Přidej zprávu »
---: ---
Zeref: „Roztomilé.“ *Pomyslí si a začíná přemýšlet nad tím zda si Kamlyn a nyní Rin vzal k sobě jen díky jejím schopnostem (Rinnegan) nebo i díky tomu že by se cítil osaměle případně že by mohla být užitečná ale ono je to ve výsledku asi jedno protože každá z těch možností má tento výsledek. Mezitím co Rin takto létá po celém zámku on se klidně prochází a přemýšlí o tom jak bude mít plno práce jakmile se dostaví jeho výzkumné centrum kde bude moct upustit uzdu své vědecké fantazii a pracovat na mnoha projektech. Když ho Rin začne nakonec hledat kvůli rozloučení jako duch se čirou náhodou zrovna zjeví za ní protože vyjde zpoza rohu za kterým zrovna byl. *Měj se Rin, mimochodem může se někdy stát že tu nebudu tak nemusíš plašit dobrá? Tak měj se a užil si své dobrodružství.
Rin: *Rin počúva Zerefa so stále sa rozširujúcimi zreničkami od úžasu a horlivo prikyvuje na jeho návrhy ako stráviť nasledujúci čas. Keď Zeref skončí, Rin sa k nemu natiahne a objíme ho z čírej radosti. Kamlyn a teda Rin je duša, ktorá nedokáže byť v uzavretých priestoroch a nechávať ostatných aby sa o ňu starali a táto možnosť je pre ňu ako stvorená.* Idem baliť! *Zvískne a rozbehne sa do izby, ktorú dostala ako tak pridelenú a kde mala v šatníku nejaké oblečenie a výbavu. Chvíľu jej to však trvá, pretože nájsť správne dvere je ťažšie ako si myslela. Musí prejsť zopár poschodí a odrátať dvere pretože všetky sa podobajú ako vajce vajcu. Nakoniec však úspešne zavíta do svojej izby a vytiahne zvitok, kde si zapečatila skôr svoje osobné veci. Rozloží ho na zemi a sústredne začne vytvárať atramentový chakrový zápis obsahu skrine, plus nejaké prikrývky na chladné dni. Keď je hotová zvitok znova zroluje a zastrčí si ho za opasok.* (Vyzerá to, že si pripravená Rin.) *V bruchu jej však zaškvŕka a pripomenie jej to, že bola pár dní v kóme a bez jedla. Vyberie sa preto za Zerefom, avšak nájsť ho už len trochu ťažšie a tak sa radšej sústredí na prehľadanie izieb, ktoré by aspoň trochu naznačovali, že môžu ukrývať jedlo. Po dlhej chvíli hľadanie narazí na niečo ako špajzu či pivnicu s hordami jedla, ktoré by Rin vystačili na niekoľko rokov. Udivene zastane.* Zefi, ty tu vykŕmuješ nejaké monštrum? *Zamrmle a začne si do ruksaka baliť pečivo, sry, sušené mäso, džemy, maslo a rôzne ovocie a zeleninu. Keď má plný ruksak, prehodí si ho na chrbát a vyberie sa k bráne.* Zefi? Som pripravená vyraziť, posledné slová na rozlúčku? *Zvolá naňho nedočkavo a prešľapuje z nohy na nohu, pretože čakajúce dobrodrúžstvo ju láka ako žiadne iné.* Tak sa teda vidíme ... o niekoľko týždňov. *Zvolá odhodlane. Pripraví sa , že sa zvrtne na odchod a trochu ju pichne pri srdci. Pocit akoby tu nechávala jediného člena rodiny, ktorého má. Aj keď si tú rodinu len fantazíruje.*
Zeref: Pravda doslova jsem ti dal tvé nové jméno a prakticky i nový život, tohle štěstí nemá úplně každý víš o tom? *Pronese k tomuto během cesty ihned poté co Rin řekla o tom kompromisu. Jakmile Rin začne vykládat o svém nápadu co by mohla teď dělat Zerefovi se její nápad líbí. *Nemusíš se vracet tak brzy klidně si cestuj měsíc pokud chceš, možná by bylo dobré kdybys nezačala ihned žít ve vesnici ale možná bys prvně mohla poznat svět. Tohle místo můžeš využívat jako bezpečné útočiště ale jinak si klidně cestuj po celém světě jak se ti chce co ty na to? Mohla bys takové 2 nebo 3 roky poznávat různá místa a svět jako takový s tím že se budeš vydávat jako přeživší po explozi Yugakure s tím že ses ale nepřidala k žádné Zemi a je z tebe nezařazený Ninja co myslíš? *Navrhne Zeref. *Pokud jde o dnešek tak by sis mohla dát horkou koupel a pak jít spát a zítra klidně můžeš vyrazit.
Rin: Kompromis! *Zašveholí jemným zvonivým hláskom akoby napodobovala kolibríka.* Budeš proste Zefi pokiaľ budem mať dobrú náladu, a ak bude zlá, skončí aj moje milé oslovenie. Ty si mi predsa vymyslel nové meno! *Vytasí naňho svoju, podľa jej uváženia, celkom obstojnú obhajobu a zaškerí sa keď sa konečne dostanú cez bránu.* Naozaj neviem, čo by som chcela robiť viac. *Prizná sa a zahryzne si do spodnej pery pri tom ako sa snaží vydumať čo ďalej. Je toho toľko čo by trebalo urobiť, čo by robila rada a čo by bolo vhodné aby robila, ale nevie tomu pridať správnu hodnotu.* Som celkom unavená a akosi mi oťaželi svaly. Ale na druhú stranu som hrozne zvedavá a odkedy som prebrala snažím sa svoju zvedavosť krotiť, no akosi to nejde úplne zastaviť. *Zauvažuje nahlas a otočí sa k Zerefovi s nemou otázkou v očiach.* Hmm nejaký návrh? *Hneď ako to ale dopovie, je jej úplne jasné čo by mala urobiť.* Už viem! *Zajasá a očami zaklipká v zúfalej snahe presvedčiť Zerefa, že je to dobrý nápad.* Pôjdem na menšie putovanie ... Do okolitých zemí a dedín. Môžem si tak zvykať sama na seba a trochu trénovať. Medzi cudzími ľuďmi sa nemusím báť, že ma niekto odhalí ak sa ešte náhodou prerieknem. Bonus pre teba... nemusíš ma mať na krku. Vrátim sa vždy sem. Každý tretí alebo štvrtý deň, až kým neuznáš za vhodné aby som sa premiestnila do Kumogakure. Čo ty na to?
Zeref: Dokážu vyvinout takovou rychlost že se člověk na mě nedokáže ani udržet protože prostě ta rychlost působí takové přetížení že se neudrží. *Odpoví směrem k Rin. *Navíc nejsem chodící taxík nebo cestovní kancelář. *Odpoví ohledně toho během toho jak si kráčí k zámku s Rin na zádech jako kdyby to bylo nějaké klíště. *No vidíš jak se ti to rozhodnutí vyplatilo i když jsem s tebou dva dny a musím se naučit si zvykat na to že mi říkáš Zefi a ne celým jménem. *Poví k tomuto a zasměje se tomu. Když dojdou k bráně tak ji otevře a zase ji zavře. *Vydrž pár dní a půjde to, možná budu tak hodnej a pošlu tě tam dřív než Renjiho nevím kde se fláká a tak se tam budeš moct zabydlet, samozřejmě budeš mít kde bydlet toho se bát nemusíš ale musíme vymyslet příběh k té tvé značce na čele určitě to bude Raikage zajímat tak ji povíš že vedení Yugakure ti ji umístila aby ochránila tvůj Rinnegan. *Podotkne ohledně té její značce na čele aby bylo jasné. *Takže co teď? Chceš se jít prospat nebo chceš ještě něco podniknout?
Rin: *Niekoľko metrov sa nechá niesť na Zerefovom chrbte keď sa netvári, že by mu to vadilo.*Robil si už niekedy niečo ako prevoz ľudí na chrbte? Vraj si celkom dosť rýchly, mohla by to byť zábava! *Zasní sa trochu pozastavene. Potom jej však príde trochu ľúto a zároveň sa cíti poctene. *Sakra to poznám samých kagov a gaunerov? *Udivene sa pustí Zerefa a doskočí na zem.* Kazuya alias Renji? Zefi, som s tebou ani nie dva dni a odrazu mi zistenia menia predstavu o mojom doterajšom živote. *Zastaví sa tesne pred bránou a po vzore Zerefa sa oprie o ťažké dvere v snahe otvoriť ich. Celou silou zatlačí, ale brána sa nehne ani o centimeter. Rin sa zatvári, že sa vôbec neskúša otvoriť to a zrumenene ostane akoby nenútene opretá.* Ach... Neviem sa dočkať kedy pôjdem medzi ľudí. Teda nieže by mi tu s tebou nebolo dobre... Ale vieš, som zvedavá ako sa na mňa budú pozerať ľudia. *Zamyslí sa úprimne. Možno bude ľahšie nadviazať kontakty a nájsť si priateľov, keď už nepôsobí ako päsť na oko.*
Zeref: Já vím že jsem ti to přiznal. *Zeref v tom nedělá žádnou vědu však člověku mohou chybět různé věci ale i osoby a podobně ale tak dá se to vykládat i jinak ale to už on nějak nedomyslel a ani teď ho to nenapadlo. Když na něj Rin skočí (tak to chápu) tak to nějak neřeší není nějak těžká a on toho unese opravdu hodně. *Kazuya není jeho pravé jméno, pravá identita Kazuyi je Renji Narimachi přechozí Raikage který vesnici zradil a přidal se na stranu Nukenina Zerefa a provedl mnoho zločinů s tím že jede z nich je až moc nechutný i na mě ale tak každý má své hranice ne? *Zeref neví zda Rin o Renjim něco ví. *Mimochodem to že má Gobi není důvod aby s ní machrovat já v sobě mám nejsilnější Bijuu.
Rin: *Chtiac nechtiac Rin nedokáže potlačiť očividnú radosť z toho, že začne poriadne trénovať a naozaj sa teší aj z vylepšení, ktoré od Zerefa dostala. Prekvapí ju však ďalším nežným gestom aj slovami. Začína sa cítiť ako súčasť rodiny. Akoby bol Zeref jej starší nevlastný brat. Na chvíľku si dovolí najivne dúfať, že by im takýto vzťah mohol fungovať. Už to, že sa vôbec deje všetko čo sa deje je pre ňu nezvyk a emócie v nej začínajú pumpovať ako magický doping.* Uvedomuješ si, že si práve priznal, že ti budem chýbať? *Skríkne za ním keď Zeref začne kráčať späť do hradu. V tom však nastolí zaujímavú otázku.* Počkaj, ako to myslíš? Tým, že má v sebe zapečatenú Gobi? To viem, osobne ma pozdravila! *Pochváli sa, no stále nemá pocit, že by prišla veci na koreň.* Tak už mi to prezraď! *Zaposí a zozadu naňho skočí pomocou nahromadenia chakry do chodidiel a odrazením sa tak do ďalekého skoku, s cieľom skrátiť vzdialenosť medzi nimi a dostihnúť Zerefa zábavným spôsobom.*
Zeref: Nevím jestli zrovna vodní had spíše jako obojživelník ale na tom moc nezáleží prostě se nemůžeš nikdy utopit a na tom záleží stejně jako to že jsi daleko rychlejší než normálně tomu můžeš vděčit ode mě jako takový uvítací deluxe balíček. *Pokud sis vybrala Kumogakure tak nejdřív to budu muset Kazuyovi říct aby s tím vůbec počítal a pak půjdeš společně s ním do Kumogakure a budete se vydávat za přeživší katastrofy v Yugakure no Sato a díky tomu vás přijmou do svých řad. *Pak přijde k Rin a položí ji ruku na hlavu a trochu ji pohladí. *Samozřejmě že si pro tebe pošlu když mi budeš chybět s tím počítej. *Pronese Zeref a pak se zvedne a začne kráčet směrem k jejich sídlu. *Mimochodem Kazuya není ve skutečnosti Kazuya věděla jsi to?
Rin: *Našťastie keď prijíma Zerefovu pomocnú ruku aby vstala, jej čierne vlasy podnú do tváre a zakryjú tak jej rumenec na lícach. Nechce sa pýtať akú polohu to Zerefovi pripomína, ani reagovať na ten pocit, keď sa jej dotkol tak jemne ako doteraz len jesenný vietor. Radšej sa chytí záchrannej slamky a zameria na to celú pozornosť.* Takže som niečo ako vodný had? *Nadhodí a keď si je istá, že červeň je preč, odhrnie si vlasy za uši a napraví pokrkvané oblečenie.* Myslím, že sme si quit s tým oblečením... A niečím navyše... *Poznamená keď zbadá krvavú škvrnu na páse, určite šmuhy spôsobené Zerefovou... "Fixáciou". Zamračí sa tú škvrnu, no pripomenie si, že hore v zámku je skriňa, ktorá pre ňu starostlivo skladuje ďalšie oblečenie a nemusí sa strachovať o tričko znehodnotené v jednom tréningu.* Takže, akoto bude teraz? Pôjdem do Kumogakure a infiltrujem sa? Nájdem Kazuyu? A.. Prídeš si po mňa ked ti začnem chýbať? *Žmurkane naňho akoby v ňom čítala, že mu zrejme spoločnosť živých robí dobre. Z toho čo už videla podľa nej Zefi trávi veľa času osamote.*
Zeref: Heh no řekl bych že tuhle polohu bych popsal trochu jinak ale neboj slezu z tebe. *Poví s úsměvem a rukou kterou měl na čele přesune na její tvář a jak ji stahuje k sobě jako kdyby ji jemně pohladil po tváři a pak se jen zvedne a natáhne levou ruku k Rin aby ji pomohl se zvednout a druhou ruku natáhne ke své dýce a ovládne pomocí Banshou Tenin její gravitaci a tak si ji přitáhne do ruky a uloží si ji do pouzdra. *Občas si tě budu muset takto otestovat, nebudu tě trénovat každý den ale budu si tě brát k sobě na dobrej pokec, zábavu a zkoušky. *Poví a posadí se o pár metrů dále na takovej balvan. *Mimochodem jsi schopna dýchat pod vodou ale ne plícemi ale svou pokožkou ale to poznáš až to někdy otestuješ. *Poví ohledně toho a zamračí se na své oblečení které je zničené. *Měl jsem se spíš bránit než abych se nechal takto zasáhnout. *Zanadává si. *
Rin: *Vzduch ju odrazu začne škrtiť akoby mal hmotné ruky, ktorými ju zviera okolo krku tak silno, že Rin len sypí o každý kubík vzduchu. Ako ju neviditeľná sila dvíha do výšky, vstáva postupne na špičky, ale nakoniec len bezmocne trepoce nohami vo vzduchu. Vzdá pokusy o oslobodenie sa pretože jej tolen uberá kyslík nahromadený v pľúcach. Nakoniec však prichádza drsné oslobodnie. So zadunením pristáva na zemi v prachu a zemine nehostinnej krajiny, no nie je tam dosť dlho sama ab, nabrala dosť dychu. Zeref ju znova dostáva do pozície kedy sa prakticky nemôže hýbať a tak len plytko dýcha a pozerá sa naňho ako sa nad ňou skláňa a zacláňa tak slnko páliace jej do očí. Keď jej povie, že ho prekvapila a zranila, poteší sa a popri plytkom dýchaní sa sypavo rozomeje. Ale aj dusivo rozkašle.* A ty si mal pochybnosti o mojich schopnostiach? *Rýpne doňho a znova si odkašle. Machuľka krvi na jej čele ju príjemne chladí a zrejme je to aj vidieť na jej blaženom výraze.* A zrejme si okrem cirkusových zdatností v sebe prebudil aj nejaké zviera. Zefi ale ja odmietam byť korisť. Zlez zo mňa! *To už povie mierne rozkazovačným tónom, ale stále v móde dobrej nálady.*
Zeref: Odhalila jsi mne nemohl jsem se toho dočkat tak moc že jsem z toho začínal šílet. *Pronese Zeref sarkasticky i když rozhodně mu nevadí mít Rin takto blízko u sebe ale rozhodně to není tak jak to řekla Rin ale tak sranda musí být ne? Když přijde útok chakrovou tyčí Zeref cítí že její chakra je v pohybu a očekává něco podobného ale nakonec se ve výsledku nebrání a dovolí Rin aby mu bodla chakrovou tyč do břicha. Normálně by přišla paralýza ale Zeref je uživatel Rinneganu takže nic takového nepřijde. Místo toho se Zeref zamračí dýku pustí na zem a ihned jednou rukou chytí chakrovou tyč a vyrve ji ze svého těla a stiskem ji rozlomí na dvě části ale předtím levou rukou do Rin strčí to je pravda. *Zničila jsi mi oblečení tak fajn. *Poví a vyjde z jeho těla jeho stín i když nejde úplně o stín ale o klona v jiné dimenzi kterého nelze vidět a ani cítit nebo slyšet a to dokonce ani když Rin má Rinnegan stejně jako Zeref [Rinnegan: Rinbo]. Toto Rinbo má ohromnou sílu (109) a dosahuje i velké rychlosti (22). Tento „stín“ si hezky v klidu nakráčí k Rin a chytne ji pod krkem a zvedne do vzduchu a pak s ní praští o zem se silou 5-ti bodů aby ji moc neublížil. Zranění Zerefa to se vyléčí rychle protože Zeref přiloží svou levou ruku ke zranění a ta se rozzáří příjemně zelenou barvou a jeho zranění se zacelí [Lékařské: Shousen no Jutsu] a během chviličky je zdravej a tak pak rychle přistoupí k Rin rychle ještě než se zvedne s úmyslem posadit se na její pas a ruce ji přesunout nad hlavu a držet je u sebe tím že je bude držet za zápěstí přitisklé u sebe k zemi nad hlavou Rin zatímco druhou rukou ji cvrkne do čela. *Právě jsi prohrála, nicméně myslím že je čas skončit a jsem s tvým výkonem spokojený vybral jsem si dobře, máš skrytý potenciál o kterým nevíš ani ty sama. *Poví klidně a pak se dotkne svého břicha kde je ještě trocha krve ale rána nikde a pak ji udělá čáru od své krve na čele. *Kvůli tobě jsem krvácel, nečekal jsem to.
Rin: *Len len, že pustí oba konce drôtu, keď Zeref využíva techniku, ktorou sa ich zbavuje. Nepekné popáleniny od drôtu už zazila neraz a toto je práve jeden z momentov, kedy je rada, že si nechala svoje spomienky a môže sa vyhnúť takýmto nepríjemným zraneniam. V hlave jej prebleskne, že by sa pre budúcnosť mohla vybaviť nejakými rukavicami aby predyšla blbým náhodám. To už ale Zeref saltuje za ňu a neguje jej možné budúce pokusy tým, že ju spacifikuje tesne na seba. Teplo jeho tela ju šteklí rovnako ako jeho dych na jej uchu a krku, čo ostro kontrastuje s chladom čepele jeho dýky, ktorú jej prikladá na krk. Väčšina dievčat v jej veku by bola vystrašená, že má zabijaka s dýku na jej krku za chrbtom, no Rin sa nebráni úsmevu.* Nevedel si dočkať kedy ma budeš môcť objať však! *Poznamená keď si spomenie na jej a Temarine objatie. A tiež na to, čo jej raz vysvetľoval Genedo, keď si nevedela dať rady so svojimi pocitmi k Rysandovi a Sorenovi. Snaží sa zamrviť aby zistila koľko má priestoru, no veľa toho nie je. Okrem rúk nemôže hýbať ničím a tak sa znova sústredí a stočí ľavú ruku, pretože tam je Zeref zaujatý pridŕžaním dýky, a vyrazí jej z nej chakrová tyč šikmo k Zerefovmu bruchu.*
Zeref: Ano jistě byl jsem v cirkusu. *Pronese a zasměje se tomu protože jen ta představa ho donutí se zasmát ale Rin pokračuje ve svých slovech zatímco se pomalu přibližuje. Zeref stále disponuje tím vnímání na způsob „Slow Motion“ a tak chce aby to ještě chvilku zůstalo, pořád se totiž snaží s tím sžít aby si na to zvykl až do morku kostí. Samozřejmě jeho citlivému zraku na sebemenší pohyb neunikne ten drát který Rin hodí a přehodí ho přes Zerefa. Následně totiž přijdou její ruční pečetě pro Raiton Jibashi kdy do drátu poté vyšle elektrický proud a Zeref ten z částí svého těla vyšle stlačenou temnou chakru ve formě tlakové vlny která od něj odhodí ten drát tak aby se Zerefa nedotýkal a on nedostal žádnou ránu [Meiton: Sekiryoku no Jutsu]. Samozřejmě Zeref tuto techniku nepoužije v plné její síle ale jen aby ze svého těla dostal ten kus drátu ale pak se odrazí od země a ve vzduchu po aktivaci Rinneganu využije ovládání gravitace aby se přetočil a lehce dopadl přímo za zády Rin a jednou rukou ji rychle chytil kolem pasu a přitiskl ji k sobě ale pevně aby se nemohla vymanit a meč nechá změnit se zpět do podoby dýky jejíž čepel ji přitiskne ke krční tepně a to ve své plné rychlosti 12-ti bodů. Samozřejmě se musí trochu krčit jak je o trochu vyšší i když Zeref není nějaký obr a jeho výška dosahuje pouze 179-ti centimetrů. *Víš nejsem nejstarší člověk na Zemi jsou i starší lidé než já. *Pošeptá Rin klidným hláskem přímo do ucha. *
Rin: *So zadunením v kostiach dopadne Rin na miesto, kde ešte len pred zlomkom chvíľočky Zeref stál.* Čo to sakra... * Dvihne sa do svojej plnej výšky a vystrelí pohľadom na Zerefa, ktorý sa práve nejako so zadosťučinením ukláňa za svoj výkon.* Že ty si nejaký ten čas strávil v cirkuse?! *Vyprskne so smiechom a celkom uvoľnene sa k nemu približuje.* Budem hádať. Najprv si sa nahlásil do obludária ako najstarší muž na Zemi..., ale hadia žena bola príliš mladá a obor ni dosť zaujímavý aby si tam ostal a zažiadalo sa ti trocha adrenalínu s dobrým výhľadom. *Ruky schová za chrbát pod vestu a siahne do vrecúška na kraji opaska.*Takže si sa pridal k akrobatom na lane... Teda hlavne k akrobatkám. *Prevráti očami a zmenší tú poslednú vzdialenosť medzi nimi. Potom akoby súčasťou gestikulácie rozhodí rukami do výšky.* A tam si zožal slávu! *Zvískne s úsmevom a poskočí ešte vyššie. Keď očkom zbadá, že nachystaný drôt vytiahnutý z kapsy za opaskom presiahol Zeredovu výšku a preklápa sa zaňho, zatiahne a držiac oba konce drôtu vyšle chakru na nabitie drôtu aby hostriasla. - raiton jibashi-. *
Zeref: Jasně že jo, rozcvička mě takhle dlouho nebavila. *Odpoví a párkrát švihne svým mečem do prázdna a to vytvoří takový divný zvuk když něco hoří a vy tím rychle máchnete (neumím to popsat). *Nejde o to mě zranit ale zkoušet to protože zkoumáme tvou motoriku a jak jsi schopná pracovat se svým zrychlením, musí to být nezvyk být o tolik rychlejší a proto provádíme tohle cvičení. *Poví aby ji ujistil že to není jen mrhání časem ale aby ji bylo jasné že Zeref ví moc dobře co dělá. Pokud jde o plameny na meči tak to zruší aby tam zbytečně nesvítil (btw nyní je to meč). Sleduje pozorně kroky Rin kdy vidí každý její krok zpomaleně a i když své tak vidí také tak na tom nezáleží protože jeho přemýšlení a načasování může být dokonalejší díky tomu že ví kdy přesně je ten moment kdy má udělat to a to a tak jen sleduje pohyby Rin a když vyskočí a prakticky poté padá nohami na něj tak si to krásně vypočítá aby si Rin myslela že ho už zasáhne ale Zeref se pak odrazí a udělá salto pozadu kdy se odrazí a dopadne o takové 2 metry za sebou a Rin těsně poté nohami dopadne přesně na místo kde Zeref před okamžikem. Mohlo by to snad vypadat jako dobře sehraný akrobaticky kousek kdy Rin měla takto padat na Zerefa a on těsně v posledním momentu odskočil až to vypadala tak dobře synchronizovaně. *Taky se umím hýbat víš. *Poví a zasměje, pak provede takovou mírnou úklonu jako když atlet provede nějaký kousek a pak se ukloní publiku. *
Rin: (Takže to naozaj začína fungovať.) *Potešenie z toho, že si so Zerefom začína rozumieť ju na chvíľu vyvedie z miery a je nútená útok spomaliť. Vtedy si všimne, že je to vlastne zbytočné pretože sa chráni zocelením tela. Rin prestane útočiť a odskočí dozadu aby medzi nimi opäť vytvorila vzdialenosť vhodnú pre uskutočnenie ako obrany tak aj útokov.* Bavíš sa dobre? *Opýta narážajúc na jeho priam výsmešnú obranu vzhľadom k jej snahe o útok.* To do teba môžem búšiť od rána do večera a trénovať skôr psychickú odolnosť a fyzickú výdrž! *Aby však mohla otestovať svoje nové telo aj v zložitejších kúskoch, ktoré zvykla robiť natiahne sa a spevní telo. Sval po svale.* Pripomenieme si cirkusové predstavenie, čo tyna to? * Keď naberie trocha istoty, vyrúti sa proti Zerefovi behom a odrazi sa na natiahnuté ruky, z ktorých sa následne odrazí do salta a pri dopade z výšky vystrie nohy aby Zerefa zasiahla plnou silou svojho dopadu. Dúfa, že pri tom Zeref inštinktívne nepotiahne rukou v ktorej mu svetielkuje meč (či dýka či čo je to) a neurobí z nej špíz.*
Zeref: Ah až tak jo? Víš já zase mám rád Katon mám rád jak jsou ze mě pak holky rozpálený! *Zareaguje Zeref na druhou stranu s úsměvem ale ne takový milý ale spíše pobavený pro něj to je hra a zatím ho to baví a to je celkem dobré ne? Zeref ten který se většinou nudí i u soubojích které jsou na život a na smrt -> aspoň pro toho druhého. Nicméně dává si pozor na pohyby Rin a když přijdou její útoky Shurikeny a podobně tak si dané části těla (pokožky) kde by mělo dojít ke zranění změní na černou ocel a tak se útoky jen odrazí jako kdyby Rin útočila na tvrdou ocelovou stěnu -> což tak vlastně je. Když přijde aktivace Rinneganu a následně vytvoření chakrových tyčí pomocí kterých začne Kamlyn útočit Zeref si obratně vytasí svou dýku která se změní do podoby jednoručního meče s modrou čepelí která jemně září [Moeru Kōtei: Moeru Kōtei Kaihō]. Zeref díky tomu má upravené vnímání takže vlastně vnímá okolní svět jako kdyby si ho pustil v přehrávači ve Slow Motion modu. Takže každý útok ze strany Rin vyblokuje svým mečem nebo ten útok srazí bokem, má výhodu jak rychlosti tak toho lepšího vnímání a navíc jeho Kenjutsu Skill je dost vysoký (40). Mezitím se mu pokožka na levé ruce změní tak že zčerná a změní se na černou ocel od konečků prstů až po zápěstí. * „Je opravdu rychlejší, myslím že si na tu rychlost zvyká aniž by si to uvědomila že je rychlejší než byla.“ *Pomyslí si v duchu a během toho jak se brání se čepel jeho meče rozhoří silnými plameny takže ne jen že se brání jejím útokům ale dokonce čepel jeho meče hoří a vyzařuje vysokými teplotami do okolí [Moeru Kōtei: Moeru Kotoba]. *
Rin: *Rin s úsmevom sleduje ako Zeref zdoláva jej útok. A ešte svoj úsmev rozšíri keď ostane stáť celý premočený. No prekvapí ju využitím techniky katonu ako osobnú sušičku.* Áno... Rada sledujem ako kvôli mne chlapi vlhnú! *Rozosmeje sa na celé kolo. No opäť prižmúri oči v plnom sústredení sa a rozbehne sa smerom doľava, potom však svoj smer stočí a niekoľkokrát zmení, takže vlastne cik cakovito prebieha zo strany na stranu a onedlho začne vyťahovať shurikan, ktoré s presnou muškou vrhá rovno na stred Zerefovho čela, čím vytvorí útoky z dvoch strán na to isté miesto. Počas toho si začne hromadiť chakru keď sa cikcakovitým behom priblíži k Zerefovi zhruba na tri metre, zo zápästí oboch rúk jej vyrazia chakrové tyče - Rinnegan, chakrové tyče - a snaží sa striedavím bodaním zasiahnuť Zerefa do rúk.*
Zeref: *Mohl by tu techniku zničit nebo prostě uhnout ale tak nakonec to neudělá a místo toho vyšle chakru do chodidel a „přilepí“ se k zemi a ještě se plnou silou (49) zapře a své ruce před sebou překříží mezi sebou a tou vodní vlnou. Ta vodní vlna se do něj opře a celkem silně ale on to vydrží a nepohne to s ním ani o krok nakonec to vydržel celkem efektivně. *Tohle bylo dobrý ale teď jsem mokrej. *Postěžuje si pod nos a složí ruční pečetě a vytvoří plamen který začne ve velké rychlosti rotovat kolem Zerefa [Katon: Kaen Senpū] a vyčkává na kohokoliv kdo se k Zerefovi přiblíží aby mohl přeskočit na něj nebo na ní a začít ji spalovat ale hlavní důvod proč Zeref tuto techniku použil je ten že to teplo ho usuší. *Suiton asi ho máš ráda co? *Poví a pak nechá tu techniku Katonu zrušit protože je už suchej. *
Rin: (Jasné, akoby som nemala oči... Mám len ten pocit, alebo sme zase v bode kedy ma berie ako decko, ktorému treba všetko vysvetľovať?) *Len mu prikývne a zamyslene od neho poodstúpi.* Žiadne kurča tu naháňať rozhodne nebudem! *Povie nakoniec rozhodne a vzdiali sa od neho asi na päť metrov, zatiaľ čo je k nemu otočená chrbtom a vzďaľuje sa, skladá ručné znaky aby ho mohla prekvapiť. Hneď ako sa otáča k Zerefovi čelom vysiela naňho vlnu vody - suiton mizzurappa-. Snaží sa zasiahnuť ho presne do stredu tela, celou silou vyslanej vody pretože pri jeho výške predpokladá, že ho tým ohne ako vŕbové prútie. Uvedomuje si, že Zeref je rýchly a silný, ale povzbudí sa, že s ňou "bojoval" iba raz a vtedy sa držal na uzde len preto že ho zaujímalo čo vie a čo povie. Dnes dúfa, že ju nezabije, keď už jej ponúkol nejakú tú budúcnosť. Ďalšia vec, ktorú zaznamená je, že jej otočka je rýchlejšia ako obvykle, ale musí sa zamerať na pohyb celého tela pretože má dlhšie nohy a nekoordinovaný pohyb.*
Zeref: Jenže mezi mnou a tím klonem není rozdíl, co sis řekla s ním je jako kdyby sis řekla se mnou protože s jeho zrušením získávám veškeré jeho získané vědomosti a zkušenosti a tím pádem vím o čem sis s ním povídala co viděl a podobně. *Podotkne Zeref k tomuto. *Jen jsem se chtěl převléknout do něčeho jiného abych si tamto během tréninku nezaprášil. *Upozorní i když spíš už v těch věcech byl dlouho a potřebovalo to změnu aby nenosil jedno a to samé třeba týden v kuse. *Já tu nežiju, chodím sem jen když chci klid a ticho a chci být někde jen se svými myšlenkami nic víc. Tohle je totiž Země Pustoty a proč se tak jmenuje asi už dokážeš odhadnout že? *Doufá že nic víc k tomu říkat už nemusí. *Nejde o to že vím že ty mě nezasáhneš ale nejdřív je potřeba otestovat tvou motoriku ale pokud chceš mohu sehnat kuře a nechat tě za ním běhat dokud ho nechytíš, takže? Provedl jsem na tobě totiž malé genetické změny abych ti zvýšil rychlost a tak bych rád věděl zda se ta změna projeví rychle nebo naopak to bude chtít čas. *Poví a je připraven případně proti Kamlyn zavolat nějaké Kuchiyose aby ho tu honila po okolí a zkoušela ho chytit. *
Rin: *Zeref sa vedľa nej doslova vydymí a tak sa mierne trhne, no hneď ho zbadá za sebou. Len akosi... Pozmeneného. Na jeho žiadosť však prehĺtne otázku a mávne rukou.* Jasné, nepýtam sa. Ale sakra na toto ma musíš aspoň nejako upozorniť. To som sa tu vyprávala sklonom... Adokonca som sa kvôli nemu červenala! *Chrstne mu spiatočnú výčitku a potom ho už nasleduje von. Vychádzať zo šera do svetla jej po nedávnych uplynulých udalostiach príde trochu sentimentálne, ale povie si, že je to len výjdenie von. Keď už však stojí vonku, zarazí ju, že okolo vlastne dokopy nič nie je. Vzduch je obyčajný, bez prímesí vôní živej prírody. Okolie mŕtvolne tiché ato je aj dôvod prečo sa až strhne keď Zeref zrazu prehovorí. Dôjde za ním a stále očami pátra po okolí, či predsa len nenájde kúsok života.* Robíš si srandu? Ako tu dokážeš žiť? Prečo je tu také hrozné ticho a nič tu nerastie? *Smutným pohľadom dokončí svoju prehliadku okolia pretože naozaj tu nie je nič na čo by sa mohla sústrediť. Venuje sa teda ďalej Zerefovi.* Má nejaký význam, skúšať na teba zaútočiť? *Opýta sa trochu skleslo, pretože začína cítiť, že ich tréningy budú vždy končiť veľkou bolesťou pre ňu. A Zerefa možno ani len neškrabne.*
Zeref: *Jak tak kráčejí chodbami zjeví se tam Zeref, doslova se teleportoval asi 1 metr za záda Rin která má na svém srdci jeho značku a tak se k ní může libovolně teleportovat a když to klon zaznamená tak se zruší -> stane se z něj dým který se po chvilce rozplyne. Zeref ten zjistí vše co se stalo díky tomu a tak ví i to co klon řekl ohledně jejího vzhledu a zasměje se tomu protože to je tak nějak jeho styl. *Neptej se prostě jsem se byl převléknout. *Pronese Zeref k Rin který je oblečený v ( odkaz » ) s tím že k pravému boku má k opasku připevněné malé pouzdro uvnitř kterého je černá dýka Moeru Kōtei. *Ne nemá to žádné heslo. *Poví a otevře bránu tím že se o ní opře levou rukou a celkem lehce je otevře ale tak není se čemu divit když má ohromnou sílu (49). Když projde Rin ven Zeref zase dveře zavře a začne kráčet prstě pryč od zámku aby se od něj vzdálil asi o 500 metrů a tam se zastaví, kolem nich není nic než jen pusto. Nic tu nežije ani neroste (v celé Zemi) a proto si tato Zem také nese označení jako „Země Pustoty“ a taky proč tu je takové ticho protože Zerefa ani neoxiduje zvuk zvířat. *Hm takže to se chceš jako protáhnout nebo mě zkusit zmlátit?
Rin: *Ohromene sa snaží nereagovať na jeho komentár či kompliment a zapichne pohľad do zeme, aby nemusela čeliť jeho šípivému pohľadu.* (A toto malo byť čo? Žeby ma zefi prestal brať ako dieťa po tom roku čo sme sa nevideli?) *Zamyslí sa Rin a vykročí smerom von z izby. Zeref však vykročí chodbou na opačnú stranu a keď si to Rin všimne, pobavene aj ponížene pricupká za ním. Ako postupujú chodbami znova ju ohúri každý výklenok, ozdoby aj zaprášené nepoužívané vybavenie. Postupne sa blížia k obrovským železným dverám, ktoré na seba majú zvláštne ryhy, fresky a podobné zdobenia, ktoré bráne dodávajú na masívnosti.* Zeref, niet divu že si tu sám, keď si zabarikádovaný za týmto! *Dvihne ruku s namiereným prstom na bránu a zastane pred ňou. Aby dovidela až na vrch brány, musí zakloniť hlavu do neprirodzeného uhlu.* Má to aj nejaké špeciálne otváranie... na heslo alebo tak? *Opýta sa s úškrnom. Pripomína jej to totiž jej ranné detské obdobie v lesoch, kde si stavali bunkre a brlohy a nik nesmel vstúpiť pokiaľ nepovedal správne heslo. Alebo špeciálne v prípadoch Kamlyn to bol pohyb alebo znak, ktorý museli dotyčný ukázať a dosť často sa na tom poriadne bavila. Tieto myšlienky však zaženie, pretože sú to myšlienky na Kmalyn a ona je teraz predsa Rin.* Tak už to otvor. Neviem sa dočkať kedy sa nadýcham čerstvého vzduchu. Zaujíma ma, či budem svet tam vonku vnímať inak, keď som teraz niekto iný!
Zeref: Ah tak si asi striptýz neužiju no. *Pronese tak zklamaně ale přitom to nemyslí nějak smrtelně vážně a místo toho vyjde z jejího pokoje a hodlá počkat tam až si Kamlyn oblékne nějaké to spodní prádlo a zbytek svých věcí z toho co tam má jako možnost výběru. On sám by se možná mohl jít převléknout a tak vytvoří stínového klona který čeká u dveří a Zeref odejde do svého pokoje který tu někde je snad v nejvyšším patře kde je jen jeden obrovský pokoj nebo spíše místo samotného pokoje spíše apartmán. Zeref se začne tedy převlékat nebo spíše nejdřív vybere co si vzít na sebe a pak se teprve převlékne do něčeho trochu jiného. Když je Rin oblečena Zeref (klon) vejde dovnitř jakmile ji uslyší a prohlédne si ji a celkem pozorně. *Vypadáš docela dobře, myslíš že jakmile ti bude o takové 22 nebo 3 roky více budeš strašně sexy baba. *Pochválí. *Tak jdeme? *Zeptá se a pokud Rin poví ano tak vyrazí na cestu do přízemí aby se mohl ocitnou v obří hale a tam projít velkými železnými dveřmi (bránou). *
Rin: *Rin sa otočí a poberie ku skrini, kam ju Zeref naviguje. Otvorí masívne dvere na škrípajúcich pántoch a vyvalí oči na kopy oblečenia. Obzrie sa späť ma Zerefa s povytiahnutým obočím.* Toto je viac oblečenia, než som bola schopná mať za celý predošlý život! *Oznámi mu akoby len tak mimochodom a sihne do skrine, stanúc pri tom na špičky. Keď dvihne ruky, uvedomí si, že Zeref mal pravdu a naozaj jej nemocničný odev viac odhaľuje ako zahaľuje. Stiahne preto ruky späť dole. A postaví sa rovno na nohy.* Súkromie ti niečo hovorí Zefi? *Adresuje mu štipľavú otázku, narážajúcu na to, že je predsa už slečna, pri ktorej keď sa prezlieka by nemal vysedávať muž len tak, aj keď je to lekár alebo sto ročný dedko. Počká si kym to Zerefovi docvakne a odíde alebo sa aspoň otočí aby na ňu nezízal a potom sa pustí do prehrabávania skrine. Rozhodne sa pre svoje nové ja vybudovať iný štýl outfitov a tak sa nakoniec navlečie do čistého spodného prádla čierneho s nejakou ozdobnou čipkov. Prekvapí ju, že jej sedí ako uliate. Na to si navlečie pevné nohavice, oopínajúce jej pas aj členky a na na stehnách a lítkach voľné pre lepší pohyb. Tričko si vezme to najzaujímavejšie aké tam nájde. Čierne obopínajúce jej postavu až po pás, no na bruchu a ramenách len jemne sieťované, do horúcich dní a tréningov ako stvorené. Potom. Nájde aj svoj opasok a s potešením si ho pripne do nohavíc. Zdá sa, že je tam všetko čo tam zvykla mať. Nakoniec si cez seba prehodí vestu bez rukávov siahajúcu jej až poniže stehien, aby trošku zozadu zakryla svoju výbavu. Potom si už len obuje pevné topánky na šnurovanie a pozrie sa na seba do zrkadla.* (Tak toto som teraz ja, Rin. Drsná holka, zvonku aj vnútri.) *Skonštatuje s drsným úškrnom.* Tak Zefi? Čo na to povieš?
Zeref: Ne tak úplně já ho už před pár lety začal ale ty děláš své první krůčky a snaž se je dělat co nejlépe protože na ty první krůčky nikdy nezapomeneš a budeš je mít v paměti jako velmi důležitou součást svého života. *Poví a pak ukáže na jednu skříň. *Tam jsou tam různé věci něco na tohle tělo sedět bude tak se nejdřív rovnou převlékni z toho nemocničního je provokativní jak ti ze zadní části pořád vyčuhuje zadek kdykoliv se otočíš. *Poví a této provokaci se vnitřně celkem zasměje a začne přemýšlet jaký trénink zvolit a možná nebude úplně nejhorší zvolit tu nejlepší možnost a to naučit ji nebo spíš ji ukázat jak ji vylepšil. *Pak si dáme něco lehčího dobře?
Rin: *Zamyslene počúva, zatiaľčo do seba pchá sústo za sústom. Nevie čo by na to pomhla povedať ako nejakú zmysluplnú reakciu a tak len prikyvkáva hlavou, na znak, že reaguje, vníma a premýšľa. Keď doje celú porciu a siahne do prázdneho taniera, trochu zahanbene stiahne ruku a vstane zo zeme.* Tak to sme dvaja začínajúci nový život. *Poznamená veselo a usmeje sa.* Tak čo teraz? Minulosť nechajme minulosťou a sústreďme sa na budúcnosť. Aha už sa zlepšujem aj v pohybe s vlastným telom. *Na dôkaz svojich slov sa pokúsi postaviť sa len na jednu nohu a urobiť niečo ako nemotornú lastovičku.* Daj mi niečo na seba a poďme trénovať! *Pozrie naňho prosebne až túžobne. Dokázala sa postaviť, Kajitate je mŕtvy, ona je najedená... Túži len po tom aby vyšla na čerstvý vzduch. Aby mohla robiť to čo má rada a aby mohla postupovať so svojimi schopnosťami. Teraz má naozaj prázdnu víziu. Životný cieľ je pre ňu zatiaľ len stať sa Rin. Zmocnieť a všetko ostatné sa časom uvidí. Potrebuje sa teda niečím zamestnať a keďže Zeref je teraz jej jediný známi, chce od neho nejakú úlohu a motiváciu, byť aktívna, žiť nový život.*
Zeref: Myslíš že by mě tahle svatba bavila? Samozřejmě bych chtěl mít svatbu se vším všudy, sice trochu skromnější ale zároveň aby tam bylo pár lidí a aby byla zábava a podobně. I když asi bych využil tento zámek ale chtěl bych tu lidi to je snad jasné. *Pak se zasměje ale fakt že se zasměje. *Opravdu tu s tebou řeším tohle? *Tohle je spíše taková řečnická otázka a dále se k tomuto tématu nevyjadřuje. *Mapu? Samozřejmě že ne ale tohle místo si pamatuju protože tyhle dveře jsou 11 v řadě sice nejsou očíslované ale já si prostě cestou odpočítal dveře kolem kterých jsme prošli a když se došlo k tomu číslu 11 tak jsem věděl že tohle je ono. Víš tohle místo jsem nepostavil ale bylo to tu opuštěné a tak jsem si to přivlastnil. *Poví ohledně toho zámku aby si Rin nemyslela že Zeref si musel postavit zámek aby si zvýšil ego nebo podobně. *Neumíš si to představit jo? Kdo ví to už asi nezjistím takže to je prozatím vedlejší a není třeba se k tomu vracet ne? *Poví k tomuto, nikdy se nad tím nezamýšlel zda by byl dobrým otcem nebo špatným jen doufá že by byl lepší otec jakým byl Suzuya - zloděj jeho těla. Osobně ho dost pobaví to jak se k tomu jídlu rozeběhne ale snaží se to držet v sobě a místo toho odsune židli od stolu (nějaký pracovní) a posadí se na ní tak aby byl čelem ke Kamlyn a přitom si mohl jednu ruku (levou) položit na desku stolu. *Nemám hlad to je v pořádku, jedl jsem když jsem to připravoval. *Odpoví a zamyslí se jak nejlépe vysvětlit to s tím Suzuyou. *Ohledně Suzuyi, musím to šikovně vysvětlit je to hodně složité a mám dost vzpomínek s ním promíchané a občas se zaseknu ohledně něčeho protože si myslím že to je moje vzpomínka a pak mi dojde že není ale jeho. *Poví a asi 15 vteřin mlčí a má výraz opravdového zamyšlení. *Takže v tomto těle jsem se narodil já a normálně v něm žil do nějakých 15-ti nebo 17-ti let nevím přesně protože je to dost promíchané a v tom období se stalo dost věcí a vlivem nějakého mučení vlastní matkou a podobně se mi vytvořila druhá osobnost říkáš si jo schizofrenie to se stává ale tohle bylo něco, jiného. *Poví a přemýšlí jak pokračovat. *Tahle mysl, měla vlastní tužby a podobně a když jsem utekl a konečně zabil svou matku cítil jsem se špatně protože byla to moje máma i přes to co mi udělala a on tu slabost využil a doslova mi ukradl tělo a dalších snad 60 nebo 80 let žil MŮJ ŽIVOT KTEREJ MI UKRADL. *Zeref samozřejmě nekřičí jen trochu zvýší hlas aby to zdůraznil. *Nicméně to je jedno já ho dostal ze svého těla ven a dal mu jiné totožné jako mé ale bez mé mysli a pak jsem ho nechal zabít, takže konečně si mohu žít i já svůj život takže ve výsledku je mi přes 100 let ale žil jsem ho pouze krátkou dobu, můj život teprve začal před pár lety (CCA 9-ti).
Rin: Ehm nie... Kdeže. *Snaží sa Zerefa zaraziť v tejto myšlienke o urážke, pretože jej o to naozaj nejde.* Ale predstav si to... Svadba v prázdnom hrade, bez svedkov, bez osláv, bez... Celého toho povyku okolo svadieb. *Na chvíľku si musí priznať, že to by bola jej vysnená svadba, ale nepípne o tom už ani slovkom. Radšej sa sústredí pred seba a na dvere, ktoré Zeref otvára. Snaží sa prísť na to, ako ich rozlišuje, pretože ona si pripadá slepá ako krtko na svetle.* To máš v hlave nejakú mapu? *Zahundre a pokrúti hlavou s miernym povzdychom. Je úplne jasné, že aj keby tu strávila roky, stále by bola schopná spať v inej posteli a pokladať ju za tú správnu... Jej.* Čo sa toho tvojho syna týka... Je mi ľúto, že s ním nestíhaš detstvo. Ale úprimne, neviem si ťa predstaviť v roli otca. Pripadáš mi ako tem typ chlapa čo môže byť strýkom aj celému vesmíru, ale otcom ani sám sebe. *Úprimnosť, je ďalšia z vlastností, ktoré ju vždy vedeli dostať do šlamastiky a keď si to uvedomí, rýchlo zmení tému, aby sa pri tom nepozastavovali.* Aký Suzuya? *Opýta sa miesto toho trochu zmätene. Áno v spoločenstve mala prístup k správam a tak... Ale predsa len Kamlyn bola vtedy dieťa a kapacita jej pamäte sa úzko ešte viac zúžila n prítomnosť a v nej je Suzuya už mŕtvy. Chce preto dať šancu Zerefovi uviesť ju do deja s informáciami priamo od zdroja a dať im tak šancu sa znova o niečo viac zblížiť. Za tie roky asi bude najvhodnejšie tento vzťah upevňovať, nie prevracať a otriasať od základov. To už ale vstupujú do izby a hneď ako sa dvere otvoria, priláka ju len jedno. Vôňa pečenej slaniny a zemiakov v šupke s nejakým lákavým korením. Rin sa chce rozbehnúť za jedlom ako hladný vlk, bez štipky naučených mravov. Ako sa však rozbehne k tanieru, nemotornosť a nesúlad s jej novým telom jej dá o sebe vedieť a tak kým sa dopotáca k jedlu, štyrikrát zakopne a padne na kolená. Svoj boj však nevzdáva a nakoniec sa víťazoslávne otočí, sediac pre bezpečnosť všetkých na zemi, k Zerefovi s plnými ústami slaniny a zemiakom v ruke. Trochu sa začervená za svoj zvierací hlad a tak vezme do druhej ruky ďalší kus slaniny a pomedzi hltanie svojho kúsku ponúkne Zerefa tým druhým.* Ehm dáš si?
Zeref: *Prej věk je věk, Zeref se umí bavit lépe jak mnoho 20-ti letých puberťáků dohromady! Vysoký věk neznamená že se bude chovat jako starý důchodce co si někde pije lahváče a kouká u toho na zprávy nebo si čte noviny xD. Naštěstí tohle Rin neřekla nahlas a tak na to nemusím reagovat ale tak Zeref postupně kráčí s Kamlyn skrze Zámek dokud se neocitnou v té kuchyni. *Já ti dám trapná, to se mě pokoušíš urazit? *Podotkne během cesty když si tak uvědomí co mu Rin vlastně řekla. *Rodinu? Hm z těch co žijí tak mi po světě běhá syn ale nějak jsem ho nestihl vychovávat stalo se toho moc a i přes to že mi na něm záleží tak já pro něj otcem nikdy nebudu protože on bere jako otce toho kdo ho pomáhal vychovávat a byl tam pro něj každý den takže asi tak, moje rodinné vztahy by byli na déle a je to komplikované už jen protože tohle tělo jako takové je staré sice přes 100 let ale já jsem byl u kontroly pouhých 15 let během začátku a pak jsem o něj přišel a celou tu dlouhou dobu jsem jen spal nebo sledoval co ten Suzuya s tím dělá, dalo by se říct že jsem byl vězněm ve svém vlastním těle. Takže žiju sám za sebe jen posledních několik let a moc toho nemám pokud jde o vztahy tak jsem prakticky sám bez rodiny a podobně ale tak s tím musí čekat někdo kdo se probudí do života po 80-ti letech a více. *Podotkne k tomuto tématu a více se k tomu nějak nevyjadřuje. *Tak jsme tady. *Poví když uvidí dveře které jsou stejné jako vejce vejci jako ostatní desítky dveří a když je otevře je tam celkem útulný pokoj a na talíři nějaké dobré jídlo které je dobré i studené (netuším co vymysli si něco xD). *
Rin: To by bola trápna svadba... *Poznamená sucho pri pomyslení, že si berie niekoľko sto ročného dedka, ktorý síce vyzerá mlado alebo veď... Vek je vek nie?* Vlastne myslela som si, že chodíš jesť do rôznych bystier, že vykrádaš rodiny obedujúce niekde na farmách alebo kradneš jedlo zo stánkov. Alebo, že máš vlastnú slúžku, ktorá ti varí, žehlí a perie výmenou za to, že ju nezabiješ. *Ako tak trepe piate cez deviate pozastaví sa na chvíľu a zažmurká.* Máš vôbec nejakú rodinu? Manželku, deti... *Naschvál vynechá rodičov a starých rodičov keďže už teraz ich prežíva o niekoľko sto rokov. No predstava, že sa smejú na svatbe aby mohla byť princezná a pri tom na ňu bude niekde číhať žiarlivá manželka ju mierne dostane do povykova. Toľko príbehov už o takých ženách počula. A deti?... Určite sú už staršie než je ona sama. Alebo ktovie koľko ich má, možno celú armádu. Nič z toho však nepovie na hlas. Nemyslí to zle. Nad všetkým sa len úprimne zamýšľa, no snaží sa potlačiť svoje staré ja aby sa nevypytovala a nevypytovala donekonečna.* Hmm, to znie ako zaujímavý plán. Neviem, ešte som v tých dedinách nebola. Asi mi je to jedno. Kumogakure znie celkom fajn. *Zamyslí sa nad tým koho tam môže poznať. Docvakne jej to. Veď tam by mohla znova stretnúť Temari a Mayu! A možno spoznať ich tretiu sestru Aishi, o ktorú sa Temi tak bála keď sa spoznali. Zrazu sa jej ten nápad zdá skvelý. Ak už nič iné, tak aspoň bude mať okolo seba trochu predvídavých ľudí, keďže ich už trochu pozná.*
Zeref: Princezna? To tě budu oslovovat jen když si mě vezmeš já jsem zdejší princ! *Přistoupí na její hru v tomto ohledu a zasměje se, proč by ji hned měl shazovat že to ať zapomene a podobně ne? *Ano překvapivě vařit umím, co sis myslela? Že jím jen nějaké hotovky nebo žeru pouze jablka a podobně? *Zasměje se té představě že by žil jen z jídla co si venku natrhá jako nějaký vegetarián a podobně. *Ano jsme tu samy já sem moc část nechodím vyžívám to výjimečně dokonce ani ty se tu se mnou nezdržíš na delší dobu, vidím to že tu spolu budeme možná tak týden než budeš schopna fungovat a pak začne tvůj výcvik a podobně. Víš aby sis představila jak to bude vypadat, společně s Kazuyou se budete hlásit v nějaké vesnici jako přeživší po pohromě v Yugakure že nemáte kam jít a vesnice vás přijme a to jakákoliv na světě jen já musím vymyslet jakou použít kde bych mohl mít co největší klid aby nikdo nezkoumal s kým se stýkáte a podobně. Co Kumogakure no Sato co myslíš? Nebo Sora no Sato by taky mohla být jako jedna z možností. *Zeref se pokouší Rin zapojit do tohoto tématu aby mu případně sama řekla kam by chtěla jít. *Budeš oficiálně člen té vesnice ale budeš mít velkou volnost a i když na oko budeš pracovat pro ně tak současně nebudeš nějak omezovaná a já k vám budu mít částečně přístup ohledně různých zpráv a podobně.
Rin: (Tak predsa sú nukeninovia výstredný.) *Pousmeje sa Rin pri prehliadaní si Zerefovho tetovania a trošku sklesne keď jej oznámi, že žiadne preteky to teda nebudú. Ale zase užasnuto otvorí ústa, keď sa dozvie, že sú naozaj v zámku. Otočí sa okolo vlastnej osi trochu nemotorne ako tučniak za rybkami a zachytí sa steny aby nepristála na zemi.* Téda! Ja bývam v hrade? (Ja som to tušila!) *Zajasá Rin a ako bleskom jej na tvári pristane rozžiarený úsmev.* Ha! Budeš ma oslovovať princezná Rin. *Zasmeje sa zvonivo a znova ju prekvapí odlišnosť jej hlasu, aj keď ju už tak nedesí keď jej Zeref vysvetlil, že ide o zvyk. Pri premýšľaní o Zerefovi jej príde divné, že v spomienkach vidí aj náznaky hnevu, keď teraz nevie nájsť dôvod prečo by sa naňho mala hnevať,či sa ho báť. Keď vykročí do jej izby zavesí sa mu na ruku a oprie o rameno.* Ty vieš aj variť? *Pobavene zahvízda a okukuje dlhé chodby a schody po ktorých ju Zeref vedie. Napadne jej, že ak tu má naozaj bývať bude si tu musieť nakresliť mapu na každé poschodie a schodisko a jednu univerzálnu mať stále pri sebe. Toľko chodieb, izieb, kútov... Premýšľa na čo je mu taký veľký hrad, keď je tu sám.* V toto hrade... Sme sami? *Opýta sa trochu so záujmom. Na jednu stranu jej to príde dosť smutné, no na druhú stranu môže mať Zerefa len pre seba. Môže to využiť pekne po svojom. Každým krokom si pripadá viac sama sebou, keď sa jej darí uvedomiť si svoju výšku a dĺžku kroku. Cíti však, že to ešte potrvá, kým bude vytrénovaná ako predtým. Verí však, že Zeref a Kazuya to dokážu. Dajú ju dokopy a už sa nebude musieť obávať minulosti. A pri troche snahy a šťastia ani budúcnosti.*
Zeref: Ne že bych to přímo dělal ale mám známé kteří umí dělat opravdu úžasné tetovaní sleduj. *Poví a vyhrne si rukáv na pravé ruce kterou má od ramene po klouby u prstů celou potetovanou ale ještě k tomu se ta barva jeví jako kdyby zářila což i září díky tomu že v tom tetování nebo spíše inkoustu jsou maličké prášky z chakrovodivé ocele která byla napuštěna právě chakrou aby to působilo že to svítí ( odkaz » ). *Vidíš? Pokud chceš tetování mohu to nechat zařídit, stačí jen říct jaké tetování a kam ho budeš chtít. *Její nápad ohledně kuchyně ho pobaví. *Nepovím protože ani já neumím pořádně vysvětlit kde to je a zda to je vůbec v tomto patře, jsme totiž v obřím zámku a je tu asi kolem 70-ti místností a strašně dlouhé chodby. Jídlo máš už připravené ve tvém pokoji něco co jsem uvařil já osobně takže doufám že ti to bude chutnat tak pojď jdeme. *Poví a začne kráčet ven z místnosti s tím že Kamlyn se snaží stále přidržovat aby neupadla. *Navíc ještě nebudeš běhat nechci aby se ti ihned něco stalo, musíš na to jít pomalu. Musíš se pomalu naučit znovu chodit a zdokonalit svou motoriku vzhledem k jiné výšce a podobně. Pokud jde o vše cos u sebe měla to máš v pokoji ale to cos měla v Konoze to je už ztracené a za to poděkuj Kajitatemu protože mě donutil to celé uspíšit. *Poví k Rin zatímco s ní zkouší kráčet chodbou. *Oblečení ti budu muset sehnat nové vzhledem k tomu že na tohle tělo by ti to asi mohlo být někde ne zrovna pohodlné kvůli jiným rozměrům. Budu tě muset znovu svléknout a vše přeměřit abych věděl. *To je samozřejmě jen vtip nemyslí to nijak vážně ale Zeref má prostě takový divný smysl pro humor a nyní musejí vykráčet schody nahoru. *Tak teď musíme vyjít 3 patra.
Rin: *Uškrnie sa a potom sa zapozerá ceu zrkadlo na tú značku na čele. Musí si odhrnúť vlasy aby si ju vôbec všimla.* To budem mať zaujímavé tetovanie. *Vtom ju napadne celkom bystro šialený nápad.* Vieš robiť aj tetovanie? *No dlho sa nad tým nezamýšľa pretože Zeref spomína jedlo a hlad a to je momentálne jediný skutočný nepriateľ.* Mám hlad ako nejaké zviera! *Vyhlási a udivene si uvedomí, že to tak naozaj je.* Vysvetlíš mi, kde je kuchyňa a dáme si preteky!? Ale bez podvádzania! *Pripomenie mu keďže niekde v spomienkach vydoluje fakt, že je rýchlejší ako blesk. Musí sa zamyslieť aj nad ponukou číslo dva a to prezlečením sa do niečoho komfortnejšieho.* A po tom ako naplním žalúdok, chcem určite svoje staré oblečenie. Mimochodom, kde sú všetky moje veci? *Je pre ňu naozaj nezvyk nemať pri sebe všetky svoje zvitky a všetko čo je v nich zapečatené. Veď to bolo v podstate všetko čo v živote mala. Nie len zbrane a vybavenie, ale naozaj všetko. Otočí sa ku dverám, čakajúc na vysvetlenie kde je kuchyňa a povel štart.*
Zeref: *Upřímně Zeref si myslí že už teď ta poslušnost omezená už teď nese své ovoce protože od Kamlyn by počítal že by se už vyptávala jako šílená a nevěřila by mu, mohl by se možná cítit divně že ji vzal svobodnou vůli ale tak to není pouze se dostal do jejího podvědomí nebo reakcí mozku aby ho brala trochu pozitivněji jinak je to pořád ta stejná Kamlyn (vím zbytečně se rozepisuji o blbostech xD). Nicméně nyní už to je Rin a ne Kamlyn (jak to píšu pořád dokola jako debil). Nicméně její děkování a pokus ho obejmout ho potěší a tak se trochu skloní aby to měla jednodušší. *Vůbec není zač. Mimochodem na čele máš takovou značku, je to spíše pečeť a ta má chránit tvůj Rinnegan. Kdyby se někdy náhodou stalo že bys zemřela nebo by ti někdo chtěl Rinnegan sebrat tato pečeť tomu zabrání tím že Doujutsu zničí, sice jsem schopen ti dálkově působit i ohromnou bolest a ničit ti mozkové buňky ale přísahám na svou hrdost že pokud mi nedáš pádný důvod nikdy to nepoužiju. *Poví přesvědčivě a myslí to i vážně. *Nemáš hlad? Nebo nechceš přesunout už do obyčejného pokoje kde se můžeš i obléknout do normálního oblečení?
Rin: *S pomocou Zerefa sa postaví na nohy a prekvapí ju, že ju nepúšťa... Najorv jej nejde do hlavy prečo, ale keď sa pokúsi urobiť krok, dva, zamoce sa jej hlava a je vďačná, že sa môže zaprieť o Zerefa aby nespadla. Potom jej to docvakne.* (Jasné, to je teraz tvoj hlas ty trúba!) *Najradšej by sa plesla po čele, ale asi by sa netrafila a tak si to odloží na neskôr.* Tak a čo teraz? *Keďže Zeref spomína aj akúsi úpravu, o ktorej jej povie neskôr, berie ho za slovo a v snahe ukázať mu, že sa naozaj snaží zmeniť sa nepýta nič navyše. Povie jej to alebo na to príde, keď nadíde ten správny čas. Porozhliadne sa ale po zrkadle, ktoré jej predtým dal a zahľadí sa na úplne cudziu osobu v ňom. Črty jej tváre vyzerajú byť dospelejšie, ostrejšie. Obrovské oči ktoré mala predtým sa zúžili na malé pichľavé bodné ryhy. A jej vlasy.. Havranie krídla. Za mala počúvala takú hovorovú frázu. "Temné krídla, temné správy!" Žeby bola odteraz poslom zlých správ? Je to obrovská zmena. Nespoznáva sama seba a nevie si predstaviť nikoho, kto by ju mohol spoznať. Naozaj má šancu začať šliapať novú cestu a robiť nové odtlačky do mekkej hliny. K Zerefovi pociťuje zvláštnu vďačnosť, za to že jej to vlastne on umožnil. Zachránil ju, doviedol sem, dal jej novú identitu a ešte nejaké zmeny súvisiace s vylepšením navyše... Vzhiadne k nemu a k jeho očiam, ktoré teraz vyžarujú starostlivý pohľad.* Ďakujem. *Natiahne sa trochu na špičky keďže je ako hora a snaží sa ho objať rukami.* Ďakujem za všetko! *Povie ešte raz a potom sa odtiahne. Znova sa pokúsi o pár krokov, tentokrát už s väčším úspechom ako pri predošlom pokuse.*
Zeref: *Pokud jde o to jak jsem řekl že její plíce budou schopny dýchat jak vodu tak kyslík to jsem trochu moc fantazíroval (nedává to z biologického hlediska smysl). Tudíž pokud bude Kamlyn pod vodou bude dýchat jako obojživelník (dal do ní tedy nějakého obojživelníka). Tím pádem bude pod vodou dýchat svou pokožkou která ji pomůže v tom aby se pod vodou neudusila - neutopila. Bylo mu jasné že Kamlyn bude zmatená a tak když se snaží postavit tak ji opravdu pomůže aby se postavila ale stále ji přidržuje. *Jsi to ty jen jsem ti změnil ten vzhled takže tvoje rozměry jsou trochu jiné a hlas máš taky jiný musíš si na to zvyknout ale snažil jsem se aby to bylo rozměrově co nejvíce podobné tobě a věkově také. *Poví a usměje se na ní a překvapivě mile. *Mimochodem pomohl jsem ti trochu zesílit ale o tom někdy jindy dobře?
Rin: Nemocničná izba? *Vytreští na Zerefa oči veľké ako dve prázdne misky od rámenu a znova sa prinúti obzrieť sa okolo. Nechce sa jej veriť, že by mohla mať ešte niečo viac. Čo v tej izbe asi tak robila... Mohla by nadosmrti žiť medzi štyrmi stenami a aj tak by jej nič nemuselo chýbať. Až na čistý vzduch, slnko, zmeny v ročných obdobiach... Nie tento nápad zavrhne už v začiatku. radšej život v divočine ako v jednej izbe, ale veľkorysosťou sa neopovrhuje. Keď sa však chce opýtať Zerefa ďalšie veci, čelí jeho namierenému prstu a nestihne sa ani opýtať o čo mu ide. Skláti sa ochabnuto na posteľ až do bezvedomia. Tentokrát jej to pripadá ako dlhšia chvíľa keď znova prichádza k sebe. A opäť je to Zerefov hlas čo ju z tmy vyťahuje do bdelého stavu a núti ju otvoriť oči. Poučená z posledných prebudení na to ale tentokrát ide pomaly. Najprv sa rozdýcha a potom pomaly prinúti svoje viečka sa pootvoriť kým si zreničky zvyknú na šero v izbe a až potom otvorí oči úplne. Necíti sa však úplne sama sebou. Akoby bola v dlhom spánku a chvíľu telu trvá kým si uvedomí samo seba. Svoje rozmery a schopnosti. Pokúsi sa to vysvetliť Zerefovi, či to tak má byť. Opýtať sa ho, čo zase urobil.* Zeref... *Začne, no nedokáže pokračovať. Izbou sa ozve úplne iný hlas. Akoby tam bola iná osoba, rovno pri nej no nikoho nevidí.*Kto je tu? *Opäť akoby jej ten hlas výfukol slová na ktoré myslela. Vyľakane sa znova rozhliadne a pokúsi sa posadiť na posteli. Cíti sa ako nemotorná žirafa na kolieskach. Natiahne ruku k Zerefovi, v nemej prosbe o pomoc s postavením jej na nohy. A zároveň jej v očiach vidieť otázku, či sú sami. A odkiaľ sa berie ten hlas.*
Zeref: Vím co dělám nejsi ani první a ani poslední komu tuhle změnu dělám. *Poví ohledně toho a usměje se, přijde mu vtipné že si Kamlyn nebo spíše už Rin myslí že mu bude radit když on ví moc dobře jak to udělat aby ji nebyla schopna poznat ani vlastní matka (kdyby nějakou měla). *Lékařská čest, to je tak roztomilé ale fajn slibuju že ti nevymažu vzpomínku na to tvé já ani tvé přátelé když o ně tak moc stojíš. *Myslel to dobře ale Kamlyn hold si to vše chce nechat tak ji to tedy nechá. *Tohle není tvůj pokoj, tohle je pouze tvůj nemocniční pokoj ale dlouho se tu nezdržíš čeká tě jak jsem říkal už pak i stěhování za tréninkem ale to je nyní už jedno teď je čas spát Kamlyn. *Poví a ukáže na ní prstem ze kterého vystřelí opravdu maličkou skoro až neviditelnou chakrovou střelu která Kamlyn uvede so stavu bezvědomí a on ji může pustit kapačku aby ji opět udržel ve stavu spánku [Třída Kage: Chakura no Hari] a pak si vytvoří na konci ukazováčku maličkou jehlu z chakry a tou se napojí na mozek Kamlyn a najde si tam v jejím mozku to ohledně Hiraishinu a potvrdí se mu to že to byl Renji ale dnes už Kazuya kdo ji řekl o tom Hiraishinu a tak ji to upraví k nepoznání tu vzpomínku aby ji tam ten Hiraishin smazal, vůbec se mu nelíbí že tu o něm Renji (Kazuya) vykládá. Upraví i další zmínky o něm v dalších vzpomínkách tak že Kamlyn prostě nebude vědět že někdy o nějakém Hiraishinu slyšela nebo mluvila [Třída S: Nusumareta Kangae]. Poté ji ještě na čelo umístí pečeť která má chránit její Rinnegan před případným zneužitím nebo krádeží někým jiným [Fuinjutsu: Sōke no Juinjutsu] a tím skončí následně si dojde do Země Lesů a najde tam rodinný domek celkem mimo civilizaci kde žije spokojená rodinka tak ji vyvraždí a vezme si jejich dceru nebo ji spíš vyškubne vlasy a pak ji taky zabije také. Následně se vrátí za Rin a na zem nakreslí takovou pečeť a do té pečetě Rin položí a po využití zesílení Fuinjutsu od Kyuubiho do ní zapečetí Kage Kagami Shinten no Hō a Kamlyn poté obalí obvazy a celou ji zakryjí a změní celé její tělo na vzhled té dívky takže nezůstane ji ani základ jejího vzhledu ale dokonce ani její hlas. Dokonale se změní do podoby té dívky a ne jen tváří ale i výškou svého těla a celkově celé její tělo je nyní úplně jiné (i výšky bude trochu jiná). Jakmile to skončí Zeref ji položí na postel kdy už má Rin nový vzhled. Chvilku přemýšlí že by ji mohl trochu i zesílit když u toho je a tak ji opět napojí na kapačky aby spala a odejde na černý trh do Sora-Ku kde si koupí mladého geparda kterého si vezme za Kamlyn a položí pravou dlaň na zem a z té vyjde temné hmota která pohltí jak malého geparda tak i Kamlyn a Zeref má nyní plnou kontrolu nad DNA a tak začlení část DNA geparda do té Rin a upraví pouze její schopnost běhu a celkově i pohybu a poskytne ji tak vyšší rychlost (Rychlost +2). Na první pohled nemá žádnou změnu z fyzické stránky takže nikdo nepozná že ji Zeref geneticky modifikoval a kromě toho do ní nakonec dá ještě DNA nějaké ryby aby mohl upravit trochu její plíce a tak pokud se Kamlyn bude nacházet pod vodou její plíce tam dokáží dýchat dokonce nepotřebuje ani žábry prostě ji může normálně dýchat, podobně jako Jinchuriki Hachibiho například a stále se snažil aby to na ní nezanechalo žádný znak ani v chování a ani na vzhledu ale to co není schopen ovlivnit je ta jak to říct menší oddanost vůči Zerefovi ne že by ji Zeref řekl zabij se a ona se zabije jen mu to aspoň trochu pomůže s ní o něco lépe mluvit a podobně navíc stejně to má i Suki a ani ona mu nepřijde nějak přehnaně oddaná jen v něj věří a důvěřuje mu a víc nechce. Hold ze začátku Rin úplně nevěří a navíc stejně ji bude trénovat Renji (Kazuya) a to vše zařídí. Nicméně nyní už Rin leží ve své posteli a léky opět přestávají působit a Zeref dokonce už nechal poslat pro Renjiho aby s ní mohl poté později odejít. Sice mu bude muset ještě říct nějaké detaily ale to je vedlejší, na tom moc nezáleží ne? Hlavní je že Zeref Rin pomohl zesílit pomocí genetické modifikaci a časem ji chce pomoct i zesílit ohledně chakry aby měla opravdu velké zásoby chakry ale to až si bude jist že Rin si to zaslouží. *Tak co vyspinkaná? *Poví Zeref k Rin která by se už měla pomalu probouzet. *
Rin: Nekladiem si požiadavky. Vravím, že bez týchto zmien to nepôjde. Moji najbližší by na to inak prišli. *Vysvetlí mu aby to nevyzeralo, že si tu začína všetko drzo dirigovať. Potom sa však zhrozí pri zmienke úpravy spomienok alebo ich zmazania. Začne rýchlo a jasne krútiť hlavou zo strany na stranu až jej pramene vlasov poletujú okolo hlavy.* V žiadnom prípade! Sľúb mi na svoju lekársku česť ak ešte nejakú máš... Že mi do hlavy nepolezieš, nebudeš mi nič nastavovať ani prenastavovať ani mazať! *Núti k tomu Zerefa ako pohľadom tak aj ostrým hlasom a dúfa, že keď je teraz v jeho výcviku, alebo ako to pomenovať, bude mať stále svoje práva a on aspoň kúsok cti aby dodržiaval pravidlá dohody. Avšak aby zmiernila účinky svojho zvýšeného hlasu znova sa porozhliadne po izbe. Okrem toho, že je tmavá a celkom veľká, je určite asi aj desaťkrát taká hodnotná ako izby a bunkre v ktorých bývala doteraz.* Toto bude moja izba? Tu budeme bývať? Ukážeš mi aj zbytok tohoto... Sýdla? *Chvíľu musí hľadať vhodné slová na pomenovanie. Nakoniec však s úsmevom sama sebe pochvalne prikývne.*
Zeref: Ani nevíš jakým způsobem tě budu měnit a operačně to rozhodně nebude prostě to nech na mě a neklaď si tu požadavky a nepovím ti jak to udělám to je můj tajný recept. *Poví jako hotovou věc, nehodlá ji říkat že hodlá venku někoho ulovit aby ho zabil a ukradl dotyčnému nebo v tomto případě dotyčné vzhled. Nicméně pokud jde o vlasy a celkově požadavky asi nebude problém se porozhlédnout po někom kdo bude aspoň vzdáleně připomínat požadavky jaké si tu Rin klade. Přitom musí hlídat aby dotyčná osoba měla aspoň přibližně stejný věk jako tady Rin. *Lepší nebo horší člověk? Záleží jak definuješ lepšího člověka, nemyslím si že budeš lepší ale ani horší prostě jen změníš způsob jakým jsi doposud žila a možná ti bude sedět daleko lépe jak ten cos žila donedávna. *Odpoví k její otázce která mu přijde tak trochu divná nebo ne divná ale neví jak nejlépe by měl odpovědět. Pak si od ní vezme zrcadlo a něco ho napadne. *Mám nápad, mohl bych ti určité životní události nebo osoby prostě z mozku vymazat. Určitě máš v životě osoby co ti jsou blízké tak co ti na ně vymazat vzpomínky aby tě to zbytečně nebolelo když tě nepoznají? Celkově pokud bych se snažil trochu víc mohu tě změnit úplně abys tento život co sis právě vybrala považovala za svůj jediný a pravý život je to jen návrh pro ulehčení mnohého ale nebudu tě do toho nutit.
Rin: *Rin len bez komentára prikývne a vezme si od Zerefa malé zrkadlo. Pozrie sa do obrazu a sústredí sa na svoje črty.* Bude to chcieť zúžiť oči... Teraz sú ako jazierka. *Poznamená a sústredí sa radšej na to ako veľmi sa musí zmeniť zvonku, než aby sa mala sústrediť na to ako sa musí zmeniť vo vnútri.* Tiež by to chcelo úplne inú farbu vlasov. A možno havranie čierne... Také ako odraz mojej duše. *Rin na chvíľu premiestni bod svoje záujmu a spoza zrkadla vykukne na Zerefa.* Čo myslíš, budem po zmene lepší alebo horší človek? *Nechá túto otázku len tak vysieť vo vzduchu akoby sa to pýtala neurčito priamo kyslíka alebo prachu usadeného na okeniciach. Myšlienka aká bude a aká by mala byť ju nenechá na pokoji. Teraz má životnú šancu byť tým kým by byť chcela. Ale zvládne to? Zvládne sa cela zmeniť len tak zo dňa na deň a nepodľahnúť emóciám pri strete s Temari alebo Rysandom, Sorenom? Vlastne je jedno koho stretne... Ale nebude jej ľúto ak ju nepoznajú? Jasné, že nechce aby ju spoznali, ale hlboko vnútri by chcela aby ju jej pravý priatelia spoznali.* Vieš čo... Ak môžme tak poďme na to. Urob zo mna iného človeka. *Povie rozhodne a podá mu zrkadlo. V očiach sa jej rozprestrie vyrovnaný pokoj a zmierenie.*
Zeref: *Nikdo kromě Kazuyi ji to vysvětlit nemohl byl to jen on a Zeref jediný z mála známých uživatelů Hiraishinu a tak si to Zeref s Kazuyou vyřeší nebo to udělá jinak a vyřeší to později s Kamlyn ono je to vlastně jedno ale hlavní je že se dostala k něčemu co by někdo měl držet za zuby a nevykládat to holkám na potkání. *Zrcadlo? *Zeref neví proč ho chce ale možná se chce ještě jednou podívat na svůj starý vzhled kdy vypadá jako Kamlyn přecijen Zeref stále její vzhled nezměnil a tak možná Kamlyn chce vidět sovu tvář ještě jednou naposledy. *Kazuya to vědět může ve skutečnosti je hluboko uvnitř Nukenin stejně jako já a ví že kdyby to zkusil někde komukoliv říci tak by se to mohlo dostat ven na veřejnost. *Pronese Zeref a podá ji malé zrcátko. *
Rin: // Ohľadom Kazuyu... Pokiaľ Zeref nečíta myšlienky tak nevie, že jej to vysvetlil on, nepovedala to nahlas! *Rin si vzdchne. Uvedomuje si, že najlepšie by bolo už teraz samú seba presviedčať, že je Rin a Rin je úplne iná osoba ako Kamlyn. No myslí si, že nanovo spoznať Shikiho... To musí byť veľkolepé. Prvýkrát mu vynadala, že jej do cesty postavil strom, aj keď on za nič nemohol a do stromu narazila svojou chybou. Tentokrát to musí byť rovno kameňolom aby prelomila ako Rin ten správny prvý dojem. Pusmeje sa pri tejto spomienke a nápade zároveň.* To áno Shikiho asi doma nenájdem. *Prezrie si sama seba a obzrie sa po izbe.* Nenašlo by sa tu zrkadlo? *Opýta sa Zerefa s miernym pokusom úsmev, pretože jej práve dal možnosť znovu sa stretnúť s jej plánovaným senseiom a dokonca sám uznal, že by ním mohol byť.* A on môže vedieť, že som Kamlyn? Alebo budem anonymné dievča, ktoré mu predhodíš na výcvik? *Ďalšia otázka. Kamlyn si uvedomí, že ak sa má stať Rin, bude musieť svoju zvädavosť poriadne krotiť.*
Zeref: Možná. *Poví a už teď se hodlá zeptat Renjiho (Kazuyi) zda mu přijde normální vykládat všude kolem o Hiraishinu a zlomit mu u toho jednu nebo dvě kosti. *Nenavštěvuje mě ale Suzuya ho znal jako malého a pořád mám propletené vzpomínky se Suzuyou a mám problém odlišovat co jsou moje a co jsou zase jeho vzpomínky. *Odpoví ohledně toho. *Navštívit Shikiho to je výzva protože on většinou někde cestuje a nejradši bývá mimo civilizaci takže doma ho asi jen tak zastihnout nedokážeš ale můžeš to někdy zkusit a pokusit se s ním seznámit jako Rin stejně jako i s ostatními přáteli, seznam se s nimi jako Rin ale nesmí zjistit že jsi Kamlyn však znáš tu dohodu jen to radši připomínám. *Pak si uvědomí že ji na jedno neodpověděl. *Mimochodem nenavštěvuje mě ale neboj už jsem ti vybral někoho kdo tě vycvičí a budeš ho znát řekl jsem si že bude lepší tě dát někomu koho znáš proto volím Kazuyu i když já ho znám trochu lépe a jinak no. *Poví ohledně toho. *Uvidíme jak si i na mě pak zvykneš snad ano. *Pak se k ní natáhne a položí ji ruku na hlavu a odstraní ji Hiraishin značku. *Tak značka je pryč ale víš já nepotřebuju Hiraishin značky na teleportace jsou osoby ke kterým se mohu dostat i bez ní a ty jsi jedna z nich.
Rin: Stále si mi neodpovedal na čo presne sa pýtam! A ty to vieš. *V hlave sa jej však rozsvieti. Keď sa stretla s podivínom Kazuyom a Gobi, dostala od neho darček na rozlúčku. A povedal jej k tomu, že ho bude potrebovať, musí len nájsť spôsob ako ho zalarmovať a bude hneď pri nej. Víťazoslávne sa smeje.* Ty si mi niekde dal ten znak... Hiro.. Hiras. Hiris... Hiraishin?! *Skúša si spomenúť ako to nazval a popritom sa úškrnie na Zerefa, ktorý sa premiestnil na stoličku. Vytiahne sa do sedu a oprie sa o priečelie postele.* Práve preto mám právo sa obávať... Lekár - zabijak. *Vzdychne si a začervená sa keď si predstaví, že Zeref je vlastne prvý muž čo ju videl nahú. Musí sa otrisať keď ju napadne, že je to lastne dedko, no propomenie si, že mu telo nestarne a múdrosť sa vekom hádam zvyšuje nie znižuje.* Takže Rin. *Prikývne nakoniec zmierená so svojím novým menom a tu ju zo zamyslenia vytiahne iné meno, ktoré Zeref vysloví.* Shiki? Ty poznáš Shikiho? Navštevuje ťa? Môžem sa s ním znova stretnúť? *V hlase jej počuť radosť a oči jej zasvietia ako malý majáčik. Nebude tu možno úplne sama.*
Zeref: Nepotřebuju to vědět, stačí mi chtít se k tobě dostat a i kdybych neměl ani tušení kde se zrovna nacházíš tak se k tobě teleportuji a tak jsem byl popravdě taky docela zaskočený po teleportaci k tobě kdybych věděl předem že to bude poušť Země Větru zvolil bych jiné oblečení. *Odpoví ji k tomu jak se až otravně vyptává na to jak ví kde zrovna je a vlastně ji odpověděl pravdivě protože Zeref fakt tolikrát ani neví kde jsou zrovna osoby ke kterým se teleportuje. *To máš pravdu ale upřímně tiché sluhy svým způsobem mám ale o tom někdy jindy, každopádně nemusíš se bát že bych nahotu nějak řešil jsem lékař i když zabiják. *Poví s tím že by ji to snad mohlo i uklidnit. *Nic jsem s tebou neudělal a nedělej mi tu hysterické záchvaty a proč se budeš jmenovat Rin? Protože taková byla dohoda nebo jsi snad zapomněla? Dohoda byla že jakmile přijde čas změním ti vzhled a dám ti novou identitu a že na tu starou úplně zapomeneš protože budeš pro svět mrtvá abys nebyla vyhlášena nějakou nehodou Nukeninem. *Poví a pak se Kamlyn podívá přímo do očí. *Mimochodem neboj tvoje panenství jsem ti nesebral tak nemusíš ihned plašit jen co zjistíš že jsi byla mimo delší dobu nejsem na mrtvoly. *Upřímně tomu se Zeref zasměje už trochu hlasitěji a posadí se na židli co je vedle její postele protože tohle už byl fakt takovej vtípek nebo spíše provokace. *Člověk se takhle stará a jak se mu lidé odmění to je generace tohle a to jsem si myslel že Shiki je hrozné dítě.
Kamlyn Marise Nibori: *Vypočuje si ho, no stále stále sa mračí. Odpovedal jej predsa len polovične.* Áno, áno... To som pochopila. Ale ako to, že presne vieš kde som, na akom mieste, v ktorej zemi, v ktorej dimenzii? *Pýta sa pochybovačne ďalej a až keď sa k nej priblíži uvedomí si, že je oblečená inak ako bola. Vystrelí rukami pred seba, keď sa jej dotkne, no jeho slová ju trochu pribrzdia. Prekrúti očami a uvoľní sa.* Na čo sa hráš? Niekto ma predsa musel umyť a dostať do tohoto oblečenie... A pokiaľ nemáš tichých slhov tak si to bol ty. Už si si prezrel všetko či si chcel. *Povie úplne sucho, pretože z toho čo o ňom vie... Tu sa pozastaví a rozšíria sa jej zreničky.* Čo všetko si so mnou urobil kým som bola polomŕtva?! *Opäť zvýši hlas a tentokrát ho prešpykuje tvrdým pohľadom, akoby doňho napichala všetky kunaie ake má.* A prečo sa mám volať Rin? A kde sú všetky moje veci? Kedy bude môcť znovu trénovať? A ako mi chceš zmeniť vzhľad? *Znova ho zasype otázkami, ktoré jej napádajú tak rýchlo ako aj hlúposti, ktorých realizácia je na Kamlyninom dennom poriadku.*
Zeref: Měla jsi být silnější, buď od trochu toho slušného vychování a buď ráda že jsem tě tam nenechal zdechnout protože by zabil on tebe. *Poví Zeref trochu hrubším tónem ale ne nějak agresivním ale by trochu podtrhl svá slova. *Máš ležet a odpočívat ale pokud tak moc chceš spát tak si teda spi mě to je vlastně jedno byla to jen moje rada abys pak nebyla v časovém presu až zjistíš že jsi propsala třeba dva dny. *Pokud jde o odpověď toho jak se tam dostal ta se usměje. *Protože jsem schopen se k tobě během vteřiny kdykoliv teleportovat a to i kdybys byla na druhém konči planety a to že tam byl zrovna Kajitate byla čistá náhoda. *Takže trochu se uklidni je mrtvej a to je něco s čím se vyrovnáš a já ti pak večer už změním vzhled a jméno budeš mít Rin pokud nejsi proti, prostě jen Rin jednoduché pěkné a snadno zapamatovatelné. *Poví a dojde ke Kamlyn aby se zastavil vedle postele. *Když už jsi vzhůru tak tě prohlédnu měla jsi v sobě velký počet nožů a tak si tě chci prohlédnout. *Pokud Kamlyn nebude proti tak ji hodlá vyhrnout trochu triko aby si mohl prohlédnout její břicho a přejít ji prsty po pokožce nemá tam totiž ani jednu jizvičku a za to je na sebe pyšný. *Neboj celou tě prohlížet nebudu, nahou tě zkoumat nebudu takže pokud tě něco bolí nebo podobně tak to prostě řekni ale neměla bys po těch ranách mít jednou jizvu.
Kamlyn Marise Nibori: Ty si Kajitateho čo?! *Nahnevane zvýši hlas v otázke a zamračí sa.* Ja som mala byť tá čo ho zabije. *Podotkne zronene a unavene klesne opäť do postele.* Nemám spať, nemám vstávať... Čo mám robiť? *Opýta sa pretože už teraz ju chytá nuda a to ešte len zistila, že vďaka Zerefovi žije, že jej zabil únoscu a dal ju dohromady, a ešte je aj niekde "v bezpečí" . Tu sa musí pozastaviť a dlho premýšľať nemusí. Okrem toho, že mu nepoďakovala za záchranu...* Sakra ako si ma našiel? Ako si sa dostal presne na to mieste, v tej zemi, v ten čas? *Vyrukuje naňho s otázkou a spomeni si ako ju raz varoval, že ak niečo pohnojí alebo nedodrží dohodu, bude hneď pri nej a zomrie. Natočí k nemu hlavu na vankúši a podoprie si ju rukami, akoby si len tak bezstarostne ležala a pochybovala o najsilnejšej osobe o akej vie úplne bežne.*
Zeref: Kajitate není, dokonce ani mrtvola není jen něco co bych nazval rajčatová šťáva. *Podotkne Zeref na její reakci nebo spíše první slova po probuzení. *Takže jak jsem říkal toho ubožáka jsem zabil, zachránil jsem tě a žiješ protože jsi nikdy neumřela a jediné co ti povím o tom kde jsi je to že jsi v bezpečí dokud mě neprovokuješ. *Poví k tomuto místu a zasměje se tomu (v duchu). *Už jsem si řekl že si pro tebe dojdu a pak vidím jak tě Kajitate poškozuje a tak jsem si řekl že ho asi konečně zabiju o to jsem se staral a ještě zařídím aby nebylo možné ho znovu oživit. *Podotkne Zeref ohledně toho s naprostým klidem a úsměvem na tváři. *Tvůj vzhled jsem ti zatím neměnil to udělám večer ale znovu tě uspím ale teď se snaž nespat ale nezvedej se jsi ještě moc slabá a hlavně napumpovaná léky.
Kamlyn Marise Nibori: *Viete kedy si uvedomíte, že temnota má naozaj miesto v každom z nás? Keď ste na pokraji smrti. A okrem toho, že spomínate na všetky okamihy, ktoré sa vám z nejakého dôvodu zarývajú do srdca aj do spomienok, ste ponorený hlboko do seba. V čierno čiernej tme. A je pravda čo sa hovorí o tuneloch so svetlom na konci? V istom zmysle áno. Tunel, je tma v ktorej si rekapitulujeme život a svetlo na konci znamená vykúpenie. Ak tam dôjdete, rozhodli ste sa odísť zo sveta ako ho poznáte, ale pre Kamlyn bolo svetlo nelákavé. Celý život verila, že žije život označený nálepkou "vzorný" alebo "dobrý". A teraz keď sa stalo toľko vecí, má toho plné zuby. Kašle na svetielka. Nechá v sebe rozprestrieť tmu. Obopnúť ju celú a v momente keď je spokojne prepojená ju niečo vytrhne späť do reality. Zaklipká očami a nadýchne sa zhlboka aby naplnila svoje pľúca vzduchom tak odlišným od toho, ktorý dýchala pred tým. Chvíľu kym dokáže zaostriť jej rozmazaný obraz o svete pripadá temný. No keď jej zmysly zbystria uvedomí si, že je to len izba s tmavými stenami. Chvíľu len leží, dýcha a prezerá si celú miestnosť okolo. Hrubé steny sú pre ňu tiež poriadne odlišná novinka v porovnaní so stenami v ubytovni. Potom ju však zastihne spoienka na posledné minúty pred tým než stratila sama seba. Prudko sa posadí aspoň tak aby sa mohla podoprieť lakťom.* Kajitate? *Skríkne výstražne, no spomenie si aj na inú osobu v om zmätku, stíši teda svoj hlas a jeho meno zavolá skôr neveriacko a váhavo.* Zeref? *Potom si ho konečne všimne, opierať sa o zárubňou pri dverách a sledujúc ju ako sova.* Čo sa.... Stalo? Kde som? Ako to že žijem? Kde je Kajitate? *Vychŕli naňho sled otázok a potom sklapne, aby mal možnosť aj odpovedať.*
Zeref: *Upřímně měnit vzpomínky je vlastně nemožné na celé stránce existuje jen jedna technika která to dokáže a to po její specializaci a ta není dostupná nikomu kromě hráči který ji vytvořil takže Zeref si uvědomuje že to že ji upravily vzpomínky je spíše myšleno jako nějaká metafora a možná to je i myšleno tak že prostě ji takovým nějakým svým způsobem vymyli mozek nebo ji psychickým tlakem donutily to zapomenout nebo byla prostě přesvědčena o tom že to oni jsou její skuteční rodiče upřímně Zeref se už nedozví jak přesně to Kajitate myslet ale to je ve výsledku jedno a radši pokračuje ve čtení (aneb jak psát odpis o čtení ale zvládnout ho napsat dlouze). Zeref se tomu musí zasmát. * „Moje vlasy nejsou původně bílé ale černé ale chápu to přirovnání, tohle si zapamatuji a možná to Kamlyn jednou povím ale prozatím.“ *Zeref si uvědomuje že tuhle informaci nikdy nezapomene protože prostě má kurva dobrou paměť a i kdyby ano bude schopen tu vzpomínku jednoduše vyvolat svou technikou ale prozatím to neřeší a využije vibrací aby ten svitek nechal rozvibrovat na takovou úroveň že se rozpadne na prach a otočí se ke Kamlyn a tu vezme do náruče a přemístí se s ní pomocí Hiraishinu do Zámku Králů a tam ji především umyje od krve a převlékne ji (ano svlékl ji xD) a ještě jako další věc co udělá je to že zařídí aby se ihned neproudila a tak ji dá ještě nějaké léky aby ji udržel ve spánku a to z důvodu aby otevřel její hrudník (chirurgicky) a poté ji sáhne na srdce jako když už tolikrát srdce (lidská) vyměňoval že ví jak správně to srdce chytit aniž by ho zastavil a i kdyby jo tak ho zase zapne ne? Nicméně jakmile se dotkl jejího srdce umístil ji na něj svou Hiraishin značku a ruku zase vytáhne a použije nejpokročilejší lékařskou techniku jakou má aby ji dokonale uzavřel bez jakékoliv známky že byla otevřená takže je nemožné poznat že byla vůbec otevřená a vyléčí ji pomocí Chikatsu Saisei no Jutsu. Poté ji přenese do jejího pokoje nebo do jejího prostě do jednoho z mnoha desítek pokojů které tu jsou již převlečenou a čistou v normálních věcech kdy samozřejmě Zeref uklidil všechnu její krev i po té operaci. Nyní spíše stojí před její postelí a dívá se na ní protože ví že Kamlyn by se měla probudit během několika minut tu dávku narkotik tak dobře že by se po 4 hodinách po podání měla probudit a to je už zrovna teď. * „Jednou ti to řeknu ale ještě nejsi připravena a možná bude lepší když to nezjistíš, to sám uvidím po čase.“ *Pomyslí si Zeref během čekání na probuzení Kamlyn. *
Npc Kajitate: *Aspoň chabé pokusy o čokoľvek ako ísť do večnosti len tak z minúty na minútu. Prebleskne hlavou Kajitatemu keď ho Zerefova vlna zrazí k zemi a doslova ho drtí ako zbytočný odpad. Pri návaloch bolesti sa drží pri zmysloch. Nikdy necítil takú bolesť a uvedomuje si, že je v jeho živote posledná a tým, že by jej čelil by mohol dokázať aspoň sám sebe, že nie je taký zbabelý. Z tohoto dôvodu už ani nemukne až do posledného výdychu pretože vlastne aj keby chcel... Nejde to. Nevie či mu v tom bráni bolesť alebo hrdosť, ale zomrie v tichosti. S poslednou myšlienkou venovanej Kamlyn a tomu ako bude asi reagovať keď sa dozvie celú pravdu si v hlave prebleskne slová zo zvitku, ktoré ako jediné jej dĺžil ako vysvetlenie celého svojho konania, aj jej zivota. "Mesačné dievča, keď toto čítaš som mŕtvy. Čo znamená, že ty si na žive lebo som ťa nedokázal zabiť a nech už si svoju úlohu so Zerefom splnila alebo nie, dokazuje to, že máš zvláštny dar vyhýbať sa nalinkovanému osudu. Dlžím ti len jedno a to je pravda o tvojom ja. Rodiča, ktorých si pamätáš, neboli tvoji skutočný rodiča. Ako dieťaťu sme ti pred vstupom do spoločenstva pozmenili spomienky. V skutočnosti sme ťa našli ako batoľa na jednom odľahlom ostrove počas misie. Kunoichi ťa vzali do spoločenstva pretože brali tvoje nájdenie ako znamenie. Už od mala si mala snehobiele vlasy a všetci si mysleli, že je to predzvesť víťazstva nad nukeninom Zerefom, s ktorým máš spoločnú nie len farbu vlasov ale aj povahu. Mala si pri sebe len v piesku nakreslený znak z členiek ninjov Konohy a meno. Tvoje skutočné meno... RIN NIKKO. Odteraz môžeš byť kýmkoľvek chceš. Riaď si svoju cestu. Tvoj sensei Kajitate. "*
Zeref: *Zeref si od Kajitateho vezme ten kunai a sleduje jak se pokouší o běhání ale spíše to vypadá jako komická chůze klauna protože Kajitate má rozdrcené kosti v noze a tak je prakticky nemožné aby se o nějaký běh vůbec pokusil. Proto ho Zeref svou vibrační vlnou nejdříve opět srazí k zemi ale neukončuje její používání a namíří na něj rukou zatímco z ní stále vypouští vibrační vlny které doslova rozdrtí celé tělo Kajitateho který umírá v obrovských bolestech protože na celé jeho tělo vytváří obrovský tlak a navíc se zvyšuje vibrace jeho těla nebo spíše kostí, orgánů a podobně. Bude trpět a opravdu hodně než nakonec po nějakých 20-ti vteřinách opravdu zemře a po něm zůstane zabořené cosi co už ani nevypadá jako člověk ale jako drcená rajčatová šťáva. Kamlyn ještě nějakou dobu bude v bezvědomí a tak se o ní nemusí starat jeho technika ji vyléčí za něj aby mu neumřela a místo toho osvobodí svitek od toho kunaie který zatím položí stranou a samotný svitek otevře připravený případně deaktivovat nějakou past druhou rukou aby z toho případně vysál (pohltil) chakru a tím pádem aby zamezil explozi nebo čemukoliv jinému nikdy neví ale pokud nic nepřijde tak si ho přečte (teď mi můžeš hezky napsat co tam je xD). *
Npc Kajitate: *Kajitate sleduje ako sa jeho pohromou Zeref vysporiadava a okrem tlosti ho prekvapí aj to, že naozaj chráni Kamlyn. Tak ako on po celé tie roky, skrýval ju, trénoval, aby jedného dňa mohla byť zbraň tak silná, že sa Zerefa zbaví raz a navždy.* (Nemal som ťa nechať utiecť, drahá Kamlyn. Bolo to príliš skoro a osud ťa neminul. Mohol som ťa zastaviť, ale ty si mala vždy svoju hlavu, nekoniec by si si k nemu našla cestu.) *Premýšľa smutne Kajitate a zapozerá sa poza Zerefa na Kamlyn. Ľutuje, že je mimo, pretože jej nebude môcť povedať poslednú pravdu, ktorú nosí ukrytú už od jej narodenia.* Vieš čo, keď ti na nek tak záleží... Ak zomriem, daj jej toto.. *Zdravou rukou vytiahne kunai na ktorom je priviazany zvitok a hodí ho Zerefovi k nohám. Jeho osud je jasný... Vždy bol, aj keď sa všemožne snažil to zvrátiť.* Zbohom mesačné deti! *Zvolá a vytiahne si posledný kunai z kapsy. Skoncentruje svoju silu a chakru a pripraví sa útok. Potom vyrazí proti Zerefovi. Keď je bližšie (asi na 5m), kunai u celej sil hodí a pokúsi sa o posledný úskok. Zmení smer behu a chce ho obísť aby ho kopol zozadu do lýtka a zrazil ho z kolien.*
Zeref: *Zeref byl trochu nepozorný protože tímto trikem ho celkem zaskočil a nečekal to, nicméně oči si uchrání tím že od Kajitateho odskočí a skončí u Kamlyn. Aktivuje tam Rinnegan a vytvoří si za zády několik rudě zářících orbů [Rinnegan: Tsūru Sakusei Tekunikku] a ty se zformují do takové kopule které obklopí Kamlyn a uzavře ji tak do sebe ale dokonce i pod ní a tak je jakoby v takovém vajíčku. Zeref ten celé své tělo pokryje černou ocelí Kōtonu [Kōton: Kōton no Yoroi]. Díky tomu Zerefovi ta exploze ani plameny nic neudělají ale poté vytáhne svou dýku Moeru Kōtei a změní ji do formy jednoručního meče, který září světle modrou barvou. Navíc tento meč poskytuje pasivní schopnost která upravuje mozek Zerefa nebo spíše jeho vnímání a to tak že upraví způsob jakým vnímá vše kolem sebe a to tak že Zeref vše vnímá zpomaleně - vše co se děje vidí jako kdyby to bylo pomalejší jak pohyby a podobně tak vše [Moeru Kōtei: Moeru Kōtei Kaihō]. Poté se jen několikrát ožene mečem kolem sebe a jeho meč doslova ty plameny pohltí do sebe a všechen oheň zmizí v meči Zerefa a ten se pak usměje s aktivním Rinneganem přímo na Kajitateho a nechá to „vajíčko“ ve kterém je Kamlyn přistát vedle sebe a poté ta rudá věc zmizí. Svůj meč zabodne do písku a složí několik ručních pečetí a vytvoří Kamlyn na hrudi vodní medúzu která léčí všechna její zranění a Zeref z ní postupně vytahá všechny kunaie zatímco Kajateho se zlomenou nohou a rukou nějak nevnímá ale dává si na něj pozor a když vytáhne poslední kunai zase uchytí svou zbraň a začne kráčet k němu. *Vidíš? Bylo ti to k ničemu a teď akorát umřeš. Nikdo si na tebe nevzpomene a nikdo si ani nebude říkat že jsi umřel jako hrdina a podobně, prostě zmizíš a nikdo si na tebe už nevzpomene. Dokonce i Kamlyn na tebe zapomene o to se nakonec postarám.
Npc Kajitate: *Ponížený, tak sa Kajitate cíti, keď mu útok nevýjde a skončí odhodení na zemi s prasknutou kosťou v nohe aj ruke. Ako má teraz použiť jutsu? Mal to urobiť už dávno. No keď to nejde jedným spôsobom, obvykle sa ukáže ďalší.* Vieš čo? Keď ju nebudem mať ja, nebude ju mať nikto! A všetci tu môžeme zomrieť spoločne! *Zdravou rukou vytiahne z vrecka chili bomby a vyhodí ich do lriestoru medzi seba a Zerefa s Kamlyn. Ako ich odhodí vyberie aj zápalky a za menšej nemotornej snahy zapáli jednu a následne ďalšiu a ďalšiu až kým nehorí priestor medzi nimi pravým ohňom a výbuch ho nedohodí znova ma zem. Výbuch zároveň aj posilní horľavosť okolia a tak sa Kajitate rozkašle a zároveň oslepene sa zviech zo zeme. Má pocit, že má v očiach napichané senbony pretože štipľaosť dymu je neznesiteľná.* Vyhral som... *Zhodnotí keď sa snaží cez bolesť v očiach pozrieť smerom k Zerefovi a Kamlyn, no vidí len rozmazane dym, oheň a kráter po výbuchu.*
Zeref: „Ubohý pokus.“ *Pomyslí si Zeref protože v moment kdy hodí tu divnou zbraň na Kamlyn tak se Zerefova pěst změní na černou a leskne se a to protože jeho pěst je nyní obalena černou ocelí a tak to jen zacinká protože Zeref svou rukou odrazí tu jeho divnou zbraň stranou protože aby trefil Kamlyn do srdce touto hozenou zbraní musí proletět kolem Zerefa a pokud jde o jeho srdce tak i část hrudníku se a krátký okamžik obalí černou ocelí a tak se od jeho srdce ten kunai jen odrazí a otupený dopadne na zem. Kajitate je už kousek od Kamlyn ale Zeref se rychle otočí na patě aby se otočil čelem k nim a vidí jak je Kajitate blízko ale pak jeho směrem jen natáhne pravou dlaň a opět ho odmrští vibrační vlnou o dalších 10 metrů opačnou stranou prudce a velkou silou [Třída Kage: Shindō Seigyo]. Doslova by to s Kajitatem mělo trhnout protože by ho to mělo zasáhnout z boku. Poté k němu Zeref nakráčí a natáhne jeho směrem dlaň a vyšle vibrační vlny z dlaně ale je jako jednorázový výstřel ale vysílá je jako dlouhou vlnu přímo do jeho pravé holeně která by pod náporem tlaku vibračních vln a přenášení samotných vibrací měla skončit zlomená, Zeref chce jen slyšet ten zvuk toho prasknutí aby ho mohla chvilku zase nechat ale pak to stejně udělá během toho i druhou rukou s tím že tentokrát mu chce v oblasti bicepsu zlomit pravou ruku i když lepší pojem bude spíš tu kost v dané oblasti rozdrtit než jen zlomit. * „Mám v nejlepším 4 minuty než začne kolabovat a pak budu mít maximálně 5 minut abych ji zachránil musím se věnovat hlavně Kamlyn.“ *Proletí mu v mysli. *
Kamlyn Marise Nibori: *Kamlyn má čo robiť aby aby si udržala pojem o čase, pristore a dení. V jednu chvíľu by najradšej umrela, pretože bolesť z prešpikovania jej tela kunaimi je hádam horšia ako štipľavé vytekanie krvi z každej bodnej a reznej rany. Keď príde k sebe trpí ako ešte nikdy. Chce plakať a kričať d bolesti, ale spôsob akým ja zviazaná jej to nie len že neumožňuje, ale dokonca sťažuje. Presne ako predpokladala... Dýchanie jej už robí veľký problém a krvi stratila toľko, že ani nemôže ostať pri vedomí na toľko aby si nejako pomohla. V celom tom zmätku a bolesti však zaregistruje, že sa k nim pridala nejaká postava. Známi hlas a strach miešaný s nenávisťou v Kajitateho hlase jej napovedá, že sa jedná o Zerefa. Sakra ako ich našiel. A bude chcieť pomôcť, alebo dokončiť čo Kajitate začal po svojom? Odpoveď na túto otázku dostane celkom rýchlo, keď zo zvukov z okolia dedukuje začiatok súboja. Nie je si istá, či Zeref vie v akom je stave. Cíti sa doslova na krok cez prah smrti. S vypätím všetkých síl zašepká.. * Pomoc...
Npc Kajitate: *V kajitatem narastá hnev rovnako rýchlo ako aj šialenstvo. Usádza sa hlboko v ňom a odpáli si ako bomba keď je zrazu obyčajným mávnutím Zerefovej ruky vymeštený desať metrov od miesta kde stál nedávno. Dopadne tvrdo na zem a keďže to vôbec nečakal nestihne si pripraviť fázu dopadu a dopadne na tvár. Nie je to také hlasné aby si niekto všimol zlomenú košičku v nose kým leží, ale keď sa postaví, nos má na krivo, zakrvavenú polku tváre a v ruke prichystané athame. Začne okolo seba točiť nožom akoby to bol nunčak a takto sa približuje späť. Vie, že nemá zmysel proti Zerefovej sile ísť tým ulomkom svojej.... Musí naňho ísť logicky nelogicky aby mal šancu. Zabiť ho, sa mu nepodarí, ale Kamlyn už nebude taká ako predtým ak zabiji ju. To by mohlo stačiť. Keď má athame roztočené okolo seba tak, že nie jasné čo s ním chce robiť, vymrští ho na Kamlyn mierac presne na jej srdce. Zároveň vytiahne ďalší nôž a hodí ho na Zerefa tiež mieriac na srdce. Potom vyskočí do korún stromov a začne sa prskakovaním z jedného na druhý približovať k miestu kde je Kamlyn zviazaná aby jej podrezal hrdlo a skončil to celé.*
Zeref: Víš nerad ti to říkám ale pokud ji zabiješ nic tím nevyřešíš protože jsem schopen přivést mrtvé zpět k životu ale to nemůžeš vědět protože jsem to nikdy nikomu neřekl. *Tohle Zeref myslí vážně, nezáleží na tom zda Kajitate mladou Kamlyn zabije nebo ne protože Zeref ji bude schopen přivést zpět do světa živých jako to už párkrát udělal u několika lidí z kterých dnes už ale stejně nikdo nežije protože každý z nich po čase opět zemřel ale to už byla jejich vina a ne Zerefova. Na druhou stranu pokud by Kamlyn přežila ušetřilo by mu to dost námahy a tak rychle namíří na Kajitateho svou pravou ruku s otevřenou dlaní a vyšle na něj ze své dlaně silnou ale soustředěnou vibrační vlnu která v sobě má obrovskou sílu měla by Kajitateho prudce odmrštit opačným směrem o takových dobrých 10 metrů. Vibrační vlna je samozřejmě běžným okem neviditelná a tak z pohledu Kajitateho na něj Zeref jen namířil svou rukou a pak jen přišlo velmi prudké odmrštění jako kdyby do něj vrazilo něco pod velkým tlakem [Třída Kage: Shindō Seigyo]. Zeref to použil jen jako jednorázově vystřelenou vlnu aby se mohl postavit mezi Kajitateho a Kamlyn. *Takže co uděláš teď? Víš takových bezpáteřních zkurvysynů jako jsi ty jsem potkal už desítky a řeknu ti jedno, nejsi o nic lepší než oni a ani originální.
Npc Kajitate: *Kajitateho škrabne kunai hodený späť od Zerefa. Z krku sa mu spustí krv a reflexívne mu na krk vystrelí ruka. Neveriacko sa pozrie na svoju krv na ruke a potom znova n Zerefa. Roztrasenou rukou ukáže na Kamlyn a vytiahne špeciálne zaostrené arhame ( to, ktoré si vyprosila od Zerefa, je akoby upravená kópia kajitateho zbrane). Najprv si ho pohodlí v ruke a potom hrot namieri Kamlyn priamo na hruď.* Vieš Zeref. Vždy som sa nerád delil... Nerád prehrával... Až som prišiel na spôsob ako ani neprehrať ani sa nedeliť.... Zbaviť sa toho. *Povie zlovestne a pomaly začne tlačiť na hrot noža, ktorý sa kamlyn zabodáva priamo doprostred hrude.*
Zeref: Protože koukáš jen na povrch ale nikdy nevíš to co je hluboko uvnitř ukryté lidskému oku skryté. *Odpoví Zeref aby Kajitateho trochu nahlodal. Když po něm Kajitate vrhne kunai Zeref ho krásně uvidí svým citlivým zrakem který je nad lidskou úrovní ale zase ne úplně na zvířecí je to něco jako takový mezistupeň mezi člověkem a zvířetem. Zeref ho krásně chytil přímo za rukojeť a ihned ho prudce hodí zpátky po Kajitatem plnou silou (49) ale nemíří tak aby ho zasáhl ale aby mu ten kunai proletěl těsně kolem krku a jen ho jemně škrábl a on si uvědomil v jakém srabu je a jaký je jejich rozdíl v síle. *Možná už po tomto světě chodím přes 100 let ale zase na rozdíl od tebe se nemusím bát smrti a toho že zestárnu, navíc já mám mnoho zkušeností a narodil jsem se do daleko drsnější doby než je tahle, nikdy se mi ty ani tobě podobní nebudou schopni rovnat. *Teď ustup od Kamlyn ať už jsem splnil ty tvoje postižený zkoušky nebo ne já si beru protože využívám právo silnějšího a ty ji nejsi schopen před mou osobou ochránit takže ustup nebo ti vážně ublížím. *Poví Zeref nyní už celkem dost nepřátelským tónem a pohledem který věnuje přímo Kajitatemu a už ho u toho ani neobchází ale stojí čelem přímo jeho směrem. *
Npc Kajitate: Ty si si ju označil? *Skríkne Kajitate nahnevane a pozrie sa na Zerefa ako na totalneho necitu.* Ako dobytok? Ako to, že som to nenašiel? *Pýta sa a prezerá si Kamlyn... Teda zmes krvy, mäsa a kostí a špiny a snehobielych vlasov, ktoré sú pokryté jej vlastnou krvou... * Moje mesačné dievča.... *Vzdychne a prehrabne jej dosť nešetrne vlasy aby videl jej pokožku na hlave, kde si všimne časť znaku. Prudko sa otočí a hodí po Zerefovi kunai, ktorý pri otočke vytiahne Kamlyn z ramena.* Ona nie je tvoja! Nesplnil si skúšky za stanovených podmienok! Ona ich prispôsobila! *Kričí a kričí v nervoch a zlosti a začína mu to všetko prekypovať ako z hrnca pod parou.* Drogy? Nebuď hlúpi deduško... Dnes sa to volá inak!
Zeref: Jak jsem se tu vzal? Řekněme že jsem schopný se do blízkosti Kamlyn teleportovat přes celý svět během vteřiny. *Tak to dokonce je však ještě před okamžikem byl na druhé straně polokoule. Po slovech Kajitateho se Zeref zamyslí ale stále kráčí kolem něj. *Poškozuješ mi něco co je moje, navíc já chci být zrovna tady, kdybys byl aspoň trochu schopnější možná bych o tom uvažoval ale takového otrapu jako jsi ty fakt nebudu poslouchat takže co kdybys ji nechal být? *Zeref je stále naprosto klidný ale zároveň lze z jeho slov slyšet takový temný podtón a to člověka umí vyděsit. *Takže Kajitate už ti z těch drog mrdlo úplně a je z tebe nepříčetné pako?
Npc Kajitate: *Kajitate je tak pohrúžený do zarezávania a zabodávania kunaiov do Kamlyn, že si prichádzajúcu osobo vôbec nevšimne. Strhne sa až pri zvuku. Otočí sa a stretne sa pohľadom so Zerefom.* Čo tu robíš? *Vyštekne naňho, no potom si rýchlo uvedomí v akých vodách pláva. Okamžite tón zmierni, ale v hlase je počuť nenávisť. Celý život bol nútený žiť v jeho tieni a on i tu teraz nakráča odniekiaľ kde ani Bohovia už nedovidia a tvári sa nafúkane ako obvykle. Pozrie sa na svoj zviazaný skvost a hneď ho premkne strach, že jej ju vezme. Ale Kamlyn ke jeho a môže si s ňou robiť čo chce. Zeref podľa neho nesplnil skúšky podľa zadanie, ktoré Kamlyn dal a tak na ňu nemá skutočný nárok. Tá malá zmyja je len jeho. On si ju vychoval, vycvičil a vymazal zo života všetkých jej žijúcich blízkych aby ju mal len pre seba.* Vráť sa odkiaľ si prišiel. Teraz mám prácu...
Zeref: *Zeref si řekl že je čas si asi dojít pro Kamlyn a tak využije Hiraishin a zjeví se asi tak metru za Kamlyn ale řekněme že Zeref tam přišel tak nečekaně že ho třeba ihned nemusí Kajitate zahlédnout (chci aby Zeref slyšel s tím že měl žárlit xD). Nicméně pokud jde o Zerefa oblečený je v ( odkaz » ). Na zádech má velké pouzdro uvnitř kterého má dlouhý meč (jednoruční) a jedná se o Zlatý Meč Řádu ( odkaz » ). Jako obvykle mu čelo zdobí pečeť Byakugō no In a značky na dlaních mu zakrývají rukavic které má (viz. Oblečení). * Kajate jsem netušil že mám takhle šíleně zamilovaného fanouška že je tak šílený že chce upoutat mou pozornost tímto způsobem, měl bych se začít červenat? *Poví Zeref a začne pomalu a klidně kráčet ale ne náhodným směrem ale hodlá dělat kolem Kajateho takové kolečka. *
Kamlyn Marise Nibori: *Cesta jej príde ako nekonečná. Okrem toho, že sa snaží rýchlo napredovať, musí riešiť milión vecí. Zahladzovať stopy, miasť ich a hlavne celú cestu zisťovať, či ide naozaj Kajitateho. Genedo jej opísal ako ji nejaký tajomný ninja hľadal v Konohe. Aj keď Genedo použil doslova slovo - stopoval a lovil. Teraz sa Kamlyn cíti ako plachá srna. Vie, že by mala utekať, no nevie prečo by ju Kajitate chcel dolapiť práve teraz, keď už splnila svoju úlohu. Mal by jej dokonca odpustiť, že ušla zo spoločenstva, pretože úlohu aj tak dokončila. Uvedomuje si však, že Kajitate túto logiku určite nezdieľa. Ako opatrne našľapuje lesom , vníma aké nebezpečné ticho sa tu rozhostilo. Kdesi neďaleko za ňou praskne vetvička a Kamlyn sa ako blesk vyrúti dopredu šprintom. Berúc vzdialenosť rýchlymi skokmi dopredu a začne používať aj chakru do nôh, až to premostí do používania - chakura shotto- čím už ale naozaj zdrhá o život. Jej prenasledovaťeľ sa prestal skrívať a otvorene ju prenasleuje. Rýchlo ju však doháňa. Až ju predbehne. Kamlyn vidí len rýchly prísun postavy a machuľu pred očami rovno vo chvíli keď ju postava poctí neskutočnou bolesťou. Rana päsťou posilnenou chakrou od Kajitateho ju zrazí so zadunením k zemi. Pohltí ju tma... Nekonečná ako bezhviezdne nebo. Keď sa prebúdza strašne ju bolí hlava. A okrem hlavy ju režú aj zápästia a nemôže sa hýbať. Zároveň necíti svoju chakru a vidí len veľmi rozmazane. Keď si Kajitate všimne, že sa Kamlyn preberá podíde k nek a kunaiom so zahnutý hrotom zareže do predlaktia tesne popri žile jasne napnutej kvôli napätiu Kamlyn. Kamlyn chce skríknuť od bolesti ale ani to nemôže, pretože v ústach má napchatú nejakú handru obviazanú okolo hlavy. Keď sa jej zrak rozvidní, uvedomí si, že vlastne visí zo stromu, ruky spútané nad ňou jej sťažujú samotné dýchanie a z toho čo sa naučila už vie, že nemá veľa času. O tri hodiny pľúca nebudú schopné ventilovať kvôli natiahnutej bránici. Klepe ňou zimnica, ale páli ju čerstvo stekajúca krv po predlaktí. A nie len tam má rezné rany po celom tele tesne popri žilách. Kajitate sa na ňu díva s opovrhnutím.* Rozhodla si sa utiecť a ja som to pregĺgol. Rozhodla si sa ostať v Konohe a ja som ťa nechal. Potom si splnila úlohu a ten parchant Zeref ťa prijal. Moju zbraň! *Kričí na ňu Kajitate ako zmyslov zbavený a urobí jej ďalší hlboký zárez. Kamlyn sa preľakne že skôr ako jej dôjde vzduch, jej dôjde krv, čo by jej mohla vytekať. Kajitate však pokračuje.* Mal ťa odmietnuť! Zabiť na mieste! Veď si neznesiteľná! *Priblíži sa tesne k jej tvári a Kamlyn sa snaží odtiahnuť, no je tak poviazaná, že to vôbec nejde.* Keď som sa rozhodo ho nezabiť bolo to preto aby žiaril. Aby ťa spoznal a žiaril, že ťa mám. No nemal ťa chcieť. Mal ťa zabiť a žiarliť, že som ťa mal a on nemal nikoho! *Kamlyn nechápavo žmurká očami. Nikdy takého Kajitateho nezažila. Zdá sa jej, že sa zbláznil. Nie nezdá sa jej to... Ona.... Nestihne dokončiť ani svoje myšlienky pretože Kajitate jej zase vrazí päsťou do pravého líca tak silno, že jej praskne lícna kosť a Kamlyn znova stráca vedomie. Kajitate nahnevane z toho, že Kamlyn má tú drzosť a slabosť omdlieť. Vytiahne si ďalšie kunaie a zatiaľ čo je Kamlyn mimo jej začne robiť ďalšie a ďalšie zárez a niektoré kunaie v nej nechá zabodnuté. Kamlyn začne striedavo prichádzať k sebe od bolesti a od ešte väčšej bolesti znova odpadávať. *
Koniec: -
Kami: *Jen se na ní usměju. Když ukáže na mou ruku, tak jí zvednu a prohlédnu si onu značku.* Aha, *řeknu jen a překvapeně se dívám na svou ruku, na kterou si dám poté opět rukavici. Následně poslouchám její další slova a lehce se usměju.* Dobře a vyřídím, *řeknu jí a ještě chvíli se na ní dívám. Nad dalšími slovy, které směřovala Laně se celkem dost zarazím, i když jsem vůbec nevěděla o co šlo.* Dobře řeknu jí to, jasně. Měj se, *řeknu naprosto klidným hlasem a pak se na ní ještě po ní naposledy podívám, než se rozejdu směrem, ze kterého jsem přišla, měla jsem tady toho celkem dost a chtěla jsem kamkoliv, kde není písek.*
Satsuki: *Potrasie si s jej rukou a kývne, že jej bolo potešením jej pomôcť. Potom ukáže na ruku, na ktorú jej umiestnila hviezdičku, ktorá je jej značkou k Hiraishinu* Tamto je potom súčasť toho kunaia. Pomôže mi to sa k tebe lepšie presunúť. *Vysvetlí a vezme si so sebou čelenky tých mŕtvych, aby mala dôkaz pre Kazekageho* Ja teda pôjdem... Opatruj sa a pozdrav odo mňa Suzuyu keď s ním budeš. *Žmurkne na ňu a otočí sa na odchod. Na záver ešte natočí hlavu späť ku Kami a pousmeje sa* A Lane odkáž, že na dodanie informácii má čas už len jeden rok. Inak si pre svoju platbu za jej dodnes nevykonané služby prídem osobne. A pozor na piesočné búrky a zmenu počasia v noci. Aby si neprechladla. *Upozorní ju ešte na záver a rozíde a iným smerom. Je spokojná, keďže čoskoro bude mať svoj bleskový kunai aj v Laninej skrýši*
Kami: *Dívám se na Shion.* Já to znám mám kudlanky, *řeknu jí jen a následně si sundám rukavici z pravé ruky a kousnu se do prstu a následně se na smlouvu podepíšu celým jménem. Pak se zvednu a podívám se na Shion. Následně si vyslechnu její slova. Když natáhnu ruku, tak chviličku přemýšlím, ale nakonec jí také podám ruku, aby to nebrala jako podezření.* Děkuju si za summony, *řeknu jí ještě a pak se na ní mlčky dívám a ruku dám zpět podél těla.*
Satsuki: *Víťazoslávne sa uškrnie, keď konečne dosiahla to, čo chcela. Ukáže znova na zmluvu a povzbudzujúco sa usmeje* Tak šup, môžeš podpísať. Je to naozaj bezpečné, stačí len krvou napísať svoje meno na svitok. Kuchiyose predpokladám že už ovládaš, tak by to malo byť v poriadku. *Vysloví a natiahne sa* A hlavne sa podĺa mňa nemáš čoho obávať. Som človek, ktorý vie naozaj dobre premýšľať a nerobí veci len tak. Yugakure mám naozaj veľmi rada a sú mojimi spojencami. Ľúbim každého obyvateľa Zeme horúcich prameňov rovnako ako každého obyvateľa Zemi Vojen. Nemyslím si, že niekto podozrivý by ti len tak hodil taký obnos peňazí. A kuchiyose zmluvy sú tiež dosť cenná záležitosť... Ber to ako dar spojencovi, určite nie ako trik nejakého pošahaného nepriateľa. Zastávam prosto len to, že si musíme navzájom pomáhať. *Žmurkne na ňu a ukáže na tyče neďaleko, ktoré boli Satsu zabodnuté do tela* Tak ako si ty pomohla mne tam, tak ja pomôžem tebe v prípade, keď to budeš potrebovať. *Trpezlivo vyčká, či Kami zmluvu podpíše a ak to urobí, vystrie k nej ruku, aby jej mohla poďakovať potrasením rúk, pri ktorom má v pláne po sebe na dlani zanechať značku k Hiraishinu*
Kami: *Jen si trochu povzdechnu.* 'Další Kuchyose by se mi hodilo, ale moc se mi nelíbí to, že další osoba mě bude moct sledovat, Suzuya mi opravdu stačí, ale tak vždy se to dá udělat nějak jinak ve svůj prospěch, i když si myslí, že z toho bude těžit ona,' *pomyslím si a podívám se na ní.* Tak já to teda beru, *řeknu jí a dívám se na ní.* Neboj se nikomu o něm neřeknu, to se nemusíš vůbec bát, *dodám ještě a poté čekám, co ještě bude chtít říct.* 'No myslím, že se zase někdy, celkem brzo budu muset zastavit ve vesnici,' *proletí mi hlavou.*
Satsuki: *Pousmeje sa, keď vidí, že Suzuya ju predbehol. Avšak, nie je hlúpa a nehovorí si kráľovná klamárov len tak pre nič za nič* Lenže ako vidíš, ten Suzuyov je zlatý. Funguje trochu inak. Ten môj je strieborný, čiže je o niečo bledší a reaguje inak na telesné teplo. *Vysvetlí a viac jej nastrčí ruku s kunaiom* Vo svete totiž existujú základné techniky a techniky, ktoré ľudia mnohokrát okopíruju a vylepšia. Tomu sa hovorí progres medzi shinobi. Ale nechcem aby si o mojich kunaioch niekomu hovorila... Mnoho ľudí po nich pátra a chcú ich vlastniť. *Doplní, aby dodala na svojom tvrdení. Potom ukáže na zmluvu na zemi* Ale ak o moje kuchiyose nestojíš... Tak si ho môžem znova zabaliť. *Povie trochu nezaujato a voľne pohodí rukami*
Kami: *Dívám se na Shion a poslouchám její slova. Následně si všimnu svitku a tak si ho trochu prohlédnu. Poté jsem se mírně usmála a dívala jsem se na ní, když řekla, že nic není zadarmo. Poté co vytáhla kunai, tak jsem si ho pořádně prohlédla.* 'Vypadá úplně stejně jako od Suzuyi,' *pomyslím si a dále jí poslouchám.* 'Tohle se mi nějak nezdá, o tom Suzuya nikdy nic neříkal, takže si asi něco vymýšlí,' *pomyslím si a následně začnu v pouzdře hledat jeho bleskový kunai.* Ale já mám stejný jako je ten tvůj od Suzuyi a je v pohodě, *řeknu jí a poté jí ho ukážu a pak ho schovám zase zpět do pouzdra.* Jak chceš, *řeknu jí jen a poté čekám, co mi řekne, poté co viděla Kunai, který mám od Yugakageho.*
Satsuki: *Oči sa jej rozšíria pri zmienke Lany* "Takže s ňou má niečo spoločné? Ale je fajn vedieť, kde sa momentálne Lana nachádza. Napadne jej preto dosť zvláštny nápad skrz ktorý odopne zo stehna zmluvu so svitkom ku kuchiyose mačiek a rozvinie ho* Áno, cestovala som pomerne dosť a moje cestovateľské skúsenosti ma už čo-to naučili. Preto ti ponúkam možnosť podpísať svitok so zmluvou ku kuchiyose mačiek. Ale jak sa vraví, nič nie je zdarma. *Zaloví v brašničke a vytiahne jeden svoj bleskový kunai* Tam, kde žiješ, ulož tento špeciálny kunai na jedno miesto, kam isto vieš, že nikto nepôjde. Respektíve niekam, kde ho nik nenájde. Mám so Suzuyom, teda s Yugakage-sama naozaj dobré vzťahy a jeho shinobi sú mi ako rodina. Chcem mať teda istotu, že budeš v poriadku a tento špeciálny kunai mi vždy prezradí, keď budeš v nebezpečenstve. Má však zvláštnu moc len v prípade, keď sa ho nik okrem ochrancu a chráneného nedotkne, preto musí byť uložený v miestnosti, najlepšie bez prísunu telesného tepla. Preto sa nesmie nosiť u seba. *Mierne ju síce oklame ale tak či tak jej ponúka výborný obchod* A ak by nevadilo, do Suny radšej pôjdem sama.
Kami: *Vyslechnu si Shion a jen zakývám hlavou, že to chápu. Když se mě pak zeptá, jestli mě to sensei ještě nenaučit, tak jen nesouhlasně zakývám hlavou.* Hmm, vůbec nevím, jestli to Lana umí, *řeknu trochu zamyšleně.* Kde bydlím? No celá její organizace žije v Pusté zemi, *řeknu a na chvíli se podívám před sebe.* A ty asi hodně cestuješ, že? Takže jsi už poznala hodně míst nebo se pletu, *řeknu jen.* 'Hmm, celkem by mě zajímalo jestli třeba zlá Lanu, i když o tom dost pochybuju,' *pomyslím si jen.* Já zatím byla jen v pár zemích. Nepůjdeme hledat tu Sunu, *zeptám se jí ještě potom, protože se mi tady moc nechtělo stát.*
Satsuki: *Zvedavo sa otočí ku Kami a popuká si kĺby na rukách* Volá sa Enerugisshuna Rasengan. V podstate trochu vyššia a ničivejšia forma Rasenganu, je to dosť účinné ale má nevýhodu, že neútočí plošne. Ak však vieš kam útočiť, tak je to fajn, pretože je to dosť rýchle a prierazné. *Vysvetli a premýšľa, kde vôbec Kami žije* Tvoj sensei ťa to ešte nenaučil? *Spýta sa nenápadne a vyberie si z tašky vodu, aby sa mohla napiť* A kde vôbec väčšinou žiješ? Pochybujem, že len pod šírim nebom. *Ona sama to tak väčšinu času za posledné roky robí ale to je jedno. Tak či tak má domov a raz za čas sa tam vráti, aby sa pre zmenu aspoň na jednu noc príjemne vyspala. A teda, aby aj skontrolovala rodinu*
Kami: *V duchu jsem si povzdychla a pak jsem se podívala na tornádo, ze kterého něco vyletí nějaký chlap.* 'Hmm, že bych měla pravdu,' *pomyslím si a podívám se na Shion, která použila nějaké zajímavou techniku na toho muže a prostě ho tím zasáhla. Poté co se k němu rozejde, tak jí pomalu následuji.* 'Takže rebelové, kteří opovrhují Kazekagem,' *proletí mi hlavou. Trochu jsem měla pocit, že to asi nebude nic malého, že by se mohlo jednat o mnohem více lidí, kteří jsou do toho namočení. Pak se podívám na Shion a lehce se usměju.* Není za co, mám spíše pocit, že to byla náhoda, že tam někdo byl, *řeknu jí. Poté co mi podá peníze, tak se na ní podívám a trochu překvapeně zamrkám a vezmu si od ní balíček bankovek.* Díky, * poděkuju jí a na chvíli se zamyslím.* Co to bylo za techniku, co jsi teď použila? To jsem ještě nikdy neviděla, vypadá hodně silně, * řeknu jí a lehce se na ní usměju a jsem celkem zvědavá, jestli mi o ní něco řekne.*
Satsuki: *Povzdychne si a pokrúti hlavou. Dúfala, že jej v tom nejako pomôže ale tak keď sa nedá, tak sa nedá. Odrazu tornádo vymrští von akéhosi chlapa, ďalšieho. Očividne komplica toho už dávno mŕtveho. Začne preto sústrediť chakru do ruky, aby sformovala Rasengan. Vkladá tam však oveľa viac chakry, ktorú následne uvoľní smerom, kde vidí padať k zemi muža. Extrémny rýchly záblesk čistej modrej chakry mu prejde cez brucho, v ktorom mu vytvorí veľkú trhlinu. Keď nepriateľ dopadne na zem, tak dýcha z posledného. Satsuki k nemu preto pristúpi a položí mu nohu na krk* Čo ste zač? *Vyštekne po ňom a zavrčí. Muž vykašle mnoho krvi a Satsuki neujde jeho čiara cez pásku so znakom Sunagakure* Len... prostí rebeli... *kuck kuck* ... Opovrhujeme... Tak mladým Kazeka... *Nedopovie, pretože v momente podľahne zraneniam. Satsuki však dôjde o čom hovoril, skôr ju sere, že sa nedozvedela viac, minimálne počet sprisahancov alebo ako on povedal "prostých rebelov". Zloží nohu z jeho krku a dá si ruky vbok* To je tak otravné. To ma tu teraz budú naháňať ďalší a ďalší šmejdi... Nah. *Nahlas si zívne a otočí sa ku Kami* Fakt si mala pravdu. Každopádne, dík za ten tip. *Vytiahne z vrecka balíček s obsahom 50 Ryo* Ber to ako poďakovanie za varovanie. *Povie pomerne sucho. Peniaze pre ňu niečo, čoho by mala vyslovene málo. Uznáva síce fakt, že dosť nie je nikdy dosť ale aj tak*
Kami: *Podívám se na Shion. Když najednou použila nějakou techniku, tak jsem jen překvapeně sledovala co se děje.* Asi se mi to jen zdálo, ale tak zase lepší než nedávat vůbec pozor, *řeknu a trochu se usměju. Když pak začne mluvit o mých očích, tak se na ní podívám a trochu se usměju.* Jo, to máš pravdu, *řeknu jí a dále poslouchám.* Tak s tímhle ti bohužel nepomůžu tohle neumím, spíše odpudivé a přitažlivé síly nebo jisté techniky a ovládat loutky, zatím toho ještě více neumím. Myslím, že Tenseigan ani chakru vidět neumí, *řeknu a podívám se na mrtvolu a pak na Shion.*
Satsuki: *Zvedavo zdvihne hlavu od batohu a zamrka očkami na Kami* Hm? Nikoho iného necítim... *Pre istotu znova skúsi Kagura Shingan ale naozaj nič necíti* Ale tak ak chces... *Zloží ručne pečate a vytvorí techniku Fuuton: Sunaarashi no Jutsu, čím vytvorí piesočnu burku, ktorá začne odhaľovať všetko v piesku. Zároveň dúfa, že prípadného nepriateľa, pravdepodobne niekoho kto vie skryť svoju chakru, vyhodi von z ukrytu. Nič však nevidno a Satsuki dáva pozor, aby sa búrka príliš nepriblizila k nim* Všimla som si že máš nejaké špeciálne oči. *Poznamená keďže jej zvláštna farba neunikla* Vieš nimi nejako zistiť čo sa nachádza uprostred epicentra toho kvázi tornáda? Mohla by si sledovať či nevyhodi von nejakého človeka z piesku. *Spýta sa, keďže už sa s pár doujutsu stretla a vie, že mávajú rôzne úžasné schopnosti*
Kami: *Stojím kousek od Shion a dívám se na to, co zbylo z onoho muže. Následně se podívám na Shiion.* Hmm, klidně, mám takový pocit, že jemu už to asi na nic nebude, *řeknu jí a pak se rozejdu za ní. Poté si sleduju a čekám co vytáhne.* 'No vypadá to, že toho moc u sebe neměl,' *pomyslím si. Následně se má pozornost přesune na pouzdro se zbraněmi, které ke mě hodina Shion.* Díky, *řeknu jí a následně se pro ní uhnu a zvednu jí ze země. Dále jí mlčky sleduju a čekám, jestli najde něco, co se bude líbit jí. Po chvíli s sebou trochu trhnu, protože jsem měla takový pocit, jako kdyby nás někdo sledoval.* Nevím proč, ale mám takový pocit, jako kdyby nás někdo sledovat, ale doufám, že se mi to jen zdá, *řeknu jí trochu nejistě.*
Satsuki: *Nechce sa jej moc stavať zo zeme, tak tam ešte chvíľku pobudne* Mohli by sme sa ale pozrieť, či neniesol nejaké poklady, čo povieš? *Uškrnie sa na Kami a po štyroch nohách sa presunie k batohu, ktorý patril mužovi. Natiahne dnu ruku a vytiahne nejaké prázdne obaly od jedla, nejaké zbrane a iné nepotrebnosti* Nah, tento toho moc nemá. *Zamrmle nespokojne a hodí smerom ku Kami brašničku so zbraňami* Pokojne si ich vezmi, jemu budú na nič. *Navrhne a skúsi pátrať po bočných vreckách*
Kami: *Když jsou bodce zlomené, tak se podívám na osobu, která už teď moc člověka nepřipomínala.* No fuj, takhle bych teda skončit nechtěla,' *pomyslím si. Následně se podívám na Shion.* Já jsem v pořádku, ale spíše se trochu bojím o tebe, *řeknu jí a dále jí sleduju. Nad jejími dalšími slovy jen pokrčím rameny, no já až do teď měla celkem štěstí, že jsem nikoho nepotkala. Nad hadem, který se proměnil na meč jsem jen dost překvapeně zamrkala a podívala jsem se na Shion, ale ptát jsem se jí na to nechtěla. Následně jsem se podívala okolo, ale nevypadalo to, že by tady byl někdo v okolí, teda pokud se neskrývá pod zemí. Poté deaktivuju Tenseigan a čekám, až bude chtít vyrazit do Suny.*
Satsuki: *Pri lámaní bodcov ju to trochu zabolí a inštinktívne vďaka klanovým schopnostiam presúva svoje orgány na bezpečné miesta. Ďalej si vytvorí Kage Bunshina, aby jej pomohol bodce z tela vytiahnuť* "Prosím, dodaj mi trochu sily." *Neochotne poprosí obyvateľa svojho vnútra o pomoc. Zranenia sa jej začnú miestami liečiť, hoci nie dokonale. Klon potom z batohu vyberie ihlu a niť a začne Satsuki zašívať rany, ktoré samozrejme najprv dezinfikuje. Telo nukenina sa pomaly ale isto rozkladá, až zostane v podstate len obrovská kopa kúskov mäsa a kože* "Šikovný." *Vyšle myšlienku ku svojmu hadiemu kamarátovi, ktorý sa zmení späť na meč, keď sa dostane ku Satsuki* Nebolo to zas tak zložité. Pravdepodobne nejaké skúsenosti mal ale nestihol prejaviť asi plný potenciál. Nie si zranená? *Spýta sa pre istotu a vloží si do úst jednu pilulku Zoketsuganu, aby sa jej doplnili stratené zásoby krvi. Pozrie tentoraz na mŕtve kusy, ktoré boli donedávna človekom a všimne si opäť preškrtnutú čelenku Sunagakure* Premýšľam ale čo to je za nový trend zdrhať z dediny... Budem musieť oznámiť Kazekagemu-dono, že bude musieť posilniť stráž brán. Alebo minimálne zistiť, či nejde o nejaké nukeninské sprisahanie... Mohol by to byť celkom vážny problém. *Posledné vety si už povie skôr sama pre seba. Keď má zranenia v pohode, klon zruší a vloží si Shikya späť do puzdra na chrbte*
Kami: *Sleduju okolí, ale i vnímám Shion. Ve chvíli, kdy mi řekne, že se mám vzdálit, tak jen souhlasně kývnu hlavou a ihned se přesunu dozadu. Následně sleduju její počínání.* 'Je opravdu dobrá' *pomyslím si, když použije Suiton a Raiton tak rychle za sebou. Když jí zasáhne technika nepřítele, tak se na ní podívám a mám o ní trochu obavy. Poté co se mě zeptá, jestli bych jí mohla pomoct, tak jen kývnu hlavou a hned k ní rozběhnu.* Tohle bylo rychlé, jsi dobrá,' *řeknu jí a úsměvem a následně zlomím všechny bodce, aby se z techniky mohla dostat a vyléčit se.*
Satsuki: *Opäť sa snaží vyčmuchať pôvodcu danej chakry. Necíti to síce na meter presne ale má mnoho plošných útokov. Otočí sa ku Kami, aby jej čosi prikázala* Ustúp tak o desať metrov dozadu! *Zakričí jej a zloží ručné pečate pre jednu z mála techník suitonu, ktorá nevyžaduje vodu okolo - Suiton: Mizurappa. Pokropí piesok pred sebou a naśledne udrie do zeme, pričom použije Raiton: Denpo Sekka. Keďže nepúriateľ sa nachádza jednou nohou na pokropenej zemi, zasiahne ho blesk. Nasleduje ďalší útok, tentoraz Raiton: Amigumo. Vzhľadom k mokrému piesku má jej jutsu vodič. Polovica nukeninovho tela je zhorená na uhol. Aj tak sa však odhodlá na ešte jeden útok a to Doton: Dosekidake. Satsuki nemá šancu sa vyhnúť bodcom zo zeme. Aj napriek tomu však nechá ujsť aspoň svoj hadí meč tým, že sa Shikyo premení do podoby hada a po piesku sa nenápadne presúva k telu nukenina, ktorý sa žiaľ sotva hýbe. Aj z toho dôvodu ho Shikyo bez problémov uhryzne a vpustí do neho svoj jed. Satsuki pomaly otočí hlavu ku Kami* Myslíš, že by som ťa mohla poprosiť, aby si tie kusy bodcov zlomila? Neboj sa o mňa, dám sa dokopy skôr než by si povedala Yugakure. *Žmurkne na ňu a poslušne čaká, kým bude môcť zo svojho tela vytiahnuť tyče*
Kami: *Jen se na ní podívám a nesouhlasně zavrtím hlavou. Když se rozejde, tak jí nasleduju. Jdu několik metrů za ní a dívám se okolo. Ve chvíli, kdy uvidím, že na Shion někdo zaútočil, tak se začnu dívat okolo, ale nikde nikoho nevidím.* 'Kde sakra je,' *pomyslím si. Následně aktivuju Tenseigan, kdyby ona osoba chtěla útočit první na mě. Všimnu si, co udělá Shion a celkem mě zarazí, když se ona osoba po útoku promění v kámen.* 'Takže o nás už ví,' *proletí mi hlavou.*
Satsuki: *Neurčito mykne ramenami ale nakoniec vykročí smerom, odkiaľ cíti chakru* Pokiaľ máš strach, tak tu pokojne zostaň. *Navrhne, keď popri kráčaniu otočí hlavu mierne dozadu. Či už sa Kami pridá alebo nie, je len na nej. Znenazdania sa proti nej zhrnie veľké množstvo vietorných čepelí a spraví jej nejaké rezné poranenia na tele. Vylieči si ich pomocou Shousen no Jutsu a využije piesok v okolí pre svoj pohyb, keďže chakru cíti dobre. Tam, kde cíti útočníka, udrie plnou silou Oukashou posilnenou o silu vďaka Byakugo no In. Nukenin odletí o pár desiatok metrov ďalej. Satsuki sa k nemu priblíži zozadu pomocou Sairento Kiringu a priloží mu ruku s aktivovaným chakrovým skalpelom ku krku. Nukenin sa však rozplynie v obláčiku dymu a zostane po ňom len kameň* Kawarimi? *Satsuki kameň pustí a hľadá chakru znova*
Kami: *Nad jejími slovy jsem se lehce usmála.* Ne, jsem tady sama, *řeknu jí a následně se podívám tím směrem.* 'No ještě bojovat, to by mi fakt zrovna teď chybělo, ale pokud se nebude nic jiného dát dělat, tak budu muset,' *pomyslím si a podívám se na Shion.* Myslíš, že budou problémy, *zeptám se jí a podívám se na ní a čekám, jak zareaguje ona.* 'Nesmím se bát nebo to bude ještě větší problém,' *proletí mi jen hlavou. Obě dvě ruce zatím nechávám podél těla, ale jsem připravená, kdyby něco.*
Satsuki: *Otočí sa smerom, kam ukazuje Kami a mykne ramenami* To fakt netuším... Mne to tu všetko príde tiež úplne rovnaké. *Počas rozprávania ucíti neďaleko nich ďalšiu chakru, tak sa automaticky otočí ku Kami* Si tu ešte s niekým? Asi kilometer východne cítim neznámu chakru a moja priateľka to stopercentne nie je. *S menšími obavami vysvetlí dôvod svojej otázky. Mohol by to byť totiť nejaký ďalší nukenin*
Kami: *Vyslechla jsem si jí a mírně jsem se usmála.* Vypadá to tady pořád stejně, nechápu, jak se tady v tom může někdo vyznat, *řeknu a dívám se na Shion.* Tak sem už nikdy znova nechci, tady se mi ale opravdu nelíbí,' *pomyslím si.* Aha, neměla by být Suna tam tím směrem, *zeptám se jí a ukážu na mou pravou stranu a dívám se na ní, co mi na to řekne, protože jsem tam mířila, i když jsem si nebyla jistá, jestli se tam vůbec dostanu.* Chtěla jsem se do Suny podívat, no pokud jí teda najdu a nebudu tady až do konce života bloudit, *řeknu s úsměvem.*
Satsuki: *Po jej objasnení pochopí, proste len ďalší zvedavý človek, ktorého baví cestovanie. V podstate ako ona, až na fakt, že jej neskutočne chýba domov a rodina* Ja? Hľadám cestu do Sunagakure ale mám pocit, že každou hodinou sa v tejto nekonečnej púšti strácam stále viac a viac. *Trochu privrie jedno oko a dá si ruku pred oči, keďže sa blíži jemný vetrík z východu. Zabíjala by pre nejaký studený vánok, aspoň na chvíľu ale žiaľ je rovnako horúci ako tunajšie ovzdušie* S priateľkou momentálne nesieme dve telá nukeninov priamo Kazekagemu. *Objasní svoj dôvod hľadania Piesočnej dediny po odoznení vetríka. Naposledy to bola predzvesť útoku, tak pre istotu zostáva obozretná s aktivovaným Kagura Shingan. Nie že by to nejak urgentne potrebovala ale človek nikdy nevie. Hoci jej čmuchanie malinko sťažuje chakrový odér Kami*
Satsuki: *Po jej objasnenĂ
Kami: *Usměju se na ní a trochu si oddechnu.*Co mě sem přivádí, no asi to, že jsem tady ještě nebyla a tak jsem se chtěla zase podívat na nějaké nové místo, ale moc se mi tady nelíbí, je tady moc teplo a jen písek, *řeknu a lehce se pousměju.* A co ty, *zeptám se jí mile a dívám se na ní.* 'Hmm, dneska mám až nějakou moc dobrou náladu za poslední dobu,' *pomyslím si a trochu si jí prohlížím, ale dívám se i okolo a přemýšlím, jak tady vůbec někdo může žít.*
Satsuki: *Nechápavo sleduje čo Kami robí. Keď jej však objasní, že nemôže hovoriť, tak jej napadnu dve varianty. Zablokované spomienky alebo pečať Shizu Nazo* Ach tak... Tak z teba viac páčiť nebudem. *Uisti ju a uspokojí sa s odpoveďou, že bol Suzuya proste len naštvaný* "Kto vie čo ho nasralo tentokrát..." *Pomyslí si a rozhodne sa venovať inej téme* A čo ťa vôbec privádza sem do púšte? Nejaká misia, či len rekreácia v najmenej vhodnom pásme? *Zažartuje a sama sa divi, žr je taká priateľská. Možno je to proste len vplyv toho, že ide o člena Yugakure. Nepochybuje o shinobi odtiaľ, sú pod dohľadom Suzuyi, skazeni byť nemôžu. V tom jej však dôjde aká je ona ale to pripisuje skôr len tomu, že v čase dospievania cestovala po svete a získala Reibiho*
Kami: *Sleduju a jen se mírně usměju, když mi ukáže průkaz.* Těší mě Shion já jsem Kami, *řeknu jí. Když se mě zeptá jak se má Suzuya, tak si jen povzdechnu.* 'Nebudu mluvit to bolí,' *pomyslím si, ale pak mě něco napadne. Z pouzdra vytáhnu tužku a papír a na něj napíšu:* Co jsem ho naposledy potkala, tak vypadal v pohodě, jen trochu naštvaně,' *a následně jí papír podám.* 'Hmm, asi se na mě bude dívat jako na blázna,' *pomyslím si.* Promiň, ale nemůžu nic říct, *řeknu jí a dívám se na ní.*
Satsuki: *Zdvihne obočie pomerne vysoko ale koniec koncov sa nemá prečo diviť. Suzuya dal povolenie cestovať aj jej a Shikimu kedysi* Ach tak. *Vytiahne svoj falošný preukaz z Ketchugakure, kde stojí Shion Takeno, úroveň najvyššia a spolu s ním aj počet splnených misií, pričom za každou úrovńou misie je určitý počet čiarok (jedna za každú misiu)* Shion Takeno, manželka Chikageho a vynálezca mnohých liekov, ktoré zaplavili svetový trh. Viac dôkazov nepotrebuješ. *Potom preukaz schová a dá si ruky pozdĺž tela* Ako sa má Suzuya? Dlho som ho nevidela. *Spýta sa len tak medzi rečou. Nemieni dať síce najavo, že je jeho dcéra, preto si dáva aj pozor na tón hlasu, aby znel primerane a trochu nezaujato. Celkom ju zaujíma skadiaľ má žena Bijuu chakru, keď sa Suzuya tak priečil pečateniu Bijuu* "Ale tak toto možno do toho nespadá... Kto vie." *Prebehne jej hlavou. Uvedomí si, že keďže cestuje, tak do nej mohol chakru zapečatiť v podstate ktokoľvek*
Kami: *Pokračovala jsem v cestě a občas jsem se podívala na ní. Když se najednou z ničeno nic objevila přede mnou, tak jsem do pravé ruky chytila katanu, ale ještě jsem jí nevytahovala.* 'Sakra kdo to je, a proč na mě mluví, takže už ví i o,' *pomyslím si a dívám se na onu osobu.* A kdo se ptá vidím, že pocházíš s Ketchu, jak to můžu věřit, *řeknu a dále jí sleduju.* Hmm, mám povolení chodit si kde chci, *odpovím jí a dále jí sleduju, kdyby náhodou něco.*
Satsuki: *Z pohodlnej prechádzky ju vyruší silný odér chakry. Nachádza sa síce na mieste, kde kedysi ulovila Ichibiho, ale aj tak jej príde vylúčené, že by to bol on. Znamenalo by to predsa, že Sayuri prišla o život, čo je vylúčené. Keď sa zasústredí, pochopí, že to cítiť inak než Ichibiho. Každopádne je obozretná a snaží sa tváriť, že je všetko v úplnom poriadku a proste si len tak kráča ďalej. Rovnako si však uvedomí, že to smrdí o čosi menej než typický Bijuu. Skôr jej ten odér pripomína to, čo kedysi cítila z Teiry, skrátka len zapečatenú Bijuu chakru. Keď je už kúsok od človeka v diaľke, použije Shunshin a dostane sa k žene bližšie. Spozoruje čelenku Yugakure a zdvihne obočie* Čo tu v púšti pohľadáva shinobi z Yugy? Ktorý ešte k tomu smrdí chakrou na míle ďaleko? *Spýta sa a na ústach sa jej rozleje úsmev. Nepoľavuje na ostražitosti ale Yugakure má aj naďalej naozaj rada. Nie natoľko ako Ketchugakure ale je ochotná pomôcť komukoľvek zo svojej materskej dediny. Ona sama má cez čelo uviazanú pásku Ketchugakure, čo si momentálne môže žena oproti všimnúť*
Kami: *Z zámku najednou nikdo nebyl všichni někam zmizli a tak jsem se rozhodla, že půjdu sama někam jinam, abych zase poznala nějaké nové místa. Nakonec jsem se rozhodla, že půjdu do Země Větru, protože jsem tam ještě nikdy nebyla. S sebou jsem měla katanu, kterou jsem měla za opaskem a přes rameno tašku s různým vybavením. Výjimečně jsem šla bez bundy, která taky skončila v takže, takže mi šla na levé ruce vidět pečeť, ale nějak jsem to neřešila a čelenku Yugakure jsem měla uvázanou kolem krku. Procházela jsem velkou pouští a nedivila jsem se, že tam není ani noha. Když najednou jsem v dáli před sebou někoho uviděla. Byla jsem raději připravená, kdyby to byl někdo, kdo by mě chtěl zabít, ale doufala jsem, že mi ona osoba dá pokoj.*
Satsuki: *Ďalší deň, kedy sa len tak bezcielne potuluje po púšti hľadajúc cestu do Suny. Príde jej jednoduchšie keď cestujú rozdelene, takto nájdu cestu skôr a pomocou rôznych signálov vďaka technikám si môžu dať najavo, že cestu našli. Ťapká si preto veselo bosými nohami po teplom piesku a užíva si bezplatnú masáž nôh. Oblečené má skrátené kimono bez rukávov od Sayi, biele vlásky má v zapletených copoch a cez hlavu má uviazanú šatku, aby nedostala úpal. Za opaskom má mnoho svitkov, spolu s uviazanými topánkami a chakramom. Na chrbte má dvojité puzdro na svoj meč a katanu*
Koniec: -
Satsuki: *Po prechode zo Zeme Železa do Zeme Vetru Satsuki dosť jasne pochopí, že tunajšia klíma je o dosť iná než tá predošlá. Dokonca jej príde aj oblečenie od Sayi jaksi menej pohodlné. S Mito vyšle klona, aby ju sprevádzal a ona samotná sa zatiaľ vydá na obhliadku. Piesočný terén je pre obe dosť nebezpečný, keďže ani len netušia, čo sa pod pieskom môže ukrývať. Cestou si trochu upraví oblečenie pre lepší pohyb a hlavne aby sa menej potila. Odreže si spodok šiat aby ich mala nad kolená, takisto aj rukávy. Tetovanie nanešťastie nevidno skrz Shuushagan, čo jej príde trochu ľúto ale nedá sa nič robiť. Zo zvyškov látky si spraví šatku, ktorú si upevní na vlasoch, kvôli prípadnému úpalu. Takisto musí nájsť aspoň nejaký zdroj vody, aby nemali núdzu o tekutiny. Horúci vzduch z nich veľmi rýchlo tekutiny odparuje, čo im moc nepridáva. Premýšľa dokonca nad povolaním nejakého summona ale nenapadne jej žiaden, ktorý by púštne klíma nejako prežil. Väčšina z nich sa buď to po púšti pohybovať nevie a ak aj áno, tak s veľkými ťažkosťami. Zvyšok je prispôsobený na prevažne vlhkú klímu a teplota by ich akurát vysušovala* Mnah, do riti aj s pieskom. *Zavrčí, keď sa jej čiastočky piesku dostanú do topánok. Hodí sa naštvane na zem a začne si piesok vysypávať von. Nakoniec sa hodí celá do piesku a utrápene hľadí hore* Jak tu môže vôbec niekto žiť... Keby aspoň viem kadiaľ je tá sprepadená Sunagakure. *Uvedomí si, že naposledy tu bola so Shikim. V ten deň z tejto zeme ukradli Ichibiho* "Jak sa asi má Sayuri..." *Smútok v nej pri spomienke na najmladšie dievčatko ich rodiny ešte viac vzrastie. Unavene sa posadí a pomocou Tomegane skontroluje, či je Mito stále v poriadku. Nič moc sa nezmenilo a tak sa postaví, aby pokračovala v ceste. Topánky ju akurát ešte viac nasierajú, tak si ich vyzuje a pomocou drátku si ich upevní na opasok* "Tá teplota je fakt na dogrcanie akurát tak... Mám chuť vyvrátiť toho hraboša, ktorého som na obed zožral." *Zamrmle jej myšlienkami Shikyo, čo donúti Satsuki sa nakoniec usmiať* Nechceš ísť radšej do podoby meča? Takto sa budeš akurát trápiť. *Navrhne mu naspäť, na čo sa hadík na povel premení. Satsuki si ho vloží do puzdra na chrbte a pokračuje v kráčaní. Piesočná pokrývka zeme ju trochu páli ale zároveň jej to príde akýmsi čudesným spôsobom príjemné. Ako taká prírodná masáž chodidiel* Možno by som si na to miestami aj zvykla. Mohla by som sa spýtať Kazekageho, či tu vedú nejaký wellness. *Uškrnie sa a zatočí sa na piesku. Začína jej to teplo trochu ťahať na mozog, očividne. Odrazu si všimne menšie tornádo, či skôr silnejší poryv vetra pred ňou. Inštinktívne si dá ruku pred oči, aby sa jej do nich nedostal piesok alebo prípadná infekcia* "Čo to je? Cítim z toho chakru." *Pomyslí si a spraví salto vzad, dopadne na ruky a rukami sa znova odrazí, aby sa dostala z epicentra preč. Na danom mieste sa piesok rozvíri natoľko, že nevidno ani na krok a po zmiznutí tornáda na danom mieste stojí akýsi shinobi. Satsuki vyvalí oči a upriami zrak na jeho čelenku so znakom Sunagakure* Dobrý deň, vy ste- *Nedokončí, pretože spozoruje aj takmer nepoznateľnú čiarku, ktorá vedie cez znak na čelenke. V tom momente sa zamračí a vytasí Shikya z puzdra* Len drobný uprchlík z vlastnej zeme. A keďže nepotrebujem žiadnych svedkov... Myslím, že ťa tu nemôžem len tak nechať. Preto ti dám na výber dve možnosti. *Spojí ruky dokopy tým, že si chytí jednou rukou druhú* Prvá možnosť, dobrovoľne mi odovzdáš svoje zbrane, pokľakneš a ja ťa zabijem tak rýchlo, že si to ani nevšimneš. Druhá možnosť, neposlúchneš prvú a ja ťa roztrhám a zmasakrujem, že ťa ani vlastná matka nespozná. *Satsuki sa na jeho možnostiach začne z chuti smiať až jej z očí vytečú slzy. Po chvíli si slzičky zotrie a opovrhujúco na neho pozrie* A nasrať do huby by si nechcel? *Zaprovokuje si naspäť, čím muža akurát ešte viac vytočí* Ty jedna! *Nukenin zloží pečate pre Fuuton: Atsugai. Toto jutsu Satsuki našťastie pozná, preto aktivuje Ranton no Yoroi, aby sa urýchlene dostala o kus ďalej. Odrazí sa prudko od zeme, čím vytvorí skrz brnenie menšiu priehlbinu na piesku, na ktorom pred chvíľou stála. Vo vzduchu brnenie deaktivuje a začne si na ruke vytvárať menší Rasengan (Kieru Rasengan). Hodí ho po nukeninovi, aby si poskytla trochu času na dopad späť na zem bez toho, aby ju prekvapil nejakou zákernou technikou. Nukenin sa chystá na obranu ale keď Rasengan zmizne, uškrnie sa a ukáže Satsuki fakáč* Nejako ti to nevyšlo, princezná! *Satsuki sa rozleje po perách príjemný úsmev v moment, kedy sa Rasengan opäť objaví. Nukenin sa len tak-tak stihne hodiť na zem tesne pred zásahom. Rasengan vrazí plnou silou do piesku a trochu znepríjemní rozhľad aj Satsuki. Tá opäť zavrie oči a začne sa sústrediť na chakru nukenina, aby dokázala v tej umelej kvázi piesočnej búrke odhadnúť približnú polohu. Potom zloží ručné pečate pre Doton: Dorou Domu. Nukenina obalí kamenné väzenie, na ktoré Satsuki priloží ruky a začne si dopĺňať minutú chakru. Cíti, že nukenin búši do stien, čo len zväčší jej úsmev* Máš pekelné šťastie, že sme na piesočnatom teréne, vieš o tom? Mám tu žiaľ nevýhodu v tom, že by som nedokázala vytvoriť dokonalý znak Jashina-sama... Škoda no. *Vysávanie chakry trvá nejakú dobu ale Satsuki má času dosť. Keď už jej telo neprijíma žiadnu chakru, usúdi, že nukenin je mŕtvy. Zruší väzenie a pristúpi k jeho telu. Nohu mu položí na hlavu a zatočí s ńou do jednej aj do druhej strany. Pre istotu skontroluje aj pulz ale necíti nič* Mno, ďalšiemu príliš sebavedomému čurákovi očividne odzvonilo. *Zamrmle si a zahrabe v jeho batohu. Má tam nejaké zásoby jedla, niekoľko nádob s vodou, zopár svitkov a aj nejaké zbrane* No ale vieš ty čo? Nakoniec mi budeš možno aj užitočný. A som si istá, že Kazekage-dono mile rád uvidí mŕtve telo zradcu. *Telo bez batohu zapečatí do svitku a jedlo s vodou z jeho batohu prehodí do svojho. Skontroluje aj svitky, či v nich nie je niečo napísané ale nevyzerá to tak. Do niektorých skúsi zapečatiť dané zbrane ale zopár z nich je trochu nefunkčných* Mnah, ten šmejd tam už niečo má. *Povzdychne si a svitky s obsahom hodí kamsi za seba. Postupne odskúša všetky, ktoré mal u seba a prázdne si zabalí do batohu. Svitok so zbraňami si dá za opasok a dopraje si zopár dúškov vody. Nechce to príliš preháňať, musí niečo priniesť aj Mito a niečo im musí zostať aj na neskôr. Kto vie kedy sa im priplazí do cesty ďalší podobný smrad?*
Konec: ---
Mito: *Feudalni pan sezval na hostinu na hranicich Feudala zeme Ohne a jeho celou rodinu. Bylo to par dni po te, co se Suzuya probral a Mito se uz nestrachovala. Byla nabyta pozitivni energii, i pres to vsechno, co se ji u Feudala kdy delo. Hostina se konala primo na hranicich v male rezidenci, kterou obyvala rodina zeme Vetru. Letnich mesicich, kdyz nebyla zrovna na cestach. Hostina se pripravovala dva dny, byla honosna a obrovska. Cesta na misto zabrala cely jeden den. V noci Mito spatne spala, nechapala proc. Vzbudila se cela rozlamana. Obvaz na ruce si upravila tak, aby cernota nebyla videt, stejne tak znacka na druhe pacce. Celkove oblekani ji kvuli tomu zabiralo vice casu, ale coz, radeji to bude delat dele, nez aby schytala kritiku za hnusnou ruku. Nenavidela ji, pripominala ji jeji slabost. Ze se nechala zasahnout, neco, co se v pevnosti povedlo jen dvema lidem, zvladla nejaka nukeninka behem vteriny. Ego, ktere Mito narostlo bylo jeji zhoubou. 'Kirra, jake by to asi bylo, bojovat s Kazekagem, nebo s Yugakagem...tam bych si neskrtla...i kdyz. Rinnegan je mocna vec. Mozna by se ani mne nevyrovnal, co se tyce tech oci. Kdo vi...kdo vi jestli ho jeste uvidim...' premyslela pri ceste na dvur, mnula si u toho pecet na ruce. 'Rodina, Satsuki je moje rodina, ale bez neho by nebyla...musim se mu nekdy, az to vsechno prejde, bolest...smutek, omluvit. Ale v mem pripade to prejde jen kdyz umru. Stale to tak boli.' *Stiskla ruce v oblasti srdce. Samehada na zadech se zdala bych nesva. To byla jen myslenka Mito, ale stale, mohla by byt spokojenejsi, uz dlouho ji nekrmila cizi chakrou. Zda se, ze si Samehada vytvorila docela mlsny jazycek. Katany po bocich lripasane paskem s prezkou z chakrove tyce, aby ji je nikdo nemohl sundat. Na dvore stala cela rodina, ktera pomalu lezla do vozu, nekolik desitek samuraju a Toyi sedic na miste kociho. Toho minuleho zabili a od te doby se nikdo jiny nenasel.* /Jedeme Shae! Toyi praskni to otezi! *Znal rozkaz feudala. Mito naskocila na zadni stupinek vozu a zbytek samuraju sel po bocich a za vozem. Mito zavrela oci a diky samehade pocitila, kolik je v okoli chakry, znala presny pocet lidi v jejich druzine. A tak si to po vyjezdu ze Suny mohla jeste proverit takto. Vse sedelo. Dnas by to snad mohlo jit podle planu? Naivita. Cesta utikala rychle, vuz jel v rychlosti tak akorat k tomu, aby samurajove stihali tempo vozu. Mito zbystrila. Jeji zbran ji signalozovala, ze v okoli je vice chakry, nez predtim. Zabouchala na strechu vozu, zastavil. Samurajove udelaki kruh kolem dokola vozu. Mito a Toyi seskocili take. Nekolik Samuraju si stouplo na strechu, nekteri do vodu. Mito se kousla do palce a prejela po samehade krvi, z niceho nic se kolem.zacala tvorit para/mlha, vychazejici ze samehady, rude barvy. Diky ni presne vedela, kde je kdo.* Hodna holka... *Zaseptala. V okruhu x metru mela kompletni prehled. Nicmene jeji mlhu rozehnala vzduchova vlna, smerem, odkud prisla vyslala hromada samuraju sve chakrove cepele, rozsekaly par stromu, ale nic vic. Mito opet nechala samehadu vypoustet mlhu. Nekolik Samuraju se oddelilo a slo pronasledovat utocniky, Mito vsak po predchozim upozorneni od Feudala neopoustela stanoviste. Byla tu pro neho, toto nechala na ostatnich. Zanedlouho zaznamenala pohyb v jeji mlze. Vydala se za nim. Shinobi hodnosti Sanin se snazil dostat do blizkosti kocaru. Mito zrychlila shunshinem bez peceti, dostala se tak okamzite k nemu, spise do jeho blizkosti a pretocila se na pate, machla samehadou, ktera se natahla a sejmula-klon. Opravdovy bezel z druhe strany a tak mito zmenila smer a udelala to same, ale tentokrat se shinobi vyhl. Mito tedy jeste nechala samehadu natahnout bodce. Lehce muze skrabla, ale diky mlze z nej zacala odcsrpavat chakru a rana se zacala zanicovat. Muz se rozhodl Mito zavalit nekolika technikami elementu Katon, ale Mito nebyla blba a vetsinu z nich vysala diky Fuuinjutsu kuun (to rinnovy nevim jak se to jemnoje). Vratila mu stejnou merou a to fuutonovymi projektyly. Opet se vetsine vyhl, ale ne vsemu, zasahla ho do nohy a tim ho zpomalila. Dobehla ho a chytila za hlavu, zacala z neho cerpat chakru, nicmene mu u toho zarazila do lebky chakrovou tyc, coz znamenalo behem chvilky smrt, Mito si ale doplnila jeste predtim zasoby chakry. Ne dlouho po nem se objevilo i nekolik dalsich shinobi, kteri na to sli pres zbrane a genjutsu, zabili nekolik samuraju, ale Mito odolala a hbite s nimi zapasila za pomoci svych katan, sehadu mela priplou na zadech. Jakmile se situace uklidnila a na zemi skoncilo nekolik mrtvych z obou stran, zrusila svou mlhu a kolona se dala do pohybu. Setkani feudalu probehlo bez problemu, i ceta zlatky, nicmene z toho nakonec nic nebylo. Ani Feudal nemel po narocnych dvou dnech (den cesty a den v rezidenci) naladu Mito otravovat.*
---: ---
Katsuo: *Katsuo se divil co se to deje. Videl pred sebou jen kamen, ktery se objevil misto divky. Vzal ho do ruky a hned věděl k cemu je a jak ho použít. Katsuo se pote vydal zpatky do vesnice. *
Přízrak Smrti (NPC): *Přízrak se rozplynul a kameny začali pomalu padat a bortit se. Na jejím místě kde před chvílí klečela zůstal jen fialový zářící krystal (Jakmile ho Katsuo vezme tak se mu do hlavy pošle myšlenka jak ho použít. To jest zničit a v ruce se mu poté co ho zničí objeví JINTON: ​ MUKI HŌKAI které bude moci použít.) Kámen se pak adaptuje na jeho Chakru a tak nikdo jiný ho nemůže použít a ani nemůže být darován či zapečetěn do svitku.*
Katsuo: *Kardio viděl jak padla na kolena, a tak opatrně vyšel směrem k ní. Dával si pozor pokud by chtěla něco zkusit. Po té co došel k ni, tak tasil svoji kusanagi 2 a řekl. * nevím o čem si to mluvila, ale tento moment je to jedno. Tím to odpočívej v pokoji. * jedním bodnutím ji probodl srdce. Po té vzal prazdny svitek a chtěl jeji tělo do něj zapecrtit. *
Přízrak Smrti (NPC): *Než si uvědomila co se děje tak už dostávala zásahy svou vlastní technikou. Padla na kolena. Zvedla hlavu a koukla na Katsua.* Tak dělej. Zabij mě jak jsi zabil ty dvě. Pošli mě nemilosrdně za nima. Notak.
Katsuo: *Kardio vidí jak na něj poslala stejnou techniku jako chtěl na ni použít on dříve Katsuo Složil pečetě do Fuuton: Rassenpuu a poslal její techniku zpátky na ni. *
Přízrak Smrti (NPC): *Jakmile vše bylo pryč tak se koukla na místo odkud šel Katsuův hlas.* Tak se nech zabít. Musíš zemřít za moji matku i moji sestru. *Opět složila pečetě a zasypala Katsua salvou prašných čepelí (FUUTON: SHINKUU SHURIKEN).* Už zemři. *Pomalu se přesávala ovládat.*
Katsuo: * Katsuo viděl jak se zvedá dým pryč, a tak odskočil trochu do zadu a odpálil kunaie. (S tím že dým by měl způsobit výbuch, ale díky její technice by se nemělo nic moc stát.) Katsuo viděl že se technika na něj stále ženě, a tak se rozhodl schovat za jeden z kamenů že kterých je tvořen kruh. Po té co technika skončila vyšel z póza rohu a řekl. * ještě té to baví? Nechceš to skončit? * a čekal co bude dělat.*
Přízrak Smrti (NPC): *Holčička uskočila když viděla co Katsuo dělá. Nikdo ho skrz kouř neviděla. Rozhodla se dostat kouř pryč a kdyby byl Katsuo poblíž tak ho i zasáhnout. Zvedla kolem sebe velkou větrnou vlnu (FUUTON: ATSUGAI).* "To ne. Pomalu mi dochází chakra. Musím toho zmetka sejmout co nejdřív."
Katsuo: *Kardio viděl jak jeho klon byl zablokován a hodil po jejím klonů kunai se zápalnými lístkem (mela by být zaneprázdněna s klonem neměla by si ho všimnout.) a odpálil kunai jak míle byl v blízkosti. Po té si všiml co za techniku chce na něj poslat, a tak jelikož ji znal vytáhl další kunai s výbušnim lístkem a hodil ho po ní a odpálil ho jak míle byl v blízkosti kouře. (Kouř by se neměl dostat ke Katsuovy a přes dým by neměla vidět že se něco takového děje.)
Přízrak Smrti (NPC): *Klon zablokoval Lariat když si zpevnil celé tělo pomocí DOTON: DOMU. Poté využila toho že Katsuo je v setrvačnosti útoku a vrazila mu ještě zpevněnou rukou do hlavy (Klonu).* Prostě zemřeš. Nebraň se. Bude to jednodušší. *Složila pečetě a poslala po Katsuovi prach a následně až bude u něj tak skousne zuby a zapálí ho. Jestli byl klon Katsua zničen (Jako že by měl být) tak se po pravém Katsuovi rozběhne i klon holčičky se zpevněnými pěstmi a bude se snažit ho dostat.*
Katsuo: *Katsuo viděl jak u skočila a poslala na něj něco co neznal. Použil znova kage bunshin, který se objevil předním a schytal tu techniku za něj. Mezitím jak dopadl druhý bunshin, tak okamžitě vystartoval po holčičce a použil na ní lariat. Díky jeho rychlosti by neměla mít šanci uhnout kvůli technice, kterou se zdržela. Katsuo se zastavil o bunshin kterým zastavil její techniku a dopadl na zem, takže byl připraven jít po holčičce kdyby se jí zázrakem podařilo uhnout. *
Katsuo: * Katsuo se zastavil když viděl ze země vylétat kameny. Okamžitě složil pečet na kage bunshin a nechal se vyhodit do vzduchu. Poté složil znova pečet na kage bunshin a tentokrát vytvořil dva. Jedním nechal hodit sebe a dalšího kage bunshina na tu malou holku, katsuo byl hozená chvíli po kage bunshinu aby viděl kde se ta holka přemístí aby ji mohl zasáhnout na místě kde by se měla ukázat.*
Přízrak Smrti (NPC): *Dívka se koukala co Katsuo dělá.* "Takže do vzduchu? Dobře." *Uskočila klonu a vyslala do vzduchu po Katsuovi projektil ve tvaru kužele (JINTON: ​ MUKI HŌKAI). Poté si vytvořila jeden klon který se rozběhl na klon Katsua mezitím sama hodila po Katsuovi 3 kunaie s výbušnými lístky.*
Katsuo: *Katsuo se zastavil když viděl ze země vylétat kameny. Okamžitě složil pečet na kage bunshin a nechal se vyhodit do vzduchu. Poté složil znova pečet na kage bunshin a tentokrát vytvořil dva. Jedním nechal hodit sebe a dalšího kage bunshina na tu malou holku, katsuo byl hozená chvíli po kage bunshinu aby viděl kde se ta holka přemístí aby ji mohl zasáhnout na místě kde by se měla ukázat. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívce došlo že se trefila.* Nechápeš to? Zabil jsi je a proto musíš umřít taky. Nemůžeš dál žít. *Dívka složila pečetě a a nechala hned kolem Katsua vyletět ze země kameny které ho mají zasáhnout (DOTON: DOUKA IWA FUBUKI). Dále se dá aspoň do malého pohybu aby bylo těžší jí zaměřit.*
Katsuo: *Když viděl jak holčička zmizela okamžitě spozornil. Divka se objevila vedle něho a chtěla mu dát ránu pěstí do ramene. Katsuo neměl šanci uhnout, protože se objevila hned vedle něj, a tak použil aspoň Raiton no Yoroi aby snížil poškození. Dostal ránu a odletěl trochu do boku. Okamžitě jak dopadl, tak zrušil Raiton no Yoroi, protože byl velmi náročný na chakru. Poté se rozběhl znova proti ní, ale už byl obezřetnější, a proto byl připraven na to, že když zmizí tak aby byl schopný během chvilky zareagovat a za útočit znova. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívenka čekala co se bude dít. Bouře pomalu ustávala a ona zahlédla Katsua. Rychle zmizela a zhmotnila se až vedle Katsua (JINTON: ​ MUEISHŌ) (Není možno jí vystopovat). Jakmile byla vedle něj tak ihne zaútočila tak aby nestihl zareagovat a to pomocí Okashou a mířila mu na rameno. Chtěla mu ho aspoň vykloubit.*
Katsuo: *Katsuuv kage bunshin byl zničen. Katsuo byl stále schovaný, ale nemohl tak zůstat na vždy. Katsuo vyskládal pečetě do Fuuton: Sunaraashi a vyběhl směrem kde měla být holčička. Pomocí Sairento Kiringu by si ho neměla ani všimnout. Když byl dostatečně blízko, tak vypustil techniku na ní. Z počátku to vypadalo jako by se nic nedělo, ale pochvíli se proud vzduchu, který ninja vypustil změnil na prašné čepele. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívenka nijak neotálela. Když kolem ní začal běhat klon tak se obklopila plamenem (KATON: KAEN SENPŪ). Tím pádem kunai se světelnou bombou neměl žádný účinek a plameny vyletěli na kolna Katsua. Tím by ho měli zničit. Následně vytvoří kolem sebe písečnou bouři (FUUTON: SUNAARASHI NO JUTSU). Stále sleduje očima odkud se Katsuo ukáže.*
Katsuo: *Katsuo proletěl skrz ní a divil se. * „Co to má být?“ * Katsuo nezastavil a odskočil kousek od ní a otočil se k ní. Viděl jak skládá pečetě do techniky co uměl, a tak věděl co následovalo. Katsuo odskočí trochu dozadu a schová se za kámen. Složí pečeť a vytvoří kage bunshin, který vyběhne s poza kamenu a snaží se odlákat pozornost na sebe. Katsuo čeká schovaný za kamenem. Kage bunshin běží okolo holčičky a když je přesně na druhé straně než je Katsuo, tak vytáhne jeden kunai a připevní na něj světelnou bombu, kterou hodí holčičce směrem k hlavě, ale těsně předtím než by jí měl zasáhnout, tak vybouchne světelná bomba a oslepí ji. *
Přízrak Smrti (NPC): *Když už byl Katsuo u ní tak se proměnila na částice (JINTON: SEIBUTSU BUNKAI) a tak Katsuo jen proletěl. Hned jak už byl kousíček mimo ní tak se opět zhmotnila a vyslala po Katsuovi větrné meče které nejdou vidět (FUUTON: KAZE NO YAIBA).*
Katsuo: *Katsuo se díval jak se postavila a začala skládat pečetě do jutsu. * „hmm tak to bude zajímavé.“ * na Katsua vypustila ohnivou kouli. Pro něj nebyl žádný problém se vyhnout, a tak se obrovskou rychlostí rozběhl proti holčičce a vytáhl si čtyři kunaie, které po ní hodil. Když byl u ní což by mělo být dost rychle, tak na ní za útočil pomocí Lariatu a odhodil jí velkou silou dozadu. *
Přízrak Smrti (NPC): *Dívka se postavila a její slzy rázem zmizeli.* Nevěřím ti. Určitě jsi to byl ty. Určitě jsi zabil moji matku a sestru. Musíš také zemřít. *Složila rychle pečetě a plivla po Katsuovy ohnivou kouli (KATON: GOUKAKYUU NO JUTSU).* Musíš zemřít. Zemři vrahu.
Katsuo: *Katsuo se udiveně dívá na holčičku, která měla na obličeji masku. Divil se co ta holčička mele, ale zachoval kamenou tvář a odpověděl jí. * Koho vždyť tady nikdo není? Kdopak byly ti lidé co umřely a kdo jsi ty? * Katsuo se jí zeptal a snažil se udělat hezký obličej aby se ho nebála.*
Přízrak Smrti (NPC): *Dívenka otočila svoji poničenou tvář s maskou na Katsua. Skrze slzy ze sebe dostala.* Ty jsi ji zabil? Je obě? Ony za to nemohli. Nic ti neudělali. Proč jsi je zabil? *Dívenka stále plakala a jen opakovala vše dokola. Klečela stále na zemi a svou poničenou tváří se koukala na Katsua.*
Katsuo: *Katsuo se doslech, že v zemi větru se děli nějaké divné věci a rozhodl se tam zajít podívat. Doma časně ráno si nachystal všechny věci. Oblékl si anbu uniformu a na spodní část zápěstí levé ruky si zapečetil pomocí Kuchiyose: Raikō Kenka shurikeny, nějáké kunaie. Na pravé zápěstí ze spodní strany si zapečetil tou samou technikou fuuma shurikeny. Do zadní kapsy si poté dal zbylé kunaie, dráty, světelné bomby, kouřové bomby a výbušné lístky. Na záda si připevnil svojí Kusanagi 2 ( odkaz » ), oblékl si černý plášť a dal si k pasu svojí masku anbu. Katsuo vyrazil na cestu. Po cestě do země větru neměl žádné potíže, a proto se tam dostal celkem rychle. Katsuo se řídil podle toho co slyšel a snažil se najít to místo o kterém mluvili. Procházel pouští a snažil se zaslechnout ten pláč co popisovali ti co to slyšely. Katsuo spatřil oazu a rozhodl se, že by se tam mohl jít podívat a nabrat si nějaké zásoby. Dorazil k oaze a začal s nabíráním vody když v tom uslyšel pláč. Rychle se postavil a rozhlížel se kolem sebe. Všiml si divných kamenů odkud ten pláč vycházel. Vydal se tedy prozkoumat to. Přišel ke kruhu tvořeném z kamenů a spatřil malou holčičku v bílých šatech. Katsuo se pomalu přiblížil trochu blíže k holčičce a zavolal na ní. * Ahoj, copak se ti stalo holčičko? * a čekal na její odpověď. *
Přízrak Smrti (NPC): *Bylo to na kraji pouště u oázy. Objevili se tu kameny s utvořili kruh. Uprostřed seděla malá holčička ( odkaz » ). Plakala a plakala. Nic jiného se nedělo. Byla oblečena v bílých šatech ( odkaz » ). Jen plakala a plakala.*
---: ---
Teiry Toriko: *Teiry zažádala o dočasné povolení vycestovat. Chtěla více poznat svět a to se jí taky povedlo. Její žádosti bylo vyhověno a tak se chystala pomalu na cestu. Rozhodla se tentokrát Bullata netaha na tyto cesty sebou. Plánovala totiž prozkomat území kolem Sunagakure. Vybírala oblečení ve kterém se na tuto cestu vydá a do oka jí padla poněkud pro ní netradiční souprava ( odkaz » ). Přez záda si natáhla svoji oblíbenou katanu a pobrala svitky s vybavením a věcmi na odčasné přespávání. Rychle opustila Kumogakure a vydala se na cestu do země Větru.* "Tak uvidíme co najdeme. Je to prý jen planina plná písku a nic v ní krom Sunagakure. Kdo však ví." *Teiryna cesta do země větru trvala měsíc. Za tu dobu poznala opravdu mnoho nových lidí ale s nikým se moc dlouho nezdržela. Konečně dorazila na hranice země větru. Kam oko dohlídlo byl opravdu jen písek.* "Uf. Tak se jde hledat má Teiry." *Teiry vytáhla svitek ze kterého odpečetila kápy aby se chránila před větrem s bodajícím pískem ( odkaz » ). Přes hlavu si přehodila kapuci a vydala se na cestu. Pod kápí měla ukrytou velkou bandasku s vodou připevněnou na pásku. Putovala celý den. Jakmile se začalo smrákat tak uznala že by si měla odpočinout. Měla štěstí že v této pustině našla jeskyni. Vešla tedy dovnitř a sundala si kápy ze které vytřepala velké množství písku.* "Bože. To je nehostiná krajina. Ale určitě tu něco musí být. Není to přece jen pustina bez ničeho. Sakra." *Teiry odpečetila deku a polštář na který si lehla.* "Budem pokračovat zítra Teiry. Teď to nemá smysl. Jsi unavená a stejně nic neuvidíš. Oyasumi Teiry." *Teiry usínala pomalu. Špatně se jí v tomto horku dýchalo. Nakonec se jí konečně povedlo usnout avšak dosti neklidným spánkem. Když se ráno probudila bylo opravdu nevrlá a protivná.* Bože to bylo spaní. Na to že jsem zvyklá spát všude tak v téhle pitomé pošti se člověk ani pořádně vyspat nemůže. *Protřela si oči a po chvíli byla připravena opět vyrazit. Opět nasadila svoji kápy a přes ní svou katanu. Vyšla ven dosti brzo z rána a tak horko bylo ještě snesitelné. Schladila si hrdlo a rty svou vodou se šťávou z lesních plodů kterou se naučila dělat v temném světě. Schovala bandasku opět pod kápy a vydala se na cestu skrz pouští.* "Už nemám ani moc vody. Měla bych rychle najít nějaký zdroj vody." *Teiry zapojila všechny své smysly. Chvilku jí to trvalo ale po chvíli ucítila vodu.* "Voda. Skvělé. Jdeme doplnit zásoby." *Teiry vyrazila k místu odkud cítila vodu. Po chvíli uviděla menší oázu ( odkaz » ). Teiry se zaradovala. Rychle běžela k vodě avšak koutkem oka si všimla malého škorpióna kterého ohrožoval jakýsi člověk. Dupal všude kolem něho. Snažil se ho jednoduše zabít. Teiry měla ke zvířatům velmi blízko díky Bullatovi a buňkám v jejím těle.* Hej. Nech ho být. Nic ti přece neudělal. Je to malé neškodné zvířátko. *Muž se na Teiry otočil a bez jakéhokoliv varování po ní vyběhl s mačetou v ruce.* "Sakra to je nějakéje blázen či co?" *Teiry rychle tasila katanu a útok odrazila. Bohužel díky tomu že s mačetou mohl dost rychle vracet údery narozdíl od Teiry s katanou tak stihl Teiry sekntou lehce do nohy. Teiry zaskuhrala. V tu chvíli se neštvala a nechala si po těle rozlést Juinku. Muž zděšen co to vidí se přestal soustředit a máchal všude kolem sebe. Teiry upustila katanu a sledovala pohyby mačety a podařilo se jí vytýčit momnent kdy touto smrští prošla a vrazila mu pořádnou rádnu do tváře. Muž odletěl asi 5 metrů od místa kde před chvílí stál. Teiry zvedla katanu a pomalu k němu přišla. Koukla se na svou pořezanou nohu.* Krev za krev ty zmetku. Zabít. *Teiry pouze ťala špičkou mačety přes mužovo tělo a ten se začal svírat v křečích. Po chvíli skučení konečně zemřel. Teiry dokulhala až k jezýrku v oáze a odkryla si nohu. Rána byla docela hluboká a tak jí pomocí vody vyčistila. Následně jí obmotala obvazy. Sundala si kalhoty a vstoupila do jezýrka aby se trochu schladila aspoň na nohách. Když se otočila ke břehu viděla tam malého škorpionka kterého ještě před chvílí tyranizoval muž kterého zabila.* Je. Maličký. Není čeho se bát. Ten muž je mrtvý. Můžeš s klidem domů. *3korpion se však ani nehnul. Pouze stále sledoval Teiry.* "To je dost divné. Co se asi děje." *Teiry vylezla z jezýrka a opět se oblékla a sedla si. Ruce dala za sebe aby se o ně opřela. Ucítila malé zatahání za rukáv. Byl to onen škorpion.* (Teiry) Copak je maličký? Nemáš zač. Můžeš utíkat domů. (FUNSHUTSU) Ale já se ti chci odvděčit slečno. *Teiry užasla když slyšela že škorpion mluví.* (Teiry) Co? Jak? Proč? Kdy? Jakto že mluvíš? (FUNSHUTSU) Jsem zástupcem nás škorpiónů a chci ti poděkovat za moji záchranu. Ten muž by mě zabil kdyby ses neukázala. Tady. *Škorpión jí podal svitek. Teiry už podobný svitek jednou viděla a to když podepisovala smlouvu s kočkami když byla u Satsu.* (Teiry) Je to to co si myslím že to je? (FUNSHUTSU) Ano. Je to smlouva s námi škorpiony. Dlouho jsme už bez zástupce v tomto světě. Podepiš se krví a nos ho sebou. Budeš zastupovat nás škorpiony na tomto světě. *Teiry přikývla že chápe. Kousla se do prstu a podepsala se. Škorpion jí vylezl na kolena.* (FUNSHUTSU) Jaké je tvé jméno slečno? (Teiry) Teiry. Teiry Toriko. Děkuji vám. (FUNSHUTSU) Já jsem FUNSHUTSU. Já děkuji tobě Teiry-san. Zachránila jsi mi život. Vracím se zpátky do pouštního města škorpionů. Doufám že ti budeme dobře sloužit. *Teiry se usmála a v tu chvíli zmizel FUNSHUTSU v oblaku dýmu.* "Já věděla že tu něco najdu. Myslím že je na čase se vydat zpět domů Teiry." *Teiry ještě chvíli odpočívala a následně si schovala svitek do své taštičky a vydala se na cestu zpět co Kumogakure.*
--: --
Saya: *Saya nijak nekomentuje Anbu, kteří se tam tak rychle dostali. Je si jistá, že by, si s nimi lehce poradila. Sice by musel načerpat už větší procento Chakry z Byakugō no In ale určitě by to zvládla, nebo tím si je aspoň jistá. Ovšem Ziki si s nimi poradí, takže problémy jsou pryč. Ovšem nabídka Zikiho ji potěší a zároveň i zaskočí. Následně se tedy Zikimu ukloní. *Jak si přejete Raikage-Sama. *Možná je to překvapivé že to Saya někomu řekla, ale už se to stalo, sice poprvé ale nejspíš i naposledy. *Tak jsem unavená, takže si jdu dát sprchu a jdu se prospat. *Oznámí mu Saya a beze slova se vydá, směrem do hradu Ten no Shiro kde taktéž žije. *
Ziki Katsuki: „Hmm… To je pravda, už jen přítomnost bijuu by mohla vyvolat v senzibilech ve vesnici paniku… No, budu se s tím muset nějak vypořádat. Co to vůbec ten démon povídal o zabití dvou starých lidí? Bože, tohle věci moc komplikuje. Jsme v poušti, že by zabila nějakého jinchuurikiho ze Suny? Pokud se to Suna dozví, pravděpodobně začne válka. To není dobrá image pro nového Kage… Na druhou stranu, mám teď k dispozici obrovskou sílu, kterou mohu použít k většímu dobru… Otázka je, jestli má Suna ještě nějaké bijuu…“ *Zamyslel se a chvíli nereagoval na okolí.* Dobře. *Řekl nakonec, ztěžka se zvedl a oprášil se od pouštního prachu a písku. Poté přišel k Saye, dotkl se jejího ramena a přenesl je oba ke své značce ve své kanceláři. Netrvalo to dlouho a okamžitě se objevilo asi třicet ANBU, zjevně připravených k boji.* V pořádku, pánové. To jsem jen já. Udála se menší nepříjemnost a já jsem teď Jinchuuriki. Očekávám od vás diskrétnost a spolupráci v této nemilé situaci. Pokud máte otázky, nechte si je pro sebe, zanedlouho budou zodpovězeny. Můžete jít. *ANBU poslechli a zmizeli stejně rychle, jako se objevili. Senzibilové, kteří šli s nimi, ihned poté.* Takže, Sayo. *Vzal si láhev s vodou, kterých měl v kanceláři mnoho, aby měl dostatek tekutin při své práci a pořádně se napil. Poté se posadil na křeslo a pokračoval.* Jako stráž Kage sis vedla výborně, přestože ne vždy souhlasím s tvými… metodami. Přesto ale bych tě měl rád po boku jako svou Věrnou. Svou prací ses prokázala jako loajální a schopný voják a dneškem jsi můj názor jen potvrdila. Samozřejmě budeš mít stále jistou volnost, tak dlouho, dokud se ke mně budeš moci pohotově kdykoliv dostat.
Saya: Rozkaz? Ten Bijuu je vedlejším výsledkem mé osobní práce. Řekla jsem si, že by byla sranda ho do tebe zapečetit. *Poví Saya chladným tónem a složí několik ručních pečetí, po jejichž dokončení se za Toshirem zjeví rakev, která ho do sebe vtáhne a po zaklapnutí víka se propadne do země a zmizí. *Hele sice vím, že jsi asi vyčerpaný ale já taky, navíc jsem tu kurvu musela porazit, mohl bys nás vzít do Kumogakure ty? A asi bys měl informovat všechny své senzibily, protože jakmile se tam objevíme tak bude docela humbuk, že v sídle Raikageho se nachází Bijuu.
Ziki Katsuki: „Bijuu, huh?“ *Když bylo pečetění u konce, konečně nastal čas na to si odpočinout. I pro Zikiho bylo totiž pečetění velice vyčerpávající. Jak tak ležel uprostřed suché pouště, na horkém písku, raději si přikryl oči rukou, aby ho nepálily ze slunce.* Nevím, kdo ti dal rozkaz zajmout Bijuu a zapečetit ho do mě… *Promluvil poněkud vyprahlým, unaveným hlasem.* Ale dobrá práce. Mám pro tebe překvapení, až se dostaneme do vesnice. *Oddechl si a otřel si pot z čela. Poté na něj ale Hachibi promluvil, uvnitř něj.* Proč tolik vzteku, démone? *Řekl unuděně.*
Hachibi: *Uvnitř v kleci kde byla pečeť,skončil Hachibi vnitru Zikiho a samozřejmě zuřil,se svým předchozím Jinchuurikim si hodně rozuměl a jeho smrt ho dosti naštvala a teď musí být v nějaké kancelářské kryse,která bude určitě furt zalezlá ve vesnici.* Jen počkej,až dostanu možnost,tak se dostanu ven a tvé tělo bude mé!* začal vztekle řvát s přesvědčením že dobrovolně se o chakru dělit nebude a pokud ano,tak se ho pokusí ovládnout.*
Saya: Jo mimochodem tohle je Bijuu, pokud jsi to nepoznal a půjčím si trochu tvé Chakry. *Poví Saya chladným tónem a dotykem Zikimu odčerpá nějakou tu Chakru (Chakra Kyuuin no Jutsu). Následně přiloží levou ruku na Zikiho do oblasti jeho srdce a tu druhou namíří přímo na Hachibiho. Sharingan už deaktivovala, protože se nechce zbytečně vyčerpávat. Pravou ruku s otevřenou dlaní namíří přímo na Hachibiho a jeho Chakra následně začne proudit do Sayi a skrze ní projde přímo do Zikiho. Takto tu Chakru postupně pečetí rovnou do Zikiho. Sice to zabere dost času a je potřeba vysoká koncentrace ale Saya jako lékařka dokáže svou Chakru ovládat bravurně takže pečetění Bijuu Chakry určitě zvládne. Určitě to zabere dost času, takovou hodinu určitě ale nakonec zmizí celkově i Hachibi a Saya zbytečky jeho Chakry zapečetí do Zikiho, kterému se na místě kde ho Saya dotýká, zformuje pečeť Taiyō Kami o Fūin. Unaveně si tedy oddychne a posadí se na zem vedle Zikiho. *
Ziki Katsuki: *Když Saya vzala Zikimu jeho ledovou tříšť, nijak ho to neranilo. Už měl celkem dopito a ten zbytek, ten mohl klidně Saye věnovat. Poté ale spoutaná stvůra na Zikiho zařvala a Ziki čekal, jestli přijde nějaké vysvětlení, protože nevěděl o tom, že by někdy naštval obří oliheň, nebo co to vlastně bylo.* „Nebude sloužit? Proč by mi měl sloužit?“ *Podíval se tázavě na Sayu, která v tu chvíli ale letěla k hlavě příšery. Když poté Saya přiletěla zpět k Zikimu a dala mu instrukce, jen pokrčil rameny, svlékl se hezky v klidu ze svého kabátu, stáhl si kravatu z krku a rozepnul si košili tak, aby měl dostatečně odhalenou hruď.* Můžeš. *Řekl nonšalantně.*
Saya: *V tom horku její pohled ihned skončí na Zikiho nápoji, který mu sebere, aby se mohla napít. Následně se otočí na nadávajícího Hachibiho a věnuje mu úsměv. *Chobotnička se vzteká? *Saya kývne ne Toshira, který si ze zad nechá vyjít další dvojici Chakrových řetězů, které se zabodnou do země a vyletí u Hachibiho s cílem mu pevně svázat hubu aby nemohl mluvit. Saya si je jistá že Hachibi se nedokáže ani pohnout tak vyletí do vzduchu a přistane přímo před jeho oči a přistoupí k němu s úmyslem položit dlaň na jeho čelo. *Och Hachibi, jsi pouhá stvůra, která byla stvořená k tomu, aby sloužila lidem jako zbraň. *Saya se pak usměje a opět přiletí k Zikimu. *Lehni si a prostě odhal svojí hruď jasné? Prostě do tebe zapečetím tady tu chobotnici co je za mnou.
Hachibi: Ty!* zařval naštvaně když uviděl druhou osobu,kterou poznal,věděl o koho se jedná díky Razoiovi,který věděl jak vypadají všichni dosavadní Kagové.* Grrr lidské bytosti jsou tak nevděčné a prohnilé. Zabití mnoha lidí a dvou starých lidí,kteří si chtěli užít společně poslední chvíle života,zabijete jen kvůli moci a síle,ale ani jednomu z vás sloužit nebudu! Do tak prohnilého těla s duší být zapečetěný nechci!* Zařval vztekle spoutaný Hachibi*
Ziki Katsuki: *Dával si zrovna pauzičku od své úporné práce a zrovna srkal ledovou tříšť, kterou si nechal donést od sekretářky. Samozřejmě k tomu patřilo i jeho pohodlné křeslo a nohy ležérně položené na stole. Ve chvíli, kdy se u něj zjevila Saya a pomocí Kamui ho přenesla do Země Větru, stále držel svůj kelímek s ledovou tříští a rozhlédl se kolem sebe, zatímco stále srkal svůj ledový nápoj.*
Saya: Heh to je rozkošné, ale ani taková roztomilá chobotnička jako ty mi nenažene strach. *Saya následně zmizí pomocí Kamui a zjeví se u Zikiho, kterého beze slova plánuje pomocí Kamui přesunout zase zpátky za Hachibim. Je jí jedno co jí Ziki řekne, prostě to chce udělat, ať Ziki namítá jakkoliv. *
Hachibi: *Hachibi byl spoutaný a nemohl se hýbat,naštvaně pozoroval ženu* Grrr jednoho dne tě dostanu a nikdy ti nebudu pomáhat ani tvým společníkům,budu čekat na den,kdy tě budu moci dostat,jsem dost trpělivý a umím vyčkat na svou šanci a ty jednou budeš trpět!* zavrčel nahlas a čekal co se bude dít dál.*
Saya: *Saya svůj Kage Bunshin, zruší a přistane na zem. Vyskládá několik ručních pečetí a přitom se pozorně dívá na Hachibiho. *Kuchiyose Edo Tensei! *Ze země před ní vyletí rakev, ze které vystoupí Toshiro Mikura oblečený v ( odkaz » ). * (Toshiro) – Co přejete Hime-Sama? *Saya mu ani neodpoví a vyšle mu telepatický signál toho, co má udělat a on tak i udělá. Ze zad mu vyletí mnoho Chakrových řetězů, které se zabodnou do země pod ním a podhrabou se rovnou k Hachibimu a vyletí ze země různě okolo něj a všemožně ho svážnou a stáhnou se tak aby se nemohl skoro ani hýbat (podobně jako když Kushina znehybnila Kyuubiho). Saya se přitom na Hachibiho pozorně dívá a na tváři má nadšený úsměv. *Věděla jsem, že budeš oslabený, navíc poušť taky není zrovna dvakrát tvoje oblíbená lokalita, takže sis snad nemyslel, že mě můžeš porazit ne?
Hachibi: *Liška zmizela což byl úspěch,ale stále tu byla ještě ta jenž ho pěkně naštvala. Náhle se ze dvou stran vyřítí kamenné stěny,Hachibi ihned natáhne ruce a drží je tak,aby ho nezmáčkli,to už na něj ale míří útok od nepřítele. V puse začal formovat Bijuu damu,ale to už ho útok zasáhl a Hachibi odletěl,přitom vystřelil slabší proud nedokončené Bijuu damy,který vystřelil na náhodné místo,Hachibi ležel zraněný pár metrů daleko a byl omráčený,naneštěstí neměl jak bojovat,jelikož jeho živel byl voda a písek,který tu byl všude byla jeho slabina.*
Saya: *Kitsune to schytá plnou silou, ozve se jen hlasitý řev a Kitsune za doprovodu kouře zmizí ve své zemi. Saya ta hodlá využít momentu, že si jí Hachibi nevšímá a tak vytvoří jednoho Kage Bunshina, který si kolem sebe vytvoří žebra Susanaa (Susanoo: Kai). Tento Bunshin okamžitě přistane a už cestou vyskládal několik ručních pečetí a po přistání dlaněmi udeřil do země. *Doton: Sando no Jutsu! *Bunshin vyvolá dvě ohromné stěny, které by měli Hachibiho sevřít mezi sebou. Mezitím kolem sebe originální Saya vyvolá Finální Susanoo, které po Hachibim vrhne trojici Magatam (Yasaka no Magatama). Následně Saya Susanoo opět zruší. *
Hachibi: *Hachibi se chytne země a poté soustředí chakru do úst,po chvilce vystřelí na lišku silný proud blesku (RAITONINGU) *Myslíš si že na mě máš lištičko?* řekne směrem k lišce,kterou se chystal zničit,jelikož se soustředil teď na větší lišku tak si Sayi vůbec nevšímal,navíc rukama se musel zabořit do země aby ho tornáda neodfoukla. Každý útok na něj ho více rozzuřil, samozřejmě jelikož se zrovna zjevil venku mimo Jinchuurikiho,tak jeho chakra nebyla ještě plně obnovena,dost toho zůstalo v těle mrtvého Razoie,který jeho chakru využíval při boji.*
Saya: *Rychle letí rovnou k němu a už se dokonce ocitla celkem blízko, tak začala klesat tak aby letěla ve výšce Hachibiho hlavy. Byla od něj ve vzdálenosti tak 50 metrů, když se do ní opřely proudy větrů, snažila se to přetlačit, tím že letěla stále dál, ale moc jí to nepomohlo a naopak jí to odhazuje, tak Saya rychle přiloží své dlaně k sobě, až to tleskne a rozloží své tělo na molekuly (Jinton: Seibutsu Bunkai). Když to skončí tak se opět složí a vyrazí rovnou k zemi, již cestou skládá potřebné ruční pečetě, které i následuje oběť (krev) a pak jen udeří dlaní do země. *Kuchiyose no Jutsu! *Za doprovodu dýmu se tam zjeví velká pětiocasá liška o něco menší než Bijuu. Na čele má zvláštní znak, který doprovází i znaky na jejím těle (Kitsune). Ta se pozorně podívá na Hachibiho a nepřátelsky na něj zavrčí. * (Saya) – Budu potřebovat abys mi s ním pomohla! (Kitsune) – Ts pomáhat ti, vypadám, jako kdybych byl nějaký pomocník? (Saya) – Na tohle nemáme čas! (Kitsune) – Jak myslíš prcku. *Kitsune následně švihne svými ocasy a vytvoří dvě menší tornáda, která míří rovnou na Hachibiho. Saya opět vyletí do vzduchu a odebere se trochu do boku, její výška se nachází v úrovni Hachibiho hlavy. *
Hachibi: *Ucítí chakru nepřítele,první útok nevyšel a nepřítel se blížil,ihned obtočil chapadla kolem sebe a pak je velkou a prudkou silou rozvinul točivě a směrem k Saye vystřelil několik proudů vzduchu (BIJŪ HACHIMAKI ) Větrné proudy byli dost silné a velké,aby zabrali velkou plochu a tím dodali Hachibimu větší šanci nepřítele zasáhnout.*
Saya: *Kage Bunshin Sayi, se stále nachází na místě, kde leží mrtvola Ukity a Razoie. Je strašné horko a sluníčko tam paří, jak se mu jen zlíbí, když v tom něco v dálce zpozoruje a tím je blížící se Bijuu Dama rovnou k ní. Okamžitě se jí postaví do cesty a v očích se jí zformuje Eternal Mangekyou Sharingan. Následně kolem sebe vyvolá finální podobu boha Blesku ve fialové barvě, což k Saye prostě patří (Susanoo: Finální). V pravé ruce se Susanuu z Chakry vytvoří ohromný štít Yata no Kagami stejné barvy jako Susanoo a ten postaví mezi sebe a blížící se Bijuu Damu. Nehodlá tam ten štít ovšem jen tak držet, místo toho ho lehce nakloní aby Bijuu Dama v momentu nárazu vyjela pod úhlem po štítu a vyletěla do vzduchu. Následně se Kage Bunshin zruší a originální Saya přesně zjistí, co se stalo, na tento moment čekala ve své Kamui dimenzi, kde leží v posteli a odpočívá. Oblékne se tedy do ( odkaz » ) aby jí tam nebylo moc velké horko a hlavně aby se mohla lehce a rychle pohybovat. Saye se v očích zformuje Eternal Mangekyou Sharingan a pomocí Kamui se zjeví u Razoie a ihned na to se odrazí od země a letí směrem přímo k Hachibimu jak nejrychleji může. Letí ve výšce takových 60 metrů. *
Hachibi: *Od smrti jeho hostitele uběhlo už 16 hodin,Hachibi se zjevil uprostřed pouště několik kilometrů daleko od smrti Razoie. Bylo samozřejmé že Hachibi zuřil,byl opět na svobodě a ten jenž zabil Razoie byl cítit nedaleko. Samozřejmě Hachibi otevřel ústa a tam kde cítil nepřátelskou chakru vystřelil Bijuu Damu,byl velice naštvaný na tu dotyčnou osobu a chtěl jí za každou cenu zničit,navíc se nacházel na místě kde nebyla voda ale písek,což ho naštvalo ještě víc.*
---: ---
Saya: *Bijuu Dama je technika Bijuu, kterou Saya ani trochu nezná, ovšem už od pohledu z ní je respekt a tak raději aktivuje nehmotnost techniky Kamui a Bijuu Dama skrz ní projde a exploduje při nárazu do vnitřní strany bariéry, kterou tam stále udrží Bunshini Toshira. Saya následně Toshirovi přikývne, že toho může nechat a aby stáhl své řetězy, což se také stane a on i zruší své Kage Bunshin, kteří tam udržovali bariéru. Následně Saye pomůže mrtvolu Ukity a Razoie vytáhnou ven, před kostel, který je v plamenech. Následně Razoiovi uřízne kus masa a to stejné i u Ukity, kde je to ovšem o dost obtížnější, neboť musí najít nespálené maso. Saya si ovšem uvědomí, že z Razoivova těla se uvolní v určitém okruhu Hachibi a tak tu nechá jednoho Kage Bunshina. Ten tu ještě krví do země napíše vzkaz (Shinigami no Erza opět udeřila, zataví mě někdo?). Saya následně složí pečeť a za zády Toshira se zjeví truhlička, která ho do sebe vtáhne, zaklapne a zmizí. Následuje přesun pomocí Kamui a Saya ihned začne s procesem. Vytvoří si dalšího Kage Bunshina, který se pomocí Kamui přesune do normálního světa. Saya si zatím na zemi rozloží speciální svitek a vedle něj položí dva Kunaie, ke kterým je připevněný papírek se speciální pečetí. Než se Saya nadala tak se tam objevil její Kage Bunshin, který tam dovedl dvojici obětí, které ponesou živou esenci. Dvojici mužů donutí pokleknout 2 metry před Sayou. Nemohou se hýbat, protože jsou mimo kvůli Genjutsu Sharinganu. Saya následně položí na svitek DNA Ukity a Razoie, následně složí několik ručních pečetí. *Edo Tensei! *Dvojici mužů začnou obalovat různé papírky, dokud tam před ní nestojí dvojice neaktivních Edo Tensei Razoie a Ukity. Saya se pak zvedne a každému z nich zezadu do hlavy vloží ty speciální Kunaie aby jí poslouchali, a postaví se před ně. Ihned na ně ale sešle ultimátní Genjutsu Kotoamatsukami. Oboum vnutí že Saya je jejich Hime, která je pouze odpoutala od starého života a dala jim dar nesmrtelnosti a možnosti být spolu už navěky věků. Současně jim vnutí fakt, že si budou přát aby Saye vyplnily jakékoliv její přání a to dobrovolně. Saya je pro ně jejich princezna, která myslí vše nejlépe a nic špatného by její rozhodnutí nemělo způsobit. Saya si takto u nich zajistí dokonalou a dobrovolnou poslušnost, takže je nemusí pomocí kontroly Edo Tensei ovládat. Následně si nechá jak do Razoie tak i od Ukity povědět jaké jsou jejich schopnosti. Razoi dostane tedy svitek na který je donucen napsat kompletní popis klanu toku včetně všech názvů technik a jejich popisu. Následně dostane další svitek a na ten sepíše kompletní popis techniky Raiton: Yonhon Nukite a na další svitek sepíše kompletní popis techniky Raiton: Kirin. Saya si ovšem něco uvědomí a tak se pomocí Kamui vrátí k tělu Razoie v Zemi Větrů a posbírá jeho vybavení, takže katanu Kurosawa, která je Razoiovou hlavní zbraní. Tuto zbraň Saya dá Razoiovi aby si jí nechal. Následně Saya nechá Ukitu aby jí sepsala kompletní popis klanu Yumi plus názvy technik a jejich kompletní popisy. Na další svitek si nechá napsat popis techniky Fuuton: Rasen Shuriken a na další si nechá dát popis techniky Doton: Ookamigado. Tyto všechny svitky správně zařadí a poté Ukitu i Razoie nechá přesunout zpátky do truhel, které se za nimi objevili a vtáhli je do sebe. Saya následně svůj Sharingan deaktivuje a lehne si s úmyslem jít spát. Souboj se naštěstí odehrál bez jediného živého svědka, takže Saya má tak 3 až 4 dny než někdo začne Razoie a Ukitu hledat. *
Razoi: *Když byl kompletně obalený Kara demon 2 tak se nemohl kvůli zranění ani pořádně hýbat,náhle ho omotají řetězy,které ho začnou drtit. Ozývá se silný řev a Razoi v ústech vytvoří Bijuu damu,kterou vystřelí na ženu,je to poslední pokus jí nějak zranit,hned poté se začne formovat zpět do lidské podoby,která je mrtvá a zdeformovaná.*
Saya: *Má docela radost s úspěchu. Kazekage je vyřízená a Aiko je na tom úplně stejně z toho důvodu Toshiro (Jedna) a i Toshiro (Dva) ukonči Hachimon a opět svá těla spojí do jednoho (Kakubunretsu no Jutsu). Saya se soustředí na plameny Amaterasu s úmyslem je uhasit, mezitím Toshirovi ze zad vyletí 4 chakrové řetězy, které okamžitě vyrazí k Razoiovi s úmyslem ho pevně svázat (Rasshinguchēn no Jutsu), technika je dostatečně silná aby udržela kompletně celé Bijuu a tak spoléhá, že to udrží i Razoie. Pozorně ho sleduje a na tváři má úsměv, dlouho jí to nevydrží, už chce jít domů a také to chce ukončit a tak vyšle Toshirovi telepatický signál aby se svými řetězy pokusil Razoie úplně rozdrtit. *
Razoi,Aiko: *Jeho tvář začala hořet a on začal bolestivě řvát, přesto se snažil udělat pečetě,ale v tu chvíli skrz něj prošla žena a zezadu na něj použila ohnivý rasengan. Razoi už byl moc starý na uhnutí a tak skončil na zemi s pořádným řevem,jelikož mu rasengan doslova drtil kosti. Hachibiho chakra V2 ho začala obalovat ale to už bylo pozdě,mezitím Aiko viděla hořící tělo Kazekage a umírajícího Razoie,bohužel díky stáří její tělo už ten nápor nezvládalo,začala se měnit v prach a zezadu ji udeřil Toshiro,čímž ji dostal k zemi a její tělo co se proměnilo v prach,se kompletně rozprášilo po celém kostele.*
Toshiro Mikura EDO: *Toshiro, který měl na starosti Razoie a Ukitu má nyní volno a tak se může věnovat Aiko, které ovšem zaplaví útoky Sekizō jeho druhého klona. *Sakra ještě že jsme nesmrtelní, tohle by ho srovnalo. *Následně se tedy chviličku po skončení jejího úspěšného útoku, který dočasně vyřadí Toshira, který s ní bojoval Toshiro, který je bojeschopný vyšle na Ukitu Hirudoru. Pak se jí pokusí velmi rychle oběhnout a udeřit jí zezadu útokem otevřenou dlaní přímo do páteře. Je mu jedno že nejspíš předběhl svůj útok a dostane to i on, to je ovšem celkem jedno. *
Saya: *Spokojeně se usměje, když se jí podaří dostat svůj první cíl. Nějak vzdušnou vlnu neřeší, stačilo soustředit dostatek chakry do chodidel a pořádně se zapřít, takže to s ní pohlo tak o pár centimetrů. Sice tu není moc dobře vidět a je tu obrovské horko, ovšem t schytává jej Susanoo. Když Razoi použije Shunshin tak Saya to Sharinganem zachytí a pozná tedy jeh směr kam se plánuje, přesunou. Z toho důvodu se rychle otočí, a takže Razoi jí svými řetězy spoutá kolem žeber Susanaa ovšem Saya k němu stojí čelem. *Takže další co ovládá Rasshinguchēn no Jutsu jo? *To už ale Razoi skládá nějaké pečetě, které Saya nezná a tak se zamračí. *Mám toho dost! *Saya se mu pokusí zapálit jeho tvář pomocí Amaterasu, následně se rozplyne Susanoo a ona aktivuje nehmotnost a proskočí skrze Razoie, ovšem využije schopnost létat, takže za něj dopadne čelem k jeho zádům a v pravé ruce si vytvoří Katon: Gōen Rasengan, kterým se ho pokusí zasáhnout přímo mezi lopatky. *Chcípni ty dědku! *Křikne po něm Saya naštvaně. *
Razoi,Ukita,Aiko: *Použije znova techniku Hadan a chakrovou čepelí odrazí útok té ženy,ta ale složí pečetě a z úst ji vyletí ohromná koule ohně,Ukita zařve a stoupne si před Razoie,ten než stihne zareagovat,tak uslyší křik své manželky,která začala hořet a padla k zemi.* Neeeeee!* zařve Razoi a z očí mu začnou téct slzy,celý kostel byl v plamenech,ale Razoi byl teď velmi naštvaný,vražedně se podíval na ženu,která použila Susanoo. Razoi strčí Kurosawu do pochvy a natáhne k ženě ruce,skrz otvory ve dlaních vyšle silný proud větru (Zankuukyokuha) to ovšem nebylo vše,jen co útok skončil,rychle se pomocí Shunshin no Jutsu přemístí za ženu a pokusí se o techniku RASSHINGUCHĒN NO JUTSU čímž z těla vylezou řetězy a chytnou ženu, pokud se mu to povede,hned na to využije techniku Shiki Fuuin a pokusí se ženu zapečetit. Mezitím Aiko uviděla co se stalo,nevěřila vlastním očím. Odrazí další útok Toshira a poté co nahromadila v pěsti energii se pokusila ho pětkrát praštit a při každé ráně změnit své místo (SEKIZŌ )*
Toshiro (Edo Tensei): *Toshiro, který bojuje proti Aiko se sále soustředí na boj s ní, je mu jasné že rychlostně se s ní nemůže rovnat, ovšem má zase výhodu že necítí bolest, takže ho Hachimon moc neomezuje. Snaží se prostě získat čas a zaměstnat Aiko co nejvíce, nesoustředí se ani moc na obranu ale spíše jen na útok. Druhého Toshira ovšem zasáhne Hadan od Razoie kdyby byl člověk tak má rozřízlou celou hruď a vykrvácí ovšem on je Edo Tensei a tak se to pouze zacelí a kolem rány chvilku poletovali různé papírky. Naštvaně se na něj zamračí a vyšle směrem k Razoiovi další útok Hirudorou, ovšem to není vše, protože v jejím zákrytu běží s úmyslem věnovat Ukitě pěstí do tváře svou plnou silou, to netuší, že je Saya všechny ale spálí a tak je zasáhne její technika Katon: Gouka Mekkyaku. *
Saya: *Saya musí uznat, že souboj to určitě nebude moc jednoduchý, ovšem pak dostane nápad. Nápad je sice jedna věc ale provést ho je věc druhá, protože Ukita po ní vystřelí projektil Jintonu. * „Ona ovládá Jinton? Tak teď jí musím mít určitě.“ *Pomyslí si natěšeně a ještě do toho si všimne jak Razoi vyšle techniku Hadan na druhého Toshira. Saya se tedy odrazí a techniku doslova obletí do strany, ovšem během toho obalí svou katanu chakrou a sekne do prázdna, čímž uvolní Chakru v podobě čepele (Hadan) přímo na Razoie. * „To kopírování zbožňuji.“ *Pomyslí si Saya nadšeně a katanu zasune do pouzdra na zádech. Následně se usměje a vyšle Toshirovi, který předtím útočil na Ukitu a Razoie telepatický signál aby vyslal další Hirudoru. Saya mezitím vyskládá další sérii ručních pečetě a z úst vypustí extrémně spalující stěnu ohně o rozměrech několika domů, což tedy zaplní celý kostel a bariéru (Katon: Gouka Mekkyaku). Během toho kolem svého těla vytvoří žebra tvořené Chakrou, která vyzařují fialovou barvou (Susanoo: Kai). Saye je úplně jedno že tím sejme svá Edo Tensei, však oni se z toho rozhodně vzpamatují. *
Razoi,Ukita,Aiko: *Boj byl v plném proudu,samozřejmě se Aiko vyhnula útoku nepřítele a když viděla že na Razoie a Ukitu letí HIRUTORA,tak se rychle dostala vedle a použila tu techniku též z boku,aby nepřátelskou HIRUTORU odrazila. Razoi uviděl že ta žena náhle zmizela,jakožto samuraj věděl co by udělal on a jelikož díky stáří nebyl už moc rychlí,použil Kage busnhin no jutsu a za svými a Ukitiny zády vyvolal dva kage Bunshiny,kteří schytali ránu ohnivou technikou a hned zmizeli,další rána nastala když na ně letěl další útok,Razoi chytl Ukitu do náruče a pomocí Shunsin no Jutsu se technice vyhnul.*''Na tohle už jsem moc starý''* Pomyslel si a všiml si jak Aiko se vyhýbá útoků nepřítele a nemá moc šanci zaútočit. Navíc protivník měl Sharingan a uměl se snadno vyhnout fyzickým útokům. Ukita vytvořila mezi rukama objekt (JINTON: GENKAI HAKURI NO JUTSU) a vystřelila ho směrem na ženu,měla v plánu ji zničit v prach, Razoi vytasil Kurosawu a pomocí HADAN ji obalil svou chakrou,ihned při vytažení seknul a vytvořil tak chakru v podobě čepele na Edo Tensein které na ně před chvílí zaútočilo,měl v plánu ho vyprovokovat,jakmile se nepřítel dostane k němu,ihned se ho pokusí dotknout a použije techniku Shīru o Yokusei čímž nepřítele pomocí pečetě okamžitě paralyzuje.*
Saya: *Ze zrcadla ze Suitonu, které Razoi vytvořil, vyjde stejný útok Senbonů, který se tedy srazí se Senbony od Toshira. * (Toshiro) – Hime-Sama? Chystá se na finální bránu Hachimonu. (Saya) – Já vím, rozděl se a udělej, víš co. *Toshiro přikývne a jeho tělo se rozdělí na dvě kdy každé tělo má pouze polovinu chakry (Kakubunretsu no Jutsu) i když u Edo Tensei je to diskutabilní vzhledem k tomu že mu nikdy Chakra nedojde. Mezitím obě dvě poloviny Toshira aktivovali Sedmou Bránu Hachimonu (Kyoumon). Saya ta sice nestíhá reagovat na jednání Aiko díky její rychlosti a tak aktivuje schopnost Kamui (Nehmotnost) tudíž útok Aiko jen projde skrz Sayu jako ducha, ovšem to už jedna polovina na telepatický rozkaz od Sayu proti Aiko vyšle Hirudoru. Druhá polovina Toshira vyšle Hirudoru proti Razoiovi. * „(Saya) – Kurva ta kráva se mi takto rozpadne, musím získat kus její DNA, ještě než dosáhne limitu osmé brány.“ *Saya se zatím moc nepohybuje, spíše přemýšlí, co udělá a pak dostane nápad. Vytasí svou katanu a udělá krok s úmyslem se rozeběhnout směrem k Razoiovi a Ukitě tak sekundu po tom co by je měla zasáhnout Hirudora, ovšem následně se rozloží a složí se přímo za jejich zády (Jinton: Mueishō) a když se ocitne za nimi tak švihne katanou ze které uvolní vlnu plamenů (Katon: Kumoryuu Kaengiri), které ovšem posílí o Amaterasu. V ten moment Druhá polovina Toshira vyšle na Ukitu s Razoiem další Hirudoru, Saya se následně tedy znovu rozloží a složí se na svém původním místě, kde stála. První polovina Toshira se v každém případě pustí do série útočení přímo na Aiko. *
Razoi,Ukita,Aiko: *Razoie obalí červená chakra Hachibiho s osmi ocasy a hned na to kdy na ně letí elektrické senbony využije techniku Suiton: Mizukagami no Jutsu a udělá před sebe a svou milovanou zrcadlo z vody,které vsaje elektrické senbony a vystřelí je zpět na nepřítele, Aiko začne hořet díky Amaterasu,ale jelikož měla plášť,tak začal hořet on a rychle ho sundala,byla jen v lehkém oděvu,jelikož věděla že dlouho žít nebude,tak chtěla umřít hrdinsky,ihned aktivovala osmou bránu Hachimonu Shimon. Začala vydávat ze sebe ohromnou červenou energii,která spálila vše v její blízkosti,hned jakmile vyletěli elektrické senbony neváhala a mrknutím oka se objevila za dívkou,co drze přišla na svatbu dělat problémy a zaútočila pomocí techniky KONGŌRIKI SENPŪ,kdy chce kopnout dívku silně do hlavy. Lidé co přišli na svatbu,leželi mrtvý na zemi,jelikož se senbonům z elektřiny nevyhli.* Tohle je vzpoura,až zjistím který vůdce tak jeho vesnici bude čekat silný soud!* Zařvala Ukita a připravovala se bojovat,naneštěstí už byla stará a docela slabá,takže nemohla bojovat tak dobře jako Razoi díky Hachibimu.*
Saya: (Toshiro) – Byl jsem oživen, abych mohl sloužit tady Hime-Sama, jsem tu, jen abych jí vytvořil úsměv na tváři. *Saya si každou rukou chytí kraj kápě a tu začne sundávat, aby jí bylo vidět do tváře. Saya má zavřené oči a zatím je nijak neotvírá, má pouze sklopenou tvář. * (Saya) – Nemusíte se bát, odpovědi dostanete ode mě. Informaci že tu proběhne svatba, se ke mně dostala od vůdce jedné nejmenované malé Shinobi vesničky. Ovšem to už není vaše věc. *Na čele Sayi lze na první pohled rozeznat pečeť Byakugō no In. Následně Saya zvedne tvář a otevře oči ve kterých má Eternal Mangekyou Sharingan, Saya nečeká ani chviličku sešle na Aiko plameny Amaterasu, kterými se jí pokusí zapálit. Mezitím dá Toshirovi telepatický signál že může začít a tak rychle vyskládá několik ručních pečetí a v pravé ruce si vytvoří Chidori. Následně tou rukou jen švihne ze strany do strany a z Chidori se uvolní tisíc tenkých elektrických jehel (Raiton: Chidori Senbon). * (Toshiro) – Přichází nový věk, ovšem než přijde, je potřeba několik obětí a těmi jste i vy!
Razoi,Ukita,Aiko: *Podíval se na nově příchozí,tu dívku nepoznal ale toho druhého ano,byl to třetí Raikage,který má být dávno po smrti*'' Kolem nás je bariéra!''* ozval se Hachibi a Razoi sledoval dvojici* Co chcete na naší svatbě?* zeptal se a Ukita na to hned se taky ozvala.* Toshiro,ty jsi byl oživen pomocí Edo Tensei? Co tu chcete a jak jste se dozvěděli o naší svatbě?!* Spustila naštvaně a hned se před ně postavila Aiko. Tušila že to nesvědčí nic dobrého,mezitím těch pár lidí co tu bylo začalo panikařit a řvát. Razoi chytl rukojeť Kurosawi,kterou měl v pochvě,stále ji měl při sobě,ostatní zbraně nechal bohužel doma. Ukita se také připravovala na možný boj.*
Saya: *Saya si přes Tōmegane no Jutsu dívá na lidi, co tam jsou, nelíbí se jí to množství lidí, kteří tam jsou. * (Toshiro Mikura) – Uhm Hime-Sama? Ta starší žena, která tam je, je bývalá stráž První Kazekage. (Saya) – To bude docela náročné zajistit to bez svědků. *Podotkne Saya a přehodí si přes hlavu kápi, takže jí není vidět do tváře. Pomocí telepatického signálu dá Toshirovi vědět že má odložit tu kouli a na co se má připravit. Saya si totiž v očích formuje Eternal Mangekyou Sharingan a pomocí Kamui se přesune společně s Toshirem, který je oblečený v ( odkaz » ) přímo před ten kostel. Toshiro si vytvoří čtyři Kage Bunshiny a každý z nich se ocitne na jedné straně od kostela a vztyčí kolem bariéru Shishienjin. Saya a originální Toshiro se už nacházejí uvnitř bariéry a jen v klidu vejdou do kostela. *Doufám, že jsem nepřišla moc pozdě na tuhle nádhernou svatbu, Ukita a Uhm tebe neznám. *Poví Saya klidným hlasem a zastaví se tak dva metry před dveřmi. *
Razoi: *Ukita súhlasí.* A teraz môžte sa pobozkať. "Nj ďalší párik je vyriešený a moja úloha tu končí môžem sa pobrať domov..." *V kostolíku sa zazvoní, všetci štyria ľudia čo sedia v lavičkách a prišli tu ako svedkovia alebo diváci zatlieskajú počas toho bozku, ktorý sa zo zvláštnych príčin nekončí ale neustále pokračuje. Až potom aj nejaký ľudia začnú zívať.* Už by mohli aj prestať nie? *Povie jeden čo v podstate išiel iba náhodou okolo kostola a keď počul hluk tak sa prišiel pozrieť čo sa deje. Keď sa prestanú bozkávať Ukita hodí kyticu za seba a chytí ju jej bývalá strážkyňa ktorá od kedy Ukita skončila svoj post Kageho je bez práce.*
Saya: *Díky menšímu obchodu, který Saya učinila s jedním vlivným mužem má svitek s časem a místem svatby první Kazekage a Razoie. Saya to provedla docela chytře a přivolala si své Edo Tensei Toshira Mikuru „Třetího Raikage“ a ten se už s první Kazekage setkal při sněmu Kage takže jí nyní sleduje pomocí Tōmegane no Jutsu a Saya se mu dívá přes rameno. Saya je oblečená v ( odkaz » ) a přes záda má připevněnou katanu v pouzdře, zbytek vybavení má v pečeti Kuchiyose Raikō Kenka, kterou má připevněnou na spodní straně pravého zápěstí. Na čele má svojí pečeť Byakugō no in a pozorně sleduje co Kazekage a její nastávající provádí. *Takže brzo si pro vás dojdu moji milý, jak se říká, že manželé jsou spolu až do smrti tak vy da spolu budete i po té smrti o to se nebojte.
Razoi: *Niekoľko kilometrov od Sunagakure no Sato. Na jednom odľahlom zabudnutom mieste. Teda v púšti kde nieje nič len piesok a kaktusy bol postavený vedľa jednej menšej oázy kostolík a motel.* odkaz » *Muž čo číta z knižky si odkašle a ďalej hovorí* ...beriete si tu pritomnú Ukitu Naoie budete si ctiť v šťastí aj nešťastí v zdraví aj v chudobe... *Razoi sa usmeje a povie.* Samozrejme! *Ukita do neho štuchne a zašepká mu.* Klasicky sa hovorí áno alebo nie baka. *Ale potom sa na neho aj tak usmeje.* Tak teda áno. *Povie Razoi a muž sa ďalej pýta.* A vy Ukita Naoie beriete si tu prítomného...za svojho právoplatného manžela...
Konec: /--/
Takeda: *Když otevřel oči, první co viděl byla střešní plachta, vůz sebou lehce kymácel což znamenalo že byl v pohybu. Takeda se posadil a promnul si ztuhlý krk. Na dřevěné podlaze mezi sudy saké se mu nespalo zrovna nejlépe, ale lepší než ležet někde venku s hlavou v písku. Zadíval se s měrek ke kozlíku, seděli tam dva lidé, Hachi a jeho žena Yoko, dva potulní obchodníci s pančovaným chlastem, kteří si v této zvrácené realitě nenašli lepší práci. Našli ho bloudit po poušti, a přijali ho k sobě jako ztraceného sirotka do doby, než se dostane pryč ze země větru. Rukou si projel červenou hřívou vlasů a uvázal si je d o culíku, tiše vstal a přešel k zadní části vozu, kde se lokty zapřel o víko jednoho ze sudů. Zahleděl se na své ruce, známky včerejšího tréninku byli lehce vidět, chodil tajně trénovat, vždy když oba manželé spali, pozdě v noci v chladné poušti trénovat Hanzovi techniky. Ale zatím se učil jen ty základní, používáni Chakry bylo dost náročné a tréninky těžké. Ale nelenil, naučil se pár nových technik a byl na sebe pyšný, že i přes extrémní vyčerpání se dokázal držet na nohou a techniku vypilovat k dokonalosti. Nejvíc na sebe byl hrdý, když se dokázal naučit techniku chůze po vodě. Měl štěstí v tom, že karavana narazila na oázu, jinak by neměl kde trénovat, v poušti moc možností kde chodit po vodě nebylo.* A hele kdo se nám to probudil! *Ozval se veselý hlas Hachiho, Takeda se usmál a popřál jim dobrého rána, poté se přesunul do přední části vozu a posadil se na malý soudek za kozlíkem. Yoko mu k snídani dala kus chleba a másla, měli toho málo, zásoby docházeli a museli někde doplnit.* Blížíme se k hranicím mezi zeměmi. Opravdu nás chceš opustit? Jsi pro nás jako syn. *Takeda přikývl, byl s nimi už skoro měsíc, pomáhal jim s obchodem, ale nechtěl tohle dělat pořád, byl shinobi a ti nepančují alkohol, ti bojují.* Je to škoda, budeš nám chybět. *Takeda to nijak nekomentoval, věděl že jim bude chybět, ale to i oni jemu, babička byla nejspíš po smrti, a oni byli jediní které nyní měl.* *Bylo už téměř po poledni, když se písek začal měnit v trávu a kaktusy ve stromy. Země ohně, krásná, zelená země ohně. Takeda seskočil z kozlíku, přehodil si vak přes záda, Yoko plakala, a Hachiho veselé oči byli plné smutku.* Mějte se hezky, a děkuju vám za všechno. *Usmál se a otočil se k vozu zády. Nadechl se čerstvého vzduchu, ucítil vůni stromů a květin, nezvyk oproti písečným pláním. Jistým krokem vyrazil na opačnou stranu, než směřoval Hachiho vůz, a ještě naposledy zvedl ruku v pozdrav, jako to kdysi udělal Hanzo když odcházel.*
---: ---
Mito: Jen spinkej. *Usmala se a hladila Sayu dokud neusnula. Pak jeste chviki koukala do ohne. Zavalila ho hlinou tak,ze stale hral, ale uz nehorel a jen cudel skrze mezi mezirky mezi kamenim a hlinou, behem dvou hodin prestal hrat uplne. Tehdy si i Mito lehla, prikryla je se Sayou dukladne k sobe a prejela Saye hrbetem dlane po tvari.* "Nedovedu si predstavit, ze bychom tu mely umrit...jsme nejsilnejsi kombinace...vsechny tu premuzeme." *Pomyslela si a zavrela oci.*
Saya: * Má radost z toho že u sebe má Mito a s radostí se k ní i přitulí. *Dobrou noc Mito. Mám tě opravdu moc ráda. *Saya pak zavře svá očička. Cítí se v bezpečí díky blízkosti Mito a tak už po prvních několika minutách v klidu usíná. *
Mito: Blázníš? Jasně, že se o tebe budu starat,i kdyby mě to mělo stát všechnu energii, tak budu tady pro tebe, nosit ti jídlo, pití, dělat ti teplo...Sayo, bez tebe bych tu už nebyla. *Usmála se a přitulila se k saye pod deku.* Jsem utahaná a myslím, že ty taky, takže usni první a já pak uhasím oheň, dobře? Zahřejeme se spolu.
Saya: * Normálně by Saya protestovala, že oheň není moc dobrý nápad ale Saya si stihla všimnout, že se začíná zvedat mlha, takže se nemusí bát, že na ně někdo tak lehce narazí. Tiše tam sedí a odpočívá. S radostí se nají, protože Saye docela vyhládlo a stále cítila tu hnusnou pachuť v ústech z bojové pilulky. Někomu to sice nepřijde ale Saye přijdou odporné. *Děkuju, že se o mě tak pěkně staráš a děkuju, že jsi tu semnou.
Mito: *Celou cestu mlčí, jen Sayu hladí mezi vlásky, furtsi na její změnu zvyká. Jakmile zastavily usmála se a protáhla, sundala věci a sedla si k Saye.* Dáme si tu pauzu přes noc jo? Máme tu jídlo, mám věci na oheň, nebude to problém. *Vytáhla z batohu deku a hodila jí přes Sayiny záda, aby byla v teple. Založila na oheň a sesbírala okolo nich nějaké větve a taky udělala táborák. Z batohu vytáhla zavařeninu a lžíci, kus chleba a láhev mléka, co sebrala v chatě a podala je Saye.*
Saya: Ale já už hold chlap nejsem a tak to musíš vydržet se mnou. *Řekne s úsměvem Saya a vyletí do vzduchu směrem k Zemi Čajů rovnou přes moře. Cesta zabere celkem dost času ale Saya to zvládne o přes to. Celou cestu se věnuje hlavně tomu letu, aniž by promluvila. Ale jakmile uvidí Zem tak se usměje a poletí ještě kus, dokud si nevšimne lesu, ve kterém přistane a nechá ze sebe slézt Mito, na kterou opět položí dlaň a zruší účinky techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu. Pak se posadí a unaveně si povzdychne. *Sakra potřebuju pauzu. Prosím dál už nechci, potřebuju si odpočinout. Další odlehčení bych taky už nezvládla.
Mito: Kdybys byla chlap, možná by mě to tak neštvalo. *Breptala, když lezla Saye na záda. Vážně to neměla ráda, tohle to vození se na zádech a ještě k tomu děvčete. Nicméně, nenamítala, furt lepší, než to moře přebíhat po nohou.* V nejhorším si můžeš vzít chakru ode mě, nebo se vystřídáme. *Pokrčila rameny a opřela se Saye bradou o rameno a dívala se na cestu*
Saya: Hm asi bude lepší to vzít přes moře, když říkal, že v této Zemi můžeme umřít. A upřímně nechci o tebe přijít. *Saya opět přiloží ruku na Mito a za použití techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu odlehčí její tělo. *Nejsem si jistá, jak náročné to bude ale pro jistotu. *Saya si vytáhne jednu bojovou pilulku, kterou si vloží do úst a spolkne jí. Následně se otočí k Mito zády když už má všechny věci. *Tak naskoč poletíme přes moře. Pevnina by neměla být tak daleko.
Mito: Coze? Ty neveris nam? *Netusila zda se divit nebo se smat. No vice to nekomentovala a zahledela se do mapy.* Pujdeme tam, ale az budeme pobliz, tak nekam nazenu Akiho jo? Aby nas kryl. Dobre? Tak pojdme. *Vyzvala sayu, pobrala si vsechny veci a vydala se na cestu pryc.*
Saya: He? Nic vám tedy říkat nebudu, když k tomu přistupujete takhle. Nakonec vám ty informace nedám, když o to nestojíte a ty mě až moc vyptáváte. *Po chvilce zaštrachá ve věcech a vytáhne malej kus papíru, na který napíše nějaké souřadnice a to zmuchlá a hodí po Saye, která to chytne a nechápavě se podívá do očí toho muže. *Dělejte si, co chcete, když mi nevěříte, ale dám vám radu. Pokud chcete přežít tak se dostaňte na to místo. *Následně se onen muž otočí a v rychlosti odejde neznámo kam. Jednalo se o člena odboje, který je vlastně špeh, který by jim předal důležité informace, ale přesvědčil se o tom, že by to nemuselo být moudré a informace předá odboji jiným způsobem. *Mito? Co si myslíš ty? Měli bychom zkusit to místo? *Saya si prohlédne papírek a přečte si ty souřadnice a dle mapy určí polohu v Zemi Čaje. *
Mito: *sledovala Sayu. Takovym zamilovanym pohledem, jak se pripravovala na pripadny souboj.* Kawaii. *Rozplynula se nad ni, zpozornela, kdyz je vyrusil nejaky muz.* Ssss, nerikej mu nic, muze to byl lecka. *Spitla k saye.* Cizincum neverim, chci tve jmeno, prislusnost, hodnost, jsi shinobi? Nebo civilista? Dokud nereknes alespon tohle, tak si od tebe nic nevezmeme! *Stoupla si pred Sayu, uz chtela chnapnout po katane, ale ta tam nebyla. Mito nastvane protocila ocima.* Ksoo
Saya: * Pozorně se podívá na tu mapu a přemýšlí, jaký bude vlastně konečný cíl. Poté si před sebou rozloží svitek a odpečetí z něj svojí flétnu Yokobue, kterou si pozorně prohlédne a tu si schová do svého oblečku. Pak si ještě odpečetí podlouhlý náramek, který si nasadí, na pravou ruku a když ho aktivuje tak se ukáže, že to je skládací štít, který pak nechá, aby se opět složil. Svitek si pak uschová, ale očividně je celou dobu někdo sledoval. Okamžitě totiž vyskočí ven ze křoví nějaký muž, který rychle kráčí přímo k Saye a Mito. *Hej! Ovládáte Ninjutsu obě dvě? Musíme si promluvit a na představování není čas. *Saya je trochu překvapená, protože si ho ani nevšimla. Okamžitě vyskočí na nohy, ale očividně to není nepřítel. *Ano jsme Shinobi jak já tak i tady moje kamarádka. *Muž se usměje. *Hele musíte odsud okamžitě vypadnout, protože v této Zemi především nemáte šanci přežít. *Saya moc nechápe, proč by tu nemohli přežít, ale radši ho zatím poslouchá. *Takže, když vám dám lokaci oblasti, kde budete, v bezpečí a dám vám dokument, který tam předáte. Zvládnete to splnit, aniž by vás někdo chytil? A hlavně jste ochotné to udělat? *Očividně si ten muž není jistý, zda může Mito a Saye důvěřovat. *
Mito: Ah...no jo, vidis, vzdycky na to zapomenu, ani obleceni by nebyla dost velka ochrana. Nicmene dekuji, uz jen ten batoh byl pritez. *Na chvilku si i odlozila, jak batoh, tak samehadu, aby si odpocinula.* Sla bych co mozna nejdale od konohy. *Sedla si blize k Saye a napnula mapu.* Podle tohohle tu moc jezer neni a kdxz uz, tak u nich je vesnice...tohle je jedno ze dvou, kde vesnice neni. *Ukazala na mape na jezero.* Vzhledem k tomu, ze jdeme ze zeme rek, rekla bych spis, ze je to tohle jezero. *Ukazala na druhe, trochu blize k zemi rek.* Takze kdyz pujdeme timhle smerem, mely bychom byt co nejdale od konohy a kdyz pujdeme po druhe strane jezera, tak se i vyhneme mensim vesnicim. Mozna narazime na osady, ale rozhodne to nebude nic velikeho. Co ty na to? *Myslela tim, ze budou muset prejit na druhy breh a po te strane jit.*
Saya: Nom Samehadu asi ne pokud si pamatuji tak při kontaktu by měla žrát Chakru ne? Ale batoh ti klidně odlehčím. *Saya se rukou natáhne k batohu a aplikuje na něj techniku Doton: Chōkeijūgan no Jutsu čímž by se měla tíha batohu výrazně zmenšit. *Ale u Samehady si nejsem jistá, když je tam ten problém ohledně odebírání Chakry při kontaktu. Nerada bych riskovala, že mi ta Chakra pak bude chybět, promiň. *Saya si hodlá ještě chviličku odpočinout, aby se jí zregenerovalo aspoň trochu Chakry i když moc té Chakry zatím neztratila ale i to minimum by se mohlo později hodit ne? *Ještě chviličku si odpočinem a pak vyrazíme dobře? Ráda bych se držela, co nejdál od vesnic nebudeme riskovat přímo kontakt s vesnicemi. Určitě na někoho musíme narazit i trochu dál.
Mito: Dobre. V nejhorsim mam jeste tyhle dva. *Poplacapa po svitkach pro Akiho a Engel.* Myslim, ze ti budou velkym prekvapenim sami o sobe. *Protahla se.* Saya-chan...kdyz uz bychom sli po svych...dokazala bys mi odlehcit Samehadu? I batoh? Protoze pak bych byla schopna mnohem lepe bojovat a vydrzik dele na nohou...Samehada je na me uz tak dost tezka a to.ji mam uz par let. *Povzdychla si.* Hodne by nam to.ulehcilo..
Saya: Děkuju. *Řekne vděčně Saya a s radostí si dá trochu vody a určitě i jídlo. Saya se zamyslí co by bylo lepší, když Mito nabídne cestování na jejím Kuchiyose. Asi by bylo lepší jít po svých, protože to je větší šance že na někoho narazíme a my potřebujeme na někoho narazit i když chci k tomu přistupovat opatrně, protože chci překvapit já je, než aby někdo překvapil nás. Každopádně to bude pak chtít najít nějakou jeskyni nebo cokoliv co by se mohlo použít jako úkryt ale na to je ještě čas.
Mito: Dobre. *Posadila se k jezirku a namocila si ruce. Oplachla si oblicej, vytahla z batohu lahev vody a napila se. Podala.ji Saye, stejne jako nejakou housku a kus syra, co najsla v chate, vzala si od toho pulku a najedla se.* Muzeme jit teda zase po svych, nebo muzu privolat jedno kuchiyose a povezeme se na nem. Ve vzduchu. *Dodala.* Smer necham na tobe. Ty jsi vudce.
Saya: * Saya se sice svým rychlím letem moc neunaví. Co se týče Chakry ale předci jen se chvilku po přeletění hranic Země Ohně rozhodne přistát a tak i udělá a pomalu s Mito přistane na Zemi v lese kousek od jednoho jezírka, které z té výšku zahlédla. Když stojí nohama na pevné zemi tak se pak ještě otočí na Mito a položí na ní ruku, aby z ní mohla odstranit účinky techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu. Okamžitě se posadí vedle jezírka a opře se zády o kmen stromu. *Ráda bych si tu na chviličku odpočinula. Sice nejsem moc vyčerpaná ale i tak ono cestovat neustále v kuse není dobré a musím promyslet, jakým směrem se nyní vydáme.
Mito: No jistě že zvládneme, Sharingan a Rinnegan...sice nejsme jako Suzuya, že má obě, ale o to jsme lepší, každá máme jedno...eh, já patero vlastně, očí, kterými se můžeme dívat a lépe tak pracovat v určité situaci. *Zamyslela se, jak vlastně doopravy funguje to její vidění skrze sféry.* Spojenec by se hodil....to ano.. *Dále pak jen mlčela, byla až moc zamyšlená nad svými sférami a kuchiyose.*
Saya: No Země Ohně je velká Země takže pokud je šance že někde narazíme na někoho, kdo by se dal použít jako potencionální spojenec tak je to Země Ohně. A v nejhorším bych ráda ulovila někoho z těch, kteří by údajně dokázali zabíjet Shinobi. Zajímá mě totiž jak někdo bez špetky Chakry dokáže zabít někoho s Chakrou. Myslím, že my dvě to ale společně zvládneme.
Mito: No jak myslíš. *Nechala tedy Sayu udělat vše co chtěla.* Kdyby jsi potřebovala, dokážu to i sama...ale takhle je to pohodlnější, to ano. "Alespoň jedna z nás bude stoprocentně připravená na boj." *Domyslela si a položila Saye na rameno hlavu, pevně se jí držela, přitulená a sledovala, jak pod mini rychle mizí a objevuje se nová zem a nové lesy, louky vesničky. Byla z toho nesvá.* Co chceš zjistit?
Saya: Jasné ale tak létat zvládnu docela dost rychle a slyšela jsem že Rinnegan také umí létat, ale dokáže to tak rychle jako já? A o moji Chakru se nemusíš vůbec bát, protože létání mě nestojí téměř žádnou Chakru takže i v tomto světě mě to létání skoro nevyčerpá. A není to o lákání pozornosti, ale chci se takhle rychle dostat od tohoto místa. *Saya pak přistoupí k Mito a položí na ní dlaň a v ten moment na ní sešle efekt techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu díky které Mito velice odlehčí. Pak se prostě postaví, aby si mohla Mito vzít na záda, a okamžitě se odrazí od země a nabere výšku tak aby letěli těsně nad korunami stromů napříč zemí nejrychleji jak Saya dokáže a letí. Úmyslně do Země Ohne, ve které chce prozkoumat jedno místo. *Koukneme se do Země Ohně dobře?
Mito: Hm? *Ohlédla se, uviděla hořící dům a usmála se.* Letěly? Nemyslíš, že už tímto přilákáme pozornost? *Ukázala na dům.* Jak chceš....jestli chceš riskovat, že svou chakru vyplácáš na létání a pak tě lehko chytí, tak klidně. Létat zvládnu ale i sama. *Zasmála se. Ukázala si na oči.* Díky Rinneganu.
Saya: * Saya ještě našla mapu světa, takže si ji ihned z té chatky vezme. Vyjde ven za Mito, ale nakonec stejně zastaví a otočí se na ten dům. Dlouze se na něj zadívá a nakonec v klidu vyskládá ruční pečetě a po jejich složení z úst vypustí ohnivou kouli (Katon: Goukakyuu no Jutsu). Netrvá to moc dlouho a dům se ocitne v plamenech a tak je Saya spokojená. Pak se otočí na Mito a dostane nápad. *Hele Mito? Co kdybychom letěli? Já tě odlehčím tak že nebudeš vážit skoro nic a vezmu si tě na záda a poletíme vzduchem.
Mito: Však říkám, že s tím počkáme. "Dokud mě nenaštvou" *Domyslela si a dnesla nádobí do dřezu, chtěla ho umýt, ale pak se zarazila.* Ať to tu shnije, stejně jako on. *Ušklíbla se.* Tak jdeme, ať se nezdržujeme. *Připnula si Samehadu na záda, přes ní si hodila vak, prostě takový velký bágl s vecmi.* Nechci tu dlouho být, jinak najdou dřív oni nás, než my je. *Vyrazila dveře ven a vydala se na stezku, šla na druhou stranu, než ze které přišly. Směrem k zemi Ohně. Aniž by o tom tušila.*
Saya: * Saya se pustí do jídla a je na ní vidět že jí to chutná. Zároveň je ale dost zamyšlená a je na ní vidět že přemýšlí. *Do Suny bych se tak moc nehnala, protože předci jen v tomto světě dokázali obyčejní lidé konkurovat Shinobi ale kdoví jak to nakonec je. Možná by nebylo špatné poohlédnout se po informacích různě po tomhle světě. Hm možná bychom se mohli podívat po nějakých tich lovcích nebo potencionálních spojencích. Myslím si, že když budeme dostatečně cestovat tak někoho najdeme.
Mito: Není za co. *Usmála se a odvedla jí ke stolu, kde Sayu usadila a přistrčila k ní jídlo, sama si sedla a začala jíst.* Hm...chce to více informací o tomto světě, chce to spojence. To mi neříkej, že tady v okolí nebude žádný shinobi, nebo někdo s chakrou...nebo kdokoliv, kdo by nám byl ochotný pomoci. *Plácla rukou do stolu. Nacpala si pusu a zapila jídlo.* Nicméně, chci svou katanu jak jen brzy to půjde...ale do Suny se nepoženeme hned, to se neboj, rozmyslela jsem si to. Nejprve zesílím, naučila jsem se super techniky, takže až budu silnější budu je moci používat bez problémů, i v tomhle světě a Sunu zničíme...hmmm....určitě je tu někdo, kdo by nám mohl pomoci.
Saya: * Mito jí naštěstí pomůže, takže pláč po chvilce utichne. Pustí Mito z obětí a postaví se na pevnou zem. *Děkuju za snídani Mito-Chan. *Saya se odhodlá tedy jít na snídani, ale prostě chytne Mito za ruku. *Uhm musíme se rozhodnout kam se vydat. Musíme nejdřív asi najít nějaké bezpečné, místo odkud naplánuju naše další kroky.
Mito: *Byla z toho trochu nesvá, rukou jí hladila po zádech, druhou po vlasech.* Nic se neděje Sayo...přežila jsem, zachránila jsi mě, takže jsem s tebou v bezpečí, neboj. *Usmála se autěšovala jí.* Máme připravenou snídani, pojď se najíst, ať můžeme zase vyrazit, nechci se tu zdržovat, určitě tu o tom ví víc lidí, už jsem nám sbalila vše potřebné.
Saya: * Opět se jí z očí začnou valit slzy, když tam má Mito a může jí držet v objetí. Takový strach jaký měla, zažila naposledy v den kdy jí a Shikimu před očima zabili rodiče. Pevně tedy Mito obejme, když má tu možnost a zachumlá do ní svojí tvář. *J-j-já si myslela, že jsem tě ztratila. Myslela jsem si, že ji umřela. Slíbila jsem ti, že budeš se mnou v bezpečí, ale selhala jsem. *Saya tam pláče a snaží se do toho zároveň mluvit, takže je samozřejmé, že Mito by, mohla mít problém jí vůbec rozumět. *Omlouvám se, už nedovolím, aby se ti něco stalo.
Mito: *Vzbdila se jeste pred Sayou. Sip lezel vedle postele a Mito nemela po rane ani jizvu, doslo ji, ze ji Saya musela vylecit. To ji doslo take hned po tom, co ji objevila v bezvedomi vedle sebe na zemi. Zvedla ji tedy a polozila na postel. Stale mela pocit, jakoby sip mela v tele. Sayu tedy polozila do postele a sla pripravit snidani. V pokoji uvidela mrtveho muze. Vzpomnela si, co se delo. Okamzite sla zavrit vsechna okna na okenice tak, ze do chaty nebylo videt a zapalila svicky. Samehadu si drzela v blizkosti. Pripravila chleby s maslem, kuchyn sice byla plna, ale niceho, co by se hodilo na snidani. Nalila jim k tomu mleko. Zbytek jidla, hlavne ruzne zavareniny a konzervy zabalila do brasny. Nacepovala i dost vody pro obe a zabalila deku, sirky a dalsi veci na podpal. V podstate vybrala z domu vse, co by se jim mohlo na ceste hodit.* Tady jsem! *Vbehla do loznice, kdyz uslysela hlas Sayi a pevne ji objala.* Neboj se, ziju.
Saya: * Byla mimo poměrně dlouho, protože její tělo potřebovalo odpočinek a ještě muselo zregenerovat ztracenou Chakru. Normálně by to netrvalo tak dlouho ale v tomto světě se Chakra obnovuje o dost pomaleji než v normálním světě. Saya pomalu otevře oči a zmateně zamrká. Chviličku trvá, než se rozpomene, co se vlastně stalo. *Mito! *Vykřikne okamžitě vyděšeně. *
---: ---
Saya: * Saya se vyděšeně otočí a vběhne, do místnosti odkud slyšela Mito, a když uvidí, jak tam Mito leží bezvládně na posteli a valí, se z ní krev si okamžitě usmyslí, že jí tam umřela. Saya si okamžitě usmyslí, že jí tam Mito umřela i přes to že jí slíbila, že s ní bude v bezpečí. * Mi-to? *Šeptne naprosto zdrceně a padne na kolena, což Sayu zachrání, protože jí nyní ten lovec zvenčí nemůže vidět zkrs okno. Sayin mozek nyní žene veškerou její Chakru přímo do očí a v očích je jí samovolně aktivuje Sharingan s třemi Tomoe a poté jí oči začnou silně pálit. Následně se jí oči zformují do divného vzoru (Mangekyou Sharingan). Saya si prostě nemůže pomoct, ale slzy jí tečou proudem, ale okamžitě se zvedne a vyskočí ven z okna. Střelec není nijak skrytý a tak ho Saya rychle zpozoruje stejně jako on jí a tak po Saye okamžitě vystřelí šíp a Saya ho s překvapením vidí ještě lépe, než kdyby měla aktivované pouhé tři Tomoe. Vyhne se mu úplně jednoduše a pak vyletí do vzduchu a během toho si mezi dlaněmi vytvoří malou průhlednou krychličku, kterou po něm vystřelí. Krychlička ho moc nestrašila a měl v plánu se jí vyhnout, že kolem něj proletí ale, když byla kousek od něj tak se okamžitě zvětší a má rozměry takové 3 metry a on je uvnitř (Jinton: Genkai Hakuri no Jutsu). Následně se to uvnitř krychličky rozzáří a střelce to tedy dezintegruje, a když se ro rozplyne tak tam už není. Následně Saya přistane a okamžitě se, vydá, k Mito na kterou položí dlaň. *J-já tě zabila. Neochránila jsem tě. *Ovšem ucítí, že Mito stále dýchá a tak k ráně okamžitě přiloží obě dvě dlaně a začne z nich zářit příjemně zelené světlo, které Mito začne léčit (Shousen no Jutsu). Sayu to trochu vyčerpá vzhledem k tomu, že probuzení Sharinganu jí dost vyčerpalo, neboť si to samovolně ukradlo její Chakru a ne zrovna málo ale účinně se jí podaří ránu vyléčit tak aby tam nezůstala ani jizva. Následně ale ztratí vědomí a Saya padne na zem. *
Mito: *Zrovna se dstávala k posteli, když jí zády proletěl šíp, díky bohu minul páteř, i životně důležité orgány. Prošel skrz a Mito hleděla na špičku šípu, ruce si přiložila k ráně, ze které se jí vyvalila krev.* Sa-yo... *Vykřikla první slabiku, pak druhou spíše vydechla a zhroutila se na postel. Vystrašilo jí to, překvapilo, ale hlavně, ta bolest a šok jí připravili o energii a Mito padla do bezvědomí, opět...*
Saya: * Saya si pak už toho muže nevšímá a jde se spíš poohlédnout po nějakých věcech a tak jí příjemně překvapí, když najde kuchyň plnou nejrůznějšího jídla. Jak se zdá tak tento starý muž, který to má spočítané nežil v této chatě sám, protože venku stojí jeho syn, kterému je tak 24 let a je to lovec (zvířat) a to lze poznat na první pohled. Zrovna viděl do okna, okolo kterého procházela Mito. Slyšel křik, který pak ustal tak mu došlo, že mu zabili otce a tak natáhne luk, jak jen může a vystřelí Mito jeden šíp rovnou do zad, který by se jí měl trefit naštěstí mimo páteř ale i tak způsobí silné krvácení (za předpokladu že se Mito nějak nevyhne). *
Mito: Kde je Suzuya? *Optala se stroze. I když pochybovala, že bude vědět o koho jde. Otočila se na Sayu.* Sám si za to může. *Vrátila se pohledem k muži. Vytáhla Senbon, zabodla jej muži do krku, pak na druhé straně. Probodala tepny, pak ho bodla do slabin an nohou, to samé, a pod ohryze na krku, krev z malých dírek z tepen na krku stékala přímo do důlku pod ohryzkem, který se probodával, pokud člověk nemohl dýchat. Krev mu tekla přímo do plic a už se začal topit.* Shinobi jsou krutí....obzvláště, když se proti nic postaví nějaký nepotřebný smrtelník, bez žádných schopností. Chakru nejde vyhladit, nebo potlačit, ty nevzdělanče. *Ušklíbla se a nechala ho tam takhle vykrvácet do plic.* Saya-chan...jsem unavená. *Deaktivovala Rinnegan a vyhledala dveře. Za nimi byla ložnice a hnedka si lehla do postele.* Hajzl jeden...
Saya: * Sayu trochu tahle stránka Mito překvapuje, ale je jí jasné že je naštvaná na to že jí sebrali Suzuyu. Muž ten opět bolestně zakřičí a Mito ho opravdu vyděsí. *My v tomto světě v sobě Chakru nemáme. Jen malé procento lidí jí v sobě má a takové lidi vraždíme jako zvěř. Pokud máte Chakru jste předem odsouzení k smrti a vy dvě a vaši milování jsou na tom stejně! Doufám, že vám umřel někdo před očima, protože jakmile někoho s Chakrou získáme, už ho nikdy neuvidíte! Všichni nakonec zemřete! *Saye se moc nelíbí, jak mluví, ale už si o tomto dělá dobrý obrázek. * „Takže v tomto světě v sobě lidé nemají Chakru a pokud ano tak jen vzácně a navíc pokud ji v sobě mají tak je každý na tomto světě vraždí.“ Fajn já víc vědět nepotřebuju, protože já najdu způsob jak se vrátit zase zpátky domů. Mito? Pokud se ho chceš na něco zeptat tak se ptej a pokud ne tak ho zabij.
Mito: *Vytvořila další tyč a zarazila jí muži do ramene, začala jí kroutit, druhou rukou se zapřela o tyč v noze, i kolenem o tu druhou. Natáhla se k uchu muže.* Být tebou tak mluvím, jinak umřeš na umučení, a já se na váš svět moc zlobím, vzali jste mi něco cenného...takže mučení by pro tebe byla noční můra. *Zašeptala a posadila se opět na svou židli.*
Saya: * Saya se usměje, když Mito hodlá být ta, co ho bude mučit a Saya bude ta, co se vyptává. Muž samozřejmě vykřikl bolestí, když do něj Mito zabodla Chakrové tyče. *Takže panáčku vypadá to, že víš, o co tu jde tak mi řekni jak je možné že jsem se prostě zničehonic probrala téměř bez sil v lese v této Zemi! *Okřikne ho Saya a ten muž se jí podívá vystrašeně do očí. *Uhm vím, že vládce nechal vyslat své tři legendární bojovníky do jiného světa, který oplývá tou nechutnou Chakrou a přivedl do našeho světa, který je téměř totožný přitáhnout Shinobi z jiného světa aby je tu mohl pozabíjet. Víc ale neřeknu! *Saya je překvapená že promluvil tak rychle ale na druhou stranu to není moc překvapivé, když je to vlastně obyčejný civilista, který na mučení není stavěný. *Trochu mě překvapuje, že tohle ví i člověk jako jsi ty očividně se tím váš pán moc netají. Což znamená, že nás asi nepovažuje za hrozbu. *Saya se na okamžik zamyslí. *Takže mi ještě řekni jak je možné že v sobě nemáš ani špetku Chakry. *Muž mlčí a neodpovídá tak se Saya podívá na Mito a očekává, že mu způsobí ještě více bolesti. *
Mito: Hai. *Zapečetila Engel, odložila si Samehadu bokem a sedla si na žedli naproti muži.* Tohle máš za to, co jsi udělal Shinobi. "Suzuyovi....." *Mrkla a v dlani se jí vytvořila chakrová tyč. Zabodla ji muži do stehna. Těsně vedle tepny, udělala to i na druhé noze.* Ptej se Sayo...dokud můžeš. Kdykoliv odmítne odpovědět, dostane další tyč, tentokrát se ale budu trefovat do hlavních žil...*Nahnula hlavou. Muž by neměl být schopný nohama hýbat, kvůli paralýze.*
Saya: Ehm nevím co s ním je tu jinej problém. I kdyby to Shinobi nebyl tak by měl mít Chakru. I obyčejní lidé v sobě mají Chakru ale on jí nemá. Nechápu co se to tu děje ale je nemožné aby existoval člověk bez kapky Chakry jinak by byl mrtvej. *Řekne Saya a v tom se ten muž začne smát. *Shinobi? Téměř všichni Shinobi jsou už po smrti vy blbky. Tolik generací jsme vás lovily jako lovnou zvěř ale, pokud to nevíte tak musíte být. Aaaaha už to chápu. *Dál muž jen mlčí a tiše se směje. *Mito? Mohla bys z něj dostat nějaké informace? *Saya si mezitím vytáhne drát a sváže mu s ním ruce a pak zruší účinky techniky Doton: Chōkajūgan no Jutsu a posadí ho na jednu židli. *To je prostě nesmysl aby tu byl někdo bez Chakry to je kravina. *Říká si Saya pod nos a deaktivuje Sharingan. A neplýtvej svoji Chakru na tu sféru je to zbytečné stejně tu nikde nikdo není a jak jsem už říkala, vypadá to, že nám Chakra uchází z nějakého důvodu výrazně rychleji. Tedy vím, že to tak bylo u mě, ale platí to asi i tebe ne? Sice to není kdovíjak strašné, ale nebylo by dobré Chakru plýtvat úplně zbytečně.
Mito: * Čekala, sledovala dění zpoza stromu, odpečetila si mezitím Engel, která sledovala okolí chakty a hledala potencionální hrozbu, když se Saya ozvala, Mito vběhla do chatky, Engel si stoupla ke dveřím a hlídala okolí.* Hmm...jídlo, super. *Hnedka sáhla po rybě, ale stočila pohled na Sayu.* Co s nimi? Nejsou to shinobi...
Saya: Tak mám nápad. Zatím počkej tady a já ti dám, když tak znamení. *Saya na okamžik zavře oči a když je otevře má v nich zformovaný Sharingan s třemi Tomoe. Poté se odrazí od země a vyletí do vzduchu tak rychle jak jen může a přistane vedle jednoho otevřeného okna. Když nakoukne, dovnitř uvidí tam muže, který právě na talíř nandal nějakou rybu. Saya ovšem je v šoku z jedné věci a tím je že nevidí jeho Chakru. Sharinganem i u obyčejných civilistů je zvyklá že vidí okolo auru Chakry ale u něj nic což znamená, že nemá žádnou Chakru. * „Takže Genjutsu nebude účinkovat, pokud nemá žádnou Chakru.“ *Saya se to rozhodne vyřešit rychle a tak se rozloží na molekuly a znovu se složí přímo za ním (Jinton: Mueishō). Musela se k tomu pohnout ale tak to není problém a než si ten muž uvědomí co se děje Saya ho dlaní udeří do zad a při kontaktu na něj aplikuje techniku Doton: Chōkajūgan no Jutsu a muž se sveze k zemi bez naprosté šance pohybu. Křičí na Sayu různé nadávky ale ona to ignoruje. Místo toho vykoukne z okna. *Mito! Tak je to v pořádku pojď sem!
Mito: Čím rychleji budu u Suzuyi, tím lépe. Nechci se nikde moc zdržovat, promiň. Můžeme tu zůstat přes noc, pak ale jdeme dál. Na boj budu připravená kdykoliv, neboj. *Opřela se zády o strom, vytáhla si svitek s engel, kdykoliv připravená ji vyvolat.*
Saya: Dobře jak myslíš. Pokud bys potřebovala odpočinek tak můžeme nějakou dobu zůstat v té chatce, co si o tom myslíš? *Zeptá se Saya cestou a nadále vede cestu, kudy jdou. Sice kolem toho místa Saya prošla jen jednou ale naštěstí si i tak pamatuje kudy tam mát jít. Může to zabrat tak dvě hodiny a dostanou se k místu. Lesem obklopená chatka, okolo které jsou ale stromy vykácené a je ohraničená plotem. Saya se nehodlá jen tak prozradit a chce jim udělat přepadovku, protože této situace hodlá využít k tomu, aby potěšila Jashina. Saya stojí tedy v krytu stromu a naznačí, aby Mito udělala to stejné. *Nejdřív chci zjistit kolik tam je lidí. Je možnost, že budou nepřátelští. Mito? Řekni mi upřímně, jak se cítíš ohledně případného boje.
Mito: Nepotřebuju. Díky. V tomhle jsem spokojená. *Protáhla se a nasadila si samehadu na záda, aby se neřeklo, tak si oblékla přes kalhotky sukni.* Je mi tu vedro...všude je mi vedro, asi jsem chytila úpal na poušti, takže budu v pořádku. Neboj, v nejhorším svléknu Engel. Stejně na sobě má moje věci. *Zívla si a táhla se za Sayou, jako kdyby byla nějaký bezdomovec, rozcuchaná a v jakž takž čistých věcech.*
Saya: * Saya se v klidu opláchne a včetně vlasů a když vyleze tak si je zabalí do jednoho suchého hadru. Dříve do byl kus oblečení, ale nějak si musí poradit ne? Současně se prostě nějak usuší za použití toho co má k dispozici. Poté se opět obleče do ( odkaz » ) a za použití hřebenu který vzala té mrtvé ženě si, upraví své vlásky. Ještě zapečetí několik věcí do svitku a otočí se na Mito. Myslím, že bychom ti měli sehnat něco pořádného na sebe. Saya se ještě ujistí, že má pouzdro s katanou na zádech pořádně upevněnou. *Ne že by ti tohle neslušelo, ale dle mého názoru bys potřebovala něco jako já trochu vhodnějšího do boje. *Poznamená Saya a naznačí, Mito aby jí následovala, a vyrazí tedy na cestu. *
Mito: Hai. *Sklopila pohled na stranu, nějak se bála na Sayu koukat, cítila, že je to něco, co by pro ní mělo být tabu. Byla nervózní, mnula si prsty a snažila se myslet racionálně. Nicméně, byla tak mimo, že prostě nedokázala udžet myšlenku. Hodlala tedy Sayu poslouchat na slovo.* Tak si pospěš, ať můžeme zjistit, co je potřebné, co nejdříve ano? *Už se jí i hlas vracel do normálu. Začínala být zase "normální", až na tu kůži.* Takhle mě Suzuya nemsí vidět...potrvá léta, než má pleť zase zesvětlá...když jsem byla malá, byla jsem ještě tmavší. Vtipné, jak se lidi přizpůsobí místu, kde žijí. *Mumlala a sledovala svou ruku. Čekala, až Saya zavelí, aby se okamžitě zvedla a pokračovala v cestě.*
Saya: Neboj, se já tě chápu, ale musíme přemýšlet tak abychom zjistili co se děje. Třeba v té chatě budou vědět, proč jsem se tu objevila a třeba se tu mohl zničehonic objevit i někdo další. *Poznamená Saya a začne se svlékat. Chce se ještě opláchnout, než vyrazí a tak nahá vyrazí směrem k jezírku. Vleze si do jezírka a celá se v něm opláchne. *Neboj, všechno bude nakonec v pořádku. *Pokusí se uklidnit Mito. *
Mito: Mají mojí katanu....mojí, rudou, katanu. *Procedil mezi zuby.* Zabila bych pro ni, klidně celou vesnici. Ale jak chceš, asi jsem jen hodně citově vypjatá? Nechám tebe rozhodovat, dobře? Radši... *Povzdychla si a zvedla se, došla se do nedalekého jezírka omýt a napít. Zůstala částečně ve vodě.* Jsem jen zoufalá, chápeš? Všechno už bylo perfektní a zrovna když....když jsem se měla nejlíp, tak mi ho vezmou.
Saya: Sunagakure? Proč tak daleko když máme k dispozici tohle místo? Navíc moc dobře vím, že ty pocházíš ze Sunagakure a že tě odtamtud Suzuya odvedl. Jakmile by tě spatřili, už by ses nikdy nedostala ven. Vím, že se nedaleko nachází chata jedné rodiny. V dálce jsem jí viděla, jak jsem procházela touhle Zemí ale tak myslím, že si od nich můžeme vzít nějaké informace. Mimochodem ano jsme v Zemi Řek sice mi chvilku, trvalo, než jsem se tu zorientovala, ale opravdu si už jsem jistá.
Mito: *Skonci to tak, ze Mito objimala rukama i nohama celou samehadu. Bylo to zvlastni, ze i pres to, ze Samehade mezi obvazy koukaly supiny, tak se Mito nic nestalo. Naopak to bylo dost pohodlne. Samehada byla pro mito heboucka a mekouska jako postylka. Vzbudila se az nejakou tu chvili po Saye. Rozmrkala se a rozhledla se.* Saya-chan...kde to jsme vubec? Zeme Řek? *Potrebovala se ujistit.* Musime jit do Suny, tam nam vse reknou. Jsem ochotna se tam vratit pro informace. *Uz se zvedala, ze zase pujde dal. Nerada se zastavovala na jednom miste.*
Saya: * Saya Mito už nijak neruší a nechá jí spát. Posadí se k ohni a zároveň dává pozor na okolí, kdyby se náhodou snad něco mohlo stát ale i Saya potřebuje odpočinek a tak ještě před spánkem přiloží do ohně dřevu a lehne si na zem. Schoulí se do klubíčka a zavře svoje očička a během chviličky usíná. Stále v Saye je strach z toho jak je na tom Shiki a Satsuki ale nyní je naprosto rozhodnutá se postarat o Mito a zjistit co se tu vlastně děje. Ráno se probudí celkem brzo a tak se rozhodne prohledat trochu ještě věci, které vzala nyní již mrtvé ženě, zda nenajde ještě něco užitečného, protože Saya ani moc nekontrolovala, co si od ní vlastně vzala. Bohužel nic moc už nenašla a tak si jen nespokojeně povzdechne a pozorně se zahledí na Mito. *Jsi tak roztomilá, když spinkáš. *Zašeptá si Saya pod nos s úsměvem. *
Mito: Ah...no jo... *Povzdychla si.* Zkusim to...tedy. *rozhledla se kolem a prisunula se blize k ohni i se Samehadou, pritulila se ke sve zbrani.* Dekuji za jidlo...zachranila jsi me. *Pousmala se, trochu se za to stydela. Nicmene za chvili uz spala prilepena ke zbrani. Trosku se trasla, ne zimou, ale nervy*
Saya: * Saya se usměje, nejradši by sice Mito políbila, ale má pocit že Mito by raději kdyby jí políbil Suzuya takže se to rozhodne, nějak překousnou. *Mito nemusíš, se o mě bát to spíš bych se měla bát já o tebe ne? Takže nemusíš se bát, protože pokud jsi u mě tak budeš v bezpečí. Však já jsem nesmrtelná, takže o mě určitě nepřijdeš. Měla by sis odpočinout a zkusit spát.
Mito: H-hai....*Vykoktala ze sebe, povzdychla si.* Já se jen hodně bojím....bojím se o něj, o tebe, o všechny, nevím, co se děje a tak jsem ztracená. Nechci, aby se někomu něco stalo. Prožila jsem si muka...posledních pár dní, cítím se tak prázdná. *Chytila Sayinu ruku u svého srdce a pevně ji zmáčkla.* NEopouštěj mě, já ti budu krýt záda, jen se ti nesmí nic stát, ano? To už bych nepřežila, přijít o oba...
Saya: * Saya se rukou natáhne k Mito a pohladí jí po hlavě a věnuje jí jeden vlídný úsměv. *Není mrtvej. Určitě byl jen v bezvědomí a ty v to taky musíš věřit. Určitě cítíš, že je živej. *Poté Saya ručku přesune na místo kde je srdce. *Tady musíš cítit, že je v pořádku a že ho zachráníš. On by se určitě nenechal jen tak zabít že? Musíme teda zjistit co se tady děje a pak přijít na způsob jak ho zachránit dobře?
Mito: Prostě...jsme byli na zahradě a pak se ukázali nějací lidé a pak přišlo světlo a Suzuya byl mimo, odrovnaný...já nevím, co přesně se stalo, jen si pamatuju, že ho odnášeli na nebe, bezmocného, visel tam jako mrtvola....musel být mrtvý....nestihla jsem je doběhnout a oslepila mě další záře a pak jsem se vzbudila v poušti, nedaleko Suny. *Povzdychla si a sáhla si na rty.* Byla to hrůza....
Saya: A co se přesně stalo? Promiň, že se tě na to takhle vyptávám, ale nějak mi nejde do hlavy, že by někdo jako Suzuya měl zemřít. Je, možné že to bylo jinak, než jsi to viděla. Musíš trochu přemýšlet, protože já třeba absolutně nemám tušení, co tu vlastně dělám. Šla jsem domů z tréninku, ale ještě jsem se stavila pro jídlo a ještě než mi ho předali tak zvenčí začalo něco velice silně zářit a já ztratila vědomí. Pak jen vím, že jsem se probudila v této Zemi naprosto bez energie a téměř bez Chakry. Pak jsem si i všimla, že techniky mě stojí nepatrně více Chakry než normálně. Ale to je zatím to jediné na co jsem stihla přijít.
Mito: *Ihned se vrhla na jídlo, i když tohle maso jen tak nejedla, dnes za něj byla vděčná.* Musím ho najít....pomstít. *snědla to a ještě si olízala prsty.* Nenechám to jen tak, takhle mi ho vzít. Přímo mezi prsty...vezmu jim všechno, co je jim drahé a pomstím se. *Uvnitř zuřila, ale na venek vypadala unaveně.*
Saya: Tak teď si o to povídat nebudeme dobře? *Saya pustí Mito, aby jí tak pevně u sebe nedržela a ona se mohla v klidu pohybovat. Prstem ukáže na králičí maso, které tam má. *Vem, si toho ušáka mě to nechutná nesnáším tohle maso. *Poznamená Saya a pak vytáhne ještě dva kousky chleba a jeden z nich podá Mito. *Sněz to jasné? A žádné odmlouvání jasné? *Saya uchopí znak Jashina, který má na řetízku a přiloží si ho k ústům a věnuje mu jemný polibek. * „Děkuji Jashin-sama.“ *Saya to že tu má Mito přidružuje ke svému bohu, který sem Mito dle ní dovedl. *
Mito: *Udělala, jak jí Saya řekla. Nadechla se, vydechla a uklidnila svoje tělo i mysl. Přestala Sayu tak mačkat a odtáhla se od ní.* Dala bych si něco, něco co není zelenina prosím...maso máš? *Optala se dychtivě, měla vážně veliký hlad.* Umírám hlady. *Povzdychla si.* Pamatuji si, co se stalo...jen matně, ale pamatuji si, že někdo odrovnal Suzuyu...*Otřela si tváře od slz.* Zrovna byl nejkrásnější den a zkazilo se to.
Saya: * Saya moc nechápe, co přesně chce Mito říct a moc jí nerozumí jediné, co z toho pochopila je, že by měl Suzuya a nějaká katana být pryč. Pevně drží Mito ve svém objetí a jednou rukou jí začne hladit po hlavě. *Mito zavři oči dobře? Zhluboka se nadechni a pak pomalu vydechni. Zkus se uklidnit dobře? *Poví Saya klidným a vlídným hlasem. *Nechceš nějaké jídlo? Mám toho dost pro nás obě.
Mito: *Vystrašeně se otočila, poznala Sayu, sice neměla dlouhé vlasy, jak bylo zvykem, ale jinak byla stále stejná. Objala ji.* S-saya-chan. *Začala hystericky plakat, pevně ji chytila a hlavu jí zarazila do ramene.* Gomene...nevím co se to děje. *Plakala.* S-suzu....ya, on...oni....moji katanu, a Suzuya...jsou pryč, navždy ztracení. *Snažila se ze sebe dostat kloudnou větu, ale pláč ji tak vyčerpal, že už nevěděla jak něco říct.*
Saya: * Trochu jí překvapí, jak rychle to skončilo, ale pak dostane šok. Už ten hlas jí přijde trochu povědomí ale, jakmile uvidí zbraň, po které se snaží natáhnout tak jí to okamžitě dojde. Samehadu Saya už viděla a to několikrát a to u Mito. Saya se slzami v očích okamžitě přiskočí k Mito a položí na ní dlaň a odstraní účinky techniky Doton: Chōkajūgan no Jutsu. *Mito? Jsi to ty že? Já. Gomene. *Saya ani nepočká na to, jak jí Mito odpoví a chytne jí do svého pevného objetí. Udělala něco, co by nikdy udělat nechtěla a tím je to že by ji nikdy nechtěla ublížit. *
Mito: *Zamračila se, když dívka proti ní prostě zmizela, prudce se otočila se Samehadou v ruce, ale v půlce otočky schytala ránu dlaní. Dopadla na zem. Cítila se jako pod haldou kamenní.* "Nebudu zase prohrávat." *Pomyslela si naštvaně. Aktivovala Rinnegan a chtěla něco udělat, ale začala cítit slabost, v břiše jí to vřelo hlady a Mito jediné čeho se zmohla byl pláč, uvolnila se, vzdala to.* M-mám....h-h...hlad, prosím. *Pokusila se zapřít o zem a alespoň na čtyři si stoupnout, udělalo se jí blbě. Úder do oblasti břicha nebyla nejlepší volba, ale byla hodně pohublá, jelikož skoro nejedla. Ruce se jí roztřásly a praštila sebou o zem, pokusila se natáhnout alespoň po Samehadě, jediné věci, díky které se cítila v bezpečí.*
Saya: * Saya se sice věnuje jídlu, které už chtěla jíst, ale zatím si ho položila na takový maličký hadr. Je to část jednoho z jejího oblečení, které už nosit nebude a tak ho roztrhala, aby ho mohla aspoň takto využívat. V tom uslyší prasknutí větvičky a netrvá ani vteřinu a Saya je už v pohybu kdy běží naproti té osobě, která na ní zamíří svou zbraní ale to Sayu nezastaví, protože je v pohybu a tak se rozloží na molekuly a opět se složí (Jinton: Mueishō) přímo za zády Mito do které se okamžitě pokusí udeřit dlaní a pokud by se jí to povedlo tak se pokusí její tělo zatížit tak aby se nedokázala pohnout (Doton: Chōkajūgan no Jutsu). Absolutně přeslechla ten hlas a tak neměla moc šanci Mito poznat po hlase, ale po vzhledu to o moc lepší nebude díky jinému odstínu pleti a ještě k tomu když je už tma. *
Shoutboardy končí. Více zde.