Přidej zprávu »
---: ---
Aishi: *Aishi se jen podívá na svou sestru a trochu se pousměje.* Já vím Temi, taky tě mám ráda a nechci se s tebou hádat, ale občas je trochu rozčiluješ, *řekne své sestře. Poté dojí svou porci a pak se podívá na Kami. Poté se její sestra zaplatí, tak se vydá s oběma ven.* Pak se Temi začne loučit s Kami. Poté co její sestra domluví, tak se podívá na Kami.* Ráda jsem Vás poznala Kami, snad se ještě někdy potkáme, dobře se mi s Vámi trávil čas, mějte se pěkně, *řekne Aishi a pak sleduje jak Kami mizí ulicemi Kumogakure dokud se jí neztratí z dohledu. Poté se podívá na svou sestru a vydá se s ní domů.*
Kami: *Když se pak Temari přesune ke své sestře a obejme jí, tak se Kami jen pousměje. Poté už jen Kami v klidu jí a nemluví.* 'Ty dvě jsou v pohodě jen by se pořád nemusely hádat,' *pomyslí si Aishi. Poté co Temi zaplatí, tak se Kami pomalu zvedne a rozejde se s nimi ven.Nechá se od Temi obejmout. Vyslechne si slova Temari a pak se jen usměje.* Také na sebe dávejte pozor, byla by škoda, kdyby se vám něco stalo. Ráda jsem vás obě dvě viděla. Bohužel tady nemůžu zůstat musím se zase vydat někam jinam, ale snad se zase někdy uvidíme. Nehádejte se hlavně buďte rády, že máje jedna druhou, *řekne Kami a podívá se první na Temi a pak na Aishi.* No nic vy dvě, budu muset vyrazit, díky za jídlo Temari a mějte se, *řekne Kami a poté se pomalu vydá ulicemi Kumogakure pryč.*
Temari: *Když Kami svými laskavými slovy vloží do urovnání podrážděné Aishi, tak se Temari laskavě na ní usměje. Ona (Kami) má pravdu, do posledního významu toho smyslu. Temari si po dlouhé době opravdu užívá jídla s lidmi na kterých jí záleží. Na chvíli vypustí všechny ty starosti, které se jí jinak neustále převalují v mysli. Aby svou sestřičku udobřila, tak si k ní přisune židli a jednou rukou jí protáhne za zády, jak tak nyní sedí vedle ní.* Mám tě ráda Kami má pravdu, nehádejme se a jen si užívejme tyhle společné chvíle klidu a míru. Kdo ví, zda budou ještě další. Ve světě se toho nyní spousty děje, tak buďmě vděčné, že máme jedna druhou. *Svá slova myslí upřímně od srdce. Na slova o Laně nereaguje. Jen o nich přemýšlí. Když dojí, tak za všechny zaplatí jak slíbila. Když přijde na loučení, tak Kami k sobě přitáhne a silně jí obejme. U toho jen jí zašeptá.* Dávej na sebe prosím pozor a vrať se brzy. Ráda tě mám i znovu uvidím Kami. *Pak jí pustí a postaví se vedle Aishi. Dívá se za Kami, dokud jim úplně nezmizí na své poslední cestě za… kdo ví jen čím?*
Aishi: *Aishi se dívá na svou sestru. Když pak na ní začne mluvit, tak si jen v duchu povzdechne.* Jo, už jsem s ním bojovala a celkem se snaží, *řekne Aishi. Při dalších slovech Temi se na ní Aishi jen trochu zaraženě podívám.* Tak ne asi, *řekne jen Aishi.* Ale uvidíš, jednou se ti v síle vyrovnám, *řekne Aishi.* Lana, zajímavé, jméno, *řekne Aishi zamyšleně.*
Kami: No to asi ne, *řekne Kami na slova Temi a pak se podívá na na Aishi. Poté jen mlčky jí, dokud někdo z nich nepromluví, to ovšem netrvá moc dlouho.* Ale no tak Aishi, Temari tě má ráda a bojí se o tebe, *řekne jen Kami a trochu se pousměje.* To mi připomíná Lanu celkem, *řekne zamyšleně.* 'Myslím, že budu muset brzo vyrazit zase někam jinam nebo se tady nakonec rozhodnu zůstat,' *pomyslí si Kami.*
Temari: Tak dneškem život nekončí Kami ne? Jistě toho ještě stihneš spousty poznat a zažít. *Odtuší upřímně Temari a pokračuje při tom v jídle. Užívá si ostrou chuť kari, protože jí to dává pocit, že doopravdy žije. Pak však začne mluvit i Aishi, tak polkne a přikývne.* Já vím, že mám. *Při slovech o tom, že je karusi zajímavý, si Temi zvědavě Aishi prohlédne delším pohledem z očí do očí.* Hmm, vážně? *Řekne kdo ví proč a mírně se usmívá. A pak jako velká rána přijdou slova o stáří, musí se přátelsky zasmát pěkně od srdce, protože to jinak opravdu nejde.* Ale jistě, jsi už velká holka Aishi. Stejně stará jako já… *Říká však svá slova tónem, ve kterém je znát že si Aishi pořád trošku dobírá. On rozdíl mezi nimi není rozhodně o věku.*
Aishi: *Aishi spokojeně jí a poslouchá ty dvě, jak se spolu baví. Když pak její sestra řekla, že by chtěla cestovat po světě, tak se Aishi jen trochu pousměje.* Ségra, ty máš vždycky zajímavé nápady, *řekne své sestře.* Karusi, toho znám, zajímavý kluk, *řekne Aishi.* Ale no tak Temi už nejsem malá holka a jsem stejně tak stará jako ty, *řekne Aishi trochu naštvaně, protože neměla ráda, když jí braly za malou holčičku.*
Kami: *Kami jí a poslouchá slova Temi.* Zajímavé, cestovat je fajn, sama jsem to zažila a pořád v tom pokračuju je fajn, poznávat nové místa, *řekne Kami.* Trénovat zajímavé lidi, jo, tak to je zajímavé, *řekne Kami a pak se napije.* Víš. já třeba vždy chtěla poznat úplně celý svět, ale nevím, jestli se mi to ještě povede, na mnoha místech ještě ještě nebyla, *řekne a pak se podívá na Aishi.*
Temari: Co chci já? *Zamyslí se a pak si nabere jedno sousto z doneseného jídla a chvíli zamyšleně žvýká. Po chvilce polkne a pak se jí v náhlém nápadu rozjasní oči.* Chci co nejvíc cestovat, poznat celý svět a jednou ho změnit. *Znovu si vzpomene na Kamlyn, ale už je to méně bolestivá vzpomínka. Přeci jen trochu toho času uplynulo a ona už ví, že Kajitate je mrtvý.* No a pak… chci trénovat zajímavé jedince. Učit mě stále ještě baví. Navíc jsem už jednoho zajímavého našla, jmenuje se Karusi. Je velice chytrý a na svůj věk hodně vždy přemýšlel. Předtím býval i šikanovaný ale už se hezky z něho stává malý chlap. *Tomu přirovnání se musí zasmát. A pak jako když byla Aishi malá, jí položí ruku na hlavu a pohladí jí.* A pak tu mám taky pár závazků, rodinu a lidi co chci chránit. Zvlášť na některé musím dohlížet, že? *Nakloní při tom hlavu lehce na stranu a usmívá se na sestřičku.* Jinak nic moc, chci být opravdu silná. Mít sílu chránit a jednou všem ukázat, že jde změnit svět. I když na to už budu sama… *Oddechne si a pak pokračuje v jídle.*
Aishi: *Aishi poslouchá svou sestru a pak si v duchu povzdechne.* Neboj se ségra, nenechám se jen tak zabít, *řekne Aishi a dívá se na svou sestru naprosto vážně. Potom si poslechne slova Kami a popravdě jí to taky celkem zajímá.* Tak co odpovíš ségra, *řekne dost zvědavě sestra.*
Kami: *Kami pomalu jí a pak se na chvíli zamyslí.* Asi budu cestovat dále, tak nějak nemám důvod cestovat na jendom místě, *řekne a pak se napije. Poté si poslechne, co říká Temari Aishi.* 'Hmm, celkem by mě zajímalo, co se jí stalo, ale tak raději se ptát nebudu nemusím vědět vše,' *pomyslí si Kami a dále jí.* A co ty Temi, co je tvým cílem, kromě toho že chceš být silnější než Zeref, *zeptá se Kami.*
Temari: *Když se k ničemu nemají, tak si zlehka povzdechne. Rozhodne se pro salvu otázek od boku.* Takže, co máš dál v lánu Kami? Hodláš dál cestovat jen tak po světě? Stavíš se ještě někdy za námi, rozhodně tě rády uvidíme. *Pak se otočí na Aishi a mírně se usměje.* Jen neopakuj mé chyby ano? Je jedno jak moc silná si myslíš, že jsi. Vždy se najde někdo silnější kdo ti šlápne na prsty. A já nechci, aby si zpychla a prožila si to, co já. *Mluví vážně, sama se přeceňovala a krutě na to doplatila.* Takže, jsem ráda že jsi silnější ale dokud svým pohledem nezničíš celé město nepřátel, tak o tebe strach mít nepřestanu… *Doufá, že pochopí, že to nemyslí vážně.*
Aishi: *Aishi je poslouchá a pak se podívá na Temi, která řekne, že jí ochrání.* Nemusíš se bát Temi, už jsem hodně zesílila a nejsem tak slabá jako jsem byla kdysi, a až udělám chuuninské zkoušky, tak budu ještě silnější, *řekne odhodlaně Aishi.* Tak nějak mě taky nic nenapadá o čem se bavit, *řekne popravdě Aishi, ale nakonec je zachrání jídlo.* Dobrou chuť, *řekne dívka a taky se pustí do jídla.*
Kami: *Kami jen mlčky poslouchá Temari a pak se podívá Aishi, která není moc nadšená z povídání o Zerefovi.* Mno myslím, že teď už je to jedno, co třeba si ještě popovídat o něčem jiném, ale asi budete muset nadhodit nějaké téma, *řekne Kami a podívá se na obě dvě, protože už jí opravdu nebaví povídat si o Zerefovi, kterého tam moc nenávidí. Po nějaké chvíli donesou jídlo. Kami jen poděkuje a pak se podívá na ty dvě.* Dobrou chuť, *řekne jen a poté se pustí do jídla.*
Temari: *Když kami mluví o vzpomínkách a jak je to těžké pro toho druhého, tak Temari zamrazí. Pochopí, že to pro ní muselo být opravdu těžké. Tedy zjistit pravdu. Když však mluví dál o síle Zerefa, tak si složí zamyšleně ruce na hrudi a zaujme jasně odmítavý postoj.* Vím něco od tebe Kami a něco od jiných lidí, co se povídá. Temný svět mě zajímal od chvíle, kdy jsi mi o něm řekla. Takže většinu z toho co říkáš už vím. *přizná po pravdě, že to ví od Zerefa jí říkat nemusí.* Ale s tvým respektem k jeho síle souhlasím. Jenže jí získal tréninkem, bojem a zase tréninkem. A já mám dost silné odhodlání. *Podívá se s úsměvem na sestřičku.* Mám spousty lidí, které chci chránit. Takže ho jednou opravdu chci překonat ať se ti to zdá sebe směšnější. *Její slova jsou plné odhodlání, Temari po síle opravdu touží. A je ochotná hodně riskovat a také pro její získání hodně udělat. A pak je tu ještě jeden detail, očividně se Zerefa nebojí.* Neboj Aishi… ochráním tě. *Položí jí ruku na rameno. Chce jí uklidnit. A pak donesou pití. S vděkem se napije.*
Aishi: *Aishi mlčky poslouchá ty dvě.* To je pravda Kami, Temi má pravdu, *řekne Aishi na slova Temari, že by mohly patřit do její rodiny.* Jej to jsem nevěděla, myslím, že bych ho nechtěla potkat, protože by ze mě nezbylo ani ň, *řekne trochu zaraženě Aishi, protože vůbec neměla tušení, co by mohl být Zeref zač, ale poté co jí o něm řekly ty dvě něco, tak z něj začala mít opravdu respekt, ne-li i strach.*
Kami: *Kami poslouchá Temari a sama trochu přemýšlí. Poté se podívá na Temari.* Díky Temari. Víš nejhorší na tom je to, že prostě když jsi s nějakou osobou skoro celý svůj život a miluješ ho a pak prostě někdo přijde a vezme ti na něj všechny vzpomínky, tak s tím nic prostě neuděláš a když pak je ta osoba naproti tobě a ty si na něj prostě nemůžeš vzpomenout, tak je to prostě horší pro tu osobu, která stojí na proti tobě, *řekne Kami. Poté se podívá na Aishi.* Víš, Zeref je na úplně jiné úrovni, on kdysi dokázal jedním útokem vyhladit celou vesnici. Už v době než se z něj stal Suzuya, tak byl hodně silný... Suzuya sám dokázal zabít mnoho nukeninů, aby očistil své jméno. A stejně to dopadlo tak, jak to začalo, *řekne Kami. Mezitím přijde servírka a donese něco k pití. Kami vezme skleničku a napije se.* Víš Temi, nevím jestli jsi někdy slyšela o Temném Světem, co to vlastně bylo zač, ale Zeref tak chtěl původně zůstat, protože se mu to celkem zamlouvalo, ale nakonec když tam zemřela jeho přítelkyně, kterou si tam našel, tak se rozhodl, že ten svět zničí, *poví Kami.*
Temari: “To protože nevíš drahá Kami o mém dojutsu, juince, doku klanu a především té nesmírné touze po moci...” *Probleskne Temari v hlavě ne nijak zle. Ale svá slova o síle myslí naprosto vážně, nebaví jí že s ní dosud život doslova vyjebával. Chce být silná, možná i silnější jednou než On. ALe ne proto aby ho zabila, ale proto aby se mohla rozhodovat sama jak chce. Stát se nezávislou. Proto během mluvení Kami mlčí a jen naslouchá. Kami se jí zdá být uvnitř zlomená, tedy podle jejích slov. To Mito prožila něco podobného ale stále se usmívá a doufá? V co vlastně? Neví, ale rozhodne se že ona takhle nikdy nesmí dopadnout a musí jí zkusit pomoct.* Kami, vím že je to těžké. Ale minulost nezměníš, místo toho si ale můžeš stále zvolit hezkou budoucnost. A já s Aishi do ní můžeme patřit. *Doufá, že její upřímná slova i úsměv Kami trochu od bolesti uleví.* Ano je smrtelně nebezpečný, i shinobi ho berou za legendu. *Pronese jen tak mimochodem k sestřičce. Pak zamává na servírku a objedná si, stejně tak i ostatním pokud už mají vybráno.*
Aishi: *Aishi jen překvapeně sleduje ty dvě.* Aha, už na pohled vypadá nebezpečně, *řekne Aishi. Poté co Kami začne mluvit, tak jí jen pozorně poslouchá a tak nějak se v tom začíná ztrácet.* 'Tak nějak se pomalu přestávám orientovat v tom všem, co Kami říká. Myslím, že ho bych nechtěla nikdy potkat... Temný svět, co je to za místo,' *proletí Aishi hlavou, ale nakonec nic neřekne, protože první osoba sama si potřebovala utřídit to vše, co Kami řekla.*
Kami: *Poslouchá obě dvě. Pak se jen opře o opěradlo židle a poslouchá slova Temi. Při jejích slovech se trochu pousměje.* Vyrovnat se Zerefovi v schopnostech a síle... Hmm, musíš si opravdu věřit, *řekne Kami.* Pamatuješ, jak jsem tenkrát mluvila o Suzuyovi... Ti dva byli jedna osoba... Ale později měli každý své tělo a poloviční sílu, to se ale poté co Suzuya zemřel změnilo, Zeref má opět svou původní sílu, *řekne Kami a pak vzpomene na některé vzpomínky z Temného Světa.* Víš, já a Zeref se nemusíme od prvního setkání v Temném Světě. Takže kdykoliv se potkáme, tak to pro mě nedopadne dobře, i když si dávám pozor na jazyk. No každopádně, pokud dostane příležitost, tak mě s největší radostí zabije, protože dodnes jsem ho neuznala a pořád uznávám jen Suzuyu, *řekne Kami a pousměje se.* Nebo jinak já Zerefa nenávidím z hloubi duše. Takže pokud ho potkám příště, tak mě nejspíše zabije, protože už nemá co mi vzít, *řekne Kami a zahledí se na skleničku před ní. Poté si jen pro sebe řekne.* Hmm, raději ani nechci vědět, co vyrostlo z ní.....
Temari: *Už sedí zase na svém místě v poměrně dobré náladě, když v tom Kami vysloví svou otázku. Trochu v ní hrkne, ale navenek se jen zvědavě na Kami podívá. A bez zaváhání jí odpoví.* Jistěže vím, kdo je Zeref. *Chce říct mnohem víc, ale v tom jí Aishi přeruší svou otázkou a tak se rozhodne odpověď změnit. Sáhne do kapsy a vytáhne Bingo knížku, kterou nalistuje až skoro na poslední stránku. Prst zaboří do fotky Zerefa.* Tohle je on Aishi, je to jeden z nejnebezpečnějších Nukeninů co se kdy narodil. Dobře si ho prohlédni. *Pak se otočí stále s úsměvem na Kami.* Byla bych špatný Oinin, kdybych ho neznala, že? Ale potkat bych ho nechtěla, je příliš silný na to, abych setkání s ním přežila. Zatím si vybírám slabší kusy, možná mě můžete označit za zbabělou ale jednou… jednou pokud budu žít dost dlouho, tak ho určitě překonám. *Pronese naprosto odhodlaně, jen aby si to obě vyložili správně jako že ho chce dostat. Ale to vlastně neřekla, že ano?* Proč tě to vlastně zajímá Kami? *Zvědavě se na ní zadívá.*
Aishi: Aishi jen mlčky sleduje ty dvě.* 'Hmm, vypadá to, že ty dvě se asi fakt dobře znají,' *pomyslí si Aishi. Poté co se jí začne sestra věnovat, tak se jen pousměje.* To si taky myslím, *řekne souhlasně Aishi. Pak opět začne poslouchat jejich rozhovor. Celkem jí zarazí otázka Kami.* 'Proč by Temi měla někoho takového znát,' *pomyslí si. Nakonec neodolá dotazu.* Kdo je to?
Kami: *Jen se na Temi podívá.* To je v pohodě.* Víš, věřím, že jednou budete obě dvě silné, *řekne Kami.* Uhm, fajn nebudu odporovat, *řekne a usměje se. Poté co Temari obejde Kami, tak se na ní podívá a taky jí obejme.* Díky, *řekne jí jen Kami, protože to nějak moc nechtěla rozebírat.* Klidně mi tykej, aspoň si nebudu připadat tak stará, *řekne Kami.* Jo už mám vybráno, *dodá pak.* Temi, můžu se tě na něco zeptat, *řekne Kami a na chvíli se odmlčí.* Říká ti něco jméno Zeref, *zeptá se Kamai.*
Temari: *Když Kami řekne tu první větu, tak zkousne vlastní rty tak silně, že se objeví kapička krve. Temari přesně ví, jak to Kami myslí. Takže vzápětí ještě než stačí pokračovat zašeptá s podezřele jemným hlasem.* Gomene… *Pak však Kami pokračuje a Temi se na ní překvapeně podívá. Vůbec nerozumí proč to pro ní dělá. Dojetím musí několikrát rychle zamrkat.* Já… já nevím, zda si to zasloužím Kami… *Pronese pořád dost nechápavým hlasem. Ale ihned se na Kami usměje.* Promiň, já ti děkuji. Vážím si toho, opravdu moc. Vůbec nevím co říct, jak ti to oplatit. *Pak si prohlédne ten svitek a jednoduše se tedy podepíše. Samozřejmě pak svitek Kami vrátí.* Ještě jednou děkuji Kami Senpai. Alespoň tu večeři za vás obě platím já! *Pronese rozhodným hlasem a pak se přisune ke Kami blíž a na Temi udělá něco nemožného. Jednou rukou Kami obejme a lehce si o ní opře hlavu. Takže další slova slyší jen Kami.* Děkuji za všechno, vím jak se cítíš a chci ti zkusit to překonat. Vždy tu pro tebe budu, ano? *Slíbí jí a pak se odtáhne. A vrátí se k Aishi, nakloní se nad její objednávku.* Myslím, že to může být dobré. A co Kami, už… víš co si dáš? *I když je to drzé, a měla by to navrhnout Kami. Temari jí těmi hřejivými slovy přizvala mezi své přátelé i když drze a začala jí tykat jako starší sestře.*
Aishi: *Aishi se už chce rozejít k jednomu stolu, ale to už jí Temari táhne úplně někde jinde.* 'Ach jo Temi mě z tebe stejně jednou treskne,' *pomyslí si dívka. Následně se posadí na židli a dívá se na Temari, která jí přijde nějaká naštvaná.* 'Ach jo, co se jí zase dneska stalo,' *pomyslí si. Pak jí sestra ukáže, co by si dala ona.* Hmm, nevypadá to špatně, *řekne Aishi a pak si sama začne vybírat, co by si dala k jídlu.*
Kami: *Kami se trochu rozhlíží po okolí, ale to už jí Temari chytne za ruku a začne jí táhnout ke stolu. Kami se posadí a pak se podívá na Temari.* Já vím, ale prostě jsou věci, o kterých i po dlouhé době nechci nebo nemůžu mluvit, *řekne Kami a pak se na chvíli zamyslí.* Každopádně jsem tady, abych ti něco dala, *řekne Kami a vytáhne tři svitky. Tenhle chci aby jsi schovala a až jednou najdeš někoho, kdo ti bude připadat zajímavý tak mu to dej, pokud se to budeš chtít naučit i ty, tak klidně. Jedná se o speciální schopnost Jibakujutsu. Pokud se nepletu, tak máš Katon, tohle je jedna technika, kterou by ses normálně nenaučila, *řekne Kami a pak se na chvíli odmlčí.* A poslední, dát ti možnost přivolávat kudlanky, *řekne Temari a přisune před ní svitek. Poté si vezme jídelní lístek, které ležel na stole a začne se dívat, co by si dala. Pokud bude mít Temari během toho nějaké otázky, tak jí odpoví.*
Temari: “Ty dvě se snad bez mě ani neposadí…” *Povzdechne si a pak každou ze svých společnic čapne za jednu ruku a odvede si je ke stolu. Nejdřív přisune židli Kami a pokud se mezitím Aishi sama neposadí, tak jí přijde na židli taky usadit. Pak si sedne do čela stolu. A na obě se zářivě usměje. Vezme si jídelní lístek a zahledí se do něho. U toho jen tak pronese.* Nechci tě obtěžovat Kami, ale pokud jsi za mnou přišla a není to proto aby sis se mnou promluvila a ulevilo se ti. Tak mi prosím řekni, co ode mě vlastně chceš? *Teprve nyní se na ní (kami) dlouze zadívá, z očí do očí. Temari opravdu vyrostla, už není tou malou holkou. A štve jí, že se Kami před ní uzavřela, cítí to.* Už víš co si objednáš Aishi? *Uhne po chvíli pevným pohledem a na sestřičku se usměje.* Mě se líbí toto… *Ukáže sestřičce jeden název i s popiskem a Menu jí podá.*
Aishi: *Aishi jde mlčky vedle své sestry. Její slova jí celkem zarazí.* Nevím moc o čem se bavit a celkem jsem nervózní z těch chuuninských zkoušek, *odpoví Aishi své sestře a taky Kami. Pak jde dále vedle Temari a trochu myšlenkami mimo pokračuje v cestě. Poté co dojdou na místo, tak Aishi počká projde Kami a pak projde i ona.* Díky Nee-chan, *řekne Aishi.*
Kami: *Kami jde dále mlčky vedle Temari a dívá se po vesnici. Když pak Temi začne mluvit, tak Kami trochu nakloní hlavu na stranu.* Víš, já jen prostě nemám poslední dobou moc náladu na pokec, *řekne Kami na slova Temari. Pak pokračuje dále až na místo, které Temari vybrala. Když tam dojdou, tak Kami vejde dovnitř.* Díky Temi, *řekne.*
Temari: *Připadá si, jako by šla na jídlo se dvěma zombie a ona sama měla být jejich hlavním chodem. Začíná si myslet, že ty dvě se nějak nemusí. Povzdechne si, ale nějak jí nenapadá co by s tím mohla udělat pokud samy nebudou chtít.* Všimly jste si že je to mezi vámi, možná i mezi nám inějaké divné? *Zeptá se po chvilce, když jdou někde po ulici. Nepodívá se při tom na ně, ale pokračuje po chvilce dál.* Jestli máte něco na srdci, tak prostě jen do mě. Chci říct, že obě mlčíte ale pokud v sobě budete dusit co cítíte, tak se nikdy nic nevyřeší. *DOjde ke dveřím restaurace Kari Ráje a otevře jim s úsměvem dveře. Rukou je pozve obě dál.* Račte dál, prosím.*
Aishi: *Aishi sleduje Kami a občas se podívá na svou sestru.* 'Nevím proč, ale mám taková pocit, že Temi je poslední dobou úplně jiná, ale nevím co se jí stalo. Ale po tom co dneska říkala, tak se v tom úplně ztrácím,' *pomyslí si Aishil.* Tak jo, můžeme jít tam, *řekne souhlasně Aishi a pak se rozejde společně se svou sestrou.*
Kami: *Dívá se na Temari. Poté co začne říkat, kam by mohli jít, tak se Kami na chvíli zamyslí.* Jo, to by šlo, *řekne Kami souhlasně.* Jo, můžeme vyrazit, *řekne souhlasně a pak počká, až se Temi někam rozejde, protože vůbec neví, kde to je, protože v Kumogakure no Sato je úplně poprvé.*
Temari: *No jak už to vypadá, tak Temari svou sestřičku zklame. Možná, že si toho Aishi nevšimla, ale Kami má pravdu v tom, že se hodně změnila a dospěla. Když pak promluví Kami, tak jí je hned jasné že i ona své pravé city buď dokonale skrývá a nebo je už dokázala překonat. Pokud to druhé, pak jí obdivně závidí. Jí samotné to bude ještě dlouho trvat, i když už teď ví že konečně může sama jít se svým životem dál.* Víte co? Mohli by jsme si zajít do toho Kari Ráje. Nevím jak vy, ale já pořádně pálivé maso jíst můžu snad pořád. *Prohlásí až moc přehnaně nadšeně Temi a pohladí si u toho schválně zamyšleně své bříško. Nutno dodat, že hezky vypracované a vůbec ne tlusté! Díky taijutsu zaměření a tvrdým tréninkům Temari vypadá opravdu dobře. Ale to ty dvě určitě taky.* Tak jdeme… *Rozhodne pak a vyrazí jako první. Stejně Aishi to určitě jako vždy nechá na ní a u kami tuší, že neví kam by chtěla jít, protože to v Kumo zase tak dobře nezná.*
Aishi: *Aishi sleduje ty dvě. Když jí Temari pustí, tak se na ně jen dívá.* 'Uhm, vypadá to, že ty dvě se celkem znají.* 'To tady budou obě dvě bulet,' *pomyslí si dívka. Poté co Temi pustí Kami, tak si Aishi vyslechne svou sestru.* Takže kde vyrazíme ségra, máš nějaký nápad, *zeptá se své sestry a pak se podívá na Kami jestli jí něco nenapadlo, jinak ona sama začne přemýšlet, kde by mohly jít.*
Kami: *Když Temari dojde ke Kami, tak se Kami jen pousměje a nechá se obejmout. Kami jí taky obejme.* Co se stalo, to se stalo a už se to nikdy nedá vrátit, *řekne Kami.* Je mi líto, co se stalo tobě, ale věř, že časem to bude lepší, *řekne Kami Temi. Poté jí pustí a podívá se na ní.* To zní dobře, *řekne Kami a pak se podívá na Aishi.*
Temari: Přežívám… Hodně se toho stalo, do té doby co jsme se viděly naposledy. *Povzdechne si a pak Aishi pustí jen proto, aby udělala těch pár potřebných krůčků, které jí dělí od Kami. Aishi nejspíš jen tak neuvěří, co se právě Temi chystá udělat. Ona jí totiž nečekaně obejme a chvíli tak mlčky zůstane. Opře si čelo o její hruď a tiše se zvláštním pochopením v hlase ke Kami zašeptá.* Je mi to tak moc líto, co se ti stalo Kami… *Odmlčí se, aby sama sebe několikrát v duchu okřikla. Ale po malé chvilce se sebrala a dodala.* Má nejka je mrtvá. Vím co teď cítíš ale musíme být silné, protože tak by to naši blízcí chtěli. *Ještě chvíli jí drží, než jí pustí a pokud jí to Kami dovolí tak od ní poodstoupí. Tentokrát se Kami už do očí nepodívá když si stoupne zpátky vedle Aishi. Chvíli přemýšlí co dál, ale pokud ani jedna z nich nic nenavrhne tak zvedne hlavu a usměje se na obě.* Co takhle, kdybych vás obě pozvala na dobré jídlo? Nějaké návrhy?
Aishi: Dívá se na Kami.* Uhm těší mě Kami a díky za ty peníze, moc mi to pomohlo, *řekne Aishi, protože tak nějak nevěděla, co jiného Kami říct. To, že jí Temari přitáhla k sobě, tak se jí to moc nelíbilo, ale tak co měla dělat. Poté co se Kami její sestry zeptá na další věci, tak Aishi jen trochu zakloní hlavu na stranu a čeká co z Temari vyleze, protože ani Aishi sama nevěděla, jak se vlastně její sestře daří, protože poslendí dobou byla celkem dost zamlklá.*
Kami: *Nad slovy Temari se Kami trochu pousměje.* Jo, vypadáš dospěleji než minule, *řekne Kami a pak se podívá na Aishi.* Těší mě, *řekne poté co je Temari představí. Jak Tami dále mluví, tak si Kami v duchu povzdechne, ale nedá to na sobě znát, i když jí to opravdu štvalo.* Co jinak Temari, jak se daří?
Temari: Opravdu? *Překvapeně se podívá nejdřív na Kami a pak sama sebe zběžně prohlédne.* Mě to nepřijde… *Myslí, tím že jí nepřijde že by se změnila. Pak se podívá na Aishi.* Aishi! *Drcne do sestřičky loktem, mrkne na ní a pak se podívá na Kami aby pochopila. SNad jí dojde, že by Kami měla poděkovat, protože pokud ne, tak jí za chvíli před Kami ztrapní protože jí k tomu vyzve. Docela Temi překvapilo, že s tím nepřišla Aishi hned a sama.* Dovolte abych vás vzájemně představila. *Ujme se slova opět Temari po tom co Kami začne hádat, kdo Aishi je. Nejradši by si dala facku, že jí to hned samotnou nenapadlo. ALe byla velmi překvapená, že jí tu vidí a že jí hledala.* Toto je Kami, velice milá osoba o které jsem ti už vyprávěla a má průvodkyně v… *Zarazí se, zatraceně teď se nechtěně asi Kami dotkla. Zkousne rty skoro až do krve a rychle se pokračuje jinak.* No a toto je má malá sestřička Aishi. *Vezme při tom Aishi rukou kolem pasu a přitáhne si jí k sobě.Pořád jsou si hodně podobné.*
Aishi: *Na slova Temari, jen Aishi pokývá hlavou.* Věřím, že se tentokrát už dostanu dále a projdu, *řekne odhodlaně dívka. Aishi celkem zaskočeně sleduje Kami, která tam před nimi stojí.* Aha, těší mě Kami, *řekne Aishi a trochu se pousměje.* 'Super, konečně vím, o kom sestra mluvila,' *pomyslí si dívka. Poté se podívá na svou sestru a je celkem zvědavá, jak bude reagovat na slova Kami.* 'Na to, že přišla o vesnici, tak vypadá celkem v pohodě,' *proletí jí hlavou, ale nemá odvahu to říct nahlas, aby to s ní nedopadlo špatně, přece jen je to celkem neslušné, ale prostě jí to napadlo.*
Kami: *Kami se chvíli mlčky dívá na ty dvě.* Už je to celkem dlouho, co jsme se viděly, celkem ses změnila, *řekne Kami a dívá se na Temari. Poté se podívá na Aishi.* Hmm, řekla bych, že ty budeš na sestra, o které tenkrát Temari mluvila, *řekne Kami a trochu si jí prohlédne. Pak se opět podívá na Temari.* Tak co, jak se daří zeptá se jí.*
Temari: *Když řekne Aishi, že ty řetězy umí ještě něco, tak se hned dovtípí. Tak nějak tohle bere sice vážně ale jako trénink se sestrou a tak by jí ani na mysl nepřišlo že by jedna z nich měla ublížit druhé. Ale ted se zájmem řekne.* Tvá hračka bude umět zranit při dotyku, nevím jak ale mělo mě to napadnout. *Vážně pokývá hlavou.* Myslím, že nemůžeš neuspět, věřím v tebe Aishi-chan. *Myslí svá slova vážně. Ona nemá zapotřebí se srovnávat a povyšovat, upřímně by raději byla na místě Aishi a nezažila to všechno, co zažila. Když na ní narušitelka promluví a rozejde se blíž, odpoví sestře s podivně rozechvělým hlasem.* Ano, znám. Ona je Kami… *Víc není potřeba říct, protože Aishi jistě dojde že má před sebou vlastní dobrodinku, která jí dala peníze na zbraň a zároveň je tou samou, která přišla o vše se zničenou vesnicí.* Zdravím vás Kami. *Chce jí zachovat úctu, ale bojí se toho co tuší, že přijde.*
Aishi: *Když Temi odrazí její útok, tak si jen trochu povzdechne.* 'Je už i hodně silnější než já a to jsem jí kdysi pomáhala s ninjutsu, kde jsou ty časy,' *pomyslí si trochu smutně Aishi zatím co její sestra od ní uskočí.* Taky že to a to ještě umí jednu techniku, ale nechci jí zkoušet na tobě a nechám si jí až na chuuninské zkoušky, *řekne Aishi a trochu se zasměje. Ve chvíli, kdy Temari řekne, že nejsou samy, tak Aishi trochu překvapeně zamrká. Najednou se tam objeví nějaká žena, která jde k nim a přitom na mě mluví. Hayo se jen zmateně podívá na onu ženu a pak na svou sestru.* Ty jí znáš?
Kami: *Dále tam jen tak sedí a sleduje ty dvě jak trénují.* 'S tím řetězem umí už celkem dobře, jen Temari je na ní moc rychlá,' *pomyslí si Kami. Když se pak najednou Temari zastaví, tak se Kami jen pousměje.* 'Doufám, že si mě už konečně všimla, protože jestli ne, tak jí asi praštím a to jsem se snažila být tak nápadná,' *pomyslí si Kami. Následně seskočí dolů ze stromu a pomalu se rozejde k těm dvěma.* Už jsem si myslela, že tě tady ani nenajdu, *řekne Kami a trochu se pousměje.*
Temari: *Všimne si moc dobře, jak její sestřička reaguje naštvaně na to jak jí ukázala její vlastní slabinu. No očividně se rychle zklidní a dostane se zase na nohy. Všimne si, jak řetězy uvolní a pošle je na ní. Přemýšlí co dalšího by jí měla provést, jenže ty řetězy už jsou u ní. Jak si všimla jde jen o řetězy, takže by to neměl být problém. Prostě provede proti nim prudký výkop, který zkusit stočit na stranu a poslat tak řetězy mimo. Nečeká však, až se Aishi vzpamatuje a uskočí o kus dál.* Ta tvá nová hračka není vážně špatná… *Pronese uznale, ale najednou dostane divný pocit že je někdo sleduje. Rozhlédne se a chvíli je nepozorná, jenže pak si všimne někoho na stromu.* Nejsme samy… *Pronese tiše k Aishi.*
Aishi: *Ve chvíli, kdy omotá, řetězy kolem sebe, tak na ní sestra zaútočí pomocí Taijutsu. Aishi dopadne na zem a pak se trochu naštvaně podívá na svou sestru, ale hned jí to přejde a připraví se k boji. Následně se Onikusari opět začne vznášet kolem ní.* Tak je čas začít to brát vážně řekne Aishi a následně jeden konec řezetu vyrazí na Temi z pravé strany.*
Kami: *Sleduje, jak ty dvě spolu trénují.* 'Hmm, vypadá to, že jí vůbec nebude šetřit, možná bych jim potom mohla pomoct s tím jak ty dvě spolu umí bojovat, ale to až potom, zatím je ještě budu sledovat,' *pomyslí si Kami a trochu se pousměje, když uvidí útok Temari.*
Temari: *Ještě aby se nevyhnula, když rychlost Temi je podstatně vyšší než je rychlost řetězů. Jenže jí to netěší, bere to vážně kvůli Aishi. Hádá, že její sestřička se cítí být naprosto v bezpečí, ale pokud by šlo o souboj s nepřítelem tak by rychle poznala, že tomu tak není. Temi by nejspíš přešla na ninjutsu ale tím by sestře mohla ublížit. Proto vymyslí něco jiného ve chvíli, kdy se řetězy přestanou volně pohybovat a vytvoří jakési brnění pro Aishi. Tímhle krokem totiž Aishi pustí Temari k sobě, protože jí v cestě už nestojí nic a ona toho hned využije. Hned je díky velké rychlosti u sestřičky a přejde do jednoduché techniky nízkého kopu (Konoha Reppu), kdy jí plánuje podkopnout nohy aby tvrdě dopadla na zem. Je hezké, že brnění se postará o to aby jí pád neublížil. Temari hbitě uskočí dozadu, jakmile útok provede a konečně se zastaví. Ruce zapře v bok a sestru zamyšleně sleduje.*
Aishi: *Když se její sestra vyhne řetězu, tak si Aishi trochu smutně povzdechne.* 'Ach jo zase se tomu vyhnula,' *pomyslí si smutně Aishi a následně po ní Temari ještě začne házet kuanie. Aishi se jen trochu pousměje.* 'Takže to konečně bereš vážně ségra,' *pomyslí si dívka. Následně nechá řetězy, aby obalily její tělo a kunaie na ní nemohly. (Yoroi)* Tak co tam máš dále Nee-chan.
Kami: *Dále sedí na stromě a dívá se na ty dvě.* 'Vypadá to, že to tady někdo bere až moc vážně, no uvidíme, co z toho nakonec bude možná by bylo fajn, kdyby si pak Temari zabojovala proti někomu silnějšímu než proti své sestře,' *pomyslí si Kami a dále se dívá na ty dvě. Po chvíli se promění na kouř a přeletí na jiný strom, aby na ně ještě lépe viděla a tam se opět změní do své podoby. (Sanka no Jutsu)*
Temari: “Takže si se rozhodla neskrývat sharingan?” *Ten poznatek se jí nelíbí, ale nemá čas nad tím přemýšlet. Právě se jí totiž objevil v cestě řetěz. Jenže ona na chviličku zrychli na max (rychlost 8) a dokáže se řetězu na poslední chvíli vyhnout. Naopak se přiblíží víc k Aishi a hodí po ní kunai. Chce odlákat její pozornost a pak se rychlostí 6 zase dostat do jejích zad. Jakmile jí má Aishi v zádech tak Temi hodí kunaie dva. Ale nesetrvá tam a přesune se zase o kus dál. Snaží se dávat pozor na řetěz a nečekané pohyby. Pravda ale je, že je hodně rychlá a takhle jí vidí vlastně Aishi poprvé brát to vážně a ukázat co doopravdy umí.*
Aishi: *Aishi se jen na svou sestru trochu ušklíbne.* Přece se musím na chuuninské zkoušky tentokrát už lépe připravit ne nebo chceš abych byla pořád genin, ale to by jsi se zase o mě nemusela bát, *řekne Aishi. Když její sestra shodí závaží, tak se Aishi připraví. Následně začne během kolem dokola, a tak si Hayo ještě aktivuje Sharingan. (Sharingan: 1 tomoe) Aishi následně přesune jeden konec řeězu před sebe, kde by se za pár vteřin měla její sestra nacházet a doufá, že se jí podaří její sestru aspoň trochu potrápit.*
Kami: *Kami dále sedí na stromě a dívá se na ty dvě. Když se kolem jedné z dívek začnou vznášet řetězy, tak trochu překvapeně zamrká, ale tak se jen pousměje.* 'Tohle asi nebude jen tak obyčejná zbraň, určitě to bude nějaká speciální,' *pomyslí si Kami. Ve chvíli, kdy Temi shodí závaží, tak se Kami jen trochu ušklíbne.* 'Tohle bude ještě zajímavé,' *proletí ji myslí a jen mlčky sleduje ty dvě.*
Temari: *Mírně se usměje, Aishi vypadá impozantně se svou poměrně novou hračkou. Ale její sestřička neví, jak moc jí ostrov změnil a jak tvrdým tréninkem si prošla. Najednou se sehne a odepne si z nohou a rukou závaží. Protáhne se a vážným hlasem řekne.* Víš, s takovou zbraní tě nemůžu brát na lehkou váhu. *A pak se nečekaně pohne a rozběhne se v kruhu kolem Aishi. Zatím neběží naplno rychlost asi tak 6. Ale je připravena kdykoliv reagovat a zrychlit. Pokud Aishi s řetězem nespustí z očí, měla by být schopná se jejím útokům vyhýbat i bez sharinganu. Ale Aishi tak získá dobrý cíl.*
Aishi: *Poslouchá Temari a při jejích slovech jen celkem překvapeně zamrká, ale nějak dále to neřeší.* Procvičit, asi by něco bylo, potřebuje se pořádně naučit bojovat s mou novou zbraní, *řekne Aishi Temi. Následně se Aishi začne soustředit na svou chakru a poté si soustředit do řetězů Onikusari, které se potom začnou kolem Aishi vznášet.* Takže můžeme začít, *zeptá se Aishi své sestry.*
Kami: *Kami dále sedí na stromě, sleduje oblohu a tak trochu začíná litovat, že vůbec začala vzpomínat staré časy.* 'A zase budu mít celý den náladu na nic,' *povzdechne si v duchu. Jak tam tak sedí, tak si po nějaké chvíli všimne dvou dívek, které přišly do tréninkové oblasti.* 'Hmm, úplně stejné a připomínají mi jednu osobu, no, budu je nějakou chvíli sledovat, aspoň se trochu pobavím,' *pomyslí si Kami a začne ty dvě sledovat, co budou dělat.*
Temari: To je dobře že máš přátelé. Ale i tak si je nepouštěj k tělu moc blízko… *No Temari se nad vlastními slovy zarazí. No zpět už je vzít nemůže, ale taky se jí nechce sestře vysvětlovat jak to myslela. Naštěstí mezitím dojdou do tréninkové oblasti, která se zdá být naprosto prázdná. Přesto se i zde Temi rozhlédne a jako vždy a všude zváží prostředí a potenciální nebezpečí. Jistě zná to tu nazpaměť ale jeden nikdy neví. Kami na stromě si nevšimla. Proto došla za sestrou a vyslechla si její otázku.* No, máš něco co by jsi ráda potrénovala? Něco co ti nejde, nebo jde hůře než ostatní? *Je zvědavá, zda se Aishi dokáže sama dobře zkritizovat a rozhodnout. Netuší nejspíš ani jedna, že k tréninku ani nemusí dojít.*
Aishi: *Aishi si všimne, že si jí její sestra prohlíží a tak se jen pousměje. Následně vyrazí ulicemi Kumo směrem tréninkové pole.* No to teda jo, *řekne souhlasně Aishi, na to, že ty dvě spolu už celkem odst dlouho nemluvily.* No ani ne, ale poznala jsem pár nových lidí z vesnice, tak jsem celkem zvědavá, jak se jim bude časem dařit, *řekne Aishi své sestře. Když dojdou po chvíli do tréninkové oblasti, tak se Aishi rozejde dozadu, protože tam nikdo nebyl a byl tam klid na trénování. Poté se zastaví a usměje se na Temari.* Takže čím začneme Nee-chan?
Kami: *Kami dále sedí na větvi a sleduje okolí.* 'Hmm, je tady nuda, ale zatím se mi ještě nechce trénovat,' *pomyslí si Kami a dále sedí. jak tam tak sedí, tak po nějaké chvíli začne vzpomínat na staré časy, teda aspoň to, co si pamatuje.* Zajímalo by mě jaké by to byly, kdybych nešla do Temného Světa. Co by bylo, kdyby mě Suzuya nepustil z vesnice. Měl můj život vůbec někdy nějakou světlou stránku, *povzdechne si Kami a následně se opře o strom.*
Temari: *Prohlédne si Aishi vybavenou jako do války a ten pohled jí zahřeje u srdce. Její sestřička se zdá být silná a plná odhodlání. Navíc má dobrou výbavu, která jí snad ochrání a to jí těší. Na výzvu k odchodu přikývne a nevezme si kupodivu plášť. Jde trénovat, nejde plnit mise ani lovit. Má na sobě tréninkové černé tepláky a černé přiléhavé tričko na ramínka. Vlasy si stáhla dozadu do culíku aby jí nepřekážely a na noze má pouzdro na zbraně. Zezadu na pasu má rovnoběžně s pásem pouzdro na tanto. Musela si pořídit novou zbraň, když jí ta mrcha rozbila její oblíbenou tanto. Otevře sestřičce dveře a vyjde vedle ní ven. Je ještě poměrně brzy a tak jsou na ulici samy dvě. Po chvíli promluví.* Dlouho jsme spolu nemluvily, máš nějaké pikantní novinky Aishi-chan? *Pokusí se navodit rozhovor. Ale cesta netrvá dlouho, ke cvičišti to mají kousek když jeden zná zkratky takže Aishi asi nemá moc šanci se rozpovídat.*
Aishi: *Aishi se jen na svou sestru pousměje a dále jí.* Super, bude to fajn, přece jen potřebuju ještě trochu potrénovat, chuuninské zkoušky jsou už za dveřmi a já chci tentokrát uspět, *řekne Aishi odhodlaně. Poté pokračuje ve snídani. Po nějaké době má po jídle a tak se podívá na svou sestru.* Hned jsem zpět pak můžeme vyrazit, *řekne Aishi. Po chvíli se vrátí s pouzdry na zbraně, katanou u pasu a Onikusari. Poté se v chodbě obuje a podívá se na svou sestru.* Tak můžeme vyrazit, *řekne Aishi a poté se mlčky vydá s Temi do tréninkové oblasti.*
Kami: *Kami pomalým krokem dojde až do tréninkové oblasti. Bylo celkem brzo a ještě tam bylo dost mrtvo. Našlo se tam jen pár lidí, kteří už trénovali.* Proč, *řekne jen Kami potichu a dále pokračuje v cestě tréninkovou oblastí. Jak zajde trochu dále, tak tam najde i pár stromů, ke kterým zamíří. Když k nim dojde, tak se odrazí od země a vyskočí na jednu z větví, na kterou se následně posadí.*
Temari: “Aishi je tady.” *Mírně sebou trhne a pak se trochu narovná. Donutí se na sestřičku alespoň trochu po velmi dlouhé době usmát.* To jsem ráda, že ti chutná. *Sama se donutí pokračovat v kousání své vafle. Měla by sníst alespoň tu jednu, ať má něco v žaludku. Zrovna když uvažuje, zda dokáže Aishi spořádat s pomocí Mayu ten zbytek, tak na ní sestři promluví. Chvíli přemýšlí, ale pak přikývne.* Dobře, můžeme se jít podívat jak moc jsi zesílila a trochu si zatrénovat. *Přijde jí jako dobrý nápad, že bude moci strávit volný čas s někým na kom jí opravdu záleží. Zvlášť teď si uvědomuje jak je to důležité, když má zase o jednu drahou osobu méně. Proto počká až dojí i Aishi a pak jako první vstane.* Takže máš vše potřebné? *Počká na ní případně u dveří.*
Aishi: *Aishi dojde dolů a tam si všimne Temari, která tam jen tak sedí.* Ahoj Temi, *řekne své sestře.* 'Ach jo, to pořád bude takto divná, i když poslední dobou mi to přijde ještě horší, ale to se mi nejspíše jen zdá, no nebudu to řešit,' *pomyslí si Aishi a posadí se ke stolu. Následně si vezme pár waflí a pustí se do snídaně.* Je to dobré Nee-chan, jako vždy, *řekne své sestře a dále už jen mlčky jí. Když po chvíli jí to napadne.* Co kdybychom spolu vyrazila na tréninkové pole, už je to celkem dost dlouho, co jsme tam spolu byly naposledy, *navrhne Aishi.*
Kami: *Poté co sežene něco k jídlu a nají se, tak si trochu smutně povzdechne.* 'Zajímalo by mě, co dělá Takashi... Kdo ví, jestli ho ještě vůbec někdy potkám, i když na co to bude, když si pořád nemůžu vzpomenout... Kéž bych zapomněla úplně na vše, na Yugu, Akemi, všechny kdy jsem potkala z vesnice, kromě jediné osoby,' *pomyslí si Kami a následně se pomalu rozejde směr tréninková oblast.*
Temari: *Dnešní ráno nemůže spát, převrací se dlouho v posteli než vstane jako první. Tiše, aby neprobudila sestry vstane a odplíží se do koupelny. Poslední dobou je hodně uzavřená a nemá náladu se s nikým bavit. Přesto se snaží být na svou rodinu milá, ale určitě jim i tak dojde že od doby co se vrátila z Kono je jako vyměněná. Tak nějak se přestala usmívat úplně a zdá se, že jí něco hodně trápí. Těžko říct, čím si zase prošla ale zatím nebyla vhodná chvíle na to, aby to z ní sestry dostaly. Tak či onak se Temari snaží fungovat jako obvykle. Takže když skončí v koupelně, sejde dolů po schodech a připraví k snídani vafle. Sedí tam docela dlouho a před sebou má dva talíře. Uprostřed stolu je velký, kde je vaflí dost pro malou armádu a přímo před sebou má malý kde je jen jedna a tak malinko nakousnutá že se snad nedá ten kousanec sám o sobě ani počítat. Nějak prostě nemá chuť. Pak zaslechne nad sebou kroky, Aishi asi vstala ale nic neudělá. Jen dál sedí a kouká do prázdna.*
Aishi: *Aishi se probudila na ní docela brzo. Ještě chvíli se převalovala v posteli, než se rozhodla vstát a jít provést ranní hygienu. Poté co se vrátí z koupelny a oblékne si černé tričko, modré kraťasy a černou mikinu. Poté se rozejde dolů do kuchyně, aby si udělala něco k jídlu.*
Kami: *Bylo celkem brzo ráno a Kami Kami se vydala ze pokoje v jednom hostinci do města, aby si koupila něco k jídlu a pak se vydala na chvíli na tréninkové pole, aby se trochu protáhla. Už celkem dlouho hledá Temari, ale pomalu, ale jistě jí přijde, že je to úplně zbytečné.* 'Myslím, že se časem zase vydám pryč, pochybuju, že se mi jí ještě podaří najít,' *pomyslí si Kami zatím co jde do obchodu.*
---: ---
Akemi Doku: *Akemi seskočí dolů přímo do arény a zrovna když se k nim dostane dost blízko zaslechne něco stylu že Temari může jít pokud po ní Akemi už nic nechce. *Jen jdi Temari a nezapomeň zítra nástup na noční směnu jako výpomoc policistům, dnešní trénink tě z toho neomlouvá a jinak dávej na sebe pozor dobře? *Poví Akemi a je ochotná nechat malou Temari už odejít a zabývat se důležitějšími a většími věcmi než je Temari ale to potřebuje být se Shikim o samotě. *Takže Shiki, máš na mě ještě trochu času ráda bych zda bys mi mohl implantovat to druhé oko co jsi mi před lety dal. *Poví když už je Temari pryč. *
Temari: “Tak jeho to nebavilo! A měl vybrat silnější!” *Právě si připadá, jako by od Shikiho inkasovala pěkně tvrdou ránu do žaludku. Zatímco pro něho to byla jen hra, pro ní tohle všechno...bylo skutečné! Opravdu věřila, že jí nechají zemřít. Má na sebe vztek, vyslechne si ho však mlčky. Když jí propustí, kývne na souhlas, že rozumí a pak se vydá za Raikage. Přestože se cítí tak trochu zrazená, i tak před ní poklekne odevzdaně na jedno koleno a vyčekává jejích rozkazů.* Raikage-sama… *Víc neřekne svým melodickým a jasným hlasem. Očekává její rozkazy či propuštění v pokorné póze naprosto nezpochybnitelně uznávající jí jako autoritu.*
Shiki: *Pokrčí rameny a jen se podívá na chvíli na Raiakge ap oté zpátky na Temari* Už mě to nebavilo sledovat *Ušklíbl se, načež si povzdechl.* Měl jsem vybrat nějaké silnější.. asi *Poznamenal si spíše jen tak pod nos, přičemž se zadíval n Temari* Myslím, že už můžeš jít klidně domů, tady už tě nic nečeká, tedy pokud ještě něco nemá an srdci Akemi *Dodal následně přičemž si prokčupnul krk... Též by si rád zabojoval, ne že ne, leč kde a ským? to byla věc druhá.*
Akemi Doku: *Akemi sedí na svém místě a sleduje jak Shiki zabije Kishiho který nemohl ani tušit co se děje protože, zaměřoval se na souboj s tou malou mrškou (Temari) a tak ani nemohl tušit že se mu Shiki dostal za záda s tím že tam prostě přiběhl, kdyby se snažil zaslechl by jeho krok a možná by se stihl otočit a něco s tím zkusit udělat ale tento muž není zrovna nejrychlejší a prostě to neslyšel a tak je mrtvej. Akemi si toho samozřejmě všimla jak tam Shiki naběhl a nijak to nekomentuje jen tam tak sedí a nic neříká. *
Temari: *Najednou jí muž chytne za vlákna, navíc do zvětšených dlaní. To nepředpokládala.* “Ale ne, zase moje chyba!” *Když už to vypadá, že se jí stane něco nepěkného, za mužem se mihne Shiki a zabije ho. Tenhle fakt jí dokonale zmate. Takže, jen překvapeně zamrká a sleduje co Shiki říká.* Ale, ty jsi říkal… *Odmlčí se a prudce se otočí, aby pohlédla na Raikage.* ...a i Raikage potvrdila… *Je zmatená, takže si ani neuvědomila že mu tyká.* Já chtěla jen… *Pozvolna jí to všechno dochází. Sklopí zahanbeně zrak k zemi.* Chápu tu lekci, vážně. *CHvíli se musí přemáhat a moc jí ta slova nejdou ven, ale přinutí se říct.* Děkuji za vaší pomoc. *Má smíšené pocity, neví zda má být ráda že jí pomohli nebo se na sebe zlobit. Ať už za svou naivitu, či neschopnost.*
Shiki: *Už ho to nebavilo ,bylo to o ničem a doufal, že si snad i Temari uvědomila, idkyž předpokládal, že ne proč vymyslel zrovna tohle. Každopádně když jí muž chytil ruky.. Prsotě se rychle dostal za něj a trhnul mu s vazem.. S jeho rychlostí by to neměl být problém a stejně tak se silou.* a hotovo *Pronesl a pokrčil rameny, načež si strčil ruce do kapes a své oko lehce přivřel.* Tvé schopnosti mi nepříjdou takové jak jsi je popsiovala *Zamrčel a poté lehce přejel pohledem na Raikage*
Akemi Doku: *Misaki zemře bolestivou a nechutnou smrtí ale upřímně s nikým to ani trochu nehne, Akemi už toho viděla opravdu hodně ale zaskočilo ji to, to rozhodně a Kishi? Ten si toho nějak nevšímá nicméně jakmile Temari využije vlákna jako biče tak se zamračí jakmile ho ošklivě řízne do levého ramene první z nich. *(Kishi): Takže sis zvolila druhou možnost chápu. *Pronese a své ruce nechá exponenciálně zvětšit a rychle v jeden moment oba biče chytí pevně do rukou [Ryoku: Bubun Baika no Jutsu]. Poté se zapře o zem a velkou silou trhne a začne se točit s tím že hodlá držet stále ty vlákna která jsou součástí těla Temari a doslova z ní udělat kolotoč a velkou rychlostí ji takto dopřát několik koleček s tím že ji pak pustí a vyšvihne ji to velkou rychlostí protože vyletí z toho kruhu jak se s ní točil a měla by velkou rychlostí a silou narazit do stěny kterou tam před nějakou dobou Kishi vyvolal na ochranu před tou technikou Katonu a určitě to bude bolet, ruce se mu pak zase vrátí to původních rozměrů. *
Temari: “Mám tě! Ale….” *Už chtěla na moment zadoufat, že jí štěstí přeje a ta ženská se hezky usmaží v ohni protože nevidí techniku co použila, když vletí přímo na Temari a srazí jí na zem. Té rychlosti se nedokázala prostě vyhnout. Použila více chakry a tak se ještě plně nevzpamatovala.* Jatata… *Odstrčí ze sebe tu spáleninu a postaví se na nohy. Vyslechne si urážku s ledovou tváří. Pak lehce natáhne ruku nad ní a z ruky jí vystřelí vlákna, která jí prolezou dovnitř všemi otvory. A to i tam, kde nejsou. Ústa, nos a oči až do krku. Je to hnusná smrt, ale Temari se stává víc a víc krutou, stejně jako je svět krutý na ní. Vůbec se nepozastavuje nad tím co udělala. Otočí se na toho muže a pak se k němu pomalu vydá. Dojde akorát tak na dosah další techniky (Jiongu Muchi) a pak proti němu šlehne rukou z které vyrazí další ostrá vlákna proti muži. Používá je jako bič. A pak to samé s druhou rukou. Má v úmyslu si udržet odstup a dotírat na něho, třeba ho s trochou štěstí zasáhne například do nohy a pořádně ho zpomalí.*
Akemi Doku: *Chtěl jsem to sice upravit protože to byl trochu Shit trochu to co jsem napsal ale budiž dejme tomu teda no že mi to vyšlo. Nicméně Misaki nevidí ty duchy a tak letí kupředu přímo na Temari kdy prorazí několik těch „duchů“ jako kdyby to nic nebylo ale ono t něco je protože když se vždy smete tak ji to ošklivě popálí a způsobí si takto těžké popáleniny protože jak rotuje ještě do toho vmete trochu plamene z té exploze a takto smete malou Temari jako hořící rotující útok s tím ale že se už neotočí ale několik metrů za Temari s tím přestane a leží tam na zemi s tím že je ošklivě popálená a je vidět že ji to opravdu bolí. *(Misaki): Ty čubko! *Na nic víc se nezmůže protože tu bolest se snaží rozdýchat a pokud jde o vlky z blesku tak ti jsou zničeni. Mezitím mohutný Kishi začíná klidně kráčet směrem k Temari s tím že je jasné že se hodlá zapojit a to přímo v souboji tělo na tělo. Hodlá využít svou velkou sílu a váhu která je oproti Temari výrazně větší (váha i síla). *(Kishi): Když se nebudeš bránit tak tě zabiju rychle a nebude to ani bolet. *Poví klidným hlasem ale je jasné že se těší na její smrt a Misaki? Ta ho teda ani trošku nezajímá. Upřímně se na druhou stranu nediví že Misaki se nechala takto dostat protože mučení ji hodně vyčerpalo a to jak fyzicky tak i psychicky a moc už neuvažovala a šla skoro na automat s tím že ji chtěla prostě roztrhat na kusy nic víc ale Kishi ten býval mučitel a tak toho dost vydrží i když byly momenty kdy ho Jashinisté dostaly do stavu aby je prosil o to aby ho zabili. Akemi ta zaregistruje změnu v chakrové soustavě Temari a je ji jasné že Sharingan už probudila ale nehodlá to zastavovat, Shiki to začal tak ať si to případně skončí on ne? *
Temari: dodatek technika byla: Katon: Onidōrō
Temari: “Nemožné!” *Pro mysl Temari jako by se zastavil čas. Sledovala jak ta žena prošla její dokonalou obranou jako nůž máslem. Nedokázala to pochopit. Neviditelná ruka jako by jí sevřela hruď zevnitř a začala jí drtit. V ten moment jí proběhlo myslí spoustu vzpomínek najednou. Marně se jim snažila bránit, ten tlak v její hlavě byl nesnesitelný. Pochopila, že pokud se něco nestane tak tady zemře. Uvěřila té jejich hloupé hře a vše co se kolem ní dělo vnímala jen na půl. Mechanicky dokončila sek tanto a ta se roztříštila o drápy. Koutkem oka zaregistruje blížící se vlky a že žena před ní se na cosi chystá. Na vteřinu zavře oči s vědomím, že je připravená zemřít. Jenže pak, se v její hlavě něco sepne a ona oči prudce otevře dokořan. Sharingan který v nich má se najednou zatočí a změní z podoby 1 tomoe na 2 tomoe. A Temari v mysli zakřičí.* “Neeeeeeeeeeeeeeeeee!” *Vzdor ze smrti se z ní valí a ona uvidí, co žena dělá. Odskočí dozadu od ní a pak srazí ruce k sobě aby provedla těch pár potřebných pečetí. Kolem Temi se zhmotní šedesát ohnivých koulí, které naberou tvary duchů. Temari posunkem složí další pečeť a všechny duchy vypustí v útočících rojích na všechno před sebou. Využije tak techniku na přetlačení jejich útoků připravená usmažit je i s vlky zaživa. Použití tolik chakry najednou jí ale velmi vyčerpá.*
Akemi Doku: *Tyhle její vlákna tu ženu zaskočí ale ona zareaguje celkem pohotově a své drápy obalí chakrou aby byli ještě pevnější (ostřejší) a to celkem nezvyklým způsobem. Využije k tomu lékařskou techniky díky které jsou prsty lidí nebo spíše ta chakra ostré a používají se jako skalpely [Lékařské: Chakra no Mesu]. Využije své vyšší rychlosti a dobrých reflexů a rychle ty vlákna přesekne což se jí i povede a ty odseknutá vlákna dopadnou na zem vedle nich. Případnému útoku Tanto se ubrání svými drápy kdy čepel zničí tím že ji přesekne svými drápy a pak zkusí využít toho že jsou u sebe tak blízko a začne se ohromnou rychlostí točit a vytvoří takový vír, který způsobuje velké poškození jak nárazové tak i řezné svými drápy jak se točí kolem své osy [Doragon: Tsuuga]. Takto rychle vyletí přímo proti Temari a pak se zase otočí a letí zpět ve velké rychlosti zase z druhé strany. Mezitím se Kishi usměje a složí ruční pečetě a z pravé ruky švihnutím vyšle tři elektrické (bleskové) vlky kteří běží velkou rychlosti proti Temari s rozestupy od sebe 3 metry s úmyslem dostat se až k Temari a vlastně přeskočit na ní a dát ji silnou elektrickou ránu [Raiton: Kaminari no Ōkami]. *
Temari: *A to co jí na tom všem nesedí, se dozví v zápětí. Raikage na ní totiž zakřičí tvrdé varování a reakce přijde okamžitě. Temari pochopí, že jí jde o holý život a okamžitě aktivuje sharingan (1 tomoe). Nemá cenu ho skrývat, protože Temari ví, že tohle bude tvrdé a buď přežije a nezbudou žádní svědci. Mimo Raikage a Shikiho samozřejmě. Nebo jí už pak může být jedno, co kdo ví o jejích očích, když bude mrtvá. Všimne si, jak snadno zastavili její techniku a zamračí se. Začíná se pod tlakem potit, koutkem oka zaregistruje Kishi která se změní a nabere rychlost a zamíří k ní.* “To není dobré!” *Probleskne jí hlavou a sleduje jí sharinganem, jenže to už je u ní. Ještě ne dost, počkat… teď! Z hrudi Temari bez jakéhokoliv varování vyšlehnou nítě ostré jako čepele (Jiongu: Kakusareta Ha) a pokusí se překvapit tu ženu a skrz naskrz jí nabodnout. Pokud by se jí to povedlo, jediným pohybem tanto by jí sekem ze strany zasáhla do hrdla aby jí zabila. Ano, Temari je sice mladá ale se smrtí jiných očividně problém nemá. Navíc se Temari lehce nakloní, aby si zachránila hrdlo kdyby žena se snažila útočit dál.* “Já musím přežít, musím!” *V hlavě jí narůstá tlak, srdce prudce bije jako o závod. Temari má silný strach, ale nechce se vzdát, musí žít! Musí, nějak... snad, musí!.*
Akemi Doku: *Když se Akemi postaví na tribunu která je postavená pro Kage kteří sledují třetí část Chuuninských zkoušek tak to zrovna začne. *Temari aby bylo jasné nikdo tě tu nezachrání, oni tě mají zabít a ty musíš zabít je jinak umřeš! *Vykřikne Akemi na Temari aby ji trochu postrašila a hlavně aby si Temari uvědomila to že ji tu nikdo zachraňovat nebude a prostě musí bojovat o holý život jinak zemře. Pokud jde o soupeře tak jde o muže který měří takové 2 metry a je celkem tlustý a vypadá to že mu to moc nevadí, není zrovna nejmladší (43 let) a jeho jméno je Kishi a pokud jde o dalšího Nukenina tak to je žena která je už o něco mladší ale úplně nejmladší není (37 let), její postava je celkem hubená ale svalnatá a je celkem drobná (167 Centimetrů - výška) a její jméno je Misaki. Ti dva mají vidinu toho že mohou žít a nezemřou a hlavně se nebudou muset vrátit do Oltáře Smrti mezi Jashinisty a tak jsou připraveni Temari zabít a to všemi dostupnými prostředky a proto jakmile Temari vystřelí svou ohnivou střelu tak Kishi složí rychle ruční pečetě a udeří dlaněmi do země a z té před nimi vyrazí stěna která je zakryje [Doton: Doryuu Heki]. Stěna to samozřejmě udrží ale to už Misaki „stojí“ na všech čtyřech a její tesáky se zaostří a místo nehtů ji narostou drápy a tak se zvýší její rychlost o 3 body [Doragon: Shikyaku no Jutsu]. Celková rychlost jaké nyní Akemi dosahuje se rovná 12-ti bodů a takto se po čtyřech rozeběhne obloukem po aréně aby se dostala přímo k Temari a mohla na ní zaútočit pomocí různých úderů kdy ji jde hlavně po krku aby ji dokázala svými drápy přeříznout krční tepnu. *
Temari: “Aréna?!” *Už jen ta představa jí dost znervózní. No když se Raikage kupodivu takhle rychle rozhodne, nezbylo jí nic jiného než poslechnout. Nu což, má o co požádala. Poslechne bez projevu zaváhání a mlčky Raikage následuje. Je jí jasně, že ti dva něco chystají, protože ten oddělený přesun přímo bije do očí. Spíš se bojí toho, zda Raikage ví co zamýšlí. Tuší, že se předem nedomluvili a tak jen doufá, že ať už mají v plánu cokoliv, nějak to přežije.* “jen ne Shikiho! Jen ne Shikiho...” *Opakuje si zoufale v mysli a pak dojdou do arény, kde se za chvíli objeví i Shiki s podivným doprovodem, který vhodí bezohledně na scénu. Temari se zamračí, okamžitě pohledem zhodnotí oba jedince. Podle rozthaných oděvů a špíny je rychle zařadí. Nukeninové, jeden z nich jí dokonce přijde známý jen si nemůže momentálně vzpomenout. Jak moc vážně to má brát? Podívá se nicneříkajícím pohledem na Raikage a pak prostě stylově seskočí dolů taky. Dopadne lehce na nožky a už během toho promýšlí útok. Nemá v plánu bojovat se dvěma najednou, takže by bylo fajn jednoho vyřadit. Složí vše potřebné ještě během letu a okamžitě z úst vystřelí ohromnou ohnivou střelu (Katon: Karyuu Endan) proti tomu co je k ní blíž. Nemá v plánu hrát fér, protože má z obou divný pocit. Něco jí nesedí, jen neví co.*
Shiki: *Jakmile odejdou zmístnosti, Shiki využije KAmui aby se přemístil do Ketchu, přesněji do věznice Jashinistů, kde si vybere dvě Shinobigashiry, tedy nukeniny, kteří byly samozřejmě už i mučení a dohodne se s ními, že pokud zabíjí jednu holku tak následně jim Shiki daruje svobodu. To že lhal? a co jako.. No poté se přesune do arény tak aby jeji nebylo vidno, někam za zed, kde následně zruší Sharingan... Poté je silou vhodí do arény.. * Tak skoč za nimi a ukaž se *Pronesl směrem k temari.. Následně skočí na tribunu, kde se pohodlně usadí a následně jen sleduje co se bude dít. (luboš hraje NPC když už ho tu hraje celou dobu)*
Akemi Doku: *Akemi se na moment zamyslí a pak se prudce zvedne ze svého křesla. *Tak na co čekáš Temari, jdeme do arény. *Poví a je připravena pomalu vyrazit, samozřejmě že tu arénu mají ale Akemi je nějak jasné že Shiki se tam hodlá rovnou nějak přesunout skrze Kamui ale Akemi s Temari půjdou pěšky a to jim dá nějakých těch 10 minut cesty. Takže jejich směr cesty je rovnou do arény která je samozřejmě prázdná a tak na to bojové pole kde se odehrávají zápasy dovede Temari v tom jak přišla rovnou za ní. *
Temari: *Pouze sleduje rozhovor, který probíhá mezi Raikage a Shikim. Stále si není jistá, zda měla právo o něco takového požádat, ale stalo se. A kdo ví, co jí jen nyní čeká. Zvlášť, když si Shiki vyžádal jejich přítomnost v aréně. Docela jí souboj proti němu děsí, i když prozatím jde o pouhou myšlenku. Přesto se tázavě podívá na Raikage, aby si ověřila jaká je její vůle. Je připravena vyrazit, pokud jí k tomu dá svolení.*
Shiki: Shiki: *Zamyslel se nad těmi slovy a tak nějak pokrčil rameny.* Jestli tady máte arénu tak se tam za deset minut potkáme, to zní jako plán ne? *Pronesl spíše řečnickou otázku, ale to ničemu nevadilo .Doufal, že mu tedy Akemi ukáže na arénu aby se mohl připravit pro to, co bude následovat.* A tiouje, že se tam uvidíme všichni tři *Dodal následně.*
Akemi Doku: Hm je to těžké, sice ano kdyby to probudila v souboji mohlo by ji to stát život ale jak chceš za bezpečných podmínek simulovat chemické reakce které mozek vypouští při traumatických zážitcích které vyústí v probuzení Sharingan a jeho vlastním rozvíjení? *Akemi neví jak by se to dalo udělat, ráda by probudila jejich Sharingan v bezpečí Kumogakure ale ono probudit Sharingan v bezpečí není tak úplně možné protože v bezpečí se asi těžko někdo dočká správné chemické reakci v mozku aby se probudil Sharingan. Akemi si neví rady jak to udělat a pak ji něco napadne ale je to něco co nesmí říct před Temari protože by ji to mohlo vyděsit a hlavně pokud by dopředu věděla o čem Akemi mluví tak by to právě nezpůsobilo potřebnou reakci. * „Genjutsu, pokud by na ní někdo seslal Genjutsu ve kterém ji zabiju já nebo někdo jiný a ona by nepoznala že to je Genjutsu mohlo by to vyústit právě v probuzení další Tomoe Sharingan.“ *Akemi přemýšlí jak sdělit tento nápad právě Shikimu aniž by to Temari zjistila protože pokud by předem očekávala Genjutsu tak by z toho mohl být problém protože by to nemělo žádný účinek. *
Temari: *I když se to nezdá, tak Temari oběma pozorně naslouchá. Nejdřív jí zaujala slova Raikage, protože jí nikdy nenapadlo, že by schopnost předvídání mohla ještě zvýšit. Samozřejmě okamžitě poslechne i její rozkaz a postaví se. To pak už ale promluvil opět Shiki a to, že vyslovil možnost že by kvůli ní mohla zemřít nějaká její sestřička, či dokonce obě Temari zasáhlo nejvíc. Víc, než že by snad mohla zemřít ona samotná, protože s tím jako správná kunoichi podvědomě je už dávno vyrovnaná. Nejspíš si toho oba mohou všimnout, protože jakoby na chvíli ztuhne a když skončí i Shiki otočí se Temi na něho.* Nechci, aby kvůli mě zemřely. Ráda bych se omluvila za svůj nezájem. *Zhluboka nabere dech a s ním i trochu odvahy, než pokračuje k Shikimu.* Můžete mi prosím poradit co mám udělat, abych získala ty tomoe a s nimi sílu je ochránit? *Nedívá se mu do očí, ne proto aby na ní použil genjutsu, ale proto že si to vůči němu nemá odvahu dovolit. I přesto, že je tu očividně proto, aby jí pomohl popostrčit se dopředu, stále v něm respektuje jeho nebezpečnou sílu. Jako u Raikage, jen o něco víc.*
Shiki: Nejen, že ti to umožní lépe předvídat. Ale i ti to umožní více technik, které jsou k tomuto Kekkei Genkai přístupné. *Pronesl, přičemž pokrčil rameny.* Ono probuzení tomoe, může být často už pozdě při souboji... Navíc je možné, že i nsledně umře když jej probudí. Více než jisté. *Dodal, přičemž se pdíval na Temari.* Nebo může umřít nějaká z jejich sester.. *Dodal, přičemž pokrčil rameny.* Třeba jen kvůli tomu, že nebude připravnená a mít rozvinuté oči aby je ochránila... Nebo něco podobného... Ono nejvíce hraje roli psychický tlak ... *Pokrčil rameny. Neměl důvod něco rozvíjet u někoho, kdo to nechce... MKožná se i snažil tu tužbu vzbudit u Temari? Ikdyž to nebyla úplně dobrá cesta, jelikož neměl rád lidi se syndromem "chci sílu"*
Akemi Doku: Nevím zda je na to připravená proto jsem si řekla že bude nejlepší když se na ní podíváš, osobně nevím jaké to je když probouzíš Tomoe já to prostě dostala v tom vyvinutém stavu ale pokud myslíš že není připravená tak ji můžeme poslat domů. *Odpoví Akemi a narovná se aby se na oba dva mohla podívat. *Temari zvedni se, vypadáš směšně jak tam pořád klečíš. *Poví Akemi k Temari jako kdyby to byla její máma. *Nicméně asi bude lepší když toho necháme nerada bych Temari zbytečně ubližovala jen doufám že až přijde ten čas kdy ho probudí sama tak to přežije a nebude v úplně debilní situaci aby ji to zabilo. *Poví Akemi a usměje se a Temari. *Víš s vyšší Tomoe se zvyšuje i čas se kterým jsi schopna útoky předvídat. *Poví k Temari. *Na druhou stranu pokud není připravená Temari tak Aishi už rozhodně není tak vím že ani tu ti nemusím ani představovat.
Temari: “Takže Raikage jde o Sharingan a starost, že její zbraň není plně vylepšená.” *Přesně tohle probleskne Temari hlavou. Protože z chladného jednání Raikage se encítí vůbec jako člověk. Připadá si, jako by Raikage mluvila o něčem jiném. Něčem co se úplně nepovedlo a stejně jako tupé ostří je třeba to pořádně dobrousit. Upřímně jí to zaskočí a neví jak se s novým poznatkem má nyní vyrovnat. Jenže jí z toho vyruší smích Shikiho. Překvapeně k němu zvedne hlavu a naslouchá jeho slovům.* Omlouvám se za způsobené pobavení. Nejsem si jistá příčinou. *Snaží se nenechat úplně vyvést z míry a přemýšlí zda jde o otázku nebo konstatování. Protože si není ale jistá, zareaguje.* No mě plně vyhovuje, že sharingan mi dává možnost vidět cizí útoky dřív, než nastanou. Pro mě je tento fakt tím, který se mi líbí nejvíc. A myslím, že jsem ho dokázala dobře zařadit a využívat ve svých schopnostech i když vás můj dojem očividně dobře baví. *Pak přijde nová a přímá otázka. Zamyslí se nad tím usilovně. Pokud to nebyla bolest samotná ani strach, co by to jen mohlo být? Leda že obě ty věci by mohly za její psychický stav.* Můj psychický stav a tlak pod kterým jsem byla? Velký tlak na mě? *Opravdu už neví a doufá, že po slovech Shikiho tohle zasedání Raikage ukončí. Ani jeho slova nebere jako urážku, spíš jako možné vysvobození. Sama od Shikiho také nic nechce snad až… Najednou jí dojde, že by se ráda zeptala jak to bylo s jeho prokletím. Ale tuší, že nikdy nebude mít tu šanci mezi čtyřma očima na přátelský rozhovor.*
Shiki: *Shiki se zasmál.* To co máš umíš použít? *Trošku si zažertoval z jejích slov.* takže přesně nevíš co ti spustilo probuzení Sharinganu? Proto že vívce méně ani jedno z toho co jsi řeka to není *Zareafoval, načež se protáhl a zamrčel.* Myslíš si, že ona je na to připravená? *Zeptal se následně Akemi.* Nepříjde mi *Dodal následně. Jako kdyby ji urážel a ona tu nebyla (Temari) I přes to, že tu byla... Vlastně Shikimu to ve výsledku bylo i fuk.*
Akemi Doku: Jsi tu protože jsi stále neprobudila další Tomoe na rozdíl třeba od Mayu která má už dvě, sice Aishi má také jednu ale ta je stále slabá aby byla schopna další vůbec probudit. Takže jeho jsem požádala aby přišel a promluvil si s tebou o Sharinganu a o tom jak se probouzí protože o tomhle já nemám ani tušení jak se to dělá a on je na to specialista. *Poví Akemi k Temari s tím že stále má zavřené oči a tvář nasměrovanou na strop. Přesně tak Akemi nemá potřebu se s Temari bavit o její psychice a jejích problémech však není to její máma aby se o ní v tomto směru starala a mluvila s ní o tom, takže pokud ji v tomto někdo zanedbal tak její matka a otec ale tak co už. Dále se Akemi k ničemu nevyjadřuje. *
Temari: “Proč ho to tolik zajímá? A vůbec, co mu do toho je!” *Temari se vůbec směr rozhovoru nelíbí. Nemá zájem se otvírat cizím lidem a vyprávět jim o něčem na co vzpomíná opravdu nerada. Přesto se zdá, že Raikage nehodlá do rozhovoru zasahovat. Možná byla sama zbabělá aby si po tom všem co se jí stalo s ní promluvila a tak si našla po takové době náhradu? Nerozumí tomu, ale rozhodne se odpovědět i tak.* Fyzická bolest a pocit bezmocnosti z blížící se smrti. Souvisí nějak tento stav ohrožení s tím co zde probíráme? Protože já stále nerozumím, proč jsem tady. *Pokouší se znít klidně, ale je znát napětí v jejím hlase. Při další otázce jen pokrčí rameny.* Vím jak to co umím použít, více informací neznám. Možná má sestra Mayu by věděla. Ona je ten typ přes techniky, já spíš ráda s lidmi pořádně praštím. *Je jasné, že Temari nesdílí stejný postoj s Raikage. Podle ní jí očividně její dosavadní stav stačí a nemá zájem cokoliv měnit. To by nepoznal snad jen hlupák. A protože stále před Raikage klečí, tak je rozdíl ve výšce opravdu velký :-D *
Shiki: Bolesti? *Zopakoval Shiki po tom co Temari poslouchal a snažil se vyčíst co všechno ví.* o jaké bolesti přesněji mluvíš? *Otázal se jí zvědavě a pozvedl jedno z obočí. Přece jen, bolest má různé druhy a on si chtěl zjistit, zda ví při jaké bolesti se to stalo, nebo proč se to vlastně stalo. Každopádně poté se zamyslel i nad tím celým co prozradila.. Bylo tam pár nedostatku, nebo spíše milnych informací.* hmm a to je vše co o tom víš, nebo ještě něco? *Položil ji další otázku, zatím jen vyzvidal, neměl důvod něco vysvětlovat nebo podobně.... Poté se postavil a narovnal se. Lehce výškový rozdíl byl určitě znát, jelikož měřil 198 centimetrů, což byla i dost nadprůměrná výška v tomto světě (Japonci)...*
Akemi Doku: „Jsou to setiny vteřin a ne vteřiny a nedokáže prolomit jakékoliv Genjutsu.“ *Akemi si to poví jen v duchu protože ji nebude opravovat a brát tak slovo Shikimu, místo toho to nechá na něm. Upřímně doufá že Shikimu dojde že Akemi jim existenci Mangekyou Sharinganu zatajila úmyslně a že ji o něm nic nepoví, nerada by aby pak někdo z nich kvůli té síle byl ochotný se vystavit tak velké tragédii aby probudil svůj Mangekyou Sharingan. *
Temari: *Když jí vyzve aby promluvila a řekla co ví. Začne slovem, které použili oba dva před ní.* Prokletí… *Na chvíli se zamyslí a donutí zklidnit vlastní mysl. Neví sice pořád, co má od zdejšího setkání očekávat. Ale rozhodne se svou důvěru vložit do laskavých slov Raikage.* ...to je to co jsem si poprvé myslela. Protože se sharingan ukázal při neskutečné bolesti, když jsem chtěla umřít. *Pak se pokusí vybavit si slova své starší sestry.* Mayu mi řekla, vše co jste řekla vy jí sama Raikage-sama. Kromě toho, že mohu vidět útoky pár vteřin než přijdou má víc šikovných schopností. Dokáže prolomit jakékoliv genjutsu a pak má tři konečné fáze. Nazývají se tomoe a určují sílu uživatele. Dál se prý vyvíjet nedají. *Doufá, že na nic co jí Mayu řekla nezapomněla.*
Shiki: bývalý chikage *opravil Akemi, přičemž se následně posadil na sedačku ze svého leže a promnul si své oko aby se mohl lépe rozhlížet.* Nevím ještě se rozmyslím, zda ji ublížím nebo ne *Pokrčil rameny.* Spíše mě zajímá co dokázala zjistit tady Temari o Sharinganu jako takovém. *Přesunul zrak z Akemi na Temari* Tak povídej *Vybídnul ji následně, čekajíc na to co jim poví.*
Akemi Doku: Ah prokletí bude asi lepší slovo. *Poví Akemi a podívá se na Temari a všimne si té její rozrušenosti kterou se sice Temari snaží maskovat ale marně. *Nemusíš se ho bát, nic ti neudělá. *Poví ohledně toho a dál to nechá nyní v režii Shikiho navíc věří že i on si je vědom jejího „strachu“ díky tomu že bude schopen slyšet její zrychlený dech a podobně, hold někdo tu má výhody zvířecích vylepšení a někdo zase ne. *Tak teda to prokletí, tento člověk je Chikage a může ti o Sharinganu říct pár věcí vzhledem k tomu že se tím nějakou dobu zabýval nebo jak bych to nazvala.
Temari: *Když Raikage promluví ohledně čelenky, tak okamžitě napraví vlastní chybu. Pomalu sáhne do pouzdra na noze a vytáhne čelenku, kterou si připevní na čelo. Podle ní je to momentálně to nejlepší místo k napravení chyby, kde bude dobře vidět. Na verdikt ohledně trestu automaticky odpoví.* Jak říkáte Raikage-sama. *No podle Temari z toho vyvázla docela lacině. Pomáhat policii jí nevadí. Alespoň bude moci zmlátit s trochou štěstí pár úchyláků a podobných stvůr. Jenže když promluví Raikage ohledně sharinganu, prudce zvedne hlavu. V očích má zmatek i výčitku zároveň.* “Ona mu to řekla? Počkat, on je to Shiki! Proč?!” *Pokud se jí tahle situace nelíbila před tím, pak jí tu nyní drží jen okovy zodpovědnosti Raikage. Nebýt jí, nejspíš by odtud co nejrychleji zkusila zmizet, nejspíš marně. Přesto jejich rozhovor nenaruší žádným slovem, neboť nebyla tázána a pomalu opět sklopí hlavu. Zvláštní je, že Shiki pojmenoval Sharingan stejně, jako to poprvé udělala ona samotná když ještě nevěděla co to je.* “Prokletí… ano bolestivé a plné bolesti.”
Shiki: *Zasmál se* Hmm zajímavé *Dodal tak nějak na vše, přičemž se mu však příliš zvedat nechtělo a tak zůstával ležet tak jak doteď, přičemž i zavřel své oko.* Dar? *Zopakoval po Akemi, přičemž to položil spíše jako otázku.* Nemyslím si, že je to dar, ale spíše něco jiného.. Jak to pojmenovat? *Vypadalo to možná, jako kdyby mluvil sám se sebou, leč vlastně komunikoval s nimi* Je to spíše prokletí s velkými oběťmi, než nějaký dar.. Tedy pokud mluvíme o Sharinganu. Pokud o něčem jiném, tak nemám tušení o čem
Akemi Doku: Dokonce ani Oinin nesmí chodit s maskou po vesnici to přísluší pouze Rootu a Anbu, Oinin může mít masku jen během mise ale tady Temari je pouze v zácviku. *Pronese Akemi aniž by se dívala na Temari nebo Shikiho a poví to spíše tak jakoby vyčerpaně (trochu) a stále se dívá na strop ale pak zavře své levé oko. *Temari tuším žes byla na misi ale čelenku sebou máš nosit všude a to jak ve vesnici tak i mimo, doufám že tohle bylo poprvé a naposledy nicméně tohle je Shiki Toyokazu učila ses o něm na akademii jako ostatní děti. *Nicméně stejně bude potřeba abych tě nějak potrestala tak za trest si vezmeš příští týden na tři dny noční hlídky na ulicích a pomůžeš tak policii Kumogakure, sice to je jejich práce ale tak dostaneš to ty. Hlídky začínají v 18:00 a skončí ti v 6 hodin ráno. *Poví a pak se usměje. *Shiki tak začni, pověz ji že víš o jejím daru.
Temari: *Když prochází dveřmi, tak si stáhne kápi na záda a masku sundá. Automaticky pozdraví a pak stejně jako vždy v přítomnosti Raikage před ní poklekne na jedno koleno. Sklopí hlavu a mlčí dokud nebude vyzvána.* “To mě sem volá kvůli nějakému cizinci?” *Tahle situace se jí ani trochu nelíbí. Kdyby šlo o to, že hledá pomoc, měla by Raikage sama přeci jen mnohem lepší shinobi na výběr a nevolala by právě jí. Pak jí však vyruší se zamyšlení poznámka o čelence.* “Zatraceně! Raikage mě zabije.” *Temari polije studený pot. Ví co se má a tak. Nebýt toho Anbu se zprávou tak by si jí bývala nasadila před dohledem stráže u brány. Jak jen mohla zapomenout. Trochu se za svou chybu stydí a má na sebe zlost. Vlastně i na toho cizince, co to ještě musel vyslovit před Raikage nahlas. Nejradši by mu jednu pleskla bonzákovi starýmu! Ale ovládá se a mlčky čeká na trest, který určitě přijde.*
Shiki: *Když dorazí Temari dovnitř, jen lehce zvedne hlavu. (leží stranou k temari, kde má oko zakryté páskou) z důvodu aby se na ni mohl podívat a jen tak lehce ji přejel pohledem, kdy v jeho azurově modrém oku byla zužená zornička jako u kočky, která je na světle.* Koukám, tu máte celkem belevolenci k oděvům ohledně Shinobi.. žádná čelenka.. maska aniž by byla anbu.. nebo je snad oinin? *Otázal se spíše řečnicky. Bylo to takové to, že jeho slova bylo spíše myšlení nahlas. No hlavu položil zpátky, přičemž si pod ni dal ještě ruku.*
Akemi Doku: *Anbu doprovodí Temari rovnou do kanceláře a nenechá ji na chodbě a tak Akemi zvedne zrak ke dveřím ve kterých se ocitne zahalená dívka v plášti s kapucí a ještě maskou. Pokud jde o Anbu u těch se to dá chápat ale v případě Temari to je spíš znak špatného vychování a je to velmi neslušné a tak se Akemi podívá na Shikiho. *To je ona. *Poví a radši se zaboří do svého křesla a zrak přesune ke stropu a zkouší využít toho krátkého okamžiku k odpočinku. *
Temari: *Zrovna se vracela domů se splněným úkolem z mise. Když jí zastihl Anbu od samotné Raikage. Trochu jí překvapilo, že ani nepočkali až se vrátí. No nejspíš půjde o něco důležitého. Lehce se zamračí a srovná si svitek, který má přehozený přes rameno.* Jdeme! *Prohlásí rozhodně a vyrazí v doprovodu Anbu jak nejrychleji zvládá. Bojí se, že se něco stalo některé z jejích sestřiček. Nebo ještě něco horšího ve vesnici. Ale znát to na sobě nedává. Navíc má na sobě opět ten černý plášť se vzorem rudých květů s kápí staženou do tváře. A navíc na tváři masku masku podobné jakou má její doprovod Anbu. S úzskými štěrbinami aby zakryla oči, ale chybějící dolní části aby v případě potřeby nebyla limitována používáním elementů. Netrvá dlouho a proběhnou bránou, aby se za nedlouho poté objevila v čekárně u Raikage. Anbu nejspíš odejde oznámit její příchod všem uvnitř. A tak jí nezbude než čekat, až jí Raikage pozve dovnitř.*
Shiki: *Přikývl na souhlas a se zavřeným okem dále pokračoval v lezení. Možná by si mohl nechat dát další tetování? Těžko říci. Zatím měla všechna důvod a pro další ho zatím neměl.* Nene děkuji, nic si nedám *Odpověděl na její nabídku, přičemž nic moc neříkal. Přemýšlel co se tak v tom světě děje, jelikož všechno mizí, neco vybuchujem.. A on snad ani nemá žádného bomboveho kamaráda. Vlastně z jeho ročníku, nebo z těch se kterými se kamarádil jako malý, žila už jen jeho sestra a ta též skrytá pod jinou identitou. *
Akemi Doku: Fajn nevidím v tom problém. *Akemi se zvedne a odejde za dveře kde je několik Anbu a jednoho z nich pošle pro Temari a že ji má přivést přímo k nim což by mělo zabrat takových 20 minut maximálně než ji přivede. Pak se samozřejmě vrátí na své místo do svého příjemného křesla když Shiki se roztáhl přes celej gauč. *Nedáš si něco k pití nebo k jídlu? *Zeptá se ho mezitím co Anbu pracuje na tom s Temari. *
Shiki: *Pokrci rameny* Mohl, ale záleží zda se mi ve finále bude chtít *Rekl spíše jako vtípek. No nejdříve si chtěl něco promyslet. Každopádně, když pronesla návrh na to, aby ji pomohl probrat další tomoey lehce se zamračil. Ano věděl jak na to, ale upřímně dobrovolně se mu něco takového dělat nechtělo. * Tak ji prvně zavolej a uvidíme
Akemi Doku: Neříkám že je špatné být zbraní. *Zareaguje na to že Shiki bude radši zbraní než dovolit aby ve válce umřelo několik tisíc lidí když on tomu může vlastně zabránit. *Čelenka nic neznamená ale řekněme že najdeš Ninju který nikam nepatří a je takzvaně nezařazený a bude se chtít dobrovolně přidat do tvé vesnice tak v tom případě ano. Víme že nejde abys přišel za nějakým Ninjou a řekl od teď patříš mě a myslím že jsi dost inteligentní abys věděl že takto to nemyslím tak nevykládej hlouposti dobře? *Nakonec to Shiki naštěstí stejně uzavře a za to je Akemi ráda už ji nebavilo se v tom rýpat. *Další je že bys do mne mohl implantovat ten Sharingan který jsi mi dal když jsi tu byl posledně a další je Temari Hayo, jedna z dívek co má Sharingan ale stále disponuje jen jednou Tomoe tak zda bys ji v tom nemohl trochu pomoct? Trochu ji postrčit správným směrem? Nebo pokud chceš může ji poznat to je na tobě.
Shiki: Zajímavé *Pronesl jako první slovo po jejim proslovu* Zbraň jsi jen v případě, že ji ze sebe udělat necháš *Pousmál se* Upřímně radši budu zbraň, než aby museli umřít tisíce lidí například ve válce, když je přitom můžu ochránit *Dodal. Ano tohle byla dvousecna zbraň, jelikož tu zase bylo to, že ninjove na druhé straně jsou též bytosti. Každopádně po jejím prirovnani tělo a jinchuuriki se pousmal* Takže když najdu shinobiho, který ztratil svou čelenku, dám mu čelenku ketchu tak už nepatří pod svou vesnici, ale pod ketchu? Protože takto to popisuješ. Hachibi byl z mé strany peceten z důvodu, že zaútočil na ketchu. Jinak bych ho nehledal a nechal ho být *Pokrčil rameny a vpodstate si tím sám pro sebe ukončil téma. Stejně to řešení nemělo. I kdyby si Hachibiho chtěl vzít zpátky, musel by zabit malou holku... Radši počká až vyroste aby mohl zabít dospělého člověka a ne dítě. Každopádně zavřel opět oko* A co jsou ty další věci o kterých chceš mluvit?
Akemi Doku: Sice to je bytost ale Ninjové jsou taky bytosti a jsou potřební, každý z nás je lidská nebo jiná bytost a současně i zbraň a já nebo ty nejsme výjimkou. *Poví Akemi klidně a upřímně. *Můžeš se tomu vyhýbat jak chceš ale pro své lidi nejsi nic víc než jen někdo kdo jim dal možnost žít ale nyní jsi pouhou zbraní stejně jako já. *Akemi tomu opravdu věří, každý má dvé tváře kdy jedna z nich je normální člověk ale ta druhá je voják neboli zbraň. *Kuchiyose jsou taky živé bytosti a vsadím se že jsi aspoň jednou nějaké z nich použil jako svou zbraň. Každopádně řeknu to takto, jak říkáš ty Bijuu nejsou zbraně ale živé bytosti a tím pádem vlastně Hachibi nepatřil nikomu když se zjevil v Zemi Blesku a tak jsem ho mohla zapečetit bez nějakých výčitek že ho někomu kradu protože nepatří nikomu, pokud by byl stále v těle tvé dcery to by byla jiná leč nebyl v ní. *Akemi fakt nemá náladu tu zdůvodňovat proč ho vzala. *Stejně tak před vámi patřil Suně a tak by se dalo říct že patřil Sunagakure ale nepatří nikomu pokud není v Jinchurikim.
Shiki: *Poslouchal si její příběh. Byl opravdu zajímavý a vzrušující stejně tak jakk srani při průjmu. * Hmm *Zamrcel * Nic ohledně toho nevím, nebyl jsem pořádně přítomen v civilizaci. *Zareagoval na její otázku, než se zhluboka nadechl a vydechl. * Poprvé to zní, jako kdyby jsi Bijuu brala jako zbraň... Přičemž jsou to normální bytosti, jako já nebo ty... *Začal tak nějak se svou přednaskou, přičemž pootevrel lehce oko* Načež Kumo surne potřebuje Bijuu tak si vezme Bijuu jiné vesnice, která ani netušila kde vlastně je jelikož, jak říkáš zmizeli... Chápu to správně? *Zeptal se ve výsledku na shrnutí, zda správně pochopil logiku... Nutné potřebujeme bijuu tam ho vezmeme někomu a budeme hrát že je to cajk*
Akemi Doku: Takže jako první bych asi měla říct že jsem až nedávno zjistila že jeho předešlým Jinchurikim byla tvá dcera ale asi začnu tím jak se to stalo, takže prostě mi bylo podáno hlášení že se na území Země Blesků nachází dvě Bijuu chakry a když jsem tam společně s Anbu a dalšími Ninji dorazila našla jsem tam dvojici spících Bijuu. Jedním z nich byl Hachibi a druhý byl Nanabi kterého si ale ihned poté odnesla Naomi ale tak asi bych ještě měla zmínit že tam byl vzkaz který zněl takto -> vaše mazlíčky vám vracíme. *Akemi na okamžik přestane aby trochu promyslela jak pokračovat. *Nicméně než se Hachibi probudil nechala jsem ho zapečetit, ráda bych řekla že z důvodu aby se neprobudil a nezačal běsnit ale je v tom i to že Kumogakure Bijuu dlouhodobě postrádá a tak ho potřebujeme, nicméně mám podezření že to náhlé zjevení Hachibiho a Nanabiho má co dočinění z ostrovem protože se mi doneslo že časově ve stejný moment kdy se u nás Bijuu zjevila beze stop zmizel Toshiro Yuyake a tak je možní že to stejné se stalo i tvé dceři Shizuce, co se s nimi stalo dále už netuším na ostrov jsem nešla a nikdo z mých lidí tam snad tuším ani nebyl. Takže pokud víš něco co já ne tak prosím.
Shiki: *Trošku se v mysli udivi ohledně dívek se Sharinganem, protože je to dosti zajímavé, že hned tři parchanti mají sharingan. No že by z toho bL nějak příliš nadšený se říci nedalo, stejně tak i ohledně Hachibiho. O tom, že ho má dívka z Kumo věděl už od chuninskych zkoušek, ale nějak nedokázal zjistit proč, no naštěstí se ještě nerozhodl co udělá, zda to bude řešit nějak více nebo normálně. * Poslouchám *Zareagoval po chvíli tichá aby si mohl Akemi vyslechnout*
Akemi Doku: Tak nejdřív bych se chtěla chvilku pobavit o třech dívkách z naší vesnice co mají Sharingan, pak bych ráda navázala na téma implantace toho oka cos mi dal a nakonec tu je téma co bude důležitější než vše předtím a to je Hachibi. *Poví a pak se ve svém křesle narovná a opře se rukami o stůl které položí na jeho desku aby se mohla podívat pozorně na Shikiho protože nemůže vědět jak na tohle bude reagovat a upřímně ráda by to s ním vyřešila než to ignorovala. *
Shiki: Tsss *Utsknul* to bych se měl urazit "Dodal následně, načež se na její výzvu přesunul ke gauči, na který se vylepil do stavu lezmo na zádech. Pravděpodobně mu však z gauče precuhovaly nohy, ale to ničemu nevadilo. * I cem semnou chceš mluvit? Nebo spíše proč jsi mě pozvala? *Zeptá se a jelikož má obličej směrem ke stropu tak se chvíli dívá na strop, načež zavře oko a jen poslouchá. Ono i kdyby byl v nebezpečí, s jeho sluchem bez problémů uslysi pohyb utoku*
Akemi Doku: *Jako stopařka sice dokáže cítit chakru ale moc to nepoužívá pokud je v Kumogakure, proč by to taky dělala že? Spíš si periferně všimla na krátký okamžik toho víru ze kterého poté vystoupil Shiki protože tu bylo tak krásně dokonalé ticho a Shikiho potichý příchod ji stejně připomněl na co zapomněla a tak si položí ruce do dlaně a tak zůstane asi dvě vteřiny a pak se zaboří zády do svého příjemného křesla a zrak upře směrem kde je Shiki kam se i na svém otočném křesle natočí. *Ahoj, budu naprosto upřímná mám tolik papírování že jsem na tebe zapomněla ale to nevadí aspoň jsi mě vysvobodil z toho utrpení, posaď se. *Poví a ukáže na gauč v jednom rohu její kanceláře. *
Shiki: *Nacházel se v Zemi horkých pramenů, kde akorát prohlížel kráter co tu byl. Chtěl se podívat, zda třeba jeho rodinný dům, nějakou náhodou nezůstal na místě nepoškozený. No očividně takove štěstí vůbec neměl. Nebylo to zrovna příjemné, takový pohled na jeho rodiště, kde vyrůstal a teď je tam prostě jen díra. Každopádně to, že měl jít dnes za Raikage věděl, leč s ní debatovat o sharinganu, tudíž mu nedělalo problém se tam přemístit, jelikož to znala. Kdyby ne, samozřejmě by se nepremistil. Každopádně využil tedy Kamui, kdy se přemístil přímo do kanceláře Raikage. Do takového rozku kde není moc vidět. Zároveň mu i z oka zmizel sharingan. Na sobě měl klasický volné černé tepláky, bílé tričko s krátkým rukávem, které mu akorát odhalovalo tetování od ramen až po prsty. Na hlavě čelenka Ketchugakure, nasazena že sikma aby zakryvala jeho oko se shari rinneganem. Díky tomuto nasazení však zakryvala čelenka i pečeť Byakugo no In*
Akemi Doku: *Za poslední dobu se událo dost věcí, jednou z nich je například to že se na území Země Blesků zjevila dvojice Bijuu -> Nanabi + Hachibi, s tím že Akemi nechala Hachibiho zapečetit do jedné mladé Kunoichi a Nanabiho si vyzvedla královna Sora no Sato (Naomi Yuyake). Ne že by ji Nanabiho chtěla vydat ale Akemi moc možností neměla a do křížku se Sora no Sato se ji prozatím nechce. Nicméně pak tu ještě bylo zničení Yugakure a tím pádem se vyškrtla jedna Hlavní Vesnice a pak ještě samotné záhadné zmizené samotného ostrova. Nyní se nachází u sebe ve své kanceláři v sídle Raikage oblečená v nějakých příjemnějších věcech protože nemá fakt dneska náladu na to být vyfintěná když stejně celej den tvrdne v kanceláři a musí podepisovat a rozesílat různé dokumenty stejně jako je zakládat a podobně. Ne že by ji to neslušelo ale není to nic slavnostního prostě černé tílko a nějaké krátké kraťasy. Pravé oko zavřené zatímco vše sleduje tím levým a na čele má pečeť Byakugō no In. Má dneska dorazit Shiki kterého si nechala zavolat protože ji nedávno jeden její Ninja oznámil že Hachibi byl kdysi v Ketchūgakure což i věděla ale co nevěděla je to že Jinchuriki byla dcera Shikiho a tak to s ním Akemi chce vyřídit a v klidu si o tom promluvit než udělá nějakou hloupost což by jako rodič udělat i mohl. Upřímně Akemi je ale tak moc zavalená prací že ani neví že to má dorazit právě dnes. *
---: ---
Aishi: *Dále pokračuju v tréninku a snažím se ho ignorovat. Ve chvíli, kdy ke mě dojde, tak se na něj otráveně podívám.* Hej, o co ti vlastně jde? Chceš mě naštvat? Já nemám důvod se tady s tebou prát, takže si jdi zase po svém, *řeknu mu a ještě chvíli se na něj dívám. Nakonec si jen povzdechnu.* 'Hmm, mám takový pocit, že jsem asi pro dnešek už dotrénovala,' *pomyslím si otráveně a poté se pomalu rozejdu směrem k východu z tréninkového pole.* Měj se děcko, *řeknu mu jen a poté zmizím v ulicích, protože jsem na něj opravdu dneska neměla náladu a taky mi zničil náladu na trénink, takže nejlepší možnost pro mě byla jít domů a v klidu si tam číst a doufala jsem, že mě už nebude pronásledovat, protože jsem nevěděla, jestli bych mu už náhodou neublížila.*
Yuki Shiro: *Sledoval jí a její přeměnu vytahování co všechno umí..* Kdyby ti tak mohla dát ránu. *Ozve se ironické ušklíbnutí.* Asi bych to měl jít zkusit *zasměje se* když jsem ti tak otravný ale nemyslím si že jsi dost silná aby jsi mi ublížila *zazubil se na ní to mluvil spíše o jejich svalech než schopnostech. *Bayko *Ozve se přitom lehce zvedne ruku aby jí lehce zamával zatím co jeho druhá pulka byla už na odchodu ironické rozloučení Od Shira by přeci nemohlo chybět.*
Aishi: *Zruším Henge a podívám se na něj.* 'Bože nechce jí někam jinak,' *pomyslím si trochu otráveně.* Ne jen jsem ti chtěla předvést, jak jsi otravný, *řeknu mu.* Tobě to snad může být jedno co budu dělat, ne, *řeknu mu. Následně složím několik pečetí a poté se vedle mě objeví tři kloni. (Bushin no Jutsu)* 'Hmm, myslím, že to celkem jde,' *pomyslím si a v duchu se pousměju,* Co kdyby jsi ty sám šel trénovat nějaké techniky, jestli máš někdy v plánu stát se ninjou, *řeknu mu.*
Yuki Shiro: *Chvilku jí jen tak poslouchal přičemž si rukou zajel do vlasů a potichu vydechl rukou si prohrábl své šedivé vlasy a s vydechnutím promluvil.* Se ti až tak líbím že chceš vypadat jako já ? *uchechtl se ale nějak moc mu to nevadilo co by tak v jeho podobě mohla udělat? Něco ukrást nebo snad i něco horšího ? Nijak se nad tím nerozmýšlí.* To už jsi dotrénovala ? *usmál se pro sebe a hravě se porozhlédl kolem sebe a pak svůj pohled stočil zase k její malé nedůležité osobě.*
Aishi: Ach jo opravdu otravný, *řeknu mu a poté si ho pořádně prohlédnu.* 'Hmm, fakt mě začíná štvát,' *pomyslím si. Následně složím několik pečetí a proměním se v něj, takže vypadám úplně stejně jako on. (Kawarimi no Jutsu)* Tak fajn, když říkáš, že si můžeš chodit kam chceš, tak to vypadá jako kdyby jsi mě sledoval, když se mě držíš zuby nehty, *řeknu mu a dívám se na něj.*
Yuki Shiro: *zadíval jsem se na to jak leze nahoru, jednu moji část lehce zamrazi když ji vidí až nahoře) určitě bych to zvládl lépe jak ty (pověděl vážně a sebejiste v tom lehce zakašlal jako by vyjádřil ironický potvrzení toho co řekl protože jeho dvojce se bojí výšek.* a můžu si jít kam chci nepatří ti to tady (usměje se pro sebe.)
Aishi: *Když dojdu ke skále, tak poskládám několik pečetí a začnu se soustředit na svou chakru. Jak chci udělat první krok, tak se tam objeví opět onen kluk. Jen se na něj podívám a trochu si povzdechnu. Poté jdu dále.* Jo, už jsem se dostala až nahoru. Proč se ptáš? Bojíš se, že tam nikdy nevylezeš ty sám, *zeptám se ho a jdu dále. Když dojdu až nahoru, tak se trochu pousměju a pak seskočím dolů.* Co po mě chceš, že mě pořád ještě sleduješ, *zeptám se ho a dívám se na něj.*
Yuki Shiro: *z ničeho nic se mu ztratila i z Byakuganu protože, ho nedokázal ovládat tak jak by si přál. Říkala však že jde trénovat a směr kterým běžela mu napovídal kam asi tak běžela trénovat. Poté co došel do tréninkové oblasti, nenápadně procházel a sledoval ostatní mladý Shinobi dokud ji nenašel, zrovna při začínáni jejího tréninku. *Už jsi vylezla až nahoru? *ozve se ve chvíli kdy nohou šlapne na její tréninkovou plochu. Samozřejmě že ji chtěl vykolejil nebo jakkoliv rozhodit aby to pokazila a snad skončila taky na zadku jako on před chvílí. *
Aishi: *Když zahnu za roh, tak se rozběhnu na tréninkové pole, protože jsem s oním klukem ztratila celkem dost času. Jestli mě chtěl sledovat nebo, tak to mi bylo celkem jedno. Když po chvíli doběhnu na tréninkové pole, tak se začnu dívat okolo a celkem mě překvapí, že tam není moc lidí. Poté se rozběhnu kolem tréninkového pole, abych se trochu rozcvičila a následně si udělám několik dřepů a kliků. Když si myslím, že už jsem dost rozcvičená, tak se přesunu ke skále, která byla na druhé straně tréninkového pole, abych si procvičila Kinobori no Waza.*
Yuki Shiro: Drzá (odvětil si pro sebe pobaveně s menším ušklebkem, který už ale nemohla vidět, protože odcházela. V jeho hlavě probehla lehká konfrontace mezi dvojčeti, přitom se Yuki rozešel za ní chvilku před tím než zašla za roh* jsem zvědavý co ta blbka trénuje (zamumla si pro sebe a trošku popobehne aby ji neztratil, vždy když to vypadalo že už ji ztrácí aktivuje svůj Byakugan aby mohl vidět kam jde, ještě ho neumí ovládat na dlouho ani nějak přesne jen malé chvilky kdy se soustředí.)
Aishi: *Jen si znuděně povzdechnu, protože jsem na něco takového absolutně neměla náladu.* Fajn, tak jsi Yuki škvrně, *řeknu mu.* Chmm, já jsem Aishi, *řeknu mu.* Promiň, ale nemám čas se tady dohadovat s někým, kdo má chování řeznického psa, musím jít trénovat, *řeknu mu a následně se pomalým krokem rozejdu k tréninkové oblasti.* 'Ach jo, pěkně otravnej kluk, doufám, že mě nebude sledovat,' *pomyslím si a následně se pomalu vydám na cestu směr tréninková oblast.*
Yuki Shiro: Na zemi už sedím od našeho setkání. (ozve se ironické odvetěni.) Nejsem škvrně a jsem Yuki! (odvětil trochu chladně od tažitě. Na svoje ironické narážky nijak nereagoval snažil se nedat najevo, že by s ním bylo něco špatně, proto jeho Ironické chování zapojuje do své originální osoby, protože Shiro si občas jen tak drze vyskakuje, ale na to jsem zvyklý..) je slušnosti říct své jméno jestli že chceš vědět jméno někoho jiného*zněl jako by ji karal a poučoval jako by se snažil vypadat chytře a dospěle.)
Aishi: *Mlčky sleduju onoho kluka a nic neříkám na jeho slova.* Hej, nebuď drzej, nebo by se ti taky mohlo něco stát, třeba by jsi mohl skončit rychle na zemi a to by se ti asi nelíbilo, *řeknu mu naprosto milým hlasem a ještě se na něj usměju.* Jak se vůbec jmenuješ škvrně, *zeptám se ho a dívám se na něj.* 'Ach jo mám takový pocit, že z toho kluka udělám náhradní díly,' *pomyslím si a čekám na jeho odpověď.*
Yuki Shiro: Tady vybíhá z rohu domu a je na hlavní nevidíš *odvětí ironický.. V zápěti se podívá na dívku pro sebe protože jak odvětil ironickým tónem tak se lehce pohlédl za sebe. Když opět pohlédl na dívku před sebou po ironií nebyla ani stopa.) já snad můžu za to že se tady prochaziš s hlavou oblacích? *vydechnu otravene s vážnou tváří. Přeci jen Yuki je ještě 6lete děcko co má svůj vlastní svět a pozor rozhodně na dění kolem nedává.. Slečna samozřejmě byla i o něco výši než malý Yuki, no jeho výchova rostla sama s jeho věkem, i přes to že měl babičku, která se o něj starala jak mohla nestačila na tohoto mladíka, ještě když milá své mise a práci pro vesnici.* Drzá holka (zavrči si pro sebe potichu skoro neslyšně.)
Aishi: *Bylo další pěkné ráno nebo dopoledne? Spíše ráno, protože poslední dobou jsem se naučila vstávat celkem brzo, abych mohla trénovat na geninské zkoušky. Rozespale jsem se rozešla ke skříni. Vytáhla jsem si černé tričko s červenými rukávy krátkými a černé kraťasy. Následně se vydám do koupelny, kde si dám sprchu a provedu ranní hygienu. Poté se opět vrátím do svého pokoje, kde po sobě uklidím a pouzdry na zbraně se vydám dolů do kuchyně, kde už na mě čekala snídaně.* Zajímalo by mě, kdo dneska chystal snídani, jestli Temi nebo Mayu, *řeknu jí a následně se pustím do snídaně. Po jídle po sobě uklidím nádobí a pomalu se vydám do ulic Kumogakure. Jak se tak procházím a přemýšlím, zda jít trénovat nebo do mě najednou vrazí nějaký kluk a ještě na mě začne být drzý, že je to má chyba.* Hmm, jak jako je to moje chyba, já šla normálně po cestě a ty jsi do mě vrazit, *odpovím mu celkem naštvaně a prohlížím si ho.*
Yuki Shiro: (už z rána když jsem vstal to vypadalo na obyčejný každodenní den. Yuki v noci neměl moc dobrý sen to ale nikdy, jako vždy se vzbudil do prázdného domu, kde po nikom nebyla ani stopa. Nejdříve jsem prošel prázdnou chodbou a další místnosti do kuchyně. Obyčejně jsem si vzal svou připravenou sninadi co mi připravila babička, která už ovšem byla na nějaké misi a já zase dravil den sám.. S jedním jistým vědomím že úplně sám nikdy nejsem. Náhle jsem vybehnul že dveří na ulici přičemž jsem vrazil do o něco starší a vyspělejší dívky, samozřejmě jsem skončil na zadku.) AU neumíš dávat pozor na cestu? (zamumlá otraveně jako by za to mohla dívka před ním do které on vrazil.)
---: ---
Mayu: *Mayu se probudí uprostřed noci, díky děsivému snu který se jí zdál proto si sedla na postel a snažila se to rozdýchat zatím si levou rukou utírala pot z čela který jí stékál.*"nemůžu uvěřit že to byl jen sen.. Tak reálné.."*Mayu pořád nemohla uvěřit že to byl jen zlý sen, ale vše zlé jednou končí. Mayu se rozhodla že si půjde opláchnout obličej studenou vodou a proto šla do kuchyně, před tím než tam došla si všimla jedné zvláštní věci a tou bylo že její sestry nebyly v posteli což bylo divné.*že by udělali nějakou večerní akci zase?? By bylo normální.*Řekla do prázdné místnosti, když už byla v kuchyni tak šla rovnou k dřezu aby si mohla opláchnout obličej ale než k němu stihla dojít tak po něčem uklouzla a bouchla se do hlavy o zem.*auuu co too??*Mayu se pomalu sbírala ze země a držela se jednou rukou za hlavu, byla trošku otřesená z pádu ale nejspíše to nebude nic vážného když ovšem došla k dřezu a chtěla si pustit vodu tak si teprve všimla že její bílé tričko je celé červené přesněji její rukáv a bok pravděpodobně budou i záda.*krev? Kde se vzala? Není možné aby to bylo z toho pádu tak vážné to není ne?*Mayu se tedy koukne na zem kde je spousta krve v tu chvíli se jí zatají dech.*haló??*zavolá přes celou kuchyň ale nikdo se neozval.* Co to do prdele je?*zeptala se sama sebe a šáhla po kuchyňském noži a hodlala zjistit co se tam děje, proto nejdříve opustila kuchyň a pomalu jde do obýváku, když pomalu otevře dveře tak se snaží nějak nenápadně a jen kouká škvírou která se pomalu zvětšuje."zatím nikdo naštěstí."*Když otevře dveře dokořán tak tam nikdo není což si Mayu docela oddechne a zavře dveře do obýváku a začne prohledávat dům, když opět šlapne do kaluže krve.*Co se tu säkra děje...*Mayu má větší a větší strach když v tom uslyší velkou ránu jako by někdo poskočil oknem, Mayu sevře pevněji nůž který drží v ruce a jde se podívat pomalinku co se děje, otevře dveře odkud slyšela ránu a vidí tam osobu, když jí uvidí lépe tak dostane obrovský strach, jelikož tam stojí osoba která má v těle 3 zabodané Katany a useknutou ruku.*"kurva kurva kurva.*Mayu se snaží pomalu vycouvat pryč, ale osoba si jí všimne a pomalu k ní jde, čím více se blíží tím je jasné že je už dávno mrtvý.*mám zbraň!! Běž pryč!*Mayu se snaží odehnat osobu ale ta se nelítostně blíží a aby toho nebylo málo Mayu opět uklouzne po kaluži krve která tam už byla, nůž který držela pustila a osoba která se rychle blížila na ní skočila, nebo spíše spadla něco takového, levou rukou dala před sebe aby si ho udržela od těla, osoba se jí snažila pokousat nebo to tak aspoň z jejího úhlu vypadalo, druhou rukou se zatím snažila dosáhnout na nůž který jí upadl v moment kdy ho popadla se jí osoba zakousla do ruky a Mayu zařvala bolestí ale nezastavilo jí to aby pravou rukou bodla osobu do hlavy, ta okamžitě přestala dělat jakékoli pohyby a dokonce i s tím že se jí zakousla do ruky, prostě byla mrtvá, stěží osobu odvalila od sebe a sama nevěděla co dělat, nevěděla co se děje a proč se vůbec něco takového stalo, každopádně její zranění nebylo hezké proto se snažila najít lékárničku aby si to vyčistila a obvázala.*kde jsou všichni sakra??*Mayu skončila s ošetřením a opět šla k mrtvole která na ní útočila.*nevím co se to děje, ale tohle není normální.*Mayu si vytáhla z mrtvoly 2 Katany, a utekla rychle ven, ale tam to nebylo o moc lepší, spousta domů hořelo, dokonce teď začala slýchát strašně křiky které se ozývali/y (teď si nejsem jistý sám sebou xD) každopádně takových osob jako ten co napadl Mayu bylo hodně a útočili na nevinné lidi.*nevím co se to děje, ale musím někomu pomoct.*Mayu se rozběhla k nejbližšímu domu. Najednou se prostě vzbudila a koukala kolem sebe.*"opravdu to byl sen?"*Dýchala rychle a pro jistotu se kouknula na svou ruku která byla v pořádku a v ten moment si oddychla.*tyhle sny nesnáším.*Řekla si potichu pro sebe, jelikož byla strašně unavená tak si opět lehla a mohla spát, trvala malá chvilka a opět usnula.*
---: ---
Renji Narimachi: *Dokud byl Renji v Kumo, chtěl využít času k tomu, aby se porozhlédl po městě. Šel do oblasti, kde se dříve konaly obchody a trhy. Když tam došel, docela se udivil. Nebylo tam moc obchodníků, kteří by nabízeli své zboží. Něco ho ale zaujalo, byl tam stánek, který si Renji vůbec nepamatoval.* ,,Změnilo se to od té doby co jsem tady trávil tolik času. Snad alespoň k lepšímu." *Renji vstoupil do obchodu, pozdravil a zjistil, že je to obchod, ve kterém se prodávají barvy.* ,,Páni, šlo by zkombinovat tyhle barvy s technikou mého klanu ?!" *Renji si prohlédl barvy. Renji si vybral barvy. Modrou, zelenou, hnědou,bílou, nakonec si všiml ještě jedné barvy, která ho upoutala, byla to fosforeskující barva. Poté je položil na pult, zaplatil. Poté si je zapečetil do pečetí, které měl na zápěstí. Poté se Renji vypravil domů. Když přišel, musel pořád přemýšlet nad něčím co ho napadlo.* ,,Co by se stalo, kdybych použil techniku ​ningyō o tensō na neživou hmotu ?" *Renji si pak vzpomněl, jak na něho jednou vybafla Kami s loutkou. Vysvětlila mu tenkrát, že jde o techniku tenseiganu. Jedinou techniku, kterou si s tím dokázal spojit byla právě tato. Hned když mu to došlo, šel opět do města a sehnal si pár loutek. Přemýšlel i nad vlastními výtvory, ale to by trvalo o podstatně déle. Když přišel, vyskládal ne po svém bytě. Přišel k první loutce. Na dlani vytvořil malý orb, který vyzařoval modrozelenou barvou. Vložil ho do první loutky a ta jako kdyby ožila.* ,,Zvláštní, představoval jsem si to trochu jinak." *Renji to pak zopakoval ještě 14x, takže si dohromady vytvořil 15 takových loutek. Každou z nich pak zapečetil do svitku.* Nevěřil jsem, že to bude fungovat a ještě k tomu to bude takhle jednoduché. *Když to Renji dodělal. Vydal se na tréninkovou oblast, kde pak trénoval své taijutsu, ale hlavně taky své reflexy. Po krátkém tréninku, který Renji absolvoval, se rozhodl zajít ještě na něco k jídlu. Už delší dobu měl chuť na ramen, ale chuť na maso s tím dost válčila. Chtěl víc masa, než kdy v ramenu měl. Ale teď měl odměnu za zabití Sayi, mohl si něco takového úplně v pohodě dovolit. Renji se tedy vydal do jedné vyhlášené restaurace v Kumo. Nebyla to žádná pětihvězdičková restaurace, takže mohl jít normálně oblečený. Když přišel, restaurace byla téměř prázdná. Renji se trochu podivil, protože si pamatoval, že zde bylo pořád obsazeno. Usadil se tedy ke stolu a objednal si speciální ramen a extra velkou porcí masa. K tomu si dal nealkoholické pivo. Nechtěl pít, protože nevěděl, jestli nedostane nějakou misi, aby byl tedy fit na další den.* ,,Už abych byl zase u Shizuky, nikdy bych neřekl, že mi bude tak chybět. Je prostě úžasná " *když Renji dojedl, zaplatil a nechal tučné dýško, byl totiž s obsluhou i jídlem velice spokojený. Renji pak tedy odešel domů. Umyl se, před spaním si ještě lehce zacvičil, aby si trochu zlepšil fyzičku a jeho tělo si drželo sílu. Poté si lehnul do své postele.* ,,Už je to tak dlouho, co jsem ležel ve své vlastní posteli. Stejně se tu leží nejlépe ze všech postelí, nemá to jen na to, když ležím vedle Shizuky." *Netrvalo to dlouho a Renji usnul.*
---: ---
Renji Narimachi: *Dokud byl Renji v Kumo, chtěl využít času k tomu, aby se porozhlédl po městě. Šel do oblasti, kde se dříve konaly obchody a trhy. Když tam došel, docela se udivil. Nebylo tam moc obchodníků, kteří by nabízeli své zboží. Něco ho ale zaujalo, byl tam stánek, který si Renji vůbec nepamatoval.* ,,Změnilo se to od té doby co jsem tady trávil tolik času. Snad alespoň k lepšímu." *Renji vstoupil do obchodu, pozdravil a zjistil, že je to obchod, ve kterém se prodávají barvy.* ,,Páni, šlo by zkombinovat tyhle barvy s technikou mého klanu ?!" *Renji si prohlédl barvy. Renji si vybral barvy. Modrou, zelenou, hnědou a bílou. Poté je položil na pult, zaplatil. Poté si je zapečetil do pečetí, které měl na zápěstí. Poté se Renji vypravil domů. Když přišel, musel pořád přemýšlet nad něčím co ho napadlo.* ,,Co by se stalo, kdybych použil techniku ​ningyō o tensō na neživou hmotu ?" *Renji si pak vzpomněl, jak na něho jednou vybafla Kami s loutkou. Vysvětlila mu tenkrát, že jde o techniku tenseiganu. Jedinou techniku, kterou si s tím dokázal spojit byla právě tato. Hned když mu to došlo, šel opět do města a sehnal si pár loutek. Přemýšlel i nad vlastními výtvory, ale to by trvalo o podstatně déle. Když přišel, vyskládal ne po svém bytě. Přišel k první loutce. Na dlani vytvořil malý orb, který vyzařoval modrozelenou barvou. Vložil ho do první loutky a ta jako kdyby ožila.* ,,Zvláštní, představoval jsem si to trochu jinak." *Renji to pak zopakoval ještě 14x, takže si dohromady vytvořil 15 takových loutek. Každou z nich pak zapečetil do svitku.* Nevěřil jsem, že to bude fungovat a ještě k tomu to bude takhle jednoduché. *Když to Renji dodělal. Vydal se na tréninkovou oblast, kde pak trénoval své taijutsu, ale hlavně taky své reflexy.*
---: ---
Kishin Tago: *Krátce po té, co se Kishin stal geninem, dostal jeho první misi.* “Uhh, to si ze mně děláš prdel, moje první mise je chytání nějaké blbé kočky.” *Kishin si vzdechl, a začal se připravovat.* “Zajímá mě, koho by kočka tak moc nenáviděla, že by od nich utekla. Takže, kde že má být? Mám pocit že mi řekli v uličce Akamiwoobita. Eh, se do toho radši pustím, nahánět nějakou kočku po celý den by bylo moc otravné.” *Kishin, po dlouhé době psychické přípravy, se vydal do uličky Akamiwoobita, a začal hledat ztracenou kočku.* Čiči, čiči, kdepak jsii? Nedělej to těžší než to jee. “Takhle jí asi nenajdu, měl bych začít hledat malé prostory. Možná je v nějaké popelnici.” *Kvůli jeho nápadu začal hledat v popelnicích, jeho ruce smrděli po odpadcích, ale nepřestával, i když mu ten smrad hodně vadil* “Já asi vypadám jako nějaký bezdomovec… musím ji rychle najít, jinak bude moje reputace zničená. Sice mám ninjovskou čelenku, ale vesničani si stejně o mě budou myslet, že nemám domov.” *Prohledal všechny popelnice, ale žádná kočka tam nebyla.* “Takže, jak jí můžu najít teď? Možná se porozhlídnu na stromy.” *Podíval se do koruny stromů, a najednou jí uviděl, kočka která vypadala přesně, jak jí popsali.* Hej! Ty! Slez z toho stromu a poď ke mně, nebo tě budu muset donutit. *Když to dořekl, kočka seskočila, a začala od něho utíkat.* “No do prdele, to fakt nefungovalo.” *Začal běžet v typickém narutovském stylu, a naháněl kočku.* Mě neutečeš, jestli si to myslíš, tak si fakt blbá. *Konečně jí doběhl, a chytil ji do svých rukou.* Teď, jestli mi znovu utečeš tak tě budu muset zbít. To by tě mělo vysílit. *Sekundu po tom, když to dořekl, kočka mu poškrábala čelo, až začalo Kishinovi trochu krvácet, a znovu mu kočka utekla.* “Teď si dovolila až moc! Nedává mi žádnou jinou možnost, musím po ní jít bez soucitu.” *Kishin stál na místě, a začali mu škubat ruky a nohy, ne kvůli bolesti nebo nemoci, ale ze vzteku.* “Moje tvář. Doufám že z toho nebudu mít jizvu. Už teď jsem kočky neměl rád, ale jestli mi tohle zůstane, tak budu mít doživotní nenávist vůči kočkám.” *Kishin byl tak naštvaný, že začal fuňet, ale znovu začal kočku nahánět.* Teď mi opravdu neutečeš! *Konečně ji chytil, ovšem tentokrát ji nenechal jenom tak se v jeho náručí hýbat, ale trefil ji do krku dlaní.* Jestli se pokusíš o další škrábání, tak dostaneš mnohem víc, než jenom ránu do krku. *Kočce šlo na očích vyděť strach, dokonce se jí rozježili chlupy na ocase.* Takže, k policii s tebou. *Kishin odnesl kočku k policii, byl překvapený, protože se kočka nebránila.* “No konečně, dneska už nemusím nic dělat, super.” *Potom, co si toto řekl v hlavě, si šel vyzvednout svou odměnu.*
---: ---
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi má dnes další misi. Opět je z toho opravdu znechucená protože tentokrát má za úkol kompletně uklidit knihovnu, na druhou stranu je i ráda protože knihovna byla jejím druhým domovem, ale ta představa že jí musí uklidit kompletně celou je hrozná.*"naštěstí tam už nikdo nebude."*Katayanagi tam jde totiž v čase kdy je knihovna už zavřená, takže tam bude úplně sama, samozřejmě dostala klíč od knihovny, stejně jako od úklidové komory aby se tam mohla bez problémů dostat, normálně by to zabralo sotva dvě hodiny, ale jelikož už Katayanagi hodlá být pečlivá tak ví že to bude trvat dlouho. Když dojde do knihovny tak se rozhlédne kolem a na tváři má nasraný obličej.*"tak jo čim bych měla začít? Takže v rychlosti dám všechny knihy na zem a poté je budu dávat do komínků, s tím že je už budu dávat srovnané podle abecedy, abych už je tam pak rovnou mohla dávat."*Katayanagi se prokřupla kompletně celá a začala tedy pracovat, jelikož knih bylo opravdu mnoho tak se zdálo jako by to vůbec neubývalo, ale to Katayanagi vůbec nevadilo.*"tolik vzpomínek tady, tolik knížek kolik jsem si půjčila a kolik jsem jich tady přečetla."*Katayanagi se vrací spoustu vzpomínek na které ráda vzpomíná. Když už má všechny knížky na zemi a seřazené, tak si jde pro utěrku aby mohla ze všech polic setřít prach, což už nezabere až tolik času, nebo zabere ale rozhodně je to rychlejší, protože na toto nedává už takový důklad, ale nikdo by si stěžovat neměl.*"už se těším až půjdu domů a dám si pořádnou sprchu."*Katayanagi utírání prachu zabralo ještě necelou půl hodinu než byl všechen prach pryč nebo aspoň v rámci možností, když už I toto měla hotové vrátila knihy na svá místa toto jí opět zabralo dost času, ale Katayanagi si čas zpříjemnila chvilku zpěvem, sice zpívat neuměla tak dobře jak by chtěla, ale to vůbec nevadilo protože to nikdo neslyšel.*"opravdu ale opravdu už je to otravné a absolutně mě to nebaví."*zatěžovala si v hlavě a dál si dělala svoji práci, kterou po dlouhé době měla už taky splněnou.*"tak teď už jen umýt okna a vytřít podlahu nic těžkého."*Katayanagi si proto šla pro čistý hadr a kýbl s vodou a vrhla se na umývání oken, to ovšem trošku už odflakla, nebyly sice úplně nejčistější, ale šlo přes ně vidět a to bylo to důležité. Když skončila s okny tak se vrhla na podlahu.*"konečně... Konečně poslední věc a můžu jít konečně domů!!"*Katayanagi už jásala protože se těšila domů a věděla moc dobře že to je poslední věc která jí čeká a tak ani neváhala a začala vytírat podlahu, tu ovšem už brala pečlivě a pomalu tak aby se z té podlahy dalo jíst, když už měla i toto hotové tak dokončila zbývající věci co musela udělat a pořádně zamknula když odcházela.*"tak teď už všechno vrátit oznámit že je vše hotovo a v pořádku a konečně můžu domů."*jak si myslela tak i udělala. Katayanagi šla odevzdat a oznámit že je všechno hotovo a poté si šla domu dát pořádnou sprchu, najíst se a poté spát.*
---: ---
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi dostala za úkol aby chytla kočku, nebyla z toho sice nadšená, ale musela to udělat, nejenom že to má nařízeno, ale taky bude mít blíže k Chunninským zkouškám.*"sice je to otravné, ale přežít to musím."*Katayanagi měla portrét a přesný popis kočky takže by to neměl být až takový problém, také znala adresu kam má kočku odnést, jelikož bylo ráno tak to chtěla mít co nejdříve za sebou aby mohla pak přes odpoledne dělat svojí práci. Katayanagi měla na sobě fialové tílko s fialovými kraťasy, vlasy měla v culíku aby jí tolik nepřekáželi.*"tak, kde bych měla hledat blbou kočku? Ještě k tomu ztracenou? No asi bych se měla poptat lidí kolem jestli ji někde nezahlédli a nejspíše bych měla jít k okolí kde měla svého majitele."*jak myslela tak i udělala, a šla k místu kde kočka bývá.*"tak musím se porozhlédnout po okolí a ptát se."*Katayanagi chodila po okolí a kdykoliv někoho uviděla tak se ho okamžitě zeptala, sice to bylo zdlouhavé a nikdo skoro nic nevěděl, ale i tak věřila že se jí poštěstí, nakonec se i poštěstílo. Jedna paní jí viděla a dokonce si postěžovala protože jí ta kočka ukradla rybu z akvária kterou měla blízko otevřeného okna, samozřejmě Katayanagi poděkovala a zeptala se jestli náhodou neviděla kam běžela, nehledě že za kočka se jí často pohybovala blízko jejího domu.*"tak konečně mám stopu"* zajásala a vydala se k domu kde paní bydlí, samozřejmě to věděla protože se ještě zeptala kde paní bydlí.*"tak kolem jejího domu hmm nebude odtamtud daleko nejspíš se někde blízko zabydlela."*Katayanagi došla na místo a začala chodit po okolí, občas uviděla nějakou tu kočku, ale žádná nebyla ta pravá.*"sice jsem chytla takovou stopu, ale pořád nemám vyhráno, I když jí najdu tak bude těžké jí chytnout."pff*dodala jen pro sebe a pečlivě hledala a prohlížela každou kočku kterou uviděla, po nějaké době se nakonec opravdu poštěstilo a kočku našla, přesněji ležela na popelnici v jedné uličce.*"hmm co teď dělat aby se nevylekala a neutekla? Ach už vím!! Moje klanová technika! Tím jí zadržím! Bohužel je to na určitou vzdálenost a musím se blíž přiblížit, čímž můžu riskovat že uteče, ale zase nic neděláním jí nezískám."*Katayanagi se proto potichu a pomalu přibližuje do té než má šanci použít svoji klanovou techniku aby jí zachytila, samozřejmě občas se kočka pohne, ale vypadá že tvrdě spí a naštěstí je jí kočka zády.*"tak teď jsem připravená!!"*Katayanagi natáhne obě ruce a použije techniku závěsná lana (fakt nechápu proč je jediná technika v češtině) čímž kočku zachytí, ta sice kočku vzbudí a vylekají, ale vlákna jsou dostatečně pevná aby kočku udržely.*"tak a mám tě!"*řekne si v hlavě a kočku si k sobě násilím přitahuje až je nakonec u ní, kočku nakonec vezme do rukou a vrátí jí zpátky majiteli, nakonec jde ohlásit že misi kterou dostala úspěšně splnila.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi si to zapíše. V tu chvíli ho to trkne a zapomene že o tom má jen přemýšlet.* Saitou. Konečně jsem si vzpomněl. Můj kamarád Saitou má toto Doujutsu taky. Uf. Že to dalo práci si vzpomenout. *Schová notýsek. Popravdě nečekal že by mu řekla i to jak to funguje. Sám měl svůj Meiton a snažil se ho skrývat pod rukavicemi.* Proč mě to zajímá? Jsem vědec. Sbírám informace, všechny co jen jdou. *Uviděl žraločí zoubky.* To je prostě fascinující. Tolik různých modifikací těla v jedné osobě. Prostě fascinující. Ostatní co podstoupily proměnu díky mé maličkosti se proměnili doslova na zvířata svým chováním. Ale to už k vědě patří. Jak úspěch tak neúspěch. *Kinshi schoval notes a v tu chvíli mu přinesli objednávku a to stejné i Ayase. Kinshi věděl že je neslušné jíst v rukavicích ale co se dalo dělat. Musel je nosit.* Upřímně Ayase. Jsem tebou fascinován. *Vložil do úst kousek dortu a pomalu jej vychutnával.*
Ayase: Fajn, je to Kekkei Genkai, přesněji Doujutsu, které se jmenuje Byakugan. *Ayase tímto svou část dohody splnila řeklo se, že mu řekne, co to je za oči, ale ne že mu popíše, co dovedou a jaké mají schopnosti, už to že mu prozradila název těch očí je celkem dost protože to udělala i když o tom nebyla dohoda. *Proč vás to tak zajímá? *Zeptá se trochu zvědavě a zasměje se, čímž mu ukáže své velmi ostré žraločí zoubky. *
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál když obsluha odešla. Jeho pohled opět nabral zvídavý ráz. Pohlédl opět Ayase do očí.* Takže Ayase. Dohoda je dohoda a obchod je obchod. Poslouchám. *Vytáhl malý notýsek a tužku. Stále mu však hlodalo v hlavě kde ty oči už viděl. Pomalu mu začalo svítat.* "Ty oči. Měl je nějaký můj kamarád. Ale kdo? Renji? Ne. Yuzuru? Ne. Sakra tak kdo?" *Sledoval ty prázdné oči a napjatě poslouchal co mu Ayase vše řekne.*
Ayase: *S úsměvem Kinshiho následuje, je upřímně docela zvědavá, jak dobré to asi bude. Restauraci, kam je Kinshi zavedl si Ayase zamiluje na první pohled, ihned co vejde dovnitř tak cítí kombinaci vůní hned několika různých pokrmů. Naštěstí se naučila ignorovat pachy, které ji nijak nezajímají, a tak je úplně vypustí a posadí se na to krásné místo u toho nádherného akvária plného různých ryb. Na Ayase je jasné že je zvyklá na nějakou tu úroveň ale tohle? Nikdy v životě nebyla v podobné restauraci a je to na ní nejspíš i vidět. Když se zeptají, co si dá Ayase tak je jí naprosto jasné, co si dá. *Prosím palačinky, ale nesmí tam chybět šlehačka, čokoláda a ani ovoce. K tomu bych si dala multivitaminový džus.
Kinshi Iruso: *Kinshi kývne na to co řekla Ayase. Ani dlouho nepřemýšlel a vyrazil směrem k restauraci ve které dělaly palačinky zvláštním stylem a to tak že těsto bylo založeno Manou.* Tak pojď. Přesně vím kam jít. *Dovedl ji až do restaurace. Když ho uviděl personál tak ho ihned zdravil.* (Obsluha) Dobré poledne Kinshi-sama. Jako obvykle? (Kinshi) Ano. Ale pro dva prosím. *Jednalo se o nejlepší stůl hned u akvária s exotickými rybami. Posadil se a počkal na obsluhu. Když došli tak se usmál.* (Obsluha) Jídlo jako obvykle Kinshi-sama? Dort se šlehačkou a čokoládou navíc společně s hrnkem prvotřídního kapučína? *Kinshi se jen usmál a kývnul na souhlas. Pohlédl na Ayase.* Co si dáš ty Ayase?
Ayase: *Ihned se zamyslí nad tím, co by si dala. *Sladké moc nejím ale tak občas je fajn si osladit život že? Tak co takhle nějaká restaurace kde dělají dobré palačinky? Ještě k tomu nějakou dobrou limonádu nebo džus. *Navrhne Ayase zamyšleně se sladkým úsměvem, který Kinshimu věnuje. *Tak teda jdeme Kinshi? *Zeptá se a očekává kam je Kinshi může zavést. *
Kinshi Iruso: *Kinshi se usměje.* Mladá slečna je obchodnice. Ale co jiného jsem čekal že? V této době není zadarmo nic. *Kývnul na ni a rozhodl se ji pozvat na oběd. Neměl s tím problém. V drtivé většině restaurací měl jídlo zdarma díky svému postavení a tomu že do spousty z nich dodával byliny a koření.* Ayase. Dobře. *Kinshi se lehce uklonil.* Mé jméno je Kinshi. Hlavní vědec Kumogakure. A na co by jste měla chuť slečno? Něco sladkého, či ostřejšího? *Trochu si z ní touto mluvou utahoval. Byl rád škodolibý.*
Ayase: Vědec? Ah to jsem netušila ono asi jsem to ani tušit nemohla. *Odpoví Kinshimu a opětuje mu pohled do očí. Jeho otázka ohledně očí ji na tváři vytvoří trochu zákeřný úsměv, předci jen nic není zadarmo ne? *Řeknu to ale ne zadarmo, můžete mě pozvat na oběd a tam si o tom promluvíme dobrá? *Navrhne Ayase s úsměvem. *Mimochodem jmenuji se Ayase. *Poví a mírně se ukloní. Hold musí být slušná, když je někde na návštěvě. *
Kinshi Iruso: *Až si jí prohlédl znovu tak si všiml i velmi zvláštních očí.* "Podobné jsem už někde viděl. Ale kde to bylo?" *Pohlédl jí zpříma do očí.* Velmi zajímavé. Jsem vědec víš? Dost se těmito věcmi zaobírám abych pravdu řekl. Můj kamarád má nyní něco podobného jako ty. Jen teda nemá ocas jen uši a vousky kočky. Spíš mě zarážejí ty tvé oči. Někde jsem to už viděl ale nemohu si vzpomenout kde (BTW aby nevznikla nějaká hádka tak je Kinshi viděl u Saitoua A.K.A. Mariovy postavy). Mohla by jsi mi trochu objasnit jejich původ? "Kruci. Kde to bylo. Ty oči jsou mi tak povědomé. Bílé a bez zorniček."
Ayase: Mladá dámo, to se mi líbí víc tak je to lepší. *Poví už trochu spokojeněji, taky aby ne je velký rozdíl mezi holičkou a mladou dámou. Tedy minimálně z pohledu Ayase. No jeho slova ohledně jejích zvířecích předností Ayase donutí se usmát a trochu se začervená, protože ji ještě nikdy nikdo nepochválil její vlčí části, které vlastně má. *Uhm, děkuju. Narodila jsem se tak. *Odpoví trochu nejistým a stydlivým tónem hlasu, je vidět že ta pochvala ji dost zaskočila. Její vlčí části a bílé oči bez zorniček, které vytváří neaktivní forma Byakuganu jsou věci, které Ayase občas přinášejí dost nepříjemných zážitků. *
Kinshi Iruso: *Kinshi se v duchu zasměje.* "Tady je někdo dosti urážlivý." *Na její zamračený pohled nijak nereaguje. Je mu to docela fuk jak se na něj tváří. Tady má své postavení on a ne ona.* Touto ulicí chodím denně a lidé ví že se mi nemají nijak plést do cesty. Bohužel se tu čas od času ukážou i turisti jako jsi ty mladá dámo. A ty svoje zamračené pohledy si nech. Možná to platí na ostatní ale na mě ne. *Daroval jí dosti nekompromisní pohled.* Jinak pěkné ouška a ocásek. Někdo si hrál s tvou DNA? Nebo je to spíše nějaká forma mutace které jsi byla vystavena?
Ayase: *Ayase je už 14 let, a tak ji i celkem urazí, když ji Kinshi nazve holčičkou, už má celkem pěkné ženské křivky, a i její hruď už má nějaký ten obvod, takže označení holčička ji donutí věnovat Kinshimu zamračený pohled. Nejdřív mu podá ruku, aby se mohla zvednout, nikdy neodmítne. *Takže, za prvé děkuji a za druhé nejsem holčička. Vypadám snad jako malý dítě, co nosí růžové sukničky? *Zeptá se a věnuje Kinshimu celkem naštvaný pohled. *Ne nejsem z Kumogakure a by byste měl spíš dávat kam šlapete nemyslíte?
Kinshi Iruso: *Z jeho hlubokého dumání jej vyrušila jakási dívenka co mu vešla do cesty.* "Co to sakra?" *Pohlédl na dívku. Viděl zvířecí aspekty na jejím těle.* "Hm. Zajímavé." Ahoj holčičko. *Pozdravil mile a podal jí ruku aby jí pomohl vstát. Stále si jí prohlížel a přemýšlel jaktože má tento zvířecí vzhled. Sám to už viděl když upravoval DNA některých svých pokusných subjektů a tak ho to velmi zajímalo.* Měla by jsi být opatrnější než vyběhneš jen tak na ulici. *Když si uvědomil odkud asi dívenka vyšla tak se usmál.* Hádám že jsi Shinobi. Ale nejspíš ne shinobi Kumogakure jelikož tady znám každého.
Ayase: *Ayase zrovna vyšla z centrály lovců odměn, vyzvedla si nějaký kontrakt na ulovení nějakého bandity a Nukenina, který ho doprovází a pomáhá mu v různých zločinech a vraždách na objednávku. Svitek si uloží do věcí a rozhlédne se kolem sebe, oblečená je v ( odkaz » ) a veškeré své vybavení má zapečetěné v pečetícím svitku. Udělá krok do ulice, ale v ten moment vleze Kinshimu nedopatřením do cesty, tím pádem je dost pravděpodobně že do ní vrazí, Ayase si ho totiž nevšimla. Svoje vlčí ouška a svůj vlčí ocásek jinak nemá ukrytý, místo toho ho má venku aby šel vidět, protože se za to nestydí. *
Kinshi Iruso: *Toho dne se Kinshi procházel uličkou Akamiwoobita a jen tak zabíjel čas. U pasu mu vysela Satsujin Hane, ruce měl schované v rukavicích aby jeho značky Meitonu nebyli vidět.* "Nevím jak dlouho tu ještě vydržím. Už mě to tu doopravdy nebaví. Mám rád Kumogakure ale prostě už to není jako kdysi. Můj výzkum upadá, Kumo jsem dokázal finančně zajistit. Chtělo by to jít dál. Kdo ví co se honí hlavou Gině. Stejně se vídáme už jen minimálně." *Byl zadumaný. Nijak si nevšímal blízkého okolí. Prostě jen šel.*
---: ---
Katsumi: *Následně jsme se zastavily a ještě jsme se na něj otočily.* Tak se měj, možná se ještě někdy potkáme, *řekne Yami a následně pokračujeme v cestě vesnicí, aby jsme opět poznaly nové místa.* 'Hmm, ale Otogakure mi pořád ještě chybí,' *povzdechne si Yami cestou.*
Jin Pcho/Eren: "Ony se nebojí to je zajímavé. Tyhle dvě se vůbec nebojí. No asi jsou velmi zkušené. Minimálně stejně jako já." Je zajímavé potkat dvě osobnosti v jednom těle, které se ani nebojí když jsem povytáhl svůj meč. Je to opravdu zajímavé. Mějte se obě dvě a snad se někdy sejdeme. *Jen co to dořekl tak nahromadil do nohou chakru a vyběhl po fasádě domu a poté po střechách domů běžel do centráli.*
Katsumi: Hmm, fakt, *řekne Yami a dívá se na toho kluka. *Protože jsi nás nazval, že jsme divné, *řekne mi Yami trochu naštvaným hlasem. Následně se kolem něj rozejdeme a pokračujeme v cestě. Když najednou povytáhne jeho meč, tak se na něj jen podíváme a pak opět pokračujeme v cestě.*
Jin Pcho/Eren: Mě to nevadí, nevím proč by mělo. No jestli mě chcete nějak oslovovat tak mi můžete říkat třeba Kubikiri. Jo Kubikiri to bude dobré. No ale neodpověděli jste mi čím vás štvu. Opravdu to nevím. *Jen co to dořekl tak svou pravou rukou chytl rukojeť své Kubikiri. Eren čekal co holky udělají. Za chvíli trochu povytáhl kubikiri.* "Tak co holky uděláte? Pokud na mě zaútočí tak použiju Kanashibari no Jutsu." *Pomyslel si a čekal co se stane.
Katsumi: Časem jsme si na to zvykly, takže se nehádáme a vždy najdeme nějaké řešení, *řekne Yami a v duchu se usměje, protože obě dvě ví, že občas to takhle není, ale zase je pravda, že se poslední dobou obě dvě dost smířily a moc se nehádají. Když řekne, že nemá jméno, tak se na něj obě dvě podíváme.* Já jsem Yami, *řekne tmavá polovina.* A já jsem Katsumi, *řeknu mu.* Vadí ti to snad, že jsme dvě? Prostě je to schopnost našeho klanu. *řekne mu ještě Yami než ztichne a začne se dívat okolo.*
Jin Pcho/Eren: Co je to za schopnost? Dvě osoby v jednom těle? To musí být divná schopnost. Koukám že jste naštvané. Jen nevím proč? Nic zlého jsem přece neřekl. Jak vlastně funguje tahle schopnost? To jako jste dvě holky v jednom těle a jak to řešíte když jedna z vás chce jít třeba do knihovny a druhá z vás chce jít do parku? To se jako začnete hádat nebo se rozdělíte? Jo málem bych zapomněl která z vás ovládá jakou část těla? Jo a jak jsem říkal já nemám jméno. *Řekl a měl stále neutrální výraz.*
Katsumi: *Poslouchaly jsme jeho slova a Yami čím dále tím více zuřila.* Ne jsme dvě v jednom těle, je to naše schopnost, *řekne mu dost nevrle Yami.* 'Můžu mu ještě ublížit, že jo, prosím,' *zeptá se Yami.* 'Raději už ne, protože by z toho mohly být ještě další problémy,' *řeknu Yami a dívám se na toho kluka s neutrálním výrazem přes to, že jsem byla hodně naštvaná.* A ty jsi, *zeptám se ho opět.*
Jin Pcho/Eren: Počkat jak dvě? Dyť ty jsi jedna holka. No jo mluvíš dost divně. Počkat dvě jména jo? No já jméno nemám. No a kdo vlastně jsi nebo jste. Jak to vlastně funguje? Obě máte jedno tělo a jak chodíte? To každá z vás? Ovládá půlku těla nebo jak? No a to že jste dvě v jednom těle to je nějaká vada? Nebo na vás dělali nějaké pokusy, nebo něco takového?
Katsumi: *Jen se na něj dívám.* 'On se ještě usměje,' *pomyslím si Yami.* Jenže my jsme dvě. Yami a Katusmi, *řekneme mu současně a díváme se na něj.* A kdopak jsi ty, *zeptá se ho Yami a pohledem ho kontroluje od hlavy až k patě a pak zpět.* 'Hmm, jak to tak vypadá, tak někteří v Kumogakure nejsou moc slušní,' *povzdechne si Yami jen a mlčky sledujeme toho kluka.*
Jin Pcho/Eren: *Když Eren dostal ránu tak se falešně usmál, neboť mu v Rootu vždycky říkali že úsměv je dobré použít v těžkých situacích.* Ta rána nebyla zlá ale ne že jen vypadáš ale ty i mluvíš divně. Nejdříve nadáváš a poté jsi milá a poté mě praštíš nebo obráceně to je fuk. No a taky jsi mi dala facku, je to zajímavé.
Katsumi: *Pokračovaly jsme v cestě a dále jsme se rozhlížely po vesnici.* Ach jo, vypadá to tady úplně jinak než v Otogakure, *povzdychne si Yami.* No jo no, ale nedá se nic dělat odteď budeme žít tady, *řeknu jí. Zatím co jdeme, tak přímo naproti nám jde nějaký kluk před námi se zastaví a řekne, že vypadáme divně. Jen se na něj mile usměju. Yami to však vzala jinak okamžitě se napřáhla a vrazila tomu klukovi pěknou ránu.* Co si to jako dovoluješ jít proti někomu koho vůbec neznáš a říct mu, že vypadá divně, *utrhla se na něj hned Yami. Já jsem se jen zasmála a podívám se na něj na něj.* Tohle bylo hodně nezdvořilé, *dodám a dívám se na toho kluka.*
Jin Pcho/Eren: *Dnes Erena poslali porozhlédnout se po vesnici, neboť za nedlouho bude Eren plnit chuuninskou zkoušku a tak by nebylo od věci aby trochu poznal vesnici a naučil se splinout s ostatními lidmi v ní. Eren věděl že nesmí prozradit nic o Rootu ani nesmí říct své jméno ani Root jméno. Když byl Eren před uličkou Akamiwoobita tak se posadil na lavičku jenž byla poblíž. Eren byl oblečený do černé košile a černý tepláku. Uniformu, plášť a masku měl v centrále Rootu na pravém stehně měl svou Tanto a na bocích měl pouzdra s ninja vybavením. Přes záda měl svůj Kubikiri meč. Najednou uviděl zvláštně vypadající holku. Jednu polovinu měla černou a druhou bílou. Eren vstal vydal se jí naproti. Když byl před ní tak řekl.* Nazdar vypadáš divně. Nikdy jsem neviděl nikoho jako ty?
Katsumi: *Bylo pěkné odpoledne a tak jsme se s Yami procházely po ulicích vesnice a doufaly jsme trochu, že bychom mohly zase někoho nového potkat, třeba někoho zajímavého s kým by se dalo povídat.* 'Myslíš, že tady dneska někoho potkáme,' *zeptám se Yami zatím co pokračujeme v cestě.* 'Nevím necháme se překvapit, přemýšlím, co bychom mohly dělat, ale nějak mě nic nenapadá,' *řeknu Yami a následně si dám do pusy bonbon a jdu dále zatím co si prohlížím vesnici.*
---: ---
Kami: *Následuju Renjiho do domu, kde bysli Shi. Posbírám si všechny své věci a následně kývnu hlavou, že můžeme vyrazit. Cestou se ještě dívám po okolí. Už jsem se moc těšila, že budu konečně zpět v zámku ve své posteli, kde se pořádně vyspím.* Kdo mě probudí dříve než za deset hodin ten špatně skončí, *řeknu mu s úsměvem.*
Renji Narimachi: Dobře, tak si to užíval v akademii Jūi. My se asi vydáme pro věci a potom ne ne cestu do zámku ne ? Přeci jen už tu jsme nějakou dobu. *Renji se tedy otočí a vydá se na cestu zpátky k domu, kde si Kami nechala své vybavení.* Dneska se budu potřebovat prospat. Moc jsem se nevyspal. *Když dojdou k baráku a Kami si vezme své věci. Projdou spolu bránou vesnice a pak se vydají na cestu domů.*
Kami: *Nad slovy Renjiho o Laně jen souhlasně zakývám hlavou.* Zajímavé, určitě je to moudrá žena, *řeknu a lehce se usměju. Slova Shiho mě celkem dost rozesmějí a pak se podám na Renjiho.* Tak se měj Shi, *řeknu mu.* No a co my *zeptám se Renjiho a podívám se na něj.*
J?i Shi: Hmm kruci já zapomněl už 3h jsem mněl být v akademii!Asi budu muset běžet kdybyste náhodou chtěli zase zajít na návštěvu tak stačí zajít ke mně k domu a zazvonit*Zašeptám*klíčky nechávám za rámem dveří zatim čau *pousměju se a běžím do akademie*
Renji Narimachi: Nevím, od jisté doby totiž není s lidmi taková kamarádka jak byla dřív. My máme štěstí, že nás si u sebe pořád drží. *Pak míjí budovu, kde sídlí Raikage, Renji pozoruje onu budovu* Kami, tady sídlí vůdce naší vesnice, Raikage. Vlastně spíše vůdkyně. Vlastně díky ní jsme se mohli vůbec potkat. ,,Mohli by vymyslet co budeme dělat dál, už mi dochází představivost."
Kami: *Poslouchala jsem slova Renjiho a trochu jsem se usmála nad jeho slovy.* Seznámit s Lanou, no to ti moc nevím, co myslíš ty Renji, *zeptám se ho a podívám se na něj.* 'Mám takový pocit, že kdyby potkal Lanu, tak ta si z něj udělá krevní konzervu,' *proletí mi hlavou a mírně se usměju.*
J?i Shi: Aha tak to jo kam půjdeme teďkom?*usměju se*Upřímně jsem trochu znuděný ale to jsem posledni dobou pořád *zasměju se*Seznámíte mně někdy s tou Lanou?
Renji Narimachi: K tomu klu jsem přišel tak, že jsme byli s mým kamarádem trénovat nedaleko od sud. Na jednom poli. Byly jsme zrovna uprostřed tréninku když na nás vyběhl obrovský divočák. V tu dobu jsem byl ještě student akademie a on taky. Není tedy divu že nám to dalo tak zabrat. Na památku jsme si nechali jeho kly, každý jeden. Lana ? To je naše jedna společná kamarádka. ,,Sakra, úplně jsem zapomněl, že by asi nebylo dobré, kdyby někdo zjistil její pravé jméno. Ale tohle je jen malý kluk, za chvíli ti vypustí z hlavy." Stavit se ke Kinshimu? To není tak snadné. Má pořád plně ruce práce. Je jedna z hodně vlivných osob v Kumo, pokud se nepletu, dokonce má vztah s Raikage. Nojo, taky jsem ještě potkal Lanu s její starým já. Ale musím uznat, že vůči mé se příliš nezměnila.
Kami: *Dívám se po vesnici a poslouchám slova Renjiho. Když zmíní, že Lanu potkal poprvé na trhu, tak se na něj usměju a pak si povzdechnu.* Tak to já jsem jí potkala na hřbitově, kde jsem jí málem srazila, protože jsem moc nevnímala okolí, ale už je to celkem doba, co jí znám. Tenkrát to byla ještě ta stará Lana, asi jen proto, se její chování ke mě nezměnilo, *řeknu zamyšleně.* 'Zajímavá vesnice, hlavně vypadá úplně jinak,' *proletí mi hlavou.*
J?i Shi: *Když se Renji podívá a sáhne si na kel tak se ho zeptám*Páni pèkný kel jak jsi k nèmu přišel?*Poté když procházíme kolem zámku tak se znovu Renjijo zeptám*Nechceš toho kamaráda navštívit?A kdo je Lana?
Renji Narimachi: Když jsou vesnicí, Renjimu se obnovují staré vzpomínky. Najednou si na něco vzpomene. Koukne se na svůj hrudník, kde mu kolem krku visí prasečí kel. Chytne ho do ruky a vzpomene na svůj první rádoby boj. Nad tou vzpomínku se trochu zasměje. Procházejí společně kolem nemocnice, policejní stanice, kolem trhů.* Kami, tady jsem poprvé potkal Lanu. *Řekne a ukáže na místo, kde měla Lana malý obchůdek. Když později míjí Ten no Shiro, Renji si vzpomene ne Kinshiho.* ,,Jak se asi má, toho jsem také tak dlouho neviděl." Tak a tady jsem pomáhal s rekonstrukcí toho zámku, patří mému kamarádovi, vlastně jsem s ním byl i v týmu.
Kami: *Vyslechnu si jeho slova a jen souhlasně kývnu hlavou. Následně se zvednu ze židle a rozběhnu se do pokoje. Vezmu si bundu a jdu za nimi. Katanu a ostatní věci jsem nechala v pokoji.* Už jdu, *řeknu Renjimu a lehce na něj vypláznu jazyk.* 'Snad konečně přijdu na jiné myšlenky, tohle už mě fakt nebaví, ale co se dá dělat,' *pomyslím si si a následně jdu vedle Renjiho a prohlížím si vesnici.*
J?i Shi: Ok tak nás veď šéfíku *zasměju se a podám Kami ruku abych ji pomohl vstát,poté se rozejdu za Renjim*
Renji Narimachi: Dobře, tak já bych vyrazil na takovou okružní cestu přes Kumo, rád se tady taky zase porozhlédnu. *Renji vstal, prokřupl si zatuhlý krk a šel směrem ke dveřím.* Tak vy budete jen sedět, nebo tedy chcete jít ? *Řekne Renji a hned jak vyjdou z baráku, chopí se vedení a rozejde se. Pak už jsem sleduje to, jestli jo budou následovat.*
Kami: *Podívám se na ně a na chvíli se zamyslím.* Hmm, mě je to celkem jedno, celkově se projít třeba po vesnici, když jsem tady ještě nebyla, *řeknu jim a pak pokračuju v jídle.Po chvíli dojím, opřu se o židli a pak se podívám na ty dva a čekám, až budou chtít vyrazit.*
J?i Shi: Já bych si po jídle dal ale aspoň 10min pauzu,potom můžeme zajít k tomu jezeru dobře se tam relaxuje a zároveň se dá dobře opalovat nebo když už je vám moc vedro tak se můžete schladit ve vodě potom se můžeme projít po vesnici ale sám se tu pořád ještě moc nevyznám*usměju se a pokračuji v jídle*
Renji Narimachi: Jūi, neudus se. Nerad bych tě tu oživoval. Radši se pořádně najez. *Renji pokračoval v jídle a během chvíle do sebe neházel i zbytek ramenu.* Dobře, provedeme tě tady. Máš nějaké konkrétní přání kam by jsi chtěla jít ? Já sám už si vesnici tolik nepamatuji, přeci jen už jsem dost dlouho ve světě. *Řekl Renji a opřel se v židli.*
Kami: Tak to ti děkuju, *řeknu Renjimu s úsměvem. *Itadakimasu, *řeknu jen a následně začnu jíst. Následně polknu a podívám se na ty dva.* Co takhle cizince ještě trochu provést po vesnici, *zeptám se jim a mírně se usměju a následně opět pokračuju v jídle.* 'Mám takový pocit, že tohle bude ještě sranda a hlavně mise s Renjim, až se dám do pořádku,' *pomyslím si.*
J?i Shi: Tak se do toho pusťte itadakimasu *pousměju se mile a začnu jíst*Nechcete se jít třeba opalovat k jezeru?Nebo se můžeme jen tak projít po vesnici je to na vás já stejně nemám nic moc co dělat a taky mně nic moc nenapadá *Zasměju se při čemž se málem zadusím* ,,sakra nemněl bych mluvit s plnou pusou"
Renji Narimachi: Dobře, tak já ti děkuji. Můžeš teď počítat s tím, že jsem takový tvůj osobní doktor. *Když se Kami zvedla Renji ji následoval.* ,,Vážně mě bere jako bratra i po tom co jsem ji zranil a málem umřela na misi kterou jsem ji zadal já ?! Je tak hodná." *Po tom co si Renji tohle uvědomil, začal vzpomínat na kluka, se kterým vyrůstal. Byl pro něj jako rodina a tak dlouho už ho vlastně neviděl.* ,,Kde teď Yin asi je.. zajímalo by mě jak se má." *Renji došel do jídelny, posadil se ke stolu a pustil se do jídla. * Díky Jūi, bez tebe bych asi umřel hlady. Co plánujete dnes dělat ? Pokud máte tedy něco v plánu.
Kami: *Sleduju, jak se podepisuje, následně nechám krev zaschnout a pak se na něj podívám.* Ode mě je to vše, odteď můžeš přivolávat kudlanky, *řeknu mu a usměju se na něj. Najednou mě něco napadne. Poté sroluju svitek a schovám ho do pouzdra.* Popravdě, já už mám taky celkem hlad. Jdeme Nii-san, *řeknu mu a lehce provokativně a pak se rozejdu do kuchyně.* Tak jsme tady, *řeknu mu a následně se posadím ke stolu.*
Renji Narimachi: Dobře, přeci jen kudlanky můžou být docela nebezpečné. *Renji se zasměje nad tím, jak ho Kami provokuje a je rád že se konečně zase směje. Pak rozloží svitek na zem a Renji může vidět jak na něm už pár jmen je.* Krví ? No dobře. *Renji vezme dýku a trochu se řízne do prstu. A podepíše se.* Co teď ? *Renjimu už zakručelo v břiše.* Ještě že ten kluk zašel pro něco k jídlu.
Kami: *Jen se lehce pousměju.* Hmm, myslím, že se nemusím bát, že tě nesní, pokud ty nebudeš chtít sníst je, *řeknu mu provokativně. Následně ho sleduju, jak si svitek prohlíží a neví co s ním dělat. Vezmu si ho od něj a následně ho rozdělám na zem.* Podepíšeš se tam svým jménem a to krví, *řeknu mu a usměju se na něj. Pokud si svitek pořádně prohlédne, tak za mým jménem můžeš vidět ještě další jména, jako třeba Suzuya Juuzou, Takashi Ackerman a Sumi Saoketsu. Já jen čekám, až svitek podepíše.*
J?i Shi: *Zasměju se*Dobře zatím počkám v jídelně mezitím aspoň prostřu stůl*Odejdu do jídelny a vezmu ze skříňky ubrus na stůl čistý černý a roztáhnu ho po stole kde připravím 3 misky a lžíce na rámen do každé misky naliju jejich porci a překriju alobalem ať to nevystydne*,,Doufám že až se s nimi poznám lépe tak z nás budou dobří přátelé i přes ten věkový rozdíl zdají se jako pohodoví ninjové"*Pomyslím si a pousměju se,sednu si a počkám na Kami a Renjiho*
Renji Narimachi: Sníme si to v jídelně. *Řekne trochu nedbale Renji Jūimu.* Počkej na nás, ne že nám to sníš prcku. *Renji se zasměje aby vylepšil atmosféru.* To mi lichotí. Každopádně se mi nemusíš nějak odvděčovat, přeci bych někoho nenechal ti ubližovat nebo podobně, ale kuchioyse nemám žádné. Neměl jsem ani možnost si nějaké získat. A kudlanky zní velice dobře. Tedy pokud mi nějaká neukousne hlavu. *Zasměje se opět Renji.* Takže bych to velmi rád přijal. *Renji si od Kami vezme svitek a nějakou dobu si ho prohlíží, neví co přesně s ním má dělat.*
Kami: *Jen se na něj usměju.* Moc ti děkuju, *řeknu mu a trochu se usměju.* Jsi pro mě spíše jako starší bratr, *řeknu mu a lehce se na něj ušklíbnu.* Když o tom tak přemýšlím, máš ty vůbec nějaké Kuchiyose? Myslím, že mám něco, čím bych se ti mohla odvděčit, že se o mě pořád takhle staráš, *řeknu mu a úsměvem a následně vytáhnu z pouzdra svitek smlouvu kudlanek.* Chtěl by jsi kudlanky, *zeptám se ho a podám mu svitek.* Ahoj, mě je to jedno, *odpovím mu jen a dívám se na Renjiho.*
J?i Shi: Už jsem zpět *zařvu a podám Kami a Renjimu jejich porce*Honem jezte naštěstí jsem tu rychle a nevystydlo to vzal jsem nám všem dobrý rámen kde si to sníme tady venku nebo chcete jít dovnitř do jídelny?Každopádně o co se jedná co je s Kami?Promiňte jsem hrozně zvědavý od přírody*Pousměju se mile*
Renji Narimachi: To je dobře, zní jako docela nebezpečná osoba. Někdo by ji sledovat měl. *Renji ji obětí opětoval.* Tak snad ti bude lépe. Kdyby jsi cokoliv potřebovala hned mi dej vědět, pomůžu ti jak to jen půjde. Přeci nechci, aby moje nejlepší kamarádka na tom byla takhle špatně.
Kami: Budu si na to muset všechno zvyknout, proto poslední dobou nemám moc dobrou náladu. Víš, že já nerada jen tak někde sedím, jenže když nemůžu pořádně nic dělat, nemůžu trénovat, takže nemám moc dobrou náladu. Jen doufám, že mi dlouho nebude takhle zle. Mám takový pocit, že Fu bude nějakou dobu sledovaná na každém kroku, *řeknu mu a pak se na něj podívám.* Děkuju ti, jsi skvělý kamarád,* řeknu mu a následně ho obejmu.* Jak dlouho tady chceš zůstat, *zeptám se ho po chvíli a pak ho pustím, kdyby se náhodou vrátil Shi.*
Renji Narimachi: Tu ženskou by měli zavřít. Ještě když je to nějaká známá. *Renji se podíval na pečeť na Kami.* Sám vím jak tohle bolí. *Renji se otočil a ukázal pečeť na svém krku.* Strašná bolest. Zabil bych tu ženu která ti to způsobila. Bijuu chakra ? To bude síla. No tak snad se do žádného boje nedostaneme. A jestli jo, tak tě ochráním.
Kami: Fujino Sawa, celkem jí znám, několikrát jsme se potkaly a akorát se spolu trénovaly, když mě bez výstrahy a jakéhokoliv dotazu kousla. Samozřejmě, že Kage zuřil. Nějakou dobu se rychle unavím a rychle přijdu o chakru. Ze začátku jsem se nemohla vůbec hýbat, byla jsem unavená, byla to hrůza, *řeknu a na nějakou chvíli se odmlčím.* No Suzuya zuřil, on ví, že jsem se zajímala o způsob, jak zvětšit chakrovou zásobu, něco mi o tom řekl a tak se nakonec rozhodl, že mi Fu dá chakru jejího Bijjuu, takže do mě zapečetil všechny tři ocasy od Sanbiho, *řeknu Renjimu a podívám se na něj.* Takže kdyby jsme teď museli bojovat, tak jsem úplně k ničemu, *povzdychnu si.*
Renji Narimachi: *Renji dojde za Kami a sedne si vedle ní.* Je to dost divné, jindy stále veselá a positivní. Není hezké koukat na tebe v tomhle stavu. *Renji obejme Kami kolem ramen a trochu si ji přitáhne.* Uvidíš že vše bude v pořádku. Pak Kami začne mluvit o tom co se vlastně stalo.* Prokletou pečeť ? Nějaká žena ? To už není bezpečí ani ve vlastní vesnici ? Kde to jsme ? To už se ani kage nedokáže postarat o bezpečí svých lidí ? *Na Renjim je vidět, že je z toho trochu podrážděný. Sám si tou bolestí prošel a rozhodně by to nikomu nepřál.* Co to pro tebe tedy znamená ? *Renji se uklidnil a začal se opět spíše bát o svou kamarádku.*
Kami: *Následně jsem opět dívám před sebe a nemám moc dobrou náladu.* Poté co Shi odejde, tak se podívám se na Renjiho a počkám až dojde ke mě.* Nezvyk co, že jsem taková, nevím, jestli jsi to už poznal, *řeknu a podívám se na něj.* Stalo se dost věcí, jak jsem byla naposledy v Yuga, *řeknu mu a na chvíli se odmlčím.* Jedna žena mi chtěla dát prokletou pečeť, jenže po dvou dnech, co jsem byla mimo stejně zjistila, že se nechytla, jenže to není vše, *řeknu mu a na nějakou dobu se odmlčím a podívám se na ruku, na které mám Tekkō Fūin.*
J?i Shi: Samozřejmě dám vám soukromí a dojdu pro něco dobrého*Usměju se a pomalu půjdu do nejbližší restaurace,Když vejdu dovnitř tak objednám 1menší a 2 klasické porce Rámenu s sebou chvíli počkám než to kuchař připraví poté poděkuji zaplatím nějak to všechno poberu a opatrně půjdu zpátky než to vystydne*
Renji Narimachi: *Renji byl trochu překvapený, nikdy neviděl Kami takhle ponurou až téměř smutnou. A to ani na hřbitově, kam chodila dávat květiny. * ,,Co s ní asi je ? Je to zvláštní, měl bych ji nějak pomoct." Jasně, Jūi, nezašel by jsi pro něco k jídlu ? Mohli by jsme se najíst u tebe. Přeci jen mám trochu dost neustálého jezení v restauracích a hospodách. *Renji nemohl přestat přemýšlet co se asi mohlo stát. Napadalo ho hodně věcí, ale nevěděl, která je ta, co by i z tak veselé a positivní osoby jako Kami, mohla udělat někoho takhle zničeného.*
Kami: *Když Renji pozdraví i Shiho, tak se trochu usměju.* Ahoj, ale nic, *řeknu mu a dále se dívám před sebe.* Renji, myslím, že by jsme si spolu mohli promluvit o samotě, *zeptám se ho a podívám se na něj.* 'Nic jiného mi nezbude, protože kdyby jsme náhodou museli někde bojovat, tak by to byl problém,' *pomyslím si.*
J?i Shi: Dobré ráno jak jste se oba dva vyspali?Až budete chtít tak si můžeme zajít někam na snídani tentokrát vas zvu já*pousměju se a udiveně se podívám na Kami*Stalo se něco vypadáš docela strápeně můžu pro tebe něco udělat?
Renji Narimachi: *Renji si všiml, že Jūi se posadil nedaleko a také sledoval. Po krátké chvíli Kami došlo o co jde.* Ahoj, nad čím přemýšlíš ? *Zeptá se Renji, protože je jasné, že je Kami zamyšlená. Pak pošle Renji svého motýla k Jūimu.* Zdravím i tebe.
Kami: *Dále jsem seděla a dívala jsem se před sebe a myšlenkami jsem byla celkem dost mimo. Najednou jsem si všimla, že okolo létá motýl. Chvíli jsem ho mlčky pozorovala, než jsem se usmála.* Ahoj Renji, *řeknu mu milým hlasem a na tváři mám úsměv, protože jsem už znala jeho techniku, ale neotočila jsem se, dále jsem se zamyšleně dívala před sebe, protože jsem přemýšlela, jak jen mu říct, co se stalo.*
J?i Shi: *Byl jsem se podívat do Renjiho pokoje ale Renji tam nebyl a nechal otevřené okno*,, asi se šel projít a nechtěl nás budit"*pomyslím si a vydám se ven povšimnu si že tam Kami sedí sama a lítá kolem ní nějaký motýl a kousek opodál stojí Renji a pozoruje ji proto se rozhodnu potichu se posadit a pozorovat Kami společně s Renjim*
Renji Narimachi: *když si Renji trochu zaplaval, rozhodl se že už by se mohl vrátit. Usoudil že ostatní už by mohli být vzhůru. Renji tedy vylezl z vody a ustrojil se. Mírný vítr ho studio ve vlasech. Když Renji přišel opět k baráku, skočil do otevřeného okna pokoje ve kterém spal. To potom zavřel. Nechal si na sobě své kimono odkaz » . Bylo to už jeho nejoblíbenější oblečení. Pak se rozhodl, že se půjde podívat jestli už jsou ostatní vzhůru. Najednou si všiml, jak Kami sama sedí venku.* ,,Mám nápad. Schválně jestli se ji to bude líbit." *Renji vzal štětec a svitek a namaloval motýla. Toho pak oživil díky technice Sukoshi Tanken. Motýlka poslal létat okolo Kami. Pak se jen opřel o zeď a čekal, jak bude Kami reagovat.*
Kami: *Dále jsem seděla venku a dívala jsem se na slunce, které svítilo a tak různě jsem přemýšlela. Po chvíli mě něco napadlo.* 'Myslím, že bych se nějak měla odvděčit Renjimu, že ještě žiju,' *pomyslím si a následně se podívám okolo sebe, protože mě něco napadlo, ale nechtěla jsem ho zatím budit.* 'Asi mu budu muset říct i o tom, co se stalo v Yuga, abych potom najednou nevyděsila,' *pomyslím si a dále sedím.*
J?i Shi: *Chvíli jsem už vzhůru ale jsem líný se zvednout tak jen tak ležím*,,hmm Kami je už asi vzhůru slyšel jsem vodu z koupelny a Renji ho chrápání už také přestalo asi bych se už mněl taky zvednout z postele"*Pomyslím si,zvednu se z postele trochu se protáhnu svleču si pyžamo a obléknu si: odkaz » svou oblíbenou bojovou uniformu poté si zajdu do koupelny opláchnout obličej a půjdu se porozhlédnout po ostatních*
Renji Narimachi: *když se ráno Renji vzbudil, byla ještě tma. I přes zavřená okna byli slyšet ptáci, kteří si zpívali, jako by něco oslavovali. Renjimu to ale vyhovovalo, nic nebylo po ránu lepší než hlas přírody. Renji otevřel okno, aby trochu pročistil vzduch v pokoji. Poté se jako každé ráno trochu protáhl a udělal si nějaké to cvičení.* ,,Oni budou asi ještě spát. Nebudu je rušit." *Řekl si Renji a přemýšlel, co by mohl zatím dělat. Potom si vzpomněl na procházku z předešlého dne.* ,,Cestou jsem viděl pěkný rybníček. Zajdu to omrknout." Renji se bez jediného hlasitého zvuku vydal oknem na cestu. Nehodlal nikoho budit kvůli své procházce, proto se vydal na vlastní pěst. Po nějaké době došel až k rybníku. Voda byla studená. Vlastně ani ve vzduchu ještě nebylo úplně teplo, ale to nemohlo Renjiho zastavit. Svlékl se ze svého kimona pouze do spodků a skočil do vody. Po tom co se ponořil, jeho tělo pokryla husí kůže, ale brzo si na vodu zvykl a dokonce byla překvapivě teplá. Poté nějakou dobu plaval sem a tam a nebo se pouze nechal nadnášet vodou.*
Kami: *Ráno jsem se probudila celkem brzo a tak jsem se oblékla do modrých riflových kraťasů a černého trička a potichu jsem vyrazila do koupelny. Po chvíli jsem z ní vyšla a potichu jsem sešla dolů, jen v tričku a kraťasech a posadila jsem se venku. Pořád mi ještě nebylo moc dobře. Na levém rameni jsem měla pečeť Tekkō Fūin a přemýšlela jsem nad tím, co vše se v poslední době stalo a nějak moc jsem nevnímala okolí, protože jsem byla zabraná do svých myšlenek.*
---: ---
Kami: *Došla jsem do jednoho pokoje a odložila jsem si tam věci.* 'Hmm, tohle je zajímavá vesnice,' *pomyslím si a dívám se z okna. Když Shi zaklepe, tak otevřu dveře.* Dobře díky, dobrou, *řeknu mu a následně si vezmu s sebou do koupelny nějaké věci. Pak se rychle umyju, obléknu a jdu zpět do pokoje. Lehnu si do postele a po chvíli usnu.*
J?i Shi: Dobře tak já se tedy rychle okoupu a pak ti dám vědět až bude volno*Vezmu si z pokoje pyžamo a ručník a jdu do koupelny kde se svleču lehnu si do vany a rychle napustím horkou vodu ve které se pořádně okoupu,poté vylezu ven vypustím vodu osuším se obleču si pyžamo oblečení hodím do koše na špinavé prádlo,ručník na pověsím k oknu aby uschnul a jdu Kami potichu zaklepat na dveře a zašeptám*Kami pokud ještě nespíš tak je už koupelna volná já už jdu spát tak dobrou*A pomalu odejdu do svého pokoje kde si lehnu na postel a pokusím se usnout.
Kami: *Nad reakcí Renjiho se jen lehce usměju a nechám ho odejít. Pak se podívám na Shiho.* Já ti ani nevím většinou po misích jsem jí ta osoba, která většinou odpadne, *řeknu mu a trochu se usměju.* Jak chceš, mě je to jedno, *řeknu mu a následně se rozejdu najít si nějaký volný pokoj, kde si dám věci.*
J?i Shi: *Potichu zašeptám Kami*To Renji vždycky tak rychle odpadne?*potichu se zasměju*Já se ještě před spaním zajdu okoupat nebo chceš jít první?
Renji Narimachi: *když dojdou až k jeho baráku, Renji si nechá boty v chodbě. Pak se porozhlédne, než si najde nějaký pokoj. Když si najde ten, ve kterém přespí tak do něj zaleze a usne.*
Kami: *Jen souhlasně kývnu hlavou.* 'Aspoň nebude muset spát na zemi,' *pomyslím si. Když mi Shi nabídne ruku, aby mi pomohl vstát, tak se na něj mile usměju a ho chytnu za ruku a zvednu se ze židle. Pak se ho pustím a trochu si poupravím katanu a oba dva je následuju. Cestou se dívám po vesnici. Když zmínil něco o tom, že by jsme si mohli chytit na večeři škorpióna, tak se na něj jen trochu zle podívám. Když dojdeme k jeho domu, tak dovnitř vejdu jako poslední. V chodbě si sundám boty a začnu se rozhlížet okolo.*
J?i Shi: Dobře tak pojďte*zvednu se a nabídnu Kami ruku a pomohu ji vstát* je to jen kousek odsud ale bohužel mi došlo jídlo takže na snídani si nejspíš budeme muset zajít do nějaké restaurace,nebo si chytneme nějakého škorpióna *zasměju se a pomalu se vydáme na cestu k mému domu *Už se stmívá a je celkem ticho a klid tak to mám rád hele začínají dokonce i vylízat hvězdy *pousměju se a ukážu prstem*Za támhle tím rohem je můj dům snad se vám bude líbit*Došli jsme k němu já otevřel dveře*Pojďte dále boty si můžete nechat tady a vyberte si pokoj kromě toho s černými stěnami tam spím já*zasměju se a podrbu se vzadu na hlavě*Chovejte se jako doma
Renji Narimachi: To je skvělá nabídka. Pokud ti to nevadí, mohli bychom tedy přespat u tebe. *Renji dopije skleničku a zvedne se, jako gesto, aby se vydali na cestu.* ,,Takhle malej a už žije bez rodiny. Musí to pro něj být strašný." *Renji počká až se oba dva zvednou a pak se nechá vést chlapcem.*
Kami: *Po chvíli dojím a pak se podívám se oba dva.* Bylo to dobré, já jsem taky najedená, *řeknu a podívám se na ty dva.* Mě je to jedno, klidně tady můžeme zůstat, teda pokud nebudu muset spát někde venku, tak tady můžeme zůstat, *řeknu jim. A dívám se na Renjiho.* Takže to nechám na tobě, jak se rozhodneš, *povím mu.*
J?i Shi: *Pousměju se a podívám se na Renjijo a Kami*Po rodičích mi zbyl jeden velký dům mohli byste klidně oba přespat u mně místa je tam dost a aspoň nebudeš Renji muset spát na zemi*Zasměju se hlasitě*a navíc máme ve sklepě ještě spoustu starého vína takže bys mněl i co pít *pousměju se*
Renji Narimachi: Já jsem najezený, co vy ? *Renji si nalil další sklenku. Naštěstí láhev nebyla velká, tak se Renji nemohl tolik opít. Když se Renji rozhlédl, až teď si uvědomil, jak mu život v Kumo a jeho přátelé z mládí vlastně schází.* Já myslím, že by jsme tu dnes mohli přespat, přeci jen bych tady měl ještě místo mít. Pokud by jsi chtěla Kami, můžeš spát u mě. Já si ustelu na zemi. A ty.. předpokládám, že tu máš kde spát. *Řekl Renji a s úsměvem se podíval na malého chlapce. Pak zavolal obsluhu a zaplatil za to, co projedli a popili. Ještě si ale dopíjel své víno.*
Kami: Nejsi starý, *řeknu mu a zavrtím hlavou. Nakonec jsem si objednala smažené nudle s masem a zeleninou.* Hmm, víno jsem ještě nikdy nepila, *řeknu mu a lehce se na něj usměju. Následně se pustím do jídla a dívám se na Shiho, jak jí.* Je to dobré, *řeknu a pak pokračuju v jídle. Následně se na chvíli zamyslím a pak pokračuju v jídle.*
J?i Shi: *Dojídám humra s krevety*mñam to je dobrota tahle restaurace je boží tohle je největší dobrota co jsem doposud mnèl škoda jen že jsem už plný*počkám až dojí i ostatní a pořádně se roztáhnu na židli jak žena po porodu*,,sakra já se přežral"*pomyslel jsem si a pousmál se stydlivě*
Renji Narimachi: Teď si připadám zase starý. Mně je 25. Já už se tedy můžu také i napít. *Renjimu přinesli jeho jídlo a on se do něj s chutí pustil. Po chvíli si ještě nechal donést wasabi, protože si ho zapomněl před tím objednat. Po tom, co si dal sousto s wasabi, se musel hluboko nadechnout.* Tak šup, objednejte si. Můžu jam doporučit například nudle. Mají je tu výborné.
Kami: *Nad jeho slovy se jen usměju.* Tak jo jdeme, *řeknu jim a rozejdu se po boku Renjiho. Když tam dojdeme, tak po zdravím a posadím se vedle něj.* Věk dámy se neříká, pokud neřekneš svůj, ale je mi 20, *řeknu mu a usměju se na něj. Následně začnu přemýšlet, co bych si dala k jídlu.*
J?i Shi: Supér tak to já si dám džus,humra a krevety,,hmm proč na mně všichni ostatní tak čumí je to tím okem?hmm"*Zašeptám s úsměvem ve vtipu*Hele doufám že na mně někde není vypsaná odměna protože si mně tu dost lidí podivně důkladně prohlíží*Zasměju se*Nemáte náhodou nějaké rady pro začínajícího ninju?
Renji Narimachi: Dobře, neboj vaří normálně s masem Kami. *Zasměje se Renji a vydá se na cestu. Když dojdou do obchodu, Renjiho hned poznají. Renji si objedná surimi a posadí se ke stolu. Také se objedná láhev bílého vína a naleje si jednu skleničku.* Kami ty už můžeš pít ? Kolik je ti vlastně let ? Nikdy jsem se nezeptal. Jinak, dejte si co chcete, dnes jde účet na mě. *Řekne Renji a trochu se napije vína.*
Kami: *Jen se usměju nad slovy Renjiho a následně položím ruku na jeho rameno.* Já vím, ty máš hlad vždy. Nechceš si na mise brát kuchaře, *zeptám se ho a provokativně se na něj usměju. Pak se podívám na onoho kluka a pak opět na Renjiho.* Víš, že sním vše, pokud tam je maso, *řeknu mu a usměju se na něj.* Tak vyrazíme, *zeptám se jich.*
J?i Shi: *Podívám se na Renjiho a řeknu*Jop tam bychom mohli zajít je mi celkem jedno na co bychom zašli sním skoro všechno*Zasměju se,podívám se na Kami a zeptám se*Kami co máš ty za oblíbená jídla?
Renji Narimachi: *Renji si prvně vyslechne návrhy. A pak zamyšleně pronese.* Já mám vždycky hlad. *Zasměje se.* Dnes jsem se ani nestihl nasnídat, to je pravda. A to jsem si chtěl dát své oblíbené surimi. Takže já bych si hned klidně něco dal. Máte chuť na něco konkrétního? *Řekl Renji a pomalu se rozešel směrem k centru.* Vlastně tu znám jednu výbornou restauraci, jednou jsme společně s mým kamarádem zachránili majitele, vždycky tam dostávám slevu.
Kami: *Sledovala jsem ty dva a čekala jsem, jestli něco vymyslí. Bylo na nich vidět, že se celkem dost nudím. Než se ti dva spolu dobavili, tak jsem se dívala okolo a prohlížela jsem si vesnici, kde jsem dohlédla.* Neříkal jsi, že máš hlad Renji, *zeptám se ho a podívám se na něj. Následně seskočím ze stromu a dívám se na ty dva.*
J?i Shi: Díky ale stejně jsem nebyl schopný s tebou skoro ani hnout*Řekl jsem smutně a podíval se na Kami pousmál sem se a povídám*Co kdybychom se zašli podívat do zdejší knihovny na nějaké zajímavé svitky nebo knihy o historii?Nebo můžeme zajít na trh pro něco dobrého k jídlu,dál mně už nic nenapadá co myslíš?*pousměju se a opráším se z pádu*
Renji Narimachi: Dobře tak do toho. *Než se Renji stačil připravit, už se mu pokusil podrazit nohy, to se mu ale nepovedlo, protože Renji vyskočil do vzduchu. druuhý kop Renji jednoduše zablokoval rukou a když na něj chlapec letěl pěstí, Renji jen udělal krok do boku a tím mu uhnul. Kluk tedy letěl s nataženou pěstí přímo na zem.* Musel by ses asi víc snažit. Ale na to že jsi student akademie jsou tvé pohyby dost dobré. *Pak si Renji všiml, jak si Kami na stromě povzdychla.* ,,Slíbil jsem jí, že jí to tu ukážu, jenže jsem tu sám dlouho nebyl a nenapadá mě, kam jí vzít. Jsem to ale kamarád." Kami ? napadá tě něco co by jsi chtěla dělat ?
Kami: *Sedím na stromě opřená zády o kmen stromu a sleduju ty dva. Jak to tak vypadalo, tak Renjimu se taky nechce cvičit, nejspíše to stihl ráno. Když se zeptal toho kluka, co umí, tak na něj zaútočil. Byla jsem zvědavá, jakým způsobem se tomu Renji vyhne.* 'Hmm jsem zvědavá, co ti dva budou chtít dělat dál. Sedět na stromě jsem mohla i v zámku,' *pomyslím si si a následně si povzdechnu.*
J?i Shi: Ještě toho moc neumím a specializuji se na ninjutsu ale dobře ukážu ti co zatím zvládnu!*Podrazím renjimu nohy z 360 otočkou při které na konci vyskočím a ze strany ho kopnu do hlavy od které se tak zároveň odrazím zpět na strom a od něj na Renjiho a udeřím ho pěstí přímo mezi oči*
Renji Narimachi: Cvičit ? Cvičil jsem než jsme se vydali na cestu, takže se omlouvám, ale já se také nezapojím. *Renji se ohlédl, protože zaregistroval to, že Kami zjevně cvičit nechce.* Ale na druhou stranu by mě zajímalo, jak dobré ninji teď naše vesnice vychovává. Co mi ukázat nějaké tvé pohyby ? Taijutsu vás na akademii určitě učí pilně.
Shoutboardy končí. Více zde.