Přidej zprávu »
konec: --..--
Mito: Dobře, děkuji...asi za ní zajdu a optám se, zda mou nabídku přijme, to je na ní.. *Pokrčila rameny, zvedla se a vydala se za Yatem. Tentokrát šla kousek za ním, přemýšlela, co dělat. Co by dělal Suzuya, okamžitě vyloučila, protože on by to tu rovnou celé zničil, on si to mohl dovolit, ale Mito? Musela přemýšlet nad dalšími svými kroky, hlavně po té, co oznámili společné napadení Kirigakure...*
Yato: Láska.... *Povzdychl si.* "Saya-chan? Tak fajn no...co nadělám, Mito asi nebude taková, jakou jsem jí očekával...povolná. Když je zamilovaná." *Pomyslel si.* Ne, asi ne...Ta tvoje kamarádka, kdybys chtěla, můžeš jí nechat spát v mém přístřešku s tebou...jsou přítelkyně, měly byste být spolu v tomhle temném světě... *Pokrčil rameny.* Mito..myslím, že by bylo lepší jít domů. Co ty na to? Začíná se smrákat, nechci se vzdalovat od jeskyní, než bude večer. *Otočil se a vyrazil zpátky.*
Mito: Hm? *Otočila se na Yata, kouli schovala do vaku - zatím.* Moje nejbližší přítelkyně... *Zrudla. Nemhola zapomenout na to, co se mezi ní a Sayou stalo...začala přemýšlet nad tím, zda by se Suzuya zlobil, kdyby Sayu znovu políbila, alespoň polibek...to by ho přece nemuselo štvát. Pak zatřásla hlavou.* A Suzuya-san...moje...moje slabina. *Sklopila pohled, v očích měla slzy.* Čekám až se vzbudí...teprve potom mé srdce zaplesá štěstím. Poznal jsi někdy lásku Yato-kun? *Optala se ho se slzami v očích.*
Yato: *Chvíli tak okouněl okolo, pak se zahleděl Mito přes rameno na kouli. Uviděl Sayu a teochu se zarazil.* "Všechny Shinobi holky jsou takový kočky?" *Pomyslel si, nicméně se začínal sklánět k Mito s úmyslem jí políbit na krku a obejmout jí kolem pasu. Pak jeho oko zabloudilo na kouli znovu.* "Muž? Může to být její otec, momentálně tak docela vypadá...nebo...ne, to není možné, aby Mito-chan měla muže takto mladá." *Přemýšlel, zastavil se a narovnal.* Eh..Mito-chan? Kdo to byl? Oba... *Optal se rději, kdyby odpověděla otec, neváhal by a prostě by se na ní vrhl.*
Mito: Fajn! Ujednáno! Takže stop! *Zavelela, Engel se vrátila a Mito jí zapečetila do svitku, deaktivovala rinnegan a dřepla si na obrubník u cesty.* Teď neruš! Prosím, hlídej, vážně. *Upozornila Yata, složila pár pečetí a nastavila ruce k zemi, seděla v tureckém sedu, takže se jí skleněná koule vytvořila mezi nohami.* Ukaž mi Sayu... *Zamumlala a soustředila se na svou přítelkyni. Viděla ji, jak se pohybuje v prostorách odboje v čejové zemi, tzn na stejných místech, kde byla Mito před pár hodinami. Proto to místo poznávala.* Saya je v bezpečí...rovnou se podívám i na něj.. *Zrudla ve tvářích a mluvila tiše.* "Suzuya...." *Cítila úzkost u srdce, obraz v kouli se změnil. Viděla Suzuyu, pohublého, s dlouhými vlasy a vousy na tváři. Suzuya o sebe vždy tak pečoval, že ho nidky neviděla ani se strništěm, natož takhle vousatého. Stekla jí slza.* Kéž bych se k němu mohla dostat... *Povzdychla si, uknčila techniku a přiložila si ruce na srdce. Bolelo jí, cítila úzkost.*
Yato: Saya? To neznám toto jméno, ale vím, že je u nás nějaký další shinobi, možná je to ona...kdo ví. *Zamručel,měl na mysli jiný dárek, než říkala Mito, ale nechtěl tlačit na pilu...nicméně, kdyby obnovil chakru v jeho rodu, měli by ho všichni příbuzní za největšího machra a chlapiv odboji by mu záviděli. Neustále myslel na to, že by s Mito rád strávil nějakou intimnější chvilku, než jen povídání, ale Mito mu nikdy nedala příležitost.* "Možná až bude zahleděná na tu svou techniku, bych jí mohl překvapit."*Pomyslel si.* Ok, budu dávat pozor na okolí. *Pokrčil rameny jakoby s nezájmem, uvnitř se radoval, jak mu krásně vyšel plán.*
Mito: Posloucháš mě, protože chceš a jiná možnost by pro tebe ani nebyla. *Odsekla a pak se zasmála.* Dáreček jo? Tak já ti koupím v jeskyni květiny a nějakou čokoládu, je fakt, že se o mě hezky staráš...mám hotový luxus...zajímalo by mě, zda i Saya je v odboji..zda se jí nic nestalo....*Posmutněla.* Byla jsem uražená, ale prostě...jsem až moc tvrdohlavá na to, abych se jí omluvila, že jsem jí nechala samotnou. *Povzdychla si.* Yato-kun...byl bys ochotný mi krýt záda, až budu provádět techniku jednu? Jde o to, že vytvořím jakousi kouli a podívám se, zda je Saya v pořádku. *Usmála se a chytila u toho Yata za lem rukávu. Podívala se na něj jako největší svatoušek.*
Yato: Ty potvoro! *Zavolal, když skončil za límec u Akiho e vzduchu, sotva dosáhl špičkami na zem.* Jsi hrozná Mito, hrozná...já hlupák jsem, že tě poslouchám...Vždyť ty bys měla poslouchat mě... *Zabručel.* Měl jsem narozeniny, zasloužil bys si za to, co pro tebe dělám, dárek. *Začal mluvit jiným tónem, už pokračovali v cestě, Yato měl ruce za hlavou a lehce se skláněl, aby Mito viděl do tváře, byla oproti němu maličká, rozkošná a při tom ženská. Nemohl si pomoct, musel se na ní furt dívat.* Jsem rád, že jsem tě našel já a ne někdo jiný...mohla bys dopadnout mnohem hůř. *Začal se jakoby dívat po obloze.*
Mito: Hehe! *Smála se mu, když se otočil a vyrazil dál po cestě, zamračila se, její sféry otočily hlavou tam, kam šel.* Nikam! *Aki natáhl ruku a přitáhl si Yata zpátky k sobě přes Banshou Tenin* Půjdeme až já budu chtít. *Zavolala Mito.* Nesmíš mě opouštět v tomto světě...jsem tu ztracená. *Zamumlala a seskočila z trámu, Aki Yata pustil a Engel pokračovala v cestě kus před nimi. Mito si převzala od Akiho Samehadu, apojila ji za záda na popruhy a Akiho zapečetila do svitku.* Teď můžeme. *Pousmála se.*
Yato: *Zamračil se, když mu Mito zmizela z dosahu, schoval svoje katany do pouzder.* Hele, to je nefér! Ty sis pomohla chakrou. *Zamračil se, pak ale z ničeho nic Mito začala kolem něho pálit Yato netušil, na kterou stranu uskakovat dříve, ale všechny střely ho míjely, oddychl si.* Uf...jsi vážně pěkná potvora! *Zavolal a natáhl si oblečení na rameno jako měl předtím a pokračoval v cestě.* Raději půjdu.
Mito: *Yatovi se povedlo jí zbraň sebrat, ona dlouho s katanou nebojovala a vlastně nikdy doopravdy proti někomu, jehož život na kataně závisel. Yato se toho nebál a zaútočil na ní, Mito uskočila dozadu, jak se přibližoval. NEzbylo jí nic jiného, než se pořádně odrazit od země. koncentrovala chakru, aby její skok byl ještě větší. chytila se za ruce "brány", vedoucí na cestě ke svatyni, vyhoupla se nahoru a seděla na rudém trámu. Sledovala Yata. Hýbala u toho nohama, jakoby byla malá.* Yato-kun! Pozor! *Vyjekla, složila pečetě a vypustila na něj projektily techniky Fuuton: Shinkuu Gyoku. Byl to jne žert mířila kolem Yata, aby ho nezranila, ale zajímalo jí jeho chování, pokud na něj využije chakru.*
Yato: *Když se Mito konečně připravila, lehce mu zrudly tváře. Zakroutil hlavou aby červeň dostal pryč. Soustředil se na boj. Jakmile se k němu přihnala a dřepla si, aby mu podrazila nohy a zaútočila mečem, se odrazil od země a dopadl o kousek vzadu, Mitin druhý útok už byl výš a pro něj lépe vedený. Rozmáchl se katanou na druhou stranu, než Mito točila a pokusil se jí zbraň "vyháknout" z ruky. Následně provedl pár seků, aby jí od sebe odehnal, pokud se mu "vyháknutí" povedlo, chytil katanu do druhé ruky a útočil oběma zbraněma naráz.*
Mito: Jak chceš... *Odložila Samehadu a přijala jeho Katanu.* Moment. *Vytáhla dva svitky, odpečetila z nich své dvě sféry, Akiho a Engel. Aki sebral Samehadu, byl s jejím ovládání už možná i lepší než Mito, Engel si jedla stranou, sledovala okolí a hlavně Yata, Aki se staral o zbraň. Mito si stáhla své už dlouhé vlasy do culíku. Uchopila katanu do obou rukou a rozeběhla se s úmyslem se přikrčit, otočit a podkopnout Yatovi nohy, přičemž asi 20 cm nad svou nohou vedla sek katanou, stejnou rychlostí a směrem. Pak sek zrychlila, a katanu si nad hlavou prohodila do druhé ruky, aby provedla další sek ve vzduchu.*
Yato: Hm? *Otočil se zrovna ve chvíli, kdy Mito za ním vytasila Samehadu. Usmál se.* Vydrž vteřinku... *Sundal si bledě modrý "kabát" a vytasil katanu. Vytáhl i druhou.* Viděl jsem tě párkrát sáhnout k boku, jakoby tam byla, takže si ji vem. *Podal jí Mito Sám si vzal druhou, stříbrnou katanu s černými znaky.* Tak tu tvou chakrovou věc si dej stranou. *Ukázal na stranu, nechtěl moc bojovat proti Samehadě.*
Mito: (Oblečení Mito: odkaz » oblečení Yata: odkaz » ) *Po zbytek cesty pokračovali vcelku tiše, Yato si neustále brousil Katanu, Mito se rozhlížela po okolí.* /Neměla bys chodit tak spoře oděná, ukazuješ až příliš mnoho. *Promluvil Yato po chvíli a Mito se zasmála.* Nic nevíš...mohla bych si to ještě sundat a stejně bys neviděl nic. Přišel bys o oči...."Já vím, že mě hlídáš i když spíš." *Usmála se v duchu.* Jak dlouho ještě půjdeme? /Už jsme skoro tam... *Máchl katanou a přeřízl jí padající list.* /Idální... *Mito se zamračila.* Hodláš snad někoho zabíjet? /Ne? Proč bych měl... //Děsíš mě Yato...kam to jdeme? *Mito ještě víc zvážněla.* Nikdy jsem na odboj nevěřila, že vy spolupracujete s těmi...těmi zlými? *Zastavila a chytila samehadu oběma rukama.* /NE propána Mito! NE! Mýlíš se. *Rychle schoval katanu a snažil se Mito uklidnit. Ona se zastavila.* Štveš mě... *Zamumlala a pustila samehadu.* O to víc chci bojovat s tebou. Bude to zábava. *Ďábelsky se usmála a aktivovala rinnegan.* Hned! *Vyjekla najednou a čapla Samehadu do rukou, teď už doopravdy.*
Mito: *Yato jí vzal na "výlet", spíše obhlídku okolí, sám takhle chodil často, hlídal, zda někdo neohrožuje jejich sídlo odboje. Dnes po výměně hlídek pokračovali s Mito v cestě.* Kam to jdeme? *Optala se Mito, byla v novém oblečení, samehadu měla na zádech. Yato měl sebou jen své zbraně, katany.* /Do světyně Todoroki, nikdo tam není...pouze v době slavností. Je to hezké místo, měla bys vidět,jak vypadá náš svět. *Mito se podívala bokem.* Když myslíš... *Držela s Yatem krok, neměla k němu takřka žádnou úctu a proto neviděla důvod, proč mu ji prokazovat loudáním se za ním.* Chci se naučit techniku, díky které uvidím...uvidím co budu chtít. Je to vážně zajímavá technika, už jsem jí párkrát viděla v akci,nemělo by to být tak těžké...hmm, ale ráda bych si vyzkoušela novinku. *Přemýšlela nahlas. Yato se usmál.* /Závidím ti víš to? //Co? /Závidím ti možnost využívat chakru, můj otec by byl hrdý, kdybych byl shinobi, kdybych mohl využívat chakru...on byl jeden z posledních,který měl alespoň základ chakrové soustavy, jeho bratr již ne a já také ne...je to škoda, mohla bys mě učit. //Nebo bys učil ty mě...když už jsme u toho, ráda bych si zatrénovala, se Sayou...to nejde, je na mě až moc silná. Nicméně, pochopila jsem,že Genjutsu u vás nemá význam, jste proti tomu díky absenci chakry imunní, ale taijutsu? To je jiná... /Co je Taijutsu? //Ah...boj na blízko? Pěsti, kopy, zbraně taky se do toho dají počítat.. /Ah,chápu, chceš si poměřit síly v tom, kdo dokáže lépe ovládat svou zbraň? *Zasmál se Yato a poklepal na svou katanu.* /Nepřežila bys to i přes všechny své techniky... *Zněl dost namyšleně a arogantně v tuto chvíli.* "Suzuyo...ty bys mu už dal pěstí...škoda, že tu nejsi..." *Pomyslela se a usmála se.* Sebevědomí ti nechybí, to musím uznat... *Protáhla se a pohladila za zády samehadu.* Ale na mého broučka ani Katana nestačí, urvala by ti půlku těla jak nic.
Shoutboardy končí. Více zde.