Přidej zprávu »
---: ---
Yin: *Než jsem odešel k Naomi, zastavil jsem se, ale díval jsem se směrem k Naomi, kam jsem měl namířeno. Pak jsem na něj jen otočil oči a podíval se do těch jejich, jak postupně omdlel.* ,,Mysli si co chceš, Renji. Já vím jak to je a nepotřebuju tě přesvědčovat, jsi pro mě vlastně cizí člověk a nevidím důvod, proč bych se před tebou měl hájit i když vím, že to co jsi řekl není pravda..." *Sice jsem si řekl tohle, ale cítil jsem, že to je něco, co by Renji měl vědět a nebyl jsem si jistý, jestli mi to řekl, protože mě chtěl vyprovokovat, nebo proto, že si opravdu myslel něco jiného.* ,,No nevadí, to ukáže čas." *Udělal jsem tedy vše, co jsem chtěl (minulý odpis) a pak jsem připravil koně. Celou cestu jsem byl zticha, nechal jsem Naomi odpočívat. Když jsme dorazili do Ledového města, nezajímal jsem se o nic. Naomi nechala dát Renjiho do cely a já si šel za doktorem, aby mě prohlédl. Po kontrole jsem se vydal do svého pokoje a šel spát.*
Naomi Yuyake: Já přežiju tebe Renji-kun s tím počítej. *Poví mu Naomi a pak uvolní struny když si je naprosto jistá že už se nezvedne. *Jo zvládnu to neboj. *Poví k Yinovi a doplazí se k mrtvému generálovi a začne prohledávat jeho tělo zda někde nenajde jeho krystal ale nic nemá a tak se doplazí ke své krystalové kataně a rozřízne jeho břicho a násilně ho rozevře a ihned začne prohledávat jeho tělo dokud ten krystal nenajde. *Takže u páteře jo? *Tohle ji moc nepřekvapuje a tak se poté doplazí ke koním a pomůže si vstát tak že se strunami chytne koruny struny a trochu se vytáhne aby se pak mohla jen položit do sedla svého koně. Pak se jen s koněm vydá k Renjimu a struny si ho přitáhne do sedla a pak mu tenkými struny, které oddělí od rukavic sváže zápěstí ale tak aby se dotýkalo jeho pokožky a ne brnění, takže pokud by se náhodou probudil a zkusil se osvobodit jen se mu strun budou zařezávat do rukou. *Tak jedeme domů. *Poví Naomi k Yinovi a vyrazí na cestu směrem Ledové Pohoří a pak Ledové Město ale už cestou se položí na koně a odpočívá tam. Jakmile dorazí tak nechá Yina zavřít do cely kde bude přikován rukami ke stěně aby měl neustále ruce nad hlavou ale zároveň ho nechá ošetřit. Sama pak přidá krystal generála k tomu, který už má. *
Renji Narimachi: *Renjiho rozptýlení katany vyšlo, když chtěl ale udeřit Yina, ruku mu něco tahalo zpátky. Najednou ho něco chytilo i za druhou ruku a hned cítil tlak i na krku. Renjimu bylo hned docela jasné, že za to může Naomi.* Udělej mi laskavost a až jednou chcípneš, pozvi mě na pohřeb. *Řekl Renji k Naomi ještě než Yin vstal. Když mu tam pak dával kázání, Renji se jen smál.* Tohle říká někdo, kdo může za smrt posádky dvou lodí? Někdo kdo v našem světě vyvraždil vesnici jen tak? *To už Renjimu ale docházel kyslík a on se skácel k zemi.*
Yin: *Naše čela se střetla. Byla to teda rána. Nebyla slyšet u ostatních moc, protože jsme se bouchli do hlav, ale mě to v hlavě pěkně rezonovalo. Bolesti jsem cítil tolik, že mi ten lehký otřes mozku moc na obtížích nepřidal, jen se mi pěkně motala hlava a natrhlo se mi čelo a tekla z něj krev k mému nosu a kolem něj až k bradě, odkud kapala na zem. Udělal jsem krok vzad, protože jsem ztratil rovnováhu, tak abych jí získal, jenomže pak mi Renji dýkou udeřil do špičky katany a jelikož jsem ruku neměl zpevněnou, tak mi vyletěla i s katanou nahoru a já se převrátil. Kvůli otřesu jsem ztratil rovnováhu víc, než bych čekal a sletěl jsem na zem a dopadl na záda. Vyhl jsem se tak těsně Renjiho poslednímu útoku. Otočil jsem se na břicho a pomalu jsem se postavil a podíval se na Renjiho a chtěl bojovat dál, jenže to už ho měla Naomi pod palcem a strunami ho držela s napřaženýma rukama. Přišel jsem k němu.* Tak co, ty zrádce. Jak se teď cítíš, co? *Usmíval jsem se a utřel si krev, která mi stékala kolem úst, no za chvíli tam natekla další.* Je mi z tebe zle... *Řekl jsem mu se znechuceným výrazem a plivl mu do ksichtu.* Opovaž se mě ještě někdy nazývat kamarádem, ty odpade. *Přišel jsem za Naomi a klekl si k ní.* Dobrá práce, Naomi. Jinak, Renji mě absolutně nezajímá, dělej si s ním co chceš, nebudu ti nijak bránit... *Potvrdili se mi všechny informace, kterým jsem dodnes v hloubi duše pořád nevěřil. Renji u mě jakožto člověk ztratil hodnotu a jakožto dobrý přítel své místo u mě. Nebyla to pro mě lehká situace, ale věřil jsem, že si odpuštění nezaslouží. Vše jsem Naomi řekl s velmi vážným výrazem.* Můžeš se hýbat? Já jdu připravit koně. *Vstal jsem, ale než jsem se vydal ke koním, tak jsem šel za mrtvým tělem generála a vzal a mu jeden šíp. Ulomil mu z něj hrot a ten si schoval do brašny. Jeho luk jsem si následně hodil přes tělo tak, že tětiva byla na hrudi.* ,,No co, třeba se s tím jednou naučím..." *Vydal jsem se tedy ke koním a začal je připravovat na cestu.*
Naomi Yuyake: *Naomi je velmi vyčerpaná a to hlavně skrze ztrátu krve, její pokožka je úplně bílá jako kdyby v ní nebyla už skoro žádná krev. Podívá se na Renjiho a v moment kdy provádí svůj útok (jeho odpis) tak proti němu z konečků prstů pravé ruky vystřelí všech 5 strun a dvě se ihned obmotají kolem jeho zápěstí a pevně se sevřou až se trochu zařežou do jeho brnění a stejně tak i u zápěstí druhé ruky. Poslední strunu se pokusí obmotat ihned okolo jeho krku a ta struna se mu zařeže do krku a Naomi ho ihned začne dusit tou strunou. Naomi plánuje Renjiho přiškrtit do takové míry aby ztratil vědomí a on tak padl k zemi. Nepočítá s tím že by to čekal nebo se tomu dokázal vyhnout ono ty struny jsou navíc tak tenké že sundat je ze svého těla je velmi těžké už jen kvůli tomu jak jsou struny ostré a úzké. *Už usni, beru si tě domů jako svou hračku! *Křikne Naomi na Renjiho a doufá že už se složí a aby nemohl vzdorovat rukami tak využívá struny na jeho rukou aby struny jeho ruce držely v poloze tak že bude mít ruce rozpažené od sebe. *
Renji Narimachi: *Renji sice v souboji měl navrch, ale najednou ho dost rozhodilo to co slyšel. Ohlédnul se ke generálovi a Naomi a to co viděl ho hodně zarazilo.* ,,Kurva, ne. Měl jsem vědět, že Naomi je na něj moc silná. Měl jsem je varovat už ve městě." *Renji instinktivně vytrhnul ruku z Yinova sevření, což nebyl problém, díky jeho fyzické síle. Ale najednou přišel útok hlavou. Jak se Renji ohlížel, tak nedostal ránu do nosu, ale spíše nad oko. Byla to dost velká rána a Renjimu hned nateklo oko tak že skoro neviděl. Navíc se mu kůže v obočí protrhla a začalo to krvácet přímo do oka, takže na tu stranu neviděl vůbec nic. Jeho zorné pole bylo už jen 90 stupňů. Taky mu asi způsobil slabý otřes mozku, protože se Renjimu začala dost motat hlava, tim by ale teď měl trpět i Yin. Plnou silou Renji dýkou udeřil do špičky jeho katany, aby ji co nejvíce rozhodil. (Katana je dlouhá a těžší na udržení než dýka.) Pak ještě z otočky zkusil Renji Yina udeřit pěstí a už mu bylo jedno kam ho trefí, ale snažil se ho trefit na hrudník a zlomit mu pár žeber.*
Yin: Oh, ale však já vzteklej nejsem. Já už jsem se z fáze vzteku dostal. Jen ti říkám věci tak, jak jsou. *Pousmál jsem se, protože jsem necítil skoro žádný vztek. Jen povinnost mu pořádně vtlouct do hlavy, aby se vzpamatoval a uvědomil si, co vlastně dělá.* Heh, dost silně pochybuji, že to, co říkáš je pravda. Přestávám ti věřit už i nos mezi očima. Vím, že nevím, jaké to je být Kage, ale pochybuju, že by tě využívali jen jako zbraň. prostě blbost na entou. *Když jsem úspěšně změnil trajektorii své pěsti, tak jsem trefil jeho hrudní koš. Dokonce několikrát. Ostrá bolest se mi z kloubů na ruce přesunula do zápěstí, které se mi nárazem do tvrdého materiálu trochu podlomilo a následně bolest vystřelovala až do půlky předloktí...* Hmmmmmmmmm. *Řekl jsem takové nevýrazné hmm, které spíše bylo vytvořené silným vydechnutím nosem.* ,,Tak tohle bolelo." *Nebyla to bolest, se kterou bych nezvládl bojovat, jenom mě trochu omezovala v pohybu levou rukou. Trochu jsem si pomačkal ruku v pěst a docela to bolelo. Nedivil bych se, kdybych si něco zlomil, ale hýbat se s ní přes bolest dalo. Podíval jsem se na Renjiho a už jsem jen spatřil jeho pěst, jak má namířeno k mé tváři. Neuhýbal jsem, nestíhal bych. Místo toho jsem svojí zraněnou levou rukou vyrazil do směru, kam letěla ta jeho. V moment, když jsem schytal pěst, tak jsem chytil jeho pravou ruku svojí levou a vší silou, i napříč bolesti, jsem ho držel. Bolest v čelisti mi umožnila tolik nevnímat ruku, navíc jsem měl velkou chuť mu vrazit. Stiskl jsem mu ruku těsně nad zápěstím (strana blíže k loktu), až zaznělo křupnutí. Otočil jsem hlavu zpátky na něj s pohledem a vykloubenou čelistí. Pak jsem se přitáhl k němu a vlastně tak tahal i jeho ke mě. Pravou rukou, ve které jsem držel katanu jsem mu namířil na ruku, kterou jsem držel, ale šel jsem do pohybu ke tváři. (Jako bych mu chtěl dát pěstí). Byla to spíše ale jen kamufláž k útoku čelem přímo do nosu. Namířil jsem si to se svým čelem přímo mezi jeho oči a pravou rukou jsem vlastně kryl tu dýku. Bolelo to. Jak ruka, tak čelist, ale i napříč bolesti a i kdyby mě to stálo ruku samotnou, chtěl jsem mu vrazit. Bylo to pro mě to nejpodstatnější na světě teď. Ani jsem nevnímal, co se děje u Naomi a generála. Renjiho tvář byla všechno, co mě aktuálně zajímalo.*
Naomi Yuyake: *Ite vidí že Renji to nakonec vyhrává ale nyní pod ním leží Naomi, která dýchá ale dost chraplavě kvůli krvi, která se jí dostává do úst. * (Ite): Asi tu rovnou prostřelím hlavu, to už snad nerozdýcháš ne? *Naomi čeká a čeká, nakonec se Ite otočí zády k Naomi s úmyslem dojít si pro své šípy ale toho ona využije a i když si tím způsobí skoro až nesnesitelnou bolest, která dělá problém i jí tak zatlačí levou rukou aby vyrvala ruku ze šípu a to se jí povede. Když se jí to konečně povede tak hlasitě vykřikne jako když vykřikne nějaké zraněné zvíře a tou uvolněnou rukou namíří na Iteho, který se postupně otáčí k Naomi. Naomi si za použití strun té ruky vytvořila malý shuriken a skoro ho i oddělila od mechanismus rukavice, nechá k němu připevněnou jen jednu strunu a tento Shuriken na Iteho hodí a on se otočí v moment kdy už je Shuriken těsně u něj. Rychle nasměruje ruku tak aby ho Shuriken trefil jen do ruky a pak se zasměje. * (Ite): Viděl jsem to! Mohla jsi mě rozsekat na malé kousíčky! Udělala jsi obrovskou chybu! *Naomi se usměje ďábelským úsměvem. * (Naomi): Ty jsi udělala chybu. *V ten moment do jeho těla projde jedna dlouhá struna skrze zraněný z toho Shurikenu a skrze celé tělo se dostane až k jeho srdci, kolem kterého se obmotá ale ne tak any ho zastavila prozatím to srdce ani nepocítí. On ovšem cítí že mu struna vnikla do těla ale nevidí nic co by mu to udělalo. * (Naomi): Právě se ti jedna struna dostala přes zranění do těla a v tento moment je ta struna obmotaná kolem tvého srdce a mě stačí jeden pohyb a to tvé srdce bude n kousíčky! *Ite ví že teď je v hajzlu, jak má obstát proti tomuto? * (Ite): Heh udělal jsem chybu, nyní teda zemřu. *Naomi vidí že Ite je připravený a tak levou ruku stiskne v pěst a srdce Iteho je strunami rozřezané na kousíčky a on padne k zemi. Naomi si pak opět struny i Shuriken navine zpátky a znovu ho zapojí do rukavice. Pak si začne vytahovat druhý šíp z ramene a pak uchopí oběma rukama meč co v ní je a začne ho vytahovat ven, když to zvládne odhodí ho trochu stranou a opět si lehne. Vyčerpaná je a to hodně, nyní tam jen leží na zádech a sleduje oblohu. * Toyi, zvládla jsem to další je pryč. Už jen chvilku a uvidíme se a Toshiro miláčku, brzo ti zajistím bezpečnou buducnost, jak asi teď vypadáš?
Renji Narimachi: Nebuď tak vzteklej Yine, takhle tahat city do souboje. To nás neučili, staneš se tak jen slabej a přestaneš dávat pozor. *Renji se jeho nadávkám jen smál a vůbec neřešil co mu říká.* To víš, už mě přestalo bavit dělat všechno pro Kumo, kteří mě pak chtějí využívat jen jako zbraň. Post kageho už nechci, klidně si ho nech. *Když pak přišel úder, který směřoval na krk, Renji se chtěl bránit, v tu chvíli ale změnil Yin směr a útočil na hrudník, to už Renji ani neřešil, protože měl své brnění ( odkaz » ) a o to se Yin takovým úderem spíš zrání sám. Renji se nohama zapře a udělá pohyb proti Yinovi aby sílu nárazu pěsti ještě uspíšil a jeho zápěstí tak dost utrpělo. Renji si levou rukou hlídá katanu, kterou přetlačí úplně v pohodě svou dýkou a zbytkem těla přejde do útoku. Pravou rukou uštědří Yinovi pořádnou ránu na čelist.*
Yin: *Chvíli jsme se přetlačovali a vyměňovaly si pohledy.* ,,Ty oči jsou mi sakra povědomé...kde jsem je už jen viděl..." *Přemýšlel jsem, mezitím co jsme tam jen tak stáli. No najednou ten frajer promluvil a já hned věděl o koho jde.* Heh. *Zvláštně jsem se pousmál. Nebyl jsem rozrušený. Spíš jsem se na tenhle okamžik těšil. Od doby, co jsem se doslechl o tom, že Renji táhne za jeden provaz společně s Řádem, jsem měl 100 chutí mu nakopat prdel.* Nevím, co se stalo s loděmi, ale můžu ti říct, že posádka byla zavražděna. Všichni do jednoho. Jediný přeživší z té posádky jsem já... *Dal jsem si trochu pauzu a chvíli dýchal. Ono, přetláčovat se s Renjim nebylo nic zrovna 2x lehkého, i když do toho určitě nedával všechnu svoji sílu.* ...a ty. *Fakt, že moje, nebo tedy spíš Renjiho posádka dopadla tak, jak dopadla mě už nijak nerozhazovalo. Spíše mě to motivovalo.* A za všechno může ten tvůj nádherný Řád. Tak nedělej, že se o tu posádku a lodě vůbec nějak zajímáš, ty kuse hovna. *Už mě nebavilo se přetlačovat. V jeden okamžik jsem přestal tlačit a posunul se o kousíček do mojí levé strany. Katanu jsem natočil směrem k Renjimu a pořád jsem jí držel na dýce, abych nad ní měl "kontrolu", i když jsem se na ní nedíval. Při tomto všem už jsem napřahoval svojí levou ruku a vší rychlostí a vší silou jsem si to namířil na Renjiho krk a jednou ranou jsem ho zasáhl hned několikrát (Tarenken). Měl jednu ruku volnou a kdyby si to s ní namířil ke krku, do trajektorie mojí pěsti, tak jsem ve vzdálenosti, ze které bych to stíhal, vyrazil do protipohybu jeho ruky a trefil ho na hranici hrudního koše a břicha (do posledního žebra a stejně tak použil Tarenken).*
Naomi Yuyake: *Naomi je dost vyčerpaná kvůli ztrátě krve, hold ji to dalo dost zabrat. Normální člověk by už ani nežil ale Naomi vydrží ale problém je teď její noha a tak si z kolena vyrve ten šíp a pokusí se na tu nohu postavit ale kloub byl šípem zničen a tak než se na nohu dokáže postavit bude muset počkat než se její tělo zregeneruje samo, regenerace díky Jashinovi se o to ale postará ale teď má problém. Nyní stojí tak že to sice vypadá že stojí normálně ale poskakuje jen na jedné noze a pokud jde o Iteho, ten už se zvedl a v ten moment proti němu Naomi z levé ruky vystřelí struny z rukavice. Vystřelí na něj všechny struny, které má v jedné rukavici (5). Ráda by použila svou pravou ruku ale musí mít zabodnutou katanou do země a opírat se tou rukou o její rukojeť jinak by se na nohou neudržela. Nicméně Ite ten využije sílu krystalu a zvýší svou rychlost o 20 bodů (celková rychlost 27 bodů). Ite prudce uskočí do strany a struny ho minou. Sice nevidí samotné struny, jsou prakticky neviditelné ale viděl co díky rukavicím Naomi provedla s vojáky a tak si dává pozor na pohyb prstů její rukavice než aby hledal její struny. * „Sakra to je rychlost.“ *Naomi by tuhle rychlost přirovnala tak k 7-mé bráně Hachimonu a tak je to velký problém. Jak se Ite ocitne přímo za Naomi chytí ji za vlasy a pak s ní silně mrští směrem k Renjimu a Yinovi s tím že pak rychle chytne svůj luk a vystřelí na ní 4 šípy po sobě, které jsou všechny posílené krystalem a tak to skončí tak že Naomi by měla proletět přímo kolem nich a padnout na zem ke které ji přišpendlí šípy a každý jí prostřelí jednu končetinu aby se nemohla zvednout. Pokud jde o nohy tak to prostřelí kolena aby vyřadil i klouby a u rukou namířil rovnou na ramena. *Sakra, nemůžu se hnout. *Postěžuje se Naomi, která je kompletně zakrvácená a Ite ten kráčí přímo k ní s tím že jakmile projde kolem jejího meče, který je zabodnutý v zemi tak ho sebere a pokračuje s ním v ruce rovnou k ní. Nyní nevyužívá svůj krystal a tak je opět rychlej jako obyčejný člověk. Pokud jde o Renjiho a Yina tak tyhle dva naprosto ignoruje, nicméně Ite krvácí takže beze zranění z toho nevyšel, má v sobě bezpočet ledových jehel. Poté se zastaví přímo u Naomi a položí špičku svého meče na střed jejího hrudníku a podívá se jí do očí. * (Ite): Pověz, je něco co tě zabije? Mám druhou otázku, co je to za meč? Nic tak krásného jsem nikdy neviděl. (Naomi): Nikdy nezemřu, dokud na mé straně stojí můj bůh tak přežiju a odmítám zemřít dokud tento svět nezničím! *Jeho otázku na meč naprosto ignoruje a tak Ite na meč zatlačí a ten projde tělem Naomi jako papírem a projde na druhé straně jejího těla to ze zad a zabodne se až do země. * (Ite): Už ho poraz! Já si zatím popovídám tady s naším cílem!
Renji Narimachi: *Když Renji viděly že do trajektorie úderu dal Yin čepel, hned úder zastavila místo toho se s ním začal přetlačovat tak, že úder zablokoval dýkou. Do přetlačování tlačil velkou silou, ale zase si dával pozor, aby toho Yin nemohl využít ve svůj prospěch. Když se tak přetlačovali, Renji promluvil.* Kampak jsi asi dal moje lodě, které jsi mi měl hlídat? *Trochu strašidelně se zasmál a doufal, že bude Yin rozrušený z toho co uslyší. Protože nevypadal, že by věděl, proti komu stojí. Kdyby se tak stalo, Renji se ho pokusí podkopnout.*
Yin: *Využil jsem šťastného povolení v obraně jednoho vojáka Řádu a usekl mu hlavu. Mezitím se ten druhý voják pokusil seknout mě, ale stihl jsem tam vyblokovat jeho meč tím svým a chvíli jsme stáli proti sobě a oba jsme tlačili, co nám síly stačili.* Heh. *Pousmál jsem se a prudce jsem pustil, což vojáka Řádu přinutilo ztratil kontrolu na rovnováhou a jak silně tlačil, tak se převážil dopředu a já jsem mu jen nastavil katanu tak, aby padal přímo na její špičku a nabodl si na ní krk a pak pomalu klouzal po jejím povrchu až k jílci. Mě už stačilo jen prudce škubnout do strany a čepel katany jsem z jeho krku lehce dostal.* Fuuha, ale dali jste mi zabrat, hoši... *Pak jsem však zaregistroval další osobu, jak se ke mě blíží.* Cože? *Odvětil jsem mu a zaregistroval, jak se na mě řítí jeho pěst a vypadalo to, že kdyby mě zasáhl, určitě by to bolelo i mě a to si nemůžu dovolit. Vecpal jsem mu do trajektorie pěsti proto svojí čepel, ale stále jsem si hlídal jeho druhou ruku s dýkou a zároveň i pěst, kterou na mě útočil.*
Naomi Yuyake: *Ite sleduje jak boj probíhá a mezitím co Yin proti sobě má 2 vojáky tak zbytek vojáků vytvoří kolem Naomi jakýsi kruh a tím pádem je Naomi obklíčena 7-mi vojáky řádu. Každý z nich pozvedne svůj štít a vedle něj prostrčí dlouhé a ostré kopí jako kdyby jejich plán byl k Naomi pomalu postupovat a poté rychle současně bodnout a ono to tak i opravdu je a to Naomi dobře poznává už dle toho jak k ní pomalu postupují. Naomi zasune svůj meč do pouzdra a pak se zasměje, několikrát se zatočí kolem své osy a celých 360 stupňů a během toho celkem ze 7-mi prstů obou rukou vyšle struny, každý struna se obmotá kolem jednoho štítu a pak Naomi jen stiskne ruce v pěst a štíty jsou rozřezány na kusy i s rukami, kterými jsou drženy. Stříká všude kolem krev ale kromě toho se šíří i jejich křik ale ten následně ustane v moment kdy každého z nich Naomi svými strunami rozseká na kousky a ona je celá od krve. Je problém rozeznat zda je to její krev nebo jejich a hlavně té krve je opravdu hodně takže by se dalo říct že se v krvi koupala. Ite se usměje, jak to tak vypadá tato žena je hodna jeho pozornosti a tak sáhne po prvním šípu, který je u něj v zemi zabodnutý a namíří s lukem na Naomi a využije svého krystalu a posílí ten šíp. Poté ho vystřelí a jeho rychlost a síla je několikanásobně vyšší než u obyčejného šípu a kromě toho září zelenou barvou a za ním se tvoří jakýsi dračí ocas. Tento šíp Naomi sotva stihla zaregistrovat ale stihla rychle pozvednout svůj meč aby aspoň trochu odklonila šíp, který ji mířil na hlavu a tak šíp narazí do jejího krystalového meče, který rychle vytasila a proletí jejím hrudníkem a prostřelí ji skrz naskrz a zarazí se hluboko do země za ní. *Ty hajzle! *Křikne po něm a vyběhne proti němu se svým mečem ale to už Ite vystřelí další dva šípy a oba je posílí jako ten předchozí svým krystalem a ten první proletí jejím srdcem ten druhý proletí jejím pravým stehnem ale to ji nezastaví, takto skrze Naomi prostřelí ještě asi 7 šípů a ona krvácí snad z každé části těla dokud ji to nepoloží na levé koleno. Kleknout ji donutil fakt že ji prostřelil jedno koleno ale tak že ji v něm zůstal šíp a to přesně že střel šípu je v koleni ale začátek a konec šípu trčí ven z kolena a tak ji překáží v pohybu a bolest to je opravdu velká. Ite tomu už moc šípů nezůstává a tak už nestřílí vezme ještě jeden šíp a přistoupí tak tak aby stál přímo před Naomi ve vzdálenosti tak 3 metrů a namíří ho přímo na její hlavu a napne. * (Ite): Máš možná výdrž nebo rychlost a bojový um ale proti mojim střelám jsi neobstála ale nemusíš se bát, nezajmu tě ale nechám tě odejít se ctí. (Naomi): Heh odejít se ctí? Myslíš si že jsem na tebe nešla s plánem? *Zeptá se ho a v ten moment pustí levou ruku, kterou celou dobu měla v pěsti jako kdyby něco držela a opravdu držela to trojici ledových bomb. * (Ite): Co to je? *Naomi si tou samou rukou zakryje tvář aby nebylo vidět na její tvář a v ten moment ledové bomby co padly na zem začnou všemi směry střílet velké množství ledových střel, které se zabodají jak do ní tak i do Iteho, který prudce zacouvá a dokonce zakopne a spadne na záda což mu nakonec i zachrání život. Když leží zasáhne ho těch střel o dost méně než Naomi. *
Renji Narimachi: *S Naomi bojovali vojáci a Renji se rozhodl vyřešit zatím zdánlivě menší hrozbu a tou byl Yin. Nemohl ho zabít, to věděl, zvlášť proto to vzal do svých rukou. Využil toho, že Naomi byla rozptýlena vojáky a přiblížil se k Yinovi. Do jedné ruky si vzal dýku a druhou si nechal volnou.* No nazdar Yine, dlouho jsme se neviděli. *Renji nečekal a na Yina zaútočil. Dýkou hlídal jeho čepel a druhou rukou se pokusil mu plnou silou věnovat úder na hrudník.*
Yin: *Když se na nás rozeběhli ti vojáci Řádu, tak jsem proti nim chtěl vyrazit, ale než jsem se já vůbec nějak sebevíc pohnul, všechnu práci už vykonala Naomi. Během několika vteřin je všechny zabila a mě nezbývalo nic jiného, než jen stát a dívat se.* ,,Mno, tak to bylo rychlé..." *Pak byl ale vydán rozkaz, aby se na nás vydali všichni.* Tak a sranda začíná. *Řekl jsem si potichu pod nos, ale Naomi to klidně mohla slyšet. Najednou jsem však spatřil, jak se jedna mrtvola postavila a začala sekat ostatní a vzala sebou další 3 vojáky Řádu.* ,,Páni, zajímavé. Tohle by nemusela být až tak těžká situace, jak se mohlo ze začátku zdát." *Nicméně proti nám stále stálo 12 vojáků Řádu s Generálem a Renjim. Když jsem se dostal do potyčky s těmi vojáky, bylo mi jasné, že to nebude nic lehkého. Každý z nich byl v Kenjutsu dobrý a moje katana nebyla ani zdaleka tak ostrá, aby hladce půlila ty jejich jako ta Naomina. Úspěšně se mi dařilo se bránit, i když se na mém těle daly najít nějaké stopy po seknutí jejich meči, ale nebylo to nic vážného. Stále jsem se mohl hýbat bez sebemenších problémů. Byl jsem schopen zabít 3 vojáky. Zatím jsem se ale bránil před ostatními a čekal na nějaký okamžik, kdy bych mohl zasáhnout na jejich slabá místa v brnění. Byly jednoduše v přesile. Neměl jsem ani čas vnímat, jak je na tom Naomi, ale nepochyboval jsem, že to zvládá.*
Naomi Yuyake: *Ite zavelí a dva vojáci z pravého kraje formace a dva z levého kraje formace vyběhnou proti Naomi s úmyslem na ní ihned zaútočit ale ona jim svou plnou rychlostí vyběhne naproti a ihned jakmile se ocitne u prvního sekne proti jeho štítu, kterým se kryje a její ostří meče projde jeho štítem jako máslem a prosekne i hrudník toho vojáka. Poté se rychle otočí aby vyrazila svým mečem proti meči dalšího vojáka a ten mu rozřízne jako kdyby to nic nebylo a takto postupně zabije všechny 4 vojáky během několika vteřin. Ite je dost zvědavej co to má Naomi za meč že takto lehce likviduje jejich meče jako kdyby to byli jen hračky. Poté prostě zavelí ať zruší formace a zaútočí na Naomi a Yina, Naomi se zasměje a z rukavice levé ruky vystřelí několik strun a ty připevní na jedno mrtvé tělo vojáka řádu a to rozpohybuje a zvedne se, pak vyběhne proti vojákům s úmyslem na ně začít útočit dá se říct že si vytvořila takovou loutka, která zabije ještě další 3 vojáky než ji úplně zničí, takže proti Naomi nyní zbývá ještě 12 vojáků řádu, Renji a jejich generál Ite. *
Renji Narimachi: *Renji poslechl generála, který zůstal trochu opodál a stále následoval štítovou hradbu. Naomi ale přestala najednou střílet.* ,,Tak si půjdeme pohrát, střílet už ji nebaví." *Kdyby teď bylo na Renjim, vyběhl by zpoza mužů a rozpoutal by boj, ale byl tam generál, který chrlil rozkazy. Proto ještě chvíli Renji pokračoval v zadní části jejich pochodující štítové hradby.*
Yin: *Stál jsem tam v pozoru a zaslechl jsem slova Naomi, která si trochu zastěžovala.* No, výborně... *Řekl jsem si taky potichu, ale Naomi to mohla klidně slyšet.* ,,Naomina silná stránka v lukostřelbě je tady nepoužitelná. Ale to mě nijak extra netrápí. Vím, že i v boji na blízko je víc než silná." *Trochu jsem si pokroutil mečem.* Generál, jo? No tak to tady máme veleváženého hosta, heh. *Pousmál jsem se trochu. Snažil jsem se odlehčit situaci, i když to moc asi nepomohlo.* Jedině se asi jim vydat naproti, co? Tímhle tempem tady budou sice za chvíli, ale k boji stejně dojde. Co ty na to? *Opět jsem čekal na rozkazy od Naomi. Byla ve všem přeci jen na vyšším levelu, než jsem já.*
Naomi Yuyake: Naomi je důvod proč jme tu, ona je náš cíl. *Poví Ito na Renjiho, který vypadá že je trochu překvapený z přítomnosti Naomi i když bylo jasně řečeno že Naomi tam bude ale tak je možné že Renjimu to nijak uniklo a nedával pozor. *Rozkazy? Drž se za štítovou hradbou a běž s nimi přímo proti nim a zabijte Naomi. *Toto jsou slova Ita, který stojí na pevné zemi svými nohami a do země kolem sebe zabodá mnoho šípů, aby k nim měl lehký přístup. Prozatím se do boje nechce zapojovat, nerad se účastní soubojů kdy jsou v přesile a tak jim dává šanci aby to bylo trochu vyrovnávané a nechává tak Naomi šanci s Yinem probojovat skrze všechny ty vojáky a teprve poté uzná že se do boje zapojí osobně. *Tss, to nemá cenu stejně jejich štíty moje střely odrazí. *Postěžuje si potichu pod nos ale Yin to může lehce zaslechnout, pokud jde o Renjiho tak toho Naomi zatím neviděla. *Yine? Tohle bude celkem drsné ten muž za nimi bude generál vsadím na to. *Pak svůj luk pohodí stranou a místo toho pravou rukou vytasí svůj meč, který ihned zazáří jak se paprsky slunce začnou odrážet od té krystalové čepele a vypadá to jako kdyby ten meč zářil. *
Renji Narimachi: *Renji jel v zadní části poblíž generála, přeci jen už byl o něco málo výš než obyčejní vojáci. Renji ani neměl štít, takže byl schovaný za hradbou štítů jejich vojáků.* Tak tohle bude ještě prdel, je tam i Naomi. *Renji ji samozřejmě poznal, protože dřív s ní byl docela blízký přítel. Yina ale podle vzhledu nepoznal, protože ho hodně dlouho neviděl. Usuzoval tak jen podle informací generála. Nechtěl ale moc upozorňovat na to kdo je. Když byly kus od nich, seskočil z koně a poslal ho pryč, nechtěl, aby případně k úhoně přišel i kůň.* Rovnou na ně půjdeme ? Jaké jsou rozkazy ? *Renji byl sice povýšen, ale generál byl samozřejmě ještě hodně vysoko nad ním a on ho musel poslouchat.*
Yin: *Chvíli jsem tam jen tak seděl, když mě vyrušila Naomi a její náhlý pohyb.* Co se děje? *Řekl jsem, když jsem se zády odrazil od kmene stromu a pozoroval Naomi. Když vytáhla luk a začala po někom střílet, bylo mi vše jasné.* Řád... ,,Jak je možné, že nás vždycky najdou? Každá akce Odboje na které jsem byl, tak byla přerušena Řádem. Asi na ně mám fakt smůlu." *Postavil jsem se kousek vedle Naomi a moc jsem dělat nemohl. Jediné, co jsem mohl udělat, tak bylo vrhnout po nich nějaké kunaie, či shurikeny, ale když postavili jakousi štítovou hradbu, akorát bych si je plýtval.* ,,Ten frajer, co se za ně choval nebude obyčejný řadový voják Řádu. Vypadla jinak, jako nějaký jejich kapitán, dost možná jeden z generálů." *Neznal jsem všechny generály, takže pro mě nebylo zrovna lehké je nějak specifikovat a říct, co dokáží nebo tak. Jediné, co jsem věděl bylo, že už zbývají jen 2. Pokud k sobě samozřejmě nenaverbovali další...* No paráda. Tohle se může stát fakt jenom nám. *Vytasil jsem svou katanu a čekal na to, co udělá Naomi. Rozhodl jsem se, že už nebudu dělat unáhlená rozhodnutí.*
Naomi Yuyake: Děkuji ale nemám žízeň, stejně nám cesta už moc času nezabere takže si to klidně dopij sám. *Odpoví Naomi Yinovi, když jí nabízel svou čutoru s vodou. *Až se vrátíme musíme tě co nejdřív převtělit do jiného těla, Zeref to půjde po krku a nikdo ho nedokáže zastavit a tím pádem bude potřeba abys měl nové tělo a Zeref tě nedokázal díky tomu najít. Víš mám jednu otázku …. *Naomi to ani nestihla doříct a v dálce si všimla nějakého pohybu a když zaostřila všimla si skupiny okolo 20-ti lidí, kteří míří rovnou jejich směrem. *Řád, jdou nejspíš po nás ale jak nás našli? *Tohle Naomi docela dost naštve a ihned vyběhne ke své klisně a sundá z jedné její brašny svůj luk a ihned do jeho tětivy vloží dva šípy a ty natáhne, namíří to přímo na řád ale musí namířit o dost výš aby šíp doletěl až k nim a vystřelí a takto vystřelí v řadě za sebou asi takových 10 šípů, které padají rovnou na vojáky řádu ale Ite ten se jen usměje a nechá vojáky zvednout své štíty a vytvoří tak jakousi štítovou hradbu a Ite ten se ukryje za tu hradbu ale nechá je postupovat dále. *Nezastavujte, to je Naomi Yuyake ona zabila Kori a ten ní je člověk X, toho nechte žít. *Tím člověkem X myslí že Yin je napíchnutej a díky němu ví kde hledat odboj. *
Renji Narimachi: *Renji byl už připravený mezi vojáky, kteří byli vybráni na misi. Měl na sobě brnění, které dostal od Zerefa. Vybavený byl pak svým kakutem, boxery, na zápěstí měl upevněné skryté čepele a dýku, kterou dostal před dobou od Lany.* Ano jsem z toho..jiného světa. A lidé jsou od tama úplně stejní jako ti tady, jen umí používat chakru. Schopnosti jaké tady máte jenom vy, generálové, tam má spousta lidí a to i bez krystalů. *Renji měl připraveného koně i pro generála, protože cesta nebyla úplně krátká a koně byli dobrá možnost přepravy.*
Ite (Npc): *Ite dostal příkaz od nejvyššího generála, který schválil akci navrženou právě Zerefem. Zná způsoby jakými Zeref bojuje nebo spíše jakými sleduje odboj a to přes Yuzura Yina. Vybavený je dlouhým lukem, který má na zádech a drží díky tětivě, která se mu opírá o hruď. Nechybí mu ani toulec, který má vedle luku a uvnitř toho má mnoho šípů. K levému boku má připevněné pouzdro, uvnitř kterého m pravou samurajskou katanu, kterou si nechal zhotovit již dávno nejlepším kovářem v zemi. Oblečený je v lehké zbroji, která je až podezřele podobná té samurajské ( odkaz » ). Po svým velením má ovšem celkem 20 vojáků a mezi nimi je také Renji, který byl na tuto misi doporučen. Netuší proč by ho někdo doporučoval ale dá mu šanci ukázat své schopnosti, kdo ví třeba pro něj tato akce bude velkou příležitostí. Nyní se nacházejí ještě takových 10 minut cesty od místa kde je Naomi s Yinem. Ite je v neustálém spojení skrze komunikační krystal s jedním podřízeným Zerefa, který kontroluje kde se Yin nachází a případně co říká a tak podobně. * Ty pocházíš z toho druhého světa že? Jací tam jsou lidé?
Yin: *Dnešní úkol byl banální, ale stejně jsem u sebe měl vše, co vždy. Byla to totiž taková moje základní výbava, která se skládala z katany a brašny, kterou jsem měl připevněnou na opasku, ve které byly shurikeny, kunaie, drát a makibishi. Už jsme byli na cestě zpátky a Naomi si vyžádala pauzu, kvůli koním. Zastavil jsem tedy hned vedle ní a koně přivázal vedle jejího. Z brašny, kterou měl na sobě kůň jsem vytáhl čutoru a trochu se napil. Pak jsem natáhl ruku i s čutorou k Naomi.* Nemáš žízeň? *Když si jí vzala, tak jsem jí tu čutoru nechal a odebral se k jednomu stromu, který byl naproti tomu od Naomi. Když nechtěla, tak jsem jí odložil zpátky a sedl si na stejné místo. Chvíli jsem tam jen tak seděl a díval se do prázdna.* Víš, ten čas, který jsem strávil sám mimo ostatní a mohl jsem nad různými věcmi přemýšlet, jsem dospěl k názoru, že už bych to neměl řešit. Měl jsem z toho takovouhle hlavu. *Mimikou jsem doplnil rukama náhodnou vzdálenost, abych “upřesnil”, jak velkou hlavu jsem měl.* Od té doby jsem klidný a skoro nic mě netrápi. Cíle mám však pořád stejné a zápal pro zachránění našeho světa je tu pořád. Když si vzpomenu na Zerefa, už nepěním a ani mě nic netrápí. Jsem jako člověk, kterým jsem byl před potkáním Zerefa. Jen nevím, jestli je to dobře nebo ne, ale to už mi je jedno... *Zavřel jsem oči a hlavu si opřel o kmen a trochu víc jsem odpočíval.*
Naomi Yuyake: *Naomi je s Yinem na nějaké pochůzce, někdo měl vyzvednout nějaké informace od jednoho kontaktu odboje a to také Naomi s Yinem splnila a nyní každý z nich jede na koni po cestě několik kilometrů jižně od Lesního Města. Jejich cílem je nyní opět Ledové Pohoří kde hodlají zamířit do Ledového Města ale prozatím se nacházejí na té cestě, která je obklopená několika stromy během pěkného počasí. *Dáme si pauzu chci nechat koně odpočinout. *Poví k Yinovi a sleze z něj dolů na zem, koně uváže k jednomu stromu a sama si sedne pod další strom o který se zády opře a spokojeně tam vydechne. Oblečená je v ( odkaz » ) a čelo ji zdobí její pečeť fialové barvy ve tvaru diamantu (Byakugō no In). Vzadu nad zadkem má připevněné pouzdro uvnitř kterého se nachází meč, který je zářivě modré barvy jehož rukojeť je ovšem tmavá (černá). Důvod proč je vlastně takovéto barvy tak to je protože ta čepel je vytvořená z krystalů Shoutonu a díky tomu je tento meč velmi ostrý a s lehkostí by dokázala zničit i katanu. Na rukou má rukavice, které vypadají úplně normálně jako normální černé rukavice, které se nosí kvůli módě ale skutečnost je taková že z konců prstů je Naomi schopna vysílat struny, které jsou sotva viditelné lidským okem a hlavně jsou ohromně ostré. Tyto struny jsou vytvořené kombinací normálních kovů a prášku z krystalu Shoutonu (Kurōsu Tēru). Kromě toho nemá vlastně žádné zbraně a ani brnění nemá, nepočítala s tím že by se měla dostat do nějaké střetu v boji, když je tu jen s Yinem a na tak obyčejné věci jako vyzvednutí nějakých věcí, které už má. Netuší ale že Zeref díky tomu že monitoruje Yina tak ví že tu Yin s Naomi je a tak zajistil akci během které proti nim jde Renji, 20 vojáků řádu a 3 kapitáni, které vede jeden z generálů řádu (Ite). *
---: ---
Zeref: Tohle bude vše, jen tak dále a ty si dopřej pár dní volna než se uzdravíš. *Následně Zeref vyrazí pryč rovnou do tréninkového centra kde vyzve na souboj další kapitána z řad vojáků řádu od kterého dostane nakonec nakládačku, nicméně to bylo těsné ale jde o to že Zeref potřebuje zvýšit své bojové schopnosti jak to jenom půjde a proto zdvojnásobí své úsilí. *ze
Renji Narimachi: Asi bych si nějaké takové eso v rukávu měl taky opatřit. *Poznamenal Renji a sklonil se, aby sebral svůj boxer. Dýku hned uklidil do pouzdra na noze.* Byla to dobrá lekce, díky. A to samozřejmě i za tu zbroj, já si teď budu muset sehnat novou zbraň. Je tohle vše co jste potřeboval ? *Renji Zerefovi před vojáky vykal, protože byl podřízený a musel ukazovat nějaký respekt. Pokud už Zeref nebude nic chtít, půjde Renji do kasáren, kde se přestrojí a ošetří si nohu.*
Zeref: Zlepšil ses, už nejsi tak slabej jako kdysi. *Poví s úsměvem. *Nicméně dám ti radu, vždycky čekej na nějaký špinavý trik a případné eso v rukávu jako bylo například moje vystřelení tvého boxeru z ruky. *Zeref je stejně trochu naštvaný, Renji mu místy stačil i přes to že je výrazně pomalejší, přecijen ho ta zbroj zpomaluje o 30 %. Zeref stáhne svou zbraň od Renjiho a sehne se aby zvedl i tu druhou a obě uloží do pouzder. * „Musím ještě trénovat.“ *Pomyslí si a mírně se ukloní. *Tohle je všechno! Doufám že si z toho všichni něco vezmou.
Renji Narimachi: *Zerefův útok byl v takové rychlosti a síle, že Renji i přes to že se snažil uhnout holení na kterou útočil, tak s ní sotva stihnul pohnout. TO už nevydrží ani brnění a meč zajede až do Renjiho svalu. Díky bohu mu nějakým zázrakem nepoškodí kost a ani nepřesekne žádnou velkou tepnu ani žílu. pak přijde čepel ke krku a Renji se už ani nesnaží pohnout. Čekal už jen až ho pustí Zeref.*
Zeref: *Zeref si samozřejmě drží Renjiho od těla svými útoky mečem, Renji by se mohl zkusit ještě víc přiblížit ale stálo by ho to nejspíš jeho hezkou hlavičku. Nicméně Renji využije nějakou 2 vteřinou mezeru která se tam nějakým zázrakem vytvořila (příště už nebude) a zatočil na Zerefovu ruku, která zrovna útočila. Zerefovi nezbylo nic jiného než rukou dokončit útok, kterému se ale Renji nebrání. Tím mečem zaútočí velmi silně u z té krátké možnosti nápřahu, Zeref ji ale nepotřebuje, kdyby se pořádné napřáhl a trefil Renjiho tak by z něj udělal dva malé. Nicméně tím mečem zaútočí na jeho holeň velmi silně a pokud jde o jeho boxer, kterým mu na tu útočící ruku utočí tak ten mu z té ruky vystřelí skrytou zápěstní kuší, kterou má na druhé ruce i když je pravda ze kvůli tomu musel na okamžik vyhodit do vzduchu svou černou katanu. Samozřejmě je hloupost aby se šipka zlomila, protože je z chakrových tyčí. Pokud by to snad vyšlo pokusil by se rychle udělat to co zkusil Renji a přistoupí velmi blízko k němu a namíří mu na krk zápěstní skrytou čepel volné ruky ale nebodá ho, nechce ho zabíjet. *
Renji Narimachi: *Když se Zeref uhnul, Renjimu bylo jasné co bude následovat, přesně věděl, kde se teď nejvíc odkryl. Pokusil se ještě úder přibrzdit dýkou, ale Zeref měl takovou sílu, že dýka jen úder zpomalila tak, aby neprosekl brnění, o které se meč zastavil.* ,,Bez toho brnění bych byl v háji." *Ale Zeref zaplavoval dál Renjiho útoky. Renji se jeden pokusil odrazit kakutem a to už to nevydrželo a prsklo. Renji ho rovnou zahodil, tedy spíš ten zbytek, Renji se bál, že takhle během chvíle skončí i dýka, proto se bránil jen lehce a spíše uhýbal. Pár ran ho zasáhlo, ale nanejvýš zanechaly šrám na brnění. Renji si pak dýku přehodil do pravé ruky a v levé ruce svíral svůj boxer.* ,,Mohl bych přejít tak blízko na tělo, že by se na mě těžko dostával takovým mečem, ale s jeho reflexy to asi nemá smysl." *Pokud chtěl Renji ještě něco zkusit, neměl na výběr, když se Zeref napřáhl aby sekl, udělal tentokrát krok dopředu udělal drobný úkrok do strany k ruce, kterou Zeref sekal a zespodu ho zkusil zasáhnout boxerem na úroveň předloktí. Při tom se případně stále držel tak blízko u něj jak jen mohl, protože katana je vcelku dlouhá zbraň a takhle mu mohl trochu znepříjemnit používání zbraní.*
Zeref: *V moment kdy Renji zablokuje svou Kakuto Zerefův zlatý meč tak s může všimnout že mu Kakuto celkem dost popraská a to hlavně v místě kde došlo k fyzickému kontaktu zbraní. Nicméně Renji se pokusí do Zerefa vrazit vlastně jakoby ramenem a to nepřipadá v úvahu, výhoda Zerefa je v tom že je citlivý na jakýkoliv pohyb a má dobré reflexy a má vysokou rychlost a tak v moment kdy už Renji je skoro v něm Zeref prudce ustoupí a následně provede obrat (piruetu) do pravé strany (Renji levá). Tam se pokusí ihned zaútočit černým mečem tak aby Renjiho trefil přesně na záda ale provedl to ještě v tom pohybu (jak se protočil) a tak mu ten pohyb pomohl nabrat ještě větší sílu. Nicméně poté ihned Renjiho zaměstná zlatým mečem s útokem na spodní část nohou a jakmile se vrátí jeden meč druhý se ihned vydá k dalšímu útoku, jde mu o to Renjiho zaplavit mnoha silnými útoky. Jeho útoky jsou velmi přesné a každý z nich silně, rychle a přesně směřuje na svůj cíl ať už je to ruka, noha, bok, břicho či záda. Jedná se o Zerefovu Techniku Dvou Mečů. *
Renji Narimachi: *Když se Zeref vyhne Renjimu a dostane se od něj dál a zamezí mu tak v možném útoku, Renji se natočí k Zerefovi. Když vytáhne meč, Renjimu dojde, že už to chce brát trochu vážněji. Když na něj pak zaútočí, Renji jde proti němu a jeho meč kryje kakutem zespodu, druhou rukou si hlídá jeho druhý meč. Tím to ale nekončí, jelikož šel Renji proti, pravím ramenem narazil do zerefa a ještě se jakoby pořádně odpíchl od zadní nohy, takže do toho dal docela sílu a to i kinetickou. Pokud se to povede tak Zeref dostane takové tělo jako v hokeji.*
Zeref: „Fajn tak do toho dám i plnou sílu.“ *Pomyslí si Zeref a rozhodl se využívat 100 % potenciálu svých schopností a také toho enzymu. Nicméně tím že Renji stojí má velkou šanci něco provést a tak Zeref ani nečeká a skočí dopředu před sebe a následně provede kotoul vpřed. Tím si vytvoří bezpečnou vzdálenost od Renjiho a ihned se vyšvihne na nohy a otočí se k němu čelem. * „Fajn tak už znám celkem jeho schopnosti.“ *Pomyslí si a vytáhne si z pouzdra do levé ruky druhý meč, který je úplně černý hlavně je tvořený z ocele z chakrových tyčí. *Tak jo jdu na tebe. *Poví si pod nos a opět naběhne na Renjiho s úmyslem zaútočit zlatým mečem ze shora silným úderem. Nijak ho nešetří a jde do toho plnou silou, nicméně druhý prozatím nevyužívá, hlídá si Renjiho skrze možnost protiútoku. *
Renji Narimachi: *Renji možná čekal to, že se Zeref tomuhle útoku uhne, ale když zahlédl čepel, kterou byl vybaven, skousl zuby a čekal pronikavou bolest. To se ale nestalo, brnění, které měl Renji na sobě zastavilo čepel celkem snadno a bylo jen slyšet jak o sebe narazily kovy. Když se Zeref sehnul, Renji očekával jiný styl útoku, spíš zvedák, proto dal ruce jako obranu před sebe (jako boxer) a pořádně se zapřel do nohou, aby ho kdyžtak úder nezaskočil. Díky váze brnění měl díky tomu trochu výhodu a díky své síle zatnul nohy tak jak jen to šlo. Zeref ho ale překvapil rychlostí, kterou dokázal vyvinout. Ale brění Renjiho zvládlo pohltit část útoku a Renjiho síla a váha tu druhou část, takže kop způsobil spíš tupou ránu, která Renjimu pohla jen s jednou nohou a díky tomu zůstal Renji stát, jen zavrávoral a byl nucen si přešlápnout, aby nespadl sám.* ,,Páni, ta jeho rychlost mě fascinuje, ten enzym je čím dál zajímavější." *Renji věděl, díky čemu je Zeref silnější než kdokoliv kdo byl ze jejich světa právě v tom temném, protože sám Zeref mu to řekl. Renji pak provede kop na skrčeného Zerefa, který mu měl dát spíš šanci, dostat se zase do stabilního postoje a Zerefa si dostat dál od těla.*
Zeref: *Zeref není idiot a je mu jasné o co Renjimu jde, sám chtěl nechat sjet čepel svého meče po té jeho a tak to Renjimu vyjde celkem lehce. Když Renji provede úkrok do strany Zeref se otočí tak aby ho stále měl na očích a když přijde jeho pokus o útok loktem Zeref se usměje a volnou rukou vyrazí proti jeho loktu s otevřenou dlaní ale těsně předtím než se jeho ruka setká s jeho loktem vysune svou zápěstní čepel, která se zabodne do jeho brnění. Zerefova čepel se ovšem nezlomí ani nic takového je velmi silná spíše jde o zaskočení Renjiho a hlavně aby odrazil jeho ruku. Nicméně poté Zeref ukáže svou plnou rychlost a jak odrazil jeho loket tak se celý velmi rychle skrčí a jednoduchým nízkým kopem podkopne Renjiho, který pokud se nevyhne dopadne tvrdě na zem (Konoha Reppū). Zeref ví že Renji je zpomalen o těch 30 % ale nejde ani tak o to mu dát nakládačku ale ukázat mu že to brnění je opravdu silné a výhodné. Přitom sám sobě chce dokázat že jeho zbroj je zase sice v jistých oblastech méně chráněná ale v těch dobře chráněných je téměř neprostupná ale hlavně ho to téměř neomezuje (síla uhlíkových vláken). Ovšem stále si hlídá pohyby Renjiho, počítá že je dost reálná šance že by se mohl vyhnout jeho útoku. *
Renji Narimachi: * Když Zeref sere Renjiho tím světlem, automaticky Renji sklopí zrak trochu níž, což mu ale úplně nepomůže, na druhou stranu je v tom znatelný rozdíl. Renji se snaží nesledovat zbraně Zerefa, ale pohyby jeho těla, hlavně rukou. Když pak tedy Zeref zaútočí, Renji se brání kakuten, čekal ale útok spíše doprostřed čepele, pak mu ale došlo o co jde. Renji byl na tom silově velmi dobře, dokonce byl na vrcholu fyzických sil obyčejného člověka, kakuto držel pevně, ale rozhodně né křečovitě, to bylo to první, co jim při prvních trénincích vysvětlovali. Druhou rukou, ve které svíral dýku si kryl svou druhou stranu těla. Dokonce by měl mít Renji pevnější stisk kakuta než Zeref meče, protože od pohledu bylo kakuto kratší a lehčí, tedy tohle byl spíš takový Renjiho úsudek. Proto zkusil rukou zatlačit zpět na čepel meče tek, aby přebral iniciativu. Nakonec udělal rychlý úkrok vlevo, nechal sjet Zerefovu čepel po té jeho a pokusil se mu uštědřit ránu loktem do hrudi. Pokud Zeref tlačil na čepel, jeho síla by mohla podpořit Renjiho útok.*
Zeref: *Sice nevíme kdo je Zaref ale Zeref ten už na místě je a dívá se přímo na Renjiho. Poté vytasí zlatý meč řádu a ten svírá v pravé ruce, poté se zapře nohou o zem a následně n Renjiho zaútočí ale ne jen tak obyčejně ale během toho co míří k němu s připraveným mečem, začne odrážet sluneční paprsky přímo Renjimu do tváře (očí) a k tomu běží svou rychlostí tak z poloviny. Technika díky které mu oslepuje zrak se nazývá (Hiken: Tsukikage) a využívá tedy jejího principu. *Proto jakmile dorazil k Renjimu zaútočí na jeho kakuto ale ne do čepel někde ve středu ale blízko u jeho zápěstí aby si otestoval jeho sílu úchopu té zbraně. Chce si ho ze začátku jen oťukat. *
Renji Narimachi: *Renji už na Zarefa čekal. Když přišel tak Renji stál naproti němu.* ,,Asi bych mu měl jako výše postavenému prokazovat před vojáky úctu." Můžeme začít pane. *Renji cvičil boj se dvěma zbraněmi, kakuten v dominantní ruce a dýkou v slabší ruce. Takhle se tedy vyzbrojil a uklonil se jako vzdání pocty oponentovy. Pak spíše vyčkával na to co přijde v obranném postoji, protože kontaktně nikdy nebojoval ani se Suzuyou, tak nevěděl, na jaké úrovni bude Zeref, ale čekal něco velkého.*
Zeref: *Zeref si oblékne svou novou zbroj z uhlíkových vláken, které je v poměru zbroje a látky dokonalé vyvážené. Nejdřív si oblékne takové dá se říct tričko, které je také z těch vláken a má dlouhé rukávy a konec rukávů zakončují rukavice, které mají díry na prsty. *Dokonalá vyváženost silné zbroje a té slabší látkové. *Poví si spokojeně pod nos a následně si oblékne i spodní část zbroje pak i celkově zbytek celého brnění ( odkaz » ). Následně si k levému boku připevní dvě pouzdra a do toho prvního si umístí meč z chakrových tyčí ( odkaz » ) a do toho druhého zlatý meč řádu ( odkaz » ). Na zápěstí si umístí speciální mechanismus skrytých čepelí/kuší a ještě si vezme pár světelných bombo jako případně překvápko do jednoho malého pouzdra, které má na pravém boku ale není přes látku vidět (překrývá ho). Následně vyrazí na cestu a dorazí na to nádvoří kde je mnoho vojáků (ex otroků v zácviku) a jejich trenéři. *Takže Renji?
Renji Narimachi: *Renji se trochu zasekl. Sice se v tohle stylu boje dost zlepšil, ale pořád si nevěřil na tolik, aby Zerefa třeba dobrovolně vyzval. Ale zase věděl, že to dost zvedne morálku. A také chtěl vyzkoušet své brnění, které mu už od pohledu přišlo super.* No dobrá, ale obávám se, že moje zbraně na tom dost utrpí, ale uvidíme. Reputaci to ale zvedne tak jako tak. *Renji si uvědomoval, že Zerefovi atributy jsou zlepšené díky toxinu, který má v krvi, ale stejně do toho šel.* Budu tedy čekat u kasáren. *Renji se pak tedy vydal do kasáren, kde si vzal své kakuto, zápěstní nože na levou ruku boxer a do pouzdra které si přidělal na nohu si dal dýku. Když se vybavil šel před kasárny, kde čekal na Zarefa.*
Zeref: Ne tady mají přednost vyspělé technologie, nicméně zkusit můžeš něco najít a uvidíš. Ono nejlepší kováři tu možná ještě někde budou ale ti mají neustále plné ruce práce s tvorbou dalších a dalších zbrojí a zbraní pro armádu řádu a tak nebudou mít čas na to abys jim mohl dát nějakou speciální zakázku. *Zeref byl celkem zvědavý co by tak Renji mohl chtít za zbraň ale počítá že nakonec ji jednou získá a tak ji dřív nebo později uvidí. Peníze za zbroj si vezme a pak se usměje. *Mám nápad, co kdyby sis ho oblékl, jí si pak obléknu to své nové a sejdeme se venku na nádvoří u kasáren? Můžeš to brát jako jedinečnou šanci na trénink s někým jako jsem já a navíc ostatním dáme možnost ukázat jak bojuje jejich dá se říct náborář, tobě věří ale potřebuju i já ukázat že mohou věřit v mé schopnosti, nicméně chci to jako boj s opravdovými zbraněmi. Co ty na to? Chtěl jsi trénink a zesílit tak ti nabízím tuhle jedinečnou příležitost.
Renji Narimachi: Aha, já čekal, že když tu nemají chakru, budou zbraně něco jako jejich specializace. To mě trochu naštvalo. *Když došli do zbrojnice Renjiho hned brnění zaujmulo, nevěděl ale že jde právě o něj, dojít to Zeref neřekl. Když o něm začal mluvit, čekal nějakou astronomickou jednotku, když pak ale řekl 100 ryo. Renjimu skoro peníze vyskočily samy z kapsy.* 100 ryo ? Za takové brnění, že váháš, to beru hned. Vypadá opravdu perfektně. *Renji vytáhl peníze a dal Zerefovi 100 ryo.* Tady to je, můžu si ho vzít k sobě do kasáren ? Přeci jen, abych nemusel pokaždé otravovat, když bych ho potřeboval.
Zeref: Nemyslím si, tento svět byl původně zásobován zbraněmi jednou ze strážkyň brány co jsem pochopil ale ta už neexistuje a nebo možná ano ale minimálně zmizela. Takže tento svět je nyní plný maximálně průměrných kovářů, je to bohužel už tak. Naštěstí já získal něco od jednoho muže, který je z našeho světa a měl velmi zajímavou hračku a tu ti chci ukázat a pak ti i něco dát nebo spíše prodat. *To už se dostaví do paláce a tam zamíří do části kde je zbrojnice a tam je na takovém speciálním věšáku (panákovi) brnění ( odkaz » ). *Tohle je pro tebe. Prodám ti to za 100 Ryo co ty na to?
Renji Narimachi: ,,Pořád stejnej, nechá se zajmout. A ještě je taková hračka." Takže je na straně odboje. Nebudu váhat, přidal se hold na špatnou stranu. *Renji se o tom moc nechtěl bavit, proti byly jeho odpovědi rychlé a konkrétní. Mezi tím následoval Zarefa do paláce.* Mimochodem, je v tomhle městě nějaký šikovný kovář ? Já si budu muset opatřit nějakou pořádnou zbraň, mám spoustu zbraní od nás, ale nic na kontaktní boj. Kakuto mi úplně nevyhovuje.
Zeref: Yin byl zajat a to mnou, následně mučen a pak byla nastavena situace aby mohl utéct a já mohl skrze jedno zařízení sledovat jeho pohyb a poslouchat jeho rozhovory. Takovej můj špeh ale ani o tom neví, nicméně připrav se že jednou proti němu budeš bojovat a on nezaváhá pokud by tě mohl zabít, otázka je zda budeš váhat ty. *Zerefa docela zajímá jak by na tohle mohl Renji reagovat. *
Renji Narimachi: Zdravím. Jasně, hned jdu. *Renji pozdravil ZErefa (přejmenuj se, A je tam lepší) a vydal se rovnou za ním.* ,,Obchod ? Co by to mohlo by zač?" Yina ? Ano znám, proč se ptáš ? Pochází ze stejné vesnice. *Renji nechtěl dát znát žádné city vůči Yinovi, protože nevěděl na jaké je straně a co by si o tom mohl Zeref myslet. A Renji si to rozhodně teď nechtěl nějak pohnojit.* Hodně dlouho jsem ho ale neviděl, naposledy v temném světě, ale to ještě než jsem se poprvé vrátil. Sloužil jsem pod Suzuyou jako jeden z pirátských kapitánů.
Zeref: *Zeref! Nikoliv Zaref se dostaví k Renjimu a pozorně si ho prohlédne a pak se usměje. *Takže přišel jsem za tebou podělit o nějaké novinky a také jsem s tebou přišel uzavřít jeden obchod. Takže teď pojď za mnou. *Poví Zeref na Renjiho a otočí se k němu zády s tím že odejde pryč. Hodlá vyrazit skrze ulice města do paláce, je tam něco co mu Zeref chce ukázat. *Mimochodem ty znáš Yuzura Yina že?
Renji Narimachi: *Renji vyrazil ráno na trénink vojáků řádu jako každý den. Z nějakého důvodu byl ale z poslední fáze tréninku uvolněn a poslat do svých komnat do kasáren. Renji se tedy vydal do své ubikace na kasárně a bylo mu oznámeno, že ho chce vidět Zaref. Renji nevěděl o co jde, ale měl z toho dobrý pocit, protože od doby co je tu nemohl nic pokazit. V boji byl díky tvrdému tréninku lepší a lepší a z klasických vojáků už i docela vynikal, ale při tréninku s kapitánem, který mu Zaref domluvil, dostával pořád na frak, tak propast byla ještě dost velká na to, aby mohl Renji se svým tréninkem přestat. Než Zaref přišel, Renji se převlékl do civilu a čekal než samotný Zaref přijde.* ,,Co asi tak může chtít? Třeba mi zadá nějaký úkol, když vlastně patřím pod jeho divizi."
Zeref: (Odehrává se v Hlavním Městě Země Řádu) *Zeref si prochází hlášení ze záznamu toho co Yin prožil nebo spíš o jeho rozhovoru s jedním mužem, který je očividně z odboje a k tomu i dost vysoko postavený dle slov Yina a jeho samotného i když jim bohužel jeho jméno stále uniká. Nicméně i tak mu Yin předal informací více než dost, například se dočetl toho že se s tím člověkem nachází v Opuštěném Městě. * Tetovaní, no... Není zas tak obyčejné vis.. Možná proto je tak zajímavé. Je to živý tvor, ne tetovaní. Má vlastni mysl, jen moje tělo používá jako místo k odpočinku. *Zeref tohle přečte nahlas. Nakonec se tma i ukáže že vzhled toho tetování je drak, pokud jde o další informace tak je jedna, která není ale pro Zerefa jistá a to že ten vysoce postavený člen odboje má stan v podzemní části Opuštěného Města a to znamená že by tam mohlo být několik podzemních komplexů. *Víc toho bohužel prozatím nemám. *Poví si Zeref pod nos a oblékne se do ( odkaz » ). Poté vyrazí do místa kde by měl mít komnaty v kasárnách Renji. Nechal předem dát vědět trenér že tam dorazí a že chce s Renjim mluvit. *
---: ---
Fu_: *už několik měsíců se plahočí v zaměstnání jako služebná u pána lesního města. Po několika dnech co tam byla, objevila při úklidu knihu s historií temného světa. Už zná tedy jeho význam a také jejich cíl, který je v tuhle chvíli čeká. Musela ale vydržet, dokud nenastane doba, kdy se má setkat s Takashim a pak se Suzuyou. Ještě přemýšlela o zasněženém vrchu. Rozhodla se proto odejít dříve. Ještě jí ale zbývá jeden úkol. Potřebuje ještě nějakou zajímavou informaci od zdejšího pána a pak půjde. Už pokročil na to, že ji několikrát za den plácne po zadku. Dovolil si už ji i popadnou a vzít za prsa. Vykroutila se a s laškovný úsměvem odešla vždy domů. Dneska ji řekl, že bude mít důležitou návštěvu a po ní chce, aby je obsluhovala. Získala si jeho důvěru, ale spíš mu jde o její tělo. Sehnala si tedy nové oblečení, aby udělala dojem. S trochu větším výstřihem a těsné, aby to rýsovalo její tvary. Jak poznala, když chodila otvírat, každý z nich je stejný úchyl, jako její pán. Odvádí je do zasedací místnosti, kde je usadí a připraví nápoj a občerstvení. Když dorazí všichni, obchází už jen kolem stolu a když mají prázdný pohár, tak ho dolije, nebo doplní talíře, stará se o krb, aby tam byla příjemná teplota a alkohol, který jim podává začal v tom teple pěkně pracovat a zmátl jejich smysly. Začali si postupně méně hlídat, o čem a o kom se baví. Fu se nemusí ani moc snažit. Stačí se nechat okukovat a sem tam placnout po zadku. Po pár hodinách už melou hovadiny a málo z toho dokáže vyrozumět. Přiloží ještě do krbu, dolije jim, i těm co už usnuli na stole, a vydá se naposledy prohledat pořádně dům. Za ten rok vyházel všechny a nechal si jen jí. Dokázala pracovat za čtyři lidi, tak proč ty další tři platit. Prolezla v rychlosti jeho pracovnu a koukala do každého kouta. Našla šuplík i plný peněz, ale nechala je ležet, nepotřebuje peníze. Ty má a není to zlodějka. Když se teda k tomu nebere krádež informací. Po každé druhé místnosti, kterou prošla, se vrátila zase zpět do zasedačky, obsloužila je a pokračovala v pátrání. Nakonec všichni usnuli a ona se tak mohl v klidu prohrabat zbytkem domu. Nechala hlavouny tam kde usnuli a s pár svými věcmi a novými informacemi se vytratí z domu. Vrátí se pro Shinon a rychle si zabalí. Do půl hodiny procházejí branou města a odchází do lesů, kde se Shinon zase po dlouhé době může pořádně proběhnout. Zavolá si Mantikoru a nasednou na ní. Ta se hned odrazí a Fu jí navede k úpatí pohoří. Odtamtud se bude chystat vyrazit na zasněžený vrch.*
---: ---
Fu_: *rozhodla se začít zjišťovat nějaké informace pro Suzuyu. Ani neví, jak na tom on je se svými úkoly v temném městě o kterém mluvil. Doufá, že i Takashi je v pořádku a daří se mu zbýrat informace. Když nalovila pro svého zaměstnavatele dostatek zvířat, dokonce tolik, že musel propustit i dva jiné, podřadnější, protože je nechtěl platit za to, že nic dělat nebudou. Veškerou práci zvládá zastávat Fu s tím, který s ní šel poprvé. Ubytovali jí v jednom bytě ve zdejší ubytovně. Dokonce si zařídila přes její​ho majitele, že má jeden ze střešních pokojů s větší verandou. Stalo jí to noc s tím majitelem. Ale to nějak zvládla. Natáhla si tam dost sena a na noc tam nechává přistávat Mantikoru. Nikdo ji tam do pokoje nechodí a uklízí tam sama i po ní. Vyhlédla si nejhonosnější sídlo v tomto městě a rozhodla se tam nechat zaměstnat jako služebná. Shinon nechává doma. Neví, jestli by ji tam s ní vzali. Zaklepe u dveří a otevře jí vrátný.* Přejete si? *zeptá se jí a prohlíží si ji se zájmem. Sehnala si oblečení, ve kterém spíše zapadne do mezi zdejší obyvatelé.* Hledám zaměstnání a dozvěděla jsem se, že hledáte služebnou. *Odpoví a usměje se na něj. Ještě chvíli si ji prohlíží.* Počkejte chvilku. *zavře dveře a jde za svým pánem. Od pár minut později zase otevře dveře a ustoupí, aby mohl projít. Když ho mine na tváři se jí objeví úšklebek. "Tak první krok by byl. Už jen udělat dojem." řekne si a počká na vrátného. Ten ji pak provádí sídlem až do pracovny svého pána. Než tam Fu šla, tak se upravila, aby se opravdu zalíbila. Věří, že dokáže s ním zamávat víc, než by bylo zdrávo.* Dobrý den, pane. *usměje se na pána sídla, když ji dovede až tam a postaví se před jeho stůl.* Dobrý... Dobrý den. *zvedne hlavu od stolu a pak na něm vidí, jak se rozzáří, když ji vidí před sebou.* Tak vy byste měla zájem pracovat pro mě, ano? *zeptá se a vstane. Dojde k ní, aby ji mohl podat ruku. V pracovně jsou momentálně samy, protože vrátný zase odešel. Od proti ní je docela mrňavej.* Slyšela jsem, že máte volné místo tak to jdu zkusit. Práce je vždy potřeba, nebo ne? *usměje se a nechá si ruku stisknout. V tomhle má asi výhodu, že je žena. Když se opravila, vypadá tak o deset let mladší, než ve skutečnosti je.* Tak to je pravda. *přitaká jí a druhou rukou jí pohladí po zápěstí ruky, kterou drží.* Nějaké reference asi nemáte, že? To nevadí. Provedu vás tu a ukážete mi, jak byste zvládla pro mě pracovat. Jak se vůbec jmenujete? *zeptá se ještě a s rukou na jejím kříži jí vede ke dveřím. Přemýšlí a nakonec se rozhodne pro falešné jméno.* Říkají mi Shizuka. *poví a nechá se vést. Jsou to drobnosti, které musí překonat. Je rozhodnutá s ním klidně i koketovat, ale rozhodně s ním spát nebude. Zatím. Jestli ji to jednou hodí lepší informace, tak se ještě uvidí.* Pěkné jméno. Tak pojďte, Shizuko. *poví a vede jí do jedné z dalších pracoven. Je to rozlehlá místnost s několika stoly, křesly a gauči. Stěny pokrývají regály s knihami, nebo obrazy, kterým nerozumí. Také je tam ale docela nepořádek. Zřejmě tu měli nějaké schůze a ještě se tu neuklízelo.* Výborně. Tak si představte, že jste zaměstnána už a musíte tu poklidit. *poví a posadí se do křesla. Fu se hned pustí do díla. Pokaždé, když musí níž na čtyři nebo na bobek. Vždy u toho správně vytlačí zadek, aby měl poradny výhled. Nadzvedne si i sukni, když vymetá krb od popela. Dívá se na ní přesně tak, jak by se dalo od starého perverzáka očekávat. Zřejmě nemá manželku a užívá si s mladšími služebnými nebo si sežene nějakou z okolí. Dává si dost záležet, aby měl zálusk získat si jí a ona tak mohla získat dostatek informací. Nenechá jí to uklízet celé. Jen tak, aby si ji prohlédl a nebylo jí to podezřelé.* Dobrá tedy, myslím, že jste prokázala schopnost, Shizuko a určitě vás zaměstnám. Bydlet tu také můžete, jestli máte zájem. *poví a vstane.* To jsem ráda. Moc Vám děkuji za nabídku bydlení, ale musím ji s díky odmítnout. Asi to taky tak máte, ale mám ráda svůj vlastní klid a místo, kde se můžu bezstarostně rozvalit. Také jsem dost na samostatnost a nechci někomu překážet. Pomáhám ještě kamarádce, která bydlí také ve stejném domě a není na tom zdravotně nejlíp. *musela rychle něco vymyslet, aby tam nemusela zůstávat přes noc. Tím bude mít i vždy důvod odejít domů, když se o něco bude pokoušet.* Dobrá, nevadí. Tak půjdeme. *odvede ji zase ke dveřím, kde jí dokonce i otevře.* Tak za dva dny ráno můžete nastoupit. Nechám dát dohromady směny, aby jste se mohli prostřídávat. *poví a usměje se na ní ještě jednou.* Dobrá, děkuji Vám. *ukloní se a pak se otočí na patě, až se jí vlasy rozvlají kolem a rázným krokem míří pryč. Dává si dobrý pozor, aby správně vrtěla zadkem. Jakmile zmizí za roh ulice, vrátí se ke svým normálním způsobům a upraví se podle sebe.* Tak, to by bylo. Už si to jenom takhle udržet. *řekne si a míří domů, kde vezme Shinon na výlet do lesa, kde si uloví i nějakou večeři. Pískne, aby si zavolala Mantikoru a nechala jí také kus uloveného tvora, aby se mohla najíst. Ta ten kus mrtvoly popadne a zase zmizí, aby se najedla v klidu. Fu se s Shinon pak vrátí do jejích bytu a chystají se spát. Připravuje se na svoji první směnu za dva dny, aby zaujala.*
---: ---
Kami: *Nějakou dobu jsem byla na palubě a dívala jsem se po okolí a přemýšlela jsem, co bude mít Suzuya dále v plánu. Po nějaké době jsem se rozešla zpět do své kajuty a lehla jsem si do postele.* 'Hmm, jsem zvědavá, co bude mít Suzuya v plánu dále? Jak se bude chtít vypořádat s tímhle světem,' *pomyslím si. Po chvíli se zvednu a začnu hrabat v batohu a vytáhnu jeden svitek, který jsem měla s sebou a začnu si v něm číst. Po nějaké době opět svitek schovám do batohu a převleču se. Ještě nějakou chvíli přemýšlím, než nakonec usnu a spím až do dalšího dne.*
Suzuya: Zabít? To se nestane, jen si potřebuju odpočinout, myslím, že tohle byla lehká překážka oproti tomu, co náš teprve čeká. *Podotkne s úsměvem a v klidu leží a odpočívá, chtěl vydržet při vědomí, dokud se Kami nevrátí, bohužel byl moc vyčerpaný a ztratil moc krve, aby se udržel při vědomí, takže než se Kami stihla vrátit Suzuya už spal. Docela dost tomu pomohl i fakt, že ta postel je skoro tak stejně měkká a příjemná jako ta, kterou má doma v Yugakure, mezitím se několik členů posádky dá do práce a mrtvoly a jejich části, které byli odseknuté, skončí ve vodě. Předtím je samozřejmě pořádně obraly o všelijaké cennosti a podobně. Jiní členové posádky pak zase uklidí krev, které tam po boji vznikla, některá krev byla Suzuyova a některá zase jeho soupeřů ale tak krev jako krev. Každý čeká, co bude dál, to se ovšem nikdo nedozví, dokud se jejich nový kapitán Suzuya neprobudí.
Kami: *Jen se lehce usměju.* Jasně věci ti donesu a vyřídím to a díky, *řeknu mu a následně se podívám po kajutě.* Nenech se zabít, nebylo by to dobré pro vesnici a ani pro Erzu, byla by smutná, *řeknu mu a následně odejdu z kajuty a zamířím si to do odteď mé vezmu všechny věci, které tam měl a Gunbai a rozejdu se zpět Cestou se mě skupina pirátů zeptá co teď.* Dokud se kapitán neprobudí, tak loď nemá nikam plout, *řeknu a následně pokračuju v cestě do Suzuyovy kajuty. Poté co tam dojdu, tak tam položím jeho věci. Poté si vezmu nějaké hygienické potřeby, které tam byly a následně už ho nechám spát. Dojdu k sobě do kajuty a vezmu si nějaké čisté oblečení a poté se vyrazím pořádně umýt. Po nějaké době se vrátím zpět do kajuty a učešu si vlasy, které jsem si konečně umyla. Byla jsem celkem dost ráda, že jsem se konečně umyla. Poté jsem si trochu uklidila věci a vyrazila jsem zpět na palubu lodi.*
Suzuya: *Je rád že tu má Kami, hodí se někdo, komu může důvěřovat. *Asi bych potřeboval, abys odnesla moje věci do kajuty kapitána a rozkázala posádce, že dokud se neprobudím tak loď nikam nepoluje. *Poví s úsměvem a pak se ocitnou u kajuty kapitána, otevře dveře a vejde dovnitř, je to tam nádherné a luxusně zařízené, měkká postel a různý luxusní nábytek a hlavně hygienické potřeby nejvyšší kvality a všechno možné, Suzuya si zamíří do postele, do které si ihned lehne. *Za odměnu si dopřej dobrou koupel, jsou tu výborné hygienické potřeby, jak jsem si už všiml tak si nějaké vem, je tu toho hodně.
Kami: *Nad jeho slovy se lehce usměju, ale předtím mu do smíchu moc nebylo. Když se zvedne a rozejde se, tak se hned rozejdu za ním.* 'Příště by se nemusel nechat zabít, ale mohl mě nechat ti pomoct,' *pomyslím si a dojdu za ním na ošetřovnu. Stojím a přemýšlím, co se asi bude dít dále. Ve chvíli, kdy se mě zeptá, jestli mu pomůžu do jeho nové kajuty, tak se jen pousměju.* Jasně, *řeknu mu jen a následně mu pomůžu a poté co se dostaneme na místo, tak se na něj podívám.* Budeš ještě něco potřebovat, *zeptám se ho.*
Suzuya: Nejsi drzá, to se neboj, taky jsem si myslel, že je po mně. *Poví slabým hlasem a zasměje se. Pomalu se zvedne a opírá se o svou katanou, využívá jí jako oporu a vyrazí na cestu směrem do takové malé ošetřovny. Doktor, který je starý dědek, který je vyzáblí a kůže na něm jen visí, si všimne Suzuyovi a tak jde ihned za ním na ošetřovnu, kde mu ošetří zranění. Samozřejmě že musel Suzuyovu svléknout z většiny věcí ale to Suzuyovi nevadí, ovšem Kami tma bude muset být taky, bude totiž potřeba, aby ho pak dovedla do jeho nové kajuty, taky proto jí při odchodu naznačil, aby šla za ním. Nyní když je už ošetřen tak se oblékne do takového pláště a s katanou jako oporou se podívá na Kami. *Pomůžeš mi do mé nové kajuty?
Kami: *Sledovala jsem souboj a byla jsem lehce nervózní z jeho průběhu, když v tom Suzuya zbylé dva strážce zabil a oni padli mrtví k zemi. Následně se podíval na kapitána a začal mu říkat co a jak. Když na něj chtěl kapitán zaútočit, tak mu jednoduše usekl ruku.* 'Smůla, tohle není jen tak obyčejná osoba,' *pomyslím si a lehce se ušklíbnu. Když poté začal Suzuya mluvit, tak jsem se jen trochu pousmála a následně jsem si povzdychla.* 'Když já nerada nechávám ostatní trpět, já raději rychle zabíjím, i když tady bych si to i celkem užila někoho zabít pomalu,' *pomyslím si a dívám se na kapitána, který řval bolestí.* /Posádka (NPC) *Sledují kapitána, který prohrál, někteří mu poté uštědří ránu a poznámku k jeho vedení. Kapitán po nějaké chvíli sotva stojí na nohou a čeká co s ním bude dále.*/ *Následně vytáhnu katanu a dojdu k němu cestou si ho ještě prohlížím.* 'Hmm, myslím, že už je to na čase ukončit,' pomyslím si a následně napřáhnu katanu seknu ho přes krk. Následně dopadne k zemi a po chvíli vykrvácí. Mezitím schovám katanu a dojdu za Suzuyou a podívám se na něj.* Nechci být drzá, ale nevypadáš moc dobře, chvíli jsem měla strach, že bude po tobě, *řeknu mu a trochu si povzdechnu, když pořádně uvidím jeho zranění.*
Suzuya: *Brání se, opravdu moc ale je to těžké, jediné co Suzuyovi zbývá je opravdu vydržet, kdyby neměl jed Hakuja Sennina v krvi a svou rychlost už by byl dávno po smrti, to jediné mu dává šanci na to vydržet, ale rychlost ho pomalu opouští a Suzuya začíná slábnout a zpomalovat. * / Kapitán/Strážce (NPC): *Bojují, snaží se Suzuyu dostat, když v tom na oba dva v rozdílu několika vteřin přijde postupná paralýza, která se pomalu šíří jejich tělem. Na jejich pohledu, který věnují Suzuyovi je jasně vidět že jim došlo, že je otrávil jedem, i tak se snaží bojovat dál. * / Suzuya: *Usměje se, není těžké si nevšimnout z takové blízkosti začínajících křečovitých pohybů, kdy se do hýbání doslova nutí, je mu jasné že brzy se složí k zemi v paralyzovaném těle a tak provede piruetu a ocitne se za zády jednoho z nich, katanou ho podél nich dvakrát sekne a zakončí to probodnutím tak že mu zezadu probodne srdce a následně rychle katanu vytáhne ven a otočí se na patě, a jak to dokončuje tak tomu poslednímu jedním sekem usekne hlavu, která se odkutálí k nohám kapitána. Je vyčerpaný ale stále stojí, těžce dýchá a postaví se tváří v tvář kapitána s katanou v ruce. *Loď je moje a posádka taky. / Kapitán (NPC): *Nerozumí tomu, jak je mohl porazit? Však to vypadalo, že vyhraje, chybělo tak málo a Suzuya by byl další z desítek mrtvých, kteří se ho pokusili sesadit z psoty kapitána. Nyní tam stojí tváří v tvář Suzuyovi, který je ale vyčerpaný a tak okamžitě popadne svůj meč a vyrazí proti Suzuyovi s úmyslem ho zabít a tak jako šílenec po něm začne sekat svým mečem. * / Suzuya: *Stojí na místě a čeká, co provede, když kapitán zaútočí, prudce uskočí do strany a ocitne se vedle kapitána, který má nataženou ruku před sebou s mečem a tak mu Suzuya tvrdým sekem useknu ruku přímo u zápěstí. * / Kapitán (NPC): *Nečekal to, očividně to že vše nechal na stráži, byla chyba, protože totálně vyšel ze cviku a Suzuya ho dostal jedním útokem, nyní křičí, drží si zápěstí druhou rukou. * / Suzuya: *Obejde kapitána a vyjde takový schůdky, ze kterých vidí na celou loď, kde se nachází taková židle, skoro křeslo co vypadá jako trůn. *Kapitán pirátů a hrál si na krále. *Podotkne si pro sebe a podívá se na celou posádku. *Od teď jsem kapitánem lodi a Kami je moje pravá ruky, se svým kapitánem si dělejte, co chcete ale, pokud chcete vidět, jak trpí, radím vám nechte ho aby ho popravila Kami! *Poví Suzuya unaveně ale zřetelně aby ho šlo slyšet, a sesune se rovnou do křesla, špičku katany zabodne do země a opírá si o ni ruku, druhou si opírá o opěradlo křesla a dívá se na posádku, i když se cítí velmi unaveně a oči se mu zavírají. *
Kami: *Dále jsem sledovala Suzuyu jak bojuje se strážemi kapitána. Měla jsem čím dál větší chuť taky někoho zabít, jít mu pomoct, ale nedostala jsem od něj svolení. Během souboje jsem se rychle přesunula do kajuty a vzala jsem si svou katanu, kdyby náhodou bylo potřeba, i když jsem věřila, že to Suzuya zvládne. Když jsem se vrátila, tak akorát zabil prvního ze tří stráží, které kapitán měl. Následně se další dva vrhli na Suzuyu ještě zuřivěji. S jednou rukou na kataně jsem dále sledovala jeho souboj.*
Suzuya: *Suzuya se snaží vydržet ale je to těžké, prostě proti nim nemůže obstát pomalu, ale jistě prorážejí jeho obranu. * / Kapitán/Strážce (NPC): *Pokračují v boji a ten třetí jen Suzuyu sleduje, ovšem v tom jeden z útočících ucítí slabost, přestane mít cit ve svém těle, doslova na něj přichází částečná paralýza. / Suzuya:*Všimne si, že pohyby jednoho ze strážců jsou slabší, pomalejší a hlavně mu dojde, že na něj už jed působí a tak se vyhne jednomu útoku a následně provede útok sekem ze strany na krk strážce, na kterého přichází paralýza a následně se odrazí, aby odskočil a získal si trochu odstup a mohl si je prohlédnout. * / Kapitán/Strážce (NPC): *Nemohl se bránit, jeho mysl útok zaznamená, dokonce ví jak se tomu jednoduše vyhnout ale tělo nereaguje, následně mu Suzuya přesekne krk a z toho ihned začne stříkat krev a on se strachem ve tváři padne na zem a během několika vteřin vykrvácí. * (Kapitán) – Zabijte ho! Co to děláte! Nebuďte sračky a jděte na něj se vším, co máte! *Vykřikne kapitán, smrt jen jediného člena jeho stráže je obrovskou ztrátou. Následně se zbylí dva a strážci pustí do Suzuyu útoky plných agrese a chuti po jeho krvi, navíc jdou na Suzuyu se vším co mají. * / Suzuya: *Snaží se bránit ale je vyčerpanější a vyčerpanější a schytá dost zranění, dokonce i on je dost zranění a přišel o dost krve, vzhledem k tomu že mu způsobují další zranění a některá jsou už vážnější. Jediné co musí je vydržet, aby je mohl zabít, jakmile začne působit jed, když zapůsobil na jednoho musí zapůsobit i na další každou chvíli, aspoň v to tedy doufá, nyní to ale vypadá že Suzuya brzo prohraje. *
Kami: *Sleduju Suzuyu a čekám, co se bude dále dít. Po chvíli si trochu povzdechnu, protože mám takový pocit, že to ještě zatím nebude tak lehké, ale jsem moc zvědavá, co vymyslí. U sebe jsem měla jen pouzdro s několika kunaii a shurikeny.* 'Zatím, ho? Mě? To ne, to není v plánu,' *pomyslím si a v duchu si povzdechnu. Poté začnou bojovat a tak je sleduju, i když mi Suzuya řekl, že nemám zasahovat, tak jsem měla chuť se do toho zapojit taky, ale zatím jsem ještě zůstávala stát na místě a sledovat jejich styl boje.*
Suzuya: *Stojí s katanou v pravé ruce a lehce si s ní pohazuje, jakoby to byl neškodný nožík. Zrakem upřeně sleduje stráž kapitána. * Takže sám se mi nepostavíš? Copak nevidíš, že ani jeden člen tvé posádky o tebe jako o kapitána už nestojí? Stále se ukrýváš za svou stráž, ale přitom stačí, aby je někdo zabil, a ty pak skončíš. / Kapitán/Stráž (NPC): *Na slova Suzuyi krom kapitána nikdo nereaguje. * (Kapitán) – Takže se mám vzdát? Pokud chceš být nový kapitán, zabij mou stráž a pak mě, teprve pak se staneš kapitánem, uvidíme, jak to zvládneš. Zabijte ho a tu jeho Kami pak zabijte taky. *Poví kapitán naštvaným tónem hlasu, ví, že to je špatné, protože během dvou dnů dva pokusy o jeho nahrazení není vůbec dobrá statistika. Trojice stráže vytasí meče a začnou kráčet k Suzuyovi, následně se první dva dají ihned do útoku, jsou poměrně rychlí, ale hlavně dokáží zaměřit svými meči přesné údery synchronizované mezi sebou. * / Suzuya: *Jeho jedinou výhodou je oproti nim rychlost a dobré reagování díky Hakuja Senninovi, nebo spíš jeho jedu v těle. Suzuya má lepší vnímá zrakem, co se týče pohybu, takže dokáže zahlédnout a odhalit kam směřuje jejich útok a tak to dokáže odrazit nebo se vyhnout ale není to úplně ono, pouze tam kolem nich prakticky tančí a vyhýbá se útokům, či je vykrývá, ale pro útok nemá žádný prostor a to bojují jen dva ze tří. Má po těle po chvilce několik povrchových zranění v podobě různých škrábanců. *
Kami: *Dále jsem pokračovala v práci, když jsem si po chvíli všimla, že Suzuya se už pustil do jeho plánu, tak jsem se lehce pousmála. Následně nás kuchař pošle ven a dá nám misky s kaší. Nad obsahem misky si jen smutně povzdechnu a odložím jí stranou, protože mě celkem přešel hlad. Poté jsem se podívala na Suzuyu, který zmizel do kajuty a poté se objevil s katanou a tak jsem se jen trochu pousmála a následovala jsem ho. Zastavila jsem se kousek za ním a mlčky jsem ho sledovala.* Dobře jak chceš, *řeknu mu, i když bych taky chtěla celkem někoho zmlátit, ale když nechce pomoct, tak se nebudu hádat a jen sleduju, co se bude dít.*
Suzuya: *Suzuya poté plní další pomocné práce, které ovšem zvládá bravurně. Kuchyně s tou si vždy rozuměl a je to na něm vidět tak mu kuchař přenechá už i nějaké důležitější věci. Dokonce mu vysvětlí co je pro koho, Suzuya tedy ví do jakých porcí přidat jed a do jakých ne, v momentě nepozornosti kuchaře do porcí strážců kapitána nalije onen jed Mahi a lahvičku pak zavře a zase si jí schová. Následně dokončí a kuchař Suzuyu s Kami pošle ven na palubu s miskami té hnusné kaše, ať se nají a odnese kapitánovi a jeho strážcům jejich jídlo. Suzuya venku stojí u pravoboku a dívá se do vody, položí stranou tu misku a odejde do své kajuty, kde vezme katanu z chakrové tyče a klidným krokem zase kráčí zpátky. Postaví se čelem kajuty kapitána, za zády Suzuyi se vytvoří hlouček pirát, nikdo ho nechce, zastavit naopak ho povzbuzují, aby ne chtějí. Aby tento kapitán skončil ale nikdo, nemá dost odvahy to udělat a ani síly. *Vyzývám tě! Pojď ven, srabe a bojuj se mnou! *Zařve Suzuya, je si jist že uplynulo dost času, aby se najedli a tak jen musí počkat, až to začne zabírat. Následně se rozrazí dveře a vyjde kapitán, před kterého se postaví trojice jeho strážců s meči a připraveni bránit kapitána. *Kami? Nezasahuj.
Kami: Dobře, *odpovím a následně se rozejdu za Suzuyou do kuchyně. Cestou se podívám okolo, ale je vidět jen moře.* 'Celkem se těším až zase budu moct chodit po obyčejné zemi,' *pomyslím si a následně vejdu do kuchyně. Někde v duchu si povzdechnu při pohled na kuchaře. Když mi řekne, co mám dělat, tak jen souhlasně kývnu hlavou a poté se pustím do práce. Koutkem oka stále pozoruju okolí.* 'Co se mu sakra pořád nelíbí, já nejsem žádný kuchař, já jsem shinobi,' *pomyslím si, ale nechám na sobě nic znát a pokračuju v práci.*
Suzuya: Tak jdeme do kuchyně, čeká nás hodně práce. *Poví a vyrazí z kajuty směrem do kuchyně, tam si Suzuyu a Kami vezme zdejší kuchař, starej vousatej a tlustej dědek, kterej je propocenej jako prase. Kami dostane za úkol nakrájet různé kousky ovoce a případně masa a Suzuya skončí s kýblem a snad deseti kily brambor, které má všechny oloupat, nemá z toho moc radost, že skončí u loupání brambor, když tak dobře vaří, ale dnes tu není kvůli tomu, aby uvařil nějaké výborné pokrmy. Sice na ně ten kuchař nadává tohle děláš blbě a tohle dělej jinak a trvá ti to a podobně ale nic s tím hold neudělá, musí to prostě zvládnout takto. *
Kami: *Ještě nějakou dobu jsem jen tak seděla a přemýšlela jsem, co bych asi dělala, kdybych byla v našem světě. Když se Suzuya probudil, tak jsem se na něj jen podívala a dále jsem přemýšlela, co vše se bude dneska dít. Má pozornost se na něj přesunula až ve chvíli, kdy vytáhl nějakou lahvičku a schoval ji u sebe.* Ne vždy jdou dělat jen správné věci, občas je potřeba dělat i něco, co by člověk nejspíše neudělal, *odpovím mu klidně. Souhlasila jsem s ním, nejspíše nic z toho nebylo správné, ale jinak to prostě nešlo.* 'Chci s tímhle světem udělat konec a zmizet odtud co nejdříve to půjde,' *pomyslím si a následně se už jen mlčky dívám na Suzuyu.*
Suzuya: *Sice spal dobře, už si na to zvykl, ale ráno byl celý rozlámaný, je těžké spát tak se tam vešla Kami, kdyby tam byla Mito, bylo by to jednodušší, tu by mohl obejmout, ale Kami nemůže a ani nechce. Když se probere, okamžitě se odejde opláchnout a převléknout. Vrátí se zpátky do kajuty a přejde ke svým věcem, ve kterých se začne hrabat. Pak vytáhne lahvičku, uvnitř které, je tekutina, jedná se o jed Mahi, který Suzuya hodlá použít. Lahvičku si ukryje do svých věcí a podívá se na Kami. *Ano vím, není to správné, ale není ani správné nám sebrat náš způsob boje, nezáleží na tom, jakým způsobem člověk vyhraje ale to že vyhraje, radši přežiju jako někdo kdo někoho otrávil než abych zemřel v souboji jako nějakej trapnej hrdina.
Kami: *Jen jsem se lehce usmála a následně jsem si lehla do postele.* Zní to moc dobře, *řeknu jen a následně se ještě nějakou chvíli dívám na zeď, než začnu usínat. Moc dobře se mi nespalo a vzbudila jsem se celkem dost brzo ráno. Následně jsem se potichu převlékla a odešla jsem se umýt když jsem se vrátila zpět do kajuty, tak jsem se potichu posadila na postel a přemýšlela jsem.*
Suzuya: Jednoduše, otrávím jedením ze svých jedů, abych je oslabil a chvilku po jídle až to začne působit, půjdu kapitána svrhnout, jeho stráž se mi postaví do cesty v tom, v jakém budou, stavu je lehce porazím a pak porazím i kapitána, kterého posádku nechám hodit žralokům, bude to dobré pro morálku a budu mít jejich přízeň. *Podotkne s úsměvem a zavře oči, nepotrvá to moc dlouho a pomalu začne usínat. *
Kami: *Když začne Suzuya mluvit, tak ho pozorně poslouchám a následně se trochu usměju.* 'Takže tímhle myslel, že hodně brzo se věci změní k lepšímu, tohle mi naprosto vyhovuje,' *pomyslím si a následně se usměju.* Jo dobře, s tímhle vůbec problém nemám a nějaký plán, jak se těch strážců chceš zbavit, myslím, že tě asi něco napadlo že? No všimla jsem si, *řeknu mu a trochu se usměju.*
Suzuya: Zítra zabijeme strážce kapitána, jakmile je vyřadíme tak já zabiju kapitána a stanu se novým kapitánem lodi. Ty budeš mít konečně kajutu sama pro sebe, ale zajistím ti místo jako moje stráž a tím pádem budeš mít lepší podmínky stejně jako já, všimla sis že kapitán na tom je lépe než jiní co se týče hygieny? Vsadím se, že má nějaké hygienické prostředky a tak podobně. *Podotkne s úsměvem. *
Kami: *Následně začnu házet těla pře palubu.* 'Kdybych netrénovala i fyzičku, tak by to byl problém,' *pomyslím si a následně pokračuju. Po chvíli jsou všechny těla pryč a tak se začnu věnovat další práci. Poté se vydám do kajuty, cestou se aspoň trochu opláchnu a poté pokračuju v cestě do kajuty. Pak se převléknu a unaveně se posadím na postel.* 'Já chci domů, já chci koupelnu a normální jídlo,' *pomyslím si a následně se podívám na Suzuyu.*
Suzuya: *Nemá z toho moc radost ale tak co nadělá, vezme první mrtvé tělo, přejde s ním ke kraji levoboku a prostě jí hodí přes palubu rovnou do vody, kde to hezky nahlas žbluňkne. Není nutné ani zmiňovat že se o mrtvoly během chvilky postarají mořské potvory, jako jsou třeba žraloci. Je rád, že mu s tím Kami pomáhá, kdyby tam měl hodit všech dvanáct mrtvol sám tak by to bylo docela otravné, během toho ale Suzuya dostane nápad jak se o to postarat. Na tváři se mu vytvoří úsměv, protože dostal nápad jak vyřídit stráž kapitána lodi, ovšem to hodlá Kami sdělit až večer. Celkem se mu to hodí, protože příští den má společně s Kami pracovat v kuchyni a pomáhat kuchařovi připravit jídlo pro kapitána a jeho stráž, kteří nežerou takové sračky jako Suzuya a zbytek posádky takže jejich jídla vyžadují trochu pozornější přípravu. Zbytek dne odserou tak že budou dřít a uklízet na lodi, takže do své kajuty po takové té základní podprůměrné hygieně dorazí do kajuty, kterou má společně s Kami a unaveně si do ní okamžitě co se převlékne, lehne. *
Kami: *Pokračovala jsem v práci a moc jsem nevnímala okolí do té doby než nějací muži z posádky začali na kapitána pořvávat, že je čas na zmĕnu vedení, tak nějak jsem to ignorovala a věnovala jsem se své práci, ale koutkem oka jsem celou situaci pozorovala.* 'No mám z toho divný pocit,' *pomyslím si a následně se podívám na Suzuyu.* 'Sakra ti jsou hodně dobří' *pomyslím si. Chtěla jsem dále pokračovat v úklidu, ale dostali jsme jiný úkol, a tak jsem se rozešla splnit to, co po nás chtěl kapitán.*
Suzuya: *Jak Suzuya řekl tak se i stalo, pomalu se začalo něco dít a tím že se něco začal odít je myšleno, že se opravdu něco začalo dít, po několika minutách totiž dvanáct ozbrojených pirátů začalo naštvaně kráčet směrem ke kapitánovi a začnou na něj volat něco o vzpouře a že je čas na změnu vedení. Následně se strhne boj mezi všemi dvanácti nespokojenými piráty s trojicí stráže kapitána, kteří všech dvanáct pirátů během několika okamžiků porazí. Suzuya přitom uklízel, ale zároveň to celé pozoroval, měl k tomu jediný důvod, aby dokázal zahlédnout schopnosti, které strážci kapitána mají, a uzná, že když je vidí tak jsou velmi dobří. * „Ti by v tomto světe lehce zabily i Mito, budu to muset vymyslet trochu chytře.“ *Pomyslí si Suzuya a radši pokračuje v uklízení, když v tom Suzuya a Kami dostanou jiný úkol a tím je hodit mrtvoly přes palubu do vody. *
Kami: *Mlčky jsem pokračovala v práci a přemýšlela jsem nad vším možným. Nevím proč, ale dneska se mi to celé nějak nezdálo, ale moc jsem to neřešila. Následně jsem si všimla, že se ke mě blíží Suzuya a tak jsem se na něj podívala.. Při jeho slovech jsem se trochu zarazila a pak jsem kývla hlavou.* Tak to se vůbec nemusíš bát, nechci problémy, *řeknu mu a následně pokračuju v úklidu, ale jsem v pozoru, kdyby se něco začalo dít.*
Suzuya: *Jak pracuje tak si začne postupně všímat něčeho, čeho si na první pohled ani nevšiml, tím je fakt, že tu je podivná atmosféra. Koutky oka si všimne, že někteří lidé tu mají zbraně, to není moc nezvyklé ale je vidět že ty zbraně mají schované a to jen někteří, celkově tu napočítá dvanáct lidí se zbraněmi, kteří je mají ukryté. Nenápadně se během uklízení přesune ke Kami, aby ho slyšela, hodlá jí totiž něco sdělit. *Kami, nejspíš tu proběhne pokus o vzpouru, chci, aby ses do toho nezapojovala.
Kami: Dobře, když myslíš, *řeknu mu a následně se za tím rozejdu na palubu lodi, cestou jsem se ještě podívala na bundu, kterou jsem vždy nosila, ale nechala jsem jí ležet na batohu. Když dostanu mop a kýbl, tak se pustím do práce.* 'Hm, tak tohle jsem nemusela dělat ani jako genin, tak jsem jen plevala farmu,' *pomyslím si a duchu si povzdechnu. Po nějaké chvíli ze mě lilo a vzpomněla jsem si na mojí návštěvu země Větru, kde jsem si přísahala, že se snad už nikdy podívám. Mlčky jsem pokračovala v práci a v duchu jsem si připravovala tu největší pomstu, které bych byla schopna, ale naštěstí zůstávala prozatím jen v mojí hlavě.* 'Jak se asi daří ostatním tady na tomto místě Renji, Takashi, Lana, hmm tak už určitě nahání někde peníze,' *pomyslím si.*
Suzuya: Plán? Zatím tím svou mysl nezatěžuj dobrá? Až bude čas, všechno potřebné se dozvíš. *Podotkne s úsměvem a vyrazí už na palubu lodi. Tam ihned dostane do ruky kýbl s mopem a stejně je na tom i Kami a začne práce, vytírat palubu lodi, které je fakt velká a je to dost náročná práce na tom sluníčku. Netrvá moc dlouho a Suzuya doslova teče, jak se na tom sluníčku začne během chvilky potit, má pocit jako kdyby byl někde v poušti na Sahaře či v Zemi Větru. Samozřejmě není sám, kdo tam takto pracuje, je tam ještě několik dalších členů posádky aby se neřeklo že Suzuya a Kami tma budou uklízet jediný, někteří umývají stěžeň, někteří podpalubí a podobně. Jen kapitán a jeho nejbližší strážci nedělí nic, jen dohlížejí na práci a sem tam je někdo pokárán, aby pracoval pořádně pořádnou ranou bičem nebo pěstí. *
Kami: *Jídlo jsem do sebe raději jsem rychle naházela a poté jsem se podívala na Suzuyu, který už na mě čekal. Poté jsem se ještě napila a podívala jsem se na něj.* Už máš nějaký nápad co dále, *zeptám se ho a lehce se pousměju, protože to pomalu vypadalo, že ano. Pohledem jsem se ještě rychle přesunula na své věci a pak jsem se rychle vyrazila trochu umýt.* 'No čím dříve odtud zmizíme, tím lépe,' *pomyslím si a následně už vyjdu na palubu a čekám, co se vše bude dít dneska.*
Suzuya: *Suzuya to jídlo ani moc v ústech nepřevaluje, prostě to rychle sní, aby to měl z krku, a pak to zase odloží. Ovšem je třeba počkat, až se nají i Kami, vezme si jednu láhev a napije se z ní, nachází e tam totiž voda. Svůj zrak přesune ke své kataně z chakrové tyče a ke Gunbai, které jsou umístěné v rohu místnosti. Nenosí to sebou na palubu, když by to bylo stejně zbytečné, opře e o stěnu kajuty a prostě vyčkává na Kami. *Myslím, že brzo se vše začne měnit k lepšímu.
Kami: Dobře, *řeknu jen a při slově najíme si trochu povzdechnu.* 'Jestli se dá tohle považovat jako jídlo, tak to já jsem teda špičkový kuchař,' *pomyslím si, byla pravda, že nějak extra jsem v tom neexcelovala, ale pořád to vypadalo o dost líp a většinou to dokonce chutnalo o hodně líp než toto.* Dobrou chuť, *řeknu lehce znechuceně. Chvíli jsem se na to dívala s obavou jestli to dříve nesní mě než já ono jídlo, ale následně jsem se do toho raději pustila.*
Suzuya: Ještě o tom popřemýšlím, každopádně ještě se najíme. *Podotkne a vezme krabičku ze stolku, který obsahuje nějaké jídlo místního kuchaře na lodi a bohužel nic pořádného uvařit nedokáže. Krabička obsahuje dva tácky, na kterých je něco jako bílá kašička v podivných hrudkách a nějakými oranžovými kousky, které Suzuya nedokáže přiřadit k něčemu, co zná. Bohužel kuchyň na této lodi je dost omezená a chuť to má, no nemá to téměř žádnou chuť ale lepší toto než být bez jídla. Suzuya je ovšem docela utrápený z něčeho jiného a to že stále nezahlédl na obloze gryfa a dokonce i když pískal, aby ho přivolal tak se k němu nevrátil a to se nikdy nestalo. *tak dobrou chuť. *Poví trochu znechuceně a pustí se do jídla. *
Kami: Dobře, *řeknu jen a dívám se jak odchází pryč.* 'Tohle místo je čím dál tím šílenější. Co bych dala za místo, kde by se dalo pořádně umýt,' *pomyslím si poté co se obleču. Následně se chvíli dívám před sebe a přemýšlím nad vším možným, dokud se Suzuya nevrátí. Následně se na něj podívám a nad jeho slovy se usměju.* To jo, asi to nebude zase tak špatný nápad. Dejme tomu, že jsem taky trochu přemýšlela, že to aspoň trochu zkrátím, navíc to vypadá i dost divně. Co bych dala za to se aspoň trochu více umýt, *řeknu a lehce si povzdechnu.* 'Mám takový pocit, že brzo zapomenu co je to koupelna. Každopádně, jak mile se vrátíme na našeho světa, tak to asi bude první místo, které navštívím,' *pomyslím si.*
Suzuya: Nevykej mi, v tomto světě moje postavení nemá žádnou váhu, teda prozatím to tak je. *Mezitím co se Kami bude převlékat tak Suzuya odejde, aby tak nějak splnil aspoň tu základní hygienu i když na palubě této lodi to není zrovna jednoduché i kdyby se snažil, jak bych chtěl, na této lodi dosáhne jen podprůměrné hygieny a to je prostě nedostačující fakt. Dlouhé vlasy, které Suzuya má jsou akorát mastné a skoro se mu proplétají vjednom mastném drdolu. Aspoň trochu osvěžen se vrátí do kajuty a podívá se na Kami. *Je to nepříjemné, to jak jsou ty vlasy mastné a tak jsem uvažoval nad tím, že se ostříhám, co myslíš?
Kami: *Ta doba, kterou jsme trávili na lodi mi pomalu začala připadat jako věčnost, ale pokud to k něčemu bude, tak to nějak přetrpím. Ve chvíli, kdy jsem uslyšela, že se někdo pohnul, tak jsem otevřela oči a podívala jsem se okolo. Když jsem uviděla Suzuyu, tak jsem si v duchu vydechla. Následně jsem vstala a podívala jsem se na Suzuyu.* Ale jo, ale celkem dobře. A vy, *zeptám se ještě lehce rozespale a podívám se na batoh.* 'Je vůbec slušné, se na něco takového ptát osoby, jako je on,' *proletí mi hlavou. Věděla jsem, co nás dneska čeká, nebyla jsem z toho moc nadšená, ale tak co se dalo dělat. Následně se převleču a snažím se smířit s tím, že další den budu muset přetrpět osoby, které se na tomto místě nacházejí, s výjimkou jediné.*
Suzuya: (Hra se odehrává na moři daleko od pobřeží). *Plaví se po moři po vodách a Suzuya se zrovna probudil, už se tu plaví něco přes dva týdny a stihl přijít na to, že při předání nákladu na pobřeží jeden muž dal kapitánu dokonce i nějakou velkou bednu, kterou muselo táhnout několik lidí a když Suzuya zkoušel zjistit o, co jde tak zjistil akorát to, že mu to kapitán nedovolí vidět a na něčem se na lodi pracuje. Pomalu se dnes oblékl s vědomím, že ho dnes čeká práce na lodi a tím je úklid a stejně tak i Kami, nemá z toho moc radost pro někoho s takovým postavením je to ponižující práce, ale pro výsledek kterého chce dosáhnout to musí podstoupit. *Jak ses vyspala?
BlueBoard.cz ShoutBoard