Přidej zprávu »
---: ---
Lana: Ako povieš, no nemôžem zaručiť, že ho budem mať so sebou dlhú dobu, možno raz sa portneš a ocitneš sa niekde v lese and v horách... a ja tam nikde nebudem... *Povie Lana s úsmevom a kunai si na teraz schová do púzdra na stehne.* Keď sa najem, tak asi vyrazím na cestu, v noci sa mi cestuje lepšie, pretože doslova prekypujem silou... *Povie Lana s úsmevom a keď sa naje, pobalí si všetko, čo považuje za potrebné a zmizne do noci, v ktorej ju len ťažko niekto nájde.*
Zeref: Asi se pouze změnil, možná jak jsi spala tak na něj moje chakra měla nějakej účinek. *Toho je Zerefova myšlenka ale zda to tak opravdu je nemůže potvrdit. *Já asi už pomalu půjdu ale uvidíme jak to s těmi emocemi bude, minimálně bych ti doporučil aby sis zkusila sex když máš tělo ve kterém ho dokážeš ocenit ale může to ignorovat, pouze to je nápad nic víc. *Zeref to myslí vážně, je to jedna z mála věcí co by ji mohl doporučit i když on sám to moc nehrotí, však od doby co se vrátil z Temného Světa a získal své tělo si ho neužil ale na tom moc nezáleží Zeref není jako Suzuya a nenechá se tím ovládat ale naopak je schopen tuto tužbu i ignorovat. *Když budu potřebovat najdu si tě, na stole tam máš můj bleskovej kunai tak ho sebou prosím nos.
Lana: Ako by mi mal ísť život s emóciami... tak ako asi každému, narodila som sa ako normálny smrteľník a určitú dobu som tak žila, potom na dlhé roky som sa stala nemŕtvou... a ako vidím, môj náhrdelník stále funguje... čiže stále asi platí, že na starobu neumriem... *Lana sa zasmeje a potom pokračuje.* Celé toto je len nezvyk za tie dlhé roky... nič viac, nič menej... *Trochu zase niečo zje a zapije to vodou.* Neboj nebudem sa ti do toho celého pliesť, v podstate mám vás oboch rada, ale toto je len vaša vec... a priatelia... neviem... hlbšie pocity ako priateľstvo a láska, to je beh na dlhé trate... čiže na toto ti neviem odpovedať... ale môžem povedať, že priateľská alebo milujúca som nikdy nebola... ani keď som ešte cítila emócie...
Zeref: Já tě ani nechci na svou stranu, upřímně budu rád když se do toho nebudeš plést. Kdybych chtěl tak ho teď přijdu zabít ale přijde mi to zábavné sledovat jak se hodlá připravit a jaké různé kroky podnikne aby nakonec zabil on mě a ne já jeho. *Ano tohle je jedinej důvod proč Zeref Suzuyu nepřijde zabít. *Možná tu čest nechám i na někom jiném, uvidím. *Pronese Zeref a taky si vezme trochu jídla ale jen si trochu uždíbne, přinesl toho dost pro oba dva a tak určitě Laně trocha jídla nebude chybět. *Nemusíš mi nic splácet, uvidíme jak ti půjde život s emocemi a třeba si získám tvé sympatie a budeme přátelé.
Lana: Oh takže takto, ale nemôžeš sa diviť, obaja ste predsa veľmi inteligentní, avšak Suzuya je teraz trochu slabší... *Zasmeje sa Lana a potom si vytiahne niečo na jedenie a pitie.* Ja zaujímavé niečo jesť po tak dlhej dobe, pretože pitie krvi je určite úspornejšie na čas... *Povie Lana a počúva ďalej, pritom sa len usmieva.* Takže o zábavu je postarané, ale ver mi ja nie som ani na tvojej a ani na Suzuyovej strane, nemám záujem sa pliesť do vašej bratskej bitky, ja si vážim tvojej pohostinnosti a i toho ako somnou jednáš, rada ti to i splatím... ale nečakaj, že budem bojovať proti Suzuyovi alebo proti tebe na jeho strane, tomuto sa naozaj rada vyhnem...
Zeref: Královna noci, to bývalo. Navíc široko daleko nic nežije takže pokud bys nehledala k jídlu člověka tak bys opravdu nic nesežrala. *Pak ji nechá promluvit a jakmile Lana dokončí slova o mazlíčkovi Kyuubi uvnitř Zerefa zavrčí tak strašně nebezpečně až to Zerefa trochu zaskočí. *Nejdřív bych rád poukázal na to že Kurama není mazlíček, je to bytost co je inteligentnější jak většina lidí co poznáme oba dva dohromady a on s ním spolupracoval z jediného důvodu. Nic moc mu nezbývalo a navíc uznal jeho moc a tak s ním spolupracoval ale nesdílel jeho idee, zatímco ty moje to je něco jiného. Nicméně abych to vysvětlil, já jsem se narodil do toho těla stejně jako on, není to přímo schizofrenie ale spíše bych to nazval jako fenomén dvou myslí v jednom mozku. Nicméně asi od mojich 24 let tohle tělo ovládá Suzuya takové moje mírnější já i když je celkově jiný ale tak nebudu zacházet do podrobností, před pár lety jsem tělo zase získal a přijal jméno Zeref ale Suzuya ta vychcaná svině využila techniky co jsem se naučil a během mé slabší chvilky převzal kontrolu a použil techniku která vytvoří DOKONALOU, živou a samostatnou kopii s vlastním vědomím a své vědomí přenesl do té kopie. Máme stejnou DNA ale já mám tady Kuramu a on nikoliv a jinak hádám že si obarvil vlasy na černo a nechal si je narůst ale jinak mezi námi fyzicky není žádný rozdíl.
Lana: *Zasmeje sa milo ako nikdy predtým.* Oh ty sa vážne musíš nudiť, ty my chceš povedať, že ja, kráľovná noci by som si nič neulovila?? *Rozpaží ruky a ukáže na temnotu všade naokolo.* To úbohé zviera by ani nevedelo, čo ho zabilo... *Zasmiala sa Lana zlovestne a potom si prehliadla jedlo a nápoje, zobrala si nejaký chlieb, syr, maslo a na pitie vodu, sadla si na posteľ a tam si to celé rozložila, na čo byť poriadny, keď celý zámok je opustený, a ona tu i tak nehodlá zostať dlho. Pomaly začala jesť a pozerala na Zerefa, pričom premýšľala.* Povedz mi... Suzuyu som poznala, ty sa na neho podobáš, máš podobnú chakru, dokonca i voniaš ako on... ale kto vlastne si a prečo s tebou spolupracuje Suzuyov mazlíček... tam vo vnútri....
Zeref: Strach je přirozený a v mnohých ohledech užitečný jen se nesmíš nechat strachem pohltit nic víc. *Pronese Zeref a položí ji na noční stolek tašku ve které je různé jídlo (zabalené). *Ne že bych si dělal starosti ale nic lepšího nemám a kromě toho v celém zámku ani v okolí nic k jídlu není takže než bys zjistila jak něco sehnat už bys šilhala hlady a to nechceme takže si jen posluž, máš tam i nějaké nápoje a podobně.
Lana: *Premýšľala o všetkom možnom, dokonca mala i nočné mory, ktoré boli ako živé, i predtým mávala sny, no nikdy z nich necítila pocity ako teraz a preto, keď sa vrátil Zeref a proste vošiel do izby, tak Lana otvorila oči a okamžite sa vytratila a splynula s tieňmi v izbe, ako keď sa schováva zver, ktorú niekto loví. Až keď videla, že je to on, vyšla z tieňa, ktorý bol za Zerefom, no musela sa priznať, že teraz v noci sa cítila silná akoby v úvodzovkách neporaziteľná* Ah... ty si ma teda vystrašil... nikdy predtým som necítila strach... *Povedala Lana zmätene, no sviežo, vyzeralo to akoby v noci ožila a bola plná sily, čo i v skutočnosti bola.* Nemusel si si o mňa a jedlo robiť také starosti...
Zeref: Dobrá šermířka jistě budeš to určitě nemá nic dělat s tím zda jsi člověk nebo ne. *Zeref si neodpustil ji k tomu říct svůj názor, prostě musel jinak to ani nešlo. *Tak se zatím měj, očekávej mne večer. *Rozloučí se s ní Zeref a odejde z jejího pokoje, cestou za sebou zavře dveře. Následně se s využitím svého Hiraishinu teleportuje zpět do Sora-Ku kde se věnuje svým věcem jako je například návštěva vězení kde vysaje nějakým nebožákům životní energii pomocí specializace techniky Rinneganu Tamashī no Tōnan a sám své tělo omládne o jeden rok věku. Pak jde rovnou sehnat něco k jídlu k večeři a ne jen pro Lanu i pro sebe i on má samozřejmě hlad ne? Po celém dni se pak vrátí zpět do Zámku Králů pomocí Hiraishinu, na střeše tohoto zámku má totiž svou značku. Dostaví se ke dveřím do pokoje Lany a rovnou na dveře zaklepe (je asi tak 11 hodin večer). *
Lana: Hmmm... nerob si o mňa starosti, niečo si tu určite nájdem jesť, možno som bola predtým mŕtva, no aj vtedy som pociťovala hlad, lenže jedla som krv... *Zasmiala sa ako normálna žena, ktorá spomína na pekné časy, potom sa zamyslela.* Kto vie ako toto telo teraz vie bojovať, keď už nie ej také, aké bolo predtým ale to ukáže čas, možno už nie som taká dobrá šermiarka... a možno áno... *Lana si proste ľahla do postele a chvíľu pozerala do stropu.* Tak... ako sa hovorí... dobrú noc..., mám nad čím premýšľať..., keď sa mi všetko utriedi, tak sa pohnem ďalej a pozriem sa, ako to vonku vyzerá... *Povedala Lana, potom zavrela oči a pokúsi sa zaspať, i keď s takýmito myšlienkami a pocitmi to bude určite ťažké.*
Zeref: V každé době se najde někdo kdo někoho nenávidí ale tak nenávist není úplně zlá věc pokud se tím člověk nenechá ovládat a tak pokud se ukáže nějaký hlupáček co se tě pokusí zabít tak, no řekněme že bude zábava sledovat jaký proces s dotyčným provedeš. *Zeref se pak rozhlédne když se ocitnou v tom jejím pokoji který si dneska Lana bude volit jako místo kde by mohla přespat. *Tak asi bych ti měl nechat soukromí, musíš si utřídit myšlenky a podobně. Zastavím se ještě dneska večer s nějakým jídlem aby tu neumřela hladem, jak říkám už jsi živá bytost takže jsou jisté potřeby o které se budeš muset starat ale na to si časem rychle zvykneš. Než odejdu chceš mi ještě něco říct nebo se na něco zeptat?
Lana: Moja izba bola vždy tam dole... *ukázala na hrobku, z ktorej vyšli von, no potom sa usmiala* Ale luxusných izieb je tu veľa a tak... ja si nejakú vyberiem... *Povie Lana s úsmevom a potom sa vydá na cestu do tej izby* Myslím, že to bude po dlhej dobe spánok v posteli... *Jemne sa zasmeje a keď počuje o novom mene a o tom, že bude cítiť i iné veci, len si povzdychne.* Možno máš pravdu... musím si všetky svoje kroky premyslieť, predsa len, možno tam vonku sú ešte stále nejaký ľudia, čo ma nenávidia... *Keď to dohovorí, prídu k izbe, otvorí dvere, veci vo vnútri sú zánovné, trochu od prachu a ošarpané, pretože sa o ne nik dlho nestaral, no Lane to nevadí* Tak a sme tu, táto izba sa dá i zamknúť.... a je celkove vysoko... myslím, že tu prenocujem a potom sa pohnem ďalej...
Zeref: Dobře ale připrav se že budeš cítit i jiné věci než jen emoce ale třeba chtíče a podobně ale to až jindy, věřím že na to přijdeš sama. Takže kde tu máš pokoj? Můžeme zajít tam, chvilku tam s tebou pobudu abych se ujistil že jsi okej a pak bych tě tam nechal si odpočinout normálním lidským spánkem, který bys podle mne mohla potřebovat. *Počká na Lanu zda je tam dovede nebo ne. Cestou ho něco ale napadne. *Vlastně dalo by se říct že jsi znovuzrozena možná by nebylo od věci ti dát nové jméno, je možné že už nejsi úplně tou osobou co dřív a tak by možná nebylo od věci se s Lanou rozloučit a přivítat tě jako někoho nového.
Lana: *Lana sa jemne usmeje na Zerafa a potom premýšľa.* Ja... teraz neviem... ja by som si toto želanie rada odložila na neskoršie, najprv si musím zase zvyknúť... no to, že som tu, že žijem... a že teraz zase cítim... všetko je teraz pre mňa príliš nové... potrebujem čas si zvyknúť na tieto veci, nechcem sa postaviť pred niekoho, kto ma poznal bez citov... a rozplakať sa mu v náručí... potrebujem sa proste naučiť všetko toto kontrolovať... *Jemne sa Lana zasmeje* takže ak by si bol tak dobrý, odlož mi toto želanie... a neskôr ho vyslovím keď budem pripravená....
Zeref: To ukáže čas teď by bylo fajn vyřešit jedno, máš nějaké přání co bys chtěla splnit takto po probuzení? S někým se vidět nebo podobně? Nejdřív se budeš muset aklimatizovat na tuto dobu a tak mě zajímá zda chceš i ty něco pro sebe a je mi jedno zda už ze sobeckých důvodů nebo jiných, moc často lidem takto vstříc nevycházím. Máš nějakého milence nebo milenku s kým by ses ráda viděla nebo tak?
Lana: *Lana si hlboko povzdychne, lebo vidí, že nemá moc veľký zmysel odporovať Zerefovi, chce sa zabávať, pomocou nej, ale prečo sa do tejto zábavy nezapojiť, koniec koncov, Lana tým nič stratiť nemôže, a to si už Lana zrátala dávno.* Dobre teda... prijímam tvoju ponuku na teraz, pretože si i prvý, ktorý sa chce pri mne zabávať, nikdy nikto nepovedal, že chce by somnou, pretože by to mohla byť zábava, ale zase na druhú stranu, nikdy som zábave predtým ani moc neholdovala... *Povedala Lana tichým no rozhodným hlasom.* Ukáž my teda... na čo mi budú tie emócie dobré...
Zeref: Ať už litovat budu nebo ne tak je to vlastně jedno, bude to mít stejný výsledek. Budu se celkem bavit a určitě si tuhle zábavu užiju, mám rád neznámé a zábavné věci a pokud je šance že se akorát spálím tak jen dobře. *Poté se zvedne a natáhne směrem k Laně svou ruku a pokud se jeho ruky chytí tak ji pomůže se zvednout. *Ukážu ti že cítit může být celkem pěkné a člověk si to může i užívat než to jen proklínat věř mi je toho mnoho co ti lidské tělo co cítí může nabídnout.
Lana: *Pozerala sa mu priamo do očí, nevedela, čo má v tú chvíľu povedať, samozrejme, že ona nebola nikdy zradcom a u nej sa vždy uchovalo každé tajomstvo i spojenectvo, to dobre Zeref, alebo teda Suzuya, vedel. "Byť milý... a pritom byť psychopat... logiku to môže dávať, predsa len, v osobnosti každého z nás sú protiklady." Premýšľala Lana, lebo prečítala množstvo kníh o ľudskom chovaní a ďalších veciach, takže dobre vedela, čo sa to deje s ňou, len si to nechcela priznať.* Ah... dobre teda... ja to skúsim, ak si želáš byť v mojej spoločnosti... dúfam, že svoje rozhodnutie nebudeš ľutovať... pretože teraz vážne neviem sama, čo mám od seba čakať...
Zeref: *Klekne si na kolena ale tak aby byl před Lanou a jednou rukou ji jemně přidrží za bradu a nadzvedne její tvář tak aby se mu podívala přímo do očí a on se podíval do jejich. *Proč jsem tak milej? Uznávám osoby, kterým se dá důvěřovat a se kterými by mohla být zábava. Ty jsi osoba, které se dá dost důvěřovat a navíc proč bych nemohl občas být ten milej? To že jsem psychotickej zabiják neznamená že někdy nemohu být milej a to že cítíš emoce neznamená že jsi slaboch, víš povím ti jedno. Emoce nejsou slabost ale naopak mohou posloužit jako síla. Tak se uklidni, v klidu se nadechni a pomalu vydechni a kromě toho už nejsi mrtvola, teď už nejsi ať se ti to líbí nebo jsi člověk.
Lana: Ja... ja... ja.. nie som dieťa!!! *Povie Lana nahnevane a zmätene, pričom sa stále vyhýba pohľadu na Zerefa.* Ani neviem, prečo sa ku mne snažíš byť milý... prečo sa takto ku mne vlastne chováš, určite máš i lepšiu prácu, ako tu strácať čas s mŕtvolou ako som ja... toto celé, že si sem prišiel, že si ma našiel.. bola veľká chyba, ak by si ma neprebudil svojou prítomnosťou, toto všetko, čo práve teraz zažívam, by som nezažívala... *Lana si povzdychne a na zem padne z jej očí pár sĺz.* Pozri... pozri sa na mňa aká som teraz patetická... stáva sa zo mňa slaboch.. precitlivelý odpad... stávam sa tým, čím so najviac pohŕdala a i pohŕdam...
Zeref: Tvůj tón hlasu říká něco jiného ale zkusím věřit tomu že mi nelžeš. *Pak si vyslechne její pokus o odpověď ale ona se k němu otočí zády a vypadne z ní že neví a jemu docvakne o co tu jde, přiloží ji zezadu ruku na rameno. *Chápu tak zkusím něco najít ale celkově i chápu už o co tu jde. Jsi momentálně jako dítě, které je zmatené vlastními emocemi a prý jsi byla nádoba bez emocí ale z nějakého důvodu se ti emoce vrací a celkově vypadáš i jako normální člověk takže proběhla nejspíš nějaká změna a jsi z toho zmatená, nemusíš se obávat dobře? Pomůže ti se s tím vyrovnat.
Lana: Nie... nie som nervózna... *Povie ťažko, pretože emócie na ňu začali doliehať viac a viac, no začala kráčať za Zerefom, pričom ho počúvala a premýšľala nad všetkým, pritom sa snažila potlačiť emócie, ktoré sa jej začali vracať a prebíjali jej myseľ.* Každý... potrebuje na nejaký čas zmiznúť... *Povzdychla si Lana a potom si prezerala okolie zámku, ktoré jej bolo známe a poznala tu každý kút.* I tak ma všetci musia nenávidieť... keďže som zmizla a nič nepovedala... *To bolo zase niečo nové, Lana si robila starosti o druhých a o to, čo si o nej myslia, keď počula jeho otázku, že čo má rada, tak ak by to bola stará Lana, povedala by peniaze, no teraz sa zarazila, zastavila a premýšľala, celá sčervenela, pretože chcela povedať peniaze, no emócie jej v tom bránili.* Pe... penia... *Otočila sa mu chrbtom aby nevidel jej červenú tvár.* Ja... ja neviem!!!
Zeref: Vypadáš celkem dost nervózně co se nejdřív projít po zámku? Pro tebe je to známé místo a projít se po místě které je ti známé a blízké nebude na škodu ne? Nebo taky se můžeme jít podívat na Kami i když asi by to mělo být beze mě posledně co jsem ji viděl ze mne nebyla nadšená, hold jsem ten zlej a užívám si to. *Pronese trochu zamyšleně. *Mimochodem co jsem slyšel tak Renji umřel ale bude to něco jiného, protože asi dva dny předtím přišel za mnou že na nějakou dobu zmizí a nemůže mi říct proč takže tohle bude asi jen jeho hra na mrtvého a ve skutečnosti žije pod jinou identitou, asi o už nebavilo žít jako Nukenin. *Pokud by ho Lana následovala tak Zeref vyrazí na cestu. *Takže Lano, pověz mi co máš ráda?
Lana: Ja... *Povzdychne is, keď ho počúva, pritom si oblečie na seba náhradné kožené brnenie, ktoré tu mala.* Dobre... dobre... ja som povedala, že my máš ukázať dôvod... a ja musím splniť to čo som sľúbila... *Išla k nemu pomaly, začala dokonca cítiť strach z neznámeho, už tak dlho nebola vonku alebo s niekým nerozprávala, že proste všetko je jej cudzie a ešte i tieto emócie, ktoré boli dávno zamknuté.* Tak... teda... poďme... *Povedala a pozerala zahanbene na zem, no jej pravá ruka jemne držala rúčku jej legendárnej katany. "Musím sa upokojiť... ja som Lana... som tvrdá obchodníčka, ktorá premýšľa hlavou a nie emóciám... musím sa vzchopiť!!" Hovorí si Lana v mysli, no jej emócie ju zrádzajú, teraz skôr vyzerá ako zmätená žena, ktorá nevie kam so životom.*
Zeref: Dobrý důvod? Stačí si vytvořit příležitost a chytit se jí a už ji nepustit ne? Máš výhodu věčného života jako málo lidí ale když už ten dar máš měla bys ten život umět využít, mnoho jiných by za tuto možnost dalo cokoliv ale ty ten věčný čas promrháváš a chováš se tak abych si myslel že si ten věčný život nezasloužíš. Já to mám stejně, na stáří zemřít nemohu ale stejně se snažím žít svůj život naplno a užívat si ho co to jen jde, sice ano mám poslední dobu tolik práce že moc zábavy není ale i tak se snažím ten život žít a ne ho jen promarnit nějakým flákáním se a podobně ale pokud chceš abych ti dal důvod žít tak ti jeden dám. *Tohle Zeref poví ale až v momentě kdy Lana vyjde ven převlečená. *Pojď se mnou a dovolil mi ukázat ti svět a nechat mě ti pomoct zkusit najít důvod proč opět žít a ne jen spát tady. “(Kurama): Je jiná, vypadá že to není už jen schránka bez emocí ale jako kdyby je opravdu cítila.“
Lana: *Samozrejme, že si všimla, čo sa stalo s jeho telom, no robí sa, že si to nijak nevšimla.* Ah!! *Jemne sa začervenala a potom zasunula katanu do púzdra, jasne cítila, ako je silný, mohol s ňou urobiť, čo len chcel, no i tak, cítila sa zvláštne, nejak sa jej pocity predierali na povrch, ako u bežného človeka, po slovách Zerefa, sa cítila zahanbene a dokonca sa začervenala a odula ako normálna žena.* Tak teda... o čo tu vlastne ide.. prečo si myslíš, že sa mi neoplatí spať, tam vonku ma i tak nič nečaká... to si myslím teda ja... daj my jeden dobrý dôvod... *Povedala Lana urazene a potom sa išla začať prezliekať, normálne by jej to nijak nevadilo, no teraz cítila hanbu, prezliekať sa pred mužom, zase sa celá začervenala v tvári, zobrala veci a prezliekala sa za rakvou. "Čo sa to deje... prečo sa cítim takto... prečo sa cítim viac živá... čo sa stalo s príveskom... veď ho stále mám na hrudi."*
Zeref: *Když se po něm Lana ožene svou katanou tak neuhne ale ani ho to nezraní a místo toho se ozve zvuk jako když o sebe narazí dvě katany nebo jako kdyby tou katanou zaútočila do nějaké silné ocele a pokud to není její legendární zbraň nebo podobně tak se ostří otupí a to bez debat. Zeref totiž využil svých schopností změnit část svého těla na unikání černou ocel tak že na tu černou ocel změnil právě tu část kam by ho katana zasáhla - [Kōton: Kōsei Shatai]. Samozřejmě ruku stáhne zpět a nedotkne se jí když reaguje takto přehnaným způsobem ale respektuje její přání nedotýkat se jí. Samozřejmě následně se opět část těla pokryté černou ocelí opět změní do původní podoby. *Už říkám že jsem na tebe narazil čirou náhodou a nic víc, to že tě moje chakra probudila to není moje vina. Jen si říkám že škoda spát takto dlouho, naprosto zbytečné. Nepotřebuju tě k ničemu využívat, co bych chtěl to si zařídím sám a o moc moc nestojím, je s tím moc práce a nebaví mě to. Takže využívat tě? Tak moc si nefandi a pokud o to tak moc stojíš tak si klidně lehni a jdi si dál spát ale úplně zbytečně tím ztrácíš čas, který by se dal využít lépe.
Lana: Heh... nikto sa vás o to neprosil... *Povedala Lana ostro a keď k nej pristúpil a išiel sa jej dotknúť, tak práve vtedy nahmatala rúčku katany a švihla s ňou, nechcela ho zraniť, nemala k tomu dôvod ale tiež nestála o jeho dotyk.* Ruky preč... *keď to povedala vyskočila z rakvy celkove rezko, pretože jej telo sa prebralo, naplnilo chakrou. Upravila si vlasy a katanu stále držala oproti Zerefovi* Nechápem, čo odomňa očakávaš, na čo ma chceš využiť... pretože jediný dôvod, prečo by si ma chcel naspäť medzi živými je nejaká služba pre teba... neverím, že si sem z čista jasna prišiel... povedať mi ahoj... možno som spala dlho ale predtým so žila dlho tiež... a moc dobre viem o čo všetkým ide... o nejaké služby a o moc v nejakých veciach...
Zeref: Procházel jsem se po zámku nedávno jsem ho využil a tak jsem si řekl že ho prozkoumám, tyhle katakomby byly jako jediné místo zde střežené různými pastmi a tak jsem pokračoval dokud jsem nedorazil sem a k mému překvapení jsem našel tebe. *Poví klidně s úsměvem. *Myslím že se mýlíš, já si tě pamatuji, Mito si tě taky bude pamatovat, Kami si tě bude pamatovat a nejspíš i Suzuya. Takže jsi trochu mimo a myslím že spánku bylo dost, co se takto vrátit mezi živé co myslíš? *Zeref se narovná a přistoupí přímo k Laně a přiloží ji svou dlaň na tvář a usměje se ale nezkouší ji balit nebo tak podobně, pouze chce aby to tak vypadalo a místo toho se ji chce dotknout právě aby na dotek poznal zda bude studená jako psí čumák nebo zda bude teplá jako normální lidská bytost. *
Lana: *Oči sa naplno otvorili, kým tento, čo si hovoril Zeref jej dával akýsi súhrn dejín, nejak moc to nepočúvala, ale to bolo jedno jej pamäť a sluch boli perfektné, takže sa jej to akoby vrylo do pamäte, kým sa sústredila na rozhýbanie svojej tváre* Eh.. ah... hmmm... čo ťa sem privádza... a na čo si ma prebudil... ja som sa o to neprosila... to len tá tvoja chakra... podráždila moje zmysli... *Povedala Lana ťažko a pousmiala sa* heh... keď si mŕtvy... tak nemusíš uvažovať nad tým, koľko času stráviš v rakve, je to tvoja posledná a jediná posteľ... ktorú ti dajú... *Lana postupne začala hýbať prstami na nohách a rukách* a vážne... neviem na čo sa ma pýtaš veci... o mojom tele... to ťa vážne nemusí trápiť... *Zasmiala sa jemne* nechápem... na čo si tu... ja som už dávno stratená v čase... nikto si ma nepamätá... nikto my tu nečaká.... ak si ma prišiel zabiť, zabi ma... *Povedala Lana a snažila sa čo najrýchlejšie si rozhýbať, ruky, nohy a telo, pravou rukou sa snažila nájsť púzdro so svojou katanou.*
Zeref: Tak už se probouzíš, prozatím to stačí a já si počkám. *Pronese a odstoupí od rakve aby se mohl přesunout k jedné co je přímo za Zerefem a lehne si do ní ale nechá ji otevřenou. *Musím uznat že ty rakve jsou příjemné ale abych uvnitř vydržel spát několik let? To zase ne, než se budeš moct pohnout povím ti pár novinek. Poté cos prohrála v Mito tak ona se ještě jednou setkala se Suzuyou a vyspala se s ním ale naneštěstí druhého dne ráno se s ním nepohodla a bylo to tak velké že Shae mu řekla vše co společně s Mito cítí a dala mu kopačky. Odešla do Temného Světa a Suzuya se pokusil zabít a to byl můj okamžik abych opět po nějakých 60-ti letech získal kontrolu nad svým tělem. Odešel jsem do Temného Světa a bojoval za stranu řádu a skoro jsem mohl vyhrát ale nakonec jsem uznal že pro syna Mito, kterého zplodila se Suzuyou bych mohl nakonec pomoci odboji. Víš měl jsem tam ženu co nosila mé dítě ale Yuzuru Yin mi je zabil oba dva a já se rozhodl že v tom světě být už nechci a tak jsem Mito pomohl zabít posledního generála a zničit Temný Svět, který je nyní už minulostí. Každopádně po návratu se stala jedna nečekaná věc a to že Suzuya dokázal vynutit jedno Jutsu a naše těla rozdělil na dvě totožná těla a utekl, takže nyní běhá s polovinou mé moci po světě Suzuya ale naštěstí nemá Kuramu jako já ale to není moc důležité, pouze jsem ti chtěl oznámit co se nějak stalo. Samozřejmě já jsem zase na straně zločinu, to je místo kam patřím šířit smrt a zoufalství, prostě mě to baví a nestojím o to být na straně nějaké vesnice ale ty mi něco pověz do dnes to nechápu. Ty jsi mrtvá jako že mrtvá? Tvé tělo netvoří krev, netvoří všelijaké tekutiny a ani teplo?
Lana: *Bola v hlbokom spánku už veľa veľa rokov, jej zármutok v poslednom boji s jej milovanou Mito ju naozaj prinútil sa stiahnuť. Spánok bol hlboký ako samotná smrť, no Lana mŕtva rozhodne nebola, mala na sebe ešte svoje staré čierne kožené brnenie, ktoré si vtedy nevyzliekla, boli na ňom šrámy a bolo celé od jej krvi. No prítomnosť mocnej chakry ju začala prebúdzať, narúšala jej spánok. Jej zmysly cítili niečo mocné blízko.* Ehm... hmm... *Jej celé telo bolo stuhnuté, iba viečka sa jej trochu pootvorili a ukázali jej červené zreničky, no dobre nevidela, mala všetko rozmazané, jej spánok trval príliš dlho, takže i keby chcela nepohne sa, nemôže sa nijak brániť, dokonca ani prehovoriť nemôže.*
Zeref: *Válka se mezi Zerefem a Suzuyou tak to mnoho lidí nazývá ale on to vidí jinak, pouze Suzuyu nechává žít a kdyby chtěl mohl by ho zabít kdykoliv by chtěl ale proč ho nenechat v iluzi že to válka opravdu je že? Baví ho sledovat jak Suzuya jedná a podobně a ne jen Suzuya ale i mnoho jiných mocných lidí nebo aspoň těch co se za mocné považuje. Je to tak týden co tu byl aby tu jedné ženě implantoval jedno Kekkei Genkai a to ji pak zase sebral ale to není důležité, Suzuya tento zámek kdysi dávno získal a vzal ho pro sebe s tím že tuhle Zem chtěl obnovit ale nakonec z toho sešlo a jeho zámek skončil v rukou Lany a to Zerefa ani Suzuyu moc nesere. Každopádně se Zeref po zámku prochází oblečený v ( odkaz » ) a jeho katana Satsujin Hane je rozložená na tisíce maličkých okvětních lístků a ty ho chrání před různými pastmi na které naneštěstí narazil během průzkumu katakomb. * „Co se to tak moc snaží ukrýt?“ *Tuhle otázku si kladl do moment než dorazil k nějakým rakvím a postupně je otevřel a všechny kromě jedné byly prázdné. V té která prázdná nebyla je jedna známá se kterou Suzuya kdysi jednal ale Zeref ten s ní nikdy nejednal ale pouze mohl z mysli Suzuyi sledovat jak jednala když má jeho vzpomínky. *Lana? Takže není mrtvá, upřímně tušil jsem to.
koniec: --//ukončeno//--
Lana: *Už dlhšie Lana plánovala podniknúť cesty so zmluvami, pretože keď už založila spoločnosť, tak musí mať všetko riadne na papieri. Takže si obliekla svoj cestovný plášť, zobrala si niekoľko zvitkov, osedlala koňa a vyrazila na cestu, ktorá bola čisto len a len obchodná. Prvá zastávka na jej zozname bola snehová zem, kde hodlala spísať riadny kontrakt o odberaní snežnej pálenky, bol to alkohol, ktorý si ona, keď bola ešte živá, moc obľúbila a hlavne ho milovala Mito, preto bolo pre Lanu dôležité aby získala kontrakt. Cestu už poznala a tak keď prišla k zasneženým planinám, bola šťastná, lebo bolo zamračené a snežilo, kapucu nepotrebovala. Trvalo to síce pár dní ale nakoniec dorazila do tej osady, kde pálili tento skvelí mok, preto zosadla z koňa a išla rovno na vec, presnejšie išla do pálenice. Tam sa opýtala pár mužov, kde je ich šéf a stretla sa s ním, po nejakej dobe, čo sa rozprávali sa nakoniec dohodli na kontrakte, z pustej zeme im budú doručované zásoby ako keramika, nejaké zbrane a jedlo. Lana potom spokojne spíše zmluvu, urobí jej kópie, obaja ju podpíšu a vydá sa na cestu. Sama dobre vie, že teraz musí ísť do zeme železa, predsa len, jej názov hovorí za všetko, kvalitná ruda na výrobu zbraní sa vždy hodí. A tak vyrazila, cesta na koni bola dlhá a úmorná, no nakoniec dorazila na hranice, podstúpila všetky potrebné kontroly a následne sa vydala hľadať osady, ktoré majú menšie bane na železo, samozrejme, Lana nepotrebovala veľa železa ale potrebovala kvalitné železo. Opýtala sa na cestu a zistila, že sú pri sebe 3 osady, ktoré ťažia celkom dobrú rudu, keď sa tam vydala, tak neboli moc k nej dôverčivý, no nakoniec si získala jejich dôveru argumentmi a hlavne prísľubom snežnej pálenky, ktorá je výborná na zakončenie ťažkého dňa stráveného v baniach na železo. Lana bola spokojná a zmluvy podpísala, zostala tam však ešte pár dní a dokonca sama sa zúčastnila na ťažbe železnej rudy. Následne si poznačila ďalší cieľ cesty a tým bola čajová zem, kde už predtým s Renjim žila a dobre ju tam poznali, hlavne v Chamise bývala a tak išla priamo tam. Cestovanie pre Lanu nebol žiaden problém, len už musela kúpiť nového koňa, pretože medzičasom sa vyčerpal. Keď dorazila tam bola privítaná, pretože už ju tam dlho nevideli, zostala tam pár dní a až potom predložila oficiálnu zmluvu, kde bolo presne napísané že bude spoločnosť Inazuma odkupovať čaje z tejto krajiny, samozrejme, že boli títo ľudia dokonalý bylinkári a tak Lana využíval ich služby na tvorbu niektorých liečivých odvarov a sušených byliniek. Pretože pre čierny trh z nich vyrábala určité drogy, ktoré hlavne pôsobili relaxačne zábavka bohatých a pre chudobných poskytovali útechu pred okolním svetom, ale to nebolo tak úplne legálne. Keď mala zmluvy podpísané ešte tu týždeň ostala vo svojej starej izbe a užívala si prechádzky prírodou, ktorá tu bola. Ďalšia zastávka je zem bažín, presnejšie do Sora-ku, cesta nebola ťažká ale zdĺhavá, nakoniec sa tam Lana dostala, tuto bola práca omnoho ťažšia, pretože Lana musela zaujať a hlavne využiť svoju silu a chlad. Nerobila to rada ale na čiernom trhu to chodilo inak, než u normálnych obchodníkov, ale práve kvôli tomu študovala ľudské emócie a chcela ich napodobňovať. Takže sa zahrala na drsňáčku, robila pár prdelí, zabila pár tých, ktorí odporovali a zrazu boli dohody o obchode s drogami a informáciami na svete. Samozrejme, že to trvalo dlhšie asi dva mesiace si tam Lana pobudla. Bola tiež rada, že má dohodu s Otogakure, vtedy si to vyjednávanie tam vážne užila ale tak mohla tam prichádzať s obchodníkmi a predávať zbožie a tiež tam kupovať ryžu, i keď nie v tak veľkom množstve, lebo jej produkcia nebola taká veľká ale postačovalo to na to aby zarobila. Zatiaľ to bolo všetko, čo potrebovala vybaviť, z týchto kútov sveta brala tovar a posúvala ho ďalej, samozrejme, že všade možne sa ešte chystá takto zájsť a tiež tam chce poslať i svojich obchodníkov ale to má zatiaľ čas, teraz sa musí sústrediť na vybudovanie mesta a s tým spojené i vybudovanie veľkej školy a výrobne zbraní, no zatiaľ sa na tom pracuje, ľudia sú už zhromaždení a zostáva len začať riadne pracovať, tak sa Lana vrátila do pustej zeme po dlhej obchodnej ceste za zmluvami v celku spokojná.*
Shoutboardy končí. Více zde.