Přidej zprávu »
Temari: *Mezitím co si Mayu dojde pro věci, tak se Temari převlékne do svých věcí. Stihne to akorát, když vejde Mayu znovu do dveří a při její otázce se pousměje.* Jdeš na čas, a s tím jídlem to zní skvěle. Na tvou kuchyni tady zdaleka nemají. *Chce těmi slovy Mayu potěšit. Navíc jí její jídlo opravdu chutnalo, tak proč jí to nepřipomenout. Jenže si všímá, že Mayu není pořád v pohodě, tak jí pro jistotu krátce obejme a zašeptá jí do ucha.* Mám tě ráda Mayu. Ale jestli si nepospíšíš tak tě hlady sním. *Samozřejmě, jen žertuje. Ale pak se Mayu vrátí zase k tomu tématu. Temari se nad tím zamyslí a očividně přemýšlí co jí odpovědět.* Naštěstí srdce ale nezasáhl, nevím jestli jsem ho podvědomě nějak odklonila dlaní, nebo to bylo štěstí. Ale myslím, že to je už jedno. Hlavní je, že všechno… *A u toho dá Mayu pusu na čelo než pokračuje.* ...už je v pořádku. Ne? *Načež projde ven ze dveří na chodbu.*
Mayu Doku: *pokusí se o lehčí úsměv, ale moc jí to nejde. Ani si to neuvědomuje.* Myslím, že tě zvládnu doprovodit domů a pak se sem zase vrátit. Jestli bude spát do rána, tak to mám času dost. *poví a dojde ke dveřím.* Skočím si pro věci do pokoje. *poví a vyběhne z pokoje zpátky do svého. Tam si vezme zbytek věcí a vrátí si Gunbai na záda. Pak se zase vrátí za Temari do pokoje.* Tak jestli si hotová, tak můžeme vyrazit. Udělám ti večeři, protože tohle co tu podávají se nedá jíst. *řekne trochu veseleji, ale pořád to není to by předvedla normálně. Podrží otevřené dveře, aby mohla Temari vyjít a ještě než za sebou zavře dveře, podívá se na Ren.* Já se vrátím. *poví a jde za Temari skrz nemocniční chodby.* Jak si to měla s tím kunaiem? Vypadal, že ti zasáhl srdce. *zeptá se jí po cestě, když se vyhýbá různým pacientům nebo personálu, protože je Gunbai širší jak ona.*
Temari: *Tahle slova Mayu se jí nelíbí.* “To si chceš vytvořit vztah s někým jen proto, aby jsi ho zabila?” *Moc se jí ten nápad Mayu nelíbí. Přemýšlí co na to říct.* No nevím Mayu, myslím že by jsme s něčím takovým neměly spěchat. Jsme silné i tak, zvládneme me to a když Ren pro tebe tolik znamená tak ti slibuji že i na ní zkusím dohlédnout. Ale jenom proto, že jsi pro mě důležitá ty… *Při otázce ohledně počtu tomoe Aishi se musí chvíli zamyslet.* Myslím, že má jen dvě. *Pronese po chvíli.* Byla jsem z vás nejdál, ale hrdá na to nejsem to mi můžeš věřit. *Těžce si povzdechne a pak se pokusí vstát a vytáhnout na nohy i Mayu.* Myslíš, že bys mě doprovodila domů Mayu? Ren bude spát minimálně do rána a já bych si ráda odpočinula v klidu domova. Ale pokud zde budeš chtít u Ren zůstat, tak to pochopím. *Tázavě se na sestřičku podívá.*
Mayu Doku: *Mayu se pomalu začíná uklidňovat. Slova, která k i pronikají od Temari mají menší účinek, než by možná chtěli obě, ale v nastalé situaci je to asi pochopitelné.* Nemyslím si, že se nám podaří nedostat se vývinem Sharinganu dál. Sama si zažila, jak jednoduché a rychlé to může být. Radši najít někoho, s kým navázat nějaké pouto a přijít o něj, než o vás. *poví Mayu a zvedne hlavu s odhodláním v očích.* Najdu někoho takového. Zabráním tomu, abych trpěla tím, že přijdu o vás. Když budeme silnější, snáz se ochráníme navzájem. *otře si oči a pomalu vstává.* Kolik tomoe má Aishi? Musíme se postarat i o ní. Ještě jsem ji neviděla, ale musíme držet pospolu. *řekne a podívá se na Ren.* Beru, že ji nemusíš. Ale i jí budeme chránit. Nebo aspoň já. *řekne odhodlaně.*
Temari: *Nikdo si neumí představit, jak moc těžké bylo pro Temari slyšet slova Mayu. Vidět její slzy a cítit chvějící se tělo v pevném obětí. Proklínala se jako snad ještě nikdy v životě a neustále si musela opakovat, že je to takhle lepší. Že teď bude Mayu o hodně silnější a že je štěstí, že se jí projevilo doma v bezpečí a ne venku. Ale nic z těchto slov nedokázala říct nahlas. Mayu by to nyní nedokázala pochopit, stejně jako to sama Temari nedokázala pochopit ve stejné situaci s Raikage kdysi dávno. Nakonec se rozhodla Mayu zopakovat to, co bylo nejdůležitější.* Mayu… *Musela se na to pořádně nadechnout, než dokázala klidným hlasem pokračovat. Sálalo z něj teplo, jak jen to Temi nejvíc dokázala.* Nejdůležitější je, že žijeme. A i když si neumíš představit, jak mě to co si prožila bolí zkus se na to dívat z té kladné stránky. *Povzdechne si a dodá tak říkajíc na plnou hubu.* Po tréninku teď budeš nesrovnatelně silnější. Dost možná dost silná jako já, takže společně už nedovolíme nikomu nám drahému umřít ano? *Snad tahle slova zaberou. Temari doufá, že větší sílu žádná z nich neprobudí. Ale bohužel to nahlas nemůže sestře slíbit.*
Mayu Doku: *stále schoulená u dveří, ale teď už v objetí Temari, zakrývá dal svůj obličej ve vlasech a z očí se jí pomaleji koulí slzy.* Jaký to bude mít smysl, dělat nové vzpomínky, když pak kvůli mě zemřete? Říkala jsi, že je pro nás potřeba silná bolest. Zvedne hlavu a podívá se na ní. V očích aktivovala sharingan, který má tři tomoe.* Já jsem tohle nechtěla. Nebylo to tak dlouho, co jsme demo tom bavili a já se rozhodla, že víc nechci. Ale podívej se. Jsou tři a to jen pár hodin potom. Nechci, aby si ty, nebo někdo jiný byl ten důvod, proč se to vyvine dál. To bych nepřežila. *poví a sharingan zase pomalu zmizí.* Jak bych s tím mohla dál žít. *poví a opět sklopí hlavu.*
Temari: *Bolí to, opravdu hodně co jí mayu říká. Možná proto stisk Temari zeslábne a mayu nechtěně pustí. Pokusí se alespoň otřít slzy do nemocniční košile. Řekněme, že je předtím sestry převlékly a pomohly se Temi i Ren umýt. Temari nicméně Mayu sleduje, jak chce odejít i jak se hroutí u dveří. Rozhodne se a odkryje deku na stranu. Pomalu sesune nohy na zem do pantoflí a pomalým krokem dojde k Mayu. Sesune se vedle ní na kolena a obejme jí. Chvíli tak prostě zůstane a pak tichým uklidňujícím hlasem zašeptá.* A tak by to bylo i v pořádku, zaútočit na mě. *Slova o tom jak si dokáže představit, že to Temi bolí záměrně přejde bez reakce. Na to není co říct.* To že si se mi vrátila živá, je to nejlepší co se mi stalo. Snad až na tu bábovku, co Aishi omylem zase tak tolik nepřipálila jako většinou, minulé úterý myslím. *Temari se pokusila o vtip, ale sama neměla sílu se mu ani hraně zasmát. natáhla prsty aby se pokusila Mayu pohladit po vlasech.* Víš ty Mayu, Aishi a pár přátel. Vy jste moje slabost, jste můj důvod proč žít. Proto tě prosím, aby jsi s námi zůstala a staré vzpomínky nahradila novými… *Doufá, že Mayu neuteče, že se s ní vrátí nakonec domů.*
Mayu Doku: *snaží se odtrhnout, opravdu snaží. Dokonce vynaloží veškerou sílu, kterou je schopna vyvynout, ale pořád je to nic, kvůli jejímu psychickém stavu. Poslouchá sice všechno, co jí Temari říká, ale nedokáže to přijmout. Když ji nakonec Temari povolí ze stisku, má možnost se odtahnout od postele.* Nevím. Právě že to nevím. Nevím, jaká kdo jste. Sice se mezi námi dělá rychle opravdu silné pouto, ale pravdou je, že vás neznám. Vy se znáte. Nejste sestry, nemáš ji ráda, ale znáte se. Já vás znám pár hodin, tebe pár dní, ale přesto vás neznám. Dívám se na tebe, a vidím zrcadlo. Až na nějaké vnější rozdíly vzhledu, vidím zrcadlo. Snažím se probudit si svoje vzpomínky, ale pravdou je, že jste cizí. Dokáži si představit, jak moc tě to teď zraňuje, ale taková je pravda. *povídá a pomalu couvá od postele.* Měla si zlost, ale nezautočila si na mě, ale na ní. V tom je ten rozdíl. Já bych nejspíš zaútočila na tebe. *řekne a docouvá až ke dveřím.* Možná jsem se neměla vracet. *dodá a otočí se, aby odešla, jenže se zhroutí u dveří zády k Temari a opět se rozbrečí. Ruku má na klice a není schopna otevřít dveře.*
Temari: *No Temari je opravdu vzhůru a dokonce sedí opřená zády o velký nemocniční polštář. V podstatě doktorům stačilo její ránu stáhnout a zašít, žádný orgán zasažený nebyl natož srdce ale to je Temari a doktorovo malé tajemství. Zrovna jí sestra měřila tlak, zda se jí vrátilo vše do normálu když tam vletí Mayu. Sestra se rozhodne nechat je o samotě. Když Mayu Temari obejme a řekne všechno co má na srdci, už už a utekla by… jenže to nejde! Temari Mayu pevně dál drží a musela by použít opravdu hrubou sílu proti Temari, aby jí utekla.* Ty hloupá! *Řekne přísná slova Temari, ale hlas se jí třese dojetím. Z očí se jí rozkutálí slzy přestože si už tak dlouho neplakala.* Všechno je to má chyba, jsem prostě arogantní trubka Mayu. *Načež natáhne rty k uchu Mayu a skoro plačky zašeptá.* Prosím odpusť mi, pořád tě miluju Mayu… *Pak se Temari podívá na postel, kde spí Ren a pokusí se jí vysvětlit.* Je v pořádku. Doktor říkal, že jen potřebuje aby se chvíli nehýbala. Ale znáš Ren, museli jí nadopovat a uspat. Nedokázala by jen tak klidně chvíli ležet. Jsme obě v pořádku, ale bez tebe nebudeme protože tě potřebujeme… *Doufá, že i kdyby Mayu chtěla bojovat s tím jak jí Temari drží, tak její slova od srdce jí zde udrží pevněji než okovy.*
Mayu Doku: *pomalu otvírá oči. Nad sebou vidí bílí strop a tlumené světlo. Její zranění bylo defakto nulové, ale psichycky byla zničená kvůli tomu, co se stalo a fyzicky, kvůli pokusu hachibiho o uvolnění se. Chvíli ji trvá, než ji do jde, kde asi je a ještě dyl, než si uvědomí, co se vlastně stalo. V tu chvíli se jí opět po tvářích rozlijí slzy, když si vzpomene na ztrátu Temari a Ren.* Ne. *Dostane ze sebe trochu hlasitěji, takže ji zalechne sestra na chodbě. Vyběhne pokoje a hned Mayu uklidňuje, že to obě přežili. I v Iwagakure by mohli být hrdí na ten kámen, který jí právě spadl ze srdce. Nechá si pomoct posadit a chce jít hned za nimi. Sestra ji v očích může vidět to odhodlání, takže nemá cenu jí bránit. Přesto si chce ale nejdřív změřit jí tlak, než ji pustí. Odvede jí k pokojům, kde leží obě dvě. Nejdřív jde za Temari, která je (pravděpodobně) vzhůru. Dobehne k její posteli a hned po ní skočí. Ovšem trochu jemněji, než by chtěla.* Mrzí mě to. Moc mě to mrzí. Je to moje chyba. Neměla jsem to dělat. Všechno mě to mrzí. Jsem ráda, že jsi na živu, ale asi bych se měla držet dál. *poví a odtahne se. V obličeji není ani známka toho, že by se měl objevit úsměv. Podívá se na Ren, která je na tom vážněji kvůli tomu, co jí Temari udělala a je stále mimo.* Mrzí mě to. *nepustí Temari pomalu ke slovu a s brekem uteče z místnosti. Vrátí se do svého pokoje pro věci a pak chce utéct z nemocnice. Z domova. Z vesnice, aby ji už nikdy nemohla ublížit.*
Temari: *Ten křik Mayu je pro Temari mnohem horší než kunai v hrudi. Přesto ještě chvíli má zavřené oči, bolí jí víc fakt, že sestřičce cíleně ublížila. Po chvíli však oči pomalu otevře a vidí jak Mayu běsní. Stačila však zahlédnout její oči se třemi tomoe, díky hromovým bohům že ta bolest Mayu nebyla zbytečná! Mohla by v pohodě zatnout zuby a vstát, ale Mayu by jí to nejspíš nikdy už neodpustila. Proto jen předstírá, že kunai minul srdce o vlásek. Naštěstí dorazí tým, co Mayu hlídá a potlačí její proměnu. A také mají sebou lékaře, kteří je z nejhoršího dostanou a všechny nejspíš dopraví na vyšetření do nemocnice. Když je pak Temari o samotě s doktorem, tak ho požádá aby neřekl pravdu jejím sestrám a on jí nakonec při pohledu do jejích očí vyhoví. Musel v nich vidět opravdu zoufalou žádost o pomoc. Přesto že se nakonec všichni ocitnou doma a dost možná i Temi v náručí Mayu, po té co jí k ní pustí doktoři, Temari začne mít v noci po dlouhé době opět noční můry. Nejspíš jí chvíli potrvá, než se smíří s tím co Mayu udělala.*
Mayu Doku: *Mayu uhýbá před výboji, aby ji žádný nezasáhl. Nemá čas sledovat okolí za sebou, když musí hlídat nabité předměty za ní. Ovšem když najednou blesky ustanou, ohlédne se. Díky tomu, že má aktivovaný Sharingan, vidí přesně vše, co se událo. To jí donutilo se zastavit. Jak držela v ruce Gunbai, postupnému klesá k zemi, až se nakonec hranou zastaví. Pustí jí a dopadne na zem úplně. I když by se to dalo připisovat Sharinganu, je to jen tím, co se odehrává. Ren se pomalu sveze po stromě a hlava jí klesne na stranu. Na oblečení jí stéká pramínek krve, který ji vytéká z pusy a očividně odpadla. Temari se pomalím couváním posouvá od stromů a na hrudi se jí tvoří krvavý flek, který se zvětšuje.* Ne. *vydechne Mayu a udělá několik rychlejších kroků vpřed. Zase se po pár metrech zastaví a dělá vahavé kroky vpřed. Není si v tu chvíli jistá, co si myslet. V hlavě má ale prázdno. "Genjutsu? To bych prokoukla. Skutečnost? To není možné ale." litá ji stále v hlavě.* Ne. *poví teď hlasitěji, než se i Temari svali na zem. Emoce se v ní střídají takovým tempem, že je ani nestíhá zachytit.* NEEE. *výkřikne už tentokrát, až se to nese přes celé jezero. Z očí se jí už nějakou chvíli valí slzy. Je to jako by zase ztratila paměť. I když se to zdá jako pár vteřin, uplinula minuta, než dopadla na kolena. Nakonec se jí to zdá i jako věčnost, když kleci a dívá se před sebe. Jediné, co si teď uvědomuje je fakt, že za to může ona. To ona to začala. To ona vyhrotila situaci. Chytne se za hruď a předloní se.* NEEEEEEEEE. *dostane ze sebe další zoufalí výkřik, ve kterém se mísí i řev monstra. Ani si to neuvědomí, ale na malém kruhu, který má Sharingan a na kterém doposud měla dvě tomoe, se posunuli a objevila se tam třetí. Co si ale uvědomila je to, když ji z návalu vzteku na sebe, zoufalství ze situace, strachu o ty dvě a smutku, který pramení z jejich straty ji obalí plášť démona se sedmi ocasy. Jako zombie se takto vzlykající a histericky křičící postaví a kráčí pomalu vpřed. Nebo aspoň pro ni pomalu. Rychlost v této formě má na vyšší úrovni ale přijdou ji to jako kilometry, než knim dojde. Stojí nad nimi a sleduje, jak se kolem Temari zvětšuje kaluž krve.* TEEEEEEEEEM. *výkřikne a než dopadnena kolena, její plášť se změní. Hachibi to celé sleduje také od okamžiku, kdy se Mayu otočila, a viděla začátek konce. Využije tě chvíle a vypustí větší množství své chakry, která není Mayu schopna zvládnout a změní ji tak do Podoby V2, kdy se jeden za druhým objevují ocasy. Než ale stihne něco podniknout, objeví se tam jednotka, má na Mayu dohlížel. I když chtějí, aby získala kontrolu nad svými schopnostmi, nemůžou si dovolit, aby se Hachibi dostal ven a běsnil. Proto když se objeví čtvrtý ocas, umístí na ni pečeť, surově zatlačí chakru zpět. Mayu tam klečí bez pláště, se třemi tomoe, kdy pomalu protočí oči v sloup, Sharingan zmizí a pomalu padá na bok k zemi do bezvědomí. Jednotka se nyní stará o ty dvě.*
Temari: *No nějak si Temari nevšimla, že Mayu ukryla do gunbaie vlastní ohnivou kouli. Pořád je tenhle druh tréninku nový, ona doposud takhle vážně se sestrami nikdy nebojovala. Pořád ne že podceňuje Mayu, ona ví že je silná, ale nedokáže si představit že by na ní Mayu takhle tvrdě i podle zároveň zaútočila. Přesto zastaví kopen nohy Gunbai, aby jí neublížil (Konoha Shōfū) a pak inkasuje zásah ohnivé koule. Naštěstí jí její technika ochrání i když jí prudkost nárazu srazí na zem. Slyší co Mayu řekne, než zmizí a mysl Temari ovládne hněv. Zlobí se na Mayu, na to že jí podrazila ale hlavně na to, že pro ní očividně Temari nic neznamená. Plameny zruší a sleduje Ren jak opět dohání Mayu. Ren zkouší Mayu ochromit pomocí Raitonu, vystřelí po blízkém objektu u ní vždy či pod ní elektřinu a daný vodivý objekt tím nabije. Takže Mayu ztěžuje pohyb a pak se jí podaří projít mezerou aby předběhla Mayu a dostala se tak díky hachimonu do vedení. Ale v ten moment je něco špatně. Vedle Ren se objeví druhý neuvěřitelně rychlý stín který jí nečekaně nabere tak trochu ze strany doslova pod krkem rukou (Lariát). Ten druhý stín je Temari, která už nehoří a to proto, aby mohla použít Juinku (druhý stupeň jí zvyšuje rychlost +30). Narostl jí krásný ocásek a s novou rychlostí Ren nebyla problém, Temari to i s ní naprala do stromu. Nevšimla si však u toho, že Ren držela v ruce kunai. Takže pokud Mayu zastaví, naskytne se jí děsivý pohled! Ren je napůl zaražená do stromu a vypadá příšerně! Z úst jí vytéká pramínek krve a zády sklouzává po kmeni až na zem. Temari se od stromu potácí a všude má na sobě jakési podivné symboly díky tomu že má stále aktivovanou juinku. Ale Temari také nevypadá dobře, v místě na hrudi, kde má normální člověk srdce, má až po rukojeť zaražený kunai! Klesne na kolena, natáhne k Mayu ruku a skácí se na zem! Panebože je snad Temari mrtvá?! Vypadá to tak! Děsivá scéna, plná emocí! Ale to co Mayu neví je, že Temari mrtvá není protože díky klanové technice doku má srdce na pravé straně místo na levé. Pouze svou smrt dokonale sehrála, navíc Ren taky bude v pořádku až se po chvíli vzpamatuje. Proč to Temari udělala? Kdo ví, nejspíš chtěla Mayu pomoct s tomoe. Ale pravda je že ten kunai opravdu bolí. No nebylo to poprvé, že?*
Mayu Doku: *Mayu z té vzdálenosti pozoruje, co se děje za ní. Také si všimla, že Temari zaváhala nad tím, aby použila proti Mayu techniku. Místo toho jí pošle na Ren. Mayu si tedy takto v ústraní složí pečeť, stáhne ze zad Gunbai a vypustí do ní Katon: Goukakyu no jutsu. Vyrazí k Temari a zastaví se před ní tak, aby ji Gunbaií zasadila ránu takovou, aby to a ní ani nehnulo. Skrz výkroj se na ní podívá vážným pohledem, který by použila na nejhoršího nepřítele. Ano, sice řekla, že je to její sestra. Ano, sice si vytvořili zatím nějaké pouto. Pořád to pouto ale není takové, jako by bylo, kdyby neztratila paměť.* Nikdy nevíš, proti komu budeš stát. I kdyby to byl člen rodiny, nezastavuj. To je zřejmě tvá slabina. *poví a pak z Gunbaie vyletí technika v plné síle, kterou do ní dala. V tuhle chvíli, ale ví, že ji chrání její technika, jinak by použila něco lehčího. Pokud ji to odhodí pryč, dívá se dal na ní a pak se zase usměje, než vyrazí dál. Pořád to bere jako závod, i když s trochou překážek.*
Temari: *Temi sleduje pozorně co se před ní odehrává. Ohnivé koule se jí ale vůbec nelíbí, tohle je hodně divný závod. Co kdyby některá z nich udělala sebemenší chybu? No Temari jí neudělá i bez sharinganu se dokáže vyhnout a projít mezi ohnivými koulemi aniž by zpomalila. Její mysl je dokonale chladná, nebezpečí v ní vyvolává pouze instinkty lovce. Což se od Oinina dá očekávat. Složí ruce k sobě aby složila za běhu pečetě, ale najednou je nedokončí. Před ní utíká Mayu, ne nepřítel! Nemůže přeci své milující sestřičce ublížit! Ale to neplatí ani trochu o Ren. Zaregistruje jak díky hachimonu přímo sviští k Mayu a rozhodne se zasáhnout. Temari z úst vystřelí stlačené vzduchové proudy, tyto střely jsou rychlé jako střely z pistole a tak dokáží Ren dohnat a potrhat jí oblečení. Na boku jí dokonce nepěkně škrábne. Ren okamžitě zastaví a přestane pronásledovat Mayu, a na Temari se otočí. Vypadá to, že závod skončil a změnil se v souboj. Ren vyrazí k Temari, ale ta z ničeho nic vzplane a celá se ocitne v plamenech (katon no yoroi). Ren jen tak tak, stačí uskočit díky své rychlosti z dosahu plamenů a několikrát odskočí dozadu, aby získala trochu prostoru. Temari se jen ušklíbne a promluví.* Obávám se, že ti nedovolím, aby jsi šla po mé sestře. *Ren nechápavě pohodí hlavou.* Nevím o co ti jde, tohle má být jen trénink a zábava. *Temari neodpoví, místo toho se v plné rychlosti rozhodne jít po Ren. Ta jí však neustále utíká, protože je o deset bodů rychlejší. Okolí začíná sem tam trochu hořet a Temari pomalu chytá rapla. Přemýšlí, zda by neměla použít Tu věc? No možná za chvilku…*
Mayu Doku: *Mayu stihne jen zahlédnout, jak zareagovala Temari. Zahlédla i Ren, která aktivovala Hachimon. "Aha, tak to bude asi ono." řekne si, ale to už se dostává Ren před ní. V očích se jí objeví sharingan. Ví, že si řekla, že se chce vyvíjet jiným směrem, ale tohle asi jinak nepůjde. I když má možnost vidět kousek dopředu, Hachimon to dost stěžuje. Přesto zvládla sklouznutím po nohách a záklonem se jejímu kopu vyhnout. Ačkoliv to měla o fous cítí, jak jí ten kop pročechral vlasy. Zastaví se za ní a otočí se.* To je ve smyslu závodů dost nefér, ale budiž. *poví s úsměvem a vyrazí zase dál. Potřebuje na ní něco vymyslet a její rychlost jí dost brání v tom, aby na to měla čas. Temari zkoumá jejich stav.* Na to ne vždy budeš mít čas sestřičko. *řekne spíš pro sebe. Pomocí shunshinu opět nabere náskok a otočí se do výskoku do vzduchu přes Chakura Shotto. Jak letí ve vzduchu, složí pečetě a vyšle zpět několik ohnivých koulí. Katon: Housenka no jutsu. Dopadne na zem a opět očekává nějaké podlosti od Ren a nejspíš i od Temari.*
Temari: *Chudáček Ren se při slovech Mayu zarazí a rozhodně vypadá tak, že na to na chvíli pozapomněla. Vrhne se na Mayu a pokud se jí neubrání, tak jí dojatě obejme.* Gomene Mayu! *Temari při pohledu na ní protočí oči v sloup. Ta holka je pořád takováhle, no…. přímě jednoduchá. Naštěstí se Ren brzy uklidní a tak mohou všechny s úsměvem pokračovat k jezeru. Zde se zastaví a spokojeně se rozhlíží. Temari popojde zamyšleně blíž k jezeru a něco chce říct, jenže to nestihne. Mayu se rozhodla a švihla Ginbai za běhu. Temari se ušklíbla a bleskově tasila své meče, kterými proti poryvu větru vyslala vlastní protiútok rychlým dvojitým seknutím oběma meči najednou. I její zbraně ovládají fuuton a tak vyslala silný poryv vzduchu, který se srazil s tím Mayu. Možná byl útok Mayu silnější a prošel skrz, ale i tak už nebyl dost silný na to aby Temari odnesl. Ale i tak pro jistotu zapíchla před sebe své meče a pevně se jich chytila. Temari se rozhlédla jak dopadla Ren, ale ta zmizela. Temari se trochu lekla a vytáhla své meče, v tom zahlédla rychle se pohybující postavu - Ren! Jak se Ren vyhnula útoku? Aktivovala druhý stupeň Hachimonu (Kyuumon) a útoku zmizela s zvýšenou rychlostí i silou na 18 bodů. Dostala se snadno jako blesk před Mayu a kopem z otočky se jí pokusila zepředu zasáhnout a poslat zpátky na startovní čáru k Temari. Mezitím Temi s rychlostí 8 se rozhodne vydat za oběma blázínkama co si užívají bez ní.* Jste obě v pořádku? *Křikne na ně trochu ustaraným hlasem.*
Mayu Doku: *zachytila její pohled, ohledně poznámky Bijuu. Ovšem ona jí neinformovala o tom, že by měla mlčet. Navíc pokud byli předtím s Ren takové kamarádky, jako říká, tak jí to musela říct už dřív. Podívá se na Ren.* Ano, zapomněla jsem, že jsem tě nikdy neporazila. Zapomněla jsem, kdo jsi a zapomněla jsem kdo jsem já. To už jsi zapomněla, co jsme ti před chvílí ríkali? *usměje se nakonec.* Svačinka se hodí. už teď mám hlad. *řekne Mayu, ale v klidu kráčí dál. Co se zbraní týká, má na zádech gunbai a popřípadě nějaké drobnosti po těle.* Hele, asi mi je to jedno. Jestli se chceš rozcvičit, můžeme. Pak můlžeme dát zkouškový souboj, buďto každá s každou nebo souběžně všichni proti sobě. Tak bychom zjistili, co je potřeba zlepšit a následně se na to zaměřit. *poví na otázku Temari a když dojdou k jezeru tak se rozhlédne.* Tady je to opravdu pěkné. *řekne si nahlas a rozhlíží se.* Dobrá, tak můžeme začít. *poví a z ničeho nic se odrazí kupředu. Při tom chytla gunbai, stáhla jí ze zad a švihla s ní za sebe. Nakonec se sama rozhodla, co chce dělat. Jakmile švihla gunbaií, vyslala vlnu Aora U-Indo. Tím si dovolila získat trochu náskok a vyrazila během kolem jezera. Gunbai opět vrátila na záda a občasným pohledem přes rameno si zjistila stav, jak jsou na tom ostatní dvě.*
Temari: *Trik, který použije Mayu na zachycení lízátka Temi mile překvapí. Trpělivě vyčkává jak se Mayu rozhodne a mezitím procházejí uličkami Kumo. Když zmíní Mayu bijuu, tak po ní Temari hodí jen varovný pohled. Ale nic na to neřekne, tedy ne teď.* Dobrá tedy, půjdeme k jezeru. *Potvrdí rozhodnutí Mayu a po chvíli zamíří na cestičku, která nechá i poslední domy za jejich zády. Ren nic nenamítá, jen s úsměvem přikývne.* Ale Mayu, zapomínáš snad že jsi mě nikdy neporazila… *Pronese Ren sladce. Temari se jen ušklíbne, tohle jí kdysi sama řekla i Mayu. Takže je zvědavá co na to řekne nyní. Nechce narušovat jejich sebepoznávací rozhovor a tak mlčí. Pro jistotu kráčí z druhé strany Mayu, než Ren. Takže je vlastně Mayu hezky uprostřed. Jo a nějak mi vypadla reakce na dotaz ohledně igelitky. Takže řekněme, že Ren ještě při dotazu zvedne ruku s taškou a s úsměvem vysvětlí.* Svačina… *Temari se při jejích slovech jen ušklíbne. Sama doufala, že venku nebudou na tréninku zase až tak dlouho. Možná jí to taky mělo napadnout. Řekněme, že mezitím dojdou na dohled jezera. Temari se zastaví a trochu se protáhne. Vlastně jsme nějak zapomněli zmínit, jaké zbraně si vzaly. Takže Temari mimo základního vybavení má na zádech ještě křížem připnuté dva meče (Hishou Souken). Mayu má asi kosu, nebo gunbai. A Ren? Ta nemá nic zvláštního kromě, fuuma shurikenů. Za to se však ze všech nejzářivěji na celý svět usmívá a následně se i zeptá.* Tak čím začneme? Temari se podívá z Ren na Mayu.* No… možná by jsme se mohly rozcvičit? Ono jde spíš o to, co pak chcete trénovat. Zda fyzičku, souboje, ninjutsu…? *Pokrčí bezradně rameny.*
Mayu Doku: *Mayu sleduje její pohyb. Jakmile k ní lízátko letí vystřelí rukou kupředu. Z prstu jí vyletí nit, která omotá tyčku lízátka a zastaví jeho let. Pak si lízátko stáhne k sobě, rozbalí a strčí do pusy.* Děkuji. *přejde z vážného pohledu zase na úsměv a otočí se k přicházející Ren.* Dobrá tedy. Uvidíme, kolik jich bude potřeba. *poví a vyrazí pomalu kupředu. Mayu se nad její poznámkou zamyslí.* Jestli máš na mysli Bijuu, asi bych s tím chvíli počkala ještě. Možná bude stačit něco lehčího u jezera. *řekne nakonec s úsměvem a podívá se na Temari. Pak na Ren.* Taky souhlasíš? Aspoň ti neublížím. *pronese nadřazeně, ale zase se vrátí ke svému jistému a veselému pohledu. V puse převaluje lízátko sem a tam a prohlíží si vesnici, kudy prochází. Pořád nedokáže pochopit, jak jedno zranění může vymazat všechno tohle. Vzpomínky na dvacet let života a všechno, co je s ní spojené.* Můžeme to dělat často, aspoň se pořádně poznáme a zlepšíme svoje schopnosti.
Temari: *Temari se na Mayu spokojeně ušklíbne. Ale neodpoví jí slovy. Místo toho, přivře oči aby jí měla lépe jakoby zaměřenou a pak pomalu rukou zajede do pouzdra na zbraně, které má upevněné na noze. A když si je jistá, že jí Mayu pozorně sleduje, tak to udělá! Prudký pohyb a vymrštění lízátka, místo kunaie, které tam mimo ně má také! Je zvědavá, zda ho dokáže Mayu chytit. Samozřejmě ho nehodí zase tak prudce, jako kunai. Přeci jen by nerada Mayu trefila, chce aby měla možnost lízátko chytit. Jenže to už vyjde Ren a Temari dost neochotně se pustí. Ve vzduchu se však stačí přetočit a dopadne dole pod osvětlením na nohy. Tyhle blbosti jí vždy bavily a také jí šly. Spokojeně se mírně usmívá a lízátko neupustila! Jakmile skončí se svým předváděním, tak Ren obdivně vydechne. Ale pak pohodí vesele hlavou a začne ukazovat Mayu pouzdro, co má vzadu na zadku.* Mám zbraně tady vidíš? Na trénink jich stejně moc nebude potřeba no ne? *Otočí se zase zadečkem ke krámu a čelem k Mayu. A všimne si, že Temari vypadá být nějaká zamyšlená. A tak se Ren zeptá.* Temari…? *Ta sebou trhne a pak se na Ren rychle podívá, aby se ujistila že je pořád mimo její dosah. Teprve pak Temi řekne.* Jen mě tak napadlo, co chceš trénovat Mayu? Jestli něco opravdu silného, tak… *Trochu se nadechne, než pokračuje.* ...možná by jsme měly jít někam mimo zraky lidí. Třeba mimo vesnici, někam blízko ale aby jsme měly klid. *Nadhoní jen tak mimochodem. Ale něco na tom je.* Ale nechám to na tobě Mayu. *Rozhodně nestojí, všechny tři se vydají na pochod zatím k jezeru, ale vždy mohou zahnout a vydat se k bráně.*
Mayu Doku: *díky pozorování Ren si Mayu uvědomuje, jak asi musí být její chování otravné. Přesto s tím ale nemá v plánu skončit a je ráda, že je někdo stejný.* Nech Temari být už a běž se připravit. *poví vesele. Otočí se na Temari, která stále visí na osvětlení.* No a polez dolů. Za prvé, takhle mi moc nepomůžeš, jestli budeš utíkat a za druhé... *přeloží si ruce na prsou a zamračí se na ní.* Kde mám jako já lízátko?! *probodává jí pohledem, než se jí to přestane dařit ovládat a zase se začne smát.* No, dolů, budeš se muset rozdělit, jestli nemáš další. *pokrčí rameny, ale to už se ven zase vyřítí ten hurikán.* K čemu igelitka? Co zbraně? *zeptá se jí Mayu nechápavě, když si ji tak zběžně prohlédne.* No ale jak myslíš. *poví a popadne jí za ruku. Pak natáhne druhou ruku směrem k Temari.* Musíš mě vést. *poví její směrem. Jakmile vyrazí, věnuje se zase Ren.* Musíš mě brát teď trochu s rezervou. Nepamatuji si vůbec nic, ale si stejný pako, jako já, možná horší, což mi vyhovuje. Takže se potřebuji do toho nějak dostat. *povi a nechává se vést k jezeru.*
Temari: *Pozoruje celý výstup a musí uznat, že jí reakce Mayu těší. Moc dobře si totiž pamatuje, jak předtím vždy Mayu dokázala útok Ren v podání prudkého objetí vždy s klidem ustát. Ale nyní se dobře baví, ale nedává to nijak znát. Jenže když Mayu nechce očividně jít dál, varovně nadzvedne obočí a přísně se na ren zadívá. Ren si toho všimne, ale bohužel si ten pohled vyloží zcela jinak. A hned Ren zamíří k Temari. Ta před ní začne couvat kolem Mayu.* Ale Temari, pořád jsi taková? Pojď, jen krátké obejmutí. *Temi přemýšlí, jak špatné by bylo ukrást na chvíli Mayu tu její zbraň co nosí na zádech (gunbai) a krýt se pomocí ní. No místo toho vloží chakru do nohou, několikrát se odrazí chytí a pustí a už visí hlavou dolů ze sloupu osvětlení. Sice připomíná tak trochu netopýra, ale měla by být prozatím v bezpečí. Sáhne do kapsy a vloží si do pusy lízátko. Pozoruje jak dole ren naštvaně pochoduje sem a tam a mává při tom rukama nad hlavou. No Ren nakonec Mayu samozřejmě také odpoví.* To víš, že jdu. Budeme trénovat jako vždy! *Pronese to rozhodně a pak se na Mayu podívá a mírně nakloní hlavu na stranu. Má příjemný a hodně upřímný úsměv, ta holčina má Mayu upřímně ráda.* Jen si skočím pro věci! Řekne po chvíli, když ač nechtěně musí uznat, že Temari je zcela mimo její dosah. Vyběhne po bočních schodech a zmizí ve dveřích. Po chvíli zase vyběhne převlečená do sportovního ven. Tepláky, tričko, sportovní obuv a vlasy stažené čelenkou.* Tak můžeme jít? *V ruce má nějakou igelitovou tašku. Temari pro jistotu ještě stále bezpečně visí.*
Mayu Doku: *překvapí jí, když Temari nakonec souhlasí. Usměje se a vyběhne hned za ní.* Jsi nejlepší, děkuji. *protančí pomalu kolem ní, než si vlastně uvědomí, čeho se jí povedlo dosáhnout. Nemyslela si, že to půjde tak snadno a nemá vůbec nic připraveného. Neví jak reagovat, co dělat, co říkat. Doufá že ji v tom Temari pomůže. Její radostný pohyb vpřed se pomalu vytratil a skoro až sklesle kráčí za Temari. Nakonec se zastaví před květinářstvím.* Vezmeme jí květiny? *zeptá se už zase vesele Mayu, když následující dění jí uvede na pravou míru, proč jsou před květinářstvím. Nejdřív kolem ní proletí hlasitý řev, který měli být nejspíš jejich jména. Vzápětí se kolem ní prožene Temari, která se jí schovává za zády a nakonec jí kolem krku přistane něco těžkého. Kdyby jí ze zadu Temari nejistila, asi by dopadla na zadek. Než mohla něco sama říct, pustila se do vysvětlování Temari. Mayu s hlavou lehce na stranu a s pohledem dítěte, které si prohlíží nějakou věc, kterou nedokáže pojmenovat, se dívá na Ren. Hlavou se jí honí myšlenky, když se je snaží srovnat tam, kam patří. Trochu vypouští, co Temari říká, ale pronikavý hlas Ren jí vrátí na zem.* No, jo a ne. *poví tak lehce na její otázky. Jo je na v pohodě a ne na čaj. Pak zvedne palec a zavře jedno oko. Dá si palec před její obličej a přesně jako když malíř si určuje vzdálenost délku a tvar si ona přeměřuje její postavu. Až po několika vteřinách promluví.* Potřebovala jsem si být jistá. Bez obličeje si úplně jako postava z mého snu. Nikdo tam neměl obličeje, byl to prostě kus kůže bez ničeho a ty by si odpovídala na jednu z těch postav. *stáhne ruku a pak se usměje zase od ucha uchu.* Promiň. Nedám si čaj. Jdeme zrovna trénovat z rodinných důvodů a chtěla jsem zjistit, zda se ti nebude chtít třeba přidat, právě kvůli mé paměti. *vyhrkne ze sebe vše co chtěla říct.*
Temari: *Pomalu se pokouší dostat z hlavy všechny přebytečné myšlenky. Zamyšleně následuje ven Mayu a pak automaticky určí směr, chce vzít sestřičku nejkratší cestou, kterou zná snad už nazpaměť. Chvíli kráčejí mlčky, než padne dost zvláštní prosba. Temari pozvolna zpomalí a ohlédne se přes rameno na Mayu. Její výraz je nečitelný, Temari je v tom dobrá, ale pak po chvíli přikvne.* Dobrá, když ti to udělá radost. Ale pokus se jí držet ode mě dál, ano? *Řekne Mayu a hledí jí při tom do očí. Pak změní směr, ví kde Ren bydlí moc dobře a většinou se jejímu domu vyhýbá jak jen to jde. Netrvá dlouho a obě stanou před květinářstvím, který má v prvním patře i byt což je pro majitele dost praktické. Temi se zastaví a zírá na ten dům asi tak, jako by se jednalo o nepřátelskou pevnost plnou nejhorších nukeninů co si jen každý dokáže představit. Zhluboka se nadechne a pak vyrazí ke dveřím.* Možná nebude doma pomáhat rodičům… *Napůl je to pro Mayu, na půl jen nahlas Temi zadoufá. No ale Ren je doma a když je zahlédne přes skleněnou výlohu tak se vyřítí ven jako velká voda.* Mayyyyu! Temari! Jak ráda vás obě vidím! *Pak se stane něco zvláštního, protože Temari couvne a schová se za Mayu. Kterou očividně hodlá využít jako perfektní štít. No Ren si Temari nevšímá, padne plnou rychlostí i svou drobnou váhou Mayu do náruče. Dost možná by jí mohla i porazit, ale Temari Mayu podepře rukou, kterou jí položí znale na záda. Po chvilceTemari vyjde z poza Mayu, které se Ren drží jako nový mega přívěšek. Jednu nožku pěkně lehce zvednutou nahoru a ruce kolem krku Mayu.* Nemůžeš říct, že jsem tě nevarovala sestři... *Odtuší Temi a pakse ujme vysvětlování.* Ren, kroť se trochu prosím. Tady Mayu tě nepoznává, tedy přesněji ztratila paměť a já jí pomáhám poznávát střípky z jejího dřívějšího života. *Ren se trochu od Mayu odtáhne po těch slovech a má naprosto průhledný hezký obličej. Jasně je vidět, že má o Mayu strach.* A už je v pořádku? Tedy jsi v pořádku Mayu? Nechceš zajít dovnitř na čaj? Měly by jsme všechno probrat a pomoci ti! *Souhalsně při svých slovech přikývne. Sáhne po ruce Mayu a chce jí odvést dovnitř, kam hosti normálně nesmí. Temari sleduje Mayu, zda má zasáhnout či ne, v očích má vepsanou němou otázku.*
Mayu Doku: *čeká a promýšlí, než se Temari vrátí.* Dobrá, jdeme k jezeru. *přikývne a otevře dveře, aby mohla Temari projít. Pak zavře a jde za ní. Cestou skrz vesnici se s úsměvem a rukama v kapsách dívá na lidi kolem sebe. Ačkoliv se jí hlavou honí stále myšlenky na to, co jí řekla ohledně jejich očí, na povrch to nedává znát.* Hele, myslíš, že bychom mohli vzít s sebou Ren? Chtěla bych ji poznat a jelikož jí neznám a ty jo, dost by to pomohlo s vysvětlením jí ty situace. Co myslíš? *zeptá se po chvíli.* Mohla by klidně i cvičit s námi, ale jen jestli chceš. * poví a dívá se s úsměvem na Temari. Doufá v kladnou odpovědět, ale prý jí nemá moc ráda tak si není jistá, jestli by to prošlo. Rozhodně by jí to ale pomohlo.*
Temari: *Narozdíl od sestřičky, Temari nějak během vyprávění přejde chuť k jídlu. Takže už dál zeleninu nejí. Sleduje však pozorně, jak Mayu všechno zpracovává. Očividně to pro ní není lehké, možná jí neměla o největší síle očí (MS) říkat. Ale už se stalo a nemůže svá slova vzít zpět. Vstane, aby pomohla uklidit nedojedené jídlo. Pak otře stůl a sem tam zamyšleně pozoruje Mayu jak myje nádobí. Když přijde otázka na její ruku, tak chvíli mlčí.* Občas se vypjatých chvílích se mi vrací třes. Ale už jsem dávno podle doktorů v pořádku, nemusíš si s tím dělat starosti Mayu. *Zatlačí deroucí se vzpomínku na povrch ohledně zarážení bodců pod nehty opět někam hluboko do sebe. Samozřejmě jí neunikne, jak jí Mayu pozorně sleduje ale dělá, že jakože nic. Když však Mayu řekne, že chce jen dvě tomoe tak k ní Temari rázně přijde a položí jí ruku na rameno.* To neříkej. *Povzdechne si aby to vysvětlila.* Chápej mě prosím, nechci aby si trpěla ani nikdo koho mám ráda. Ale pokud máme být dost silné aby jsme se mohly navzájem ochránit, tak trochu toho tlaku musíme vydržet, ne? *Pohodí hlavu na stranu, aby dostala neposedný pramen vlasů z očí.* Chci být dost silná, abych vás dokázala ochránit před celým světem Mayu! Je mi jedno, co mě to bude stát za vlastní bolest. Kdybych se teď mohla rozhodnout, zda tím vším chci nebo nechci projít, nezaváhala bych a prošla tím vším kvůli vám znovu. *Temari to myslí smrtelně vážně. V jejích očích a pevném postoji o tom není pochyb, už dávno není tou malou holkou kterou celý svět krutě mučil a ona mu nedokázala čelit. Dospěla v silnou kunoichi. Ustoupí pak, aby sestřička mohla projít nahoru do pokoje. Očividně to musí pořádně ztrávit. Nechá jí chvilku a počká, než zase sejde dolů za ní. ještě že se Mayu už zase usmívá, úsměv jí ráda oplatí.* V pořádku? *Zeptá se a vyslechne si její slova o cvičení.* Můžeme jít na cvičiště, ale pokud chceš trénovat naplno. Bude lepší netrénovat před čumily… *Temari má i v Kumo svá místa, kam ráda chodí a tak po chvíli dodá.* ...s Aishi jsme chodívaly nejraději k jezeru, nebo mě napadá ještě pár míst. Skočím se převléct… *Nechájí to promyslet a hodí na sebe nahoře rychle nějaké černé tepláky a tričko co používá na cvičení. Pak sejde dol za Mayu a koukne na ní s otázkou v očích.*
Mayu Doku: *Mayu se zaujetí poslouchá celý Temarin příběh a záznamenavá si každou důležitou informaci. Je až k nevíře, kolik ty jejich očí stojí bolesti. Během vyprávění schroupá polovinu zeleniny, kterou připravila. Jakmile Temari skončí, vstane a odnáší nádobí na umytí ke dřezu. Po celou dobu mlčí a ani se neusmíva. Nechává to celé svůj mozek vstřebat. Mlčky opláchne poslední talíř a uloží ho do odkapávače.* Takže proto se pořád chytáš za ruku? *zeptá se, když si myje ruce. Vypne vodu a utře si ruce do utěrky. Otočí se a opře se odřez. Pohledem vyhledá pohled její a čeká na odpověď.* Jestli je to všechno tak tak doufám, že moje oči zůstanou pouze se dvěma tomoe. *poví a odstrčí se od dřezu. Vydává se přes kuchyň do pokoje, kde se hodlá převléknout. odkaz » co našla příhodného ve skříni, to si vzala. Na zádech má připnutou i Gunbai, která má řetěz stažený k její ruce a zamotaný pod rukávem kolem ruky.* Jdu trénovat. Potřebuji dostat sílu jinak, než ze svých očí. Jestli chceš, můžeš se připojit. Spíš bych ale potřebovala odvést na místo, kde se tu dá trénovat, protože si nepamatuji, kde to tu je. *poví a na tváři má už zase svůj úsměv.*
Temari: *Sem tam mrkne po sestřičce a pozoruje, jak rychle ve své bitvě na talíři pokračuje. Sama nespěchá a jídlo si užívá, je opravdu skvělé! Když se Mayu jako první pustí do zeleniny, tak se jen usměje. Sama pomalu dojí několik skvělých soust, něž se k předchozímu tématu vrátí.* Ptala jsi se, proč je tvůj sharingan jiný, než můj. *Pozorně si sestřičku prohlíží a pak jí vysvětlí.* Je to zábavné, protože po probuzení jsi mi právě ty vyprávěla o rozhovoru s Raikage a o síle našich očí. *Ruce natáhne k hrníčku a trochu zamyšleně si o něj zahřívá ruce.* Raikage nám poskytla informace jako, že to čemu ty říkáš jiné se nazývá tomoe. Jejich maximální počet jsou tři tomoe a s každým dalším se zvyšuje síla tvých očí. Dokáží ti ukázat zlomek setin předem útok, prolomit genjutsu a nebo pomocí nich můžeš sesílat genjutsu. A to mělo být téměř vše. * Kromě faktu, jak se tomoe probouzí. *Pořád trochu váhá, ale nakonec se odhodlá to Mayu říct přímo.* Musíš být pod velmi silným psychickým tlakem. Nikdy jsem to ani jedné z vás neřekla, ale první tomoe jsem probudila po návratu z nemocnice. *Zamyšleně pravou rukou u svých slov chytí svou levou ruku a lehce jí stiskne.* Přepadli mě po návratu z tréninku tři kreténi. Odpad, jaký se najde všude, jako malou holku mě mučili jen tak pro zábavu. Bylo to strašně bolestivé a já myslela, že mě nakonec zabijí. *Musí se napít trochu čaje než zase může klidně pokračovat.* Zachránil mě člověk z jiné vesnice, zabil je pro mě a já mohla žít… jaká ironie, že? Cizinec zachraňuje před vlastními lidmi… *Teď už se jí trochu uleví a Temari pokračuje o něco stále pevnějším hlasem.* Druhé tomoe mě donutila probudit Raikage. zavolala si na to poradce, svého známého a oba mě přiměli si myslet že musím v aréně bojovat o holý život. Bojovala jsem proti dvěma mnohem silnějším nukeninům. Jednu jsem přesto dostala, druhý mě měl zabít a v ten moment sem probudila druhé tomoe a jak vidíš, zemřít mě nenechali. *Se zájmem se podívá na sestřičku, zda už začíná trochu víc rozumět.* Třetí tomoe mám z mise. Podcenila jsem zadání, chyba ale s mou silou jsem si až přehnaně věřila. Mise byla pro mnohem slabší shinobi než jsem byla já ale nudila jsem se a tak jsem misi od Raikage přijala. Ukázalo se, že cíl však nepracoval sám a byli na mě připravení. Rozptýlili mou pozornost a dostali mě do pasti. Chtěli mě zabít, chtěli mě mučit, chtěli mě ponížit a znásilnit...všichni… já měla strach… *Tohle se jí nepřiznává lehce.* ...opravdu velký šílený strach, moje emoce se vzbouřili a tlak v mé hlavě byl příšerný. Zároveň s probuzením jsem je všechny zabila, dostala se z toho sama. *Dopije pomalu čaj a chvíli, pár dlouhých minut jen mlčí.* Už tomu rozumíš Mayu? Naše oči jsou silou, za které platíme vlastní bolestí a utrpením. A mimochodem, raikage lhala… *Podívá se sestřičce z očí do očí a pak klidně dodá.* Tři tomoe není maximum, co můžeme získat. Existuje ještě Mangekyou Sharingan, síla kterou doufám žádná z nás nikdy nepozná. Platí se za ní tím nejhorším traumatem jaký si dokážeš představit. Musíš vidět umírat někoho, koho miluješ… *Těmito slovy Temari končí, ke konci mluví tišeji a tišeji. A úplně nakonec spíš jen zašeptá.* Neříkej to Aishi, ano? Myslí si že je velká holka, ale pořád… *No snad to ani není nutné doříct.*
Mayu Doku: *usměje se a natáhne se pro příbor.* Jsem ráda, že ti chutná. *poví a také se pustí do jídla.* Děkuji. *poví na čaj.* Samozřejmě. S toho se jen tak nevyspím. *dodá a pokračuje v snídani. Pamatuje si na co se ptala, ale nemá toho moc než svoje zásady a tak se jich nehodlá vzdát. Čas od času se na Temari podívá a usměje se. Jakmile má svůj talíř prázdný, odsune ho a odebírá si po trochách zeleniny. Jakmile mají hlavní část jídla za sebou, může se pustit zase do debaty, i když si sem tam natáhne pro okurku.* Tak můžeš začít. Vím na co jsem se ptala a vím, nebo si matné pamatuji, že si začala i s odpovědí, ale to už jsem jaksi byla mimo. *poví a ukousne si kousek okurky, kterou pomalu přežvykuje a vyčkává na její odpověď. Ví, že to má nějaký háček a potřebuje vědět jaký. Musí se ho dozvědět.*
Temari: *Pořád trochu ospale se Temari protáhne za stůl a usadí se na své místo. Počká až se vedle posadí i její sestřička a mile se na ní usmívá.* Ta snídaně vypadá skvěle Mayu! *Oznámí jí upřímně a po chvilce se natáhne pro první sousto. Neodolá aby tu novou kombinaci hned neochutnala. Během chvilky se jí tvář ještě více rozjasní nadšením.* Je to skvělé Mayu! *Dodá a strašně nenápadně si vezme další kousek, který ale tentokrát o něco déle než prvně ofoukává aby se nespálila. Když v ní zmizí i ten s kouskem chleba. Na chvíli přestane jíst protože uslyší jak se vaří voda na čaj.* Moment, jen nám zaleju čajík. *Vstane a opravdu dojde ke konvici a čaj zaleje. Pak vezme oba šálky a jeden naservíruje Mayu a zároveň s druhým se znovu usadí na své místečko.* Tak… *očividně chce o něčem začít. Ale pak se zarazí a změní to.* Stále preferuješ že nejdřív jídlo a až pak mluvení, nebo jsi se s toho už vyspala sestřičko? *To popíchnutí si prostě nemohla nechat ujít, samozřejmě jen v dobrém.* Já jen, že jsi se na něco ptala… *Načež se znovu pustí do jídla. Však sníst tuhle snídani jim nezabere příliš dlouhou dobu i když si tu snídani pomalu vychutnají.*
Mayu Doku: *koukne přes rameno, když se Temari objeví v kuchyní. S úsměvem jí odpoví.* Dobré ráno. Jo jo. Nemohla jsem už spát, tak jsem se rozhodla, že udělám snídani. *otočí se zpět k vajíčkům a když jí Temari kouká přes rameno, lehce do ní hlavou šťouchne.* Udělej si zatím pohodlí, už do bude. *dodá a nandá na stůl dle předchozího odpisu. Sama si nakonec sedne ke stolů a podívá se na Temari.* Snad ti to bude chutnat. Nevím proč, ale napadla mě nová kombinace koření. Jestli jsem vařila ráda i předtím, asi by to ledacos vysvětlovalo. *zašklebí se zase na ní a čeká, až Temari ochutná, jestli jí to vůbec bude chutnat. Zatím si u toho na chleba maže máslo a a pozoruje jí při tom.*
Temari: *Mise z které se předchozí den Temari vrátila jí dala pořádně zabrat. Spala nezvykle dlouho, takže ani nevstala jako vždy první aby se vydala na svůj pravidelný trénink. Otevřela oči a slyšela, že Mayu je nejspíš dole a něco dělá v kuchyni. Pomalu se posadila a promnula si rozespalá kukadla.* Mayu… *Zabručela spíš pro sebe, protože sestra jí nemohla slyšet. Pak vstala a odebrala se k vlastní skříni, sebrala tam nějaké čisté věci a pořád jako rozespalá zombie se odplazila do koupelny. CHvíli jí zabrala očista, ale navíc si užívala ráda horkou vodu, která z jejího těla uvolňovala páru. A tak se mohlo všem okolo ní vždy zdát, že jí to děsně trvá. Nakonec však vylezla i ona ven v čistém oblečení a pomalu sešla dolů ze schodů. Zastavila se u vstupu do kuchyně z které to moc krásně vonělo a trochu překvapeně se rozhlížela, dokud ohledem nenašla Mayu.* Dobré ráno Mayu… vaříš? *V té otázce byla značná dávka překvapení. Temari přišla blíž, aby mohla sestře nenápadně nakouknout přes rameno a zjistit, co tam kutí.* Měla jsi mě probudit a sama odpočívat! *Vyčte jí vyčítavým tónem, ale po pravdě je ráda že se mohla dobře dospat a nezlobí se.* Jak ti vlastně je? Co hlava? *Natáhne opatrně ruku, aby si ověřila zda se jí rána dobře hojí. Pořád zapomíná, že Mayu má lepší hojení díky biju.*
Mayu Doku: *když se ráno probudí, najde vedle sebe spící Temari. Usměje se na ní a opatrně se vymaní z jejího sevření. Postaví se na zem a protáhne. Ohne se v zádech a dotkne země, aby si protáhla i záda a pak se vykrade z pokoje. Vrátí se do kuchyně, kde umyje tu trochu nádobí po jejich včerejší večeři. Neví co a nechce se jí jen tak čekat, tak si projde kuchyň,aby zjistila, kde co je. Totéž pak udělá i s ostatními místnostmi, aby se trochu seznámila s domem. Opět chodí jen v té košili a tangách. Jakmile projde celý dům, dojde do koupelny, aby spáchala raní hygienu a vrátí se do kuchyně, kde začne připravovat snídani. Do mísy rozklepne několik vajec, přidá jarní cibulku, papriku, trochu koření a soli a všechno to zamíchá dohromady. Pak to vylije na rozpálenou pánev a nechá to chvíli, než dá vařit vodu na čaj. Vrátí se k vejcím a po dobu vaření je míchá, aby se nespálili. Nevšimla si, že by se Aishi vrátila takže to všechno rozdělila na dva talíře a přidala k tomu talíř s nakrájeným chlebem, zeleninou a misku s máslem. Udělá do konvice čaj a postaví ho také na stůl a chystá se zkontrolovat Temari, jestli ještě dýchá.*
Temari: *Když vyjdou nahoru po schodech, ocitnou se hned v pokoji a Mayu se hned žene do postele. Musí být opravdu vyčerpané, ale po tom co si prožila se není čemu ani divit. Upraví Mayu deku, aby byla pořádně přikrytá a pak si všimne, že jí sestřička odmítá pustit, což potvrdí i slovy. Nemusí jí přemlouvat, takže se vedle Mayu posadí a pak se k ní přetočí a už v leže jí obejme. Otázka jí překvapí.* To proto že má poslední mise… *Ale najednou uslyší, že její sestřičky vytuhla a tvrdě usnula. Umlkne tedy a rozhovor odloží na někdy příště, možná na ráno. Po chvíli usne i ona.*
Mayu Doku: *nechá se pomalu vést domem do pokoje.* To uděláme v klidu zítra, společně. *teď si ke mě lehni. *poví Mayu a nechce Temari pustí, když si sedne na postel.* Chtěla jsem se ještě na něco zeptat. *pokračuje, když si lehá ať je Temari u ní nebo zůstává stát s tím, že nepůjde.* Jak to, "zív" že je tvůj sharingan jiný než můj? "Zív". Co se stalo? *pokračuje pomalu, ale na odpověď si bude muset počkat až do rána, protože celkem rychle usnula. Celou noc se ji ve snu mýhali obrazy stonožek, Hachibiho, sharinganů a spoustu lidí bez obličeje, které možná zná a možná ne. Po celou tu dobu snů bylo krom těch obrazů všude jinak temno.*
Temari: Chtěla jsem ti to dát jako dárek už nyní, protože nikdy nevíme kdy své drahé můžeme vidět naposledy a jednou bych to už možná nestihla udělat… *Povzdechne si trochu smutně, protože Temari ví kolik toho nestihla říct například Kamlyn. Proto od jisté doby nešetří hezkými slovy pro těch pár lidí, kteří jí ještě zůstali. Pozvolna i ona deaktivuje sharingan. Všimla si slzy i jak Mayu reagovala a je za to ráda. Cítí díky tomu totiž, že Mayu je pořád její milovaná sestra.* Dobře, uděláme si další hezké vzpomínky. *Přikývne povzbudivě Temari i když na sílu těchto slibů už příliš nevěří, věří spíš v osud který rozhodne za ně zda něco hezkého ještě bude či ne. Ale i tak Mayu úsměv oplácí aby jí jako správná silná sestra povzbudila.* Dobře dám tě spát, ale pak půjdu poklidit dům. Aishi tu děsně bez nás řádila… A pak ještě možná nakoupit, ať máme z čeho vařit a co si zobnout. *Dodá ještě zamyšleně a pak si unaveně při své poznámce povzdechne. Někdo to uklidit musí. Ale pak vezme Mayu za ruku a nejspíš se s ní vydá nahoru po schodech, aby jí uložila do postele.*
Mayu Doku: *usměje se nad její poznámkou a přestane řešit svoje tělo. Sharingan už zrušila, tak se muže Temari v klidu pustit do svého činu. Pořád má před sebou obličej Temari, ale postupně se od okrajů začne rozmazávat. Místo toho se jí zjevuje jiné okolí a jiní lidé. Když se na ně ale pořádně zadívá, nejsou to tak úplně jiní lidé. Jelikož se na vzpomínku dívá očima Temari, vidí na jedné straně sebe a na druhé nejspíš Aishi. Kdo jiný by to byl. Prochází tak celý den jejích vzpomínek. Užívá si se sestrami každou chvíli. Možná za to můžou vzpomínky na pocit jejich emocí, tak jako tak, prožívá to s ní. Je si vědoma toho, že jednou tomu přijde konec, ale doufá, že to bude trvat ještě dlouho. Nakonec se i tento obraz začíná stávat mlhavím až nakonec zmizí a ona před sebou vidí zase jen Temari v jejich kuchyni. Také ale cítí, jak jí po tváři stéká slza. Natáhne k ní ruku a lehce ji otře.* Je to opravdu krásná vzpomínka. Teď mě akorát více mrzí, že jich tam tolik nemám. *poví a postupně se zase ze zasmušilého výrazu přesune na svůj usměvavý.* Jak jsem ale řekla, uděláme jich spoustu nových. *poví a zívne.* Jeje. Asi už na mě padá únava. Byla to dlouhá cesta. Asi si půjdu lehnou. *poví a vstane. Natáhne k ní ruku a podívá se jí do očí.* Půjdeš se mnou? *zeptá se jí.*
Temari: Naše anatomie je skvělá! Jsme sexy sestry… *Prohlásí Temi sebevědomě, protože jí trochu vadí že se v tom Mayu tolik přehrabuje. I jí samotné trvalo velmi dlouho, než přijala tak nějak kým je. A nerada to dlouze rozebírá.* No spíš jsi neustále pod dozorem, protože máš… *No nemusí větu dokončovat, jde o to že je jinchuriky. To vědí obě hned aniž by to musela Temi říct.* Musíš deaktivovat sharingan, nechci aby si tu vzpomínku přerušila. *Počká, až Mayu poslechne a deaktivuje ho a pak se Mayu zadívá do očí. Vypadá to, jako by v přítomnosti u stolu chytla Temi Mayu za ruku a rozběhla se s ní. Jenže tím právě ta vzpomínka začíná. Takže si po chvíli může uvědomit, že ty ručičky jsou malé a dětské. A i když to jsou ručky Temari, tak drží v každé ruce jednu ruku Mayu a Aishi. Běží spolu na hřiště a usmívá jí se. Vlastně je to vzpomínka z hřiště, které je od baráku velmi blízko. Jako malé si tam chodily hrát velmi často a i ve vzpomínce je všudypřítomné dětské štěstí. Všechny jsou šťastné, nic je netrápí a užívají si skvělý den. Vzpomínka trvá dlouho a i když ve skutečnosti uběhne jen pár minut, Mayu může prožít skoro celý den se svými sestrami na hřišti. Vzpomínka pak končí dětským slibem, po dětském střetu s nějakými jinými dětmi. Slíbí si, že tu pro sebe budou navždy, jedna pro druhou a pak spolu poskakují po cestě domů. Tady se vzpomínka pozvolna rozplyne a Mayu se opět dívá jen na Temari v přítomnosti. A Temi deaktivuje svůj sharingan, nic neříká. Nechce rušit to kouzlo vzpomínky. Až po delší chvíli řekne.* Byly jsme vždy k nerozeznání, ještě na akademii si nás spolužáci pletli. Byla to sranda…
Mayu Doku: Nevím, co jsem dřív. Kvůli tomu to tady všechno řešíme, popleto. *poví s úsměvem a lehce jí zaklepe na hlavu. Pak se podívá na ruce a nechat nich vyletět nitě, které kolem ní krouží. Dívá se se zájmem na ně a obchází kolem stolu.* Tak kvůli tomuhle si všichni myslí, že jsme stvůry. Je to naše rodinné dědictví, které bych měla jednou převzít po našem otci, který je, jak si řekla, opilec. Vážně nadějné vyhlídky. Divím se, že jsem se z toho nezcvokla. *poví a pri poslední větě se zase otočí na Temari a má opět svůj úsměv. Nitě vrátí zpět do těla a zapřemýšlí dál.* Vůbec nechci vědět, jaká je naše anatomie. Pokud to víš, tak mě před tím musíš ubránit, protože tohle vědět nechci. Zatím to vědět nechci. *poupraví svoji frázi. Kdo ví, co se ještě může někdy přihodit.* Pokud bych někoho měla hádám, že tady se to neutají, když jsem stále v hledáčku. *opře se lokty o stůl a položí bradu do dlaní.* Myslím, že připravená jsem a chtěla bych poznat Aishi. Ukážeš mi tu vzpomínku? *zeptá se jí a doufá v kladnou odpověď.*
Temari: *Když zmíní to, že její schopnosti nejsou dokonalé tak se neovládne a tiše se Temi znale zasměje.* Vítej v klubu sestřičko, na to že mé schopnosti nejsou dost dobré i když jsem si myslela opak jsem se přesvědčila také.. *Nemyslí to zle, jen konstatuje že se také spálila přehnanou sebedůvěrou.* Vždycky bude někdo silnější, ale já hodlám žít dost dlouho na to, abych dokázala jednou řídit svůj vlastní osud. *Neví proč jí to řekla, ale je to její takový malý sen.* Až budeš připravená, chtěla bych ti dát mou nejmilejší vzpomínku na nás tři. *Pronese vážně a pokývá u toho zamyšleně hlavou.* To je dobré, už jsem to z části překonala stejně jako všechno předtím. Ten kdo mi jí vzal je už také mrtvý a navíc, na zdejším hřbitově jsem jí nechala udělat malý památníček. Občas s ní chodím rozmlouvat a něco jí přinesu. Vím je to hloupé, ale pomáhá mi to… *Pak se rozhodne raději zaměřit na odpovědi, protože přeci jen musí Mayu vědět to, co ona.* Je nám dvacetjedna let. Ty jsi nejstarší z nás tří a tak jsi následník celého klanu. Já jsem přišla na svět po tobě a Aishi je nejmladší. Tak trochu byla vždy ona ten rozmazlenej šuntík, ale to jí neříkej prosím. Změnila se a chce nás dohnat. *Všechno o Aishi říká laskavým hlasem, má Aishi i přes všechny její chyby očividně moc ráda. A pak Mayu položí řekněme ... no hodně zvláštní otázku. Temarinedokáže ovládnout překvapený pohled.* No pokud vím, tak jsi s žádným klukem nebyla. Sice jsme o tom nikdy přímo nemluvily, ale… ty si hrozná, jak se mě můžeš ptát teď, když jsi mi takové věci předtím nesvěřovala? *Zeptá se trochu popleteně Temari. Takovou otázku nečekala, doufá že se na tohle téma nebude ptát dál. Kdo ví kde by to pak skončilo.*
Mayu Doku: *přikyvuje.* Jo, o svých schopnostech jsem informována. To mi zůstalo. Vše co umím a dovedu. *poví a aktivuje svůj sharingan, ale jen se dvěma tomoe. Jak potom leží na zádech, přemýšlí nad tím vším.* Je toho opravdu hodně a asi nedávam to všechno pobrat. Jak jsem přišla k hachibimu se asi nedozvíme, pokud to nepoví ten, kvůli komu ho mám. Opravdu mě mrzí, že jsem přišla o paměť a nic si nepamatuji. Očividně to byl úžasný život. Mě schopnosti nejsou ale asi tak dokonalé, když jsem se dostala do tohodle průseru. *mračí se na strop. Pak ale zvedne nohy k hlavě, dá ruce za sebe a švihnutím vyskočí na nohy. Když se otočí zpět na Temari má na tváři opět svůj bezstarostný úsměv. Natáhne k ní ruku, aby ji postavila na nohy.* Ale nemůžeme truchlit nad rozlitym mlékem, nebo v tuhle chvíli nad ztrátou paměti. Uděláme nové vzpomínky. A budou minimálně tak skvělé, jako ty předchozí. A u většiny z nich chci, abyste byli obě dvě. Mrzí mě, že se kvůli mě neschopnosti musíš těm zlým vzpomínám znava vystavovat. Nemusíme o tom mluvit. Až budeš chtít, povíš mi o nich sama. *poví a pak se vážně nakloní Temari k obličeji a s vážností v hlase se zeptá. Nedokáže udržet jeden obličej dlouho a její nálada přeskakuje sem a tam.* Pověz, kolik nám je a v jakém pořadí jsme přišli na svět? Tohle musím vědět jinak se zblázním. A za druhé. *odmlčí se na krátkou dobu, během které se jí pohled z vážného přesune zase k úšklebku.* Jsem ještě panna? *poví nakonec*
Temari: *Sedí naproti sestřičce a dál pozorně sleduje každou její sebemenší reakci. V pozorování je dobrá a tak se rozhodne reagovat současně na její otázky, aniž by Mayu příliš vyrušila a ona mohla pokračovat.* Jistě, Ren žije a je také kunoichi. Sice jsi mi to nikdy přímo neřekla, ale hádám že je to tvá kamarádka z dětství. Víš, nemáš v sobě biju od malička, vlastně jsi mi nikdy neřekla jak jsi k němu vlastně přišla… *Pronese trochu zamyšleně Temi ale naslouchá u toho pozorně dál své sestřičce.* Vlastně máme schopností víc. *Upřesní a pak se rozhodne to Mayu rovnou i předvést. Takže se jí z levé ruky vysunou klanové nítě, šikovně s nimi převezme a obmotá hrníček a postaví ho před sebe na stůl.* Tohle je schopnosti naší rodiny, nemáme kosti ale tyhle nítě. Díky tomu nás někteří už tenkrát považovali za zrůdy. Ale schopnost, kterou myslím a kterou ti mohu ukázat mé vzpomínky… *V očích Temari se aktivuje sharingan se třemi tomoe a ona jako by nic pokračuje.* ...se nazývá sharingan. Pomáhá ti předvídat pohyby a útoky nepřítele o zlomky setin a můžeš díky němu prolomit silná genjutsu, nebo je na někoho uvrhnout. Nevím kolik toho víš, proto se nezlob když řeknu vše. No a také umí ukázat někomu vzpomínky… *Pak Temari dlouze mlčky naslouchá jak Mayu vypráví o tom, že tušila že někoho na kom jí záleží má. Spokojeně a tak trošku popravdě i dojatě se na Mayu usmívá. Když pak Mayu vstane, Temi si myslí že z přívalu emocí chce na chvíli odejít někam stranou, aby se uklidnila. Má pocit, že to chápe a neplánuje jí v tom nijak bránit, jenže Mayu udělá něco naprosto nečekaného a Temari zasviští vzduchem. Ještě že stačila položit hrníček, který tak zůstal zachráněn stát na stole.* Mayu… *Zašeptá jen naprosto překvapeně když se trochu vzpamatuje. Pak jí rukou zajede do vlasů a hladí jí ve vlasech. Chce jí utěšit.* No tak, to bude dobré však jsem tady… *Jenže nic netrvá věčně a Mayu najednou zahlásí svou hlášku, kterou dojemnou situaci naprosto zabije.* Co? *Temari překvapeně zamrká a pak protočí oči v sloup. Na tuhle novou stránku Mayu si asi bude dlouho zvykat. A pak přijde poslední otázka a Temari očividně zrozpačetí.* Umm… mám jednoho dobrého přítele (NPC). Víš, poznali jsme se už krátce po akademii a strašně mě štval. Nedokážeš si představit jak moc s tím svým chováním no a tak, jsem s ním dala souboj… *S povzdechem dodá.* ...vyhrál. Ale já chtěla odvetu a další a další a… jemu nějak nevadilo že jsem doku a začal mě trénovat. Hodně mi psychicky pomáhal projít některé těžké věci, například… když mi umřela nejlepší kamarádka Kamlyn… *Ke konci rozhovoru mluví Temari potišeji, protože jí ta vzpomínka unavuje, ale chce aby i tuto věc Mayu věděla.*
Mayu Doku: *během toho, co Temari povídá, popíjí čaj a dívá se jí do očí. Je toho hodně co neví a ona jí může zasvětit. To přesně teď potřebuje, aby se mohla aspoň trochu dostat do obrazu. Ony tři toho mají zřejmě hodně za sebou a docela se těší i na tu Aishi, až jí pozná. Zajímá jí, jaká je ona. Nebo jakou mají vlastně mezi sebou rozdílnou sílu. Temari říká, že byla dost silná a klan jí uznával. No, když viděla pohledy lidí, není si tím tak jistá. Mezitím Temari domluví a Mayu si to zatím všechno srovnává v hlavě.* A ta Ren. Ta ještě pořád žije? Je taky ninja? *zeptá se. Pokud měla někoho takového, chce ji také poznat.* Myslíš tu divnou schopnost, která mi prolézá tělem? To je klanová schopnost? Tak už jsem se bála, že kromě Bijuu jsem ještě děsivá tím, co mám v sobě dalšího. Říkala si, že to pro mě nejspíš nic neznamená, že jsi má sestra. *poškrábe se na hlavě s vážným výrazem a pak se zase usměje.* Když jsem se v poušti probudila, jediné, co jsem cítila, byla prázdnota v mé hlavě. Divný pocit z toho, že nevím, kde jsem a co jsem. Jedno jsem ale věděla. To, že je někde někdo, na kom mi opravdu záleží a kdo je pro mě drahý. Nějaká rodina třeba. Neměla jsem ale ani tušení, že je těch lidí víc, komu na mě záleží na kom záleží mě. *poví a lesknou se jí u toho úsměvu oči. Je to ten naval emocí, který se člověk snaží držet na uzdě, ale tohle jsou prostě situace, kdy to nejde a emoce se v této podobě dostanou na povrch. Mayu vstane, obejde stůl a s nataženýma rukama se vrhne na Temari takovým způsobem, že jí povalí na zem. U toho se ale přetočí, aby dopadla Temari částečně na ní a nic jí tím pádem nedělala. Tiskne jí k sobě a nehodlá jí pustit. Drží jí ale tak, aby ji taky neumačkala.* Neznám tě dlouho, ale už teď vím, že tě nikdy neopustím. Ani tebe, ani Aishi. *poví a nechává slzy téct do jejích vlasů.* Jee, vypadlo na tebe i moje prso, promiň. *dodá se zasmáním, když to zjistí. Pustí jí a upraví si košili.* Koho si myslela tím například? *podívá se na ní pak vážně, ale napůl v tom skrývá i úsměv.*
Temari: *Alespoň jedno se na Mayu nezmění a to je její nezlomná a silná mysl. Jasně, jak by mohla říct něco jiného než že by úchyláka vykopala až na hranice? Jenže dřív byla víc, no prostě to říkala ne přímo a přitom stejně nebezpečně. Ale alespoň jí naslouchá a to je dobré. Navíc jí chytnula ryba, takže má zdravé jídlo nejspíš pořád ráda. Temari u jídla pak hodně přemýšlí a tak dojí až jako druhá. Když Mayu uklidí talíře, tak se hezky usměje.* Díky… *Sleduje jak pak odbíhá a přemýšlí, co to do ní zase vjelo. K předchozímu tématu se nehodlá už vracet. Chce si užít trochu klidu u čaje, když v tom Mayu položí celou řadu otázek. Musí se jejímu zájmu potěšeně usmát.* Opravdu si myslíš, že si nikoho takového neměla? *Temari lehce nakloní hlavu na stranu ale pak se rozhodne jí pozlobit a začne na otázky odpovídat postupně.* Jako malé jsme byly pořád spolu, nerozlučné. Až na to budeš jednou připravena, mohu ti ukázat nějaké mé vzpomínky díky síle našich očí. *Sleduje u toho Mayu pozorně, nechce aby jí unikla sebemenší reakce ale hádá že nějakou dobu na tohle ještě připravená nebude.* Jo a ty tvé věci jsem uklidila, později ti je sešiju a dám dohromady. Víš, když jsme vyrůstaly byla jsi mým vzorem a já byla proto dost divoká. Chtěla jsem tě překonat, ale nikdy jsme spolu o tom nemluvily. Jako děcka jsme se bránily, trhaly kytičky dokud jsi nebyla dost velká aby si se začala učit jak být správným následníkem našeho klanu Doku. Pak přišla akademie a my na sebe měly stále méně času. Otec začal hrát a pít a na nás dvou bylo aby jsme se o vše postaraly. Takže na zábavu nebylo moc času, spíš jsme spolu chodily trénovat. Ale spíš ty a Aishi. Nebo já a Aishi, protože jsme jí pomáhaly. Spolu jsme však taky měly hezký čas nad čajem, dělala jsi ho velice dobrý a vždy si mi dokázala promluvit do duše. To už jsem v tobě soupeře neviděla. A pak čím jsem byly silnější, tím méně času jsme na sebe měly. Přesto vás obě nadevše miluji Mayu. *Delší dobu se odmlčí a chvíli usrkává horký čaj.* Měla jsi přátelé a svou největší kamarádku Ren (NPC). *Pronese po chvíli Temari apozoruje dál jak se Mayu zachová.* Je šíleně praštěná, vlezlá a pořád tě objímala a chodila pozdě. Nesnášela jsem jí v té době, protože jsem sama zrovna prošla hodně těžkým obdobím. Ale ty jsi jí měla hodně ráda a nabádala si mě, abych jí nepodceňovala protože je silná. Dokonce ti Ren byla i za podporu na chuninských zkouškách. Držela se tě jako klíště a stejně jako nám jí bylo jedno co si kdo o tobě myslí. *Pak si Temari povzdechne, protože ví že na Ren byla neopodstatněně zlá. Zvedne levou ruku a pravou po ní zamyšleně přejíždí.* Však víš ne? Všechny jsme Doku a už jen kvůli tomu jsme pro ostatní zrůdy. Jenže vždy tu bylo pár lidí, kteří na to nehleděli. Například… *Zarazí se a trochu zčervená.* Ale to je jedno. Jde o to, že staří přátelé se k tobě jistě přihlásí a pak se ráda podělím o těch pár co mám já, pokud budeš chtít.
Mayu Doku: *nechápe, co jí taky vzrušilo. Dle ní na tom nic není. Přesto se nechá nacpat do županu, ale i tak sem objeví v kuchyni jenom v té košili a tangách. Posadí se ke stolu a nechá se obsloužit. Jakmile se posadí i Temari a chce začít mluvit, zdviženým prstem ji zastaví.* Pokud je jídlo teplé, nenecháme ho vystydnout. Přijde pak o svoji chuť. *poví vážně, ale okamžitě se na ní zase usměje.* Itadakimasu. *protáhne a spojí dlaně nad jídlem.* Vypadá to skvěle. *poví ještě než se pustí do jídla. Jakmile si dá první sousto, rozzáří se jí i oči.* Chutná to skvěle. A hlavně povědomě. *poví a bez dalšího mluvení se do toho pustí. Doposud si ani neuvědomila, jaký má vlastně hlad. Celá ta porce, co jí Temari připravila v ní zmizí poměrně rychle. Jakmile dojí vstane, uklidí svůj talíř a pokud dojí během toho i Temari, postará se i o její talíř. Pak se vrátí ke stolu a sedne si k čaji. Je trochu bokem na židli s nohou zvednutou. Patou se opírá o sedadlo své židle a koleno má u brady. Párátkem se šťourá v zubech.* Bylo to výborné, děkuji. A teď můžeš. *poví a poslechne si všechno, co jí Temari chce povědět. Chvíli se nad tím zamýšlí, ale nakonec se opět usměje.* Chápu, jaký máš z toho pocit. Myslela jsem ale, že tohle je náš dům, a pokud do něj někdo vstoupí jen tak bez klepání, aby nám dal čas právě kvůli tomuhle, tak se pak nemůže divit, když ho dokopu až k hranicím země. Ať je to soused, nebo posel Raikage. Nějaká ta slušnost a etika by být měla ne? *napije se čaje. Během mluvení se tvářila stále víc vážněji.* Jediná výhoda té ztráty paměti je, že si nepamatuji ani, jak se to stalo. Takže tomu mě to aspoň ušetřilo. Nebo co se mohlo stát. Probudila jsem se v poušti už mimo. *pokrčí rameny a zase nahodí úsměv.* Pokud chce někdo tohle vidět tajně. *povi a ukáže na svoje tělo.* Musí počítat, že ho to bude bolet. *vstane od stolu a vyběhne směrem ke koupelně, aby posbírala oblečení. S překvapením v obličeji se ale vrátí.* Ty si uklidila ty hadry? Já je chtěla pak vyhodit, protože jsou stejně rozervané. *poví a opět se usadí ke stolu.* Ale děkuji. *dodá a začne si pozorně prohlížet kuchyň. Neměla na to ještě čas.* Co jsme tak obvikle dělali? Měla jsem nějaké koníčky? Nebo třeba přítele? *zeptá se a při poslední otázce se trochu víc nakloní přes stůl s nějakou jiskrou v očích. Pak si ale uvědomí, že se jí tu boji a zklamaně se zase posadí.* Těžko. *řekne jenom a zakloní hlavu o opěradlo.*
Temari: *Zatímco Mayu běhá v prvním patře nahá a pohazuje všude svoje věci, Temi u kuchyňského dřezu proklíná Aishi. Ta holka by se vážně už měla naučit mýt nádobí a při tom ho nerozbíjet. Ztěžka si povzdechne a pak zaslechne jak Mayu očividně opustila koupelnu a něco nahoře dělá. Odloží na chvíli houbičku na nádobí a vyjde potichu po schodech nahoru. Mayu zrovna zaklapla dveře do koupelny.* “Snad je vše v pořádku...” *Pomyslí si a pak padne její pohled na všechno to rozházené oblečení.* “ALE TO NE! Z Mayu se stává druhá Aishi!” *Málem to s ní sekne, což by na schodech nebylo moc dobré. Ale nakonec se po chvilce vzpamatuje a všechno to prádlo posbírá a nacpe je do prádelního koše. Tedy mimo svůj plášť, ten pěkně uklidí na chodbu na příslušný háček. Pak se znovu vrátí do kuchyně a konečně skoncuje s nádobím. Zamete drobky, vyhodí zbytky a otře kuchyňskou linku. Chvíli se pak zastaví a přemýšlí. Nakonec se rozhodne zkusit, zda Mayu má stejné chutě. Proto vyndá z lednice rybu a vykostí jí. Rozhodne se připravit jídlo, které stará Mayu milovala protože bylo zdravé ale zároveň i chutné. Za chvilku už rybu má připravenou a strčí jí do trouby, mezitím začne chystat zeleninu a dá vařit rýži. Temari se v kuchyni vyzná, však na střídačku s Mayu dělaly od malička vše potřebné. A pak do kuchyně nakoukne… nahá Mayu? Což zjistí ke svému zděšení Temi okamžitě, když se od vaření ohlédne přes rameno. Očíčka se jí rozšíří překvapením a ústa zapomene zavřít, vypadá asi takhle ( odkaz » ). * Mayu… *Řekne nějak moc dezduše, ale pak to nevydrží a podrážděně vykřikne.* Proč sis nevzala v koupelně župan! *Načež kolem ní proletí jako nějaká střela nahoru do koupelny a hned zpět aby mohla Mayu do županu nacpat.* Nemůžeš tu takhle chodit, co když tě někdo uvidí! Nějaký nečekaný host, posel od Raikage… *Temari z Mayu málem dostala infarkt. Navíc jí ještě štve, že kdyby někdo viděl její sestru nahou, tak by v podstatě viděl i jí a mohl si udělat dokonalý obrázek. No po chvíli se trochu uklidní a odvede Mayu do jejího pokoje, kde jí nechá se obléct a sama seběhne rychle zase do kuchyně ohlídat rybu. Musí jí zalít, aby se nepřipálila. Když se po chvíli Mayu vrátí a Temari vidí, jak je oblečená tak má pocit, že se buď celý svět musel zbláznit a domluvit proti ní, nebo se asi zbláznila ona. Ztěžka vydechne nad hrncem se zeleninou a chvíli sbírá vnitřní sílu. Dá Mayu rukou znamení, aby se posadila a pak na stůl začne skládat misky. Když má vše krásně rozloženo a Mayu si může prohlédnout přílohy co připravila. Položí s větším bouchnutím na stůl i svou specialitu. Rybu tisíce chutí.* Teď si dáme společné jídlo a promluvíme si. *Temari se jaksi nějak unaveně posadí naproti Mayu.* Mayu! Nevím co se ti stalo, ale asi to muselo být opravdu moc zlé a těžké. Chci ti vyjít vstříct maximálně jak jen to půjde a pomoci ti vše překonat a znovu plně patřit do naší rodiny. Ale… *Temari trochu bouchne pěstí do stolu.* ...prosím snaž se nás nedostávat do těžkých situací. *Temari vezme šálek a naleje MAyu čaj, pak i sobě.* Všichni se na nás dívají a hlavně tebe sledují. Kdykoliv sem může někdo přijít tě zkontrolovat. Přinést nám úkol nebo si přijít pro nějaké vyplněné papíry, které si měla na starost ty. A já nechci aby nás zastihli… no takhle… *Doufá že jí sestřička pochopí, Temari nerada někomu promlouvá do duše a vysvětluje. Takže to pro ní není lehké, zvlášť když jde o Mayu. Vlastně je to poprvé, co poučuje takhle Temi Mayu a ne obráceně.*
Mayu Doku: *zastaví se před domem a kouká. Temari jí pak popisuje, kde by co našla, ale to je na ní moc, aby to rychle pobrala. Dům je dost velký. Postřehla, kudy je koupelna a tak se tím směrem vydala. Po cestě začala sundavat kusy oblečení a \"odkládat\" na zem za sebou. Zbytek cesty projde nahá a zastaví se až pod sprchovou hlavicí. Sáhne na kohoutky a pustí vodu. Nejdřív si vyzkouší teplotu vody a vleze pod ní, jakmile má kolem 38 stupňů Celsia.* Ahhh. *povzdechne si hlasitě a nechává na sebe padat kapky vody v nepřetržitém proudu po dobu pěti minut. Začne se poté starat o vlasy a zbytek těla. Kontroluje poškození, jako jsou různé šrámy, zlámané nehty a podobně. Nahmatá si na hlavě místo, kam padla rána, která zapříčinila, že ztratila paměť. Nechala puštěnou vodu a vyběhla ze sprchy, aby se porozhlédla po koupelně. \"Někde tu musí být ženské potřeby.\" řekne si. Jak čekala, v jednom z šuplíků našla to, co hledala. Nové žiletky. Vrátila se s jednou do sprchy a pustila se do odstraňování. Očividně to dělala i předtím, protože to nebylo tak hrozné. Jen na rozkrok dlouho nikdo nesáhl. Po tom všem pustila na sebe slušnou dávku tělového mléka a nechala póry, ať se trochu uklidní. Trvalo to přes půl hodiny, ale nakonec vyšla z koupelny s ručníkem omotaným kolem hlavy. Jinak je celá nahá.* Úžasný. *zapěje a div nevtančí do kuchyně. Na rameni se jí v orosení z páry, která z ní stále vystupuje, leskne její pečeť Tekko Fūin, která v ní zadržuje Hachibiho.* Kde si říkala, že je náš pokoj? Něco na sebe hodím, ať tu nepobíhám v božské dokonalosti jen tak. *poví ironicky s úsměvem a vyčkává, kam jí Temari nasměruje, aby se tím směrem vydala. V pokoji se pak rozhlíží a snaží se zaměřit na fotografie (pokud tam nějaké jsou), podle kterých by se mohla zkusit rozpomenout, ale nic. Nechá to prozatím být a vydá se rovnou k té její polepené skříni.* Tohle sem nosila? *zeptá se sama sebe trochu zaraženě.* No co, aspoň něco. *dodá a natáhne se pro bílou lehčí košili a černá tanga. Košili zapne jen na dva knoflíky u prsou a vrací se zase zpět do kuchyně.* Tak, co bude dál?
Temari: *Když promluví Mayu že Temi nezná, tak jí její slova i nadále mrazí. Přemýšlí zoufale co s tím má dělat, co jí na to říct. No nenapadne jí vůbec nic a tak mlčí, dokud Mayu sama nenavrhne, že chce znovu všechny poznat. To jí trochu povzbudí a konečně má co říct.* Aishi se vrátí pozdě večer, usilovně trénuje aby se nám vyrovnala. A rodiče… *Odmlčí se a pak váhavě dodá.* Otec je příšerný, je ostudou klanu. Umí se jen zadlužovat v hazardu a pít. Kvůli němu jsem s Aishi ještě jako malá dostala nakládačku. Ale já si je jednou najdu… *Temari přejde do lehce naštvané nálady. Její oči se zablesknou hněvem. Očividně otci nikdy neodpustila. Ale pak ještě pokračuje.* Maminka je ale v pohodě, jen za něho dělá veškerou práci takže doma skoro nikdy nejsou a tak je dům v podstatě jen nás tří. *Tohle snad stačila Mayu vysvětlit, než najednou přišla mayu k ní a položila jí ruku přes rameno. Překvapeně k Mayu Temi natočí hlavu a v očích má mírný údiv.* Já myslela, že… *Zašeptá překvapeně a pak Mayu zaveršuje. Což jí vezme slova úplně. Překvapeně zamrká dlouhými řasami a pak najednou aniž by věděla jak běží vedle Mayu. V Temi to vyvolá silnou vzpomínku z doby když byly všechny tři malé. Usměje se a pak se ujme vedení. Zastaví se až před velkým domem se zahradou kterou obklopuje zíďka.* Tak jsme tady. *Nechá Mayu se trochu porozhlédnout a pak jako první odsune dveře a vejde dovnitř. Počká uvnitř na Mayu až vejde taky, nechce na ní spěchat.* Dole je kuchyň, obývák a pokoj pro hosty kde dřív otec rád pracoval. Nahoře máme koupelnu se sprchou, náš velký společný pokoj a vedle mají pokoj rodiče. Skříň polepená medvídky je tvoje, pořád máš i ten kawai obleček… *Uculí se spiklenecky na ní.* Vezmi si ručník, umyj se a převlékni. Pak si vše prohlédni jak chceš. Já zatím musím uklidit tu katastrofu po Aishi v kuchyni, pár dní jsem byla na misi tak tu řádila sama… *Odejde do kuchyně umýt nádobí a poklidit.*
Mayu Doku: *jelikož jí po její otázce sleduje, zastaví se tak tak, aby do ní nevrazila. Pozoruje znaky rozrušení. Neví proč se jí třese jen jedna ruka. Neví, jak moc jí její slova zasáhla. Nemá vůbec žádné tušení. Když se Temari otočí, dívá se stále neutrálně, nebo spíše zvědavě. Může se snažit, ale rozrušení zcela nezakryje. Ať Mayu má vzpomínky na ni někde, nebo ne, pořád má svoje emoce, které se v ní také probouzí. Proto ji je po chvíli líto a v očích to na ní může být také znát, že se jí nějak dotkla.* Mrzí mě, jestli jsem tě ranila. Musíš mě ale pochopit. Neznám tě, na první pohled je jasné, že jsme sestry, ale potřebuji tě znova poznat. Poznat tebe i Aishi, rodinu, příbuzné. Všechny, kdo nás znají od mala. Já teď neznám nikoho. Bude to bolet. Věřím, že dlouho, ale jestli bylo naše pouto opravdu silné, budeme ho muset znova probudit. *poví a udělá podle sebe dost troufalý krok. Když se Temari otočí, udělá rychlejší kroky, aby se dostala vedle ní a hodí jí ruku přes rameno a pokračuje v chůzi takhle. Druhou ruku zvedne v pěst k obloze. Už má zase svůj klidnější a odhodlaný tón.* Náš sestry z klanu Doku, nerozdělí ani spousta roků. *natočí na ni hlavu a usměje se.* Hádám, že takoví Mayu asi neznáš. Nevadí. Najdeme Aishi a dáme si večeři. Mám strašně silné nutkání uvařit něco dobrého. *popadne jí za ruku a vyběhne s ní v před. Ačkoliv nemá ponětí, kam běží, doufá, že ji Temari brzo zaskočí a povede je v běhu ona.*
Temari: *Minuty ubíhají a Temari má hlavu plnou myšlenek, uvažuje jak postupně má na Mayu tlačit ohledně společných vzpomínek. Kde je ta hranice, aby to nebylo příliš. Jak si tak přemýšlí, najednou Mayu promluví a její přímá otázka Temari naplno zasáhne. Jako by Mayu vytvořila v ruce ledový hrot a bodla jí ho skrz záda do srdce. Okamžitě zastaví a pokud si Mayu nedá pozor, tak do zad Temi může vrazit. Levá ruka se jí lehce roztřese, což je důsledek starého zranění který se ukazuje jen zřídka když je Temari silně emočně rozhozená. Stará Mayu by to věděla. Musí tu zatracenou ruku sevřít v pěst a v duchu napočítat do desíti. Pak se na Mayu zvolna otočí, Temari se laskavě usmívá ale smutek v jejích očích na chvíli nedokáže skrýt. Přesto jsou její slova pevná když jí odpoví.* Mayu, jak bych se tě měla bát? Vždycky jsi na nás dohlížela a byla nám vzorem. Každý z našeho klanu i ostatní v tobě viděl hrdou následovnici budoucího vůdce klanu Doku. Raikage tebe jedinou už na geninských zkouškách uznala, nejspíš viděla tvou vnitřní sílu a zapálení pro vesnici. *Temari to už nedokáže v sobě udržet a tak si musí ulevit.* Zatraceně Mayu, jsi má drahá milovaná sestra a i když to pro tebe nic neznamená, tak věz že bych položila vlastní život abych tě ochránila! *Temi se zalesknou oči, rychle se otočí od Mayu zpět a pomalu vyrazí dál. po chvíli si rukou otře oči.* “Zatraceně, jsem silná Kunoichi musím se víc ovládat. Takhle jí nepomůžu...” *Napomíná sebe samotnou. No za chvíli se už začne ukazovat čtvrť doku.*
Mayu Doku: *poslouchá jí a nechá přes sebe přehodit její plášť. Plášť démona už schovala a tak to není takový problém. Chvíli se ještě rozhlíží, než se za ní vydá. "Jak to bylo, Temari a Aishi?" zeptá se sebe sama. "Jo, vždycky se tě tu lidí bojí. Máš moc síly, kterou neovládáš a já se můžu kdykoliv dostat ven a běsnit. Mohl bych to teď využít, to jo. Ale k čemu by to bylo, když najdou někoho jiného a schopnějšího, kdo by mě držel na uzdě víc. Uděláme dohodu. Časem. Teď potřebuješ klid a mě se nic dělat nechce." odpoví jí Hachibi a umlkne.* Oukej, tak se pak zase ozvy. *poví najednou nahlas Mayu a pokračuje za Temari k místu, kde údajně bydlí. "Ale pořád tě budu mít na očích. Můžeš se tvářit jako hodná sestra, ale kdo ví, co skrýváš." řekne si. Dívá se kolem, aby si zapamatovala cestu, kudy jdou. Tím že má hlavu úplně prázdnou, potřebuje do ní cpát informace a její momentálně jedno, jaké jsou.* Jaká jsem podle tebe? *zeptá se přibližně po deseti minutách Temari.* Tvrdíš, že se mě kvůli Hachibimu lidi bojí. Ty se nebojíš?
Temari: *Temari má na sobě černý cestovní plášť s vyšitými rudými květy. Ale Kápi ani masku Oinina nasazenou nemá, takže je všem na první pohled jasné jak moc si jsou podobné. A dál je vidět údiv, který se ukáže v očích Temari když jí Mayu ruku odstrčí a řekne, co řekne.* “Mayu co se ti proboha stalo?!” *Už nyní jasně vidí, že je Mayu jiná, zvláštně podrážděná svým okolím. Nedůvěřivá a navíc začala veršovat. Ale co je nejdůležitější, nepoznala jí samotnou! Vstane a sleduje dál bez pohybu Mayu, chvíli bojuje sama se sebou ale nakonec zvítězí výcvik. A navenek klidným hlasem Mayu odpoví.* Jsem tvá sestra Mayu, jmenuji se Temari a ještě máš za sestru Aishi. *Pak kývne na Mayu a vysvětlí jí.* Zruš ten biju mód prosím, přitahuješ nechtěnou pozornost. Bojí se tě, proto tak civí. *Pokud Mayu mód zruší, Temari si sundá vlastní plášť a Mayu zakryje. Sama má pod tím nějaký obyčejný kunoichi oděv tento jen v černé ( odkaz » ). Pokud jí Mayu neposlechne, tak jen doufá že dojdou domů dřív, než přitáhnou pozornost někoho, kdo by mohl dělat problémy. Tak či tak, vyrazí jako první k nim domů.* Pojď, ukážu ti kde bydlíme… *Pro Temari je to obrovská rána, miluje své sestry nade vše a vždy mohla i od nich cítit jak ony milují jí. Nyní děkuje hromovým bohům, že se jí Mayu vrátila živá. Ale bojí se, co bude dál.*
Mayu Doku: *po pár minutách přidala další ocas a jen hledí před sebe. Cítí na sobě zraky všech kolem, a!e to nijak neřeší. Když se chystá přidat další ocas, zastaví se před ní nějaká osoba a osloví jí. Zvedne k ní pohled a zadívá se jí do očí. "Hm, vidím trochu mojí podoby." řekne si, ale když k ní natahuje ruku, svojí jí odrazí stranou.* Za posledních pár dní bylo dotyku opravdu příliš a nepotřebuji další přidat, tak se radši zpátky drž. Možná že znáš mě ty mým jménem, já si tě radši prohlédnu jen se zájmem. *poví a vstane. Začne jí obcházet a schová u toho ocasy i plášť.* Takže ty budeš asi jedna z mých sester. Musím tě uvést do obrazu. *zastaví se před ní a podívá se jí do očí.* Nevím kdo jsi, nevím kdo jsem pořádně já, ale co už vím, tohle je údajně můj domov. Přišla jsem o paměť. A všechny vzpomínky. *pokrčí rameny.* Ráda bych někam, kde mám svoje oblečení, abych se mohla zbavit těchto rozervaných hadrů. *narovná se a rozhlédne.* To na mě takhle civí pořád? *předkloní se a položí jí otázku přímo do ucha.*
Temari: *Díky tomu, že Temari tráví jako Oinin spousty času venku. Tak se nyní podle jejího časového plánu vrací do Kumo. Mayu už by měla být touhle dobou dávno doma a Aishi měla být někde fuč. Temari má vždy přehled o svých sestrách jak jen to jde. Těší se, co asi zdravého Mayu uvařila k snědku. Před Kumo seskočí ze své vrány a obejme jí hlavu, kterou k Temari kupodivu vrána automaticky skloní.* Děkuji ti Fénixi, teď si běž odpočinout domů. *Vrána v odpověď zakráká a přátelsky ještě neškodně do Temi jednou šťouchne hlavou.* No jen se nedělej, však se zase uvidíme. *Prohlásí laskavým hlasem a pak konečně vrána zmizí. Temari ujde těch několik zbylých kroků a pak uvidí, jak se překvapeně stráže dívají dovnitř. Přijde tedy k bráně a zmateně se podívá s nimi na osobu, která má aktivovaný biju mód s jedním ocasem. Okamžitě starší sestru pozná.* Mayu! *V tom krátkém výkřiku je jasná starost. Stráže Temi znají, takže jí nechají projít a jsou rádi, že svou sestru jde zpacifikovat, aby snad nezačala šílet. U bijuu jeden nikdy neví. Navíc nikde není vidět ten shinobi, který na Mayu má dohlížet z příkazu Raikage. Temari použije plnou rychlost (8) a už profrčí branou, zastaví se těsně nad ní (Myau) a pak před ní poklekne. Strašně riskuje, protože kdyby se Mayu neovládala tak jí nyní může roztrhat na kusy.* Co se ti stalo? *Tvář má Temi vážnou, ale v očích má starost. Natáhne opatrně ruku ke tváři Mayu.*
Mayu Doku: *Mayu se konečně po několika dnech vrací do Kumogakure. Trochu víc v zuboženém stavu, ale to nijak neřeší. Teď má jiný problém. Oni jí sice pustí, aby bránou prošla, jenže ona neví, kam má jít. Zůstane stát několik metrů za branou a jenom se rozhlíží. Nic z toho jí nepřijde povědomé.* No to je super. A teď co? To tu budu asi jenom sedět, možná bych mohla dát o sobě trochu vědět. *pronese po chvíli a sedne si na zem. Obalí jí plášť démona s jedním ocasem a čeká. Brzy se snad ukáže někdo, kdo ji bude chtít něco říct a tak bude mít šanci zjistit, co by měla dělat dál. Pokud se nikdo neukáže do pěti minut, přidá další ocas a takhle dál až do sedmého.*
---: ---
Nigaro Hazayatsu: *když se Nigaro pokusil seknout Kami se svým Sãberu tak Kami se opět změnila na kouř čímž se tomu vyhla.* Hustý ale myslel jsem že budeme bojovat *řekl a pak se zasmál.* Neboj už nic nepotřebuju , stejně taky musím jít. Máma počítá knedlíky a já u toho chybím. Takže se měj a když tak někdy už budeme bojovat a ne že se mi furt budeš vyhýbat. *Pousmál se na Kami a pověsil si Sãberu na řemen který má přes rameno. Pak se rozeběhl z plácku a běžel v ninja stylu až domů.*
Kami: *Kami stojí na místě a čeká, co bude dělat. Když po ní chce opět seknout, tak se znovu změní na kouř pomocí Sanka no Jutsu.* Fajn, myslím, že už to stačilo, *řekne Kami a dívá se na Nigara.* Mno pokud po mě nebudeš už nic chtít, tak bych pomalu vyrazila, *řekne Kami.*
Nigaro Hazayatsu: *Nigaro není vůbec překvapený, potom co se Kami vyhla útoku.* ,,Co tam máš dál?" *pomyslel si a hned jak Kami udělala dva kroky stranou tak k ní Nigaro přiskočil a sekl se svým Sãberu na druhou stranu. Tak rychle že stihl jen srovnat rukojeť v dlaních a pevně ji stisknout.*
Kami: *Sleduje Nigara, jak se chystá zaútočit.* 'Takže co uděláš,' *pomyslí si Kami. Ve chvíli kdy se proti ní rozběhne, tak se trochu pousměje. Zatím ještě stojí katanou v ruce a čeká, co nigaro vymyslí. Jak po ní sekne, tak udělá dva kroky stranou a vyhne se seknutí. Kami neútočí, ale čeká, jak dále Nigaro bude chtít útočit.*
Nigaro Hazayatsu: *Nigaro kouká na Kami která se pousmála. Poté pevně stiskl rukojeť Sãberu a stoupl si podle Nigara, do bojového postoje.* Heh *Zašklebil se a vyběhl proti kami.* ,, Prostě budu sekat!" *Pomyslel si a hned jak měl možnost tak na Kami zaútočil. Nigaro sekl směrem na kami, z leva do prava.*,,jestli to vykreje a zaútočí tak jí to budu muset zablokovat a zaútočit."*řekl si a vede útok*
Kami: *Kami stojí na zemi a ne na kůlu, ale to je jedno.* 'Hmm, zajímavé,' pomyslí si jen a vzdálí se od Nigara.* Tak zkus zaútočit, nechci tě tady mlátit spíše chci, aby ses trochu naučil bojovat se svou zbraní, *řekne mu Kami a pak se trochu pousměje.* 'Takže co uděláš teď,' *pomyslí si a pevně svírá v obou rukách katanu.*
Nigaro Hazayatsu: *Nigaro udiveně sleduje Kami jak se rozplynula a pak zas objevila poté co skrze ní projel Sãberu.* Cože? *Pak po Nigarovo útoku si všiml jak Kami sahá po kataně a sekem s ní míří na Nigarovo Sãberu.* ,,Nemůže mi přece mém prvním útoku hned vyrazit Sãberu z rukou." *Nigaro bez váhání sundal pravou ruku z rukojeti od Sãberu a držel ho jen levou rukou. Poté co nejrychleji natáhl pravou ruku směrem ke kůlu na kterém před tím stala Kami. Z pravé ruky vystřelil pavučinu, tvarem podobající se lanu a ta se následně příchutila na kůl. V tu chvíli použil poměrně velkou sílu na to aby se pravou rukou odsunul, po štěrku od kami. Neodsunul se daleko , jen metr ale stačilo to aby mu Kami nemohla vyrazit Sãberu z ruky.* ,,Co ale co teď? Pokud znovu nezaútočim tak další sek už nijak nevykreju a ani mu neuhnu." *Nigaro moc často nebojoval a už vůbec ne se Sãberu a proto je i na něm vidět že už by nestihl vy krýt další útok, který by na něj šel. Proto se rozhodl že mezi ním a Kami vytvoří větší prostor aby mohl lépe reagovat. Nigaro tedy od kami odskočil aby od ní byl dále.*
Kami: *Kami čeká, až zaútočí.* 'Tak jsem na tebe zvědavá,' *pomyslí si. Když pak vyskočí, tak se jen pousměje. Ani nesahá po kataně a čeká. Ve chvíli, kdy je Saberu skoro u ní, se smění na kouř a Saberu jí prostě proletí. (Sanka no Jutsu) Poté se opět změním do své podoby a vezmu katanu. Rychle s ní mířím sekem na jeho Saberu a jsem celkem zvědavá, jak bude reagovat.*
Nigaro Hazayatsu: ,,mám zaútočit?,, No dobře* Nigaro se připravil na útok , pevně chytl Sãberu a rozeběhl se proti Kami.* ,,Tak zaútočim ze zhora, co když ale neuhne. Něco jí udělám." *Zapřemýšlel Nigaro a pak, kousek před kami vyskočil a sekl se Sãberu. Z pravé strany že zhora na Kamino levé rameno.* ,,Snad se vyhne nechci mít něco na svědomí" *Nigaro je ve vzduchu a na Kami míří rozmáchlý Sãberu*
Kami: *Kami se jen trochu pousměje a dívá se na onoho kluka.* Hmm, tak se předveď, *řekne a sleduje, jak tam mává se Saberu.* Hmm, tohle je zajímavé, *řekne si potichu Kami. Poté se zamyslí, co by ho mohla naučit.* Tak fajn, zkus na mě zaútočit se Saberu, *řekne Kami a dívá se na Nigara. Poté se postaví do bojové pozice a čeká, až na ní Nigaro zaútočí.*
Nigaro Hazayatsu: *Nigaro si vyslechl Kami* ,,hm no tak se Sãberu bych se měl naučit,, máš pravdu měl bych trénovat se zbraní. *Řekl Kami a následně ji sleduje jak složila pečeť tygra a přesunula se o kus dál.* Hustý *řekl a následně se o to snaží pokusit taky. Nigaro položil Sãberu na zem a zvedl ruce, složil pečeť tygra. Chvilku se soustředil.* ,,Uvidíme" *pomyslel si a pak se přesunul o kousek dál. Nebylo to ale tak rychle a tak daleko jako mu to předvedla Kami.* No moc mi to nejde ale to potrenuju. *Řekl a následně se vrátil pro Sãberu, vzal ho že země a řekl Kami.* Co by si mě tedy mohla naučit, když bych se chtěl naučit bojovat se Sãberu? Já umím tomhle.*Nigaro vzal Sãberu a sekl s ním ze zhora dolů, pak odskočil trošku do zadu a sekl znovu. Pak jen tam sním Máchal ze strany na stranu, beze smyslu. Bez taktiky.* ,,Hustý komba tady nakládám,, *pomyslel si, zasmál se a řekl Kami.* Co si o tom myslíš? *Při blbě se zasmál*
Kami: *Kami jen v duchu povzdechne.* Aha, no nevadí, *nějak jí najdu sama, *řekne Kami a pak sleduje ohono kluka.* Já jsem Kami a pocházím z Yugakure, *řekne jen Kami neutrálním hlasem.* Shunshin no Jutsu? Hmm umět umím, ale jak se tak dívám na tebe, pro tebe by možná bylo lepší potrénovat trochu více se zbraněmi, *řekne Kami.* Shunhin no Jutsu. Jde o to, že se zrychlíš při pohybu vpřed, ale celou dobu musíš mít slouženou pečeť tygra, *řekne Kami a následně složí onu pečeť a přesune se o kus dopředu.* 'Hmm, jsem zvědavá, jestli aspoň umí používat chakru,' *pomyslí si.*
Nigaro Hazayatsu: No protože tady skáčeš jak kdyby to všechny mělo zajímat. Ale to je jedno, klidně mě můžeš naučit pár věcí, rád se přiučím. *Nigaro odpověděl Ženě a pak se jí představí.* Jinak já jsme Nigaro, momentálně genin. A Temari Hayo neznám ale znám Aishi, její sestru. Jen nevím kde je. *Řekne a zeptá se* naučíš mě nějaké jutsu které bych měl umět jako genin? ,,Třeba by mě mohla naučit, shunshin no jutsu." Umíš shunshin no jutsu ? To bych se chtěl naučit. *Klidně řekl a pak kouká na neznámou ženu.*
Kami: *Vyslechne si ho a pak si trochu povzdechne.* Jiný kraj, jiný mrav, *řekne Kami.* 'Doma už na mě byli zvyklí, jak jsem seděla na stromech,' *pomyslí si smutně Kami.* Vytahovat? Ne proč, *řekne jen a dále ho sleduje.* Hledám Temari Hayo, *řekne mu.* Pokud nechceš, tak můžeš trénovat sám a já se půjdu podívat po vesnici, než zase vyrazím jinam, *řekne jen a čeká na jeho odpověď.*
Nigaro Hazayatsu: Nebojím se tě ale přijde mi divné aby ke mě někdo takhle skočil. Neumíš přijít normálně? Snažíš se vytahovat? *Nigaro nevěřícně kroutí hlavou při čemž zapřemýšlí.* ,,Tak jako pomoct bych potřeboval ale co mě ta ženská může naučit, možná tak jak se vytahovat\" *Nigaro se pousmál* koho hledáš? Moc lidí tu neznám ale pár jo. *Nigaro sleduje ženu stojící vedle kůlu a zavírá čutoru z které chvilku před tím pil.*
Kami: *Kami sleduje onoho kluka a pak se trochu pousměje.* Taky možnost, *řekne jen Kami a opře se o kůl vedle. Po jeho slovech trochu nakloní hlavu na stranu.* Co na mě tak koukáš, jako kdyby ses mě bát, *řekne Kami.* Myslím, že bych ti mohla pomoct, stejně nemám co dělat, a možná bys mi mohl pomoct, někoho tady hledám, *řekne Kami a dívá se a toho kluka.*
Nigaro Hazayatsu: *Nigaro sekal se Sãberu a najednou na kůl vyskočila nějaká žena*,, cože to, co chce?\" *Pomyslel si Nigaro a následně čekal o co té neznámé ženě jde. Potom co mu žena řekla že boj se Sãberu je podobný boji s katanou nebo mečem se Nigaro hlasitě zasmál a řekl ženě.* Hele, tohle je poprvé co jsem s tím Sãberu seknul a katanu či meč, ehm na to nemám ani ryo.*Nigaro se smál a pak sundal zaseknutý Sãberu z kůlu. Rozhlédl se a řekl si.* ,,Ta ženská je nějaká divná, kdo by jen tak skákal na kůl. Určitě mi chce něco udělat. Ehm , nikdo ti sní není. Divný, ona je divná.\" *Zaculil se na ženu a řekl.* Ty mi chceš jako pomoct nebo tady budeš stát na kůlu a koukat jak sekám? *Upřeně se kouká na ženu* ,,třeba se stratila, vypadá staře, možná je senilní.\" *Nigaro se napil s čutory a čeká co mu žena stojící na kůlu řekne.*
Kami: *Jak se tak Kami prochází po vesnici, tak se po chvíli dostane až na tréninkové pole.* 'Možná tam bude Temi a pokud ne, tak se tak aspoň podívám,' *pomyslí si Kami. Jak tam tak prochází, tak si všimne nějakého kluka, který trénuje se Saberu. Nějakou chvíli ho sleduje a pak si jen v duchu povzdechne.* Moc se na to soustředíš, *řekne Kami a následně se odrazí od země a doskočí na kůl, na kterém onen mladík trénuje.* Pokud umíš bojovat s katanou nebo s mečem, tak je to celkem podobné, *řekne Kami a následně seskočí vedle něj.*
Nigaro Hazayatsu: *Už nějakou chvíli Nigaro jde , směrem k okolním polím. Jenže po cestě se zastavil u tréninkové oblasti.* ,,Hm.. proč jít tam takovou dálku ,když můžu trénovat tady." *Rozmyslel se a nakonec si řekl že bude trénovat už tady. V tréninkové oblasti je spousta pomůcek které může využít. Převážně terče, kůly a různé dřevěné figuríny.* ,,Zkusím něco se Sãberu,,*řekl si Nigaro a ze zad sundal Sãberu. Vzal ho do ruky a přišel ke kůlu. Nigaro se pak snažil udělat co nejlepší postoj. Ale neví jak to má udělat, proto to nevypadá dobře a ani to není moc efektivní. Nigaro se i tak napřáhl a sekl se Sãberu do kůlu.* ,,Asi bych si měl sehnat jinou zbraň, s tímhle asi moc bojovat nebudu umět."*pomyslel si Nigaro a před kůlem přemýšlel co by se Sãberu mohl zkoušet.*
Kami: *Kami se po nějaké chvíli dostane k místo, kde je nějaké ubytování. Když si tam nechá věci, tak po vesnici vyrazí jen s katanou. Poté se rozejde pomalu přes vesnici, kde mají tréninkovou oblast, aby se podívala, jak se trénuje v Kumogakure a případně jestli tam nebude Temari.* 'Hmm, jsem celkem zvědavá, jak se trénuje ve zdejší vesnici,' *pomyslí si Kami zatím co prochází vesnicí.*
Nigaro Hazayatsu: ,,Mňam, fakt moc dobrý jídlo to bylo, možná jsem přijdu i někdy jindy"* Řekl si Nigaro a po zaplacení vyšel z restaurace.*,,co teď" *rozhlédl se.*,,Hmm, tak nic. Jdu trénovat."*Nigaro vyrazil přes centrum, směrem k okolním polím.*Dneska si zkusím zase zaházet Shurikeny. *Řekl po cestě Nigaro a šel jednou z ulic v centru Kumogakure.*
Kami: *Tracená v myšlenkách se prochází po centru vesnice.* 'Hmm, vůbec nevím co budu dělat dále, každopádně, když už jsem v Kumogakure, tak bych tady mohla pár dnů zůstat a trochu si odpočinout,' *pomyslí si Kami. Následně se tedy vydá centrem vesnice, abych našla nějaké ubytování a případně se podívat i po Temi.*
Nigaro Hazayatsu: ,,Sakra já mám hlad!" *Nigaro dostal hlad a je zrovna čas k obědu. Jenže Nigaro není doma , je v centru Kumogakure a prochází se ulicemi. Cestou si všiml jednoho bistra kde si samy můžete grilovat maso přímo na stole a celkově jídlo je tam docela exotické. Šel teda dovnitř, měl štěstí. Bistro je plné lidí ale jeden stůl pro čtyři lidi tam je prázdný, proto neváhal ani chvíli a šel si tam sednou. Mezitím co koukal do menu k němu přišla mladá dívka a zeptala se ho co si chce objednat.* Servírka: Dobrý den , máte vybráno? Nigaro:Ano mám dal bych si marinované hovězí masíčka na vlastním grilu, jednu malou králíčí polévku a k pití si dám vodu. *Odpověděl servírce a ta následně šla vyřídit jeho objednávku. Nigaro mezitím jen tak seděl a přemýšlel o chuninských zkouškách, který ho budou čekat až udělá tři mise.*
Kami: *Po nějaké době se Kami dostala do Kumogakure. Když projde branou, tak se začne rozhlížet po okolí.* 'Sakra, mám celkem hlad, potřebovala bych se někde najíst,' *řekne si Kami. Poté se pomalu rozejde do centra vesnice. Po nějaké chvíli najde nějakou restauraci a vejde dovnitř. Posadí se k jednomu volnému stolu a následně si začne prohlížet menu. Poté co tam přijde servírka, tak si objedná smažené nudle s kuřecím masem a ledový čaj. Poté se začne rozhlížet po okolí a lidech, kteří tam jsou. Poté co Kami donesou jídlo, tak poděkuje a pustí se do jídla. Následně zaplatí a vydá se do ulic Kumogakure, aby se tam trochu porozhlédla a případně našla Temari, se kterou se potkala v Yuga. Přece jen jí řekla, že by jí zase někdy ráda viděla, tak jí chtěla trochu překvapit, že se tam objeví.*
---: ---
Temari: *No poslední dobou měla Temi dost svých vlastních tvrdých fyzických tréninků a tak se rozhodla, že dnes půjde trénovat spíš meditaci chakry. Nakoupila si ráno u oblíbené pekařky svačinu a u dalšího stánku pak i domácí limonádu. Nechtělo se jí totiž dělat se dnes ráno s vlastní svačinou jako obvykle a žádný student jí také nedlužil oběd za trénink. Což bylo smutné, ale ne nejhorší a Temi se s tím rozhodně dlouho netrápila. Rozhodla se, že dnes se vydá na své oblíbené a klidné místo v okolí chrámu bohů hromu. A protože cestu už znala snad nazpaměť, zabrala jí opravdu jen velmi krátkou dobu. Stejně jako vždy, přejela Temi tajemně dlaní po chladné skále. Pomalu se z toho stával její rituál. Zamilovala si tohle místo a jeho nepozemský klid. Tašku se svačinou samozřejmě už předtím odložila na obvyklé místo a nyní tak mohla zavřít oči a plně se soustředit. CHakra jí pozvolna proudila celým tělem a ona si užívala ten pocit jemně protkaný s tajemnem tohoto místa. Když si dost vyhrála s chakrou, tak jí prudce navýšila v celém těle a zvedla hlavu k nebi.* Yosh! Je čas začít! *Řekne sama sobě pořádně rozhodně a má u toho lehce zaťatou levou ruku v pěst. Hned na to vyskočí a rozběhne se s vloženou chakrou do chodidel po hladké skále. Během běhu složila pečetě a vypustila z úst hned několik (10) ohnivých koulí (Katon Housenka no jutsu). Povedlo se jí techniku použít ještě jednou, ale tentokrát vypustila jen polovinu předchozích ohnivých koulí díky tomu, že jí zbývalo už méně dráhy k okraji skály.* Fůůů… *zastavila se nahoře a trochu popadla dech. Vzpomněla si na to, jak zde seděla s Aishi a musela se usmát. Rozhodla se vyjímečně posadit se zde nahoře a nechat vítr, aby jí příjemně pročechrával dlouhé vlasy. Zavřela oči a začala si hrát se svou chakrou znovu, ale tentokrát jí ovládala důkladněji, než když byla dole. Netrvalo jí příliš dlouho, aby chakru zklidnila a pak jen navyšovala a snižovala její tok pomocí vlastní vůle. Vždy to považovala za zábavu a tak si dávala na čas, nespěchala. Když byla konečně spokojená, tak vstala a rozeběhla se směrem dolů po skalní stěně. Samozřejmě předtím nezapomněla vložit chakru do nohou a s její pomocí řídit rychlost celého pohybu a vlastně celou rychlost tak uměle snižovat. Když se ocitne na bezpečný doskok nad zemí, tak jednoduše seskočí na zem. Rozejde se k tašce a trochu se napije, jídlo vynechá protože ještě není až tolik unavená a navíc nepociťuje hlad. Místo toho pohlédne opět nahoru a chvíli přemýšlí, zda by neměla vyzkoušet ještě jinou techniku. A tak jí to najednou napadne, vždyť má ještě jeden element!* Fuuton: Kami Oroshi! *Zvolá když složí potřebné pečetě a pak vytvoří stlačený proud vzduchu, který vyšle proti skalní stěně. A hned na to skládá pečetě znovu a ještě jednou! Vzduch naráží silně do stěny ale samozřejmě jí příliš neublíží. Co je důležité je, že Temari tak krásně rozproudí i částečně samozřejmě vyplívá dost vlastní chakru. A to je přesně to o co jí jde, nebo spíš to doslova potřebuje. Takhle nemusí běhat nahoru a stačí, když si sedne na zem a znovu zavře oči. Ocitne se tak ve své mysli a opět se snaží převzít plnou kontrolu nad vlastní rozbouřenou chakrou po používání Fuutonu. Tentokrát jí to zabere o něco delší dobu, ale jí to vůbec nevadí. Naopak, čím víc je to obtížné tím má výzvu raději. Když konečně otevře oči, trochu ospale zazívá.* Měla bych toho už pro dnešek nechat. Jej úplně jsem zapomněla na svačinu. *Zatváří se rozpačitě a pak si tašku k sobě přitáhne bez toho, aby musela vstát. Hladově se pustí do jídla, které v ní velmi rychle mizí. Když dojí, rozhodne se vyběhnout ještě jednou nahoru a užít si výhled do dálky.* “Je tu tak krásně.” *Prožene se jí hlavou a pak se díky pokročilému času rozhodne vrátit domů. Pořád totiž nemá dobrý pocit z blížícího se šera a tmy.*
---: ---
Karusi: *Karusi byl velmi tichý hoch. Nevyhledával ani nevyvolával konflikty. To v čem byl výjimečný bál jeho mysl. Čekal ho den v Akademii. Další z mnoha které měl za sebou a které ho čekaly. Karusi oblečený v tričku a harémových kalhotech dorazil do školy. Nijak na sebe neupozorňoval. Prostě si sedl do své lavice a čekal na příchod učitele. Když se tak stalo postavil se a pozdravil. Sensei jim rozdal testy na které se všichni měli učit. Karusi toto nepotřeboval. Byl dost inteligentní na to aby to zvládl i bez přípravy.* „Další test. Další nakládačka od šikanátorů.“ *Povzdechl si v hlavě. Jako vždy byl první kdo měl test napsaný. Jak již říkal šikanátoři se už na něj koukali a Karusi si jen povzdechl a pokrčil rameny. Karusi seděl ve své lavici a čekal na konec dne. Když už byl konečně konec dne tak se Karusi vydal směrem domů. Po cestě jej potkaly ti kterých se obával. Šikanátoři mu zastoupily cestu.* Takže chlapče. Buď se zhoršíš nebo každý den schytáš. *Karusi vydechl.* Kluci. K čemu vám to je. Vážně se musíte furt prát? Jediné co je potřeba si trochu přečíst učivo. *Šikanátoři se hlasitě zasmály a vyletěly na Karusiho. Ten se sice bránil ale na jejich sílu nestačil. Když odcházely pryč Karusi se zvedl ze špíny na zemi a otřel se. Rozhodl se trochu zesílit aby se mohl bránit. Nešel domu ale místo toho do Doja v Kumogakure kde se rozhodl trénovat techniku Bunshin no Jutsu. Po celý den manipuloval se svou chakrou aby vytvořil klon. Inu vždy se mu nějak jeho tok chakry rozrušil a technika nevyšla tak jak chtěl. Už byl večer a říkal si že tomu dá jeden pokus. Po vytvoření dýmu vedle něj se objevil skutečně maličký klon který se hned rozplynul. Karusi pokrčil rameny, vzdechl a odešel domů. Jelikož byl víkend tak další den měl hned prostor opět trénovat. Zasvětil tomu celé dopoledne a výsledky byly již znát. Kolikrát se vedle něj náhodou klon vytvořil ale během několika sekund se samovolně rozplynul. Po obědě si dal repete. Věděl že chakry už nemá tolik ale i tak chtěl postoupit ve své síle. K večeru už vyčerpaný Karusi skládal na zahradě pečetě a u posledních zbytků chakry se snažil zvládnout onu techniku. Udržel klona minutu ale ihned potom zmizel.* „Postupy tu jsou. Ale asi už vím jak na to. Zítra to dopiluju.“ *Karusi opravdu další den strávil tréninkem necelé dopoledne ale povedlo se. Dokázal vytvořit 2 klony. Sice nic neudělaly ale jako zastrašení to mohlo fungovat. Když si Karusi po obědě vyrazil do města potkal opět šikanátory. Ti mu opět zastoupily cestu. Karusi složil pečetě a vedle něj se udělaly 2 klony. Šikanátoři se Kelly a utekly. Karusi byl rád že se nemusí prát. Neměl rád rvačky a násilí. Radši řešil vše s klidnou hlavou a používal svou inteligenci. K násilí sahal jen v případu nouze.*
---: ---
Aishi: *Je to pár dnů, co Aishi byla trénovat, a tak se rozhodla, že si zase zajde zatrénovat. Ráno se probudila celkem brzo, ale ještě se jí nechtělo stávat, tak ležela v posteli. Pak se rozhodla, že půjde trénovat, když stejně nemůže spát. Když vstala, tak se rozešla do koupelny, kde si dala sprchu a vyčistila si zuby a následně se vrátila zpět do svého pokoje, kde se převlékla. Poté se rozešla dolů do kuchyně, kde bylo ještě mrtvo. Aishi se pustila do dělání snídaně nakrájela si chleba, sýr a zeleninu a pak se pustila do jídla. Poté do dojedla, tak po sobě uklidila na papír napsala, že už je pryč a pak se ještě vrátila do pokoje pro nějaké věci. Poté co měla vše, tak se rozešla po schodech dolů a odešla až do chodby, kde se obula. Když vyšla na ulici, tak tam ještě bylo opravdu mrtvo.* ‘Hmm, dneska vyrážím trénovat opravdu brzo nedivila bych se, kdybych byla vzhůru ještě dříve než Temi,‘ *pomyslí si Hayo a poté se rozběhne prázdnou ulicí na tréninkové pole. Když tam dojde, tak je tam ještě celkem mrtvo. Následně se dostane až ke skále, která byla nedaleko. Následně se začne soustředit na svou chakru a poté jí začne přesouvat do chodidel. (Kinohori no Waza) Následně se rozběhne po skále až nahoru. Když se dostane až nahoru, tak se pousměje a pak se rozhodne skočit dolů. Dopadne na nohy a trochu se pousměje.* Tak jo, co dále, *řekne si Aishi a pak složí několik pečetí, zhluboka se nadechne a pak vydechne velkou ohnivou kouli. (Katon: Goakakyou no Jutsu)* Tak to nebylo špatné, *řekne spokojeně Aishi. Následně složí jiné pečetě a nadechne se a poté začne vydechovat velké množství menších ohnivých koulí. (Katon: Housenka no Jutsu) Poté co koule zmizí, tak se na chvíli posadí na zem a zamyslí se.* ‘Co bych tak mohla trénovat dále,‘ *řekne si v duchu a pak se začne dívat na oblohu, která už začala být pěkně modrá. Po nějaké době se Aishi zvedne ze země a rozhodne se opět pokračovat v tréninku. Složí několik pečetí a po každé její straně se objeví dva kloni. (Bushin no Jutsu)* ‘Takže tohle je prozatím vše, co zvládnu,‘ *pomyslí si Aishi a trochu smutně si povzdechne. Poté opět složí další techniku a vydechne ohnivou kouli, která už je tentokrát o něco menší než předtím. (Katon: Gogakyou no Jutsu)* ‘Čím více jsem unavená, tím je to horší,‘ *pomyslí si Aishi a poté složí další techniky a začne vydechovat několik menších koulí. (Katon: Housenka no Jutsu)* nechápu, jak obě mohly tak rychle zesílit, to jsem opravdu o tolik slabší než ty dvě, to snad ne budu muset začít více trénovat,‘ *řekne si v duchu. Poté se opět rozběhne a za běhu začne soustředit chakru do chodidel a pak se rozběhne po skále a běží až nahoru. Kinobori no Waza) Když tam doběhne, tak se posadí na okraj a dívá se na vesnici.* Pochybuju, že se mi ty dvě podaří někdy dohnat, *řekne smutně Aishi, ale pak se usměje.* Ale udělám vše, abych nebyla moc za nimi, *řekne Aishi a následně seskočí dolů. Když seskočí dolů. Poté opět začne soustředit chakru do nohou, ale rozběhne se k vodní hladině. (Suimen Hokou no Jutsu) poté začne běhat po vodě. Ještě jakou chvíli běhá po vodě, aby to pro ní bylo jako kdyby chodila normálně po pevné zemi, než začne být celkem unavená a rozhodne se jít zpět domů.*
---: --- ukončovat to bude kdo, fajn hodnocení snížené o stupeň dolů :I (to je pořád dokola tohle)
Temari: *Zvláštní, zrovna když se celý horor začal pozvolna měnit zpátky na rodinnou pohodu, se Mayu zachová jako stará Mayu. No možná to s tím, že potřebuje trochu víc času jen vzala doslova. Trochu si povzdechne. I ona se napije, ale ještě trochu čaje jí zůstane. lehce pohne hrnečkem v ruce a trochu s ním pohne ze strany na stranu, aby obsah promíchala.* Mayu, i tak bylo hezké trávit s tebou čas. *Pronese tiše k sestřičce, když se k ní nakloní aby jí obejmula.* Tak jo, budeš určitě nejlepší ze všech. Tak už běž… *Sleduje jak si jde pro svou zbraň a jak s ní odchází. Najednou si znovu v hlavě promítne začátek rozhovoru a trochu se zastydí. Nesmí zapomínat, že rodina je u ní na prvním místě. To chování bylo opravdu hloupé, ztěžka si povzdechne. Dopije čaj a pak vstane, aby vše poklidila. Má ještě také nějakou tu práci, kterou je třeba udělat.*
Mayu: Mayu s úsměvem poslouchá Temari a zatím se ani nevyjadřuje. Když jí nabídne sušenku tak samozřejmě neodmítne a vezme si. Vůbec jí nevadí že to je kupované i když je pravda že na domácí sušenky se nikdy nic nevyrovná.* nejsi drzá pokud mi to vyčítáš že s vámi netravím tolik času, byla bych stejná na tvém místě asi.*bylo to neslušné že jí v tu chvíli skočila do řeči, ale to nevadí. Pomalu jedla sušenku a upíjela čaj který pomalu mizel.* omlouvám se, ale opět budu muset jít. Na tvé otázky odpovím jindy.*Mayu dopije svůj čaj úplně a pomalu se zvedá.*jinak budu vojákem sestřičko.*odpověděla a na cestu si vzala ještě jednu sušenku. I když temari seděla tak se k ní nahnula a obejmula jí i v tak blbé poloze.*opravdu musím, povinnosti.*řekla jí do ucha a pomalu odešla pryč. Samozřejmě před tím než úplně odešla, šla do obýváku kde si opět vzala svoji Gunabii.*
Temari: Já neříkám, že to není dar. Já, já jen netušila co to je… *Ztěžka si povzdechne, když jí přizná.* Vím, znělo to hloupě a vlastně jsem nyní ráda, že sharingan mám. Hodně mi pomohl během zkoušek. *Přizná bez obalu Temari. A pak vezme talířek s koláčky a nabídne Mayu.* Jsou kupované, ale dobré. Od pekařky. *Svěří se jí s původem a pak teprve pokračuje v debatě.* Mě ale přijde, že jsi úžasná sestřičko. Všichni to vidí a já mám ještě tu drzost ti vyčítat, že na nás nemáš čas. Další hloupá věc z mé strany. *Pokusí se takhle konverzaci odlehčit. Ale pravdou je, že jí vadí jak málo s Mayu tráví čas. S Aishi je mnohem víc, než s ní. Ale ona má ráda obě!* Vím, že je to krutý. Hodně jsem o tom přemýšlela ale na druhou stranu v co by pak ty děti vychovali? Jestli by děti byly obrazem svých rodičů, pak by stejně nedopadly dobře. *Uzavře svůj pohled na věc Temari. Kdo ví zda její sestra tuší, že v momentálním psychickém stavu by je Temari byla ochotná zabít i před jejich rodinou s dětmi. Raději se dobrovolně dalšího dohadování vzdá.* Jsi moudrá, vím že máš pravdu. Ale já nejsem momentálně až tak silná, abych tvá slova dokázala přijmout. Potřebuji, aby jsi mi v tom dala trochu času, ano? *Podívá se prosebně na svou sestru. Takhle by se snad mohla dalšího tématu s poučováním hezky vyhnout.* Navíc ty už víš, že chci být Oininem. Povíš mi, kým budeš ty? Tedy kromě toho, že jednou budeš naše nová Raikage. *Prohlásí naprosto přesvědčeně Temari. Dívá se na ní tak, jako by o tom vůbec nepochybovala. Ona přes to všechno mezi nimi v Mayu skálopevně věří.*
Mayu: *Mayu se usměje, protože Temi opravdu nic z toho nechápe co řekla, ale to nevadí. Možná na to někdy přijde.*podle mě je Sharingan dar, samozřejmě každý dar se může změnit v prokletí, ovšem záleží jak s tím ty sama naložíš.*Mayu se nachvíli odmlčí, ale to ji okamžitě přejde.*víš nejsem šlechetná jak říkáš, hlavu klanu jsem si nezvolila sama, prostě mi byla dána. Nežádala jsem o to, ale na to mám ještě dost času musím zesílit. Další věc je že ty máš radost že jsou mrtvý, ale jak víš že na někoho z nich doma nečekalo dítě? Nemuselo to vědět co je jeho rodič zač. Představ si kdyby zemřela Aishi, jak by ses cítila? Představ si přesně to dítě které nic neví a za nic nemůže. Jak sem říkala, možná si to zasloužili a možná taky ne. Třeba to dělali pro někoho ale protože museli, nikdy nevíš.*Mayu se opět napila a chvíli přemýšlela jak jí to lépe vysvětlit.* být silnější než ty co se chtějí pomstít? Nezáleží na tom jak moc silná budeš, vždycky budeš slabá, nemyslím co se týče síly jako takové, ale tvá mysl bude stejná jako oni. Strach je přirozený, každý se něčeho bojí dokonce i já mám strach ze spoustu věcí, ale nesmíš před tím utíkat. Strach si tě najde ať si kdekoliv, nesmíš utíkat před svým strachem, nesmíš ho ukrývat protože si vždy najde cestu ven a bude silnější, musíš ho přijmout jaký je a naučit se sním žít, nesmíš se ho bát ale respektovat můžeš být díky němu silnější, ale může tě to zabít. Je to stejné jako s ohněm. Oheň se nedá zkrotit a když to přeženeš tak se spálíš, ale když ho budeš používat s respektem nemusíš se bát že tě ohrozí.*Mayu si opět upije svůj čaj a nechá volnou chvilku pro temari.*
Temari: “Řekla právě každou z nás?” *Temari zvedne pohled svých očí a zaměří se na tvář Mayu. Nechce, aby jí cokoliv i sebemenší detail unikl.* Víš, že mě napadlo to samé? Nejdřív jsem si myslela, že ty oči jsou prokletí upíra. *Přizná a cítí se u toho tak trochu hloupě. Ale ví, že teď když už se obě uklidnily může být opět k Mayu více méně upřímná. Pak však její sestra zmíní oučné moudro. Na delší dobu se Temi odmlčí a přemýšlí o jeho významu.* Asi vím, co tím chceš říct Mayu. Ale já nemám šlechetnou duši jako ty. Vždy jsem věděla, že jsi z nás nejvhodnější kandidát na hlavu klanu. Ale já ne, já… *Odmlčí se a chvíli sama se sebou bojuje. Ne, že by to nechtěla Mayu říct. Ale nechce to přiznat sama sobě a vyslovit to nahlas. Nakonec to ale dokončí.* ...měla jsem radost,ne cítila jsem úlevu a zadostiučinění když jsem věděla, že ti co mi to udělali jsou mrtví. *Podívá se na sestřičku a hledá jakoukoliv stopu zhnusení v jejím chování či tváři.* Možná máš pravdu o kruhu nenávisti, ale pak stačí být jen silnější než ti, co se ti chtějí pomstít, ne? *Samozřejmě že ne, Mayu si může v její tváři přečíst, že Temari dobře ví, že její odpověď je špatná. Ale přesto si za ní stojí. Ztěžka si povzdechne a usrkne si zase dobrého čaje. Z jejích slov Mayu může poznat že se opravdu změnila. Svým vlastním způsobem víc dospěla i když nemá správný pohled na věc, dítě už úplně není.* Nenávidět… *Zamyslí se jak jí to vysvětlit.* Víš, občas se budím ze snu kdy to prožívám znovu a znovu. Nebo když jdu z tréninku a vidím, že se smráká tak přidám do kroku. Jak na to nemám myslet, když můj život násilím změnily? Nenávist? Ta nejspíš roste díky tomu, že nejde zapomenout když to co udělali má na mě trvalé následky a já sama si to denně uvědomuji.
Mayu: *Mayu si vyslechne temari, samozřejmě je to hrozné co se stalo. Proto nebude ani zmiňovat že jí též přepadli, možná by v tom byla spojitost ale v té době ještě nikdo z nich neměl Sharingan a ani o tom nemohl nikdo nic vědět, když se zamyslela více nad situací tak všichni získali Sharingan stejným způsobem, a Mayu druhou tomoe získala tím že prožila svoji smrt, dokonce několikrát zasebou i když se nakonec ukázalo že to bylo jen genjutsu, ale způsobená bolest byla skutečná.*"zatím to není dokázáno, ale je možné že se Sharingan probouzí díky bolesti? Ne. Když mě přepadl tak se mě ani nedotkl, takže je to něco jiného.*Mayu nad tím chvíli přemýšlí.*co by jsem opravdu chtěla? Je je trošku překvapující, možná jsme všichni prokletý nebo tak chápeš ne? Každou z nás přepadli, je to zajímavé.*Mayu se usměje a lehce se nadechne.*možná by bylo dobré kdyby ti lidé byly mrtvý a možná ne, každý z nás dělá věci které nejsou správné. Víš četla jsem jednu knihu, nevzpomínám si od koho to bylo, ale bylo tam napsáno takové moudro? Nevím jak jinak to říct. Někdy musíš zranit, abys porozuměl, padnout, abys dospěl, prohrát abys získal, protože nejlepší životní lekce jsou učeny pomocí bolesti. Víš jsme obyčejný lidé kteří pomstu provádí ve jménu spravedlnosti, ale co je spravedlnost?* Mayu upije trošku čaje a usměje se.*spravedlnost vzbuzuje pomstu a pomsta vzbuzuje nenávist když někoho zabiješ, zabije tě někdo jiný, nenávist je to co nás všechny spojuje. Jakmile se tenhle koloběh rozjede, už se nikdy nezastaví. Tyhle lidi jsou ve skutečnosti slabý, slabší než kdokoliv jiný i když se to nezdá. Řídím se několika věcmi a tohle patří mezi ně, zkus nad tím aspoň přemýšlet. A navíc, proč bych měla nenávidět ty kteří jsou slabší než já? Takových je mi líto.*Mayu tohle všechno ví a zná z knížek a i přesto že kolikrát si protiřečí tak jí přijde že všechny takové věci jsou pravdivé. Aspoň z části, následně se opět zamyslí.*
Temari: *Když Mayu odejde udělat čaj, sleduje jí zamyšleným pohledem. Pak se konečně pohne a odejde na chodbu pověsit svůj plášť. Vezme sušenky a nasype je na talíř, aby měly obě co přikousnout k dobrému čaji od sestřičky. Když se pohybuje po chodbě, všimne si jak Mayu jde do obýváku a vrací se beze zbraně zpět. Povzdechne si a odejde se posadit na své místo venku u stolu. Teprve nyní je vidět co má na sobě ( odkaz » ). Když Mayu přišla a položila čaj na stůl, Temari se pokusila o úsměv. * Děkuji. *Vyslechla si její další slova a pak se nad nimi zamyslela. Nakonec se musela prostě zeptat.* je něco, co by jsi doopravdy chtěla vědět? *Napadlo jí, že Mayu vždy o něco jde. A že je možná něco, na co se bojí zeptat.* Víš, pořád pro mě není lehké pobrat všechno to, co se nám stalo poslední dobou. Bylo toho tolik. *Dvojitá přepadení, tréninky, zkoušky a vše kolem. Usrkne si trochu toho dobrého čaje.* Možná by mi pomohlo vědět, že ti co nás přepadli s Aishi jsou mrtví. *Zvedne svůj pohled od čaje k Mayu.* Chci je dostat Mayu, stejně jako zemřeli ti co ublížili mě. *Je zvědavá zda jí bude starší sestra bránit. Nebo zda jí pochopí a podpoří.* Nejspíš se stanu Oininem. Co ty?*
Mayu: *Mayu neřekla prozatím ani slovo jen objimala svou sestřičku.*udělám čaj tedy.*řekla potichu a ještě pár vteřin Temi objímá, následně jí pustí a jde do kuchyně připravovat čaj, následně si sundá okov z ruky a následně i sundá gunbaii ze zad a jde jí opřít do obýváku, neměla by jí pořád nosit i sebe a moc dobře to ví. Není v ohrožení, je doma kde je v bezpečí jenže poslední události jí k tomu prostě nutí. Každopádně Mayu se stihne vrátit než se voda ohřeje, zatím připraví šálky na čaj a ostatní blbosti okolo. Když je voda hotová tak zaleje čaj a následně ho donese na zahradu a položí hrníčky na stůl.*hotovo.*řekla mile a posadila se na židli.*víš že mi můžeš říct všechno co tě trápí.*Mayu se snaží být opět v pohodě, a odtrhnout se aspoň ze svého každodenního života a trávit čas se svou sestrou i když ten začátkem nebyl zrovna nejlepší.*
Temari: *Nejdřív jí chtěla Temi něco hnusného odpovědět na to její - Nikdy mě nepochopíš. - Ale pak se rozhodla to nechat být. Hádky měla pro dnešek plné zuby. Když však prošla kolem Mayu aby se zašila někam do soukromí, stalo se něco co si u Mayu už skoro nepamatovala. Sestřička jí překvapí zezadu obejmutím. V ten moment se zarazí a ztuhne jako by jí někdo chytil do stínové pasti Kagemane No Jutsu. Stojí a hněv jí pomalu opouští, i Temari má svou nejstarší sestru ráda, jen má občas pocit že se Mayu i Aishi po tom všem vzdaluje. A neví co s tím. Dřív by se nejspíš opravdu rozplakala a prosila snad i sestru o odpuštění jenže, dnes už není malá. A tvář je suchá, slzy nepřicházejí. Jen lehce nakloní hlavu na stranu. Suchý tón z jejího hlasu zmizel, nyní je její hlas normální i když tišší.* Mayu… *Vyslovit to jméno stačí, když je z oslovení cítit, že vám na dané osobě opravdu záleží.* ...dala bych si s tebou čaj. *Neví jak to skončí, ale teprve nyní doopravdy naslouchá všemu co by mohla Mayu říct.*
Mayu: *Mayu si ji jen poslechne, jen si povzdechne a deaktivuje Sharingan aby si zbytečně neplýtvala chakru.*nikdy to nepochopíš.*byla to jediná odpověď kterou temi dala a hodlala jí nechat odejít, ale v moment kdy se Temi otočí zády pokud se Teda otočí, tak jí hodlá obejmout ze zádu pokud se i nechá. Mayu sice byla drsná na svou sestru ale pořád se nemění na to že ji má ráda i když to tak nevypadá nejspíše to i přehnala, zatím nehodlá nic říkat, záleží na tom jak bude Temi reagovat.*
Temari: *Naslouchá poučování od Mayu a všechny ty informace jí opravdu zajímají.* “Takže, Sharingan jo?” *Snaží si vzpomenout, ale samozřejmě že marně. Nikdy o ničem takovém neslyšela. Když zmíní, že má dvě tomoe tak si pomyslí.* “Ty se musíš pořád vytahovat, vid?” *Ale přejde jinak zbytek s hraným klidem.* Nevím jak ty, ale u mě se sharingan probudil během tohohle. *Ukáže lehkým zvednutím mučenou levačku.* V nemocnici a ve stavu v jakém jsem byla jsem nebyla schopná něco víc zjišťovat. A navíc bylo a je těžké o tom mluvit i teď. Chtěla jsem vám to oběma později ukázat, ale přišlo do toho léčení, trénink a zkoušky. A navíc, nebyla jsem si jistá komu to můžu říct. *Nevysloví to, ale Raikage i když projevuje úctu, nemá k ní přirozenou důvěru jako Mayu. Kdo ví zda to Mayu vytuší, či ne, když se vyhne jakékoliv zmínce o Raikage.* Víš Mayu, o Aishi tu nejde. *Sdělí jí Temi ledově a zdá se že jí svými dalšími slovy opět ranila.* Jde tu o to, že na nás nemáš čas. Nevidíš tak co se nám děje, jak se měníme a dospíváme. *Ztěžka si povzdechne.* I tak ti děkuji za informace, ale nemám zájem dál poslouchat kritiku od někoho kdo můj život pozoruje jen s dálky, místo toho aby do něho patřil. Pokud ti tolik překážím, dej vědět. Zkusím si najít malý byt a na živobytí si nějak vydělám misemi a pomáháním druhým. *Temari to myslí smrtelně vážně. Nechápe proč její všemi zbožňovaná sestra jí takhle drsně plísní a nemá pro ní sebemenší pochopení. Ale nehodlá si hrát na černou ovci rodiny, to raději bude žít sama za sebe jak jen to bude možné. Zastaví se ve dveřích a lehce nakloní hlavu na stranu.* Malá vystrašená holka? Nežij v minulosti Mayu. Ta už totiž pár dobrých let není. *Pokud jí Mayu vyloženě nějak nezabrání v odchodu, tak odejde někam dál do domu.*
Mayu: Mayu si temari vyslechla, ale už nehodlala odpovídat, a bylo to i pro ni těžké že takhle trpěla, ale na druhou stranu nemohla nic udělat protože tam nebyla, ale vyčítat si to nemohla.*jmenuje se to Sharingan, je to mocné oční Kekei Genkai, má mocné Ninjutsu i Genjutsu, ten bodík nebo jak si to nazvala se nazývá Tomoe a to určuje sílu Sharinganu. Jsou celkem 3 Tomoe, a já mám 2 z nich.*Mayu neví že existuje Mangekyou Sharingan, to jí už Raikage neřekla pro její dobro.* samozřejmě máš pravdu, Sharingan dokáže předvídat pohyby soupeře, dále s ním dokážeš vidět tok chakry, u druhé Tomoe dokážeš sesílat silnější genjutsu a dokonce je dokážeš prohlédnout, pouhým pohledem dokážeš pochopit jak fungují techniky a dokážeš zjistit jejich slabinu. Tohle je zatím všechno co vím, měla by sis aspoň zjistit o tom něco když už to máš, i když mi Raikage neřekla jak se Tomoe probouzí tak jsem na to pravděpodobně přišla, ale nejsem si jistá zda to tak funguje a ani to nehodlám zkoušet, a teď hodlám teprve odpovědět na své přetvařování které jsi zmínila, zatímco já jsem upřímná tak jediný kdo se přetvařuje jsi ty, a víš co je smutné? I přesto že s Aishi netravím tolik času tak odhaduju že by ho radši trávila semnou než s tebou. Říkáš že si myslím že musím nést všechno sama, další smutná věc je že si to ani myslet nemusím protože je to jasné a vidí to všichni. Říkáš že si silnější? Dokáž mi to, zatím vidím jen malou vystrašenou holku která jen brečí.*Mayu sice používá silná slova, ale nechce aby se spoléhalo jen na ní, upřímně jí trošku i vadí že všichni vidí potenciál jen v ní.*
Temari: *Temari si své vlastní chyby dobře uvědomuje, proto jen pevně zkousne rty, až se objeví malá kapička krve. Pozvolna se sklouzne z plných rtů a zastaví se Temi na tváři. Ta slova bolí, svírá dlaně v pěst až tak, že jí nabíhají žíly na rukou.* Ano selhala jsem dvakrát, ale potřetí se to už nestane. *Slova spíš zavrčí přes sevřené rty.* “Jen mě mrzí, že jsem to musela dokázat bez tvé podpory sestřičko.” *Ta výtka jí doslova visí v očích, ale nahlas jí nevysloví. Místo toho pokračuje jinak.* Změnila jsem se a jsem silnější, než předtím. To ale neznamená, že existuje síla, která by mě donutila proti tobě tasit zbraň, přestože se ke mě chováš takhle. *Opře se zády o stěnu dveří a cítí se najednou nesmírně unavená. Spadl na ní všechen ten splín z toho co se jí stalo a slova sestry jí nesmírně bolí. Připadá si jako by měla propálit každou chvíli díru skrz její srdce.* Hmm, smrt je krásná a lákavá. Víš co se stalo mě sestřičko? Prožila jsem takovou bolest, že jsem si přála zemřít! *Zvedne levou ruku a donutí Mayu se podívat na její zčernalé nehty. Ruku jí sice uzdravili, ale ještě nějakou dobu bude trvat, než ošklivé nehty odrostou a ostříhání skryje co se kdysi strašného stalo. Kdysi se nevrátila z večerního tréninku domů, rodiče jí vyzvedli v nemocnici až za několik dní. Nikdy o tom nemluvila. Co se veřejně ví, že jí přepadli starší shinobi v přesile a krutě jí mučili.* Nejsi jediná sestřičko kdo umí překonat bolest a jít dál. Rozdíl v nás dvou je ten, že ty se tváříš že musíš nést vše sama. Já si našla přátelé, kteří mě podrželi. A proč? Protože Aishi by neunesla kdybych jí řekla něco víc a ty, nikdy tu nejsi. *Myslí její odpovědnost, kterou dává přede vše. Pak jí Mayu ukáže sharingan a Temari poprvé zaváhá s odpovědí.* Slyšela jsem, že jsi měla masku takže už chápu. Máš ty proklaté oči zoufalství. *No tenhle popis je vystihuje dokonale.* Jen máš jiný tvar, znám jen ty s jednou...jedním bodem. *Opraví se po malém zaváhání. Neví, že se tomu říká Tomoe.* Předvídají útoky, které na mě jdou takže mám dost času se všem vyhnout.
Mayu: *Mayu v klidu dopila svůj šálek čaje, a teprve pak spustila.*možná máš pravdu, když sem vtrhli ty lidi tak jsem tu měla být a možná by to dopadlo jinak, ale nebyla jsem tu tak to dopadlo jak to dopadlo ale neházej své chyby na mě.*Mayu se následně postavila a okov od gunbaie si připevní na pravou ruku a nasadí si jí na záda.*ano tvůj protivník byla Aishi, možná je to naše malá sestřička, ale v tu chvíli to byl nepřítel a měla si sní tak i jednat. Možná ti to přijde že mi na vás nezáleží, ale musíte být silnější. Stále se spoléhate na mě. Možná kdyby jsme byly spolu všichni jsme silné, ale pokud náhodou nebudu poblíž tak nezmůžete nic.*Mayu si samozřejmě nemyslí že je silná, ale poslední dobou do ní všichni vkládají velké naděje.* víš kde jsem získala tenhle štít ? Dala mi jí jedna žena, díky potenciálu který ve mě viděla ale nebylo to zadarmo protože jsem doslova zažila svou vlastní smrt, stejný potenciál ve mě vidí Raikage.*Mayu následně aktivovala Sharingan (2 Tomoe) a pohlédla na Temari.* je možné že to máš taky, ale víš co to je?*zeptala se a Sharingan nechala stále aktivní.*
Temari: *Temari se při slovech sestry zarazí a přímo jí tuhne krev v žilách.* Ahoj Mayu. *Odpoví hlasem zcela bez emocí. Poté pohodí hlavou a stočí svůj pohled k ní. A vidět, že se očividně zlobí.* Myslíš stejné dveře jako ty, kterými vtrhli útočníci? *Není to fér, ale Mayu byla jediná kdo byla někde pryč. Když je tak silná, měla být doma a ochránit všechny před jejich útokem. Nikdy o tom doposud Temi nepřemýšlela, ale najednou ta myšlenka že za to tak nějak trochu může i Mayu přišla dočista sama.* Možná, že bylo. Ale pamatuješ kdo nás přesvědčoval, aby jsme se účastnily? *Pak otočí hlavu na stranu.* Navíc proti mě stála Aishi, naše malá Aishi copak to nechápeš? *No nejspíš nechápe, že už takhle bylo zatraceně těžké pro Temi se ze začátku rozhodnout vůbec jít do boje proti malé sestřičce Aishi.* Znamenáme pro tebe vůbec něco Mayu? *Je to kruté, ale Mayu si nevybrala nejlepší chvíli na svá tvrdá slova.*
Mayu: *Mayu v poklidně seděla a popíjela svůj čaj když se tam vehnala Temi, v moment kdy kolem ní procházela hodlal konečně něco říct.*kdybys náhodou nevěděla tak tady se používají dveře, od toho tady jsou.*řekla klidným hlasem a upila ze svého šálku.*jinak jsem sledovala tvůj zápas na Chunninských zkoušek. Řekla bych že to bylo trošku ubohé i na tebe nemyslíš?*Samozřejmě že Mayu sledovala zápas před tím než ho měla ona, bohužel to musela říct i když jí bylo líto že Aishi neprošla, ale to co obě předvedli bylo hrozné.*možná si prošla, ale nezasloužíš si to.*dále už nic neřekla neříkala a popíjela dál svůj čaj.*
Temari: *Pomalu se vrací domů, byla se trochu cournout po městě. Dokoupit zásobu lízátek a podívat se po novém plášti, který si nakonec stejně nevybrala. Na sobě má nyní plášť starý z chunských zkoušek v černé barvě a s četnými opravami na zádech. Opravy nesou symboly rudých květů. Zvláštní kombinace ale Temi se tak nějak líbí a tak se rozhodla si ho ponechat. Dojde ke zdi a lehce se odrazí, kdysi jí namáhavě přelézala, ale nyní na ní prostě vyskočí. Rozhlédne se a zahlédne slunit se na zahradě Mayu. Seskočí do zahrady a vydá se ke dveřím, chystá se projít kolem ní. Kápi si při tom stáhne z hlavy na záda. Je jiná, od doby co jí dvakrát přepadli a porazili. těžko říct co bylo horší, zda vidět trpět Aishi, nebo snášet krutou bolest zmrzačených prstů. Tak či onak doposud o tom jen před rodinou mlčela a nikomu nesdělila detaily.*
Mayu: *Mayu sedí na zahradě u stolu a popíjí svůj oblíbený zelený čaj, byla to taková první věc kterou udělala když přišla zpátky z chunninských zkoušek, které dopadli poměrně dobře.*"konečně doma." *Mayu byla ráda že to dopadlo jak to dopadlo a chvíli přemýšlela nad svými sestrami, bylo jí líto že Aishi neprošla ale nedá se nic dělat. Mayu měla vedle sebe opřenou Gunabii a na ní řetěz s okovem ovšem ten teď neměla připevněný na své zápěstí protože ani nebylo potřeba, masku měla ve svém pokoji protože teď ani nemusela mít aktivovaný sharingan a na sobě měla ( odkaz » ) přesně to samé oblečení které měla na svých chz, samozřejmě už vyprané a tím pádem čisté. Mayu přemýšlela jak půjde dál její život a jaké si vybere povolání, přeci jenom jako chunnin na to má už právo a pravděpodobně se rozhodla že se stane vojákem, samozřejmě by mohla najít i jiné povolání ale tímto způsobem může také vesnici dost pomoc a o to právě jde.*musím se stát silnější pro dobro vesnice.*řekla Mayu pro sebe a upila ze šálku kde měla svůj čaj.*
---: ---
Temari: Takže, dnes si dáme znovu trénink na hladině. Všem je to jasné? *Tři genini, její kamarádi váhavě postupně přikyvují.* Temari, jsi si jistá však víš po tom co se stalo. *Zeptá se jí opatrně první. Navíc druzí dva vážně přikyvují. A jejich velitel se přidá jako další.* Myslím, že by jsi nás mohla pouze sledovat. Budeme se řídit tvými...* Temari ho nečekaně uchopí za límec a přitáhne si ho k sobě.* Budete už konečně mlčet! *Křikne mu do tváře, ale myslí tím je všechny.*Temari se stále nevyrovnala s tím, co se jí stalo. A nejen jí. Po chvíli ho pustí a poodstoupí od něho.* Omlouvám se, já jsem nechtěla. *Uvědomuje si, že právě skoro praštila někoho, koho má ráda. Má v nich přátelé a chová se takhle hloupě.* V pohodě... *Odtuší a pak od ní poodstoupí a všichni jdou k vodě. Nechají jí chvilku, aby se vzpamatovala a až pak když přijde sama za nimi. Začnou postupovat podle jejích pokynů. Temari s nimi začne cvičit jako většinou. Vytáhne je od hladiny a donutí jejich těla se rozehřát. Něco je ale na ní jiné, to všichni poznají. Ona se nějak tolik nedrží zpátky, vážně na ně tvrdě útočí a dává jim zabrat. Po nějaké době udělá jeden z nich dokonce chybu a už se propadává do vody. A tentokrát, to není Temari, kdo zasáhne. Ona se jen dívá jak ho kamarád vytáhne ven.* Pauza, jdeme cvičit ovládání. *Oznámí jim a dojde na břeh řeky jako první. Opět se všichni jako kdysi posadí do kruhu a společně se soustředí na uklidnění vlastní chakry. Tentokrát to Temari jde těžko. Pořád se jí vrací ty tváře, když zavře oči. Takže má zavřené oči ještě nějakou dobu, co ostatní skončí. Zdají se nesví z toho, jak moc je najednou jiná. Možná by i chtěli odejít, ale neudělají to jen kvůli ní. Chtějí jí pomoci a ani jeden z nich nevěří, že by jí hromadný odchod pomohl. Když konečně Temari otevře oči, vezme všechny na vodu. Rozestaví je od sebe do řady, samozřejmě v bezpečné vzdálenosti a pak, jim řekne ať používají své osobní živelné techniky. Sama použije katon a svou jedinou techniku Housenka no Jutsu. Za chvilku už společně úspěšně plýtvají další chakru. Když pak Temi uvidí, že jeden z nich používá Suiton, tak se rozhodne zatrénovat si přímo s ním. Nebo spíš, proti němu. Ostatní mezitím trénují sólo. Když se opět o něco více unaví, zamíří s nimi Temari ke břehu a opět všechny čeká hloubková meditace o chakře. I tentokrát má problémy především Temari, jednou dokonce tiše sykne. Ostatní jen tiše vyčkávají až i ona skončí. Přestože jim nic neřekne, hodně pro ní znamená co dělají pro ní. Všichni tři do jednoho. Nakonec rázně vstane.* Yosh! Jdeme znovu na jezero! *Okamžitě i ostatní vyskočí a mlčky jí následují. Nyní už po nich nechce trénovat elementární techniky, zaměří se pouze na kontaktní souboj. Předvádění extra kousků při běhu a sparink tréninku se všemi. Stačí, když se udrží na hladině a znovu rozproudí chakru. Tentokrát se už unavená hodně cítí i Temari. Proto se nečekaně na hladině rozkročmo zastaví.* Všichni ke mě! *Zavolá unavenějším ale stále rázným hlasem. Takže jí poslechnout a postaví se před ní.* Nyní provedeme těžší část tréninku. *Oznámí všem sebejistě.* Budeme uklidňovat chakru tady na hladině, takže se plně soustřeďte ať se nezačnete topit. Vaším úkolem je především udržet stávající techniku! *Načež sama srazí dlaně dohromady a lehce skloní hlavu. Začne se soustředit na svou chakru i své okolí. prozatím jí to jde docela dobře a ani osttaní si nepočínají nejhůře, protože se zatím ani jediný nepropadl do vody. Když pozvolna zvedne Temari hlavu, zjistí že je opět první. Když skončí i ostatní tak trénink pro dnešek ukončí a vyrazí domů, přestože je ještě světlo. Ostatní se za ní mlčky dívají.*
---: ---
Temari: *Po posledním tréninku s K byla Temi tak trošku překvapená, když jako obvykle nezmizel domů. Ba naopak jí pozval na dobré jídlo, kde jí vysvětlil spousty věcí týkajících se jejího tréninku. Chtěl jí dát pár tipů, jak by mohla sama trénovat. A doporučil jí především zaměřit se na rychlost a zásoby chakry. Právě to byl ten důvod, proč si Temi dnes obouvala boty o něco déle. Přišla totiž na způsob, jak si trénink na rychlost ztížit. Vyrobila si pouzdro, které připevnila na každou nohu v místě nad botou. A do pouzdra vždy umístila, několik závaží ve tvaru těžkých olověných tyčinek. Už jen pohybovat se s nimi bylo o dost těžší. A co oproti normální chůzi asi tak způsobí běh a cvičení? No určitě její rychlejší vyčerpání. Proto se rozhodla začít takto trénovat postupně, během několika týdnů. Nezačala hned naplno se všemi, nebyla přeci blázen! Začala nejdřív po jedné tyčince a závaží nosila několik dní, dokud si nezvykla dělat s ním všechny běžné věci. Chození po nákupech, domácí práce, trénování i studování stejně tak, jako trávení času s rodinou. No a pak postupně přidávala další a další. Na tato závaží už tělo reagovala větší únavou. Večer se vracela vždy vyčerpaná a po tréninku dokonce jednou usnula i bez sprchy. Brrr, tohle si dlouho neodpustí. Uvědomila si vzápětí hned po probuzení následujícího rána, že tento druh tréninku bude o dost náročnější než všechny předchozí. Buď musí zvolnit a natáhnout čas tréninku více jak na měsíc. Nebo zkusí zatnout zuby a rvát se dál i když u toho bude padat doslova na hubu. A jak tušíte, Temi je ten typ, co se neumí vzdát. O to více, když o něco doopravdy jde. A tak zatnula zuby a dřela den ode dne dál. Nesnížila si závaží i když se jí opravdu strašně moc chtělo. Hlavně při tréninku se svými kamarády na cvičišti. Oni totiž nechápali, jak to, že Temari najednou je o dost pomalejší a její kopy jsou těžkopádnější. Měla nyní problém, aby během tréninku zůstala alespoň v remíze stát. To nebylo dobré. Přesto si jen skousla rty a dřela týden po týdnu dál. Dřela tak moc, že si ani sama neuvědomila, že už má přidaná všechna závaží. Dokonce si ani neuvědomovala, že se jí vrací její původní dobrá forma a že se na cvičišti zase nemusí bát o to, že bude vypadat jako neschopná trubka. Jenže přes to všechno se její forma nelepšila Sotva nyní zvládala to, co jí dřív šlo úplně hravě. Rozhodla se proto, že vyhledá K na jeho oblíbených místech. Měla v plánu mu za jeho hloupou radu pořádně vynadat a dost možná mu i pár facek vrazit. Štěstí jí přálo a tak K našla poměrně brzy zabraného do vlastního tréninku. Stál u svého oblíbeného stromu. Ve kmeni na obvyklém místě však byla již vymlácena pěstmi poměrně velká díra. Jakmile Temari zaregistroval, otočil se s úsměvem na ní. No dostal slovně hned co proto. Ale přesto jí pečlivě vyslechl.* Opravdu? To není možné. *Odtušil a pak ho něco napadlo.* Temari, pojď zkusíme si dát lehký sparink trénink. *No jen váhavě Tem souhlasila. Vyměnili si sérii kopů a úder a K se zdál poměrně dost spokojený. Neustále se více a více usmíval a Temari to dohánělo k šílenství.* Čemu se pořád směješ! *Křikla na K, jakmile už to prostě nevydržela.* No dobrá, ty to stále nechápeš, že? *K uvolnil svůj postoj a pak přišel blíž k ní.* I přes plná závaží si se mnou dokázala držet krok, chápeš? *No Temari podle toho, jak se na něho dívala pořád nechápala a tak pokračoval dál.* Podívej, teď si ty závaží sundej a zkus na mě jít bez nich. *Konečně Temari pochopila. Vypadala, jako by do ní udeřil blesk. Ani se nehla a tak K poklekl u ní sám. Rukou rozepnul pouzdra se závažím a sledoval jak se Temi protahuje. A pak zaraženě poskakuje na místě.* Tak co? Jdeme na to? *V odpověď mu přišel tak rychlý a tvrdý kop, že i on měl problém ho vykrýt.* Děkuju a promiň K že sem občas natvrdlá. *Oznámí mu Temi během toho, co z něho pomalu sundá nohu. Vykryl jí jen tak tak překříženými dlaněmi.* Myslím, že ten trénink je skvělý. Ale teďse připrav prosím K na pořádnou nakládačku. *Oznámila mu s nevinným úsměvem Temi. K se jen rozesmál a pak se pustili do skvělého tréninku. přesto Temari nevyhrála i když její zlepšení bylo veliké.*
---: ---
Temari: Hmm, to je tedy úkol. *Zabručí Temari nesouhlasně, když si sama pro sebe v hlavě probírá detaily. Velitel jejího týmu jí poprosil o pomoc. Vlastně se mu má postarat o malého uřvánka, kterému onemocněla matka. Prý na jeden den má dělat chůvu. No není to skvělé? Odpověď jednoznačně zní, NE! Ona se totiž už považuje za dost velkou, aby to nandala i starším klukům v taijutsu souboji. Tedy s trochou štěstí samozřejmě a navíc už má tu čelenku a je genin. Měla by honit zloduchy a chránit slabé a nebohé a zatím to jen vypadá, že nejen zůstane ve vesnici ještě neurčitě dlouho. Ale také její první úkol je malý děcko.* Kudy jen to bylo... *Zastaví se na konci ulice a rozhlíží se. Pohledem hledá dům se správným číslem. Konečně jej najde a rozejde se ke dveřím. Kdyby to nebylo jako mise, nikdy by na to nekývla. Zastaví se přede dveřmi a po krátkém povzdechnutí zaklepe. Chvíli vyčkává, ale nic se neděje.* Je někdo doma prosím? Mám se zde hlásit na hlídání. *Zavolá sladkým hlasem, jak nejpříjemněji jen dovede. A zase nikdo neodpovídá. Znovu si povzdechne a pak přijde k nízké zídce, která vede na zahradu a bez problémů ji přeskočí. Když dopadne na nohy, rozhlédne se a vydá se ke zadnímu vchodu ze zahrady.* “Jak jen to říkal? Nedej se odradit a za každou cenu toho nezbedu najdi a nespouštěj z očí. Budeš to mít nejspíš těžké, protože neustále rád vyvádí nějaké neplechy, ale i tak. Spoléhám na tebe Temari.“ *Ta slova si vybavila i s hlasem mistra a už takhle to byl neskutečný opruz. Přistoupila přesto ke dveřím, které odsunula stranou. A v ten moment cosi klaplo a na hlavu se jí vylila studená voda. Překvapením vypískla a zoufale se snažila vytřít vodu z očí.* Hahaha, dostal sem tě! *Uslyší se smíchem i hlas o dost mladšího kluka, který právě sotva nastoupil na akademii.* “Zabiju ho! “ *V očích jí zasvítí nebezpečné plameny. Kluk se lekne a začne zdrhat po schodech nahoru. Temi nakopne kýbl, který zarachotí o něco dál v chodbě. Opravdu rozzlobeně a pomalu kráčí za ním, tentokrát už pokud možno ve střehu.* Okamžitě pojď dolů! Máš tu co uklízet! *Křikne nahoru, ale odpovědi se logicky nedočká. Proto stoupá dál po schodech. Nahoře narazí na víc možností, tak zkusí jedny dveře ale očividně špatně. Podle vybavení a vkusu dozajista jde o pokoj matky. Proto zvolí pootevřené dveře číslo dvě. Tentokrát žádná past ale ani žádný kluk. Z okna je však spuštěné natrhané prostěradlo.* “Zatraceně! “ Probleskne jí hlavou a vykoukne ven. Tam jí klučina zamává a začne utíkat někam dál ulicí. To jí znovu neskutečně dopálí. Protáhne se oknem ven a opatrně seskakuje dolů.* “Jen počkej, až tě dostanu! “ *Probleskne jí hlavou, když pádí ulicí za ním. Zatracený sensei, měla se přeci jen jakkoliv vymluvit!* Okamžitě stůj! *Zoufale za ním zavolá, když se jí v jedné ulici ztratí.* “Tak jo, tohle bude chtít lepší výhled. “ *Probleskne jí hlavou a tak se chytí, odrazí a už běží po plotu. Po chvíli se v cestě naskytne i jakýsi sloup, který též využije aby se rozhlédla d větší dálky.* “Mám tě! “ *Ušklíbne se a seskočí dolů. S novým směrem už nemá problém kluka najít. Doběhne ho ve chvíli, kdy prošel branou cvičiště. Na chvíli se v ní i ona zastaví, aby se zorientovala. Pár shinobi tu už cvičí, jedná se poměrně o velký prostor. Takže může chvíli trvat ho najít. při tom zjištění si opravdu hluboce povzdychne. Ale je čas začít s hledáním. A tak začne a pomalu cvičiště prochází.* Hej ty prcku co si o sobě jako myslíš hee?! *Nepříjemný vysoký hlas nějaké dívky je ostrý. Pak se k němu přidá i druhý mužský.* S námi opravdovými ninji se nemůžeš měřit ani ve snu. *Pak přijde smích a po něm známý hlas.* Ale tohle by jste neměli dělat! není to správné! *Odpovědí je jen další smích, Temari hlas pozná a povzdechne si. Změní směr, teď už nemusí hledat. Problémy si zase našly jí. Po chvilce už i vidí celou situaci. Přišpendlená holčička kunaiem za oblečeníke stromu a v prachu náš malý uprchlík hrající si na hrdinu. Nejspíš dostal co proto. Oproti němu dva geninové. Tedy odhaduje to, protože jsou přibližně staří jako ona. Ale nepoznává je.* Nevím o co tu jde, ale je na čase to ukončit. *Pronese Temari tak moc ledovým hlasem, že se div sama nezalekne. Založí si ruce na hrudi a dost děsivým pohledem všechny sleduje. Dívkase na Temi zadívá a uklouzne jí.* Hóóó? Ty si sakra kdo? *Ale kluk jí zadrží tak, že jí položí ruku na rameno.* Počkej, neblbni. proto tu nejsme. Navíc vím kdo to je, fakt padáme jako jo. *Načež vzpouzející se dívku táhne pryč. Temari si viditelně oddechne a sleduje jak její chráněnec vysvobozuje dívku, která ho vzápětí obejme. Je vystrašená.* Jste oba v pořádku? *Temari s tou větou přijde blíž. Oba kývnou na souhlas.* Děkuji. *špitne holčička. Za to kluk se zamračí. *Oni tě znali. *Poznamená a vůbec se mu to očividně nelíbí.* No a? *Odtuší Temari a dál ho přísně sleduje. Čeká dál co řekne.* Omlouvám se, nevěděl jsem co se stane. ALe pvodně jsme chtěli jít společně trénovat víš? *Koukne na Temari, která najednou prudce zvedne dlaň a už to vypadá, že mu jednu vrazí. Ale nic se nestane. * Doma všechno uklidíš a pokud se ještě jednou pokusíš zdrhnout, tak tě nahého přivážu na vaší zahradě ke stromu. Jasné! *Kluk polkne a ohromeně se na ní dívá.* A ty mazej taky domů, bude to tak lepší. *Dívka poslechne a odběhne pryč. Kluk sklopí hlavu, ale Temari nyní už pokorně následuje. Tedy prozatím. Dnes to už nechá být, ale jestli se potkají příště, jistě zase něco plánuje vymyslet.* “Jen počkej Temari!“
---: ---
Aishi: D mise: *Konečně jsem se stala geninem a mohla jsem na svou první misi, už jsem se na to opravdu moc těšila. Když jsem dostala zadání mise, tak jsem se hned vydala na místo, kde se měla má mise konat a to na farmě. Cesta mi ubíhala celkem rychle a já jsem mezitím přemýšlím, co vše tam asi budu dělat. Po nějaké chvíli už vidím farmu před sebou a tak ještě trochu přidám do kroku, abych tam byla co nejdříve a mohla začít se svou misí. Když dojdu na místo, tak se začnu dívat okolo, jestli tam někde někoho najdu. Po chvíli vyjde ze skleníku nějaký muž, tak se za ním rozejdu.* Dobrý den, přišla jsem tady kvůli misi, mám tady pracovat, *řeknu mu a dívám se na něj./ Farmář: Muž se na chvíli zamyslí.* Dobrá, další pomocná ruka se hodí. Jako první by jsi mohla jít do tamtěch tří skleníků a vytrhat tam plevel. Vedle skleníků máš kbelík, rukavice a tam je kompost, *řekne muž a pak s rozejde dělat další práci./ Já jen souhlasně kývnu hlavou a poté se rozejdu směrem ke skleníkům a vezmu si rukavice a dva kbelíky, abych pořád nemusela chodit s jedním kbelíkem. Pak začnu vytrhávat plevel. Postupně plevu jeden skleník za druhým a chodím s plevelem.* ‘Hmm, tohle je práce pro geniny, tak snad to nebudu muset dělat třeba i jako jounin,‘ *pomyslím si a ještě nějakou chvíli pokračuju, než mám hotovo a rozejdu se opět hledat onoho muže, abych se mohla zeptat, co mám dělat jako další.* Tak mám hotovo, co pro mě máte dále, *zeptám se ho a dívám se na něj./ Farmář: Na chvíli se zamyslí.* Hmm, jak další by jsi mohla posbírat popadané ovoce z tam těch dvou skleníků a roztřídit ho na dobré a shnilé, *řekne muž a pak se rozejde po práci./ Já jen souhlasně kývnu hlavou a rozejdu se, abych mohla pokračovat v práci a měla to brzo hotové. Když dojdu do skleníků, tak začnu do kbelíků třídit ovoce, které je dobré a které ne. Jak to tam přebírám, tak se dívám okolo.* ‘Hmm, mají tady celkem dost různých druhů ovoce a zeleniny, které tady pěstují,‘ *pomyslím si a dále pokračuju. Když mám po nějaké době oba dva skleníky hotové, tak se opět rozejdu za oním mužem. Když ho najdu, tak se na něj podívám. /Farmář: Když viděl dívku přicházet, tak už věděl, co bude dělat jako poslední.* Ještě zalij ty dva skleníky a můžeš odejít, nic víc po tobě už nebudu chtít, měj se pěkně, *řekne muž a opět zmizí do práce./ Jen souhlasně kývnu hlavou./ Tak na shledanou, *řeknu mu a pak se rozejdu zalévat skleníky. Nosím konev s vodou a opatrně zalévám rostliny. Ani nevím jak dlouho mi to zabere než mám hotovo. Když mám hotovo, tak se rozejdu domů, protože jsem už byla celkem unavená.*
---: ---
Shiki: *Přikývne, načež se vydá tedy do chodby, kde si obuje boty.* Tak tedy zase někdy příště *Rozloučí se s ní a pousměje se. Následně se mu v oku opět objevil Eternal MAngekyo Sharingan, přičemž jí lehce rukou zamával na rozloučenou a poté se pomocí Kamui přemístil prsotě pryč.*
Akemi Doku: Klidně ho tu nech sice si ho prozatím implantovat nebudu dokud neovládnu Byakugō no In ale i tak bude lepší ho tu mít, je to tvůj první dárek cos mi vůbec dal. Samozřejmě ten kdo mi ho implantuje budeš ty a nikdo jiný. *Pronese klidně s úsměvem a podívá se na tu nádobu uvnitř které v té tekutině plave oko Sharinganu které je dvojčetem toho co má momentálně v pravém oku. Akemi se pak zvedne a je připravena Shikiho doprovodit do předsíně kde se nejspíš bude obouvat. *Bylo to pěkné, užila jsem si to.
Shiki: *Pousměje se. Vzala to celkem dobře, takže Shiki je spokojený a dále to nehodla rozebírat do houbky.* To záleží na tobě, klidně ta možnost, že to ukončíme tu je *Pronese, přičemž se postaví a protáhne se* Chceš tu to oko nechat, nebo si ho mám vzít ještě prozatím k sobě? *Otáže se zvědavě, čekajíc co odpoví. Vpodstatě tohle byla taková zkouška Akemininýho opravdového charakteru*
Akemi Doku: *Upřímně, má chuť se propadnout do země. Myslela si že to moc uspěchala ale nemohla si pomoct a teď se cítí dost trapně i když to tak Shiki určitě nechtěl. *Uhm Gomene ale tak aspoň vím že se můžu těšit na další schůzku. *Poví klidně a tiše zatímco se od Shikiho odtáhne a usměje se. *Tak asi bych to dneska ukončila než udělám další blbost co ty na to? *Navrhne Akemi ale už teď se těší na další příležitost se s ním setkat. *
Shiki: *Když se k němu Akemi začala nahýbat tak se trošku zaklonil a následně jí dal prst na rty* Tohle si necháme kdyžtak na druhou schůzku *Pronesl s milým úsměvem a hlasem. Nechtěl ji nějak ztrapnit nebo něco, ale popré řekla, že je mužů neznalá, takže nevěděl ani jak to myslí a radši by to neprovedl takto popřípadě, navíc se vlastně právě poznali a jak sama říkala, bylo to velmi příjemné a on jako ALFA SVĚTA by měl vědět, jak to více prohloubit popřípadě jak si Akemi takhle více nahnat na svou stranu.*
Akemi Doku: *Shikiho odpověď je celkem zábavná a to Akemi donutí se i zasmát ale současně ji jeho odpověď potěší ale zda oprávněně nebo ne se teprve ukáže. Chvilku přemýšlí zda se k tomu zkusit odhodlat nebo ne ale nakonec se přemůže a zkusí udělat ten první krok a pokusí se natáhnout svou tváří k té jeho aby ho mohla políbit, není si u toho polibku moc jistá protože nemá ani tušení jak na to může Shiki reagovat a taky na to reaguje její tělo a srdce má skoro až v krku jak rychle ji tluče z nervozity a obavě z odmítnutí. *
Shiki: *Pokrčí rameny* Zeptat se můžeš, zda jde o to zda se mi che odpovědět *Zareagoval trošku nepřímo, přičemž se na chvíli odmlčel a zamyslel se nad opodvědí.* Tak nemám už ani domácí zvíře, takže žádné závazky o kterých bych věděl momentálně nemám. *Odpvoěděl ji nakoenc Shiki, sledujíc ji, protože nějak nechápal, kam touhle otázkou vlastně směřuje.*
Akemi Doku: Charakter, uhm chtěla bych se zeptat na něco trochu více osobního. *Počká pokud ji Shiki svolí mu tu otázku vůbec položit. *Ty někoho momentálně máš nebo jak jsi na tom? *Sice by si to mohla odvodit a podobně ale radši by to slyšela z jeho úst aby ji pak někdo neobvinil z něčeho nemístného a podobně. Už začíná z toho vína navíc být trochu cáknutá. *
Shiki: *Zasmál se* bílé vlasy mají na svědomí ony změny DNA *Dodal jen na uřpesnění toho, proč již nemá fialové vlasy. Každopádně kvůli jaké změně DNA jí neříkal, po tom jí mohlo býti prd.* No prostě Suzuya mě často prohazoval zdí nějakého domu, když jsem se náhodou potkal s jeho dceou *Pousmál se a následně si to vyslechl, co měla na srdci.* tomu se říká mít charakter *Dodal se smíchem.. Hold když je ALFA tak prostě je ALFA a umí.*
Akemi Doku: Fialové vlasy? *Akemi se natáhne k jeho vlasům a mezi ukazováček a prostředníček chytí pramínek Shikiho vlasů a nechá je pak jen tak vyklouznout ale pozorně si je během toho prohlédla. *Nedovedu si to představit a co myslíš tím že jsi občas proletěl stěnou? *Zeptá se ho zvědavě a napije se skleničky vína kdy jednu nalila i Shikimu, přecijen chce si povídat ale musí k tomu být co pít že? *Musím říct že jsi velmi zajímavá osoba, stačil ti jeden den ani ne den ale pár hodin a já si tě oblíbila.
Shiki: *Samozřejmě se šel vyzout též do chodby a následně se vrátil zpátky do obýváku a usadil se na gauč.* Jaký jsem byl jako malý? *Pronesl a zamyslel se na chvíli. Už to bylo dlouho co byl malý a tak vlastně přemýšlel, jak to popsat.* TAk měl jsem fialové vlasy a věčně jsem spal *Odpověděl jí* tedy myslím, že takový popis by ti řekl někdo kdo by mě znal v té době.... Jo a taky sem tam jsem proletěl zdí.. Což bylo na denním pořádku *Pronesl se smíchem*
Akemi Doku: *Když mají konečně hotovo opět se posadí na gauč kde seděl předtím Shiki než se vyrazilo na cestu. Samozřejmě předtím se ještě Akemi vydala do předsíně kde si sundala své sandále aby tam neroznesla nějaký nepořádek po celém bytě nebo si neušpinila svůj koberec. *Jaký jsi byl když jsi byl dítě? Zkouším si tě představit jaký jsi asi byl a jak jsi vypadal ale nedovedu si to představit. *Pronese Akemi trochu zamyšleně, očividně ji zajímají i takovéhle blbosti ale tak on pro někoho to zase taková blbost být nemusí že? *
Shiki: *Postaví se, přičemž Akemi pomůže s tím co si řekne, že potřebuje pomoci. KDyž mluví o dece zavrtí hlavou.* Netřeba, až bude zapotřebí tak to udělám sám, s tím se vůbec neobtěžuj *Pronese, přičemž si deku zapečetí. Následně přikývne.* Ano klidně si poté můžeme ještě povídat. Nevidím v tom žádný problém. *Odsouhlasil její slova a pousmál se.. Jak jsem již psal tak pomáhá akemi v tom co potřebuje.*
Akemi Doku: Pokud bys mi pomohl tak bys byl zlatej, moc děkuji. *Poví a začne to vše pomalu sklízet. Pokud jde o víno a skleničky tak to vše odloží na jeden stůl ale nádobí a podobně uklízí a Shikiho deku hezky a úhledně složí aby si ji mohl zapečetit takto složenou. *Pokud chceš mohu ti tu deku i vyprat. *Navrhne během úklidu. Má radost že ji Shiki nabídl že pomůže je to něco na co není moc zvyklá a dokonce ji to dost potěšilo. *Velmi mě potěšilo žes přišel nečekala jsem že z dnešku bude tento den tak zajímavý a hlavně zábavný děkuji. Nicméně až to uklidíme tak to vidím na víno a nějaký ten pokec?
Shiki: *Přikývne na slova Akemi ohledně přírody. No když následně mluví o tom, že nikdy nikdy neřekl, že je milý tak se usměje.* Jak říkám, každému co si kdo zaslouží *Dodal jen, načež na její slova přikývnul a neviděl v tom žádný problém.* Dobbře přenesu nás *PRonesl, přičemž se mu v oku objevil Eternal Mangekyo Sharingan, dotkl se Akemi a v tu chvíli zmizeli ve víru Kamui a tak jak seděli na dece tak spolu i s piknikovou sadou se objevili u nídoma na zemi v obýváku, kde předtím zaregistroval dost místa na to, aby se tam takhle vešli.* Tak jsme tu, tohle cestování je sice rychlé, ale člověk si neužije tu cestu *Zasmál se nad tím, přičemž mu z oka Eternal Mangekyo Sharingan zmizel.* chceš nějak pomoci s úklidem nebo tak?
Akemi Doku: Pravda, hold příroda se s ničím nemazlí a za smrtí někoho jiného je vždy přežití někoho dalšího tak to bude ne? *Akemi tohle nějak osobně nezná ale spíše si jako mladší přečetla mnoho knížek a pamatuje si každou větu a každé písmenko které v nich bylo. *Vidíš to třeba nikdo nikdy neřekl že bys byl milej a tak jsem opět ráda že mám šanci tě poznávat osobně, takže celkem bonus že? *Pronese a všimne si že i Shiki má už dojedeno a Akemi je už celkem chladno. *Co se takto už vrátit? Můžeme si také ještě povídat u mě doma, ještě bych v tom ráda pokračovala jsi mi velmi sympatický ale už je tu celkem chladno.
Shiki: *Pousměje se nad její otázkou.* No když se zaposloucháš, uslyšíš vití druhého vlka, pravděpoodbně jeho družka a dost možná s mladými, takže záleží dle pohledu... co bude lepší... Ale konec konců je to příroda *Pronesl a pousmál se. Když mu však položila další otázky tak se chvíli vzpamatovával aby je zodpověděl správně a vpořádí jakém je položila.* víná si dám jednou za čas a je mi vpodstatě jedno jakou má barvu, pokud není příliš kyselé, tohle mi zatím chutná. *ano mohl by začít o tom, že alkohol z ketchu je lepší, ale to je fuk. (nebylo řečeno odkud je)* No a milý? Já jsem milý vždy, tedy jako člověk mám milou povahu. Ke všem se chovám stejně pokud si to zaslouží. Nějaké poměřování síly dle arogance mě moc netrápí.
Akemi Doku: Vlk, doufám že mu aspoň utečou. *Poví trochu vystrašeně a ne že by se bála přímo toho vlka ale spíše má strach o toho jelena a tu srnku, nerada by aby je dostal. *co myslíš ty? Utečou mu nebo je chytí? *Zeptá se trochu zvědavě a začne si pohrávat s myšlenkou že by zkusila toho vlka zastavila nebo toho jelena se srnkou vystrašit ale pak si uvědomí že ten vlk může mít prostě hlad a třeba má i mladé a ty musí nakrmit takže nad tím jen pomyslně mávne rukou. *Nebo nakonec, asi to je jedno. *Dodá a otočí se opět na Shikiho. *Chutná ti to víno? Mám ráda červené, sice ho nepiju moc a ani moc často ale občas si ho dávám. Tak si říkám proč jsi na mě tak moc milej? Upřímně tohle mě docela dost mile zaskočilo.
Shiki: *Pokrčí rameny.* Ono někdy je lepší ta samota, člověk se nemusí starat o ostatní, nebo spíše nemusí se ohlížet na okolí a prostě být sám sebou a se svými myšlenkami a se zvěří *Doddal trošku potišeji, přičemž se usmál nad reakci Akemi nad těmi zvířaty.* Vidíš? A tohle by jsi mezi lidmi neviděla.. Jedině zavřené v kleci... *PRonesl a pousmál se* a když se podíváš lehce v pravo, zaměříš se na to křoví.. tak tam uvidíš žluté hvězdičky. To je vlk, který na ně číhá *PRonesl Shiki a doufal, že ho Akemi zaregistruje.*
Akemi Doku: Fakt vtipné. *Podotkne a zasměje se tomu stejně jako Shiki. *Sám? *Zopakuje po něm ale nepapouškuje to ale spíše to pop něm zopakuje trochu smutně. *Přijde mi to celkem smutné trávit většinu čas o samotě. *Dál se k tomu už ani vyjadřovat nemůže protože Shiki ji upozorní na to co je za ní a tak se opatrně a pomalu pootočí se tak aby na ně viděla. Na krátký okamžik se ji až zatají dech, nejsou ani trochu plachý a vypadá to že i ví o tom že tam Akemi se Shikim jsou ale moc jim to očividně nevadí. *Tohle je tak kouzelné. *Pošeptá tiše aby je nevyplašila a nadšeně se tam usmívá zatímco je sleduje. *
Shiki: *Pousměje se když to pochopí a bez žádných připomínek si s ní ťukne a následně si připije. Po její otázce, která má být pro pobavení se zamyslí.* Tak dvakrát třikrát za den, ale někdy musí být svázané, jelikož se brání *Pronesl na její žert též svůj a zasmál se.* Pravda je taková, že trávím většinu času sám. *Poté jí odpověděl na otázku upřímně.* Lidi moc nemusím a tak se jim vyhýbám když to jde *Dodal ještě a upil si znovu vína.* No a napadlo mne tohle místo.. vlastně ani nevím proč. Je tu klid a ticho.... *Na chvíli se odmlčel, přičemž bylo vidět, že svůj pohled zamířila za ni a nedíval se na ni.* a když se otočíš, uvidíš i to co tu je dalšího *Pronesl a lehce kývnul hlavou za ni, pronesl to trošku tišeji, nebo možná mírnějším hlasem, přičemž pár metrů od Akemi se nacházel jelen se srnkou, kteří se sem přišli pást.*
Akemi Doku: *Zarazí se, nemá tušení co se mohlo stát mezi Shikim a Kinshim ale už od prvního pohledu dokáže říct že musel Shikimu nějak ublížit a tak o něm už nikdy nebude mluvit. Výhoda u Akemi je v tom že ona si to bude navěky pamatovat a nikdy na to nezapomene (není schopna zapomenout). *To já se omlouvám už nikdy o tom mluvit nebudu. *Ujistí ho a nalije mu skleničku stejně jako sobě a pak se s ním pokusí přiťuknout si a dívá se mu během toho do očí. *Tak asi na nás dva a na to naše vzájemné poznávání. *Pronese mile a počká zda ji nechce opravit nebo k tomu něco dodat a pokud ne tak si s ním takto připije. *Jak často sem vodíš ženy? *Ano tohle už je taková rýpavá poznámka ale je to jen takový vtípek než aby ho provokovala. *
Shiki: *Jakmile začne zmińovat toho týpka z kumo, ví o koho jde.* zarazím tě *Zastavil ji uprostřed jejích slov.* O Kinshim přede mnou už nemluv *Varoval ji. V jeho hlase mohlo znít, že tohle téma je absolutně kaput ohledně probírání. Sice nemusela vědět o co se jedná, ale z jeho hlasu a i výrazu jí mohlo být jasné, že tomuto tématu je lepší se vyvarovat a to velkým obloukem. Stále to neodpustil tomu týpkovi i přes to, že už je nějaký ten pátek po smrti. Když však nabídla víno pousmál se* Omlouvám se *Omluvil se za svá nepříjemná slova, přičemž vzal skleničku a podal ji blíže k akemi.* Přece tě nenechám pít samotnou že?
Akemi Doku: Chápu, zní to velice zajímavě. Kdysi v Kumogakure žil muž co dokázal míchat DNA a tvořil různé kreatury pomocí nějakého temného Kekkei Genkai ale jeho název neznám. Tohle bude asi na podobném principu ale každopádně přijde mi to docela pěkné ohledně toho oka a celkově ta kombinace lidského genomu s nějakým jiným. *Poví klidně a všimne si že už dojedla svou porci jídla ale další si dávat nebude a tak si do skleničky nalije trochu toho červeného vína co si vzala. *dáš si taky nebo ti mám nalít limonádu? Vzala jsem pro každý případ něco jiného.
Shiki: oprava - Nepoklepal si na čekelnku.. *Shiki zvedl prst k oku, které mělo zuženou zoničku, tedy teď vlastně rozšířenou jako kočka ve tmě a pousmál se.* Mám v sobě DNA vlka a geparda. No gepardí spojení DNA tak měla jako vedlejší účinek to, že mé oko je jako u kočičích šelem a reaguje na světlo. *Vysvětlil a poté se ještě z hluboka nadechl.* Proto například Ayase má uši a ocas, je to taková mutace
Shiki: *Zasměje se nad její poznámkou ohledně toho, že jí to ani nenapadlo.* No jak říkáš, to ukáže čas *Zopakoval po ní, poté však přešla řeč na jeho oko, tedy na Shari rinnegan. Což nebylo téma, které by sděloval jen tak na potkání, nebo na první večeři a tudíž zakroutil hlavou a lehce si prstem poklepal na čelenku.* tohle ti nepovím, to je takové mé tajemství *zasmál se* Každá máme něco, co skrýváme a o tomhle se jen tak neříká. *dal ruku ze své čelenky pryč a následně dojedl své jídlo.* Nezlob se, ale je to něco, jako tajemství, které neprozrazuji vlastně nikomu *Dodal ještě aby ji tím neurazil, že ji to nechce říci.*
Akemi Doku: To je určitě docela výhodné, být nevypočitatelný to se musí hodit a ty máš i výhodu v tom že u tebe si člověk může být jistý že mu nebudeš mazat med kolem pusy ale jsi upřímný. Ne nadarmo se říká co na srdci to na jazyku že? *Ohledně toho že by ji tu mohl zabít a hodit to na Nukenina tak to ji vlastně ani nenapadlo a Shiki má pravdu. *Tak to jsem ráda že tu jsem s tebou a ne s někým komu bych neměla věřit a kdo by to opravdu udělal, očividně ti dost věřím a zda dělám dobře nebo špatně ukáže čas. *Pronese zase na druhou stranu a celkem si to tu i užívá a baví se tak jak se nebavila hodně dlouho. *Zkusím zapomenout na vše co o tobě vím od jiných či z vyprávění a místo toho tě zkusím poznat takto, uvidíme o kolik jiné to bude. *Pak ji něco napadne. *vlastně všimla jsem si toho tvého oka. *Poukáže na jeho pravé oko, které je odhalené. *Vypadá zajímavé, až unikátně povíš mi k tomu něco?
Shiki: *Pousmál se a poslouchal Akemi, ještě ohledně těch milostných vztahů se moc nevyjadřoval, nebylo to určitě na místě a to už věděl.* vidíš, mluvíš o přetvařování, ale já jsem přirozený i na summitech, nijak neřeším nějakou důležitost, stejně všechno ohledně nějakého vedení je jen fraška a pokud si místo nezasloužíš u lidu tak se nemá cenu se s těmi lidmi ani bavit *Pronesl a pokrčil rameny. Ty její pochvaly byly příjemné, příjemně hladící v uších, nebo znijící, každopádně to nijak moc nechtěl radši řešit.* Ano to jsem udělal i na Summitu ohledně Fujino.. Problém je, že to nebylo poprvé a stále na to nepřišla *Zasmál se a lehce si prstem zakroužil u hlavy jakože náznak hlouposti.* Navíc takové chování, kdy prostě si děláš takovouhle zábavu z tebe uděla nevypočitatelného člověka. *PRonesl a na chvíl ise odmlčel.* Například nyní bych tě klidně mohl zabít, hodit to na nějakého nukenina a prošlo by mi to bez problémů, jelikož jsi všem dala vědět, že je vše vpořádku *Pronesl s lehkým úškrnem.* Ale to v plánu opravdu nemám *Dodal na ujištění. Poté se vrátil k jejím prvním slovům, hodně přeskakoval což si i všiml, ale tak nechával si asi to nejdůležitější nakonec?* No ono mě toho asi moc nenapadá, jen prostě kolikrát to byla nafouklá bublina, která nakonec praskla s mou pravdou, kterou jsem říkal od začátku. Popřípadě také ze mě lidé dělají něco co nejsem *Pousmál se.. Tuhle větu záměrně nedokončil a nechal ji spíše tak nějak ve vzduchu.*
Akemi Doku: Děkuji, jsem ráda že ti to chutná. *Když Shiki zmíní že ten její příběh je zajímavý tak se mile usměje a pak si dá další sousto svého salátu. *Ano je toho o tobě známo hodně ale mě zajímá jak to je z tvého pohledu, přecijen je možné že to mohlo být místy trochu jinak a je možná i něco co se ven nedostalo a chtěl ses o to podělit. *Nyní si uvědomila že její otázka nebyla tak úplně na místě a spíše se měla zeptat na něco jiného ale když už mu otázku položila tak už to zpět určitě nevezme. *Vidíš tohle je docela zajímavé, tvůj orientační smysl a moje dokonalá paměť, celkem zajímavá kombinace co? *Celkem ji to pobaví, nečekala že by narazila někoho tak zajímavého ohledně těchto věcí ale to e by narazila i na něco takového jako má Shiki by ji ani nenapadlo. *Bohužel já se očividně nikdy nenaučila si pořádně užívat zábavu a teď už je na to pozdě ale kdo ví, mám výhodu dlouhověkosti tak se to třeba naučím až skončí moje kariéra jako Raikage. *Nad jeho radou se na krátký okamžik zamyslí. *Nemusím ani přemýšlet aspoň ne teď, tohle mě opravdu baví. Cítím se že se mohu chovat přirozeně a nemusím se přetvařovat a řešit nějakou politiku a podobné složité věci. *Nad jeho posledními slovy se ale zarazí. *Počkat, udělat z lidí blbce aniž by si toho dotyčný všiml není to, to cos prováděl na Summitu na Fujino? Aspoň tak mi to teď přijde když se nad tím zpětně zamyslím. Myslím si že jsem možná i většinou dělala chybu i v tom že jsem byla dost odtažitá a spíše vážná, neuměla jsem se pořádně odvázat.
Shiki: *Když Akemi začne vykládat svůj příběh, pozorně ji poslouchá. No přitom jí jídlo, které mu naložila a pochutnává si celkem. Jakmile domluvila tak se pousmál. * Je to dobré. *Poznamená ještě s plnou pusou, načež polkne sousto co má v ústech.* Je to zajímavý příběh, to vskutku *Pousmál se, přičemž to myslel upřímně. No následně se však otáže na jeho příběh. Na to se však musí docela zasmát.* Tak já si myslím, že můj příběh pravděpodobně znáš ne? Přece jen byl jsem na obou životních stranách a docela dost sledován a bylo o mne psáno. Teď to nemyslím nijak arogantně, spíše ve smyslu, že moc toho vyprávět nelze, když je většina známá *Vysvětlil zároveň svá slova, načež se na chvíli zamyslel.* No možná nějaká zajímavost, tak mě napadá třeba to, že od narození mám dokonalý orientační smysl a během chvíle si dokáži zmapovat celou vesnici, podle staveb ulic, taktéž to platí i v přírode. *Pronesl, přičemž přemýšlel co by jí tak mohl říci.* Není toho na mne až tak moc zajímavého, když nevezmeme vpotaz to co je známe... tedy myslím *Dodal ještě tršoku zamyšleně, přičemž si do úst dal další sousto, které po chvíli polknul a rozhodl se pokračovat akorát tedy z jiného úhlu.* Život ninji se dá žít hodně způsoby. Bohužel, tohle nikde nikoho nenaučí a člověk na to musí přijít sám. K čemu je být ninjou, když si nemůžeš užít srandu. *Pousmál se.. Samozřejmě nechěl ji nijak urazit.* dám ti radu. Říkáš, že ráda mluvíš s chladnou hlavou, zkoušej při tom přemýšlet, jak by třeba komunikace s někým mohla být pro tebe zábavná, ano i takhle se dá považovat zábava. Hraní si se slovy, hraní si s lidmi. *Odmlčel se* NYní to nemyslím jako jejich ovládání, prostě umění udělat z lidí blbce aniž by si toho všimli, stojí občas za tu zábavu *Dodal. Moc toho vlastně o sobě neřekl, ale asi není ani co*
Akemi Doku: *Už si stihla všimnou že Shiki se nejspíš občas nad svými slovy moc nezamýšlí a poví prostě to první co mu přijde na mysl ale aspoň tak se ji to zdá protože opravdu ji přijde že dost jeho slov umí vyznět jako provokace nebo urážka ale Akemi to tak nebere. *Přesně tak i když já si na to oko teprve zvykám a občas mě to trochu štve ale vypadá že brzy stejně o tu pásku přijdu jakmile mi budeš to oko implantovat ale asi nejdřív počkám až se trochu více naučím věci od lékařů a vytvořím si tu pečeť Byakugō no In abych to utáhla na chakru. *Pronese ohledně toho. Pak už si nechává od Shikiho naložit jídlo do misky a když ji přijde že je toho dost tak ho zastaví ale na oplátku ona zase pak nandá Shikimu aby to tu celé nenechala jen na něm. *Něco o mě? Tak asi bych nejdřív měla zmínit to že trpím poruchou ale já tomu spíše říkám výhoda a to že mám fotografickou paměť. Díky tomu se mi povedlo stát se Geninem celkem rychle ale to asi nebude to co tě vlastně zajímá. Nějakou dobu jsem strávila na hoře Myobokuzan kde jsem se několik let učila Senjutsu a díky tomu mám i celkem klidnou mysl a pokud se rozruším dokážu se celkem efektivně uklidnit, nerada se nechávám vyvést z míry, pak to ovlivňuje můj úsudek. Vlastně v mých 16-ti letech jsem se ucházela o post Raikage ale byla jsem odmítnuta pro nízký věk. Pokud jde o mne samotnou tak moc srandy jsem si během života užít nedokázala, bohužel jsem spíš žila životem Ninji a moc jsem toho nezažila a moc míst jsem nepoznala ale tak nikdy jsem neměla rodinu a tak aspoň o Kumogakure starám jako o svou rodinu, je to přecijen můj domov že? Někdo říká že jsem velice milá ale nenávidím když mě někdo podceňuje nebo se mnou mluví jako s podřadnou bytostí jako třeba Fujino na Summitu a proto jsem tak vypěnila a provedla jsem ji co jsem provedla. Také věřím na druhé šance, pokud člověk udělá nějakou chybu ale má zájem o to tu chybu napravit tak si myslím že by člověk měl dostat svou druhou šanci ale třetí tu by nikdo už dostat neměl. *Během toho si samozřejmě dává přestávky aby na Shikiho nešla moc rychle a navíc během toho musí jíst a tak si dává přestávky kdy musí pojídat svá sousta aby tam nemluvila s plnými ústy. *Taky si dávám záležet na svém vzhledu když už nevypadám silně tak chci aspoň vypadat pěkně abych mohla aspoň takto reprezentovat svou vesnici a ještě jsem vlastně během života neměla moc romantických vztahů, bohužel jsem byla moc hloupá a hleděla hlavně na svou práci a jako Raikage to mám už ještě těžší každej chce jen moc a vidí mě jako vůdce a ne jako obyčejnou ženu a co ty? Co mi povíš o sobě? „Zase moc mluvím, jsem nepoučitelná.“
Shiki: *Podívá se na Akemi.* Je lepší mluvit, než mlčet. Ticho je příjemné, jen když je člověk sám. Kdybych po tom toužil, tak nedorazím. *Opět mluvil zcela upřímně, ikdyž jeho slova dost často můžou být brána i jako urážka nebo něco podobného.* NAvíc zddejš ízvěř je na lidi zvyklá, takže je i možné, že uvidíme nějaké divoké zvíře. *Pronesl a pousmál se. No po její poznámce ohledně pirátů se musel zasmát.* No, co by člověk neudělal aby neodhalil to nejdůležitejší co vlastní že? *Položí svou řečnickou otázku, tedy on nemá pásku jako Akemi, má jen čelenku ketchugakure, která se v měsíčním svitu lehce bliští.* Nemyslím si, že by mi to nechutnalo. Jedinou věc, která mi nechutná jsou ryby *Odpověděl. Načež tedy vzal naběračku a začal nabírat.* Dáma první, takže si řekni stop. *Pronesl a začal ji postupně naběračkou nakládat onen těstovinový salát.* Pověz mi něco o sobě, moc toho o tobě známo není
Akemi Doku: Tak o přepych mi moc nejde, možná sis všiml že i když jsem Raikage tak nejsem na to abych měla kdovíjak drahé vybavení nebo velký dům ale tak je jedna stránka o kterou se hodně starám a to o sebe samotnou, dost o sebe pečuji to je pravda ale to tě nebude zajímat, omlouvám se moc mluvím. *Akemi se posadí naproti Shikimu aby se mu mohla během rozhovoru dívat přímo do očí, ráda mluví s lidmi a dívá se jim přitom do očí i když přes jedno oko má momentálně pásku (přes pravé) stejně jako Shiki (celkem vtipné). Vlastně ve výsledku Shiki má zakryté levé oko takže každý má zakryté to druhé ale to je asi jedno. *Jsme jak dva piráti že? *Poví a poukáže na svou pásku, kterou má přes oko a tak na tu jeho. *Tak snad ti to bude chutnat, snažila jsem se ale dlouho jsem nic nepřipravovala. *Poví a vytáhne z toho košíku velkou misku ve které je ten zeleninový salát a k tomu přidá příbor, naběračku a dvě misky a pak i ty dvě láhve. *Víno nebo džus?
Shiki: *Pousměje se* Nejde tak o připravenost jako spíše o to, že často spím venku mimo postel a tak mám takovéhle věci schované v pečeti, abych si nemusel pokaždé něco hledat nebo kupovat *Zareagoval, přičemž když mu pochválila místo tak je spokojený.* Není to bůh ví jaký přepich, ale je tu příroda, zvířata a to je nejlepší pro člověka. *Pousměje se* nechápej mě tak, že nemám rád lidi, ikdyž vlastně nějak extra je nemusím, ale nejklidnější na tomto světě je zvířecí duše *pronesl. Možná, že tohle smýšlení v němvzbudila jeho zvířecí DNA, nebo prostě se tomu tak stalo. Navíc i lidé byli velmi podobní zvířatům ve výsledku.* Tak se posadíme? *Pousmál se a posadil se do tureckého sedu na deku, tak aby nechal místo Akemi, která si buď mohla sednout naproti nebo vedle. Deka byla větší*
Akemi Doku: Vždy připraven co? *Poví a zasměje se tomu ale nejde o to že by si chtěla nějak dobírat ale prostě přijde ji to pouze vtipné nic víc. Společně se Shikim s tím proutěným košíkem vyrazí do předsíně kde si obuje takové než botky spíše takové ty japonské otevřené bačkory (něco jako sandále). Nezapomene si přes záda přehodit i takovou lehčí mikinu kdyby ji tam náhodou začala být zima. Pak to vše nabere rychlé obrátky a on je pomocí Kamui přesune na ten půlměsíční ostrov. Ihned tam ten košík položí a začne se rozhlížet všude kolem s tím že tam je sice už trochu tma ale na druhou stranu jim tam měsíc poskytuje celkem dost světla i když ne tak moc aby tam bylo tolik světla jako za dne. *Je to tu nádherné, myslím že tohle bude určitě nejlepší a nejklidnější den za dlouhou dobu. *Pronese a vědomí si že doma na stole nechala tu nádobu s tím Sharinganem ale tak důvěřuje svým lidem navíc její dům je hlídaný a tak se jí tam určitě nikdo nevloupá. *Tohle místo je krásné.
Shiki: *Samozřejmě tu počká v obýváku, než tedy akemi všechno připraví a když príjde již nachystaná tak jen zakroutí hlavou.* Vpořádku, mám deku v pečeti *Pronese a ukáže lehce prstem na ruku, kdemá pečeť Reiko Kenka a také samozřejmě ostatní tetování, jelikož má potetované komplet ruce. KAždopádně poté se vydá do chodby* pojď se obout * Pronesl, ještě předtím. Poté se obul a pokud se obula i Akemi ta následně se mu v oku oběvil opět Eternal Mangekyo Sharingan a následně se dotkl akemi, kdy poté zmizeli ve víru Kamui.... Objevili se následně na jednom travnatém kopci na ostrově půlměsíce, kde je krásně a je vidět i na hvězdy, tedy pokud výjdou a je tu i zvěř, která je na lidi zvyklá, takže se i přiblíží. Poté odpečetí deku a rozloží ji na nízkou trávu* Tak jsme tady *Pronesl ještě a sharignan mu z oka opět zmizelo.* Můžebýt? *zeptá se ještě*
Akemi Doku: Tak já jdu na to jídlo ty se zatím chovej jako doma dobře? *Pronese Akemi a vytvoří si stínového klona a mezitím co se on vydá příslušným lidem oznámit aby ji nikdo nepostrádal a že jim odsud na nějakou dobu zmizí a jako důvod jim dá osobní důvody. Samotná Akemi mezitím začne připravovat těstoviny a k tomu připraví nějakou tu všelijakou zeleninu a kousky kuřecího masa ale nechybí k tomu ani majonéze, kterou do toho hodí. Samozřejmě až když jsou těstoviny hotové a když to celé může smíchat a pak to nechá aby se to trochu ochladilo a dalo se to už jíst. Toto jídlo zvolila právě kvůli tomu že se jedná o jídlo co se dá udělat rychle. Připraví si pak takový košík a do toho hodí hlubokou misku ve které je ten salát a nechybí tam ani mystičky do kterých si to mohou nandat a k tomu připraví i nějaké to pití a jak alkoholické (víno) ale i nealkoholické (nějaká limonáda). *Tak asi jsme připraveni ale asi bych měla vzít nějakou deku ať nesedíme na zemi co?
Shiki: Výběr jídla nechám na tobě spíše, ale at to hlavně není ryba *Pronesl, přičemž tam i potvrdil kývnutím věci ohledně klonu. Každopádně, když se divila nad tím, že je může přenést opět přikývl.* ano opět díky sharinganu to dokážu *Pronesl, přičemž se venku už stmívalo postupně, takže to vlastně bude večeře při svíčkách.*
Akemi Doku: To bys opravdu mohl? *Pronese nadšeně. *Určitě bych radši zvolila nějaké to místo které bys vybral ty, tak já pošlu stínového klona aby uvědomil mé lidi a mezitím než vyrazíme bych nám něco k jídlu opravdu udělala ale otázka zní co bys chtěl k jídlu. Neříkám že jsem nejlepší kuchařka ale myslím že umím vařit celkem dobře. *Akemi celkem zajímá jak by je Shiki mohl dokázat přenést někam pryč ale asi to bude forma nějaké časoprostorové techniky, protože například Hiraishin no Jutsu zná. *
Shiki: No ona to byla jen kostěná ruka, má více stádii.. ještě potažené nervy a šlachami, poté kůží a následně ještě brněním *Pronesl jako dodatek, přičemž se následně podíval na Raikage (zapomínám její jméno), přičemž pokrčil rameny.* Samozřejmě bych radši buď nějaké klidné místo, nebo tady. V restauraci se člověk musí chovat na úrovni a to mě upřímně příliš nebere *Pronesl. Stejně tak neměl rád nějaké akce kde se musí chodit v oblecích. Na svatbě to strpěl jen z důvodu, že to byla svatba jeho dcery, na svatbu kohokoliv jiného by asi šel v teplákách.* Záleží tedy, zda chceš jíst tu, nebo mám zkusit nějaké místo, kam nás mohu následně přenést. Ale to by jsi musela uvědomit své lidi, že to je dobrovolné *Pronesl a sledoval AKEMI(vzpomněl jsem si)-
Akemi Doku: *Prohlédne si jeho Sharingan s těmi třemi Tomoe a naslouchá mu jeho vysvětlení ohledně další formy - Mangekyou Sharinganu a pak ještě jeho poslední a finální verze - Eternal Mangekyou Sharingan. *Tak to bylo Susanoo? Vypadalo to jako opravdu velkolepá technika a pokud to byla pouze jedna jeho ruka tak to je teda velké ale uvidíme jak to zvládnu s chakrou a s fyzickou únavou. *Byakugō no In znám, asi bych se měla začít věnovat lékařství jinak to nevidím. Děkuji ale nyní bych se tě asi spíš zeptala na to co by sis dal k večeři abych se na to mohla vrhnout. Pokud bys ale radši do restaurace tak stačí říct ale radši bych si dala takto klidnou večeři doma nebo někde venku na nějakém příjemném a klidném místě, moc často se ven z vesnice nedostanu a tak nemám moc klidu.
Shiki: *KDyž se k němu nahne pro tu nevinnou pusu (na tvář). Trošku to nepochopí, přece jen na takové věci není příliš zvyknutí, ale nekomentuje to. Následně se mu po mrknutí objeví v oku Sharingan se třemi Tomoe. Samozřejmě jen v jednom, tom odhaleném.* Tohle je základní sharingan se třemi Tomoe, následně existuje ještě Mangekyo Sharingan, který se dá získat, pokud vidíš smrt někoho blízkého, nebo prožiješ velmi velkou emoční ránu. Při jeho používání uživatel přichází o zrak. No a poté je tu Eternal Mangekyo Sharingan, který neguje tyhle neblahé účinky. *Následně se mu v oku tři tomoe protočí a změní se na jeho Eternal Mangekyo Sharingan, tedy ten jeho.* no a Susanoo, je postava boha, jestli si pamatuješ na Summit tak tam jsem použil jeho kostnatou ruku. Je to takzvanně absolutní obrana, taková chakrová bytost, přičemž má i ohromnou útočnou sílu. *Pronesl a při dalším mrknutí mu Sharingan z oka zmizel a už bylo opět modré se zúženou zorničkou.* No a jak to vyřešit, buďto si sehnat bijuu nebo se dá pomocí Byakugo no In čerpat chakru od očí aby ti to nebralo chakru
Akemi Doku: Uhm jsou dva problémy, první je že nevím co je to Susanoo a další je že nevím co je Eternal Mangekyou Sharingan. *Poví trochu zmateně a je ráda že nejsou někde venku v restauraci či tak podobně. *Pak tu je ještě problém že jako implantovanému vlastníkovi mi jen to dívání žere chakru, měl bys nějakou radu jak to vykompenzovat? Sice ovládám Senjutsu a moje vlastní zásoby chakry jsou celkem vysoké ale prostě nevím, stejně neoslabí mě to spíš? *Pak se ale ke Shikimu natáhne a pokusí se mu dát takovou nevinnější pusu na tvář. *Samozřejmě tvůj dar přijmu, jsem ti vděčná děkuji.
Shiki: *Pousmál se. Bavilo ho šokovat lidi a hlavně když se zarazili a pořádně nevěděli o co kráčí.* Ano, mělo by to býti druhé oko, tedy do páru k tomu, které máš již implantovatné. Je zapotřebí mít dvě oči, které umí Eternal MAngekyo Sharingan, aby šlo vyvolat Susanoo *Pronesl, nevěděl, zda Raikage o něčem takovém ví, nebo o tom slyšela, každopádně pokud ne a měla by otázky, nemá problém jí to vysvětlit.* Pokud ho chceš tak si ho vem *Dodal následně. Trošku se v mysli však zarazil, byl poslední dobou jak nějaká rozdavačka, akorát neotvíral nohy, ale dával věci. Za poslední dobu, je to už druhá vzácná věc, kterou někomu daroval.*
Akemi Doku: Děkuji, tobě to taky ale sluší, beztak to nebyl ani tak summit ale spíše fraška ale … *Akemi se zarazí, její rudé tváře z rozpaků způsobené Shikiho poklonou vystřídá zaražení z pohledu na nádobu s tím okem Sharinganem. *Uhm to je druhé oko tohoto páru nebo co? To oko toho Natsua bylo tvé nebo co? *Dávalo by to smysl pokud má jen jedno oko a navíc nikdo neví kde ho Natsu sehnal tak co když mu ho daroval právě Shiki. Akemi se posadí na gauč vedle Shikiho a zadívá se na ten Sharingan. *
Shiki: *Pokrčí rameny, načež tedy spolu s Raikage vyrazí k ní domů. Když ho pozve dále tak se slušně vyzuje a následně si boty srovná u vchodu, přece jí tu nenašlape. Poté se tedy nechá odvést do obýváku, kde se posadí na gauč a za chvíli už jen slyší jak teče voda. Z pečetě na ruce (reiko kenka) si mezitím odpečetí nádobu s roztokem, ve které je oko Sharinganu, tedy přesněji s Eternal Sharinganem. Tu položí na stůl a po chvíli již příjde Akemi.* Nene vpořádku, nečekám nijak dlouho. *Pronesl s lehkým úsměvem a prohlédl si Akemi.* Tohle je lepší oblečení než na summitu *snažil se ji tím udělit poklonu jako nějaký ten gentleman.*
Akemi Doku: Nemohu tě nechat čekat venku ne? Tak pojď můžeš zatím počkat u mne a třeba si zatím něco pročíst nebo si rozmyslet co si dáš. *Proč mu teď začala tykat? Protože jsem idiot a zapomněl jsem že si na summitu začali tykat (hold idiot). Každopádně nyní kráčí klidně skrze vesnici směrem ke svému domu, který není moc velký ale není to ani nic malé takový obyčejný dům s přízemním patrem a také s jedním patrem nahoře. Akemi vkročí dovnitř a cestou nechá dveře otevření i pro Shikiho. *Buď jako doma. *Poví poté co ho odvedla do obýváků a ukázala mu gauč, pak zmizí a odejde do sprchy kde se hodlá rychle osprchovat ale zase ne tak rychle aby to odflákla a když je čistá tak se oblékne do černého tílka, podkolenek a do sukně. Chce v příjemném domácím oblečení ale zároveň i v něčem slušivém aby nevypadala jako vandrák. *Nečekal jsi moc dlouho?
Shiki: *Poslouchá ji. Lichotky ,tedy aspoň to zní jako lichotky celkem dost přehlíží. Příjde mu, že mu to poslední dobou říká více lidí a snaží se ho tak naklonit na svou stranu? Těžko říci, možná tomu tak je. Každopádně poté si vyslechne její slova, přičemž nad tím jen pokrčí rameny.* Vždy se najdou retardi *Nijak neskrývá to, co si o nich myslí. Každopádně zároveň, by se dalo i říci, pro někoho kdo chytá za slova, že tak nazval členy kumo, ale tak to už je vedlejší a on se nemá za co omlouvat, pokud by ho chytala až takhle za slovíčka. Každopádně poté přikývne.* Dobrá, kde mám tedy počkat nebo tak? *Otáže se absolutně bez jakéhokoliv úmyslu toho, že by měl čekat u ní doma, netušil jak to má v plánu a tak prsotě řekl co řekl.*
Akemi Doku: Musím uznat že na těch slovech něco bude, lepší pozdě než nikdy a navíc nikdy nepadla dohoda ohledně času kdy byste měl přijít. *Pronese klidně s úsměvem který je v jejím podání celkem rozkošný aby taky ne, Akemi je schopna mže kouzlit samotným úsměvem ale i tak to moc nevyužívá = pokud jde o muže není moc zkušená. *Tohle se mi na vás líbí, upřímnost. Nemažete nikomu med kolem huby a jdete rovnou na věc a to mám na lidech ráda. *Pak se jí Shiki zeptá kde sebrala Sharingan a jak on přistupuje k ní tak ona hodlá přistupovat k němu. *Získala jsem ho díky jednomu z našich Ninjů, byl to mladý muž jménem Natsu Narimachi. Byl to synovec Renjiho a měl v jednom oku Sharingan ale kde ho sebral je pro všechny záhada ale naneštěstí zemřel a to přímo tady ve vesnici rukou Ninjů co nesnáší Renjiho a byli natolik paranoidní že si mysleli že i Natsu je nepřítel a tak byl skoro zabit. V nemocnici řekl že by rád aby to oko získal někdo kdo by skrze to oko dohlížel na Kumogakure i po jeho smrti a tak jsem ho přijala já. Ti vrazi jsou samozřejmě už po smrti a takto to je, čistá pravda ale teď bych ráda šla domů kde bych se ráda osprchovala a pak něco uvařím na tu naši slíbenou večeři dobrá?
Shiki: *Když si všiml, že Raikage má Sharingan, trošku se zamračil, čehož si mohla všimnout. Moc se mu to nelíbilo, že vlastní něco takového, ale mohl vůbec něco momentálně namítat? Vlastně méhl... mohl si ho vzít a případně rozjebat celou kumo.. Ale měl hlad, takže kdyžtak až po večeři.* Mé cesty jsou nevyzpytatelné a času je dosti, takže je i čas na to se někde zastavit... Pokud samozřejmě osoba do té doby neumře že? *Pronesl, přičemž pokrčil rameny.* a kolik to je let.. Fuu je možné že i těch pět let.. *Pousmál se* Mohl bych říci, že jsem neměl čas.. ale pravdou pravděpodobně bylo, že se mi asi nikam nechtělo *Dodal s úsměvem. Proč by jí lhal, proč by někomu mazal med okolo huby, když by to byla jen směšná výmluva tak nebo tak.* Každopádně jsem tady, ale nyní mě zajímá kde jste vzala to oko *Dodal trošku vážněji.* Rád bych to věděl, dříve než někam půjdeme. *Ohledně toho, že Raikage smrdí nijak radši nic neříkal, měl hodně citlivý nos, ale to se přece dámám neříká.*
Akemi Doku: *Na ten rudý koberec mu je odpovězeno jednoduše a to tak že tohle je rozkaz od Raikage že se k němu mají chovat jako ke každému jinému. Ten doprovod Shikiho doprovodil až na místo a pak odejde, Akemi pokračuje ještě asi tři minuty když to pak skončí rychlým knockoutem svého soupeře. Následně se otočí na Shikiho ale ještě stále má otevřené obě své oči takže Shiki může zahlédnout její Sharingan ale pak dostane od jednoho ze svých lidí pásku, kterou si dá přes to oko aby nikdo neviděl její Sharingan. Naznačí ať všichni odejdou a pak se vydá za Shikim a přímo před ním se zastaví, je trochu zadýchaná a upocená ale co měla čekat že? *Shiki jsem ráda že jste přišel, upřímně jsem nečekala že váš ale někdy uvidím. Už je to kolik pět let?
Shiki: *Když je propuštěn dovnitř a nemá žádné speciální zacházení, cítí se mírně rozhořčen, tedy jen na venek, ve skutečnosti mu to je přece jen úplně šumák. Následně, když za ním kdosi dofrčí udělá si menší poznámku o tom, že čekal rudý koberec na přivítání, ale dále to nijak nekomentuje. Samozřejmě se zasmál, aby ten týpek pochopil, že je to jen žert. Poté ho tedy následuje směrem kterým ho vede až za Raikage.. Pokud stále trénovala tak se kousek zastavil a jen koukal a nic neříkal.*
Akemi Doku: *Shiki dostal svolení vejít, nicméně stráž u brány je dost zaskočená tím že sem přišel někdo jako je Shiki Toyokazu ale Raikage už tím nezaskočí, protože chvilku poté co byl Shiki puštěn dovnitř do vesnice tak to ihned jeden ze strážců pošle jako zprávu přímo k Raikage, která zrovna trénuje v tréninkové oblasti. Oblečená je ve své Ninja uniformě, kterou běžně Ninjové Kumogakure používají a trénuje souboj s Taijutsu které má už celkem na vysoké úrovni (Taijutsu: 55). Nejedná se ale o obyčejný trénink Taijutsu protože tu má jen své nejvěrnější lidi se kterými trénuje, používá totiž své pravé oko ve kterém má aktivní Sharingan se třemi Tomoe který si nechala implantovat po smrti Natsua. Pokud jde o Shikiho tak k němu dorazí jeden člen jednotek Anbu, který má rozkazy že pokud se dostaví Shiki má ho doprovodit za Raikage a tak ho tam i hodlá doprovodit. *
Shiki: *Dorazil k bráně. Shiki se před několika dny rozhodl zastavit se do Kumogakure. Dlouho se mu již moc nechce vařit a tak se rozhodl využít pozvání Raikage na tu večeři, kterou mu slíbila. Dostavil se sem bez ohlášení předem a tak čeká jak hňup ve frontě na banány, tedy ve frontě s lidmi, kteří čekají na vstup do Kumogakure. Bylo to zdlouhavé, ale doufal, že ho brzy někdo zaregistruje a nebude se muset podřizovat nějakým stupidním prověrkám a podobně. Dnes se oblékl celkem slušně, takže má slušné ninja kalhoty a na vrchu černé tričko s krátkým rukávem. Jako vždy má pod oblečením Gudoudamy ve formě brnění a stejně tak má i čelenku na hlavě, který mu zakrývá jedno oko a pečeť Bykugo no In na čele. Druhé oko má odhalené, které svítí azurově modrou barvou a má zuženou zorničku.*
---: ---
Ayase: Není zač a ně tělo nechci. *Poté Ayase odejde zase pryč, tak nějak doufala že by se jí ten muž mohl aspoň představit ale bohužel to tak neskončilo a tak di jde radši po svých pryč. Jde směrem do nějaké jiné sousední Země kde se hodlá podívat po nějaké práci nebo tak podobně. *
Jin Pcho/Eren: *Když mlha začne mizet tak si všimne že je bezpečné chodit po zemi a tak seskočí ze stromu.* Jo jsem v pohodě díky za optání. *Odpoví Ayase a poté se podívá na Nukenina.* "Sakra ten ale vypadá." *Pomyslí si přijde k jeho tělu a začne jej prohledávat.* "Dobrá mám to." *Pomyslí si a uklidí svitek který hledal. Poté si stoupne otočí se na Ayase a řekne.* Díky za pomoc. Chceš jeho tělo nebo ne? *Pokud Ayase bude chtít Nukeninovo tělo tak Eren najde Katayanagi a vezme ji do vesnice. Pokud Ayase jeho tělo chtít nebude tak mu Eren usekne hlavu a poté pomocí Fuuton: Sunaraashi zničí jeho tělo. Z blízka na něj vyšle spousty prašných čepelí, které jeho tělo zničí. Sice mu moc chakry nezbývá ale tenhle kousek zvládne, poté najde Katayanagi a vezme ji do vesnice.*
Ayase: *Zrovna akorát včas ho stihla zabít, poslední vesmírnou chakru Jigenu vložila do této techniky Rantonu a tak zmizí její znaky z tváře a Ayase spadne na zem. Mlha začne postupně mizet a oči Ayase se vrátí do neaktivního stavu ( odkaz » ). Následně se otočí na Erena a mile se na něj usměje. *Jsi v pohodě?
Npc Nukenin: *Najednou uviděl bílé světlo a poté několik rychlých býlých paprsků jak k němu letí. Než však stačil uskočit nebo se nějak vyhnout tak mu paprsky prošli tělem. Zničili mu poslední masku a on sám také umíral.* "Sakra ..." *Nic víc si nestihl pomyslet. Když zemřel tak voda a blesky zmizeli pryč takže už bylo bezpečné chodit po zemi.*
Jin Pcho/Eren: *Eren uslyšel vodu a tak vložil do svých nohou chakru a odrazil se od země a skočil na nejbližší větev. (Chakura Shotto) Díky tomu se vyhl vodě a následnému raitonu.* "Sakra přes tu mlhu nic nevidím. Sice se zvládnu orientovat ale zrovna teď ji nepomůžu."
Ayase: *Ayase má ještě dost chakry, prozatím nepoužila ani zlomek své chakry, protože stále vše používá pomocí vesmírné chakry Jigenu. Nicméně nebude to trvat dlouho a její chakrový mód Jigenu se velmi brzy vyčerpá. Když Nukenin do všech směrů vystřelí vodu tak se ukryje za kmen stromu o který se zastavila a tak to zasáhne spíše ten strom než ji ale nyní stojí na mokré podlaze. Ovšem Nukenin pak složí pečetě a vytvoří silný elektrický proud a vystřelí ho do vody a tak se Ayase za použití vesmírné chakry Jigenu vznese do vzduchu do výšky čtyř metrů. Poté se trochu přesune bokem a usměje se. Následně složí několik ručních pečetí a přiloží své ruce k sobě a vytvoří mezi nimi silnou elektrickou energii, která je zářivě bílá. Lze ji lehce zahlédnout i přes tu mlhu ale jen opravdu lehce. Tuto energii poté vystřelí ve formě dvaceti pěti paprsků, které letí velmi rychle rovnou na toho Nukenina. Ayase je navíc ovládá tak aby na něj 8 paprsků letělo přímo, 6 jich letí obloukem aby ho to trefilo z boku po levé straně a dalších 6 z boku z druhé strany (Ranton: Reizā Sākasu). Pokud by ho nějaký ten paprsek zasáhl tak ho tím vlastně doslova prostřelí. *
Npc Nukenin: "Mlha no dobrá." *Pomyslí si zruší svůj Raiton a vyskládá několik pečetí. SUITON: SUISHOUHA Nukenin díky této technice zvládl vytvořit ohromné množství vody které se rozneslo po okolí takže všichni v okolí cca 30 metrů od nukenina tak stáli ve vodě. Hladina vody byla jen po kotníky. Samozřejmě Ayasinina technika ho zasáhla a on odletěl cca 10 metrů. Technika byla silná a Nukeninovi způsobila těžká zranění atak když se zastavil o strom tak ztěžka dýchal a z posledních sil složil několik pečetí. RAITON: SANDĀBORUTO Díky této technice Nukenin nabyl obě své ruce bleskovou chakrou položil ruce do vody a pustil do ní elektřinu. Technika by měla být dost silná aby minimálně zranila vše živé co se dotýká vody.*
Jin Pcho/Eren: "Zase zkouší mlhu? No věřím že ví co dělá ale má ještě dost chakry? No buď ten souboj chce rychle skončit a nebo bude prodlužovat souboj." *Pomyslí si a pomalu se postaví.*
Ayase: *Útok ji nevyšel a tak se zamračí, nicméně ten kopanec do hrudníku ji odmrští o několik desítek metrů opačným směrem a během toho Ayase složí dalších několik ručních pečetí a opět z okolní vzdušné vlhkosti a vlhkosti v zemi vytvoří velmi hustou mlhu, která znemožní všem něco vidět (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Ayase proletí kmenem jednoho stromu ale o ten druhý se již zastaví a tam se vzhled jejích očí změní, kolem nich ji vystoupnou žilky a v jejich středu se ji vytvoří něco co vzdáleně připomíná oční zorničky ( odkaz » ). Díky tomu i v té mlze dokonale vidí. Poté udeří pravou rukou s otevřenou dlaní do prázdna směrem k Nukeninovi a z té dlaně vypustí vlnu chakry, která je neviditelná a způsobuje silné fyzické zranění a nepřítele odhodí do vzdálenosti deseti metrů (Hakke Kuushou). Poté se přesune o několik metrů do strany aby ji Nukenin nemohl lokalizovat. *
Npc Nukenin: *Byl překvapený když mu chytla ruku a když zrušila Raiton no Yoroi tak se usmál avšak poté jeho tvář zbledla jelikož viděl velmi divný blesk. Ještě než stačila zaútočit tak vyskočil a kopl ji do hrudníku.* "Zrušením své techniky jsi prohrála."
Jin Pcho/Eren: *Koukal se na souboj a byl u vytržení s toho jak ti dva jsou mocní. Koukal se na souboj dvou shinobiů jejíž síla daleko přesahovala tu jeho.* "Hm... Musím zesílit a to rychle."
Ayase: *Zapře se a sleduje jeho další útok když se na ní rozeběhne a pak prostě svou levou rukou chytne tu jeho pravou, kterou ji chtěl udeřit do tváře. Jeho pěst chytne do dlaně a zasměje se, následně ihned deaktivuje Raito no Yoroi, ovšem nechce mu dát šanci k útoku nebo útěku a zaútočí na něj svou pravou rukou ve které se ji zničehonic vytvoří zvýšená a koncentrovanější síla černého blesku. Tato technika šlehá mnoho silných blesků a na první pohled je to velmi silná technika, přecijen tento blesk dokáže přeseknout i jiné blesky a tak Raiton no Yoroi nebude problém (Raiton: Raikiri). Ayase Nukeninovi pomocí této techniky zaútočí přímo na hrudník s tím že pokud se nevyhne tak zcela jistě mu prorazí rukou hruď a vyjde mu její ruka ze zad. *
Npc Nukenin: "Hm její Raiton je silnější." *Pomyslel si když viděl že jí jeho útok nic neudělal avšak za chvíli měl její nohu v obličeji a letěl od ní pryč. Prorazil cca dva stromy. Poté se postavil koukl se na ní a zasmál se.* "Je dost silná a mě už dochází chakra. Hrál jsem si s těma ubožákama a přitom sem si měl šetřit chakru na tuhle." *Pomyslel si a rozeběhl se proti Ayase jak nejrychleji uměl. Když byl dost blízko tak se napřáhl a praštil ji do obličeje.*
Jin Pcho/Eren: *Sledoval souboj mezi dvěma shinobi kteří byly o tolik silnější než on.* "Sakra měl bych začít víc trénovat přece jen se nemůžu spolíhat že mi vždy někdo pomůže. Musím nějak zesílit."
Ayase: *Nukenin se opět postavil celkem rychle a přešel do protiútoku a Ayase si nestihla všimnout jeho útoku a dostala silný zásah rovnou do tváře. Bleskové brnění ovšem velkou část útoku absorbuje a tak ona ucítí jen celkem malou bolest. *Fajn co si takhle přestat hrát? *Poví Ayase s úsměvem a plnou silou a rychlostí na něj ihned zaútočí silným a rychlým bočním kopem zaměřeným na jeho hlavu (Konoha Daisenkō). Samozřejmě to během aktivního Raitonu no Yoroi, který její útok 9x posiluje. Ayase moc dobře ví o tom že tam je i Eren ale nemá nyní moc času aby se mu mohla věnovat. *
Npc Nukenin: Tak to si ze mě děláš srandu. Ta mlha byla tvoje malá šance mě porazit. *Zařval když se mlha začala mizet. Když viděl její obrys tak se pousmál a když už poznal že to není ten kluk v masce tak se rozeběhl proti Ayase. Byl velmi rychlý avšak znenadání byl zasažen jejím Lariantem.* "Co to sakra je?" *Nukenin vyplivl trochu krve a poté se napřáhl a zaútočil levou pěstí na Ayasin obličej.*
Jin Pcho/Eren: "Sakra proč tu mlhu ruší? No já ji teď nijak zvlášť asi nepomůžu. Budu se snažit jí alespoň trochu krýt." *Pomyslel si když se mlha mizela. Eren se poté podíval na shinobi které ho nejspíše přišla zachránit.* "Sakra co je to za techniku? Vypadá stejně jako u nukenina ale kolem ní jsou černé blesky. Kekei Genkai? Nebo možná nějaká silnější verze té techniky co používá Nukenin?"
Ayase: *Samozřejmě že Fuuton není to jediné co by stačilo na proražení té jeho techniky, Ayase pak něco napadne. Proč se s ním srát tímto způsobem, nechá mlhu se rozpustit a její tělo pokryje bleskové brnění, kdy blesky nejsou barvy jako toho je u Nukenina ale jsou černé (Ranton). Také aktivovala techniku Raiton n Yoroi (3. stupeň). Ovšem Nukenin, který je díky tomu 8x rychlejší a 6x silnější a je velmi silné tak to brnění Ayase je o 50 % odolnější, její rychlost je 12x vyšší a silnější je 9x. To jen díky tomu že techniky Raitonu člověka co vlastní Kekkei Genkai Ranton jsou o 50 % účinnější (silnější). Ayase se nyní usmívá a pozorně sleduje toho Nukenina, nicméně poté se proti němu rozeběhne velmi rychle (ohromnou rychlostí) a pokusí se ho nabrat svou pravou rukou v oblasti břicha a odhodit ho obrovskou silou (Lariat). Sice během, Lariatu nemůže mít aktivní Byakugan ale to nyní ani nepotřebuje. *
oprava Nukenin: *Když padla mlha tak se začal velmi hlasitě smát a řvát.* K čemu ti je tahle technika?! I když na mě zaútočíš tak se přes moje brnění nedostaneš! *Věděl že pomocí silné fuutonové techniky by se jim to mohlo povést také věděl že když budou boj dostatečně protahovat tak si vyčerpá svou chakru ale zatím nevěděl kde ti dva jsou. Předpokládal že svou polohu změnili hned jak padla mlha.*
oprava Eren: "Mlha zajímavé." *Pomyslí si a hned udělá několik kroků vpravo. To jen tak pro jistotu kdyby nukenin chtěl zaútočit.* "Moc chakry mi nezbývá takže co mám dělat? Má to svoje brnění a podle toho co jsem viděl tak je tvořené raitonem. Chtělo by to silnou fuutonovou techniku avšak nejspíše žádnou tak silnou nemám." *Pomyslel si a přemýšlel co bude dělat dál.*
Npc Nukenin: Ach jo mlha jo? To je dost velká otrava ty nevíš že já jsem nejsilnější a nejlepší .... *Víc už říct nestačí neboť jeho brnění bylo zasaženo a téměř zničeno Erenovou technikou. Prašné čepel narazili do Nukeninova brnění a on odletěl o několik metrů dál. Když si stoupl tak se usmál.* "Dlouho jsem neměl protivníka co by zničil tolik mých masek."
Jin Pcho/Eren: "Měl bych jí pomoct jinak ji zabije." *Pomyslí si Eren a když padne hustá mlha tak se pod svou maskou usměje, díky Sairento Kiringu se pohybuje bez jakéhokoliv hluku a orientuje se pomocí sluchu. Navíc nukeninova technika vydává zvuk a i kdyby nevydávala tak slyší jeho dýchání. Eren se dostane přímo za Nukenina. Je od něj cca 10cm Poté Eren složí několik ručních pečetí a mezi prsty vyfoukne vzduch který se změní na prašné čepele.* "Snad to vyjde jinak jsem nahranej." *Pomyslí si a vtom padne na kolena.*
Ayase: *Usměje se, nicméně poté už proti ní Nukenin vystartuje ale bylo to přesně akorát právě včas, protože načerpala dostatek vesmírné energie a ta se změní na vesmírnou chakru a její vzhled se změní. Na čele se jí vytvoří znak připomínající měsíc a na tvářích také dva znaky nebo spíš linie/čárky a to vše září zlatou barvou ( odkaz » ). Nicméně nyní je Nukenin přímo u ní a už se blíží ten moment kdy ji zasáhne a proto rychle na poslední chvilku překříží ruce před svou hlavou a tak zablokuje jeho úder, který ji stejně odmrští opačným směrem o několik desítek metrů opačnou stranou. Jakmile dopadne tak se pozorně zahledí na toho Nukenina a složí sérii ručních pečetí a z okolní vlhkosti vytvoří velmi hustou mlhu, který pohltí celé toto místo (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Poté se Ayase několikrát odrazí od země aby se dostala trochu mimo svou pozici, protože nyní ten Nukenin nemůže vědět kde se vlastně nachází. Následně vystoupnou kolem jejích očí žíly a ve středu očí se jí zjeví něco co vzdáleně připomíná zorničky ( odkaz » ). Dáky tomu s naprostou přesností vidí vše kolem (Byakugan). Vidí že Eren stále žije ale také vidí pozici a pohyb Nukenina. Snaží se být velmi potichu aby ji nemohl zahlédnout, celkem ji zajímá jak si s tímto poradí. *
Npc Nukenin: "Takže už padl na zem." *Pomyslel si a poté řekl.* Doufal jsem že z tebou bude trochu více zábavy ale už tě chci stejně zabít. *Jen co to dořekl tak se mezi ním a tím klukem objevila nějaká ženská.* Máš v celku silná slova. *Jen co to dořekl tak se rozeběhl proti Ayase. Díky své technice byl velmi rychlý a když byl u Ayasse tak se napřáhl a praštil ji do hlavy.*
Jin Pcho/Eren: *Eren padne na zem vyčerpáním podařilo se mu zničit další monstrum ale zbývá ještě jedno a samotný nukenin. Navzdory svému výcviku v rootu začal propadat Eren panice. Avšak si uvědomil že je blízko nukenina jeho železný písek. Než však stačil něco udělat tak se před ním objevila nějaká osoba. Podle hlasu nejspíše žena.* "Tak jo nejspíše jsi přítel." *Pomyslel si a čekal co se bude dít. Eren chtěl použít svůj písek blízko Nukenina ale uvědomil si že proti Raitonu je jeho Jiton k ničemu.*
Ayase: „Sakra potřebuji aby mi získal ještě trochu času, už jen chviličku a budu připravená zaútočit kdy budu mít jistou výhodu proti takovému soupeři.“ *Nicméně Ayase už nemá moc času, protože by toto její váhání a čekání mohlo Erena stát život a tak vyjde ven ze svého krytu a složí ruční pečeť tygra a tak se velmi rychle přímou linkou přesune přímo mezi Erena a Nukenina. Její vlčí ocas jí vlaje za zády a vlčí ouška také jsou viditelné. Ayase je otočená čelem k tomu Nukeninovi a zády k Erenovi. Pozorně sleduje toho Nukenina. *Takže co se tak trochu uklidnit zlatíčko? Víš tohle mi nepřijde jako moc férový souboj? Je to celkem jednostranné nemyslíš? *Samozřejmě i nadále čerpá vesmírnou energii z jiných dimenzí, která se ji ukládá v těle (načerpáno: 3 odpisy). *
Npc Nukenin: Ten kousek z jehlanem tě dost vyčerpal co? No baví mě si z tebou hrát ale už by jsme to mohli ukončit co říkáš? *Jen co to dořekl tak proti němu letěla tří čepelová kosa. Z nukeninových zad vyskočilo níťové monstrum odrazilo kosu a poté se snažilo vytáhnout nukenina z díry avšak když už byl konečně Nukenin z díry tak níťoé monstrum bylo zničeno Erenovou technikou. Nukenina také zasáhla ale nic vážného se mu nestalo neboť skoro vše zachytilo níťové monstrum. Sám nukenin použil techniku RAITON NO YOROI díky čemuž se kolem jeho těla objevila blesková chakra až tak silná že se mu i vlasy z ježili.* Máš nějaké poslední přání?
Jin Pcho/Eren: "Sakra tak to se moc nepovedlo ale není to úplná prohra." *Pomyslel si když vtom se u něj objevila velká únava.* "Tak jo teď zkusím udělat, ne to je hloupost. Sežralo by mi to spoustu chakry." *Pomyslel si vytáhl svou tří čepelovou kosu rozeběhl se proti nukeninovi avšak brzy se zastavil. Hodil proti Nukeninovi svou kosu a poté nechal aby se železný písek z jehlanu přetvořil na několik desítek nábojů které poté poslal proti nukeninovi. Zbytek železného písku vrátil zpět do své nádoby na zádech. Eren začal z rychleně dýchat jelikož únava byla čím dál větší.* "Tak jo přece jsem na toto trénovaný."
Ayase: *Ayase stále sleduje, nicméně všimne si techniky jakou Eren použil, Jiton už měla tu šanci vidět ale jen u implantovaného vlastníka. Ayase ví že když je člověk implantovaným vlastníkem Kekkei Genkai tak mu to žere 2x tolik chakry a k tomu ho to také velmi vyčerpává (fyzicky). Ayase tohle naštěstí řešit nemusí je původní vlastní svých Kekkei Genkai i když s Byakuganem se nenarodila ale podstoupila proces během kterého se stala původním vlastníkem i Byakuganu. Nicméně Nukenin by neměl tušit že tam Ayase je, logický důvod by neměl být aby prostě věděla že tam někdo je. Ayase prozatím do boje nezasahuje potřebuje ještě trochu času aby mohla načerpat více vesmírné energie (načerpáno: 2 odpisy). *
Npc Nukenin: *Stojí a sleduje co ten klučina dělá ze železným pískem.* "Zajímavé nejspíše má nějaké kekei genkai. To bude sranda." *Pomyslel si přičemž měl pocit že k bojišti dorazil ještě někdo.* "Hm máš tu nejspíše spojence hochu." *Pomyslel si a stále čekakal co se bude dít. Když už na něj letěl velkou rychlostí rotující jehlan tak se zasmál.* Dost dobrej pokus. *Nukenin uskočil avšak jehlan zničil sedm metrů čtverečních půdy takže Nukenin spadl do díry trhliny v zemi a nemohl se pořádně hýbat.* To je pěkné co uděláš teď hochu? *Zeptal se s výsměchem v hlase. Pokud na něj Eren zaútočí z blízka tak se z Nukeninových zad objeví níťové monstum a pomocí SUITON: MIZZURAPPA odhodí Erena dál od Něj. Mimochodem voda vytvořená Nukeninovou minulou technikou zalezla do škvír v zemi.*
Jin Pcho/Eren: *Eren dopadne na vodní hladinu a vtom si všimne jak dvě monstra vstupují do Nukeninova těla. Když poté nukenin řekne že budou bojovat jen oni dva tak Eren hlasitě polkne.* "Tak jo v taijutsu na něj nemám. No vlastně nemám na něj ani v taijutsu a genjutsu je vyloučené. Takže musím vymyslet úplně jinou strategii. Mám přece Jiton takže, no uvidím a zkusím to." *Pomyslel si a ze své nádoby na zádech mu vyletělo velké množství železného písku který se ve vzduch začal formovat do velkého jehlanu. Eren písek začal ztlačovat a z velkého jehlanu se stal menší cca 3 metry vysoký a 2 metry široký. Eren jehlan roztočil, vyslal do vzduchu a poté když byl dost vysoko tak jej poslal na Nukenina. Díky rotaci a pádu z velké výšky by měl mýt jehlan na nukenina smrtelný dopad. Nejspíše tak velký že zničí Nukenina, obě jeho masky v jeho těla a zničí i cca 7 metrů čtverečních země. Avšak tento kousek Erena dost vyčerpá.*
Ayase: *Ayase stále běží směrem k bojišti. Když tam konečně dorazí tak se ihned ukryje za kmen jednoho mohutného stromu a vykoukne na probíhající boj nebo spíš na boj, který brzy započne. Samozřejmě Ayase netuší že Nukenin je mnohokrát silnější než Eren, protože má výrazně vyšší hodnost (Rank S). Ayase stále čerpá vesmírnou energii, kterou ukládá ve svém těle (načerpáno: 1 odpis). *
Npc Nukenin: "Takže ta holka nezvládla moji techniku ale s tím klukem v masce bude ještě zábava." *Pomyslel si a pozoroval Erena. Mezi tím níťové monstrum vyskočilo takže se vyhlo vodě i fuutonu který vyslal Eren. Níťové monstrum dopadlo na vodu a rozeběhlo se k nukeninovi. Poté se spojil z nukeninovým tělem. Monstum které útočilo na Katayanagi se taktéž spojilo s Nukeninovým tělem.* Tak jo hochu budu proti tobě bojovat jen já sám. *Jen co to dořekl tak se začal hlasitě smát.
Jin Pcho/Eren: *Eren si všiml vody která se na něj řítila.* "Tak jo oto monstrum se postarám za chvíli." *Pomyslel si a poslal svou chakru do nohou poté se odrazil a vyskočil cca 4 metry do vzduchu. Přičemž stále sledoval monstrum. Rychle uklidil svou tří čepelovou kosu ​Sanjin no Ogama a poskládal několik pečetí poté mezi prsty vyfoukl proud vzduchu který se změnil na prašné čepele, které letěli proti níťovému monstrum.*
Ayase: *Ayase jako lovec odměn jde po tomto Nukeninovi, který nyní bojuje s Katayanagi a Erenem. Samozřejmě netuší že již bojují ale stopuje jeho stopu (pachovou). Ayase má čich a sluch jako vlk a tak ji nedělá problém jít po stopě toho Nukenina. Nicméně z dálky slyší zvuky co ji připomínají zvuky boje a tak ji je naprosto jasné že se tam bojuje a tak již cestou díky speciálnímu prstenu (Supesuringu) začne čerpat z cizí dimenze vesmírnou energii a tu ukládá ve svém těle. Sice nedorazí k tomu Nukeninovi hned ale pokusí se dorazit jak nejrychleji to jen půjde. Oblečená je v ( odkaz » ) a pokud jde o zbraně tak momentálně sebou nemá ani jednu, nepovažovala to za důležité. Nicméně na spodní části pravého zápěstí má pečeť Kuchiyose: Raikō Kenka uvnitř které má své zbraně a další vybavení. *
Admin: *Ohromné množství vody Katayanagi smetlo, ta se pokoušela vzdorovat ale ten tlak ji odmrštil o několik metrů a poté se praštila do hlavy a ztratila vědomí. *
Npc Nukenin: *Když Níťové monstrum které zasáhlo Katayanagi dopadlo na zem tak se rychle rozeběhlo proti ní. Když bylo dost blízko tak se napřáhlo a zaútočilo svou pěstí. Monstrum které útočilo na Erena dopadlo přes dým z výbuchu na zem. V tom si Nukenin všiml že ho něco drží rychle tedy vyskočil a tak se vytrhl z Erenovi techniky. Když se pak Eren rozeběhl proti níťovému monstru tak Nukenin složil pár pečetí a vytvořil ohromné množství vody které se řítilo jak na Erena tak na Katayanagi.* "Uvidíme jak si s tímhle poradíte." *Pomyslel si a sledoval show.*
Jin Pcho/Eren: *Díky umění Sairento Kiringu Eren slyšel jak se níťové monstrum odrazilo ze svého úkrytu a také se rozhlížel takže si monstra všiml a také si všiml raitonové techniky. Rychle vyskládal pečetě a poté mezi prsty vyfoukl proud vzduchu který se poté změnil na prašné čepele. Erenova technika narazila na Raiton a síla obou technik vyústila ve výbuch. (Fuuton: Sunaraashi) Mezi tím se Eren znovu schoval pod zem. (Doton: Dochū Eigyo no Jutsu) Díky této technice se pod zemí pohyboval a dostal se až k nukeninovy chytl ho za nohy a stáhl pod zem ptřičemž sám ze země vyskočil. (Doton: Shinjuu Zanshu no Jutsu) Poté se rozeběhl proti níťovým monstrům přičemž si ze zad sundal svou tří čepelovou kosu ​Sanjin no Ogama.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi sledovala Nukenina jak tam leží.*nic víc neumíš?*zeptala se chladným hlasem a v ten moment do ní narazil silný proud ohně, což mělo za následek že jí to odhodilo tak že se zastavila o strom a Katayanagi zůstala ležet na zemi. Naštěstí se jí nic vážného nestalo díky Jitonu který jí dostatečně ochránil před ohněm a nárazem do stromu. Když se Katayanagi zvedne tak nukenin který před pár vteřinami ležel na zemi též stojí.*kurva.*Katayanagi se pořádně protáhne a usměje se.*vážně dobré ale ne dostatečně.*Katayanagi poté poskládá pečetě a vyšle proti Nukeninovi 20 zlatých Kunaiu (Gōrudokunai) poté zaběhne za jeden strom a občas vykoukne aby se ujistila kde nukenin je.*"nebýt brnění. Tak bych to taky nemusela rozdýchat, musím si dávat větší pozor."
Npc Nukenin: (Oprava) *Když se srazili tak Nukenin spadl na zem. V tu chvíli ho zasáhli bodáky ze železného písku. Zakřičel bolestí, když vtom se kolem něj vyrvali kameny a začali na něj létat a na jeho níťové monstrum taky. Níťové mostrum bylo zničeno a sám nukenin umíral na svá zranění. V tu chvíli zbývající tři níťová mostra skočili přímo proti Katayanagi a Erena. Níťové monstrum z východu použil KATON: GŌKA MESSHITSU, díky této technice na Katayanagi poslal ohromný proud ohně. Níťové monstrum ze západu použil RAITON: GIAN, díky této technice vyslal na Erena velice silný blesk a Níťové monstrum ze severu vlezlo do Nukenina. Ten se postavil a začal se smát.* Myslel jsem že to bude větší zábava.*
Npc Nukenin: *Díky srážce s Katayanagi spadl na zem. Poté se postavil a všiml si Erena.* "Tak tady jsi." *Pomyslel si a usmál se vtom se kolem něj vyrvali kameny a začali na něj létat a na jeho níťové monstrum taky. Nukenin rychle obalil své tělo raitonovou chakrou (RAITON NO YOROI 3 stupeň) vlasy se mu z ježili a díky své nově nabité rychlosti vyskočil do vzduchu dříve než ho zasáhl jediný kámen. Bohužel jeho níťové monstrum bylo zničeno.*
Jin Pcho/Eren: *Eren byl v podzemí a díky umění Sairento Kiringu slyšel kroky.* "Dobrá takže oni se srazili. Teď je moje chvíle." *Pomyslel si rychle vylezl ze země a rychle poskládal pečetě. Poté se kolem nukenina a níťového monstra (který zaútočil na Katayanagi) vyrvali kameny ze země a začali na ně létat ze všech stran.* Tak jo možná jich tady bude víc dávej si pozor!
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se ani nedivila že se její nepřítel vyhnul tak snadno přeci jenom to byl silný protivník a byla by zklamaná kdyby bylo okamžitě po všem a čeká na to až se její nepřítel dostane blíže,ale co jí znepokojí je že si mzikem oka všimne ohromného světla a proto v pohotovosti použije Shunshin no jutsu čímž se přesune přesune před sebe a Raiton jí nezasáhne.*"do píči to bylo těsné."*Katayanagi se sice vyhla, ale též si uvědomila že nukenin na ní běží. No pomocí Shunshin no jutsu se vyhla Raiton, ale na druhou stranu narazila do Nukenina který na ní běžel (něco jako když jede auto a narazí do někoho) v moment kdy se pořádně zpamatovala tak nechala z kabátu vystřelit ohromnou rychlostí bodáky které nezabijou, ale měli by ho hnusně poranit.*"kurva je jich tu víc."*Erene! Postarej se o ty ostatní!*zakřičí a trochu odskočí dále od Nukenina.*
Npc Nukenin: *Když ho dostala do genjutsu tak se usmál. Rychle použil Kai a vyskočil do vzduchu. Podíval se pod sebe a viděl kamenná kopí. Když dopadl tak stál na kopí.* To nebylo špatné. Dostat mě do Genjutsu umí málo kdo. "Takže si myslím že budeš minimálně jounin." *Pomyslel si a poté seskočil z těch kopí a rozeběhl se proti ní. Mezi tím příšera z nití našla Erena který hned seskočil ze stromu a zalezl do země. (Bylo to na jižní straně) Poté níťová příšera vzletěla do vzduchu a poté se vrhla ze vzduchu na Katayanagi. Tato níťová příšera poté proti Katayanagi vystřelila silný elektrický blesk.* (RAITON: GIAN)
Jin Pcho/Eren: *Stále pozoroval ty dva.* "Tak kdy chceš začít bojovat? On tedy ovládá Katon." Dobré vědět, no škoda že už nemám Mokuton suiton by se mi hodil. No nemá cenu brečet nad rozlitým mlíkem." *Pomyslel si a poté se rozhlédl kolem sebe když vtom za sebou uviděl nějakou příšeru v masce.* "Sakra." *Pomyslel si a seskočil z koruny stromů. Spadl na zem a začal zalézat do země přičemž dával pozor na tu příšeru.*
Katayanagi Shintaro: Jsi vtipný. * řekla Katayanagi s pobaveným hlasem, ale po tom co vytvořil ohnivý meč a zmínil Erena tak se usmála*´´věděla jsem že to nebude snadné. ´ten druhý? Ten tu nepotřebuje být akorát by se nám pletl do cesty. ´ohnivý meč muže dělat dost velké problémy mým katanám, nikoliv mému písku. ´a nebo víš co nepotřebuji ani zbraň na tebe. *proto obě Kakuto zapíchla do země. Poté poskládá pečete na techniku Narakumi no Jutsu čímž by měla Nukenina dostat aspoň na vteřinu do Genjutsu, poté okamžitě poskládá pečete na techniku Doton: Doryuusou čímž ze země vyletí bodáky s úmyslem probodnout Nukenina. Katayanagi tímto končí a jen sleduje Nukenina jak se z toho dostane. *snad nejsi tak slabý abych tě zabila prvním útokem že? *řekla si pro sebe a začala se smát. *´´zatím si to užívám. ´´
Npc Nukenin: *Začal se smát když se mu jeden z těch rádoby nindžů ukázal a dával mu na výběr.* Co si sakra o sobě myslíš? Pojď ukaž mi co umíš! *Zakřičel.* "Vypadá to jako nějaký písek nebo prach. Jiton hm už jsem se s tím jednou setkal ale to už je dlouho." *Pomyslel si složil pár pečetí a poté se mu v pravé ruce vytvořil ohnivý meč. (KATON: TENROU KAKEN)* No ten svitek ti v žádném případě nedám. Jo a kde máš toho druhého? Nechal tě jít samotnou na mě, to bude asi pěknej zbabělec. No jestli mám pravdu tak už je na cestě do Kumogakure. *Jen co to dořekl tak se začal smát.*
Jin Pcho/Eren: *Eren se dívá na Katayanagi a na nukenina.* "Děvče co to sakra děláš? Myslíš si snad že se ti ten člověk vzdá? jestli jo tak jsi šílená a nebo jsi velký blázen." *Pomyslí si a už chce použít nějakou ze svých technik ale poté si všimne že Katayanagi má kabát se železného písku.* "Myslel jsem si že bude ovládat toto jutsu ale že ho použije hned na začátku? No ukaž se holka."
Katayanagi Shintaro: *V moment kdy Eren byl na místě tak zrušila Kage Bunshin který sním šel, a ona sama čekala do té doby než se její druhý Kage Bunshin též zrušil.*"mám tě."*její Kage Bunshin totiž našel onoho Nukenina který stál u stromu a poté se zrušil, tím pádem všechny informace které Kage Bunshin měl získala Katayanagi.*"aspoň si ho nevšiml."* poté se rozběhla na místo kde nukenin byl aniž by věděla o monstrech které tam byly skryté. Byla od něj asi 8 metrů když se před něj postavila a ani se nesnažila skrýt. Katayanagi poté sundala nádobu se Železným pískem aby se mohla lépe hýbat a ukázala na něj prstem.*uděláme obchod ty hovado co ty na to? Když mi vrátíš svitek a budeš hodný kluk můžu ti zajistit doživotní apartmá, ale pokud budeš jako ostatní hovada tak ti zajistím poukázku na onen svět.*Katayanagi to řekla pokaždé, ale spíše už jen ze zvyku protože nikdo se nevzdá jen tak ale pro případ si vytvořila kabát ze železného písku (Jiton Kontorōru) a vytasila obě kakuto.*pokud hodláš bojovat tak ti dám první krok slečinko.*"dost si vyskakuju, ale aspoň bude zábava."*Katayanagi se usmívala, ale pod maskou to nešlo vidět a čekala na Nukenina jak se rozhodne.*
Npc Nukenin: "Konečně vás mám. Jste dva to mě Kumogakure dost podceňuje." *Pomyslel si když se jedno z jeho níťovích monster vrátil z obhlídky.* "Jste na velké vráně a ob máte masky no jen je škoda že jste jenom dva." *Pomyslel si sel si ke stromu a rozmístil své čtyři monstra. Jedno bylo na severní straně, druhý na východní, třetí na západní a čtvrtý na jižní. Všechny čtyři monstra byly schované v korunách stromu tak že bylo skoro nemožné je vidět.*
Jin Pcho/Eren: *Když přistanou tak Eren sleze nechá si vysvětlit její plán, souhlasně přikývne a jen co odletí tak se Eren rozeběhne kupředu, přičemž dává pozor na okolí. Po nějaké době mu naproti běží Katayanagi klon který mu řekne že ho nejspíše našli a tak Eren běží i s jejím klonem dál.* "Asi bude zkušená stopařka." *Pomyslí si a v celku ho zajímá co se bude dít dál. Nakonec přiběhli k lesu. Eren rychle vyšplhal na strom a schoval se do koruny. Přičemž se rozhlížel najednou uviděl Katayanagi a její druhý klon.* "Tak se ukaž děvče."
Katayanagi Shintaro: Samozřejmě že umím bojovat a vím co dělat, nejsem žádný amatér. ´´nějak mě podceňuje. ´´*Katayanagi poté přistane a koukne se na Erena. *takže uděláme to takhle, já teď opět poletím sama. * Katayanagi dá chvíli Erenovi aby mohl v klidu seskočit. *poté poletím asi 10 minut stejným směrem. Poté zkusím vyhledat jeho chakru a uvidí se, pokud je to opravdu past tak bude někde blízko té vesnice jelikož by předpovídal že budeme v okolí kde byl spatřen, ovšem pokud nic neucítím tak půjdu hledat dál. Samozřejmě ti pošlu naproti Kage Bunshin který ti řekne další informace protože to budu zase vědět o něco víc. *Katayanagi poté opět vzlétne a pokračuje přesně jak řekla. Cca po 10 minutách opět přistane a pomocí techniky KAGURA SHINGAN začne vyhledávat chakru. *´´tak kde jsi??´´Bingo! *Katayanagi vycítila cizí chakru a podívala se směrem odkud jde. *´´no jasně jak originální schovka´´*Katayanagi zruší Kuchiyose no Jutsu a hodlá vyrazit pešky, jelikož chakra vycházela z nedalekého lesa který šel vidět už když byla ve vzduchu. *´´takže nakonec hodlá udělat past? ´´*Katayanagi vytvoří dva Kage Bunshiny s tím že jeden Kage Bunshin poslala za Erenem a originál spolu s dalším Kage Bunshinem utíkali co nejrychleji k lesu. Když vejde do lesa tak nechá Kage Bunshin aby to tam pořádně prohlédl přičemž šel směrem k té chakře. *´´ tak tohle by bylo, ale pořád není jisté zda to je on. ´´
Jin Pcho/Eren: Tvůj plán nezní špatně ale jestli je tak dobrý jak si myslíme tak mě stejně odhalí no ale jak chceš. "Musím využít všeho co jsem se v rootu naučil. No bude v celku zábavné sledovat jak vede souboj první ona. Když jsem chodil na mise s Katsumi tak jsem začal bojovat první já. Bude to zajímavá změna." Poslouchej když chceš bejt návnada tak si ji buď ale doufám že ti nemusím říkat jak máš bojovat? Že máš nejdříve zjistit jak dobré má reflexi, jak je dobrý v taijutsu atd. *Eren to radši řekl protože by bylo velmi riskantní aby to pokazila a oba tam zemřeli.*
Katayanagi Shintaro: Dobře tedy, zjistíme informace a pak mě ho necháš zabít. Všechny informace zjistíme na místě, ale též mi to přijde divné.*Katayanagi se nachvili zamyslí.*je tu více možností, ale nevím buď je opravdu tak dobrý a dokázal to sám a nebo mu někdo pomohl. Hmm léčka? Rozhodně to je léčka tohle je chyba amatéra a ne někoho kdo ukradne tajné informace přímo z hlavní vesnice.*poté se Katayanagi usměje.*ještě před tím než dorazíme k místu kde ho naposledy viděli tak se rozdělíme. Pokud má nějaký plán tak by nebylo moc hezké kdyby jsme do té léčky spadli oba a proto půjdu jako první zatímco ty mě budeš pomalu sledovat do té doby než na něj narazím, ale bylo by dobré kdyby si mě sním nechal tak dlouho jak jen bude možné i kdyby jsem nehybně ležela na zemi, to by ho mělo dostatečně opravdu přesvědčit že jsem sama a ty bys měl v tu chvíli moment překvapení, je to dost riskantní ale taky si myslím že mě nezabije jelikož si nemyslím že se nechal odhalit jenom aby někoho zabil a proto to vypadá že si chce spíše vzít rukojmí.*Katayanagi vlastně tak ani neříkala plán, ale spíše to aby opravdu mohla proti nepříteli vést vyrovnaný souboj.* takže co myslíš?* zeptá se a čeká na odpověď.*"nebude to snadné, ale nejspíše v tom něco bude a měla bych si možná vymyslet lepší strategii, ale to vymyslím v průběhu."
Jin Pcho/Eren: Musíme toho Nukenina vyslechnout. Chci zjistit jak se dostal do naší vesnice aniž by ho někdo viděl. Chci zjistit jak dokázal ukrást důležitý svitek a v klidu odejít a my jsme si všimli až teď že nám chybí ten svitek. Také je mi divné proč se nechal vidět. Je možné, tedy spíše pravděpodobné že je to léčka takže co chceš dělat až ho najdeme? No doufám že už chápeš proč ho chci nechat žít.
Katayanagi Shintaro: No správně naše mise je získat svitek, ale mé povolání je zabíjení a to taky hodlám udělat nehledě že chci a nějaký svitek mě nezajímá jde mi o to ho pomalu a v bolestech zabít, ale když se nad tím zamyslím je to docela vtipné jelikož dřív jsem nechtěla zabíjet a měla jsem přesně takový blbý styl že nechám ostatní žít pokud možno no, ale jak ubíhaji roky tak zabijeni mám radši a radši hmm, ale můžu ti udělat kompromis a nezabiju ho. Ale zabije se sám po tom co bude trpět.*Katayanagi to říká s klidným hlasem a mírným úsměvem.*víš uvědomuji si že ho sama nejspíš porazit nedokážu. Už jenom proto že se nějak dostal do vesnice a podařilo se mu odnést informace aniž by si toho někdo všiml to už dokazuje o jeho schopnostech a právě to je vzrušující, stát proti nepříteli z nejmenší šanci na přežití. Je to vzrušující a právě proto chci zjistit jak moc schopná jsem proti někomu takovému vydržet stát a být se o život.*poté nachvili zavřela oči a zhluboka se nadýchla.*podle rychlosti kterou letíme tak by jsme tam do hodiny měli být a pak teprve začne dřina aby jsme ho našli, ale až ho najdeme tak bude zábava přece se to tak nějak říká ne? Nejdřív práce a potom zábava.*Katayanagi se ještě párkrát zhluboka nadýchla a netrpělivě přesunula svou ruku na rukojeť kakuto.*
Jin Pcho/Eren: Jestli jsem to dobře pochopil tak ukradl důležitý svitek proto ho honíme. Mimochodem chtěl bych ho chytit živého. Ten svitek je důležitý pro nás pro oba protože hlavní důvod proč jdeme na tuhle misi je že ukradl ten svitek. Ne proti loutkaři jsem ještě nebojoval. "Musím se ho zeptat jak se dostal do vesnice. Dost mě to trápí." *Pomyslel si a poté ještě řekl.* Mě nemusíš říkat abych dával pozor na okolí.
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi ani nějak že se dostal k ní aspoň to svědčí o tom že není úplně neschopný idiot.*říkáš že můžu bojovat sama? To zní zábavně, rozhodně tuhle nabídku přijímám.*řekla mile a na vteřinu si prohlídla Erena.*pokud si něčeho všimneš něčeho podezřelého tak řekni i když pochybuju že by se vracel. Každopádně pro tebe je důležitý ten svitek že?*ještě se zeptala protože jí to zajímalo a hlavně nebylo nic jiného na práci.*"možná to nebude zase tak hrozný aspoň to bude zábava."škoda že nevíme nic o nepříteli kdyby to byl loutkář tak bylo více zajímavé, už si někdy bojoval proti loutkáři?*ještě se zeptala jednou a čekala zda Eren odpoví.*"ale když se na něj tak koukám je to docela divný."hej ty nabušená vráno! Můžeš přidat trochu rychleji?*křikla na Gingashiru která poté o něco zrychlila.*
Jin Pcho/Eren: "Vtipný co to znamená?" *Pomyslel si když vtom Kstayanagi přivolala nějakého ptáka na kterého si sedla a pták se vznesl.* Eren jen zakroutil hlavou. Rychle vložil do svých nohou trochu chakry a odrazil se. (Chakura Shotto) Poté se rychle chytil ptákovy pařáty a vylezl na něj.* "HM ještě že nebyl tak vysoko." *Pomyslel si a poté řekl.* Jestli chceš stím nukeninem bojovat sama tak klidně. Mě to nevadí, ba naopak. Budu se držet zpátky a když budeš potřebovat tak ti pomohu ale jinak se do toho souboje nebudu plést. "Ještě že jsem z trávil nějakou dobu z Katsumi, takže jsem zvyklí na to když je někdo drzí nebo si myslí že nepotřebuje pomoct." *Pomyslel si a čekal co se bude dít dál.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se hlasitě zasměje, jelikož jí to přijde vtipné.*už teď vím že jsi vtipný.*řekla se smíchem a poté si prokousla prst a pomocí Kuchiose no jutsu si přivolala vránu (GINGASHIRA) na kterou poté vylezla.*tak já jdu dohnat jeho náskok ty si dělej co chceš.*poté gingashira vzlétla a Katayanagi vysvětlila kam má letět.*"možná jsem ho měla vzít sebou, ale ne je to jeho problém."*Katayanagi se ještě na poslední chvíli otočila a na Erena zamávala.*" jo takhle ho doženu o dost rychleji, a budu moct podniknout nějaké kroky." *Katayanagi si uvědomuje že nepřítel bude silný a nebude to jen tak obyčejný pěšák, ale aspoň to bude pro ní větší zábava.*
Jin Pcho/Eren: *Když Katayanagi vyrazila tak šel za ní. Poslouchal co mu říkala a poté sám řekl.* Co si myslíš? Co pak by mě sem poslali kdyby moji nadřízení nevěděli že to zvládnu? Jo a mimochodem žádná nehoda. Svitek se nesmí poškodit. Radši tě nechám zabít než aby se ten svitek poškodil jasné?! "Root nejspíše nebude mít zájem o toho nukenina ale o ten svitek. Ten nukenin sakra jak to že se dostal do vesnice a jak to že ukradl svitek a teď má dva dny náskok? To že Raikage někam zmizela a nechrání vesnici no dejme tomu ale jak to že Aki-sama s tím nic nedělá? Stále mi je opakováno že Root chrání vesnici ze stínů. Tak proč ten Nukenin tohle zvládl?" *Pomyslel si přičemž stále pokračoval v cestě.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi sledovala jak se k ní blíží její společník.*"ach to je nejspíše on."*Katayanagi čekala až k ní přijde.*jo vyrážíme.*poté se otočila a vyšla na cestu.*takže naše mise je jednoduchá, máme najít Nukenina který ukradl nějaký svitek s informacemi který by jsme měli vrátit zpět do vesnice, ale když se omylem zničí tak se nic neděje jelikož nehody se stávají no ne? Každopádně byl naposledy viděn blízko jedné malé vesnice, jsou to asi dva dny takže má pořádný náskok a pokud Budem mít štěstí stihneme ho ještě než vypadne z téhle země.* Katayanagi to říkala jako by o nic nešlo a spíše to byla pro ní forma zábavy.* jo a ještě jedna věc pokud Budem bojovat což určitě Budem tak se spoléhej jen na sebe protože v tom budeš sám.*Katayanagi totiž nehodlala nikomu pomáhat jelikož je to známka slabosti a ona nepotřebovala aby byla slabá.*ale pokecat mužem po cestě takže můžeš mluvit.*Katayanagi poté už nic neříkala a jenom pokračovala v cestě dál.*
Jin Pcho/Eren: *Dostal misi typu S měl se sejít s Jedním Oininem u brány. Ten že mu řekne více. Eren přestal být v rootu vážený tak jak byl dříve neboť dlouho byl v temném světě a jěště přišel o svůj Mokuton, což se mu nepodařilo utajit. Eren byl oblečený do uniformy root, na obličeji měl svou masku, také měl svůj černý plášť, na zádech měl nádobu se železným pískem a vedle ní měl svou tří čepelovou sekeru (Sanjin no Ogama), na pravé noze měl svou tanto a na hýždích měl dvě pouzdra se shinobi vybavením. Když dorazil k bráně tak uviděl osobu v masce.* "Tak jo to bude asi ten Oinin." *Pomyslel si přišel k té osobě a řekl ty musíš být Katayanagi. Můžeme vyrazit? Jo prý mi dáš informace k naší misi. "Od doby co jsem se vrátil z temného světa jsem neviděl slunce. Že by se temný svět připravoval na útok? Bylo by to logické." *Pomyslel si a přitom si prohlédl Katayanagi.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi stála před hlavní branou Kumogakure a čekala na svého společníka s kterým měla jít na Misi Typu S. Mise byla o tom najít a zneškodnit Nukenina který ukradl svitek s nějakými velmi důležitými informacemi. Katayanagi měla připravenou masku Oinina ( odkaz » ) na zádech měla jako vždy připevněnou nádobu na Železný písek a na každé straně pasu přidělenou Kakuto, a v pouzdru na pravé noze měla několik shurikenů. Jako vždy měla své dlouhé červené vlasy v culíku a na na sobě měla ( odkaz » ).*"pořád prší.."*Katayanagi je znechucená, jelikož už bez přestaní prší dlouhou dobu a ještě k tomu v tom dešti čeká taky pěknou chvíli.*
---: ---
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se pohybuje na území Kumogakure. Katayanagi se prostě nudí a nemá co na práci jelikož je to pár dní co se vrátila z mise takže je to spíše takový odpočinek, ale je trošku znechucená jelikož už nějakou dobu neustále prší.*"zasraný déšť."*řekne si v hlavě a na sobě má ( odkaz » ) na levém i pravém boku má připevněné Kakuto a na zádech nádobu se Železným pískem pro jistotu má na rukou ještě Kuratchi, no masku Oinina není potřeba ale pro jistou jí má sebou ale ne nasazenou. Katayanagi si řekla že by se mohla na nějakou dobu úkryt a dala si na chvíli pauzu a proto hledala nějakou skrýš což se jí taky podařilo a narazila na jednu obrovskou jeskyni ve které se ukryla.*"kurva tu je to velký."*Katayanagi si sedla a pozorovala jak venku prší až si všimla něčeho strašně divného.*"kdo to? co to?"* v dálce viděla obrovský Železný povoz a kolem něj tak 30 lidí jelikož jeskyně byla dost vysoko tak viděla co se děje sice moc nešlo vidět přes stromy, ale slepá taky úplně nebyla a rozhodla se že to prověří, nasadila si svou masku Oinina ( odkaz » ) a vydá se tedy prozkoumat situaci.*"je to opravdu divné tohle."*čím víc se přibližovala tak viděla že obrovský povoz stojí a zdá se že mají nějaké problémy.*"možná bych mohla pomoc, ale zase mi nezdá že by to byly nějaký normální lidé."*čím víc se blíží tak vidí kolik tam je lidí a dokonce že někteří mají zbraně.*"bandité?"*Katayanagi se bezpečně přesunula co nejblíže to šlo tak aby si jí nikdo nevšiml a sledovala situaci.*"takže se zasekly, v tom bahně je to dost možné na to jak je to velký a přijde mi že Železný povoz, co tam asi mají? Lidi jako otroky? Asi.. Musím najít velitele."*Katayanagi pozoruje jak se banditi snaží dostat povoz z bahna a tlačí ho, ale moc jim to nejde zkrs hromadu bahna.*"normálně by to byla cesta, ale jak neustále prší tak se z té cesty proměnilo v bahno, štěstí že to nebyla kamenná."*poté, ale uvidí jak na povoz vyběhne jedna žena a začne všechny bandity buzerovat."že by jsem našla toho kdo tomu velí?"*Katayanagi ještě chvíli pozoruje, ale pak ona žena seskočí z povozu a vytvoří rasengan v jedné ruce a zasáhne banditu přímo do obličeje.*"proč kurva?!"*žena vykřikla že je klidně všechny pozabiji, a mají 5 minut aby ten povoz z bahna dostali jinak zemře další.*"dobře měla bych zakročit"*Katayanagi ze železného písku vytvoří obrovské železné kopí a vyšle ho rovnou proti nunekince, která nemá ani ponětí že na ní něco míří a proto se neměla ani šanci vyhnout a mrtvá padá k zemi.*"trefa!"*když to vidí ostatní bandité tak se shromáždí u mrtvého těla jejich velitelky.*(bandité) - vyleze ven!! Ty kdož si zabila naší velitelku!!! Dělej! Jinak zemřeš pomalu.*Katayanagi se začne nahlas smát a vyjde z poza stromu.*vy? Nebudu se s vámi srát.*řekla nahlas a poskládala pečetě na techniku Gōrudokunai a vyslala proti nim 40 zlatých Kunaiů. Jelikož bandité stali převážně za sebou tak zlaté kunaie zasáhli většinu banditů tak že jich přežilo 9 zbytek byl buď mrtvý nebo velmi zraněných.*(bandité) - ty děvko!!*zařvali bandité a rozběhli se na Katayanagi která si vytvořila brnění ze železného písku (Jiton Kontorōru) a stála na místě, tentokrát si zakryla i část hlavy aby šla vidět jen maska. Bandité Katayanagi obkličili ze všech stran a ona jen v klidu stála.*(bandité) - jsme ze všech stran! Nemůžeš nás porazit ani když máš brnění!! Hoši zaútočíme všichni najednou. Teď!*řekl jeden z banditů a rozběhl se na Katayanagi s tím že ho ostatní následovali aby zaútočili najednou, když byly dostatečně blízko tak Katayanagi nechala ze železného písku do všech stran vystřelit ostré bodáky které bandity probodali. (byla něco jako ježek který má na sobě ovoce.) Katayanagi poté vrátila Železný písek zpátky do nádoby a šla se kouknout k povozu.*"tak jak to otevřu."*Katayanagi se koukla na zámek a byla zděšená.*"kurva co to převáží? Obrovský to je, Železný to je, a má to tuny zámku."*Katayanagi proto začala prohledávat mtvtoli banditů aby našla klíč nebo spíše několik klíčů. Bandité kteří ještě dýchali tak Katayanagi okamžitě zabila tím že jim silně dupla na krk.*"prdele kde jsou?"* nakonec našla hromadu klíčů u mrtvoly nukeninky a pomalu začala otvírat zámky, ale když byla u posledního tak znejistila.*"fuu nic hrozného to nebude."*řekla si v hlavě a sundala poslední zámek a lehce pootevřela dveře, v ten moment se rozrazily čímž Katayanagi doslova odletěla a skončila na zemi, než se stihla vzpamatovat tak nad ní stal obrovský pavouk který připomínal ženu. (NEZĀSUNEA).*"kurva co teď? Nikdy jsem takového nic neviděla.. Co když zemřu."*Katayanagi zděšená ležela na zemi a nevěděla co dělat, ale žena v podobě pavouka si všimla mrtvol kolem a tak Katayanagi podala ruku aby ji pomohla vstát. Katayanagi samozřejmě byla vyděšená, ale i tak tu ruku podala a díky tomu se i zvedla.*(Nezasunea) - všimla jsem si že jsi mi pomohla od těch.. Od těch lidí a proto ti děkuji za pomoc. (Katayanagi) - emm.. Není.. Není zač.. R.. Ráda jsem pomohla.*Katayanagi je dost nesvá a proto se rozhodne co nejrychleji zmizet, ale ten divný pavouk ji zastaví.* (Nezasunea) - počkej ráda bych ti dala odměnu za tvoji záchranu, výdrž chvíli.* Katayanagi tedy stojí na místě a divná žena zmizí a během chvíle se opět vrátí se svitkem.* jako tvou odměnu ti dám smlouvu.*"takže pavouk? Kuchiose? Takže budu mít pavouky? Blee"*Katayanagi sice moc nemusí pavouky, ale přesto přijme její nabídku a vezme si svitek na kterém se podepíše svou krví.*(Nezasunea) - tak vše je hotové, ještě jednou ti děkuju že jsi mě zachránila, a těším se na to až za tebe budu moct bojovat.*řekla a poté opět zmizela. Katayanagi byla dost zmatená, a ještě trošku v šoku a proto se raději co nejrychleji vrátila zpět do vesnice.*
---: ---
Kyuki: *Kyuki vstane trošku vyděšeně a kouká na katayanagi trošku smutně* „možná má pravdu, neměl bych se tu smát“ Promiň, máš pravdu. Je na čase se tam vydat. *A rozeběhne se na místo kde byli slyšet výbuchy. Připravil si kunai co nosí vždy u sebe a dal si na sebe oininskou masku aby nikdo nepoznal jeho obličej*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi už byla odhodlána vyrazit když jí kyuki chytl za kotník.*myslím to smrtelně vážně jdeme.. Nevím co je k smíchu."bože takhle se vážně nikam nepohnem."ano nezajímalo mě to, ale teď je to jiná jelikož se opravdu může něco dít a jestli tam dorazíme pozdě a opravdu tam bude nějaký mrtvý dítě... Tak... Tak mi bude líto toho.. Až jim budeš kopat hrob.. Teda pokud něco zbyde.. Takže jestli nechceš mít žádnou těžší práci tak mi kurva pusť kotník, zvedni se a co nejrychleji poběžíme na to místo a zachráníme to co tam má problémy jasný?*řekla s naprosto vážným hlasem i když bylo vidět že se chtěla též smát, ale nakonec chytla Kyukimu ruku a chtěla mu pomoc vstát.*
Kyuki: *Kyuki se zmateně podívá na Katayanagi* “Tak chce tam jít nebo ne?” *Když Katayanagi znovu prohlásí svojí hlášku tak kyuki spadne na zem a znovu se začne smát, jenom se dívá na katayanagi a doufá že na něj počká* Po-po-počk-ej *Nedokáže už ani mluvit jak moc se směje a chytne katayanagi za kotník* “Jestli bude v tomhle pokračovat tak tu brzo umřu na nedostatek kyslíku” *Pomyslí si Kyuki a směje se dál*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se zastaví a kouká na Kyukiho.*"he co jsem řekla tak vtipného?"*Katayanagi chvíli nechápe, ale pak se usměje.*takže mi chceš říct že mě doslova donutíš běhat už po druhé a pak tam jít nechceš?*Katayanagi se zamyslí a pak se zlověstně usměje.*dobře tak si tu zůstaň když se bojíš já se tam půjdu kouknout sama ty ženo.*řekne a opět se ozve výbuch tedy přesněji hned několik výbuchu.*vidíš na té párty se doslova trhají smíchy.*Katayanagi se rozeběhne a míří na určené místo.*"je to docela daleko když si vezmu jak moc to jde slyšet."
Kyuki: *Když Kyuki běžel s Katayanagi tak jí poslouchal a zdálo se mu že se jí tam moc nechce jak se vymlouvá, potom řekla narážku která ho zarazila, ale ne ve špatném slova smyslu. Chytl se za břicho a lehl si na zem kde se smál jako blázen.* To-To jsi neřekla. *Směje se tak že mu tečou slzy z očí, pak se přestane tolik smát ikdyž se stále celkem dost směje.* Myslím že tam vážně chodit nemusíme. *Usměje se a ještě trošku rozesmáty se podívá do dálky. Uvidí jezero ovšem nádherně čisté* Museli jsme to nějak oběhnout, je to tu krásné. Zůstaneme tu? *podívá se na katayanagi a připraví se na to že si sedne*
Katayanagi Shintaro: *Když kyuki trhl s Katayanagi tak ovšem vyrazili, ale Katy se spíše nechtělo jelikož nechtěla jít problémy chvíli po tom co dorazila z mise a chtěla si užívat vyslouženého volna.*stejně nevíme odkud jde ten výbuch a ještě to jde odněkud z dálky.*Katayanagi sice nadává, ale i přesto běží co nejrychleji k místu odkud šel výbuch nebo aspoň odkud si myslí že šel.*možná by jsme to měli nechat být třeba to bylo nějaký dítě co si hrálo s výbušným lístkem a teď je z toho celý pryč."toho budu litovat."*řekla si v hlavě a nasadila si Oinskou masku kterou nosí stále u sebe.*sice to není mise, ale nikdo nemusí vědět jak vypadám.
Kyuki: *Kyuki deaktivuje svoji kyuubi chakru a zastaví se před Katayanagi* Nu, protože jsem tak milosrdný tak jo. *zasměje se a cvrnkne Katayanagi do čela. Když dorazí k jezeru zadívá se na něj* “O tohle jezero se nikdo nestaral už pěknou řádku let” *Pomyslí si a sleduje Katayanagi jak dává ruku na hladinu, jakmile vyjekne se začne smát* Nediv se že je ledová, trubko *Směje se až se popadá za břicho a vyteče mu trošku slza, když se dosměje chystá se odpovědět na otázku ovšem v tom uslyší výbuch a začne se ohlížet odkud to šlo. Podívá se na katayanagi a kulišácky se usměje* Jasně že jdeme, co jiného. *řekne a trhne s katayanagi aby vyrazili*
Katayanagi Shintaro: *Když se Kyuki objeví rovnou u Katayanagi tak všechen písek zase vrátí zpátky do nádoby a zastaví se.*tohle není fér.*prohlásí a dál jde pomalu.*zatímco mě to vysiluje tebe to posiluje to je jasné že vyhraješ takže uděláme kompromis dobře? Vyhrála jsem já protože jsem to řekla.*zasmála se Katayanagi, když už konečně byly u jezera.*eh konečně jsme tady.*prohlásila a pořádně se koukla kolem.*je to tu jiné než si pamatuju.*Katayanagi se na chvíli zamyslí.*ta voda byla o dost čistější než teď.*i přesto si Katayanagi sedne k vodě a položí do ní svou dlaň.*fu studená, ale to je jedno co Budem dělat teď?*v moment kdy to dořekla tak v dálce se ozval výbuch, nebylo to extra silné přeci jenom to byla dálka, ale bylo dost hlasité aby to Kyuki i Katayanagi slyšeli.*"kabum?"někdo má asi problémy.*Katayanagi se postaví a koukne na Kyukiho.*máme dvě možnosti buď odejít a dělat že nic nevíme a nebo se tam podíváme co myslíš? *Katayanagi se usměje a čeká na odpověď.*
Kyuki: *Když se katayanagi doslova rozeběhne a začne vytvářet překážky ze Železného písku tak se Kyuki rozhodne vzít soutěž vážně* Když ty používáš svoje schopnosti tak já použiji svoje *Řekne a vejde do tří ocaseho módu kde se po 4 rozeběhne. Přeskakuje překážky katayanagi a po chvíli ji i předběhne* Ha, přidej ne?
Katayanagi Shintaro: Závod? Ber to jak chceš prcku.*když kyuki zrychlil ještě více tak Katayanagi neváhala ani vteřinu a doslova vyběhla.*jestli chceš vyhrát tak si musíš pospíšit během chvíle tam jsme.*ještě dodala a zrychlila ještě rychleji.*"heh to mám vyhrané."*Katayanagi se usmála a ze železného písku dělala Kyukimu překážky aby měl těžší Katayanagi dohnat.*
Kyuki: Asi už ne, spíš jestli chceš něco vědět ty. *Zeptá se kyuki a zasměje se. Všimne si jak katayanagi zrychlí tak se přidá za ní.* Celkem jsme zrychlili, mám to brát jako závod? *Mrkne na Katayanagi a zrychlí ještě víc. Přeci jen už dlouho nebyl s nikým kdo by se nějak bavil takže tohle pro něj byla po pár letech celkem úleva*
Katayanagi Shintaro: Já? No nejsem nijak zajímavá.*odvětila a usmála se.* Narodila jsem se v Kumogakure a nebyla jsem nějak výjimečná spíše jsem byla taková knihomolka takže jsem četla hodně knih o všech možných věcech takže toho hodně vím. No nikdy jsem neměla žádné výjimečné schopnosti do té doby než jsem byla u prvních chz které se konaly Ketchugakure v tu dobu jsem se nedostala ani do třetího kola, ale před druhým kolem se mi stala taková zajímavá věc. Jelikož už si viděl můj železný písek tak to asi můžu říct, no dokončila jsem první část a procházela se po městě když v tom mě zastavila divná žena a doslova mě donutila jít sní do nemocnice, kde u jednoho známého domluvila operační sál... Co si posledního pamatuju tak byly její oči, těsně před tím než jsem usnula tak jsem viděla ty samé oči jako měla ta žena na Misi. Každopádně když jsem se probrala tak mi to přišlo divný no celou dobu to bylo divné, ale snažila jsem se přijít na to co mi ta žena provedla.. No a jak vidíš tak jsem na to přišla, díky ní mám tento Železný písek akorát jeho používání mě fyzicky dost vyčerpává a o tom jak mi to bere chakru ani nemluvím. Každopádně že bych vlastnila bijju mi přijde velice nepravděpodobné ale děkuju že se mi snažíš dát nějakou naději že bych na tom nemusela být nejhůře.*Katayanagi ani nevěděla proč řekla pravdu jak získala Železný písek jelikož to neřekla nikomu jinému, ale měla pocit jako by Kyuki za něco opravdu stál když mu řekla tohle všechno a nevěděla ani vlastně proč.*tak to by bylo o mě asi všechno co je nijak zajímavé. Chceš vědět něco víc?*Katayanagi zrychlila tempo jelikož už chtěla být na místě které měla spojené s dětstvím.*
Kyuki: Co ty víš, třeba taky někde získáš možnost být pseudo, nebo rovnou obyčejný jinchuuriki. Život je nepředvídatelný. *Mrkne na Katayanagi a zasměje se, pokračuje s Katayanagi a Kyuki se snaží navodit konverzaci* Na začátku jsi říkala abych ti řekl něco o sobě ne? Není to nic speciálního, narodil jsem se v Yugakure no sato a teď jsem na výcviku v ketchugakure. Až na to pseudo nejsem nijak výjmečný. *Řekne Kyuki* A co ty? Pověz mi něco o sobě.
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi si vyslechne Kyukiho.*"pseudo Jinchuriki? To je zajímavé."jsem překvapená nikdy jsem o tom neslyšela. Ale je to opravdu zajímavé, a propůjčuje ti to ohromné množství chakry že? Nebo si to aspoň myslím když o tom takhle přemýšlím, každopádně je to věc co bych opravdu potřebovala, jinak jsem k ničemu.*řekla Katayanagi s takovým zamýšleným výrazem a přemýšlela nad tím jak by se mohla dostat k vyšším zásobam chakry kvůli jejímu Jitonu protože si sama všimla že je to pro ní dost náročné a nemůže si sním dělat co se jí zachce.*a mimochodem.. Druhá Tsuchikage? Ta je dlouho let po smrti a není možné aby to byla ona... Moje jediné vodítko jsou její oči, ale když jsem je spatřila poprvé tak ta žena měla jiný vzhled i hlas a byla vysoká jako já... Takže není možné.. Kurva tohle mi spíše vyvolává více otázek..necháme toto téma být a uvidí se zda ji ještě někdy uvidíme.*řekla už milým hlasem a pokračovala dal v cestě.*
Kyuki: *Kyuki vyslechne příběh katayanagi o jezeře a trochu se zděsí* Máte tu pěkně děsivou minulost. *Ušklíbne se a pokračují v cestě, pak padne otázka na kyuubiho plášť co použil v jejich misi* No... Nevím jestli bych to měl veřejně rozhlašovat ale asi to stejně neukryju tak proč ti to neukázat. *Kyuki si vyhrne triko ke krku a ukáže na pečeť na hrudi (Taiyo kami o fuin) přesně na místě kde je srdce* Mám v sobě zapečetěnou kyuubiho chakru, takže jsem pseudo jinchuuriki. Neboj se, není v tom zapečetěna i kyuubiho osobnost takže mě to nemůže ovládnout ale používání mě neskutečně vyčerpává takže to používám pouze ve krajních chvílích. *Kyuki se lehce bál reakce Katayanagi* “Nebude se mě bát? Co když má odpor proti těmhle věcem nebo tak.” *Probíhali mu hlavou různé myšlenky ale přerušila je otázka na onu ženu* Netuším kdo to byl, vypadala na chlup stejně jako druhá tsuchikage jenže mluvila v hádankách. Zajímalo by mě jestli jí ještě někdy potkáme, chci slyšet její příběh.
Katayanagi Shintaro: Daleko odtud je jezero ke kterému jsem chodila jako malá bohužel teď tam nikdo nechodí a všichni se tam bojí.*Katayanagi se na chvíli zamyslí.*hm co si vzpomínám dříve u toho jezera zabili asi tři rodiny a pokaždé tím stejným způsobem, taky si vzpomínám že nikdy nikoho nechytili a nikdy ani nenašli stopy, dokonce je tam i prý cesta kterou dříve využívali k převozu otroků, ale co je na tom pravdy nevím.*řekla jako kdyby o nic nešlo a vlastně nešlo.*ale nemusíš se je to strašně dlouho a to že by tam někdo byl je vysoce nepravděpodobné a kdyby něco tak tě ochráním, přeci jenom jsem Tokubetsu Jounin.*po celou dobu měla úsměv na tváři a nějak jí nenapadlo co by mohla říkat a proto vyhrkla to první co jí napadlo.*každopádně je to hodina možná hodina a půl cesty takže bys mi o sobě mohl říct.*poté si ale Katayanagi divného pláště co měl kyuki kolem sebe při misi.*teď mě napadlo.. Co byla ta divně oranžová věc která tě obalovala při misi? A ještě jedna věc.. Kdo mi tam pomohl z toho vězení? Než jsem odpadla všimla jsem si pouze jejich očí.. Ty oči jsem viděla už u jedné ženy, která mi dala jisté schopnosti.*Katayanagi se nad tím opět zamyslela.*
Kyuki: *Kyuki doběhne za Katayanagi a jde vedle ní* Ták, kam zajdeme? *zeptá se Kyuki úsměvně. Vůbec netuší co je kolem kumogakure takže ani neví kam má Katayanagi namířeno.* “Třeba mi tu ukáže okolí, co já vím”
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi si vyslechla Kyukiho a jen se usmívala.*no jako původně chci teď někam daleko od vesnice a prostě se procházet, ale když si tu taky tak můžeš jít semnou jelikož tady ve vesnici není nic zajímavé a hlavně si potřebuju vyčistit hlavu."chce mě poznat? chudák."*Katayanagi se zasměje nad svojí myšlenkou a prostě se vydá pryč z vesnice.*"ale má pravdu mohli by jsme se více poznat."*Katayanagi má jistou náklonnost ke Kyukimu jelikož je to zatím jediný aspoň trošku pohledný kluk s kterým kdy spolupracovala, ale ovšem se Katayanagi bude chovat jako vždy a nebude dávat nic najevo.*
Shoutboardy končí. Více zde.