Přidej zprávu »
---: ---
Renji Narimachi: (část se odehrává na Renjiho základně a část v městě trhů, ale zrovna tam hraje Mito :D )*Renji se jako otrokář začal pomalu prosazovat a dostávat se do popředí celé otrokářské komunity. Jeho otroci byly v této době dost žádaní, protože trh byl poslední dobou zahlcený podřadnými otroky, které nikdo nechtěl koupit už jen z důvodu, že nevydrželi skoro ani živí, natož aby byli dobří v práci. Renjiho otroci byli silnější a vitálnější než ti ostatní. Renjiho muži byli čím dál lepší díky tréninku, který každý den podstupovali a díky tomu že měli dobrou výzbroj, protože obchodům se dařilo. I díky tomu bylo čím dál víc otroků k prodeji. Někteří už nebyli obyčejní rolníci, ale i pár bojovníků a banditů, které někde potkali. Při chytání takových lidí kolikrát pár Renjiho lidí zemřelo, to mu dodávalo pocit, že by si měl opatřit ještě silnější pomocníky, proto často těm silnějším otrokům dal volno a přijmul je jako své pracovníky. S takovou strategií se Renji dostal dost brzo na vrchol otrokářské práce. Za své vydělané peníze z prodeje si pořídil i pár lodí, díky kterým řešil dopravu otroků i přes moře. I přes všechen tenhle rozkvět nikdy nezaznělo jméno Renjiho, všechen obchod a propagace padala na jméno Zaraki, což Renjimu poskytovalo ochranu jeho hlavy, protože počítal, že někdo, včetně dalších otrokářů by z jeho práce nemusel mít absolutně žádnou radost. Sám Renji se ani nikdy aktivně nepodílel na obchodech a už i málokdy na lovení otroků. Většinu času trávil někde ve městě nebo se toulal po okolí. Renji byl z toho všeho šťastný, ale bylo mu jasné, že tím jak se rychle dostal na vrchol se určitě někomu zprotiví a ten bude chtít jednat.* ,,Měl bych se nějak postupně zbavovat konkurence, ale všichni otrokáři mají kolem sebe spoustu otroků a ty sám neporazím, většina lidí, kteří se v tomhle světě učí bojovat jsou v taijutsu a kenjutsu daleko silnější než já. Potřeboval bych něco, díky čemu bych měl výhodu." *Ať Renji trénoval jak chtěl, nedokázal se vyrovnat lepším bojovníkům tohoto světa, ve svém světě se totiž Renji věnoval hlavně Ninjutsu a od doby co přišel o zvířecí reflexy musel dost často trénovat, aby vůbec opět ovládl svůj bojový styl. Nedávno se Renji dověděl o tom, že se v tomhle světě perou dvě strany. Dost dlouho přemýšlel na jakou by se přidal, ale neměl jedinou možnost a zatím ani snahu se k nějaké protlačit a hlavně o odboji se toho moc nedozvěděl, jen to že je těžký je najít a že je to oponent řádu, který si to tu chce podmanit. Žádná informace nebyla nijak konkrétní, ale Renjiho to zaujalo, proto vydal rozkaz svým lidem, aby o tom zjistili co nejvíce se jim podaří. * ,,Zajímalo by mě, jak to, že tenhle svět vlastně působí tak špatně na ten náš, ale myslím, že tady ani neví, že tohle nějakému světu způsobují." *Renji si uvědomoval, že by se měl začít snažit, aby měl vůbec nějakou šanci v boji s někým silnějším, proto se vydal trochu si zatrénovat se svým kakutem, aby si trochu obnovil svalovou paměť na nějaké to základní kenjutsu, protože už je to docela dlouho, co bojoval s nějakým mečem, pokud nepočítá samehadu. Vyšel tedy na tokové výcvikové pole, které si založili v oné malé vesničce a na jednom dřevěném panáku začal trénovat. Na úplné základy si docela vzpomínal, ale přeci jen to nestačilo, proto začal pracovat i na tom, aby se zdokonalil. Takhle trénoval skoro celý den až nakonec celého trénovacího panáka zničil. Když k tomu došlo, konečně si uvědomil, jak je vlastně unavený a rozhodl se, že půjde spát dříve. Druhý den hned z rána začal trénovat ale tentokrát se vrátil k základům, jen s tím, že si sehnal takové pofidérní závaží na ruce a trénoval s nimi. Díky tomu se jeho základy trochu zlepšili ale nebylo to nic znatelného, proto se rozhodl, že takhle bude trénovat ještě pár dní, aby ty úplné základy uměl naprosto perfektně, nechtěl se spokojit s jakýmkoliv průměrem. Díky dennímu tréninku měl ale docela dost času přemýšlet nad tím, jak zase jméno Zaraki trochu zviditelnit. K Renjimu se dostalo, že se pár otrokářů začalo spojovat, aby mohli oponovat jménu Zaraki, které v poslední době nahánělo menším obchodníkům s bílým masem strach z toho, že je naprosto převálcuje. Renji se dost naštval a rozhodl se, že na tohle bude rozhodně reagovat.* ,,Takhle to nenechám, nebudu jim oponovat, po tom co je zabiju nebudu mít totiž komu oponovat." *Renji si našel v zabavených věcech nynějších otroků něco jako kuklu na hlavu. Pak vybral pár svých mužů, kteří patřili mezi ty silnější a nechal je shromáždit u tréninkového pole, kde ještě před tím trénoval.* Takže, mám pro nás nový úkol. Ve městě trhů se pár sraček, kterým se ani nedá říkat otrokáři, rozhodlo, že se proti nám spojí. A já se zase rozhodl, že jim to spojení bude k ničemu. Naši otroci jsou daleko lepší než ty jejich, ale to neznamená, že si je od nich nevezmeme. Jak oni k nám, my k nim, všechny je zabijeme. Většina z nich nemá ani pořádnou ochranu, takže by to nemělo být nic těžkého a věřím, že vaše vlastnosti jsou daleko před těmi jejich, takže nemám strach. Ale rozhodně bych se chtěl vyvarovat ztrátám, takže vše bude probíhat naprosto opatrně. Zjistíme, kde se setkávají a postaráme se o všechny najednou. Přesně vím od koho bychom měli tuhle informaci získat, o to se postarám já sám. Teď se spolu vypravíme do města trhů. *Jak Renji zavelel, tak se stalo, všichni se připravili a vydali se do města trhů. Jejich skupina nebyla tak velká, aby vzbuzovala pozornost, ale stejně Renji vydal rozkaz o tom, že musí vstupovat do města samotného v intervalech a maximálně po třech lidech. Všichni se pak měli sejít v hospodě pozdě večer, když už je jméno polomrtvé a oni budu mít více prostoru. Renji se pak pomalu vydal na trh a vyrazil rovnou za mužem, se ktreým se jako jediným znal. Ale tentokrát ho vůbec neoslovil, jen si všiml, že má najednou víc otroků a najednou se má o něco lépe. Prošel a snažil se, aby mu otrokář neviděl do obličeje. Bylo mu jasné, že tenhle muž je taky zapojený do koalice proti Zarakimu. Proto vydal rozkaz, aby ho večer dva Renjiho muži sledovali. Tak se taky stalo. Nenápadně ho sledovali a pak viděli, jak se rozhlíží po ulici a pak nervozně vejde do jednoho z domů. Jeden muž zůstane hlídat nenápadně dům z druhé ulice a druhý se vydá na místo setkání. Když přijde, hned vše Renjimu řekne a zbytek party zavede přesně k tomu domu. Mezitím muž, který držel hlídku zahlédl ještě dva muže, kteří také šli do toho domu. Oba byli obchodníci s bílým masem.* Dobrá, vletíme tam. Moment překvapení máme v rukou. Všechny je pozabíjíme a pak se vydáme z města. Každý z nás se vydá jiným směrem a až za 24 hodin vyrazíme směrem k našemu sídlu. K tomu se tam dostavit má každý 48 hodin, nikoho nebudeme zachraňovat. Jen chci ještě říct, že za tohle dostanete všichni příplatek. *Renji si pak nasadil kuklu a rychle vběhl do onoho domu. Hned za dveřmi stálo pár otroků, kteří v šoku nestihli ani zakřičet než umřeli. Pak Renjiho jednotka postupovala tiše až k samotným otrokářům. Bylo jich tam daleko víc, než mysleli. Skoro každý otrokář, který ve městě prodával se podílel na této koalici. Díky tomu vznikly i ztráty v Renjiho skupině, nebylo to ale nic drastického. Všechno proběhlo v klidu a všechny otrokáře se podařilo zabít, včetně jejich otroků, kteří nebyli velký problém, jelikož tito otrokáři neměli ani dost peněz na to, aby si pořídili pořádnou ochranku, až tak na ně dopadlo to, že dovoz otroků byl slabý a teď ještě většinu vybral Renji. Po tom co vše skončilo si Renji namočil kus látky z oblečení jednoho otrokáře do krve a přes jednu zeď napsal krví jméno Zaraki .Když vše proběhlo, všichni se podle instrukcí vydali ven z města do různých směrů. Když si všichni byli jistí, že je nikdo nesleduje, vydali se směrem na základnu. Tou dobou už měl své muže Renji zase ve městě a zjistil, že se to ohledně smrtí otrokářů dost rychle rozkřiklo kdo může za to pozdvyžení. Jméno Zaraki teď dostalo úplně jiný rozměr. Renji tušil, že přijde reakce z nějaké strany. Mezi tím se otroci všech mrtvých prodejců začali nabízet k prodeji. Renjiho lidé je postupně za velmi nízkou cenu odkoupili a převezli na druhou stranu země, kde je začali prodávat pod Zarakiho jménem. Teď byl Zaraki považován za největšího otrokáře v celém světě. To ale samozřejmě představovalo i určitý risk. Zároveň to ale pro samotného Renjiho mohla být šance jak se postupem času zapojit do něčeho většího. Renji se pak zase dost věnoval svému tréninku a tomu, že se sám dost často přesouval na vlastní pěst a nikomu nikdy neřekl kam se vydává. To ale jeho mužům nevadilo, protože dostávali docela vysoký podíl z toho co Zaraki vydělal a to rozhodně nebylo málo, protože obchodům se začalo dařit. Dost otrokářů mimo město trhů se totiž začlo bát jeho hněvu a velká část otrokářů dokonce se svým povoláním seklo.* ,,Tahle akce se zatím dost vyplatila, ale jsem zvědavý, jakou to bude mít dohru." *Renjiho další rozkaz byl o tom, aby se všichni zapojovali do zjišťování informací ohledně řádu a odboje, protože to ho teď zajímalo nejvíc ze všeho. Nevěděl, kdo jiný by ho teď mohl ohrozit, protože Renjiho síla dost vzrostla, stejně tak jako vliv, protože od Zarakiho teď nakupovali otroky skoro všichni, většina neměla ani na výběr, protože málokde se objevil jiný otrokář. Renji rozhodně zvěšil i bojovou sílu svých lidí, takže výcvik probíhal dál a Renji si i více otroků zařazoval do svých řad, ale přednostně měli šanci ti silnější, protože další obchodníky zatím nepotřeboval, rozhodně ale nebylo špatné mít další nějakou sílu, která by nakonec mohla stát při něm, když by došlo k nějakému konfliktu. Za tu dobu se ale nezlepšili schopnosti jen jeho lidí, ale stejně tak i schopnosti samotného Renjiho.*
---: ---
Zeref (Suzuya): *Není to tak dlouho co se ocitl v Temném Světě, po probuzení se musel dostat ven z té kukly pavučin nebo co to bylo a tak se prořezal svou černou dýkou (Moeru Kōtei). Poté osvobodí i svého koně a ihned ho uklidní. Následně se podle mapy zorientuje kde je a vyrazí na svém koni tryskem z tohoto místa. Planiny jsou místo kde už kdysi byl i když trvalo než se tu trochu zorientoval a tak trvalo asi hodinu než chytil správný směr a vyrazil na cestu rovnou do Města Trhů, nechce totiž do Starého Přístavu ihned ale nejdřív zjistit co nového se tam stalo. Suzuya měl v tomto městě jednoho spojence, který od něj vykupoval otroky a další zboží získané během různých nájezdů. V tomto městě si zaplatí na jednu noc jeden hotel a stáje pro svého koně. V tom hotelu stráví jednu noc a dopřeje si jídlo, sprchu a tak podobně. Druhý den se setká se svým spojencem a zjistí všechny ty novinky ohledně Starého Přístavu a také další věci například že odboj posiluje své řady a to pro řád neznamená nic dobrého a to Zerefa celkem potěší, dá mu to totiž celkem dobrou diplomatickou pozici. Proto se poté vrátí do svého hotelového pokoje kde si na pravé zápěstí připevní mechanismus skryté čepele/kuše, také si vezme pouzdro do kterého připevní svou černou dýku (Moeru Kōtei). K levému boku si připevní dvě pouzdra a do každého z nich umístí černou katanu (z chakrových tyčí). Zbytek svého vybavení a věcí má jeho kůň, tudíž se ještě oblékne a může vyrazit. Nicméně nic z toho co má za zbraně není vidět, protože je stejně zahalen v černém plášti ( odkaz » ). Když dorazí ke svému koni tak zaplatí ve stájích za to že tma mohl být a nasedne na svého koně aby mohl vyrazit rovnou směrem Starý Přístav. Jede docela rychle, nicméně počítá s tím že by mohl mít problém během cesty a tak se ujistí že má jeho zápěstní kuše plný zásobník a opravdu má, obsahuje deset velmi průrazných šipek z ocele chakrových tyčí. Kromě toho má v jenom pouzdře dalších 6 zásobníku kdyby bylo potřeba přebíjet. Nakonec dorazí k zadní části celé blokády kde ho zastaví hned několik vojáků řádu. *Nemohu váš pustit dovnitř, je to uzavřeno z důvodu epidemie. *Suzuya se usměje. *Toto vím, rád bych se setkal s vaší generálkou jistě by se jí hodila moje pomoc, navíc mě bude znát. *Odpoví Suzuya, pro jistotu jim ještě dá nějaké peníze aby se neřeklo a tak sleze ze svého koně a s ním za svými zády vyrazí směrem ke stanu odkud se tu řídí veškerá tato oblast, dá se říct že to je stan velícího centra kde by Generálka měla být. Kori si všimne kdo se to k nim blíží a tak několik kapitánů co s ní řeší situaci opět pošle pryč. Již tu nemá pouze lidi se kterými sem přišla ale dostala i několik posil aby to tu mohla udržovat a nikdo neprošel dál. *Koně ti někdo ustájí nemusíš mi ho tahat až sem. *Poví směrem k Zerefovi (Suzuyovi) a věnuje mu pozorný pohled až nepříjemný a nepřátelský. Kori zvedne levou ruku a za Suzuyou se ocitne trojice vojáků a po jeho levé a pravé straně jsou další dva a každá má v ruce nějakou zbraň. *Ah takže hádám že naše spojenectví už neplatí? *Zeptá se Suzuya a Kori se postaví přímo před něj a vytáhne jeden meč a jeho špičku mu přiloží ke krku. *Kvůli tomu že jsi kretén a neumíš si ohlídat loď tu je teď takovej bordel a já ho musím uklízet. Takže král pirátů Suzuya už nemá čemu vládnout a navíc mi způsobil tolik problémů co kdybych tě nechala popravit hm? *Zeref (Suzuya) se usměje. *Nejdřív bych rád něco řekl, nejsem ten kdo jsem byl když jsem tu byl posledně. Abych to vysvětlil tak řekněme že to bylo moje tělo ale nebyla to moje mysl já jsem byl ukrytý hluboko nebo spíš ovládnutý. Nicméně se něco stalo a on umíral a já toho využil abych opět získal kontrolu nad tělem a tudíž Suzuya Juuzou zemřel abych se opět mohl zrodit já a převzít novou totožnost a tou je Zeref. *Kori nahodí takový nechápavý výraz ale pak se jen usměje a skloní svůj meč. *Je mi jedno co tu meleš za hovna je mi upřímně u prdele, pokud chceš abych ti říkala Zeref tak klidně ale otázkou zní proč jsi přišel a co jsi ochotný udělat abych tě nepopravila. *Zeref je rád že s Kori se trochu dá mluvit i když je pravda že se stále zdá celkem nasraná. *Přišel jsem s nabídkou svých služeb abych se mohl přidat k Řádu a pokud možno se snad i dostal mezi vás generály a dokázal ti nějak že mi můžeš věřit, nicméně se tahle situace celkem hodí. Nabídnu ti že pokud mi dáš jednoho kapitána a jeho jednotku tak je povedu do přístavu a společně s nimi to vyřeším. *Poví s úsměvem a naprosto klidně. *Takže jsi ochotný zradit vlastní lidi a svůj svět abys dokázal svou věrnost? Inu uděláme to takto připravím ti jednu jednotku a ty je tam povedeš a pokud to vyřešíš dále se budeme moc bavit o tom co bude následovat. *Suzuya je rád že to dopadlo takto. *Dej mi čas než všechno připravím. Ráno s nimi vyrazíš. *Zeref souhlasně přikývne. *Mohl bych dostat i svůj stan? *Kori se zamračí. *Nechceš abych ti tam poslala i nějakou štětku aby ti ho vykouřila? *Po tomto zvedne levou ruku a jeden voják k ní přiběhne. *Přiděl mu jeden stan v oblasti kde mají stany kapitáni. *Rozkáže a voják souhlasně přikývne a odvede Zerefa do toho stanu. Také mu dovedou koně mezi ostatní ale jeho věci mu donesou do stanu kterých je sice hodně ale když se dobře rozloží nezaberou moc místa. Zeref si tam lehne a jde si odpočinout protože zítra ho čeká náročný den. *
---: ---
Mito: *Behem par hodin se dostala se svou druzinou na pobrezi, kde na ne cekaly dve lodky. Jedna pripoutana retezy k te druhe tak, aby mela par metru rozestup, ale stale nebyla moznost jejiho samovolneho odpluti. Retezy samozrejme lze odstranit z jedne z lodi. Vsichni se naskladali do vetsi lode a mensi s mrtvolami a bordelem prikryli a pevne platno upevnili po bocich lode, takze ti vypadalo, ze vezou naklad.* Uvidime, trochu se meni plany s tim, jak to ted vypada... Poplujeme primo, jako obchodnici s plody z cizich ostrovu. *Rozhodla Mito a nasedla jako posledni do lodky, predtim ji odpoutala a odstrcila od mola. Den jim trvala plavba po mori, nez se dostali k pristavu, cely den s nikym nemluvila, mela ruku polozenou na zplostelem brise, stazenem korzetem a premyslela, co bude delat. Porodi to dite nebo ne? Sama si nebyla jista. Z myslenek ji behem noci vytrhla svetla stareho pristavu, vsichni se behem plavby vystridali u veslovani.* Tak jsme tu, jak se zda. Nechte lod tady. Majak nedaleko stale sviti, ale zda se, ze je v pristavu moc velkych lodi. *sledovala deni v pristavisti dalekohledem. Jeste ze jsou lidi tak tupi a sviti i na palubavh lodi. Videla jak nejaky muz (vedec yugakure) s podivnymi tvory pobiha po Postrachu mori, naseda na jedno ze zvorat a mizi spolu s tim druhym ve tme smerem za mesto. Paluba se zdala byt plus minus cista, stejne tak okolni lode, ktere, jen nektere, postupne zhasinaly svetla.* Tak jo, jeden z vas zustane tu, ty, protoze jsi holka a muzes se starat o zranene a deti, tu zustanes, kdybychom meli zemrit, pokud se do hodiny postrach mori nehne z mista, shod tela do vody a odpluj domu. Budes sedet na zamorene lodi, nic se ti nestane, neni tam co by te kouslo. *Mito pritahla lodku k te jejich a divka se presunula tam, obe dve naraz odstranily retezy z lodi a tim mohla Mito a zbytek posadky vyplout tise k pristavu. Vsechna svetla pomalu uhasinala, domy, lode, bylo totit kolem treti rano a to zde i koncil nocni zivot. Potichu se vykradli az k postrachu, ktery byl cely osamoceny ve stredu pristaviste.* Tys mel vzdycky slabost pro kyc.. *Zaseptala Mito, kdyz videla majestatnost a zdobeni lode. Nicmene netrvalo dlouho a uz lezla po jejim zdobeni na palubu v mistech, kde je kormidlo.* Ale nepocitals s tim, ze ne vzdy hodne je dobry napad... *usmala se, kdyz se prehoupla pres zabradli a ve tme se primackla k zemi. Strazny chodil po palube to ano, svitil si louci a rozhlizel se vsude kolem. Bylo jich tam vic, celkem tri na palube a buh vi kolik v podpalubi. Mito vzala lano, ktere bylo pobliz, uvazala ho v rychlosti k zabradli a hodila dolu do vody. Ozvalo se zblunknuti a prilakalo pozornost blizkeho strazce lode. Mito udelala kotoul pres rameno, dost nepohodlny kvuli katane, a pritiskla se zady ke kormidlu. Strazny ji obesel, byla schovala ve stinu, srdce ji busilo jako o zavod, ale diky bohu ji nevidel, sel primo k provazu. Nejprve si prohledl uzel a pak se naklonil pres zabradli. Mito instinktivne vystrelila vpred, vytahla dyku a zabodla ji muzi do patere tak, ze byl okamzite mrtvy, capla louci a oprela se o nej tak, ze prepadl pres palubu. Sama videla, jak se jeji spolecnici snazili schovat za zdobenim lode, ale i tak byli videt. Ozvalo se zblunkuti ktere uz bylo doopravdy slyset. Jeji spolecnici pridali do tempa. Mito se otocila a videla dalsi louci, jak se blizi k ni. Zacala mavat tou svou a ta cizi se zastavila.* "Ze by to fungovalo?" *pomyslela si, naivne, strazny pouze zalozil louci do drzaku na stezni a vyrazil po tme. Znal tu lod lip nez mito, ktera na ni byla poprve. Takze ji obesel a ve chvili, kdy pomahala pres zabradli namornikum z odboje, zautocil na jednoho z nich a zranil ho do boku. Mito mu vrazila louci primo do tvare, odkopla ho a s otockou, kdy si muz snazil zastavit horeni obleceni, mu podrizla hrdlo. Nasledne pomohla zbytku nahoru. Rychle ovazala sveho spolecnika, mezitim dalsi vytahl kotvu, dale natocili kormidlo tak, aby lod mohla v klidu vyplout z pristavu a dali se do prace. Zabili i posledniho strazneho. Namornik, ktereho Mito znala z drivejska a byl zraneny, ji chytl za rameno.* Ja to tu pohlidam a dostanu lod i z pristavu i do pristavu. *povedel Mito, ktera na jeho slova prikyvla. Sama vbehla do podpalubi. Kde namornici spali, namornici... Pirati. Polkla, bylo jich hodne. Jak se jich zbavit? Vzpomnela si na sve lekarske instrumenty... Mela. Mezi nimi i jedy! Bingo! Usmala se... Co roznasi choroby vice, nez otravene telo? Schovala se na schody na palubu a smichala ze svych jedu smrtelnou davku, ktera cloveka oslepila, vyvolala mu svedeni a nasledne zabila. Namocila ve smesi jehlu a potichoucku se snazila dostat pod kazdou sit, ve ktere se nekdo houpal, bodla jehlou skrze sitku a obleceni do mist, kde clovek nejmene citi, do zad piratum. Mohli si myslet, ze to byl komar, nebo tak neco, ale behem pul hodiny, kdy Mito skoncila s poslednim, se zacal ten prvni vrtet, svedilo ho cele telo (edit, ne primo slepnout, ale ztracet nejake vnimani smyslu, takze sluch, zrak, cich, chut, hmat a pod). Jakmile se probral, spatril Mito, chtel vzbudit sveho kolegu, ale nemohl mluvit a tak skocil ze site a shodil i sveho partaka. Mito se usmala a rozebehla se pryc druhym vychodem. Pirati vyrazili za ni.* Poplaaaach!!! *zaslechla Mito z podpalubi, vybehla pod kormidlem a zatarasila dvere sudy a zavorou. Jeji spolecnici jiz meli napnute plachty a lod se pomalicku pohybovala smerem na volne more. Mlaceni do dveri jednoho vychodu brzy ustalo a z druhyho se vyritil prvni clovek, ktery to schytal primo do hlavy sipkou, vysrelenou jednim s Mitoinych spolecniku. Ona sama se pripravila do bojovaho postoje s katanou v ruce. Souboj mohl zacit, jeden za druhym se pirati ritili z podpalubi, Mito odrazila utoky, vracela udery, schytala pesti, padala k zemi, shazpvala z paluby mrtvoly. Byla cela pomlacena, pirati byli nepozorni kvuli svedeni celeho tela a tak byli vcelku snadnymi cily, jeden byl ale houzevnaty. Bojoval s Mito dlouho, velice dlouho, sama si rikala, ze uz musi byt mrtvy diky jedu..* /me neotravis mrsko, jsem prispikovany protijedy, ze ani mamba cerna mi neublizi. *Mito se zamracila. Proklouzla kolem nej a sekla ho do boku, schytala to ale sama pesti do trojuhelniku pod hrudni kost. Chytila se za briho a vyjekla. Dopadla na zem a prastila se hlavou o stezen, zamotala se ji hlava, citila, jak se ji neco tepleho line mezi vlasy. Muz se nad ni naklonil, pirati jasne prohravali, ale on stale bojoval. Mito vyuzila toho, ze ji znacne podcenoval. Chytila do ruky svou dyku z chakrove tyce a vrazila ji muzi do druheho boku. Muz zacal prudce krvacet. Tahle rana neni smrtelna, ale cloveka znacne slabi, jelikoz v mistech, kde jej zranila, prorezala hodne zil a tak cloveka silne krvaceni oslabi. Muz klesl vedle ni k zemi. Mito se k nemu natahla, vypadalo to, ze chce neco rict. Chtela jej vyslechnout.* /Proc? Kdo jsi?/ *usmala se* Postrach mori, Mito Kamatsu... Vycistim tenhle svet od vlivu Suzuyi, krale piratu a ty to das vsem na vedomi, ty prezijes a reknes vsem, ze si pro nej prijdu za to, co mi provedl. Ze znicim rad a nastim v tomto svete spolu s odbojem poradek, uz nebudeme hnit v dire! *Postavila se sice spatne a trasly se ji nohy, ale zvladla to. Jeji spolecnici, az na dva, kteri byli zraneni smrtelne, ale stale se mohli hybat, se okamzite dostavili a svazali muze, privazali mu ruce k zabradli, pres ktere vylezli na lod. Ta pomalu zastavovala. Nalozili mrtvoly, do podpalubi, zalili vse olejem a nastavili kurz zpatky k pristavu, z jejich party prezili 3 lidi, z piratu jeden. Postrach mori byl vyslan zpatky do pristavu, plnou rychlosti, ppsilenou o krystal, se lod ritila kupredu. Mito vse sledovala dalekohledem. Ozval se naraz, slysitelny i u nich na mori. Lod narazila do obytnych lodi, ktere tvorily mesto a jeho cast znicila, stejne jako sama prisla o priď a pomalu se zacala potapet. Zraneneho pirata stacili zachranit, ale mertvoly a nakazene krysy z lode nevytahl nikdo. Muze jako svedka odnesli k lekari, byl v bezvedomi. Behem tydne, kdy Mito oslavovala vitezstvi v opustenem meste, se skrze stary pristav zacala sirit nemoc. Mor, cerny kasel, Spalnicky, lidi meli po tele nechutne bolaky mokvave a nekteri umirali po prvnich dnech nemoci.*
Mito: *Behem urceneho casu, se vsichni sesli opet ve stanu kapitana. Kazdy splnil svuj ukol a Mito mohla vsechny pochvalit.* Tak muzeme vyrazit. *v podstate rozkazala a se svou partickou vyrazila ven z mesta. Kde byly na kare naskladane mrtvoly. Strazni odboje meli na starost, aby mesto bylo doopravdy opustene.*
Mito: *siroce se usmala.* Tak se mi to libi... Takze muzeme zacit, vsichni si navlecte ochranne odevy a jdeme sbirat mrtvoly, shnile jidlo, vsechno, co muze byt pocatek velke choroby. Ja sestavim plan, obstaram lod a pomuzu vam behem dvou hodin. Do obeda chci mit vsechno pripravene. Ty nam prosim zajisti dostatek cerstve vody, jidla a nejake veci, ktere muzeme pouzit v pripade zraneni. *Kapitan i vsocchni z jejiho tymu prikyvli. Mito si sedla ke stoklu, kde meli rozprostrenou mapu a zacala ji studovat. Take mela k dispozici nakresy stareho pristavu. "Je nadherny..." Pomyslela si Mito a zacala kreslit postup jejich cesty, nejprve po mori k pristavu, po ceste vychytat a nechat se nabrat na otrokarskou lod, nebo k piratum, ale s tim by mohl byt problem. Nasledne prebrat kontrolu nad lodi a nasmerovat ji do pristavu, nebo hrat na otroky, dokud se do pristavu nedostane a pod rouskou noci se presunout na Postrach. Tu odvazat, vyslat na more, kde bude pripravena lod plna mrtvol, premoci zbytky posadky lode, vetsina bude urcite pryc, kdyz je noc a hlavne Suzuya neni v tomhle svete, nemaji duvod tam byt. Nikoho by tohle ani nenapadlo, uz jen z velikosti lode, kterpu Mito videla na obrazku, sel respekt, ale ona se neboji. Takze nasledovalo premozeni posadky, nasledne vytazeni lodky s mrtvolami na lod. Nechat je tam, polit je olejem, lod vyslat v plne rychlosti zpatky do pristavu, kde narazi budto do jinych lodi, nebo primo do obytnych staveb, pri trose stesti vybouchne hned, pri smule az za nekolik minut, nez se plamen, ktery bude v podpalubi, dostane az na misto, kde bude olej a strelny prach. Diky tomu se lod rozleti na cucky a budto sebou vezme dalsi lode, nebo cas obytnych budov, nasledovat bude rozneseni oleje do vody, spolu s nemocemi a sekretem z mrtvol, ktere prinesou pristavu choroby vseho typu, otravu vodou, nemoci roznasene hlodavci, mouchami a komary. Hotova tragedie pro jiz tak mrtve mesto. Behem chvile mela vse sepsane, pripravene plany a rozkreslene a rozdelene pozice. Vsechno nechala slozene na stole, aby se mohl Kapitan kdykoliv podivat a sama sla obstarat potrebne veci a hlavne sobe sbalit material, ktery bude treba k vytvoreni vybusniny, a tak dale.*
Mito: *Druhý den zrána se hnedka oblékla do věcí: odkaz » , které připomínaly námořnické oblečení. Tmavomodré kalhoty jí pevně stahovaly, po stranách měla dýky z chakrové oceli, vedle té na pravém boku, ještě katanu černou jako podsvětí, z chakrové tyče taktéž, jako dýky. Vlasy měla odrostlé, ale stále to vypadalo vcelku přirozeně, oči měla otupělé tmou a světly z ohňů. Bříško měla stažené korzetem. Postavila se ke stanu, kde sídlil Ookurikara, sešla se tam ještě s další dívkou, jejím známým námořníkem a třemi dalšími muži. Vůdce odboje vyšel ze stanu a ukázal jim, ať jdou s ním. Vešli dovnitř a on jim ukázal mapu pobřeží a místo, kde se nyní nachází loď krále pirátů. mito pozorně sledovala mapu a poslouchala kapitánův plán. Zarazila ho ve chvíli, kdy mluvil o tom, že budou oběti házet do moře živé.* Zbláznil ses? Zabít je všechny, copak oni šetří vás? Tohle bude spíš krádež lodi, než její vyhlazení a zničení, podkopání autority a bezpečnosti přístavu. Zabijeme je, přineseme tam starší mrtvoly, krysy, všichno, díky čemu by mohl vypuknout mor, platí? *Zdálo se, že ostatním členům její jednotky se to zamlouvalo. Jen jejich kapitán z toho nadšený nebyl, bylo to na něm vidět. Mito došla až k němu.* Máte tady staré, mrtvoly, krysy....pokud se toho nezbavíte, mor propukne zde, proto nakažte odchyt krys, sběr mrtvol a dejte nám je sebou, my to zvládneme a uděláme všechno pro to, aby přístav, piráti a řád především, trpěli! *Chytila ho za rameno a upřeně s emu podívala do očí, i když byla malá, byla jako obr v této místnosti. Kapitán mohl za její hlavou vidět jeho vlastní lidi, jak jsou z jejího plánu nadšení.* /Už bylo dost měkkého zacházení, máte pravdu.
---: ---
Suzuya: *Nyní je Suzuya rád za své reakce a své vnímání pohybu, protože stihl aktivovat skrytou čepel a zablokovat s ní čepel Laniny katany, takže ona sice má čepel své katany u jeho krku, ale on ji blokuje svou zápěstní čepelí. Na ten její neviditelný krok si už zvykl, navíc Lana je dost době čitelná, takže ví, co od ní čekat a upřímně tohle čekal, proto se k ní otočil zády a jen vyčkával na jakýkoliv pohyb z její strany. Nicméně se nad tou její scénou pobavil, navíc teď ví, co je Lany slabinou nebo spíš, jak v ní vyvolat hněv a rozhodně to bude třeba někdy využít. *
Lana: Ako chceš!! Mne je to jedno, vypytuj sa koho chceš i to je mi fuk!! *Povie Lana a potom zrazu zmizne a objaví sa za Suzuyom v katanou pri jeho hrdle, použila neviditeľný krok.* Ak ho nebudeš spomínať... ja budem dodržiavať všetky dohody a budem ho ignorovať, nečakaj, že mu pomôžem, nečakaj že urobím niečo naviac pre jeho bezpečnosť alebo spoluprácu, čo bude nevyhnutné, to s ním urobím ale ak ho tam zabijú alebo bude umierať bude mi to jedno!! *Povie Lana nahlas a potom zase neviditeľným krokom zmizne ku dverám a katanu má v púzdre.* Tak zatiaľ sa maj Suzuya!! I s tým tvojím Takashim!! *Keď to povie tresne dverami a kráča rozzúrená chodbami, všetci z posádky sa poschovávali, keď ju videli, trvalo ešte hodnú chvíľu, než sa dokázali upokojiť.*
Suzuya: *Když vidí ten nával hněvu ze strany Lany nedokáže se udržet a zasměje se tomu, přijde mu to neskutečně vtipné to, jak se vzteká. Je jako malé dítě, co nemá své emoce pod kontrolou. Poté se otočí k zrcadlu v jehož odrazu ovšem stále vidí Lanu, která se opírá o tu stěnu. *Jak jsem říkal tebe se na to ptát tedy nebudu, pokud už chceš klidně můžeš odejít. *Podotkne s klidem a úsměvem. *
Lana: Mňah!! Nie ej to jedno, čo medzi nami je?! Ak sľúbim, že mu neublížim, tak to dodržím, pretože sa jedná o prácu... ale keď to všetko skončí, nečakaj, že ho budem milovať... to by sa tá nižšia forma života musela v mojich očiach dosť posunúť o čom skutočne pochybujem... a hlavne nehovor mi červíčku!! Kvôli jeho menu som rozhorčená a nerada by som tu porušila svoje zásady!! *Povie Lana v úplnom návale hnevu, aký nikdy nezažila, dokonca sa jej rozhýbu i pľúca, pretože ona v podstate dýchať nemusí, len keď rozpráva, oprie sa rukou o stenu a rozdýchava to, pričom sa krotí, aby do nej neudrela, lebo vie, že by ju určite poškodila.* Čo to sakra robím... toto nie som ja!! *Hovorí Lana a snaží sa zase uzavrieť emócie pod svoj neviditeľný zámok z chladu.*
Suzuya: Jak myslíš červíčku, tak se zeptám jeho, když mi to neřekneš ty mě to je jedno kdo mi to řekne. *Podotkne s úsměvem, a ještě jednou se podívá na onu mapu a pak opět na Lanu. *Víc toho asi nebudu potřebovat, jen jsem si chtěl promluvit o tomto. Nicméně buď připravená, že tě budu chtít zmobilizovat až bude potřeba a mezitím si dělej co chceš.
Lana: Dobre... to že tie kryštály tak fungujú je asi fakt, keďže vedela i o vás a sám si to zažil... tiež musím vymyslieť ako dostať Kami preč... keď nemá kryštáľ k návratu... *Potom sa na Suzuyu chladne pozrie, keď sa začne vypytovať na Takashiho, dokonca je vidieť na jej tvári nehraný hnev.* To vážne nie je tvoja starosť Suzuya... ale vážne nemáš sa čo do toho starať, je to medzi ním a mnou... tým podradným červom... nízkej úrovne!!! *Toto je asi prvýkrát, čo Suzuya nemal za menom zdvorilostnú príponu a tiež asi prvýkrát vidí Lanin skutočný hnev, ktorý už roky nikto nikdy nevidel, jej tvár priam srší nenávisťou temnejšou než jej chladné srdce.*
Suzuya: Myslím, že věřit se tomu dají, dané věštby fungují díky těm krystalů, a právě vědmy otevřely brány do našeho světa. Nehledě na to, že tomu věřím právě díky tomu, že věděla, že přijdu ještě, než jsem přišel, takže v moc těch krystalů věřím. *Všiml si ale pohledu Lany, když zmínil Takashiho a upřímně nikdy se vlastně neptal co proti němu má. *Nicméně s Takashim se uzavřel mír, takže prosím prozatím ho neporušovat, určitě se může hodit a nemůžeme už proti sobě bojovat jako děti a další věc je spíše otázka. Jaký máš s Takashim problém nebo spíše spor?
Lana: *Lana len mlčky počúva, znie to v celku zaujímavo, i keď na veštby nikdy neverila, predsa len je veľmi racionálne založené.* Ak je toto pravda... i keď sa dá o tom pochybovať, tak sa k tebe pridám aspoň dovtedy dokedy bude trvať hrozba, nepriateľ, ktorý ohrozuje všetko je i môj nepriateľ, pretože ja ešte chcem veľa vecí získať... *Povie Lana a hlavou sa jej prehrnie hlavne myšlienka na Mito, Kami, Renjiho a samozrejme všetok majetok, ľudia ju primárne netrápia, okrem toho, čo obsahujú.* Toľko krvi by vyšlo na zmar... ak by to skončilo takto... *Následne sa opovržlivo zatvárila, pretože Takashi bol spomenutý, no zároveň ju to i pobavilo, pretože skončil v bezvedomí, no nijak to nekomentuje.* Dobre teda... počítaj s mojou pomocou, dokedy problém nebude vyriešený...
Suzuya: Heh ne každý člověk je na úrovni kdy bys mu mohla říkat podřadný, i když v tomto světě máš oproti mnohým velkou výhodu. *Podotkne a přesune se pohledem na mapu a vezme takový špendlíček s červenou vlaječkou a připíchne ho do oblasti mezi Starým Přístavem a Městem Trhů asi tak půl cesty mezi těmito místy. *Takže tady jsem s Takashim byl navštívit vědmu, tedy původním cílem bylo zajmout ji a vyslechnout ale ona to předvídala a Takashiho hned vyřadila tak z toho byl poklidný rozhovor. Vědma by pověděla tohle: Pokud ty rychle nezačneš jednat, skončíš jako my…loutky řádu, který bojuje jen za své vlastní pohodlí. Alespoň to si chátra myslí…pravda je taková, že pokud nepohltí brzy jiný svět, pohltí se ten náš sám do sebe a toho se generálové bojí. Říkala jsem, vidím hrozby…viděla jsem i tuto a nikdy se nemýlím. Pokud nevyhrajeme tuto válku proti vašemu světu, sami zmizíme...miliony lidí, děti…stateční bojovníci a mladí milenci. Všechno bude pryč, neskutečná technologická úroveň, o které se vám může jen zdát, skrývající se v nadzemním městě, nebo naopak temnota města stejného názvu. Je to krásný svět, a nakonec i já chci, aby stále existoval. Ale hrozba se blíží, nejde sama, není jen z jednoho světa, ale z obou. Síly nás všech se spojí, ale nic víc nevidím. Nakonec mladý Juuzou, možná budeme stát na stejných stranách a nebudete si muset ani platit za čtení z dlaně, nebo naopak, budeme stát proti sobě a smrt vám bude dýchat na zátylek. *Poté se na chvilku odmlčí, ono zapamatovat si co řekla slovo po slovu dalo Suzuyovi zabrat, protože tuto věštbu slyšel pouze jednou jedinkrát. *Musíme to tu vyřešit jinak náš svět padne a s ním i tvá organizace, tvé obchody a všechno. Otázka zní až bude čas, budeš připravená a ochotná poslouchat moje rozkazy za účelem postoupení v tomto světě kupředu a získání velmi důležitých informací a odstranění silného nepřítele?
Lana: *Len sa Lana jemne zasmeje, je to hraný smiech, ale tak predsa by bolo divné, ak by sa tomu nezasmiala, študuje ľudské emócie a je dobrá herečka, takže dokáže dobre napodobniť ich, teda nie dobre, už jej to ide vynikajúco.* Oh... je dobre, že sú stále v strehu aspoň sú vo väčšom bezpečí, i keď bohužiaľ na mňa sú stále prikrátky... *Povie Lana a pokračuje ďalej.* Ide predsa o môj tréning, som predsa nájomná vrahyňa... musím byť stále dokonale neviditeľná a smrtiaca... tak si to aspoň trochu trénujem na ostro, ale neboj, nik z nich nie je zranený... len niektorí spinkajú... *Povie jemne a dokonale tak hrá emócie, ktoré vyjadrujú starosť.* I keď neviem ako si mám vysvetliť to, že som sa vôbec nezmenila... či je v zlom alebo v dobrom... alebo prakticky, lebo sám dobre vieš, že ja sa nemením... narozdiel od podradných smrteľníkov... *Keď to povie, pristúpi pomaly k Suzuyovi a sleduje pozorne, čo jej chce ukázať a tiež pozorne počúva, čo jej chce povedať.*
Suzuya: *Když se Lana dostane do okruhu, ve kterém Suzuya cítí chakru (50 metrů), tak se usměje. Už jen díky rychlosti toho jak se blíží a díky tomu, jak nepravidelným směrem se pohybu mu je jasné že se snaží projít kolem jeho lidí až k němu. Jakmile je už uvnitř jeho kajuty ani se neotáčí, nicméně stejně se usměje. *Mohla bys aspoň jít tak abys neomráčila moje lidi? Víš je to celkem nepříjemné mít pak lidi, kteří jsou z tebe ve stresu. *Musel si rýpnout i když trochu by se krotit v tomto směru mohla, za to by byl rozhodně rád. Následně se otočí a podívá se Laně pozorně do očí. *Nezměnila ses ani trochu za tu dobu cos byla pryč. *Následně předstoupí k jednomu kulatému stolu, který si nechal připevnit k podlaze do středu své kajuty na kterém je nakreslená mapa celého Temného Světa a jsou tam i popisky různých míst. *Pojď sem něco bych s tebou rád probral, stalo se pár věcí, když jsi tu nebyla tak tě rovnou informuji abys byla v obraze.
Lana: *Už počula o tom, že ju Suzuya chcel vidieť a tak využila to, že sa ticho vie pohybovať a vlastne sa dokonale potichu dostala na jeho loď, vďaka svojmu neviditeľnému kroku sa dostala až k dverám jeho kajuty a proste omráčila stráž pred kajutou. Prečo to robila?? Proste si trénovala svoj pohyb a skúšala ako dokáže dobre využiť svoje výhody tu v TS. Ani neklopala, len vošla k Suzuyovi, ktorý tam stál pred zrkadlom.* Len sem prídem, ani si nezložím veci a už ma voláš, ešte som si neurobila ani obhliadku svojich podnikov... *Povedala Lana chladne ako vždy, no bola v tom jemná mrzutosť, pretože jej tak zabránil spočítať zisky, zakedy tu nebola a peniaze mala naozaj rada, proste jedna z jej slabostí.*
Suzuya: (Odehrává se ve Starém Přístavu) *Suzuya si zrovna zkouší své nové brnění, které koupil ve Městě Trhů, kam se společně s Takashim stavil, když skončili u vědmy, která Takashiho uspala a Suzuya si s ní mohl klidně promluvit, aniž by je Takashi rušil. Pokud jde o to, co mu řekla tak Takashimu prozradil jen to, že potřebují krystaly vědmy, aby se mohly určit nové a ty měly svou moc, protože jinak s branami nikdy nic neprovedou a budou otevřené napořád, aspoň tak to pochopil Suzuya, a to opravdu nechce už jen díky tomu, že to může znamenat pohlcení a zničení jeho světa. Jak tak stojí před zrcadlem a zkouší si své nové brnění ( odkaz » ), dokonce ani neřeší to že cítí bolest své levé ruky či tak podobně, je tímto brněním absolutně unešen. Dokonce si nasadil na pravé zápěstí mechanismus skryté čepele/kuše, který tam tak krásně zapadá a není ani vidět. *Vypadám v tom úžasně, absolutně úžasně. *Poví si pod nos, když se tam tak prohlíží, nicméně očekává že mu každou chvilku někdo zaklepe na dveře kajuty, protože si nechal zavolat Lanu, která jak slyšel nedávno dorazila zpátky do přístavu. *
---: ---
Katsumi: *Když ke mě Eren dojde, tak se na něj podívám.* Tak jo, jak chceš, tak já jdu teda za posádkou no * řeknu mu a poté sleduju jak odchází. Ještě celkem dost dlouho jsem na palubě, než zamířím dolů do podpalubí.*
Jin Pcho/Eren: *Když mu Kami řekne kde se mohou ubytovat tak Eren jen pokyne hlavou a jde za Katsumi. Když ji najde tak ji řekne.* Můžme se ubytovat ve stáji u koní a nebo s posádkou. Já jdu ke koním. *Jen co to dořekne tak se otočí a jde hledat stáj. Když ji najde tak se rozhlédne a vidí seník.* "No vidíš, prej že to nepůjde." *Pomyslel si a šel si lehnout na seník do slámy. Eren celkem rychle usl ale jen tak na půl oka jak se říká.*
Kami: *Podívám se na Kori a souhlasně kývnu hlavou.* Jo jasně, *řeknu jí a pak se rozejdu směrem k mé kajutě. Cestou mě zastaví Eren, tak se na něj podívám.* Tak jak mi bylo řečeno, tak buď to se můžete ubytovat ve skladu, je tam volná stáj pro koně, ale spíše bych řekla, že by jste se mohli ubytovat dole s posádkou, ale to je na vás, jak se rozhodnete, *řeknu mu a trochu se na něj ušklíbnu.* Kdyby jste něco chtěli, tak budu ve své kajutě, *řeknu mu a následně dojdu do své kajuty zavřu dveře a natáhnu se na postel a přemýšlím.*
Katsumi: *Nějakou dobu jsem se procházela po lodi, než jsem došla kousek od stěžně, na kterém seděl Eren, tam jsem se opřela o zábradlí a pak jsem se dívala na moře.* 'Co myslíš, co se tady ještě bude dít? Nejsem si moc jistá, co by se mohlo dále dít,' *řeknu v duchu Yami. /Yami: Vyslechne si Katsumi.* 'Jako já nevím, tohle místo se mi vůbec, ale vůbec nelíbí, ale zase by to tady mohlo být ještě zajímavé, no uvidíme, co bude dále,' *odpoví Yami.*
Jin Pcho/Eren: *Stále sedí a má zavřené oči a stále přemýšlí, nad těmi otázkami. Pořád nevěděl co s tím, nevěděl nic.* "Sakra sedím tu už několik hodin a stále jsem na nic nepřišel." *Pomyslel si otevřel oči a stoupl si, už se stmívalo a tak Eren slezl dolů. Rozhlédl se a obešel celou loď. Poté našel Kami a řekl.* Hele kde si když tak mohu ustlat.?
Kori(NPC): *Práve zadávala nejaké rozkazy posádke, no vtedy ju vyrušila Kami. Trochu znudene sa na tých dvoch pozrie, rozhodne jej nejak nesedia, lenže ona vždy upodozrieva každého.* Tak... ako nie sme výletná loď ale obchodná loď... a tiež patríme medzi tie najobávanejšie lode... toto nerobíme... a hlavne nemávame tu moc kajút nazvyš... ale ak na tom trváš... a máš pre to dobrý dôvod... tak máš na výber dve možnosti... buď ich ubytuješ dole s posádkou, sú tam siete na spanie, ktoré sa naťahujú... alebo ich zavedieš do skladu, kde máme živé zvieratá... je tam jedna stajňa pre kone voľná... výber je samozrejme na tebe... ale varujem ťa... jeden problém... letia cez palubu.... a ty potom si ten problém ešte odpracuješ tu na lodi nejakým trestom, ktorý sa dohodne medzi celou posádkou, lebo tak to funguje... za svoje návštevy zodpovedáme vlastným krkom...
Kami: *Dívám se na ty dva a přemýšlím.* 'Nevím co s těma dvěma, doufám, že ty dva neskončí jako mrtvoly, pokud se teda ty dva mezi sebou nepozabíjí,' *pomyslím si a dívám se okolo.* 'Sakra, do Starého Přístavu je to minimálně dva a půl dne, ale spíše více. Asi by bylo dobré, aby se někde ti dva ubytovali,' *pomyslím si a následně se rozejdu za Kori.* Kori, nevíš, kde by se dali ubytovat ti dva, napadá tě něco myslím, že by klidně mohli být i spolu, *zeptám se jí a dívám se na ní a čekám, co mi na to řekne.*
Katsumi: *Dívám se na Erena a přemýšlím, co asi budu moct na lodi dělat a co bude potom. Sleduju, jak Eren šplhá nahoru na hlavní plachtu a pak si tam někde sedne.* 'Hmm, mám takový pocit, že se s Eren si moc nepokecám, takže asi tady budu muset být sama. Ale tak co,' *pomyslím si a pomalu se rozejdu, abych se prošla po lodi a trochu se tady ještě podívala.*
Jin Pcho/Eren: *Když ty dvě doluví tak Eren řekne.* Fajn. *Poté vyšplhá na hlavní plachtu, sedne si, zavře oči a přemýšlí o všem.* "Temný svět, Suzuya Juuzo, bez chakry, bez Kubikiri, bez misí, bez šance spojit se s Aki-sama." *Eren si v duchu položil tyhle otázky a přemýšlel jak toto vše vyřešit co nejdříve.*
Kami: *Jen ty dva mlčky sleduju.* 'No, jako jsem ráda, že s Takashim jsme se k sobě takhle nechovali, jak jsme se poznali, protože mám takový pocit, že bychom se zabili. Ale nevím, která osoba by dokázala zničit i tohohle kluka,' *pomyslím si.* Fajn, nemám ráda, když někdo soudí lidi, které ještě nikdy neviděl. *řeknu mu a pak se podívám na Katsumi, která nevypadala moc šťastně.* Úkol zatím žádný není, teď se vracíme do Starého Přístavu a tam možná nějaký úkol pak dostaneme, uvidíme, *řeknu mu jen.*
Katsumi: *Podívám se na Erena a trochu se zamyslím.* 'Zatraceně v Kumogakure je plno jiných lidí a já musím zrovna skončil tady s ním, tohle je fakt super, že jsem raději tu misi neodmítla a nezůstala sedět doma, bez tak si ještě ani nepamatuje pořádně naše jména,' *pomyslím si a dívám se na moře.* Fajn, *řekne poté jen Katsumi, protože výjimečně se jí podařilo vyhrát nad Erenem.*
Jin Pcho/Eren: Ne nemám problém s tím že je tady Suzuya. Dnes už je spojencem mé vesnice. *Odpověděl Kami a na Katsumi nereagoval.* Tak jo, pokud chce Katsumi plnit tady nějaké mise tak nám nějakou dejte a my ji splníme. "Hm, hádat se, nemá žádný smysl. Akorát bych plýtval slovy a energií, což je hloupost. Možná by bylo zajímavé potkat zde Akiru Heiwu. Teda jestli zde je taky." *Pomyslí si a čeká na reakci KAtsumi a Kami.*
Kami: *Celou dobu se dívám na ty dva.* 'Raději se nebudu míchat do jejich hádky, jinak by to ještě mohlo špatně dopadnout,' *řeknu si v duchu. Když se pak začne divit nad Suzuyou, tak trochu nakloním hlavu.* Co, vidíš v tom nějaký problém, že je tady, *zeptám se ho a dívám se na něj.* 'No jo no, Suzuya je hold Suzuya a určitě po tom, co se stalo poprvé s Temným Světem, by o toto rozhodně nechtěl přijít,' *pomyslím si.*
Katsumi: *Poslouchám jejich rozhovor.* 'Suzuya, Yugakage, cože, zajímavé,' *řeknu si v duchu a pak se podívám na Erena.* Jenže, já tady nechci pořád jen tak sedět a ty brány jsou jen v našem světě, tady jsem si jich nevšimla, *řeknu celkem uraženě Erenovi, protože se mi doma pořád jen tak nechtělo sedět a nechávat věci jen na ostatních.*
Jin Pcho/Eren: *Eren očekával že Kami za ty věci bude něco chtít, to je jasné, shinobi dá něco druhému shinobmu, jen za protislužbu.* "Suzuya Juuzou on je jeden z Kagů, jestli se nepletu tak to býval Nukenin, který zaútočil na mou vesnici." *Pomyslí si když se Kami zmínila o Suzuyovi.* Suzuya? Co by tady dělal jeden z Kagů? Děláš si srandu? Jinak souhlasím s výměnou informacích. *Jen co to dořekl tak se otočil ke Katsumi a řekl ji.* Tyto nechápeš že? Musím tě chránit, je to moje mise. *Jen co to dořekl tak se otočil ke Kami a čekal co se bude dít dále.*
Kami: *Jen kývnu hlavou, že aspoň poděkoval a pak se opřu o zábradlí lodě a trochu se zamyslím.* Hele Erene, můžu ti říct, o koho se jedná, ale co ty mi můžeš za to nabídnou a za Kakuto. Dala jsem ti ho, protože jste se přidali ke mě, ale věř mi, že to bude jen tak zadarmo... Budu chtít informace, které zjistíme, když budete mimo loď, čím víc bude informaci, tím dříve se někde pohneme. A mimochodem řekla bych, že brány se na tomto místě zkoumat nedají, že tady vlastně ani nejsou, jsou jen u nás řekla bych. A mimochodem řeknu ti jméno osoby, která o tomto místě něco ví, ale radím ti jednu věc. Když s ním budeš chtít mluvit, tak se chovej slušně, protože v našem světě je to osoba, která je velmi vážená. Jmenuje se Suzuya Juuzou, *řeknu mu a dívám se na moře a čekám na jeho reakci na jméno, které jsem právě řekla.*
Katsumi: *Nad slovy Erena jen mírně zaskřípu zuby, protože se mi tady jen nechtěly věci zkoumat, ale chtěla jsem o tomto místě prostě zjistit něco jiného a případně pomoct Kami, která si nás vzala s sebou na loď a nenechala nás dále bloudit po tomhle světě.* Víš co, nemusíš jít se mnou, já se o sebe postarám sama, *řeknu Erenovi celkem naštvaně, protože mě celkem štvalo, že si myslí, že sama nic nezvládnu. Když pak loď vypluje, tak jsem zvědavá, kde to vlastně pojedeme.* 'Hmm, Kami tady nevypadá moc nadšeně z toho, že tady má Erena. Nevím proč, ale raději bych aspoň chvíli bez něj,' *pomyslím si a pak se podívám na Erena, který si vzal od Kami kakuto.*
Jin Pcho/Eren: "Ona tady chce plnit mise. Hm když budeme plnit nějaké hloupé mise tak se nic nedozvíme." *Pomyslel si a rozhlédl se po lodi. Když Kami odešla, tak se Eren otočil ke Katsumi a řekl jí.* Je ti jasné že když půjdeš na nějakou tu misi tak musím jít s tebou. Jo a jak se chceš dozvědět něco o těch branách když budeš na misích? *Když přišla Kami a dala Erenovi Kakuto, tak jí slušně poděkoval, vzal si ji a připevnil si ji na záda na místo kde nosíval Kubikiri.* Dobrá jak se ta osoba jmenuje?
Kami: Tak fajn, *řeknu mu a pak se podívám na moře.* Fajn k úkolům tě nutit nebudu, ale byla bych celkem ráda, kdyby jste si dávali pozor, tohle místo je jiné než náš svět, *řeknu.* Jak jsem tak pochopila, tak brány se začaly objevovat na různých místech po celém světě. *řeknu a dívám se na Erena.* Chlapce, trochu moc si věříš, občas zkus přemýšlet jak se v té chvíli cítí ostatní osoby, *řeknu a následně se rozejdu na příď lodi, abychom vypluli zpět do Starého Přístavu. Poté se rozejdu do své kajuty a vezmu kakuto. Pak dojdu zpět k Erenovi a Katsumi.* Tady máš, chovej se k ní slušně. Jo jinak, kdyby jste chtěli se ještě něco více dozvědět, tak znám jednu osobu, která by vám mohla říct něco o tomto světě, *řeknu jim a dívám se na hlavně na něj.*
Katsumi: *Stojím vedle Erena a sleduju muže, který k nám přišel. Když mu Kami řekla, že nemá nic dělat, tak jsem jen překvapeně zamrkala, protože mě celkem zajímalo kdo to je, ale nějak jsem se na to nechtěla ptát.* 'Ach jo, ten Eren je trochu moc šílený, více se mi líbí ta holka a byla bych tady raději s ní než s Eren,' *řeknu si v duchu.* Teda, já bych klidně nějakou misi udělala, abych mohla nějak pomoc a ne tady jen tak sedět, protože mi nepřijde, že když se do ničeho nezapojíme, tak vůbec nic neuděláme, *řeknu a dívám se na ty dva.*
Jin Pcho/Eren: Jo Kakuto mi bude stačit. *Jen co to dořekl tak si všiml chlápka který přišel a sáhl po rukojeti svého meče. Eren ihned sáhl na rukojeť své Tanto.* "Tak co budeš se chtít prát?" *Pomyslel si a poté Kami řekla že je vše v pořádku a chlápek pustil rukojeť. Eren také pustil rukojeť své zbraně a poté řekl.* Kami mě nezajímají mise hlavního piráta. Já chráním jí. Takže až splní svou misi tak jdeme pryč. Navíc by mě zajímalo jak to že se v našem světě ukázala brána do Temného světa. *Když Kami řekla že se diví tomu že sem pustili takhle mladý shinobi, tak Eren řekl.* No proč by ne? Já jsem člen Anbu, což jsi poznala dle mé masky. Takže mám dovednosti na to abych tady přežil a jí ochránil. *Vše řekl bez jakýchkoliv emocí.*
Kami: *Gryf se opět usadil na přídi lodi a vyhříval se na slunci. Rozejdu se a kývnu na ty dva, aby mě následovali.* Hmm, jediné, co mám je kakuto, mám celkem tři zbraně, takže jestli nemáš vůbec nic, tak ti ho dám. Jestli chcete, tak můžete zůstat se mnou a plnit úkoly pro hlavního piráta. /Matado: Byl na druhém konci lodi a všiml si, že se vrátil gryf a tak se rozešel za Kami. Když s ní uviděl další dva lidi, kteří vypadali o dost mladší než Kami, tak hned začal sahat po meči. /Kami: Vidím, že k nám jde Matado a tak se jen pousměju.* To je dobrý oni jsou s námi, *řeknu mu. /Matado: Pustí jílec meče a dívá se na Kami.* Dobře, když myslíš, *řekne Matado a stojí u Kami. /Kami: Divím se, že vás tady pustili tak mladé, i když byl tady jeden kluk, který byl ještě mladší, *řeknu a čekám, co řeknou.*
Katsumi: Yami: Ahoj. A Erene, ty si mě nepřej, *řekne Yami a pak už neřekne ani slovo. /Katsumi: Nad Yami si jen povzdechnu. Dívám se na Kami, která mluvila Temném Světě.* 'Tohle je teda pěkně divné místo, vůbec se mi tady nelíbí,' *řeknu a dívám se na dívku. Když pak zapíská, tak trochu zpozorním a trochu se schovám za Erena.* Nesežere mě, *zeptám se a podívám se na Erena. No když na něj oba dva nasednou, tak k němu dojdu a taky na něj nasednu. Poté co se objevíme na lodi, tak z toho stvoření odejdu a s respektem ho sleduju.*
Jin Pcho/Eren: "Yami ty jsi, nemá cenu nad tím dumat." *Pomyslí si a poté vyslechne to co mu Kami říkala.* "Takže si mi řekla ve směs to co už vím akorát ty krystaly jsou pro mě novinkou. Je to zajímavé." *Pomyslí si a když Kami zapíská tak si pravou rukou nahmatá rukojeť své Tanto, kterou má na své pravé noze. Když přiletí divně zvíře tak pokrčí rameny a sedne si za Kami. Když přiletěli na loď taj Eren slez, rozhlédl se a poté řekl.* Pěkná loď, no nemáš tady náhodou nějaký meč navíc? "Škoda mého Kubikiri." *Pomyslí si a čeká co Kami udělá. Eren byl stále ostražitý, kvůli pirátům a také kvůli Kami.*
Kami: *Poslouchám Erena a když řekne, že si Katsumi jen hraje, tak jen pokrčím rameny, ale hned se ona Yami opět ozve.* Ahoj Yami, *řeknu jí a pak se podívám na Erena.* Jasně já tě chápu, popravdě, tak nějak nevím, ale bude to určitě souviset s tím, že nemáme chakru. Co vím, tak kdysi temný svět unesl velmi silné shinobi, ale neuspěli, protože se jiným shinobi povedlo tento svět zastavit. Taky jsou různé chakrové krystaly, které jsou tvořené naší chakrou a jsou k různým věcem, nic víc nevím. Takže jdete se mnou na loď jo.. Tak fajn, *řeknu a následně zapískám. Chvíli se nic neděje, protože gryf se mezitím vrátil zpět na loď, kde odpočíval. Po chvíli se objeví nad námi a následně dosedne na zem.* Tak jo vy dva nasedat a prosím nevyškubat peří, protože by vám za to vůbec nepoděkoval, *řeknu jim a poté nasednu na gryfa a počkám na ty dva.* Tak jo gryfe, letíme zpět na loď. *řeknu mu. Když se zvedne ze země a rozletí se zpět na loď. Poté dosedne na příď lodi a seskočím z něj.*
Katsumi: Yami: *Poslouchá a je z Erenova vysvětlení nespokojená.* Já nejsem nikdo, my si nehrajeme, já jsem Yami, druhá polovina Katsumi a Erene, ty mě nazamlouvej nebo zle skončíš, *řekne Yami. /Katsumi: Jen si povzdechnu nad slovy Yami.* No tak Yami nech toho chovej se trochu slušně, *řekne jí. Pak se otočím na Kami.* Promiň, tohle je schopnost mého klanu a Yami je má druhá polovina a občas neumí držet pusu, když by měla, *řeknu a čekám, co bude dále.*
Jin Pcho/Eren: *Když Yami promluví tak Eren jen protočí oči a když se ho Kami zeptá co to bylo tak odpoví.* Toho si nevšímej Katsumi si jenom hraje. Nebojím se nepřátel jen se radši vyhnu boji v prostředí které neznám. Co se tady má vyřešit? Jaký je problém? Mohl bych ti pomoc. "Hm je to tady všechno nějaké divné. Musím si dávat na vše pozor hlavně protože to tady neznám a nemám skoro žádnou chakru, takže když použiji jutsu tak se nepovede a hlavně bych mohl zemřít a to je nemylé." Tak co jdeme?
Kami: Jo jasně, neboj nemusíš se ničeho dát, mám tady kousek loď a je plná bojovných pirátů, takže se nemusíš bát, že by nás chtěl někdo jen ta zničit, *řeknu a trochu se usměju.* Jak jsem tady dlouho, no celkem dost dlouho, už ani nevím jak dlouho a jak to tak vypadá, tak tady ještě moc dlouho budu, přesněji řečeno, dokud se to tady nevyřeší, *řeknu. Následně mě celkem překvapí Katsumi. Jen překvapeně zamrkám a podívám se na Erena.* Co to bylo, *zeptám se ho, protože jsem nevěděla, jestli je Katsumi bude vnímat.*
Katsumi: *Stojím a poslouchám.* Dobře, *řeknu a dojdu k Erenovi. Celkem mě zajímá, jak dlouho je tady ta holka, vypadá, že se tady celkem dost dobře už vyzná, a i když je ninja jako my, tak asi bude vědět, co a jak, takže asi bude dobré s ní jít,' *řekne si Katsumi v duchu. /Yami: Poslouchá a pořád mlčí.* Ahoj, já jsem tady taky, já jsem Yami, *řekne Yami a pak zmlkne. /Katsumi: Nad výstupem Yami se usměju.* Yami tentokrát ti to prominu, protože je taky ninja, ale pro příště už mlč Yami, *řeknu jí a dívám se na ty dva.*
Jin Pcho/Eren: Když bojuji v týmu tak je jednoduchá strategie, já jsem v první linii a ostatní mě kryjí. Jí chráním já takže se ničeho neboj, ani jeden z nás ti v boji nebude překážet. Jo vlastně jak jsi tady dlouho? Proč jsi sem vůbec přišla? Hele jsem už tady dlouho měli by jsme se přesunout, kvůli bezpečnosti. *Jen co to dořekne tak posunky prstů naznačí Katsumi aby přišla blíž.*
Kami: *Dívám se na ty dva. Jen se mírně pousměju.* Neboj jsem obyčejný shinobi jsem byla dlouho mimo vesnice, takže pro bezpečnost vesnice. Jo dobře, ale bylo by dobré kdyby sis něco sehnal, *řeknu mu. Zatím jsem ještě na místě a přemýšlím.* Jak jste na tom s bojem, *zeptám se a dívám se na ně.* 'Vypadá to, ten kluk by opravdu mohl celkem umět dobře bojovat, ale nevím co ta holka,' *řeknu si v duchu.*
Katsumi: *Sleduju Erena a Kami a čekám, co se bude dít. Když se ti dva spolu baví, tak je sleduju a čekám, co se bude dít. Když se pak Eren na mě otočí, tak jen souhlasně kývnu hlavou a dívám se na Kami.* Já jsem Katsumi, *řeknu a pak čekám, co se bude dít.*
Jin Pcho/Eren: "Co jsi zač? Yugakakure nemá jednotku root nebo má?" *Pomyslí si a poté se otočí ke Katsumi.* Neboj se můžeme jí věřit. *Jen co to dořekne tak se otočí ke Kami a také vyplázne jazyk aby ukázal svou pečeť Shiru Nazo.* Ještě jsem neměl čas sehnat věci, neboj se vím jak se infiltrovat. Dobře půjdeme s tebou, je lepší být ve tří členem týmu. *Poté se otočí ke Katsumi a řekne ji.* Vydechni si. *Poté čeká jestli Kami někam půjde. Pokud ano tak ji bude následovat avšak bude stále ostražitý.*
Kami: *Dívám se na toho kluka.* 'Vypadá to, že mi ještě pořád moc nevěří. Ale nemuselo by to tady s nimi dopadnout dobře,' *řeknu si v duchu.* Řekla bych, že mi pořád nevěříš, že jsem shinobi. Ty jsi Anbu že jo, myslím, že víš, co je tohle a mohla bych ti jím potvrdit, že jsem opravdu shinobi, *řeknu mu a následně na něj vypláznu jazyk, na kterém je pečeť Shiru Nazo.* Já jsem Kami a co by dva, *zeptám se jich.* Mám kousek odtud loď, tak by jste se ke mě mohli přidat, jestli chcete. *řeknu jím a dívám se na ně. Poté si pořádně prohlédnu toho kluka.* Hele, dám to jednu radu. Sundej si ty věci z anbu, jinak tady dlouho nevydržíš podle mě, *řeknu a čekám, jestli se přidají a nebo se budou potloukat sami.*
Katsumi: *Sleduje onu ženu, která s nimi mluví.* 'Kdo je sakra zač, říká, že je shinobi jako my, ale nechce se mi tomu moc věřit, vypadá spíše jako pirát a jedna z místních,' *řekne si Katsumi pro sebe a dále je za Erenem. Když se na mě Eren otočí a mrkne, tak se na něj jen dívám a dále stojím na místě a čekám, co se bude dít dále.*
Jin Pcho/Eren: *Když děvče vytáhne čelenku tak se Eren falešně usměje a poté řekne.* Jsem rád že jsem tady potkal spojence. Jsme z Kumogakure a jsem z Anbu a mám ji chránit ona je vědec co má zjistit něco o tomhle světě. Jakou máš nabídku? "Takže jestli je opravdu z Yugakakure tak jsme spojenci a vše je v pořádku avšak pokud je z tohoto světa a zabila někoho z Yugakare tak máme problém. Tak jako tak musím být opatrný." *Pomyslí si, otočí se ke Katsumi a poté na ní mrkne. Poté se otočí zpět k dívce.* Jak se vlastně jmenuješ?
Kami: *Stojím a dívám se na ně.* Turisti jo, *řeknu a trochu se usměju. Když vytáhl masku, tak jsem si jí prohlédla.* 'Vypadá jako z našeho světa,' *pomyslím si a pak se podívám na holku, která stála vedle něj. Vypadala tak nějak jinak. Poté se usměju a chvíli hrabu v pouzdru než vytáhnu čelenku Yugakure a ukážu jí jim.* Zajímavé, takže pořád sem chodí noví lidí z našeho světa, ale co tady děláte takoví mladí, *zeptám se jich a dívám se na ně.* Hele vy dva něco mě napadlo, už víte něco o tomhle místě a víte co chcete dělat nebo tak něco? Možná bych pro vás měla nabídku, *řeknu jím a dívám se na ně.*
Katsumi: *Pokračuje v cestě a dívá se na Erena.* 'Nevím, co má v plánu, ale trochu se bojím, že se by mohlo něco stát. Když řekl, že jsme turisté, tak jsem jen překvapeně zamrkám.* 'Vůbec nechápu o co mu jde, co když je to nepřítel a teď z nás udělá sekanou,' *řeknu si v duchu.*
Jin Pcho/Eren: "Drzá je." *Pomyslel si když mu Katsumi řekla že by ho normálně neposlechla. Když už Eren viděl obličej osoby která šla proti nim tak se zamyslel. Mohl udělat dvě věci. Buď mohl zaútočit a nebo počkat jak se věci vyvinou. Když se osoba před nimi zastavila tak se Eren zastavil taky a bez jakékoli emoce v hlase řekl.* Jsme turisté, kdo jsi ty a co nám můžeš říct o tomhle světě? *Jen co to dořekl tak vytáhl a ukázal Kami svou Root masku.* "Pochopí že jsme shinobi takže uvidím co udělá." *Pomyslel si a poté masku uklidil.*
Kami: *Dále pokračuju v cestě a přemýšlím, ale přitom i sleduju osoby, které jdu přímo proti mě. Po chvíli už nevidím jen siluety, ale i jejich obličeje.* 'Nějaké holka a kluk a vypadají, že jsou celkem mladí, ale pryč by zrovna tady byly nějaké děcka,' *řeknu si v duchu a po chvíli se zastavím a dívám se na ně. Čekala jsem, co udělají a jak jsem z toho pochopila, tak asi vedl ten kluk, protože šel první.* Co jste zač, *řeknu jen a dívám se na ně. Ruce mám zatím podél těla a čekám na jejich reakci.*
Katsumi: *Dívám se před sebe a všimnu si, že se k nám blíží nějaká osoba. Eren si toho už všiml, takže mi hned řekl, co mám dělat.* Normálně bych tě neposlechla, ale tady budu, *řeknu mu a poté zpomalím, abych šla za ním.* 'No jsem zvědavá, kdo to je, jestli je to přítel nebo nepřítel, ale tady asi nemůžeme nikomu věřit,' *řeknu si v duchu.*
Jin Pcho/Eren: *Stále jde a v dálce vidí nějakou siluetu člověka.* "Přítel nebo nepřítel? To je jedno, nemohu si být ničím jistý. Nemohu používat Mokuton a nemám ani kubikiri ale mohl bych ten souboj zvládnout v celku dobře." *Pomyslel si a poté řekl.* Katsumi a Yami držte se za mnou. *Řekl to bez známek emocí v hlase. Poté trochu přidal do kroku ale jen tak aby si toho postava před ním nevšimla. V žádním případě se nechtěl rozbíhat i když věděl že použití Lariatu je nejlepší ve velké rychlosti. Eren spíše čekal na to co postava udělá.*
Kami: *Jdu dále a přemýšlím nad vším, co se stalo. Čím více jsem nad tím přemýšlela, tak jsem z toho byla více zmatená a nevěděla jsem, čemu z toho bych měla věřit a čemu ne. Jak jsem tak pokračovala v cestě, tak jsem moc nevnímala okolí spíše jsem zmizela z lodě, abych mohla sama přemýšlet a pročistit si hlavu. Nějakou dobu jsem nevnímala. Jak jsem tak po chvíli zvedla hlavu, tak jsem si v dálce všimla nějakých dvou osob.* 'No, tak tohle mi ještě chybělo, Matada jsem nechala na lodi, ještě, že mám s sebou katany a po okolí létá gryf,' *řeknu si v duchu a jdu dále.*
Katsumi: *Ani nevím jak dlouho jsme šli lesem, když jsme se konečně dostali ven.* 'Sakra, Eren se s náma vůbec nebaví, mám trochu strach, abychom se jednou nerozešli od sebe a byl by to celkem problém, přece jen mě má hlídat, ale i tak to spolu už asi moc dlouho nevydržíme,' *řeknu si v duchu.* Konečně jsme se dostali z toho lesa, *řeknu jen a jdu dále. /Yami: Raději ani nic neříká.*
Jin Pcho/Eren: *Už šel několik dní tím lesem a čím dál méně se bavil s Kami a čím dál více se uzavíral do sebe. Kami ho štvala ale on si vzpomněl na výcvik, kterým prošel v rootu a začal od začátku odbourávat svoje emoce. Čím dál víc se z něj stával znovu člověk bez emocí. Pravda šlo to velmi pomalu a on stále chtěl uškrtit Kami ale každým dnem méně a méně. Zkrátka po několika dnech vyšel s Kami z lesa.* "Konečně už nejsme v lese." *Pomyslel si a podíval se na Kami.*
Kami: *Už je to nějakou dobu, co jsem se rozhodla, že na nějakou dobu opět zmizím z přístavu, zjistila jsem zase moc věcí, které jsem se dozvěděla a potřebovala jsem na nějakou dobu zmizet. Jak jsme tak pluli, tak jsem se rozhodla, že se zase podívám na pevnou půdu a podívala jsem se, kde to vůbec jsme a taky jsem potřebovala aspoň na pár chvil vypadnout z lodi. Nařídila jsem, aby loď zakotvila a pak jsem zapískala na gryfa. Po chvíli přiletěl gryf. Následně jsem na něj nasedla a rozletěla jsem se na pobřeží. Když jsme přistáli na pobřeží, tak jsem seskočila z gryfa a usmála jsem se.* Díky, pak tě zase zavolám, *řeknu mu a nechám ho odletěl. Následně se rozhlédnu po okolí a rozejdu se směrem do vnitrozemí.*
---: ---
Mito: *Pousmála se, když Ziki souhlasil.* Půjdeme podél vody, uvidíme, kam nás dovede. *Vyrazila spolu s ním zpátky do lesa, kde se vydala vyhledat říčku.*
Ziki Katsuki: *Zamyslel se. Kdyby tato situace nastala v jejich světě, neměl by sebemenší problém město navštívit. Zde ale nemohl užívat chakru a tak by skutečně bylo bláhové vejít do tak podezřele vyhlížejícího prostoru. Musel si na to pomalu zvykat, že nemá tolik možností jako měl dosud, že bude muset přepnout na psychiku slabého genina, pokud chce v tomto světě přežít.* Máte pravdu, vrátíme se. *Odsouhlasil Mito a vrátil se s ní do lesa.*
Mito: *Pokračovala v cestě, prohlížela si okolí a pak Ziki zavelel. Protočila očima.* A to nám to spolu tak hezky šlo...dokud bylo ticho. *Chytila ho pod rameny a ujistila se, že batohy zvládne nést. Zadívala se na město před sebou.* Hm...chcete tam? Osobně bych radši ještě chvíli byla někde v lese, jelikož nevíme, co od toho tady můžeme čekat. *Položila jeden batoh na zem a sledovala město před nimi.* Pojďme zpátky....určitě v okolí budou jiné vesnice, či města...nejprve bych zjistila o tomhle místě co nejvíc, než bych se hrnula do kouřem zahlceného podnebí. *Poukázala na smog, který bych všude nad střechami domů města Chaosu.*
Ziki Katsuki: *Na Mitoin vtip nijak nereagoval. Ne proto, že by ho urazil, ale nepřišel mu vtipný. Pokračoval lesem a asi po dvaceti minutách už cítil, že ho noha znovu začíná bolet.* Podepřete mě. *Řekl prostě, zastavil se a roztáhl ruku, aby mu Mito nabídla rameno, o které by se mohl opřít. Pokud tak udělá (a že udělá), tak pokračuje dále lesem až k druhému konci. Jakmile vyšli ven, stálo před nimi hlavní město chaosu.*
Mito: Itadakimasu. *Jedla pomalu, lehce oždibovala kousky masa. Když skončila, zahrabala zbytky, spolu se vším od Zikiho, do popela ohniště, které udusila a udusala, aby nevydávalo žádný kouř. Sbalila věci a přikývla.* Při další zastávce vám zkontroluji nohu. Tak mi nikam neutíkejte. *Trochu zažertovala, i když možná nevhodně. Sbalila jejich věci a hodila si batohy na ramena, případně vrazila Zikimu do ruky hůl, katany si utáhla a pokračovala s ním v cestě napříč lesem.*
Ziki Katsuki: *Její ospalé zívnutí samozřejmě nezůstalo nepovšimnuto, nicméně bylo zcela ignorováno. Zikiho nezajímalo, že se nevyspala, času na to měla dost a on jí ve spánku nijak nebránil.* Dobrá, tak vyrazíme hned po obědě. *Vyčkal, až bude jídlo připraveno, vzal si svou polovinu a spořádaně začal jíst.* Itadakimasu. *Ani v lese nepostrádal slušného chování u jídla. Hned co dojedl, pokusil se sám opatrně zvednout za pomoci rukou a jedné nohy tak, aby na svou problémovou nohu nemusel příliš tlačit a opřel se o hůl.* Projdu se kus sám, abych rozhýbal svaly. Vyrážíme. *Vyšel pomalinku, opatrně kupředu dále.*
Mito: *Lehce se usmála, když pochválil její práci.* Snažila jsem se, přece z vás neudělám mrzáka, jen protože jste si ublížil...bylo by pak víc práce při vaší ochraně. *Pousmála se a ještě chvíli opékala jejich obědo snídani.* Hmm? Jistě...kdykoliv. *Bylo na ní vidno, že se neprospala, měla kruhy pod očima a byla trochu pomalejší v motorice. Pořádně si zívla, přičemž skryla ústa dlaní.* umn...pardon, nevyspala jsem se...jak se spalo vám? *Pousmála se na Zikiho, když mu podávala již dodělané zvíře.*
Ziki Katsuki: *Podíval se, ještě rozespalý, kolem sebe. Už na něj čekalo připravené tábořiště s opékanými zajíci. Přisunul se obratně k ohništi, aby se trochu ohřál. Les byl v noci dost chladný, a ani za dne jím moc slunce neprocházelo a nechtěl se nachladit. Ještě to mu scházelo.* Ohayo gozaimasu. *Odvětil, když Mito přišla a přikývl na nabídku vody. Napil se a když měl dost, lehce odtáhnul ústa, aby Mito narovnala lahev a on se nepolil. Následně si nechal v klidu opečovávat prsty. Nic neříkal, ani se nijak netvářil, jen sám sledoval prsty a pozoroval jakékoliv znaky bolesti, nebo nepřirozeného chování kostí. Až na zdřevěnění, které se dostavilo po několika týdnech, kdy nemohl pomalu prstem ani pohnout, bylo však vše víceméně v normálu.* Myslím, že už jsou v pořádku. Už stačí je jen rozhýbat. *Natočil dlaň proti sobě tak, aby na ni viděl a pokusil se sevřit ruce v pěst. První tři pokusy skončily jen ohnutím prstů, ale nakonec se mu povedlo víceméně prsty rozhýbat, ačkoliv na nějaké pevnější úchopy bude potřeba ještě čas.* Dobrá práce. *Pochválil Mito za léčení, které mu poskytla.* Mohli bychom po jídle vyrazit? *Zeptal se, ale sám byl překvapený, proč se vlastně ptá. On tu byl šéf.*
Mito: *Neustále usínala a zase se s leknutím probouzela. Po pár hodinách však sama pořádně vytuhla, i když v tureckém sedu, vzbudila se však na zemi v klubíčku schoulená. Ziki v tu dobu ještě spal.* "Dala bych si ještě tak dalších několik dní spánku." *Pomyslela si a dala se do zakládání ohně. Samo že se pořádně napila a pod. prostě vše, co lidi dělají ráno po spánku. Oblékla si novou bavlněnou košili, kterou si zastrkala do kožených kalhot, které stále měla na sobě už od chvíle, kdy narazili na mořské panny. Postarala se o zajíce a dala je opékat nad oheň. Šla se trochu projít po okolí, takže by se měl Ziki probudit do prázdného tábořiště s výhledem na zajíce nad ohněm. Mito procházela les, všímala si maličkostí, jako byly šlápoty, prasklé větve, pomačkané listí. Jako Samuraj se naučila v Zemi železa stopovat dle toho, jak byla příroda poškozená, ale tady vše bylo jen vlivem zvěře. Nic nevykazovalo známky pobytu dalších lidí v tomto lese. Vrátila se do tábora s bylinkami, které natrhala v lese. Poznala některé druhy, takže se nebála, že by byly jiné od těch, které byly v jejich světě.* Ohayo. *POzdravila Zikiho a dřepla si k němu s lahví vody v ruce.* Napít? *Pokud přikývl, pomohla mu se napít a následně lahev odložila. Prohlédla si jeho ruce a vzala je mezi ty své.* Kouknem na prsty, nohu zkontroluji po jídle, ale ruce by mohly být v pořádku, ne? *Pousmála se. Zvykla si na něj, hlavně na to, že tohle se bude dít častěji. Během jejich pohybu zde, si všimla, že Rokubi nereaguje na její slova, že spí a to dost trvdě, dokonce i Shae se držela stranou a neprojevovala se, měla strach. Mito tedy došlo, že se ani na jednoho z nich nemůže spolehnout. Ani na regeneraci, ani na její šílený zabijácký mód. Začala Zikimu pomalu sundavat obvazy z rukou, následně dřívka a promnula mu jednu ruku mezi prsty. Udělala mu takovou lehkou masáž, aby zjistila, jak jsou na tom jeho šlachy a pohyblivost kloubů.* Pokud to bude bolet, půjdou zase do obvazů. *Upozornila jej a propletla své prsty s těmi jeho, zatlačila mu je dozadu, jakoby k hřebu dlaně, a zakroužila jimi, jakoby je chtěla prokřupnout. Dále mu prohmatala celé prsty, hlavně kůstky v blízkosti kloubů. Musí být schopný je ohnout, jinak bude k ničemu jak tady, tak v budoucnu v jejich světě. To samé udělala s druhou rukou.* V pořádku? Nebolelo to? *Optala se, když mu ještě promasírovávala dlaně, aby uvolnila tlak, který v nich měl.*
Ziki Katsuki: *Po vydatném spánku (asi 12 hodin) se probudil a protáhl se. Do lesa jim z pobřeží cesta trvala asi tři týdny, tudíž už ho prsty tolik nebolely, ale noha byla stále problém. Přesto se stále neodvažoval si sundat rovnátka. Neměl žádnou možnost zkontrolovat, jestli už kost srostla zpět, takže nechtěl léčbu zanedbat.*
Mito: *Samozřejmě se také občerstvila a nasledne Zikiho jeste druhou polovinou deky přikryla. Sama si lehla na druhou deku a pretocila se na bok, katanu si držela u těla jakoby byla miminko, které ochraňovala. Problem byl v tom, ze Mito nedokazala doopravdy zabrat. Sebemenší sramot ji hned probudil. A tak za jednu noc spánku zabila dva králíky, kteří hledali potravu a odehnala nejake jezevce. Nic extra, ale nakonec stejně skoncila v tureckém sedu opěrná o zbraň. Jako voják na stráži, vytuhla pořádně az nad ránem. Na asi dve, max tři hodinky. *
Ziki Katsuki: *Čekal na Mito, od určité chvíle už ho ani nebavilo si hrát s Tantem, tak jen zíral, lidově řečeno „do blba“. Měl dost času na přemýšlení, přemýšlel o tom, jak hodlá směřovat svou vládu nad Sora no Sato, co bude plánovat v budoucnu, jakou politiku bude vést vůči velkým vesnicím. Pravda, velké vesnice vůči němu byly velmi upjaté a nepřátelské, na druhou stranu má šanci na nový start. Nikdo ho nezná, a je velmi málo lidí, kteří by dokázali jeho krytí prokouknout (například Mito). Může začít znovu, vytvořit utopii pro lidi, kteří ji vyhledají, nebo vytvořit mocnost, která bude vládnout světu. Za hodinu se Mito vrátila a přerušila vír jeho myšlenek a plánů.* Výborně. *Pochválil ji, když uviděl, že s sebou nese lahve s vodou, která se zanedlouho „proměnila“ v bylinkový čaj. S chutí ho vypil celý, nebo alespoň pil, dokud už nic nezbylo, samozřejmě se Mito dozajista také osvěžila. Krásným dovršením dne pak byla přistýlka z deky, která, leč nebyla to, na co byl zvyklý (alespoň ne z hradu Ten no Shiro), byla překvapivě příjemná. Obzvláště ve chvíli, kdy musel bdít i přes bolesti, které měl, byla možnost konečně zalehnout velmi vhodná. Okamžitě zavřel oči a během pár vteřin usnul.*
Mito: *Toulala se lesem, dělala si značky do stromů, aby věděla kudy se vrátit. Došla k malému potůčku, menší snad nikdy neviděla. Utrhla druhý rukáv a nejorve jej poradne vyprala od potu a následně jim překryla hrdlo láhve, aby filtrovala vodu, kterou nabrala. Takhle naplnika vše a začala se vracek k Zikimu. Byla zpátky přesně jak říkala, do hodiny. Začala připravovat oheň a místo ke spánku. Nejprve nad ohněm ohřala vodu v plecháčku a následně udělala Zikimu bylinkový čaj. Pak připravila takové postele z deky, kterou vzala sebou a batohů. Pak z jednoho vytáhla jídlo, nějaké suché potraviny. Krekry, sušené ovove a tak.* pujdeme brzo spát, jsem vyčerpaná, uz více nemohu.
Ziki Katsuki: *Přijal od Mito tanto nataženými dlaněmi.* No... Asi ano, ale budete mi poté nucena vyrobit nová rovnátka. "Kdy asi narazíme na lidi..." *Hrál si s Tantem, zatímco Mito byla pryč. Snažil se ho nějak inteligentně uchopit, aby s ním mohl alespoň nějak manipulovat a zároveň si nezničil rovnátka od Mito.* "Už abychom našli civilizaci a nebloudili tu bez mapy pustinou."
Mito: *Pokračovala dále do lesa. Po čase zastavila a rozhlédla se kolem. Zaposlouchala se do šumění listů a zvuků ptactva. Přiložila si prst k rtům aby Zikimu ukázala, aby si případné připomínky nechal na jindy. Zaposlouchala se totiž do zvuku vody. Snažila se určit směr, ze kterého zvuk vycházel. Posadila Zikiho k velkému stromu a odložila i většinu věcí. Vytáhla kostenou katanu a Zikimu dala do dlani tanto.* Tohle případně zvládnete ovládat. *Vzala láhve a svazala je provázkem. Dala si je kolem ramene a vyrazila.* Vratim se do hodiny, musíme pít a jíst, takže až budu mít vodu, vydam se zpátky. *Utahla si opasek s kostenou katanou kolem pasu.* Zkuste neumrit, ja se pokusím o totéž. *pousmála se a vydala se za zvuky vody.*
Ziki Katsuki: *Chtěl protestovat i dál, ale když pak byl stejně táhnut do lesa, začal si uvědomovat, že na jakékoliv protesty nemá dostatečnou fyzickou podporu, tedy by akorát u dalších protestů vypadal jako generál, který, zajat a oddělen od svých mužů, přesto dále trvá na svých podmínkách - hloupě. Proto zmlknul a nechal se vést, kam chtěla Mito, když mu už nic jiného nezbývalo.*
Mito: *Byla jako služebna, prostě udělala co chtěl. U lesa ale začal rozkazovat. Zamračila se a ukázala mu prázdnou láhev.* A kde vezmene vodu? Když myslíte na nepřátele. Zapomínate na to, že tu jste se mnou. Ne slíbila jsem snad něco? *zavrčela a pokračovala do lesa.* Pohodlnější je to ve stínu, i pro vás... Měl byste to vědět, jako lékař nebo to, co máte na čele, je jen ozdoba? *pronesla dost uštěpačně a pokračovala kousek hlouběji. Alespoň pár dalších desítek metrů. *
Ziki Katsuki: *Pokračoval pouští podepřen Mito. Zcela mu vyhovovalo, že celou dobu jen mlčela. Nikdy neměl moc v lásce dlouhé, zbytečné rozhovory, obzvláště ne v takových vedrech, kde byl rád, že měl dost tekutin, aby fungoval, natož aby si nechával vyschnout ústa mluvením. Občas něco prohodil, aby na chvíli zastavili, když ho zabolelo v noze, nebo když se musel protáhnout, nebo potřeboval poškrábat na zádech (což s dřívky na prstech sám nemohl) a Mito mu s tím určitě poslušně pomohla. Když dorazili k lesu, Zikimu se moc nelíbil nápad se v něm ukrýt. Lesy měl rád, ale ne ve chvíli, kdy nemá chakru jako zálohu, kdyby se něco dělo.* Ani náhodou. Sice budeme na očích, ale potenciální nepřátelé jakbysmet. V lese nás může kdokoliv přepadnout. *Protestoval.*
Mito: *Vydala se tedy napříč pouští. Sledovala Zikiho stav, moc se jí nelíbil fakt, že má Ziki odřeniny. Pot mu akorát příhorší. Proto také každou chvíli zastavovala, davala mu hodně pít, sama jen ucucávala, aby jeho tělo mělo více tekutin a vydrželo. Pochybovala, že je zvyklý být v poušti celé týdny. Cestovali takhle hodiny, aniž by Mito promluvila. Byla potichu, obskakovala ho jako malé děcko. I kdyz by jej nejraději nechala na místě jako potravu pro mrchozrouty. Když mu dávala napít poslední vodu, bylo to již nekolik set metrů před podivně vypadajícím lesem. Ani na to Mito nic neříkala, prostě mu pomohla a pokračovala dále na jejich cestě.* Opravdu si odpočinete až hluboko v lese. Nechci být na očích.
Ziki Katsuki: Dobrá. *Došel s ní k žebříku. Neviděl nic trapného na tom vylézt Mito na záda. Nebyl totiž stydlivá školačka. Vylezl jí tedy na hřbet, chytil se jí, resp. jí obtočil ruce kolem krku a nechal se snést dolů. Chvílemi měl pocit, že jí uklouzne, ale nakonec se udržel po celou cestu dolů. Když ho opřela o loď, zadíval se na poušť před nimi.* „To bude dlouhá cesta.“ *Řekl si v duchu a následně přijal podanou hůl a vydal se s Mito napříč pouští.*
Mito: Kde je voda, tam jsou lidi. *Odpověděla stroze. Dala se na pochod přes celou palubu lodě.* Vzadu za tou pustinou je civilizace. Vždycky, ať jde člověk kam jde, dojde k lidem...zatím jsem se v poušti nikdy neztratila, tahle není jiná, neliší se od té z mého domova, ze země Větru. *Zamručela a hodila batohy dolu z lodě do písku.* TeĎ to bude doopravdy trapné. Pro vás. Vlezte mi na záda. *Sebrala mu hůl a hodila ji dolů také.* Sám neslezete. *Lehce si přidřepla, Mito byla silná, hodně, takže otáhnout chlapa nebyl problém, spíš jí děsil fakt, že to byl žebřík z provazu a podezřelých prken mezi nimi. Jakmile jí poslechl, pomalu začala slézat z jejich nově ukořistěné lodi dolů k zemi.* "Jashine ty to vidíš....zabij mě radši." *Pomyslela si.* "Satsuki...tohle ti neodpustím nikdy." *Jakmile se dostala k zemi, opřela Zikiho o loď, zase si vzala věci, podala mu hůl a chytila ho. Vydala se přímo za nosem, rovně přes písčitou pustinu.*
Ziki Katsuki: *Nijak nereagoval a jen se na ní díval svým navyklým, přísným pohledem. Na pokyn zůstal sedět, sám se stejně nemohl zvednout. Nechal se od Mito osvěžit mokrým hadrem, u čehož se zahleděl nepřítomně do prken pod nimi. Poté se už jen napil a nechal si pomoci na nohy. Opřel se o hůl, kterou mu Mito vyrobila a párkrát s ní udeřil do podlahy, aby se ujistil, že je pevná, přestože se už předtím Mito ujišťovala sama. Opřel se o Mito a s její pomocí vykročil pryč z lodi.* Máte představu, kudy bychom se dostali do civilizace? „Pokud tu tedy nějaká je.“
Mito: *Všechno pečlivě ošetřila, utáhla, přitáhla, zafixovala a pak si Zikiho vyslechla.* Doprovázím já vás...no dobře. Jak tedy chcete chodit? Jak se chcete najíst, napít, umýt? Momentálně jste se svým vlastním nápadem degradoval na děcko a ze mně udělal chůvu. *Zvedla se a napila, následně si zbytkem vody prostě polila obličej a vlasy, které si stáhla do copu vysoko na temeni.* Kdo potáhne váš batoh, když nedokážete pořádně chodit? Musím vám vyrobit hůl, ať se alespoň podepřít můžete. Takže vydržíte ještě chvíli sedět. *Podívala se na něj dost přísným pohledem. Neměla moc v lásce odmlouvání a zdržování.* Jsem zbrojíř, hůl vám udělám raz, *prokopla zábradlí a vytrhla z něj jednu část, dost dlouhou, aby byla podpěrou,* dva! *čepelí tanta ji opracovala z obou stran. Zkusila se o ní podepřít a když zjistila, že je pevná a nepraská, opřela ji o věci.* Hloupost někam chodit s pokroucenou nohou....přes poušť ještě k tomu. *Zamručela, dřepla si k Zikimu a utrhla si rukáv z bavlněné košile, kterou měla na sobě. Namočila látku ve vodě a začala ho tak \"omývat\", spíš osvěžovat. Čelo, tvář, krk a hrudník, byl ještě upocenější než ona a rozhodně potřeboval trochu osvěžení.* Ještě se napijte, pak půjdeme. *Nabídla mu lahev a pomoc se napít. Pak sklidila všechny věci, sebrala i zbytek toho, co použila k jeho ošetření a nacpala to do svého batohu. Zvedla se, pomohla Zikimu na nohu, do ruky mu vrazila hůl, hodila na záda svůj batoh a s protočením očí si na jedno rameno hodila i ten Zikiho. Přišla si jako osel na nošení nákladu, druhou rukou, na jejímž rameni neměla zátěž, chytila Zikiho pod rameny tak, že jeho nemocná noha byla z jejich vnější strany, aby se o ní mohl opřít, až se rozhodně pohybovat.* Půjdeme přes poušť, tam se neztratím, na moři se nedokážu orientovat. *Oznámila, ani nečekala na nějakou reakci, prostě vyrazila po schodech s tím, že na přídi lodě byl žebřík přímo na písek.*
Ziki Katsuki: „Dezinfekce rumem? No, asi lepší než drátem do oka.“ *Nechal si ošetřit modřiny a odřeniny. Narovnávání prstů však na rozdíl od očisty alkoholem bolelo jako čert. V některých chvílích se zatnutými zuby zasyčel bolestí, ale jinak byl zcela zticha. Díky tomu, že se tak snažil překonat bolest, se začal znovu potit, tudíž nabízená láhev vody mu přišla akorát tak vhod. Jako by mi Mito přesně věděla, co zrovna Ziki potřebuje. Bohužel kvůli násadám, které mu dala na prsty, nemohl pořádně lahev uchopit a tak po několika neúspěšných, opatrných pokusech vzdal veškerou snahu a smířil se s tím, že se zkrátka nenapije. Byl moc hrdý, aby ji prosil o pomoc sám od sebe. Mitoina následná poznámka ohledně jeho úchopu ve dřevě ho značně urazila.* Skutečně? Nebýt té blo- *Nestačil doříct větu, neboť mu Mito už do úst vkládala rukojeť tanta. Bez změny výrazu zmlkl a díval se dále na Mito, jak ho ošetřuje. Protože byl také lékař, chtěl si být jist, že se o něj stará podle předpisů. Hned na to přišlo rovnání nohy, u čehož už Ziki nespokojeně zavrčel. Stále se však držel a úspěšně bolest překonával. Byl přeci na bolest víceméně zvyklý, obzvláště z dob, kdy měl v těle nitě a utrpěl za svůj čas bezpočet utnutí končetin. Když bylo po všem, vyplivl rukojeť tak, aby mu čepel neublížila.* Já budu zdržovat vás? Pokud si dobře pamatuji, tak to vy doprovázíte mne, nikoliv já vás. Pokud tedy někam půjdete, potáhnete mne s sebou. *Pronesl autoritativně. Mito následně našla jakési dva krystaly a navrhovala cestu zpět.* Ani náhodou. Už jsme tu, nebudu se vracet, dokud zde nedokončím svou práci. A vy mi v tom pomůžete. *Nechal si pomoci s doplněním tekutin.* A o bolesti mi ani nemluvte. Přežil jsem mnohem horší rány. *Chvíli se odmlčel a Mito si mezitím lehla na palubu.* Vůbec si nelehejte, pomozte mi vstát a vyrážíme. Nechci ztrácet čas.
Mito: *Dřepla si k němu a prohlédla si prsty. Byly pokroucené, ale ne tak, aby nešly srovnat. Polila mu ruce rumem a tím se pokusila vydezinfikovat sedřeniny, rány a tak. Vzala kunai, který měla v batohu a ze zábradlí odřezala několik tenkých, ale přesto pevných třísek, které srovnala podél jeho prstů. Nepárala se s ním, musel něco vydržet a tak nehledě na bolest, kterou mu tím dozajista způsobila, mu prsty rovnala do dřívek a svazovala obvazy. Během toho mu podala ze své tašky další lahev vody. Slunce pařilo do dřeva paluby, Mito byla zvyklá na extrémní zimu, i na extrémní vedro, ale tohle jí dělalo problém.* Musíme pryč...tady je to..moc na očích. *Rozhlédla se, když mu vyhrnovala nohavici kalhot, aby se podívala na jeho nohu.* Hloupost, strkat ruce do dřeva, školácká chyba. *Pousmála se a povzdychla si při pohledu na nohu.* tohle mezi zuby. *Vytáhla tanto a vrazila mu rukojeť do pusy, prsty měl ovázané, tak se stejně nemohl moc bránit, maximálně to vyplivnout, ale Mito mu nohu začala okamžitě na to rovnat, takže mu způsobila ještě více bolesti. Opět mu nohu zpevnila kusy dřeva a pevně ovázala, aby byla rovná na místě.* Ah...budete mě akorát zdržovat, když nás napadnou, jste k ničemu. Měla bych vás tu nechat. *Zvedla se a vysadila se na zábradlí, sledovala Zikiho a pohupovala nohama.* huh? *Uviděla, jak se v díře v podlaze něco leskne. Seskočila na palubu a došla k místu, chvíli se tam šťourala, než vyšťourala dva krystaly. Duhové.* Hele...hmmm....neříkala ta potvora něco o krystalech? *Pohodila si krystaly v rukou a jeden v ruce držíc ukázala Zikimu. Dřepla si vedle něj, případně mu pomohla se napít.* Můžeme se vrátit. Tady není možnost používat chakru...teoreticky by ta možnost měla být, když se vrátíme zpátky, vyléčíte se a příště takovou hloupost neuděláte. Nebo zůstaneme tady, budete trpět na bolest a zdržovat. Ale zase to bude dobrodrůžo. *Lehla si na palubu a sledovala modré nebe bez mráčku. Lehce si skousla spodní ret.* Suzuya... *Zašeptala.*
Ziki Katsuki: *Jakmile dopil celou lahev, nechal chvíli tekutinu pracovat v těle a párkrát ještě na prázdno polkl. V ústech už neměl tak sucho a tak se mu i lépe mluvilo.* To se dalo čekat, neměli k nám žádné závazky. Buďte ráda, že nás ve spánku nezapíchli. *Zachraptěl, aby si uvolnil hrdlo a nechal se od Mito zvednout do posedu. Ve chvíli, co Mito odskočila do kajut, otřel si horký pot z čela a prohrábl si vlasy.* „Mastné…“ *Díky tolika hodinám spánku na otevřeném slunci byl celý od potu a mastný. Sundal si alespoň košili. Když Mito dorazila a ptala se, co ho bolí natáhl před sebe obě ruce.* Mám asi nalomené prsty, a levá noha taky nevypadá moc dobře. *Prohlédl se a pokračoval.* Pak už asi jen modřiny. *Následně už jen čekal, až ho Mito ošetří, a díval se do pustiny, která se před nimi rozléhala.*
Mito: *Nechala ho pít, měla v batohu ještě několik lahví a on také, určitě by se v podpalubí ještě něco našlo.* Ti páprdové nás opustili. Z jedné strany lodě je ještě mělká voda, pak je tu tahle pustina. *Chytila Zikiho pod rameny a pomohla mu se zvednout, aby alespoň seděl. Sama se pak zvedla.* Vteřinku.... *Zamručela a sešla schody do kajut. Sebrala tam co zbylo. Díky bohu blbouni vzali hlavně jídlo a alkohol. Zdravotnické náčiní zůstalo na místě, a tak jej vzala, spolu s ním láhev rumu, a vyšla opět k Zikimu.* Ošetřím ty rány....takhle se totiž moc daleko nedostaneme. Co vás bolí? Ty prsty ošetřím jako první. *Skousla korek lahve a otevřela ji, mezitím co druhou rukou rozbalovala fáče.*
Ziki Katsuki: Všiml jsem si. *Řekl chraplavě, jak mu po tolika hodinách proležených na slunci vyschlo hrdlo. Když mu Mito dávala napít, pokorně otevřel ústa a po malých doušcích postupně vypil celou lahev (pokud mu ji Mito dovolí vypít).* „Bez chakry. Téměř beze zbraní. Alespoň, že Mito vzala zásoby.“ *Pohlédl na poušť skrze volný prostor pod zábradlím.* „Asi budou potřeba.“
Mito: *Svalila se na prkna a opřela se zády o zábradlí. Sledovala Zikiho, jak se válí na zemi. Určitě by mu poskytla trochu více pohodlí, kdyby sama měla dostatek sil. Po hodině marného sledování okolí se Ziki probral. Mito se nadechovala, aby jej varovala, nicméně uvnitř si sama sobě řekla, že zkušenosti si zde musí nabrat sám. Ona už na to, jak to v temném světě chodí, zvyklá byla. I minule byla několik dní takřka bez chakry. Před očima viděla poušť.* "Domov..." *pousmála se nad vzpomínkou.* Katsuki-san, opatrně, tady chakru použít nesmíme...sama nám říkala, že budeme obyčejní. *Vzala lahev, zvedla se a nejistým krokem došla k Zikimu, klekla si k němu a přidržela mu lahev u vody s tím, že mu i hlavu podpírala, aby se mohl alespoň trochu pohodlně napít.* Pijte, je to třeba. Podívám se na ty rány. *Už na první pohled bylo vidět, že je minimálně otlučený, prsty měl sedřené kvůli jeho předešlému úchopu.*
Ziki Katsuki: *Probudil se asi hodinu po Mito. Hlava ho třeštila jako poleno, jak s sebou narazil o zábradlí lodi. Podepřel se o prkna pod sebou a pomalu se nadzvedl do posedu.* „Proč se najednou cítím tak… těžký?“ *Levá noha ho bolela jako čert, nejspíš ji měl nalomenou, ne-li přímo zlomenou. Přiložil k ní ruce a pokusil se vyléčit, ale jakmile se pokusil použít chakru, znovu začal omdlévat a spadl znovu na záda. Stále byl ještě při vědomí, ačkoliv to vypadalo, že za chvíli znovu usne.* Kusooo… A je tu kráter. *Přiložil si dlaň na čelo, aby mu slunce nesvítilo do očí a pomalu oddychoval, aby nabral trochu síly.*
Mito: *Hodně se udeřila do hlavy při pádu, jakmile loď narazila na mělčinu. Dlouho byla mimo, omdlela z nedostatku chakry. Válela se na zemi, na boku a kolem ní byly její věci. Opřela se dlaní o dřevo paluby a začala se zvedat. Celý svět, jakoby se jí točil, právě díky úderu, který schytala. Posadila se a se zakňouráním si chytila hlavu. Podívala se na prsty, kterými si zajela mezi vlasy, byly lehce rudé ze zasychající krve.* Umn...nepříjemné... *Zamručela a vyhledala ve své velké tašce vodu, pořádně se napila a s utřením rtů hřbetem dlaně, se rozhlédla po prostorách lodě.* K-Katsuki-san? *Pomalu se zvedla, cítila se slabá.* Obyčejní....umn... *Podívala se na svou dlaň, shodila batoh na zem a sevřela prsty v pěst. Viděla jak se jí kůže napíná na mechanismu kurachi. Pokusila se je aktivovat (k tomu je třeba chakra). Okamžitě její tělo zesláblo a Mito spadla k zemi, držela se rukama zábradlí a tak skončila pouze na kolenou. Námořníci, kteří zbyli, byli lidmi s minimem chakry a tak bylo vidět, jak pomalu odplouvají v záchranném člunu.* Zrádci. *procedila mezi zuby.*
---: ---
Suzuya: Jistě klidně běž, dneska jsi mi dobře posloužila. Tvoje jméno je opravdu tak důvěryhodné, pokud jde o závazky doufám, že ti to vydrží. Tak se měj, Tsuki. *Poví a vyrazí zpátky na svou loď, loď ho opět bolela, a to opravdu moc tak si tam ihned udělá svůj čas z těch podivných bylinek, které mu Yamaji nasbíral v Temném Lese. Jakmile ho dopije tak to přestane bolet (levá ruka) a tak se svlékne a dá si sprchu. Smrdí smrtí a celkově je docela od krve, a to se Suzuyovi moc nezamlouvá. * „Heh nepoužívat ruku je těžké sice ji dokážu používat stejně jako svou pravou, ale zase bych pak urychlil návrat bolestí.“ *Pomyslí si Suzuya, když si hledí na svou levou ruku bez obvazu, která je i po zahojení úplně rudá. Poté se oblékne do věcí na spaní a radši si jde lehnout, byl to náročný večer a Suzuya si potřebuje odpočinout. Na palubě má navíc nyní jak Gryfa, tak i Mantikoru, takže je o něco klidnější, sice neví, co se asi stalo s Fujino, ale moc ho to netrápí moc možností není buď bude mrtvá nebo zase v normálním světě Shinobi. *
Lana: *Stalo sa to, čo si Lana myslela už od začiatku, keď išiel Suzuya na tú loď, všetci uznali, že je teraz ich vládcom a on získal flotilu. Lana sa potom dostala do jednej prázdnej kajuty, kde sa išla umyť a dať sa do poriadku, pretože rozhodne v takom stave, v akom bolo jej oblečenie a samozrejme i jej telo, čiže celé od krvi, budila dosť pozornosti. Keď sa okúpala, urobila si hygienu tak akos a na pravú ženu patrí, čo predtým nikdy nerobila, no dočítala sa o tom v knihách, použila maste, voňavky šminky a tak nakoniec z nej bola veľmi pekne upravená žena, to celé doplnila čiernymi očnými tieňmi a čiernym rúžom na pery. Potom sa obliekla do svojich obvyklých šiat, ktoré tu nosila. Čiže znova vyzerala ako ochranka Suzuyu, len samozrejme bolo vidieť, že je upravená. Tu je odkaz na jej oblečenie odkaz » Potom vyhľadala Suzuyu, ktorý jej dal tento rozkaz, pod maskou sa len jemne pousmiala, no bol to už len nacvičený pohyb, ktorý pre ňu osobne nemal význam.* Ako si želáš... nebude to také ťažké... už dávnejšie je pár námorníkov v mojich službách... slúžili mi na zber informácií... aby som sa vedela vyhnúť sporom a prepadom... no ľahko im pošlem info o tom aby tvojho protivníka sledovali.... a teda ak už nič pre mňa nemáš... pôjdem na svoju loď, kde rozbehnem ešte nejaké svoje záležitosti... *Povie Lana a ak nič pre ňu Suzuya mať nebude, urobí presne to čo povedala.*
Suzuya: *Když dorazí i Gryf tak k němu přistoupí a uvolní hlavu prvního vládce pirátů, která tam byla připevněná k jakémusi háku (zaklínač styl). Postaví se vedle Mantikory, která nepřátelsky sleduje všechny ty lidi tu, dokonce má ocas připravený k bodání a křídla má u těla. Suzuya hodí hlavu na zem a ta se dokutálí kousek k tělu druhého vládce pirátů. * Jsem jeden z pirátských vládců Suzuya Juuzou a zabil jsem tyto dva, tímto si nárokuju právo na jejich veškerý majetek včetně služeb jejich flotil, zpochybňuje někdo moje právo? *Zeptá se Suzuya nekompromisně a svou černou katanu si vezme do pouzdra (řekněme že mu spadla z lodě do vody, a tak si ji chytl). Suzuya pohlíží na všechny ty piráty a čeká na jejich reakce a upřímně už to vypadá že mu svou věrnost nedají a bude si ji muset vybojovat smrtí a zničení další lodi ale pak si klekne první pirát, poté další a další. Nakonec si klekne i zdejší kapitán, a tak následuje zbytek posádky dokonce to udělá i několik sousedních lodí které to vidí a následně lodě které vidí ty lodě. Poté Suzuya nechá vydat rozkaz, aby o tomto byli obeznámeny všechny zdejší lodě. To bohužel nějakou dobu zabere ale jakmile se tak stane lodě vyplují na cestu zpátky do přístavu, Suzuya se tím tajit nebude však jak by navíc utajit, že jeho flotila nyní bude čítat odhadem tak čtyřmi stovkami lodí. Tam Suzuya nechá vyměnit jejich vlajky, aby obsahovali vlajku jeho lodě. Sjednotil tak téměř všechny piráty už zbývá jen ten poslední vládce, a tak se čeká, jak na toto bude reagovat. * Lano? Chci abys ho dala sledovat, poslední vládce pirátů určitě něco podnikne tak bych rád abys ho sledovala nebo jeden z tvých lidí to je jedno ale chci znát jaké rozkazy a jaké kroky nyní podnikne. *Poví v moment, kdy stojí na lávce přístavu. *
Lana: *V jej hodovaní ju prerušia až výbuchy, takže jej nezostáva nič iné ako sa vydať za tým lietajúcim monštrom, vyhupne sa na jeho chrbát a nechá sa odviesť vzduchom za Suzuyom. I keď bolo veľa vecí nečakaných a plných Suzuyovích improvizácií, dopadlo to v celku dobre a tak len pokojne pozoruje to, čo Suzuya plánuje robiť, do tohto už rozhodne zasiahnuť nebude musieť, pretože Suzuya má dôkazy o tom, že zabil oboch vodcov a ak všetci dodržujú to pravidlo, že čo si vybojuješ, to je tvoje, logicky sa stane ich pánom. Pri tých výbuchoch na Lanu párkrát vyšplechla morská voda, ktorá z časti umyla krv z jej tela.* Dnes bola dlhá noc... ale som si to aspoň užila... toľko krvi... *Povie si Lana pre seba a proste si užíva túto noc naplnenú pachom krvi, ktorú tak miluje.*
Suzuya: Tohle nebyl ani tak úplně plán, spíše improvizace z té mnohokrát vznikají nejlepší výsledky. *Dodá směrem k Laně a drží vládce pirátů v šachu tím, že na něj míří svou zápěstní kuši, která má v zásobníku už jen dvě šipky. Poté co se Lana vrhne na posádku tak Gryf se snese na palubu lodě a začne vraždit piráty stejně jako Lana, používá buď svůj ostrý zobák nebo své pařáty a křídla, navíc je pod velkou ochranou vzhledem k tomu že má své brnění. Lze slyšet křik mužů, kteří umírají jeden po druhém ať už rukou Lany nebo Gryfa. Ovšem v tom jedna z lodí vystřelí z minometných děl, která letí obloukem a pak výbušné dělové koule padají jakoby z nebe na tu loď. Jedna dopadne kousek od Gryfa a exploze ho odmrští o pár metrů stranou, naštěstí ho to nijak vážně nezraní, jen je z toho docela otřesený. Jedna dokonce dopadne i kousek od Lany a jedna mezi Suzuyu a vládce pirátů a tlaková vlna a následná exploze je od sebe odhodí, přičemž každý vyletí ven z vody z opačné strany. Suzuya je mimo ale snaží se trochu vzpamatovat, než to stihne zaslechne hrozivý řev jako by lva, ale co by dělal lev ve vodě? Když v tom se nad Suzuyu snese nějaká bestie, která vypadá jako lev, ale má 4 metry dlouhý škorpioní ocas a křídla podobná netopýrovi ( odkaz » ). Jde o Suzuyovu Mantikoru, kterou dal kdysi Fujino, ale ona se vrátila do svého světa a Mantikoru tu nechala. Ta nějakou tu dobu už pátrá po svém pánovi, kterého nyní konečně po těch letech našla, ihned kolem něj obmotá svůj ocas a vyhodí si ho na záda. Suzuya se ho pevně chytne za hřívu a navede ho, aby nabral výšku a zrakem hledá vládce pirátů, který plave směrem k jedné lodi, a tak ihned letí k němu a Mantikora ho chytí ocasem, ale nehodí si ho na záda vyletí s ním vysoko do vzduchu a pak ho i vyhodí ale nenechá ho spadnout následně ho chytne do tlamy a zabodne do něj své ostré zuby. Doslova ho tam žere zaživa a on křičí a volá o pomoc, ale té se nedočká, mezitím se Gryf trochu vzpamatuje a otočí se na Lanu očekává, že mu vyskočí na záda, aby pak mohl opustit hořící loď, dřív nebo později se totiž plameny dostanou ke střelnému prachu, a to znamená exploze a zničení lodě. Suzuya, jakmile si všimne že i tento vládce pirátů je mrtvej přistane na loď která vystřelila z minometu a očekává že Lana na Gryfovi je bude následovat. Posádka dané lodi se připraví na boj, ale netočí, Mantikora vyplivne roztrhané tělo jejich vládce. *
Lana: Dobre... ak to zvládneš nemám žiadne pripomienky... nabudúce by si ma však mohol o takýchto plánoch upozorniť... *Povie Lana, tón jej hlasu a i to ako sa tvári naznačuje, že s týmto vôbec nebola spokojná a rozhodne by s takýmto niečim, ak to nie je presne naplánované, nesúhlasila. Na jeho odpoveď k rozkazu len prikývne.* Hai... nik neprežije... tak ako si želáš... *Povie Lana a rozbehne sa medzi námorníkov, začne sa krutý boj na život a na smrť, obvykle by im Lana dala na výber, že by mohli utiecť, logické by to bolo, lebo po čase by sa i tak pridali k Suzuyovi, bez lode a vodcu by veľkú nádej nemali. No teraz bol rozkaz priamy, Lana ho išla vyplniť bez akéhokoľvek zaváhania alebo výčitiek, i tak k nikomu nič necíti, teda skoro k nikomu. Lana sa prepletala medzi nimi ako dravá šelma, ktorá je skôr prízrakom s chovaním monštra, pretože smrte boli rôzne a náhle, niektorí zomreli sekom od katany, iným prebodla telo jej ruka, a na niektorých sa od chrbta zavesila a zubami im rozpárala hrdlo, pričom mala možnosť sa napiť i ich krvi. Boli to jatky, ktoré skončili až vtedy, dokedy posledný z námorníkom nepadol na zem, krv, končatiny, vnútorné orgány, kusy mäsa, to všetko bolo na palube a uprostred kopy mŕtvol bola na kolenách Lana, ktorá sa kŕmila ich krvou, pričom sama ňou bola pokrytá po tomto neľútostnom boji, toto bola jej pravá podstata, pod všetkým tým chladom sa schovávala zvieracia lačnosť po krvi, nikdy nekončiaca túžba po tejto tekutine, ktorá sa pitím dala len utlmiť no nikdy nezmizla.*
Suzuya: *Strážce je zaražen tím, co mu Lana provedla, nečekal to a následně vykřikne ale než se stihne nějak bránit tak krev jen stříká a on padne k zemi. Suzuya se usměje, ruku měl už u boty s tím, že si chtěl vytáhnout svou černou dýku, ale Lana mu pomohla, a tak to není potřeba. *Měl jsem to pod kontrolou. *Oznámí ji Suzuya a ihned se zvedne a vyrve si z těla ten šíp, zabolelo to a vystříklo o dost krve, ale Suzuya to neřeší, vydrží to nedostal zásah do žádného rizikového místa. *Zvládl bych to neboj, když to tak nevypadalo vždy mám tajné plány a mám dost nečekané a zákeřné zbraně. *Poté sebere svou černou katanu. *Rozkazy? Zabít celou posádku, a to bez výjimky. *Oznámí Suzuya Laně a rozeběhne e proti kapitánovy a jeho dvou strážcům, kteří stojí před ním a jsou připraveni ho bráni no Suzuya se s nimi moc nesere, a tak poté skočí do boku a hodí svou katanu stranou a aktivuje mechanismus na pravé ruce a na zápěstí se vysune zápěstní kuše a Suzuya namíří proti strážcům vládce kapitána a také proti němu (logicky stojí před ním). Poté na ně pravou rukou ihned namíří a začne vystřelovat šipky, kterých vyletí 7 za sebou. Jsou opravdu rychlé a velmi průrazné ať už jsou, jakkoliv schopní tak zablokovat to nemohou (i Sharingan by měl problém). Ovšem bohužel zabije jen jeho strážce, ale kapitán žije Suzuya na něj stále ale míří kuší a kapitán zvedne ruce ve znamení, že se vzdává. *Kdes něco takového sebral! *Vykřikne na Suzuyu. *To je moje tajemství. *
Lana: *Lana si chvíľu užíva let a nakoniec sa dostanú nad loď, všetko sa upokojí, pretože boje ustanú po tom výbuchu, ktorý spôsobila. No vtedy urobí Suzuya niečo, s čím rozhodne oboznámená nebola a to je zoskok.* He?? *Stihne povedať Lana a potom už vidí ako Suzuya zoskakuje, Lana nečaká a nasleduje ho chvíľu potom, dopadne na vrch stožiara, kde sa ladne postaví, je o niečo ďalej než Suzuya, takže začne preskakovať po lanách.* Prečo urobil niečo také nelogické... áno... mal šancu... ale dalo sa to urobiť i inak... *Mrmle si nespokojne Lana pre seba a práve keď k nemu kráča ten strážca, skočí tomu strážcovi z vrchu na chrbát a svojimi zubami sa mu silne zahryzne do krku a roztrhne mu tak hrdlo, vyšplechne krv a Lana si oblizne pery.* Zvládneš vstať, alebo ti mám pomôcť... *Povie chladne a veľmi prísne, našťastie sú na mostíku a na tejto lodi na neho vedie jeden rebrík a ten Lana pohotovo rozsekne katanou, je pravda, že námorníci sú mrštní a vedia liezť, ale toto ich aspoň trochu zdrží.* Vieš... mohla by som ťa tu pokojne nechať... zožať všetku slávu... ale ja si ctím svoje meno... *Hovorí Lana a pritom sleduje okolie, ani sa na Suzuyu nepozrie, akoby ním pohŕdala, jej strieborné vlasy sú krvavo červené od krvi námorníkov, jej oblečenie sem tam dotrhané a tiež celé špinavé od krvi, vietor si jemne pohráva s vlasmi Lany, ona sa jemne nadýchne aby nasala vôňu krvi, ktorú tak miluje.* Vaše rozkazy?! *Povie Lana mierne zvýšeným hlasom a čaká čo Suzuya povie.*
Suzuya: *Suzuyovi vůbec nevadí že je Lana od krve, sám krev zbožňuje a když vidí ženu celou od krve tak ho to vzrušuje a teď to není jinak. * „Ah Mito kde tě jen mám, blbej Temnej Svět.“ *Projde Suzuyovi v ten moment myslí. Gryf ten ihned vyletí do vzduchu a nabere velkou výšku, Suzuya k jeho levému boku připevní hlavu, kterou sebou má za takový hák, jaký si tam připravil. Loď následně exploduje nejprve nastane jedna obrovská exploze, která zevnitř roztrhá trup lodi a v plamenech poté postupně zmizí i zbytek lodi, následně se ještě ozvou sekundární výbuchy, které jen urychlí proces potápění lodě, která se postupně potápí a míří ke dnu. Flotila, která spadala pod tuto vlajkovou loď přitom přestane bojovat, a dokonce i flotila patřící druhé vlajkové lodi přestane. Jsou totiž zmateni jak a kdo tu loď zničil. Ovšem je to důvod, aby ustali boje. Vládce pirátů na druhé vlajkové lodi sleduje z kapitánského můstku dalekohledem tu spoušť, Suzuya ovšem seskočí z Gryfa v moment, kdy jsou nad kapitánským můstkem doufal že dopadne přímo na kapitána, ale nevypočítal a míří přímo na jednoho z pěti členů jeho osobní stráže. Jak na něj dopadne, tak během toho vytasí skrytou čepel a zabodne mu jí přímo do krční páteře, celkem to i zbrzdilo jeho pád, protože člověk je rozhodně měkčí přistání než dřevěná podlaha. Poté ihned zasune mechanismus čepele a aktivuje se kuše, kterou namíří okamžitě na záda kapitána a vystřelí šipku z chakrových tyčí s velkou rychlostí a hlavně průrazností. Ovšem všiml si toho jeden ze strážců, a tak svého kapitána povalí a sám dostane zásah jeho šipkou přímo do hrudi. Tím Suzuya zabije rovnou dva z pěti členů jeho stráže ale to jen díky momentu překvapení, nyní už musí deaktivovat mechanismus kuše a sáhnout po své černé kataně, protože dva se ihned vrhnou k zajištění kapitána a jeden zaútočí na Suzuyu velkou sekyrou. Suzuya to zvládá vykrývat, ale snaží se používat jen svou pravou ruku, sice má levou funkční, ale nesmí ji ještě dlouhou dobu namáhat. V jeden moment ovšem dostane zásah do levého ramena šípem z luku, který proletěl kolem strážce a zasáhl Suzuyu. *Lano posádka! *Vykřikne Suzuya a poté dostane úder pěsti do tváře až ho to odhodí až k zábradlí a odpadne mu katana. Dokonce ho z toho zabolí záda, ovšem ten strážce klidným krokem kráčí k Suzuyovi. *
Lana: *Vážne ju táto krv uspokojila po všetkých stránkach, bola to už doba, čo sa takto najedla, no teraz bol čas pokračovať a tak Lana len prikývla a utekala do podpalubia. Pri jej fyzičke to vôbec nebolo zložité a tak Lana zachvíľu dobehla tam, cestou sa stretla samozrejme s nejakými preživšími ale bol to rýchli boj, pretože už sa nemusela hrať.* Ach... tu to je... *Pozrie sa na dvere, ktoré vypáči, vezme jedno vrecko, urobí dlhú čiaru až ku schodkom preč a potom to zapáli škrknutím čepele katany o kov, ktorý tam ležal na zemi, vyhodilo sa pár iskier a Lana sa rýchlo dostala k Suzuyuvi, vyskočila k nemu a pevne sa chytila.* Gomene... som celá od krvi... *Povie Lana, lebo z logického hľadiska to nie je v poriadku, mohlo by to predsa Suzuyovi vadiť, pocity Lany tu však nehrajú rolu, ide o to, že si potrpí na etiketu.*
Suzuya: *Suzuyovi je jasné že proti ochrance vládce pirátů a jemu samotnému nemá šanci, to je důvod, proč je tu Lana. Upřímně i kdyby byl v normálním stavu tak by to asi nezvládl natož když je na tom takto. Nijak tedy Laně nepomáhá a ani se žádným jiným způsobem nezapojuje, místo toho jen sleduje, jak probíhá souboj Lany stráže zdejšího vládce pirátů (kapitána). Když Lana skončí tak vládce pirátů kvičí od bolesti jako prase ale Suzuya k němu nakráčí a cestou vytasí svou černou katanu a jednoduchým a přesně mířeným švihem oddělí jeho hlavu od zbytku celého těla. * Lano, prosím dole v podpalubí jsou zásoby střelného prachu zapal to a pak rychle vyběhni sem, odletíme na Gryfovi dál. Ale rychle jo? Ta loď vybuchne docela rychle. *Rozkáže Laně a zapíská na svého Gryfa který přistane na palubu lodě, Suzuya s hlavou vládce pirátů vyskočí na jeho hřbet a pak jen čeká na Lanu, někdo by se asi divil, proč tak dobrou loď chce zničit, ale důvod je jednoduchý, Suzuya potřebuje jen jednu vlajkovou loď, a to tu svou. Souboj obou pirátských stran mezitím pokračuje, upřímně nikdo netuší že Suzuya jim zabil vládce, jak by někdo mohl, proto má tu hlavu. Piráti, kteří nyní přijdou o vlajkovou loď přestanou bojovat, protože si budou myslet, že je dostal jejich soupeř, a tak vlastně budou na straně svého soupeře ale Suzuya to hodlá udělat tak rychle že se mezitím dostane na vlajkovou loď druhého vládce. Ovšem to je pouze Suzuyův plán, nyní musí vyčkávat na Lanu. Někde tam nejspíš ještě najde nějaké přeživší z posádky, ale věří, že ona si s tím poradí. *
Lana: *Keď vietor prestane fúkať, tak odkryje krvavé bojisko, uprostred mŕtvol je zohnutá Lana, ktorá práve pije krv z vojaka, ktorí ešte javí známky života, kričí od bolesti, volá o pomoc, jeho hlas je naozaj neznesiteľný, Lana je celé od krvi, no ako vždy ten krik s ňou absolútne nič nerobí, ona ide len po krvi a pocity druhých ju vôbec netrápia. Keď sa napije, tak ľadovo chladným pohľadom prejde po kapitánovi a jeho ochranke, po ústach jej steká krv a ona sa pomalým krokom postaví vedľa Suzuyu, pričom jazykom oblizne katanu.* Povedzme... že si ma pomýlili... ja som si len požičala uniformu... *Povie nevinne Lana, ako správna herečka.* Rozumiem... *Povie Lana k rozkazu Suzuyu a pomaly začne kráčať smerom ku kapitánovi a jeho ochranke.* Ak sa nebudete brániť... sľubujem, že vaša smrť bude bezbolestná... a hlavne rýchla... *Povie Lana a rozhodne sa odskúšať si jedného z tých mužov, rozbehne sa k nemu a začne sa pekný šermiarsky súboj, pri ktorom Lana používa len svoje šermiarske schopnosti. Druhý muž to len sleduje, pretože to berie ako rovnocenný súboj, nevie však o Laninej schopnosti a ani o jej nadľudskej sile, je prekvapený, že nejaká žena dokáže s nimi držať krok, no vtedy to príde. Lana uprostred boja zmizne a objaví sa pri mužovi, ktorý to sledoval, chytí ho rukou okolo krku a podrežie, ako muž padá k zemi, ten s ktorým bojovala sa rozbehne k nej, no to už je Lana za chrbtom kapitána, ktorému odreže jedným švihom obe nohy, vystrekne krv, ktorá vytvorí pre Lanu clonu, objaví sa pred posledným mužom a narovná ruku, ktorou mu prebodne brucho. Ruku potom ešte silno vrazí do vnútra a vytrhne mužovi srdce a časť čriev, ten padne od šoku na zem a zomrie, Lana si nad ústa zdvihne srdce, stlačí ho a začne z neho piť krv.*
Suzuya: *Nemají proti Laně absolutně žádnou šanci, prakticky vlastně zmizí a zjeví se přímo za nimi a než si člověk stihne uvědomit o co jde tak je konec. Poté ale zafouká silný vítr a ten odfoukne všechen ten kouř, ale další se už netvoří, protože granáty mají omezené možnosti kolik dýmu mohou vytvořit. Proti Suzuyovi stane jeden z přeživších mužů s velkým štítem a mečem ale to ho netrápí, Suzuya se rozeběhne přímo proti němu poté se odrazí od země a skočí proti jeho štítu, od toho se poté odrazí a s přemetem ho přeskočí. Ještě za letu vytasí svou černou katanu a za letu mu usekne hlavu, poté ladně dopadne na nohy a katanu opět uklidí do svého pouzdra. Je rád za ty neskutečné možnosti, které mu jed, který jeho tělo produkuje poskytuje. Suzuya čekal těžký boj no Lana to vše zvládla naprosto v pohodě, očividně měl výhodu momentu překvapení navíc, Laně je prostě v tomto světě v ohromné výhodě. * „Kdyby chtěla zabije mě a já ani nemrknu.“ *Projde mu v mysli, ovšem poté před nimi stane jak kapitán, tak jeho stráž, kteří jsou na tom jinak co se týče schopností než zbytek nyní už mrtvé posádky. Jsou velmi rychlí, mají dobrý bojový styl a extrémně vytrénované reflexy a reakce těla. Kapitán je na tom úplně stejně, ten je ukrytý za svou stráží a sleduje Suzuyu s Lanou. *Suzuya Juuzou jo? Jaká je pravděpodobnost že tohle celé je jen náhoda že jsi tu? To kvůli tobě si ten druhej idiot myslí že jsem mu nechal zabít bráchu že? *Suzuya tam stojí v naprostém klidu s levou rukou stále ukrytou uvnitř svých věcí a pravou ruku má podél těla. *Náhoda to není, je čas piráty sjednotit pod mou vlajkou. Lano zabij je, ale kapitána jen přizabij.
Lana: *Protivníci sú dobre koordinovaní a vie, že ich nesmie podceňovať, preto potláča nutkanie sa nakŕmiť na prvom nepriateľovi, ktorý na to bude vhodný. Ladne bojuje, uhýba sa útokom, potom príde koordinované chránenie sa štítmi, no to Lane naozaj nerobí problém, samozrejme, ak by bola normálny vojak alebo shinobi, ktorý nemá žiadne triky v rukáve, tak by s týmto mala veľké problémy, i keby je vytrénovaná bojovníčka. No Lana má svoj neviditeľný ktok, ktorým dokáže oklamať zmysli každého bojovníka a tak prelomiť i dobrú obranu a to i urobila, najprv si však overila, ako je na tom Suzuya, síce postupoval pomaly no išlo mu to vzhľadom na jeho stav naozaj dobre, preto urobila neviditeľný ktrok, ocitla sa vďaka výskoku, ktorý v ňom urobila za obrancami so štítmi a venovala im rýchle švihy s katanou skôr ako sa stihli otočiť, bolo to rýchle a hlavne ona ich nijak netrápila, nemala dôvod, môže sa nakŕmiť i na mŕtvole. Potom nasledoval ďalší a ďalší vojak, vďaka dymu, ktorý sa síce už pomaly rozplýval, bola Lana v ešte väčšej výhode, než obvykle, lebo bola ako vraždiaci duch a vďaka svojej fyzickej sile sa mohlo zdať, že v tom dyme útočí nejaké monštrum, no pach krvi ju dostával do varu a tak si doslova začala užívať to ako okolo krv strieka a jej útoky sa stávali zúrivé a živelnejšie.*
Suzuya: *Posádka lodě si všímala hlavně průběhu boje, a tak nikdo nezaznamenal že jim nad hlavami něco poletuje, navíc Gryf během toho nevydává téměř žádný zvuk a k tomu noční obloha, takže šance na jeho zahlédnutí jsou minimální. Když v tom se postupně po celé lodi zjeví mnoho granátů, které ihned začnou uvolňovat dým, který sice nezpůsobuje žádné dýchací problémy, ale nikdo skrze to nevidí. *Pozor! Něco se děje! *Vykřikne jeden z důstojníků a ihned vytasí jeden meč, stejně tak udělá i zbytek posádky, dokonce se postupně na palubu dostane velké množství pirátů včetně kapitána, který je obklopen asi sedmi lidmi před svou kajutou, která je na vyvýšeném místě. Bohužel nic moc neslyší a už vůbec nevidí, takže nevidí a ani neslyší Lanu nebo Suzuyu. Lana ovšem postupuje lodí zabíjí jednoho člena posádky za druhým, ovšem v tom se ozve jeden výkřik, který patří jednomu členu posádky, který ještě před smrtí vykřikl. Ihned v ten moment se zatarasila jakákoliv cesta směrem ke kapitánu a jeho stráži. Použili mnoho štítů, které budou fungovat jako taková stěna mezi Lanou a Suzuyou a kapitánem té lodi. Hold posádka lodi vládce pirátů už není složená z obyčejných pirátů, ale z těch, kteří mají nějaký ten výcvik a disciplínu. Suzuya ten seskočil chvilku poté co seskočila Lana a dopadl přímo do strážního koše kde zrovna nikdo není, poté začne slézat po lanech dolů, ale musí používat jen jednu ruku, ale je to velmi těžké. Než se dostane dolů Lana už rozpoutá na palubě peklo, a tak se obránci stáhnou u sebe, Suzuya ten, jakmile dopadne na palubu zavře oči a vnímá okolí jen pomocí sluchu (Sairento Kiringu). Snaží se ale držet od té řady obránců, a tak se spíše snaží plížit po palubě podle sluchu a vždy když se dostane za jednoho z členů posádky tak mu zezadu bodne skrytou čepel do krční páteře nebo do páteře na zádech. *
Lana: *Lana len prikývne, plán to nie je zlý a preto pre Suzuyu vytvorí dymovú clonu na lodi, ktorú rozkázal napadnúť ako prvú. Na jeho znamenie hodí bomby, ktoré urobia dym. Suzuya skočil a skočila i Lana, no nie do dymu ako povedal, ten bol na palube alebo na vrch sťažňa lode. Chvíľu tam stála so zatvorenými očami a počúvala zvuky ľudí na palube, potom zoskočila nižie, vytiahla svoju katanu a zabila námorníka, ktorý bol na stráži na nižšom sťažni, potom zoskočila na plachtu a vďaka katane sa pomalšie po nej skĺzla. Bola naozaj akoby neviditeľný fantóm a ten zmätok s dymom jej v tom ešte pomáhal. Z vrchu si pamätala, ako loď vyzerá a preto postupovala v tom smere, ako prebehovala dymom, tak len vždy švihla katanou v správny okamih, pretože počula kroky námorníkov, Suzuyove kroky a pohyby moc dobre poznala. Dym trochu zatieňoval jej čuch, takže na neho sa teraz až tak nespoliehala, i keď v dyme i čosi videla, lebo jej oči v tme videli veľmi dobre, takže až tak jej neprekážal, i keď určite v ňom videla horšie ako v tme. Postupovala ku predu, zatiaľ svoj hlad držala na uzde, no pach krvi začínal byť pre ňu silnejší a silnejší, tak či tak postupovala ku kajute kapitána a držala sa neďaleko Suzuyu, aby mu mohla asistovať.*
Suzuya: Začneme tou se zlatými plachtami, navíc musíme pospíchat, protože sice je na bojišti zmatek a jen tak si někdo nevšimne že se na vlajkových lodích něco děje, ale nechci podceňovat situaci. *Poví a nechá Gryfa aby letěl směrem k té lodi se zlatými plachtami, poté si vytáhne jednu takovou tašku, kterou á Gryf připevněnou ke svému boku a tu podá Laně. *Uvnitř jsou kouřové granáty snížím naši výšku a až řeknu tak je odjisti a různě je rozházej po lodi až tam bude dost kouře seskočíme. *Oznámí Laně a jakmile bude připravená sníží výšku, aby se nacházeli celkem nízko nad tou lodí. *Teď!
Lana: *Lana sa potom už k ničomu nevyjadruje a ticho čaká, až tam prídu, nakoniec sa tam dostanú, všetko cíti svojim čuchom, počuje dobre sluchom a hlavne narozdiel od Suzuyu, to i dobre vidí, onedlho nájde obe lode, ktoré spomínal a len sa nakoniec ozve.* Na juho-západe je tyrkysová a na severovýchode je zlatá... tam a tam... *Ukáže jednoducho, jej orientačné schopnosti sú dobré, takže nemá s tým problém.* Otázka je, na ktorú skôr?? *Povie Lana a odpáše si kabát, ktorý zahodí, ľahko si zoženie nový, takto zostane vo svojej koženej bojovej kombinéze.*
Suzuya: Jasné, jasné, jak říkáš. *Poví a pokračuje se v letu. Během té doby s Lanou nějak zabije čas nějakou obyčejnou konverzací a tak podobně. Ovšem poté v dálce už lze vidět vzdálené záblesky, které se nacházejí právě dole na moři. Jak pokračuje v cestě, tak čím jsou blíže tím jsou záblesky jasnější, a hlavně jich je více, navíc lze slyšet velké rány, které způsobuje vystřelování dělových koulí z děl a zapalování a vybuchování střelného prachu. Suzuya pobídne Gryfa aby sletěl trochu níže a jak Suzuya, tak i Lana mohly vidět jasně lodě pod nimi. Je sice hluboká nos to ano ale zase na druhou stranu lodě jsou osvětlené různými lampami a podobně. *Takže Potřebujeme najít dvě obrovské lodě, jedna z nich má plachty zlaté barvy a ta druhé zase tyrkysové barvy. Ostatní jsou černé ale ty nás nezajímají to jsou lodě jejich flotil, takže hledej se mnou. *Poví směrem k Laně a na zádech Gryfa krouží nad loděmi a hledá jednu z těch dvou lodí, jenže těch lodí je tam opravdu mnoho, a tak to není jednoduché. *
Lana: *Počúva čo jej hovorí, určite má v tom pravdu no ale len čiastočne, pretože Lana rozhodne nepociťuje presne to isté čo on, preto ako letia, využije čas a hovorí mu ďalej.* Vieš, možno je to pravda, ale len čiastočne, aby som ti to vysvetlila... ja nezabíjam ľudí, teda nie tých, ktorých nemusím a nerobím to pre radosť... ja to robím z iného dôvodu... takže aby som bola presná... je to hlad... ja túžim po ľudskej krvi, lebo je to pre mňa najlepšie jedlo... no keď sa napijem... dotyčného nezabijem... len nasýtim svoj hlad a on prežije... to že či si krv vezmem násilím, je trochu iná vec... ale podstata je, že nezomrie a ja som nasýtená... keď je vojna, ako bude teraz, bojujem za určitú stranu, pre určitý cieľ, nemusím sa starať o životy.... pretože oni by mi tiež vzali môj... plus mám výhodu, že bude viac krvi, bez potreby niekoho zachraňovať... to je celé... ja nezabíjam bez rozmyslu... a ani pre potešenie....
Suzuya: Neboj nevadí mi to, navíc komu by vadilo, když se ho dotkne žena že? Beztak u tebe vím že nic nehrozí, poněvadž nic nemůžeš cítit a nemůžeš ani poskytnout potřebné emoce. *Poví, aby Lanu ujistil o tom, že mu to vůbec nevadí. *Cítím, jak se chvěješ, vzpomínáš, jak jsi se mě ptala, co pociťuji, když někoho zabiju? Tak myslím že pociťuji to stejné, co ty, když se utápíš v krvi. *Poví a poté se společně s jeho Gryfem vznese vysoko do vzduchu a určí se směr letu, poté když Gryf nabere velkou výšku tak nabere i svou rychlost. Gryf letí opravdu rychle až se do tváře Suzuyi opře celkem chladný vítr, který začne cuchat jeho vlasy. *
Lana: To znie zaujímavo, musíš mi potom o tom povedať viacej... *Povie Lana a nasleduje Suzuy, vyskočí si za neho a chytí sa ho potom okolo pasu.* Dúfam, že to nevadí... nie je to nič osobné ala radšej sa budem držať teba, predsa len, tento tvor pozná teba a ty jeho... *Povie Lana s jemným úškrnkom, i keď to v podstate nič neznamená a hraje len emócie ľudí, robí to už automaticky a v celku dokonale, ak by niekto nevedel, že je chladná, tak by jej uveril, že je normálny človek.* Nemôžem sa dočkať... *Oblizne si pery, pričom sa jej odhalia jej zuby, toto nepredstiera, veľmi sa teší na krv, jemne sa jej i chveje telo pritom ako na ňu myslí.* Už je to dlho... myslela som, že niekoho zavraždím... stále sa držať späť... a mať iba zvieraciu.... to je neskutočná agónia...
Suzuya: Ano tady je moje láska Gunbai, koupil jsem ji od minulé Tsuchikage, která byla prohlášená za Nukenina. *Informuje o tom Lanu a ujistí se, že má ke Gryfovi ještě připevněnou takovou tašku, uvnitř které je jeho vlajka a několik dalších věcí a vybavení. Poté si šikovně vyskočí na hřbet Gryfa a chytí se ho svou pravou rukou, tu levou má stále uloženou v oblečení. Zrakem se otočí na Lanu. *Tak pojď vyskoč si nahoru. *Pobídne Lanu s úsměvem. *
Lana: *Samozrejme, že dá na neho menší pozor, predsa len, nič by z toho nemala ak by zomrel, ešte predsa len pre neho má určité využitie.* Dobre... poďme... *Povie Lana a nasleduje Suzuyu, keď bude už tma, tak zo seba hodlá zhodiť kabát a bude bojovať v bojovej kombinéze, ktorá jej umožňuje maximálny pohyb, i keď nie je extra dobrá na ochranu pre ťažšími zbraňami.* Takže... tu sa podel legendárny gunbai... *Poznamená Lana svojím chladným hlasom, čaká kým vyrazia na cestu, ktorá je pre ňu dôležitá, konečne sa napije veľa ľudskej krvi a bude si môcť zase prežiť orgazmus a cítiť sa zase živá, je to pocit, ktorý dosiahne iba pri dostatočnom množstve ľudskej krvi, vďaka Zikimu to zistila ale vie dobre, že toľko krvi ak by zobrala normálnemu človeku, tak zomrie, preto to tu dlho nerobila, no teraz môže zabíja, ako sa jej páči.*
Suzuya: To je fajn, jsem rád že na to nebudu sám, protože bych to asi nedal. *Poví a myslí to i upřímně, jak jinak by to taky asi mohl myslet. *Neboj mám své špinavé triky abych se mohl zachránit a přežil, takže na mě nemusíš dávat pozor jako na malé dáte. *Podotkne, a vyrazí ke dveřím které vedou ven z kajuty. Cestou si vezme ještě nějaké malé vybavení jako nějaké kouřové granáty a podobné bomby. *Já jsem taky rychlej, a hlavně dost akrobaticky založený nezapomínej, navíc umím dobře improvizovat a využívat svého okolí, takže tak moc se o mě nemusíš bát jen prostě pokud to bude hodně špatné tak by se pomoc hodila. Poté otevře dveře ven z kajuty a dojde ke svému Gryfovi který má své brnění a má ke svému boku připevněnou Gunbai. *Tak můžeme?
Lana: *Lana len počúva, pod maskou sa mierne usmieva, lebo krv má rada, je to krásna príležitosť ako sa najesť.* Už len kvôli tej krvi, ktorá tam bude, by som išla... *Povie Lana chladne, no na to sa skutočne teší, pričom pokračuje.* Ja prežijem určite... no bude to tuhý boj, takže sa o teba nebudem môcť starať na 100%, čiže počítaj s tým, že proste sa na mňa nebudeš môcť spoliehať, i keď jedno očko na teba určite hodím... *Povie Lana realisticky a hlavne ako vždy bez emócie.* No ak by sme sa držali spolu... tak budem mať viac možností ti pomôcť, ale potom to bude pomalšie, mňa na bojisku skoro ani neuvidia... pretože okolo nich prejdem ako smrť... keď ma uvidia, budú mŕtvy...
Suzuya: Jdeme zabít oba dva pirátské vládce co mezi sebou bojují a jak? Zjistil jsem, že asi tři hodiny plavbou odsud budou bojovat jejich flotily kdy na každé straně bude minimálně sto lodí. Nasedneme společně na Gryfa předci jen brzy bude noc, a tak nás neuvidí až tam dorazíme. No, jakmile se tam dostaneme najdeme loď prvního vládce a seskočíme, musíme zabít jejich vládce, ale problém je, že tam bude i posádka, bude jich opravdu hodně. Jakmile vládce zabijeme tak strhneme vlajku té lodi a vyvěsíme tam moji čímž dáme vědět, že jeho flotila patří mě, ale to boje nezastaví, takže pak se na Gryfa nalodíme i na druhou loď a zopakujeme to, každopádně počítej že boj bude hodně těžký a já mohu pořádně používat jen jednu ruku. Ta druhá po bylinkách sice nebolí ale zjistil jsem, že mi v ní chybí pořádně koordinace a síla. Takže myslíš že to zvládneme? Každopádně se příprav že ani ty neodejdeš beze zranění bude to náročné pro tebe i pro mě, bohužel pro úspěch se víc lidí účastnit nemůže. *Poté dopije zbytek svého čaje a narovná se. *Jdeš do toho?
Lana: *Lana bola zavolaná Suzuyom, chcel s ňou asi neičo prejednať, oblečená celá v čiernom a na sebe mala dlhý čierny plášť z kože, ktorý mal kapucňu, cez ústa a nos mala masku, keď vošla, našla Suzuyu popíjať čaj. Na chrbte mala svoj veľký luk a na krížoch mala pripnuté púzdro s katanou, samozrejme, že každému by bolo v tomto horko a nepohodlne, no Lana také niečo nepociťovala, dokonca dobre spracovaná koža pôsobí ako ľahšie brnenie.* Čo odomňa potrebuješ?? *Povia Lana chladne no tlmene cez masku, ide rovno k veci, tak ako vždy, pričom sa obzerá okolo seba a prehliada si kajutu.*
Suzuya: *Už je to nějaká doba, co Suzuya zjistil že plán vyšel a dva pirátští vládci mezi sebou započali velké boje. Tyto intriky se tentokrát vyplatily, nyní spokojeně sedí za stolem ve své kapitánské kajutě a popíjí svou dávku čaje, který obsahuje výtažek jedné byliny, která roste v Temném Lese. Působí na Suzuyu tak že bolest jeho pravé ruky úplně zmizí a má pocit jako by s ní nikdy nic nebylo. Je opravdu rád to Yamaji dokázal sehnat a z této výpravy se vrátil s velkým množstvím této bylinky. Dokonce si pro případ potřeby nechal z toho výtažku udělat i několik menších prášků, které bere ale jen když není možnost si dát čaj. Ovšem Suzuya byl i varován, aby to i přes tu bolest nepřeháněl, protože mohou být návykové. Na mapě si Suzuya nyní označil jedno místo, kde se odehraje velká námořní bitva mezi dvojicí vládců, toho boje se bude účastnit nejméně 100 lodí na každé straně. Toho chce Suzuya využít, ví že tato bitva může začít každou chvilkou, a tak si nechal zavolat Lanu. Ví, že je u sebe na lodi, ale tak není problém poslat někoho ze svých lidí, aby pro ni došli. Suzuya se mezitím oblékne do ( odkaz » ) do oblasti ledvin si připevní pouzdro do kterého zasune svou černou katanu tvořenou z chakrových tyčí. K pravé ruce si na zápěstí připevní nenápadný mechanismus zápěstí čepele/kuše, kterou si nabil šipkami, které jsou stejně jako katana tvořené z chakrových tyčí. Na krk si připevní svůj přívěšek od Mito, a přitom si na ní vzpomene, upřímně dost mu chybí ale tohle je prostě důležité. Navíc stejně jako ona i on si musel už trochu zvyknout na jejich dlouhodobé odloučení. Levou ruku, kterou má celou skrytou v obvazech (včetně prstů) má položenou uvnitř látky svého oblečení (stejně jako na obrázku). Ještě si ze tolu vezme černý nůž z chakrových tyčí a ukryje si ho do pravé boty. Samozřejmě ho ještě dal do malého pouzdra, nerad by si pořezal nohu. Na čele má svou pečeť Byakugō no In, sedí na kraji svého stolu a očekává příchod Lany. * „Trvá jim to.“ *Proletí mu v mysli, a tak se raději natáhne po svém šálku čaje a napije se z něj, chuť je celkem dobrá přijde mu jako by ta bylinka měla skoro stejnou chuť jako máta. *
---: ---
---: ---
Suzuya: *Je to celkem zajímavé, Lana to má době vymyšlené ohledně té její smlouvy a toho, jak to s ní má. Dobře tak zajistí, aby poznal, že to je její smlouva, a ne nějaký padělek. Poté nechá Lanu už odejít, popřeje ji samozřejmě hodně štěstí a poté si jde odpočinout do své kajuty, píchne si trochu morfia do té bolavé ruky, sice nerad musí ním šetřit, ale chce si ulevit, aby mohl usnout a trochu se prospat, ale věří že brzy určitě bude mít co chce a dostane tu bylinku. *
Lana: Dobre to beriem... v obchode to nemôže byť jednostranné... *Povie Lana a ešte si to prezrie, dá na to svoj podpis a tiež pečiatku, používa veľmi špeciálny atrament, ktorý, keď na neho dá mlieko alebo krv, tak sa zafarbí na zeleno, toto potom ukáže i Suzuyovi.* Tento atrament je záruka toho, že zmluva, ktorú vidíš... je moja... ja všetko píšem len s ním... a i zmluvy svojich podriadených v ňom prepisujem... takže ak nájdeš zmluvu, ktorá takto nereaguje na krv alebo mlieko... tak to nie je moja zmluva... *Povie Lana a potom dá jednu jemu a druhú schová pre seba.* Dobre teda... tak ja idem splniť to, čo si mi zadal... všetci čo to majú vidieť, to uvidia.... *Povie Lana a potom pomalým krokom kráča do prístavu, ide si zobrať malú loď, s ktorou sa priblíži k lodi a vykoná túto sabotáž.*
Suzuya: To zní fajn, díky. *Poví a zamyslí se nad tím, že v Temném Světě nebude těžké se splést, protože jako jeden z mála lidí tu cítí chakru, a tak dokáže lehce rozeznat Shinobi od obyvatel tohoto světa. Pravou rukou si vezme ten papír a pročte si všechny ty přezdívky, není to moc složité, aby si to zapamatoval, a tak to pak Laně zase vrátí. *Není těžké na to, aby si to člověk zapamatoval, takže si to klidně už zase vem. *Poví během toho, co ji ten papír zase vrací. Pak si prohlédne tu smlouvu, neodpustí si to a něco tam dopíše, a to že jsou výjimky v případě, pokud členové organizace budou stát členům Yugakure v cestě během mise nebo celkově pokud se zachovají nepřátelsky a opačně. Teprve pak se tam podepíše. *Mohlo by to být takto?
Lana: *Lana vidí o čo sa Suzuya vlastne snaží, chce jej dať dobrý dôvod na to, aby mu povedala identity ľudí, ktorí pre ňu robia.* hmmm... hmmm... vidím v tom veľké snaženie z tvojej strany a preto... môžem ti poskytnúť toto... *Vytiahne svoju knihu a začne písať a potom tú stránku podá Suzuyovi.* Toto sú prezývky, ktoré moji spolupracovníci používajú... ak na nich narazíš, stačí sa ich spýtať na tú prezývku... oni ťa dobre poznajú... teda aspoň z informácií, ktoré som im o tebe dala... *Potom Lana spíše ešte jednu zmluvu, je to zmluva o mlčaní a tom, že sa proti nim nebude Suzuya a nik z Yugy chovať nepriateľsky, ak sa tak nezachovajú o nich, tiež tá zmluva obsahuje akoby odznak, kde je podpísaná Lana ako Hdeyoshi a kde je napísané, že Suzuya má povolené s nimi spolupracovať, avšak dôležité veci je treba vždy prekonzultovať s Lanou.*
Suzuya: Já to nemyslím nějak zle, spíš že by bylo fajn je znát, kdybych je potkal někde tu bez tebe a kdybych je nepoznal a oni nepoznali mě tak by mohl být problém a tomu se chci vyhnout, navíc pokud s nimi budu někdy spolupracovat což je i celkem možné tak by to bylo fajn. Znám tebe, Kami a Renjiho ale pokud máš ještě někoho asi by bylo fajn o nich vědět obzvlášť pokud se ocitnou tady v Temném Světě mohl bych zkusit nechat, aby se celá tvá organizace sešla a byla tak jednotná mohla bys pak plnohodnotně operovat tady. *Suzuya se pokouší, aby to Laně přišlo logické, protože ví, že si na tom celkem zakládá. *
Lana: *Jemne sa Suzuyovi ukloní.* ďakujem, som rada, že som to správne skombinovala... *Povie Lana ale pri jeho ďalších slovách sa len jemne pousmeje.* Neboj... možno príde čas, kedy ti to poviem... ale aby si vedel, členovia mojej organizácie dodržujú moje dohody, takže ak si náš spojenec, nič proti tebe nepodniknú, moc dobre vedia, že ty a Yuga... sú pre nich tabu a ak tam aj prídu, tak len sami za seba... v mene mojej organizácie vystupujú, len keď majú určitú úlohu... ale inak čo robia vo svojom súkromí, to je ich vec, ak teba a Yugu naštvú i cez moje upozornenie, že si spojenec, rob si s nimi čo chceš, ja nezasiahnem ale ani nebudem brať za ich individuálne činy zodpovednosť... sú dospelí a čítať a písať vedia a tiež majú zdravé zmysli...
Suzuya: Víš, jak nejlépe si všechny ty emoce připomeneš? Tím že to budeš zkoušet u těch ke kterým emoce ještě jsi schopná, nebo dokonce bys mohla někdy zkusit, zda budeš schopna probudit emoce i vůči někomu jinému. Každopádně ty a já jsme dobří obchodní partneři nemyslíš? *To poví během toho, co se Lana převlékala, no viděl ji tam polonahou, ale nic to s ním neudělalo, vlastně se na ní skoro ani nepodíval. *Nebylo by dobré říct mi jména, myslím pravá jména členů tvé organizace? Ty víš dost o mě, a tak by to bylo fér navíc myslím že je dost pravděpodobné, že na ně narazíme a nerad bych jim ublížil, mimochodem vypadáš době.
Lana: No dobre teda, v podstate som myslela na to isté ale... chcela som ti navrhnúť nejakú zábavu, ktorú máš podľa tvojich slov rád... a inak zaujímavý názor na moje prežívanie emócií, radšej si to poznačím, pretože som zistila, že časom zabúdam viac a viac vecí o citoch... a tiež o tom ako s niekým súcitiť... *Povie Lana a poznačí si tieto fakty, pretože do budúcna aspoň bude logicky vedieť nájsť všetko vo svojich knihách ale i poznámkach. Keď jej doneisie krabicu s vecami, začne ich vyberať a prezerať si jednotlivé kúsky, pričom zvažuje hlavne kombináciu plášťa s kapucňou a šatkou cez tvár, vytiahne tiež dýku a meč toho piráta, potom zo seba zhodí pár vecí, nechá si len tričko a nohavičky a začne vyberať, nakoniec to všetko poskladá na sebe ako masku a ukáže sa v jemnej otočke Suzuyovi.* Tak čo povieš??
Suzuya: No myslím že to je i celkem logická a pravdivá teorie, kdybys totiž neměla vůbec žádnou emoci tak necítíš nic k Mito nebo ke Kami. Ty k nim něco málo cítíš, a to co teď cítíš ke Kami je starost o ní a poté ještě bolest a strach z toho že ji ztratíš. *Poví Suzuya během sledování hladiny moře. *Není potřeba, můžeš jít sama nemůžeme riskovat, že mě někdo pozná. Jsem jedem z Vládců pirátů, a tak jsem i celkem pozorovaný a kdyby mě někdo viděl nakonec by to byla válka mezi těmi dvěma a mnou. Počkej tady, dojdu ti pro ty věci. *Poví a odejde, na pár okamžiků zmizí a pak se vrátí s takovou bednou uvnitř které se nachází všechny ty věci jako uniforma piráta kterej spadá pod kapitána jednoho vládce pirátů. *To je ono. *Poví a podá to Laně (jak to bude vypadat nechám na tobě). *
Lana: To je zaujímavá teória, žeby mi po tejto zmene zostal aspoň tento cit... toto zmýšľanie... som zvedavá, do kedy mi to vydrží... *Povie Lana a dlhšie sa nad tým zamyslí, potom sa na Suzuyu usmeje, je to síce len hrano ale vie, že tak sa vyjadruje druhému spokojnosť.* Dobre teda... takže pôjdem si zobrať tie veci a prichystať sa na tvoju zadanú misiu, aby sme roztočili ruletu... vlastne nechcel by si sa pridať?? Máš predsa zabíjanie rád a uspokojuje ťa... čiže by si sa v podstate potešil, urobil niečo i pre rozvoj armády a možno by ti to trochu pomohlo vybiť nahromadený hnev a bolesť z tej rany na ruke... ja by som ti to ľahko vyliečila... ale neviem, či v tomto svete mám možnosť to urobiť...
Suzuya: *Trochu ho zaskočí její další chování, to že není hodná soucitu a tak dále. Cítí, jak je chladná jako mrtvola, no ruku pak radši stáhne zase zpátky. *Soucit, no někteří ho hodní ale jen někteří, většinou to jsou jen ti, ke kterým cítím citovou vazbu nebo je mám ve svém okolí, ale jinak jsem bezcitná bestie. Ať už jsem v očích Kagů nyní jinej nebo ne, je plno lidí, co mě stále vidí jako bestii, co vidí jen krev a klidně z rozmaru zabije tisíce lidí a víš co? Mají pravdu, protože já jsem se nezměnil. Jediné, co mě drží abych nešel ničit vesnice je to, že mám i nějaké povinnosti ale jinak vlastně zabíjení schvaluji, pokud někdo zabíjí jen tak pro zábavu tak prosím ona to totiž zábava je. Dokonce je to i celkem vzrušující. *Poté zavře ústa zase mluví úplně z cesty, ale Suzuya potřebuje mluvit, protože pak tolik nevnímá tu bolest své ruky, která je skoro k nevydržení. *Myslím si, že psychickou bolest cítíš, jen si to sama nepřipouštíš nebo neuvědomuješ. Protože pokud jsi smutná z toho, jak je to s Kami, tak to je jistý druh psychické bolesti.
Lana: Hmmm... to je pre mňa novinka, že pre niekoho je moja spoločnosť dobrá... ale vidím, že to myslíš naozaj vážne... *Povie Lana pokojne ale ako vždy nie ej poznať to, ako to myslí, lebo to nemá žiadnu emóciu.* I keď osobne priznávam, že si aspoň v určitých veciach rozumieme... *Keď to povie tak sa mu pozerá priamo do očí, no zaskočí ju, keď jej položí ruku na rameno, trvá to len chvíľu, potom ju dá Suzuya preč, no Lana urobí niečo iné, chytí Suzuyu za ruku a vrch jeho ruky si dá k svojmu lícu.* Cítiš?? Toto som ja... chladná a súcitu nehodná osoba... teda osoba?? Nie som predsa ani človek, takže neviem či sa tak môžem nazývať... ďakujem za to, že si ku mne úprimný... veľmi si toho vážim... je pravda... že sa bojím toho aby Kami bola pri mne... samozrejme, báť sa je pre mňa neznáme... až na city k nej... o to je to pre mňa ťažšie, lebo ja už city nemám a ak mi k niekomu city ostali a ja ich pocítim, ťažko ich zvládam... veľmi ťažko... pretože neviem ako sa k nim mám postaviť...
Suzuya: Tvoje společnost je dobrá akorát pro mě, já jsem s tvojí společností spokojenej. *Poví s úsměvem, dřív Lanu upřímně skoro až nesnášel a jen při zmínce o ní mu bylo špatně ale poslední dobu je to jinak, od doby, kdy se s Lanou začal stýkat v Temném světě. Když ji začal poznávat trochu blíže tak na ní změnil názor dobře se s ní obchoduje a dohody se mu s ní určitě hodí a vyplatí se. *Mě nejde ani tak o útočiště ale o to vybudovat armádu se kterou bych mohl už trochu generály zaujmout. Nechci pro ně být přímo hrozbou, ale chci, aby na mě zaměřily své pohledy a třeba se mě pokoušeli i využívat. O to mi jde, dostat se k nim co nejblíže to jde. *Poví klidným hlasem. *Jinak s Kami si nedělej starosti, vím že k ní ještě emoce cítíš a sama sebe trestáš. *Poví a položí ji ruku na rameno, no pak si uvědomí že u Lany je to vlastně zbytečné. Takže ji zase vrátí zpátky ke svému tělu. *
Lana: Samozrejme, že chápem, prečo toto po mne chceš, šetrí to čas ako som už povedala a ty si na tom získaš to čo chceš ľahko... a ja, ja získam peniaze a tiaž povesť, ktorá sa dá potom neskôr využiť v môj prospech ale tak predsa fungujú obchody... *Povie Lana a keď spomenie, že je Kami s Ikarim, tak sa len mierne pousmeje.* To je dobre.. tak to má byť... on je rozhodne pre ňu lepšia spoločnosť ako som bola ja, odomňa by sa nakazila len necitlivosťou... *Povie Lana mierne smutným hlasom, lebo predsa len, city k Renjimu a Kami jej vždy ostanú tak ako i k Mito.* To s tým mestom... kde chceš poskytnúť útočište... rob ako myslíš, pokiaľ mi budeš platiť, ja som ti vždy k službám, to je to jediné čo môžem povedať, viem, že práve k vôli tomuto postoju ma moc v láske nemáš... ale zase musíš znať, že tento postoj je výhodný nielen pre mňa ale i pre teba....
Suzuya: Ono mi ani nejde o to, aby se pozabíjeli navzájem ale jakmile mezi nimi vypuknou boje tak lodě vládců už nebudou tak moc chráněné a hlídané, protože se budou zaměřovat na to jeden zničil toho druhého a toho využiju. Zabiju pak oba dva vládce a díky zákonu co zabiješ je tvoje, získám jejich flotily a pak to bude jen otázka času, protože získám moc dalších dvou vládců, a tak se ten poslední buď vzdá anebo ho zničím. *Poví, upřímně tyto intriky jsou potřebné, aby Suzuya ušetřil co nejvíce životů a materiálu. Takto to totiž získá pro sebe a nebude muset řešit, že bude třeba obnova lidí a lodí. *Ikari dostal na svou palubu Kami, nyní někde plují a ani nevím vlastně kde. Aspoň se mnou nevězí tak často tady, ono s takovou lodí totiž nemohu jezdit neustále každej den někam na plavby. Moje loď sice je dost rychlá ono ty velký plachty to zajistí lehce ale stejně taková velká loď se neschová, a tak je dobře vidět. *Pravou rukou si jakoby obejme tu druhou, chytne se jakoby tam, kde jsou svaly za tu zraněnou, už ho sere ta bolest. *Doufám, že mi Yamaji donese bylinky co nejdřív. *Poví a stále se pozorně dívá na obzor moře. *Mimochodem vydělal jsem během poslední plavby velký peníze, mnoho otroků jsem prodal a také mnoho zboží. Každopádně napadlo mě, že by to chtělo najít nějaké opuštěné místo, kde vybudujeme něco úplně nového založil bych město. Pojmenoval bych to svobodné město a přijal bych ty kteří hledají nějaké útočiště a využití. Tam vycvičíme tu naši armádu, a dokonce i z pirátů uděláme disciplinované vojáky.
Lana: V poriadku... to s oblečením nebude problém... masku si môžem dať... i kapucňu a môžem to urobiť v noci a zanechať tam ich šípi a meč alebo tak nejak... takéto veci sú ľahké, pretože ľudia podliehajú citom a toto je tá najstaršia a najúčinnejšia metóda ako toho dosiahnuť... zabitie sa medzi sebou bez práce... *Povie Lana a potom sa zamyslí nad jeho vysvetlením.* Je to zvláštne, no čím dlhšie nie som človek, tým viac zabúdam takéto veci, v podstate už ma pocity úplne opustili... no ako som si všimla, tak to platí i pre ľudí, ktorí pre mňa pracujú... samozrejme, že nie sú dokonalí ale rozhodne... už sú viac ako ja.... *Povie Lana zamyslene a jeho vysvetlenie bolesti si poznamená do denníka, ktorý má vždy pri sebe i so zmluvami a tak podobne.* Takže Ikari... konečne ho uvidím... i keď jeho vôňu som cítila už dlhšie, no myslela som, že proste mi už začína chýbať... ale ako vidím, nebola to moja predstavivosť, musím si s ním potom pohovoriť o pár veciach...
Suzuya: Stačí nějaká kápě, nebo vzít jednomu z nich nějakou masku? Určitě tam bude někdo v té posádce někdo s maskou, co ty na to? Určitě by tma někdo takovej mohl bejt, i tady na mojí palubě jsou minimálně čtyři lidé, kteří maskují svou tvář. Ale nemůžeš použít tu masku co nosíš teď, to je maska, která tě vystihuje jako Tsuki a to nechceme. *Poví Suzuya upřímně a zamyslí se, jak to udělat s tím jejím vzhledem. *Nebo se to může udělat pod rouškou tmy ne? Tam by ti stačila i jen obyčejná kápě. *Navrhne, když se opět trochu zamyslí na svým plánem. Trochu ho ale zaskočí její otázka ohledně bolesti, nic takového nikdy nemusel vysvětlovat. *Co? Netuším, jak ti to vysvětlit, ono, pokud si pamatuješ bolest, když jsi ještě žila tak bych to vysvětlil asi tak. Mám pocit jako kdybych měl uvnitř ruky v každé jedné buňce nějakého parazita, co mi požírá ruku, protože zranění mi poškodilo očividně nějaké nervy, projevuje se to právě tou bolestí. Sice hybnost, citlivost a tak dále to vše zůstává ale jinak mě neustále bolí představ si, že by tě něco neustále zevnitř požíralo nebo jako by tě něco zevnitř probodávalo stále dokola, ono bolest je hodně psychologická věc spojená ale s nervovou soustavou. *Na Suzuyovi lze jasně vidět, že je trochu zmatený, nebo spíš že je trochu ztracený, protože ji nedokáže odpovědět. *Mimochodem hádej jakej pirátskej kapitán se přidal do mých služeb, Ikari (Renji).
Lana: *Oprie sa o zábradlie lode oboma rukami a zasnene sleduje veci v diaľke.* Hmmm... takže menšie intrigy, to by nemal byť až taký problém, len teda... ako to povedať, trochu zamaskujem svoj vzhľad... a bude to v poriadku... *Povie Lana a pozrie smerom na ruku, ktorú má schovanú, nakloní hlavu na bok a pokračuje.* Povedz... aké je to, keď ťa niečo bolí?? 4o pri tom pociťuješ?? *Povie Lana v celku zaujatým tónom a pritom sa zase zadíva do diaľky, v poslednej dobe, teda odkedy sú tu, tak sa chová veľmi chladne, hlavne o tom svoje vie posádka jej lode, v podstate je jej necitlivosť i dosť nákazlivá, lebo patria k tým, ktorí majú u ostatných Suzuyovím mužov povesť monštier, ktoré z nich svojim prístupom Lana urobila, i teraz keď okolo niekto prejde, tak sa len na lanu zamračí a ide rýchlo preč a i od jej lode sa všetci držia bokom. Proste sa Lana mení na úplne necitlivú bytosť, ktorá naozaj nič neodpúšťa.*
Suzuya: *Cítil, jak se k němu Lana přibližuje, nebo spíš už na větší vzdálenost cítil její chakru. *Ahoj. *Poví a pravou rukou si vezme ten výpis z obchodů a pozorně si ho pochází. *Hm to je fajn, každopádně když už jsi tady něco po tobě budu chtít. *Poví s úsměvem, informaci o svém zranění ignoruje. Kdykoliv by se mohl ve svém světě vyléčit, ale nechce se teď kvůli tomu vracet. Suzuya se tak nějak rozhodl že bude žít tak jako by neexistovala šance se vrátit. Pravou rukou ten výpis pak složí i když to není moc lehké a uloží si ho do pláště. Pozorně se pak zadívá Laně do tváře. *Budeš mít kol během kterého zabiješ pár lidí, ale tak aby tě každý viděl. Jde o to, že mám věci členů posádky jedné lodi, která spadá pod jednoho z pirátských vládců a zabiješ několik lidí jedné lodi dalšího vládce včetně kapitána, který je jeho bratr. Takto mezi touto dvojicí frakcí pirátských vládců začne válka a o to mi přesně jde. Zvládneš to? Jde o to, aby tě vidělo možná co nejvíc lidí na té palubě dané lodi.
Lana: *Keď sa toto celé stalo, tak práve ona bola niekde na cestách, kde predávala tovar a i ľudí a zase naopak niečo za to kupovala. Cesty, ktoré si Lana robila boli dlhé a únavné, teda pre posádku jej lode, ktorú sama videla, v podstate tam boli tí najotrlejší muži, ktorí sa v podstate nebáli smrti. Ostatní pod Lanou na jej lodi nechceli slúžiť, volali ju ľadová kráľovná, no mala i horšie prezývky, dobre o nich vedela ale jej to bolo jedno. Teraz keď sa vrátila, tak sa dopočula nejaké reči o Suzuyovom zranení, išla za ním, dať mu nejaké výpisy z jej účtovnej knihy, oblečená bola v dobrom oblečení, ktoré sa však časom otrhalo odkaz » Sama Lana si z toho nič nerobila, bolo teraz zamračené a Lana sa objavila za Suzuyovím chrbtom.* Tak som tu... počula som nejaké zvesti... ale asi budú pravdivé... tu je výpis z obchodov... *Povie Lana chladne a necitlivo, pristúpi k Suzuyovi a ani sa na neho nepozrie, len sa pozerá rovnakým smerom ako on.*
Suzuya: *Je to už pár týdnů, co se Suzuya vrátil ze své cesty, bohužel do té doby nemohl s Lanou trénovat (v Kenjutsu), protože to odnesla jeho ruka. Ta je celá zničená (spálená) od kyseliny do které se mu ponořila ruka. Od té doby Suzuya trpí obrovskými bolestmi. Jinak měl ale štěstí, nervy poškozené nejsou, citlivost a pohyblivost té ruky jsou ve výborném stavu. Bolest je ale opravdu špatná, jeden z členů posádky ale poradil jednu bylinku, kterou naleznou v Temném Lese. I když ten muž Suzuyovi bylinku popsal tak ji neznal, takže usuzuje že se jedná o bylinku, jakou v normálním světe nelze najít, neboť existuje jen tu. Nyní je tedy na cestě tam, Yamaji a jedna jeho výprava, dal jim menší loďku a Gryfa aby je ohlídal. Suzuya á celou levou ruku obvázanou v obvazech ale to není ani vidět, protože ji má ukrytou pod dlouhým rukávem a pod pláštěm (oblečení: odkaz » ). Na krku má nasazený přívěšek, který kdysi dostal od Mito a pod pláštěm má u zad připevněné pouzdro uvnitř kterého se nachází jedna jeho katana, která je tvořená z chakrových tyčí. Stojí u zábradlí a hledí na Starý Přístav, na zábradlí má položenou svou zdravou (pravou) ruku. Snaží se přemýšlet o různých věcech, aby nevnímal tu permanentní bolest, ale je to prostě těžké. *
---: ---
Suzuya: *Suzuya už nějakou dobu čeká na Takashiho, zda splní svou dohodu ale ani během několika měsíců (čtyř) to nebyl schopen splnit. Suzuya nemůže zůstávat v přístavu věčně, jeho posádka potřebuje něco dělat kvůli morálce, a tak vyplul na cestu. A moři mimo Starý Přístav se nachází už tak tři týdny, během té doby přepadl desítky lodí, které potopil a získal jejich náklad a také i zajatce. Několik těch zajatců dá svému Gryfovi k jídlu ale zbytek (48) nyní jde prodat otrokářům. Mají domluvené jedno místo mezi takovými skálami kde se jejich lodě setkají, aby jim Suzuya mohl prodat všechny ty otroky. Hold potřebuje peníze, a tak proč si nevydělávat takto? Když jeho loď dopluje na místo tak nechá zkontrolovat okolí kam lze vidět, ale nikde nikdo není. Tudíž je jasné že tam ještě otrokářská loď není. Suzuya se svou posádkou tedy počká několik hodin, dokud se chvilku před západem slunce nezjeví poměrně velká ale slabě vyzbrojená loď s doprovodem již menších ale zase lépe vyzbrojených lodí. Loď se zastaví přímo vedle té Suzuyovi a lany se přitáhnou, poté se spojí pomocí několika dřevěných lávek. Suzuya mezitím nechal přinést všechny zajatce na palubu, nechá je tam stát v řadě. Kapitán otrokářské lodě přijde a kývne Suzuyovi na pozdrav, on mu tento typ pozdravu samozřejmě opětuje. Kapitán otrokářské lodě si začne prohlížet jednotlivé zajatce. * „Heh výhodný obchody, navíc to jsou celkem lehce vydělané peníze.“ *Projde Suzuyovi v mysli a čeká na kapitána otrokářské lodi až si prohlédne všechny ty zajatce. Nějakou dobu to zabere, očividně je dost pozorný, aby jim mohl určit cenu a pak přistoupí k Suzuyovi a pozorně si oba dva vzájemně věnují pohledy přímo do očí. Je jasné že ani jeden z nich nehodlá ukazovat své slabé stránky a hodlají vypadat silně. * (Kapitán otrokářské lodi): Tak teda vše je v pořádku, tím pádem si je vezmu úplně všechny. (Suzuya): Tak to by bylo, tak mi dejte peníze a já si je vezme. *Kapitán pirátské lodě si něco zamumlá pod nos a zvedne pravou ruku v takovém gestu, poté pár jeho lidí přinese na palubu Suzuyovi lodě několik truhel, které tam položí a otevřou je. Truhly obsahují plno zlatých mincí, které si Suzuya nechá odnést do skladu, samozřejmě to nechá přepočítat a zapsat to. Pirát nebo ne, má rád systém, a tak chce mít všechno zapsané všechno co tam má. Kapitán otrokářské lodě mezitím nechá, aby jeho lidi svým novým otrokům nasadily okovy a pak je nechají odvést na svou loď, to se samozřejmě neobejde bez nějakého toho úderu nebo ránou bičem ale Suzuyovi to je nějak jedno. Jsou to otroci, jejíž životy pro něj mají úplně nulovou cenu. Kapitán otrokářské lodě je už připraven odejít, ale přímo u lávky se zarazí a otočí se na Suzuyu. * (Kapitán otrokářské lodi): Mimochodem! Sháněl se po tobě jeden chlápek, kterej pro tebe měl úkol. Prej tě ale ve Starém Přístavu nezastihl, pokud se tam vrátíš tak určitě zjistíš, že ti tam zanechal nějakou zprávu. (Suzuya): Co? Tak to abych se zase vrátil, tohle mě celkem zajímá. (Kapitán otrokářské lodi): To je už na tobě, jen jsem to zaslechl, a tak jsem ti to jako projev mé dobré vůle řekl. (Suzuya): Fajn tak díky. * Kapitán otrokářské lodi mezitím odejde na svou loď, odváže lana, která jejich lodě k sobě vážou a zvednou lávky po kterých mohly přecházet. Jejich loď následně odpluje a Suzuyova loď tam zůstane opět samotná. Mezitím k Suzuyovi přistoupí Yamaji ( odkaz » ). Postaví se vedle něj, aby stál po jeho pravém boku a sleduje společně s ním odplouvající otrokářskou loď a její doprovod. * (Yamaji): Co budě dál kapitáne? Hádám, že teď vyplujeme do Starého Přístavu? (Suzuya): Ne, teď musíme k pobřeží severně 15 kilometrů od Opuštěného Města. Čekají nás tam kontakty, kteří zaplatí za nakradené zboží z potopených lodí a zaplatí nám. (Yamaji): Mám tedy nechat vydat rozkazy a vyrazit na cestu? (Suzuya): Ano, já jdu do své kajuty. *Yamaji tedy začne vydávat rozkazy, je to totiž jeho pravá ruka a jeho slova jsou jako slova samotného kapitána. Taky aby mu Suzuya nedal takovou pravomoc, když v Yugakure to byl člen jeho jednotky Sen'yō Hikari. V tomto světě bohužel není tak užitečný, co se týče boje, ale zase je užitečný ve věcech ohledně vývoje zbraní (vědec). Suzuya ten si mezitím prohlíží svou mapu, kterou tehdy dostal při prvním průchodu bránou (Gēto no Umi). Uvažuje nad mnoha kroky, které má v plánu provést v nejbližší budoucnosti. Ovšem tady má pojem nejbližší budoucnost velmi zkreslený pojem, minimálně z pohledu Suzuyi. On totiž plánuje kroky časově v řádu několika let a přijde mu to jako blízká budoucnost. Kromě toho občas opustí svou kajutu, aby šel zkontrolovat členy své posádky a taky aby mohl ohlídat, že plují správným směrem. Jakmile uplyne plavba, která zabere několik dní tak se zastaví nedaleko pobřeží a jen vyčkávají. Z pobřeží jejich směrem začnou plout čluny, kterých je opravdu hodně a některé jsou i opravdu velké, očividně nákladní, aby mohly pobrat všechno to zboží a zase ho odvést na pobřeží. Tohle celé Suzuya nechá na Yamajim, aby se o to postaral. Není to nic složité jen sepíše seznam, jaké zboží jim předal a poté zapíše kolik peněz za to přijal, případně i nějaké to zlato a další drahé komodity, kterými lidé občas pirátům platí. Hlavní muž, který má tento obchod na starosti je oblečený ve velmi drahém oblečení a je na první pohled jasné že to není obyčejný pirát, zloděj či tak podobně. To, co mu dalo takové bohatství je obchodování s těmi správnými lidmi, a hlavně to že většina zboží na černém trhu je právě od něj. Sice od Suzuyi a dalších pirátů kupuje toto zboží celkem draze ale je to prostě žádané, a tak to odkáže prodat za dvakrát takovou cenu. Yamaji to s ním společně vše sepíše a členové pirátské posádky mu pomůžou to vše naložit, což zabere takové dvě hodiny, které Suzuya využije k tomu, aby si užil trochu soukromí u sebe v kajutě. Vše to proběhne bez problémů, takže brzo mohou vyrazit, Yamaji se dostaví za Suzuyou do kajuty a položí mu tam na stůl papír kde je to vše zdokumentované. * (Yamaji): Suzuya-sama? Co bude dál? (Suzuya): Vydej rozkaz k tomu, aby se vyrazilo na cestu do Starého Přístavu. *Jak si Suzuya přál, tak se i stalo, ovšem cesta není tak poklidná, jak čekal, protože následně zaslechne hlasitě výstřely, a hlavně jak se štípe dřevo něco silného naráží do jeho lodě, která se až v jeho kajutě celá třese. Stalo se to chvilku poté co se Suzuya umyl a oblékl se do ( odkaz » ). Ihned do každé ruky popadne jednu svou katanu tvořené Chakrovými tyčemi. Ihned vyběhne ven a vidí, jak je celá přední část paluby v plamenech, někteří členové posádky se to snaží uhasit, ale moc to nejde, další zase opětují palbu. *Co to sakra! *Vykřikne Suzuya naštvaně a pokusí se najít Yamajiho, ale najde ho nedaleko ležet u zábradlí na levém boku lodi. Očividně ho nějaký velký kus ulomeného dřeva udeřil do hlavy, protože je v bezvědomí a teče mu z hlavy trochu krve. Ihned se podívá směrem odkud po nich někdo střílel všimne si něčeho divného, jde o velmi malou loď, ale přitom má obrovskou palebnou sílu. *Naloďte se! Ihned nalodit! Chci se s nima utkat tváří v tvář! *Vykřikne Suzuya a jak řekl, tak se i stalo, dokonce nechal využít krystal, který pohání loď kvůli lepšímu řízení a větší rychlosti. Suzuya sám ale nečeká, místo toho ihned naskočí na svého Gryfa a ten vyletí velmi rychle do vzduchu a přeletí nad lodí nepřítele. Tam pak seskočí a padá z velké výšky rovnou dolů. * „Fajn jde se na to.“ *Ihned se svými katanami zabodne do hlavní plachty a padá dál dolů a pomalu zpomaluje, takto od shora dolů celou rozřízne. Jakmile tvrdě dopadne na zem tak začne boj, nedají totiž Suzuyovi moc šancí na to, aby se stihl rozkoukat, ten ovšem taky nečeká a ihned všechny kolem zahlcuje sériemi velmi rychlých útoků po 2,4,6,8 atd. až do stovky útoků katanami (Tsu no Ken). Ovšem každý dostane smrtící zásah většinou už po prvních deseti úderů. Dlouho by to ale sám Suzuya nedal, naštěstí se brzo nalodí i členové jeho posádky. V dálce zahlédne někoho, kdo vypadá jako kapitán, jak zaběhne do nějakých dveří, a tak se rychle vydá za ním s tím, že nyní se vyhýbá souboji na palubě. Nechce se tím nijak nezdržovat. Okolo se ale ozývají výkřiky jak už válečné, tak i ty které způsobuje bolest. Nechybí ani zápach krve a řinčení kovu nebo svištění šípů vzduchem. To ovšem brzo už není Suzuyova starost, dostane se do těch dveří a za nimi je několik schodů, které Suzuyu zavedou hluboko do podpalubí kde světlo tvoří jen zapálené pochodně na stěnách. Vidí tam ovšem i mnoho nádob, Suzuya k jedné z nich přijde a podívá co je uvnitř a vidí nějakou průzračnou tekutinu ze které se, ale trochu kouří. Jak se do ní dívá, tak mu vypadne jeden vlas a spadne do ní, v ten moment se ihned rozpustí, jako by ho ta voda sežrala, nebo lépe řečeno rozežrala. * (Suzuya): Asi nějaká kyselina. *Potí mu kolem hlavy, ale proletí šíp, kdyby měl o něco méně štěstí tak tam leží mrtvej s šípem v hlavě. Ihned se otočí na směr odkud šíp vyletěl a zahlédne tam toho kapitána s kuší v ruce, ale už ji nenabíjí místo toho ji odhazuje a tasí jeden meč. Ani nečeká a s hlasitým zavání Suzuyu napadne. Suzuya ovšem využije i druhé možnosti, kterou poskytuje jeho Kenjutsu styl Tsu no Ken a zaujme obranný postoj kdy se pevně zapře nohou tak aby nebylo snadné ho donutit k ustupování a couvání. Jednotlivými zbraněmi odráží jeden útok za druhým, a nejen ty pomocí Katany ale i jeden či dva hozené nože s úmyslem takto Suzuyu překvapit. Ovšem uvědomí si jeden nepříjemný fakt, Suzuya je donucen bojovat jen tím defensivním způsobem, ale nemá možnost přejít do ofenzivy. Soupeř mu nenechá jedinou šanci nejde o to, že by byl silný anebo rychlí ale o to, že jeho jednotlivé pokusy o útok jsou ladné a vzájemně na sebe ihned navazují tak že kdyby se Suzuya pokusil o útok tak by byl ihned v ohrožení života, protože by vytvořil mezeru ve své obraně. Ovšem poté volnou rukou Suzuyův soupeř vytáhne jeden váček a ten po Suzuyovi hodí, který ho automaticky (reflexivně) přesekne a v ten moment Suzuyův soupeř odskočí zase zpátky dozadu. Suzuya by to normálně vzal jako šanci, ale stalo se to, že v to m pytlíku bylo jemné a rozmleté kožení které se rozprskne všude kolem až to Suzuyu oslepí, a hlavně jak to vdechne, tak ho to ihned začne dráždit v nose a také v ústech, není ani překvapivé že se ihned rozkašlal a upustí své zbraně. * „Ty zasranej zmrde, zabiju tě.“ *Pomyslí si a poslepu vyběhne ven z toho kouře ovšem, než se stihne rozhlédnout dostane zezadu úder pěstí do zad a pak ho něčí ruka chytne zezadu za krk. Suzuya se pak naštěstí stihl dost rychle vzpamatovat, aby si všiml, že se mu soupeř snaží tvář rozpustit tou kyselinou v těch obrovských nádobách bez vík. Rychle se rukami zapře o okraje, aby se mohl vzpírat tomu pokusu o to zatlačit ho tam. Radši se snaží nyní i dýchat co nejméně aby nevdechl ty výpary a neotrávil se. Ovšem kus okraje víka se trochu odlomí a Suzuyova pravá ruka skončí v té vodě kam mu ji soupeř ihned zatlačí co nejvíce a snaží se ho držet, aby ji nemohl vytáhnout. Suzuya ihned začne křičet, jak se mu okamžitě tekutina začne prožírat první vrstvou kůže a poté i masa, krev se ihned s tou tekutinou začne mísit. Ovšem Suzuya nakonec silou muže překoná, prostě adrenalin udělal svoje a dokázal ho odhodit stranou. Z ruky se Suzuyovi kouří a prakticky jako by mu někdo ruku svlékl z kůže. Krev kape na zem a celkem rychle, takže je Suzuyovi naprosto jasné že nemá moc času navíc je jeho ruka (levá) nyní nepoužitelné ihned se rozeběhne ke svým zbraním a vezme jednu svou katanu a namočí ji v té kyselině která naštěstí není dost silná, aby rozežrala i katanu z chakrových tyčí. *To bolí! To strašně bolí a já tě zabiju ty svině! *Poví k muži, který je připraven se bránit, ale Suzuya proti němu švihne katanou, ze které vyletí kapky té tekutiny a muže zasáhne i do tváře, a tak Suzuya využije toho momentu, aby k němu mohl přiskočit a probodnout mu srdce. Poté Suzuya ale ihned ztratí vědomí, jak ze ztráty krve, tak i šok z bolesti která je ohromná a tělo se nějak bránit musí. Posádka naštěstí Suzuyu po úspěšném dobytí lodě najde, a tak ho dovedou ihned na ošetřovnu, Yamaji ten je už vzhůru a po zjištění co se stalo ihned jedná. Nebylo těžké zjistit, že to je kyselina to poznává na první pohled (vědec) taky dělal pár pokusů s kyselinami, a tak takové zranění pozná. Suzuyu na ošetřovně svléknou a celé zranění ihned začnou oplachovat vlažnou vodou, oplachování trvá kolem dvaceti minut. * (Yamaji): Musíme neutralizovat tu kyselinu potřebuju zředěný roztok mýdlové vody nebo dvouprocentní jedlé sody. *Dostal od jednoho člena posádky mýdlovou vodu ze zásob věcí, které Suzuya přivezl z normálního světa. Pomocí toho neutralizuje tu kyselinu a pak použije opět vlažnou vodu. Následně celou ruku nechá překrýt sterilním obvazem. * (Yamaji): Doufám, že mu to nepoškodilo nervy, ale je jasné, že ho čekají ukrutné bolesti, nejspíš se bude muset vrátit do našeho světa. Tam to aspoň vyléčí během chviličky. *Povídá si sám pro sebe a nechá Suzuyu donést do jeho postele v kajutě a za jeho dveře postaví stráž. Samozřejmě že gryf se už vrátil ale nechybí ani návrat zbraní Suzuyi, bohužel z lodi nepřátel nakonec nic nemohly získat, měli očividně pojistku a když se otevřeli jedny určité dveře loď začala vybuchovat a hořet. Naštěstí se stihla vrátit většin posádky co v ten moment byla na palubě té lodi (nějaké ty ztráty byli ale to je zanedbatelné). Loď jménem Pomsta Moří Mito nyní pluje celkem rychle směrem do Starého Přístavu. *
---: ---
Kami: Dobře, jak myslíš, no já vyrazím k nám na loď, takže se uvidíme, když tak potom, zatím, *řeknu mu a poté co zmizne do své kajuty, tak se rozejdu z lodi do přístavu a poté zamířím na druhou loď. Rychle se přesunu do své kajuty, aby si mě nevšimla Lana, Suzuya by mi ani tak nevadit, ale po posledním rozhovoru s Lanou jsem chtěla mít od ní aspoň jeden den klid, tak nejspíše i proto jsem vyrazila z lodi pryč. Když dojdu do své kajuty, si sundám zbraně a pak si lehnu do postele a přemýšlím, co asi se bude dít, až se potkají Renji a Suzuya.*
Renji Narimachi: No nic Kami, já myslím, že bych si měl před seznámením trochu odpočinout. Půjdu tedy do kajuty. Klidně se tu můžeš pohybovat jak chceš, ale kdyby jsi sem chtěla někoho přivést, prosím stav se s tou osobou za mnou v kajutě ať vím o koho jde. A moc ti děkuji za pomoc. Jsem rád že jsem tě po takové době zase viděl. *Renji dořekne větu a zavře dveře kajuty. Pak si sedne ke stolu a pořádně si celou svou kajutu prohlédne. Pak si lehne na postel která se tam nachází a usne.*
Kami: *Nad slovy Renjiho se zasměju a pak se pak se na něj podívám.* Noo, to bych si ani nedoporučovala, protože by to s tebou nemuselo dopadnout dobře, *řeknu mu a pak se chytnu za pravý bok.* 'Sakra, pořád to dost bolí,' *řeknu si pro sebe. Nad jeho další větou mi dost zacukají koutky, ale snažím se to vydržet, no nakonec se trochu začnu smát.* No to bych vás asi mohla seznámit, doufám, že bude na lodi. Lodička jo, *řeknu usměju se na Renjiho.* 'Zajímalo by mě, co by řekl, kdyby věděl, že jsme tu loď šmajzli lovcům pirátů,' *řeknu si pro sebe.*
Renji Narimachi: Tohle je loď toho Suzuyi?! Tak toho bych asi nechtěl naštvat. Vždyť z toho vystřelí a bylo by po téhle lodičce. *Renjimu se trochu podlomila kolena z toho, jak loď zakotvila.* Tak jsme tady, teď by jsi nás asi mohla seznámit, než mě ta jeho lodička rozstřílí.*
Kami: *Nad slovy Renjiho se usměju a dívám se před sebe. Když je vidět přístav, tak se trochu pousměju, protože je Suzuyova loď.* Hmm, nevím Renji, to je loď od Suzuyi, *řeknu a usměju se.* Doře, *řeknu a poté se dívám na přístav.*
Renji Narimachi: Dobře. To jsem rád. *Po chvíli Renji spatří přístav. Stojí tam obrovská loď. Naproti té co nyní Renji obládá je několikrát větší.* Vidíš tu loď ? s tím bych si nechtěl začít. Nemyslíš že si tím něco kompenzuje ?! *Řekne Renji a hlasitě se zasměje.* Tak jsme tady, zakotvíme a uvidíme co vude dál.
Kami: *Podívám se na Renjiho a následně se rozejdu na příď lodi.* 'Hah, tohle je celkem vtipné, první dobiju loď se Suzuyou, potom druhu s ním a teď třetí s Renjim, bylo by dobré, kdyby se potom přidal k nám,' *řeknu si v duchu.* Jo měli bychom tam být celkem brzo, *řeknu mu a usměju se na něj.* Jo jasně pomůžu ti potom, *řeknu mu.* 'Celkem by mě zajímalo, jestli i tato malá loď bude mít krystal nebo jestli ho mají jen ty větší,' *pomyslím si.*
Renji Narimachi: Dobře, jak myslíš. *Renji už dává pozor na cestu a pozoruje posákdku při práci.* Tak to by jsme tam za chvíli mohli být. To je dobrá zpráva. ,,Docela by mě zajímalo, co bude ten její Suzuya zač, neumím si ho kloudně představit." Kami, pak mi doufám pomůžeš trochu prohledat loď, ať zjistíme, co všechno tady vůbec je. Ale to stihneme až v přístavu.
Kami: *Když na mě Renji začne mluvit, tak se na něj podívám.* Myslím, že to nějak zvládnu do Přístavu, tam se pak o mě postará Suzuya, máme na lodi nějaké věci, *řeknu a pak se podívám okolo. Následně si z pouzdra vytáhnu obvaz a aspoň si to prozatím obvážu.* 'Sakra, potřebovalo by to zašít,' *řeknu si v duchu a povzdechnu si. Když řekl, že se vyráží do Sterého Přístavu, tak se usměju. Následně vytáhnu druhý obvaz.* Cesta mi trvala pěšky asi půl dne, takže tam budeme celkem brzo, *řeknu mu a poté mu podám druhý obvaz, aby mi obvázal ránu na ruce.*
Renji Narimachi: Kami, jak je tvoje zranění vážné ? vydržíš to jen s nějakou menší péčí ? něco málo bych ti s tím udělat mohl, ale nemám tady potřebné věci, takže by to bylo dost provizorní. *Renji se postavil ke kormidlu, kde již byl připravený kormidelník.* Tak a poplujeme směrem ke starému přístavu, přesně jak řekla slečna. Kami jak to může být daleko ? Všichni ostatní se chopte své práce. *Zařval ještě Renji a pak už jen stál a užíval si cestu. Při tom čekal, jestli bude chtít Kami aspoň trochu ošetřit.*
Kami: *Dále pokračuju v boji s pirátem, když si najednou všimnu, že se tam objevil Renji a poté ho kopl. Pirát spadl na zem a ležel na zemi.* Ale celkem jsem v pohodě, až na několik zranění, ale tak nějak jsem si zvykla, že tady se bez zranění neobejdu, *řeknu mu a poté shovám kakuto. Vezmu kostěnou katanu a následně jí zapíchnu pirátovi do srdce.* 'Bohužel, pokud myslím, že by svůj názor stejně nezměnil,' *řeknu si v duchu a následně vyrazím za Renjim na loď.* Co takhle kdyby ses se mnou stavil do Starého Přístavu a mohl by jsi se když tak se Suzuyou domluvit, co by se dělo dále, *řeknu mu a podívám se na něj.*
Renji Narimachi: *Renji si po malé chvíli všimne, že pirát, který útočil na Kami neposlechl rozkaz a stále se snaží jí zabít. To ho opět naštve.* ,,Tenhle svět je snad plný ignorantů a blbců." *Renji neváhal a seskočil z lodi. Rychle doběhl k pirátovi a než stačil zareagovat, Kopl ho zezadu vší silou do hlavy. * ,,Tohle by neměl ustát. Uvidím co s ním bude dál." *Hned potom Renji koukl na Kami.* Jsi v pořádku ? nestalo se ti nic ? Klidně toho parchanta zabij, stejně by nám byl k ničemu. *Řekl Renji a opět se vrátil na loď.*
Kami: Piráti: *Oba dva se dívali na Renjiho a poté zmizeli do podpalubí. Pirát, který bojovat s Kami se snažil Renjiho ignorovat a chtěl dále pokračovat v boji. Ostatní piráti se rozešli na loď. /Kami: Když pirát neposlechl Renjiho, tak jsem si jen povzdechla a pokračovala jsem v souboji a přemýšlela jsem, jak to co nejdříve ukončit.* Myslím, že tvůj nový kapitán řekl, že toho máš nechat ne, *řeknu a dívám se za něj zatím co jsem vyblokovala jeho útok.* /Pirát: On není můj kapitán a nikdy ho jako kapitána neuznám, *řekne a dále opět sekne šavlí.*
Renji Narimachi: *Renjiho docela překvapilo, že se ostatní piráti vzdali. Chvíli přemýšlel co s nimi udělá.* Mohl bych vás uvést jako příklad a tady vás před všemi vykuchat. To se mi ale nechce, nebudu si hned špinit loď. Vás ale nějakou dobu nechci vidět, budete v podpalubí a budete tam drhnout. Jak to budete mít, přejdete na palubu.* Pak se Renji podíval na piráta, který bojoval proti Kami.* Pro tebe platí to samý, rozuměli jste ? Teď se všichni vrátí na loď a zaujmou svoje pozice. Hned! *Zařval Renji hlubokým hlasem. Pak čekal, až se k němu přidá i Kami.*
Kami: Piráti: *Poslední pirát se nehodlal vzdát a dále pokračoval v boji. /Kami: Dále pokračuju v souboji, začínám být celkem unavená, ale nechtěla jsem prohrát, protože by to znamenalo můj konec. Vyhnula jsem se jeho seknutí a poté jsem ho sekla po levé ruce, ve které neměl šavli. /Piráti: Renjimu se podaří vyhnout se útoku a piráta zasáhne kosou. Pirát něco zachrčí a poté spadne na zem a po chvíli zemře. Ve chvíli, když zemře pirát, který to celé vyprovokoval dva, kteří bojovali proti Renjimu pustili zbraně a dívali se na Renjiho, co s nimi teď bude.*
Renji Narimachi: *Renji byl rád, že oba dva z nich zranil, to totiž znamenalo, že jejich útoky ještě více poleví. To mu hrálo do karet a naklánělo vítězství na jeho stranu. Najednou se do jejich souboje přidal ještě poslední pirát. Šel na Renjiho zezadu, Renji se stihl jen ohlédnout přes rameno, ale rozhodně se nestihl otočit. Proto se odrazil a udělal ve vzduchu takový přemet, takže byl jednu chvíli hlavou dolů. V ten okamžik sekl kosou proti hrudníku nepřítele tak, aby ho nabodl všemi třemi hroty své zbraně.* Hoši tohle bylo trochu podlé, nemyslíte ? *Renji tedy přistál za posledním pirátem, znovu zaujal bojový postoj a čekal na jejich útoky.*
Kami: Piráti: *Oba dva dále útočí na Kami, ale už začínají být trochu unavení, ale snaží se dále bojovat. /Kami: Jak dále pokračujeme v souboji, tak si všímám, že oba dva mí protivníci, už jsou celkem unavení. Taky jsem už toho začínala mít pomalu dost, ale nemohla jsem přece prohrát. Když jeden z nich na mě zaútočil, tak jsem se tomu vyhnula a pak jsem ho sekla přes hrudník. Následně se zapotácel a tak jsem mu zasadila další útok a sekla jsem ho do krku.* 'Tak jeden by byl, ještě jeden, *řeknu si v duchu.* Jo v pohodě, to nic není, *řeknu jen. /Piráti: Dále útočí na Renjiho, no překvapí je, když odrazí jejich šavle a následně je zraní. V tu chvíli se přidá do boje i poslední pirát, který se na ně jen díval a pokusí se zaútočit na Renjiho záda.*
Renji Narimachi: *Renji měl stále pořád dost síly, přeci jen se zbraní trénoval docela často a navíc, poslední dobou nebyl Renji nějak vytížený. Pociťoval jak piráti nemají tolik energie jako měli na začátku, toho využil hned při jejich dalším útoku. Když nadešla doba právě tohoto útoku, Renji jejich zbraně jen nevyblokoval, ale dal do protiúderu dost síly, což by v jejich nynější kondici mohlo znamenat, že jim odrazí zbraně i s jejich rukama. Jestli se tohle povede, tak se s nataženýma rukama zatočí, aby jim způsobil zranění na odkrytých místech.* Kami ty to zvládáš ? *Zakřičel pak Renji aby se přesvědčil že je Kamo v pořádku, neodpustil by si, kdyby se jí kvůli němu něco stalo.*
Kami: Piráti: Když jeden ze tří pirátů zemře, tak další dva přesto pokračují v boji. Jeden z nich na chvíli odskočí, aby si vzal šavli, která ležela kousek od něj a mohl útočit dvěmi šavlemi. Druhý z nich má jen jednu šavli. Mezitím co je ten druhý dále, tak se pokusí udělat otočku a seknout Kami do zad. /Kami: Dále pokračuju v souboji. Byla jsem celkem dost ráda, že jsem se aspoň jednoho v nich zbavila. Jeden z dvou zbývajících najednou odskočil o kus dále. Nevěnovala jsem mu moc pozornosti, místo toho jsem si všímala druhého, který najednou udělal otočku a chtěl se dostat za mě, aby se mi dostal k zádům. Jen si povzdechnu a uskočím trochu doprava, abych se mu vyhnula, ale i tak mě špičkou šavle škrábne do levé ruky. /Piráti: Mezitím zraněný pirát se napřahoval k dalšímu útoku, když na něj Renji zaútočil, takže se jeho útoku nemohl vyhnout a dostal zásah nohou a následně odletěl o kus dále. Dva, kteří byli u Renjiho na něj dále útočili, ale už začínali být celkem unavení ještě z předchozího útoku, než se tady Renji s Kami vůbec objevili, takže jejich útoky začínaly zpomalovat.*
Renji Narimachi: *Renjimu se podařilo jednoho z pirátů poranit. Je na něm poranění znát. Jeho útoky zeslábly a on sám už si dává o dost větší pozor. Když si všiml jedné volné chvíle mezi útoky, právě tomuhle poraněnému pirátovi namířil kopanec přímo na jeho poraněné místo. Pokud se instinktivně pokusí si to místo ochránit nebo se sehne bolestí, má Renji nad jedním z nich vyhráno. Pak by tu stejně ale byli další tři. Renji se nepřestává vždy jednou rukou bránit.* ,,Jak se asi vede Kami ?! Snad je na tom lépe než já."
Kami: Piráti: Dále pokračovali v útoku na Kami, která se jim jen bránila. Mezitím na Renjiho útočili ti tři. Dařilo se jim celkem dobře, až do doby, kdy Rejni máchl svou kakuto po nohách pirátů, tak se mu podařilo jednoho trefit, ale nebylo to moc vážné zranění, takže mohl pokračovat dále, i když bylo na něm poznat, že je zraněný. Čtvrtý pirát zatím ještě dále sledoval počínání těch třech a nechtěl se k nim zatím ještě přidávat. /Kami: Dále jsem pokračovala v souboji a vyhýbala jsem se jejich útokům, když jeden z nich úplně minul, tak jsem na něj hned zaútočila svou kakuto a sekla jsem ho přes ruku, ve které držel šavli. Ta mu vypadla z ruky, takže byl neozbrojený. /Piráti: Když jednomu z pirátů, který byl proti Kami vypadla šavle poté co ho zasáhla, tak si hned vzal do druhé ruby dýku a dále na ní útočil. V další chvíli na ní další z pirátů zaútočil a povedlo se mu jí zapíchnout šavli do pravého boku všem zranění nebyl moc hluboké. Hned šavli vytáhl a pokračoval v útoku. /Kami: Pokračovala jsem dále v boji, když jsem najednou ucítila bolest v pravém boku.* 'Sakra, tohle není dobré, *řeknu si v duchu a poté udělám krok dopředu a seknu kostěnou katanou po pirátovi, který měl jen dýku a podaří se mi ho zasáhnout do krku a poranit mu tepu, takže padne na zem a po chvíli vykrvácí.*
Renji Narimachi: *Renji byl nucen si do druhé ruky vzít ještě svoje kakuto, protože nátlak těch tří byl pěkně otravný. Renjimu nezbývalo než po každých pár útocích o trochu couvnout. Jednou za čas se jim podařilo Renjiho zasáhnout, ale většinou šlo jen o malé škrábance z toho, jak jim zbraně klouzali po těch Renjiho. Renjiho už jejich nátlak přestával bavit, proto se začal trochu soustředit do práce nohou. Když byli piráti v útoku a váhy tedy měly přeneseny na předních nohách, Renji se rychle přikrčil a provedl kruhovy podmet, kterým se jim pokusil podrazit nohy. Pozor si při tom stále dával na všechny z nich a rukou, kde držel kosu se stále bránil. Ruku s kakutem ale stáhnul níž a společně s podmetem vykonal stejný pohyb i touto rukou a pokusil se pořezat piráty na stehnech a při štěstí jim přetnout tepny, nebo alespoň svaly na stehnech.*
Kami: 'Ach jo, Renji, mám takový pocit, že tohle bude ještě dost těžké, *řeknu si v duchu, když se kolem mě opět objeví tři piráti, kteří na mě začnou útočit. Vyhýbám se jejich útokům a blokuju jejich útoky a čekám, kdy udělá někdo z nich nějakou chybu, abych ho mohla zabít. I když se je snažím co nejlépe blokovat, tak občas utržím nějaký ten šrám.* 'Sakra, tohle nebude jednoduché, jsou dost dobří, skoro jako když bojovat tenkrát Suzuya a to ještě mohl být rád, že je předním otrávil, ale takovou výhodu já nemám, takže to se mnou dopadne dost špatně,' *řeknu si v duchu. /Piráti: Trojice pirátů zaútočí na Kami a různě se snaží kombinovat své útoky, i když je dost dobře blokuje, stejně se jim podaří jí občas zasáhnout. Ostatní, kteří šli za Renjim se zastaví na lodi a dívají se na něj. Když na něj jeden z nich vyběhne, tak ho Renji hned zabije a ostatní čtyři to jen sledují, i když byli udiveni, že i on se k nim přidal, protože to byl snad nejslabší pirát, který na lodi byl. Když ti čtyři viděli schopnosti Renjiho, tak se na něj tři z nich rozběhli a začali na něj útočit. Vypadalo to, že ti tři jdou dobře sehraní a umí kombinovat své útoky, takže se jim nejspíše dalo jen těžko vyhýbat. Když jeden dokončovat útok, tak už další z nich útočil na Renjiho z další strany sekem. Čtvrtý z nich zatím ještě do boje nezasahoval a čekal, co provede jejich přítel dále, ale kdyby jeden z trojice padl, tak by se hned přidal do boje místo něj, i když nebyl tak dobrý jako ti tři.*
Renji Narimachi: ,,Doufám že to Kami zvládne, protože nevím, kdy jí budu moct pomoc. Pět na jednoho, to už je trochu moc." *Renji tedy na piráty čeká s připravenou zbraní. * Tady si chce někdo poměřit síly ? Tak pojďte vy prašivý psi. *Renji si prokřupne krk. Najednou na něj jeden z nich rovnou vyrazí. Renji udělá kotoul zpátky aby se vyhnul jeho útoku, rychle vyskočí na nohy a jedním seknutím z vrchu mu projedou dvě čepele jeho kosy hlavou.* Ták a takhle dopadnete všichni, tak na mě blbečci !
Kami: *Vyhýbala jsem se těm třem. Když první z nich udělal chybu, tak jsem sekla svou katanou a trefila jsem ho přímo do krku.* 'Hmm, to nebylo nic moc od něj, myslela jsem si, že bude lepší,' *řeknu si v duchu a pokračuju v souboji. Jak jsem tak pokračovala, tak jsem uslyšela slova Renjiho.* 'Jaj, tak tohle měl opravdu jednoduché, Suzuya to měl o dost lepší, ale řekla bych, že tenhle kapitán byl srab,' *pomyslím si a najednou ucítím ostrou bolest v rameni, jak mě do něj sekl jeden z mých nepřátel. Jen se bolestně zatvářím a pokračuju v souboji, /NPC (Piráti): Většina pirátů při slovech Renjiho složila zbraně a přestala bojovat, ovšem skupina pirátů, kteří se nacházeli okolo Kami nehodlali onoho cizince poslechnout a chtěli dále pokračovat v boji. Protože si mysleli, že by někdo z nich měl velet lodi, když už jejich kapitán padl. Skupinka o osmi pirátech tedy pokračovala v boji. Jeden se ještě přidal k těm dvěma, kteří dále bojovali s Kami a ostatních pět se rozešlo za Renji.* Myslíš si, že tě budeme poslouchat ukázal jsi se tady z ničeho nic a najednou nám budeš chtít rozkazovat my budeme velet, takže buď to odejdeš a nebo budeme bojovat a zabijeme tebe i tu ženu, která s tebou přišla, *řekne jeden z těch pěti mužů, kteří se blížili k Renjimu s šavlemi či meči v rukou.*
Renji Narimachi: *Renji před sebou už teď měl jen kapitána. Ten se na Renjiho podíval a tasil svou šavli. Postavil se proti němu, ale vzdálenost od nich, byla ještě docela velká. Renji pouze šel proti němu, byl naprosto v klidu a své smysly měl pořádně nastražené. Jeho zuřivost byla na velmi vysokém bodu. Renji potom olízl krev, která mu stékala po obličeji. Kapitán lodi při tomto gestu trochu zaváhal. Když už byl renji skoro u něho, kapitán se otočil a rozhodl se dát na útěk. Renji neměl potřebu za ním běhat, pouze využil řetězu, na kterém se nacházela jeho zbraň. Hodil po něm tedy kosu a samotný řetěz mu zůstal v ruce. Kapitánovi se toto ostří zaháklo kolem ramene přes hrudník, takže Renjimu stačilo si ho pouze přitáhnout. Když tak udělal stoupnul kapitánovi na hrudník.* Takovej zbabělec. Jen svoje chlapy posílá vraždit nevinný lidi, ale sám se nezmůže ani na to se bránit. FUJ. *Řekl Renji a plivnul mu do obličeje. Pak opět vzal svoje kakuto a podřezal ho. Pak mu mezi obratle kakuto zařízl a oddělil hlavu od těla. Zvedl jí do vzduchu a pronesl dost hlasitě. *Nechte toho všichni! jestli Ještě někdo jen pohne tou šavlí, sám si pro něj dojdu. *Většina pirátů se otočila a podívala se kdo to vůbec řve. Když viděli kapitánovu hlavu, začali si něco povídat, ale Renji nerozuměl. Najednou někteří z nich začali skládat zbraně na zem.* Tak a kdo nechce chcípnout jako prase, tak okamžitě na palubu, budu k tomu ějakou posádku potřebovat. *Co řekl se stalo, piráti nalezli na loď a dělali, jako by se nic nedělo. Vesničané z přístavu jen stále koukali, co se to právě děje.* Myslím, že vy, by jste neměli jen koukat, zachránili jsme vám živo, né jen já, ale i ona. *Řekl Renji a ukázal na Kami.*
Kami: *Pirát, který na mě útočil začal být nervózní a zběsile máchal šavlí ze strany na stranu. Když přestal být opatrný, tak jsem dělala krok k němu a jeho meč jsem zablokovala. Následně jsem natáhla levou ruku a ledním pohybem jsem vytáhla skrytou čepel a přeřízla jsem s ní jeho krční tepnu. Poté jsem ho ještě probodla katanou, takže padl mrtvý na zem. Hned jsem čepel schovala zpět.* Jasně Renji, *řeknu mu. Poté se na mě rozběhli tři piráti, tak jsem do každé ruky vzala jednu katanu a začala jsem se vyhýbat jejich útokům. Spíše jsem jejich útoky blokovala místo toho, abych na ně zaútočila, ale čekala jsem na vhodnou příležitost, jak se jich zbavit.*
Renji Narimachi: *Renji byl stále v konfliktu s výše postaveným pirátem. Byl zkušený v boji, to ale při Renjiho reflexech moc neznamenalo. Když provedl neopatrný pokus o setnutí z vrchu oběma šavlema, Renji se odrazil od země, udělal ve vzduchu takový přemet a ostřím své kosy piráta podřízl. Pirát padl na zem a držel si krvácející ránu. Renji nakonec zmírnil jeho utrpení a zabodl mu kosu přímo do srdce, čímž ho zabil. Renji si všiml, že i Kami už začala bojovat. Docela to s katanou uměla, proto o ní neměl žádný strach. Sám boj s piráty moc neprožíval, když si najednu na lodi všiml chlápka, který byl oblečený v koženém oblečení a rozdával rozkazy.* Kami, to bude kapitán té lodi. Jdu po něm, kryj mě. *Renji to dořekl a rozběhl se rovnou k té lodi. Cestou se mu do rány připletlo pár pirátů, ti ovšem nebyli žádný problém. Když pak Renji vylezl na loď, hned ho obklopili 3 piráti. On se pouze Postavil a čekal na jejich útoky. Když přišel první, uhnul se a rovnou nakloněného piráta kosou podřízl, dalšímu pak probodl krk naskrz a zbýval už tedy jen jeden. Renji měl kosu zabodnutou v krku toho předchozího a meč posledního piráta už byl na cestě, aby Renjiho zasáhl. Renji už nestíhal uhnout, meč ho tedy zasáhl do levého předloktí. Spustila se mu krev. Zdravou rukou Renji pustil kosu i s mrtvým pirátem, rychle sáhl pro své kakuto a posledního piráta ubodal k smrti.* ,,Teď už bych mohl mít volnou cestu až ke kapitánovi."
Kami: *Když jsem pořádně uviděla, co se tam děje, tak jsem si jen povzdechla.* Mám takový pocit, že z toho budou ještě moc velké problémy, *řeknu si a poté se rozběhnu za Renjim.* 'Zkus se příště trochu zamyslet, než začneš na někoho útočit,' *řeknu si v duchu a poté se rozběhu za ním a vezmu si kostěnou katanu a začnu útočit na ostatní piráty. Asi dva se mi podařilo zabít, protože si mě nevšimli a následně jsem se začala vyhýbat útoku od jednoho, který na mě zaútočil.*
Renji Narimachi: Jako by mě nenasraly dost ti otrokáři, ještě tady vraždí nevinné lidi. Tenhle svět začínám pomalu nesnášet. *Renji se jednou rukou chytí za prokletou pečeť, protože si vzpomene na to, co by se teď stalo v normálním světě. Do druhé ruky pak vzal svou kosu a bezhlavě se rozběhl na pomoc obyčejným občanům. Nebylo těžké je rozeznat od pirátů. Jejich loď nepatřila mezi největší, ale ani nejmenší byla to taková briga. odkaz » . Renji obyčejným pirátům sekal do těla kosou a to bez jakéhokoliv slitování, když se proti němu najednou objevil obrovský muž se dvěma šavlemi. Byl obrovský a z toho jak řval na ostatní Renji uznal že to bude asi 1. důstojník.* Tak pojď ty velký prase, ukážu ti co si myslím o tomhle vraždě... Než Renji stačil dopovědět větu, pirát po něm sekl a Renji se uhnul až na poslední chvíli. Takže jeho kimono bylo proříznuté. To Renjiho ještě o to víc naštvalo. Zaujal bojový postoj a čekal co bude dál.*
Kami: *Vyslechnu si slova Renjiho a trochu se usměju.* Hmm, Lanu jsme potkali, jak jsme se plavili do Starého Přísstavu. Mapu jo, *řeknu a podívám se na jeho mapu. Před nějakou dobou jsem viděla Suzuyovu mapu, takže jsem si některé body zapamatovala a některé body jsem našla i na Renjiho mapě, tak jsem se trochu orientovala, kde asi byl. Jak tak pokračujeme v cestě, tak se podívám na Renjiho nad jeho slovy a pak se podívám před sebe.* Jo vypadá to tak, *řeknu a trochu zaskřípám zuby, protože mě celkem zajímalo, co jsou zač.*
Renji Narimachi: Aha, tak s ním jsem nikdy neměl co dočinění, doufám že jsi mu o mně neřekla nic špatného. *Řekne Renji a zasměje se.* Tak tedy dobrá, já to tady ani neznám, takže ty jsi šéf. No a jak jsem se tu vzal.. No s Lanou jsme osvobodili pár otroků a pak jsme se rozdělili u města trhů, pokud tedy víš kde to je. Mám takovou svou mapu, ale nevím jak úplně je přesná. Podívej. *Řekne Renji a cestou ukáže Kami mapu, kterou si sám kreslil.* Není to nic extra, ale aspoň mám nějaký základ. *Když to dopoví, zvedne hlavu a zjistí že už jsou téměř u přístavu, ale tam se kouří z domů a probíhá urputný boj, Renji si taky všimne, že v okolí přístavu stojí loď ze které vybíhají ozbrojení chlápci.* Myslím, že máme co dočinění s nějakými piráty, co říkáš ?
Kami: *Jen se na něj usměju.* 'No jo, on vlastně neví, kdo je Suzuya,' *řeknu i v duchu a podívám se na něj.* Jej aha, ty nevíš vlastně kdo je Suzuya... To je Yugakage-sama, *řeknu mu a usměju se na něj.* Hmm, tak můžeme se třeba vydat směrem ke Starému Přístavu, *řeknu mu a usměju se na něj a poté se rozejdu směrem odkud jsem přišla.* Co, že ses najednou objevil tady, *zeptám se ho.*
Renji Narimachi: *Renji se trochu zamyslel nad tím co mu Kami řekla a pak jak se to všechno vlastně seběhlo.* S Lanou jsem do tohohle světa vlastně vstoupil. A to druhé jméno mi asi nic neříká. Tak to by jsme se mohli trochu projít ne ? Povedeš mě ?
Kami: *Pokračuju v cestě a dívám se na onu osobu. Když na mě vykřikne, tak se zasměju.* Ahoj Renji Nii-san, *řeknu mu a usměju se ještě více. Když mě obejme, tak se nechám obejmout a taky ho obejmu.* Hmm, už je to strašně dlouho co jsme se neviděli, řekla bych že snad i tři roky, *řeknu mu a nad jeho další otázkou se trochu zamyslím.* Hmm, a co tady děláš ty, *zeptám se ho.* Já jsem se šla podívat po okolí a došla jsem celkem daleko, teď trávím čas ve Sterém Přístavu. Jsem se Suzuyou na pirátské lodi a Lana je taky ve Starém Přístavu, *řeknu mu a trochu si ho prohlížím.* Změnil ses trochu, ale nikdy bych nemohla zapomenout jak vypadáš Nii-san, *řeknu mu a usměju se.*
Renji Narimachi: *Když se pomalu přibližuje cizí postava, Renji jí začne pomalu vidět do obličeje. Její rysy jsou mu povědomé a pak mu to dojde.* ,,Tak tuhle osobu bych na takovou vzdálenost poznal i poslepu." *Když jde k němu, Renji pořád dělá že neví. Když už jsou dost blízko, Renji vykřikne.* Ahoj, Kami, jak je to vlastně dlouho ? *Renji si schoval zbraň opět na záda a šel ke Kami aby jí obejmul.* Trochu ses změnila, ale poznal bych tě kdykoliv. Co děláš zrovna tady ?
Kami: *Trochu zpomalím chůzi, ale jdu dále.* 'Hmm, ona osoba si mě všimla,' *řeknu si v duchu. Zatím ještě nevím, kdo to je a co by mi mohl udělat. Po chvíli si všimnu nějaké kosy, kterou drží v ruce. Zdála se mi povědomá, ale nebyla jsem si tím moc jistá, jestli to není náhodou jen nějaká podobná a tak jsem s neutrálním výrazem pokračovala. Po chvíli jsem onu osobu poznala, ale dále jsem se tvářila neutrálně a byla jsem moc zvědavá, jestli pozná on mě.*
Renji Narimachi: *Renji si v klidu ležel na pláži, když najednou díky svému sluchu zaslechl, jak se někdo blíží. Také zaslech, jak o sebe cinká nějaký kov.* ,,Tak buď je tady někdo ve vatě a nebo má u sebe dost zbraní." *Renji se zvedne a do ruky vezme senjin. Ovšem pořád stojí na místě, nepřítele vidí, ale nedokáže určit co je zač.* ,,Tak tady teď nuda asi nebude."
Kami: *Suzuya neměl zatím nic v plánu a já už se celkem nudila na lodi a v přístavu, tak jsem se rozhodla, že půjdu trochu prozkoumat okolí Starého Přístavu. Další den ráno jsem vstala brzo. Oblékla jsem se do ( odkaz » ). Připravila jsem se a vzala jsem si všechny věci jako jsou pouzdra se zbraněmi a další, k pravému boku jsem si připevnila katanu z kosti Shikotsumyaku a k levému boku jsem si připevnila Kakuto. Následně jsem odešla pryč ze Starého Přístavu. Šla jsem celkem rychle, ale zároveň jsem si prohlížela okolo. Šla jsem stále podél pobřeží, abych trefila poté zpět do přístavu. Když jsem byla asi půl dne na cestě, tak jsem si všimla, že kus přede mnou sedí nějaká postava. Tak jsem jen trochu nervózně polka a pokračovala jsem v cestě.*
Renji Narimachi: * Po tom co Renji odešel z města trhů, zamířil si to rovnou tam, kam ho nohy nesly. Celou dobu si pečlivě zakresloval do své vyráběné mapy. Díky jeho klanu nebylo tak obtížné, aby vypadala mapa opravdu přesně a pěkně, bohužel mohl zmapovat jen to, kde chodil, protože ještě nikde nenarazil na žádnou mapu, kterou by si mohl překreslit. Časem se Renji začal blížit k pobřeží, které bylo na pohled opravdu krásné. Došel až k moři a pak šel nějakou dobu podél pobřeží. Celou dobu na nikoho nenarazil a tak měl dost času zakreslovat do své mapy všechny možné detaily. Cestou šel okolo pár jeskyň, které hned prozkoumal. Ale nic zajímavého nenašel. Pak se Renji na pláži posadil a začal se koukat do dáli.* ,,Co se teď asi děje u nás ? A co je s ostatními ?! Nevím jestli byla moudrá volba jít sem sám, ale co už. Stalo se tak se s tím musím smířit, každopádně se můžu kdykoliv vrátit, mám stále svůj krystal." *Renji sáhl do batohu a vytáhl svůj krystal, který si pohodil v ruce a pak ho vrátil zase zpátky. Pak si lehl na pláž a koukal do nebe.*
---: ---
Lana: *S jemným úsmevom an tvári nasleduje Kami a keď jej ukáže voľnú kajutu, kde je posteľ, tak jej položí ruku na plece a potľapká ju.* Nič viac ako posteľ nie je treba... Kami-chan... tak sa vidíme zajtra... *Povie Lana, zavrie za sebou dvere, zamkne a potom sa vyzlečie celá donaha a ľahne si na posteľ, toto potrebovala, trochu oddychu a súkromia, zavrie oči a proste odpočíva, keďže spánok jej nič už dlhú dobu nehovorí, proste tak nejak medituje.*
Kami: *Dívám se na Lanu a přemýšlím, co se tady bude ještě dít dále.* Tak fajn, *řeknu jí jen* 'No jsem moc zvědavá, co vše se bude dít, co bude chtít Lana udělat v Starém Přístavu,' *řeknu si po sebe.*Tak jo, pojď ukážu ti nějakou volnou kajutu, *řeknu jí a poté se zvednu ze země a rozejdu se směrem, kde jsou kajuty. Po chvíli se zastavím před jednou prázdnou.* Tak jsme tady, no není to zámek, ale co se dá dělat, *řeknu jí a trochu se na ní usměju.* No nic, tak já půjdu, zase zítra, *řeknu jí a poté se rozejdu do své kajuty. Lehnu si do postele a přemýšlím, co vše se stalo a co by se mohlo dít dále.*
Lana: Samozrejme, že veriť mi môžeš, ako i ja tebe verím... *Povie Lana a následne sa jemne zasmeje.* Nie je nič viac, čo by si mala vedieť, toto stačí, takže vieš, prečo pre mňa čas nehrá žiadnu úlohu... *Lana nakoniec pustí Kami a potom sa ešte rozhliadne po lodi, následne sa zase pozrie na Kami.* Ukážeš mi nejakú voľnú kajutu, kde si budem môcť v súkromí odpočinúť a premyslieť všetky veci... pokecáme zase zajtra, myslím, že na dnes už bolo prekvapení dosť pre všetkých z nás... *Povie Lana, pričom stále premýšľa akých tupcov to dostala Kami, že takto pohoreli u strážcu brány.*
Kami: *Poslouchám Lanu a poté se trochu usměju.* Tak jo, budu ti věřit, *řeknu jí a poté se opět podívám na vodu. Když se ke mě přisune, tak si jí vyslechnu a trochu se zarazím.* Heh, cože? Počkej, to máš k tomu pití krve, že jo? Že mám pravdu... Je k tomu ještě něco dalšího co nevím, *zeptám se trochu překvapeně Lany a podívám se na ní.*
Lana: Možno som prísna... ale tak to má byť... rodina si má pomáhať... *Povie Lana a potom ju počúva ďalej, jemne sa usmeje, príde k nej a objíme ju.* Neboj... všetko dobre dopadne... ja ti sľubujem, že nikdy Takashimu neublížim takým spôsobom, ktorým by som ho zabila, či zmrzačila... možno niekedy sa s ním pobijem v budúcnu, kto vie... ale nemám záujem o to mu čokoľvek robiť... už som mu to raz povedala, ak sa bude o teba dobre starať a nebude sa mi pliesť do cesty a do mojich plánov... tak aj ho nechám na pokoji... *Potom si všimne jej reakciu na to, že čas pre ňu nemá význam, preto sa pritiahne s ústami k jej uchu a zašepká.* Ja som nesmrteľná... ak ma nezabijú, tak určite na starobu neumriem...
Kami: *Dívám se na vodu a poslouchám Lanu.* No jo no Lano, jsi až moc přísná, *řeknu a trochu se usměju.* Akorát mám trochu strach, že by to kvůli tomu, že jsme v tomto světě nemuselo vyjít, kdo ví, co se stane, *řeknu a trochu si povzdechnu.* Jsem ráda, víš, že za tebou a za Renjim se vždy ráda zastavím. Přece jen Yuga je domov, *řeknu a pak se podívám na Lanu při slovech, že pro ní čas nic neznamená a trochu překvapeně zamrkám.*
Lana: Neboj... nie je to o tom, že by som mu chcela ublížiť... len mu dávam najavo, že ak chce byť s tebou, musí sa snažiť, rešpektujem to, že ho miluješ a nebudem vám v tom nijak brániť... no v mojich očiach nebude pre teba dobrý žiaden chlap... *Povie Lana a rukou si podoprie hlavu, pozoruje horizont na mori a počúva Kami.* A tiež nebudem ti brániť sa vrátiť... stále môžeš byť členkou našej organizácie... a môžeš aspoň byť spojkou medzi mnou a Yugou... už dlhšie som to plánovala pre teba... bude to tak najlepšie ale dúfam, že vždy raz za čas prídeš do zámku, tvoja izba ti ostáva... bude vždy tvoja a vždy na teba bude čakať, rovnako i ja... pretože pre mňa čas nič neznamená... *Povie Lana v celku smutne, čo je i divné, no keď pomyslí na svojich drahých, ako ju opúšťajú, tak jej citi sú v tomto smere veľmi funkčné.*
Kami: *Vyslechnu si Lanu a pak se podívám na oblohu.* Aha.. *řeknu a na chvíli se odmlčím.* Je mi to trochu líto, že se vy dva nesnesete. Ty jsi pro mě jako starší sestra a Renji zase jako starší brácha. A Takashi, osoba, kterou miluju, *řeknu Laně a pak se na chvíli podívám na nebe.* Až se odkud vrátíme, teda pokud se odtud vůbec vrátím, tak se vracím do Yugakure, Suzuya by byl rád, kdybych se už vrátila a já to tak cítím taky, že je pomalu čas se zase vrátit domů.... *řeknu a poté už mlčím a co mu na to Lana řekne. Trochu jsem doufala, že se nebude zlobit nad mým rozhodnutím.*
Lana: Tak... nikdy som nedeklarovala, že som despotická vládkyňa zámku, a organizácie, každý člen má voľno v tom, čo ho zaujíma, jediné čo chcem je to, aby propagoval našu organizáciu v dobrom svetle a konal v jej záujme len to dobré a raz za čas si splnil nejakú misiu... inak ste všetci voľní a môžete žiť tak ako chcete, len máte jednu istotu, že v mojom zámku, teda v našom zámku, nájdete vždy domov a útočisko... *Povie Lana chladne to, čo je pravda, nikdy ich k sebe nepútala a ani nebude, i tak vie, že nestarne, ak ju nik nezabije, tak väčšinu z nich prežije a nakoniec ostane sama, to je fakt.* I tak... nakoniec skončím sama... *Povie a zahľadí sa na more, no potom jej dá ďalšiu otázku.* Tak... toto ti neviem logicky vysvetliť prečo... no logická odpoveď je takáto... niekedy si proste s niekým nesadneš... a to sa stalo asi medzi mnou a ním... je to proste vrodená antipatia...
Kami: *Vyslechnu si Lanu a jen si v duchu povzdechnu. Pořád jsem si nebyla jistá, jestli má cenu o to místo tak moc usilovat. Ve chvíli, kdy mě pohledí po tváři, tak se na ní podívám a trochu se usměju.* Snad jo, snad se nevrátíš a nebude celý zámek vzhůru nohama, *řeknu a trochu se usměju.* 'Divné, že se tam už potom nevrátím a že budu zase v Yugakure,' *řeknu si v duchu.* No to možná jo, však uvidíme, co se tam vůbec děje a jak to tam vypadá, *řeknu a podívám se na Lanu. Následně si dám ruce za záda a opřu se o ně.* Proč se vy dva musíte pořád hádat, když se potkáte, *řeknu a poté se na ní podívám. Určitě ví koho myslím, takže čekám na její odpověď.*
Lana: Tak... to miesto vyzerá na to, že sa bude ku mne hodiť... *Povie Lana a natiahne ruku ku Kami a pohladí ju po tvári.* Som rada, že si v poriadku... lebo keď som tu prišla, tak som si uvedomila, čo všetko som tam v našom svete nechala... ale tak jedna dôležitá vec je tu a to si ty a hlavne si celá, potom je tu Renji... a ostatní si snáď na určitú dobu bezomňa poradia, kým zistím, prečo tento svet nemá chakru, teda vlastne chakra tu je ale niečo ju potláča, či odoberá... kto vie ako to je, no teraz sme spolu a uvidíš, prístav somnou vo vedení, bude o niečo bezpečnejší... to ty moc dobre vieš...
Kami: *Trochu se na lanu usměju a vyslechnu si její slova.*To je to to místo tak důležité, *zeptám se a trochu si povzdychnu.* Mě se tam teda moc nelíbilo, jak jsem tam byla, málem mě tam zabili a zabili by mě, kdyby se tam neobjevil Takashi, *řeknu a následně se podívám na vodu.* Tak snad se Renjimu nic nestane, *dodám ještě a pak si trochu povzdychnu.*
Lana: *Lana pozerá na more a na slová Suzuyu len bez slova prikývne, nemá nič proti tomu, treba si to celé dobre naplánovať. Potom ako odíde si jemne povzdychne a pozerá na to ako delfíny si obhliadajú túto loď, vtedy ju vyruší Kami, no nie nepríjemne, len bola zamyslená.* Och... to si ty Kami-chan... je to naozaj pekná loď na to, že je pirátska, už je to nejaká doba, čo som bola na lodi, naposledy to bolo s Renjim... no teraz je to iné, Renjiho a moja cesta sa nachvíľu rozdelila a tak som teraz tu... dúfam, že sa mi podarí získať ten prístav a tak urobím na Renjiho dobrý dojem... teda skôr mu tu prichystám príjemný domov, keď sa opäť stretneme...
Kami: *Jak jsem se vracela na palubu lodi, tak jsem potkala Suzuyu, který šel do své kajuty. Jen jsem se na něj usmála a pokračovala jsem v cestě po lodi. Trochu jsem se tam prošla a pak jsem si to namířila na příď lodi, kde jsem viděla Lanu. Následně jsem došla k ní a posadila jsem se vedle ní.* Tak co, líbí se ti loď, *zeptám se a trochu se usměju.* 'Mám jí to říct, nebo ne? Nevím,' *řeknu si v duchu a opřu rukama za zády a dívám se na vodu.*
Suzuya: Ne teď poplujeme jakoby směrem do Starého Přístavu ale cestou Lanu vyhodíme nedaleko Rybářského, kam si dojde už sama, nemusí nás vidět, protože jsme piráti a tak by to mohlo způsobit paniku. *Podotkne tak trochu jako samozřejmost s naprostým klidem a rozhlédne se po celé své lodi. Pak si vyleze za Lanou, ještě něco by jí rád řekl. *Mám nápad, prozatím nějakou dobu zůstaň v rybářském Přístavu a snaž se nevybočovat a neupozorňovat na sebe, až zjistím vše potřebné a bude čas začít tvé získání Starého Přístavu tak si pro tebe přijedu, dobrá? Každopádně dlouho ses s Kami neviděla tak já vás už nechám, stejně mám něco na práci a tak půjdu do své kajuty, jen Kami pak připomeň, aby tě zavedla do nějaké prázdné kajuty. *Pak pomalu sleze dolů a odejde do své kajuty, tudíž na palubě nechá Lanu a Kami samotné. *
Lana: Ako povieš... *Lana ladne zoskočila a rozhliadla sa po lodi, nebola vôbec zle zariadená a tak si ešte vypočula Suzuyu a následne odložila kožušinu na bok, pekne rozbalenú tak aby vyschla. Samotná Lana sa vybrala na špic lode, kde si pohodlne sadla a sledovala more, teraz mala šancu si trochu oddýchnuť a potom sa pustiť do získania toho prístavu, bol by to pre ňu dobrá odrazový mostík tu v tomto svete a v podstate dobrá základňa.*
Kami: *Poslechnu si ještě Lanu a lehce se pousměju. Raději jsem nekomentovala nic z toho co řekla.* To je mi jasné, že by nebyl moc nadšený, *odpovím Suzuyovi. Když se po chvíli dostaneme na loď, tak seskočím z Gryfa a kousek od něj odejdu. Pak se zastavím a podívám se na Suzuyu.* Takže teď chceš přes Rybářskou vesnici do Starého Přístavu, *zeptám se ho a čekám jeho odpověď. Poté se rozejdu do své kajuty, abych si tam zanesla luk a šípy, protože na lodi jsem to nepotřebovala. Následně jsem se vrátila zpět na palubu, kde jsem se opřela jako vždy o zábradlí a čekala jsem, jestli se mnou bude chtít Suzuya o něčem mluvit a nebo bude mít nějaký úkol.*
Suzuya: Hlavně bacha, nevyškubněte mu peří, moc by vám nepoděkoval. *Upozorní a poté Gryf zase vyletí vysoko do vzduchu a velmi rychle letí přímo směrem k Suzuyově lodi, která na zádi nese název postrach moří Mito. Kolem zádi také, proletí, tam, totiž Gryf přistává, je to snad jediné místo kam dokáže, bezpečně přistát aniž by riskoval, že o něco křídly zavadí a zraní se. Suzuya seskočí z jeho zad a pohladí svého Gryfa po hlavě. *Buď jako doma, jen do míst, která jsou hlídaná nechoď.
Lana: *Lana kráča a počúva Suzuyu, pričom len súhlasne prikývne.* Je to v poriadku, každý máme svoj názor, môj i tvoj majú logické základy a sú pravdivé, takže nemám ti čo vytknúť... len každý z nás pristupuje k určitým veciam inak... *Povie Lana a keď prídu k pobrežiu, tak jej ťukne, že Kami i Suzuya tu rozhodne na člne neprišli, preto len jemne no trefne dodá.* Mýliť sa je ľudské... *Potom už len čakala, či ten tvor priletí na zapískanie ako vtedy alebo nie, no zdá sa, že je celkom poslušný a tak na neho Lana nasadne k Suzuyovi a Kami.* Neviem, či je to pohodlné ako čln.. ale tak môžeme vyraziť na loď, už z diaľky vyzerá v celku slušne...
Kami: *Vyslechnu si Lanu a podívám se na ní, ale nic neříkám. Místě mě řekl Laně něco Suzuya a tak jsem jen mlčky vyčkávala na její reakci. Pomalu jsme se blížili ke břehu a já začínala přemýšlet, proč tam vlastně jdeme, vždyť jsme sem přece přiletěli na gryfovi. Následně tu Suzuyovi došlo, tak jsem se na něj podívala, ale rychle jsem se podívala jinam, protože mi začaly cukat koutky.* 'Občas se spletou i ti lepší,' *řeknu si v duchu a následně sleduju gryfa, který míří k nám. Poté co na něj Suzuya naskočí, tak na něj naskočím taky a poté čekám, až se na gryfa vyhrabe i Lana.*
Suzuya: Nevidí? To možná u nás ale tady to je celkem běžné, takže si nemyslím, že to má v rámci tohoto světa, takovou cenu jakou bys čekala. *Podotkne během cesty ke člunu. *Světem hýbe několik věcí, ženy, peníze a moc ruku v ruce s vlivem. *Podotkne, a když se dostanou ke břehu, uvědomí si jeden fakt. *Však jsme přiletěli a nepřipluli, sakra. *Zamračí se a pak hlasitě několikrát po sobě zapíská a to docela dlouze, pak si všimne, že z dálky kde je jeho velká loď s 38 děly a dvěma minomety vpředu vyletí obrovský tvor, podobný ptákovi. Je to Suzuyův obří Gryf, který přistane na zemi přímo vedle Suzuyi, který mu hned vyskočí na záda a čeká, až si naskočí i Lana s Kami. *
Lana: Vždy sa dá niečo i predať... no nie... a takáto koža sa len tak nevidí... *Povie Lana a vydá sa za Kami a Suzuyom, rada si pozrie na jakej lodi sa to vlastne vozia, je pravda, že sťahovanie kože môže byť nechutné ale Lane to nič nehovorí, je to len jedna z vecí, ktorá je potrebná na vytvorenie brnenia alebo koženého oblečenia.* To je tak... obvykle som tam, kde sa dá niečo získať, tu sa získať určite dá veľa vecí... preto som tu... *Pousmeje sa Lana nad tým, čo Kami povedala.* Možno niekomu prídem otravná alebo nedôveryhodná... lenže ja sa riadim len dohodami a obchodom... peniaze hýbu a budú hýbať svetom... a pri nich budem vždy i ja... *Jemne si povzdychne pri myšlienke na kopu peňazí a kráča ďalej, pričom však nespúšťa zmysli z okolia, čo všetko sa ešte cestou môže stať, to netuší ale chce byť pripravená.*
Kami: *Sleduju, jak Lana stahuje kůži medvěda. Nad slovy Suzuyi se mírně usměju. Taky mi připadalo, že si toho Lana bere nějak moc.* 'No jsem zvědavá, jak to dopadne se Starým Přístavem, kdyby se tam Lana stala vůdcem, tak by to bylo asi hodně zajímavé,' *řeknu si v duchu a následně se rozejdu za Suzuyou, který se pomalu vydal zpět k lodi. Otočím se na Lanu a trochu se usměju.* Nevěřila bych, že tě potkám zrovna tady, *řeknu jí a pokračuju v cestě.*
Suzuya: *Klidně počká, než Lana z medvěda stáhne jeho kůži. *Té kůže si stejně bereš nějak moc, to je jak pro kožené brnění pro celou armádu. *Podotkne, když sleduje, jak Lana medvěda stahuje z jeho kůže, může to vypadat trochu nechutně ale Suzuya jako bejvalej mučitel viděl ještě horší věci a způsoboval opravdu nechutné věci. *Maso? To co je na lodi, bude muset stačit, na cestu to vystačí, jen sem pak pošlu někoho z posádky pro vodu. *Podotkne a otočí se směrem, odkud s Kami přišel a vyrazí na cestu, tak nějak počítá s tím, že ho Kami s Lanou budou následovat i když Kami si nejspíš cestu zpátky pamatuje, takže by určitě dorazila i sama. *
Lana: Dobre kožu si vezmem... *Povedala Lana rozhodne, vtiahla katanu a pustila sa do toho, netrvalo to viac ako desať minút, pretože v tom mala už dlhú prax ako kováčka, rúčky sa sami neurobia, je na nich treba kože.* A je to... *Povie Lana, ktorá drží zrolovanú medvediu kožu.* Ak chcete, vezmite si nejaké mäso, pre mňa je to zbytočné... potom sa môžeme vydať na loď a tam dohodnúť detaily získania toho prístavu...
Kami: Co se stalo, se stalo, teď už je to jedno, prostě jsem teď tady a budu se odkud potom muset dostat nějak jinak, *řeknu Laně a pak se podívám na Suzuyu. Medvěd byl fakt obrovský a určitě by to byl problém ho dostat na loď a nejspíše by to bylo i zbytečné. Následně jsem se jen podívala na Lanu, jak se rozhodne a čekala jsem, jestli se do toho medvěda pustí a nebo se budeme moct vrátit zpět na loď.*
Suzuya: Prosimtě Lano neber si to osobně, nikdo nemůže znát důvod proč je Kami bez krystalu. Já sice svůj dostal, ale Kami ho prostě nedostala, je taky dost možné že ta brána, kterou si vybrala je prostě taková, kde se krystaly nedostanou. Každopádně pokud chceš jeho kůži asi bude nejlepší když si jí vezmeš hned, jak koukám tak ten medvěd je fakt obrovskej a člun by ho neunesl a Gryf je v tahu, navíc obávám se, že ani on by ho neunesl, však tahle svině musí vážit aspoň 200 kilo. Tak nějaké maso mu odsekneš a to se vezme a zbytek sežere lesní zvěř, když tu byla taková velká potvora tak kdoví co dalšího tu může být.
Lana: Dobre dobre... bola to len... ako tomu vy ľudia hovoríte... menšia poznámka pre podpichnutie konverzácie... *Povedala Lana vetu z príručky, ktorú čítala o pocitoch a konverzácii.* Tak... je to kopa mäsa, väčšina by zhnila... niečo by zožrali mrchožrúti... kože z neho je krásna a vyšla by taktiež na vnivoč... takže ak ho chcete zobrať súhlasím s tým... *Povie Lana smerom k Szuyovi na otázku, ktorú im položil a následne sa otočí na Kami.* Takže z Kumo... oni môžu za to ako si dopadla... potom keď sa vrátime, povieš mi ich mená... toto len tak nenechám... ublížili ti... síce nie priamo... ale uškodili tebe a to znamená, že i mne... *Povie Lana a pevne stisne rúčku katany, akoby ju chcela rozdrviť.*
Kami: *Nad slovy Lany se zasměju.* 'No to tak,' *řeknu si pro sebe a Suzuya hned na Lanu spustí svou obhajobu.* Brána..... *řeknu a na chvíli se odmlčím a podívám se naštvaně.* Tss.. to mi ani nepřipomínej. Byla tam pavouci, museli jsme jim donést nějakou oběť a ještě tam se mnou byli dva divní kluci v Kumogakure. No výsledek toho je, že jsem bez krystalu, protože jsme žádný nedostali, *řeknu a otráveně se na ní podívám. Poté se podívám na Suzuyu.* Mě je to jedno co s ním a klidně můžeme pomalu vyrazit zpět na loď, *řeknu mu a poté se podívám na Lanu, co ona na to řekne.*
Suzuya: Co? Slabost pro ni teda fakt nemám, kdybych měl pro někoho slabost tak bys to poznala. *Ohradí se trochu podrážděně, Suzuya nemá slabost pro nikoho možná tak pro Mito a své jednotky ale jinak nemá slabost pro nic, pokud se nepočítá to jak moc se stará o svůj vzhled. *Takže vezmeme toho medvěda sebou nebo ho necháme tu? *Zeptá se trochu zvědavě a nejdřív se podívá na Kami, pak na Lanu a pak na medvěda. *Sice bychom mohly už vyrazit na loď, abychom vyrazily na cestu, ale zase na druhou stranu není kam spěchat že?
Lana: *Lana sa len pro-forma pousmeje a podá mu kus kože, teda vlastne pekný a veľký pergamen a potom svoje pero, ktoré sa dá prepisovať.* Tu máš, myslím, že by to malo stačiť... rozhodne bude dobré ak budem vedieť cestu, pretože tak sa ľahšie dohodneme na mieste stretnutia a podobne... *Dodá Lana úplne chladne a pokojne a potom sleduje kreslenie, samozrejme, všetky aktivity, ktoré robí, tak robí ich pre seba a svoj osobný zisk, avšak nikdy nepodrazí toho, s kým spolupracuje, predsa je riadna obchodníčka, ktorá má svoje zásady. Keď je mapa hotová pozrie sa na originál a na tú prepísanú sú v podstate totožné a tak si tú od Suzuyu vezme a prezerá si ju.* Takže tu je ten prístav... *Ukáže prstom na mape a poznačí si to, potom sa otočí na Kami.* Kami-chan, ako to šlo v tej bráne... dúfam, že si sa sme dostala bez problémov, je celkom dobre... že si stretla práve Suzuyu... lebo má pre teba slabosť... *Jemne sa Lana pousmeje nad tým čo práve povedala a žmurkne na Kami.*
Kami: *Poslouchám ty dva a musím se mírně pousmát. Lana vždy jen dělala vše, co jí pomůže a vždy má připravený nějaký plán. Následně jsem si vzpomněla, jak jsme se Suzuyou a piráty dobývali loď a málem nám to nevyšlo, ale hned jsem raději přesunula své myšlenky jinam. Poté jsem se podívala na mapu, kterou Suzuya začal kreslit.* 'Takže, Lana chce získat Starý Přístav, tak to by molo být ještě zajímavé,' *řeknu si pro sebe a mlčky sleduju ty dva.*
Suzuya: Fajn tak myslím, že jsme domluveni, nyní bych byl rád, kdybys mi podala něco na psaní, a já ti přepíšu mapu zdejšího světa, stejně potřebuju, abys věděla jak se dostat do Starého Přístavu a kdyby ses tu ztratila, to by se mi zrovna moc nehodilo. *Podotkne Suzuya trochu zamyšleně, pokud mu Lana pak podá něco na psaní a nějaký ten papír tak ji začne překreslovat svou mapu celého Temného Světa. Nepotrvá to moc dlouho a je to hotové, navíc to vypadá dost hezky, však dřív dělal portréty žen, tak proč by nezvládl nějakou mapu? Když má hotovo, svou mapu opět sroluje a uklidí si jí mezi věci a novou mapu podá Laně. *
Lana: Jasné, že tak to bude najlepšie, vždy je treba mať plán, pretože bez plánu sa dá všetko robiť len polovičate... *Povie Lana, ktorá vie ako moc sú plány nutné a to že bude mať spojenca, je predsa len výhoda, to čo on chce jej vôbec nevadí, ten prístav sa jej hodí ako základňa pre jej obľúbené nelegálne aktivity.* Takže zistíš čo tam majú, následne vymyslíme plán... ako sa zmocniť prístavu... v podstate plán je jednoduchý, takí, čo tam žijú, tak tí rozumejú len sile a tú im spoločne ukážeme... *Povie Lana chladne i keď sa trochu i usmeje od srdca, lebo myšlienka na krv, ktorá by pritom mohla tiecť, ju jemne vzruší.*
Kami: *Z dostatečné vzdálenosti si prohlížím mrtvolu medvěda.* Chmm, roztomilý? No teď možná jo, ale před chvíli mi tak vůbec přišel, *řeknu a následně se podívám na Lanu, které se Suzuyi začala vyptávat na přístav. Následně ze Suzuyovy strany přišla nabídka pro Lanu, která byla velmi zajímavá.* 'Takže chceš ještě větší loď, *řeknu si v duchu a raději zůstávám s nimi na místě, aby si ze mě zase něco jiného nechtělo udělat svačinu, zatímco čekám na odpověď Lany, která je chladná jako vždy.*
Suzuya: Takovej roztmomilej medvídek, toho dám Gryfovi k jídlu. *Dále nic neříká, jen nahodí zamyšlený výraz a pozoruje pozorně Lanu. Pak se mu na tváři objeví spokojený úsměv, protože dostal nápad. *Mám nápad, podej mi prázdnej papír a nakreslím ti světovou mapu tohoto světa a dokonce ti pomůžu získat vládu nad přístavem, jen tu je jedna podmínka. Pojedu to tam napřed obhlídnout a zjistím, jaký to tam má systém a ty mi pomůžeš se dostat do vysokých míst a seženeš mi prostředky k tomu, abych mohl přestavět svou loď a z 38 z ní udělat 108, chci mít jednu z největších lodí v přístavu. Až zjistím, jak to tam přesně funguje tak se dohodneme na přímé ceně a já ti o tom rovnou řeknu podrobnosti platí? Ještě jsem tam nebyl tak nevím jaký systém to tam má.
Lana: *Prečo ho Lana nezabila hneď, to bolo jednoduché, z jej pohľadu mu dala šancu, aby sa stiahol, logicky ho zabiť nechcela, no keď odmietol medveď odísť a útočil ďalej, čo logické nebolo, no to zviera sa proste nechcelo vzdať. Ona niečo také nechápala, lebo necítila nenávisť voči nikomu, všetko posudzovala logicky, narážku na to, že by jej spadla kapuca samozrejme počula, ako vie a ako čítala v knihách bola to takzvaná irónia, teda aspoň zo strany Kami, no zo strany Suzuyu to mohlo byť myslené úplne vážne, ale tým sa zaoberať nechcela.* Dobre, to som rada... *Povedala Lana a nijak sa k poznámke o kapucni nevyjadrila.* Suzuya-kun... ten prístav čo si spomínal ma veľmi zaujal, povedz mi o ňom viac, také miesto by sa mi hodilo, je to ako čierny trh a to tu potrebujem... už len z hľadiska informácií, no tiež potrebujem nejaké miesto, kde by som žila... *Povie Lana pokojne a čaká čo jej Suzuya povie.* Samozrejme, ak by som sa tam dostala k moci... a ty by si prispel informáciami alebo i nejakou výpomocou... tak by si z toho mal trvalý profit tu v tomto svete z mojej strany...
Kami: *Podívám se na Suzuyu a poslouchám jeho slova. Když mě Suzuya vezme do náruče a obejme, tak ho bez přemýšlení obejmu, podívám se mu do očí a pak raději přesunu pohled jinam.* Spíše jsem se ho vyděsila, když se objevil za mnou, *řeknu mu, zatím co se začínám uklidňovat.* Díky. No asi jo, ale ona by asi nebyla moc nadšená, *řeknu mu a trochu se zasměju.* Jo dám si pozor. No to jo, ale už ze mě mohla být svačina, *řeknu a dívám se na Suzuyu. Poté ho pustím a trochu se usměju.* Jsem v pohodě Lano, *řeknu jí a následně se podívám na mrtvého medvěda.* 'Tak trochu si říkám, jestli jsem vůbec mohla udělat, to co jsem teď udělala,' *řeknu si v duchu. Následně se podívám opět na Suzuya a čekám, co se bude dít.*
Suzuya: Je to jen medvěd, jsi Shinobi nemusíš se ho brát. *Poví a vezme Kami do své náruče s úmyslem jí obejmout. Má jí celkem v oblibě jako svou kamarádku, vždycky se taková kamarádka hodí a Suzuya je člověk který nikdy neměl moc přátel a tak je za Kami celkem rád. Jednou rukou jí během toho pohladí zezadu po hlavě. *Byla by sranda, kdyby Laně spadla kapuce co? Sluníčko by jí asi celkem popálilo. (nezapomínej, že ve dne jsi 3x slabší – a i kdyby je silnější tak ne rychlejší). *Medvěda s Lana podá, Suzuya jí věří a tak mu nevěnuje žádnou pozornost- Dle vkusu Suzuyi to Laně moc trvalo a dost se s tím srala, kdyby to měl udělat on tak medvědu propíchne lebku a zasáhne lebku nebo by mu prořízl krční tepnu a nechal by ho během okamžiku vykrvácet. *Kami dávej příště bacha, ale aspoň jsi našla vodu. *Poví a pustí jí ze svého objetí. *
Lana: *Keď Lana vidí, že je Kami v bezpečí, tak sa len ľadovo pozrie na medveďa, ktorý sa za ňou rozbehne alebo skôr, už len tacká, postaví sa na zadne nohy, no nejde mu to už tak dobre. (Je to diskutabilné, lebo Lana má 3-rát väčšiu fyzickú silu, takže neviem ako je na tom Suzuya xDD, no Lana veľmi dobre.).* Je koniec.. *Povie Lana a rozbehne sa k nemu, vyhne sa rýchlo jeho úderu, vďaka neviditeľnému kroku mu totiž zmizla a objavila sa pri hrudníku a silno bodla k srdcu, takže srdce prepichla i z predu, no tentoraz meč vytiahla a odskočila. Lana sa otočila chrbtom, švihla mečom, čím z neho odletela krv a keď ho zasunula do púzdra, vytryskla krv a medveď padol na zem.* Úbohé zviera... chcelo sa len najesť... ale nik nebude ohrozovať mojich blízkych... i keď sa správa logicky.. *Povie Lana a potom príde k medveďovi a vytiahne svoju katanu, ktorú párkrát prejde jazykom aby zlízla krv, potom ju utrie a schová.* Nie je ti nič?? Kami-chan... *Povie Lana milo a kráča smerom ku Kami a Suzuyovi.*
Kami: *Po chvíli se zastavím, protože za mnou byl strom a pak už bych se neměla kam vyhnout.* 'Sakra, sakra, sakra, c-co budu dělat, jsem v háji,' *řeknu si pro sebe.* Zůstaň, nežer mě, *řeknu mu a začínala jsem se třást hrůzou.* K-kde jsou ti dva, *řeknu ještě a dále sleduju nasraného medvěda. Najednou se tam objeví Suzuya a vezme mě pryč od medvěda. Jen se na něj nepřítomně dívám a třesu se hrůzou.*
Suzuya: (Přeběhne? Blbooooost na to Lana fakt nemá ale sry). *Suzuya nabere velkou rychlost a uteče Laně, která se ho pokoušela přeběhnout. Bohužel na to prostě nemá, už jen to že je menší hodnosti a Suzuya je prostě nejrychlejší. Kašle na medvěda a prostě vezme Kami a vzdálí se s ní od toho medvěda, však proč se špinit zvířetem? Stojí stranou a vidí, jak si Lana poradí, mohl by to sice vyřešit on sám ale tak proč to se do toho srát? *Sakra ten je fakt velkej, tohle vyběhnout na mě tak se poseru strachy jak se leknu.
Lana: *Pokojne sleduje toho tvora v zlatej zbroji, nekomentuje to, ale dobre si všíma všetkých jeho telesných atribútov. Samozrejme, že vtedy zacíti silný pach zvieraťa a tiež započuje jeho rev. Následne z toho smeru počuje a i cíti Kami, nečaká ani sekundu, vytasí katanu a rozbehne sa podobným smerom ako Suzuya, samozrejme ho predbehne, vyskočí na strom, potom na ďalší a na ďalší. Doskočí vedľa Kami a rozbehne sa oproti medveďovi, pri tom rýchlom behu pretne šľachu na jeho ľavej nohe. Zastaví sa za jeho chrbtom, medveď klesne na ľavú stranu a rozzúri sa, Lana neriskuje, rozbehne sa znova, vyskočí na jeho chrbát a zabodne katanu v oblasti srdca od chrbta, silno zatlačí, medveď zareve a začne sa zmietať, preto Lana zoskočí a nechá v jeho chrbte katanu, na chrbte má predsa ešte svoj meč, ale dlho by nemalo trvať, kým medveď umrie.* Rýchlo... ustúp... *Povie Lana Kami a postaví sa pred ňu s mečom v obrannom postavení.*
Kami: *Pomalu jsem se vracela zpět na Lanou a Suzuyou. Vnímala jsem okolí, ale po chvíli jsem se na chvíli zamyslela a to byla chyba. Najednou jsem uslyše, jak se něco u mě blízko, tak jsem jen nervózně polkla a točila jsem se. Za mnou byl velký medvěd. Když se zvedl na zadní, tak mohl mít tak pět metrů.* A sakra, *řeknu potichu. Kdybych řekla, že se nebojím, tak zrovna v tu chvíli bych opravdu lhala.* H-hodnej medvěd, *řeknu mu. Následně zařve, tak se na něj podívám.* Hmm, ten hodný asi nebude, pomoc, *řeknu potichu a pomalu začnu ustupovat dozadu, ale pořád se na něj dívám. Z ničeho nic na mě zaútočí, ale naštěstí se tomu těsně vyhnu.* Co budu dělat, utíkat nemůžu, to by mě asi hned dohnal. Takže budu jako večeře? Suzuyo, Lano kde jste? Pomoc, *řeknu potichu a dále se dívat na medvěda a snažím se vypadat nevyděšeně, ale opak byl pravdou.*
Suzuya: Dobře tak ho zavolám. *Suzuya pak zapíská, celkem dlouze a hlasitě, následně se z oblohy snese obrovský Gryf v lesklém pozlaceném brnění. Suzuya mu poví, aby odnesl všechny ty mrtvoly na loď, někdo by sice řekl, že to je jen zvíře které nemůže vědět, co se po něm chce ale Suzuyovi moc dobře rozumí, mnohdy i ostatním lidem. Hold si ho dobře vycvičil a je to velmi inteligentní tvor, který postupně nabere do pařátů všechny mrtvoly a vyrazí na cestu na palubu lodi. Prostě se vznese a odletí k pirátské lodi. Cestou si ale jednoho jelena prostě sežere, takže na lodi je bude čekat o jednoho méně. Mezitím si Kami všimlo jedno zvíře, přesněji se jedná o obrovského medvěda, který si to začne štrádovat přímo ke Kami a pak se zastaví a stoupne si na zadní a začne na ní cenit zuby a řvát, když stojí na zadních tak má dobrých pět metrů. Což je výrazně větší než klasický medvěd, dokonce i jeho řev se nese celým lesem, následně se pokusí Kami zasáhnout svou pravou packou silným úderem. Suzuya to samozřejmě zaslechl, ani nečeká a popadne svou Gunbai, má strach zda se Kami něco nestalo a tak rychle utíká. Díky jedu Hakuja Sennina, který zvyšuje mnoho atributů, včetně rychlosti je velmi rychlí nehledě na to že Suzuya byl rychlej vždycky. *
Lana: Dobre dobre... *Povzdychne si Lana, proste jej tieto veci problém nerobia a ani nikdy nerobili, proste necítila k tomu odpor a prišlo jej to úplne normálne, všimla si, že Kami radšej rýchle zdrhla a tak sa postavila, upravila sa a pozrela na Suzuyu.* Dobre, nechám to teda na tebe... zavolaj teda toho, čo sa o to postará... *Povedala úplne chladne a potom pokračovala.* Môžeme sa dohodnúť, že keď na niečo narazím, tak si vymeníme nejaké informácie... vieš dobre, že ja slovo držím... *Povedala a potom schovala katanu do púzdra a prišla bližšie k nemu.* Len sa musím dostať na správne miesta... ako je ten prístav a trochu popracujem... ako... to už nechaj na mne... *Chladne sa zachichoce a čaká na toho, kto im má toto pomôcť odniesť.*
Kami: *Suzuya a Lana se bavili spolu a já jsem tam jen tak stála a poslouchala jsem je, což mě celkem přestávalo bavit. Víceméně jsem se asi nic nového doteď nedozvědě, tak si po chvíli vzala luk, dala si ho na záda a pomalým krokem jsem se rozešla podívat se po okolí, jestli tam někde nebude nějaký zdroj vody. Jak jsem odcházela, tak jsem ještě Lanu slyšela, jak říká něco Suzuyovi vytahování vnitřností a tak jsem nenápadně přidala do kroku, zaprvé u toho opravdu nemusím být a za druhé na lodi je dost lidí, kteří by to tam potom mohli v klidu udělat a ne, že se s ním budu trápit já, která to vůbec neumí. Nešla jsem moc daleko, když jsem si všimla vody, která tam pramenila.* Jídlo, voda, hmm, to bylo celkem rychlé, *řeknu si a následně se pomalu vydám zpět.*
Suzuya: Doufal jsem, že mi dáš nějaké nové informace, nemusíš mi říkat kde co je. Kromě krystalu pro návrat jsem také dostal mapu celého tohoto světa. Takže říkat mi kde co bude, nemá cenu, spíš nějaké zajímavé a důležité informace bych bral. *Pak ale Lana požádá o pomoc a to ho trochu vyvede, z míry jen se přitom zamračí. *Jsi blbá? Tuhle práci dělat nebudu, nech to takto a já zavolám, někoho kdo je vezme na loď, kde se o tohle postará posádka, ale tuhle podřadnou práci ode mě nečekej. *Podotkne, sice počítá, že Kami s tím takový problém mít nebude, ale neřeší to. Pokud s tím Kami problém mít nebude tak dobře ale on to dělat nebude. *
Lana: Dobre teda, prečo nie, môžem to urobiť i na lodi... myslím, že si z kože urobím brnenie, také ľahké, aby som bola pohyblivá ale tiež, aby ma ochránilo... *Povedala Lana zamyslene a na otázku o informáciách sa len jemne pousmiala.* Nemám žiaden problém s predávaním informácií... ja prichádzam odtiaľ, zo zasnežených hôr... videli sme odtiaľ les a tiež cestičku, ktorá bola dosť vychodená, viedla asi k mestu, po nej sa plánujem neskôr vydať s Ikarim... a zistiť, čo tam je... ale zatiaľ sa držím mimo väčších skupín ľudí, pozorujem ich... niečo si ulovím a tak podobne... no ten prístav, kam idete ma zaujal, je to miesto, ktoré som si tu želala mať... *Povie Lana a začne rozrezávať bruchá jeleňov, pričom si z niektorých ešte do prázdnych fľašiek naberie krv, určitú dobu tam vydrží, vypije si ju, keď bude na lodi.* Musíme vytiahnuť vnútornosti, lebo inak by sa skazilo celé mäso... pomôž mi... a potom im nohy zviaž, budú sa tak ľahšie prenášať...
Kami: *Po chvíli si sundám ze zad luk a opřu se o strom o který opřu i luk. Poslouchám ty dva jak se baví a do jejich rozhovoru se nemíchám.* 'Hmm, asi bych se mohla jít po okolí podívat po nějaké vodě,' *řeknu si v duchu a pak se podívám na ty dva. Následně si všimnu pohledu Lany a jen se trochu pousměju. Ve chvíli, kdy Suzuya začal mluvit o výměně informaci, tak jsem trochu zpozorněla a byla jsem celkem dost zvědavá, co má v plánu ji říct.*
Suzuya: Tak nám postačí maso, chci je jen kvůli jídlu a ne kvůli jejich kůži a tak. Můžeš je u nás na lodi stáhnout z kůže a tu si pak dle sebe zpracovat. *Podotkne, aby Lanu ujistil, že ji o kůži z jelenů neokrade. *Mimochodem co takhle ještě výměna informací? Pokud máš co nabídnout tak ti klidně taky dodám nějaké informace na oplátku. Samozřejmě tím myslím informace tohoto světa. *Rád by uzavřel takový obchod, celkem se mu to zamlouvá představa, že by se tak mohl dostat k dalším informacím, které o tomto světě postupně sbírá. *
Lana: *Počúva ho a len sa pousmeje, samozrejme, je to už automaticky nacvičená reakcia.* Ja tvoju inteligenciu nijak nepodceňujem, ako obchodníčka, som musela tiež dosť študovať... a naučiť sa mnohému, takže viem, že si to vieš dať dohromady... krv je proste niečo, na čo nedám dopustiť pre mnoho vecí... ale o tom sme sa nebavili... pokojne s vami tam pôjdem... ja sa viem o seba postarať... takže keď ma vysadíte mimo, asi sa tam zájdem pozrieť osobne, možno si tam nájdem nových priateľov... *Povie dosť ironicky a pozrie sa na jeleňov.* Takže ak ma zveziete, sme dohodnutí a sú vaši, teda mäso a kosti z nich, kože si beriem ja... a nebojte, na palube nebudem neužitočná, šikovnejšieho námorníka nikde nenájdete... *Povie Lana s úplnou istotou, pretože má pravdu, ako to hovorí, jemne žmurkne na Kami.*
Oprava: Dosah cítění chakry je 50 metrů v průměru
Kami: *Když mi Lana řekne, že je Renji v pohodě, tak se trochu posuměju.* 'Jsem ráda, že je v pohodě,' *řeknu si pro sebe a následně se podívám na ty dva a poslouchám jejich rozhovor. Trochu jsem si myslela, že Suzuya ví o tom, že se Lana živí krví. Když se Lana zeptala, jestli by se nemohla svést s námi do nějakého města a Suzyua řekl, že klidně a ještě dodal, že jí vyhodí v Rybářské osadě, tak jsem se trochu pousmála.* 'No nevím, jak tak pochodíš Lano,' *řeknu si pro sebe.*
Suzuya: Je mi to jasný, nemusíš mi to vysvětlovat. Nezapomínej, že moje mozková kapacita a inteligence je vysoká takže mi je naprosto jasné že jediné co tě nasytí a k čemu cítíš chuť, je krev. *Poví s úsměvem a zády se opře o kmen jednoho stromu, ještě si ale ze zad sundal svou Gunbai, kterou opře o strom také ale z boku. Čekal, že Lana bude něco chtít ale ani ho to nepřekvapuje, proč by jí nemohl svést? Zavře oči a zkouší si vybavit místa, které jsou podél pobřeží při cestě k Starému Přístavu. *Jedno místo by bylo, já s Kami míříme do místa zvané Starý Přístav, které je bez nějakého zákonu a je to spíše takové centrum a sídlo pirátů, vrahů a podobně. Bohužel tam tě vzít nemůžeme ale cestou je rybářská osada, tak můžeme zastavit půl dne od té osady a vyhodit tě na pobřeží. Mimochodem ano ta loď je pirátská, já jsem její kapitán a Kami je můj důstojník.
Lana: *Jemne na Kami žmurkne, ihneď pochopí, že hľadá Renjiho.* Neboj, Ikari-kun je v poriadku, len sme sa rozdelili, on má niečo ešte na práci, nejaký čas to potrvá a tak ja som sa vybrala na prieskum, po častiach si kreslím okolie, nie som síce tak dobrá, ako je on, ale mne to stačí... *Povie Lana milo ku Kami a potom pozrie na Suzuyu, jej hlas i výraz sa zase stanú neutrálne.* Tak... ešte sa najem... a stiahnem kože ale mäso je mi na nič, ako zjesť by som ho mohla, ale nič by som z toho nemala... ani čo sa týka chuti a ani nasýtenia... *Keď to povie tak oblizne posledný prst od krvi a pokračuje.* Takže ste tu na lodi... kam idete, za to,že by som vám dala tieto zvieratá, by som sa rada zviezla niekam k nejakému mestu... predala kožušiny, pozisťovala si aký trh tu panuje a tak... *Povedala Lana neutrálne ako sa na obchodníčku patrí.*
BlueBoard.cz ShoutBoard