Přidej zprávu »
---: ---
Mito: *Pokračovla ve své cestě na místo, kde byla domluvená se Sayou. Měla toho za sebou docela hodně, zážitky...nápady, zbraně, lidi, ae nakonec se to vše odehrálo plus mínus ve stejných částech země, nestihla dojít do Kumogakure ani Konohy, hold bude muset žezlo předat Toyimu a konečně vypadnout zpátky do temného světa. Rozhodla se ale svou milovanou katanu nahradit jinou, sice nesla na zádech novou zbraň, jejíž schopnosti pořádně neznala, ale chyběla jí její černo černá katana. Procházela zemí čaje už po několikáté a znala místní lidi natolik, aby věděla, kde se nachází dlší statek s kovárnou, kterou by mohla za pár ryo použít. Docestovala pod rouškou noci jako Ywerth až tam, zabouchala na dveře a počkala pár minut, než jí otevřela rozespalá paní domácí. Mito jí vrazila peníze a vysvětlila, že si půjčí na přes noc kovárnu. Souhlasila a Mto měla volný prostor k práci. Okamžitě si odložila, rozpálila výheň a začala pracovat. Z chakrových tyčí, které po aktivaci Rinneganu vytvořila, začala tvořit katanu. Několik hodin trvalo, než Mito vůbec docílila nějakého tvaru. Než bla katana hotová, bylo už nad ránem. Dala si šlofíka, najedla se s rodinou sedláků a vrátila se k práci, kdy katanu dobrušovala a tvořila jedinečnou rukojeť. Dalších pár hodin do katany ryla znaky pro "spravedlnost" z kodexu samurajů. Když sledovala zbytky z chakrové tyče a to, co tam sedlák měl za kovy, rozhodla se rodině ještě připlatit a vytvořit si ještě dvojici dýk, které by se jí mohly v temném světe hodit. Zdržela se tedy ještě o další den, ale tentokrát její práci zastaly kloni, během toho co Mito pomáhala sedlákům s úrodou. Za dva dny si stihla vytvořit tři užitečné a ostré zbraně, které bud emoci kdykoliv využít. Následně se s rodinou rozloučila a vydala se na cestu k Chamise, za Sayou.*
---: --- (Ukončovat to bude kurva kdo? - Suzuya)
Teiry Toriko: *Teiry pouze přikývla na její vyzvání k spánku. Sledovala jak Itsumi usíná v její náruči. Poté se položila hned vedle ní a přivinula si jí k sobě. Přitiskla se k ní jak nejvíc jen mohla. Potichu jen šeptala.* Děkuji ti Itsumi že jsi zpět v mém životě. Dobrou noc moje malá květinko. *Objímajíc Itsumi nakonec velmi příjemně usnula.*
I: Tak to bych ti radila, neumřít. *Pousmála se mile a protáhla se.* Není co odpouštět. *Pokývala hlavou.* Už na to nemysli. Tohle zvládneme, a pak už to bude dobré, uvidíš. *Jen co to dořekla, opřela si o ni hlavu a pomalu přivírala oči.* Jsem opravdu unavená, pojďme spát. *Vybídla Teiry a položila se na postel. Určitě se jí bude spát skvěle. Když pak zavřela oči a konečně se uvolnila, usínala skoro hned.* "Dobrou noc…" *Pomyslela si ještě. Už byla natolik unavená, že už se jí mluvit nechtělo. Brzy na to usnula spokojeným spánkem.*
Teiry Toriko: Neboj. Nezemřu. Slibuju. *Řekla jí. Jakmile však uslyšela o Itsuminých plánech zarazila se. Tohle od ní opravdu nečekala.* Můžeš jít se mnou. Nafingujeme tvoji smrt a můžeš v poklidu žít se mnou na místě kde žiji teď se svou Senpai. Pomůžu ti s čímkoliv budeš chtít Itsumi. *Když viděla tvář Itsumi před sebou tak nevěděla co se to s ní začíná dít. Její srdce začalo silně bušit. Teiry pomalu přiblížila svou tvář k té její.* Itsumi. Odpusť mi toto. *Jakmile tohle zašeptala přitiskla své rty na její a láskyplně jí políbila.*
Itsumi: *Konečně byla někde, kde ji nechtěli zabít a s někým, kdo ji měl rád. To nebylo špatné.* Taky tě nechci ztratit. *Zavřela oči a užívala si její přítomnost.* Je ti jasný, že se teď nesmíš nechat zabít. *Řekla o trochu veseleji. Několikrát se dlouze nadechla a vydechla. Poté znovu otevřela oči a otočila se k ní.* Měla bych na tebe ještě jednu prosbu. Prosím, vyslechni mě. Jestli se jednou všechno vrátí zase do pořádku, už nechci víc žít jako ninja Kirigakure, ani žádné jiné vesnice. Doma už nebudu mít skoro nikoho, nic mě tam nedrží. Chtěla bych zmizet, ale aby mě nikdo nehledal. Napadlo mě, že bych mohla… nafingovat svou smrt. Úplně sama to asi nezvládnu.
Teiry Toriko: *Teiry ji ze svého objetí nepouštěla. Stále v něm setrvala a nakonec si opřela hlavu o její rameno.* Nemusíš říkat nic Itsumi-chan. Vím že je to asi hodně náhlé ale já to musela říct. Cítím to tak už dlouho ale nikdy jsem neměla plnou odvahu ti to říct. *Usmívala se jak ještě nikdy. Byla šťastná že může opět cítit její teplo, její dotek, její přítomnost.* Chci už být po tvém boku na vždy Itsumi-chan. Už tě nechci opět ztratit. *Políbila jí na tvář.*
Itsumi: *Bylo hezké opět slyšet něco takového. Bylo by určitě skvělé opět trávit s Teiry většinu času. Itsumi se ale za ty roky změnila. Jak postupně ztrácela ty, na kterých jí nejvíc záleželo, přestávala být ochotná si někoho pouštět k tělu. Hádala se sama se sebou, jak by se teď měla zachovat.* To je od tebe moc milé. *Objala ji kolem zad. Jak Teiry mluvila, začínala se trochu obávat, co nakonec řekne.* Já… *Nevěděla, jak by na to měla reagovat a co by si měla myslet, nebo cítit.*
Teiry Toriko: *Když Teiry slyšela vše co jí řekla pomalu se slzy z tváře vytráceli.* "Já jsem ale sobec. Je na tom mnohem hůř než já." *Prudce se otočila a objala ji jak nejsilněji uměla. Přitiskla si jí na rameno.* Je mi to líto Itsumi-chan. Ale teď už sama nebudeš. Slibuju. Na vždy už zůstanu s tebou. Budeš tu mít mě a nikdy tě neopustím. *Šeptala jí do ouška.* Vím že nedokážu vrátit co se stalo ale mohu aspoň zkrášlit tvoji přítomnost. Budu s tebou ať půjdeš kamkoliv. Protože tě ... *Teiry na chvíli zmlkla a polkla. Po chvíli se lehce nadechla a dořekla.* Protože tě miluji Itsumi-chan. *Byla teď rudá ale i šťastná že toto ze sebe dostala.*
Itsumi: *Haruku bohužel neznala.* To je mi líto… *Nevěděla, co přesně se mezi nimi událo, ale bylo jí Teiry celkem líto. Jestli mluvila pravdu, tak za to nemohla. Jen si vybrala možnost žít.* Notak, nebreč… "Ráda bych ti řekla, že to bude dobré, ale nebudu optimistka." *Posunula se směrem k ní. Nevěděla, jestli to někdy bude jako kdysi, ale pořád ji měla ráda.* Když jsi zmizela, šlo všechno od desíti k pěti. No ne všechno bylo spojeno s tebou. *Na chvíli se odmlčela.* Zemřel mi otec, byl nemocný. Asi měsíc před tím, než se tohle všechno stalo, mi zemřel nevlastní brácha při misi. Měla jsem tehdy jít s ním… *Povzdechla si smutně.* A pak, když jsem se objevila někde v zemi Pustoty, zůstala jsem úplně sama…
Teiry Toriko: *Při zmínce na lidi z Kiri přepadl Teiry smutek.* Víš Itsumi. Potkala jsem Sasoriho a Haruku. Minimálně pro Sasoriho již neexistuju a jsem mrtvá a nevím jak přesně je to s Harukou. *Začali se jí opět hrnout slzy do očí.* "Ach jo. Já jsem takový slaboch. Pořád jen brečím." Teď tu mám jen tebe. Ostatní už mne zavrhli. *Otočila se tak aby Itsumi nemohla vidět její slzy ale snaha byla zbytečna jelikož její vzdychání a vzlykání šlo dostatečně slyšet.*
Itsumi: *Když vešli do pokoje, tak se Itsumi krátce rozhlédla kolem. Na postel se velmi ráda posadila.* Tak pohodlné… *Řekla spokojeně a hned se i položila. Něco jako postel jí opravdu chybělo. Po chvíli se ale opět posadila, aby se mohla dívat Teiry do očí.* Je tu ještě někdo z Kirigakure? *Zajímala se. Cestou sem přemýšlela o různých věcech. Právě teď váhala nad tím, jestli se jí má s jednou věcí svěřit, nebo ne.*
Teiry Toriko: *Tiery ji dovedla až do své malé místnůstky.* Bullate. Ooiry. Běžte se někam proběhnout. *Poslala oba své mazlíčky pryč aby mohla být se svoji Itsumi sama. Posadila se na svoji postel která byla dost velká i pro 2. Poklepala na místečko vedle sebe.* Posaď se Itsumi-chan. *Koukala na ní s červenými tvářemi. To že ji zde potkala bylo to nejlepší co jí za celou dobu tohoto teroru potkalo a nehodlala se jí nijak vzdát. Teď už měla v úmyslu být pouze a jen s ní.*
Itsumi: *Poslouchala a mezitím nad vším přemýšlela. Tenhle svět vypadal stejně, jak jejich. To lidé tu se změnili. Zajímalo by ji, jestli jsou v nějakém jiném světě, nebo ten jejich původní někdo takto změnil. Ať tak či tak, ti, co to provedli, musí mít velkou moc.* Celé je to postavené na hlavu tohle… *Povzdechla si.* Ale jsi tu ty, tak je to o něco málo šílenější. *Mírně se pousmála. Když se přiblížili k té základně, začala se cítit trochu nejistě.* "Snad budou v pohodě…" *Měli by to být jejich spojenci, ale i tak se necítila zrovna moc bezpečně.* Tak jo. *Vydala se s ní dál.*
Teiry Toriko: *Její objetí jí opětovala. Vyrazili na cestu. Po cestě jí Teiry sdělila co věděla.* Pokud se nepletu tak v současné době proti vesnicím kde se sdržují velmi nebezpeční nepřatelé proti kterým bojujeme. Taky toho o tomto světě moc nevím. Ikdyž teď je mi to jedno. Teď je klid a objevila ses mi tu ty Itsumi. *Začervenala se a darovala jí krásný úsměv. Kolem nich se zatím v mezičase začal ochomítat Bullat a Ooiry která si uvelebila na Bullatových zádech. Za malou chvíli se dostali na základnu.* Jsme tu Itsumi. Pojď. *Zatáhla jí za ruku. Měla v úmyslu dovést ji do svého pokoje.*
Itsumi: *Nakonec se přeci jen i pousmála. Chytla se jí za ruku, aby se jí lépe vstávalo.* Děkuju… za všechno. *Políbila ji též a objala ji, co nejsilněji teď dokázala. Po chvíli ji však pustila, poněvadž věděla, že musí jít.* A mám ještě otázku. Když jsou to rebelové, tak proti komu rebelují. Ty lidi, co nás nesnáší, přece někdo musí vést k tomu, aby nás neustále nenáviděli a nechávali zabíjet. Víte o nějakých vůdcích?
Teiry Toriko: *Vstala tedy a podala jí ruku.* Pojď má milá Itsumi. Pujdeme do základny rebelů. Tam se dáš dohromady a odpočineš si. Je tam jídlo, pití měká postel. Vždy ses o mě na misích starala ty. Teď se o tebe postaram já. *Usmála se a políbila jí na tvář.*
Itsumi: *Nějaké základní informace, co jí Teiry říkala, už zjistila sama. O tom, že jsou tu ale nějací lidé, kteří pomáhají shinobi, neměla ani tušení.* Tak takové jsem zatím žádné nepotkala. *Pronesla s povzdechem. Na druhou stranu ale byla celkem ráda, že je tu alespoň někdo, kdo stojí na jejich straně.* Klidně. Nemám nic proti. Už bych se ráda konečně pořádně vyspala. Jsem z toho všeho tak unavená. Je to na mě vidět? *Ptala se. Vůbec totiž neměla čas na nějakou hygienu. Když viděla Teiry, jak se červená, vzpomněla si na ty časy, kdy ještě žila Kurome v Kiri. Zadívala se na ni zamyšleně. Byla to stále Kurome, ale určitě se změnila, obě se změnily. Itsumi si nebyla zrovna jistá tím, jestli vše ještě může být jako za starých časů.*
Teiry Toriko: *Teiry si utřela slzy a otočila se zpět na Itsumi.* Inu. Stalo se něco zvláštního. Náš svět byl jaksi změněn a my shinobi jsme loveni jako zvířata. Jedinou možností je spolupracovat. Avšak jsou tu i lidé kteří nám shinobi pomáhají. *Utřela si znovu oči.* Ti lidé mají i tady v zemi čaje základnu. Pojď vezmu tě tam. Je tam bezpečí. Ale je to dost velký komplex a není tam moc místností. Myslím že by jsme se mohli... *Teiry zrudla.* Mohli by jsme se podělit o jednu místnost. Co myslíš? *Její obličej mohl být přirovnám k velmi zralé jahodě. Uvnitř sebe doufala že bude Itsumi souhlasit. Chtěl být s ní. Odteď už jen s ní a s nikým jiným.*
Itsumi: *Pootočila hlavu směrem k Ooiry a prohlédla si ji.* "Zajímavé stvoření." *Byla opravdu zvědavá na její vysvětlení toho, proč byla tak dlouho pryč, tak bedlivě poslouchala. Jak se dozvídala víc a víc, její výraz ve tváři se měnil z neutrálního do smutného.* Chápu… *Řekla krátce a zadívala se na chvíli kamsi do dáli.* Rozhodla bych se stejně. *Pronesla a stále se dívala tím samým směrem a přemýšlela nad tím vším. Říkala si, jestli třeba neměla nějakou možnost nějak jí poslat zprávu o tom, co se stalo, nebo alespoň, že je naživu.* Teiry Toriko… Bude těžké si zvyknout ti takhle říkat. *Otočila se zpět na ni.* Tak nebreč, to je v pořádku. Nech to být. *Natáhla se k ní a položila jí ruku na rameno. Bylo zvláštní ji po tak dlouhé době vidět a zrovna za těchto divných okolností, kdy se cosi stalo s zřejmě s celým světem.* A co se to vlastně všude děje? Víš něco víc? *Zeptala se jí, aby mohla na něco odpovídat, místo toho breku.*
Teiry Toriko: *Teiry nakonec vzdala něco jako odchod někam jinam. Hvízdla. Přiběhla Bullat a Ooiry.* Bullata už znáš. A ta malá je Ooiry. Můj nový mazlíček. Bullate, Ooiry. Hlídejte okolí a kdyby něco dejte vědět. *Oba se rozeběhli a hlídali Teiry se posadila vedle Itsumi.* Víš Itsumi. Bylo to takhle. Víš jak můj otec zmizel. Hledala jsem ho v okolí Kiri ale bohužel jsem narazila na něco na co jsem neměla. Byla to osoba a bohužel jsem viděla to co vidět být nemělo. Chtěla jsem utéct zpět do Kiri ale dohnala mě. Měla jsem jen 2 možnosti. Jít s ní a nebo zemřít. Hrozně mě bolelo vás všechny opustit. Odvedla mě do své skrýše a tam jsem žila. Jelikož jsem viděla vše co dělala tak musela Kurome Kamari zemřít aby se po ní Kiri nesháněla. Pomocí jejích technik mi změnila celý obličej a můj vzhled. Přijala jsem i nové jméno a to Teiry Toriko. Chtěla jsem se jednou do Kiri vrátit hlavně kvůli tobě Itsumi. *Jakmile toto řekal její tvář zrudla.* Ale nebylo to možno. Musela jsem zůstat s ní. Později když jsem tam žila už nějaký rok ze mě udělala svoji studentku. Poté se stalo toto co vidíš kolem sebe. *Teiry už byla připravena na stejnou reakci kterou zažila již od Sasoriho a Haruky. Avšak tady to bylo jiné. Tady šlo o víc než přátelství. Tady šlo o dívku kterou miluje.* Odpusť mi to Itsumi. Nemohla jsem se vrátit. *Hanbou se otočil k Itsumi zády a složila hlavu do klína a začal usedavý pláč.*
Itsumi: *Chvíli na dívku nechápavě koukala. Když se od ní dozvěděla, že by prý měla být Kurome, její už několik let ztracená kamarádka, nechtělo se jí tomu moc věřit. Takhle dívka vypadala úplně jinak než ona. Už se chtěla zeptat, jestli tohle není jen nějaký žert, ale když ji pak ta dívka objala, přišlo jí na tom něco zvláštního… známého. Jako by už to samé dříve zažila.* "Že by to opravdu byla ona?" *Pomyslela si. Itsumi už měla hodně dlouho pořádně zkaženou náladu. A teď nevěděla, jestli by se měla radovat, a nebo neměla.* Ale co se to s tebou stalo? A kde jsi to byla? Tak dlouho… *Zeptala se nejistě, když jí Kurome nabízela pomocnou ruku.*
Teiry Toriko: *Teiry na ní pěknou chvíli jen koukala než se sebrala.* No ehm. Itsumi věc se má tak. *Držela slzy jak jen mohla.* Já jsem Kurome Kamari. *Koukla se na ni a objala ji. V tu chvíli už nedokázala slzy udržet.* Vím že je to zvláštní ale vše ti vysvětlím. *Chvíli ještě brečela ale pak se dokázala uklidnit natolik aby mohla dále konat.* Pojď se mnou. Někam do bezpečí. Tady je to dost nebezpečné. Nikdy nevíš kdo tě může napadnout. *Vstala a nabídla jí ruku.* Vše ti vysvětlím.
Itsumi: *Když uslyšela nějaké zvuky, zamžourala a snažila se zaostřit na přibližující se osobu. Už celkem mnoho dní musela šetřit s vodou a stále jen utíkat, takže se to podepsalo nejen na jejím zevnějšku. Jak se tak nad tím v krátkostí zamýšlela, už jí bylo jedno, jestli je to přítel, nebo nepřítel. Když se osoba přiblížila, tak rozeznala, že drží v rukou zbraň. Trochu sebou reflexně cukla, ale v tomhle stavu už nemělo ani cenu dále utíkat. Chystala se pomalu zavřít oči, ale vypadalo to, že tu dnes nemá zemřít. Jaké bylo její překvapení, když uslyšela své jméno.* To už blouzním? *Řekla chraplavě a prohlédla si tu, co před ní stála. Zelené vlasy, zelené oči… Na nikoho takového si nepamatovala.* Kdo jsi a co mi chceš? *Zeptala se unaveně.*
Teiry Toriko: *Teiryny toulky po zemi čaje ji vedly k nedalekému vysutému mostu. Jakmile ho uviděla aspoň částečně tak si pomyslela.* "Tak to je ten most. Že bych si trochu pohrála na vandala?" *Teiry se svému nápadu sama pousmála. Přišla oblečená v ( odkaz » ). Když se blížila k mostu tak si vytáhla svůj vlastní recept. Voda a šťáva z bobulí. Bylo to opravdu osvěžující a dobré.* "Uff. Chtělo by to nějakou tu akci." *Jen co si to domyslela už byla na jedné straně mostu. Na druhé uviděla jakousi postavu.* Bullate, Ooiry. Pozor někdo je na druhé straně. Buďte připravení zaútočit. *Teiry tasila Kakuto a rychlým sprintem se rozeběhla po mostě. Už napřahovala meč ale těsně před dívkou (asi 2 metry) se zastavila a vypadl jí meč z rukou.* I-I-Itsumi? *Stála udivená a z očí jí začali téct slzy.*
Itsumi: *Po nějaké době přežívání v zemi Pustoty se ukázalo, že vše může být ještě horší, než se na první pohled zdálo. Nějaké informace si Itsumi pozjišťovala cestou od různých lidí. Nenatrefila však na nikoho, kdo by nebyl proti ní, nebo se jí rovnou nesnažil zabít. Zemi napadla armáda a ona byla nucena se oddělit od černovlasého chlapce, se kterým doposud putovala. Zamířila do země Vody, doufajíc, že její domovina byla těchto hrůz ušetřena. Ke Kirigakure se však ani trochu nepřiblížila, poněvadž jí přišlo, že tam je to ještě horší. Navíc po několika dnech cesty, co mířila pryč ze země Vody, se jí začalo zdát, že jí někdo sleduje. Utíkala jim dlouho. Přes zemi Nebe se dostala až do země Ohně a tam se jí pronásledovatele podařilo setřást, protože si očividně našli nějaký lepší cíl. Země Ohně by pro Itsumi nebyla dobrou volbou, tak se raději vydala do země Čaje. Šla už velmi dlouhou dobu, a tak, když dorazila k nějakému visutému mostu, unaveně si sedla mezi stromy opodál a začala odpočívat.* "Už toho mám dost, všechno jde stále jen z kopce. Kdysi jsem si říkala, že cestování by bylo skvělé, neměla jsem ale na mysli neustále utíkání před něčím." *Otevřela si nádobku s vodou a vypila poslední zbytek.* "Už i ta voda mi došla." *Naštvaně mrštila nádobkou kamsi do pryč před sebe.*
---: ---
Saya: * A je to tu znovu Saya odešla z úkrytu odboje, aby mohla prohledávat Zem Čaje. Sice se snaží moc nevzdalovat a zdržuje se v lesích, ale tentokrát se rozhodla pro něco jiného. Jde se podívat k jedné z cest za krajem lesa. Chce obdarovat Jashina nějakou obětí ale, když bude courat uvnitř lesů tak asi těžko na něco narazí a proto tedy míří ke kraji lesa. Oblečená je v (X) a kápě Saye zahaluje tvář. NA zádech má pouzdro, uvnitř kterého je katana a na pravém rameni se nachází pečeť Kuchiyose Raikō Kenka. *To čekání mě jednou zabije. Doufala jsem, že ten útok na strážce Kirigakure přijde brzo. *Stěžuje si tiše Saya sama pro sebe. *Stejně je dost divné že neslepnu i přes to že jsem použila některé mocné techniky Mangekyou Sharinganu. Nejspíš to byl jen Shiki kdo je nějak nemocnej a prostě slepl. *Saya stojí na větvi stromu na kraji lesa a opírá se právě o kmen toho stromu. Doufala že tu bude trochu větší provoz, ale ničeho takového se nedočkala. Ovšem následně v dálce uslyší nějaký křik a to aby nebyla zvědavá Saya, která se rozhodne podívat, o co jde. Z toho důvodu se vznese do vzduchu a letí docela rychle tím směrem, ale stále se drží mez stromy na kraji lesa sice mezi nimi musí kličkovat aby do nich během letu nevrazila. Po chvilce se dostane k místu a naskytne se jí docela zajímavý pohled. Vidí totiž, který utíká po cestě a za zády má čtyři další muže, kteří jsou v zbroji a v rukou mají kuše, kterými po tom muži střílí za běhu. Za muži se ale nachází ještě muž a tím je nějaký jejich velitel, protože jeho zbroj je výrazně kvalitnější a má i nějakej plášť zelené barvy. * „Tak asi abych se zase vrátila.“ *Pomyslí si Saya ale pak si trochu pozorněji podívá na muže, který před nimi utíká a rozpozná v něm toho, který Sayu a Mito poslal do Země Čaje, že tma budou v bezpečí. Je jí jasné že se jedná o špeha odboje, který působil v Zemi Ohně a tudíž i v Konoze. * „Takže ho nejspíš někdo odhalil a teď po něm jdou jo? Ale proč běží do Zemi Čaje to je tam zavede.“ *Saya samozřejmě netuší, že špeh odboje je nemá v plánu zavést do odboje ale to jedné zajímavé pastičky ale nyní to nevypadá tak že by se tam měl stihnout dostat, protože se mu několik šipek z kuší zabodnout rovnou do nohou a on padne na zem svírajíc v objetí malou taštičku. Trojice střelců s kušemi se zastaví a zamíří na ležícího špeha, který tam leží. * „Teď se určitě hodí, že jsem si v dimenzi Kamui předem připravila znak pro rituál.“ Ty jsi nám ale dal takhle nás prohnat a utíkat nám několik dnů. *Zavolá velitel (Rovný hodnosti Jounin). Na všech tam je jasné že jsou velice vyčerpaní a Saya se dost zamlouvá ten fakt, že mají brnění, které je dost omezují v rychlosti a pohyblivosti. Saya si z pečetě Kuchiyose Raikō Kenka odpečetí Wakizashi a balíček Kouřových Chilli Bomb. Wakizashi uchopí do pravé ruky a Chilli Bomby uchopí do druhé ruky a následně se v pohybu rozloží a opět se složí (Jinton: Mueishō) přímo za zády velitele stíhací jednotky. Sice má ten velitel pevné brnění ale nemá chráněnou hlavu a krk a tak se po něm ožene Kunaiem a řízne ho na hlavě. Ozve se bolestné syknutí ale než Saya stihne opět zmizet on je k ní už otočený čelem a udeří Sayu přímo do břicha velkou silou. Síla jeho úderu je tak silná že Saya letí několik metrů od něj, ale ještě stihne hodit po střelcích Kouřové Chilli Bomby, které je začnou pálit v nose a dokonce jim začnou slzet oči z důvodu silného pálení. Velitel stíhací jednotky se zdá velmi silný ale hlavně rychlej, protože Saya ani nepostřehla, že se otočil. Díky tomu že může létat jednoduše přistane a zanechá na zemi menší brzdnou čáru. Saye se následně v očích zformuje Eternal Mangekyou Sharingan a vyvolá kolem sebe obrovskou kostru, která je tvořená Chakrou (Susanoo: kostra) ale to je pouze z důvodu získání času, protože následně okolo sebe začne kroutit prostor v pokusu se přesunout do své Kamui dimenze. Jediné štěstí je že vyvolala kostru Susanaa, protože velitel se k ní dostal a silně do Susanaa udeřil. Následně Saya zmizí i se svým Susaneem a objeví se u sebe v Kamui dimenzi. Saya deaktivuje Sharingan a svlékne se. Důvod je jednoduchý a tím že se nachází na svém Jashinistickém znaku a tak pozře krev z kunaie a její tělo nabere černého zbarvení s bílými znaky. Saya se následně několikrát Kunaiem bodne do břicha, aby rychle odrovnala velitele stíhací jednotky u cesty v Zemi Čaje. Takto jeho duší odevzdává Jashinovi a zároveň odstranila hrozbu, která by ji tam mohla dělat problémy. *Jashin-Sama omlouvám se, že vám poslední dobou neposílám moc obětí. *Saya opět nabere normálního zbarvení, protože její oběť je mrtvá a v Zemi Čaje se kolem něj setne trojice střelců, jako kdyby snad očekávali, že tma někde okolo Saya je. Následně Saya aktivuje lékařskou techniku Inyu Shometsu a její zranění se vyléčí, takže si Saya jen rychle setře krev z těla a znovu se oblékne do svého oblečku. Následuje opět aktivace Eternal Mangekyou Sharinganu a pomocí Kamui, se začne přesouvat na cestu, na které nyní leží poranění špeh, mrtvý velitel a stojí tam trojice střelců s kušemi. Okamžitě na ní ale vyletí několik šipek z kuší a tak opět využije pohybu a techniky Jinton: Mueishō když se rozloží a složí se rovnou za nimi. Dva z nich zezadu chytne za krk a použije svojí obrovskou sílu a silně stiskne, takže se jen ozve prasknutí. Třetí z nich se stihne otočit a má v ruce kratší meč a očividně chce využít toho že Saya by má plné ruce ale to se přepočítal, protože Saya do něj prostě flákne jednou z mrtvol a druhou po něm hodí. Nakonec když má volné ruce k němu nakráčí chytne ho pod krkem. Očividně už teď je zraněný už jen tím jak ho poranila mrtvolami, takže znovu jen stiskne, a když se ozve další prasknutí. Než se ale odebere ke zraněnému špehovi tak si vytáhne svitek, do kterého postupně zapečetí všechny tři mrtvoly. Cítí se dost vyčerpaná kvůli rituálu ale a proto je ráda že to pak šlo takto rychle, protože delší souboj by nevydržela. Pomalým krokem přijde k špehovi, který je mimo vědomí a tak sebe a i jeho pomocí Kamui přesune do odboje, kde ho předá překvapeným lékařům, kteří se o něj ihned postarají. Saya si v nemocniční části taky rovnou lehne, protože opravdu potřebuje odpočinek. Saya ani netuší, že špeh přinesl informace o strážci Konohy a jednom z generálů Konohy. *
--: --
Chang: "Changu že ty se sní hádáš? Že ty to máš zapotřebí?" *Pomyslel si když skákal z větve na větev. Chang měl na sobě své klasické věci (viz. profilovka) na své pravé lopatce měl svou Hatake Tanto. Na své levé noze měl Tanto. Také měl okolo boku svůj pásek. Na kterém měl pouzdro pro shurikeny, kunaie. Také měl sáček s Makibishi a sáček s dráty. Chang se koukl za sebe aby se ujistil že ho nikdo nesleduje. Jen co se ujistil že ho nikdo nesleduje tak se usmál, seskočil z větve a jen co se dostal na zem tak se prudce odrazil od země na větev a pokračoval ve své cestě.* "Sakra já se nudím. Vůbec nevím co mám dělat. Docela dost se nudím. No asi bych se měl vrátit k tréninku. Jo doběhnu zpátky k té roklině. Zkusím tam trénovat. Třeba jen házení kunaie, možná bych mohl trénovat regulaci čakry. No nebo bych mohl trénovat své ninjutsu, taijutsu." *Pomyslel si Chang a najednou uslyšel nějaký křik. Zastavil se otočil se směrem, kde slyšel křik a docela se udivil. Jelikož uviděl čtyry shinobie, kteří bojovali proti dvaceti banditům. Chang si sedl na větev a díval se na souboj. Chang také zpozoroval dva vozy a u vozů bylo deset obchodníků.* "Sakra tak tohohle bych mohl pěkně využít. Tihle ninjové bojují proti těmhle banditům. No obě strany jsou velmi silné a vypadá to že ninjové nebudou mít čas na to aby semnou mohli bojovat. No čtyry ninjové proti dvaceti banditům. Jo zapíšu se tady." *Pomyslel si stoupl si chytl svou Hatake Tanto a pomocí Shunshin no Jutsu se přesunul k obchodníkům. Jen co se Chang dostal k obchodníkům tak se na něj podívali docela vyděšeně a jeden z nich řekl.* Rychle schovejte se nevíme kdo to je! *Jen co to jeden z obchodníků dořekl tak Chang vytáhl Hatake Tanto a napůl přesekl obchodníka jenž stál před ním. Obchodník vykřikl, Chang vyskočil do vzduchu, levou rukou si vzal pět shurikenů a hodil je na pět obchodníků. Čtyřy z nich byly zasaženy shurikenem a jeden se schoval za vůz.* "Hm to nevadí zabiju ho později." *Pomyslel si, spadl na zem, skrčil se a najednou se proti němu rozeběhlo pět obchodníků kteří měli katany, které chtěli prodat.* "Jo dostanu vás všechny najednou." * Když obchodníci přiběhli k Changovi tak Chang skočil po jednom, kterému usekl hlavu, zároveň stím kopl do dalšího obchodníka do břicha. Obchodník se skrčil, Chang usekl tomuto obchodníkovi hlavu, poté se prudce otočil a vyblokoval útoky ostatních.* Tak jo už jste zbyly jen tři. *Jen co to dořekl tak skočil dozadu, vzal si tři shurikeny a hodil je na obchodníky. Dva obchodníci vyblokovali shurikeny a jednomu obchodníkovi se shuriken zabodl do krk. Obchodník pomalu umíral a jeho dva přátelé se rozeběhli proti Changovi.* Tak jo nakopu vám zadek! Jasné?! Vy dva zemřete stejně jako vaši ostatní přátelé! *Jen co se obchodníci dostali k Changovi tak se Chang rozpřáhl a zaútočil na jednoho z obchodníka. Tento obchodník zablokoval Changův útok. Bohužel obchodník měl obyčejnou katanu a Chang měl Hatake Tanto, která byla ostřejší, pevnější a díky tomu se obchodníkovi zlomila katana a Hatake Tanto prořízla obchodníkovi hrdlo. Mezi tím druhý obchodník zaútočil na Changa zezadu. Chang vyskočil do vzduchu, kde se prudce otočil a zároveň hodil po obchodníkovi svou Hatake Tanto. Poté Chang rychle zformoval pečetě a použil Ryuu Yanagi. Díky této technice Obchodník vyděl jak na něj letí desítky Hatake Tanto. Obchodník se jen usmál a snažil se všechny Hatake Tanto odrazit. Bohužel nedokázal odrazit pravou Hatake Tanto, která se mu zabodla do hrudě. Obchodník spadl na zem a umíral. Chang dopadl na zem, doběhl k obchodníkovi, vyndal z něj Hateke Tanto, jenž utřel o trávu a uklidil jí do svého pouzdra. Poté se rychle koukl na ninji a bandity. Banditi zabili tři ninji a ninjové zabili asi patnáct banditů. Teďkon bojovalo pět banditů proti jednomu ninjovi. Chang se usmál namočil si prsty do krve obchodníka a na oba vozy napsal. Byl jsem tu a toto jsou mé oběti Chang Nishi. Poté sformoval pečetě a použil Sanzengarasu no Jutsu okolo banditů a ninji se objevili vrány a bránili jim ve výhledu a v rozhledu. Poté Chang vyskočil do zduchu zformoval pečetě a použil Katon: Endan. Chang z úst vypustil velkou ohnivou kouli jenž posilnil technikou Fuuton: Daitoppa. Ohnivá koule byla veliká a upálila všechny bandity a ninju. Chang dopadl na zem celkem vyčerpán* "Sakra měl bych trénovat abych zesílil. Tahleta moje síla není dostatečná. Proto musím trénovat víc." *Pomyslel si a utekl pryč. Po nějaké době se unavil, lehl si na větev a pomalu usl.* (Celá bitva se stala nedaleko visutého mostu)
--: --
Chang: *Chang brzo ráno vyšel z jeskyně a rozeběhl se do lesa. Vůbec nevěděl kam se dostane, nevěděl koho potká nevěděl nic. Jediné co věděl bylo to že se musí co nejrychleji dostat co možná nejdál od Namidy. Chang vyskočil na větev a skákal z jedné větve na druhou.* "Tak jo musím se dostat co nejdál od ní a musím být co nejdéle venku. Jednak aby mě nekomandovala a aby po mě nic nechtěla." *Chang se dostal až k visutému mostu. Seskočil ze stromu a koukl se do propasti přes kterou byl postaven Visutý most.* "Sakra to je hloubka. Tam bych nechtěl spadnout. Sakra to je dobrej nápad. Skočím do té propasti a zkusím přežít." *Pomyslel si, usmál se a když byl připravenej skočit tak na něj někdo zařval.* Hej mladej vypadni od té propasti. *Chang se prudce otočil a uviděl dva chlapíky s pruty jak jdou k němu.* Nechte mě bejt to je moje tréninková metoda. *Řekl Chang trochu naštvaně, oba dva rybáři zakroutili hlavou a poté jeden z nich řekl.* To je pěkně blbej způsob tréninku. Vypadni od té propasti a mazej domů. Na co si to tady sakra hraješ?! *Jen co to Chang uslyšel tak se naštval, nahmatal svou levou rukou na své levé noze svou Tanto.* "Tak jo eště jedno slovo a zabiju vás oba dva." *Pomyslel si hrozně se udivil to mu co se to sním děje. Nikdy přeci nebyl tolik agresivní a poslední dobou se sním něco stalo. Byl dost agresivní a nijak zvlášť mu to nevadilo.* Hele co jsi to řekl? Víš vůbec kdo já jsem?! *Řekl velmi naštvaně. Rybář se jen usmál a poté řekl.* Jo vím kdo jseš! Jseš rozmazlenej fracek co si zaslouží dostat za vyučenou. *Jen co to Rybář dořekl tak se Chang hlasitě zasmál a řekl.* Tak jo to vás chci vidět jak mi vy dva dáte za vyučenou. *Jen co to Chang dořekl tak se rozeběhl proti rybářům. Rybáři se udivili nad nestidatostí Changa. Když se Chang přiblížil k rybářům tak svou pravou rukou chytl svou Tanto jenž měl na levé noze. Vyndal ho a rozřízl rybáře na pravé straně. Rybář spadl na zem a v tu chvíli byl mrtví takže se netrápil. Chang potom odskočil a utřel si do trávy svou Tanto. Poté jí uklidil do pouzdra a koukl se na rybáře jenž na něj hodně řval a byl tak drzí.* Tak co budeš dělat? Hm jseš pořád tak chytrej a odvážnej?! *Rybář stál a byl vyjevenej. Koukal na Changa jako na blázna a potom se strachy rozklepal.* Tak jo teďkon si z tebou trochu pohraju. Tvého kamaráda jsem ušetřil trápení ale tebe ne. Tebe zabiju pěkně pomalu a budeš pěkně trpět! *Když to rybář uslyšel tak se rozeběhl pryč od Changa a pryč od vysutého mostu. Chang se jen usmál a zakřičel.* Stůj! Nebo budeš trpět eště víc! *I přes Changovo varování rybář utíkal stále dál. Chang jen pokrčil rameny. Rychle složil pečetě a použil Kagemane no Jutsu. Changův stín rychle vyrazil a jen tak tak chytl rybáře.* "Tak jo mám tě a mám tě jen tak tak. Naštěstí nejseš tak rychlej aby jsem tě nechytl. No ale opravdu jen tak tak jsem tě zachytl." Tak jo teďkon si z tebou pohraju. *Chang zrušil svou techniku a potom se k rybáři dostal pomocí Shunshin no Jutsu. Když byl vedle rybáře tak se usmál a řekl.* No teďkon se těš. *Jen co to Rybář uslyšel tak se rozklepal. Chang si vzal svou Hatake Tanto jenž měl na své pravé lopatce. Hatake Tanto Chang probodl rybáři obě nohy. Rybář spadl na zem a klečel. Chang dal rybáři Hatake Tanto na rameno a pomalu ale silně tlačil ostří Hatake Tanto do rybářova ramene. Rybář nejdříve zasyčel bolestí ale nakonec začal křičet.* "Super tak už jsem se dostal do půlky jeho ramene." *Pomyslel si a pomalu vyndal Hatake Tanto. Rybář křičel eště víc a Chang přiložil Hatake Tanto na rybářovo druhé rameno a jako předtím mu prořízl půlku ramene. Když už rybář prosil o to aby mohl zemřít tak se Chang usmál a poté řekl.* Cože? Ty jsi snad ze mě děláš srandu? Já jsem vás varoval. "No možná nevaroval ale říct mu to můžu." No tak dobře já tě zabiju. *Jen co to dořekl tak rybáři probodl levou plíci.* Neboj se zemřeš. No zemřeš sice budeš trpět ale zemřeš trochu rychlejš. *Jen co to Chang dořekl tak očistil Hatake Tanto a uklidil jí do pouzdra. Poté si namočil prsty do krve rybáře a napsal na jeho tělo. Byl jsem tu a tohle je má oběť. Chang Nishi. Poté rybář spadl na zem a zemřel. Poté se pomocí Shunshin no Jutsu dostal k druhému rybáři, kterého zabil jako prvního a také si namočil prsty do krve a na jeho tělo napsal. Byů jsem tu a toto je má oběť Chang Nishi. Jen co se takhle podepsal tak běžel zpět do jeskyně.*
--: --
Chang: *Jen co ráno otevřel oči tak rozdělal oheň opekl králíka jenž v noci ulovil a okořenil. Poté se najedl a šel z jeskyně ven. Bylo mu v celku jedno jestli vzbudí Namidu páč jí neměl vůbec rád a tak by ho ani netrápilo kdyby jí vzbudil. Poté v rychle vběhl do lesa a hledal něco čím by se zabavil. Na sobě měl své klasické oblečení (viz. profilovka) na levé noze měl svou Tanto a na pravé lopatce měl svou Hatake Tanto. Toulal se po lese a nijak zvlášť ho nenapadalo co by mohl dělat.* "No mohl bych jen tak chodit ale to je nuda. Mohl bych.. já nevím co mám dělat." *Pomyslel si a zasteskl si po Konoze. Najednou uslyšel nějaké hlasy. Rychle se vydal tím směrem a uviděl šest rybářů a dva ninji. Pořádně si prohlédl ty dva ninji.* "No nevipadají nijak zvlášť silně. Jo mohl bych si užít trochu legrace." *Pomyslel si usmál se a pomocí Shunshin no Jutsu se dostal k posledním dvoum obchodníkům. Jen co byl mezi nimi tak se usmál chytl svou HAtake Tanto a svou Tanto a zabil oba obchodníky. Ty vykřikli a ostatní se otočili Changovím směrem.* Vy dva shinobiové tohle je pro vás ponaučení. Sice jen na dnešní den ale měli jeden z vás měl jít vzadu! *Řekl velmi naštvaně poté se koukl na ochranou čelenku Shinobiů a zjistil že jsou ze skryté travnaté vesnice.* Super tohle mi hraje do karet. Vy dva jste z vesnice, kterou chci zničit. No začnu s vámi! *Řekl velmi hlasitě a výhružně. Obchodníci se schovali za stromy a shinobiové si vyndali kunaie a dali si jeden do každé ruky, poté se rozeběhli proti Changovi.* Pinto nevadí že jsme jen Chuunini ale tohohle hajzla zabijeme raz dva. *Jen co to Pinto uslyšel tak řekl.* Jasně Botane. *Mezi tím Chang stál na místě a čekal až se k němu oba shinobiové přiblíží.* "No Přemýšlím jak je zabít. Mohl bych je zabít jen díky svému Taijutsu. Jo skusím to." *Pomyslel si a když k Changovi přiběhli oba dva shinobiové. Jen co se Pinto dostal dost blízko k Changovi tak vyskočil. Botan zase zaútočil na Changův krk.Chang odrazil Botanovi pokusy o útok a potom uskočil. Mezi tím Pinto dopadl na zem za Changa a skládal pečetě. Když Chang odskočil od Botana tak se koukl dozadu na pinta. Chang ty pečetě neznal ale to nevadilo. Rychle se otočil na patě a optom se rozeběhl k Pintovi. Botan zase rychle běžel za Changem jelikož věděl že Pintova technika potřebuje čas. Když byl Chang dostatečně blízko u Pinta tak Pinto byl připraven a hnedka použil KATON: HAISEKISHOU. Pinto Vypustil velice hustý dým jenž zahalil Changa i Botana.* Promiň příteli. *Řekl Pinto a stiskl zuby. Vtu chvíli dým vybouhl a vytvořil obrovskou explozi. Která zničila vše co bylo v ní. Naštěstí Chang použil Kawarimi no Jutsu a tak se mu nic nestalo místo toho aby exploze roztrhala Changa tak roztrhala jednoho obchodníka jenž byl mimo explozi. Chang byl vyčerpán ale eště více byl vyčerpán Pinto, jelikož Katon: Haisekishou je úrovni Jounin a on byl na úrovni Chuunin. Pinto spadl vyčerpáním na zem a začal brečet. V tu chvíli k němu přišel Chang a řekl.* Snad sis nemyslel že jsi mě touhle technikou zabil že ne? Ano tak rychlí únik z této techniky mě dost vyčerpal. No víš že jsi zabil svého kamaráda a jednoho obchodníka že? *Jen co to Chang dořekl tak se Pinto zhroutil. Chang jen pokrčil rameny a poté probodl Pinta svou Hatake Tanto. Poté se Chang rozeběhl a zabil všechny obchodníky až na jednoho. Tomu jen probodl ruce a řekl mu.* Běž do nebližší vesnice, města a řekni jim co se tady stalo. Že vás rozmetal Chang Nishi. * Obchodník rychle utekl a chang se usmál. Nakonec je naházel na jednu hromadu. Své prsty si namočil do jejich krve a na zem před ně napsal byl jsem tu a tohle jsou mé oběti Chnag Nishi. To samé napsal i na hromadu. Poté běžel zpátky do jeskyně.*
BlueBoard.cz ShoutBoard