Přidej zprávu »
---: ---
Mayu Doku: *konečně zahlédla okraj lesů.* No paráda, už jsem myslela, že mi z toho písku jebne. *poví a po půl hodině překročí jižní hranici mezi pískem země Větru a lesem země Řek.* Teď už by se mohlo šlapat lépe. Co Hachibi, půjde to? *zabrouká. Hachibi jen rozmrzele mlčí dál.* No fajn, tak si mlč. Já si prostě budu povídat dál. *pokračuje a kráčí v klidu dál po lesní cestě, která jí vede k severu a směrem na Kumogakure. Jak si tak kráčí, začíná mi divný pocit. Neví z čeho, ale uvědomuje si ho stále více. Rozhlíží se kolem sebe, ale nic nevidí. Nic,co by ji mělo nutit mít ten divný pocit. Když projde pod stromem, něco, nebo někdo, jí silně udeří po hlavy. Zatmí se ji před očima a padne k zemi. Když přichází k sobě, sedí opřená o strom. Otevře pomalu oči a kouká se kolem, ale všechno je rozmazané. Vzdáleně slyší hlasy, ale neví, co říkají. Trvá jí pár minut, než se jí smysly zase vrátí.* No to mě podrž, ta kočka je naživu. Čekal bych, že tam pojde. *ozve se mužský hlas.* Nevypadala na to no. Ale tak aspoň bude sranda. *zaslechne jiný hlas.* Mayu? Mayu? Si v pohodě? *ozve se náhle jiný hlas. Ženský a ustaraný.* Zmlkni krávo. *vykřikne první hlas a je slyšet hlasitý úder. \\\"No, tak se probouzíš. Super. Nejspíš ji nepoznáváš, ale je to jedna z těch, co s tebou byli na misi. Ty ostatní nevidím, ale tihle muži jsou ti, co tě vyřídili.\\\" poví Hachibi. \\\"No, to jsem si tak nějak domyslela.\\\" odvětí a kouká se po mužích.* Nech ji být ty hajzle. *ozve se další hlas, který je také odporem vůči únoscům.* No, už jsem ti říkal, ať si nevyskakuješ. Víš co teď přijde, že. *Mayu sleduje únosce, který přechází od svázaného muže k ženě, která tam je přivázaná ke kameni.* Ne, prosím. Nech mě! *vykřikne žena. Muž k ní dojde a opět jí udeří pěstí do obličeje. Pak z ní strhne veškeré oblečení co má na sobě a začne po ní sahat.* Nech ji bejt ty parchante! Mayu, uděláš něco? Proč jen sedíš? Děláš, jako bys nás neznala. *Mayu otočí hlavu k muži.* Promiň, ale neznám. Nebo možná znám, ale nepamatuji si nic. *odpoví v klidu. Ale nemá ráda, když je někdo před ní poškozován a zesměšňován. To už k ní míří ale druhý muž. Zatímco se pouští do oblečení Mayu, první muž se pouští hluboko do ženy, která se ho řevem stále snaží podpořit.* Doporučuji ti, dát si pohov, jinak budeš litovat. *poví Mayu, zrovna když jí muž zajíždí rukama pod oblečení.* To zrovna puso, tohle si ještě užiju, než tě podříznutým jako prase. *poví muž a hadry jí taky roztrhne. Mayu se mu podívá do očí a usměje.* To sotva. Gyūky? *pronese a zavře oči. \\\"No jasný.\\\" Poví Hachibi a pustí svoji chakru v plné palbě co může a to v sedmi ocasech. Okamžitě ji obalí plášť a ze zad vyleze sedm ocasů. Po té otevře oči s aktivním sharinganem. S jedním rozdílem. Situace, ve které se zrovna nachází v ní probudila silné emoce na to, aby se jí sharingan změnil a objevili se v obou očích tři tomoe. Ztráta paměti, uvědomění si, že vlastně neví kdo je, nebo kde dokonce je, násilí na lidech, které údajně má znát a v neposlední řadě násilí na ní. Už to je zvrat, který v ní vře a rychle uvolněná chakra sedmi ocasu s okamžitě aktivním sharinganem, se jí ve velkém množství také navalila do očí. Muž se snaží rychle ucuknout zpět, ale Mayu si hrubou silou přetrhla provazy na rukou i nohou a postavila se. Většina oblečení z ní spadla a zůstává jen pár kusů. Jinak stojí celá nahá v plášti démona.* Co jsem ti říkala? Dej si pohov, že? Tak si ho dáš teď. *se vztekem na něj pohlíží a udeří ho plnou silou o 28mi bodech pěstí do hrudi, kdy její rychlost je podobná, takže nemá šanci zareagovat a slušně se proletí. Úder zlomí několik žeber a o zbytek se pak stará okolí, kterým prolétává. Ten druhý muž, který se zrovna obšťastňuje v té ženě, která už vzdala jakékoliv pokusy o vzdor, teď z ní vyleze a otočí se na Mayu.* No dobrá děvko, budeš to mít zlý. *poví a po těle se mu začnou pohybovat černé znaky. Díky Sharinganu sleduje auru chakry, která se mu takto po těle rozprostírá. Nechce mu dát šanci, aby, dokončil, co začal. Z nějakého důvodu ví, že to není sranda, ale nemůže si vybavit, proč si to myslí. Proto ihned vyrazí a využívá opět zvýšenou rychlost a sílu, aby mu dala co proto. Přidává chakru Hachibiho do každého úderu, aby byli ty rány zničující. Když se jí povede zlomit mu páteř, nechá ho ležet v bolestech o kus dál. Zruší plášť i sharingan a natáhne se k zemi. Bolí jí celé tělo a hlavně hlava.* Tohle bylo zase co do háje? *stěžuje si. Muž, který je pravděpodobně s ní, se dostal z pout a vydává se k druhé ženě, která je stále připevněna ke kameni a podle toho, jak to vypadá se do ní udělal. To toho může rozlítilo natolik, že se prohnal kolem Mayu a začal do něj mlátit klacky, kameny a vším, co měl po ruce. Drsným způsobem ho umučil k smrti. Mayu dojde ke zbytku svých věcí, posvazuje to nějak dohromady a vytvoří si tak oděv, který jí zakrývá. Pro tu druhou ženu z jejích šatů také. Vrazí si Gunbai na záda a otočí se na ně.* Tohle je dál zbytečné. Očividně máte dost. Nevím kdo jste, ale ví víte, kdo jsem já. Je na vás, jestli chcete odejít, nebo jít semnou domů. Já musím ale zjistit kdo jsem. *poví a otočí se. Je jí jedno, jestli se přidají, ale tak jako tak se musí už vydat do Kumogakure a zjistit, kdo je zač.*
---: ---
Mito: *Kdyz Temari byla ve sprse, tak Mito samovolne vytuhla, nechapala moc jak to, ale asi byla hodne vycerpana, fyzicky i psychicky, tak tomu nemohla ani odolat a proste usnula. Citila jen, jak Temari lehla vedle ni a to lepe se Mito spalo, kdyz vedle sebe mela nekoho, komu mohla verit.*
Temari: *Souhlasně přikývne, když jí nabídne své kimono.* To by mělo stačit, děkuju. *Pak jen co obě došly do pokoje a Temi si převzala kimono, se vydala do koupelny. Trochu se opláchla a přeprala si prádlo. Přes ramena přehodila půjčené kimono a vrátila se pak do pokoje k Mito.* Tak co, jak vypadám? Docela jako ty, že? *Trochu jí jen neškodně zlobí. Ale obě nejsou velké, takže jí docela sedne. Pak si vleze také do postele a zadívá se na Mito.* Tak dobrou noc a hezké sny… *Zamrká a zavře oči, chystá se spát. Aby nerušila svou novou kamarádku, i když kdo ví jak moc se vyspí. Hlavu má pořád plnou všelijakých myšlenek a toho co se stalo.*
Mito: Eh? *zadivila se po ceste do nejakeho pokoje.* To fakt netusim, vyznala jsem se tu, kdyz tu zila Lana, ale ted? Nemam tuseni, kde je jaka skrin. Ale mohu ti pujcit sve kimono, ktere jsem pred par dny vyprala a stale visi nekde na snure. To staci ne? *usmala se, popravde, celou dobu tu se starala o Zerefa a nemela moc cas to tam prohledavat. Dovedla Temari do pokpje, mezitim tam uz dosel klon s kimonem a pak se zrusil. Mito si tak byla jista, ze Zeref uz spokojene spi o par dveri dal.* tam je koupelna, ja se zatim ulozim do postele. Ah, vezmi si to kimono. *podala ho Tem.*
Temari: *Když jí k sobě Mito přitáhne, tak se upřímně usmívá. Obejme jí taky a pořádně zmáčkne.* Děkuji Mito. *Zašeptá jí do ucha a jen opravdu nerada jí nakonec pustí.* Tak dobře, ukážeš mi kde budeme spát a já se jen osprchnu a… *Zamyslí se.* ...a jo, já tu nemám nic na spaní. *Dojde jí najednou. Nerada by spala ve špinavém, takže začne uvažovat jak to vyřešit. Pak jí něco napadne, šibalsky se podívá na Mito.* Ty, vyznáš se tu dobře? Zeref tu někde měl takovou skříň s nouzovým oblečením… *Vydá se s Mito dovnitř, po jejím boku. A na její slova přikývne.* Tak jo, hned tě pak dáme spát, ale nepočítej s tím že ti budu povídat pohádku před spaním. Nikdy mi pohádky nešly...
Mito: Ale ja vim, ze nejsi! *pritahla ji k sobe a objala.* Trdlo. Jen rikam, ze az se z toho vseho dostanes, prootze je zbytecne se trapit marnou laskou, muzu vas seznamit. Nakonec, je to i Zerefovo dite. No nic, pojd. Myslim, ze radeji usetrimy chudaky v Kumogakure toho tveho utoku lahvi. *zasmala se a vydala se zpatky do zamku.* Chces jeste neco jist nebo tak? Ja jsem uz hodne unavena a rada bych si sla lehnout.
Temari: *Ona Temi nevyhodila, usmívá se! Vnímá ta hřejivá slova, musí potlačit slzy, není už přeci malá holka zatraceně! Pak si všimne ruky a tak natáhne i ona svou. Trochu váhavě si s Mito proplete prsty.* Nechtěla jsem odejít. Bylo mi s vámi hezky, když jsme tam tak seděli a jedli… *Zašeptá potichu a poslouchá co dál Mito říká. Když jí dokonce nabídne svého syna, tak na ní nevěřícně vyvalí oči.* Mito! Co to říkáš, já nejsem taková! *Ohradí se zoufalým hlasem a trochu se začervená. Pak už jen vidí, že se Mito směje a tak se k ní váhavě přidá.* Jsem ráda, že jsme kamarádky. Sice by mě zajímalo jak by se stráž u brány v Kumo tvářila kdybych jim tam prosvištěla na vráně a zkusila je trefit flaškou od whisky, ale asi to nechám na jindy. *Pokusí se i ona o žert.* Dobře, jestli chceš tak můžeme zabrat i nějaký větší pokoj a před spaním si povídat. Nebo tak něco… *Není si moc jistá, co by chtěla s Mito dělat. Ale mít kamarádku je fajn pocit. Váhavě se usmívá*
Mito: *Pousmala se na Temari a natahla ruku.* Chci abys tu zustala se mnou. Je to cele komplikovane, ale ja kvuli citum k muzi nechci ztratit kamaradku. *usmala se.* Muzeme zustat spolu i v pokoji. Ale pokud chces jit domu za sestrami. Nebudu ti branit. Jen chci abys vedela, ze tve city k nemu respektuji, nezlobim se na tebe a rozhodne se na tebe nebudu divat shora nebo opovrzive, jen kvuli tomu, ze jsi zamilovana. Ale kdybys cirou nahodou mela zajem mam docela hezkyho synatora. *zasmala se.*
Temari: *Když je předtím oba opustila, tak se rozhodla projít kolem zámečku. Přemýšlela o všem co se událo, co kdo řekl i ona samotná. Moc dobrý pocit z toho však neměla. Uvědomila si, že to svou přímostí všem dost těžce zamotala. Když udělala nevědomky už několikáté kolečko, tak si našla zeď na kterou si vyskočila. Našla si hezké místečko, kam na ní nebylo příliš vidět a pohupovala nožkama. Uběhla docela dlouhá doba, když se zde na dvoře ukázala Mito. Temari věděla, že jí od vchodu nemůže vidět, ale ona přesto šla rovnou k ní. Tiše si povzdechla, měla počítat s tím že oba jistě ovládají techniku jak najít každého, koho chtějí. Proto seskočila dolů a vyšla jí vstříct. Hlavu mírně svěšenou a jednu ruku v kapse.* Já… *Odmlčí se a chvilku váhá, rozhodne se ale být upřímná jako doteď.* ...nevím popravdě Mito. Je to těžké, kdybych aspoň mlčela tak bych to všem nezkomplikovala. *Koukne na Mito opatrně, jako by očekávala že se na ní musí zlobit.* Co chceš upřímně abych udělala? Mám zmizet z vašich životů, nebo… *Pro Temi je dost těžké se zeptat, ale prostě chce vědět jak jí Mito nyní vidí.*
Zeref: *Za tu pusu je docela rád, možná i víc než jen rád. Než se nechá klonem odvést vedle tak ještě Mito přiloží dlaň na tvář a palcem ji pohladí. *Mimochodem, zvykl jsem si na tebe, dobrou noc. *Usměje se a pak se nechá odvést, pomoc od jejího klona uvítá a když se uloží do postele tak nějakou dobu nad tím celým přemýšlí ale ve výsledku nakonec stejně tvrdě usne. *
Mito: *Zvedla se a stoupla si před něj, přiložila mu dlaň na tvář a usmála se.* Dobře, budu na to myslet, až budu pryč. *Usmála se a když jí chtěl políbit na čelo, prostě se natáhla a políbila ho na pusu, jen jemně, žádný francouzáky a taky jen krátce, nechtěla to nějak....prostě nechtěla nic urychlovat.* Zkusím jí nějak zpracovat, v tomhle stavu nemůže být sama...ublížili jsme jí oba dva. *Sklopila pohled a složila pečeť, vytvořila klon.* Vezmi ho do ložnice. *Přikázala mu a klon se dal pomoci Zerefovi do ložnice, Mito sama sklidila věci, odnesla je do kuchyně a šla vyhledat Temari, věděla přesně kam jít, cítila její chakru.* Temari-san? *Zašeptala potichu a spojila ruce před svým tělem.* Umn...jak jsi se tedy rozhodla? Chceš tu s námi zůstat, teda...spíše se mnou, Zeref musel jít spát, jeho předvádění se ho vyčerpalo.
Zeref: Moje city nepatří tvé tváři ale tomu kdo jsi, jaká jsi. Věřím že k sobě patříme a tak se budu těšit na tvůj návrat, nicméně myslím že bude lepší když půjdeme spát a mohla bys skočit pro Temari? Šel bych pro ni sám ale jak jsem si tu používal chakru udělalo se mi celkem zle a nevím zda bych tam došel. *Pak se k ní ale ještě skloní a chce ji dát jen jemnou pusu na čelo, nic víc. *Děkuju. *Nebude definovat za co přesně ji děkuje to ať si už Mito vyloží jak chce. *Takže pokud ti to nebude vadit rád bych si tedy šel lehnout, dobrá?
Mito: Ja tebe teky. *zaseptala. Netusila, zda zeref pochopil, ze jeji vyznani patrilo jemu. Bylo to ted jedno.* Musim na cas zmizet, az se zotavis, odejdu na asi dost dlouho pryc. Az se vratim, chtela bych nechat tohle za sebou. *naznacila svou tvar.* To, kdo jsem nyni mne neskutecne omezuje. Spolu s pohledem na muj kblicej vidim i ta zlomena srdce, znicene zivoty, promarnene sance a proto chci Mito, jak vypada, nechat jit a zacit od nuly jako jina. Kdo vi, zda mne po tom, az se vratim, budes stale milovat. Me city ss nezmeni. My k sobe patrime. *Podivala se mu primo do oci, pohled mela smutny, ale bylo jasne, ze to myslela vazne.*
Zeref: *Vyslechl si ji a poslouchat to o Shikim rozhodně lehké nebylo, nicméně když poví to co poví tak se na ní podívá. *Já, asi to víš ale stejně to řeknu, prostě uvědomil jsem si že tě cítím celým svým srdcem. *Pak zavře na okamžik oči a po chvilce je otevře. *Suki Desu Mito. *Pro Zerefa to je velmi obtížné, nejradši by přišel až k Mito a políbil by ji ale prostě tohle nemůže udělat. *Nedělám ti to lehké já vím.
Mito: *Oprela se do kresla a sledovala Zerefa.* Hmm... Od srdce. Mam pocit, ze uz zadne nemam. Mam pocit, ze tohle telo me tak omezuje, jak to jen jde, mam zavazky, ke kterym jsem se upnula a city, se kterymi neumim nalozit. I kdyz Shiki bylo jenom chvilkove uspokojeni, mam ho rada, i pres to, ze to ani jeden z nas nebere vazne, nic neplanujeme, nic jsme si neslibili. A ja... Ja. *povzdychla si.* Jsem v tom az po usi. Zamozana. *sklopila pohled a zaseptala.* Suki desu. *popotahla a utrela si oci.* tebe ty.... Nicis moje racionalni mysleni.
Zeref: Ah, čekal jsem že jsi to slyšela. *Zeref se přesune před Mito která si sedle a opře se o stůl. Chvilku přemýšlím co by měl říct ale pak mu přijdou na mysl ta správná slova. *Nemusíš říkat nic pokud nechceš, můžeme jít každý spát a hotovo ale pokud precijen myslíš že je potřeba něco říkat tak mluv přímo od srdce, neříkej co ti rádi logika a tak ale zkus najít správná slova v srdci. *Nic dalšího ji k tomu ani není potřeba říct, to je taky důvod proč dále Zeref jen sedí a mlčí. *
Mito: Ja vim, ze... Ze te miluje. *Sklopila pohled.* taky vim, co jsi ji odpovedel. *S tezkym drcnutim sedla zpatky do kresla. Povzdychla si a odlozila misky zpatky na stolek.* Taky vim, ze jsi slysel co jsem rekla Temari. Nechtela jsem ji ublizit, chtela jsem... Kamaradku, ne souperku v boji o neci srdce, ktery jsem ocividne vyhrala. Vis... Ja nevim, co mam rict. Slysela sem kazde slovo. * Povzdychla si.*
Zeref: *Zerefa zaskočí odchod Temari taky tak ale po chvilce necítí že by její chakra mířila někam daleko pryč. *Vrátí se, potřebuje se jen projít. Víš ona položila mi jednu otázku s odpověď na ní je pro ni trochu těžší tak potřebuje být sama. Nebyla na to připravena, musela to vědět i tak se ptala, nevadí pomůžu ti uklidit. *Zeref se tedy zvedne s tím že ji chce pomoct uklidit to tu. *Ta holka si v tobě rychle našla blízkou kamarádku, udivuje mě jak rychle se dokáže s lidmi sblížit a upnout se k nim.
Mito: *Byla z toho zmatena.* Eh... Nani? *Podivala se na Zerefa.* Chtela bych jit spat, ale musim nejprve sklidit. Temari-san, v poradku, nevadi, ze jsi to nesnedla, ja se na tebe nezlobim. *usmala se na ni, myslela to tvousmyslne. Nezlobila se na ni za jidlo, ani za to, ze Zerefa milovala a cela tahle situace vznikla kvuli Mito. Ona za to mohla, nemohla prece hazet vinu na Temari. Sebrlaa nadobi, sve i Temari nedojedene, jen Zeref nechal prazdnou misku. Nez to stacila odnest, tak temari vstala a zacala neco s tim, ze mise byla dlouha a podobne.,* C-coze? Co se tady ted stalo? *Zastavila se jako v soku, kdyz temari odesla.* Nemela bych za ni jit? *optala se tak jako do eteru.*
Temari: *No tak z jeho reakce pochytí úplně všechno. Málem vyprskne až na ní samotnou. Ačkoliv to na sobě nedá znát, tak je to pro ní nyní opravdu hodně těžké. Toužila tolik moc slyšet, že to tak není. Že mu jde furt o tu jeho mrtvou ženu a dítě, ale při jeho slovech odložila misku. Najednou už to skvělé jídlo, co Mito připravila zas až tak moc skvělé nebylo. Zerefovi na jeho prosbu hned neodpoví, pouze mírně svěsí hlavu a přemýšlí. A pak už ani nic říkat nemusí, do dveří omylem vpadne Mito a Temari stačí jeden jediný letmý pohled, aby pochopila co se tu děje.* “Ty krávo pitomá!” *Zařve doslova v mysli sama na sebe, protože si uvědomí co způsobila. Když se pak Mito podruhé vrátí, vyhne se tomu aby se na ní musela podívat. Když pak slyší její slova, zda tu bez ní nic nedělali tak si připadá jako by jí Mito probodla Katanou hruď. Teď už se na ní podívat musí, stejně jako vyslovit ta slova.* Jak bych ti něco takového mohla udělat, když ses mi otevřela…? *V očích má na vteřinu bolest a lehkou výčitku. Je dobrá herečka, ale tohle už bylo moc a přeteklo to přes její klidnou masku ven.* Je to skvělé jídlo, ale dala jsi mi toho moc. Omlouvám se, že to nedokážu všechno sníst. *Pronese hezkou zdvořilostní výmluvu a vstane při tom.* Myslím, že už jsem se zdržela až příliš. Má mise měla dávno skončit, nebylo by pro mě dobré abych zde dále zůstala. Ani pro vás dva… *Poslední větu dodá trochu rozechvělým hlasem.* “Musím na vzduch, nebo se zblázním!” *Proletí Temi hlavou a pak projde tak rozhodnutým krokem dveřmi, že by jí museli zastavit opravdu silou. Což by v jejím rozpoložení nebylo dobré.* Omluvte mě, prosím… *Zašeptá spíš, než řekne a vyjde na chodbu. Pamatuje si dobře, kudy jednou už prošla, takže ven nějak trefí. Má dobrý orientační výcvik. Nespěchá ani neodchází. Chce ty dva nechat o samotě a sama být chvíli sama. Ona má taky city i když je Zeref neustále jen pošlapává. Neví ještě zda odletí, nebo zůstane. To se ještě uvidí.*
Zeref: „Slyšela to!“ *Tohle se uvnitř jeho hlavy ozve jako poplach když se otočí na Mito která vejde a říká že ji něco spadlo do očí (ve sprše) ale nějak se mu nechce tomu věřit. Nakonec nebude dobrej nápad do toho rýpat tak to nechá být, pak ho ale Mito po návratu s tou utěrkou zaskočí. *Hm Mito má pravdu klidně tu dneska zůstaň, pokojů tu máš na výběr tunu. *Pak se podívá na Mito. *Mimochodem nevadí mi že jsi na mě tvrdá, kdybys nebyla tak je mi pořád na hovno protože bych nebyl v klidu. *Pak trochu zvážní (výrazem). *Říkala jsi že ti není dobře, nechceš udělat čaj nebo něco? Můžeme jít klidně o patří níž tam je velký obývák s obrovskou rozkládací pohovkou na kterou narveš i smečku vlků tak se tam můžeme natáhnou a třeba pokračovat v konverzaci, tedy pokud se vám nechce spát.
Mito: *Došla až ke dveřím a lehce se k nim přitiskla, než vstoupila, chtěla vědět, zda se tam něco neděje. Nerada by viděla jak tam dovádějí nebo tak něco a tak se zaposlouchala. "Miluje.....Mi-to." Problesklo jí myslí. Ještě více zpanikařila. "miluje Shikiho" Oči jí zrudly a musela si je promnout, začala slzet.* Blbá Mito. *Zaknourala potichoučku a omylem loktem drcla do kliky, když si utírala slzy z očí. Dveře se otevřely a Mito musela čelit realitě.* Ah, gomen gomen. *Zasmála se, i když nuceně.* Ve sprše se mi dostalo něco do očí a děsně to pálí. *Snažila se vymluvit a při tom zahlédla saké na zemi, to rozlité.* Ah, ještě skočím vedle pro utěrky. *Usmála se a srovnala si oblečení, ani nezavírala dveře a došla vedle do kuchyně, kde vzala uterky a nejprve si do nich utřela obličeja trochu se rozdýchala, než se vrátila a začala alkohol ze země utírat.* Tak snad jste tu nic neprováděli, když jsem byla pryč. Chcete ještě přidat? Já už asi jíst nebudu, nějak se necítím dobře...asi mě to používání technik dneska dohnalo. Temari-san, jen tak ze zvědavosti, nechtěla bys tu zůstat přes noc? Za chvíli by se mohlo začít stmívat, nakonec Zeref by mohl uvítat společnost i někoho jiného než mě, jsem na něj až moc tvrdá, možná by uvítal, kdyby s ním strávil večer někdo vlídnější, kdo mu neustále nevyhrožuje. *Podívala se na Temari a pousmála se.*
Zeref: Ty možná ne ale nemyslím přímo tvůj Sharingan, tu dýku mám už přes 15 let. Nejsi ani zdaleka jedinej majitel Sharinganu a jak jsem říkal že to countruje Sharingan tak to není jediná schopnost, dokáže to umocnit mou schopnost obrovské rychlosti, během toho totiž využiju největší potenciál té zbraně ale více ti o ní nepovím, člověk by si své schopnosti měl střežit jako svůj život. *Zeref si myslí že to je moudré, proto se tím taky řídí. *Ohledně těch žoldáků, nebudou tě poslouchat. Prostě je pošlu ať Aishi k smrti vyděsí a ty je případně zabiješ pokud to přeženou jednoduché ne? Stačí když to budeš z dálky sledovat tak aby tě nikdo nezahlédl ne? *Zerefovi na pár žoldácích nezáleží, poslal by takové ty co mu lezou krkem a kurví řemeslo žoldáků. *Upřímně já kdybych byl na místě Raikage tak ti to taky nepovím. *Dodá a všimne si že už nemá žádné jídlo a tak se opět napije z láhve whisky. Pak si ale chce dát i Temari a tak ji tu láhev podá aby se mohla napít, není důvod aby se o tu láhev pral ale pak si ji zase vezme zpátky a Temari mu položí tu otázku, tak to v něm cukne až se z toho zakucká. Musí se udeřit do hrudě aby se z toho vzpamatoval. *Prosím? Jak to víš! To je to na mě tolik vidět? *Zeref nemá radost že to z něj Temari přečetla, doufal že to není tak očividné. *Beztak miluje Shikiho tak je to jedno ne? Nemluv o tom prosím dobře? *Zeref teď dokonce Temari trochu nedopatřením prozradil že vlastně slyšel vše co tam na ní Mito vybalila. *
Temari: “Doufám, že mě kvůli Sharinganu nezačne brát jako něco odporného...” *Proletí jí jako první reakce na jeho slova myšlenka hlavou. Už chce zapochybovat, zda byl dobrý nápad mu to ukázat. Když v tom jí řekne že si tu dýku pořídil právě kvůli jejímu předvídání. Nebyla by to ona, aby si to nejprve nevzala osobně.* Ale já bych ti nikdy nechtěla ublížit. *Ta slova jí utečou dřív, než je stačí promyslet. Kousne se do rtů. Jasně, není jediná uživatelka, dojde jí v zápětí.* Hmm, přemýšlela jsem že bych jí vzala na misi a nechala jí vystrašit jak říkáš. Ale nejsem si jistá, že by to s žoldáky dopadlo dobře. Nemusejí být spolehlivý a můžou udělat něco, co bych jim nepřikázala. *Ztěžka si povzdechne, vezme si zase svou misku a pustí se do jídla. Dál naslouchá jeho slovům a když dojde k detailu, že jí Raikage lhala tak se zarazí. Její pohled vystřelí k němu a doslova se přilepí na jeho rtech. Dokonce zapomene hůlky na půl cesty k ústům a nechá je tam viset.* Ta mrcha… *zašeptá po chvíli když skončí. Chvíli o tom všem přemýšlí aby zhodnotila co se právě dozvěděla.* Jistě, každý mi lže protože Temari je očividně nespolehlivá. I když v té době jsem ještě byla malá holka… *Povzdechne si. Zeref netuší, že tím že jí to řekl jako jediný a zcela upřímně, její důvěra v něho neskutečně vzrostla.* Děkuji, že jsi mi to řekl. Myslím, že ani sama víc nyní vědět nechci. Děsí mě už jen ta představa, že bych měla zase o někoho přijít. *Je k němu zcela upřímně otevřená. Vezme si láhev, pokud jí to dovolí a jako on kdysi, i ona nyní polkne čtyři pořádné loky. Tohle přesně potřebovala! pak mu láhev vrátí.* Ty zerefe… nevím zda je to vhodné, ale z toho co jsem viděla. Ty Mito miluješ, že? *Zamrká dlouhými řasami a pozorně se zadívá na jeho reakci.*
Zeref: Huh? Povídej. *Zerefa zajímá co mu Temari mohla chtít, zmínila že ho chtěla beztak vyhledat sama a tak si rád vyslechne proč vlastně. Během toho se láduje tím výtečným jídlem po kterém by se mohl utlouct ale nejí to nějak rychle, ještě toho má celkem dost. Nicméně když se mu Temari zadívá do očí je to taková na střídačku protože občas přesune zrak dolů na talíř, netuší totiž že mu Temari chce něco důležité. Nicméně jak mluví tak poslouchá ale v jeden okamžik zvedne zrak k ní a všimne si Sharinganu. *Nic ve zlém ale to jako vážně? Další otravná Sharingan rakovina? *Zeref to nemyslí jako urážku na Temari ale na Sharingan, upřímně ho nesnáší a je otravný. *Kvůli Sharinganu jsem si pořídil tu dýku, je to zbraň která countruje to tvoje předvídání. *Poví ji k tomu jako reakci na to že má Sharingan a pokračuje v jezení. Jeho tělo požaduje mnoho živin jak je vyčerpané a tak toho sní daleko více než by toho snědl normálně, navíc použití té chakry mu dalo zabrat víc než by čekal. * „Doufám že nikam nebudu muset chodit, asi nebudu schopen ujít více jak 10 metrů bez podpory.“ *Tohle zatím dokáže maskovat však jen sedí takže to nikdo nemusí poznat, navíc doufá že tak do hodiny to bude v pohodě. Poslouchá dále Temari která začíná mluvit něco o své sestře Aishi. *Ohledně tvé sestry ti mohu poradit tohle, nech ji být. Nenuť ji Sharingan rozvíjet, nech to plynout přirozeně ale pokud trváš na tom že ji v tom musíš pomoct tak zaplatím pár žoldáků ať ji k smrti vyděsí a oni to udělají za mě, protože upřímně já by ji asi zabil. *Poví během toho co jí. *Mimochodem tohle není vrcholná evoluce Sharingan, ještě má další dva výviny ale chápu proč ti to neřekla, asi nechtěla abys vyhledávala situace kdy ho probudíš. Víš pokud ti přišlo že probuzení 3 Tomoe bylo velké trauma tak pro probuzení Mangekyou Sharinganu to musíš prožít daleko větší šok, zabít svou matku, sestru, otce prostě kohokoliv koho miluješ z hloubi svého srdce. Nemusíš je ale zabít sama může se stát že pokud budeš jen svědkem té smrti tak to stačí ale jde o tu stimulaci a věřím že to zažít nechceš ani ty a ani tvé sestry ale pokud náhodou probudíš tento typ Sharinganu tak přijď, teď ti o něm nic nepovím ale pokud ho probudíš tak ti o něm už něco povím.
Temari: *Zeref si jistý možná není, ale Temari má docela jasno. Ale teď když toho ví tolik o Mito, tak se na ní nedokáže zlobit. Dokonce ani nežárlí, jen jí přijde líto jak je celá věc zamotaná. Moc ráda by si dobré vztahy udržela s oběma. Po dlouhé době si totiž s nima užívala u stolu rodinnou pohodu a přesto oni přeci nejsou její rodina.* To jídlo je skvělé, děkuji Mito. *Poděkuje ještě než jí pak uteče se umýt a nejspíš i upravit.* Ano, máme tu svou malou chvilku. *Zopakuje po něm a pak se na Zerefa dlouze zadívá. Přemýšlí jen chviličku, protože se rozhodla už dávno ohledně toho co chce udělat. Otázku ohledně Mito prozatím odloží stranou.* Víš, řekla jsem to už Mito a nevím zda jsi to slyšel. Ale chci to říct i tobě a trochu se s tebou poradit, dokud tu není. Vlastně jsem tě chtěla původně sama vyhledat. *Odloží na chvilku misku a pohodlně se zády opře. Hlavu mírně zakloní, aby mu mohla kouknout přímo z očí do očí.* Jsem jednou z trojčat, nevím kolik sis toho o mě zjistil. Takže toho možná řeknu víc, než je potřeba. *Zamyslí se jak pokračovat a pak pohodí lehce hlavou, aby dostala neposedný pramen vlasů z oka.* Víš jak jsem plná překvapení? *Nakloní lehce halvu na stranu a pak aktivuje sharingan (3. tomoe). Chvíli ho nechá aby pochopil o čem s ním chce mluvit a pak ho neškodně zruší.* Moje sestřička Aishi je tak trochu trumpetka, ale je dost chytrá na to aby poznala když na ní něco navléknu a donutím jí třetí tomoe probudit, protože má jen dvě. Ráda bych od tebe přijala nějakou radu či pomoc. Ale měl bys vědět, než odpovíš že Mito si myslí, že tě požádat o pomoc není dobrý nápad. prý by jsi se mohl lehce zapomenout a zničit při tom celou vesnici. *Vlastně tak trochu očekává, že dostane odmítavou odpověď jako od Mito. Přeci jen se asi dobře znají ale třeba jí někoho doporučí.* Mimochodem to že jsi viděl mé oči si nech pro sebe prosím, ví to jen pár lidí že je taky mám. Jsem hrdá na to, že podle Raikage už mám jejich konečnou sílu. *Usmívá se, z jejích slov i tónu je jasně znát, že si jeho i jeho náhledu na věc váží a že doufá, že jí nějak pomůže i když k tomu asi díky Mito už nemá žádný důvod.*
Zeref: *Přijde mu to rozkošné, Temari to možná může připadat že ji vyhnal ale Zerefovi je jasné že možná trochu zpanikařila? Nemůže si být jitý ale když je Mito pryč Zeref se natáhne a sebere ze země tu láhev a položí ji na stůl. Vypadá to že tu mají chvilku pro sebe -> Zeref a Temari. *Tak tu máme chvilku soukromí co? *Zasměje se tomu a pokračuje v jídle, chutná mu to a to opravdu moc. *Mimochodem je mi sice pře 100 let ale prožil jsem v něm sotva 40 let. *Ne že by si to Zeref pamatoval nějak přesně, ono má to hodně popletené a tak si to nemůže pamatovat se 100% jistotou. *Takže ji poznala Mito, svět je vskutku malý co? *Poví k Temari a opět se napije ze své láhve whisky. *
Mito: Žádná chakr- *Zvážněla, když si Zeref přitáhl lahev. Temari mluvila o tom, že nedala lidem své slovo a bojovat s ní se jí nechtělo.* Udělala jsi dobře, jinak bys tad yneseděla. *Usmála se.* V to doufám. *Pousmála se nad slovem kamarádka.* To bys teda neměl! Mnohem lepší by bylo zvednout prdel a dojít si pro to. *Zamručela nespokojeně. Pak se tooh událo nějak moc najednou. Temari mluvila o tom, jak se musejí znát dlouho a jak se vyplatí být dlouho živ a Zeref zkoumal Mitoin obličej. Lehce pootočila hlavu směrem k Zerefovi, který si jí zamyšleně prohlížel, oči měla doširoka otevřené a tváře rudé jako krev na čele. Lehce uvolnila stisk hůlek a její tep se zrychlil, byl moc blízko. Hůlky spadly na zem a chvíli bylo ticho. Mito civěla na Zerefa a Zeref na Mito. Ta v rychlosti zavřela uvolněná ústa a polkla.* Ano...jen malinko. *Zvedla se a položila misku an stůl.* Když mne omluvíte....dojdu se umýt, nerada....nerada bych byla.... *Rozešla se ke dveřím, i když jak prudce vstala, lahev z jejího klína spadla na zem a její obsah se začal vylévat na podlahu.* Nucena se vykoupat. *Zamumlala u dveří. V rychlosti za sebou zavřela a vydala se do pokoje Zerefa, kde měla i své veci, aby se umyla, dokonce si i našla nové oblečení. Mito byla celkově pryč asi půl hodiny, celá se osprchovala, umyla si vlasy, vyfénovala si vlasy, převlékla se do černého oblečení, které měla si 150x, protože milovala tuhle kombinaci ( odkaz » ). Upravila si vlasy do copu, který se jí táhl přes rameno až do poloviny břicha a prohlížela si samu sebe v zrcadle. Změny byly minimální a Mito sama hledala, co krom pár vrásek bylo tak jiné. Celou dobu měla rudé tváře. Zeref musel být doopravdy hodně pozorný. Nicméně se pomaličku začala vracet zpátky do místnosti. I když se vážně courala. Byla dlouho pryč a bůh ví, co se tam dělo.*
Temari: Oni to věděli, ale mě to neřekli… *Odfrkne nespokojeně Temari. A pustí se do svého jídla, narozdíl od Mito sedí slušně bez nožek na stole. Ale pohlédnout sem tam na Mito jí přijde zábavné. Je hodně svá, sice trošku jinak jak Temari, ale jí se to na ní líbí.* ...měli se pojistit a požádat mě ať jim dám své slovo, ale místo toho mě chtěli využít a podrazit. Tak jsem podrazila já je. Bojovat s Mito se mi vážně nechtělo a udělala jsem dobře. *Pronese upřímně a pak se na Mito podívá s úsměvem.* Myslím, že jsem získala možná kamarádku? *Pak se podívá zase na Zerefa jak používá nějakou techniku na to, aby nemusel vstát. Zasměje se tomu, když flaška přiletí, ale očividně není podle jeho chuti. Ruku si při tom vždy dá před ústa, aby se zachovala jako slušná holka.* Vlastně mě mělo napadnout, že když žijete tak dlouho, tak se asi musíte znát. V dobrém či ve zlém, ale musíte. A jak koukám na Zerefa, být o pár stovek let starší se vyplácí. Lahve pak létají samy přímo do úst. *Jistě myslí to v žertu, stejně jako předtím myslela v žertu to kouzlení.*
Zeref: Najdi si svoji … snad to chakra už zvládne. *Poví a aktivuje Rinnegan a podívá se na druhý konec pokoje kde má na poličce vytavených několik takových lahví a tak k jedné z nich natáhne pravou ruku a pomocí přitažlivé gravitační síle si jednu z nich začne přitahovat [Rinnegan: Banshou Tenin]. Nakonec to zvládne ale jakmile mu láhev skončí v ruce trochu těžce vydechne, ještě očividně není úplně připravenej na to aby používal techniky ranku A ale tu láhev má to je hlavní a Rinnegan pak deaktivuje, pozorně se podívá co si přitáhl a všimne si že si přitáhl whisky, sice měl chuť na saké ale lepší jak nic že? *Já neumím alkohol vyčarovat a neměl bych asi takhle používat Ninjutsu, ještě nejsem okej. *Poví k Temari a po otevření láhve se z ní napije. Pak se podívá na Mito, přesněji na její tvář a něco mu nesedí je trochu jiná než ta kterou měl její Kage Bunshin. Není to tou krví, je to něčím jiným. Mito by mohlo být možná trochu nepříjemné jak se jí dívá do tváře, jako kdyby ji zkoumal. *Tys omládla nemám pravdu? Mimochodem ta krev, pak by bylo fajn ji umýt nebo tě to přerostlé děcko odtáhne do koupelny a vykoupe tě. *Pak se přesune zase k jídlu. *Ten příběh, zajímavej chudák armáda. Si jim nedošlo proti komu jdou. *Poví a pak podá láhev s whisky Temari aby se taky napila. *
Mito: *Vše proběhlo jak mělo, Mito raději nic neříkala na věci ohledně rodiny Tem, byla to její věc, ale Mito s tím nechtěla mít nic společného, nechtěla by někomu takhle ublížit, věděla, že kdyby je jednou někoho flákla pěstí, nedokázala by se udržet. Nicméně jakmile se posadili, Zeref pochválil její jídlo a Temari okomentovala její porci.* Děkuji, Zerefe.... Temari já nemůžu moc jíst, jinak bych pak chtěla spát a musím dávat pozor na tohle přerostlé děcko! Odpověď je ne ty zloději. *Během mluvení pevně stiskla lahev mezi stehny a zamračila se na Zerefa, který po ní šmátral, ještě ho po ruce vzala hůlkama.* Najdi si svojí! *Prskla a pak se zasmála. Temari naznačila, jak se seznímily, Mito jen odfrkla.* Jo, armáda dvou blbečků. Nic těžkého. *Promnula si čelo a podívala se na ruku.* Hele, tady je ještě zbytek jednoho z nich! *Ukázala zerefovi zaschlou krev.* Temari mě pozvala na pití a já jí na jídlo, netušila jsem, že se znáte, však neumím číst myšlenky.
Temari: *Když Mito zvedla obočí při podání mrkve, pochopila Temari že asi nepoznala kým je. A tak jen tiše řekla.* Jsem z klanu doku, mě stáří nezajímá. *Ale to už se blížilo finále ohledně vaření.* Vypadá to skvěle Mito! *Sleduje Temari jak dokončuje tu baštu, stojí za ní a aby lépe viděla, tak na špičkách. Pak si však musí znovu trošku povzdechnout, protože mít sestry o které se jedna musí start je prostě na delší pochopení.* Hmm… vím, že potřebuje zmlátit. Ale nemám nikoho, kom ubych věřila že neohrozí její život. Doteď jsem měla jen Zerefa a teď mám ještě tebe. Jenže ty mě od toho zrazuješ… *Neví co má dělat, nechce zklamat Mito, ale stejně má pocit, že se o tom bude muset se Zerefem později poradit. Nyní je ale čas na jídlo, takže samozřejmě Mito ráda pomůže, nejdřív jí podá misky a hůlky. A samozřejmě od ní pak i přebere ty plné misky zpátky.* To je zajímavá poučka, pokusím se jí zapamatovat. *Prohlásí jí v odpověď stejně vesele Temari. A pak se trošku zamyšleně rozejde za Mito. Když v tom zaregistruje pohyb!* Senbon?! *Nejdřív se lekne, že někdo útočí a chybělo opravdu jen málo aby neskončily talíře na zemi a Temi nepřešla do obranného módu. Když si však všimne ledové reakce Mito a tak trošku i podrážděné, tak pochopí velmi rychle že za to může On! Nadhodí si misku na dlani a malou chviličku uvažuje, jak by mu její obsah slušel v obličeji. Ale pak si jen hluboce povzdechne a rozloží talíře na stůl. Před každého pěkně co mu patří. Teprve nyní si všimne misky Mito a lehce nespokojeně se zamračí. Když si sedá, tak pro sebe zabručí.* Musím ti příště Mito nandat sama, nesmíš se šidit. *Temari je už prostě taková, přímá i upřímná pokud jde o blízké lidi tak má ráda když může ohlídat aby se sami neodbíjeli. Když si Zeref vyžádá láhev, tak se krátce zamyslí. Nakonec se ho prostě zeptá.* Ovládáš ještě tu schopnost vyčarovat láhev Zerefe? Jedna plná Whisky by se mi hodila, kdyby si byl tak moc hodný. *Usměje se na něho hezky. No a pak přijde jeho otázka. Rozhodne se, že Zerefa vyděsí a tak si nandá masku Oinina a u toho řekne.* Přišla jsem jí zabít s malou armádou…* Pak masku zase odloží a pobaveně se zasměje. Víc neřekne, nechá to na Mito.*
Zeref: *Spokojeně si háže šipky když v jeden moment otevře Mito dveře a vejde dovnitř, ta šipka ji vážně proletí kolem hlavy a to je fakt štěstí. Kdyby ji trefil neví jak by to vysvětlil. *Je super, už je jídlo jo? *Má radost že už tam mají jídlo a když obě přijdou Zeref se až zvedne aby se mohl podívat na to jídlo. *Vau vypadá to výtečně. *Pak se posadí na své místo a popřeje dobrou chuť jak Temari tak Mito když už je čas na jídlo. Zeref ihned po prvním soustu zareaguje dost pozitivně jak u toho spokojeně zakňučí. *Je to výborné, jako vždy. *Pochválí to a pokračuje v jídlu, nicméně během toho jak jí tak mu trochu vyschne v ústech. *Mohu se napít? *Zeptá se Mito když se během toho rovnou začne natahovat pro láhev Saké ze kterého se chce napít a kopnout do sebe takových 5 loků, nicméně pokud mu to Mito nedá tak má asi smůlu a bude radši v klidu jíst. *Na tohle bych si jednou i zvykl, sice vařit umím ale ne tak dobře. Poslední dobou je tu v tomto zámku docela živo, celkem super. *Poví jen tak do prázdna a radši pokračuje v jídle. *Jak jste se poznali?
Mito: Ah tak, sesterské problémy koukám. *Usmála se, tohle Mito neznala, a ani nechtěla znát, měla krásné detství se Sayou. Usmála se.*Nom...Sharingan je všude, však to říkám. *Okomentovala její oči a povídání o Sharinganu.* Tak někomu řekni, ať ji zase zbije, to by mělo stačit...ale hlavně neříkej mě ani Zerefovi, já se snadno utrhnu ze řetězu a on by spolu s tím mohl vzít i půl vesnice. *Lehce zvedla obočí, když k ní doletěla v nějakých drátech/vláknech mrkev.*Ari. *Poděkovala a dokrájela jí.* Už nic, teď to musím vše zpracovat. *Rozpálila plamen na vařiči a položila na to velkou wok pánev. Nalila trochu oleje, sojovku a lehce cukru, aby to bylo zkaramelizované a pak tam mrskla maso a zeleninu. Neuplynulo ani pár minut a jídlo bylo hotové.* Podej misky a hůlky. Je to támhle. *Ukázala na skříňku. Zatím připravila rýži, aby byla nadýchaná, když Temari podala nádobí, tak do misek nandala dost pro všechny, Zerefovi trochu víc...o dost víc, i masa a zeleniny. Bylo vidět, jak si s jeho jídlem dává práci, aby vypadalo v misce hezky. Pak nandala pro Temari, taky aby bylo hezké, ale už se u toho netvářila tak zamyšleně a sobě to prostě naflákala všechno najednou a zamíchala si to.* Vezmeš to pro vás a já si k tomu ponesu tohle. *Vzala lahev saké a políbila jí.* Jediná láska, která nezradí, to si pamatuj, je jídlo a alkohol. *Zasmála se a po cestě z kuchyně si nohou otevřela dveře. Stejně pak rozrazila dvěře, do kterých Zeref házel senbony, ještě že byla tak malá, protože jí právě jeden proletěl nad hlavou.* No prosím? *Přimhouřila oči.* Jídlo je hotové. *Prošla kolem Zerefa a posadila se do křesla. Nohy si hodila na stolek a mezi ně si dala lahev se saké. Počkala až se i oni posadili a popřála dobré chutnání.* Itadakimasu.
Temari: *Když Mito napálí zerefovi vítku, tak jí potěší že v ní očividně našla zalíbení. Proč by to také jinak dělala, že? Mohla jednoduše mlčet, jenže to očividně nemá v plánu. Její svěřování jí Mito oplatí a její zajímavá i tak trochu smutná situace s její rodinou jí lehce zarmoutí.* No můj otec nám nadělal nějaké dluhy a dostali jsme ještě jako malé kvůli němu od jeho lidí výprask. Tátové poslední dobou za moc nestojí… *Povzdechne si odevzdaně a krájí a krájí dál.* Jinak ohledně toho stáří se obávám, že ti zůstanu dlouho na krku. Tedy pokud mě moje další známost s nukeninem nezabije… *Pokusí se to podat jako v tip a mrkne při tom na Mito. A aby pochopila, tak jí z dlaně vyjedou nitě ostré jako jehly (klan Doku), omotá s nimi nějakou mrkev nebo nějakou zeleninu co ještě zbývá a posune/podá jí Mito do ruky. Podle toho kde ruku má.* Květinářství je hezká věc, ale květiny jsem naposledy sbírala… *Najednou si nemůže vzpomenout, chvíli zamyšleně dumá.* hmm to už je hodně dávno, asi s Aishi jako děti. Počkat jako studentka akademie možná. *Zasměje se při té vzpomínce.* Hmm víš, ona je trochu taková ta… *Přemýšlí jak to říct hezky.* Mayu je nesjtarší a tak na Aishi jako na nejmladší pořád dohlížela. Bránila jí, dělala za ní věci. za to já se vždy se vším poprala sama. Takže občas potřebuje nakopnout… *Usmívá se při tom vysvětlení. Ale po její zmínce o chorobě váhá, zda jí má říct celou pravdu. Nakonec se rozhodne.* Ty Mito, podívej... Víš, já tu chorobu mám taky. *Tu větu řekne celou jen, pokud se na ní Mito podívá. Protože před ní aktivuje sharingan (3. tomoe) ale nic na ní nezkouší. Po chvíli ho prostě deaktivuje.* Má jen dvě tomoe a ať přemýšlím jakkoliv, nenapadá mě žádný způsob probuzení za který by se na mě pak nehněvala. *Víc říkat asi nemusí. Teď o ní ví Mito víc, než kdokoliv jiný.* Víš, existuje jen pár lidí co ví, že mám sharingan i já. Prosím nech si to pro sebe, ano? *Není si jistá, zda to Mito pochopí jako projev důvěry, ale doufá v to. Sama neví, proč jí to řekla. A pak plácne ještě něco špatně, protože jí Raikage lhala a Shiki to promlčel.* Až bude mít tři, tak budu klidnější protože získá podle Raikage plnou sílu očí. *Najednou sáhne po další zelenině a zjistí že už došla.* Jé, podívej už to máme hotové. *Usměje se na Mito.* Co dál mám udělat naše šéfkuchařko? *Čeká a nebojí se čehokoliv co jí zadá, v kuchyni to vážně umí.*
Zeref: *Nafoukne uraženě tvářej jako malé dítě. *Dobře mami, omlouvám se. *Poví a pak zmizí vedle a bude tam dělat to co bylo popsané v dalším odpise. Netrvá to moc dlouho a Zeref se tam začne nudit a tak si mu z dlaně pravé ruky vyleze malý senbon a takto si jich vytáhne celkem 30 a položí je na stůl. Vše to jsou Senbony z černé ocele Kōtonu, ano neměl by používat chakru ale tohle je maličkost a moc ho to neunaví a nikdo se nemusí dozvědět že použil chakru ne? Dojde pak ke dveřím a jedním Senbonem si do dveří vyryje nějaké čáry a vytvoří si takto terč, pak se vrátí na své místo a pomalu do něj háže jeden senbon za druhým. Trochu mu to pomáhá aby se nenudil, protože on už tu blázní nudou a navíc si představuje že ten terč je Shikiho hlava (žárlivec xD). *
Mito: Buď od té dobroty a projev trochu lidskosti, ano? *Hodila po Zerefovi nepříjemný pohled a pak se dala opět do vaření.* Nesoutěžím, jakmile mám v ruce nůž, můžu si svou výhru zajistit i jinak. *Pokrčila rameny, Rokubi Kyuubimu už neodpověděl. Mito jen přemýšlela nad tím, zda jí Zeref slyšel, nebo ne. Rozhodně s ním musela hodit řeč, až bude Temari pryč. Nebo až budou mít soukromí. *Zamyšleně krájela zeleninu a Temari u toho vyprávěla o svých sestrách.* Já měla bratra, ale moje celá rodina je už mrtvá....otce jsem zabila já a matce s bratrem zemřeli na stáří. Jeho rodina ale má veliké květinářství, alespoň po sobě něco zanechali. *Uvařila rýži a dala se do přípravy masa.* Proč máš o svousestru starost? A oči neznamenají nic, hodně lidí má stejné oči jako já....bývali jsme se Zerefem jediní dva na širém světě, teď je to jako choroba, kdo nemá Rinnegan nebo Sharingan je divnej.
Temari: *No v tom případě, že je Mito prcek tak jí objímal další prcek. Protože temari a její sestřičky jsou taktéž malého vzrůstu. Temari vycítila, jak napětí opadlo. Přežila další setkání se silným nukeninem, zatraceně že si z toho udělá nějakou zakázanou aktivitu? Takový malý koníček kde se bude popíjet čas a tvářit vážně. Už má dva první členy, musí se při té představě usmát. Když jí Mito pustí a podá sklenku, tak jí do sebe znale vyklopí.* Děkuju… *Být doma, nejspíš by udělala to co Mito před chvilkou, vyžahla by pořádný kus rovnou z flašky. Ale nechce své nové kamarádce zkazit svůj první dojem na sebe. Zerefova slova ignoruje, protože mu absolutně nedošlo co se tu před chvílí stalo ať už slyšel cokoliv z jejich soukromého rozhovoru. Místo toho si najde druhý nůž a rozhodne se s úsměvem pomoci při přípravě jídla.* Zní to moc dobře, ráda ti s tím pomůžu ano? *CHvíli se odmlčí a počká, až Zeref vypadne. A protože jí přijde hloupé mlčet, rozhodne se mluvit o sobě.* Víš, možná máš delší zkušenosti s krájením ale já mám dvě sestřičky. Od mala se o ně starám, takže si tě troufám s tou zeleninou vyzvat. *Myslí to jen jako žertík na odlehčení samozřejmě. A pokud jí Mito nebrání, tak jí pomáhá s přípravou. Snaží se Mito neplést, ale uhodnout co potřebuje a připravit jí to.* Jmenují se Mayu a Aishi. *Ano, Temari prostě tu pusu nezavře.* Mám je moc ráda obě, ale přestože jsme trojčata tak jsme každá totálně jiná. Dřív jsme trávili spolu spousty času, ale teď už to tolik nejde. Moc povinností určitě to znáš. *Pak jí přijde na mysl očividně nějaká starost, protože zvážní.* Ale o Aishi mám strach, potřebovala by nakopnout. Vlastně jsem kvůli tomu chtěla zajít později za Zerefem, ale mylsím že teď už na to nějakou dobu nebude ten správný čas.* Povzdechne si a pak koukne na Mito po očku.* Ty tvé oči… začínám si myslet, že je můžou mít jen dobří lidé. Hodně mi připomínáš mou nejku. Měla je taky, ale… už tu není. *Poprvé to přešla docela dobře i když s malým nadechnutím, doteď jí vždy zmínka o Kamlyn rozhodila.* Vlastně nevím, proč do tebe tohle všechno hustím, gomene Mito-senpai. *Věnuje jí upřímný úsměv a dál jí pomáhá s přípravou jídla.*
Zeref: Holčičí věci? Nezájem. *Odpoví celkem, nepříjemným tónem. Ne že by měl až takovou chuť na sladké ale Temari s ním tímto tónem mluvit nebude. Mito to toleruje protože ji celkově uznal a podobně ale aby na něj takto mluvila taková malá holka? Zeref si s radostí vezme to co mu Mito dá (zapomněl jsem co). *Děkuju. "(Kurama): Chápu, tohle stejně není moje věc budu to sledovat a nebudu zasahovat nejsem jeho psychiatr s poštovní holub, každopádně mu proběhlo hlavou že to měl čekat že si Mito někoho najde, zabolelo a uznal že byl slabej a dovolil Suzuyovi zabít ji chlapa ale jinak nic moc, jen pak řekl že se přes to musí přenést ale stejně jen chce vypadat silně." *Zeref si zakousne buchtu (už jsem si vzpomněl xD). *Jo to si dam rád, vy si tu kecejte o těch holčičích věcech a já budu vedle ale žádné pomlouvani! Stěny nejsou takt tlusté! *Dá jim toto varování a pak si odejde vedle kde si sedne a tiše ale přitom spokojeně začne papat buchtu. *
Mito: *Necekala to, Temari si stoupla a objala ji. Nejprve tam stala s rukama svesenyma, ale pak i ona Temari vahave objala. Mito je proste prcek a asi to i ostatni laka k tomu, aby ji mazlili. Spokojene vydechla, kdyz mladickou divku stiskla v objeti.* Uzivej zivota dokud muzes, at uz se Zerefem, nebo s kymkoliv jinym, ano? *zaseptala u toho holcine do ucha a kdyz ji pustila, dosla pro sklenku a nalila do ni sake. Pak prisel Zeref.* Sledkeho? *otevrela chlebnik a vytahla sladkou buchtu.* Tady. *dosla az k nemu a podala mu ji, bylo videt, ze mela oci lehce uslzene, ale nebrecela.* "(R) Mito-hime? Jsem v nej uj x jet a stejnie sem jeji hojkokjevnost neobjivnij. Onja ho mijuje, aje nechcie si to pjiznat, pac se bojie vies Devjitko? Zjimija tej srjce samja sebje. Jeje kamajadka jie snjad i mjtva, touji po niekom jako byla Saya, cuc na Temaji, jie ji na pohjed celkem podobnie nie? Jako kdysji, Mito je sentimentalni cjovek. Aj moc obcas. Jekni mu, ze ho ma Mito moc jada, kdyj to svysel, co jemu vubec pjobjehlo hjavou? " *Rokubi byl ucekana potvora a napraskal na Mito vzdycky vsechno. Ta mezitim podala Zerefovi buchtu a Temari piti.* Udelam maso se zeleninou a ryzi, co vy ta no? *Mito se v klidu vratila ke sve praci a pokracovala v krajeni zeleniny*
Temari: “A Sakra!” *Dveře udělají buch a nadobro se před Temari uzavřou. Mito vypadá, že během chvilky Temi nakrájí taky do té své večeře, kterou ještě před nepatrnou chviličkou pro všechny připravovala.* “A je to tady Temari, teď umřeš ty krávo pitomá.” *Probleskne jí hlavou jako první poznání ale pak už se nestíhá divit. Mito jí zatlačí zpět do židle a vypadá tak nasraně, jak jen to u člověka jde. Jenže, Temari je taky holka a vidí za jejím vztekem mnohem víc než všem ukazuje. Chápe, že to co nyní přijde je pro ní (Mito) stejně, ne možná i o dost těžší, než pro ní (Temi) samotnou. Téměř bez dechu naslouchá jejímu opravdu dlouhému proslovu od srdce do duše. Podobně upřímné rozhovory kdysi vedla jen s jednou nyní mrtvou nejlepší kamarádkou. A pak Mito skončí, vypadá to jako by její vlastní slova jí naprosto zevnitř rozdrtila. A tak Temari neodolá, zvlášť když už dnes má tu sebevražednou náladu že, a když si chce Mito sednout tak jí v tom zabrání prozměnu ona. Vyskočí na nohy a v plné rychlosti provede výpad na její hruď. Nejdřív Mito obejme váhavě, ale pokud se nerozhodne jí naporcovat do té své zeleniny, tak po chvíli tlak zesílí na to správné upřímné obětí. Po delší chvíli jí odpoví.* Myslím, že se ráda napiju. Docela to potřebuju… *Pronese upřímně a doufá, že zeref je takhle neuvidí.* Zůstanu tu, ale kvůli tobě ano? *Mírně se odtáhne, tedy pokud jí předtím Mito nezabránila v počínání a dodá.* Doufám, že všechno dobrý? *Temari má zákeřný plán, ráda by si z Mito udělala kamarádku. Ta holka je zatraceně vnitřně silná, Temari jí obdivuje že po tom všem co už zažila se takhle skvěle drží. Na jejím místě by se asi už dočista zbláznila. Když se tam někdy během tohohle všeho objeví Zeref, tak nad jeho slovy protočí oči v sloup.* Neměl jsi čekat venku! Říkala jsem, že tohle jsou holčičí věci! *Docela se na něho zlobí, ale jen trošku že tam najednou zase vpadl jako slon do porcelánu. Doufá, že jí Mito podpoří.*
Zeref: „(Kurama): Je to starej Zámek nemá tlusté zdi, měl jsi to čekat.“ *Tohle Kurama poví Zerefovi když si krásně sedí o pokoj vedle a v tom obýváku. Zeref si tam pije skleničku nějakého vína zatímco do jeho uší proniká každé slovo Mito. Ono možná by normálně neslyšel tak dobře ale teď se mu fakt ty vylepšené smysli vymstí, slyší dost dobře a to co slyší je jako střepy co se mu zabodávají do srdce a jako kdyby dostal pořádnou facku která by ho složila k zemi. Pokud by někdo čekal že z toho co slyšel dostane deprese nebo z toho bude chlastat jako doga tak se šeredně plete, tohle by udělal Suzuya a ne Zeref. Prostě dopije svoji skleničku položí ji na stůl a láhev uklidí pak dojde k oknu a podívá se z něj ven. *Heh, dalo se to čekat ono ve výsledku má naprostou pravdu. *Nyní si nemusí nechávat slova sám pro sebe stejně to nikdo neuslyší. *Tak jdeme si užít dobrej den a večer ne? *Usměje se na svůj vlastní odraz v okně a pak vyrazí ke dveřím do kuchyně, když si je jistej že tam je ticho a tak na ně i zaklepe a pak otevře dveře ale jen mírně aby tam mohl nakouknout. *Okej nikdo neumřel to je dobře, každopádně dal bych si něco sladkého byla by tu něco? *Není to jen záminka aby tam šel jen by si něco dal. *Pak zase vypadnu, slibuju! „(Kurama): Mito je fakt horkokrevná co? Z toho co jsme slyšeli se umí pěkně naštvat co?“ *Nicméně tohle není věnované Zerefovi ale Rokubimu. *
Mito: To tady nemuzu ani v klidi varit? *zabodla nuz do prkynla, kdyz Zeref odesel. Temari se priznala, ze ho miluje. Mito na nic nerekala, presunula se diky specializaci na shunshin no jutsu ke dverim a zabouchla je jeste nez je Temari otevrela.* Vis co? Me je to uplne jedno. Teda neni ale... Achjo. *capla divku za ruku a dotahla ji k zidli, ktera byla v mistnosti u stolu a posadila ji, at uz chtela nebo ne.* Suzuya, tedy Zeref, me vychoval. *Stala nad Temari, ruce na jejich ramenou, oci mela nelitostne. Bylo uplne jasne, ze se nesmi ani hnout, jinak ji Mito utne nohy, aby si ji vyslechla.* Suzuya mi znicil zivot, ja ho milovala, on se mnou zachazel jako s majetkem. Snazila jsem se od nej utikat, ale vzdy jsem nasla cestu jenom a pouze zpatky k tomu, co jsem na nem milovala, to co se v nem skryvalo me k nemu tahlo. Mam dospele dite, dite, ktere je castecne dilem lasky a castecne dilem nenavisti. Nenavidela jsem Suzuyu, ale milovala jsem to, co se v nem skryvalo a presne to, co ted sedi vedle v jedne z mistnosti. Presne tohle telo mi zabilo manzela, presne tohle telo mi pomohlo zabit Suzuyu. Ja Zerefa neznam! Ja nevim, co se mu hpni hlavou, ja nevim, co ma v srdci a nevim, jaky doopravdy je, ale ano, muj syn je z casti jeho, moje city, kdyz jsem byla mladsi, patrily jemu a ne Suzuyovi. Ale nikdy, nikdy neprejdu fakt, ze byl slaby a dopustil smrt meho muze. Ze byl slaby a neochranil vlastni dite. Uvnitr me zabiji fakt, ze k nemu citim lasku i nenavist, ale neni jediny. Moje srdce patri memu synovi predevsim, a pak se o ne deli Zeref se Shikim a momentalne jsem v situaci, kdy se radeji vzdam neceho, co neznam a ceho se bojim. Tim myslim, ze me vazne nesere, ze jsi do nej zamilovana a uz vubec me nesere, ze on s tebou zachazi jako s hadrem. Protoze ja mam tam nekde ve svete chlapa, na kterem mi momentalne zalezi jeste vic, nez na Zerefovi. Tady jsem hlavmw kvuli slibu, ktery jsem dala a bez ktereho by mi zeref nikdy nepomohl ozivit asi tri sta lidi. Musim se o nej starat, protoze jsem zkurvenej samuraj a moje cest je neco, bez ceho bych neprezila. *pustila ji.* Kdybych vedela, ze je to on, tak sem nejdeme. Ale coz, uz tu jsme. Chovejme se jako lidi a ne jako tri kohouti v kurniku. Me je vas vztah volnej, chapu jeho, chapu tebe... Vsak se na nej podivej. Umi bejt sarmantni, kdyz chce, ale ja mam nekoho jineho a dokud budu mit v srdci romanticke city k tomu druhemu, nikdy na Zerefa nesahnu. To mi ver. Mam strach ze se znovu spalim a tentokrat bych to nemusela prezit. Nestojim ti v ceste. *behem tech slov se posadila vedle na zidli. Oprela se loktem a celo do dlane. Nerikalo se ji to lehko, tušila, ze by ji mohl Zeref slyset. Sama sobe temi slovy vlastne zlomila srdce, ale co, museli se rozhodnout, Zeref ji asi miloval a ona asi i jeho, ale nemohla riskovat. Chtela videt Shikiho, ktery byl u sve dcery, takze se o nej nekdo urcite staral, nemohla tedy nechat na holickach Zerefa, kdyby nebyl nikdo, kdo by se staral o Shikiho, byla by u nej. Alespon to si myslela. Realita mohla byt jina.* Nechces se napit a pomoct mi? Hlavne neodchazej, je tu takove prazdno...
Temari: *Podívala se na Mito a věděla, že teď tím co udělá, vsadí doslova vše. Bolelo to, ale ona to v sobě dokonale skryla. Podívala se na zerefa a požádala ho.* Běž prosím napřed, dojdu za tebou později. *No jak moc později, to se ještě uvidí. Pak počkala až Zeref zmizí ve dveřích a chvíli sbírala veškerou sílu na to, co prostě musela říct. Upřímně se cítila kvůli Mito špatně, když jí potkala a trošku poznala, tak jí nechtěla ani trošku ublížit.* Je tu něco, co musím říct. Nalož s tím jak chceš, ale prosím zabij mě teprve až skončím ano? *Nepočká si zda bude souhlasit, prostě pokračuje dál.* Kdyby si se nestarala zrovna o něho, nejspíš mohlo být vše jinak. Já vážně netušila, že mě vezmeš k němu. Líbila ses mi, tak jsem chtěla popít a pokecat. Nejspíš bych ti i vyzvonila pak o koho jde, ale to je teď jedno já… *Tohle je pro ní opravdu hodně těžké, musí se dvakrát nadechnout.* ...ho miluji, ale on mě ne. Má mě jen za holku na povyražení. *Vstane a dojde do dveří, pootevře je a ještě se k Mito otočí.* Promiň, vím že to nestačí protože k němu taky něco cítíš. Ale jedno bys měla vědět. On se na tebe dívá docela jinak, než na mě. *S těmi slovy za sebou tiše dveře zaklapne. Rozhodne se však, že teď s nikým nechce mluvit. O to méně pak se Zerefem a poslouchat nějakou citovou přednášku o tom, jak mu zkazila celej den, možná život. Přijde proto k nejbližšímu oknu, otevře ho a vloží chakru do chodidel. Seskáče dolů a vydá se za vránou. Zapomněla ho poslat domů, ale teď ho hledá proto, aby mohla zabořit hlavu do jeho peří. Na chviličku se schovat a možná, možná ho požádá aby jí vzal odtud.*
Zeref: *Kuramu rozumí, sice Rokubimu není rozumět tak jednoduše ale on je na to zvyklej zná ho už hodně dlouho a to co slyšel je to co chtěl slyšet, ne že by se Mito bál ale kdyby ji jeblo teď tak by Zeref nemusel vyhrát, jeho stav ještě není nejlepší. *Prej že bych tomu nerozuměl. *Není mu příjemné že mu Temari diktuje čemu by rozuměl a čemu ne. *Tak já zatím jdu, nerad bych byl bez večeře. *Proč by tu měl Mito oxidovat když je v pohodě? Nebo když se tak aspoň tváří, možná chce chvilku klidu pro sebe tak proč ji to nedopřát? Nebude se jí vtírat ne? *Uhm upřímně netuším jak tu zabavit hosty. *Poví a začne přemýšlet. *Leda že by ti zajímalo minové pole co mám na zahradě ale ani já nevím kde ty pasti tam jsou. *Tak se zamyslí a pak ho něco napadne. *Hmm vedle mám taky nějaký láhve alkoholu tak si můžeme dát jednu skleničku, alkohol zakázaný nemám. Tak můžeme jít do jednoho obýváku a tam počkat na Mito, doufám že se k nám přidáš bez tebe by to nebylo ono. *Pak se vydá vedle s tím že si musí s Temari vyjasnit pár věcí a u jedné skleničky s vínem to bude lepší ne? *
Mito: *Spokojene krajela zeleninu, co jineho ji taky zbyvalo. Kdyz se Zeref objevil ve dverich lehce se usmala.* V poradku, poradim si s tim sama, mame hosty prece, takze se chovejme jako spravbi hostitele. *zvedla lahev a trochu si lokla. "(R) Uprijmje je mnojem klidneji nej kdyj nepijeje. Onja je v kvidu Devjitko, kdybji to byjo hjozny, uj tu zamek nieje." *snazil se Roku uklidnit Kyuubiho. Mito se lehce pousmala, kdyz prisla Temari.* Ale proc by mel, vsak tady neni co resit. *usmala se, mluvila klidne.* To se mnou chcete resit muj alkoholismus nebo co? Mazejte do pryc, nebo dostanete k jidlu velky kulovy. *zamracila se na oba dva. Temari mohla byt fajn a mit sebe lepsi myslenky, ale Mito vazne nemela naladu, chtela uvarit, najist se a jit spat.*
Temari: *Když se nechá obejmout, tak se jí maličko uleví. Možná že se mezi nimi nic nestalo. Sleduje celou dobu jak jen to jde nejen Zerefa, ale i Mito. A upřímně Temari žárlí. Nejen, že jeho pozornost patří neustále jen a především Mito, ale očividně se odsunula na druhé msíto za ní (myšleno Temi). A to mu chtěla ještě dát pusu původně pusu, no po celém tom divadle zalitovala, že to neudělala. Dalo by to tomu všemu dokonalý nádech. Ještě než Zeref uteče, tak mu odpoví na otázku.* Je to složitější, ale potkali jsme se v boji a Mito mě pozvala na jídlo. Neřekla mi, že to bude za tebou. To mi došlo až před zámkem… *Vlastně mu to nemusela říct, ale přišlo jí to fér vůči němu. Když osaměla, tak v sobě začala svádět nelítostný boj. Musela si to vyjasnit nahlas sama pro sebe.* Zerefe, tohle nedokážeš vyřešit. Měla bych si s ní promluvit jen já… *Chvíli se odmlčí a pak se sama sebe zeptá.* Ale chci to? *Přemýšlí o tom. Chápe, že Zeref k ní kromě přátelství a fyzické lásky asi nic necítí. Ale stejně doufala, tajně doufala že když s ním bude moci trávit opakovaně hezké chvilky, tak by snad jednou mohl… Povzdechne si, být tady není řešení. Rozhodne se je najít, chvíli jí to zabere ale nakonec najde ty správné dveře. Už jediným pohledem pozná, že situace není dobrá.* Zerefe, mohl by jsi prosím odejít? Myslím, že nás tu s Mito čekají nějaké holčičí řeči, kterým by jsi nerozuměl. *Pokusí se přijít pomalu k Mito, dotknout se jí váhavě lehce prsty na rameni, ale nakonec si to rozmyslí. Opře se zády/zadečkem o pracovní stůl a vyčkává co se dál stane, zda odejde nebo co Mito řekne.*
Zeref: *Nechá se obejmout ale je prostě v šoku a trochu tuší že Mito asi nebude úplně okej, pokud se nemýlí tak Mito by snad něco mohla cítit k Zerefovi a když si on přestaví sám sebe v její situaci tak by asi žárlil a Temari by zabil a to bez jediného slova. Než se trochu zorientuje tak Mito zmizí v kuchyni a Zeref tu je sám s Temari. *Nic mi není, pouze jsem byl posledních pár dní vyčerpaný nic víc. *Poví k Temari ohledně svého fyzického stavu. *Nicméně co tu děláš? *Zeref se pak od Temari odtáhne a vyrazí na cestu za Mito kterou najde v kuchyni. *Uhm Mito? Nechceš s tím pomoct? *Zeptá se radši trochu opatrně, netuší co teď od Mito čekat a už vůbec ne když si všimne té láhve se Saké. * „Temari ji řekla že je to moje milenka, já tu holku přetrhnu. Snad to pochopí však milenka to nic vážného není.“ *Toto Zerefovi koluje myslí ale Kurama ten je trochu zamyšlený. * „(Kurama): Uhm Saikene, je Mito schopná udělat hloupost když je opilá?“ *Kurama se spojí rovnou s jejím Bijuu aniž by to Zeref nebo Mito tušili. *
Mito: Myslela jsem, ze si vsimnes. Nakonec jsem ti pred par dny rikala, ze dokazu jen tak zmizet, bud rad za klon. *usmala se.* Ale jsem rada, ze jsem dom- *zarazila se, kdyz Temari sla a objala Zerefa.* Ah, vy se asi znate, ocividne. *Jeji tvar zbledla, kdyz Temari rikala, jak se o nej bala a pod. Sklopila pohled a nadechla se, nahodila opet usmev.* Tak super, jsem rada, ze mi bylo ulehceno predstavovani. Ted jdu udelat jidlo, Temari tu zustava alespon na pozdni obed. *usmivala se, jeji pohled byl takovy... Desive klidny, stejne tak rychlost jakou se vydala do kuchyne. Opet polozila katanu na linku a dala se do vareni. Otevrela si k tomu lahev sake a v podstate behem prvni chvilky skoro polovinu vypila.* Ty hloupa... *zamrucela u toho.*
Temari: “No to se vsaď, že nevrlej bude…” *Probleskne Temari hlavou, nejraději by si teď tu návštěvu rozmyslela a vrátila se. Tuší, že co se dozví se jí nebude zrovna dvakrát líbit. Jak snadné by bylo vyskočit na vránu a pokusit se zmizet. Nebo být sestřelena, přijde na to jak by si to Mito asi přebrala. Jenže, je tu jedna drobnost. Jestli je Zeref zraněný, pak musí vědět jak moc vážně! Temari je jedno co si bude Zeref myslet a je i schopná risknout, že se na ní bude zlobit, pokud bude v pořádku. Proto zamyšleně kráčí za Mito jako nějaký malý pejsek. A pak se ozve Zeref. Jeho slova nepatří ale Temari, patří Mito a jsou víc, než laskavá. Probodne Mito výmluvným pohledem a dost se jí při tom psychicky přitíží.* “Sakra, co spolu mají?!” *Pak se však rozhodne, že se nenechá přehlížet. Vykročí k Zerefovi přímo a usměje se na něho jak nejlépe umí.* Ahoj Zerefe. Jsi v pořádku? Když mi došlo, že asi půjde o tebe tak jsem měla vážně strach. *Pokud jí Zeref nezastaví, tak ho alespoň velmi opatrně obejme. Musí si při tom stoupnout na špičky, ale to jí nevadí. Pak pokud jí to vyjde, si stoupne vedle Zerefa. Vypadá nyní trochu smutná, v hlavě má děsný zmatek. Doufala, že zeref jí alespoň trošku rád uvidí. Strašně moc by se chtěla zeptat, chtěla by tu otázku ze sebe vykřičet, ale mlčí. A to je u Temari zlé, pokud jí alespoň trošku znáte.*
Zeref: *Zaskočilo ho když Mito zmizela, netušil že to byl klon a tak se zamračí. Proto se zvedne a vyrazí směrem ze kterého cítí chakru Mito a ještě někoho, ta chakra mu přijde povědomá ale nemůže si vybavit komu vlastně patří. Pořád je na něm vidět že pořád není úplně okej, jako zvládá už chodit bez opory ale nějaké fyzicky náročnější aktivity jsou pořád mimo něj, na ty může zapomenout už jen kvůli tomu že kdyby se pokusil cvičit Mito by zařídila aby se tak týden zase ani nepohl. Stejně jako Mito s Temari hledají Zerefa tak on jde jejich směrem a pak se setkají v jedné chodbě. Zeref se podívá a Mito a mile se usměje. *Tak tady tě máme, tos mě tu jako nechala s klonem?! Tohle se nedělá! *Jen ji to hezky pořádně vyčte a pak se tomu zase rovnou zasměje. Smích ho ale rychle přejde když uvidí Temari, ne že by ji viděl nerad ale …. No teď zrovna milenku nepotřebuje a na tyhle aktivity ještě není úplně ready. *Uhm ahoj Temari. Koukám že sis našla novou kamarádku. *To je už směřované spíš na Mito. *
Mito: *Za chvili byly obe dve nas Zamkem a Mito zacala s kreslem klesat, nez ho uplne zrusila. Bylo ti vysilujici a musela se oprit ostenu zamku. Slozila pecet a klon, ktery do ted byl se Zerefem takrka neustale, zmizel, coz mohlo Zerefovi dat jasne na jevo, ze Mito se vratila.* Snad nedostanu vynadano. *pousmala se Mito a otevrela dvere do zamku.* Jsem Dom-Zpatky! *rychle se opravila, kdyz vykrikla novinky.* "Domov? Ne... Rychle si to odmysli." *nastvala se na sebe a pobidla Temari.* Jne pojd dal. Snad nebude nevrly.. Asi ti bude pripadat hodne slaby, udelas neco a porusim nas slib. *Mrkla na Temari a jako varovani si prilozila dva prsty zespodu na bradu a napodobila prostreleni hlavy.* Tak kde je.... *vydala se do hlubin zamku.*
Temari: *Se zájmem poslouchá, jak Mito mluví o babičce a přijde jí to děsně vtipné, ale udrží vážnou tvář. Zdá se jí, že Mito je holka od rány, celkem v pohodě. No a když k tomu přidá ještě svou tezi ohledně svého dost osobního pohledu na umírání, tak už to nevydrží a tiše se zasměje.* Víš, nemáš být až taková legenda. Ale je příjemné tě potkat, alespoň prozatím. *Pronese upřímně a pak se sama vyhoupne na vránu. Ten je trošku zklamaný, protože si hravě troufl odnést obě a navíc se ho očividně Mito bála. Jak jinak si vyložit, že se ho ani nedotkla, snad jen tak, že by jí byl odporný.* Fajn křeslo, tak vyrážíme veď nás prosím. *Vrána zamává křídly a poslušně letí za Mito. Temari hodně přemýšlí o všem, co si řekly. A o tom jak zvláštní setkání to je. Let příjemně probíhá a nejspíš se nic neděje? Jenže pak se jí začíná zdát krajina povědomá. Nejdřív tomu nevěnuje pozornost, ale po chvíli pozná kudy letí. Trochu víc v ní hrkne.* “Tohle je krajina...” *Radši ani nedomyslí, ten svět je zatraceně malý. A očividně všechny cesty, no dost dobrá skoro všechny vedou do paláce Zerefa. Najednou neví jak se zachovat. Neví kdo je Mito, tedy ví kdo je Mito jako nukenin. ALe z pohledu Zerefa, najednou se už ani trochu netěší na setkání s cizincem.* “Jen aby to nebyl Zeref, ať to není on! Ať je to jeho kamarád, kdokoliv jiný!”
Mito: *Udivila se, kdyz Temari zacala s babickou.* Co prosim? Nerekla jsem, ze je to ma babicka, kdyby mela zit ma babicka, tak ji bude skoro dveste let uz. I ma matka zemrela na stari. Ze vypadam jak vypadam neznamena, ze jsem mladice. "Snad si Zeref vsimne... Ah na co to vubec myslim..." *prejela si prsty po tvari, pak zjistila, ze je cela od krve.* Sakra uz! *zanadavala pro sebe a zacala se utirat do rukavu, i tak mela ale oblicej od krve.* Jasne ze to plati, nechaph, ze jste vsichni tak silene posrani az za usima. Zuvot je stejne o hovne. *zavrcela. Ale Temari privolala nejakou vranu. Mito tomu moc neverila. Aktivovala rinnegan a vytvorila si pohodlne kreslo.* Ja se svezu sama. *kreslo melo rudou barvu a jakmile do nej Mito usedla, se vzneslo.* Muzes mne nasledovat. *usmala se na temari a vydala se smerem do zeme Pustoty, primo do zamku.*
Temari: *Když to Mito uhodne takhle přesně, tak jen mlčí. Přemýšlí co odpovědět, lhát se jí nechce. proto váhavě přikývne, že má pravdu.* Možná…? *Nechá odeznít svá slova a nalouchá opět Mito co říká. Už to vypadá, že půjdou na něco dobrého, jenže pak Mito najednou obrátí. Cítí se lehce zklamaná a přemýšlí, zda s ní chce jít někam jinam. Za někým koho nezná.* Jistě, že si můžu jít kam chci. Je to celkem dobrá výhoda... *No a pak přijde věta, kterou Mito celou konverzaci zabije. Udiveně nadzvedne jedno obočí.* Co prosím? Plazit se? *Není si jistá, zda dobře slyšela. No je na čase se rozhodnout.* Dobře, můžu tě svíst za tvou babičkou, kterou tak hezky opatruješ. Ale chci slib, že po dobu návštěvy si neublížíme, ano? *Je to sice trochu naivní, ale Temari ví, že silní jedinci si většinou zakládají na svém slově. Takže se chce alespoň malinko pojistit. Pokud Mito souhlasí, tak se kousne do prstu a použije kuchiyose (vrány) k přivolání své nejoblíbenější vrány En'yoku. Ta se objeví okamžitě ale hned se rozmáchne křídly a bojovně zakráká. Temari se jen usměje a položí na vránu dlaň.* Klid Fénixi, dnes mě nemusíš bránit. Seznam se, tohle je Mito, tak buď hodný...* Pan vrána se uklidní, chvíli si nedůvěřivě Mito prohlíží, ale nakonec k ní přijde blíž a něžně do ní strčí hlavou. Temi má zvláštní vztah s touhle vránou, není to obyčejné kuchiyose jak je hned vidět.*
Mito: Zname jmeno, znama jmena maji jen Kagove a nukeninove. Jak na tebe koukam, bude to spis Nukenin co? *zasmala se.* Hele ja bych rada nekam sla, ale byla jsem mimo dum dost dlouho, mela bych se vratit. Mam ted na starost jednoho takovyho cloveka, nechce se mi ho tam nechavat jenom s klonem. Navic za nedlouho bych mela zacit varit, co kdybys sla se mnou? Nakonec jsi Oinin, muzes chodit kam chces. Takze by nevadilo, ze bys byla v komplet jine zemi. Ne? *Mito mela nejakou oratelskou naladu, mozna kvuli tomu, ze se v Zamku citila jako doma a nemusela se bat nuceho, Temari byla dost chytra na to, aby nic nezkousela.* Muzeme klidne letet, nebo se plazit. *mrkla na ni, i kdyz plazeni by pochopil jen nekdo, kdo vedel, ze v sobe ma Mito Rokubiho, slimaciho bijuu.*
Temari: Hmm… *Přemýšlí, co jí odpovědět na to co řekla. Strašně ráda by to přešla, ale pak jí to prostě nedá a tak musí alespoň něco naznačit.* Hádám, že ho znáš stoprocentně. Jeho jméno je dost známé, stejně jako je i tvé. *Zařadí se po bok Mito a pak se na chvilku nad její další otázkou zamyslí.* Nejspíš se později vrátím do Kumo, ale pokud proti tomu nic nemáš. Tak by jsme mohli zaletět na něco k jídlu. Svoje zásoby jsem už vyčerpala a něco dobrého by mi bodlo. *Ano neřekla zajít, ale zaletět. Zvědavě Mito pozoruje po očku, nejspíš je to trochu jak víc divné, že ona jako Oinin jí jako Nukenina tahá na jídlo. Ale nějak si to příliš Temari nebere, dřív či později to na ní asi to její chování praskne, ale to bude řešit až budoucí Temari.*
Mito: Kdyz myslis. *okomentovala jeji ocas a rozesla se nejakym smerem.* Ty jsi v tom, holka, ocividne az po usi. Zamilovana... Ale co cekat, jsi dost mlada na to verit v zamilovanost. Ja verim v lasku, ale asi uz nikdy nebudu takhle zblaznena jako ty. Pravdepodobnost, ze toho cloveka znam je asi nulova, takze ani nebudu patrat po jmene. Nicmene kam mas tedy namireno? *rozhledla se po okoli a zastavila. Chvili premyslela, kam jit.*
Temari: Souhlasím, že jsi zkušenější a jistě i silnější. *Přitaká Temari a mírně se usmívá, nijak provokativně.* Ale ráda druhé překvapuji a tohle mi dává super rychlost a navíc si myslím, že mi ten ocásek sluší. *Zasměje se vlastním slovům. Ale nyní vlastně už ani ona nevidí důvod proč juinku nezrušit, kdyby jí chtěla zabít tak před chvílí měla jedinečnou možnost. Znaky se stáhnou a její podoba se změní zpátky na čistě lidskou. Sleduje zvědavě co s mrtvolami dělá, když je pak zapečetí tak jí to poměrně zaujme. Nikdy jí nenapadlo, že by těla šla takto uschovat. Ale proč ne, když to jde i se zbraněmi, že? Když skončí a poznamená, že to v Kumo zná tak si všimne že se jí tam muselo stát něco hezkého.* Hezké vzpomínky, nebo snad přátelé? *Zkusí uhodnout a pak se při její další otázce mírně zamyslí.* Hmm, buď domů nebo za… *Zamyslí se, přeci jen je těžké pro ní definovat to čím pro něho je. A jméno říct nechce. Takže se jen zhoupne na nožkách.* ...za někým na kom mi hodně záleží. *Jo tohle je pravdivá a správná odpověď.*
Mito: *Prijala pomoc, bylo ji jasne, ze Temari neni debil a nic nezkusi.* Tu juinku uz zrus, byla by ti stejne k nicemu. Jsem zkusenejsi uzivatel nez ty, takze i kdyby ti k necemu mela byt.... Bylo by to prd platne. *Prohledla si jeji ocas. Deaktivovala rinnegan.* Hmm, jiste, nekoho.... Nebo neco. Casto o lidech ani nemuzes rict, ze jsou lide. Spis veci, nadoby na dusi. *pokrcila rameny. Sebrala tela a polozila je na rozvinuty svitek, zapecetila je (+2 tela a - 1 rok k Mito).* Ah Kumo....tam jsem si taky zazila sve. *zasmala se, komicka vzpominka na sex v raikageho kancelari, resp. V zikiho kancelari.* Jo to byly casy. Kam mas vubec namireno?
Temari: *Poslouchala jí i sledovala jak se tam tak válí na zemi. A pak udělala něco hodně odvážného, když Mito vypadala, že chce vstát tak udělá těch pár potřebných kroků a podala jí ruku aby jí pomohla vstát. Vzhledem tomu jak viděla zemřít ty dva, to od ní bylo docela hrdinné gesto. Nechala na Mito, zda jí přijme či ne. Když se Mito rozhodne, že jí ty dva nechá tak se jen uculí.* Vlastně tu nemám být, můj cíl zde nebyl. Takže jestli je chceš pro tu Mandu… *Pokrčí rameny, očividně se o těla těch dvou nezajímá. Když pak dojde na poznámku o tom, že má někoho ráda tak nedokáže skrýt lehké překvapení.* Někoho? Jak to… hej ty jsi to jen zkusila! *Dojde jí po chvíli a trošku se zamračí.* Ale máš pravdu, kdo by někoho koho má rád neměl, toho by mi bylo líto. *Prohlásí a zase zavrtí ocáskem, očividně se nemůže rozhodnout zda má juinku zrušit, nebo pro svůj vlastní lepší pocit jí nechat aktivovanou.* Ty oči co máš znám, někdo na kom mi záleželo je měl taky… *Její slova jsou nyní trochu smutná, vzpomínka na kamlyn jí pořád tam uvnitř bolí. A pak konečně dojde na to kdo je. Temi se usměje.* Jsem Temari, Oinin z Kumo. *Jistě, určitě jí šlo jen o jméno ale stejně to chtěla říct.*
Mito: *Bolesti pomalu ustavaly a Mito se zvedla ze zeme. Sledovala divku pred sebou.* Jiste ze. Nedavej sliby, ktere nemuzes splnit. *prohledla si jeji tvar, pak masku. Lehce se zasmala.* Jaka ironie, nicmene, dneska jsi zabial dva. Muzes si jejich tela nechat, i kdyz me by se hodila pro Mandu... *zamyslela se.* Ne... Klidne si je nech, at se na tebe doma nezlobi. *narovnala se a upravila si obleceni. Mitoina tvar ztratila nekolik vrasek, vlasy jemne zhoustly a bylo videt, ze oci byly zase o neco malo zarivejsi, tahle promena probehla primo pred Temari, behem nekolika sekund.* Jasne ze mam zivot rada. *prohledla si jeji pohled.* Je mi jasne, ze ty spis nez zivot, mas nekoho rada. *zasmala se, a to dost nahlas.* Kdo jsi vubec?
Temari: “Hmm, ta se vyzná...” *Uzná když jí předejde Mito v útoku. Jen tak pro jistotu útok nedokončí (na nukenina) a sleduje jak zvláštní technikou ho zabila.* “Sakra ona se ho jen dotkla!” *A pak jako by pochopila ze Temari nepredstavuje nebezpečí proběhla, ne ona se Mito jen mihla vedle ní. Temi jí nechala, pochopila že plán vyšel a Mito ji nebere jako hrozbu. Dost se jí ulevilo, protože na rozdíl od těch dvou si uvědomovala rozdíl v síle. Podívala se s klonem na sebe a ten zmizel. Pak už zůstala sama s Mito. Juinku ale nezrušila a netrpělivě zašvihala ocáskem ze strany na stranu.* Nevěřili mi dost na to, aby mi řekli že jdou po legendě. *Temari si pomalu sundá masku a připne si ji na pás. Má pobavený výraz ve tváři když po pravdě dodá.* A já jim jen řekla že půjdu s nimi. Neměli jsme dohodu, tedy žádná zrada. *Temari není očividně Oinin jakého kdy Mito či kdokoliv mohl potkat. Nemá žádné výčitky, naopak jí jejich smrt pobavila. A pak bez obalu přizná.* Navíc tu cítím velký rozdíl v síle. Už jednou se mi vyplatilo neútočit. *Vzpomene si na Zerefa a její úsměv jaksi ztratí škodolibost a je takový víc dívčí a zamyšlený.* Mám život a tajemství docela ráda. Co vy Miko? *Je zvědavá na její reakci.*
Mito: *Lehce se usmala, kdyz se vynoril prvni a po vterine druhy, citila presne jejich chakry, kolik a kde se pohybuji, diky aktivnimu rinneganu i videla primo tok chakry v jejich tele. Poznala klon Temari, protoze vrani klon mel komplet jiny tom chakry nez normalni kage bunshin. Nicmene namisto boje se presunula za prvniho nukenina, jeste nez stacila Temari cokoliv udelat, vysala z nej dusi pouhym dotykem, ale namisto duse, z nej vytahla zivotni energii. Mitoino telo zachvatila vlna kreci a bolesti, lehce se zakymacela. Nicmene nemela moc duvodu to neudelat, proc by se tam totiz jinak temari objevovala a zabavovala nukeniny/lovce odmen, nez kdyby nebyla na stejne nebo neutralnejsi strane od Mito. Jeste kdyz Temari zmatla druheho, vyuzila situace, velice rychle se rozebehla, kdyz krece castecne ustaly a proletela kolem Temari, tasila katanu a zabodla ji druhemu muzi do bricha, Shi no Ai, natahla ruku a vysala z nej dalsi zuvotni energii.* Áaaaaaaa! *procedila skrze zuby a skacela se i s telem muze na zem.* Fufufu.... *zrychlene oddychovala, tohle ji silne pripominalo porod.* Proc jsi se otocila proti nim? *podivala se behem oddychovani na Temari a otrela si celo rukou, nicmene necekala, ze bude mit celou packu od krve muze a tak si ji rozetrela po obliceji*
Temari: Už je blízko! Rozdělíme se podle plánu! *Oznámí za běhu vedoucí lovec odměn. A druhý mu pobaveně odpoví.* Nezdá se být zas tak nebezpečná, když nám padla slepě do pasti! Třeba jí dostaneme živou a pobavíme se! *Temari je znechuceně poslouchá. Když se po chvíli rozdělí, tak se rozhodne podívat trošku před ty dva nechutný hlupáky. Aby se s ní nezabývali, tak vytvoří klon (Karasu Bunshin no Jutsu), který je po chvíli dožene a pak postupuje místo originálu podle plánu. Ona samotná pak aktivuje Juinku Chi no Juin (2. Stupeň) a navýši si tak rychlost na 22 a všechny ve stínech předběhne. Ukryje se poblíž a obhlédne koho, že to pronásledují. Když pozná Mito z Bingo knížky, tak musí využít veškeré úsilí, aby se nerozesmála. Opře se zády o stěnu budovy, kde se skrývá ve výklenku a prostě počká, až ti dva pitomci s jejím klonem doběhnou. Samozřejmě nepřijdou najednou a z jedné strany. Přímým útokem se na Mito vrhne znenadání jen jeden. Kolem ruky Nukenin1 aktivuje blesk, kterými může bodat nebo řezat a řítí se na Mito. Zezadu se objeví Nukenin2 a složí pečetě. Na Mito vyvolá ze země čtyři bodce, které na cíl vyletí ze čtyř směrů ve velké rychlosti (15), takže je těžké se tomu vyhnout (Doton: Dosekidake). Ti dva jsou hezky sehraní, chytit a dodělat - tak nějak si to představují. Jenže něco na útoku tří nesedí, klon Temari se setká v jednom slepém bodě pohledem s originálem a originál Temari kývne hlavou. V ten moment Temari v plné rychlosti vběhne do cesty Nukeninovi1 levou rukou ho zasáhne pěstí do břicha až zachroptí a vyplivne z úst krev. Nejspíš proto, že mu ze zad vystřelí tenké nítě, ostré jako čepele (Jiongu: Kakusareta Ha). Jeho oči se rozšíří údivem, nechápe proč to udělala. Klon mezitím zastaví a vyvolá kolem Nukenina2 hejno vrán z okolí. Trochu ho to na chvíli zmate. Nechápe kdo na ně útočí. Temari se ohlédne, protože nyní stojí zády k Mito a cpodivně se usměje. Uvažuje, že by měla zmizet, ale ta žena jí láká. Setkání se Zerefem taky přežila, možná by mohla risknout i tohle setkání.*
Mito: *K Mito se dostala zprava, kterou dorucilo specialni kuchiyose, ze v Zemi Rek byl k videni vudce Hydry. Mito, aniz by si to dvakrat promyslela, ze za temne noci vykradla ze zamku, pricemz Zerefovi nechala jen klon. Nechtela bojovat, byla stale vycerpana z oziveni samuraju, jeji chakra byla polovicni a vlastne po vytvoreni klonu i chakra rokubiho byla rozdelena ve dvi. Mito se jen chtela ujistit, ze informace, ktere ma, nejsou lzive. I kdyz po prichodu do osady zjistila to, ceho se obavala. Plany poplach. Muz, ktereho videli, ani zdaleka neodpovidal popisu. Mito zacalo v hlave srotovat, zda jen neslo o zpusob, jak ji dostat ven. Nicmene byla to i jeji hloupost, nekryla se. Tvar mela odhalenou, cerne kimono do poloviny stehen, cerne upnute lalhoty a vysoke jezdecke boty, na jedne ruce mela svou cernou rukavici s drapy, druhou ruku mela polozenou na katane. Diky svemu povolani citila, jak se k ni blizi tri lidi, tri ninjove. Mito si povzdychla.* Jasne ze to byla lecka... *aktivovala rinnegan a pripravila se k boji.*
Temari: *Dnešní den začal nudně. Temari pátrala v odlehlém kraji po obyčejném nukeninovi. Práce je práce a zakázka zkrátka nepočká, protože jíst se musí. Bohužel se ukázalo, že v tomto kraji nikdy její cíl nebyl. Šlo o falešnou stopu, jako už párkrát. Rozhodla se proto najíst v místním hostinci u cesty, kde však narazila na dva jiné lovce odměn. Zaslechla o čem se baví a že jdou po něčem velkém. Chvíli uvažovala, že by nebylo špatné si trochu přivydělat a tak se k nim znenadání u stolu přidala. Když zjistili, že je Oinin, což nebylo těžké poznat tak chvíli váhali, ale pak se jim zdálo že by se přeci jen Temari mohla hodit. A tak už nějakou dobu cestují ve třech, především mlčky. A zdá se, že jejich cíl se blíží. Alespoň to naznačil ten, co je vedl. Měli by být opatrní, ti dva jsou vážní celou dobu. Ale Temari se dobře baví, přemýšlí že dělit se na třetinu by mohla být celkem škoda. No ještě uvidí, jak moc se ukáží být silní, ale moc v jejich sílu nevěří. Podcenili jí už tolikrát, že se nad tím musela v duchu zasmát. Její doprovod má na sobě celé černé cestovní pláště. Temari má sice také černý plášť, ale je prošívaný rudými květy. Navíc má na tváři masku se zvířecími oušky. Spodní část masky chybí, takže může používat jakékoliv elementární techniky. Všichni se společně pohybují velmi rychle a krajina se pozvolna mění na přehlednější. Temari však mírně zpomalí a nechá ty dva aby šli jako první. Je opatrná a ještě neví o koho jde, takže ti dva se jí hodí jako skvělá návnada.*
---: ---
Yuri Dreyar: Už jsi někdy blokoval útok od někoho v 6 brána Hachimonu? Bolí to asi nějak tak i když pokud bych neměl svou zbroj ruce mám přelomené na dvě půlky a mohu si je tahat domů v kufříku. *Odpoví celkem se smíchem směrem k Tatsuki. *Neudělal jsem nic, když jsem přišel tak byl na odchodu. Nejspíš mu došlo že přežil jen on a nemá cenu v tom pokračovat. *Odpověděl k Tatsuki na její otázku ohledně Ichiza. Pak už vše pokračuje jak bylo popsané v minulém odpise. *
Tatsuki Arisawa: *jakmile dorazí povoz až k ní, složí na něj svoje zbraně a také si naskočí.* Co ruce, kámo? Bolí? *zeptá se Raziel s úsměvem. Bolest z ran sice ještě úplně nezmizela, ale už je snesitelnější více. Také Tatsuki se probrala a dost jí zaskočilo, jak to bylo dál po tom, co odpadla. "To si ještě vyřídíme." pronese a přebírá zase kontrolu nad tělem.* No jo, jak chceš. *prohodí ještě Raziel a uvolní jí místo.* Co si s ním udělal, že přestal útočit? *zeptá se ho trochu rozmrzele, protože netuší, že vlastně Yuri neudělal nic a že se Ichizo sám rozhodl odejít. Sama si po příchodu do konohy zajde do nemocnice, aby se jí tona to koukli a něco s tím provedli, než se vydá na cestu zpět. To už vyráží ale zase po svých. Hodlá jít po hlavních cestách, aby se nemusela starat o nějaký nepříjemnosti a pokud možno, když narazí na nějakou skupinu tak se k nim přidá jen do okamžiku, než oni nebo ona pokračují jiným směrem.*
Yuri Dreyar: *Yuri sedí opět ve voze ve kterém seděl i během cesty sem s tím že tam sedí s rukami trochu lépe ošetřenými už. Požádal jednoho z těch pěšáků jejich zaměstnavatele na tuto misi a tak si je nechá nějak jednoduše zatím zafixovat aby je měl pevně v něčem sevřené. Netuší jak moc vážné to je ale musí to hold tak den počkat než dorazí do cíle kde si Yuri hodlá ihned skočit do nemocnice kvůli vyšetřením a nějaké léčbě. Samozřejmě to zlomené nemá ale i tak to bude třeba zafixovat protože tam má v každé ruce jednu velkou a hlubokou prasklinu která mu zajistí velkou bolest na delší dobu dopředu. Nejhorší je že jediná „osoba“ co se o něj může postarat je jeho klon z Mokutonu protože o pomoc by Yuri nežádal ani za nic. Na to je moc hrdý a neumí si představit že by se od někoho měl nechat krmit a tak podobně, nicméně zbytek cesty proběhne už bez jediné překážky nebo komplikace a tak Yuri i Tatsuki dostanou zaplaceno s tím že Yuri si tam v Konoze nechá zafixovat a vyléčit ruce a pak se dalšího dne vydá na cestu zpět do Sora no Sato ale pěšky ne. Zaplatí si hold odvoz protože neví zda by to takto zvládl sám a teď ho čeká hlášení a hlavně tak dva měsíce klidového režimu. To se ta jeho první mise ranku A nepovedla no. *
Tatsuki Arisawa: Jasný o zranění se postarám sám. *pronese ironicky a začne se svlékat ještě ve chvíli, kdy tam je Yuri. Sám Tatsuki zná a neřeší, že by ji měl vidět i někdo jiný. Stojí tam jen ve spodním prádle a zkoumá se. "Super." řekne a začne u otvorů luskat prsty. Jiskra, která se objeví zastaví danou díru. Bolest je také velká, ale zvládá to. Horší jsou otvory na zádech a tak na to musí využít klon, který ho naviguje na místa, kam má lusknout. Jakmile zastaví krvácení, tak se zase posadí. Chvíli si odpočine, než se zvedne a jde směrem k místu, kde jsou meče. Oblékne se a vrátí je do pouzdra. Pak si nahodí na záda i kosu a vydá se k cestě. Tam vidí trosky vozu, tak se jde podívat k nim. Kus od toho vidí mrtvolu vůdce. "Proč ne." Řekne si a jde ho prohledat. Najde pár ryo a v jedné kapse i pytlík s malými kuličkami.* Ha, krve tvorné kapsle. *usměje se a hned si dvě nahodí do pusy a pak se vrací k cestě, kde čeká na vůz a zbytek lidí.*
Yuri Dreyar: Pořád lepší jak ty, tímto tempem brzy vykrvácíš. *Poukáže Yuri na to jak je prostřílený skrz jako kdyby někdo probodal papír. *Takže ais by sis to měl vypálit nebo jinak zastavit krvácení. *Pronese Yuri naprosto klidně a nějak moc se k tomu nevyjadřuje, netuší jak moc velkou výdrž bolesti Raziel má ale na druhou stranu pořád je to člověk a při ztrátě určitého množství krve upadne do stavu bezvědomí a pak přijde smrt. *Půjdu napřed směrem zpátky k obchodníkům, ty se postarej o zranění a dojdi tam pak. *Poví a vydá se směrem zpět ale cestou se asi po 12-ti metrech zastaví. *Ty meče jsou tady! *Okřikne Raziela a pak pokračuje v cestě. *
Tatsuki Arisawa: *zírá do nebe a sleduje, jak nad ní proletí zbytek jehel. Pak je delší dobu překvapivě klid. Cítí tu bolest a Raziel si libuje. "Kdyby si mě na to pustila, dopadlo by to líp." stěžuje si Raziel.* Tak si to vem teď, já jsem grogy. *poví Tatsuki a ustoupí, aby tělo převzal Raziel. Ona mezitím odpadne a Raziel se chopí těla.* OÚ, to je bolest. *usmívá se a v pohledu Tatsuki je znát změna, když převzal její tělo. Začne si pomalu se dát a vidí přicházejícího Yuriho.* Jo, přežije to. *poví a sebere se. Musí se ale posadit na zbytek kamenné stěny, protože se mu zamotá hlava.* Tak tohle je moc i na mě. *pronese spíš sám pro sebe. Krystalové čepele zmizeli hned po prvních zásazích.* Neviděl jsi její zbraně po cestě. *poví a absolutně prdí na nějakou informační bariéru ohledně toho, že tam jsou dva.* Ty taky nevypadáš, že si teď budeš moct sám honit. *dodá s úsměvem.*
Yuri Dreyar: *Takto tu Katon: Ryuuka no Jutsu nefunguje, Tatsuki místo toho prostě z úst vychrlí plamen který ale chrlí pořád jak plamenomet doku má dech. Musela rychle odseknout svá roucha aby mohla před tím plamenem uhnout manévrem dalšího roucha kdy se přichytí k větvi vysokého stromu o několik metrů bokem a pak to zopakuje aby se dostala rychle z dosahu plamenu Tatsuki i když trochu ji to popálilo ale to ničemu nevadí. Pokud jde o kamennou stěnu ničemu to nevadí a proč? Raiton je podle vztahů elementů silnější jak Doton a vzhledem k tomu že Tatsuki vytvořila stěnu slabšího ranku než je rank A tak střely skrze tu stěnu proletí bez problémů. Prostě tu stěnu prostřílí na kusy a s tím i Tatsuki která je za tou stěnou (už mě nebaví někoho opravovat - stěna je ti k hovnu tak se aspoň poučíš). Hlavní fail je že Tatsuki použila Doton: Doro Gaeshi která nezablokuje žádnou techniku a tak skrze ni střely proletí jako papírem a udělají z Tatsuki cvičný terč na střely a udělají do ní skrz asi 30 – 40 děr a to má štěstí že po prvních zásahů padne k zemi jinak by z ní nezůstalo už vůbec nic, jen boží prozřetelnost zasáhla aby Tatsuki přežila. Ohnivou kouli sice stihla ale soupeř použije Raiton no Yoroi (2 stupeň) aby se ochránil a i když to přežije má celkem vážná zranění a ještě se pak setká s Yurim který uvidí v dálce Tatsuki celkem mimo. *Zabil jsi je, asi jsem jedinej kdo přežil tak to balím. *Poví Ichizo a tak odvolá své Kumenju a odejde, Yuri ho nechá není důvod aby ho nenechal odejít. *Pak přijde k Tatsuki a podívá se na ni. *Hm tohle jsem neočekával, jsi mrtvá?
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki začíná být poměrně naštvaná. S čepelemi na předloktí stále, poskládá pečetě a nechá se omotat rouchy. Po nich pak proti kněžce vypustí Katon: Ryuuka no jutsu. Čepelemi se zase odpoutá a prudce otočí, protože se za ní začne ozývat dost příšerný zvuk.* Dělá si prdel. *řekne si a po složení pečetí udeří do země. Před ní se zvedne kamenná stěna, u které ví, že dlouho stejně nevydrží, ale stačí ji to na to, aby poskládá další pečeť. Nebe se najednou rozzáří a do oblasti Ichiza začne padat třicet ohnivých koulí velikosti srovnatelných s Katon Goukyaku no jutsu. Sama se pak začne přesouvat kus zpět, aby ji to nezasáhlo. Epicentrum je u Ichiza, takže to dopadá na stejnou vzdálenost do jeho celého okolí.*
Yuri Dreyar: *Nevýhoda je že kněžce se roucho obnovuje a to stále dokola a tak ať Tatsuki seká jak chce nemá to cenu a navíc využívá těch rouch více a tak některými manévruje ve vzduchu a přehupuje se od stromu na strom. Sám Ichizo mezitím složí ruční pečetě a využije času protože vytvoří 3 stínové klony a on i sklony si všichni vytvoří v pravé ruce Chidori a to poté vystřelí na Tatsuki ale v podobě tisíce elektrických jehel (takže 4.00 jehel) [Raiton: Chidori Senbon]. Yuri ten se snaží udržet ruce v klidu protože ta bolest je opravdu velká protože ten úder mu je nalomil. Nemá je přímo zlomené ale podél obou rukou od zápěstí skoro až k loktu má v kostech prasklinu. *Sakra to je bolest! *Snaží se zhluboka dýchat a regulovat tu bolest a to se mu nakonec podaří ale ani tak nebude schopen nyní někoho udeřit a tak využije teleportace katany a přesune ji do svého pouzdra a nechá Mokuton klona aby mu vytvořit takové obvazy do kterých si může položit ruce a nechat je u těla a přitom budou položené v měkkém a nebudou viset jen tak v prázdnu. Využil k tomu části oblečení toho mrtvého nepřítele. *Jedno je jasné, tyhle ruce asi dva měsíce nepoužiju. *Poví si pod nos a začne pomalu kráčet do lesa odkud slyší hluk z boje. *
Tatsuki Arisawa: *vůdce si ani neuvědomil, že ho katana probodla, když udeřil nohou do Yuriho rukou. Po dopadu zůstal stát a zírá na katanu, která trčí z jeho hrudi. Hachimon se pomalu vytrácí a on padá na záda. V té pozici ještě chvíli zírá do nebe, než naposledy vydechne. Tatsuki to trochu nevypočítala, nebo si spíše nevšimla kněžky, která proti ní poslala své roucho. Jak je svázaná a letí zpět, na předloktí se jí vytvoří čepele z tmavého shoutonu, kterým roucho přesekne a vyprostí se. Využije letu proti kněžce a pokusí se na ni použít tyto čepele, aby ji rozsekala roucho, kterým by se jí pokusila znova spoutat a pak jí těmi čepelemi také zranit, aby se zbavila dalšího tvora.*
Yuri Dreyar: *V moment kdy si všimne sečného zranění v oblasti břicha/hrudě tak se usměje protože konečně ho zasáhl a pěkně ho zranil protože už teď bude i celkem pěkně krvácet protože mu způsobil středně vážné zranění (sečné). Nicméně Yuri nemá moc času opět reagovat protože pak ihned přejde jeho nepřítel do útoku a tak využije nejrychlejší útok jaký má a tak rozloží svou katanu na chakru a ta se v této podobě ve které není vidět přesune do oblasti mezi Yuriho a toho nepřítele ale kousek od něj (technika funguje na principu Jinton: Mueishō). Ta katana se zhmotní v moment kdy se dostane soupeř dost blízko a z jeho pohledu prostě zmizela a pak se zhmotnila/zjevila v oblasti jeho hrudi už zabodnutá v něm [Kami no Arashi: Chakra no Tenshou]. Sice i tak nejspíš Yuriho zasáhne ale ten zkříží nad sebou ruce a tak útok hlavně zasáhne do jeho brnění a to pohltí část útoku (pohltí hodnotu 30-ti bodů síly) - takže asi takových 50% +-. Takže sice ho to pošle k zemi a dost ošklivě mu to dojebe ruce ale přežít by to měl. Pokud jde o Tatsuki ta se rozloží na okvětní lístky ALE to Genjutsu seslala vlastně jen na Ichiza který si fakt myslí že utekla ale kněžka? Na tu žádná reakce nepadla takže Tatsuki vlastně žádný Doton a podobně nepoužila protože celá ta technika je pouze iluze ve skutečnosti se na žádné lístky nerozpadla a tak ji kněžka dokázala efektivně svázat svým rouchem a to opravdu pevně. Takže vlastně nějaký Doton ani použít nemohla jediné co se stane že kněžka třískne rouchem o zem aby tam uzemnila Tatsuki (ignorovat moje Kumenju útoky Pfff, navíc JE TO GENJUTSU = GENJUTSU NENÍ REÁLNÉ). Nakonec se z toho Genjutsu ale i přímo Ichizo dostane protože Kai. *
Tatsuki Arisawa: *pomalu jí začínají docházet možnosti. Sice zabila už tři jeho tvory, ale další tu pořád jsou. Než k ní had či paprsek dorazí, chytne pečeť, po které se rozpadne na malé okvětní lístky a zmizí. Tím na Ichiza vyšle iluzi, že se sám rozpadá na okvětní lístky. Tatsuki se tak přesune do jiného úhlu a tam následně použije doton: Arijigoku, která ho začne vtahovat do země. Vůdce zatím pronásleduje Yuriho. Trochu se ale přepočítal. Viděl jsem dvě máchnutí, kterým se vyhnul vyskočením a na třetí zapomněl. Ta ha zasáhla v plné síle a posunula zpět a hned v zápětí se proti němu vyřítila ještě viditelná čepel. Udeřil silně do země, aby před sebe vyhodil větší kus zeminy, do kterého se technika zakousne. Nečeká až projde, ale odrazí se přes ní a vzduchem padá k Yurimu, aby ho kopem patou přirazil k zemi.*
Yuri Dreyar: „Sakra Asakujaku.“ *Pomyslí si když začne jeho soupeř útočit a tak udělá první celkem chytrou volbu co by mohl udělat. Vloží do svého brnění 12 bodů přírodní chakry která se v něm nyní bude po dobu 3 odpisů udržovat a hlavně zvýší se tím obranyschopnost samotné zbroje i 400%. Před samotnými fyzickými útoky ho to ochrání do hodnoty 30-ti bodů ale před technikami jako je Katon a všemi podobném jako je třeba i Asakujaku ho brnění ochrání po rank A (udrží i rank A) ale jen pokud má jeho soupeř v Ninjutsu slabší jak Yuri který v něm má 20 bodů, pokud jeho soupeř je v Ninjutsu silnější tak brnění udrží techniky jen po rank B (udrží i rank B). Pokud jde o jeho Senjutsu chakru tak v momentálním stavu ji má zrovna na úrovni 114-ti bodech. Takže ano sice ho ten útok celkem slušně odmrdne úplně někam do piče ale na druhou stranu samotné Asakujaku ho nezraní spíš jde o následný náraz do země hezky zády který je celkem tvrdý ale zbroj dokáže dost z toho absorbovat a Yuriho to zabolí jen trochu. Ihned se ale vyšvihne na nohy a levou rukou 3x švihne proti soupeři a vyšle z ní neviditelné vzdušné čepele které sice ruku nebo nohu neuseknou ale pokud zasáhnou i tak způsobí středně hluboké sečné zranění [Fuuton: Juuha Shou] tím samozřejmě nekončí a pak si ještě svou katanu obalí Hienem a pak s ní švihne a vystřelí proti němu další čepel ale ta je z chakry a je vidět [samurajské: Hadan]. Ichizo sleduje jak Tatsuki zabila dalšího tvora (Byakko) a Yuri ten cítí jak ji opět celkem rapidně klesla zásoba chakry. Ichizo to ale neví ale co ví je místo kam dopadne protože prostě gravitace bitches a tak jako první nechá proti Tatsuki vystartovat obřího hada ale současně během toho složí Ichizo ruční pečetě a vystřelí na Tatsuki velice silný blesk [Raiton: Gian] ale mezitím se kněžka snese z koruny stromu ve kterém se ukrývala a zjeví se kousek za Tatsuki na kterou začne útočit velkým množstvím svého roucha které se pořád natahuje a natahuje a nechce ji tím ani tak švihat jako spíše svázat včetně její zbraně. *
Tatsuki Arisawa: *jakmile se dostane z dosahu mrtvé smrtky, postaví se a sleduje Ichiza. V tu chvíli si uvědomí, že ji vlastně pálí na hrudi. Rukou si tam sáhne a cítí vlhkost.* Svině. *odplivne si. Bolí to, ale bolest vyhledává a tak ji to zatím nijak nebrání, protože to je první horší zranění. To už na ni ale letí proud ohně. Odrazí se do vzduchu a proud ohně proletí pod ní. Při dopadu zjistí, že se k ní blíží ještě tygr. "No to si snad už dělá prdel." řekne si a postaví se odevzdaně, s kosou svěšenou k zemi a sleduje tygra, jak na ní útočí. Ve chvíli, kdy se po ní odrazí, vystřelí proti němu volnou rukou, kterou obalí dlouhé krystalové kopí, kterým se pokusí tygra probodnout za letu. Když se Yuri obalí vlasy, vůdce si aktivuje šestou branou a začne po něm střílet plameny asakujaku. Jeho řeči nijak nevnímá, hlavně když ho sundá co nejdřív. Se samuraji už bojoval, nikdy ale s kombinací se senjutsu, takže netuší, co to všechno může obnášet.*
Yuri Dreyar: *Nemá moc radost že nepřítel se jeho útoku vyhl ale co nadělá že? Nicméně Yuri ví že čas je nepřítel jeho soupeře protože každým pohybem v této formě se trhají jeho svaly víc a víc, už teď musí cítit sakra velkou bolest a nejlepší na tom je že Yuri si toho je naprosto vědom. Nicméně když přijde ten drak tak Yuri ihned využije toho že jeho vlasy se ihned natáhnou a obalí celé jeho tělo jako obrana [Třída B: Hari Jizou]. Ano ten drak Yuriho sice zasáhne a dokonce ho silně odmrští opačným směrem ale tahle obrana docela viditelně sníží zranění která Yuri tímto získá, kromě toho i jeho brnění samotné pohltí dost na to aby to Yurimu nezpůsobilo nic extrémně závažného. Poté se vlasy Yuriho ihned vrátí do původní formy a on se rychle vyšvihne na nohy. *Tak co? Jak bolí svaly? *Zeptá se aby mu dal jasně najevo že moc dobře ví co jeho tělo zažívá a že čím déle budou bojovat tím je jeho šance na výhru menší. Pokud jde o Tatsuki tak ano nakreslit Kanji znak stihne ale Shinigami se ani nepokouší ji v tom zabránit protože ji ze shora prostě sekne přes záda. Je tam téměř 100% šance na zásah protože to provedla v moment kdy Tatsuki kreslila ten znak a určitě není Tatsuki tak rychlá aby stihla nakreslit znak, namířit ho a uskočit během řekněme 2 vteřin. Nicméně Shinigami je už trvale mrtvá a Tatsuki zranění a Ichizo ten složí několik ručních pečetí a skrze kámen Gelel Ishi na Tatsuki vystřelí mocný proud, který se vzdáleně podobá ohni [Kashiko-Sa: Gelel Rēzā]. Poté složí rychle další ruční pečetě a za zády se mu vytvoří opět brána Kumen Sowaka ze které vyjde velký bílý tygr, který je velice rychlý a hbitý [Byakko]. Ten se ihned rozeběhne na Tatsuki s úmyslem ji zakousnout a případně seknout svými ostrými drápy tlapami ve kterých má velkou sílu. *
Tatsuki Arisawa: *když vůdci zmizel Yuri před úderem z cesty, využil setrvačnosti, aby se posunul víc dopředu a otočil se na patě, kde ho měl už zase před sebou. Jelikož po jeho zmizení se nikde neobjevil v jeho zorném poli počítal s tím, že bude za ním. Ukrokem do strany se dostal z dosahu jeho techniky. (Nevím jestli je teď to ostří, které letí, vidět) Není to jeho první samuraj a tak už si dává pozor, i kdyby tu techniku nepoužil. Z pozice kde teď je švihne nohou do vzduchu a tlakem té vlny vyšle proti yurimu draka. Konoha Ryuujin. Tatsuki je dost překvapena z toho, že se z kopule dostal. I když na to musel použít taky dost síly. Teď se musí starat o tu smrtku. Oba využívají kosu, ona s ní ale umí zacházet očividně lépe, než Tatsuki. Zvládá se jakž takž vyhýbat a bránit, ale někdy má na mále. Co jí ale štve je to, že ji posekal oblečení. "A dost." při jednom útoku se před ní skrčí a dopadne jí k nohám na záda. Nakreslí kanji znak Baku a pošle jí ho na masku. Hned na to se překulí do strany, aby se případně vyhnula kose, pokud by neuspěla a chtěla jí ani seknout.*
Yuri Dreyar: *Yuri zaujme postoj připravený zaútočit a jakmile na něj zaútočí tak postupně odrazí jejich útoky a pak ihned přejde do útoku svou katanou kterou drží pevně za rukojeť oběma rukama ale přitom ji nedrží nějak křečovitě ale spíše přirozeně. Pak vynutí rychlej útok švihnutím ze strany (levé) na úplně druhou stranu kdy tím rychlým sekem přesekne břicha všem třem naráz kdy během toho švihu vynutil své tělo zaútočit ještě rychleji a vynutil tak rychlost švihu o 4 body vyšší než je jeho rychlost (rychlost seku 13) [Samurajské: Kumo-Ryū Omotegiri]. Stačil fakt jen jeden sek a bylo to vyřešené ale problém je ten hlavní, Yuri v dálce zahlédne (periferně) jak kolem toho vůdce soupeřů proudí chakra která je už vidět i pouhým okem. * „Takže Hachimon? Je to kokot že ho používá ihned ze začátku?“ *Yuri díky Senjutsu cítí chakru všech lidí v této oblasti a tak se ani nemusí otáčet aby věděl kam ten hajzl běží a v moment kdy se začne blíží k jeho zádům tak se připraví na seknutí kdy během toho chakru obalí chakrou která je vidět pouhým okem [Rank C/B: Hien]. Využije toho že nemusí skládat ruční pečetě na Kawarimi a v moment kdy nepřítel Yuriho zasáhne zničí špalek dřeva a Yuri se v ten moment ocitá takový metr za zády soupeře [Samurajské: Kumo-Ryū Damashigiri] a ihned proti němu sekne katanou s tím že má v úmyslu mu rozseknout celá záda svou zbraní ale pro jistotu z ní ještě vyšle ostrou chakrovou čepel která vyletí vpřed směrem kam sekl [Samurajské: Hadan]. Pokud jde o Ichiza tak Suzaku byl zničen (zabit) ale Tennyo to přežila a ta dopadla do koruny jednoho stromu. Nicméně Tatsuki mu pak ještě uvězní Shinigami uvnitř nějaké krystalové kopule a to se mu upřímně moc nelíbí. Nicméně Ichizo nečeká než Tatsuki složí i druhou sérii ručních pečetí a po nahromadění chakry do pravé pěsti do toho krystalu silně udeří kdy díky chakře vytvoří úder silnější o 20 bodů takže celková síla úderu je 28 bodů a současně Shinigami zevnitř zaútočí svou kosou na stejné místo jako Ichizo svou kosou a kopuli prorazí a tak se zvládne dostat ven jen tak, tak protože pak vyrazí ty ostny. Naneštěstí se ale větví a Shinigamimu to probodne oblast masky a on na okamžik vypadá mrtvě ale zase ožije a vyrve se ven (má 2 životy). Nicméně tohle Tatsuki stálo značné množství chakry i když to ví jen Yuri který cítí její úbytek chakry ale nemá čas to řešit že? Pokud jde o pěšáky ti padají k zemi jeden po druhém a tak proti ní pošle Shinigamiho který vlastně jediné co umí je to že umí bojovat svou kosou a tak na ní útočí jedním úderem za druhým s tím že on má oproti Tatsuki výhodu, ona v užívání zbraní moc dobrá není (Kenjutsu 0) ale on s tím něco zvládne. Ichizo to prozatím sleduje ale nezasahuje. *
Tatsuki Arisawa: *vůdce​ sleduje jeho změnu.* Hajzlové a jejich senjutsu. *zanadavá. Pěšáky nechá zemřít, ti nemají proti němu žádnou šanci. Všichni tři vyběhnou zároveň a pustí se do Yuriho svými katanami. Sám vůdce se zatím připraví. Aktivuje si pátou bránu Hachimonu a počká si, na zaměstnání Yuriho. Hned na to se rychlím pohybem přesune k vozu, od kterého se odrazí a míří loktem ze zadu na Yuriho. Vůz tou silou odrazí z cesty a rozlomí ho o strom. Tatsuki nemá moc času na přemýšlení. Jednoho se sice zbavila, ale tohle bude trochu na pendrek. "Tohle fakt nesnáším." řekne si a švihne meči křížem před sebe, kdy proti ptakovi pošle ostré větrné čepele. Na to seskočí na zem a strhne plášť.* Jak chceš. *zabodne jeden meč do země a trhnutím ruky od ucha ze sebe strhne Keigovu šlupku a stojí tam zase ona.* Můžeme na jít na to. *dopadne na koleno a zabodne i druhý meč. Poskládá pečeť a kolem smrtky se objeví kopule z tmavě modrého krystalu, dost odolného proti útokům zevnitř tak i zvenčí. Následně nechá úctě kopule dovnitř vyletět několik trnů, které by měli smrtku uvnitř probodat skrz na skrz.* Tak, co dál. *řekne si a vezme do ruky meč. Nakreslí ještě rychle znak Itami a umístí si ho na dlaň. Jakmile je připravena, zasune meče do pouzdra a výslunné z mrtvoly svoji kosu. Takhle se rozeběhne proti svému protivníkovy. Jejich pěšáky neřeší moc. Pokud se ji dostanou na dosah kosy, máchne jim po krku, aby je zabila.*
Yuri Dreyar: Díky šéfe, stejně jsem ho neměl nikdy rád ani za doby co to byl opravdu on. *Poví Ichizo a začne dost sebejistě kráčet rovnou směrem k Tatsuki ale pořád si potahuje svou cigaretu. *Tak co s tebou, je mi jasné že jsi v nějakém převleku tak nechceš se z něj dostat? Já si počkám, bude se ti tak bojovat lépe ne? *Ne že by Ichizo byl nějakej milej týpek ale chce nejdřív vědět jak vypadá ten proti komu ve skutečnost bojuje. Nakonec ale tu šanci nedostane protože ta mrcha mu utíká a tak zahodí cigaretu a vytvoří si za zády velkou bránu [Kumen Sowaka] ze které vyletí obrovský pták s maskou místo tváře [Suzaku] a ten má na zádech andělskou kněžku s tekoucím rouchem [Tennyo]. Suzaku letí velmi rychle směrem rovnou k Tatsuki. Dále vyjde ven potvora která vypadá jako smrtka [Shinigami] a ta se zastaví po pravém boku Ichiza. Nakonec vyleze i dlouhý had s délkou 10-ti metrů který se ale nikam nevydá a jen vyčkává na příkaz [Kinja]. Pokud jde o Yuriho tak jemu je už z toho hluku jasné že nemá cenu udržet klony aktivní a tak je všechny zruší a skončí s čerpáním přírodní chakry které má nyní 144 bodů (celkově má tedy 144 bodů své chakry + 144 bodů té přírodní). Yuriho vzhled se změní tak, že mu zesvětlají duhovky a okolo očí se mu objeví černé čáry a na čele černý kruh s tečkou. Síla jeho Ninjutsu je vyšší o 40 bodů a jeho rychlost, síla a výdrž je zvýšena o 20 bodů. Nicméně Yurimu Sage Mód skončí v moment kdy vyplýtvá veškerou přírodní chakru a tak má nějaký čas když bude šetřit chakry navíc Sage Mód mu každý odpis žere 4 body přírodní chakry za udržení této formy. Pokud jde o ty Senbony tak ihned skočí dolů z vozu a ten využije jako krytí a tak se všechny ty vlasové senbony zasekají do toho vozu ale Yuri si ten vůz samotný následně obejde a podívá se na to co se na něj řítí. *Připraveni? Já totiž ano. *Poví a vytasí svou Kami no Arashi a vyčkává na jejich další krok. *
Tatsuki Arisawa: *zastaví se několik metrů od cesty. Hned pozná Yuriho, který v podobě obchodníka sedí na voze v pozici, ve které byl i předtím na stromě. Tak nějak si i myslí, že ti co jsou okolo, jsou také jenom kloni. Mají všichni stejné držení těla, než měli ti amatéři, se kterým předtím celou cestu šla. Proto si vždy prohlíží lidi, se kterými dělá, aby si všimla i těch nejmenších detailů ve změně chování. Tenhle vůdce to očividně nedělá. Proto si radši prověřil její chakru. "Sakra. On je stopař." uvědomí si najednou Tatsuki. Jestli zjistí, že je tam jen on a jeho kloni, tak to bude v háji.* Keigo, pocem. *pronese šeptem do tmy.* Kde je ten Shinoby? *zeptá se "ho". Tatsuki se tedy rozhlédne. Tohle je v háji, protože nestíhá improvizovat. Vůdce nečekal na odpověď a chytil pečeť.* To jsou kloni! *naštvaně se proti ní ohnal. Nastavila do dráhy sekeru, ale přesto to byla docela síla.* Vem si ho Ichizo. Ať je to kdo chce, zab ho! *ukáže na Tatsuki a pak vytáhne svoje meče, které jsou očividně dost bytelné a statného muže by jednou ranou přesekl na půl od hlavy až k patě.* Ostatní půl na půl. *rozkáže a sám se otočí proti vozu. Zabodne meče do země a po složení pečetě vypustí z vlasu tři sta senbonů. Hari Jizou. Pak meče opět popadne a s třemi pěšáky před sebou se vydá proti vozu, Yurimu a jeho klonům. Tatsuki před dopadem na strom hlasitě pískne jen na ústa, bez použití prstů, aby ho upozornila, že se to podělalo. Jakmile dopadne na strom, vyrazí jí to dech. "Teď máchni před sebe." ozve se jí v hlavě Raziel a tak se vší silou rozmáchne kosou. Přibližně na půl cesty ucítí náraz, když jí zabodne do jednoho z pěšáků. Pustí kosu, vytáhne meče z pod pláště a máchnutím pod sebe za využití více chakry se dostane odporem vzduchu nad stromy a cestu, kde momentálně plachtí, než zase popadne dech.*
Yuri Dreyar: *Yuri si tam spokojeně sedí v podobě hlavního obchodníka a čerpá Senjutsu zatímco se ta banda blíží a je tam dvojice Nukeninů, vůdce a pak ještě jeden který se jmenuje Ichizo a je to takový ten trochu drsnější typ. Vlasy ostříhané opravdu na krátko ale zase ne na plešato a v ústech si kouří cigaretu zatímco sleduje jak stojí ten vůz a kolem něj je 10 těch pěšáků. *(Ichizo): Tak co jdeme na to šéfe? Nebo prostě pošleme tyhle zbytečný kusy hovna jako první linii ať to vyřídí a pokud budou problémy zapojíme se my. *Tím myslí jejich pěšáky kterých je celkem dost ale zase jich není nějak extrémně moc a už málem nazval kusem hovna i Tatsuki ale tak „poskytl“ jim dobrou informaci tak dneska si to rejpání odpustí. Yuri ten netuší že se blíží a upřímně doufá že ani jeden z nich není stopař protože by dokázal odhalit že všichni před nimi mají stejnou chakru (pach chakry). Yuri sám ještě chakru takto cítit neumí ale jako stopař tomu časem určitě přijde na kloub. * „Tak co už zaútočíte?“ *Yuri sice vnímá okolí ale prozatím se pokouší nevstoupit do Sage Modu ale už se blíží k limitu kolik té chakry takto dokáže udržet. *
Tatsuki Arisawa: *ještě než vyběhne souhlasně přikývne. Běží lesem až k místu, kde by měl ležet tábor. Když se blíží, zpomalí. Zář ohně a hlahol lidí je docela znatelný. "Tak oni na někoho číhají, ale dělají bordel jak na karnevalu." proběhne jí hlavou a pomalu se blíží k táboru, když jí někdo zatarasí cestu.* Keigo? Jsi to ty? *Ozve se náhle kousek před ní a z poza stromu vystoupí muž.* A kdo jinej by to byl? *odsekne Tatsuki a pokračuje v cestě. V tom jí do cesty nastaví katanu a prohlíží si "ho".* Nezdáš se mi. Půjdeme za Akim a chci vidět tvoje ruce. *poví a postrčí "ho" před sebe.* Žádná změna koukám. *zaimprovizuje Tatsuki a s rukama nataženýma od těla jde tedy před ním. Kosu drží tak, aby nebyla držena v bojové pohotovosti. Vystoupí tak na světlo ohně a muž "ho" vede nejspíš za vůdcem.* Co je, Raigo? Proč na něj míříš zbraní? *zeptá se muž, který sedí na židli kousek od ohně a v ruce drží pohár s nějakou tekutinou.* Proč na tebe míří zbraní, Keigo? A co to je za kosu? *vstane a podívá se na "něj". Tatsuki se během cesty přes tábor letmo rozhlédla, aby zjistila stav. "Buďto je jeden pryč, nebo lhal. Ať tak či tak, když je o jednoho méně, taky dobře." řekne si a pak se už věnuje vůdci.* Protože se mu "nezdám" a tohle je kořist. *pohne kosou nahoru a dolů.* Narazil jsem na toho obchodníka i s jeho doprovodem. Ta, které tohle patřilo už problémy dělat nebude. Pak už tam je jen nějaký samuraj a pár poskoků, kteří jsou rádi, že udrží katanu. *odvětí a čeká na reakci. Vůdce si "ho" chvíli prohlíží a pak chytne pečeť. Po ní se usměje a uklidní se.* Byt to Henge, nenahradí chakru. Je to Keigo, uklidní se Reigo a vrať se na místo. *podívá se na může, který "ho" přivedl a pak se zase posadí.* Jak víš, dohoda je jasná. Vše rovným dílem a z každé vaší části je ještě 5 procent mých. Tak jsme se na tom dohodli na začátku. Máš-li užitečnou informaci, nech si to kosu celou. *poví a řádně si přihne ze svého poháru.* Počítám, že tak do půl hodiny budou projíždět tuhle po cestě. *poví Tatsuki a ukáže kosou do lesa, kde by měla být cesta, na které se dohodli s Yurim, že tam připraví past.* Mohli bychom je tam sklapnout a sejmout je. Ten tlusťoch pak dá všechno, co budeme chtít. *vysype a sleduje jeho reakce.* Do půl hodiny..? *zamyslí se.* Tak to je čas pomalu vyrazit. *Raigo, hlídej tábor. Zbytek se vydáme na cestu. *vstane a začne se připravovat. Stejně tak i zbytek lidí. Raigo se naštvaně opře o strom a sleduje, jak všichni odchází. Tatsuki se za ním ještě otočí, když je poslední a mrkne na něj. Všichni jsou před ní a ona zůstala v táboře naposledy. Ve vzduchu nakreslí znak Katsu, který mířil na něj. V tu chvíli se jeho tělo rozdělilo na půl a padlo na obě strany. "To je jeden." řekne si a šlápne na větvičku, která praskne, aby nebylo slyšet, jak tělo na dvě poloviny padlo k zemi. S tím pocitem, že za ní nikdo už není pokračuje za ostatními. "To už jsou dva mimo. Doufám, že už tam budeš." Pomyslí si a tmou lesa se drží v těsné blízkosti ostatních.*
Yuri Dreyar: Moment, právě mě něco napadlo. *Yuri dostal geniální nápad který přijde prostě jen tak zničehonic bez čekání. *Dotáhni je na to místo a pak prostě improvizuj. *Poví Yuri k Tatsuki a pak si prohlédne všechny tady a vytvoří si 11 stínových klonů. Jeden z nich se pomocí Henge změní na toho hlavního obchodníka a zbytek se změní na těch jeho 10 strážců a pak se svými klony Yuri vypadne. Když dorazí na místo tak tam pomocí Mokutonu vytvoří vůz ale urve mu kolo aby vypadalo že se mu urvalo kolo po nějaké nehodě a nepřítomnost koní se dá vysvětlit tím že jim utekly. Nakonec klona co se vydává za obchodníka zruší a sám se pomocí Henge změní na toho obchodníka a vyčkává až past sklapne. Pokud jde o samotného Yuri tak jak sedí na tom voze tak má zavřené oči a snaží se být v naprostém klidu protože tam čerpá přírodní energii která je potřebná pro vstup do Sage Modu. Pokud to spočítal dobře tak by tu Tatsuki měla být za 10 minut maximálně a do té doby určitě na 100% načerpá dostatečné množství přírodní chakry v množství 100% k poměrů své kapacity (pokud teda můžeme přeskočit čerpání že už bude mít načerpáno - pokud nejsi proti). *
Tatsuki Arisawa: Přesně tak. Má pár šrámů, ale nic co by se nedalo snadno opravit. *Pokrčí rameny, když se podívá na jeho stav.* Jestli si dobře pamatuji, tak necelou míli od toho místa by měla být hlavní cesta, která vede že země. Tam bychom čekali. Nevypadám na to, ale myslím, že jsem docela schopna. *poví a hodí si kosu zase na ramena. S ní se vydá do lesa, kde použije Shuushagan no jutsu. Doslova ho stáhne z kůže a sama si do ní vleze. K jejímu štěstí je stejně velký jako ona a prsa jí to schová taky. Po chvíli se vrátí zpět. Za ní se line zad a smrad páleného těla, které tam zapálila, aby se zbavila důkazů. Meče si schovala pod plášť na záda, jílci k zemi, aby je mohla popřípadě vytáhnout.* No, můžu vyrazit. *poví jeho hlasem.* Odsud jsou to tak dvě míle. Dej mi hodinu a pak vyražte. *poví a s kosou v ruce se rozeběhne směrem, kterým je řeka a podél ní se pak po proudu řítí k místu, kde by měl být tábor. Na ni ještě krev a bude jí vydávat za svoji kořist. Musela si pohrát s poškozením na krku, ale mělo by snad vydržet.*
Yuri Dreyar: Zamýšlíš použít Shuushagan no Jutsu že? Pokud jsi nepoškodila jeho pokožku tak by to mohlo fungovat ale na druhou stranu je to také dost riskantní. Mě by napadlo nechat tábor prozatím tady a jít za nimi do táboru rovnou a zlikvidovat je tam. K čemu je někam tahat když je můžeme napadnout na jejich území a pak se prostě vrátíme sem a budeme pokračovat v cestě ale pokud si věříš že tě neodhalí tak je nalákáš na místo kde budu už vyčkávat a pak vyjde ven a zaútočím na ně společně s tebou co myslíš? *Zeptá se trochu zamyšleně Tatsuki a očekává co mu k tomu poví. *
Tatsuki Arisawa: *jeho řev probudil i zbytek jejich tábora.* Fuj, to je nechutný. *ozve se boháč, když zahlédne mrtvolu, která visí na kose. Jakmile se Yuri vrátí, otočí se na něj.* Po proudu, pět mil od hranic. Celkem 8 lidí, 3 shinoby, kromě něj. *poví a kývne k němu hlavou.* Úrovní budou tak na stejno. *Pokračuje.* Už mě napadla i varianta proti opatření. Použiji jeho tělo a změním se kompletně na něj, včetně chakrové stopy, takže nikdo nerozezná rozdíl. Můžu je dopravit do pasti a pak je dostaneme z obou stran. *nadhodí mu svoji variantu.* Máš li jinou, sem s ní. *Dodá nakonec a čeká, jak se rozhodne. Nikde napadlo, kdo vede skupinu, takže to bere na společné domluvě.*
Yuri Dreyar: *Užil si tu svou chvilku relaxu v té vodě ale je čas se vrátit a tak se usuší a stejně tak i svou zbroj a postupně se oblékne do svých věcí a následně do své zbroje. Pouzdro s Kami no Arashi si zase připevní k levému boku a vyrazí na cestu směrem přímo do tábora kde jak se zdá vše už skončilo a tak už nehrozí hrozba od toho týpka když ho Tatsuki zabila ale doufá že má aspoň nějakou užitečnou informaci. *Takže? Máš pro mě něco zajímavého? Co přesně ti řekl? *Yuri hádá že Tatsuki to vládla úspěšně z něj dostat však místy jeho křik slyšel až k sobě a to i když byl celkem daleko a tak hádá že pokud Tatsuki někoho donutí takhle moc křičet tak ho musel donutit říct jim pravdu a to naprosto jistě se 100% přesností. *
Tatsuki Arisawa: *Raziel se přesune k ležícímu a položí mu levou dlaň na čelo. V tu chvíli se znak z dlaně Tatsuki přesune na jeho čelo.* Budeme si hrát. *poví s úsměvem a chytne pečeť. V tu chvíli se znak na jeho čele aktivuje a vyšle do jeho těla silnou bolest. Není to ještě nic extra, ale také to není žádná slabota. Rozhodně ta bolest vystřelená přímo do hlavy mu znemožní se pořádně hýbat. Jen mu vystřelí ruce k čelu a vykřikne.* Víš, máš docela smůlu, že jsem tu já. Kdyby neusnula, asi by byla hodnější. I když taky bych tomu moc nevěřil. Já tě rovnou trápím, ona by tě nejdřív rozřezala a podobně. Je na to fakt úchyl. *ruka mu přímo do ucha, zatím co řve pod nátlakem bolesti, kterou mu nechává znakem způsobovat. Po chvíli ho nechá chvíli vydechnout a nakreslí si na ruku další znak, který mu přiloží do oblasti srdce. Pokračuje dalšími čtyřmi, které postupně rozmístí na lokty a kolena.* Tak, snad nikoho nevzbudíme. *poví a aktivuje všechny znaky najednou. Na kloubech je bolest popsatelná s tím, jakoby se mu je někdo snažil silou obrátit na druhou stranu, než jsou hybností uzpůsobeny. U srdce, jako kdyby mu někdo silně dupal na hruď.* Jo vlastně vidíš to, já se chtěl i na něco zeptat. Tohle je má nevýhoda, vždycky zapomenu, proč ty lidi trápím. *povídá do jeho přerušovaného křiku.* Dobrá, pověz mi kdo, kde, kolik a jak. *poví a na chvíli přeruší účinek znaků.* Polib mi prdel. *odsekne muž, když se může na chvíli v klidu oddechnout.* No dobrá. *aktivuje opět znaky a připraví si další znak, který mu umístí vedle toho druhého na čele a třetí hned na druhé straně.* Tak to zkusíme takhle. *dodá a aktivuje i ty další dva. To co prožíval do teď je nic ve srovnání s tím, co ho čeká nyní. I přes bolest na loktech a kolenou se prohnul v zádech a chytil se rukama za hlavu. Řev se rozléhá okolím.* No to ne. *zareaguje Raziel a vytvoří kolem nich kopuli z tmavě modrého krystalu, která je uvnitř uzavře a zamezí tak jeho křiku rozléhat se krajem.* Ještě by si na sebe upozornil. *opře se o krystal a nechává působit znaky. Kolem nich se opět rozhostilo noční ticho. Akorát Raziela začíná z toho řevu bolet hlava a ještě ke všemu to probudilo Tatsuki. "Co to pro Boha děláš?" Zanadavá a vymění si s ním zase místo. Přestane s technikou a protáhne se.* Tak hele, nemám na tebe čas. *poví a švihne kosou, kterou mu udělá na hrudi hlubší šrám.* Mluv, nebo se příště třetím osobám pět čísel hlouběji. *muž překvapeně sleduje její změnu v chování, pohybech i vystupování.* Co to s tebou do háje je? *zeptá se vyděšeně. Tatsuki ho teď vezme ještě o pět čísel níž přes břicho, ale ve stejné hloubce.* Je nás víc v jednom těle. Tak a teď mluv. *dodá a natáhne zase kosu.* Dobrá, dobrá... Pět mil od hranic, když půjdete po proudu. Je tam v lese tábor, přibližně 8 lidí, z toho tři jsou ještě shinoby, kromě mě. Chtějí jeho peníze. *natáhne před sebe ruce a brání se.* No vidíš, že to jde. *poví Tatsuki a spustí kosu. Ta se mu ze strany zabodne do krku a ruce mu padnou podél těla. Zruší krystal a na kose si ho zvedne nad hlavu. S kosou zapřenou o rameno se vrací do tábora. Má ho na ni tak, aby vyšel za tupou stranu. Tam opře kosu a vůz a čeká, až se vrátí Yuri. S jeho životem zmizeli i znaky na jeho těle.*
Yuri Dreyar: *Přesně tak! Je to tím že vypil moc vína, ta katana nikdy nezmizela a nezjevila se úplně někde jinde (xDD). Pokud jde o otázku Tatsuki tak tohle je přesně to co Yuri chtěl slyšet, doufal že tu bude někdo kdo je na tohle dobrej a Tatsuki je v tom očividně dobrá a Yuri by si uměl vsadit na to že se jedná o mučitelku a tak špičku katany stáhne od krku toho ležícího muže a uloží ji do pouzdra. *Je tvůj, já jdu do tábora říct ať se nelekají křiku a vysvětlím jim situaci. *Podotkne Yuri a přesune se právě do toho tábora kde vysvětlí situaci aby se tam nikdo nelekal toho křiku a pak od nich odejde a přesune se tak 20 metrů jižně od tábora kde se nachází jedna z mnoha řek co je v této Zemi a tam se Yuri svlékne aby se mohl aspoň trochu osvěžit po celodenním nošení té zbroje. Však se pod tím přes den akorát potí a podobně, také si tam umyje samotnou zbroj a podobně zatímco Tatsuki se stará o toho jejich zajatce. *
Tatsuki Arisawa: *jak ho tak upřeně sleduje, zaskočí ho jeho náhlý pohyb. V tu chvíli mil láhev u pusy a tak mu trochu uteklo. Naštěstí ne na oblečení, protože by ho Tatsuki zabila. Předklonil hlavu trochu dopředu a odkapalo na zem. Otřel bradu a položil láhev na zem. "Do háje." Zanadavá si trochu a sleduje jeho pohyb. Rychle vytvoří klon, který zůstane zde a sám se vydá za Yurim. Klon vezme do ruky láhev a pokračuje v pití a hlídání povozu a ostatních. Raziel se zastaví kus od místa, kam letí Yuri a má celý obraz jak na dlani. Také viděl, jak se prostě objevil úplně někde jinde, než původně byl a mohl sledovat jeho pohyby s katanou. I když to vypadalo spíš, jako by si dělala vše podle sebe. Připisoval to ale k účinkům vína, i když ho moc ještě nevypil a nikdy to s ním nic podobného neudělalo. Když drží osobu na zemi, udělá ještě několik kroků v před a je ve vzdálenosti pěti metrů vedle nich. Opře se o strom a čeká, jestli něco postava poví.* Když mu nebude do zpěvu, svěříš mi ho do péče? *zeptá se ho. Musel to říct trochu slušně, protože Tatsuki by to tak řekla a kromě několika málo lidí, kteří o jejich schizofrenie vědí, Tatsuki nechce moc rozšiřovat tento počet. Odhoupne se od stromu a na svoji nataženou levou dlaň nakreslí pravou Kanji znak Itami a vyčkává, jak se postava na zemi rozhodne.*
Yuri Dreyar: *Prej idiot no dovol (xD). Nicméně sice to vypadalo že Yuriho nějak moc nezajímá to kdo tu všechno je ale stihl si tak nějak prohlédnout každého kdo tam s ním je a to i Tatsuki ale tu jen krátce i když nemá potřebu se nad ní nějak pozastavovat a zkoumat ji déle. Stejně je dost možné že ji po dnešku už nikdy neuvidí a tak by bylo zbytečné pokoušet se o ní zjistit něco víc. Nicméně během toho sledování do dálky něco poutá Yuriho pozornost a to nějaký pohyb který se sice neblíží jejich směrem ale spíše jako kdyby je pomalu obcházel. * „Co to? Možná zvíře?“ *Nechce ale nic podceňovat a tak se na ten pohyb zaměří i když je velmi těžké ho zaměřit. Proto se postaví a přeskočí několik stromů tím směrem a když je nad tou osobou skočí na ní ale to se mu částečně vymstí, sice ano vypadá to že tam opravdu někdo je ale je zároveň i připravenej a tak Yuriho směrem vystřelí velmi silný blesk [Raiton: Gian]. Nicméně Yuriho automatický obrana od Kami no Arashi ihned zareaguje a rozloží se na chakru a zformuje se v oblasti mezi Yurim a tím bleskem a veškerá ta elektřina je pohlcena katanou Kami no Arashi a tak Yuri může v klidu dopadnou dolů na zem přímo k tomu týpkovi a ihned mu tam podrazí nohy provedením nízkého kopu kdy ten týpek tvrdě dopadne na zem zády [Konoha Reppū]. Než ten týpek provede něco dalšího Yurimu se Kami no Arashi přesune do pravé ruky ve které ji pevně stiskne a pak ji chytí i druhou (rukojeť) a přiloží tomu týpkovi špičku své katany přímo ke krku s upřeným pohledem přímo do jeho tváře. Yuri ne nemračí ani se neusmívá je naprosto klidný stejně jako jeho dech. *Tak si říkám jak mi tohle vysvětlíš. *Zeptá se Yuri a pozorně toho týpka sleduje a čeká až za ním Tatsuki přiběhne protože počítá že toho jeho přesunu a krátkého výstřelu blesku si určitě musela všimnout. *
Tatsuki Arisawa: *cesta byla dlouhá a strašně se táhla. Povoz nejel nijak rychle a ona nesnáší pomalou chůzi. Tak si to ale přál zaměstnavatel, tak co jí zbývalo. Po většinu cesty se dohadovala s Razielem, defakto o všemožných blbinách. S myšlenek jí po dlouhé době vytrhlo zastavení vozu a hlas muže, kvůli kterému ten vůz zastavil. "Takže tohle je ten, se kterým jsme se měli setkat? Čeho si se bála. Už od poslechu je to idiot." poví Raziel, ale Tatsuki si jen změní pozici, aby ho mohla vidět. Představa, že ho ani nezahledne, když pošlete do vozu, tak by jí z toho mohlo hrábnout. Potřebovala ho aspoň zahlédnout a to se jí povedlo a mohla se zase vrátit. Když se po nějaké době utábořili, měla víc možností si ho prohlédnout. Sedla si opřená o strom na druhé straně tábora a kosu opřela vedle sebe. Měla tak možnost vidět přímo na něj a přitom sledovat okolí do místa, na které on vidět nemohl. "Nad čím uvažujete?" Zeptá se Raziel. "Vážně? Si v mojí hlavě a ptáš se?" odsekne Tatsuki a dál ho neřeší. Po chvíli si to rozmyslí. "A víš co, vem to za mě. Já se prosím." poví a pustí na povrch Raziela, který převezme kontrolu. Díky Ayase, která jí pomohla v tom, aby nad ním získala vládu, se už nebojí jeho převzetí těla, i když to občas přehání. "Kdyby něco, tak mě vzbuď." dodá a nechá to dál jemu. Raziel ještě chvíli počká a pak se zvedne a připne si kosu na záda. Dojde k vozu, kde má Tatsuki batoh a vytáhne z něj láhev s vínem. To je zase jeho podmínka, kterou se mu povedlo vyhádat, jelikož Tatsuki moc nepije a on si zase rád dá. Vrátí se s vínem k tomu stromu a tentokrát se jen opře. Během pití se dívá přímo na Yuriho a zvědavě ho sjíždí pohledem.*
Yuri Dreyar: *Na svém stanovišti čekal asi jen tak hodinu než si v dálce všimne toho vozu který táhne dvojice černích koní které řídí nějaký řidič který kočíruje ten vůz a vedle něj sedí muž který je na první pohled bohatá a zazobaná kurva. V první linii asi 5 metrů před vozem jde mužů v obyčejných bojových uniformách které se dají sehnat snad všude. Mají u sebe pouzdra a meče a další 2 jsou po pravé straně vozu a další 2 po levé a ten poslední má jít vzadu společně s Tatsuki, takovou formaci si vyžádal ten obchodník který se tváří jako kdyby všemu rozuměl a tak když se začnou blížit Yuri se zvedne a postaví se před ně do středu cesty. *Tak na tohle mám pomoct dohlížet? Fajn ale jedu uvnitř. *Obchodník se zamračí během toho jak si tam Yuri vyskakuje aspoň dle něj, přijde mu jako kdyby Yuri mluvil takovým stylem že si jsou rovni což nejsou aspoň dle něj ale Yuri se řídí svým kodexem a bere se jako sobě rovný s každým a dokonce i kdyby jednal s Feudálním Pánem. Uvnitř vozu kde je krytý pod střechou a podobně si sedne do tureckého sedu a jen tam tiše sedí se zavřenýma očima a věnuje pozornost je své mysli kterou udržuje v klidu a tak podobně (prakticky medituje). Mezitím vůz pokračuje v cestě dokud nedojde na nějakou zastávku k utáboření a podobně. Nakonec na to dojde a všichni začnou uprostřed lesa připravovat stany a ohniště pro táboření ale Yuri ten sedí na jednom vysokém stromě asi 10 metrů od tábořiště a dělá tam to co dělal celou cestu tiše sedí ale nemá zavřené oči ale dívá se do dálky do té hluboké tmy jako kdyby tam snad viděl ale nevidí. Nijak se s nikým nedohodl ale očividně si každý myslí že Yuri si bere noční hlídku. *
Tatsuki Arisawa: *zavítali za ní s další misí. Tatsuki jí přijala začala se připravovat na odchod. Jakmile měla připravené vybavení, došla ke skříni a oblečením a otevřela jí. Ačkoliv je už starší, její styl se nezměnil. Uvnitř visí patnáct na chlup stejných kompletů oblečení. Trvá jí ale několik minut, než se rozhodne, který si vezme. "Vždyť je to všechno stejný, co s tím máš za problém popadnout první na kraji?" ozve se jí v hlavě Raziel.* Hele, ty máš svoje já mám svoje. Nestarej se. *odsekne a vysvleče se ze svého domácího oblečení. Natáhne si černé kraťasy, košili a plášť. odkaz » Na záda si pak nasadí kosu a na kříž, jílci na obě strany svoje větrné meče. Prsten nasadí na prostředníček levé ruky a na krk zavěsí přívěsek s rubínem, ke kterému kdysi připnula i talisman, který dostala od Aody, když se rozloučili. Od té doby ho neviděla, ale slyšela, že zachránil nějakého feudála před Bijuu.* Už asi bude po smrti. *řekne si, když se podívá do zrcadla na to jak vypadá. Práce mučitele v ní uzamknula veškeré emoce. Měla jich málo už za mlada, ale postupně je odstranila skoro všechny. Když nepotřebuje, tak je neprojeví. Na okolí shlíží s jistou lhostejností. I to zapříčinilo, že se musela odstěhovat od rodičů a od sestry a bydlí teď sama na okraji vesnice v malém bytě. Jí to ale stačí. Navíc je sama, tak nemá co řešit. Přesně o patnáct minut dřív, než je určený jejich čas setkání se dostaví na místo setkání. Chodí o patnáct minut dřív, aby měla čas a možnost si udělat obrázek o každém, kdo přichází na dané místo. Měla tak přehled v jedincích. Co jí ale dělalo starosti byl nějaký samuraj, se kterým se mají setkat na půl cesty. Nebude mít žádný prostor k tomu, aby si ho dobře prohlédla. Jakmile se dostaví i poslední opozdilec, což byl koneckonců sám obchodník, mohli konečně vyrazit na cestu pouští. Do země Řek by měli dorazit po dvou dnech.*
Yuri Dreyar: *Dlouho žádnou misi nedostal a tak je upřímně rád že jednu takovou dostal, veškeré Velké Země sice se Sora no Sato nemají ani trochu dobré vztahy (vyjma Ketchūgakure) ale na druhou stranu sem tam někdo využije i služby Samurajů protože ti nespadají úplně pod Sora no Sato ale zároveň pod Zem Železa ale je to prostě moc složité ale to na čem záleží je to že jeden velmi bohatý obchodník ze Sunagakure si najal ochranný doprovod který se má skládat z jedné Kunoichi ranku B ze Sunagakure, obyčejných vojáků co nedokáží používat chakru ale se zbraněmi se ohánět dokáží který je 10 a jednoho Samuraje od Země Železa která poslala zprávu do Sora no Sato ať pošlou někoho z toho projektu o kombinaci Ninji a Samuraje a tak vyšlou toho s nejlepším potenciálem (Yuriho). Mise má být celkem jednoduchá, doprovodit obchodníka ze Sunagakure do Konohy kde hodlá nakoupit a zase i prodat nějaké boží a podobně. Yuri se s nimi má setkat v Zemi Řek a pokračovat s tím konvojem ve kterém má obchodník zboží do Konohy. Očekávají se problémy protože Nukeninů je ve světě zase jako sraček a Ninjové mají zase dost práce. Yuri čeká u cesty pod jedním stromem kousek od malé řeky oblečený ve svém brnění ( odkaz » ) s dvěma pouzdry na katany s jedním na každém boku. V tom na levém boku je Kami no Arashi a v tom druhém Wakizashi. Nemá ani Ninja čelenku ale jen obyčejný šátek na čele a u opasku má takovou cedulku která označuje jeho samurajskou hodnost a podobně. *
---: ---
Yuri Dreyar: Ono vlastně být Ninja máme v rodině a abych se udržel v Sora no Sato musím být nějak užitečný a významný pro naši Zemi, jako maličký jsem žil v té spodní vesnici pro ty méně důležité a pak jsem se díky matce společně s ní dostal nahoru do Sora no Sato mezi tu vyšší vrstvu a rozhodl jsem se že se v ní udržím a proto se ze mě stal Ninja. Momentálně jsem žoldák a přijímám všelijaké zakázky abych získal co nejvíce životních zkušeností na dráze Ninji. *Pak se na okamžik odmlčí. *Pokud jde o budoucnost v Sora no Sato se staví něco jako vesnice ve městě ale možná bych tomu řekl jen čtvrť v jejíž středu bude pevnost pro Samuraje a já se hodlám stát silným samurajem, který bude sloužit karlovské rodině jako Ninja a Samuraj současně, královna Naomi tomu snad říká Samuraj nové generace. *Jeho pusa mu upřímně docela jede, nedokázal ji celou dobu zastavit. *Proto se vždy za každé situace snažím během mise udržet klidnou mysl a i když nemám rád zabíjení tak tyto rozkazy bez jediného zaváhání splním, chci si totiž zvolit cestu klidné mysli a co ty?
Shizuka: *Pousmiala sa.* Samozrejme, môžeme ísť. *Prikývla a vydala sa smerom k ich cieľu. Počasie bolo príjemné, cesta kľudná. Dúfala, že táto misia pôjde ľahko bez komplikácií.* Vždy si vedel, že chceš byť ninja? Alebo aká je predstava tvojej budúcnosti? *Opýtala sa milo. Predsalen bola vždy priateľská - hlavne k rozkošným deťom. Napadlo ju, že bude fajn nadviazať cestou nezáväznú konverzáciu.*
Yuri Dreyar: *Nahne trochu zmateně hlavu na stranu, ano jejich Zem je místo kde vládne královna ale že by se mohl setkat s nějakou další princeznou? To ho ani nenapadlo už jen to že systém vlády královny začal v Sora no Sato a pak mu to docvakne, to že mu připadá jako princezna nutně neznamená že to princezna musí být. Rychle se usměje a mírně se ukloní také, Yuri neuznává nějaké autority nebo nedalo by se to říct takto drsně ale už teď se pokouší dodržovat kodex samurajů i když se k nim on sám nepřidal. Plánuje to do budoucnosti a tak se snaží ho dodržovat už teď a tím pádem se považuje za sobě rovného úplně každému a to ať už královně nebo komukoliv jinému. Yuri dodržuje 10 část kodexu kde se píše že si samuraj je s každým rovnocenný a to s kýmkoliv na světě. Yurimu se líbí že díky tomu nebude jeho povinností se klanět až k zemi nikomu jinému, než jeho pánu, kterého by měl ctít a poslouchat. Líbí se mu že pokud je nucen ke kontaktu s jinou osobou, může k ní bez úhony přistupovat jako k sobě rovné a že záleží jen na Yurim kolik úcty osobě prokáže (Ups trochu jsem odbočil xD). *Ahoj já jsem Yuri. *Poví klidně s úsměvem, který vzhledem k jeho celkem ještě dětské tváři vypadá celkem rozkošně. *Tak můžeme vyrazit do té vesnice kde nám informátor předá podrobnosti o misi?
Shizuka: *Dorazila na miesto kde sa mala stretnúť s chlapcom, ktorý ju mal sprevádzať. V podstate mu mala robiť support. Keď ho uvidela - spoznala ho vďaka vyrytému znaku jeho dediny v brnení. Bol ešte chlapec, no za svoj život videla už dosť na to aby nebola taká hlúpa a podceňovala niekoho iba na základe jeho výzoru či veku. Pristúpila ku nemu, svoju tašku s vybavením mala krížom cez telo. Jej jediná zbraň bola dýka od jej tety Sayi. Oblečené mala - odkaz » a cez to prehodený jej červený plášť, ktorý zakrýval jej atypické ušká a chvostík, no do tváre jej vidieť bolo aj vlasy jej spod neho trčali.* Zdravím, moje meno je Shizuka, som doktorka z Ketchugakure.. ty budeš môj spoločník, veľmi ma teší. *Na znak úcty sa formálne uklonila - dala nohu za nohu a mierne pokrčila kolená - ako princezná. Tak to robila aj keď bola malá.*
Yuri Dreyar: *Yuri má spolupracovat v jedné misi ranku B s nějakou Kunoichi ze Země Válek kde je Ketchūgakure. Vypadá to tak že Yuriho hold čeká celkem složitá mise, protože mu bylo řečeno že ta Kunoichi bude lékařka a jaké je zadání jejich mise? Mají dorazit do jedné menší vesničky v Zemi Řek a tam mají najít informátora, který jim má předat složku s detaily jejich mise. Pro začátek se má s tou Kunoichi setkat v Zemi Ohně kousek od hranice se Zemí Řek kde mají splnit svou misi. Místo setkání je taková cesta, která bude obklopená lesy ale mají určenou dobu kdy se tam mají setkat aby jeden nemusel moc dlouho čekat na druhého a to je i důvod proč Yuri jde po té cestě přímo k tomu setkání oblečený ve svém brnění ( odkaz » ). K levému boku má připevněné jedno pouzdro ve kterém má zkrácenou katanu (Wakizashi). Nemá ani svou Ninja čelenku, protože má znak své vesnice vyrytý ve své zbroji na levém zápěstí - v horní části. Na čele má červený šátek, který mu drží vlasy aby zamezil tomu že mu budou padat do očí. *
---: ---
Mito: *Udelalo se ji jeste vic blbe. Protocila pco, nevedela zda mu natahnout nebo ne. Nicmene nekomentovala nic, dokud nezminil Mitsukiho.* Ano.. Budou chuuninske zkousky, musi se pripravit, budu ho sledovat z tribuny. Snad vyhraje. Nikdy poradne nebojoval... Bude to mit tezke v tomhle svete, hodne tezke a musim mu s tim pomoct. Takze pokud dovolis. *Aktivovala rinnegan a privolala ptaka s rinnem v ocich. Vyskocila na operence a venovala Zerefovi upreny pohled do oci. Kyvla hlavou jako podekovani. Moc nehrala na nejake cestne klaneni samuraju. Uz ji tahle manie dodrzovani Bushido presla. * Snad se nekdy zase potkame.. Kdo vi. *pokrcila rameny a operenec se vznesl a vyrazil smer Sora. Mito jakmile dorazila domu, schovala Shinku do sve loznice. Zasla k Mitsukimu do pokoje. Udelala kopii svitku od Zerefa. Dala mu na stolek sny dva originaly a pak jeste vytvorila svitek o vsech technikach od tridy E do C, plus techniky Fuutonu, ktere znala a ovladala. Napsala mu tam jeste papirek se vzkazem. 'tesim se, az te uvidim bojovat. I kdybys prohral, vzdy se zvedni a stuj se vzprimenou hlavou, nech si svou hrdost. Xoxo Mama.'*
Zeref: Ah tak no to mě mohlo napadnout. *Stejně rychle jako je dostal sem tak je dostane zpátky na místo odkud je přesunul. *Tak nějak mě nenapadlo že by ti tam nebylo úplně příjemné ale do Sory tě vzít nemohu, nemám tam nikde značku a pokud bych se přiblížil tak by z toho byl pěkný průser že se k nim přiblížil Nukenin. *Trochu od Mito odstoupí aby nebyl moc blízko, nechce být blíž než je zdravé a ještě tím provokovat. *Pokud už chceš tak jdu, stejně chceš být co nejdřív se svým zlatíčkem že? *Tím není nikdo jinej než Mitsuki samozřejmě. *I tak jsem tě rád viděl i když ti šlo jen o techniky.
Mito: *Venovala mu jen skrze masku upreny pohled, nic neodpovidala. Kdyz k ni natahl ruku, bylo ji jasne, ze budto pujdou ke Kyuubimu nebonekam skrze Hiraishin. Natahla tu svou. Jeste zkontrolovala zda ma vsechno. Lehce se dotkla prstem jeho prstu, vic ne. Z niceho nic se objevili nekde jinde. Mito se chytila nejblizsiho stromku a lehce se zapotacela.* Nenavidim tuhle vec... *zamrucela si pod vousy a sundala masku, aby se ji lepe dalo rozhlednout kolem sebe. Zeref dodaval celemu prostoru na velikosti svym postojem, ale Mito se necitila moc dobre.* Hezke... *utrousila jen. Podivala se na bazinu v necem, co pripominalo kasnu a otocila se k Zerefovi.* Nevim kde to je... Takze nejsi blbej, aby sis domyslel, ze se tu necitim zrovna dvalrat ve sve kuzi. *chytila se za paze a skrizila si tak ruce na hrudi v ochranarskem gestu.* "Mitsuki.... Kde asi litas." *pomyslela si ustsrane a skousla si nehet mezi zuby.* Vratme se nekam.. Odkud se snadno dostanu do Sora no sato prosim.
Zeref: Nejsem Suzuya to víš, navíc za pokus to stálo. *Zeref se tomu zasměje a už se tváří zase normálně. *Díra ve skále to není, když se ti tam líbit nebude můžu tě vzít zase sem. *Rychle všechno jídlo zapečetí zpátky do pečetících svitků a stejně tak i alkohol a pokud jde o ty lavice a stůl, které vytvořil svou chakrou tak deaktivuje Rinnegan a technika se zruší. Pomalu pak dojde k Mito a nabídne ji svou ruku, nechce se jí dotýkat a riskovat že mu ruku ukousne. Pokud to Mito přijde Zeref využije Hiraishin značky přímo před chrámem velkého žabího proroka Gamamaru. Všude kolem teče nějaká voda ale hlavně je tam krásné sluneční podnebí a jsou tam i různé podivné rostliny a také tam nechybí velká fontána kterou protéká olej s přírodní chakrou. *Vítej na hoře Myobokuzan. *Mito zase pustí a rozpaží ruce aby ještě dodal tomuto místu na velikosti. *
Mito: *Lehce zvedla oboci, jen jedno a vyslechla si jeho nabidku. Na koncj se zasmala jeho pohledu.* Kukucem me fakt neobmekcis, to bys mel vedet, vzdycky sem v pripade, kdy Suzuya chtel abych udelala neco proti vlastni vuli, hledela spis na jeho vzhled a ne na mimiku obliceje. Ale dobry pokus. *usklibla se, narazela tim na to, ze Zeref vypada uplne jinak, nez Suzuya. Nicmeme stejne se zamyslela.* Misto, na kterem jsem nikdy nebyla? To bude urcite nejaka dira ve skale, tam totiz moc nelezu. Ale zkusit to muzes.
Zeref: Přemlouvací taktika jo? *Začne se zamýšlet aby vymyslel něco aby ji tu udržel ještě chvilku. *Tak dovol mi ti na chvilku sebrat veškerou temnotu ze srdce, říkala jsi že je potřeba být během toho ve střehu ale co kdybych tě vzal na místo kde jsi určitě nikdy nebyla? Budeš tomu moct říkat jednou moct říkat jako vzpomínka na krátkou dobu kdy ses necítila zle a viděla jsi i celkem zajímavé místo. *Zeref doufá že ji ještě zdrží, celkem se nudí a s Mito se cítí příjemně tak proč to nezkusit. *Dokonce nahodí takový smutný pohled jako kdyby ji chtěl obměkčit tímto. *Je to dobrá nabídka normálně si za to něco účtuju.
Mito: Heh *Lehce se zasmala tomu, co rikal a jak přemýšlel. * V podstate budes rad za kazdy zbytek dne je mi to jasne. Tady stejne nikdo moc varit neumi, v tehle zemi je snad jediny dobry podnik, taky uz nekolikrat zniceny do zakladu. *pousmala se.* Prave ten, kdo o tom mluvi je nejvetsi travic. Dela si z toho srandu a pak lide naivne veri tomu, ze nic otraveno neni. *pokrcila rameny a uzdibla si z dalsiho cehosi a zapila to vinem. Vzala do ruky masku.* Myslim, ze bych mela jit... Pokud tedy nemas nejake velice slibne premlouvaci techniky, kterym bych podlehla. *Pousmala se jako svatousek, ale i tak si masku nasadila.*
Zeref: Ano mohla bys to otrávit ale na druhou stranu já jsem lékař a dokážu si z těla zase hezky jed odstranit. Navíc kdo by pro dobré neumřel. *Zamumlá potichu ale Mito ho určitě se slyší a pak si dá prvních pár loků vína a poté ho odloží na stůl. *Co bych si dal, co bych si dal hmmm. *Zeref vypadá velmi zamyšleně a ještě než dá odpověď napije se toho vína ještě jednou. *Upřímně nemám tušení, už ani nevím co k jídlu je a co není, chudák Zeref nemá pořád jídlo. *Zasměje se tomu jak se lituje spíš si dělá srandu teď sám že sebe. *Co tě napadne nebo co ti padne pod ruku za to budu rád. A vím že bys mne neotrávila, protože kdo o tom mluví ne? Když chceš někoho otrávit neřekneš mu to předem.
Mito: Hmm....sranda, to určitě. *Zamumlala, sledovala co Zeref dělá.* \\\"Takže Rinnegan mu zůstal a k tomu Kyuubi. Dokonce i Meiton na dlaních, tak s čím odešel Suzuya?\\\" *Pomyslela ti v duchu a spolu s lehví, kterou pustila aby si ji Zeref přitáhl, se vydala ke stolu, na ten položila masku a vzala si nějaké zobání. Moc nejedla, nebyla zrovna důvěřivá vůči cizímu jídlu. Ale pité jí šlo.* Huh? Tak to jsi se asi zbláznil ne? NEbojíš se, že bych ho mohla otrávit? Nakonec...i když se to možná nezdá, ale i já zabíjím touhle nečistou cestou. *Přivřela oči a sledovala Zerefa. Po chvilce se uklidnila.* Čiste teoreticky....kdybys měl tu možnost, že bych někdy možná něco uvařila a zbylo by i pro tebe, co bys rád?
Zeref: To vím, nejsem jako Suzuya a nenechávám děti mi dělat drinky pro děti už od malička a tak je asi jasné že bys mne přepila ale tak aspoň by byla sranda ne? *Zasměje se tomu. *Jako případně mám i něco silnější, řekl bych že sebou vlastně nosím půlku hospody ale to jen pro případ potřeby. *Myslím že by se nestyděl, spíš by měl radost že jeho maminka se aspoň jednou bavila ne? *Aktivuje svůj Rinnegan a za zády se mu vytvoří několik červených koulí, které se přesunou před něj a vytvoří z nich stůl a po jeho bocích dvě lavice - [Tsūru Sakusei Tekunikku]. Za jednu se posadí a odpečetí si na stůl dalších několik lahví s něčím dalším ale přidal tam i nějaké jídlo, které si vaří venku a případně si to připravuje na cesty už v Sora-Ku. *Tady kdybys měla chuť i na něco jiného, když už pít tak aspoň trochu ve stylu ne? *Natáhne se levou rukou k ní a pomocí přitažlivých gravitačních styl si takto přitáhne láhev vína - [Banshou Tenin]. Z té láhve se pak napije ale na přitahování si počkal na moment kdy to do sebe Mito nebude klopit. *Jinak uhm bude to možná znít trochu divně ale mohla bys mi někdy něco dobrého k jídlu uvařit a donést mi to? To co se dělá v Sora-Ku jsou sračky, já umím vařit tak průměrně a rád bych si aspoň někdy dal něco dobrého. *Během pokládání této podivné žádosti se levou rukou poškrábe na zadním temeni s takovým divným úšklebkem. *
Mito: Hmmm.....*Zamručela a nafoukla tváře. Vzala si od něj nějaké víno, prohlédla si lahev.* Fajn, zní to rozumně...jsem impulzivní, hned bych necala ostatní trpět za činy jiných, i když vím, že to enní správné. Je dobré si věi nechat dobře rozležet v hlavě. Třeba právě tahle zlatavá tekutina pomůže. *Usmála se na flašku a jedním trhnutím vytáhla korek. S lehkým úsměvem s epodívala na Zerefa.* Možná bys mohl být silnější, ale rozhodně mě nepřepiješ. *Zasmála se.* Ne že bych to chtěla zkoušet! Musím doma ještě uvařit večeři Mitsukimu a ukázat se tam v normálním stavu, nechci aby se za maminku styděl. *S temito slovy do sebe klopila víno, jakoby to byla voda.*
Zeref: Víš ono i kdybys ho zabila normálně nebude možné ho znovu oživit, technika díky které má nové tělo je nevýhodná v tom že pokud někdo to druhé tělo zabije a bylo v něm v tu dobu jiné vědomí než toho původního tak ta mysl zanikne, každopádně mě se moc nechce ničit celou Zem jen kvůli jeho mučení, protože ta vesnice je pro něj jen zábava. Vím moc dobře že on k ní lásku necítí to ti mohu potvrdit, víš jak ho znič? Rozdupej jeho ego, nech ho umírat pomalu klidně i pouze hladem aby mohl sledovat jak jeho krásné tělo stárne. Pro mě za mě mu zablokuj chakru a pak si ho muč ale chtěl bych pak jeho tělo abych ho mohl odstranit trvale. *Představa vidět Zerefa trpět se mu docela líbí. *Myslím že vím co by ho zničilo. Kdybys mu sebrala veškerou jeho moc a nechala ho zabít naprosto obyčejnýma lidmi, prostě lidi bez moci ho zabijou a to pro něj bude to nejhorší, jako někdo kdo ví co cítil vím co by ho mohlo zničit nejvíce. *Vím že slyšet to od Nukenina to bude něco ale mohla bys nechat tu Zem žít? Oni nemohou že žijí tam kde žijí, navíc pak budu mít méně lidi k zabíjení vesnice se pak otočí proti Nukeninům a přijde jednostranné vyhlazení ze strany vesnic a jedinej kdo to přežije jsi ty a já. *Upřímně Zeref, kterému záleží na jiných je děsivá představa. *Ne že mě ostatní zajímají ale bylo by to nepříjemné a otravné. *Vytáhne láhev s nějakým drinkem a Zeref ani netuší co to je ale nejspíš to bude něco slabší, nějaké víno či co, nechce tahat něco silné aby ještě nebyl obviněn z pokusu opít Mito. *Jsi super, líbí se mi způsob jakým myslíš. Určitě budu chtít sledovat jak ho mučíš.
Mito: Nic není nemožné.... *Zopakovala tiše a přikývla.* Trpět....ani nevíš co bych mu provedla, kdybych měla tu možnost. Sledoval by, jak jeho vesnice hoří, jak taví žár plamenů tu jeho stupidní sochu, jak tlak gravitace ničí vysokou věž, která nás ve středu města zachytila, jak jeho lidé umírají a bojují o přežití v kleci ze zlata, kterou jim sám postavil. Ohraničil si celou zemi jako bazének. Jen dostat mámu pryč a bude šance celou ze vytopit a pak jí podpálit, zajistit jí hlad a sucho, nebo zničit zemi a udělat ji neúrodnou. Pomalu ji nechat shnít zevnitř a až pak....až nebude možnost pomoci ani od ostatních vesnic, bych ho s radostí zabila právě při sledování zkázy Yugakure. Donutila bych ho se dívat a přitomby neměl šanci jí pomoci, smrt by pro něj byla zároveň i vykouením, ale když jej pozřu....jeho duši už nikdy nikdo neoživí, bude už do mé smrti a navždy po ní zapečetěný a nikdo jej nedostane zpátky na zem. *Jak tak mluvila, představoval si zkázu, kterou by jeho zemi přivodila a moc se jí ta přestava líbila. Okamžitě vytáhla z pečeti blok a tužku a začala psát dopis.* Pití? hmm...asi nepohrnu. *Pokrčila rameny, dopsala dopis matce o tom, aby se vrátila do Sunagakure i s jejím bratrem. Pečlově jej schovala a odešle jej později.*
Zeref: Neříkám že čistou sílou ale čistě se vším co máš, ta síla je jen malej bonus nic jiného. *Podotkne. *Mimochodem nemám potřebu se ti vtírat do přízně, není žádnej důvod proč to dělat. Prostě jsem jen upřímnej a kromě toho nic není nemožné ne? *Neví ani proč ale vzpomene si jak ji našel zraněnou v Temném Světě a tehdy ji pomohl. *Chci takovou šanci vytvořit, chci aby trpěl a aby zemřel tvou rukou, řekl bych že by to vytvořilo něco jako takovou spravedlnost i když zrovna Nukenin by o spravedlnosti asi neměl nic říkat že? Tak mě něco napadlo, mám někde pár lahví nějakého alkoholu nedala bys sis něco?
Mito: Tak druhá Mizukage...hmmm *Zamyslela se, ale neměla tušení, zda se s ní někdy setkala...určitě ne. Zavrtěla hlavou a na slova o tom, ajk smutné je držet mocné v poutech souhlasně přikývla.* Eh....nani? *Zarazila se ale, když porovnával je dva.* Heh...nechtěj mě rozesmát nebo se mi vetřít do přízně, oba víme, že je to nemožné. *Ukázala si na čelo, narozdíl od Suzuyi/Zerefa, Mito musela spoléhat na vlastní fyzickou zdatnost, nic ji neposilovalo údery, rychlost, výdrž..vše si vydřela tvrdou prací ne shromažďováním chakry, proti čemuž samozřejmě nic neměla a neodsuzovala to. Ale nemohla srovnávat někoho s pečetí na čele sama se sebou.* Samozřejmě že můžeš...řekla bych kdykoliv, ale eh, to je dost...prostě až se s ním setkáš a budeš mít pocit, že bych si to mohla užít, tak neváhej.
Zeref: Lepší nebezpečný a volný Samuraj než mocný samuraj v poutech, to je teprve smutné. Nicméně ohledně Mizukageho tak on je pouhou loutku, skutečně tam vládne Druhá Mizukage. Té je už přes 100 let a stále žije, ona ovládá vesnici z dálky pomocí nitek a vlastně ten kdo má tvůj respekt je ona a ani to nevíš. Ta ženská je rozhodně zajímavá a není vůbec blbá, nebojí se ušpinit si ruce aby dosáhla svého. *Zasměje se tomu. *Jendou i celkem slušně vymrdala se Suzuyou a zajistila mu tak aby se nedokázal ani přiblížit ke Kirigakure. Za ta léta co jsem byl uvězněný uvnitř jeho mysli jsem se tak moc nepobavil. Tvou sílu samozřejmě moc dobře znám a vím že konkuruje té mé a to i v případu že jsem v plné síle. *Zeref stihl uznat Mito i v tomto světě za sobě rovnou během několika minut na rozdíl od Suzuyi, který to nestihl ani za celý svůj vztah s Mito. *Rinnegan, Rokubi a tvé dokonalé samurajské umění je velkej průser pro někoho kdo tě nasere. Nicméně kdybych někdy čelil Suzuyovi s úmyslem to už ukončit mohu tě přivolat? *Tím naznačuje na specializaci Rinneganu, kterou vymyslela Mito. *
Mito: Vy...ty a Suzuya. *Protočila očima.* Nakonec vy dva a Kurama k tomu, byl u toho stejně tak. *Zasmála se. Dokázala si dost živě představit jak se chudáci bijuu museli cítit.* Já vím. *Nechala jej domluvit a jen přikývla.* Chápu, a rozumím tomu. neboj se...určitě dřív nebo později budu vyhlášena jako nukenin, už tak jsem Roninem, i to je hrozba....když vezmeš nejmocnějšího samuraje a nemáš ho v okovech nebopod kontrolou, není to nic bezpečného. Mohla bych z fleku povraždit celou shinobi armádu, celou armádu samurajů a nehnout u toho více než třemi prsty. Je to až k nevíře. Proto bych ani nemusela na nic čekat. Mitsuki patří pod Sora no sato...nějaké nukeninství na něj rozhodně neplatí a to mé by náš vztah a styk neovlivnilo. I kdybych Naomi před obličejem zabila jejího člověka, vysvětlila jí svůj důvod...kdyby byl logický a rozumný, nechala by to tak a mávla nad tím rukou, pokud by byl nenávistný, chraň mou duši Jashine. Slyšela jsem, co udělal Renji....sebevrah. Nicméně chci tím říct....že KAgů se rozhodně nebojím, jediný, který si kdy získal můj respekt byl Mizukage a to jen díky tomu, že se s ním dalo mluvit jako s člověkem.
Zeref: Prosím neříkej mi že to má od vás ale od tebe, přijdu si jako tvůj děda když mi vykáš. *Do teď si tohle oslovování mohl i vysvětlit že myslí jeho i Kuramu proto jak se máte a podobně ale teď to je rozhodně směřované jen na Zerefa a tak se už musel ozvat. *Pokud jde o vysvětlení jak to je, jednou mu to mohu říct ale co takto počkat až bude ten kretén mrtvej a já to jeho hnusné tělo zase budu moct pohltit a získám zpátky to s čím mi utekl. *Pronese klidně. *Neříkám že bych se jako jeho otec necítil ale spíš si myslím že si nemohu říkat otec někoho koho ani neznám a nemohu říct že si zasloužím jeho lásku takže tohle vysvětlování jednou sice přijde ale nemusí to být okamžité ne? Navíc Jullian ho vychoval takže by ho měl i nadále vidět jako svého otce, udělat dítě je jednoduché ale vychovat ho je už něco co nezvládne každej. *Zasměje se tomu, protože když to tak vezme ví že Suzuya takových dětí už měl i když jeho bylo jen jedno ale ani jedno dítě dle něj nedopadlo dobře a to ani ta jeho Satsuki na kterou byl tak pyšnej. *Mimochodem mohu ti nabídnout že ho můžeš zabít se mnou ale nepočítej že v tom bude sám, bude ve svůj prospěch využít strach Kagů z mé osoby a budou to jeho spojenci, takže jít proti němu znamená jít proti velkým vesnicím a tím pádem se nevyhneš statusu Nukeninů a tak ti radím aby to částečně nemohlo padnout i na tvé milované tak se stan Nukeninem ještě nějakou dobu předtím než se ukážeš jako jejich nepřítel. Aspoň budeš prostě jen další Nukenin nic víc, aspoň si nebude nikdo myslet že na stejné straně stojí i tvůj syn nebo další lidé které miluješ.
Mito: Hmm....to dává smysl, přece nedostane vše na stříbrném podnose. *Pousmála se a zamyslela.* Hmm...to je pravda, enní hloupej, určitě by mě už ted přechytračil. No ono s tou dědičností....řekla jsem mu, že to má možná i z mé strany, protože neznáme všechny své příbuzné, je možné, že je to můj gen. I když já vím, že rozhodně není, u nás v rodině koloval vždycky pouze rinnegan a to ještě k tomu ob generaci, s největším štěstím u prvního, častokrát až u třetího dítěte. Takže to rozhodně má od vás. Ale myslet si může co chce. Stačí říct, že jsem prostě dlouho hledala někoho se stejným darem. *Podívala se na zem.* Časem mu to stejně budu muset říct, že není jeho otec, takže....jen nevím, jak to podat. Ahoj miláčku, tvůj táta není tvůj táta, ale je to lidská pijavice, co se rozdvojila, s jedním jsme v neutrálním stavu druhého nesnášíme anevíme, kterého bysme ti za otce připsali. Asi zahrajem kámen nůžky papír a kdo vyhraje bude táta. *Pronesla ironickým tónem.* Jenže ani ty se necítíš být jeho otcem, takže i kdyby....je jen jedna možnost a nevím, doopravdy nevím, jak mu to v budoucnu mám říct.
Zeref: Ano dal jsem mu tam jen techniku aby pochopil ten základ a od toho základu se dokáže už odrazit a postupně jak bude sílit začne odhalovat další a další moc Meitonu. Pokud je o to s tou temnotou tak ano člověka to vede kupředu ale aspoň na chvilku se člověk může cítit lépe. *Ohledně Mitsukiho se Zeref zamyslí, netuší zda to má vidět jako dobrej nebo špatnej nápad. *Uhm upřímně, nemám s tím problém ale jak jsi říkala je to bystrej kluk a mohlo by mu být podezřelé že znáš někoho dalšího s Meitonem a hlavně by mu mohlo být podezřelé že se u něj vyskytl Meiton když u tebe ani u jeho otce Julliana nebyl a určitě nechceme aby věděl že Jullian nakonec ani nebyl jeho biologickej otec. *Poví klidně, no celkem zamyšleně. *Samozřejmě pod dohledem, chápu že ho chceš chránit a nedovolíš mu se mnou ani s někým potencionálně nebezpečným trávit čas bez tvého dohledu.
Mito: Pokud se mnou bude ochotný mluvit on sám, pak mu to klidně povím. *Pokrčila rameny. Měla ke Kuramovi ohromnou úctu a dost jí štvalo, jak se k němu se Suzuyou chovali, obzvláště od chvíle, kdy je sama jinchuurikim.* Chápu. *Pokynula hlavou i na souhlas toho, že ji Zeref v podstatě odhadl.* Ano, je to tak....na druhou stranu ta psychocká bolest mě pohání vpřed, nevím, co bych dělala, kdybych ji necítila. Udržuje mě ve střehu, každá vteřina mimo pozornost je smrtelná, alespoň v tomto světě. Tam byl klid... *Pokrčila rameny.* Je tam jen část...nebo se mýlím? *Otočila svitek všemi směry, aby se ujistila, že soupis technik není kompletní.* Umn....vím, že ti to může být jedno, nicméně....co kdyby- *Zhluboka se nadechla.* -Co kdybys ho to zkusil naučit ty? Samozřejmě pod dohledem mým, nenechám tě s ním samotného ani vteřinu, ale bude asi lepší, když mu to vysvětlí někdo....kdo to chápe jako součást sebe, ne jako písmenka na papíře.
Zeref: Nepovím mu to, nechám tě s ním mluvit přímo. Já nejsem jak Suzuya, můj a jeho vztah je na vyšší rovni a můžu ho nechat během chakrového módu převzít kontrolu. *Poté se podívá na svou dlaň a usměje se. *Vysvětlím ti to trochu složitěji, Mitsuki je sice chytrej ale radši jsem to tam napsal jednoduše aby to pochopil. Takže temné emoce a celkově špatné myšlenky a tohle všechno je něco jako Yang a tohle já mohu dotekem změnit na temnou chakru a tu odčerpat do svého těla, což má za následek to že tyto emoce dočasně zapomeneš ale je to jen dočasné taj hodina nebo dvě, asi dokonalé antidepresivum, tak bych to nazval. *Poví s úsměvem a pozorně se podívá na Mito. *Nejspíš bojuješ s myšlenkou že bys mne o to požádala že? Musíš trpět ale na druhou stranu máš velkou hrdost a nechceš někoho jako jsem já o cokoliv žádat. Už skrze svitky jsi přišla jen kvůli Mitsukimu.
Mito: Doufám v to,že dosáhne velkých věcí a bude dělat mému jménu jen dobrou vizitku, ať už jako spořádaný ninja pod záštitou vesnice, tak jako nukenin, který bude nemilosrdně vraždit. Cokoliv si bude přát, bude mu dáno. *¨pak jí Zeref hodil svitky. Vzala je a jeden z nich otevřela. Meiton. Prohlédla si jen zběžně text a smotala jej, pak i ten druhý. I ten si schovala.* Děkuji, určitě to dáváš do dobrých rukou. Ještě jednou si projela pohledem svitek o Meitonu. Podívala se na Zerefa a pohled se upnul na jeho ruce.* Jsem ráda, že se cítíte svobodně. Alespoň někdo se tak cítí. Kurama určitě potřeboval čerstvý vzduch. I když se říká, že lidé a démoni se mění, pochybuju o tom, že se mu líbilo být domácí mazlíček. Chtěla bych se mu omluvit za to, jak jsem se jako mladá a nerozvážná chovala. Uděllaa jsem z něj domácí kočku, musel se cítit doopravdy potupně. *Pročetla si zbytek svitku.* V-vážně dokážeš z člověka dostat negativní emoce? *optala se potichu.*
Zeref: Ah Gomene, tak teda Mitsuki. *Trochu se nad tím pousměje, neví proč nějak neřekl přímo jeho jméno ale to je momentálně asi jedno. *Dva dny doma a zvládl Henge, nadanej. Pokud ho učíš ty bude silnej a dosáhne mnoha věcí. *Pak tiše vyslechne zbytek toho co o něm Mito povídá a sleduje přitom krásně modrou oblohu, která je bez jediného mráčku a usmívá se u toho. Nevidí v něm možná dítě, které by miloval ale cítí hluboko uvnitř že k němu má nějakou zodpovědnost, přecijen je to jeho krev. Sice on vlastně nebyl u toho když byl zplozen ale na tom dle něj nezáleží aby to určilo že jeho otcem je Suzuya, pokud si ho nezaslouží tak tím není ale Zeref také ne. Když mluví o Suzuyovi a té hrozné představě že by ji ho mohl sebrat tak mu je Mito celkem líto ale lítost nehodlá dávat najevo. *Nedostane ho, nikdo ho neochrání lépe jak ty. *Poví k tomu klidně a odpečetí si svitek ve kterém je pro Mitsukiho popsáno jak se má naučit manipulovat s temnou chakrou aby ji ovládal a také tam nechybí informace že bude později schopen bolest a veškerou temnou v lidech dotekem měnit na temnou chakru a tu pohlcovat a svým způsobem hlavně jedinci sebrat jeho emoční bolest i když jen dočasně, také tam je první technika Meitonu a k tomu přihodí svitek s popisem technik jeho klanu a tyto svitky hodí k Mito. *To je to pro co jsi přišla a je k tomu něco navíc, je možné že mu v žilách koluje i tento klan a tak to je takovej dárek a nemusíš se bát abych ho zkoušel kontaktovat nechci ti dělat starosti a provokovat. *Já se mám super a Kurama stejně, svoboda a možnosti si klidně jen takhle spát uprostřed lesa a vykoupat se v čistém jezeře a podobně. Tohle mi chybělo a ta volnost, tohle je něco co potřeboval jak Kurama tak i já.
Mito: Klukovi.... *Zamračila se.* Mitsuki. *Uhnula pohledem.* jmenuje se Mitsuki Kamatsu a máme se skvěle. Doopravdy, máme domov, krásný. *Položila masku vedle sebe a jemně jí prsty uždibovala uši.* učím ho co zmůžu, ale brzy bude třeba zvládnout jeho schopnosti. Hned druhý den po návratu z Temného světa dokázal použív Henge. Jsem na něj pyšná...je to talent. *Usmívala se, když mluvila o synovi. Byla snad ta nejpyšnější matka na světě.* A jak je krásný a uvědomělý. Spíme dost často na zahrádce, je plná květin, které jsem vytvořila pro něj, aby se cítil jako tam. Furt se na něco ptá a chce se učit, doopravdy se snaží. Rve mi srdce představa, že ho budu muset někdy nechat jít a doopravdy se snažím mu dávat volnost. Aby nepřišel o to hezké jako jsem kdysi přišla já. Aby si sám udělal představu o světě a nemusel poslouchat jiné lidi. *Zvážněla.* Jsme ve vesnici, kam se on nedostane. Bojím se, že si pro něj někdy přijde, doufám, že nemáš v plánu se s ním opět spojit. Potřebuju se toho těla a té mysli zbavit co nejdříve, jinak se zblázním. Chápeš to? Lhát synovi, vlastnímu dítěti o jeho otci a ještě čelit hrozbě, že mi ho právě ta zrůda zabije,ba co hůř, prostě ho ukradne a bude mě mučit vědomím, že někde trpí? Je to k zbláznění. *Chytila si hlavu a zaryla si do ní nehty, skřípala zuby, chvíli se vydýchávala a pak se opět narovnala. Stopy po nehtech rudly, ale nekrvácely.* Jak se daří vám? A hlavně Kuramovi, dlouho jsem si nesáhla na jeho hebký kožíšek. *Zasmála se.*
Zeref: *V moment kdy, musel uznat že se Mito nepřišla prát sundal ruku z rukojeti své zbraně a věnuje Mito normální úsměv. *Tak váš teda vítám. *Poví a mírně se hlavou skloní k zemi v rámci slušnosti. Když se Mito posadí Zeref se takto posadí k jinému stromu, který o kousek vedle a sedne si tak aby mohl sledovat Mito. Když mu poví co chce tak se nejdřív podívá na dlaň své pravé ruky a pak zase na Mito. *Tak o tohle tu jde, mohl jsem to čekat. *Prozatím nehodlá odpovídat. *Tak něco bych asi říct mohl ale nejdřív jak se vede? Přijdeš a ani se nezeptáš jak se mám tak se hold zeptám já a když jsem u toho jak se vede klukovi. *Upřímně Zeref má něco už připravené a dokonce to má zapečetěné ve své pečeti, proč si to už asi rok po návratu připravil? Chtěl to k tomu klukovi nějak dopravit ale teď mu to Mito tímto požadavkem velmi ulehčila. *
Mito: *Jedním složením pečetí ptáka opět odvolala a zbyl po něm jen obláček dýmu. Rinnegan však nechávala aktivovaný. Lehce skrze masku přimhouřila oči.* "To je ale vychování.... /Nedivím se." *Prohodila slova se Shae a lehce se ušklíbla.* Myslíš si, že bych šla lovit sama? Kyuubiho? Hah...jsem blázen, ale ne sebevrah. *Ušklíbla se.* Mimochodem dobrý den pánové. *Vyšvihla před ním pukrle s jednou rukou za zády a druhou si stáhla masku z tváře. I na obličeji měla pár jizev, nijak jí to netrápilo. Rozešla se směrem k Zerefovi, obří zbraň nesla hrdě a bez jakýchkoli potíží. Zastavila se až kousek před ním.* Tu ruku si můžeš zase v klidu strčit do kapsy. *Odepnula postroj a shodila zbraň na zem, sesunula se k trávě a opřela se o strom tak, jak tam ještě před minutou byl Zeref.* Je mi u prdele co máte s máničkou za vvelmi křehké vztahy, chci ho jen vidět trpět, jako jsem trpěla já. To si vyřídím pak později sama....Teď jsem tady kvůli tomu Meitonu nebo jak se ta blbost jmenuje. Dělá mi starosti. *Promnula si čelo.* Potřebuju informace, nic víc. *Mluvila hlasem bez sebemenšího náznaku zájmu, až s ledovým klidem.*
Zeref: „(Kurama): Nerad tě ruším z toho že si akorát válíš prdel ale blíží se Rokubi. (Zeref): Vážně? Nepovídej, tohle zní docela zajímavě.“ *Zeref sám totiž neví jestli se k němu Mito blíží s přátelskými úmysly nebo naopak nepřátelskými. Do oblasti chodidel, kterými se dotýká země nahromadí chakru aby mohl v případě potřeby využít té chakry a prudce se odrazit od země aby mohl odskočit až o několik metrů (takových 6). Když dopadne na zem tak si ještě povzdechne a otevře svoje oči, do očí ho udeří sluneční paprsky a dočasně ho oslepí a tak si dá ruku před tvář aby si kryl oči před sluníčkem, pak udělá pár kroků do strany a pozorně se podívá na Mito. *Jestli jsi přišla lovit jako další tuna idiotů tak tě chci varovat že nemám chuť se prát tak přijď jindy. *Zároveň pravou rukou zajede pod plášť až k opasku na zádech kde má pouzdro s katanou Satsujin Hane a její rukojeť uchopí. Chce být raději ve střehu. *
Mito: *Dlouho přemýšlela nad tím, co má a nemá dělat a zda se jít poradit se Zerefem. Nicméně její myšlenky na chvíli stáhl podnik, ve kterém dělali tetování. Mito dlouho přešlapovala přede dveřmi. Tak dlouho, že jí personál sám vlákal dovnitř.* /Chtěla byste tetování? *Mito zapřemýšlela. Kývla hlavou a řekla slečně, kdo vlastně je a ta jí navrhla dokonalý vzor. Po několika hodinách, v podstatě po celém dni měla hotovo. Ruku Mito zdobil takovýto vzor: ( odkaz » / odkaz » / odkaz » ). Zahnala tak myšlenky na Zerefa a šla po dlouhém dni spát. Ráno obstarala Mitsukiho a když vystřelil z domu, prohlédla si své tělo v zrcadle. Nestárlo, ale jizvy po bojích, ranách, vrásky a hlavně strie na břiše a prsou stále zůstávaly. Pohladila si jemné jizvičky na bříšku a prsou, které neztrácely dokonalý tvar. Byla to upomínka na muka a starosti s těhotenstvím. S úsměvem ale připustila, že to bylo nejlepší období jejího žvota, kdy toho drobečka nosila neustále u sebe. Oblékla se celá do černého. Upnuté kalhoty, které zvýrazňovaly mezeru mezi jejími stehny. kimono s délkou těsně pod zadek, s rukávy do loktů, vlasy si stáhla do vysoko posazeného copu a na tvář si dala masku. ( odkaz » ) Aktivovala Rinnegan, který nebyl přes masku vidět. Na bezpečném místě přivolala ptáka a odletěla do PEvnosti. Zde si pouze vzala beze slov Shinku a opět nasedla na svého opeřence. Z pečetě odpečetila křišťálovou kouli a zkusila najít Zerefa. Mohla si ho jednoduše přivolat, ale neměla tu potřebu. Našla ho, jak se spokojeně opírá o nějaký strom. Podle okolí, které viděla usoudila, že nebude zrovna daleko od země Ohně, jelikož jej obklopovala krajina typická pro hlavní kontinent a tak spolu s netvorem pomalu prolétávaly snad nad každou zemí a Mito komunikovala se svým bijuu, který jí říkal, zda cítí Kuramu, či ne. Až ve chvíli, kdy jí Rokubi upozornil, že jsou blízko, jí došlo, co znamená být chodícím majáčkem.* A modli se, aby nám Naomi nekecala a byl to fakt Zeref... *Ušklíbla se Mito, když spolu s ptákem přistáli na zem nedaleko od Zerefa.*
Zeref: *Zeref se teď pár dní potlouká po Zemi Řek a i když tu je už třetím dnem tak zázrakem prozatím nikoho nezabil. Prozatím se tu s nikým ani nepotkal a to Zerefa trochu překvapuje. Zrovna je něco kolem dvanácté hodiny a Zeref si zrovna vylezl ven z jedné řeky ve které vykoupal. Jakmile se usušil tak se oblékl do černého kompletu a přes to si přehodí plášť, zadní části opasku si upevní pouzdro a do něj uloží modrou katanu s modrým ostřím – Satsujin Hane - ( odkaz » ). Už je připravený opustit svůj tábor ale ještě si na chvilku sedne ke stromu na který svítí sluníčko a Zeref si tam tak hezky sedí opřený o kmen toho stromu a sluní si tam. Na spodní části levého zápěstí má speciální pečeť uvnitř které má svou výbavu - [Kuchiyose: Raikō Kenka]. Pečeť mu zdobí fialová pečeť tvaru diamantu - [Byakugō no In] a na svých dlaních má dva vzájemně se překrývající znaky ve tvaru diamantu. *
---: ---
Hoseki: *Predsa len to vyšlo. Jeho žiadosť o to stať sa Oininom bola konečne prijatá. A dnes ho čakal prvý deň, kedy si mal prebrať nejaké formality. Preto bol na ceste do budovy, ktorá slúžila ako sídlo oininov. Nebolo to naozaj sídlo, ale skôr nejaká centrála, kde sa riešili všetky tieto formálnosti a kde si zároveň mohli oinini vymieňať informácie medzi sebou o jednotlivých nukeninov, ktorých sa chystajú loviť. Hoseki netušil, čo ho čaká, mal z toho obavy, no prevládala skôr radosť. Radosť, že konečne sa viac pohne po svojej ceste shinobiho, že konečne bude mať nejakú reálnu prácu. Niečo, čím môže pomôcť zlepšiť svet. Nahodil na seba rovno svoju zbroj, aby pôsobil ako pravý ninja. Aj keď bol stále pomerne malý a pôsobil ako dieťa. Zároveň však už bol chuunin a mal niečo aj za sebou. Čierne vlasy mal stiahnuté čelenkou Sunagakure, spod čierneho chakrového brnenia s chráničmi predľaktí vykukoval čierny nátelník s dlhým rukávom a spodnú polovicu tela zahaľovali čierne pevné šortky. Na pravom stehne mal pripevnenú taštičku so sebnonmi s rolničkami a kolmo cez kríže mal pripevnené svoje tanto. Nič z toho však nevyužíval nijako poriadne. On bol skôr ten typ bojovníka na strednú vzdialenosť, ktorý používal ninjutsu a genjutsu, než sa šiel mlátiť. A keď aj potreboval zbraň, jeho Kekkei Genkai mu vždy dobre poslúžilo, pretože si vedel vytvoriť skoro čokoľvek z kryštálu. Teraz sa však konečne blížil k danej budove. Pred ňou stál zhruba pätnásťročný muž so snehobielymi vlasmi, ktoré výrazne kontrastovali s jeho opálenou pokožkou. Cez oblečenie mal prehodený čierny plášť, ktorý skrýval aj všetko jeho vybavenie a celkovo maskoval jeho postavu. Svoje smaragdovozelené oči zabodol do Hosekiho, ktorý sa približoval. Mladík sa odlepil od steny pri vstupe, o ktorú sa opieral a urobil pár krokov k Hosekimu.* Ahoj, ty si ten Hoseki? Nový chuunin, ktorý k nám má nastúpiť? *Hoseki si daného, veľmi pekného, mladíka premeral a najprv sa zatváril nechápavo.* Etto, áno, to som ja. *Mladík sa doširoka usmial a podal Hosekimu ruku.* Ja som Ryuu. Dostal som za úlohu ťa zaučiť, ako to v našom remesle chodí. *Hos ponúkanú ruku prijal a potriasol mu ňou.* Teší ma a ďakujem...? *Hoci to mal byť skôr oznam, znelo to ako otázka. Ryuu sa nad chlapcovou neistotou zasmial a otočil sa naspäť k sídlu, ku ktorému vykročil.* Poď, čaká nás dosť práce. *Nepýtal sa chlapca na žiadne zbytočné informácie o tom, prečo sa rozhodol stať oininom, či vie, čo to obnáša a či je pripravený vraždiť. Proste to bral všetko tak prirodzene a pohodovo. Akoby sám nebol trénovaným vrahom.* Airi-san, prosím ťa, mohla by si tu nášmu novému prckovi dať Bingo knihu? *Ryuu s úsmevom lámača sŕdc oslovil ženu, ktorá sedela za pultom, akoby tu bola recepčná. Rozhodne to náplň jej práce nebola, no Hoseki netušil, čo ňou je.* Zdravím. Moje meno je Ho- *Žena v strednom veku s okuliarmi na nose a hnedými vlasmi pozapletanými do mnohých vrkočov, ktoré jej lemovali zlatistú pokožku, na chlapca vrhla tvrdý, no skôr výchovný pohľad.* Ahoj. Tu svoje pravé mená nepoužívame. Stále to patrí k ochrane našej identity, aj keď na znak rešpektu pred sebou masky nenosíme. Zvoľ si meno, pod ktorým tu chceš vystupovať a až potom sa mi predstav. Inak ma môžeš oslovovať Airi a toto je pre teba. *Zo šuplíka po pravej ruke vytiahla nejakú hnedú knižku, ktorú cez pult podala Hosekimu. Ten bol zmätený, že nepoužívajú svoje pravé mená. Však Ryuu ho ním oslovil. Ale to bolo najmä preto, že bol pridelený na jeho zaučenie a nejako ho spoznať musel. Hoseki si vzal bingo knihu a už musel dobiehať Ryuua, ktorý šiel ďalej.* Kniha, ktorú si dostal sa nazýva Bingo kniha a obsahuje informácie o všetkých známych nukeninoch. Je to náš asi najvernejší spoločník. V ňom si hľadáme, na koho lov sa vydáme. Ale pred každým lovom by si mal Airi zdeliť, po kom sa vydáš. Jednak sa tak zabráni tomu, aby dvaja naši oinini išli naraz po jednom cieli a zároveň budeme vedieť, kto ťa zabil, ak sa už nevrátiš. *Napriek tomu, aké veci Ryuu hovoril, sa stále usmieval od ucha k uchu. Hoseki len nasucho preglgol a prikývol.* Ďalšou súčasťou tvojej identity je maska. Každá maska je vyrobená na zákazku, aby si mal svoju jedinečnú a zároveň ťa do istej miery reprezentovala. Ja ťa však mám už vziať na dva lovy, na prvom budeš len sledovať a nebudeš sa zapájať. Ten druhý bude už viac na tebe a bude to zároveň vstupná skúška, či máš na to byť oininom. Keďže však nebudeš mať ešte svoju masku, tak ti teraz ideme do zbrojnice po obyčajnú. Tam zároveň dostaneš svoj plášť. Chválim, tvoju iniciatívu prísť rovno takto nahodený, no si si istý, že ťa to brnenie nebude obmedzovať alebo spomaľovať? Našou úlohou je sa rýchlo postarať o cieľ bez toho, aby sme pútali zbytočnú pozornosť. *Hoseki mal čo robiť, aby to všetko stíhal spracovávať a zároveň držať s Ryuuom krok.* Áno, som. Neboj, nebudem príťaž. *Ryuu sa pri tej poznámke schuti zasmial, no to už otváral dvere do zbrojnice. Tam po Hosekim hodil čisto bielu masku so symbolom Sunagakure vyrytým na čele a čierny plášť.* Ak nemáš žiadne otázky, tak by som sa rovno vydal na lov. Mám už všetky potrebné informácie o jednom Tokubetsu Jouninovi, ktorý sa ukrýva pri hraniciach našej zeme. Prípadne ti môžem otázky zodpovedať aj po ceste. Môže byť? *Hoseki si ešte premeriaval tú masku, kam akosi nestihol všetko spracovať. Pri zmienke Tokubetsu Jounina si spomenul na Kudasaiovho otca a dôvod, prečo sa rozhodol vydať touto cestou.* Som pripravený, môžeme ísť. *Ryuu viac počuť nepotreboval, spod plášťa si vytiahol masku medvedíka čistotného a nasadil si ju na tvár. Rovnako si Hoseki nasadil na tvár svoju bielu masku a prehodil cez seba ešte čierny plášť. Spoločne sa vydali von, no nie normálne východom, ale na strechu a následne po strechách k bráne. Bolo to tak viac vyhovujúce, než sa prechádzať maskovaní hlavnými ulicami Sunagakure. Bránou sa dostali bez zdržiavania, pretože im to ich povolanie umožňovalo. Vzdialili sa kus od brány rýchlym tempom a tam následne Ryuu zastal.* Nemáš strach z výšok, však? *Tá otázka Hosekiho zaskočila. A v podstate odpovedať nevedel, no keďže sa v pohode presúval po strechách a nijako sa nebál pádu, tak predpokladal, že nie.* Nie, nebojím. Prečo? *Ryuu neodpovedal. Namiesto toho si pichol pravú ruku pod plášť do taštičky s vybavením a úmyselne sa porezal senbonom na prste. To však chlapča nevidel. Následne zložil sériu pečatí a buchol rukou do piesku. Pod jeho rukou sa rozliezlo množstvo znakov, ktoré vytvárali kruhovú oblasť. A v ďalšej sekunde sa tam zjavila obrovská vrana s brnením tváre.* Ahoj. Poletíme juhovýchodne k hraniciam so Zemou Riek. A vlastne, Gingashira, toto je môj učeň, ktorý ešte nemá meno. Bielomaska, toto je Gingashira. *S tými prezývkami to Ryuu zjavne bral doslovne. No Hoseki bol stále ohromený veľkosťou tej vrany, ktorá sa tu zjavila z ničoho. Ryuu jej vyskočil na chrbát a naznačil Hosekimu, že má urobiť to isté. Akonáhle boli obaja na vrane, tá obratne vzlietla a letela priamo zadaným kurzom. Počas letu sa Ryuu snažil Hosekiho oboznamovať so všetkým potrebným a užitočným pre oinina, no chlapec mal problémy sa sústrediť a vnímať svojho staršieho spoločníka. Bol príliš v úžase z toho všetkého, čo sa tu dialo. Kúsok od hraníc, kde sa už púšť zmenila na jemné pasienky, ktoré neskôr prechádzali za hranicami viac do hájov až lesov. Ryuu vranu odvolal a sám zostal stáť, pričom zložil pečať. Očividne sa na niečo sústredil. Sústredil sa na chakry v okolí, čím sa snažil vystopovať svoj cieľ. Keď so sústredením prestal, tak zrazu udrel päsťou Hosekiho do ramena. Nie silno, ale nie ani slabo.* To čo máš za chakru? A kde si ju vzal? *Chlapec nepochopil, čo tak zrazu. A chvílu trvalo, než pochopil, že Ryuu hovorí o yonbiho chakre.* Ehm, darček a tajomstvo. *Ryuu si nesúhlasne povzdychol, no následne sa už rozbehol smerom, ktorým určil polohu cieľa. A Hos bežal hneď za ním, pričom monitoroval svoje okolie predovšetkým sluchom.* Nezapájaj sa a len sleduj. Pozorne. *Hoseki nemal ani šancu odpovedať, pretože to už Ryuu zmizol. Shunshinom sa dostal ďalej. Hoseki sa skrýval za neveľkým kameňom tak, aby stále videl. Bol však od Ryuuovej novej polohy asi tak päťdesiat metrov, takže stále mal v pohode výhľad. Hlavne, keď tu boli len nízke stromy a kry. Nevidel, že by Ryuu skladal pečate, no zrazu použil techniku Hyakkaryouran: Burūmu no Oku no Hana, kedy okolo neho začalo poletovať množstvo kvetov, ktoré sa vznecovali. Väčšinu týchto kvetov namieril proti skalnatému výčnelku. Ryuu však vedel, že za tým výčnelkom sa skrýva jeho cieľ. Bol však celkom dobre chránený, pretože pod výčnelkom si Dotonom vytvoril väčšiu jamu, ktorú z ďalšej strany maskovali kríky. Pred ohnivými kvetinami ho to však nechránilo a tak zjazvený plešatý muž vyskočil, pričom všetky kvety od seba odfukoval vzdušnými poryvmi. Začal sa boj, kedy po sebe metali techniku za technikou, no k Ryuuovi sa nič z toho nedostalo. Muž sa snažil zraniť Ryua Fuutonom, no tým len posilnil oininov katon. Čo však Hosa zaskočilo bolo, že aj Ryuu je užívateľ genjutsu. Usúdil tak, keď sa oininovo telo rozpadlo na okvetné lístky. Hoseki musel raz použiť Zankuuhu, aby sa ochránil pred množstvom papierových shurikenov, ktorý plešatec naňho vyslal vo svojich posledných momentoch. Očividne sa chcel postarať aspoň o toho slabšieho z nich dvoch alebo rozptýliť Ryuua a utiecť. To sa mu však nepodarilo a Ryuu mu plynulým pohybom wakizashi posilnenej chakrou odťal hlavu. Hosekiho v danom momente naplo. Áno, sám už vraždil, ale toto bola... poprava. A čo viac, na plešatcove pozostatky sa následne vrhli vrany, ktoré sa vzali z ničoho. Zrejme ďalšia Ryuuova technika.* Našou úlohou je okrem zabitia nukenina aj okamžitá likvidácia jeho ostatkov. Hlavu nosíme ako dôkaz, že sme splnili úlohu. *Hovoril vecne aj keď hlasnejšie, aby ho vzdialený Hoseki počul. Hlavu hodil do čierneho vreca, ktoré vytiahol z plášťa a sám sa oprášil. Bol špinavý, vyčerpaný a oblečenie sa mu lepilo na spotené telo. Nebol však zranený. A súboj, ktorý predviedol, na chlapca veľmi zapôsobil. Naposledy sa oinin s maskou medvedíka čistotného pozrel, ako sa jeho vrany kŕmia telom, než sa vybral za Hosekim.* Tie vrany... ako to, že ťa poslúchajú? // Mám s nimi podpísanú zmluvu. A dosť sa k nášmu poslaniu hodia. // Ako podpísanú zmluvu? // Krvou. Nepočul si o Kuchiyose? *Chlapec smutne pokrútil hlavou, no to vďaka maske vidieť nebolo.* Hm. Tak teda, ak ti vyjde budúci lov, ktorým mám overiť, či na to máš, nechám ťa podpísať zmluvu. Čo ty na to? *Hoseki s nadšením prikývol.* A viac ti vysvetlím po ceste, no teraz už poďme. *Po týchto slovách Ryuu vyvolal opäť Gingashiru, aby sa dostali spoločne čo najrýchlejšie naspäť do Sunagakure. Tam sa v sídle oininov rozdelili, pričom mu Ryuu oznámil, že pohladá nejakého nukenina, ktorého by mal byť Hoseki schopný zneškodniť a keď bude všetko pripravené, tak mu dá vedieť.*
---: ---
Ayase: Nemůžeme? Já by ho tu nechala ale tak pokud chceš klidně ho znič. *Poví naprosto klidně a hlavně bezcitně, ona nemá potřebu likvidovat to tělo ale pokud to chce Toshiro udělat nebude mu bránit. Poté se s ním rozloučí a vyrazí na cestu zpátky domů, sice přenést se přes moře bude problém ale k tomu využije něco co umí létat a tím je Kumenju tvor Suzaku, kterého ji vytvoří jeden z členů Ketchugakure no Sato, který na ní čeká u pobřeží Země aby ji mohl přenést zpátky domů a tam Ayase podá hlášení o své misi. *
Toshiro: *Toshiro se trochu začervenal, byl zvyklý na to, že ho chválí jen jeho mamka.* Ď..děkuji. Jen mi to připomíná to jak jsem slabý. Tělo tedy můžeme zničit ? To bych měl zvládnout případně i já. *Toshiro se zasmál. * Nemůžeme tady nechat jen tak povalovat mrtvolu. Zvlášť v těchhle časech. *Toshiro na nic nečekal poskládal pečetě na techniku katonu a spálil mrtvolu technikou Katon: Dai Endan (snad to stačí.) Před tím ji ještě zkusil prohledat, ale vše co mohlo mít nějakou cenu, bylo zničeno bleskem.* Tak já teď asi budu muset vyrazit zase domů, aby se na mě dlouho nečekalo. Matka není doma a tak království musím trochu podpořit jako princ. Tak zatím Ayase. Až půjdeš kolem Naomi no Sato, určitě se zastav, rád že uvidím. *Pak se Toshiro vydal na cestu domů.*
Ayase: *Neunikl ji fakt že se mu v očích aktivoval Rinnegan, přijde ji že tohle je až podezřele podobné oku jejího otce (Shari-Rinneganu). Nicméně když se zamyslí vzpomene si na oči svého dědečka a zjisti že vlastně Toshiro má naprosto stejné oči jako její děda (Suzuya Juuzou). Jeho chakrovou tyč naprosto ignoruje i když vidí že obsahuje Toshirovu chakru a dokonce vidí jakési spojení mezi Toshirem a chakrovou tyčí (během aktivního Rinneganu do ní proudí jeho chakra). Nevěřila že by ji Toshiro zranil a tak na to vůbec nereaguje. *Nestyď se za ní je krásná. *Poví a i když se trochu vzdálil stále ho držela za ruku, nicméně její Doujutsu se opět změní do neaktivní formy, takže má opět jen bílé oči bez zorniček a bez viditelných žilek okolo. Poté jeho ruku pustí a usměje se. *Koukám že máš Rinnegan, máš Doujutsu stejně jako já.
Toshiro: *Z ničeho nic a bez varování Ayase k Toshirovi velkou rychlostí přiskočí a začne si prohlížet jeho jizvu, což mu není úplně příjemné, ale to ho posunulo k názoru, že jí jizva evidentně nevadí. Toshiro ale zpanikařil když k němu takhle skočila a rychle aktivoval rinnegan. Z volné ruky Toshirovi vyleze chakrová tyč, kterou už ale neútočí, protože v tu chvíli už si uvědomil, že nechce útočit.* Jednoduché, nechtěl jsem, aby jsi to viděla, nejsem na tu jizvu pyšný a jsem přesvědčený, že lidem se nelíbí. *Toshiro opět rinnegan deaktivuje a odstoupí trochu dál od Ayase i přes to že ho drží za ruku, nechá se tedy držet.*
Ayase: *Ayase se zasměje, nicméně nakonec ji to nedá a žilky okolo očí ji vystoupnou tak že jsou viditelné pouhým okem a vytvoří se jí taková tmaví část ve středu očí což může vypadat jako zornička, kterou normálně nemá ( odkaz » ). To proto aby mohla vidět každý pohyb Toshira, využije toho že se celkově zaměřuje na Taijutsu a že je navíc dost rychlá (trénink + vlčí geny). Využije toho tak že se rozeběhne nebo spíš poskočí a dostane se přímo před Renjiho, přičemž jednou rukou chytí tu kterou si kryje jizvu za zápěstí aby ji dala stranou a tou druhou se mu na tu jizvu podívá celkem z krátké vzdálenosti (možná až nepříjemně krátké). Sice to je trochu drsné ale Ayase nikdy nebrala na někoho ohledy a po všem šla po hlavě, nicméně se pokusí jeho jizvy dotknout konečky prst druhé ruky. *Proč to ukrýváš?
Toshiro: To by bylo fajn, já poslední dobou pouze trénuji a nemám čas na přátele, tak by mi nevadilo se někdy odreagovat. *Toshiro si všiml jak se začala pomalu přibližovat, proto udělal pomalý krok vzad.* Princ ?! To je jedno, není to nic důležitého. *Podotkl Toshiro trochu potišeji. Byl skromný a nerad se vytahoval, ale už byl tak zvyklý na to jak ho každý oslovuje princem, že se tak nazýval i sám.*
Ayase: Myslím že to tělo můžeme nechat tady ale tak mě napadlo co někdy jít někam ven? Vypadáš celkem fajn a už to že ti nevadí jak vypadám ti dává nějaký bod navíc a tak bych s tebou ráda šla někdy ven ale nemysli si o sobě něco jo? Navrhla jsem to pouze z důvodu že většinou nemám co dělat a od misí si chci dát trochu volna. *Poté si něco uvědomí a to že se snaží zakrývat svou jizvu jak to tak vypadá (kterou už viděla protože Byakugan). Také ji došlo že se jmenoval princem. *Uhm co myslíš tím že jsi princ? *Poté udělá dva kroky směrem k Toshirovi ale pak se opět zastaví. *
Toshiro: Páni! Jsi opravdu první, koho jsem takto viděl. Je to hustý. Budeš tedy ještě potřebovat mrtvolu, nebo jí můžeme zničit ? Rád bych to celé měl za sebou, musím se vrátit, bylo by zbytečné, kdyby za mnou někdo poslal nějakou hlídku aby se přesvědčili, že jsem v pořádku, to by mi pak říkali princ slaboch. *Toshiro se zasmál a čekal na odpověď Ayase. Za celou dobu si neuvědomil, že se potají snaží zakrýt rukou svou jizvu a tak si rukou jezdí po obličeji, aby byla vidět jen nejmenší část.*
Ayase: Není to jasné? *Během toho se otočí kolem dokola jako kdyby to byla nějaká modelka. *Část mého genetického materiálu neboli DNA tvoří vlčí, díky tomu mám tento ocas a také tyto ouška. *Poté si sundá kapucu aby je mohl vidět. *Díky tomu mám velmi dobrý sluch ale také mám velmi dobrý čich stejně jako kdybych byla vlk. *Pochválí se a opět si nasadí svou kapucu aby nezmokla více než už zmokla. *
Toshiro: Máš naprostou pravdu. Podcenil jsem jí, byla to má chyba. Ještě ti tedy děkuji. *Toshiro se pak postaví do takového už pohodlného postoje a sleduje Ayase co s mrtvolou chce dělat.* Mám pocit, že totožnost už nepozná nikdo, škoda, zajímalo by mě, k jaké vesnici dříve patřila. Nicméně, mé jméno je Toshiro Yuyake. Těší mě Ayase. Můžu se tě na něco zeptat? Ale nechtěl bych tě nějak naštvat, protože se tě na to musí ptát každý, ale je to prostě svým způsobem zvláštní. Proč vypadáš z části jako zvíře ? Nikdy jsem nikoho takového ještě neviděl. Samozřejmě mi nemusíš odpovídat.
Ayase: Máš štěstí že jsem tu byla jinak bys byl mrtvej, nicméně ráda jsem pomohla stejně jsem to měla taky jako misi kdy mi šlo o hlavu této Nukeninky a nic víc. *Podotkne a vytasí opět jeden bleskový meč s úmyslem uříznout ji hlavu ale pak si všimne že je tak spálená že i kdyby přinesla její hlavu tak by ji nikdo stejně nepoznal. *Ah tak její hlavu asi bude zbytečné nosit zpátky, nicméně já jsem Ayase a ty? *Během toho co se ptá opět uloží meč do pouzdra a otočí se zpět čelem na Toshira, kterého si nyní pozorněji prohlédne. *
Toshiro: *Toshirovi se ulevilo, když z jejích čepelí zmizely černé blesky. Samozřejmě ho ale dost štve to, jak ho Ayase ignoruje, ale vzhledem k tomu, že by díky ní už teď dost možná nežil, přehlížel to.* Evidentně je po ní. Zabíjela kupce, kteří chodili k nám do vesnice a díky tomu na tom vesnice byla hůř, proto jsem dostal misi. Ovšem naše vesnice myslela, že jde pouze o bandity, proto jsem byl vyslán sám.
Ayase: *Kráčí směrem k Toshirovi a během toho její meče začnou nebezpečně jiskřit černými výboji blesků, nicméně nakonec s tím přestane a své bleskové meče (Ikazuchi no Kiba) opět vrátí na své místo do pouzder na bocích a Byakugan deaktivuje. Nukeninku tímto zabila a to je o co jí vlastně šlo, sice to byla Nukeninka ranku A (Sanin) ale proti této technice se neměla jak bránit Ayase ji hold překvapila (zaskočila) a to ji bylo osudné. *
Toshiro: *Toshiro byl rád že jí zasáhla jeho technika, jještě radši, když jí zasáhl blesk Ayase. Celkem hned mu došlo, že tohle nemohla Nanami přežít, proto se rychle obrátil k Ayase.* ,,Sice měla stejný záměr, to ale mohla být jen shoda náhod, co když chce stejně dostat i mě ?!" *Toshiro stál a díval se na ní.* Díky, bez tebe, bych byl nahraný. *Řekl Toshiro s milým úsměvem a doufal, že Ayase nebude chtít bojovat i s ním.*
Nanami (npc): *Když se ona osoba vyhnula Suitonové technice, tak Nanami jen naštvaně vydechla. Najednou si všimla, že na ní letí Katonová technika. Rychle nashromáždila chakru do nohou a odrazila se,(Chakura no Shotto) aby se technice vyhnula. Ovšem to nestihla dostatečně rychle, takže jí technika popálila nohu. Ve chvíli, kdy doskočila na zem, tak si všimna, že ona dívka udělala něco s meči a v tu chvíli Nanami zasáhl blesk. Poté její tělo dopadlo na zem bez známek života.*
Ayase: *Když se okolo ní zjeví ta voda tak ihned zabodne do země meče a pak se znovu narovná a začne se točit kolem své osy a vypouštět chakru ze všech svých chakrových bodů naráz. Uvolněná chakra v kombinaci s otáčením Ayase kolem své osy vytvoří vír z viditelné chakry. Ayase vytvoří ten vír tak aby jeho velikost byla v poloměru 1 metr (Hakkeshou Kaiten). Díky tomu odrazí všechnu vodu od sebe a zároveň se tak ubrání. Poté když je voda pryč tak se zastaví a sehne se pro své meče které sebere a zvedne je nad hlavu kdy opět namíří špičky mečů k obloze a poté s nimi švihne směrem dolů k zemi a v ten moment z nebe udeří velmi rychlý, černý blesk přímo na Nanami (Ikazuchi no Kiba). Vyhnout se tomu je velmi složité, ne-li nemožné vzhledem k ohromné rychlosti blesků (300.000 km/s). *
Toshiro: *Nebylo těžké vědět, že Nanami něco chystá, když začala skládat pečetě, Toshiro byl připravený, proto když se ho lano pokusilo svázat, prostě se sehnul skoro až k zemi a lehce se tím lanu vyhnul. Poté se nepřítel věnoval Ayase a Toshiro toho chtěl využít. Toshiro hned poskládá pečetě a vyšle proti Nanami obrovskou kouli tvořenou Katonem. (Katon: Dai Endan) Hned potom si v ruce vytvořil větrnou kouli, kterou potom vystřelil v pozadí katonové techniky.*
Nanami (npc): *Nanami se probleskne o kousek dále od těch dvou, aby měla oba dva před očima. (Shunshin no Jutsu) Následně složí několik pečetí, aby z vody vytvořila pevné lano, které obmotá onoho kluka. (Suiton: Mizu no Muchi) Následně se otočí na dívku, která vytáhla nějaké meče.* Co jsi zač, *zeptá se Nanami. Následně složí několik pečetí a kolem nepřítele se objeví velké množství vody a zaútočí na ní. (Suiton: Haran Bansho)
Ayase: *Prší celou dobu nicméně nyní je v některých kapkách deště chakra, která způsobuje vysávání chakry z technik díky čemuž zrušila její mlhu, navíc si všimla že tyhle kapky vysávají i chakru z Toshira a z Ayase. * „Tahle technika se mi nelíbí.“ *Nicméně poté proti Ayase míří vlci, kteří jsou tvořeni elektřinou ale nejde si nevšimnout že je chakra vysávána i z nich. Složí tedy několik ručních pečetí a z úst proti těm vlkům vypustí proud vody, kterým je spláchne a voda je tak nabitá jejich elektřinou ale je dost daleko od Ayase tak je v bezpečí (Suiton: Mizzurappa). Poté vytáhne své dva bleskové meče a namíří jejich špičky k obloze a vystřelí z nich dva elektrické výboje. *
Toshiro: *Toshiro si stále hrál na tom, že je v Genjutsu, což zřejmě nepřítele trochu zmátlo. Když najednou začlo pršet a mlha, která se tu před malou chvílí objevila, se najednou taky vytratila. Díky technice Shunshin no Jutsu se Toshiro rychle přesunul k nepřítelkyni a rovnou na ní zaútočil silnými údery kolen a loktů.(Rakanken)* ,,Kdo je ta třetí ?! Je to vůbec člověk ?! moc tak nevypadá."
Nanami (npc): *Když se ona osoba vyhne technice Nanami, tak ta si jen povzdechne, protože ví, že to bude ještě otrava. Najednou se okolo začne zvedat mlha, Nanami se jen rozhlídne okolo, bylo jí hned jasné, o co jde nepříteli.* 'Takže se chceš maskovat,' *proletí jí hlavou. Následně složí pečetě a začne pršet a mlha začne pomalu mizet, až úplně zmizí. (Hijutsu: Suiton: Kirisame) Když mlha zmizí, tak Nanami hned začne hledat onu osobu. Poté co jí najde, tak složí pečetě a z ruky jí vystřeli dva vlci tvoření blesky. (Raiton: Kaminaro no Okami)
Ayase: *Všimla si že díky zásahu elektřinou bylo přerušeno Toshirovo Genjutsu, nicméně Ayase se nyní musí starat o útoky ze strany Nanami a tak nahromadí chakru do chodidel a pak se prostě odrazí, čímž skočí o několik metrů do strany (Chakura Shotto). Poté složí několik ručních pečetí a vytvoří velmi hustou mlhu z okolní vlhkosti vzduchu (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Nanami by nyní neměla vidět ani na krok a stejně tak i Toshiro a toho Ayase využije, protože ona vidí díky Byakuganu. Dále ale neútočí, místo toho prozatím vyčkává na to jak si Nanami poradí i když nestojí na jednom místě ale pomocí Shunshin no Jutsu se přesune o pár metrů bokem. *
Toshiro: *Toshiro stále nic neviděl. Když najednou ho zasáhla technika raitonu, která z něj prakticky udělala vodič. V tu chvíli ho párkát lehce probila elektřina, ale zbytek napětí se ztratil. (Když by se v tu chvíli někdo Toshira dotkl, dostal by pecku.). Díky menším ranám raitonu, se ale nedostal z genjutsu. Bylo to nad jeho chápání. Snažil se přemýšlet co by mohl dělat, ale nic by podle něho nemělo žádný efekt.* ,,Půjde o genjutsu, to je jasné, učili to na akademii, ale kdybych si pamatoval, jak se toho zbavit."
Nanami (npc): *Nanami si všimne, že na ní míří Fuutonová technika a tak se jí vyhne tím, že uskočí na bok. Následně si všimne, že je její nepřítel chycený v genjutsu a usměje se, protože nečekala, že se jí to povede tak jednoduše. Poté složí pečetě a vyšle na něj techniku Raiton: Jibashi. Následně si všimne, že na ní něco letí.* 'Co je sakra zase tohle,' *pomyslí si a rychle uskočí, aby se onomu talíři vyhnula.* 'Všimnout si toho o chvíli později, tak je po mě,' *pomyslí si a následně složí další pečetě a proti osobě, která se k ní blíží vyšle několik shurikenů tvořených z vody (Suiton: Mizu Shuriken).*
Nanami (npc): *Když svého nepřítele chytí do genjutsu, tak se usměje, protože jí až trochu překvapilo, jak to bylo jednoduché. Následně složí pečetě a vyšle na něj techniku Raiton: Jibashi. Následně si všimne, že na ní něco letí.* 'Co je sakra zase tohle,' *pomyslí si a rychle uskočí, aby se onomu talíři vyhnula.* 'Všimnout si toho o chvíli později, tak je po mě,' *pomyslí si a následně složí další pečetě a proti osobě, která se k ní blíží vyšle několik shurikenů tvořených z vody (Suiton: Mizu Shuriken).*
Ayase: *Nebylo těžké zjistit že Toshiro se ocitl pod vlivem nějakého Genjutsu, protože pokud je člověk pod vlivem Genjutsu tok jeho chakry v chakrové soustavě se mění. Nicméně nepokouší se z něho dostat tudíž buď je to Genjutsu na jeho rank moc silné aby se dokázal dostat nebo si sám neuvědomuje že je pod vlivem nějaké iluze. Ayase je už celkem blízko a běží k nim jakoby z pravé strany, nicméně na poušti není moc překážek a tak ji lze zahlédnout už z větší dálky ale Ayase už během toho skládá ruční pečetě. Následně zvedne levou ruku nad hlavu a z dešťových kapek vytvoří velký vodní talíř, který nabere pevnou formu (Nensuikai), který následně vrhne proti Nanami a poté proti němu úderem do prázdna vypustí natlakovanou chakru, která ho ještě zrychlí (Hakke Kuushou). *
Toshiro: *Toshiro si všiml, jak na něho letí shuriken a najednou není jen jeden. Periferně si všiml, jak Nanami složila pečeť. Rychle také složil pečetě a vytvořil silný poryv větru, který by měl shurikeny odfouknout zase zpátky a zároveň by technika měla samozřejmě pokračovat. (Fuuton: Daitoppa). Začal skládat další pečetě, ale v tu chvíli se mu zatmělo, nic neviděl a nebylo mu úplně jasné proč. Trochu znervózněl, nevěděl co si má počít, s ničím takovým se ještě nikdy nesetkal.*
Nanami (npc): *Když uskočí a promění se na svou pravou podobu, tak si Nanami jen povzdychne.* Shinobi jo, * řekne jen otráveně.* 'Zabít ho hned a nebo si s ním chvíli pohrát,' *pomyslí si Nanami. Následně od něj odskočí a vytáhne několik shurikenů a poté použije techniku Shuriken Kage Bushin no Jutsu. Poté se k němu rozběhne a podívá se mu do očí, během toho použije Kokuangyou no Jutsu.*
Ayase: *Ayase stále sleduje to jak se ti dva „baví“ i když Nanami pak obchodníka rychle napadne, v ten moment Ayase trochu zrychlí aby se tam dostala o něc dřív, přecijen 400 metrů člověk neujde během pár vteřin a tak přešla do svého normálního tempa běhu. Nicméně během toho se Toshiro změní do své pravé podoby a tím to Ayase docvakne celé že by mohlo jít o někoho kdo má stejný cíl jako ona a to nemůže připustit, proto nabere ještě větší rychlost aby tam doběhla dřív než ji Toshiro zabije. *
Edit: Toshiro odskočil dozadu, ne dopředu
Toshiro: *Toshiro přes rameno pozoruje, jak bude nepřítel reagovat. Přijde mu docela divné, že je sám, ale téměř hned mu to dojde.* ,,Sakra, asi nepůjde tak úplně o bandity, tohle bude trochu větší vzrůšo." *Vidí, jak se nukenin blíží k jeho zádům. Toshiro si rychle odepne plášť a uskočí dopředu (ze svého pohledu), ještě než nukenin sekne. Pak se otočí proti němu a postaví se do bojové pozice.* Teď už mi je docela jasné, proč už tudy moc obchodníků nechodí.*Hned na to Toshiro zruší Henge no Jutsu a ukáže se ve své pravé podobě.* Tak co, budeš tam jen tak stát ?!
Nanami (npc): *Obchodník reagovat jako ostatní, což Nanami ani moc nepřekvapilo.* 'Nechceš umřít jo, ale mě se chce zabíjet,' *pomyslí si Nanami.* Hmm, nic jsi neudělal? Objevil ses hold na špatném místě, umřeš, *řekne Nanami a následně udělá pár kroků dopředu a na pravé ruce se jí objeví šedá sekera (Akkusu no Ken) a sekne s ní po obchodníkovi, tak aby ho hned první ranou nezabila.* 'Trochu si užijeme zábavy než umřeš,' *pomyslí si Nanami.*
Ayase: *Ayase vidí i přes tu vzdálenost (400 metrů) že k tomu obchodníkovi někdo přistupuje, normálně by netušila o co tak může jít ale díky reakci toho obchodníka (Toshira) ji je jasné že jde o přepadení a tudíž je tohle zcela jistě její cíl. Nukeninka Nanami, kterou má Ayase za úkol dopadnout nebo zabít. Zvedne se tedy a pomalým krokem začne kráčet k nim, nikam nespěchá ještě ji zajímá zda to bude nějak pokračovat a kromě toho ji na životě toho obchodníka moc nezáleží, beztak ví že se jedná o Ninju díky rozvinuté chakrové soustavě. *
Toshiro: *Toshiro šel a najednou na něho někdo promluvil. Zareagoval naschvál přehnaně. Lekl se, nebo se aspoň snažil, aby to tak vypadalo. Pak jakýmsi chraplavým hlasem promluvil.* Nechci umřít ! Nic jsem neudělal. *Toshiro sáhl do kapsy a vytáhl váček s penězi, který hodil před sebe.* Tady je vše co mám, prosím nechtě mě žít! *Toshiro se snažil vystupovat tak, aby vypadal jako kupec, který má opravdu strach.*
Nanami (npc): *Nanami prochází nedaleko obchodní cesty v zemi Větru. Není u ní moc blízko, ale vidí na ní. Na sobě má černý nepromokavý plášť a na hlavě má nasazenou kapuci.* 'Další obchodník, super,' *řekne si v duchu a dále pokračuje v chůzi, zatím co se přibližuje k osobě, která je před ní.* Dej sem vše co máš a možná nezemřeš, *řekne Nanami a následně čeká, jak ona osoba zareaguje.*
Ayase: *Dostala misi ranku A ve které má eliminovat jednoho daného Nukenina, který ji padl do oka protože odměna na něj není zrovna špatná. Sice si během nedávné mise ranku S se svým otcem vydělala víc než si zatím vydělala za celý svůj život ale tak proč zůstat u toho co má když toho může být ještě více? Opět má jednoho společníka, který ji na velkém ptákovi Suzaku (Kumenju) dopraví ze Země Válek do Země Větru, přičemž ten Ninja poté odešel do Sunagakure no Sato kde si ho Ayase má najít po dokončení mise. V Zemi Větru prší jako všude jinde, nicméně není tu ani trochu chladno protože i přes déšť zde panuje celkem velké horko i když není to zase tak hrozné (takový 25 stupňů celsia). Své zbraně a vybavení má všechno zapečetěné v pečeti Kuchiyose Raikō Kenka na spodní straně levého zápěstí. Sice je to tu všude jen poušť ale ten písek je většinou mokrý a tak se v něm moc dobře nechodí, ovšem musí se s tím smířit. Kráčí směrem k jedné cestě (i poušť má svou cestu) na které by ten Nukenin na jehož popis dostala tip od jednoho informátora z Ketchugakure. Nyní se ocitá tak 400 metrů západně od té oblasti a tak se zastaví a posadí se na jeden balvan, poté aktivuje Byakugan a kontroluje si tu oblast, ovšem vidí tam jen jednoho obchodníka (Toshiro), nicméně něco ji na něm přijde divné a to že na první pohled má rozvinutou chakrovou soustavu. Oblečená je celá v černém kdy většina oblečení je z nepromokavého materiálu ( odkaz » ). *
Edit: Místo kde se toto odehrává není země řek, ale Země Větru
Toshiro: *Toshiro si vzal na sebe další misi. Šlo tentokrát o zatím nejdůležitější misi, tedy z pohledu pro vesnici. Do vesnice začalo chodit méně a méně kupců. Toshiro zjistil čím to je. V zemi řek, kde se kloubilo pár obchodních cest někdo přepadával kupce. Toshiro si myslel, že jde zase o nějaké bandity. Upřímně už cítil ke všem banditům vcelku nenávist, možná proto se této mise sám chopil. Oblékl se do odkaz » a na sebe si vzal ještě nepromokavý plášť, protože stále panovalo to nechutné počasí. Toshiro si vzal svou dýku a vydal se na cestu. Šel po svých, zabralo mu to pár dní, ale nakonec se dostal nedaleko místa, kde se mělo nacházet ono místo, kde mělo docházet k přepadení. Toshiro použil Henge no Jutsu a dál pokračoval v cestě proměněný na starého muže, kterého jednou zahlédl v Naomi no Sato.* ,,Tak schválně, kdy se ti bandité objeví ?!"
---: ---
Renzo: *Jakmile Kyuki hodí kunai s výbušným lístkem tak vytáhne jeden shuriken, který hodí proti jeho kunaii a ty se po sražení odrazí každý jiným směrem. *Toho obchodníka potřebuju živého neohrožuj jeho život! *Upozorní Renzo Kyukiho a pokračuje ve stíhání Nukenina, dokud se nedostanou do té bezpečné oblasti, ovšem poté začne zem pod nimi postupně vybuchovat v sérii několika ohromných explozí, které trhají zem na kusy. Natáhl tedy ruku k jednomu vzdáleném balvanu a z rukávu mi vyletí dlouzí bílý hadi, kteří se zachytí toho balvanu a Renzo se přitáhne (Senei Jashu). Stejně jako se hadi zjevily zase zmizí v jeho rukávu jako kdyby tu nikdy žádný had nebyl, ihned na to se na Nukenina otočí čelem a vypustí proti němu sedm kopí z bílých papírů, která na něj letí velmi rychle (Kami Supaiku). Poté se proti němu rovnou i rozeběhne. *
Tomu Umino (Npc): *Usměje se, pokračuje v cestě a když po něm Kyuki hodí výbušný lístek na kunaii tak se zrovna v ten moment odrazil od země a začal přeskakovat ze stromu na stromu po jejich větví. Nakonec se z hořícího lesa dostane ven a dopadne do středu jezírka, poté obchodníka prostě zahodí tak aby dopadl na břeh i když to byl celkem tvrdý dopad. Následně se otočí n Renza a Kyukiho a věnuje jim úsměv, následně totiž složí několik ručních pečetí a země pod nimi začne vybuchovat, počítal totiž s něčím takovým, a tak si vytvořil takové předsunuté stanoviště které mělo i takové zabezpečení jako mnoho výbušných lístků pod zemí. *
Kyuki: *Kyuki se otočí na renza a začne se rozhlížet co se stalo* Děkuju, jsem vpohode *Pak se za renzem rozeběhne co nejrychleji umí. Když znovu viděl nukenina tak se rozhodl že už znovu raději fuuton nepoužije a proto raději běžel ještě blíž k němu kde po něm hodil kunaie s výbušnými lístky*
Renzo: *Celou dobu Nukenina nenápadně sleduje, ovšem prozatím se nezapojuje místo toho si do úst na dlaních nabere nějaký jíl, který začne různé tvarovat, ale když proti Kyukimu vystřelí ta obrovská ohnivá koule složí několik ručních pečetí a udeří s nimi do země ze které před Kyukim zformuje velkou a pevnou zeď z kamene (Doton: Doro Gaeshi), která zablokuje útok Nukenina a teprve pak vyjde ven z krytu, aby ho mohl vidět. *V pohodě? *Zeptá se ho, zatímco se zrakem upře na Nukenina, co jim prchá. *Asi by bylo fajn běžet za ním vyvede nás z lesa aspoň se neudusíme co ty na to? *Zeptá se a dá si část rukávu levé ruky k ústům, aby mohl dýchat přes to. Ovšem pak se rozeběhne za Nukeninem ať už s Kyukim nebo bez něj, *
Tomu Umino (Npc): (Od teď to přebírá Suzuya, protože ho nebaví čekat tak dlouho). *Stínový klon je zničen, protože nemohl předpokládat že ho Renzo zničí takto ale to originál moc netrápí. Sleduje Kyukiho, který proti němu použije Fuuton. * „Ten mi teď hraje do karet.“ *Pomyslí si a složí sérii ručních pečetí (Snake, Ram, Monkey, Boar, Horse, Tiger) a z úst vypustí poměrně velkou ohnivou kouli (Katon: Endan). Tato ohnivá koule proletí vzduchem Fuutonu, co vytvořil Kyuki, a ještě nabere na velikosti a síle a pokračuje přímo proti Kyukimu (Tomu Umino nemá aktivní Juinku, nedokáže ji ovládat, a navíc má jiný typ). Celý les je kompletně v plamenech a k tomu je tam mnoho dámu, takže se každý uvnitř začne pomal dusit, a tak se pomocí Shunshin no Jutsu přesune k tomu obchodníkovi a poté se rozeběhne směrem pryč z lesa k jednomu většímu jezeru o kterém ví. *
Renzo: (Renzo): „Křídla? Si dělá prdel ne?“ *Bohužel Renzo nemá moc času nad přemýšlet, ale aspoň že explozí zasáhl toho Nukenina a vzhledem k umístění exploze je dost pravděpodobné že minimálně dočasně ten Nukenin neuslyší na jedno ucho. * (Obchodník): *Tomu na rameno dopadne had z jílu, a tak se ho pokusí odhodit, ale poté mu v ruce u hlavy vybuchne, a tak mu ošklivě poraní ruku a také hlavu a on spadne na zem a upadne do bezvědomí. * (Renzo): „Aspoň že o obchodníka se nemusím starat.“ *Projde mu v mysli, ale moc času nemá, protože soupeř si vytvořil klona, který začne zapalovat koruny stromu proto Renzo seskočí dolů a využije kmen stromu jako kryt. Za tím stromem složí několik ručních pečetí a pravou ruku přiloží k zemi a klekne si na koleno, poté ze země kolem klona Nukenina prudce a rychle vylezou kamenné bodce, které vylezou pod úhlem tak že by měly Nukenina ze všech stran probodat (Doton: Doryuusou). Poté složí další ruční pečetě a promění zem v blízkosti sebe v písek a začne do ní zalézat a takto se chce dostat dost hluboko pod zem, navíc zem se za ním zase mění do normální podoby a Renzo tak může klidně pod zemí cestovat (Doton: Moguragakure no Jutsu). *
Kyuki: *Nukeninovi najednou narostou křídla a kyuki se objeví v divné dimenzi kde na něj nalétávají vrány* “Genjutsu jo?” *Kyuki okamžitě použije Kai ale nic se nestalo, zkusí to ještě jednou ale výsledek je stejný* “Tohle nedává smysl, znamená to že je v genjutsu silnější než já? To se mi zatím stalo jen jednou, není to hezký pocit” *Kyuki vytáhne kunai z kapsy a bodne se instinktivně do stehna, to zatřese dimenzí ale objeví se druhá* “Co to má znamenat? Cítil jsem jako by genjutsu zmizelo ale znovu se objevilo” *Kyuki si kunaiem trochu rozevře ránu což ho sice probere i z druhého genjutsu ale nedokázal kvůli tomu běhat tolik rychle. Hned jak se dostane i z druhého genjutsu si všimne že má kolem sebe bariéru díky které se nemůže hýbat a vysává mu chakru* “Ale tohle už je moc” *Kyuki aktivuje kyubiho chakru (3 ocasy) čímž také vypustí velké množství chakry které bariéru roztříští. Kyuki na nic nečeká a okamžitě vyšle na nukenina smršť posílených fuuton:daitoppa a běží směrem k němu.*
Umino (npc): *Umino bere na vědomí na letící kunaie a proto se v rychlosti otočí a hodí proti Kunaium shurikeny které je odrazí a tak kunaie vybouchnou v půlce cesty.*"spratek"* v tu chvíli na něj dopadne had který následně vybuchne, což má za následek že se Nukenin svalí k zemi přičemž vykřikne bolestí.*"teď jsem si to uvědomil... Ten druhý spratek běželi jsme celou dobu k němu."*Umino rovnou Aktivuje druhý stupeň Juinky (Ten no Juin) čímž mu narostou křídla, v ten moment se mu též zvýší síla, rychlost a odolnost, také má silnější genjutsu, Ninjutsu a Taijutsu když už je jakžtakž zpamatovaný tak se zvedne a vytvoří Kage Bunshin který začne skládat pečetě na techniku Katon: Ryuuka no jutsu čímž začne zapalovat koruny stromů, originál se mezitím koukne na Kyukiho který je nedaleko od něj a použije techniku Yuugure no jutsu čímž by ho měl dostat do genjutsu kde na něj budou útočit vrány, ale pojistí si to technikou( Nijuu kokoni arazu no jutsu) , takže pokud kyuki dokáže prolomit Genjutsu tak se aktivuje druhé Genjutsu které je stejné, poté poskládá pečetě na techniku Mugen Hoyo čímž by měl Kyukiho dostat do bariéry která by ho měla uveznit a pomalu mu odsávat chakru a poté se Umino začne všímat renza.*
Renzo: (Obchodník): *Ani si nestihl uvědomit co se děje a už skončí venku s Nukeninem tlaková vlna exploze ho odmrští do jednoho křoví uvnitř kterého se sice poškrábe, ale jinak dopadl celkem do měkkého. Nicméně nyní utíká společně se svou ochrankou pryč, netuší proč utíká před jedním děckem, ale tak důvěřuje jeho úsudku, přecijen je to už starší Nukenin, a tak má nějaké životní zkušenosti a určitě má promyšleno co budou dělat. Během toho utíkání se na moment otočí a všimne si Kyukiho, který je stíhá (pronásleduje) a ještě k tomu po nich něco háže. *Bacha! *Upozorní Nukenina na ty chilli bomby, ještě, než je Kyuki hodí ale pak se rychle otočí zrakem zase před sebe, aby se mohl věnovat cestě a nerozbil si držku. * (Renzo): *Pokračuje v cestě a něco zaslechne, jako kdyby někdo na někoho velmi hlasitě mluvil (obchodník na Nukenina) a tak změní směr a přeskočí ještě mezi několika větvemi stromů a ocitne se nad Nukeninem s obchodníkem, který utíká před Kyukim. * „To je ten obchodník, potřebuju ho dovést do vesnice. Nicméně to vypadá že má nějakou stráž, ale to už nebude obyčejný bandita, takže tohle nebude obtížnostně na úrovni C ale minimálně B.“ *Renzo využije toho, že je nad nimi a nejspíš o něm nikdo ještě neví a vytáhne si jílové hady z rukávů a prvního hodí na Nukenina a druhého hodí přímo na obchodníka a pak jen složí jednoruční pečeť a nechá je vybuchnout (Kibaku Nendo: C1). Sice je nemožné, aby je něčím takovým zabil ale je dokáže je takto aspoň zranit a způsobit zranění v podobě popálenin tak 2 stupně. *
Kyuki: *Kyuki se pomalu zvedá a všimne si že obchodník není sám, ale má sebou pravděpodobně nukenina na ochranu* “Boží, tohle mi chybělo” *Kyuki se zvedne a rozeběhne se za nimi, použije proto shunshin no jutsu aby u nich byl rychleji a tak se objevil tak 7 metrů za nimi. Hned poté se za nimi znovu rozeběhne a hodí po nich 2 kunaie s chilli bombami, snaží se je omráčit a ne zabít*
Umino (npc): *Umino se chce začít hádat s obchodníkem, ale v moment kdy tam skočí kyuki tak je jasné že je pozdě.*kurva!*Křikne a rozběhne se k oknu přičemž doslova popadne obchodníka a vyskočí z okna přičemž nastane obrovský výbuch a tlaková vlna odmrští Nukenina i obchodníka tak že nukenin se zastaví o strom, ale není to zase tak hrozné měl štěstí.*říkal jste ti to ty debile!!* poté se v rychlosti zvedne i když je trošku otřesený a popadne opět obchodníka a utíká sním pryč od Kyukiho, ale v ten moment zapomněl na renza a běží naproti renzovi.*
Renzo: (Obchodník): Co? *Nechápe to a rychle vyskočí na nohy a podívá sena toho Nukenina jako kdyby mu přeskočilo, nechápe, proč to totiž dělá. Nicméně mu to je velmi rychle vysvětleno, a tak si vezme svou láhev piva a vejde dovnitř do své skrýše kde si jako uražené děcko sedne na jednu bednu a radši jen tiše chlastá. * Kokot zasranej. *Postěžuje si pod nos a pije dál. * (Renzo): *Zahlédne v dálce ze své „rozhledny“ kouř, který upoutá jeho pozornost a nemá ani tušení že jeden stínový klon Nukenina vycítil jeho chakru. Jounin co Renza z dálky sleduje je v bezpečí, ten totiž celou dobu potlačuje svou chakru (Chakura Yizhi no Jutsu). *Fajn tak tedy stačí jen jít směrem za tím kouřem a uvidím co tam najdu, buď tam bude ten obchodník, kterého musím získat nebo tam bude úplně někdo jiný. *Poví si Renzo pod nos a sleze dolu ze stromu a vydá se tím směrem. * (Obchodník): Ses posral? Ty zasranej starej čuráku tyhle všechny věci mají většinu cenu jak tvoje hlava v Bingo Knížce, takže to tu budeš bránit a já nikam rozhodně nejdu a ty taky ne! *Obchodník se během toho zvedne a dupne si, aby dal Nukeninovi najevo že nikam nehodlá jít. *Koukej dělat svojí práci a zabij je srabe! *Nicméně poté si stejně povzdychne a pokud Nukenin bude stále naléhat na to že musí odejít tak s ním odejde. * (Renzo): *Zaslechne nějaké exploze tak s řekne, že nejspíš nebyl jediný, kdo po tom obchodníkovi jde, a tak začne skákat mezi stromy z větve na větev ale obloukem, aby tam nenakráčel přímo, ovšem neuvědomuje si, že pokud bude Renzo i ten Nukenin pokračovat ve své směru běhu tak se určitě potkají. *
Kyuki: *Kyuki stále bloudí přičemž najednou ucítí kouř. Otočí se směrem kterým ho cítil a vidí kouř směřující k obloze* “To musí být on” *Dojde Kyukimu a rozeběhne se co nejrychleji k místu kouře. Po chvilce dorazí k opuštěnému domku. Dojde pomalu k němu přičemž si všimne že vevnitř někdo stojí* “Nepřítel? Není čas přemýšlet!” *Kyuki rozkopne dveře a uvidí jak nepřítel drží v ruce kunai a rozbíhá se k němu, Kyuki rychle vyskočí ven ze dveří a hodí do nich kunai s výbušným lístkem který ihned odpálí.(Výbušných lístků v domě si nestihl všimnout) Najednou celý dům vybuchne obrovskou explozí která Kyukiho odhodí dozadu a on spadne na zem* “Co to sakra mělo být?”
Umino (npc): *Umino sedí v domku a medituje když v tom ucíti vůni masa.*"co?"*řekne si v hlavě a proto se zvedne a vyjde ven, když uvidí obchodníka jak si peče maso.*ty hovado!*řekne na hlas a rychle skopne gril a začne hasit zbytky plamínků.*tímhle nás akorát prozradíš ty debile jeden!! Dělat si maso v lese.. Za prvé kouř který jde dobře vidět a za druhé vůně která se může táhnout bůh ví jak daleko a rozhodně to není přírodní vůně! Takže se seber a padej dovnitř tam si sedni a drž hubu nic nedělej jen budeš sedět! Nebo jediný nebezpečí co tě bude čekat budu já!*jak Kage Bunshini hlídají okolí tak použijí techniku kagura shingan, když v tom jeden Kage Bunshin ucíti asi 90 metrů od sebe chakru, ale ještě chvíli se soustředí a poté se zruší.*a je to tady, máme tu Chunnina s primárním elementem raiton, to není zas takový problém.*v moment kdy to řekne tak se zruší další klon.*"cože!?"takže jeden který by neměl být až takový problém, ale ten druhý.. Bijju chakra.. Bohužel nedokážu určit jak silné to bijju je... Musíme jít jinam.*proto zruší všechny zbytek klonů.*" takže dva různé směry a tři lidi.. Nebyl by to problém nebýt toho který má bijju."proto musíme zmizet."*Umino běží do domku a informuje obchodníka.*jdeme!* řekne a po celém domě rozhází výbušné lístky a vytvoří jeden Kage Bunshin který bude čekat do té doby než přijdou nepřátele, mezitím s obchodníkem utíká co nejrychleji pryč. Samozřejmě co nejdál od chaker které cítil.*
Renzo: (Obchodník): Dobře budu ti věřit. *Poví a posadí se venku na takovou improvizovanou terasu před tím úkrytem a začne chlastat pivo. * (Renzo): *Jak hledá úkryt toho obchodníka, tak si během toho vytvoří ze svého jílu dva hady, kteří se mu ukryjí do rukávů a obmotají se kolem rukou, Renzo si na tohle nějak zvykl taková dvojice nečekaných zbraní. Bohužel nemůže ale nikde nic najít, tak vyleze do koruny jednoho vysokého stromu, ze kterého se začne rozhlížet. * (Obchodník): *Dostane nápad, vytáhne si gril, na kterém si začne připravovat nějaké maso. Sice tu vůni ucítí mnoho zvěře (nebo lidí) a kouř bude snad no viditelný ale něco takového, ho vlastně ani nenapadlo. *
Kyuki: Oprava-Kyuki je již v zemi řek. *Kyuki se snaží se najít onoho obchodníka, má na sobě svoji masku a při ruce své kakuto. Nikdy předtím v zemi řek nebyl takže je lehce ztracen a netuší kam se vydat. Bylo mu řečeno že se může zdržovat na opuštěných místech takže se snaží najít nejvhodnější popisu ovšem nemůže žádné najít. Nemá žádné stopovací techniky takže netuší kudy se má vydat aby ho našel*
Umino (npc): *Umino dostal zaplaceno aby chránil obchodníka který má důležité informace. Umino na sobě má ( odkaz » ) a sedí v úkrytu a medituje když ho ale obchodník vyruší otázkou tak se začne smát.* nemusíš se bát pokud se tady bude někdo toulat tak to zjistíme dřív než sem dojde.* Umino nechal totiž kolem úkrytu několik Kage Bunshinů které hlídají všechny směry a od úkrytu jsou cca 200 metrů, jako opatření nechal kolem domku několik pastí které jsou dobře skryté.*
Renzo: (Renzo): *Snaží se prohledávat okolí a najít přesnou lokaci toho úkrytu toho obchodníka ale moc mu to prozatím nejde, Renzo zná jen odhadovanou pozici, ale nezná úplně přesnou. Renzo hold není stopařem, a tak není tak dobrej v hledaní stop, a tak pokračuje v prohledávání okolí. * (Obchodník): *Nachází se u sebe v úkrytu, který není ani tak úplně úkryt ale pouze domek, ukrytý hluboko v lese. U sebe má svitek, který získal za pomocí jednoho dalšího Nukenina, který to ukradl z Yugakure a co svitek obsahuje? Popis všech technik klanu Dokusei a hodlá ho zítra prodat, nicméně necítí se moc v bezpečí, a tak si pořídil ochranku a tou je jeden Nukenin ranku B (Jounin), který je sice už starší (63 let) ale je aspoň zkušený. *Hele? Myslíš si, že mě případně zvládneš ochránit? *Zeptá se a vyjde ven ze svého domu a začne se rozhlížet kolem sebe. *
Kyuki-dodatek: Kyuki má na pravé brašně přidělanou svojí oininskou masku.
Kyuki: *Kyuki dostal rozkaz získat svitek od obchodníka obchodujícího s tajnými informacemi ukrývajícího se v zemi řek. Ve svitku byli informace o technikách klanu Dokusei takže to pro kyukiho začalo být lehce osobní, svitek bude pak předán Kyukimu při jeho návratu do yugakure aby ho předal Yugakagemu. Kyuki se oblékl do ( odkaz » ) a vzal si s sebou svoje kakuto a na jednu nohu brašnu s shurikeny a kunai a na druhé měl brašnu s výbušnými lístky, chilli bombami a na ruce měl složený skládací štít. Na rameni měl čelenku Yugakure no sato a vyrazil na cestu, šel s ním jeden ninja úrovně jounin jako doprovod, ovšem do případného boje se zapojovat nebude.*
Renzo: *Vůdci vesnice dorazila do Takigakure žádost o misi o to, aby dopadl jednoho obyčejného muže, který je obchodník, který ovšem obchoduje na černém trhu a dodává Nukeninům různé zboží a informace. Ze začátku se to vůdci Takigakure moc nezdá, protože je to požadováno jako mise typu C, a to se mu právě moc nezdá, protože kdyby to byla tak lehká mise proč si to zadavatel nevyřídí sám, když má očividně celkem dost financí, ale tak nakonec misi přijme a vyšle na ní Renza. Tato mise je pro něj jako stvořená, vzhledem k tomu že tu jde o to chytit člověka a donést ho do vesnice je to jako chytání Nukeninů tak si to může trochu natrénovat na této misi. Renzo misi tedy přijde ale nevyrazí sám, dostane ještě jednoho Ninju ranku B, který má Renza z dálky sledovat a důvod je ten že vůdce vesnice má z té mise špatný pocit, a tak je tam pro jistotu, kdyby se to náhodou nějak pokazilo. Renzo nechal tedy doma vzkaz a nyní kráčí Zemí Řek obklopen stromy a celkem často musí překráčet i řeky, kterých je tato Zem plná. Renzo zná díky informátorům (stopařům) oblast kde se ten muž má zdržovat a údajně se tu někde nachází nějaká jeho skrýš kradeného zboží. Renzo je oblečený v ( odkaz » ) a na pravém stehně má pouzdro uvnitř kterého má několik kunaiů. Na bocích má pouzdra, uvnitř kterých se nachází jeho speciální jíl a na krku má přívěšek (viz. Profil). V dalším vaku má na zadku zbytek výbavy včetně několika papírů, které má speciálně barvené do různých barev a na levém bicepsu nosí čelenku se znakem Takigakure no Sato. Renzo se nachází nedaleko té skrýše uvnitř které se má nacházet ten Nukenin, jaké Renzo má dopadnout. *
---: ---
Katsuo: *Katsuo se probudil v těle toho chlapce. Viděl tam ležet svoje tělo a tak hned z něho sundal všechno vybavení a zapečetil svoje staré tělo do svitků. * Tak je to divný pocit, být zase malý. * Řekl a nasadil si svoji Kusanagi 2 na záda a vydal se zpátky do vesnice. S tímhle bude muset jít za taushikagem a všechno mu říct. Už jednou s ním měl řeč a tak doufá, že ho vyslechne i znova a pochopí ho. Katsuo si vzal i že sveho starého těla čelenku a šel do vesnice, tam ho pustili bez problémů protože znal všechny kódy a měl i čelenku a tak neměli důvod ho nepustit dále. I hned se vydal do svého somu aby si odpočinul.*
Deku Kei: *DEku nebyl schopen se ani pohnout natoz aby se dokazal branit pred tim co mu KAtsuo nasledne provede, sice se zkousel branit skrabat ho a tak podobne ale bylo to vse zbytecne a kdyz z nej KAtsuo polibkem vysaje i posledni kapku chakry chlapec zemre a Katsuo zaujme nove misto v jeho vlastnim tele a tim vlastne Deku umrel. *
Katsuo: *Katsuo viděl, že jeho útok byl úspěšný, a tak spomali a jde jen pomalym krokem k ní. Brána zmizla a viděl tam toho kluka, ale nevšímal si ji ještě. Došel k mrtvole a vytáhl jeden svitek a zapečetil ji do svitků. Když to udělal schoval svitek a šel směrem ke klukovy. Jen tam brečel, tak k němu přistoupil a sehl se k němu. * Promiň kluků, ale nebylo to nic osobního. Byl jsi ve špatnou dobu na špatném místě.* Řekl a vzal kluka za triko a zvedl ho až na úroveň jeho hlavy. * Neboj za chvíli bude konec.* Řekl a na toho políbil a začne z něho vysavba chakru. Když ji vysaje a tím vysaje i jeho duši, tak se technika obrátí a začne se Katsuovo vědomí i duše, s chakru a vším pečetit do těla chlapce. (​SAIRAI SUKIRU ). Jak mile bude technika hotová Katsuovo tělo by mělo zemřít a on by se měl ocitnout v těle chlapce.*
Deku Kei: *Dekuova matka nemela sanci se vyhnout naslednemu vystrelu z prstu od Katsua a prostreli ji hlavu. Zacne tedy padat z brany Rashoumon dolu a nasledne se msito brany zjevi kour protoze matka Dekua je mrtva tak uz tam neni nic co by tu branu udrzovala a tak se Deku prevazi na zada a kdyz se zacne rozhlizet zahledne svou matku ktera padne na zem a to hlavni se kolem ni ihned vytvori louze krve Deku ihned zamrzne. Jen se mu z oci hnrou slzy ale nic jineho nedela protoze niceho jineho neni schopen. *
Katsuo: *Katsuovy se povedlo ji oslepit a bral to skoro jako konec boje. Byl uz jen kousek od ní, a tak natáhl ruku a vystřelil proti ní znova chakrovou jehlu (Chakura no Hari), ale tentokrát dál do ní víc chakry a mířil ji na hlavu. Jehlu vystřelil a jestli ji trefí, což by měla, tak ji prostřelí hlavu jako kulka.*
Deku Kei: *Zamraci se když Katsuo jeji bubliny znici a když dojde vetrna technika k ni tka se skrci a levou rukou se chyti hrany brany a pomoci chakry kteoru presune do nohou se prilepi k te brane. Diky tomu se na ni udrzi ale pote ji oslepi několik silnych zářivých svetel a ona si ihned zacne mnout oci, protože nic nevidi a Deku ten se stále krci za branou a sedne si a opre se o ni zady a pote k sobe prisune sve nohy a ty obejme pote do nich zabori svou tvar a modli se ke vsem bohum aby aby byl v poradku. *
Katsuo: *Katsuo si všimne, že jeho střelu zastavila jakasi brána. Na nic nečekal a rozbehl se proti bráně. Katsuo si všiml že se z póza zdi objevila ta zena. Nečekal na nic a poskládal pecetě do techniky Fuuton: Rassenpuu, která by měla jak bubliny, tak i ji odhodit směrem do zadu. Katsuo si vytáhl ze zadní kapsy několik kunaiu se světelnými bombami na konci a ty hodil po ní aby ji oslepil. (4 kunaie) Pokračoval směrem k ní velkou rychlostí.*
Deku Kei: *Matka Dekua na Katsua pohlíží podezrivave když se tam konecne zjevil a dělala dobře protože nasledne po ni vystrelil nejakou jehlu ale ona nezahali a po slozeni několika rucnich pecet a pouziti sve krve uderi dlani do země ze které před ni Dekuem vyleze obri zelezna neprostupna brana Rashoumon a doufa ze strelu Katsua zadrzi. Deku je vystraseny pta se sve mamky co se deje ale ta mu jen povi aby zustal za stenou a sama po ni vybene a vytahne si bublifuk a jakmile branu vybehne vypusti z bublifoku proti Katsuovi bubliny, které po prasknuti uvolni kyselinu SANTŌKA. Deku ten se vystraseny krci za branou. *
Katsuo: *Katsuo si vykračuje po cestě, když v tom uvidí na cestě nějakou ženu. Zastaví se protože vypadala divné. Všiml si že o něm nejspíš už věděla, a tak si domyslel, že to bude shinobi. Všiml si, že za sebou má nějaké dítě. Vypadalo, že má tak něco kolem 7 az 9 let. Katsuo si pomyslel. * "Můj šťastný den. I když, zabít matku a pak pohltit její dítě. Tohle je krutý svět a počítal jsem s tím." * Katsuo se dívá na ni jestli něco neudělá. Stojí na proti sobě a Jen koukají na sebe. Katsuo zvedl ruku a ukázal na ni prstem. * Omlouvám se.* Řekl a z prstu mu vystřelila zlata jehla z chakry přímo proti ní. (Chakura no Hari) Do jehly pustil tolik chakry aby byla jen omráčená na několik hodin. Jehla ji bude pronásledovat dokud ji netrefí a neomráčí.*
Deku Kei?: *Pokracuji v ceste, ovšem v tom matka Dekua něco zaslechne. Jakoby nedaleke kroky kter se blizi jejich smerem. Ne ze by matka Dekua byla podezrivava ale není na skodu byt opatrna, navíc jako Shinobi je to takovy jeji zvyk davat si pozor když jeji hodnost je Jounin. *Stuj. *Povi smerem ke svému synovi a ten se po zastaveni rozhlizi okolo ale nic nevidi a neslysi hold je to teprve student akademie a tak nemá tyto smysly vytrenovane. Ma ale trochu strach a tak skoci za zada sve matky a zezadu za jejimi zady vykukuje. *
Katsuo: *Katsuo se vydal na cestu mimo vesnici. Měl k tomu jediný důvod, jelikož už byl celkem dost starý, tak potřeboval najít nějakého mladšího slibného kandidáta, kterého by mohl pomoci svoji S+ techniky pohltit. Bylo to Konkursu, takže potřeboval aby to nikdo neviděl a nikdo se to nedověděl. Cestoval jednou zemi za druhou, ale nikde nemohl najít nikoho, až se dostal do země řek, kde také začal svoje hledání pro tělo. Hledal někoho mladého, moc mladého a aby byl sám aby to bylo bez světku. Na celé měl aktivní pečeť Byakugō no In. Byl oblečen v ( odkaz » ) a měl přes sebe černý plášť a na bedrech měl svoji Kusanagi 2 (jako Sasuke). Procházel zemi a chodil po cestách, aby mohl najít svoji oběť .*
Deku Kei?: *Deku vyrazil na cestu se svou matkou mimo Sunagakure, jeho babička totiž pochází z jedné malé vesnice a má finanční a zdravotní problémy a tak se Deku a jeho matka sebrali a vyrazili na cestu sice Sunagakure je uprostřed pouste ale jeho matka je Shinobi takze je dokáže lehce dostat přes poust. Jejich cilem je prave Yumagekure ale ta je ještě daleko. Poté co se spolecne s matkou dostal přes post se ocitl v lesy kde je ale hodne řek. *Mami? Jak dlouho cesta bude trvat? *Řekne Deku ale nedočka se odpovedi. *
---: ---
Saya: *Už to bude velmi dlouho co mluvila s některým svým Edo Tensei, ani k tomu není nějaký důvod spíše nebyla potřeba s nimi mluvit. Z toho důvodu se jednoho rána oblékne do ( odkaz » ) a po aktivaci Eternal Mangekyou Sharinganu se přesune do Země Řek přímo k jedné řece, kde vystoupí z prázdna, které se chvilku v prázdnu jako by točil takový vír. Nyní se nachází kousek od jedné řeky, což v Zemi Řek není moc velké překvapení. Následně k sobě přiloží dlaně a koncentruje svou chakru do země před sebou ze které vystoupí dřevěná a stará rakev, které následně spadne víko a vyjde z ní mladý, 20 let starý muž oblečený v ( odkaz » ) s pouzdrem na levém boku uvnitř kterého se nachází obyčejná katana. Kdysi u sebe nosil katanu Kurosawa, ale Saya ji darovala Toyimu aby si získala na svou stranu Samuraje. Ten, kdo vyšel z rakve není nikdo jiný než Razoi Panki (Edo Tensei). Je docela překvapen že po tak dlouhé době vidí Sayu, ale hlavně ho zaráží její vzhled, což mu poté i vysvětlí a dokonce pravdivě. Razoi je z toho až v šoku ale tak co nadělá, Saya ho přemluvila, aby se k tomu nevyjadřoval a místo toho mu oznámí že by ráda zkopírovala jeho techniky Raitonu a Suitonu ranku A (Sanin). Razoi souhlasně přikývne a odstoupí od Sayi trochu tak aby k sobě stály čelem. Saye se v očích zformuje Eternal Mangekyou Sharingan aby se případně technikám dokázala bránit, protože chce, aby každý používal svou techniku na toho druhého. * (Razoi): Tak já tedy začnu Hime-sama. *Poví pokorně a po složení několika ručních pečetí si v pravé ruce vytvoří Chidori, a to poté zformuje do tvaru meče (Raiton: Chidori Eisou). Saya to celé sleduje Sharinganem a Chidori pro ni není žádnou novinkou, ale možnost z něj vytvořit meč už novinkou je, a tak to po něm zopakuje prakticky v totožný čas kdy to udělal sám Razoi. Razoi poté tuto techniku přeruší a místo toho z něj začnou létat blesky (Raiton: Chidori Nagashi), Saya samozřejmě opět opakuje a zkopíruje taktéž toto. Razoi následně opět po složení několika ručních pečetí ve své pravé ruce vytvoří Chidori a tou rukou poté mávne ze strany na stranu a své Chidori přetvoří na tisíc elektrických jehel, které vystřelí proti Saye (Raiton: Chidori Senbon). Saya samozřejmě opakuje, ovšem není to tak že by se její jehly srazily s těmi jeho spíš kolem sebe vzájemně nějak proletí, a tak se na okamžik stane nehmotnou a jehly skrze ni prolétávají jako kdyby byla pouhým duchem (Kamui). Razoi toho sice elektrické jehly od Sayi zasáhnou ale není to žádný problém, prostě to ignoruje, protože se následně stejně ihned zregeneruje. Poté Razoi vytvoří Kage Bunshina, který vběhne na vodu a tam se změní na blesk, který udeří do vody a celou ji probije elektřinou (Raiton: Kage Bunshin no Jutsu), vlastně se to stalo 2x v jeden moment, protože Saya a její Bunshin to provedl zrcadlově s tím Razoiovým. Následně Razoi proti Saye po složení pěti ručních pečetí z rukou vyšle silné blesky (Raiton: Kangekiha), ovšem Saya to provedla zrcadlově jako ona a její blesky se srazí s těmi jeho v polovině cesty mezi nimi. Následuje další série ručních pečetí ze strany Razoi a taktéž samozřejmě i Sayi v ten jeden moment a oba dva v jeden moment vytvoří elektrický proud, kterým lze zasáhnout i více osob najednou, protože se dá vysílat do dálky, a hlavně se dá libovolně ovládat, takže Saya by ho mohla vyslat na Razoie a poté ihned na pár dalších lidí (Raiton: Raigeki), ovšem tyto dva elektrické proudy se opět setkají a navzájem se zastaví. * (Razoi): To jsou všechny techniky Raitonu, které jsem mohl předvést, takže pokud dovolíte přejdeme rovnou k Suitonu? *Zeptá se zvědavě a věnuje Saye úsměv, který mu ho opětuje a poté pomalu souhlasně přikývne. Razoi následně složí sérii ručních pečetí a vytvoří déšť, který oslabuje techniky a také vysává chakru ze Sayi a ona udělala to stejné, takže zase některé kapky vysávají chakru z Razoie (Hijutsu: Suiton: Kirisame). Každý následně složí i ruční pečete pro zrušení té techniky, protože vysávání chakry během toho tréninku by pro Sayu byl problém. Každý z nich totiž následně složí další sérii ručních pečetí a opět vytvoří déšť, tento se ovšem skládá z miniaturních žraloků, kteří Sayu/Razoie zraňují při každém kontaktu (Suiton: Amesuikōha). Následuje samozřejmě další série pečetí za účelem zrušení i této techniky. Razoi ten se vyléčí ze svých drobných zranění okamžitě díky regeneraci Edo Tensei a Saya k tomu použije Inyu Shometsu. Následují další ruční pečetě po jejichž dokončení Saya i Razoi z úst vypustí ohromné masy vody, která se zformuje do takové obří vodní bubliny, ovšem není to jedna ale dvě u sebe, protože každý má tu svou (Suiton: Daibaku Suisouha). Nejhorší na tom je že Saya tímto zmokla ale tak poté společně s Razoiem své masy vody zruší a ta voda se rozleje do okolí, Razoi tvrdě dopadne na zem, ale dopad mu problém nedělá a Saya pomalu přistane (létání Jintonu). Razoi po složení dalších ručních pečetí kolem sebe vytvoří velký kruh vody a tu vodu poté prudce vyšle proti Saye stejně jako ona proti němu (Suiton: Daibakufu no Jutsu). Tyto masy vody se srazí a rozlijí se do okolí, protože Saye se nesnaží přetlačit Razoie a ona zase ji. Následuje další série ručních pečetí po jejichž dokončení se vytvoří velký, rychle rotující sloupec vody, jehož směr nabere proti Saye, která udělala to stejné a vyšle ho proti Razoiovi (Suiton: Suichū). Tyto sloupce se srazí a poté opět rozlijí do okolí. Razoi následně složí další sérii ručních pečetí a zničehonic po své pravé straně vytvoří hromné množství vody, kterou libovolně ovládá a nechává ji kolem a nad ním různě kroužit a tak podobně (Suiton: Suishouha). Tohle si Saya celkem užívá, hraje si s tím stejně jako Razoi. Každý z nich tuto vodu poté pošle do řeky, je zbytečné to tu zatápět mimo řeku, pokud to není nutné. Následují další série ručních pečetí a Razoi proti Saye z úst vystřelí ohromnou rychlostí velké množství senbonů tvořených z vody. Tyto Senbony jsou ostřejší a rychlejší než normální Senbony a díky precisnímu ovládání chakry jsou také velice přesné (Suiton: Tenkyū). Saya to zkopírovala a díky Sharinganu dokázala předem určit trajektorii letu každého jednoho Senbonu, který proti ní Razoi vyslal, a tak ty své vyšle tak aby se srazily s těmi jeho a vzájemně se tak znegují. Následuje další série ručních pečetí, kdy si Razoi na rukou vytvoří klepeta pomocí lékařské chakry a Suitonu (Iryō Suiton: Mizukamakiri). Saya si vytvoří to stejné a pozorně si svá klepeta prohlédne ale jakmile je Razoi zruší udělá to stejné. Tohle vše ji stálo značné množství chakry, ale při své úrovni to není nic, co by nemohla zvládnout. * (Razoi): Hime-sama to bude všechno, není nic dalšího, co bych vám mohl předvést, ještě něco? (Saya): Ne to bude všechno, děkuji ti Razoi-kun. *Poté k sobě přiloží dlaně a ze země za Razoiem vystoupá opět rakev, která ho do sebe vtáhne a poté se uzavře a opět se vrátí pod zem. Saya použije Kamui aby se vrátila domů a mohla se poté věnovat některým svým povinnostem. *
---: ---
Aoda Jaazu: Dobře. Na tom se tedy už pak dá nějak stavět. *poví během cesty. Přemýšlí, jak ji zapracovat do jeho úkolu. Potřebuje probrat s Lanou pár věcí, ale mluvila o těch branách a neví, jestli se už do nějaké vydala. Jestli jo, tak to bude muset do města sám a zjistí, jak jsou na tom stavby. Koukne po Chikaku. Netuší, co dělat. Chtěl by ji vzít za ruku, ale není si jistý. Jde tedy aspoň blízko ní. Chce ji být na blízku. Nechce se už vzdálit. Bojí se ale, že to jednou přijde možná zase. Cesta jim zabere přibližně deset dní, protože se musí vyhnout ještě velké zemi.*
Chikaku: *Zhluboka se nadechne.* Takže... Pokud mohu mluvit nyní.. nechce se mi přidávat se k takovým místům. Spíš bych radši naprosto jinou variantu.. A určitě bych na nějakou dojít mohla. Ač nyní nevím o žádné jiné, než co bylo dosud. *Odpoví mu pravdivě bez zdržovaček kecáním okolo. Nechá ho vést jejich společnou cestu. Určitě se vyhýbá komunikaci se všemi cizinci. Plášť jí poskytuje kapuci, jež jí skrývá tvář. Cesta neubíhá nijak rychle. Využívá totiž potláčení své chakry, Chakura Yizhi no Jutsu.*
Oprava: Aby mohla projít i Chikaku.
Aoda Jaazu: *pozná ten její tón. Ví, že se jí to nelíbí.* Budu pak ale potřebovat, nějaké tvé vyjádření k tomu, zda tam budeš chtít žít semnou nebo ne. Já se pak musím nějak zařídit, v té organizací. Jestli odejít, či tam zůstat. *poví narovinu. Je na jejím rozhodnutí, jak bude dál jeho cesta pokračovat. Spíš nechápe, proč se tak rozhodl, že se podřídí jí. Pustí se do svého kusů masa, aby se najedli a mohli vyrazit. Sbalí si své věci a trochu masa co jim zbyde, zabalí do alobalu, aby vydrželo aspoň do večeře. Vydá se ke stěně kostí a nechá je zasunou pod zem zase, aby mohla projít i Kami. Nahodí si všechno na sebe zase a podívá se na Chikaku.* Půjdeme, zlato? *zeptá se a ještě uhasí a udusá oheň, aby nepodpalil les. Zahladí ho z části, aby tu nebyl takový nepořádek po nich.*
Chikaku: *Mírně se zamračí s tím jeho návrhem cesty. Příliš se jí nechce lézt na to cizí místo a mezi tamní lidi, od nichž může očekávat pouze zradu a nepřátelství. Oni nejsou Aodou.* Dobrá. *Odtuší nakonec suše. Ne, nadšená vážně není, ale jinak by ji opět akorát tak opustil. Natáhne se pro ohřáté maso, aby se před cestou najedla.* V domě nic nemám, takže se tam vůbec nemusíme vracet. *Informuje Aodu. Byla by to zcela zbytečná zacházka s ohledem na skutečnost. "Nejradši bych využila vran.. Aspoň bych nadále měla jistotu zajištění, že se s nikým nesetkám..." Povzdechne si. Nepoužije je. Chce je mít svým esem v rukávu.*
Aoda Jaazu: *usměje se, jak otevře oči.* Ahoj zlato. Dobré ráno. *odpoví a nakloní se k ní, aby ji mohl políbit. Její chvilkový zmatek ho pobaví. Usměje se a nechá ji vstát. Sám se zvedne a oblékne.* Taky mohli bychom dorazit to že včera. *poví a prohlédne si zbytek zvířat, co byli nakloněné kousek od ohně. Ohledá je a i k nim čichne.* Zdravotně nezávadné. *poví a rozdělá oheň že žhavého, co tam je. Během chvilky je oheň a do něj kape omastek z masa nad ním.* Určitě musíme asi jít zpátky. Potřebuju něco tedy vyřešit ohledně toho a taky, zda by si chtěla být semnou aspoň tam. Nebude to špatné pro život. Jeden člen dokonce vytváří lesy. Tam pro tebe můžu také klidně vytvořit pohodlí pro život a se zabudovanou vodou, abychom nemuseli tahat ze studny. *poví a podívá se na ní.* Pak jsem slyšel o podivných místech. Jsou to prý nějaké brány, tak jsem zvědavý. *dodá a hlídá maso, které jí, jak je hotové, podá.*
Chikaku: *Cikáda nevydává varovné zvuky, tedy ji Aodova činnost neruší ze spánku. Sny ji žádné netrápí. Na pouhý pohled by nezkušený pozorovatel měl její spánek za zcela bezbranný. Venku se občas rozfouká silnější poryv větru. Uvnitř tak sem tam zní meluzína. Nic jim tam nepokouší dostat z venčí. Pro Chikaku tam chybí věci, jimž za ten rok přivykla. Opět má kolem sebe stěny i strop, jež k ní nepouští zcela vše přirozeně ze zvuků, podnebí a slunečního světla venku. Spí proto o trochu déle, než je zvyklá. Probouzení jí zastírá zmatek, sotva pootevře své oči. S nabývajícím vědomím se jí vrací střípky ze včerejšího dne, týkající se toho, na koho hledí. Tedy týkající se Aody.* Ahoj... *Hlesne tiše. "Tak uvidíme..." Přestane po pár minutách s zíráním na něj. Odkryje se, aby si promnula končetiny, trošku se rozhýbala a oblékla do pláště. Poslední věcí je velký svitek vran. Natáhne ho přes sebe stejně, jako včera.* Vezmeš si na starost snídani... ? Nebo rovnou někam vyrazíme?
Aoda Jaazu: *nemůže usnout. I když říkal, že je unavený, ne natolik, aby se na ní nemohl dívat celou noc. Jenom tam leží a prohlíží si ji, jak spí. Určitě to není klidný spánek. Po dlouhé době je zase u ní a tak z toho bude taky nervózní. Jak se ochlazuje, když oheň pohasíná, přikrývá jí více, aby ji nebyla taková zima. Víc se k ní přitiskne a obejme ji. Každý její nádech je pro něj chuť žít další den. Pro každý její tlukot srdce by dokázal zabíjet armády. To že odešel, považuje za jednu z největších chyb v životě. Přece jenom ho také dohnala únava. Bylo to přibližně hoďku před rozedněním, kdy zavřel oči i on a dal pauzu svým myšlenkám. Ty mu přesto pracovali i během spánku. Ukazovali mu obrázky města v zemi Pustoty. Takové, které si jeho fantazie představila, že vypadalo před lety, než se s ním stalo to, co se s ním stalo. Dál mu ukáže pohled, jak si to představuje, aby to vypadalo teď. Vidí se s Chikaku, jak tam spolu prochází hlavní ulicí a všichni je zdraví. Mají k nim respekt. Když se probudí asi po hodince, tlučou se v něm dvě strany.*
Chikaku: Tak.. Dobrou. *Oznámí tiše Aodovi. Kdyby se něco dělo, spoléhá na cikádu a smysly. Zavře oči, ruce v blízkosti své tváře, zatímco se propadá do spánku. Nejde to nijak příliš lehce. Dlouho byla odkázána jen na sebe a cikádu. Nikdo další, jehož přítomnost by držela hlídku či jí dodávala na klidu. Nikdo další a veškerý svět kolem. Ano, kdykoliv se mohla probudit s kudlou u krku, ne-li vůbec nedojít probuzení. I nyní se drží starého zvyku. Stále si nesundala Onikusari. Legendární řetězy. Jsou kolem jejího těla. Něco co přestala dělat tehdy, když skončili spolu s Aodou. Když ji zde však nechal naprosto samotnou, nezbývalo jí moc jiných možností, než se k tomu vrátit. A s jeho nynějším návratem se to samo zase neodsune někam do sklepa minulosti.*
Aoda Jaazu: *ve tváři trochu posmutní. Aniž by si to ale uvědomoval. S ní se zase veškeré jeho psychické bariéry daly pauzu a dává vše najevo, aniž by to nějak řídil.* Tomu bych se ani nedivil. Překvapil mě právě ten neuklizený dům. Všude prach a podobně. Nebylo ho tam ale tolik, aby to značilo úplně opuštění. A jak jsem ti řekl. *připomene se a pohladí jí rukou po tváři.* Řekl jsem, že se vrátím. A pokud bys tu nebyla, šel bych tě hledat kamkoliv. Našel bych způsob, jak bych si tě našel. A netrvalo by to ani tak dlouho. usměje se a natáhne se k ní, aby ji mohl políbit na nos. Ziki ji zná a mohl by ji najít. Lana má prostředky k tomu to zjistit. On je bude mít možná taky. Tak jako tak, zná pár lidí, co by mu pomohli získat informace. Přece jenom ta organizace na získávání informací staví svoje základy.*
Chikaku: *Krátce se zasměje, jak jí připomene její vlastní slova.* Jo, to jsem říkala. *Přisvědčí mu. Zalehne si chvilku po něm. Téže se přikryje dekou. Čelem je k Aodovi, hlavu na svitku.* Hmm... *Je nucena po té jeho otázce se krátce zamyslet.* Tak, co myslíš? Řekla bych, že přežívání. A trošičku mi nedávno pomohli ony. *Ukáže na svitek pod svou hlavou. Nelže. Cikáda se momentálně ozve blíž u její hlavy. Přistála kousek dál od svitku, aby ji náhodou nesemlel. Přesto je v dosahu Chikaku.* Kdybych tě nemilovala, už bych zřejmě byla dávno zcela v trapu. Nenašel bys mne vůbec v téhle zemi.. *Zamumlám s krátkým pohledem na prsten.*
Aoda Jaazu: *koukne po ní.* Ale vůbec ne. Venku je příjemně. Jen bych tu chtěl mít světlo, abych na tebe viděl. Řekla si spát, ne? *usměje si a sedne si na deku.* A lepší spát v teple, než se probouzet v zimě. Ale stačí říct a ta barikáda zmizí. Mám ji tu spíš, abych se vyhnul nočním návštěvám. *pokrčí rameny. Pak se natáhne a hodí přes sebe deku. Lehne si tak, aby na ní mohl vidět a kouknout pokaždé, když otevře oči.* Častokrát jsem si vyčítal, že jsem tu chybu udělal a odešel. Něco mi to dalo a něco i vzalo. *poví a položí jí ruku na tu její.* Co si tu vůbec dělala ty? *zeptá se jí. Chce být trochu pozorný, i když to asi jen tak nezachrání, ale je na druhou stranu i zvědaví.*
Chikaku: *Shlédne deku. Přikývne a sleduje ho odcházet. Postupně se vážně drží víc a víc teplo z ohně. Začne svlékat postupně svůj plášť. Kvůli němu je nucena prve sundat velký svitek smluv Kuchiyose. Odloží si ho na místo, kde bude spát. Uloží ho tam, aby sloužil místo polštáře. Tak o něm bude mít totiž přehled spíš, než bude-li se válet stranou. Usedne si na to 'lóže' s pobaveným úsměvem. "Ta teatrálnost... Prý lóže.. " Má radost. Vzhlédne, jak vejde Aoda dovnitř.* Venku není zas tak velká zima. *Okomentuje v dobrém, jak přikládá do ohně.* Nebo za tím vězí něco jiného?.. Třeba snaha, abych se začala vysvlékat? *Nadzvedne obočí. Trochu si z něj utahuje.*
Aoda Jaazu: *koukne se na ní a pokrčí rameny.* Nevím jestli vymoženost, ale občas se to hodí. *usměje se a pouští se do hlubších polibků. Je rád, že se nebrání. Pro začátek je to dobré znamení. Pak se od ní odtáhne.* Taky si mi chyběla. *poví s polibkem. Vrátí se ke svým věcem a vytáhne z nich dvě deky. Jednu rozloží kousek od ohniště, aby bylo teplo a druhou má připravenou na přikrytí.* Vaše lóže je připraveno madam. *usměje se a pobídne jí k uložení.* Bude ti vadit, když se ještě trochu opláchnu? Ta cesta byla dlouhá a hodně pohybu jsem měl. *poví a dojde ke stěně z kostí. Hned jsem. Zpět, je se trochu opláchnu v potoku. *stáhne si vrchní část oděvu a projde stěnou, jakoby to byla mlha. Rychle skočí k potoku a opláchne se. Do tří minut je zpátky. Opět projde stěnou a dorazí k dece, kde jak doufá už bude Chikaku. Ještě přihodí pár polen do ohně, pokud tak neudělala ona.*
Chikaku: *Nechá se. Nemá důvod nyní, bránit se jeho pomoci s jejím vstáváním. To co přijde, jí vyrazí dech.* Wau.. *Užasle se rozhlíží. Jakékoliv napětí je to tam. Pohlcené překvapením.* Chytrá vymoženost.. *Zamumlá k Aodovi, jakmile se opět otočí k němu. Polibek bez výhrad oplácí. Sama se do něj trochu vloží. "Chyběl mi.. Samota je stále samota.." Po celou tu dobu, kdy tu byla zanechána, ji to tížilo. Teď už ne. Cikáda se uvelebila dál od nich. Občas se ozve ze vzdálenějšího místa v nitru toho kostěného iglů.* Chyběls mi.. *Breptne tiše, když mu přiloží prst na rty, čímž přeruší líbání.* Nepůjdeme spát? *Pousměje se drobně. Nevyslovila to s žádným podtextem, který by měl nasvědčovat, že by šlo o víc, než jen spánek. A přesně tak to chce. Byl pryč dlouho.*
Aoda Jaazu: *nespouští z ní oči. Čekal ano, i ne. Ne přesný střed. Záleží jen na něm, co řekne. Jak se zachová nebo co udělá. Vstane tedy, ale stále jí drží za ruku.* Dobrá, vynasnažím se. *poví a pomůže jí vstát k sobě. Všechno co udělá je pak na ní, jestli se nechá. Rozhodně nemá chuť se teď někam plahočit zpět do chatky. Aktivuje svoji chakru. Kolem nich a ohniště se do dvou metrů v kruhu vyzvednou kosti, které kolem vytvoří útvar podobný iglú. Větší kruh na vrcholu, který tvoří otvor, kudy uniká kouř od ohně.* A máme přístřešek. Dneska už nikam chodit nemusíme. *poví s úsměvem a pak se jí pokusí políbit. Přitáhne si ji k sobě, aby ji měl na těsno ve svém prostoru. Jeho hradba má ostny i ven, aby ji jen tak někdo nemohl zdolat a přelézt jí.*
Chikaku: *Uleví se jí. "Bych špatně zvládala... dorazit na cizí místo, neznat pořádně změněného Aodu, natož to místo a už procházet svatbou, aniž bych vlastně někoho znala, i kdyby jen od vidění.." Vysvětlí si to pro sebe. Stejně tak ji těší, že z toho zároveň s její reakcí Aoda zcela nevycouval. Rozechvění jí projde tělem. Dotek ruky Aody a ta blízkost. Jasně, že její tělo reaguje radostí, ač sama dbá momentálně rozumu. "A to už to vypadalo, že je vše zcela ztracené.." Ústa po-otevřená jen zlehka, když Aoda pokračuje. Sleduje ho. Nekouká jinam. Z následujících slov se jí lehce zamotá hlava. Aodovi je tak asi minutu odpovědí jen její pokračující zírání, bez pohybu či jiné reakce.* Přesvědč mě.. *Polkne, když se probere a s trochou napětí pronese ta slova, která nejsou ani odmítnutím, ani okamžitým ano. Zlehka nadzvedne pravé obočí. Tak nějak se dostala k tomu, že ho vyzývá. Chce vědět, že mu má opravdu říct podruhé, ano. Už na začátku co se shledali dnes, tak mu říkala o znovuzískání. Oheň zapraská. Vítr je klidný jen s lehoučkým vánkem.*
Aoda Jaazu: *po několika soustech zjistí, že hlad ani nemá. Odloží svůj tác stranou. Přijde mu těch ušaků takhle líto, ale co se dá dělat. Vstane, aby dal maso mimo zář ohně, aby se nespálilo. Sedne si pak zpět.* Omlouvám se, že jsem tě tak zaskočil. *zamyslí se nad tím, co řekla. Upřímně i sám asi předběhl.* No, ne asi tak úplně. Ale to se dá během měsíce zařídit. *odpoví s úsměvem, který není falešný, ani nucený. Vstane a dojde k ní. Povedlo se mu něco, čeho se bál, že mu bude trvat dlouho. Ten pocit, když je zase s ní. Sedí poblíž, může se jí dotknout, políbit a držet u sebe. Klekne si před ní a vezme jí za ruku.* Já jsem nikdy nepřestal na tebe myslet. Jak jsem ti řekl, i kdybych se měl porvat s ďáblem, vrátím se k tobě. V tomhle sem byl skoro blízko. *pousměje se při myšlence, čím prošel.* Jednou jsem slíbil, že si tě vezmu a ty jsi souhlasila. Tohle nás trochu oddálilo a tak, *přehoupne se pouze na jedno koleno a druhé zvedne do vzduchu.* Už ho sice máš, ale Chikaku Hidohito, *koukne se jí do očí* vezmeš si mě? *bojí se možné odpovědi, ale přesto to zkusí. Udělal tolik špatného, ale chce udělat i něco dobře. A ohledně jí jenom správná rozhodnutí.*
Chikaku: *Vezme si maso a s chutí se do něj pouští. I když je fakt, že ne s nějakou nadšenou vervou. Však má maso velmi často. Kam se hrabe pestrý jídelníček, když se drží z dohledu všech a všeho. Nemá ho. Krom určitých dob, kdy rostou lesní plody.* Co- ? *Zaskočí ji, až je nucena začít odkašlání pro uvolnění svých dýchacích ceest.* Tohle.. Nevěsta... *Téměř zaskuhrá. Krk pohmožděný trochu z toho sousta.* Já.. *Kouká všude možně, jen ne na něj. K tomu dojde, až chvilku potom. Trochu šok pro ni totiž. Dosud ani zmínka o tom. Dlouho byl pryč. Dotkne se prstenu, který nosí na prstu a zatočí s ním trošku kolem.* Je to.. Náhlé.. Vždyť po tom odloučení snad ani nevíme, jestli jsme stále ti, kteří se spolu zasnoubili... *Vyhrkne ve snaze nezabřednout a neutopit se v pro ni neznámé situaci.* Ty.. Už má všechno připravené?.. Svatbu a tak hned co bychom dorazili?.. *Začne zpytavě. Trochu vyhýbavá, ani to nepopírá. Tají dech.*
Aoda Jaazu: *je pravda, že dění světa ho nikdy moc nezajímalo. Věděl, kde se co děje, ale hlouběji do toho nepátral. Takové informace jako která země s kterou něco kují, to šlo úplně mimo. Měl si to nejspíš zjistí za ten rok, co tam promrhal všechno, co s Chikaku za ty dlouhé roky předtím vybudovali. Proč vlastně odešel? Vstane a dojde se podívat na maso. Kunaiem odtáhne horké strany od sebe, aby zjistil teplotu a stav uvnitř. Tam je maso ještě napůl syrové, ale stehna jsou už jedlá.* Jestli chceš, nohy už jsou, zbytek ještě ne. *poví a odlomí kusy masa a položí je na tácek, který vytáhl z batohu. S těmi pak dojde k Chikaku a podá jí ho.* Dobrou chuť. *sám se pak vzdálí kousek od ohně a postavi se ke stromu, aby se mohl vymočit. U toho přemýšlí. Opře hlavu o strom, aby se soustředil." Proč jsem vlastně odešel? Uzavření tady, bez lidského kontaktu vázání jen sami na sebe. Jo bylo to fajn, jenže mi přišlo, že už někdy leží na nervy já ji a někdy ona mě. Tohle přináší společný život? Jenže teď když se nevrátím, tak si mě stejně najde. Navíc mám značku Zikiho. To bych měl taky vyřešit. Á... Aspoň tohle je úleva." Prožene se mu hlavou. Rozhlédne se. Slyší potůček tak k němu dojde, aby si umyl ruce. Pak se vrátí k ohništi a také si nandá nějaké nohy, aby se najedl. Zatím co jí, tak ještě vymýšlí, co dělat dál. Uvažuje nad tím slovem přítel. Nakonec asi pochopí, co udělal teď špatně.* Vyjádřil jsem se špatně, že? S tím přítelem. *koukne se na ní.* Mělo to být myšleno na mě. Myslel jsem tím, že by ses tam semnou vrátila jako.. nevěsta. *teď přemýšlel, jaký slovo použít a proto se na chvíli odmlčel. Potvrzuje si, že se zase emočně posunul o kus zpět, protože slova spojená s tímto odvětvím mu nejdou tak snadno přes pusu jako dřív, kdyz byli jen spolu.*
Chikaku: Ty vůbec nevěnuješ pozornost světové situaci, že? Vůbec tě to nezajímá... *Nakonec si povzdechne, když dopoví a rukou si promne čelo. Nelíbí se jí to. "Aoda do toho padá a padá a říká si o to, aby se o něj postaral ten, komu leze do zelí... Vůbec to semnou nijak neprobírá, nic.. Totální ignor k tomu... " Drobně se uchechtne. Vždyť o něj má starost, jinak by to tu vůbec neříkala. "To odcizení je fakticky velké.. Proč mám pocit, že se můj Aoda někde ztratil... A nebo jsem ho nikdy neznala?" Stáhne ruku a koukne opět na muže pro nějž okamžitě opustila Kumogakure, ač to pro ni znamenalo následně se skrývat.* Ne, jako člen organizace.. Ani člen tvé vesnice, který by pod tebe i tvé velení spadal, ani svou věrností a poslušností.. Tak tam s tebou určitě nepůjdu. Ani se tam tím nestanu. *Začne s jistou volbou slov, aby nedošlo k mýlce.* Víš,... Pochytils aspoň ten fakt, že tam budu jak facka pro Kumogakure? Její lidé i lidé Suzuyi, který má s Kumogakure vztahy... Tam maj své pole působnosti... Nebude to, jako zde. Přemýšlels vůbec nad tím, když jsem ti tu popisovala situaci světa? *Cítí jistou formu zklamání.* Nicméně, zdá se tvým chováním, že ne.. Ač prve jsi tam cestoval sám a mne jsi tu právě z důvodů, že jsem na útěku od Kumogakure, nechal... Ale dobrá.. Zřejmě ti moc nezáleží na tom co se mi stane.. Tedy je i jedno, když dojde na můj návrat zpět do Kumogakure.... *Přihodí do plamenů ze zásoby dříví u sebe.* Minimálně sledovat to vše, proto tam dorazím.. A jako přítel.. *Slovíčko, které jí je kyselým ovocem toho všeho. Chybí jí tam označení přítelkyně, chybí i snoubenka. Místo toho slyšela jen, přítel. Slůvko co má daleko od snoubence. Má svou stopu cizosti, vzdálenosti a ne blízkosti. Ne po té době osamělosti. * Třeba po té večeři. *Připomene mu, že má večeři právě on, na starosti. Pokud se vrátí k tvorbě večeře, pak ho během té doby neustále pozoruje.*
Aoda Jaazu: *nepotřebuje vidět na to, co si tam čárá. Mapu světa zná a dokáže si ji před očima vybavit. Přesouvá se po ní, jak mluví o různých koutech. Spíš se kouká ale do ohně, než aby nějak více přemýšlel nad tím co říká. Začíná zjišťovat, že ten jeho odchod rozmetal víc, než si myslel. Přijde mu, že oba k sobě přistupují úplně jinak. "Co zmůže jeden rok pobytu jinde." řekne si. Nebyl to přesně rok možná. Něco málo přes.* Jak Yugakure tak i Ketsugakure začínali na úplném dnu. Našla se vesnice a začala rozvíjet. Ketsugakure je právě v zemi Válek. Odtamtud jdu přímo sem. Ta se kompletně změnila. *vysvětlí jí její nedostatek ohledně toho.* Oba jejich vůdci to museli nějak vybudovat. I tam začínáme od píky. *poví a na krátký okamžik se na ní podívá. "To jsem ji ztratil úplně?" zeptá se sám sebe.* Pořád ale nevím, jestli bys ses tam chtěla semnou vydat. Když ne jako s vůdcem vesnice, tak aspoň jako s přítelem. *poví. Na jejím rozhodnutí vlastně staví svoje další kroky. Nechápe, co ho vede k tomu, aby nechal ji určit jeho osud. V tuhle chvíli si ji vlastně postavil sám na pozici takzvaného kageho, který rozhoduje o jeho životě. Má ale v podvědomí jiného člověka, ke kterému ho to táhne. Ještě ale nepřišel, že to je díky prokleté pečeti a vědomí, které je v ní také zapečetěno.*
Chikaku: Nechals mne tu suveréně... Takže jo, je to má věc. Určitě to zjistíš, až nastane správná doba. A nejsem naivní, abych si myslela, že k tomu nikdy nedojde. Ani to nemám zapotřebí, očekávat něco takového. *Odtuší. Poočku hlídá ohniště, jinak kouká trochu víc směrem k Aodovi, jeho činnosti. Mlčky poslouchá.* Až budu Kage.. *Schválně dá důraz na to slovíčko. Cítí se tím pobavena.* Víš.. Moc dobře víš... Proč jsme opouštěli vesnice.. K tomu světová situace je asi tak taková, že co nesvolí velké vesnice, k tomu od těch malých jen tak nedojde. A také výhodu maj ti, kteří maj mocné kontakty... Třeba Suzuya.. Kage Yugakure i vládce země Horkých pramenů.. *Sebere klacek už na začátku své řeči. Zhruba po paměti nakreslí obrysy kontinentů. Určí znaky vesnic jednotlivá místa velkých vesnic.* Tohle je náš rodný kontinent.. Domov čtyr velkých shinobi vesnic, které mají spoustu let historie... Tu systém ostrovů země Vod... I když by si možná mohli říkat souostroví. No, tam je pátá velká shinobi vesnice.. *Ukáže na hlavní kontinent, potom obkrouží zemi Vod.* Kolem jsou drobné ostrůvky.. Většinu mocných netrápí, jsou jako hmyz. V tomhle případě zřejmě nestojí vůbec moc o pozornost.. Zde je zem Válek.. Kdysi respektované místo.. Poté tam začalo dle zkazek co jsem zaslechla, před začátkem té mé izolace, budování vesnice a vedení, aby opět poutala pozornost. Možná už tam i nějaká ta shinobi vesnice je. Co já vím. *Ukáží na kontinent stranou od ostatních.* A zde.. Zde je další místo.. To si tak nějak přivlastnit Suzuya. Jeho region, oficiální... Je zde.. země Horkých pramenů.. *Obkroužím ono místo. Byla jsem jen chvilku někým, kdo by měl znát tyhle věci, tak mi nečiní problém po paměti tohle rozdělování. Ač chybí mi k tomu celému aktuální informace.* Hlavní kontinent je zde.. Tu se nachází země Blesků... Tudy vede cesta, mezi zemí Blesku, takzvanou velkou louží... a rajónem Suzuyi. *Pokračuje. Ukáže na lokaci země Blesku, okrouží ji. Hned vzápětí najede na prostor, kde poukazuje na směr, cestu k druhému cíli.* A tys říkal něco o zem... zemi.. Pustota.. Jo, tahle. *Chvíli se rozpomíná. Dodá to na atmosféře. Zabodne konec klacku přímo do středu místa, kde by měla být dle mapy, země Pustoty.* Klidné místo... Mám dojem, že to zas tak klidné nebude.. Víš, jak... Malé vesnice jsou stále malé na hlavním kontinentu.. Proč tomu tak, asi je? Proč nové velké vsi vznikly každá na velkém lánu země, kde žádná velká nebyla a ostatní se nacházeli jen za mořem? Navíc.. Obchod.. Kumogakure a Yugakure... Tyhle vesnice dobou našeho zmizení z našich vsí. Měli mezi sebou jistý vztah. Existoval obchod, který procházel právě přes tahle místa.. A ty chceš mít velkou shinobi vesnici na tomhle místě.. *Ukáži ke konci na klacek v zemi.* Vyjde ti to jedině, pokud to nebude vadit ostatním velkým shinobi vesnicím... A malá shinobi ves či velká... Záleží v prvním bodě hlavně na vládci oficiálním vládci tohohle koutku. *Ukáži prstem na kruh v místě, kde je země Horkých pramenů.* Pokud mu to nebude vadit.. že by měl konkurenci co by ho okrádala i jeho lidi o výdělky na dosud jen jeho kontinentu... Pak fajn.. Máš reálnou šanci a možnost toho, že se ti to splní. *Pokrčí ke konci rameny a pohlédne na Aodu. Není to doslova chladný výraz, ale ani láskyplný. Momentálně v tenhle moment je zcela neutrální. Neodsuzuje, ale je zvědava. Nevidí to totiž vůbec reálně.*
Aoda Jaazu: *podívá se na ní trochu nejistě. Chápe, že se mu vzdálila a že to nějakou chvíli potrvá. Nemůže si ale myslet, že je blbej.* Ano to vím. Ty mají taky smlouvu ale tady. *poví a vytáhne z pouzdra malí svitek s linií stonožek.* Ten co máš ty, k nim nepatří a předtím si ho neměla. *poví a svitek zase schová.* Stačilo říct, že to je tvoje věc a dal bych pokoj. *poví a přenese maso nad oheň. Tam to uspořádá, aby se vše správně mohlo propékat a nespálilo se to. Vrátí se pak na své místo zase.* Myslel jsem na tebe každý den. Není to o tom, že bych si vzpomněl. A volání mám návrat tam zase. Tentokrát s tebou. Až budu kage, chtěl bych tě mít u sebe. Měli bychom konečně klid a mohli být spolu. Hlavně bychom mohli mít tu rodinu, pokud máš stále zájem. *poví a hledí do plápolajícího ohně. Vzpomene si na tu noc, kdy seděl před stanem, ve kterém spala Lana, zatímco on hlídal. Bylo to na jejich cestách za rekrutací.*
Chikaku: *Už tu je déle, tedy má vyhlídnutá místa, kde jsou vhodné klacky i to roští k táboráku. Obchází je, několikrát přinese nějaké množství a zas odejde, než má hotovo. Hromádku rozdělí na zásobu a aktuální část k zapálení ohniště. Oheň v té očištěné mini mýtince, kterou ohraničila menšími kameny, začne zapalovat zkušeně s vykřesáním pár jisker z křemene. Netrvá to dlouho. Během chvilky jim tam plane sebejisté ohniště.* Víš dobře, že od tebe mám stonožky. *Nemá v plánu říct mu o vránách. Takovou výši důvěry ztratil. Potřebuje mít pro sebe do budoucna možnosti o nichž další hned tak vědět nebudou. Pokud nenastane situace, kdy bude vhodné využít toho esa v rukávu po svém i za cenu toho, že ho odhalí okolí.* Co plánuješ, že jsi si na mne vzpomenul, až nyní po tom roce a vyhledals mne?
Aoda Jaazu: *než mu to vlastně dojde, tak je Chikaku pryč pro dřevo. To že ta pečeť jmenuje prokletá, ho nijak z míří nevyvádí tolik, jako jí. Otočí se na zvěřinu, která tam zůstala po stonožce.* Vážně mám toto udělat já jo? *řekne si. Pokrčí rameny a dojde k hromádce zvířat. Namíří ruce k zemi a vytvoří si z kostí stojan, na kterém zvířata jedno po druhém stahuje a vyvrhává. Nejdéle mu trvá ta koroptev, kterou musí oškubat. Pak už tam jen visí zavěšená a čeká se na oheň, nad kterým by se mohli opéct. Pozoruje Chikaku, jak si počíná s ohněm. Nahrnula se k tomu, tak ji nijak nebrání a čeká, dokud ho nerozdělá.* Co máš vůbec za Kuchiyose? *zeptá se jí. Co si pamatuje, před odchodem žádný svitek neměla. A rozhodně ví, že tohle je svitek s Kuchiyose. Je to jen větší verze toho, co má on. Aoda se k velkému ani moc nehrne, protože toho na sobě tahá už dost, natož ještě takovou přítěž.*
Chikaku: Dobrá.. *Začne po pár dalších ukázkách.* Dejme tomu, že tomu budu věřit. Či to minimálně zkusím.. *Odtuší, zatímco ho nadále pozoruje.* Pokud v tom vážně není žádný háček a je to jen čistá pravda, jak ji ukazuješ.. Potom zřejmě, okej. Gratuluji k úspěchu zesílení. *Usměje se na něj s gustem a vřelostí, které však zase utne.* Nicméně název mi k tomu na důvěře nedává. Byls pryč vemli dlouho.. A já jen se svou samotou.. Nepočítám-li cikádu, běžnou zvěř lesa a pár vran. *Ne, nepoví mu o tom, že jde o vraní Kuchiyose a ten svitek co má na zádech by mohl btý víceméně od jakéhokoliv, dokud by ho před ním nerozbalila. A vrány jsou mrchožrouti. Tedy může jít i o obyčejné. Pokud se sám Aoda nestřetl s Vraními Kuchiyose. To by mu zřejmě mohlo potom začít vrtat hlavou, které vrány, versus onen svitek.* Tak.. *Mávne k tomu co tam je za Aodou. "Zřejmě to tam nechala stonožka a zmizela.."* Předveď večeři. *Pobídne svého snad i nadále přítele. Na sebe bere sesbírání dřeva, tvorbu táboráku i zapálení ohniště. Jasně, že po starém způsobu, když nemá možnost obnovovat si zásoby sirek.*
Aoda Jaazu: *ruce opět upustí podél těla, když ho vyvede z očekávání.* Říká se tomu prokletá pečeť. Má to své nevýhody, to ano. Ještě jsem na ně se nepřišel. Ty Řeči shinoby znamenají.. *Poví a chytne pečeť. Po těle se jí rozjede opět prokletá pečeť ale zůstanou mu na těle jen znaky prvního stupně po polovině těla. Hned na to se kolem něj zvedne menší vítr.* Jenom s taijutsu nejsi plnohodnotný shinoby. Já sem dřel, abych se jim mohl stát jen s taijutsu. Nebýt kg a Hachimonu, asi by to nešlo tak snadno. Teď můžu používat i ninjutsu. Genjutsu jsem ještě nezkoušel, ale objevil jsem svůj element. Mám Fuuton. *poví a zase spustí ruce. Vánek tak odezní a prokletá pečeť se zase schová.* Mám nové možnosti. *usměje se a ní. Její pocity z toho nejsou asi jako ty jeho, ale on je rád. Má větší možnosti jí teď chránit. I když do teďka byla ona silnější, ač jí to nechtěl přiznat.*
Chikaku: *Uvolní se, když kostěné vězení zmizí. Tázavě si ho prohlíží, nechápaje slova o shinobi. "To snad hodlal znovu se stát členem nějaké vesnice?!" Ne, nelíbí se jí to vůbec. Vnímá to, jako zradu. Zradu jejich slibu s nímž opouštěli shinobi vesnice pro svou lásku jednoho k druhému. Momentálně o tom mlčí. Ač veškeré jejich společné závazky to bude neustále nahlodávat. Veškerou minulost. Pozoruje tu změnu, která se s ním děje. Hlavně místo, odkud začala. Snaží se vnímat během toho chakru, takže poznává změnu. Vnímá okamžitý nárust chakry. Ještě jí však chybí kousíček skládačky, aby objevila skrytou známku cizosti v té chakře.* Ty... Prvně.. Co to má být? A.. Hlavně.. Co mají být ty řeči o bytí shinobi?... Neřekli jsme si, že hodláme být svobodní a tedy žádní shinobi, jelikož to znamená vesnici? *Očima těká po tváři Aody. Stonožka i její kořist, jsou nyní vedlejší. Ovšem, uznává za kladný bod, že jí dal vědět o tomhle, ale to neznamená, že mu dá ke všemu z toho palec nahoru.* Co ještě bych měla vědět?... *Zůstává opatrná. Nejistota je pro ni jistým dílem věc, kterou po období několika let k Aodovi vůbec necítila. V posledním ročním období je to ovšem na denním pořádku. Hlavně nyní.*
Aoda Jaazu: Já sem ten muž, co poslal lovit stonožku, takže tak. *poví jí do ramene. neuvědomuje si její pocity, ani jak se asi cítí. Připouští ale, že ty kosti jsou možná moc. Zatímco je tedy u ní v objeví, soustředí se na své kosti a nechá je zasunout. Po chvilce se zase odtáhne.* Víš, vím, že toho možná bylo už hodně, ale je tu ještě jedna věc. *Řekne trochu odtažitě a podívá se na ní.* Dostal jsem ještě jednu šanci na to, být opravdu shinoby. *odstoupí od ní o několik kroků. Proměnu zkoušel už po cestě sem, ale ne takhle kompletně. Zaměří se a soustředí na svoji prokletou pečeť na krku. Z ní se mu po celém těle rozlezou žhavé klikyháky, které míří do všech koutů jeho těla. Nakonec zčernají a začnou jeho tělo barvit do hněda. Naroste mu delší ocas a kolem očí se mu vytvoří černé znaky. Velmi mu zčerná a zorničky zežloutnou.* Nechci ti nic tajit tak chci, aby si to hned věděla. *Bolest sice cítí, ale nevnímá. Za svůj život bolest potkal a to z pečetě není nic momentálně.* Než se rozhodneš, tak ať víš o všem. *dodá a proměnu zase ukončí a vrátí se zpět do své podoby. Teď už je na ní, jestli se k němu zase přiblíží, nebo ne. Sám má ruce podél těla, ale v takovém mírném nastavení do stran, aby ji popřípadě mohl obejmout, nebo ji naznačuje volnou náruč. Z lesa se vyřítí stonožka a táhne dva zajíce a jednu koroptev. Nechá to ležet kus za Aodou a zmizí nasupeně v oblaku dýmu. "To sem možná neměl." řekne, když zaslechne to PUF.*
Chikaku: *Bezhlesně sleduje mizející stonožku.* Mužská.. Proč ji tedy loví stonožka? *Hlesne. "Změnil se.. Hodně.." konstatuje, jak má kolem sebe kosti. Příjemě i chladně zároveň ji zamrazilo z těch jeho slov, které podtrhuje to hmatatelné uvěznění v jeho osobní blízkosti s jeho kostmi. Její pocity jsou rozpolcené. Tedy z jedné strany z toho má radost, vzrušilo ji to. Z druhé strany cítí obavy a nelíbí se jí to. Neví co od něj, od nového Aody, očekávat. Není si tím jista. Stále hledí k jednomu boku na dotyčnou kost, která má na svědomí její lapení. Z jisté části je ráda, že právě nyní nemá legendární řetězy někde uklizené.* Mno... To je velká změna.. *Vjede mu rukou na jejímž rameni má Aoda hlavu, do vlasů. Nechá ji tam tak, jen tak volně ležet. "Vztahuje se to i na to, kdybych ho odmítla? Kdybych se od něj rozhodla odejít?.." Vrtá jí to po jeho slovech i téhle klícce, hlavou.*
Aoda Jaazu: *se skrývanou radostí sleduje její reakci na náramek. Dřív by se tomu smál, teď se směje jen uvnitř.* Chceš taky udělat tu chybu a opustit mě? *zeptá se jí.* Lov je přece mužská činnost ne? *zeptá se a přitáhne si volnou ruku ke rtům, aby se mohl kousnout do prstu. Pomocí rukou, kterými se spolu drží, poskládá pečeť. Využije její ruku, aby ty pečetě poskládal a svou druhou ruku pak položí na zem, když se pokrčí v kolenou. Vedle něj se objeví stonožka Tatakau Kao. Podívá se na něj.* Zkus něco ulovit, co by se dalo pak snízt. Ne moc ani nic velkého. *poví. Neříká mu to jako žádost, ale spíš jako rozkaz. Pak se vrátí k Chikaku, když Tatakau zmizí v lese.* Teď je prostě ten problém, že se od tebe ani nehnu a tebe nikam nepustím. *poví a ze zad mu vyleze na obě strany několik kostým, které je oba obejmou a za Chikaku se spojí.* Je to nechutné, ale myslím to vážně. *tentokrát se už doopravdy usměje. V jeho obličeji je pobavení. Co získal juinku cítí, že se jeho hranice posunuli na jinou úroveň. Přitáhne si ji k sobě rukama a obejme.* Už se od tebe nechci nikdy vzdálit. *poví a položí si hlavu na její rameno.*
Chikaku: *Cítí něco divného na ruce. "To ne.." Hlesne v myšlenkách. Na chvilku zapomene dýchat. Okamžitě tam pohlédne. Ze srdce jí spadne kámen. Ta úleva. V tu chvíli totiž očekávala úskok, zradu. Jenže on je to náramek. Osamocený náramek.* Vypadalo to, žes na mne už úplně zapomenul. Nebo jsi zemřel... A stejně.. Způsob dání, situace.. Tehdy bych ho nevzala vůbec. *Začne trochu monologem.* Mno.. Takto nemám problém ho nyní přijmout. Dík. *Na konci popotáhne a pohlédne mu do očí. Teprv v tu chvíli si začne otírat tvář od slz do sucha. Využívá k tomu rukáv svého pláště. Až nyní si uvědomí, že se zachovala hrubě k té své cikádě. Rozhlédne se proto, kde je. Na rameni rozmáčklá není. Na hlavě se jí ozve její zpěv.* Štěstí, že není úplně hloupá.. *Stočí oči směrem nahoru. Sice na ni nemůže vidět, ale co.* Měla bych se vydat na cestu za sehnáním večeře. *Oznámí Aodovi. Chytit zvěř, připravit ji, zabere čas.*
Aoda Jaazu: *jak čekal. Ty roky, které trávil tím, aby k ní našel cestu, všechny nástrahy a útrapy, které potřeboval porazit, aby ho k sobě pustila. To všechno se tím jeho odchodem úplně znehodnotilo. Dalo by se to tak říct, že to dělal zbytečně, protože ho teď čekalo úplně to samé. Když měli propletené prsty, využil toho. Náramek, který sebral v chatě, který obsahuje vzorec jeho DNA, díky tomu se mohl opět se svými kostmi spojit s tím náramkem a chakrou ho upravovat. Pohltil ho a pomocí kůstek od zápěstí, které se natáhli k její ruce, vytvořil kolem zápěstí ten náramek znova, ale tentokrát jí ho nasadil takto.* Teď už aspoň vím, co a jak dělat. Předtím jsem to nevěděl a bylo to těžší. Ale tohle také nebude procházka růžovým sadem. Udělám co budu moct a ještě daleko víc. I kdyby mě to mělo stát život. *řekne a znova se jí pokusí políbit, pokud mu to dovolí.*
Shoutboardy končí. Více zde.