Přidej zprávu »
df: ne ja zato nemužu
---: ---
Shiki: *Pozoruje kmitající plamínky ohně, přičemž si všimne, že Ayase oddychuje pravidelněji a více. No tipuje, že asi usnula a takdrží a radši se nijak nehýbe, než by ji probudil. Ikdyž netuší co mohla dělat, že se tak unavila, nechce ji budit. Možná po nějaké té době ji vezme do náruče a odnese do pokojene kde ji položí na postel a zakreje pod peřinu. Sílu na to stále má... no to by musela být hodně tlustá aby ji neunesl. Každopádně poté se vrátí ke krbu, kde se usadí do křesla a ještě si naleje do sklenky víno a začne se houpat a přemýšlet.*
Ayase: *Ayase ho dále nevyptává co dalšího v tom bude, stejně by se s Rikudou Senninem ani setkat nechtěla. Netrvá moc dlouho a jak je jí tam příjemně tak během chviličky usíná. Ayase dlouho takto neusla v přítomnosti svého otce. *
Shiki: *Pousměje se* Leč meditace není vše *Pousměje se, přičemž si vzpomene, že se tam vlastně dostal díky Kyuubimu, kterého v sobě měl Suzuya a tak nějak odtušuje, že se tam dostane člověk, kterého tam vezme bijuu se kterým má dobrý vztah a nebo člověk, který se k němu již dostal. No to jí však nehodla prozrádzat .. Nebylo to něco co by se mělo rozhlašovat.* To už ti neprozradím *Pronesl dále a pousmál se. Sledoval oheň a nechal Ayase se o sebe opíárat.*
Ayase: Meditace nejsou ani nejmenší problém, musela jsem je zvládnout naprosto dokonale abych se mohla začít učit čerpat vesmírnou chakru z cizích dimenzí. Víc jak polovinu mého tréninku zabralo to abych se naučila dostat do hlubokého meditativního stavu ale nějak to asi chápu. Je to nějak spojené s tím že vlastně jeho vědomí je uložené v chakře každého z nás v této dimenzi nebo spíše v tomto světě? *Není to ani tak otázka od které očekává odpověď ale spíše taková otázka řečnická. Nicméně poté se opět natáhne na Shikiho příjemně se jí o něj opírá je tak měkoučký a to teplo do toho. *
Shiki: *Zamrci, když se to z něj snaží vytáhnout, ale v tom mu začne vyhrožovat kousnutím. *. A nebo tě kousnu jaaa *Odvrati ji zpátky a otevře pusu, přičemž se mu výsuvnou přední horní spicaky jako kdyby právě měl dávat prokletou pečeť avšak si tím chce jen zahrát jako kdyby na tygra či něco podobného. No následně však zavře pusu a zuby se mu přitom zmenší. * Musíš hodně meditovat a dostat se daleko do svého nitra. Avšak střetnutí s ním není jednoduché a pro každého *Pronesl a pousmál se* Musíš si víc než jindy hlídat co říkáš. Navíc on vidí co děláš a pozná jednoduše kdy lzes *Dodá jeate*
Ayase: *Poslechne si jeho vysvětlení technik Kamui a Susanaa, bylo to celkem zajímavé i když takové stručné. Ráda by aby Shiki zašel trochu více do detailů ale může být ráda za to co ji Shiki už řekl, proto se nyní zamýšlí jak ho donutit aby ji řekl o tom způsobu jak se potkat s Rikudou Senninem. *Tati řekni mi to! *Požádá ho a opře se o něj jako kdyby to byl její polštářek. Trpělivě vyčkává zda ji to Shiki poví nebo. *Pokud mi to nepovíš tak tě kousnu! *Zavrčí na něj a pak se zase rychle zasměje. *
Shiki: *Povzdechl si. Doufal, že nebude muset nějak extra nikde vysvětlovat své techniky, ale tak tipoval, že Ayase by to stejně nikomu asi neřekla.* To oc ti říkám, nesmíš nikomu nikdy říci *Radši rponesl, přičemž se zašklebil .Nechtěl aby kde kdo věděl co umí a co je vlastně Sharingan zač. No každopádně se dal tedy do vysvětlování.* No susanoo je bytost, kterou mohu vyvolat. Chakrová bytost... Nebo též mohu vyvolat jen její část jako je například ruka. Je to celkem dsot velká obrana a i útok. No a kamui? *Zamyslel se jak to podat.* Řekněme, že je to časoprostorová technika, která mi umožňuje se přemisŤovat a nebo též být v tak zvanné Kamui dimenzi. Poté mi taky umožňuje se řeknemě znehmotnit, kdy jsem nezasažitelný a objektivy nebo různé útoky mnou naprsoto projdou jako kdybych tam nebyl. *Tak nějak to vysvětlil. No ohledně vysvětlení Rikudo Sennina si nebyl jistý jak podat.* A Rikudo Sennin. No řeknemě, že je jeden způsob jak ho potkat *Zasmál se* Ale to je tajné *VYplazil jí jazyk aby ji tím vyprovokoval a podpořil tak i její zvědavost.*
Ayase: Susanoo a Kamui. *Zopakuje po něm velmi potichu. Vyslechne si jeho vysvětlení techniky Shinra Tensei a když je spokojená už si utřiďuje myšlenky aby mu mohla položit další otázky. *Co je Kamui? Co je Susanoo? Jak jsi mohl získat chakru Rikudou Sennina když je vlastně několik stovek let už mrtvej? *Trpělivě vyčkává na odpověď na tyto otázky, hold Ayase byla vždycky dost zvědavá a doufá že Shiki ji odpoví na všechny otázky jaké mu tu položila. *
Shiki: Kdo je zvědavý je brzo starý *Pronesl a pousmál se* Ikdyž to bych pak měl asi vypadat jinak *Zamyslel se, no nijak to nekomentoval radši dále.* Ne zcela... Mé levé oko není Rinnegan *Pronesl, přičemž se zašklebil.* Kdybych přišel o jedno z očí svého Sharinganu, již bych nemohl využívat Susanoo, nebo například Kamui. *Popis oněch technik nijak nevysvětloval, stejně čekal, že se Ayase zeptá, ale nechtěl se do toho sá mzamotat.* Mé levé oko je tak zvaně Shari rinnegan *Ušklíbl se* Je to nejvyšší dosažitelná forma Sharinganu, kterou však nelze získat žádným jiným způsobem, než od Rikudo sennina získat jeho chakru a poté se vyvine.*Vysvětlil jí tak něco aspoň okrajově. Opět čekal otázky, ale opět se do toho nechtěl zamotat a tak radši odpovídá tak aby na nic nezapoměl a postupně.* No a Shinra tensei udělá ze mne střed a ode mne jde tlaková vlna, která smete vše v jejím rozsahu. Je to velice ničivé. Dokáže to lehce srovnat vesnici se zemí, ael zároveň to může odhodit jen kunai letící na uživatele. *Prozradil a přžemýšlel co by jí o tom mohl dále říci.* Po použití nějakou dobu trvá, než se to dá použít znovu
Ayase: Rinnegan, to je to tvé levé oko které vypadá úplně jinak než Sharingan? Myslím to fialové kde máš myslím nějak dvanáct Tomoe? Co mi takto říct trochu víc detailů o té technice Shinra Tensei? *Zeptá se trochu zvědavěji, sice ví že by se mohla zeptat Toshira, protože on Rinnegan vlastní ale zase nemá jistotu že on to Jutsu ovládá. Ještě ho čeká dlouhá cesta aby to Doujutsu ovládl celé a to Ayase ví moc dobře. Proto chce tu informaci dostat aspoň ze Shikiho, když už ho tu má. *
Shiki: *Podívá se na ni a když naštěstí řekne, že je to sranda nijak to nekomentuje. Hold jako otec to moc jako srandu nebral. Přes všechno měl přecejen své děti rád. No po její následné otázce se trošku podivil. Nečekal takovouhle otázku a už vůbec ne, že se o to bude zajímat.* To byla Shinra Tensei. *Odpověděl jí názvem techniky, přičemž se pousmál.* Byla to technika Rinneganu *Pronesl, přičemž si povzdechl, no následně si podal polštář a dal si ho z záda a opřel se o něj. Byl to větší polštář, takže vlastně stále seděl a neležel.*
Ayase: Nejí? Já by Sayuri nebo Satoshiho klidně sežrala pokud by už nemluvily a vlastně nedělali vůbec nic. *Podotkne klidně jako kdyby to myslela smrtelně vážně ale pak se zasměje. *Nemusíš se bát to byl jen vtip, teda doufám. *Podotkne ještě jen tak mimo a pokračuje v pojídání své dobrůtky (marshmallow). *Mimochodem jak jsem tehdy s tebou bojovala proti dvojici Nukeninů tak jsi použil nějakou techniku kdy se kolem tebe všemi směry šířila nějaká vlna co odrazil nebo spíše odmrštila vše co jí přišlo do cesty co to bylo?
Shikj: Nuu ti si člověk musí zasloužit *Zasměje se No poté na její nabídku zda chce taky Zamrci a závěti jlavou* Nene nemám nějak chuť *No následně ho její otázka a kdyby jedl nebo pil tak se asi začne dusit* doufám, že si touhle otázkou děláš srandu *Zamračil se a zavrčel. * Mám ho od malého kdy ho chtěli prodat na černém trhu. Je jako člen rodiny a ti se nejí..., *Zamrci *
Ayase: Tak tu tvou jsem ještě neviděla tak nemohu přímo říct jaká je. *Ayase ví že je schopná navštěvovat cizí dimenze ale těžko by mohla navštívit Shikiho Kamui dimenzi ve které nikdy nebyla a o které toho ani moc neví. *Neboj nejsem blbá, umím vařit a tohle teda nebude ani trochu problém. *Odpoví Shikimu a když už jsou její marshmallow hotové tak je dá od ohně a počká si až budou trochu chladnější a když na to dojde tak je začne rovnou z toho klacku (nebo na čem má nabodnuté) jíst. *Je to výtečné, chceš taky? *Ovšem pak ji něco napadne. *Hele už je starej co s ním uděláme až umře? Gepardí maso jsem ještě neměla.
Shiki: *Pokrčí rameny.* To je možné, ale kdo ví kdo by nakonec v testu inteligence vyhrál. *Pousměje se a následně se protáhne.* TAk o existenci jiné dimenze vím, leč tam se dostanu pouze já.* Netušil, že Ayase ji může navštívit asi též, ale tak koho by to napadlo že? Každopádně to nijak ani neřešil. Však by tam stejně nic podstatné asi nenašla.* Hlavně to nepřipal *Dodal následně když viděl jak už opéká.*
Ayase: Tss, než já rozhodně chytřejší není. Každopádně myslím že by tě nějaký svět mohl překvapit, věřil bys že jsem byla ve světě kde se dá dýchat pod vodou? Nebo také světy kde byla zvláštní zvířata. *Nicméně dále o tom Ayase moc nemluví a místo toho si začne nad ohněm dělat několik marshmallow naráz. *
Shiki: To sice ano, ale to není ono *Pronesl a ušklíbl se* No můžeš, leč nevím co bych na tom viděl rozdílného *Stále nějak moc nevěřil tomu, co jí kněžka učila, přece jen vždyť byl i proti tomu aby se to učila, ale tak co už no. Poté se podívá jak ne s příliš velkým nadšením hladí Enteie a ušklíábne se* No moc se nemrač, zvířata jsou lepší než lidé.. Chytřejší.. a nezradí tě jen tak
Ayase: Nebo si to tu nechám zatopit a mezitím si zalezu do nějaké dimenze, možná tě do jedné z nich jednou někam vezmu co ty na to? Z tohoto světa jsi beztak všechno viděl ne? *Poví s úsměvem a dívá se velmi pozorně rovnou do ohniště ve kterém hoří ten oheň. Když se Entei ocitne u ní tak se zamračí je jí jasné že chce aby ho pohladila. *To jako vážně? Fajn jen protentokrát. *Poví a párkrát ho pohladí po hlavě. *
Shiki: *Pousměje se* No a jak budeš bydlet sama tak tepve teď budeš rozdělávat oheň a pak čekat než se vše prohřeje a začne být teplo *Zasměje se. Trošku si rýpl, ale bylo vidět, že to bere spíše ze srandy. Následně přiložil několik dřev do ohně a posadil se též před krb. Pot se zahleděl do ohně a oddechl si spokojeně. Už vlastně dnews neměl ani nic na práci. Entei však než Shiki přiložil přesunul své tělo k Ayase a lehl si k ní, kde si hlavu položil na její nohy aby ho hladila.*
Ayase: *Ayase si dopřeje horkou koupel, krásně se v té horké vodě zahřeje. Samozřejmě použije i všelijaké hygienické prostředky jako je šampón, tělové mléko a tak podobně. Když vyleze, vypustí vodu a usuší se tak je cítit jak krásně je voňavá. Poté se oblékne ( odkaz » ). Suchá pak vyjde ze svého pokoje a zamíří si to do obýváku, kde se rovnou posadí před krb. *To je příjemné teplo. *Poví spokojeně se zamručením a ruce natáhne před sebe k tomu ohni. *
Shiki: *Když Ayase vleze dovnitř tak vejde též. Následně za nimi zavře dveře a vyzuje se. Brusle odloží, stejně tak kabát a následně se vydal dovnitř domu.* No dobře *Odsouhlasil návrh na sprchu, ikdyž se zrovna dvakrát koupat nepotřeboval. Zase až tak se nezapotil. Ale každopádně si to namířil do ložnice, která měla svou vlastní koupelnu a záchod narozdíl odstatních pokojů, které měli jednu společnou na chodbě mezi pokoji. Následně si vybral čisté oblečení a dal si sprchu. umyl si i vlasy a následně poté co vylezl se utřel do ručníku, který následně rozprostřel na sušák. Poté se oblékl do černých tepláků a trička, volných tepláků a trička, které mu bylo tak akorát .. jako vždy... No a následně si nasadil obyčejnou černou jako kdyby čelenku, leč zešikma aby mu zakrývala jeho levé oko se Shari rinneganem. Ano ničemu by nevadilo, kdyyb chodil po domě bez ní, ale nějak si na to zvykl a tak to nosil i doma.. Co už. Navíc neplýtval tak chakrou. Každopádně následně se vydal do kuchyně, kde do misy vysypal balení marschmallow a poté ho donesl do obýváku ke krbu. Položil ho k sedačce na stoleček a následně začal rozdělávat oheň v krbu, který mezitím zhasl. Samozřejmě kdyby byla Ayase ještě malá, zašel by za ní zda už bude připravená, leč teď? Však už byla dospělá a nehodilo se to.. Každopádně Entei, který ležel v ložnici na posteli zaslechl jak se snaží Shiki rozdělat oheň a tak se vydal ke krbu, kde si lehl do jakéhosi provizorního pelechu a koukal. Kvůli zimě ho Shiki nechával v domě.. Případně ho sem tam pustil ven kvůli potřebám na záchod.. Každopádně byl domácí a tak ho neměl důvod nechávat venku.*
Ayase: *Chápe že Shikiho názor je hold jiný a taky se jí možná po venkově bude stýskat ale možná taky ne, záleží na tom jak je stavěná a sama neví zda je venkovský typ nebo ten městský co má radši velká města a vesnice. Každopádně když jsou konečně doma tak si sundá boty a ty uklidí do botníku a brusle opře někam o stěnu do rohu v předsíni. *Asi bych se nejdřív trochu opláchla a šla se umýt a ty udělej to stejné dobrá?
Shiki: Proti tomu nic nemám *Pousměje se. Samozřejmě kdyby na něj te´d vybalila že se bude stěhovat úplně někam do pryč tak by byl proti, ale tohle mu tak nějak stačí aby mu to nevadilo.* Ono sama časem příjde, že ten klid co je mimo vesnici je konec konců lepší, ale tak každý si musí vyzkoušet vše. Tedy ne úplně vše *Pornesl a zašklebil se. Drogy by asi opravdu nestrpěl. KAždopádně poté otevře dveře od domu a čeká až Ayase vejde.*
Ayase: Jistě že mi tam lépe nebude to je jasné ale chci stát na vlastních nohou obrazně řečeno. Budu mít něco svého a nebudu už v dospělosti žít u rodičů ale ve svém vlastním navíc stejně víš že vždycky jsem chtěla žít blíž vesnici. *Dodá a nakonec se Shikim dorazí až před jejich dům kde Ayase, Shiki a Shizuka společně žijí i když je pravda že Shizuku dlouhou dobu neviděla. *
Shiki: *Samozřejmě nikdy nečekal, že by s ním děti zůstali až do smrti nebo tak něco, leč pokaždé to bylo takové zvláštní. Navíc poslední dobou se tu neukazoval už ani Satsohi, leč to byla asi jeho věc. Stejně tak jako Sayuri.* No když myslíš, že ti tam bude lépe *PRonesl a pokrčil rameny. V tomhle jí nijak odporovat nemínil, proč také. VždyŤ to byla její volba.*
Ayase: *Ayase si stejně jako Shiki sebou vezme brusle a jde klidným krokem zase domů, upřímně by byla radši kdyby s ním mohla bydlet v Ketchugakure a ne takto mimo ale jednou se o tom s ním už bavila a on ji na to svůj názor již vysvětloval. *Až mi bude osmnáct budu se stěhovat, budu si kupovat nějaký menší domek nebo byt přímo v Ketchugakure. *Poví aby řeč celou nestála a hlavně aby ji pak nemohl vyčítat že mu o tom ni neřekla. *
Shiki: Hm?* Ozve se tázavě a nechápe na co naráží. P5ece jen technik použil více, ale tak to je vedlejší. Každopádně když se Ayase nachystakla pokynul.* Jdeme? *Otáže se a pokud odsouhlasí tak se spolu s ní vydá domů. Samozřejmě si brusle vezme sebou aby je nenechal u rybníka.*
Ayase: Tak mi povíš o té jedné technice jakou jsi použil tehdy v boji proti těm Nukeninům během té mise jak jsi na mě chtěl pouze dohlížet. *Podotkne když už je Shiki připraven vyrazit, docela ji jedna technika totiž zajímá ale teď se ptát nebude. Počká si až budou doma před tím krbem. *
Shiki: Očividně jsi nikdy nejedla kuře dělané přímo nad ohně.. je to to nejlepší co může být *Pronesl a ušklíbl se* Ale dkyž chceš marschmellow tak bude to no *PRonesl a začal si vyzouvat brusle a přezouvat se do obyčejných bot* No to mě musí nejdříve něco napadnout, pokud teda na něco zajímavého příjdu *Pronesl a pokrčil rameny když se psotavil a čekal na Ayase*
Ayase: Kuře? To nebude moc dobře chutnat, nebude tma tolik šťáv, koření a tak podobně. Kromě toho než se bude moct sníst tak ti upadne ruka jsi si toho vědom? Pokud máš takovou velkou chuť na kuře tak co si koupit už udělané kuře nebo uzené kuře, které stačí jen ohřát? *Navrhne, Ayase si prostě chce dát to co si přeje a tím je právě marshmallow. *Mimochodem určitě tě napadne něco o čem bys mi mohl povyprávět.
Shiki: Hmm *Zamrčí na chvíli, přičemž si tak nějak rozhodne udělat kompromis k tomu, co ona říkala kdysi dávno ohledně jídla.* A co takhle místo marschmallow tam napíchnout kuře? *Otáže se jí a zvedne obočí ve známku zvědavosti na její reakci na jeho slova... * Třeba s chlebem nad ohněm? *Dodá ještě. Když už si na něj udělá čas a tak ho napadlo, že by to mohli takhle změnit.* No a nevím co by tě mohlo zajímat z mého života, nestojí až tak moc za řeč
Ayase: Jako asi spát ještě nepůjdu ale možná bych si šla na chvilku lehnout a rád bych si s tebou ještě povídala nebo něco takového, moc spolu čas netrávíme a nechci tě hned odhánět nebo tak nějak, co si sednout před krb a udělat si tam horkej marshmallow a k tomu horkou čokoládu? Třeba si posedět před krbem a ty bys mi případně moc něco povyprávět, třeba to jakej jsi byl když jsi byl malej nebo mi říct něco zajímavého z tvého mládí.
Shiki: *Pozoroval Ayase jak bruslí a následně jak jde za ním na lavičku si sednout. Poté se zamyslel.* Tipuji, že si chceš jít už konečně odpočinout že? *otázal se trošku uraženě, že měla volno a je víc unavená a vlastně s ním už nechce ani trávit nějak čas nebo tak něco. No hold možná ho s ní měl trávit více když byla ještě dítě, leč vesnice ho očividně o to ošidila a teď když má čas, jeho děti již nemají. Nuž tak doufal aspoň, že peníze co tím přinesl domů jim udělali něco málo lepší život..*
Ayase: Heh jasné. *Odpoví a dál si v klidu bruslí na zamrzlém jezírku, celkem ji to baví a není se ani čemu divit když se to už jakž takž naučila i když jen částečně a má se na tom ještě hodně co učit aby to uměla tak dobře jako Shiki. Ovšem po chvilce ji to už přestane bavit a tak dobruslí ke kraji k té lavičce, kterou vytvořil Shiki pomocí Mokutonu. Tam si sundá brusle a začne se obouvat do svých bot. *
Shiki: *Pokrčí rameny.* Možná z rozmaru? Možná abych věděl co v tobě vlastně je? To se asi nikdo nedoví *Pousmál se a sledoval ayase jak se snaží bruslit po jezírku, tedy jeho kraji.* Ale nepočítej s tím, že tě budu šetřit *Zasmál se a vyplazil ji lehce jazyk. Samozřejmě, že na ni nepůjde úplně smrtelně vážně nebo tak, prostě tak aby dostala zabrat, ale nemůže ji přece zabít že?*
Ayase: Ani nevíš co jsem ty dva dny dělala a radši vědět nechtěj, řeknu jen že jsem utahaná jak pes. *Poví s úsměvem a začne se trochu projíždět po obvodu toho zamrzlého jezera. Samozřejmě to je stále dost nedokonalé ale snaží se a zvládne aspoň trochu jezdit samostatně. *Stejně víš že chodím ven kdy se mi zachce a ani nehlásím své odchody nebo příchody, co že ta změna že mám splnit co mám abys mě už nehlídal? *Zeptá se s celkem zvědavým pohledem, který Shikimu věnovala. *
Shiki: *Pokrčí rameny.* Když myslíš, že ten měsíc něco změní *Pronesl a pokrčil rameny znovu, jemu to bylo vlastně jendo. Chtěl se spíše nějak zabavit a trošku se procvičit a protáhnout jinak než tréninkem, který samozřejmě nijak nezameškával aby svalstvo neochablo. NAvíc, jeho tělo se udržovalo ve věku, kdy má nejlepší možnost vydat ze sebe všechno co se jenom dá.* Ale měsíc je dlouhá doba, aby to ještěp oté šlo a mě se chtělo *zasmál se nad svým dodatkem.* a unavený z volna? nemožné
Ayase: *Ayase odchází kdy se ji chce už tak, nehlásí se protože bránou stejně nikam nechodí. Vytváří si za používaní Jigenu různé teleportační brány, kterými prochází na různé kontinenty ale je jí jasné že Shiki tím myslí že už Ayase nebude muset takto utíkat a místo toho bude moct odcházet bez hlášení a hlavně ji již nenechá sledovat což dělá a Ayase si toho je naprosto vědoma. *Vyzvat tě na souboj? Dobrá ale dneska ne, jsem moc unavená na to abych tu ještě bojovala, původně jsem chtěla jít domů a rovnou se jít prospat ale tys mě dotáhl sem. Takže co takto ode dneška za měsíc? *Navrhne Ayase s úsměvem na tváři a dívá se Shikimu rovnou do jeho očí. *Souhlasíš?
Shiki: *Zamrčí* Tak potom nic když se ti nechce nic vymýšlet *Pronesl a zamrčel nespokojeně.* Ayase? Stále si chceš zasloužit aby jsi mohla chodit jak chceš a opouštět venci bez dohledu a i o volnu bez nutnosti to hlásit nějak jinde krom brány? *Otáže se jí zvědavě a pousměje se* Pokud chceš dokázat svou soběstačnost, co takhle mě vyzvat na souboj o tom, zda mi vezmeš tohle. *Pronesl, přičemž se mu v ruce objevil dřevěný panáček, který ji ukázal a následně si ho vložil do náprsní kapsy kabátu co měl na sobě. Poté se posadil an lavičku a povolil své brusle.*
Ayase: Nemám potřebu se sázet ale pokud na tom trváš tak klidně ale budeš to muset vymyslet. *Odpoví a zvedne se na led, stojí celkem jistě na tom ledu ale zatím nebruslí na druhý konec toho jezera ale jen vyčkává co ze Shikiho vypadne. * „Tak to by mě zajímalo co ho to teď napadlo.“
Shiki: *Ukáže na druhou stranu břehu jezera.* Tam a zpátky bez pádu *Pronesl, přičemž se zasmál a čekal co na to řekne.* A sázku můžeš vymyslet ty, nebo se bojíš? *Otáže se jí a pozvedne lehe jedno obočí. Druhé oko, levé, má samozřejmě schované pod čelenkou Ketchugakure a bílé vlasy mu plandají kolem-* Tak co?
Ayase: *Podívá se na Shikiho. *Haha, náramně jsem se bavila. *Poví celkem ironicky. Shiki pak začne říkat něco o tom zda zvládne nějaké bruslení do strany nebo co, moc ho neposlouchala a tak moc neví co přesně že to po ní chtěl nebo spíš o jakém bruslení mluvil. *Co že to mám zkusit? Jako možná bych to zvládla ale vsázet se mi moc nechce. a
Shiki: *Z jejího pohledu si nic nedělal, mohlo to být děsívé jak chtělo, ael Satsuki ustupoval z jiného důvodu a to, že se mu nechtělo dohadovat dokud měla horkou hlavu. Následně přebruslil a poté přešel k ní a čupnul si k ní.* Nečerti se pořád, vždyť si dělám jen srandu.* PRonesl, přičemž zvedl ruce a chytil ji za tváře a trošku za ně zatahal jak se to dělalo malým dětem.* Schválně, jestlizvládneš přebruslit z jedné strany na druhou a zpátky *Pronesl a zamysell se* A můžeme se vzadit.
Ayase: *Zastaví se a pozorně se na Shikiho podívá, doslova ho probodne pohledem. Shikimu by tím mohla doslova připomínat nasranou Satsuki (celá maminka xD). *Ty si dávej pozor na jazyk, abys zase ty nepřišel o dceru. *Není to už ta příjemná Ayase ale naštvaná, to co Shiki řekl bylo nemístné a určitě se to nehodilo a Ayase tím docela dost nasral. *Nic dělat nebudu, přešla mě nálada. *Podotkne a začne bruslit ke kraji kde se posadí na tu lavičku co Shiki vytvořil Mokutonem. *
Shiki: *Zašklebí se* Tak to pozor aby jsi nějak rychle neovdověla *pronesl jen se smíchem když začala padat.. Dobř jí tak nemá ho srát.* No a dneska by jsi mohla připravit na večeři zmrzlinu, nebo lívance s nutelou to by bolo super *Pronesl, spíše jí oznámil, že večeři dnes dělá ona, než že by se ji tázal.* Přeci jen enbyla jsi delší dobu doma a já sem uklidil celý dům *Zasmál se*
Ayase: Radši nic očividně jsi už unavenej ale to nevadí to je pochopitelné. *Poví Ayase se sladkým úsměvem a začíná jezdit sama čím dál tím lépe, jakmile totiž přišla na to v čem je ten trik tak to už nebylo moc těžké. Samozřejmě bez Shikiho by to trvalo minimálně několik dní než by se na tom vůbec zvládla udržet ale Ayase tu Shikiho naštěstí má. *Nemáš ho rád? Tak to ti ho představím až když si ho vezmu, aspoň vím že si na tebe mám dávat pozor. *Zasměje se tomu ale ihned na to ztratí rovnováhu a málem upadne (Karma Bitch) ale naštěstí to vybere a udrží se na nohou. *
Shiki: Co já? Nechápu *Zašklebí se a nechápavě na ni hledí. Nějak nemá tušení co tím myslí nebo o čem to vlastně teď mluví. Vždyť nic takového ani neřekl.* navíc kdo ví co to je za divného člověka... Nevěřím ho a nemám ho rád už teď *Pronesl a zamračil se... No a co tak ho neměl rád aniž by věděl kdo to je... No jen dufejme že to nebude další RENJI*
Ayase: No vidíš, nevymáchané kvítko to je něco jako jsi ty teď. *Zasměje se tomu, nemyslí to jako nějakou urážku nebo provokaci ale tak trochu ho potrápit může (provokace maličká, možná ano). Když se přestane smát tak jen zkouší jezdit a postupně se v tom zlepšuje, celkem ji to baví. Dokonce se i odváží jezdit trochu rychleji ale nějaké tyhle kousky kdy si může jezdit pozadu a tak to ještě zkoušet nebude. *
Shiki: *Trošku poodjede od Ayase a následně si jen tak bruslí kolem ní s občasným přešlápnutím při otáčení nebo při otočce o 180 stupňů aby jel po zpátku a viděl na Ayase* Tak pokud mu není čtrnáct .. Ale též to znamená že to bude nějaký mladý kvítko nevymáchané *pronesl opět trošku pohoršeně, moc to pro něj nebyla příjemná téma.* No vidíš že se to nakonec naučíš
Ayase: *Pokouší se už jezdit sama a je ráda že už se zlepšuje, nicméně pokud jde o to jak Shiki zmínil to dítě tak radši se k tomu nevyjadřuje. Ještě teď je trochu ve stresu z toho že po včerejším prvním sexu, který si užila s Toshirem docela hrozí že by v tom opravdu být mohla když to Toshiro pustil vše do ní. Doufá že pokud jde o tohle tak se jí těhotenství vyhne ale tak ještě je brzo aby si byla jistá zda opravdu těhotná je nebo ne (aspoň si to myslí). *Už mi to celkem jde vidíš? *Podotkne s úsměvem. *Mimochodem ten můj přítel, jsem s ním už rok a je o něco mladší než jsem já. *Hold Ayase je taková ta dívka, které nevadí mladší kluk. *
Shiki: nestraš s dítětem *Pronesl, přičemž se ušklíbl. No následně přikývl.* však ti nebráním bruslit *Zasmál se a stále se chystal jji chytat* Co takhle teď sama? *Pronesl, načež počkal až si to uvědomí a následně ji pustil a nechal ji tak aby bruslila sama.. řpece jen když ji stále bude držet tak se to jen tak nenaučí.*
Ayase: Vidíš a ne každej je starej hele, neříkám že 18 je dost ale je to dost na vztahy, randění a podobně. Jsou i holky co v 16 přijdou domů že čekají dítě, buď mi vděčný že tohle se ti vyhnulo. *Celkem se tomu zasměje, Ayase ví že je mladá ale je dost stará aby se mohla pouštět do vztahů a tak podobně. *Takže co mě teď učit bruslit? To je vlastně důvod proč tu jsme nemám pravdu? *Poví se sladkým úsměvem a opět se pokouší bruslit ale pokouší se o to aby mohla bruslit sama. *
Shiki: Osmnáct je celkem malé číslo *Pronesl a když ho obejmula a položila mu otázku tak se zamyslel..* eeeh * Na tuhle otázku mu bylo poměrně trapné odpovídat, jelikož Satsu to brala v jiném meritku* Mám pocit že od šesti nebo sedmi *Pronesl a lehce Pokrčil rameny. tím pádem vlastně spolu spali se satsu až po několika letem vztahu a ne hned po roce *
Ayase: Co jsi řekl? Za pár měsíců budu slavit narozeniny a budu už dospělá, spíš bych řekla že naopak mám akorát tak čas a možná jsem ještě naopak pozadu. *Odpoví mu dost jasně, přecijen myšlenka že by byla moc mladá ji docela děsí. Už jen to že ví že mladá rozhodně není ale pokud si to bude myslet Shiki tak by tu s ním mohla mít docela dost velký problém. Nyní radši ani moc nejezdí aby ji Shiki nemusel věnovat takovou pozornost. Sice je nespokojený ale s tím měla počítat, proto to vytáhla v moment kdy si užívají trochu zábavy a tak se opatrně dostat před něj (čelem) a prostě ho obejme. *Schválně, kolik bylo tobě a mamce když jsi si s ní začal hm? Nebo kolik vám bylo když to začalo být vážné? *Chce aby to Shiki dokázal přirovnat k tomu jak to měl on se Satsuki a aby dokázal Ayase pochopit. *
Shiki: *Zamrčel.* Nejsi na něco takového ještě mladá? *Samozřejmě jeho nespokojenost byla v jeho hlase dost znatelná. Protože to byla jeho malá holčička a někdo mu ji chtěl sebrat ba na ni dokonce sahat. Navíc pocit, že nakonec vlastně zůstane úplně sám byl též dost nepříjemný a hnal ho k nepříjemnosti docela dost jasně a zřetelně. Přeci jen už bývala sem tam doma jen Shizuka a ta očividně dle slov Ayase též má přítele a nebude trvat dlouho a odstěhuje se.. Stejně tk jak to předpokládá u ayase. Díky zamyšlení nějak ze začátku nevímal, že Ayase znovu padá a tak ji zachytil až těsně před zemí a poté ji pomohl se zvednout.*
Ayase: Mám přítele a dovolím si říct že je to vážné, jsme spolu už rok ale nechtěla jsem ti to říkat dokud si nebudu jistá že to je opravdu vážné. *Poví naprosto klidně s úsměvem. *Jen prosím abys mu hned nechodil rozbíjet držku nebo dělat dusno dobře? *Upozorní a pak ztratí rovnováhu a začne opět padat, doufá že ji Shiki opět zachytí aby si tam nerozbila držku. *
Shiki: Tak to je samozřejmé *Pronesl, přičemž ji opatrně přidržoval či měl nastavené ruce kdyby náhodou padala nebo něco podobného. No když ho upozornila na to, že přehlédl její otázku pokrčil rameny.* Nemám nic nového. Vůbec nic není *Pronesl a pokrčil rameny. Neměl žádné novinky asi. Jediné co bylo nové, tedy pro něj už ne ale možná pro Ayase je to, že mohl ovládat mokuton .. viz to vytvoření lavičky pomocí Mokutonu.* No to jsem zvědavý co máš nového.. Vcelku se začínám bát *Zareagoval a následně když kolem sebe začala mávat rukami tak ji rychle chytil aby nespadla na zem.*
Ayase: Já vím ale nenaučím se to během několika vteřin, hold to bude chvíli trvat. *Podotkne trochu nepříjemně a snaží se opět jezdit. Ovšem pořád ji to prostě moc nejde. *Mimochodem neodpověděl jsi mi na otázku, pokud neodpovíš tak je tu něco o čem bych ti ráda řekla. *Poví když se zrovna nevěnuje pokusu o to aby nespadla, protože si je zrovna (dočasně) trochu jistí se svou rovnováhou a tak se pokouší jezdit a dokonce se ji to o kousek i trochu povede ale pak opět zase začne padat držkou rovnou na led a tak všude kolem mává rukama aby se mohla chytit Shikiho. *
Shiki: Zase tak těžké to není *Pronesl přičemž když tlačila začal dělal jednu z vlnek do většího oblouku aby se otočili o pár stupňů a nenarazili tak na kraj kde by spadli oba. Když následně Ayase zkoušela sama jet, radši dával tak nějak pozor. Když však začala padat natáhl k ni rychle ruce aby se opět chytila* dávej pozor *Zasmál se* Není to šup sem šup tam a jedeš
Ayase: Heh. Snad neumřeme zimou na celé planetě než se to stihnu naučit. *Odpoví s úsměvem, mírně tím poukazuje na fakt že nejspíš stejně nebude mít věčný čas aby si tu mohla takto blbnout, Ayase si myslí že brzo se jejich planeta destabilizuje a kompletně zanikne veškerý život na ní. Ovšem snaží se na to co nejméně myslet a má důvěru v lidi, kteří se nacházejí v Temném Světě, důvěřuje jim že to zvládnou zastavit. *Jinak co nového? *Zeptá se když pokusí chvilku jezdit sama a tak se pustila Shikiho a pár odrazů ji i vyjde ale pak zase padá k zemi a tak se opět rychle (prudce) chytí svého otce. *
Shiki: *Zasměje se no drží ji dále a postupně couve v menších vlnkách tak aby mu stačila a vpodstatě cítil jakési tlačení od ní když se snaží odrážet.* Kdyby to bylo jednoduché tak je to o ničem *Pobaveně zareaguje, načež se stále soustředí na Ayase* To je něco jako když jsi se jako malá ičila ovládat chakru, tedy podobné samozřejmě *Dodal ještě, přičemž sledoval i její nohy.*
Ayase: *Nechá si od Shikiho pomoc aby se postavila a ani pak se ho nepouští, snaží se držet jeho instrukcí a zároveň se snaží napodobovat jeho pohyby kdy ji to nedělá problém sledovat cestu, své nohy ale také nohy Shikiho (díky Byakuganu). Stále se Shikiho ale drží jako klíště, má obavu že by mohla upadnout. Je ráda že to dělá, protože hned několikrát málem upadla. Sice se během toho postupem času trochu zlepšuje čím dál tím víc. *Je to dost těžké, čekala jsem to lehčí. *Poví trochu podrážděně ale snaží se držet instrukcí jaké ji Shiki předal. *
Shiki: *Zasměje se když sebou Ayase pleskne o zem a následně udělá několik kroků aby se dostal na led, kde udělá několik odrazů a tak se sveze po brusli. No poté se menším kolečkem dostane k Ayase kde zabrzdí. Následně k ní natáhne ruce.* Chytni se mě *Pronesl a pokud ho chytí az ruce pokračuje.* Vždy se snaž udržet rovnováhu na středu ostří aspoň pro začátek a druhou nohou se jako by ze šikma odraž.. Též však dávej jakoby sílu do střtedu. Snaž se mě tak přetlačit. *Pokud to udělá tak Shiki následně začne lehce dělat vlnky bruslemi a tak se rozpohybuje dozadu a měl by tak couvat, držíc při tom Ayase aby ji aspoň trošku pomohl s rovnováhou.* Trošku se samozřejmě předkloň a vysšpul zadek. Střed těla drží tvou rovnováhu.. Musíš najít bod když se nepřeklápíš ani dopředu ani dozadu *dodal ještě*
Ayase: Eh, moc tomu upřímně nevěřím abych pravdu řekla. *Svěří se Shikimu když si obouvá ty brusle. * „Nejspíš by bylo fajn nějak zajistit aby mě tolik nebolelo pokud si namelu hubu.“ *Pomyslí si a pak ji něco napadne, žíly okolo očí viditelně vystoupnou a v jejich středu se vytvoří něco co vzdáleně připomíná zorničky ( odkaz » ). Poté se postaví a velmi opatrně si to přes sníh nakráčí na led, i když ten její styl chůze vypadá velmi vtipně. Jakmile se ocitne na ledu ihned začne mávat rukami jako kdyby snad chtěla vzlétnout ale místo toho ihned padne na zadek, nicméně aby utlumila náraz vypustí chakru současně z několika Tenketsu bodů v oblasti zadku a tím pádem si vytvoří pár milimetrů od těla něco jako takovou ochrannou vrstvu z chakru a ta absorbuje náraz (Juuken Tenketsu). Ayase je již na dost vysoké úrovni a tak ten náraz vlastně ani necítí. *Fajn tak tohle chvilku zabere. *Zamumlá si nespokojeně pod nos. *
Shiki: Proto je potřeba se to naučit ne? *Oáže se jí spíše řečnicky a už si to štráduje směrem k rybníku u kterého se zastaví. Následně vytvoří pomocí mokutonu dřevěnou lavičku na kraji jezera aby se mohli usadit.* Ano určitě jsem ji trefil. *Pronesl, načež si vyzulsvé boty a začal si nohy cpát do bruslí, které si poté začal i tkaničkami svazovat a dotahovat.* Tak šup onouvat a hlavně si je dotáhni tak aby ti neglajdala noha *Pronesl, přičemž si kontroloval své brusle na nohou.*
Ayase: Ah, sice to neumím ale budiž. *Přepokládá že Shiki to už umí a rozhodl se jí to naučit. Proto si vezme své brusle a vyjde za Shikim ven do té hrozné zimy, která Ayase ihned udeří do tváře jakmile vyjde ven ze Shikiho domu. Sice je to jejich dům ale Ayase to moc netrápí bere to spíše jako dům Shikiho než jejich společný. *Jsi si jistý že jsi trefil správnou velikost? *Zeptá se a podívá se trochu nevěřícně na pár těch bruslí. *
Shiki: *Když na sebe navlikl hunaty kabát tak následně se i obul do teple obuvy. Kabát si tam nějak pozapinal a následně si přehodil brusle přes rameno. Když došla Ayase ukázal ji prstem na krabici* Podívej se a hádej *Zasmál se pobaveně, přičemž otevřel dveře a následně vyšel ven, čekají na Ayaae*
Ayase: Huh? *Zamrká zmateně a otočí se zrakem na Shikiho, nečekala ho tu a to i přes to že ho měla cítit (čich) a k tomu i slyšet. Nicméně byla tak moc zamyšlená a zasněná že ji jeho přítomnost naprosto utekla. Mezitím ji samozřejmě už i zmizelo těch pár znaků z tváře, které značí aktivní Jigen. Opět se tedy oblékne a vyrazí do předsíně již obutá, přecijen se vyzouvala u sebe v pokoji když přeš ložnici ani nešla. *Copak máš v plánu tati? *Zeptá se zvědavě. *
Shiki: *Uklízel dům, někdo to hold dělat musel. Naštěstí byl prázdný. Každopádně si na Ayase něco připravil, tedy samozřejmě čekal až bude doma někdy a mít na něj čas. Díky svému sluchu postřehl. Že je Ayase doma a tak následně vzal krabici že skříně a poté šel za Ayase.. Vešel do pokoje a následně ji podával krabici. * Pod jdeme se bavit *Zasmál se a následně se vydal ke dveřím, kde se začal obouvat a oblékat... Přičemž si vytáhl i své brusle, no Ayase měla v krabici samozřejmě též brusle.. Měl v plánu ji vzít k jezírku kousek od domu, kde chtěl bruslit*
Ayase: *Už to je dlouhá doba co se Ayase vypracovala na úroveň ranku S (Shinobigashira). Zrovna se vrátila ze svého výlet u Toshira, nebyl to sice úplně výlet ale spíše takové rande ale to je jedno. Přecijen si vzala na dva dny volno od různých povinností (jako že nějaké má co xD). Ovšem není pro ni nyní problém se vrátit ze Země Nebe do Země Válek během několika vteřin. Stačilo ji k tomu načerpat vesmírnou chakru z jiné dimenze což provedla ještě v Sora no Sato aby mohla vstoupit do Jigenovského chakrového modu, kdy se její vzhled změnil tak že se jí na čele vytvoří znak podobný měsíci a takové čárky na tvářích a to vše ve zlaté barvě ( odkaz » ). Vytvořila si v jeden moment dva průchody (portály) kdy se jeden vytvořil ještě v Sora no Sato a ten druhý se vytvořil rovnou u ní v pokoji v Zemi Válek. Tento průchod je logicky pouze jednosměrný (Supēsugēto). Oblečený je v teplém kdy má i teplou bundu, černé kalhoty a tak podobně. Doma si naštěstí může trochu ulevit ale poté si ihned lehne do postele do rozpaží v ní ruce ještě stále musí myslet na Toshira od kterého se vlastně vrátila. *
---: ---
Ayase: Asi bys mohl ráda jsem si popovídala, měj se. *Poví Shikimu klidně s úsměvem a věnuje se svým dvoum mečů které si chce hezky naleštit, naštěstí je nemusí brousit. Nakonec to ovšem dopadne celkem dobře, myslela si že bude na svého otce nasraná delší dobu ale teď to tak není. *
Shiki: *To ohledně děti a sňatku nijak nekokentuje. Tedy radši jelikož se nechce rozčilovat nebo něco podobného... Zabivat se tím nějak. Každopádně následně se podívá na Ayase. * O tom že existují jiné dimenze tak nějak vím. Sám jednu využívám *Pronesl a pousmál se. Samozřejmě tím myslel Kamui, ale nijak více to nerozvadel. * No asi bych měl jít dodělat to jídlo že? *Zepta se spíše recnickou otázkou, nacez se vydá do kuchyne*
Ayase: Já? Chtěla bys se do svých 25 vdát a do 30 mít aspoň jedno dítě. Nicméně tohle tě asi úplně nezajímá, svůj cíl už jsem našla, nebo spíš mi byl předán. Chci získat pozici vrchní kněžky a dohlížet na rovnováhu všech dimenzí a udržovat je v bezpečí. Neexistuje pouze náš svět ale prolíná se několik různých světů, jednou ti to ukážu až si tím budu úplně jistá a poznám jich mnoho osobně. *Poví Shikimu s klidem a přitom s úsměvem. *Pak bych asi ráda našla svou nástupkyni nebo svého nástupce co mě nakonec zaskočí až se budu cítit na důchod ale to je až mnoho let, předtím bych se ráda stala nejsilnějším uživatelem Taijutsu nebo kombinace NinTaijutsu.
Shiki: *Zasměje se. No následně přejde k oknu a podívá se z něj. * No tak ono mi přijde že můj věk však ještě není adekclvatni k smrti, ikdyz je pravda že mnoho lidí se nedozije ani dvaceti *Pokrči rameny a Pousmeje se. * Leč nechce se mi odejít když tu mám ještě děti a navíc zblazneneho suzuyu *Pokrčil rameny a pousmál se. * Co chceš dělat ty? *Otaze se*
Ayase: *Ayase si vzpomene nyní co vše se naučila během toho když se učila od kněžky o Jigenu, vesmíru jako takovém a současně i o vesmírné energii a tak podobně. Ví že na světě a ne jen tu ale i ve všech světech musí existovat rovnováha, která pokud je narušena vede buď pomalu k jeho konci nebo také velmi rychle. Navíc ví že naprosto jistě jako že zítra vyjde slunce tak i ona, Shiki, Sayuri, Satoshi a Shizuka se jednou obrátí v prach. Nemá cenu mu to rozmlouvat, pokud si myslí že tu vše už dokončil tak je možná čas aby to tu zabalil. Je lepší odejít v nejlepším než to natahovat donekonečna a skončit v začarovaném a nesmyslném kruhu bití. *Možná máš pravdu, je nejlepší odejít v dobu kdy jsi si jistý že jsi to nejlepší udělal než abys skončil v začarovaném a otravném kruhu kdy budeš každý den hledat důvod proč vlastně vstát ale nakonec zjistíš že žádný důvod není. *Odpoví Ayase naprosto upřímně. *Stejně jednou se každý z nás obrátí v prach.
Shiki: *Zasmál se* No tak Suzuya je Suzuya.. bohužel nebo bochudík, každý to má jinak *dodal a pokrčil rameny, dáel už nepokračujíc v tom tématu. Následně se ho však zeptala na jeho další plány a on se na chvíli zamyslel. Pokrčil rameny.* Žádné nemám. Popravdě sem asi dosáhl všeho čeho jsem mohl. Možná už je čas zemřít a nechat to tu na ostatních.. Nebo se uchýlit do ústraní a jen sledoval zda z dětí a celkově světa něco vzejde.. Nebo či vzejde aspň něco dobrého či špatného .*Pronesl a postavil se.* Možná moje existence tady už nemá dále pokračovat. Možná už jsem svou životní čáru dovršil a dokončil.. Těžo říci *Usmál se. Neříkal to nějak smutně nebo něco podobného. Říkal to s naprostým klidem v hlase a takovým mírným blaženým úsměvem hrajícím mu na rtech.*
Ayase: Takhle bys o mém dědečkovi mluvit neměl, minimálně ne v přítomnosti jeho vnučky. Ber to jako radu tatínku dobře? *Jak Ayase již zmínila ta Suzuya sice řekl že již nejsou rodina ale ona ho tak nadále bere sice již nemá svou chiméru jakou ji kdysi dal ale ona má pocit že ji, již nadále nebude potřebovat. *Nicméně tati? Tak by mě zajímalo jaké máš plány do budoucnosti? Ať už osobní nebo plány s vesnicí?
Shiki: *Zašklebil se* Spíše si myslím, že se něco stalo, než že by to bylo kvůli Sayuri a Satoshimu. Popravdě je spíše typ co by je toho jména zbavil, než aby se toho jména vzdal. *Pronesl a pokrčil rameny.* NAvíc je tu ještě pár dalšoích okolností, ze kterých ho podezřívám, ale tím tě nebudu zatěžovat. *Pousmál se.* Možná že na něj i došla stařecká demence *Zasmál se. Nemohl si neodpustit urazit Suzuyu ikdyž tu vlastně nebyl.*
Ayase: Tak od teď budu známá pouze jako Ayase Toyokazu nikoliv Ayase Juuzou Toyokazu, víš nedávno jsem zjistila že Suzuya prohlásil veřejně že se od nás distancuje a zahazuje své jméno Juuzou. Sice oficiálně již nejsme rodina ale stále ho tam beru, navíc nedivím se mu co udělal. *Na okamžik skloní hlavu k zemi. *Je to vina Satoshiho a Sayuri, tihle dva ničí jak jméno Juuzou tak Toyokazu a Suzuya si s maminkou dávaly velmi záležet na tom jméně ale teď už nemá žádnou hodnotu a každý si z něj beztak dělá jen srandu. Proto dělám to stejné nechci být ani já Juuzou, chtěla jsem ti to trochu vysvětlit. *Poté opět zvedne zrak ale nyní nesleduje Shikiho ale svůj bleskový meč, kterému se věnuje aby byl vyleštěný a krásně se leskl. *Tento meč je super, ležel v lese přes jednu desítku let a stále není zrezlý a není na něm známka tuposti a stejně tak i ten druhý. Není to meč legendárních šermířů z mlžné pro nic za nic.
Shiki: *Pokrčí rameny a nic neříká, když však následně Ayase začne ohledně jejího jméno ušklíbne se.* To záleží jen na tobě, do toho já ti kecat nemůžu. *Z části Ayase bere jako dospělou a ne jako dítě, jelikož přece jen má ji zafixovanou stejně starou jako Shizuku a tak ji bere za dvacetiletou či kolikati letou.* No a mamka byla za svobodna mám pocit Juuzou *Zareagoval.* No a já jsem po jméně Juuzou tež netoužil, ale tak víš jaká byla mamk a jaký je suzuya.. Byl jsem dotlačen *Zasmál se nad tím.* Ale Toyokazu je pro mne jméno kterho se já osobně zbavit nedokážu a byl bych rád kdyby jsi si ho nechala i ty.. Vzpomínám tím nejen na rodiče, tedy pro tebe babičku a dědečka co zesnuli, ale zároveň mi to přináší vzpomínky a dokazuje, kým jsem a jakou cestu jsem si prošel či i ty projdeš a tak...
Ayase: To bude asi pravda, nicméně tati? Chtěla bych se ti nejdřív omluvit ale zároveň zdůraznit že si chci jít jak chci já prostě mám chutě jaké mám ale teď to důležité. *Poté se otočí tak aby se děla a mohla se pozorně dívat rovnou na Shikiho do jeho očí. Chce aby mu bylo už od pohledu jasné že to co chce říct myslí naprosto smrtelně vážně. *Chtěla bych odstranit z jména to Juuzou. Sice bych asi chtěla i to Toyokazu a jmenovat se jako maminka za svobodna ale tak kvůli tobě si ho chci nechat.
Shiki: *Pokrčí rameny.* ano vím, že je to od charakteru zda to někdo zvládne nebo ne, ale asi sem se tomu měl věnovat nějak více *Myslel samozřejmě té výchově no poté si jen povzdechl.* Už jsou dospělí tam už asi nic nezmůžu, mají svou hlavu stejně jako ty nebo Shizuka
Ayase: Myslím si že bys neměl děti vychovávat ale nechat je se vychovat. Životní zkušenost je ten nejlepší učitel. Myslím že bys nám nám měl dopřát přívětivost a hlavně dohlížet na nás, tím samozřejmě nemyslím nějaký stalk. *Odpoví klidně a nadále se věnuje své zbrani. *Pokud někdo potřebuje vychovat jsou ty dva. *Ayase ani jejich jména nemusí vyslovit, ví že Shiki bude vědět o kom mluví. *
Shiki: *Když ho pozve dovnitř tak se následně posadí vedle ní a povzdechne si.* Nejsem dobrý rodič a vychovatel, vždyť ani nevím jak se má dítě vychovat *Pronesl, přičemž zavřel oko a mlčel.* a nikdo tady mi to není schopen nijak ulehčit a nebo pomoci... *Dodal ještě, přičemž narážel, že vlastně na to zůstal najednou sám a ještě on jakožto on netušil pomale ani jak přebalit dítě, jelikož díky svému čichu mu plýnky dělali dost velký problém.*
Ayase: *Entei bohužel neodešel a tak tu s ním musí být, hold zvířata tu jak se zdá mají větší práva a nechtějí poslouchat. Nicméně poté zaslechne zvuk klepání na dveře (na rám dveří) a tak jen potichu zavrčí ale dále si čistí svůj bleskový meč. *Tak pojď dovnitř, stejně bys vešel. *Odpoví směrem ke dveřím, které jsou stále otevřené, protože Entei nikam stejně nešel. *
Shiki: *Entei naprosto ignoruje slova Ayase a prostě si tam u ní lehne a zavře oči. Shiki si povzdechne, načež se vydá za Ayase do pokoje, kde zaklepe. Má takový ten smutný pohled.. Ve filmech to funguje na odměkčení.. Zaklepe při tom na rám dveří (pokud je nezavřela, případně na dveře).* Můžu dál? *Otáže se jí a čeká na její odpověď.*
Ayase: *Ayase se posadila na postel do které si sedla do tureckého sedu a vzala si dvojici svých bleskových mečů, ten jeden si položí vedle sebe a druhý meč začne čistit a leštit od různých nečistot a tak podobně, jako je třeba zaschlá krev a další věci co by se na tom mohly usadit. Samozřejmě zaslechne rozbití talíře ale nevěnuje tomu moc pozornosti i když si hlídá kde Shiki zrovna je, pokud by se chtěl vydat do jejího pokoje tak by ho určitě zaslechla. Když se k ní vydá Shikiho gepard tak se na něj pozorně podívá ale ne moc příjemně. *Nech mě samotnou. *Poví dost rázně a ještě na něj zavrčí aby mu dala jasně najevo že nemá potřebu aby tu s ní někdo byl, nicméně poté ještě aktivuje své Doujutsu (Byakugan) aby se mohla podívat co tam Shiki vyvádí a ten pohled je celkem vtipný. *Tomu se říká karma. *Poté Byakugan opět deaktivuje. *
Shiki: *Nechá ji odejít.. Nic neříká. Snaží se držet stále hrdině, leč jakmile zajde do pokoje vydechne.. Netěšilo ho to stejně jako ji.. Nuž asi bylo pozdě. Každopádně následně přešel do kucyhně a vyndal maso z kabele, které začal krájet..* Au..* Pronesl když se při tom pořezal do prstu a následně, vyndávajíc talíř z horní skříňky ho rozhozením upustil na zem... Takže se ozvalo hlasité rozbití talíře..* Se na to taky už můžu. *Pronesl naštvaně sám na sebe a následně chtěl koupnout do střepů, leč nevychytal jak sílu tak místo a kopl nakonec do linky, kterou prokopl..... Zamrčel od bolesti, jelikož si pěkně nakopl prsty u nohy a otičil se.. Zády se opřel o linku a hlavu si opřel zadní stranou o vrchní skříňku... Zavřel oko a mlčel.. Přemýšlel a v duchu se ptal sám sebe co má asi tak dělat. Entei se z ničeho nic zvedl a vydal se do pokoje za Ayase si k ní lehnout.*
Ayase: *Jakmile ji přistane facka tak si ruku přiloží k té ráně a jen mlčí, může se zdát že snad i přemýšlí o tom co řekla ale pravda je tak trochu jinde. Když klon dorazí zpátky a Shiki zavelí že se jde dělat jídlo tak se sebere a zamíří si to do pokoje. *Sežer si to sám a udav se tím. *Poví naštvaně a naprosto ignoruje co bude následovat, dost ji teď nasral a ona si prostě nenechá kázat co má kdy dělat (hold puberta). *
Shiki: *Povzdechne si.. Očividně bude muset udělat něco, co si řekl, že nikdy neudělá. Normálně se postavil a přešel k Ayase.* Mě se neodmlouvá.. *Pronesl a v tu chvíli ji na tváři přistala fakca... Ano byla rychlá, takže by neměla mít ani šanci se vyhnout, leč nebyla nijak silná, jen varovná. Ani červené na tváři se pravděpodobně neukáže* Ještě jednou na mě zavrčíš nebo si otevřeš pusu a bude to horší, nejsem žádný kamarád na kterého si můžeš takhle otvírat pusu *dodal ještě a bylo na něm dost viditelné, že by už neměla odporovat v tomhle směru.. Očividně už přetáhla přes linku, kdy se k sobě chovají jako kamarádi a převládla strana, že se musí chovat jako rodič a vychovávat. Klon se mezitím vrátil do domu a položil nakoupené potraviny na linku a poté zmizel.* a jdeme připravit to jídlo.
Ayase: *Ayase se na Shikiho pohledem upře ještě víc a v tento moment v ní převládne trochu té divokosti a zavrčí na něj jako kdyby byla opravdu vlk a dokonce na něj vycení v nepřátelském gestu své žraločí zuby. *Nechci hranolky, chci radši krokety ale nic jiného do mě nenarveš! *Dodá a opět se vrátí do své klidně pozice a zoubky zase schová za zavřená ústa. *
Shiki: *Zasměje se* Moc si věříš Ayase *Pronesl a naklonil se trošku dopředu.* Klidně to zkusíme, pokud si troufáš riskovat ztracení dolní čelisti *Pronesl a ušklíbl se. Momentálně to myslel naprosto vážně.* Budeš jíst to co je a ne si vybírat.. Je rozdíl když si místo toho vezmeš něco jiného co se dá jíst s tím a mezi tím když řekneš fuj a budeš jest jen maso.. Poprvé to není dobrý pro tvoje tělo a i v bramborách jsou živiny které potřebuješ *Dodal následně.* Možná by šli udělat i hranolky *dodal následně jako kompromis.*
Ayase: Ne nemáš. *Odpoví úplně normálně jako kdyby s ním takto mluvila úplně běžně, což je vlastně i pravda. Poté se posadí do jednoho křesla a věnuje Shikimu nepřátelský a velmi pozorný pohled. *Chceš se vsadit že to jíst nebudu? *Možná to může vypadat že je drzá ale ona to vlastně tak trochu bude pravda. *Můžeš to do mě zkusit nacpat násilně ale to bys hrozil ztráty jednoho nebo dvou prstů.
Shiki: A mám snad na výběr *Pronesl, přičemž pokrčil rameny. Možná by se mohlo říci, že má jakousi svévolnou výchovu, co vlastně není výchova, ale pravda byla.. Že věřil tomu, že se člověk vychová nejlépe, když si projde sám všemi těmi zkušenostmi.* brambory jíst budeš taky.. Nemůžeš jít samotné maso, pro žaludek to není dobré *Pronesl a naznačil hlasově, že se o tom nehodla dohadovat a je to konečné slovo na tohle téma.*
Ayase: Mise to je něco na co se výjimečně donutím ale ty to zvládneš, jsem tvoje dcera a ne otrok co ti bude chodit nakupovat. *Poví klidně se smíchem, jako kdyby si z toho celého dělala jen srandu a nebrala to vůbec vážně. *Loupat brambory? Já ale brambory jíst nebudu, takže nevím proč je loupat. Fuj tak hnusné jídlo jak to můžeš vůbec jíst, brambory bleh.
Shiki: Noo ale když nepůjdeš ven, nebudou mise a nebudou peníze *Pronesl a zašklebil se.* ale tak ho pošli tyy a vezmi i zmrzlinu *Pronesl, přičemž tušil, že tohle mu stejně neprojde a tak prsotě vytvořil pomoí jednoduché pečetě svůj klon technikou Kage Bunshin a poslal ho do vesnice pro moc masa a zmrzlinu.* Umm nechceš aspoň naloupat brambory? *zeptá se jí.. ikdyž opět nečeká, že by mu to vyšlo*
Ayase: Půjdu ven pod jednou podmínkou a to když přestane pršet. *Poví a překříží ruce na hrudi. *Mimochodem já něco málo uvařit dokážu, umím udělat to co mi chutná, přecijen co může být těžké na tom uvařit si řízek nebo steak ne? Jen mě to vaření prostě ani trochu nebaví, nejsem moc domácí typ a nejsem ani stavěná k tomu abych tvrdnula někde u plotny v kuchyni a navařovala jako divá, radši bych šla někam ven a objevovala a tak podobně. Tak pošli Kage Bunshin!
Shiki: *Zamrčí* Ale já teď z toho deště přišel, co kdyby jsi tam zašla nakoupit ty? *Otáže se zvědavě a čeká na její odpověď. Doufá samozřejmě, že se Ayase toho nákupu ujme, ale předpokládá, že ji do toho deště stejně nedokáže dostat, takže možná nakonec půjde on* a nechceš se naučit už vařit? *Otáže sejí.* Přece jen nebudu ti vařit na vždy *Zasmejě se.. Naráží tím spíše na to, že prsotě jednou taky zemře*
Ayase: Fuj už teď tu kočku nesnáším. *Poví trochu „znechuceně“ ale jakmile Shiki zmíní co by si dal Ayase zbystří. *Skočíme si do města, koupíš uzené kosti a mě koupíš pořádný kus masa, nejlépe nějaký steak! *Ayase se zbíhají sliny jen na to maso pomyslí. *Chci to ale udělat doma, ty budeš vařit a já ti zazpívám jednu písničku co jsem se naučila co ty na to?
Shiki: *Zasmál se* Myslím, že s ním moc kámoška nebudeš... Používá hlavně genjutsu *Pronesl Shiki a pobaveně sledoval Ayase* Mám chuť na zmrzlinový pohár a uzené kosti *Pronesl a sledoval, zda to něco Ayase řekne či nějak zystří.. Třeba najde její slabinu a to maso a bude ji tak moci "ovládat"*
Ayase: To je jedna ze silných kočičích kuchiyose že? Mám nápad! Až ji budu umět přivolat tak ji zkusím pohladit! *Zvolá Ayase dost odhodlaně a dá ruce v bok, dá se říct že pózuje jako kdyby to byla nějaká super hrdinka co prohlásila že zachrání celý svět. Sama si přitom neumí ani představit jak moc děsivá Nekomata může být když ji nikdy vlastně neměla možnost vidět, pouze o ní něco málo slyšela od svých kuchiyose, které již dovede přivolat. *
Shiki: Prý nechutní *Zaremcal a zašklebil se* Dostanou se ka mchceš a též jsou velmi rychlí. Navíc jejich pokožka je dost tvrdá an to, aby odrazila i nějteré silné techniky *Pronesl, on je sice k boji nějak moc nepoužíval ,ael to je vedlejší no ni?* To je stejné jako kdybych tvrdil, že kočky jsou krásné a křehké a pak potkal napříklat Nekamotu *Toršku ho zatřáslo při představě kdyby si chtěl pohladit Nekamotu.*
Ayase: Mohou se hodit, jsou ale nechutní nemám je moc ráda. *Trochu se zatřese při představě že přivolá nějakého velkého, slizkého a hnusného hada. Nicméně přesně jak Shiki chtěl svitek rozvine ale ještě než ho podepíše podívá se na seznam jmen lidí co mají smlouvu s touto linií kuchiyose. * „Shizuka s nimi má smlouvu taky, Suzuya taky.“ *Jen tato dvojice jmen ji zaujme, zbytek ji moc nezajímá a tak následně provede jak se to přesně dělá a podepíše se tam svou krví. Následně svitek opět sroluje (když krev zaschne) a poté ho položí nedaleko nich na stůl. *
Shiki: *Ani neodpovídá, ale následně, když mu smlouvu donese a podává zavrtí hlavou.* Však víš jak ji podepsat, tak ji podepiš *Pronesl a ušklíbl se. Neměl důvod si to brátk sobě, když to stejně chtěl dát podepsat jí.* Jen to podepiš *Pousmál se* Hadi jsou celkem výhodní *Pronesl, přičemž si uvědomi, že vlastně stále neshromáždil dost těl pro přivolání mandy, ale tak co už.*
Ayase: Ah svitek se smlouvou jo? *Zeptá se ho i když to je jen řečnická otázka, samozřejmě celej byt prošmejdila pomocí Byakuganu a tak si tohohle určitě všimla. Když doběhne do jeho pokoje tak ihned ten svitek najde a pak se s ním vrátí zpátky za Shikim. Tuší že ji nejspíš bude chtít nechat podepsat smlouvu, ne že by Ayase měla ráda hady ale tak zní to celkem fajn nemusí to být k zahození a může se to i celkem hodit. *Tady ji máš. *Poví s úsměvem během toho co mu smlouvu podává. *
Shiki: *Pousmál se* Nojo o kočky je potřeba se starat a voda jim vůbe neprospívá. Mám pocit, že ji mají ještě méně rádi než ty* Pronesl a zasmál se. Následně ho něco napadlo.* Když zadeš do ložnice u stolku v druhém šuplíku je svitek, doneseš mi ho prosím? *Otáže se jí prosebně a usměje se na ni vlídně.*
Ayase: Byla jsem venku mimo vesnici ale byla jsem unavená tak jsem zalezla do jedné jeskyně. Jak jsem odpočívala tak jsem si udělal oheň, nicméně jsem pak zaslechla nějaké mňoukání a našla černou kočku, kterou jsme zachránila. Byla promočená a unavená a tak jsem ji vzala k ohni a zahřála ji. Nakonec jsem tam s ní usla a když se probrala tak byla pryč, ovšem pak se tma ukázala a ona ta mrška uměla mluvit! Nakonec mi teda řekla že mi může nabídnout stát se zástupcem a tak jsem souhlasila.
Shiki: *tak nějak nechápal co jde dělat, no když se vrátila tak se pousmál. Poznal smlouvu s kuchioyse, leč od pohledu nejde poznat s čím, když mu následně řekla, že s kočkami tak přikývl na její otázku.* Ano byla jejich zástupce *Pronesl a pousmál se. Samozřejmě on je přivolat uměl též, leč zástupce byl hadů.* Kde jsi to našla? *Otáže se zvědavě, samozřejmě myslel tím příběh, který k tomu má.*
Ayase: Nepotřebuju mazlíčka ale když o tom mluvíš tak něco nového bych vlastně měla, počkej chvilku tady! *Poté sleze dolů z gauče a uteče k sobě do pokoje kde vezme malý svitek smlouvy s kuchiyose (kočky). S tímto svitek se vrátí a ukáže ho Shikimu, který by nejspíš měl poznat o jaký typ svitku se jedná. *Jsem zástupce kočičích kuchiyose! Pokud si dobře pamatuji nebyla i maminka schopná něco takového přivolat?
Shiki: Naučil nenaučil.. radši to řeknu do očí než někde za zády *dodal, načež, když se k němu Ayase natiskla takji jednou rukou obejmul a druhou zavřel knížku, kterou položil na stůl a pohladil ji po hlavě mezi ušima.* Hmm co takhle ti pořídit nějakého mazlíčka? *Otáže se jí, měl na mysli něco divokého co měla i ona jako povahu.* Mohli by jsme se jít podívat na černá trh a zachránit tam třeba vlka? Nebo něo takového co by jsi si vychovala a měla ho jako svého mazlíčka? *Otázal se jí zvědavě.. Ano napadl ho žralok, ale nebyl si tak úplně jistý, zda se žralok dá nějak vůbec ochočit.*
Ayase: Heh nedivím se mu asi ho to naštvalo, sice tak vypadá ale nesmíš to lidem říkat do očí to bys je pak mohl naštvat. Tohle ses snad ale naučil ne? *Zeptá se Shikiho poté co se přestal smát a dokonce ji vysvětlil proč tam vlastně leží. Poté jen pozoruje fotky a ani je moc nekomentuje, nicméně pro Ayase je ztráta matky (Satsuki) pořád docela čerstvá rána takže jí začíná mít celkem smutno a proto si vleze k Shikimu kterého obejme a na okamžik si opře svou hlavu o jeho hruď a zavře oči. Snaží se vnímat pouze jeho existenci a nevěnovat pozornost tomu co jí běhá myslí a celkově nevnímat ten smutek. *
Shiki: *Když pronesla Ayase to co pronesla začal se nahlas smát.. Až dokonce dostal záchvat smíchu a chvíli trvalo, než se sklidnil.* No to je tvůj děda *Odpověděl stále se smíchem v hlase..* No a ležím tam kvůli němu a přesně za ty slova co jsi právě řekla *Pokračoval ve smíchu a snaži lse už opravdu absolutně skldnit.* Prohodil mě pár zdma *Dodal ještě jako by se nechumelilo... Následně už tam však byla fotka jen Shikiho jak stál před z části rozbouraným domem ,kteryý byl dvě fotky zpátky v krásném stavu, no to nijak nekomentoval a trošku se zasekl, leč poté hned otočil na další stránku ,kde už byl v Iwagakure, tedy kousek od ní spolu se Satsuki... Shiki klasicky rozespalý, u jídla, pomale spící hlavou s misce s cereálijemi a Satsuki tam bylo vysmátá a veselá.. v Oblečení do kuchyně... Tady jim bylo kolem 17-18 let mám pocit*
Ayase: Proč tam ležíš? Jsi měl nějakou náročnou misi kde jsi byl zranění a skončil v nemocnici? Mimochodem co je tohle emařské hovado? *Zeptá se a ukáže na Suzuyu, Ayase samozřejmě nemůže ani tušit že Suzuya kdysi vypadal takto a ještě to jak má vlasy hozené tak že sotva vidí. *Však to ani nemohl vidět na cestu ne? Co je to za pako tati?
Shiki: *Zamračil se, když si z něj dělala srandu, no i tak si začínal všímat jak už předtím říkal Saye, že Ayase je taková klidnější a jiná. No asi si na ni opravdu bude muset dávat pozor.* Noo mám pocit, že mě asi minutu předtím vzbudiuli. *Zareagoval ohledně své únavy a nerv=ozně se zasmál. Nuž i tak akademii prošel! Každopádně poté otočil na další stránku ,kde byl Suzuya ještě pořádný EMO (ten avík toho madary s dlouhými vlasy jak měl) a stojí s překříženými rukami na hrudi u nemocniční postele u které sedí Satsuki i Saya a na lůžku leží rozlámaný Shiki..... Pohledy v obličejích byli zajímavé.. Shiki vysmátý, Satsu se Sayou s takovým tím vystrašeným výrazem a Suzuya očividně nasraný.. TAdy jim mohlo být kolem 12-12 let*
Ayase: Hmm takže tohle je bude určitě teda Saya, tohle je takové nejmenší a ona je prcek. *Poví a opravdu ukáže na Sayu, poté ukáže na Satsuki. *Takže tohle budeš ty! *Samozřejmě ví že to není on takže se začne smát a ihned se opraví. *Ne to je maminka a ten poslední budeš ty! *Shiki ji tam přijde takový rozespalý nebo spíš unudění či unavený. *Hm vypadáš tam nějak unaveně.
Shiki: *Povzdechl si, když Ayase začala o tom zda mají někde fotku matky od Satsuki.* eh to nemám.. Nikdy jsem ji neviděl a mám asi od té doby též ne *Pronesl a nijak dále se tím nezabýval.* No a když to někdo říká, tak běž za dědem, on jimt o asi rád vysvětlí. *zasmál se* Jediný kdo nepatří od Juuzou jsem já, vzal jsem si to jméno jen protože Satsuki chtěla. (ne může za to porpavdě suzuya protože mi to zničeho ni prostě nahodil na profil!!!!!!) *Pronesl, přičemž otočil na další stránku ,kde byla jejich fotka z akademie, kde byli už jak on tak SAya i Satsuki.. * Tak schválně poznáš kdo je kdo? (rozestavění atd nechám na tobě- udělej to třeba dle toho jací byli)*
Ayase: *Pozorně si ty fotky prohlíží moc podobnost se Shikim tam nevidí ale tak kdysi jim možná mohl být podobný i když netuší moc jak mohla kdysi vypadat Saya aby si mohla i jí přiřadit k nějaké podobnosti k její matce nebo otci. *Vypadáte spokojeně a šťastně. *Poví klidně. *Máš někde fotku i pravých rodičů maminky? Vím že Suzuya ji jen adoptoval, nebo spíš se to ke mně doneslo protože mi bylo párkrát zmíněno že jméno Juuzou je pro nás nevhodné že to nemáme v krvi.
Shiki: *Pobavil se. (NA GAUČ SI SEDLI UŽ TO NEHUL) následně když si sedla Ayase ušklíbl se.* Napadlo mě, ti ukázat něo .. no řekněme, že mám pocit, že toho o mne či Saye a možná i mamine mo nevíš a ta sem si říkal, že byh ti ukázal pár fotek z dětství *Ušklíbl se. DOufal, že to byl fajn nápad, ale tak zavzpomínat, why not. Následně otevřel na první stránce a tam byla hned fotka Shikiho, Sayi a jejích rodičů, kteří stáli za nimi.* Tohle je vlastně tvoje babička a dědeček.. Můjž táta s mámou *Ukázal an ně dva, fotky měl schované, takže nebyla možnost aby na někde narazila*
Ayase: To jsem zvědavé co jsi to zase vymyslel. *Zabrblá si pod nos a poté když má Shiki to album tak ho následuje a posadí se vedle něj když se posadí on (už nevím kam). *Takže co to je? *Zeptá se trochu zvědavě a div mu tu knížku nesebere, už se po ní i natahovala ale nakonec ruce opět stáhne zpět. *
Shiki: *Zašklebí se, no vyslechne si ji. Poté však dostane nápad. Dojí a odloží kelímek boekm.* Počkej chviličku *Pronesl, přičemž přešel k výku, které bylo k laboratořei, která kdysi patřila Satsuki, následně do ní sešel a našel tam za mnoha knihami a věcmi takovou knížku. Tu vzal a následně vyšel oěpt nahoru. Následně výko zavřel a přešel k Ayase* Pojď něco ti ukážu *Pronesl, přičemž přešel do obýváku a tam se usadil na gauč. Knížka byla spíše takové Fotoalbum, které dlouho schovával, chtěl ho Ayase ukázat a třeba by ji i některé fotky mohli zajímat.*
Ayase: Nicméně stejně během našeho posledního souboje jsi to ukončil právě pomocí Genjutsu. *Poví s úsměvem i když věří že příště by mu Genjutsu nezabralo pokud by se jí nedíval přímo do očí (nefunguje pokud se do očí nedívá přímo). Nicméně stejně má trochu obavy z Genjutsu jako takových. *Oslava? Nemám náladu na oslavu a je to nemístné už jen protože dost našich lidí strádá a nemají co jíst a my bychom chodily na nějaké oslavy, sice ano zajistilo se nějaké jídlo pro naše lidi ale prostě i tak nedokážeme zajistit úplně každému hromady jídla a tak bych radši na nějakou oslavu zapomněla beztak na to není nálada ale děkuju.
Shiki: *Zasměje se* Moje největší předností ale není genjutsu *Prozradí ji, přičemž se usměje. Vlastně Genjutsu nikdy nějak extra nepoužíval, jen sem tam když to chtěl urychlit.. On byl spíše na to ninjutsu a tak dále.* Tak něco podnikneme? třeba jako oslavu? *Otáže se jí zvědavě, leč s plnou pusou*
Ayase: Já tě ale překonám, až se naučím odolávat před Genjutsu tak tě překonám však ty jednou uvidíš. *Poví sebevědomě, nicméně to co ji Shiki řekl ohledně toho že mysl je silnější než síla ji utkví v paměti i když si to stejně časem vyloží po svém. *Co mám v plánu? *Na okamžik se zamyslí. *nemám v plánu vůbec nic.
Shiki: *Zasměje se* Sebedůvěra je dobrá věc, jen aby nebyla přehnaná *Vyplazí ji jazyk a následně si nabere nudle do pusy a začal je žvýkat.* To už jsi vzdala mě překonat? *Otáže se jí a pousměje se. Tak nějak ji škádlil.* Každopádně měla by jsi si pamatovat, že člověk může být silný jak chce, ale vyhrává mysl.. Nad silou *dodal ještě, načež si opět dal sousto do úst.* co máš v plánu teĎ dělat? *Otázal se jí*
Ayase: Fyzicky bych tě přeprala, teda kdybys zase nepoužíval to své Doujutsu. *Ayase se tomu zasměje protože pokud jde o Byakugan tak si v Taijutsu proti ostatním dost věří, přecijen její fyzická síla a výdrž je dost velká už jen skrze to že se na Taijutsu celkem spoléhá (specializace: Taijutsu), navíc dost často v souboji Taijutsu jako takové i využívá. Nicméně Ayase nemá ani tušení jakou má Shiki fyzickou sílu díky Byakugō no In takže sice by si mohla věřit ohledně fyzických dovedností ale surová síla je něco kde se Shikimu nemůže ani náhodou vyrovnat. *Stejně bys mi nakopal prdel. a
Shiki: Eeeh ale to se mi teď hned vařit nechce *Pronese Shiki, načež si trošku povzdechne. Byl na to už vyčerpaný, tedy na to myslet u vatenim* Hmm to vím, ale gratuluji *Pousmál se a následně vzal horkou vodu a zalil si onen ramen který začal jist* Takže říkáš že už mě preperes? *Vyplatil ji jazyk načež začal spokojeně jist, tedy usadil se s tím na židli je stolu*
Ayase: Spíš bych si dala kus masa, tyhle zoubky potřebují trhat maso a nerada s nimi jím nudle a podobné věci, špatně se koušou a kusy toho jídla mi zůstává mezi zuby a to se pak špatně vytahuje. *Ayase má celkově radši tuhé maso, které musí trhat na kusy než jídlo jako jsou nudle a další podobné jídlo. *Ale tobě přeju dobrou chuť. *Popřeje Shikimu mile. *Nicméně nic moc nového, jedině to že jsem byla povýšena na Ninju ranku A, kromě toho asi nic moc.
Shiki: *Když pronesla onen vtip ohledně Enteie zamračil se, o tomhle se nežertovalo.* To nikdy *Pronesl a ušklíbl se a poté si povzdehl.* Takže tipuji, že tam nic moc už nebude co? *Pronesl a přešel lednici, kterou otevřel a začal se tam přehrabovat.* Něco nové? *Otázal se jí, načež vytáhl instatní ramen, který byl sušený v krabičce a následně vzal i šunku. Poté dal vařit vodu a následně vytáhl jeden plátek šunky a následně ho hodil k tlamě Enteie, který se po ní tak rychel ohnal a polknul, jako kdyby ji ani snad nehodil.* Chceš taky? ale bude to jen něco takovéhodle instatního, nechce se mi nic vařit *Otáže se nakonec jeeště a podívá se na Ayase .. Aby věděl, zda má vytáhnout ještě jeden*
Ayase: Rozmrzelá? Jen trošku, štve mě to počasí a to jak je na tom ten svět v současné situaci. Vrátila jsem se do hrozné doby kdy si nemohu ani užít pořádně sluníčko a tak podobně ale tak nic víc mě moc nesere. *Odpoví s úsměvem. *Pokud jde o jídlo tak něco v ledničce bude, já dneska snědla poslední kus řízku co tam byl ale kromě toho nevím co tam je ale něco jsem tam zahlédla. Ale tak můžeme sníst jeho ne? *Poví a ukáže na Shikiho geparda, nicméně pak se tomu zasměje aby viděl že to myslela jen jako vtip. *
Shiki: *Pohladí Enteie po hřbetě a ten mezitím i zavře oči a snaží se spát.. Užívá si to teplo.* ahoj *Pronesl a pousmál se, když se na Ayase otočil. Následně se zvedl ze země a protáhl se.* Máme něco k jídlu? *ZEptal se jí, byla doma tak doufal, že něco málo ví o tom, že co mají vůbec doma k jídlu.* Koukám, že jsi opět rozmrzelá *Usmál se a položil jí ruku na halvu mezi uši a trošku s ní tam zavrtěl aby ji tak pohladil a zároveň ji postrapatil vlasy.. (mám pocit) Shiki byl stejně vyšší takže mu to nedělalo žádný problém.* Jak to dneska šlo?
Ayase: *Dnes si dopřávala den volna, nicméně jej í volno není takové že by vařila nebo tak podobně. Když to zkoušela naposledy tak musela několik hodin větrat v celém domě aby se zbavila toho zápachu spáleného jídla. Nyní jen sedí u okna a sleduje déšť, oblečená je v ( odkaz » ) ale když zaslechne Shikiho tak zatřepe ouškama a pomalu se zvedne. Není to moc dlouho co byla povýšena na rank A (Sanin) ale Ayase to nějak moc neřeší má pocit že je stále moc slabá. Jako vždy nemá moc dobrou náladu kvůli světové situaci a celkově že je méně jídla i když v Ketchugakure nestrádají tak nedá se říct že by ho mohla mít nadbytek. Když dojde dolů všimne si geparda ale není to nic co by ji překvapovala moc dobře ví že jednoho mají. *Ahoj tati. *Poví mile a usměje se na něj. *ay
Shiki: *Došel z Ketchugakure k domu ,kde se zastavil pod střechou která byla udělána pro jejich Geparda enteie.. Už to samozřejmě nebyl žádný mladík, ale stále byl fyzicky vpořádu. Shiki si vlezl za ním a začal ho škrábat na hlavě. Na sobě měl jako vždy plášť s kapucí naraženou do půlky obličeje, kdy mu lezla akorát brada a sem tam kus bílých vlasů. Pod kapucí měl klasicky pásku řpes levé oko a ta mu zároveň kryla i pečeť Byakugo no In. Pod oblečením byli samozřejmě okryté Godudamy.* Koukám, že tobě ten déšť též moc neprospívá co? Tak poď dovnitř. *Pokynul Shiki Enteiovi a vydal se ke dveřím.. Gepard ho s klidem následova až dovnitř domu, kde si lehl na nejteplejší místo v domě a to před krb..* Jsem domáá *Pronesl Shiki na celý dům a sundal si plášť,. který následněz zavěsil na věšák.. T=ž se samozřejmě vyzul u dveří. Poté si sedl ve svých ž jen teplákách a tričku k Enteiovi a začal ho hladit po zádech a ten co? Ten začal vrnět samozřejmě. Bylo mu příjemné teplo.*
---: ---
Kyuki: *Kyukiho vzbudili brzy ráno že je to důležité, dostal totiž další misi. Ve vesnici běhá někdo kdo počmáral většinu budov na ulici hachi.* “Kdo by byl tak blbej že by čmáral na domy?” *Kyukimu to nešlo do hlavy ale moc nad tím nepřemýšlel. Oblékl se do ( odkaz » ) a vzal si s sebou jenom pár kunaiů.* “Tak kde jsi.” *Přemýšlel kyuki a šel po ulici, všude byli pomalované domy ovšem vypadalo to na levné barvy. Když se tak procházel ptal se kolemjdoucích, jestli něco neviděli. Ale nedostal žádnou kladnou odpověď. Už si myslel že nikdy nenajde toho koho hledá tak si raději sednul na lavičku u cesty a přemýšlel. Čekal tam něco přes hodinu ale nic se nědělo, šel se najíst a trochu se znovu projít aby se odreagoval* “Že by to byla jednorázová akce? Asi se bojí nebo to byl jen ožrala. Ikdyž možná to taky bylo jen dítě které za to už dostalo výprask a už se neobjeví” *Když procházel ulici zpět k lavičce všiml si že na zdi jsou nové malby které tam předtím nebyli* “Takže se vrátil, jdu si pro tebe” *Rozběhl se ulicí směrem kudy pokračovali malby, po chvíli uviděl člověka zahaleného v černém oblečení s kbelíkem barvy jak maluje na zdi. Kyuki nehodlal udělat blbost ve stylu řvaní na pachatele aby na sebe upozornil takže se jen rozeběhl proti člověku a srazil ho na zem.* “Půjdeš semnou, nezkoušej odporovat” *Ovšem člověk najednou začal mlátit a sahat kolem sebe přičemž nahrabal náhodný kámen a uhodil Kyukiho do žeber. Jelikož to Kyuki nečekal nestihl se bránit nebo nějak připravit takže rána ho shodila na záda.* “Kurva! To bolí jako kráva! Jen počkej ty zmrde” *Kyuki se pomalu zvedne ze země držíc se za bok, koukne se kolem sebe ale nevidí nikde onoho pachatele. Vyskočí proto na domy a začne koukat do ulic jestli ho někde nezahlédne.* “Tak kde jsi ty parchante? Jen počkej až tě uvidím, rozkopu ti držku” *Kyuki se nějak vzpamatoval z úderu kamenem a začal běhat po domech aby našel pachatele rychleji, po asi 5 minutách uviděl jak se pachatel snaží schovat do uliček mezi domy* “Mám tě, no počkej” *Kyuki rychle seskočí do uličky za ním a rozeběhne se. Když je hned za pachatelem tak si povyskočí a kopne pachatele z boku do strany tak aby si dal další ránu o zeď domu. Potom když začne pachatel padat k zemi mu dá ještě kolínko mezi oči aby ho definitivně uspal* To máš za ten šutr *řekne si jen tak do vzduchu jelikož pachatel je již v bezvědomí. Poté vezme pachatele na záda a odnese ho na policejní stanici kde ho ošetří a dají do prozatimní vazby, než se rozhodne co s ním bude. Potom se kyuki rozhodne zajít do ulic ještě na jednu obhlídku jestli nepřibyli další malby ale už nic dalšího nepřibylo takže se rozhodl jít domů. Přeci jen už měl své 15 narozeniny takže se musí připravit na cestu zpět do Yugakure no sato. Doma si zabalí své věci, zajde za Shikim aby se s ním rozloučil a poděkoval mu za trénink. Poté vyrazí zpět na cestu do Yugakure.*
---: ---
Kokkuri: *Kokkuriho hodně bolelo zápěstí což šlo vidět i na jeho výrazu, ovšem poté, proletěl skleněnými dveřmi a poté i stěnou, takže měl zádech střepy a vyrazil si i dech na chvilku. Ovšem měl štěstí a to ze to bylo nad budovami lehce, takže dopadl spíš na střechu budovy naproti než na ulici, i když to by asi taky nebylo nejhorší skrze to ze již je večer a ulice jsou klidnější. Zachytil se na střeše a podíval se okolo či sem někdo lidí a ujistil se ze ne. Chvilku tam jen odpočíval a snažil se popadnout dech.* "Kurva, kurva, a kurva.....Proč já to jen dělal....Bolí mě zápěstí jak něco a mimo toho ze mám v posraných zádech střepy tak mám i vyrážení dech!....Nikdy víc......Nikdy víc tuhle posranou chybu neudělám...čubka...." *Nadával si v hlavě a vracel se mu dech. Rychle se postavil a skočil zpět do toho kde předtím byly, takže pokoje. Saya již byla pryč díky čemu se usmál. Bolest raději už ignoroval skrze střepy a zápěstí a jenom si rychle oblékl základní oblečení a vypadl co nejrychleji co mohl. Přeci jen nevěděl ze Saya zaplatila a odmítal to mít na krku. Oblečen a závažím na rukách odskákal k nějaké ošetřovně či něčemu kde si nechal vyndat ti střepy. Přeci jen nebyl takový idiot aby si sám je vyndal.* "kurva....zápěstí v prdely, záda v prdeli...Penis byl v doslova v prdeli.....Nikdy víc.....A to nemluvě co mě ještě potká na chunninských zkouškách..." *přemyslel a tak nějak se nechal ošetřit a poté co mohl tak odešel na ubytovnu či kde to měl být.*
Saya: *Silně stiskne jeho zápěstí čímž mu ho sice nevykloubí a ani nezlobí ale určitě ho bude několik týdnů bolet, pak jeho ruku pustí a prostě s ním plnou silou švihne do strany a Kokkuri proletí šoupacími dveřmi, které zavírají sprchu a to horší j že jsou prosklené, nicméně Kokkuri neproletí jen tím, ale proletí i stěnami a vyletí úplně nahej ven na ulici z toho hotelu. Saya samotná se pak oblékne a prostě odejde pryč, přecijen to tu zničila, a tak cestou na recepci nechá peníze i za způsobenou škodu a odejde do svého domu, který v Ketchugakure kdysi využívala. *
Kokkuri: *Jakmile Kokkuri uslyšel ten výkřik tak si to sice uvědomil, ovšem to již měl zaseklý penis a dost ho to bolelo, takže mimo faktu ze přestal tak ho to i dosti bolelo, ale než se nadál tak již letěl do vnitřní steny sprchy spadl na zem, než se vzpamatoval tak ho již Saya držela pod krkem chytla zápěstí, což ho začalo bolet, zároveň se jí také díval do očí a slyšel jí.* "Kurva, proč já jen zkoušel hranice." *POmyslí si a snaží se promluvit ale nejde to, takže přestane a jen mlčí. Zároveň ani nemůže dýchat což není nejlepší* "Ještě se udusím, kurva....A kde vůbec našla tolik síly..?" *Ptal se Kokkuri a trochu se svíjel, snažil se hlavně o to aby ho Saya pustila v krku či povolila stisk. Takže pravou ruku zvedl a ukázal na krk, možná již obličej lehce měnil barvu. Snažil se tím dát najevo ze nemůže mluvit což mohla pochopit i tím ze dřív otevřel pusu a nic neřekl, mimo nějakého divného zvuku.* "Tohle je fakt v prděli.........Umřu kurva"
Saya: (Ne to nezastavil). *Spokojeně si povzdychne, když Kokkuri stiskne její půlky zadku. Nicméně jakmile ji silně udeří přes půlku zadku tak na to zareaguje hlasitým vzdychem. Ovšem chtěla, aby jí ho strčil do kundy a ten idiot udělal něco pro Sayu absolutně nečekaného, a to že jí ho strčil do zadku, ihned vykřikne do samého překvapení a není to rozhodně příjemné překvapení a než si nějak uvědomí co se děje Kokkuri ji tam prcá do prdele a celkem drsně. Saya stáhne svaly v zadku, a to celkem silně, takže Kokkuri by měl doslova uvíznout uvnitř ní, a hlavně by měl cítit, jak na jeho penis vyvíjí silný tlak a rozhodně by ho to mělo dost bolet. Pak svaly uvolní a prostě do něj silně strčí až by měl vrazit do vnitřní stěny sprchového koutu za ním a vyjít z ní ven. Poté se ihned na patě otočí aby k němu stála čelem a ihned ho chytí jednou rukou pod krkem a druhou rukou za zápěstí pravé ruky a tu silně přirazí k stěně sprchového koutu vedle jeho hlavy a pozorně se mu podívá do očí. *Kdo se tě kurva prosil o to abys mi ho strkal do prdele ty čuráku! *Vykřikne na něj nasraně, nicméně jeho krk svírá tak pevně že nejen že se nedokáže nadechnout ale ani by neměl být schopný promluvit. *
Kokkuri: *Kokkuri si to užívá a vždy jí tlačí co nejdál co to jde a rychlím tempem, sice jí nechtěl nechat dát nějakou šanci se i nadechnout ale i tak jí to "dovolil". (Stejně by jí asi ani nezastavil.) Vydal menší vzdech když mu olízne žalud ale nechá jí dělat co chce, takže se i postavit. Lehce ustoupil aby na něj mohla vyšpulit zadek, samozřejmě ze slyšel slova Sayi, ale jako první dal jenom ruky na její zadek a trochu ho zmáčkl. Následně levou ruku dal do vzduchu a tvrdě pleskl Sayu přes jednu půlku, a párkrát to zopakoval. Poté se jen ušklíbl a pravou rukou si chytl penis, aby ho mohl dobře nasměřovat. Kokkuri si nebyl jistý ale i tak se rozhodl a jeho penis se snažil nacpat do zadku Sayi a to dost hrubě a rychle. Přitom vydal i celkem hlasitý vzdech.*
Saya: *Rozhodně si nestěžuje na to, že je k ní Kokkuri trochu hrubý, spíše naopak je za to ráda už jen díky tomu faktu že si to od něj vlastně sama vyžádala. Pokračuje v jeho uspokojování svými ústy a poté ho vytáhne celý z úst a nadechne se, pak mu několikrát přejde po žaludu jazykem a postaví se. Pak se k němu otočí zády a rukami se opře o vnitřní stěnu sprchy a mírně se tam ohne a vyšpulí na Kokkuriho zadeček, je jasné že to chce zezadu, a tak jen čeká až Kokkuri začne. *Prosím buď hned ze začátku rychlí a drsný.
Kokkuri: *Stejně jako Saya pokračuje tak nějak v umývání sebe a jí, ale poté přestane a Sayi si klekne. Zatím to nijak neřešil a jen se lehce ušklíbl sám pro sebe. A nechal jí proste dělat to co dělala. Sice cítil ten fakt ze mu začíná erekci a to ze mu rukou honí, ale zatím nic nedělal. Ovšem když si ho dala do pusy, tak vydal lehký vzdech a dá ruky na hlavu Sayi, čímž si určuje i svoje tempo. Které má být dosti rychlé a pro Sayu snad i nepříjemné, skrze to ze jí ho strká až po kořeň. Možná je surový, ale ona sama to na začátku chtěla, a on si to vzal k srdci, takže tak.*
Saya: *Saya takto ještě chvilku pokračuje, nicméně poté si klikne a přesune se k penisu Kokkuriho a začne ho nejdřív dělat rukou, jemně ho uchopí do jedné ruky a začne pomalými pohyby, aby to nebylo moc rychlé. Saya chce druhé kolo, protože ví že chlap na druhé kolo vydrží výrazně déle než na tom prvním. Je to hold nenasytná svině, co nemá ještě dost, člověk by si řekl že z toho stihla už vyrůst, ale po tom, co prožila ono znásilnění měla dlouhou pauzu (7 let) a tak teď potřebuje trochu dohnat to co promeškala. Chvilku takto pokračuje, dokud se Kokkurimu nepostaví a pak si jeho penis vloží do úst a obepne ho svými rty a začne pomalými pohyby dopředu a dozadu, čímž jeho penis mizí v jejích ústech a tolikrát jí v ústech zmizí až po kořen. *
Kokkuri: *Kokkuri se nebrání a jde do sprchového kouta za Sayou a také se namydlí ovšem...Nenamydlí si prsa stejně jako Saya a jakmile ho začne takto mýt tak se jen usměje a mimo sebe Saye pomáhá v oblasti zad, kde ví ze se hůř umývá když člověk nevidí. samozřejmě ze si tuto službu od Sayi užívá, a kdo by si to neužíval kdyby ho myla krásná holka prsama. Ale zároveň se umýval sám v oblastech kde byla asi nejvíc potu až po rozkrok kde na 100% nějaká ta mrdka zůstala. Zatím byl více méně v klidu...Ovšem tohle vypadalo nejspíš na druhý kolo pokud Saya takto bude pokračovat.*
Saya: *Saya pustí sprchu a zatáhne tam za sebou Kokkuriho a zavře je do sprchového koutu. Následně si své vlastní prsa namydlí tekutým mýdlem a pak se o Kokkuriho hruď svými prsy začne otírat a různě jezdit po jeho těle a svým vlastním tělem ho takto umývá, sama Saya se během toho zvládá umývat, hlavně v oblasti rozkroku od spermatu a jejich vlastních šťáv. *
Kokkuri: *Stejně jako Saya byl Kokkuri vyčerpán a i dosti zpocen, ale po nějakém čase ho stejně Saya ze sebe sundala a kokkuri pociťoval i únavu celkově i mimo toho sexu ale i tak nějak příznaky z toho alkoholu. Ležel vedle Sayi a ani si nevšiml ze "odešla". ALe jakmile promluvila tak se posadil a chvilku jen mlčel.* JO, jasně. *Jen řekl a pomalu se postavil a šel za Sayou do sprchy se nejspíš umýt. Přeci jen to není prase aby takto zůstal celou dobu ne?*
Saya: *Vyčerpaně vydychuje a popadá druhý dech, nechce tam jen tak ležet jako kus použitého zboží. Kokkuri ji opravdu surově zkousl bradavku, nicméně Saya je blázen a vzrušil by ji dokonce i kdyby jí bodl nějakým nožem. Kokkuriho hlavu obejme a chvilku tam leží, dokud ho tedy ze sebe neodsune a nedonutí ho, aby vyšel ven z ní, potřebovala prostě jen trochu odpočinku a ten dostala, aby se pak zvedla a nevyrazila na cestu do koupelny, kde se mezi dveřmi zastaví a otočí se na něj. Není ji moc příjemné, jak jí její a jeho šťávy vytékají z kundy a tečou po stehnech, ale chvilku to ještě vydržet může. *Nedáme si ještě sprchu?
Kokkuri: *Stejně jako Saya si to Kokkuri opravdu užíval, což šlo i vidět na tom když dostal orgasmus, protože mimo takového toho výkřiku i plně zkousnul Sayinu bradavku, a ne jen tak provokativně ale opravdu tvrdě a surově. Zároveň jí přestal škrtit a celý zpocení jen dal lokty tak aby se zapřel o postel a nespadl na Sayu svým tělem, ovšem byl dosti nízko. Svojí hlavou tlačil na její prso a těžko dýchal. Možná by bylo lepší změnit pozici, ale nechtěl. I když byl už hotov tak si ten pocit ze je v Saye užíval. Bouchání naprosto ignoroval a proste si užíval moment. Stále ještě zpocen a udýchán se jen díval na prso Sayi a těžko dýchal. Možná bylo až moc dlouho ticho, ale koho by to trápilo. Ovšem změnil pozici svojí hlavy a posunul jí aspoň mezi prsa, aby se "nedusil" jejím prsem.*
Saya: *Užívá si to strašně moc, a to že ji Kokkuri začne trochu i škrtit trochu oddálí Sayi orgazmus jako takový, a přitom ji to ještě více vzruší. Drží si ho stále u sebe a vzdychá opravdu hlasitě když v tom jí Kokkuri napustí svým semenem a v ten moment to přijde i na Saya, a tak se celá prohne v zádech a vykřikne na plné hlasivky přes celé patro hotelu, upřímně ji je u prdele že je někdo slyší a dokonce bouchá na stěnu, Saya si tento orgazmus opravdu užívá a drží Kokkuriho stále uvnitř sebe, aby nemohl vyjít ven, až po chvilce ho pustí a pokud z ní vyjde už ven tak může vidět, jak z její kundy vytéká jeho sperma. Saya tam leží na zádech úplně zpocená a zadýchaná, opravdu si to užila. *
Kokkuri: *Kokkurimu celkem i udělaly radost věta Sayi ovšem věděl to samé co Saya. Už bude a kdo by se divil? Byl to panic a rozhodně se držel celkem dobře. Ale tentokrát jí přestal líbat a hlavou šel níže a to na prsa, konkrétně levé, které pustil a začal si hrát s její bradavkou, kousal jí či sál, někdy i tahal a i přes fakt ze za chvilku bude. Mezitím se levou rukou snažil dostat na krk Sayi aby jí i skrčil. Možná byl zlý, ale chtěla to. Zároveň se snažil pronikat co nejhlouběji a nedávat moc kontroly Saye.* UŽ BUDU! *Zakřičel spíš a již začal stříkat přímo do Sayi. Vydal poslední vzdech a celé jeho tělo se napnulo až k prasknutí a usmíval se.*
Saya: Och ano! *Vykřikne Saya, když se jí dostane přesně toho, co chce, svými boky jde během toho i tak Kokkurimu vstříc, a i přes bolest kterou ji Kokkuri způsobuje, a to ať už tím, jak drsně si hraje s jejími prsy nebo tím, jak tvrdě do ní vniká Sayu to ještě víc vzrušuje a dělá ji to ještě lépe. Nicméně Saya pomalu začíná cítit tlak v podbřišku a tím i blížící se orgazmus. *Už budu! Vyšukej mě! Jak nejsilněji a nejlépe to umíš! Prosím! *Saya to ani nerozkazuje ale spíše o to žadoní, stále si ho ale drží blízko u sebe, aby si mohla určovat hloubku jeho přírazů. *
Kokkuri: *Stejně jako Saya jí také vzdychá do pusy, ovšem poté je přerušen pár slovy které se si vezme k srdci, poté na ní až agresivně jde s dalšími polibky což jde vidět i v jeho tempu které se z rychlého změnilo na agresivní a rychlé. Zároveň už i pravou rukou si hrál s jejími prsy. Naschvál občas do jejich prsou zaryl trochu nehty, které sice neměl dlouhé, ale nepříjemní pocit to udělat mohlo. Naschvál i mačkal její prsa víc než by se "mělo". Proste naschvál dělal nepříjemné věci, někdy jí i během líbání kousnul trochu do jazyka.*
Saya: *Začne mu vzdychat přímo do úst, je tak vzrušená a chce od něj víc a víc. *Kokkuri prosím rychleji! Buď tvrdej a neber na mě ohledy prosím! *Saya si ho dokonce do sebe svými nohami přiráží čím dál rychleji ale to není to pravé chce, aby do ní vnikat nejen že rychle ale i surově, tvrdě a nebral na ní nějaké ohledy, přesně tak jak to má ráda. Dokud nedostane, co chce tak nebude spokojená a nedá mu klid i kdyby to na ní mělo přijít několikrát, prostě ho nepustí, dokud nebude mít to co po něm chce. *
Kokkuri: *Stejně jako Saya se nebránil tomu co dělala nohama či podobně. Navíc byl i rád ze mu pomáhá v tom rychlejším tempu a celkově tohle. Stejně jako Saya i vzdychal. Ovšem když si Saya přitahuje jeho tvář tak jí poslušně poslouchá a jakmile je již rty splynou tak stejně jako Saya používá svůj jazyk, také levou rukou chytne prso Sayi dosti surově a hraje si sním, mačká, jezdí prstem po bradavce aby jí provokoval či podobně. Naschvál zatím provokuje jenom levé prso.*
Saya: *Ničemu se nebrání, místo toho je naopak přístupná tomu, co si s ní Kokkuri dělá, nicméně okolo jeho boků obmotá své nohy a při každém jeho vniknutí si ho takto přitáhne ještě víc aby ho donutila vnikat co nejhlouběji do jde, a přitom ho takto nepouští od sebe. Zároveň si takto dokáže určovat tempo, které Kokkuriho nutí postupně zrychlovat a každé jeho vniknutí odměňuje hlasitým vzdychem, nicméně si přitáhne jeho tvář k té své, aby mohla jejich rty spojit v dravých polibcích a mohla do jeho úst vniknout svým jazykem. Je tak chtivá že chce víc a víc, je jasné, jak moc nenasytná v tomto Saya vlastně nyní je. *
Kokkuri: *Jakmile si ho Saya vzala do úst tak tlumeně také vzdychl, přeci jen to byla slást tento pocit. Sice ho mrzelo ze přestala a chtěl i něco namítnout, ovšem pochopil co teď plánuje tak jen mlčel a nechal jí dělat to co chtěla. ovšem...Vzdech také udělat, a kdo by se divil když to je jeho poprvé. Cítil skvělé pocity a rozhodně si to užíval, ovšem uvědomoval si i rychlejší a rychlejší tempo a rozhodně to nechtěl vše nechat dělat Sayu, takže když jednou přisedla, tak jí chytl za ruce a překulil se na druhou stranu. Pokud by se nechala takže by Kokkuri byl nad Sayou a stále uvnitř v ní, pokud by vše vyšlo tak jak má. Následně by jí pustil ruce a dal svoje ruce vedle hlavy Sayi a začal sám přirážet rychlejším tempem.*
Saya: *Ihned jakmile Kokkuri začal tak Saya vydala tlumený vzdych a za odměnu si vzala jeho penis od úst a pomalu si ho tam vložila celý kdy ho obepnula svými rty a začala pomalými a opakovanými pohyby nahoru a dolů. Nicméně to dlouho nevydržela a přestala s tím a slezla z něj nebo ne tak úplně, místo toho se otočila tak aby tváří byla opět otočená k němu a svým rozkrokem se přesunula nad ten jeho a přitom se drží skloněná nad ním a pak si jen jeho penis nasměruje do sebe a pomalu na něj dosedne až na doraz. Ihned jakmile celý jeho penis zmizí uvnitř Sayi tak hlasitě vzdychne, protože opravdu dlouho uvnitř sebe nikoho necítila, poté naváže na pomalejší tempo, kdy se opět zvedne a znovu dosedne až na doraz až o sebe jejich pokožky pleskají, jak Saya tempo postupně zrychluje, každé jedno tempo doprovází jeden tlumený vzdych. *
Kokkuri: *Jakmile je měl dole tak se jen nepatrně víc usmál, ovšem na to neměl čas protože Saya začala také jednat. Nad jeho obličejem se objevila její nádherná píča, což jiného že? Ikdyž byl opilý tak mu došlo co má dělat. Rukama jí chytl stehna a trochu víc si jí dal dolů aby to měl lehčí. Jazykem jezdil hlavně spíš okolo pysků a snažil se jí dráždit aby hezky tekla, a navíc, takové dráždění na obou stranách by mohlo být dobré. Občas přejel i po poštěváček, který obzvlášť dráždil krouživými pohyby a občas po něm i přejel jazykem. JIž jí okolo poštěváčku dlouho jezdil, takže trochu víc zvedl hlavu a lehce jí tam kousnul, poté přejel celým jazykem hezky po celé její píče.*
Saya: *Když tam je Kokkuri jen v trenkách tak Saya mu sundá i tu a oba dva tam jsou nazí, nicméně Kokkuri už je, jak se zdá připraven ale, tak rychle ho do sebe nepsutí, místo toho se posune tak aby se svým rozkrokem dostala k jeho tváři, v ten moment by mu mělo být asi jasné co po něm chce. Nicméně sek němu vlastně otočila zády tak aby se během toho mohla ona sklonit k jeho rozkroku a pomalu mu po penisu přejíždět jazykem, prozatím si ho do úst nevkládá to si Kokkuri musí zasloužit, a tak si s ním zatím jen takto hraje. *
Kokkuri: *Jakmile si ho omotá nohama tak se nebrání a nechá se překulit. Zatím nic nedělal a proste se jen díval na tu podívanou od Sayi co dostával. samozřejmě si všiml již dříve ze má velký prsa, ovšem nemohl je moc vidět mimo hezkého výstřihu. Ale teď je viděl v celé jejich kráse, nádherné, C? Kdo ví. To nemusel řešit. Jen měl na obličeji takový blažený úsměv nad tím vším co se tady děje a již měl dost tvrdou kládu, a kdo by neměl že?* se dá čekat, nádherné tělo. *Dal jí lehký kompliment a zároveň se také začal svlékat čímž jí pomohl. Usoudil ze bude lepší horní část nechat na ní a raději se rychle dostal z kalhot, pomočí trochu pohybu nahoru, dolů čímž mohla Saya trochu "lítat, což kokkurimu nevadilo, aspoň měl hezký pohled na lítající psa, že? Ovšem poté jí pomohl rychle i horní částí, plást šel rychle a tričko taky, čímž šlo vidět jeho svalnaté tělo díky tomu faktu ze trénuje a přeci jen umí hachimon na který potřebuje silnější tělo. A obvazy? Ty šly pryč rychleji než by člověk řekl. Ovšme teď? Ležel tam kokkuri pouze v trenýrkách a nahatá Saya. Rozhodně chtěl aby ti mu sundala ona, přičemž se jen šibalsky usmál a rozhodně hodlal tuhle část nechat na ní a doufal ze jí rychle dojde co chce.*
Saya: Vau! *Zvolá, když ji Kokkuri povalí na postel, vzhledem k tomu, jak je oproti němu drobná (172 Centimetrů) tak to pro něj mohlo být jako by povalil malou panenku. Nechá Kokkuriho aby si dělal, co chtěl, když jim pomůže, aby se ocitly úplně v posteli tak své nohy obmotá kolem jeho boků a jakoby je spojí na jeho zádech a pak se jen přehoupne do boku tak aby se Kokkuri ocitl na zádech a Saya by tak měla sedět na něm. Poté se začne svlékat, nejdřív si svlékne vrchní část oblečení, kdy tam na něm sedí jen v podprsence, protože pak ze sebe dostala i spodní část oblečení a kalhotky, nicméně podprsenka rychle následuje a Kokkuri může mít krásný výhled na její dokonalé hladké tělo a pevnou pokožku bez nějaké jizvy. Její prsa nejsou zrovna malá (asi takto: odkaz » ). Poté ale začne postupně svlékat i Kokkuriho i když pokud by ji s tím trochu pomohl, určitě by se nezlobila. *
Kokkuri: *Sice to nebylo zrovna mužské od Kokkuriho, ale byl pozván nebo to tak aspoň bral. A navíc...Placený bylo to poslední na co teď myslel. Ale i tak následoval Sayu, i když možná pomalu na její styl tak následoval a držel se. Nechal jí i zaplatit pokoj a podobně. Stejně jako ona si nějak sundá boty, i když u toho i skoro spadl tak si je sundá a znova se podíval přímo do očí Sayi. Opilý, nadržení a s nedokončenou práci.* C-c-co myslíš...? *Zeptal se až ironicky. Trochu kostrbatou chůzí se ale vrhl na Sayu až jí spolu se sebou hodil na postel, která byla kousek. Možná to bylo až vtipné ze se teď snažil nějak být dominantní či jak to nazvat ale z jeho situace to tak mohlo vypadat. Snažil se jí začít znova líbat, dlouhé polibky co měli být rychle za sebou, přitisknutí na její tělo a snažíc se dostat rukama za její záda aby jí poté hodil celou na postel mimo momentální částečný kdy tam má asi jen záda a nohy může mít na zemi.*
Saya: *Usměje se a na okamžik se zamyslí, vytáhne tedy balíček peněz a na stůl položí peníze za útratu plus nějaké dýško a sleze z Kokkuriho aby se mohl zvednout. Nicméně očekává že on půjde za ní a ona ho vyvede ven z toho baru a zamíří s ním do jednoho nedalekého hotelu, který ví že tu je. Tam si zaplatí jeden pokoj a vejde do něj společně s Kokkurim a zamkne za nimi, tak si pak sundá boty podívá se trochu pozorně na Kokkuriho a na stav v jakém se vlastně zrovna nachází. *Kokkuri-chan? Copak bys tu se mnou asi tak chtěl dělat? *Zeptá se takovým nevinným hláskem jakoby snad ani netušila, jak by to mohlo pokračovat. *
Kokkuri: *Kokkuri se nechal vést, přeci jen, proč dělat něco spatně když tady máte nádhernou holku co to umí líp že? (Třeba jí nechat dělat oběd.) Ovšem tahle situace se mu dosti líbila než řekla tu jednu větu. A to ze tohle asi nebude to nejlepší místo skrze to ze jsme stále v tom baru nebo kde. Kokkuri sice byl opilý..Ovšem stále měl nějak smysli.* "sakra....A to začínalo být tak super.." *pomyslel si a poté jen rychle odpověděl.* M´-máš prevdu...Nepůjdeme neekam? *Bylo jasné ze Kokkuri by se nechal vést i v tomhle ohledu když tady je poprvé skrze Chunninské zkoušky a ona to tady zná nejlépe lépe. Takže pokud by někam šla tak by jí následoval a nejspíš by i klopýtal či podobně. Přeci jen se mu motá svět a právě myslí jen na pár věcí.*
Saya: *Když ucítí, jak se Kokkuri pokouší zapojit jazyk, tak se nad tím v duchu pousměje a zapojí ona ten svůj a snaží se ho jakoby vést, protože poznala že v tomhle je ještě amatér, a tak ho tedy vede, aby se to dokázal rychle naučit a přizpůsobit se. Navíc když si ji Kokkuri pokusí přitáhnout tak si prostě přeleze tak aby se posadila do jeho klína a své nohy obmotá kolem jeho pasu a ruce obmotá kolem jeho krku a doslova se na něj naplácne svým tělem a pokračuje v polibcích do kterých zapojuje svůj jazyk a hraje si s tím jeho a tak podobně. Kromě toho cítí jeho penis i přes oblečení, jak si sedla do jeho klína, a tak provede tělem pár pohybů dopředu a dozadu ale pak si něco uvědomí, a to že jsou stále v tom baru tak s polibky přestane. *Uhm tady bychom takto blbnout neměly že?
Kokkuri: *Kokkuri byl stále opilý víc a víc, což se dalo i poznat. erekci již měl dosti velkou takže i boule na kalhotách by šla vidět. Ovšem neměl čas nad tím přemyslet. Slyšel slova Sayi ovšem ani na ně nereagoval. Protože již dostával dlouhý a dle jeho i výborní polibek od Sayi. Nečekal ze bude něžný ani ze bude takto skvělý a dlouhý. Kokkuri nepoužil jazyk v tomto prvním ale spíš si ho až do posledního momentu vychutnával. Sice neměl nějak déle holku ale již dávno o první pusu přišel. Ovšem nedostal ani čas se nadechnout a Saya ho znova a znova líbala, což jí oplácel jak jen mohl. Při dalších a delších se snažil zapojit i jazyk ovšem těžko říct jak to dopadne když není nějak extra zkušení. Pravou ruku dal za záda Sayi a snažil si jí přitáhnout blíž a zároveň mít možná takto i trochu kontrolu, kdo ví ale jestli mu to Saya dovolí.*
Saya: *Přijde ji to tak moc rozkošné, jak se Kokkuri červená a že ho odrovnala tak rychle, na první pohled vypadá jako takovej kus chlapa, a tak by od něj očekávala že to bude fakt tvrdej chlap co něco vydrží a nejen co se týče chlastu, nicméně jak to, tak vypadá pod tím vším se ukrývá nezkušený klučina. Samozřejmě ani toho že je vzrušenej si nemohla nevšimnout, měla k tomu hned několik nápověd, nicméně po jeho odpovědi se rozkošně zasměje. *Ah ty jsi tak sladkej. *Poví celkem potichu a pokusí se natáhnou svou tváří k té jeho a ukrást si od něj něžný ale dlouhý polibek na který ihned hodlá navázat dalším. *
Kokkuri: *Kokkuri díky napílému stavu ani moc neřešil to ze jí je 20 a je vůdce vlastní vesnice, i když řešit by to nejspíš měl.* Aháááá, tak ty máš vlastní zemi..... *pronesl spíš veselejší Kokkuri.* M-možná...těžko řícto... *Již dělal proste chyby i když mluvil. Ovšem když mu se zahleděla do očí tak i on jí a začal i trochu červenat. Ovšem...Když se nalepila prsy na jeho rameno a začala mu prsty přecházet po hrudy tak se již začal dooooooost červenat jak to jen šlo a erekce taky neměla zrovna daleko. Pomalu mu začínala, čehož by si mohla po chvilce i Saya všimnout, ovšem i tak se rozhodl odpovědět na její otázku. I když jí neregistroval celou.* J-j-j-jasně ze vyhraajuuuuuu To se neboj sayooooo *Motala se mu již dost hlava a již měl dosti erekci ale kdo by se divil, že? A navíc se dosti jako debil usmíval díky tomu alkoholu.*
Saya: Upřímně? Ano jsem tu kvůli zkouškám ale ne jako někdo, kdo je plní ale jsem tu jako vůdce jedné Země, vzhledem k tomu že se zkoušek účastní jedna Kunoichi z mé Země. *Nyní vlastně i ví že Kokkuri je pouze Genin, sice ji to celkem překvapuje vzhledem k jeho věku ale tak co k tomu dodat, nebude kazit tuto zábavu a prostě bude jen mlčet. *Zdá se mi to nebo jsi už trochu opilej Kokkuri-chan? *Zeptá se ho Saya trochu zvědavě a zahledá se mu do očí a nakloní se k němu tak že se na něj svými prsy naplácne a on by je měl cítit, jak obklopují jeho rameno a jak mu Saya konečky prstů přechází po hrudi. *Jakto že jsi tak velký chlapák, a přitom jsi pouze Genin? Vyhraješ je pro mě?
Kokkuri: Možná, ale kdo řekl ze jsem gentlman, že? *Trochu se zasmál a poté si uvědomil ze si vlastně nikdy nedal nějak jiný alkohol než od dPiva. Či se to vůbec dá brát jako alkohol. Začínalo se mu trošku motat hlava ale zatím to neřešil.* 2-20? Kdo by to čekal, jsme stejně starý Sayo. Heh... *řekl a malinko se mu motala hlava i v to ze se mu motala či podobně i realu. Následně si dal tentokrát již znova na EX panáka a již se mu motala více. Dostával se do takové opilecké nálady víc a víc než by chtěl.* A ty jsi tady taky kvůli Chunninským zkouškám Sayo, n-nebo? *řekl kokkuri s motající se hlavou.*
Saya: *Stejně Kokkuri vypila svůj panák na ex a položila ho na stůl před sebe, nicméně když ji Kokkuri položí otázku, ohledně věku tak se usměje. *Víš, že dívky by ses ptát na její věk neměl? *Poví a věnuje mu takový pozorný pohled, nicméně moc to Saye nevadí jen si ho chce dobírat. *Jinak je mi 20 let a co ty? *Zeptá se a přisune mu trochu blíž jeho skleničku s panákem a sama tu svou vezme do ruky a věnuje mu pozorný pohled a pak ten svůj vypije na ex. Saya ta je celkem zvyklá pít ale Kokkuri? To se uvidí za chvilku. *
Kokkuri: Okey *jen řekl na to jak odešla pro pitý a zamyslel se.* "Jsem tady s náhodnou holkou, za nějakou dobu mám chunninské zkoušky...A chce mě opít..Nu což, aspoň nebude nuda a bude prdel." *Pomyslel si a pokrčil si sám pro sebe ramena, ovšem po chvilce přišla a měla v rukách 4 panáky nejspíš vodky. Dva dá před sebe a dva před Kokkuri. Podobně jako Saya se na ní otočí a dívá se na ní přímo do očí.* Proč ne, *Na tož vezme jeden panák do pravé ruky* tak na dlouhý život plný. *Když to dořekl tak by nastejno se Sayou dal panák na ex. Poté by jí položil a jen se zeptal.* A vlastně....Jak jsi stará Sayo? *Zeptal se celkem s zájmem a čekal na její odpověď.*
Saya: Dobře tak to nech na mě, já se o pití postarám. *Poví s úsměvem a odejde k baru, nepotrvá to moc dlouho a vrátí se zpátky se čtyřmi panákovými skleničkami ve kterých je panák vodky. Tyto skleničky položí na stůl a posadí se, dvě přesune před sebe a dvě před Kokkuriho a jednu si rovnou vezme do ruky a otočí se na něj (Kokkuriho). *Takže co si připít? Třeba n dlouhý život? Nebo na to užít si co nejvíc svůj život? *Samozřejmě nechá prostor i Kokkurimu aby případně něco vymyslel. *
Kokkuri: *Kokkuri jen potichu poslouchal její výklad a zapamatovával si ho kdyby to někdy potřeboval. Ovšem poté ho zavedla do hezkého celkem i živého baru.* "Hezké to místo" *Pomyslel si a následoval Sayu na to místo kam si sedla Saya a rychle odpověděl na její otázku.* Je mi to jedno, vyber ty. "Stejně ani Alkohol moc nepiju...Takže vlastně ani nemám oblíbení či neoblíbení....Celkem Funny, ne?" *PTal se sám sebe ale poté se jen posadil.*
Saya: Chakra mě udržuje ve vzduchu a mohu si libovolně plout vzduchem, jako bych nic nevážila. Funguje to na principu odlehčení a zatížení mého těla ale primárně to je hlavně o tom že samotná chakra určuje rychlost a směr mého letu. *Odpoví a přistane na zem, když Kokkuri souhlasil že si skočí na nějakou skleničku zamíří společně s ním do jednoho baru uvnitř kterého je to celkem živé a přitom klidné. Posadí se tam do jednoho rohu, který je obklopený jedním takovým rohovým křeslem a tam se Saya posadí a počká až se posadí Kokkuri. *Co si dáš, co rád piješ?
Kokkuri: Yeah, ta kouzelnice by byla ale zajímavější. A jak to vlastně děláš? Ta technika vypadá zajímavě, teda pokud fakt nejsi kouzelnice. *řekl pobaveně ovšem poté dostal zajímavý návrh.* "Je pravda ze práci nemám a do Chunninských bych se mohl vzpamatovat...Proč ne teda." *Pomyslel si a po chvilnce řekl.* Proč ne. Jak jsi řekla, nemám nic lepšího na práci. *Pokrčil ramema a poté dodal.* Vybereš? Nejspíš se tady vyznáš líp než cizinec.
Saya: Samozřejmě že jsem Ninja, nebo je tu možnost že bych mohla být kouzelnice a jen předvádím triky. *Poví trochu pobaveně a stále se Kokkurimu dívá pozorně do očí, upřímně celkem se jí líbí to beze sporu, ale tak teď si s ním chce trošičku pohrát. *Nicméně co kdyby sis se mnou sedl v jednom z těch barů tu a dal si něco k pití? Nevypadáš, že bys měl důležitého na práci tak co ty na to?
Kokkuri: *Kokkuri jasně viděl ze byla najednou vyšší i to ze již levitovala.* Eh.....Takže umíš lítat.......Dobře... *Mumlal si spíš pro sebe a dál to neřešil. Technik bylo mnoho a proč by nebyla i jedna na lítání, že? I to jak přejela prstem po jeho čelence dosti ignoroval a jen jí sledoval tu ruku pro jistotu.* Co já vím. Možná jsem plnil mise. Možná jsem spal. Kdo vííí *řekl klidným hlasem. Poté jen dodal.* Saya..Hezký jméno, já jsem Kokkuri. A ty jsi Ninja Sayo ze umíš očividně levitovat? *Ptal se Kokkuri s zájmem a znova se podíval očima dolů a potvrdil si to ze není nohama na zemi.*
Saya: *Nebaví ji mít zvednutý zrak nahoru když je Kokkuri tak vysoký, a tak využije možnosti létání aby tváří byla v jeho úrovni a mohla se mu zpříma dívat do těch jeho očí. Všimne si jeho čelenky, a tak se k ní natáhne a konečky prstů po jeho čelence přejde a usměje se. *Iwagakure, nedávno jsem tam byla a takového chlapáka jsem tam potkala, kdepak ses mi to ukrýval? *Saya je trošku napitá (ne opilá ale v takové náladě), nicméně by to nemělo být až tak moc poznat. *Jsem Saya, kdopak jsi ty?
Kokkuri: *Když se takto procházel tak jeho chůze byla těžší než pro ostatní díky závaží na jeho nohách které nebylo vidět skrze kalhoty. rovněž měl po celém obvodu paže obvazy. A čelenku Iwy na krku. Ovšem, když takto šel tak se podíval na dosti hezkou dívku, ani ne dívku ale spíše ženu dle toho ze vypadá starší jak Kokkuri, ovšem to nešlo říct o výšce. Hlavně díky vlasům na kokkurimu připadala starší. I tak šel ale dál. Ovšem poté se objevila předním a Kokkuri si jí mohl konečně prohlédnout plně. Šel od hoře dolů. Čímž viděl nějakou katanu a tak různě. Ovšem všiml si hlavně dosti letního vzhledu či jak to nazvat. Zároveň se jí také díval přímo do očí jako ona jemu. Ovšem díky tomu ze byl shrben tak jeho 199 centimetrů bylo zredukováno na 198.* "Hezká..netuším jak jí říkat. Proste holka." Ano, to jsem. Proč pak se ptáš? *Zeptal se Kokkuri s lehkým úsměvem na rtech a narovnal se. Možná to bylo divné aby se takto ptal, ovšem Kokkuri rád kopíroval člověka, teda pokud šlo o chování a mluvu. Ale ne tak aby to bylo otravné či podobně.* (Mluvu ve smyslu ze říká podobná slovíčka a podobně. xd)
Saya: *Prochází se oblastí Ketchugakure, kde byla moc často, a to oblastí mezi bary a tak podobně, dost lidí tu Sayu poznává i když to nedávají moc najevo. Oblečená je v ( odkaz » ) a na čele má zformovanou pečeť Byakugō no In. Na zádech má pouzdro, uvnitř kterého má uloženou katanou s krystalovou čepelí modré barvy ze Shoutonu, kterou ji ukul její Edo Tensei samuraj (Razoi Panki). Nicméně jak se prochází, tak si všimne jedné věci, a to že tu je nějaký týpek co pokukuje po ženách a tak podobně, a dokonce se podíval i na Sayu. * „Nějakej cizinec jo? Stejně se dneska celkem nudím tak bych se mohla podívat na zoubek tomuhle klučinovi.“ *Poté dojde přímo ke Kokkurimu, ke kterému klusem přiběhne a zastaví se přímo před ním a podívá se mu přímo do očí. *Ahojky, ty jsi tu novej že?
Kokkuri: *Kokkuri se prochážel po ketchugakure kde byly chunninské zkoušky, a proč by ne že? Byl v jiné vesnici a chtěl si to užít a to co nejvíc. Proste hezká vesnička tak proč si to tady neprojít. Oblečen byl v ( odkaz » ) kapuci neměl na hlavě a šel kolem dosti barů.* "Takže jsem se dostal do této části města.." *Pomyslel si když si uvědomil ze je části plné barů a podobných blbostí. Ruce měl v kapsách a byl trochu shrben. Pokukoval po holkách až po zajímavých lidech. Přeci jen, Kokkuri stále měl již od dětství zájem poznávat zajímavě vypadající lidi či nějak výstřední v tom dobrém smyslu.* "Mno, snad někoho potkám před chunninskamy zkouškami...Aspoň bych se mohl dozvědět něco o shinobi z jiných vesnic mno."
---: ---
Kyuki: *Trošku smutný že zjištění že nikdy nebudu tak silný jsem se podíval na ženu* „Když se nedá nic dělat tak se hold nedá nic dělat“ *Po tom co mi řekla kyuki-kun jsem se trošku začervenal a když začala odcházet jsem se na ní ještě otočil* Moment- neznám vaše jméno n*ale už mě neslyšela a zmizela v lese, poté jsem vyrazil také domů.*
Saya: Silný v Genjutsu jako já? *Sotva co to Saya dopoví tak se rozesměje a celkem hlasitě ale jen krátce, poté se smát zase přestane. *Uhm nikdy nebudeš silnej v Genjutsu jako já a jednou i zjistíš proč, teď by nemělo cenu ti něco takového říkat, ale řekněme, že mám v genech nějaké výhody ohledně Genjutsu než ty a ostatní Shinobi. *Poví a dotkne se nohami pevné země (přistane) a trochu se protáhne. *Takže tohle je asi pro dnešek konec, ráda jsem tě poznala Kyuki-kun. *S těmito slovy se k němu otočí zády a vydá se na cestu pryč. *
Kyuki: „Nejsilnější? To mě možná něco naučí“ *Hned jak to dořekla se jí kolem očí začali tvořit rudé znaky a mně se začala motat hlava* „Yugakure,Ketchugakure, Yugakure, Ketchugakure zničit, zničit, zničit. Zničím je, spálím je na popel, zničím je, nezbyde z nich nic. Zabiju každého muže, ženu i dítě co žije v těch vesnicích a pak spálím jejich těla“ *Najednou ty myšlenky přestali a žena se mě zeptala na otázku okolo genjutsu* Co to bylo? Genjutsu je skvělé, tohle se musím naučit, to by se dalo využít v tolika věcech. Myslíte že dokážu někdy být tak silný v genjutsu jako jste vy?
Saya: Heh Genjutsu jo? Asi bych ti měla říct, že jsem nejsilnější uživatel Genjutsu, jakého jsi zatím potkal a upřímně pochybuji že potkáš silnějšího. *Poví a složí několik ručních pečetí a v ten moment se Saye kolem očí zjeví podivné červené znaky a začne Kyukimu vnucovat negativní emoce vůči Ketchugakure a Yugakure, které následně začne posilovat, dokud to nepřejde do ohromné nenávisti vůči těmto místům (Jibakugan). Poté se jen zasměje a pozorně Kyukiho sleduje a asi po 12 vteřinách Genjutsu přeruší znaky kolem jejích očí zmizí. *Právě jsem ti předvedla jedno ohromně silné Genjutsu, co myslíš? Jsou Genjutsu super co?
Kyuki: Ano, myslím že chci poznat jak vypadá svět doopravdy *odpověděl sem a sledoval její reakci, nevypadala naštvaně. Spíše zamýšleně „třeba má taky tuhle cestu, a nebo se o mě bojí. To se asi nedozvím“ Chci se zaměřit hlavně na genjutsu, a pak ninjutsu jako záložní plán *odpověděl jsem a čekal na její reakci* „zatím jsem o genjutsu slyšel jenom špatné věci, ale když mě jedno genjutsu naučila tak by jí to vadit nemuselo“
Saya: Takže ve zkratce chceš poznat temnou světa a na vlastní oči vidět, jak krutý tento svět dovede být a během toho sílit pro ochranu své vesnice? *Zeptá se Saya zvědavě, upřímně ji to jako špatná cesta nepřijde i když ona by se na takovou cestu vydat nechtěla, její cesta je úplně jinde je totiž plná ambicí, které chce vyplnit. *Takže prozatím ti jde pouze o sílu a nic jiného, chápu. Hele na jakej typ souboje se chceš v budoucnu zaměřit? Každá Ninja a každá Kunoichi má jistý styl souboje, kterého se drží, jaký je ten tvůj?
Kyuki: Pardon, už se to nestane *Odpověděl jsem a zamyslel se nad otázkou, nikdy jsem nad tím nepřemýšlel takže jsem netušil co říct* “Cesta ninji? Jaká by mohla být, netuším co tím myslí. Nemám smysl v životě, chci jen zesílit, a sílit a sílit a sí- nad čím to myslím?” *Netuším co ženě odpovědět, nechci jí naštvat ale nechci jí lhát, asi jí řeknu pravdu* Moje cesta ninji? To bude síla, chci zesílit a stát se ochráncem yugakure ze stínu. Nechci se stát obyčejným ninjou co plní každou misi co si kdo zamyslí. Chci cestovat po světě a vědět jak shinobi svět funguje, a pak pomocí těchto zkušeností chránit vesnici ve které jsem se narodil, vyrůstal a snad i zemřu.
Saya: Nemluv furt o Shikim, je to otravné zníš jako kdybys byl jeho štětka. *Podotkne Saya trochu otráveně, nejde totiž o to, že by ji to vadilo, ale přijde to opravdu trochu otravné a zároveň si takto může z Kyukiho trochu vystřelit ne? *Jakej je tvůj cíl? Jaká je tvoje cesta Ninji, po které chceš kráčet a kam chceš, aby tě zavedla? *Poví Saya s úsměvem. *
Kyuki: Děkuji, váš bratr mě toho naučil hodně *Odpověděl jsem a zapřel jsem se rukama dozadu a podíval se na nebe* “Takže teď umím další techniku, už jich umím celkem dost, možná bych na přístí chuuninské zkoušky mohl jít bez výčitek že je nezvládnu” *Podíval jsem se znovu na ženu a viděl jsem že levitovala, už jsem ani nebyl překvapen a jen jsme tam seděli a odpočívali*
Saya: *Ihned jakmile se Kyukimu podaří opět na Sayu seslat Narakumi no Jutsu tak ho ihned prolomí opět stejným způsobem jako předtím (Kai). Nicméně je spokojená za svůj úspěch, Saya je hold dobrá učitelka, pokud jde o učení technik, a proto se nakonec tohoto povolání vzdát nedokázala i když studenta zatím nemá a prozatím ho ještě po několik let ani nechce. Nicméně rozumí tomu, že si Kyuki musí odpočinout, a tak se posadí do tureckého sedu ale ne na zem, ale prakticky se vznáší 130 centimetrů nad zemí a jako by o nic nešlo takto levituje v tureckém sedu. *Vidíš nejsi špatný Ninja, něco z tebe snad ještě bude.
Kyuki: *Udýchany se podívam na ženu a pousměju se* Dobře, teď už to zvládnu *Postavím se rovně a teď již s normálním množstvím chakry jsem použil onu techniku. Znovu se mi povedla ale žena už techniku očekávala takže se z ní okamžitě dostala* “Naučila mě takovouhle techniku během takové chvilky, určitě je skvělá” *Posadil jsem se a chvili vydechoval kvuli vyčerpání z tréninku.* “Doufám že mě za to neseřve že jsem si sedl” *Ale nezvedal jsem se, potřeboval jsem si chvili odpočinout*
Saya: *Sleduje a čeká až to Kyukimu konečně vyjde, začínala se opravdu moc nudit, ale v tom se stalo něco překvapivého. Vycítila, jak Kyuki vypustil nezvykle velké množství chakry (na něj) a všude kolem ní se zjevila temnota a před ní se ukáže dvojice postav (Jashin a Satsuki). Jashin společně se Satsuki Saye začnou říkat, že je špatná Jashinistka a že se k ní otáčejí zády a že ji Jashin odebírá svůj dar nesmrtelnosti a odvrací se od ní, a tak Saya ihned zastaví tok své chakry a poté ho prudce uvolní (Kai). *Sakra tohle bylo nečekané, nepočítala jsem s tím, že bys to zvládl, nicméně ještě jsi to kompletně nezvládl, musíš se to naučit používat s menším množstvím chakry, takto to použiješ jednou a budeš mimo.
Kyuki: To jsem měl v plánu už předtim než jste to řekla *Odpověděl jsem už trochu pubertacky, a pokračoval ve zkoušení, Byli jsme tam už alespon 2 hodiny a mně už docházela chakra* “Kurva- na co to myslím, to jsem určitě slyšel od sachiko. Ale už mě to vážně nebaví, už aby to vyšlo” *Pomyslel jsem si už vytočeně a ze vzteku jsem do techniky vložil masivní množství chakry, zamířil veškerý svůj vztek na ženu a použil techniku* Narakumi no jutsu!!*Vykřikl jsem a uviděl že žena najednou stojí a nehýbe se* “Fungovalo to?” *Stál jsem a čekal co se bude dít*
Saya: *Sice tam Kyuki ležel z toho šoku a určitě byl trochu mimo, a to jak psychicky, tak i trochu fyzicky z toho šoku ale to Sayu ani trochu nezajímá. Očekává, že Kyuki splní svou část a pokusí se tu techniku zvládnout ať už to zdělá jakkoliv, Saya mu to předvedla a vysvětlila a nyní je pouze na Kyukim jak to zvládne. Nicméně to zkusil a první pokus vyšel naprázdno, druhý to stejné, třetí, čtvrtý, pátý, a tak stále dokola. Sice to Kyukiho stojí značné množství chakry, ale Saya si skrze Kagura Shingan kontroluje jeho hladinu chakry a stále by ji měl mít dost aby to mohl zkoušet znovu a znovu. *Budeš to zkoušet znovu a znovu, dokud to nezvládneš tak se odsud nehneš ani na krok jasné?
Kyuki: *Podíval jsem se na pečetě co mi ukázala kunoichi a pomalu jsem se začal zvedat ze země, ještě s rozklepanymi koleny jsem se podíval na ženu a zkusil udělat co mi řikala, začal jsem se n ní soustředit, vypustil jsem veškeré okolí a sledoval jen jí, pomalu jsem začal dělat pečetě a soustředil chakru do rukou a přemýšlel nad tím jak způsobím člověkou jeho největší strach, pak jsem použil techniku.* Narakumi no jutsu! *řekl jsem ale nevypadalo to že by se něco stalo, vypadalo to že začnu ženu brzy nudit tak jsem začal zkoušet techniku znovu a znovu*
Saya: Použila jsem na tebe Genjutsu, které funguje tak že složíš sérii ručních pečetí a budeš se koncentrovat na jednu osobu, kterou máš v zorném poli. Toto Genjutsu vyobrazuje tvůj největší strach, který máš ukrytý hluboko ve svém srdci a musíš prostě ovládnout chakru v mozku cíle a tím mu přivodíš takovou iluzi, takže sleduje ruční pečetě. *Poví a začne mu předvádět potřebné ruční techniky pro Narakumi no Jutsu (Snake → Rat). Sice nepočítá že se to naučí ihned, nicméně ani nepočítá že to bude trvat nějak dlouho (Kyukimu by to mělo trvat tak 2-3 hodiny). *Použij to na mě.
Kyuki: *Došli jsme na treninkovy plac a saya se zastavila, najednou zmizela. Z poza stromu jsem najednou uviděl spousty lidí z yugakure, byli to mí přátelé. Přišli ke mně a začali se mi vysmívat, a pomalu odcházeli pryč.* Proč odcházíte? Neopouštějte mě! *Objevil se i shiki* Jsi největší zklamání, dělej si co chceš. *Začal jsem se pomalu hroutit* “Všichni co znám mě opouštějí a nenávidí mě to není možné- počkat, tohle nemůže být pravda. Musí to být genjutsu, určitě” *Použil jsem KAI a najednou se vše vrátilo do normálu, podíval jsem se na na ženu a spadl jsem k zemi, držel jsem se při vědomí ale nebyl jsem schopen se postavit* Co se stalo? *Zeptal jsem se z posledních sil*
Saya: Fajn tak pojď za mnou. *Poví Saya s úsměvem a dojde na volný plac v tréninkové oblasti Ketchugakure no Sato. Tam se otočí na Kyukiho a usměje se, protože následně složí několik ručních pečetí a využije toho, že se na Kyukiho dívá a vyobrazí strach, který má ukrytý hluboko uvnitř svého srdce (Narakumi no Jutsu), Saya ho nechce vyděsit, ale chce mu předvést jakou techniku (Genjutsu) ho naučí a navíc ji zajímá, jak dlouho bude i přes Kai trvat, než si uvědomí, co se děje a uvolní se (popis toho čeho se bojí napiš ty). *
Kyuki: *Jeho sestra? To je dost překvapení, ale také vypadá mladě, zřejmě používají podobnou techniku* Naučit mě něco? To by jste pro mě udělala? Ano prosím. *Nečekal bych že mě bude učit bývalý chikage a poté i jeho sestra, to je věc o které se mi ani nesnilo* “Třeba to bude něco silného, a když se to naučím tak si mě oblíbí”
Saya: Ještě abych ho neznala, když jsem jeho sestra, přesněji jeho mladší dvojče. *Poví s menším úšklebkem. *Člověk by čekal že ve svém věku bude mít už nějaké zásady a nebude úplně debilní, no asi jsem se mýlila. Co kdybych tě zkusila nějakou techniku naučit já? *Navrhne s úsměvem, protože se jí celkem líbí myšlenka, že by ho něco zkusila naučit. *
Kyuki: *Trošku jsem se lekl jak začala mluvit sprostě ale uklidnil jsem se* Něco mě naučil, ale poslední dobou už jsem ho dlouho neviděl. Vy ho znáte? *Vypadalo to jako by shikiho znala ale nechtěl jsem se michat do jejich vztahů* “Možná je to taky jeho studentka” *Problesklo mi hlavou, a začal jsem si nad tím lámat hlavu, vždycky říkal že je starší než vypadá ale že by byl až tak starý? Tomu se mi nechtělo věřit.*
Saya: To je kokot, on místo aby trénoval svoje vlastní děti tak si radši vezme nějakého cizího týpka s tím, že ho prostě bude trénovat. *Podotkne Saya nechápavě a radši zase stáhne svou ruku zpět k sobě a pozorně si toho chlapce (Kyuki) prohlédne. *Naučil tě aspoň něco? Nebo na to sere? *Zeptá se ještě jen tak dodatečně, sice předpokládá že na to sere, ale třena ji tím trochu překvapí a opravdu ho něco aktivně učí. *
Kyuki: Učí mě tu Shiki juuzou tokoyazu. Vzal mě s sebou sem protože měl ještě nějakou práci *Odpověděl jsem a trošku se zahleděl do země* “Vím že shiki byl chikage, takže mi to asi nebude věřit, snad se mi nevysměje” *Snažím se vypadat co nejslušněji, na trénink jsem úplně zapomněl. Teď mě zajímalo kdo je ta žena.* “Zajímalo by mě jestli je silná jako Shiki, dělala tady hustý techniky ale shikiho jsem nikdy naplno bojovat neviděl” *Ponořil jsem se do myšlenek a čekal na ženu co odpoví*
Saya: *Saya nemůže tušit, že Kyukiho nějakým způsobem zaujaly její oči, kdyby měla aktivní Sharingan asi by ji to napadlo, nicméně ten aktivní nyní nemá. *Z Yugakure jo? Tak spíš by mě zajímalo, jak je možné, že ti bylo povoleno odejít z Yugakure na trénink právě sem, kdopak tě tu údajně trénuje? *Zeptá se Saya trochu zvědavě, celkem ji zajímá, komu bylo povoleno vzít si Shinobiho Yugakure do Ketchugakure na trénink a učení, když tam mají o studenty postaráno velmi dobře, když na to Suzuya má dobře dohlíženo i když v jeho nepřítomnosti to může vypadat taky jinak. *
Kyuki: *Najednou kunoichi úplně změnila tón, zdála se milá, ulevilo se mi* Jmenuji se kyuki, Kyuki Arito. Jsem z yukagure ale jsem tu na tréninku. *Odpověděl jsem a díval se na ní. Tělo se mi ještě trošku třáslo z prvotního šoku ale už jsem se pomalu uklidňoval.* “Zajímalo by mě kdo to je” *Stále jsem se díval do jejích očí, takové oči jako má ona jsem ještě nikdy neviděl a byli pro mě něco zajímavého*
Saya: *Nečekal, že by se ten chlapec mohl až tak moc omlouvat jen kvůli tomu, že na něj jen maličko zvedla hlas, trochu se tomu zasměje ale jen uvnitř v duchu. Katany, kterou Kyuki ukrývá (nebo se o to snaží) si taky všimne ale už jen díky tomu, že je tak malej ji moc dobře skrývat nedovede (katana je částečně větší jak on). Proto k němu prudce přistoupí a přiloží mu ruku na pravé rameno svou levou rukou a podívá se mu do očí. *Kdopak vlastně jsi? Vzhledem k tomu že jsou Chuuninské Zkoušky mohu předpokládat, že jsi člen jiné vesnice anebo jsi z Ketchugakure?
Kyuki: *Sledoval jsem jak kunoichi dělala její techniky boje a zůstal jsem v úžasu* “Páni, doufám že někdy budu tak dobrý jako ona” *Z přemýšlení mě vytrhne až ona kunoichi když na mě začne řvát že jsem jí pokazil techniku, rychle složím hlavu k zemi a začnu se omlouvat* Omlouvám se, neviděl jsem vás, odpusťte prosím *Snažím se z toho dostat. Po chvilce zvednu hlavu a podívám se na kunoichi* “Je pěkná, jaktože jí neznám” *Zamyslel jsem se a stále koukal na kunoichi, lehce jsem schoval svoji katanu za svoje záda, aby si jí nevšimla a lehce ustoupil o krok dozadu*
Saya: *Zrovna plánovala složitý akrobatický kousek, během kterého by se pokusila kolem oponenta proskočit a zezadu ho mohla zasáhnout přímo mezi lopatky, nicméně k tomu šanci nedostala, protože do něčeho/někoho vrazila. Proto se tedy zastavila a otočila se na něj (Kyukiho), zamračí se mu ale toho její oponenta využije k útoku, a tak na Sayu zaútočit a pokusí se jí pomocí pěstí udeřit, nicméně do toho ještě vloží chakru aby svou sílu znásobil (Oukashou). *Sakra! *Postěžuje si Saya, když si uvědomí že mu dala šanci, a tak se rychle zrakem otočí zpět a ihned se celá přikrčí, přímo před Kyukim a ruka ji proletí nad hlavou, a tak tu ruku chytne za zápěstí a celou ji vykroutí a mrští soupeřem bokem až narazí do jednoho stromu o který si i na okamžik vyrazí dech. Ten se pomalu sebere a naznačí Saye že končí a tak se otočí a pomalu s bolavými zády zase odejde a Saya? Ta se otočí na Kyukiho (pokud tam ještě je). *Ty! Kvůli tobě jsem pokazila svůj pokus o útok.
Kyuki: *Už dlouhou dobu se shiki neobjevil, tak jsem začal trénovat sám. Často jsem procházel dlouhými uličkami k prázdnému místu uprostřed lesa. Většinou jsem se snažil vyhnout lidem, stále jsem se necítil v ketchu jako doma ale nějak jsem se do lesa dostal musel. Měl jsem u sebe vše své vybavení a svoje nejlepší oblečení ( odkaz » ) Když jsem šel uličkou k lesu náhodou jsem narazil do něčeho vysokého a spadl jsem na zem* Co to? *Kouknu se do čeho jsem narazil a byla to vysoká kunoichi* Omlouvám se *Řekl jsem a zvedl se ze země*
Saya: *Zrovna trénovala v souboji proti jednomu Ninjovi z Ketchugakure skrze Taijutsu potřebovala trochu vytrénovat své reflexy a reakce těla, kvůli Taijutsu stylu, který okopírovala od Renjiho (Hansha-Tekina Tōsō). Jedná se totiž o bojový styl, který je založený na zlepšování reflexů, instinktů a zapojení akrobacie. Saya tento bojový styl vylepšuje a používá různé akrobatické kousky, aby svému oponentovi mohla zasadit během těch kousků různé údery a Saya plně využívá svého ženského těla, které je ohebnější než to mužské a rychlejší. Oblečená je v ( odkaz » ) a celkem si ten boj užívá, bojuje se v tréninkové oblasti, kde je mohou lidé normálně vidět. *
Mise: Ukončena
Sayuri: *Sedím zase na nějaké střeše. Opět jde o zatoulaného mazlíčka. Dostalo se mi fotky i návštěvy k lepšímu hledání. Možnost naživo slyšet charakteristický hlas tvora, cítit jeho pach a vidět barvy. Nádoba na písek i s pískem uvnitř, mi dělají společnost, stejně tak Nik, snad naprosto všude. Špicuji uši. V jedné ruce svírám násadu v jejímž vrcholku je síťka. Ano, takové se používají na sběr ovoce ze stromů. Tu je ta síťka prodloužená. To kvůli tomu, co mám lovit nyní. Abych to příliš nepixhroumala a též byla vidina navrácení majiteli.* Ach! *Povzdechnu si. Opět zavřu oči. Nik ani nedutá. Soustředím se na to co slyším. Snažím se postupně škatulkovat, každý zvuk a nežádoucí odfiltrovat. Prostě přestat je poslouchat. Vybírám si to, co Chci slyšet. Dlouhou hodinu se nedaří nalézt cíl. Namáhám své soustředění, nezvykle na své potřeby. "OH.. To je on!  Máme cíl!" Otevřu oči, když slavím úspěch. Ušklíbnu se. Vydám se podstatně blíž. Seskočím do ulice. Vydám se skrze ni. Postupně procházím různými odbočkami. Hezký následuji majitele toho určitého zvuku. Jednou se ocitnou na rozcestí, kde jsem Nucena zastavit a počkat. Kořist se totiž přesouvá a není tak jisté. Který směr by pro mne byl bližším. Jen těžko odolávám přešlapování. "Tak dělej.. Dělej.. Rozhodni se už někde zkejsnout.." začnu s poklepáním špičky jedné sandále. "Pak že to nejde." Semknu rty s vážným pohledem. Lehce se k tomu mračím. Znovu výročím. Nyní méně zbrkle. Držím se jen z nutnosti, zpět a předstírám línou únavu. Ocitáme se už u jednoho nízkého, živého plotu. Malíčkem vyzvu Nika k akci. Ruku mám schválně nataženou tak, aby to viděl. Ten seskočí a roztřásá agresivně to husté křoví. V létá spousta vrabců. Mezi nimi je i náš cíl. Máchnu rukou v níž držím síťku na ovoce. Takový vzdušný podběrák. Stále plně soustředěná jen na cíl. Je jediným co vnímám svými lepšími smyslu naplno. Síťkou přirazím za kovovou výztuž k zemi. Už se jen přesvědčit na vlastní oči.* Kruci! *Mavnu a Nik pokračuje o kus dál ve snaze nahrát mi ho znovu pod ránu. Ne že by to takto mohlo slavit zvláštní úspěch. Pořád lepší, než nechat si ho profrčet mezi prsty. Zkouším. To znovu, ale až při několikátém přeletu. Aby ho nečinnost podběráku, ukolébala a on ho podcenil. Což se vyplácí.* Ha! Niku! Máme ho! *Usmivam se, když k němu natáhnu ruku. Opičák se ke mně vrátí. Dojdu pro zajatce. Určitě nevypadá, jako vrabec. Jak by taky mohl. Jen je stejně mrňavý. Kanárek. Odevzdám ho a na nejbližší období mám svůj nutný cíl, hotový.*
Mise: Ukončena
Sayuri: *Pohupuji nožkami, když mi tak visí dolů že střechy. Další mise. Tentokrát pro mne vhodnější, ač nad ní ohrnuji nos. Jde o nalezení, odchyt a navrácení ztraceného domácího zvířatka. "Pořád lepší, než nějaké obsluhování a pod létání.. Bych jim dala! Chtít po mně něco takového!" Přesně něco takového mi však málem napařili. Můj pohled jim to asi zase rozmluvil a radši mi hodili tohle s opodstatněním, že k tomu mám stejně od narození vhodné schopnosti. Přes záda mám nádobu v níž přechovávám svůj písek. Otráveně čekám, až ke mne vítr zavane ten správný pach. Do té doby se nemám kam hnout. Tu radost, že bych tu po celé vesnici probíhala a každého i každou věc očichávala, to jim tedy neudělám. "Slunce se blíží k západu..." Nezaujatě k němu hledím. Šeří se. K mé neskonalé otrávenosti, přišlo mnou vyčkávané, znamení.* Tak.. Je to tu.. Ať už tě mám z krku, skrčku... *Zabrblám. Nik si mne zrovna našel z obchůzky. Donesl hrst drobných mincí. Natáhnu ruku, aby kořist skončila v mé dlani.* A helemese... *Zlepšil mi náladu tou čerstvou jahodou, co je mezi drobáky.* Skvělé Niku! *Zajásám, načež už pouze vybíhám. Blízké střechy přeskakuji. Nik pohodlně usazený v bezpečí za mým krkem, podepřen vrškem nádoby s pískem.* Někde tu bude...*Zamumlám si zamyšleně, když doskočím do zapadlé uličky. Hledám a hledám, jen spatřit kořist. "Králík zatracený!" mračím se v uličce beze svědků. Náhle přestanu. "Možná proto se nedaří.." Přiznám si. Místo toho se holt uvolim a vyrazím v rozmaru rovnou za nosem. Následuji svým čichem, pach ztraceného králíka. Dorazím tak k hromadě kompostu.* Phuu.. Příliš silné! *Za protestují nešťastně a chytím se za nos. Zůstávám ve vzdálenosti pár metrů. Blíž nejdu, protože i tak je to pro mne příliš.* Nik, odtud už to přebíráš ty. Ulov a zkroť toho ztraceného ušáka! *Zvolám teatrálně. Prsty si tisknu nos. Ne, že by to nějak zvlášť pomáhalo. Nik dostal svou bojovku. S velkou hrdostí se ho ujímá. Krev mi určitě hučí v uších. Velká událost pro něj. Lovit něco té velikosti. Rozběhne se s cvakavým varováním přímo do kompostu. Těší se na tu novou výzvu, kterou mu je králík. S překvapeným vypísknutím zbystří. Jeho úkol mu právě bere do zaječích. Přihlížím tomu, jak se náhle dávají opičák s kralikem na honěnou. Tuším, že E v tomhle případě by měl Nik, smůlu. Králík je v úprku, ve velké výhodě. No, zde slaví opičák s jízlivým vyceněním zoubků zatarasí králíkovi jediný východ. Nepustí ho pryč že slepé uličky, kam se mu bezhlavě zaběhl. "Víc štěstí, než rozumu." Konstatuji. Jsem tu jako pojistka. Kdyby neuspěl Nik, chytím králíka pískem, kterým mu zprudka závažím cestu. Do té doby sleduji. Nik je rád že se může předvést. Tím spíš přede mnou. Mlčky to sleduji. Králíkovi k našemu štěstí, rupnou nervi mnohem dřív. Nik mu úspěšně vleze do cesty, když po Králíkovi skočí. Chytne ho moudře za uši. Shodou dobrých okolností se mu ocitá na zádech. Rvačka nemá dlouhého trvání. Nik zadržuje ušákova ušiska. Párkrát si užije nadskakování. Jak v nějakém rodeu. I to jednou končí. Nik se udržel. Ochránil svou kůži. Ani jediným kousanec. Jenom pohmožděniny u nárazů.* Úspěšné! *Ušklíbnu se potěšeně. Čápnu znaveného králíka kolem krku, ať ho mohu odnést majitelce. Počkám pouze na Nika, až se konečné opět uvelebí na svém úžasném místečku. Z výdělku si zřejmě pořídím nějaké nové šaty.*
Mise: Ukončena
Sayuri: *Do knihovny přicházím se svou všeobecnou samozřejmostí. Na zádech nádoba s pískem. Na mise mne bude vždy doprovázet, jako i všude jinde, můj opičák. Nik, tak se jmenuje. Ač jsem doposud jen ubohý genin, nesu se důležitě. Ta chyba posledních let, kdy jsem se nechala událostmi totálně převálcovat, pro mne nikdy neproběhla.* Vím co mám dělat. Nejsem žádný malý fakan. Tak si prosím ušetřete kázání. A! - On, zůstává též. Nic co povíte, to nezmění. *Spustím dřív, než stihne začít knihovnice. Jednám nadřazeně. Beru se za nadřazenou. Hodnosti v tom pro mne roli nikdy nehráli. Celkově mne udivuje, kam to vše sklouzlo od okamžiku, kdy zmizela matka. Popravdě, vadí mi to. Uráží mne to. Nehodlám se s tím smířit, ani se tomu podřídit. Je mi jedno, že to podporuje i otec. Projdu knihovnou. Ne,  zametat a vytirat podlahu, to dělat nebudu. Schválně jsem se chopila, až chvíle, kdy je tohle dávno vyřízené jiným geninem. Mně čeká jen oprášení starších knih, kontrola, oprava a zaklizeni. Do toho se klidně z nutnosti vrhám. Mám přeci pomocníka k ruce. Špinavou práci nechávám na něm, svém opičákovi. Je maličký, i když už mu je minimálně kolem patnácti let. Za ty roky k mé velké spokojenosti, je velmi schopný. Stačí dát mu znamení a rozběhne se po knihovně. Než najde prachovku či hadřík na prach a druhý na osušení, sedám si ke stolku s knihami. Mnohé z nich jsou téměř salátové. No i tak jim tenhle čas věnuji. Odložím nádobu s pískem u stolku. Znechuceně poté procházím různě rozsáhlé škody. Někde vezmu opatrně průhlednou lepenky, jinde pouze zapisují do evidence nedostatků, čísla od - do, kde chybí stránky. Nevynechám název i číslo knihy. Takové, kde něco nenávratně chybí, nebo je to nečitelné, ty nechám N vozíku u stolu. Ostatní vrátím do polic, kde mají svá místa. Opičák zatím prochází každý regál, každou poličku. V drápkách dva hadříky. Jeden suchý, další vlhký. Vlhký nabírá prach, místo jeho rozprašování, a suchý osouší vlhkost co po prvním zůstala. K večeru jsme oba hotovi. Opičák zbavený tou dřinou, ale spokojený sám se sebou.* Skvělá práce. *Usměji se na výsledek spokojeně. Mířím tak pochvalu k Nikovi. S tím odcházíme. Knihovnice by měla podat zprávu, že úkol byl splněný. To je to co chci. Stížnostem na to, že si tam do té práce tahám opičí, nebo jak jsem drzá, ty si mohou strčit na jediné známé místo.*
---: ---
Satoshi: *Dá si ruky do vreciek. Pre istotu. Ešte aby si náhodou Ayase nezmyslela že aj jeho chce ťahať. Kráča pomaly za nimi keď ho zrazu napadne dobrý nápad na vtip. Použije Henge no jutsu a premení sa na školníka. Skúsi napodobniť hrubý hlas a ozve sa.* Heeej! A čo vy tu dve!? O takomto čase!? Stjatili ste sa?
Shizuka: *Povzdychla si, nohy jej z napätia priam tŕpli pootočila hlavu na svojho brata, no to už Ayase prehlásila, že našla lepší vchod. Chytila ju za ruku a tak bola nútená kráčať za svojou sestrou rýchlym krokom. Nevzpierala sa ani nič podobné. Mala obavy, že ich niekto prichytí, že sa ku nej niektorí z tých pavúkov priblíži... Zaťala zuby, potriasla hlavou a pripravila sa na ninja-prienik do budovy.*
Ayase: Hlavní vchod je špatný nápad. *Aktivuje si tedy svůj Byakugan, prohlíží si tak vnitřek celé akademie. Podívá se do většiny místností a pak jí prohlédne i zvenčí a najde místo, které mohou využít pro vstup do akademie. *Našla jsem vchod, když budeme pokračovat podél akademie a pak vyběhne po stěně do prvního patra je tam otevřené okno do jedné třídy, které očividně někdo nechal otevřené. Tím oknem tam vlezem a různě pavoučky rozmístíme po akademii a stejným oknem také odejdeme tak jdeme. *Natáhne se ručkou k Shizuce za kterou jí chytne a vydá se klidným, ale rychlým krokem podél akademie. *
Satoshi: *Ako zastali pred akadémiou, trochu mu vzalo reč a zablyslo sa mu v očiach lebo Satoshiho napadla spásonosná šibalská myšlienka, ktorú ale v tejto chvíli nemohol vysloviť nahlas pretože sa to nehodilo tak sa rozhodol že si ju pozdrží v hlave a nechá na zajtra. Tak ale nateraz keď je tu posledný deň s Ayase rozhodol sa spolupracovať na 100% aby ju v posledný deň potešil.* Jasnačka! Priplavený je to je synonymum pre Juuzou Toyakazu! *Povie odhodlane. Vrazí do dverí a vojde ako prvý. Začuje na chodbe kroky upratovačky. Cúvne dozadu takže je znovu vonku a zatvorí dvere.* Nooo... *Usmeje sa.* ...Slušnosť káže najskôj asi dámy. Ale neviem či je najnepozolovanejšie ísť hlavným vchodom.
Shizuka: *Ani veľmi nedúfala, že by ju počúvli. Čo sa týka vedenia tak v tom Ayase vynikala bola alfa vlčica a tak len sklopila ušká a bežala s nimi k akadémii. Udržovala ich tempo, no na vtipe svojho bračeka sa nezasmiala len sa nasilu usmiala.* Tak? KDe teda začneme? *Obzerala sa okolo seba - chcela sa uistiť, že ich nikto neuvidí.
Ayase: Policejní stanice? Ne chci zamořit sídlo Chikageho, nemusíme jít přímo do kanceláře taťky, stačí jakákoliv místnost toho sídla a oni se rozlezou všude. *Poví Ayase a tváří se u toho inteligentně jako kdyby to byla učitelka poučující své studenty. Následná slova Satoshiho Ayase ale rozesměje, tak moc že ani nemůže běžet, takž jde radši pomalu, dokud se trochu nerozdýchá a pak se pomalu rozeběhne směrem k Akademii. Nepotrvá moc dlouho a ocitnou se přímo u akademie. *Tak teda jdete připraveni? Povedu nás tak abychom nikoho nepotkali a provedli jsme to tak nenápadně, musíte ale říct že do toho fakt jdete teď je ten moment, kdy se musíš rozhodnout a pak už nemůžeš couvnout.
Satoshi: Jááj! Tak to si mala povedať hneď že nie sú jedovatý... To je potom zcela nová situácia. *Stále sa mu tá idea nepáčila ale aspoň že boli vylúčené ohrozenie niekoho zdravia...Teda okrem psychického.* No poďme už na tú akadémiu nech to máme za sebou, čo potom... to domyslíme potom. *Nechá sa chytiť Shizukou za ruku a ide s ňou.* Ale vážne stanica? Veď to tam ani nemáš kam dať. Či? A neviem veď tam sú policajti čo pjacujú. Myslíš že keď tam dôjdeme povedia. *Pokúša sa teraz napodobniť hlas veselého policajta* A ahojte! Vitajte deti! My si tejaz dáme prestávku a dáme si šatku na oči. Keď dokončíte svoje šibalstvo tak nám povedzte, že ste už skončili aby sme mohli ďalej pjacovať...
Shizuka: *Úprimne naozaj sa jej do toho nechcelo v duchu súhlasila so Satoshim, že to nieje dobrý nápad už ale na to kývla a nechcela aby sa na ňu Ayase naštvala. Podišla teda k Satoshimu a chytila ho za voľnú ruku. Usmiala sa na neho.* Anoo sestrička, som na strane Juuzou Toyokazu a preto by sme mohli pre druhé hniezdisko vybrať iné miesto než kancelárii nášho ocka.. čo tak vypustiť ich rovno na policajnej stanici! *Zazubila sa.* Nebolo by to úžasné a nebezpečné zároveň?
Ayase: He? Tohle jsou malinkatí rozkošní pavoučci, nebuď takovej srab, buď trochu chlap. Nikdo z malinkého pavouka neumře, tihle nejsou jedovatí a teď pojďte, jsme rodina ne? Musíme držet společně. *Pokusí se je Ayase trochu vyhecovat, ovšem pak se k nim otočí zády a začne kráčet směrem Akademie. *Ano první akademie. *Odpoví na nezodpovězenou otázku Shizuki. Nelíbí se jí že Satoshi je tak vážnej a má pocit že s ním není ani žádná sranda, dokonce začíná mít strach, aby je nepráskl a pokud by to udělal tak by pro něj měla určitě trest. *Shizu-Nee? Ty stojíš při mně že?
Satoshi: *Satoshi neochotne pozerá na tie tašky z pavúkmi. Neochotne pozerá už len na obchod ako k nemu idú.* "Toto nie je dobrý nápad..." *Vie to ešte predtým ako než sa to začne realizovať. Vtedy ho to napadne. Chytí Ayase za ramená a zatrasie ňou.* Ale čo ak niekto zomie??? Čooo potoooom??? Je to sjanda ale ak to niekoho ukusí.... *Satoshi začne premýšľať o možných následkoch.*
OPRAVA: Chyba - oprava mena na Shizuka
Haruka Noburu: *Poslušne ich nasledovala a čakala so Satoshim pred obchodom. Keď Ayu prezradila svoj diabolský plán neochotne zobrala jednu z tašiek a pokrčila noštek.* Pavúky som nikdy nemala veľmi rada. *Priznala omluvne, nechcela kaziť zábavu a tak vykročila.* Najprv akadémia? *Opýtala sa a pozrela sa na nich cez rameno.*
Ayase: Co? Satoshi ty jsi Baka! *Zasměje se tomu. *To ty jsi začal utíkat, tak tě následujeme. *Zavře oči, je zamyšlená a pak dostane super nápad. *Už vím, jdeme do zverimexu! Okamžitě pojďte a pomůžete mi jasné? *Poví a pokračuje v cestě, když tam dorazí tak sourozencům naznačí, ať počkají venku a vejde dovnitř. Poté začne vycházet ven a začne tam skládat takové skleněné krabičky, uvnitř kterých jsou pavouci, takový maličcí a docela běžní pavoučci. Takto jich ven vynese až 9 a podívá se střídavě na Satoshiho a Shizuku, každému podá jednu igelitovou tašku. *Každej vezme tři tyhle nádobky s pavouky a půjdeme do akademie, jsou to pavoučci, kteří budou mít mladé, takže akademii zahltí pavoučí miminka ale to až časem. Necháme si dva pavoučky ale ještě na sídlo vůdce vesnice, ať má tatínek taky nějakou zábavu. *Ayase se během toho opravdu ďábelsky směje. *
Satoshi: *Po nejakej chvíli začne brzdiť. Keď sa mu konečne z jeho rozbehnutého tempa podarí zastaviť, pozrie na ostatných.* Hej! Banda a kam to vlastne bežíme? Nejak mi to uniklo...A ideme vôbec spávnou cestou? *Trochu sa zasmeje a položí im túto otázku. Lebo on iba už tak veľmi chcel niečo robiť, že sa proste rozbehol náhodným smerom. Ale vôbec nepomyslel na to že kam by vlastne mali ísť. A nejak zabudol že sa vlastne zatiaľ ani na ničom nedohodli.*
Shizuka: *Na Satoshiho poznámke sa len uškrnula a žmurkla na neho jedným okom. Potom sa rozbehla za nimi - tiež bežala po dvoch a na Ayasinej otázke sa zasmiala.* To ty si tu expertka na problémy. Ja vandalov obyčajne chytám. *Zvolala - vôbec netušila kam sa jej braček vybral, no dúfala, že to bude niekde kde ich nikto pri ich činnosti neprichytí.*
Ayase: He? *Ayase došlo, že nakonec bude po jejím, jak jinak vždycky je po jejím nebo aspoň je na to zvyklá, ale stále není rozhodnuto, co by mohli provést. Je jasné že Satoshiho následuje, ať už směřuje kamkoliv a tak nějak doufá že Shizuka je taktéž následuje. Sice by mohla běžet po čtyřech a běžet první ale nechce běžet první a tak to bere normálně po dvou jako Satoshi a běží kousek za ním. *Co teda provedeme?
Satoshi: Máme ťa radi ale aj vysoko si ceníme naše životy. *Odpovie Ayase.* Čo ja nato? *Zopakuje si otázku od Shizuky že či dobre počul.* To sa vážne pýtaš mladšieho aby to lozhodol? *Zamyslí sa a prejde si rôzne katastrofické. scenáre* No keď už je ten posledný deň... Jasné poďme do toho! Idemeeeeee! *Zdvihne zovretú päsť do vzduchu na znak súhlasu a potom sa rozbehne ulicou tak rýchlo ako len vie.*
Shizuka: *Dala ruky v bok.* Samozrejme, že ťa mám rada.. Len nerada robím problémy. *Priznala a otočila sa na svojho bračeka.* Ale keďže je to rozlúčkový deň Ayase.. Mala by si môcť vybrať čo budeme robiť. Takže by sme mohli urobiť výnimku. Čo ty na to Satoshi ? *Mykla plieckami. V podstate nechala rozhodovanie na ňom.*
Ayase: Byli bychom tlustí a líní, není to jen o zábavě, ale občas se nějaká oslava hodí, i když já si myslím, že lumpárna je lépe strávený čas co myslíte? *Podotkne, pak se zmíní i to že to oni si to slíznou a ne Ayase, ovšem ona to vidí trochu jinak. *Spíš to bude naopak, vy z toho vyklouznete a já si pak slíznu, že jsem vás do toho zatáhla, nebuďte tak upjatí a udělejte to pro a pomozte mi, nebo mě nemáte rádi? *To poslední poví takovým smutným tónem hlasu a sklouzne pohledem na špičky svých bot. *
Satoshi: *Tiež si predstaví aké by to bolo keby párty boli každú chvíľu lebo Ayase nechodí na misie len raz za rok. Pekná predstava...* Veď to by bola zábava! Stále by sme jedli, pili, tancovali. Čo sa ti na tom nepáči? *Opýta sa Ayase s nepochopením kam tým mierila a teší aspoň Shizuka tomu rozumie. V tej druhej veci aspoň že Shizuka upozornila na fakt ktorý vtedy úplne prehliadol.* To je plavda. Toto si nedomyslela. Alebo vážne chceš aby to bolo iba na nás? *Spýta sa Ayase aby sa dozvedel ako to jeho jedna z troch najmilších sestier myslela.*
Shizuka: Toto má byť dlhšie než nejaká tvoja misia. *Namietla pridusene do sestriných vlasov, no s úsmevom sa odtiahla.* Bolo by to super každý krát oslavovať. Diskooo. *Zasmiala sa a zakrútila sa ako jej brat. Na ich pláne sa zachichotala a štuchla sestru pod rebro.* Super si si to vymyslela Ayu-nee! Keď sa to prevalí ty budeš preč a zlízneme si to my so Satoshim. *Vyplazila na ňu jazyk a vrtela pri tom chvostíkom zo strany na stranu.*
Ayase: *Ayase se pleskne přes čelo a povzdychne si. *Děláte jako bych takto někam odcházela poprvé. Na mise taky většinou odcházím beze slova a toto je velmi podobné. Kdybych slavila každou svou cestu nebo misi tak slavíme skoro pořád. *Samozřejmě že svou sestřičku Shizuku obejme, poté se natáhne i k Satoshimu aby ho zatáhla do skupinového objetí, ať chce nebo nechce. *Takže naše trio dneska udělá nějaký žert nebo spíš velkou lumpárnu ale důležité je aby se na ní přišlo až po několika dnech, chápete? Máte nějaké návrhy? *Ayase má na tváři ten výraz malého ďábla, podle toho lze vždy poznat, že má něco za lubem a něco provede. *
Satoshi: *Satoshi iba 2 krát prikývne.* Hmm. Hmm. Neviem načo sa skladala taká tajomná bublina okolo toho že ideš preč. Mali nám to hneď všetkým povedať! Aby sa činila nejaká poriadna ozlučková oslava. A s nejakou živou kapelou. Disco disco! *Povie Satoshi a otočí sa okolo svojej osi.*
Shizuka: Áno, áno .. som v poriadku, poriadku. *Zasmiala sa sama na sebe keď jej pomohli postaviť sa. Má len trochu oškreté kolená. To má zato, že sa nažila bežať po dvoch ako behajú ostatné deti. Keď sa trochu rozdýchala objala Ayase aj Satoshiho.* Som rada, že som vás dobehla! Ayase akoto, že mi nikto nepovedal, že zajtra odchádzaš? *Hodila na ňu doslova psie očká.*
Ayase: *Má radost, opravdu velkou, když v tom se její radost ještě zvětší. Ani se nemusí otáčet, už podle pachu pozná, že to je Shizuka. Spokojeně zavrtí svým dlouhým modrým ocáskem a otočí se směrem ke své sestřičce Shizuce. *Shizu-Nee! *Zavolá na Shizuku a rozeběhne se k ní, ovšem neběží po dvou, ale nabere svou velkou rychlost tím, že se rozeběhne po čtyřech, sice se snaží většinou běhat po dvou ale toto je pro Ayase prostě přirozenější, hold má v sobě nejvíc divokosti co se týče vlčích genů, velmi rychle se zastaví u Shizuki a pomůže jí, se postaví. *Nee-chan? Jsi v pořádku?
Satoshi: To si teda uhádla. Žeby som bol proti... Čo máš 5 okou? *Zamyslí sa.* Ach. Nolmálne by som ťa šiel zastaviť hlava nehlava. Ale keď už ideš preč čo by som bol za bjata keby som ťa zastavil v niečom čo už tak skojo nebudeš môcť zopakovať. *Trochu ho chytí svedomie a začne ho pichať v jeho duši.* "Ako jej môže niečo také schvaľovať? Čo nato potom povedia mamka z ockom?" *Nakoniec tento pocit potlačí lebo mu príde že je posledná možnosť pred jej odchodom ako sa spoločne zabaviť.* Nazveme to Posledná-zlovestná akcia, dua Juuzou-Toyakazu. *Obzrie keď začuje známy hlas.* Tak teda dua plus jedna. *Úmyslene sa vyhol použitia slova tria keďže mu stále robí problémy vysloviť "R"* Shizuka! Ahooooj! *Volá a máva jej naproti.* Viacej členov, viacej zábavy. Snáď. *Poznamená.* Hej? Si celá? *Spýta sa keď spadne, aby sa uistil že všetko je OK a vykročí smerom k nej.*
Shizuka: *Len dnes sa dozvedela že Ayase zajtra odchádza na dlhšiu dobu preč z domu. Okamžite sa obula a utekala ku škole kde chodí jej sestrička hrať na píšťalku. Keď tam však pribehla zistila, že už tam nieje.. Smutná vyšla von a sadla si na obrubník so sklopenými uškami.* Mne sa tu nikdy nič nepovie. *Fňukala, keď tu zavetrila pach Ayase.. Dokonca aj jej bračeka. Stopa bola celkom čerstvá a tak utekala tým smerom nech ju nestratí. V diaľke ich po nejakom čase zbadla.* Ayasee! Satoshii! *Kričala na nich z diaľky a mávala pri tom rukami nad hlavou. Pri tom ako sa ich snažila rýchlo dobehnúť - zakopla a spadla na zem.*
Ayase: *Přemýšlí nad tím co by chtěla dělat, jakmile se ocitne dole před její školou hudby tak si uvědomí jeden důležitý fakt, který musí Satoshimu oznámit. *Sato-Ni, problém je v tom že já netuším, co bych chtěla dělat, takže to celé musíš vyřešit ty. I když možná by tu bylo něco, co bych ráda udělala, ale věřím, že ty budeš proti. *Sklopí trochu smutně pohled k zemi. *Chtěla bych udělat nějakou lumpárnu, která se provalí třeba až po nějaké době.
Satoshi: *Keď mu naznačí to o ochrane tak iba ukáže palcom nahor.* Jasné! Na mňa sa môžeš spoľahnúť! *Začal ju ťahať lebo iba stáli a nič nerobili. Ale kam ju vlastne ťahá? Pred oknom sa zastavil.* Zajta odchádzaš takže dnešok je iba a len tvoj. Čo by si chcela robiť? *Spýta sa s úsmevom za ten čas čo vylieza z okna a spúšťa sa dole na ulicu.*
Ayase: Huh? *Nechá se chytit a Satoshi jí táhne kdoví kam, Ayase se nebrání. Spíše naopak ho s úsměvem na tváři následuje. *Tak dobře budeš to tu chránit během mé nepřítomnosti, to je dohoda jasné? *Podotkne a jde ani neví kam. Ví že Satoshi si chce očividně společně s Ayase dnešní den nějak užít ale jak to je už něco jiného. *
Satoshi: ÓÓ! Veď to je už za chvíľu! Jedna noc a už budeš fuč! Poď! *Chytí ju za ruku.* Musíme využiť ten čas a poďme sa rýchlo zabaviť pokým si ešte tu. *Povzdychne si.* Vieš, nie si jediná ktorá chce byť silnejšia. Aj ja sa budem snažiť. Nechcem veľmi zaostávať.
Ayase: Kdy? Jdu zítra ale netuším jak dlouho budu pryč. Záleží na tom, jak těžké bude ho vystopovat a jak těžké bude porazit ho, porazit ho ovšem asi nebude takový problém. Víš, snažím se takhle moc, abych byla silná a mohla vás všechny chránit, jako nejstarší mám vůči sourozencům povinnost vás ochraňovat. Jednou vám to všechno vynahradím, slibuju, dobrá? *Když skončí svou řeč tak mu položí ruku na hlavu a pohladí ho po ní s úsměvem na tváři. *
BlueBoard.cz ShoutBoard