Přidej zprávu »
--: --
Zabuza Saino: *Zabuza dostal misi typu D, jeho úkolem bylo pomáhat v restauraci a tak si nechal všechny své zbraně doma. Zabuza se vydal do restaurace U Škrta. Cestou potkal několik známých kteří ho zastavovali a chtěli si sním povídat o životě ninji. Zabuza je však v klidu odmítal a pokračoval v cestě. Když už konečně došel do restaurace tak mu začali vysvětlovat práci. Zabuza si vzal bílou zástěru a poté šel na plac. Zabuza roznášel v té nejchudší části takže jeho zástěra byla dost špinavá a když vešel na plac tak viděl spoustu opilých lidí. Někteří zvraceli a někteří seděli a chlastali. Někteří lidé tam ovšem jen seděli, pili a jedli všelijaké jídla. Zabuza šel k jednomu stolu ke kterému si právě přisedl jeden muž a jedna žena. Když ke stolu Zabuza přišel tak řekl.* Dobrý den jmenuji se Zabuza Saino, co si dáte? *Muž se zamyslel a poté řekl aby Zabuza vypadl. Zebuza se jen usmál, otočil se a šel zpět.* Kreténe. *Řekl potichu a vracel se když vtom si ten chlap stoupl a chytl ho za rameno. Zabuza se otočil. V tom na Zabuzu začal křičet a začal mu nadávat.* Hele já tady mám roznášet jídlo a nehodlám tady poslouchat dementy co si myslí že když jsou starší jak já tak na mě mohou být drzí. Takže přestaňte tady řvát nebo vám nakopu zadek. *To chlápka rozčílilo ještě víc, napřáhl se ale vtom se na něj pověsila žena se kterou přišel do restaurace. Chlápek se rychle uklidnil a oba si šli sednout. Zabuza se rozhlédl po lokále a když viděl prázdné talíře na jednom stole tak přišel ke stolu a řekl.* Dobrý den jmenuji se Zabuza Saino a pracuji tady jako pomocník číšníků, pokud jste dojedli tak bych rád odnesl vaše talíře. *Jen co to dořekl tak muž který seděl u stolu tak vzal talíř a půl litr a obě dvě věci hodil na zem a ty se rozbili. Poté muž řekl aby to Zabuza uklidil.* "Ach jo tady jsou samý debilové." *Pomyslel si otočil se a šel od stolu k jinému. U každého stolu se Zabuzou jednali jako s kusem hadru. On si vždy pomyslel že jsou to debilové a poté šel k dalšímu stolu. Když obešel všechny stoly tak šel k šéfovi restaurace a začal si mu stěžovat. Ten se na Zabuzu začal utrhovat a řvát na něj že je tady od toho aby tady pracoval ne aby si stěžoval. Zabuza se naštval a poté se znovu vydal na plac. Přišel k jednomu stolu kde na něj začali lidé křičet. Zabuza pomocí Chakra Rōpu vytvořil bič na své levé ruce. Bič s chakry poslal Zabuza k jedné noze stolu. Zabuza poté rychle trhl svou levou rukou. Noha se zlomila a Zabuza rychle zrušil svou techniku. Muž který právě křičel na Zabuzu tak spadl na zem. Poté si stoupl otočil se a začal mlátit člověka, který seděl za ním. Poté se začala prát celá hospoda a Zabuza se usmíval. Poté se otočil a šel k šéfovi, přičemž se vyhýbal všemu co lítalo vzduchem, také se vyhýbal každému člověku, který se pral a nebo také létal vzduchem. Zabuza došel k šéfovi a ten mu řekl aby odtud vypadl přičemž mu potvrdil splnění mise. Zabuza poděkoval a běžel odevzdat úspěšnou misi.* "Super, byl jsem tam jenom jednu hodinu a už mám splněnou misi." *Pomyslel si a když odevzdal misi tak šel domů, kde si vzal své zbraně a poté si sedl a začal si číst.*
--: --
Zabuza Saino: *Zabuza dostal misi typu D, jeho úkolem bylo pomáhat v restauraci a tak si nechal všechny své zbraně doma. Zabuza se vydal do restaurace U Škrta. Cestou potkal několik známých kteří ho zastavovali a chtěli si sním povídat o životě ninji. Zabuza je však v klidu odmítal a pokračoval v cestě. Když už konečně došel do restaurace tak mu začali vysvětlovat práci. Zabuza si vzal bílou zástěru a poté šel na plac. Zabuza roznášel v té nejchudší části takže jeho zástěra byla dost špinavá a když vešel na plac tak viděl spoustu opilých lidí. Někteří zvraceli a někteří seděli a chlastali. Někteří lidé tam ovšem jen seděli, pili a jedli všelijaké jídla. Zabuza šel k jednomu stolu ke kterému si právě přisedl jeden muž a jedna žena. Když ke stolu Zabuza přišel tak řekl.* Dobrý den jmenuji se Zabuza Saino, co si dáte? *Muž se zamyslel a poté řekl aby Zabuza vypadl. Zebuza se jen usmál, otočil se a šel zpět.* Kreténe. *Řekl potichu a vracel se když vtom si ten chlap stoupl a chytl ho za rameno. Zabuza se otočil. V tom na Zabuzu začal křičet a začal mu nadávat.* Hele já tady mám roznášet jídlo a nehodlám tady poslouchat dementy co si myslí že když jsou starší jak já tak na mě mohou být drzí. Takže přestaňte tady řvát nebo vám nakopu zadek. *To chlápka rozčílilo ještě víc, napřáhl se ale vtom se na něj pověsila žena se kterou přišel do restaurace. Chlápek se rychle uklidnil a oba si šli sednout. Zabuza se rozhlédl po lokále a když viděl prázdné talíře na jednom stole tak přišel ke stolu a řekl.* Dobrý den jmenuji se Zabuza Saino a pracuji tady jako pomocník číšníků, pokud jste dojedli tak bych rád odnesl vaše talíře. *Jen co to dořekl tak muž který seděl u stolu tak vzal talíř a půl litr a obě dvě věci hodil na zem a ty se rozbili. Poté muž řekl aby to Zabuza uklidil.* "Ach jo tady jsou samý debilové." *Pomyslel si otočil se a šel od stolu k jinému. U každého stolu se Zabuzou jednali jako s kusem hadru. On si vždy pomyslel že jsou to debilové a poté šel k dalšímu stolu. Když obešel všechny stoly tak šel k šéfovi restaurace a začal si mu stěžovat. Ten se na Zabuzu začal utrhovat a řvát na něj že je tady od toho aby tady pracoval ne aby si stěžoval. Zabuza se naštval a poté se znovu vydal na plac. Přišel k jednomu stolu kde na něj začali lidé křičet. Zabuza pomocí Chakra Rōpu vytvořil bič na své levé ruce. Bič s chakry poslal Zabuza k jedné noze stolu. Zabuza poté rychle trhl svou levou rukou. Noha se zlomila a Zabuza rychle zrušil svou techniku. Muž který právě křičel na Zabuzu tak spadl na zem. Poté si stoupl otočil se a začal mlátit člověka, který seděl za ním. Poté se začala prát celá hospoda a Zabuza se usmíval. Poté se otočil a šel k šéfovi, přičemž se vyhýbal všemu co lítalo vzduchem, také se vyhýbal každému člověku, který se pral a nebo také létal vzduchem. Zabuza došel k šéfovi a ten mu řekl aby odtud vypadl přičemž mu potvrdil splnění mise. Zabuza poděkoval a běžel odevzdat úspěšnou misi.* "Super, byl jsem tam jenom jednu hodinu a už mám splněnou misi." *Pomyslel si a když odevzdal misi tak šel domů, kde si vzal své zbraně a poté si sedl a začal si číst.*
---: --
Kaito Akada: *dnes má další misi má v hospodě pomoc obsluhovat neboť se tam koná svatba tak se sešli ve vnitř kaito šel do zádu vzal si zástěru a tác s pivem a začel roznášet * tak jedno pivo pro vás a jedno pro vás * po chvilce má už prazdný tác a jde si pro další a když tam vstoupí tak vidí jak se otec novomaželky hádá a novomanželem ale hned jak si ho všimnou tak přestanou * děje se něco pánové *zeptá se a vezme si nový tac s pivem * co je ti do toho prcku * řekne novomanžel a odejde a za ním hned i otec novomaželky *co jim sakra je ale nebudu se to toho plést * vyjde ven a zase začne roznášet pivo * na novomažele * zakřičí a dále roznáší pivo než dojde ke koutu hospody a slyší novomaželku a její matku * ale matko já už to nevydržím *říka nevěsta ale je slyšet že u toho brečí * to je mi jedno vzít si ho musíš *zakřičí matka a kaito do toho vstoupí * děje se něco dámy * koukne se na obě a vidí že novomaželka brečí * ne co by se mělo dýt kluku utíkej pryč honem * řekne matka a vystrká ho pryč * tady něco nehraje jde proto radši za mistrem * sensei něco se tu děje novomanžel se hádá s otcem manželky a manželka se svojí matkou * odloží tác s pivem a sedne si vedle mistra *můžu to prověřit prosím * poprosí mistra *dobře kaito ale dávej si pozor obě rodiny jsou bohaté a mají velice vlivné kontakty *řekne mu potichu * dobře mistře nebojte se mistře * vstane a vezme tác s pivem * takže otec a manžel se hadají a maželka s matkou se taky hadají co to muže být * všimne si manžela který je opitý a mlatí se a dojde mu to * proč sem si toho nevšiml dřív * dojde k manželce a pošeptá jí ať příde ven * musím s váma mluvit *odloží tác a vyjde ven a tam už čeká maželka on k ní příde a vyhrne jí rukáv a konečně vidí pravdu * já to veděl * nevěsta má celou ruku od modřin * ten ožrala vás mláti * řekne jí a pustí její ruku * ne tak to není on mně miluje tohle se mi stalo když sem narazila do sloupu * řekne nevěsta a je na odchodu ale kaito ji chytí * máte mně za debila je to opilec a vaše matka to ignoruje chce mít jen postavení že ale váš otec to řešit chce * řekne jí a furt jí drží aby nemohla utéct * máš pravdu on on on * rozpláče se * mátka chce jen postavení * nevěsta mu dá hlavu na rameno a brečí * on mně furt mlatí a otec se to dneska dozvěděl a chtěl to řešit * brečí * on mně zabije když můj otec začel řešit * brečí mu na rameni * ne nebojte řeknu jak to bude * řekne jí plán a nevěsta jde zase dovnitř a kaito jde za mistrem * domácí nasilí mistře * řekne a napije se vody * dobře sis to prověřil kaito a máš u plán * zeptá se mist a nasadí si klobouk * ano mám * řekne kaito a začne mu ho vysvětlovat * tak dámy a pánové svatba končí a novomaželé odchazejí * nevěsta a ženich odchazejí pryč do pokoje a kaituv tým se rozmištuje na pozice * tak co ty svině napráskalas mně tatínkovy co * řekne ženich nevěstě na pokoji a hodí jí na zem * ne já nic neřekla *nevěsta chce vstát * a myslíš že ti věřím * manel dá ženě facku a ona upadne * svině jedna chce ji kopnou ale okolo nevěsty se ibjeví mlha a z ní vyskočí kaito a nohu chytne a zlomímu jí * hajzle tohle si nečekal co * do pokoje vtrhne jeho mistr a zbytek týmu ale kaito už zenicha brutálně mlatí * jakej je to pocit hajzle * kričí * dost kaito * trenér vezme kaita za rameno * bude potrestán neboj se nevěsta je už u svého otce matku jsme už zadrželi * mistr vezme ženicha a hodí si ho na rameno * dnešní mise se vám povedla teď bežtě domu * trenér zmizí a kaito z pokoje vyskočí oknem *
--: --
Tsuki Asada: *Tsuki se chystala na svou vůbec první misi. Jistě, nebyla to nic moc mise, pouze typu D, ale i tak to byl pro ni velký den. Tedy, pro ni ani tak moc ne. Vlastně byla spíše napružená, že nedělá nějaké těžší, nebezpečnější mise. Byla si dobře vědoma, že schopnosti, které má už od narození, ať už kekkei genkai po mamince, nebo a co je hlavní, entitu, která ji chránila před útoky. To byl vlastně hlavní důvod, proč se štítila D misí.* „Sááákryš… Jsem dcera Raikage a budu tu pobíhat někde po restauraci s tácem…“ *Postěžovala si Tsuki. Právě dnes totiž slavila Hospoda U Škrta výročí a místní obyvatelé si toho byli vědomi, proto musela hospoda najmout nárazové servírky. No a kdo by byl lepší servírka, než samotná dcera Raikage? Vyšla tedy z domu a zamířila si to rovnou na místo setkání, kde se měla sejít se svým týmem. Byla jediná dívka v týmu a k ní patřili dva chlapci. Jeden z nich se jmenoval Daichi a druhý Jiro. Daichi měl červené vlasy a obvykle se oblékal do černé barvy, uznával styl EMO a byl věčně smutný, naštvaný, nebo zahloubaný. Tsuki s ním ne vždy vycházela. Naopak Jiro byl veselá kopa. Vyhublý blonďák s modrýma očima, který se na rozdíl od Daichiho oblékal do pestrobarevných triček a kalhot. Když Tsuki dorazila, oba chlapci i Sensei na ní už čekali. Šla pozdě. Když si to vesele přihupsala až k Senseiovi, ten se na ní „zhora“ podíval a přimhouřil oči, jako by jí skenoval. Byl to velký muž, horda svalů, jeho biceps byl pomalu větší než Tsuki. I přesto z něj Tsuki strach nikdy neměla, ani když se rozzuřil (a to byl vždy rambajs). Samozřejmě to bylo proto, že Tsuki byla prakticky nedotknutelná, pokud by šlo o nějaké ohrožení.* Mladá dámo! *Vykřikl.* Hospodský už nervózně přešlapuje u prahu a čeká, až tam dorazíme a pomůžeme mu! Co bylo důležitějšího než vaše první mise, HMM?! *Tsuki se mu podívala do očí a usmála se.* Nevěděla jsem co na sebe, tak jsem se trošku zpozdila. Omlouvám se, Senseii. *Sensei se znovu vzpřímil a založil si naštvaně ruce.* No, už máme asi půl hodiny zpoždění, nebudu zdržovat misi dál.* Po těchto slovech šli všichni čtyři do hospody, kde vskutku už přešlapoval hospodský a nervózně na ně vyčkával.* Kde jste byli?! Máme narváno a moji zaměstnanci to nezvládaj! Už několikrát jim spadla plata s hromadama talířů! Ještě chvíli a přijdu z toho na mizinu! Honem, šup šup! Převlečte se a utíkejte sbírat nádobí! *Sensei se několikrát omluvil za pozdní příchod a nahnal všechny své svěřence dovnitř do hospody, kde se převlékli. Tsuki z toho nebyla dvakrát nadšená, opravdu si dlouho vybírala co na sebe a teď se měla znovu převléct. Navíc do tak „nevkusných hadrů“ - odkaz » . Když pak vylezla z šatny a setkala se se svými parťáky z týmu, zrudly jí tváře.* Co koukáte! Máme… Máme tu pracovat, ne?! *Vykřikla na ně. Jiro se doširoka usmál a poškrábal se na zadní straně krku, zatímco Daichi byl nonšalantní jako obvykle. Tsuki vykročila do kuchyně, kde si vzala platíčko a poté rovnou na plac. Začala sbírat talíře, skleničky, příbory a všechno, co po sobě hosté zanechali. Byla zrovna na patře, kde popíjela spodina, takže byly talíře většinou čisté (tedy od jídla) a korbely prázdné, takže to neměla tak těžké, ovšem začala si všímat, že jak na talířech, tak i v korbelech jsou plivance. Některé odpornější než druhé. Většinou nažloutlé. Dělalo se jí z toho trochu blivno, ale vždy se přemohla. Takhle to šlo krátce asi hodinu, když v tom se znovu hospoda zalidnila a to jí přineslo další práce. Tedy víc práce. Měla plato plné talířů poskládaných na sobě, skleničky všude kolem nich a jen stěží to unesla. Jenže v tom si jeden zjevně opilý muž ve středním věku chtěl zašpásovat a jak procházela kolem jeho stolu, nastavil jí nohu a ona o ní zakopla. Plato spadlo na zem a všechno nádobí se roztříštilo a rozletělo v okruhu několik metrů. Tsuki se chvíli dívala na tu spoušť a celá zrudla. Bylo jí to neuvěřitelně trapné. Vzala plato ze země a podívala se na smějícího se muže. Najednou se pocit studu proměnil ve vztek a Tsuki si obalila Shoutonem pěst. Už už se napřahovala, ale Jiro k ní přiběhl a s nervózním úsměvem jí chytil ruku.* Ale, ale… To se stane… Pojď, Tsuki, jdeme to uklidit… *Tsuki se na něj podívala a nabručeně ho poslechla. Došla si pro koště a začala to uklízet. Když to uviděl hospodský, počkal si až to doklidí a potom si jí v kuchyni odchytil.* Ehm… Tsuki, jestli to nezvládneš, tak si ber míň talířů na plato, lepší abys chodila na dvakrát, než abys to pak rozbila. *Tsuki se začervenala a vykřikla.* Unesu to! Ale… *Hospodský ji přerušil.* Žádné ale! A zpátky do práce. *Tsuki si naštvaně skousla rty a šla dál sbírat nádobí.* „Sakra… už nikdy… už nikdy tohle dělat nebudu!“ *Nějak to nakonec přežila a první misi měla konečně za sebou.*
--: --
Kaito Akada: *Dneska se má sejít se svým týmem * podle dopisu se máme sejít tady *,koukne se na dveře * hmm zajímámě jakej bude můj tým*v myšlenkách si představuje jounina který je bude vést* určitě bude drsnej,velkej,*když přemýšlí nevšimne si že ho začnou obklopovat zločinci*ale ale prcku co tu děláš sám*rekne největší a nejhnusnější z nich* nechte mně na pokoji*, začne sahat po kunai ale jeden z nich mu ho vyrazí*ale ale n*nez to dorekne tak ho někdo vezme za hlavu a hodí do stěny*ale dovolovat si na deti to není mužské*rekne naštvaně postarší muž s kloboukem*haha ale jsi jen jeden a nás je 15 nad nepo*aniz by to řekl skočí se zlomenou nohou a je odhozenej a podobně skončí i ostatní členové bandy* haha jsem Isac powton tvůj velitel Týmů*usmeje se* jsem kaito akada těšíme pane*dojd k němu*nevite kde jsou ostatní už by tu měly být*koukne se po okolí* jsou tu potkal jsem je cestou*z póza rohu vyjde černovlasá dívka v uniformě a kaito z ní nemůže spustit oči*ta je nádherná *neustále se na ní kouká* furt jsi mladý kaito*,zasměje se trenér a plácne ho po zádech*dobry den Mai Aito *ukloní se* jsem Isac*usmeje se šéf týmu*ja jsem kaito*,usmeje se kaito* a co ja s tím*, řekne opovrhovane Mai * nebuďte na sebe zlý*rekne trochu rázně mistr a než to dorekne tak se u jeho boku objeví fialovo vlása holka* všechny vás zdravím*usmeje se* jmenuju se Ami *vsechy obejme * jsem ráda že jsem s vámi v týmu*usmeje se na všechny* dobře všichni jsem isac a jsem elitní jounin který vás má na starosti nesnáším líný Lídy, namyšlené lidi a lidi co zradí ostatní *koukne se na všechny* dneska to byl jen sraz zítra odjíždím na svojí novou misi . Pojedeme kousek za vesnicí lovit králíky pro masnu jasný každej si vezme svačinu vhodné oblečení a vybavení* nasadí si klobouk* teď odcházím sraz bude v 10:00 u brány jasny*najednou zmizí a holk jsou taky pryč proto pomalu jde domů ale cestou se staví v restauraci a koupí si večeři* dřív sem jí jedl s bráchou* říká si pro sebe když jde domů a když dojde ani nic nesni a hned u stolu usne*
---: ---
Renji: Když Renji vztal tak si vzpomnel ze ma misi v hospode ,, ach jo to bude zase den co po mne asi budu chtít,,*tak se vidal do hospodi když už stal před vchodem tak se jen nadechl a řekl si * ,,tak jo to dam co by se my mohlo stat ,,* tak jen vesel dovnitř a sel k baru a zeptal se * dobry den ja sem prisel na vipomoc mate po mne nejakou praci?*a ceka než mu někdo pak se na neho otoci barman a řika* zkus se zeptat vzadu.*tak jen Renji prikivl hlavoiu a sel dozadu do kuchine a tam se zepta kuchaře jestli nepotřebuje s necim pomoc kuchař se jen podiva a řika můžeš umit nadobi .*tak si Renji vezme zasteru a jde umyt nadobi a vidi hromadu taliřu a řekne si v hlavě* ,,to si děláš srandu tolik to tady dělái,, *tak začal myt nadobi až do noči a když vše umyl tak sel za kuchařem a zeptal se*potřebujete ještě něco* kuchař se jen podiva na Renji a řika*asi už je to vše už nic nemušis dělát už muzes domu.* Renji si sunda zasteru a sel z hospody hned k tsuchikage a pak hned domu*
---: ---
Shinon Asada: *Shinon se nudila ale zase se jí nechtělo mimo vesnici a tak si řekla že jen tak pro srandu přijme misi typu D . Sice na ní bylo nahlíženo jako na blázna že se svými schopnosti požádala o misi typu D ale Shinon současně požádala o dvě mise stejného typu ale Tsuchikage řekl že nejdřív ať splní tu jednu a pak že jí bude nabídnuta další. Shinon tedy byla na své Déčkové misi. A v čem mise spočívala ? V tom že měla dělat obsluhu v hospodě u škrta protože majiteli znenadání onemocněla servírka a tak si to nechal zažádat jako misi. Shinon tam došla a la rovnou za barmanem a ten jen co Shinon spatřil tak jí začal nalejvat červené víno. Shinon ho jen náznakem ruky zastavila a druhou rukou vytáhla svitek kde stojí že je tam na misi.*Takže dneska žádný pití dneska tu budu makat. To koukáš co ? *Pronesla Shinon pobaveně a majitel/barman so to jen přečetl a několikrát pohlédl na Shinon a poté na svitek.*Sakra ty a misi typu D ? Sakra já čekal nějaký malý parchanty nebo nějakého podřadného Shinobiho ale nikdy mého oblíbeného zákazníka. No ale tak co už takže tady máš první várku piv a můžeš roznášet.*Zaúkoloval jí majitel/barman a Shinon se ani nestačila divit jak obrátil. Vzala tedy tác a rozdávala sklenice piva po stolech a přijímala nové objednávky a odnášela prázdné sklenice, skleničky, talíře od jídla atd. Sice měla ze začátku problém si zapamatovat kdo co chtěl ale nakonec si poradila jednoduše a to tak že použila tři Shouton Bunshiny a pracovalo se jí tak rychleji a efektivněji. Majitel/Barman na to jen spokojeně díval a čepoval jedno pivo za druhým. Občas sem tam předal kuchařovi do kuchyně objednávku jídla nebo připravil nějaký silnější alkohol dle libosti zákazníků.*,,Sakra sice jsem si říkala že se nudím a ještě jsem machrovala že chci dvě mise ale nenapadlo mě že dostanu dlouhodobou misi, která mi potrvá až do další směny.“*Proletělo Shinon myslí během její práce. Občas snesla nějaké to poplácání po zadku a občas nějakou tu oplzlou narážku ale nikdo si nedovolil víc protože každej moc dobře věděl kdo nakonec Shinon je. Během toho dorazila náhrada servírka, která má směnu takže přišla vystřídat Shinon. Shinon tedy v ten moment poslala Shouton Bunshiny ven a posadila se k baru u Majitele/Barmana.*Takže jsem spokojenej a to nad míru sice nechápu proč na D misi zrovna tebe ale nic mi do toho není. Ale tu máš něco na účet podniku drahá Shinon.*Řekl Spokojeným a celkem i veselým hlasem Barman/Majitel a podal Shinon jak svitek kde je jeho podpis a dodatek jak moc je spokojen. Ovšem podal jí i půl litrovou sklenici světlého piva.*Jé děkuju to bodne protože mám fakt žízeň. Ono běhat tu čtyři hodiny v kuse není sranda.*Jen co to Shinon řekla tak do sebe pivo začala ládovat. Sice ho nevypila na ex ale bylo během dvou minut pryč. Následně se Shinon se svitkem zvedla a odešla. Cestou se hlasitě rozloučila což jí bylo opětováno a odešla ven. Cestou když prošla kolem Shouton Bunshinů tak je už nepotřebovala a tak je jednoduše zrušila a ti se tedy rozpadli na malé střípky krystalu. Následně Shinon odevzdala potvrzení o splnění mise. Tsuchikage si to jen přebral a dal Shinon její odměnu za misi i když je to odměna jen minimální. Dále si Shinon ovšem vyzvedla hned další misi a tak vesele vyrazila ze sídla Tsuchikage ven kde už se pomalu i schylovalo k tmě. Ovšem řekla že dnes splní dvě různé mise typu D a tak to hodlá udělat.*
---: ---
Hideyoshi (NPC): *Hideyshimu se líbí jak to zatím probíhá no jde to lépe než čekal protože tentokrát ho už neuspala další ránou. Její reakce se mu líbila protože ona ho chce taky on ji taky ne tak prostě musí zatlačit na pilu a ono to půjde. Když Shinon spadne na postel tak ho to nezastaví a vleze do ní je doslova nad Shinon. Dívá se jí přímo do očí ale štve ho že furt mluví. Prst ji položí na ústa.*Pššššt prostě nemluv.*Pak ho dá pryč a prostě Shinon políbí ze začátku na to jde něžně nechce hned Shinon vyděsit ale postupně přidá na razanci a nakonec ji tam vášnivě líbá pomocí jazyku a během toho ji levou rukou přechází po stehně a míří víš a víš..Pak ji přestane líbat a podívá se jí do očí.*Shinon dneska přiučím něco já tebe.*A pomalu z ní dostane její kimono …......... Následně si spolu prostě užijou pořádnej sex a vůbec neřešej že přímo nad pokojem Shinon je pracovna suchikageho který tam pravděpodobně zrovna na něčem pracuje.*
Shinon Asada: *Shinon Hideyoshiho slova nechápe no vlastně chápe ale neví prč ji to říká vše najednou a tak dělá tak jak nejspíš Hideyoshi očekával a Shinon začne couvat.*H...H...H..Hideyoshi a...a..ale.. Já ty mi teda..*Shinon už ani neví co říká spíš jen brblá.*Samozřejmě že mi líbíš ale takhle najednou ? To přece nejde.*Dostane ze sebe Shinon a rázem byla dotlačena až k posteli a hned se to ozvalo protože do ní vrazila a prostě na postel spadla a teď na ní leží zádama a sleduje Hideyoshiho a její výraz říká za vše. Prostě neví co teď dělat.*
Hideyoshi (NPC): *Hideyoshi neslyšel Shinon a tak se nemohl vyhnout jejich srážce. No byl zmatenej protože se ho ptala jestli ho nezabila.*,,Co tím sakra myslí ? Počkat asi myslí jak mě vyřídila jednou ranou.“*No nezabila si mě no stále ještě žiju pokud teda vím..,,Mám nápad zkusím to ještě jednou ale trošku líp.“Víš Shinon vždycky jsem si myslel že jsi pěkná ženská a vrtalo mi hlavou jak je možné že ještě nikoho nemáš.*Během těch slov postupoval blíž a blíž aby ji donutil couvat.*Víš já moc se mi líbíš a já se vždycky styděl ti to říct ale tak teď už jsem se rozhodl to říct. Shinon líbíš se mi a tak doufám že se já líbím tobě a že by to mohlo jít.*Při těch slovech ji nutí stále víc a víc couvat.*
Shinon Asada: *Shinon spala celou noc a velmi tvrdě no někdo by čekal že bude mít ráno kocovinu ale ono nic špatně ji nebylo ani ji nebolela hlava Shinon se cítila naprosto normálně. Když se vzbudila tak se jen posadila na posteli a chvilku jen seděla.*Počkat já vlastně zabila Hideyoshiho.*Řekla vyplašeně Shinon do prázdna a podívala se na místo kde ho večer nechala ale on tam nebyl jen hadr od krve. Shinon tam děsivě kouká a tak se zvedne a rychle se vydá do koupelny jak tam vlítne tak narazí do Hideyoshiho.*Sakra ty jsi živej ? Jááá tě nezabila ?*Zeptá se trochu podezřívavě a pak si uvědmí že je docela dost blísko u něj a tak od něj rychle odskočí protože je ještě hodně plachá.*
Hideyoshi (NPC): *Hideyoshi byl mimo až do nějakých 8 hodin do rána. Když se probudil tak otevřel oči a ucítil palčivou bolest na čele posadil se a jak se posadil spadl mu z hlavy hadr napuštěný jeho krví.*Au ! To bolí ale pěkně.*Pak se rozhlídl kde je a zjistil že je v pokoji Shinon a dokonce si ji všiml jak spí no jak spala tak se jí povedlo si odhalit Kimono ale Hideyoshi se jen usměje a potichu se zvedne a přejde do koupelny kde začne hledat zrcadlo což netrvá příliš dlouho a když ho najde a podívá se do něj tak do něj kouká jako blázen protože mu to roztrhla celkem pěkně. Naštěstí se Hideyoshi učí lékařským technikám od jednoho kamaráda tak to zvládne vyléčit sám (Sekundární povolání – Lékař). U zrcadla si ruce přiloží dlaněmi k ráně a následně mu z dlaní svítí příjemné zelné světlo.(Shousen no Jutsu)..Rána se začne zacelovat a během několika minut je to zdravé. Následně se vydá ven z koupelny ale snaží se potichu.*
Shinon Asada: *Shinon nemyslela když ho udeřila a tak nedomyslela důsledky neboli že by mu mohla ublížit až tak moc. Hideyoshi tam leží a nehýbe se z čela mu teče krev a Shinon se podívá na pěst, kterou ho udeřila. Následovně jí dojde že posilovat to Shoutonem nebyl zrovna dvakrát dobrej nápad a tak okamžitě pokrytí krystalem zruší. Následně je Shinon trochu v šoku protože neví co má dělat.*Sakra já ho zabila.*Řekne jen tak na prázdno a pak si přiloží ruce na ústa a rozhlédne se kolem a nikoho nevidí.*Nikdo mě neviděl zatáhnu ho do pokoje a pak vymyslím co s ním dělat.*Řekne do prázdna a pak prostě se nějak malátně dobelhá k Hideyoshimu chytne ho za ruce a začne ho tahat jak je opilá tak ji to dělá sakra problém ale po namáhavé práci ho nakonec dotáhne k sobě do pokoje kde ho položí na gauč a přiloží mu na tu krvácející ránu nějaký hadr ale tím to končí protože pak padne do své postele a nějak okamžitě usne rozvalená po celé své krásné velké postaly.*
Hideyoshi (NPC): *Hideyoshi čekal facku čekal že mu vynadá ale nečekal že z nenadání se zvládne i přes to jak je opilá se vymanit z jeho podepření a tak v momentě když dostane ránu přímo do čela jen řekne.*Sakra..*Pak dostane ránu a samozřejmě ho ta rána složí. Jen prostě padne na záda na zem a z čela mu teče krev. Shinon se povedlo Hideyshiho vypnout jednou ranou. Doslova ho vypnula a on tam bez vědomí leží na zemi. Naštěstí dejchá ale na první pohled to může vypadat že ho Shinon zabila.*
Shinon Asada: *Shinon nenásledovala svou omluvou nic a tak nečekala to co se stalo jakmile ji Hideyoshi chytl za zadek Shinon se lekla rázem jakoby ani nic nepila a prostě se nějak vykroutila takže už nebyla o něj opřená. Udělala od něj krok vzad rychle se napřáhla levou rukou a namířila mu pěstí přímo do obličeje ovšem ještě ji posílila pomocí Kesshou no Yoroi. A pěstí mu mířila přímo na čelo Shinon sice chtěla trefit nos ale ještě byla dost opilá už to že dokázala toto je pro ní velký výkon.*Co si to dovoluješ !!!*Zařvala na něj v momentě kdy ho udeřila.*
Hideyoshi (NPC): *Hideyoshi tiše pokračuje a absolutně ignoruje pohledy mnohých vesničanů protože koukaj jak blázni že pomáhá Shinon dojít domů a celkově že se opila. No po té cestě musí uznat že na tom Shinn není už tak hrozně. Už jsou u dvěří, které vedou do sídla Tsuchikage když mu Shinon poděkuje. Hideyoshi se zastaví před dveřmi ale nechodí do nich. Stojí a podívá se na ní s úsměvem ve tváři.*Ale to nestojí za řeč rád jsem ti pomohl.*A co to dopověděl tak ji chytil za zadek a zmáčkl.*Pro tuhle prdelku udělám všechno.*Hideyoshi si řekl že zkusí bejt trochu úchylnější že to nebude na škodu. No sice byli sledováni Anbu ale to Hideyoshi nevěděl. No Shinon byla pod neustálým dohledem.*
Shinon Asada: *Shinon nic neříká na to že ji pomáhá jít domů je za to ráda protože sama uznala že by tu cestu nemohla zvládnout. Na jeho připomínku jak se zřídila se na něj cestou jen podívá stylem radši mlč a pokračuj v cestě. Sledovala uličky a když už se v dálce začalo zjevovat sídlo Tsuchikage tak si uvědomila že by ji za to mohl Tsuchikage vyndat.*,,Sakra ten určitě řekne něco ve stylu takhle by se budoucnost naší vesnice chovat neměla a že by jsem měla jít příkladem ostatních. Sakra.“*Postěžovala si Shinon v duchu. Cesta k sídlu od Hospody u Škrta nebyla zrovna krátká navíc když jdou takvým pomalým tempem tak jim normálně tak pětiminutová cesta zabere tak pů hodiny.*Ehm já děkuju ti Hideyoshi...*Dostala ze sebe potichým hláskem Shinon.*
Hideyoshi (NPC): *Hideyshi sedí a pozorně sleduje Shinon ovšem všimne si že přestala pít a navíc ani nemluví a tak dopije poslední skleničku. V ten moment Shinon položí peníze na stůl a Hideyoshi udělá to samé a zvedá se a jde za Shinon. Ovšem ta kousek od schodů ztrácí rovnováhu a padá. Hideyoshi se sice motá ale není tak moc opilej jako Shinon tak ji prostě chytne a zabrání u ní nepříjemnému pádu.*Radši ti pomůžu dojít domů protože to nejspíš už nezvládneš.*Řekne a podepřenou Shinon vede směrem k sídlu Tsuchikage. Zná ji už dobře a párkrát ji už i byl vyzvednout doma když se zpozdila na misi takže není problém že by nevěděl kde to je. Ovšem cesta jim potrvá dlouho. Navíc je už dávno tma je kolem druhé hodiny ráno.*Ach jo Shinon ty ses ale zřídila.*Podotkne cestou.*
Shinon Asada: *Shinon se snaží před Hideyoshim vytáhnout a snaží se s ním s pitím držet krok a tak si prostě povídají baví se a smějí a Shinon do sebe jako on leje alkohol. Ovšem Shinon pila jednou v životě a tak v momentě kdy byl Hideyoshi už celkem slušně nalitej ale stále v mezích normy tak Shinon už měla problém ne že by byla opilá jako dělo ale její žaludek to přestal zvládat. Všimla si jak si ji prohlíží ale nestihla na to nic říct ani na to že Hideyoshi takto vydrží ještě dlouho. Shinon je špatně ale prostě se nechce poblejt tak prostě mlčí a už nepije. Jen prostě tiše sedí.*Já radši by jsem už šla domů není mi dobře tak mě omluv.*Řekne Shinon a vytáhne peníze a položí je na stůl za svojí útratu. Vstane a jde směrem ke schodům ovšem zamotá se a padá.*
Hideyoshi (NPC): *Hideyoshi se její reakci jen zasměje jde na ní vidět že už nějakou dobu tam pije a z nějakého důvodu najednou přešla na tvrdší pití.*No já piju rum ale jen z důvodu že jsem se prostě přišel opít nic víc nic míň prostě se hodlám ožrat protože na to mám chuť..*Opdoví jí a usměje se.*A jazyk na mě nevyplazuj je plno dalších způsobů jak se dá jazyk používat.*Podokl a pil jednu skleničku za druhou. Čím víc jich v sobě měl tím menší měl zábrany. Nakonec si Shinon prohlížel pohledem který jasně říkal. Já tě prostě chci. Ale ani si to neuvědomoval. Celou dobu se ji ani neptal na ty její oči už s tím byl obeznámený od známých.* Tak co paní Asada naše budoucí Tsuchikage jste opilá ? Protože já takhle můžu pokračovat až do rána...
Shinon Asada: *Shinon byla potichu ovšem pak se před ní zjevil Hideyoshi a k tomu má svoje klasické narážky. Shinon sice slyšela že ho už dávno pustili ale zatím za nim nešla neměla odvahu kvůli tomu co cítila když na něj pomyslela. Vždy se jí rozbušilo srdce. Sama si už uvědomila že se do něj zamilovala. Obzvlášť po jejich poslední společné misi.*Vadí ti že piju alkohol ? Jsem dospělá tak si budu pít jak se mi zachce.*Odpoví mu nepříjemně a dopije víno. Následovně si v obratu objedná něco silnějšího a pokračuje dál jako předtím s vínem.*Mimchodem a ty tu děláš co sám chlastáš jak koukám a mě poučuješ. Baka.*A vyplázne na něj jazyk.*
Hideyoshi (NPC): A sečen byl v obyčejném každodením oblečení. ( odkaz » ).. Které muselo samozřejmě ladit s jeho černými vlasy. Samozřejmě když vešel dovnitř tak zamířil do patra kde byla Shinon a tak si okamžitě sedl naproti ní cestou už měl objednáno tak si nesl Rum s ledem.*Ale copak to tu máme Shinon Asada studentka Tsuchikageho a pije alkohol co že se to děje ? *Oslovil trochu udiveně ale s vtipným hlasem.*
Shinon Asada: *Shinon zrovna sedí u stolu v hospodě u škrta v patře které obývají většinou bohatí členové vesnice. Shinon si to může dovolit díky Tsuchikagemu má kde bydlet a tak nemusí platit nic ze svého a tak dokáže lehce šetřit. Je tam už několik hodin a samozřejmě popíjí různý alkohol a povídá si se známými. Oblečená je ve svém vyzývavém Kimonu ( odkaz » ) a je už trochu opilá. Její společnost už pomalu odcházela a tak Shinon zůstala sama sedět u stolu a popíjela víno.*Hm já a alkohol zdá se že hodná holčička Tsuchikageho trošku zlobí... Počkat co to melu vždyť jsem už dospělá tak co řeším.*Mluví si sama se sebou a pak se napije ze skleničky vína a následně si hned nechá objednat další.*
---: ---
Shinji: *Shinji práve vstupoval do krčmy kde už raz bol ale tento krát s inými úmyslami bola to totiž jeho prvá misia mal na rozkaz od Tsuchikageho pomôcť s obsluhou. Keď vstúpil tak sa normálne pozdravil.* Dobrý deň. *Hneď nato k nemu prišiel majiteľ podniku.* Čo ty tu chceš? Nevieš čítať že pre deti vstup zakakaný? *Shinji na neho pozerá ľahostajne a tak aj hovorí bez známky nejakého rešpektu.* A vy hľadali ste výpomoc alebo nie? Neochorel vám tak náhodou hlavný barman? *Majiteľ sa rozhorčí a hovorí hlasno.* Hľadal som výpomoc ale nie medzi nejakými usmrkancami zi škôlky! *Shinji vytiahne papier a podá mu ho.* Nech sa páči. Ani ja nie som nadšený že som tu a najradšej by som robil niečo iné ale je to nariadenie veď viete koho. *Majiteľ číta a potom povie.* No dobre, takže ty si gennin...No ok ale keď niečo rozbiješ tak si to tu odpracuješ alebo to zaplatíš z vlastného! Rozumieš? *Shinji ani nevníma a postaví sa za pult kde videl stáť barmana keď tu bol naposledy a povedal majiteľovi* OK. *Majiteľ iba pokrúti hlavou a povie* Zatiaľ poumývaj všetky poháre ja si idem dať sprchu. *Podráždene odíde a Shinji sa pustí do roboty. S utierkou utiera poháre. Medzitým do krčmy vojde prvý zákazník.* Ešte je zatvorené. *Povie Shinji keďže vie že otváracia doba začína až o pol hodinu. Muž keď ho zbadá ihneď povie.* Hej! Počkať veď ty si ten čo ma minule okradol! *Zakričí a Shinji sa otočí chrbtom* Neviem o čom to hovoríte pane. *Snaží sa hovoriť iným hlasom.* Mňa neoklameš! *Zakričí a nahnevane kráča k pultu. Shinji sa otočí späť vzdychne si a povie.* Dobre, možno sme sa minule trochu nezhodli na určitých veciach ale to je už minulosť že? Čo vlastne teraz chcete nemám tu žiadne peniaze. Dnes tu iba pracujem. *Muž zvraští obočie a povie* Tak mi prezraď ako si urobil minule ten trik alebo mi prezraď ako čaruješ! *Shinji pokrčí ramenami a ruku si zakryje utierkou.* Ukážem vám nové kúzlo a dáte mi pokoj ok? A keď budete chcieť tak vám aj prezradím ako sa robí platí? *Muž sa upokojí a povie.* Platí...len ak je to nejaký podraz tak si ma nepraj! *Hovorí zvýšeným hlasom ale je už pokojnejší ako bol. Shinji sa milo usmeje a povie.* Povedzte nejaké číslo od 1 do 5. *Muž sa zamyslí a po chvíli povie.* Štyri! *Shinji dá preč utierku a jeho ruka ukazuje štyri prsty.* Dobré, nie? *Pýta sa Shinji s úsmevom. Muž iba zvraští obočie a natiahne sa za Shinjim rukou.* Ty jeden malý krpatý! *V tom príde majiteľ späť a hovorí.* Nejaký problém pane? *Muž ruku stiahne a povie* Nie! *A stiahne sa do rohu miestnosti. Tak aby bol od Shinjiho čo najďalej.* Poháre sú umyté čo ďalej? *Pýta sa šéfa.* Keď tu niekto príde a niečo si objedná tak mu daj čo chce koľko máš za to pýtať máš všetko zapísané v tejto knihe. Ja si zatiaľ idem zapáliť...vrátim sa o 4 hodiny. *Odíde a nechá tam Shinji napospas svojmu osudu.* "Určite si neide zapáliť to by sa predsa vrátil skôr." *Pomyslí si Shinji a čaká lebo ten muž si nechce nič objednať. Následne vojde nejaký muž a objedná si saké. Shinji mu podá pohár a potom rýchlo sa obzerá kde je saké rýchlo ho nájde a potom mu naleje. Muž hľadí do neznáma a vyzerá ako keby ho niečo trápilo. Shinji ho radšej nechá tak a venuje sa žene čo práve vošla ona si objedná zelený čaj. Bolo ťažké nájsť medzi tými všetkými druhmi alkoholu čaj ale napokon ho našiel a dal jej ho. Dlhšiu dobu nikto neprichádzal tak sa Shinji trochu aj nudil tá žena keď vypila čaj si šla zahrať s tým pánom čo ho Shinji vytočil nejakú kartovú hru. Ten muž čo ho asi niečo trápilo si skoro každú chvíľu objednával saké. Shinji sa ho pokúšal odhovoriť ale on sa nenechal odbiť. Onedlho prišiel nejaký starec čo si taktiež ako žena objednal iba čaj.* "Aspoň tu nemám až tak rušno." *Pomyslel si Shinji a z nudy už aj utieral prach čo bol na stoloch. Tomu mužovi čo vypil saké mal asi dosť a stúplo mu to saké aj do hlavy. Prišiel za tou ženou a pokúšal sa ju prehovoriť nech s ním ide tancovať. Ona stále odmietala a on ju uchytil za ruku.* Toto sa v mojom podniku tolerovať nebude! *Zakričal a vybehol oproti nemu. Postavil sa medzi nich dvoch.* Čo sa do toho staráš? *Hovorí spitý muž.* Odíďte odtiaľto lebo vás budem musieť vyviesť násilím! *Hovorí Shinji rázne. Muž sa nahnevá a nešikovne sa rozmachne na Shinjiho. Shinji sa iba prikrčí k zemi a celou silou ho udrie päsťou do brucha. Muž stratí rovnováhu a padá na zem.* Ďakujem. *Povie žena vďačne. Shinji nestráca čas a pokúša sa odvliecť muža von z krčmy. Z ničoho nič mu pomôže aj ten starec čo vypil iba čaj a hovorí mu.* To bol pekný úder chlapče. Ale keby nebol opitý tak by bol asi neúčinný... Nechceš sa naučiť niečo viac o bojových umeniach? *Spýta sa Shinjiho.* Samozrejme! *povie Shinji a starec sa iba usmeje podá mu lístok.* Tu je moja adresa navštív ma kedykoľvek ja už na misie nechodím som na dôchodku ale niečo by som ťa ešte naučiť mohol. *Povie muž a potom odíde. Zrazu sa vráti majiteľ.* Ako vidím nemal si tu nejako veľa ľudí ale šichta ti už končí a neboj u Tsuchikageho sa u teba zaručím a hlavne dúfam že sa už nestretneme. *Povie s úsmevom majiteľ a počká kým Shinji odíde. Lebo teraz už má prísť na miesto neho iný gennin.*
---: ---
Shinji: *Shinji postupne zisťoval aké sú jeho oči výnimočné. Od svojho otca dostal ako vreckové iba jednu mincu, nepýtal sa prečo iba jednu bol za to rád pretože vedel že jeho príjmom je vôbec dosť ak majú čo jesť. Keď mu ju otec dával tak pri tom hovoril.* Toto je iba jedna minca ale je to počiatok k tomu aby si získal viac...Časom pochopíš ako je to myslené. Tak si ju uchovaj, stráž a váž si ju. *Shinji ju mal vo vrecku a šiel do mesta. Po ceste si všimol plagát na ktorom bolo napísané: Si vo veku od 8-15rokov? Myslíš si že máš talent, pevnú vôľu a zvládaš základné techniky ninju??? Tak neváhaj a príď...Genninská skúška...už čoskoro (Tsuchikage ťa potrebuje.)* Blablabla...Somariny...Ale skúsiť to môžem veď nemám čo stratiť. *Hovorí si Shinji keď dôjde k nejakej budove.* "Tam by som nemal ísť...Že vraj je to len pre dospelých ale musím vedieť aj to aký je život dospelých." *Povie a vojde dnu z vnútra ani z vonku to nevyzeralo ktovie ako dobre. Za pultom stál barman a čistil poháre. Popri stoloch sedelo pár opilcov, ale niektorí z nich ešte stále boli trievy. V tom na neho barman zakričal.* Odíď chlapec! Nemáš tu čo hľadať! *Shinji pokrčil ramenami a odvetil.* Nebojte sa... Ja za chvíľu idem preč len sa chcem niečo povypytovať. *Barman sa poobzerá a vidí že k žiadnej bitke sa medzi zákazníkmi podniku neschyľuje. Veď ešte nebol ani obed. Ľahostajne mávne rukou a nechá ho tak. Shinji si sadne k jednému stolu kde vidí že jeden človek je už zúfalý pretože prehral nejaké peniaze a ten druhý je celkom spokojný. Najprv si ho nevšímajú. Jeden ukáže tri karty na jednej je červeňová kráľovná na ostatných nejaké čísla. Obráti ti ich na druhú stranu a potom rýchlo zamieša a pýta sa muža oproti.* Tak kde je kráľovná? *Muž ukáže na kartu a druhý sa len zasmeje. A obráti ju.* Nie nie...si celkom mimo zase si prehral. *a zoberie si od neho ďalšiu papierovú bankovku.* Aj ja si to chcem skúsiť! *Povie sebavedomo Shinji.* Ty nemôžeš si len decko a navyše nemáš čo staviť! *Odpovie mu muž čo sa hraje s kartami. Shinji sa však nenechá odbiť.* V čom je rozdiel či to hrá človek ktorý je už na mol a ani nevidí na čo ukazuje alebo či to bude hrať decko ktoré ma dobré reflexy a môže staviť túto mincu. *Vytiahne z vrecka malú mincu.* "Hmm o také malé stávky som ešte nehral... Nevadí aspoň sa to dieťa naučí že hazard je zlý." No dobre. Začnime. *Povie po chvíli ten muž.* Takže sleduj kráľovnú! *Ukáže mu kde je a potom začne miešať karty.* "Trápne." *Pomyslí si Shinji lebo to normálne stíhal sledovať a ukáže na kartu.* Správne kamoš! Ale chceš zdvojnásobiť stávky? *Shinji neváha* Jasné! *V tom začne muž karty prehadzovať ponad seba a robí rôzne triky aby Shinjiho zmiatol. Urobí napríklad pohyb ako ide zameniť dve karty ale v skutočnosti sa nezmenia. Ten muž bol príliš zamestnaný kartami. A tak na toto kolo Shinji aktivoval byakugan.* No kde je teraz? *Spýta sa muž a verí že ho teraz už dostal. Shinji sa tvári že to nevie a že si ide len tipnúť, ale ukáže správne vďaka byakuganu.* Vau! "Náhoda!" Máš veľké šťastie chlapec. čo tak si dať posledné kolo? Päťnásobok alebo nič! *Shinji poprevracia očami a povie* Keď ja neviem... *Muž mu povie* Ale veď ty si rodený talent skús to! *Shinji sa usmeje a povie* No dobre. *Mužove pohyby sú ešte rýchlejšie a normálne by nestihol kráľovnú sledovať ale vďaka byakuganu ju vidí stále.* Tak kde je? *Shinji ukáže znova správne* SAKRA! Ako si to vedel? A čo to máš s očami? sú nejaké iné. Podľa mňa podvádzaš! *Shinji sa nadýchne a hovorí.* Pane za svoje oči ja nemôžem tak som sa už narodil. A ako môžem podvádzať veď vy ste ten čo mi ukazuje kde je kráľovná a potom sa ma nato pýta? *Muž je rozhorčený a hodí Shinjimu niekoľko mincí.* Tu máš a s tebou už nehrám. *Shinji sa na muža usmeje a spýta sa ho* Chceš vidieť kúzlo z kartami? *Muž si ho prekvapene prezerá a podá mu karty a povie* Tak sa predveď ty čarodej! *Shinji karty premieša a podá mu ich a povie.* Vyber si tri karty. Ja sa zatiaľ otočím chrbtom k tebe. *Má aktivovaný byakugan a vidí ktoré si vyberá. Ten muž neustále sleduje Shinjiho či náhodou nepozerá a opatrne si vybral tri karty.* Čo teraz? *Spýtal sa Shinjiho.* Daj ich späť do balíčku a balíček premiešaj. *Muž poslúchne.* A teraz? *Spýta sa muž* Premiešaj balíček a prestaň až keď poviem Stop. *Povie Shinji stále otočený chrbtom. Muž vymieňa karty a zrazu Shinji zakričí* STOP! *a otočí sa. Muž prekvapene pozerá a pýta sa* A čo teraz? *Shinji mu hneď odpovie.* Vytiahni prvé dve karty z balíčka a poslednú. *Muž tak urobí a čuduje sa* Ako si to vedel? *Shinji sa usmeje a povie.* Prezradím ti to tajomstvo ale zadarmo to nebude. *Muž prikývne a podá mu pár bankoviek čo získal od opilcov tu.* Stačí? *Spýta sa.* Hej. *Nakloní sa k nemu a šepká mu do ucha* Pointa je v tom...že...mám nadprirodzené schopnosti. *Muž pokrúti hlavou s spýta sa* ČOOO!? Vráť mi tie prachy! *Shinji rýchlo začne utekať a vybehne z tohoto podniku. Muž sa rozbehne za ním.* STOJ! *Kričí. Ale keďže Shinji vybehol skôr z budovy tak použil Kinobori no waza a vybehol na strechu. Muž iba zakričal* Ty zlodej! Kde si zdrhol! *Ale pochopí že ho už nenájde* "Z toho chlapca raz bude dobrý podvodník alebo čarodej..." *Pomyslí si muž a vráti sa do krčmy. Keď muž zmizne z dohľadu, tak Shinji zíde dole a ide pomaly domov. Po ceste si v jednom obchode kúpi zopár kuaniov. Ale nakúpi ich len toľko aby mu ešte stále pár mincí ostalo nazvyš.* "Jáj takže toto je život dospelých?" *Pomyslí si Shinji* "Tak to radšej chcem byť navždy deckom..."
---: ---
Tenshi: *Nedá sa povedať, že by bol prekvapený, keď ho Hikaru schytil. Veď si o to priamo koledoval. Trochu ním cuklo, keď bol pritlačený na strom, no tá následná blízkosť v ňom vyvolávala ďalšiu várku podivných emócií. Mal pocit, akoby jediný zvuk šíriaci sa v okolí by bol rýchly tlkot jeho srdca. V tvári sa mu rozhostila červeň, ktorá len zdôrazňovala jeho nevinnosť. Bol však v nevydržaní. Akoby niekto mával pred ním hračkou, ktorú vždy chcel, no nikdy nemohol mať. A v podstate ani nevedel o tom, ako je jeho túžba veľká. Bolo to niečo podobné, no on o tom nevedel vôbec nič. Áno, myslel na Hikara prehnane často, ale bral to tak, že to preto, že mu zachránil život.* Takto sa chováš ku svojmu záchrancovi? *Chcel mu vyplaziť aj jazyk, ale to nedokázal. Už slová, ktorá dokázal len zašepkať, z neho išli ako z chlpatej deky. A musel si zahryznúť do spodnej pery, aby sa aspoň trochu spamätal. Svojím modrým pohľadom však ani na moment neuhýbal z jeho divošských zelených očí, aj keď bolo čoraz ťažšie udržať očný kontakt.*
Hikaru (NPC): *Znenazdajky ucíti na zápästí Tenshiho ruku, v dôsledku čoho sa mu do tváre nahrnie červeň. Keďže má oveľa viac sily ako Tenshi, v rýchlosti uchopí jeho ruku tou voľnou. S použitím trochu väčšej sily sa ho pokúsi pritlačiť o najbližší strom* Dávaj pozor, maličký, mohol by si sa zraniť. *Zašepká a priblíži sa k jej tvári tak, že ich delí sotva päť centimetrov. Srdce sa mu však v ten okamih rozbúši ako o preteky a cíti v kolenách akúsi slabosť, akoby sa mu mali každou sekundou podlomiť. Opatrne sa začne približovať a priestor medzi nimi sa začne skracovať. Momentálne sa nachádzajú hodný kus od podnikov, takže mu je jedno, čo sa stane, keďže ich nemá kto vidieť*
Tenshi: *Pri Hikarovom následnom čine mu tvár zaplavila opäť červeň. Domnieval sa, že je to kvôli hnevu, pretože práve toto gesto mu tak veľmi liezlo na nervy a iritovalo ho. V skutočnosti mu to však ani tak moc od Hikara nevadilo. V čom to bolo iné? Že mal vypité, takže mu to nemohol dávať za vinu? Nie, to je hlúposť, má byť vždy schopný sa kontrolovať. Tak či onak, ruku mu chytil v zápästí svojou rukou, pevne zovrel a potlačil za chrbát. Bol to jeden zo základných krokov sebaobrany. A jedna z mála vecí, ktorú ho naučil práve černovláskov strýko.* Môj účes... *Skoro až zakňučal, no snažil sa tváriť vážne.* Ty mi hovoríš o vráskach. Omnoho horšie však je, keď zanedbáš živiny a budeš len piť. Na tvojom vzhľade sa to vypomstí tiež. Budeš ostarnutý. *Hovoril ticho a zrýchlil tempo dopredu, aby to tu opustil. Necítil sa tu dobre, možno práve kvôli pohľadom mieriacim na jeho spoločníka. A hoci zrýchlil, tak si zasa dával pozor, aby neodbehol Hikara. Veď mali pokračovať v debate inde. Nevedno v akej debate a kde, no mali.*
Hikaru (NPC): *Potichu sa zasmeje pri jeho poznámke o tom, že priveľa pije. Áno, obľúbil si alkohol a odkedy je Hiroto v base, pije oveľa viac ako zvyčajne. Alkohol je v podstate to jediné, čo ho drží pri živote. Tieto myšlienky mu vženú do tváre trochu smútku, no stále má mierne zdvihnuté kútiky úst. Pravou rukou jemne potľapká Tenshiho po modrých vlasoch* Ale no tak, nemrač sa mladý, sú z toho len vrásky. *Nie že by bol starý, no v porovnaní s vrstovníkmi, ktorí riešia skôr prvé lásky a prvé sklamania, rieši problémy dospelých, ako napríklad to, kde bude bývať, keďže sám nemá na splácanie nájomného, ktoré doteraz platil Hiroto. V poslednej dobe ho však zožiera aj to, že ho k tomuto chlapcovi čosi priťahuje. Stále má problém tento fakt prijať, keďže už teraz dobre vie, aká bude reakcia okolia* /Nemysli na to.../ *Plesne sa po čele a ruku stiahne k sebe, pričom ju zovrie v päsť*
Tenshi: *Jeho vnútrom sa roznesie pocit zadosťučinenia, keď to dievča rázne odmietne a dostane vlastne, čo si zaslúži. Vlastne, počkať, čo? Na čo dopekla myslí? Veď s Hikarom nič nemá a nikdy mať nebude. Teda, niežeby bol homofóbny, to môže byť len ťažko hlavne po tom, čo ho ovplyvnil aj Hiroto. Len je na niečo také proste mladý a Hikaru je viac než v pravom veku. On sám okamžite vyskočil zo stoličky, no stôl obišiel a ponúkol dievčati pomocnú ruku, aby sa postavila. Venoval jej ešte milý úsmev, aspoň sa oň pokúsil.* Ospravedlň ho, ale bude najlepšie, keď sa budeš od neho držať ďalej. Patrí do kruhov, ktoré nie sú bezpečné, a zároveň nemá príliš vyberavé správanie. *Zašepkal jej ešte rýchlo, ale tak, aby to počula len ona. Následne sa už rozbehol za Hikarom, aby ho dobehol. Úplne zabudol na to, že sem prišiel hľadať senseia.* Ešte raz mi vyskúšaj povedať krpec, ožrane. *Narážky na svoju výšku nemal rád a už vôbec nie, keď ho niekto chápavo pohladil po vlasoch. Bolo to hnusné a navyše mu to ničilo účes.*
Hikaru (NPC): *Povšimne si zmenu v Tenshiho výraze a nenápadne sa víťazoslávne uškrnie. Presne toto chcel. A hanbil sa za to, pretože už viac-menej tušil prečo. Na chvíľu sa pri jedení zamyslí uvažujúc nad tým, ako ešte viac vyprovokovať chlapca pred ním. Zo zamyslenia ho vytrhne Haru, ktorá sa znenazdajky objaví priamo za ním a zozadu ho začne objímať. Hikaru doslova cíti jej objemný hrudník na chrbte a hnev na jeho tvári je viac než len viditeľný. V rýchlosti sa postaví, pričom zhodí stoličku a odstrčí Haru, ktorá dopadne na zem* Ešte koľkokrát ti budem musieť povedať, aby si sa nelepila?! * Zvreskne a vyberie si z peňaženky nejaké mince, ktoré hodí na zem vedľa Haru. Otočí sa späť ku stolu* Poďme krpec. Debatu dokončíme inde. *Dá si ruky do vreciek a obíde plačúcu Haru, pričom mu neuniknú pohŕdavé pohľady ľudí okolo, ktorým prišla jeho reakcia prehnaná. Pomaly vychádza z podniku a ocitá sa na ulici*
Tenshi: *Keďže si ho v tom čase všímal, tak postrehol aj tú zmenu pohľadu. Nemohol čakať nič menšie, veď Hirotove uväznenie mu dával za vinu vtedy a to nepochybne nezmizlo. No chlapec sa naučil to brať tak, ako je, aspoň teda po dvoch rokoch áno, čiže to dokáže aj spomenúť bez toho, aby sa nervovo zrútil. Keď však ukáže na čašníčku, tak sa otáčať ani nemusí. Nepochybne hovorí o tom dievčati, čo tu bolo aj predtým. Znova pocíti tie neznáme emócie, v ktorých je ukrytý aj hnev. Netuší, prečo tak prehnane reaguje, no už teraz to dievča nenávidí. A prečo? Že sa lepí na Hikara? Alebo mu nalieva? Nevedno. A to by ju mal skôr ľutovať, keďže ju má Hikaru obmotanú okolo prsta a len ju využíva. On už dávno nie je tým hercom, čo dokáže všetko predstierať. Preto je viac než ľahké si všimnúť, že úsmev mu z tváre zmizol a v jeho očiach tiež zahorela iskrička odporu, v podstate až nenávisti.*
Hikaru (NPC): *Rozkašle sa, keď zistí, že Tenshi o nedostatku spánku niečo málo vie a tým viac-menej odhalí jeho lož. To, že to nerieši, ho pomerne upokojí, no sekundu na to opäť začuje meno svojho strýka a zahanbený pohľad sa zmení na chladný. Búria sa v ňom kladné aj záporné emócie zároveň, no zostáva na pohľad pokojný* Pijem čo chcem a kedy chcem. Moja drahá Haru mi naleje čokoľvek. *Ukáže prstom na príťažlivú, ryšavú čašníčku. Odjakživa ju nemá rád a sám netuší, prečo robí to, čo robí. Spomenul ju naschvál akoby dúfajúc, že to bude Tenshimu vadiť. Chcel ho vyprovokovať, pričom sám nevedel prečo, hoci niečo tušil*
Tenshi: Hm, zaujímavé. Nedostatkom spánku som trpel, nepochybne vďaka tvojmu strýkovi, no ruky sa mi netriasli. Keď sa niečo triaslo, tak to bol celý okolitý svet. *Možno udrel na citlivé miesto, no prečo by nemohol spomenúť Hirota? Ten, kto trpel a nespával bol Tenshi, nie Hikaru. To Tenshi si prešiel traumou, cez ktorú sa dostal len ťažko. Jeho výhovorku však viac neriešil a prisadol si k nemu bez opýtania, akoby také niečo ani nepotreboval.* Dobrú chuť. *Povie už skôr svojím hlasom, ako tým umelo drsným, pričom sa obzrie po obsluhe. Rád by si sám niečo objednal, no nevie, či je to zrovna najlepší nápad na tomto podlaží.* Tak, nepochybne som ťa hľadal. *Povie s dramatickou odmlkou a pohľad venuje opäť černovláskovi. Jeho prítomnosť ho zázračne upokojuje, no zároveň v ňom vyvoláva niečo, čo nechápe. A pravdepodobne tak skoro nepochopí.* Popravde, prišiel som sem s úmyslom nájsť jednu osobu, no bohužiaľ, s tebou som nerátal. Hľadal som senseia, keďže naposledy som ho stretol tu, teda, na tomto mieste, no na inom poschodí. Odvtedy však uplynul už nejaký čas a niečo som od neho potreboval. *Napokon sa predsa len dokázal naplno vrátiť k svojmu hlasu. Aspoň sa mu zdalo, že už je to on.* Ty takto piješ v každom podniku v Iwe?
Hikaru (NPC): *Nervózne pokrúti hlavou, keď sa ho Tenshi spýta, či ho ponúka* Len... V poslednej dobe veľa nespím, tak sa mi trochu... trasú ruky. *Imaginárne sa plesne po čele, keď si v mysli zopakuje, čo práve vypotil* /Ktorému idiotovi sa z nedostatku spánku trasú ruky... Debil, si proste debil./ *Nadáva si v duchu dúfajúc, že Tenshi o dôsledkoch nedostatku spánku nič nevie. Znova sa pustí do jedla a nenápadne pozoruje Tenshiho. Prehltne sústo a na chvíľu paličky odloží* Čo ťa privádza do tohto... vychýreného podniku? *Spýta sa a vypije celý obsah poháriku s alkoholom, aby sa trochu striasol prichádzajúcej nervozity. Začne si v hlave prehrávať všetku literatúru, ktorú si do dnešného dňa prešiel a snaží sa túto nervozitu akosi pochopiť. Tak trochu už začína tušiť, o čo by mohlo ísť, no odmieta si tento fakt pripustiť* /Som na ženy... Určite hej. Len ma proste do dnešného dňa žiadna nezaujala... Určite./ *Pohár odloží a hlavu si schová do dlaní*
Tenshi: *Keď videl ten divný výjav, tak sa v ňom začali ozývať divné emócie. Emócie, ktoré nikdy necítil, no snažil sa im nevenovať pozornosť. Aj keď v mysli sa modlil za to, aby to dievča padlo alebo inak sa strápnilo. Bolo to možno hnusné a nechápal to, keďže vyzeralo byť milé, no proste sa mu to tak ozývalo v hlave. Akési vykúpenie bolo, keď Hikaru odrazil jej ruku a odohnal ju tým od seba. Snažil sa však nenechať zaskočiť touto udalosťou a pokojne pokračoval. Reakcia černovláska ho dosť zaskočila, no zárovňe pobavila. Prvýkrát po dlhej dobe sa schuti zasmial. Vzal si paličky do ruky a namieril ich na Hikara.* To ma rovno ponúkaš, aby som sa najedol? Nemusíš sa hrať na zbytočne šľachetného. *Správal sa inak, ako obvykle. Z ustráchaného a neistého chlapca bol zrazu ťažký rebel.* A áno, meno svojho hrdiny si ešte pamätáš. *Podal mu paličky, aby mohol pokračovať v jedení. Alebo začať jesť. Najradšej by sa správal normálne, ale akosi to nebolo v jeho silách. Tieto slová a toto správanie bolo akosi automatické. Akoby to bola nejaká maska, ktorú je potrebné najprv prehliadnuť. Alebo niečo na ten štýl.*
Hikaru (NPC): *Namiesto čašníka uvidí už z diaľky jednu zo svojich vytrvalých obdivovateliek. Dievčina môže mať tak sotva pätnásť, ryšavé vlasy má zviazané do dlhého copu, ktorý má prehodený cez plece dopredu. Drobné pehy na líčkach pridávajú na jej rozkošnosti a celé to dolaďujú jasnozelené oči. Pricupitá k nemu spolu s Hikarovým obľúbeným jedlom - udonom - a položí ho pred neho spoločne s pohárom rumu* Hiki-kun! Dlho som ťa nevidela! Prepáč, bola som momentálne mimo dedinu, chápeš... *Začne sa ospravedlňovať a pohladí Hikara po líci. Ten nervózne jej ruku odrazí a pustí sa do jedla. Pohár rumu si necháva až na koniec. Od jedla ho vyruší dosť známy hlas a natoľko ho zaskočí, že mu paličky vyletia z rúk, pričom preletia na druhú stranu stola a samotný Hikaru takmer spadne zo stoličky. Celý červený sa natiahne po paličky a naprázdno preglgne* Te... Tenshi... Dobre si pamätám? *Odkašle si a ruku si položí na ústa, pričom zakrýva aj jemne ružové líca*
Tenshi: *Ani sa príliš neobzerá po svojom okolí, stále premýšľa nad tými slovami. Slovami, podľa ktorých môže v sebe mať ukryté Kekkei Genkai. Ale čo je divné, sú tie tri elementy. Podľa slov senseia je to niečo, čo by sa diať nemalo. A preto si často pripadal ešte nenormálnejšie ako predtým. Jednoduchým pohybom ruky si odrhnul vlasy z tváre, ktoré mu padali do tváre a prekáŽali mu v zornom poli. Ku kaderníčke očividne stále nezašiel, akoby sa jej bál. A možno sa len nechcel zbavovať svojich vlasov, aj keď by mu ich len skrátila. Vošiel do krčmi a zamieril si to rovno ku schodom do ďalšieho poschodia. Teda, taký bol plán. No ten plán bol predtým, ako zbadal černovláska. Sedel možno až v rohu, no jeho zraku neušiel, keďže tu až tak veľa ľudí nebolo, keďže to nebolo zrovna nóbl podlažie a zároveň toho černovláska nejako potajme aj hľadal. Koniec koncov, niečo ho k nemu ťahalo. A zatiaľ to bral tak, že chcel vedieť, ako je na tom. Veď sa unúval so záchranou, tak to vedieť musel. Zamieril si to teda obchádzajúc nespočet stolov až k nemu.* Takže ty si tam, kde tečie chlast? *Spustil namiesto pozdravu.*
Hikaru (NPC): *Ako každý deň, aj dnes sa vyberie na obed do Hospody u Škrta. Má na sebe čierne tričko s krátkym rukávom, bledé kraťasy kúsok nad kolenami a ruky vo vreckách. Na krku sa mu hompáľa náhrdelník so znakom mieru, ktorý má od strýka. Nosí ho ako pamiatku odkedy je Hiroto vo väzbe, aspoň niečomu ho pripomína. Pri každej myšlienke na Hirota si však spomenie aj na jeho bývalého žiaka, s ktorým už mal tú česť. Pri každej spomienke na modrovlasého chlapca sa mu na líčkach objaví rumenec a zahanbene tvár odvráti. Tieto pocity prežíva od ich prvého stretnutia, keďže to, že ho nenechal Tenshi v štychu, ho jednak ohromilo a jednak... potešilo. Nevnímajúc cestu vkročí do podniku a sadne si na svoje vyhradené miestečko, keďže je tu varený-pečený. Prstami čašníkovi naznačí, že chce to čo vždy a nervózne poklopkáva prstami na stole*
Tenshi: *Hoci to bolo len pár dní a nevedel, na akú misiu sa mal sensei vydať, takže to pokojne mohlo zabrať aj týždeň a viac, no stále bol nervózny. Veď mal príliš veľa voľného času, ktorý nemal čím zabiť. Snažil sa to vypĺňať tréningami, ale to ho už tak nebralo. Veď vo vrhaní kunaiov sa nezlepšoval a nevedel už o technikách, ktoré by chcel zvládnuť. Teda, na úrovni genin. A Kuchiyose? To ho mala predsa naučiť Liat-onee-sama. Síce to nebude také jednoduché, no hádam sa s ňou nejako dokáže stretnúť. Prípadne by bolo super, keby sa o to postarala náhoda. Teraz si to mieril k tej krčme, do ktorej ho Kentaro-sensei vzal. Chcel zistiť, či tu náhodou nemajú o ňom nejaké ďalšie informácie. Aj keď, ktovie, či budú ochotní informácie poskytnúť neznámemu chalanovi. A okrem toho, vo fialovom nátelníku s vyhrnutými rukávmi a tmavými voľnejšími kraťasmi vyzeral zbytočne dospelo. Veď toto nebola zrovna detská móda. No on sa tak cítil pohodlne a oblečenie si kombinoval sám. Samozrejme, na ľavom stehne mal ešte ninja taštičku, na pravom ramene čelenku Iwagakure a na zátylku vytŕčala kožená šnúrka z prívesku, ktorý bol ukrytý pod výstrihom trička.*
---: ---
Tenshi: *Rozhodol sa konečne vyhľadať senseia presne tak, ako si hovoril. Niežeby veril starším, alebo im dôveroval, už vôbec nie senseiovi, ale informácie potreboval. Preto sa rozhodol, že je na čase ho kontaktovať. Lepšie povedané, už ho kontaktoval a dohodol si s ním stretnutie. Senseia to celkom potešilo, keďže o Tenshim nepočul od vyštudovania akadémie. Bolo včasné ráno, no chlapec už bol na nohách. Bol deň jeho narodenín, ale nemal čo oslavovať. Tento posledný rok bol príliš tvrdý, aj keď sa toho udialo príliš veľa. „Hm, bohvie, či ešte niekedy stretnem Liath-nee-sama.“ Na ten sľub, že ho naučí kuchiyose rozhodne nezabudol. Len boli proste dôležitejšie veci, ako pátrať po niekom, kto patrí k nepriateľom. Možno bola pustovník, ako sama povedala, ale on tomu až tak nechápal a z politického pohľadu nepriateľ byť musela, lebo obýva Kirigakure no Sato. Výnimočne bol už Tenshi na ceste, hoci ešte Slnko ani nehrialo, ledva vykúkalo spoza kopca. „Ani spať ma nenechá...“ Povzdychol si pre seba, pretože takýto čas si vybral sensei. Mali sa stretnúť pred krčmou, o ktorej už počul, no nikdy v nej nebol. Nepochopil, prečo osoba jeho postu si vybrala takéto miesto na stretnutie, no nič nenamietal. Mal na sebe čierne voľnejšie šortky, na ľavej nohe uviazanú taštičku s ninja vybavením, navlieknuté na seba mal aj tenké biele tričko s krátkym rukávom a na tričko prišla ešte jedna z jeho série modrých búnd. Čelenku Iwagakure si uviazal na pravé rameno a kameň Gelel si skryl pod tričkom. Bundu mal zapnutú asi z jednej tretiny a vyhrnul si na nej rukávy skoro až po lakte. Takýmto štýlom sa promenádoval ulicami Iwagakure, ktoré boli ešte stále prázdne, nikde ani duše. Keď dorazil k tomu hostincu, tak senseia ešte nikde nevidel. „Super, ešte aj meškať bude.“ Sotva si to však pomyslel, na jeho ramene sa ocitla cudzia ruka. Okamžite uskočil a už odopínal ninja vybavenie, keď zistil, že tá ruka patrí senseiovi.* Ohayo, Kentaro-sensei. *Pozdravil s akousi úctou v hlase, no bohvie, či bola skutočná. Pri tomto úskoku akosi zabudol, že drží v ruke knihu, ktorá teraz padla na zem.* Dobre ráno, Tenshi-kun. Prepáč, že tak skoro, ale potom mám misiu a toto bol jediný možný termín. *Chlapec chápavo prikývol a zodvihol si knihu. Kentaro už zamieril do hostinca, no čakal, kým vojde aj Tenshi. Sensei to tu očividne poznal, keďže ho rovno viedol do tých lepších poschodí. Nie do tých luxusných, taký bohatý zas nebol, lebo bol len sensei, ale do tých lepších. Proste taký zlatý priemer. Obsluha tam Kentara už očividne poznala, keďže ho okamžite pozdravili a zaviedli ich k stolu. A sotva si sadli, už aj sa obsluha pýtala, že čo si dajú. Tenshi sa nechápavo obzrel po nápojovom lístku, no zrovna to mal otočené na strane s alkoholom, odkiaľ si toho moc nevyberie. „Hm, bohvie, ako sa má ten chalan... Hikaru...“ Hoci ho chcel aj navštíviť, no vtedy už v nemocnici nebol a od noci, kedy ho do nemocnice priviedol, o ňom nepočul ani slovo.* Ja Vás poprosím o jeden silný čierny čaj s mliekom. *Ako prvý prehovoril sensei. Tenshimu to prišlo ako divná kombinácia, no možno to tak bolo dobré.* Ja Vás poprosím o mätový čaj s medom. *Vybral si nakoniec. Toto bola taká obyčajná, no za to výborná kombinácia. Mätový čaj s medom pil vždy, keď bol prechladnutý alebo chorý, lebo ten čaj ho dokázal dostať na nohy.* Som rád, že si v poriadku, ale kedy sa k nám chceš pridať? *Začal rozhovor Kentaro. Áno, narážal na jeho tímovú aktivitu. Dá sa povedať, že Tenshi bol viac-menej PN, no sensei mu to dočasne uznal, pretože o tom incidente s Hirotom počul každý dôležitejší ninja, čo má známosti na akadémii.* Vlastne, aj to som chcel prebrať. Chcel som sa dať do poriadku a niečo potrebujem vysvetliť, no už budem konečne pripravený plniť misie. *Pokúsil sa o milý úsmev, no výsledkom si nebol istý. Sotva prešlo pár minút, obsluha im doniesla ich čaje, jeden silný čierny s mliekom a jeden mätový s medom. Chlapec si prisunul svoj čaj k sebe a začal si ho miešať.* A čo si potreboval vysvetliť? *Opýtal sa konečne sensei. Tenshi vytiahol spod stola knihu, ktorú mal položenú na kolenách a ktorú dostal od otca za absolvovanie skúšok. Neišlo tak ani o tú knihu, ale o tie dva kúsky jedného papierika, čo boli ako záložka. Otvoril knihu na strane s papierikmi a posunul ju k senseiovi.* Nechápem to. Riadil som sa presne postupom pre zistenie, akú má moja chakra elementárnu podstatu a vyšlo mi toto. Jedna polovička bola zablatená, čo ako vieš, značí Doton, zatiaľ čo druhá je celá ohorená, div, že ešte drží pohromade, čo je Katon. A hoci som nepočul, že by genin mal dva elementy, no k obom sa mi už podarilo aj naučiť techniku, ako k Dotonu, tak ku Katonu. *Sensei ho so zaujatím počúval a pritiahol si knihu, pričom vzal papieriky do ruky.* Nepochybne sú to pravé kúsky, ktoré používame my... *Skonštatoval najprv a pozorne si prezeral tie dve polovičky. Niečo mu na tom nesedelo.* Ovládať dva elementy na primárnej úrovni je zvláštne, no stáva sa to. Je to obvykle spôsobené tým, že má daný ninja Kekkei Genkai, ktoré je spojením týchto dvoch elementov. // Ja mám Kekkei Genkai? *Skoro mu až sánka padla. Dobre vedel, čo tie slová znamenajú, ale ako môže mať nejakú vrodenú schopnosť, v tomto prípade skôr predpoklad? Veď ani jeden z jeho rodičov nič také nemajú.* Možno. Avšak, tvoje rozprávanie nie je tak úplne presné. Ako sa prejavuje element Fuuton? // Prečo? Fuuton je myslím rozrezanie toho papierika... *Zamyslene sa poškrabkal na brade. Sensei chytil jeden papierik medzi ukazovák a prostredník pravej ruky, zatiaľ čo druhý takisto, ale na ľavej. Pomaly ich k sebe približoval.* A čo vidíš? // Sú rozdelené... *Nechápavo na to hľadel. Nebral to tak, že by ich rozdelil iný element, proste si myslel, že sa rozdelili, aby ukázali na tie dva elementy.* Keby sa to rozdelilo samo, tak jeden kraj toho ohnivého by bol zablatený, zatiaľ čo kraj zemného by bol obhorený. Toto je však presné rozrezanie. Nikdy som o tom nepočul a toto by sa diať nemalo, no ty máš v sebe elementy až tri. Ale teda, skôr, než to takto vyhodnotím, radšej to zopakujme. *Vytiahol si z vrecka vesty reaktívny papierik na chakru, no nepoužitý, a podal ho Tenshimu. Ten opakoval rovnaký postup, ako pri tréningu. Položil si papierik na dlaň a druhou dlaňou to prikryl. Sústredil tam chakru. Keď ruku odokryl, bol výsledok presne rovnaký. Dve dokonalé polovice, jedna umazaná a jedna horiaca.* Nie je pochýb. Okrem elementov Katon a Doton, ako si to pochopil, máš v sebe ešte aj Fuuton... *Neveriacky na to sensei hľadel. A takisto aj Tenshi, už pochopiť, že má dva bolo divné, no keď rovno tri? Čo je to za monštrum?* Tieto si vezmem, tamtie si nechaj... *Povedal sensei ohľadom papierikov a tie dve staré polovice si odložil do vrecka.* Zájdem za Tsuchikagem a pokúsim sa zistiť nejaké informácie. Ak niečo niekto vie, tak je to rozhodne on. *Hovoril milo, aj keď bol stále v šoku.* Je to tvoja výhoda, mať tri elementy. Pokiaľ dokážeš správne využiť ich vzťahu, tak porazíš ľahko zvyšné dva. Veď Fuuton je silnejší ako Raiton a Doton ako Suiton. *Pokúsil sa o úsmev.* Ale, zatiaľ o tom nikomu nehovor. V pokoji si trénuj, no nechaj si to pre seba. Aspoň dovtedy, kým nezískam informácie. *Keby len Kentaro vedel, do čoho sa púšťa. Že to nie je len o troch elementoch, ale zároveň o minulosti a predpoklade. Keby len vedel, koľko vecí je skrytých a táto záhada ich môže odhaliť.* Ale teraz si už vypime naše čaje, lebo budem pomaly musieť ísť. *Tenshi prikývol, papieriky vložil do knihy, ktorú si pritiahol a zavrel. Vzal si do ruky šálku s čajom a opatrne si ho pofúkal. Už nepálil, no jeden si nie je nikdy istý. Najprv si len uchlipol, no keď ucítil tú príjemnú chuť, tak vypil šálku na ex. A podobne na tom bol aj Kentaro, no bolo vidieť, že je vo väčšom šoku ako chlapec. Veď jeho ruka so šálkou sa triasla. Keď svoj čierny čaj vypil, tak si vypýtal účet, uhradil to a rozlúčil sa s Tenshim. Chlapec sa vybral domov v pokoji dospať, zatiaľ čo Kentaro sa rozhodol ísť plniť nebezpečnú misiu. A nie tú, ktorú dostal od Tsuchikageho, ale tú získať informácie.*
---: ---
Liath: *Celkem ji iritovalo, že ji ta dívka ignorovala. Byla však zvědavá na odpověď bratra a tak mlčela. Ten se jen s úškrnem zahleděl na dívku, odkládajíc na stranu zavřený jídelní lístek. Ani ho nepřekvapilo, že si to ten číšník neodnesl.* To není moc přesná odpověď,* poznamenala však nakonec Liath na což Alvaro pokývl hlavou.* To jsme věděli i bez toho,* dodal jen jako menší poznámku. Sice se nejednalo o nějakou tajnou informaci, no Alvarovi se ta holka moc nezamlouvala. Už jen proto, že je očividně krom této informace hodlala ignorovat.*
Sumiko: Zaujalo ma to. *Odpovedala chlapcovi.* Prezradíš mi teda čo si počul?*Spýtala sa a pustila sa do jedla. Občas prelistovala knihu, no pozorne počúvala čo chlapec povie.*
Liath: *Alvarovi se příliš nezamlouvalo, že mu tohle děcko pokládá otázky, ale samo na ně nechce odpovídat.* Kdo ví,* odvětil tedy jen přičemž v tu chvíli přišel číšník pro jejich objednávky. Liath, která s skrytou zvědavostí sledovala rozhovor si objednala Tanyaki zatímco její bratr dal přednost obyčejnému rámenu.* "Na tom snad není toho tolik co zkazit"* problesklo mu při objednávání hlavou. Liath se v duchu při bratrově odpovědi jen uškrnula. Znala tohle jeho chování celkem dobře.*
Sumiko: Čo si počul? *Spýtala sa ignorujúc jeho otázku.* "Prečo o ňom počul každý okrem mňa?! Ani v knihách nič nenachádzam.." *Pustila sa do jedla pričom však pozorne počúvala, no snažila sa netváriť tak, aby bolo evidentné, že je pre ňu odpoveď dôležitá.*
Liath: *Vrátila se ke stolu i s lístky zatímco jeden podala bratrovi. Pohledem sklouzla po číšníkovi, který právě odcházel a poté na moment k danému jídlu. Nevypadlo to tak zle, no nehodlala dívce čumět do talíře. Zvlášť, když se v tu chvíli, kdy si opět sedala ozval její žaludek. Dělala, že nic neslyší zatímco otevřela lístek.* Já ne,* odvětila prostě na její otázku. Alvaro však přikývl.* Něco jsem o tom zaslechl, ale nic moc. A osobně jsem tam nikdy nebyl,* odvětil.* Proč se ptáš?* položil vzápětí vlastní otázku zatímco si stejně jako sestra otevřel lístek.*
Sumiko: Mhm.. A.. nepočuli ste náhodou o liečivom potôčiku tu v okolí? *Spýtala sa len tak mimochodom a nespúšťala oči z nádobky. Medzitým jej takzvaný čašnik pred nos položil mäsovú polievku s bambusovými výhonkami a ryžovými cestovinami.* Vďaka. *Zamrmlala.*
Liath: *Odpustila si další poznámku na tento systém. Ona sama byla zvyklá na lepší zacházení. Přeci jen by se dalo říct, že s bratrem patřili mezi tu "vyšší vrstvu" společnosti vesnice. Za což zčásti i vděčili matce a její genetické informaci.* Z Kiri,* odvětil prostě Alvaro, poklepajíc si na čelenku vesnice umístěnou na paži. Zatím to sice dotáhl jen na Jounina, ale tak času měl ještě dost. Liath mezitím sklouzla z židle, zamíříc k baru kde sedělo i několik opilců. Nakrčila znechuceně nos no mlčela. Místo toho si od barmana nechala ukázat stolek na kterém byly jídelní lístky, pro dva vzápětí zamíříc.*
Sumiko: To je, ale nám vyhovuje, lístok tu nemajú, spýtajte sa čašníka. *Odvrkla a zabuchla knihu.* "Stále nič.. Ale možno oni by niečo mohli vedieť.." Odkiaľ to vlastne ste? *Spýtala sa a vytiahla z vrecka fľaštičku s vodou z jazierka a pohrávala sa s ňou.*
Liath: *Její zamítavé odpovědi se uškrnula. No, ale kedže už seděla, tak zůstala sedět i nadále. Dalším slovům se však Alvaro uškrnul.* Pokud nechtějí problémy, tak by Shinobim neměli dávat nějaký odpad. Sice potyčky nejsou na místě, no obsluze to jednou vysvětlit někdo musí,* podotkl jen Alvaro načež se tedy posadil vedle sestry a naproti dívce.* Nějaký jídelní lístek tu je? Po cestě mám hlad jak vlk,* ozvala se tentokrát Liath. Na stole nic neviděla, proto se ptala.* A vůbec. Celkem snobské tohle dělení,* neodpustila si poznámku přičemž se zašklebila.*
Sumiko: Som miestna a prisadnúť si nemôžte, ale keď už sedíte nedbám. *Zamračila sa na dievča.* "Celkom sa mi páči.. na to že je tak mladá je ešte drzejšia ako ja v jej veku." A pri jedle to závisí od toho kto si objedná. Na cudzincoch predsa nemíňame najlepšie kúsky. Ale povedzte, že budete to čo ja. Snáď vam do toho nenapľujú. *Zasmiala sa. no poslednú vetu nemyslela vážne. Roztvorila knihu a niečo v nej hľadala. Nemienila prerušiť svoje plány na večer, ikeď sa zmierila s tým, že ich asi obohatí malou konverzáciou.*
Liath: *Nestihla ještě ani zamířit ke vchodu, když na ně promluvila nějaká dívka. Automaticky k ní oba jaksi stočili pohled. Liath se uškrnula.* Dost špatně vedený podnik. To tu krom toho pajzlu asi moc zákazníků nebude,* poznamenala jen s jakousi drzostí, kterou měla. I když jí bylo sedm tak byla celkem drzé dítě. Vždycky taková byla no od doby, co byla Genin to bylo viditelnější. Sice byla i slušně vychovaná, no když se jí něco nepozdávalo, tak to dala klidně najevo. Její bratr nad jejími slovy jen zakroutil očima. No musel uznat, že jsou pravdivá. Liath však jaksi automaticky zamířila za dívkou a přisedla si.* Ty jsi zřejmě místní, že?* optala se jen přátelsky. Ona sama měla čelenku Kiri okolo pasu. Alvaro chvíli zaváhal no napokon se vydal a sestrou, ignorujíc podrážděné pohledy od pár zdejších štamgastů, které zamířily jejich směrem po slovech jeho sestry.* Mě by spíše zajímalo či podávají něco poživatelného,* podotkl Alvaro, zatímco se zahleděl na dívku.* A či si můžeme přisednout,* dodal, káravě se zahledíc na mladší sestru která se na to ani neptala, pohodlně kotvíc na své židli zleva od dívky.*
Sumiko: *Započula útržok rozhovoru súrodeneckej dvojice stojacej pri vchode.* Tak na to zabudnite, hore vás nepustia pokiaľ vám celá dedina nebude lízať päty a žobrať o vašu pozornosť. *Jej tón nebol podráždený, len arogantný. Sadla si k jedinému voľnému stolu pre štyroch a vyložila si knihy na stôl* Ako obvykle! *Zakričala na čašníka ak sa zapáchajúci chlap v dotrhanom oblečení ním mohol nazývať.*
Liath: *Byla se s bratrem podívat do Iwagakure. Po dlouhé cestě však měli oba celkem hlad a tak se rozhodli najít nějaký místní podnik kde by se mohli v klidu najíst. I Alvaro tu byl prvně a tak netušil, co je zač hospoda do které zavedl sestru. Po tváři mu vytanul zamračený pohled, když vstoupil a spatřil celkem bídně vypadající krčmu. I když vybavení bylo celkem v pořádku no bylo vidět, že zdejší návštěvníci nejsou zrovna vybraná společnost. Povzdechl si.* Zkusíme to jinde?* navrhl je sestře,no Liath zakroutila hlavou.* Venku byla cedule, že je tu více pater. Třeba to výše bude lepší,* odvětila jen na což Alvaro pokrčil rameny. Za pokus nic nedají ne?*
Sumiko: *Sumiko čakala pred dverami na najvyššom poschodí na svojho otca. Samú by ju dnu isto nepustili a jej otec mal v meste celkom slušné postavenie, takže sním by to nebol býval problém, ale to by samozrejme musel prísť..* "Sakra, kde je zas toľko, on na mňa zase zabudol, alebo mal zas niečo urgentné a na mňa sa vybodol, ako inak.." *Zanadávala si v duchu a pomalým krokom sa vybrala ku schodisku.* "Zas som tu stála hodinu celkom zbytočne, aspoň že knihu som si zobrala. Ako každý večer strávim zas v tom pajzli dole.. super" *Dusila v sebe hnev celú cestu dole schodiskom*
BlueBoard.cz ShoutBoard