Přidej zprávu »
---: ---
Satoshi: *Je to už doba…čo v nesmrteľnej, neporaziteľnej rodine Juuzou, zomrela ako Satoshiho matka Satsuki tak aj jeho sestra Ayase. Každý sa s tým vysporiadal inak. Teda hovorí sa že čas rany zahojí. Ale Satoshi sa cez to stále deň za dňom, týždeň za týždňom nevedel preniesť. Ako to už niektorí ľudia robia, prišiel si sem večer po veľmi dobre “osvedčenú” dospelácku medicínu zvanú alkohol. Vypil jeden pohár a aj keď ako nezvyknutému mu prišlo zle povedal čašníkovi.* Ďalší! *Po ďalšom prišiel ešte jeden a tak ďalej.* “Mali ste sa vrátiť domov…Obe…Ayase nee-chan mali sme ísť keď sa vrátiš provokovať poštára. Mami, ty si ma mala ísť podporiť na dostihy. To je jedno, je to už doba. Veď na dostihy už ani nechodím.” *Šepká a ľutuje sám seba.* Doliať! *Vypýta si akonáhle je jeho pohár prázdny a pokračuje vo svojej melanchólií.* Toľko toho bolo ešte sľúbené ale načo? Načo som vôbec niečomu veril? Každý ma postupne opúšťa. Matka, sestra a za nejaký čas pri tejto postupe tu už ostanem len ja sám. *Zrazu Satoshi spadne zo stoličky. Nie preto žeby neudržal rovnováhu ale niekto ho zozadu sotil.* Pardon. Ale sedel si na mojom mieste ty kôpka nešťastia. *Oznámi mu pán a sadne si na jeho miesto. Satoshi ostane na zemi ležať a obzerá si stenu.* Hej, ani si sa mi neospravedlnil ty kôpka nešťastia! *Je na neho zvolané. A následne za neúctu si do neho ešte kopne. Satoshi sa stále nehýbe len pozerá mimo.* Hej! Tu máš ešte za ignorovanie! *Muž znova nehybného Satoshiho kopne. Satoshi sa ďalej nehýbe len pozoruje svoj svet zo zeme.* Hej chlapci len pozrite na neho. *Zvolá pán v strednom veku na svojich kamarátov.* A toto je syn bývalého vodcu Ketchu… Vraj elita ale nakoniec je to len spodina… *Čašník zahriakol muža.* Prosím vás pane aby ste odišli. Tuto žiadne násilie nebudeme tolerovať. *Muž si uvedomil pravidlá tohto baru a zmiernil.* Ospravedlňujem sa. Už to nebude pokračovať. *Stíšil sa a vzal si drink. Na to Satoshi okamžite vstal zo zeme a vrazil mužovi päsťou do tváre čím ho okamžite vyradil a poslal k zemi.* Čoooo? *Čuduje sa čašník. Čudujú sa aj jeho kumpáni.* “To sú oneskorené reakcie? Alebo má len dlhé vedenie že mu to došlo až teraz? Alebo alkohol spomalil jeho myslenie?” *Začnú viesť rôzne teórie o tom prečo Satoshi zareagoval až teraz.* Mňa si urážaj koľko chceš! Ale alkohol ktorý som si zaplatil je len môj! Nedovolím ti piť z môjho pohára! *Zareval Satoshi na zloženého muža na zemi.* “Čožeeeeeeeee???” *Prekvapila sa každá jediná osôbka v bare.* “Takže jeho nerozčúlilo šikanovanie ale až strata alkoholu?” *Nuž banda nemohla nechať svojho priateľa v tomto stave zabudla na pravidlá baru ktorý zakazoval násilie a 5 chlapi sa rozbehli na Satoshiho. Satoshi bol rozzúrený. Päsťou dostal do tváre a päsť vrátil do tváre. Potom to uvidel… V hlave zmietané myšlienky alkoholom, depresívnymi myšlienkami na Satsuki, Ayase a jeho hnev prebudil novú, doteraz ukryvanú silu. V jeho očiach sa zjavil sharingan s jedným tomoe. Odrazu aj keď bol trošku podnapitý zdalo sa mu že jeho súperi čo nikdy nebojovali okrem príležitostných bitiek sú predvídateľní. Kvôli opilosti nevedel zabrániť každému útoku ale zdalo sa mu že útoky vidí ešte skôr ako zasiahnu. Nejako sa mu ich podarilo zložiť lebo boli veľmi slabý ale ako to urobil na miesto vošla miestna polícia.* Dobrý večer, boli nám oznámené výtržnosti tak sme tu. *Satoshi sa na nich s monokelami na tvári milo usmial a povedal.* Nerobte si starosti už som sa o tie výtržnosti postaral. *Policajti sa takisto milo usmejú.* To nevadí ale pre istotu pôjdete tiež s nami… Nieeeee! *Volal Satoshi.* Ešte jeden posledný drink! *Keď vedel že už je koniec tak chcel aspoň jeden posledný na cestu. Polícií sa nebránil len preto lebo vedel že ak by napadol policajta a ešte nebodaj ušiel tak ešte by mali z toho doma ďalšie problém.* Mal si už dosť chlape. *Hovoril mu každý a polícia si už odtiaľ brala.* Barman! Rýchlo! Choď mi fľašku! Ja tam umriem od smädu! *Barman iba pokrčil plecami a nechal “smädného” Satoshiho odísť s políciou, kde si chvíľu počká kým sa to vyrieši. *
----: ---
Saya: Ach jaj, tady je někdo moc unavený. *Poví s úsměvem pomocí Kamui se společně se Satoshim přesune zpátky do Ketchugakure. Zjeví se u Shikiho doma kde se Saya o Satoshiho postará, aby ji pak ještě Shiki nevyčetl, že ji zranila syna a tak podobně. Samozřejmě mu vedle postele dá velkou sklenici plnou vody a pak se pomocí Kamui přesun k sobě domů kde se osprchuje a převlékne. Zbytek dne nějak přežije (nevím co by pak mohla dělat). *
Satoshi: *Rana odrazu prestane krvácať.* Ďakujem. *Je to samozrejmosť poďakovať sa za ošetrenie rany. Postaví sa na nohy a povie.* Tak poďme už domov. *Oznámi jej a urobí krok vpred. Ale v tom sa mu zatočí hlava. Možno z toho že stratil trochu krvi. Možno skôr z toho slnka a že nemal dosť tekutín ale najpravdepodobnejšie z oboch dokopy. Teda spadne na zem a skolabuje.*
Saya: *Než Satoshimu odpoví tak se skloní nad tou ránou na jeho noze a přesune nad to své dlaně ze kterých se začne uvolňovat příjemně zelená záře, následně se jeho zranění začne léčit (Shousen no Jutsu), nepotrvá to moc dlouho a po zranění tam nezůstane ani známka. Dokonce ani jizvička tam není, prostě nic jako by ho žádná ryba nekousla. *Tak řekla bych že asi půjdeme už zpátky do vesnice, dneska toho bylo dost, a tak nebudeme zbytečně venku courat dobře? Ale pokud si chceš hrát s pískem nebo se ještě koupat bránit ti nebudu.
Satoshi: *Tak ryba je nakoniec vytiahnutá hrubou silou, ale rana a značka po zuboch mu tam ostáva. Satoshi si na pláži sadne a stlačí si to rukou aby nekrvácal. Predsa len vtedy aby to krvácalo bránili zuby. Teraz keď tam už ryba nie je, stalo sa to otvoreným.* Teta veď to je na tebe. Ty si ma vzala na výlet takže chcela by si mi ešte niečo ukázať alebo ideme domov? *Spýta sa jej aby si porozumeli.*
Saya: *Když se ryba zakousne ještě pevněji tak ji prostě donutí otevřít tlamu násilně, což díky její síle skrze Byakugō no In není ani nejmenší problém, sice to zapraská, jak ji prasknou některé kosti, ale to nikoho nesere, minimálně Sayu ne. Když přistanou tak Satoshimu jeho úsměv samozřejmě opětuje, sice není tak sladký jako ten jeho ale i tak. *Chceš jít už domů, Satoshi-kun?
Satoshi: *Práve že keď sa had zahryzne do ryby, tak rybe sa stiahnu všetky svaly a zomrie. Tým pádom sa akurát ešte pevnejšie zahryzla do jeho nohy a ostala tam len tak mŕtva visieť.* Ááu! *Zvolal Satoshi keď zahryznutie sa stalo hlbším a pevnejším. Satoshi sa po pristáti pozrie na Sayu a pokúsi sa vyčarovať úsmev aj keď oči skôr zadržujú slzy od bolesti a povie.* Tak...ten začiatok bol celkom fajn. *Ubezpečí tetu Sayu že aspoň sprvu sa bavil.*
Saya: *Prve si toho Saya nevšimla ale když se podívá trochu níž jestli na ní je Satoshi době položený, aby neupadl tak si všimne něčeho divného, přesněji ryby. Zamračí se a jednu ruku tím směrem natáhne, nebo spíše se jí část ruky změní na černého hada Hebi, který se od její ruky pak oddělí a Saya má v ten moment ruku zase normální (Senei Jashu). Tento had skočí po rybě a silně se do ní zakousne a vpraví do ní svůj jed. Takto vlastně Satoshiho té rybky zbaví a může se s ním dál vesele plavit směrem ke břehu. Nepotrvá dlouho a už se ocitnou na břehu kde se Saya postaví a Satoshiho položí nohami na pevnou zem. *Snad tě to bavilo.
Satoshi: *Satoshi nesleduje čo sa deje pod hladinou a práve v tomto momente ho uhryzne nejaká ryba do päty.* Au. *Zjajkne Satoshi ale Saya ho vezme do vzduchu takže už je v bezpečí.* Ďakujem že si po mňa plišla. *Povie potichu Satoshi. Na nohe sa mu stále drží ryba ktorá nespadla do vody len preto lebo zubami je zacvaknutá do nohy. Z ktorej pomaly stekajú malé kvapky krvi.*
Saya: *Saya se zasměje vzlétne pár centimetrů nad hladinu vody a přiletí přímo k Satoshimu, kterého vezme do svého objetí a poté se přetočí tak aby byla ve vodě a plavala na zádech a Satoshi přitom bude položený na ní držený v jejím pevném objetí. Slaná mořská voda do ní naráží obepíná její tělo, jako by Saya byla pouhá loď, do které mohou vlny narážet. Celkem pomalu takto míří zpátky na pevninu, ale nikam nespěchá, upřímně docela si to tu se Satoshim užívá. *Nemusíš se bát, jsem tu s tebou. *Zkusí ho trochu ujistit, kdyby se snad náhodou obával toho, že by se mu mohlo něco stát či podobně. *
Satoshi: *Prihrnie sa odrazu ďalšia vlna. O niečo vyššia ako tá predošlá. Vymrští a odsunie Satoshiho znovu trochu ďalej a zrazu sa mu breh vidí čoraz menší a menší.* "Ups." Teta Saya? *Pomaly sa už aj začína báť lebo keď sa pozrie pod seba zistí že voda je vyššia ako on, takže si musí dávať pozor.* Teta Saya! *Zakričí.* Asi by som mal ísť... *Dá si plán že skúsi plávať späť k ostrovu lebo je pomerne ďalej a nechce sa už viac vzďaľovať.*
Saya: *Netrvá to moc dlouho a Kage Bunshin se zase vrátí, Saye podá dvoudílné černé plavky a také tam položí jedny kraťasové černé plavky pro Satoshiho a zruší se. *Satoshi! Asi už plavky chtít nebudeš co? *Saya se rozhodně převlékne, své věci si tam hezky složí a oblékne si plavky a pak se rozeběhne a skočí do vody, potopí se hezky pod vodu a ponoří se celkem hluboko, než se opět vrátí nad hladinu a nadechne se, svůj zrak stočí na Satoshiho a usměje se na něj. *Tak co? Nechceš si zaplavat se svou tetičkou?
Satoshi: *Satoshi sa začal nudiť pri jej príliš teoretickom výklade o KG a KT, takže už skončil vo vode. Skúšal plávať rôzne štýly keď tu zrazu prišla vlna. Ktorá ho nadvihla a znovu znížila a tak sa Satoshi posunul o ďalších 100 metrov.* Jééj. Hojdačka som zvedavý či dôjde ďalšia? *Zamyslí sa Satoshi a nejak neriešil čo koná Saya keď on vie plávať aj vo svojich voľných kraťasoch.*
Saya: Naučit? Musíš k tomu splňovat jednu důležitou podmínku, ovládat kombinaci elementárních podstat a to Katon, Fuuton a Doton. Pak se naučíš takové speciální umění, které je nadřazené Kekkei Genkai, která jsou tvořená dvěma elementy, a to umění je Kekkei Touta, které je tvořené třemi elementy a součást toho je umění létání. *Vysvětlí Satoshimu během cesty a když se tam dostanou tak si vytvoří Kage Bunshina, který aktivuje Eternal Mangekyou Sharingan a pomocí Kamui se přesune zpátky do Ketchugakure kde se dá na nákupy. Má za úkol koupit jedny plavky pro Sayu a jedny pro Satoshiho, jehož velikost Saya zvládne dobře odhadnout. Saya je sice už trochu mokrá, jak nesla Satoshiho, ale to na sluníčku rychle uschne, tak nyní stačí jen počkat na plavky. *
Satoshi: *Asi tete Saye zrazu prestala voda...hlavne keď Satoshi len práve vyšiel z vody a je od hlavy po päty celý mokrý a ona ho ide objať aby mohli spolu lietať. Tak už nie je mokrý len Satoshi ale aj Saya.* úúúúú! Vaaau! Teta Saya ty vieš aj lietať? To by sa dalo tiež naučiť? *Spýta sa zo zvedavosti lebo toto mu pripadá ako vysnívaná schopnosť. Na jej otázku ohľadom plavkách iba povie s úsmevom* Ako kceš. *A beží k oceánu... Skutočnej vode...*
Saya: Stihneme, pláž je kousek odsud, a já nás tam vezmu rychle. *Saya si Satoshiho oblečení zapečetí do pečetícího svitku a samotného Satoshiho si prostě vezme do náručí a vzlétne vysoko do vzduchu nad koruny stromů. Pak plnou rychlostí (dost rychlou) vyletí směrem k nejbližší pláži tohoto ostrova. Tímto tempem se dostanou na jednu prázdnou pláž za nějaké tři minuty, Saya přistane na zem do písku a usměje se. *Hele, co kdybych poslala klona rychle pro nějaké plavky? Teta by tak mohla taky do vody, co bys na to řekl?
Satoshi: *Stále pokračuje vo svojej činnosti až kým nedostane otázku ohľadne mora.* A ty nás tam vieš dostať? *Spýta sa a prestane so svojimi pokusmi nenechať tetu suchú. Teda a mala by mu byť vďačná veď kto sa nechce oblažiť keď tak pekne svieti slniečko.* Fajn ak sa naozaj stihneme do noci vrátiť domov tak poďme! Pláááž! Už idemeee! *Zvolá a zdvihne víťazne päsť do vzduchu.*
Saya: Ty jeden! No počkej! *Okřikne ho Saya a vyletí rychle ještě o něco výš, když v tom ji napadne úžasný nápad. Pomalu klesne na zem nedaleko vody a podívá se na Satoshiho. *Mám nápad! Satoshi? Chtěl bys jít na pláž k moři? Tady celej ostrov, na kterým jsme má pobřeží tvořené z pláže, co bys na to řekl? *Zeptá se zvědavě Saya docela zvědavě, upřímně doufá ž tím Satoshiho zaujme, v Zemi Válek sice mají pobřeží, ale nemají žádnou pláž tam ani nemají k tomu dostatečné klima ale tu? Tady je to jako v ráji. *
Satoshi: Jasan! Toto nemôže byť genjutsu. *Usmieva sa a začne si tam plávať znak.* Ale ešte musím vykonať jednu vec aby na to na 100% nebolo genjutsu. *Použije Suimen Hokou no waza aby mohol utekať po vode a keď je blízko tety nahrnie si vodu do rúk a začne ju špliechať.*
Saya: *Sleduje Satoshiho, který se sebe dostane tričko a skočí do vody pod vodopádem. Sebere tedy jeho tričko a srovná ho trochu bokem aby náhodou své tričko nenamočil nebo aby se neušpinilo, položí ho na jeden větší balvan, na který praží slunce. Saya se moc do vody nechce, místo toho vyletí do vzduchu do úrovně stékající vody k vodopádu, ke které natáhne ruku a nechá jí zmizet v proudu vody. *Už mi věříš že to není Genjutsu?
Satoshi: *Ešte stále mu to nevychádza. Prečo by človeku malo byť jedno keď niekoho zabíja. A prečo by sa potom niekto s takým premýšľaním rozhodol potrestať. A prečo potom pracoval v nemocnici. Aby z toho Satoshimu nevybuchla hlava tak si povedal že o tom nebude premýšľať nateraz vôbec. A radšej bude skúmať situáciu v ktorej práve je.* Hmm...*Zamyslí sa Satoshi.* Je len asi jediný spôsob ako si overiť či toto je alebo nie je genjutsu... Hujááá do vody! *Rozbehne sa a počas toho ako beží vyzlečie zo seba tričko, ktoré hodí za seba a skočí priamo do vodopádu.* Jupííí...
Saya: Proč? Protože tvojí tetě to bylo úplně ukradený, koho zabíjí a koho ne, takto vzala život Třetímu Raikage a byla tak hloupá že se nechá potrestat. *Saya si uvědomuje že by to Satoshimu říkat neměla, ale tak proč by mu lhala? Sice to je dítě ale to pro Sayu není důvod proč by se k němu měla chovat jinak a mazat mu med kolem pusy (obrazně řečeno). Reakce Satoshiho ohledně přesunu jí ale celkem pobaví to by lhala, kdyby řekla ne. *Nejsi v Genjutsu opravdu se nacházíme tam kam jsem slíbila, že tě vezmu.
Satoshi: Načo by si zabíjala niekoho koho si nemala? *Nechápe Satoshi. Zrazu sa presunú.* Uáá. Čo to je? *Prekvapne hľadí okolo seba. Všetko domy budvy cesty. To všetko sa zmenilo/zmizlo a nahradila to úplne iná scenéria.* Vaaaau! Počkať počkať počkať! *Zastaví sa Satoshi a skúša o tejto situácií rozmýšľať racionálne.* Ako sa to stalo? Naozaj sme preč? Tvoje oči... Že si ma nehodila iba do nejakého genjutsu a teraz mám výjavy? *Spýta sa a zasmeje sa na tom.*
Saya: Zabila jsem pár lidí, které jsem zabít neměla. Mě to nějak moc netrápí ale jiné osoby to celkem trápilo a já jsem tak hloupá že jsem se nechala potrestat. Mimochodem nemusíš se bát, nelhala jsem. *Poví a v očích se jí zformuje Eternal Mangekyou Sharingan. Poté se pomocí Kamui společně se Satoshim přesune na Půlměsíční Ostrov k Yashiho Vodopádu. Nyní tam stojí naprosto klidně a s úsměvem a Sharingan opět deaktivuje. *Tak jsme tady.
Satoshi: Ty si vykonala niečo zlé? *Spýta sa, lebo doteraz o tete v zlom nepremýšľal. Okrem tých chvíľ keď sa mu vyhrážala že ho zadusí keď ju zabudol pozdraviť.* A kedy tam už budeme? *Spýta sa nedočkavo lebo má pocit že jeho teta to stále odkladá.* Neklamala si že do večera budeme naspäť že nie? *Dodá lebo má pocit že zatiaľ sa nejak nepohli a pri tom teoreticky majú pred sebou dlhú cestu.*
Saya: To neříkám jen říkám, že kdybys nebyl Juuzou tak nemáš od ostatních takovej respekt, nic jiného. Ty si určitě vybuduješ vlastní jméno a nebudeš se vozit na jiném. *Podotkne Saya s úsměvem. *Já jsem známá jen za své zásluhy i když ne za ty dobré ale to špatné co jsem provedla ale tak to nevadí, každopádně rozumím tomu, že bys byl radši někdy ten neznámej. Jen jedno z mnoha vesnických dětí a nic jiného. Jinak co se týče dětí tak prozatím je určitě nechci, neláká mě představa být matka ještě na to nejsem připravená. *Poví a kráčí ulicemi Ketchūgakure, rozhlíží se okolo a je tu celkem klid, Saya nemá moc ráda mír a klid radši by asi i nějakou zábavu, nějakou akci ale toho se bohužel nedočká. *
Satoshi: *Prekvapene na ňu pozrie.* Na dostihoch je nuda? No možno pre teba by bola ale nevieš aký je to skvelý pocit keď si s koňom akoby jedno telo a jedna duša a keď nejakého týpka ktorý si hovojí favorit pledbehneš iba o jeden milimeter. Ten jeho výjaz tváje keď sa dozvie že do cieľa došiel o stotinu sekundy po tebe jednoducho stojí zato.* To je meno tak dôležité? Chceš povedať že sa nemôžeš stať niekým dôležitým pokým nemáš takéto meno? *Spýta sa, lebo sa mu zdalo že pripisuje meno príliš veľký význam. Usmeje sa.* Nevieš aké je to žiť s takým menom? Niekedy to môže byť aj otjavné. Nikde nemôžeš ísť ako neznámy a keď už ťa niekde spoznajú, nevieš či sa s tebou chcú kamošiť naozaj alebo sa chcú s tebou kamošiť len kvôli tvojmu menu. Viem je to supej byť známy, má to veľa výhod ale niekedy by ma zaujímalo a bol by som zvedavý aké to musí mať v živote taký obyčajný vidiečan ktorého nikto nepozná. *Dokončí svoje rozprávanie ale ešte sa spýta na ten nevypovedaný detail.* Ak si o tom nejozmýšľala... Znamená to teda že deti nechceš mať?
Saya: No stále jsi Juuzou, a tak nezáleží, zda jsi dítě nebo ne, máš jméno dědečka člověka, který má nejdůležitější jméno na světě. Sice ano Toyokazu je taky důležité ale Juuzou se to nevyrovná. Tak mě i trochu zajímá jaké to je žít s takovým jménem. *Poví a pomalu dopije svůj nápoj. *Dostihy? Doufala jsem v něco zábavného na dostihy mě nedostaneš to je nuda. *Pak dostane celkem zajímavé otázky, na které nebude vůbec těžké odpovědět. *Já se pro lékařství nikdy nerozhodla, nikdy jsem nechtěl zachraňovat životy, ale na druhou stranu, když jsem lékařka mám k dispozici užitečná Jutsu, které jsou v boji neocenitelné. Bohužel jsem skončila s vedení nemocnice, protože jsem to slíbila Satsuki, ale nehodlám to dělat věčně, věřím že brzo přijde den, kdy se na to vykašlu a začnu se věnovat svému životu. Mimochodem nemám ani tušení kdy budu mít děti. *Má už dopito tak na stůl položí peníze za útratu a zvedne se s úmyslem odejít ven z baru, naštěstí venku už neprší tak se spokojeně usměje. *
Satoshi: Ále, čo zaujímavé čakáš odo mňa? Veď ja som len malý chalan. *Povie jej ako by sa jej snažil naznačiť že v jej živote sa musí konať niečo zaujímavejšie. Vezme si zatiaľ znova šípky do ruky aby sa nenudil zatiaľ čo tu jeho teta pije nápoj ako slimák.* A ďakujem že to dnes za mňa utiahneš. *Povie a zasmeje.* Ulčite niekedy ti to oplatím. O vlastne možno jedna jediná vec sa tu nájde trošičku zaujímavá. V nedeľu idem na dostihy! Dôjdeš aj ty? *Opýta sa a skúsi nahodiť mačacio psíčie oči.* A čo v tvojo živote? Ulčite to musíš mať akčné. Pječo si sa jozhodla pjacovať pjáve v nemocnici? Čo ťa viedlo k takémuto rozhodnutiu? A kedy budeš mať deti? *Spýta sa lebo si odrazu uvedomí koľko toho ešte o svojej tete nevie. Ako dopovie poslednú otázku tak otočí sa na stoličke a hodí šípku do terča.*
Saya: Tak si to vychutnávám, tak si teda musíš počkat na to až to dopiju. *Trochu ji zarazí že by Satoshi někde měl mít svůj vlastní trezor uvnitř kterého má ukryté svoje našetřené peníze. *Ne nemusíš si pro ně chodit, jsem tvoje teta navíc jsem tě poznala myslím, že je předem jasné, že všechno budu platit právě já. *Upozornit na to musela, nehodlá dopustit, aby Satoshi platil, však je to dítě, a tak je i její povinností, aby to za něj zaplatila. *Každopádně copak nového ve tvém životě? Máš něco zajímavého, co bys tetě pověděl?
Satoshi: Žiadnu? Tak to je smola. *Povie trochu sklamane na fakt že z tej skaly tečie len obyčajná voda.* A jaaa sooom užžž svoojee doopiil. *Upozorní na drobný detail tetu Sayu.* Teta Saya veď ty piješ tak pomaly že už som si chcel objednať aj ďalšie mlieko. *Povie s úsmevom, na ktorom sa mu stále vyníma biely mliečny výtvor.* Inak teta musím ti povedať že ja vlastne tu nemám zo sebou peniaze. Tak čo keby si ma tu na chvíľku počkala a ja zbehnem do môjho tajného trezoru aby som mal čím zaplatiť? *Navrhne lebo nečakal že si bude dnes niečo objednávať.*
Saya: Nejdřív dopijeme svoje nápoje, pak půjdeme dobrá? Mimochodem ne pokud se z té vody napiješ tak žádnou chakru neucítíš. *Musela mu dopovědět na nezodpovězenou otázku, ještě by ji mohl vyčítat, že mu neodpovídá a jeho otázky, to by Saye ještě tak chybělo. S naprostým úsměvem se znovu napije ze své skleničky a vrátí mapu, kterou si propůjčila od obsluhy. Pravděpodobně to tu někde mají možná pro nějaké cestovatele či tak nějak. Sayu vlastně ani nezajímá, kde tu mapu sebraly, však mapa světa je naprosto běžná věc téměř v každé domácnosti, nebo aspoň by běžná být měla. *
Satoshi: Aha. *Povie trochu sklamane keď si za učenie techniky ukrýva pod rúško tajomstva. Započúva sa do toho čo mu hovorí o ostrove.* A keď sa napijeme z vody tohto vodopádu pocítime silu jeho ninjustu? *Povie to skôr ako vtip ale záujmovo by ho či by niečo také bolo možné.* Tak a čo tejaz? Mám si zatvojiť oči a pledstaviť si vodopád a ty začneš kúzliť?
Saya: Zda tě to naučím? To se uvidí, nikdo neví, zda to budeš schopný použít, až budeš velkej tak ti o tom možná povím a to jen možná, je to něco co se neučí moc příjemně, takže bych byla i celkem ráda kdyby ses to ani učit nemusel. *Saye se nelíbí představa, že by Satoshi měl probudit Mangekyou Sharingan, protože trauma které probuzení této verze Sharingan doprovází je opravdu strašné, do dnes si moc dobře pamatuje na den, kdy ho probudila. Proto o tom Satoshimu ani říkat nechce, navíc si není ani jistá zda Satoshi vůbec má Sharingan ve svých genech. Saya si vlastně ani není jistá, zda vlastní vůbec nějaké Kekkei Genkai, jsou jen dvě možnosti a to Sharingan nebo Ranton a ona netuší zda Satoshi má vůbec něco z toho. Čeká, co si vybere a i když si vybere formou náhody tak si vybral celkem dobré místo. *Půlměsíční Ostrov, mají tam pláž u moře hlubokou džungli a místo zvané Yashiho Vodopád. Jedná se o malý vodopád, který nalezl Yashi, podle legend jde o prvního člověka, který tento ostrov začal obývat a byl studentem Rikudou Sennina. Přišel ke skále a pomocí jeho Ninjutsu z ní začala proudem téci voda.
Satoshi: Podobné? Tak to je zaujímavé. Naučíš ma to potom? *Zasmeje sa ale spýta sa to lebo to znie dobre a zábavne. Pri pulte si to rozmyslí. Nechce limonádu ale iba pohár mlieka.* Fajn tak s týpkami čo používajú kenjutsu si zabojujeme inokedy. *Keď dopije mlieko pozerá na mapu ale nevie. O ostatných krajinách nevie ktorá by ho najviac lákala.* Hmm...To je ťažké. *Zatvorí oči a úplne náhodne položí prst na mapu. Keď otvorí tak vidí že skončil v nejakom mori. Tak druhý pokus, tento krát mu vyšiel polmesačný ostrov.* Tak asi niekde tu. *Skonštatoval Satoshi ktorému zostali mliečne fúzy na tvári.*
Saya: Jako mamka? Ne neumím, ale umím něco podobného, navíc Země Železa je teď uzavřená nebo spíš bylo by blbé tam jít jen tak ale uděláme dohodu. Uděláme si dnes nějaký výlet a já pak zařídím exkurzi a ukázku samotných Samurajů v Zemi Železa na příště platí? Pojď si sednout, rovnou si dáš nějakou limonádu a požádáme, i zda tu nemají mapu světa a ty si vybereš nějaké místo, tedy pokud bude možné takové místo přístupné. *Navrhne a zavede Satoshiho k jednomu stolu a sobě objedná nějakou limonádu a jednu i Satoshimu, jakoukoliv jakou si bude přát. Samozřejmě poprosí, i zda nemají nějakou mapu, kde je celý svět Saya jí položí doprostřed stolu mezi sebe a Satoshiho. *Takže co bys teda chtěla? Jakou Zem?
Satoshi: *Pozerá na ňu s menším výjavom nepochopenia.* Nechápem tetička, veď pjedsa ak by sme chceli ísť do zeme železa museli by sme plejsť cez veľkú vodu. Je nemožné aby sme to stihli do večela. Alebo...žeby to kúzlo! Žeby si vedela toto isté jutsu ako mamka? *Zhíkne prekvapene.* Teta ty si teda cool!
Saya: Nezabere, ptát se nebudu. Do večeře budeme zase zpátky. Neptej se mě jak, stejně bys to nejspíš nepochopil, ale řekněme, že to bude tetičky kouzlo. *Poví a věnuje Satoshimu velice pozorný pohled, ráda by ho vzala někam na výlet a díky Kamui to není ani ten nejmenší problém. Shiki je stejně furt v nějaké práci a Satsuki loví někde venku stále ty Nukeniny a tudíž kdo jinej by jejich děti bral někam ven, když ne Saya? *Stejně, už jsi v první řadě Chuunin takže si můžeš jít v klidu mimo vesnici.
Satoshi: Aha, chápem. *Skúsi nejako prijať fakt že nie každý doktor stále musí byť v nemocnici.* Ako taký výlet neznie zle. Vždy som chcel naplíklad stletnúť samulaja z zeme železa ale tak ísť na takú cestu... Pýtala si sa vôbec mamky a ocka či ma môžeš zobjať niekde kde len cesta potlvá možno mesiac?
Saya: Satoshi ale já nejsem jediná lékařka v celé nemocnici, většinu času stejně jen vyplňuju a podepisuju různé dokumenty. Operace a tak podobně dělám jen ty nejtěžší a ty jsou většinou naplánované několik dnů dopředu. *Chce Satoshiho ujistit o tom že tak moc nepostradatelná tam Saya není. *Tak pokud bys chtěl něco zábavnější tak můžeme společně něco vymyslet, tak víš co? Vyber si jakoukoliv Zem na světě a já tě tam vezmu, ten čaj měl být v Čajové Zemi a ne v Zemi Válek tak jen si řekni a tvoje tetička tě vezme kamkoliv si budeš přát.
Satoshi: Uhm... Teta Saya nemala by si byť v nemocnici aj tak? Čo ak sa s veľkými ťažkosťami tam dôjde a teba nikde? *Spýta sa lebo ho zaujíma ako to v nemocnici vlastne beží. Potom poškrabe sa trochu po hlave.* Čaj? To neznie veľmi zábavne. *Povie trochu sklamane, lebo pri pití čaju sa asi nenaskytne nejaká veľká akcia/dobrodružstvo alebo zaujímavá skúsenosť. Ani mu to o štipku nezdvihne adrenalín ale jedna vec ho predsa len zaujme.* Ale spomínala si najlepší čaj na svete? Nevedel som že v Ketchu alebo blízko Ketchu máme také známe miesto.
Saya: To víš, že měla ale i někdo jako jsem já, občas potřebuje odpočinek. Navíc jsem měla mít dneska jednání s jednou příbuznou jedné pacientky, ale něco jí do toho přišlo tak to zrušila, dneska tam je místo mě náhrada a tak mám dneska volno. Co bys řekl na to, kdybych nás vzala na jedno místo, kde mají ten nejlepší čaj na světě? Najdeš tam doslova každý druh čaje, jaké existují, co ty na to?
Satoshi: Pjepáč teta Saya. *Povie obyčajne, keď ho karhá že ju neobjal. Nejakým zázrakom keď nasleduje tak to zovretie prežije.* Ako naozaj momentálne nemám žiadne plány. Fajn poďme niekam, ale nemala by si byť dnes v nemocnici? *Spýta sa zvedavo.*
Saya: Ty jsi ale sladkej. *Saya se skloní a počká až Satoshi hodí poslední šipku a pak si ho prostě k sobě otočí, aby k ní byl čelem, a stáhne ho k sobě, aby ho mohla obejmout. *Přijde za tebou teta a ty mě ani pořádně neobejmeš, za to tě teď umačkám k smrti. *Poví nadšeně a pobaveně a trochu Satoshiho zmáčkne ale samozřejmě ne tak aby ho bolelo či tak nějak. Pak ho pustí, ale podívá se mu pozorně rovnou do očí. *Nechtěl bys se mnou dnes strávit pěkný den? Můžeme si udělat výlet nebo se můžeme podívat jen po vesnici.
Satoshi: *Bol si vytiahnuť šípky z terča a druhý krát už nerecitoval slová ktoré ani poriadne nevie vysloviť, už iba hádzal a takmer vždy zasiahol reč.* "Hlúpe písmeno." *Povie si v duchu. Keď príde Saya pozdraví.* Ahoj teta Saya. *Hádže šípky naďalej a ironicky povie.* Ach, Saya odhalila si ma... Nie je to tak ako sa to zdá. Vôbec nehádžem šípky ale v skutočnosti pjacujem na nelegálnej činnosti. *Potom si priloží jeden prst k ústam.* Ale nikomu ani muk. *Zašepká.*
Saya: *Saya byla dnes na jedné pracovní schůzce, šlo o jeden složitý lékařský případ, jedna starší žena má totiž vážné problémy s bolestí hlavy a jak se ukázalo, jedná se o nějaký úkaz přímo v mozku. Mělo proběhnout setkání s dcerou té ženy, ale bohužel to padlo. Oblečená je v ( odkaz » ) s kapucí na hlavě, protože prší. Nechce moc zmoknout a tak zaleze do jednoho baru. Tam si sundá kapuci a odhalí tak pečeť Byakugō no In, která zdobí její čelo. Na pravé dlani má značku Sōsa Gijutsu, což ale není vidět (viz. Outfit). Jak se rozhlíží po podniku tak si všimne Satoshiho, nelíbí se jí, že se nachází zrovna na takovém místě a tak si to za ním rovnou nakráčí. *Satoshi? Co tu děláš?
Satoshi: *Zo začiatku bol pekný deň tak sa Satoshi vyhrieval vonku ale z znenazdania začalo pršať. Satoshi preto zabehol do baru. Boli ešte skoré hodiny, väčšina zákazníkov začínala prichádzať až v nočných hodinách takže bolo tu ešte pomerne prázdno. Len pár ľudí čo asi očividne nemali dnes čo na práci. Satoshi bol v rohu baru a hádzal si šípky do terča.* Jyba! Lyba! Lýchly! Lys! Hjačka! *Opakoval si slová v ktorých sa nachádza R pri každom jednom hode tak aby ho tí ľudia ani barman nepočuli. A za nič na svete to hlúpe R nevedel vysloviť. Keďže ich hádzal z hnevom a frustráciou emócie mu bránili sa plne sústrediť na hádzanie tak ešte netrafil stred. Až kým nemal toho už plné zuby.* Sakja! *Zvolal hlasnejšie a trafil stred. Aj keď písmenko aj tak nevyslovil, dokonca ani v nadávke.*
---: ---
Saya: *Dostala celkem dobrý nápad a tím je tvorba další techniky, tentokrát jí napadlo zkombinovat Shunshin no Jutsu, společně s létáním Jintonu. Nejde ani tak o krátké létání ale prostě o vyvinuté vysoké rychlosti během letu. Saya je naprosto jasné že během toho nebude moct pořádně zatáčet ale, kdyby například mohla letět jen jedním určeným směrem anebo by bylo potřeba letět touto rychlostí jen krátkodobě tak by to mohlo být velmi užitečné. Z toho důvodu se rozhodla, že testovat bude u sebe v Kamui dimenzi, stačí si tam vyletět vysoko do vzduchu a následně se dívat jedním určeným směrem. Začne hromadit chakru uvnitř svého těla, snaží se to udělat tak aby se chakra uvolňovala ze všech Tenketsu bodů a aby se pak dala k letům a tak použila do toho Shunshin no Jutsu aby se rychlost jejího letu velmi zrychlil. Radši by tvořila techniku, jako například Katon: Hi no Ken nebo Katon: Hakai-tekina Ken. To věděla, co přesně chce, ale tady chce dosáhnout něčeho, co ani neví jak přesně provést, sice v tom je Shunshin jako takový ale je to jen takový malý základ. Neskládá během toho žádné ruční pečetě, prostě nic. Vždy jen poletuje vzduchem uvnitř své Kamui dimenze a zkouší různě svou chakrou posílit výkon letu aby vyvinula vyšší rychlost, dokáže se dostat, ale jen k maximální rychlosti kterou vyvine ona sama při samotném létání, která je rovna jejímu sprintu. Takto vypadá vlastně její několikahodinový trénink, jen si létá vzduchem uvnitř své Kamui dimenze jak nejrychleji může a pokouší se do toho napumpovat víc chakry, drží se totiž toho, že víc šťávy znamená vyšší rychlost. Proto zkouší znovu a znovu do svého těla během létání pumpovat více a více chakry. Bohužel si nemůže dovolit takto blbnout celej den ale pouze několik hodin denně. Bohužel se musí často vracet do Ketchūgakure do práce, má toho prostě hodně v nemocnici. Operace se v nemocnici neudělají samy a dokumentace jakbysmet. Ovšem každý den si najde několik hodin denně, které využije ve zkoušení uvnitř své Kamui dimenze k tvorbě své techniky. Pokouší se znovu a znovu zrychlit své létání, nejlépe to dostat na rychlost Shunshin no Jutsu. Tímto způsobem trénování se dočká toho, že nejdřív uplynou dny, potom týdny a potom dokonce měsíc. Když v tom jednou dostane nápad, proč do toho dávat postupně víc a víc chakry? Sayu napadne něco jiného, co takhle letět a dát do toho zničehonic velkou dávku chakru, prostě do toho hodit extázi chakry a ukáže se, co to udělá. Poletuje si tak celkem rychle vzduchem uvnitř Kamui a v tom do toho vloží naráz v jeden moment velké množství chakry, v tom se něco stane. Sayou zničehonic trhne, doslova vyvine obrovskou rychlost, že to ani zrakem nestihne zaregistrovat a z toho šoku ztratí držení letu vzduchem a namíří to přímo k zemi, kde se pěkně vyseká. Několikrát se od té země odrazí, než se úplně zastaví. *Au to se moc nepovedlo! *Postěžuje si a je, nucena si nahodil vychlubené pravé rameno, které si během nárazu vykloubila. *Aspoň vím jak na to, jen se nesmím leknout toho zrychlení a musím si na to zvyknout. *Sayu bolí skoro celé tělo, to způsobilo i to že to zrychlení na tělo vyvíjí velké přetížení, které způsobuje bolest. Saya to ovšem připisuje tomu nárazu, pomocí Inyu Shometsu se nějak dá dohromady a zkouší to znovu, opět vyvine obrovskou rychlost ale Saya stále dokola padá k zemi. JE to velmi těžké v té rychlosti udržet si trajektorii letu a nevybočit mimo, protože když vybočí tak ztratí kontrolu úplně a Saya se rozfláká o zem. Takže teď nepotřebuje trénovat techniky jako takové ale musí si natrénovat její využívání. Každý den si tedy dopřeje po několik hodin uvnitř vzdušného prostoru dimenze Kamui lety, létá tam znovu a znovu. Neustále se zrychluje a snaží se s tím sžít a vcítit se do té rychlosti. Ze začátku sice používá Sharingan aby mohla vidět s předstihem různé překážky, které se jí mohou dostat do cesty, když se zřítí k zemi kvůli problému, že neudrží svou trajektorii. Tak to opakuje, znovu a znovu neustále dokola několik hodin denně po dobu dalšího následujícího měsíce, během toho měsíce se naučí ovládnout už krátkodobé možnosti zrychlení a dokonce i dlouhodobé kdy letí klidně i po dobu několika minut. Během toho odhalí fakt, že to zrychlení na Sayu působí tím faktem, že při krátkém letu to způsobí bolest celému tělu ale při delším letu jí ten tlak drtí kosti. Bolest to je sice velká ale jako Jashinistka je na to zvyklá a díky svým technikám se o nějaké rozdrcené kosti postará celkem jednoduše, prostě se svlékne z kůže a vyleze úplně zdravá (Ryū no Kawarimi no Jutsu). Její staré tělo se doslova rozpustí v podivné šťávy, pokud se tomu dá říkat, ovšem i tak dále zkouší znovu zrychlování toho letu, aby se dokázala s tou technikou co nejvíc sžít a naučit se jí ovládat na mistrovské úrovni. Ovšem to jí zabere další tři týdny, během toho si uvědomí, že si to ještě nepojmenovala a tak si techniku pojmenuje (Kōsoku Hikō). Jako obvykle si techniku zapíše do svitku, kterých má desítky uložených ve své dimenzi. Následně se už věnuje opět plnohodnotně své práci v nemocnici. *
---: ---
Yuuka Katsu (NPC): *Už delší dobu plánuje útok na Feudálního Pána země Medu, zjistila, že bude projíždět lesem této Země a tak si to dokonale naplánovala jak si poradit i s jeho samuraji, kterých tam je ovšem jen 5 a navíc hodnostně sahají jen 2x B a 3x A. Taky lepší by ani dostat nemohl, protože je to Feudální Pán malé Země ten silné nedostane. Yuuka vytvořila velmi hustou mlhu použitím Suiton: Kirigakure no Jutsu a vytvoří si jednoho Kage Bunshina, který se přesune na levou stranu od cesty, kterou prochází feudální pán a originál je na úplně opačné straně. Sice nic nevidí ale díky Sairento Kiringu se mohla přesunout velmi potichu. Následně Kage Bunshin a originál složí několik ručních pečetí a vytvoří mnoho ohnivých koulí, které naberou tvar duchů. Každý jich vytvoří 30 a následně složí další ruční pečeť a koule se rozletí v rojích z každé strany k feudálnímu pánovi a začnou tam narážet do samurajů, případně do země a vyvolávají tak obrovský plamen (Katon: Onidōrō). Je slyšet křik ovšem následně ustane křik samurajů, kteří zemřeli (taky jak by se asi bránily, XDD jsou to low). Feudální Pán ovšem zatím žije, i když je ošklivě popálen. *
Teiry Toriko: *Teiry viděla co se tu děje.* "Páni. Přece jen si asi zabojuju. Ale kdo je na naší straně a kdo je proti nám." *Zatím zůstávala tak aby ji nebylo vidět. Počká na Shikiho a pak se na něj otočí.* Co budeme dělat Shiki-san? Připojíme se? A jestli ano tak kdo jsou ti kterým máme pomoci?
Shiki: *Samozřejmě též slyšel křik, ale nic moc tomu nevěnoval pozornost. To už však Teiry vystřelila.* To si dělá prdel? *Zeptal se sám sebe a následně strčil ruky do kapes a pomalým krokem se vydal za Teiry, nebo spíše za tím hlukem. Tam na místě, odkud šel hluk byla mezitím prevracena karavana a bojující lidé, či někteří dokonce i Shinobi mezi sebou. Šlo o skupinu, která doprovázela Feiludalniho pána, této země, přičemž byli napadení nějakou jinou skupinou. Feudalni pan se krčí v jakési budce a jen opatrně vykukoval aby zjistil situaci. *
Teiry Toriko: *Teiry jen souhlasně přikývla. Stále byla začtena do své knihy. V tu chvíli se však ozval křik.* Co to bylo? *Teiry zaklapla knížku a vystřelila směrem k hluku. Doufala že jí bude Shiki následovat ba se dostane i před ni.* "Co se to děje? Takový klid celou dobu co jsme v této zemi a najednou něco takového?"
Shiki: To je praveze dobře *Pronesl, přičemž si strčil dva prsty pod pásku na oku a začal si ho lehce mnou a zároveň chtěl tak pokožce, kde má pásku trošku ulevit. Poté se jí spravil. Samozřejmě vše prováděl tak aby jeho Shari rinne nebyl vidět, tudíž se zavřeným okem. * Nerad bych kdyby přišli na to, že jsem jeden z nejhledanějších nukeninu. To by nebylo moc dobré *Pronesl a pousmál se. Mezitím se však v dálce začal ozývat jakýsi hluk. Nebo spíše momentálně jen křik. *
Teiry Toriko: *Teiry následovala Shikiho. Když se zastavili tak se s Bullatem opřela o nedaleký strom. Vytáhla si svou knihu poezie a začala si spokojeně číst.* To proběhlo dost hladce. Ale co. Neměla bych si nijak stěžovat. *V klidu jen odpočivala a poslouchala zvuky přírody a myšlenky ze čtených básní.*
Shiki: Teď jdeme domů. *Pronesl, přičemž vykračoval k bráně.* Mějte se. *Pronesl na rozloučenou a následně se vydal směrem domů, nebo spíše kudy přešli. Když se dostali do velké vzdálenosti od vesnice a byli zde jen oni dva zastavil se a sundal ze sebe suushagan podobu, kterou následně zapečetil.* Uděláme si na chvíli pauzu *Pronesl a následně si spravil pásku na levém oku.*
Stráž dediny (NPC): Tešilo nás. Opäť k nám niekedy zavìtajte. *Povie stráž chrámu a nechá stráž zeme odviezť ich späť k hraniciam* Dorazte v poriadku domov. *Povie na rozlúčku a zamáva Shikimu a Teiry*
Teiry Toriko: *Teiry i s Bullatem prochází vesnicí a kouká se kolem sebe po lidech.* "Necítím se tu moc dobře." *Teiry došla s Shikim až k stráži. Na Shikiho pokyn vytáhla onen svitek a podala ho stráži. Když začali odcházet tak se Teiry koukla na Shikiho.* Co teď?
Shiki: *Pozoruje a zároveň poslouchá slova a lidi co zde jsou a mluví. Přikývne. * To je velká škoda. No nevadí, samozřejmě, že vám zde nechám vzkaz od Kameganeho *Odpověděl a následně rukou mavnul na Teiry, které svitek předtím dával aby ho předala. Stále se snažil vystupovat vznesene a ukaznene jak by se mělo patřit ikdyz ho to vůbec nebavilo. Pokud Teiry vzkaz předala jen se uklonil * Těšilo nás, my se zatím vydáme na cestu domů. Doufám, že vše proběhne jak má *Dodal nakonec s tím, že se chtěl otočit a dát se v odchod pokud nebyl zastavem*
Stráž dediny (NPC): *Strážca odprevadí oboch až k samotnému feudálovi. Nemajú vlastnú skrytú dedinu, preto zem stále vedie len feudal. Pred chrámom sa zastaví a prehovorí na samotných strážcov chramu, pričom sa ukloní* Drahí kolegovia, prišli k nám priatelia zo Zeme Vojen. Nesú nášmu feudálovi akýsi návrh na spojenectvo a spoluprácu. *Povie a strážca chrámu si povzdychne* Mrzí ma to ale náš pán tu žiaľ momentálne nie je. Môžete mu tu nechať správu, ktorú mu odovzdám ja osobne a náš pán vám v dohľadnej dobe odpovie. *Stráž dediny (V ktorej sídli ten chrám, aby sme mali jasno xD) sa pozrie na Shikiho a ustúpi, aby mohol odovzdať poverenému človeku svoj svitok*
Teiry Toriko: *Teiryna ruka povolila a opět byla ve vyrovbaném stavu až na její psychiku kterou opět začala zahalovat temnota.* "(Maska) Ts. Ani 2 slabochy nedokáže zabít. Jsi slabá holčičko. Asi jsem se unahlil s tím když jsem si tě zvolil. (Teiry) Buď ticho. Povolám tě až bude potřeba." *Teiry společně s ostatními společně s Bullatem vkročila do vesnice a následovala Shikiho jako správný doprovod.*
Shiki: Samozřejmě *Pronesl, přičemž projistotu aby ten agresivní mladík nic neudělal odkryl svůj plast a nasledne zde vytahnul svitek, který byl přímý rozkaz pro tento úkol. Následně ho rozvinul a ukázal ho straznemu aby se tak mohl podívat na podpis a pečeť jeho vůdce. * Doufám, že toto stačí *Pronesl. Přičemž když se sním následně vydal do dědina, schoval svitek a poté vykracoval za ním. " Tak za tuto chválu můžu dělat herce v jakémkoliv filmu s odměnou za nejlepšího herce" Pomyslel si a přitom si vzpomněl na vůdce Ketchu, tedy toho co se tak nazývá. Starého dědka. *
Stráž dediny (NPC): *Ten agresívnejší a horlivejší mladík už chcel čosi namietať ale jeho múdrejší a možno starší kolega ho opäť raz usmernil* Toshi, neskús. *Následne pristúpil bližšie k Shikimu a vystrel k nemu ruku* Smiem vidieť rozkaz od Kamegane-sana? Musíte mať predsa niečo, čo ukážete samotnej stráži. *V prípade, že mladík obdrží rozkaz od vodcu Ketchugakure, tak spolu s nimi vkročí do dediny a nechá horlivejšieho mladíka ďalej strážiť*
Teiry Toriko: *Teiry se zastavila vedle Shikiho. Když uviděla tasenou zbraň tak jí ruka automaticky vystřelila k zádům kde měla katanu. Avšak netasila. Měla pouze ruku v pohotovosti stejně jako Bullat který byl připraven v nejhorším se pustit do boje.*
Shiki: Jdeme za vůdcem *Pronesl, přičemž se následně dostali před stráž, která na ně však tasila zbraň. Shiki, setrvavajici ve svém shuusaganu se ztváril lehce znechuceně a pohohorsene.* Nestydís se mladíků??? Tasit proti muži bez oka a ženě? * Optal se ho urazene a lehce zvedl bradu nahoru, aby působil vznesene.* Jsem Mizuru Ryun a tohle je můj doprovod. Posílá mne vůdce Ketschugakure ze Země Válek. Ctihodný vůdce Hiroto Kamegane posílá návrh vašemu vůdci ohledně obchodu, který s ním máme projednat. *Pronesl, přičemž se tvářil vznesene a vážně, stejně tak jako vážený muž. *
Stráž dediny (NPC): *Zem Medu nie je príliš mocnou a preto nemajú ani veľmi silnú stráž a preto obsahuje len dvoch shinobi úrovne jounin a tokubetsu jounin. Ide o mladých chlapcov, ktorí sotva dosiahli plnoletosti ale aj tak berú svoju prácu nadmieru vážne* Stáť! *Skríkne jeden z nich a tasí katanu. Druhý, ktorý má očividne trochu chladnejšiu hlavu, položí svojmu kolegovi ruku na rameno* Kľud. *Utíši ho a pozrie na príchodzích* Želáte si? *Spýta sa ale ruku drží tesne pri vrecúšku so zbraňami. Nechce priamo tasiť zbraň ale musí byť opatrný. Jeho kolega však neustúpi a zbraň drží pevne v rukách*
Teiry Toriko: *Teiry vůbec nevadilo že běželi tak dlouho. Byla na to zvyklá ze svých tréninků a její fyzička byla při nejmenším na skvělé úrovni. Když Shiki zpomalil tak taky své tempo zmírnila.* Proč zpomalujeme?
Shiki: No za účelem boje tam nejdeme. To jen kdyby náhodou. *Pronesl a Pokrčil nad tím rameny. Následně pokračovali ještě i přes noc, kdy si tedy shiki zavelel že se trošku prospi. Trvalo to celkem dlouho než se dostali kousek před brány vesnice. Zde však Shiki spomalil a doufal že tak udělá i Teiry. Následně šel k bráně vesnice. *
Teiry Toriko: *Teiry ho celou dobu následovala.* Děkuji za upřímnost Shiki-san a za možnost si zabojovat. Dlouho byl mým soupeřem jen strom a tak budu i ráda když své zkušenosti budu moci opět osvojit v boji. *Pořád za ním běžela.*
Shiki: *Postupovali celkem průměrné díky tomu, že běželi. Brzy dosáhli dokonce i místa kde končila země železa a začínala Země medu. * Jen abych k tobě býk upřímný vzal jsem tě protože nemůžu bojovat když jsem v tomto těle aby mne náhodou někdo neodhalil. A taky se mi nechce *Vysvětlil, přičemž nijak neměnil tempo. Chtěl brzy dorazit do vesnice. *
Teiry Toriko: *Teiry se kouká jak se země přibližuje. Z místa kde měl Shiki kajutu vyšel někdo jiný. Podle hlasu ho však poznala.* Bullate. Běžíme. *Oba seskočili z lodi a následovali Shikiho. Chytla svitek a schovala si ho. Nehodlala se ptát co v něm je. Mise byla mise.*
Shiki: *Když mu teiry oznámila, že za chvíli jsou na místě povzdechl Di. Necítil se ve své kůži když byl v někoho jiného i přes to, že za tu dobu si již zvyknul. Oblečený však byl, jedině co neměl tak byla páska přes levé oko, které držel zavřené. Následně odpecetil že svitků kůži a použil techniku Shuusugan no jutsu aby se přeměníl do své podoby shuusaganu a vydal se na palubu. Tam si následně dal pásku přes zavřené levé oko, ve kterém byl jinak Shari rinnengan. To vycházelo tal akorát, že dorazili do přístavu. Následně přešel ke kapitánovi L, kterému dal pár to za převoz a poté kyvnul na Teiry* Máme to daleko tak běžíme *Pronesl, přičemž si upravil červené Vlasy a seskocil z lodi dolů na molo. Následně se rozběhl. Cestu znal díky studování v kajuty takže věděl kudy běžet. Doufal však, že ho Teiry bude následovat. Pokud se tak stalo po chvíli vytahnul svitek. * Na tohle hlídej *Pronesl a následně ho po ní hodil*
Teiry Toriko: *Trvalo tocpěknou chvilku. Teiry většinu času trávila ve svém hnízdečku na stožáru a jen někdy se pustila dolů na palubu. Párkrát pomohla lodnímu kuchaři i posádce. Uběhlo jí to jako nic. Když si všimla v dálce země došla za kapitánem. Dozvěděla se že za 30 minut budou stavět v zemi železa. Teiry kývla a vydala se za Shikim mu tuto novinu sdělit. Jakmile mu to řekne vrátí se zpět na palubu.*
Shiki: Mnah to je mi prd platný. To zvládnu taky... *Pronesl a povzdechl si. Věděl že bude muset projít zemi železa v přeměně, díky tomu že sebou nemají senzibila* Pak pro mě přijdi musím ještě něco sepsat,! * Pronesl, přičemž už se k Teiry otočil zády. Vydal se do své kajuty. Vlastně neměloc co na práci, ale nechtělo se mu mezi námořníky na palubu a tak si i jídlo nechával Donaset po celou dobu plavby. Nebylo to kvůli tomu, že by mu bylo nějak špatně nebo tak. Spíše se mu stýskalo po jeho dětech. *.
Teiry Toriko: *Teiry naslouchala.* Obchod v zemi Medu? Dobře. *Teiry se zamyslela ohledně Shikiho otázky.* Bohužel. Nedokáží vycítit chakru. Jedině pach. Senzibilní schopnosti nemám. *Teiry se opřela o zábradlí.* Tak si běžte odpočinout Shiki-san. Já se přesunu na horní stěžně lodi. Bullate ty si tu běhej ale nezavazej. *Teiry v rychlosti vyskákala na stožár kde se pohodlně usadila a pozorovala moře.* "Zase na chvíli pryč od Senpai."
Shiki: (ne země medvědů ale medu)
Shiki: *Námořníci mezitím oddelali prkno a následně odpoutali lana. * No jedeme do země medvědů za jejich vůdcem skrz obchod. Tudíž se necháme vyhodit v zemi železa a následně půjdeme pěšky je ti nejkradsi cesta *Vysvětlil ji, přičemž trošku uhnul probihakicimu namornikovi, který běžel aby mohl pomoct s napnutim plachet a lan, které bylo potřeba upevnit. * Kapitán je za kormidlem jestli s ním chceš mluvit. Já si půjdu nejspíše odpočinout. A ještě jedna otázka. Umíš vycitit chakru v okolí? Jak senzibil *Optal se teiry následně.
Teiry Toriko: *Teiry s Bullatem pomalí vyšli po lávce na palubu. Teiry přišla opět k Shikimu.* Dobře a kam plujeme a za jakým úmyslem Shiki-san? Zatím jste mi neřekl žádné info snad krom toho že jedeme do jiné země nebo na moře což jsem spíše odtušila z toho že jsme na lodi.
Shiki: *Když dorazila Teiry včas jen lehce kyvnul směrem k lodi, která byla již připravena na odpluti, přičemž její námořníci se už chystali ovazovat lana aby mohli vypnout * Akorát. Jinak by jsi tu zůstala *Pronesl, načež se odrazil od sloupku o který se opíral a dostal se tak do kroku a namířil si to po dřevěné lati přímo na palubu lodě * pod, odjíždíme *Pronesl, přičemž ji popohanel aby mohli vyrazit. *
Teiry Toriko: *Teiry byla trochu zmatená ale pochopila že to bude asi něco co se nemůže probírat jen tak v baru. Zamávala na houf nápadníků rychle zmizela z baru. Po cestě si ještě došla pro Bullata a sebrala své věci. Připevnila si na záda katanu, vzala svitky ve kterých měla zapečetěno všechno své vybavení. Vydala se tedy na místo kde se měla se Shikim setkat. Přišla přesně na čas. Došla k Shikimu.* Jsem připravena. Můžeme jít.
Shiki: *Počkal až k němu dojde Teiry, kterou zaregistroval chvíli po příchodu dovnitř baru. * Vysvetlim ti to po cestě. Jdeme *Pronesl, přičemž se otočil a otevřel dveře.* Za půl hodiny tě čekám na pobřeží u přístavu *Dodal následně, když se lehce spomalil ve své chůzi. Poté už jen vyskočil na jednu ze střech a pomalu mířil k přístavu, kde měl v plánu počkat. *
Teiry Toriko: *Teiry si všimnula jak se dveře otevřeli a do nich vešel Shiki. Pomalu se zvedla a vzdalovala od davu zklamaných nápadníků. Došla až před Shikiho.* Shiki-san. Co tu děláte? Co vás přivádí do baru? Nedokážu si váš představit že by jste se sem přišel napít, takže jaký je důvod vaší přítomnosti?
Shiki: *Procházel vesnici, došel do ní pár minut zpátky z jednoduchého důvodu. Chtěl najít Teiry a vzít ji sebou. Aspoň bude mít třeba koho šikanovat na cestě a podobně. Od Renjiho dostal prostý úkol a tak ho chtěl splnit. Na sobě měl svůj klasický outfit vzadu pod pláštěm za pásem měl pripnutou svou Kami no Arashi, ruce obvazane obvazy. Teiry hledal po pachu. Nebylo to pro něj nic těžkého aby ji takto nenašel. Pach ho nakonec zavedl do baru. Před dveřmi si jen zhluboka povzdechl a následně vešel dovnitř, zasttavic se za dveřmi, které zabouchl. Samozřejmě měl jako vždy přes levé oko pásku. *
Teiry Toriko: *Teiry byla zrovna v místním baru kde se jen tak zastavila aby poznala nové lidi a shinobi z vesnice. Oblečená byla v ( odkaz » ). Kolem ní se rychle shromáždilo mnoho místních mládenců snažící se o její přízeň.* Notak kluci. Klid. Nechci se teď vázat. Jsem shinobi. Nemůžu jen tak s někým něco začít. *Teiry dostala lehký drink který jí zaplatil jeden mladík. Obdarovala ho svým úsměvem.*
BlueBoard.cz ShoutBoard