Přidej zprávu »
---: ---
Kishin Tago: *Kishin pokračuje v plavání, protože si je jistý, že vyhraje tenhle závod* "Jak se jí vysměju? Zkusím jenom nějak málo. Aspoň mám doslova chladnou hlavu. Když svítí venku slunce tak je šance na ůpal, a ve vodě se světlo a teplota šíří hůř, než ve vzduchu." *Po chvilce plavání mu ovšem začaly docházet síly.* "Eh, už bylo na čase, za tak dlouhou dobu. Stejně bych déle plavat nechtěl, není to moc dobrý trénink." *Kishin zastavil a náhle se otočil, když v tom uviděl jako by něco ve vodě šplouchlo, a viděl jak Maya plave.* "Možná je jenom tak silná, že její plavání způsobuje šplouchnutí. Meh, nezájem. Teď jenom počkám až doplave ona." *Kishin jakoby si lehl ve vodě, a pozoroval Mayu, jak daleko doplave.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi v klidu plave, a vůbec Kishina neřeší,poté si ale všimne že se potopil.*"plavání pod vodou? Dobře."*Katayanagi sice Kishina nevidí, ale občas se nadechne a opět zmizí pod vodu, když to takhle 2 zopakoval tak Katayanagi začala počítat.*"chápu, takže cca půl minuty někdy více někdy mín."*Po tom co viděla že se Kishin opět nadechl a zalezl pod vodu a Katayanagi začala počítat v moment kdy uběhli tři vteřiny tak vylezla na vodu a začala po ní chodit, po 10 vteřinách opět skočila do vody.*"nevím jestli si myslí že když ho neuvidím tak se něco stane, ba naopak jeho blbost mi to vyhraje, nehledě že pod vodou je o něco těžší plavat, nehledě že po dobu co bude pod vodou tak já půjdu po vodě."*Katayanagi se usmívá jelikož moc dobře ví že tento souboj vyhraje.*
Kishin Tago: *Kishin se ohlédl za sebe a uviděl že má před Mayou náskok.* "Hehehe, tohle je závod kdo doplave dál, ne kdo bude plavat déle. Čím déle budeš plavat, tím více se vyčerpáš. Stačí doplavat dál, a vyhraju." *I když si toto myslel, rozhodl se že trochu zpomalí, sice ne tolik, aby ho Maya předplavala, ale zpomalí.* "Jestli prohraju, budu muset zítra celý den trénovat. Musím vyhrát!" *Pomyslel si, protože chtěl motivaci vyhrát. Neměl nijaký opravdový důvod, k výhře, ale prohra by mu zničila jeho pýchu. Ovšem v jednom okamžiku, se potopil.* "Voda není průhledná, ale ani kalná. Když mě neuvidí tak bude muset změnit svoje tempo. Jediné co uvidí je to, jak se nadechuju." *Svůj styl plavání změnil na prsa, a každých 30 sekund vyplaval na hladinu a nadechl se.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se usmála když Kishin souhlasil se závodem, ale jakmile vyrazil tak Katayanagi si plavala v klidu bez nějakých obtížích přeci jenom to byl závod kdo doplave dál, a podle toho jak Kishin plave tak se rychle vyčerpá.*"pche kdyby aspoň poslouchal."*občas trošku přidala aby se k němu aspoň přiblížila, ale jinak to byl spíše test na vydrž, při kterém viděla že nejspíše vyhraje díky Kishinovo tempu, Katayanagi sice tak moc často neplavala, ale ta její fyzická vydrž taky nebyla zrovna nejhorší, nehledě že se pomalu rozhodovala že si bude nosit nějaké zátěže, čímž bude i defakto posilovat.*
Kishin Tago: "Fii, ta voda je studenější když se potopýš celý, než když se jí jenom dotkneš." *Na pár vteřin se klepal, ovšem potom přestal, a začal přemýšlet, co včechno by mohl dělat, ale náhle uslyšel nápad Mayi.* "Závod eh? Nic proti tomu nemám, i když budu na sebe celkem naštvaný jestli prohraju." Jop, závod si dát můžeme, nic proti tomu nemám, a nic jiného mě fakt nenapadá. "Nevím jaký ma element, ale já mám suiton. Plavání by pro mě mělo být o málo lehčí, než pro někoho, kdo suiton nemá. Musím vyhrát!" Tak, začneme ne? *Hned, když to Kishin dořekl, připravil se na závod, a vystartoval. Kishin nejraději plaval ve stylu kraul. Plavání byl jeho oblíbený sport, a byl proti někomu silnějšímu. Nesměl ji nechat vyhrát.* "I když jsem introvert, jsem kompetetivní. Nikoho nenechám vyhrát i kdyby mě to mělo stát život." *Začal být v jeho hlavě celkem dramatický, a neustále plaval.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi seděla a koukala na Kishina a dokonce se i usmívala.*"to nebylo špatné, je dobrý."*Katayanagi jenom Kishina poslouchá, ale neodpoví nakonec Katayanagi vstane a jde do vody, ovšem normálním způsobem, nehodlá si plýtvat chakru jen tak, sice chození po vodě není extra náročné, ale přeci jenom není potřeba se předvádět že to umí taky.*"fu čím dál jdu tím je to studenější."*Když je Katayanagi tak v půlce těla tak se zastaví a chvíli čeká, ale nakonec tam skočí a plave rovnou ke Kishinovi.*"tak zlé to nakonec není."*Čím blíž je Katayanagi ke Kishinovi tím víc má divný pocit, jelikož je to poprvé co s někým vůbec takhle tráví čas, ale nedává to tolik najevo a jenom se usmívá.*fu není to nejteplejší ale dá se to přežít že? A když už jsme v té vodě co budem dělat? Mužem dát závod co ty na to? Třeba kdo doplave nejdál, nebo pokud máš lepší a příjemnější nápad tak sem sním.*řekne mile a mezitím se tak na 2 vteřiny potopí.*"skvělý, ale zároveň divný pocit noo až tak hrozné to není ba naopak je to perfektní."
Kishin Tago: Jop, jednu techniku ti ukážu. Je to jediná technika ke které potřebuju být na nějaké tekutině, takže teď, je perfektní možnost trochu se předvést. *Hned poté, co to Kishin řekl, šel zkusit teplotu vody, stejně jako Maya. * "Hmm, je trochu studenější než obvykle. Eh, když už jsme tady, proč se trochu nenamočit." *Viděl, že si Maya sundává šaty, tak rychle nahromadil chakru do svých chodidel.* "Ty vole, je fakt pěkná." *Pomyslel si, protože jí uviděl jen ve spodním prádle.* "Tak já bych se taky měl svlíknout, ale předtím než začnu plavat, ukážu jí chůzi po vodě!." *Svlékl se do trenek, a dramaticky skočil na jezero, dokonce udělal i salto vpřed. Když dopadl na povrch jezera, tak se nepropadl, voda ho držela jako zem samotná.* Tohle jsem ti chtěl předvést. Díky tomu, že si mě naučila kinobori no waza, jsem se naučil chůzi po vodě. Náš trénink mi nasadil myšlenku, když jde chodit horizontálně a vzhůru nohama, šlo by chodit po něčem, po čem bysme normálně nechodili? Jediné co mě napadlo, byla tekutina, a vypadá to, že to možně je. "Mám pocit, že to taky umí, ale stejně to je skvělý pocit." *Kishinovi se najednou vykouzlil úsměv na tváři, a hned potom, povolil chakru, takže se propadl do vody a plaval.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi beze slov pokračuje dál a aby toho nebylo málo tak si křupne krk.*úleva.*jenom potichu dodá a než dojdou k jezeru tak si jen brouká tak potichu jak jen to jde.*"ať už tam jsme těším se do vody."*to netrvalo dlouhou chvíli a u konečně se dostali k jezeru.*tak konečně tady! A pokud si dobře vzpomínám tak si říkal že mi ukážeš nějaké ty techniky že?*řekla a rovnou se zeptala příjemným hlasem.*"jsem zvědavá na to jak se zlepšil."*Katayanagi si zatím sedla blízko vody a zkoušela jak je teplá.*"hm to ujde, takže koupat se v tom nebude problém."*Katayanagi se usměje a stoupne si, náhle si sundá šaty a opět si sedne, samozřejmě má na sobě spodní prádlo a to že jí Kishin takhle uvidí jí vůbec netrápí.*
Kishin Tago: "Heh, vsadím se, že se snaží mi naznačit, že má taky kekkei genkai. Eh, moc mě to nezajímá." *Pokrčil rameny ve své hlavě, a uvědomil si že jsou skoro u jezera* Já vím, že bych takové věci neměl říkat. Nepříteli bych takové informace nikdy neřekl. *Kishin slyšel jak si Maya křupala prsty, znělo to jako by se lámaly kosti.* "Uuf, to musí bolet. Zní to skoro jako by si je lámala." Uhhh, budeme tam za malou chvilku, zhruba dvě až tři minuty. *Kishin trochu přidal do kroku, protože nechtěl ztrácet drahocenný čas.* "Ať už tam jsme, ať už tam jsme!" *Po minutě ticha, Kishin uviděl kousek jezera* Jsme tu. Doufejme že tam nikdo jiný není. "Takže, předvedu jí chůzi po vodě, a potom budu čekat na její reakci. Jop, to udělám" *Kishin se trochu zasmál, snažil se smát se potichu. On sám nevěděl proč se snažil utišit.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi poslouchala Kishina, ale pak se zarazila.*"KG? Futton? Zajímavé tak si myslím že je silnější než vypadá.. Hm."*Katayanagi se usměje a přemýšlí nad odpovědí.*první chyba kterou jsi udělal, právě jsem získala snadno tvoje elementy a ještě k tomu že máš kg.*Katayanagi se opět usměje.*no každopádně tyhle věci nikdy neříkej, pro mě samotnou je důležitý moment překvapení, ať už před bojem či při souboji. Rozhodně ti nic neřeknu, a budeš si to muset zjistit sám.*Katayanagi sice není nějak výjimečná, ale musí Kishina udržet v tom že ano.* a ještě jedna otázka kdy tam budem?*zeptala se mile a cestou si začala pomalu křupat všechny prsty.*"zajímavé to bude, teď možná jsem silnější, ale postupem času mě předběhne a bude silnější.. Hmm budu se muset dost snažit abych ukázala že jsem lepší."
Kishin Tago: "Hmm, chce vědět o mě... no co, nevadí mi mluvit o mě." *Kishin si zapřemýšlel odkud začít, a potom spustil.* Nooo, jsem introvert, ostatní studenty moc nemám rád. Trénování je moje oblíbená činnost, hlavně kvůli tomu, že se tím posílím, ale taky proto, že se po tom cítím trochu unavený, a potom můžu usnout. Bez tréninku mám celkem problém usnout. Už jsem se naučil nějaké jutsu, kromě kinobori no waza, jestli je chceš vědět tak ti je klidně kromě jednoho řeknu. Nevím co víc ti říct. Jakoo, mám kekkei genkai, a to futton, takže od přirody ovládám suiton a katon, jestli by tě něco takového zajímalo. "Heh, vsadím se, že trochu žárlí." A můj sen je celkem normální, být nejsilnější shinobi. To pro mě znamená znát co nejvíc jutsu, a ovládat jutsu lépe než ostatní. Nechci ale mít povinosti někoho jako je kage. "Teď je na řadě ona, nechci ji vsechno vykecat bez ziskani informaci z ní." A co ty? Taky mě celkem zajímáš. *Kishin tuto cestu znal dobře, takže věděl, že asi za 5 minut budou u jezera.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi si vyslechla Kishina a jen zvážila co odpoví, ale ještě před tím šla zaplatit jídlo které si objednali a poté k němu doběhla.*nejspíš máš pravdu, je to místo kde není moc lidí a nikdo tě neruší a můžeš se plně soustředit na to co děláš.*"v tomhle jsme trošku odlišný, ale co každý není stejný." já jsem spíše ten typ co musí mít kolem sebe ruch a ostatní, naučit se něco v klidu je nejlehčí, ale zkus se něco naučit když nemáš tolik možností se na to soustředit a musíš si všímat i vícero věcí, to je teprve těžký nehledě na to mi přijde že se pak věci učím o dost rychleji, když jsi mezi několika shinobi co tu techniku zvládají a koukají se na tebe s posměchem tak ti dávají takový.. Hm jak bych to řekla.. Takový impuls který tě nutí být lepší v tom o co se snažíš.*Katayanagi v tomhle má zkušenosti, vždycky potřebuje nějaký důvod aby něco zvládla, ale mít klid to rozhodně není.*ale dost o tomhle, řekni mi více podrobností o sobě, celkem mě to zajímá.*Katayanagi se usměje a čeká až Kishin spustí, mezitím si cestu zpříjemní tím že si začne hrát se svými vlasy.*
Kishin Tago: "Tak teď nevím co si myslet. V jednom okamžiku řekne že by mě zabila a v tom druhém, že ne. Je fakt nepředvídatelná. A to druhé co řekla, že nemusím vyhrát abych něco získal, nemyslím si že je to pravda. Možná to myslela, že budu vědět jak proti tomu potom bojovat... ale podle mě je stále lepší vyhrát proti tomu na poprvé." *Když Kishin dojedl poslední sousto, cítil jak mu vklouzlo hned do žaludku.* "Aah, to bylo tak super, tak dobrý ramen jsem dlouho neměl. Mám pocit že jí taky chutnalo, ten úsměv je dost dobrý důkaz." *Kishin si trochu zívnul, najednou cítil menší chlad ve své hlavě, celkem to potřeboval, protože zrovna snědl horký ramen, a potom si oddechl.* "Moc k jezeru nechodí? Možná zná lepší místo na koncentraci, a nebo není ten typ shinobi, který používá chakru o hodně víc než zbraně a taijutsu." Jop, teď už jenom k tomu jezeru. Já osobně v jezeře stejně moc neplavu, chodím tám spíš protože je to fakt hodně klidné místo, kde se můžeš soustředit. *Když to dořekl tak opětoval úsměv Maye.* Tak jdeme ne? *Zeptal se a automaticky začal chůzi ve směru jezera.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se trošku zasmála když viděla Kishinovo vážný výraz.*ovšem jsem si dělala srandu že bych tě zabila, ne vždycky jde vyhrát a navíc někdy musíš prohrát abys získal.*jakmile to dořekla, tak se s chutí pustila do jídla. Jelikož Katayanagi až takový hlad neměla tak si to spíše vychutnávala, ale i tak to mohlo vypadat jako kdyby týden nejedla.*"sakra bylo to opravdu dobré, tak dobrý ramen jsem dlouho neměla."*řekla si v hlavě když dojedla poslední sousto a už jenom čekala na Kishina.*tak teď už jen zaplatit a pak se vydáme k tomu jezeru?*zeptala se s úsměvem na tváři.*"u jezera jsem nebyla dlouho, a ještě k tomu nemám plavky abych do něj mohla skočit, no nevadí nějak to ještě vymyslím."
Kishin Tago: *Kishin, i když nerad, šel obědnat jídlo.* "To je jako by to udělala nascvhál, uhh.Proč to musím udělat já? Snad to nebudu muset platit, sice říkala že to bude platit ona, trochu mám obavy" Ahhh... *Hlasitě si Kishin oddychl, protože ho to čekání trochu nudilo. Když v tom uviděl Mayu, která k němu šla.* "Ona, že má být muj sensei? Jako nezní to špatně. Podle toho co mě učila předtím, by byla lepší sensei než ti na akademii. A co se spolužáků týče... nejradši bych je všechny zbil, takže mi to zní celkem dobře." *Ovšem poslední věta ho trochu rozhodila* "To je uhh." *Hlasitě polknul a ani nevěděl co si myslet* "Snad to nemyslela vážně. Nebudu se přece bát, když mi to zajistí sílu tak se klidně stanu jejim žákem." Klidně se tvým žákem stanu. A k tomu že bys mě zabila, řeknu ti jen to, že si porážku nepřipustím. *Řekl Kishin s velice jistým hlasem, a snažil se udržet vážný výraz. Když toto dořekl, bylo jídlo konečně připravené.* "Mmm, to je vůně." No, ramen je tady, začnu zatím jíst. *Kishin měl z jídla sliny v puse, tak se dal do jídla, a připravil se poslouchat Mayu.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se usmívala, ale když Kishin zmínil co si dá tak se na chvíli zamyslela.*hm dobrý výběr a víš co? běž to zatím objednat a sedni si já si jenom odskočím.*řekla mile a doběhla si na WC a tam tak 3-4 minuty čekala.*"fuuu aspoň nemusím snimi mluvit já."*Katayanagi totiž neměla v lásce když musela něco objednávat nebo vůbec mluvit s cizími lidmi, je to jiné když má mluvit s někým kdo je stejně starý jako ona nebo je ten věk podobný, každopádně když Katayanagi vyšla tak doufala že je všechno objednané a šla rovnou za Kishinem, když k němu došla tak se usmála.*tak jsem trošku přemýšlela, pokud se mi podaří stát Chunninem tak si můžeš vybrat povolání pokud se nepletu, no přemýšlela že bych šla na Senseie.*Katayanagi by toto nikdy nenapadlo nebýt Kishina, ale taky ji to přijde jako dobrý nápad.*každopádně kdybych se stala učitelem, tak bych si přála kdyby jsi byl můj žák, naposledy co si vzpomínám tak sis stěžoval že na Akademii vás nic neučí, nebo aspoň né dostatečně Dobře že? Takže místo nich bych se toho ujmula já, vím že nejsem nejsilnější ani nejlepší, ale myslím si že tě toho dokážu naučit více než ty Paka na Akademii, hlavně si představ všechny své spolužáky jak ti budou závidět, že máš osobní učitelku.*Katayanagi se zasměje nad touto představou, protože by to bylo docela vtipné.*rozhodně si musíš být vědom toho že na tebe nebudu ani trošku brát ohled, na druhou stranu tě naučím věci rychleji a dokonaleji a ještě k tomu budeš mít vysoký práh bolesti.*Katayanagi teď mluví zcela vážně, protože to hlavně i myslí vážně.*ale pokud někdy s někým prohraješ a neumřeš tak mi můžeš věřit že zabiju já tebe, protože prohra nikdy nepřipadá v úvahu.*Katayanagi si jen křupla krk a čekala co Kishin odpoví.*
Kishin Tago: *Kishin byl dosti překvapen tím, jak zprudka ho maya vzala za zápěstí.* "Ona asi musí mít hodně velký hlad. Já celkem taky.. dám si něco velkého." *Předtím než dokončil svou myšlenku, Maya ho už táhla do prvního obchodu s jídlem* "Co si asi dám, hmm" *Když přemýšlel, zaslechl Mayu mluvit o tom, jak velký má hlad.* "Heh, dá si to se mnou... už vím! Vepřovým miso ramenem nemůžu nic skazit." Uhh, asi si dám vepřový miso ramen. Podle mně jsou rameny skvělé jídlo. "Doufejme že taky bude chtít. Jako, když řekla že si dá cokoliv, co si dám já, tak myslím že neodmítne starý dobrý ramen." *Když se Maya zrovna nedívala tak si Kishin trochu pohýbal zápěstím. Hodně mu křupla.* "Má fakt pevný stisk. Mám pocit že to neslyšela." *Kishin si trošku zapískal. Obvykle to dělá když nemá co jíneho dělat.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se jen usmívala, když začala čekat na Kishina tak si začala broukat a koukala kolem sebe.*"jakože trvá mu to né že ne a to je kluk.."*po dobu čekání si dokonce sedla a přemýšlela nad jezerem.*"jít do vody v tomhle počasí by nemuselo být špatný"*Když Kishin konečně přišel tak se trošku zasmála, ale ne tím jak vypadá.*konečně vypadáš jak člověk, docela ti to sluší.*řekla a okamžitě chytla Kishina za zápěstí.*tak jdeme nebudem ztrácet čas, jelikož ti to trvalo." hmm kam půjdem na jídlo? No to je jedno."*usmála se a doslova táhla Kishina k nejbližšímu obchodu kde prodávají jídlo.*tak už teď nevím co si dám, a vůbec nemám představu.*jen dodala a doslova vtrhla do obchodu jako zplašena. (něco jako důchodci když jsou slevy na máslo) protože jakmile se jednalo o jídlo tak byla Katayanagi v úplně jiném živlu.* tak co si dáš? Protože si to dám pravděpodobně s tebou.*řekla mile a čekala na Kishinovo odpověď.*"doufám že má aspoň stejnou chuť k jídlu jako já."*řekla si v hlavě a čekala.*
Kishin Tago: "Ooh to bylo hlasité, asi se taky zrovna probudila." *Bez přemýšlení odpověděl* Jako, ja mám čas celý den. Ja obvykle skoro nic ve volnu nedělám takže trocha změny by mi nemohla uškodit. Znám jenom jedno místo kde bychom mohli jít. Jezero. Něco jsem se tam učil, protože je tam vcelku klid. Neřeknu ti ale co jsem se učil, to bude překvapení. *Trochu se zasmál, protože věděl že zněl trochu namyšleně, a nechtěl aby si to o něm Maya myslela.* Uhh dobře, dej mi chvilku, převleču se. *Šel zpátky domů se převléct, protože si všiml že byl ještě v pižamu. *Vzal si na sebe černé tričko a šedé kraťasy. Jeho oblíbené oblečení, i když si občas taky vezme mikinu.* "Jak vypadám? Hmm, ještě vlasy" *odporoučel se k zrcadlu a vzal si hřeben a učesal se.* "Mmm, to by mělo stačit." *Šel zpátky ke dveřím a řekl.* Dobře, jsem připraven *Svou rukou udělal jakýsi salut, a hravě se usmál.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se usmívala přitom co Kishin říkal a ona zatím sama přemýšlela co by mohli dělat.*"hmm je to od něj opravdu hezké."tak víš co by jsme mohli udělat? Tak ze začátku by jsme mohli někam zajít na jídlo a aby se neřeklo tak tě zvu když už jsem tě tak vyrušila.*řekla s úsměvem a přemýšlela co dál.*hmm pak mohli do sauny, to taky nezní špatně ne? A pak by jsme se mohli třeba někam projít a pokud máš dostatek času, tak mám jedno super místo kam by jsme se mohli kouknout v noci na hvězdy, tedy jestli chceš a máš až tolik času a hlavně jestli máš na mě náladu takovou dobu semnou být.*Katayanagi tyhle nápady napadli okamžitě a nějak nad tím nepřemýšlela, prostě se snažila něco vymyslet a to se jí taky podařilo.*"doufám že přijme aspoň většinu z toho."ale jestli budeš mít taky nějaké nápady tak sem s tím.*řekla opět mile a tentokrát se i ona prokřupla, což by i Kishin mohl slyšet.*
Kishin Tago: "Ona mě objala?? Je asi fakt nervózní. Takhle se obvykle nechová. Ani se jí tak nedivím, já ani nevím jak takové chuninské zkoušky probíhají. Vím jenom to, že se tak geninové stávají chuninama." *Nadále poslouchal Mayu a velice delikátně si promýšlel co říct.* Uhh, klidně s tebou pujdu. Stejně dneska nemám nic na práci, akademie je dnes zavřená. *Trochu se na mayu usmál* I když si mě tak trochu vzbudila, ani mi to nevadí. Touhle dobou už bych byl v akademii a učil se nějaké blbosti. "Co dál, co dál?!" *Kapka potu mu spadla ze zadní časti jeho hlavy na jeho krk.* Když jsi to ty, tak si myslím že to bude celkem zábava. *Trochu si protřel oči.* Kde by si chtěla jít? Mě je to doslova jedno, hlavně ať něco budeme dělat. "Ahhh, další práce dobře odvedená Kishine, jsi lepší než jsem myslel" *Takhle k sobě mluvil už dlouho, jeho ego bylo celkem velké. Když dořekl svojí větu Maye, trochu se protáhl, křupli mu záda, ale né tak, aby to slyšela.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi se usmála když otevřel Kishin.*Ahooj jsem ráda že jsi doma.*řekla milým hlasem a bez váhání ho obejmula a posléze pustila.*no.. Zaprvé nemám co dělat a za druhé budou brzo Chunninské zkoušky jak jistě víš, no každopádně jsem hodně napjatá a potřebuju se trošku odreagovat, protože se jich docela bojím a myslím si že je nezvládnu.*řekla Katayanagi až moc upřímně a usmála se na Kishina.*takže jestli nemáš nic na práci dnes, byla bych ráda kdyby jsme někam zašli a abys mi trochu pomohl od toho stresu, byla bych opravdu moc ráda.*Katayanagi viděla jak vypadá, přesněji poznala že se zrovna probudil, protože vypadala něco jako on a možná hůře.*omlouvám se že jsem tě zřejmě vzbudila, jestli chceš tak odejdu.*řekla už spíše takovým nejistým hlasem protože, se taky mohlo stát že Kishina spíše otravuje.*
Kishin Tago: *Kishin spal ve své posteli, protože včera tvrdě trénoval. Zdálo se mu o ovládnutí světa. Byl nejsilnější shinobi ve světě. Obvykle se mu zdálo o jeho největších touhách, ať už vědomých, nebo podvědomých.. Možná to sám nevěděl, ale jeho ambice byly velice vysoké. Když v tom se probudil. Probudilo ho klepání na dveře.* "Uhh kolik je hodin..? Eh, teď mě to nezajíma, chci vědět kdo by byl zrovna u mých dveří." *Proč by byl někdo u jeho dveří? To si nedokázal vysvětlit.* "Kdo to může sakra být?" *Přišel ke dveřím a kouknul se skrz kukátko.* "To je... Maya? Proč by šla zrovna ke mně? Dneska vypadá hezky, jako by byla na nějakém plese nebo co." *Kishin otevřel dveře a oslovil Mayu* Čau Mayo... uhh, proč jsi tady? Já obvykle nemám návštěvy. Vlastně jsem návštěvu neměl skoro nikdy. *Zívnul si se zavřenou pusou a vyčkával odpověď.*
Katayanagi Shintaro: *Když se Katayanagi probudila tak šla jako vždycky do sprchy a poté se jako vždy nasnídala, poté přemýšlela co by mohla přes den dělat.*"takže... Hmm.. Sakra... Ani mě nic nenapadá..*možná trénovat, ale počkat! Mám to.*Katayanagi si vzpomněla že naposledy tam sní byl jeden kluk kterého učila.*"sakra jak se jmenoval... Emm.. Kishin? Ano tak je to správně Kishin Tago ze stejného klanu jako já.. Hm sice nevím kde bydlím, ale já ho najdu."*Katayanagi se rozhodla že najde bydliště Kishina aby ho pozvala ven, ale jen ho najít.. To nebude těžké."*Jelikož znala jeho jméno a dokonce i z jakého je klanu tak to měla opravdu jednoduché, stačilo se zeptat pár svých známých, jestli ho neznají a tak vlastně zkoušela štěstí, což se jí i podařilo.*"teď už jen jít k němu domů."*sice z klanu nezná všechny, ale zná tak 70% a ty už většinou taky vědí o všem co se v klanu šustne a tak jí pár dovedlo k tomu závěru kde Kishin bydlí.*"tak konečně vím kde bydlí."*Katayanagi se usmála a pomalu se vydala na místo jeho bydliště.*"bude určitě překvapený až mě zase uvidí."*nehledě že Katayanagi měla černé šaty a rozpuštěné její dlouhé červené vlasy.*tak už jsem tady.*pronesla a přišla k vchodovým.*"fuuu jestli otevře někdo jiný než on tak mě klepne."*Katayanagi se pořádně nadchla a zaklepala na dveře.*
---: ---
Katsumi: *Podívám se na Ayase, která si prohlížela hotel. Když se ke mě pak otočí, tak se na ní usměju. Ve chvíli, kdy je mě dojde a obejme mě, tak jí taky obejmu.* Nemáš vůbec za co. Taky jsem tě ráda viděla a doufám, že se zase někdy uvidíme, *řeknu jí.* Tak se měj pěkně, *zavolám na ní a sleduju jí, jak dochází. Ještě pak na ní zamávám a pak se s Yami rozejdeme pryč.*
Ayase: *Zastaví se před hotelem, který si Ayase pozorně prohlédne. Poté se přesune zrakem na Katsumi a přijde k ní, aby ji objala. *Moc děkuju, ráda jsem tě viděla ale asi tam už půjdu. *Poví Ayase a pak když se ocitne mezi dveřmi toho hotelu otočí se na Katsumi a zamává ji, poté vejde do hotelu a tam si zaplatí jeden pokoj v nejvyšším patře kam se poté půjde ihned zabydlet. *
Katsumi: *Mírně se usměju a trochu se zamyslím.* 'Hmm, tak myslím, že jí bude vyhovovat snad vše,' *pomyslím si.* /Yami: 'Jo to jo, jí se bude asi líbit snad vše,' *řekne souhlasně Yami. /Katsumi: Následně se rozejdu k hotelu a u něj se zastavím.* Tak co třeba tady, *řeknu a ukážu na hotel, který mě napadl jako první.*
Ayase: Kde? No asi by bylo fajn kdyby to mělo střechu, postel a čtyři stěny. *Nic víc Ayase ohledně své představy přespání nepoví, protože víc toho ani nepotřebuje chce jen toto nic jiného. Každopádně následuje Katsumi a rozhlíží se kolem sebe a všímá si svého okolí, taky aby si ho nevšímala, když se tu chce aspoň nějak orientovat. *
Katsumi: No jo, no jo, *řeknu jen a následně položím na stůl peníze a dopiju džus. Když se Ayase rozejde, tak se zvednu ze židle a rozejdu se za ní.* Takže jdeme do centra jo, *řeknu a rozejdu se tam. Nějakou chvíli to trvá, než tam dojdeme. Když se blížíme k centru, tak se na ní podívám.* Už jsme skoro tam, *řeknu jí.* 'Hmm, je celkem zajímavá osoba,' *pomyslím si a jdu dále. Když se dostaneme do centra, tak se na ní podívám.* A kde by sis tak představovala se ubytovat, *zeptám se jí a po chvíli se podívám na jeden hotel.*
Ayase: Pro mě? Viděla jsi, co dokážu že? Je to pro mě nebezpečné úplně stejně jako je to nebezpečné pro kohokoliv jiného. Nezapomínej, že jsem prakticky génius je mi 14 a jsem už Jounin, kdybych nepromeškala pět let tréninkem na jednom místě jistě bych byla už na vyšší hodnosti. *Ayase položí na stůl peníze za útratu a dopije zbytek svého pití, pak se postaví a udělá asi sedm kroků, pak se zastaví a otočí se na Katsumi s Yami s tím, že očekává, že ji dovedou do centra. *
Katsumi: *Napiju se džusu a trochu se zamyslím.* Hmm, tak jestli tady chceš teda zůstat, tak se potom můžeš podívat v centru po nějakém hotelu, určitě se tam něco najde, *řeknu jí a trochu se na ní usměju. Po té se opřu o židli a trochu se zamyslím.* Lovec odměn, zajímavé, *řeknu ještě a dívám se na talíř, který je přede mnou. /Yami: Po chvíli se pustí do řeči.* Lovec odměn, není to pro tebe trochu nebezpečné, *zeptá se Yami.*
Ayase: Hm tak asi se podívat po hotelu, přemýšlím že tu pár dní zůstanu. Jsem Lovec Odměn, a tak si tu v centrále vezmu nějakej kontrakt pro Lovce Odměn. *Poví Ayase, ale zatím se nezvedá, místo toho klidně sedí a odpočívá na svém místě. Á pocit že nějakej větší a náročnější pohyb by pro ni byl celkem problém vzhledem k plnému žaludku. *Napadá tě nějakej hotel tu?
Katsumi: *Mlčky jím a přemýšlím, jestli bychom se s Yami nakonec někdy nemohly vydat do Ketchugakure se podívat, jak to tam asi vypadá. Po chvíli se podívám na Ayase a trochu se usměju. Když sním asi tři čtvrtě oběda, tak talíř odsunu, protože už nemůžu.* Jo jo bylo to moc dobré, ale už jsem taky plná. Jsem ráda, že ti chutnalo, přece jen je to tady celkem známe, copak by jsi ještě chtěla dělat, než vyrazíš zpět do Ketchu, *zeptám se jí a dívám se na ní.*
Ayase: *Ayase jí naprosto klidně, nikam nespěchá ale ani si moc Katsumi nevšímá, není slušné jíst a mluvit naráz aspoň tak to bere Ayase. Občas to jídlo zapije svou limonádou, ale jinak většinou spíše jí, nakonec to ale ani nedojí. Snědla toho sice dost ale nezvládla to sníst celé, cítí se, že má už dost a nechce toho jíst moc. Proto pomalu jen popíjí svou limonádu, nic jiného. *Bylo to fakt super, jen bylo toho pro mě trochu moc doufala jsem v menší porci.
Katsumi: *Vyslechnu si její slova a pak se na ní usměju.* No když myslíš, *řeknu jí.* Víš, já tady nežiju moc dlouho, kdysi jsem žila v Otogakure, *povím jí. Když donesou pití, tak vezmu skleničku s džusem a napiju se. /Yami: Mlčky poslouchá jejich rozhovor a přemýšlí, jestli něco říct, ale nic jí nenapadá a mlčí. /Katsumi: Po chvíli donesou i jídlo, tak se usměju.* Itadakimasu! *řeknu a poté se pustím do jídla.*
Ayase: Protože v Ketchugakure žiju, a tak vím že tam nenajdu nic zajímavého, jen stromy po celé Zemi a ve vesnici jen obyčejné domy a jeden velký strom ve středu vesnice jinak nic zajímavého. *Podotkne Ayase a během chvilky jim obsluha donese pití a poté i talíře s jejich jídlem. Ayase se na to podívá a ihned se usměje, podobné jídlo nikdy neměla tak jí to celkem zaujalo. *Itadakimasu! *Poví Ayase nadšeně a pustí se do své porce jídla, upřímně ji to docela dost chutná. *
Katsumi: *Objednám si jablečný džus a kuře na kari s rýží. Následně se podívám na Ayase.* Proč si myslíš, že v Ketchugakure nemáte nic zajímavého? Určitě se tam něco najde ne, zeptám se jí a dívám se na ní.* 'I Když je pravda, že třeba v Otogakure nebylo nic zajímavého,' *pomyslím si a dívám se a Ayase.*
Ayase: *Spokojeně se usadí, když tam dorazí a po informaci že by se Katsumi mohla podívat do Ketchugakure se musí Ayase zamyslet. *Tak jako mohla bys, jen nevím Ketchugakure mi nepřijde ničím zajímavá. *Přizná Ayase a když přijde obsluha objedná si nějakou tu limonádu a kuře na Kari. Ani neví proč na něco takového dostala chuť, ale prostě to chce. Počká na to, co si objedná Katsumi. *
Katsumi: *Tělo mě celkem dost bolelo, ale nenechala jsem to na sobě znát. /Yami: Mlčky poslouchá slova Ayase.* 'Sakra, ta nám teda dala,' *řekne v duchu Yami.* /Katsumi: 'To teda jo, ale tak to je jedno,' *řeknu jí.* Tak jo, jdeme, *řeknu jí s úsměvem a pak se rozejdu směrem, kde je království kari. Po nějaké době dojdeme na místo a tak dojdu k jednomu stolu a posadím se.* Hmm, abych bych příště mohla dorazit já do Ketchu, že, *řeknu jí s úsměvem.*
Ayase: Tak tedy zaveď mě to do toho Království Kari. *To že je známá Kumogakure touto restaurací ještě neznamená že Ayase bude vlastně vědět kde přesně to je, ví jen že se to nachází uličce Raitoningu, ale to je asi všechno. *Tak jdeme? *Ayase je celkem netrpělivá, ne že není to musí prostě uznat i ona sama. * „Jak to Kari asi bude chutnat?“ *Zeptá se sama sebe ve svých myšlenkách. *
Katsumi: *Vyslechnu si Ayase a trochu se usměju.* Opravdu, to je zajímavé, *řeknu jí a trochu se na ní usměju.* Tohle nic není, jsem v pohodě, *řeknu a trochu se za myslím.* Hmm, klidně můžeme zajít na jídlo.* Ale musím ti říct jednu věc, nechtěla bych být tvůj nepřítel, *řeknu jí, tohle jsem myslela naprosto vážně.*
Ayase: Víš povím ti tajemství, vlastním dvě Kekkei Genkai. Jedno z nich je Doujutsu, které jsem na tebe použila těmi údery a pak mám ještě druhé, ale to jsem nepoužila. Jsem ale ráda že jsem ti neublížila, trochu jsem se z toho obávala. *Ayase to myslí naprosto upřímně, nyní se začne rozhlížet všude kolem sebe a pak jí ještě něco napadne. * Hele, co si takhle skočit někam na jídlo? Například do Království Kari?
Katsumi: *Pomalu jsem se začala zvedat na nohy.* Jsi dobrá, *řeknu jí, poté co jí uvidím.* Jo vypadá to, že souboj skončil, nemá cenu dále bojovat, aby to nedopadlo špatně, *řeknu jí a podívám se, kde je Yami. Když ke mě Yami dojde, tak se opět spojíme do jednoho těla.* /Yami: Chvíli mlčí, než se pustí do řeči.* Jsi opravdu silná, *řekne Yami.*
Ayase: *Ayase je spokojená, nyní Katsumi bude mít problém používat Ninjutsu, a i obyčejná technika třídy E pro ni bude náročná jako kdyby šlo o techniku třídy C, takže podle Ayase souboj už skončil. Složí tedy pár ručních pečetí a mlha se během chvilky rozplyne a tím se obnoví viditelnost do původního stavu. Deaktivuje své Doujutsu a otočí se na Yami, které naznačí že má přijít k ní. * Myslím, že souboj skončil!
Katsumi: *Když se okolo začne objevovat hustá mlha, tak si jen povzdechnu a začnu se dívat okolo.* 'Sakra sakra, tohle není vůbec dobré,' *řeknu si v duchu. Po chvíli už vůbec nic nevidím, takže mi je jasné, že jsem v nevýhodě. Najednou se přede mnou objeví Ayase a začne na mě útočit pomocí taijutsu.* 'Au to bolí,' *řeknu si v duchu, ale nenechám to na sobě znát. V další chvíli do mě ještě vrazí dlaní a odhodí mě pryč. Když dopadnu na zem, tak zůstanu ležet na zemi a dívám se na Ayase.* 'Sakra, jak můžu být tak slabá,' *pomyslím si. /Yami: Stojí o kus dále a čeká, co se bude dít.*
Ayase: *Složí několik ručních pečetí a z vlhkosti ve vzduchu vytvoří neprostupnou mlhu přes kterou není vidět ani na krok (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Ayase ovšem vidí kde se kdo nachází (Byakugan) a navíc díky svým smyslům cítí pachovou stopu Katsumi a Yami, a navíc je může lokalizovat dokonce i sluchem. Použije opět Shunshin no Jutsu aby se přesunula přímo před Katsumi a pak ihned začne na Katsumi útočit pomocí konečků prstů přímo n chakrové Tenketsu body. Těchto úderů ji věnuje přesně 64 a pokud to vyjde a pro Katsumi bude používání Jutsu fyzicky náročné a bude to náročné na chakru jako kdyby se jednalo o Jutsu o dvě třídy výš (Hakke Rokujūyon Shō). Poté celou sérii 64 úderů zakončí úderem otevřenou dlaní přímo n hrudník (Shōtei), kdy by to mělo Katsumi způsobit ohromné bolesti, a hlavně chakra způsobí že drasticky zvýší sílu útoku. Takže by to mělo Katsumi odhodit o pár (3) metrů opačným směrem. * „Sice ji to bolí ale aspoň ji tím zocelím. Je to jen pro její dobro.“
Katsumi: *Náš útok byl k ničenu, nějak se jí ho podařilo odrazit.* 'Ach jo, to jsme tak moc slabé,' *pomyslím si. /Yami: Najednou jí zasáhne nějaká technika, která jí zraní a ještě odhodí pryč.* 'Co to sakra bylo, ta holka je nějaká moc silná, tohle se mi ani trochu nelíbí, s takovou bude za chvíli po nás,' *řekne si v duchu Yami. /Katsumi? Když Ayase řekne, že by teď mohla začít útočit ona, tak jen překvapeně zamrkám.* 'Heh tohle fakt nedopadne dobře,' *pomyslím si a poté jí pečlivě sleduju.*
Ayase: *Těm jehlám se úkrokem do strany vyhne, poté ale vidí jak jí Katsumi a Yami obklíčí každé proti Ayase vypustí ohnivou kouli. Ayase se tedy ihned velice rychle roztočí na místě kolem své osy a uvolní velké množství chakry ze všech chakrových bodů v těle. Uvolněná chakra v kombinaci s otáčením kolem své osy vytvoří vír z viditelné chakry ve tvaru kopule kolem a nad Ayase ve vzdálenosti jednoho metru (Hakkeshou Kaiten). Útok je technika třídy D, a tak to Ayase dokáže tímto jednoduše zablokovat. Poté ihned proti Yami pomocí silného úderu do prázdna jejím směrem vyšle vlnu chakry, která je neviditelná a způsobuje silné fyzické zranění a dokáže cíl odhodit do vzdálenosti deseti metrů (Hakke Kuushou). Pak se otočí proti Katsumi a usměje se. *Tak teď přejdu do útoku já ne?
Katsumi: Ne ještě ne, *řeknu jí a následně se od ní vzdálím a vystřelím po ní několik senbonů.* 'Sakra, celkem to bolelo, ale tohle mě ještě nezastaví,' *pomyslím si a poté použiju Karada no Bunpu a s Yami se rozdělíme.* Jdeme na to Yami, *řeknu a poté se rozběhneme každá na jednu stranu. Jako další složíme pečetě na Katon: Goukakyuu no Jutsu a obě proti Ayase vydechneme ohnivou kouli.*
Ayase: *Ayase je celkem překvapená že tohle Katsumi ustála (správně by letěla několik metrů vzduchem a sotva by se zvedla ale okej řekněme, že do toho Ayase moc síly nedala). Ayase se podívá na svou ruku kterou na Katsumi zaútočila a pak se podívá opět přímo na ní. * „Asi jsem do toho dala moc málo síly, nejspíš podvědomě abych ji neublížila?“ *Zeptá se sama sebe. Ovšem je zbytečné na to odpovídat, nyní to nechává opět na Katsumi nechce na ní útočit. * Takže? To už končíš? *Trochu ji takto provokuje, aby na ní případně opět zaútočila. *
Katsumi: *Celkem mě zarazilo, když vyskočila a naprosto jednoduše se mé technice vyhnula.* 'Sakra,' *řeknu si v duchu. Když najednou zmizí, tak jen překvapeně zamrkám a začnu se dívat okolo.* 'Kde je,' *pomyslím si, když mě najednou zasáhne do břicha. Udělám několik kroků dozadu a s bolestivým pohled se na ní podívám.* Tohle bolelo a dost,' *řeknu jí a dívám se na ní.*
Ayase: *Sice se Katsumi přesunula trochu bokem ale Ayase ji díky Byakuganu moc dobře vidí, její zrak pokrývá většinu bojového pole. Jakmile proti ní Katsumi vyšle několik ocelových jehel tak Ayase ihned nahromadí chakru do chodidel a poté ji při odražení během rozběhu uvolní a tím pádem se jí povede odrazit nízkým skokem do velké dálky trochu bokem a jehly tedy minou. Pak použije Shunshin no Jutsu aby se zastavila přímo před Katsumi a ihned na ní zaútočí jedním úderem otevřenou dlaní kterou směřuje na její břicho, jde o přesný a rychlý výpad. Pokud zasáhne tak do Katsumi při úderu uvolní Chakru, což drasticky zvýší sílu útoku a způsobí ohromné bolesti. Navíc je to celkem nebezpečné, protože tím uvolněná chakra útočí přímo na vnitřnosti (Shōtei). *
Katsumi: *Ve chvíli kdy je oblak páry v okolí, tak jsem pod zemí a zatím jsem na místě. Po chvíli se začnu přesouvat na bok cvičiště. Po chvíli vyjdu ven a začnu se rozhlížet okolo, abych zjistila, kde je Ayase. Poté použiju Hagane no Sakusei a poté se na ní rozletí několik ocelových jehel.*
Ayase: *Všimne si té ohnivé koule, tak Ayase rychle složí sérii ručních pečetí z úst proti ní vyšle ohnivou kouli, která ohnivou kouli zadrží a uhasí, čímž vznikne mnoho páry (Suiton: Mizzurappa). Poté ale Katsumi nikde nevidí, což se Ayase nelíbí, a tak aktivuje svůj Byakugan, a tak vidí, jak se Katsumi ukrývá v zemi. Dál ale nic nedělá, chová se jako by nevěděla, kde se Katsumi nachází a zmateně se rozhlíží okolo sebe. *
Katsumi: Ne, tak jsem to nemyslela, *řeknu jí a dívám se na ní. Když se vyhne mým kunaiům, tak se jen pousměju. Ve chvíli, kdy proti mě pošle vodní shurikeny tak použiju Katon: Goukakyuu no Jutsu a zbavím se jejího útoku. Než ohnivý koule přejde, tak se pomocí Kagerō schovám pod zem a přesunu se pryč, abych poté naní mohla zaútočit z jiného místa.*
Ayase: Myslíš, že dopadnu špatně? *podotkne Ayase celkem překvapeně vzhledem k tomu, že Katsumi se zdá celkem sebejistá. Jen stojí jakoby ani nešlo o boj (Ayase) a sleduje, jak Katsumi sahá pro kunaie a dva po ní ihned hodí. Výhoda Ayase je že díky vlčím Genům je že má zvýšenou obratnost/mrštnost těla, která je nad rámec lidských možností. Ayase se tedy skrčí, a tak se dostane velmi nízko k zemi velkým tělem a kunaie nad ní jen proletí. Poté se Ayase narovná a usměje se, poté si z vody vytvoří několik (9) vodních Shurikenů (Suiton: Mizu Shuriken) a ty všechny poté proti Katsumi hodí ale následně se proti ní rozeběhne. *
Katsumi: *Mírně se na ní usměju a vyslechnu si její slova.* Tak jo, jak myslíš, aby jsi nakonec nedopadla špatně, *řeknu jí a usměju se. Následně se připravím a přemýšlím, co vše na ní použít.* 'To jo Yami, jak začneme,' *řeknu v duchu Yami. /Yami: Na chvíli se zamyslí-* 'Co třeba hodit kunai,' *řekne Yami. /Katsumi: Nad slovy Yami jen se jen usmála a vzala jsem do rukou dva kunaie a hodila jsem je po Ayase.*
Ayase: *Ayase se společně s Katsumi konečně dostanou do tréninkové oblasti kde se postaví na jedno z mnoha tréninkových stanovišť. *Zesílila? Ano to určitě ale nemusíš se bát, nebudu na tebe používat svou plnou sílu, ani nevytáhnu své zbraně já se budu držet trochu vzadu dobrá? Nebudu na tebe používat vše co mám, to zní fér ne? „Budu se držet jen u používání Byakuganu a celkově Taijutsu technik.“ *Pomyslí si Ayase a pozorně sleduje Katsumi mezi kterou si Ayase vytvoří sedmimetrovou vzdálenosti. * Ty použij vše, co máš dobrá?
Katsumi: Jo, jo, *řeknu souhlasně. Poté si vyslechnu její slova a usměju se.* Určitě se ti jednou povede a všichni tě budou znát, *řeknu jí. Po chvíli dojdeme do tréninkové oblasti, tak dojdu na jedno cvičiště a pak se zastavím a usměju se na ní.* Tak jsme tady. Určitě jsi od té doby hodně zesílila, že jo, *zeptám se jí.*
Ayase: Lékařka jo? *Poví a zamyslí se nad tím, její sestřička Shizuka je na tom totiž stejně a Satsuki už je úžasnou lékařkou stejně jako její děda Suzuya. Ta hlavní otázka teprve přichází v moment, kdy se Katsumi zeptá jakej je její sen. *Jakej je můj sen? Asi se proslavit jako Ayase, a ne abych byl známá díky tomu že jsem Juuzou Toyokazu.
Katsumi: *Vyslechnu si slova Ayase a na chvíli se zamyslím.* Hmm, tak jestli chceš, můžeme jít trénovat, já jsem pro, *řeknu jí a následně zabočím do jedné ulice, která vede směrem do tréninkové oblasti.* Co je můj cíl/sen? Hmm nevím, asi bych se chtěla stát úžasným lékařským ninjou. A co ty, *zeptám se jí, zatím co se pomalu blížíme k tréninkové oblasti.*
Ayase: Nebo si můžeme zatrénovat, pokud bys chtěla. *Navrhne Ayase trochu zamyšleně, byla by za to ráda předci jen ráda něco dělá. Ayase je dost aktivní dívka a tohle by ji určitě nevadilo a ono co jiného by tu asi mohla s dvanáctiletou dívkou dělat. Ať přemýšlí, jak přemýšlí nic jiného ji asi ani nenapadá co by se tu mohlo podniknout. * Tak co myslíš?
Katsumi: *Poslouchám jí a usměju se na ní. Dívám se na její ocas, který je modrý.* Tak kdyby byli všichni stejní, tak by to nebylo zajímavé, *řeknu jí.* /Yami: Jo to by nebylo ono, *řekne Yami.* /Katsumi: 'Sakra, nevím, kde bychom mohly jít,' *pomyslím si.* Tak jo, můžeme se projít po vesnici a možná se ti při procházce něco zalíbí, *řeknu jí a rozejdu se za Ayase.*
Ayase: Huh? Jo děkuji, je to něco, co mě od jiných lidí odděluje originalitou a jsem na to neskutečně pyšná. *Poví a přesune část ocásku jakoby před sebe a uchopí ho do ručky jako by ho objala, ale pak ho zase vrátí zpátky do normální polohy za svá záda. *Tak teda prostě jdeme, ono se něco najde ne? *Poví Ayase a vyrazí na cestu skrze ulice Kumogakure, ani neřeší že to tu nezná prostě se hodlá náhodně procházet ulicemi této vesnice. *Tak by mě zajímalo, jaký je tvůj sen? Nebo čeho bys chtěla dosáhnout?
Katsumi: *Vyslechnu si Ayase a usměju se.* Aha, zajímavé. Jak to tak vypadá, tak má každý něco, *řeknu jí a pak se podívám směrem do vesnice. /Yami: Dokud Katsumi mluví, tak mlčí.* Máš super oči a ocas, *řekne Yami a pak opět dělá, že tady zase není. /Katsumi: Nad slovy Yami se trochu pousměju.* 'Ale no tak Yami, zkus se chovat trochu slušněji,' *řeknu jí v duchu.* Hmm, nevím, copak by jsi třeba chtěla vidět, *řeknu a dívám se na Ayase.*
Ayase: Proč? Protože jsem se s tím narodila, tohle jsem podědila po svém otci. Díky tomu mám několik výhod a jsem o dost rychlejší než jiní lidé. *Podotkne s úsměvem a pak je připravena Katsumi následovat. Informaci, proč je Katsumi dvoubarevná Ayase celkem chápe, některé klany mají nějaké unikátní viditelné rozdíly od ostatních lidí. Například Shiki a Satsuki mají klan Doku a místo kostí mají prostě velmi pevní vlákna, která jsou uvnitř celého jejich těla. *Tak kam jdeme?
Katsumi: Katsumi: *Jen souhlasně kývnu hlavou. /Yami: Dívá se na Ayase.* Hmm, tak tě tady můžeme trochu provést, *řekne Yami. /Katsumi: Nad slovy Yami se usměju a souhlasně zakývám hlavou.* Jo jasně, to není špatný nápad, *řeknu souhlasně na slova Yami.* Dvoubarevná, *řeknu a trochu smutně si povzdechnu.* To je schopnost mého klanu.. A proč ty máš ocas a uši, *zeptám se jí.*
Ayase: O dva roky? Vlastně jo o dva roky, tobě je teprve dvanáct jak tak koukám. *Ayase si neuvědomila že by měla být o tolik starší, než je Katsumi. *Nechtěla bys mne zde trochu provést? Nikdy jsem v této vesnici nebyla a ráda bych si to tu prohlédla. *Navrhne Ayase se zamyšlením. Upřímně se jí tato vesnice celkem líbí, je to velký rozdíl oproti Ketchugakure. * Mimochodem vysvětlila bys mi, jak je možné, že jsi vlastně dvoubarevná a proč jste vlastně dvě mysli v jednom těle?
Katsumi: Katsumi: *Vyslechnu si Ayase a pak se na ní usměju.* Super, tak ještě dodatečně vše nejlepší a gratuju k tomu, že jsi jounin. To já jsem ještě pořád chuunin, nějak se poslední dobou nic moc neděje, *řeknu jí a dívám se na ní. /Yami: Dívá se na Ayase a trochu se usměje.* Takže ty jsi o dva roky starší než my jo, *řekne Yami celkem zamyšleně.*
Ayase: *Když je Katsumi už dost blízko tak to Ayase cítí, díky tomu že její pach si pamatuje. Každý člověk má svou unikátní pachovou stopu a Ayase díky svým zvířecím vylepšením se kterými se narodila dokáže tento pach rozeznat. Otočí se tedy směrem odkud to cítí a usměje se, jakmile zahlédne dívku, která má jednu půlku těla zcela černou. Sice to úplně nechápe, proč to tak je, ale nevrtá se v tom, holt jsou takto dvě osoby v jednom těle. * Ahoj, ráda vás vidím. Já se mám fajn nedávno jsem oslavila své čtrnácté narozeniny a poté jsem byla povýšena na Jounina. Co vy?
Katsumi: Katsumi: *Před pár dny mi přišla zpráva od Ayase, že dojde do Kumogakure. Je pravda, že jsme jí neviděly od doby, co jsme jí potkaly na misi a tak jsme s Yami byly moc zvědavé, jak asi teď bude vypadat. Oblečené v ( odkaz » ) jsme se rozešly k bráně Kumogakure. /Yami: Jak se blížíme k bráně, tak se dívá okolo.* Hmm, jak asi teď bude Ayase vypadat už jsme jí neviděli asi dva roky, že, *řekne Yami. /Katsumi: Nad slovy Yami se jen pousměju.* Jo, to je pravda, že jsme jí už dlouho neviděly, *řeknu jí a pokračujeme v cestě. Po chvíli si všimnu dívky, která se rozhlížela po okolí. V další chvíli jsem si všimla jejího ocasu a jejích vlčích uší.* Ahoj, Ayase, dlouho jsme se neviděly, jak se daří, *zeptám se jí a dívám se na ní. /Yami: Usmejě se.* Ahoj Ayase, *řekne Yami a poté mlčí.*
Ayase: *Ayase se ocitá přímo za bránou Kumogakure, samozřejmě že nejdřív prošla kontrolou u brány, kde prokázala svou totožnost. Ketchugakure a Kumogakure jsou spojenci a tím pádem není ani nejmenší problém se do této vesnice dostat. Ayase u sebe dokonce nemá ani žádné zbraně, jediné, co u sebe má je pečetící svitek, uvnitř kterého se nachází pouze dvojice jejích mečů Ikazuchi no Kiba. Oblečená je v ( odkaz » ). Stihla si povšimnout, jak mnoho lidí na ní zírá jako kdyby přišla z jiné planety nebo co, co způsobují její bílé oči bez zorniček, což způsobuje Byakugan v neaktivní formě. Kromě toho má modrý vlčí ocas, který neukrývá a dále vlčí uši, oboje má barvu jako její vlasy. Nedávno si navíc ostříhala vlasy, takže je už nemá tak dlouhé ale o dost kratší (viz. Profil). Co tu Ayase vůbec dělá? Jsou to snad dva roky, co jedné dívce pomohla v jedné vesnici při její misi, a ještě se s ní stihla seznámit. Zná i její jméno, a tak předem poslala zprávu, aby na ní čekala u brány, a tak se Ayase nyní rozhlíží, zda ji někde zahlédne. *
---: ---
Haruka Noburu: *So zatajeným dychom zažmurkala keď si domyslela koniec jeho vety. /Vie čítať myšlienky? No tak už len toto mi chýbalo./ *Nepristupoval k nej ako k hrozbe inak si jeho prerieknutie nevedela vysvetliť. Poľavil na ostražitosti.* Uhm.. o tom mužovi som nikdy nepočula. *Nahla hlavu na stranu a pozrela sa mu do očí pred tým než zastavili pred jeho hradom Ten no Shiro.* Je veľmi nebezpečný? *Opýtala sa opatrne a urobila váhavý krok v pred keď jej pokynul aby vošla prvá. Na ulici medzi ľuďmi sa cítila bezpečnejšie - než tu v chodbách Zikiho hradu. Zvlášť keď možno vie čítať myšlienky.* /Kokuo-sama, prosím.. nehnevaj sa už na mňa. Tetrucuj a komunikuj so mnou.. potrebujem ťa. Sľubujem, že nabudúce budem počúvať tvoje múdre rady./ *Snažila sa prehovoriť ku Gobimu, no ten k nej bol otočený chrbtom a zapchával si uši. - Obrazne povedané samozrejme.*
Ziki Katsuki: *Dál vedl Haruku do svého hradu, kde měl v plánu jí na noc, možná na pár nocí ubytovat, záleží, jak bude chtít, ačkoliv pokud jde z mise, nezdrží se více jak na noc. Nemůže přeci vedení své vesnice nechat v očekávání. Při její otázce ohledně pohostinnosti jí po chvíli mlčení odpověděl.* Vlastně ano. Kupříkladu Suzuyovi Juuzou poskytnuta nebyla, ale to je zvláštní případ, jestli mi rozumíte. Navíc, toho jsem sem pustil jen proto, protože tu mohl utratit velké množství peněz a měl v plánu zde koupit i drahý zásnubní prsten pro jeho snoubenku, jak jsem zjistil z jeho myšle- *Odmlčel se. S upřímností to teď, zdá se- trochu přehnal. Chtěl k ní být upřímný, neboť po ní chtěl na oplátku stejný díl pravdy i o tom, o čem s ní chtěl zanedlouho mluvit. Přesto jí ale nemusel vyzrazovat to, co dříve dokázal, ani to, čím disponuje teď, ani omezení, kterými je vázán. Beztak její démon už pravděpodobně cítí přítomnost Hachibiho. Musel jí cítit už daleko za hranicemi vesnice.* Tak jsme tu. Velký hrad Ten no Shiro. *Zastavil se před hradem, který kdysi nechal vybudovat.* Prosím. *Provedl jakési znuděné gesto ruky naznačující, že má jít první, nebo že „dámy mají přednost“, pokud chcete.*
Haruka Noburu: *Z faktu, že Teiry nieje v meste zostala trochu smutná avšak snažila sa svoje sklamanie nedať na sebe znať.* Ah.. to ma mrzí. *Priznala nakoniec keďže sa jej pretvarovanie očividne nedarilo a keď prešli k bráne - poslušne podala svoju kartičku strážcovi. Prečítal si ju, cvakol a vrátil jej ju späť. Vložila si ju do kapsičky a vykročila, spolu s kagem po boku, niekam do vnútra mesta. Pri jeho ponuke jej naskočili zimomriavky. Mohla by odmietnuť, mohla by skúsiť argumentovať tým, že si toľkú pohostinnosť nezaslúži.. Avšak bola si istá, že by aj tak naliehal aby to prijala. Opäť jej teda nezostávalo nič iné len poslušne splniť čo si želá.* To je od vás láskavé, bude to pre mňa česť. *Súhlasila škrobene a silene sa usmiala. V hlave ju začali napadať rôzne predstavy o temných malých miestnostiach.. Okovy, putá a laná. Nasucho preglgla.* Predpokladám, že sa toľkej pozornosti dostáva každému jinchuuriky čo navštívi Kumogakure. *Prehovorila neutrálnym hlasom len čisto z toho dôvodu aby nemusela myslieť na to aké presviedčacie taktiky obyčajne Ziki využíva aby dostal to čo chce. Len dúfala, že doktorka mala dobrý odhad a že jej nehrozí nebezpečenstvo ani v prípade keď mu nebude vedieť/chcieť poskytnúť to čo si zaželá.*
Ziki Katsuki: *Daného zakolísání hlasu si všiml, ale prozatím to ignoroval.* Skutečně. Těší mě, slečno Noburu. S Teiry se bohužel neuvidíte, před nedávnem odjela na cesty. *Došli k bráně a Ziki se před strážemi zastavil. Přestože šel s ní, přesto musela podat kartičku. Pakliže jí podá, stráže jí ji cvaknou a konečně mohou jít do vesnice.* „(Hachibi) Taky má v sobě démona, jo? Taky jí ho chceš vzít?!!“ *Ziki jen pokračoval v cestě. Nechtělo se mu zrovna dvakrát promlouvat nahlas s démonem, kterého momentálně slyší jen on. Nechtěl přeci před svými lidmi vypadat jako šílenec.* Pokud hledáte místo k přespání, mám pár volných pokojů ve stále nově vystaveném hradě. Možná jste už o něm slyšela. Pokud jste hladová, mám dva výborné kuchaře a spoustu služebných. *Nabídl jí nocleh. Měl samozřejmě i postranní úmysly, chtěl se dovědět více o bijuu, vlastně i o Kiri a o Mizukage, ale to až na druhém místě. Stále nevěděl, jak se s hachibim nějak spřátelit, zatím to vypadalo, že ho stále nenávidí. A ptát se Suzuyi, to se mu zrovna dvakrát nechtělo.*
Haruka Noburu: *Nevedela nič vyčítať z tónu jeho hlasu ani z výrazu tváre. Pri ich Mizukagem to bolo o tom istom. Teda až na to, že pár krát v jeho očiach videla náznak skrytých myšlienok. Niekedy vyžarovali túžbu po moci, niekedy naháňali strach, niekedy v nich videla hrozbu, tvrdohlavosť a neústupnosť. Raikage - ten však mal oči celkom prázdne. Teda aspoň pre ňu. Nevedela ani len odhadnúť na čo v skutočnosti myslí. Nie žeby mala možnosť sa mu do nich dlhšie pozerať. Počas chôdze to bolo prakticky nemožné a bolo by dosť neslušné keby na neho takto okato civela.* Moje meno je Haruka Noburu, pane. *Prehovorila jemným hlasom, starostlivo trénovaným aby bol nevýrazný a úctivý. Rovnako ako on - snažila sa nedať najavo žiadne emócie. Avšak.. oproti nemu mala pocit, že by si v jej očiach vedel prečítať celý jej život - každú nevyslovenú otázku a skrytú myšlienku. Presne z tejto obavy hľadela pred seba. Netušila kam mieria a na teraz jej to bolo trochu fuk.* Obyčajne spolupracujem s mojim tímom. Sama chodím len na jednoduchšie misie. *Odmlčala sa.* Je to prvý krát čo som sa rozhodla navštíviť iné mesto počas návratu domov. *Priznala, hlas jej trochu zakolísal pri polopravde, ktorú sa chystala vysloviť.* V Kumogakure som ešte nebola, no spolupracovala som s mojim tímom a jednou vašou shinobi pri opravách neďalekej dedinky. Volá sa Teiry Toriko.. tak trochu som dúfala, že by som ju mohla navštíviť keď som už tu. *Samozrejme nemala v úmysle hovoriť mu o tom, že sú priateľky z detstva, že predtým ju poznala ako Kurome, že zmenila identitu a bla bla. Nie. Dúfala, že si získa jeho dôveru ak pripomenie fakt, že ich mestá spolu navzájom dobre vychádzajú. Dokonca keď ešte bola na spoločnej misii s ich ninjom s ktorým sa spriatelila.*
Ziki Katsuki: *Mezitím co Ziki čekal na Haruku, stihl se ještě zeptat kontrolora, co podala jako důvod návštěvy. Sice mu bylo zvláštní, že by jinchuuriki šel do velké vesnice hledat zrovna nocleh, obzvláště, když on osobně jako shinobi přespí klidně i v terénu. Proti gustu ale žádný dišputát, jak se říká.* Skvěle. *Prohodil suše a vydal se pomalu směrem k bráně, neboť počítal s tím, že její cesta směřuje momentálně právě tam.* Přeslechl jsem vaše jméno. *Pobídl jí. Ve skutečnosti mu ho ani neřekla, ale toto byl jemnější způsob, jak o něj požádat.* Chodíte na mise sama často?
Haruka Noburu: *Mlčky ju počúvala potom si sama pre seba prikývla. Jej slová v nej podnietili množstvo otázok, no viac sa nevypytovala. Nechcela pôsobiť podozrivo. Možno dostane príležitosť a odpovede získa priamo od Zikiho.* Ďakujem. *Pousmiala sa a kartičku si vložila do kapsičky, ktorú mala pripevnenú na opasku. Veľmi jej nevenovala pozornosť - okrem svojho mena nevedela takmer nič z toho dešifrovať. Prešla teda k vchodu a vykĺzla von. Raikage ju tam samozrejme čakal a tak pristúpila priamo ku nemu.* Ak to bola posledná kontrola, tak som hotová. *Oznámila mu a čakala na jeho reakciu. Vďaka slovám doktorky napätie a strach ustúpili. Teraz bola skôr nefalšovane zvedavá čo sa z dnešného dňa ešte vyvinie.*
Ziki Katsuki: *Opětovala úsměv a vzala si od ní ilustraci pečetě.* Děkuji! *Když se k ní Haruka nahnula, polohlasem jí odpověděla:* No nemůžu mluvit za všechny, ale já osobně ho mám ráda. Proto jsem se taky přihlásila pro tuhle práci. Když nastupoval do funkce, byly tu i menší protesty, ale tomu se nevyhne skoro nikdo, kdo se tak rychle objeví až „nahoře“. Viděla jsem ho párkrát před nějakou dobou, takových deset let to už bude, ve vesnici, ale když se vrátil zpět, byl úplně jiný, jakože… ÚPLNĚ jiný. Vzhled, chování, jako by mu vymyli mozek. No, do hlavy mu nevidím, ale můžu tě ujistit, že ti neublíží, pokud nebudeš ohrožovat vesnici nebo její lidi. Tomu věřím. *Věnovala jí ještě jeden krátký úsměv.*
Haruka Noburu: *Povzdychla si, zamrzelo ju to, nechcela sa jej dotknúť.* Budem to brať na vedomie, ďakujem. *Slabo sa na ňu usmiala. Bez dovolenia vzala z jej stola čistý papier a zhruba načrtla ceruzkou bratovu pečať. Podala jej papier a milo sa usmiala.* Toto je ďalší typ bijuu pečate.. Býva umiestnená na bruchu. *Žmurkla na ňu, obliekla sa, vzala si kartičku a otočila sa na ňu.* Výmenou za túto informáciu by som chcela aby ste mi úprimne odpovedali na jednu vec. *Chvatne sa obzrela ponad rameno k dverám, stíšila hlas a naklonila sa k nej.* Aký je váš Kage? Čo je zač? Ste s ním spokojní? Aký je k ľuďom? Neviem čo od neho čakať a radšej by som bola pripravená. *Veľavýznamne sa na ňu pozrela.*
Ziki Katsuki: *Odvrátila smutně zrak, brala svou práci vážně a myslela, že jí jde dobře. Proto jí vždy mrzelo, když jí někdo něco vytknul. Například, že nepozná značku.* Omlouvám se. *Zapsala vše, co jí nadiktovala a podala jí kartičku.* Uhm… Víte, oni tu bijuu moc řeší, berou vás jako hrozbu. Nic se vám nestane, ale nedělejte hlouposti, dobře? *Apelovala na ní. Ziki už netrpělivě čekal, přeci jen musel kvůli této události opustit svou práci. No teď už se k ní nějakou tu hodinku nevrátí, musí se ujistit, že nemá žádné postranní úmysly.*
Haruka Noburu: *Povzdychla si a sama pre seba sa usmiala.* Bez urážky, myslela som si, že si zo mňa uťahujete. *Prešla k stolu, nahla sa k nej a ukázala prstom na svoju hruď.* Doktorka pri vstupných kontrolách by mala podobný znak poznať.. Kvôli bezpečnosti vašeho mesta. *Vystrela sa, tvár mala vážnu.* Je to pečať môjho bijuu. Moje meno je Haruka Noburu som jinchuuriky z Kirigakure. *Povedala to vecným tónom, nevychvaľovala sa, nepovyšovala sa - nemala to za potrebné. Avšak niesla svoje meno hrdo ako titul.*
Ziki Katsuki: Pokud vám mám dát povolení k přístupu do vesnice, musíte ke mně být upřímná. Je to jen tetování? Nebo nějaká pečeť? Tak, teď to trochu píchne. *Chytla jí ruku a skalpelem jí řízla do dlaně – to bylo opatření proti Shuushaganu. Poté jí ránu samozřejmě okamžitě zacelila Shousenem. Díky rychlosti zákroku a krátkou dobou mezi ránou a léčením byla ruka jako nová, bez jizviček.* V pořádku. Ještě vás poprosím o jméno a příslušnost, kvůli kartičce. *Sedla si ke stolu a vzala do ruky propisovací tužku a čistou kartu a čekala, co jí slečna nadiktuje.*
Haruka Noburu: *Mlčala keď jej vysvetľovala dôvody týchto bezpečnostných opatrení. Predstavila si Zikiho v posteli .. Ako.sa k nemu blíži nôž. Preglgla a povzdychla si.* V tom prípade tomu rozumiem. *Prikývla s vážnou tvárou a podala jej ruku - otočenú dlaňou hore. Spytavo sa na ňu pozrela a trochu silene sa usmiala pri poznámke o jej pečati.* Také niečo. *Prikývla a sledovala jej skúsené pohyby. Bola zvedavá čo bude ďalej.. Čo ju čaká keď skončia prehliadky. Čo od nej kage chce? Ako ho presvedčí, že nepredstavuje hrozbu.. Že ho neprišla zabiť.*
Ziki Katsuki: Vy to nevíte? *Zeptala se poněkud překvapeným dojmem.* Mluvilo se o tom dost často a dost dlouho, Kagové nám ve vesnici umírají, Třetího zabili ve spánku, takže se zpřísnily kontroly, aby se minimalizovaly tyto pokusy o atentát. *Mluvila, zatímco neztrácela čas a navlékala si rukavice. Poté přistoupila k Haruce, rychlými a naučenými pohyby rukou si jí otáčela tak, aby si ji kompletně prohlédla.* To je tetování, na tom srdci? *Zeptala se hned posléze. Bijuu pečeť ještě neviděla. *Během doby, kdy Haruka bude odpovídat, si vezme uzavřený balíček nesterilním, novým skalpelem, vytáhne ho a natáhne k Haruce ruku.* Poprosím dlaň. *Usměje se a čeká, jestli jí Haruka dlaň podá, nebo ne.*
Haruka Noburue: *Už si veľmi dobre uvedomovala že prísť sem bol zlý nápad. Ziki pôsobil rovnakým chladným dojmom ako aj ich Mizukage. Premýšľala nad tým, či ten pohľad, správanie a všetko.. Či to prichádza a mocou. Napokon to v duchu zavrhla pretože Sasori by sa takto nikdy nesprával. Bola o tom presvedčená. Nestihla však svoje teórie ďalej rozvíjať - prišla na rad ďalšia časť prehliadky. Vošla do stanu s nápisom ženy a stretla sa s pohľadom lekárky. Teda myslela si, že je to lekárka - mala na sebe biely plášť. Keď sa na ňu dívala len žasla nakoľko sú si podobné. Mali rovnaké modré oči.. Dlhé biele vlasy. Len doktorka bola štedrejšie obdarená. Začala sa na jej pokyn vyzliekať až pred ňou zostala stáť len v spodnom prádle. odkaz » * Prečo sú tu tak prísne vstupné prehliadky? *Opýtala sa keď bosá prešla ku doktorke.*
Ziki Katsuki: *Ziki byl rád, že daný jinchuuriki je takto krotký. Zatím zažil pouze dva – Sumi a Suzuyu a ti nebyli zrovna dvakrát pokorní.* Výborně. *Pronesl skoro lhostejně.* Její jméno nebylo momentálně důležité, beztak ho bude muset nadiktovat při další části zkoušky kvůli kartičce. Když se vydala do další části kontroly, podíval se na zaujaté tváře všech přítomných a beze slova ji následoval jako duch. Před Harukou se teď tyčily dva pevné stany, na nichž byly nápisy. Na jednom stálo „ŽENY“ a na druhém „MUŽI“. Asi bylo zcela jasné, co to znamená. Ziki proto ani nevysvětloval, kam má jít. Jakmile Haruka došla do stanu pro ženy, přivítal jí úsměv bělovlasé ženy v nejlepších letech odkaz » .* Zdravím, poprosím svléknout do spodního prádla. *Řekne nacvičeným, monotónním hlasem, jako by to říkala tisícům lidí denně. A také to tak bylo. Ziki samozřejmě počkal venku, zatímco kontrolorka stan zavřela, aby do něj nebylo vidět.*
Haruka Noburu: *Potešila sa, že im to nerobilo problém a prešla kúsok ďalej nech nezdržuje rad. Ani si nevšimla kedy jeden z dvoch shinobi, čo si o nej šuškali, zmizol. Na chrbát si totiž krížom cez seba pripútavala meče a zápasila s prackami puzdier na shurikeny a kunaje.* "Vidíš Kokuo-sama? Ani to nebolelo." *Pousmiala sa a vykročila vpred aby prešla k ďalšej časti vstupných prehliadok - to už ale oproti nej kráčal ninja s vážnym výrazom v tvári, ktorého jasné gesto ruky podtrhlo kokuove obavy. Gobi veľavýznamne mlčal a v hlave jej blikal maják s jasnými červenými písmenami. ´PROBLÉMY´. Bola to asi jej hrdosť čo jej zabránila v nutkaní ospravedlniť sa a otočiť sa na päte. Značne však k tomuto rozhodnutiu dopomohol aj vysoký počet strážcov a kontrolórov všade naokolo. Ujsť teraz by bolo hlúpe a prakticky nemožné. Len čo shinobi prehovoril, zachovala vážnu tvár a napokon nevinne zažmurkala. Skôr než by sa pokúsila svojim hereckým talentom vykecať a vyjsť z tejto situácie ako víťaz - objavil sa pred ňou vysoký bielovlasý muž. Nevyzeral staršie než na 35 rokov, no v odhadovaní veku nikdy nebola dobrá. Len čo prehovoril mala čo robiť aby jej nepadla sánka. To už ale na seba pritiahli viac pozornosti než by si myslela, že je pri kontrole možné. Pozerali sa na nich nielen ozbrojený shinobi ale aj ľudia v radoch čakajúcich na kontroly. Už len z výrazu tváre muža čo ju zastavil bolo jasné čo musí na Zikiho slová povedať. Iná možnosť tu v tejto chvíli nebola.* Samozrejme. Bude mi cťou Raikage-sama. *Jej hlas bol vecný - doplnila ho profesionálnym, jemným úsmevom a uklonila sa s cvičenou ladnosťou. Táto poklona bola dosť pokorná aby nikoho neurazila, no zároveň zachovávala jej hrdosť pevne na svojom mieste. Neuhýbala pohľadom, sebavedomo sa pozrela do jeho očí a bez slova prešla ku ďalšej kontrole. Skoro akoby bola veľvyslanec na koho tu dlho čakali. Nechcela aby sa medzi ľuďmi začali šíriť nepravdivé zvesti o podozrivej kunoichi z Kirigakure, ktorú zadržal sám Raikage. Nerozprávala bez vyzvania a teda sa mu nepredstavila. Aj tak tušila, že už o nej vie všetko čo stihla nadiktovať pri vstupe. Okrem toho zo skúseností s doprevádzania mocných pánov či len zazobaných kupcov vedela, že takýto ľudia nemajú radi opovážlivosť. Posledné čo by chcela bolo rozpútať problémy.*
Ziki Katsuki: *Jakmile kontrolor skončil, usmál se a pokynul jí rukou k postupu do další části kontroly.* Dobrá, to by neměl být problém. Vezměte si své zbraně a postupte dále, prosím. *Zainstruoval jí a začal se věnovat dalším příchozím. Mezitím jeden z kontrolorů, kteří si ukazovali na Haruku, vyskočil přes bránu obrovskou rychlostí, za pomocí shunshinu. Běžel okamžitě do budovy Raikage, kde Zikimu sdělil, že před branou je jinchuuriki.* Není o tom pochyb, pane, má velkou zásobu chakry, ale podrobnosti nemáme. *Ziki poděkoval za zprávu a odvolal ho. Muž se vracel zpět k bráně. Mezitím druhý kontrolor šel naproti Haruce a hodlal ji zastavit na půli cesty do druhé části kontroly. Měl na tváři vážný a soustředěný výraz. Jakmile k ní přišel, natáhl ruku se sepjatou dlaní, aby ji zastavil.* Omluvte mě madam, ale budete tu muset chvíli počkat. Předpisy. *Ziki zastavil svou práci a bez okolků vyšel ven ze své kanceláře a vzduchem prosvištěl obrovskou rychlostí až k bráně, za pomoci techniky Jinton: Mueisho. Zastavil se až na bráně, kde se rozhlédl, aby uviděl daného jinchuuriki. Poté k Haruce prosvištěl, znovu přes Jinton: Mueisho a zastavil se u ní. Kývl na kontrolora a ten odešel zpět na místo, na kterém byl předtím.* Zdravím, slečno. Jsem Ziki Katsuki, Čtvrtý Raikage. Nevadilo by vám, kdybych vás po dokončení prohlídky provedl po vesnici?
Haruka: *Poslušne hoci s mierne ružovými líčkami držala upažené ruky keď ju kontrolór prehmatával. Kútikom oka si všimla ako po nej dvaja zo strážcov pokukujú. Jeden dokonca ukázal prstom jej smerom. Šepkali si.* (Hime.. toto je zlý, zlýý nápad! Odíďme!) *Kričal v jej hlave Gobi, no ona obrátila pozornosť späť na ninju.* Hľadám len nocľah, vraciam sa z misie v zemi Údolí.. som na ceste do Kirigakure. *Objasnila ninjovi.* Ak by ste ma približne nasmerovali, ktorým smerom mám ísť k nejakému hostincu .. bola by som vám vďačná. V Kumogakure som ešte nebola. *Nevinne sa usmiala a ležérne mykla plecom.*
Ziki Katsuki: *Jeden kontrolor se vrhl na prozkoumávání slečniných zbraní. Byla to klasická prohlídka, opatrné rutinní testy, jestli na zbraních nejsou značky k hiraishinu, jestli v nich není nějaká podezřelá látka, atd. Druhý kontrolor, ke kterému slečna přišla, se usmál, když viděl, že někdo konečně chápe, co znamená taková prohlídka, bez zbytečných řečí. Navlékl si bílé, elastické rukavice a zběžně jí prohmátl, jestli nenajde nějaké další zbraně.* Výborně. Teď mi ještě povězte důvod návštěvy a můžete postoupit do další části kontroly. *Mezitím, co mluvil, si něco šuškali dva muži v kontrolorském stejnokroji odkaz » a letmo ještě házeli pohledy na Haruku. Jeden z nich na ní dokonce ukázal prstem.*
Haruka Noburu: (Povestná pohostinnosť.) *Zabručal Gobi naduto.* (Ľudia bez vychovania sú ešte odpudivejší.) *Durdil sa ďalej, Haru sa však na strážnika usmiala a úctivo sa uklonila.* Ďakujem za pomoc. *Zapriadla a potom sa postavila do radu. V duchu sa bavila na Gobiho frfľaní až kým sa konečne nedostala ku kontrole. Položila na stôl meče Hishou Souken a aj svoje púzdra s kunaimi a shurikenmi. Potom upažila ruky a čakala kým ju prezrú. Nevedela nakoľko môže dúfať, že jej zbrane vrátia. Ešte nikdy neprechádzala pri vstupe do dediny takouto prísnou kontrolou.*
Ziki Katsuki: *Byl to zrovna celkem rušný den, do Kumo chtělo vstoupit mnoho cizinců s nejrůznějšími důvody návštěv. Obchod, kultura, návštěva známých… U kontrol se tvořily fronty, které však nepřesáhly deset lidí. Každým dnem se totiž pracovalo na tom, aby kontroly byly rychlejší, snazší a příjemnější pro návštěvníky. Kontrolor provádějící první část prohlídky si všiml, že nějaká slečna šla rovnou ke strážím, ale nechal to být. Nebyl tu přeci od toho, aby zastavoval vetřelce, od toho tu byli stráže. Jakmile k nim slečna přišla a ukazovala doklady, jeden ze strážných jen zavrtěl naštvaně hlavou.* Slečno, pokud chcete projít do vesnice, budete muset projít kontrolou. *Ukázal prstem na kontrolora, který zrovna prohmatával nějakého pána a z nohou mu vytáhl schovanou zbraň. Muž se začal ospravedlňovat, ale strážní s ním neměli slitování a okamžitě vytahovali zbraně. Muž nakonec po menší slovní potyčce naštvaně odešel pryč i se svými zbraněmi a fronta se hnula dál.*
Haruka Noburu: *Kráčala pomaly, bola unavená.. Práve sa vracala späť do Kirigakure zo zeme Údolí - jednoduchej C misie. Doprevádzala obchodníka s jeho tovarom. Bol paranoidný stále mal pocit, že ich niekto sleduje a pri tom nenarazili ani len na srnky. Nechcelo sa jej v tej zemi zostávať, hoci jej ponúkol nocľah. Vyzeral chlípne a mala podozrenie, že za tým pozvaním neboli počestné úmysly a tak sa radšej hneď otočila na odchod. Do Kiri však musí ísť loďkou a kedže sa už zmráka - mala by sa niekde uložiť na spánok. Avšak predstava, že by mala ďalšiu noc tráviť na zemi ju veľmi nenadchýnala.. Túžila vliezť do vane, horúcej lázne a mäkkej postele. A bola ochotná pre to aj zaplatiť v nejakom hostinci.* (Nemala by si brať za sebou toľko misií, doma netráviš takmer žiadny čas .. chceš sa prepracovať, Hime?) *Hustil do nej Gobi skoro celú cestu.* Áno, ja viem.. *Povzdychla si, bola zamračená, už nejaký čas kráčala a nikde nebola ani stopa po nejakej dedinke - až kým sa ako zázrakom spomädzi oblakov neobjavili veľké vytŕčajúce skaly Kumogakure.* Posteľ, jedlo, lázne! *Potešila sa mimovoľne a pridala do kroku.* (Neviem či je najmúdrejšie ísť tam.. určite ma vycítia. Mohlo by to byť nebezpečné, Hime.) *Obával sa.* Kokuo-sama! Hovoril si predsa, že mám spomaliť.. chcem si oddýchnuť, zostaneme len na noc. Je predsa mier, nič nám nehrozí. A vôbec.. pochybujem, že by si chceli pohnevať nášho Mizukage. Je dosť desivý. *Rozprávala nahlas a obdivovala pri tom vysoké skaly. Na jej argumenty už nič nepovedal, vedel, že vadiť sa s ňou je zbytočné keďže je dosť tvrdohlavá. O pár chvíľ teda pristúpila k bráne a predstavila sa zamračeným strážcom. Ukázala doklady, povedala im, že hľadá nocľah a požiadala ich o vstup. Oblečená bola v odkaz » a na chrbte mala krížom cez seba pripevnené jej dva krátke meče. Katanu tentokrát nebrala. Po poslednej misii so Sasorim bola nútená nechať ju nabrúsiť.*
--: --
Teiry Toriko: *Teiry se dívala jak se ZIki obléká.* "Sakra. Takhle přee nemůžu chodit po chodbách." *Teiry složila pečetě a použila Henge no Jutsu. Proměnila se na svoji již mrtvou sestřičku.* "Ach. Aspoň takto mi posloužíš sestři." Přeji pěkný zbytek dne Raikage-sama. *Sebrala se a odešla do svého pokoje. Když šla chodbami tak slyšela šuškání o své osobě. Jelikož měla podobu Akame tak se před ní nijak neostýchaly o Teiry mluvit jako o té Raikageho děvce. Teiry myslela že studem a zlostí vypění. Nakonec to nějak překousla a došla do svého pokoje kde se rychle osprchovala, oblékla do spodního prádla a ulehla do postele. Tělo jí ještě stále hořelo.* "Ach musím usnout. Tohle bylo dosti náročné pro mne." *Jak si řekla tak se stalo. Teiry během pár chvilek usnula.*
Ziki Katsuki: Moc dobře jsi posloužila. Jsi moje nejoblíbenější služka, Teiry-chan. *Usmál se.* Ano, bude to jen pro mé potěšení. Bude to tvoje pracovní róba, ve které budeš chodit po hradě. Nic jiného tě nosit nenechám, dobře? Moje nejschopnější služka přeci nebude chodit jen tak v něčem. *Olízl jí ještě jednou tvář a poté z ní slezl.* Dám to služebným okamžitě ušít. Až to došijí, hned si to dáš na sebe. *Oblékal se. Ani nevěděl, jak dlouho s Teiry dováděl. Bylo mu jasné, že je ale služebnictvo určitě slyšelo.* A teď vystřel z mého pokoje, aby si lidi nemysleli, že spolu něco máme. *Jakmile se oblékl, počkal, až Teiry odejde a šel za ní. Poté si to zamířil rovnou ke služebnictvu a nechal Teiry ušít její novou uniformu pro její práci odkaz » . Tu pak nechal donést do jejího pokoje a šel spát.*
Teiry Toriko: *Teiry se sladce usmála.* Jsem ráda že jsem vám posloužila dobře Raikage-sama. *Poté schytala pár facek. Nemohla nic moc dělat. Ještě byla stále unavená z toho co bylo před chvílí.* Obleček? Jaký? K jakým schopnostem? Doufám že pouze pro vaše oči a vaše potěšení Raikage-sama. *Slabounce vydechla když ucítila jak si hraje s její bradavkou. Zabrouzdala mu prsty do vlasů a začala ho hladit po hlavě.* Jste skvělý člověk Raikage-sama.
Ziki Katsuki: *Ziki počkal, až to vše poslušně spolyká a ještě nad ní chvíli klečel. Pohladil ji něžně po tváři a sehnul se k jejímu oušku.* Byl jsem více než spokojen. *Olízl jí ouško a poté se od ní zase odtáhl a dal jí třikrát slabší facku.* Přemýšlím, že ti nechám ušít nový oděv, když jsem ti ten tvůj tak poničil. Něco, co by víc sedělo ke tvým… schopnostem. Co myslíš? *Poté si ještě chvíli hrál s její levou bradavkou, jen tak protože se mu chtělo.*
Teiry Toriko: *Teiry byla najednou přehozena a ležela na zádech.* "Ještě neskončili? Jak ještě neskončili?" *Během chvíli se jí dostala odpověď v podobě Zikiho penisu v jejích ústech. Teiry cítila jak jeho sperma proudí do její pusy.* "(Teiryna 2 osobnost) Polykat? Já? To se snad zbláznil. (Teiry) Táhni zpět. Nemáš tu co dělat. Už ses vyřádila dost. Raikage-sama nechce tebe ale mě. (Teiryna 2 osobnost) Jak tedy myslíš milá Teiry. Užij si to ale já se vrátím. Jsem ty." *Teiry už se vrátila zpět do normálu a pomalu stěží spolykala to co dostala od Zikiho.* Je to tak dobré Raikage-sama. Jste úžasným mužem. *Teiry ležela na posteli s otevřenou pusou a oddechovala. Nyní už šlo poznat že je opět zpět díky tomu jak mluvila a jak se chovala.* Doufám že jste byl s mými službami spokojen Raikage-sama.
Ziki Katsuki: *Ziki už se skoro udělal, ale Teiry v tom najednou přestala. Chvíli počkal, co se stalo a poté jí přehodil přes sebe na postal a kleknul si jí nad hlavu.* Ještě jsme neskončili, Teiry-chan. *Chytil si ho a rychle si ho nad ní honil, aby se už konečně mohl udělat. Když už cítil, že bude, otevřel jí rychle druhou rukou pusu, narval jí ho tam a udělal se jí tam. Vypadal při tom naprosto blaženě.* Jo.. jo! A hezky to spolykej, jako poslušná služka! *Vykřikl.*
Teiry Toriko: *Teiry pokračovala jak jen mohla avšak už to bylo nad její síly. Její křičení z orgasmu byl slyšet po celém hradě. Už nemohla. Seděla na Zikiho penisu a cukalo jí tělo.* To bylo úžasné Raikage. Musíme si to někdy zopakovat. *Teiry pohled byl opravdu šílený když koukala na Raikageho ( odkaz » ). Jakmile to však dořekla tak už jen z hluboka vydechovala.*
Ziki Katsuki: *Jakmile na něm Teiry začala rychle jezdit, Ziki už zase cítil, že se za chvíli udělá.* Rychleji, rychleji! Už budu! *Křikl na ní, aktivně se přidal a nekontroloval se. Roztrhl uzel, který měl na rukách (za použití byakugo no in) a začal jí pleskat přes kozy a přes zadek.*
Teiry Toriko: *Teiry vzrušením vydechla. Jak jí začal mačkat její prsa nemohla se držet zpět. Z kroužení přešla na klasické pohyby nahoru a dolů a to velmi rychle. Jak je známo rychlost je její specialita.* "Sakra. Už budu. A tenhle zmetek ještě pořád nic. Musím ho dostat. Notak Teiry. Jedeme. Pořádně rychle." *Teiry se sklonila k němu a darovala mu divoký polibek. Nepřestávala v pohyby a zrychlovala čím dál tím víc.*
Ziki Katsuki: „To mi jako tyká? To si dělá srandu.“ *Pomyslel si. Když na něj nasedla a začala kroutit boky, jen spokojeně povzdechl.* Na to, že to děláš poprvý, ti to docela jde. *Řekl lehce přerušovaně, jak na něj působilo Teiryno kroucení boků. Jakmile si přiložila jeho ruce na prsa, silně je zmáčkl, aby někam převedl vzrušení, které se v něm hromadilo.* Rychleji! *Vykřikl na ní přísně, jako by jí to dával rozkazem.*
Teiry Toriko: *Teiry se pousmála.* Hm. Myslím že přišel čas abych opět něco pořádného zakusila i já. Nemyslíš? *Teiry si čupla nad Zikiho a přizvedla si jeho kolena o které se potom opřela. Chytla jeho penis a pomalinku s ním vjížděla do své svatyňky. Dosedla až úplně na Zikiho a začala kroutit boky.* Hm. Podle toho co vidím tak se ti to líbí. Co takhle trochu zrychlit. *Teiry začala svými boky kroutit opravdu rychle. Poté vzala Zikiho ruce a přiložila si je na prsa.* Taky se trochu čiň. *Dostala ze sebe skrz výdechy blaha.*
Ziki Katsuki: *Ziki už cítil, že už za chvíli bude, ale když mu Teiry skousla žalud, tak ho ten pocit přešel. Když mu stiskla koule, poněkud nevrle zamručel.* Bacha na ně, jsou křehký ty nešiko. *Pokáral jí. Když se mu poté zakousla do bradavky a zaryla mu nehty do boku, zamručel ještě hlasitěji. Protože se o něj ale Teiry pořád třela, nemohl se na ní zlobit.* Teiry-chan, co děláš? Nezapomeň, kdo je tu… *Přišel na něj nával vzrušení z toho, jak se o něj Teiry třela a nedokončil větu, jen spokojeně zamručel.*
Teiry Toriko: Jak tedy myslíš. Budu pokračovat. *Usmála se dosti zákeřně. Při tom dráždila špičku Zikiho penisu svým nehtem. Následně jej opět vzala do úst a pokračovala v dráždění jazýčkem ale zoubkama tentokrát přešla rovnou na žalud který parkrát trochu silněji skousla. Jednou rukou prohmatávala silně Zikiho kuličky. Vyndala ho z pusy.* Hm. Někdo tu má docela zajímavý pokládek. *V tu chvíli co to dořekla tak Zikiho koule silně stiskla.* Myslím že by jsme měli přejít trošku na jiné místečko. *Teiry posouvala svou tvář blíž k té Zikiho avšak zastavila se u hrudníku. Velice silně kousla Zikiho do pravé bradavky a zaryla mu nehty pravé ruky do jeho levého boku. Přitom pořád pohybovala svým tělem aby Zikiho penisu nedala ani chviličku oddech. Hýbala bříškem tak aby se o něj stále třela.*
Ziki Katsuki: *Ziki vůbec nechápal, co se Teiry stalo, ale v tu chvíli mu to nějak nevadilo. Nechal se svázat.* Měníme si strany, co? *Usmál se.* Ooooh *Vydal ze sebe, když Teiry použila zoubky.* Líbí se ti, jo, pusinko? Jen si ho užij, je celej tvůj. Udělej svému pánu dobře. *Pokračoval stále ve hře na dominantního jedince.*
Teiry Toriko: *Teiry poslušně poslechla co jí ZIki přikázal a ono plivnutí polknula. Otevřela pusu na Zikiho aby bylo vidět že to opravdu polknula. Jakmile však přišla ona silná facka tak se v Teiry cosi přeplo.* "(Teiryna 2 osobnost) Nechá se mlátit od starého chlápka. Nechá se znásilňovat. Ha. Jak hluboko jsi padla moje milá. (Teiry) NE. To není jak si myslíš. On mi dává přístřeší a vše co potřebuju. (Teiryna 2 osobnost) Ale kecy. Zmiz má milá Teiry. Teď si ho podám já." *Teiry v tu chvíli doslova změnila svoji osobnost.* Teď jsem na řadě já můj milý Raikage. *Jakmile to dořekla tak se mu vymanila z držení a hodila ho na záda. Svázala mu ruce cáry svých šatů.* Teď si pohraje malá Teiry s Raikagem. *Sklouzla obličejem k jeho penisu a začala dráždit jeho žalud.* Páni. Raikage je opravdu dobře vyvinutý. *Teiry strčila jeho penis do své pusy a začala ho jazykem dráždit na žaludu. Čas od času i jemně přejela zoubky po celé jeho ploše. Po chvíli ho vytáhla ze své pusy a pomaličku jej honila.* Hm. Raikage má zajímavou příchuť. Ta se malé Teiry líbí.
Ziki Katsuki: *Ziki jí plivnul do její otevřené pusinky.* A hezky to polkni, jako poslušná holčička. *Usmál se a pokračoval v přirážení.* Nebo tě ztrestám, že si tejden nesedneš. „Je dokonalá. Mlátím jí a ještě s e jí to líbí. Dokonalá služka.“ *Poté jí dal jednu opravdu silnou facku.*
Teiry Toriko: *Teiry stále skučela bolestí a blahem. Díky tomu že byla dosti pružná tak se prohla opravdu náramně a tahání za vlasy už pomalu probouzelo její druhou stránku (odk. na začínbající Teirynu poruchu osobnosti :D). Prohla se tedy a cítila jak krásně jí Ziki přiráží do zadečku. Doslova si to užívala. Poté učinila co po ní Ziki chtěl hned potom co jí dokousal její tvář. Otevřela jako poslušná služebná sovu pusu a čekala co se bude dít dál.*
Ziki Katsuki: *Dorážel co nejrychleji dovedl, aby vzniklo co největší tření. Chtěl jí její malou, neroztahanou dírku pořádně zmasakrovat. Vůbec ho nezajímalo, jestli křičí, nebo jestli jí to bolí. Hodlal v tom pokračovat dokud jí ze zadečku nepoteče krev. Levou rukou jí podepřel záda a druhou rukou jí silně zatáhl za vlasy, aby jí jednoduše prohnul v zádech a aby měla obličej směrem vzhůru. Poté jí začal prostě olizovat tváře a rty.* Chutnáš tak sladce, Teiry-chan… *Zakousl se jí zuby do tváře a zatáhl, jako by jí chtěl utrhnout kus kůže.* Otevři pusinku, Teiry. *Pokud Teiry otevře pusu, tak jí plivne do pusy.*
Teiry Toriko: *Teiry cítila že Ziki zajel hlouběji. Bolelo jí to ale ten pocit blaha a uspokojení byl silnější.* Prosím Raikage-sama. Pokračujte v potrestání své služky. *Cítila jak jí chytl za vlasy a za zadeček. Líbilo jí se to.* Asi. Asi se zblázním. Raikage-sama je tak úžasný. Prosím víc. *Teiry už pomalu šílela. Ztrácela svoji mysl a celé tělo a mysl odevzdávala onomu potěšení. Líbilo se jí jak jí tahá za vlasy a jak jí čas od jednu flákl. Doslova se v tom vyžívala. Začala pohybovat svým tělem naproti Zikimu aby mu to vše zpříjemnila a oběma rukama si roztáhla zadeček.* Ano. Ještě. Prosím. Pořádně mě ztrestejte.
Ziki Katsuki: *Zikimu se velice líbilo, když ho Teiry doslova prosila, aby použil násilí. Zajel jí co nejhlouběji do zadečku mohl a nechal ho tam. Poté jí chytil za vlasy pravou rukou, levou za její levou půlku a začal přirážet. Pleskal ji přitom levou rukou silně přes zadek a pravou jí tahal za vlasy a občas jí pravou rukou ještě dal facku přes obličej, když se mu k tomu naskytla příležitost. Samozřejmě pořád zrychloval tempo přirážení, chtěl análním sexem Teiry spíš pořádně potrestat, aby si ještě týden nemohla sednout.*
Teiry Toriko: *Teiry si držela jeho hlavu u svého krčku.* Raikage-sama. Prosím pokračujte. *Najednou si jí převalil na břicho a zvedl ji vrchní čast těla.* Raikage-sama? Co to děláte? *Než to Dořekla už cítila jak jí vniká do zadečku.* Prosím Raikage-sama. Prosím ne. Tohle ještě ne. *Nepomohli její nářky. Jakmile ho ucítila už uvnitř tak vykřikla bolestí. Razyla se nehty do postele a zuby skousla povlečení.* "Bolí to. Ale je to úžasné. Když už tak ať si dá tedy záležet a stojí to za to." *Teiry se rozhodla pro riskantní krok.* Raikage-sama. Prosím nebojte se použít násilí. Prosím. *Jelikož Teiry bolest milovala tak ho k tomu ješte skrze rychlé výdechy povzbuzovala.
Ziki Katsuki: *Jak se prohnula v zádech, tak toho využil a začal ji něžně okusovat krček. Poté ho z ní vytáhl a vzal ji, tak jak byla, za boky a přehoupl ji o 180 stupňů tak, aby ležela na břiše. Poté jí nadzvedl horní část těla, aby jednoduše řečeno zaujmula pozici dámského kliku.* Když už je tohle tvoje poprvé, moje slaďoučká Teiry-chan, tak ti dopřeju i tuhle slast, aby sis nepřišla ochuzená. *Usmál se a plácnul ji silně po pravé půlce. Poté jí rukama roztáhl půlky a začal jí ho pomalu nasoukávat do zadečku. Přestože do ní pronikal pomalu, vůbec se nezastavoval a půjde dál až v ní bude celý, nehledě na to, jestli jí to bude bolet.*
Teiry Toriko: *Teiryna touha a chtíč se čím dál tím více zvyšovali. Teiry si nepřestávala hrát se Zikiho rtem. Jakmile řišel onen silný stisk bradavky tak se Teiry vzrušením úplně prohnula v zádech a její rty v tom okamžiku opustily ty Zikiho. Nyní byla úplně prohlá v zádech a nechala Zikiho aby dále vedl onu slastnou synfonii kterou její tělo právě teď prožívalo.*
Ziki Katsuki: *Vůbec nezpomaloval, naopak ještě o něco zrychlil. Jakmile si ho opět přitáhla k sobě a hrála si s jeho rtem svými zuby, vzrušeně vzdechnul, k čemuž napomáhal i výkon, který momentálně vydával. Mezitím co ji líbal, tak pravou rukou nahmatával její levou bradavku. Až se mu ji povedlo nahmatat, tak ji sevřel silně mezi dvěma prsty a zatáhl za ni.*
Teiry Toriko: *Teiry chvíli cítila jak Ziki opouští její povrch těla. Avšak tento pocit byl rychle zažehnán když do ni vrazil úplně celý penis. Teiry vykřikla slastí. Jakmile začal pohyb tak Teiry začala rychle dýchat a opět mu dala ruce kolem krku a přitáhla si ho k sobě. Přes rychlé frekvence dechu do Zikiho tváře přitiskla svoje rty na jeho a neplánovala je v blízké budoucnosti odtrhnout od těch jeho. Nakonec při spojení rtů skousla něžně jeho spodní ret mezi své zuby a hrála si s ním.*
Ziki Katsuki: *Když Teiry prosila o to, aby ho do ní ještě jednou strčil, nemohl přeci její prosbu nevyslyšet. Přestal si hrát s jejími ložisky, přesunul se blíž k ní a celého jí ho tam vrazil až ke kořínku. Jakmile byl v ní, přešel na plnou rychlost a dorážel do ní ještě rychleji než předtím.*
Teiry Toriko: *Teiry stále vzdychala a zarývala své nehty pořád silněji do jeho zad. Když kousl do jednoho ložiska šupinek tak Teiry vzrušením silně zasténala a zaryla vzrušením nehty do Zikiho zad tak hluboko že pomalu už tekl maličký proužek krve po jeho zádech. Teiry začala vzdychat ještě silněji a rychleji.* Prosím Raikage-sama. Dopřejte ještě mé svatyni slast. Prosím vás jakožto vaše plně oddaná služka.
Ziki Katsuki: *Zikimu se líbilo a vzrušovalo ho, jak k němu Teiry mluvila s tak velkou úctou. Nepřestával a stále si hrál s jejími šupinkami. Poté ho ale napadlo něco jiného. Chvíli po nich ještě přejížděl jazykem a následně si vybral jedno ložisko a do toho se zakousl a něžně ho povytáhl směrem k sobě.*
Teiry Toriko: *Teriy cítila jak Zikiho penis opouští její svatyni.* Raikage-sama. Děje se něco? *Než to dořekla tak se jí už dostalo odpovědi formou hraní si s jejími šupinkami. Teiry chytla Zikiho za záda a trochu mu zaryla nehty do zad.* Omlouvám se Raikage-sama ale jste úžasný. Odpusťte mi mou opovážlivost v zarytí mých podřadných nehtů do vašeho ctěného těla. *Dostala ze sebe těžce skrz všechno vzdychání.*
Ziki Katsuki: *Ziki si všiml, že tyto šupinky budou asi citlivé, když viděl, co to s Teiry dělá. Na bříšku měla takových ložisek docela dost a tak po nich jednoduše přejížděl jazykem sem a tam. Samozřejmě ho prozatím z Teiry vytáhl.*
Teiry Toriko: *Teiry povolila svoje objetí rukou a Ziki se následně zvednul. Jakmile z ní doslova serval šaty tak se Teiry začala hrozně červenat. Po zmínce jejích šupinek se začala trochu bát.* "Když je naposledy viděla Saya tak jsem myslela že zblázním. Ale alespoň zpomalil." *Teiry pořád rychle dýchala a úžívala si.* To je vedlejší účinek jedné genetické úpravy Raikage-sama. Vím že mi to ubírá na kráse. Omlouvám se za to. *Teiry se začala trochu stydět. Potom však přišel Zikiho jazyk na její šupinkové ložisko. Teiry silně vydechla a chytla silně okolní prostěradlo.* Rai-ka-ge-sa-ma.
Ziki Katsuki: *Když si ho k sobě Teiry přitáhla, značně zpomalil tempo a užil si její polibek. Poté se znovu trochu zvedl, aby na ní měl výhled, chytil jí šaty a roztrhal je tak, aby mu nepřekážely. Chtěl mít Teiry v posteli nahou celou.* Ale ale, co to tu máme? *Podotkl nad šupinkovými ložisky, kterých si všiml na jejím bříšku.* „Málem bych zapomněl, měla to přece zapsaný v kartě…“ *Usmál se a přiblížil se k jedněm šupinkám. Ty poté pomalu olízl, aby zjistil, jak chutnají.*
Teiry Toriko: *Když do ní nečekaně svoje péro strčil tak vykřikla bolestí.* Raikage-sama. Prosím ne tak silně. Je to moje poprvé s mužem. Ale i přes tu bolest je to úžasné. *Teiry si to opravdu užívala. Bylo to něco nového co nikdy nezažila. Bolelo jí to ale na druhou stranu to bylo skvělé. Teiry pomalu rozevřela nohy aby dala Zikimu více prostoru. Pak však přišel šok a Ziki do ní začal doslova bušit a přitom si hrát s jejími prsy.* Rai-ka-ge-sa-ma. Prosím. Víc. *Teiry už nevnímala tu bolest ale pouze jen tu slast kterou jí poskytovalo pronikání Zkiho do ní. Teiry obmotala Zikimu ruce kolem krku a přitáhla si ho k sobě a věnovala mu vášnivý a divoký polibek. Nezdráhala se použít i jazyk.*
Ziki Katsuki: To rád slyším. *Řekl něžně a než ho do ní strčil, tak přejel žaludem o jejího poštěváčka. Poté se nijak nezdráhal a zasunul jí ho tam až ke kořenu. Na chvíli ho tam nechal, aby si to Teiry pořádně užila.* Jak se ti to líbí, Teiry-chan? *Počkal na odpověď a poté začal rychle, bez varování, do Teiry dorážet. Při tom si ještě levou rukou hrál s jejími prsy.*
Teiry Toriko: *Teiry pustila jeho hlavu a sledovala jak se Ziki vysvléká.* "Je skvělý. Není tak bláznivý ani tak šílený. Je to radost." *Její nadšení však bylo velmi rychle zadupáno do země. Ziki na Teiry doslova skočil a sápal se po ní.* "Co to? Co se to děje? Jé úplně jinej." A-a-ano. Jsem. Jediný s kým jsem byla v postely byla Saya-hime. Nevím co dělat. Bojím se že vás zklamu Raikage-sama.
Ziki Katsuki: *Jakmile si dostatečně pohrál s její pravou bradavkou, narovnal se a odvázal si kravatu, tu zahodil a hned se pustil do knoflíků u košile, které prakticky roztrhal a košili ze sebe strhnul. Poté ji zahodil a rozepnul si pásek a kalhoty. Když si stáhl i boxerky, byl už dávno tvrdý a ztopořený. Ziki nějak nezvládl se držet zpátky a vrhl se na Teiry jako dravec na svou potravu. Vyhrnul jí sukni, roztáhl jí nohy a hodlal jí i stáhnout spodní prádlo, ale na chvíli se zastavil.* Jsi ještě panna, Teiry? *Zeptal se a zlověstně se usmál.*
Teiry Toriko: *Teiry se do postele nechala odtáhnout dobrovolně sama.* Raikage-sama. Děkuji vám za vaši leč velmi nečekanou lichotku. *Než to stihla doříct tak jí začal už Ziki dráždit její bradavky. Tak začala trochu zrychleně dýchat.* Raikage-sama. *Řekla skrze své výdechy Zikiho titul. Sundala si ramínka oblečení aby nepřekáželi. Následně zajela něžně rukama do Zikiho vlasů a přidržela si jeho hlavu u svých prsou. Jakmile kousl tak jen něžně potichu vypískla.*
Ziki Katsuki: *Když si dostatečně užil jejích rtů, vzal ji za ruku a táhl ji k posteli. Ani ho už nezajímalo, jestli bude chtít, nebo ne, jednoduše ji tam dotáhl a hodil ji na postel tak, aby ležela na zádech. Sám ze sebe poté shodil kabát, takže byl jen v kalhotech, košili a kravatě. Nechtěl ale ztrácet čas svlékáním se, takže tak jak byl si na Teiry lehl a okamžitě jí stáhl výstřih tak, aby odhalil celá její prsa.* Na tak mladou dívku jsi docela vyvinutá, Teiry-chan. *Pochválil jí a poté jí jazykem jednou silně olíznul bradavku na pravém prsu. Tím ale nekončil, hned se k té bradavce vrátil a začal ji cucat, dokud jí z bradavky nevyjel takový ten výběžek (nevím jak se tomu nadává :D ) a do toho se následně zakousl.*
Teiry Toriko: *Teiry cítila jeho prst mezi svými prsy.* Raikage-sama. Myslíte že je toto ... *Teiry nemohla ani dořeknout větu. Ve chvíli byla přitisknuta k Zikimu a setkali se i jejich rty. Teiry zavřela oči a pouze prožívala onen moment. Ucítila i jeho jazyk a tak se aktivně taky zapojila. Teiry ho také objala rukama kolem jeho pasu a přitiskla se k němu ještě více.* "Je úžasný. Je něžný. Je to úplně něco jiného ale líbí se mi to. Pokračujte dále prosím Raikage-sama."
Ziki Katsuki: *Když Ziki viděl, že Teiry je takto povolná a že si odhalila výstřih ještě o něco více, dorazil prstem o něco rychleji k jejímu poprsí a trochu si na tom místě s prstem pohrál. Poté chytil Teiry levou rukou zezadu za boky, přitáhl si ji k sobě a věnoval jí dlouhý polibek, při kterém se nezdráhal použít jazyk. Pravou rukou jí chytil zezadu za hlavu, aby si ji u sebe přidržel, aby mu neucukla.*
Teiry Toriko: *Teiry se začervenala ještě více.* Ano Raikage-sama. Prosím oslovujte mne Teiry. *Teiry cítila jak Ziki cestuje prstem níže směrem k jejímu dekoltu.* "Je to správně? Není to chyba? Já jako nedávný psanec abych prožívala tyto chvilky s mužem? A ještě k tomu s Raikagem? Co by mi na tohle řekla Saya? Ne. Je to správně Teiry. Začala jsi nový život." *Teiry znatelně vypnula svou hruď aby naznačila že může Ziki pokračovat dále. Dále si nenápadně posunula ramena šatu po rukách níže aby ještě více odhalila svůj dekolt.*
Ziki Katsuki: Mám rád, jak se mladé dívky červenají. Jako zralá jablka. To je něco, co se u starších žen vidí málokdy. *Nereagoval na její otázku, jakým způsobem si jí chce otestovat.* Mám tě tedy oslovovat Teiry-chan? *Řekl polohlasně a pomalu s důrazem na každou slabiku. Zároveň jí prstem od rtů sklouzl po bradě na krk a z krku stále níže a níže. Čekal, jak na to bude Teiry reagovat. Ještě stále si udržel určitý pomyslný most, po kterém se mohl vrátit, pokud by u Teiry neuspěl, aniž by se zahanbil.*
Teiry Toriko: Jsem šťastná že jste se mnou spokojen Raikage-sama. Je to sice ode mne asi drzost a kdyžtak mne můžete později nějak potrestat ale mohl by jste mi říkat pouze Teiry? Cítím se zvláštně když mi říkáte tak formálně. *Než to dořekla tak už se Zikiho ruka dotýkala její hlavy, následně tváře. V tu chvíli Teiry zrudla.* Moji loajalitu? Jak by jste si ji přál otestovat Raikage-sama? *Teiryny slova však byli přerušeny tím že jí Ziki přejel prstem po rtech. Teiry se začerenala.*
Ziki Katsuki: Ale vůbec ne. Vypadáte skvěle. Už žijete v Oblačné nějaký ten měsíc a zatím jste se prokázala jako dokonalá kuchařka, voják, i podřízená. *Přišel k ní na asi půlmetrovou vzdálenost, aby na ní dosáhl.* Přesto bych si ale rád vyzkoušel vaši loajalitu a vděčnost. *Pohladil jí pravou rukou na levé tváři a palcem jí přejel něžně po rtech.*
Teiry Toriko: *Teiry vešla do Zikiho pokoje a a postavila se mu naproti.* Nemáte zač děkovat Raikage-sama. Poskytujete mi tu útočiště to je to nejmenší co mohu udělat že vám vyhovím. Ano převlékla jsem se. Nebudu před vás přece předstupovat v kuchyňském oblečení. Pro osobu vašeho rázu musím zvolit něco vhodnějšího. Doufám že jsem vás svým výběrem nijak nezklamala. *Teiry chytla sukni a udělala před Zikim pukrle.* Co byste ode mne potřeboval Raikage-sama?
Ziki Katsuki: *Když slyšel zaklepání na dveře, věděl, že to klepe Teiry. Přeci jen, říkal Filipovi, aby se postaral o jeho nerušenou noc. Přišel tedy ke dveřím a otevřel je. Poté uhnul na stranu, aby uvolnil cestu, aby mohla Teiry projít do jeho pokoje.* Děkuji, že jste přišla, slečno Toriko-san. *Pozdravil děkovně Teiry a postavil se doprostřed místnosti.* Převlékla jste se?
Teiry Toriko: Rozumím Raikage-sama a děkuji. *Teiry se zvedla z úklony a odebrala se do svého pokoje. Cestou jí vrtalo hlavou jen jedno a to to co po ní bude Ziki asi chtít.* "Co jsem asi provedla? Nebo co by po mě mohl chtít? Měla bych si vzít asi něco formálního když jdu k němu do pokoje." *Teiry došla do pokoje a koukla se po svitcích.* Tak Teiry. Copak si dnes vezmeš? *Teiry po nějaké době zvolila ( odkaz » ).* "Myslím že by už mohl být najezený." *Teiry procházela ve svých šatech po chodbách hradu a míjela služebnictvo které se po ní dívalo zvláštně. Došla až ke dveřím a oddechla si. Zaklepala na dveře.*
Ziki Katsuki: Vlastně ano, budu. *Odpověděl na její otázku.* Až dovečeřím, přijďte za mnou do pokoje. Potřebuji s vámi něco důležitého probrat. Zatím si můžete dát přestávku, o zbytek se tu postarají služebné. Děkuji. *I když říkal „můžete“ i tak to znělo, jako by jí to dával rozkazem. Jakmile dovečeřel, v klidu si otřel pusu látkovým ubrouskem, ten odložil na špinavé nádobí a nechal vše odnést ze stolu svými služebnými.* Filipe, zařiď, ať mě dnes v noci nikdo neruší, dobře? Jedině, pokud by šlo o bezpečnost vesnice. *Filip se uklonil a odešel dělat nějakou práci. Co šel dělat, to už Zikiho příliš nezajímalo. Zatím se Filip prokázal jako věrný majordomus. Ziki tedy šel do svého pokoje a čekal, až přijde Teiry.*
Teiry Toriko: *Teiry se opět uklonila.* "Asi mu to opravdu chutná. Doufám že se mnou bude takto spokojený i nadále." Děkuji Raikage-sama za vaši pochvalu. Budete ode mne něco dále potřebovat? Nebo se mohu odebrat pryč? Jsem vám k dispozici Raikage-sama. *Setrvala Teiry v úkloně.*
Ziki Katsuki: *Počkal, až před něj Teiry položila večeři a poděkoval lehkým poklonem hlavy. Když Teiry popřála Zikimu dobrou chuť, vzal si hůlky a trochu se pošťoural v kuřeti.* Salát? *Zeptal se poněkud nedůvěřivě.* No já nevím, jsem zvyklý na více… kalorická jídla. *Pokrčil rameny a nabral si hůlkami kus salátu, okurky a kuřete najednou. Vložil sousto do úst a k němu poté ještě přidal opečenou rýži. Poté celé sousto sežvýkal a polkl, aniž by u toho změnil grimasu. Když dokousal sousto, nabral si hned další a než ho vložil do úst, s očima upřenýma na svou večeři řekl prostě:* Výborné. *A vložil sousto do úst. Nemohl přeci Teiry až příliš vychválit.*
Teiry Toriko: *Pro dnešní večeři pro Zikiho Teiry zvolila něco lehčího. Jednalo se o salát s rajčaty, okurkem, kousky kuřecího masa a sezamem. To celé zalila trochou olivového oleje a připravila k tomu mísu opečené rýže. Jakmile se Ziki posadil ke stolu tak Teiry přiběhla se zmíněným jídlem a položila jej před Zikiho.* Raikage-sama doufám že vám bude chutnat. Dnes jsem vám připravila něco lehčího. *Teiry se uklonila a pistavila se kousek bokem.*
Ziki Katsuki: *Bylo pozdě v noci a Ziki byl stále ještě plný sil, ale i tak nechal práci tak, jak je a šel zpět do svého hradu. Nemohl se přeci přepínat. Samozřejmě nešel pěšky, přemístil se Hiraishinem do hlavní haly a zamířil si to rovnou ke svému jídelnímu stolu a čekal, co mu Teiry s ostatními připraví k večeři. Mezitím se připravil – dal si látkový ubrousek na klín, umyl si ruce v misce s vodou, kterou měl už na stole připravenou, nechal si od Filipa nalít aperitivu, …*
---: ---
Teiry Toriko: *Teiry svoji cestu do pokoje za Bullatem vzala pres kuchyni kde vzala nějaké jídlo. Přes celý hrad došla až do pokoje.* Bullate, Ooiry. Jídlo je tu. *Teiry si přisunula k sobě misku kterou sebou pro ně nosívala a nasypala jim jídlo.* Toto je náš nový začátek moji zlatí. Teď snad bude vše už jen lepší. *Pohladila oba po hlavě. Následně se vysvlékla do spodního prádla a zalehla do lůžka.* "Pěkná změna oproti studené kamenné zemi v jeskyních." *Jakmile však ucítila ono pohodlí a teplo peřiny tak v cuu letu usnula.*
Ziki Katsuki: Chápu. Povoluji. *Ziki vyčkal na report od Filipa a mezitím se jen rozhlížel po svých služebných. Všechny stály jako pěkné loutky, které se na něj usmívaly a čekaly na rozkazy. Ziki si opřel loket o opěradlo židle a hlavu o dlaň a když mu report přistál na stole, vzal ho do druhé ruky a dal se do čtení. Den byl relativně klidný, jen pár lidí dělalo problémy u kontroly a také se odehrála rvačka v jedné místní nalévárně.* „Snad si lidi na ty kontroly zvyknou. Jinak se to hold udělat nedá, zatím.“ *Pomyslel si. Jakmile dočetl svůj report, vstal.* Můžete jít spát, děvčata. Ráno se znovu uvidíme. Filipe, pojďte se mnou do mého pokoje. *Kuchaři věděli, že mají jít domů, ty Ziki neubytovával a tak měli pevně stanovenou pracovní domu, zatímco služebné a majordoma nechával přespávat v pokojích hradu. Když došel spolu s Filipem do svého pokoje, sedl si na postel. Filip se před něj postavil a čekal, co Raikage řekne.* Filipe, co je podle tebe nejdůležitější aspekt šťastné společnosti? *Filip chvíli mlčel.* Šťastní občané. *Ziki vydal jen jakési tiché zamručení.* „Hm, to mi vůbec nepomohlo.“ Děkuji, můžeš jít spát. *Filip se uklonil a odešel do svého pokoje. Ziki se převlékl do nočního oblečení a lehnul si do postele.*
Teiry Toriko: *Jakmile Filip opustil místnost tak přišel Zikiho dotaz.* Vařit mě bavilo už když jsem byla malá. Tehdy jsem teda byla specialistka na sladké ale život mě naučil rozšířit své obzory. Učila jsem se od lidí co dokázali vařit dobrá jídla a hodně s jídlem experimentovala. Jednou jsem již vařila i pro Sayu-hime. Moje recepty jsou všechny originální a myslím že to je to co jim dodává onu chuť. *Její vysvětlení bylo dle ní dostačující. Poté se uklonila.* Když by ctěný Raikage-sama dovolil tak bych se odebrala za svým psem. Taky bych mu měla dát najíst.
Ziki Katsuki: *Ziki na její děkování nijak nereagoval a dále jedl, dokud nebyl talíř prázdný. Poté si vzal ubrousek do pravé ruky a utřel si pusu. Ubrousek poté položil jako odpadek na talíř a opřel se o židli.* Filipe, přines mi report denní hlídky, chci si počíst, než mi slehne. Děkuji. *Filip se uklonil a šel pro report.* Slečno Toriko-san, kde jste se naučila vařit?
Teiry Toriko: *Teiry byla hodně ráda když uslyšela že Zikimu chutná.* Děkuji za pochvalu Raikage-sama. Budu se snažit aby vám vždy chutnalo. *Teiry stála u stěny a čekala až Ziki dojí aby mohla sklidit ze stolu. Umývání už nechá na služkách.*
Ziki Katsuki: *Ziki si nechal nanosit večeři. Když před něj Teiry postavila talíř s jídlem, položil si látkový ubrousek na klín a lehce se poklonil hlavou jako odezvu na její úklonu.* Vypadá to skvěle. *Přiklonil se k talíři a přivoněl.* Zajímavá vůně. Itadakimasu. *Řekl suše a zabodnul vidličku do plátku hovězího, to přeřízl vejpůl, namočil do pažitkové omáčky a vložil do úst. Poté si ukrojil i kus knedlíku, ten také namočil do omáčky a vložil ho k masu (tedy do úst k masu). S kamenným výrazem kousal a díval se přitom lehce nad talíř, tedy na nic konkrétního. Když dožvýkal a polkl, řekl si, že by měl Teiry pochválit.* Je to výborné. *Řekl nepřítomně a pustil se dále do jídla. Při chválení Teiry se jí ani nepodíval do očí. Více se soustředil na to co říká, než jak to říká.*
Teiry Toriko: *Jakmile Ziki vešel do hradu tak to jejím smyslům vůbec neuteklo.* "Je tu. Jde slyšet onen zvuk dveří a cítit jeho pach. Tak jde se na věc." *Čekala než se Ziki usadí a pak k němu půjde. Dříve než však stačila vyjít tak už ji popichoval onen kuchař. Teiry tiše zavrčela na jeho vtip. Poté však otevřela dveře a na rukou nesla onu připravenou lahůdku jež připravila. Nikdy nenechala nikoho zasahovat do svého vaření. Vždy měla své postupy a když jí je někdo narušil tak nebyla příjemná. Došla až k Zikimu a položila před nějt talíř. Kousek odstoupila a uklonila se.* Doufám že vám bude chutnat můj malý výtvor Raikage-sama.
Ziki Katsuki: *Jakmile už cítil, že už dál nejde nad prací přemýšlet, ukončil práci tak jak je, nechal všechno ležet, zvedl se a odešel z kanceláře. Dveře za sebou zavřel a zamknul na dva západy. Nijak se neřídil podle hodin nebo podle splněné práce, jednoduše odešel z práce ve chvíli, kdy věděl, že už mu mozek vynechává. Celý unavený a zdřevěnělý po tom věčném sezení si procházku do hradu užil báječně. Rozpohyboval trochu svaly a nadýchal se čerstvého vzduchu. Vůně papíru má také něco do sebe, ale vzduch je vzduch. Slunce už zapadlo a Ziki šel noční Oblačnou, klidnou, tichou. Zdálo se mu, že jeho režim začíná fungovat. Nikde žádné zběsilé výkřiky, nebo hluky. Jen tichá, klidná noc. Jakmile došel do hradu, Majordomus ho uvítal doma a společně došli k jídelnímu stolu. Ten byl nádherně vyřezaný, z kvalitního dřeva. Naproti jeho stolu se postavily všechny služebné, všechny to byly mladé, pěkné dívky ve stejnokroji odkaz » . Jakmile se Ziki usadil, mu Majordomus Filip nalil kvalitního červeného vína do broušené sklenice, jako aperitiv.* Děkuji, Filipe. *Filip se lehce uklonil a odběhl do kuchyně.* Tak jo lidičky, Yondaime-sama už je tu, můžete to začít nosit. *Dva kuchaři kývli hlavou a jeden z nich Teiry popohnal.* Tak šup, šup, zelenáči, Raikage-sama nerad čeká, hehe. *Nebylo jisté, jestli označení „zelenáč“ mělo poukazovat na její vlasy, nebo krátkou dobu ve službě, každopádně to kuchař myslel jako vtip. Oba kuchaři vzali část navařeného jídla a cupitali k jídelnímu stolu.*
Teiry Toriko: *Teiry opustila pracovnu Zikiho.* "Uf. Tak je ze mě shinobi pro Kumo. Nový začátek." *Teiry se odebrala Kumo až k sídlu Zikiho. V tu chvíli zaslechla známý štěkot.* Bullate. Ty hochu malej. Jsem rád že jsi to zvládl mě najít. Ooiry zase spí jak vidím. *Ooiry si dávala dvacet na Bulaltových zádech. Teiry zaklepala a ukázala se jakýsi muž. Teiry udělala vše tak jak jí bylo řečeno a nezapomněla zmínit že má vypomáhat v kuchyni. Teiry byla zavedena do jejího pokoje.* "Páni. Úpnlně něco jiného než na co jsem zvyklá. Yosh. Slíbila jsem Raikagemu že mu připravím skvělou večeři. Jde se na to." *Teiry se rychle převlékla do svých kuchyňských šatů ( odkaz » ) a vydala se za novými spolupracovnicemi. Společně s nimi se dohodla že udělají Raikagemu na večeři hovězí s pažitkovou omáčkou a knedlíkem. Teiry se ihned chopila práce a po pár hodinách by měl přijít Raikage. Vše bylo nachystané. Teiry už pouze čekala na povel kdy bude moct ono jídlo donést Raikagemu.*
Ziki Katsuki: *Ziki chvíli vyčkal, jestli odejde sama, nebo počká. Protože čekala, rozhodl se jí konečně propustit.* Řekněte mému majordomovi Filipovi, že vás posílám já. Stačí, když mu ukážete tu značku, co jste ode mě dostala, to by mělo jako důkaz stačit. On vás poté provede po hradě a ukáže vám pokoj. Nezapomeňte mu ale říct, že budete vypomáhat v kuchyni, aby vás představil personálu. Přesto ale budete můj host, tudíž se nebojte v době pauzy si říct služebným o cokoliv potřebujete. O cokoliv. Dobrá, to je vše. Můžete jít.
Teiry Toriko: Je to vše Raikage-sama. Jen se bojím abych netrénovala v té oblasti když tam někdo bude. Jelikož mé tréninky se ukázali nejednou nebezpečné. Jinak je to vše a ještě jednou vám děkuji. Pokud dovolíte půjdu se nyní ubytovat a seznámit s vaším kuchyňským personálem. Postaram se aby jste měl na večer dobrou večeři. *Teiry se uklonila a čekala na další příkazy či povolení.*
Ziki Katsuki: Ano, můžu vás přiřadit jako pomocnou kuchařku k mým dvěma kuchařům. Pomoc určitě uvítají. Co se týče tréninku, můžete využít prostory tréninkové oblasti Sanda, je to veliká, otevřená oblast. Co jsem slyšel a vlastně i viděl, tak tam nikdo moc nechodí. Pro váš trénink pravděpodobně nejlepší místo. *Ziki trpělivě odpovídal na všechny otázky. Přestože měl spoustu práce, nijak nepociťoval stres. Bylo zbytečné se kvůli tomu stresovat. Věděl, že jakmile udělá jednu práci, druhá se na něj navalí, takže bylo nejlepší pokračovat tempem, které mohl stíhat. Navíc, vždy si mohl na pomoc povolat jednoho, dva kage bunshiny.* Máte ještě nějaký dotaz?
Teiry Toriko: Děkuji vám Raikage-sama. Vážím si vaší dobré vůle a doufám že vám ji budu moci nějak splatit. Jestli budete chtít dokážu se docela dobře pohybovat v kuchyni tak bych vám mohla na vašem sídle vařit. *Teiry byla vždy vděčná a tak nabídla tuto službu.* Jen ještě jeden dotaz. Je zde nějaké místo kde bych mohla trénovat aniž bych někoho ohrozila? Mé tréninky jsou dosti náročné a poslední dobou i destruktivní. *Teiry to sice už říkala avšak Ziki asi neslyšel.*
Ziki Katsuki: *Ziki jí sledoval, jak se obléká a když bylo hotovo, vyslechl si její otázku.* Můžete zůstat u mne v hradě, má několik volných pokojů pro hosty. Samozřejmě jen do doby, než si najdete něco sama. Nemohu vás přeci jen tak vyhodit na ulici jako odpadek. A moc se tam nezabydlujte, je to jen dočasně. Je to projev mé dobré vůle. Ještě něco?
Teiry Toriko: *Teiry se zpátky oblékla do svého oblečení.* Děkuji Raikage-sama. Ještě jeden dotaz. Kde bych se mohla prosím vás ubytovat? Jsem v této vesnici poprvé a nová. Nevím kam bych mohla jít bydlet. *Teise koukala na Zikiho a čekala jestli jí na její otázku odpoví kladně nebo jestli si bude muset něco najít sama.* A ještě jeden dotaz. Je zde nějaké místo kde bych mohla trénovat aniž bych někoho ohrozila? Mé tréninky jsou dosti náročné a poslední dobou i destruktivní.* "Přesněji od doby co mám tu masku."
Ziki Katsuki: Povoluji. *Odpověděl na její žádost.* „Výborně. Chce jen trochu popostrčit a bude z ní dokonale poslušný voják.“ *Pomyslel si Ziki.* To je zatím vše, můžete jít. Pokud tedy nemáte ještě nějaké dotazy.
Teiry Toriko: *Teiry se koukala jak se k ní blíží jeho ruka.* "Co mám dělat. Nikdy na mne ještě muž nesahal." *Teiry se koukala jak se jeho ruka pomalu dostává mezi její prsa. Nakonec zpozorovala že se jí ve výstřihu udělala jakási značka.* "Takže pod přímou ochranou? To je velmi zajímavé. Říkal že je to rozkaz. Asi bych neměla pokoušet. Ale co teď? Mám se obléct? Nebo chce ještě něco když jsem polonahá?" *Teiry se uklonila.* Raikage-sama. Mohu se obléknout?
Ziki Katsuki: *Stále se tvářil stejně kamenně, i když měl před sebou o dost mladší dívku, pouze ve spodním prádle. Nijak to ani nebral v erotickém smyslu.* Výborně. *Pochválil ji za poslušnost a přistoupil k ní na dosah ruky. Poté si sundal bílou rukavici na pravé ruce a tuto ruku poté přiložil Teiry mezi prsa. Tam jí vytvořil svou značku Hiraishinu, která byla složena z kanji znamenající „Ochránce“.* Teď jste přímo pod mou ochranou. Pokud byste byla v úzkých, mohu přispěchat kdykoliv na pomoc. *Poté si šel znovu sednout na křeslo. Ještě ji nedal rozkaz se znovu obléci, zkoušel, jak si s tím Teiry poradí.*
Teiry Toriko: *Teiry se ukázali na tváři červené flíčky od studu.* "Co mám dělat. Musím aby mi věřil. Snad mu nebudou divné ty šupinky." *Teiry si sundala svůj vrchní díl oblečení. Právě před Raikagem stála jen ve spodním prádle. Styděla se ale nechtěla to na sobě nechat znát a tak spustila ruce podél těla.* Tak tady mě máte Raikage-sama.
Ziki Katsuki: Nebojte se, nikdo tu není a já jsem, kromě jiného, i doktor. Kromě toho, je to důležité k tomu, abych vám věřil. Tak prosím. *Pobídl ji. Nechtěl ji tam nijak nutit k tomu, aby mu ukázala hrudník. Navíc chtěl, aby byla poslušná a věřila mu při jakémkoliv rozkazu jí dá.* To je rozkaz.
Teiry Toriko: Jo vlastně. Čtete mi myšlenky. Zapoměla jsem. Takže podle vaší reakce soudím že znáte i Suzuyu-sama. *Teiry už pomalu nic nepřekvapovalo. Když už umí číst myšlenky tak to vzdala.* Značku? Jakou značku? Nikdy mi nic nedal. *Teiry se zamýšlela. Opravdu jí nikdy nic nedal. Pouze kdysi když byla v Takigakure a potkala ho tam tak říkal co si o nějakém dárku.* Děkuji vám Raikage-sama za přijetí do Kumogakure. Doufám že vás nijak nezklamu. *Teiry se uklonila. A pak však přišla ona nečekaná žádost.* "Cože? Můj hrudník? To si snad dělá srandu." Raikage-sama. Nechci být nezdvořilá ale co je to za žádost abych se vám du ukazovala ve své pomalu nahé kráse? Proč vám mám ukazovat svůj hrudník?
Ziki Katsuki: *Ziki sledoval, jak se jí pečeť rozlézá po těle.* „Zajímavé… Jestlipak to má nějaké vedlejší účinky?“ *Ptal se Ziki sám sebe.* Takže Suzuya, hm? Docela neobvyklé jméno. Mohu tedy předpokládat, že máte i jeho značku. *Odmlčel se.* No, to asi nebude problém, vzhledem k tomu, že já ji mám také. *Přestal Teiry číst myšlenky, neboť už pociťoval značnou únavu z tak dlouhého užívání Chimanaka.* No, viděl jsme dost. *Předstoupil k Teiry.* Pak vás tedy vítám v Oblačné, slečno Teiry Toriko-san. Ještě jedna věc, než vám zařídím ubytování. Odhalte si hrudník. *Nařídil a čekal, až se tak stane.*
Teiry Toriko: *Teiry stála jako opařená když jí řekl že umí číst myšlenky.* "Bože. Jak? Jak dokáže číst myšlenky. Ale je pravda že teď je mi ta informace asi k ničemu." *Teiry se uklidnila a soustředila se a nechala si po svém těle rozlézt juinku a to pouze do prvního stupně.* Tak asi nějak takto vypadá její aktivace Raikage-sama. Propůjčuje mi to chakru která je v tom zapečetěná. Aspoň tedy si myslím já že to takto funguje. "Tak tohle by mohlo stačit. Víc snad ukázat nemusím. Díky Suzuya-sama za to že díky vám jsem to zkrotila." *Teiry si až pozdě uvědomila že zapomněla na schopnost Zikiho číst myšlenky. Tak se rozhodla odvést řeč jinam.* Odkud a jak vůbec znáte Sayu-hime Raikage-sama?
Ziki Katsuki: S ničím si nehraji, slečno Toriko-san. Nevadí, berte to pro teď jako fakt, že umím číst myšlenky. Zrovna jste byla uprostřed ukazování té aktivace. *Snažil se jí popohnat k tomu, aby mu konečně ukázala, co daná pečeť umí.* A Sayu znám osobně, jen tak mimochodem. Tak prosím.
Teiry Toriko: Dobře tak vám tedy ukáži jak to vypadá když se ona pečeť aktivuje. *Teiry už se pomalu chystala aktivovat aspoň první stupeň Juinky. To jí však přerušila nečekaná poznámka od Zikho.* Vy. Vy. Jak víte o Saye? Nidky jsem jí nezmínila ani slovem. Nic jsem o ní neřekla. *Teiry byla úplně vykolejená. Nevěděla jak mohl vůbec zjistit něco a Saye.* "Není možné aby věděl že se se Sayou znám. Pravděpodobně ji nezná ani sám. Ano. Tak to je. Hraje si s moji myslí a náhodou trefil jméno které pro mě znamená dost."
Ziki Katsuki: *Ziki se na chvíli odmlčel a jen se díval Teiry do očí.* Vy ale nejste jen tak nějaký nový příchozí, mám pravdu? Zajímá mě, jak vám pečeť propůjčuje chakru. Nikdy jsem o ničem podobném neslyšel. Stačí mi jen vidět, jak funguje. Pokud vám jde čistě o zázemí, pak se v Kumo budete cítit báječně. Zatím tu probíhá změna systému, snažím se vytvořit téměř dokonalou společnost. Život tu bude probíhat stejně jako tu probíhal odjakživa, jen bude příjemnější. To je takový můj malý sen. *Podíval se ven z velkých oken na vesnici, přičemž si založil ruce.* Saya už vaši pečeť v akci viděla?
Teiry Toriko: *Teiry si vyslechla celou jeho řeč a "podmínky" za kterých by tu mohla žít.* Zlo páchat opravdu nehodlám jelikož už delší dobu žiju aktivním životem. Stačí mi mise na kterých budu moci bojovat a nějaké místo kam se mohu vrátit po jejím splnění. Pokud jde o tuto pečeť. Co s ní hodláte dělat a jak vám mám ukázat co ona pečeť umí a dokáže? Myslím že někdo s vaším postavením Raikage-sama nemá moc čas na to aby testoval každého nově příchozího. *Odpověděla Teiry.* "Snad jsem tou odpovědí nezašla daleko. Je pravda že bojovat s někým kdo je Kage by mohla být zábava ale hlavně i výzva. Stačily mi boje se Sayou. Sice jsem něco dokázala ale tak jsem vždy skončila na týden na lůžku." *Teiry pohlédla Zikimu do očí a čekala co nyní udělá či jak jí odpoví.*
Ziki Katsuki: *Zikimu se líbila její poslušnost. Sice to bral tak, že je spíše dočasná, neboť od něj něco vyžaduje, ale na druhou stranu, její myšlenky seděly s tím, co mu říkala.* A jste si jistá, že chcete zůstat v Oblačné? Pokud hledáte bezpečí a bezbolestný a bezstarostný život, pak jste tu správně. Pokud jste tu ale kvůli problémům a páchání zla, pak vám radím, ihned odejděte. Bude to tak lepší jak pro nás, tak pro vás. Pokud se ale přesto rozhodnete tu zůstat, pak si ale buďte jistá, že tu vaši pečeť nenechám jen tak. Určitě na vás nebudeme provádět žádné pokusy, to bych šel proti vlastnímu smýšlení. Přesto bych ale chtěl vidět, co pečeť umí. Je to v pořádku?
Teiry Toriko: Jak si přejete Raikage-sama. Zopakuji vám co jsem jim řekla u vstupu. *Teiry si odkašlala a nadechla se.* Jedná se o pečeť jež mi propůjčuje svoji chakru když ji potřebuji nebo se nacházím v nesnázích. *Teiry se na chvíli odmlčela. Poté však spustila zase z jiného soudku. Opět se uklonila.* Raikage-sama. Chtěla bych požádat o přijetí do vaší vesnice jakožto shinobiho. "Snad se vše nepodělá jen kvůli mé pečeti. Cestuju takovou dálku a toto je první a doufám že i poslední zastávka." Myslím že mám co vesnici nabídnout. Krom zkušeností v boji tak i nějaké znalosti ze světa. Poslední dobu jsem v něm trávila většinu času.
Ziki Katsuki: Chápu… *Opakoval se. Na její myšlenky nijak nereagoval, jen se na pečeť důkladně podíval a poté pokračoval:* Ano, ovšem na kartičky se nepíšou podrobnosti. Rád bych slyšel to, co jste řekla i u brány. *Řekl přísně a poté se vrátil zpět na své křeslo.* A jaká že to byla žádost, se kterou jste za mnou přišla, slečno Toriko-san? *Nepřestával jí číst myšlenky.*
Teiry Toriko: *Teiry sledovala jak vstává.* "Sakra. Co mi to do té karty napsali že ho to donutilo i vstát." Bez problémů Raikage-sama. *Teiry si odhodila vlasy tak aby šla vidět Juinka na její pravé straně krku.* O co se jedná jsem již vysvětlila vašim strážníkům při vstupní prohlídce. "Je pravda že jsem nebyla až moc upřímná. Sama ani moc nevím jak tuto pečeť popsat. Jediné co vím tak že reaguje na můj vztek nebo na nízkou hladinu chakry." Je vše v pořádku Raikage-sama?
Ziki Katsuki: *Ziki na dívku upnul svůj zrak a sledoval její počínání. Když mu přinesla kartičku, tak si ji přečetl. Protože to byl on, kdo způsob zapisování informací do kartiček vymyslel a zavedl, tak věděl přesně, co v ní bylo obsaženo.* Chápu. *Postavil se a přišel k ní.* Mohl bych vidět tu pečeť? *Soustředil své aktivované Chimanako na Teiry a četl jí myšlenky.*
Teiry Toriko: *Teiry vešla a zahlédla za hromadou papírů člověka v docela dost formálním oblečení.* "Tohle bude raikage. Tak jdeme na věc." *Teiry se uklonila a spustila.* Dobrý den Raikage-sama. Mé jméno je Teiry Toriko a přišla jsem za vámi s žádostí kterou doufám že vyslyšíte. Zde je má kartička která byla vystavena při vstupní prohlídce. *Teiry přistoupila ke stolu a položila na něj onu kartičku.*
Ziki Katsuki: *U brány si další strážný prohlédl její kartičku, kterou cvaknul speciálním cvakadlem, které v kartičce na vyhrazeném místě vytvořilo z teček symbol Kumo. Poté už byla prakticky volná. Protože ale měla na kartičce zapsanou „potenciální hrozbu“, samozřejmě ne přímo, ale hantýrkou, která se mezi kontrolory a stráži používala, tak strážný zvedl dva prsty do vzduchu, čímž vyslal signál pro menší jednotku ANBU, která byla skrytá, aby jeden z nich Teiry hlídal. A tak se také stalo. Samozřejmě tento ANBU byl vycvičený, aby nebyl vidět a to nejen cílem, ale nikým, při plnění své povinnosti. Proto si ho ani nemohla všimnout, že ji sleduje. Jakmile dorazila k Zikiho kanceláři a zaklepala, ozvalo se zvučné:* Dále! *A Ziki čekal, kdo vstoupí. Ziki měl na sobě své formální, úřední oblečení. odkaz » a seděl za stolem s hromadou papírů.*
Teiry Toriko: Ano jsme obě ženy a to je ten problém. *Teiry se rychle oblékla zpět a nakonec se její cíl splnil. Mohla jít za raikagem.* Mé jméno? Teiry. Teiry Toriko. *Odebrala se ven za opětovaného mávání a hned se vydala k sídlu Raikageho. Cesta přes kumo byla dlouhá.* "Hm. Není tu tolik zeleně jako tam kde jsem byla do teď ale bezpečnost tu mají na jedničku. Jen se bojím o svoji pečeť. Možná že to bude důvod proč mě nikde nebudou chtít." *Než si stačila v hlavě doříct už stála před dveřmi budovy. Došla až ke kanceláři raikageho a zaklepala.*
Ziki Katsuki: *Sestřička se po vyslechnutí Teiry usmála.* Nemusíte se stydět, vždyť jsme obě ženy, ne? No, to nevadí. Víte, bohužel vás budu muset poslat za Raikagem. Neberte si to nějak osobně, ale z té vaší pečeti necítím zrovna dvakrát dobrou auru. Pokud je to ale problém, tak můžete ještě odejít, nikdo vás nebude nutit vejít do vesnice. Ode mě je to jinak vše, můžete se obléct. *Zapsala si Teirynu výpověď na papír v žanetě, to poté odložila a sepsala Teiry kartičku, na kterou napsala různé údaje, kterým by ani Teiry beztak nerozuměla, neboť sloužily jako komunikace kontrolorů se strážnými, tedy to byly různé speciální formulace vytvořené právě pro toto povolání.* Jo ještě vás poprosím o jméno a už vás pustím, pak stačí ukázat kartičku u brány a oni vás pustí, ano? *Vřele se usmála a zamávala Teiry na rozloučenou.*
Teiry Toriko: *Teiryny obavy se naplnili. Do kabinky vešla nádherná sestřička. Teiryna tvář ihned nabrala krásně jahodovou barvu.* "Sakra Teiry. Ovládej se trochu. Co by na to řekla Saya-hime kdyby tě teď viděla." *Teiry se povedlo aspoň trochu uklidnit tedy aspoň se o tom přesvědčovala. Poté přišel dotaz na její prokletou pečeť a její vedlejší účinek genetické úpravy.* Inu. Toto tetování? *Teiry ukázala na Juinku.* Je to pečeť která mi propůjčuje chakru když ji potřebuji nebo jsem v úzkých. A ty šupinky? Ty jsou vedlejším projevem jednoho pokusu kterého jsem se zúčastnila jakožto subjekt a toto je bohužel vedlejší účinek. Je to již vše? Necítím se takhle moc dobře. *Teiry zaujala docela stydlivou pózu. Přecejen v blízkosti jiné ženy a ještě k tomu krásné se ve spodním prádle moc dobře necítila.*
Ziki Katsuki: *Jakmile přišla Teiry do budky, čekala jí tam usmívající se, na první pohled milá sestřička odkaz » . Počkala, až se Teiry svlékne a poté si jí zepředu prohlédla. Všimla si ale zvláštního tetování na pravé straně krku a také ložisek šupin na jejím těle. Protože byla schopná senzibilka, vycítila z místa tetování zvláštní chakru.* Co je tohle? *Ukázala prstem na její Juinku.* Jo a ještě mi budete muset vysvětlit ty šupinky, to je genetická porucha? Takovou jsem v životě neviděla. *Usmála se a vytáhla žanetu s několika papíry a propisovací tužku, kterou cvakla a čekala, až jí Teiry odpoví.*
Teiry Toriko: To teda vybral potom dobře. *Usmála se Teiry a následnému vtipu se i zasmála.* Do polonaha? A stejné pohlaví? No to vám pěkně děkuji. Tak já tedy jdu. "Sakra. Bude na mě sahat ženská? Prosím ať není pěkná. Prosím ať není pěkná." *Teiry se zalekla představy že by na ni sahal někdo jiný nežli Saya nebo Itsumi. Proto se docela zděsila při informaci obdržené od strážníká. Vešla tedy dovnitř kde byla nucena se předpisy svléct do spodního prádla ( odkaz » ).* Tak rychle prosím. Chci to mít už za sebou.
Ziki Katsuki: No, vy se chcete dostat do vesnice, hehe. *Pokusil se o žert, ale pak zase zvážněl.* Nebojte se, Yondaime-sama nás zvolil výhradně proto, že máme fungující a šťastné manželství. Jen tak mezi námi, i kdybych chtěl, tak nemůžu, manželka by to určitě zjistila a zabila mě, haha. Ta zjistí všechno. *Ukázal prstem druhému strážníkovi, aby prohlédl Teiryny zbraně a svitky a mezitím přistoupil k Teiry.* Tak jo, prosím ruce nahóru… *Jakmile Teiry zvedne ruce, tak ji jen zběžně projede od paží ke kotníkům. Pokud bude bez dalších zbraní, tak si sundá rukavice a usměje se.* Výborně. Teď bych vás ještě poprosil, abyste se stavila támhle v tý kabince, tam projdete ještě prohlídkou na Shuushagan. Zároveň se připravte, že se budete muset vysvléknout do polonaha. To už vás ale bude kontrolovat osoba stejného pohlaví, takže se nemusíte bát, že by vás někdo okukoval. Je mi líto, to jsou pravidla. *Usmál se na Teiry a poté se začal věnovat dalšímu příchozímu.*
Teiry Toriko: *Teiry si povzdechla.* Tak Ať to máme za sebou pane strážníku. Už se tu začínám nudit. *Teiry odložila ze zad katanu, svitky a pouzdro s výbavou na stůl.* Bullate, Ooiry. Sednout. Ti jsou se mnou pane strážníku. Jak pejsek tak ta malá. *Sdělila ještě strážníkovi.* Chápu že je to vaše povinnost ale jestli ucítím že se až moc dotýkáte tam kde nemáte tak se neudržím. Je vám to jasné? *Teiry nevadila prohlídka ale vadilo by jí kdyby ji tu měl nějaký úchyl osahávat.*
Ziki Katsuki: *Strážný si povzdechl a pravil:* No, s Raikagem se budete muset setkat tak jako tak, pokud tu chcete zůstat a bydlet. *Vysvětloval.* Ale moc mi to teda neusnadňujete, mladá paní… Ono zařídit si schůzku s Raikagem, to není jen tak. Nemyslete si, že jste jediná, kdo s ním potřebuje mluvit. Ale to stranou… Prosím, odložte si tady na stůl všechny zbraně. *Natáhl si bílé elastické rukavice a čekal, až Teiry odloží zbraně pryč. Rukavice byly předpis, Ziki výslovně zakázal kohokoliv osahávat bez rukavic. Takto bylo menší riziko, že celá tato věc s kontrolami nepohorší davy, obzvláště pak důležité obchodníky.*
Teiry Toriko: *Teiry se podrbala na hlavě.* Nová vyhláška? Inu dobrá. Tak si mě tedy můžete prohledat. A důvod? Cestuji po světě a hledám vesnici které bych mohla poskytnout své bojové schopnosti. První zastávkou na mé cestě je Kumogakure. Tedy ve zkratce bych se chtěla setkat s Raikagem a promluvit si. *Sdělila důvod své návštěvy.*
Ziki Katsuki: *Jeden z členů stráže, se zvučným, mužským hlasem, na Teiry promluvil.* Nová vyhláška. Nikdo se do Kumo nedostane bez podstoupení prohlídky. Jaký je váš důvod návštěvy, slečno?
Teiry Toriko: *Už to na ni bylo až moc dlouho. Zůstávat tak dlouho na jednom místě. Sice bylo ubytování i strava skvělá ale prostě už ji Yugakure přestala bavit. Rozhodla se jít tedy do nejbližší velké vesnice když nepočítala Kirigakure do které se již vrátit nemohla tak se jednalo o Kumogakure.* "No nic. Je mi to líto Suzuyo. Děkuji že jsi se o mě postaral ale je čas zvednout kotvy." *Teiry už byla nachystaná jelikož po příchodu do Yuga si ani moc nevybalovala. Pouze si nahodila oblečení ( odkaz » ), masku ( odkaz » ) a přes záda katanu.* Bullate. Ooiry. Jdeme. Je na čase vyrazit dále. *Nakonec tedy všichni 3 opustili Yugaure a vydali se na dlouhou cestu. Cesta jim trvala asi měsíc. Konečně se dostala do země kde byla postavena ona Kumogakure.* "Trvalo to. Ale jsem tu. Tak se jde na věc." *Teiry se blížila již ke Kumogakure ale v tu chvíli jí zastavili u brány. Netušila co se děje. Něco podobného zažila když se chtěla dostat do Yuga.* Co se děje pánové? Nejsem žádný zabiják. Co po mě chcete?
--: --
Ziki Katsuki: *Konečně to bylo tu. Ziki se stal Raikagem. Po té dlouhé době ve vyhnanství, resp. ve vězení, pokud se tak dá Yugakure nazvat, se jím konečně stal. Měl pod palcem celou Kumogakure a to jen díky náhodnému setkání se Sayou. Skoro jako by si nějaká vyšší moc přála, aby byl Raikagem. Zikimu se začala v hlavě utvářet podoba Oblačné, jakou by si přál, aby byla. Se změnou psychiky se změnily i jeho ideály. Když chtěl být Raikagem v době, kdy se choval jako klaun, pravděpodobně by hned rozpoutal válku jen proto, aby se trochu zabavil. Navíc by pravděpodobně velice využíval svého postavení, zejména na mučení a vraždy. Teď už ho ale takové prosté věci nezajímaly. Jediné, co chtěl, bylo vytvořit komunitu, ve které nebude existovat slovo „šikana“ nebo „urážka“, jednoduše chtěl vytvořit utopii, ve které by se k sobě všichni chovali slušně a nebyli na sebe zlí. V jeho očích byla jakákoliv urážka, nebo i vysmívání či cokoliv, co by člověk mohl označit za vulgární, jako temná infekce, která se uchytí na oběť a ta poté ve snaze se bránit přenáší tento virus dále. Nelíbilo se mu, že jsou vůbec lidé schopní někoho urážet jen pro zábavu, působit lidem utrpení slovy. To mu přišlo ještě horší, než působit bolest fyzickou. S takovýmto chováním se potýkal už jako dítě. Proč by měli lidé stále trpět? Proč by si měli nechat neustále urážet svou čest a nemoci s tím nic dělat jen kvůli hloupému smýšlení, že fyzické napadení je horší, než to verbální? Toho pak samozřejmě využívají zlomyslní lidé, kterým se líbí ubližovat lidem a nemusí se bát postihu, protože kdyby je jejich oběť napadla, aby se ubránila, tak si akorát přihorší. To není systém, který funguje. A proto se Ziki rozhodl to změnit. Nebyl ale bláhový a naivní, takže mu bylo jasné, že lidé nový systém nikdy nebudou brát vážně, pokud se nebudou bát o své životy. I kdyby vydal nový, perfektně sepsaný, neprůstřelný zákoník, stejně se najdou lidé, kteří ho budou chtít obejít, nebo porušit. Jediným způsobem, který mu přišel dostatečně efektivní, aby mohl být nástrojem pro nový řád, byly veřejné popravy a zasévání strachu do lidských srdcí. Kdykoliv se někdo pokusí někomu ublížit, ať už verbálně, nebo fyzicky, bude upozorněn. Pokud upozornění nebude brát vážně a bude dále působit zlo, bude uzavřen do speciálního zařízení pro nápravu zločinců, kde bude jeho smýšlení kompletně upraveno za pomoci nejlepších psychologů v Oblačné, aby už nikdy nepáchal nic, co by mohlo ublížit jeho bližním. Pokud ani to nepomůže, bude veřejně popraven, jako exemplární příklad. Samozřejmě by mohl Ziki použít jiných prostředků, aby usměrnil lid, ale on je nechtěl nijak hypnotizovat, nebo nějak zasahovat do jejich vlastního smýšlení. Pokud by z Oblačné někdy měla být utopie, tak jen za pomoci lidí samotných. Jen skutečně zasloužené vítězství trvá věčně. Samozřejmě, pokud bude obyvatel pro společnost přínosem a nebude působit ostatním bolest, jeho život bude naprosto dokonalý. Nikdy nepozná nic jako nezaměstnanost ani bídu či nejistotu. Tak dlouho, dokud nebudou obyvatelé zasahovat do cizí svobody, budou si moci užívat všeho, co Kumo nabízí. Tento Zikiho ideál ovšem mohl být uskutečněn jen v případě, že bude celá oblačná pod přísnou kontrolou. Nechtělo to pouze jednotky, které by hlídaly pořádek. Chtělo to stoprocentní přehled nad všemi obyvateli, stejně tak jako nad všemi lidmi, kteří do Kumo zavítají. To samozřejmě zahrnovalo i nucené prohlídky při každém odchodu a příchodu do Kumo, jestli náhodou se někdo za někoho nevydává. To Zikimu došlo díky Saye, která se do Kumo dostala tak jednoduše, že to bylo k smíchu. Stačilo jí tělo jedné kunoichi z Oblačné a mohla jít v klidu k Raikagemu. Ziki se tedy rozhodl jednat. Nejprve ale, co bylo momentálně nejdůležitější, musel zařídit adopci Kinshiho Irusa. Nechal si proto zavolat úředníky, kteří spravovali matriku Oblačné. Ti přišli co nejdříve mohli a když konečně vstoupili do jeho kanceláře, uklonili se a předstoupili.* Volal jste, Yondaime-sama? *Zeptal se jeden z úředníků.* Ano, omlouvám se, že jsem vás vytáhl z práce, ale mám teď tolik papírování, že jsem nemohl přijít za vámi. *Úředník chtěl promluvit, pravděpodobně, aby Zikimu řekl, že se vůbec nemusí omlouvat, ale Ziki ho nenechal promluvit a mluvil dál.* Chtěl bych adoptovat jednoho místního chlapce, jmenuje se Kinshi Iruso. Je to sirotek, ale z nějakého důvodu není v dětském domově, takže to nemůžu řešit s vychovateli v domově. Proto bych rád, abyste ho zapsali do matriky jako mého syna a přidali mu jméno Katsuki za jeho rodné jméno, aby bylo všem jednoznačně jasné, že je to můj syn. *Úředník konečně dostal možnost promluvit.* Ale jistě, Yondaime-sama, to vůbec nebude problém. Do konce dneška bude chlapec ve vaší péči. *Ziki kývnul hlavou a dodal:* Děkuji mnohokrát. Můžete jít. *Úředníci se uklonili a odešli zpět do práce. Přesně tak, jak slíbili, také udělali, a k večeru byl Kinshi zapsán jako syn čtvrtého Raikage, tedy Zikiho Katsuki. Zároveň nechal Ziki kompletně přestavět svůj dům na překrásný hrad, který měl symbolizovat čistotu a krásu Oblačné. Proto byl také provedený v bílé a tyrkysové modré, což byly barvy nebe a oblak. Normálně by taková přestavba nebyla možná, ale pozemek Katsuki byl relativně dost velký na to, aby stavba hradu nezasahovala do cizích prostor. Navíc byl hrad zkonstruován tak, aby byl spíše do výšky, než do šířky. Hrad také umožnil práci pro deset služebných, majordoma a dva kuchaře. Nemluvě o ochrance, která hrad hlídala po dvacet čtyři hodin denně, sedm hodin v týdnu. Hrad byl postaven za tři měsíce, což byl relativně krátký čas. Povedlo se to hlavně díky tomu, že Ziki neustále tlačil stavbu kupředu a hnal architekty, aby hnali stavaře. Nehodlal platit stavbu, která se protáhne na několik let jen proto, že jsou stavitelé líní. Teď už bylo vše připravené k tomu, aby mohl změnit v Kumo v ráj na zemi.*
--: --
NPC: * Aki se zamračí a tak se prostě otočí a vydá se na odchod pryč. Mezitím se ovšem rada starších radí co tedy dál dokud se nedohodnou na jednohlasném rozhodnutí. *Dobrá tedy takže Ziki Katsuki doporučíme vás u feudálního pána jako dalšího Raikageho a ten rozhodne, zda se jím opravdu stanete nebo ne a nyní prosím můžete jít a my vám pošleme zprávu o jeho rozhodnutí. *Odpoví jeden z členů rady a dají Zikimu jasně najevo, aby odešel a poté opravdu udělají co řekli a zajistí setkání s feudálním pánem který poté, co si vyslechne situaci a možnosti tak souhlasí s tím aby se Ziki stal nový Raikage. *
Ziki Katsuki: *Ziki pokrčil lhostejně rameny.* Vy jste důvod, proč o Rootu vím. Ale to je vedlejší. Pokud jste nevynaložil žádnou snahu, abyste Raikageho zachránil, pak má tento váš výstup jen malou váhu. Jak se říká, po bitvě je každý generálem. *Narovnal se na židli.* Jsem více než schopný zaujmout tuto pozici. Nemluvě o tom, že jsem tu jediným kandidátem.
NPC: Ehm nelíbí se mi, že vůbec víte o existenci TAJNÉ organizaci Rootu a už vůbec že nás tu shazujete. Není povinností Rootu chránit Raikageho, neboť od toho má své jednotky Anbu a svoji osobní stráž, která i v tomto ohledu selhala, ale myslím, že člen klanu Doku by se hodil i přesto že minulý Raikage byl z tohoto klanu ovšem možnost získávat další srdce mu byla cizí. Hm takže vy říkáte, že jste dostatečně schopný zaujmout pozici čtvrtého Raikageho? *Členové Rady Starších jen sedí a tiše přihlíží tomu divadlu. *
Ziki Katsuki: Výborně, jsem rád, že jste přišel, Aki. Plně s vámi souhlasím, potřebujeme Raikageho, který bude vládnout po celé generace. Například někoho z klanu Doku. *Pronesl bez jakéhokoliv citového zabarvení, jako by četl nahlas nějaký návod.* Pokud ani ROOT není schopen ochránit hlavu vesnice, velice rád se této povinnosti ujmu a zavedu taková protiopatření, která ochrání nejen mě samého, ale i všechny ostatní vesničany.
NPC: * Tak nějak se čekalo, že Ziki bude ten hlavní kandidát a potvrdí se to i v momentu kdy i poslední dva kandidáti s omluvou odejdou, že to vzdávají a přenechají tu čest Zikimu. Několik členů rady starších si vymění pohledy, když v tom se rozrazí dveře a dovnitř vejde Aki (ROOT identita). Je na něm vidět že je dost naštvaný a ani se není čemu divit, protože dnes již mrtví Raikageho byl jeho blízký přítel. *Další Raikage mrtvej! Nemůžeme to tak už nechávat a nemůžeme do křesla Raikage jmenovat již čtvrtého Raikageho jen tak. Druhá Raikage nám vládla pouhé 3 roky a třetí 12 to není dohromady ani jedna generace a takový Raikage by měl vládnout po celé generace! *Zvolá naštvaně Aki a věnuje pozorný pohled Zikimu, kterého očividně ani nepoznává. *
Ziki Katsuki: *Ziki sledoval, jak dva z jeho protikandidátů se strachem utekli. Když se na zbývající trojici zakotví pohledy rady starších, Ziki se okamžitě ujme slova. Nemyslel si, že by měl ze strany svých protikandidátů čekat snad nějakou konkurenci, ale i tak chtěl u rady starších vypadat jako nebojácný vůdce, kterého Kumo tak zoufale potřebuje.* Nezaleknu se nějakého zabijáka, co se skrývá za rouškou noci. Navíc beztak hodlám posílit obranu vesnice. Incidenty jako vpád Suzuyi Juuzou do Kumo už se nesmí opakovat. Nikdy. *Mluvil už v podstatě, jako by Raikage už byl.
NPC: * Jedna velká síň, kterou zaplňuje hlavně dlouhý stůl u kterého je mnoho pohodlných a na první pohled drahých židlí to je místnost ve které se nachází 6 členů rady starších a i potencionální nástupci Raikageho. Takových potencionálních nástupců se tam nachází přesně 5 včetně Zikiho Katsukiho, kterého byli nuceni si po dlouhé debatě taktéž zavolat. *Takže všichni jsme tu, takže myslím že, víte, proč tu jste, takže vám chci ještě říct, že pokud někdo z vás má strach stát se novým Raikagem tak se nic neděje, není se čemu divit, když byl Raikage zavražděn téměř bez odporu. *Poví jeden z členů rady a očividně to říkat neměl, protože dvojice kandidátů na jeho křeslo se zvedne a odejdou se slovy (odmítám křeslo Raikageho) a odejdou, což se radě nelíbí, takže pohledy projdou zbylou trojici kandidátů a očekávají, co k tomu celému řeknou oni. *
--: --
Saya: * Saya nadále přetrvá ve své dimenzi a ruku Raikageho si zapečetí do jednoho svitku pro pozdější použití, kdoví kdy se to bude hodit. Následně už se moc nehodlá namáhat a prostě si je lehnou a spát, protože je ještě docela pozdě takže Saya po chvilce usíná klidným spánkem a nějakou dobu raději Zikiho nechá na pokoji. *
Ziki Katsuki: *Zikiho klon se rozhlédl po dimenzi, ve které se objevil.* „Znak z krve?“ *Na chvíli ukotvil pohledem na zvláštním krvavém znamení a poté jeho zrak spočinul na Saye, která se mu klaněla. Přestože mu došlo, že to nemyslí vážně, potěšilo ho to.* Tu ruku si klidně nech, já ji k ničemu nepotřebuju. Až se tahle situace trochu uklidní a budu zvolen Raikagem, přijď si ke mně do kanceláře pro odměnu. Do té doby tě neznám. *Hodlal se vypařit, takže se k Saye otočil zády. Poté ale ještě otočil mírně hlavu.* Dobrá práce. *Usmál se a vypařil se za doprovodu dýmu. To, co klon viděl a zažil, se tedy okamžitě přeneslo k Zikimu. Ten informace zpracoval a v klidu se vyspal.*
Saya: * Kunai samozřejmě má u sebe v dimenzi na posteli a tak když se tam Ziki objeví tak se na něj podívá a usměje se. Ziki si může, všimnou postele, na která je kunai, jedné zavřené truhly, malého stolku a Jashinistického znaku nakresleného krví na podlaze. *Ach vítám váš Yondaime-sama. *Poví Saya a klidně se ukloní i když to je spíše jen ironické, protože se vůbec necítí, jako Zikiho podřízená ze země pak sebere ruku, která patřila Raikagemu a nahodí zmatený výraz. *Hm proč jsem si sem vlastně brala tuhle ruku?
Ziki Katsuki: *Byla hluboká noc a Ziki si pospával ve svém rodinném domě. Světlo luny mu přes otevřené okno vplouvalo až k nohám. To ale nebylo všechno, co se k Zikimu přes okno dostalo. Vzbudil ho šum, nebo spíše hluk velkého davu lidí, v němž šel rozpoznat ženský křik, vzrušené přeřvávání a silné mužské hlasy, které se snažily celou situaci uklidnit. Bylo to tady. Konečně se to děje. Ziki vstal z postele a přišel k oknu, ze kterého si užíval podívanou. Celá vesnice působila jako jeden velký maják uprostřed tmy, jak se všichni z tohoto pozdvižení probouzeli a rozsvěcovali své domovy. Ziki dokonce zahlédl jednotky ANBU, jak usilovně prohledávají vesnici. Tento moment byl první od doby, co se probudil z temného světa, kdy se opravdu upřímně usmál. Věděl, co to znamenalo. ANBU v ulicích, zmatek a strach, to vše vedlo k jedinému vysvětlení. Saya úspěšně splnila misi. Ziki to samozřejmě nehodlal riskovat, předpokládal, že bude prvním podezřelým a tak se rozhodl zůstat ve svém domě. Přesto si ale vytvořil Kage bunshin a ten se pomocí hiraishinu přemístil ke kunaii, který Saye Ziki dal. Ziki si mezitím znovu lehl do postele a odpočíval. Zanedlouho mu skutečně do pokoje vtrhlo šest příslušníků ANBU a okamžitě ho zpacifikovali.* Prohledat! *Vykřikl jeden z nich. Jeho kolegové začali převracet Zikiho pokoj naruby, hledali vražednou zbraň, nebo cokoliv, co by Zikiho usvědčovalo z vraždy Raikage.* Doufám, že to pak dáte zpět do pořádku. Můžu vědět, proč mi ničíte můj dům? *Řekl s klidem a ANBU, který vydal rozkaz, mu odpověděl:* Nemůžete, je to přísně tajné. Tak co?! Našli jste něco? *Ze všech koutů Zikiho domu se ozývalo jen:* Nic! *A nebo:* Všechno čistý! *I za maskou bylo slyšet, jak ANBU nervózně cvakal zuby.* Omlouvám se. Nemáme času nazbyt. Pošleme sem někoho, kdo to uklidí. *Ziki jen lhostejně pokrčil rameny.* Ale to nevadí, určitě máte své důvody. *ANBU se uklonili a stejně rychle, jako se objevili, také zmizeli. Mezitím se Zikiho klon, který byl teď u Sayi, snažil vyzvědět co nejvíce.* Tak jak to dopadlo?
Saya: * A je to tu, Saya se připravuje na cestu do Kumogakure rovnou za Raikagem. Nachází se u sebe v dimenzi Kamui a na zemi tam před ní leží jedna z mrtvol, která se nacházela uvnitř jejího svitku ale Saya se rozhodla jí využít. Ovšem nejdřív použije Kuchiyose no Jutsu a přivolá velké množství malých hadů (Kurōn Hebi), kterých Saya dotkne a oni zkopírují její Chakru a vzhled. Je to dokonalý klon a to Saya potřebuje, protože následně vyskládá několik ručních pečetí a ruku položí na mrtvou ženu. Saya začne nabírat její vzhled tím, že se jí vytvoří jakoby druhá kůže (Shuushagan no Jutsu). Saya navíc získá vzorec Chakry té ženy takže pokud jí zaměří nějaký Senzibil tak nemůže podle Chakry poznat že to je Saya. (Vzhled - odkaz » ). Následně si Saya oblékne obleček, který si nedávno pořídila a použila h při vyvraždění vesničky v Zemi Dělníků ( odkaz » ) a následně si vezme do ruky i masku. Ovšem nenasazuje si jí, ale jen se podívá na svůj dokonalá klon a přikývne, že může začít. Klon použije Kamui a objeví se nedaleko Kumogakure ale samozřejmě deaktivuje Sharingan a klidným krokem se vydá rovnou k bráně Kumogakure. Jde o to, aby byli svědci, kteří viděli Sayu a nemohli jí tak spojit s touto událostí kdyby se náhodou něco pokazilo. Následně si masku nasadí ( odkaz » ) a začne si z Chakry v ruce vytvářet malou skleněnou kouli, která jí ukáže, co momentálně dělá Raikage. Raikage ovšem spí a není se čemu divit, když jsou 3 hodiny ráno a tak Saya kouli odloží a připevní si na levý bok pouzdro s katanou a na spodní část pravého zápěstí si připevní pečeť Kuchiyose Raikō Kenka. Následně se pomocí Kamui přesune přímo do Kumogakure, přesněji na střechu budovy Raikageho ale aby jí nikdo nedokázal vystopovat, aktivuje nehmotnost (Kamui), čímž zakryje svou Chakru. Poté projde stropem a propadne se přímo do kanceláře Raikageho, která je naprosto prázdná. Saya si samozřejmě stihla už nastudovat, to kde se nachází pokoj Raikageho a tak i ví, že se před pokojem nachází dvojice Anbu, kteří ho hlídají. Saya projde několika stěnami a vyjde přímo před dveřmi do pokoje Raikageho ale to už Sayu zaznamená dvojice Anbu a jednoho z nich Saya okamžitě uvrhne do Tsukuyomi takže se ocitne ve světě ve kterém je podlaha částečně zatopená a z té okolo něj vyjdou různé kořeny, které na sobě mají trny takže ho omotají a znehybní a na druhého sešle Genjutsu Kokuangyou no Jutsu díky kterému vlastně nic nevidí a to je čas, který Saya potřebuje, protože jen jedním sekem po vytasení katany sekne toho člena Anbu do krku aby nemohl vydat ani hlásku a on se utopí ve vlastní krvi. Druhého člena Anbu ovšem bodne rovnou do srdce a nechá jeho tělo padnout k zemi. Samozřejmě se kvůli těm útokům musela zhmotnit což je čas, aby jí senzibilové zaměřili. Následně Saya opět svojí Chakru zamaskuje pomocí nehmotnosti a okamžitě projde dveřmi rovnou do pokoje Raikageho. V klidu si tam spí v posteli a Saya s Katanou podél těla přistoupí k jeho tělu. Volnou rukou si sejme masku z tváře a nahne se tváří přímo nad něj. Raikage ovšem neměl tak tvrdý spánek takže následně jeho ruka vystřelila s úmyslem Sayu chytnout pod krkem a také se mu to povedlo, protože Saya byla zhmotněná. *Kdo sakra jsi! Si myslíš, že mě zabiješ? *Saya se usměje a použije na něj své nové Genjutsu a přes oční kontakt na něj sešle Kankaku no Kanzen Tettai tím pádem Raikage ztratí schopnosti smyslů vůně, chuti, sluchu, zraku, dotyku, schopnosti rovnováhy, schopnosti cítit Chakru nebo bolest a také ho zbaví smyslu pro gravitaci. Raikage prakticky nedokáže vnímat vůbec nic a jediné co vnímá jen on samotný. Možná to zní děsivě, ale je to velmi zajímavý pocit, protože on nyní dokáže kompletně vnímat jen svojí vlastní existenci. Saya se pokusí vyměnit z jeho sevření, ale není to tak lehké tak mu ruku prostě jen usekne a pak jí přesune do Kamui. Ovšem tím to nekončí, pak ho totiž bodne svojí katanou přímo do srdce a třetí Raikage Toshiro Mikura umírá. Mezitím je Sayi dokonalý klon donucen odejít a tak to i provede a prostě odejde pryč. Saya ovšem po sobě zanechá i vzkaz do Raikageho hrudi totiž vyryje vzkaz (Přeji příjemný věčný spánek s pozdravem Shinigami Erza). Následně si opět nasadí masku a pomocí Kamui se přesune zpět do své Kamui dimenze ve které se začne převlékat. Její klon se už zrušil a rozpadl se na hady a poté za doprovodu dýmu zmizel. Saya masku a oblečení uloží do jedné truhličky a sejme ze sebe tu kůži a opět tam vypadá jako pravá Saya. Následně se převlékne do ( odkaz » ) a skrze kouli techniku Tōmegane no Jutsu se podívá na Zikiho. *
---: ---
Saya: * Saya se nasere, když se tam zjeví mlha. *Ty Debile tu mlhu si strč do prdele! *Zavolá Saya a když nevidí kde její soupeři, jsou tak prostě vytáhne flétnu Doki a vydá velmi vysoký tón, který je tak nepříjemný, že tím cíl paralyzuje (Surudoi kuchō). Zároveň kromě paralýzy flétna způsobuje i silnou bolest hlavy, která setrvává i po skončení tónu (bolest hlavy setrvá po dobu dvou odpisů). Je jí jedno že tam je někdo další kdo s těmi bandity nemá co dělat ale je nasraná že jí tam vytváří mlhu. Banditi se nemohou samozřejmě ani hnout a příšerně je bolí hlava. *
Raiki: *Raiki už z dálky někoho slyšel. Koneckonců se ten někdo moc netrápil plížením, nebo minimálně neděláním takového hluku. Raiki chvíli přemýšlel, jestli by neměl zmizet, ale nakonec si to rozmyslel. Za prvé byl Genin, za druhé byl dost blízko Kumo a za třetí - no za třetí nechtěl být srab. Raiki dál pokojně seděl na kameni a pozoroval stromy ve směru hluku. Za chvíli se z lesa vynořili dva drsně vypadající muži a jeden z nich měl očividně namířeno k němu. Raiki mrštně vyskočil, udělal přemet dozadu, aby si vytvořil alespoň nějaký odstup a poskládal pár pečetí. *Suiton: Kirigakure no Jutsu* Šeptl a celá oblast v mžiku zahalila hustá, krémová mlha, ve které nebylo vidět skoro na krok. Raiki neslyšně sáhl do brašny na opasku a vytáhl pár kunaiů.*
Saya: * Ti bandity zpozorují Raikiho a tak se rozhodnou ho využít jako propustku do bezpečí. Ovšem netuší že Saya je jim za zadkem blíž než si myslí. Oba dva se rozeběhnou k Raikimu s tím že jeden z nich má v plánu ho popadnout za ruku ve které drží kunai a prostě mu ji vykroutit tak aby ho pustil a mohl si ho vzít jako rukojmího. Druhý z nich mezitím hlídá okolí, kdyby se tam už měl někdo dostat. Mezitím se Saya už dostane téměř, až k nim stačí ji už jen chvilka. *
Raiki: *Raiki seděl na skále poblíž Kumo a jen tak lelkoval. Konečně byl Genin. Konečně byl plnohodnotný shinobi. Slunce se odráželo od čepele kunaie, kterým jen tak točil v ruce, a od zbrusu nové čelenky se znakem Kumogakure, kterou měl kolem krku. Raiki se rozhodl dát si pár dní pauzu. První schůzku týmu měli až za týden a do té doby měl prakticky volno.*
Saya: * Saya stopuje skupinku dvou obyčejných banditů. Původně jich bylo asi 5, ale tito dva jí utekli a tak jí utíkají. Saya jim je za zadkem a ani vlastně neví, proč směřují směrem ke Kumogakure ale to je asi tím že ani neví, kam utíkají. Jsou to dva obyčejní muži, ovšem mají staré otrhané oblečení a k boku mají připevněné Katany. Saya je už dohání. Oblečená je v ( odkaz » ) a na čele má čelenku Yugakure, která ji drží vlásky, aby ji nepadali do očí. Má krásné dlouhé rovné vlásky. *
---: ---
Raiki: Raiki: *Raiki sebou plácl na zem a zhluboka oddechoval. Právě rozházel po okolí všechny kunaie co měl. Na skály okolo si totiž nakreslil cíle a teď se je snažil všechny trefit. Ale evidentně se mu to moc nepovedlo, protože víc než půlka kunaiů ležela na zemi a jeden ho málem trefil když se odrazil od kamene. Opřel se zády o skalní stěnu a zadíval se na modré nebe a beránky na něm. Tohle nebe se mu vždycky líbilo.*
---: ---
Raiki: *Raiki sebou plácl na zem a zhluboka oddechoval. Právě rozházel po okolí všechny kunaie co měl. Na skály okolo si totiž nakreslil cíle a teď se je snažil všechny trefit. Ale evidentně se mu to moc nepovedlo, protože víc než půlka kunaiů ležela na zemi a jeden ho málem trefil když se odrazil od kamene. Opřel se zády o skalní stěnu a zadíval se na modré nebe a beránky na něm. Tohle nebe se mu vždycky líbilo.*
---: ---
Ziki Katsuki: „Oooh? To je mi ale nevrlý chlapík…“ *Zamyslel se Ziki, ale už se Suzuyou příliš nezabýval. Zamával mu ještě dřív, než se uchýlil k odchodu a sám Suzuyovi ukázal záda, přičemž odešel do svého nového domu, prohlédnout si interiér.* „Tak dívka jo? Heh… Jaká asi je…“
Suzuya: Ne vesnici opouštět můžeš jen v doprovodu jedné dívky. A jen občas tak mě už sakra neser ale má to podmínku. Naučíš ji techniku svého klanu. Zdá se, že má geny klanu Doku, takže asi tak. A v tom případě budeš moct opouštět vesnici. Mimochodem nebuď drzej a nebuď, na mě povýšený jinak ti vezmu i druhý oko. Jinak ta holka za tebou za tebou přijde, až teda řeknu. *Řekne Suzuya a odejde pryč. *
Ziki Katsuki: Ale aleee! Přece se nebudeme hned čílit, Suzuyo-chan… *Řekne trochu povýšeně.* Myslím si, že toto je počátek překrásného přátelství! Ale jen přátelství… Můžu teda chodit ven? *Zeptá se úsměvně.* „Hah! Ať jdu kamkoliv, všude mi dávají bydlení zadara… Tupci, hehe…“
Suzuya: Ach jo tohle je podřadný dům idiote. Protože nejsi skvělej Shinobi Yugakure je vojensky silnější jak tvoje krásná Kumo. Neštvi, mě jinak tě zabiju a zase oživím a v tom případě bys musel tu svoji pečeť na čele dávat dohromady znova další tři roky. Nezapomeň, že mluvíš s jedním z nejsilnějších Shinobi světa blbečku.
Ziki Katsuki: *Ziki si vyslechl, co mu Suzuya říkal, zatímco šli k jeho novému příbytku.* Huh? Oh oh oh! Ty máš pravdu! Jsem KRÁL! *Zasnil se do oblohy a představoval si sám sebe jako krále, jak sedí na trůně, jak mu poddané nesou jídlo a lížou boty,... Když došli na místo, Ziki se podíval na svoje nové bydlo poněkud zklamaně.* To je ono? Hah! Čekal jsem takovou ubohost od tak trapácký vesnice. Pffffff… Jestli takhle odměňujete skvělé shinobi, jako jsem jááááá, tak to moc daleko nedotáhnete, hoši. *Poskočil si a zamířil si to rovnou do domu.*
Suzuya: He garde ubožákům? Největší ubožák jsi tu ty kamaráde. To ti to nedošlo? Ty jsi horší než Nukenin. Nukenina by se aspoň někdo pokoušel chytit ale ani to Raikage nechce. Jsi vlastně takovej král ubožáků. *Řekne Suzuya a dál mu už nic neříká. Jde asi přes půlku vesnice, než dorazí do jednoho domu, který je Zikiho. Je to obyčejný dvoupatrový dům. Samozřejmě nábytek a tak dále všechno tam už je. *Tady bydlíš ty ubožáčku. *Řekne Suzuya pobaveně a provokačně. *
Ziki Katsuki: *Ziki se zamračil.* Ale Suzuyóóó… Dohlížet na vesnici bude strašná nuda… Můžu aspoň chodit ven? *Zeptal se sklíčeně. Opravdu si svůj život nepředstavoval jako hlídání nějakých podřadných civilistů, navíc, když to ani není vesnice, ve které se narodil. Když ho Suzuya pobídl k tomu, aby ho následoval, tak také učinil.* Suzuyóó! Budu alespoň dostávat mise? Nechci dělat garde nějakejm ubožákům.
Suzuya: Radši si sedni nebo si ublížíš. Jsi tu jen proto, že se tě Raikage chtěl zbavit, takže prostě budeš prostě záloha v případě útoku na vesnici. Prostě mě neotravuj tvůj hlavní úkol je prostě dohlížet na vesnici. Nic jiného. *Suzuya se pak otočí k Zikimu zády a odchází ven. *Pojď, tady bydlet nebudeš, ukážu, ti kde budeš žít.
Ziki Katsuki: *Ziki si nechá vykroutit ruku a dokonce se i nechá odhodit. Spadl na zem a když se zvedal, usmál se na Suzuyu.* Tak co tu mám teda dělat? Hlídat nějaký super tajný vězně? No problem! Pusť mě na ně! Ukážu jim co proto! Zač je toho loket! *Ukázal silácké gesto a poté sérii zvláštních rádoby kulturistických póz.*
Suzuya.: *To že se Suzuyi dotýká špína jako je Ziki by ještě zvládl, ale jeho kecy jsou něco jiného. Suzuya jen v klidu chytne jeho ruku a usměje se. * No tvoje oko je tvůj plat. Musíš si ho odpracovat. *Suzuya mu pak jedním pohybem ruky jeho ruku vykroutí. A odhodí ho od sebe. *taková špína na mě sahat nebude.
Ziki Katsuki: *Ziki byl ještě mimo několik hodin (3-5) a nakonec se probudil. Rozhlédl se kolem sebe a snažil se přijít na to, kde je. Samozřejmě to místo nebylo jako žádné, které kdy viděl.* Huh… To byla jízda! *Vykřikl radostně, nehledě na to, jestli tam někdo je, nebo není. Poté se jeho zrak upnul na Suzuyu.* Tady jsi! *Vyskočil jedním mrštným pohybem na nohy a „prolupal“ si zadní obratle. Poté si oddechl a přišel k Suzuyovi, kterému položil ruku na rameno a podíval se mu upřeně do očí.* Takže, Suzuyo… Suzuyo, Suzuyo, Suzuyo… Chci svoje oko. A rád bych ještě probral můj… plat, jako dozorčího v té zaplivané díře. *Usmál se a vyčkával reakci.*
Suzuya: * Suzuya si jen došel k Zikimu a položil mu na hruď dlaň. *Nemyslel sis doufám, že tě odvedu do Yugakure aby sis mohl dělat, co chceš. Musím mít pojistku chlapče. *Suzuya do Zikiho pomocí Tensha Fuuin zapečetil Rinne Tensei s tím že přivede mezi živé první Raikage Mori Okimoto. *Heh ta je dost dlouho mrtvá její přivolání bych nedal asi ani já. Takže pokud ji oživíš tak umřeš. *A jako aktivaci Suzuya nastavil to, že stačí, aby Ziki od Suzuyi slyšel jedno slovo a tím je Atlantida. Následně se pomocí Hiraishin no Jutsu teleportuje do Yugakure do své Rezidence. *
Ziki Katsuki: *Ziki se ani nestačil divit a už mu přilétla silná rána. Už normálně by asi takovou rychlost ani nezaregistroval, no pouze s jedním okem už neměl šanci. Proletěl stěnou, ač ta zbrzdila sílu, která ho do ní navedla. Pár metrů se ještě odkutálel a skončil v bezvědomí.*
Suzuya: Okej jen malej detail. Suzuya Zikimu dal svoji plnou rychlostí pěstí do obličeje. Pro Suzuyu je to normálka ale Ziki pravděpodobně ani nebude vědět, co ho udeřilo. Suzuya do toho dal i trochu Chakry (Oukashou) sice proletí pravděpodobně stěnou, ale splní to svůj účel a Zikiho to uspí. Suzuya ví, že ať má člověk jakoukoliv výdrž tak dobře mířená a silná rána uspí každýho. *
Ziki Katsuki: *Ziki se plácl rukou o čelo.* Špatná odpověď! *Vykřikl, ale už nečekal na další pokus.* Hmm… Oko by bodlo, to je pravda… *Ziki se zamyslel, stále sedíc na židli s nohama opřenýma o stůl. Poté se mrštně zvedl ze židle, poklekl před Suzuyou a přehrával:* Budu moooooc hodný! A poslušný, vrrr! *Zasmál se a vstával, ale ztratil na moment balanc a převrátil se na záda, přičemž se praštil hlavou o hranu stolu. Začal se tomu smát a neohrabaně vstal na nohy a oprášil se.* Tak jdeme, šéééfe!
Suzuya: Hm. Udělal jsem to pro dobro naší milované vesnice. To je moje odpověď. No já nejsem takovej Looser a teď dělej, nemám na to čas ani náladu. Když budeš hodnej kluk tak ti vrátím oko. *Řekne Suzuya už trochu podrážděně a už cvaká naštvaně nohou o podlahu. *
Ziki Katsuki: *Ziki se usměje, když Suzuya přistoupí na jeho hádankovou hru a dá se ihned do vymýšlení.* Takže… Stojíš před Raikagem a ten ti nabídne možnost, jak se vykoupit z… z prodeje drog.. Řekne: „Můžeš říct jednu oznamovací větu na svou obranu. Pokud zalžeš, oběsíme tě. Pokud řekneš pravdu, utopíme tě.“ Co bys řekl? Máš tři pokusy. *Poté si položil bradu na pěst a zahleděl se jedním okem s očekáváním na Suzuyu.*
Suzuya: * Suzuya pozvedne jedno obočí a s povzdechem vytáhne svitek, který Zikimu podá jako důkaz. Je tam napsáno to že Raikage to vše potvrzuje. *Hm tak mi teda polož ty otázky, ať ti to netrvá. Nemám na tebe celej den. *Řekne Suzuya a pozorně se Zikimu dívá do oka. *Heh kdybys nebyl zapletenej do drog tak se ti to nestane.
Ziki Katsuki: Ne a ne a ne! *Chytil se křečovitě židle jako demonstraci toho, že se nikam nehne a usmál se.* Raikage by mě nikdy nevyhodil. Určitě je jen ve špatné náladě. Kdyby mi nezrušil podnik, tak by mohl mít náladu dobrou. Vidíš, jak spolu všechno souvisí? Nikam nejdu, děkujeme za nabídku, Yugakure jsme viděli, zůstáváme tady. *Po těchto slovech na Suzuyu vyplázl jazyk a poté od něj odvrátil zrak. Začal se na židli pohupovat a broukat si veselou písničku. Po chvíli však opět začal mluvit.* Už vím! Za-hra-jem-si-hru! Když uhodneš tři hádanky, který ti řeknu, tak s tebou půjdu! Budeš hrát? Budeš?! *Podíval se svým jedním okem na Suzuyu skoro až prosebným pohledem.*
Suzuya: Promiň ale Raikage se tě chce zbavit. Takže budeš teď na misi v Yugakure. Tvoje mise zní prostě sledovat situaci ve vesnici a poslouchat Yugakageho. Takže se zvedni a sbal si věci ty jenodokej. Heh a ne nechci si tě odvést jako nevěstu mám svoji Rize a pak ještě najdu několik dalších tak mě neser vem si věci a jdeme!
Ziki Katsuki: *Zatímco Ziki v klidu seděl, objevil se znenadání Suzuya.* DUCH! *Zakřičel Ziki. Když pak Suzuya začal mluvit, Ziki na něj vykulil oči.* Odvést? Hmmm… *Promnul si bradu a párkrát pomalinku kývnul.* Nechci, díky. *Usmál se. Ani mu nepřišlo zvláštní, že se zničehonic objevil u něj. I když nebyl vůbec informován o jeho příchodu předem.* Ale… víš že jsem kluk, že jo? *Zahihňal se.* Já jen… chápeš, chceš si mě „odvést“. Chápeš, jako odvést si nevěstu! A to ještě ani nemám šaty. *Usmál se a poté znovu vykulil oči, jako by si něco právě uvědomil.* Jo počkej! Ty jsi jeden z těch… gentlemanů, co upřednostňují společnost jiných… gentlemanů? *Znovu se zahihňal a položil si nohy ležérně na stůl.* Já jsem na ženy, promiň. Navíc už tak bydlím s Nagasem, pokud si mě chceš „vzít“, budeš se muset dovolit jemu.
Suzuya: * Suzuya podle dohody s Raikagem jde, za Zikim který bude na Suzuyu oficiálně dohlížet ale pravda je taková že se Raikage chce prostě zbavit špíny. Suzuya je oblečený v ( odkaz » ) se prostě pomocí Hiraishinu teleportuje k Zikimu. *Heh tady je ta špína, kterou mám odvést jo? Heh to vědět tak tě tehdy zabiju.
Ziki Katsuki: *Ziki seděl na židli ve svém zamčeném pokoji uvnitř Nagaseho domu a mluvil si sám pro sebe. To byla jeho oblíbená činnost po dobu, co byl tady zavřený, protože po většinu času neměl dovoleno vůbec odejít a tudíž si neměl s kým povídat.* Hmm… *Zamyslel se.* Jak už jsem tu dlouho? Pět měsíců? Několik let? Co myslíš? Ha, mám stejnej názor.
---: ---
Rize: *Len sa pousmeje, keď sa okamžite ocitnú naspäť.* Dobre teda... tak sa vidíme neskôr lásko a ešte raz ti ďakujem za ten darček, ako predpokladám, je to súčasť nejakej dohody... ale samozrejme, že ja som z tej dohody absolútne spokojná... *Keď to povie, tak skôr ako Suzuya odíde, dá mu pusu a následne sa pomaly vyberie do reštaurácie alebo skôr do jej obľúbeného stánku s jedlom, kde sa naje a potom bude pokračovať v tréningu.*
Suzuya: * Suzuya se usmívá a počká, než Rize smlouvu podepíše. Raikage se zamračí, když mu řekne Raikage-sama. *Říkej mi jen Toshiro a neboj kdykoliv dám vědět. *Řekne Toshiro a Suzuya položí Shi ruku na rameno a pomocí Hiraishin no Jutsu se s ní teleportuje k bráně Yugakure. *Tak a já zase mizím lásko. *Suzuya se následně přesune k Raikagemu zase zpátky pomocí Hiraishinu. *Tak teda ještě něco? Rád bych už šel. *Řekne Suzuya a Raikage se usměje. *No jen si sebou vezmeš Zikiho a pak si jdi. Řekni mu, že má ode mě misi, aby hlídal situaci v Yugakure. Ale je to neoficiální mise jen se ho chci zbavit. A Teď si ho vem a jdi, mám práci. *Řekne Raikage a Suzuya se jen otočí a odejde ze sídla Raikageho. *
Rize: *Rize sa len jemne ukloní a pozdraví.* Teší ma, že vás poznávam Raikage-sama... *Povie úctivým hlasom hlasom a rýchlo s apozrie na zmluvu pred sebou, akonáhle si prečíta jej nadpis, je moc spokojná a jemne vysunie Murasame, poreže sa ním do prsta, samozrejme, týmto neaktivuje schopnosť, veď to ani sama nechce. Potom už len tým prstom prejde na tú kolónku a podpíše sa, čím uzatvorí túto zmluvu s vranami.* Ďakujem vám Raikage-sama... keby ste niečo v budúcnu potreboval, tak rada to vybavím...
Suzuya: Oprava -> Tak Rize toto je můj dárek. Tady Raikage tě nechá podepsat smlouvu s vránama. Doufám, že se ti to líbí.
Toshiro-Raikage NPC: * Raikage celou dobu seděl a jen čekal. Co jiného mu taky zbývalo že? V moment kdy se tam Suzuya zjeví tak si Rize pozorně prohlédne. *Tak prosím jen si tu smlouvu podepiš. Je tu ještě pár věcí co musím se Suzuyou probrat víš. Tak se neboj a podepiš to. *Řekne Toshiro rozhodným a přátelským hlasem. *
Suzuya: No je to pěkný dáreček. *Suzuya se následně pomocí Hiraishin no Jutsu s Rize teleportuje do sídla Raikageho před pracovní stůl Raikage. Pozorně se na něj podívá a usměje se. *Tak Shi toto je můj dárek. Tady Raikage tě nechá podepsat smlouvu s vránama. Doufám, že se ti to líbí.
Rize: Hmmm... to znie zaujímavo... *Povie Rize a následne si deaktivuje sharingan, ktorý používa pri tréningu, schová Murasame do púzdra a chytí Suzuyua za ruku.* Tak poďme, vyzerá to tak, že máš naponáhlo a asi to nepočká ale zase na druhú stranu, bude to teda určite moc dobrý darček, keď si zamnou prišiel tak náhle...
BlueBoard.cz ShoutBoard