Přidej zprávu »
-----: I-----I
Yuuma: Tak případně někdy jindy. * Tak nějak se rozloučil, než dostal papírek a Lara se vypařila. Teprve poté si přečetl papírek a trochu se zasmál. Následně si tu poznámku strčil do oblečení a zbavil se ještě zbytků, co na tom místě po nich zbyly. Poté se pěšky vydal dál, zkoumajíc hranice země Země. Jen si to tam tak prohlížel a zjišťoval osídlení kolem hranic, zda by se mu nějaká ta místa nemohla i v budoucnu hodit. Teprve po dlouhé době sám zmizel do vlastního domu, v Mayonaka Tera. *
Lara: *Počúvala ho s úžasom, naozaj ju to zaujímalo. I mu verila, predsa len, nemala dôvod prečo neveriť. Načúvala uškom, pričom bola nakoniec už cela oblečená.* No,verím že si toho dosiahol vela. Určite by som s tebou niekedy rada spolupracovala, keby by to možné. Anyway, asi by som sa mala poberať už naspäť. Prejebali sme tu istú dobu a ja mám vesnicu, ktorú musím viesť. Hiraishin značky máme, takže určite zostaneme v kontakte. *Lara iba Gugenom vytvorila papierik, na ktorom bolo napísané 'Pac a pusu, tvoja 11 z 10.' V tom sa iba vyparila preč, pričom hiraishinom sa dostala naspäť domov, do svojho domu v Iwe.*
Yuuma: Je to už dávno, co jsem tohle vytvořil. Proto se i snažím vrátit zpět ke slávě, ke dnům, kdy jsem tvořil takovéhle věci. Já a mé druhé já v té době. Jsem dokonce omdlel při tvoření Idenshi Kumikae. Vyčerpal jsem se natolik, že to se mnou šlehlo na zem. Jedna z největších výzev mé existence. A Inkan Gofu má vlastně základ na něčem, co jsem získal z Iwagakure. Nějaký speciální kámen, díky kterému jsem to dokázal vytvořit. * Řekl lehce zasněně, protože chtěl dosáhnout zase téhle velikosti, co se týkalo vynálezce a tvůrce. Bral tyto vzpomínky jako svoje vlastní, i když se to odehrálo v jeho minulém životě, ale co už. Věděl o tom velice dobře od Houka, ze kterého to kdysi zase vytáhnul. * No, to je asi fuk. V současný moment jsem při nejlepším svedl jen to, abych si prohazoval, jak chci, Doujutsu, nebo měl aktivní dvě. Docela pokles v úrovni, ale už nyní mám nápad na něco dalšího.
Lara: *Neverila vlastným očiam a ušiam, keď jej začal hovoriť, čo vytvoril. Predsa len, všetky tri veci boli techniky, už vybavenie, ktoré používala viac menej parvidelne. Ostala tam iba tak stáť, s takým hlúpim várazom, pričom si gugenom vytvárala oblečenie na sebe, keď už bola suchá. I spodné prádlo, ale to avšak nebolo moc dôležité teraz.* Ak je to, čo hovoríš pravda, tak ti patrí moja poklona. *Vravela dosť milo. Nevedela, či tomu má veriť, alebo nie. Rozhodne jej prišiel ako niekto skúsený, ale asi by ho neodhadla na až takto. Ona sama sa nikdy nepokúšala vytvoriť techniky. Zbrane ako tak zvládla, ale na tie techniky by sa fakt nedala. A taktiež, technika ako Idenshi Kumikae je fakt niečo, čo človek nevytvorí za dve hodiny. Proste, furt tomu nechcela moc veriť. Alebo skôr chcela, len jej podvedomie jej to dovoliť nechcelo.*
Yuuma: Nemyslím si, že by někdo z klanu byl tak otevřený, aby něco takového sdílel s vlastně cizincem nepatřícím nikam. * Odpověděl, při čemž si všimnul kousek na zemi před sebou ještě zbytku svých kalhot a vzpomněl si na to, že v kapse měl Inkan Gofu. Ten z kapsy taky získal a zbytek předchozích kalhot zničil Jikanem. Otočil se na Laru a ukázal Inkan Gofu. * Tohle znáš? Docela užitečná věcička, nemyslíš? Patří to asi k mým třem nejlepším výtvorům. Hned vedle Henshin no Jutsu a Idenshi Kumikae. * Poznamenal jen tak nějak ze sentimentality, protože tenhle Inkan Gofu existoval už dobrých sto let od doby, co ho vytvořil. A i když si promazal mnohé, tak vzpomínky ohledně něj si nechával, aby věděl, kde ho má, co v něm má a takové. Takže byl tak nějak sentimentální ohledně Inkan Gofu a částečně i pyšný na tento svůj výtvor, protože před získáním Kamui dimenze byl naprosto nezbytný a i nyní je poměrně užitečný. *
Lara: *Jak mala na sebe prvý kus oblečenia, tak si ešte predtým, než by vytvárala ďalšie, pomohla uterákom z gugenu, pomocou ktorého dávala dole zbytky potu či iného biologického materiálu. Samozrejme, medzi tým stále počúvala Yuumu. Začala od krku dole, cez pupíkom až po nohy. Na chrbát sa celkom vykašlala, tak toho až tak moc nebolo. Nechcela sa moc starať do jeho histórie, keďže už predtým vyjadril akýsi nesúhlas, že sa o tom buď nechce vyprávať, alebo to sám nevie, či oboje. Preto sa mu snažila ponúknuť niečo iné.* Tak, ak by si mal záujem, brány do Iwagakure máš otvorené. Môžem sa povyprávať s hlavou klanu Deroka, či by ťa nedoučili a nedali ti znalosti ďalej potrebné. Ak by si chcel, samozrejme. *Nemala s tým moc problém, prišla jej, že ho celkom poznala a necítila sa, že by si púšťala do ves niekoho nebezpečného. Zvlášť, keď Iwa mohla byť teoreticky jeho prvý domov.*
Yuuma: Čert ví. * Odpověděl na to, odkud pochází. To byla jedna z věcí, co si promazal z paměti. Věděl o těchto technikách a jak fungují, či odkud asi jsou, ale nevěděl, odkud je on sám. A nějak mu to ani nevadilo. Více mu vadilo to, že jich umí jen pár a ne všechny, protože usuzoval, že těch technik v tom klanu bude asi více. Vrátil se zase do původní podoby. * Možná bych se měl ale doučit jejich techniky, protože umím jen řádku. * Dodal ještě k tomu, proč to vlastně zmínil a nad čím nyní přemýšlel. Sice mu bylo nabídnuto Irairou, aby se přidal k Soragakure, a nechtěl se zaplétat s vesnicemi, kvůli neinformovanosti ohledně vztahů, ale vyhlídka na zlepšení se, ho lákala. *
Lara: Nejako by som sa tam dokotúľala. *Zas sa pokusila o vtip. Takéto tvorby vtipov pochitila od Hariho, no co už, keď on sa vždy správal tak detinsky, niekedy sa to presunulo i na Laru.* Ale nie, vždy existuje ten Hiraishin, však. *Aby uviedla veci na správnu mieru. Avšak podivila sa, keď začal ukazovať drápy a ostatné vlčie, či psie znaky.* Ano, to je pravda. Máme u nás klan, ktorý praktikuje taký druh životného štýlu - nazvime to tak. *Samozrejme, Lara proti nim nič nemala, ešte to tak. Boli dosť váženým klanom v Iwe, takže bola i vďačná že tam boli.* Pochádzaš z Iwagakure? *To bolo jediné, na čo teraz dokázala myslieť. Okrem toho, koľko asi spermatu sa v nej teraz nachádza.*
Yuuma: Nevím, co nyní, ale přijde mi trochu blbé jen tak se najednou rozejít každý svou cestou. Akorát nevím, co jiného dělat. * Odvětil jen, při čemž si zase stoupnul, narovnal se, protáhnul a využil Gugenu. Vytvořil přímo na sobě stejné oblečení, co měl předtím, než to z něj Lara ztrhala dolů. Akorát svršky měl odhozené vedle, ale ty zničil Jikanem. Ještě se znovu protáhnul a pohlédnul na oblohu. * Budeš schopná dojít zpět do vesnice? * Optal se, při čemž na ni pohlédl. Narážel na to, že mohla mít určité problémy s chůzí, díky tomu, jak tu řádili takovou dobu. Přeci jen orgasmus byl pro ženy docela náročný a ona si jím prošla docela dostkrát. * A pokud se nepletu. * Poznamenal najednou, kdy sepnul ruce v pečeť, načež se mu vytvořily na rukách a nohách drápy a prodloužily se mu tesáky. Obecně nabral trochu víc zvířecí podobu. Bylo to technikou Shikyaku no Jutsu z klanu Deroka. * Tohle je dovednost klanu z tvé vesnice, ne? Myslím, techniky se psy, či tak nějak. Nejsem si zcela jist. * Dodal ještě, prohlížejíc si drápy na rukách. *
Lara: *Ako inak, Yuuma sa chopil možnosti plesknúť Laru po zadku. Nebolelo to moc, len nabudúce, keď sa bude teleportovať na onú značku, bolo by celkom nepraktické, keby Lara práve vykonávala velkú potrebu, no. Ona i ako inak zvolila jemnejšie miesto. Z vnútornej strany jeho stehna položila svoju ruku, kde i vytvorila značku. Taktiež, bola rada, že si mohla chytiť jeho telo ešte raz.* Tak, čo teraz? Vydáme sa každý svojou cestou? *Pýtala sa, pričom si jemne vytvárala gugenom akýsi pláštík, do ktorého začala strkať ruky a obliekať si ho. I keby sa nelúčili, tak obliecť sa už mohli. Nebola zima, ale bola predsa Tsuchikage. Musí mať nejakého toho chochmesu, i keď ho práve že poslednej doby moc nemala.*
Yuuma: * Když už se nastavovala, tak ji tam taky dostala, tu značku. Yuuma plácnul Laru po zadku, ne příliš silně, ale i tak aby to cítila, při čemž jí tam umístil značku Hiraishinu. Ta tam moment zářila, poté zhasla na ty znaky a následně zmizela, ale pohledově. Bylo to nejjednodušší místo, kam značku umístit, když už na něj zadnici vystrčila. Docela se jí následkem plácnutí i rozvlnily půlky, takže to moment sledoval. * A nyní ty. * Řekl jen, při čemž zůstal v klidu sedět, uvažujíc, kam ona umístí svoji značku. Měl pár ideí, ale nebyl si jist s tím, jak ráda provokovala. *
Lara: *Bolo pravdou, že Hiraishin značky mohli byť teda praktickejšie.* Dobrá tedy, nemám moc proti. Veď sme obaja nahý, tak si vyber miesto. *Lare neprekážalo moc žiadne miesto, i keď by preferovala také menej viditeľné. Aj tak vždy na konferenciach, či iných dôležitých miestach mala vždy oblečenú akúsi róbu, ktorá patrila Tsuchikage a tá zakrývala skoro všetko. Iba vtipne sa k nemu otočila tak, aby vytrčala svoju zadnicu. Mal to byť pokus o žart, vždy si mohol vybrať hocijaké miesto. Ona sama premýšľala nad tým, kam by uložila svoju značku. Asi stehno, či nejaký iný sval.*
Yuuma: Unavený zcela ne, ale moc dlouho bych takto jet asi nedokázal. Musím si získat ještě větší zásoby chakry na něco takového. * Podotkl. Ačkoliv nebyl na dně s chakrou a ani ne v polovině, ale i tak. Zbytečné riskovat s vyčerpáním chakry. Při poznámce ohledně výměny Hiraishin kunaiů se na ni na moment zahleděl, jakoby přemýšlel. Následně naklonil hlavu na stranu, lehce udiveně. Mohlo to asi i vypadat, že netuší, o čem je řeč, ale o to nešlo. * Jestliže oba umíme Hiraishin, tak proč na sebe prostě navzájem nedat značku? Kunai se může ztratit, či dokonce i zničit. * Odpověděl jí ohledně toho s Hiraishin no Jutsu. Nechápal, proč vyměňovat kunaie, když mohli dávat značky, ale co už. Možná jen nechtěla být označená na těle. Samozřejmě nevěděl nic o měnění těl, ani jak to provádí. On sám si dokázal změnit tělo Idenshi Kumikae, ale ani to nepotřeboval. A i kdyby, tak by to značku Hiraishinu nesmazalo. A Lara mohla mít o hodně rozdílnou metodu. *
Lara: *Iba hlavou pokývla, na znak súhlasu.* To máš pravdu. Treba predsa preskúmať všetky možné spôsoby.* Mrkla zas, malo to predsa akýsi možný erotický podtón. Napríklad všetky možné spôsoby, ako niekoho jebať do pičky. Pozíc bolo predsa vela, prečo teda nevyskúšať všetky.* Ach, čo teraz? Ja som osobne celkom unavená. Verím, že ty asi moc nie si. Ale moje obyčajné smrtelné telo nemôže ísť do nekonečna. *Pravda bola, že keby sama chcela, určite by mohla nájsť spôsoby, akým by to spraviť možno i mohla. Ale to bolo nepodstatné a ani sa do toho moc púšťať nechcela, už tak menila telá ako ponožky a keby náhodou toho pokazila, kde by zas brala druhé.* Ja navrhujem toto, obaja si vymeníme hiraishin kunaie a keď náhodou budeme potrebovať istú podporu po sexuálnej stránke, tak sa kontaktujeme. *Sex bol vlastne veda tiež. Výmena biologických látok, a tak.*
Yuuma: Tak to jsem rád, že jsem byl nápomocný, Tsuchikage-sama. * Odpověděl jí na komentář ohledně tohohle bytí nad stupnicí a lehce se uklonil, načež se zasmál. Rozhodně byl uvolněný, po něčem takovém. A asi to i potřeboval. Začínal totiž dostávat nápady, co by mohl vytvářet. Nicméně si nyní prozatím sednul na deku, pohledem směrem na Laru. * Nečekal jsem, že se ta technika bude hodit i v takovéhle situaci, ale experimentováním se člověk učí. * Podotkl a trochu si promnul tváře. Poté pohlédnul na své paže. Byl trochu nezvyk na nich nevidět ty švy. Těch několik dní, co trávil v laboratoři, měl zakryté pouze křídla, ale švy si nechával odkryté, protože se občas nitě hodily při práci. Nyní je měl zakryté, společně s křídly a tetováním. *
Lara: *Utrela si čelo, po ktorom kvapkal pot, ktorý bol už ale studený. Ľahla si jemne na bok, na deke, taktiež viac menej nahá. Pri jeho počúvaní si tvorila gumičku a následne si obmotala vlasy tak, aby mala cop, ale i vzala jeden pramienok, ktorý si obtočila okolo vlasov a následne i akúsi spinku a pripla to. Ten jeden pramienok jej vždy utekal a nemohla ho tam dostať, preto to tak robila. Pousmiala sa, keď vyslovil jej otázku.* Veľmi prešibané od teba! Ale povedala som, že tento výkon je nad túto stupnicu. *Žmurkla na neho jedným okom. Bola to predsa pravda. Ešte stále vydýchavala, ale už nie tak silno. Skôr mala silnejší nádych a už pokojnejší výdych. Jak ležala, tak si ešte jemne prekrížila nohy. Ako to bolo super, že práve včera sa holila. Nebolo by príjemné, keby tu teraz s pařezom robili túto akciu. Rozhodne by sa z veľmi milej skúsenosti stala dosť znepokojujúca.*
Yuuma: * Když už ho pozastavila, tak přestal a pokojně Laru položil na deku, kdy se naposledy sám obnovil Izanagim. Takže z toho měl veškeré ty pozitivní pocity, ale naprosto žádnou únavu a vyčerpání a dokonce ani nebyl upocený. Jen měl takový úsměv na tváři naznačující naprostou spokojenost. A vyčerpal si tím docela dost chakry. Takže již deaktivoval Sharingna a trochu si promnul dané oko. Stál tam nad Larou, kompletně nahý, protože se během jejich řádění i on kompletně svlékl, a stále s plnou erekcí. Měl zrychlené dýchání a tep hlavně díky čerpání chakry, ale tak stálo to za to. * Takže, na stupnici od jedné do desíti, kolik? * Optal se jako narážku na její dřívější komentář, při čemž se pozasmál. *
Lara: *Šukali a mrdali a jebali hodiny, Lara snáď ani nevie, kedy naposledy bola takto moc uspokojená. Po treťom vyvrcholeniu už prestala počítať, koľko krát to bolo. Vedela a i pociťovala, že každým orgazmom je viac a viac unavená. Po pár prirážaní, a po tom, čo cítila, že jej útroby sa iba napĺňajú a napĺňajú prestala so sebou úplne hýbať, než nakoniec zdvihla jednu ruku, na znak toho, že chce prestať a nakoniec i vyslovila jej slová.* Myslím, že to už stačí. *Dosť ťažko sa jej hovorilo, ale nemala moc energie na to, aby sa nejako pohla, preto čakal na to, aby on prestal. Jej horná časť tela bola celá červená. Predsa len, tolko krvi čo sa stihlo preliať, tolko dýchania, tak rýchlo jej bilo srdce. To všetko má nejaké následky. Ale jedno Lara musela uznať, naozaj to stalo za to. Zopakovala by si to? No, možno. Určite áno keby má rovnaké vymoženosti, ako Yuuma.*
Yuuma: * Jelikož si díky Kekkei Mora Izanagi nevyžádalo oslepnutí Yuumova Sharinganu a jelikož byl Yuuma jinchuuriki, tak mohl používat Izanagi dokola a dokola. A vzhledem k tomu, nač ho použil, tak mohl doslova do nekonečna šukat Laru. Samozřejmě ji nechtěl úplně utrápit a proto by zastavil, až by si řekla. Během toho však vystřídali několik poloh a pozic, které hlavně vyžadovaly to, aby Yuuma něco dělal, protože Yuuma měl snadnou cestu, jak si doplnit energii a obnovit se, kdežto Lara ne. Yuuma sám ztratil přehled o čase, takže tam mohli takhle pojebávat i pár hodin. Nicméně by Yuuma zastavil, když by si Lara řekla. Do té doby by jel znovu a znovu a znovu. Užíval si z toho každý moment a i to, že mohl takto opakovaně. *
Lara: *Bola nakoniec šťastná, že Yuuma si vzal iniciatívu, aby ju sám popadol a položil si ju na svoj penis, respektíve ho on do nej strčil. Pretože naposledy to musela robiť Lara, že ona si ho tam dala, že to bol iba bonusový bod. Netušila, že ako moc sa jej tam toho zmestí, doteraz tam boli ešte šťávy z minula, ale to pravdepodobne nevadilo. Lara sa jednou rukou sama pridržiavala, aby mala stabilitou, druhou si neľútoste prehrábavala vlasy. Ona sama začala napodobňovať jeho pohyby, aby obaja mohli mať najlepší možný zážitok. Žeby prvý krát, čo sa Lara spraví viac, než raz? Nemožné! Ale, očividne to možné bolo, bola za to rada. Jej dýchanie sa jej ani nestihlo napraviť naspäť a už mala zas zrýchlený i viac prehĺbený každý nádych i výdych. Cítila ho vo vnútri a úžívala si ten pocit, že konečne mohla ona akokeby odpočívať, keďže zväčša prirážal on. Síce i ona pomáhala, z väčšej časti on. Chudák Hari v jej mysli nevedel, čo má robiť. On takéto ešte nezažil, takže sa mohol iba priúčať.*
Yuuma: * Zvážil situaci a její odpovědi, které byly takové neutrální, takže netušil moc, co si z toho odnést. Zamyslel se nad tím. Vrtalo mu to hlavou. Nechtěl ji do ničeho nutit, ale tak nějak měl stále chuť na další. Ve výsledku mu však dala možnost, aby pokračoval, tak ji vzal. Aktivoval svůj vylepšený Sharingan v jednom oku a následně použil techniku Izanagi, díky které si obnovil staminu, energii a hlavně i zásoby. Proto se mu ostatně i okamžitě penis vyšvihnul do pozoru. Sharingan si v oku nechal aktivovaný. Již zase plný energie se přesunul do kleknutí a začal operovat s Larou. * Snad dovolíš. * Poznamenal a otočil si ji na břicho a poté zdvihnul tak, aby byla Lara na všech čtyřech. Kdy Yuuma byl na kolenou za ní. Delikátně nasměřoval svůj úd do její kundičky, chytnul ji za boky a začal tvrdě přirážet. *
Lara: *Nad tým, ako uvažoval sa v mysli pousmiala. Síce ju neohodnotil, ale z jeho reakcie a z toho, že by rád pokračoval, keby mohol, sa zas nad tým celým pousmiala a dodalo jej to ako keby takej dobrej spätnej väzby, že by ešte chcel.* To by bolo síce fajn, ale neviem, či to moja malá zvládne. Prešla si už svojím, cez uhorky, po didlá. *Žartovala. Alebo nie? Kto vie! Taktiež, toto telo malo samo o sebe už rozhajdákanú vagínu bez toho, aby do nej Lara niečo strkala. Alebo niekto iný, samozrejme.* Ale ako, ak chceš, pokojne. Síce som si nepredstavovala, že strávim deň maním orgazmu na deke, ale ako sa tebe chce. *Sama by to nenavrhla, ale taktiež by neodmietla. Ono, možno Yuumu už v živote nikdy vidieť nebude, tak nech má z neho aspoň nejakú spomienku, nie? Predsa len, existuje len málo mužov, ktorých by si Lara pamätala, že ju mohli uspokojiť do takej mieri, aby sa spravila vôbec viac než jeden krát. A toto všetko bolo svojím spôsobom taktiež veda. Experimentovanie a podobne.*
Yuuma: Tak záleží taky na tom, co z toho je nejlepší a co nejhorší, ne? * Odvětil udýchaně ohledně stupnice, protože nechtěl urazit tím, že by dal nějaké číslo, které by značilo, že byla špatná, aniž by chtěl. Jak tam tak ležel, oddýchával a snažil se uklidnit, tak dostal ideu. Jeho vědecky zaměřený mozek se dal do práce a vymyslel takovou jednu věcičku. A dle všech známých informací by to mělo fungovat. * Co, kdybych dokázal zařídit přídavky? * Optal se a natočil se tváří směrem na Laru, očekávajíc odpověď. S tím, co se nedávno naučil a jaká jutsu ovládnul, by měl jistou možnost, jak si navrátit staminu a i zásoby, aby mohl jen znovu. A prakticky asi do nekonečna. *
Lara: *Cítila, jak sa jej do útrob leje jeho semeno. Užívala si ten pocit, i keď bola škoda, že nemala šancu ho okoštovať ústamy, maximálne ten pre-ejakulát z predošla. Ona sama sa snažila hýbať spodnou časťou tela tak, aby mu dopriala čo najlepší zážitok. Zjavne to dlho nemal, no. Nemala mu to za zlé, ona sa k tomuto všetkému vracala taktiež iba pred nedávnom. Po chvíli, čo na ňom sedela, sa iba tak jemne zavrtela, aby sa ujistila, že všetko ostatne vnútri. Nerád by človek upratoval takýto pelech, zvlášť keď sa to vnútri zmiešavalo s jej vlastnými štávami. Po pár sekundách sedenia, dávania všetko doporiadku, sa z neho iba jemne zosunula a dala sa do akésiho sedu-ľahu.* Tak, na stupnici od jedna do desať, koľko? *Nie, nerobila prieskum, iba skôr žartovala. Ona sama to celé ešte dodýchavala, ale nebola na tom tak, ako on. Páni majú zrejme silnejší orgazmus, než dámy. A Lara bola kurva velká dáma. Fyzicky i mentálne.*
Yuuma: * Bylo toho na něj docela dost na to, že šlo o jeho prakticky první soulož v tomhle těle, takže začínal mít dost. V tom ohledu, že pomalu cítil to, jak na něj přichází orgasmus. Cítil uvnitř těla pnutí, zejména v oblasti podbřišku. Dech měl již hodně hluboký a zrychlený. Pot z něj docela lil. A ještě mu na něm docela i rajtovala. Takže věděl, že brzy se udělá. Proto i přidal na otáčkách a řádně zrychlil, jak jen mohl, aniž by sobě či Laře něco neudělal, či ji neshodil dolů. Chvilku na to, co takto přidal, tak to již nevydržel. Na chvilku zkameněl, zatímco cítil jak se jím něco přelilo. A poté cítil již jen silné cukání, v oblasti jeho penisu, jak z něj chrlilo ven horké semeno. V reakci na to zatnul prsty a kousnul se do rtu. Nyní už nepřirážel, jen tak jemně houpal pánví seshora dolů v reakci na výstřiky. *
Lara: *Bola rada, že Yuuma bol takto multifunkčný. Jednak jej dosť príjemne prirážal do pičky, ale taky jej i chakrovými vlánkami masíroval prsia. Je pravda, že Larina kvetinka naděje bola rozťahaná, ale nebolo dlho od doby, čo mala prvý krát sex. Teda, v tomto tele samozrejme. Netrvalo dlho, niekoľko úderov a Lara začala pociťovať to, že jej prvé vyvrchnolenie by mohlo prísť celkom rýchlo, navzdoru všetkým faktorom. Jemne sa prehla v chrbte, silnejšie vydýchla, ale pokračovala. Nebolo by nič, čo by ju teraz zastavilo, ani bijuudama posilnená o výboj zo Susana a do toho ešte nejaká ďalšia takáto vec. Lara by sa nepohla ani za nič. Jednak chcela pleasure pre seba, ale také i pre Yuumu. On si očividne dlho nič takéto nedoprial, takže znovu, Lara robí ľudi štastnými pomocou svojej pičky, vyčaruje úsmev na tvárach rodinám.*
Yuuma: * Samozřejmě věděl o rozmnožování, co se týkalo biologie, díky tomu, že byl lékař. Ale že by to bylo tak dobré vjemově? To netušil. Takže v moment, jak na něj hupla, tak zalapal po vzduchu. Byl to příjemný pocit. To, v jakém stavu měla kundu doopravdy neřešil. Stejně tohle byla první, co viděl za posledních dobrých 50 let, takže si stěžovat fakt nemohl. A možná snad bylo i výhodnější, že ji měla již předem roztáhlejší, protože kdyby ho tam měl silou strkat, tak by to nemuselo být zrovna dvakrát příjemné. Yuuma začal instiktivně nadhazovat pánví nahoru a poté zase povolovat dolů, čímž způsoboval, že mu Lara doslova skákala na penisu a jezdila nahoru a dolu. Začal se potit víc, než co doposud a to už tak byl lehce zpocený z toho jejich předchozího souboje. Do toho ještě pokračoval v dráždění jejich prsou a bradavek chakrovými vlákny. *
Lara: *Na jeho súhlas si iba vytiahla jeho penis z úst a smerovala s ním k jej vlastnému pohlavnému orgánu, ktorý bol jednak odhalený, kvôli taktiež roztrhaným látkam, ale taktiež bola i 'nažhavená' taky. Pomohlo tomu to, že sa sama dráždila svojou rukou. A možno i to, že jej vagína je rozťahaná ako šunka z McDonaldu. Jeho uchopený penis si strčila do svojej pičky takým spôsobom, že na ňom vlastne sedela. Ona sama začala rýchlejšie dýchať, i sa potiť. Jej horná časť tela začala naberať červenú farbu, ako jej adrenalin a krv stúpala do mozgu. Musela uznať, jeho penis nebol najmenší, čo bola dobrá výhoda. Bol dokonca väčší, než čo by zvládla udrzať v ústach na jedno vopchanie, takže taky výhoda. A čo viac si priať, než veľký penis, keď máte rozťahanú kundu? Lara si to užívala, bolo to na nej poznať. Mala viac menej zavreté oči a predstavovala si, no.. To je asi jedno. Pokračovala v skákaní na ňom.*
Yuuma: * Cítil každý její dotyk. Doslova i cítil tlukot svého srdce ve svém údu. Ten byl již v plném pozoru a rudý a vroucí, díky proudící krvi. Ze špičky se již uvolňoval preejakulát, který má obvykle pomáhat v tom, aby to dobře klouzalo, ale díky její práci s ústy to doopravdy nebylo potřeba. Jednu ruku zatínal do deky, na které ležel. Oči se mu protáčely dozadu do hlavy. A lapal po dechu. Byl docela v extázi, už jen z tohohle dráždění. Přeci jen na něco takového doopravdy nebyl zvyklý. Když na něj něco začala huhňat přes jeho penis v ústech, tak se snažil zaregistrovat, co říkala, ačkoliv to bylo jemně komplikované. Když to už tak nějak vyluštil ve své upravené mysli, tak jen dokázal zakývat na souhlas. Nešlo mu v současný moment ani mluvit. *
Lara: *Začala cítiť, jak sa jeho penis zväčšuje v jej ústach. Mimo to sa ona pod svojimi šatami jemne dráždila jednou zo svojich rúk. Dobu to zvládala, než avšak narastol až do takej velkosti, že tam nebolo moc miesta a Larin dávivý reflex sa ozval, čo ju donutilo, aby si ho vytiahla von. Neprekážalo jej, že by ich teoreticky mohol ktokoľvek vidieť. Teda, pravdepodobne by jej to prekážalo, ale momentálne sa o to nestrachovala, lebo nikto navôkol nebol. Začala ústami masírovať jeho penis, hrala sa vo vnútri s ním s jejím jazykom. Dávala dobrý pozor na to, aby nepoužívala zuby, nikto to predsa nemá rád. Keď usúdila, že je pripravený na pravú akciu, tak nečakala dlho a svoje oblečenie si taktiež roztrhala, ale to najprv musela tú jednu ruku vytiahnuť, aby to mohla spraviť. Neprestávala mať jeho penis vo svojich ústach, bola predsa šikovníček.* Pipravený na pravú akciu? *Vravela medzi tým, čo mala jeho penis vo svojich ústach a zároveň i lapala po dychu, takže jej bolo horšie rozumieť.*
Yuuma: * Nečekal, že z něj doslova serve a roztrhá oblečení, ale nevadilo mu to, protože si mohl kdykoliv vytvořit nové, či opravit toto. Co bylo více šokující, bylo to, co následovalo. Najednou cítil svůj penis uvnitř jejích úst. Bylo to velice příjemné. Díky tomu, že byl sám už vzrušený, tak leccos cítil přes svůj úd. Cítil teplo a vlhko jejích úst. Taky cítil, jak mu v něm pulzovala krev. Díky čemuž mu narůstal. A jelikož toto bylo doslova na míru ušité tělo díky Idenshi Kumikae ještě z dob, kdy toho věděl více o těchhle věcech, tak se tam dole nezanedbal. Neměl tam žádné monstrum, ale i tak docela velkou výbavu. Která mu během chvilku v jejích ústech docela vzrostla. Snažil se soustředit i na svoje chakrová vlákna, ale jaksi se mu špatně koncentrovalo. *
Lara: *Bola rada, že nakoniec súhlasil, inak by to vyzeralo dosť nepríjemne, pre obe strany. Predsa len, keby si to práve teraz rozmyslel, bol by to trapas. Najprv mu chcela spraviť iba fajku, ale keď povedal, že to má vziať do svojich rúk, tak pravdepodobne pristúpi i k niečomu viac. Silno ho chytila za ošatenie, ktoré mal na spodnej časti tela a iba ho roztrhala. Jak kalhoty, tak i trenky, všetky vrstvy. Rýchlo si vložila celý jeho penis do úst. Nevedela, ako veľký bude, keď bude v ňom maximálne množstvo krvi. Možno ho potom nebude schopná mať v ústach celý. Preto si ho tam iba takto chvílu nechala a čakala, do akej velkosti narastie.*
Yuuma: * Trochu utáhnul chakrová vlákna a začal pomocí nich tahat Laru za bradavky. Když se na něj svalila, čímž přistál na zádech, tak na moment s tím přestal, ale poté zase opětovně začal. Nikdy s tímhle tělem neměl pohlavní styk a z minulého života neměl ani tak moc zkušeností, takže jednal zcela instinktivně a i tak nevěděl, co a jak. To, že měla reagovala vzrušeně na dotyk na prsou zjistil pomocí čichu, když se tam sama dotýkala. * Abych se přiznal, tak tohle je jedna z oblastí, ve kterých jsem neexperimentoval. Takže se budeš muset asi ujmout vedení. * Poznamenal, aby byla informována. Jeho zkušenosti byly spíše na úrovni biologie, než čehokoliv jiného. A zbytek zakládal na svých instinktech. Nadále pokračoval v dráždění jejích ňader pomocí chakrových vláken. Trochu se nahnul, aby na ni lépe viděl. *
Lara: *Začala pociťovať tlak na jej ceckoch, bolo to celkom príjemné. Moc nevedela, ako to Yuuma robí. O lútkarení nič nevie, nikdy sa s ním nestretla. Jediné všeobecné informácie má vďaka tomu, že ako vedec obecné znalosti má. Ale teraz jej určite neprišlo na um to, že by Yuuma používal chakrové vlákna. Keby zapla Rinnegan, tak mohla mať odpoveď, ale to ju teraz taky nenapadlo.* Silnejšie Daddy. *Vzdychla jemne, mala chuť na Yuumu. Chcela vedieť, ako chutí. Celkom rýchlo sa na neho vrhla, ale tak, aby jej hlava pristala dosť blízko u jeho rozkroku.* Stačí slovo a pustím sa do práce. *Necítila sa ako kurva, skôr ako niekto, kto rád rozdáva šťastie.*
Yuuma: * Cítil z ní docela silné sexuální chutě. Očividně to nebyla jen planá provokace, aby z toho měla zasmátí, kdyby se chytil. Takže si to možná otipoval správně. Zapřel se rukama lehce za zády v tomhle sedu, kdy byl jemně zakloněný. Nicméně jednu ruku přetočil, co se týkalo zápěstí a dlaně, aby jakoby odhalil dlaň. Když ho provokovala, tak si chtěl zaexperimentovat. Z konečků prstů nechal vytvořit Chakra no Ito, při čemž potlačil chakru tak, aby nebyly vidět. Následně ty dvě lanka nechal plout podél země a poté se zvednou v dostatečné výšce, při čemž se poté omotaly kolem ňader Lary a konečky se omotaly kolem jejích bradavek. Dělal to jemně. A Laře to mohlo připadat, jak když jí někdo masíruje celá prsa a lehce tahá za bradavky. Na tohle Yuumovy stačila dvě chakrová vlákna pouze ze dvou prstů a samozřejmě mohl vytvořit i další, kdyby se mu zachtělo. *
Lara: *Pokračovala v onej práci so svojím prstom, pričom i na tvári sa snažila dávať poznať, že začínala byť vzrušená, avšak nie moc po fyzickej stránke, ale skôr takým štýlom, že by i na niečo mala chuť. Nevedela presne, čo má brať z jeho reakcie. Nič nepodnikal, čo by mohlo naznačovať nezáujem, ale taktiež sa stále pozeral, čo zas záujem znamenať mohlo. Začala sa približovať pomaly bližšie k nemu, aj sa k nemu lepšie natočila. Pravdou bolo, že nebola práve najchudšia dáma. Bola celkom Thicc, no. Preto mohla mať výhovorku, že sa jej akože začali iba tak trhať oblečenie. I keď bolo pravdou, že si začala vrchný diel Jikanom dávať dole úplne. Okrem toho si i vlasy ktoré mala v gumičke rozpustila.*
Yuuma: * S jeho střihem oblečení a spodním prádlem stejně neměla šanci vidět, zda to s ním něco dělá, nebo ne. Musela by si šáhnout. Což kdyby udělala, tak by zjistila, že to do jisté míry efekt má, ale Yuuma to na sobě nedával znát. Naklonil hlavu na stranu a pokračoval v jejím sledováním, při čemž se už neupíral jen na její oči. Snažil si ujasnit situaci a vycházela mu jedna možnost, že možná se nechtěla zaplétat s někým z vesnice, aby se neroznesly drby, ale i tak měla své chutě. To byl zatím jediný jeho logický závěr. Cítil její feromony díky upravenému čichu, který měl, a asi čichal její roztouženost. Byl spíše zvědavý, zda se odhodlá do něčeho pustit sama, nebo očekává akci od něj. *
Lara: *Usmiala sa nad jeho reakciou. Prišlo jej to tak, že sa stydí. I keď to tak možno nebolo, ale ona to tak brala, lebo mohla.* Neviem, čo myslíš ty, že bude odpoveďou? *Mrkla na neho ľavým okom a následne, keď mala už dosť naslinený jazyk, tak prestúpila jemne nižšie, na svoje prso a začala pomaly krúžiť okolo jednej zo svojich bradavok. Jak krúžila, tak občas jemným dotykom prešla na samotnú bradavku, ale to boli vždy iba letmé dotyky. Premýšľala, či to viac dráždi ju, alebo jeho. Šibalsky sa zasmiala. Jedným okom prešla na jeho rozkrok, aby vedela, či to s tým niečo robí. Ak nie, bola iba jedna odpoveď. Musel byť homosexuál!*
Yuuma: * Doba se doopravdy změnila. Měl dojem, že by dříve nedokázal najít snad jedinou ženu, která by se takhle ráda obnažila před někým prakticky cizím. A nyní tu Lara doslova vyhazovala ven prsa a to, i když si uvědomovala, že tam je on. Předtím to mohl brát, jakože to udělala omylem a protože nikoho nečekala v okolí. Ale nyní to doopravdy už bylo záměrně. Nicméně Yuuma nebyl tak úplně řízen svými hormony, za což mohly asi jeho vlastní úpravy mysli, co provedl Shintonem. Proto se tam opřel bradou o jednu ruku, pohlédl na její ňadra a poté do jejích očí. * Tobě stydlivost moc neříká, což? Je to až skoro fascinující. A nebo se snažíš provokovat. * Podotkl otevřeně a vyčkával na reakci. *
Lara: *No, asi sa Lara urazila. Dala mu možnosť, chcela nahodiť pomocnú ruku a on to aj tak odmietol. Troška drzosť, no. Povedala si, že to vezme z inej strany.* Hups! * Ruku si dala pred ústa, hlasne prekvapivo vzdychla, keď si omylom a čisto náhodne Jikanom odstránila podprsenku. Jej balvany vyleteli jedna radosť.* Aspoň sa môžu opalovať! *Zasmiala sa, pričom sa jemne nahla na Yuumovú stranu. Lara vedela, že neexistuje chlap, čo by jej odolal. A to nemuselo byť len kvôli jej telu, ale napríklad postaveniu, peniazom a podobným veciam. Yuuma odmietol laborku, možno bude chcieť ochutiť ako Lara chutí. Bola čerstvá, o tom nie je pochýb. Stredný prst na pravej ruke si jemne vložila do úst a začala s ním chodiť von a dnu. Bohvie prečo, možno chcela zistiť, či nemá popáleniny na tom prste. Možno naznačovala niečo iné. Tak či onak, bola rada, že sa dnes vydala na lov. Ešte uvidí, čo sa z tohto vyvinie.*
Yuuma: Aktuálně nepotřebuji přímo žádnou pomoc. Rád si sháním informace sám. A i když jsou věci, co bych mohl potřebovat, mohu si je postupně získat sám. Informace, vzorky, nápady. Výměna informací je sice zajímavá záležitost a může benefitovat oběma stranám, ale dle mého je nejlepší na vědecké práci to, jak se člověk posunuje sám dopředu svým vlastním úsilím. A ještě na tom nejsem natolik zle, abych doopravdy potřeboval postrkovat od někoho jiného. A zatím mám dojem, že jsem stále schopen růstu sám za sebe ve vědeckém směru. Možná nemám přímo nápady v současný moment, ale to nevadí. I brainstorming pomáhá v růstu vědce. * Řekl pak zdlouhavě. Sice to bylo částečně i díky ostražitosti, ale hlavně díky tomu, že dokud mohl se sám posouvat dopředu, tak nechtěl přímo pomoc od někoho jiného. *
Lara: *Chápala jeho obavy, ale asi to zle vysvetlila.* Moja laboratória sa nenachádza v tejto dimenzii, takže v tom by problém nemal byť. Ale pochopím, ak odmietneš. Nie každý by chcel, aby ho náhodný človek bral k sebe do dimenzie. Navyše, v tej dimenzie nefunguje ani chakra nikoho iného než moja. Takže áno, chápem. *Vysvetlovala a bola úprimná. Ona sama by pravdepodobne taktiež odmietla. Takže mu to za zlé nemala.* Tak je tu aspoň niečo, s čím by som mohla pomôcť? *Pýtala by sa Lara za faktu, že by Yuuma odmietol jej opätovné pozvanie. Inak tam zostala iba potichšie sedieť, stále akosi nasávala vzduch a okolie moc nevnímala. Lara bola taká strašne divná povaha. Bola zvyklá byť neustále vstrehu, keby sa čokolvek stalo, ale taktiež bola zvyklá nevnímať, aby sa mohla sústrediť na podstatné veci. Niekto by to nazval multifunkčnosť, niekto by to nazval chaos. Komu lepšie, predsa.*
Yuuma: Ne, ale ta ostatní už doopravdy nebudu prozrazovat, protože se ke mně v současnosti moc nevztahují a ne vždy se hodí vyhrabávat minulost. * Odpověděl, protože fakt nechtěl jen tak vyzradit, kým dříve býval. Už jen proto, že by snad okamžitě zjistila, kdo vlastně je. Přece jen mnoho výtvorů neslo jeho první jméno a Usogakure byla založená na jeho druhém jméně. Pozvání do laboratoře znělo sice fajn, ale cesta do Iwagakure asi nebyla zrovna nejlepším nápadem. Nechtěl se hned zaplétat se shinobi vesnicemi sotva, co se vrátil. Hlavně, když si ještě nebyl jist všemi vztahy a spory. Nechtěl skočit do začínající, probíhající, či brzy vypukající války. * To zní fajn, ale asi odmítnu. Už jen kvůli tomu, že jako jinchuuriki bych tím mohl způsobit něco, co nechci. Jedna věc je se toulat po zemi, ale druhá je přímo vlézt do vesnice. A ještě pro mě není doba, abych chodil do shinobi vesnice. * Osvětlil poté své myšlení, načež se ještě hluboce zamyslel. Laboratoř ho zajímala, do jisté míry, ale daleko více ho zajímalo se nenavázat omylem k nějaké vesnici, či do nějakých problémů. *
Lara: *Jeho reakcie na ňu ju celkom potešili.* Tak to som rada, že to bolo aspoň k niečomu užitočné.* Príjemne sa usmiala. Silno sa nadýchla, dostala do svojich plúc všetok ten vzduch. Fuj. Ale jej to nevadilo, bola zvyklá na vôňu kameňov.* Yuuma. Celkom pekné meno. Tvoje prvé? *Ona vedela, na čo narážala. On to možno vedieť nebude, možno áno. Lara svoje meno ako prvé určite nebrala. Medzi tým sa trochu natiahla, jednu ruku, druhú. Trocha sa popreťahovať nikdy nikomu neuškodí. Jej staré staručičké kosti to iba ocenia.* Ak chceš, môžem ťa pozvať ku mne. Do laboratória, samozrejme. Ja osobne som na vedectvo už pred istou dobou jemne zanevrele, po tom, čo som sa stala Kagou vesnice mi na to moc času neostalo. Ale teraz sa mi dostali znova možnosti, ako by som mohla túto prácu využívať viac. Nie je to nič moc, ale vždy lepšie než nič. *Snažila sa iba o milé, jemné pozvanie. Predsa len, vedci mali rozdielne laboratória kde robili rozdielné veci. Najlepšie môže byť na tom, že sa môžu inšpirovať navzájom.*
Yuuma: * Trochu si zabrumlal, protože se zamyslel nad tím, zda je vůbec zdravé se představovat. Už jen na základě jména mohla vědět, o koho se jedná, částečně. Naštěstí ne tolik, jako kdyby jí řekl jména, co měl v minulosti, ale i tak. * Já si říkám Yuuma. * Odpověděl jí nakonec, kdy to zvážil. Při nejhorším si mohl vždy změnit identitu, chakru, vzhled a tak dále. V tom doopravdy nebyl problém. Takže neměl moc, co riskovat. Nicméně na ní přimhouřil oči, když zmínila to, že se fakt snažila. Možná si to myslela, ale tušil, že by dokázala daleko více. Nehodlal se v tom rýpat. Mohl to být nějaký psychický blok a neměl zájem se někomu hrabat v jeho psychice. * To je asi jedno. Stejně to byl jen cvičný souboj. A já si trochu procvičil nové dovednosti i staré techniky. * Podotkl jen a promnul si trochu ruku. Stále ještě v ní cítil to jejich sražení se, když měla ona aktivní Hachimon a on ten svůj mód. Kdyby šla do Shimonu, tak by neměl šanci, ale bylo otázkou, zda by to ona sama dokázala přežít. *
Lara: *Bola rada, že si prisadol. Naznačovalo to i akúsi dôveru. Predsa len, ku človeku, do ktorého nevkladáte dôveru by ste si neprisadli.* Ani vlastne neviem, ako ťa mám volať? *Bolo divné, že sa tu takto bavili a jeden o druhom nevedel ani tak základné veci, ako sú mená. Prípadne, on mohol vedieť jej meno, keďže prezradila, že je Tsuchikage a ak má znalosti, tak by ho mohol poznať. Na druhej strane, zistila o ňom, že istú dobu 'nefungoval' v tomto svete, takže možno nemal ani čas. Nech to bolo akokoľvek, ona sa predstaviť šla.* Moje meno je Lara. Vybrala som si ho sama. *Prišlo jej to vtipné. Zo všetkých štyroch mien čo mala, tri si vyberala sama. Vtipné a smutné zaroveň i, no.* Môžeš mi veriť, že som sa rozhodne snažila! *Určite naňho nešla nejak pozvolna. Je pravda, že Lariná sila je iba polovičná, keďže sa nedávno rezdelila na dve entity seba samej. To nič nemení na fakte, že ju porazil. Možno naozaj nebola taká silná, ako sa prezentovala. Ktovie.*
Yuuma: * Deaktivoval Houkou Chakra Tato~ū, kdy všechna ta zářící tetování zmizela z jeho kůže a tak jakoby se rozplynula ve vzduchu. Poté se trochu zapotácel, protože rozdíl v té síle byl poměrně velký. Kvůli tomu se i rád posadil, aby nabral dech. * Zkušený? To ani ne. Spíše jsem ovládl něco nového a otestoval to. * Poznamenal a již deaktivoval i Doujutsu. * Krom toho jste...jsi nešla ani plnou silou. * Dodal ještě, protože si toho všiml. Její největší pokus byl hned na začátkem a to, když na něj nezabralo, tak se tolik nesnažila. Možná jen chtěla šetřit krajinu. Možná o něm sbírala informace. Ať to bylo jakkoliv, tak to poznal. Přeci jen si v paměti nechal jen nějaké určité důležité informace, kterými bylo i to, jak kdysi bojoval se všemi Kagy všech vesnicí a i s celou armádou, takže něco takového dokázal poznat. *
Lara: Vďaka. *Oprášila si oblečenie. Nevadilo jej a ani vôbec neprekážalo, že takto míňala chakru. Bolo to veľmi zaujímavé, náučné i. A zistila aj o tomto človeku niečo viac. Čo ovláda, aké sú jeho taktiky.* Musím uznať, že som ťa jemne podceňovala. Ale teraz vidím, že si veľmi skúsený. Ako som vravela, výhra patrí tebe. *Usmiala sa zas. Keď bola čistá, tak si iba vytvorila gegenom deku, na ktorú si sadla. Jemne potlapkala na miesto vedľa seba, na znak, aby sa k nej pridal. Mala chuť sa vyprávať. Pravdepodobne ju tá myšlienka o tom, že by mohla stretnúť svoje mŕtve deti až moc vystrašila.*
Yuuma: * Vzdala se, což Yuumu i lehce překvapilo. Očekával, že se alespoň pokusí z tohohle dostat sama, nebo nějaký jiný trik. Možná se jí prostě jen nechtělo. V reakci na její slova se jí následně Yuuma dotknul jedním prstem na čele a vyslal do ní trochu své chakry, což by mělo okamžitě rozbít Genjutsu. Následně se narovnal a natáhnul k Tsuchikage ruku, aby jí pomohl vstát. Ten mód ještě nedeaktivovával, protože to obecně byl docela příjemný pocit. Navíc se mohla pokoušet jen blafovat se vzdáváním se. Což byla taky taktika. *
Lara: *Zistila, že všetky jej pokusy boli neúspešné, alebo aspoň nie až tak úspešné, ako by ona sama chcela. Po pár chvílach začala vidieť mŕtvych, počuť ich a jej samotná chakra sa vyparila. Keby to neboli práve mŕtvy, tak by s tým taký moc problém nemala, ale sama bola mrtva pár krát a úprimne, nie je to najlepší pocit.* Dobre, túto výhru prenechám tebe. *Vravela s úsmevom a milo, i keď vo vnútri sa cítila nepríjemne. Nevedela presne, jak táto technika funguje, či bude v prítomnosti ľudí, ktorí nepozná ale sú mŕtvy, alebo by mohla začať vidieť svoje vlastné deti, ktoré už zomreli a tomu sa určite chcela vyhnúť. Preto radšej prenechala výťazstvo jemu, aby nemusela čeliť takejto výzve. Hold, každý má nejaký bod, do ktorého by sa nechcel vraciať, ktorý by nechcel zažiť znovu.*
Yuuma: * Její snaha o zničení jeho stehenního svalstva byla naprosto marná, protože to se mu díky aktivnímu módu okamžitě léčilo. Viděl, že mu chtěla zapečetit chakru a dokonce i viděl, že ho chtěla přenést pod sebe. Nicméně její přenos zrušil pomocí Ukeire to Shūryō a její ruku zastavil nadvládou nad magnetismem, kdy ovládnul železo v její krví a zabránil jí, aby se její ruka k němu vůbec přiblížila. Načež volnou rukou lusknul. Nebylo to samozřejmě obyčejné lusknutí, ale technika Shisha no Sasayaki. Hned po zaznění toho zvuku lusknutí by měla být Tsuchikage uvalena do Genjutsu, které jí bránilo ve využívání chakry. Chtěla zapečetit jeho chakru, tak on namísto toho zabránil ve využívání chakře jí. Když už se rozhodla pro takovou taktiku. *
Lara: *Zas nečakala, že by Yuuma mohol takto rýchlo prejsť cez jej nástrahy. Ale to bola iba jej chyba, začala sa totiž moc predvádzať. Ležala teraz na zemi, úder ju moc nebolel. Nevadilo ju, že ju držal za rameno. Vlastne, pri tom ako padala, tak sa jej premenená časť pomocou toho, že bola Senninka i zrušila a mala naspäť svoje pôvodné telo.* Takže sa prestaneme podceňovať teda. *Usmiala sa. V rýchlosti natiahla jednu zo svojich rúk, ktorú mala voľnú, pričom na prstoch mala plamienky a smerovala si to na neho. Mala v pláne mu zablokovať užívanie chakry. Ale to nebolo všetko. V tej rovnakej rýchlosti, jak sa za ním načahovala, tak i Kūton mu začala ničiť stehenné svalstvo, aby sa podlomil. Vedela o jeho doujutsu, a i toho, že sa tomu môže ľahko vyhnúť, keby chcel. Lara mala avšak ešte stále aktivovaný Rinnegan, takže v celej tej akcii, že predvádzala, tak i použila techniku Amenotejikara, aby sa s ním vymenila a v prekvapivej akcii ležal na zemi on, ona bola nad ním, pričom ničila jeho svalstvo a mierila si to rukou na jeho brucho.*
Yuuma: * Nesnažil se jít příliš tvrdě, ačkoliv ona se i trochu snažila. Nechtěl ji aktuálně zranit, alespoň ne těžce. Nicméně věděl, kam míří a kde se zastaví dřív, než to věděla ona sama. Speciální dovednost jeho Eien no Mangekyou Sharinganu dosti blokovala jakoukoliv možnost překvapivého útoku, či stáhnutí se. Ale nechal ji se připravit. Jakmile byla připravená se svými technikami, tak doslova k ní probleskl plnou rychlostí toho módu i skrze pasti, co na něj připravila. Samozřejmě jimi byl zraněn, ale jeho zranění se okamžitě rozplynula, jakoby se nikdy ani nestala. Během toho aktivoval Kamui: Migime. Doslova proběhl skrze Tsuchikage, kdy ji chytil z druhé strany a jednou rukou jí strhnul na záda na zem. Nepoužil na to plnou sílu, ale dostatečnou, co odhadoval, že by měla stačit ke složení. Takže by nyní Tsuchikage měla být na zádech na zemi a on na jednom koleni, držíc ji za rameno. *
Lara: *Nečakala onen zvrat, ktorý sa udiaľ. V hlave to mala premyslené inak a než sa stihla nadať, tak v rameni mala svoje vlastné tyče, ktoré už vlastne by dalo povedať, že boli jeho. Lara sa bleskurychle premiestnila a zároveň i častočne premiestnila preč od Yuumu, pomocou Osoroshī Sokudo a vďaka jej hodnosti už nemusela hovoriť verše. Ani on s jeho doujutsu by nemal byť schopný to zaznamenať, na to počítala. Lara začala extréme rýchlo skladať pečate na techniky. Nasledovalo to tak, že najprv vytvorila extrémne žhavú paru pomocou Kanetsu no Jutsu, potom vychrlila žhavú lávu pod jej nohami, ktorý vychrlila z úst za užívania Yōkai no Jutsu a následne premenila ľavú stranu jej ruky na triskové zbrane, taktiež namierené na Yuumu vďaka jej Senninke schopnostiam a posledná technika Taren Fujizuho bola dokončená.* Roztočíme to? *Zasmiala sa. Nevedela, či ide moc silno, alebo nie. Rozhodne neplánovala ničiť krajinu, ale zahrať sa predsa mohla!*
Yuuma: * O tom, že vlastnila Rinnegan věděl, cítil to zní. A na její aktivaci Rinneganu opětoval aktivací Kuraiganu v jednom oku a Sharinganu v druhém. Díky tomu, že stáhnula Hachimon, bylo jasné, že se pokusí o nějakou normální techniku. Ale díky tomu, že jeho Sharingan nyní na této jedné úrovni dostupné skrz Kekkei Mora, měl dovednosti všech stupňů Sharinganu, tak měl i jeho bývalou schopnost Eien no Mangekyou Sharinganu. Díky tomu věděl o vteřiny dopředu, co Tsuchikage provede. Proto stáhnul i své ruce předtím, než mu je stačila probodnout, což bylo obecně jednoduché, jelikož měl daleko větší sílu v tomhle módu, než ona bez Hachimonu. A místo toho opětoval trikem, co se naučil od Kuraiganu. Otočil jednu ze svých dlaní proti ní a z jeho dlaně nechal vystřelit Chakra no Hakai Ha. To bylo možné díky technice Kuraiganu, Shin: Ukeire to Shūryō. Donutil Tsuchikage použít tuto Chakra no Hakai Ha, ale zvolil to tak, aby se technika užila skrze něj. Proto z jeho dlaně vystřelil černá tyč. Avšak nemířil na vážnou oblast, pouze do ramene Tsuchikage. *
Lara: *Ohromilo ju, keď ju stihol chytiť, ale taktiež reágovala rýchlo. Na chvíľu ale onemela, než v rýchlosti deaktivovala Hachimon. Trošku zasyčala od bolesti, ale tá sa hneď vyparila. V oboch okoch mala zrazu rinnegan a z miest, kde ju Yuuma držal vytasila tyče Chakra no Hakai Ha, aby ho udržala na mieste a následne začala nasávať jeho chakru, pomocou Fūjutsu Kyūin. Stále mala ešte zrýchlený tlkot srdca a i dych. Avšak, Lara už predtým vedela, že Yuuma ovláda Kuraigan, tak bola pripravená na to, že bude chcieť nejako použiť jeho techniku proti nej, či niečo pomiešať! Kuraigan bol predsa taký. Bola pripravená reagovať rýchlo, avšak zatiaľ nič nerobila, čakala na odpoveď z jeho strany.*
Yuuma: * Jakmile vytasila Hachimon, tak mu bylo jasné, že se nechce držet zpátky. Takže nějaký ten klasický styl souboje byl jedno. Její rychlost díky Hachimonu byla samozřejmě ohromující. A když na to šla už takhle drsně, tak se Yuuma rozhodl zaexperimentovat. Aktivoval novou techniku, kterou se naučil díky Houkovi. Houkou Chakra Tato~ū. Po celé kůži se mu začaly objevovat zářivé modré značky, které šly až do bílé. Připomínalo to nějaká kmenová tetování, či něco takového. Yuuma cítil příliš energie, síly a chakry. A v následný moment se doslova chytil ruce Tsuchikage a zadržel ji na místě. Až ten náraz jejich rukou zaduněl. Neznal své limity v tomto módu, ale mohl je nyní otestovat. *
Lara: *Začala zaujímať bojovú pozíciu i ona, pričom sa postavila niekoľko metrov od neho.* A môžeš mi tikať. *Jemne poznamenala. Teraz by sa jej hodila pevná podprda, keďže jej budú lietať cecky jedna báseň. Nečakala na odštartovanie, alebo niečo také. V momente aktivovala Kyōmon, bránu hachimonu. Nabrala v sekundách modrú auru, jej svalstvo sa začalo trhať na kusy, ale zároveň i obnovovať, vďaka experimentám, ktorých na sebe spravila. To, čo Lara robila, prebiehalo v pár sekundách, či sa môžme rozprávať i o miliseKUNDÁCH. Nabrala extrémnu rýchlosť, rozbehla sa proti Yuumovi. Vďaka tomu, že predvádzal, vedela o jeho doujutsu. Natiahla svoje prsty, keď bola pri ňom, v momente použila techniku Rasen o Soshi na jeho oči. Plánovala mu ich vypnúť, nech to tu neprekáža. Všetko samozrejme, ak by sa stalo to, čo robila.*
Yuuma: Z Vašeho chování je jasné, co se Vám spíše chce, takže asi ten tréninkový souboj. I když, sám jsem dlouho nebojoval, takže si nejsem jist, zda něco vůbec svedu. * Poznamenal Yuuma, při čemž si uvědomoval jednoho rizika a toho, že neměli vzájemně naprosto žádné tušení ohledně toho, co si mohou dovolit. Přeci jen, ať už byl kterýkoliv z nich silnější, tak mohl zatlačit na pilu trochu více a něco tomu druhému udělat. Yuuma sám se neobával, že by se mu něco vážného stalo, díky pár technikám, co se naučil, ale nevěděl, jak tvrdě může proti ní jít. Nepochyboval o tom, že se od jeho doby toho hodně změnilo, ale neuměl si představit, co taková Tsuchikage sama dokáže. Následně se postavil do takové bojové pozice, vyčkávajíc, jak tedy Tsuchikage půjde. Neovládal tolik bojových kontaktních stylů a byla to doba, co nějaký praktikoval, takže se ze začátku hodlal spoléhat na všeobecné znalosti. *
Lara: *Počkala si, kým Yuuma zaujal pozíciu. Brala to jemne, ako výzvu, aby pristúpila. A tak i spravila.* Väčšinu z toho, čo si vymenoval, som už dlho nerobila. *Zas sa usmiala tomu, jak je vždy vyťažená z práce, či laborky. V laborke aspoň robila niečo záživné, čo sa pri podpisovaní papierov, alebo na schledání rady nedalo povedať. Tam boli iba starí páprdovia, čo si mysleli, že vedia plno o Iwagakure, ale pravda bola inde.* Trénovať súboj, hm. *To by možno mohli, i keď je doba, čo Lara sama nebojovala, akože jedna proti jednému.* Pri výmene dat, čo by som ti max mohla ponúknuť sú informácie o Iwagakure, to by ťa asi nezaujímalo. Ostatné veci predpokladám, že vieš. *Chlastanie moc nekomentovala, i keď bola už dlhá doba, než pila. Niekedy to musí znova obnoviť.* Takže, čo to bude? Chceš počúvať nudné prednášky o Iwe, alebo skúsime troška zabojovať? *Šibalsky sa usmiala, začinala pocitovať jemný adrenalin.*
Yuuma: Někteří lidé jsou narozeni k tomu být vůdci a jiní donuceni. * Podotkl jen a zaklonil se na té větvi, na které dřepěl. Díky tomu spadnul. Jenže před zakloněním hned aktivoval Kamui: Migime, což si mohl dovolit, díky tomu, že měl aktivní Sharingan v levém oku. Tím pádem proplul všemi větvemi cestou k zemi a doslova zaplul do země, ze které se po pár vteřinách vynořil a normálně se postavil u spodku stromu. Deaktivoval Kamui: Migime i doujutsu. A vyčkával, zda se Tsuchikage připojí k němu na zemi. * Jak jsem řekl, nevyznám se tu, takže ledaže byste něco vymyslela a případně i našla dané místo. Protože nemám tušení, co se tu stále nachází. A hlavně nemám tušení, co si představujete pod podniknutím něčeho, protože to může znamenat leccos. Od tréninkového souboje, přes výměnu nějakých dat, až po opíjení se někde. * Odpověděl ještě té ženě a očekával vyjádření, protože on doopravdy neměl nápad. Navíc ji pozoroval a zkoumal. Sledoval její reakce. Zjišťoval si o ní informace. *
Lara: Chápem, si zbehlý. To je dobre, tak trochu ti závidím. Po tom, čo som sa stala Tsuchikage, som sa musela usadiť. Nesťažujem si, ale je pravda, že v istých vecoch ťa to obmedzuje. *Nesnažila sa vyzerať, ako fňukna, ale bolo to tak. Človek dá na stranu rodinu, na ostatné vykonavanie práce neostane čas. Hobby sa vytratia a človek zrazu iba podpisuje papiere v kancelárii. Nevedela, ako moc je Yuuma skúsený. Možno toho vedeľ viac než ona, čo bolo i pravdepodobné. Minimálne v istých oblastiach. Ona mohla mať znalosti, ako viesť vesnicu, on zas znalosti vedecké. Závidela mu? Predýtm, než sa stala Tsuchikage by určite nie. Avšak teraz, keď zistila, čo to obnáša, možno by lecky vrátila čas. Ale nechcela sa sťažovať, pomohla dosť ľuďom a za to je rada.* Tak, ideme niečo podniknúť teda? *Usmiala sa.*
Yuuma: * Tak trochu odignoroval její narážku. Neměl zkušenosti se ženami v jakémkoliv ohledu, který se netýkal přímo vědy a tak i surové biologie. Věděl, jak vypreparovat lidské tělo a předělat jej na loutku, což dokázal, jak s mužským tělem, tak i se ženským. Ale konverzace a podobné vázlo. Alespoň na té úrovni, na které to ta údajná Tsuchikage poznamenávala. * Tvořím techniky, zbraně, legendární zbraně a loutky. I když bych se rád procvičil spíše, co se týká technik, protože jsem v tom zareznul. Co se týká zbytku, tak mi to přijde, jakobych to měl vše v čerstvé paměti. A netuším, co máte na práci, ale asi to nebude dělat doprovod toulavému jinchuurikimu. A nevyznám se v této zemi. Sotva vím, že jsem překročil hranice, protože netuším, zda se nějak neměnily. * Odpověděl ženě. Stále byl opatrný a nebral je přímo za přátele. To, že možná byli kolegové v oboru, na tom moc neměnilo. Ani k tomu neměl od ní důkaz. *
Lara: *Hm, keď začal vyprávať o tom, ako vytvára techniky, tak si povzdychla. Ona techniky nikdy nevytvárala, maximálne tak zbrane.* No, ak hľadáš inšpiráciu, tak ti ju môžem ukázať. *Jej nálada sa zlepšila, zasmiala sa. Myslela pri tom na jej kozy a i jemne prstom naznačovala, ale to iba žartovala. Ako Tsuchi si nemohla dovoliť škandále. Snáď žiadne nebude mať!* Tak naše odbory sa moc nerozcházajú. *Bola priateľská. Keď ukazoval techniky, kde sa mu menili doujutsu v očiach, tak ju to celkom ohúrilo.* Toto sa budem musieť niekedy naučiť, poznamenala. *Mrkla na ňom jedným okom. Bola to taká hračka s jej telom. On ukazoval oči, ona taky, ale v inom štýle.* No, tak čo ideme robiť? *Spýtala sa, ako keby ho už rovno brala za parťáka, či kolegu vedca. Proste, prečo nepôsobiť kamarátsky? Zbytočne vytvárať agresiu proti jinchuurikimu z inej ves, ktorý je očividne skúsený v zameraná, ktoré i ona pozná. No, to by nebolo najchytrejšie.*
Yuuma: Hm, dobrá. Takže to za současný zvyk brát nebudu. * Podotkl jen, doslova si uložíc tuto informaci Shintonem v mysli. Nevypadal stále moc uvolněně, i když byl vědec, tak v tento moment spoléhal spíše na své instinkty, protože si nemohl být doopravdy jist jejím záměrem. Zamyslel se nad její otázkou a promyslel, co si mohl a nemohl dovolit jen tak říct. * Vybavil jsem si novou laboratoř, ta stará se již rozpadala. A vyvinul jsem novou techniku. * Odvětil, kdy aktivoval svá doujutsu, ale díky Bekko no Kassei-ka měl v pravém oku Kekkei Mora Sharinganu a v levém Kekkei Mora Kuraiganu. Následně je prohodil s tím, že měl v levém oku Kekkei Mora Sharinganu a v pravém Kekkei Mora Kuraiganu. * Ale hledám inspiraci na další. Dříve mi to šlo lépe. * Poznamenal nakonec své lehké obavy ohledně stávající situace, protože netušil, co by měl vytvářet dalšího. Možná by se měl smířit s tím, že toho už vytvořil dostatečně. Nebo by se měl právě naopak pokusit mermomocí tento pocit přeprat a snažit se o docílení něčeho víc. *
Lara: *Zasmiala sa na jeho poznámke o jej ceckoch. Chápala to, že nevedel, aká je doba. Ona sama bola mŕtva pár krát a vždy to trvalo, než sa znova naučí vecami, ktoré sú teraz zvyklé. Síce nebývala mrtvá dekády či stročia, ale vesnice sa dokážu zmeniť i za pár rokov. Bola rada, že ho už mohla vidieť. Nevyzeral, ako zločinec. Hlavne nemal na sebe čelenku s prečiarknutým znakom svojej vesnice.* Ono záleží. Teraz som vo situácii, kde je teplo a moja samotná podprsenka sa začala rozpadávať. Taktiež, podľa plánu tu nemal byť nikto iný než ja a bijuu. Ale chápem tvoje zaujatie. *Gugenom si vytvorila novú podprsenku, ktorú si začínala zapínať. Nikdy avšak netrafila veľkosť, takže napriek všetkému, jej akási tá koza trčala, ale aspoň neboli vidieť bradavky už.* Takže, vedec, či výskumník vravíš. A ide to dobre? *Le keď celé dni prežijete v kancelárii či v laborke a potom neviete, ako naviazať kontakt.*
Yuuma: Právě, že nevím, jaká je doba. Už jen s ohledem na to, kolik toho tu ukazujete. * Poznamenal sám za sebe, před čímž zrušil onu techniku zakrývající jeho pozici a obecně existenci. Takže se objevil v zorném poli té ženy na větvi protějšího stromu, stále přikrčený a nyní ukazující směrem k jejímu hrudníku. Snažil se tím nenechat ovlivnit a ani příliš nezírat. I když se takto ukázal, tak byl stále ve střehu. Pro jistotu. Při nejhorším by aktivoval nějaké to Doujutsu, či dokonce i jeden nový mód spojený s chakrou Houka. * Ale klidně si poslechnu o tom, jací lidé nyní jsou. Mohla byste prvně začít s vysvětlením situace Vašeho oblečení, zda je to nyní normální, či ne. * Dodal ještě, protože i když tam necivěl, tak ho to samozřejmě zajímalo, na i vícero úrovních. Hodně, zda je to nyní fakt běžným zvykem, nebo něco unikátního, co se týkalo její osoby. Vykáním nenaznačoval respekt vůči autoritě, ale spíše odtažitost a jakousi bariéru mezi nimi. *
Lara: *Teraz už začínala byť zmätená. Na prvý krát nič neodpovedala, keď niečo povedal, lebo sa snažila o zorientovanie sa. To však úplne pokazilo vtedy, keď prichádzajúci hlas počula zas z niekade inakade.* Môžem veriť i nemusím, sám asi poznáš aká je doba. *Bola zvyknutá vždy ľuďom tikať. Ostatný jej vykali, ona to robila jej príležitostne. Ani na to vykanie si moc nepotrpela, nedávala ľuďom za zlé, keď jej tikaly. Potom sa prestala snažiť identifikovať osobu, keďže jej normálne zmysly nefungovali, čo jej začínalo aj jemne dochádzať.* Verím vo fakt, že ešte stále existujú vedci, či iný skúmatelia, ktorých naozaj zaujímajú takéto veci. Sama som i vedkyňou, takže mám pochopenie. Ale musíš uznať, že nie ľahko sa verí niekomu, koho nevidím, nepočujem, neviem o čo sa jedná a prakticky ani necítim chakru. *Vysvetľovala, aby i on pochopil jej situáciu. Ľahšie by sa jej dohadovalo, keby videla človeka, s ktorým sa vlastne vypráva pred sebou. Jo, kozy mala furt venku. Či na ne zabudla alebo to urobila naschával, nevie sa.*
Yuuma: * Jelikož kompletně ovládal to, co bylo vnímatelné v iluzi, tak následně nechal svůj hlas znít z opačné strany od ženy, než na které se aktuálně nacházel. * Nenacházím se ve zdejší vesnici a pokud si sem vědom, tak nejsem ani příliš poblíž. Nejde o vtip. Byl jsem na průzkumu. Zkoumám přírodu, přírodní zdroje, obchodní cesty, monstra a další takové, kvůli zásobování. * Odvětil jí tedy jeho hlas z opačné strany, než se reálně Yuuma nacházel. Stále byl obezřetný. Nebyl schopen určit, zda lže, či ne. Mohlo jít o nějakou lovkyni bijuu, což by vysvětlovalo, proč mířila přímo k jeho chakře. * A moje jméno je irelevantní. Nenajdete ho v bingo knize. Nikdy jsem nebyl nukeninem. A nyní si jen hledím vlastních věcí, vlastních výzkumů. * Dodal ještě dalším hlasem, který iluzí stvořil tak, aby se ozýval zezdola z místa, ze kterého vyskočila. *
Lara: *Prekvapilo ju, keď nakoniec počula hlas, ktorý na ňu hovoril. Takže to budel byť žartík! Bolo jej jasné, o čo išlo. Nejaký jinchuuriki sa pravdepodobne zatúlal v jej zemi. Nie, že by mala niečo proti, ale zaujímal ju dôvod prečo sa tu nachádzal. Hlas počula prichádzať zhora. V rýchlosti vyskočila s tým úmyslom, že pachateľa dostihne. Ale mýlila sa. Nikto tam nebol a už i stratila chakrovú stopu, ktorú predtým cítila. Toto sa jej nepozdávalo. Ona avšak nevedela, že bola uvrhnutá do genjutsu.* Nech si ktosi a myslíš si, že je to vtipné, tak nie je. Ako hlava tejto zemi mám informácie o jinchuurikich, ktorý sa nachádzajú vo vesnici Iwagakure. Ty, si neznámi. Takže čo by som si želala je, aby si sa identifikoval. Nerada by som, aby sa v mojej zemi prechádzal jinchuuriki, ktorý je nukenin. *Vysvetlovala, ako to cítila. Referovala k tomu tak, až to znelo, že je feduálna pani Zemi Zeme, i keď bola 'iba' Tsuchikage Iwagakure. No, bola celkom ochraňarská, čo sa toho týkalo. V minulosti pomohla dosť nukeninom strechu nad hlavou za loajalitu, ale nie vždy jej bola opätovaná. Taktiež, nič ako bingu knihu pri sebe nemala, netušila, koho chakra bijuu patrí akému nukeninovi. Ale stále nebola agresívna, iba tam tak stála, jemne zmäteno.*
Yuuma: * Byl ve střehu, přitisknutý ke kmeni stromu, na jehož větvi byl přikrčený. Sledoval osobu skrze to oko satonu, takže věděl moc dobře, kde se nacházela. Zastavila se pod ním, víceméně po větví, na které se skrýval. A následně udělala další věc, co nečekal. Začínal mít pocit, že se svět změnil podstatně více, než očekával. Do tohoto momentu tipoval, že tam možná byla proto, že cítila jeho chakru, což samozřejmě byla jedna z možností. Ale možná se prostě jen chtěla někde předvádět. Někoho to mohlo lákat, svléknout se a pobíhat po divočině tak, jak přišel na svět. Yuuma byl zmatený a analyzoval situaci. Sice slyšel její slova, ale měl pochybnosti, že by zrovna Tsuchikage šla takto ven z vesnice a začala se ukazovat jen tak v prostranství. Možná byla jen spontánní. * A co by si Tsuchikage přála, kdyby se ukázalo, že se jedná o jinchuurikiho? * Poznamenal dostatečně nahlas, aby ho slyšela, ale zůstával skrytý z jejího pohledu. Hned na to se rozhodl využít svých nově objevených talentů. Aktivoval techniku, kterou se naučil díky Houkovi, Subarashī Engei-Kai. Prostorové Genjutsu, které mu umožňuje zmást smysly velké skupiny lidí a zakrýt jeho reálnou polohu. A jelikož se soustředil hlavně na tu ženu a její smysly, nehledě na fakt, že byl jinchuurikim Houka, vlastníkem Kuraiganu a majitelem Yinu, tak by jeho iluze měla být dostatečná na zmatení všech jejích smyslů. Ale nevytvářel nic komplexního. Pouze nechal zmizel většinu své podstaty, až na chakrovou stopu, z místa, na kterém se nechával a sám, jako neviditelný, se přesunul na jiný strom. Byl opatrný a podezřívavý, i když tam 'Tsuchikage' ukazovala své 'zbraně'. Svět se změnil. Nevěděl, co očekávat. A tahle osoba zatím bourala všechny jeho očekávání. *
Lara: *Nebolo to tak, že by to prso naschvál vyhodila z tade. Proste, jej vypadlo. To sa stáva, keď žena nemá napevno zatiahnutú podprsenku, či inú čásť oblečenia, čo ju má držať. A tak sa to proste stalo, no. Lare to problémy nerobilo. Toto nebolo jej prvé telo a možno ani nie jej posledné. Necítila sa nejak, že by sa mala hanbiť. Nicméně, jak kráčala, tak jej to prišlo viac a viac hlúpe.* Dobre, usudzujem, že buď si tu niekto robí žart z Tsuchikage, alebo je tu jinchuuriki. *Vyhovorila dosť nahlas, ale hlas nebol nejaký nahnevaný, taký normálnejši skôr. Ak to bol fakt žart, tak rozhodne mala v pláne prerušiť pracovné styky so svojim informátorom. Teda, s jedným z nich, ktorý jej dal info o tomto. Čím ďalej, tým viac premýšľala nad tým, že to bude predsa len jinchuuriki. Inak by toho bijuu už musela dávno vidieť. Na stromy hore sa moc nepozerala. Predsa len, keď idete loviť bijuu, tak nerátate s tým, že by sa vešal na vetve. Veď by ju zlomil, tučko! Bola dostatočne blízko oného zdroja chakry, keď začala stáť. Znova sa obzerala, ale hore sa nedívala.* Ts. *Už si odfrkla. Keby tú chakru vôbec necíti, tak má aspoň pokoj. Takto musela byť v strehu. Vedela o tom, že bijuu môžu byť i vo vode, ale tu nikde žiadne more, či iná vodná plocha nebola na to, aby ho skryli. Jedine lietajúci bijuu, ale aj toho by si už dávno všimla.* No, už keď trčí jedno, tak nech i druhé. *V tom momente si rozopla podprdu a odhodila ju. Ak to bol iba prank na ňu, tak takto ukazovala, že jej to je jedno.*
Yuuma: * Dotyčnou ženu sledoval pozorně okem ze satonu, zatímco ji vnímal i skrze zlepšený čich. Doopravdy si to mířila k němu. Trochu se přimhouřil a vybral si jinou větev na stromě, aby se přesvědčil, zda hodlala něco jemu, či jak. Proto byl nyní na větvi, na které by byl skrytý pohledu ze země ze směru, ze kterého dotyčná přicházela. Najednou však vyhodila ven prso, což Yuuma viděl díky oku ze satonu. Očekával leccos, ale že se tam dotyčná začne obnažovat, to doopravdy ne. Díky tomu, kolik let byl mimo, tak nyní ani netušil, zda se něco takového stalo normou, či to byla náhoda, nebo snad i nehoda. Oko satonu levitovalo tak, aby vidělo dotyčnou přicházet, ale aby nešlo jen tak zahlédnout. Přeci jen, kdy by v divočině hledal létající oko? Takže už jen tahle nepravděpodobnost situace zajišťovala určité krytí. Jelikož Yuuma netušil záměr ženy, tak stále zůstával na pozoru, ačkoliv tam mávala čímkoliv. Nicméně pohled k zahození to taky nebyl s ohledem na objem vybavení dotyčné ženy. *
Lara: *Furt kráčala, avšak sa neponáhlala. Úprimne, nemala kam. Všetko sa jej to zdalo také divné. Najprv prehľadá zem zeme, moc toho nenájde. Potom zrazu sa tu objaví bijuu, čo si aspoň ona myslela. Už asi stárnula. No, a prečo sa nemusela ponáhlať? Tak, veľký tlstý bijuu len tak ľahko neutečie. Ani nepredpokladala, že by ho niekto iný lovil. Kto by sa hnal do zemi zeme, aby ulovil bijuu? Bola to predsa zem, ktorá patrila Tsuchikage. Teda, ani nie, ale to Lara moc neriešila. Bola tu ves, ktorú riadila ona a to stačilo na to, aby si myslela, že je o sebe královná zeme zeme. Haha, žartujem. Oné pieskové oko si moc nevšímala, ani ho nevnímala. Aj keby ho vezme vpotaz, tak s tým moc nenarobí. Jedine by vedela, že je tu nejaký špión pravdepodobne nablízku. Ale ona nemala strach. Približovala sa bližšie, čo vedela aj podľa toho, že bijuu chakra nebola o moc ďaleko od nej. Ale o to sa jej to stalo divnejšie. Prišlo jej, že bola celkom blízko. Avšak nikde nevidela žiadne tlsté ocasové zvíře. Niekto ju tu vodí za nos! Začalo jej byť ale trošku teplo. Jemne si iba popravila oblečenie, až jej jedno prso vypadlo. No nevadí, aj tak bola podla nej sama.*
Yuuma: * Zastavil se. Následně se rozhlédl po okolí a začal doslova čmuchat. Díky tomu, že kdysi patřil ke klanu Deroka měl vysoce vyvinutý čich a díky experimentům měl tento čich ještě vyvinutější, a proto cítil poměrně nedaleko nějakou osobu. Přikrčil se a přimhouřil oči, využíc následně svého zlepšeného a zvýšeného zraku, aby prohlédl napříč větvemi a listím. I z dálky viděl pohyb. Nešlo o rychlý pohyb. A dle kousků, co viděl napříč stromovím a listím, tak se najednalo o shinobiho vybaveného ninja vybavením. Mohlo jít i o civilistu, ale s ohledem na monstra o tom pochyboval. Cítil jen jednu osobu. Samotný civilista by tudy asi necestoval. Stisknul jednu ruku v pěst a když ji otevřel, tak tam měl trochu zlatého prachu. Ten poté nechal plout vzduchem a když už byl saton dostatečně blízko k dané osobě, tak zavřel jedno oko a aktivoval techniku Saton no Me, aby si dotyčnou osobu prohlédl blíže. I dle pachu poznal, že změnila směr své cesty a najednou směřovala k němu. *
Lara: *Pár krokov sem, pár krokov tam. Pár krokov, kam se podívám. Proste kráčala, fakt celkom pomalšie. Moc sa jej do ves nechcelo ísť. Áno, tísice ľudí na ňu spolieha. Ale aj ona má život! Neexistuje iba na to, aby podpisovala papierovačky. Anyway, jak kráčala a približovala sa, tak začala zaznamenávať chakru. A nie ledajakú, bijuu chakru. Ako človek zistí, že je to bijuu chakra? No, stačí pracovať roky ako Kanchi a mať akétaké skúsenosti. Rozhodla sa teda, že pôjde smerom, kadiaľ onú chakru cíti. Nakoniec jej teda informátoli neklamali. Teda, aspoň to si myslela. Na sebe avšak nemala také obyčajné Tsuchikage oblečenie, ani klobúk. Nepotrebuje predsa, aby ju hneď každý spoznal, keď ide iba na misiu. Oblečené mala taký každodennejší outfit, ktorý kedysi nosila: ( odkaz » ). Skoro nič pri sebe nemala, ani Inkan Gofu. Predsa len, keby niečo naozaj potrebovala, tak Gugen existuje.*
Yuuma: * Procházel se dál zemí Země, protože znovuobjevoval svět a docela ho i zajímala monstra více, než dříve. Nepotkával je tolik, protože nechodil po cestách, ale sem tam něco zahlédl. Od doby, co byl přiveden zpět, a objevil existenci monster, tak se sice nepletl do problémů ostatních, ale projevovaly se jeho vědecké zájmy. Přeci jen si vytvořil prakticky novou laboratoř, už vyvinul novou techniku a plánoval se vrhnout i na loutkařství, když z minulosti přeci jen něco ovládal. Ale nechtěl zůstat pozadu ani, co se týkalo biologie a zejména genetiky. Zatím se o monstra zajímal jen okrajově a v hlavě si mapoval, kde jaká viděl, aby měl přehled o jejich určité lokaci, kdyby je hledal. Na sobě měl svoje nové oblečení, co si vytvořil, i když jen Gugenem ( odkaz » ). V kapse měl schovaný amulet Inkan Gofu. Sice si promazal mnohé vzpomínky, ale na věci, co vytvořil za tohoto života, či nějakého z těch minulých, si vzpomínky nechával a tak byl Inkan Gofu takovým zajímavým odkazem na to, co kdysi dělával. A nyní, jak cestoval napříč větvemi stromů, tak přemýšlel, zda někdy vytvoří něco tak užitečného, nebo se již nedokáže v tomto ohledu překonat. *
Lara: *Pred asi pol hodinou dostala od svojich zdrojov informáciu, že sa práve v zemi, v ktorej má ves, potuluje bijuu bez jinchuurikiho. Už takto bijuu lovila, avšak teraz to bolo iné. V čom? Ani za nič tu necítila chakru žiadného volného bijuu. Respektíve, svojich jinchuuriki vo vesnici poznala a chakru nejakého iného bijuu nikde na okolí necítila. Takže to padá, hneď si pomyslela. Momentálne sa nachádzala dosť na kraji zemi zeme. Keďže toto padlo, tak nemala čo robiť. Vraciať sa jej moc nechcelo. Vždy keď takto opúšťa ves, tak zatiaľ vesnicu riadi niekto z Rady. Keby bijuu momentálne lovila, tak by jej to aj tak trvalo ešte dlho. Mohla si dovoliť len tak nič nerobiť. Preto začala kráčať, pomalšie ku ves.*
--: --
Miho: No jak myslíš... áááá *Otevřela ústa jako u zubaře ale měla z toho špatný pocit. Hlavně když viděla jak vložila katanu no do ohně.* "To je tak ohraný, tak trapný... fakt nevím co si myslí." *Říkala si v duchu pro sebe.* "Čím déle tu jsem, tím více mi připadá že je... no... tak trochu i přiblblá." *Zakroutila očima a dále nic neříkala. Ale jediné co čekala je že jí do pusy nacpe rozžhavenou katanu, což taková představa se jí ani trochu nelíbila. Nelíbilo se jí cokoliv by jí strčila do pusy.* "No... tohle se bude hojit dlouho..."
Maiya: *Zdvihla pohľad smerom ku tvári dievčaťa,* Čo ťa po tom, ako sa volám? *nehodlala svoje meno vešať na nos kde-komu, hoci si ho mohla vymyslieť. Nepotrebovala to. Už len kvôli tomu, že bola hľadaným nukeninom, ale kto nemal prístup ku bingo knihe, nemohol o tom vedieť. A ešte k tomu, keď Maiya používala Henshin podoby. Momentálne ale chcela dostáť svojich slov, ktoré pred malú chvíľu predniesla. Síce dievčina len odpovedala na otázku Maiyi, ale začala pokladať svoje vlastné otázky, což sa Maiyi momentálne nepáčilo. Takže len také malé upozornenie,* Otvor ústa.. *pristúpila k nej, pričom katanu hodila do ohňa tak, aby sa čepeľ aj naďalej zahrievala,* A radím ti, aby si to urobila dobrovoľne, inak si vieš aspoň trochu predstaviť, čo by ťa mohlo s tvojimi krásnymi ústočkami čakať.. *zašklebila sa Maiya, narážajúc na chlapa, ktorému vyrazila zuby jeho vlastným penisom.*
Miho: Okéj... už mlčím.*Řekla jen hned po její větě s jazykem. Na rameni nebyl moc příjemný pocit a ani to nevypadalo moc hezky když tu katanu dala pryč. Přičemž se Miho v duchu zasmála když viděla jak si spálila jazyk sama. No což ale už jí to tady přestávalo bavit.* Hmm... už mě to nebaví. Jak se jmenuješ? *Při tom její oči kompletně zčernaly jen duhovky se zbarvily do svítivě rudé jako krev. A dívala se přímo na ní. Díky tomu mohla rozeznat pravdu či lež a celkově jakékoliv pocity, podstatu a další věci celkově. Dívala se na ní klidným pohledem.*
Maiya: *Užasle sledovala katanu a rameno, z ktorého trochu stúpal dym, ako sa koža a sval škvarili pod teplotou železa. Rana ani nekrvácala, pretože krv sa istý čas ihneď odparovala, no zato bol cítiť lahodný smrad škvariaceho sa ľudského mäsa. Pre Maiyu nebol tento zápach nijak nový. Ovšem ona si rada pochutnávala na čerstvom, neuvarenom, nepečenom ľudskom mäse* Vieš, že ma tvoje poznámky vôbec nezaujímajú? *povedala Maiya s istým vzrušením v hlase. Bolo jej jedno, či jej obete kričia, alebo nie. Ju bavilo a vzrušovalo to, čo im robila. A mala spíš rada odvážnejšie typy, i keď isté kúzlo mali aj tí, ktorí kričali, plakali a prosili o život,* Ešte jedno slovo, pokiaľ ťa k tomu nevyzvem a odrežem ti jazyk... *stiahla katanu z jej ramena a zapozerala sa na svoje dielo. Bude z toho nepekná jazva, ak to nebude vyliečené, což Maiya naozaj nemala v pláne. Priložila si ešte horkú čepeľ na jazyk, aby zlizla nejaké tie zvyšky krvi a prilepeného mäsa, či kože, pričom si jazyk nepekne spálila. Rozosmiala sa pritom, pretože ona si taktiež bolesť veľmi užívala. Bola to masochistka a sadistka. Lenže jej sa všetky zranenia automaticky hojili. A mohli to byť aj smrteľné zranenia. Bola taký 'jashinista' bez Jashina a obetí,* Že ty si želáš, aby som pokračovala? *prehodila si katanu do druhej ruky a vložila ju do plameňov. Pohľad jej skĺzol medzi nohy Miho. Pousmiala sa. Toto nebol celkom jej štýl mučenia, zväčša bývala omnoho viac násilná, bezmyšlienkovitá a riadila sa pudmi. Málokedy sa stalo, že narazila na niekoho, kto by ju zaujal natoľko, aby mu venovala viacej svojho času. Obyčajne jej obete veľa nevydržali a ona ich zabila. No Miho si chce udržať živú čo najdlhšie, což znamená, že sa musí krotiť.. No na druhej strane si môže testovať jej limity.*
Miho: *Sledovala pomalu kam zase jde. Když vložila katanu do ohně pomyslela si.* "Vážně?..." *Zasmála se.* To tady budeš do večera takhle stát, pokud to chceš pořádně zahřát. Teda pokud už není večer... *Zachrastila řetězy a pokusila se je chytnout rukama a pořádně za ně zatáhnout.* Děláš tohle často? *Nechala své tělo svěšené na řetězech a sledovala její kroky když se po delším čase (takhle zahřát železo bude chvíli trvat.) vracela k ní s rozžhavenou katanou.* Achjo... to není nic nového. *Řekla klidně s upřímným výrazem ve tváři.* Viděla jsi moje záda? *Naklonila hlavu a její svaly se automaticky reflexem stáhly z toho jak položila rozpálenou čepel na její pokožku.* To... nic není. *Usmála se.* Nevím co si od tohohle slibuješ. *Ale pálilo/bolelo to hodně.* Myslím že by jsi si to měla taky vyzkoušet. Třeba by ti docvalko proč je tohle bez smyslu. *Zasmála se jí přes tu bolest přímo do očí.*
Maiya: *Dlaňou prešla po tvári Miho, pritom na ňu pozerala s pootvorenou pusou a užívala si ten pohľad na dievča, keď povedala, že chce, aby Maiya pokračovala. Maiya si olizla pery a prstami prešla na jej krk, kde jej prešla po tepne, ktorá bola krásne zahojená a nemala na krku ani stopu po žiadnej rane. Nadýchla sa a odtiahla sa preč, pričom zamrčala. Vytasila katanu zo svojho puzdra, ktoré mala na boku svojho pásu po ľavej strane, keďže bola praváčka, i keď šermovať vedela s oboma rukami bravúrne. Čepeľ katany si obhliadla vo svetle ohňa. Bola to len obyčajná katana. Tie svoje špeciálne nosila zapečatené. Kde kto by ju podľa nich a hlavne jej Katchu-shi znaku spoznať. A to nepotrebovala. Stačil jej ten blbý bijuu, ktorého v sebe mala. Strčila potom čepeľ do ohňa a vytiahla ju až keď sa kov rozžeravil tak, že mal krásnu bielu farbu s oranžovými okrajmi. Otočila sa na Miho,* Poskytnem ti nevídanú rozkoš... *znova si olizla pery a priložila rozžeravenú čepeľ plochou stranou na rameno dievčiny a dívala sa na to s užaslým pohľadom.*
Miho: *Dokořán otevřela překvapeně oči když jí vnutila takový násilný polibek. Poté jí ještě trochu sliny stékalo od pusy k bradě ale nemohla si to utřít protože byla na řetězech. Po její otázce o sebe trochu otřela ony. Její rozkrok byl vlhký ale chtěla víc, ale nechtěla to přiznat.* A... an... *vůbec jí to nešlo vyslovit.* an...o..
Maiya: *Bavila sa na jej reakciách a užívala si ich. Istú vlhkosť vo vnútri na prstoch pociťovala. Bolo to tak prirodzené, sliznice neboli nikdy suché a to ako medik vedela moc dobre. Avšak keď vlhkosť Miho začínala Maiya cítiť viacej, musela sa sama pre seba pousmiať,* Páči sa ti to?.. *spýtala sa jej Maiya, keď odtiahla tvár od jej rozkroku a vytiahla z nej prsty, ktoré mala mokré od jej štiav. Prsty si ihneď vložila do úst a spokojne zamrčala, privrúc pritom oči,* Chutíš tak sladko.. *ešte raz sa sklonila k jej rozkroku tvárou a jazykom jej prešla po celej dĺžke jej vchodu.. Aby nabrala trochu jej vlkhosti na svoj jazyk. Potom vstala a vnútila Miho bozk. Nebol však nijak nežný, než tie doteraz. Bol to násilný bozk. Chcela jej dať ochutnať chuť jej tela. Sama cítila, ako mala medzi nohami vlhko. Nebola vzrušená z jej tela, bolo to ešte decko. No bola vzrušená z toho, čo s jej telo robila,* Chceš aby som pokračovala?
Miho: *Řetězy trochu zachrastily když začala pohybovat prsty. A následně co přidala jazyk.* J-já si nepamatuju jak vypadala. *Maiya mohla cítit jak Miho začala dole vlhnout. Trochu zatla svaly ale hned je zase uvolnila. Bylo to pro ní dosti nepohodlné ale příjemné.* C-co.. si sakra... myslíš že d.. ďeláš. * Řekla rozstřeseným hlasem. Už si nevěděla rady.*
Maiya: Sestra? *pohla prstami prudšie, ale potom na krátky okamih zastavila. Dívala sa stále na Miho, aj keď tu bolo prítmie. Zatiaľ si jej vlhké oči nemala ako všimnúť, ale rozhodne vedela, že toto nebolo príjemné téma na rozhovor. Což, jej to bolo jedno,* Ako vyzerala?.. Popíš mi ju, moja drahá.. *odvrátila hlavu a natočila sa perami k podbříšku Miho, kde jej venovala jemný bozk na pokožku, pokračujúc v rozprávaní,* Vezmem na ňu svoju podobu, aby sa ti to ešte viac páčilo.. *v tej chvíli znova začala pohybovať prstami, tentokrát rýchlejšie a prudšie,* Aj toto ti sestra robila?.. *tvárou skĺzla ešte nižšie z podbríška a doslova sa vopchala ústami pri jej rozkrok, pričom otvorila ústa a vyplazila jazyk. Ním zľahka zavadila o jej pošteváček a vyčkávala na reakciu. Aj keby žiadna neprišla, tak čakala jazykom pravidelne pohybovať a kmitať, do čoho zapájala aj svoje prsty.*
Miho: *Trochu potichu zahekla když do ní strčila prsty.* Hej... *Poté sebou cukla když se jí ptala kdo to byl.* J-Já nevím. *Ani to vědět nemohla, protože se to stalo v noci a tmě, měla zavázané oči. Ale jistě to byla žena, nebyl to žádný muž. Tedy nikdo z těch co vyjmenovala to být nemohl. Byla to její sestra která na ní měla úchylku.* Ne... myslím... je to hodně dávno. *Trochu jí zvlhly oči.* S-Sestra.
Maiya: *Stiahla čepeľ katany preč z jej rozkroku,* Takže ty mi to dobrovoľne sama nepovieš, hej? *stále sa jej pozerala do očí,* Nuž, dobre.. *skusla si spodnú peru a pristúpila k Miho oveľa bližšie. Prstíkmi prebehla po jej nahom tele, a ako smerovala nimi nižšie, tak aj ona sama si kľakla a rovno pred rozkrok Miho. Prstami jej prešla po pošteváčku, ale nezastavila sa tam. Vtrhla ukazovákom a prostredníkom medzi jej pysky a oba prsty zasunula, dosť prudko, až násilne, dovnútra jej pošvy. Nenarazila na žiadnu prekážku, takže sa usmiala,* Ale, ale.. *oprela sa bradou o podbruško Miho a hľadela zdola na jej tvár. Prsty nechávala aj naďalej vo vnútri, dokonca ich strčila hlbšie,* Kto to bol? Tvoj frajer?.. *jemne prstami začala pohybovať dopredu a dozadu, vytvárať tlak na steny jej vnútra, a tak ju dráždiť,* Alebo nebodaj tvoj brat..? Otec..? *potichu sa rozosmiala.*
Miho: Nééé... *křikla když se ocitla celá nahá.* Je to takové trapné. *Začala chřastit řetězy. Když se jí zeptala jestli je panna trochu se zasmála.* To ti může být jedno. *Snažila se nedávat najevo menší nejistotu. Každý má nějaké téma o kterém by nechtěl mluvit. Obvzláště o jejím panenství. Protože před asi deseti nebo více lety když byl její klan vyhlazen byla znásilněna. Silně trhla řetězy.* Už mě to sundej, strašně to studí. Si to sama zkus.
Maiya: To sa o chvíľu dozvieš.. *zamrmlala Maiya, keď rozrobila oheň. Chvíľu ho ešte udržiavala, a potom doň hodila pár väčších polien, aby oheň vydržal. Dym mohol kohokoľvek, či čokoľvek prilákať sem do jaskyne. Ignorovala jej slová ohľadom toho, že by jej mohla o sebe niečo povedať. Nepotrebovala nikomu nič na nos vešať. Bola nukenin. Vstala od ohňa a otočila sa ku Miho. Chytila ju za líčka a stihla jej ich,* Oh, myslíš, že čakám, že ma budeš prosiť? Nie, prosenie je nuda... Tak ma nesklam.. *naklonila sa k nej a venovala jej malý bozk,* Pokiaľ budem spokojná.. Možno ti povolím zviazať ma, *zazubila sa Maiya a odstúpila od dievčaťa. Vytasila svoju katanu a rozrezala nimi látku oblečenia dievčiny tam, kde ešte držalo a rukami jej látku stiahla z tela a hodila do ohňa. Miho tu bola pred ňou kompletne nahá. Maiya si olizla pery a veľmi perverzne si prezerala jej mladučké, ešte stále detské, telíčko. Špičku čepele priložila pod hrdlo dievčaťa a pomaly ňou začala smerovať nižšie pomedzi prsia, až na brucho a zastavila sa tesne nad jej rozkrokom. Stočila pohľad do tváre Miho,* Si panna? *spýtala sa jej, keď opäť pohla katanou nižšie, na rozkrok Miho. Tam katanu obrátila na plochú stranu a tú jej pritlačila medzi nohy.. zatiaľ čo čakala na odpoveď.*
Miho: *Trochu jen tak bez žádného důvodu zachrastila okovy.* Vážně nechápu co máš v plánu. *Zasmála se.* Ale nic o mě nevíš... co kdyby jsi mi o sobě něco řekla. *Znovu zachrastila řetězy a porozhlédla se kolem.* Myslíš že budu o něco prosit? *Usmála se.* Promiň to tě asi zklamu... *Miho byla občas velmi ukecaná a ráda otravovala a provokovala ostatní lidi. Dělalo jí to radost, ikdyž občas to vypadlo docela špatně. Co se týče momentální situace, z toho si nic nedělala, spíše jí to přišlo vtipné.* Héj, můžu tě pak svázat já ?
Maiya: *So zakliesnenými rukami moc pečate dievča neurobí, takže Kawarimi no Jutsu mohlo byť akurát tak jej zbožným želaním, ktoré sa ale nesplnilo. Maiya sa rozosmiala nad jej slovami,* Ešte som ani poriadne nezačala, *provokatívne pak olizla ešte jej bradavku, ale nijak veľmi sa jej nevenovala. Len zlízala krv, ktorá tam bola. Potom vstala z dievčaťa, ale naďalej držala jej ruky. Vytiahla ju na nohy spolu so sebou a nerobilo jej problém, ak by sa dievča neudržalo na nohách, proste by ju aj tak držala za zápästia. Silná na to bola dostatočne. Voľnou rukou prešla ku Kutsushitadome, ktorý mala na rameni druhej ruky a vytiahla z neho malú ampulku s ihlou. Ihla bola zatvorená plastovým vrchnákom, takže zubami to otvorila a ihlu vrazila dievčaťu do krku. V ampulke bol jed Mahi, ktorý spôsobuje okamžitú paralýzu. Ihlu vytiahla a zahodila ju aj s ampulkou preč. Dievča pustila na zem,* Uvidíme, koľko vydržíš.. *Maiya si Gugenom vytvorila okovy s reťazou. Tie dala nehybnej dievčine okolo zápästí a zaistila ich. Potom ju zase vytiahla na nohy, zdvihla jej ruky a zarazila reťaz do steny jaskyne s kovovým kolíkom, ktorý si tiež vytvorila Gugenom. Zarazila ho poriadne hlboko. Takže bolo teraz dievča pripútané ku stene s rukami nad hlavou. Ovšem Maiya pokračovala aj s nohami. Tie jej pripútala ďalšími okovami rovno ku stene, aby nimi nemohla hýbať. Paralýza by mala trvať 5 minút, což bolo dosť času na to, aby sem z neďalekého miesta priniesla pripravené haluze na táborisko, ktoré si tu robievala. Miho sa už mohla hýbať v čase, kedy Maiya zakladala oheň.*
Miho: Co jsi jako pes, nebo co? *Snažila se jí odstrčit od sebe. *Můžeš mě přestat olizovat? Je to dost divný. *Použila Kawarimi no Jutsu aby se dostala pár metrů od ní přičemž se snažila odejít ale nohy jí to nedovolily a tak po jednom kroku spadla na zem. Nevěděla co má dělat, nikdy v takové situaci nebyla. Ale zatím to nechala náhodě, ale jestli to je dobrý nápad to netušila.
Maiya: *Nič neurobila, pretože na jej nohách sedela Maiya, takže nemala ako urobiť Konoha Reppu,* Bude zábava?.. Áno, to bude.. Dúfam, že sa budeš baviť spolu so mnou.. *chytila jej ruky a jednou svojou rukou jej držala zápästia spojené a pritlačené ku stene jaskyne, pričom sa ona trochu naklonila dozadu a využila techniky Nan no Kaizo, aby predĺžila svoju ruku, aby ju neodlepila od zápästí dievčiny, keď sa zakláňala. Jazykom olizla zvyšky krvi, ktoré mala na svojich perách a okolo nich. Potom sa sklonila k hrudi dievčaťa a vystrčila špičku jazyka, ktorou začala kopírovať dráhu krvavých cestičiek, ktoré tu zanechali Maiyine prsty. Jazykom sa dostala k jej krku a tam sa prisala ústami ku jej koži, Tú nasala do úst a potiahla ju, trochu sa do nej zahryzla a pretrhla ju, ale spôsobila jej len malú ranku, z ktorej vytiekla kvapka krvi. Tú tam nechala a vrátila sa pomaly ústami po zbytkoch krvi späť na jej hruď. Zamerala sa na miesto, kde ešte ostávalo trochu krvi. A to bolo okolie bradavky. Prso voľnou rukou chytila a trochu podvihla, až potom špičkou vlhkého jazyka obkrúžila bradavku po stopách krvi.*
Miho: *Jakmile byla při vědomí cítila jak její končetiny nabírají zase cit a mohla se hýbat, její reakce byla okamžitá. Ihned se vzpamatovala a i v té pozici v jaké byla použila Konoha Reppū. Miho nesnese když má nad ní někdo navrch, či se k ní chová povýšeně, takovéto chování bylo jedině pro ní. Ale nevěděla co bude dělat dál, tak prostě čekala co se bude dít.* Bude... zábava? *Usmála se.*
Maiya: *Odtrhla sa od jej krku, a tým pádom nechala krv z rán voľne vytekať. Respektíve z tepny tak trochu striekala. Cítila, ako dievča slablo, což bol dôvod, prečo prestala a prečo bola vytrhnutá z tohoto opojenia,* Ale, ale... Ešte ti nedovolím zomrieť.. *zašepkala Maiya a úplne pokojne prekryla ranky svojou rukou, čím na nich vytvorila tlak potrebný na zastavenie krvácania. Sústredila do voľnej ruky liečivú chakru a aktivovala techniku Kishō Tensei, ktorou začala liečiť prekryté ranky. Bola tak zbehlá v medických praktikách, že sa ranky po pár sekundách zacelili strupom, no tepna ostávala aj naďalej poškodená. Ruku však stiahla z jej krku. Mala ju celú krvavú. Prešla prstami z jej krku na hruď dievčaťa a prostredníkom obkrúžila jednu jej odhalenú bradavku, zanechávajúc jej na hrudi cestičky z krvi. Medzitým sa strup začal strácať, ako liečila rany ďalej. Postupne sa obnovovalo aj tkanivo tepny a pekne sa scelila. Keď sa liečivá chakra stratila, vlepila dievčati facku, aby sa prebrala, ale nesťahovala z jej hrude ruku. Dokonca využila Kuton. Nechala v jej prsiach trochu narásť svalstvo a taktiež tukové tkanivo, ktoré spôsobili, že sa jej hruď trochu zväčšila. Nie príliš, len tak do Maiyinej dlane,* Vstávaj..
Miho: Sice to tak nevypadalo ale začala ztrácet vědomí z nedostatku okysličené krve. Když jí natlačila na stěnu jeskyně, pouze potichu vyhekla. Jakmile uvolnila stisk a zmizela chakra co jí svazovala. Tak se ani už nemohla udržet na nohou. Ráda by něco udělala, ale nemohla se skoro hnout. Deaktivovala se všechna doujutsu a její oči se vrátily do krásně modré barvy. Z nedostatku krve už přestávala skoro cit a temnilo se jí před očima.* Ty...
Maiya: *Sala čoraz viac. Hltavo brala všetku krv, ktorá sa z tepny dostávala preč. Nenechala uniknúť ani jedinú kvapôčku. Bola to krv mladučkej dievčiny, ktorá jej prišla tak moc lahodná. Začínala strácať nad sebou kontrolu. Prestala aj kradnúť chakru od dievčiny. Tá mohla cítiť, že jej chakra prestala unikať, ale miesto toho mohla cítiť tlak na rameni, ako do neho začala Maiya zarývať najprv prsty, potom postupne aj svoje nechty. Natlačila sa telom ne telo Miho a zatlačila jej chrbát na stenu jaskyne, čo mohlo byť tiež dosť nepríjemné, miestami možno až bolestivé, keďže povrch jaskyne bol nepravidelný. Tep jej vyskočil do výšin. Cítila to známe šimranie v podbříšku, ako sa v nej hromadilo vzrušenie. Vždy, keď pila krv, nastupovala u nej aj túžba po fyzickom zblížení. Prestala zarývať nechty do ramena Miho. Stratila sa aj špeciálna chakra, ktorou mala vytvorený bič a hlavne sa stiahol aj páví chvost, až nakoniec zmizol úplne. Voľnou rukou doslovala rozorvala vrchné oblečenie dievčaťa a násilím sa dobývala rukou k jej ženským prednostiam. Síc ešte nevyvinutým..*
Miho: *Ani se nepohnula, tento pocit nikdy nezažila. Trochu povolila všechny svaly. K tomu napomohla ztráta nějaké té chakry. Po tom co se jí zakousla do krku mírným hlasem se snažila něco říct.* C-Co... ty jsi... zač... *Krvácení jí nijak netrápilo. Ale něco uvnitř jí chtělo tento pocit zažít víc ačkoliv se na nic, na žádná další slova nezmohla. Byla mírně paralyzovaná přetrhnutou tepnou.*
Maiya: *Chytila ju za bradu a poriadne jej stisla líčka pri jej slovách,* Haaa.. Malá a drzá. Páčiš sa mi, *tentokrát jej olizla pery. Pekne pomaly a precízne, dávajúc dôraz na špičku jazyka. Potom ich pery spojila, ale už o pár sekúnd sa odtiahla, prejdúc rukou z jej tváre na jej rameno, kde aktivovala techniku Chakra Kyūin no Jutsu a začala z dievčaťa násilím vysávať chakru,* Tssss, ja si budem robiť čo chcem ja. A nepotrebujem tvoje povolenie, maličká.. *naklonila sa k nej a ešte jej venovala maličký provokatívny bozk na špičku nosa. Presunula sa hlavou k jej krku a vydýchla jej na pokožku horký vzduch zo svojich úst. Jej zuby v ústach sa zaostrili technikou Surudoi Kiba skoro automaticky, ako mala strašnú chuť na krv. V ústach jej teda vyrástli ostré tesáky jak hore, tak aj dole. Očami hypnotizovala poskakujúcu tepnu na krku dievčaťa. Netrvalo dlho, neodolávala a zahryzla sa poriadne hlboko, dávajúc si záležať, aby pretrhla tepnu, z ktorej sa do jej úst začala valiť krv. Ten úžasný pocit, ktorý zavalil jej ústa.. Bolo to úžasné..*
Miho: *Když jí tahala po zemi tak se vrtěla jak žížala. Po přenosu do jeskyně se jí špatně neudělalo, dobře pro ní.* Huh nějaká jeskyně jo? Tady bydlíš? *Zasmála se. Přičemž trochu uhnula hlavou když jí olízla. Cítila se jako kdyby jí lízal nějaký pes.* Hej, jsi pes nebo co? Já ti nedovolila mě tady olizovat... *Porozhlédla se kolem.* Mimochodem, proč tu jsem?
Maiya: *Dievča nemá šancu ani len uchopiť svoj vlastný bič, pretože sa nemôže rovnať rýchlosti Maiyi. Preto sa jej chakrový bič omotá okolo jej tela, zakliesni ruky, aby nimi nemohla nijak hýbať ani ich vytiahnuť. Prudko trhne bič k sebe, aby zvalila dievča na zem. Opäť využíva svoju silu, takže by ju mala povaliť aj keby sa dievča vzpieralo. Koniec koncov Maiya si dokáže svalstvo zväčšiť, či upraviť, aby zvýšila svoju silu ešte viac. Problém by teda nemal byť. Keď už bola povalená na zemi, začala ju ťahať k sebe. A keď bola dievčina pri jej nohách, stupila na jej telo svojou nohou a za použitia Hiraishinu sa s ňou teleportovala do svojej jaskyne na Mesačnom ostrove. Vybrala si ale časť jaskyne, kde bolo len prítmie, nebola tam úplná tma. Ak to bol pre Miho prvý prenos Hiraishinom, mohlo sa jej urobiť aj zle od žalúdka. Maiya si ju prevrátila tak, aby dievča sedelo. Potom sa posadila na jej nohy, stále ju majúc zviazanú chakrovým bičom. Pritisla svoju tvár ku tvári dievčiny a jazykom jej olizla celé pravé líčko,* Si taká sladká..
Miho: Nemusím se bát. Nemám to zapotřebí. *Sledovala její počínání načež chytla do ruky bič. Sledovala jak jí roste jakýsi ocas. Všimla si formující se chakry v oblasti její ruky. Uvědomila si že to zřejmě bude nějaká zbraň, v rychlosti trochu dříve než ona švihla bičem a ten by se jí měl omotat kolem krku. Poté za něj silně zatáhla.
Maiya: *Maiya sa uškrnula pri tom, ako zarezala do kusu polena,* Hádam sa ma nebojíš, *zahihňala sa Maiya a obrátila sa na dievča,* Alebo trochu bolesti.. *senbon sa jej zapichol priamo do dlane. Ale nie preto, že by nestihla zareagovať. Jednoducho ju netrápil nejaký senbon, ktorý jej prepichol kúsok ruky. Stočila pohľad na dlaň a prstami si senbon vytiahla. Malá ranka sa jej ihneď zahojila. Priložila si senbon ku jazyku a olizla z neho pár kvapiek svojej vlastnej krvi. Senbon držala v ruke medzi prstami, rozhodovala sa, či dievčine ukázať ako sa správne triafa senbonom. Mohla jej obyčajnou ihlou preraziť tú najmasívnejšiu kosť v tele a zlomiť ju. Maiya k tomu mala jednak lekárske vedomosti a druhak k tomu mala presnosť a hlavne silu, ktorá sa vyrovná sile niekoho na úrovni Kami. Maiya nakoniec senbon odhodila a vzadu na jej zadku vytriskla zvláštna viditeľná chakra, ktorá sa sformovala do podoby pávieho chvosta - technika Kujaku Myōhō. V ruke sa jej z rovnakej chakry sformoval bič techniky Chakra no Nawa. Tento bič švihla po dievčine, využívajúc svoju rýchlosť aj vďaka Tatakaismu. Bič by sa mal omotať pomerne silne okolo tela dievčiny a zamedziť jej v pohybe a jelikož jej zakliesni tak aj ruky, tak aj skladanie pečatí.*
Miho: *Pohodlně seděla a sledovala jejího počínání.* "Tahle je vážně divná..." *Poté co jí chtěla říznout kunaiem použila Kawarimi no Jutsu, a tak místo do ní škrábala do kusu polene jech již opodál leželo pár kusů na sobě hned vedle grilu.* Nenechám se škrábnout... *Vytáhla z vaku jeden senbon a hodila jí ho přesně do dlaně kde držela kunai, nedělala to s nijak velkou přesností. Jen to mělo naznačit že do sebe nenechá řezat.* Pozor na ruce. *Usmála se.* "No, tohle bude asi ztráta času, lidi jako ona mne nebudou poslouchat." *Odkopla kamínek co měla u nohy.*
Maiya: *Otrela si svoje krvavé prsty do oblečenia toho mŕtveho muža a pomaly vstala, pričom si zvitok strčila do malej brašne, ktorú mala pripevnenú zboku na stehne. Olizla si jazykom svoje suché pery a už sa viacej nezaoberala týmto mužom. Bol už pre ňu ničím,* Takže ty sa chceš zabávať.. Dobre teda.. Ukážem ti, čo chcem robiť so svojou nudou.. *vykročila ladným krokom smerom ku Miho. V ruke si vytvorila kunai, ktorý si začala točiť na prste jednej ruky. Mala veľmi elegantný, až tanečný krok, což bol dôsledok toho, že už od útleho veku sa učila samurajským technikám a bojom so zbraňami. A vytvorila si svoj vlastný štýl. Pri dievčine sa však nezastavila. Obkrúžila ju, ako dravec svoju obeť a dokonca si k nej pričuchla,* Smrdíš, ale to ľahko napravíme.. *kunaiom ju škrábla na líci, pokiaľ sa teda dievčina nebránila. Pach krvi udrel Maiyi do nosa,* To je lepšie.. Oveľa.. *zastavila sa za ňou, za jej chrbtom a zozadu sa jej na chrbát natisla svojím telom. Objala dievča okolo krku a rukami jej skĺzla na jej hruď, kde zavadila rukami o jej prsia,* Hmm.. Ešte nie si vyvinutá.. Tak to budeme musieť nudu zahnať inak.. *Maiya sa rozosmiala a ako sa dievčiny dotýkala, tak ich jednoducho Hiraishinom preniesla na Mesačný ostrov, kde mala značku pri vchode do jednej jaskyne.. Ešte ale predtým hodila na zem kunai, ktorý v ruke predtým držala. A vytvorila na ňom hiraishin značku.*
Miho: *Zatvářila se na kus masa.* "Eh, ta je ale opravdu divná..." *Odešla k jednomu nedalekému oknu a zavřela ho pomalu.* Víc než si myslíš. *Její konání s částma lidského těla raději nekomentovala. Vyhoupla se na lavičku a sedla si vzhůru nohama. Přičemž jí nechtíc vypadla na zem čelenka iwagakure, byla jako přeškrtnutá ale to bylo omylem. Stalo se jí to když byla v horách kde také potkala Tatsuyu který jí ochotně pomohl najít jednoho zloděje. Byla na ní na látce zaschlá jeho krev, to se stalo když se ho probodl zezadu lovec odměn a jí spadla čelenka na zem.* Aaah, proč mi ta zatracená věc vždycky spadne. *Natahovala se rukou pro čelenku. Ale jelikož byla malá tak se jí sotva dotkla.* A co tedy chceš dělat s nudou?
Maiya: *Osadníci sa medzičasom znova radšej rozpŕchli do svojich domov, odkiaľ všetko pozorovali cez zatvorené okná. Niektorí odvážlivci ešte pokrikovali smerom na Miho,* Dievča, nebuď bláznivá! Vezmi nohy na ramená a uteč skôr, než ťa zmrzačí! *iní s nimi nesúhlasili a pokrikovali tiež,* Čoby! Čarodejnice sú to obidve! Komplicky! Upáliť ich obe! Pfuj! *Maiya tieto pokriky nijak nevnímala. Len sa učupila ku mužovi a vytiahla mu z úst jeho úd, ktorý odhodila preč od seba, k nohám Miho, kde sa šulec mäsa zastavil. Maiya dievčinu počúvala len na pol ucha. Nevenovala jej moc pozornosť. Ale počúvala len kvôli tomu, že si z jej slov vydedukovala, že cestou niekoho zabila. Což, mohla blafovať, žejo.. Každopádne popri tom vytvorila Gugenom nádobu, ktorú si položila vedľa seba na zem a prstami vkĺzla mužovi do úst. Potiahla a vytiahla mu jazyk, ktorý mu odtrhla. Potom ho hodila do onej nádoby,* Čo ty môžeš vedieť o nude.. *prehodila Maiya a nádobu zatvorila. Potom vytvorila ešte jednu a presunula sa prstami ku očiam muža. Už mala prax, takže vedela, ako bez poškodenia odstrániť oči prstami. Obe bulvy hodila do nádobky a tú napokon zatvorila. A zapečatila do zvitku.*
Miho: *Jakmile se napřahovala, její oči zčernaly do temna s červenou duhovkou, přičemž aktivovala sharingan takže to mohlo vypadat jako nějaké nové doujutsu ale bylo to jen nechtěné prolínání kekke genkai. Díky tomu se ani nehnula, protože věděla že katana se zabodne vedle ní.* "Vedle." *Usmála se a dala dlaně k sobě.* To by byla škoda, máte velmi pěkné vlasy i oblečení. *Zadívala se na katanu a poodešla od místa zaražení katany.* Je tu nuda? Hmm, asi máte pravdu. Všude je to stejné. *Neudřela smích a začala se smát, po chvilce přestala a snažila se vysvětlit co jí rozesmálo.* Žádná pomoc nepřijde, po cestě jsem potkala toho rádoby posla. Jeho kousek mi posloužil abych se sem lesem dostala bez boje, ačkoliv to teda bylo o fous. *Žena jí zaujala zejména tou nudou, sice nic takového neřekla ale ona to mohla vidět.* Tákže, již dávno jsem přišla jak předejít nudě. Záleží jen na tobě pokud mne vyslechneš. Lidí jako jsi ty je málo... *Usmála se. ( odkaz » )*
Maiya: *Spokojne sa postavila od tela onoho svalnatého chlapíka, ktorý tu pred ňou vykrvácal a udusil sa vlastným vtákom. Olizla si kapičku krvi, ktorá jej pristala na perách a zhnusene sa zašklebila,* Mám ja šťastie, že som ti toho bimbáska neodhryzla, ako som mala v pláne.. Asi by som sa z tvojej krvi poblila.. *hundrala si sama pre seba popod nos, ale to už počula, ako sa k nej náhlia akési kroky. Navyše dotyčný ešte aj nadával, zrejme smerom ku Maiyi. Povzdychla si. Bola vytočená kvôli svojim vlasom, takže už nemala zrovna dvakrát chuť na to zabávať sa s týmito úbohými ľudskými životmi. No skôr, než sa stihla otočiť, vytrhla jednu katanu zo zeme tak prudko a z otočky chcela dotyčnému človeku, čo sa tam tak náhlil k nej zozadu, odseknúť hlavu, ale miesto toho ju rázová vlna odhodila kus ďalej. Nečakala výbuch tak blízko seba, ale bol to našťastie výbuch len z výbušného lístka. Zabodla katanu rovno cez svoje chodidlo do zeme, aby sa zastavila. Pomedzi zuby zavrčala. S bolesťou sa vyrovnávala veľmi ľahko. Katanu vytrhla a z rany sa začala valiť krv. Nemusela si to zranenie ani ošetrovať, pretože sa jej rana ihneď začala hojiť. A to vďaka technike Saisei Nōryoku a tomu, že z nej Tatsuya urobil nesmrteľnú osobu. Jej tkanivo sa vždy obnoví, nech ju ktokoľvek akokoľvek zraní. Mohol by ju aj obrovský výbuch roztrhať na kúsky.. Ona by sa vždy znova zložila dohromady. Síc by to chvíľu trvalo. Za pomoci Chakra Kanchi no Jutsu ucítila jednu jedinú chakru, ktorá mohla byť schopná odpáliť výbušný lístok. Kúsky zhoreného papierika totiž poletovali vo vzduchu v dyme. Maiya obrátila zrak na blonďavé dievča,* Ty malá mrcha, mohla si mi spáliť vlasy, či oblečenie! *zahučala na ňu Maiya, pričom sa napriahla a hodila katanu ostrím smerom ku dievčine. Schválne minula. Táto osada ju prestala baviť. Ale dostala chuť na niečo celkom iné. Zazubila sa a vytrhla druhú katanu z ruky onoho mŕtveho muža a krvavú si ju vložila do puzdra.*
Miho: *Zakryla si dlaněma oči ale pak udělala malou skulinku aby mohla vidět.* "Tak tohle je teda odporný." *Pomyslela si až jí z toho bylo lehce nevolno. Mezitím mládenec s katanou se rozeběhl od děvčete k té ženě s vytaženou katanou. Na zádech měl stále přilepený lístek. Co vyběhl z poza rohu, zezadu vrazil do Miho a ta to naštěstí udržela ale málem ztratila rovnováhu. Všimla si že to je ten kterého si označkovala. Muž běžel s nataženou katanou na ženu že jí nabodne zezadu.* "Ty jsi takovej...!" *Už byl od ní asi 2 metry a křičel.* Za to zaplatíš ty zasraná děvko! *V tu chvíli Miho odpálila lístek. A usmála se, přičemž si ústa trochu zakryla prsty.* Upupupupu... *Potom se ohlédla kolem sebe jako že ona nic.*
Maiya: *Ani Maiya, ani ten valibuk si nijak extra nevšímali onú malú dievčinu pri tele dievčaťa, ktoré Maiya pred chvíľou zabila. Maiya s radosťou tancovala a odskakovala od muža pri každom jeho pokuse, kedy sa ju snažil udrieť, podkopnúť, či inak dostať. Potom k nemu zase provokatívne priskočila, udrela ho rukou po zátylku, odskočila zase preč. A takto ho provokovala ako malé dieťa. Moc ju to bavilo. Dokázala by ho takto provokovať až dovtedy, kým by to vzdal. Lenže jej dlhé vlasy mu vleteli do tváre. V tom momente jej chytil jeden vrkoč a silno ju zaň potiahol. Maiya stratila rovnováhu, ale bola veľmi obratná a vynaliezavá. Ako ju zatiahol a potiahol ju dozadu, odrazila sa od zeme, urobila vo vzduchu premet, pričom si v ruke vytvorila Gugenom kunai a odfaklila si kus vlasov.. Keď dopadla na zem, škaredo sa pozrela na muža, ktorému ostali v rukách pramene jej modrých vlasov,* Nikdy žene nešahaj na vlasy a na tvár, *zavrčala Maiya smerom ku chlapovi. Rozbehla sa k nemu. On sa postavil na obranu, ale ona bola príliš rýchla a hbitá. V tesnej blízkosti muža tasila katanu a prerezala mu lýtko, čím ho donútila klesnúť k zemi a kľaknúť si na jedno koleno. Muž zasyčal. Nebolo to zase nejak zvlášť hrozné zranenie, ale vykoľajila ho z pozornosti a to využila k tomu, aby mu na nohách prerezala achilovky. Tým pádom jej neutečie,* Prestal si ma baviť.. *povedala Maiya pomedzi zuby. Prešla ku mužovi spredu. Snažil sa ju rukami uchopiť za nohy, ale mrštne sa uhla a ešte ho kopla do hrude takou silou, že ho prevrátila na chrbát. Než sa spamätal, vrazila mu do dlane čepeľ svojej katany, ktorou mu ruku prišpendlila do zeme. Dávala si záležať na tom, aby sa čepeľ zaborila poriadne hlboko. Potom si Gugenom vytvorila ďalšiu katanu a urobila to isté s jeho druhou dlaňou. Žiaden z dedinčanov nemal odvahu zasahovať. Maiya sa nad neho postavila,* Budeš hodný, však?.. Zakrič pre mňa.. Pros o svoj život, možno sa zmilujem, *muž jej napľul takmer do tváre krvavú slinu,* Zabudni, ty kurva, dostanem sa z toho, a potom dostanem teba! *zachraptil muž, pokračujúc ďalej,* Narvem ti svoj kokot do tej tvojej nevymáchanej špinavej papule! Vybijem ti ním všetky zuby! Udusím ťa ním! *rozosmial sa chlap a o chvíľu sa rozkašľal,* Oh, naozaj?.. No tak dobre.. *Maiya si sadla na jeho nohy a kunaiom mu začala rozrezávať spodok jeho oblečenia,* Č-čo to robíš?! *spozornel muž, keď mu tam Maiya rukou hmatala po jeho mužnej pýche. Maiya sa zasmiala a prerezala aj jeho trenky, oslobodiac na vzduch jeho nádobíčko,* No... *začala sklamane Maiya,* Čakala som niečo viac.. Ale dobre.. *oboma rukami uchopila jeho chloubu a začala s precíznymi pohybmi hore a dole. Muž sa nijak výrazne nebránil. Dokonca Maiyu oplzle povzbudzoval a oslovoval ju hanlivými nadávnkami. Z toho si Maiya nič nerobila. Keď bola jeho pýcha krásne postavená a tvrdá, jednoducho mu ju odfaklila kunaiom.. Pekným, čistým rezom. Muž začal vrieskať ako zmyslov zbavený. Maiya sa rozosmiala a vzala jeho odrezaný penis do ruky,* Uvidíme, či by si bol schopný týmto bimbáskom vybiť niekomu zuby.. *Maiya mu chytila líca a prinútila ho otvoril ústa. Druhou rukou mu do nich narvala jeho vlastnú pýchu. Ale takou silou, že mu polámala predné zuby. Rukou tlačila kus mäsa až do hrdla muža a držala mu ho tam až do momentu, kedy sa muž neprestal trepať. Jeho životná energia pohasla.*
Miho: Velmi děkuji. *Odpověděla a usmála se. Ostatních věcí si nevšímala a vydala se k tělu děvčete. Knuhu měla na stránce kde byla kresba této dívky.* Hele to jsi ty. *Řekla s úsměvem načež vzala její ruku, tedy dlaň vymáchala ji v kaluži krve a obtiskla ji na její kresbu.* Hmm, myslím že je to dokonalé. *Usmála se a zavřela knížku přičemž ji strčila do vaku. Její oči dokonale zaznamenávaly hasnoucí život děvčete dokud nevyhasl úplně. Poté se vrátila aby sledoval ten takzvaný boj. Stála na rohu obchodu a pozorovala.* "Pitomec, i bez mých očí vím že nemá šanci." *Mezitím se k tělu dívky přiřítil onen mládenec který předtím Miho vyrazil tácek a stále měl na sobě ten lístek. Klesl k ní a začal něco klít, moc ho neslyšela ale nezajímalo jí to. V ruce držel katanu, vypadala docela pevně a kvalitně. Po chvilce litování a klení se jeho oči zalité krví a s tváří plnou slz obrátil směrem ke dvou bojujícím tedy k té ženě.*
Maiya: Háááá? *Maiya sa obrátila na nejakého skrčka, ktorý ju oslovil,* Myslíš túto mŕtvolu? *pristúpi ku telu dievčiny, ktorá sa váľala na zemi. Bola ešte živá, ale jej telo pomaly život opúšťal, ako sa stále viac a viac vytrácala krv z jej tela. A do toho sa stále dusila vlastnou krvou. Stupila jej na hruď a zatlačila. Donútila tak dievčinu zakuckať sa ešte viac. Z jej úst vytrisklo niekoľko kvapiek krvi, ktoré Maiyi dopadli na topánku. V tom momente do nej Maiya kopla tak prudko, že telo dievčiny odletelo asi štyri, či päť metrov ďalej,* Pre mňa za mňa.. Odtrhni jej aj nohy.. *povedala Maiya s úplným nezáujmom. Zomierajúca dievčina ju už nijak nepriťahovala. Avšak v tom sa z jednej budovy roztvorili dokorán dvere. Tie otvoril nejaký muž tak prudko, že vrazili do steny a kľučka sa o ňu rozbila,* KDE JE?! *hulákal všade naokolo. Hŕstka ľudí vykukovala cez okno budovy, ďalšia sa postavila pomedzi dvere, z ktorých muž vyšiel. Bola to nejaká hospoda. Dedinčania si síce poslali do Iwagakure po pomoc, ale náhodou sa tu včera objavil tento pocestný. Asi mu dedinčania porozprávali, čo sa tu pred dvomi dňami odohralo. Muž bol vysoký a naozaj svalnatý. Bolo na ňom vidieť, že je to nejaký nájomný zabijak, no proste násilník. Škoda len, že to nebol žiaden shinobi. Obrátila sa smerom ku Maiyi,* To ma kurva poser! *vykríkol,* TO MÁ BYŤ ONA?! *zhúkol smerom ku dedinčanom a tí od strachu kývali na súhlas,* Táto malá kurva? *obrátil sa naspäť tvárou ku Maiyi. Boli od seba hodný kus. Maiya si prstom potiahla okuliare nižšie, aby lepšie videla na tú horu svalov, ktorá tu pokrikovala,* Ale noták.. To nemôžete myslieť vážne. Veď sa pozrite na mňa a na neho. Je tak trikrát väčší než ja.. *ohrnula ústa a nos Maiya,* Hej, ty! *okríkla ho Maiya,* Zabudni na to, že ma opíchaš! Tvoje nádobíčko musí byť väčšie než moja ruka. Roztrhal by si ma zvnútra! *Maiya hrala netykavku. A vlastne len slovne provokovala. Muža to očividne popudilo, pretože sa rozbehol ku Maiyi. Mohol mať svaly, mohol byť silný, ale Maiya bola malá, rýchla a šikovná. A hlavne bola Katchu-shi. Muž sa rozmáchol svojimi obrovskými rukami, ale Maiya ladne a hlavne rýchlo uhla,* Vedľa.. *povedala pobavene a jej slová doplnila o zvonivý, dievčenský smiech. To muža naštvalo ešte viac. Obrátila sa a zase sa na ňu zahnal, ale Maiya uskočila elegantne ako srna. Jej pohyby boli ako z učebnice. Bola ako taká tanečnica,* Vedľa, *ozvala sa znova. Znova veľmi pobavene. Jediným jej prekliatím mohli byť jej dlhé vlasiská.*
Miho: *Miho dnes měla takovou zvláštní náladu. Spokojeně dojídala dango když kolem všichni začali panikařit. Jeden mládenec co probíhal kolem ní ji nechtíc srazil na zem tácek, naštěstí již vše měla snědené. V tu chvíli se jí oči zatemnili do černa a uprostřed byly načervenalé duhovky. Miho z pomsty umístila rychle chlapci na botu výbušný lístek. A chlapec běžel dál a ničeho si nevšiml. Přičemž se Miho otočila sedla si na opěradlo a se svěšenýma nohama pozorovala tu scenérii u stánku.* "Jaká to... zajímavá aura... a toho strachu..." *Pomyslela si a zahihňala se přičemž si zakryla pusu. Po tom co prodavačka spadla na zem, Miho pootočila hlavu o 30 stupňů doleva.* A jéje... pohasíná. *A vskutku její aura pomalu slábla. Vytáhla z kapsy prázdnou knížku přičemž v ní našla stranu kde již dříve nakreslila děvče z se stánku. A seskočila z lavičky. Její bič byl umístěn u pasu a čelenku měla schovanou ve vaku kde byly kunaie a výbušné lístky. Vydala se tedy za tou neznámou pohlednou ženou. A zeptala se jí nesměle.* Promiňte, ale budete jí ještě potřebovat? Já si jen nachvilku půjčím její ruku. *Načež se zahihňala.* "Skutečně, zajímavá žena..."
Maiya: *Okolo stánku prebehlo nejaké chlapča,* Už je tu! Je tu zase! *hovoril prítomným naokolo a bežal ďalej. Bolo na ňom vidieť, že sa bál. Okolití ľudia si začali čosi šuškať a taktiež na nich boli vidieť známky strachu. Začali sa náhliť do svojich domov. Dokonca aj pracovníci stánku s dangom začali stánok uzatvárať,* Dievča, ak ti môžem poradiť, bež preč, kým môžeš, *upozornila ju predavačka danga, keď sa náhlila,* Haaaa?? Tu sa párty skončila? *ozval sa sladký dievčenský hlások. Dievčinu v stánku až zamrazilo. Ten hlas poznala. Bolo to dva dni dozadu, keď sa tu modrovláska s ružovými očami ukázala prvýkrát. A nemali na ňu vôbec dobré spomienky. Dokonca vyslali správu aj do Iwagakure, aby im Lara poskytla nejakú ochranu, leč očividne správa ešte nedorazila. Maiya si ladným, až tanečným krokom dokráčala ku dango stánku. Mala naozaj dlhé modré vlasy spletené do dvoch vrkočov, ktoré ťahala za sebou po zemi. Oči mala ružové a na nose položené slnečné okuliare. Oblečenú mala sukňu hnedej farby a jej vršok tvorila krátka bundička ružovej farby, ktorá jej zakrývala akurát tak prsia. Na boku mala puzdro s katanou. Bola vo svojej Henshin podobe, v ktorej vyzerala tak na 19 rokov,* Hmmm... Mám na niečo chuť.. Ale na čo takého?.. *prstom si prebehla po spodnej pere, rukami sa oprela o pult stánku a vystrčila svoj zadoček. Rada sa predvádzala. Hold bola taká,* P-prosím.. Vezmi si čokoľvek.. *Maiya zdvihla zrak ku dievčine,* Skutočne? *dievča kývlo. Maiya ju schytila za vlasy a vytiahla spoza pultu ku sebe. Síl na to mala dosť.. Jak vďaka Tatakaismu, tak vďaka Kutonu, ktorým si mohla tvoriť viac svalovej hmoty. Dievča začalo vrieskať, a tak jej Maiya druhou rukou chytila ústa,* Ale noták. Skúsime to ešte raz.. Ja ti teraz pustím ústa a ty mi predvedieš tvoj najlepší a najhlasitejší krik, áno ? *pustila jej vlasy a miesto toho ju chytila za vrch oblečenia, ktorý jej roztrhala a odhalila tak jej ženské prednosti,* Nádhera.. Tak veľké a mäkkučké, *poznamenala Maiya, keď silno stisla jedno z pŕs dievčiny. Nechala si zaostriť svoje zuby technikou Shiga. A potom sa zahryzla priamo nad prso dievky. Pustila jej ústa a rukami si ju pridržiavala. Dievča kričalo od bolesti, od strachu.. Snažila sa vymaniť, ale nemala dostatok síl. Maiya najskôr len sala krv, ale nakoniec vytrhla kus mäsa a telo pustila. Dievča sa na zemi ešte metalo, ale už nekričalo. Malo ústa plné krvi,* Lahodné..
Miho: *Už to bylo pár týdnů co zde byla posledně ale je tu zase. Dostala chuť na to dobré dango které jí tak chutnalo. Konečně se dostala k nějaké cestě a o pár metrů dál byl rozcestník. Vydala se tedy k němu. Když tam dorazila přečetla všechny cedule a šťastnou náhodou tam našla i tu osadu kde prodávají to dobré dango. Vydala se tedy tím směrem. Po nějakém čase dorazila k osadě, cestou našla pár malin které si natrhala a jedla při cestě. Vešla dovnitř ale ať hledala kde chtěla, nemohla ten stánek najít. Načež si sedna na nejbližší lavičku a naštvaně koukala do země že sem šla zbytečně, načež se za ní ozval hlas nějaké dámy a zavanula vůně knedlíčků a zeleného čaje.* Dáte si něco, mladá slečno? *Řekla žena vlídným hlasem, Miho se otočila a z tváře jí zmizela naštvanost. Byl to onen stánek a lavička na které seděla patřila k němu. K obchodu přibyli lavičky, to proto ho nemohla najít, věděla že u něj žádné nebyly. Objednala si tedy 3 tyčky po 3 knedlíčkách. Usadila se do prostřední lavičky kde nikdo nebyl a zakousla se do knedlíčku.Na tváři se jí objevil takový roztomilý spokojený výraz a začaly se jí sbíhat sliny.* He he he.* Zahihňala se potichu.* Mňamka. *A dala do pusy další.*
RPG: Konec
Tsuki: *Jaksi trochu slová onej dievčiny nechápala, ale rozhodla sa, že nebude vyzvedať. Jednak to bola jej vec a taky vnútorná vec Iwagakure. A Tsuki by nerada robila nepríjemnosti sebe a už vôbec nie svojej matke. Pokračovala v jedení danga a občas sa na niečo Miho spýtala,* Som rada, že ti chutí. Dango je naozaj super jedlo. Hoci mi mamka aj taťka prízvukujú, že by som ho nemala jesť priveľa.. Keď som.. vieš.. vo vývine.. *trochu sa zaculila,* Tsuki-chan! *skríkla na ňu jedna ženská, ktorá bola súčasťou ich výpravy. Tsu sa otočila za hlasom. Nahla hlavu na stranu,* Mala by si ísť so mnou. Kapitán by sa ťa chcel spýtať na podrobnosti tvojho malého dobrodružstva.. *Tsuki si bola vedomá, že toto jej len tak neprejde,* Asi už budem musieť ísť.. Zvládneš to sama? *spýtala sa Tsu, a keď sa uistila, že bude Miho v poriadku, ať potom sa vydala smerom ku žene. Ešte sa obrátila na Miho a zakývala jej,* "Snáď ma moc nespražia.." *sťažovala sa Tsuki hviezdam vo svojej hlave.*
Miho: *Kousek jí zaskočil v krku ale hned ho spolkla. Pak obrátila oči v sloup a nastavila takový nevinný kamenný výraz.* É.. né tak úplně... jen trochu, v jinačím... smyslu. *Dojedla celkem rychle a pak položila tácek vedle sebe.* Myslím že dango bude moje nejoblíbenější jídlo od teď. *Usmála se, ale úsměv netrval dlouho protože jí zase přepadla palčivá bolest na zádech a trochu jí povolili kolena.* Měla jsem si nechat pomoct když k tomu byla možnost před pár lety. *Přemýšlela pro sebe potichu.*
Tsuki: *Nevidela tu v okolí žiadnu lavičku a sama nevedela tvoriť veci, ako to vedela jej mamka, či taťka, takže nemohla lavičku len tak vytvoriť. Preto tu ostala postávať ako Miho. Vzala si špajdlu a odhryzla si kúsok z danga. Ústa jej zaplavila sladká chuť. Naozaj boli docela dobré. Ale jej taťka robil tie najlepšie. Bol to skvelý kuchár. Tsuki vyčkala, kým knedlík v ústach rozhryzala, prehltla, a až potom sa pustila do rozprávania. Alebo spíš sa otočila a ukázala čelenku, ktorú mala oviazanú okolo rukoväte vejáru, ktorý mala na chrbte. Bol tam znak Shoningakure,* Neviem, či poznáš ten znak. Je to znak Shoningakure. Malá shinobi dedinka na Karmínovom ostrove. Máme tu v podstate nejakú misiu. No ja som len doprovod.. *pousmeje sa Tsu, keď vysvetlí, ako sa situácia má,* Tiež si bola na misii, keď si tak ďaleko od Iwagakure? *síce nepozná každý kút sveta, ale počula, ako sa družina rozprávala, že Iwagakure sa od tejto osady nachádza docela dosť kilometrov severozápadne.*
Miho: *Když jí podala tácek tak ho pomalu vzala.* Jo... děkuju. "Dango...?" *Pomalu uchopila jednu tyčku, následně strčila do pusy jeden z knedlíčků. V obličeji se jí objevil spokojený výraz.* He... mňamka. *Následně snědla zbytek knedlíčků na tyčce a položila jí na tácek a pokračovala.* Mno... a proč tu vlastně jsi? *Zakroutila tyčkou ve vzduchu.* Nevypadáš že jsi zrovna odsud.
Tsuki: *Prešli len za roh jedného z domov, keď na nich vykukol menší drevený stánok spoza ktorého sa trochu dymilo. Tsuki až tu pustila Miho. Prešmykla sa rovno pred stánok, kde si vypýtala dve porcie sladkého danga. Chvíľu musela počkať, kým jej to starenka pripravila. Potom jej podala umelú tácku s jednou porciou, na ktorej sa nachádzali dva kusy paličiek s knedlíčkami, a potom aj druhú. Tsuki mala plné ruky, a tak sa opatrne pokúsila využiť svoje Kekkei Genkai Sorahoshi, kedy použila konkrétne techniku Hanshutsu, abymohla udržať vo vzduchu svoju porciu danga bez rúk. Dalo jej to zabrať, pretože ešte potrebovala veľa sústredenia na udržanie techniky. Vyhrabala peniaze z vačku a podala ich pani. Keď mala voľnú ruku, ihneď schmatla svoju tácku a obrátila sa na Miho,* Tady to je..
Miho: Um... dobře. *Vydala se za ní.* "Z mého pohledu to není nijak vzlášť dobré, je lepší když člověk myslí sám, neztrácí tím sama sebe?" *Pomyslela si pro sebe.* Dango? To jsou takové ty kuličky na tyčce? * Řekla zvědavě.* Už jsem o tom slyšela.
Tsuki: *Kanchi kývol hlavou. Ak dievča nechcelo pomoc, tak potom nemal dôvod jej pomáhať. Navyše nútiť ju nemohol. Ani k tomu nebol kompetentný. Kitsu odkrivkal s mužom kamsi ďalej do osady, kde sa o neho postará ich Iryo-nin. Tsuki si vydýchla, avšak obávala sa reakcie mamky. Určite si to zlízne nie len ona, ale Kari spraží aj všetkých členov tejto výpravy. Mali na Tsuki dávať pozor a to v podstate neurobili. Zavarila jak sebe, tak im. A čo navyše.. Ublížila tým Kitsuovi. Vyčítala si to. Z týchto myšlienok ju ale vytrhla Miho,* To je zaujímavá schopnosť.. Ja teda nevnímam a neviem určiť pocity iných ľudí.. Ale zato počujem vo svojej hlave samotné hviezdy. Pomáhajú mi, radia mi, rozprávajú sa so mnou, keď niekto nie je nablízku.. *podelila sa na oplátku zase Tsuki o nejakú tú svoju schopnosť. Popadla Miho za ruku a potiahla ju za sebou,* Poď, majú tu stánok s výborným Dangom. Pozývam ťa ako poďakovanie za to, že si nám pomohla..
Miho: *Na její otázku odpověděla hned.* Myslím že to není tajemství ale většině lidí by se nelíbilo kdyby věděli že to vidím... vidím jejich pocity, charakter, vztek radost či smutek, auru, povahu. A dokážu předpokládat co si myslí a hodlají udělat. *Trochu nechápala situaci když se přiřítil ninja a pak se její tělo vrátilo do původní podoby a postavila se na nohy.* Au, jestli se počítá něco co se stalo již před hodně lety tak ano. *Usmála se.* Děkuji, ale s tím nic nenaděláte.
Tsuki: *Kývla hlavou na súhlas,* Áno, zdedila som to po rodičoch, *vysvetlila Tsuki. Vlastne ani netušila, či sa jej mamka tiež taká narodila. Nikdy nad tým neuvažovala a nemala prečo. Nemala dôvod domnievať sa, že si to mamka urobila sama. Navyše ani len netušila, že existuje niečo ako Idenshi Kumikae, cez ktoré sa dá DNA meniť podľa vedomostí a skúseností jeho užívateľa,* Čo tými očami vidíš? *spýtala sa znova Tsuki, dodávajúc hneď za tým ďalšie slová,* Ako to nie je tajomstvo.. *bola len zvedavá. V tomto bola ako jej matka. Už boli na začiatku osady, keď sa k nej prirútil jedne z Kanchi zo Shoningakure,* Mladá dáma, máte pekný průšvih. Nevedeli sme vás nájsť. Ako si to predstavujete odísť bez nášho vedomia. Čo by na to povedala vaša matka, ak by sa to dozvedela? Mohlo sa vám niečo stať.. *Kanchi si ju pozorne prehliadol, ale nevšimol si, že by bola zranená. Len mala začervenané oči od plakania. Lenže to samé sa nedalo povedať o líške, ktorá robila Tsuki spoločnosť. Vyčítavo sa pozrel na Tsuki, keď ohmatával ranu líšky,* Nehovorte mi, že vás niečo napadlo.. *výraz Tsuki ale hovor za všetko,* Máte viac šťastia ako rozumu, dievča. A hlavne spoľahlivého ochráncu. Postarám sa o neho... A vy mladá dáma, verte, že o tomto sa dozvie vaša matka.. *potom si všimol ešte aj Miho,* A tamto je kto? *musel sa zaujímať. Tsuki zdvihla zrak,* Vďaka nej a Kitsuovi som stále nažive.. *Kanchi si povzdychol,* Si zranená? *spýtal sa smerom ku Miho.*
Miho: *Její otázka jí docela rozhodila, sama moc nevěděla co má odpovědět.* No, to je trochu složité, sama to ještě nedokážu plně ovládat ale už rozumím tomu co díky tomu vidím. *Trochu se zamyslela.* Ty máš ty uši a ocas již od narození?
Tsuki: Kitsu, môžeš vstať? *oslovila líšku Tsuki. Ten do nej ešte raz žďuchol čumáčkom a s bolesťami sa postavil. Mal prednú pravú labu trochu skrčenú a zdvihnutú vo vzduchu,* Ach, Kitsu.. *ten sa pri pohľade Tsuki hrdinsky na pacičku postavil. Síce ho to bolelo, ale bolo jasné, že sa treba dostať do osady, kde by mali byť v bezpečí pred monstrami. Boli tam predsa ninjovia zo Shoningakure, s ktorými prišla Tsuki. Ak by sa niečo udialo, mali by byť určite schopní postarať sa o čokoľvek. Mama im verila. A poradili si kde s čím aj počas cesty sem do Zeme Zeme. Tsuki sa ohliadla na Miho. Trochu ju prekvapil jej vzhľad. Akoby sa teraz pozerala na svoju kópiu. Teda, čo sa týkalo stavby tela. Až teda na fakt, že Miho nemala zvieracie uši, a ani chvost. Vykročila teda vpred a Kitsu ju nasledoval. Za nimi aj malá čierna líška, ktorá už stihla informovať Kari o tom, čo sa tu udialo. Našťastie sa ale všatko obrátilo na dobré a Kari usúdila, že momentálne nemusí zasahovať. Popri práci si ale našla čas na to, aby prepájala svoj zrak s bytosťou Shado Konpanion, kedy aj zaznamenala, že v Tsukinej prítomnosti je dievča, ktorému pred nejakým časom dala Kekkei Genkai Shakidousu,* Ty, Miho.. Prečo tvoje oči menia farbu ? *spýtala sa Tsuki, aby nebolo po ceste ticho.*
Miho: *Přikývla.* Myslím že máš pravdu. *Vzala bič, smotala ho a připnula si ho k pasu. Poté šla na všechny čtyři a použila techniku Shikyaku no Jutsu, její zuby zejména špičáky se prodloužily a její nehty se staly drápy, její tělo se kompletně obalilo chakrou.* Myslím že takhle to zvládnu. *Přikývla že je připravená jít.*
Tsuki: *Na slová Miho reagovala v hlave,* "Čo mám robiť?" *spýtala sa hviezd, ktoré jej ihneď odpovedali,* "Počúvaj svoje srdce.." *a hneď po kratšej odmlke dodali,* "..a nás," *Tsuki venovala ustarostený pohľad ku Miho, ale nakoniec kývla hlavou a sústredila sa na liečenie líšky. Stiahla ruku od Miho a pripojila ju k ruke, v ktorej už pohasínala hviezdna liečivá sila. Keď sa znova sústredila, moc sa znova prebudila. Rany sa začali zaceľovať trochu rýchlejšie, Tsuki ale nemala dostatočné množstvo vlastnej chakry a hlavne skúseností, aby rany uzatvorila úplne a vyliečila ich. Dokázala ich dostať do štádia, kedy sa na ranách vytvorili strupy. Aspoň tak zamedzila krvácaniu. Avšak bolesti a rany ako takej Kitsua nezbavila. Hviezdna sila začala pohasínať. Vtedy Tsuki vedela, že dosiahla svoj limit. Stiahla ruky k sebe a vrhla sa ku líške. Skontrolovala rany. Pre teraz bol Kitsu z najhoršieho vonku,* Prepáč mi to.. Nedokážem urobiť nič viac.. *Kitsu žďuchol čumáčkom do Tsuki na znak toho, že sa vôbec nič nedeje a že si váži aj to, čo pre neho urobila. Rukou ho hladila po trupe nad ranou,* M-mali by sme asi zmiznúť, než sem krv priláka niečo väčšie.. *navrhla Tsuki smerom ku Miho, na ktorú sa stále pozerala ustarostene.*
Miho: *Zasmála se a posadila se.* To nic není, to nevyléčíš, raději by jsi se měla soustředit na ni. *Oči se jí zase samovolně zbarvily do temně černé a duhovky do ruda.* Hlavně v klidu a nepanikař.
Tsuki: To bude v poriadku, Kitsu. Uvidíš, *Tsuki sa snažila byť silná. Akonáhle skončila s technikou Attakai, pustila látku oblečenia a hodila ju na zem vedľa seba. Zložila nad ranu líšky obe svoje ruky a nabila ich hviezdnou silou,* "Pomôžeme ti," *zhodli sa hviezdy v jej hlave. Ruky sa jej rozžiarili liečivou silou a ona začala pomaly liečiť ranu. Netušila, či bude schopná vyliečiť takúto ranu, ale musela sa o to aspoň pokúsiť. Tieňové bytosti sa prestali obšmietať okolo tela vlka. Bol mŕtvy, takže ich práca tu skončila. Obe bytosti splynuli s tieňom vlka a odtiaľ putovali cez tieň stromu až do tieňa naspäť k Tsuki. Tsuki stále liečila rany svojho chlpatého kamaráta. Ten stále ležal a vydychoval. Baktérie v rane boli eliminované, takže sa mu rana nezapáli, ak by sa mu do nej nedostali zase nejaké nečistoty, čo hádam nehrozilo, ak na neho bude dávať Tsuki pozor. V tom ale začula ranu. Obrátila hlavu a uvidela, ako Miho ležala na zemi,* Miho! *vykríkla Tsuki a trhla sebou. Nevedela, čo má skôr robiť. Doliečiť Kitsua, alebo ísť za Miho a zistiť, čo sa stalo. Čo ak je tiež ranená? Našťastie Yasashii bola technika, ktorá dokázala liečiť aj z menšej diaľky. Preto sa začala opatrne posúvať kolenami a pätami smerom ku Miho, dávajúc si pozor, aby nestratila svoju hviezdu silu v rukách, ktorými liečila Kitsua. Keď bola pri dievčine, stiahla jednu ruku. Teraz bude musieť liečiť len jednou, bude to teda trvať dlhšie.. Druhou sa dotkla Miho,* Miho, čo sa deje? Si zranená? Bolí ťa niečo? *chrlila na ňu otázky. Ešte nebola taká skúsená, a tak sa prestávala sústrediť na obe veci naraz. Z čela jej stekal pot do očí, čo jej moc na pohodlnosti nepridávalo. Kitsu zaskučal. Hviezdna sila v jej ruke slabla.*
Miho: *Seskočila dolů a chtěla nahlas něco říc, ale pak toho raději nechala.* Ou.. to bude asi moje chyba.*Řekla si pro sebe potichu. Chtěla jít za nima ale v tom okamžiku jí začaly neskutečně pálit záda že se jí deaktivovala všechna doujutsu a spadla na kolena v bolestech. Bič ležel vedle ní, s těží zahrabala ve vaku.* "Do hajzlu!" *Onen mastička tam nebyla. Snažila se dělat jakoby nic, nechtěla si nechat pomáhat protože cítila vinu za to co se stalo.*
Tsuki: Kitsuuuuu *zahulákala Tsuki. Už mala takmer slzy v očiach, ako sa obávala o svojho najlepšieho kamaráta. Bol to hrozivý pohľad, keď videla, ako sa Kitsu vrhol na toho vlka. Povalil ho síce na zem a zahryzol sa mu do trupu, ale elementárny vlk mal viacej sily, ako líštička, ktorá bola od neho o trošku menšia,* "To dievča by odtiaľ malo zmiznúť, ak sa nechce nechať zabiť," *ozvali sa v hlave Tsuki hviezdy. Tsuki preskakovala z Kitsua na vlka, a potom oči presunula na dievča. Srdce jej bilo ako splašené. Bola paralyzovaná strachom. Strachom, že by bolo ublížené jej, jej Kitsuovi, či niekomu nevinnému. V tom sa vlk napol a vyskočil na nohy. Napriek plytkému zraneniu skočil rovno na Kitsua, ktorého zvalil na chrbát a svojimi prednými labami mu skočil na trup. Výhražne na neho ceril zuby a vrčal. To isté urobil Kitsu, ktorý v obrane vyceril tesáky a zavrčal. Nie tak hrozivo, ako vlk, ale zavrčal. To sa vlkovi nepáčilo a chcel Kitsua uhryznúť priamo do krku a roztrhať mu krk, ale v tom mu do hlavy vrazilo niečo podivné,* "Mama by bola zo mňa sklamaná!" *zakričala si Tsuki v duchu, keď sa jej už po tvári valili horúce slzy,* "Neviem ochrániť seba, neviem pomôcť Kitsuovi.. Ako sa potom môžem pozrieť do očí najmocnejšej žene, ktorú poznám?! Ako si môžem hovoriť jej dcéra?!" *opäť z vesmírnej hmoty sformuje malú planétku s ostrým prstencom a vyšle ju na vlka. Ten sa protestne zahryzol tesákmi do trupu líšky, ale bol nútený stisk uvoľniť, keď mu planétka porezala miesto nad okom, čím sa mu do oka dostala krv a on bol na okamih oslepený. To Kitsu využil k tomu, aby sa labami odtlačil od vlka. Vstal a vrazil do neho ešte jeden, poslednýkrát a odrazil do kus ďalej. Kitsu sa zvalil na zem, rovnako tak aj vlk, ktorý dostal ďalšiu ranu planétkou do hlavy. A aby toho nebolo málo, tak keďže poriadne nevidel, nemohol sa vyhnúť ani kunaiom s výbušnými lístkami. Tie mu pri výbuchu skoro urvali hlavu. Vlčie telo padlo na zem bez známok života. Obe tieňové bytosti ešte nejakú chvíľu mapovali situáciu a motali sa okolo tela vlka. Čosi si medzi sebou mrmlali. Tsuki neváhala a ihneď zoskočila zo stromu dole, smerujúc ku svojej líške, ktorá ťažko oddychovala na zemi. Jej biely kožuch bol nad pravou prednou labou zafarbený do červena kvôli krvácaniu,* "Dokázala si to!" *zaradovali sa hviezdy v jej hlave, ale ona im nevenovala pozornosť,* Kitsu, Kitsu.... *zavzlykala Tsuki a kľakla si k nemu. Bola celá roztrasená. Odhrnula rukou srsť, aby sa pozrela na jeho zranenie. Nevyzeralo to moc pekne, ale podľa množstva krvi usúdila, že to nie je moc hlboké zranenie. Odtrhla si kus oblečenia a priložila látku na zranené miesto. Látka sa začala nasakovať krvou. Druhú ruku priložila líške na čelo a sústredila hviezdu silu. Aktivovala techniku Attakai, aby z rany dostala všetky baktérie, ktoré tam mohol preniesť vlk svojimi slinami.*
Miho: Ehehe... *Zasmála se.* To byla blbost. *Vytáhla z vaku co měla přidělaný u pasu 2 kunaie s výbušnými lístky které hodila tak aby se mu zabodly do krku, speciálně byly tyto 2 kunaie hodně špičaté a ostré, byly to takové vylepšené obyčejné kunaie. Poté uskočila a počkala na chvíli kdy bude vlk o samotě a tomu druhému zvířeti to nic neudělá a odpálila lístky, potom vyskočila na jednu z větví stromů. V ruce dřímajíc bič.
Tsuki: Holka blbá, *zavrčal si pre seba Kuro, tieňová bytosť Shado Konpanion, ktorá bola spolu s druhou bytosťou stále viditeľná a vystúpená z tieňu Tsuki. No dievča a jej hrdinské útočenie na veľkého, dospelého elementárneho vlka, bolo mimo jeho povinnosti. Takže ani on, ani druhá bytosť nič nepodnikali na záchranu onoho dievčaťa. Ak zomrie, tak zomrie. Im to bolo úplne jedno. Tsuki na Miho pokrikovala. Neznášala, keď sa muselo bojovať. Keď sa musela prelievať zbytočne krv. Ona mala zvieratá rada. Elementárny vlk dokázal na techniku premiestnenia zareagovať. Technika totiž nebol teleport, ale priamočiary rýchly pohyb a on mal predsa psí čuch, takže pach dievčiny cítil, keď sa okolo neho prešmykla. Cítil ju za sebou, no hold bol pohyb rýchlejší, než reakcie vlka. Dostal ranu bičom, ktorý sa mu obkrútil okolo krku, ale senbony skoro ani necítil. Bolo to jednak kvôli hrubej srsti a taktiež tukovej vrstve. No samozrejme, že ho zranili, avšak nijak zvlášť, že by nebol schopný boja. Marné ťahanie dievčaťa vlka len popudilo. Bol to veľký samec s viac ako 300 kilami. Zabával sa lovením, telo mal teda pomerne svalnaté. Miho s ním ani len nepohla, len mu viac senbony zaryla do kože. Miesto toho sebou vlk trhol. A to dosť prudko, aby trhol so samotnou Miho a prehodil ju spoza seba pred seba. Sily na to mal určite omnoho viac, než nejaký špunt, čo má ledva 40 kilov. Pokiaľ sa mu to podarilo a Miho trebárs bič neupustila, mal v pláne si jej telo pridržať veľkou, ťažkou packou. Vyceril by na ňu svoje tesáky a v okamihu, kedy by sa snažil zaútočiť, by sa do toho vložila líška od Tsuki. Kitsu by vrazil do boku vlka a vykoľajil ho z rovnováhy, povalil na zem a uhryzol ho do trupu.*
Miho: *V tu ránu se Miho v očích objevil sharingan se 2 tomoe.* Tenhle je nějakej větší... * A přitom pořád stála dole. A připravila si pečeť na techniku Shunshin no Jutsu, když bylo to zvíře ve dostatečně dobré vzdálenosti použila techniku aby se dostala za něj. Švihem mu zezadu rychle omotala bič kolem krku do kterého se mu také zabodly senbony které na něm byly přidělané a vší silou zatáhla. Poté rychle použila Shikyaku no Jutsu aby vyskočila zvířeti na hřbet a prodlouženýma tesákama se mu zahryzla do krku v oblasti míchy, to by měl být definitivní rozsudek.*
Tsuki: *Červené dúhovky dievčaťa nijak zvlášť nekomentovala. Zvlášť keď Kari má oči celé čierne. To znamená, že má čierne dúhovky, čierne bielka a nemá viditeľné zorničky. Vyzerala ako nejaký prízrak. Avšak Tsuki na to bola od malička zvyknutá, a tak jej takéto maličkosti nepripadali podivné a nebála sa toho ani tým neopovrhovala,* Teší ma, Miho-chan.. *obzrie si dievča pozorne. Bola vyššia než Tsuki a očividne aj staršia o pár rokov. Všimla si aj čelenku, ktorá jej visela z vrecka,* Len sa rozhliadam po okolí .. A sama tu nie som, mám spoločníka.. Teda, spoločníkov, *pousmeje sa a znova pohladí veľkú líšku, ktorá stála vedľa Tsuki. Druhá, omnoho menšia čierna líštička sa držala za Tsuki, v tieni Kitsuho. Chcela čosi povedať, ale pozornosť jej upútala svorka Tamago Taberu, ktoré šprintom bežali preč. O chvíľu sa tu objavilo aj stádo Přímoturov, ktoré taktiež bežalo preč. Kitsu zavetril pach aj niečoho iného. Zlostne zavrčal, na čo Tsuki zareagovala, avšak bolo neskoro, pretože v diaľke sa objavil pár Nagai Kubi. Boli väčší než bežný druh a hnali sa za stádom Přímoturov. O Ludí nejavili záujem. Avšak problém bol ten, že zo strany skočil po jednom z Nagai Kubi elementárny vlk. Držal ho za krk a silným škubnutím mu zlomil väz. Zaujímavé ale bolo to, že mŕveho Nagai Kubi nezačal žrať. Bolo očividné, že tento vlk lovil pre zábavu a nie od hladu. Tsuki sa schúlila ku Kitsuovi. Ten bol pripravený svoju malú kamarátku brániť. Položil by za ňu život. Z tieňu Tsuki sa zhmotnila postava tvorená tieňom,* Vylez si na strom, *prikázal tieň. Bol poverený ochranou malej Tsuki, a tak sa musel v túto chvíľu prejaviť. Tsuki zaprotestovala,* A-ale... Čo bude s Kitsuom? *sám Kitsu ju labou postrčil ku kmeňu stromu. Medzitým druhý Nagai Kubi zaútočil na elementárneho vlka, ale ten ho labou pritlačil k zemi a hlavu mu zacvakol medzi zuby. Jeho pozornosť potom prilákali dve dievčatá a veľká líška. Neváhal a ihneď sa rozbehol ku stromu. Tsuki sa za pomoci chakry v nohách vyšplhala na jednu zo spodných vetiev stromu,* Miho!.. *okríkla ju, aby sa k nej pridala. Dole sa okrem jednej tieňovej bytosti sformovala aj druhá. Boli to Shadō Konpanion a Shadō Sutoraikā.*
Miho: Já jsem Miho... Nishizumi. *Prohlédla si její tělesné modifikace.* Musím říct že taky nejsem zrovna zdejší... *Pousmála se.* Popravdě si ani nepamatuju cestu zpátky. *Řekla si potichu pro sebe.* A co tě sem vlastně přivedlo? Snad tu nejsi sama ne? *Z nudy zavrtěla zkrvaveným bičem.*
Tsuki: *Jelikož je ešte stále dieťa a nemá život naplno odskúšaný, tak jej ani len nenapadlo, že by jej dievča mohlo klamať. Sama bola vychovávaná tak, aby vždy hovorila pravdu, a tak to očakávala aj od ostatných. Preto svoj postoj zvoľnila a vejár si prehodila naspäť na chrbát. Rukou pohladila Kitsuho po trupe, aby sa upokojil,* Pokoj, neublíži mi, *jemne medzi prstíky stisla srsť obrovskej líšky. Potom obrátila zrak na dievča. Tsuki mala dlhé strieborné vlasy a žiariace zelené oči. Na hlave mala líščie uši so striebornou srsťou a vzadu mala strieborný líščí chvostík. Na prstoch mala miesto nechtíkov drápky. A v ústach malé tesáky,* Dôvod by mohol byť ten, že nie som miestna.. *hlesla Tsuki a hladila po srsti svoju líšku. Kitsu bol teraz pokojný. Konečne si mohla zotrieť vreckovkou, ktorý si vytiahla, krv z tváre. Ani sa nepýtala s kým dievča bojovalo,* Ja som Tsuki Amegashi.. A ty si?...
Miho: *Z ničeho nic se jí zbarvily duhovky do ruda ale jinak oko bylo úplně temně černé, už to byl nějaký čas co tuto schopnost získala a tak dokázala barvy rozlišit a věděla co znamenají. Chvilku hleděla na děvče, ty se mě bojíš?... *Pousmála se.* Nemusíš, nemám důvod ti ublížit, a taky vím že nezaútočíš první... Takže, co kdyby jsi na mě přestala dělat ten bojový postoj, je to docela nepříjemné. Já bojovat nehodlám, před chvílí jsem byla proti přesile takže jsem unavená a taky nemám důvod.
Tsuki: *Opäť uskočila o krok dozadu, keď zaregistrovala pohyb na vetvy. To ale netušila, že sa dievča len ľaklo a z vetvy sa zrútilo na zem. To si uvedomila až v moment, kedy dievča už na zemi ležalo. Neupúšťala zo svojej bojovej pozície. Dokonca aj Kitsu prestal pobehovať okolo kmeňu stromu a postavil sa kúsok pred Tsuki. Bol taktiež v bojovej pozícii a ceril na dievča zuby,* Čo mám hovoriť ja, *vyhŕkla zo seba Tsuki a na čelíčku a oku mala stále šmuhu krvi, ktorá jej kvapla na tvár z biču, ktorý visel dole vetvou. Rada by si to z tváre zotrela, ale nemienila sa vzdať svojej pozornosti a bojovej pozície. Nerada by útočila prvá. V tomto bola taký pacifista. Kým nemusela, tak nebojovala. A ak by bojovať mala, snažila by sa súpera dostať bez ujmy na zdraví.*
Miho: *Její klidný odpočinek narušily kroky a šustící tráva, jakmile to děvče udělalo úskok dozadu, lekla se toho až to s ní cuklo a rychle se postavila, ale jelikož nedávala pozor tak z té větve spadla přímo pod strom. Pak se ihned zvedla a oprášila se a věnovala pohled děvčeti."Au..." *Vyhekla když se chtěla opřít o strom zády, pád jí způsobil modřinu na zádech. Přiložila si ruku na čelo.* Sakra.. tebe jsem se lekla... *Poté se pomalu posadila ke stromu opírajíc se o kmen stromu.*
Tsuki: *Matka ju poslala so skupinkou ninjov zo Shoningakure do jednej osady v Zemi Zeme. Tsuki netušila zámer tejto výpravy, ale mala ísť s nimi. Kari chcela, aby dcéra zakúsila cestovanie mimo Hiraishinu a Sorahoshi portálov. A keďže Gin a ani Kari nemali na takéto cestovanie čas kvôli svojej práci, musela Kari pre svoju dcéru zaobstarať túto skúsenosť iným spôsobom. Do skupiny pridala skúsených bojovníkov, pretože po svete bolo mnoho premnožených druhov monstier. Navyše v tieni jej dcéry sa nachádzali dve tieňové bytosti z Karinho Shireiganu, sama Tsuki mala vo svojom sprievode deväťchvostú líšku, ktorá bola už veľká ako elementárny vlk a v ich závese sa niesla malá, nenápadná líštička čiernej farby, ktorá bola vytvorená technikou Yūkei Aku. Telepaticky komunikovala s Kari, ak by sa niečo vážne prihodilo. Na tejto líštičke, ktorá bola tvorená samotnou temnotou, mala Kari položenú Hiraishin značku, ak by sa musela rýchlo presunúť k dcére. Už dva dni boli v osade, ale Tsuki to tam nebavilo, a tak sa na nejakú chvíľu vyplížila. Bola si vedomá nebezpečenstva, ale Kitsu ju predsa ochráni! Kráčala po rozľahlej lúke. Vonku bolo dosť teplo, tak sa rozhodla zamieriť si to pod jediný strom, ktorý sa na lúke nachádzal, aby si tam oddýchla a skryla sa pred poludňajším Slnkom. Čím bližiše boli ku stromu, tým nepokojnejší Kitsu bol. Cítil pach krvi a prítomnosť ďalšieho človeka. No nevedel rozprávať,* Čo sa deje Kitsu? *spýtala sa ho Tsuki a hladila ho zboku po jeho veľkom trupe, keď kráčal vedľa nej. Vzadu na chrbte mala pripevnený vejár Kyodai Sensu prispôsobený jej výške. Keď sa dostali pod strom, Kitsu začal okolo neho nepokojne behať. Tsuki zastavila rovno pod vetvou, na ktorej ležala dievčina. O tom ale ešte nevedela. Chvíľu postávala a sledoval svoju líšku, ako pobehuje okolo kmeňu. Zrazu jej čosi kvaplo na čelo. Kvapka jej stiekla do oka a ihneď jej oko podráždila. Prstom si kvapku zotrela. Keď si prst prezrela, zistila, že to bola krv. Okamžite sa zdesila a odskočila kúsok ďalej, zaujmúc bojovú pozíciu, pri ktorej chytila do ruky svoj vejár. Pohľad nasmerovala hore do koruny stromu.*
Miho: *Byl čas kolem oběda a právě se z posledních sil dopotácela na jakousi rozlehlou louku která měla ve svém středu mohutný strom který vrhal pěkný stín, venku bylo docela teplo tak se rozhodla že si pod ním odpočine, byla už docela vyčerpaná. Tak se vydala pod strom a za sebou táhla trochu zkrvavený zvláštní bič se senbony, ještě na sobě měl pár vlčích chlupů, protože asi 300 metrů odtud na ní zaútočili 2 hladoví vlci."No... Byli to slaboši." *Řekla si v duchu, když se dostala ke stromu vylezla na něj a jedna větev byla krásně rovná a velká že by se tam vešli 4 dospělí lidé, jelikož ona byla malé postavy tak jí to přišlo celkem vhod, lehla si podélně na větev a bič vysel dolů, ještě po něm stékalo trošičku krve ale tak že si toho nejde hned všimnout, a začala odpočívat.* Konečně ležím...
--: --
Toru: *Chvíli jen Laru sledoval, i když k němu v tom křesle nebyla jaksi čelem. Což mu nevadilo. Neskrýval vyloženě svou přítomnost, i když ani s pomponama neskákal kolem aby na sebe upozornil. I když by to byl jistě zajímavý, nezvyklý a možná i zábavný pohled, ale ne. Nikdy. Zůstal stát, i když se k němu Lara zahleděla, kdy byl zrazu na jejím místě a ona na jeho. Vzhledem k tomu, že ji sledoval, tak měl možnost ho zahlédnout.* "Technika výměny pozice?"* probesklo mu jen hlavou, kdy zůstal sedět v křesle a věnoval Lare kapku znuděný pohled.* Tak trochu. Jinak bych se sem ani neobtěžoval,* odvětil jen. Nebyl zrovna typ člověka který by si řekl "jééé Jinchuuriki jdu se na něj podívat."*
Lara: * Stalo sa presne to, čo chcela. Prilákala ho bližšie, čo jej len potvŕdilo teóriu, že má naozaj jinchuurikiho. Hari je samozrejme keca, takže aj on stihol Lare veľa vecí vykvákať. A aj to, kto je 'schránkou'. Napadla ju pozitívna myšlienka, pretože ona taktiež na tú dohodu nezabudla. Vedela, že stojí neďaleko jej a práve pre tieto prípady, robila jej posedenie flexibílnejšie. Čo jej pomohlo, aby sa mohla spolu s sedacím nástrojom otočiť hlavou k nemu. Iba sa usmiala, v očiach rinnegan a bum, zrazu sedel Toru, pričom Lara bola na jeho mieste. Čáry máry? Nie, len Amenotejikara. Vysilenie očí pocítila, avšak nedávala moc dlho znať, ostatně, rinnegan hneď aj deaktivovala, taká zbytočnosť. * Pamätáš si ma ešte?
Toru: *Koiguro sice nějakou dobu ještě byl mlčky, no nakonec když Lara začala používat i Hariho chakru, tak tiše zamručel.* "Nedaleko je asi ta... co jsi ji potkal v tom doupěti, které tě otec poslal zlikvidovat..."* ozval se jen Koiguro, narážejíc tím samozřejmě na Laru. Nepamatoval si už její jméno a pořádně ani tvář. Asi proto, že ho to nezajímalo, nebo proto že ji prostě měnila.* "Lara?"* zopakoval jen lehce překvapený Toru, který zauvažoval, či se tam má vydat bo ne. Přeci jen od doby, co ji doprovodil do vsi spolu nemluvili. A to se měl dle dohody připojit k Iwagakure. Nakonec tedy však své kroky zamířil jejím směrem, procházejíc mezi stromy, až se dostal k vodě. Zastavil se ve stínu jednoho stromu a chvíli ji mlčky pozoroval.*
Lara*oprava: * Samozrejme, ako o niečo starší, ale furt hravý Hari bleska povedal o prítomnosti iného bijuu Lare. Avšak vynechal fakt, že vie - či predpokláda, kto je súčasný jinchuuriki. No to je ale zlý 'chlapec'. Ale či ona s tým bijuu niečo bude robiť? No, neohrozuje ves, nie je na zozname tých čo by mal za ves ohroziť a ona sa necíti na chytanie, pričom už vôbec nie jinchuurikiho. Tušila, že to bol jinchuuriki, pretože odhadovala že samotného bijuua by zaznamenala rýchlejšie, alebo práve že neskôršie - buď to by tam bol už skôr, alebo mala za to, že by sa pohyboval pomalšie. Síce bijuu boli tučkovia, ale aj tak ona osobne poznala len tých lenivých. * Nie je nad strávenie času v prírode. Pretože žijeme vo vesniciach? Nestačili by nám lesy? * Jemne ponížovala aj jej samotný post, ale predsa len, nemyslela to tak doslova. Pre ves by urobila všetko, samozrejme, je to veľká časť jej života. Ale niekedy jej to fakt vadilo, predsa len, telo môže obnovovať donekonečna, ale mozog nie, ten sa opotrebúva a keď robí celé dni to isté, no, nevadí. Ona pri sebe za to nemala nič iné, okrem Inkan Gofu, kde mala aj tak iba legendárne predmety. No, toto stratiť asi nechceš. Jak tam sedela, tak si v rukách vytvárala kryštále, pričom používala jednak svoju a taktiež aj Hariho chakru. Vytvorila, zničila, a odznova. Čo tým sledovala? Možno chcela dať na znamenie, že využíva bijuu chakru. Prečo? Tajomstvo. *
Lara: * Samozrejme, ako o niečo starší, ale furt hravý Hari bleska povedal o prítomnosti iného bijuu Lare. Trochu jej pripomínal hviezdy, ktoré kedysi mala, avšak po stratení svojej duše odišli aj ony, čo sa dá robiť. Ale či ona s tým bijuu niečo bude robiť? No, neohrozuje ves, nie je na zozname tých čo by mal za ves ohroziť a ona sa necíti na chytanie, pričom už vôbec nie jinchuurikiho. Tušila, že to bol jinchuuriki, pretože odhadovala že samotného bijuua by zaznamenala rýchlejšie, alebo práve že neskôršie - buď to by tam bol už skôr, alebo mala za to, že by sa pohyboval pomalšie. Síce bijuu boli tučkovia, ale aj tak ona osobne poznala len tých lenivých. * Nie je nad strávenie času v prírode. Pretože žijeme vo vesniciach? Nestačili by nám lesy? * Jemne ponížovala aj jej samotný post, ale predsa len, nemyslela to tak doslova. Pre ves by urobila všetko, samozrejme, je to veľká časť jej života. Ale niekedy jej to fakt vadilo, predsa len, telo môže obnovovať donekonečna, ale mozog nie, ten sa opotrebúva a keď robí celé dni to isté, no, nevadí. Ona pri sebe za to nemala nič iné, okrem Inkan Gofu, kde mala aj tak iba legendárne predmety. No, toto stratiť asi nechceš. Jak tam sedela, tak si v rukách vytvárala kryštále, pričom používala jednak svoju a taktiež aj Hariho chakru. Vytvorila, zničila, a odznova. Čo tým sledovala? Možno chcela dať na znamenie, že využíva bijuu chakru. Prečo? Tajomstvo. *
Toru: *Vracel se sem ze své návštěvy země Železa. Přesněji ze své návštěvy zbrojíře Masashiho, kterého byl zkontrolovat po setkání s Momo. Na sobě měl jako snad vždy černé nohavice doplněné o černé tričko a cestovní plášť. Hodně dlouhé vlasy spletené do dlouhého copu, který mu sahal pomalu až po paty. Na rukách tlustší rukavice Gantoretto a u pasu pouzdro Kidō Tsūru s katanou. I když ta katana nebyla zcela obyčejná, protože si ji upravil. A měla na sobě i jeho znak, který se mu v podobě řetízku i houpal na krku. Nebyl senzibil, no přesto mohl zaznamenat přítomnost Lary. Tedy, Koiguro mohl zaznamenat Hariho a říct o tom Toruovi.. No to bylo na malého Bijuu asi moc práce.*
Lara: * Nachádzala sa v Hariho dimenzii, kde vlastne stratila pojem o čase. Robila tam na nejakom vedeckom výskume, ktorý jej zaberal dosť času, už ktorého mala celkom málo popri jej pozícii. Našťastie, donútiť klony robiť jej prácu sa jej vydarilo, takže mala fajront. Už ani netušila, že kde vlastne stúpila do tej dimenzii, takže keď sa vracala bola udivená, že sa nachádzala v Zemi Zeme a nie u seba doma - ako to predpokladala. No nevadí, síce takto o nej už každý senzor vie, ale to by rozhodne vedel aj keby bola vo vesnici. Rozhodla sa podvádzať, aj ona je len človek nie? S kopou povinností, ale dá sa s tým žiť. Zatiaľ. No, rozhodla sa pokračovať vo svojej prestávke. Jej oblečenie nepripomínalo Kageho, ale ani jej civilné, bola totiž v akýchsi riflách, nejakom tričku a na tom všetkom prehodený taký vedecko-lekársky plášť, ktorý bol dostatočne dlhý, aby jej boli vidieť len spodky nôh. To jej pripomenulo, že okrem jej vedeckých záľub je furt medička. Okrem veľkých zranení prakticky už tak vôbec nefungovala, čo ju aj mrzelo. Nechcelo sa jej nijak prezliekať, preto si len vytvorila niekde pri riečke, kde aj stála, akúsi sedačku, či čo to, pričom si sadla, zavrela oči a nasávala okolie. O predmety ktoré vždy vytvárala sa nestrachovala, jikan existoval ešte stále. *
----: I------i
Momo: Eh... Měj se. / A hodně štěstí. * Řekla ze začátku rozpačitě Momo a dokončila Yuzu, protože ta to z části chápala, ale i tak byla někde naprosto jinde, než Yuki, takže se ani nesnažila předstírat, že jí zcela rozumí. Momo ještě zamávala na rozloučenou a po nějaké době zmateného stání na místě si nandala masku a vydala se na prohlídku okolí. *
Yuki: *Pozerala na Momo. Dievča mlčalo. Očividne Yuki nechápala. Vzdychla si.* No... snáď sa čoskoro uvidíme zase.* povedala potom mdlým hlasom, no postrapatila Momo vlasy a usmiala sa.* Rada som ťa videla. Maj sa.* dodala a zamierila k hraniciam. Cestovanie po svete je očividne trošku psychicky náročné. Ale tak... asi by si mala zvyknúť. Ešte sa otočila a Momo zamávala. Nechcela ju nejak sklamať, ale pre Yuki to skrátka bolo ťažké. No nabudúce bude zase všetko v poriadku...*
Momo: * Yuki seriozně Momo mátla, což byla vidět i na výrazu Momo, který byl zmatený a velmi podobný výrazu krtka, kterého vykopaly ze země, když spal, a nyní se probudil. Yuki lítala v naprosto neznámé sféře bytí, která Momo nic neříkala a nedokázala ji pochopit. Proto tam jen stála s přihlouplým nechápavým výrazem a ani nemluvila. *
Yuki: *Vzdychla.* Dobre...* pošeptala. Prišla na ňu akási čudná únava. Psychická únava. Otočila sa späť k Momo a podišla k nej.* Asi by som mala ísť. Hranice sú už na dosah. A k nim to zvládnem. Nechcem ťa zdržovať.* hovorila pomaly a unavene. Akoby už na ničom nezáležalo. Všetko bolo hore nohami a Yuki mala pocit stratenosti. Na čom vôbec v tomto svete záleží? Sama netušila. Pokrčila plecami a slabo sa usmiala.* Neboj sa, nehnevám sa na teba. Obe ste úžasné, iba to bol pre ma šok.* povedala a znelo to úprimne, myslela to hlboko zo srdca.*
Momo: Tak to jsem asi muž, tím pádem. Nenaučila jsem se brečet, když mi bylo smutně, nebo špatně, nebo jsem měla bolesti, protože to znamenalo ještě větší problémy. A za vyřvání se mi to nikdy nestálo. A ano, máme shodné některé vlastnosti, protože stále jsme jednou osobou, která vyrůstala v určitých podmínkách a má určité zkušenosti. Dokud zůstáváme takto v jednom těle, tak si samozřejmě budeme nějakým stylem podobné. Momo není zcela hodná a já nejsem zcela zlá. Yin a yang. Krom toho jsme myslely, že je nechutné, jak ti tečou holuby. O slzy ani nešlo, ani o ten výraz, ale holuby všude jsou docela jakože odporný. * Objasnila trochu Yuzu a Momo pokrčila rameny. Nehodlala přesvědčovat Yuki, aby zůstávala. Ostatně kvůli ní nyní neplnila své rozkazy a mohla by z toho mít jen problémy. A kdyby se něco stalo, tak by mohla být Yuki i ohrožena. Momo byla relativně hodná, ale nebyla slabá a nechápala emoce na úrovni normálních lidí. K tomu měla již blíže Yuzu a právě proto byla zlá, protože to byl výsledek potlačovaných a překroucených emocí. *
Yuki: *Rozhodne to nebola detinskosť, ale rozbúrené city. Jakmile však Yuki začula ten komentár, zaťala zuby.* Obe ste rovnako milé.* zahuhlala ironicky, ale kapesník odignorovala. Utrela si sople tričkom.* Ženy bežne plačú. A navyše keď je k nim niekto hnusný.* hovorila veľavýznamne, keď si odmotávala zo seba danú vec. Chcela odísť. Otočila sa Momo chrbtom.*
Momo: Ták tohleto je nechutný. / Jo. * Začala Yuzu a odsouhlasila jí Momo, když tam začala Yuki dělat tohleto. Momo poté šáhla do jedné ze svých kapes a následně mrštila po Yuki kapesník, protože na to se fakt nedalo koukat. Kdokoliv v okolí, kdo by je viděl, by si je asi spletl věkově, protože Yuki se chovala více jak dítě, jak Momo, natož Yuzu. *
Yuki: *Chcela čosi odvrknúť a ísť ďalej, no čosi sa jej omotalo okolo pása a donútilo ju to zastať. Otočila sa a v očiach mala zvláštny výraz. Miešali sa v nej rôzne pocity, ale pozorne počúvala Momo. Do očí sa jej vtisli slzy. Bola akási... rozcitlivená.* Mám ťa rada a chcem vás mať rada obe!* vykríkla zrazu a rozplakala sa naplno. Po lícach sa jej kotúľali slzy ako hrachy a z nosa jej začala tiecť nudle. Nemohla to zastaviť.*
Momo: Hm a tos zjistila odkud? * Zeptala se lehce zmateně Yuzu. Yuzu obecně měla problém s lidmi a přitom i žádný problém neměla. Byla prostě nesnášenlivá, protože moc dobře věděla, jací jsou lidé a protože si vzala od Momo všechno to zlé. Momo vytvořila Gomunawa a následně se s ním rozpřáhla a omotala ho kolem Yuki, aby jí zastavila. * Nechápeš Yuzu. Yuzu je prostě divná, ale má to svůj důvod. Je divná a taková, abych já nemusela být. * Poznamenala Momo. * Krom toho tím, že ji nesnášíš, tak nesnášíš i mě. * Řekla rozmrzele Momo. Chovala se jako dítě, protože Momo byla dítětem, zatímco Yuzu byla tím dospělejším, z jejich zvláštní dvojice. *
Yuki: *Zamračila sa a zahľadela sa na Momo. Slová Yuzu ju naštvali, no nepovedala najprv ani slovko.* Nemám problém s tým, kým 'ste',* začala Yuki a zdôraznila slovo 'ste'.* Mám problém, že ma toľko neznášaš a stále mi niečo predhadzuješ. Raz už mlč.* dodala a zahľadela sa pred seba. Slová patrili samozrejme Yuzu. Yuki vykročila rýchlejšie vpred a zamračene dupotala. Hnevalo ju, že Yuzu je tak negatívna. Nechcela sa hádať, to rozhodne nie. Ale keď už s tým Yuzu začala...*
Momo: Stejně se však chováš divně. * Podotkla jen Momo, protože Yuki byla doopravdy potichu a pasivní, což jí tak nějak nesedělo. Změnila se, nebo se změnil její pohled na Momo. * Máš problém s tím, kdo nyní jsme? * Optala se Yuzu s trochou nevraživosti v hlase, protože ji jemně uráželo, že nyní, když Momo byla aktuálně nějak stabilní a relativně v pohodě, tak s tím měla Yuki problém. *
Yuki: *Nebola mentál, ale stretnutie s Momo ju vyviedlo z rovnováhy, aj keď si to nechcela priznať. Momo už nebola tým, kým predtým a ťažko sa jej to prijímalo. Navonok sa však usmiala.* No nebudeme predsa robiť starosti milým sestričkám v blázinci, však?* povedala a mrkla na Momo. Inak kráčala viac-menej mlčky. Hranice sa neodvratne blížili a Yuki vedela, že sa zase budú musieť rozlúčiť.*
Momo: Ještě bychom tě musely odtáhnout do blázince. * Řekla jen Yuzu a Momo se ohlédla na Yuki, aby si ještě zkontrolovala, v jakém stavu je Yuki. Přeci jen byla docela mimo a chovala se hodně divně. Začínala se chovat jako děcka z Rootu, tam to byl taky samý mentál. *
Yuki: Ahá,* prikývla Yuki.* No,* nadýchla sa a vykročila za Momo.* Aspoň nemám traumu, ako si sama povedala.* uškrnula sa na dievča. Možno mala vtedy pravdu. Predsa len, ak naozaj vedela Momo zmasakrovať človeka k nepoznaniu, asi by to Yuki vidieť nechcela. Už by na ňu nikdy nenazerala rovnako, že?*
Momo: Spíše se většinou nic nenajde k zabití, no. * Odvětila Yuzu a Momo pokračovala v chůzi očekávajíc, že za ní Yuki půjde. Nehodlala sice překročit hranice, ale minimálně k nim mohla Yuki dovést a ukázat jí cestu. *
Yuki: *Zmätene sa pozrela na dievča.* Prečo nahovno?* spýtala sa a zamrkala. Nechápala, kam sa Momo pozerá, a čo chcela Yuzu povedať tou vetou.* Nemôžeš sa poriadne vyriadiť a pozabíjať niekoho?* nakoniec si však tipla odpoveď a usmiala sa.* Možno na niekoho aj tak narazíme,* pokrčila Yuki plecami.*
Momo: Tyhlety průzkumné mise stojí za hovno. * Poznamenala jen Yuzu najednou, protože ona přeci jen chtěla odstranit pár nějakých parchantů, ale nikde nikdo. Navíc tam v okolí nebylo téměř nic slyšet, jenom jakýsi nedaleký potok. Momo se zase odtáhla od Yuki a otočila se náhodným směrem, který však nebyl zpátky odkud přišly. Spíše tak nějak šikmo k hranicím. *
Yuki: Neni provinilé...* zamračila sa, no nečakala, že sa k nej Yuzu bude až takto nakláňať. Civela na ňu a jej čierne oči zobrazovali ten divý pocit: nebol to strach, bol to šok zmiešaný s akýmsi vzrušením. No keď ju Momo nakoniec objala, akosi sa jej uľavilo, ale zároveň ju to sklamalo. Potom sa usmiala.* Ďakujem.* odvetila, aj keď Yuzu povedala, že je to aj tak teplé. Potešila ju, že ju objala. Tváričky jej zružoveli a nadobudli spokojný výraz.*
Momo: Provinilé chování. Lže. * Řekla jen v krátkosti Yuzu a Momo se usmála, zákeřně. Prosmýkla se mezi jejími rukami, stejně byla dostatečně obratná a malá. Při čemž to moment vypadalo, že ji snad i políbí, jenom kvůli tomu, aby Yuki byla v šoku, ale nakonec se odtáhla od jejího obličeje a místo toho ji objala. * A stejně je to teplý. * Dodala k tomu jen Yuzu s určitým pobavením v hlase. *
Yuki: *Keď sa k nej začala Momo približovať, Yuki zastavila a šokovane sa chcela odtiahnuť. Preglgla. Momina poznámka ukazovala, že si všimla Yukinu zlú náladu. Ale Yuki jej nechcela nič vysvetľovať. V podstate to nebol Momin problém, že mala Yuki nanic náladu. Šlo o viac vecí, čo sa za poslednú hodinu stali. Yuki a usmiala a vystrčila ruky pred seba.* Nie, som v pohode!* vyhŕkla, ale uprostred vety sa málem zadrhla.* Ehm... Naozaj.* dodala pokojnejšie a sklopila zrak.*
Momo: Chováš se divně. * Poznamenala po chvilce Momo a přišla blíže k Yuki. Když už byla u ní, tak si stoupnula na špičky a začala se natahovat tak, aby byla tváří v tvář Yuki. Chtěla ji také vyvést z míry a vyvolat i nějakou reakci. *
Yuki: *Zastavila sa spolu s Momo a mlčky sledovala, čo robí.*"Musím si pořídit tieto náramky aj ja."* pomyslela si opätovne. Boli už takmer v lese, čiže sa blížili k hraniciam. Netušila, či Momo pôjde s ňou i za hranice, ale predpokladala, že nie. Sledovala dievčinu, ako sa preťahuje. Nič viac nepovedala a bolo dosť očividné, že akosi zamĺkla, ale akosi nedokázala zo seba dostať žiadne slovo. Dokonca sa už ani neusmievala.*
Momo: Asi by to chtělo na chvíli uvolnit ty náramky. * Podotkla jen Momo a zastavila se. Zvedla jednu ruku a našla si na ní ten náramek. Následně si ho protočila, aby viděla kámen v něm a jeho barvu. Zjistila tak, že náramek byl už stejně v konečných hodnotách, takže v červeném spektru. Složila pak pečeť a tím uvolnila váhu náramků. Barva kamene se změnila na bílou a Momo se pak začala protahovat. *
Yuki: *Reakcia Yuzu i Momo ju nepríjemne prekvapila.* Nemyslela som to zle.* zamrmlala a viac ostala ticho. Kráčala však vedľa Momo a dívala sa pred seba. Oblaky nechala tak. Niekedy premýšľala, aké úžasné by bolo byť vtákom a byť slobodná... lietať, kam sa ti zamanie... No premýšľala potichu. Mala pocit, že jej prítomnosť už nie je viac prijímaná.*
Momo: * Šťouchnutí vyvedlo Momo na moment z rovnováhy, protože měla přeci jen aktivní ty náramky a tak i těžší končetiny. Po chvilce se zase dostala do rovnováhy a zastavila se. * Co sakra blbneš? * Zeptala se Yuzu lehce nabroušeně, protože to vypadalo, že se jí Yuki pokusila shodit na zem. Momo si možná vykračovala normálně, ale i tak měla velmi ztížený pohyb díky těm náramkům. *
Yuki: *Sklamane vydýchla.* Ahá, to je škoda.* odvetila.* Ale tak či onak je to zaujímavé!* dodala a usmiala sa na Momo.* Nebuď smutná.* štuchla znova do kamarátky. Zdala sa jej totiž nejaká skleslá. A to Yuki netešilo. Od minulého stretnutia sa očividne až priveľa zmenilo. Momo už nebola tá istá Momo, pretože jej povaha teraz bola akoby oddelená od Yuzu. Yuki vlastne až teraz došlo, že je to takto. Vzdychla si a uprela oči na oblohu. Keď nevedela, čo robiť, sledovala oblaky. Ruky mala za chrbtom a snažila sa nenabiť si ústa a nepotknúť sa o niečo na zemi.*
Momo: Takhle to není. Nemůžeme komunikovat uvnitř, jenom venku a tak vypadáme ještě šíleněji. * Poznamenala Yuzu na základě jejich zkušeností. Ve skutečnosti nemohly komunikovat uvnitř hlavy, protože ovládaly rozdílné poloviny mozku a nedokázaly jen tak mezi sebou uvnitř mluvit. *
Yuki: *Kým Yuzu hovorila, Yuki sa začala usmievať.* Nie ste psycho. Je to zaujímavé.* uzavrela to nakoniec, pretože sa jej to naopak páčilo.* Aspoň nie ste osamelé a môžete sa v hlave spolu rozprávať, nie?* spýtala sa nadšene. Yuki bola väčšinu života sama. A síce teraz, keďže cestovala, sa stala viac otvorenejšou ľuďom, samota jej začínala robiť zle. Šikana a všetko zlo sa na nej podpísalo, ale samota bola oveľa horšia. Aj preto cestovala. Stretávala nových ľudí. A bolo jej lepšie.*
Momo: Technicky je tělo Momo a já jsem jenom její psychopatická stránka z hrozného dětství, takže utlačování? Ne přímo. Vím, kdy držet hubu a Momo ví, kdy mě nechat mluvit. Nemohu ovládnout tělo, dokud je Momo při vědomí, ale ani jí nebudu dělat naschvály, páč nejsem piča. Samozřejmě je tu ten fakt, že může mluvit v jeden moment pouze jedna z nás a navzájem se můžeme přerušovat, ale to se moc neděje. Momo mě respektuje, protože jí filtruji to zlo uvnitř, a já nechávám Momo žít si dostatečně sladce, jak si zaslouží. I když jsme obě psycho a nevadí nám krev ani vraždění, no. * Řekla Yuzu, zatímco Momo zandala ty dva shurikeny. Nyní si tak nějak rozdělily role. Momo se zaměřila na řízení a kontrolu a průzkum, zatímco Yuzu vysvětlovala. *
Yuki: *Dobehla Momo tak, aby kráčala vedľa nej, no sledovala cestu pred sebou. Pozorne počúvala jej vysvetlenia. Prikývla na znak, že chápe, no keď videla, čo Momo spravila s kunaiom, prekvapene zamrkala.* To je úžasné!* vyhŕkla nadšene. Páčilo sa jej to. Bola to ničivá a zároveň tvorivá práca. To ju celkom nadchlo a keby videla viac takýchto vecí, asi by to v nej vzbudilo i záujem a motiváciu. Potom sa však zamerala na slová o ich osobnostiach.* A neutlačujete jedna druhú niekedy?* spýtala sa so záujmom a už zase sledovala cestu pred sebou.*
Momo: V tom se pleteš. Les je naše útočiště. Náš styl boje vyžaduje určité skrytí a úkryty. Les je pro nás nejlepší místo na boj a pasti nám nevadí, protože je můžeme rozdrtit pouhou silou vůle. * Odpověděla na pozdější Yuzu za obě dvě, při čemž Momo přikývla. Následně z jednoho svého pouzdra na zbraně vytáhla kunai. Položila si ho na dlaň. Poté jí kolem očí naskočily černé kruhy a dlaň dala dolů, avšak kunai stále levitoval ve vzduchu. Sevřela pak ruku a kunai se začal lámat a deformovat. Bylo to její využití Jitonu, samozřejmě. * A ano, jsme oddělené osobnosti, i když máme leccos společné, ale názory ne. A kdyby bylo potřeba, tak ani nepotřebujeme být v jednom těle. * Dodala ještě Momo a po chvilce chytila ten kus, co dříve býval kunaiem, nyní však byl dvěma shurikeny. Zničila kunai a vytvořila z něj shurikeny. *
Yuki: Okej,* odvetila Yuki, pokrčila plecami a viac sa nehádala. Myslela si, že vydrží viac, ale pravdepodobne sa príliš preceňovala. Keď však navrhli dievčatá ísť cez preskúmanú oblasť, usmiala sa. Začala však brať Yuzu a Momo ako dve odlišné osoby a troška ju to miatlo.* Môžem vás dve brať ako oddelené osobnosti, či?* spýtala sa a vykročila za Momo.* Inak, tam je len les,* poznamenala Yuki, keď sa zahľadela vpred.* Ak sa tam medzičasom už niekto objavil, v tom prostredí bude pre neho výhodné, ak nás napadne.* zamrmlala.*
Momo: A Momo zase nechce riskovat, že z tebe pak bude roztřesená hromádka neštěstí. My dvě jsme zvyklé na leccos a nevadí nám téměř nic, ale naši vrstevníci takový nátlak nedokáží vystát a máme to ověřené. Pach krve, vnitřností a hlavně smrti jim vadí. * Dodala ještě Yuzu a Momo se začínala červenat, protože za ní mluvil někdo jiný, kdo jí viděl do hlavy a nevadilo mu říct cokoliv. * Chceš někam jít? Fajn, pojďme prozkoumaným směrem. Asi to nebude blíže k hranicím, ale aspoň tam nebude možnost setkání banditů. * Poznamenala pak ještě Yuzu a Momo se otočila směrem, kterým přišla a kde to měla už prozkoumané. Nebyla tamtudy cesta, pouze les. *
Yuki: *Pozorne počúvala celé vysvetlenie od Yuzu a na konci sa musela uškrnúť.* To znie ako mňamka,* povedala a štuchla do Momo, keď videla jej výraz. Bolo roztomilé, ako sa necítila svoja. Ale jej to nevadilo, že bola silná. Chápala, že keď bola v ANBU, tak asi nebude žiadna padavka a dokáže človeka zmasakrovať. Nie že by sa to Yuki páčilo, ale čo mohla robiť.* Dobre teda, ale myslím si, že by som prežila aj tie črevá,* vyhlásila Yuki odhodlane. Nerada dlho stála na jednom mieste, a navyše sa chcela trochu pohnúť vo svojej ceste svetom.*
Momo: Protože tohle je civilní oblast velmi vzdálená vesnici s minimální ochranou a maximálními zisky při přepadení. Je to ideální místo pro bandity a tak se sem často nacpe nějaká skupina těchto pijavic. A to s bezpečností je ohledně toho, že kdyby došlo k setkání s bandity, tak by Momo nemohla efektivně bojovat, aniž bys byla vystavena naprosto ohavných pohledům na znetvořená těla. Jednoduše řečeno, Momo nechce, aby ses tu kvůli tomu musela koupat ve střevech a krvi. * Řekla na rovinu Yuzu a Momo začala pohledem ujíždět kamsi jinam. *
Yuki: *Smutne jej povädla tvár.* Ale aj tak musím prejsť k hraniciam a dostať sa odtiaľto.* poznamenala potichu.* Ale prečo je zrovna tu toľko banditov?* spýtala sa zvedavo Yuki, pretože to akosi nechápala. No ak tu bolo tak nebezpečne, bola rada, že sa jej ešte nič nestalo. Ktovie, čo sa mohlo prihodiť...*
Momo: S ohledem na bezpečnost bychom se neměly tu moc potulovat. * Poznamenala jen Momo, protože nebezpečí banditů tu stále bylo a když Yuki byla stále geninem, tak jí tomu nechtěl vystavovat. Už jen proto, že by nakonec mohla Yuki skončit jako rukojmí, nebo oběť. *
Yuki: *Nad Mominým vyjadrením len vzdychla. Nechcela sa hádať, ani to príliš rozoberať. Asi by to i tak nechápala. No prekvapilo ju, že Yuzu to celkom dobre zhrnula. Tiež jej nebola sympatická, ale očividne ju aspoň v tomto vedela pochopiť.* Neviem, či sa to dá nazvať rebelovaním, ale možno áno.* pokrčila plecami.* Každopádne, mohli by sme ísť ďalej, pretože tu skysneme na večnosť.* usmiala sa silene a zmenila tému, aby sa nemusela zmýšľať nad nepríjemnými vecami.*
Momo: Asi jiná vesnice a tak i jinak se tam řeší věci. * Podotkla Momo, protože jí to přišlo prostě divné. Ona měla trénink a shinobi povinnosti jako únik od minulosti a jako možnost být konečně sama za sebe. Nedokázala pochopit Yuki. * Prostě je zdeptaná a rebeluje proti tomuto světu a životu a nevidí v něm hodnoty. * Řekla po chvilce Yuzu, která to zase chápala takto a upřímně Yuki to ani nevyčítala. Vadily jí na ní jiné věci, ale v tomhle ji dokázala z části pochopit. *
Yuki: *Keď videla Momin výraz, vzdychla si.* Neboj sa, mám motiváciu. Síce slabú, ale nejaká tam je. Ale mne nevadí, že sú silnejší ľudia ako ja. Aspoň zatiaľ mi to nevadí.* dodala. Mrzelo ju, že miatla Momo a Yuzu ju nemala rada. No Yuki nemala zatiaľ priveľké ambície. Žila zo dňa na deň a niekedy mala dosť zlé depresívne stavy. Plus bola lenivá, pretože ju nik nenaučil správnemu režimu. Ale pochopila by Momo, keby jej to Yuki vysvetlila? Momo bola asi iná - tým, že trénovala sa asi cítila lepšie. A taktiež silnela, aby mohla ukázať svetu, že na to má. Alebo ktovie, čo... Yuki nie. Občas proste len prežívala.*
Momo: Pfff. * Vydala ze sebe Yuzu a už kompletně zmlkla, nehodlala se s Yuki bavit. Nebyla jí příjemná a vadilo jí, že bez souhlasu Momo nedokáže nic provést. Momo byla během toho i lehce zmatená. Měla dojem, že by to mělo Yuki motivovat, nebo alespoň něco vyvolat, ale očividně naprosto nic. Nechápala ji. A nevěděla, zda to bylo dobře, či zle. *
Yuki: *Prevrátila oči.* Tvoje komplexy za výšku sú smutné. Malá výška je roztomilá, tak sa tým toľko netýraj. A čo sa týka tohto, to ma nemotivuje. Ale ani ma to neurazí.* zazubila sa.* Ja si nájdem vlastnú cestu.* pokrčila plecami a naďalej sa usmievala. Nemala zlú náladu z toho, čo Yuzu povedala. Aj keby mala pravdu, vedela, že na svete sú silné a talentované deti. A Yuki mala šťastie, že ju na jej cestách ešte nikto nezabil.*
Momo: Chceš motivaci? Co takhle, že devítiletý trpaslík ti dokáže nakopat prdel? Je to dostatečná motivace? * Optala se po chvilce Yuzu a i Momo to lehce pobavilo. Ano, Yuzu byla citlivá na výšku, ale jen když to bylo zmiňováno jinými, sama o tom mohla mluvit jakkoliv. Momo si zase nemyslela, že by tak jednoduše dokázala Yuki sejmout, přeci jen ty náramky neměla zas tak dlouho, aby byla výrazně fyzicky silnější. *
Yuki: To znie super.* sledovala náramok a zamyslela sa.* Mohlo by sa mi to hodiť, však?* premýšľala nahlas. Všimla si, že jej odpovedala Yuzu. Bola však rada, že nebola nepríjemná. Na ďalšiu odpoveď znova prikývla.* Ahá, rozumiem. To je fajn.* odvetila.* Asi začnem viac trénovať. Lenže... dlho mi chýbala motivácia.* dodala a pokrčila plecami. Hovorila pravdu. Hlavne... v depresii sa človek často nedokáže dokopať do ničoho. Ani do toho, aby vstal z postele. Našťastie, toto obdobie bolo už dávno.*
Momo: Náramky Shishi no Omomi, které samy vypočítávají, kolik dotyčný člověk zvládne utáhnout, aby mohl posilovat a přitom se stále pohybovat. Mění tak automaticky svoji váhu a dělají z každého pohybu trénink. * Odpověděla raději Yuzu, protože si byla jistá, že by to Momo nedokázala popsat a někdy by se spletla. * Záleží. Asi bych řekl, že trénuji jenom sama, protože to, co provádí kapitán, není trénink, jsou to testy toho, jak moc jsem silná. Víš, já nebyla na chuuninské nijak rozklepaná proto, že jsem testována každý měsíc. * Odvětila poté ještě Momo ohledně druhé otázky. *
Yuki: Čo to je?* zamračila sa Yuki pri pohľade na náramok. Nepoznala ho, nikdy ho nevidela, a keďže bola riadne zvedavá, musela sa spýtať.* A trénuješ sama, alebo ťa niekto učí?* spýtavo sa pozrela následne na Momo. Yuki pri prospelo, keby mala učiteľa, ale zatiaľ žiaľ nikoho nenašla, a tak trénovala sama. Čo sa týkalo jej geninskej skupinky... oni už Skúšku mali dávno za sebou, takže na ňu Senseiovia dávali pozor len málo.*
Momo: Hm, Taijutsu? * Podotkla jen, zatímco si zandala zpátky výbušné lístky. * Na Taijutsu se možná někdy podívám taky, ale zatím potřebuji jen zesílit. Proto mám tohleto. * Řekla následně a ukázala náramek na jedné z rukou. Náramek byl však Shishi no Omomi, což znamenalo, že posilovala každým pohybem. Od běžné chůze po i ty náročnější tréninky. Nebyla ještě tolik silná, aby si troufala na Taijutsu. *
Yuki: Ahá,* prikývla a prezrela si výbušný lístok. Znova prikývla.* Ja ich viem tiež používať, ale prioritne sa zameriavam na Taijutsu.* povedala, aj keď predpokladala, že to Momo vôbec nezaujíma. Prečo by vôbec malo? Považovala ju za príliš slabú. Čo už. Pokrčila plecami.* So zbraňami a vybavením mi to príliš nejde.* uškrnula sa. Kedysi chcela ovládať umenie meča, no žiaľ na to nemala talent. V boji na blízko bola dosť dobrá. A tak sa tomu proste venovala.*
Momo: Používám totiž při technikách hodně výbušné lístky a lidi a exploze nejdou dohromady. * Objasnila trochu, při čemž z jednoho z pouzder vytáhla paklík právě těch výbušných lístků. Měla jich velké zásoby, hodně velké zásoby. Byl to její styl boje, takže proč ne. Vyhovovalo jí to a nelitovala mrtvých. Jejich chyba, že jí zkřížili cestu. *
Yuki: *Usmiala sa.* To sa dalo od teba čakať.* odvetila, ale trošku ňou otriaslo to, aká je Momo silná, takže ju úsmev hneď prešiel. Už na Skúške bola tak veľmi silná? Akú moc má teraz? Yuki preglgla a chvíľu neprehovorila. Bola zamyslená. Možno by na sebe naozaj mala zamakať. Vraj má potenciál, tak prečo na to kašle? Vzdychla si a zaklonila hlavu. Sledovala oblohu a tvárila sa akosi divne.*
Momo: Test byl snadný a ze souboje mi soupeřka utekla, takže jsem kontumačně vyhrála, což možná bylo i dobře. Nebylo by vhodné, kdybych tam někoho zabila, asi. * Poznamenala Momo, při čemž bylo poznat, že to myslí vážně. S jejím stylem boje to bylo i dosti jednoduché, protože do všeho komponuje výbušné lístky a ty jsou tak trochu smrtící. *
Yuki: *Usmiala sa.* Ešte som to ani neskúšala. Uvidíme, ale ktovie, ako to dopadne. Počula som, že to býva dosť masaker.* pokrčila plecami a založila si ruky za chrbtom.* Neboj sa, nevykašlem sa na to.* dodala, aby Momo upokojila. Sama Yuki to chcela dať, ale okolnosti, lenivosť a menší strach tomu zabránili. Co už. Necítila sa ako korisť, plávala životom, ale aspoň už netrpela depresiami. To bolo fajn.* Aký bol tvoj boj?* pozrela úkosom na Momo trochu zamyslene.*
Momo: * Nechápala moc její laxní přístup k věci, protože v tomhle světě mohl být člověk pouze lovcem, nebo kořistí, a Yuki se stavěla do pozice kořisti. Ale asi měla pro to svoje důvody. * Spíše tě nakopu, když to zase neuděláš, či prošvihneš. * Podotkla po nějaké chvilce Mom, nikoliv Yuzu, protože i když byla Momo uvolněnější, tak byla stále zaměřená na život a povinnosti shinobiho, protože jí poskytly únik z jejího života. *
Yuki: Neboj sa, zažila som tiež 'príjemnú' výchovu.* odvetila kyslo, ale nie nepríjemne.* A tiež som bola chvíľu cvok, ale dostala som sa z toho.* dodala veselšie. Na jej radu pokrčila plecami.* Je možné, že to nezvládnem, ale uvidíme.* odpovedala neutrálne. Na poznámku o vzdialenosti sa usmiala.* Som celkom nanič genin bez rodičov. A stráže brány si ma za tie roky dosť obľúbili, takže...* koniec vety nechala visieť vo vzduchu a usmiala sa.* Na ďalšej Skúške sa už pravdepodobne zúčastním. Musíš mi držať palce!* vyhŕkla a stisla Momo ruky.*
Momo: Když zažiješ takovou výchovu, co my, tak tě to poznamená v určitém směru. Momo v tom, že se zcvokla a podvědomě jsem se vytvořila já. * Odvětila chladně Yuzu se známkami toho, že je jí nepříjemné o tom i jen přemýšlet, v hlase. * Měla by sis na to asi dávat větší pozor, abys ji pak vůbec ještě zvládla. Je tam nehezký test, i když pro mě byl docela jednoduchý. * Poznamenala Momo již tak chladněji, než jak dosud komunikovala. Momo byla ze svého dřívějšího života smutná, zatímco Yuzu spíše naštvaná. * Překvapuje mě, že tě s čistým svědomím pustí takto daleko. * Podotkla pak ještě Yuzu. *
Yuki: *Prevrátila oči.* Nojo, nojo...* zamrmlala. Mala na háku blbé kecy Yuzu, ale nebolo jej príjemné, že do nej niekto takmer stále rýpe. Pri otázke sa uškrnula.* Zase som prešvihla Skúšku.* odvetila prosto a pokrčila plecami. Nemala sa za čo hanbiť. Mala čas predsa. Všetko sa dá vždy dobehnúť. A aj keď počítala s tým, že Yuzu bude znova rýpať, nejak jej to bolo fuk.* Ako si objavila vôbec svoju druhú stránku? Respektíve ako si ju oddelila od seba?* spýtala sa trocha zmätene a skúmavo sa na dievčinu zahľadela.*
Momo: Hm, ty bys chtěla rozcupovat nějaké bandity jo? Nevypadáš moc připraveně na něco takového. * Poznamenala se značnou dávkou sarkasmu Yuzu, která byla přeci jen o něco více analytická z těch dvou. Momo byla taková, jaká by dívka měla být v tomhle věku s trochu drsnějšími žerty a humorem, zatímco Yuzu byla čistým derivátem zneužívání, týrání a obecně hrozného životního stylu z Kagigakure. Proto měly i opačný názor na lidi. Jedna je viděla jako potenciální přátele a nepřátele, druhá jako potenciální nepřátele a aktivum připravené na využití. * Hm, trochu pravda. Kde máš chuuninskou vestu? To už to naprosto nikdo nenosí? Je to docela užitečná věcička. Hodně kapes, nějaká ta obrana, můžeš si do toho strkat i tyčinky k jídlu. * Podotkla pak lehce překvapeně a zmateně Momo, kdy po chvilce vytáhla z jedné z menších kapsiček chuuninské vesty tyčinku. *
Yuki: *Spokojne si sama pre seba prikývla.* To som rada,* zamumlala a usmiala sa. Často na Momo myslela. Predsa len, bála sa o ňu. No teraz, ako na ňu možno až pridlho hľadela, si uvedomila, že sa nemusí báť. Že dievča sa o seba bude vedieť postarať. A to ju potešilo.* No, tak mohli by sme niekam spolu ísť, možno natrafíme aj na tých tvojich banditov,* nevrhla a to o banditoch povedala len žartom, rozhodne nechcela nikoho stretávať, kto by im mohol ublížiť.*
Momo: S klanem se moc nestýkám, protože jsem vlastně cizinec, ale mám vlastní byt, takže jo, je to dobrý. * Odpověděla dle pravda a pokrčila rameny. Ostatně byla při takové mentalitě, že jí bydlení a další lidé moc nezajímali. Nedělala si vztahy, neměla potřebu. Zejména nyní, když měla Yuzu, to jí stačilo na tu základní konverzaci a bylo to snad i příjemnější, než s jinými lidmi, většinu času. *
Yuki: *Mala očakávať, že Momo jej toto urobí, no Yuki s tým žiaľ nerátala. Prekvapene vykríkla, a chcela prst vytiahnuť, ale vtom ucítila, ako Momo prst žužle. Zdesene sa jej rozšírili zreničky, a potom si vzdychla. Keď mala prst voľný, vytiahla ho.* Nezmenila si sa.* povedala pobavene a utrela si oslinený prst do trička.* Stále si rovnako šialená.* dodala s úškrnom.* Aha, v klane. A je ti tam už lepšie?* spýtala sa a skúmalo sa zahľadela na dievča. Keď sa stretli po prvý raz, Yuki si pamätala, ako Momo premýšľala nad odchodom, ale nakoniec ostala vo svojej rodnej dedine.*
Momo: * Sepnula si hlavu zpět, když tam dala Yuki prst a chytila to ve správný moment. Díky tomu se prst Yuki ocitl v puse Momo, která ho začala naschvál jemně žužlat až ho zkousnula. * Není slušné někomu strkat prst do hlavy. * Poznamenala jen Momo a nechala Yukiin prst na pokoji. * A tohle jsem se naučila v klanu, kam jsem byla přiřazena. * Dodala ještě a promnula si krk, přeci jen si s ním jemně hnula na opačné strany, jak si rozdělila hlavu. *
Yuki: *Zamračila sa pri tej divnej vete a mierne odstúpila úplne inštinktívne. No keď sa zrazu Momina hlava rozpolila, Yuki vykríkla a ruky jej vyleteli k ústam.* Čooože?* vypadlo z nej a pristúpila k Momo bližšie, aby jej pichla prstom do vypĺňajúcej hmoty medzi polovicami hlavy.* To je super!* vyhŕkla prekvapujúco nadšene. Naozaj jej to prišlo štýlové. Síce netušila, načo je niekomu dobré rozpoliť si hlavu, ale predpokladala, že dokáže viac. A to mohlo byť dosť užitočné.*
Momo: Tak z tohohle / se posereš. * Začala větu Momo, ale dokončila ji Yuzu s trochu peprnějším výrazem. Následně užila techniky Karada no Haifu, ale jen na to, aby si na moment rozpůlila hlavu, aby tím vyděsila záměrně Yuki. Bylo to šílené a Momo sama si nedokázala vysvětlit, jak se to byla schopna naučit, ale fungovalo to. Proto měla nyní jaksi na krku od sebe plandající poloviny hlavy, kdy rozdělená plocha byla jakoby vyplněna nějakou hmotou. *
Yuki: *Sledovala zvláštne premeny Momo. Raz hovorila tak a raz zase inak. Bolo to naozaj zaujímavé, ale zároveň mierne nepríjemné. Yuki chápala, že je to časť Momo, ale takto otvorene sa ešte pred ňou neprejavila. A tak ju to skrátka prekvapovalo.* Banditi? Nukeninovia?* zamrkala. Dávala pozor, čo Momo a Yuzu hovorili, ale trvalo jej, kým to pochopila.* Aha...* dodala a bola nejak vedľa. Potom sa usmiala.* Pardon, len ma dostalo, že máš teraz dve osobnosti.* vysvetlila a mykla plecom. Už bola v pohode, otriasla sa a viac už to nevnímala ako niečo zvláštne.*
Momo: Banditi, nukeninové. * Vysvětlila Momo a Yuzu si odkašlala. * To, co by tě mohlo okrást a zabít. * Poznamenala chladně Yuzu. Vyjadřování Yuzu šlo samozřejmě přes hrdlo Momo a i přes ústa, ale ten hlas zněl prostě jinak. Střídaly se v tomto vyjadřování a mluvení. V této podobě nedokázala Yuzu ovládat ani kousek těla Momo, krom úst a hlasivek, aby se mohla nějak projevovat. Momo to až tak nevadilo. Asi proto, že dříve by tak sama reagovala. *
Yuki: *Prekvapene zamrkala a zaspätkovala. Nečakala takú reakciu. Vedela, že Momo je impulzívna a vyjadruje sa rôzne, ale na Yuki si nikdy nedovolila. Odtiahla sa od dievčaťa trochu a premerala si ju zvláštnym pohľadom. No keď Momo začala vysvetľovať, opäť ju to prekvapilo.* Ahaa...* uškrnula sa.* Ty so vždy samé prekvapenie.* dodala ešte stále mierne zamrznuto, no opäť sa k Momo viac priblížila. Pobrala jej slová viac-menej ako sa dalo, no nerozoberala to.* Hrozby? Aké?* spýtala sa so záujmom a poobzerala sa.*
Momo: Protože nerostu ty piča! * Vyjela najednou Yuzu kvůli té výšce. Jaksi byla ohledně toho celá taková citlivější a nestyděla se vyjádřit své emoce. Ostatně Yuzu vznikla z toho celého záporného života Momo a proto převzala všechny její dřívější návyky. Na druhou stranu Momo byla taková uvolněnější a příjemnější, vyrovnanější. * Eh. To je Yuzu. Jak ti to vysvětlit? Jednoduše jsme dvě v jednom těle a můžu se rozpůlit. * Objasnila lehce omluvně Momo i s výrazem jakési trapnosti. * A jsme tu na průzkumu a případné likvidaci hrozeb. * Objasnila ještě Momo, i když by tohleto asi neměla říkat. *
Yuki: *Uškŕňala sa.* Robím si z teba srandu.* prevrátila oči a postrapatila Momo po vlasoch.* Ale nízka si stále.* dodala so smiechom. Zato Yuki bola dosť vysoká. Vysoká a pomerne chudá. Ale mala pomerne dobré svaly tým, že sa zameriavala na boj na blízko.* Čo tu vlastne robíš?* zvedavo sa od Momo odtiahla a prezrela si ju. Ešte ju nestretla počas misie, takže vlastne netušila až doteraz, že je v ANBU. No spoznala to podľa masky. Vedela, že toto povolanie je dosť nebezpečné, a tak si začala robiť trocha starosti. Mierne sa zamračila a začala premýšľať, a tak chvíľu mlčala.*
Momo: Hm, stále je naprosto praštěná. * Poznamenala Yuzu lehce rozčíleně a Momo se jen nechala. Jí osobně to nevadilo, její druhé osobnosti jaksi už ano. * Jasně. Je mi devět a ty děláš, jakoby mi bylo už patnáct a procházela jsem pubertou. * Dodala však Momo, protože její slova jí tak trochu přišla přehnaná. Krom toho měla pocit, že naopak vůbec neroste, alespoň ne do výšky, jelikož snad nevyrostla ani centimetr během posledních pár let. *
Yuki: *Zdvihla obočie. Nespoznala dievčinu, ale ten hlas jej bol povedomý. Zdalo sa jej však divné, že hovorila sama so sebou. Ale keď si dala dole masku, Yuki vyvalila oči.* Momo!* spoznala ju bez masky ihneď a nadšene sa na Momo zavesila. Bolo jej jedno, že Momo bola v oblečení ako na misiu, toto strelené dievča nevidela tak dlho... a už jej chýbalo. Usmievala sa a poriadne si Momo zblízka prezrela.* Rastieš do krásy.* povedala a tiež jej vyplazila jazyk.*
Momo: * Rozhlédla se po okolí a všimla si známé tváře. Chvilku ale přemýšlela, odkud přesně ji zná, přeci jen to již byla nějaká ta doba, co ji naposledy viděla. * To je Yuki, ty kráva. * Poznamenala po chvilce Yuzu pořádně nepříjemným hlasem a Momo samotná si konečně vzpomněla. * A jo. * Podotkla jen Momo a narovnala se. Jelikož si dotud nevšimla banditů, tak to nechala prozatím být. Po chvilce si sundala masku z obličeje a vyplázla na Yuki jazyk. * Baf. * Řekla jen laškovně Momo. *
Yuki: *Kráčala pomalým tempom od reštaurácie. Domy tu príliš neboli, skôr iba nejaké chatrče. Netušila, že sa tu môžu ocitnúť banditi, ale i tak bola ostražitá. Bola pozorná väčšinu času, keď cestovala po svete. Mala napnuté uši i pozorne pozorovala okolie. No zároveň si užívala pohodu. Keď vtom začula šuchotanie lístia a ktosi pred ňou dopadol na zem. Prekvapene vydýchla. Žeby sa skončila jej chvíľa pohody? zaujala mierne bojový postoj, ale mala pocit, že jej to aj tak nepomôže.*
Momo: * Byla na průzkumu oblasti. Jednoduchý průzkum a případná likvidace jakéhokoliv bandity. V případě setkání s nukeninem měla nejprve zhodnotit jeho sílu a až dle toho zaútočit. Nicméně v téhle oblasti stejně nukeninové nebývali, protože to bylo až příliš blízko menším osadám a tak i lidem, zbytečně by tak na sebe upoutávali pozornost. Bandité to však viděli jinak a tak to jimi zde bylo docela prolezlé. Zatím žádného nepotkala, ale přesto si na ně dávala pozor. Skákala skrze koruny stromů v takovém klasickém ninja vybavení s chuuninskou vestou a hlavně maskou ANBU Rootu. * Nic, furt nic, měly bychom něco zabít. * Řekla Yuzu velmi chladným hlasem, ale Momo zavrtěla hlavou. * Ještě ne. * Odvětila jí Momo a následně seskočila na cestu, aby se více rozhlédla po okolí. *
Yuki: *Sedela v menšej reštaurácii na periférii a popíjala čaj. Bolo tam skoro prázdno, ale to Yuki vyhovovalo. Vybehla si von z Usogakure, aby sa prevetrala. Zase zmeškala Chuuninskú skúšku. A to už naozaj dúfala, že tentoraz sa jej zúčastní. Žiaľ, nepodarilo sa. Možno nabudúce. A tak zabíjala čas, občas splnila nejakú tú misiu a snažila sa zlepšovať po fyzickej stránke a boji na blízko. Ten deň bola krásna čistá obloha, a nechcela príliš strácať čas zatvorená vo vnútri. Keď dopila čaj, zaplatila, dala čašníkovi spropitné a vyšla von. Ponaťahovala si údy a usmiala sa do slnka. Vydala sa len tak po krajine. Možno natrafí na niečo zaujímavé. Človek nikdy nevie.*
-----: I-----I
Yuki: Tak v hotelu, vravíš? Aj ja som tam mala trochu namierené. * Trochu áno a trochu nie, to bolo nepodstatné. * Volám sa Yuki. * Usmiala sa na ňu, pričom k nej prišla a pohladila ju po vlasoch. * A ty dievčatko? * Na to si len kvokla na výšku jej očí, pričom sa do nich začala dívať. *
Maya: *Maya se na chvíli zamyslela. Co může taková paní dělat pracovně v lese... Asi to opravdu bude shinobi, mohl by to být i Nukenin. Při té myšlence se si znovu prohlédla neznámou.* Já jsem tu ubytovaná v hotelu, cestuju.* Řekla a trochu se usmála. Neměla v plánu jí říkat o strýci. Mohl by být její poslední nadějí.* Jak se jmenuješ ?
Yuki: * To malé dievčatko jej prišlo strašne roztomilé, a aj vtipné. Nad jej otázkou či sa stratila sa zasmiala. * Hah, ty si mi ale vtipné malé dievčatko. Nie, nestratila som sa. Som tu pracovne. A čo ty, čo robí také malé dievčatko samé pri lese? * Teraz sa snažila vyzvedať ona. *
Maya: *Maya si zblízka prohlídla tu ženu, nebo spíš dívku. Mohlo by jí být kolem dvaceti. Maye se celkem líbila. Měla fialové vlasy a modré oči, jako ona sama. Takhle přeci nevypadají nebezpeční nukeninové.*Ahoj.*Usmála se Maya. Třeba se jen ztratila. Strach ji začal pomalu opouštět, ale to neznamenalo, že nebyla ostražitá.* Ty jsi se ztratila ?
Yuki: * Všímala si na tom dievčati neistotu, ale chápala ju. Nakoniec, bola rada, že jej odmávala. Nemusela predsa. A Yuki bola až moc rada, že našla niečo iné na robenie, takže keby jej neodmávala bola by trochu smutnejšia - či nahnevanejšia? Kto vie. Takže to všetko našťastie dobre dopadlo. Jak to dievča dávalo kroky dozadu, tak ona zas kroky dopredu. Avšak s krokami dopredu neprestávala, snažila sa ísť bližšie a bližšie, než bola na nejakých 10krokov od dievčatka. * Ahoj.
Maya: *Maya stále stála na kraji lesa, když si něčeho všimla. Z lesa někdo vyšel. Nějaká žena a taky to vypadalo, že na ni mává. Maya trochu znejistěla a udělala několik kroků zpět. Máloplatné strýček ji učil nevěřit cizím lidem. Natož neznámým lesním mávajícím ženám, které se zničehonic vynořila z lesa. Maya si skousla ret, ale potom zamávala také. Přišlo jí neslušné neodpovědět.*
Yuki: * Nakoniec sa teda rozhodla, že pôjde si po tú misiu, i keď sa jej do toho moc nechcelo a najradšej by to nerobila, ale nudila sa. Medzi tým sa od hotela znovu vzdialila, preto musela ísť naspäť. Pomaly preskakovala medzi konárami stromov, nemala sa naozaj kam ponáhľať. Párkrát ešte sa znova zastavila, aby si rozmyslela, ale nakoniec už definitívne šla. Prišla pri okraj lesa, kde sa zastavila. Kúsok od nej uvidela dievčatko. Zasmiala sa. Toto bolo o dosť zaujímavejšie, než jej práca, preto to zas vzala späť. Pomaly miesto teda hotelu kráčala ku dievčatku, pričom ak by si ju všimla, tak by uvidela, že jej mávala. *
Maya: *Se strýcem si dali skvělou večeři a zatímco strýček šel do pokoje, Maya se dovolila jít ven. Venku sice byla skoro tma, ale to jí nevadilo. Musela ale slíbit, že bude jen ve vesnici. Tady by se jí nemělo nic stát. Maya se tedy procházela po vesnici. Vesnice byla malá a Mayu nebavila, nic tu nebylo a z právě z toho důvodu jí to táhlo čím dál víc k lesu. Jen na chvíli ? Maya stála na okraji lesa a nemohla se rozhodnout.*
Yuki: * Prechádzala sa s akýmsi pokludom pri zdejších lesoch. Dnes sa cítila veľmi osviežujúco, a taktiež nemala práve čo na práci. Teda, za prácou ešte len šla. Alebo mala by ísť, otázka je, či sa jej bude chcieť. Je pravda, že by sa mala ísť dohodnúť a brebrať si svoju misiu k jednému chlapíkovi, ktorý na ňu má čakať v hoteli poblízku, ale s jej schopnosťami môže toho týpka rovno presvedčiť, že tú prácu už spravila a odmenu si od neho proste vziať. Preto jej to prišlo až moc, aké? Asi nudné a jednoduché. Z toho dôvodu bola len popri, pričom furt rozmýšľala, či sa do toho pustí, alebo či nie. *
Maya: *Maya byla nadšená. Konečně jí strýček někam vzal. Někam mimo Iwu. Strýček Shinmaru byl vůdce klanu a skvělý shinobi, takže se s ním vůbec nebála. Z Iwy vyšli už za svítání a šli celý den na severozápad, k hranicím Země Železa. Shinmaru si tam potřeboval něco zařídit a po dlouhém doprošování ji nakonec vzal s sebou. Šli rychle a šli celý den a ačkoliv už byla Maya hrozně unavená, pořád šla dál a neřekla ani slovo. Neměla v úmyslu strýčka od dalšího takového výletu odradit zbytečným fňukáním. K večeru se konečně ubytovali v malém hotýlku v nějaké vesničce v lese.*
---: ---
Aioki: *Aioki stála na okraji jezera na odlehlém místě v Zemi Země a dívala se směrem k jeho středu. Bylo brzké ráno a slunce sice vyšlo, ale pořád nebylo přes stromy vidět. Její pohled směřoval k malému zalesněnému ostrůvku uprostřed onoho jezera. Byl tam někdo, koho měla zabít. Upřímně se na to celkem těšila. Měl velkou chakru a tak doufala, že bude alespon trochu zábavný boj. Byl to shinobi z Iwy, který nedávno opustil ve zlém vesnici. Aioki tu byla proto, aby zajistila, že se do vesnice vrátí. V jakém stavu, to nebylo důležité. Někoho tam měl. Aioki vyrazila. Běžela rychle, ale ne nějak extra. Počítala s tím, že na ni ti dva počkají a ke svojí velké radosti se nemýlila. Ještě předtím, než dorazila k ostrovu už je viděla. Její cíl měl kolem krku přeškrtnutou čelenku Iwy a jeho doprovod měl na čele přeškrtnutou čelenku jedné z menších vesnic. Alespoň bude zábava. Toho z Iwy Aioki znala celkem dobře. Byl vyšší Jounin a byl celkem dost silný. Jmenoval se Hirashi.*Zdravím Aioki-sama.* Pozdravil Hirashi.* Upřímně jsem doufal, že mě budete lovit právě vy.* Aioki nadzvedla obočí. Snad si tenhle ubožák nemyslel, že proti ní bude mít nějakou šanci. Ale nechala ho mluvit, zajímalo jí kam to povede.* Víte, vy máte něco, co chci. S Yonbim máme své vlastní plány.* Konstatoval Hirashi.* Teď už se Aioki doopravdy rozesmála. On neměl zřejmě ani tucha čeho je schopná.* Aha.* Řekla jen Aioki, když se dosmála.* Tak v tom případě směle do toho.* Aioki mrkla a aktivovala Meiso a Yoriyoi Kokei no Jutsu. Ten druhý ninja, ve kterém Aioki nakonec rozpoznala jednoho z nukeninů z Yugakure, ze Země Horkých pramenů rychle složil pečetě a křikl *Joki Keimusho!*Aioki naráz obklopil hustý oblak páry. Aioki se ušklíbla. Byla si skoro stoprocentně jistá, že je to Futton. Ještě s žádným uživatelem Futtonu nebojovala a tak si říkala, že by to mohla být zábava. Přirozeně žádné jeho techniky neznala a tak byla celá nedočkavá. Aioki složila pečetě, přičemž kolem sebe vytvořila Suiron: Jugeron Tate. Schválně do techniky nedala moc éterické chakry, aby viděla jak Futton účinkuje. Několik vteřin na to na její fialový štít začala narážet ohromná energie rozpínající se páry. Aioki stála uprostřed jakési koule tvořené Jugeronovou energií a jen se zájmem pozorovala, jak jí Futtonová technika pomalu demoluje štít. Pomalu se na něm začaly objevovat praskliny až praskl úplně a rozpadl se na tisíce fialových, jakoby skleněných, střípků. Aioki už to přestalo bavit a proto velice rychle složila pečetě, nadechla se a vypustila z úst velké množství větrných čepelí techniky Fuuton: Shinku Renpa, které lehkým pohybem hlavy rozptýlila tak, aby pokryla větší prostor. Technika téměř okamžitě rozfoukala Futtonovou páru a donutila Aiokiny protivníky se schovat, protože větrné čepele začaly demolovat ostrov.* Není špatný ten tvůj Futton.* Řekla uštěpačně Aioki. Stála pořád na místě a ruce měla svěšené.* Něco dalšího ?* Než to stačila doříct, před ní a za ní se objevili její protivníci a oba naráz vykřikli.* Katon: Karyudan* A na Aioki ze dvou stran vyšlehl ohromný proud ohně. Aioki udělala jednoduchou pečet na Kawarimi no Jutsu a za okamžik už stála na zdemolováném kameni opodál a se zájmem pozorovala ohnivý tyátr.* A teď zase já.* Aioki před sebe natáhla roztaženou dlaň kolem které měla fialovou kouli techniky Murasaki no Sakuru a vystřelila na vyjevené shinobi řadu fialových střel techniky Suiron: Dangan no Susen. Většině střel se ti dva vyhnuli, ale pár jich je zasáhnlo a odhodilo je několik metrů pryč směrem k jezeru. V letu se oba dva vzpamatovali a na hladině jezera přistáli důstojně. Už v letu na ni jeden z nich poslal katonovou techniku, které se Aioki lehce vyhnula a ten druhý na ni vystřelil několik desítek Chidori senbonů. Tomuhle už se vyhýbalo hůř, ale Aioki před sebou jednoduše vytvořila energetický štít, který energii techniky pohltil. To už byla ve vzduchu i Aioki a po bleskovém poskládání pečetí po nich šlehla bleskový výboj techniky Raiton: Gian. Neměla aktivované Shisei, takže její muška nebyla tak dobrá jako jindy a proto se technice oba vyhnuli. Ovšem zapomněli na fakt, že stojí na vodní ploše a jelikož Aioki do techniky dala dost chakry, celá oblast kolem shinobi probíjela. Aioki se momentálně o ryby, nebo podobnou havěť moc nezajímala. Zřejmě však své protivníky podcenila, protože oba složili početě a zmizeli. Potlačili svoji chakru, aby je Aioki nenašla, ale to jim stejně nepomohlo, protože neomylně cítila jejich životní energii. Aioki seskočila zpátky na ostrov a použila techniku Doton: Uitenpen, přičemž udělala z ostrova rovný kamenný čtverec. Všechny stromy a ostatní věci zkrátka zrovnala se zemí. Chtěla to tu mít přehledné. O zhruba vteřinu na to se za ní Shunshinem dostal Hirashi a začal útočit složitými formacemi Taijutsu útoků. Tohle se Aioki nelíbilo, protože se jí na blízko špatně bojovalo. Mrkla, načež se jí v očích objevil Sharingan a pomocí dobře mířeného Rikitonového útoku odpálkovala Hirashiho zhruba dvěstě metrů pryč. Vznesla se a vytvořila kolem sebe mini bouřkový mrak techniky Arashi no Boei, aby jí Taijutsu neotravovalo. Hned na to po ní vystřelili několik ohnivých technik, které lehce zablokovala vodní stěnou techniky Suiton: Suijinheki, kterou vypustila z úst. Při tom se snesla trochu níž a okamžitě jí zahalila hustá mlha. Aioki kolem sebe okamžitě vytvořila Jugeronovou kopuli, ale něco tady nesedělo. Štít se začal pomalu roztékat. Štít z éterické energie byl mnohem odolnější, než kdyby byl z obyčejné chakry, ale i na něj měla Futtonová technika účinek. Vypadalo to na nějaký druh plynné kyseliny. Tohle zřejmě byla pravá moc Futtonu. Aioki kolem sebe okamžitě vytvořila energetické brnění pomocí Rikitonu, protože na čistou energii leptavá technika prostě účinkovat nebude a pomocí Rikitonu vyletěla z oblaku. A v tu chvíli postřehla, že na ní z pěti stran míří proud ohně, blesků, větru, vody a kamenů. Čtyři Hirashiho kloni a on sám na ní právě použil techniku Gogyo no Nagare. Nevěděla, že má všech pět podstat. Teoreticky by to dokázala ustát, kdyby posílila svoje Rikitonové brnění, ale to by stálo moc moc chakry. Aioki zmizela v obrovské explozi. Hirashi a uživatel Futtonu stáli na okraji čtvercového ostrova a s napětím čekali až se clona prachu a kouře rozplyne. Tohle by jí mělo odrovnat. Najednou však oba ztuhli a jen třeštili oči do oblaku, ze kterého pomalým krokem vyšla Aioki. Neměla na sobě jediné škrábnutí. Explozi kolem sebe ohnula pomocí Kussetonu a ty dva teď držela Shintonem. Tohle jí dost naštvalo. Rychle si prohlédla jejich mysli a celkem brutálním způsobem z ní extrahovala všechny zajímavé informace. Následně pomocí Shintonu ovlivnila tělesnou homeostázu uživatele Futtonu, takže mu ve zkratce nechala explodovat všechny buňky v těle. Nebyl to pěkný pohled. Potom přesměrovala pozornost na Hirashiho, který na ní zoufale třeštil oči. Nebyl s to se hýbat. Aioki rozvinula svitek s prázným místem uprostřed a položila ho na zem. Potom sáhla do zbytků prvního shinobiho a potřela místo na svitku jeho krví.* Tak. Myslím, že jsi pochopil, že Yonbiho nedostaneš. A myslím, že jsi také pochopil, že teď umřeš. A já... Já budu mít novou hračku.*Aioki složila pečetě a zašeptala.*Kuchiyose: Edo Tensei.* Kolem Hirashiho se na zemi utvořila jakási pečeť a moment na to ho začala obalovat hlína a prach. Aioki si užívala jeho křik do poslední chvíle. Místo Hirashiho na zemi ležel onen uživatel Futtonu. Trhl sebou a zalapal po dechu.* Cos... Co jsi to se mnou udělala ?!.* Aioki se jen ušklíbla a ignorovala jeho otázku.* Jak se jmenuješ ?* Zeptala se ostře.* Kai.* Odpověděl rozřeseně. Aioki vstala a v ruce držela připravený kunai s připevněným lístkem, který vložila Kaiovi do zátylku. Jeho pohled zmatněl.* Kai.* Řekla Aioki a shinobi zmizel. Usmála se. Už předtím dělala s Edo Tensei pokusy, ale nikdy se to nepovedlo takhle dobře. Misi splnila a ještě dostala hračku. Teď už jen zbývalo uklidit ostrov, podat zprávu ve vesnici a potom už si mohla jít zase hrát do laboratoře.*
---: ---
Aioki: *Aioki běžela nočním lesem. Jistě, mohla použít Rikiton a v klidu se vznášet, ale to neudělala ze dvou důvodů. Za prvé nechtěla plýtvat životní energii Kiken na takovou banálnost, i když jí měla víc, než dost a mohla si kdykoliv doplnit zásoby svojí vlastní chakrou pomocí Rikitonu, a za druhé měla radost z fyzického pohybu. Když je člověk skoro týden zavřený v laboratoři, tak si potřebuje trochu protáhnout nohy. Aioki se nedávno dozvěděla o jednom banditském doupěti na jihu Země Země. Měla síť informátorů. Vetšinou civilistů, pár shinobi, všechny upravené Shintonem. Ale dál nešla. Vedení vesnice to oní vědělo, ale vesměs jí nechali žít, protože poslední dobou nedělala problémy. Politika vesnice jí nějak zvlášť nezajímala, žádné veledůležité ani tajné informace neznala a ani znát moc nechtěla a její síť informátorů sahala jen tak hluboko, aby věděla o důležitých věcech ve vesnici a ve světě a aby věděla o skrytých buňkách banditů, které byly v okolí. Vesnice věděla i o jejích experimentech. Ne o všem samozřejmě, ale věděli, že něco provádí. Ale i tak jí nechali na pokoji. Dokud nedělala bordel a byla podřízená vedení vesnice, většinu věcí jí tolerovali. Čili Aioki stále běžela temným lesem. Už byla téměř u cíle. Zastavila se, zavřela oči a zhluboka nasála noční vzduch. Schylovalo se k bouřce, ale to jí vůbec nevadilo. Bouřky měla víc, než ráda. Ale dnešek byl jiný. Dnešek byl speciální. Hodlala použít jednu techniku, kterou si dlouho schovávala. Cítila, že zanedlouho nastane zvrat a chtěla být připravená. Hluboko pod kopcem, na kterém stála, blikala světla vesnice, úkrytu banditů. Ano, byli tam i civilisté, ale to Aioki nějak zvlášť netrápilo. Vesnice lehne popelem a příštího rána, budou přeživší tvrdit, že od svíčky chytla sláma v jedné z chalup. Nikdo si nebude dělat tu práci s hledáním mrtvých. Stejně by nic nenašli. Aiokiny rudé vlasy prudce pleskaly ve větru a ona vykročila. Ani ne dvě minuty na to už stála za jedním z banditů. Dvakrát mrkla a její Mangekyou Sharingan se zbarvil ledovou modří Rantonu. Muž byl dočista paralyzovaný jejím Shintonem a ona mu pomalu přiložila ze zadu ruku na hrudník.*Iten: Hidarite.*Zašeptala. Muž sebou několikrát zaškubal, ale potom se bezvládně sesul k zemi. Aioki cítila velký příval energie. Ano, už to začalo. Technika Kikenu Kyushu no Jutsu si vyžadovala zabití nejméně dvaceti lidí v řadě kompletním vysáním energie pomocí Hidarite. Ne, že by Aioki nikdy tolik lidí pohromadě nezabila dřív, ale teď při tom aktivovala techniku. Pohybovala se jako stín. Osmý,devátý... patnáctý, šestnáctý...devatenáctý, dvacátý...Ale ani potom se Aioki nezastavila. Řídila se podle jejich myšlenek – ten, kdo někdy zabíjel se stal její příští obětí. Aioki nechávala staré, těhotné matky a děti, ale jen málo žen a ještě méně mužů zůstalo na živo. Pěkně prohnaná vesnička. Aioki se nakonec zastavila na počtu čtyřicetosm. Zastavila se na místě a nechala noční vítr, aby jí čechral vlasy. Všude kolem se ozýval křik a noční tmu rušilo světlo ohňů, které “omylem“ založila. Jikanem si zničila šaty, který z ní teď spadly a odhalily její stále perfektně tvarované tělo. Cítila nebývalý příliv energie. Něco se s ní začínalo dít. Na celém těle se jí začaly rýsovat černé geometrické znaky, které symbolizovaly finální fázi techniky. Tyhle znaky už se na ní budou objevoval s každých užitím Kikenu. Aioki euforicky zavyla a potom si začala prohlížet své tělo. Líbilo se jí to. Byl čas na test. Znala průběh techniky a znala také důsledky techniky. Pomalu složila pečetě a z úst jí vyšl ohromný proud ohně techniky Katon: Karyu Endan a nejbližší dům vzplál jako pochoděň. Aioki si olízla rty. Technika jí neodčerpala žádnou chakru, technika se povedla. A teď. Teď musela uklidit ten bordel tady. Gugenem si znovu vytvořila šaty a teď se činila, aby oheň spolykal všechny mrtvoly a aby nebylo sporu, že vesnice byla zničena požárem. Přeživší si nechala naposled. Teď už jí nikdo neviděl, nikdo o ní neslyšel a vesnice vzplála kvůli té zatracené svíčce. Nikomu nebylo divné, že přežili jen staří a děti. Těch zbývajících pár dospělých to kompenzovalo. Slunce vycházelo a Aioki se Hiraishinem vrátila do Iwy. Po svých nočních lovech byla vždycky unavená.*
--: --
Siren: *Odfrkla si, mierne pretočiac oči.* Oblečenie mám, *Povedala dôrazne, naznačiac smerom ku miestu, kde ležal jej vrchný diel. Nemienila sa obliekať do akéhosi cudzdieho, podivnou mágiou vytvoreného.* Ale nechcela som sa zapatlať, kým som robila jedlo. Ktoré je teraz... *Odmlčala sa, zhliadla dole na dva kusy mäsa v prachu.* ...v prdeli. *Opatrne to zdvihla, prešla ku potoku a opláchla. Pri tom si i očistila ruky od krvi.* Chcú to? *Spýtala sa, natiahnuc ruku s mäsom ku psom. Keby si to vzal, šla by sa obliecť.*
Shoutboardy končí. Více zde.