Přidej zprávu »
---: ---
Temari: *Po delší době, kdy neměla čas a musela plnit ve vesnici mise a úkoly od Raikage, dostala temari konečně krátké volno. Rozhodla se proto, že ho stráví vlastním tréninkem opět mimo vesnici. Kam jít už měla, takže její kroky nejdřív vedli do její skrýše. Ověřila si, že nástrahy jsou tak, jak je zanechala a že zde od její poslední návštěvy nikdo nebyl. Trochu se jí ulevilo, protože si nebyla jistá zda sem omylem někdo nezabloudil. Naštěstí by zde mimo prázdných cel stejně nic nenašel. A ony malé cely už čekaly, kdo další v nich svede svůj poslední marný souboj o život. A Temari je už rozhodně nechtěla nechat déle čekat. Vydala se proto na lov. Samozřejmě nikdy nehledala své oběti poblíž skrýše, ale vždy dál aby k ní nevedly žádné stopy. Dnes však musela pátrat ještě o něco dál, než poprvé. Kraj se zdál být až podezřele klidný a o pokusné subjekty tak byla nouze. Nakonec však našla pár osamělých domečků, kde vesničané poslední dobou trpěli pod útlakem malé bandy banditů. Temari se to nejspíš dotklo, protože se rozhodla že je nenechá už dál trpět. Počkala si, až bandité přijdou drancovat zásoby a pak když odešli do svého provizorního tábora je přepadla. Opět je pochytala pomocí genjutsu sharinganu a pevně je svázala drátem. Odnosit je do skrýše, jí pak zabralo o dost delší dobu, protože toto místo přepadu a sběru hraček bylo ještě dál než to poslední. Ale Temari není holka, co by si šla ztěžovat. Prostě udělala co je potřeba a nakonec měla všechny hračky opět v celách. Tentokrát to nebyli jen muži, ale i ženy. Což ve výsledku bylo Temari stejně jedno. Každého opět zavřela zvlášť do okovů a pak už začala se svým tréninkem genjutsu. Vybrala si nejdřív ty nejvzpůrnější a uvrhla je do genjutsu, kde si mohli do libosti vyzkoušet jak moc jsou se svou vzpurností odolní. Samozřejmě, že šlo o genjutsu, kde dokola neustále prožívali vlastní smrt (Shikumi no Jutsu). Brzy se jejich zoufalý křik smísil s pláčem z jiných cel. Kde teprve ostatní čekali na to, až dojde i na ně. A Temari jako správná hostitelka nemohla přece nechat své vzácné hosty čekat. Rozhodla se všem stejnou mírou věnovat svou nejlepší péči. Vybrala si další silně vypadající a slíbila jim život, když jí dokážou utéct. Po několika hodinách mučení pomocí genjutsu to brali jako poslední zoufalou naději. Temari se dívala jak utíkají ven jeskyní a mizí venku, pak se rozběhla a všechny překvapila ze zálohy. Trénovala jak a kdy vyskočit, aby oběť měla co nejméně času uhnout jejímu pohledu a tak i zajmutí v genjutsu. Nervalo dlouho a všichni obyvatelé cel se nedobrovolně vrátili zpátky. Všechny je jako nic dostala a získala ohledně používání genjutsu dost zkušeností z praxe. Tohle přesně potřebovala, mít na kom trénovat a při tom uchovat tajemství sharinganu přede všemi skryté. Tedy až na těch pár, co vědí že ho má. V duchu si je znovu vyjmenovala. Tak nejprve to byly její dvě sestry. Vlastně u Aishi si nebyla úplně jistá ale věděla že je chytrá a asi už jí napadlo že sharingan nemá jen ona a Mayu. Další byla samozřejmě Raikage, která jí hodně o používání prozradila a pak tu byl Shiki. Ten byl asi ze všech co o ní a jejím sharinganu věděli nejnebezpečnější. Trochu jí vždy přejel mráz po zádech, když si na jeho pekelnou zkoušku vzpomněla. No a posledním byl Yuri. Ten možná nevěděl co Temari za dojutsu má, ale jistě si to mohl zjistit. Povzdechne si a vrátí se zpět do reality.* Musím udržet své tajemství dokud nebudu tak silná, abych ochránila před každým nejen sebe ale i ty na kterých mi záleží. *Slíbí sama sobě s pevným odhodláním v hlase a pak se podívá na vyděšeného nukenina v okovech.* Neboj už se ti jdu věnovat, tak co chceš si zabojovat o svůj život? *No nic jiného mu stejně nezbývá a tak v zoufalství i souhlasí. Temari si na něm vyzkouší reflexy sharinganu a jak do toho jde zapojit své klanové techniky především Jiongu: Kakusareta Ha. Chvíli ho sráží pomocí nití ostrých jako čepele na zem a pak ho na závěr chytí do genjutsu sharinganu svým pohledem a probodne mu hruď stejnou technikou s jakou si s ním hrála. Dnes jí umírají nějak rychleji než posledně. To bude tím, že má na trénink jen jeden den. Tak se z nich snaží vymáčknout doslova pomocí všech genjutsu technik, které ovládá co nejvíce zkušeností. Pouští je, jen proto aby je vzápětí zase chytila a promítá jim pomocí očí stále dokola jejich vlastní smrt. Většina do večera zdaleka nevydrží a zbylé dva večer Temari za odměnu popraví. Těla opět odnosí na jednu hromadu a spálí. Nezanechá žádné důkazy o své přítomnosti a nastraží ve vchodu několik pastí. Po té se opět vrátí k normálnímu každodennímu životu ve vesnici.*
---: ---
Mito: *Vyšla z jeskyně a rozhlédla se. čekala nějakou fintu, díky bohu jí nic nevyděsilo a nečekalo na ní třeba hejno takových ptáků. Nicméně lesy a pláně byly vítány, až na ta města.* NEsnáším lidi.... *Zamručela a vydala se do jednoho z lesů.*
Ostrov: No když se dostala ke světlu, uviděla obrovské lesnaté láně a až kdesi v povzdáclí města.. Celkově mohla vidět tři obrysy měst, nebo spíše hradeb, které byly v levo v pravo a uprostřed....
Mito: *Vypadla z mrtveho tela a trochu si oprasila odev. Prohledla si jeste jednou mec a schovala jej. Proste si ho obalila kusem latky z Kimona a schovala za opasek tak, aby ji jej neprerizl a nevypadl ji. Otocila se na orla a usmala se.* Tak, a kde je Naomi... *moc dlouho v jeskyni neotalela a vyrazila rovnou za svetlem.*
Ostrov: Mito se povedlo proříznou mu hrdlo a tak byla už pomaleji vytlačena ven ze chřtánu... Pták před ní ležel mrtvý na zemi, jak jsem již psal, katuálně se nacházela v jeskyně, kde na jedné straně byl východ odkud šlo světlo a na druhé straně nic...(ještě dodatek k meči.. nedá se s ním používat samurajské jutsu - hien atd- stejně tak má vlastní jutsu, leč ty budou předány až v budoucnu při dalším používání)
Mito: *Cítila smrad žaludečních šťáv. V rychlosti kolem sebe vytvořila bariéru (shinra tensei), kterou ale udržovala neustále tesně kolem sebe tak, aby se "svezla" s obsahem orlova těla a zároveň se jí nic nestalo - protože to byly žíravé látky. Jakmile se dostala až do chřtánu orla, zabodla meč do jeho patra tak, aby jej rovnou zabila.*
Ostrov: Při každém zabodnutí ji mohlo býti jasné, že ptáka to opravdu bolí.. No když se dostala zhruba do půlky cesty, začalo se něco díti.. Jako kdyby se jeho krk začal stahovat... Orel totiž mezitím kvůli bolesti se snažil mito vyvrhnout, tkže nakonec se objevili žaludeční šťávy, načež smetli Mito ven z ptáka tlamou, přimo na zem... Nacházela se aktuálně v jakési jeskyni.
Mito: *Prohlížela si zbraň, zvuk jí napovídal, že doopravdy se nachází v těle toho opeřence a tímto mu způsobila bolest. Bylo jen na ní, co si vybere. Chakra očividně neměla vliv - viz. neefektivní Hien a její vlastní katana z nejlepšího materiálu. Usmála se a pevně chytila meč. Vydala se směrem, kudy přišla - k hltanu, cestou se zabodávala do žaludku ptáka nově nabytým mečem a tím se i přitahovala. Zabodávala jej vždy tak, aby jí jistil v chůzi proti směru gravitace. Pomáhala si i chakrou na nohou, kdy se "lepila" ke stěnám žaludku.*
Ostrov: Jak jsem říkal, meč projel i tímto způsobem kůží a stěnou žaludku jako máslo... Mito přitom mohla zaslechnout jak pták řve bolestí.. Ale otřesy nebyly žádné.. Meč tak mohla klidně vytáhnout ven. odkaz »
Mito: Paráda. *Usmála se, když se zbraň posunula k ní, jakoby nic.* Z čeho to asi je? *Mluvila si pro sebe, chytila zbraň oběma rukama (jako sendvič) a jemně jej tlačila dolů, aby vytvořila větší řez a mohla meč protáhnout i s rukojetí. Pokud jí to vyšlo, prostě zbraň chytila za jílec a začala si jí prohlížet*
Ostrov: Meč byl ostrý z obou stran. Každopádně, když se Mito dotkla meče a lehce zatáhla. Meč projel kůží jako nůž máslem. Prostě se lehce posunul směrem k terým táhla k sobě. avšak zastavil se v místě kde čepel přecházela v rukojeť, tam se zastavil.
Mito: Kuso. *Zamručela a natáhla k meči ruku, kteoru měla obalenou svou rukavicí. Chvíli váhala, ale stěny již byly o docela velký kus posunuté. Natáhla tedy ruku a zhluboka se nadechla, uchopila zbraň do rukavice a zatlačila an její tubou hranu (pokud to bylo ve stylu katany - jedna strana tupá, druhá ostrá jak debil - pokud to bylo jako meč - obě hrany ostré, tak an to moc netlačila, spíš to tahala k sobě)*
Ostrov: Jop posouvaly se pomalu. No každopádně když mito chtěl zabiodnot meč do stěn žaludku... odrazil se jí zpátky, jako kdyby narazila na kov. Prostě nijak neškrábla onu stěnu a nic se jí tak nestalo. Ani díky zesílení pomocí Hien
Mito: *Snažila se, ale bylo to marné, ještě než se stačila nasrat, začaly se stěny žaludku stahovat, zatím však ne nijak extra rychle (?? asi ne??). Mito tasila katanu z chakrorvých tyčí a napustila ji chakrou (Hien), tím ji ještě zostřila a prodloužila čepel, zabodla ji do stěny žaludku a pokusila se vyříznout kruh kolem bílého meče. Mito bohužel nezapřela své kovářské já a prostě ten měč z nějakého důvodu nutně potřebovala, alespon vidět celý.*
Ostrov: ohužel a´t se mohla jakkoliv Mito snažit vytáhnout meče pomocí gravitační síly rinneganu, ani za nic se nehnul. Ani o setinu milimetru se meč nijak nepohunl a stále tam zůstával zaražený, směřující k Mito čepelí. to se však Stěny žaludku začali hýbat. Začali se k sobě přibližovat, tudíž žaludek se ze všech stran začal zmenšovat.
Mito: *Rozhlizela se a prochazela prostor. Zahledla neco svetleho a leskleho, jako cepel. Dosla blize. Davala si na sve okoli doopravdy pozor. Dosla az k cepeli. Prohledla si ji z obou stran a lehce se dotkla zaludecni steny, v podstate se o ni zaprela a druhou rukiu, aktivnim rinneganem, se snazila cepel pomoci ovladani gravitace vytahnout, i skrtlze rukojet a podobne.*
Ostrov: Mito, jelikož se rozhlížela, tak mohla zaznamenat, že z jedné zdi žaludku čouhá ostří meče. Ostří meče bylo čistě bílé a viditelné docela dost, díky zbarvení žaludečních zdí. KAždopádně byl zaražen z venku, což tedy znamená jak jsem psal, že dovnitř je vedeno jen ostří. Nic jiné se zde nenacházelo a nebylo.
Mito: *Sklouzla do žaludku jak nic. Nečekala, že to bude tak snadné a už vůbec ne to, že bude tak obrovský.* Tohle mě bude stát hodně úsilí. *Zamručela a podívala se kolem sebe. Všechno bylo podivně narůžovělé, viděla žilky a strukturu žaludku, ale byl prázdný (??), obrovský a vzduch tu byl stejný, jako venku. Nedusila se, nelepila se k zemi a přišlo jí to extrémně podezřelé.* Proč nikdy nic nemůže být normální? *Zamručela a pomalu se vydala do středu žaludku, prozkoumat jej, zda tu není něco, co by jí ulehčilo práci, třeba žaludeční vředy a pdoobně. Hlavně chtěla znát opravdovou velikost tohoto místa, aby odhadla velikost a techniku, kterou využít k jeho zničení.*
Ostrov: Sám orel tak trošku nepochápal, když Mito prostě spolknul.. No co už ničemu to nevadilo.. Prostě zmizel v své neviditelnosti jako předtím. Každopádně Mito se právě nacházela v jeho žaludku, kdy ten žaludek byl obří. Dalo by se zde postavit i město. Ano vypadalo to tak, že i přes velikost orla, byl žaludek ještě větší. Je dosi možné, že to byla jiná dimenze? Nebo nějak upravené? To už bylo horší říci.
Mito: Wou wou wou *vyjekla, když orel trhl hlavou a Mito vzlétla opět do vzduchu. Jitřenka byla na kusy během vteřiny. Mito neměla moc času. Rozhodla se na to jít jinak, proč by měla ztrácet čas utoky z venčí, když by to bylo efektivnější zevnitř? Nakonec, Mito byla tak prťavá, oproti orlu, že by s ní neměl mít moc práce a jednoduše jí může slupnout na jedno sousto. Tak se nebránila, uvolnila se a doufala, že její plán vyjde. Nechat se sežrat.*
Ostrov: Její kuchiyose sice zmizelo a jí se pdoařilo zamotat orlovi zobák. Leč ten trošku více zabral zobákem vzhůru a tak si ji vyhodil nahoru zpátky na svou úroveň. Stejně tak využitl sílu svého zobáku (to je jako volím sei tebe pikachu).... a pořádně zabral a rozevřel zobák, kdy bič Mito takto přetrhnul. Následně už opět směřoval na Mito, tím že ji spolkne.
Mito: *Mito se zamracila, orel pevne drzel jeji kuchiyose a hodlal zautocit znovu. Odvolala tedy Kuchyiose, zacala padat volnym padem k zemi/mori. Behem padu neustale sledovala orla, odpoutala bic/Jitrenku a prudce ji roztocila s umyslem ji omotat orlovi kolem zobaku. Tim zabranit sobe v padu primo k zemi a jemu v tom, aby ji sezral.*
Ostrov: Vzhledem k tomu, že pták se držel mitina Kuchyiose bylo pěkně, že se snažila ho odstrcit. Což jí samozřejmě vyšlo a pták se pohnul, ale díky tomu, že se držel mitina Kuchyiose tak ji strhl sebou. Ikdyz nebyl to nijak velky posun. Pohnul to s ním sotva o dva metry, načež si zobakem vybral jiný cíl, zaútočil přímo na mito s tím, že ji prostě slovne na jedno sousto
Mito: *Ptak at se snazil jak chtel, nemohl se hnout. Mito se rozhlizela okolo, snazila se drzet si chladnou hlavu. Z niceho se ale vynoril obri ptak a napadl je.* Jak ja, tak ty, co? *zamrucela Mito a pokusila se na ptaka pouzit Banshou (rinnegan), kdy se jej pokusila proste strhnout do strany, aby netrefil toho jejiho. Byl by to pak pro Mito docela pruser.*
Ostrov: Bohužel pro Mito se její pták, nebo tedy kuchiyose nepohnulo ani dozadu. Jako kdyby jej něco drželo za nohy, načež se z neviditelnosti objevil obrovský pták, připomínající sokola, avšak místo očí měl v jednom cosi růžového a v druhém něco oranžového... Jako kdyby krystaly, neměl ani bělmo, ani čočku.. Přičemž takto zaútočil zobákem na mitino kuchiyose.
Mito: *Pták do něčeho narazil, ale sdílel její pohled, takže Mito viděla vesničky, jakoby byly na dlani, stejně tak celý ostrov. Nicméně se jí zdál celý rozmazaný. Do toho ten zvuk a neustálé stání na míste.....stání, no spíš máchání křídly. Zvedla se došla až k zobáku, natáhla ruku a držela ji pár milimetrů od podivné, okem znatelné stěny, která jim bránila v postupu.* Otoč to, zkusíme to jinudy. *Pták tak učinil. Mito se pevně chytila a on se mocným máchnutím otočil a zkusil ostrov obletět. Mito si zatím zapamatovala přibližnou polohu vesnic a zámku. Nicméně na to používala oči ptáka, sama kontrolovala pohledem okolí. To ticho se jí nelíbilo, raději si držela chakrovou katanu povytaženou.*
Ostrov: Před Mito se krásně rysoval ostrov, který nebyl zrovna dvakrát malý. Byl obehnan vysokými hradbami a stejně tak měl několik bran, které byly jednou za čas otevřené, aby mohli lodě, které byly jejich a venku zase zpátky domů do jejich přístavu když se však Mito priblizovala k ostrovů, objevil se jakýsi poryv větru, který byl však poznazelny jen asi centimetr před hlavou kuchiyose na kterém letěla Mito. Tvořilo to jakousi zvláštní zeď a Mito sic pták chtěl letět dopředu zůstával na místě a nemohl se pohnout dopředu.... Mito též takhle z vrchu mohla vidět už z dálky, že na ostrově se nachází 2 menší vesničky a 1 velká, samostatné obehnan zdi, kde se tycil velký palác. Ten však viděla jaksi mlhave, jako kdyby něco bránilo vidět přesně tvary a obrysy budov, stejně tak i u malých vesniček..... Mito mohla mezitím zaslechnout jakési houkani, které znělo jako soví.. Ozývalo se jen pár vteřin, než utocjlo úplne.. A nastalo ticho..
Mito: *Už jí nebavilo neustále čekat na Naomi až se vrátí, nebo pošle nejaké echo, ani její Edo neměla tušení, co s ní je. Vzala si tedy všechny věci, nechala Mitsukimu vzkaz, že už nemůže bejt doma a je zcela vyléčená, slib že až se vrátí, tak se budou učit lékařské techniky spolu (i když se je už naučila předem sama - nová povolání, lékař a stopař). Oblékla se do ( odkaz » ), ku pasu si přivázala katanu z chakrových tyčí, obyčejnou katanu, pečeť s dalšími minimálně sty katanami a na druhý, levý bok, si připevnila Jitřenku. Vlasy si stáhla do samurajského copu a vyrazila. Díky Rinneganu přivolala obřího ptáka, na jehož zádech se nesla. Shinku nechala doma, nechtěla tahat větší zátěž. Pamatovala si, která světová strana to byla, když se před pár dny/týdny ohlížela po blesku. Vydala se tedy na onu stranu, poprvdě si ani nezjištovala informace od rybářů a podobně, takže neměla tušení, že tam byl nějaký kraken a že tam už není. Netrvalo to moc dlouho, vyrazila dopoledne, takže kolem poledne se už musela vznášet v okolí ostrova.*
---: ---
Naomi Yuyake: *Už se trochu v tom Fuinjutsu zlepšila ale má pocit že ještě stále se musí trochu rozvíjet aby se zlepšila aspoň trochu a proto si vyhledala další techniku z třídy Fuinjutsu, kterou by se ráda naučila. Z toho důvodu se nyní nachází v Kamui s jedním Ninjou z Konohy, které na území Země Ohně odchytila. Když už se na ní Konoha nasrala a ukončila přátelské vztahy tak proč si nepůjčit jejich Ninju i když není šance že by ji někdo mohl najít. Naomi umí svou chakru skrývat, proto je to celkem výhodné že si může přijít kam chce a přitom o ní nikdo nemůže vědět. Ten Ninja ovládá speciální schopnost Hachimon ale nyní nebude schopen použít nic, protože na sobě má pečeť Tensha Fuin, kterou do něj zapečetila sebedestrukční techniku Jisatsu, která spálí celé jeho tělo jeho vlastní chakrou pokud se pokusí použít Hachimon nebo pokud se pokusí utéct a o tom moc dobře ten Ninja ví. Strachuje se že by se mohl zemřít, Naomi mu totiž slíbila že ho nakonec pustí domů aby mohl vidět znovu svou rodinu ale nejdřív si na něm chce otestovat jedno Jutsu a jeho vývoj ji bude trvat nějakou dobu a tak rovnou začne a složí ruční pečetě a přiloží na toho Ninju ruku a pokouší se zapečetit jeho dovednost Hachimon, aby ji nebyl schopen používat (Fuuja Houin). V moment kdy se toho Ninji dotkne tak se nestane nic ale ona tam stojí a silně se koncentruje na jeho schopnost Hachimonu, kterou dobře zná a pokouší se ji takto zapečetit. Díky této pečeti totiž dokáže zapečetit jakoukoliv schopnosti si bude přát a to by se ji mohlo celkem hodit. Proto tam tak stojí nad tím Ninjou a pokouší se s velkým vypětím svých sil zapečetit jeho schopnost používat Hachimon ale nic se nakonec stejně nestane. Jak to zkouší znovu a znovu tak to stejně nezvládne a musí tu toto Ninju nechat ve své Kamui dimenzi samotného a vrátit se do svého města Sora no Sato. Samozřejmě mu tam nechala nějaké jídlo, pití a celkově mu zařídila vše aby ji tam neumřel. On ví že nemá šanci uniknout a Naomi má jistotu že ji nezradí a nepokusí se ji zabit, protože kdyby ji zabil což je nemožné tak by si znemožnil šanci uniknout a podepsal by svůj ortel smrti. Když se Naomi po několika dalších dne naskytne další volný čas a tím pádem možnost k tréninku tak si nakoupí nějaké další zásoby pro toho Ninju, které mu tam nechá ale to až bude odcházet. Když tam dojde tak se opět pokouší zvládnout to jutsu a tak složí ruční pečetě a položí na něj svou dlaň a pokusí se zapečetit jeho schopnost Hachimonu a bum ono to pořád nejde, proto to opakuje pořád dokola jako kdyby se někdo díval na stále se opakující smyčku nějakého filmu. Naomi to zkouší pořád dokola a ani při druhém dni ji to nevyjde a tak svou vlastní Kamui dimenzi znovu opustí aby se mohla vrátit do svého města Sora no Sato a věnovat se svým povinnostem. Ono někomu by možná nedávalo smysl proč se každé Jutsu učí takto tajně ale Naomi k tomu má jednoduchý důvod, nechce aby kdokoliv znal její pravé schopnosti a sledoval ji při tréninku různých Jutsu. Takto může mít nejrůznější schopnosti, které bude schopna použít jako svou tajnou zbraň nebo eso v rukávu když to soupeř nebude čekat. Při dalším sezení s tím Ninjou se opět pokouší zapečetit jeho Hachimon a když to už ke konci toho dne začne vzdávat tak jakmile složí ruční pečetě a dotkne se jeho těla tak se mu na vzadu na krku kde je zátylek vytvoří pečeť, která vypadá jako černé kolečko. *Že by to vyšlo? *Zeptá se sama sebe a tak z Ninji odstraní pečeť Tensha Fuin a tak je Ninja kompletně svobodný a může klidně dělat co chce a tak mu Naomi rozkáže aby použil Hachimon ale nejde to. Naomi je v ten moment jasné že to zvládla tak toho Ninju zabije ale ne jen tak normálně ale obětuje ho svému bohu Jashinovi. *
--;;--:
Shiki: *Nechápavě na ni koukám před chvílí vstával a měl by jít opět spát. To se mu opravdu nechtělo ikdyz spánek měl rád. Jenže tady vlastně neměl moc co dělat, jelikož byli v jedne místnosti a ven mezi jashinisty se mu nechtělo přesunul se tedy ke stolku a usadil se na židli. Koukal před sebe a přemýšlel. Co jiné mohl dělat. *
Satsuki: *Prikývne a na jeho otázku ohľadom stretu s jashinistom len prevráti ocami* V tom prípade ti pôjde o život, to som varovala aj kňaza, že ak nás napadnú, tak to padá. Myslím. *Nie je si úplne istá, či to fakt povedala ale tak či onak to kňazovi muselo dôjsť aj samému. Celkovo pochybuje, že by si na nich niekto z chrámu dovolil* Zvyšok presunu ale poriešime zajtra, poď už haji. *Povie a tiež ho objime celým telom. Dlho na neho nečaká a onedlho sa ponorí do ríše snov*
Shiki: Proč ho nesmím naštvat? Co když si bude koledovat? *Optal se jí zvědavě. Přece jen když ho nějaký jashinista napadne tak ho nebude šetřit s tím, že mu nesmí nic udělat * Umm to by mělo též jít. Jen si musím nastudovat velikost laborky abych nevzal jen půlku *Pronesl a trošku se zasmál. Nakonec odložil hledá a sýr a lehl si za Satsuki, prehodic přes ní ruku a trošku se k ni ještě posunul. *
Satsuki: Satsuki: Pretože občas si celkom slušne púšťaš hubu na špacír. *Uškrnie sa a vyplazí mu jazyk* K jashinistom sa musíš chovať s úctou a nesmieš žiadneho naštvať. Najlepšie bude sa im vyhýbať, *Navrhne a zamyslí sa nad presunom. Shiki si predsa musí dať pozor aj na obnos svojej chakry* A čo keby si mi sem preniesol celú laborku? V podkroví bude laborka a hore môžeme bývať. Nechcem, aby si zbytočne plytval chakrou, stačí dosť, že to robím ja. *Upozorní ho a prísne prižmúri oči*
Shiki: *Nechápavě se na ni podívá a lehce nakloní hlavu na stranu* Jak pozor na jazyk? *Optal se jí nechápavě a dále ji sledoval, dají ji svou ruku na její stehno a pozoroval ji. Nechápal co tím myslela a chtěl to zjistit. * Umm potom ale nevím kde chceš a jak vydělávat. *Dodal nakonec* Není jednoduší se přemístit do nějaké země, najít si pěkný dům a prostě si ho přemístit sem? *Tohle ho upřímně napadlo až teď, ale tak proč by to takhle nemohlo fungovat, nejspíše to bude náročnější ale určitě to pujde*
Satsuki: *Nakoniec mykne ramenami a ľahne si unavene do postele. Otočí sa tak, aby videla na Shikiho a úsmev jej neschádza z tváre* Tak nechám renováciu na svoje klony a my dvaja môžeme loviť. Chakry mám dosť. *Očičká už konečne zavrie a nahlas zívne* Budeme na stavbu potrebovať peniaze na materiál... A sľúbila som, že v Zemi Vojen bordel robiť nebudeme. Takisto pozor na jazyk, Shiki Toyokazu. *Poslednú vetu už takmer zašepká*
Shiki: *Pozorně ji poslouchá a trošku se u toho šklebi a snaží se to všechno pochopit. * Umm nebylo by lepší prvně vyřešit naše bydlení? Jakože máme kde spát, e nepřijdu si příjemné mezi lidmi, kteří mě chtějí obětovat. Radši bych byl ve svém a až poté se staral laborku *Pronesl a koukal na Satsuki, načež si odkousl chleba a sýrů. *
Satsuki: *Podá mu dva bochníčky a kus syru do paciek. Zároveň sa zamyslí nad tým, čo ďalej* Teraz budeme potrebovať hlavne dosť peňazí. Potrebujem znova vybudovať laborku a všetko...Čo mi pripomína, že budem potrebovať priniesť všetky zvyšné veci z tej bývalej. Mikroskopy a aj mnoho náčinia tu mám, rovnako aj sterilné dózy a dózy na uchovávanie orgánov. Všetko mám vo svitkoch. Ale zostali tam postele a hlavne moja klietka. Ale tú asi budeš môcť preniesť až do novej laborky. *Rozhodne nakoniec a znova si odkusne* V podstate môžeš začať s renováciou miestnosti, ktorú nám kňaz poskytne ako laborku.
Shiki: *Pozoruje Satsuki a přemýšlí co dále. Ona má očividně plány jiste, ale netuší co by tu měl dělat on. Přece jen pohybovat se mezinjashinisty zcela sám tak úplně nechce a nebylo by to moc dobré.,* Umm a co mám dělat já? *Optal se jí a trošku se k ni nahnul s tím, že doufal, že mu dá lehce kousnout a ochutnat. Dnes ještě nejedl, ale že by měl velký hlad to zase ne. *
Satsuki: *Uškrnie sa a znova sa posadí. Čapne bo batohu a vytiahne fľaše s vodou, dve s niečím, čo sa tvári ako červené víno a aj nejaké bochníky chleba. Dokonca sa jej podarilo ukoristiť niečo ako polomäkký syr, ktorý vyrobili obyvatelia ostrova* Som niečo málo priniesla z osady. Prinajhoršom mám aj tak v pláne tu trochu začmuchať po nejakých kšeftoch a špinavých prácičkách. *Oznámi a odkusne si zo syru a bochníka. Trošku dá aj Miku a Tarogimu*
Shiki: *Když konečně došla Satsuki, jen začal sbírat batozinu a též vzal i svou listicku, která ho klasicky kola elektrickým proudem. * To si budeme muset este vysvětlit *Zašeptal k listicce po cestě kdy následoval Satsuki a toho kněze. V pokoji následně opět položil listicku, tentokrát na postel vedle Satsuki a dále položil batohy na zem. * Vybalime hned nebo časem? *Optal se jí, neměl tušení co a jak má v plánu. * Jinak musíme ještě nakoupit nějaké jídlo, pochybuji že nás budou krmit. *Pronesl, přičemž si sedl na postel vedle Satsuki.*
Satsuki: *Pousmeje sa a s prikývnutím sa postaví. Ešte raz sa hlavnému kňazovi ukloní* Priamo v chráme však dlho nezotrváme... Pravdepodobne začneme šetriť na materiál na stavbu nejakého menšieho domku... Nukenin si peniaze obstará pomerne rýchlo. *Uškrnie sa a v zápätí podvihne ruky v znaku prímeria* Priamo v zemi žiadne zločiny páchať nebudem, to sa nebojte. *Povie a miestnosť opustí. Dostaví sa do hlavnej haly, kde nájde Shikiho a svoj klon, ktorý zruší. Jednu líštičku si vezme do rúk a otočí sa na kňaza, ktorý ich pustil* Mám vás poprosiť, aby ste nám ukázali izbu, kde zotrváme do času, kedy sa nám podarí si postaviť menší domček. *Kňaz kývne a oboch zavedie do neveľkej izby kúsok od hlavnej haly. Nachádza sa v nej manželská posteľ, písací stolík s jednou stoličkou, nejaké tie poličky a zopár kníh o Jashinovi. Vedľa postele je z každej strany nočný stolík s lampičkou. Nie je to luxus, na aký bola zvyknutá u Suzuyi ale ako Okubyōna sennin si zvykla na oveľa horšie podmienky* Ďakujeme. *Poďakuje kňazovi a akonáhle sa kňaz otočí, zavrie za ním dvere. Posadí sa na posteľ držiac v rukách Miku* Tak a hotovo. *Povie vyčerpane a hodí celým telom o posteľ. Nemusela síce bojovať ale aj z psychického náporu, ktorým si dnes prešla, je jej organizmus dosť vyčerpaný*
Hlavní Kněz (NPC): Málem jsi to uhádla, je mi přesně 268 let, úplnou nesmrtelnost jsem získal ovšem velmi pozdě to je jasné na první pohled. Každopádně můžeš už jít, řekni jednomu z Knězů a ten ti ukáže pokoj, ve kterém budeš s tím tvým Shikim přebývat. Rád bych se ti věnoval ale jako Hlavní Kněz Oltáře Smrti mám jisté povinnosti, samozřejmě pokud bude čas milerád si s tebou kdykoliv rád znovu popovídám.
Shiki: *Coskoro dorazili před bránu u které se Satsuki začala vybavovat s nějakým typkem. Nijak si ho moc nevšímal. Neměl důvod mít k němu výhrady navíc na něj nemluvil a tak mlčel, zatímco v rukou měl dvě listicky. Když jim dovolil vstoupit tak se trošku zasklebil a neodpustil si poznámku. * Hmm jedna Satsuki tu je a i tak se musí čekat na Satsuki zajímavé *Pronesl jakožto narazku na klon a vpodstste mu bylo jedno zda ho typek slyšel nebo ne. Každopádně položil listicky na zem a následně i batohy. Poté si to trošku prohlédl v celé hale. Nebylo to pro něj nic extra zajímavé ale o svém prostředí rád věděl a tak si to tu chtěl prohlédnout s tím, že se nakonec opře o zeď. *
Satsuki: *Trochu ju vykoľají kňazova otázka. Prehrabne si vlásky a skúsi si tipnúť* Hmm... Dvesto rokov? *Skúsi tipnúť. Na jeho žiadosť samozrejme prikývne* O to sa nebojte. Ja a Shiki sme odteraz vám všetkým zaviazaní. Nehovoriac o láske k Jashinovi, vďaka ktorej som pripravená pomôcť ktorémukoľvek z nás jashinistov. *Povie s úsmevom a znova si odpije. Pije však pomaly, nechce sa opiť. Zatiaľ klon príde až k Oltáru a znova zaklope* Vediem môjho partnera Shikiho Toyokazu. *Ukáže dlaňou na Shikiho, zatiaľ čo hľadí do očí jednému z kňazov. Ten prikývne ale s hladom v očiach si Shikiho prezerá* Počkajte tu, kým sa vráti hlavný kňaz a Satsuki-san. *Povie s chladom v hlase a ponechá ich tak*
Hlavní Kněz (NPC): *Pokud by se Satsuki povedlo dopít svou skleničku, tak není pro něj problém jí dolít znovu a stejně tak sobě. *Tak schválně, dokážeš si tipnout, jak jsem starý? *Zeptá se zvědavě a věnuje Satsuki velmi pozorný pohled, který je dost zaujatý. *Mimochodem požádal bych tě taky o jednu věc, pokud bude některý z nás někdy potřebovat pomoc tak bych byl rád, abys pomohla, pokud tě o to budu žádat.
Shiki: *V době kdy za ním proběhne klon už leží na zádech a kouká pravým okem na nebe, trošku se zde uvelebil a tak i jeho Kami no Arashi leží vedle něj ve svém pouzdru. Po slovech Satsuki se zvedne a opět si pripne katanu dozadu za pás. Poté se postaví a posbíra batozinu a vydá se ta Satsuki. Tedy spíše za ní běží aby ji stíhal a ještě k tomu se nestratil. *
Satsuki: *Sleduje, ako kňaza dokázala behom chvíľky tak skvele nadchnúť. Od malička bola rodená manipulátorka, čo sa jej momentálne dosť hodí. Zdvihne sa jej nepatrne kútik úst. Pri zmienke o Sayi nadvihne obe obočia ale po chvíli jej dôjde, o čo išlo* "Určite sa jej podarilo už obetovať dosť ľudí na absolútnu nesmrteľnosť... Trošku zaostávam." *Pomyslí si a uvedomí si, že je to už skoro tri roky, čo ju videla naposledy. Preto na to len kývne a ďalej sa venuje dôležitejším veciam* Vďaka rôznym technikám som schopná to zvládnuť dať do poriadku aj sama. Shiki - môj partner - mi keď tak pomôže. Naozaj veľmi pekne ďakujem za vašu pohostinnosť. Skúsime si tu poblíž Oltáru nájsť miesto pre pobyt, kam si uložím aj moje veci z bývalého labáku - aspoň do chvíle, kedy bude nový opäť použiteľný. *Znova si odpije z vína a zisťuje, že jej aj celkom chutí. Klon sa zatiaľ konečne dostaví k Shikimu s úsmevom na tvári* Poď. *Pokynie rukou a deaktivuje Ranton no Yoroi. Nevie, či má Shiki nejaké techniky na zvýšenie rýchlosti a tak sa rozbehne späť k Oltáru už len klasickou rýchlosťou*
Hlavní Kněz (NPC): *Tiše na Satsuki zírá, skoro jako kdyby viděl ducha. Vezme si do ruky láhev. Dolije si víno a to do sebe celé kopne. Skleničku dolije i Satsuki a pak znovu sobě. *Takže jedna místnost by tu byla, ovšem před nějakou dobou tu bylo menší zemětřesení a ta místnost, která je hluboko pod oltářem se zasypala. Věřím, že by nebyl problém to tam dát znovu dohromady. Mohlo by to trvat maximálně tak měsíc. Každopádně ten nápad se mi líbí, je dokonce možné že Jashinisté by časem mohly ovládnout systém celého světa a podrobit si všechny národy. *Uvědomí si, že se nechal trochu unést a zasnil se. *Och omlouvám se. Mimochodem jsou tak tak dva roky, co tu byla tvá kamarádka Saya. *Sice tomu nedává žádnou váhu, ale na druhou stranu jí to říct může. *
Satsuki: *Je z toho trochu nervózna ale verí, že to so Shikim zvládnu. Raz za čas privedie proste nejaké obete a hotovo. A Shiki má predsa vlastné poistenie. Posadí sa na stoličku a vezme do ruky pohár s vínom. Priťukne si s kňazom a pousmeje sa* Na Jashina-sama. *Iba trošku si usrkne a pohárik znova položí na stôl. Jeden klon zruší a ďalší vyšle pre Shikiho. Klon použije Ranton no Yoroi, aby tam bol čím skôr. Zatiaľ Satsuki trochu premýšľa nad tým, ako začať ešte s poslednou prosbou* Je tu potom ešte jedna vec... Máte tu niekde ešte nejakú prázdnu, nevyužívanú miestnosť? Začala som totiž s výskumom na ľuďoch v rámci zlepšovania ich atribútov. Zatiaľ sa mi tieto zmeny podarili len na pár ľuďoch ale plánujem v tom pokračovať. Je to najlepšie väčšinou u detí, čo je môj asi najprvotnejší cieľ. Chcem vytvoriť čosi ako armádu, ktorá bude schopná ochrániť náš kult. Každé z detí bude mať samozrejme špeciálnu značku, ktorá mi zaručí poslušnosť. Časom chcem tieto deti priviesť k Jashinovi-sama a ak sa niektoré neosvedčí, postačí mu minimálne ako obeť. Predstavte si ten pocit, keď sa jedného dňa zobudíte a nebudete sa musieť báť žiadneho lovca jashinistov. Keď nás bude toľko, že my a náš pán Jashin-sama budeme určovať čo sa smie a čo nie... Technicky chcem vytvoriť čosi ako svetový mier prostredníctvom vlády nášho kultu. *Je tým nesmierne nadšená a je rada, že o tom môže konečne povedať niekomu, kto ju pravdepodobne pochopí. Dokonca aj blažene roztiahne ruky povedľa seba, aby tým tak umocnila pohľad na jej zápal pre vec* Na všetko toto však potrebujem laboratórium, kde budem môcť vo výskume pokračovať.
Hlavní Kněz (NPC): *Klidně kráčí směrem ke dveřím, které jsou ukryté za jedním sloupem. *Co se týče tvého chlapce tak já rozhodně nebudu podporovat jeho obětování. Bohužel rozdávat věci jako je imunita by nemuselo pro naší komunitu skončit dobře a nechtěl bych, aby nevěřící nosil na svém krku znak našeho pána. Dokud tu je dostatek osob k obětování tak se nemusíš bát, že něco provedou, domluvím jim, aby se zaměřili na ty, co jsi přivedla, ovšem bude potřeba ten počet tam udržovat. *Doufá že Satsuki tím pochopí, že by bylo dobré, kdyby sem takto lidi přivedla ještě párkrát. Když je u dveří tak je otevře a nechá nejprve vejít Satsuki aby tam mohl vejít hned za ní a zavřít. Jeho místnost je celkem maličká, vejde se tam akorát menší knihovnička, postel a maličký stoleček, který u sebe má dvojici židlí, které jsou naproti sobě. *Prosím posaď se. *Pobídne Satsuki a mezitím z vrchu knihovničky sundá láhev červeného vína a dvé skleničky, které položí na stoleček a nalije d nich víno. Pak se posadí a vezme si jednu skleničku a naznačí Satsuki že by si chtěl přiťuknout. *Na našeho pána Jashina-Sama.
Satsuki: *Navrie jej hrča v hrdle a naprázdno preglgne. To je presne to, čoho sa bála, že jej budú chcieť obetovať Shikiho. Prikývne a nasleduje hlavného kňaza* Samozrejme, rada prijmem vaše vrelé uvítanie. *Jej klony zatiaľ putujú do žalárov. Satsuki sa po ceste znova začne venovať téme menom Shiki* Ono tak nejak som dúfala, že by tu mohol dostať nejakú imunitu, prípadne mu na krk zavesiť symbol Jashina-sama. Miluje moje rituály a mnohým bol aj svedkom. Zlobu určite robiť nebudeme, prichádzame v miery a máme v pláne sa konečne usadiť na bezpečnom mieste... Svet je veľmi nebezpečný a Zem Vojen je dosť mimo hlavné dianie, mnohí si dokonca myslia, že tu ani nikto nežije. A čo sa týka ešte tých povykov... Shiki sa zaviazal vyššej moci k tomu, že nebude už robiť žiadne zlé skutky. Z čoho usudzujem, že pokiaľ nikto z tunajších neohrozí nás, tak ani my ich. *Pokúsi sa o akési presvedčenie*
Hlavní Kněz (NPC): *Vyslechne si co má Satsuki na srdci a když tam donese i ty oběti tak pro změnu zatleská zase on a z temných koutů oltáře se tam postaví několik Knězů. *Odneste je do žalářů a tam je spoutejte, další oběti pro Jashina jsou velmi vítaný dar. *Poví stejně klidným hlasem Hlavní Kněz a svůj pohled opět přesune k Satsuki. Ostatní kněží mezitím mají v úmyslu Bunshiny Satsuki dovést na potřebné místo pod oltářem, kam se jde dlouhým točitým schodištěm, kde se nachází krví a vlhkostí nasáklý žalář. *Takže děti Jashina-Sama odmítnout nemohu, to mi nedovolí víra, takže e bát nemusíš, ovšem nejsem si jistý tvým přítelem. Je možné, že některým se to nebude líbit a pokusí se ho obětovat našemu pánovi, takže prosím, abyste si dávali pozor a nedělali mi tu zbytečný povyk. Uhm mohu tě pozvat na jednu skleničku vína? Dlouho jsem nehovořil s někým mimo tento oltář.
Satsuki: *Okamžite sa po začutí nového hlasu postaví a znova kľakne pred hlavného kňaza* Áno. Prišla oňsom žiadať o azyl. Saya tu nie je, pretože som hľadaný nukenin spolu s mojím partnerom. Chcem vás požiadať o taký malý povedzme obchod... *Konečne sa postaví a chytí si ruky hľadiac kňazovi do tváre* Ak budete ochotní poskytnúť nám azyl, ja a môj partner vám sľubujeme ochranu. Pevne verím, že shinobi našej úrovne sa vám určite zídu... Na znak mojej úcty k vám a nášmu Jashinovi som priviela aj štrnásť obetných baránkov. *Zatlieska rukami a dnu vojdú aj jej dva klony so zajatcami spútanými pevným lanom*
Hlavní Kněz (NPC): *Moc dobře si na Satsuki pamatuje, nestává se moc často, že se k nim přidávají tak mladé dívky. Pamatuje si na den kdy s tu Satsuki se Sayou prvně objevila. Zahalen je v černém hábitu a na krku má přívěšek se znakem Jashina. Vynoří se ze tmy a kráčí rovnou k Satsuki. Zastaví se tak dva metry za ní a pozorně si prohlédne sochu Jashina a poté svůj zrak přesune na Satsuki. *Vítej Satsuki, je to už velice dlouho co jsem tě tu viděl naposledy. Vzhledem k situaci mohu předpokládat, že tu budeš žádat o azyl že? *Hlavní kněz na ní mluví naprosto klidným a vyrovnaným tónem. Už podle hlasu by člověk řekl, že tento hlavní kněz Jashina je dost starý. *Je pro mě překvapení že jsi dorazila bez své kamarádky, s kterou jsi sem přišla prvně, když jste byli ještě mladé dívky.
Satsuki: *Vyrazí s klonmi a zajatcami k Oltáru. Cestu si vďaka dokonalej pamäti pamätá. Klony zajatcov ťahajú ako o dušu ale aj tak sú pomalí. Preto Satsu zastaví a prvého z nich chytí pod krk a zdvihne do výšky - vďaka Byakugo no In sa ani nezapotí* Polezte rýchlejšie, vy červy naničhodné! Lebo prisahám, že vás tam prinesiem na kúsky! *Zvreskne a muža pustí. Horko-ťažko teda pridajú a hýbu sa rýchlejšie. Satsu je z nich doslova vytočená, najradšej by sa tam presunula rýchlejšie vďaka technikám zvyšujúcim rýchlosť. Nejaký čas im to žiaľ potrvá ale konečne sa po nejakej tej dobe dostanú k určenému miestu* Nikto ani necekne lebo vám tie handy z držky vytiahnem a jazyky vytrhnem. *Sykne nenávistne a zaklope na bránu kovovým držiakom. Po necelej minúte dvere otvorí jeden z kňazov* Dobrý deň, mrzí ma, že idem takto neohlásene. Som Satsuki Okinawa Juuzou, dcéra Kurumi Doku. *Na znak svojej pravdy vytiahne spod topíku jashinistický znak. Obráti ho na druhú stranu, kde je vyryté meno jej matky* Som momentálne jeden z najhľadanejších nukeninov sveta a spolu s mojím partnerom - tiež nukeninom - hľadáme pre nás azyl. Jashinovi-sama slúžim verne už desať rokov a na znak svojej úcty nesiem aj štrnásť zajatcov určených len pre neho. *Predstaví sa a ukloní sa kňazovi. Ten si ju neveriacky prezerá ale nakoniec s ťažkým povzdychom pootvorí bránu viac, aby mohla Satsuki vojsť. Odíde kamsi dozadu odniesť správu o príchodzích hlavnému kňazovi. Satsuki zatiaľ podíde k veľkej soche Jashina a kľakne pred ňou na jedno koleno. Takto čaká na hlavného kňaza*
Shiki: *Kouká na ni a trošku nechápe, že mu nevěří, že něco dokáže.* Umm dooobře .*Přikývnul tedy ikdyž nechtěně a posadil se na holou zem do tureckého sedu.* Šup šup ať už tě mám zpátky. A ne že budou problémy. *Pronesl a vyplazil jí jazyk aby ji trošku odlehčil od situace.*
Satsuki: *Prikývne na jeho tvrdenie, je to jednoduchšie. Zhlboka sa nadýchne a rúčky mu pustí* Ono ide hlavne o to, aby ťa tu nikto nevycítil... Nie je isté, či nás vezmú. *Na pár chvíľ sa zamyslí a nakoniec kývne* Tak teda fajn. Počkaj tu s batohom a postráž aj Miku a Tarogiho. Ja a klony sa zatiaľ vyberieme spolu so zajatcami k Oltáru... Jeden klon ti tu nechám, budem mať väčší pocit bezpečia. Mám o teba totiž strach, keď si ďaleko. *Prizná sa a trošku v tvári posmutnie*
Shiki: *Pozorně ji poslouchá a dává pozor co mu říká. Má však proti tomu pár výhrad.* Ummm nebude lepší to přemístit, až budeme jisté bydlení? At se s tím pak nemusíme tahat a nosit to nějakou dálku třeba do domečku. *Pronesl a trošku naklonil zvědavě hlavu na stranu a čekal co bude.* Ak jde o to, zda mě příjmou. Mohu tu počkat. *Pronesl a čekal co mu na to řekne.*
Satsuki: *Keď sa dostavia do Zeme Vojen, pustí líštičky na zem. Našťastie sa už naučili nejakej tej poslušnosti a tak nikam neutekajú. Klony stále pevne držia v rukách zajatcov - jeden ťahá za lano a druhý sa stará o ich poslušnosť a spoluprácu. Originálna Satsuki sa otočí k Shikimu a vytvorí ešte jeden Kage Bunshin. Následne chytí Shikiho za ruky a pozrie mu do tváre* Ponechám tu svoj klon a spolu s ostatnými sa vyberiem do Oltáru. Ty zatiaľ choď do Takigakure do mojej laborky a vezmi odtiaľ všetko moje náčinie. Postele, rôzne pomôcky... Všetko čo tam nájdeš a budeš vedieť odniesť. Ja nám zatiaľ vybavím azyl. *Nadvihne sa na špičky, aby ho znova pobozkala* Milujem ťa. Môj klon ťa po presunutí všetkých vecí sem dovedie za mnou.
Shiki: *Akorát se dooblíká a dá si za pas katanu Kami no Arashi a příjde Satsuki i se zajatci.* Umm snad máme, kdyžtak se pro to vrátíme. *Pronesl a prohlédl si vše co musí přenést. I lišky co měla Satsuki v náruči. Vše nejspíše bylo sbaleno a tak se mu v oku objevil Eternal Mangekyo Sharingan. Nuásledně si trošku vytáhnul pasku z levého oka aby mohl použít Kamui. Následněho použil a přemístil se spolu s celou bandou a věcmi do země vojen. Nejdříve tedy zmizeli ve víru Kamui a následně se objevili ve víru Kamui v zemi vojen. Poté si Shiki opět nasadil pásku na levé oko a deaktivoval Sharingan.* Tak jsme tu. Ukaž, něco také vezmu . *Pronesl k Satsuki, aby mu dala nějaké věci co by mohl též nést.*
Satsuki: *Keď má všetko zbalené, načerpá chakru od Reibiho a vytvorí dvoch Kage Bunshinov. Tí sa vyberú do podpalubia pre zajatcov. Samozrejme jačia ale klony sa s tým moc neserú - narvú im do úst kusy rôznych látok ležiacich na zemi a všetkých priviazaných o jeden povraz ťahajú hore. Kto odmieta spolupracovať, ten dostane ranu päsťou. A ak odmieta znova, tak raz tak silnú. Všetkých dovedú do miestnosti so Shikim a Satsuki. Satsu si prehodí cez plece batoh, vezme do rúk líšky a pozrie na Shikiho* Máme už všetko, môžeme vyraziť. *Povie veselo a čaká na presun*
Shiki: *Probudi ho již trošku dotek na tváři, načež pomaličku otevře oči a vidí Satsuki. Ještě má trošku rozlepene oči, než se mu povede pořádně zaostřit. * Už vstávám *Pronese a následně Sleduje Satsu jak se vzdaluje do vedlejší místnosti a on se následně jen protáhne a posadí na posteli. Poté nahmata pásku, kterou měl kousek od postele a nasadí si ji. Zivne si ještě a postaví se. Začne se oblikat do svého outfitu a veškeré své vybavení si brát k sobě. *
Satsuki: *Je to už pár dní odkedy zapečatila do Shikiho techniku Sozou Saisei ale cíti sa už o dosť lepšie, z časti aj vďaka Reibimu. Vzhľadom k jej odpočatosti sa rozhodne oboch zbaliť, aby mohli vyraziť na cestu. Najprv sa však okúpe v kadi s vodou, učeše si vlásky a oblečie si svoj typický outfit. Okolo pásu si dá opasok so svitkami, na chrbát do puzdra vloží Shikya a na krk si pripevní náhrdelník s jashinistickým symbolom po matke, spolu s náhrdeľníkom od Suzuyi. V skrinke nájde aj menší zaprášený vak, ktorý ako-tak očistí od prachu. Vloží doň nejaké zvyšné zbrane, spolu s nejakými Shikiho vecami. Vyberie sa takisto na miesto, kde donedávna sídlila osada. Využije Ranton no Yoroi na zrýchlenie pohybu, keďže čas je relatívne vzácna vec. Nájde tam nejaké zásoby jedla a vody, ktoré neskôr tiež zbalí do batohu. K nohe jej pricupkajú aj dve líštičky* Vás berieme tiež, nebojte. *Pohladí obe po hlavičke a otočí sa k Shikimu. Prejde k posteli a skloní sa nad neho, aby ho pobozkala* Vstávaj, Šípková Ruženka, je čas vyraziť na cestu. *Povie a skočí do vedľajšej miestnosti, aby zabalila aj nejaký alkohol - možno sa im naskytne v novej zemi možnosť sa trochu uvoľniť. Ranton no Yoroi už však aktivované nemá, tak sa trochu zdrží*
--;;--:
Shiki: šššš *Pronesl jen aby už úplně usnula a mohla tak odpočívat. Na to se poté rozešel k lodi, kam nakonec i vyskočil a přešel do místnosti, kde byla postel. Zde Satsuki položil a následně vyběhl ještě ven pro jejich věci, které donesl zpátky a poskládané je položil na židli, co zde byla. Poté si lehl k Satsuki a koukal na ni jak spí. Ještě se mu moc spát nechtělo a tak se díval. *
Satsuki: *Nijak zvlášť nekladie odpor, tak či tak je na to príliš vyčerpaná. Viečka jej klesajú, až sa plne zavrú a ona len zľahka vydychuje* Ľúbim ťa, Shiki Toyokazu. Už navždy. *Zamrmle v polospánku prv, než sa do neho ponorí úplne*
Shiki: *Poslouchá ji.* Ummm dobře můžeme ho přesunout. *Pronesl, přičemž se ušklíbnul.* Ale nemůžeme sedět ve vodě, poď lehneš si pořádně. *Pronesl, přičemž se trošku vysoukal z jejího objetí a následně ji jednu ruku nacpal pod zada a druhou pod kolena a zvedl ji tak ze země.*
Satsuki: *Pevne ho objíme a spokojne sa usmeje. Trošku sa podvihne a pozrie na jeho oko zakryté páskou* Nájdeme spôsob ako to zvládnuť aj bez pásky. Nejaké lekárske ninjutsu na to určite existuje. A ak nie, tak ho vymyslím. *Pohladí ho po líci a privrie očká* Ale som hrozne unavená... Nepreložíme ten presun o pár dní? Nečakala som, že ma tá pečať tak vyčerpá. *Potichu zívne a pretrie si unavená očká*
Shiki: Ale no zase tak vážně to brát není potřeba *Pronesl, na její počáteční slova, než na ni nechápavě začal koukal a sledovat co to dělá. Když však začala ochabovat, nebo spíše mu přišlo jako kdyby odpadávala tak byl připraven ji chytit, kdyby sebou náhodou sekla úplně.* To si vůbec nemusela, však já mám též techniku, která mi zajístí za pomoci cizího těla náhradu orgánů, nebo končetin. *Pronesl a pousmál se na ni.* Poskytuje to Juin Jutsu. *Pronesl a koukal na ni.* Láska, je to strašně divný pocit mít přes jedno oko pásku. *Pronesl a trošku se zasmál, chtěl ji nějak povzbudit.* A děkuji *dodal ještě, rptože si uvědomil, že zapoměl na slušné chování.*
Satsuki: *Prižmúri oči pri predstave, že by niekto mohol alebo čo i len chcel ublížiť jej Shikimu* Len cez moju mŕtvolu. *Povie s čistým chladom v hlase. Po nervozite, či červenaní už niet ani stopy. Z očí jej srší túžba po krvi a nenávisť voči Shikiho neprajníkom. Napadne jej však aj jedna spásonosná myšlienka. Chlad znova vystrieda rozkošná tvárička s úsmevom* Prípadne si tvoj život poistím. *Ako povie, tak aj spraví. Za cenu troch rokov svojho života využije pečatiacu techniku Tensha Fuuin, pomocou ktorej do Shikiho zapečatí techniku Sozou Saisei. Začne sa plne sústrediť a má pocit, akoby z jej nesmrteľného ja vysršalo trochu života. Pečať nastaví tak, aby sa spustila v prípade, že Shiki utrpí smrteľné poranenie. Je z techniky dosť vyčerpaná a hoci sedí, zamotá sa jej hlava. Hlavička jej začne padať na Shikiho hruď* Zapečatila som do teba takú poistku... Ak by si mal zomrieť, smrteľné poranenia sa ti okamžite zahoja a môžeš ďalej bojovať. *O cene za túto techniku mu nepovie. Nechce, aby mal skrz to nejaké výčitky svedomia*
Shiki: *Poslouchá ji a též se začne červenat po jejich slovech.* Ale no. *Pronese, nevěděl moc co na to říci, celkem dost ho to i vykolejilo, takže kdyby ho napadlo co říci, stejně by se nejspíše zasekl a nebo to dokonce zapoměl.* Umm ano to můžeme i s nimi. *Pronesl a pozoroval ji, přičemž ji držel stále za ručku.* Umm spíše aby neobětovali mě ne? Ty jsi vpodstatě jejich člen. *Dodal nakonec aby vpodstatě opravil SAtsuki a lehce se pousmál. Trošku ho trápilo co bude a co na něj budou říkat, jelikož není Jashinista a netuší co bude.*
Satsuki: *Trochu ňou hrkne, keď Shiki okomentuje to, ako ho vlastne vidí* Ono... Proste ťa milujem. Nie! Nejde len o lásku ale aj o vzájomné porozumenie. Naše mysle sú v neskutočnom súlade a príde mi, že aj naše srdcia bijú v rovnakom rytme. Nie si len môj partner, si moja spriaznená duša. Moja droga. *Vyhŕkne naraz a tvárička jej očervenie ešte viac* A... Môžeme. Ale chcem, aby sme sa tam preniesli spolu s obeťami, ktoré schovávam v podpalubí. Jashinistom by sa malý darček na uvítanie určite zapáčil. A pravdepodobne nás aj skôr prijmú medzi seba potom. *Navrhne. Jej klon, ktorý ponechala v podpalubí pred pár dňami, sa usilovne venuje ich mučeniu, aby pochopili, kto je tu pán*
Shiki: *Poslouchá Satsukinine slova a přemýšlí nad tím vším.* Umm mluvíš o mne, jako kdybych byl nějaký vládce světa nebo tak. *Trošku se nad tím pousmál, načež tedy přikývl a chytil ji pevněji packu.* Tak se tam můžeme přenést. Tedy pokud si změnila názor na to. *Pronesl a sledoval ji, přičemž naklonil lehce hlavu na stranu a sledoval ji.*
Satsuki: *Chytí ho za packy a hľadí mu konečne do tváre* Môžeme si spraviť prvú úvodnú lekciu ale... So stresom sa zle trénuje ovládanie chakry. Takže od toho moc pozitívny výsledok nečakám. A rodinu... Raz by som s tebou chcela mať rodinu. Nie som síce rodená matka ale vychovávať tvoje dieťa by bolo pre mňa obrovskou cťou. *V líčkach sa jej objaví rumenec a znova hanblivo uhne pohľadom do strany. Také to detské "škádlenie" a dokazovanie lásky k nemu pre ňu bola brnkačka. Lenže teraz ide už o trošku vážnejšie veci a ona sama nevie, ako je na tom vôbec Shiki. Posledné udalosti ju celkom poznamenali a tak nejak čaká, že to nejaké štrbinky zanechalo aj na Shikim*
Shiki: *Přešel před Satsuki a následně se posadil do tureckého sedu a koukal na ni. Trošku nechápal co se bude dít, pásku přes oko si stále nechával a koukal na ni jen jedním okem.* Umm co dál? *Optal se co by mohl dále udělat, ael to už ho přerušila Satsuki ohledně přemístění do země vojen.* Umm už jakože ihned? Nebo provedeme prvně první lekci? *Otázal se jí a sledoval ji, přičemž se trošku ušklíbnul.* Umm rodinu? *Optal se trošku skoušeně, zaseklo se mu lehce i v krku, když si uvědomil, že vlastně nemá žádnou rodinu. Krom Sayi, ale to příliš jako rodinu nepovažoval. Spíše jako takového maskota.*
Satsuki: *Popojde kúsok do vody a posadí sa na dno, takže má vodu asi po vrch hrudníka* Poď, posaď sa. *Vyzve Shikiho a zavrie očká. Nie je si istá, či je bezpečné trénovať tu. Na mieste, kde sú aj ďalší ľudia a hlavne nie sú dostatočne ďaleko od veľkých dedín* Asi sa budeme musieť portnúť do Zeme Vojen. Tam ťa budem môcť učiť a budeme pod ochranou jashinistov. Bude to pre nás najbezpečnejšia varianta. Chcela som s tebou síce precestovať svet ale... Čoskoro by som si chcela založiť rodinu a všetko. *Trošku v líčkach očervenie a sklopí zrak k vode. Nevie, či je na podobné debaty už Shiki pripravený. Ona takisto nie je práve prototyp matky ale deti by raz určite chcela. A vybudovanie vhodného miesta pre rodinu je základ*
Shiki: *Nechá se vytáhnout Satsuki ven. To ucíti silný závan soly a lehce si musí protrit nos aby ho tolik nestipal. * Anooo oo anoo *Zajasal souhlas nad tím, že ho začne učit v lékařství. Následně však sledoval Satsuki co dělá. Na její výzvu nakonec jen přikývl a vyslekl se též do spodního prádla načež vlezl za ní trošku do vody*
Satsuki: *Chytí ho za packu a vyrazí z lode. Okamžite jej do nosa udrie ľahký morský vánok a teplo. Dnes to vyzerá na pekny deň a nemieni si ho pokaziť žiadnou blbostou, preto uvažuje nad Shikiho návrhom okolo lekárstva* Technicky... Môžeme zmeniť plány a začať ťa učiť lekárstvu. Ak teda chceš. *Navrhne s úsmevom a pri mori mu pusti packu. Vyzlečie sa do prádla a vyzuje si topánky* Šup aj ty. *Popoženie Shikiho a vojde do mora po členky. Chce ho najskôr naučiť správnej rovnováhe chakry, vďaka ktorej sa naučí ju majstrovsky ovládať. Až potom ma v plane ho učiť jednotlivé techniky*
Shiki: *Podívá se na Satsu zda to myslí vážně. No dle jejího pohledu nejspíše a No a tak s neochotou vstane a oblékne se pořádně do svého outfitu a vlasy si sepne do copu. Byl sice stále rozcuchany ale to ho nijak netrápílo.* Tak můžeme jít zlatí *Pronesl nachystaný vyrazit. *
Satsuki: *Zasmeje sa vtipu ohľadom Suzuyi a postrapatí ho po vlasoch. Znova sa postaví a oblečie sa* Ideme na výlet na ostrov. Dlho som nikoho neposlala Jashinovi-sama. *Je nadšením bez seba z ďalšej obete. V prípade, že Shiki nebude chcieť vstať tak proste stiahne perinu plnou silou, čo by nemal byť vôbec problém skrz Byakugo no In*
Shiki: *Posloucha satsu a nasleedne Sleduje co dělá. Hledá něco v suplicivh a nějak nechápe kdy mu však podá pásku trošku se zasklebi * To bude skaredeeee skaredeeee *Zamrci a koukne smutné na Satsuki. No nasadí si ji* Hůř jak emo suzuya stejně nedopadnu *Dodal nakonec když si ji zapravil. Narážel spíše na to, jaké rudě hnusně oči má Suzuya. *
Satsuki: *Zaujato počúva jeho rozprávanie a príde jej to neuveriteľné. Ale tak ide o Suzuyu, pri ňom je nemožné predsa možným. Preto len prikyvuje a následne sa postaví* To musíme napraviť. *Povie na jeho poznámku o rýchlom úbytku chakry a začne celú miestnosť prehľadávať a vyťahovať obsahy šuplíkov* Sme predsa na pirátskej lodi, nejaké pásky cez oko by tu mali byť. *Doplní a konečne nájde to, čo hľadá. Páska cez oko, ktorá je síce výrazne opotrebovaná ale účel splní. Prinesie ju na posteľ a podá Shikimu do rúk* Daj si to cez oko.
Shiki: *Poslouchal otázky Satsu a přemýšlel nad odpovědi. * umm suzuya došel vzal mě za ejakym dědem. Říká se mu Senin šesti cest nebo li rikudo senin.,*Pokrčil nad tím rameny * Nějaký starý dědek, který mě pokládal divné otázky a následně do mě zapecetil jeho chakru nebo co. To má za následek toto *Pronesl a koukal na ni *Ale mám moci že i sledování mi bere chakru *Dodal keste*
Satsuki: *Spozoruje v jeho oku oko Suzuyi. Teda podobné oko, akurát nie krvavočervené, tým pádom aj o niečo krajšie* Luxus! *Zvolá a nahne hlavičku na stranu* Ako si k tomu vôbec prišiel? *Napadne jej po chvíľke uvažovania. Sharinganu stále moc nerozumie a rada by o ňom vedela niečo viac, keď už ho má vo svojej zbierke Kekkei Genkai. Stále síce netuší, čo s nimi spraví ale aspoň by sa o tom niečo dozvedela a možno by sa jej to raz mohlo zísť boji*
Shiki: *Doufal že si toho nevšimla a neovlivní to jejich tuleni, ale očividně to nijak nevyšlo. * Umm? *Sledoval a celkem se udivoval na její reakci. No oko při její snaze tedy nakonec otevřel a sledoval ji. Zároveň i zkoumal svůj nový pohled na tento svět a na to jak to vypadá když vidí i nové věci. * Umm něco takového. Shari--rinnengan. *Odpověděl a sledoval ji dále. Postupně však začínal pociťovat že už jen koukání mu bere chakru*
Satsuki: *Uvidí, že v Shikiho oku sa začne diať niečo nezvyčajné, tak sa hneď nadvihne a položí mu palec na spodné viečko a ukazovák na vrchné viečko* Ukáž! *Nestihla si oko síce poriadne prezrieť ale prišlo jej nejaké povedomé, preto sa na neho chcela pozrieť dôkladnejšie* Nejaký nový Sharingan? *Spýta sa a začne tlačiť prstíky od seba v snahe mu oko otvoriť*
Shiki: Já? Ne nikdy jsem nepil ani to neochutnal *Odpověděl ji, přičemž se začínal probírat. Neměl problém ji pusu vrátit, přitom však když začal otevírat oci si všiml něčeho divného. Ano až teď protože je to ospalý dem.... U hm... V level oku se mu sformoval Shari- rinnengan. Bylo to divné, ale nechtěl si tím nechat rušit chvíli že Satsuki. Proto tmě to snažil odignorovat i přes to že jeho pohled byl nyní i dost zajímavější než předtím a celkem i zvlastni*
Satsuki: *Spokojne si ľahne a pritúli sa k Shikimu, pričom je schúlená do klbka ako mačička* Ešte nikdy som nepila alkohol. Ty hej? *Spýta sa a zvedavo žmurká očkami. Prstom mu prechádza po tvári a zastaví sa na jeho puse. V rýchjlosti prstik stiahne a dá mu pusinku*
Shiki: Anooo, ale i tak asi nebude dobrý nápad se tu dlouho zdržovat, ale nějaký ten otrok se vždycky hodí. *Pronesl, přičemž se pousmál a když si Satsu lehala, nacpal jí pod hlavu svou packu aby ji tam samovolně donutil se přitulit.* Um? *Koukl na ni a následně na flašku,* Umm na některých flaškách tam byl nápis rum a na některých nějaké víno nebo co. Asi se to pije. Jako nějaký alkohol. *Pronesl, přičemž se pousmál.*
Satsuki: *Satsuki Shikiho nápad riadne nadchne. Netušila zatiaľ o tejto technike ale tak nesťažuje sa, vie niečo nové* A budeme tu ako králi. *Uškrnie sa a znova si ľahne vedľa neho. Hľadí do stropu a čosi jej napadne. Otvorí skrinku vedľa postele a vytiahne stadiaľ fľašku toho nápoja, ktorý bol v miestnosti, kde sa naposledy milovali* Toto máme všade na lodi. Čo myslíš, že to je? Myslíš, že sa to pije? *Zvedavo skúma fľašu a potom pozrie na Shikiho čakajúc na odpoveď*
Shiki: *Pozorně ji poslouchá.* No to zní zajímavě. *Pronesl a pousmál se.* Ale co kdybych si dva tři z těch vesničanů nechali. Mohu na ně použít Kotoamatskuami aby nás poslouchali. *Začal svůj návrh.* No a mohli by jsme je mít jako své otroky, kteří by pro nás dělali těžkou práci. *Pronesl jako návrh a čekal co mu na to řekne.* Umm kotoamatsukami je technika Sharinganu, která nutí lidem jiné myšlenky a oni tak udělají co chtějí, aniž by věděli, že je někdo ovládá. *Dodal ještě jako vysvětlení techniky.*
Satsuki: *Začne maznať Tarogiho a popritom vysvetľuje všetko, čo sa dozvedela* Neďaleko odtiaľto je malá... Asi dedina. Žije tam niečo cez dvadsať ľudí a majú celkom slušné zásoby. Z druhej strany je aj studňa s čistou vodou, ktorá nám čoskoro dôjde. Plus majú mnoho ovocia, ktoré by sa mohlo hodiť aj na cestu. *Natiahne si packy a vzhliadne k Shikimu* A už som ti hovorila, že až v Zemi Vojen alebo vtedy, keď bude ostrov prázdny. Minieme na to dosť energie a chakry. *Povie dosť prísnym hlasom. Nechce zbytočne riskovať*
Shiki: *Sledoval Satsu jak se posadila a poté si chtěl pohladit svého Tarogigo. Avšak jakmile na něj sáhnul dostal elektrický výboj,. který ho donutil ruku odtáhnout aby nedostal další šok. Tarogi se následně také začne cpát k Satsu do klína aby ho pomaznala, stejně jako to její zvířátko.* Umm ano můžeš mi to říci. *Pronesl a dal si ruku za hlavu aby na ni lépe viděl a měl tak podepřenou hlavičku.* Umm anoo můžemeee a třeba mě můžeš začít učit nějaké základy k lékařství co ty na to *Odpověděl jí, zatímco se jí rovnou zeptal na otázku lékařstfví.*
Satsuki: *Ihneď stiahne svoju ruku k sebe a presunie Shikiho ruku zo svojho hrudníka na posteľ. Posadí sa tak, aby mu videla priamo do tváre a rozkošne sa usmieva* Nudinkala som sa. A nejako mám preskúmaný už takmer celý ostrov, tak by bolo fajn ti podať hlásenie, či? *Spýta sa s úškrnom a trochu si prehodí vlásky. Momentálne ich má rozpustené a ofinka jej jemne padá cez oko (len padá, neni emo!!!). Do lona sa jej posadí Mizu, tak ju začne škrabkať za uškom* A tiež nemusíš vyspávať do obeda. Myslela som, že dnes by sme si mohli trošku odpočinúť, prípadne sa vykúpať a tak... Jako spolu.... *V líčkach jemne očervenie a sklopí zrak. Možno by dokonca aj mala chuť ale k tomu dôjdu až bude správny čas*
Shiki: *Začne ho něco mačkat v trenkách a je mu to momentálně ve spánku trošku nepříjemné. Nebo spíše to tak nějak vnímá, navíc se mu i navozuje pocit, že se mu chce čůrat. To ho z části probere a pootevře oči.* Um? *Podívá se celkem rozespalými oky na Satsuki a nechápe co se děje. Přece jen ho nikdy nebudí.* Copak se stalo? *Optal se jí zvědavě.*
Satsuki: *Pretočí očkami, keď nezaberie ani budenie v podobe ich "detí". Zájde mu preto packou pod deku až k trenkám a začne ich mačkať. Nechce momentálne síce šukať (zatiaľ) ale netuší, ako inak ho má zobudiť. Shiki totiž nevyzerá, že by mal v pláne niekedy teraz vstávať. Lenže Satsu má toho pomerne dosť o čom mu potrebuje povedať, preto pokračuje v dráždení. Jeho ruku na svojom prse nijak zvlášť neregistruje*
Shiki: *Spokojeně si spinká a ani ho nijak netrápí, že ho hladí po tváří Satsuki nebo na ně skočí nějaké zvířátka. Prostě se po otočení Satsuki více přitulil a pořádně ji přimáčkl na sebe aby ji cítil. to je jediné, co cítil a nějak vnímal ze spánku. Spříjemnilo mu to spánek a on se jí prvně držel. Fakt, že pevně aby měl jistotu, že je tu s ním a mohl ji držkat. Popravdě, ji spíše rukou držel, tedy spíše ji měl položenou na jejím prsu, což mu zároveň dodávalo i jakési uspokojení, které mohl mít.*
Satsuki: *Zobudí sa dosť ospalá po nociach, ktoré strávila hľadaním informácii o mieste, kde stroskotali. Spávajú zatiaľ v kajute lode, pretože je to o dosť príjemnejšie než spať niekde na tráve. Pretočí sa na druhý bok a uvidí Shikiho spiacu tvár. Pohladká ho po líci a zatiaľ im do postele priskočia dve líšky* Pssst! Ešte hajá. *Povie potichu Satsu k líškam a položí si prstík na ústa*
Koniec: -
Satsuki: *Ďalšia noc a ďalšie hľadanie obetí pre Jashina. Satsuki s tým začína byť už trochu posadnutá odkedy sa v nej zmocnili tri faktory, ktoré ju ťahajú dole - Reibi, jej porucha a Shikyo Hebi. A odkedy je na dráhe nukeninky tak ani nehovorí* Možno keď povraždím celý ostrov, tak sa tu môžeme so Shikim podpísať... Mohla by som pohádzať telá všade po zemi na brehu a ľudia by sa nás báli ešte viac... Ach, krásna predstava. *Rozpráva si sama pre seba kráčajúc znova po časti ostrova, kde nechala pár nocí dozadu dve mŕtve telá chlapcov. Keď sa dostane na to miesto, telá si pre istotu zapečatí a svitky s telami odloží. Premýšľa nad tým, kde by mohla byť osada a potichu zíva popri chôdzi. Rada by vyrazila do Zeme Vojen ale uvedomuje si, že momentálne sa tam nedostanú. Shiki ich tam asi neprenesie. Presné princípy jeho techniky nepozná ale vie, že keby to šlo, tak by to už navrhol. Satsu napadne počkať prípadne na ďalšiu loď, ktorá tu zakotví. Ostrov im nejaké zásoby ponúka, plus niečo málo majú stále na lodi. Mizu a Tarogi väčšinou prespávajú na lodi a ona so Shikim tiež. Teda, ona moc nespáva. Od čias dospievania jej začalo stačiť tak šesť hodín spánku. Zvyšok odjakživa venuje hliadkovaniu a lovu pre Jashina-sama. Nesústredí sa moc na cestu kvôli myšlienkam, tak ju zaskočia dva hlasy mužov, ktorí sa zrazu vynoria z jedného krovia* Teba som tu ešte nevidel... Trochu poškodená ale k nakusnutiu. *Povie jeden z nich, keď sleduje jazvy po jej odhalených ramenách a na brušku, Do Satsu akoby udrelo sto voltov. Pravý kútik úst sa jej trhano zdvíha do úsmevu a zase padá späť* Onemela si? *Spýta sa jeho kamarát. Satsu viac netreba. Vytvorí Kage Bunshin, ten sa presunie pomocou Sairento Kiringu za nich a drží im kunaie pod krkom. Originálna Satsu sa si položí prsty na ústa a potichu sa smeje* Aké vtipné. *Povie a Shikyom sa poreže na stehne. Rana sa jej začne automaticky hojiť ale prv, než sa tak stane, použije krv na nakreslenie znaku na zem. Muži tomu moc nerozumejú, sú aj mierne opití* "Asi vymysleli nejaký ostrovný drink... Musím zistiť čo to je." *Pomyslí si a prejde k nim. Najprv poreže jedného, potom druhého* Čo chceš? A čo to kurva je?? *Zvreskne na Satsu jeden z nich. To už však Satsu stojí na znaku a zlizne z neho krv. Zmení sa do jashinistickej podoby a s úsmevom nahne hlavu na stranu. Druhému sa podarí vymaniť zo zovretia jej klona, to už si však Satsu prebodne srdce a obaja sa mŕtvi zvezú k zemi* To šlo jednoducho. *Skonštatuje a vytiahne si z tela zbraň. Zmení sa do normálnej podoby a zapečatí telá do ďalšieho svitku. Zruší Kage Bunshin a vráti sa k Shikimu. Už jej zostáva asi len 26 obetí* "Hm... Dávam tomu tak mesiac a nebude tu ani jeden." *Pomyslí si a s rozkošným hmkaním nejakej melódie kráča k táborisku*
Koniec: -
Satsuki: *Ešte v tú istú noc sa vydá na ďalší lov. Nemôže spať, tak tesne po odpočinku vstane a skontroluje, či má v pohode všetky zranenia. Nikde však nekrváca, tak sa rozhodne vydať na pochôdzku. Teraz ide opačným smerom, kto vie, čo nájde tam. Možno ďalšie zdroje potravy, o ktorých jej ten malý bastard nepovedal. Neobťažuje sa moc technikou Kagura Shingan. Shinobi tu nemajú, tak nevidí dôvod zbytočne plytvať chakrou. So Shikyom v ruke kráča po lesíku a zisťuje, že tu tečie prameň pitnej vody* "Vyviera asi v oblasti tej studne, o ktorej hovoril ten chlapec." *Napadne jej a sleduje, kam prameň steká. Napije sa z neho a kráča ďalej. Uvidí na menšom kopčeku studňu, pri ktorej stojí žena so svojím mladším vydaním, asi malou dcérkou. Satsuki nakreslí vlastnou krvou na zem jashinistický symbol a cíti sa už trochu malátne skrz stratu krvi za dnešnú noc. Vytiahne si z kapsičky na stehne drát a shurikeny, na ktoré namotá trochu drátu. V hlave si počíta kam presne shurikeny hodiť, aby nezostali v telách zabodnuté a keď si je istá, využije moment, kedy sú jej obe dievčatá otočené chrbtom. Hodí shýurikeny a v určitý moment zatiahne za drát, takže sa shurikeny sotva zaboria do ich pokožky. Dievčatá vydesene skríknu a začnú sa obzerať. Objímu jedna druhú ale to už Satsuki oblizuje krv zo shurikenov* Oyasuminasai. *Zašepká a prebodne si srdce Shikyom. Unavene dopadne na kolená a vytiahne si zbraň z tela. Zranenia sa jej začnú vďaka Reibimu znova zaceľovať a Satsu len hľadí na telá pri studni. Postaví sa a príde sa pozrieť na ďalšie dve krásky venované Jashinovi* Heh... *Pousmeje sa a pozrie do studne vedľa. Majú dokonca zavedený aj skvelý systém na vyťahovanie vody vedierkom* Chytré... Dokonca aj lano s hákom. Aspoň budem mať kam chodiť piť. *Povie a pozrie na telá na zemi, znova* Aspoň by som to mala zapečatiť. Asi je to tu dosť navštevovaná zóna, *Moc dlho nečaká a vytiahne prázdny svitok z opasku. Zapečatí tam mŕtve telá a rozhodne sa znova vrátiť k Shikimu. Dnešná noc naozaj stála za to*
Shoutboardy končí. Více zde.