Přidej zprávu »
Koniec: -
Kami: *Jen se na ní usměju. Když ukáže na mou ruku, tak jí zvednu a prohlédnu si onu značku.* Aha, *řeknu jen a překvapeně se dívám na svou ruku, na kterou si dám poté opět rukavici. Následně poslouchám její další slova a lehce se usměju.* Dobře a vyřídím, *řeknu jí a ještě chvíli se na ní dívám. Nad dalšími slovy, které směřovala Laně se celkem dost zarazím, i když jsem vůbec nevěděla o co šlo.* Dobře řeknu jí to, jasně. Měj se, *řeknu naprosto klidným hlasem a pak se na ní ještě po ní naposledy podívám, než se rozejdu směrem, ze kterého jsem přišla, měla jsem tady toho celkem dost a chtěla jsem kamkoliv, kde není písek.*
Satsuki: *Potrasie si s jej rukou a kývne, že jej bolo potešením jej pomôcť. Potom ukáže na ruku, na ktorú jej umiestnila hviezdičku, ktorá je jej značkou k Hiraishinu* Tamto je potom súčasť toho kunaia. Pomôže mi to sa k tebe lepšie presunúť. *Vysvetlí a vezme si so sebou čelenky tých mŕtvych, aby mala dôkaz pre Kazekageho* Ja teda pôjdem... Opatruj sa a pozdrav odo mňa Suzuyu keď s ním budeš. *Žmurkne na ňu a otočí sa na odchod. Na záver ešte natočí hlavu späť ku Kami a pousmeje sa* A Lane odkáž, že na dodanie informácii má čas už len jeden rok. Inak si pre svoju platbu za jej dodnes nevykonané služby prídem osobne. A pozor na piesočné búrky a zmenu počasia v noci. Aby si neprechladla. *Upozorní ju ešte na záver a rozíde a iným smerom. Je spokojná, keďže čoskoro bude mať svoj bleskový kunai aj v Laninej skrýši*
Kami: *Dívám se na Shion.* Já to znám mám kudlanky, *řeknu jí jen a následně si sundám rukavici z pravé ruky a kousnu se do prstu a následně se na smlouvu podepíšu celým jménem. Pak se zvednu a podívám se na Shion. Následně si vyslechnu její slova. Když natáhnu ruku, tak chviličku přemýšlím, ale nakonec jí také podám ruku, aby to nebrala jako podezření.* Děkuju si za summony, *řeknu jí ještě a pak se na ní mlčky dívám a ruku dám zpět podél těla.*
Satsuki: *Víťazoslávne sa uškrnie, keď konečne dosiahla to, čo chcela. Ukáže znova na zmluvu a povzbudzujúco sa usmeje* Tak šup, môžeš podpísať. Je to naozaj bezpečné, stačí len krvou napísať svoje meno na svitok. Kuchiyose predpokladám že už ovládaš, tak by to malo byť v poriadku. *Vysloví a natiahne sa* A hlavne sa podĺa mňa nemáš čoho obávať. Som človek, ktorý vie naozaj dobre premýšľať a nerobí veci len tak. Yugakure mám naozaj veľmi rada a sú mojimi spojencami. Ľúbim každého obyvateľa Zeme horúcich prameňov rovnako ako každého obyvateľa Zemi Vojen. Nemyslím si, že niekto podozrivý by ti len tak hodil taký obnos peňazí. A kuchiyose zmluvy sú tiež dosť cenná záležitosť... Ber to ako dar spojencovi, určite nie ako trik nejakého pošahaného nepriateľa. Zastávam prosto len to, že si musíme navzájom pomáhať. *Žmurkne na ňu a ukáže na tyče neďaleko, ktoré boli Satsu zabodnuté do tela* Tak ako si ty pomohla mne tam, tak ja pomôžem tebe v prípade, keď to budeš potrebovať. *Trpezlivo vyčká, či Kami zmluvu podpíše a ak to urobí, vystrie k nej ruku, aby jej mohla poďakovať potrasením rúk, pri ktorom má v pláne po sebe na dlani zanechať značku k Hiraishinu*
Kami: *Jen si trochu povzdechnu.* 'Další Kuchyose by se mi hodilo, ale moc se mi nelíbí to, že další osoba mě bude moct sledovat, Suzuya mi opravdu stačí, ale tak vždy se to dá udělat nějak jinak ve svůj prospěch, i když si myslí, že z toho bude těžit ona,' *pomyslím si a podívám se na ní.* Tak já to teda beru, *řeknu jí a dívám se na ní.* Neboj se nikomu o něm neřeknu, to se nemusíš vůbec bát, *dodám ještě a poté čekám, co ještě bude chtít říct.* 'No myslím, že se zase někdy, celkem brzo budu muset zastavit ve vesnici,' *proletí mi hlavou.*
Satsuki: *Pousmeje sa, keď vidí, že Suzuya ju predbehol. Avšak, nie je hlúpa a nehovorí si kráľovná klamárov len tak pre nič za nič* Lenže ako vidíš, ten Suzuyov je zlatý. Funguje trochu inak. Ten môj je strieborný, čiže je o niečo bledší a reaguje inak na telesné teplo. *Vysvetlí a viac jej nastrčí ruku s kunaiom* Vo svete totiž existujú základné techniky a techniky, ktoré ľudia mnohokrát okopíruju a vylepšia. Tomu sa hovorí progres medzi shinobi. Ale nechcem aby si o mojich kunaioch niekomu hovorila... Mnoho ľudí po nich pátra a chcú ich vlastniť. *Doplní, aby dodala na svojom tvrdení. Potom ukáže na zmluvu na zemi* Ale ak o moje kuchiyose nestojíš... Tak si ho môžem znova zabaliť. *Povie trochu nezaujato a voľne pohodí rukami*
Kami: *Dívám se na Shion a poslouchám její slova. Následně si všimnu svitku a tak si ho trochu prohlédnu. Poté jsem se mírně usmála a dívala jsem se na ní, když řekla, že nic není zadarmo. Poté co vytáhla kunai, tak jsem si ho pořádně prohlédla.* 'Vypadá úplně stejně jako od Suzuyi,' *pomyslím si a dále jí poslouchám.* 'Tohle se mi nějak nezdá, o tom Suzuya nikdy nic neříkal, takže si asi něco vymýšlí,' *pomyslím si a následně začnu v pouzdře hledat jeho bleskový kunai.* Ale já mám stejný jako je ten tvůj od Suzuyi a je v pohodě, *řeknu jí a poté jí ho ukážu a pak ho schovám zase zpět do pouzdra.* Jak chceš, *řeknu jí jen a poté čekám, co mi řekne, poté co viděla Kunai, který mám od Yugakageho.*
Satsuki: *Oči sa jej rozšíria pri zmienke Lany* "Takže s ňou má niečo spoločné? Ale je fajn vedieť, kde sa momentálne Lana nachádza. Napadne jej preto dosť zvláštny nápad skrz ktorý odopne zo stehna zmluvu so svitkom ku kuchiyose mačiek a rozvinie ho* Áno, cestovala som pomerne dosť a moje cestovateľské skúsenosti ma už čo-to naučili. Preto ti ponúkam možnosť podpísať svitok so zmluvou ku kuchiyose mačiek. Ale jak sa vraví, nič nie je zdarma. *Zaloví v brašničke a vytiahne jeden svoj bleskový kunai* Tam, kde žiješ, ulož tento špeciálny kunai na jedno miesto, kam isto vieš, že nikto nepôjde. Respektíve niekam, kde ho nik nenájde. Mám so Suzuyom, teda s Yugakage-sama naozaj dobré vzťahy a jeho shinobi sú mi ako rodina. Chcem mať teda istotu, že budeš v poriadku a tento špeciálny kunai mi vždy prezradí, keď budeš v nebezpečenstve. Má však zvláštnu moc len v prípade, keď sa ho nik okrem ochrancu a chráneného nedotkne, preto musí byť uložený v miestnosti, najlepšie bez prísunu telesného tepla. Preto sa nesmie nosiť u seba. *Mierne ju síce oklame ale tak či tak jej ponúka výborný obchod* A ak by nevadilo, do Suny radšej pôjdem sama.
Kami: *Vyslechnu si Shion a jen zakývám hlavou, že to chápu. Když se mě pak zeptá, jestli mě to sensei ještě nenaučit, tak jen nesouhlasně zakývám hlavou.* Hmm, vůbec nevím, jestli to Lana umí, *řeknu trochu zamyšleně.* Kde bydlím? No celá její organizace žije v Pusté zemi, *řeknu a na chvíli se podívám před sebe.* A ty asi hodně cestuješ, že? Takže jsi už poznala hodně míst nebo se pletu, *řeknu jen.* 'Hmm, celkem by mě zajímalo jestli třeba zlá Lanu, i když o tom dost pochybuju,' *pomyslím si jen.* Já zatím byla jen v pár zemích. Nepůjdeme hledat tu Sunu, *zeptám se jí ještě potom, protože se mi tady moc nechtělo stát.*
Satsuki: *Zvedavo sa otočí ku Kami a popuká si kĺby na rukách* Volá sa Enerugisshuna Rasengan. V podstate trochu vyššia a ničivejšia forma Rasenganu, je to dosť účinné ale má nevýhodu, že neútočí plošne. Ak však vieš kam útočiť, tak je to fajn, pretože je to dosť rýchle a prierazné. *Vysvetli a premýšľa, kde vôbec Kami žije* Tvoj sensei ťa to ešte nenaučil? *Spýta sa nenápadne a vyberie si z tašky vodu, aby sa mohla napiť* A kde vôbec väčšinou žiješ? Pochybujem, že len pod šírim nebom. *Ona sama to tak väčšinu času za posledné roky robí ale to je jedno. Tak či tak má domov a raz za čas sa tam vráti, aby sa pre zmenu aspoň na jednu noc príjemne vyspala. A teda, aby aj skontrolovala rodinu*
Kami: *V duchu jsem si povzdychla a pak jsem se podívala na tornádo, ze kterého něco vyletí nějaký chlap.* 'Hmm, že bych měla pravdu,' *pomyslím si a podívám se na Shion, která použila nějaké zajímavou techniku na toho muže a prostě ho tím zasáhla. Poté co se k němu rozejde, tak jí pomalu následuji.* 'Takže rebelové, kteří opovrhují Kazekagem,' *proletí mi hlavou. Trochu jsem měla pocit, že to asi nebude nic malého, že by se mohlo jednat o mnohem více lidí, kteří jsou do toho namočení. Pak se podívám na Shion a lehce se usměju.* Není za co, mám spíše pocit, že to byla náhoda, že tam někdo byl, *řeknu jí. Poté co mi podá peníze, tak se na ní podívám a trochu překvapeně zamrkám a vezmu si od ní balíček bankovek.* Díky, * poděkuju jí a na chvíli se zamyslím.* Co to bylo za techniku, co jsi teď použila? To jsem ještě nikdy neviděla, vypadá hodně silně, * řeknu jí a lehce se na ní usměju a jsem celkem zvědavá, jestli mi o ní něco řekne.*
Satsuki: *Povzdychne si a pokrúti hlavou. Dúfala, že jej v tom nejako pomôže ale tak keď sa nedá, tak sa nedá. Odrazu tornádo vymrští von akéhosi chlapa, ďalšieho. Očividne komplica toho už dávno mŕtveho. Začne preto sústrediť chakru do ruky, aby sformovala Rasengan. Vkladá tam však oveľa viac chakry, ktorú následne uvoľní smerom, kde vidí padať k zemi muža. Extrémny rýchly záblesk čistej modrej chakry mu prejde cez brucho, v ktorom mu vytvorí veľkú trhlinu. Keď nepriateľ dopadne na zem, tak dýcha z posledného. Satsuki k nemu preto pristúpi a položí mu nohu na krk* Čo ste zač? *Vyštekne po ňom a zavrčí. Muž vykašle mnoho krvi a Satsuki neujde jeho čiara cez pásku so znakom Sunagakure* Len... prostí rebeli... *kuck kuck* ... Opovrhujeme... Tak mladým Kazeka... *Nedopovie, pretože v momente podľahne zraneniam. Satsuki však dôjde o čom hovoril, skôr ju sere, že sa nedozvedela viac, minimálne počet sprisahancov alebo ako on povedal "prostých rebelov". Zloží nohu z jeho krku a dá si ruky vbok* To je tak otravné. To ma tu teraz budú naháňať ďalší a ďalší šmejdi... Nah. *Nahlas si zívne a otočí sa ku Kami* Fakt si mala pravdu. Každopádne, dík za ten tip. *Vytiahne z vrecka balíček s obsahom 50 Ryo* Ber to ako poďakovanie za varovanie. *Povie pomerne sucho. Peniaze pre ňu niečo, čoho by mala vyslovene málo. Uznáva síce fakt, že dosť nie je nikdy dosť ale aj tak*
Kami: *Podívám se na Shion. Když najednou použila nějakou techniku, tak jsem jen překvapeně sledovala co se děje.* Asi se mi to jen zdálo, ale tak zase lepší než nedávat vůbec pozor, *řeknu a trochu se usměju. Když pak začne mluvit o mých očích, tak se na ní podívám a trochu se usměju.* Jo, to máš pravdu, *řeknu jí a dále poslouchám.* Tak s tímhle ti bohužel nepomůžu tohle neumím, spíše odpudivé a přitažlivé síly nebo jisté techniky a ovládat loutky, zatím toho ještě více neumím. Myslím, že Tenseigan ani chakru vidět neumí, *řeknu a podívám se na mrtvolu a pak na Shion.*
Satsuki: *Zvedavo zdvihne hlavu od batohu a zamrka očkami na Kami* Hm? Nikoho iného necítim... *Pre istotu znova skúsi Kagura Shingan ale naozaj nič necíti* Ale tak ak chces... *Zloží ručne pečate a vytvorí techniku Fuuton: Sunaarashi no Jutsu, čím vytvorí piesočnu burku, ktorá začne odhaľovať všetko v piesku. Zároveň dúfa, že prípadného nepriateľa, pravdepodobne niekoho kto vie skryť svoju chakru, vyhodi von z ukrytu. Nič však nevidno a Satsuki dáva pozor, aby sa búrka príliš nepriblizila k nim* Všimla som si že máš nejaké špeciálne oči. *Poznamená keďže jej zvláštna farba neunikla* Vieš nimi nejako zistiť čo sa nachádza uprostred epicentra toho kvázi tornáda? Mohla by si sledovať či nevyhodi von nejakého človeka z piesku. *Spýta sa, keďže už sa s pár doujutsu stretla a vie, že mávajú rôzne úžasné schopnosti*
Kami: *Stojím kousek od Shion a dívám se na to, co zbylo z onoho muže. Následně se podívám na Shiion.* Hmm, klidně, mám takový pocit, že jemu už to asi na nic nebude, *řeknu jí a pak se rozejdu za ní. Poté si sleduju a čekám co vytáhne.* 'No vypadá to, že toho moc u sebe neměl,' *pomyslím si. Následně se má pozornost přesune na pouzdro se zbraněmi, které ke mě hodina Shion.* Díky, *řeknu jí a následně se pro ní uhnu a zvednu jí ze země. Dále jí mlčky sleduju a čekám, jestli najde něco, co se bude líbit jí. Po chvíli s sebou trochu trhnu, protože jsem měla takový pocit, jako kdyby nás někdo sledoval.* Nevím proč, ale mám takový pocit, jako kdyby nás někdo sledovat, ale doufám, že se mi to jen zdá, *řeknu jí trochu nejistě.*
Satsuki: *Nechce sa jej moc stavať zo zeme, tak tam ešte chvíľku pobudne* Mohli by sme sa ale pozrieť, či neniesol nejaké poklady, čo povieš? *Uškrnie sa na Kami a po štyroch nohách sa presunie k batohu, ktorý patril mužovi. Natiahne dnu ruku a vytiahne nejaké prázdne obaly od jedla, nejaké zbrane a iné nepotrebnosti* Nah, tento toho moc nemá. *Zamrmle nespokojne a hodí smerom ku Kami brašničku so zbraňami* Pokojne si ich vezmi, jemu budú na nič. *Navrhne a skúsi pátrať po bočných vreckách*
Kami: *Když jsou bodce zlomené, tak se podívám na osobu, která už teď moc člověka nepřipomínala.* No fuj, takhle bych teda skončit nechtěla,' *pomyslím si. Následně se podívám na Shion.* Já jsem v pořádku, ale spíše se trochu bojím o tebe, *řeknu jí a dále jí sleduju. Nad jejími dalšími slovy jen pokrčím rameny, no já až do teď měla celkem štěstí, že jsem nikoho nepotkala. Nad hadem, který se proměnil na meč jsem jen dost překvapeně zamrkala a podívala jsem se na Shion, ale ptát jsem se jí na to nechtěla. Následně jsem se podívala okolo, ale nevypadalo to, že by tady byl někdo v okolí, teda pokud se neskrývá pod zemí. Poté deaktivuju Tenseigan a čekám, až bude chtít vyrazit do Suny.*
Satsuki: *Pri lámaní bodcov ju to trochu zabolí a inštinktívne vďaka klanovým schopnostiam presúva svoje orgány na bezpečné miesta. Ďalej si vytvorí Kage Bunshina, aby jej pomohol bodce z tela vytiahnuť* "Prosím, dodaj mi trochu sily." *Neochotne poprosí obyvateľa svojho vnútra o pomoc. Zranenia sa jej začnú miestami liečiť, hoci nie dokonale. Klon potom z batohu vyberie ihlu a niť a začne Satsuki zašívať rany, ktoré samozrejme najprv dezinfikuje. Telo nukenina sa pomaly ale isto rozkladá, až zostane v podstate len obrovská kopa kúskov mäsa a kože* "Šikovný." *Vyšle myšlienku ku svojmu hadiemu kamarátovi, ktorý sa zmení späť na meč, keď sa dostane ku Satsuki* Nebolo to zas tak zložité. Pravdepodobne nejaké skúsenosti mal ale nestihol prejaviť asi plný potenciál. Nie si zranená? *Spýta sa pre istotu a vloží si do úst jednu pilulku Zoketsuganu, aby sa jej doplnili stratené zásoby krvi. Pozrie tentoraz na mŕtve kusy, ktoré boli donedávna človekom a všimne si opäť preškrtnutú čelenku Sunagakure* Premýšľam ale čo to je za nový trend zdrhať z dediny... Budem musieť oznámiť Kazekagemu-dono, že bude musieť posilniť stráž brán. Alebo minimálne zistiť, či nejde o nejaké nukeninské sprisahanie... Mohol by to byť celkom vážny problém. *Posledné vety si už povie skôr sama pre seba. Keď má zranenia v pohode, klon zruší a vloží si Shikya späť do puzdra na chrbte*
Kami: *Sleduju okolí, ale i vnímám Shion. Ve chvíli, kdy mi řekne, že se mám vzdálit, tak jen souhlasně kývnu hlavou a ihned se přesunu dozadu. Následně sleduju její počínání.* 'Je opravdu dobrá' *pomyslím si, když použije Suiton a Raiton tak rychle za sebou. Když jí zasáhne technika nepřítele, tak se na ní podívám a mám o ní trochu obavy. Poté co se mě zeptá, jestli bych jí mohla pomoct, tak jen kývnu hlavou a hned k ní rozběhnu.* Tohle bylo rychlé, jsi dobrá,' *řeknu jí a úsměvem a následně zlomím všechny bodce, aby se z techniky mohla dostat a vyléčit se.*
Satsuki: *Opäť sa snaží vyčmuchať pôvodcu danej chakry. Necíti to síce na meter presne ale má mnoho plošných útokov. Otočí sa ku Kami, aby jej čosi prikázala* Ustúp tak o desať metrov dozadu! *Zakričí jej a zloží ručné pečate pre jednu z mála techník suitonu, ktorá nevyžaduje vodu okolo - Suiton: Mizurappa. Pokropí piesok pred sebou a naśledne udrie do zeme, pričom použije Raiton: Denpo Sekka. Keďže nepúriateľ sa nachádza jednou nohou na pokropenej zemi, zasiahne ho blesk. Nasleduje ďalší útok, tentoraz Raiton: Amigumo. Vzhľadom k mokrému piesku má jej jutsu vodič. Polovica nukeninovho tela je zhorená na uhol. Aj tak sa však odhodlá na ešte jeden útok a to Doton: Dosekidake. Satsuki nemá šancu sa vyhnúť bodcom zo zeme. Aj napriek tomu však nechá ujsť aspoň svoj hadí meč tým, že sa Shikyo premení do podoby hada a po piesku sa nenápadne presúva k telu nukenina, ktorý sa žiaľ sotva hýbe. Aj z toho dôvodu ho Shikyo bez problémov uhryzne a vpustí do neho svoj jed. Satsuki pomaly otočí hlavu ku Kami* Myslíš, že by som ťa mohla poprosiť, aby si tie kusy bodcov zlomila? Neboj sa o mňa, dám sa dokopy skôr než by si povedala Yugakure. *Žmurkne na ňu a poslušne čaká, kým bude môcť zo svojho tela vytiahnuť tyče*
Kami: *Jen se na ní podívám a nesouhlasně zavrtím hlavou. Když se rozejde, tak jí nasleduju. Jdu několik metrů za ní a dívám se okolo. Ve chvíli, kdy uvidím, že na Shion někdo zaútočil, tak se začnu dívat okolo, ale nikde nikoho nevidím.* 'Kde sakra je,' *pomyslím si. Následně aktivuju Tenseigan, kdyby ona osoba chtěla útočit první na mě. Všimnu si, co udělá Shion a celkem mě zarazí, když se ona osoba po útoku promění v kámen.* 'Takže o nás už ví,' *proletí mi hlavou.*
Satsuki: *Neurčito mykne ramenami ale nakoniec vykročí smerom, odkiaľ cíti chakru* Pokiaľ máš strach, tak tu pokojne zostaň. *Navrhne, keď popri kráčaniu otočí hlavu mierne dozadu. Či už sa Kami pridá alebo nie, je len na nej. Znenazdania sa proti nej zhrnie veľké množstvo vietorných čepelí a spraví jej nejaké rezné poranenia na tele. Vylieči si ich pomocou Shousen no Jutsu a využije piesok v okolí pre svoj pohyb, keďže chakru cíti dobre. Tam, kde cíti útočníka, udrie plnou silou Oukashou posilnenou o silu vďaka Byakugo no In. Nukenin odletí o pár desiatok metrov ďalej. Satsuki sa k nemu priblíži zozadu pomocou Sairento Kiringu a priloží mu ruku s aktivovaným chakrovým skalpelom ku krku. Nukenin sa však rozplynie v obláčiku dymu a zostane po ňom len kameň* Kawarimi? *Satsuki kameň pustí a hľadá chakru znova*
Kami: *Nad jejími slovy jsem se lehce usmála.* Ne, jsem tady sama, *řeknu jí a následně se podívám tím směrem.* 'No ještě bojovat, to by mi fakt zrovna teď chybělo, ale pokud se nebude nic jiného dát dělat, tak budu muset,' *pomyslím si a podívám se na Shion.* Myslíš, že budou problémy, *zeptám se jí a podívám se na ní a čekám, jak zareaguje ona.* 'Nesmím se bát nebo to bude ještě větší problém,' *proletí mi jen hlavou. Obě dvě ruce zatím nechávám podél těla, ale jsem připravená, kdyby něco.*
Satsuki: *Otočí sa smerom, kam ukazuje Kami a mykne ramenami* To fakt netuším... Mne to tu všetko príde tiež úplne rovnaké. *Počas rozprávania ucíti neďaleko nich ďalšiu chakru, tak sa automaticky otočí ku Kami* Si tu ešte s niekým? Asi kilometer východne cítim neznámu chakru a moja priateľka to stopercentne nie je. *S menšími obavami vysvetlí dôvod svojej otázky. Mohol by to byť totiť nejaký ďalší nukenin*
Kami: *Vyslechla jsem si jí a mírně jsem se usmála.* Vypadá to tady pořád stejně, nechápu, jak se tady v tom může někdo vyznat, *řeknu a dívám se na Shion.* Tak sem už nikdy znova nechci, tady se mi ale opravdu nelíbí,' *pomyslím si.* Aha, neměla by být Suna tam tím směrem, *zeptám se jí a ukážu na mou pravou stranu a dívám se na ní, co mi na to řekne, protože jsem tam mířila, i když jsem si nebyla jistá, jestli se tam vůbec dostanu.* Chtěla jsem se do Suny podívat, no pokud jí teda najdu a nebudu tady až do konce života bloudit, *řeknu s úsměvem.*
Satsuki: *Po jej objasnení pochopí, proste len ďalší zvedavý človek, ktorého baví cestovanie. V podstate ako ona, až na fakt, že jej neskutočne chýba domov a rodina* Ja? Hľadám cestu do Sunagakure ale mám pocit, že každou hodinou sa v tejto nekonečnej púšti strácam stále viac a viac. *Trochu privrie jedno oko a dá si ruku pred oči, keďže sa blíži jemný vetrík z východu. Zabíjala by pre nejaký studený vánok, aspoň na chvíľu ale žiaľ je rovnako horúci ako tunajšie ovzdušie* S priateľkou momentálne nesieme dve telá nukeninov priamo Kazekagemu. *Objasní svoj dôvod hľadania Piesočnej dediny po odoznení vetríka. Naposledy to bola predzvesť útoku, tak pre istotu zostáva obozretná s aktivovaným Kagura Shingan. Nie že by to nejak urgentne potrebovala ale človek nikdy nevie. Hoci jej čmuchanie malinko sťažuje chakrový odér Kami*
Satsuki: *Po jej objasnenĂ
Kami: *Usměju se na ní a trochu si oddechnu.*Co mě sem přivádí, no asi to, že jsem tady ještě nebyla a tak jsem se chtěla zase podívat na nějaké nové místo, ale moc se mi tady nelíbí, je tady moc teplo a jen písek, *řeknu a lehce se pousměju.* A co ty, *zeptám se jí mile a dívám se na ní.* 'Hmm, dneska mám až nějakou moc dobrou náladu za poslední dobu,' *pomyslím si a trochu si jí prohlížím, ale dívám se i okolo a přemýšlím, jak tady vůbec někdo může žít.*
Satsuki: *Nechápavo sleduje čo Kami robí. Keď jej však objasní, že nemôže hovoriť, tak jej napadnu dve varianty. Zablokované spomienky alebo pečať Shizu Nazo* Ach tak... Tak z teba viac páčiť nebudem. *Uisti ju a uspokojí sa s odpoveďou, že bol Suzuya proste len naštvaný* "Kto vie čo ho nasralo tentokrát..." *Pomyslí si a rozhodne sa venovať inej téme* A čo ťa vôbec privádza sem do púšte? Nejaká misia, či len rekreácia v najmenej vhodnom pásme? *Zažartuje a sama sa divi, žr je taká priateľská. Možno je to proste len vplyv toho, že ide o člena Yugakure. Nepochybuje o shinobi odtiaľ, sú pod dohľadom Suzuyi, skazeni byť nemôžu. V tom jej však dôjde aká je ona ale to pripisuje skôr len tomu, že v čase dospievania cestovala po svete a získala Reibiho*
Kami: *Sleduju a jen se mírně usměju, když mi ukáže průkaz.* Těší mě Shion já jsem Kami, *řeknu jí. Když se mě zeptá jak se má Suzuya, tak si jen povzdechnu.* 'Nebudu mluvit to bolí,' *pomyslím si, ale pak mě něco napadne. Z pouzdra vytáhnu tužku a papír a na něj napíšu:* Co jsem ho naposledy potkala, tak vypadal v pohodě, jen trochu naštvaně,' *a následně jí papír podám.* 'Hmm, asi se na mě bude dívat jako na blázna,' *pomyslím si.* Promiň, ale nemůžu nic říct, *řeknu jí a dívám se na ní.*
Satsuki: *Zdvihne obočie pomerne vysoko ale koniec koncov sa nemá prečo diviť. Suzuya dal povolenie cestovať aj jej a Shikimu kedysi* Ach tak. *Vytiahne svoj falošný preukaz z Ketchugakure, kde stojí Shion Takeno, úroveň najvyššia a spolu s ním aj počet splnených misií, pričom za každou úrovńou misie je určitý počet čiarok (jedna za každú misiu)* Shion Takeno, manželka Chikageho a vynálezca mnohých liekov, ktoré zaplavili svetový trh. Viac dôkazov nepotrebuješ. *Potom preukaz schová a dá si ruky pozdĺž tela* Ako sa má Suzuya? Dlho som ho nevidela. *Spýta sa len tak medzi rečou. Nemieni dať síce najavo, že je jeho dcéra, preto si dáva aj pozor na tón hlasu, aby znel primerane a trochu nezaujato. Celkom ju zaujíma skadiaľ má žena Bijuu chakru, keď sa Suzuya tak priečil pečateniu Bijuu* "Ale tak toto možno do toho nespadá... Kto vie." *Prebehne jej hlavou. Uvedomí si, že keďže cestuje, tak do nej mohol chakru zapečatiť v podstate ktokoľvek*
Kami: *Pokračovala jsem v cestě a občas jsem se podívala na ní. Když se najednou z ničeno nic objevila přede mnou, tak jsem do pravé ruky chytila katanu, ale ještě jsem jí nevytahovala.* 'Sakra kdo to je, a proč na mě mluví, takže už ví i o,' *pomyslím si a dívám se na onu osobu.* A kdo se ptá vidím, že pocházíš s Ketchu, jak to můžu věřit, *řeknu a dále jí sleduju.* Hmm, mám povolení chodit si kde chci, *odpovím jí a dále jí sleduju, kdyby náhodou něco.*
Satsuki: *Z pohodlnej prechádzky ju vyruší silný odér chakry. Nachádza sa síce na mieste, kde kedysi ulovila Ichibiho, ale aj tak jej príde vylúčené, že by to bol on. Znamenalo by to predsa, že Sayuri prišla o život, čo je vylúčené. Keď sa zasústredí, pochopí, že to cítiť inak než Ichibiho. Každopádne je obozretná a snaží sa tváriť, že je všetko v úplnom poriadku a proste si len tak kráča ďalej. Rovnako si však uvedomí, že to smrdí o čosi menej než typický Bijuu. Skôr jej ten odér pripomína to, čo kedysi cítila z Teiry, skrátka len zapečatenú Bijuu chakru. Keď je už kúsok od človeka v diaľke, použije Shunshin a dostane sa k žene bližšie. Spozoruje čelenku Yugakure a zdvihne obočie* Čo tu v púšti pohľadáva shinobi z Yugy? Ktorý ešte k tomu smrdí chakrou na míle ďaleko? *Spýta sa a na ústach sa jej rozleje úsmev. Nepoľavuje na ostražitosti ale Yugakure má aj naďalej naozaj rada. Nie natoľko ako Ketchugakure ale je ochotná pomôcť komukoľvek zo svojej materskej dediny. Ona sama má cez čelo uviazanú pásku Ketchugakure, čo si momentálne môže žena oproti všimnúť*
Kami: *Z zámku najednou nikdo nebyl všichni někam zmizli a tak jsem se rozhodla, že půjdu sama někam jinam, abych zase poznala nějaké nové místa. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu do Země Větru, protože jsem tam ještě nikdy nebyla. S sebou jsem měla katanu, kterou jsem měla za opaskem a přes rameno tašku s různým vybavením. Výjimečně jsem šla bez bundy, která taky skončila v takže, takže mi šla na levé ruce vidět pečeť, ale nějak jsem to neřešila a čelenku Yugakure jsem měla uvázanou kolem krku. Procházela jsem velkou pouští a nedivila jsem se, že tam není ani noha. Když najednou jsem v dáli před sebou někoho uviděla. Byla jsem raději připravená, kdyby to byl někdo, kdo by mě chtěl zabít, ale doufala jsem, že mi ona osoba dá pokoj.*
Satsuki: *Ďalší deň, kedy sa len tak bezcielne potuluje po púšti hľadajúc cestu do Suny. Príde jej jednoduchšie keď cestujú rozdelene, takto nájdu cestu skôr a pomocou rôznych signálov vďaka technikám si môžu dať najavo, že cestu našli. Ťapká si preto veselo bosými nohami po teplom piesku a užíva si bezplatnú masáž nôh. Oblečené má skrátené kimono bez rukávov od Sayi, biele vlásky má v zapletených copoch a cez hlavu má uviazanú šatku, aby nedostala úpal. Za opaskom má mnoho svitkov, spolu s uviazanými topánkami a chakramom. Na chrbte má dvojité puzdro na svoj meč a katanu*
Koniec: -
Satsuki: *Po prechode zo Zeme Železa do Zeme Vetru Satsuki dosť jasne pochopí, že tunajšia klíma je o dosť iná než tá predošlá. Dokonca jej príde aj oblečenie od Sayi jaksi menej pohodlné. S Mito vyšle klona, aby ju sprevádzal a ona samotná sa zatiaľ vydá na obhliadku. Piesočný terén je pre obe dosť nebezpečný, keďže ani len netušia, čo sa pod pieskom môže ukrývať. Cestou si trochu upraví oblečenie pre lepší pohyb a hlavne aby sa menej potila. Odreže si spodok šiat aby ich mala nad kolená, takisto aj rukávy. Tetovanie nanešťastie nevidno skrz Shuushagan, čo jej príde trochu ľúto ale nedá sa nič robiť. Zo zvyškov látky si spraví šatku, ktorú si upevní na vlasoch, kvôli prípadnému úpalu. Takisto musí nájsť aspoň nejaký zdroj vody, aby nemali núdzu o tekutiny. Horúci vzduch z nich veľmi rýchlo tekutiny odparuje, čo im moc nepridáva. Premýšľa dokonca nad povolaním nejakého summona ale nenapadne jej žiaden, ktorý by púštne klíma nejako prežil. Väčšina z nich sa buď to po púšti pohybovať nevie a ak aj áno, tak s veľkými ťažkosťami. Zvyšok je prispôsobený na prevažne vlhkú klímu a teplota by ich akurát vysušovala* Mnah, do riti aj s pieskom. *Zavrčí, keď sa jej čiastočky piesku dostanú do topánok. Hodí sa naštvane na zem a začne si piesok vysypávať von. Nakoniec sa hodí celá do piesku a utrápene hľadí hore* Jak tu môže vôbec niekto žiť... Keby aspoň viem kadiaľ je tá sprepadená Sunagakure. *Uvedomí si, že naposledy tu bola so Shikim. V ten deň z tejto zeme ukradli Ichibiho* "Jak sa asi má Sayuri..." *Smútok v nej pri spomienke na najmladšie dievčatko ich rodiny ešte viac vzrastie. Unavene sa posadí a pomocou Tomegane skontroluje, či je Mito stále v poriadku. Nič moc sa nezmenilo a tak sa postaví, aby pokračovala v ceste. Topánky ju akurát ešte viac nasierajú, tak si ich vyzuje a pomocou drátku si ich upevní na opasok* "Tá teplota je fakt na dogrcanie akurát tak... Mám chuť vyvrátiť toho hraboša, ktorého som na obed zožral." *Zamrmle jej myšlienkami Shikyo, čo donúti Satsuki sa nakoniec usmiať* Nechceš ísť radšej do podoby meča? Takto sa budeš akurát trápiť. *Navrhne mu naspäť, na čo sa hadík na povel premení. Satsuki si ho vloží do puzdra na chrbte a pokračuje v kráčaní. Piesočná pokrývka zeme ju trochu páli ale zároveň jej to príde akýmsi čudesným spôsobom príjemné. Ako taká prírodná masáž chodidiel* Možno by som si na to miestami aj zvykla. Mohla by som sa spýtať Kazekageho, či tu vedú nejaký wellness. *Uškrnie sa a zatočí sa na piesku. Začína jej to teplo trochu ťahať na mozog, očividne. Odrazu si všimne menšie tornádo, či skôr silnejší poryv vetra pred ňou. Inštinktívne si dá ruku pred oči, aby sa jej do nich nedostal piesok alebo prípadná infekcia* "Čo to je? Cítim z toho chakru." *Pomyslí si a spraví salto vzad, dopadne na ruky a rukami sa znova odrazí, aby sa dostala z epicentra preč. Na danom mieste sa piesok rozvíri natoľko, že nevidno ani na krok a po zmiznutí tornáda na danom mieste stojí akýsi shinobi. Satsuki vyvalí oči a upriami zrak na jeho čelenku so znakom Sunagakure* Dobrý deň, vy ste- *Nedokončí, pretože spozoruje aj takmer nepoznateľnú čiarku, ktorá vedie cez znak na čelenke. V tom momente sa zamračí a vytasí Shikya z puzdra* Len drobný uprchlík z vlastnej zeme. A keďže nepotrebujem žiadnych svedkov... Myslím, že ťa tu nemôžem len tak nechať. Preto ti dám na výber dve možnosti. *Spojí ruky dokopy tým, že si chytí jednou rukou druhú* Prvá možnosť, dobrovoľne mi odovzdáš svoje zbrane, pokľakneš a ja ťa zabijem tak rýchlo, že si to ani nevšimneš. Druhá možnosť, neposlúchneš prvú a ja ťa roztrhám a zmasakrujem, že ťa ani vlastná matka nespozná. *Satsuki sa na jeho možnostiach začne z chuti smiať až jej z očí vytečú slzy. Po chvíli si slzičky zotrie a opovrhujúco na neho pozrie* A nasrať do huby by si nechcel? *Zaprovokuje si naspäť, čím muža akurát ešte viac vytočí* Ty jedna! *Nukenin zloží pečate pre Fuuton: Atsugai. Toto jutsu Satsuki našťastie pozná, preto aktivuje Ranton no Yoroi, aby sa urýchlene dostala o kus ďalej. Odrazí sa prudko od zeme, čím vytvorí skrz brnenie menšiu priehlbinu na piesku, na ktorom pred chvíľou stála. Vo vzduchu brnenie deaktivuje a začne si na ruke vytvárať menší Rasengan (Kieru Rasengan). Hodí ho po nukeninovi, aby si poskytla trochu času na dopad späť na zem bez toho, aby ju prekvapil nejakou zákernou technikou. Nukenin sa chystá na obranu ale keď Rasengan zmizne, uškrnie sa a ukáže Satsuki fakáč* Nejako ti to nevyšlo, princezná! *Satsuki sa rozleje po perách príjemný úsmev v moment, kedy sa Rasengan opäť objaví. Nukenin sa len tak-tak stihne hodiť na zem tesne pred zásahom. Rasengan vrazí plnou silou do piesku a trochu znepríjemní rozhľad aj Satsuki. Tá opäť zavrie oči a začne sa sústrediť na chakru nukenina, aby dokázala v tej umelej kvázi piesočnej búrke odhadnúť približnú polohu. Potom zloží ručné pečate pre Doton: Dorou Domu. Nukenina obalí kamenné väzenie, na ktoré Satsuki priloží ruky a začne si dopĺňať minutú chakru. Cíti, že nukenin búši do stien, čo len zväčší jej úsmev* Máš pekelné šťastie, že sme na piesočnatom teréne, vieš o tom? Mám tu žiaľ nevýhodu v tom, že by som nedokázala vytvoriť dokonalý znak Jashina-sama... Škoda no. *Vysávanie chakry trvá nejakú dobu ale Satsuki má času dosť. Keď už jej telo neprijíma žiadnu chakru, usúdi, že nukenin je mŕtvy. Zruší väzenie a pristúpi k jeho telu. Nohu mu položí na hlavu a zatočí s ńou do jednej aj do druhej strany. Pre istotu skontroluje aj pulz ale necíti nič* Mno, ďalšiemu príliš sebavedomému čurákovi očividne odzvonilo. *Zamrmle si a zahrabe v jeho batohu. Má tam nejaké zásoby jedla, niekoľko nádob s vodou, zopár svitkov a aj nejaké zbrane* No ale vieš ty čo? Nakoniec mi budeš možno aj užitočný. A som si istá, že Kazekage-dono mile rád uvidí mŕtve telo zradcu. *Telo bez batohu zapečatí do svitku a jedlo s vodou z jeho batohu prehodí do svojho. Skontroluje aj svitky, či v nich nie je niečo napísané ale nevyzerá to tak. Do niektorých skúsi zapečatiť dané zbrane ale zopár z nich je trochu nefunkčných* Mnah, ten šmejd tam už niečo má. *Povzdychne si a svitky s obsahom hodí kamsi za seba. Postupne odskúša všetky, ktoré mal u seba a prázdne si zabalí do batohu. Svitok so zbraňami si dá za opasok a dopraje si zopár dúškov vody. Nechce to príliš preháňať, musí niečo priniesť aj Mito a niečo im musí zostať aj na neskôr. Kto vie kedy sa im priplazí do cesty ďalší podobný smrad?*
Konec: ---
Mito: *Feudalni pan sezval na hostinu na hranicich Feudala zeme Ohne a jeho celou rodinu. Bylo to par dni po te, co se Suzuya probral a Mito se uz nestrachovala. Byla nabyta pozitivni energii, i pres to vsechno, co se ji u Feudala kdy delo. Hostina se konala primo na hranicich v male rezidenci, kterou obyvala rodina zeme Vetru. Letnich mesicich, kdyz nebyla zrovna na cestach. Hostina se pripravovala dva dny, byla honosna a obrovska. Cesta na misto zabrala cely jeden den. V noci Mito spatne spala, nechapala proc. Vzbudila se cela rozlamana. Obvaz na ruce si upravila tak, aby cernota nebyla videt, stejne tak znacka na druhe pacce. Celkove oblekani ji kvuli tomu zabiralo vice casu, ale coz, radeji to bude delat dele, nez aby schytala kritiku za hnusnou ruku. Nenavidela ji, pripominala ji jeji slabost. Ze se nechala zasahnout, neco, co se v pevnosti povedlo jen dvema lidem, zvladla nejaka nukeninka behem vteriny. Ego, ktere Mito narostlo bylo jeji zhoubou. 'Kirra, jake by to asi bylo, bojovat s Kazekagem, nebo s Yugakagem...tam bych si neskrtla...i kdyz. Rinnegan je mocna vec. Mozna by se ani mne nevyrovnal, co se tyce tech oci. Kdo vi...kdo vi jestli ho jeste uvidim...' premyslela pri ceste na dvur, mnula si u toho pecet na ruce. 'Rodina, Satsuki je moje rodina, ale bez neho by nebyla...musim se mu nekdy, az to vsechno prejde, bolest...smutek, omluvit. Ale v mem pripade to prejde jen kdyz umru. Stale to tak boli.' *Stiskla ruce v oblasti srdce. Samehada na zadech se zdala bych nesva. To byla jen myslenka Mito, ale stale, mohla by byt spokojenejsi, uz dlouho ji nekrmila cizi chakrou. Zda se, ze si Samehada vytvorila docela mlsny jazycek. Katany po bocich lripasane paskem s prezkou z chakrove tyce, aby ji je nikdo nemohl sundat. Na dvore stala cela rodina, ktera pomalu lezla do vozu, nekolik desitek samuraju a Toyi sedic na miste kociho. Toho minuleho zabili a od te doby se nikdo jiny nenasel.* /Jedeme Shae! Toyi praskni to otezi! *Znal rozkaz feudala. Mito naskocila na zadni stupinek vozu a zbytek samuraju sel po bocich a za vozem. Mito zavrela oci a diky samehade pocitila, kolik je v okoli chakry, znala presny pocet lidi v jejich druzine. A tak si to po vyjezdu ze Suny mohla jeste proverit takto. Vse sedelo. Dnas by to snad mohlo jit podle planu? Naivita. Cesta utikala rychle, vuz jel v rychlosti tak akorat k tomu, aby samurajove stihali tempo vozu. Mito zbystrila. Jeji zbran ji signalozovala, ze v okoli je vice chakry, nez predtim. Zabouchala na strechu vozu, zastavil. Samurajove udelaki kruh kolem dokola vozu. Mito a Toyi seskocili take. Nekolik Samuraju si stouplo na strechu, nekteri do vodu. Mito se kousla do palce a prejela po samehade krvi, z niceho nic se kolem.zacala tvorit para/mlha, vychazejici ze samehady, rude barvy. Diky ni presne vedela, kde je kdo.* Hodna holka... *Zaseptala. V okruhu x metru mela kompletni prehled. Nicmene jeji mlhu rozehnala vzduchova vlna, smerem, odkud prisla vyslala hromada samuraju sve chakrove cepele, rozsekaly par stromu, ale nic vic. Mito opet nechala samehadu vypoustet mlhu. Nekolik Samuraju se oddelilo a slo pronasledovat utocniky, Mito vsak po predchozim upozorneni od Feudala neopoustela stanoviste. Byla tu pro neho, toto nechala na ostatnich. Zanedlouho zaznamenala pohyb v jeji mlze. Vydala se za nim. Shinobi hodnosti Sanin se snazil dostat do blizkosti kocaru. Mito zrychlila shunshinem bez peceti, dostala se tak okamzite k nemu, spise do jeho blizkosti a pretocila se na pate, machla samehadou, ktera se natahla a sejmula-klon. Opravdovy bezel z druhe strany a tak mito zmenila smer a udelala to same, ale tentokrat se shinobi vyhl. Mito tedy jeste nechala samehadu natahnout bodce. Lehce muze skrabla, ale diky mlze z nej zacala odcsrpavat chakru a rana se zacala zanicovat. Muz se rozhodl Mito zavalit nekolika technikami elementu Katon, ale Mito nebyla blba a vetsinu z nich vysala diky Fuuinjutsu kuun (to rinnovy nevim jak se to jemnoje). Vratila mu stejnou merou a to fuutonovymi projektyly. Opet se vetsine vyhl, ale ne vsemu, zasahla ho do nohy a tim ho zpomalila. Dobehla ho a chytila za hlavu, zacala z neho cerpat chakru, nicmene mu u toho zarazila do lebky chakrovou tyc, coz znamenalo behem chvilky smrt, Mito si ale doplnila jeste predtim zasoby chakry. Ne dlouho po nem se objevilo i nekolik dalsich shinobi, kteri na to sli pres zbrane a genjutsu, zabili nekolik samuraju, ale Mito odolala a hbite s nimi zapasila za pomoci svych katan, sehadu mela priplou na zadech. Jakmile se situace uklidnila a na zemi skoncilo nekolik mrtvych z obou stran, zrusila svou mlhu a kolona se dala do pohybu. Setkani feudalu probehlo bez problemu, i ceta zlatky, nicmene z toho nakonec nic nebylo. Ani Feudal nemel po narocnych dvou dnech (den cesty a den v rezidenci) naladu Mito otravovat.*
---: ---
Katsuo: *Katsuo se divil co se to deje. Videl pred sebou jen kamen, ktery se objevil misto divky. Vzal ho do ruky a hned věděl k cemu je a jak ho použít. Katsuo se pote vydal zpatky do vesnice. *
Přízrak Smrti (NPC): *Přízrak se rozplynul a kameny začali pomalu padat a bortit se. Na jejím místě kde před chvílí klečela zůstal jen fialový zářící krystal (Jakmile ho Katsuo vezme tak se mu do hlavy pošle myšlenka jak ho použít. To jest zničit a v ruce se mu poté co ho zničí objeví JINTON: ​ MUKI HŌKAI které bude moci použít.) Kámen se pak adaptuje na jeho Chakru a tak nikdo jiný ho nemůže použít a ani nemůže být darován či zapečetěn do svitku.*
Katsuo: *Kardio viděl jak padla na kolena, a tak opatrně vyšel směrem k ní. Dával si pozor pokud by chtěla něco zkusit. Po té co došel k ni, tak tasil svoji kusanagi 2 a řekl. * nevím o čem si to mluvila, ale tento moment je to jedno. Tím to odpočívej v pokoji. * jedním bodnutím ji probodl srdce. Po té vzal prazdny svitek a chtěl jeji tělo do něj zapecrtit. *
Přízrak Smrti (NPC): *Než si uvědomila co se děje tak už dostávala zásahy svou vlastní technikou. Padla na kolena. Zvedla hlavu a koukla na Katsua.* Tak dělej. Zabij mě jak jsi zabil ty dvě. Pošli mě nemilosrdně za nima. Notak.
Katsuo: *Kardio vidí jak na něj poslala stejnou techniku jako chtěl na ni použít on dříve Katsuo Složil pečetě do Fuuton: Rassenpuu a poslal její techniku zpátky na ni. *
Přízrak Smrti (NPC): *Jakmile vše bylo pryč tak se koukla na místo odkud šel Katsuův hlas.* Tak se nech zabít. Musíš zemřít za moji matku i moji sestru. *Opět složila pečetě a zasypala Katsua salvou prašných čepelí (FUUTON: SHINKUU SHURIKEN).* Už zemři. *Pomalu se přesávala ovládat.*
Katsuo: * Katsuo viděl jak se zvedá dým pryč, a tak odskočil trochu do zadu a odpálil kunaie. (S tím že dým by měl způsobit výbuch, ale díky její technice by se nemělo nic moc stát.) Katsuo viděl že se technika na něj stále ženě, a tak se rozhodl schovat za jeden z kamenů že kterých je tvořen kruh. Po té co technika skončila vyšel z póza rohu a řekl. * ještě té to baví? Nechceš to skončit? * a čekal co bude dělat.*
Přízrak Smrti (NPC): *Holčička uskočila když viděla co Katsuo dělá. Nikdo ho skrz kouř neviděla. Rozhodla se dostat kouř pryč a kdyby byl Katsuo poblíž tak ho i zasáhnout. Zvedla kolem sebe velkou větrnou vlnu (FUUTON: ATSUGAI).* "To ne. Pomalu mi dochází chakra. Musím toho zmetka sejmout co nejdřív."
Katsuo: *Kardio viděl jak jeho klon byl zablokován a hodil po jejím klonů kunai se zápalnými lístkem (mela by být zaneprázdněna s klonem neměla by si ho všimnout.) a odpálil kunai jak míle byl v blízkosti. Po té si všiml co za techniku chce na něj poslat, a tak jelikož ji znal vytáhl další kunai s výbušnim lístkem a hodil ho po ní a odpálil ho jak míle byl v blízkosti kouře. (Kouř by se neměl dostat ke Katsuovy a přes dým by neměla vidět že se něco takového děje.)
Přízrak Smrti (NPC): *Klon zablokoval Lariat když si zpevnil celé tělo pomocí DOTON: DOMU. Poté využila toho že Katsuo je v setrvačnosti útoku a vrazila mu ještě zpevněnou rukou do hlavy (Klonu).* Prostě zemřeš. Nebraň se. Bude to jednodušší. *Složila pečetě a poslala po Katsuovi prach a následně až bude u něj tak skousne zuby a zapálí ho. Jestli byl klon Katsua zničen (Jako že by měl být) tak se po pravém Katsuovi rozběhne i klon holčičky se zpevněnými pěstmi a bude se snažit ho dostat.*
Katsuo: *Katsuo viděl jak u skočila a poslala na něj něco co neznal. Použil znova kage bunshin, který se objevil předním a schytal tu techniku za něj. Mezitím jak dopadl druhý bunshin, tak okamžitě vystartoval po holčičce a použil na ní lariat. Díky jeho rychlosti by neměla mít šanci uhnout kvůli technice, kterou se zdržela. Katsuo se zastavil o bunshin kterým zastavil její techniku a dopadl na zem, takže byl připraven jít po holčičce kdyby se jí zázrakem podařilo uhnout. *
Katsuo: * Katsuo se zastavil když viděl ze země vylétat kameny. Okamžitě složil pečet na kage bunshin a nechal se vyhodit do vzduchu. Poté složil znova pečet na kage bunshin a tentokrát vytvořil dva. Jedním nechal hodit sebe a dalšího kage bunshina na tu malou holku, katsuo byl hozená chvíli po kage bunshinu aby viděl kde se ta holka přemístí aby ji mohl zasáhnout na místě kde by se měla ukázat.*
Přízrak Smrti (NPC): *Dívka se koukala co Katsuo dělá.* "Takže do vzduchu? Dobře." *Uskočila klonu a vyslala do vzduchu po Katsuovi projektil ve tvaru kužele (JINTON: ​ MUKI HŌKAI). Poté si vytvořila jeden klon který se rozběhl na klon Katsua mezitím sama hodila po Katsuovi 3 kunaie s výbušnými lístky.*
Katsuo: *Katsuo se zastavil když viděl ze země vylétat kameny. Okamžitě složil pečet na kage bunshin a nechal se vyhodit do vzduchu. Poté složil znova pečet na kage bunshin a tentokrát vytvořil dva. Jedním nechal hodit sebe a dalšího kage bunshina na tu malou holku, katsuo byl hozená chvíli po kage bunshinu aby viděl kde se ta holka přemístí aby ji mohl zasáhnout na místě kde by se měla ukázat. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívce došlo že se trefila.* Nechápeš to? Zabil jsi je a proto musíš umřít taky. Nemůžeš dál žít. *Dívka složila pečetě a a nechala hned kolem Katsua vyletět ze země kameny které ho mají zasáhnout (DOTON: DOUKA IWA FUBUKI). Dále se dá aspoň do malého pohybu aby bylo těžší jí zaměřit.*
Katsuo: *Když viděl jak holčička zmizela okamžitě spozornil. Divka se objevila vedle něho a chtěla mu dát ránu pěstí do ramene. Katsuo neměl šanci uhnout, protože se objevila hned vedle něj, a tak použil aspoň Raiton no Yoroi aby snížil poškození. Dostal ránu a odletěl trochu do boku. Okamžitě jak dopadl, tak zrušil Raiton no Yoroi, protože byl velmi náročný na chakru. Poté se rozběhl znova proti ní, ale už byl obezřetnější, a proto byl připraven na to, že když zmizí tak aby byl schopný během chvilky zareagovat a za útočit znova. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívenka čekala co se bude dít. Bouře pomalu ustávala a ona zahlédla Katsua. Rychle zmizela a zhmotnila se až vedle Katsua (JINTON: ​ MUEISHŌ) (Není možno jí vystopovat). Jakmile byla vedle něj tak ihne zaútočila tak aby nestihl zareagovat a to pomocí Okashou a mířila mu na rameno. Chtěla mu ho aspoň vykloubit.*
Katsuo: *Katsuuv kage bunshin byl zničen. Katsuo byl stále schovaný, ale nemohl tak zůstat na vždy. Katsuo vyskládal pečetě do Fuuton: Sunaraashi a vyběhl směrem kde měla být holčička. Pomocí Sairento Kiringu by si ho neměla ani všimnout. Když byl dostatečně blízko, tak vypustil techniku na ní. Z počátku to vypadalo jako by se nic nedělo, ale pochvíli se proud vzduchu, který ninja vypustil změnil na prašné čepele. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívenka nijak neotálela. Když kolem ní začal běhat klon tak se obklopila plamenem (KATON: KAEN SENPŪ). Tím pádem kunai se světelnou bombou neměl žádný účinek a plameny vyletěli na kolna Katsua. Tím by ho měli zničit. Následně vytvoří kolem sebe písečnou bouři (FUUTON: SUNAARASHI NO JUTSU). Stále sleduje očima odkud se Katsuo ukáže.*
Katsuo: *Katsuo proletěl skrz ní a divil se. * „Co to má být?“ * Katsuo nezastavil a odskočil kousek od ní a otočil se k ní. Viděl jak skládá pečetě do techniky co uměl, a tak věděl co následovalo. Katsuo odskočí trochu dozadu a schová se za kámen. Složí pečeť a vytvoří kage bunshin, který vyběhne s poza kamenu a snaží se odlákat pozornost na sebe. Katsuo čeká schovaný za kamenem. Kage bunshin běží okolo holčičky a když je přesně na druhé straně než je Katsuo, tak vytáhne jeden kunai a připevní na něj světelnou bombu, kterou hodí holčičce směrem k hlavě, ale těsně předtím než by jí měl zasáhnout, tak vybouchne světelná bomba a oslepí ji. *
Přízrak Smrti (NPC): *Když už byl Katsuo u ní tak se proměnila na částice (JINTON: SEIBUTSU BUNKAI) a tak Katsuo jen proletěl. Hned jak už byl kousíček mimo ní tak se opět zhmotnila a vyslala po Katsuovi větrné meče které nejdou vidět (FUUTON: KAZE NO YAIBA).*
Katsuo: *Katsuo se díval jak se postavila a začala skládat pečetě do jutsu. * „hmm tak to bude zajímavé.“ * na Katsua vypustila ohnivou kouli. Pro něj nebyl žádný problém se vyhnout, a tak se obrovskou rychlostí rozběhl proti holčičce a vytáhl si čtyři kunaie, které po ní hodil. Když byl u ní což by mělo být dost rychle, tak na ní za útočil pomocí Lariatu a odhodil jí velkou silou dozadu. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívka se postavila a její slzy rázem zmizeli.* Nevěřím ti. Určitě jsi to byl ty. Určitě jsi zabil moji matku a sestru. Musíš také zemřít. *Složila rychle pečetě a plivla po Katsuovy ohnivou kouli (KATON: GOUKAKYUU NO JUTSU).* Musíš zemřít. Zemři vrahu.
Katsuo: *Katsuo se udiveně dívá na holčičku, která měla na obličeji masku. Divil se co ta holčička mele, ale zachoval kamenou tvář a odpověděl jí. * Koho vždyť tady nikdo není? Kdopak byly ti lidé co umřely a kdo jsi ty? * Katsuo se jí zeptal a snažil se udělat hezký obličej aby se ho nebála.*
Přízrak Smrti (NPC): *Dívenka otočila svoji poničenou tvář s maskou na Katsua. Skrze slzy ze sebe dostala.* Ty jsi ji zabil? Je obě? Ony za to nemohli. Nic ti neudělali. Proč jsi je zabil? *Dívenka stále plakala a jen opakovala vše dokola. Klečela stále na zemi a svou poničenou tváří se koukala na Katsua.*
Katsuo: *Katsuo se doslech, že v zemi větru se děli nějaké divné věci a rozhodl se tam zajít podívat. Doma časně ráno si nachystal všechny věci. Oblékl si anbu uniformu a na spodní část zápěstí levé ruky si zapečetil pomocí Kuchiyose: Raikō Kenka shurikeny, nějáké kunaie. Na pravé zápěstí ze spodní strany si zapečetil tou samou technikou fuuma shurikeny. Do zadní kapsy si poté dal zbylé kunaie, dráty, světelné bomby, kouřové bomby a výbušné lístky. Na záda si připevnil svojí Kusanagi 2 ( odkaz » ), oblékl si černý plášť a dal si k pasu svojí masku anbu. Katsuo vyrazil na cestu. Po cestě do země větru neměl žádné potíže, a proto se tam dostal celkem rychle. Katsuo se řídil podle toho co slyšel a snažil se najít to místo o kterém mluvili. Procházel pouští a snažil se zaslechnout ten pláč co popisovali ti co to slyšely. Katsuo spatřil oazu a rozhodl se, že by se tam mohl jít podívat a nabrat si nějaké zásoby. Dorazil k oaze a začal s nabíráním vody když v tom uslyšel pláč. Rychle se postavil a rozhlížel se kolem sebe. Všiml si divných kamenů odkud ten pláč vycházel. Vydal se tedy prozkoumat to. Přišel ke kruhu tvořeném z kamenů a spatřil malou holčičku v bílých šatech. Katsuo se pomalu přiblížil trochu blíže k holčičce a zavolal na ní. * Ahoj, copak se ti stalo holčičko? * a čekal na její odpověď. *
Přízrak Smrti (NPC): *Bylo to na kraji pouště u oázy. Objevili se tu kameny s utvořili kruh. Uprostřed seděla malá holčička ( odkaz » ). Plakala a plakala. Nic jiného se nedělo. Byla oblečena v bílých šatech ( odkaz » ). Jen plakala a plakala.*
---: ---
Teiry Toriko: *Teiry zažádala o dočasné povolení vycestovat. Chtěla více poznat svět a to se jí taky povedlo. Její žádosti bylo vyhověno a tak se chystala pomalu na cestu. Rozhodla se tentokrát Bullata netaha na tyto cesty sebou. Plánovala totiž prozkomat území kolem Sunagakure. Vybírala oblečení ve kterém se na tuto cestu vydá a do oka jí padla poněkud pro ní netradiční souprava ( odkaz » ). Přez záda si natáhla svoji oblíbenou katanu a pobrala svitky s vybavením a věcmi na odčasné přespávání. Rychle opustila Kumogakure a vydala se na cestu do země Větru.* "Tak uvidíme co najdeme. Je to prý jen planina plná písku a nic v ní krom Sunagakure. Kdo však ví." *Teiryna cesta do země větru trvala měsíc. Za tu dobu poznala opravdu mnoho nových lidí ale s nikým se moc dlouho nezdržela. Konečně dorazila na hranice země větru. Kam oko dohlídlo byl opravdu jen písek.* "Uf. Tak se jde hledat má Teiry." *Teiry vytáhla svitek ze kterého odpečetila kápy aby se chránila před větrem s bodajícím pískem ( odkaz » ). Přes hlavu si přehodila kapuci a vydala se na cestu. Pod kápí měla ukrytou velkou bandasku s vodou připevněnou na pásku. Putovala celý den. Jakmile se začalo smrákat tak uznala že by si měla odpočinout. Měla štěstí že v této pustině našla jeskyni. Vešla tedy dovnitř a sundala si kápy ze které vytřepala velké množství písku.* "Bože. To je nehostiná krajina. Ale určitě tu něco musí být. Není to přece jen pustina bez ničeho. Sakra." *Teiry odpečetila deku a polštář na který si lehla.* "Budem pokračovat zítra Teiry. Teď to nemá smysl. Jsi unavená a stejně nic neuvidíš. Oyasumi Teiry." *Teiry usínala pomalu. Špatně se jí v tomto horku dýchalo. Nakonec se jí konečně povedlo usnout avšak dosti neklidným spánkem. Když se ráno probudila bylo opravdu nevrlá a protivná.* Bože to bylo spaní. Na to že jsem zvyklá spát všude tak v téhle pitomé pošti se člověk ani pořádně vyspat nemůže. *Protřela si oči a po chvíli byla připravena opět vyrazit. Opět nasadila svoji kápy a přes ní svou katanu. Vyšla ven dosti brzo z rána a tak horko bylo ještě snesitelné. Schladila si hrdlo a rty svou vodou se šťávou z lesních plodů kterou se naučila dělat v temném světě. Schovala bandasku opět pod kápy a vydala se na cestu skrz pouští.* "Už nemám ani moc vody. Měla bych rychle najít nějaký zdroj vody." *Teiry zapojila všechny své smysly. Chvilku jí to trvalo ale po chvíli ucítila vodu.* "Voda. Skvělé. Jdeme doplnit zásoby." *Teiry vyrazila k místu odkud cítila vodu. Po chvíli uviděla menší oázu ( odkaz » ). Teiry se zaradovala. Rychle běžela k vodě avšak koutkem oka si všimla malého škorpióna kterého ohrožoval jakýsi člověk. Dupal všude kolem něho. Snažil se ho jednoduše zabít. Teiry měla ke zvířatům velmi blízko díky Bullatovi a buňkám v jejím těle.* Hej. Nech ho být. Nic ti přece neudělal. Je to malé neškodné zvířátko. *Muž se na Teiry otočil a bez jakéhokoliv varování po ní vyběhl s mačetou v ruce.* "Sakra to je nějakéje blázen či co?" *Teiry rychle tasila katanu a útok odrazila. Bohužel díky tomu že s mačetou mohl dost rychle vracet údery narozdíl od Teiry s katanou tak stihl Teiry sekntou lehce do nohy. Teiry zaskuhrala. V tu chvíli se neštvala a nechala si po těle rozlést Juinku. Muž zděšen co to vidí se přestal soustředit a máchal všude kolem sebe. Teiry upustila katanu a sledovala pohyby mačety a podařilo se jí vytýčit momnent kdy touto smrští prošla a vrazila mu pořádnou rádnu do tváře. Muž odletěl asi 5 metrů od místa kde před chvílí stál. Teiry zvedla katanu a pomalu k němu přišla. Koukla se na svou pořezanou nohu.* Krev za krev ty zmetku. Zabít. *Teiry pouze ťala špičkou mačety přes mužovo tělo a ten se začal svírat v křečích. Po chvíli skučení konečně zemřel. Teiry dokulhala až k jezýrku v oáze a odkryla si nohu. Rána byla docela hluboká a tak jí pomocí vody vyčistila. Následně jí obmotala obvazy. Sundala si kalhoty a vstoupila do jezýrka aby se trochu schladila aspoň na nohách. Když se otočila ke břehu viděla tam malého škorpionka kterého ještě před chvílí tyranizoval muž kterého zabila.* Je. Maličký. Není čeho se bát. Ten muž je mrtvý. Můžeš s klidem domů. *3korpion se však ani nehnul. Pouze stále sledoval Teiry.* "To je dost divné. Co se asi děje." *Teiry vylezla z jezýrka a opět se oblékla a sedla si. Ruce dala za sebe aby se o ně opřela. Ucítila malé zatahání za rukáv. Byl to onen škorpion.* (Teiry) Copak je maličký? Nemáš zač. Můžeš utíkat domů. (FUNSHUTSU) Ale já se ti chci odvděčit slečno. *Teiry užasla když slyšela že škorpion mluví.* (Teiry) Co? Jak? Proč? Kdy? Jakto že mluvíš? (FUNSHUTSU) Jsem zástupcem nás škorpiónů a chci ti poděkovat za moji záchranu. Ten muž by mě zabil kdyby ses neukázala. Tady. *Škorpión jí podal svitek. Teiry už podobný svitek jednou viděla a to když podepisovala smlouvu s kočkami když byla u Satsu.* (Teiry) Je to to co si myslím že to je? (FUNSHUTSU) Ano. Je to smlouva s námi škorpiony. Dlouho jsme už bez zástupce v tomto světě. Podepiš se krví a nos ho sebou. Budeš zastupovat nás škorpiony na tomto světě. *Teiry přikývla že chápe. Kousla se do prstu a podepsala se. Škorpion jí vylezl na kolena.* (FUNSHUTSU) Jaké je tvé jméno slečno? (Teiry) Teiry. Teiry Toriko. Děkuji vám. (FUNSHUTSU) Já jsem FUNSHUTSU. Já děkuji tobě Teiry-san. Zachránila jsi mi život. Vracím se zpátky do pouštního města škorpionů. Doufám že ti budeme dobře sloužit. *Teiry se usmála a v tu chvíli zmizel FUNSHUTSU v oblaku dýmu.* "Já věděla že tu něco najdu. Myslím že je na čase se vydat zpět domů Teiry." *Teiry ještě chvíli odpočívala a následně si schovala svitek do své taštičky a vydala se na cestu zpět co Kumogakure.*
--: --
Saya: *Saya nijak nekomentuje Anbu, kteří se tam tak rychle dostali. Je si jistá, že by, si s nimi lehce poradila. Sice by musel načerpat už větší procento Chakry z Byakugō no In ale určitě by to zvládla, nebo tím si je aspoň jistá. Ovšem Ziki si s nimi poradí, takže problémy jsou pryč. Ovšem nabídka Zikiho ji potěší a zároveň i zaskočí. Následně se tedy Zikimu ukloní. *Jak si přejete Raikage-Sama. *Možná je to překvapivé že to Saya někomu řekla, ale už se to stalo, sice poprvé ale nejspíš i naposledy. *Tak jsem unavená, takže si jdu dát sprchu a jdu se prospat. *Oznámí mu Saya a beze slova se vydá, směrem do hradu Ten no Shiro kde taktéž žije. *
Ziki Katsuki: „Hmm… To je pravda, už jen přítomnost bijuu by mohla vyvolat v senzibilech ve vesnici paniku… No, budu se s tím muset nějak vypořádat. Co to vůbec ten démon povídal o zabití dvou starých lidí? Bože, tohle věci moc komplikuje. Jsme v poušti, že by zabila nějakého jinchuurikiho ze Suny? Pokud se to Suna dozví, pravděpodobně začne válka. To není dobrá image pro nového Kage… Na druhou stranu, mám teď k dispozici obrovskou sílu, kterou mohu použít k většímu dobru… Otázka je, jestli má Suna ještě nějaké bijuu…“ *Zamyslel se a chvíli nereagoval na okolí.* Dobře. *Řekl nakonec, ztěžka se zvedl a oprášil se od pouštního prachu a písku. Poté přišel k Saye, dotkl se jejího ramena a přenesl je oba ke své značce ve své kanceláři. Netrvalo to dlouho a okamžitě se objevilo asi třicet ANBU, zjevně připravených k boji.* V pořádku, pánové. To jsem jen já. Udála se menší nepříjemnost a já jsem teď Jinchuuriki. Očekávám od vás diskrétnost a spolupráci v této nemilé situaci. Pokud máte otázky, nechte si je pro sebe, zanedlouho budou zodpovězeny. Můžete jít. *ANBU poslechli a zmizeli stejně rychle, jako se objevili. Senzibilové, kteří šli s nimi, ihned poté.* Takže, Sayo. *Vzal si láhev s vodou, kterých měl v kanceláři mnoho, aby měl dostatek tekutin při své práci a pořádně se napil. Poté se posadil na křeslo a pokračoval.* Jako stráž Kage sis vedla výborně, přestože ne vždy souhlasím s tvými… metodami. Přesto ale bych tě měl rád po boku jako svou Věrnou. Svou prací ses prokázala jako loajální a schopný voják a dneškem jsi můj názor jen potvrdila. Samozřejmě budeš mít stále jistou volnost, tak dlouho, dokud se ke mně budeš moci pohotově kdykoliv dostat.
Saya: Rozkaz? Ten Bijuu je vedlejším výsledkem mé osobní práce. Řekla jsem si, že by byla sranda ho do tebe zapečetit. *Poví Saya chladným tónem a složí několik ručních pečetí, po jejichž dokončení se za Toshirem zjeví rakev, která ho do sebe vtáhne a po zaklapnutí víka se propadne do země a zmizí. *Hele sice vím, že jsi asi vyčerpaný ale já taky, navíc jsem tu kurvu musela porazit, mohl bys nás vzít do Kumogakure ty? A asi bys měl informovat všechny své senzibily, protože jakmile se tam objevíme tak bude docela humbuk, že v sídle Raikageho se nachází Bijuu.
Ziki Katsuki: „Bijuu, huh?“ *Když bylo pečetění u konce, konečně nastal čas na to si odpočinout. I pro Zikiho bylo totiž pečetění velice vyčerpávající. Jak tak ležel uprostřed suché pouště, na horkém písku, raději si přikryl oči rukou, aby ho nepálily ze slunce.* Nevím, kdo ti dal rozkaz zajmout Bijuu a zapečetit ho do mě… *Promluvil poněkud vyprahlým, unaveným hlasem.* Ale dobrá práce. Mám pro tebe překvapení, až se dostaneme do vesnice. *Oddechl si a otřel si pot z čela. Poté na něj ale Hachibi promluvil, uvnitř něj.* Proč tolik vzteku, démone? *Řekl unuděně.*
Hachibi: *Uvnitř v kleci kde byla pečeť,skončil Hachibi vnitru Zikiho a samozřejmě zuřil,se svým předchozím Jinchuurikim si hodně rozuměl a jeho smrt ho dosti naštvala a teď musí být v nějaké kancelářské kryse,která bude určitě furt zalezlá ve vesnici.* Jen počkej,až dostanu možnost,tak se dostanu ven a tvé tělo bude mé!* začal vztekle řvát s přesvědčením že dobrovolně se o chakru dělit nebude a pokud ano,tak se ho pokusí ovládnout.*
Saya: Jo mimochodem tohle je Bijuu, pokud jsi to nepoznal a půjčím si trochu tvé Chakry. *Poví Saya chladným tónem a dotykem Zikimu odčerpá nějakou tu Chakru (Chakra Kyuuin no Jutsu). Následně přiloží levou ruku na Zikiho do oblasti jeho srdce a tu druhou namíří přímo na Hachibiho. Sharingan už deaktivovala, protože se nechce zbytečně vyčerpávat. Pravou ruku s otevřenou dlaní namíří přímo na Hachibiho a jeho Chakra následně začne proudit do Sayi a skrze ní projde přímo do Zikiho. Takto tu Chakru postupně pečetí rovnou do Zikiho. Sice to zabere dost času a je potřeba vysoká koncentrace ale Saya jako lékařka dokáže svou Chakru ovládat bravurně takže pečetění Bijuu Chakry určitě zvládne. Určitě to zabere dost času, takovou hodinu určitě ale nakonec zmizí celkově i Hachibi a Saya zbytečky jeho Chakry zapečetí do Zikiho, kterému se na místě kde ho Saya dotýká, zformuje pečeť Taiyō Kami o Fūin. Unaveně si tedy oddychne a posadí se na zem vedle Zikiho. *
Ziki Katsuki: *Když Saya vzala Zikimu jeho ledovou tříšť, nijak ho to neranilo. Už měl celkem dopito a ten zbytek, ten mohl klidně Saye věnovat. Poté ale spoutaná stvůra na Zikiho zařvala a Ziki čekal, jestli přijde nějaké vysvětlení, protože nevěděl o tom, že by někdy naštval obří oliheň, nebo co to vlastně bylo.* „Nebude sloužit? Proč by mi měl sloužit?“ *Podíval se tázavě na Sayu, která v tu chvíli ale letěla k hlavě příšery. Když poté Saya přiletěla zpět k Zikimu a dala mu instrukce, jen pokrčil rameny, svlékl se hezky v klidu ze svého kabátu, stáhl si kravatu z krku a rozepnul si košili tak, aby měl dostatečně odhalenou hruď.* Můžeš. *Řekl nonšalantně.*
Saya: *V tom horku její pohled ihned skončí na Zikiho nápoji, který mu sebere, aby se mohla napít. Následně se otočí na nadávajícího Hachibiho a věnuje mu úsměv. *Chobotnička se vzteká? *Saya kývne ne Toshira, který si ze zad nechá vyjít další dvojici Chakrových řetězů, které se zabodnou do země a vyletí u Hachibiho s cílem mu pevně svázat hubu aby nemohl mluvit. Saya si je jistá že Hachibi se nedokáže ani pohnout tak vyletí do vzduchu a přistane přímo před jeho oči a přistoupí k němu s úmyslem položit dlaň na jeho čelo. *Och Hachibi, jsi pouhá stvůra, která byla stvořená k tomu, aby sloužila lidem jako zbraň. *Saya se pak usměje a opět přiletí k Zikimu. *Lehni si a prostě odhal svojí hruď jasné? Prostě do tebe zapečetím tady tu chobotnici co je za mnou.
Hachibi: Ty!* zařval naštvaně když uviděl druhou osobu,kterou poznal,věděl o koho se jedná díky Razoiovi,který věděl jak vypadají všichni dosavadní Kagové.* Grrr lidské bytosti jsou tak nevděčné a prohnilé. Zabití mnoha lidí a dvou starých lidí,kteří si chtěli užít společně poslední chvíle života,zabijete jen kvůli moci a síle,ale ani jednomu z vás sloužit nebudu! Do tak prohnilého těla s duší být zapečetěný nechci!* Zařval vztekle spoutaný Hachibi*
Ziki Katsuki: *Dával si zrovna pauzičku od své úporné práce a zrovna srkal ledovou tříšť, kterou si nechal donést od sekretářky. Samozřejmě k tomu patřilo i jeho pohodlné křeslo a nohy ležérně položené na stole. Ve chvíli, kdy se u něj zjevila Saya a pomocí Kamui ho přenesla do Země Větru, stále držel svůj kelímek s ledovou tříští a rozhlédl se kolem sebe, zatímco stále srkal svůj ledový nápoj.*
Saya: Heh to je rozkošné, ale ani taková roztomilá chobotnička jako ty mi nenažene strach. *Saya následně zmizí pomocí Kamui a zjeví se u Zikiho, kterého beze slova plánuje pomocí Kamui přesunout zase zpátky za Hachibim. Je jí jedno co jí Ziki řekne, prostě to chce udělat, ať Ziki namítá jakkoliv. *
Hachibi: *Hachibi byl spoutaný a nemohl se hýbat,naštvaně pozoroval ženu* Grrr jednoho dne tě dostanu a nikdy ti nebudu pomáhat ani tvým společníkům,budu čekat na den,kdy tě budu moci dostat,jsem dost trpělivý a umím vyčkat na svou šanci a ty jednou budeš trpět!* zavrčel nahlas a čekal co se bude dít dál.*
Saya: *Saya svůj Kage Bunshin, zruší a přistane na zem. Vyskládá několik ručních pečetí a přitom se pozorně dívá na Hachibiho. *Kuchiyose Edo Tensei! *Ze země před ní vyletí rakev, ze které vystoupí Toshiro Mikura oblečený v ( odkaz » ). * (Toshiro) – Co přejete Hime-Sama? *Saya mu ani neodpoví a vyšle mu telepatický signál toho, co má udělat a on tak i udělá. Ze zad mu vyletí mnoho Chakrových řetězů, které se zabodnou do země pod ním a podhrabou se rovnou k Hachibimu a vyletí ze země různě okolo něj a všemožně ho svážnou a stáhnou se tak aby se nemohl skoro ani hýbat (podobně jako když Kushina znehybnila Kyuubiho). Saya se přitom na Hachibiho pozorně dívá a na tváři má nadšený úsměv. *Věděla jsem, že budeš oslabený, navíc poušť taky není zrovna dvakrát tvoje oblíbená lokalita, takže sis snad nemyslel, že mě můžeš porazit ne?
Hachibi: *Liška zmizela což byl úspěch,ale stále tu byla ještě ta jenž ho pěkně naštvala. Náhle se ze dvou stran vyřítí kamenné stěny,Hachibi ihned natáhne ruce a drží je tak,aby ho nezmáčkli,to už na něj ale míří útok od nepřítele. V puse začal formovat Bijuu damu,ale to už ho útok zasáhl a Hachibi odletěl,přitom vystřelil slabší proud nedokončené Bijuu damy,který vystřelil na náhodné místo,Hachibi ležel zraněný pár metrů daleko a byl omráčený,naneštěstí neměl jak bojovat,jelikož jeho živel byl voda a písek,který tu byl všude byla jeho slabina.*
Saya: *Kitsune to schytá plnou silou, ozve se jen hlasitý řev a Kitsune za doprovodu kouře zmizí ve své zemi. Saya ta hodlá využít momentu, že si jí Hachibi nevšímá a tak vytvoří jednoho Kage Bunshina, který si kolem sebe vytvoří žebra Susanaa (Susanoo: Kai). Tento Bunshin okamžitě přistane a už cestou vyskládal několik ručních pečetí a po přistání dlaněmi udeřil do země. *Doton: Sando no Jutsu! *Bunshin vyvolá dvě ohromné stěny, které by měli Hachibiho sevřít mezi sebou. Mezitím kolem sebe originální Saya vyvolá Finální Susanoo, které po Hachibim vrhne trojici Magatam (Yasaka no Magatama). Následně Saya Susanoo opět zruší. *
Hachibi: *Hachibi se chytne země a poté soustředí chakru do úst,po chvilce vystřelí na lišku silný proud blesku (RAITONINGU) *Myslíš si že na mě máš lištičko?* řekne směrem k lišce,kterou se chystal zničit,jelikož se soustředil teď na větší lišku tak si Sayi vůbec nevšímal,navíc rukama se musel zabořit do země aby ho tornáda neodfoukla. Každý útok na něj ho více rozzuřil, samozřejmě jelikož se zrovna zjevil venku mimo Jinchuurikiho,tak jeho chakra nebyla ještě plně obnovena,dost toho zůstalo v těle mrtvého Razoie,který jeho chakru využíval při boji.*
Saya: *Rychle letí rovnou k němu a už se dokonce ocitla celkem blízko, tak začala klesat tak aby letěla ve výšce Hachibiho hlavy. Byla od něj ve vzdálenosti tak 50 metrů, když se do ní opřely proudy větrů, snažila se to přetlačit, tím že letěla stále dál, ale moc jí to nepomohlo a naopak jí to odhazuje, tak Saya rychle přiloží své dlaně k sobě, až to tleskne a rozloží své tělo na molekuly (Jinton: Seibutsu Bunkai). Když to skončí tak se opět složí a vyrazí rovnou k zemi, již cestou skládá potřebné ruční pečetě, které i následuje oběť (krev) a pak jen udeří dlaní do země. *Kuchiyose no Jutsu! *Za doprovodu dýmu se tam zjeví velká pětiocasá liška o něco menší než Bijuu. Na čele má zvláštní znak, který doprovází i znaky na jejím těle (Kitsune). Ta se pozorně podívá na Hachibiho a nepřátelsky na něj zavrčí. * (Saya) – Budu potřebovat abys mi s ním pomohla! (Kitsune) – Ts pomáhat ti, vypadám, jako kdybych byl nějaký pomocník? (Saya) – Na tohle nemáme čas! (Kitsune) – Jak myslíš prcku. *Kitsune následně švihne svými ocasy a vytvoří dvě menší tornáda, která míří rovnou na Hachibiho. Saya opět vyletí do vzduchu a odebere se trochu do boku, její výška se nachází v úrovni Hachibiho hlavy. *
Hachibi: *Ucítí chakru nepřítele,první útok nevyšel a nepřítel se blížil,ihned obtočil chapadla kolem sebe a pak je velkou a prudkou silou rozvinul točivě a směrem k Saye vystřelil několik proudů vzduchu (BIJŪ HACHIMAKI ) Větrné proudy byli dost silné a velké,aby zabrali velkou plochu a tím dodali Hachibimu větší šanci nepřítele zasáhnout.*
Saya: *Kage Bunshin Sayi, se stále nachází na místě, kde leží mrtvola Ukity a Razoie. Je strašné horko a sluníčko tam paří, jak se mu jen zlíbí, když v tom něco v dálce zpozoruje a tím je blížící se Bijuu Dama rovnou k ní. Okamžitě se jí postaví do cesty a v očích se jí zformuje Eternal Mangekyou Sharingan. Následně kolem sebe vyvolá finální podobu boha Blesku ve fialové barvě, což k Saye prostě patří (Susanoo: Finální). V pravé ruce se Susanuu z Chakry vytvoří ohromný štít Yata no Kagami stejné barvy jako Susanoo a ten postaví mezi sebe a blížící se Bijuu Damu. Nehodlá tam ten štít ovšem jen tak držet, místo toho ho lehce nakloní aby Bijuu Dama v momentu nárazu vyjela pod úhlem po štítu a vyletěla do vzduchu. Následně se Kage Bunshin zruší a originální Saya přesně zjistí, co se stalo, na tento moment čekala ve své Kamui dimenzi, kde leží v posteli a odpočívá. Oblékne se tedy do ( odkaz » ) aby jí tam nebylo moc velké horko a hlavně aby se mohla lehce a rychle pohybovat. Saye se v očích zformuje Eternal Mangekyou Sharingan a pomocí Kamui se zjeví u Razoie a ihned na to se odrazí od země a letí směrem přímo k Hachibimu jak nejrychleji může. Letí ve výšce takových 60 metrů. *
Hachibi: *Od smrti jeho hostitele uběhlo už 16 hodin,Hachibi se zjevil uprostřed pouště několik kilometrů daleko od smrti Razoie. Bylo samozřejmé že Hachibi zuřil,byl opět na svobodě a ten jenž zabil Razoie byl cítit nedaleko. Samozřejmě Hachibi otevřel ústa a tam kde cítil nepřátelskou chakru vystřelil Bijuu Damu,byl velice naštvaný na tu dotyčnou osobu a chtěl jí za každou cenu zničit,navíc se nacházel na místě kde nebyla voda ale písek,což ho naštvalo ještě víc.*
---: ---
Saya: *Bijuu Dama je technika Bijuu, kterou Saya ani trochu nezná, ovšem už od pohledu z ní je respekt a tak raději aktivuje nehmotnost techniky Kamui a Bijuu Dama skrz ní projde a exploduje při nárazu do vnitřní strany bariéry, kterou tam stále udrží Bunshini Toshira. Saya následně Toshirovi přikývne, že toho může nechat a aby stáhl své řetězy, což se také stane a on i zruší své Kage Bunshin, kteří tam udržovali bariéru. Následně Saye pomůže mrtvolu Ukity a Razoie vytáhnou ven, před kostel, který je v plamenech. Následně Razoiovi uřízne kus masa a to stejné i u Ukity, kde je to ovšem o dost obtížnější, neboť musí najít nespálené maso. Saya si ovšem uvědomí, že z Razoivova těla se uvolní v určitém okruhu Hachibi a tak tu nechá jednoho Kage Bunshina. Ten tu ještě krví do země napíše vzkaz (Shinigami no Erza opět udeřila, zataví mě někdo?). Saya následně složí pečeť a za zády Toshira se zjeví truhlička, která ho do sebe vtáhne, zaklapne a zmizí. Následuje přesun pomocí Kamui a Saya ihned začne s procesem. Vytvoří si dalšího Kage Bunshina, který se pomocí Kamui přesune do normálního světa. Saya si zatím na zemi rozloží speciální svitek a vedle něj položí dva Kunaie, ke kterým je připevněný papírek se speciální pečetí. Než se Saya nadala tak se tam objevil její Kage Bunshin, který tam dovedl dvojici obětí, které ponesou živou esenci. Dvojici mužů donutí pokleknout 2 metry před Sayou. Nemohou se hýbat, protože jsou mimo kvůli Genjutsu Sharinganu. Saya následně položí na svitek DNA Ukity a Razoie, následně složí několik ručních pečetí. *Edo Tensei! *Dvojici mužů začnou obalovat různé papírky, dokud tam před ní nestojí dvojice neaktivních Edo Tensei Razoie a Ukity. Saya se pak zvedne a každému z nich zezadu do hlavy vloží ty speciální Kunaie aby jí poslouchali, a postaví se před ně. Ihned na ně ale sešle ultimátní Genjutsu Kotoamatsukami. Oboum vnutí že Saya je jejich Hime, která je pouze odpoutala od starého života a dala jim dar nesmrtelnosti a možnosti být spolu už navěky věků. Současně jim vnutí fakt, že si budou přát aby Saye vyplnily jakékoliv její přání a to dobrovolně. Saya je pro ně jejich princezna, která myslí vše nejlépe a nic špatného by její rozhodnutí nemělo způsobit. Saya si takto u nich zajistí dokonalou a dobrovolnou poslušnost, takže je nemusí pomocí kontroly Edo Tensei ovládat. Následně si nechá jak do Razoie tak i od Ukity povědět jaké jsou jejich schopnosti. Razoi dostane tedy svitek na který je donucen napsat kompletní popis klanu toku včetně všech názvů technik a jejich popisu. Následně dostane další svitek a na ten sepíše kompletní popis techniky Raiton: Yonhon Nukite a na další svitek sepíše kompletní popis techniky Raiton: Kirin. Saya si ovšem něco uvědomí a tak se pomocí Kamui vrátí k tělu Razoie v Zemi Větrů a posbírá jeho vybavení, takže katanu Kurosawa, která je Razoiovou hlavní zbraní. Tuto zbraň Saya dá Razoiovi aby si jí nechal. Následně Saya nechá Ukitu aby jí sepsala kompletní popis klanu Yumi plus názvy technik a jejich kompletní popisy. Na další svitek si nechá napsat popis techniky Fuuton: Rasen Shuriken a na další si nechá dát popis techniky Doton: Ookamigado. Tyto všechny svitky správně zařadí a poté Ukitu i Razoie nechá přesunout zpátky do truhel, které se za nimi objevili a vtáhli je do sebe. Saya následně svůj Sharingan deaktivuje a lehne si s úmyslem jít spát. Souboj se naštěstí odehrál bez jediného živého svědka, takže Saya má tak 3 až 4 dny než někdo začne Razoie a Ukitu hledat. *
Razoi: *Když byl kompletně obalený Kara demon 2 tak se nemohl kvůli zranění ani pořádně hýbat,náhle ho omotají řetězy,které ho začnou drtit. Ozývá se silný řev a Razoi v ústech vytvoří Bijuu damu,kterou vystřelí na ženu,je to poslední pokus jí nějak zranit,hned poté se začne formovat zpět do lidské podoby,která je mrtvá a zdeformovaná.*
Saya: *Má docela radost s úspěchu. Kazekage je vyřízená a Aiko je na tom úplně stejně z toho důvodu Toshiro (Jedna) a i Toshiro (Dva) ukonči Hachimon a opět svá těla spojí do jednoho (Kakubunretsu no Jutsu). Saya se soustředí na plameny Amaterasu s úmyslem je uhasit, mezitím Toshirovi ze zad vyletí 4 chakrové řetězy, které okamžitě vyrazí k Razoiovi s úmyslem ho pevně svázat (Rasshinguchēn no Jutsu), technika je dostatečně silná aby udržela kompletně celé Bijuu a tak spoléhá, že to udrží i Razoie. Pozorně ho sleduje a na tváři má úsměv, dlouho jí to nevydrží, už chce jít domů a také to chce ukončit a tak vyšle Toshirovi telepatický signál aby se svými řetězy pokusil Razoie úplně rozdrtit. *
Razoi,Aiko: *Jeho tvář začala hořet a on začal bolestivě řvát, přesto se snažil udělat pečetě,ale v tu chvíli skrz něj prošla žena a zezadu na něj použila ohnivý rasengan. Razoi už byl moc starý na uhnutí a tak skončil na zemi s pořádným řevem,jelikož mu rasengan doslova drtil kosti. Hachibiho chakra V2 ho začala obalovat ale to už bylo pozdě,mezitím Aiko viděla hořící tělo Kazekage a umírajícího Razoie,bohužel díky stáří její tělo už ten nápor nezvládalo,začala se měnit v prach a zezadu ji udeřil Toshiro,čímž ji dostal k zemi a její tělo co se proměnilo v prach,se kompletně rozprášilo po celém kostele.*
Toshiro Mikura EDO: *Toshiro, který měl na starosti Razoie a Ukitu má nyní volno a tak se může věnovat Aiko, které ovšem zaplaví útoky Sekizō jeho druhého klona. *Sakra ještě že jsme nesmrtelní, tohle by ho srovnalo. *Následně se tedy chviličku po skončení jejího úspěšného útoku, který dočasně vyřadí Toshira, který s ní bojoval Toshiro, který je bojeschopný vyšle na Ukitu Hirudoru. Pak se jí pokusí velmi rychle oběhnout a udeřit jí zezadu útokem otevřenou dlaní přímo do páteře. Je mu jedno že nejspíš předběhl svůj útok a dostane to i on, to je ovšem celkem jedno. *
Saya: *Spokojeně se usměje, když se jí podaří dostat svůj první cíl. Nějak vzdušnou vlnu neřeší, stačilo soustředit dostatek chakry do chodidel a pořádně se zapřít, takže to s ní pohlo tak o pár centimetrů. Sice tu není moc dobře vidět a je tu obrovské horko, ovšem t schytává jej Susanoo. Když Razoi použije Shunshin tak Saya to Sharinganem zachytí a pozná tedy jeh směr kam se plánuje, přesunou. Z toho důvodu se rychle otočí, a takže Razoi jí svými řetězy spoutá kolem žeber Susanaa ovšem Saya k němu stojí čelem. *Takže další co ovládá Rasshinguchēn no Jutsu jo? *To už ale Razoi skládá nějaké pečetě, které Saya nezná a tak se zamračí. *Mám toho dost! *Saya se mu pokusí zapálit jeho tvář pomocí Amaterasu, následně se rozplyne Susanoo a ona aktivuje nehmotnost a proskočí skrze Razoie, ovšem využije schopnost létat, takže za něj dopadne čelem k jeho zádům a v pravé ruce si vytvoří Katon: Gōen Rasengan, kterým se ho pokusí zasáhnout přímo mezi lopatky. *Chcípni ty dědku! *Křikne po něm Saya naštvaně. *
Razoi,Ukita,Aiko: *Použije znova techniku Hadan a chakrovou čepelí odrazí útok té ženy,ta ale složí pečetě a z úst ji vyletí ohromná koule ohně,Ukita zařve a stoupne si před Razoie,ten než stihne zareagovat,tak uslyší křik své manželky,která začala hořet a padla k zemi.* Neeeeee!* zařve Razoi a z očí mu začnou téct slzy,celý kostel byl v plamenech,ale Razoi byl teď velmi naštvaný,vražedně se podíval na ženu,která použila Susanoo. Razoi strčí Kurosawu do pochvy a natáhne k ženě ruce,skrz otvory ve dlaních vyšle silný proud větru (Zankuukyokuha) to ovšem nebylo vše,jen co útok skončil,rychle se pomocí Shunshin no Jutsu přemístí za ženu a pokusí se o techniku RASSHINGUCHĒN NO JUTSU čímž z těla vylezou řetězy a chytnou ženu, pokud se mu to povede,hned na to využije techniku Shiki Fuuin a pokusí se ženu zapečetit. Mezitím Aiko uviděla co se stalo,nevěřila vlastním očím. Odrazí další útok Toshira a poté co nahromadila v pěsti energii se pokusila ho pětkrát praštit a při každé ráně změnit své místo (SEKIZŌ )*
Toshiro (Edo Tensei): *Toshiro, který bojuje proti Aiko se sále soustředí na boj s ní, je mu jasné že rychlostně se s ní nemůže rovnat, ovšem má zase výhodu že necítí bolest, takže ho Hachimon moc neomezuje. Snaží se prostě získat čas a zaměstnat Aiko co nejvíce, nesoustředí se ani moc na obranu ale spíše jen na útok. Druhého Toshira ovšem zasáhne Hadan od Razoie kdyby byl člověk tak má rozřízlou celou hruď a vykrvácí ovšem on je Edo Tensei a tak se to pouze zacelí a kolem rány chvilku poletovali různé papírky. Naštvaně se na něj zamračí a vyšle směrem k Razoiovi další útok Hirudorou, ovšem to není vše, protože v jejím zákrytu běží s úmyslem věnovat Ukitě pěstí do tváře svou plnou silou, to netuší, že je Saya všechny ale spálí a tak je zasáhne její technika Katon: Gouka Mekkyaku. *
Saya: *Saya musí uznat, že souboj to určitě nebude moc jednoduchý, ovšem pak dostane nápad. Nápad je sice jedna věc ale provést ho je věc druhá, protože Ukita po ní vystřelí projektil Jintonu. * „Ona ovládá Jinton? Tak teď jí musím mít určitě.“ *Pomyslí si natěšeně a ještě do toho si všimne jak Razoi vyšle techniku Hadan na druhého Toshira. Saya se tedy odrazí a techniku doslova obletí do strany, ovšem během toho obalí svou katanu chakrou a sekne do prázdna, čímž uvolní Chakru v podobě čepele (Hadan) přímo na Razoie. * „To kopírování zbožňuji.“ *Pomyslí si Saya nadšeně a katanu zasune do pouzdra na zádech. Následně se usměje a vyšle Toshirovi, který předtím útočil na Ukitu a Razoie telepatický signál aby vyslal další Hirudoru. Saya mezitím vyskládá další sérii ručních pečetě a z úst vypustí extrémně spalující stěnu ohně o rozměrech několika domů, což tedy zaplní celý kostel a bariéru (Katon: Gouka Mekkyaku). Během toho kolem svého těla vytvoří žebra tvořené Chakrou, která vyzařují fialovou barvou (Susanoo: Kai). Saye je úplně jedno že tím sejme svá Edo Tensei, však oni se z toho rozhodně vzpamatují. *
Razoi,Ukita,Aiko: *Boj byl v plném proudu,samozřejmě se Aiko vyhnula útoku nepřítele a když viděla že na Razoie a Ukitu letí HIRUTORA,tak se rychle dostala vedle a použila tu techniku též z boku,aby nepřátelskou HIRUTORU odrazila. Razoi uviděl že ta žena náhle zmizela,jakožto samuraj věděl co by udělal on a jelikož díky stáří nebyl už moc rychlí,použil Kage busnhin no jutsu a za svými a Ukitiny zády vyvolal dva kage Bunshiny,kteří schytali ránu ohnivou technikou a hned zmizeli,další rána nastala když na ně letěl další útok,Razoi chytl Ukitu do náruče a pomocí Shunsin no Jutsu se technice vyhnul.*''Na tohle už jsem moc starý''* Pomyslel si a všiml si jak Aiko se vyhýbá útoků nepřítele a nemá moc šanci zaútočit. Navíc protivník měl Sharingan a uměl se snadno vyhnout fyzickým útokům. Ukita vytvořila mezi rukama objekt (JINTON: GENKAI HAKURI NO JUTSU) a vystřelila ho směrem na ženu,měla v plánu ji zničit v prach, Razoi vytasil Kurosawu a pomocí HADAN ji obalil svou chakrou,ihned při vytažení seknul a vytvořil tak chakru v podobě čepele na Edo Tensein které na ně před chvílí zaútočilo,měl v plánu ho vyprovokovat,jakmile se nepřítel dostane k němu,ihned se ho pokusí dotknout a použije techniku Shīru o Yokusei čímž nepřítele pomocí pečetě okamžitě paralyzuje.*
Saya: *Ze zrcadla ze Suitonu, které Razoi vytvořil, vyjde stejný útok Senbonů, který se tedy srazí se Senbony od Toshira. * (Toshiro) – Hime-Sama? Chystá se na finální bránu Hachimonu. (Saya) – Já vím, rozděl se a udělej, víš co. *Toshiro přikývne a jeho tělo se rozdělí na dvě kdy každé tělo má pouze polovinu chakry (Kakubunretsu no Jutsu) i když u Edo Tensei je to diskutabilní vzhledem k tomu že mu nikdy Chakra nedojde. Mezitím obě dvě poloviny Toshira aktivovali Sedmou Bránu Hachimonu (Kyoumon). Saya ta sice nestíhá reagovat na jednání Aiko díky její rychlosti a tak aktivuje schopnost Kamui (Nehmotnost) tudíž útok Aiko jen projde skrz Sayu jako ducha, ovšem to už jedna polovina na telepatický rozkaz od Sayu proti Aiko vyšle Hirudoru. Druhá polovina Toshira vyšle Hirudoru proti Razoiovi. * „(Saya) – Kurva ta kráva se mi takto rozpadne, musím získat kus její DNA, ještě než dosáhne limitu osmé brány.“ *Saya se zatím moc nepohybuje, spíše přemýšlí, co udělá a pak dostane nápad. Vytasí svou katanu a udělá krok s úmyslem se rozeběhnout směrem k Razoiovi a Ukitě tak sekundu po tom co by je měla zasáhnout Hirudora, ovšem následně se rozloží a složí se přímo za jejich zády (Jinton: Mueishō) a když se ocitne za nimi tak švihne katanou ze které uvolní vlnu plamenů (Katon: Kumoryuu Kaengiri), které ovšem posílí o Amaterasu. V ten moment Druhá polovina Toshira vyšle na Ukitu s Razoiem další Hirudoru, Saya se následně tedy znovu rozloží a složí se na svém původním místě, kde stála. První polovina Toshira se v každém případě pustí do série útočení přímo na Aiko. *
Razoi,Ukita,Aiko: *Razoie obalí červená chakra Hachibiho s osmi ocasy a hned na to kdy na ně letí elektrické senbony využije techniku Suiton: Mizukagami no Jutsu a udělá před sebe a svou milovanou zrcadlo z vody,které vsaje elektrické senbony a vystřelí je zpět na nepřítele, Aiko začne hořet díky Amaterasu,ale jelikož měla plášť,tak začal hořet on a rychle ho sundala,byla jen v lehkém oděvu,jelikož věděla že dlouho žít nebude,tak chtěla umřít hrdinsky,ihned aktivovala osmou bránu Hachimonu Shimon. Začala vydávat ze sebe ohromnou červenou energii,která spálila vše v její blízkosti,hned jakmile vyletěli elektrické senbony neváhala a mrknutím oka se objevila za dívkou,co drze přišla na svatbu dělat problémy a zaútočila pomocí techniky KONGŌRIKI SENPŪ,kdy chce kopnout dívku silně do hlavy. Lidé co přišli na svatbu,leželi mrtvý na zemi,jelikož se senbonům z elektřiny nevyhli.* Tohle je vzpoura,až zjistím který vůdce tak jeho vesnici bude čekat silný soud!* Zařvala Ukita a připravovala se bojovat,naneštěstí už byla stará a docela slabá,takže nemohla bojovat tak dobře jako Razoi díky Hachibimu.*
Saya: (Toshiro) – Byl jsem oživen, abych mohl sloužit tady Hime-Sama, jsem tu, jen abych jí vytvořil úsměv na tváři. *Saya si každou rukou chytí kraj kápě a tu začne sundávat, aby jí bylo vidět do tváře. Saya má zavřené oči a zatím je nijak neotvírá, má pouze sklopenou tvář. * (Saya) – Nemusíte se bát, odpovědi dostanete ode mě. Informaci že tu proběhne svatba, se ke mně dostala od vůdce jedné nejmenované malé Shinobi vesničky. Ovšem to už není vaše věc. *Na čele Sayi lze na první pohled rozeznat pečeť Byakugō no In. Následně Saya zvedne tvář a otevře oči ve kterých má Eternal Mangekyou Sharingan, Saya nečeká ani chviličku sešle na Aiko plameny Amaterasu, kterými se jí pokusí zapálit. Mezitím dá Toshirovi telepatický signál že může začít a tak rychle vyskládá několik ručních pečetí a v pravé ruce si vytvoří Chidori. Následně tou rukou jen švihne ze strany do strany a z Chidori se uvolní tisíc tenkých elektrických jehel (Raiton: Chidori Senbon). * (Toshiro) – Přichází nový věk, ovšem než přijde, je potřeba několik obětí a těmi jste i vy!
Razoi,Ukita,Aiko: *Podíval se na nově příchozí,tu dívku nepoznal ale toho druhého ano,byl to třetí Raikage,který má být dávno po smrti*'' Kolem nás je bariéra!''* ozval se Hachibi a Razoi sledoval dvojici* Co chcete na naší svatbě?* zeptal se a Ukita na to hned se taky ozvala.* Toshiro,ty jsi byl oživen pomocí Edo Tensei? Co tu chcete a jak jste se dozvěděli o naší svatbě?!* Spustila naštvaně a hned se před ně postavila Aiko. Tušila že to nesvědčí nic dobrého,mezitím těch pár lidí co tu bylo začalo panikařit a řvát. Razoi chytl rukojeť Kurosawi,kterou měl v pochvě,stále ji měl při sobě,ostatní zbraně nechal bohužel doma. Ukita se také připravovala na možný boj.*
Saya: *Saya si přes Tōmegane no Jutsu dívá na lidi, co tam jsou, nelíbí se jí to množství lidí, kteří tam jsou. * (Toshiro Mikura) – Uhm Hime-Sama? Ta starší žena, která tam je, je bývalá stráž První Kazekage. (Saya) – To bude docela náročné zajistit to bez svědků. *Podotkne Saya a přehodí si přes hlavu kápi, takže jí není vidět do tváře. Pomocí telepatického signálu dá Toshirovi vědět že má odložit tu kouli a na co se má připravit. Saya si totiž v očích formuje Eternal Mangekyou Sharingan a pomocí Kamui se přesune společně s Toshirem, který je oblečený v ( odkaz » ) přímo před ten kostel. Toshiro si vytvoří čtyři Kage Bunshiny a každý z nich se ocitne na jedné straně od kostela a vztyčí kolem bariéru Shishienjin. Saya a originální Toshiro se už nacházejí uvnitř bariéry a jen v klidu vejdou do kostela. *Doufám, že jsem nepřišla moc pozdě na tuhle nádhernou svatbu, Ukita a Uhm tebe neznám. *Poví Saya klidným hlasem a zastaví se tak dva metry před dveřmi. *
Razoi: *Ukita súhlasí.* A teraz môžte sa pobozkať. "Nj ďalší párik je vyriešený a moja úloha tu končí môžem sa pobrať domov..." *V kostolíku sa zazvoní, všetci štyria ľudia čo sedia v lavičkách a prišli tu ako svedkovia alebo diváci zatlieskajú počas toho bozku, ktorý sa zo zvláštnych príčin nekončí ale neustále pokračuje. Až potom aj nejaký ľudia začnú zívať.* Už by mohli aj prestať nie? *Povie jeden čo v podstate išiel iba náhodou okolo kostola a keď počul hluk tak sa prišiel pozrieť čo sa deje. Keď sa prestanú bozkávať Ukita hodí kyticu za seba a chytí ju jej bývalá strážkyňa ktorá od kedy Ukita skončila svoj post Kageho je bez práce.*
Saya: *Díky menšímu obchodu, který Saya učinila s jedním vlivným mužem má svitek s časem a místem svatby první Kazekage a Razoie. Saya to provedla docela chytře a přivolala si své Edo Tensei Toshira Mikuru „Třetího Raikage“ a ten se už s první Kazekage setkal při sněmu Kage takže jí nyní sleduje pomocí Tōmegane no Jutsu a Saya se mu dívá přes rameno. Saya je oblečená v ( odkaz » ) a přes záda má připevněnou katanu v pouzdře, zbytek vybavení má v pečeti Kuchiyose Raikō Kenka, kterou má připevněnou na spodní straně pravého zápěstí. Na čele má svojí pečeť Byakugō no in a pozorně sleduje co Kazekage a její nastávající provádí. *Takže brzo si pro vás dojdu moji milý, jak se říká, že manželé jsou spolu až do smrti tak vy da spolu budete i po té smrti o to se nebojte.
Razoi: *Niekoľko kilometrov od Sunagakure no Sato. Na jednom odľahlom zabudnutom mieste. Teda v púšti kde nieje nič len piesok a kaktusy bol postavený vedľa jednej menšej oázy kostolík a motel.* odkaz » *Muž čo číta z knižky si odkašle a ďalej hovorí* ...beriete si tu pritomnú Ukitu Naoie budete si ctiť v šťastí aj nešťastí v zdraví aj v chudobe... *Razoi sa usmeje a povie.* Samozrejme! *Ukita do neho štuchne a zašepká mu.* Klasicky sa hovorí áno alebo nie baka. *Ale potom sa na neho aj tak usmeje.* Tak teda áno. *Povie Razoi a muž sa ďalej pýta.* A vy Ukita Naoie beriete si tu prítomného...za svojho právoplatného manžela...
Konec: /--/
Takeda: *Když otevřel oči, první co viděl byla střešní plachta, vůz sebou lehce kymácel což znamenalo že byl v pohybu. Takeda se posadil a promnul si ztuhlý krk. Na dřevěné podlaze mezi sudy saké se mu nespalo zrovna nejlépe, ale lepší než ležet někde venku s hlavou v písku. Zadíval se s měrek ke kozlíku, seděli tam dva lidé, Hachi a jeho žena Yoko, dva potulní obchodníci s pančovaným chlastem, kteří si v této zvrácené realitě nenašli lepší práci. Našli ho bloudit po poušti, a přijali ho k sobě jako ztraceného sirotka do doby, než se dostane pryč ze země větru. Rukou si projel červenou hřívou vlasů a uvázal si je d o culíku, tiše vstal a přešel k zadní části vozu, kde se lokty zapřel o víko jednoho ze sudů. Zahleděl se na své ruce, známky včerejšího tréninku byli lehce vidět, chodil tajně trénovat, vždy když oba manželé spali, pozdě v noci v chladné poušti trénovat Hanzovi techniky. Ale zatím se učil jen ty základní, používáni Chakry bylo dost náročné a tréninky těžké. Ale nelenil, naučil se pár nových technik a byl na sebe pyšný, že i přes extrémní vyčerpání se dokázal držet na nohou a techniku vypilovat k dokonalosti. Nejvíc na sebe byl hrdý, když se dokázal naučit techniku chůze po vodě. Měl štěstí v tom, že karavana narazila na oázu, jinak by neměl kde trénovat, v poušti moc možností kde chodit po vodě nebylo.* A hele kdo se nám to probudil! *Ozval se veselý hlas Hachiho, Takeda se usmál a popřál jim dobrého rána, poté se přesunul do přední části vozu a posadil se na malý soudek za kozlíkem. Yoko mu k snídani dala kus chleba a másla, měli toho málo, zásoby docházeli a museli někde doplnit.* Blížíme se k hranicím mezi zeměmi. Opravdu nás chceš opustit? Jsi pro nás jako syn. *Takeda přikývl, byl s nimi už skoro měsíc, pomáhal jim s obchodem, ale nechtěl tohle dělat pořád, byl shinobi a ti nepančují alkohol, ti bojují.* Je to škoda, budeš nám chybět. *Takeda to nijak nekomentoval, věděl že jim bude chybět, ale to i oni jemu, babička byla nejspíš po smrti, a oni byli jediní které nyní měl.* *Bylo už téměř po poledni, když se písek začal měnit v trávu a kaktusy ve stromy. Země ohně, krásná, zelená země ohně. Takeda seskočil z kozlíku, přehodil si vak přes záda, Yoko plakala, a Hachiho veselé oči byli plné smutku.* Mějte se hezky, a děkuju vám za všechno. *Usmál se a otočil se k vozu zády. Nadechl se čerstvého vzduchu, ucítil vůni stromů a květin, nezvyk oproti písečným pláním. Jistým krokem vyrazil na opačnou stranu, než směřoval Hachiho vůz, a ještě naposledy zvedl ruku v pozdrav, jako to kdysi udělal Hanzo když odcházel.*
---: ---
Mito: Jen spinkej. *Usmala se a hladila Sayu dokud neusnula. Pak jeste chviki koukala do ohne. Zavalila ho hlinou tak,ze stale hral, ale uz nehorel a jen cudel skrze mezi mezirky mezi kamenim a hlinou, behem dvou hodin prestal hrat uplne. Tehdy si i Mito lehla, prikryla je se Sayou dukladne k sobe a prejela Saye hrbetem dlane po tvari.* "Nedovedu si predstavit, ze bychom tu mely umrit...jsme nejsilnejsi kombinace...vsechny tu premuzeme." *Pomyslela si a zavrela oci.*
Saya: * Má radost z toho že u sebe má Mito a s radostí se k ní i přitulí. *Dobrou noc Mito. Mám tě opravdu moc ráda. *Saya pak zavře svá očička. Cítí se v bezpečí díky blízkosti Mito a tak už po prvních několika minutách v klidu usíná. *
Mito: Blázníš? Jasně, že se o tebe budu starat,i kdyby mě to mělo stát všechnu energii, tak budu tady pro tebe, nosit ti jídlo, pití, dělat ti teplo...Sayo, bez tebe bych tu už nebyla. *Usmála se a přitulila se k saye pod deku.* Jsem utahaná a myslím, že ty taky, takže usni první a já pak uhasím oheň, dobře? Zahřejeme se spolu.
Saya: * Normálně by Saya protestovala, že oheň není moc dobrý nápad ale Saya si stihla všimnout, že se začíná zvedat mlha, takže se nemusí bát, že na ně někdo tak lehce narazí. Tiše tam sedí a odpočívá. S radostí se nají, protože Saye docela vyhládlo a stále cítila tu hnusnou pachuť v ústech z bojové pilulky. Někomu to sice nepřijde ale Saye přijdou odporné. *Děkuju, že se o mě tak pěkně staráš a děkuju, že jsi tu semnou.
Mito: *Celou cestu mlčí, jen Sayu hladí mezi vlásky, furtsi na její změnu zvyká. Jakmile zastavily usmála se a protáhla, sundala věci a sedla si k Saye.* Dáme si tu pauzu přes noc jo? Máme tu jídlo, mám věci na oheň, nebude to problém. *Vytáhla z batohu deku a hodila jí přes Sayiny záda, aby byla v teple. Založila na oheň a sesbírala okolo nich nějaké větve a taky udělala táborák. Z batohu vytáhla zavařeninu a lžíci, kus chleba a láhev mléka, co sebrala v chatě a podala je Saye.*
Saya: Ale já už hold chlap nejsem a tak to musíš vydržet se mnou. *Řekne s úsměvem Saya a vyletí do vzduchu směrem k Zemi Čajů rovnou přes moře. Cesta zabere celkem dost času ale Saya to zvládne o přes to. Celou cestu se věnuje hlavně tomu letu, aniž by promluvila. Ale jakmile uvidí Zem tak se usměje a poletí ještě kus, dokud si nevšimne lesu, ve kterém přistane a nechá ze sebe slézt Mito, na kterou opět položí dlaň a zruší účinky techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu. Pak se posadí a unaveně si povzdychne. *Sakra potřebuju pauzu. Prosím dál už nechci, potřebuju si odpočinout. Další odlehčení bych taky už nezvládla.
Mito: Kdybys byla chlap, možná by mě to tak neštvalo. *Breptala, když lezla Saye na záda. Vážně to neměla ráda, tohle to vození se na zádech a ještě k tomu děvčete. Nicméně, nenamítala, furt lepší, než to moře přebíhat po nohou.* V nejhorším si můžeš vzít chakru ode mě, nebo se vystřídáme. *Pokrčila rameny a opřela se Saye bradou o rameno a dívala se na cestu*
Saya: Hm asi bude lepší to vzít přes moře, když říkal, že v této Zemi můžeme umřít. A upřímně nechci o tebe přijít. *Saya opět přiloží ruku na Mito a za použití techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu odlehčí její tělo. *Nejsem si jistá, jak náročné to bude ale pro jistotu. *Saya si vytáhne jednu bojovou pilulku, kterou si vloží do úst a spolkne jí. Následně se otočí k Mito zády když už má všechny věci. *Tak naskoč poletíme přes moře. Pevnina by neměla být tak daleko.
Mito: Coze? Ty neveris nam? *Netusila zda se divit nebo se smat. No vice to nekomentovala a zahledela se do mapy.* Pujdeme tam, ale az budeme pobliz, tak nekam nazenu Akiho jo? Aby nas kryl. Dobre? Tak pojdme. *Vyzvala sayu, pobrala si vsechny veci a vydala se na cestu pryc.*
Saya: He? Nic vám tedy říkat nebudu, když k tomu přistupujete takhle. Nakonec vám ty informace nedám, když o to nestojíte a ty mě až moc vyptáváte. *Po chvilce zaštrachá ve věcech a vytáhne malej kus papíru, na který napíše nějaké souřadnice a to zmuchlá a hodí po Saye, která to chytne a nechápavě se podívá do očí toho muže. *Dělejte si, co chcete, když mi nevěříte, ale dám vám radu. Pokud chcete přežít tak se dostaňte na to místo. *Následně se onen muž otočí a v rychlosti odejde neznámo kam. Jednalo se o člena odboje, který je vlastně špeh, který by jim předal důležité informace, ale přesvědčil se o tom, že by to nemuselo být moudré a informace předá odboji jiným způsobem. *Mito? Co si myslíš ty? Měli bychom zkusit to místo? *Saya si prohlédne papírek a přečte si ty souřadnice a dle mapy určí polohu v Zemi Čaje. *
Mito: *sledovala Sayu. Takovym zamilovanym pohledem, jak se pripravovala na pripadny souboj.* Kawaii. *Rozplynula se nad ni, zpozornela, kdyz je vyrusil nejaky muz.* Ssss, nerikej mu nic, muze to byl lecka. *Spitla k saye.* Cizincum neverim, chci tve jmeno, prislusnost, hodnost, jsi shinobi? Nebo civilista? Dokud nereknes alespon tohle, tak si od tebe nic nevezmeme! *Stoupla si pred Sayu, uz chtela chnapnout po katane, ale ta tam nebyla. Mito nastvane protocila ocima.* Ksoo
Saya: * Pozorně se podívá na tu mapu a přemýšlí, jaký bude vlastně konečný cíl. Poté si před sebou rozloží svitek a odpečetí z něj svojí flétnu Yokobue, kterou si pozorně prohlédne a tu si schová do svého oblečku. Pak si ještě odpečetí podlouhlý náramek, který si nasadí, na pravou ruku a když ho aktivuje tak se ukáže, že to je skládací štít, který pak nechá, aby se opět složil. Svitek si pak uschová, ale očividně je celou dobu někdo sledoval. Okamžitě totiž vyskočí ven ze křoví nějaký muž, který rychle kráčí přímo k Saye a Mito. *Hej! Ovládáte Ninjutsu obě dvě? Musíme si promluvit a na představování není čas. *Saya je trochu překvapená, protože si ho ani nevšimla. Okamžitě vyskočí na nohy, ale očividně to není nepřítel. *Ano jsme Shinobi jak já tak i tady moje kamarádka. *Muž se usměje. *Hele musíte odsud okamžitě vypadnout, protože v této Zemi především nemáte šanci přežít. *Saya moc nechápe, proč by tu nemohli přežít, ale radši ho zatím poslouchá. *Takže, když vám dám lokaci oblasti, kde budete, v bezpečí a dám vám dokument, který tam předáte. Zvládnete to splnit, aniž by vás někdo chytil? A hlavně jste ochotné to udělat? *Očividně si ten muž není jistý, zda může Mito a Saye důvěřovat. *
Mito: Ah...no jo, vidis, vzdycky na to zapomenu, ani obleceni by nebyla dost velka ochrana. Nicmene dekuji, uz jen ten batoh byl pritez. *Na chvilku si i odlozila, jak batoh, tak samehadu, aby si odpocinula.* Sla bych co mozna nejdale od konohy. *Sedla si blize k Saye a napnula mapu.* Podle tohohle tu moc jezer neni a kdxz uz, tak u nich je vesnice...tohle je jedno ze dvou, kde vesnice neni. *Ukazala na mape na jezero.* Vzhledem k tomu, ze jdeme ze zeme rek, rekla bych spis, ze je to tohle jezero. *Ukazala na druhe, trochu blize k zemi rek.* Takze kdyz pujdeme timhle smerem, mely bychom byt co nejdale od konohy a kdyz pujdeme po druhe strane jezera, tak se i vyhneme mensim vesnicim. Mozna narazime na osady, ale rozhodne to nebude nic velikeho. Co ty na to? *Myslela tim, ze budou muset prejit na druhy breh a po te strane jit.*
Saya: Nom Samehadu asi ne pokud si pamatuji tak při kontaktu by měla žrát Chakru ne? Ale batoh ti klidně odlehčím. *Saya se rukou natáhne k batohu a aplikuje na něj techniku Doton: Chōkeijūgan no Jutsu čímž by se měla tíha batohu výrazně zmenšit. *Ale u Samehady si nejsem jistá, když je tam ten problém ohledně odebírání Chakry při kontaktu. Nerada bych riskovala, že mi ta Chakra pak bude chybět, promiň. *Saya si hodlá ještě chviličku odpočinout, aby se jí zregenerovalo aspoň trochu Chakry i když moc té Chakry zatím neztratila ale i to minimum by se mohlo později hodit ne? *Ještě chviličku si odpočinem a pak vyrazíme dobře? Ráda bych se držela, co nejdál od vesnic nebudeme riskovat přímo kontakt s vesnicemi. Určitě na někoho musíme narazit i trochu dál.
Mito: Dobre. V nejhorsim mam jeste tyhle dva. *Poplacapa po svitkach pro Akiho a Engel.* Myslim, ze ti budou velkym prekvapenim sami o sobe. *Protahla se.* Saya-chan...kdyz uz bychom sli po svych...dokazala bys mi odlehcit Samehadu? I batoh? Protoze pak bych byla schopna mnohem lepe bojovat a vydrzik dele na nohou...Samehada je na me uz tak dost tezka a to.ji mam uz par let. *Povzdychla si.* Hodne by nam to.ulehcilo..
Saya: Děkuju. *Řekne vděčně Saya a s radostí si dá trochu vody a určitě i jídlo. Saya se zamyslí co by bylo lepší, když Mito nabídne cestování na jejím Kuchiyose. Asi by bylo lepší jít po svých, protože to je větší šance že na někoho narazíme a my potřebujeme na někoho narazit i když chci k tomu přistupovat opatrně, protože chci překvapit já je, než aby někdo překvapil nás. Každopádně to bude pak chtít najít nějakou jeskyni nebo cokoliv co by se mohlo použít jako úkryt ale na to je ještě čas.
Mito: Dobre. *Posadila se k jezirku a namocila si ruce. Oplachla si oblicej, vytahla z batohu lahev vody a napila se. Podala.ji Saye, stejne jako nejakou housku a kus syra, co najsla v chate, vzala si od toho pulku a najedla se.* Muzeme jit teda zase po svych, nebo muzu privolat jedno kuchiyose a povezeme se na nem. Ve vzduchu. *Dodala.* Smer necham na tobe. Ty jsi vudce.
Saya: * Saya se sice svým rychlím letem moc neunaví. Co se týče Chakry ale předci jen se chvilku po přeletění hranic Země Ohně rozhodne přistát a tak i udělá a pomalu s Mito přistane na Zemi v lese kousek od jednoho jezírka, které z té výšku zahlédla. Když stojí nohama na pevné zemi tak se pak ještě otočí na Mito a položí na ní ruku, aby z ní mohla odstranit účinky techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu. Okamžitě se posadí vedle jezírka a opře se zády o kmen stromu. *Ráda bych si tu na chviličku odpočinula. Sice nejsem moc vyčerpaná ale i tak ono cestovat neustále v kuse není dobré a musím promyslet, jakým směrem se nyní vydáme.
Mito: No jistě že zvládneme, Sharingan a Rinnegan...sice nejsme jako Suzuya, že má obě, ale o to jsme lepší, každá máme jedno...eh, já patero vlastně, očí, kterými se můžeme dívat a lépe tak pracovat v určité situaci. *Zamyslela se, jak vlastně doopravy funguje to její vidění skrze sféry.* Spojenec by se hodil....to ano.. *Dále pak jen mlčela, byla až moc zamyšlená nad svými sférami a kuchiyose.*
Saya: No Země Ohně je velká Země takže pokud je šance že někde narazíme na někoho, kdo by se dal použít jako potencionální spojenec tak je to Země Ohně. A v nejhorším bych ráda ulovila někoho z těch, kteří by údajně dokázali zabíjet Shinobi. Zajímá mě totiž jak někdo bez špetky Chakry dokáže zabít někoho s Chakrou. Myslím, že my dvě to ale společně zvládneme.
Mito: No jak myslíš. *Nechala tedy Sayu udělat vše co chtěla.* Kdyby jsi potřebovala, dokážu to i sama...ale takhle je to pohodlnější, to ano. "Alespoň jedna z nás bude stoprocentně připravená na boj." *Domyslela si a položila Saye na rameno hlavu, pevně se jí držela, přitulená a sledovala, jak pod mini rychle mizí a objevuje se nová zem a nové lesy, louky vesničky. Byla z toho nesvá.* Co chceš zjistit?
Saya: Jasné ale tak létat zvládnu docela dost rychle a slyšela jsem že Rinnegan také umí létat, ale dokáže to tak rychle jako já? A o moji Chakru se nemusíš vůbec bát, protože létání mě nestojí téměř žádnou Chakru takže i v tomto světě mě to létání skoro nevyčerpá. A není to o lákání pozornosti, ale chci se takhle rychle dostat od tohoto místa. *Saya pak přistoupí k Mito a položí na ní dlaň a v ten moment na ní sešle efekt techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu díky které Mito velice odlehčí. Pak se prostě postaví, aby si mohla Mito vzít na záda, a okamžitě se odrazí od země a nabere výšku tak aby letěli těsně nad korunami stromů napříč zemí nejrychleji jak Saya dokáže a letí. Úmyslně do Země Ohne, ve které chce prozkoumat jedno místo. *Koukneme se do Země Ohně dobře?
Mito: Hm? *Ohlédla se, uviděla hořící dům a usmála se.* Letěly? Nemyslíš, že už tímto přilákáme pozornost? *Ukázala na dům.* Jak chceš....jestli chceš riskovat, že svou chakru vyplácáš na létání a pak tě lehko chytí, tak klidně. Létat zvládnu ale i sama. *Zasmála se. Ukázala si na oči.* Díky Rinneganu.
Saya: * Saya ještě našla mapu světa, takže si ji ihned z té chatky vezme. Vyjde ven za Mito, ale nakonec stejně zastaví a otočí se na ten dům. Dlouze se na něj zadívá a nakonec v klidu vyskládá ruční pečetě a po jejich složení z úst vypustí ohnivou kouli (Katon: Goukakyuu no Jutsu). Netrvá to moc dlouho a dům se ocitne v plamenech a tak je Saya spokojená. Pak se otočí na Mito a dostane nápad. *Hele Mito? Co kdybychom letěli? Já tě odlehčím tak že nebudeš vážit skoro nic a vezmu si tě na záda a poletíme vzduchem.
Mito: Však říkám, že s tím počkáme. "Dokud mě nenaštvou" *Domyslela si a dnesla nádobí do dřezu, chtěla ho umýt, ale pak se zarazila.* Ať to tu shnije, stejně jako on. *Ušklíbla se.* Tak jdeme, ať se nezdržujeme. *Připnula si Samehadu na záda, přes ní si hodila vak, prostě takový velký bágl s vecmi.* Nechci tu dlouho být, jinak najdou dřív oni nás, než my je. *Vyrazila dveře ven a vydala se na stezku, šla na druhou stranu, než ze které přišly. Směrem k zemi Ohně. Aniž by o tom tušila.*
Saya: * Saya se pustí do jídla a je na ní vidět že jí to chutná. Zároveň je ale dost zamyšlená a je na ní vidět že přemýšlí. *Do Suny bych se tak moc nehnala, protože předci jen v tomto světě dokázali obyčejní lidé konkurovat Shinobi ale kdoví jak to nakonec je. Možná by nebylo špatné poohlédnout se po informacích různě po tomhle světě. Hm možná bychom se mohli podívat po nějakých tich lovcích nebo potencionálních spojencích. Myslím si, že když budeme dostatečně cestovat tak někoho najdeme.
Mito: Není za co. *Usmála se a odvedla jí ke stolu, kde Sayu usadila a přistrčila k ní jídlo, sama si sedla a začala jíst.* Hm...chce to více informací o tomto světě, chce to spojence. To mi neříkej, že tady v okolí nebude žádný shinobi, nebo někdo s chakrou...nebo kdokoliv, kdo by nám byl ochotný pomoci. *Plácla rukou do stolu. Nacpala si pusu a zapila jídlo.* Nicméně, chci svou katanu jak jen brzy to půjde...ale do Suny se nepoženeme hned, to se neboj, rozmyslela jsem si to. Nejprve zesílím, naučila jsem se super techniky, takže až budu silnější budu je moci používat bez problémů, i v tomhle světě a Sunu zničíme...hmmm....určitě je tu někdo, kdo by nám mohl pomoci.
Saya: * Mito jí naštěstí pomůže, takže pláč po chvilce utichne. Pustí Mito z obětí a postaví se na pevnou zem. *Děkuju za snídani Mito-Chan. *Saya se odhodlá tedy jít na snídani, ale prostě chytne Mito za ruku. *Uhm musíme se rozhodnout kam se vydat. Musíme nejdřív asi najít nějaké bezpečné, místo odkud naplánuju naše další kroky.
Mito: *Byla z toho trochu nesvá, rukou jí hladila po zádech, druhou po vlasech.* Nic se neděje Sayo...přežila jsem, zachránila jsi mě, takže jsem s tebou v bezpečí, neboj. *Usmála se autěšovala jí.* Máme připravenou snídani, pojď se najíst, ať můžeme zase vyrazit, nechci se tu zdržovat, určitě tu o tom ví víc lidí, už jsem nám sbalila vše potřebné.
Saya: * Opět se jí z očí začnou valit slzy, když tam má Mito a může jí držet v objetí. Takový strach jaký měla, zažila naposledy v den kdy jí a Shikimu před očima zabili rodiče. Pevně tedy Mito obejme, když má tu možnost a zachumlá do ní svojí tvář. *J-j-já si myslela, že jsem tě ztratila. Myslela jsem si, že ji umřela. Slíbila jsem ti, že budeš se mnou v bezpečí, ale selhala jsem. *Saya tam pláče a snaží se do toho zároveň mluvit, takže je samozřejmé, že Mito by, mohla mít problém jí vůbec rozumět. *Omlouvám se, už nedovolím, aby se ti něco stalo.
Mito: *Vzbdila se jeste pred Sayou. Sip lezel vedle postele a Mito nemela po rane ani jizvu, doslo ji, ze ji Saya musela vylecit. To ji doslo take hned po tom, co ji objevila v bezvedomi vedle sebe na zemi. Zvedla ji tedy a polozila na postel. Stale mela pocit, jakoby sip mela v tele. Sayu tedy polozila do postele a sla pripravit snidani. V pokoji uvidela mrtveho muze. Vzpomnela si, co se delo. Okamzite sla zavrit vsechna okna na okenice tak, ze do chaty nebylo videt a zapalila svicky. Samehadu si drzela v blizkosti. Pripravila chleby s maslem, kuchyn sice byla plna, ale niceho, co by se hodilo na snidani. Nalila jim k tomu mleko. Zbytek jidla, hlavne ruzne zavareniny a konzervy zabalila do brasny. Nacepovala i dost vody pro obe a zabalila deku, sirky a dalsi veci na podpal. V podstate vybrala z domu vse, co by se jim mohlo na ceste hodit.* Tady jsem! *Vbehla do loznice, kdyz uslysela hlas Sayi a pevne ji objala.* Neboj se, ziju.
Saya: * Byla mimo poměrně dlouho, protože její tělo potřebovalo odpočinek a ještě muselo zregenerovat ztracenou Chakru. Normálně by to netrvalo tak dlouho ale v tomto světě se Chakra obnovuje o dost pomaleji než v normálním světě. Saya pomalu otevře oči a zmateně zamrká. Chviličku trvá, než se rozpomene, co se vlastně stalo. *Mito! *Vykřikne okamžitě vyděšeně. *
---: ---
Saya: * Saya se vyděšeně otočí a vběhne, do místnosti odkud slyšela Mito, a když uvidí, jak tam Mito leží bezvládně na posteli a valí, se z ní krev si okamžitě usmyslí, že jí tam umřela. Saya si okamžitě usmyslí, že jí tam Mito umřela i přes to že jí slíbila, že s ní bude v bezpečí. * Mi-to? *Šeptne naprosto zdrceně a padne na kolena, což Sayu zachrání, protože jí nyní ten lovec zvenčí nemůže vidět zkrs okno. Sayin mozek nyní žene veškerou její Chakru přímo do očí a v očích je jí samovolně aktivuje Sharingan s třemi Tomoe a poté jí oči začnou silně pálit. Následně se jí oči zformují do divného vzoru (Mangekyou Sharingan). Saya si prostě nemůže pomoct, ale slzy jí tečou proudem, ale okamžitě se zvedne a vyskočí ven z okna. Střelec není nijak skrytý a tak ho Saya rychle zpozoruje stejně jako on jí a tak po Saye okamžitě vystřelí šíp a Saya ho s překvapením vidí ještě lépe, než kdyby měla aktivované pouhé tři Tomoe. Vyhne se mu úplně jednoduše a pak vyletí do vzduchu a během toho si mezi dlaněmi vytvoří malou průhlednou krychličku, kterou po něm vystřelí. Krychlička ho moc nestrašila a měl v plánu se jí vyhnout, že kolem něj proletí ale, když byla kousek od něj tak se okamžitě zvětší a má rozměry takové 3 metry a on je uvnitř (Jinton: Genkai Hakuri no Jutsu). Následně se to uvnitř krychličky rozzáří a střelce to tedy dezintegruje, a když se ro rozplyne tak tam už není. Následně Saya přistane a okamžitě se, vydá, k Mito na kterou položí dlaň. *J-já tě zabila. Neochránila jsem tě. *Ovšem ucítí, že Mito stále dýchá a tak k ráně okamžitě přiloží obě dvě dlaně a začne z nich zářit příjemně zelené světlo, které Mito začne léčit (Shousen no Jutsu). Sayu to trochu vyčerpá vzhledem k tomu, že probuzení Sharinganu jí dost vyčerpalo, neboť si to samovolně ukradlo její Chakru a ne zrovna málo ale účinně se jí podaří ránu vyléčit tak aby tam nezůstala ani jizva. Následně ale ztratí vědomí a Saya padne na zem. *
Mito: *Zrovna se dstávala k posteli, když jí zády proletěl šíp, díky bohu minul páteř, i životně důležité orgány. Prošel skrz a Mito hleděla na špičku šípu, ruce si přiložila k ráně, ze které se jí vyvalila krev.* Sa-yo... *Vykřikla první slabiku, pak druhou spíše vydechla a zhroutila se na postel. Vystrašilo jí to, překvapilo, ale hlavně, ta bolest a šok jí připravili o energii a Mito padla do bezvědomí, opět...*
Saya: * Saya si pak už toho muže nevšímá a jde se spíš poohlédnout po nějakých věcech a tak jí příjemně překvapí, když najde kuchyň plnou nejrůznějšího jídla. Jak se zdá tak tento starý muž, který to má spočítané nežil v této chatě sám, protože venku stojí jeho syn, kterému je tak 24 let a je to lovec (zvířat) a to lze poznat na první pohled. Zrovna viděl do okna, okolo kterého procházela Mito. Slyšel křik, který pak ustal tak mu došlo, že mu zabili otce a tak natáhne luk, jak jen může a vystřelí Mito jeden šíp rovnou do zad, který by se jí měl trefit naštěstí mimo páteř ale i tak způsobí silné krvácení (za předpokladu že se Mito nějak nevyhne). *
Mito: Kde je Suzuya? *Optala se stroze. I když pochybovala, že bude vědět o koho jde. Otočila se na Sayu.* Sám si za to může. *Vrátila se pohledem k muži. Vytáhla Senbon, zabodla jej muži do krku, pak na druhé straně. Probodala tepny, pak ho bodla do slabin an nohou, to samé, a pod ohryze na krku, krev z malých dírek z tepen na krku stékala přímo do důlku pod ohryzkem, který se probodával, pokud člověk nemohl dýchat. Krev mu tekla přímo do plic a už se začal topit.* Shinobi jsou krutí....obzvláště, když se proti nic postaví nějaký nepotřebný smrtelník, bez žádných schopností. Chakru nejde vyhladit, nebo potlačit, ty nevzdělanče. *Ušklíbla se a nechala ho tam takhle vykrvácet do plic.* Saya-chan...jsem unavená. *Deaktivovala Rinnegan a vyhledala dveře. Za nimi byla ložnice a hnedka si lehla do postele.* Hajzl jeden...
Saya: * Sayu trochu tahle stránka Mito překvapuje, ale je jí jasné že je naštvaná na to že jí sebrali Suzuyu. Muž ten opět bolestně zakřičí a Mito ho opravdu vyděsí. *My v tomto světě v sobě Chakru nemáme. Jen malé procento lidí jí v sobě má a takové lidi vraždíme jako zvěř. Pokud máte Chakru jste předem odsouzení k smrti a vy dvě a vaši milování jsou na tom stejně! Doufám, že vám umřel někdo před očima, protože jakmile někoho s Chakrou získáme, už ho nikdy neuvidíte! Všichni nakonec zemřete! *Saye se moc nelíbí, jak mluví, ale už si o tomto dělá dobrý obrázek. * „Takže v tomto světě v sobě lidé nemají Chakru a pokud ano tak jen vzácně a navíc pokud ji v sobě mají tak je každý na tomto světě vraždí.“ Fajn já víc vědět nepotřebuju, protože já najdu způsob jak se vrátit zase zpátky domů. Mito? Pokud se ho chceš na něco zeptat tak se ptej a pokud ne tak ho zabij.
Mito: *Vytvořila další tyč a zarazila jí muži do ramene, začala jí kroutit, druhou rukou se zapřela o tyč v noze, i kolenem o tu druhou. Natáhla se k uchu muže.* Být tebou tak mluvím, jinak umřeš na umučení, a já se na váš svět moc zlobím, vzali jste mi něco cenného...takže mučení by pro tebe byla noční můra. *Zašeptala a posadila se opět na svou židli.*
Saya: * Saya se usměje, když Mito hodlá být ta, co ho bude mučit a Saya bude ta, co se vyptává. Muž samozřejmě vykřikl bolestí, když do něj Mito zabodla Chakrové tyče. *Takže panáčku vypadá to, že víš, o co tu jde tak mi řekni jak je možné že jsem se prostě zničehonic probrala téměř bez sil v lese v této Zemi! *Okřikne ho Saya a ten muž se jí podívá vystrašeně do očí. *Uhm vím, že vládce nechal vyslat své tři legendární bojovníky do jiného světa, který oplývá tou nechutnou Chakrou a přivedl do našeho světa, který je téměř totožný přitáhnout Shinobi z jiného světa aby je tu mohl pozabíjet. Víc ale neřeknu! *Saya je překvapená že promluvil tak rychle ale na druhou stranu to není moc překvapivé, když je to vlastně obyčejný civilista, který na mučení není stavěný. *Trochu mě překvapuje, že tohle ví i člověk jako jsi ty očividně se tím váš pán moc netají. Což znamená, že nás asi nepovažuje za hrozbu. *Saya se na okamžik zamyslí. *Takže mi ještě řekni jak je možné že v sobě nemáš ani špetku Chakry. *Muž mlčí a neodpovídá tak se Saya podívá na Mito a očekává, že mu způsobí ještě více bolesti. *
Mito: Hai. *Zapečetila Engel, odložila si Samehadu bokem a sedla si na žedli naproti muži.* Tohle máš za to, co jsi udělal Shinobi. "Suzuyovi....." *Mrkla a v dlani se jí vytvořila chakrová tyč. Zabodla ji muži do stehna. Těsně vedle tepny, udělala to i na druhé noze.* Ptej se Sayo...dokud můžeš. Kdykoliv odmítne odpovědět, dostane další tyč, tentokrát se ale budu trefovat do hlavních žil...*Nahnula hlavou. Muž by neměl být schopný nohama hýbat, kvůli paralýze.*
Saya: Ehm nevím co s ním je tu jinej problém. I kdyby to Shinobi nebyl tak by měl mít Chakru. I obyčejní lidé v sobě mají Chakru ale on jí nemá. Nechápu co se to tu děje ale je nemožné aby existoval člověk bez kapky Chakry jinak by byl mrtvej. *Řekne Saya a v tom se ten muž začne smát. *Shinobi? Téměř všichni Shinobi jsou už po smrti vy blbky. Tolik generací jsme vás lovily jako lovnou zvěř ale, pokud to nevíte tak musíte být. Aaaaha už to chápu. *Dál muž jen mlčí a tiše se směje. *Mito? Mohla bys z něj dostat nějaké informace? *Saya si mezitím vytáhne drát a sváže mu s ním ruce a pak zruší účinky techniky Doton: Chōkajūgan no Jutsu a posadí ho na jednu židli. *To je prostě nesmysl aby tu byl někdo bez Chakry to je kravina. *Říká si Saya pod nos a deaktivuje Sharingan. A neplýtvej svoji Chakru na tu sféru je to zbytečné stejně tu nikde nikdo není a jak jsem už říkala, vypadá to, že nám Chakra uchází z nějakého důvodu výrazně rychleji. Tedy vím, že to tak bylo u mě, ale platí to asi i tebe ne? Sice to není kdovíjak strašné, ale nebylo by dobré Chakru plýtvat úplně zbytečně.
Mito: * Čekala, sledovala dění zpoza stromu, odpečetila si mezitím Engel, která sledovala okolí chakty a hledala potencionální hrozbu, když se Saya ozvala, Mito vběhla do chatky, Engel si stoupla ke dveřím a hlídala okolí.* Hmm...jídlo, super. *Hnedka sáhla po rybě, ale stočila pohled na Sayu.* Co s nimi? Nejsou to shinobi...
Saya: Tak mám nápad. Zatím počkej tady a já ti dám, když tak znamení. *Saya na okamžik zavře oči a když je otevře má v nich zformovaný Sharingan s třemi Tomoe. Poté se odrazí od země a vyletí do vzduchu tak rychle jak jen může a přistane vedle jednoho otevřeného okna. Když nakoukne, dovnitř uvidí tam muže, který právě na talíř nandal nějakou rybu. Saya ovšem je v šoku z jedné věci a tím je že nevidí jeho Chakru. Sharinganem i u obyčejných civilistů je zvyklá že vidí okolo auru Chakry ale u něj nic což znamená, že nemá žádnou Chakru. * „Takže Genjutsu nebude účinkovat, pokud nemá žádnou Chakru.“ *Saya se to rozhodne vyřešit rychle a tak se rozloží na molekuly a znovu se složí přímo za ním (Jinton: Mueishō). Musela se k tomu pohnout ale tak to není problém a než si ten muž uvědomí co se děje Saya ho dlaní udeří do zad a při kontaktu na něj aplikuje techniku Doton: Chōkajūgan no Jutsu a muž se sveze k zemi bez naprosté šance pohybu. Křičí na Sayu různé nadávky ale ona to ignoruje. Místo toho vykoukne z okna. *Mito! Tak je to v pořádku pojď sem!
Mito: Čím rychleji budu u Suzuyi, tím lépe. Nechci se nikde moc zdržovat, promiň. Můžeme tu zůstat přes noc, pak ale jdeme dál. Na boj budu připravená kdykoliv, neboj. *Opřela se zády o strom, vytáhla si svitek s engel, kdykoliv připravená ji vyvolat.*
Saya: Dobře jak myslíš. Pokud bys potřebovala odpočinek tak můžeme nějakou dobu zůstat v té chatce, co si o tom myslíš? *Zeptá se Saya cestou a nadále vede cestu, kudy jdou. Sice kolem toho místa Saya prošla jen jednou ale naštěstí si i tak pamatuje kudy tam mát jít. Může to zabrat tak dvě hodiny a dostanou se k místu. Lesem obklopená chatka, okolo které jsou ale stromy vykácené a je ohraničená plotem. Saya se nehodlá jen tak prozradit a chce jim udělat přepadovku, protože této situace hodlá využít k tomu, aby potěšila Jashina. Saya stojí tedy v krytu stromu a naznačí, aby Mito udělala to stejné. *Nejdřív chci zjistit kolik tam je lidí. Je možnost, že budou nepřátelští. Mito? Řekni mi upřímně, jak se cítíš ohledně případného boje.
Mito: Nepotřebuju. Díky. V tomhle jsem spokojená. *Protáhla se a nasadila si samehadu na záda, aby se neřeklo, tak si oblékla přes kalhotky sukni.* Je mi tu vedro...všude je mi vedro, asi jsem chytila úpal na poušti, takže budu v pořádku. Neboj, v nejhorším svléknu Engel. Stejně na sobě má moje věci. *Zívla si a táhla se za Sayou, jako kdyby byla nějaký bezdomovec, rozcuchaná a v jakž takž čistých věcech.*
Saya: * Saya se v klidu opláchne a včetně vlasů a když vyleze tak si je zabalí do jednoho suchého hadru. Dříve do byl kus oblečení, ale nějak si musí poradit ne? Současně se prostě nějak usuší za použití toho co má k dispozici. Poté se opět obleče do ( odkaz » ) a za použití hřebenu který vzala té mrtvé ženě si, upraví své vlásky. Ještě zapečetí několik věcí do svitku a otočí se na Mito. Myslím, že bychom ti měli sehnat něco pořádného na sebe. Saya se ještě ujistí, že má pouzdro s katanou na zádech pořádně upevněnou. *Ne že by ti tohle neslušelo, ale dle mého názoru bys potřebovala něco jako já trochu vhodnějšího do boje. *Poznamená Saya a naznačí, Mito aby jí následovala, a vyrazí tedy na cestu. *
Mito: Hai. *Sklopila pohled na stranu, nějak se bála na Sayu koukat, cítila, že je to něco, co by pro ní mělo být tabu. Byla nervózní, mnula si prsty a snažila se myslet racionálně. Nicméně, byla tak mimo, že prostě nedokázala udžet myšlenku. Hodlala tedy Sayu poslouchat na slovo.* Tak si pospěš, ať můžeme zjistit, co je potřebné, co nejdříve ano? *Už se jí i hlas vracel do normálu. Začínala být zase "normální", až na tu kůži.* Takhle mě Suzuya nemsí vidět...potrvá léta, než má pleť zase zesvětlá...když jsem byla malá, byla jsem ještě tmavší. Vtipné, jak se lidi přizpůsobí místu, kde žijí. *Mumlala a sledovala svou ruku. Čekala, až Saya zavelí, aby se okamžitě zvedla a pokračovala v cestě.*
Saya: Neboj, se já tě chápu, ale musíme přemýšlet tak abychom zjistili co se děje. Třeba v té chatě budou vědět, proč jsem se tu objevila a třeba se tu mohl zničehonic objevit i někdo další. *Poznamená Saya a začne se svlékat. Chce se ještě opláchnout, než vyrazí a tak nahá vyrazí směrem k jezírku. Vleze si do jezírka a celá se v něm opláchne. *Neboj, všechno bude nakonec v pořádku. *Pokusí se uklidnit Mito. *
Mito: Mají mojí katanu....mojí, rudou, katanu. *Procedil mezi zuby.* Zabila bych pro ni, klidně celou vesnici. Ale jak chceš, asi jsem jen hodně citově vypjatá? Nechám tebe rozhodovat, dobře? Radši... *Povzdychla si a zvedla se, došla se do nedalekého jezírka omýt a napít. Zůstala částečně ve vodě.* Jsem jen zoufalá, chápeš? Všechno už bylo perfektní a zrovna když....když jsem se měla nejlíp, tak mi ho vezmou.
Saya: Sunagakure? Proč tak daleko když máme k dispozici tohle místo? Navíc moc dobře vím, že ty pocházíš ze Sunagakure a že tě odtamtud Suzuya odvedl. Jakmile by tě spatřili, už by ses nikdy nedostala ven. Vím, že se nedaleko nachází chata jedné rodiny. V dálce jsem jí viděla, jak jsem procházela touhle Zemí ale tak myslím, že si od nich můžeme vzít nějaké informace. Mimochodem ano jsme v Zemi Řek sice mi chvilku, trvalo, než jsem se tu zorientovala, ale opravdu si už jsem jistá.
Mito: *Skonci to tak, ze Mito objimala rukama i nohama celou samehadu. Bylo to zvlastni, ze i pres to, ze Samehade mezi obvazy koukaly supiny, tak se Mito nic nestalo. Naopak to bylo dost pohodlne. Samehada byla pro mito heboucka a mekouska jako postylka. Vzbudila se az nejakou tu chvili po Saye. Rozmrkala se a rozhledla se.* Saya-chan...kde to jsme vubec? Zeme Řek? *Potrebovala se ujistit.* Musime jit do Suny, tam nam vse reknou. Jsem ochotna se tam vratit pro informace. *Uz se zvedala, ze zase pujde dal. Nerada se zastavovala na jednom miste.*
Saya: * Saya Mito už nijak neruší a nechá jí spát. Posadí se k ohni a zároveň dává pozor na okolí, kdyby se náhodou snad něco mohlo stát ale i Saya potřebuje odpočinek a tak ještě před spánkem přiloží do ohně dřevu a lehne si na zem. Schoulí se do klubíčka a zavře svoje očička a během chviličky usíná. Stále v Saye je strach z toho jak je na tom Shiki a Satsuki ale nyní je naprosto rozhodnutá se postarat o Mito a zjistit co se tu vlastně děje. Ráno se probudí celkem brzo a tak se rozhodne prohledat trochu ještě věci, které vzala nyní již mrtvé ženě, zda nenajde ještě něco užitečného, protože Saya ani moc nekontrolovala, co si od ní vlastně vzala. Bohužel nic moc už nenašla a tak si jen nespokojeně povzdechne a pozorně se zahledí na Mito. *Jsi tak roztomilá, když spinkáš. *Zašeptá si Saya pod nos s úsměvem. *
Mito: Ah...no jo... *Povzdychla si.* Zkusim to...tedy. *rozhledla se kolem a prisunula se blize k ohni i se Samehadou, pritulila se ke sve zbrani.* Dekuji za jidlo...zachranila jsi me. *Pousmala se, trochu se za to stydela. Nicmene za chvili uz spala prilepena ke zbrani. Trosku se trasla, ne zimou, ale nervy*
Saya: * Saya se usměje, nejradši by sice Mito políbila, ale má pocit že Mito by raději kdyby jí políbil Suzuya takže se to rozhodne, nějak překousnou. *Mito nemusíš, se o mě bát to spíš bych se měla bát já o tebe ne? Takže nemusíš se bát, protože pokud jsi u mě tak budeš v bezpečí. Však já jsem nesmrtelná, takže o mě určitě nepřijdeš. Měla by sis odpočinout a zkusit spát.
Mito: H-hai....*Vykoktala ze sebe, povzdychla si.* Já se jen hodně bojím....bojím se o něj, o tebe, o všechny, nevím, co se děje a tak jsem ztracená. Nechci, aby se někomu něco stalo. Prožila jsem si muka...posledních pár dní, cítím se tak prázdná. *Chytila Sayinu ruku u svého srdce a pevně ji zmáčkla.* NEopouštěj mě, já ti budu krýt záda, jen se ti nesmí nic stát, ano? To už bych nepřežila, přijít o oba...
Saya: * Saya se rukou natáhne k Mito a pohladí jí po hlavě a věnuje jí jeden vlídný úsměv. *Není mrtvej. Určitě byl jen v bezvědomí a ty v to taky musíš věřit. Určitě cítíš, že je živej. *Poté Saya ručku přesune na místo kde je srdce. *Tady musíš cítit, že je v pořádku a že ho zachráníš. On by se určitě nenechal jen tak zabít že? Musíme teda zjistit co se tady děje a pak přijít na způsob jak ho zachránit dobře?
Mito: Prostě...jsme byli na zahradě a pak se ukázali nějací lidé a pak přišlo světlo a Suzuya byl mimo, odrovnaný...já nevím, co přesně se stalo, jen si pamatuju, že ho odnášeli na nebe, bezmocného, visel tam jako mrtvola....musel být mrtvý....nestihla jsem je doběhnout a oslepila mě další záře a pak jsem se vzbudila v poušti, nedaleko Suny. *Povzdychla si a sáhla si na rty.* Byla to hrůza....
Saya: A co se přesně stalo? Promiň, že se tě na to takhle vyptávám, ale nějak mi nejde do hlavy, že by někdo jako Suzuya měl zemřít. Je, možné že to bylo jinak, než jsi to viděla. Musíš trochu přemýšlet, protože já třeba absolutně nemám tušení, co tu vlastně dělám. Šla jsem domů z tréninku, ale ještě jsem se stavila pro jídlo a ještě než mi ho předali tak zvenčí začalo něco velice silně zářit a já ztratila vědomí. Pak jen vím, že jsem se probudila v této Zemi naprosto bez energie a téměř bez Chakry. Pak jsem si i všimla, že techniky mě stojí nepatrně více Chakry než normálně. Ale to je zatím to jediné na co jsem stihla přijít.
Mito: *Ihned se vrhla na jídlo, i když tohle maso jen tak nejedla, dnes za něj byla vděčná.* Musím ho najít....pomstít. *snědla to a ještě si olízala prsty.* Nenechám to jen tak, takhle mi ho vzít. Přímo mezi prsty...vezmu jim všechno, co je jim drahé a pomstím se. *Uvnitř zuřila, ale na venek vypadala unaveně.*
Saya: Tak teď si o to povídat nebudeme dobře? *Saya pustí Mito, aby jí tak pevně u sebe nedržela a ona se mohla v klidu pohybovat. Prstem ukáže na králičí maso, které tam má. *Vem, si toho ušáka mě to nechutná nesnáším tohle maso. *Poznamená Saya a pak vytáhne ještě dva kousky chleba a jeden z nich podá Mito. *Sněz to jasné? A žádné odmlouvání jasné? *Saya uchopí znak Jashina, který má na řetízku a přiloží si ho k ústům a věnuje mu jemný polibek. * „Děkuji Jashin-sama.“ *Saya to že tu má Mito přidružuje ke svému bohu, který sem Mito dle ní dovedl. *
Mito: *Udělala, jak jí Saya řekla. Nadechla se, vydechla a uklidnila svoje tělo i mysl. Přestala Sayu tak mačkat a odtáhla se od ní.* Dala bych si něco, něco co není zelenina prosím...maso máš? *Optala se dychtivě, měla vážně veliký hlad.* Umírám hlady. *Povzdychla si.* Pamatuji si, co se stalo...jen matně, ale pamatuji si, že někdo odrovnal Suzuyu...*Otřela si tváře od slz.* Zrovna byl nejkrásnější den a zkazilo se to.
Saya: * Saya moc nechápe, co přesně chce Mito říct a moc jí nerozumí jediné, co z toho pochopila je, že by měl Suzuya a nějaká katana být pryč. Pevně drží Mito ve svém objetí a jednou rukou jí začne hladit po hlavě. *Mito zavři oči dobře? Zhluboka se nadechni a pak pomalu vydechni. Zkus se uklidnit dobře? *Poví Saya klidným a vlídným hlasem. *Nechceš nějaké jídlo? Mám toho dost pro nás obě.
Mito: *Vystrašeně se otočila, poznala Sayu, sice neměla dlouhé vlasy, jak bylo zvykem, ale jinak byla stále stejná. Objala ji.* S-saya-chan. *Začala hystericky plakat, pevně ji chytila a hlavu jí zarazila do ramene.* Gomene...nevím co se to děje. *Plakala.* S-suzu....ya, on...oni....moji katanu, a Suzuya...jsou pryč, navždy ztracení. *Snažila se ze sebe dostat kloudnou větu, ale pláč ji tak vyčerpal, že už nevěděla jak něco říct.*
Saya: * Trochu jí překvapí, jak rychle to skončilo, ale pak dostane šok. Už ten hlas jí přijde trochu povědomí ale, jakmile uvidí zbraň, po které se snaží natáhnout tak jí to okamžitě dojde. Samehadu Saya už viděla a to několikrát a to u Mito. Saya se slzami v očích okamžitě přiskočí k Mito a položí na ní dlaň a odstraní účinky techniky Doton: Chōkajūgan no Jutsu. *Mito? Jsi to ty že? Já. Gomene. *Saya ani nepočká na to, jak jí Mito odpoví a chytne jí do svého pevného objetí. Udělala něco, co by nikdy udělat nechtěla a tím je to že by ji nikdy nechtěla ublížit. *
Mito: *Zamračila se, když dívka proti ní prostě zmizela, prudce se otočila se Samehadou v ruce, ale v půlce otočky schytala ránu dlaní. Dopadla na zem. Cítila se jako pod haldou kamenní.* "Nebudu zase prohrávat." *Pomyslela si naštvaně. Aktivovala Rinnegan a chtěla něco udělat, ale začala cítit slabost, v břiše jí to vřelo hlady a Mito jediné čeho se zmohla byl pláč, uvolnila se, vzdala to.* M-mám....h-h...hlad, prosím. *Pokusila se zapřít o zem a alespoň na čtyři si stoupnout, udělalo se jí blbě. Úder do oblasti břicha nebyla nejlepší volba, ale byla hodně pohublá, jelikož skoro nejedla. Ruce se jí roztřásly a praštila sebou o zem, pokusila se natáhnout alespoň po Samehadě, jediné věci, díky které se cítila v bezpečí.*
Saya: * Saya se sice věnuje jídlu, které už chtěla jíst, ale zatím si ho položila na takový maličký hadr. Je to část jednoho z jejího oblečení, které už nosit nebude a tak ho roztrhala, aby ho mohla aspoň takto využívat. V tom uslyší prasknutí větvičky a netrvá ani vteřinu a Saya je už v pohybu kdy běží naproti té osobě, která na ní zamíří svou zbraní ale to Sayu nezastaví, protože je v pohybu a tak se rozloží na molekuly a opět se složí (Jinton: Mueishō) přímo za zády Mito do které se okamžitě pokusí udeřit dlaní a pokud by se jí to povedlo tak se pokusí její tělo zatížit tak aby se nedokázala pohnout (Doton: Chōkajūgan no Jutsu). Absolutně přeslechla ten hlas a tak neměla moc šanci Mito poznat po hlase, ale po vzhledu to o moc lepší nebude díky jinému odstínu pleti a ještě k tomu když je už tma. *
Mito: *Přes den spala, schovaná před světem, v noci seskočila na zem a pokračovala v cestě do neznáma. Z ničeho nic se zastavila, cítila pach ohně, začínala jí být zima, proto na sobě měla alespoň svršek oblečení ( odkaz » ), chytila rukojeť samehady za zády a vydala se směrem k místu, odkud vycházela vůně, nejen ohně, ale i jídla, což Mito lákalo ještě více, celou dobu zde byla na rostlinné stravě. Pomalu se plížila k místu, dokud neměla na oheň výhled. Postava, která ho udělala seděla přesně naproti ní a tak toho člověka neviděla. Pokusila se dostat blíže, ale omylem rozdupla větvičku.* "Sakra..." *Skousla si ret, neváhala, vyskočila ze svého úkrytu a Samehadou mířila na dívku před sebou.* Dej mi jídlo! *Vykřikla, aniž by si uvědomila, kdo to je. Hlad a strach jí úplně pomátly smysly.*
Saya: * Je noc a Saya se rozhodne si udělat přestávku. Ještě si stihla cestou svým lukem ulovit jednoho ušáka, kterého stáhla z kůže a vykuchala. Ještě si udělá ohniště a začne si dělat toho ušáka nad ohněm. Sice jí to jeho maso moc nikdy nechutnalo ale prostě hlad je hlad a Saya ví, že energie je něco co potřebuje. Dokonce si sejmula z hlavy kápi. *Jak se asi má Shiki, Mito a Satsuki. *Zeptá se Saya sama sebe a zahledí se na chvilku směrem k nebi. *Jashin-Sama bez vás bych nezvládla to, co jsem přežila.
Mito: *Vzbudila se večer druhý den, po té, co většinu své chakry věnovala Samehadě na oplátku za její pomoc v jezírkách, tak prostě nezvládala ani dýchat pořádně. V noci si natrhala nějaké plody lesa, nechtěla lovit, byla na to moc unavená a nevadilo jí dát si ovoce a jíst květiny, jelikož sedmikrásky, které natrhala a snědla jsou velice léčivé, stejně tak heřmánek, který poznala a divoký zázvor. Vše snedla a začala se cítit o moc lépe, rty měla díky vodě, které v této zemi bylo dostatek, již zahojené, dost rychle. Mito přisuzovala díky i bylinkám. Byla stále pouze v kalhotkách, samehadu nechala částečně ve vodě, sama Mito seděla na okraji jezírka a plakala, potichu, protože se bála, že by jí někdo slyšel, ale zase dost podivným způsobem. Hlas se jí ještě stále nespravil a tak pro ní bylo těžké mluvit, či si pořádně zakřičet, proto jí zbyl jen pláč. Po pár hodinách u jezírka se sebrala, připnula si samehadu na záda a i přes to, že byla nahá, se vydala do lesa. Byla ještě stále celá rozpálená z pouště a v zemi řek taky nebyla moc zima, Mito byla příliš rozrušená na to, aby řešila oblečení, které měla mimochodem dané ve vaku na stehni. Byla minimálně o tři odstíny tmavší pleti, než před pár dny. Neustále přemýšlela nad tím, co se stalo Suzuyovi a jak se nepozorovaně dostane do Sunagakure, aby si vzala zpátky svou katanu. Prázdnou pochvu měla zapečetěnou ve svitku. Bloudila tedy v lese až do svítání. Nakonec si v koruně stromu udělala jakési hnízdečko, kde se chtěla vyspat, konečně dobrovolně a ne z vyčerpání. Usoudila, že bude lepší cestovat v noci. Nějak jí to všechno přišlo podezřelé.*
Saya: * Saya prozkoumává oblast, kde se nachází už pár dnů a nakonec se jí podařilo odhalit, že se nachází v Zemi Řek. Ani neví, jak se jí vlastně povedlo dostat se k hranicí se Zemí Větru ale nějak se jí to už hold povedlo. Prochází touto oblastí celkem rychle ale zároveň i potichu. Oblečená je v outfitu, který si nedávno sehnala ( odkaz » ) a na zádech má v pouzdru katanu. Poté má různé kunaie a tak posázené různě v outfitu kde pro ně jsou různě speciálně připravené prostory. Pravém rameni má umístěnou pečeť Kuchiyose Raikō Kenka a má zahalenou tvář kápí. * „Sakra co se to vlastně děje? Proč jsem byla tak vyčerpaná a proč jsem se objevila tady? Dokud to nezjistím tak se do Yugakure odmítám vrátit.“ *Pomyslí si v duchu Saya. *
konec: --.--
Mito: "Vedro....sucho.....pálí, příjemné pálení." *Ležela, snažila se otevřít oči, ale jakmile se o to pokusila, zasáhlo jí oslepující světlo* "Kde to jsem...proč tu jsem? Tohle není domo-"*Než se dokázala pohnout, byla opět ve stavu, kdy nedokázala vnímat ani sebe, ani okolí, natož udržet myšlenku. Vzbudil jí až vlahý vánek, ne studený, nicméně ani ne tak horký jako to, v čem byla...byla tím obklopena, jen špičky jejích prstů byly volné, jinak to bylo všude. Pohnula prstem, pak druhým...lehce se zatřásla, aby ze sebe smetla tu věc, která ji obklopovala, ale zdálo se, že se spíše ještě propadla hlouběji. Pootevřela oko, které měla volné a spatřila tu nádheru, kterou tolik let neviděla. Souhvězdí jí tak známá. Vydechla takovým podivným způsobem, v plicích jí chrčelo, rty měla popraskané do krve, tvář ale spálenou neměla, její kůže byla na zdejší podnebí zvyklá a připravená se sem kdykoliv vrátit. Nabrala jen bronzovějšího odstínu, Mito koneckonců nikdy nebyla světlé pleti. Chytla se teplého písku, prosela ho mezi prsty, pokusila se zapřít o tu jednu ruku a dostat se z písku, který jí za den nejspíše den.....spíše dva dny, celou pohltil. Moc jí to nešlo, ale na několikátý pokus se alespoň po pás dostala ven, obličej měla z jedné strany čistý, z druhé olepený pískem. I v rankách na rtech jej měla, což bylo mnohem nepříjemnější, než cokoliv, co kdy prožila. Cítila něco na zádech, něco těžkého, ale i přesto lehkého. Samehada, vyprahlá a lačnící po vodě. Mito se zarazila. Co se stalo? Prčo se to stalo? Jediné, co udržela v mysli, byla vidina padlého Suzuyi, ale byla to pravda, nebo jen blouznila z nedostatku vodu? Necítila na sobě skoro žádné oblečení, jaké byla zvyklá nosit. Sice jí obaloval písek, ale pod ním byla oblečená v ( odkaz » ), Mito si začala uvědomovat, že to, co viděla, nebyl sen, že doopravdy to poslední, co viděla byl mrtvý Suzuya. Pokusila se prsty sepnout v pěst. Nešlo to, kůži měla vyschlou jako stařena. Zavrčela.* Su-zu....ya..... *Dokázala ze sebe chraplavým hlasem vyloudit. Měsíc zářil na celou poušť, Mito věděla kde je, věděla, že když se neschová, za pár dní jí tu najdou Shinobi ze Suny a odvedou jí, přeci jen se moc nezměnila. Pokusila se vyhrabat i druhou ruku z pod písku, hlavně z pod svého těla, skoro jí necítila, ale po hodině snažení, se jí podařilo prodolovat, vyčerpalo jí to však natolik, že opět upadla do stavu, kdy její tělo šetřilo energií. Zavřela oči, cítila, jak vítr opět zahaluje její tělo pískem, jak jí zrníčka písku jemně hladí po kůži, až nakonec usnula. Jedinou ochranou před sluncem jí druhý den byl onen písek, díky kterému jí sice bylo vedro, ale její tělo již nespaloval přímý žár a tak přečkala další den v poušti bez vody tak nějak...jak to jen šlo. V pod večer, kdy se hvězdy začaly objevovat, byla schopná se vyhrabat z písku celá, i se Samehadou na zádech, ta byla nezvykle lehká, hlavně proto, že všechna voda a chakra z jejího těla byla takřka pryč. Byla jako rozinka na špejli. Mito se posadila, tvář si vrazila do dlaní.* S.....Suz...a... *Její hlas byl tak zničený, její hrdlo bylo ještě sušší, než tato poušť, že ani jednotlivá písmena nebyla schopná vyslovit. Nedokázala si připustit, že by se Suzuyovi něco stalo a ona nic neudělala. Ne! Že by se on nechal zabít, přímo před jejíma očima.* "To by nikdy neudělal....proč by mě opouštěl? Proč?" *Pomyslela si zoufale, ani nemohla plakat, jak byla dehydratovaná. Rozhlédla se kolem sebe. Podívala se na nebe.* "NEdaleko by měla být ona...zachránkyně poutníků, znavených žízní..." *Sledovala, jakým směrem se hvězdy posunují na jejich běžné cestě a vydala se pomaličku na druhou stranu. Plazila se po zemi, jelikož nemohla pořádně ani chodit, ani stát...popravdě se ani nepokusila stoupnout si, dost jí vyčerpalo jen dostat se z písku na povrch. Plazení nakonec přešlo v lezení po čtyřech. Vždy lezla několik minut a musela si dát pauzu, ale nepolevovala, hnala jí chuť po pomstě, srdce jí bušilo a rozžehnávalo jí v těle ztuhlou krev a adrenalin, který její svaly pobízel k většímu výkonu. Během své cesty k cíly, strávila asi čtyři hodiny pauzama, ale když konečně dosáhla svého, srdce jí jeden úder vynechalo. Uviděla před sebou skálu s prasklinou, do té se natlačila a propadla do hlubin, po chvilce si její oči na temnotu zvykly. Po zadku se sklouzla chodbou až na dno jeskyně.* Uhm... *Vyhrkla, když dopadla tvrdě na dno, kde se světlo, procházející prasklinou ve skále, odráželo o vlhkou zem. Mito se snažila ovládnout, ale jakmile uviděla lesk vody na kamenech, vrhla se na ně, otírala si o kameny rty, tvář i ruce, olizovala je, aby z nich získala alespoň maličko vody do hrdla. Z jejího amoku jí vyvedl až zvuk vody, který k ní dolehl. Pomaličku se sunula po zemi, v chladu jeskyně se jí vedlo mnohem lépe. Doplazila se až k podzemnímu jezírku, v této jeskyni bylo jen toto, ale v celém kaskádovém komplexu jeskyní, který se nacházel ještě hlouběji v zemi než tato, jich bylo nespočet, vodopády, řeky, jezírka, možná i celé podzemní moře. Právě z tohoto místa, z jedné z jeskyň, přilehlých této, si lidé ze Sunagakure čerpali vodu. Mito se ponořila do vody jezírka, odepla Samehadu a pustila ji do vody také, spokojeně vydechla a ponořila se. Nalokala se vody a vylezla hrudníkem na břeh. Byla za tento dar šťastná za možnost dostat se sem, i přes to, že nechápala, co se stalo. Proč se ocitla na poušti. Proč Suzuya není s ní....proč jeho tělo vypadalo tak bezvládné.* Saya...."Doufám, že je v pořádku alespoň ona...." *Pomyslela si, tváře jí příjemně chladil kámen, oči měla plné slz, které ji nepříjemně pálily. Zavřela je, bylo to jistější, pokusila se aktivovat Rinnegan, ale jakmile se k toto pokusila, upadla do bezvědomí. Její zásoba chakry byla tak tenká, že jakmile se pokusila o tuto nejsnazší věc, vyčerpalo jí to, nejhorší na tom bylo, že o tuto tenoučkou chakru se dělila se Samehadou, kterou měla celou dobu na zádech, proto nebylo moc divné, žejí jen pokus o aktivaci doujutsu odrovnal. Třetí den ráno, kdy se do jeskyně začal dostávat teplý vzduch se Mito probrala, vedle ní na břehu Samehada, už trochu naboptnalá, jelikož se dostatečně nasytila vody a Mito se začala vracet její zásoba chakry, sice ne hned, ale jen po malinkých částech. Mito se pořádně vykoupala ve vodě, díky tomu, že stačila ještě večer najít toto místo, si zachránila život. Byla sice vyčerpaná, ale energii na vykoupání se, vyprání oblečení a pití vody ve velkém ještě měla. Horší to bylo s jídlem...co bude dělat? Nemohla se ponořit pod vodu a ulovit rybu, žádná tu totiž nežila. Hlad byl ale vedlejší, věděla, že bez jídla vydrží více dní, ale voda je stěžejní. Jak se ale dostane pryč z pouště? Aniž by nezabloudila do Suny, které se tak moc chtěla vyhnout? Podívala se na Samehadu. Pak na vodu, vzpomněla si na jejich spojení.* Hmm... *Zamručela a pohladila svou zbraň.* K-kam jsme....se....to dos..tal...y?! *Povzdychla si chraplákem a sundala si oblečení, zjistila, že všechno vybavení měla ve vaku nad zadkem, kterého si do teď nevšimla. Byla až moc zabraná do hledání vody, aby nevnímala okolí, možná to byl ten důvod, proč jí nedošlo, že ztratila svou rudou katanu. Nicméně tu trošku oblečení, které měla nacpala do vaku ke zbraním. Vak si připnula ke stehnu, protože o tom stoprocentně věděla, že se jí moc velikostně nepromění, ale nespojila se se Samehadou. Sedla si do vody a spojila prsty v pečeti, která jí pomáhala se soustředit.* "Suzuya nemohl umřít, však jsem se to učila, pokud Jinchuuriki zemře, jeho Bijuu se dostane ven, nebo se alespoň pokusí neprodleně dostat z mrtvého těla jeho hostitele...Kyuubi ale neunikl...jeho chakra....Suzuya tedy....nebo se to stalo tak rychle, že jsem to nepostřehla? Možná z neho ta věc právě Kyuubiho vysála a zabila ho pak...ale zase, tak rychle? Nebyla jsem dlouho pryč...jen pár minut, Suzuya by se nenechal tak snadno zabít, během pěti minut by ho nikdo nezabil....nebo se mýlím....soustřeď se Mito, co se stalo....co se dě-" *Zamotala se jí hlava a dopadla na šupiny samehady. V jeskyni je těžké hlídat čas, zda je den, nebo noc. Ráno, nebo poledně, odpoledně nebo večer...Mito se vzbudila po nějakém čase, koenčně se cítila na to, že by byla schopná se spojit se svou zbraní. Její mysl se začínala konečně pořádně koncentrovat na problém, ve kterém je. Její rty se pomaličku hojily. Mito se podívala na Samehadu a pak si sáhla k boku.* Nahá.... *Zamyslela se.* Kde je? *Rozhlédla se, katanu nikdy nepečetla, vždy ji měla po boku, tak kde je teď? Zvedla se prudce na nohy, zamotala se jí hlava a viděla černotu. Kde jen mohla být? Rozhlédla se, když konečně její zrak přešel náhlou změnu tlaku v těle. Mito se zastavila.* Venku...v písku...cítila jsem jí tam.... *Rychle si namočila obleční do vody a schovala o do vaku. Samehadu nechala u vody, raději, neměla by dost síly táhnout ještě ji v její plné velikosti. Vyběhla ven z jeskyně a postupovala stejným směrem, kterým se sem dostala. Vyrostla v poušti přece, takže by tam trefila i bez hvězd. Po několika hodinách na poušti, kdy vysála z oblečení všechnu vodu, konečně spatřila odlesky něčeho v písku. Byla to ona, Mito si tím byla jistá, když vyhrabala část ozdoby. Chňapla a vytáhla ji, ale...katana tam nebyla, byla to jen pochva, do které patřila čepel. Rozhlédla se, v dáli se lesklo něco, zamhouřila oči. V dáli byl nějaký muž, jedoucí na zvířeti, který máchal ve vzduchu rudou čepelí, která odrážela slunce do všech směrů rudou barvou.* Moje.... *Zavrčela, ale došlo jí, že je na toto moc slabá. Muž mířil do Suny, přesněji, do místa které nenáviděla.* Zabiju, všechny zabiju. *Řekla si spíše pro sebe, rozhodla se to nechat na později, její prioritou byl Suzuya a jídlo....spíše jídlo a pak Suzuya. Vrátila s tedy do jeskyně, už byla celá úplně opálená, skoro k nepoznání od Mito z Yugakure...tohle byla zase ta malá holčička, kterou v Suně odnesl pryč nějaký cizí muž. (dejme tomu, že je asi takhle, možná ještě tmavší teď: odkaz » ) Po cestě do vody chytila Samehadu a potopila se s ní. Spojila své tělo se Samehadou a nadechla se. Mohla dýchat pod vodou a tak se potopila ještě hlouběji, plavala tunely mezi jednotlivými jezírky, potápěla se hlouběji a hlouběji, proti proudu vody, jelikož každá voda někde začíná a tato měla mít začátek nedaleko hranic se zemí řek,jedna z nich totiž byla matkou celého tohoto komplexu. Mito tedy proplavala vším tímto a dostala se až ke zdroji. Skalnímu průsmyku, tvořící hranici mezi zeměmi, kde vylezla z jeskyně do stínu a chladu lesíku, Samehadu táhla za sebou, plácla sebou do vody, potůčku, který byl koncem jedné z řek téhle země. Ta se dělila na další potůčky, které všude v okolí končili v jeskyních. Byla už noc, opět, Mito se nadechla čerstvého, vlhkého vzduchu a natáhla ruku, utrhla kus trávy a snědla jí, cokoliv v břiše bylo lepší než nic. Pak opět upadla do vyčerpaného spánku. Vypadala, jakoby ji tam někdo špatně pohodil.*
BlueBoard.cz ShoutBoard