Přidej zprávu »
Koniec: -
Akihiro: Dobře *Zahlasil a poté ji jen kyvnul na rozlučku a vydal se svým svěřen domu..věděl ze tam nejspíš najde tomea, tatsuho a nejspíše yuno a nagisu. Možná. Následně se dostane domu kde však nikdo nebi a rak si vleze s rohlíky do pokoje kde je začne jist a potem pomaličku i zaspi*
Yumiko: *Usmeje sa, keď jej Aki ťukne do ruky4* Bývam v druhej uličke, takže sa asi rozlúčime... Vidíme sa pri ďalšom tréningu. Dúfam, že meškať už nebudeš! *S úškrnom žmurkne a zamáva mu na pozdrav. Cíti sa o trošku lepšie čo sa psychickej stránky týka. Začne si ošetrovať ranu, keď sa zrazu ozve Hachibi* "Yumi? Niečo som si dnes uvedomil..." *Yumi sa ozve len s krátkym "hm?" a nechá Hachibiho pokračovať* "Už viem prečo mi bol taký povedomý... Kedysi som stretol človeka, ktorého chakra smrdela presne tak, ako chakra, ktorú cítim z neho... Teda, má v sebe očividne tri chakry - svoju, Gokanovu a... jeho chakru." *Yumi si po vyčistení rany začne ruku obalovať obväzom a nechápavo zdvihne obočie* "Ja ti nerozumiem, Gyuuki." *Odpovie mu a nahlas si zívne, aby ho vyprovokovala tým, že sa očividne nudí* "Skrátka si dávaj pozor... Neviem aké to môže mať následky ale buď opatrná, dobre?" *Yumi prikývne a viac sa tým radšej nezaoberá. Približne chápe, o čom Gyuuki hovoril. Nemusí sa mýliť, vzhľadom k faktom, o ktorých sa hovorilo pri tréningu* "Nejak extra ma to netrápi, nech je ako chce, sme členovia tímu." *Povie už skôr sama sebe a uloží sa do postele, aby nabrala trochu fyzickej energie*
Tatsuya: * Úplně ztuhne v moment kdy ho Kirika obejme. Jen zavře oči, a když ho pustí tak se na ní usměje. *Uhm dobře ale já do vesnice asi nakonec nepůjdu. Jdu na svoje oblíbené místo. Potřebuju trochu meditace. *Tatsuya vyrazí do lesa okolo Kōragakure na své oblíbené místo což je vlastně krásná pláň plná kytek. V jejíchž středu se nachází strom, pod který se posadí do tureckého sedu a snaží se trochu zameditovat. Takto tam Tatsuya stráví asi 3 hodiny a až pak vyrazí domů do vesnice. *
Akihiro: Dobře *Odsouhlasí její místo pobytu, přičemž jde stále s ní. Přitom i celkem přemýšlí, co vlastně teĎ dělá Tatsu s Kirikou, je možné že Tatsuya zase má nějaké úchylnosti na práci a kdo ví zda to nezkouší už i na Senseiku nějaké aspoň drobné perveznosti.* He? *Trošku vyjekl od překvapení, když mu projela rukou vlasy a on na ni nechápavě kouknul.* Ummm dooobře *Přikývnu, přičemž jí vyšel pěstí vstříc a ťuknul o ni.* Akihiro.
Yumiko: *Kráča ďalej a ignoruje fakt, že by si mala asi niekam sadnúť a chvíľu odpočinúť* Umm... Klan Ika. *Nerada trávi čas osamote vo vlastnom dome ale na dnešok má zážitkov viac než dosť. Kirika zatiaľ sleduje, ako Tatsuya odchádza. Nepáči sa jej jeho skleslosť a nechce, aby si to vyložil nejako zle. Trochu zrýchli a zozadu ho objíme* No ták, Tatsuya... To nebola výčitka... Možno spočiatku ale tak... Nikto nemôže za to, ako sa narodil. Ja tiež nie som dokonalá. Ale rovnako ako Yumi a Aki si členom môjho tímu. A mne na členoch môjho tímu záleží. Ste moja druhá rodina a dám za vás aj ruku do ohňa, hoci na to občas nevyzerám. Dobre? *Pustí ho a vykročí tiež smerom k dedine. Yumi sa už nachádza na námestí a čaká ju už len jedna odbočka. Otočí sa k Akimu a položí mu ruku na hlavu. Prejde mu ňou po vlasoch* Ďakujem ešte raz... Ummm... Čo keby sme začali odznova? *Spýta sa a ruku stiahne späť k sebe. Pozerá na roztvorenú dlaň a napriahne ju pred seba uzavretú v päsť* Som Yumiko.
Tatsuya: He? Ale já takto nepil prvně, já nečekal, že z toho bude hned odpadat. Navíc prostě je těžké na to myslet, když tolikrát vlastně úplně zapomínám, na ten fakt jakej jsem. No to je jedno radši se půjdu někam zakopat. To bude asi nejlepší. Nebo ještě líp asi bych měl zase na nějakou dobu odejít. *Tatsuya se usměje i když je to jen falešné a vydá se pryč z tréninkové oblasti směrem do vesnice. *
Akihiro: Vpohodě, jen jsem se zeptal. *Zareagoval hned defenzivně projistotu kdyby na něj opět chtěla poté útočit. No když mu poděkovala jen lehce naklonil hlavu* Není za co. *Zareagoval jen potichu a šel dál.* Umm kde mlčíš? *Optal se jí, přičemž věděl že by neměla moc reagovat, ale tak kdyby náhodou ať ví kam vůbec jdou.*
Yumiko: *Pokrúti hlavou na Akiho otázku* Potrebujem... ísť proste domov. Ošetriť si zranenie a ľahnúť si. Asi. *Kráča trochu malátne a cestou sa radšej pridŕža stromov. Miestami sa jej obraz pred očami trochu rozostrí ale o malú chvíľku je zase normálny* A ďakujem. *Doplní. Kirika zatiaľ položí ruku na Tatsuyovo rameno a pokúsi sa o priateľský úsmev* Pozri... Treba myslieť trochu dopredu a keď si vedel o tejto svojej... dysfunkcii alebo nedostatku vedel, nemal si súhlasiť s Yuminým uzdravovaním. Ja som o tomto nevedela, popravde som nevedela ani o tej Yuminej technike, keďže nie som medik... To je jedno, skrátka mi sľúb, že sa pokúsiš nechovať tak zbrklo, dobre? *Žmurkne na neho*
Tatsuya: * Stejně to nechápe, no neřeší to. *He? O čem si chceš pokecat zrovna se mnou. Za prvé nekousl jsem ji to by byla už mrtvá. Udržel jsem se a za druhé prostě instinkty. Nebo se dá říct, že je to něco jako pudy. Například jako pud sebezáchovy a tak dále a bla bla bla. Takže o čem si chceš pokecat? Omluvit se za ten krk?
Akihiro: *Zavře lahev a následně skočí ještě pro tu druhou aby je tu nenechal a nedělal tak bordel, následně se vydal za Yumiko, která už kráčela zpátky do vesnice a po cestě zničil pomocí Jikanu a následně doběhl Yumi aby šli zároveň.* Cítíš už se trošku lépe? Nechceš se trošku najíst nebo něco? Nebo rovnou domů? *Položil několik otázek, sledujíc ji jak bude reagovat a zda jí není nějak moc zle, že by z toho odpadla.*
Yumiko: *Prekvapí ju ponuka od Akiho, no prikývne. Trochu sa jej motá hlava a prípadná pomoc sa hodí vždy. Preto vykročí smerom k námestiu a dúfa, že ide teda Aki za ňou. Kirika prikývne s tým, že je dobré, že nepôjde sama a zatiaľ pustí Tatsuyu a posadí sa na zem. Potľapká na zem vedľa seba a naznačí mu, aby sa posadil* Poď, posaď sa. Zostali sme tu sami dvaja, tak sa môžeme v pokoji rozprávať... Čo ty na to? *Spýta sa ho a dúfa, že ju počúvne*
Tatsuya: * Tatsuya to nechápe, však si vzal sotva pár kapiček krve a oni z něj dělají jako by ji vypil několik litrů krve. Vždyť vlastně jen vycucal to, co vyteklo a vlastně to bylo jen na povrchu. *Ehm nepřeháníte tak trochu? Zabít ji? Však jsem si vzal pár kapiček krve, co ji vlastně vyteklo, když jsem se zakousl kvůli léčení. Však to ani nemohla cítit to je jako by jsem ji chtěl udělat cucák nic se nestalo tak co přeháníte. Nechápu váš ale vůbec.
Akihiro: *Sledoval celé to dění a nějak to nechápal. No všiml si že Yumi poměrně změnila barvu a to na poměrně bílou možná i lehce zelenou. No vyslechl si i to co říkala Kirika.* Umm asi taky půjdu, můžu tě doprovodit projistotu? *Optal se jí projistotu aby se neřeklo ikdyž mu bylo popravdě i celkem fuk jestli to příjme nebo odmítne.* Vidím to, že se stejně nebude moc trénovat už. *Pronesl jen tak pomimo a zvedl se dopijíc vodu z flašky.*
Yumiko: *Yumi je stále trochu otrasená a boľavé miesto si pridŕža voľnou rukou. Padne na kolená a oči jej v návale emócií trochu zvlhnú. Prehĺta hrču v hrdle a odmieta sa tu pred nimi rozplakať, tak len potiahne nosom. Nejde o bolesť, ktorú jej spôsobil Tatsuya, skôr o to, že jej vôbec tú bolesť spôsobiť chcel* Ja... Asi pôjdem dnes domov skôr, sensei. Je mi nejako malátno. Asi si to nechám skontrolovať v nemocnici kvôli zápalu... *Snaží sa vyhovoriť z tréningu, aby sa mohla zavrieť doma a dať sa trochu do poriadku. Kirika prikývne a otočí sa späť k Tatsuyovi* Neprovokuj ma. To ťa vôbec nesere, že ak by prišla ešte o trochu krvi, mohla mať vážne poškodenie mozgu, či organizmu? Že si ju v podstate mohol zabiť, ak by som nezakročila?! *Kirika trochu pritvrdí a snaží sa hrať na city. Dúfa, že si týmto svojím výstupom vybuduje rešpekt celého tímu*
Tatsuya: * Když so dával krev Yumiko tak ji ani nedržel zuby, ale prakticky ji jen cucal. No z toho ho vytrhne Kirika když ho čapne pod krkem a přitiskne ho k stromu. Ten ji chytí za ruce a doslova na ní zavrčí. *Však jsem ji nekousl jen jsem ochutnal. Do prdele se hned neposerte! To jsou prostě instinkty. Stejně jsem jí nic neudělal. Tak o co ti jde? *Zeptá se Tatsuya celkem nakrknutě a olízne si ještě rty. *Chceš se taky nabídnout?
Akihiro: *V podstatě je jen sleduje a nic nedělá. Nezná nějaké pití krve nebo lékařské techniky a tak mu to ani nedojde. Jediné co tak až Yumiko promluví na Tatsuho a ten nereaguje a najednou je tam Kirika mu dopne že je asi něco zle. No nemá na to nějak moc reagovat.* Co se děje? *Zeptá se zvědavě a pozvedne jedno obočí do tázavého výrazu.*
Yumiko: *Pretočí očami nad Akiho odôvodnením kecov, ktoré sama nazýva chvastaním sa. To ju už však desí Tatsuya, ktorý sa zrovna rozhodol si z nej zobrať viac než len chakru* Ta-tatsu...kun... *Vydá zo seba a snaží sa od neho odtrhnúť. To už však zaskočí do potýčky aj Kirika. Rozbehne sa k miestu diania a čapne Tatsuyu pod krkom. Pritlačí ho celým telom o strom* Pusť! *Okríkne ho a dúfa, že svoju tímovú partnerku pustí zo zovretia zubov. Yumi je momentálne dosť vydesená a pevne verí, že Kirika vie, čo robí*
Tatsuya: * Tatsuyu to sice už vyléčilo ale z místa kam Yumiko kousl, začne vytékat krev a v moment kdy pocítí její chuť tak oběma rukama chytne její ruku a přisaje se na ránu. Doslova začne tu krev cucat, a co víc snaží se jí vytěžit co nejvíc. Sice by ji nejradši ukousl celou ruku, aby krve získal ještě víc ale tak snaží se své chutě na krev ovládat. A to je, důvod proč si dává jen její krev. Tedy pokud ho ze sebe Yumiko neodtrhne. Velice mu chutná není prostě nad čerstvou krev z dívky. *
Akihiro: Já se nechvástám, jen říkám jak to je. *Pronesl. Tušil jak to je, ale tak co nenechá se teĎ vytočit. Nebo tak něco. KAždopádně byl zvědavý co bude dál, přičemž popíjel vodu. Tatsuya vypadal i lehce uražene, protože prohrál ,ale dobře mu tak vyzval ho tak ho porazil. No co už. Každopádně sáhnul do kapes a vytáhnul si lízátko, které si strčil do úst a začal ho olyzovat." Ňááááám" Zatvářil se blaženě od návalu sladka.*
Yumiko: *Zvraští čelo, keď ju Tatsuya uhryzne a okamžite po uhryznutí do neho začne prenášať liečivú chakru. Sleduje zaceľujúcu sa ranu a spokojne sa usmieva. Zatiaľ sa otočí na Akiho a napäto počúva o množstve Kekkei Genkai, ktoré chlapec ovláda. Skoro žiadne jej nič nehovorí, tak len prikyvuje a tvári sa, že tuší o čom hovorí* Nemusíš sa chvastať. *S úškrnom na neho vyplazí jazyk. Myslí to samozrejme zo žartu, no či to pochopí aj Aki je len otázne* Nehraj sa na hrdinu chlapče, môže ťa to vyjsť draho, jop? *Pousmeje sa a pozrie na miesto, kam ju uhryzol Tatsuya. Z rany začne vytekať trochu krvi. Kirika si taktiež vypočuje informácie o množstve Kekkei Genkai, ktoré ovláda jej zverenec. Príde jej neuveriteľné, že také množstvo jeho malé telíčko vôbec udrží. Všetky názvy si zapíše a o niektorých sa plánuje niečo dozvedieť od Kamekage, či niekoho z rady, keďže jej veľa nehovoria*
Tatsuya: * Nechá Yumiko aby mu dala dohromady ruku, ale v tom ho překvapí. Chce, aby ji kousl, sice to už zažil ale tak není co řešit. Jak po něm Yumiko chce tak se jí zakousne do předloktí. Už to dělá po několikáté a tak ví, jak silně musí kousnout. Ovšem modli se, aby ji netekla krev, protože v tom případě by se jí začal cucat a nechtěl by se jen tak pustit. Samozřejmě Akiho nepřeslechl, ale nejdřív se to snaží trochu vstřebat vše, co řekl. *
Akihiro: *Chytí flašku od vody, přičemž ji rovnou otevře a silně se napije. Počká než se nějak ustálí na jednom místě * Mohl bych vám tak něco málo říci o sobe. *Pronesl. Přece jen o něm moc nevěděli a tak by mohl.* čím bych mel asi začít. No nejspíše tím ze ovládám všechny elementy a také pár Kekkei Genkai jako je Sharingan, Rinnengan, Kuraigan, saton, mokuton, Kiken, Zetsubou, Shikotsumyaku. *Pronesl prp začátek.* Tu obrovskou chakru jsem zdědil již po narození. Poprave sám bych z toho byl úplně mimo, kdybych nevěděl o právem původu *Dodal ještě, načež se znovu silno napil.* nevím ani proč Alw dokáží se naučit poměrně rychle techniky a dokonce i dost těžké a nwzvladnytwlnw pro mou úroveň, leč mě tělo dítěte trpí *Pronesl k nim snad nwjnormalnejsich par vět co kdy od něj asi slyšeli. No čekal co mu na to poví. Třeba i Kirika.*
Yumiko: *Pretočí očami, keď si Aki očividne nedá vysvetliť to, že sa ho nebojí. Nemá chuť sa dohadovať s deckom, preto na to proste nereaguje. Začne ošetrovať Tatsuyove poranenie. Najprv zastaví krvácanie a prv, než sa stihne venovať obväzovaniu, tak ju vyruší Aki s prosbou o vodu. Zaloví teda v taške trochu hlbšie a vyberie poslednú fľašku s vodou, ktorú po ňom hodí* Neďakuj. *Povie a nerieši, či tú fľašku chytí alebo nie. Obväzuje Tatsuho poranenie a priloží mu k ústam svoje predlaktie* Uhryzni ma. Nechcem, aby prišlo k zaneseniu poranenia alebo prípadnému zápalu... Prenesiem preto do teba trochu liečivej chakry, jup? *Pousmeje sa a pritlačí mu ruku k ústam ešte viac. Pripravuje sa na prílev bolesti, ktorá sa navalí v prípade, že ju Tatsuya uhryzne. Kirika celú situáciu pozoruje len so slabým úškľabkom a naďalej si zapisuje poznámky*
Tatsuya: * Tatsuya jde směrem kam, směřoval s Yumiko Původně aby ho mohla ošetřit. A to na co se ho Akihiro ptá, úplně od ignoruje. Ale po chvilce se na něj stejně otočí. *Mimochodem udělal jsem to, protože jsem myslel, že to je Genjutsu. *Poznamená Tatsuya a dál ho moc neřeší. Není na něj ani naštvanej a ani nic takového. Prostě nějaké emoce neřeší. Nebo spíš je zatlačí někam do pozadí. *A není to nic hrozného je to jen škrábnutí. Věř mi, za svůj život jsem zažil o dost horší. *Poznamená ještě tuto poznámku Tatsuya. *Yumi? Tak hrozný to není ne? To stačí jen obvázat nějakým obvazem ne?
Akihiro: *Všimne si letící Katany, no než se začne vyhýbat tak Yumiko změní trasu jeho letu, každopádně když na něj Yumiko znovu promluví zašklebí se.* Obezřetnost se dá vyložit i jako strach z dané osoby. *Oponoval si stále svým, načež šel pomalým krokem k nim i přes to, že celkem rychleji dýchal a pociťoval bolest svého těla. Opět to bylo moc výdaje chakry na to jaké má tělo.* nemáš ještě vodu? *Optal se jí, přičemž lehce poukázal na prázdnou láhev, která byla v nedaleké trávě.* AA tatsu? proč sis probodl rameno? *Optal se ho následně trošku nechápavě. Tento jeho krok vlastně ani nepovhopil.* že ty máš rád sado maso. *Nadhodil ještě do vzduchu jen tak pro škádlení.*
Yumiko: *Sleduje ako v Tatsuyovi narastá hnev. Cíti, že tu ide o viac než len o to, že im vstúpila do boja žena, skôr o Tatsuyovu česť ako Katchū-shi. Nedovolí však, aby sa niečo stalo komukoľvek z tímu a vďaka väčšiemu zornému poľu vidí presnú dráhu katany. Daným smerom hodí kunai a zmení jej smer. Nehodlá však nechať Akiho v tom, že sa ho boja, tak mu odpovie než vyrazí za Tatsuyom* Nebojím sa ťa. Som len obozretná, keďže ma môj Bijuu ohľadom teba varoval... Ale rozhodne strach nemám. *Odhodlane mu pozrie do očí a na jej perách možno vidieť drobné známky úsmevu vo forme zdvihnutého kútiku úst. Teší ju, že už konečne nefňuká a chová sa ako chlap*
Tatsuya: * Tatsuya chtěl pokračovat směrem k Akihirovi no nechce se dostat do křížku s Yumiko. Ale je opravdu naštvanej to jeho poslední věta směřovaná k Tatsuyovi ho fakt vytočila. Jestli je něco co Tatsuya nesnáší tak je to to když ho někdo podceňuje. Tatsuya má stále v ruce Katanu a tak ji po něm jen nasraně hodí a je mu jedno že ho tím může zabít. Pokud je silnej jak říká tak mu to nebude dělat problém. Tatsuya je tak naštvanej ale zavře oči a nadechne se. Při výdechu se jeho výraz úplně změní. Nejsou v něm žádné emoce ani vztek a ani radost prostě nic. *Shinobi nemá nárok na to projevovat emoce. *Tatsuya se otočí a s tím výrazem prostě tiše kráčí s Yumiko. Je jasné, že kdyby Yumiko neslíbil její kuši tak by Tatsuya zase opustil vesnici ale tak hold musí nejprve udělat tu kuši. *
Akihiro: *Nějak na Tatsuyu nereagoval, jen zvedl ruku, že to stačilo. Vtom však kolem něj proletěl šíp. No zastavil se a podíval se na něj, přičemž vyslechl co říká Yumiko Tatsyuovi a následně chytí jeho.* Bojíte se mne, je to na vás vidět. *Zareagoval okamžitě.* Stále máš v ruce kunai. *Pronesl, přičemž se cuknutím vysvobodil s chycení její ruky.* Ohledně tohohle. Nebylo to omylem, tohle je jedna technika na vypuštění chakry. Používá se před bojem na změření sil a případnému zabránění boji. *Vysvětli, přičemž se ušklíbl.* A ano jinak neumím nějak extrémně ovládat chakru. *Pokrčil rameny, přičemž se na jeho tělu projevovaly známky těch silných technik, kdy mu to ničí celkem tělo, nebo spíše rychle unavuje.* Máš snad jinak důkaz, že se mě nebojíte? *Optal se jí, dodatečně. No ještě se podíval na Tatsuyu a utřel si slzy.* Umm Tatsu, Doujutsu jsou proti mne k ničemu, vlastním Kuraigan, zjisti o něm pár věcí a pochopíš. Na brutální sílu též nemáš šanci. *Pronesl, narážejíc na Shikotsumyaku a další věci. Navíc teď ukázal již třetí Kekkei Genkai jejich senseice, nebo čtvrté, podle toho zda si předtím všimla sharinganu.*
Yumiko: *Príde jej trošku ľúto vlastných slov. Možno bola trochu tvrdá. To však okolo nej prejde Tatsuya a očividne chce bojovať. Zahriakne ju, že sa do toho nemá miešať, no to nie je zrovna jej štýl. Natiahne šíp o tetivu svojej kuše a vystrelí. Mieri tak, aby šíp len tak-tak minul Akiho hlavu a zabodol sa do stromu neďaleko neho. Dúfa, že tým Akiho zastaví a donúti ho otočiť sa k nej* Tatsu, stoj! Ako medik ti ZAKAZUJEM pokračovať v boji. V opačnom prípade máš čo dočinenia so mnou. A ty. *Najprv zahriakne Tatsuyu a následne sa opäť začne venovať Akimu. Spraví k nemu pár krokov až mu stojí tvárou v tvár* Nikto netvrdí, že máš z tímu odísť. To je vec prvá. *Zhlboka sa nadýchne. V ruke naďalej drží svoj kunai, ktorým by v prípade, že Tatsu bude chcieť v boji pokračovať, jednoduchými pohybmi vykryla akýkoľvek jeho útok voči Akimu. V taijutsu je viac než schopná a ani kenjutsu jej nejde zrovna najhoršie* Druhá vec, neviem či vieš o svojich zásobách chakry, no očividne máš dosť veľký problém s jej kontrolou.... Ako člen tímu som povinná ti pomáhať, takže ťa to v prípade záujmu naučím. A za tretie. *Schmatne ho za trričko a pritiahne k sebe bližšie* Silní muži nefňukajú za každú blbosť! Na plači nie je nič zlé a fňukať za to, že si na teba niekto otvorí držku? Otvor si ju tiež! Buď sakra chlap. *Pustí ho a otočí sa na Tatsuyu* A ty poď ku mne, vyliečim ťa. *Kráča smerom k senseike, ktorá má v batohu lekársku výbavu. Prstom naznačí Tatsuyovi, aby ju nasledoval. Kirika len pobavene sleduje reakcie svojho tímu. Vyvíjajúce sa putá medzi členmi ju tešia*
Tatsuya: * Tatsuya si dlouho bezvědomí neužil, když to Akihiro tak rychle přerušil. Tatsuya otevře oči a zvedne trochu pohled a všimne si Yumiko. Tatsuya si pravou rukou sáhne do pouzdra na katanu a vytáhne ji. Pak ji zabodne do země a zapře se a postaví se na nohy. Po levé ruce mu ztéká krev ale to Tatsuya neřeší a prostě projde kolem Yumiko. Má zase ten odhodlanej výraz a jde rovnou za Akihirem tady už nejde o boj ale o Tatsuyovo čest. *Akihiro! Já ještě neskončil! Tohle je celkem zábava a rád bych pokračoval. Co bych byl za Katchū-shi kdybych jsem nepokračoval! *Tatsuya se pak otočí na Yumiko. *Yumi nech ho. *Tatsuya se pak zase otočí na Akihira a pokračuje v cestě za ním. *
Akihiro: *Přestal hned jak se Tatsu dostal mimo vnímání a následně jen koukal na Yumiko jak na něj míří kunaiem.* Ummm jsem normální člověk. *Pronesl, přičemž si povzdechnul. "To si posral" Urazil se na něj Gokan, přičemž Aki přivřel oči aby mu do nich nebylo vidět když se mu tam hrnuly slzy.* Omlouvám se, hádám bude lepší když odejdu z týmu. *Pronesl smutně a s pohledem do země, načež se otočil a vydal se domů. Přitom se mu do očí už vtěsnali slzy, které prostě museli ven. No neměl k tomu moc co říct, vyzval ho na souboj, on nemohl za to jaký je, ale to asi nikdo nepochopí.*
Yumiko: *Cíti sa zrazu akosi zvláštne. Keď sa otočí, uvidí, že Kirika takisto trochu zbledla a oči má akoby trochu navlhlé. Celá pôsobí dosť napäto a vyzerá, akoby mala každú chvíľu omdlieť* Sensei?! *Zvolá vydesene Yumi. Jej samotnej zle nie je, cíti sa trochu rozladene, no to je všetko. Keďže vidí takmer do každej strany, neujde jej oku to, že Tatsuya omdlie. Netuší, čo sa deje a začína mať trochu strach. Uvedomí si, že jediný v pohode je Aki a vcelku ona. Postaví sa na nohy a v okamihu stojí pred Tatsuyom* Čo si kurva zač?! *Zvreskne a vytasí kunai. Začína byť nahnevaná a nehodlá to nechať len tak. S prižmúrenými očami zazerá na Akiho a prepaľuje ho pohľadom*
Tatsuya: * Tatsuya toho má už dost no v tom začne mít na Tatsuyu vliv Akihirovo Chakra. Tatsuya. Tatsuya okamžitě padne na kolena ale Tatsuya se snaží udržet. Tatsuya netuší co to je a tak předpokládá, že je to Genjutsu. Tatsuya se snaží zhluboka dýchat a vytasí si kunai a pravou rukou ho zabodne hluboko do ramene. Doufal že ho to osvobodí ale bohužel nic a tak kunai automaticky vytáhne ven. Tatsuya z kolen padne na zem a jen už leží. Tatsuya se stále snaží pokračovat a chce se plazit směrem k Akihirovi. *T-y! *Tatsuya je dost nasranej nehledě na to že mu to přijde jako nečestný podraz. Následně se už ani neplazí a Tatsuya omdlí. *
Akihiro: Katon? *Trošku se podivil že se dostali někam jinam než k boji na blízko, no byly to stále jutsu menší úrovně, než byl dokonce on.* Tatsu..... Ukončím to... *Pronesl, přičemž udělal několik úskoků dozadu a následně ještě do boku aby se vyhnul koulím z ohně. Poté se začal soustředit a cirkulovat hustotu vzduchu kolem sebe. Vzduch kolem něj a v okolí začal být ustší, těžší a lehce deformovat obraz. Cirkuloval kolem sebe poměrně dostatečně množství chakry díky technice Kyōhaku no Jutsu. Už jen čekal až se TAtsu vzdá nebo odpadne do bezvědomí. Znal důsledky této techniky, stejně jako své chakrové zásoby. Kvůli tomuto si také tuto techniku pořizoval.*
Yumiko: *Vďaka byakuganu vidí každý pohyb o čosi zreteľnejšie než Kirika a preto jej neunikne doujutsu, ktoré sa objaví v Akiho očiach. V podstatne sa tam len na krátky okamih mihne. Toto Yumi konečne zaujme a začne sa sledovaniu zápasu venovať naplno. Trochu ju vydesí raitonová technika, ktorá je čímsi zvláštna. Čierne blesky sa len tak nevidia, čo ju utvrdí v tom, že Aki normálny rozhodne nie je* "Sa stavím, že to je nejaký démon či iné neľudské monštrum... A tá chakra." *Keď porovná chakru svojich tímových kolegov, musí len krútiť hlavou* "Nemala som do toho Tatsuyu nútiť... Ten krpec by ho dokázal zabiť len lusknutím prstu... Kto vie či o svojej zásobe chakry vôbec vie." *Uvažuje*
Tatsuya: * Tatsuya očekával, že to nevyjde a že to Akihiro nějak vykryje. Ovšem způsob jakým to zvládl Tatsuyu překvapí. *,,Sakra to je to jak e to jmenuje Shikotsu a něco dál. Sakra proč jsem si o těch Kekkei Genkai od Reijiho nepřečetl trochu podrobnosti. „*Tatsuya provedl těch přemetů ještě víc, když si všiml že Akihiro skládá pečetě. Tatsuya si všimne černého psa/vlka jak běží přímo po něm tak s tím zametl jednoduše. Prostě po něm hodil jednu ze svých katan, a protože je vodivá tak vlka vlastně pohltí, prakticky prostě dostane zásah ta katana. Tatsuya pak okamžitě katanu zabodne do země a vyskládá pečetě a začne na Akihira vypouštět z úst velké množství menších ohnivých projektilů (Katon: Hōsenka no Jutsu). Ovšem to je jen odvedení pozornosti a pak hodí i svoji druhou katanu. Následně v zákrytu toho hodlá vystartovat až k Akihirovi a chytí jednou rukou vršek pochvy své katany, zatímco druhou uchopí rukojeť katany, co nejblíže čepeli. Následně je schopen plynulým lineárním pohybem vytasit katanu tak, že bleskově vytasí katanu z pochvy, sekne po Akihirovi (Iaidō). *
Akihiro: *Sledoval svého nepřítele, leč mu do očí padaly vlasy což však ničemu nebránilo. "Hmm genjutsu na uživatele doujutsu, které jsou na tom hodně založené? " Pomyslel si když jeho Genjutsu bez problému zrušil rychlou aktivací Kuraiganu a opětovného deaktivování. No zůstával na místě. Tento postoj měl sice nevýhodu, že nemohl jít už níže a vyhýbat se tak, ale to ničemu nevadí. Když už byl Tatsuya dostatečně blízko pousmál se. Napadla ho taktika pro zmatení. Prostě se narovnal a čekal až přiběhne. Nic těžkého. Ani nijak složitého. Každopádně když už se k němu pžiblížil a začal do něj sekat, okamžitě nechal vyjet své kosti z těla aby to nejdříve ubránil a následně tušíc odskok skočil směrem k němu a následně vysunul několik dalších kostí a použil svůj tanec Yanagi no Mai. Když mu to však nevyšlo a Tatsuya se oddálil, nebo nějak uskočil udělal několik rychlých pečetí pro techniku Raiton: Raijū Hashiri no Jutsu, přičemž použil nevědomky své elementární tetování a následně se blesky změnili do černých a pes či vlk okamžitě vyběhl proti Tatsuyovi.*
Yumiko: *Sleduje vývin situácie a musí uznať, že sa Tatsuya o dosť zlepšil. Pamätá na ich prvý tréning, kedy sa všetkým zdôveril s tým, že je na taijutsu krýpel a uvažuje, ako je teda možné, že mu to so zbraňami tak ide. V podstate to od taijutsu tak ďaleko nemá* "Čo budem dnes večerať... Mohla by som si spraviť nejakú polievku..." *Premýšľa v duchu. Nedokáže sa príliš sústrediť na zápas, keďže sa miestami trochu nudí. Kirika si však na rozdiel od nej robí poznámky do notesu, aby mala o svojich žiakoch lepší prehľad, presnejšie o ich schopnostiach*
Tatsuya: * Senbon Harisashi slyšel, že by Aki měl být velmi silný a tak si řekne proč ne a deaktivuje i Sharingan. Tatsuya na druhém boku stále má pouzdro s druhou katanou ale tu zatím nebude používat. Tatsuya si vytáhne dalších sedm kapslí s krví a dal si je do úst a rozkousl je. Pak je jen spolkl a s chutí si olízl rty. Jeho fyzická síla a odolnost rapidně poroste. Následně si Gugenem vytvoří dvě katany a pak ihned vystartuje na Akihira. Z pohledu Akihira to může vypadat tak že Tatsuya útočí přímo a bezhlavě ale i přes to má Tatsuya plán. V moment kdy je ale Tatsuya kousek od Akihira tak na něj sešle Genjutsu Kanashibari no Jutsu. U tohoto Genjutsu stačí pouhý pohled na cíl takže Akihiro by měl cítit jako by byl spoután ocelovými lany. Akihiro je nižší třídy takže Tatsuya předpokládá, že to vydrží o chvilku déle než jen pár vteřin. Tatsuya na Akihira ale ani tak nezaútočí rovnou a sotva se objeví v dosahu Akihira tak provede výpad levou katanou. Poté ihned automaticky provede skok vzad, ale už během toho provede sek z pravé strany druhou katanou. Takže pokud se Akihiro nepohne tak ho zasáhne už při odskočení. Tatsuya ale ani nedoufá, že by mu to mohlo vyjít. *
Akihiro: Umm? *Zvedne trosku pohled k tatsuyovi který na něj začal mluvit.* Umm vzhledem k tomu ze je slušnosti nrodmitnout tak tedy příjmu, ikdyz nerad *Zasklebi se, přičemž se postaví na nohy a katanu schová do inkan gofu.* Prosím však, nepouzivej doujutsu. Bylo by to rychlé a já tě ušetřím trapneho konce při zahájení. Takže prosím začni *Brblal směrem k Tatsuyovi, přičemž stál rovné celém k němu. Přitom však trosku posunul levou nohu od pravé dal a následně se dostal do podrepu. Jednu ruku narovnal a špičkami prstu se dotkl země. Hold styl Raita vnem asi stále přebývá.* Pojď!
Yumiko: *S prižmúrenými očami sleduje dianie kúsok od nej. Je zvedavá, či Aki prijme Tatsuyovu výzvu na súboj. KIrika sa len škodoradostne uškrnie a posadí sa vedľa Yumi. Proti Akimu už stála a sama mala problémy s jeho schopnosťami, preto si myslí, že Tatsuyov boj proti nemu bude pre samotného Tatsuyu ešte lepší trest, než aký by ona kedy vymyslela* Na koho si stavíš? *Spýta sa svojej žiačky a pohodlne sa oprie o strom. Yumi si položí prstík na ústa a nahne hlavu na stranu, pričom nespúšťa zrak zo svojich kolegov* Nestavím na nikoho. Akiho som bojovať nevidela, takže výhru rozhodne neviem určiť. Nechám to na osud. *Mykne ramenami a znudene pozerá pred seba*
Tatsuya: * Tatsuya už se připravoval na útok no v tom se tma zjeví Yumiko. Tatsuya by na ní byl naštvanej, ale díky ní si na něco vzpomene. Tatsuya teda projde kolem Yumiko a zastaví se tak 10 metrů naproti Akihirovi. *Hej Aki! Ahoj hele dáme si souboj, pojď! A ne nepřipadá v úvahu! Kamaráda neodmítneš že? *Zavolá na něj Tatsuya a zasměje se. Volnou rukou si ještě přejde po tváři, která ho ještě trochu bolí. U toho se ale trochu zasměje a pak si volnou ruku dá na bok. Samozřejmě že v pravé ruce stále drží Senbon Harisashi. *
Akihiro: *Sedí a sleduje to. Při tom celkem dosti pije, přece jen má i žízeň a co dorazil ještě nebyl nikde se napít. No když tam Yumiko skočí, jen nakloní hlavu. Nic neříká, jeho se to vpodstatě jako netýká jen je celkem vysmátý z nich tří jak se dohadují. Ikdyž musel uznat, že Yumiko má celkem odvahu na to tam skočit. Na Yumičinu větu vpodstatě jen předtím přikývl. Neměl k tomu moc dodat. No teď to vypadalo, že se bude dít něco nového a tak byl celkem zvědavý, leč zůstával sedět. Bylo to pohodlné a tak na co by se zvedal. "Oba mají Doujutsu hmmm.." Pomyslel si a pousmál se, no Gonak byl v několikátem nebi absolutně hotov, že se tu sešlo tolik jeho kamarádů a to pro něj bylo úplně boží.*
Yumiko: *Pohľadom prechádzka z Akiho na flašku a naspäť a v hlave si preratúva množstvo vody, ktoré vypil s množstvom vody, ktoré by mal vypiť. Nejde ani o starosť o blízkeho, či tímového parťáka, skôr inštinkt lekára. V poslednej dobe sa medicíne venuje až nadpriemerne veľa času a dosť sa to poznačuje aj na jej správaní. Pokrúti hlavou a zostáva naďalej opretá o strom, pričom sleduje zápas Kiriky a Tatsuyu* Sensei je trochu uletená, to je fakt... Ale treba uznať, že Tatsu-kun si o to koleduje. *Uškrnie sa pri ďalšom návale Tatsuyových provokácií. Veľmi jej to chýbalo, hlavne keď bol Tatsu na cestách a tréningy boli o dosť nudnejšie. Z premýšľania ju vytrhne až pohľad, ktorý uvidí po Tatsuyovom prehltnutí tabliet. Vďaka aktivovanému doujutsu vidí o dosť zreteľnejšie a má detailný záber na Tatsuyove svalstvo. Vidí ho o dosť napnutejšie než doteraz, rovnako si povšimne aj jazvu na pravom ramene. Tá ju však natoľko nevykoľají, ako to svalstvo. Na niektorých miestach dokonca vidieť navreté žily. Vďaka dokonalej kondičke a viere je v okamihu medzi nimi a rozpaží ruky smerom od seba* Stačí. *Povie a vystrieda dva pohľady. Prosebný výraz smerom ku Kirike a prísny a karhavý v momente, kedy sa otočí k Tatsuyovi* Tatsu-kun nevie, kedy má dosť a Kirika-sensei sa veľmi ľahko vytočí a občas to preženie.... Je rozdiel tréning a boj o česť, ktorý vediete od nepamäti. *Kirika prikývne a prejde ku svojmu batohu, z ktorého si vyberie krabičku cigariet. Moc často nefajčí, no keď sa jej zvýši krvný tlak tak proste musí* Okrem toho.... Tatsu-kun, nemal si v pláne niečo iné počas tréningu? *Spýta sa Yumi Tatsuyu, keď je k nemu otočená. Pritom však nenápadne očami ukazuje smerom k Akimu, avšak tak, aby to videl len Tatsuya* "Snáď to tomu blbečkovi dôjde." *Pomyslí si a chvíľu uvažuje, či konala naozaj dobre. Nikto nevie, ako by ich tréning dopadol, no riskovať to radšej nechcela* "Môže ti to byť jedno si myslím... Tá cholerička už ututláva svoj záchvat hnevu v nikotíne a červenovlasý provokatér pôjde dať o chvíľu do držky tomu decku. Sadni si a pozeraj sa, prinajhoršom niekoho ošetríš, je tam toho..." *Povie otráveným tónom v hlase chobotnica zapečatená v jej vnútri. Yumi mu musí dať za pravdu, ako skoro vždy. Poslúchne ho pre zmenu a posadí sa pod jeden zo stromov. Svoju kušu oň oprie a čaká, čo sa bude diať*
Tatsuya: * Tatsuya se zamračí a dopadne na zem. Po rozplynutí kouře je jasné že Kiriku nezasáhl, protože to by ji tam viděl, jenže ona tam není. Nevšiml si, že by mu zmizela někam na strom. Tatsuya uslyší nějaké kroky a tak se rychle otočí a sotva se otočí, už dostane silnou ráno do obličeje. Tatsuya prostě zacouvá, ale to ho už obklíčí zbývající tři Kage Bunshini a pak už je to rychlé. Tatsuyu ti tři Bunshini vykopnou nahoru, kde už Kirika klesající k zemi, Tatsuyu kopne do hlavy. Tatsuya se aspoň před kopem do hlavy pokusí ubránit tak že překříží ruce před kopem. No následně tvrdě padne rovnou na zem. Dokonce mu to vyrazí dech ale Tatsuya se zase rozdýchá a postaví se na nohy. Tatsuya si pak z Inkan Gofu odpečetí pouhým slovem tři ampulky z krví. Ty si hodí do úst a rozkousne je. Krev se z nich vyvalí a Tatsuya to jen s klidem spolkne. Fyzická síla a odolnost se po požití krve rapidně zvýší. Následně Tatsuya místo Rikai Shireiganu v očích zformuje Sharingan s třemi Tomoemi. Odpečetí si pak Senbon Harisashi a tu drží v pravé ruce a očekává další krok Kiriki. Bolest? Tu Tatsuya absolutně neřeší, od rodičů zažíval o dost horší. Tatsuya jen odplivne krev z úst. *Heh tak co dál? Máte tam ještě něco Sensei? Nebo toto je všechno co dovedete? *Tatsuya se usmívá a ano provokuje ji. *
Akihiro: Umm děkuji, nemůžu za to, tělo nezvládá. *Pronesl s lehce omluvným obličejem, nijak nereagujíc na její provokaci. Teď na ni neměl moc náladu, přičemž si od ní vzal onu láhev s vodou a napil se z ni. Netušil však či ji má ještě vracet a tak ji nechal otevřenou a sednul si do tureckého sedu na zem a láhev si postavil vedle sebe. No přes dým nic neviděl a aktivovat doujutsu by byla další zátěž a tak si opřel hlavu o ruku.* Ví ti dva, že se má dít i něco se zbytkem týmu a nejen mezi nimi dvěmi? *Optal se následně Aki Yumiko.* Navíc nic nevidím.. *Pronesl, přičemž tam bylo to nechtění aktivovat sharingan nebo jiné doujutsu. Každopdně věděl že Yumiko o jeho doujutsu neví, díky tomu, že při v době kdy ho měl předtím aktivované tu nebyla.*
Yumiko: *Vďaka dostatočnej kondičke sa Kirike zásahu výbušného lístku vyhne, taktiež aj pre diaľku výbuchu lístku. To však nasleduje veľmi silné genjutsu, z ktorého má problém ujsť. Nerobí jej problém genjutsu rozpoznať, no dostať sa z neho je už niečo iné. Ide však o techniku nízkej hodnosti a samotná Kirika na tom s genjutsu nie je práve najhoršie. Rýchlym prerušením toku chakry, presnejšie využitím genjutsu kai, zlomí Tatsuyove genjutsu a venuje sa jeho ďalšiemu útoku. Kým je okolo nej dym, vytvorí dva klony. Sama vylezie na najvyšší strom poblíž Tatsuyi a schová sa do stromu. Tým pádom útok Sōshōryū schytajú práve dané klony a nie samotný originál. Klony sa po zásahu rozplynú a Yumi a už aktivovaným doujutsu sleduje priebeh boja. Napäto čaká, čo sa bude diať ďalej a kútikom oka si povšimne, že sa jej kolega oprel o svoju zbraň. Z batôžku na chrbte si preto vyberie flašku a nastaví ju smerom k Akimu* Napi sa. Nemám v pláne ťa tu počas tréningu ako medik oživovať. Náhodou by som dostala nejaký herpes. *Znechutené sa zatvári a prestane sa na chvíľu venovať súboju. Preto jej ujde Kirikin ďalší útok.Kirika zloží ručné pečate pre Kage Bunshin a vytvorí štyri klony. S využitím techniky Kage Bunshin Rengan (nie, nechce sa mi to opisovať celé ._.) sa jeden klon rúti k Tatsuyovi v závese spolu s ďalšími. Má ho udrieť do tváre, aby mohol zvyšok klonov dokončiť techniku.*
Tatsuya: * Tatsuya se zmateně podívá na Kiriku ale ta už po něm začne házet ty zbraně. Tatsuya se ani neobtěžuje to vykrýt a spíš začne utíkat. U toho samozřejmě uhýbá před jejími zbraněmi. Na krku má jako řetízek Inkan Gofu a tak toho hodlá využít. *Kunai! *A jak to řekne tak se mu z toho odpečetí kunai a stejným způsobem odpečetí i výbušný lístek. Toto po Kirice hodí, ovšem odpálí to asi 2 metry od ní. Hned na to se mu v očích aktivuje Rikai Shireigan a Tatsuya se na Kiriku pokusí seslat iluzi spánku. Prostě se ji pokusí uspat použitím Teianjutsu: Neru. Normálně by se o to ani nepokoušel ale díky Reijimu má silnější Shireigan a tak má Genjutsu výrazně silnější. Ale pro jistotu má připravenou i zálohu. Tatsuya si vytáhne dva svitky a ty položí na zem. Následně se tam objeví kouř a ten zakryje Tatsuyu a svitky a začne spirálovitě stoupat nahoru, jelikož se ovíjí okolo svítků, které taktéž rozložené spirálovitě stoupají. Pak vyskočí nahoru mezi svitky, když kouř zmizí, a ze svitků začne vrhat po Kirice zbraně. (Kunaie, Shurikeny). *Sakra ženská jedna šílená dej mi jednou pokoj! Buď ráda že tu jsem!
Akihiro: *Nějak nechápal co se děje, no každopádně na Yumiino upozornění iba přikývl a snažil se dávat pozor co se bude dít. "Co chtějí dělat moji kamarádi? Ženy skupinové objetí? " Pokládal otázky Gokan rozplyvajici se z tolika přátel, načež se Akihiro začal smát, přičemž se chytil za břicho protože ho přitom začalo bolet. Navic se i trošku opřel o katanu, kterou vytáhnul (Nevím teď jak sw ten meč jmenuje ale mam ho ve výbavě) a zábodl špičkou do země. Byla to jistá daň za použití Hiraishinu, jeho nedozrale tělo nezvyklé na velké výdaje chakry to trosku nedávalo, proto to opreni. *
Yumiko: *Kirike sa síce nepozdáva, že prišiel Aki neskoro, no ANBU ako výhovorku berie. Naopak, Tatsuya príde opäť neskoro, tak na neho len zazrie a dá ruky v bok. Zatiaľ Yumi príde k Akimu a oprie sa o strom neďaleko seba, pričom pojedá sladké guličky od Tatsuyi* Teraz nič nerob a len sa pozeraj. *Povie najmladšiemu členovi tímu a uprie zrak na Kiriku. Tá začne naháňať Tatsuyu a pri behu do neho hádže kunaie s pripevnenými výbušnými lístkami. Vie, že je už Jounin a takéto hračky mu rozhodne problém nerobia* Ty zasraný šmejd! Prídeš mi aspoň na jeden tréning včas?! *Kričí pri behu a Yumi od smiechu vyprskne, pričom jej z úst vyletia aj kúsky jedla*
Tatsuya: * Tatsuya sice není jedinej, co přišel pozdě, ale rozhodně přijde později než Akihiro. Dokonce si na tom Tatsuya i dává záležet, aby přišel jako poslední. Když se začne přibližovat tak se usměje, protože vidí, že tam už všichni jsou. Jen si tam v klidu nekráčí jako by o nic nešlo. *Zdarec. Pěkné počasí že? *Tatsuya přijde pak k Yumiko a podá ji krabičku se sladkými knedlíčky. *Tohle si vem je už takovej zvyk, že ti vždycky dám nějaký jídlo ne?
Akihiro: *Před pár minutami dorazil do anbu budovy spolu s několika anbu sw splnenou misi. Uvědomoval si zw jde asi tak o pul hodiny později, ale přece jen Anbu měli přednost vůči týmu a on to dobře chápal. Každopádně nedávno byl trénovat jednu techniku na oné tréninkové oblasti a tak aniž by se nějak prevlekal použil svou Hiraishin značku, díky které se okamžitě objevil kousek od nich, kteří už očividně nějak začali. Byl oblečen v klasickém anbu oblečení, přičemž si následně dal masku z obličeje na bok* zdraviiiim omlouvám sw za spozdenii *Zapištel na ne když sw přibližoval k Nim načež se trošku ponatahoval a začal so to tu prohlížet.*
Yumiko: *S novým povýšením na triedu S si hrdo kráča k miestu tréningu. Je zvedavá na potýčku, ktorá sa s veľkou pravdepodobnosťou odohrá medzi jej tímovými parťákmi, pokiaľ teda Tatsu dorazí. Nevie, či je už v dedine, preto ho ani neplánuje vyzdvihnúť ako mu sľúbila. Oblečené má trojštvrťové čierne nohavice na štýl kapsáčov a biele tielko. Čelenku má ako vždy vo vlasoch zviazaných do vysokého copu. Zo zbraní má u seba len kunaie, shurikeny a kušu. Dorazí z tímu ako druhá, keďže sensei tam už čaká* Zdar. A gratulujem k povýšeniu. *Zamrmle Kirika zatiaľ čo pojedá dango. Ponúkne aj Yumi a tá samozrejme prijme. Kývne jej na pozdrav a čaká na zvyšok tímu*
Tatsuya: * Tatsuya má dnes setkání se svým týmem a tak jde klidným krokem směrem k tréninkové oblasti. Je oblečený jako vždy (Viz. Výbava). A má celkem fajn náladu, dokonce přemýšlí, jak nasere Kiriku tentokrát. Ovšem jak je známo tak tam Tatsuya dorazí pozdě. Dokonce plánuje dorazit pozdě o takových deset minut a má sebou i nějaké sladké knedlíčky v krabičce. *
---: ---
Tatsuya: * Tatsuya rád doprovodí Tomea ovšem něco ho zaskočí. A to že jdou k sídlu Kamekage. Nic radši neříká, když se ho při posledním setkání zeptal na rodiče tak se mu tam rozbrečel. *Jsem rád, že tu chutnalo a měj se pěkně. Zase se někdy uvidíme Tome. *Rozloučí se s ním Tatsuya a vydá se domů. Přemýšlí o tom celou cestu jak je možné že Tomeo bydlí u Kamekage. Rozhodně se na to bude muset někdy zeptat Yuno nebo rovnou Nagisy. *
Tomeo: Hai. *Odpověděl krátce a tiše, zavrtíc se na židli a sledujíc prázdný talíř. Napil se opatrně minerálky a čekal, než Tatsuya dojde. Tomeo byl moc rád, že ho někdo vzal na jídlo. Tak moc se s ostatními lidmi nebavil, proto mu společnost nevadila. Přikývl jen na něj, když se vrátil a pobídl ho k návratu domů.* Je to jen kousek. *Řekl Tomeo a seskočil ze židle. Vyšel z restaurace a pohladil se po bříšku, nenápadně. Ve skutečnosti mu nakonec i docela dost chutnalo.* Tudy, Tatsuya-senpai. *Ukázal prstíkem směrem k jedné odbočce a dal se do pomalého kroku.* Děkuji, že jsi mě vzal na jídlo. *Usmál se s přimhouřenýma očima a lehce růžovýma tvářičkama. Netrvalo fakt moc dlouho, než se dostali k sídlu Nagisy, neboli Kamekage, kde měl prozatím bydlení. Obrátil se k Tatsuyovi.* Snad se někdy zase uvidíme.. *Řekl s úsměvem a uklonil se.* Měj se, Tatsuya-senpai. *Rozloučil se slušně a s posledním pousmáním se ztratil za dveřmi, které vedly nahoru ke kanceláři.*
Tatsuya: Dobře tak počkej tady a já to zaplatím a pak tě doprovodím domů, pokud teda budeš chtít. *Tatsuya se pak postavil a šel zaplatit za útratu i s menším dýškem. Pak se vrátil ke stolu, a pokud mu Tomea nikam neutekl tak spolu můžou vyrazit. *Tak tedy jdeme Tomeo?
Tomeo: No.. ale.. *Chtěl Tatsuyovi skočit do řeči ohledně toho povolání. Ještě si úplně nebyl jistý, jestli se chce stát právě lékařem. Nechal to ale být, stejně ten jeho pokus o vetření se do konverzace nešel moc slyšet.* Jsem šíleně unavený. Chtěl bych se vykoupat a.. vyspat se. *Řekl a zívl. To jídlo bylo suprové, právě proto ho ještě víc dohnalo ke spánku. S plným bříškem se přece hnedka spí líp. Jak nad tím přemýšlel, opravdu by se teď jen vysvlékl a skočil do horké vody.*
Tatsuya: * Tatsuya se na Tomea usměje. Tatsuya má už dojedeno a jediné na co se soustředí je to, jak ho pálí pusa. *Hm když budeš ten lékař tak budu chodit hlavně za tebou okej? Všichni se stávají lékaři. Nejdřív Yumiko a teď ty. Že bych si nakonec zvolil špatné povolání? Tak si říkám nechceš si zajít ještě někam? Nebo tě mám doprovodit domů? Byl jsi na tréninku tak budeš nejspíš unavenej ne?
Tomeo: Ah... no.. aspoň budeš pak odolný. *Řekl tiše a pousmál se. Přemýšlel, jestli vůbec Tatsuyovi pomáhá pít minerálku na pálivé jídlo, ale když ji Tomeo lépe prozkoumal, zjistil, že je stejně neperlivá. Jinak by to asi bylo na jazyk šíleně nepříjemné.* Moje je v pohodě... um.. nezvládám jen ta hodně pálivá jídla.. *Pokrčil rameny a pomyslel si, čím to mohlo být, že ztratil schopnost strávit pikantní pokrmy v pořádku. Dřív je zbožňoval, teď mu dělají špatně od žaludku. Kdoví, časy se mění a s nimi i lidské tělo. Ukousnul si posledního kusu barbecue a podíval se na Tatsuyu, který mu ohledně něj položil otázku.* Bylo moc dobré. Arigato. *Poděkoval usměvavě s úctyhodným ukloněním hlavy a utřel si ruce a pusu do pár ubrousků.*
Tatsuya: * Tatsuya se otočí na Tomea a pak vezme jednu svoji skleničku s minerální vodou a kopne to do sebe. *Ahh. Takže ano je to hoooooodně pálivé ale já se na to snažím zvyknout a mám rád tak moc pálivé. Není to tvoje moc pálivé? *Tatsuya se podívá do svého talíře a všimne si, že mu toho už moc nezbývá a tak se rozhodne pomalu dojíst i ten zbytek. Už nějak neřeší tu pálivost, protože stejně už skoro necítí pusu. Ale nakonec to dojí a hned obratem si objedná další minerálku a tu začne pít ale pomalu po částech. *Doufám, že ti Barbecue chutná.
Tomeo: *Nevinně se zamlklým výrazem uždibuje a beze slovíčka si prohlíží okolí restaurace. Nejspíš by to celé jídlo zhltal, ale to dělá jen s tím, které již zná a ví, jak přibližně chutná. Měl pocit, že kdyby narval všechno tohle do sebe v pár soustech, i tak by ho začala šíleně pálit pusa, přestože je to "mírně pálivé". Pohledem nakonec přistane na Tatsuyovi, co vypadá velice zaměstnaně svým jídlem.* Um.. Tatsuya-senpai.. pálí to moc? *Zeptal se mumlavým hlasem a pozoroval jeho červené tváře a slzy stékající po nich, kapajíc do talířku nebo lehce mimo něj.*
Tatsuya: * Tatsuya je rád že to Tomeovi chutná a tak se dá do své porce ale to je už jiná liga. Tatsuya stále není zvyklí na to jak moc pálivé to je prostě Yumiko se nemůže rovnat a tak je na první pohled jasné že Tatsuyu to nehorázně pálí. Ani slzy z toho nedokáže zadržet ale i přes to vše to Tatsuya s chutí jí. *,,Sakra že já si to dávám. Ano je do výborné, ale prostě je to silný! Baka Tatsuya!“ *Tatsuya si v mysli sám sobě nadává, protože je to na něj fakt silný i přes to že to už měl, ale nezbývá než to jist a časem si na to zvykat. *
Tomeo: Eheh... hai. *Odpověděl krátce, sledujíc obsluhu, jak jim nese dva velké talíře. Naštěstí měl hlad, jinak by se toho snad ani nemohl dotknout. Po tréninku holt i takový malý človíček chce jíst. Hladově koukal na to velké mastné žebírko. Vypadalo to suprově. K tomu docela dobré množství rýže... vypadalo to super.* Itadakimasu. *Řekl Tomeo jako obvykle a opatrně si vzal do prstů to žebírko. Začal ho okousávat. Věděl, že s příbory by moc neuspěl, pokud by teda nejedl tu rýži. Podíval se na Tatsuyu. Tak moc to fakt nepálilo, bylo to spíš takové sladkopálivé díky omáčce.* Je to dobré. *Řekl Tatsuyovi a usmál se, načež si ukousnul další sousto. Momentálně měl trochu zapatlané ruce a pusu, ale to se pak utře do ubrousků.*
Tatsuya: Nemusíš, mi děkovat to spíš já děkuju, že jsi přijal pozvání. Nejlepší je jíst s někým než jist sám. *To už jim obsluha přinesla jejich objednávku a Tatsuya dostane svoje extra pálivé Barbecue a Tomeo jen trochu pálivé. Tatsuya nejdřív sleduje Tomea zajímá ho, zda mu to bude chutnat. *Dobrou chuť Tome.
Tomeo: *Tiše, beze slova vejde s Tatsuyou do restaurace a sedne si vedle něj. Opatrně sleduje dění okolo něj, jakoby snad čekal, že na něj někdo z toho houfu lidí skočí. Furt měl takový divný pocit. Kdoví, kde se bral. Snažil se to nedávat znát. Podívá se na obsluhu se zvědavým výrazem, poslouchajíc svého kamaráda, jak provádí objednávku. Chvíli jen tak koukal do stolu, rýpajíc si nehet, ale když přinesli minerálku, trošku si brčkem usrknul ze sklenice, ve které už jedna byla nalitá. Druhá láhev zůstala neotevřená na stole.* Snad jo... arigato. *Řekl a jemně se směrem k Tatsuyovi uklonil. Bral to jakožto děkovné gesto.*
Tatsuya: * Tatsuya aspoň ví jak je na tom Tomeo s pálivým a tak ví, co mu objedná. To už dorazí do restaurace, ve které byl celkem dvakrát. Usadí se k stolu a očekává že Tomeo se přidá. Netrvá to moc dlouho a zjeví se tam obsluha. *Takže pro mě Barbecue s extra pálivou omáčkou a tady Tomovi Barbecue ale prosím méně pálivé dobrá? A pak čtyři minerálky pro každého dvě. *Obsluha si vyslechne objednávky a jako první jim přinesou minerálky, ale na jídlo se musí hold počkat. *Doufám, že ti to bude chutnat.
Tomeo: Barbecue.. bar... barbecue.... *Opakoval po Tatsuyovi a zajímalo ho, co to zhruba je. Možná to slovo párkrát slyšel, ale z místní kuchyně znal jen spíše ta klasická jídla. Možná i to barbecue tady byla klasika, nicméně Tomeo se zajímal spíše o jiné věci než o vesnickou kuchyni. A stánků a restaurací tu bylo tolik, že by si to stejně všechno asi nezapamatoval. Dá se do kroku společně s výrazně vyšším Tatsuyou a navazuje s ním oční kontakt, když se s ním baví.* Asi jen trochu... nemám moc rád pálivá jídla... není mi po nich dobře. *Řekl tiše a šel dál.*
Tatsuya: Znám jednu restauraci, kam chodím s kamarádkou. Nebo spíš byli jsme tam zatím dvakrát. Tam dělají dobré B-A-R-B-E-C-U-E. *Tatsuya mu to dokonce i vyhláskuje. *Tak a zkus to vyslovit teď. *Pobídne ho Tatsuya a vyrazí směrem kde je restaurace, kde dělají ono zmiňované barbecue. *A budeš chtít, aby to bylo hodně pálivé? Anebo jen trochu? *Zeptá se Tatsuya s úsměvem a pokračuje v cestě. *
Tomeo: Uhuh... dobře. Arigato, Tatsuya-senpai. *Uklonil se, což bylo samozřejmě děkovné gesto vůči němu za to, že mu bude platit jídlo. Sám neměl problém si tu svou vlastní porci uhradit, ale bral to jako přátelskou nabídku a ta se přece neodmítá. To by bylo neslušné. Tomeo trochu plaše přimhouřil oči a v duchu se modlil, že mu Tatsuya moc nepomačká ouška. Nebylo by mu to zrovna dvakrát příjemné.* A kde je nějaké to... barb... barbeků? *Nevěděl přesně, jak se to vyslovuje, proto vyslovil spíš nějakou takovou zkomoleninu.*
Tatsuya: Hm tak treba je to Kekkei Genkai kdo ví. Každopádně můžeme si skočit na barbecue pokud bys teda chtěl. Samozřejmě budu platit já. *Navrhne Tatsuya příjemným hlasem. Pokud nebude Tomeo mít nic proti tak mu Tatsuya trochu pocuchá vlásky. Jde spíš o takové gesto. *
Tomeo: Gomen, Tatsuya-senpai... trénoval jsem od oběda se zbraněmi a s Shunshinem... *Pokrčil omluvně rameny a sklopil ouška. Nápad, že by radši dělali něco jiného se mu líbil. Třeba by si jen povídal u nějakého dobrého pití. Nebo tak něco. Možná by tam ani nemuselo být to pití.* Uhm... no... chtěl jsem být možná lékař... sám od sebe jsem se naučil léčit ostatní... proto ty uši a vlasy. *Začervenal se. Pořád se za svůj vzhled styděl.* Ale ještě s tím počkám. *Dodal tiše.*
Tatsuya: Hm no potřebuju nějakého protivníka na Taijutsu nebo spíš na Kenjutsu. Potřebuju se sžít se svým Doujutsu. Ale pokud jsi unavenej tak to necháme být a můžeme někam jít. Co ty na to? Vlastně už ses rozhodl jaké povolání se, budeš zaměřovat? Já jsem třeba Kanchi a Katchū-shi.
Tomeo: *S červenými tvářemi se usmál. Byl rád, že mu jako jeden z mála Tatsuya poblahopřál k nové hodnosti. Ono by to asi bylo více lidí, kdyby se Tomeo více ukazoval venku.* Děkuji. *Odpověděl krátce. Jen přikývnul na to, jestli teď momentálně trénoval.* Um.. *Nevěděl moc, jestli souhlasit nebo ne. Byl vyčerpaný, hodně. Nechtělo se mu bojovat. Spíše ho zajímalo, s čím se potřebuje Tatsuya sžít.* A... s čím se ... s čím se chceš sžít? *Zeptal se zvědavě, natáhnouc ouška.*
Tatsuya: * Tatsuya ho nakonec pozná. Sice ty ouška ho trochu matou, ale neřeší to. I on si prošel změnou. *Jeee ahoj Tomeo tak to ti blahopřeju, že jsi Chuunin. Jsi teda na hodnosti, na jaké jsem byl já, když jsme se posledně viděli. Hádám, že jsi asi trénoval že? *Zeptá se Tatsuya a má stále úsměv na tváři. *Asi se ti nechce trénovat proti mně že? Potřebuju se sžít s jednou věcí a sám to asi těžko zvládnu.
Tomeo: *Trochu polekaně vykulil oči, když viděl, že si ho chlapec rozhodně všimnul. Udělal pár krůčků zpátky.* U... umn.. eh.. *Trošku se zasekl. Zakroutil hlavou s přivřenýma očima a sundal si šátek, který měl obvázaný kolem jeho obličeje. Podíval se pořádně na něj.* Tebe... tebe znám. Tys mi pomohl.. od nich.. *Řekl a napřímila se mu ouška. Byl moc rád, že ho znovu vidí a může mu pořádně poděkovat. Přiblížil se tedy znovu k němu.* Jsem Chuunin. Jak jsem ti sliboval. *Řekl a jemně se zazubil.*
Tatsuya: * Tatsuya si všimne Tomea jak se k němu přibližuje ale problém je v tom že ho vlastně téměř nepoznává. Tak viděl ho jen jednou a pak byl dlouhou dobu pryč. Ovšem má takový ten pocit jakoby ho znal a tak se usměje. *Je ahoj jak se máš? *Tatsuya se snaží tvářit, že ho zná ale prostě si, nemůže vzpomenout, o koho jde. *
Tomeo: Zrovna dokončoval trénink, kdy se snažil za užití Shunshinu trefit do stromu pomocí svých házecích zbraní a zároveň někdy užil i svoje Johyo. Byl šíleně unavený a po čele mu stékaly krůpěje potu. Kočičí ušiska měl unaveně zklopená a oddechoval, sedíc na pařeze. Popíjel z láhve perlivou vodu a koukal kolem sebe, sledujíc dalších pár mladých či starších lidí, jak trénují své schopnosti. Uviděl přicházející osobu, která mu někoho připomínala. Vstal a popošel opatrně a snad i nenápadně blíže k ní, aby se přesvědčil, jestli ji fakt zná.*
Tatsuya: * Je to už delší dobu co se Tatsuya setkal Reijim. Dokonce si už dokázal přijít na to jak aktivovat Shireigan a Sharingan. Sice měl ze začátku problém, protože aktivoval vždy to druhé, ale teď už s tím rozhodně problém nemá. Tatsuya oblečen ve svém oblečení (Viz. Výbava). A co tu dělá? Doufá, že by tu mohl potkat nějakou známou tvář či někoho kdo by mu mohl pomoct s tréninkem. *
--;;--:
Yumiko: *Pomaly doje jedlo a uvedomí si, že tu už nik okrem nej nie je* "Sakra, asi by som na tej láske k jedlu mala trochu zapracovať..." *Pomyslí si a s prázdnou nádobkou od jedla sa postaví k odchodu. Vezme si ešte zvyšok svojej výbavy a pomaly vyráža domov. Počuje v hlave ešte nejaké Hachibiho poznámky o jej apetíte, no na reakciu je až príliš vyčerpaná. S hlavou plnou otázok otvára bránku sídla a akonáhle vojde domov, hodí sa na posteľ a zaspí*
Akihiro: Dobře *Usmál se a převzal si od ní jídlo. No byl unavený a momentálně neměl chuť jíst, narozdíl od jeho kolegyně, která se do toho očividně z chutí pustila. No co už. Každopádně sensei zamával an rozloučení.* Já si to sním doma. *Pronesl ještě tak bokem směrem k Yumiko, načež se otočil na patě a vydal se směrem domů. Byl celkem mrtvý a jeho tělo se potřebovalo zregenerovat. Tudíž šel i celkem pomaličku. No jídlo vonělo takže ho nejspíše wsní hnedka doma protože na něj dostává chuť.*
Yumiko: *Kirika uvidí, že sa vracajú na miesto tréningu, preto vyrazí taktiež naspäť. Vďaka vyššej úrovni a schopnostiam je tam rýchlejšie než oni a tvári sa, že netrpezlivo vyčkáva. Uvidí prichádzať svojich študentov a s úsmevom nastaví ruky, do ktorých jej Yumi hodí balíček* Je to všetko, čo ste chceli? *Spýta sa a Kirika prikývne. Balíček, v ktorom sú v podstate len kamene radšej ani neotvára. Nechce, aby vedeli, že celé cvičenie podstúpili len kvôli niekoľkým šutrom. Namiesto toho prejde ku svojmu batohu a obom podá nádobku so sľubovaným obedom. Yumi ani chvíľu nelení a za použitia paličiek sa pustí do jedla* Ak ma ospravedlníte, pre dnešok tréning končí... Mám ešte nejaké vybavovačky, plus chcem zistiť ako je na tom vôbec Tatsu... Vidíme sa na skúškach, krpec a daj zo seba všetko! *Žmurkne na Akiho so zdvihnutým palcom a ponechá ich tam samých. Yumi si tú skutočnosť vďaka jedlu neuvedomuje, je až príliš sústredená na jeho konzumáciu*
Akihiro: *Čekal bolest, ale ta nějak nepřišlo. Pootevřel oči a uviděl Yumiko* Um díík *Zaskučel poté když ho najednou pustila na zem. No potom se tak nějak postavil. *TAk to jdeme ukázat. *Pronesl a ušklíbnul se, přičemž se vydal směrem odkud přišli. Počítal stím, že an ně senseika bude čekat tam kde zůstala.*
Yumiko: *Uchechtne sa, keď začne Aki liezť hore* "Zrazu sa chlapec výšiek nebojí..." *Pomyslí si a trochu sa natiahne. Sleduje ho pri chôdzi a nad stabilitou jeho techniky len krúti hlavou. Vidí ako nemotorne kráča a už len čaká, kedy začne padať. Preto sa postaví a prejde o pár metrov bližšie pripravená kedykoľvek vybehnúť. Kiriku by asi nepotešilo, keby ich vzájomná spolupráca dopadla tak, že by jej parťáka viezli so zlomeninami do nemocnice. Uvidí, ako balíček letí na miesto, kde dovtedy sedela. Vydá zo seba tiché písknutie, keďže spočiatku nechápe, prečo s balíčkom nezišiel normálne dole. To však už vidí pád a s použitím Shunshinu, ktorý je vďaka tatakaizmu o čosi vylepšenejší, v pravý čas stojí na mieste pod stromom a chytá ho do vystretých rúk. Vďaka tréningu má síce z tímu asi najviac sily, no tak či tak sa jej trochu podlomia z jeho váhy kolená a takmer sa zvezie spolu s ním k zemi. Zaprie však nohy pevne o zem a následne sa vystrie* Nabudúce ťa nechám spadnúť. *Vyplazí mu jazyk a dá ruky od tela, čím ho vlastne nechá spadnúť. Prejde k miestu, kde sedela dovtedy a vezme do rúk balíček. Je na ňom napísané "Bingo!", čo ju utvrdí v tom, že majú správny balík* Môžeme asi vyraziť naspäť. *Zahlási a s balíčkom v ruke mieri späť k miestu začiatku tréningu neohliadajúc sa za Akim*
Akihiro: *Doufal, že to udělá rychle. Netušil jak dlouho tu techniku udrží, naštěstí tak i udělala. Když seskočila na zem tak začal vracet svou ruku do normálu a postuně se mu navráti normální vzhled jeho ruky.* Nevím jestli to ještě zvládnu, moje tělo má dnes již dost. *Pronesl, přičemž přešel ke stromu, kde se podíval nahoru jako kdyby hypnotizoval onen balíček a čekal že mu spadne sám. Každopádně to byla blbost a nestalo se tak. Musel přesunou chakru do noh a následně je přiložil na strom a vyšel nahoru pro balíček. Už se mu moc nedařilo a občas mu to ujelo, protože jeho tělo nezvládalo vydat tolik chakry. Byl malý na používání tolik chakry najednou.. Bohužel. Když však vzal balíček stačil ho hodit ještě po Yumiko dolů. Poté už chtěl jen seskočit dolů, jenže dávka chakry v nohou se přerušila a on se od stromu "odlepil" načež začal podat dolů.* Sakra *Zakřičel při tom akorát když se jeho nohy odlepily.*
Yumiko: *Kusy dreva, čo mu zrazu vyletia z rúk, ju trochu vydesia a tak celým telom cukne. Netrvá jej však dlho, kým sa pozviecha a prikývne* Drž sa. A neopováž sa ma zhodiť, lebo si to vypiješ. *Varuje ho a pribehne ku jednému zo stromov povedľa nich. Vylezie pár metrov do výšky za pomoci chakry v chodidlách a rýchlym skokom vzad sa ocitne na drevených koloch vedúcich z Akiho ruky. Otočí sa a zhlboka sa nadýchne, pričom pevne zviera kušu v rukách. Trochu ju tento spôsob spolupráce desí, keďže vyžaduje plnú dôveru, ktorú k nemu zatiaľ nechová. Nič iné však nezostáva, preto kráča po drevených koloch a udržiava sa na nich pomocou chakry. Keď je dosť vysoko, namieri kušu na balíček na strome a vystrelí. Šíp jej kuše sa zabodne do balíčku a bez problémov sa spolu s ním zabodne do vedľajšieho stromu* Je to tam! *Zvolá a otočí sa. Trochu ju cesta dolu desí, keďže stále pochybuje o stabilite kolov. Prejde o kus nižšie a následne elegantne zoskočí na zem. Nohy sa jej stále trochu trasú z trémy, ktorú tam hore prežívala* Na ten ďalší strom si vylezieš ty, či sa ti to páči alebo nie. Ja som mŕtva. *Nahlas vydýchne a zvezie sa k zemi opierajúc sa o jeden zo stromov*
Akihiro: Nah něco mě napadlo, ale musíš mi pomoci. *Pronesl, přičemž si promyslel svůj nápad. No doufal v to, že bude spolupracovat a nebude mít něco proti nebo tak. Nečekal však na její odpoveĎ, načež vložil chakru do své ruky a spolu stím začal měnit i buňky své ruky na dřevěné kůly techniky Daijurin no Jutsu načež je vyslal vzhůru ke krabici.* Vyběhni po tom. *Zavelel, přičemž se pokusil udělat cestu trošku širší aby se jí vyběhlo dobře, ale jeho tělo to moc už nezvládalo. Dnes už byl na svém limitu a tohle byla poslední silnější technika, kterou jeho tělo zvládně aby se nezhroutilo. Sám to cítil. No hold bude muset více trénovat..*
Yumiko: *Posadí sa na zem, keďže ju začínajú pomerne bolieť nohy. Dá ich do tureckého sedu a pohľadom prepaľuje balíček na vetvy. Privrie jedno oko a nahne hlavu do strany, akoby dúfala, že sústredeným pohľadom balíček spadne sám od seba* Máme ho priniesť, tak znela úloha. *Povie a pre istotu skúsi namieriť na daný objekt kušou. Strieľať vie obdivuhodne, keďže prevažnú väčšinu času venuje práve tréningu. Vystrelí dva šípy, no ani jeden balíček nezasiahne* Sakra... Chcelo by to buď to väčšiu výšku alebo zvýšiť rýchlosť letu šípov... *Mrmle si pre seba a sleduje svoju kušu. Začína zvažovať, že by skúsila odpáliť lístky na strome, no je dosť možné, že by sa strom pri toľkých výbuchoch prelomil a to by si akurát vypočula Kirikine poučovania o dôležitosti rastlín, čo je snáď posledná vec, po ktorej túži*
Akihiro: No bylo by to fajn. *Pronesl, přičemž pokrčil rameny. Bylo by to úplně boží, kdyby tam tu ruku dala a liška ji kousnula, ale tak co už, zase našli balíček.* Třeba tam bude to co předtím. *Pronesl, přičemž se zamyslel.* Nevím můžem to tam nechat a jen říci, že jsme to našli. Nebo říkala že to máme donést? *Optal se jí, protože si to už nějak moc nepamatoval a teoreticky by to byl ojeb dobrý,*
Yumiko: *Škodoradostne sa sama pre seba uškŕňa nad vlastným víťazstvom, keď Akiho zasiahne haluz. Dostanú sa zase o kus ďalej, presnejšie k akejsi diere patriacej lesnému tvorovi. Nenápadne nazrie do diery, no je tam tma. Preto chytí do ruky jeden kameň zo zeme a hodí ho tým smerom. Vykukne odtiaľ líška a naštvane zavrčí* Už ma vidíš, ako tam cpem ruku. *Vyplazí mu jazyk a je spokojná, že mu jeho plán nevyšiel. Po chvíľke chôdze sa ocitajú pred vysokým stromom posiatym Kirikinmi výbusnými lístkami. Ich názov si Yumi nepamätá, no rozhodne nemá v pláne na ten strom liezť. Skúsi na balíček namieri svoju kušu, no pred výstrelom si uvedomí, že je to zbytočné, keďže jej luk nie je natoľko schopný, aby šíp dostrelil tak vysoko* Stavím sa, že to bude ono, toto je jej štýl. Odmietam tam však liezť a lukom tam nedostrelím.... Nejaký nápad, sopliak? *Spýta sa a prehodí si kušu na rameno. Zvažuje v hlave rôzne možnosti, no všetky zahŕňajú lezenie po strome, čo odmieta podstupovať*
Akihiro: *Když ji následoval potichu se za ní smál. Bylo to strašně vtipné no v tom mu však cosi praštilo do obličeje a celkem to zaštípalo. Tvář si chytil a trošku prsty masíroval. Bolelo to tak nepříjemně až se z toho nahromadili slzičky, ale to je vše. Věděl, že to udělala schválně no přemýšlel co teď on udělá jí. Nic moc ho nenapadalo, než se však dostali k pařezu ve kterém byla díra. Dokonce se tam něco mihlo, takže tam byla i nějaká zvěř, která většinou v lose kouše.* Asi jsem to našel. Támhle ten kořen. *Čekal, že bude zase hamty hamty a strčí tam ruku a něco ji pokouše.*
Yumiko: *Keď sa nepozerá, dopadne na ňu hŕstka piesku a skrz to zostane stáť na mieste. Má ho všade, na tvári, vo vlasoch, na oblečení* \"Len nevybuchni, len nevybuchni...\" *Opakuje si v duchu a ignoruje škodoradostný smiech svojho Bijuu. Zbavauje sa piesku z vlasov a každou sekundou to decko neznáša stále viac, no nehodlá sa poddať vlastnému hnevu. Namiesto toho, keď potlačí jednu z haluzí, aby mohla prejsť, naschvál ju nepodrží a pustí, pričom dúfa, že Akimu tá haluz strelí facku namiesto nej*
Akihiro: Měl jsem se ozvat jak to budu mít hotové. *Pronesl přičemž písek nechal spadnout na zpátek stím že jemu se vyhnul ale na Yumiko spadla menší kopka písku.* Tak dobře jdeme. *Pronesl a pokrčil jen rameny aby se zvedl. "Nepřeháníš to? ublížíš naší kamarádce" Zakňučel smutně Gokan, který byl celkem smutný kvůli tomu jak se k sobě chovají. No co už Akimu bylo pět a ta holka očividně neměla rozum.*
Yumiko: *Otočí sa, pričom sa snaží vyhliadnuť svojho parťáka v diaľke a zostane len civieť s hubou dokorán. Vo vzduchu sa vznáša piesok, preto pribehne späť. Nie je však z tých, ktorí by sa vzdávali, preto ho hodlá srať naspäť* A čo si tým ako dokázal? *Spýta sa, pričom sa oprie o jeden zo stromov* A nie, nenašla som to ešte. Najhoršie je, že nemám ani najmenší šajn, kde to hľadať. *Skleslo si povzdychne a posadí sa na jeden z kameňov. Zloží si z chrbta luk a drží ho v rukách* Nechaj ten piesok tam kde bol a poď do lesa. Tipujem, že to dala niekam tam. *Povie po chvíli, postaví sa a vyrazí späť do lesa, pričom v rukách pevne zviera nabitý luk. Už sa plne sústredí na okolie a nemá v pláne sa nechať opäť napáliť Kirikou a jej pascami*
Akihiro: *Trošku se zašklebí. Očividně nepochopila, že se mu nechce. No nijak mu to nevadí. Následně ho však trošku naštve když ho furt považuje jako dítě. Ano dítě je, ale né zase takové. Proto se rozhodl, že ji dneska znovu naštve. Proto se posadil na zem do tureckého sedu. NA tohle se musel soustředit a proto si sedl aby měl pro něj lepší klid a stabilitu. Následně vpustil chakru do písku aby sním mohl pohybovat pomocí Satonu, načež tuto pláž nadzvedl, tedy ten písek.* Ummm mám hotovo zatímco si stříliš z luku. *Pronesl poté když držel písek ve vzduchu nad nimi. Bylo to celkem náročné takže se snažil soustředt jen na to a na nic jiného aby to na ně nespadlo.* máš? *Optal se jí.*
Yumiko: *Nad jeho prvou výhovorkou len nadvihne obočie, no keď sa opraví, tak sa len uškrnie* A to chceš byť ninja... Jak sladké. *Našpúli pery a vystrúha grimasu, ktorá má pôsobiť ľútostivo, no v jej podaní skôr výsmešne* Rob si čo chceš, len mi nezavadzaj a tvár sa užitočne. Keď ho odstrániš tak ma dobehni. *Mykne ramenami nad jeho návrhom a kráča smerom k menšiemu lesíku pri pláži. Kirika miesto výskytu presne nedefinovala a ten les patrí k pláži. Yumi je lenivá nadvihovať kamene, preto pri hľadaní hľadí skrz ne vďaka aktivovanému doujutsu. Popri chôdzi aj zabudne na nástrahy, ktoré pripravila senseika a takmer naletí na ďalšiu. Nohu zavadí o lano a bezmyšlienkovite sa prehne dozadu a spraví mostík. Len o vlások sa vďaka tomu vyhne šípom, ktoré trafia strom vedľa nej* "Lepšíš sa." *Zamrmle Hachibi. Yumi mu na to neodpovedá, snaží sa skôr sústrediť na svoju úlohu, pričom uvažuje, či na niečo narazil jej parťák, keď* "Možno si z toho piesku robí koláčiky." *Zasmeje sa v duchu, keďže stále neschvaľuje fakt, že majú tíme decko*
Akihiro: aha *Zareagoval jen na ni, přičemž se vydal za ní. Ona byla starší a i měla vyšší hodnost, tudíž bylo na ní aby to vedla. No když mu začala přikazovat, že se má rozhlédnout ze stromu, bylo to pro něj něco, co se mu tak úplně nechtělo.* ummm bojím sa stromů. *Chtěl použít výmluvu, avšak uvědomil si co řekl až to řekl.* Chci říct výšek. *Opravil se trošku. PRavda to tedy nebyla, ale tak nějak se vymluvit musí ne?* Co takhle odstranit ten písek? *Dostal nápad a tak jí ho rovnou nadnesl, přece jen je potřeba ji nějak naházen nápady a ona si snaaaad vybere.*
BlueBoard.cz ShoutBoard