Přidej zprávu »
---: ---
Zeref (Suzuya): Děkuji za obchod. *Pro Zerefa to tak bylo, on ji dodal zboží (jídlo) a ona jemu dodala možnost průchodu branou do Temného Světa. Samozřejmě on byl v klidu když se ocitl v té pavučině, Artenis mu ani v nejmenším nedala nijak najevo že by ho chtěla také sežrat. Ovšem jeho kůň ten moc klidný nebyl, nebylo to pro něj moc příjemné ale po průchodu branou do Temného Světa ztratil vědomí (usl) a stejně tak i Suzuya. Je to tak pro ně o dost méně traumatizují zážitek. Zeref má kromě toho dobrý pocit že způsobil další beznaděj, bolest a utrpení pro ostatní lidi. * „Už se blížím, jen se připravte.“ *Prošlo mu myslí těsně předtím než ztratil vědomí (usl) stejně jako jeho kůň. Samozřejmě stínový kloni zmizí a Rinnegan Zerefovi z očí opět zmizí. *
Artemis: *Kyvla hlavou, ustoupila do vysin a stejne tak jeji deti se ze zeme presunuly na steny skal. Netrpelive cekala na to, co Zeref prinese, spise jeho dvojnici. Artemis neznala techniky jutsu a tak ji prislo, jakoby se spise sam rozdelil, nez aby to byla nejaka technika. Spradala si z niti sit a nez se nadala, byli zde prvni navstevnici. Jeji deti se daly hned do prace. Vstrikli lidem do tela jed a zabalily je do site. Propukla panika, ale pavouci uzavreli vsechny mozne vychody. A. Jednoho po druhem balili do siti. To, co Zerefovi trvalo hodinu, trvalo dve malym. Pavoukum na zpracovani. Artemis mezitim sestoupila k Zerefovi a prohledla si ho.* Svou cast jsi splnil. Ted jsem na rade ja. *otocola se k. Nemu zady a jeho, i jeho kone jednim vystriknutim ze zadecku zabalila do site. Ta se na ne okamzite nalepila, artemis sit tahla az do cernoty, kde je pohodila do rokle a tim je vhodila do temneho sveta, presneji na planiny.*
Zeref (Suzuya): Viděl jsem už pár děsivých věcí a ještě více jsem jich sám způsobil, jsem zvyklej spíše na to že se lidé děsí mě. „Nebo aspoň tak to bylo než mi kontrolu nad tělem sebral ten druhej Suzuya a zničil celé moje jméno a vše co jsem dokázal.“ *Projde mu v mysli, nicméně poté mu Artenis poví jaká je její podmínka nebo spíše jaká je její cena za průchod branou. Přijde mu to až moc jednoduché, nicméně následně vytvoří pomocí jednoduché ruční pečeti trojici stínových klonů a ti se pomocí Hiraishinu přesunou na různá místa. První zvolil jeskyni v lese v Čajové Zemi a zamíří si to rovnou do jedné zdejší osady. Druhý klon zvolil jednu zapadlou uličku v jednom městečku v Zemi Moře, není to přímo na hlavním ostrovu ale na jednom z těch vedlejších kam se lidé vrátily když je neohrožuje déšť a s tou zimou si nějako hold chtějí poradit a třetí klon zvolil puklinu v zemi, která je v Zemi Požárů a také si zamíří do jedné vesničky i když on si vybere již trochu větší vesničku. *Nyní stačí jen počkat. *Poví tiše Zeref a nyní jen vyčkává. *Bylo by potřeba abych získal trochu volného prostoru pro lidi co sem přivedu. *Poví klidně a zabodne do země jeden kunai (bleskový) se svou Hiraishin značkou. Během následují hodiny se postupně začnou zjevovat jeho kloni s lidmi, kteří jsou spoutání v řetězech z červené chakry (Tsūru Sakusei Tekunikku). Jak se zdá Zeref nedělá rozdíly a sebral jak staré, mladé, ženy i děti. Poté přitáhl i nějaká zvířata z vesnic jako třeba dobytek, slepice, psi, kočky a vše co našel. Vše drží jeho řetězy spoutané aby to neuteklo ale lidé se snaží vzpírat a požadují smilování. *Tak tady máš takových zhruba asi 150 až 200 lidí a dalších několik desítek zvířat. Bude to doufám stačit. *Poví naprosto bezcitně vůči těm lidem co tam jsou. *
Artemis: *Prohledla si postavu muze i kone, lehce se usmala a ukazala sve tesaky.* Zda se, ze se niceho nezaleknes... Mozna by byla skoda, snist prave tebe a tveho kone... Kdo vi, co vsechno bys mohl dokazat, nebo zhatit. *Olizla si tesaky a na jednom lanku se snesla k zemi. Byla tak trikrat tak vysoka, nez Suzuya, primo obrovska.* Dones nam korist... Neco, co nas uzivi na dalsich par tydnu, nez se sem. Dostane dalsi takovy ubozacek. Jsem tu ja a mych asi... No par milionu deticek... A jsou hladova! Sama lovit nebudu, je to moc riskantni, ale ty bys nam mohl prinest velkou hostinu a pak te necham projit dal.
Zeref (Suzuya): Heh tak tohle jsem nečekal. *Poví si Zeref potichu pod nos a kráčí směrem, jakým je nucen jít. Nebylo třeba aby ho pavouci takto nutili jít daným směrem ale stačilo pouze ukázat ale to nemohou tušit, někteří lidé by už zdrhali jak nejrychleji to jen jde ale on hodlá projít za každou cenu. * „Budu předpokládat že strážce této brány se skládá z nějaké jejich královny nebo matky.“ *Pomyslí si Zeref na okamžik, přijde mu to celkem zajímavé a tak kráčí dále správným směrem. Hledá nějaké známky dalšího pohybu což by nemělo být těžké když má vylepšené vnímání (hlavně pohybu) a celkově reflexy na úrovni mezi zvířetem a člověkem (Hakuja no Doku). Svým zrakem skáče z místa na místo ale pak se zaměří hlavně na místo kam je veden. *Takže co to urychlit? Jaká bude podmínka abych mohl projít? *Samozřejmě za sebou vede svého koně. *
Artemis: *Houpala se ve sve siti z pavuciny par kroku od brany, v prolomenine ve skale. Cistila si sve ostre zuby dlouhym drapem na ukazovaku, prave dojedla jednoho muze, ktery si myslel, ze ji oblbne, ale to netusil, ze se Artemis stacila rozmnozit natolik, ze steny pukliny nejsou cerne a sede diky zbarveni kamene, ale kvuli vrstve pavouku na skale nalepenych. Premyslela, zda nema spis smysl lidi rovnou zrat, nez je nutit ji nosit jidlo, ale to by si pak pripadne musela sama chodit lovit a to je riskantni. Lidi se sem zenou desitky, coz vystaci ji i jejim detem na mesice.... Utisila sve myslenky, kdyz zaslechla krupani listi, a dech noveho pocestneho. Zvedave presunula vsechny svoje oci tim smerem, pred branu a ukazala ven prstem, kterym se stourala v hube. Jeji deti okamzite Suzuyu obklicily, stovky oci, ktere jej sledovaly, stovky nohou a velke zadecky pavouku, kteri stejne jako jejich matka plivali kyselinu a leptave site.* Pristup k nam a ukaz se ve stinech. *zavolala na suzuyu z brany a pavouci se kolem neho zacali stahovat a v podstate ho natlacovat k brane.*
Suzuya: *Zeref stojí před svým domem a venku za branou mezitím čeká jeho stínový klon s jeho koněm, který je naložen mnoha věcmi, připraven na cestu. Zeref se postaví před Rezidenci a pozorně se na ní podívá. *Dneska ti seberu i tohle. *Poví si tiše pod nos a složí několik ručních pečetí a z úst vypustí proud ohně (Katon: Ryuuka no Jutsu). Tento proud ohně ihned zahltí celou budovu a dům skončí v plamenech a tak se Zeref následně pomocí Hiraishinu teleportuje k bráně kde na něj čeká jeho klon, který se následně zruší a Zeref nasedne na svého koně, který je černý a vyrazí na cestu. Jeho první zastávkou je jedna menší vesnička v Zemi Dřeva, kterou kompletně vyhladí jako to udělal už několikrát. Trochu si tam zablbne s nějakými dívkami, které nejsou zrovna nadšené ale nejde ani tak o sex ale o to že je většinou přirazí ke stěně a ukradne si pár jejích polibků a následně si je osahává, baví ho sledovat jak jsou zoufalé a to je to co chce vidět. Zoufalství v jejich očích, nicméně nakonec je stejně zabije a to tím že jim vysaje pomocí Tamashī no Tōnan (specializace) vysaje veškerou životní energii a následně tedy omládne o jeden rok, ovšem předtím si prožije obrovské bolesti a silné křeče po celém těle. Když se vzpamatuje tak se usměje a vyrazí opět na cestu, oblečený je v teplém, vzhledem k těm ohromně nízkým teplotám po světě ( odkaz » ) (ten klobouček nemá). K levému boku má připevněnou černou katanu uvnitř pouzdra z chakrových tyčí a na zápěstí pravé ruky má mechanismus co není přes rukávy vidět (skrytá čepel/kuše). Čelo mu zdobí pečeť ve tvaru diamantu (Byakugō no In) a dlaně značky Meitonu. Má i svou černou dýku, kterou má za opaskem nad zadkem (Moeru Kōtei). Zbytek věcí veze jeho kůň. Jeho cesta nyní směřuje do Země Trávy kde by měla být brána do Temného Světa, jak se totiž nedávno dozvěděl tak ta kterou prošel přímo Suzuya, která byla v Zemi Vody byla potopena a není možné se skrze ni dostat. Postupně takto zmizelo hned několik bran, nicméně nyní si to kráčí k bráně, která se nachází v Zemí Trávy. V jedné kapse má krystal, pomocí kterého se několikrát už vrátil z Temného Světa do toho normálního ale nyní mu jde hlavně o to aby se mohl do toho Temného Světa vrátit. Zeref se rozhodl pro něco velkého co chce udělat a Suzuya ať si uvnitř křičí jak chce tak ho neslyší. Už je kolem 4 hodin odpoledne a Zeref se přibližuje přímo k té bráně, začíná se před ním zvětšovat jak je blíž a blíž. * „Tak schválně jaká bude zkouška u této brány, jsem docela zvědavej.“ *Pomyslí si s úsměvem. *
---: ---
Dodatek: Ne Yin se neprobudí v tomto rpg se neprobudí nikdo (rpg končím bezvědomým, probuzení si napište až v dalším rpg)
Yin: *Tma a jen tma. Nevím nic, jen zářivě modré oči pavoučí ženy, které byly překrývány vlasy. Pevně jsem uchopil Taitai a byl připraven ho kdykoliv použít, protože jsem byl nervózní. Nic jsem neviděl a byly jsme obmotáni pavučinou a taženi do vnitřku brány. Její slova o uklidnění mě však uklidnila. Škubl jsem rukou a Taitai byl opět ve svém pouzdru. Nicméně jsem stále něco držel.* ,,Co to je?" *Nepoznal jsem podle hmatu, o co se jedná, ale její slova byla jasná.* ,,Zajímavý způsob na cestu domů, ale co myslí obyčejným člověkem?" *Byli jsme položeni na něco měkkého, zřejmě pavučinu, která sebou skoro okamžitě škubla a chvíli jsem cítil, jako bychom padali. Nicméně jsme hned zase byli na zemi. Pavučina zmírnila náš dopad. Z ničeho nic jsem však cítil obrovský nával vyčerpání a necítil v sobě žádnou chakru.* ,,Obyčejný člověk..." *Upadl jsem do bezvědomí. Netuším, jak dlouho jsem v tomto stavu byl, ale probudil jsem se, když mě někdo vytahoval z kokonu. Ona osoba smrděla celá od ryb.* K-kdo jste zač? (Yin) Já jsem místní rybář a nechci s vámi mít nic společného. (Rybář) *Stále jsem byl hodně zmatený a jen pozoroval, jak rybář výtahl z kokonu i Kami a Juiho a následně odešel. Po tomto jsem ještě na nějakou dobu usnul a probudil se až při stmívání.* Aah, co se to stalo? *Chytl jsem se za hlavu a vzpamatovával se bezvědomí.*
Kami: *Koutkem oka jsem se podívala na Yina a taky jsem souhlasně kývla hlavou. Neměla jsem v plánu zatím nic dělat, čekala jsem, co bude následovat. Ve chvíli, kdy řekla, že nás nesní, tak jsem si potichu oddechla, byla jsem ráda, že to nakonec přežijeme. Najednou se mi v ruce objevil nějaký krystal.* 'Aha, takže tohle je jediná možnost, jak se dostat domů,' *pomyslím si a lehce krystal stisknu, abych ho neupustila.* Díky, *řeknu tiše a následně se ještě podívám po okolí, než je mi pohled znemožněn a vidím jen pavučinu, kterou nás obmotala. Poté jsem ucítila, že nás na něco položila a tak jsem jen trochu nervózně polka. V další chvíli se mi zdálo, jako kdybychom někam padali, kdo ví, možná se mi to zdálo. Když jsme se dostali na druhou stranu brány, tak jsem se podívala na Yina a ucítila jsem, jak se zásoba mé chakry snížila na minimum.* 'Normální člověk, tohle to znamená...' *nedokončím svou myšlenku, protože skončím v bezvědomí.*
Jui Shi: *Po té co mi pavoučí žena řekla že nás nesní jsem se uklidnil a z nějakého důvodu jí to i věřil*,,Jé ta má ale krásné oči"*pomyslel jsem si a když se mi v ruce objevil krystal tak jsem ho pevně stiskl abych ho neupustil*Ano chápu a děkuji*Odpověděl jsem Pavoučí ženě.Po té co jsme se ocitli na druhé straně jsem uslyšel šumění moře a po pár vteřinách upadl do bezvědomí*
Artenis: *Táhla poutníky do poloviny průchodu, dál už byla pouze tma a Artenis věděla, že tma stejně nic jiného není, nebylo a ani nebude. Jelikož ona je ta, která převádí na druhou stranu. Začala je všechny tři zamotávat do kokonu, jednoho velkého.* Klid. *Vyjekla, když viděla obličej chlapce.* Nesním vás. Buď v klidu děcko, jinak neprojdeš. *Zachrčelo jí v hlase, za branouo bylo vidět, jak se její dětičky už dávno pustily do jelenů. V rukou každého z těch tří lidí se objevil malý krystal.* Domů. *Ukázala na něj rukou, když je měla do poloviny zabalené.* Domů. "Pavoučí královna." *Pronesla.* Řekneš a domů půjdeš. *Vlasy jí zakrývaly žářivě modré oči.* Chápem? *Začala pokračovat v zabalování trojice.* Opatrní tam buďte. Obyčejný člověky teď budete. *Dokud neměla zabmotané i jejich hlavy, nepřestávala. Následně kokon položila jemně na obří Pavučinu a překousla jedno z vláken. Pavučina se najednou prudce smotala do sebe a zmizela. Objevila se až v temném světě, kde se tak jako tak museli dostat z kokonu. Nicméně byli na okraji rybářské osady, takže je tu dřív nebo později stejně někdo najde. Bez chakry, smotné v pavučině, tam Artenis poslala už nejednoho poutníka.*
Yin: *Sledoval jsem akce pavoučí ženy.* ,,Snad nás pustí dal." *Vypadalo to nadějně, jenže z ničeho nic na nás letěla pavučina. Škubl jsem rukou a v ruce mi přistála rukojeť Taitaie. Jenže než jsem stihl cokoliv jiného, byl jsem svázán a tažen do brány.* ,,Sakra, tušil jsem, že se něco takového stane." *Nicméně jsem sledoval pavoučí ženu. Její výraz byl takový klidný necítil jsem žádné vražedné úmysly.* ,,Že by nás jen táhla na druhou stranu?" *Nevěděl jsem, co si mám myslet. Nakonec jsem se rozhodl, že nebudu nic dělat, ale Taitai byl připraven v mé ruce. Pak jsem se podíval na Juiho, který byl strachy bez sebe, takže o to jsem se nebál,protože v tomhle stavu by těžko něco vymyslel. Nicméně jsem se podíval na Kami a zakýval hlavou, abych jí dal najevo, ať nijak nekoná. Podíval jsem se znova na pavoučí ženu.* ,,Snad nebudu litovat, že ti věřím a nekladu odpor."
Kami: *Celou dobu jsem jí sledovala a přemýšlela jsem, co by se mohlo dít dále, ale to, co se nakonec stalo mě vůbec nenapadlo. Najednou po nás vystřelila pavučinu a začala nás táhnout za sebou dovnitř do brány.* 'Hmm, takže nás nejspíše sežere nebo že by nás nakonec pustila dále, ale asi nás spíše sežere, takže má cenu se vůbec bát,' *pomyslím si a pak se podívám na Juiho a jeho pohled.* 'Hmm, mám takový pocit, že ten se bojí i za mě,' *pomyslím a pak se s neutrálním výrazem podívám na Yina, ale nic nedělám a zatím čekám, co nám pavoučí žena řekne dál.*
Jui Shi: *Potom co nás zasáhla pavučinou a táhne nás skrz bránu jsem ani nepípl jen vyvalil oči nasadil maniakální výraz odkaz » a byl připravenej vysunout zápěstní nože k boji*,,Tak tohle mi jako omluvenku za absenci v akademii asi neuvěří nikdo"*Pomyslím si a nechám se táhnout do hlubin temnot brány*
Artenis: *Sledovala oběti, ale jestli to byli ti jeleni, nebo lidé, bylo těžké určit. Postoupila blíže, aby si maso lépe prohlédla. Z ničeho nic její zadek vystrělil pavučiny, na každého z nich, omotaly se kolem nohou a stáhly tak, že Artenis začala couvat do brány, za ní se po zemi táhla trojice lidí. Táhla je na druhou stranu brány, nechtěla je sežrat, ale byla špatná ve vyjadřování, takže jim ani neřekla, že je nechá projít na druhou stranu jen tak.*
Yin: *Po mém zavolání pavoučí ženy, jsem jen v klidu čekal, než vyjde. Než dorazila ona samotná, tak z brány vylezlo hodně pavouků, kteří se buďto pohybovali na zemi, blízko nás, nebo lezli po nás samotných. Cítil jsem, jak mi jich několik lezlo po nohou, ba i po mém těle.* ,,Pokud jí to nebude stačit a bude si chtít vzít jako potravu i nás, tak ti pavouci, co nám lezou po těle jsou skvělou příležitostí pro první útok, kterému se budeme jen těžce vyhýbat." *Když už byla pavoučí žena venku, tak jsem konečně šanci si jí pořádně prohlédnout.* Přinesli jsme vám 3 jeleny. 1 jelena za jednoho člověka. *Polkl jsem. Většinu času jsem sice jednal s kamenným výrazem, jako by mi bylo všechno jedno, ale tak přeci jen přede mnou stála pavoučí žena a lezlo mi po těle několik pavouků. Profesionalita šla v tuto chvíli trochu bokem.* ,,Snad jí to bude stačit."
Kami: *Nad slovy Yina, který mě pochválil jsem se mírně pousmála.* Jako nevím jak ty, ale mě se s tím fakt nechtělo tahat,* poznamenám než se strážkyně brány dostala blíže k nám.* 'Z tohohle se budu vzpamatovávat ještě moc dlouho, stojí mi to za to. Ne pravdu ne,' *pomyslím si, když mi pavouci lezou po nohách. Byla jsem opravdu nervózní a strašně jsem se jich bála, ale snažila jsem se být naprosto v klidu.* 'Jeden po ní řve, druhý si z ní více méně dělá srandu, heh trochu úcty by se hodilo, přece jen je to strážkyně brány,' *pomyslím si ještě a pak čekám, jestli řekne, že je toho dost a nebo jestli bude chtít ještě něco sehnat. Následně se podívám koutkem oka na Yina, co bude dělat teď.*
Jui Shi: Přinesli jsme ti tři jeleny doufáme že ti to bude stačit a necháš nás v míru projít svou branou,neradi bychom nějaké potíže o velká pavoučice.,,Sakra z tohoto okamžiku budu mít noční můry ještě pár let"*Pomyslím si a vyděšeně se podívám na Kami a Yina
Artenis: *Během několika desítek minut, možná hodiny, sežrala tělo muže, který byl v jejích sítích. JEjí děti snědly zbytky těl všude možně po okolí. Artenis měla obrovský zadek s bodcem na konci, jedové žlázky, s jedem, který rozkládal vše živé, stejně tak několik párů ostrých nohou, tělo měla pokryté pavučinami, ale namísto kusadel ústa jako člověk. Slezla až kbráně, aby viděla, co jí přinesli za jídlo. Kolem jejích nohou se motali pavouci. Někteří lezli i návštěvníkům po nohou až k tělům.* Hmm? Tak co jste to donesli...ukažte, at se podívám, na čem si mám pochutnat.
Yin: Skvělá práce, Kami. *Pochválil jsem její nápad a vydal se za ní k bráně. Po odpečetění jsem přišel blíže k bráně.* Ehm, přinesli jsme něco k snědku! *Zakřičel jsem na pavoučí ženu a čekal na její odpověď.*
Kami: *Když dotáhli druhého jelena, tak jsem se na ně jen usmála.* Proč by jsme to nosili, *zeptám se jich a dívám se na ně. Následně vytáhnu prázdný svitek a následně dojdu k jelenům a po jednom je začnu pečetit do svitku, aby jsme se s tím nemuseli tahat. Po chvíli všichni tři jeleni zmizí ve svitku a tak se zvednu ze země a podívám se na ty dva.* To jo jdeme zpět k bráně, *řeknu jim a pak se rozejdu zpět.* 'By jsme se s tím tahali půl dne,' *pomyslím si a pomalu už vidím bránu. Když dojdeme k bráně, tak se zastavím a poté rozdělám svitek na zem a postupně z něj začnu přivolávat jeleny. Když jsem venku všichni tři tak svitek prozatím schovám zpět do pouzdra a podívám se na pavoučí ženu, jestli jí to bude stačit a nebo bude chtít ještě něco více k jídlu.*
Jui Shi: No jo já vím *Pousměju se chytnu druhou nohu jelena a pomohu ho Yinovi odtáhnout ke Kami*Tak jak je chcete odnést co kdyby jste přivolali kuchiyose nebo vytvořili klony co to odtahaj?Já zatím žádné pokročilé techniky neovládám takže se budu muset spolehnout na vás*Zasměju se ale tvářím se smutně*
Yin: *Přeměnil jsem se zpátky na člověka.* ,,Pokusil se ho zvednout?" Chlapče ber na vědomí své vlastní hranice. Také jsi jen člověk. V 7 letech nebudeš na naší úrovni. Je hezké, že se snažíš, ale nepřeháněj to. *Přišel jsem k jelenovi a chopil ho za jednu nohu.* Vím, že jsem řekl, ať to nepřeháníš, ale teď se pomoc hodí. *Odtáhli jsme jelena ke Kami, která tam čekala s dalšími 2.* Vypadá to, že je odneseme na několikrát.
Kami: *Když jsem viděla Yinům pohled, když jsem říkala o Renjim, tak jsem se na něj jen mírně usmála. Následně se rozejdu za nimi a dívám se okolo. Během chůze jsem se podívala na Juie, který trochu nestíhal naše tempo, ale nějak moc jsem to neřešila. Když začal mluvit Yin, tak jsem otočila hlavu na něj.* Hmm, kdybych s tím neuměla tak to s sebou neberu, *řeknu mu a podívám se na něj. Následně uvidíme jednoho jelena, který tam byl a o něj se postarali ti dva. Já jsem se pomalu vydala ještě kousek dále od nich a tam byli další dva. Nechtěla jsem čekal na Juie a Yina, protože by asi utekli a tak jsem si ze zad sundala luk a vzala jsem jeden šíp a střelila jsem po jelenovi a zasáhla jsem ho, takže padl k zemi. Následně jsem rychle vzala druhý šíp a trefila jsem i laň, která se už vydala na útěk mezitím. Následně jsem se k nim rozešla a čekala jsem na ty dva, až dojdou ke mě.*
Oprava: *Jelena se mi zvednout nepodařilo pouze jsem ho převalil na stranu a málem se z toho pokadil*
Jui Shi: Dobře tedy tak něco honem najdi*Zasměju se a pokračuji tedy za Yinem*,,Ty vole ten je rychlej"Pomyslím si a když najde toho jelena tak se v mžiku změním na malou asi 20cm stonožku(Henge no jutsu!) s kterou se rychle a tiše dostanu pod toho jelena když jsem pod ním tak vyskočím proměním se zpátky vysunu svě zápěstní nože a zapíchnu ho ze spodu do srdce a kyčle při čemž ho zvednu nad hlavu ale moc dlouho ho neudržím tak ho povalím na zem a rychle mu přeříznu krk aby dlouho netrpěl poté zasunu své zápěstní nože a zasměju se z trošku šíleným výrazem v obličeji*Tak to by bylo... ale myslíte že jeden jelen bude stačit?Viděli jste přece kolik tam těch pavouků bylo
Yin: ,,Takže jídlo chce, jo? No, jsme v lese a cestou jsem nějakou zvěř viděl. Nemusel by být problém něco ulovit." *Když jsem zaslechl jméno Renji, tak jsem se podíval na oba dva, no převážně na Kami.* ,,Ona je nějak v kontaktu s Renjim? Možná bych se jí mohl zeptat, kde ho najdu. Dlouho jsme se neviděli a věřím, že bychom si měli co říct u skleničky dobrého pití." Takže..poslouchejte, prosím. Vypadá to, že jestli chceme dál, musíme projít skrz tu pavoučí ženu. A její slova mluví za vše. Potřebujeme jí sehnat jídlo. *Podíval jsem se kolem sebe do lesa.* Takže já se něco vydám najít a vy mě sledujte. Když něco najdu, dám vám znamení a nějak to společně ulovíme. *Kývl jsem hlavou na Kami.* Doufám, že s tím lukem umíš, mohl by se nám právě teď hodit. Za mnou. *Rozběhl jsem se do lesa a až jsem byl trochu hlouběji, tak jsem zavřel oči a silně se soustředil (Sairento Kiringu) a vnímal každý detail zvuku okolí. Najednou jsem uslyšel křupnutí klacku.* ,,Tamhle!" *Vydal jsem se směrem za zvukem a když jsem byl blízko, tak jsem se schoval za strom.* ,,Jelen." *Podíval jsem se na ostatní a ukázal na něj.* Udržím ho na místě, tak lovte. *Podíval jsem se na Kami.* Zkus mě, prosím, netrefit. *Složil jsem pečeť a přeměnil se na laň a došel k jelenovi a poutal všechnu pozornost na sebe.* ,,Pokud neudělají hluk, tak by to mohlo vyjít."
Kami: *Na slova Yina jsem jen souhlasně kývla hlavou.* Ne Renji tady není, *řeknu Juiovi a dále se dívám na bránu, do které se nahrnuli pavouci.* 'Fuj, fuj, moc fuj, já chci domů, pavouky ne,' *proletí mi hlavou, ale před těma dvěma to na sobě nenechávám znát, že se jich bojím, jeden, dva nevadí, ale tolik, to bylo na mě celkem moc. Následně se podívám na Yina.* Nevím jak vy dva, ale já nechci být sežrána k svačině, takže já jdu něco sehnat, nevím jak vy dva, *řeknu jim, ale doufám, že mě aspoň Yin bude následovat a následně se rozejdu do lesa nebo co to vlastně bylo.*
Jui Shi: *Poustoupím tedy kousek za Yina a podívám se smèrem na Kami*Ahoj Kami co ty tady děláš?Je s tebou i Renji?*Poté co se ta bestie pohne vyšle pavouky a promluví se zamyslím nad jejími slovy,,Hmm tak pavoučí děvka by chtěla další sváču nejradši bych ji zapíchl"Tak co budeme dělat?myslíte že byste ji porazili nebo ji radši vyhovíme a chytnem jí k snědku nějakou lesní gorilu?*Zeptám se Yina a Kami*A co je to vůbec za místo jsem docela zmatený,ale zároveň jsem také zvědavý co taková potvora chrání
Artenis: *I když byla minimálně sto kroků od brány, nějakým zádadným způsobem jí všichni viděli. Zamračila se, vyrušili ji u jídla a tak natáhla ruku směrem k bráně a z okolí se vyvalili tisíce pavoučků. Malí, velcí, velcí jako psi. Zavalili vchod do brány. Její hlas byl sekavý, jako když škrábnete strunu od kytary.* Jděte pryč! Rušíte mne v jídle. Raději přineste něco k snědku pro mne a mé děti, jinak si pochutnáme na vás. *Ozvalo se z brány, zahalené tmou díky tělům pavouků.*
Yin: *Šel jsem směrem k bráně, když v tom jsem před sebou uviděl osobu, která mi byla povědomá, nicméně její hlas mi pomohl k tomu, abych si vzpomněl na její jméno.* ,,Kami?" *Zastavil jsem se a nečinně jsem jí pozoroval.* ,,Co tady dělá? Že by chtěla taky prozkoumat bránu?" Ahoj, Kami. Dlouho jsme se neviděli. *Řekl jsem hlasem, který v sobě neměl ani špetku radosti nebo podobného citu z toho, že jí po dlouhé době opět vidím. Najednou se u mě však objevil ten prcek a byl strachy bez sebe. Jen jsem se na něj nechápavě podíval a poslouchal jeho koktající slova.* ,,Obluda?" *Podíval jsem se směrem, kterým se se strachem dívaly jeho oči. Uviděl jsem ženu. Nebo spíše nějakého křížence člověka s pavoukem.* ,,Vypadá to jako to Sumino Kuchiyose, které tehdy vyvraždilo tu vesnici v Zemi Vodopádů." *Pak mě něco napadlo.* ,,To snad ne-. Že by tady někde byla Sumi?!" *nenápadně jsem se kolem sebe porozhlédl, ale nikoho jsem neviděl a ani necítil. Tak jsem doufal, že je to jen nějaký přírodní úkaz a podíval se zpět na onoho tvora. Zrovna něco žrala. Bylo to omotané v pavučině, takže jsem nemohl s přesností říct, o co se jedná, ale vypadalo to jako člověk.* ,,Tohle vypadá na problémy." *Svojí ruku jsem natáhl před Juiho, abych mu dal znamení, že se má držet vzadu. Sám jsem se vydal trochu blíž k tvorovy, jenže cestou k ní bylo na cestě mnohem a mnohem víc malých pavouků. Našlapoval jsem proto opatrně, abych žádného nezabil a nenaštval jí tím.* Co jsi zač? Umíš mluvit?
Kami: *Jen jsem stála a dívala jsem se, kdo se tam schovává. Když ona osoba řekla, že mám jít blíž, tak jsem se jen pousmála a nakonec jsem se rozešla zpět k bráně asi deset metrů od ní jsem se stavila a otočila jsem se k ní na chvíli zády. Následně vyšla jedna osoba, nejspíše ta, která na mě volala, ať vylezu. Chvíli jsme si jí prohlížela a pak jsem se usmála.* Ahoj Yine, dlouho jsme se neviděli, *řeknu mu. Následně jsem uslyšela další osobu, která říkala, že je někde nějaká příšera, tak jsem se otočil a dívala jsem se okolo. Najednou se tam objevila nějaká žena, která vypadala jako pavouk.* 'Heh, co je zase tohle, asi bych řekla, že má něco společného s touto branou,' *pomyslím si a dívám se na ní, ale v tu chvíli jsem zaslechla jméno Jui Shi.* 'A sakra, ten je tady taky, no to bude ještě moc zajímavé,' *pomyslím si, přece jen to není zase tak dávno, co jsem ho potkala a pochybuju, že by za to chvíli nějak moc zesílil. Následně se koutkem oka podívám na Yina. Trochu jsem měla obavy co po nás bude chtít nebo co by se nám mohlo stát.*
Jui Shi: ,,hmm cítím jakousi přítomnost jednu velmi slabou a povědomou a z té druhé mi jde mráz po zádech co by to mohlo být"*Pomyslím si,podívám se nad bránu stuhnu hrůzou a začnu koktat*He..he..le. t.t.tam nahoře!Obluda!*Vytasím své zápěstní nože seskočím ze stromu vedle oného shinobiho a zaujmu bojový postoj*Hádám že teď máme asi větší problém než moje hloupé podezírání tě ze špiónství jak že se vlastně jmenuješ?Já jsem Jūi Shi
Artenis: *JEjí děti hlídaly vchod do brány. Malí pavoučci, nechutní, každý 8 nohou a někteří i tisíce očí. Malincí, chlupatí, jiní větší, bez žádné "srsti". Někteří měli nohy jako sekáči. Artenis visela na své obří pavučině. Momentálně žrala tělo jistého muže, který neměl do nabídnout. Byl obalený v sítích a jeho tělo se rozkládalo. Celým průchodem se linul smrad rozkladu, stopy po tělech, kosti, kůže, ošacení nebo i vlasy se válely spolu s kusy hnijícího masa na zemi. Kdokoliv chtěl projít na druhou stranu, musel projít přes Artenis.*
Yin: *Pozorně jsem poslouchal mladého chlapce. Byl to kluk, kterému jsem zachránil brašnu.* Je mi líto, hochu, ale nejsem špion a ohledně téhle věci nic nevím. *Řekl jsem naprosto chladně a také jsem ukázal na bránu. Pak jsem ucítil přítomnost další osoby.* ,,Další člověk? Bože já mám dnes fakt štěstí." Hej ty tam! Taky vylez, nebudeme si hrát na schovávanou! *Povolal jsem osobu, která byla poblíž a než se ukázala, tak jsem se přibližoval k bráně, abych se podíval zblízka.*
Kami: *Cesta ubíhala celkem rychle a já se konečně dostala na území Země Trávy. Byla jsem trochu nervózní z toho, co mě čeká a ještě nejspíše z toho, že tam jdu sama vzhledem k okolnostem, které se v poslední době staly. Následně jsem se dostala do nějaké džungle a tak jsem pokračovala v před, někde přede mnou by se prý měla nacházet ona brána nebo co to mělo být podle Lany. Po nějaké době jsem už i onu bránu viděla a tak jsem se na chvíli zastavila a prohlížela jsem si jí z dálky.* 'Hmm, vypadá zajímavě, ale proč by sakra tady uprostřed pustiny brána, která vypadá jako by kdysi patřila k nějakému chrámu nebo kdo ví čemu, ale jeho pozůstatky tady nikdy nebyly. Tohle je nějaké divné, asi bych se mohla jít podívat blíže,' *pomyslím si a následně se pomalu rozejdu blíže, kdyby byl náhodou někdo okolo. Když jsem už došla skoro až k bráně, tak jsem uslyšela nějaké hlasy, tak jsem se rychle otočila a začala jsem se dívat směrem, ze kterého se ony hlasy ozývaly.* 'Kdo to může být připadají mi povědomé,' *proletí mi hlavou a tak se vzdálím kousek od brány.* Kdo je to, *řeknu zatím co si ze zad vezmu do ruky luk a čekám, kdo se objeví.*
Jui Shi: Při odchodu z vesnice mi dojde že mu s tím zlodějem za zády asi nebudu stačit a je to moc podezřelý takže ho zatáhnu někde za roh schovám do sudu a rychle ale tiše pokračuji ve sledování*,,bohužel krýt svou chakru se mi zatím úplně nedaří snad tomu nebude moc věnovat pozornost"*Pomyslím si a pokračuji za ním*,,nesmím ho ztratit s dohledu tohle je podezřelý"*Pomyslel jsem si a přeměnil se pomocí Henge no jutsu na malou bílou stonožku díky které jsem se proplížil přes bránu za kterou jsem se opět změnil zpátky a pokračoval za tím shinobim*,,Z toho sledování už začínám být unavený kam až má namířeno do jiné vesnice nebo co?Určitě je to špión!"*Pomyslím si a pokračuji ve sledováni*,,co jiného mi už zbývá ani si už nepamatuji cestu zpět"*Po chvíli vstupuje do nějakého divného lesa nebo džungle*,,hmm ale je tu fajn vlhkej vzduch"*Pomyslel jsem si a pokračoval za tím shinobim když došel k nějaké bráně kterou si prohlíží když v tom na mně zavolá*,,Kruci odhalil mně doufám že mně nebude chtít zabít"*Vyskočím před něj na strom vzhůru nohama pomocí kinobori no waza a promluvím nahlas*Dobře odhalils mně byl jsem zvědavý kam máš namířeno vypadals trochu podezřele a myslel jsem si že jsi špión v půlce cesty jsem přemýšlel že bych se vrátil ale to jsem už zapomněl cestu zpět...ehm co je to vlastně za věc a ukážu na tu bránu ukazováčkem
Yin: *Opustil jsem vesnici, ale pořád jsem cítil něčí přítomnost.* ,,Někdo mě sleduje." *Prozatím jsem se rozhodl nekonat, protože přítomnost chakry nebyla nijak velká. Nejsem sice žádný sentinel, ale takovéhle množství neznačí nebezpečí. Rozhodl jsem proto tedy pokračovat dále ve své cestě, ale trochu jsem přidal, protože moje informace o vyskytujících se branách nebyla čerstvá, takže jsem jí chtěl stihnout. Pokud tedy ovšem mizí. Po delší době jsem dorazil na místo, o kterém jsem slyšel. Byla to nějaká džungle nebo jen mohutný les. Bylo zde i trochu vlho.* ,,Co je tohle za místo? Zajímavé." *Putoval jsem přirodou, když v tom jsem uslyšel takový pískající zvuk. Jako když fouká vítr. Rozhodl jsem se to jít prověřit.* ,,Páni, co to je?" *Uprostřed cesty byla brána. Vypadala jako vstup do svatyně, nicméně o něco menší. Když jsem se do ní podíval, uviděl jsem jen černou tmu. A to i napříč tomu, že kolem i za ní byl ještě les. Pak jsem se otočil směrem, ze kterého jsem cítil chakru.* Tak to už by stačilo! Vylez! Nemám čas na nějaké hry!
J?i Shi: Mockrát děkuju*Řeknu tomu shinobimu co mi vrátil batoh kopnu toho zloděje do hlavy čím ho omráčím a odtáhnu ho za roh potom počkám kam půjde ten shinobi jelikož mi připadal velmi zajímavý a nemněl jsem co dělat tak jsem se ho rozhodl potají sledovat ale zároveň jsem chtěl nějak potrestat i toho zloděje tak jsem ho táhl za sebou omráčeného*
Kami: *Laně se donesla zpráva, že se na různých místech kontinentů začaly objevovat nějaké brány. Řekla mi, že to mám jím prověřit do Země Trávy. Hned poté co mi to řekla, tak jsem se rozhodla, že tam vyrazím, protože Lana ihned poté zmizela do Země Démonů. Došla jsem do svého pokoje a začala jsem si chystat všechny věci, které bych mohla potřebovat. Do batohu jsem začala skládat kunaie, shurikeny, senbony, fuuma shuriken celkem velký smotek drátu a nějak nějaké další zbraně. Vzhledem k tomu, že jsem ještě pořád zatím moc dobře nemohla používat chakru, tak jsem se raději rozhodla, že se zaměřím na boj se zbraněmi, takže jsem si jich raději tentokrát vzala více. Pak jsem tak hodila ještě nějaké trvanlivější jídlo a nějaké oblečení. Poté jsem si ještě doplnila zásoby zbraní v pouzdrech. Čelenku Yugy jsem si schovala do pouzdra vzala jsem si batoh, za opasek jsem si dala katanu, na druhou stranu opasku jsem si připevnila toulec se šípy jak z kostí Shikotsumyaku, tak i obyčejné. Na záda jsem si dala batoh a na něj jsem si připevnila luk a poté jsem se vydala na dlouhou cestu do Země Trávy.*
Yin: *Dnes jsem se rozhodl projít se po několika letech opět po ulicích Kumo. Zabalil jsem si vše potřebné, jako jsou například kunaie a shurikeny do své brašny, kterou jsem si následně připl na opasek nad zadkem. Stejně tak jsem si nezapomněl po rukáv na zápěstí připevnit Taitai, kdyby bylo potřeba. Před odchodem jsem se postavil před zrcadlo a díval se do něj. Po chvíli jsem si dal facku oběma rukama z obou stran.* To zvládneš. *Byl jsem trochu nervózní, ale snažil jsem se jednat naprosto profesionálně a nevydal jsem ze sebe špetku citu. Hodil jsem přes sebe kápi a vydal se do ulic Kumo. Po nějaké době, co jsem procházel městem a vzpomínal na dětství, jsem vyšel na jednu křižovatku a uslyšel křik. Podíval jsem se jeho směrem a viděl, jak nějaký malý kluk běží za jedním chlapem a vyhrožuje mu. Všiml jsem si, jak chlap drží v ruce brašnu tak jsem usoudil, že jí ukradl tomu klukovi. Popoběhl jsem směrem ke zloději a když byl blízko, tak jsem nastavil ruku jako na Lariat a namířil mu na krk. On do ní narazil a sletěl na zem. Vzal jsem brašnu a podíval se na kluka. Podal jsem mu ji.* Tady máš a příště si dávej větší pozor. *Dal jsem mu brašnu a vydal se směrem k bráně vesnice.* ,,Slyšel jsem různé řeči o nějakých objevujících se branách, tak to půjdu prošetřit." *Vydal jsem se tedy k bráně, která se prý objevila v Zemi Trávy.*
J?i Shi: *Po té co se probudím si chvíli jen tak ležím v posteli když v tom pod oknem uslyším někoho mumlat něco divného o něčem co znělo jako temný svět nebo co nevěnuji tomu moc pozornosti.Zvednu se z postele poté si svlíknu pyžamo,vydám se do koupelny kde si napustím vanu,okoupu se poté vylezu z vany osuším se,umyju si zuby a oblíknu si svůj oblíbenej outfit odkaz » v předsíni si nasadím boty vezmu si své zápěstní nože,batoh s peněženkou,čistou vodou,obvazy,krajícem chleba a vydám se do sushi restaurace na snídani,poté co k ní dorazím a sundávám si batoh abych si vytáhl peněženku mně překvapil podivný chlápek který mi vytrhne batoh z ruky a utíká někde za roh přičemž řve něco o konci světa rychle se vydám za ním jak nejrychleji dovedu a zařvu*Stůj ty šmejde! nebo tě zaříznu jak svini na zabíjačce!
BlueBoard.cz ShoutBoard