Přidej zprávu »
---: ---
Hoseki: *Rozhodol sa začať venovať aj svojmu sekundárnemu povolaniu, ktoré preňho bolo skôr ako hobby. Do svojej tréningovej rutiny ranných behov, navštevovania posilňovne párkrát za týždeň a večerného cvičenia doma sa teraz pridalo aj čítanie množstva odborných kníh. Nejaké mal priamo z knižnice, pár ich získal v sídle Oininov a niekoľko úlovkov mal aj z nemocnice. Išlo predovšetkým o knihy o ľudskom tele, anatómii, dôležitých životných bodov, ako aj tých chakrových a následne aj niečo o bylinách a jedoch na odľahčenie. Teraz sa však dozvedel, že v nemocnici chýbajú vzácne liečivé byliny, ktoré sú súčasťou mnohých obkladov, mastí, ale aj liekov. A hoci nemocnica Sunagakure má svoj vlastný skleník s mini-ekosystémom, takéto vzácne byliny sa tam vypestovať nedarí. O čo horšie, že obyčajný medici sa po tie byliny len tak vydať nemôžu, lebo oblasť ich výskytu patrí pod územie ovládané banditmi. Z toho dôvodu sa Hoseki rozhodol vziať C misiu a získať rastliny pre nemocnicu. Aj tak toho veľa na práci nemal. Zbalil si nejaké jedlo, pitie, pár kusov náhradného oblečenia a spacák na cestu, keďže sa bude musieť dostať cez hranice zeme. Pri pridelovaní misie dostal aj mapu výskytu rastlín, i keď s mapami si zrovna veľmi nerozumel. Holt si bude musieť poraziť. Rozhodne mu chýbala možnosť letu na obrovskej vrane, vďaka ktorej by sa do cieľa dostal behom pár hodín. On však zatiaľ vedel vyvolať len vrany malé. No to ho tešilo samo o sebe. Nechal Kudíkovi odkaz, že sa za pár dní vráti. Následne už vyrazil. Krátko za bránou sa rozhodol pre novú techniku Shoutonu Kurisutaruhoīru no Jutsu, vďaka ktorej sa pohyboval vo veľkom rotujúcom disku väčšou rýchlosťou. Bolo to pohodlnejšie a rýchlejšie ako kráčať, no náročnejšie na chakru. Povedal si však, že dnes ho ešte nemá veľmi čo ohrozovať, ujde takto väčšinu vzdialenosti, lebo ho tu nemá len tak čo ohrozovať. Následný deň zvyšok cesty ľahko dôjde. A tak to aj bolo. Tábor si rozložil niekoľko desiatok kilometrov od hraníc. Využil vyvýšeného skalného previsu, pod ktorým si jednoducho rozmotal spacák. Ráno sa najedol, napil, spacák zbalil a po rannej potrebe mohol pokračovať v ceste. Kus cesty zvládol opäť v kryštálovom disku, hlavne tak prekonal aj hranicu. Zvyšných asi pätnásť kilometrov však šiel pešo a to mu zabralo niečo cez tri hodiny. Hlavné však bolo, že nebol veľmi vyčerpaný a bolo stále dopoludnie, ktoré sa čoskoro preklopí na popoludnie. Na svoje okolie si dával pozor sluchom, no zatiaľ počul len čvirikanie vtákov. Preto spokojne dorazil k jazierku, sústredením chakry do chodidiel prešiel po vodnej hladine, kde sa učupil. Vyhrnul si ľavý rukáv a ruku pichol do krištáľovo priezračnej vody. Potreboval riasy, ktoré boli na dne tohto jazierka. Začal ich vytrhávať, pričom ich odkladal do prázdnej ninja taštičky na ľavom stehne (tú s ninja vybavením mal na pravom). Zrazu však zbystril. Ešte nemal dosť tých rias, avšak už tu nebol sám. A v ďalšom momente počul napnutie a uvoľnenie tetivy. Bol naňho vystrelený šíp. Proti šípu napriahol päsť, ktorú okamžite obalil kryštál, takže šíp sa o päsť roztrieštil. Preskočil z vodnej hladiny na pevnú zem a švihnutím rukou vyslal niekoľko kryštálových šesťhranných shurikenov smerom, odkiaľ priletel šíp. Muž sa pokúsil vyhnúť zoskočením zo stromu, no jeden shuriken sa mu zabodol do ramena. Hlasne zanadával. To už však po Hosekim bežal iný muž, ktorý mal vysunuté dva zápästné nože. Úmyselne ho Hoseki nechal sa priblížiť na vzdialenosť troch metrov, kedy si vytvoril veľký šesťhranný shuriken (Kesshou Kyodai Rokkaku Shuriken), ktorý po tom mužovi vrhol. Muž už nebol schopný sa vyhnúť a chcel to vykryť zápästnými nožmi, ale tá veľká rotujúca vločka mu zápästné nože vylomila a zabodla sa mu do hrude.* Ty malý parchant! *Skríkol ten so shurikenom v ramene a tasil katanu, ktorou sa rozbehol po Hosovi. Hoseki tasil vlastné tanto, ktoré mal kolmo cez kríže. Prvý mužov výpad vykryl, druhému sa stihol vyhnúť, tretí ho porezal na ľavom ramene, ako sa otáčal, no dostal sa tak dosť blízko k mužovi, ktorý sa ocitol nechránený a vzápätí s podrezaným krkom. Chlapec sústredil chakru do chodidiel a pomocou Chakura Shotto vyskočil do koruny stromu, čím sa vyhol „prekvapivému“ útoku odzadu, tentokrát od banditky. Veľmi prekvapivý však nebol, lebo banditka nebežala zrovna najtichšie. Hos už ale musel riešiť ďalší šíp mieriaci na jeho osobu. Ten vykryl svojim tantom. Prestávalo ho to baviť. Domnieval sa, že okrem banditky a lučišníka tu bude ešte jeden nepriateľ. Vyskladal pečate na Doton: Ganchuurou no Jutsu a lučišníka uväznil medzi vysoké kamenné piliere tak, aby nemohol zo svojho väzenia strieľať, keďže sa piliere o seba aj opierali a diery boli malé. Proti banditke vrhol štyri páry senbonov, štyri s roľničkami a štyri bez. Tie s rolničkami mali na seba upútať pozornosť a boli mierené predovšetkým na nohy. Ako očakával, rozhodla sa im vyhnúť výskokom, lebo o tých bez rolničky nevedela. Tým im však doslova vletela do dráhy, dva senbony sa jej zabodli do ramena, jeden do hrude a štvrtý do líce. Zavila od bolesti, zaplakala a zakňučala. Hoseki sa po nej chystal vrhnúť, no to sa na scéne objavil statný muž, ktorý nebol nadšený z okna svojej skupiny. A už vôbec nie z osudu dievčaťa.* Ty malý hajzel! Toto ti neprejde! *Vrhol po strome s Hosekim niekoľko kunaiov s výbušnými lístkami, no proti tým Hoseki vyslal veternú vlnu vyvolanú zvukom z trubičky v ľavej dlani, takže to kunaie odfúkla naspäť k tomu mužovi. Respektíve by to odfúklo, no väčšina lístkov vybuchla pri strete so Zankuuhou a tak výbuch bol prakticky v strede. To už ale Hoseki vyskladal pečate na ďalšiu techniku. Dym z výbuchu náhle rozvírilo množstvo kryštálových shurikenov Kesshou: Rokkaku Shuriken: Ranbu, ktoré leteli na muža i zranené dievča. Dievča ešte stále plakalo a ani sa nemalo ako brániť. Muž by sa aj bránil, ale nečakal taký rýchlo protiútok a shurikenov bola značná prevaha. Hoseki obdivoval, že napriek všetkým tým zraneniam zostal muž stáť na svojich nohách. Nebol však dostatočne rýchly a ani schopný na útok alebo obranu a tak sa oňho jednoducho postaral tantom. Dievča malo podobný osud, no to už ležalo na zemi polomŕtve. „Minul som trochu viac chakry, než som mal. Naspäť pôjdem zrejme pešo.“ Vrátil sa k jazierku, aby nabral zvyšné riasy. Na lukostrelca v kamenných pilieroch sa vykašľal. Nebol preňho žiadnou hrozbou. Keď mal plnú ľavú taštičku bylín, tak ju zazipsoval a vydal sa na cestu späť do Sunagakure.*
Koniec: -
Suzuya: Dobře tak sladké sny ti přeju. *Poví a následně Taliw střelí chakrovou střelu z ukazováčku, která se rozleje po jejím těle a dostane jí mimo vědomí (Chakura no Hari). Taliw bude teď mimo takže Suzuya jí sáhne rukou na holou pokožku v oblasti srdce a začne přenos Kyuubiho chakry, trvá to moc ale fakt moc dlouho, protože tohle je ohromné množství chakry které se přenáší. Navíc je stále vyčerpaný z Rinne Tensei, takže to dá docela práci. Suzuya stále netuší, že není schopen pečetit Bijuu jako takové, zatím od té doby co se spojil s Kuramou vytvářel pouze Pseudo Jinchuriki a ty tvořit může. Zabere to tak hodinu než do Taliw zapečetí Kyuubiho chakry o množství a síle všech devíti ocasů, v oblasti srdce se jí vytvoří pečeť Taiyō Kami o Fūin. Tolik chakry na Taliw to musí vyvíjet ohromný tlak, hlavně na její chakrovou soustavu ale Suzuya to věděl, proto jí dostal do bezvědomí. Ještě do ní přes Tensha Fuuin zapečetí Hiraishin no Jutsu, které jí teleportuje k Suzuyovi v případě že by měla velký strach a potřebovala by se dostat do bezpečí. Následně jí ještě nakoupí jídlo, hygienické potřeby, drogerii a podobně a zanechá jí tam vzkaz, že kdyby s ním chtěla mluvit tak stačí jen přijít. Ještě tam nechá seznam adres a jména členů jednotky Sen\'yō Hikari. Dodá tam, že to jsou osoby, kterým ve vesnici opravdu moc věří, že s ní sdílí stejné pocity vůči Suzuyovi mu sloužit a chránit ho. Následně tedy odejde, potřebuje totiž Taliw zapsat jako oficiální Shinobi Yugakure no Sato. Sice to měl v plánu, ale v kanceláři si nakonec lehl tváří na stůl a po chvilce usl, je opravdu vyčerpaný a je to na něj už moc, takže to nakonec udělá, až se trochu vyspí. *
Taliw: *Otočí sa k Suzuyovi po tom, čo jej predostrie návrh o predani Bijuu chakry. Nemá dôvod namietať* Dobre teda. *Posadí sa na gauč, na ktorom sa následne natiahne a ruky si spojí na brušku v akejsi spiacej polohe* Som pripravená na tvoje pokyny. Ale nepremahaj sa, prosím. *Po týchto slovách zavrie oči a je pripravená na čokoľvek. Pokojne aj na tú bolesť, ak z toho bude mať Suzuya radosť*
Suzuya: Tak to jsem rád, mohl bych přejít k té méně příjemné části? Chci ti předat tu chakru mého Bijuu, nebude to moc příjemné tak by bylo lepší, kdybych tě nejdřív uspal? Pokud ti to nevadí, ono pokud budeš při vědomí, ten tlak na tvé tělo způsobí nepříjemnou bolest. *Poví upřímně, nechce aby Taliw trpěla tou bolestí. Pokud nebude při vědomí tak to aspoň nehrozí a může jí to předat bez toho, aniž by cítila bolest a podobně. *
Taliw: *Príde jej smutne, že predošli majitelia zomreli ale ona plánuje žiť tak dlho jak sa len bude dať. Musí predsa ochrániť Suzuyu* Budem tu trénovať každý deň. Naozaj každý deň, aby som bola čím skôr schopná plniť misie. A zo zárobkov spravím z tohto sídla to najkrajšie miesto na svete. MiesTo, kam sa vždy budeš môcť vrátiť na šálku čaju so svojou oddanou služobníčkou. *Vyhrkne bez rozmyslu a pohľadom hľadá aspoň nejaké fotky, cokolvek; čo by jej o predošlých majiteloch niečo povedalo ale márne. Vskutku tu nič nie je*
Suzuya: *Podle reakce Taliw je jasné že se jí nový domov rozhodně na první pohled líbí, drží se kousek za zády Taliw. Naštěstí se mu nedívá do tváře, když trochu zpanikaří ohledně její otázky, toho kdo to tu dříve vlastnil, Tomeo je někdo o kom se nechce moc bavit a díky jeho vzpomínkám, které Suzuya stále má ví že Yumiko/Taliw a Tomeo se znali. *Uhm kdo? Vlastnila to tu jedna Jinchuriki ale je to už hodně dávno, jmenovala se Rosuto. Sice to pak měl ještě jeden Ninja, ale ten taktéž zemřel, takže věřím, že ty tento dům budeš vlastnit nejdéle z nich, protože máš obrovský potenciál. Moc prachu a podobně tu nebude a ani osobní věci po předešlých majitelích, takže to je prostě přepravené tak aby ses sem nastěhovala a upravila si to dle sebe, jak bys chtěla.
Taliw: *Zahanbene sklopi hlavu* A-ano, máš pravdu. A ja ti za to naozaj Ďakujem. Je to šľachetné. *Líčka jej trochu zruzoveju. Ked sa ocitnú pred jej novým domom, opäť otvorí ústa dokorán a nestačí sa diviť* Takže toto je môj nový domov... Wow. *Vojde pomaly dnu a rozhliadne sa okolo. Vskutku honosny domov, začína sa cítiť presne tak špeciálne, ako jej Suzuya vraví* Už sa teším kedy si ho celý vyupratujem. Kto bol vlastne ten predošlý majiteľ? *Spýta sa zvedavo a prezerá si drahý nábytok. Nespomína si, že by mala nejaký takyto domov kedykoľvek inokedy. V spomienkach vidí len prostý domček*
Suzuya: Prostého? Takto o sobě nesmýšlej, jsi speciální a já ti to chci nabídnout a tak ti to i nabízím. Budeš mít nezměrně velké zásoby chakry, navíc i když nebudeš mít plnohodnotné Bijuu překonáš tou zásobou i některé Bijuu. *Když skončí tak se zastaví, ocitnou se totiž před domem, který jí Suzuya chce dát. Dřív tu sice žil Tomeo ale ten už ho potřebovat nebude. Jde o dům s velkou zahradou, přízemím a patrem, které je vysoké až po střechu. Obrostlý je mnoha stromy na místo plotu a nachází se velmi blízko horkého pramene. *Snad se ti líbí, toto je tvůj nový domov. *Poví a vytáhne z kapsy klíče, které jí podá. *Jsi nová majitelka měla bys asi vejít jako první.
Taliw: *Otvorí ústa dokorán a nevie ako mu má za to všetko vôbec poďakovať* Takže bude tvoj Bijuu aj mojim kamarátom? *Priateľov ľudí síce nechce ale chakrova bytosť ako kamarát sa predsa vždy hodí* A hlavne, zaslúžim si naozaj toto všetko? Dal si mi život, ponúkaš mi nejaký luxusný domov, dokonca silu svojho priateľa, člena rodiny... Nie je to priveľa pre takého prosteho človeka ako som ja?
Suzuya: Proč Bijuu? Protože vlastním toho nejsilnějšího z nich, je to velmi blízký přítel. Spíš rodina a já jsem se s ním dohodl, že se s tebou podělím o jeho sílu. Nebudeš v sobě mít Bijuu jako takové ale spíše jeho chakru a tak ti ta chakra jen tak nedojde a propůjčí ti to velké možnosti. *Poví, nejde o to, že jí to bude osobně vše učit na to vše bohužel čas mít, nebude, ale rád by jí naučil, co nejvíc věcí by bylo možné. *Myslím, že ty budeš pilná a vše se rychle naučíš, proto ti pošlu plno knížek a svitků abys všechno rychle dohnala. „Samozřejmě ti obstarám i klanové štěně.“
Taliw: *Keď uvidí Suzuyu, rozžiaria sa jej očká. Naradostene prikývne a plná odhodlania vyrazí za ním* To bude niečo ako začiatok tréningu? Spoznavanie a učenie o Bijuu. ALe prečo práve Bijuu? *Nedá jej to a Spýta sa. Rada sa bude učiť novým veciam a priamo od Suzuyi ale túži vedieť niečo o postupoch učenia a dôvodoch, prečo nezacat najprv so zakladmi*
Suzuya: *Doufal že by něco málo o Bijuu mohla vědět ale tak když se zamyslí Bijuu jsou docela bájné bytosti a je i mnoho lidí, kteří o jejich existenci nemají žádné ponětí. Chvilku ještě počká ve vodě, teprve když Taliw zmizí v šatně tak se Suzuya zvedne, aby vylezl ven z vody. Usuší se, zabalí se v ručníku a vyrazí do šaten. Tam se zastaví u skřínky, ve které má své věci a začne se opět oblékat. Když se oblékne, tak tam položí ručník na jeden úchyt s tím, že až to budou uklízet tak si ho vezmou. * „Bylo to dobré a pěkně jsem si odpočinul.“ *Projde mu v mysli, oblečený a svěží vyrazí k recepci, kde nechá peníze, spíš takové dýško aby se neřeklo, a vyrazí zase ven z pramenů, otevře dveře ven a ustoupí stranou, aby mohla Taliw projít jako první. *Ti pak dám knížku nebo svitek, který ti vše okolo Bijuu vysvětlí do hloubky.
Taliw: Dobre teda. Máš pravdu, mohlo by nám z toho tepla prísť po chvíli zle. *Ona sama však zas tak problém nemá, podstata Shakutonu by jej povolila byť v prameňoch dosť dlho ale musí myslieť na Suzuyu a jeho dobro, to predovšetkým. Preto sa postaví z vody, keď ju zaskočí jeho otázka okolo Bijuu* Fuuuha, veľa o nich neviem. Z toho, čo si pamätám, tak som asi žiadneho naživo nevidela. A čo sa týka vedomosti o nich... Asi tiež nič moc. Viem, že sú to silné bytosti na báze chakry, viac asi nič. *Povie a osuší sa uterákom pri prameni* Idem do šatní sa obliecť, dobre? *Zavolá a tak aj urobí. V šatni si trochu vysusi vlasy a oblečie sa. Následne vykročí k recepcii, aby počkala na Suzuyu*
Suzuya: Tak mě napadlo, pokud chceš, mohu tě už zavést do tvého domku? Není to zrovna skromné tak se připrav. Navíc být v pramenech moc dlouho taky není nejlepší, ne nadarmo se říká, všeho moc škodí že? „(Suzuya) – Vadilo by ti, kdybych jí dal tvou chakru? (Kurama) – Udělat z ní Pseudo Jinchuriki jako byl Tomeo? (Suzuya) – Přesně tak. (Kurama) – Pokud jí věříš tak i já.“ *Suzuya je rád že Kurama s tím nemá problém, má totiž v úmyslu Taliw darovat sílu všech devíti ocasů. Suzuya sice bude nějakou dobu bez možnosti použít Kyuubiho plnou sílu ale má mnoho jiných věcí na které se může spoléhat jako je Meiton, vláda nad Ninjutsu a své vlastní zásoby chakry. *Mimochodem co víš o Bijuu?
Taliw: *Smutne si vzdychne a premysla, čo by si tak mohla želať. Nič jej nenapadá, jak by aj mohlo, keď pred hodinou bola este mŕtva. Odkašle si a namoci si do vody vlasy. Prejde si po nich prstami od korienkov az ku končekom* Uvidím. Možno časom na niečo prídem. *Ukončí diskusiu na túto tému a pozoruje svoje červené vlásky. Možno by si mohla nechať spraviť nejaký novy účes*
Suzuya: Jsem rád, že tu mám někoho tak věrného ale rád bych, abys našla v srdci nějaké přání, které se týká pouze tebe, sice ho nenajdeš hned a možná to nějakou dobu potrvá ale rád bych abys našla nějaké sobecké přání a pokud ho najdeš tak mi ho prosím řekni. *Uvažuje nad tím že Taliw se časem stane členkou druhé jednotky, kterou formuje. Mít totiž v jedné jednotce Sen'yō Hikari dva vlastníky Kekkei Genkai není vůbec na škodu. *
Taliw: Samozrejme. Za pamätám si to. *Povie s úsmevom a počúva ďalej* Nemám problém spraviť čokoľvek. Ako som povedalq, odo dneska som vo vašom vlastníctve. Môžete mi prikázať čokoľvek, ak to bude v mojej kompetencii, tak mi nič nebráni v tom vám slúžiť. *Vysloví čo ma na srdci a dúfa, že ho to poteší. Musí sa mu predsa nejako odvdacit*
Suzuya: *Je spokojený, Taliw to pochopila rychle a říká mu bez nějakých koncovek a podobně, prostě jen Suzuya nic jiného. *Suzuya-sama nebo Nidaime či Yugakage tak mi říkej jen tehdy, když spolu budeme mluvit na veřejnosti nebo když to bude formální setkání ale, jakmile to bude osobní setkání tak mi říkej pouze Suzuya, tak jak říkáš teď. *Je pěkné ta její potřeba chránit Suzuyu, který si myslí, že to asi ani nebude potřebovat. *Chránit mě nestačí, asi to vyzní sobecky ale rád bych kdybys pro mě plnila různé žádosti jako třeba mise, které můžu zadat jen někomu, komu věřím a podobně.
Taliw: *Príde jej jeho syna naozaj ľúto ale očividne Suzuya vie, čo robí. Človek menom Juuzou musí byť svojho mena hoden* Um, dobre teda... Suzuya. *Povie trochu potichu. V jeho rodine sa už nehrabe, nechce mu spôsobiť utrpenie či inú bolesť. Má síce nutkanie spýtať sa na pani Juuzou, keďže deti vyžadujú aj ženskú spoluprácu ale zahryzne si znova do jazyka. Nemôže byť taká zvedavá* Ja prestanem starnut? To by sa hodilo... Mohla by som vás... Teba... Chrániť navždy. *Opraví sa, keďže sa opäť pomylila. Nezvykne si asi hneď, predsa len týkat niekomu ako je Suzuya?*
Suzuya: Syn je mrtvej, nedožil se vysokého věku myslím si, že nebyl hodný nosit moje jméno a neunesl to nic jiného na tom asi ani nebude, byl to osud nic jiného. Mohl bych ho oživit, ale myslím, že by to nemělo smysl. Dcera ovšem je úžasná, neměl bych o ní, ale mluvit jednou ti vysvětlím proč, až přijde čas. Nemusíš mi říkat Suzuya-sama, říkej mi pouze Suzuya a můžeš mi tykat dobrá? Těch formalit je moc už v práci v kanceláři, každopádně jednou zajistím i pro tebe abys nemusela stárnout to slibuju.
Taliw: *Otvorí úžasom ústa dokorán* Ak je vaša dcéra po vas, tak musí byť úžasná. Rovnako aj vaše vnucence. *Vysloví bez rozmyslu q premysla, či môže mať aj ona nejakých súrodencov* A vášho ďalšieho dieťatka je mi ľúto, nech je už kdekoľvek. *Povie trošku smutne a zľahka očervenie, keď povie, že mu záleží aj na nej* Je to naozaj milé. Nikdy by mi nenapadlo, že ste dedko. Vyzeráte tak mlado a plny energie.... Síce ste mi to vysvetlili ale aj tak sa tomu len ťažko verí. Aj to ma presviedča o vašej veľkoleposti, Suzuya-sama.
Suzuya: Kdo je pro mě blízký? Jistým dílem jsou pro mě blízcí všichni členové vesnice, pak mám dceru, která má čtyři děti, takže mám vnoučátka a pak … *Dál nepokračuje, Mito má být mrtvá a nemůže tedy říkat, že má, ženu kterou miluje, která cestuje po světě a důvod? Mohl by tím ohrozit to tajemství. *Pokud tě to zajímá, děti nemám. Měl jsem jedno ale to je už minulostí. Pak mám i tebe, záleží mi i na tobě.
Taliw: *Popri Suzuyovom rozprávaní sa jej vyobrazi ďalšia spomienka, tentoraz spätá s ružovovlasym chlapcom s čiapkou. Nepripisuje tomu dôležitosť, pravdepodobne len ďalší mŕtvy známy* "Bude ťažké nájsť si nových priateľov... A chcem vôbec nejakých?" *Napadne jej a objime si rukami kolená. Nevie, či túži opäť stratiť blízkych. Zažila to už raz a stačilo. Pamätá si z toho síce zatiaľ len útržky ale všetko to raz príde a v celej kráse* Suzuya-sama, máte niekoho, kto je pre vás dôležitý? *Spýta sa úplne od veci a položí si hlavu na kolená. Má ju momentálne po ústa ponorenu vo vode*
Suzuya: Kombinace stopaře a lovce odměn? To zní jako dobrá kombinace, myslím, že jakmile budeš připravená tak to můžu udělat oficiálně. *Je mu jasné že Taliw musí být ze své minulosti docela, mimo a určitě se jí nemusí líbit, tak uvažuje nad tím, že jí zablokuje její vzpomínky ohledně mučení. *Věřím, že budeš jedna z nejužitečnější Kunoichi této vesnice, lepší stopařku jsem si nemohl přát. *Poví s úsměvem, má zavřené oči a vychutnává si toho odpočinku a klidu, má co dělat aby tu neusl, stále je dost unavený. *
Taliw: *Trochu ju vydesi to, čo kedy robila. Mucila ľudí a dostávala informácie akýmkoľvek prostriedkom. V tom sa jej objaví ďalší utrzok minulosti, kedy vidí muža spútaneho na stoličke poliateho množstvom vlastnej krvi. A K tomu počuje diabolsky smiech... Svoj smiech. Chytí sa za hlavu q zahryzne si do jazyka, aby nekričala. Nechce spôsobiť Suzuyovi problémy. Zhlboka sa nadychne* Jup, máte pravdu, Suzuya-sama. *Vysloví už pokojnejsim hlasom po krátkej odmlke* Myslíte, že by som u vás mohla pracovať po návrate ako stopár? Pokiaľ sú moje spomienky a vaše tvrdenie, o ktorom nepochybujem, pravdivé... Tak ako spojenec psov by som mala mať skvelé stopárske zmysly. A prípadne pracovať popri tom ako lovec zlých ľudí. Možno tak odcinim svoje prehrešky z minulosti a budem môcť začať ako nový, lepší človek. Čo si o tom myslíte? *Spýta sa pohráva sa s vodou v rukách*
Suzuya: To je přesně smysl toho relaxovat, naprosto si užívat ten odpočinek a nemyslet na nic jiného než na to jak příjemné to je. Pro tělo to má ozdravující účinky, uvolňuje to svaly a tak podobně. Po těžkém tréninku a tak podobně je tohle to nejlepší místo, které můžeš navštívit. *Poté si vyslechne každé slovo Taliw, moc dobře ví, o čem mluví. Pamatuje si totiž jaká tehdy Yumi byla, přemýšlí, zda jí to má říct nebo ne. *Vlhko a pach krve nebo spáleného masa, to je tím, že jsi byla kdysi mučitelkou a vyslýchala jsi zločince jakýmkoliv prostředkem. Myslím, že bys měla minulost hodit za hlavu a myslet pouze na přítomnost a budoucnost.
Taliw: *Zavrie očká a pokojne oddychuje, keď sa ozve hlas od vedľa* Hej, naozaj krásny pocit. Tak krásny, že sa mi ani nechce veriť, že naozaj žijem. *Naberie do rúk trochu vody a nechá ju pretiect pomedzi prsty* Aká som bola kedysi? Pamätáte si to ešte vôbec? Mám dosť zamlzene spomienky a väčšina obsahuje len mnoho násilia.... A je to akoby sa to dialo priamo predo mnou, akoby som bola len divák a zároveň činiteľ, príde mi to dosť popletene. Pri tých zableskoch cítim okolo seba hrozne vlhko. Vlhko, chlad a hmlu. *Vzhliadne smutne k slnečnej oblohe a oprie hlavu o stenu* Ale na druhu stranu cítim príjemné teplo ako práve teraz.
Suzuya: Ano? Je to příjemné že? *Odpoví, Suzuya je hned ve vedlejším pramenu. Do jednoho by s ní nevlezl, ví, co by udělal on Mito, kdyby vlezla s někým do jednoho pramenu, natož když by tma vlezl on s Taliw. Spokojeně u toho vydychuje, je to prostě ten nejlepší relax jaký ho napadá, tedy jeden by ho napadl a tím je sex ale to nepřipadá v úvahu. *Je to příjemné že? Pravidelně dýchej a vychutnávej si ten okamžik.
Taliw: *Nediví sa, že má Suzuya veci zdarma. Takisto keby ma obchod, tak by ho nenechala zaplatiť ani jedno ryo. Na jeho pokyn vojde do šatní a vyzlečie si oblečenie. Vloží ho do skrinky a omota okolo seba uterák. V skrinke nájde aj nejaké veci pre návštevníkov a medzi nimi aj jednu gumičku. Vyzerá ešte nepoužito, tak si ňou zaviaže vlasy do drdolu. Vojde do jedného z prameňov a uchvatena sleduje ten priestor tam. Opatrne namoci palček na nohe do vody a následne do nej ponorí celú nôžku. Po nej aj druhú a nakoniec tam vojde celá. Pred úplným ponorenim si dá dole uterák a pripláva ku kraju prameňa, k akejsi stene* Suzuya-sama? *Spýta sa, čím skusi, či náhodou nie je na druhej strane prameňa*
Suzuya: Platí, ale tu to mám zdarma, díky mojím konexím a tak podobně. Navíc to tu ochraňuji a prosperuje to tu díky mě, takže občas něco dostanu ve slevě nebo rovnou zdarma. Nemusíš se bát, jen pojď. *Pobídne jí a vyrazí na cestu, tam se u recepční zastaví a zařídí pro sebe a Taliw místo jen pro ně dva, nerad bych aby je tam někdo otravoval, dostane tedy dva páry bílých ručníků. Jeden ihned podá Taliw a pak vyrazí na cestu do šaten kde je mnoho skříněk. *Svlékni se, svoje věci dej do skřínky a pak jen projdeš dveřmi do pramenů, jsou tma rovnou čtyři tak já si vlezu do jednoho a ty si taky vlezeš do jednoho, prostě celej pramen jen pro tebe. *Poví Suzuya a svlékne se úplně do naha a vyrazí klidným krokem do pramenů, v pravé ruce drží bílý ručník, který tam položí na zem kousek od pramenu a do jednoho si vleze a opře se tam i vnitřní stěnu pramenu a ruce si položí na kameny, které lemují pramen. * „To byl chytrej tah, kdybych skončil s jinou holkou v jednom prameni tak by mě zabila a jí taky, takhle je to ale naprosto bezpečné a úplně normální.“
Taliw: *Uvedomí si, že jej tak zásadný fakt nedošiel a očervenie. Sklopi zrak a smutne nafukne líčka* Dobre. *Vypustí z úst a ďalej sa venuje ceste. Dedina sa jej páči a okolie prameňov tiež. Všade okolo nich vidno stúpajúcu paru a príjemné teplo odtiaľ sála takisto* Aj tu sa platí? *Spýta sa, pretože jej to napadlo až teraz. Určite budú pýtať nejaké vstupné a opäť to bude musieť zaplatiť Suzuya. V duchu sama sebe zanadava, že sa chová naozaj sebecky a nemysli na ostatných* Raz vám to určite splatim, to vám prisaham. *Povie na záver a vojde nakoniec dnu*
Suzuya: Kdo? Když se nad tím zamyslím tak to dokážeš třeba ty a každá žena. *To by nebyl Suzuya aby neměl své poslední slovo. *Nebudu ti tedy odporovat a přiznám se, že máš pravdu. *Poví cestou k pramenům. *Jsem opravdu rád, že tě mám, doufám, že ti to teda dělá radost. Já tě beru za slovo dobrá? *Když v tom se Suzuya zastaví, ocitnou se před menší budovou, za kterou jsou ty horké prameny a podobně ale vše je to součástí tohoto navíc je to celé oplocené vysokým plotem aby nikdo nemohl šmírovat. *Tak jsme tady, jdeme? Taliw-sama?
Taliw: *Na jeho pokyn sa teda pustí do jedenia tyčinky. Chutí naozaj skvelo, jemne sladko s prirodzenou chuťou kokosu. Na jeho poučenie len prudko pokrúti hlavou* Nie, ste Suzuya-sama. Úžasna bytosť, ktorá je ochotná dať život aj niekomu ako som ja. Nezištne rozdávate príbytok iným, rovnako aj jedlo. A ja som vám za to nesmierne vďačná. Tak o sebe prestaňte zmyslat ako o obyčajnom človeku. Momentálne ste pre mňa môj Stvoriteľ. Kto dokáže len tak dať niekomu inému život? *Vysloví a znova si zacpe ústa tyčinkou. Nepáči sa jej, že o sebe Suzuya pochybuje* A nikto vás nezabije, budem vždy po vašom boku, aby som vás ochránila. Na cestách plánujem nabrať nové skúsenosti a naučiť sa všetky jutsu, ktoré som kedy vedela a spolu s nimi aj nové. Aby som dokázala stať po vašom boku a kedykoľvek odrazila akýkoľvek pokus iných ublížiť vám.
Suzuya: *Zaplatí to a tak vyrazí klidným krokem zase směrem, k horkým pramenům, nebo spíš k budově, která to provozuje. *Měla bys to radši sníst ještě dřít, než tam dorazíme, každopádně si říkám, zda si zasloužím tak velké uznání z tvé strany, jsem pouze člověk sice silnější než ostatní ale stále jsem pouze člověk. *Nechce, aby si Taliw myslela, že je nějak nadpřirozený a prostě že ho nikdy nic nedokáže zabít. *
Taliw: Každého neprajnika budem nadosmrti preklinat. *Zamrmle a prekvapí ju jeho potiahnutie za ruku* Um, ja neviem. *Bezradne hľadí na množstvo sladkého v regáloch a nevie, čo zvoliť. Nakoniec si vyberie len kokosovu tyčinku, ktorá má pekny obal* Tak toto teda... Dakujem, Suzuya-sama. *Cíti sa trochu previnilo ale navrhol jej to predsa on sam* "Možno mu proste robí radosť robiť radosť iným. To je tak úžasný človek." *Pomyslí si a počas pokladania tovaru na pult na neho len obdivne hľadí. Nezdá sa jej možné, že niekto tak dokonaly bol ochotný jej pomôcť na úkor svojho zdravia* "Musí byť svätec."
Suzuya: Moc ti děkuju, jsem rád, že jsi na mě tak milá. Nevím, zda by bylo tolik lidí za mojí existencí nadšeno, ale myslím, že jsem docela dobrej, co se týče přemyšlení do budoucna a strategií. *Pak zamíří k tomu stánku a prostě Taliw chytí za ruku, aby jí tam přitáhl. *Proč myslíš, že e tě ptám? Vím, že peníze nemáš ale pro mě to je radost a navíc mám peněz na rozhazování. Prosím vyber si cokoliv budeš chtít. *Poví Suzuya s úsměvem, samozřejmě že prodávající Suzuyu slušně a uctivě pozdraví, dále pak jen čeká co si Taliw vybere. *
Taliw: *Nestačí sa diviť novým informáciam. Jej obdiv momentálne vzrastie ešte viac*;Ste úžasný, Suzuya-sama. Myslite naozaj dopredu Ako ten najlepší stratég, akého som kedy poznala. Yugakure, ba čo len Yugakure, celý svet môže byť rád, že vás má. *Neodpustí si ďalšiu pochvalu. Niekto by to mohol brat ako vlezdoprdelkovanie ale ona to tak jednoducho cíti. Ak by mohla, tak by ho aj na rukách nosila* A um... Nemám zatiaľ žiadne peniaze. A nechcem vás využívať. *Povie smutne, hoci sladké by si asi aj dala*
Suzuya: Tak doba plyne dál, tím pádem svět podstupuje změny a pokrok jde dál. I když v Kirigakure nebo možná Iwagakure bys tak nadšené lidi nenašla. Víš Země Horkých Pramenů, provedla pokrok, jaký ještě žádnou jinou vesnici ani Zemi nenapadl. Povraždil jsem celou zdejší rodinu Feudálního Pána a sám jsem se jím stal, v mé krvi stejně proudí krev předků Feudálního Pána Země Ohně, takže pokud je v Yugakure nějaký Kage tak ten nemá pravomoc pouze jako Kage ale zároveň i jako Feudální Pán, to znamená, více práce musí totiž hlídat ne jen vesnici ale i celou Zem. Tím jsem si zajistil jakousi absolutní moc v celé Zemi, ani rada starších tu není potřeba. *Poznamená během cesty a všimne si stánku s různými sladkostmi. *Nedala by sis něco sladkého?
Taliw: *Otvorí ústa dokorán, pri ďalšej informácií* "Takže veľká sedmička. To by možno mohlo znamenať aj šťastie pre svet." *Prejde jej hlavou a nasleduje Suzuyu. Očividne na niečo prišiel. Keď jej prezradí svoje tajomstvo, tak na neho len pozrie a zažmurká očami* To ale nevadí. Ti ľudia boli určite šťastní, že vám mohli poslúžiť. Každý prináša nejaké obete. *Povie sucho a vykročí von z rezidencie (ak vyjde aj Suzuya). So záujmom si prezerá rôzne budovy a má pocit, akoby bola v úplne inom svete, ktorý poznala* Je to vôbec svet, v ktorom som žila kedysi? Príde mi to... Úplne iné. Aj sa ľudia trochu inak obliekajú mi príde. *Nad Suzuyovym priznaním už nepremýšľa. Mohol by jej povedať pokojne aj to, že povedzme stiahol z kože sto ľudí za sebou. Tak či tak by o nom neprestala zmyslat len v tom najlepšom*
Suzuya: No vlastně jich je sedm, nedávno se přidala Ketchūgakure no Sato mezi hlavní vesnice ale to vše se postupně dozvíš, neboj. *Ovšem pak ztratí slov, chce po něm, aby s ní šel do horkých pramenů, ovšem na druhou stranu když zavře oči, vidí Mito, jak v pravé ruce drží jeho říznutý penis a v tom levé katanu ze které kape krev. Nápad ho ovšem celkem dobrý nápad. *Něco mě napadlo, takže není potřeba na nějaké oblečení, upřímně je to s ním trochu nepříjemné a neužiješ si to tak moc. *Pomalu se začne zvedat. *Vem si teda aspoň … aha ty jsi už obléklá dobře tak pojď. *Poví a pomalým krokem začne kráčet ven z domu, únava na něm jde celkem vidět ale tak Suzuya má dobrou fyzičku, takže není pro něj vůbec těžké to překonat. *Jinak abys věděla, zabíjím jiné lidi, abych já sám omládl, vypadám na nějakých 20, ale skutečně jsem starý už 70 let.
Taliw: *Otvorí ústa dokorán, keď sa dozvie, kde vlastne je* Takže je už šesť veľkých dedín? *Spýta sa s nadšením v hlase. Ona si pamätá len na veľkú päťku, o Yuge žiaľ nepočula. Nikdy tu nebola a ak aj hej, nespomína si na to* Um... Keď je to Zem horúcich prameňov, tým pádom sa tu aj niekde dá vykúpať, či nie? Nechceli... Nechceli by ste zájsť do prameňov? Nikdy som tam asi nebola, nespomínam si. Ale horúca voda by nám mohla pomôcť v odpočinku, však? *Nemá problém s hanbou. Suzuyu považuje za svojho nového stvoriteľa, vzhliada k nemu a neberie ho ako človeka. Je pre ňu ako boh, ako čosi nadpozemské* Pokiaľ vám to však bude nepríjemné, môžem sa kúpať v prádle. *Doplní pre istotu. Nevie, či má Suzuya manželku ale pôsobí dosť mlado. Aj tak to však zo slušnosti navrhne. Oblečie si len obyčajné tričko a nohavice, pod ktoré si dá prádlo. Nepotrebuje nejaké šatičky*
Suzuya: Úplně jsem ti to zapomněl vlastně říct, nacházíš se v šesté velké vesnici Yugakure no Sato, která se nachází v Zemi Horkých Pramenů. Pokud nevíš kde to je, klidně ti ukážu mapu. *Nabídne, ovšem doufá že Taliw ví kde tato Země a tento kontinentu jsou, necítí se, že by měl dost energie k tomu, aby se zvedl a šel hledat světovou mapu. Sice by mohl použít železný prach, aby vytvořil ve vzduchu nějakou napodobeninu mapy ale je moc vyčerpaný, oživování na něj má vždy velký dopad ale ještě nikdy neoživoval nikoho kdo je po smrti už přes třicet nebo čtyřicet let. Ovšem následně se otevřou dveře a vejde Kage Bunshin, který tam k Taliw položí čtyři přecpané tašky toho nejlepší a nejkvalitnějšího oblečení z toho nejdražších materiálu a to i včetně spodního prádla. Kage Bunshin se následně rozplyne a Suzuya zavře na okamžik oči. *Tohle všechno je tvoje.
Taliw: *Spočiatku chce peniaze samozrejme odmietnuť ale keďže to spraví Suzuyovi radosť, tak samozrejme nenamieta. Za šteniatko bude asi rada ale nevie čo myslí tým spoločníkom* "Asi proste len doprovod..." *Pomyslí si a ďalej počúva. Nechápe, prečo je k nej taký veľkorysý* "Musím na ceste nazbierať veľa skúseností, aby som dokázala dobre slúžiť po návrate" *Zaumieni si, než predostrie svoje stanovisko na toto všetko* Dobre. Ale zaujíma ma jedna vec.... Kde vôbec sme? O akú dedinu ide? Podnebie mi nepríde príliš podobné tomu, ktoré sa mi vybavuje v pamäti. Je tu o dosť teplejšie a nie je tu také vlhko, aké si pamätám. *Väčšina jej spomienok je spätá s Kirigakure, kde je hmla bežná. Tým pádom aj vlhko, ktoré bolo v jej bývalej práci vo väzení v podstate neustále*
Suzuya: Čeká tě toho teď docela dost. Nejdřív až dorazí Kage Bunshin tak ti předá oblečení, já ti pak dám jeden prázdný dům ve vesnici a dostaneš ode mě i peníze do začátku a žádné že nechceš, já si to přeju a udělá mi to radost. Jako další tě čeká, seznámí se samotnou vesnicí a budeš si muset pročíst historii, sepíšu ti, co vše důležitého se od tvé smrti stalo. Musíš se zvládnout přizpůsobit tomuto času a této době, s tím vším ti samozřejmě i pomůžu. Seženu i někoho kdo tě provede vesnicí, případně se toho ujmu já sám, ale pak bych si přál, abys na nějakou dobu odešla na cesty, abys ten dnešní svět poznala na vlastní oči, ale nebudeš sama. Souhlasíš s tím vším? Jo ještě ti seženu to štěně klanu Doragon ale s tím si jistě poradím, nemusíš se toho bát. Kdyby ses cítila v tom domě sama, nebo cokoliv tak se stačí ozvat dobře? Samozřejmě že tě budu navštěvovat.
Yumi-Taliw: *Kývne ďakovne na jeho želanie dobrej chuti* Um, je to naozaj dobré. *Pochváli jedlo a napije sa z vody. Je to pre ňu naozaj zvláštny pocit. Nepamätá si toho moc čo sa týka emócií z minulého života. Má pocit, že k niekomu aj nejaké city chovala ale toto je prosto niečo iné. Vzhliada k človeku, ktorý jej daroval niečo. čo nikto iný. Druhú šancu na život* Suzuya-sama, čo bude.... nasledovať? *Spýta sa opatrne a dá si ďalší kúsok do úst. Nemá potuchy, kde vôbec je. Nie to ešte čo vôbec môže čakať. Nie je zatiaľ pripravená byť shinobim ale tak pokiaľ si to bude Suzuya želať, tak sa bárs aj dekou obalená hodí do prvej línie armády. Bolo by jej to jedno*
Suzuya: Neboj, nikam nepůjdu, stejně si musím odpočinout. *odpoví na její žádost, aby nikam nechodil, že se rychle vrátí. *Když se ozve zvuk rozbitého talíře, který spadl na zem. Sebou cukne a trochu se vyleká. Naštěstí ho Taliw zase rychle ujistila, že je v pořádku a tak se uklidní. Překvapeně zamrká, když mu podá talíř s jídlem, je z toho stále trochu nesvůj taková oddanost je prostě něco co nikdy nezažil, upřímně takový oddanost si oddanost samurajů a strážců Kage strčí do kapsy a to ještě s rezervou. *Uhm, nevím co ti k tomu říct, snad jen děkuju. *Poví trochu nejistě a rozlomí si hůlky. *Dobrou chuť Taliw-chan. *Usměje se na ní tak vlídně, že lépe by to asi nedokázal. * Doufám, že ti to bude chutnat. *Zároveň si pomocí Kagura Shingan zkontroluje kde je jeho Kage Bunshin a očividně je už na cestě zpátky. *
Yumi: "Doragon?" *Zopakuje si v hlave názov údajného klanu alw moc spomienok nemá. Asi bude musieť Suzuyu o ten svitok niekedy požiadať. Zabali si okolo seba deku ešte pevnejšie a rozbehne sa za pachom jedla* Hneď som tu, nikam nechoďte, Suzuya-sama! *Zvolá popri rýchlej chôdzi. Jedlo je stále bližšie alw snaží sa zároveň zapamätať si cestu do tej izby, kde ho nechala. V kuchyni trochu bez orientácie otvára jednotlivé skrinky a hľadá nejaké taniere. Jeden jej dokonca spadne na zem* Som-som v poriadku! Len som nesikovna! *Zvolá, aby o nu Suzuya-sama náhodou nemal strach. Zúfalo začne hľadať metlicku na zametanie, aby tie crepiny zamietla a hodila do koša. Potom si umyje ruky a vytiahne nejaké naberacky. Neobratne naberie mäso a ryžu na tanier a do pohára najele vodu. Naloží to na tácku, pridá príbor aj paličky, keďže netuší, čím bude jesť. Potom sa so všetkým vydá späť do izby, podľa pamäti. Raz zaboci trochu zle ale aj tak cestu nájde. Položí mu tacku do lona a ukloni sa. Nieslo sa jej to skrz deku trochu horšie ale nakoniec to nejako zvládla* Dobrú chuť, Suzuya-sama. *Vydá sa znova do kuchyne, aby nabrala aj sebe a s jedlom a vodou aj pre seba sa vráti naspäť. Posadí sa na zem a pustí sa do jedla. Suzuyovi priniesla jedlo skôr, keďže nemôže zostať hladný. Ona je na rade až ako druhá. Zároveň sa snaží jesť pomaly, aby jej nebolo náhodou zle*
Suzuya: Pocházíš z klanu, který kombinuje schopnosti Shinobiho a jeho psa, sice to bude nějakou dobu trvat, ale věřím, že ti jednoho seženu, slibuju. Mám i svitek, který obsahuje popis všech technik tvého klanu, který se jmenuje Doragon. *Když v tom Yumi zmíní něco o vaření. *Vařil jsem, myslel jsem, že po oživení budeš mít hlad a já po tom vyčerpání na tom budu úplně stejně, takže jsme něco připravil ale nemám moc energie k tomu abych pro to došel, pokud máš hlad a žízeň tak si tam dojdi a klidně se obsluž, jako kdybys byla doma.
Yumi: *Snaží sa spomenúť si vôbec aky rok si pamätá ale je to ťažké. Mohol byť možno rok 40? To už si nespomenie. Čo znamená že minimálne štyridsať rokov bola mŕtva* To je... Naozaj desive. *Skonštatuje a posadí sa do tureckého sedu, pričom Suzuyu pustí. Nechce mu spôsobovať nejaké ťažkosti. Začína sa cítiť celkom príjemne a zhlboka sa nadychne* Takže Taliw, to bude odo dneska moje meno. *Zopakuje si a zamyslene si priloží ruku k ústam. Snaží sa vybaviť si nejaké jutsu z minulosti a ako prvé si spomenie na akési kombo so psom, ktoré by teraz asi ťažko dala dokopy. Nehovoriac o tom, že nemá ani psa* Myslíte, že by ste mi vedeli zohnať ninja psa? Mám pocit, že kedysi som mala nejaké možnosti jutsu spojené so psami... Ale moc si nepamätám. *Začmuchá nosom a ucíti niečo naozaj príjemné. Vôňu pečeného mäska* Suzuya-sama, vy niečo varíte?
Suzuya: Huh? *trochu překvapeně se Yumi podívá do očí, ne že by to bylo nepříjemné ale prostě to nečekal. Však je to velkej Suzuya, kterej zvládne téměř vše, co si zamane a tak je trochu překvapení že se Yumi ptá, zda je zrovna on v pořádku. Sice bylo by nefér zapomínat na Mito, která se o něj nejednou postarala ale, když tu není ona tak to musí být někdo jiný. *Jsem v pořádku jen to oživení bylo fyzicky fakt náročné, je těžké si udržet vědomí. Jinak je rok 80, takže už to je nejspíš opravdu moc dlouho od tvé smrti.
Yumi: *Kyvne hlavou a pevne sa ho chytí. Zavrie oči, zadrží dych a stiahne brucho. Má opäť akési obavy, že sa presunie do temnoty ale Suzuya jej predsa povedal, že sa tam už nevráti. A ona mu dôveruje. Keď ich otvori, pocíti trochu malatnost ale príjme deku. Rozhliadne sa okolo seba a celkom sa jwj tu pozdáva. Je tu pekne, útulne a hlavne teplúčko. Zachumla sa do deky až po krk a priplazi sa k Suzuyovi po štyroch* Suzuya-sama, ste v poriadku? *Spýta sa okamžite a s obavami vezme jeho ruku do svojich drobných dlani. Nie je síce dieťa ale je stalw dievča a Suzuya muž, takže už len z princípu má o dosť väčšie ruky než ona. Je trochu oťapená a unavená ale nemieni spať. Spala až moc dlho. V tom jej čosi dôjde* Aky... Aky je vôbec rok? Koľko ubehlo času odkedy... *Nedohovori a posledné slová svojej otázky radšej prehltne*
Suzuya: Dobrá vezmu tě do m vesnice, přesněji ke mně domů a seženu ti tam nějaké oblečení. Pevně se mě ale chytni a napočítej do tří, pak zavři oči a nedýchej, dokud ti neřeknu. *Důvod proč to chce je jednoduchý, hodlá použít Hiraishin no Jutsu a toto by mohlo oblbnout její žaludek, aby se jí neudělalo špatně. Pokud Yumi poslechla tak se za použití Hiraishin no Jutsu teleportuje do rezidence Juuzou, díky Kagura Shingan dokáže ihned říct že Erza není doma. Yumiko pomůže se posadit do křesla a vytvoří si rychle jednoho Kage Bunshina, který okamžitě odběhne někam pryč a Suzuya odejde pryč přesněji do jednoho pokoje kde najde jednu deku se kterou se vrátí a tu Yumi podá. *Prozatím si vem tohle, můj klon šel nakoupit nějaké oblečení tak musíš jen vydržet. *Pak se posadí na protější gauč a vyčerpaně se do něj zaboří, použití Rinne Tensei ještě zdaleka neodeznělo. *
Yumi: *Zdvihne hlavu od zeme ale telom zostáva aj naďalej bez pohnutia* Ďakujem mnohokrát Sasa... Teda... Suzuya-sama. *Príliš ju neštve to, že bol nukenin. Momentálne by jej mohol povedať aj to, že zničil aj polku sveta a pravdepodobne by to s ňou ani nehlo. Je jej záchrancom a ona odo dneška jeho sluhom* Taliw sa mi páči. *Poznamená a položí ruky na svoje brucho* Um... Myslíte, že by som mohla dostať aj nejaké oblečenie? Veľmi mi to neprekáža, keďže som váš nástroj ale... Je mi trochu zima. *Smutne odvráti zrak Začína k sebe opäť prichádzať o trochu bližšie a uvedomuje si aj súvislosti. Rovnako aj to, že by jej oddanosť mohol bez problémov zneužiť. Ale asi by jej to aj bolo jedno. Záchrana života a to doslova je niečo, čo nesplatí prosto nikdy*
Suzuya: Dobrá, budu tu pro tebe jako tvůj nejbližší přítel a pokud ti to udělá radost tak tě nechám, abys svůj život zasvětila tomu mému. Jako první tě ale musím připravit na to, že nejsem Sasari, tedy jsem to já, ale tehdy jsem ti neřekl moje pravé jméno. Ve skutečnosti se jmenuji Suzuya Juuzou, býval jsem Nukenin který přežíval v Kirigakure. To už dávno neplatí, víš mnoho se toho změnilo ale co se změnilo je to, že tu budu pro tebe, jsi jako moje minulost a bez minulosti nemohu žít tak si tě budu hlídat. *Proč to vše vůbec povídá? Protože chce být k Yumi naprosto upřímný. *Tvoje nové jméno bude Taliw. *Docela příhodné jméno, vzhledem k tomu že to má svůj význam a to druhý život (či tak nějak). *
Yumi: *Smrkne a nechá sa hladkať po hlave. Príde jej to upokojujúce* Ale ja chcem, Sasari-sama. *Odtiahne sa od neho a vlasy jej opäť voľne spadnú cez prsia* Rada by som ale na minulosť si moc nepamätám... A rada by som začla od začiaku... S novým menom. Novou identitou. Z minulosti cítim akurát mnoho bolesti a temnotu a už viac prosto nechcem. *Objíme sa rukami a odvráti pohľad na stranu. Fakt si toho moc nepamätá, spomienky má zahmlené a jediné, čo si pamätá dosť živo, sú výkriky a mnoho krvi. Pri tých spomienkach ju až zatrasie, opäť* Sasari-sama, vyberte mi prosím meno, pod ktorým vám budem slúžiť. *Povie a položí ruky na zem, aby sa mu uklonila*
Suzuya: Neboj, nepřijdeš už nikdy, postarám se o tebe. *Yumi je očividně celkem citlivá a hlavně vystrašená, proto se k ní přesune ještě blíž, aby jí mohl vzít do své náruče a obejmout jí. Její slova ho docela dost zaskočí, oživil už několik lidí, ale nikdo ještě neřekl taková slova. *Nemusíš mi zasvětit život, upřímně ti řeknu, že jsem tě oživil hlavně, protože tvůj život mě spojuje s mou minulostí a já potřebuju někoho nebo něco co mi jí bude připomínat a to jsi ty. Teď na nic nemysli, nic špatného jako je temná samota už nepřijde a já ti pomůžu kdykoliv to bude potřeba. *Jednu ruku má přiloženou k jejím zádům a druhou jí u sebe a druhou jí hladí po vláskách. *
Yumi: *Vstrebáva každé jedno slovo, ktoré vychádza z jeho úst. Natiahne k nemu pomaly ruky, veľmi opatrne a pomaly. Chce ho objať, chce cítiť teplo iného človeka a hlavne chce mať pocit, že tá samota je už navždy preč* Už... Už to temno nepríde? *Spýta sa opatrne a tuho ho objime. Začne trochu posmrkovat a vzlykat. Tak nejak od strachu a šťastia zároveň* A keďže si... Si mi dal znova možnosť žiť... *Zdvihne k nemu hlavu a zažmurká vlhkými očkami* Odo dneska zasvätim život tvojmu bezpečiu, radosti a blahobytu. Budem navždy tvojim dlžníkom... *Je natoľko zmätená a vďačná, že jej vôbec nevadí, že ho objíma nahá. Ako by aj mohlo?*
Suzuya: Umřela jsi, měla jsi nějakou mozkovou příhodu a zemřela jsi a já tě oživil. *Zatím jí nebude říkat, že to není Sasari ale Suzuya že to bylo tehdy jeho falešné jméno. Trochu se přiblíží k Yumi, ne moc rychle ale jen trochu. Stále je trochu vylekaná a tak jí nechce ještě víc vyděsit. *Potřebuju, aby ses uklidnila, koncentrovala se na přítomnost a na to že jsem ti teď dal život, abys ho mohla opět žít, takže momentálně ti žádné nebezpečí nehrozí a já ti chci pomoct.
Yumi: *Opatrne sa posadí a opiera sa rukami o zem za sebou. Dlhé červené vlásky jej padnú cez prsia, ktoré tým pádom zakryjú* Sa... sari... *Rúčku zovretú v päsť si priloží ku hrudníku a oprie si o ňu pery. Jej spomienky sú dosť zahmlené a zmätené ale predsa len sa vyobrazuje niečo málo. Väzenie, mučenie, rôzne vlhké, plesňou pokryté cely* Sasari. *Zopakuje a s vyvalenými očami sa rozhliada okolo seba* Ako... Kedy... *Naprázdno preglgne, aby prehltla tú divnú hrču tvoriacu sa v jej hrdle. Chce sa jej z neznalosti situácie plakať*
Suzuya: *Oživením si prošel už mnohokrát, i když vždy byl na straně toho, kdo oživuje a ne toho kdo byl oživen, takže tuší s čím má tak nějak počítat. Místo aby jí zahltil množstvím informací a otázek radši jen klečí a snaží se dát dohromady, uvědomuje si, že tam je nahá a i když by to byl pěkný pohled tak na to nemá ani pomyšlení. Upřímně mu je nějaká nahá dívka ukradená, když v tom ho Yumi osloví. Zvedne k ní tedy pohled v přívětivém a přátelské úsměvu. *Kdysi před mnoha lety jsme se potkali v Kirigakure ve vězení při mučení, tehdy jsem se ti představil jako Sasari.
Yumi: *Nevidí nič, iba tmu. Jej duša blúdi kdesi v temnote, bezodnej temnote, keďže za svoje skutky do raja rozhodne prísť nemohla. Odrazu však ucíti akýsi silný tlak, akoby ju čosi doslova vtahovalo kamsi preč. Začne cítiť miestami chlad a teplo takmer zároveň, pocity, ktoré už naozaj dlho necítila. Dokonca ma pocit, že aj cíti svoje telo ako také. Zľahka pohne prstami a naozaj pomalým spôsobom sa dotkne svojho stehna. Cíti svoj dotyk, dotyk teplej ruky. Postupne pohne aj prstami na nohách a cíti sa dosť nesvoja. S vahanim a strachom skúsi rozlepit oči a doslova ju takmer oslepí slnko na obzore. Položí si prsty na krk a cíti pulz srdca* "Nemožné..." *Boji sa posadiť, tak len otočí hlavu na stranu a uvidí neznámeho muža, ktorého nepozná. Ničomu nerozumie, nedokáže si spomenúť ani na svoje meno. Minimálne skrz ten šok, ktorý práve zažíva. Telo sa jej roztrasie a vôbec ju neserie, že je naha. Sotva si totiž uvedomuje, čo sa deje, nie to ešte riešiť takéto malichernosti. Sťažka pohne ďalšími svalmi v tele a pokúsi sa posunúť o kus ďalej* Kto ste... *Vypustí z úst a začína sa dostávať do spomienok. Vie, že sa volá Yumi. Ale nič viac*
Suzuya: *Momentálně stojí oblečený v ( odkaz » ) u malého potůčku, který je obklopen různými stromy a tak podobně na pohled to je opravdu krásné a klidné místo. Má i sebe i pouzdro, uvnitř kterého se nachází katana (uložené tak jako na obrátku oblečení). V očích má aktivní Rinnegan a na čele zformovanou pečeť Byakugō no In. Před sebou má položené kosti. Asi hodinu na ně tiše zíral, přišel o Tomea toho kdo ho mohl nějak pojit s minulostí a Suzuya má pocit že potřebuje někoho, kdo by ho mohl pojit s jeho temnou minulostí z dob, kdy byl ještě Nukenin a tato dívka ho s ní pojí. Začne hromadit obrovské množství Kyuubiho chakry odpovídající množství pěti ocasů. Složí speciální ruční pečeť, při které proplete prsty svých rukou a opře o sebe dlaně. *Rinne Tensei no Jutsu! *Zvolá a následně se veškerá ta chakra uvolní a kosti Yumi se začnou postupně a jistě měnit, po chvilce se to zregeneruje do takové míry, že se vytvoří celé lidské tělo a ještě se vyvolá duše z posmrtného života, doslova je odtamtud násilně odtrhnutá a znovu je připevněná k tomuto tělu, které opět získá svůj život. Duše byla mrtvá ovšem dost dlouho a tak to bylo dost náročné a Suzuya s těžkým dechem padne k zemi, drží se rukama a prakticky se tam krčí na všech čtyřech, ne jen že použití takového množství chakry najednou je náročné ale zároveň ho to velmi ale opravdu velmi vyčerpalo a má co dělat aby si udržel vědomí. *
--;;--:
Haruka Noburu: /Takže si na mňa naozaj nepamätá./ Zvláštne.. myslela som, že to vieš. *Pousmiala sa a podišla pomalými krokmi k stromu kde položila modré kvety.* Keby som povedala, že som kvetinárka.. asi mi to neuveríš, čo? *Uškrnula sa, zdvihla ich do náručia a privoňala si k ich jemným okvetným lístkom. Táto situácia .. bola zvláštna. Potom sa k nemu otočila čelom a zložila si kapucňu.* Som Haruka Noburu, shinobi z Kirigakure. *Teatrálne sa uklonila. Mávla pri tom plášťom akoby bola na javisku. Keď sa vzpriamila v očiach jej hralo pobavenie - bola zvedavá či zazrie v jeho tvári nejaké poznanie.*
Shiki: *Pozoruje Haruku a pokrčí rameny.* Je to jinchuuriki, hodně štěstí. *Zasměje se a ušklíbne se.* Ale uvidíš, bude to hádám sranda zároveň *Pronese a pozoruje ji.* Kdo vůbec jsi? *Zeptal se. Když už ona znala jeho tak se mohl zeptat i on na její jméno. Nechtělo se mu to dělat třeba násilně sharinganem, takže bylo lepší se zeptat.*
Haruka Noburu: *Založila meče do pošvy kým rozprával odkiaľ ju pozná. Bojovať s ňou očividne nechcel a ak aj - mečmi proti nemu zatiaľ nič nezmohla. Ak by predsa len došlo medzi nimi k boju musela by sa spoľahnúť na jej iné schopnosti - ninjutsu, kyutai.. atď. Keď jej hodil bingo knihu späť - chytila ju ešte počas letu pred tým, než dopadla na zem.* Mám ju na zozname. *Informovala ho s mierne zdvihnutým pravým kútikom úst. Potom si vložila Bingo knihu späť do vrecka.*
Shiki: *Poslechne její připomínku a pousměje se.* Neznám ji jako nukenina, znám ji z dříve když jsem byl ještě malý a ve vesnici. *PRonesl a pokrčil rameny. *Divím se, že když je to jinchuuriki a ví se o ní dost věcí tak je na svobodě a nikdo ji neloví či neulovil. *Pronese, načež následně hodí Bingo knížku zpátky k dívce.*
Haruka Noburu: *Všetko si ukladala do pamäte, jeho mačacie oči, informáciu o Ichibim.. Chakrovú stopu. Bude to všetko referovať Kagemu ak sa jej podarí prežiť. Po jeho slovách, že niekoho z tej knihy pozná sa len uškrnula a prevrátila oči.* Že ma to ani trochu neprekvapuje. *Prehovorila s poriadnou dávkou irónie v hlase. Sarkazmus jej nikdy nebol cudzí.*
Shiki: *Chytí Bingo knihu a následně v ní začne listovat.* Protože mi je to jedno. Stejně nemáte nikoho kdo by mne dokázal zastavit v přemisťování. Na to je potřeba zapečetit mou chakru, ale dotknout se mne je nemožné když nechci. *Odpověděl jí, když si listoval knížkou.* Po mém přemístění nezbude žádná chakrová stopa kam bych se přemístil. NAvíc zde mohu klidně vypustit Ichibiho. *Pokrčil rameny. Nějak ho netrápilo, že by věděla že má ichibiho, stejně ho brzy mít nebude takže jsou to teoreticky milné informace. jeho pohled, který měl stejný vzhled jako kočičí oko se nijak neměnil. Stále měl zůžené zorničky díky světlu.* Ha tohle znám *PRonesl, když se zastavil na Sumi. Viděl tam i Renjiho, kterého však momentálně nijak neřešil. Knížku ukázal směrem k dívce.*
Haruka Noburu: *Pohľadom pri jeho slovách o tom, že by mu nikto neveril skĺzla ku tunelu poničených, popadaných stromov a rozrytej zeme - kam odletela jej technika. Toto miesto mala rada, nechcela tu napáchať ešte väčšie škody. Hodila mu k nohám bingo knihu kde chýbala stránka s jeho fotkou. Už nemalo cenu zatĺkať, vedel čo spravila. Na počudovanie na ňu napriek tomu ešte ani raz nezaútočil.* Prečo si ho nechal ísť keď si vedel, že ho posielam po pomoc? *Pozrela sa mu do oka. Chcela skúsiť odhadnúť jeho skutočné emócie. V kútiku duše pri tom dúfala, že ak by sa ju pokúsil uväzniť v genjutsu Gobi ju v tom nenechá.*
Shiki: Vážně si myslíš, že by mi to někdo uvěřil? Vždyť ani ty sama mi to nevěříš. *Pronese a zasměje se. Vpodstatě mu přišlo i divné, že nikdo neřešil to, že na mrtvole Tsuchikage byla jen jedna bodná rána a to bylo vše. No co už.* Tak co chceš pokračovat? Mě se nějak nechce a nemám o to zájem. Navíc kdo ví zda by jsme to stihli skončit než dorazí zpátký Rakitsune. *Pronesl a pokrčil nad tím ledabyle rameny.*
Haruka Noburu: *Neveselo sa zasmiala.* Ahaa.. takže si vlastne taký malý hrdina? *Nahla hlavu na stranu.* To sú mi ale veci. *Teatrálne si povzdychla.* Ak by to bolo takto.. prečo by ťa vyhlásili za nukenina? *Zamračila sa, bola si istá, že si z nej uťahuje rovnako ako na začiatku keď predstieral, že má chromú nohu.*
Shiki: Ne jen mě poprosila abych ji usmrtil a tak se stalo. Byla má dobrá vůle, že jsem ji nechal přemístit do Iwy. *Pronesl a když po něm vystřelila odskočil bokem aby se tomu vyhnul. Kami no arashi poklidil do pouzdra.* Vážně to chceš brát vážně, *Pronesl a zatím bez útoku stál a nehýbal se.*
Haruka Noburu: *Tvár mala kamenne pokojnú keď jeho meč vykryl jej útok.. v duchu z toho však bola nesvoja.* /Čo to do pekla - čo to je za zbraň!?/ *Po jeho slovách sa nepatrne uškrnula.* Vraždu druhej Tsuchikage porovnávaš s pirátmi? V akej rozprávke to žiješ? *Opýtala sa - v hlase bolo tento krát badať pobavenie u nej. Otočila ladne mečmi a sekla nimi. Skoro to vyzeralo ako tanec keď pomocou vetra zaútočila čisto na jeho zbraň v snahe rozpoliť ju (KAZEKIRI NO JUTSU) ak by sa meč uhol - útok by pokračoval ďalej až ku Shikimu, predpokladala ale, že zbraň sa ho bude pokúsiť brániť tak ako predtým.*
Shiki: *Zamrčí a když na něj vystřelí jehly. Vlastně se ani nepohne vše to místo něj vykryje jeho meč Kami no Arashi. Jakožto pasivní schopnosti a následně se opět oběví u něj.* Za vraždu se bere zabití, né splnění přání na pomoc k smrtí, když osoba po ni touží a dále nechce žít. Stejně tak jako se nebere zabití pirátů, kteří zaútočí na malou lodičku nebo snad ano? *Optá se jí zvědavě a zhluboka a hlasitě povzdechne.* Asi bych to měl brát té vážně co? *Opta se. Líbí se mu její odhodlání a vše. Možná by ji mohl využít a nebo si ji prostě vzíti sebou a udělat z ní něco jako ochranku aby nemusel vstávat z postele a něco vůbec dělat, přece jen silní shinobi se do Ketchugakure vždy hodí.*
Haruka Noburu: *Zamračila sa.* Tvoje skóre meniť nechcem, zomrieť sa tu nechystám. *Prehovorila trúfalo, kapucňu mala stále nasadenú.* A bingo knihu nepotrebujem na to aby som ti vedela povedať čo si zač. *Vystrela sa, ruky spustila pozdĺž tela, no stále v nich držala zbrane.* Si obyčajný zločinec a vrah. *Sama nevedela kde sa v nej odrazu zobralo toľko odvahy.* To že si pár rokov nikoho nezabil na veci nič nemení. Som ninja z Kirigakure .. nemôžem ťa nechať odísť, za žiadnu cenu. Ako to povedala - sekla pred sebou mečmi a zoslala na neho niekoľko malých, takmer neviditeľných čepelí (Gōkūhō). Stále nemala v úmysle ho zabiť, dokonca predpokladala, že sa tomu útoku vyhne ešte pred tým než sa k tomu odhodlala. Na tom však nezáležalo.. chcela aby vedel, že to berie vážne.*
Shiki: *Zůstával sedět a trošku nahlas se uchechtával místy.* A co když ano? *Optal se a opět zvědavě vytáhnul jedno obočí nad pravým okem, které mu bylo viditelné.* Víš, má Kami no Arashi má svůj vlastní rozum, dokáže se přemístit tam kde budeš útočit. PRoto nemá cenu na mě tasit katanu. NAvíc jsem již přes šest let nikoho nezabil. Nekaž mi tu dobu. *Pronesl a posmál se, přičemž na důkaz toho co říká, nechal zmizet a následně obět svou katanu ve své ruce. Nijak ji však nedával k útoku nebo tak. Dívka mu nikoho nepřípomínala, jelikož Haruku viděl naposledy když byla malé dítě.* Vidíš ukaž co se o mne v Bingo knize píše. *Pronesl, načež k ní natáhnul ruku.* Věděl, že vé zvířátko poslala pryč, stejně jako slyšel jak něco šustí s papírem, ale neviděl co.*
Haruka Noburu: *Keď si trucovito prekrížil ruky na hrudi neušlo jej, že sú skalnaté.. Shiki za ten čas dosť zmužnel aj fotka v bingo knihe kde bol starší než si pamätala.. Nevystihovala jeho súčasný stav. Stále nad ním stála v bojovej póze, s tasenými mečmi a mierne pokrčenými kolenami.* Uťahuješ si zo mňa?! *Sykla cez zaťaté zuby. Pôsobil uvoľnene a pobavene zároveň. Prekročila o krok bližšie. Nevyzeral, že by si na ňu pamätal.*
Shiki: *Pozoruje reakci dívky a baví se na tom.* to nepůjde asi jsem právě ochrnul. *Pronesl, načež si chytil rukama jednu nohu a zvedl ji do vzduchu načež ji pustil. Povolil svalstvo aby to vypadalo bezvládně.* A vůbec nikam se mi nechce líbí se mi tady. *Pronesl trucovitě a překřízil rozhodnutě ruce na hrudi.*
Haruka Noburu: *Zažmurkala čakala všetko len toto nie! Skoro sa mu opäť pozrela do očí.* Čože? *Vyletelo jej, no hneď si zahryzla do jazyka. Nemyslela by si, že bude súhlasiť, určite.. By nemal.. Mal bojovať mal... Odkašľala si a zdvihla bradu.* Teda-chcem povedať, že ja nie som sudca.. *Líčka jej mierne zružoveli od rozpakov, no nenechala si ujsť príležitosť - nohou odkopla od neho zbraň, ktorú pustil na zem. Sotva sa jej dotkla špičkou topánky.* Takže.. Shiki - Teraz pôjdeš so mnou.
Shiki: *Pozoruje dívku před sebou a usměje se. Na to pustí svou katanu na zem a prevali se dozadu aby si sedl na zadek takto. * Vzdávám se ti, udělej onen rozsudek zatkni mě a přesvěd mě k soudu *Pronesl úsměvem na rtech. Opět se na tomto začínal bavit a vypadalo to na dost velkou srandu. Ruce lehce uvedl nad hlavu na znak že se jakože vzdává. *
Haruka Noburu: *Jeho oko pritiahlo jej pozornosť. Zdalo sa jej, že sa zúžilo ako mačacie - v šoku pootvorila ústa, no hneď sklonila pohľad na jeho pery. Nadávala si v duchu, že bola tak neopatrná - ako úplný začiatočník. Dávala si už poriadne záležať aby sa mu viac do jeho oka nepozrela - posledné čo by chcela by bolo byť chytená v nejakom genjutsu. Neuhla sa keď namieril čepeľ svojej zbrane na jej tvár.. sama svoje meče pevnejšie zovrela v rukách. Jeho slová ignorovala, bola rozhodnutá neustúpiť.* Murasakiiro no Shi​, zatýkam ťa za tvoje zločiny. Zlož svoje zbrane a vzdaj sa, nech môže nad tebou prebehnúť spravodlivý súd. *Pokúšala sa znieť statočne, odhodlane.*
Shiki: *Doplnil si spokojeně vodu a následně se z ní chce napít. Dění okolo vnímá bez problému díky lepšímu sluchu. Ale nechává to být. Šak co, za chvíli počítal, že stejně bude doma a nebo se přenese domů. Každopádně když se před ním objevila z vody žena, co byla předtím jinde jen na ni nechápavě kouknul. Pravé oko mělo zúženou zorničku, díky pokusům co naněm provedla Satsuk ia jeho oči reagovali na světlo jako u kočky. No zůstal nehybně na ni koukat.* Vážně s takovýmhle mečíkem? *Optal se jí a nechápavě zvedl jedno obočí. Poté pustil lahvičku na pití a v ní se mu sformovala jeho katana Kami no Arashi, která se přemístila do jeho ruky. Namířil ji též na její obličej.*
Haruka Noburu: *Kutikom oka sledovala jeho pohyby. Kým Shiki ochutnával vodu - vybrala z vnútorného vrecka plášťa svoju bingo knihu v ktorej mala zastrčené pero. V skratkach, pár ťahmi napísala jej polohu a čupla si. Pískla na Mizuho v rovnakej chvíli čo otrhla stránku z bingo knihy. Aby jeden zvuk prekryl druhý. Mizu k nej poslušne pribehol.. Poškrabkala ho za uchom s úsmevom na perách - akoby o nič nešlo.* Dobrý chlapec. *Zašepkala a pri tom mu nenápadne vložila poskladany papier za obojok. Na papieri bola zakrúžkovana hlava Shikiho so súradnicami ich aktuálnej polohy. Podpísala sa, napísala tam aj značku Kirigakure. Nebola si istá, či sa jej správa dostane k Sasorimu alebo či ju objavia iní ninjovia skôr.. Nebola si istá, či jej to bude ešte niečo platné.. Možno vtedy už nebude žiť a Shiki bude dávno preč, no na tom nezáležalo.. jej česť zvíťazila nad zdravým rozumom.* Nájdi Sasoriho. *Prikázala mu šeptom, pískla a hodila konárik hlboko do lesa - smerom ku Kirigakure. Mizu sa rozbehol tým smerom - vedel čo má robiť. Sama preglgla. Zhlboka sa nadýchla a otočila sa čelom k dávnemu známemu. Pomocou Suiton: Inpei sa presunula do vody - vynorila sa priamo pri ňom aj s tasenými mečmi. Mierila na jeho hrdlo, nemala v úmysle ho však podrezať. Chcela ho prekvapiť a požiadať ho nech sa dobrovoľne vzdá. Vždy bola tak trochu naivná.*
Shiki: *Prohlédl si kraj vody a zmapoval si tak nejlepší přístup k vodě aby se nějak do ní nezřítil. Následně vytáhnul menší lahvičku, ve které měl předtím vodu a následně ji otevřel. Vložil ji pod vodu a začal do ní napouštět vodu, díky proudu potoka. Následně však vdruhou ruku ponořil lehce po klouby do vody aby ji namočil a dal ji k ústům a lehce ji olíznul. Chtěl zjistit zda s tou vodou něco není. Čichem z ní nic necítil, ale chtěl si být jistý i chutí. Dívky si nijak nevšímal. Nebyla pro něj momentálně nějak podstatná. Avšak uši i čich mu soužili dobře, kdyby bylo potřeba.*
Haruka Noburu: *Uškrnula sa. Položila kvety na zem - ku najbližšiemu stromu a pobrala sa za svojim modrým, huňatým kamošom. Zdvihla zo zeme malú halúzku a hodila ju jeho smerom. Preletela kúsok nad jeho hlavou. Strihol ušami a čľupol hlbšie do vody. Zasmiala sa keď sa vynoril nad hladinu - v papuľke mal konárik, opäť si čupla chcela mu hodiť ďalšie drievko, no to sa v jej hlave ozval Kokuo.* (Hime, blíži sa ku nám veľká, silná chakra.) Čože? *Šepla bez dychu a otočila sa okolo svojej osi. Spomedzi stromov sa vynoril vysoký muž. Mal oviazané ruky, plášť, pásku cez oko..... fialové vlasy. Nevšímal si ju, vlastne na ňu nepozrel ani kútikom oka - pravdepodobne si šiel len po vodu.* (Maj sa na pozore Hime!) *Reakcia Gobiho ju zaskočila, snažila sa tváriť nenápadne. Zatiaľ ju ten muž neregistroval, zatiaľ bola len dievča trhajúce kvety, na prechádzke so svojim maznáčikom. Priamo na neznámeho muža necivela. Pozerala na neho len skusmo - tvár jej viac/menej halila kapucňa.* /Je mi .. povedomý..... tak známa tvár.. a tie jeho fialové vlasy../ *Premýšľala s prižmúrenými očami. Keď jej to docvaklo - doširoka ich otvorila,zatajila dych. * /Shiki, je to Shiki Toyokazu!/ *Nasucho prehltla, ruka jej podvedome zamierila k jej legendárnym mečom. Bingo knihu poznala naspamäť.. už nejeden rok loví nukeninov. Na neho si však nikdy zuby nebrúsila. Jednak by ho sama nemala šancu poraziť ... a - mala tiež emocionálnu zábranu. Spoznala ho keď bola ešte malá. Kúpil jej sladkosti, bol na ňu dobrý.. vedela, že odvtedy urobil príšerné veci, mal na svedomí vraždy, vážne zločiny. Bola v rozpakoch. Nevedela čo má robiť. Fakt, že na neho narazila úplnou náhodou v lese ju postavil do ošemetnej situácie. Ah.. Je ninja z Kirigakure, loví ľudí ako je on. Mala by sa ho pokúsiť zatknúť, zraniť ho... ale má sa nechať zabiť? Čo ak tu nieje náhodou? Oblial ju studený pot - stála na mieste, nehybná ako skala.*
Shiki: *Byl nedaleko vyřídit jakéhosi muže, co odmítal pouštět přes cestu u svého domu jejich obchodní zásilky. Tak mu to byl vysvětlit a domluvit se s ním. Poté však při cestě domů, byl nucen sestoupit od cesty a vydat se hledat něco k pití. Na sobě měl svůj klasický outfit a svou Kami no Arashi vzadu za pasem schovanou pod pláštěm. Samozřejmě jeho vzhled doplňovali i obvázané ruce a následně černá páska přes levé oko. Vlasy měl ledabyle dané v culíku, ze kterého několik, tedy celkem dost pramenů uteklo a padali mu do očí. Prošel kolem několika stromů, než se dostal až na břeh potůčku. Nijak se neohlížel a nevšímal si okolí. Lešč se zastavil. Ucítil něčí pach stejně tak jako slyšel hluch. Nezajímalo ho kdo nebo co to vydává, spíše čekal zda bude nějaká reakce na jeho přítomnost, nebo zůstane bez povšimnutí a prostě si jen nabere vodu.*
Haruka Noburu: *Kráčala lesom k potôčiku a cestou zbierala kvety. Hodlala s nimi vyzdobiť hrob jej mamičky. Už to bude nejaká chvíľa čo tam bola naposledy. Kvety čo rastú pri vode jej prišli na venček najadekvátnejšie. Keďže mama vodu milovala a celkovo je ich klanu tento živel najbližší. Mala na sebe svoje čierne brnenie -> odkaz » a cez plecia prehodený plášť s kapucňou. (Vzhľad - odkaz » ) Svoje legendárne meče mala rafinovane pripnuté na chrbte - pod plášťom. Okolo nôh sa jej plietol Mizu. Ani si neuvedomila ako a už skočil do vody a šantil sa v nej. Bezmyšlienkovite sa na neho usmiala. Nahla hlavu na stranu a sledovala ako v potoku naháňa ryby. Voda špliechala na všetky strany.*
---: ---
Suzuya: Jasné taky si myslím, že se brzo uvidíme tak se měj Rize myslím, že se brzo dost pobavíš, až si budeme moct pokecat o způsobu pomsty. Tak zatím ahoj. *Rozloučí se Suzuya a následně se vlastně opět ocitne ve světě různých snů a tak dále prakticky mu i celé to setkání s Rize bude připadat jako sen ale tak jistě zjistí, že sen to určitě nebyl. *
Murasame: *Len sa na neho obráti a milo sa usmeje.* Neboj, tvojej duši a telu sa nič nestane, dokedy si živý, je medzi vami puto, ktoré vás spojuje, plus ja to spojenie posilňujem zmluvou... ide o to, že je ťa zabiť nesmiem, teda ak to nepreženieš s finálnou technikou, ktorá má svoje limity... tak či tak... pokojne ťa vrátim do tvojho vnútorného sveta... *Chytí ho za ruku, luskne prstami a okolo nich sa vytvorí dym, ktorý ide z fajky, ocitnú sa v jeho vnútornom svete.* A sme tu... nebudem ťa teda dlhšie zdržovať a hlavne mám povinnosti v chráme, už zase ho musím nechať upratať... tak sa maj Suzuya-kun, mám také tušenie, že sa čoskoro znova uvidíme...
Suzuya: Takže vlastně to že mám červené oči, je, vedlejší účinek té síly prostě mi to částečně přepisuje moji DNA a tím pádem získávám tuhle barvu očí. *Suzuyu to trochu zklamalo, protože pomocí Meitonu si nemůže DNA měnit dle libosti a to ho štve, protože doufal, že se jednou vrátí ke svým fialovým očkám. *Nevím, zda je ale dobré aby moje duše byla dlouho vzdálená od těla myslím že by bylo dobré se zase vrátit nemyslíš?
Murasame: Gome... gome... ale to zrušiť nedokážem... predsa len je to kvôli tomu, že tebou prúdi hadia sila, tak ako stojí v zmluve, ako vidíš, ja mám červené hadie oči a to, že ti predávam neustále nadľudskú silu sa prejavuje práve tým... takže takéto niečo nedokážem... *Začne kráčať cez záhradu a ovoniava kvety.* Je to proste tak... ale zase môžem ťa trénovať i v normálnom svete ako démonka som silná, vlastne dosť sa ti vyrovnám... niekedy ťa navštívim i v reálnom svete, keď sa mi bude chcieť zase opustiť dimenziu a budem uzatvárať zmluvy.... síce mám zmluvu s tebou ale to je o prepožičaní sily, no ľudia si želajú rôzne veci, za ktoré sú ochotný dať svoju dušu či silu alebo podobne, obchodným podmienkam sa nekladú medze... som v podstate obchodníčka, ktorej zmluvy sú konečné...
Suzuya: Heh ale já se stejně jen tak neproberu, takže je to vlastně jedno protože než se proberu tak účinek vyprchá v těle, které spí. *Podotkne Suzuya a jde za Rize/Murasame tam kam ho vede. Uzná, že ta zahrádka vypadá celkem zajímavě a opravdu se mu líbí. *Vlastně tu je jedna věc, o které s tebou chci mluvit. Chci, abys zrušila to, že mám rudé oči. Rád bych měl zase svůj fialový Rinnegan.
Murasame: Kto vie... neviem všetko, prinajmenšom, každou dušou je o niečo ostrejší a silnejší... už teraz Murasame sa nedá preseknúť...asi tak... *Povie s jemným úsmevom a potom sa nadýchne.* Ten nápoj čo piješ, je niečo ako u nás na povrchu saké... len je to robené pre duše a démonov... takže si nemysli, že to bude bez účinku, keď sa preberieš, tak ho určite pocítiš... *Zachichoce sa a potom vstane.* Poď... ukážem ti záhradu môjho chrámu... *Povie Murasame a začne kráčať k veľkým dverám, ktoré keď otvorí, tak za nimi sa objaví tradičná japonská záhrada, avšak táto vyzerá akoby nekonečná.* Krásna však??
Suzuya: „Heh stejně s tebou vyjebu a mojí duši nedostaneš.“ *Pomyslí si Suzuya s úsměvem a pozorně se opět zadívá na tu tekutinu toho pro něj neznámého nápoje, který tam má od Murasame. *Beztak se Murasame každou novou a silnější duší vyvíjí, takže až se rozhodnu, že je, můj čas z toho bude zbraň na ničení národů. *Podotkne se smíchem Suzuya a opět si upije toho nápoje. *Chutná to celkem zajímavě ale neumím to popsat.
Murasame: Nová láska... hmmm to znie naozaj zaujímavo, neboj, ja ti problémy robiť nebudem... som spokojná s tým čo teraz mám, samozrejme, neber si to osobne, mám ťa rada a vždy i budem, no moje miesto je predsa len tu... zistila som, čo v skutočnosti som, som bola vždy tak nejak naklonená k strane nadprirozdena...preto som našla i tento meč... no nikdy som nedúfala, že budem naozaj skutočný démon... *Zasmeje sa a odpije si z pohára, pritom sa spokojne rozvalí na vankúše, kde sedí spoločne so Suzuyom, takže vlastne vedľa neho leží, ruky si dá za hlavu a pozerá zamyslene do stropu.* Aspoň, že ako démonka môžem prechádzať dimenziami a môžem chodiť po svete... inak by to bola nuda...
Suzuya: Už to moc radši ani neřeším, celkem si zvykl, že každý vlastně umírá a mizí. Ale tak dal jsem tomu poslední šanci u Mito i když nevím jak jí pak jednou vysvětlit že pokud umřu tak já skončím někde jinde, ale na to mám ještě tak mnoho desítek let. Uznám, že když jsem uzavíral tu smlouvu tak to bylo ukvapené rozhodnutí podložené zármutkem ale tak co už každý udělá nějakou chybu ne? Když to tak vezmu tak smrt je jediná jistota, kterou člověk může mít.
Murasame: *Usmeje sa pri jeho slovách a sadne si vedľa neho, pričom odloží fajku na stôl.* Môj služobník?? No neviem neviem, vezmi si to tak, že teraz keď sa mi vrátili spomienky, tak viem jedno, tak ľahko tvoja smrť určite nepríde... na druhú stranu ma to teší a zase na druhú ako démona moc nie... *Povie a potľapká ho po pleci no potom pokračuje.* Mohla som ti to povedať?? Prepáč, ale nemohla, bol to totiž rituál, ktorý som vyskúšala... a musím povedať jedno, netušila som, že takto dopadne... nakoniec som skončila ako démon... a kým som sa spamätala, ty si bola moja nová zmluva o ktorú sa musím starať... bol to zvláštny pocit... Suzuya-kun, ale zase som v tejto podobe spokojná...
Suzuya: * Nerozumí tomu, jak je možné že jí celou dobu nepoznal. Nyní když se zamyslí tak to celé sedí. Postavu má stejnou a i hlas. Neví co k tomu říct a tak se rozhodne, že bude lepší, když nebude nic říkat a radši se napije. *Takže se časem naše role z života otočí. Až zemřu tak budu vlastně tvůj služebník já. *Suzuya se tomu docela zasměje jak je to vtipné jak to nakonec je. Přijde mu to totiž opravdu celkem vtipné, jak to celé je. *Mohla sis o tom semnou trochu promluvit. Než jsi odešla.
Murasame: hmmm... tak teda platí.... zavolám ju... *Murasame sa postaví a začne pobavene hovoriť.* Rize!! Rize!! Poď sem, už sa môžeš ukázať... *Pritom sa len jemne chichoce až nakoniec prestane volať a pozrie sa na Suzuyu.* Gomene... ja som zabudla... ja som Rize... alias Murasame... *Povie s jemným úškrnkom a úsmevom na tvári.* Moja duša sa spojila s dušou Murasame, neviem presne už ako sa mi to podarilo, vyhrala som boj a premohla som ho, stala som sa súčasťou démona... mám jeho silu, spomienky a všetko a dokonca som sa stala tou, ktorá vládne... toto je moje nové miesto... *Rozpaží Rize ruky a ukáže na chrám a rišu vlastne v ktorej teraz žije.* Prepáč... že som to nepriznala, na začiatku som si nič nepamätala, to spojenie malo vedľajšie účinky, no postupom času sa mi vrátili a teraz som tu!!! *Povie milším hlasom než obvykle a potiahne si zo svojej fajky.*
Suzuya: Heh tak to si říkám, co z tvé zbraně zůstane, až získáš mě. *Dlouze se zamyslí nad tím, jak jí odpoví ale tak po chvilce si trochu nespokojeně povzdychne. *Tak fajn tak bych ji možná i mohl vidět. Nemá cenu před tím utíkat. Aspoň si s ní můžu v klidu po dlouhé době promluvit. *Poznamená Suzuya a prostě čeká odkud a hlavně v jak formě vyjde Rize. *
Murasame: Ako povieš... Suzuya-kun, budem sa rozhodne veľmi tešiť na to, keď im udelíš správnu pomstu, budem určite rada pritom... *Jemne sa usmeje a potom si povzdychne.* Vie o tom... predsa čo si myslíš, že držíš v rukách, keď chytíš moje wakizashi... je to jej časť duše... jej duša bola tak silná, že keď sa mi odovzdala, vytvorila sa druhá čepeľ... *Povie svojím obvyklým znudených a opovržlivým tónom.* Bola jedným z najsilnejších spoločníkov, akých som mala... je to už len na tebe... Rize je bližšie, než si myslíš... *Zachichoce sa tajomne a pozrie sa mu do očí.* Dokonca vie, že si tu u mňa na návšteve...
Suzuya: Heh způsob pomsty nemá cenu teď cenu řešit když ani nevím kde se to vlastně přesně nachází moje tělo a co hůř nevím vůbec nic o svém nepříteli ale až budu, znáš tyhle věci tak se s tebou o způsobu pomsty rád poradím. *Suzuya ale pak zůstane tiše sedět a jen se pozorně zahledí na tekutinu uvnitř skleničky. Nedokáže říct, že ji chce vidět ale ani nedokáže říct, že ne. *Uhm ona ví, že jsem ti upsal duši?
Murasame: Ahhhh... ty si my ale mysliteľ, možno som démon... ale som tiež niekto, kto prežil stáročia... no dobre... ako povieš... *Potiahne si dymu z fajky.* Predsa je to spôsob akým je pomsta vykonaná... niekedy vôbec nemusíš zabiť... stačí si zotročiť, zničiť to, čo je tomu druhému drahé... a tak podobne... potom len sleduješ tú zábavu, ktorá vznikne z toho celého a uvedomíš si, že pomsta je o pocite... ak niekoho zabiješ, urobíš pomstu, no jeho trápenie len rýchlo ukončíš, nachvíľu sa cítiš skvelo a potom si prázdny... tisíckrát som to videla... *Ako to hovorí, jemne vydychuje dym.* A inak... mám pre teba otázku... chceš vidieť Rize-sama?? *Zákerne sa Murasame uškrnie a pozerá sa mu priamo do očí, tými svojimi, ktoré sú hadie.*
Suzuya: Huh? Tohle je důvod? Pro mě je to stejný pocit jako obvykle, protože dle mého názoru mě nikdo neovládá. Nemyslím si, že tohle je ten hlavní důvod, protože jsi předci jen démon a tak tímhle divadlem něco sleduješ jen mi stále uniká co to tak může být. *Suzuya se samozřejmě napije jeho skutečné tu není takže vlastně beztak to pití nejspíš nebude mít naprosto žádný účinek. *Co tím celým sleduješ? Určitě si od tohohle celého něco slibuješ a tak mi řekni co.
Murasame: Poď posaď sa... *Povie mu a usadí sa do mäkkých podušiek, ktoré sú vedľa stola, tam im prinesú nejaký zvláštny nápoj, je to forma alkoholu v ich ríši, ríši démonov.* Pokojne si upi... je to nápoj, ktorí môžu démoni i duše... volá sa Utashi... *Zasmeje sa ako vždy dosť podozrelo.* Vážne nechápem, ako si ťa ten starík mohol vybrať a darovať ti svoju chakru... ale tak... máš určité charizma... *Upije si z toho záhadného alkoholického nápoja a povzdychne si.* Vážne ti ešte nedochádza, čo ti vlastne ukazujem... ale to nevadí... ak ti to nepríde na myseľ veľká Murasame ti to povie... opýtaj sa sám seba... čo teraz cítiš, tvoja duša je práve preč od Kuramu, dokonca nie je ovládaná ani mnou a dokonca ani žiadnou chakrou.. si to teraz čisto len ty... ale to si si asi tak narýchlo nestihol uvedomiť...
Suzuya: * Snaží se být trochu soustředěný, aby pochopil, proč ho tam Rize vlastně přivedla. Ano ukázala mu, jak to chodí s dušemi, které se upíšou démonům a dokonce mu řekla, jak to s dušemi dělá Murasame ale stále mu utíká důvod, proč tam skončil. Suzuya jasně ví, že by tam mohl vidět Rize a z toho důvodu se zarazí, protože se od minulosti už dávno odpoutal ale, kdyby jí viděl a dokonce by s ní mluvil to by mohlo celý proces zase vrátit na začátek a to nechce, protože veškeré své city chce soustředit jen a jen na Mito. *Proč mi to všechno ukazuješ?
Murasame: *Jemne sa smeje pritom ako spolu kráčajú ulicami mesta, ktoré je plné démonov, pritom je možno vidieť ako po okolí chodia spútané duše ľudí okovami, ktorých si vodia niektorí démoni.* Vidíš, toto je démonia zmluva v praxi... duša človeka prepadne démonovi... presne tak ako je urobená i naša zmluva... avšak... *Keď to Murasame povie, zastanú pred chrámom Murasame, dvere sa otvoria, pričom vyjdú dve duše, ktoré sú však oblečené ako stráže a majú i zbrane a vôbec nevyzerajú slabo, ako tie, čo videli na ulici.* Ja som iná... u mňa duše slúžia v mojom chráme a ochraňujú ho, taktiež si svojich spoločníkov privolávam do reálneho sveta a tam opravujú môj chrám... *Murasame sa usmieva, podľa všetkého, by tu mal stretnúť i Rize, takže čaká na reakciu Suzuyu.*
Suzuya: Já dávám přednost frázi krev za krev. A co myslíš tím, že bych se měl nad pojmem pomsta zamyslet? *Suzuya se zatím odpovědi nedočká a místo toho je na úplně jiném místě. Zmateně se rozhlíží kolem sebe ale než se stihne zeptat, kde se nachází tak Murasame mu to vše vysvětlí. Radši se dál moc nevyptává a trochu neochotně si vezme ten plášť a kráčí dál s Murasame. *Takže proč jsi mě sem vzala?
Murasame: No vidíš, to je v celku zaujímavá myšlienka a pritom pohnútka stará ako ľudstvo samotné, proste a jednoducho pomsta za niečo... ako sa hovorí, oko za oko, zub za zub... trochu staromódne no stále populárne... no nemyslíš si Suzuya-kun, že ty máš predsa len na viac... že dokážeš urobiť pomstu o niečo lepšiu, na vyššej úrovni, predsa len... pomsty si za celý svoj život naplnil nespočetnekrát... no tentoraz by si sa mal nad pojmom pomsta zamyslieť... *Vydýchne Murasame dym, ktorý sa rozšíri všade a zrazu sa ocitnú v rušnom meste, kde však je niečo inak, všade chodia ľudia, ktorý však majú mačacie uši, alebo chvosty rôznych zvierat a sú všelijak pomaľovaní. Murasame stojí vedľa Suzuyu a usmieva sa.* Vitaj v Ikubu... meste démonov... zobrala som sem tvoju dušu, keďže to je jediné, čo môžem pre teba urobiť... neboj sa... si pod mojou ochranou... no pre istotu, daj si na seba tento plášť... *Povie Murasame pobavene a začne kráčať z postrannej uličky na hlavnú, pričom chytí Suzuyu za ruku.*
Suzuya: Heh? *Celkem ho děsí styl chování Murasame ale to bude možná u tím že toto je prakticky svět Murasame uvnitř Suzuyi. *Heh? Ale já vím, proč hodlám zabíjet a to protože někdo mi ukradl dva roky s někým, koho miluju a já ho donutím zaplatit. Je mi jedno kdo je za to zodpovědný ale já ho donutím zaplatit a stejně i všechny co s tím mají něco společného. To není zabíjení bez důvodu nemyslíš? Nejsem ten, co zabíjí bez důvodu jen, protože se mi člověk nelíbí na pohled.
Murasame: Vidíš... a to je to, na čo narážam... *Usmeje sa a schová svoju katanu do púzdra.* Pre mňa je tá naša zmluva úplne jasná... mám tvoju drahocennú dušu... a mne by to mohlo i stačiť... lenže ja sa rada vŕtam vo veciach a hlavne si v celku zaujímavý, nie tak ako Rize ale podobne... *Keď to povie, príde k lehátku, sadne si na neho a vezme do ruky fajku, pričom si potiahne a vyfúkne dym.* Poviem ti tajomstvo, Rize ma chcela preto, aby mohla stáť po tvojom boku, aby ti nebola na obtiaž... a ja teraz premýšľam, ty máš mňa len preto, že som spomienka na ňu... ale príde mi zábavné, že aká je nevyvážená táto dohoda... *Zachichoce sa milo ale ako vždy s pohŕdavým úškrnkom.* Suzuya-kun, možno nie som Kurama a taktiež nie som ten múdry Sennin... no žila som dosť dlho... takže ti to poviem takto, som rada, že chceš na moju počesť preliať krv, ale nikdy nezabúdaj na dôvod, prečo vlastne bojuješ... lebo ak začneš len zabíjať pre nič za nič, stane sa z teba stroj na zabíjanie bez duše... a nie žeby ma to netešilo, no to nie je pre mňa zábava... môj drahý...
Suzuya: * Byl si celkem jistý, že zasáhne, ale nestalo se a Murasame se ho pokusí podrazit. Samozřejmě že provede silný kop do té jeho, aby ho nevyvedla z rovnováhy, takže se jejich nohy pouze srazí. To co ale přijde Suzuyu trochu překvapí a tím jsou slova, která vyjdou z úst Murasame. Když se zamyslí nad tím, proč si vzal moc Murasame tak zjišťuje, že už vlastně sám neví. *Já nevím proč jsem si vzal tvoji moc. *Když na něj vyrazí mnoho hadů tak se rozpřáhne a vyčká si na ten správný okamžik. Když jsou hadi dost blízko tak provede rychlí sek a odsekne většině hadům hlavy. Sice ne všem ale proto provede těch rychlých švihů několik. *
Murasame: Nie je to vôbec zlé... *Jemne a s úsmevom ho pochváli, zohne sa tak, aby sa vyhla jeho útoku a nohou mu ide kopnúť do tej jeho.* Teraz ti môžem povedať určité veci... *Keď to hovorí, tak rozhodne ustúpi.* Pozri sa na seba, kto vlastne si?? A čo si dokázal všetko za dobu, ktorú si žil, potom po smrti svojej družky a mojej milovanej pani... si prišiel do chrámu a podpísal si somnou zmluvu, pričom si to vôbec robiť nemusel... mne to nevadí, som démon, žijem večne a čas ma nezaujíma... no ty si moju silu nikdy nepotreboval... *Povie Murasame a nastaví ruku, z ktorej jej vyjde veľa hadov, ktorí sú zmenšenou podobou murasame v hadej podobe, samozrejme, vrhnú sa na Suzuyu.*
Suzuya: * Očividně nemá moc na vybranou a moc ani nechápe proč Murasame chce bojovat, ale nelíbí se mu, že má bojovat s jinou katanou než je Murasame na kterou si zvykl. Váhově mu přijde ale stejná, i když stabilitu má dělanou trochu jinak. Zvedne pohled na Murasame, která na něj okamžitě vystartuje s úmyslem ho bodnout do srdce a tak Suzuya provede piruetu do strany, čímž by se měl vyhnout útoku ale zároveň se dostat lehce vedle ní. Pokud to vyjde tak okamžitě provede velice rychlí podélná sek. Samozřejmě pozorně hlídá pohyby Murasame. * „Já v Taijutsu v pohodě stačím i Sharinganu tak mě nepodceňuj.“
Murasame: Aké to silné slová!! *Povie Murasame pobavene a následne načiahne ruku a v nej sa jej objaví katana.* Tak sa teda ukáž... *Načiahne druhú ruku a okolo sa vytvorí kendo aréna, v tomto svete predsa len môže meniť veci tak ako ona chce. No niečo je zvláštne, Suzuya nemá svoj meč, predsa len jeho meč práve stojí pred ním, avšak Murasame nečaká a vyrazí prudko proti nemu, mieri katanou na srdce v jeho hrudi.* A nenechaj sa pliesť, ak ťa zabijem... zomrieš!!! *Povie veľmi pobavene a vážne, chce jeho dušu donútiť k tomu aby zase získala svoju silu a bojovnosť, lebo tá za ten čas upadla. "Som zvedavá, či si to uvedomí... či zistí čo tento boj znamená a či získa svoju zbraň." Len sa jemne chichoce a pritom rýchlymi útokmi dáva určite zabrať jeho pohyblivosti.*
Suzuya: * Nechá Murasame ať se k němu přiblíží je to předci jen démon, takže jí nějak neřeší, ale pak zůstane doslova zamražený. *2 roky? To si děláš kurva prdel? Kdo za to kurva může! *Suzuya se prostě snaží pochopit celou tuhle situaci, ale prostě moc to nechápe. *Murasame? Až se proberu a věřím, že se to stane. Tak tvým jménem povraždím takových lidí, že ani nebudou stíhat pohřbívat. A použiju tebe Murasame.
Murasame: Hmmm... hmmm.... veľmi zaujímavé, vtedy som sa ti nevenovala, nemôžem byť predsa stále s tebou... no moje zmluva, ktorú s tebou uzavrela tvoja duša je jasná... máš ma využívať, používať moje sily a za to požadujem šírenie svojho mena... *Posadí sa a odloží fajku na kreslo, vstane a kráča pomaly k Suzuyovi, následne stojí k nemu tvárou blízko tej jeho a priblíži sa k jeho uchu.* Už vyše dvoch rokov si nedržal moje ostrie... a toľko dlho si v nejakom podivnom svete, ktorý je i mne ako démonovi cudzí... *Pošepká mu do ucha a dá mu bozk na líce.* No ale pozri sa sám... *Povie so škodoradostným úsmevom a zrazu sa objaví pred nimi oblak, v ktorom sa ako v televízii začne ukazovať svet, v ktorom teraz je, a i to, že je podobný ale dosť iný.* Vidíš?? Toto sa deje... *Nakoniec sa objaví miesto, kde je Suzuya ako tam leží nehybne.* Si taký bezbranný... toto som vážne nečakala... ak by som mohla, zobudila by som ťa... lenže to by si sa musel porezať mojím ostrím...
Suzuya: Ležím? He? Murasame? Nechceš mi tak nějak říct, o co tu kurva jde? Poslední co si pamatuju, je můj krásný den s Mito když jsme se začali trochu sbližovat a pak jen světlo, které mě odrovnalo. *Suzuya to moc nechápe ale to jak je Murasame znuděná ho dost zaskočilo, protože ona se nezačne nudit tak rychle. *Však za pár dnů se proberu ne? A o jakém světě to zase mluvíš?
Murasame: *V tme sa zrazu objaví lehátko, na ktorom leží Murasame, katany má položené na zemi vedľa neho a spokojne fajčí zo svojej fajky, pritom sa len jemne no znudene usmieva.* Oh vitaj... konečne som ťa vytiahla z tej nudy... však?? *Zachichoce sa ako obvykle dosť povýšenecky.* Mala som nejakú prácičku s veriacimi a tiež v zemi démonov... teda presnejšie v dimenzii, kde žijem, keď nosíš moje meče a mňa nepotrebuješ... *Vyfúkne dym do vzduchu a pozrie sa mu do očí.* Som veľmi ale veľmi sklamaná Suzuya-kun... ležíš tu ako najväčší slaboch... a ešte k tomu v tak šialenom svete, kde by bolo pre nás oboch toľko zábavy...
Suzuya: * Celou dobu prostě spí. Po celé dva roky jeho pobytu v tomto světě ho udržují ve stavu bezvědomí. Ovšem nyní je něco jinak, protože se zvedne a začne se rozhlížet okolo sebe. Všude je tma a podlaha je celá pokrytá potoky krve. Tohle místo Suzuya moc dobře poznává, jedná se o takový koutek ve kterém, se ocitne, když s ním chce Murasame hovořit. Tahle doba je pro Murasame na komunikaci se Suzuyou v tomto světě nejlepší protože spí a tak ho může na toto místo v jeho nitru tahat kdykoliv se jí zachce. *Co to kurva? Murasame?
---: ---
Suzuya Juuzou: *Suzuya díky své bleskové rychlosti stihl bejt u Asuny dřív než Renzo odhozen Rasenganem. Díval se na umírajícího Renza když pak se otočil na Saki. Pain Rikudou zase zapečetil do své pečeti na předloktí. Pak Saki obejmul a uklidnoval jí že jí vždycky ochrání a nedovolí aby jí někdo ublížil. Saki stejně brečela takže jediné co Suzuyovi zbylo bylo použít Hiraishin a teleportovat se s ní do sídla organizace kde ji uložil do postele a ona klidně usla.*
Nájemní vrazi (NPC): *Už si myslel, že je z toho smrtícího boje pryč, když v tom se před ním objevil Suzuya. V tom krátkém okamžiku se Renzoovi ve tváři objevil děsuplný výras nad pohledem na Suzuyův nový vzhled.* "C..Co?!" *Ucítil ohromnou, spalující bolest a byl odmrštěn směrem zpět k bojišti. Vyšlo to tak akorát, že doletěl pouze 8 metrů od Suzuyovy sestřičky a jejích osobních strážců. Ještě než z něj stačil vyprchat život jeho oči spatřily tvář jeho cíle.* "Hah.. Ničeho nelituju. 143 zabití a jen jedna smrt, to je fajn skóre.."
Suzuya Juuzou: *Suzuya měl Renza na dohled ale nechtěl dovolit aby mu utekl tak si vzal chakru od Kuramu a Suzuya se celý rozhořel žlutou chakrou a byl popsán mnoha znaky Rikudou Sennina. (Kyuubi Chakra Modo).. Následně využil tu rychlost na maximum a doslova vypadal jako žlutý blesk. Během několik vtařin doběhl Renza ale Suzuya se přesunul před něj a okamžitě na něj zaútočil RAsenganem a zaútočil s ním Renzovi do hrudníku a navíc ho chtěl odpálit zase zpátky na druhou stranu. Saki byla už klidnější ale stále se bála protože Suzuya nikde nebyl ale Pain Rikudou tam stále bylo. Fukusaku a Shima usmáli že tam nejsou potřební a tak za doprovodu kouře zmizeli.*
Nájemní vrazi (Npc): *Danno byl psychicky úplně na dně, když ho Suzuya v genjutsu dokola zabíjel. Když ho z něj uvolnil, ani poté nebyl klidný.* Děkuju pane, děkuju.. Přísahám, už nikdy! *Poté utíkal, seč mu nohy stačily z bojiště.* "No.. Mohl jsem na tom bejt hůř." *Mezitím Renzo dopadl asi 700 metrů od bojiště a spadl na velký balvan. Díky bleskovému brnění ho dopad nezabil, ale jen mu zlomil několik žeber a způsobil bolest hlavy.* "Sakra, tohle za těch tři sta ryo nestojí... Padám odsud!" *Vyběhl směrem pryč a ohlížel se, jestli za ním někdo neběží.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se smál když ty dva vyřídil a ani se nemohli hýbat. Jen mu z každé Dlaně vyjela chakrová tyč a Suzuya oboum probodl srdce a chakrové tyče oddělil od dlaní. Pak se zvedl a šel směrem k Dannoovi Zastavil se před ním a usmál se. Podíval se mu do očí a aktivoval Genjutsu Shikumi no Jutsu. [(Průběh Genjutsu)- Suzuya před ním stál a všude kolem byla jen tma. Suzuya se usmál a rukou mu vnikl do těla a vyrval mu z těla srdce a to rozmáčkl. Dann by měl cítit bolest jakoby to byla skutečnost. Pak se objevil jen oslepující záblesk a Dann Byl zase v pořádku a Suzuya mu znova vyrval srdce a rozmačkal ho a takto to šlo stále dokola.] Suzuya v realitě viděl jak byl Dann paralyzován a tak mu přiložil ruku na hrudník a pomocí Tensha Fuuin do něj zapečetil Katon: Tenrou s podmínkou že se aktivuje když se pokusí použít jakoukoliv bojovou techniku a pak ho z Genjutsu vyprostil.* Utíkej. Máš ode mě svobodu ale věř už nikdy nebudeš schopnej použít bojové Ninjutsu Genjutsu nic. Zapečetil jsem do tebe techniku Katon: Tenrou a když se pokusíš někomu ublížit pomocí technik začneš hořet a teď běž A vzkaž Kaise že ji pozdravuju to ona vás poslala je mi to jasný...*Oznámil mu a pak se během vydal na místo kde je jejich šéf.*
Nájemní vrazi (NPC): *Škorpionův útok vyšel i nevyšel, Gamabunta to schytal, ale ještě stihl schytat blesky a vypařil se. Navíc, dvě další žabky upláchly. Renzoovy klony také zmizely v doprovodu techniky jedné z postav v černém plášti a Renzo se nedokázal ubránit Shinra tensei. Byl vymrštěn pryč z bojiště. Jeho společníci se zhrozili, moc dobře věděli, že bez jejich šéfa nemají šanci. Roka a Saburo teď měli co dočinění se samotným Suzuyou, který do nich útočil jedním úderem za druhým. Několika úderům se stačili ubránit, ale na zbytek už nebyli dostatečně rychlí a skončilo to pořádnou nakládačkou. Leželi na zemi zmlácení a téměř neschopni pohybu a to donutilo Dannoa, aby se vzdal. Vzhledem k tomu, že jediné pouto, které měl se svými společníky byly peníze, neměl důvod se nijak mstít ani za smrt Akena, takže když viděl, že nemá šanci, odvolal škorpiona a klekl si na obě nohy a prosil o smilování.* Prosím, nechte mě žít… Mám doma dcerku, tohle dělám jen, aby měla co jíst.. Prosím! Přece nechcete, aby se z ní stal sirotek, určitě víte, jak to myslím… Máte přece sestřičku…
Suzuya Juuzou: *Když Kinzoku vystřelil po Suzuyovo Kuchiyose svou kyselinu tak Fukusaku a Shima provedou velký Skok a přistanou Akame na ramenou následně složej ruce k sobě a začnou čerpat přírodní charku. (Senjutsu) .. Gamabunta se ale té kyselině neubránil. Tak si řekl že než odejde na horu Myobokuzan tak ještě něco udělá a tak skočil do rány Raiton: Raigeki a všechno do schytal on. Následně padl a za doprovodu oblaku dýmu zmizel. Pak se ale na Pain Rikudou rozeběhlo těch šest klonů a tak Satomi vyjde trochu vpřed a opustí na moment formaci kolem Saki a doslova se mu rozevře hlava a začne vstřebávat Chakry. Následně hlavou jen namíří na blížící se klony a vystřelí. (Chakra no Bakuhatsu) je to velmi plošný útok a tak by to mělo trefit všechny klony.Následně se Satomi zase vrátí do formace ale to už se blíží k nim Renzo a tak Ichimaru vyšel asi čtyři krok vpřed. Takže stál mezi Renzem a Formací která je kolem Saki. Natáhl jeho směrem ruku a s úsměvem zvolal.*Shinra Tensei … *To se už Suzuya rozeběhl směrem Rokouovi a Saberovi. Suzuya následně cestou vytáhl bleskové kunaii do každé ruky tři a rozhodil je jejich směrem všude kolem. Následně se k nim pokusil doběhnout a neskutečně velkou rychlostí je napadat v Taijutsu stylu boje.*
Nájemní vrazi (NPC): *Proti skupince kuchiyose byla okamžitě naložen protiútok ve formě žabího komba. Gamabunta se vrhl proti Gamakenovi, který se pokusil bránit svou vidlicí, aby útok zarazil. Co se vrány týče, ta byla okamžitě vyřazena, protože neměla v tomto prostředí příliš možností pro výhyb. Jakmile se vrána vypařila, Kinzoku z povzdálí vystřelil z bodce na každé kuchiyose vyvolané nepřítelem salvu kyseliny. Mezitím, se Akenův pokus o obranu vydařil a Suzuya zeď neprorazil, ovšem ubránil se útoku Aody, který byl odmrštěn o několik set metrů daleko. Suzuya poté přeskočil stěnu a zaútočil na Akena, který se zrovna chystal se zahrabat pod zem, takže nebyl dostatečně opatrný, aby se útoku vyhnul a dostal rasengan přímo mezi lopatky. Ten mu do těla provrtal hlubokou díru a Akeno bezvládně spadl nejprve na kolena a poté zemřel. Jeho oči byly stále dokořán z šoku, který zrovna prodělal.* Soustřeďte se na tu holku!!! *Zavolal Renzo a spolu s Rokou a Saburem vystřelili proti osobám s plášti tři Raiton: Raigeki s cílem je zasáhnout všechny. Poté si Renzo vytvořil bleskové brnění (Raiton no Yoroi) a šest raiton klonů (Raiton: kage bunshin no jutsu), kteří se rozeběhli po Suzuyových pein kuchiyose, aby je dostatečně zpomalili. Renzo sám vyběhl naproti Suzuyově sestřičce a pakliže by se k ní dostal, chytne ji kolem pasu a vyskočí s ní pryč z bojiště větší rychlostí díky bleskovému brnění.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya měl smůlu a ta zeď z Dotonu ho zastavila. To už jeho soupeři vyvolali svoje Kuchiyose. Akame začala skládat pečetě a následně praštila dlaní do země.* Kuchiyose no Jutsu !!* Akame vyvolala Gamabuntu který měl na hlavě Fukusaka a Shimu. Gamabunta se okamžitě vydal na obranu před Summony. Gamabunta svou mocnou Katanou začal útočit na Gamakena. Fukusaku ten z úst vypustí velice silný proud vody který přořeže téměř vše. (Senpo: Zessenzan) a míří to přímo na En’Yoku… Suzuya už vytáhl ruku ven ze zdi.. Díky sdílení pohledů ví že na něj útočí Aoda. Tohoto hada moc dobře znal protože ovládal stejný typ Kuchyiose. Ovšem nemusel ho nijak řešit prostě ho odrazil pomocí Shinra Tensei. Následně ale Suzuya přeskočil stěnu a hned jakmile dopadl (Pravděpodobně za Akenem) se hned otočil a v pravé ruce si vytvořil Rasengan kterým se pokusil zaútočit Akenovi přímo mezi lopatky.*Rasengan !!!*Mezitím Satmi zvedl ruce nad sebe a vytvořil si v nich rakety (Yuudou Misairu) Na každé ruce si jich vytvořil 6 a ty pak jen vystřelil do oblohy ovšem byli to řízené střeli a ty pak hned změnili směr a mířili na jejich šéfa.*
Nájemní vrazi (NPC): *Akenův pokus unést Suzuyovu malou sestřičku nevyšel a následně po něm Suzuya vyskočil a skládal pečetě. Akeno neleněl a okamžitě si před sebou vytvořil zeď z půdy pomocí Doton: Doryuu Heki, která by měla chidori alespoň oslabit, když ne úplně absorbovat, ale díky tomu, že je zeď protkána chakrou by měla vytvořit alespoň adekvátní ochranu. Ostatní členové gangu si všimli, že kolem Suzuyovi sestry se objevilo šest postav, stejně oblečených.* Ha! Tohle je všechno co umíš? Koukej na tohle! *Vykřikl šéf gangu Renzo a tentokrát vyzdvihl pěst se dvěma prsty směřujícím k nebi, ukazováčkem a prostředníčkem. Všichni kromě Akena se kousli do dlaně a jednohlasně zvolali:* Kuchiyose no jutsu! *Renzo si vyvolal Aodu, syna krále hadů. Roka si naopak vyvolal Gamakena. Saburo si vyvolal En’Yoku, která se vznesla asi dvacet metrů nad bojiště a obalila své tělo plameny. No a na závěr, Danno si vyvolal Kinzoku 2, škorpiona celého ze zlata.* Ha! Pokochej se silou čtyř kuchiyose! *Škorpion zůstal vzadu, zatímco Aoda se vrhla střemhlav proti Suzuyovi, Gamabunta a En’Yoku zaútočili na šest postav v pláštích. Pakliže se Akenova obrana vydařila, schová se do země pomocí dotonu a v zemině si vykope cestičku k Suzuyově sestře.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya měl teď co dělat no ze předu na něj letěli blesky z boku spoutal jeden z nich Saki vodním lanem. Levou ruku natáhl směrem odkud na nej letěli blesky a pomocí Fuujutsu Kyuuin to absorboval. No pak okamžitě přiskočil k Saki a chytl ji druhou rukou chytl ten bič a použil Fuujutsu Kyuuin aby to taky vstřebal. Se Saki v náručí provedl jeden velký skok a tak ho Doton: Dosekidake netrefil. Následně se objevili na potůčku. Suzuya Sak položil a ta stála na potůčku. Brečela měla strach a Suzuya věděl kdo je poslal. Následně si vyhtnul rukáv a z pečetě kterou má na zápěstí (Kuchiyose: Raikō Kenka) odpečetil kompletní šestku Pain Rikudou.. Celá šestka se postavila okolo Saki aby viděli všude kolem. Vytvořili kolem ní takový kruh. Všichni byli oblečeni v černých outfitech.. ( odkaz » ) ovšem kápě neměli nasazené takže jim bylo vidět do obličeje.. Suzuya vyrazil směrem k tomu soupeři co použil Suiton a cestou skládal pečetě až si v ruce vytvořil soustředěnou energii elektřiny která doslova jiskřila. S tím Suzuya opravdu rychle běžel k tomu uživateli Suitonu a pokusil se mu tím zaútočit přímo do hrudi.*Chidori !!!
Nájemní vrazi (NPC): Jo? Hahaha! A kdo mi v tom zabrání? Ty a kdo ještě? *Vyzdvihl zaťatou pěst a čtyři jeho společníci vyskočili z houští a postavili se vedle svého šéfa. Ten poté ze zaťaté pěsti vyzdvihl ukazováček do nebe a Akeno vyskočil okolo Suzuyi, aby měl lepší výhled na jeho sestřičku a složil pečetě.* Suiton: Mizu no muchi! *Vykřikl a vytvořil z vody lano, které letělo přímo na Suzuyovu malou sestřičku s cílem ji spoutat a odloučit ji od jejího bratra. Mezitím, Saburo, Roka a Renzo vyslali proti Suzuyovi tři silné blesky Raiton: Gian a poslední člen skupiny, Danno, složil pečetě pro techniku Doton: Dosekidake, která měla za účel Suzuyu po smršti blesků dorazit.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya sledoval Saki až mu úplně utekla přítomnost někoho dalšího no to už ale na Suzuyu promluvil. Suzuya se okamžitě postavil mezi Saki a toho muže. Suzuya si ho Rinneganem pozorně prohlédl a měl špatné tušení.*,,(Kurama)- Hej Suzuyo cítím další čtyři Chakry kromě tohohle je to jasné přepadení tak buď ve střehu. (Suzuya)- Díky za info no budu si dávat pozor.“Nazdárek ano je nádherná taky je to moje malá sestřička ale teď se radši hezky a v klidu otoč a běž pryč protože půjčovat ti ji rozhodně nebudu.*Řekl Suzuya celkem naštvaně. Saki mezitím přiběhla k Suzuyovi. Stoupla si přímo za Suzuyu a využila ho jako kryt a vykoukla nenápadně a sledovala toho muže.*
Nájemní vrazi (NPC): *Skupinka pěti nájemných zabijáků, z nichž čtyři byli na úrovni Sanin a jeden na úrovni Shinobigashira dostali zakázku na únos dcery Suzuyi Juuzoua, hledaného Nukenina. Dostali informace, kde by se měl v tuto chvíli pravděpodobně nacházet a zároveň i tučnou zálohu.* Tak co? Máš ho? *Zašeptal Renzo, šéf této tlupy jejich senzibilovi, Akenovi.* Nevím, je tu jen pár.. Počkej.. už něco cítím, támhletím směrem. *Ukázal směrem k blízkému potůčku a Renzo vyběhl vpřed, následován svými nohsledy. Když dorazili k potůčku, skryli se za houštím a vyčkávali. Sledovali, jak si Suzuyova dcera hraje u vody a poté Renzo vyšel z houští a promluvil na Suzuyu mohutným, hlubokým hlasem.* Nazdárek, máš u sebe pěknou holku, můžu si ji půjčit? *Zasmál se, až se jeho pivní pupek rozechvěl.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se rozhodl vzít Saki ven. No ona ho o to spíš poprosila navíc nemůže ji držet v sídle organizace musí ji najít vhodné místo na život.. Suzuya byl oblečen ve svém outfitu připomínající oblek co nosil samotný Rikudou Sennin až na to že znaky jsou v červené. Saki vedl za ruku ale nakonec se posadili u potůčku. Saki seděla a užívala si to tam. Různě tam běhala po potůčku a cákala vodu. (Po potůčku běhá díky Sumen no Hoku) * Tady je to krááásnýý !! *Zavolala Saki. Suzuya ji sleduje a baví se na tom. No ale trápí ho to že zatím neví kde ji poskytnout dobrej život jako Shinobi. Už delší dobu přemýšlí o Zemi Horkých pramenů ale není si na 100% jistej.*
---: ---
Tomeo: *Dalo by sa povedať, že po prvej úspešnej misii mu začali veriť trochu viac, keď dostal misiu hneď druhú. Teda, iba ťažko sa dalo misiou nazvať to, že si z neho urobili poslíčka, ale budiš. Oficiálne to bola ďalšia D misia, ale jemu to skôr prišla len zbytočná strata času. Teda, to len, keď sa o tom dopočul prvýkrát. Veď keď si uvedomil, že to bude jeho šanca opustiť chrám, tak okamžite bral. Nebavilo ho byť stále zavretý na jednom mieste a ak ho aj niekam pustili, tak to bolo len v blízkosti chrámu na potreby tréningu. Nikdy nie ďalej. A takto aspoň mohol spoznať aj nové časti krajiny. Ako napríklad to Údolie konca, ktoré ho tak veľmi zaujalo. Najradšej by sa tam ešte vrátil aspoň niekoľkokrát, no teraz sa musel viac sústrediť na vlastný tréning a zároveň plnenie misií. Veď jeden zo strážcov mu naznačil, že je šanca, že si ho čoskoro zavolajú na ďalšie skúšky. Nepovedal to priamo a možno myslel niečo iné, no Tom si z toho odniesol niečo takéto. Jeho súčasnou misiou však bolo niečo dosť nezvyčajné, aspoň preňho teda určite. Veď dostal za úlohu opäť zbierať bylinky, no teraz rôznych druhov, ktoré využívajú na liečiace obklady a zároveň čaje na posilnenie zdravia. Aspoň také informácie sa k nemu dostalo a dosť ho to aj zaujalo, pretože ak chce byť raz sebestačný, tak sa musí vedieť postarať aj o svoje zranenia. A nič vtedy nie je lepšie ako poznanie byliniek. Aspoň to bol jeho osobný názor, ktorý bol pravdepodobne dosť ovplyvnený výchovou v dedine Mahon. Veď tam prakticky nepoznali peniaze a fungoval tam skôr výmenný obchod, niečo za niečo. A keďže tam neboli peniaze, neboli tam ani moc rozšírený lekári, išlo skôr o bylinkárov. A prekvapivo aj jeho matka medzi nich patrila a patrila k najlepšej bylinkárke, ktorú dokonca označovali za magickú liečiteľku. Keď sa tak spätne nad tým zamýšľa, možno v tom zohrávala nejakú úlohu aj chakra a techniky, keďže jeho matka bola mocná kunoichi. Tak či onak, o jej dobrých vedomostiach byliniek vedel, keďže často chodili do lesa na zber rôznych byliniek, ale zároveň vždy vedela každému pomôcť. Nanešťastie, vtedy o to nejavil skoro žiaden záujem. Ako by aj mohol? Veď na tých bylinkách vedel rozlíšiť asi len veľkosť a farbu, nič viac. Bol príliš malý na to, aby sa o to viac zaujímal a príliš hyperaktívny na to, aby ho zber zabavil na dlhšiu chvíľu. Teraz si konečne uvedomuje túto potrebu a rozhodne chce kráčať v šľapajách svojej matky. Plánuje na to využiť múdrosti chrámu, ak teda mnísi nebudú mať nič proti. Veď už si je vedomý toho, koľko inteligencie sa na tom mieste skrýva, no ide stále aj o to slovo skrýva. Jeho obliekanie sa vôbec nezmenilo od začiatku pobytu v chráme a ani nemohlo, keďže v ponuke mal len rúcha. Mal ho stále trochu svojsky previazané, ale zakrývalo všetko čo malo a takto sa mu to nosilo lepšie. Čelenku mal opäť pripevnenú na lome jednej časti rúcha na mieste hrudi a svoje ninja vybavenie mal skryté na vnútornej strane rúcha v rovnakom mieste. Už to bola hodná doba, čo sa vydal na cestu, ktorá mala byť omnoho dlhšie, ako tá predchádzajúca. Cesta mu však utekala pomerne rýchlo a viac si všímal okolia, keďže bolo omnoho ľahšie sa tu stratiť. A hlavne, musel si dávať pozor, ak chcel vôbec dôjsť na správne miesto. Po ceste si však zároveň prezeral dve kartičky, na ktorých boli vyobrazené bylinky, ktoré mal zohnať. Jedna mala červený spodok listov a belasé kvety. Hoci by človek povedal, že dôležité sú na nej práve listy alebo kvet, tak by sa splietol, keďže tie sú jedovaté. Skutočné zázraky však robil koreň, v ktorom boli ukryté všetky živiny a liečivé vlastnosti danej byliny. Táto bylina sa používala na obklady a masti. Druhá bylinka vyzerá skôr dosť nenápadne, má drobné srdcovité listy s pílkovitým okrajom, krátke stopky a množstvo bielych kvetov. Navyše, tieto byliny rastú v skupinkách, takže nebude až taký problém ich nazbierať. Aspoň to si myslel. Preto ako prvé chcel nazbierať tieto a až potom hľadať tie korene. Aspoň si myslel, že to bude jednoduché, no nech chodil akokoľvek okolo jazierka, nikde ich nevidel. Dokonca si kľakínal na každom metry a rôzne prečesával trávu. Nič však nenašiel. V tom si však všimol neďaleko belasé kvety a preto sa začal venovať tomu. Ešte si overil identitu bylinky pretočením jedného listu a výsledok ho potešil, šlo o onú kvetinu. Vytiahol si teda nádobku a začal ťahať, no nech ťahal ako chcel, s bylinkou ani nepohol. Rôzne sa vzpieral, no stonka sa mu akurát prešmykovala medzi prstami. Nakoniec, keď ho konečne osvietilo, si vytiahol kunai, ktorým rozryl zem okolo koreňa a ľahšie ho potom vytiahol. Zároveň koreň využil na oddelenie stopky a koreňa, keďže zvyšok rastliny bol preňho nepotrebný. Takýmto nejakým tempom pokračoval, kým nenaplnil nádobku. A nebolo to zrovna najjednoduchšie, keďže ako si všimol, tá rastlina rástla hlavne v tieňoch na vlhkých miestach. A hoci je v lesoch tieňov a vlhkosti dosť, išlo o stálu vlhkosť zeme. Cesta a zbieranie jednej byliny ho však stálo dosť času, keďže sa už zvečerievalo a on nebol pripravený na táborenie. Preto si musel pohnúť a rýchlejšie hľadať. Ako čas ďalej plynul, tak bol čoraz viac zúfalý, keďže nič nevedel nájsť. Zo samotného zúfalstva sa zvalil na zem a len tak hľadel do blba. V tom však jeho zrak upútalo niečo biele schované v akomsi kry. Najprv tomu nevenoval pozornosť, no po chvíli mu to došlo. Okamžite prišiel bližšie a začal sa v kry prehrabovať. Nanešťastie, ker mal tŕne a to sa podpísalo na jeho rukách, ktoré boli teraz celé doškriabané. On to však nevzdával, keďže biela kvetinka sa tam skutočne nachádzala. Čoskoro so zaťatými zubami nazbieral potrebné množstvo a bol pripravený na odchod. A rozhodol sa pre netradičný odchod, keďže sa rozhodol použiť Shunshin no Jutsu. Hoci tú techniku vedel, no nemal ju kedy a kde praktikovať. Ako väčšinu toho, čo sa naučil a toto teda mohol brať za tréning a precvičovanie.*
Rpg: ukončeno
---: ---
Kiwi: *Jen kývala a Kisa odešla. Ona tam jen tak stála a koukala se jak odcházela.*"Chjo..měla bych se vrátit domů."*Pomyslela si a nakonec odešla zpět do vesnice.*
Rosuto: *Nádoby s vodou má sebrané a chystá se odejít, když střihne ušima nad otázkou Kiwi. Nahonem vysloví první co jí napadne.* Sha. *Bere totiž Futakuchi za své bezpečí a místo jistého klidu. S pousmáním se rozloučí.* Určitě někdy jindy znovu. Když na sebe někdě narazíme. *Přitaká nevědomky. Příliš se tím nezaobírá. Odloží však svůj náklad, protože si ještě potřebuje sebrat plášť, na který si vzpomněla. Samozřejmě, že si ho oblékne a nasadí si kapuci. Poté už vyráží zpět i s vodou za svou společností, která jí chrání a nahrazuje tak funkci úkrytu i společnost ostatních z organizace, i když je nemůže vynahradit úplně. *
Kiwi: Tak to je skvělé.*Usměje se a když vidí jak vstává tak jí došlo ,že už by měla taky jít když všechno co potřebuje má. Postaví se taky a vyjde s potůčku hned na to si začne nasazovat boty.*"Nebyla tu se mnou dlouho...Asi už musí jít ale co možná se znovu setkáme."*Pomyslí si a ještě koukne na Kisu.*Mimochodem..Jak se jmenuje tvoje senseika?*Zeptá se a nasadí si boty. Potom se narovná a kouká na Kisu.*
Rosuto: *Stáhne uši a slabě se pousměje.* Ráda mě má určitě. Střeží mě bedlivě, když zrovna nespí. *Zažene smutek, který se měnil v pláč a znovu se během hlubokého uklidňujícího nádechu začne usmívat.* Můj sensei je stejného pohlaví. Což je beze sporu jasná výhoda. *Je si tím hodně jistá.* A asi už půjdu. *Potůček jí zrovna už spíš víc chladí chodidla, až jí je zima. Navíc tu má vodu, kterou potřebuje donést až zpět k Futakuchi. Doufá, že se mezitím nevzbudila. Nerada by, aby o ní měla strach. Neuvědomuje si totiž, že by jí cokoliv nyní hrozilo. Nikoho v okolí neslyší, ani necítí, vyjma Kiwi. Vydává se ke břehu a cestou sebere nádoby s vodou.*
Kiwi: Tak to je..*Chtěla říct super ,ale když si všimla toho smutku tak byla potichu a jen si sedla a dělala to co stejné. Místo koukání na Kisu se ,ale dívala do vody protože myslela že se na něco špatně zeptala takže je teď smutná*"Co jsem řekla špatně? Vždyť jsem se jen zeptala....To není zas tak smutné se zeptat...,ale počkat?! Ona je smutná asi ,že je na cestách...protože začala být smutná když jsem se na to zeptala....Aha.."*Koukne na Kisu.*Nebuď smutná...sensei tě má určitě rád.*Řekne s úsměvem.*
Rosuto: Ano, mám vlastního senseie a jsem s ním na cestách. Je to v rámci výuky. Takové té speciální, takže to je ohledně důležitých a tajných věcí. *Mrkne na Kiwi, ale víc nepoví. Přeci to má být tajné.* A dobře.. Žiju.. zatím. *Posmutní, protože si připomene o co všechno před ne tak dlouhou dobou, přišla. Chybí jí bezpečí a domov, které jí skýtal úkryt, Hotaru a mnozí další z Fumetsu. Otře si obličej od přicházejících slz.*
Kiwi: Ahá..takže jsi na cestách..*Pronese s toho co řekla Kisa.*Takže ty máš senseie jo?*Zeptá se a podívá se zvědavě. Kiwi by taky chtěla mít svého senseie jenže bratr a otec jí to nedovolí prý je moc malá a to co ti dva řeknou platí. Koukne se do vody a usměje se.*"Jednou budu mít svého senseie! Jednou určitě...Budu silná tak moc ,že ho dostanu...Já vám ukážu.."*Pomyslí si. Nakonec se postaví a koukne na Kisu.*Jinak jak sem máš?
Rosuto: *Začne v potoce po hatu a bez dívání, zkoušet hledat plochý, hladký kamínek.* Byla jsem tu doplnit zásoby vody, protože jsem zrovna na cestě z domova něam jinam něco donést. A nyní si tu dělám přestávku, kdy si užívám chladného potůčku. Kdybys nedošla, šla bych potom s vodou zpět za mou senpai. Ale takto tu trávím teď čas s tebou. *Má náhodně vymyšlenou historku. Pronáší jí se vší samozřejmostí, ani se neodmlčuje kvůli vymýšlení.*
Kiwi: No...Otec musel do skryté Travnaté kvůli nějaké schůzi...tak jsem sním šla a nějak jsem zabloudila..*Koukne na Kisu a řekne*Ale ty si mi neřekla co tu děláš...Mi to nechceš říct nebo jak?*Zeptá se trošku ,protože jí to připadalo divně když to nějak ignorovala a zeptala se ona.*"Proč mi to nechtěla říct? Co pak nejsem kamarádky?"*Zeptá se v mysli.*
Rosuto: *Překvapilo jí, že to Kiwi odmítla. Nějak moc si nikdy nehrála. Neměla k tomu příležitost. takže jí příliš nenapadá co dělat vyjma rozloučení se a vyklizení nejistého místa.*Co jste tam tehdy dělali? Že jsi se ztratila rodičům a ti si pro tebe došli až za takovou dobu?
Kiwi: Ne...Já si radši nesáhnu..*Řekne tiše a kouká na ní.*Nebudu ti radši na nic sahat ,protože se bojím že bych ti ublížila..*Pronese. Myslela si ,že by jí to bolelo kdyby jí sáhla na ty uši a pohladila je. Protože psi jsou podle ní citliví na své uši ,ale to byla jenom její domněnka.*Mimochodem..Co ty tady děláš?*Zeptala se jí a močila si nohy v potůčku.*
Rosuto: Není tomu tak vždycky.. *Přiznává neochotně a zadívá se směrem, kterým sem došla. Zkontroluje zásoby vody, které doplnila, zda jsou nadále tam, kde je zanechala.* Hmm... *Přemýšlí a rozhoduje se, nakonec však dojde k názoru, že to je zřejmě něco co by mohla povolit. Ač pro ní je to něco co jí dovádí k rozpakům.* Jestli.. Jestli chceš, můžeš.. Můžeš si šáhnout. *Rozpačitě se červená. První komu to takhle přímo nabízí. Zrak jí zase vynechává a zrádně jí nechává na holičkách, i když ne úplně. Dřepne si v potoce a začne si oplachovat tvář.*
Kiwi: Aha tak to jsem nevěděla..*Řekne a když ji opraví tak se začne tvářit malinko uraženě.*"To je jedno je si sou liščí nebo psí...stejně jsou zvířecí..."*Pomyslí si a kouká na ní.*Vidíš? To jako myslíš ,že už vidíš normálně? Ne tak jako minule?*Zeptá se a byla docela překvapená.*Pravé...Vypadají tak..*Pronese tiše dívajíc se na ní.*"Takže to je tajemství ,že má ocas a uši...Ale to je cool musí být tak jedinečná! Kéž bych taky měla zvířecí uši.."*Pomyslí si a kouká na ní s úsměvem.*
Rosuto: Hmm.. *Zamyslí se nad její otázkou. Nesmí si z toho nic dělat, jinak přijde o zrak. Má to na paměti.* Dejme tomu, že to je tajemství. Velké tajemství.. A nejsou psí.. Ale liščí. *Dodá nakonec i poopraví její první nápad.* A vidím tě. *Vyplázne na ní jazyk pobaveně. Chvilku na to opět popojde potokem, aby pro změnu zase třebas nenachladla od nohou.* To, že tak vypadám má svá vlastní úskalí, která se k tomu vážou. Nepovím jaká, ale věř, že jsou. Jo a jsou pravá. *Schválně ušima střihne, aby viděla, že se hýbou.*
Kiwi: *Kouká na ní s úsměvem ,ale potom co si začne sundávat plášť je trochu překvapená. Kouká jen na ní překvapeně zatím nic jiného nedělá.*Máš docelá pěkné uši..*Řekne přátelsky a usměje se na Kisu.*"Má pěkné uši dokonce i ten ocásek je super. Vypadá jako pejsek...Kéž bych mohla mít pejska..."*Pomyslí si.*Kiso? Já bych se chtěla jen tak zeptat...Jak to ,že máš psí uši?*Zeptala se trochu potichu ,protože nechtěla aby se cítila divně.*
Rosuto: Ne, nezapomněla. *Pousměje se. Postupně získává opět na klidu a jakési jistotě. Okolní prostor je totiž dle jejího sluchu i čichu, čistý. Takže zpod kapuce mrká a čeká, dokud nebude zrak úplně normální. Tehdy si kapuci chce sundat. Má to však jistý háček.* Chci.. *Začne, ale zmlkne. Nakonec skončí u toho, že se jí na nic neptá. Ta nejistota jí totiž opět okrádá o zrak. SUndá si kapuci a s jistou úlevou i zbytek pláště odhodí na břeh. Je jí nyní jedno, že tak dává Kiwi na odiv svůj vzhled úplně, ušiska i huňatý ocásek. Ústa na rukou a hrudi však Kiwi zřejmě nyní jen tak vidět nemůže. Ta na hrudi má zakrytá tričkem, které nemá výstřih, přeci jen jí je ještě jen deset let. Na rukou však nemá rukavice, takže pokud by jí Kiwi chytla za ruku, za dlaň či tak, mohla by si jich všimnout.* Pamatuji se. Byli to tvý rodiče, že? Tehdy.
Kiwi: Děkuji.*Usměje se a sundá si boty. Hned na to si nohy položí do potůčku a sedne si na břeh. Když jí nazve "Kiwi" tak se zasměje.*Ano Kiso. Já jsem Kiwi potkaly jsme se už dávno. Doufám ,že si nezapomněla?*Zeptá se jí a když uslyší poslední otázku tak jen kývne a řekne tiše.*A-ano jsem tu sama..*Pronese ,protože nevěděla proč se jí na to ptá takže jí to bylo divné.*"Proč se ptá zda jsem sama? Ona je zvědavá? Asi si myslí ,že někde blízko jsou mí rodiče asi...Ne....Nebo jo?"*Pomyslí si a s úsměvem kouká na Kisu.*
Rosuto: *Střihne pod kapucí ušima.* Přidat se můžeš.. *Odtuší nezaujatě, ale přemýšlí. Naslouchá tomu, jak do něčeho natéká voda potom co něco odšroubuje. Tuší že zřejmě doplňuje též tekutiny, které bere s sebou. Doufá v to. Díky oné nervozitě jí zrak vypadl. Je o to nervóznější, též překvapená, když zjistí, že to je ta dívka s níž se bavila tehdy v zemi, kde rostou ty bambusy.* Kiwi?! *Překvapení naštěstí převyšuje vše ostatní, takže to nezní nešťastně. Ramena jí i přesto poklesnou. Rychle pátrá sluchem po okolí i pachy kontroluje, takže se rozhlíží kolem.* Jsi tu sama?
Kiwi: *Zasměje se a řekne.* No k vodě ne? Je si se můžu jít s tebou koupat nebo ne? Takzvaně je si ti to bude vadit? Chápeš?*Zeptá se a usměje. S tašky si vytáhne flašku a odšroubuje víčko. Potom nabere do flašky vodu a zašroubuje víčko. Nakonec si dá flašku do tašky a zavře jí.*Mimochodem co tady děláš??*Zeptá se jí a chvíli na ní kouká.*Kiso? Si to ty? Dlouho jsem tě neviděla!*Zakřičí a kouká na ní s úsměvem.*"Kdo by si pomyslel ,že na ní narazím?!"
Rosuto: *Prochází se ve vodě potůčku a jejím chodidlům to zaručeně plně vyhovuje. Pod pláštěm má schovanou brašnu i s tím zvláštním jílem. Ale to je pod druhým pláštěm, který je u Futakuchi. Je to daleko od potoka. Takže nehrozí, že by si zmáčela ty. Její uši i huňatý ocásek však ochlazení vodou určitě uvítají. Cítí to nepřiměřené teplo. Potíž je, že jakmile by je namočila, vyzradí je dívce, tkerá právě došla. Poznává její pach, který se k ní nese. Jen se jí nedaří vzpomenout si na jméno.* Přidat se k čemu?
Kiwi: *Běžela a když byla blízko tak šla krokem ,aby se neutahala.*Uf..uf.."To byla makačka.."*Zasměje se a pokračuje k potůčku. Když tam dojde tak uvidí nějakou osobu. Dojde na druhý konec potůčku a podívá se na ní.*Zdravím..Mohla bych se přidat?*Zeptá se s úsměvem. Nepoznala ,že je to Kisa protože jí neviděla moc obře do obličeje.*"Kdo je to? Doufám ,že ne Sumiko..."
Rosuto: *Nabírá vodu, dokud nemá opět doplněné všechny zásoby tekutin, které potřebují. Kapuci má volně, jenže když zaslechne z dálky, že se někdo blíží, je nucena to změnit. Nasadí si kapuci a zatím kontroluje, zda je vše zavřené dostatečně, aby nic nevyteklo. Nemá ten dojem, že by mohli jen tak zajít někam nakupovat. Vše co je doplněné odloží a ještě zariskuje setkání s neznámou osobou. Potřebuje se smočit, protože jsou vedra. I s pláštěm, kvůli bezpečnosti, si vleze do potoka. Namáčí si nohy. Pro chodidla je to nádhera. Chodí kvůli časté slepotě bosa.*
Kiwi: *Byla genín takže mohla jít mimo vesnici bez Itamiho. Běžela právě k potůčku ,protože před měsícem tam byla s Itamim. Měla na sobě růžové šaty a hnědou tašku přes rameno ,protože chtěla nabrat vodu s potůčku.*"Musím sehnat vodu s potůčku pro Itamiho..Když jí seženu půjde se mnou do kina. Už se nemůžu dočkat toho kina."*Pomyslí si a běží dál k potůčku i když je ještě kus daleko. Cestou si vzpomene na Sumiko ,kterou tam potkala.*"Tichá ne moc mluvící holka...Kráva...Nemám jí ráda doufám ,že jí už znovu nepotkám.."*Pomyslí si a přidá na tempu.*
Rosuto: *Má na sobě plášť, když se toulá bez dozoru. Využívá toho, že Futakuchi spí. Necítí ve být v nebezpečí a není vynervovaná, takže vidí svět kolem sebe, aniž by měla potíže se zrakem. Dojde k potůčku, který po celou tu dobu slyšela. Slyšela tok jeho vody. Pozorně naslouchá svému okolí, i když šum vody to jen o trošičku ztěžuje. Není to žádný vodopád. U pasu má měch na vodu, který získali během cest. Dřepne si u potoka a nabírá vodu.*
Behemen: --: --
Behemen: *Šel k potůčku aby mohl relaxovat a vnitřně se sklidnit,když k němu přišel,* tak se zaradoval že je tam sám,takže ho nikdo nebude rušit. *Posadil se zavřel oči a začal meditovat.* Vyprázdnil svou mysl a představoval si že je obklopen celou svou čakrou. Snažil se splynout se svou čakrou když tu náhle se ozvalo praskání stromů,Behemen rychle *přerušil svou meditaci,otevřel oči a postavil se,vzal si kunai.* "Co se to děje? Pujdu to prozkou mat." *Rychle se rozeběhl po zvuku praskajících stromů.* Za nedlouho se dostal ke zdroji toho hluku. Když spatřil co se děje tak se hrozně polekal. "Co budu dělat je tam obrovskej had kterej útočína starého zeleného a hrozně malého chlapíka. "Teda snad je to člověk." Pochvilce dívání se Behemen rozhodl že pomůže tomu prckovi který právě leží na zemi a je rád že je rád. *Behemen vyběhl z úkrytu a dostal se mezi* hada a toho divně vypadajícího chlapa. Nech ho bejt hade! *Vykřikl Behemen* ale had se jenom zasmál a zaútočil na Behemena který jen tak tak stačil uskočit. *Ve vzduchu hodil svuj kunai po tom hadovi.* Had se jen zasmál a odrazil kunai svým ocasem. "Co budu dělat sem jenom student akademie a ten had je dost silnej. "Už to mam!" *Behemen utvořil pečetě načerpal čakru vzal si další kunai a rozeběhl se proti hadovi.* Had svým ocasem praštil do Behemena který se mezi tím vyměnil za kupu prken. Behemen se objevil u staříka vzal ho do ruky a z pouzdra vytáhl plynovou bombu. Hodil bombu na zem* a když se rozprostřel dým tak se staříkem uprchl od hada a mířily si to k potůčku. *Když se dostayl k potůčku vzal staříka a položill ho na břech,přitom dával pozor jestli někde neuvidí hada.* Za nedlouho se stařík probudil,poděkoval a řekl že se jmenuje Fukusaku a že je to žabí senin. "Cooo on je žabák." Ty nej seš divně vypadající malý člověk? Ne já sem žabák usmál se Fukusaku. Nevim jak se ti odvděčit za záchranu. To nic ale řekně te mi Fukusaku odkud jste a proč ste bojoval stím hadem? Pochazím z Hory Myobokuzan a na toho hada sem narazil náhodou když sem se tady procházel. Hora Myobokuzan kde to je? Nikdy sem otom místě neslyšel. Nedivím se Hora Myobokuzan je velmi daleko nikdo tam eště nedošel a moc lidí ani neví že existuje. Takhle si povídali asi hodinu nebo dvě když v tom uslyšeli syčení *rychle se zvedli a běželi co nejdál odpotůčku až vyběhly na louku kde se Fukusaku zastavil a řekl že by Behemen mohl podepsat smlouvu se žábami. Fakt opravdu by to šlo Fukusaku. "Behemen slýchával ninji kteří si povídali o svolávacích zvířatech ale nikdy si nemyslel že by mohl někdy nějaké svolávat." Jo zachránil si mi život a já se ti takhle odvděčim *Fukusaku utvořil pečetě a vrukou se mu objevil obrovskej svitek. Když ho rozbalil* řekl. Behemene sem napiš krví svoje jméno a prsty jedné ruky namočené v krvy to tady orazítkuj. *Behemen vzal kunai řízl se do prstu a napsal do svitku svoje jméno,potom se řízl do všech pěti prstů a dóle to orzítkoval. Výborně kdykoliv budeš chtít svolat žábu z Hory Myobokuzan tak utvoř ty to pečetě Ino,I,Tori,Saru,Hitsugi. Díky Fukusaku to budou všichni na akademii koukat. Co! Ty seš teprve na akademii? No tak to vyzkoušej až budeš ninjou a budeš mít dost čakry jasné! Jasné Fukusaku. No tedkon se budeme muset rozloučit já musim domů jinak se žena bude zlobit,tak zatím Behemene. *Fukusaku zmizel a Behemen se rozhodl že poběží domů a vše poví dědovi.* Když dorazil domů začal ovšem dědovi vyprávět a ten se jen divil comu jeho vnuk říká. Potom se Behemen vykoupal a usedl z dědou k večeři. Po jídle se rozhodl že půjde spát. "Dneska to byl zajímavý den nemoju se dočkat až budu geninem." Pomyslel si a usl.
--: --: --: --
Kiwi: "Otrava malá...."*Pomyslí si Kiwi a kouká na Sumiko překvapeně. Itami se koukne na Kiwi a usměje se.*Tak co Kiwi půjdeme domů?*Zeptal se Itami a Kiwi kývla a koukala pořád na Sumiko. Otočili se a šli směrem do vesnice.*"Ona mě nazvala otravnou..Kráva..."*Pomyslí si Kiwi a pokračuje s Itamim do vesnice.*
Sumiko: Teba som sa nič nepýtala, otrava malá. *Pozrela sa na chlapca.* Nevadí, zistím si to keď budem chcieť. *Posmiala sa na dievča trochu strašidelne. Potom sa otočila a vyrazila kade ľahšie.*
Kiwi: *Když to pošeptala tak se jenom usmál. Potom když se podívala na Kiwi a zeptala se tak Kiwi zčervenala a řekla.*J-já pravdu nevím Sumiko..*Řekla potichu a začala se dívat na zem.*"Ona si myslí ,že to bylo na ní?"*Pomyslí si Itami a zasměje se.*Takže ty chceš pravdu? Víš co já ti řeknu houby si mladá na to abys mohla něco vědět na víc ti nic říct nemůžu.*Řekne a začne se smát.*
Sumiko: Klamár.. *Zašepkala.* "Nemám ho čím vydierať, ale keď budem od neho niekedy niečo potrebovať, nebude ťažké to dosiahnuť." *Pozrie sa na dievča.* "Akurát by som potrebovala pretaviť teóriu do praxe." Prečo mi nepovieš pravdu?
Kiwi: Tak to já nevím.*Usměje se a když na něho řekne tu větu tak se jen usmál a začal se trochu potit.*No já nejsem zvyknutí dávat informace dítěti.*Zasměje se a kouká na Sumiko. Itamimu bylo 16 takže byl taky ještě dítě jenže se už choval jak dospělí jen někdy.*"Itami něco skrývá. Neříká jí pravdu já to poznám. Co se stalo s tou ženou? Zajímalo by mě to co když jí Itami ublížil? Nemůžu mu věřit v tomhle.."*Pomyslí si Kiwi a kouká na Itamiho.*
Sumiko: Odkiaľ bola tá žena? *Spýtala sa striktne a ignorovala všetky nepodstatné informácie.* "Je nejaký divný." čo je? Prečo sa tváriš ako školák prichytený pri flákaní sa? *Nenapadlo jej lepšie prirovnanie a naozaj sa tváril presne tak ako ona keď ju dávnejšie prichytili pri záškoláctve. Teraz jej je to už pomerne jedno.*
Kiwi: *Když slyšely ,že děvče začalo křičet tak se otočily a byly překvapeni. Itami se usmál a poškrábal na hlavě nakonec jí odpověděl.*No..jednou jsem tu byl na misi takže jsem potkal několik lidí a jedním s nich byla stará žena co řekla že zdejší potůček je léčivý.*Kiwi se na něho koukla a dívala se překvapeně.*"Tohle mi Itami neřekl. Vím ,že tu byl jenom na průzkumu ale neřekl že někoho viděl.."Nejdřív sem jí to nevěřil ale když jsem se zranil tak jsem přišel k potůčku a namočil si zranění. A vskutku se vyléčilo!*Řekl a usmál se přátelsky přičemž se škrábal na hlavě a zadržoval pot. Jako by něco chtěl tajit.*
Sumiko: "Konečne vypadli, aj tak mi k ničomu neboli." *Vytiahne fľaštičku s vodou z potôčika a chvíľu si ju obzerala. Potom sa rukou škrabla o kameň a vodu si vyliala na dlaň. podráždená pokožka sa v skutku začala rýchlejšie hojiť.* "Nekecal.." *Vyvalila oči.* Hej!! Počkajte! *Zakričala na nich a rozbehla sa k nim, predtým však nádobku opäť naplnila, uzavrela a odložila do tašky. Zastavila pár metrov od nich.* Odkiaľ si vedel, že je liečivá? *Spýtala sa úplne prirodzene a zvedavo, nepretvarovala sa, bola príliš prekvapená, aby na to myslela.*
Kiwi: *Všimne si jak Sumiko tam něco píše ale moc jí to nezajímalo.*"Něco píše ,ale to mi je jedno možná to je o nás..Ale to je fuk."*Pomyslí si Kiwi a otočí hlavu dopředu. Itami zatím koukne na Kiwi uraženě ,protože neřekla skoro nic Sumiko a ani se sní nechtěla seznámit co u připadalo divné.*"Proč se sní nebavila? Asi se jí nelíbila.. Ty holky.."*Pomyslí si Itami a otočí hlavu dopředu. Nakonec jdou směrem domů.*
Sumiko: "Už by mohli konečne vypadnúť a neopakovať stále to isté.." *Keď súrodenci vykročili vpred Sumiko si sadla k potôčiku a oprela sa o balvan, ktorý mala za chrbtom. Znovu sa zahľadela do knihy a niečo do nej aj pripísala. Jedným okom ešte ale sledovala odchádzajúcu dvojicu a stále ju štvalo, že sa tak trápne zmýlila.*
Kiwi: "Nic neřekne jen na nás kouká."*Pomyslí si Itami a kouká pořád s Kiwi na Sumiko.*"Aspoň ,že jí Itami neublížil kdyby jo tak bych se ho bála vždyť ona není tak stará jak on."*Projde hlavou Kiwi a kouká na Sumiko čeká taky kdy jí Itami vezme za ruku a odejdou spolu do vesnice.*Takže Sumiko...Mám s tebe divný pocit..*Řekne Itami a chytne pravou rukou Kiwinu ruku.*Takže Kiwi mi jdeme nebudeme tady sní je divná*Pronese a Kiwi kývne*Měj se Sumiko..*Pronese Kiwi potichu a takovým nedůvěřivým tonem.*Doufám ,že tě už nepotkám...*Pronese Itami a otočí se. Vyráží totiž zpátky do Konohy. Kiwi se ještě hlavou otočí na Sumiko a kouká na ní.*"Je docela tichá...Nelíbí se mi."*Otočí hlavu zpět a jdou.*
Sumiko: *Keď sklonil kunai, Sumiko odľahlo. Nikdy ešte v tele nemala toľko adrenalinu.* "Otec ma učil, že pretvarovanie sa je najlepšia obrana, ale toto.. toto je na mňa príliš.. Ale aspoň mi dal pokoj.. Nabudúce sa ale musím krotiť, inak ma niekto fakt zabije a foter ma ešte dorazí.."
Kiwi: Vypadá to ,že nejsi hloupé dítě Sumiko.*Řekne a usměje se.*"Něco sní není v pořádku mám takový divní pocit...Není to normální dítě. Počkat! Vždyť takhle by se dítě chovat ani nemělo! Znamená to ,že ona je ničím významná? Nevím co si mám oni myslet ,ale ona není normální."*Itami schová kunai a koukne na Kiwi.*Vylez jdeme pryč!*Zakřičel Itami a Kiwi vylezla s potůčku a šla k němu kde se postavila za něj.*"Itami co se ti ho ní hlavou?"*Pomyslí si Kiwi a kouká na Sumiko.*
Sumiko: "Nevyzerá, že by klamal. Bola som si tak istá.. škoda" *Zodvihne ruky na znak toho, že odmieta bojovať. * Vrelo do toho, zavraždi zbytočne zvedavé a neozbrojené dieťa, ktoré ťa v konečnom dôsledku vôbec neohrozilo. Našim dedinám to rozhodne zlepší vzťahy. A mám pocit, že ty nechceš vysvetľovať svojej sestričke prečo jej vraždia blízkych a ona sama sa musí ukrývať, všakže? *Spýtala sa pokojne. No srdce jej búšilo a pracovalo na plné obrátky.* "Otec ti vravel, aby si nerobila hlúposti, ale nie, ty musíš byť zaťatá krava.."
Kiwi: "Byakugan?!"*Pomyslí si Kiwi a Itami společně. Itami se přestane smát a koukne na děvče.*To ,že jsou moje oči bílé neznamená ,že jsem vlastník dojutsu.*Pronese nedůvěřivě když se teď o tom zmínila. Začne se dívat na ní pozorněji a dokonce se dívá i za ní je si tam nemá nějaké posily. Myslí si ,že je špeh a když se zmínila o doujutsu tak tomu už uvěřil.*"Takže holčina je špeh jo? Uvidíme jak silná je.."*Itami vytáhne kunai a dá si ho do pravé ruky.*Takže ty sis myslela ,že na to nepříjdu?!*Zeptal se a koukal na ní naštvaně.*"Itami...Jí chce ublížit.."*Pomyslela si Kiwi a koukala smutně na ty dva.*
Sumiko: Predviedol by si mi ten..*prstom mu prebehla popri oku.* Byakugan? *doplnila sa a sledovala chlapcovu reakciu.* "Ten je teda dobre naivnučký. Nechápem, že má odvahu túlať sa s tým krpcom po lese. Navyše je aj pekne škaredá. *Odvrkla si vduchu ked sa znovu zadívala na dievča.*
Kiwi: *Kiwi jen koukala a po obličeji jí tekl pot. Itami si schoval kunai a usmál se na dívku.*Takže Sumiko jo? Těší mě já sem Itami a tam to je moje sestra Kiwi. Doufám ,že nejsi nějaký pěkný zloděj co nás přišel okrást?*Řekl Itami a začal se smát.*"Sumiko pěkné jméno má ta slečna."*Pomyslí si Itami a směje se zatím co Kiwi na ní kouká nechápavě.*"Sumiko? Co je tohle za jméno..Je divné myslím ,že je stejně blbé jako moje..."*Pomyslí si Kiwi.*
Sumiko: *Jemne sa pousmiala a siahla si do vrecka. Vytiahla z vrecka fľaštičku a ukázala ju chlapcovi. čupla si. Neprerušovala pri tom očný kontakt. Nabrala vodu do fľaštičky a znovu sa postavila. Jemne pozdvihla obočie a potom sa zadívala na kunai. * "Zaujímalo by ma či vidí, že mám inú Chakru." Sumiko *Zašepkala.* Volám sa Sumiko
Kiwi: *Itami nevěděl co má dělat ani tomu nerozuměl o řekla.* "Co to dělá? Ona se mi ani nepředstavila! A to sem se sní chtěl seznámit. Určitě je to špion nebo nějaký blázen co utekl...Na blázna je moc tichá a na špiona moc malá.."*Pomyslí si Itami a Kiwi neví co má dělat když se dívka začíná blížit k potůčku.*"Co to řekla? bylo to něco na b ale nerozuměla jsem tomu. Co mám dělat? Co bude dělat Itami?"*Pomyslela si Kiwi a itami koukal na dívku.*"Nemůžu na ní zaútočit vždyť je to dítě! Ale možná to je dítě ,ale nebezpečné..."*Itami si vytáhne kunai a drží ho v pravé ruce potom se postaví před dívku ,aby jí zabránil v cestě.*Si divná..*Pronese Itami.*
Sumiko: *Jemne naklonila hlavu na bok a snažila sa rozpamätať.* "Zvláštne.. väčšinou si všetko pamätám.." *Chvíľu sledovala dievča, ktoré stalo za mladíkom.* "Tie isté oči.. to isté kekkei genkai.. Isto budú súrodenci. Chlapec má čelenku so znakom Konohy.." Byakugan. *Zamrmlala takmer nezrozumiteľne. * "Zaujímavé, naživo som ho ešte nevidela, bolo by zaujímavé vidieť ho v akcií." *Bez slov si vzala knižku, ktorá ležala neďaleko od nej a vykročila k potôčiku, tým istým smerom, kde stálo dievča.*
Kiwi: *Kiwi chtěla něco říct ale to už spadla nějaká knížka na zem. Oba se překvapily a podívaly na horu.*"Špion? Nebo nepřítel? Nějak rychle nás našel.."*Pomyslel si Itami a Kiwi si všimne ,že za ním stojí nějaké děvče*Itami pozor!*Zakřičí Kiwi a Itami se otočí na holku ,která tam jen tak stojí. Itami se mile usměje a pravou rukou naznačí ,že se má Kiwi vzdálit nebo schovat. Kiwi se posune na konec potůčku dál od těch dvou a začne se bát.*"Itami buď opatrný nechci aby se ti něco stalo."*Pomyslí si Kiwi a Itami pozoruje děvče.*Ahoj já sem Itami a ty se jmenuješ slečno?*Zeptá se Itami a je připravený bránit se kdyby na něj zaútočila.*
Sumiko: "Áno.. Ukazuj tomu decku, že je hojivá, aspoň si podreže krk a bude si myslieť, že mu to niečo pomôže. Potom to tu celé zaterasia, vyhlásia za neprístupné a bude. Naozaj super nápad." *Popri neustálom frflaní neustrážila, že knihu položila na kraj konára, takže nepatrný vánok postačil na to, aby spadla. Sumiko ju napriek rýchlemu reflexu nestihla zachytiť.* "Sakra, sakra!" *Zanadávala si v duchu. Rýchlo sa však stiahla ku kmeňu a zbalila si ostatné veci do batoha.* "Kebyže je to aspoň nejaká hlúpa učebnica... Dobre.. Nevyzerajú ako banditi, s ostatnými dedinami sme v neutrálnom stave a nebudem sa s nimi musieť dlho rozprávať, takže.. a čo keď sú to nukenini? Pochbujem.." *Nakoniec Sumiko zoskákala po konároch dole k cudzincom. Chvíľu si ich premeriavala a ani nemukla, mimiku udržiavala stále kamennú. Pohľadom sa zastavila na ich očiach. "Toto som už niekde videla.. Určite som o tom čítala.."
Kiwi: *Itami na ní kouká a furt čeká zda něco řekne jenže to vypadá ,že na něco myslí.*Kiwi? O čem přemýšlíš?*Zeptá se Itami a Kiwi na něho koukne a řekne.*Přemýšlím nad tím co by dělala Kimi kdyby nebyla nemocná. Co kdybych byla já nemocná?*Zeptala se Kiwi a Itami polkl a usmál se.* No tak Kiwi vždyť ona za to nemůže ,že je nemocná brzo bude jistě zdravá.*Mrkne na ní a ona se usměje.*Itami a tahle voda opravdu léčí?*Zeptá Kiwi a Itami vytáhne kunai a bodne se do dlaně. Potom si kunai schová a skrčí se čímž pravou ruku ponoří do potůčku. Okamžitě je tu výsledek ,protože mu zmizelo zranění. Kiwi jen koukala překvapeně a neměla slov. Itami se postavil a řekl.*Tak vidíš je to úžasné..
Sumiko: *Keď si dievčina uvedomila, že ju absolútne nevnímajú, upokojila sa. Stále bola však napozore a popri knihe vnímala aj útržky z rozhovoru.* "Sakra toto miesto nieje na hranie. Vždy tu býval taký pokoj.." *Zahryzla si do zubov a pozrela sa dolu k potoku.* "Nebudú od nás.." *Po tejto skutočnosti zhodnotila, že bude lepšie pretrpieť ten krik na strome.* Neznášam ľudí... *zamrmlala si ticho*
Kiwi: *Kouká furt do toho potůčku a chce vědět co umí i když jí to říkal Itami.*"Nic nedělá..Určitě léčí? Asi jo když to říkal Itami. Ještě jednou se ho zeptám..Co to?"*Itami chytl Kiwi a zvedl jí potom jí hodil do potůčku ze srandy.*Haha a si mokrá sestřičko.*Řekl a začal se smát. Kiwi jen vynořila hlavu ,protože měla celé oblečení mokré.*Haha jak vtipné..Teď můžu nachladnout díky tobě! Chápeš můžu být nemocná a tatínek ti to dá za vinu!*Řekne uraženě Kiwi a tváří se uraženě. Itami se jen usměje a kouká na ní.*Ale no tak Kiwi. Vždyť to bylo jen ze srandy. Kimi by byla ráda kdybych si sní hrál takhle jako s tebou.*Řekl a ona se furt tvářila uraženě.*"Kimi by chtěla chodit s tebou všude jenže škoda ,že je nemocná..."
Sumiko: *Sumiko sa s nadmiernou ľahkosťou začala štverať na jeden z najvyšších stromov, no nevyliezla na samí vrchol. Zmierila sa s masívnou vetvou, ktorá bola dosť vysoko na to, aby nebola priľahko spozorovateľná. Nechcela aby ju hocikto rušil. Posadila sa do tureckého sedu a oprela sa o kmeň. Z ruksaku si vytiahla jednu z kníh a roztvorila ju. Strany boli okrem pôvodného písma dopísané na krajoch poznámkami.* "Keby nás v akadémií neučili také kraviny, ale potrebné veci, tak by som už dávno mohla po stromoch chodiť a nie na ne šplhať." *Zamrmlal si v duchu a vybrala aj ďalšie rukopisy, ktoré nepatrili ku klasickým pomôckam žiaka akadémie.* "Potom sa divia, že tam páchnem len na skúšky." *Z myšlienok ju vytrhli hlasy. Pritisla sa k stromu.* "Žiadne prudké pohyby, nevidia ťa.."
Kiwi: Éééh! *Vypískne, když se jí oranžové triko zachytí za křoví, které ne a ne pustit.* Pomóc! Zabije... on mě zabije! Éh! *Piští na celé kolo. Naštěstí jí v tom brzo zarazí Itami. Zacpe mu pusu rukou, odlepí jí od křoví a zašeptá.* Přilákáš bandity, ticho! *V tu chvíli Kiwi v nyní již potrhaném oranžovém triku ztichne. Banditi jsou to poslední, co by chtěla potkat i když si je jistá, že Jounin po jejím boku by je bez problému odrazil.* Chci vodu! *Mám žízeň.* Řekne Kiwi a Itami jí ihned podá lahev, ze které se napije. Osvěženě vydechne a zaklapne víčko.* A tady to léčí? *Zvědavě nakloní hlavu na stranu. Soudě dle hukotu je potůček opravdu blízko.* Přesně tak, jednou při misi se mi to vyplatilo. *Přitaká Itami ve vestě. Pár minut na to se dostanou k potůčku. Kiwi přistoupí blíž a prohlédne si vlastní odraz ve vodě. Stále je tak obyčejný, leze jí to na nervy. Nijak to nekomentuje, jen se sama na sebe otráveně šklebí.*"Proč mám tak bíle oči?"*Pomyslí si Kiwi ,protože před pár dny jí jeden kluk takovou otázku položil a ona jí nevěděla.*"Proč mají všichni s rodiny stejné oči? Musím se zeptat otce až dorazíme domů s Itamim.."
--: --
Ayumi: *Opätovne prichádza k Potôčiku, aby sa naučila nové Kuchiyose, tentoraz už však bez svojho veliteľa. Usúdi, že to zvládne aj sama. Rozprestrie si na čistinke deku a posadí sa. Najprv sa chce poriadne naraňajkovať a nabrať trochu síl. Po výdatnom jedle sa postaví a vyberie si zvitok, ktorý obdržala od Hotara. Poreže si zápästie a nakvapká na zvitok trochu svojej krvi* /Začneme!/ *Zvolá, uhryzne a do prsta a spraví ručné pečate pre privolanie Kuchiyose. Položí ruku na zem a pokúsi sa privolať jedného z vlkov - Osamuho. Avšak, po zmiznutí kúdoľa dymu nezostane na zemi nič. Skúsi to znova, no privolá len čosi podobné psovi. Naštvane zavrčí a naplno sa začne sústrediť. Opäť sa uhryzne do prsta, pričom jej ruka už pomerne krváca. Vytvorí ručné pečate a priloží ruku k zemi. Po zmiznutí dymu stojí pred ňou priemerne veľký hnedý vlk s akousi ozdobou na pravej prednej labe* Osamu? *Zažmurká Ayumi keď sleduje Kuchiyose pred sebou. Vlk prikývne* To jest moje meno. Ty máš byť...? *Spýta sa jej. Ayumi sa postaví, vystrie a uškrnie sa* Som Ayumi Kurosawa Pakura. Dúfam, že naša spolupráca prinesie ovocie. *Predstaví sa a vlka poškriabe za uchom. Spočiatku sa Osamu bráni, no po chvílu ju nechá* Dobre, teraz ťa potrebovať nebudem takže... Dovidenia, Osamu. *Vlk prikývne a rozplynie sa v kúdoli dymu. Ayumi sa spokojne pousmeje sa rozhodne sa, že ešte chvíľu pri potôčiku pobudne a až potom sa vráti do sídla*
--: --
Ayumi: *Konečne je pripravená na podpísanie prvej zmluvy s Kuchiyose. Už hodnú chvíľu trénujú spolu s Hotarom pri potôčiku. Ayumi začína byť pomerne unavená, tak Hotaru usúdi, že je najvyšší čas začať so zmluvou. Vytiahne zmluvu a ukáže prstom na úplný spodok* Tu budem potrebovať tvoju krv. *Povie Hotaru, na čo Ayumi prikývne. Vezme do ruky senbon a prebodne si ruku. Niekoľko kvapiek krvi dopadne na zvitok* Výborne. Teraz začneme. Pomocou Kuchiyose, ktoré sme si vysvetľovali nedávno privoláš... napríklad Hebiho - čierneho. *Navrhne a posadí sa na kameň neďaleko. Ayumi si zahryzne do prsta, vytvorí ručné pečate a ruku položí na zem. Tam vznikne obláčik dymu a akonáhle zmizne, na danom mieste sa nachádza užovka* Toto keby videl chudák Hebi... *Pokrúti hlavou Hotaru* Znova. *Zavelí a Ayumi techniku zopakuje. Dokonca niekoľkokrát, no stále nič. Hotaru si povzdychne a pristúpi k nej* Sústreď sa na zviera, ktoré chceš privolať. Stotožni sa s tou myšlienkou a vyjde to. *Ako rozpráva, má pravú ruku položenú na Ayuminom ramene. Ayu prikývne a Hotaru opäť ustúpi. Ayumi si zahryzne do prsta, vytvorí ručné pečate a keď položí ruku na zem, objaví sa kúdoľ dymu a z neho následne vzíde čierny Hebi* To je... on? *Pozrie na Hotara. Čierny Hebi si len odfrkne* Nevyzerám ako užovka, maličká... *Zamračí sa na Ayumi, no tá sa nad jeho poznámkou len rozosmeje. Onedlho Kuchiyose odvolá kvôli nedostatku chakry* Zvládla si to. *Žmurkne na ňu Hotaru a postaví sa z kameňa* Vyrazíme? *Spýtavo sa na neho pozrie Ayumi a Hotaru len prikývne. Spoločne vyrazia naspäť k sídlu*
--: --
Lark: *Sleduje jí sleduje jak kse snaží vytratit, ale ani se jí nediví. Vždycky je to stejné všichni od něj obvrací zrak a snaží se mu vyhýbat. Pokud narazí na někoho s kým by mohl vycházet objeví se blbí Anbu a odeženou ho. Jeho pohled se zahledí k obloze* Datebayo! Dělat ze mě hlídaného psa... *Jen co to dopoví tak se před ním objeví čtyři Anbu. Nevypadá to že by je zvládl ukecat. "Mizíme?" Zeptá se v myslí svého druhého já* Datebayo! *Jeho tělo se začne ponořovat do trávy. Následně se objeví před svým domem na trávníku. Stálo ho to všechno chakru. Proto udýchaně a vyčerpaně padne na tvář a usne. Je jen otázkou času něž ho tam někdo najde a postará se o něj.*
Rosuto: *Cítí se nejistě v jeho přítomnosti. Bude to však tím, že jí nějaký instinkt varuje, aby se fakt brzy vytratila, že když je tu jeden, může se objevit cizáků víc. Navíc jí kluk považuje za vílu.* No tak to netuším.. *Odtuší v odpovědi k Larkovi a začne opatrně couvat.* Myslím, že dnes to stačilo.. Netuším, kdo jsi a odkud jsi, ale víla je na odchodu. *Pronese rázně a rozhodnutě. Nehodlá na nic čekat. Poslepu, ale naštěstí po své stopě, kterou sem došla, se otočí a vyráží v poklusu co nejdál od potůčku se vůbec zvládne dostat. Netuší, co je zač ten zvláštní pocit. Ostražitě naslouchá lesu.*
Lark: *Na jeho tváři se objeví mírný úsměv.* Uto to je zvláštní jméno. *Poví si pro sebe* Uta-chan budeš se se mnou kamarádit? *Zeptá se s nevinným úsklebkem na jeho tváři. Jeho druhé já si něco peskuje, že se nemá bavit s cizími lidmi, že mohou být nebezpeční. Toho že se drží dále si všimne, ale nevadí mu to přiklekne si k potůčku a do své malé dlaně nabere trochu vody.* Nejsem nebezpečný! Datebayo ! *Zasměje se s pohledem na ní a vodu v ruce na ní cákne, jelikož mezitím vytekla tak je to jen pár kapek.* Chodíš sem často? Já jsem sem zabloudil. *Přizná a snaží se mluvit a navázat nějaký kontakt.*
Rosuto: *Strne v nejistotě z toho, co má zalubem. Nevidí ho. Tak se bojí, že má až sucho v ústech.* A.. Ale my se.. *Chtěla říct nebojíme, čímž by však nyní lhala.* Já.. Já jsem jen opatrná.. Chováš se zvláštně! *Prskne nakonec zkroušeně.* Uto. *Zamumlá zkrácenou verzy svého jména, aby mla něco vymyšleného. Drží se dál od něj, jak jen může. Takže se spíš krčí a nekouká jeho směrem. Uši má stažené k hlavě. Rozhodně má obavy. Nevidí. Jen slyší a cítí a on je nebezpečně blízko.*
Lark: *Sleduje dívku jak se mu obloukem vyhýbá.* Já nemám žádný Mor! Datebayo! *Vyhrkne ze sebe když si nabírá vodu. Bez přemýšlení si k ní přiklekne ukáže na svojí černou tvář.* To není nakažlivé! Datebayo! *Jeho druhé já se jen tiše směje a Nanabi otráveně spí ani se neozívá, nejspíše se mu nelíbí, že ho strčili do děcka.* Já jsem Lark. *Řekne jí své jméno aniž by se ptala.* Jaké je tvé jméno Vílo? *nevinně se uculí.*
Rosuto: *Zastaví se na místě a jen zírá. Střihne ušima. Nechápe, proč jí má dotyčný za nějakou vílu. "To jsem ještě méně člověk?" nechápe to, ale obchází ho ve snaze dostat se k potůčku, aniž by se k němu dostala příliš blízko. Po celou dobu mlčí.* Co je to zač? *Optá se na to označení, které jí přiřkl. Konečně je u potůčku a nabírá si vodu do měchu. Nechce se jí tu déle zůstávat. Kdo ví, co všechno s sebou ten kluk vleče.*
Lark: *Jeho pozornost pro zatím upoutá hladina potůčku, kde je vidět jeho draz. Sám ppro sebe se pousměje, přičemž se rukou fascinovaně dotkne své černé tváře. Chvilkama přemýšlí komu ta tvář patří, jestli je to vyobrazení jeho nebo jeho druhého já. Z dumání o své tváři ho vyruší dívka, která se k němu přiblíží. Otočí se k ní s mírným úsměvem no pro zatím nepozná, že se jedná o dívku. Chvilku na ní jen tak zírá.* Ahoj *Vydá ze sebe opatrně jako by měl u krku nůž, kterým ho může každou chvíli zabít.* Tohle je tvůj domov a ty jsi víla ? *Zeptá se... Často čítal knihy, kde byly víli žijící u potůčků nebo jiných přírodních místech. Ještě stále je malý a nikdo mu neřekl, že takové bytosti neexistují.*
Rosuto: *Netuší co nyní. Ta konverzace toho samotáře jí je střelená. Připomene jí to však Kazukiho a jeho dohadování se sám se sebou. Je z toho nervózní. Ne pro vzhled, ale kvůli tomu, jak vezme dotyčný v potaz její přítomnost a zda to není šílenec, který by jí ohrožoval na životě. Opět je slepá. Naštvaně díky frustraci, uděří svou pěstičkou do kmene tenkého stromku. Je to tak slyšet víc, než kdyby pouze bacila do kmene, plně vzrostlého stromu.Vykročí a velice pomaličku se blíží k potoku. Ušima střihá za každým podezřelým zvukem.*
Lark: *Jeho krůčky bo zavedou k potůčku u kterèho zustane stàt.* Jestli mamka zjistì, že jsme se vypařili tak na nàs pošle Nanabiho!Datebayo! *Vì že ho tìm jen hrozì, ale vì o incidentu, kdy byl Nanabi vypuštěný. (Bojìš se přerostlèho motýlka? Jak ubohè..) *Povì pobaveně ten druhý.* Až ho na nàs pustì tak se počůràš jako prvnì!Datebayo! *Mluvì polohlasně ale to sve slovo vždy zduraznì o něco hlasitěji.*
Rosuto: *Celý den je u nalezeného potůčku, kde si chladí nožky. Potíž je, že má i hlad, ýízeň a vcelku špinavé oblečení. Počas dnes nakonec vstane a vyráží na lov jídla. Logicky že pouze hledá nějaké lesní plody, ovoce, které si může nsbírat dle libosti a během toho i jíst. Touto činností se zabývá po celou dobut, dokud se nezačne stmívat. Vrací se k potůčku, protože má žízeň a tuhle noc tam hodlá pobýt. Samozřejmě, má tepláky a tričko s mikinou. Nic víc. Boty tím cestováním značně prochodila. A že cesta sem jí zabrala dost času. Zvažuje, zda jí nebude Kazuki, Ayumi nebo Hotaru, shánět. Zarazí se, protože od potůčku slyší něčí hlas. Střihne liščíma ušima a kouká tam. Nemá se k tomu, dojít tam.*
Lark: *Dneska se celý den zabýval učenìm ve svèm domě společně se senseiem, který ho pomalu učì všemu co ninja musì znàt. Nechodì na akademii s ostatnìmi dětmi, ale ma sveho vlastniho elitniho Senseie, ktery ma za ukol připravit ho na život Shinobiho. Již se stmìvà a nikdo by nečekal, že se Lark dostane ven z domu přes okno a také z vesnice. Pomocì techniky Kagero se skrze strom premistil k potůčku. Vynořì se ze stromu ze kterèho vyleze.* Kde to jsem? *Zeptà se sàm sebe.* (Jen vytàhneš paty a ztratìš se. Jak typickè pro blbce!)*odpovì mu jeho druhè jà a on hned zareaguje.* Zklapni! Datebayo! Ty bys to neudělal o moc lèpa.. *odmlči se* Je to jedinà cesta jak se zbavit Neila a Kurumi. Datebayo!
--: --
Rosuto: *Pokrčí tedy rameny nad jeho odmítnutím a opět sse stáhne. Začne jablko dojídat. Během té činnosti poslouchá kluka před sebou a poslouchá co všechno má na srdci.* Jsem Rosuto a nevím.. Měla bych být člověk, ač jsem jím vlastně mnoho let nebyla.. *Zamyslí se nad jeho otázkou. Tohle je pro ní stále neznámé téma, nebo spíše odpověď na to.* Kladeš spousty otázek.. *Poznamená po té salvě z jeho strany.* A.. Jasně, určitě nás je víc. *Ušklíbne se pobaveně. Lže. Neví zda je víc takových, jako ona. Neví jestli její domnělý otec měl víc jedinců s nimiž provedl to stejné, co s ní samotnou. Ostatně, kdyby to nebylo ojedinělé a vzácné, nebyla by 'divná', no ne?* Co tu dělám.. Dejme tomu, že se toulám a pátrám po něčem. *Zahloubá se na delší dobu, než nakonec odpoví. Jablko už skoro není.* Ty jsi z velké shinobi vesnice? *Zopakuje po něm a poočku se zadívá na jeho doprovod. Zostražití. Nemá na sobě plášť a má za to, že se nenachází uvnitř nějaké shinobi vesnice. Ví moc dobře, že její opatrovník jí nikdy nenechal promenádovat se před cizími shinobi bez pláště, hlavně v jejich vesnicích. Pláště, který skrýval její rozdílnost. Její pohled jakoby se ptal, zda jí jsou tedy hrozbou nebo ne.*
Daredamonai: *Jen koukal jak dívka jedla jablko a prohlížel si jí a její uši. Nevypadal vůbec jinak když dívka začala mluvit a zdělila mu své jméno.* "Rosuto ..." *Zopakoval si v duchu snad jako by ukládal data.* Né děkuji ... *Odmítl jablko které mu bylo nabízeno zpátky.* ... a co jsi zač? Ještě jsem neviděl nikoho s tak krásnýma ušima a ocáskem, tedy alespoň né člověka. *Zeptal se.* "Zase ten vypláznutý jazyk ... proč to všichni dělají? Co to znamená? Stále to nechápu ..." *Pomyslel si a spustil další otázky.* A odkud jsi? A co tu vlastně děláš? A je vás víc? S takovýma ušima nebo tak? *Zeptal se snad trochu zvědavě ale jeho tvář stále zůstala stejná, znuděná.* Já jsem z Kumogakure no Sato ... je to velká ninja vesnice. *Poznamenal hned na to a čekal zda mu dívka odpoví nijakou z jeho otázek.*
Rosuto: *Chytne jablko a stáhne se zpět do jistější pozice, aniž by se namočila. To, že kluk před ní stál na vodě, nepostřehla. Nestará se o to téměř. Kousne si do jablka a odžvýká ten kousek. Zjišťuje, že je celkem chutné. Vítané zpestření tohohle seznámení, které je velice podivné a nezvyklé. Pousměje se a rozhodne se vyjít s pravdou na světlo. Třebas ten idiotismus zmizí, ač má obavy, jak na to zareaguje. Ty však nedává najevo. Dost jí to totiž pobavilo, ten jeho přístup k ní.* Tak zaprvé, jsem Rosuto. Za druhé.. *Hledí na něj a je vidět, že si hodlá užít jeho prozření.* Nejsem kočičí lid. *Vyplázne na něj hravě jazyk.* A to jablko je výborné. *Pochválí kousek ovoce, který jí daroval. Necítí se být v ohrožení. Naopak uvolněně a to je pro ní opravdu důležité. Jinak by ho ani neviděla.* Chceš si to ověřit sám? *Navrhne, pohodí jablkem, a pak ho ve své dlani natáhne jeho směrem, jakoby mu ho nabízela na zpět.*
Daredamonai: *Natahuje se společně s dívkou přes potůček ale je širší než se na první pohled zdálo a tak je Dared nucen udělat malý úkrok po hladině potoka aby jablko dívce předal. Jejich ruky se střetli na jablku a Dared se zadíval dívce do očí a o pár vteřin později pustil jablko a na tváři se objevil náznak úsměvu, sice krátký a nejasný ale byl tam, poprvé za celý jeho život se na jeho tváři snažila projevit emoce. Potom udělal krok z hladiny zpátky na břeh a dál koukal na děvče naproti. Chvíli mlčel.* "Zřejmě se toho moc nedozvím. Ale zajímalo by mě co je zač? Proč mám ten divný pocit? Ten divný pocit ..." *Dared si přiložil ruku na tvář na místa kde se před chvílí snažil zformovat úsměv.*
Rosuto: *Sleduje, že jistou hranici přiblížení se do její blízkosti, nepřekračuje. Nadále zůstává potok, jako oddělující prostor. Vyhovuje jí to. Pochopí jeho otázku zcela jasně, jenže to, že ukáže na svá ústa. Ví jistě, že kdyby byla hluchá, nebo jí matka nenaučila lidskému jazyku, zřejmě by jí tím od sebe odehnal. Pro ní jsou totiž ústa, jako téma nepříjemné a připomíná jí to její vážnou odlišnost. Hledí na něj nechápavě, ale teď je v tom úmysl. Skoro tupý výraz někoho, kdo nerozumí chování někoho druhého. Nezdá se jí příliš to, jak se rozhlíží kolem. Mohl by pro ní být problém, pokud to na ní jen hraje a mezitím se ujišťuje, že tu je bez doprovodu, sama. Navíc jí bylo řečeno že uši i ocas jsou spíše liščí, ač jistí si tím ve vesnici nebyli, ale její čich a sluch tomu odpovídají. Hraje však natvrdlou, čapne jablko, které jí nabízí. Pro ní to znamená natáhnout se přes potok a rozhodně se nechce celá smočit. Jasně si nyní může všimnout jejích rukavic i zahlédnout ocásek, kterým pohne během té snahy. Její pozornost je věnoána jablku, ale kdyby jí chtěl náhodou čapnout za ruku, nebo se za ní někdo objevil, urychleně se stáhne. Odpovědět mu hodlá, až s nakousnutým jablkem.*
Daredamonai: *Zastavil se na břehu potoka a dál nešel. Koukal na ni a přemýšlel jak se stvořením komunikovat.* Umíš mluvit? *Zeptal se a snažil se to i znázornit na rukou tak že na ni prve ukázal a pak ukázal na své ústa.* "Zajímalo by mě jestli je jich tu víc a kde se tady vzali ..." *Pomyslel si a rozhlédl se. Nikoho jiného tu neviděl a tak zase koukal na stvoření na protějším břehu.* "Zase tak rodílní nejsme ... jen pár detauilů." *Ukázal na svou hruď a spustil.* Já ... Daredamonai ... *Potom ukázal na ni a zeptal se.* ... ty? *Měl za to že tahle konverzace bude na dlouho pokud stvoření neprchne ale bude stát za to. NApadlo ho že by nabídl jablko ale potom si uvědomil že kočky jablka nejedí a maso sebou neměl.* "Ale co když je víc jako člověk a né jako kočka?" *Pomyslel si a vytáhl jablko a s natažením ruky jej podával přes potok.*
Rosuto: * Seduje ho dost zaraženě a skepticky poslouchá co říká. Kluk vpředu té trojice na ní totiž mluví, jakoby snad byla nějaký negramot. Uvažuje též, zda se nepomátl na rozumu a zda nemá jeho jednání napodobit. Mohlo by se jí to totiž hodit. Takže na něj jen mlčky zírá. Neudrží se však a rozesměje se. Snaží se to zakrýt hřbetem ruky u rtů. Upřímně jí to přijde směšné. A z toho důvodu by se jí mohlo šiknout, když přistoupí na tu hru. Svou čelenku má stále skrytou rukávem, takže to by jí vyzradit nemělo. Ostatně, poznávací znak to taky být nemůže. Dle jejích spekulací totiž může klidně i nukenin vzít si čelenku kohokoliv, koho porazí či jí ukrást. Pobaveně sleduje cizince. Zůstává stále v podřepu na své straně potoka. Doufá, že to pochopí jako odpověď, že nepřítel zřejmě není. *
Daredamonai: *Dared absolutně nedokázal odhadnout co postavička před ním udělá, jak se bude chovat či reagovat. Když byl kousek od ní tak aby se rozumě slyšeli zastavil se a pozdravil s gestem pozvednutí ruky.* Ahoj ... kočičí lide ... "Jo tuším jsem četl v nijaké knížce o rase kočičích lidí kteří měly postavu jako člověk jen měli trochu víc kočičí rysi jakož to kočičí uši, ocas, místy i srst." ... já přítel ... *Dodal hned na to ukazujíc na svou hruď oběma rukama.* ... ty přítel? *Zeptal se ukazujíc na stvoření před sebou.*
Rosuto: *Nepřestává sledovat blížící se osoby. Sleduje je po sluchu, jelikož na dohled zraku je ještě nějakou chvíli nemá. Chviličku na to už je vidí. Jsou na opačné straně potoka, než je ona. Zatímco se blíží ta skupinka tří osob, ona vytáhne pomalu své ruce z té chladné vody. Otírá si je o oblečení, které je špinavé, ale moc na výběr nemá, když je potřebuje opět navléct do rukavic. Zasykne obnovivší se bolestí z dlaní, která jí skrz ně vystřelí rukou. Neustupuje. I přes to si obléká rukavice, takže má dlaně skryté, když jsou opravdu dost blízko. Mlčky hledí jejich směrem. Jsou totiž tři. Proti ní je to přesila a to si ona dost dobře uvědomuje. Uvažuje, zda budou potíže, nebo si jí nebudou všímat. Ještě si střihne ušima do stran, pro ujištění se, zda kolem není někdo další.*
Daredamonai: *Děvčata se na sebe podívala když zahlédly postavičku opodál a přikývla. Dared který postřehl jejich tichou konverzaci jen zvedl ruku a děvčata chystající se někam si odskočit zpomalí a jdou kus za ním. Nesnaží se skrýt svou pozornost a kouká na dívku ke které kráčí, tedy dívku ... když popošel ještě kousek blíž už mu bylo jasné že ta dívka je něčím zvláštní. Měla výrazné uši, tedy né že by je měla velké nebo prostě vyčnívali nepatřičně k celku hlavy ale nebyli lidské spíš zvířecí.* "Člověkokočka?" *Pomyslel si Dared ale i tak ho to neodradilo od toho jít bezstarostně stále blíž k dívce neměníc rychlost svým klasickým šouravým krokem a znuděným výrazem ve tváři.*
Rosuto: *Ruce má stále v chladivé vodě. Hodně jí to pomáhá, zatímco tak dřepí a čeká, dokud nevymizí poslední zbytek bolesti. Zrakem se rozhlíží po protějším břehu. Ušima střihá sem tam v honbě za různými zvuky kolem sebe. Ten klid zde se jí celkem zamlouvá. Čelenku se znakem Kirigakure nosí stále u sebe, ale nemá jí viditelně. Ví, že to přináší pro ní coby samotného dětského cestovatele, potíže v nechtěné pozornosti. Má jí tedy uvázanou na paži hned pod ramenem. Zaslechne v tom šumu i přibližující se osoby. Má docela potíž, protože vodu nesnáší. Shlédne potůček kritickým pohledem. Je fakt, že potůček není vůbec hluboký. Rozhodne se tedy zůstat a počkat co jsou zač blížící se osoby. V případě potíží se vytratí.*
Daredamonai: *Daredamonai mladý sedmiletý chlapec, také známý jako syn Raikage byl dnes na procházce nedaleko potůčku který vždy lemuje bujná zeleň. Kdo by o něj okem zavadil všimne si bělovlasého střapatého chlapce s šedýma očima v celkem zvláštním hnědavém oblečení s šedým pláštíkem. Nedaleko za ním šli dvě dívky, dvojčata, podobné si jako vejce vejci očividně starší než on, odhadem tak kolem patnácti let. Rameno jim zdobila čelenka Kumogakure ale jinak vypadali až na svůj dívčí půvab naprosto obyčejně.Dělali mu osobní stráž. Dared líně kráčel směrem k potůčku. Po obloze se rozletělo hejno pestrobarevných ptáků které upoutalo Daredamonaiovu pozornost a tak líně zvedl hlavu a koukal na ně kráčejíc dál.*
Rosuto: *Objeví tohle místo čistou náhodou. Má pohmožděná ústa na dlaních, protože zrovna zkoušela, dnes opět zkoušela dávat do nich, kde co, jestli to něco provede. Opět nic, jen pošramocené dlaně i ústa na nich. Oblečená, jak je s rukavicema v kapsách, si dřepne u vody potůčku. Ponoří ruce pod vodu. Vydechne tou úlevou, která se jí v dlaních šíří od chladivé vody. Zvířecí uši, ani ocásek, neskrývá a plášť nenosí. Pletl by se jí během jejích toulek. Zapomene dávat pozor na okolí.*
---: ---
Daredamonai: *Chlapec najednou zmizel. Dared se rozhlídl, podíval se na dvojčata a pak jen pokrčil rameny a dál relaxoval v potůčku.*
Daredamonai: *Jen protočil panenky a dál relaxoval v potůčku.* Ty taky nic nevíš ... *Konstatoval a pokračoval.* Jo to jsou moje holky jsou nebezpečné a jsou to holky, proč nemluví? Nevím ... zeptej se jich. *Odvětil z pokrčením ramen.* Zkrátka Nemluví, ale těžko říct proč, jestli proto že nemohou, nebo proto že nechtějí. *Vysvětlil.* Takže vlastně taky nic nevím, stejně jako ty. *Kouknul po Reiovi a dál vegetoval.* Proč se tam u vás všechno točí jen kolem tebe? *Nedalo mu to a po chvíli se zeptal.*
Rei: Aha tak to se ty klaním synu Raikage.*Poklonil se ze srandy a potom odpověděl.*Co nového v Iwagakure těžko říct já se moc nezajímám o ostatní věci. Spíš se všechno točí kolem mě. No nebudu to teď rozebírat co tam dělají ,protože to jsou tajné informace.*Zasměje se.*Naučil něco nového? Hmm...tak to nebude asi nic ,protože já do akademie mám zákaz vstupu kvůli té věci ,kterou jsem vysvětloval. Jako že se všechno točí kolem mě.*Usměje se opět a podívá se na dvojčata.*Já mám otázku proč ty dvě slečny nic neřeknou? To jsou jako tvoje ochranka? Nebo to jsou tvoje holky?!*Pronesl nešťastně a naštvaně i když jeho obličej byl furt ustrašený.*
Daredamonai: No to jsi nás teda překvapil ... ano jsem slavný ... celkem ... jsem nejmladším genninem v historii a také jsem synem Raikage. *Pronesl svým klasicky znuděným tónem i výrazem. Slyšel jsem že zdejší potůček je nejlepší místo k relaxaci a tak jsem se vydal to ověřit. Výš že rád lenoším. *Vysvětlil svůj důvod proč je zde on.* Co u vás v Iwagakure nového he? A co ty? Naučil ses něčemu novému?
Rei: Jsem tu na prohlídce se svojí společnicí ovšem ona zase spí a nesleduji tě.*Usměje se.*No chtěl jsem tě překvapit tím ,že jsem se na tebe proměnil ale nečekal jsem že ty dvě udělají to stejné jako já. Asi tě chrání že?*Popřemýšlí když se zeptal na takovou otázkou.*Asi si slavný...*Dodá na konce smějíc se na všechny tři.*"Ty dvě mi lezou na nervy ani nic neřeknou sou odporné.."
Daredamonai: *Krajní dva Daredi se jen pleskly do čela a změnily se zpátky z trojčat na dvojčata a dál si Reie nevšímaly a jen vegetovaly na okraji potůčku.* "Začínám mít takový pocit jako by mě snad náhodou špehoval ..." *Napadlo ho a odpověděl mu.* Ahoj, co tu děláš? Nesleduješ mě náhodou? Jsi skoro všude kam se hnu ... *Vysvětlí a taky se vyvalí do vody.* A co to jsou za hloupé vtipy brát na sebe mou podobu he? *Dodal krátce na to.*
Rei: "Ehm? Co to je?"*Přemýšlel Rei když viděl tři Daredy.*Ahoj.*Pozdravil ještě jednou a pak použil znovu pečeť pro Henge a přeměnil se zase zpět do své podoby. Když byl zpátky přeměněný tak se postavil na vodu ,která byla v potůčku a díval se na ně.*To jsem já Rei Darede.*Poríval se na všechny tři ovšem nevěděl ,který je který.*Takže....vy jste 3 a já jeden....*Nevěděl co má dělat tak sledoval prostředního Dareda. Jeho společnice furt spala myslela si ,že se baví zase s imaginárními přáteli.*
Daredamoonai: *Dared zahlédl koutkem oka postavu mířící k nim avšak děvčata, která nepostřehla příchod chlapce zareagovala až na pozdrav který je tak rozhodil že obě dvě naráz reflexně použili Henge no Jutsu a okopírovaly Daredův vzhled aby tím zmátly příchozího protivníka. O to větší překvapení když ten kdo přišel a pozdravil je taky Dared. Daredamonai se zmateně rozhlédl a konstatoval.* Dneska je to tady samý Daredamonai ... já chápu že každy chce být Daredamonai ale není tahle situace už krapet šílená? *Řekl líně načež dva z Daredů se na sebe naráz podívaly a potom na příchozího Dareda.* Ahoj darede, bráško můj jednovaječný. Rád tě zase vidím. *Spustil.*
Rei: *Pozoruje potůček ,ale někoho v tom uvidí.*"Není to Dared?!"*Překvapí se a podívá na společnici ,která bohužel usnula. Rei se postavil a dal si ruce do pečeti.*Henge no jutsu.*Řekl potichu a proměnil se za Dareda. Ovšem vypadal tak jenom jeho vzhled všechny věci ,které měl Rei byly stejné.*"Uuu..Bude sranda!"*Pomalým krokem šel k potůčku. Ale čím blíž šel tím víc se překvapoval.*"Dvojčata to jsou zase ty dvě! Které se se mnou nechtěly bavit."*Měl v úmyslu dojít k potůčku a když bude stát předně mi tak zakřičí Ahoj!*
Daredamonai: *Po chvíli sklopil zrak k zemi, to už stál na okraji potůčku a sundával si tykev ze zad. Začal se vyslékat a stejně tak i dvojčata za jeho zády.* "Už se nemůžu dočkat, tady v tom potůčku se lenoší nejlíp." *Pomyslel si když už na sobě neměl nic krom černých kraťasových plavek, děvčata v pestrobarevných dvoudílných plavkách kryjících vše potřebné, vše ostatní zůstalo na břehu a Dared i s děvčaty vstoupily do potůčku a posadili se na kraji ve vodě.* Taak ... teď už jen v klidu lenošit.
Rei: *Reiova společnice ho dneska vzala na prohlídku za jedním magickým potůčkem. Takhle mu to říkala i když Rei nevěřil ,že je na tom něco magického. Společnice měla na sobě obyčejné věci ,které nosí ninja Iwagakure to znamená všechno červené a čelenku měla na krku ze předu kde byl vidět znak Iwakagure. Zatím co Rei měl na sobě modrou košili a červené kalhoty,boty. Obličej měl stejně ustrašení jako vždy díky jeho očím co vypadaly jako Rinnegan. Chvíli se tak procházeli než došli na místo byly ovšem ještě pár metrů od potůčku tak se zastavily a odpočinuly. Reiova společnice si lehla na zem a začala odpočívat jako to dělá na každé výpravě. Zatím co Rei seděl vedle ní a koukal na potůček zdálky i když ho neviděl celý ,protože byly daleko.*"Nemůžu přestat myslet na Dareda..ten jeho úsměv a jeho vlasy nádherné.."*Pomyslel si Rei když koukal.*
Daredamonai: *Daredamonai mladý šestiletý chlapec, také známý jako syn Raikage byl dnes na procházce nedaleko potůčku který vždy lemuje bujná zeleň. Kdo by o něj okem zavadil všimne si bělovlasého střapatého chlapce s šedýma očima v celkem zvláštním hnědavém oblečení s šedým pláštíkem. Nedaleko za ním šli dvě dívky, dvojčata, podobné si jako vejce vejci očividně starší než on, odhadem tak kolem patnácti let. Rameno jim zdobila čelenka Kumogakure ale jinak vypadali až na svůj dívčí půvab naprosto obyčejně.Dělali mu osobní stráž. Dared líně kráčel směrem k potůčku. Po obloze se rozletělo hejno pestrobarevných ptáků které upoutalo Daredamonaiovu pozornost a tak líně zvedl hlavu a koukal na ně kráčejíc dál.*
---: ---
Razoi: Tak ahojte *Zamáva im a pustí sa svojou cestou domov po chvíli si spomenie na cestu a narazí na cestu z ktorej sa už vie dostať domov*
Akira: To je taky strašně těžký se naučit. Jen tak někdo to nezvládne. *Vyzvihne vychloubačně, když svůj smích konečně utlumí.* Pane, ještě jsem vám dnes chtěl ukázat místní zvěř. *Oznámí Arai s rukávem ušpiněným od krve, jak si otíral nos. Aki tedy celkem otráveně zvedne ze země flašku, co předtím záměrně utrousil.* Dobře, tak příště se podíváme do té... do Sunagakure, dobře? *Hodí tak nějak do éteru - těžko říct, jestli mluví k jednomu, či druhému. Každopádně se pak s Araiem vydá dál do lesů.* Tak se zatím měj, albíne! *Na rozloučenou ještě stihne mávnout, než se vytratí i s mužem ve vestě kamsi do lesů.*
Razoi: Takže... *Ešte stále sa spamätával z netradičného šoku ponoril si hlavu celú do vody asi na 12 sekúnd. Vytiahol hlavu z vody a utriedil si myšlienky.* Určite skvelá technika. Ale učiť sa ju asi nebudem. Je trochu... ako to povedať radšej nijak *povedal po chvíli a tiež sa na chvíľu usmial. Potom ľahol si do trávy a čakal kým mu uschnú vlasy.
Akira: Ach, děkuji! *Zahihňá se (skoro)dívka příjemným zvonivým hlasem. Ze Razim už dál nejde, jen se její smích po určitém PUF, které v záblesku kouře opět odhalí Akiho, změní v dost pobavené řechtání. Reakcí svého vrstevníka se viditelně doslova královsky baví. Totéž se nedá říct o Araiovi, který si rukou zakrývá nos. Že by se zpoza stromu přeci jen koukl? Dělá jakoby nic a nos radši rychle skryje zpět za knihu.* Líbilo se ti takový jutsu, mmmm? *Popíchne blonďák zmateného albínka a dál se vesele směje jako naprostý idiot. Je rád, když mu Sexy jutsu vyjde.*
Razoi: *Razoi sa usadil do tureckého sedu a pozoroval čo mu Akira ukáže. Sleduje pozorne keď tu... 6ročné decko nevie ako má na to reagovať* Ale... *Nevie zo seba vydať ani slovo na takéto úkazy nie je zvyknutý a ani nevie čo si má myslieť.* Si pekná? *Poviem ale potom pokrúti hlavou a keď sa k nemu Akira priblíži tak sa odsunie trochu dozadu. Potom sa odsunie ešte kúsok od neho(nej) a zatvorí oči po chvíli si nemôže pomôcť a na chvíľu jedno otvorí ale potom znova oba zavrie a nehýbe sa, úplne stuhol.*
Akira: *Jak to tak poslouchá, zmateně se podrbe na zátylku. Proč kdo jak vypadá a proč se chová tak, jak se chová ho vždy zajímalo, protože podobné věci zkoumá i táta, ale jelikož si stále ještě hraje na hřišti, tak mu ze všech těch slov jde doslova hlava kolem.* ...Aha. *Odtuší tak nějak neurčitě s výrazem, který určitě všechno bez problému pochopil. Bohužel je to právě naopak.* Tak jutsu, hm? *Rošťácky se mu zableskne v očích, postaví se a vytvoří jednu ze základních pečetí. Muž ve fialové vestě za ním už ví, co čekat, takže s výrazem čisté hrůzy vyjekne:* NE! *A schová se za strom, aby se ubránil pohledu, co se naskytne Shinjimu. Aki se změní na vysokou blonďatou dívku s vlasy rozpuštěnými na rameni. Vyvinutá na těch správných místech, která jí zakrývají pouze mlžné mráčky.* Líbí se ti takové jutsu, zlatíčko? *Laškovně mrkne. Natáhne k chlapci ruku ve snaze ho pohladit po tváři.*
Razoi: *Vytiahne z vrecka papierik na ktorom má niečo načmarané* Vieš musel som si to zapísať lebo to bolo na mňa veľmi zložité. *Začne čítať veľmi pomaly* Takže priezvisko Panki mám po otcovi ktorý mal prababičku ktorá pochádzala z rodiny Pankoiovcou bývajúca ďaleko na severe v dedine Št, Šv nie vlastne Nrnmanska nie Urm... nie toto sa ťažko číta "Och mal som si to zapísať krajšie" proste niekde zo severa a o u nich sa dedí taká vlastnosť ktorá sa viaže dominantne na chromozóm X. A títo jedinci u ktorých sa prejaví na alele tento gén *odkašlal si* Tak sa u nich znížená koncentrácia pigmentu ako u bežných ľudí čo má za následok albínsku pokožku. *Usmeje sa* "No konečne som to dočítal* No a teraz už mi ukážeš nejakú techniku prosím?
Akira: *Přikývne.* Mhm. *Opravdu ho to zajímá. Viděl kluka, co má půlku obličeje černou, ale kluka, co je bílý se zelenýma pruhama ještě ne. Zvláštní, že takové příšery potkává skoro každý den. Jedna z nich dokonce může za jeho existenci - není člověka, co by před Mizukagem v noci nezdrhal už jen kvůli jeho nepříliš pěknému vzhledu.*
Razoi: Kostlivec?! *Na chvíľu sa urazil a otočil sa od neho ale zaujalo ho že on už pozná nejaké techniky* Ak ti to poviem ukážeš mi nejakú techniku? *Spýtal sa zo záujmom.*
Akira: *Prohrábne si stále mokré vlasy, které kupodivu za těch pár vteřin ještě neuschli. Ani komunikace s někým, kdo je ještě škaredější, než je momentálně on mu ego zcela nenapravuje.* Samozřejmě, že jo. Jsem nelepší ze třídy, jakpak by ne. *Poušklíbne si. Je pravda, že opravdu vyniká co se učení týče, ale rozhodně není nejlepší. Je tu ještě pár lidí, co ho dovedou trumfnout. Zadívá se mu do obličeje a zamračí se.* Proč vypadáš jako kostlivec? *Odváží se zeptat. Přirovnání jistě nevybral nejlepší, ale určitě by to moc rád věděl.*
Razoi: Hmm, takže kirigakure je skrytá v hmle. To je istotne dobre vedieť možno sa tam aj ja niekedy zastavím. Keď budem niekde blízko alebo tak. Ty chodíš na akadémiu tak ako ja však? Dokážeš už aj nejaké techniky?
Akira: *Jeho vysvětlení pečlivě naslouchá, snad jako kdyby si fakt hodlal zapamatovat všechna ta nasměrování. Pootočí hlavu na svého opatrovníka.* Tam mě někdy vezmeš, není to daleko. *Zhodnotí, muž pouze kývne a Aki se zas otočí na vrstevníka.* My jsme z Kirigakure. To je... přesně tam. *Ukáže palcem kamsi za sebe do křoví, i když Mlžná v onom křoví nejspíš nebude.* Mlžná je, když jdeš tamtudy a potkáš mlhu, tak je v té mlze, víš? *Odůvodní. Mnoho obchodníků by jistě uvítalo možnost, kdyby stačilo vytvořit mlhu za křovím a skrz ní vstoupit do Kiri, ale naneštěstí je to složitější.*
Razoi: Babička? Vyzerám až tak staro? *Chvíľu iba sa díva na oblaky a snaží sa ich spočítať. Po chvíli povie* Uhm Suna? Vieš to máš takto. *Rozmýšľa ako to povie lebo má síce orientačný zmysel ale proste nevie ako to má vysvetliť* ...Takže to ideš najprv rovno, rovno, rovno a potom ideš vľavo potom ideš zase rovno. A keď vyjdeš stade ideš zase vľavo potom ideš rovno, rovno a potom vpravo a potom zase rovno,rovno, rovno a potom vľavo až dôjdeš k takej púšti a tam ideš vpravo celý čas pokým neuvidíš takú bránu a tam niekde je Suna. A ty si odkiaľ? Nejako som to nezachytil.
Shoutboardy končí. Více zde.