Přidej zprávu »
Shinbo: Tak si ho požičaj, nepomôže ti ani pri najmenšom. *Povie Shinbo po zhliadnutí Kureyovho premetu.* Ja s tým problém nemám. *Pokračuje Shinbo. Potom chvíľu sleduje Kureyu, ako sa k nemu dostáva. Kureyove útoky nechá prejsť, predsa len má na sebe dve vrstvy brnenia pevnejšieho ako železo.* To by už ale stačilo. *Povie Shinbo tesne pred tým, než do Kureyu kopne. Toto by malo stačiť na to, aby ho odkopol preč, prípadne medzi nimi urobil aspoň nejaký priestor.* "Už nemôžem mať veľa chakry. Musím to čím skôr ukončiť. Alebo.. Prečo nie hneď?" *Keď sa Shinbo zasústredí do seba, cíti sa unavene. Nevie presne, koľko mu ostávalo chakry, ale vedel, že už použil veľa techník.* Možno to teraz znie dosť blbo, ale ponáhľam sa. *Po svojom svetobornom výroku rozpustí svoje kosti a následne nahromadí chakru do svojho ľavého ramena. Odkryje si ho spod oblečenia a vytiahne si ramennú kosť, ktorá sa podobá na meč.* Tú zbraň, ktorú držíš, si môžeš nechať ako náhradu za tvoj zlomený meč. Ja si ich dokážem vytvoriť. Ľutujem, ale musíme tento súboj odložiť. *Následne sa otočí, svoj nový meč dá do pochvy, ktorá mu sedí ako ušitá a vydá sa smerom do kiri.*
Kureya: *Když dopadne na zem, myslí si, že je hotovo. Pak si ale prohlédne Bukiho, stojícíhu proti němu, kterému v podstatě nic není. Vyslechne ho a pak s lehkou panikou sleduje, jak mu z těla začnou vylézat kosti. Dívá se mu přímo do očí, které se někam zatoulaly. Pak si všimne, že Buki nemá svou zbraň. Rychle se jen koutkem oka podívá za sebe a tam ji uvidí.* „Zničila mi meč. Třeba to prorazí i jeho kosti.“ *Zapřemýšlí a jedním přemetem vzad se dostane ke zbrani. Zvedne ji a prohlédne si ji.* Moc pěkný meč. Na chvíli si ho půjčím. *Řekne s úšklebkem.* „Ale neměl bych si moc věřit. Kenjutsu není moje parketa. Snad bude stačit ho jen oslabit, a pak ho dodělám pomocí Ninjutsu.“ *Pomyslí si a pak vyběhne proti Bukimu. Když se k němu dostane, zahájí sérii seků doufajíc, že jeden z útoků prorazí kosti a dostane se na tělo.*
Shinbo: *Ani sa nesnaží zablokovať Kureyove kopy, pretože vie, že by to bolo vcelku zbytočné. Keď však Kureya začne meniť kopy, Shinbo očakával niečo silnejšie a tak si vytvoril brnenie z kostí (Hone no Yoroi) a očakával veľmi silný útok. Ten ho zrazil k zemi, ktorá sa pod ním silou útoku trochu preliačila a popraskala.* To by aj celkom bolelo. Vďaka mne, že si dokážem z kostí vytvoriť brnenie pod kožou. *Povie Shinbo ktorý sa teraz nadvihol zo zeme. Potom sa postavil, rozpustil brnenie (nemalo by mu to zobrať veľa chakry, pretože ho nemal moc dlho) a nechal si vyjsť z tela veľa rôznych, dlhých a ostrých kostí (Karamatsu no Mai).* V tomto súboji budeš mať nevýhodu. S taijutsu ma neporazíš. To ti hovorím dopredu. *Povie Kureyovi. Toho sa práve bál asi najmenej, pretože tá vec, ktorá mu mohla skutočne ublížiť bola jeho zbraň. Tá už však bola viac menej nepoužiteľná a tak bol Kureya bezbranný. Svoju zbraň si všimol pár metrov pred sebou. Ani nevedel, že ju niekedy pustil. Medzi nimi stál Kureya. Nechcel mu dávať žiadne ďalšie výhody a tak vytiahol svoj ďalší meč a sledoval ho.*
Kureya: *Když na něj Buki promluví, otočí se čelem k němu. Pak jenom pozoruje, jak se veze na svém kamenném mostě. Když na něj Buki vystřelí kamenné bodce, dostane nápad, jak se jim vyhnout a zároveň zahájit protiútok. Použije techniku Oukashou a udeří do země. Díky mohutné síle úderu vyletí do vzduchu kusy kamenů, po kterých Kureya vyskáče do vzduchu, do výšky kousek nad kamenným mostem(Třída C/B:Daichiwari). Poté se od jednoho z kamenů odrazí (Třída D:Chakura Shotto) a vyletí velkou rychlostí proti Bukimu. Když je u něj dost blízko, zahájí, stále ještě ve vzduchu, sérii kopů do jeho břicha, které Bukiho tlačí vzduchem pryč od mostu.(Třída C: Konoha Daisenpū). Svůj útok se rozhodne zakončit kombinací kopů, které Bukiho naopak pošlou rychle k zemi (Třída C: Shishi Rendan). Kureya pak sám dopadne na zem, a čeká, co se bude dít dál.*
Shinbo: (Posledná časť posledného odpisu za Shinba sa nestala, lebo Kureya sa uhol.) *Z techniky hneď ako mu nevyjde vylezie a uvidí okolo seba hustú hmlu. Cítil z nej chakru a stále na neho pršalo, čo bolo neobvyklé.* "Kirigakure no Jutsu. Čo schovávaš?" *Zamýšľa sa Shinbo. Zloži pečať na Shunshin no Jutsu a dostane sa z nej preč. Dostane sa z nej preč presne, ako za ním začnú vybuchovať ohnivé gule.* Dve muchy jednou ranou? *Objavil sa asi 10 metrov od Kureyu.* Už sme tu zase. Niečo nové? Ja niečo mám. *Zloží pečate na techniku Doton: Doryuuha. Stojí na predku techniky a preletí ňou nad ním. Kým je vo vzduchu zloží pečate na techniku Doton: Retsudo Tenshin a vystrelí z 'mostu' osteň na Kureyu. Toto zopakuje ešte 2x kým nad ním letí, vždy z iného miesta. Potom sa technika svojim ohybom zaryje do zeme asi 5 metrov vzadu od Kureyu. Shinbo z nej zíde na zem a obíde svoj výtvor aby sa na Kureyu pozrel. Podľa Kureyovej reakcie bude reagovať aj Shinbo.*
Kureya: *Když jeho kop mine, všimne si, že se k jeho noze blíží ruka. Aby se vyhnul chycení, zkapalní se (Suika no Jutsu), takže Bukiho ruka projde skrz jeho nohu. Poté co se vyhne, odskočí pryč, aby si udržel vzdálenost.* „Musím útočit zdálky, je to výborný šermíř, což dokazuje stav mého kakuto.“ *Řekne si v duchu a začne přemýšlet, jak dostat Bukiho ven ze země. Pak dostane nápad. Složí pečetě a vytvoří v okruhu 50-ti metrů hustou mlhu (Suiton:Kirigakure no Jutsu). Odskočí ještě dál, aby měl pořádnou vzdálenost a znovu složí pečetě. Ve vzduchu vytvoří 30 ohnivých koulí o velikosti Goukakyuu Katon: Faiabōrushawā ) a ty začnou pršet na oblast, kde se nacházel Buki. Až Kureya uslyší, že koule začaly dopadat, zruší mlhu.*
Shinbo: *Po prvom Shinbovom útoku mečom je ten Kureyov už na pokraji svojej výdrže. Shinbov útok ho skoro roztrieštil, čo však dokončil ten druhý. Z meču kakuto zrazu bol iba kakunai. Útok síce prešiel skrz, ale Kureyu nezasiahol. Keď Shinbo uvidí, ako po ňom Kureya hodil pozostatok meča len sa zasmial. Keď však videl, ako sladá pečate na Housenka no Jutsu, použije techniku Doton: Shinjuu Zanshu no Jutsu, aby sa vyhol aj ohňu aj nasledovnému kopu, ktorým sa Kureya dostal dosť blízko na to, aby ho Shinbo chytil za nohu a stiahol pod zem. Shinbo potom vyšiel zo zeme von a meč priložil blízko ku Kureyovmu krku.* Tak? Čo teraz? *Spýta sa ho. Meč vráti do pochvy a dá sa pred Kureyom do drepu. To ti moc nevyšlo, nemyslíš? *Naberie trochu učiteľský, povýšenecký tón.*
Kureya Yakushi: *Kureya stále čeká, připraven kdykoliv vytasit. Nakonec se dočká. Nejdříve vyjede ze země stěna. Kureya jí ale nedává moc pozornosti, jen si tak poznamená, že tam je. Pak přiletí oštěp. Kureya jedním plynulým pohybem odskočí do strany a pro jistotu ještě přesekne oštěp na půl. Pak se na jeho pravici objeví Buki. Rychle mečem zblokuje jeho výpad, pak přijde jeho velký sek. Dá meč před sebe a obrní se. Jak se meče střetnou, Kureyou náraz trochu otřese. Vše ale vyblokoval a teď je čas na jeho útok.* „S mečem ho neporazím, evidentně je s ním lepší než já.“ *Přemítá.* „V Ninjutsu si ale věřím. A Taijutsu je díky Byakuganu úplně jiná kategorie. Musím to využít ve svůj prospěch.“ *Po chvilce přemýšlení vymyslí plán. Nejprve udělá trochu netradiční věc. Hodí na Bukiho svůj meč. Rychle složí pečetě, dokud je zaneprázdněn a vypálí na něj salvu menších ohnivých koulí (Katon:Housenka no Jutsu). Pak se odrazí od zdi, podobně jako Buki před ním a během letu se ho pokusí zasáhnout bočním kopem do hlavy(Konoha Daisenkō)*
Shinbo: *Meč trpezlivo drží nevytasený. Dokým neuvidí, že sa Kureya trochu pohol. Chvíľu tam len tak stojí a sleduje ho. Vidí, že Kureya nerobí žiadnu chybu vo svojom postoji.* "Od Tokubetsu Jounina očakávané." *Pomyslí si Shinbo pred pokračovaním svojich myšlienok.* "Tak, sám asi nezaútočí. Musím ja." *Shinbo potom zloží pečate na techniku Doton: Doro Gaeshi. Stenu vyvolá tak, aby zakrývala jeho ľavú (pre Shinba je tá stena napravo) stranu. Následne zloží pečate na techniku Doton: Gansetsukon. Zo zeme vyjde kamenný oštep, ktorý po Kureyovi hodí spredu. Na dokončenie svojho útoku Shinbo zloží pečať na svoju obľúbenú techniku, Shunshin no Jutsu, objaví sa na Kureyovej pravej strane a urobí na neho výpad svojim Shikotsumyaku mečom. Či útok vyjde a či nie Shinba nezaujíma. Po výpade ešte urobí jeden jednoduchý sek z vrchu z celej svojej sily.* Ha! *Zvolá pri šeku. Potom skočí na stenu z techniky Doro Gaeshi a odskočí od nej technikou Chakura Shotto. Keď dopadne, pripraví sa na Kureyov útok v obrannom postoji aj s mečom.*
Kureya: Promiň, málem bych zapomněl. Jsem Tokubetsu Jounin. *Odpoví mu. Na povrch nedává nic znát, ale je trochu znepokojen tím, že se utkal s Kagem. Rychle se ale uklidní.* „Jde jen o trénink, i kdyby mě porazil tak o nic nejde.“ Tak jo, jdeme na to. *Řekne Bukimu a odskočí od něj. Všiml si, že je připraven tasit, tak se snaží udržet si aspoň trochu vzdálenost. Pravou rukou sevře rukojeť kakuta, aby byl připraven se bránit. On své pohyby nemůže ukrýt pod pláštěm, ale teď už je to stejně jedno. Zatím nijak neútočí, jen vyčkává, co udělá Buki.*
Shinbo: *Keď mu Kureya povie, že mu Shinbo môže "tykať", len mu odpovie.* Mám to. Kureya. "Už k tykaniu, hej?" *Poznali sa len možno minútu, takže to Shinba dosť prekvapilo. Nenamietal ale. Tiež nemal rád oslovovanie a podobné hovadiny. Počuje, ako opisuje Kirigakure a Shinbovi sa už nápad zostania v tejto dedine moc nepáčil.* Myslel som si, že toto je 'Dedina skrytá v Hmle' a nie 'Dedina skrytá v Daždi'. Som tu dobre? *Zasmeje sa. Zo svojho času stráveného v knižnici vedel aj to, že exituje dedina Amegakure, Dedina ukrytá v Daždi.* Ako by sme trénovali? Nejaký súboj alebo vypilovanie techník? *Spýta sa Kureyu. Potom ho však napadne, že nevie, aká je Kureya hodnosť. Následne sa ho posnaží uistiť o tom, že by súboj nebol problém.* Síce neviem, čo si za hodnosť, ale už som 'bojoval' aj proti protivníkovy na úrovni kageho. "Boj to síce nebol, ale kopla ma do brady ako odpoveď na môj útok. Pre mňa to stačí." *Ešte ani nevie odpoveď Kureyu, ale už pod plášťom chytá pochvu svojho shikotsumyaku meča ľavou a rúčku pravou. Bolo to určite trochu počuť, no Shinba to avšak neodraďuje.*
Kureya: „Takže chuunin co? I když mu nevidím do tváře, čistě podle hlasu by už mohl být na vyšší hodnosti. No, ale já jsem ten poslední co by měl něco říkat.“ *Řekne si v duchu.* Stačí jen Kureya, bez toho -san prosím. *Řekne, když ho Buki osloví tak „vznešeně“.* Jestli nemáš rád déšť, tak to tady budeš mít těžký. *Odpoví a zasměje se.* Prší tu skoro pořád. Je to ale krásná vesnice, jsem hrdý, že ji můžu nazývat domovem. Mohl bych tě po vesnici provést hned, ale co takhle využít příležitosti, a potrénovat, když už jsme tady? Tvoje volba Buki. *Řekne a čeká na odpověď.*
Shinbo: *Shinbo na odpoveď len kývne. Slovná odpoveď mu pripadala ako strata času v tomto prípade.* Nemáš sa za čo ospravedlňovať. Kiri za nič nemôže a ako som počul, nedalo sa nič urobiť. *Odpovie trochu smutným tónom Kureyovi.* "Už sa to nedá vrátiť." Brániť ti nebudem. Som chuunin, Kureya-san. *Odpovie Shinbo pravdivo. O tomto nemal dôvod klamať, pretože by sa dalo zistiť, aká hodnosť je, veľmi jednoducho.* Po odbuchnutí Yugy tak nejako cestujem. Kiri je prvá z veľkých dedín, na ktorú som narazil. Nechceš ma tu trochu posprevádzať? Možno sa mi to tu zapáči. *Spýta sa Kureyu a potom položí rečnícku otázku.* Aj keď nemám rád dášť.
Kureya: *Jak tam tak leží na zemi jeho pozornost upoutá lidský hlas. Nezvedne se, jen otočí hlavu směrem, odkud vycházel. Spatřil tam postavu v plášti a s maskou na obličeji. Jak jde postava blíž k němu, začne si všímat menších detailů, mimo jiné i znaku Yugy.* „Aha, z Yugy. Jejich vesnice vybouchla co? Asi je tu jen na návštěvě.“ *Pomyslí si Kureya.* Prochladnout? No, asi máš pravdu. *Řekne mu a chytí ho za ruku. Před tím si ale všimne jeho jizvy na ruce. S jeho pomocí se zvedne na nohy.* Chceš být anonymní, to chápu. *Pronese, když se dozví jak osobu oslovovat.* Jmenuji se Kureya. Kureya Yakushi. Jsem odsud. *Řekne a poukáže na svou čelenku, kterou má obvázanou kolem krku.* Mrzí mě, co se stalo vaší vesnici. Smím se zeptat, jaká jsi hodnost? *Zeptá se*
Shinbo: Pekné údery. *Zakričí zamaskovaný Shinbo z popodiaľ. Jeho hlas sa rozľahne po prostredí. Je slabšie počuť, pretože má masku a preto, lebo prší. Na tvári mal svoju oininskú masku, ešte za dní, čo ním býval (profil). Pod hrubým, skoro nepremokavým látkovým plášťom mal na sebe oblečené svoje cestovné oblečenie, ktoré ešte od svojej poslednej misie neprezliekol, pretože sa nemal do čoho ( odkaz » ). Pomalým krokom sa priblížil ku Kureyovi, ktorý ležal na zemi.* Neprechladneš takýmto spôsobom po takom bušení? *Opýta sa ho Shinbo predtým, než mu podá ruku na pomoc so zodvihnutím. Na ruke mal čierny obväz, ktorým sa snažil zakryť svoju jazvu z popáleniny z chuuninských skúšiek. Jazva ale vytŕčala, takže bolo jednoduché si ju všimnúť.* Hovor mi Buki. Moje meno to nie je, ale musí ti to stačiť. *Povie Shinbo monotónnym hlasom. Nemal chuť vydávať emócie po tom, čo sa stalo v Yuge.* Asi vieš odkiaľ som. *Shinbo naznačí na značku yugy na jeho oininskej maske.* Ty si kto? *Spýta sa Shinbo pred obrátením pozornosti na Kureyu.* (na profile je síce maska bez znaku yugy, ale berme, že ten znak má aj na profile)
Kureya Yakushi: *Kureya se právě nacházel v tréninkové oblasti doma v Kiri. Přišel sem přímo od hrobu svého přítele Kenjiho. Rozhodl se, že ze sebe půjde smutek vymlátit. Venku tradičně pršelo, a tak zrovna nikdo netrénoval, to Kureyovi nevadilo. Stejně jako mu nevadil déšť. Déšť se mu vždy líbil a měl ho rád. Na sobě měl odkaz » , kapuci měl vraženou do očí. Za opaskem měl jenom brašnu s ninja vybavením a kakuto, zbytek nechal doma. Přes pravé oko měl pásku, která zakrývala jeho Byakugan odkaz » . Přistoupil k trénovacímu panákovi a chvíli tam jen tak stál. Přemýšlel o Kenjim. Snažil se nasbírat všechen smutek, který v sobě měl, aby ho pak přeměnil na hněv a ten si vybil na panákovy.* „Byl si hrdina Kenji hrdina. Naučil jsi mě hodně technik, často jsme spolu trénovali. Chodili jsme spolu na mise, bojovali jsme bok po boku a taky jsme bok po boku málem zemřeli. Byl jsi skvělým ninjou a dobrým přítelem. Zachránil jsi mnoho životů, a já nezachránil ten tvůj. Tolik let jsem byl lékařem, a nedokázal jsem ti vyléčit nějakou pitomou chorobu!“ *Jak vztek narůstal, pevně zaťal pěsti a dál se topil v myšlenkách* „Je to tak ironický. Člověk co denodenně dává svůj život náhodě nakonec umře v nemocnici na nemoc jako idiot. Když jsi mi umřel v náručí, věděl jsem jednu věc. Tvoje smrt byla moje chyba!“ *Kureyův hněv se naplnil a on vyrazil se zuřivostí, jakou nikdy nezažil. Začal do panáka bušit hlava nehlava co největší silou. Jeho útok byl neúprosný. Slzy mu tekly z očí tak, že panáka viděl rozmazaně, ale ani to ho nezastavilo. Řezal do něj pořád a pořád. Jeho útok doprovázel hlasitý řev. Pak zapojil i nohy. Mezi své údery pěstmi zapojil i kopy. Teď už to vypadalo trochu k světu, nebylo to jenom bezhlavé bušení. Po chvíli se ztišil a svůj útok celý zadýchaný a zpocený ukončil. Sundal si kapuci z hlavy, aby se trochu zchladil a vytáhl kakuto.* Promiň Kenji. *Pronesl nahlas a pak už jen panákovy sťal hlavu kakutem. Chvíli tam jen stál v dešti, koukal do prázdna a unaveně oddychoval. Pak vrátil kakuto do pochvy. Když to ze sebe všechno dostal, mohl teď znovu přemýšlet s čistou hlavou. Lehl si na zem a zadíval se na oblohu.*
---: ---
---: ---
Asaki: *Poté dojím a podívám se na Kureyu.* No, snad ano, *řeknu mu.* Zajímavé. Tak se měj, snad se zase někdy uvidíme, asi se ještě trochu projdu po vesnici a pak asi vyrazím domů. Tak zase někdy, taky jsem tě ráda viděla. *řeknu mu a pak se rozejdu po vesnici.*
Kureya: *Hodí špejli do koše a řekne.* Asi nás to ještě čeká. No, už budu muset běžet, musím ještě do nemocnice. Jsem lékař, víš. Práce v nemocnici je jediná věc, díky který jsem se z toho nekonečnýho volna nezbláznil. Tak se měj, rád jsem tě zase viděl. Někdy příště. Ahoj.
Asaki: Co se dá dělat, život jde dále. Jsem ráda, že mám aspoň dědu, který mě učí techniky, jinak bych byla na vše sama. Hmm moc si to nepamatuju, odešli jsme, když jsem byla ještě malá. Já jsem teda taky moc zemí ještě neprošla, jen občas, když jdu někde na misi, ale zatím toho ještě nebylo moc no, *odpovím mu a dále jím.*
Kureya: To je mi líto. Ale takový už život shinobiho je. *Řekne a na chvíli ztichne. Jen pokračuje v baštění své chobotnice. Po chvíli opět promluví.* Pamatuješ si něco o Konoze, jak to tam vypadalo a tak? Zatím jsem se moc do světa nepodíval, tak moc nevím, jak to kde vypadá. *Řekne zvědavě a dojí chobotnici.*
Asaki: *Opět si ukousnu kus ryby a podívám se na něj.* Ale tak občas si člověk potřebuje pořádně odpočinout před pořádnou misí, aby nebyl nakonec unavený a nepokazil to, *řeknu mu a usměju se na něj.* Ne, nejsem.. Původně jsem žila s rodiči v Konoze, ale oni na misi umřeli a tak se děda rozhodl, že v Konoze nezůstane a tak jsme odešli do Naomi no Sato, *řeknu mu a povzdechnu si.*
Kureya: No, je pravda, že před volnem jsem byl někde na misi pořád. Ze začátku to nebylo tak hrozný, ale teď mě to fakt štve.*Řekne a ukousne si kousek chobotnice.* Když nejsi v Naomi no Sato od mala, odkud pocházíš? *Zeptá se zvědavě.*
Asaki: *Jen se pousměju.* Kenji je fajn, i když teda jako fakt jsem měla trochu strach, že bude po nás na té poslední misi. Tak to máš fajn, že máš někoho takového. Já žiju v Naomi no Sato, ale nejsem tam od mala, tak mi to pořád moc nepřijde jako domov. Nějaké kamarády tam mám, ale nějak to není ono, *řeknu mu.* Neboj, za chvíli budeš zase nešťastný, že máš zase moc práce, *řeknu mu a zasměju se. Když dojdeme do stánku, tak si dám pečenou rybu.* Není to špatné, *řeknu a pustím se do jídla.*
Kureya: *Když řekne Kejiho jméno, zasměje se.* S Kenjim jsme jako bratři. Znám ho už od doby, co jsem byl na akademii. On byl Chunnin. Tenkrát mi pomohl hodně zesílit. Trénovali jsme spolu opravdu často. Nakonec jsem ho dohnal, když jsem se stal Tokubetsu Jouninem. Teď je z něj Jounin, takže momentálně je v předu on. Uvidíme, jak se závod bude dále vyvíjet. *Řekne a zasměje se.* Jop, mám menší dovolenou. Ale už mě to štve. Nemám vůbec nic na práci. Doufám, že mě zase někam pošlou. *Pokračuje a pak se na chvíli odmlčí. Když konečně dojdou ke stánku, dá si grilovanou chobotnici na špejli a s chutí se do ní zakousne.* Miluju mořský jídlo. Asi to souvisí s mým klanem, ale nemohl bych bez něj žít.
Asaki: Jo, můžeme, *řeknu mu a jdu dále za ním. Nad jeho otázkou se zamyslím.* Jo, znám odtud ještě Kenjiho, byli jsme spolu na té poslední misi, *odpovím mu.* Jo jo, zase práce mě se dovedla a co ty? Volno, volno, *řeknu a trochu se pousměju.*
Kureya: Fajn, tak zajdem do stánku s mořským jídlem. Chobotnice, ryby a tak. Nechce se mi úplně jít do restaurace, vidím to na takovou sváču. *Řekne a vydá se na cestu.* Tak, co tě sem přivádí tentokrát? Zase práce co? Jo, chtěl jsem se zeptat, znáš tady ve vesnici ještě někoho jiného než mě?
Asaki: Díky. No, je pravda, že ta poslední mise se moc nezdařila, takže jsem se rozhodla, že budu pořádně trénovat, *řeknu mu a usměju se na něj.* Jo, klidně můžeme zajít na jídlo, taky mi po tom tréninku celkem vyhládlo. Nechám to na tobě, kde půjdeme, *řeknu mu a pak čekám kam bude chtít jít.*
Kureya: Děkuju. Tys taky hodně zesílila. *Odpoví na její chválu. Pak se postaví na nohy a řekne.* No, nevím jak tobě, ale mě pořádně vyhládlo. Dal bych si grilovanou chobotnici u stánku nebo tak něco. Mohli bychom zajít spolu, když budeš chtít.
Asaki: *Hinotamy proletí kolem Kureyi. Když řekne, že se vzdává, že už nemůže, tak zruším Hinotamy a rozejdu se k němu.* Byl to dobrý trénink, vedl sis dobře,* řeknu mu a dívám se na něj.* Jaké máš plány dále? Chceš ještě něco podniknout dneska nebo už musíš jít, *zeptám se ho a dívám se na něj.*
Kureya: „Krucipísek. No, tady to pro mě končí. Mám moc málo chakry.“ *Pomyslí si, když se Asaki vyhne jeho útoku. Když na něj pošle další Hinotamy, z posledních sil už jen odskočí pryč a pak padne na kolena.* Končím. Dál už to nepůjde. *Zavolá na Asaki a začne ztěžka oddychovat.*
Asaki: *Nakonec se mé technice vyhne jen díky tomu, že si vytvoří klona, který ho odkopne pryč.* 'Hmm, to měl jen tak tak,' *pomyslím si a dívám se na ně něj. Jak začne skládat pečetě, tak začnu tak skládat pečetě a problesknu se o kousek dále od Kureyi.(Shushin no Jutsu) Podaří se mi jen těstě se vyhnout jeho technice. Poté vytvořím dvě velmi žhavé ohnivé koule a pošlu je na Kureyu.(Hinotama)* Tak co ještě chceš pokračovat, *zeptám se ho.*
Kureya: „A sakra!“ *Pomyslí si, když na něj vyletí dvě žhavé koule. Rychle složí pečetě a vytvoří se vodního klona, který ho odkopne na zem a nechá se zasáhnout Hinotamami. Skutečný Kureya spadne na zem a postaví se na nohy.* „To bylo o fous. Teď už to bere fakt vážně.“ *Pomyslí si a začne přemýšlet.* „Tohle není dobrý, nemám moc chakry, navíc jsem v podstatě promarnil Byakugan. Můžu zkusit ještě poslední útok, ale pak to pro mě skončí.“ *Ještě se na chvilku zamyslí a pak složí pečetě. Vytvoří rotující sloupec vody, který nabere podobu hada. Tohoto hada poté pošle na Asaki, aby jí spolknul. Pokud to vyjde, proud vody by měl povalit Asaki na zem. Pokud se tak stane, využije tohoto momentu aby k ní doběhl a přiložil jí tanto k hrdlu.*
Asaki: *Poté co je má technika zastavena, tak chci odskočit pryč, ale to se mi nepovede, protože mě Kureya chytne nějakým lanem, které je z vody.* 'Myslím, že si trochu zahraju divadlo,' *pomyslím si. Nechám sek němu přitáhnout a asi, když jsem dva metry od něj, tak vytvořím dvě větší žhavé ohnivé koule, které hned lano v vody odpaří a následně se rozletí na Kureyu.(Endo Kasai)*
Kureya: *Když dopadne na zem, spatří několik ohnivých draků, kteří letí proti němu. Rychle složí pečetě a pošle proti ohnivým drakům vlnu vody (Suiton:Mizzurappa). Pro jistotu ještě odskočí na stranu, kdyby to na všechny draky nestačilo. Následně znovu složí pečetě a vytvoří si pevné lano z vody(Suiton: Mizu no Muchi). Pokusí se obvázat jím trup Asaki(zhruba od ramen po zápěstí), aby ji zabránil v pohybu a skládání pečetí. Pokud to vyjde, přitáhne se k ní a kopne ji do hlavy(Konoha Senpū).*
Asaki: *Sleduju ho, jak se rozběhne, tak čekám, co vymyslí. Když se odrazí od země, tak se připravím na útok, který půjde nejspíše ze shora. Když pak ještě najednou začne stříkat voda ze země, tak uskočím bokem z trajektorie vody. Následně proto jeho ohnivé technice pošlu mé dvě Hinotamy a ještě se opět přesunu od ohně, který na mě letěl, protože jsem nechtěla, aby mě zasáhl. Poté ještě když je na zemi, tak složím pečetě a vydechnu proti němu několik ohnivých draků.(Katon: Gouryuuka no Jutsu)*
Kureya: „No tak, přestaň se ode mě furt vzdalovat.“ *Povzdechne si v duchu když Asaki znovu unikne.* „Vypadá to, že to začala brát vážně.“ *Pomyslí si, když si všimne dvou žhavých koulí poletujících kolem ní.* „Tohle už jsem viděl. Je to to její Kekkei Genkai. Musím si dávat bacha. Jednou mě tím trefí a končím. Taky budu muset zakrýt Byakugan, dýl ho už neudržím. Pořád mě dost vyčerpává.“ *Pomyslí si a zakryje pravé oko páskou. Chvilku přemýšlí, pak se jako několikrát rozeběhne proti Asaki. Připraví se na skok a začne skládat pečetě. Odrazí se od země, a při odrazu zároveň použije techniku Suiton: Mizu Kamiriki a tak v rovné přímce začne ze země tryskat voda. Ve vzduchu dokončí pečetě a vystřelí na Asaki velkou ohnivou kouli(Katon:Endan)*
Asaki: 'Hih, ještě jsem ani nezačala bojovat, takže se připrav,' *pomyslím si. Když se vyhne mé technice, tak se jen mírně pousměju. Ve chvíli, kdy po mě hodí shurikeny, tak složím pečetě a problesknu se o kousek dále. (Shushin no Jutsu) Následně vytvořím dvě žhavé koule a nechám je poletovat kolem sebe.* (Hinotama) 'Hmm, mám takový pocit, že to asi budu muset začít brát opravdu vážně,' *pomyslím si a následně čekám, co vymyslí.*
Kureya: „Sakra, potřebuje se k ní dostat. V boji na dálku jsem v nevýhodě.“ *Pomyslí si při běhu k Asaki. Když proti němu vyšle větrnou kouli, běží přímo proti ní. Na poslední chvíli se sklouzne po zemi, aby se jí vyhnul. Jakmile je koule za ním, vyšvihne se na nohy a běží dál proti Asaki.* „Ten vějíř mě začíná vytáčet.“ *Pomyslí si a začne hromadit chakru do nohou. Poté sáhne do brašny, hodí po Asaki několik shurikenů a vyskočí do vzduchu(Chakura Shotto). Za letu po Asaki hodí další shurikeny a dopadne za ní. Následně se otočí a udeří Asaki do trupu technikou Shōtei.*
Asaki: *Sleduju Kureyu a čekám, jak zareaguje na shurikeny. Když vystřelí senbony, tak rychle stáhnu ze zad vějíř a mávnu s ním proti letícím senbonům a pošlu proti nim ostré větrné čepele.(Kakeami)* 'Tak jo, co dále,' *pomyslím si. Následně složím pečetě a dám si ruku před pusu a vydechnu vzduch, který se zformuje ve větrnou kouli a pak jí pošlu proti Kureyovi.*
Kureya: *Když Asaki odskočí pryč, skočí taky, aby si pořád držel místo napravo od ní a stále běží přímo k ní. Když na něj hodí dva shurikeny, vystřelí ze svého těla několik senbonů tvořených chakrou(Chakuranīdoru) z nichž dva míří na shurikeny, aby je odrazily, a ty ostatní míří na trup Asaki.*
Asaki: *Opět si dám vějíř na záda a čekám, co vymyslí. Když proti mě hodí kunaie, tk se na něj chvíli dívám, protože je celkem dost daleko ode mě. Když se kolem mě rozběhne a běží pak na mě z opačného směru než letí kunaie, tak nashromáždím chakru do nohou a rozběhnu se. Následně se pořádně odrazím a odskočím o kousek dále, přesto mě trochu zasáhne vlna z výbuchu. (Chakura no Shotto) Poté se stavím a rychle se otočím, během toho vytáhne dva shurikeny a hodím je po Kureyovi.*
Kureya: *Když si všimne, že sundává vějíř, odskočí do strany, aby se vyhnul případnému útoku a hodí po Asaki připravené kunaie s výbušnými lístky.* „Tohle nic nemění. Prostě to provedu bez mlhy.“ *Pomyslí si a znovu skočí, tentokrát na opačnou stranu než před tím. Když dopadne, začne obíhat Asaki tak, aby k ní přiběhl z opačné strany než výbušné lístky. Po cestě si stáhne pásku z oka. Když jsou kunaie dost blízko, odpálí výbušné lístky a pokračuje k Asaki.*
Asaki: Fajn, tak se předveď, *řeknu mu. Když se najednou objeví kolem mlha, tak se jen lehce pousměju.* 'Takže jsi to už začal brát vážně,' *pomyslím si. Následně si sundám ze zad vějíř. Poté s ním několikrát mávnu a vytvořím několik ostrých a různě zatočených čepelí, abych onu mlhu rozehnala. (Ōkakeami)*
Kureya: *Cítí se fakt divně. Slyší Asaki, ale neovládá svoje tělo, pohybuje se samo od sebe. Jako kdyby ta vůbec nebyl.* „Moje tělo nejspíš ovládá Asaki. No, tak to jsem podělal. Byl jsem neopatrný. Uvídíme, co bude dál.“ *Asaki s jeho tělem někam odběhne a pak zruší techniku. Když to udělá, Kureya padne na kolena. Nebyl připraven na to, že svoje tělo bude opět ovládat.* Já vím, já vím. Ale od toho trénink je. Poučím se. Trochu jsem tě podcenil. To se příště nestane. *Řekne a postaví se na nohy.* „Teď se postarám o to, abys techniky nemohla používat. Tedy alespoň dočasně a ne tak často.“ *Pomyslí si a složí pečetě. Použije techniku Kirigakure no Jutsu, počká, až mlha pořádně zhoustne a skryje se v ní. Poté si stáhne pásku z oka a sáhne do brašny. Vytáhne několik kunaiů s výbušnými lístky a hodí je po Asaki. Ví, kde je, protože pomocí Byakuganu vidí její chakrovody. Kunaie s výbušnými lístky nepoužívá k útoku, ale k odvedení pozornosti. Využije hluku, který výbuch lístků udělá, aby se bez povšimnutí dostal k Asaki.*
Asaki: *Když se mi podaří se zasáhnout jeho tělo, tak se začnu smát.* Mám tě, povedlo se, povedlo se. Co budeme dělat, *zeptám se. Následně se rozběhnu pryč od mého těla. Když jsem dost daleko, tak uvolním techniku a vrátím se zpět do mého těla. Když jsem zpět, tak se opět zvednu na nohy.* Kdybych chtěla, tak to s tebou už můžu skončit, ale to by bylo moc jednoduché, musíš si dávat trochu pozor, *řeknu mu a dívám se na něj.*
Kureya: „Tak, a mám tě!“ *Pomyslí si Kureya, když se blíží k Asaki. Pak ssi všimne podivné pečeti, kterou složila. Už ji viděl když s ní byl na misi.* „Nevím co to je za techniku, ale vím že když se s ní netrefí, zůstane nějakou dobu mimo. Jestli se vyhnu, mám vyhráno.“ *Pomyslí si. Přemýšlí ale moc dlouho a tak se nestihne vyhnout technice, kterou na něj Asaki použila.*
Asaki: *Jak se vyhne mé technice, tak jen lehce zaskřípu zuby. Následně se probleskne blíže ke mě. Když běží přímo proti mě, tak se mírně pousměju. Rychle zatáhnu ruce před sebe.* 'Snad to vyjde,' *pomyslím si a přesunu svou mysl do jeho těla.(Shintenshin no Jutsu) Pokud to vyjde, tak se Kureyo rozběhne vlevo, aby mé tělo, které dopadlo na zem trefil. Pokud mi to nevyjde, tak zůstanu ležet nehybně na zemi.*
Kureya: *Když na něj vyletí větrné čepele, zruší svou techniku, začne skládat pečetě a odskočí doprava. Tím se vyhne čepelím. Poté dokončí pečetě a provede techniku Shunshin no Jutsu, aby zvýšil svou rychlost. S tímto zrychlením opět vyrazí proti Asaki. Připraví si techniku Oukashou. Když dorazí k Asaki, použije proti ní právě techniku Oukashou a odpálí ji pryč. Poté se objeví za ní a kopne ji do tváře, aby ji zastavil(Haru no Shuurai)*
Asaki: *Když se kunaiům vyhne, tak se jen mírně pousměju. Když vyskočí do vzduchu a začne skládat pečetě, tak se rozběhu o kus dále, aby mě jeho katon netrefil. Poté co skončí s technikou, tak poskládám pečetě a máchnu tím ruky pošlu proti němu větrnou čepel a poté tento útok ještě dvakrát zopakuju. (Fuuton: Juuha Shou)*
Kureya: *Když po něm Asaki hodí kunaie, vyskočí do vzduchu směrem k ní, aby se jim vyhnul. Za letu rychle složí pečetě a vystřelí po ní několik ohnivých koulí(Katon: Housenka no Jutsu). Poté co dopadne na zem si na rukou vytvoří chakrové čepele(Chakra no Mesu) a rozeběhne se proti ní.*
Asaki: *Jen se mírně pousměju.* Jo, už to bude nějakou dobu bude, *řeknu mu souhlasně.* Já se mám taky dobře, dokonce už jsou jounin, trochu se mi povedlo se pohnout se s misemi, *odpovím mu. Když se pak začne zvedat ze země, tak ho nechám a počkám, až bude připraven na souboj.* Jo, já jsem taky připravená, už se těším, že si s někým zatrénuju, protože mise je mise, ale trénink s někým koho aspoň trochu znám je lepší, protože to aspoň přežiju, *řeknu a následně od něj odskočím o kousek dále. Pak vytáhnu dva kunaie a hodím je po něm.*
Kureya: *Když na něj někdo promluví, zvedne hlavu. Hned pozná Asaki, usměje se na ni a postaví se.* Ahoj Asaki, už to nějaká doba bude co? Mám se docela dobře. Trénink? Tak fajn, proč ne? Je to lepší než tady blbnout sám. Jen mě nech vzít si věci a půjdem na to. *Řekne a zamíří k opasku s vybavením. Zvedne ho a uváže se ho kolem pasu. Na pravém boku má upevněné tanto, na levém boku kakuto a wakizashi. Na zádech má brašnu s ostatním ninja vybavením. Když je hotov, dojde k Asaki a řekne.* Já jsem připraven, co ty?
Asaki: *Jak se tak dívám kolem sebe, tak si všimnu Kureyi, který se tam akorát rozcvičovat. Sundám si z hlavy kapuci od mikiny a trochu se usměju. Dojdu blíže k němu a podívám se na něj.* Ahoj, dlouho jsme se neviděli, *pozdravím ho.* Jak se vůbec vede, *zeptám se ho a čekám na jeho odpověď. Poté co mi odpoví, tak se na chvíli zamyslím.* Co kdybychom si trochu zatrénovali, když jsme tady, *zeptám se ho zvědavě.*
Kureya: *Kureya právě byl v tréninkové oblasti Skryté Mlžné. Rozhodl se jít trénovat, aby byl připraven na další mise. Zatím se jen tak rozehříval, dělal kliky, dřepy a tak. Zbraně a ostatní ninja vybavení měl položené stranou, aby mu nepřekáželo. Na sobě měl černé triko a kalhoty, přes pravé oko pásku a na pravé ruce měl uvázanou čelenku Kiri. Docela silně pršelo, ale to mu nevadilo. Na déšť je zvyklý a byl docela rád když skončilo to úmorné horko.*
Asaki: *Už je to nějakou dobu co jsem se vrátila z poslední mise a dostala jsem nějaký úkol a mým cílem byla Kirigakure no Sato. Poté co jsem onen úkol splnila, tak jsem se rozhodla, že se hned nevydám zpět, ale že se trochu projdu po vesnici, abych zjistila, jak to tak vypadá. Prošla jsem centrem vesnice, ze kterého jsem následně jednou uličkou odešla a pokračovala jsem dále v cestě, když se přede mnou objevily velké tréninkové prostory.* 'Hmm, že bych se sem podívala, jak se tady trénuje,' *pomyslím si a dále pokračuju v cestě ke cvičišti. Vejdu dovnitř a začnu se rozhlížet kolem dokola, jestli tady třeba není někdo známý a abych se podívala, jak to tady vůbec vypadá, když jsem už sem došla.*
---: ---
Kenji Abito: *Kenji dorazil na místo, kde se měl s Akemi potkat, nikoho ale nikde neviděl.* "Já vím že jsem přišel pozdě, a ty to taky víš, tak si měla prostě chvilku počkat." *Pomyslel si a rozhlížel se kolem sebe.* GATSUGA *Ozvalo se a z leva i z prava se proti němu řítila ničivá technika. Nastavil ruce do rány a pomocí (Kesshou no Yoroi) zpevnil ruce do tvrdého krystalu, od kterého se oba jen odrazili. Akemi a Shiba, přeměněná do podoby Akemi přestali rotovat a letěli vzduchem pryč od Kenjiho.* Teď *Zavolala Akemi a obě dvě škubly drátkem, který drželi v ruce. Drát začal vylézat ze země a natahovat se tak, že nakonec svázali Kenjimu ruce k tělu. Kenji ale v tu chvíli věděl, která z nich je ta pravá, protože věděl, že i když je Shiba přeměněná do člověka, pořád neumí mluvit. Zasoustředil se teda na Akemi a směrem k ní dupnul nohou do země. Směrem na Akemi pak začala ze země tryskat voda. (SUITON: MIZU KAMIRIKI) Ta musela uskočit v tu chvíli ji vyklouzl drátek z ruky a Kenji byl volný. Na nic nečekal a rozběhl se proti Shibě. Složil několik pečetí a pomocí techniky (Suiton: Mizuame Nabara) plivl na zem kolem Shibi tekutinu, která by ji měla chytit jako lepidlo. Kenji sám aktivoval soustředil chakru do chodidel, čímž se mohl bez problémů pohybovat i po oné tekutině. Tasil Kakuto a hned začal po Shibě sekat. Akemi si všimla pečetí na techniku, a tak věděla, že musí soustředit chakru do chodidel, aby byla v pohodě. Pomocí (Shunshin no Jutsu) se dostala mezi Kenjiho a Shibu s nasazenými boxery na rukou a vracela útoky na Kenjiho. Mezitím co se Kenji s Akemi prali, Shiba se pomalu dostala z pasti, nahromaděním velkého množství chakry a použitím velké síly. Poté padla na všechny čtyři, samozřejmě soustředila chakru i do rukou, aby se zas nepřilepila a rozběhla se proti Kenjimu, po kterém začala zuřivě škrábat. Kenji nevěděl čemu se bránit dřív, dalším sekem odrazil útok obou dvou a uskočil asi 15 metrůod nic. krvavý škrábance měl jak na rukou, nohách tak i na obličeji.* Hodně jste se zlepšili, to je dobře. *Pronesl mezi nádechy.* Dostali jsme se až na Jounina, tak ještě aby ne. *Odpověděla Akemi a usmála se na něj. Kenji nemohl uvěřit, že se dostala až tak daleko.* "Jen tak ale neprohraju." *Pomyslel si schoval kakuto. Rozběhl se proti nim a začal skládat pečetě. Než ale doskládal, aktivoval techniku (Kanashibari no Jutsu), čímž je na malou chvilku znehybní. Stačí to k tomu, aby doskládal pečetě na techniku (Doton: Ganchuurou no Jutsu). Ze země kolem nich vyleze spoustu mohutných kamených sloupů, které vyrostli do tvaru pyramidi, aby byl uzavřený i strop a nemohli utéct horem. (Katon: Ryuuka no Jutsu) poskládal další pečetě a vypustil dovnitř pyramidy proud ohně.* "A je to" *Usmál se. Akemi chvilku trvalo, než se dostala z Kenjiho Genjutsu, přeci jen, v tom je lepší než ona. Probudila se ve chvíly, kdy Kenji skládal pečetě na ohnivoui techniku. Rychle vyskočili obě na strop piramidy, kde Akemi složila pečetě a z ruky jí vytryskl proud vody, aby oheň uhasila (SUITON: SUIHACHI). Poté, v oblaku páry vzyla z kapsy několik kunaiů s výbušnými lístky a rozhgázela je ke kořenům sloupů. Pamatovala si přibližně kde jsou. Následovalo několik explozí a sloupy se skáceli k zemi. Kenji už cítil úbytek chakry, a tak využil páry aby se dostal trochu dál a odpočinul si. Proti nim to ale nemělo žádný smysl, protože hned vycítili kde se Kenji schovává a začali útočit.* "Nezbývá než jim něco zahrát." *Vytáhl z kapsy flétnu a začal hrát. Ani jedna z nich nevěděla, že tohle Kenji umí, měl tedy výhodu a nemohl tady prohrát. Hrál asi 3 vteřiny hezkou melodii, do které poté přidal i svou chakru a pomocí techniky (SURUDOI KUCHŌ) je obě paralizoval. Stihl to jen tak tak, jakmile vylezl ze své schovky, viděl je necelých 5 metrů před ním. Hrál tak asi půl minuty. Akemi nijak extra nezvládala genjutsu, takže tohle ji dostalo. Shiba se za oblaku dýmu proměnila zpátky na psa. V tu chvíli Kenji přestal hrát. DOšel k Akemi a podkopl jí nohy. Flétnu schoval a usmál se na ně obě.* Dneska mě to bavilo, ale jako Jounin nic moc. *Akemi chytla Shibu a snažila se jí uklidnit.* Jo tohle bylo zákeřný, ale hezky si z toho vybruslil, příště už tě tak šetřit nebudeme. *Smála se. Kenji si k nim sedl a čekal až jim bude lépe, chvilku si povídali a pak se rozešli domu.*
---: ---
Kureya: *Kureya se dnes rozhodl trénovat zde, protože se chce naučit techniku Katon: Gyoukakyuu no Jutsu a neche nikoho zranit, nebo něco spálit. Na sobě má černou masku, černé tričko a černé kalhoty. Stojí v mlze se zavřenýma očima. Náhle je otevře.* "Jdu na to!" *Začne skládat pečetě. Když složí pečeť tygra, zhluboka se nadechne.* "Katon:Gyoukakyuu no Jutsu!" *Vyfoukne všechen vzduch co v plicích má. Vytvoří ale jenom malý plamínek, který svým tvarem ani moc kouli nepřipomíná.* "No, nečekal jsem že se mi to povede na první pokus. Zkusím do toho dát víc chakry. Snad se vytvoří aspoň malá kulička." *Opět složí pečetě a nadechne se. Tentokrát do hrudi natáhne více chakry než minule. Vydechne ji všechnu. Vytvoří se ohnivá kulička o poloměru asi 30 cm.* "No, lepší než nic. Aspoň že se trochu zlepšuju. Ještě to zkusím naposledy. Tentokrát natáhnu ještě víc chakry." *Opakuje stejný proces jako předtím. Složení pečetí, nadechnutí, natáhnutí chakry do hrudi a její následne vyfouknutí. Tentokrát vytvoří poměrně velkou kouli. Ne tak velkou, jako Chunin, ale na Genina je dobrá.* "Super! Pro dnešek to asi zabalím. Dneska jsem odvedl dobrou práci. Aspoň myslím." *Řekne se spokojeným výrazem, a s úsměvem na tváři odchází.*
---: ---
Sasori Shintaro: *Sasori se zrovna nachází v tréninkové oblasti v Kirigakure no Sato. Trochu ho štve, že techniku Mokuton: Sashiki no Jutsu nevyužije tak jak by si přál. Sice si z těla může tvořit provizorní dřevěné zbraně, ale ono by se to dalo využít trochu jinak a tak si řekl, že by se mohl pokusit o menší úpravu funkce techniky. Oblečené má pouze kalhoty a boty, vrchní část těla má odhalenou, pokud by byl totiž oblečený, stejně by si zbytečně zničil oblečení, protože by ho protrhl svým dřevem a tak dále. Koncertuje svou chakru aby mu z několika částí těla (záda, boky, břicho) vylezla ze dřeva dlouhá pouze půl metru. Poté koncentruje chakru na to aby se stalo to co si Sasori přesně přeje a to aby se kopí z jeho těla doslova vystřelilo. Chakru koncentruje a pokouší se o to hodiny a hodiny ale jediné čeho za tu dobu dosáhne je to, že mu kopí/bodce z těla akorát tak vyskočí a dopadnou sotva centimetr od jeho těla. Dnes večer toho asi moc nezvládne a tak se na to vykašle a radši jde domů. Další večer to zkouší znovu, chakru koncentruje dál a dál a zkouší, aby bodce z jeho těla vystřelil, ale nic se nedaří tak jak by chtěl. Sice ano podaří se mu, aby nakonec z jeho těla vystřelili, pokud se tomu dá říkat, protože bodce vystřelí do vzdálenosti pouhých sedmi centimetrů od svého těla a tak si bodce v těle vytváří znovu a znovu a vystřeluje je znovu a znovu stále dokola. Tento večer se dostane tak daleko, že dokáže střely vystřelit do vzdálenosti půl metru. Následně to zkouší další večer a další a další. Každý večer několik hodin to zkouší stále dokola. Uplynou nejdřív dny pak týdny a nakonec i měsíce kdy dojde do takové úrovně, že bodce vystřeluje velmi rychle a do velké vzdálenosti jakoby se jednalo o projektily nějakých střel (například jako u Mizzudeppou no Jutsu – Modoru Jutsu). Ovšem Sasoriho pak napadne, že by mohl trochu trénovat i svou mušku, když vzdálenost a sílu střel zná, takže teď jde trénovat mušku takovým stylem, že si bodec vytvoří pouze v dlani a tou zamíří na terč, na které se většinou střílí šípy, když tu ostatní trénují vrhání zbraní a střely z luku. Sasori tak tedy trénuje přesnost a střílí jen na ty terče své kopí. Svou mušku takto bude trénovat několik následujících týdnů, sice terče zničí jen jeden zásah tímto bodce, protože je tak silný a hlavně má takovou rychlost že skrz terč proletí jako máslem. Nejdůležitější je to, že zvládl to, co chtěl upravil si svou techniku podle toho haj potřeboval. *
---: ---
Sasori Shintaro: Ten kluk je strašnej, radši půjdu domů. *Poví naštvaně Sasori a vydá se klidným krokem k sobě domů. Dnes se tréninku věnovat nehodlá a jak stráví, den to se teprve uvidí. Den ještě ani zdaleka nekončí, takže se třeba může pak stavit za Harukou kdoví. *
Araki: Pokud se něco takového může naučit Mizukage tak proč bych nemohl já? Proč myslíš že to má nějakou spojitost s Mokutonem... *Odmlčí se a otočí se k němu zády.* Jen hloupá výmluva.. *Vydechne ze sebe a sebere svůj batoch, přitom se zároven rozejde pryč úplně ignorujíc Sasoriho slova..*
Sasori Shintaro: Jakej má smysl tě brát sebou? Mám pocit, že to cítění přírodní Chakry má něco společného s Mokutonem, který ovládám. Nemá smysl tě brát sebou a nechci tě nějak naštvat, ale, proč myslíš, že sebou neberu Haruku? Budu potřebovat být naprosto sám a tak dále, určitě ti o tom ale něco řeknu, až se vrátím, platí?
Araki: *Chvilku ho mlčky zarytě poslouchá.. Jeho mozek o tom dost přemýšlí, jako by mu v hlavě uvízlo každé jeho slovo..* Počkej počkej!! *Zkousne si spodní ret a otočí se k němu zády, nejdříve si začne prohrabovat vlasy jako by se nad něčím rozhodoval... * Nakonec se uklidní a pak udělá pár rozhodných kroků k Sasorimu.* Vezmi mě sebou! Chci to také zjistit.. Tedy zní to zaujímavě .. *Odmlčí se a koukne jinam.* Sasori dovol mi jít s tebou ! *Vydechne potichu s pohledem odsouzeným k záhubě kouká do boku.. Ví že Sasori řekne ne ..*
Sasori Shintaro: Víš co je celkem vtipné? Ty a Haruka jste oba dva Jinchuriki a já mám Kekkei Genkai, které si dokáže poměrně lehce poradit s Bijuu. Osud má celkem smysl pro humor, když to tak vezmeš, protože jakmile kdykoliv ztratíš kontrolu a já budu nablízku tak tě dokážu docela lehce zpacifikovat. *Poví Sasori s úsměvem. *Já spíš přemýšlím, že bych odešel na nějakou dobu z Kirigakure, poslední dobou mám totiž v lesích daleko od vesnice takový pocit, jako kdyby těmi místy protékala Chakra ale nejedná se o obyčejnou Chakru. Její původ je jiný než ta naše spíše jde o přírodní Chakru a já prostě mám pocit, jako kdybych jí cítil tak bych se to rád naučil ovládat, říká se že Mizukage něco takového ovládá a tak ho chci požádat, aby mě nechal na nějakou dobu odejít z vesnice, abych mohl trénovat a zkusit to ovládnout, ovšem budu kvůli tomu být nějakou dobu mimo Kirigakure.
Araki: A co jí omlouvá za mou Geninskou zkoušku? *Skoro až naštvaně zavrčí načež se odmlčí skoro zapomněl na to co by se stalo, kdyby to někomu řekl..* Ne nevím co je to zač.. *odsekne rychle aby změnil téma.. * Chceš mi říkat co dokáže? *Vydechne a celkem si roztřepatí rukama vlasy snad aby rozházel své myšlenky.. * Pro zatím mám jiný cíl *nechám klon aby mi přinesl malou bingo knízku.* Chci lovit Nukeniny z Bingo knížky a udělat tak pro Kirigakure bezpečnější místo. *pohlédne na bingo knížku a pak na Sasoriho.* Ale Na to musím vymyslet jiný způsob než se spoléhat na chakru Yona .. Sice je to úžasná síla ale nejsem jí schopný kontrolovat potřebuju najít sílu kterou můžu kontrolovat .. Dříve než zvládnu kontrolovat Yona i když snad s ním jednou budu vycházet aniž bych ho musel kontrolovat.. *usměju se a poškrábu se ve vlasech.* Omlouvám se že ti dělám problémi Sasori..
Sasori Shintaro: *Nijak radši nekomentuje to ohledně vypuštění Bijuu a smrti druhé Mizukage. *Myslím, že bys to neměl, řešit na druhou stranu to udělala, pro vesnici sice ji to neomlouvá, ale já jsem celkem rád že Haruka v sobě má Bijuu, protože se zdá, že je díky tomu šťastná. *Odpoví Sasori klidným hlasem. *Mimochodem říkal jsem, ti už někdy kde jsem sebral tuhle hůl? Nebo co vlastně umí? *Zeptá se Sasori a ukáže na svou hůl Ōyamatsumi. *
Araki: *Potichu vydechne.* Nestojím už o to být Kage.. *vydechnu tím mu odpovím i na jeho otázce o jinchurikim. protože ho to nezajímá. Pomalu si vyhrne tričko do pulky břicha, tak aby mu šla vidět pečeť kterou má na břiše umístěnou, poté na ní položí ruku tak že prsty rozmístí po pečeti.* V poslední době si říkám proč prostě neodemknout pečeť a nepustit Yonbiho ven ano mohl by zníčit celou vesnici.. zabít spoustu lidí a Ninjů Ale v jediné v co doufám, že před tím než by ho do někoho zapečetili by zabil tu čubku druhou.. *Pomalu stáhne ruku přičemž nechá tričko zahalit jeho břicho.* Ale když si uvědomím co je mým cílem .. Není to nijak vznešený cíl proto doufám že najdu něco jiného co bude mým cílem, potřebuju co nejdřív zesílit a dostat se na vyší pozici.. *koukne na Sasoriho a vytvoří vodního klona, který dojde k batohu kde se sehne a něco tam hledá.* Vím že bych ti to říkat neměl *rozejde se k němu.* Chci druhou vidět mrtvou, protože do Haruky nacpala Biiju .. *Odmlčí se při vzpomiínkách na Mizukage se v něm hromadí vztek, mezi tím klon najde to co hledal .*
Sasori Shintaro: *Chviličku mu trvá, než se odhodlá odpovědět. *Víš, ono to není jen o síle a o tom zda jsi člověk nebo Jinchuriki. Sice to teď bude asi trochu tvrdé, ale ty bys opravdu nebyl dobrý Mizukage, problém ovšem není v tom, že jsi Jinchuriki. Lehce se necháš unést emocemi, chybí ti vysoký intelekt a taktické přemýšlení. Samozřejmě Mizukage potřebuje sílu, ale zároveň to musí být člověk, který dokáže strategicky a takticky přemýšlet a který dokáže rozhodovat, aniž by se nechal unést emocemi. Víš, že existuje i muž, který je Jinchuriki a zastupuje funkci podobnou Kage?
Araki: *Na moment se zarazí a do konce Sasorimu věnuje udivený pohled..* Jsme kámoši? *Pohlédne na něj jako by se spíše ptal sám sebe dost udiveně potichu vydechne.. *Pustí k zemi flašku a rozejde se k Sasorimu..* Když jsem byl malý hnal mě kupředu sen, že se stanu Mizukagem.. *Mírně se usměje snad je to poprvé co si se Sasorim takto povídá.. * S Harukou to byl náš společný sen.. *mírně se tomu musí ušklíbnout. Natáhne ruku k obloze s rozevřenou dlaní.* Myslím že bych nebyl dobrý Mizukage.. *pomalu ruku stáhne.* Mizukage by se nikdy neměl nechat zlomit.. *Vydechne a tak nějak zmlkne zkousne si spodní ret a radši se rozejde od Sasoriho pryč.* Každý to stále opakuje ... Jinchuriki se Mizukagem stát nemůže kdo by stál o takového Kageho? *Na moment se odmlčí. Pohlédne na Sasoriho načež se k němu otočí čelem..* Vždycky mám pocit, že jsme s Harukou od sebe tak daleko.. *Pomalu si přiloží ruku na místo srdce.* JAko by mezi námi byla propast a já jí stále zvětšoval a zvětšoval.. I když jsme oba Jinchuriki Tak Haruka vždy bude předemnou naprosto vychází se svým biiju a já se jen vzdaluju jsem rád že má někoho kdo tu pro ní vždy bude.. *Usměje se na Sasoriho.*
Sasori Shintaro: Co mě žene? Je toho hned několik, jedni z toho je Haruka, další z nich jsi i ty stále jsi člen týmu, který mi byl svěřen a snad asi i jedinej kámoš. Další takovou věcí je že bych rád jednou zjistil, jak to bylo se mnou a mými rodiči, vím, že mi řekli, že jsou oba po smrti, ale hrob otce nikde není. Když se snažím zjistit, jak to s ním bylo tak vždy se nakonec dostanu do takové fáze, že každý odmítá mluvit. Pak je tu ještě jeden důvod a to je že když jsem byl v sirotčinci, tak jsem neměl možnost nastoupit na akademii a navíc vychovatelky říkali, že nikdo z nás nebude Ninja a tímto se jim snažím dokázat, jak moc se mýlili tím, že se stanu jedním z nejsilnějších. Plánuju se tam někdy ukázat a říct jim že jsem dosáhl hodnosti Shinobigashira a že mě jen zbytečně brzdili a zastrašovali. Každý má mnoho věcí co je může hnát kupředu. Samozřejmě že moje láska k Haruce je to nejsilnější co mě žene dopředu.
Araki: *Chvilku jakoby zadumaně přemýšlí s pohledem upřeným do zebě, pak však Sasoriho pustí a rozejde se pryč, když dojde k batohu tak se sehne a vytáhne flašku s vodou aby se napil napije se a pak se zahledí na oblohu. Poté koukne na flášku a vydechne nahromadí do ruky chakru a flašku v ruce rozdrtí..* Co tě ženě kupředu? *Pohlédne na Sasoriho trochu zvědavě, chce vědět jestli je to Haruka nebo něco jiného.*
Sasori Shintaro: *Mohl se sice jednoduše ubránit ale tak udělá Arakimu tu radost a nechá ho. Otázka Arakiho ho celkem pobaví. Jen se podívá na oblohu a usměje se. Vybaví si jak si s Harukou společně užili svoje poprvé a jakože to podle něj určitě stálo za to. *Proč bych si ji měl brát? Myslím, že je ještě mladá stejně jako já nechci jít k sobě hned poutat, aby si nemyslela, že ji chci omezovat. Každopádně jednou si jí stejně vezmu, o tom tě určitě ujistím.
Araki: *Sevře ruce v pěst.* Nebudu na takové hodnosti na vždy jen počkej.. *potichu vydechnu načež na sebe ukážu.* Jsem lovec odměn nechci být někde schovaný..*ušklíbnu se chvilku se odmlčím a pohlédnu jinam..* Jen chci vědět kdo se nachází v mém okolí když bys byl nepřítel zabil bys mě ani bych nevěděl jak.. *Vydechnu načež použiju Shunshin no jutsu načež se rychle objevím za tvými zády Rukou tě chytnu kolem krku a trochu se na tebe pověsím.* Co Haruka Sasori kedy se budete brát ? *Zasměje se.*
Sasori Shintaro: Naučit? To nejde. Nemáš dostatečnou hodnost, jsi pouhý Tokubetsu Jounin takže jsi Ranku T/J ale ta technika je Ranku A. *Poví Sasori klidným hlasem a zakroutí hlavou ve znamení, že ho to prostě naučit nemůže. *Navíc musel bys přijmout povolání stopař a to bys nechtěl, takový Ninja se nedostane do boje, proto jsem to přijal jen jako sekundární. *Odpoví Sasori klidným hlasem. *Navíc to není ani tak technika, naučil jsem se abych Chakry cítil skoro pořád.
Araki: Pff nejsem kouzelník.. a rozkazovat si taky nenechám.. *Zamumlám si pro sebe ale pak mě něco napadlo..* Hej Sasori nauč mě tu techniku! *V tu chvíli nechá yonbiho chakru aby pohltila jeho tělo a on tak vytvoří plášť z chakry.. chakrovým ocasem poté švyhne tak aby se mlha rozfoukala a on tka odhalil Sasoriho.. * Nauč mě vycítit ostatní chakry! *V klidu nechám ze sebe yonbiho plášt odfouknout načež se vydám k Sasorimu.*
Sasori Shintaro: *Složí několik ručních pečetí a následně se z nebe začnou snášet kapky deště, které se ovšem soustředí jen v oblasti tréninkové oblasti, aby tím nezasáhl celou vesnici. Tento déšť vysává z Arakiho jeho Chakru a oslabuje každou techniku, neboť z nich taktéž vysává Chakru (techniky třídy E, D, C jsou zničeny úplně). Jedná se o techniku Hijutsu: Suiton: Kirisame. To způsobí, že všichni Arakiho kloni se změní na loužičky obyčejné vody. *Tak tu mlhu teda odstraň, když mě chceš najít! *Zavolá na něj hlasitě Sasori. *
Araki: *mírně se pro sebe ušklíbne.* tak pojd a zaútoč do otevřeného prostředí? *ušklíbnu se sám pro sebe načež vytvořím velké množství vodních klonů tak aby se postupně rozeběhli do všech směrů a našli tak Sasoriho. který zde někde musí být, pokud ho najdou tak okamžitě zaútočí vodními jutsu..*
Sasori Shintaro: *Sasori prozatím další útok neprovádí, cítí, že se před Arakim nacházejí další dvě celkem slabé Chakry takže si okamžitě uvědomí, že se jedná o nějaké klony. Složí tedy pečeť, aby promítal svůj hlas tak aby pokud Sasori bude mluvit Araki a jeho kloni jeho hlas uslyší mezi sebou (Utsusemi no Jutsu). *Kdybych byl nepřítel jsi mrtvej. Víš o tom? Vytvořil sis klony před sebou, ale nechal jsi otevřenou možnost pro útok ze strany a zezadu. *Promítne to k němu a stojí stále na svém místě. *
Araki: *Araki úspěšně postupuje svůj tréning na zvýšení výdrže a také aby zlepšil své reflexy a úhyby z ničeho nic však přijde rotující sloupec vody, který Arakiho smete jako nic v tu chvíli se zruší Karasu bushin aj vodní klon, který se rozplyne ve vodu.. Araki skončil na skále kousek od něj s potrhaným oblečením a trochu krve u pusy, když se však narovná tak se rozhlédne a zůstane ve dřepu neví kdo to na něj zaútočil proto se je obezřetný byla jeho chyba že nečekal útok, který by neprovedl jeho klon nebo vrána.. Ale Araki Sasoriho vystopovat neumí proto vytvoří dva klony, kterí stojí před ním tak aby mu tvořili štít, kdyby přišel další útok.*
Sasori Shintaro: *K ránu se vydá rovnou do tréninkové oblasti oblečený v ( odkaz » ). Díky Kagura Shingan cítí zřetelně, že se tam nachází pouze Araki a několik jeho klonů. Na zádech má připevněnou hůl Ōyamatsumi ale zbytek svého vybavení má v několika pečetících svitcích, které sebou nese. Rozhodl se prostě Arakiho trošku pozlobit a trošku ho prostě otestovat. Díky stylu pohybu Sairento Kiringu ho nikdo nemůže slyšet a mlha mu zajišťuje, že nikdo Sasoriho neuvidí i když on je na tom stejně tady ovšem nastupuje Kagura Shingan. Zastaví se asi tak 18 metrů od Arakiho a pak vyskládá několik ručních pečetí a vytvoří velký, rychle rotující sloupec vody, která okamžitě vyrazí proti Arakimu s úmyslem do něj udeřit plnou silou (Suiton: Suichū). *
Araki: *Už k ránu přišel do tréningové oblasti, dneska cestou skoro nikoho nepotkal.. Ještě byla pomalu tma a nebylo nic vidět, takže většina lidí ve vesnici spala.. Araki si našel hezké místo na trénování.. Všude kolem je ke všemu mlha, která zakrývá všechny kameny a překážky na zemi.. Araki si odloží batoh a rozejde se do prostředka menšího prostředí poté se kousne do prstu a složí pečetě.*Kuchiyose no Jutsu ! *Z menšího dýmu vyletí vrána Hikō-wa, která vyletí do oblohy.. Araki se lechce protáhne a pak dá vráně pokyn aby na něj útočila, on se jí akorát vyhýbá.. občas ho překvapí nějaká kámen strom keř? Když už se blíží úsvyt tak vytvoří jednoho vodního klona Suiton: Mizu Bunshin no Jutsu. Zároven nechá vytvořit jednoho Karasu bušina, přičemž nemá šanci vidět jaký je který, všechny tři protivníky na sebe nechává útočit, zatím co jim jen uhýbá a brání se zatím se nepokusil vrátit žádnou ranu.*
---: ---
Sasori Shintaro: *Sasoriho docela překvapí křik Arakiho, ovšem Araki mu svou ranou do země zvládl odfouknout velké množství mlhy, takže na něj Sasori moc dobře vidí. *Takže ta Bijuu Chakra svému Jinchuriki sebere jeho kůži? *Sasori pomocí své hole vytáhne vodu z dřeva, které Arakiho drží a tak se dřevo postupně rozpadne, Sasori ovšem požije vodu a Araki na ní tedy dopadne. Vytvoří pod ním takový obláček vody, který ho vynese do vzduchu a takto se s ním Sasori vydá do nemocnice. *Kdybys se svým Bijuu vycházel a on ti pomáhal dobrovolně tak myslím, že by se ti to nikdy nestalo. *Poví trochu otráveným tónem. Když se dostanou do nemocnice tak jim tam Arakiho nechá, aby se o něj postarali pomocí lékařských Ninjutsu a pak se vydá rovnou do sirotčince, aby si mohl odpočinout. *
Araki: *Araki je v podstatě v tu chvíli spoutám a i když se snaží vší silou se nemůže ani hnout.. Když je všechna chakra vyčerpána tak už ani nezvládne stát jeho kůže je spálená spíše jako by ani nebyla.. Pokud ho dřeva pustí tak dopadne na zem v bezvědomí z vyčerpání a té bolesti, v jednu chvíli hodně hlasitě křičí.*
Sasori Shintaro: *Sasori rychle zakročí, tuto techniku zná a tak použije techniku, která je na to jako dělaná. Samozřejmě že nestojí přímo u Arakiho ovšem po složení pečetě ze země vyletí několik dřevěných kusů, které Arakiho různě ovážou jak za nohy, tak za ocasy, ruce a trup (tahle technika udržela v Anime i Kyuubiho). Sasori si je jistý že to Arakiho udrží (Mokuton: Jubaku no Jutsu). Ovšem to není všechno, protože hned na to složí další pečetě a kolem Arakiho se vytvoří několik dřevěných kůlů, které okamžitě začnou odčerpávat démoní Chakru ve velkém množství a tím během okamžiku přivede Arakiho do původního stavu (Mokuton: Hokage Shiki Jijun Jutsu). *
Araki: *Pomalu se narovnám.* Chceš říct že Mizukage je lhář? *Ušklíbnu se najednou se kolem Arakiho objeví Yonbi chakra, ze které mu naroste ocas.* Sasori! *Hlasitě vykřikne v tu chvíli se jeho kůže začne pálit načež to vypadá jako by jeho kůže byla plná a živá chakrou.. Yonbi chakra V2 .. Araki nahromadí chakru do ruku a prudce flákne do země, trochu jako by použil Oukashou akorát s mnohem větší chakrou a ničivějším účinkem, k tomu se vytvoří tlaková vlna a poryvy větru začnou odkrývat mlhu dokonce i Sasori by měl mít problém aby ho to neodfouklo pokud je v blízkosti.*
Sasori Shintaro: *Araki dopadl úplně na druhou stranu od Sasoriho, neboť nemůže určit Sasoriho polohu podle trajektorie letů vodních šípů a to hned z dvou důvodů. Prvním z nich je že díky mlze není vidět ani na krok a tím druhým je že ty šípy ani neletěli od Sasoriho. Šípy jsou tvořeny vodou, kterou vytáhl ze dřevěné stěny, takže voda se k Sasorimu ani nepřiblížila. Sasori Arakiho vyslechne a tak složí pečeť a soustředí se na lokaci místa, kde se nachází Araki a promítne přímo za něj svůj hlas. *Proč si myslíš, že ti zrovna já mohu pomoct ovládnout Bijuu? Já ani Bijuu nemám, takže nevím, jak bych ti mohl pomoct.
Araki: *Araki zůstal něčině stát a přihlížet jak jeho tělo škrábnou vodní kopí.. Na moment zůstal bez hlasu stát, než se pousmál. Následně mé tělo udělalo krok v před a Araki seskočil dolů přímo před místo, kde by se zhruba někde mohl Sasori nacházet podle výstřelu.* Sasori pomož mi ovládnout Yonbiho ! *Můj pohled je zaměřený více k zemi.*
Sasori Shintaro: *To množství klonů, které Araki vyvolá je celkem zajímavé a tak rychle vezme svou hůl Ōyamatsumi. Kage Bunshin mezitím použije Shunshin no Jutsu a přesune se přímo vedle Sasoriho a ihned začne skládat několik ručních pečetí, po jejímž dokončení udeří dlaní do země ze které se před ním a Sasorim vystaví ohromně odolná zeď propletených stromů (Mokuton: Jukai Heki). Následně Bunshin složí další ruční pečetě a znovu vytvoří velmi hustou mlhu, ve které není vidět ani na krok (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Sasori díky Kagura Shingan pozná že Araki soustředí Chakru do země pod Sasorim a tak mu dojde, že se něco stane a tak se odrazí od země a skočí někam bokem, ovšem svého Kage Bunshina tam nechá aby, viděl, co se stane a ta láva, kterou Bunshin zahlédne těsně před tím, než ho zasáhne Sasoriho zaujme (jeho vědomosti a Chakra se Sasorimu vrátí). Sasori následně pomocí bezhlučného přesunu využije momentu kdy ho Araki nevidí a přesune se někam úplně bokem, ovšem namíří svou hůl na dřevěnou stěnu a vysaje z ní všechnu vodu a tak se dřevo postupně rozpadne na třísky a on tu vodu ovládne, takže obrovské vody, která vyletí, ven přemění na obrovské množství vodních šípů, které telepaticky ovládá a tak šípy velkou rychlostí začnou kropit oblast, kde jsou všichni kloni a měli by je prostřílet a zničit. 10 šípů dokonce vyletí vysoko do vzduchu a následně všechny šípy vyletí rovnou na Arakiho ale letí tak ab ho jen vždycky těsně škrábli na stehně boku nebo rameni. Sasori prostě může díky své holi ovládat vodu. *
Araki: *Araki nevěděl v mlze, kde se Sasori nachází proto rychle mlhu zrušill v tu chvíli poti němu ze země vystřelovala voda.. Araki se tomu však vyhnout nemůžu stihnout proto opět použije Suika no jutsu díky čemuž se vyhne i jeho následující technice... Araki doufá že Sasori neumí Raiton, protože tomu by se vyhnout nedokázal.. Rychlými saltami se dostane co nejdál od Sasoriho náslědně zůstane v pokleku, Araki složí pečetě.* Doton: Doryuu Jouheki *rukou udeří do země ze které vyletí stěna i s Arakim.. Následně Araki složí pečetě a vytvoří 10 vodních klonů, nyní už je Arakoho tělo obalené Yonbiho chakrou.* Tak snadný ti to neudělám! *Ušklíbne se Každý z klonů se rozeběhne proti Sasorimu at němu nebo klonu přičemž každý z nich udělá jinou Suitonovou techniku. 3 použijí Suiton: Mizu no Tatsumaki a vytvoří tornádo 3 použijí Suiton: Mizzurappa a zbilý tři Suiton: Mizu Kamiriki jen ten poslední použijije Gousuiwan no Jutsu a snaží se Sasoriho vyřídit pomocí rukou a nohou Araki mezi tím ve výhodě vysoko nad děním složí pečetě.*Shakuryūhōgan *A vytvoří několikrát za sebou Lávovou past do které se snaží Sasoriho dostat to že používá hodně Yonbiho chakry ho netrápí .. Sasori je o dvě hodnosti napřed tak nevidí důvod nepoužít to množstvá chakry, které má v zásobě.*
Sasori Shintaro: *Sasori je spokojený už jen díky tomu že Arakiho mohl spoutat svým dřevem i když jen na chvilku. I ten krátký čas strávený kdy byl Araki spoután dřevem mu jistě musel odebrat dost Chakry. I když Araki pokračuje v boji tak jeho útok Dotonem je vlastně jen výstřel na slepo, protože Sasori ví kde je zatímco Araki to nemá jak vědět. Hliněné střely tedy letí někam mimo. Sasori následně vytvoří jeden Kage Bunshin, který se naprosto bezhlučně přesune tak aby se nacházel po levé straně Arakiho, zatímco Sasori se nachází, po jeho pravé straně. Kage Bunshin následně udeří nohou ze země ze které směrem k Arakimu začne vystřelovat voda (Suiton: Mizu Kamiriki) a originální Sasori si vytvoří okolo 20 vodních Shurikenů, které po Arakim postupně vrhne (Suiton: Mizu Shuriken). * „Tak jak odhalíš ten útok? Nevidíš mě, neslyšíš mě, tak co uděláš?“ *Pomyslí si Sasori. *
Araki: *Ve chvíly kdy je svázaný dřevem se jeho tělo rozplyně ve vodu pomocí techniky Suika no jutsu.. Hned na to se zhmotní přičemž se rozeběhne tak aby ho jen tak nemohl polapit pomocí dřeva, při běhu vyskládá pečetě v jednu chvíli se zastaví a ruce položí na zem *Doton: Tobi Tsubute *ze země v tu chvíli začnou vylítávat hliněné střely.. Araki ho štve ta jeho sebevědomost vůči němu..*
Sasori Shintaro: *Kanashibari no Jutsu nemá moc velký účinek, Sasori to ovládá taktéž, takže stačí použít Kai aby se uvolnil a když Araki vyskládá pečetě na techniku Narakumi no Jutsu tak ještě než Genjutsu stihne působit tak Sasori použije znovu Kai. Sasori totiž Narakumi no Jutsu ovládá taktéž, takže poznal sérii ručních pečetí, které Araki vyskládal. Ovšem jakmile se ocitne v mlze tak se usměje. Zavře oči a nechá své klony zrušit a pomocí Sairento Kiringu se začne přesouvat někam jinam trochu bokem. Araki jistě nebude schopen určit Sasoriho polohu, stejně jako Sasori by nebyl schopný určit jeho polohu, kdyby on použil Sairento Kiringu, ovšem z toho důvodu má Sasori Kagura Shingan, takže dokáže kdykoliv naprosto jistě určit Arakiho polohu. Sasori složí několik ručních pečetí a ze země pod Arakim zničehonic vyjdou velice pevné dřevěné trámy, které mu svážou každou ruku zvlášť, nohu taktéž a jeden kůl se mu omotá kolem pasu, čímž mu znemožní pohyb (Mokuton: Jubaku no Jutsu), dokonce mu to dřevo začne vysávat Chakru čímž po něm začnou vyrůstat malé větvičky a celkově se tím začne posilovat. *
Araki: *Ve chvíli kdy ho obklobí jakáři bariéra ze sebe vydere hlasitý křik, přičemž vypustí Yonbiho chakru čímž, se bariera roztříští, v tu samou chvíli chakru utlomím abych jí neplácal.. Pohlédne Sasorimu do očí přičemž použije Kanashibari no Jutsu nečeká že by to mělo nějaký velký účinek, proto v zápětí použije Narakumi no Jutsu a hnes složí pečetě a použije Kirigakure no jutsu Chce aby se jeho strach smísil s mlhou a on byl zmatený nebo nejistý ještě o něco déle..*
Sasori Shintaro: *Sasori jako Senzibil samozřejmě pozná že Araki v moment kdy se dotkne země, do ní vypustí Chakru a tak se odrazí od země. Dopadne o několik metrů bokem takže i Arakiho útok pomocí Suitonu ho naprosto mine. Sasori následně složí pečeť a okolo Arakiho se vytvoří bariéra, která mu začne vysávat Chakru a Araki se nebude schopný hýbat (Mugen Hōyō). Sasori sice musí držet složenou pečeť a tak mezitím z jeho těla vyjdou dva Moku Bunshini. *
Araki: *Natáhne svou pravou ruku v tu chvíli k zemi pustí světelné koule, v tu chvíly rychle složí pětěť*Shakuryūhōgan *šeptne neslyšně načež seskočí dolů, pomocí otočky a Sasoryho směrem přičemž z jedné dráže začne prudce stříkat voda. Suiton: Mizu Kamiriki * *hned na to uskočí bokem připraven na Sasoriho protiútok.*
Sasori Shintaro: *Sasori se podívá na Arakiho jako kdyby to byl blázen. *Ehm nechci být zlej, ale nemyslím si, že je to dobrý nápad, mohl bych ti docela ošklivě ublížit a to fakt nechci. *Poví Sasori s překvapením v hlase. Bojovat s Arakim se rozhodně nechce, už jen to že je mezi nimi propast v rozdílu dvou hodností mu nedává moc důvodů s ním bojovat. *
Araki: *Usměju se a rozejdu se k tobě.* Haruka je přeci jen úžasná i její Biiju jí má rád.. *Ušklíbne se načež se kousne do rtu Rychle vyleze na skalku a podívá se na Sasoriho.* Bojuj se mnou a pomož mi ovládnout Yona! *Není to nabídka spíše takové nucenně donucenní.*
Sasori Shintaro: Já a Haruka jsme tak silní jen díky našemu výjimečnému poutu. Nebýt toho pouta, které má opravdu malé procento lidí tak bych určitě nebyl silný ani z poloviny tak jak jsem na tom teď. A neměl bys chtít být sám, je to špatný nápad. Je víc lidí, kteří chtějí být samy ale, jakmile dosáhnou samoty tak zjistí, že jsou osamělí a začnou trpět. Ty se spíš zbytečně snažíš od sebe lidi odhánět a to bys neměl.
Araki: *Mírně se pousměje své oči zavře zhluboka se nadechne a vydechne.* To zní fakt dobře nevěděl jsem, že někoho máš... No nejsme vlastně ani přátelé.. *Přemýšlí trochu moc nahlas a začne se procháázet lehce kopne do kamínku, který se od razí o skalku a skončí na jiném místě než měl... * Původně jsem přemýšlel co bych vlastně měl dělat.. * Odmlčím se a pousměju se* Můžu chtít být sám ale nemůžu toho dosáhnout protože mě nenechají si v klidu žít.. *Vezme do ruky pramínek svých vlasů, se kterými si lehce pohraje.* Ty i Haruka jste úžasný a já jsem jen přítěž.. *Natočím se na Sasoriho přičemž mu pohlédnu do očí.*
Sasori Shintaro: Ahojky. *Sasori čekal že Araki bude agresivní nebo nějak útočný když ho zavolal zrovna sem. Ovšem otázka, kterou dostane, ho trochu zarazí. *Co od života očekávám? Tak doufám, že se svojí láskou jednou budu žít společně v našem vlastním domě a že si ji i třeba jednou vezmu. Milujeme se a tak doufám, že to vydrží, to je to jediné co od života očekávám její bezpečí a aby byla šťastná. Proč se mě ptáš na něco takového? *Sasori si není jistý, zda by bylo dobré, že on a Haruka mezi sebou mají romantický vztah, ne že by se Arakiho bál spíše mu dělá starost jeho reakce, aby pal Haruka nebyla smutná a netrápila se kvůli tomu. *
Araki: *Araki jen potichu posedával na menší skalce která spíše připomínala kámen.. Když Sasori došel v dohodnutou chvíli tak se na něj zprvu podíval.. Poté si prohrábl vlasy s postavil se * Hoj Sasori.. *Lehce pozvedne jednu ruku a pak si stoupne tak aby k němu byl bokem zahledí se k obloze.* Hej Sasori co očekáváš od života? *mírně se ušklíbnu.*
Sasori Shintaro: *Netuší proč se Araki chce se Sasorim setkat a navíc proč zrovna v tréninkové oblasti. Oblékne se do ( odkaz » ) a na zápěstí si připevní zápěstní nože, které díky dlouhým rukávům ani nejdou vidět. Na záda si připevní hůl vlastní výroby (Ōyamatsumi). Zbytek svého vybavení si zapečetí do pečetícího svitku, který sebou vezme. Netrvá to moc dlouho a dorazí do tréninkové oblasti, kde se nachází Araki, Sasori to dokonce ví díky tomu, že vnímá jeho Chakru (Kagura Shingan). Sasori tedy věděl, že tam Araki dorazil o něco dřív, než byla domluva to ale Sasoriho nijak netrápilo a tak dorazil až ve smluvený čas. *
Araki: *Araki došel do tréningové oblasti o něco dřívenež měl, jelikož měl sraz se Sasorim tak se rozhodl, že se trochu protáhne, chvilku se protahoval, a nakonec vyzkouišel pár jednoduchých Technik, nyní už sedí na velkém kameni a čeká kdy se Sasoriho hlava poprvé ocitne mezi skálami..*
--: --
Wiero: *Sasoriho mávnutí rukou Wiera ještě více dopálilo, a když odešel, konečně se pořádně narovnal a vztekle hodil katanou, která se zabodla do dřevěného kůlu a následně se po jejím vytáhnutí odbelhal i se zbytkem věcí zase pryč.*
Sasori: *Sasori na tím mávne rukou a otočí se, s úmyslem odejít. Sasori neuměl prostě bojovat tak aby to každému vyhovovalo, protože byl od mala trénován v soubojích tak že dokud jeden stojí tak se musí pokračovat, takové tréninky vlastně má povinné dodnes. Sasori se s tím ale dnes moc nehodlá zaobírat, prostě se vydá pryč, přešla ho chuť na nějaké tréninky a tak nejspíš půjde za Harukou.*
Wiero: *Wiero naštvaně zaskřípal zuby.* Takže každý budeme chtít bojovat, tak jak se nám to nejlépe hodí a já nakonec skončím jako hromada sraček, protože nemám šanci se k tobě přiblížit a já blbec myslel, že jsi mi chtěl pomoct s tréninkem, ne se předvádět, protože se ti ve tvém stylu boje nemohu vyrovnat. *Pronesl stále dost naštvaně. Sasoriho přístup mu přišel dementní. Jistě, že neměl šanci bojovat s ním tak, jak se to Sasorimu hodilo, avšak, když jej vyzval ke společnému tréninku, čekal, že mu chtěl pomoci a ne jej jen dohnat k tomu, aby měl příznivé podmínky pro to jej zkrátka zničit, jak to pro něj bylo výhodné, to byl trénink o hovně ze kterého si ani jeden nic nemohli vzít. Postrádalo to smysl a veškerou logiku.* Nech mě! *Okřikl jej, když se mu nabýdl s pomocí a pokud byl už dost blízko, odstrčil jeho ruce pryč.* Jsem v pohodě, nestojím o pomoc. *Po tom co to dořekl, se vyškrábal na nohy, stále se opírajíc o skálu za ním. Jistě, že z něj pouze mluvila jeho vrozená hrdost nechuť nechávat si pomoci, avšak zranění ze senbonu nebyla tak velká a podle toho co říkal, jej zítra žádný souboj nečekal, pokud se vůbec* Bule lepší, když budeme pokračovat v tréninku každý sám...
Sasori: Já prostě musím bojovat takto, ty jsi možná Ninja, který je nejlepší v kontaktním souboji ale to je zase moje slabina, neboť já jsem Ninja jehož bojový styl se zaměřuje na boj na střední vzdálenost. *Poví Sasori klidným hlasem a nechá své Bunshiny zrušit, následně se klidnými kroky vydá k Wierovi.* Ukaž mi ty svoje zranění, naštěstí ti s nimi dokážu trochu pomoct.
Wiera: *Jednoduše jej smetla vlna, jež Sasory vypustil z úst a on zády narazil zpět do kamenného výčnělku, za který se ještě chvíli schovával. Jakmile vlna ustala zmohl se jen na vykašlávání vody o bolesti zad nemluvě. Sasori ho štval stále víc. Na jednu stranu měl pravdu, pokud by měl možnost bojovat proti silnějšímu, časem by se zlepšil, na druhou stranu to byl pitomec, jelikož Wierovi k boji ani nedal příležitost, zkrátka jej sejmul jedinou technikou, o jejímž ovládání si Wiero nyní mohl jen nechat zdát o obraně nemluvě. Kdyby měl vést opravdový souboj proti někomu jako on, jak Sasori řekl, byl by už mrtvý...* Pokud chceš bojovat takhle, tak si hledej někoho jiného a já zůstanu u svého dřevěného kůlu ... pokud pak v boji zemřu tak ať, možná to tak bude lepší ... *Zavrčel Wiero mezi zuby a dál seděl´opřený o skálu, kde jej vodní vlna zanechala, snažíc se popadnout vyražený dech.*
Sasori: Brát ohledy? Ber to tak že v pravém souboji na tebe tvůj soupeř žádné ohledy brát nebude, navíc čím obtížnější souboj to je tím větší má Ninja tendenci se zlepšovat. *Odpoví Sasori a když se na něj Wiero rozeběhne tak vyskládá několik ručních pečetí a z úst na Wiera vypustí vodní vlnu (Suiton: Mizzurappa), ovšem kdyby ho měl Wiero nějak ohrozit tak má po svých bocích Bunshiny.*
Wiero: *Mlha se postupně rozestoupila a bojiště se opět projasnilo nebo spíše se vrátilo do stavu, v jakém už bylo, jelikož tady byla mlha ostatně vždy. Wiero čekal, jestli jej Sasori najde, avšak to, že se nijak neozíval, ani neslyšel kroky, mohlo znamenat jediné ... už ho našel. Chvíli ještě počkal, a když si byl jistý vylezl, držíc se levou rukou za poraněné rameno, ze kterého stále ještě teklo trochu krve, ač nebylo to nic závažného a v druhé ruce křečovitě svíral svoji katanu.* Ty asi vážně neumíš brát ohledy na slabší soupeře co? *Pronesl Wiero dost naštvaně, pouštějíc si své pravé rameno a následně se rozběhl proti němu. Byl naštvaný a nejradši by dal Sasorimu přes hubu, což se koneckonců nyní hodilo. Avšak vztek vždy zatemňoval mysl a ta Wierova nebyla vyjimkou.*
Sasori: *Sasori díky Sairento Kiringu dokáže celkem jednoduše určit polohu Wiera, ovšem nyní přejde zpět ke svému svitku a Kasu opět zapečetí do svitku. Následně svitek uloží do svých věcí a postaví se do středu tréninkové oblasti a jeho dvojice Bunshinů, ho následuje.* „Nechci mu to zbytečně ztěžovat, asi tu mlhu rozpustím.“ *Pomyslí si Sasori a tak svou mlhu i rozpustí a je tam opět krásně vidět a Sasori se dívá směrem kde se nachází Wiero.*
Wiero: *Bělovlasý nahlas za klel, když mu Sasori snadno překazil obě techniky a dostal tak možnost odpečetit to co měl v tom svitku a bojiště zahalila mlha. Wiero měl zlé tušení, snad strach nebo jen čistou nedůvěru ke svému soupeři po jejich posledním souboji a tak se otočil a rychle se pokusil dostat pryč , od místa, kde byl ještě před chvílí Sasori. (Shunshin no jutsu) Najednou však i během rychlého přesunu ucítil ostrou bolest v zádech, jak jej zasáhlo několik senbonů a zároveň do nečeho narazil.* "Posraná mlha..." *Zaklel v duchu, ač se ten náraz dal považovat spíš za velkou kliku, jelikož tak objevil sklaku, za kterou se mohl schovat a vyhnout se tak zbytku senbonů, i tak jich měl v zádech nejméně šest nebo sedm.* Parchant ... *Zaklel bolestí a otřel se o skálu, aby méně zabodnuté senbony vypadly a ostatní vyndal se zatatými zuby, i tak však bylo slyšet jasné bolestné zasténání. Nevycházel, ani o sobě nijak dál nedával vědět.* "Tohle mu nedaruju..." *Pomyslel si naštvaně a dále se už jen soustředil na to, aby byl schopný určit to, kde se Sasori nacházel.*
Sasori: *Ohnivá koule se ani nedá považovat za překážku, protože jeden z klonů vytvoří polovinu kopule, která je před ohnivou koulí ochrání (Moku Jouheki no Jutsu). Tím pádem vlastně není vidět ani na jednoho klona a ani na Sasoriho a tak může klidně odpečetit Kasu, protože na něj Wiero nemůže použít Mugen Hōyō. Následně složí několik ručních pečetí a vytvoří velice hustou mlhu, (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Následně vyběhne ven z krytu a vyskočí vysoko do vzduchu a začne s kasou točit a ta všude kolem začne velice rychle střílet Senbony. Jedna Kasa pojme až 1 000 Senbonů, ovšem Sasori jich vystřelí jen 700 takže jich zbývá ještě 300, takže následně po dopadu na zem mlhu zruší. Bunshini následně vyběhnou ven zpoza krytu a postaví se každý po jednom boku Sasoriho, který má Kasu nad hlavou jako deštník.*
Wiero: *S letícími shurikeny si nijak nelámal hlavu a jednouše je začal odrážet jeden po druhém katanou a rozběhl se naproti Sasorimu. Nedělal si moc iluze, že když zůstane vzadu, tak jako s Atarashi, tak bude mít moc šanci, koneckonců, ani s ní neměl. Musel uznat, že trefovat shurikeny bylo mnohem složitější, než bojovat s dřevěným kůlem. Ne všechy stačil trefit, al těm co viděl, že nestíhá se jednoduše vyhnul. Když uviděl, co dělá Sasori dál, rychle složil pečetě a vyslal po něm i po klonech ohnivou kouli. (Katon: Goukakyuu no Jutsu) Ať už odpečeťoval cokoli, nechtěl ho jen ta nechat, stejně, jako se bránit ohni jinak, než za pomocí klonů a tak ve chvíli, kdy byl oheň už téměř u nich uzavřel Sasoriho do bariéry, která mu měla postupně vysávat chakru a hlavně zabránit v pohybu.*
Sasori: *Sasori je rád že Wiero souhlasí, nejlépe se totiž trénuje s někým dalším. Sasori mez sebou a Wierem vytvoří vzdálenost 10 metrů a pozorně se na něj dívá.* Fajn takže start! *Odstartuje to Sasoriho a okamžitě si po složení několika ručních pečetí si začne vytvářet vodní Shurikeny, které po Wierovi začne vrhat, Shurikenů po něm takto vrhne 18 (Suiton: Mizu Shuriken). Mezitím z jeho těla doslova vystoupí dva jeho kloni, může se to jevit jako kdyby se tam Sasori dělil ale výsledek je takový že tam má Sasori dva klony (Moku Bunshin no Jutsu). Tito kloni se postaví mezi Sasoriho a Wiera a tak si Sasori vytáhne pečetící svitek a rozloží si ho na zemi ale než začne něco odpečeťovat tak zvedne pohled na Wiera.*
Wiero: *Po tom co zakončil katonem, přešel ke svým věcem a vytáhl z nich nádobu v vodou a napil se.* "Po katonu mám vždycky žízeň." *Pomyslel si a vrátil vodu zpět ke svým věcem a otočil se znovu k Sasorimu. Chtěl mu říct, ať to genjutsu klidně použije, že je m uto jedno, avšak, když si vybavil, jak to vypadalo minule, jaký obraz se mu objevil a jak pak nebyl schopen ani trefit senbony, neřekl raději nic.* Dobrá, můžeme to zkusit. *Sohlasil nakonec a postavil se naproti Sasoriho a počkal, než bude i on připraven.*
Sasori: *V klidu se posadí pár metrů bokem na zem a pozoruje Wiera, jak trénuje. Wiero možná není dokonalý v boji s katanou ale je rozhodně lepší než Sasori, protože ten nikdy nebyl moc na souboje se zbraněmi na blízko a pokud došlo na Taijutsu tam byl vždy průměrný.* „Pokud by mě boji dotlačil do takového stylu boje tak bych musel vsadit na přesilu nebo ho od sebe nějak rychle dostat.“ *Pomyslí si když tak sleduje Wiera.* „Katon jo? Zajímavé je to prakticky opak jednoho z mích dvou primárních elementů.“ *Pomyslí si a pak se zvedne a udělá několik kroků k Wierovi.* Máš pravdu takto je to o ničem tak co si dát trénink se mnou? Slibuji že to Genjutsu už nepoužiji.
Wiero: Jo s katanou mi to jde... *Pronesl Wiero klidně a podrbal se na temeni hlavy.* "Takže neví co se mi tam ukázalo. Můj největší strach..." Pokud chceš, bránit ti nebudu i když proti kůlu to s mečem není o ničem. *Prohodil a pokrčil rameny. Nevadilo mu, že se Sasori chtěl dívat, neměl co stratit, spíše naopak. Bělovlasý mladík přešel k jenomu z dřevěných kůlů a rychle po něm hodil několik senbonů, při čemž se k němu následně ryhcle přesunul pomocí Shunshin no jutsu a následně uvolnil katanu ze zad a ťal, tak, aby to vypadalo, jako pouze jeden plynulý pohyb, co nejrychlejší tak, aby cíl neměl příliš času na reakci. Po té provedl několik plynulých seků, po kterých vždy následoval plynulý řez zpět, navazující na další sek. Ani práci nohou nevynechal a tak to chvílemi vypdalo, jako by kolem dřevěného kůlu tančil. Samozřejmě, že s mnoha chybami. Když skončil se seky, zasunul katanu zase na záda, odskočil do zadu a z dostatečné vzdálenosti to zakončil ohnivou koulí. (Katon: Goukakyuu no Jutsu)*
Sasori: Já do Genjutsu nevidím, jen jsem ti vyobrazil tvůj největší strach, který máš ukrytý v hloubi svého srdce. *Odpoví Sasori naprosto klidným hlasem a usměje se.* Hádám že ty se specializuješ na Taijutsu a Kenjutsu? I minule jsem tě viděl s katanou, tak mě to napadlo že to tak asi bude. *Poví klidným hlasem.* Bude vadit když tě budu sledovat, jak trénuješ?
Wiero: *S jeho dalšími slovy zvedl chapec obočí a následně se zamračil.* Nejsem hlupák ... nezačal jsem se připravovat dneska, na test jsem připravený. *Pronesl trochu podrážděně. Dobře věděl, že testy mu ani na akademii moc nešlo, stejně jako to, jak rychle se mu vytrácely informace z hlavy, když se učil na poslední chvíli. Faktem bylo, že učit se teď, už by to nemělo smysl ani v nejmenším.* A k tomu co se stalo minule ... *Začal, zatímco stiskl naštvaně zuby k sobě.* Ty jsi viděl, co se mi v tom tvém genjutsu ukázalo?
Sasori: Pokud se tam jdeš zítra přihlásit tak bys spíše měl studovat, první část zkoušek bude testovat tvé vědomosti. Asi bude lepší když budeš studovat různé knížky, které bys mohl potřebovat. Zkoušky ale nejsou nijak moc náročné takže se nemusíš být, jen se nesmíš nechat vykolejit jako jsi se vykolejil posledně.
Wiero: *Na slova o sirotčinci v klidu přikývl. Divil se, že tam Sasori stále ještě byl, nehledě na věk, byl mnohem schopnější než Wiero a to jistě nejen v boji a i ten se o sebe již dlouho staral sám.* Jo asi vím co myslíš. *Pronesl, poněkud tiše a jeho falešný úsměv zase zmizel.* Jsem v pohodě nebo alespoň tolik, jak to teď může jít, teda alespoň myslím. *Z Wiera stále byla slyšet dosti očividná neochota se o tom s kýmkoli bavit a tak se rozhodl stočit téma prozatím jiným směrem, když už se tu tak sešli.* Zítra probíhá přihlášení k chunninským zkoužkám, tak jsem si chtěl jít zatrénovat. Přemýšlím, jestli to má vůbec smysl ... účastnit se jich. V boji za moc nestojím ... všaks viděl. *S poslední větou se mu na tváři objevil úšklebek a on schoval katanu zpět na záda.*
Sasori: *Nijak nehodlá poukazovat na to že Wierův falešný úsměv prohlédl.* Dneska jsem ze sirotčince odešel brzo ráno, protože k snídani dělali nějakou hnusnou sračku a tak proč si něco nekoupit cestou ven a neskočit si zatrénovat že? *Následuje Sasoriho chvilkové mlčení.* Uhm jsi v pořádku? Víš co tím myslím že?
Wiero: *Již s připravoval vytasit katanu a potrénovat trochu souboje se zbraní na blízko, když tu do tréninkové oblasti dorazil i Sasori. Také si pamatoval na jejich poslední trénink a nejvíce na genjutsu, jež na něj použil. Na to co v něm viděl.* "Vím, že za to nemohl, ale ... ne ještě je brzo." *Pomyslel si a na chvíli sklopil zrak, než jej následně opět zvedl, aby mu oplatil pozrav.* Zdravím Sasori. Asi nejsem jediný, kdo sem chodí, sotva co vyjde slunce. *Pronesl a na tváři se mu objevil úsměv, široký, avšak již od prvního okamžiku zcela hraný a to dost okatě.*
Sasori: *Sasori se dnes vydal směrem k tréninkové oblasti, aby si trochu zatrénoval. Oblečený je v ( odkaz » ) a na čele má svojí Ninja čelenku se znakem Kirigakure. Většinu vybavení má zapečetěné ve svitcích ale některé menší vybavení nosí u sebe po kapsách. Ovšem má nasazené zápěstní nože, což pod rukávy stejně nejde vidět. Když tam dorazí tak si všimne Wiera, trochu ho o zarazí a hlavně si vzpomene na výsledek jejich posledního tréninku.* „Byl to jen trénink nic vážného se předci nestalo.“ *Pomyslí si a vydá se za ním.* Ahoj Wiero!
Wiero: *Slunce se teprve sotva vyhouplo nad obzor, aby zvládno osvítit, od věčného deště mokrou zem, když Wiero dorazil do tréninkové oblasti zlomených kostí, jak ji místní nazývali. Od doby, co zbyl už jen on sám sem chodil mnohem častěji, než před tím. Nechtěl být doma a trénink se zdál být tím nejpřínosnějším a nejlepším způsobem, jak se odreagovat a stále na to nemyslet. Chlapec v klidu došel na místo, mezi n+kolik přichystaných dřevěných sloupků a odložil se přebytečné věci. Zítra začínalo přihlášení na chunninské zkoužky a on potřeboval, ještě procvičit několik technik. Jakmile vše odložil klidně se pustil do protahování.*
---: ---
Sasori Shintaro: Ne špatně jsi mě pochopil, řekl jsem, že zítra mě čeká mise, takže se uvidíme tak řekněme přesně za týden ode dneška dobrá? Předci jen se budu muset taky trochu zotavit z mise, takže zatím se měj. *Sasori se s ním rozloučí a vyrazí na cestu do sirotčince, kde žije. *
Kawaroma: No, vzhledem k tomu, že z vašeho hlasu již sliším nějaké napětí. Bude mi ctí s vámi trénovat zítra. Řekněme, že zhruba v tuto dobu zde? No, já tu budu. A budu čekat. Zatím vám děkuji za váš čas, přeji vám úspěch na misi a již vás nebudu obtěžovat pane Sasori. *Hluboce se ukloní a s pomocí Shunshin no Jutsu zmizí na kraj údolí, odkud se vydá domů.* "Na zítřek se musím dobře vyspat."
Sasori Shintaro: Fajn ale nenesu zodpovědnost za žádná zranění. *Odpoví Sasori již trošku podrážděně. *Tak si teda dáme trochu lehčí tréninkový souboj, pokud nebudeš mít nic proti. Pak tu je ale ještě jedna možnost a tou je to, že si počkáš, až se vrátím ze zítřejší mise a až se vrátím tak teprve pak si dáme společný tréninkový souboj. Takže copak si vybereš?
Kawaroma: Ale no tak. Alespoň si u vás napravím svoji ne moc vysokou reputaci. Že mi ublížíte je přeci v pořádku. Pokud mě nezabijete, rána se zacelí a bude o to pevnější. Sice nebudu pak týden nic moct dělat, ale aspoň se v tyto nudné dny zabavím. *Vytáhne obě své ruce z kapes, prokřupne si lokty a poté je vrátí zpět. Je možné si všimnout, že nemá na levé ruce, kterou doposud nevytáhnul malíček.* Co? Dáte mi aspoň nějaké typy, jak na to. A až vás příště najdu, donutím vás ukázat co umíte. *Odfoukne si z obličeje pramen bílých vlasů.* Koupím vám za to nějakou dobrotu. Nebo vás pozvu na maso do restaurace.
Sasori Shintaro: Na misi se asi nepotkáme, já mám svůj tým, s kterým chodím na mise, takže je to nepravděpodobné. *Odpoví Sasori klidným hlasem. Poté ale zjistí, že po něm Kawaroma chce pomoc při tréninku což se Sasorimu moc nelíbí. *Uhm jako nevím, moc se mi do toho nechce, nerad bych ti ublížil. *Odpoví Sasori klidným hlasem. *
Kawaroma: Říkáte bez varování ne? *Zadívá se na Sasoriho s přivřenýma očima.* Takže když teď řeknu, že použiju Narakumi no Jutsu, tak vám to vadit nebude? *Nadzvedne levé obočí.* "Že bych měl někoho na trénink?" *Udělá pár kroků dozadu.* Měli bychom se někdy potkat na misi. Pak ty vaše fajnový techniky uvidím. Když si je tak hlídáte, tak budou něco extra, ne takový ty co najdete v knížkách nebo vás naučej na akademii. No, už vás s tím nebudu otravovat. *Otočí se ke stěně za ním a aniž by vytáhnul ruce z kapes, přemění znovu kus mlhy na ledové jehly, které poté velmi vysokou rychlostí vyletí na stěnu.* Když jste ale takovej dobrej. Jistě by jste mi mohl pomoci s tréninkem. *Otočí se zase na Sasoriho.*
Sasori Shintaro: * Sasori je na okamžik paralyzovaný ale jen opravdu na krátkou chvilku, protože Kanashibari no Jutsu ovládá i Sasori tak se okamžitě z Genjutsu uvolní použitím Kai. *Kdybych tu techniku sám neovládal tak by to na mě možná i mělo smysl. *Odpoví klidným hlasem a usměje se. *Tak teď už vážně, nezkoušej si na mě bez varování své techniky, jinak tě budu muset zkopat do kuličky.
Kawaroma: *Pomalu se postaví a odkašle si.* \"Jako ženská?\" Ohledně toho naštvání, bych vás chtěl opravit. K tomu nedošlo. Chápu, že chcete své techniky ponechat v tajnosti, ale pochopte. Jsem velmi zvědavý. *Vytáhne ruce z kapes a prokřupne si prsty, poté je vrátí zpět.* No, ale že se vám nelíbí, že se nebráním. I když vím, že by jste mi nijak neublížil, ale nechávám to skončit diplomaticky je jen úhel pohledu. *Odkašle si do rukávu a upřeně se zadívá Sasorimu do očí přičemž použije techniku Kanashibari no Jutsu, takže by měl Sasori být na chvíli paralyzován.* Omlouvám se, že to zkouším na vás. Ale jsem tu přeci jenom, kvůli tréninku. Ne? *Usměje se.* Zabralo to vůbec?
Sasori Shintaro: Jen jsem si chtěl vyzkoušet, zda si s tím poradíš, navíc jsi už Shinobi a navíc Chuunin tak bys měl něco zvládnout a ne být jako ženská. Ale to nic tak se omlouvám, že jsem tě naštval. *Sasori bariéru přeruší a tak prostě zmizí. *Nic ti to stejně neprovedlo, jen ti to sežralo Chakru, nic víc. *Poví Sasori klidným hlasem. *
Kawaroma: *Trošku se zakymácí, když ne něj udeří Sasoriho technika.* Tohle je trošku neslušné, nemyslíte? *Usměje se. Odkašle a zasměje se po Sasoriho další větě.* Na vás bych si netroufnul, na to mám jak dost rozumu, tak slušnosti. *Zakašle, načež se mu podlomí kolena. A spadne na zem.* Byl bych rád, kdybyste toho nechal. Špatně se mi dýchá. \"Ten fakt ví, jak se seznamovat.\"
Sasori Shintaro: Věř nebo ne ale nemůžeš mě k tomu donutit. *Odpoví Sasori a začne couvat. Ovšem pak se kolem Kawaromi, vytvoří bariéra, která z něj postupně vysává Chakru a zároveň mu zabraňuje v pohybu (Mugen Hōyō). Dokonce by měl cítit takový tlak, který ho donutí si kleknout. *opravdu nepokoušej mě, já ti neprozradím žádné své schopnosti. *Poví Sasori s úsměvem. *
Kawaroma: Ale to je nehezké. Tím, že ty víš co dělám sem uveden do nevýhody. To se mi nelíbí. *Odvrátí svůj zrak opět ke stěně.* "Už jsou pryč." *Zadívá se na díry ve zdi po jehlách.* "Fajn." *Otočí se zpět na Sasoriho a nasadí si klobouk.* Tak že bych vás k tomu donutil? *Šibalsky se usměje a dá volnou ruku do kapsy.* Co?
Sasori Shintaro: Jsem jen Tokubetsu Jounin a nemyslím si, že bych ti jen tak ukázal svoje Ninjutsu, protože nemyslím si, že bys mě k tomu mohl nějak donutit. Nikdy nebylo řečeno, že ti nějakou ukážu, takže ti nic ze svých technik neukážu. Možná tak jednu pokud budeš chtít. *Odpoví Sasori stále s naprosto klidným a vyrovnaným hlasem. *
Kawaroma: "Sasori? Hezké jméno." Ano, domníváte se správně pane. Tento rok jsem se úspěšně stal chuninem. *Podívá se na plíšek se znakem vesnice, který má na pravé, tedy vytažené ruce, připevněn k rukavici bez prstů.* Geninem jsem již chvíli. *Podívá se Sasorimu upřeně do očí.* Hádám, že vy jste výše postaven než já. Jste jounin hádám. *Natáhne volnou ruku a pomocí techniky Oukashou udeří silně do vodního klonu vedle sebe. Do blízkého okolí vystříkne voda. Přitom se stále dívá Sasorimu do očí.* Vy už teď o mě a mých technikách něco víte. Nemyslíte, že bych měl i já mít šanci spatřit některou vaši zvláštnost. *Usměje se a mrkne pravým okem.* "Tahle technika se mi také povedla."
Sasori Shintaro: Tak já se tě na ty schopnosti neptám, od pohledu jsem dokázal poznat, že dokážeš přetvářet vlhkost vzduchu na led, to by došlo každému. *Poví Sasori klidným hlasem a usměje se. *Jinak jmenuju se Sasori. *Dodá ještě klidným hlasem, když se mu i on představil. *Ale uznávám, že to je zajímavá schopnost co jsi mi to tu předvedl. *Dodá ještě Sasori a pozorně si Kawaroma prohlédne. *Hádám, že jsi ještě Genin nebo maximálně Chuunin že?
Kawaroma: "Jsou dost hluboko." *Nalepí obličej na zeď aby viděl jehlice zboku.* "Někdo se blíží." *Zadívá se na postavu, jež se vynořila z mlhy.* Zdravím vás pane. *Poví mu a prohlédne si ho.* "Určitě je starší než já. Určitě by mě teď hned zmlátil." Jistě ovládám schopnosti, jež se můžou zdát do jisté míry zajímavé, ale obávám se, že prozradit vám je nemohu. *Otočí se k němu zády a rukou, kterou má stále v kapse složí pečeť, po které se z okolní mlhy složí vodní klon.* "To se mi povedlo." *Zadívá se na Sasoriho.* Jméno vám ale říci mohu. Jsem Kawaroma Tomuyuki. Co vy? Smím-li se ptát? *Rukou vytáhlou z kabátu si sundá klobouk.*
Sasori Shintaro: * Seděl na jednom z velkých kamenů a pozorně sleduje chlapce, který tam právě dorazil. Nečekal, že by ho mohlo něco zaujmout, ale ono se to stalo, když uvidí, že chlapec dokáže jen z pouhé vlhkosti vytvořit led. Z toho důvodu seskočí z kamene a vydá se rovnou za ním. Oblečený je v ( odkaz » ). *Ahojky prcku, kdopak jsi? Vypadáš, že ovládáš zajímavé schopnosti.
Kawaroma: *Přichází do tréninkové oblasti chvíli po poledni, je ovšem tak zataženo, že určit, kde je slunce, se stává obtížnou disciplínou. Je oblečen v dlouhém černém kabátu, ze kterého čouhají nohy obuté v něčem připomínajícím polobotky s okovanou špičkou a na hlavě má široký klobouk.* "Je tu nějak prázdno." *Rozhlédne se kolem.* "Ale co já vím, kde je kdo zalezlej." *Prochází mlhou dál, až se zastaví na místě, kde se mu to zdá ideální. Otočí se naproti zdi a upřeně se zadívá na jeden bod.* "Je čas to trošku procvičit." *Vytáhne ruku z kapsy kabátu a namíří ji k bodu. Kolem jeho těla se začne voda proměňovat ve velké množství ledových jehel. Zvedne ruku nad sebe a švihne jí rychle dopředu.* "To to sviští." *Skrčí se trošku, když na stěnu před ním viletí jehly.* "Je jich víc než minule." *Usměje se a dojde si je ke stěně prohlédnout blíže.*
--: --
Araki: (Ked se Araki dnes rano vzbudil nečekal,že ho bude čekat celku rušný den.. Už několik hodon je na cestě za unoscem dětì, ktery dneska opět udeřil.. Jelikož byl zjištěn ukryt onoho muže, tak Arali dostal za misi muže chytit a přivest do vezeni.. Doufá že děti, ktere unesl budou v pořadku.. Když dorazi do treningove oblasti tak se schová do mlhy. Potichu prochazi treningovou oblasti dokud nezaslechne pláč maleho ditete, ktere muž zrovna tahne do sveho ukrytu.. Bez přemyšleni Araki vytvoři několil vodnìch klonů, ktere muže potichu obklìči.. Kvuli mlze nemuže použit genjutsu, proto se rozhodl použit klony a obkličit ho muž si ho všimne až když do jednoho klona vrazi zady, v tu chvili leknutim pusti dite, ktere jeden z klonu rychle sebere. Vsichni kloni i s Arakim se pak do muže pustì.. Nejdřive ho pořadně zmlatì, jelikož to přežene tak muże musi odnest , jelikož ale neni zbehly ve vyslechu tak se o to musi postarat někdo jiny aby našli deti co unesl.. Arakiho klon s divkou čekal před veznici a pak ji Araki odvedl domu)
---: --- (ukončeno pro neaktivitu Akame)
Sasori Shintaro: Jak jsem věděl, že si dáš jednu z těch dvou? To je jednoduché. Jsou to dvě nejčastěji kupované příchutě a ty mi přijdeš, že jsi jedna z těch průměrných lidí, co si tyhle příchutě dávají. *Sasori pak trochu zmateně na Akame zamrká, když se zeptá, co si myslí o její sestře (Kurome). *Co si o ní myslím? No přijde mi jako hodná kamarádka a i celkem dost starostlivá.
Akame: *Akame se podívá na sasoriho a řekne. * Jak si to uhádl že si dám jednu s těch dvou příchutí? * Akame se divy a vyjde směrem zpátky do vesnice. Koukne se na Sasoriho a řekne. * Hele co si myslíš o moji Onee-chan? * Zvědavě vyzvídala co si myslí o Kurome. *
Sasori Shintaro: Zmrzlina? To zní o dost líp než spolu vést souboj, který by tak nebo tak neměl žádný smysl. *Poznamená Sasori a hodlá s Akame vyrazit na tu zmrzlinu. *Ale chci pistáciovou. Jakoupak si dáš ty? Typuju, že ty si dáš tak čokoládovou nebo vanilkovou. *Poznamená Sasori cestou ke stánku se zmrzlinou ke kterému ale nejspíš potrvá, než se dostanou. Musí vlastně sejít z tréninkové oblasti zase dolů do vesnice. *
Akame: Dobře tak jestli je to takhle tak co se vykašlat na souboj a zajít na zmrzku. Co ty na to? * Akame výjde směrem k Sasorimu. Po cestě si schová loutku zpátky na záda a když k němu dojde tak se na něj kouká a čeká co bude dál. Akame ho chtěla vzít na zmrzlinu kvůli tomu, že mu nic neukázala s treninku. *
Sasori Shintaro: Souboj? No nejsem si ani moc jistej zda je to, to pravé co zrovna chci. Musíš uznat, že jsem Genin teprve chvilku a na souboje ještě nejsem tak úplně připravenej navíc mám povinné boje od Mizukageho a tak se mi nechce se vrhat hned do dalšího souboje. Pokud na souboji ale budeš trvat tak budu souhlasit. Nezapomínej ale na to že jsem do toho jít vůbec nechtěl. *Sasori otráveně seskočí z balvanu, na kterém celou dobu seděl a věnuje Akame dlouhý a pozorný pohled. *
Akame: *Akame se podíva na Sasoriho a hned si uvědomí, že nic neviděl přes mlhu. * Promin, promin neuvědomila jsem si to. Tak jestli chceš mohli by jsme si dat malí souboj jen tak pro srandu co ty na to? Pravidla budou jednoduchá kdo dřív svého soupeře srazí k zemi tak vyhrál, dobře? * Akame se dívá na Sasoriho a čeká jeho reakci. *
Sasori Shintaro: * Chtěl to sledovat ale Akame použila Kirigakure no Jutsu takže nic nevidí. Jediné podle čeho se Sasori může orientovat je sluch ale to mu je tak na dvě věci. Naštěstí to dlouho netrvá a mlha je pryč. Sasori tedy může jen sledovat výsledek jejich komba. * „Vědět že nic neuvidím tak se na to tak akorát pěkně vykašlu.“
Akame: *Když dorazí na místo, tak jí Sasori řekne, že si najde místo a bude se koukat. Akame vezme jeden kmen stromu co byl poblíž a postaví ho asi 30 metrů od sebe. Vrátí se na svojí pozici a řekne Akamarovy. * Tak pojmenujeme tohle kombo třeba neviditelný výpad dobře? * Akamaru štěkl a rozběhl se proti kmenu na který chtěl použít Dainamikku Mākingu. Akame během Akamarova běhu vyskládala pečetě do Suiton: Kirigakure no Jutsu. Akamaru těsně předtím než se vytvořila mlha tak počural celý kmen ze vzduchu a vrátil se k Akame. Akame vytáhla svojí loutku Shoyū-Sha a pomocí Kugutsu no Jutsu jí vyslala proti tomu kmenu. Akame se díky dobrému čichu snadno dokázala odvodit kde je ten kmen. Takže ho nemusela vidět aby ho loutka mohla probodnout skrytími čepelemi. Mlha se rozplinula a loutka měla zabodlé oba nože v sobě. Akame bylo jasné, že nebude lehké tohle použít proti nepřítely který se bude hýbat, ale byla štastná, že jí to vyšlo. Podívala se na Akamara a řekla. * Dobrá práce. * A hodila mu pamlsek. *
Sasori Shintaro: Fajn tak někdy na ten Rámen přijdu. *Odpoví Sasori cestou a dál s Akame pokračuje, dokud se nedostanou na místo. Pozorně se tam rozhlédne a nikde nikoho nevidí. *Tak já si někam sednu, zatímco ty budeš trénovat. *Sasori si vyhlédne jeden velký kámen, skoro až balvan na který se posadí. Nyní hodlá Akame pozorovat jak trénuje. *
Akame: *Akame se podívala na Sasoriho, bylo jí líto, že pochází ze sirotčince, a tak řekla. * Tak je mi 11, pejska jsem dostala od mojí maminky a moje oblíbené jídlo je ramen někdy ti ho udělám na tom se domluvíme potom dobře? * Akame se na něj usměje a doufá, že příjme její pozvání. * Tak jo už budeme u místa kde chci trénovat. Ještě k tomu nejspíš moc neuvidíš co budu dělat, ale tak uvidíš výsledek potom. * Akame se na něj znova usměje. *
Sasori Shintaro: Huh? Je mi jen 8 let a nějak nevím, jaké je mé nejoblíbenější jídlo. V sirotčinci všechno chutná stejně hnusně. Nejlepší co jsem kdy jedl, byli asi smažené nudle s krevetami, které mi koupila Kurome. A kolik je tobě? A odkud máš toho krásného pejska? A jaké je tvé oblíbené jídlo? *Sasori sice odpověděl, ale hned obratem začal pokládat taktéž otázky, skoro jako kdyby šlo o nějakou soutěž v pokládání otázek. *
Akame: *Akame vyrazila na místo kde chtěla cvičit. Vzala si Akamara do náruče a dala si ho na hlavu. Chvíli šla před Sasorim, ale pak zpomalila a pronesla. * Kolik ti je? * A podívala se na něj. Byl celkem malý, a tak mu netipovala moc, tak sedm až osm let. Akame hned pokračovala v konverzaci. * Co je tvé oblíbené jídlo? * Vyvalila na něj, protože jí to nepřišlo moc divné. Akame sama měla moc ráda jídlo a to až tak, že se rozdělila jen s Kurome a to jen jednou. *
Sasori Shintaro: * Celkem si Akamara oblíbil a tak ani moc nevěnuje pozornost Akame. Potom k ní ale zvedne pohled s úsměvem. *Jistě klidně se podívám, jak trénujete. *Odpoví Sasori a znovu se postaví. *Tak tedy jdeme Akame? *Zeptá se Sasori a v případě že Akame vyrazí tak se jí Sasori vydá následovat. *
Akame: Ano Kurome je moje sestřička. *Akame se podívala na Sasoriho co hladil Akamara. Akamaru jen šťastně štěkl a začal se otírat o nohu Sasoriho. *Asi si tě oblíbil. Hele nechceš se jít podívat jak budu s Akamarem trénovat? *Zeptala se Akame, která si zachovala kamenou tvář a čekala na jeho odpověď. *
Sasori Shintaro: Těší mě. Já jsem Sasori Shintaro. Jinak nejsi ty náhodou sestra Kurome? Mám pocit, že to příjemní jsem slyšel u Kurome ale pokud se mýlím tak se omlouvám. *Během pokládání otázky se Sasori sehl a natáhne ručku k Akamarovi aby ji mohl očichat. *Ty jsi ale krásnej prcek.
Akame: *Akame vstala ze země a sehnula se pro Akamara který ji spadl z hlavy na zem.* Ne je to moje chyba, byla jsem duchem nepřítomná. * Akame sponzorovala, že je to taky ninja z kirigakure, a tak se ho zeptala.* Jak vidím si taky ninja. Jak se jmenuješ? Já jsem Akame Kamari. * Odvětila na něj Akame a usmála se. Akamaru si ho prohlédnul a štekl na něj jako na znamení pozdravu.*
Sasori Shintaro: * Sasori se náhodně prohází po Kirigakure a důvod jeho procházky? Prostě má vycházky ze sirotčince a tak se opět prochází. Vždy se mu procházky vyplatila. Jednou si našel kamarádku Haruku a pak si našel kamarádku Haruku. Moc si nevšímá okolí, když v tom do něj vrazí Akame. Je zázrak, že spadla zrovna ona, když je Sasori oproti ní tak maličkej. Okamžitě se na ní podívá svými červenými očkami a vyčaruje na tváři úsměv. *Ehm neomlouvej se, měl jsem dávat pozor. *Sasori je oblečený v ( odkaz » ) a čelenku se znakem Kirigakure má upevněnou na pravém stehně. *
Akame: * Akame se rozhodla, že si půjde s Akamarem nacvičit nějaké combinace co by mohli použít. Doma si oblékla svoje klasické černé šaty s červeným lemem a černé podkolenky. Vzala si Akamara na hlavu a vyrazila. Po cestě jen tak šla jenže se zahlédla do nebe a do někoho narazila. Spadla na zem a řekla. *Au Tass můj zadek. * Okamžitě si uvědomila, že do někoho vrazila, a tak hned spustila. * Omlouvám se.
---: ---
Kurome: *Jak jí bylo slíbeno, tak se taky stalo. Pár dní potom co složila chuninskou zkoušku dostala Kurome svého vlastního pejska.* Ten je úžasný. Děkuji. Děkuji. *Bežela k němu a objala ho kolem krku. Byla samou radostí bez sebe že kečně má svého psa.* Vezmu ho hned na procházku. Měj se mami. *Kurome vybněhla ve z domu a Akamaru ihned za ní. Běželi přes celý klan doragonu až do tréninkové oblasti. Tak spolu běhali okolo jezera.* Jsi úžasný Akamaru. Jsem šťastná že tě mám. *Kurome si rozepla svůj outfit a jak měla ve zvyku rozložila svůj plášť jako deku. Na tu si sedla a Akamaru si sám lehl vedle ní a nechal se od ní hladit. Kurome se koukala do nebe.* "Ach kdyby mě tak mohl vidět můj tatínek. Byla bych tak šťastná. Určitě by na mě byl hrdý." *Kurome stekla z tváře slza. Když už se zvedala tak uviděla pár chlapců kteří kráčeli k ní. Akamaru začal vrčet. Kurome mu pokynula rukou aby se uklidnil.* Copak chcete? *Koukali se na Kurome jako by byli její páni.* Takže holčičko. Teď nám budeš pěkně sloužit. Každá holka nás musí uznat jako své pány. Nebo špatně dopadnou. *Kurome se dívala jako spadlá z višně. Avšak za chvíli se začala hlasitě smát.* Hele chlapci. Dám vám radu. Dejte si odchod nebo to špatně dopadne ale ne pro mě. *Začali se smát a rozběhli se na Kurome. Byli to dva dosti urostlí hromotluci. Jeden zprava, druhý zleva. Kurome na jednoho zskočila a povalil ho na zem. Kurome si vzala na starost druhého. Dala mu dost do těla ale pořád dost stál a byl odhodlaný se pomstít. Najednou se však začala zvedat mlha což v tomto údolí nebylo nic neobvyklého. Kurome si vzpoměla na knihu o technikách svého klanu kde četla o tom že pes může pomocí moči označkovat oponenta a tak se může potom orientovat podle čichu.* "Sakra jak se ta technika jmenovala. Diamakiu Miakngu? Ne tak to nebylo." *Mlha byla čím dál hustší.* Jo mám to. DAINAMIKKU MĀKINGU. *Akamaru přeskočil postupně oba kluky a označkoval je. Mlhla už zhoustla tak že nebylo vidět na krok.* Mě neutečete. Cítím vás. *Kurome použila techniku Shikyaku no Jutsu aby se zrychlila.* Jdeme Akamru. Na ně. *Vběhli spolu do mlhy. V mlze bylo slyšet jen bolestivé výkřiky naháněných chlapců. Jakmile opadla mlha bylo vidět jen Kurome která už měla ukončeným Shikyaku no Jutsu a akamra s kusem oblečení v zubech a dva ležící kluky.* Já vás varovala. Jdeme Akamaru. *Vyrazili tedy domů. Kurome si celou cestu s Akamarem povídala.* "Budeme skvělá dvojka." *Kurome došla domů. Nikdo doma nebyl a už se stmívalo po dnešní akci se šla natáhnout do poslete. Vyskočil za ní Akamru a schoulil se jí u nohou.* Dobrou Akamaru.
---: ---
Daisuke Noburu (NPC): *Bol svedkom toho ako jeho syn dospieva v správneho muža, bol na neho pyšný - hrdosť s ním lomcovala.. Až kým nepovedal tú vec s Haru.* To si vyhoď z hlavy Araki! *Skríkol nahnevane ale nestihol sa dlho hnevať. Jeho syn zvládol ovládnuť bijuu chakru natoľko, že sa mu podarilo zobraziť portál. Bol prijemne prekvapený. Po tom omdlel - čo sa dalo čakať takže ho odniesol domov k Sachiko.*
Araki: Řekl jsem že dnes se tu techniku naučím stejně tak jako že se stanu Mizukage! *Prohodí lehce rukama a udělá krok dozadu.* Nikdy neberu svá slova zpět! Jsem Shinobi co jednou bude Mizukage únava mě nezastaví nejsem dítě! *Poví vážně a trošku odstoupí dozadu má co dělat aby nezakopl a nespadl.. * Určitě určitě už to mám .. *Poví vážně a zhluboka se nadechne a vydechne..* Slibujem že ked nebudem tvrdo trénovat tak si už neublížím, ale tréning je tréning! *Poví své oči nechává zavřeně zhluboka se nadechne a vydechne.* Pootevře oči.* Když to ted zvládnu tak můžu spát s Haru-chan v posteli? *Zeptá se s milým úsměvem aniž by čekal na odpověd tak se zhluboka nadechne a začne soustředit chakru nejdříve udělá pečet na soustředění chakry.* AAAAAAAAAACH *vyhrkne jelikož se nechává zaplavovat Yonbiho chakrou.* Ještě trochu *Vysloví trhavě snaží se vzít si chakru a nepřijít o rozum pokud to zvládne tak to bude brát za velký úspěch.. * Yonbi to je pořád málo.. *Poví při dalším jeho soustředivém řevu se kolem Arakiho zvedne vítr a objeví se i Biiju chakra.. Prudce otevře oči přičemž začne dělat pečetě.* KUMEN SOWAKA! *Vykřikne při složení poslední pečeti snažil se o to vzít si Biiju chakru a nenechat se jí pohltit tak aby byla přímo vidět kolem něj.. Což se mu nejspíše povedlo protože nad jeho hlavou se objeví kruh.* Mám *Jeho modré oči ztratí svojí barvu a on omdlí usne dá se tomu říct jakkoli.. Na jeho tváři však hraje spokojený pyšný úsměv.*
Daisuke Noburu (NPC): *Jeho protesty ignoroval až kým ho nenastal otcom.. Celkom po prvý krát. Zastavil a rozcítený ho položil na zem.* Araki, na dnes máš toho dosť - môžeme sa vrátiť zajtra. *Navrhol vľúdnejším hlasom.*
Araki: *Araki se vzbudí když ho má na ramenou a skoro opustí oblost..* Nech toho ještě jsem se to nenaučil pust mě .. *vydechne nespokojeně pokusí se od něj odstrčít nechce domů dokud se to nenaučí.* Určitě už to zvládnu.. *Odsekne i když je skoro bez Chakry chce se to naučit ještě k tomu mu musí odpovědět na jeho požadavek a to ted nemůže protože si přijde neschopný..* TATI PUST MĚ !! *Vykřikne jako na lesy.*
Daisuke Noburu (NPC): *Keď Araki nereagoval na jeho slová a na koniec vyčerpanim padol na zem - vzal ho a prehodil si ho cez plece. Niesol ho domov k Sachiko a mal cieľ uložiť ho do postele.*
Daisuke Noburu (NPC): *Zamračil sa.* A čo Haruka? Sachiko? Ja? *Jeho prístup ho trochu vydesil.* Odkedy si kvôli nemu ubližuješ? Myslel som, že si dosť rozumný na to aby si vedel nájsť rozdiel medzi dobrými a zlými priateľmi. Dobrý priateľ by nechcel aby si si ubližoval. Snáď nechceš byť jeden z tých šialených Jashinistov! *Mľaskol nesúhlasne a odstúpil od neho.* Pamätáš sa na to čo si povedal pred závodom sem. Kto vyhrá - môže povedať jednu vec a ten druhý to musí splniť. Chcem teda od teba aby si si už nikdy neubližoval. Žiadne rezanie, bitie, nič čo by ťa mohlo zraniť - rozumieme sa? *Založil si ruky na hrudi, neusmieval sa.*
Araki: *Sevře ruce na zemi v pěsti na svého otce se nepodívá na jeho tváři se objevý menší úšklebek.* Chci Yonbimu dělat radost je to můj jediný přítel.. *Na jeho tváři se objeví menší chladný úšklebek. Někde uvnitř je Araki jistě zvracený lebo ubližování sebe sama ho uspokojuje.. Jako by si pak připadal lepší ..* Nepotřebujem jeho chakru abych to zvládl! Takže i když je kamarád tak at se mi do toho nežene.. *Vydechne a pomalu svého otce trošku odstrčí pomalu se narovná.* Můžu pokračovat.. *Zašeptá sebejistě a začne dělat pečetě.. Asi po pátém nezdařeném pokusu vyčerpaně padne tváří napřed možná na moment v tu chvíli vyčerpaností omdlel protože se mu zatemnělo před očima, ale to byl doopravdy jen moment vypotřeboval moc své chakry na znedařené pokusy.*
Daisuke Noburu (NPC): *Chytil ho za ramená a držal ho aby si už viac neubližoval.* Araki! Prestaň! *Zvýšil hlas na čo sa zamračil.* Toto ho neumlčí bude mať akurát väčšiu radosť z toho, že trpíš. A radosť mu snáď urobiť nechceš. *Hovoril už vľúdnejším hlasom a narovnal svojho syna. Na čele bude mať hráči, no našťastie si ho nerozbil do krvi.*
Araki: *Araki iba potichu naslouchal a následně i potichu vydechl..* Zkusím to znovu *pousměje se nadechne se pomalu skládá pečetě přičemž soustředí chakru z ničeho nic ale přestane přitom se kousne do rtu spadne na kolena a flákne pěstí do země.* Neplet se mi do toho! *Vykřikne přičemž následně praští svým čelen o zed, snaží se z hlavy dostat jak Yonbiho posměšný hlas tak i jeho chakru kterou skoro použil..*
Oprava: Nie Haruka ale Daisuke Noburu
Haruka: *Bavil sa nad jeho reakciou. Mierne potriasol hlavou keď ho začal zavaľovať otázkami.* Týchto tvorov je celkom 9. Volajú sa aj deväť maskovaných zvierat - hádaj prečo. *Uškrnul sa a ukázal prstom na masku obrovskej korytnačky.* Keď ich niekto porazí.. Smrteľne zraní - premenia sa do podoby malej líšky s maskou a zmiznú spať do svojej dimenzie. *Ako to povedal nalistoval v knihe dvojstranku kde boli detailne nakreslené a mali pri sebe aj mená.. Ukázal ju Arakimu po tom čo sa mu nepodarilo otvoriť bránu.* Nie je to jednoduchá technika, nič si z toho nerob, že si ju nezvládol na prvý krát.. Skús urobiť pečate pomalšie a sustreď sa na chakru.. Vyčisti myseľ. *Inštruoval ho.*
Araki: *Pozorně si prohlédl obrázek, načež odstoupil stranou a pár kroků dozadu.* Ten je tak cool *Odmlčí se a koukne jinam.* Takže já taky vyvolám tohoto nebo ? *Odmlčí se* Jich existuje více a třeba nebude mít jméno? *Zeptá se zatím co si prohlíží tu želvu.* Aach ta je tak kawai ! ! *Uplně se rozpouští nad tou maskou doběhne k želvě a do masky prstem strčí.*Aaaw tak úžasné *Poodskočí od nich a složí pečetě, které před tím udělal jeho otec soustředí chakru ale nic se nestane.* hmm něco špatně? *Nechápavě koukne nad sebe.*
Daisuke Noburu (NPC): *Pobavene sa zasmial, kľakol si na jedno koleno a potľapkal po hlave svojho syna. Ľúbil ho celým srdcom rovnako ako Haruku.. Deň za dňom.. Čoraz viac.* Tak sa do toho pustíme - ukáž. *Vzal do ruky jeho knihu a nalistoval stránku kde bola nakreslená brána.* Tak .. Tu máš. *Vrátil mu knihu a postavil sa na rovné nohy.* Určite si si prezeral obrázky všetkých bytosti ktoré môžeš pomocou tejto techniky privolať. Ako genin môžeš otvoriť jednu bránu.. Čím budeš skúsenejší, môžeš ich otvoriť viac a tak privolať viac bytostí. *Keď mu to vysvetľoval - pôsobil skúsene.. Ako skutočný bojovník.* Pozorne ma sleduj. *Spravil príslušné pečate a otvoril jednu bránu.. Pripomínala kruhovitý portál - žiaril na modro. Bola to presná kópia brány v knihe. Z nej vystúpil tvor pripomínajúci nadrozmernu korytnačku.* Araki - synak .. Predstavujem ti Genbu. *Pohladil maskovanú korytnačku po pancieri.* Má veľmi silny pancier z ktorého v pripade potreby vysunie ostré šupiny. Slúži hlavne k obrane. *Vysvetľoval mu.* Tak čo? Ideme do toho? Skúsiš použiť Kumen sowaka?
Araki: *Zůstal stát jako opařený jen tak tam stál a hleděl ho chvilku jeho pohled byl takový zmatený pak se však usmál* Super! *Vydechne ze sebe vesele jaké to má ale štěstí, asi mu to bylo osudem najít.* Tak jdeme na to .. *Vesele se zatočí na patě a poukáže palcem jakoby jedničku.* Do večera se to naučím *Mrkne na něj sebevědomě.*
Daisuke Noburu (NPC): *Shuriken letel vzduchom, no klon netrafil - predsa len tráviť bežiaci klon a ešte v korunách stromov. Zabodol sa do konara až listy zašušťali a pár z nich padlo na zem. Už čakal na svojho syna. Keď k nemu pribehol a ukázal mu knihu Kumenju - musel sa uškrnuť.* Kumenju ovládam ja. *Usmial sa svojim typickým úsmevom.* Naučím ťa ho.
Araki: *Araki se nespokojeně ušklíbl, chtěl ho trochu povzbudit ale prothrát nechce, i když ví že nemá žádnou šanci proti dospělému shinobi.. Nejspíše doběhne do tréningové oblasti ale Daisuke tam už nejspíše stojí a čeká na něj dávno takže se podívá na klon.* Pff *Vezme shuriken a hodí ho na klon tak aby se ho pokusil trefit do čela.* Podvodník.. *Ušklíbne se načež si dá ruce za hlavu.* Fajn vyhrál si *zašeptá načež se podívá jinam není si jistý zda mu Haruka řekla nebo neřekla co udělal Sasorimu...* DAi ? *Pohlédne na něj a doběhne k němu *Je tu něco co se chci naučit .. *poví s jiskřičkami v očích načež když k němu doběhne tak z brašny co má kolem pasu vyndá knihu s názvem Kamenju* Tohle jsem našel v knihovně a zaujalo mě to chci se to naučit ale nevím jak na to nevíš o někom kdo by to věděl? *Pousměje se nevinně *
Daisuke Noburu (NPC): *Uškrnul sa a rozbehol sa za synom. Už takto mal Araki náskok.. Nie žeby mu nechcel dopriať víťazstvo.. Aj tak nemal proti nemu jeho syn žiadnu šancu.* Preskočil lavičku - čím ho dobehol a elegantným skokom sa dostal do koruny stromov z výšky mal výhľad na Arakiho, vytvoril tieňový klin, ktorý sa držal rovno nad synom a sám pridal do behu.*
Araki: (Jemně v sevření sevre brasnu co má u sebe) kdo bude druhý v treningovy oblasti bude muset po treningu udělat to co ten druhý chce (usmeje se na Daisukeho rozebehne se kupředu, doufá ze mu Daisuke řekne něco o knize co našel on se v tom moc neorientuje..)
Daisuke Noburu (NPC): *Haruka bola na misii takže keď zacítil Arakiho chakru zostal prekvapený, že neprišiel za ňou ale za ním. Práve pil čaj s mamou v obývačke za nízkym (typicky japonským) stolíkom. Vymenil si s Momoko prekvapený pohľad a vykročil k dverám.* Araki! *Usmial sa svojim typickým úsmevom. (Ako na avatare.) Netušil čo má ten drobec za lubom, no neváhal.* Bude mi potešením.. Bude to ako keď si bol menší. *Usmial sa, obliekol si vestu a len čo si pripevnil k nohe vrecko s kunajmi - obul sa a zostal stať pred ním - pred svojim synom. Bolo to dávno čo ho naposledy prosil aby spolu trénovali.. Čím bol väčší.. Tym viac preferoval spoločnosť Sachiko a v ňom.. V ňom začal vidieť konkurenciu.* Oblasť zlomených kostí? *Tipol si.*
Araki: *Araki seděl doma a dlouho přemýšlel o tom co udělal Sasorimu.. Potichu vydechl.* Jdu ven *Zvolá Araki po domě načež se rozejde ven.. Svojí kosu nechal doma aby jí nemusel tahat, když je to dneska zbytečné.. Chtěl se naučit něco nového něco úžasného, ale nevěděl co a kam jít nakonec vydechl... Rozhodl se jít za otcem doufal že bude doma takže mu o chvilku zabouchal na dveře.* Daisuke jsi doma? Pojdme trénovat! *Zavolá z venku doufá, že by ho Daisuke mohl něco naučit, přeci je to jeho otec, takže by společným tréningem mohly prohloubit jejich vztah..*
---: ---
---: ---
Sasori Shintaro: * Pozorně si prohlédne její dům a přistihne, se jak jí závidí, že má rodinu. Ale nedá to na sobě znát a zamává Haruce. *Tak ahoj! Těším se, až se zase uvidíme! *Zavolá na Haruku Sasori a pak se otočí a rozeběhne se na úplně opačnou stranu ulice. Snaží, se běžet co nejrychleji aby to stihl, protože přijít pozdě do sirotčince je opravdu problém ale naštěstí to nakonec stihne. *
Haruka: *Chytili sa malíčkami - na čo sa Haru usmiala.* Hneď za tým domom. *Ukázala prstom na bráničku a pustila ho.* Môžeš ma prísť kedykoľvek navštíviť Sasori-san. *Usmiala sa a cúvla pár krokov dozadu - zdvihla ruku a zamávala mu.* Maj sa zatiaľ pekne! *Zvolala a vydala sa domov.*
Sasori Shintaro: Ano malíček na to! *Sasori podá Haruce ruku s vystřeleným malíčkem. *Jak daleko ještě vlastně bydlíš? *Zeptá se zvědavě Sasori. Začíná si trochu uvědomovat, že by se taky měl vrátit do sirotčince, pokud chce, aby ho v nejbližší době pustili na další vycházku. Neposlušnost se navíc trestá tvrdě a to je výprask. Už teď bude muset utíkat, jak to jen půjde, aby to stihl zpátky včas. *
Haruka: *Povzdychla si.. Sasori bol už tretí človek čo jej niečo také prisahal. Premýšľala na tým čím to asi je a musela dôjsť k záveru, že asi vyzerá tak slabá keď ju chcú všetci ochraňovať. Ak to takto pôjde ďalej bude mať armádu väčšiu ako Mizukage. Nad svojou poslednou myšlienkou sa usmiala a potriasla trochu hlavou aby zahnala podobné myšlienky.. Pozrela sa na Sasoriho a rozhodným hláskom prehovorila.* Áno, sme kamaráti. *Zdvihla ruku zovretú v päsť, no s vystretým malíčkom.* Malíček na to? *Opýtala sa a v očiach jej blysli nezbedné iskričky.*
Sasori Shintaro: To je jedno. Jsi moje úplně první kamarádka, jakou jsem kdy měl, takže to brát zpět nebudu. Teda pokud si taky myslíš, že jsme kamarádi. Tímto ale přísahám na svůj život, že to myslím vážně a hodlám to dodržet! *Sasori si je vědom čeho se zavázal a je mu i jedno že to udělal neuváženě a bez přemýšlení. Zda se mu to vymstí, to se teprve ukáže. *
Haruka: *Prekvapene zažmurkala. Nepoznali sa ani deň a už takéto sľuby?* Ale Sasori-san! *Usmiala sa bola celkom v rozpakoch.* Najprv by si mal spoznať viacerých ľudí - nájsť si kamarátov a potom sa zaväzovať .. navždychky. *Prehovorila múdro a zasmiala sa.* Vieš, takéto sľuby sa nedávajú len tak .. neberú sa na ľahkú váhu, zvlášť keď ich skladá ninja! *Milo sa usmiala.*
Sasori Shintaro: Tak tedy děkuji. Ty jsi taky ale úžasná, protože jsi už Genin a to jsi celkem mladá. Rozhodl jsem se, že zesílím a budu tě ochraňovat a vždycky ti pomáhat platí? *Sasori se rozhodl, že tu bude vždycky pro Haruku. Sice ji zase tak moc nezná ale už teď ji má rád. *Mám tě rád a budu tu pro, tebe platí? Takže si pamatuj, pokud ti kdykoliv něco bude, můžeš se na mě obrátit.
Haruka: Podľa mňa vôbec nieje! *Potešene sa usmiala.* Bunshin a Henge som sa naučila ako posledné.. mala som s nimi trochu problémy - veľmi mi musela pomáhať babička.. a ty si ich zvládol celkom sám! To si zaslúži obdiv.. *Hovorila a veselo pri tom gestikulovala rukami.*
Sasori Shintaro: Tak tedy směr je tvůj domov tak jdeme. *Sasori nechá Haruku aby vykročila první, protože on vlastně neví, kde bydlí. Trošku ho překvapí že, se ptá, jaké techniky ovládá, ale není problém odpovědět. *Moc toho neovládám. Ovládám Bunshin no Jutsu, Henge no Jutsu a Kinobori no Waza. Já vím je toho zatím jen málo.
Haruka: *Chytila sa ho a postavila sa.* Jasné, prečo nie. *Usmiala sa a vyšla na ihrisko.* Aké techniky už ovládaš? *Opýtala sa zvedavo keďže bola fascinovaná tým, že sa všetko učí úplne sám.*
Sasori Shintaro: Och už musíš jít? *Zeptá se trochu smutně Sasori a sklopí zrak k zemi. Pak se natáhne k její ruce a pomůže jí se postavit, i když to nejspíš nepotřebuje ale tak je to princezna ne? *Tak nechceš aspoň doprovodit domů? *Zeptá se s velkou dávkou naděje v hlase. *
Haruka: *Zaviedol ju k malému domčeku a ona sa posadila na pomyselný trón, bavila sa, no bola si vedomá toho, že už by sa mala pomaly pobrať domov.* Je to zábava.. ale mala by som sa pomaly vrátiť domov.. aby sa babička nebála. *Priznala po tom čo sa posadila, hoci sa jej ešte odísť nechcelo.*
Sasori Shintaro: Tak dobrá tak jdeme. *Sasori se rozhlédne kolem po hřišti a přemýšlí, co by se dalo použít jako zámek. Všimne si takového staršího domku, který je zároveň taková prolézačka. Samozřejmě si tam je ale kam sednout když si sedne na malou část té prolézačky tak tam může sedět jako na by byla na trůnu. Přesně tam Sasori Haruku zavede, protože on to vidí jako krásný zámek. *Tu je váš zámek má princezno.
Haruka: *Žasla nad jeho fantáziou.. Bola rovnako bujná ako tá jej. S úsmevom teda vstala, oprášila si sukničku a dala si ruky v bok.* Veďte ma teda do trónnej sály sér Sasori drakobijec. *Urobila uklon ako pricezna a držala si pri tom sukňu.*
Sasori Shintaro: Hm tak v zámku jsou stovky místností každá hezčí než ta druhá. A ty krásné koupelny. Ale je tam krásný sál, na jehož konci je trůn pro princeznu, na který má usednout princezna a po jejím boku má stát její rytíř. Ale víš, proč tam musíme? Musíš poddaným oznámit, že drak je mrtvý a všichni jsou už opět v bezpečí. Co myslíte má princezno?
Haruka: A čo nás čaká na zámku? *Opýtala sa zvedavo a tiež sa posadila, pustila jeho ruku a začala sa oprašovať od piesku. Bola ale pripravená venovať mu plnú pozornosť ak by začal opäť rozprávať nejaký príbeh - či návrh na ďalšiu hru.*
Sasori Shintaro: * Držel Haruku za ruku a tím pádem když upadne ona tak vlastě sebou stáhne i Sasoriho a ona spadne na záda vedle ní. Stále se směje a i trochu vydýchává, protože potřebuje trochu uklidnit svůj dech. Po chvilce se posadí a věnuje Haruce úsměv. *Tak a už nikdy se nesmíte, snažit obětovat má princezno já by bez vás nemohl už žít. Takže půjdeme teď na zámek?
Haruka: *Nechala sa ťahať až k pieskovisku - keď sa do neho pri skoku zaborila po členky - stratila rovnováhu a so smiechom spadla na chrbát. Bolo jej jedno, že bude celá špinavá od piesku. Pozrela sa na Sasoriho s úškrnom.* Myslím, že sme nad drakom zvíťazili. *Vydýchavala sa - bola celkom zadýchaná od toľkého naháňania sa a bláznenia a tak zostala ležať a len nad sebou mávala prstíkom.* Sér Sasori Drakobijec. *Uchechtla sa a nadvihla sa na lakťoch aby nemala piesok aj vo vlasoch.*
Sasori Shintaro: NIKDY! To nedovolím! *Sasori si už představuje, že drak je téměř u Haruky když se mu vzdává a tak se k ní rozeběhne, chytne ji do objetí a otočí se s ní tak že by vlastně mezi zády k drakovi. *Bez své princezny odmítám dál žít, takže se nevzdáme. *Sasori chytne Haruku za ručičku a prostě se rozeběhne pryč. Skoro jakoby jí chtěl odtáhnout a míří rovnou k pískovišti. *Mám plán támhle je tekutý písek tak ho nalákáme tam a on se v něm utopí!
Haruka: Na čarodejnicu zabudni! Krv drak ucíti! Je po nás! *Zatvárila sa zhrozene a potom sa uškrnula. Bolo to tak jednoduché, bláznivé.. proste sa hrať na ihrisku ako obyčajné deti. Hoci jej život je všetko len nie obyčajný.* Drahý sér Sasori, obetujem sa.. drak chce mňa, nie teba. *Ako to povedala - odniekiaľ vytiahla bielu vreckovku a začala ňou mávať vo vzduchu na znak kapitulácie.*
Sasori Shintaro: A dá se té čarodějnici věřit? *Sasori sotva položí svou otázku tak Haruka vyběhne a tak Sasori nečeká ani vteřinu a vyběhne rovnou za ní. Musí si dávat pozor, aby prolézačkami prolezl a aby si nerozbil držku. Což se mu bohužel nakonec stane. *Au! *Trochu si odřel koleno, ale moc to neřeší, protože se ihned zase zvedne a dorazí rovnou k Haruce. *Ten drak mě mohl dostat. To bylo opravdu těsné. Takže jak daleko je ta čarodějnice?
Haruka: *Chvíľu zvažuje jeho odpoveď.* Uhm.. nie! Tu nám tvoj meč nepomôže budeme musieť .. poprosiť čarodejnicu! Za mnou! *Zasmiala sa a vybehla z úkrytu naprieč ostatnými preliezkami. Keď tam dobehla otočila sa a pozerala sa ako to zvláda jej udatný rytier.*
Sasori Shintaro: * Celkem rychle se vžil do své role a sám sebe vidí jako rytíře v pevné zbroji. Povstane a hrdě se Haruce svými rudými očkama podívá do očí. *Bude mi ctí vám sloužit princez… *Ani to nestihl dopovědět a Haruka upozorní na draka. Sasori se podívá směrem jakým Haruka ukazuje a nahodí hrdý výraz. Samozřejmě on tam draka vidí (prostě dětská představivost) ale po chvilce si svoji odvahu rozmyslí a rychle se rozeběhne rovnou za Harukou a ukryje se k Haruce. * Princezno? Neměl bych se ho spíš pokusit porazit? *Zeptá se zvědavě Sasori a podá Haruce ručku jako kdyby jí chtěl dodat pocit bezpečí. Naprosto se do své role vžil a i on ji vidí jako opravdovou princeznu i když dle svého názoru to není daleko od pravdy. *
Haruka: *Zohla sa a kým jej šiel akože pobozkať ruku - zdvihla zo zeme väčší papek, ktorý bol v jej očiach samozrejme ohromný ligotavý meč vykladaný drahokamami a so zlatou rúčkou.* A týmto Vás pasujem za môjho rytiera - môžete povstať sér Sasori. *Ako to povedala uškrnula sa a ukázala na prázdnu, zahmlenú oblohu.* Ah nie! Tam je! Letí k nám drak - musíme sa schovať do hradu. *Len čo to povedala rozbehla sa ku najbližšej preliezke a skrčila sa pod ňu.* Rýchlo nech vás nezbadá ser Sasori! Nechcem sa vydať za zlú obludu!! *Takéto hry ju bavili hoci s nikým iným než Kurome a Akame sa na ne nehrala.*
Sasori Shintaro: * Cesta netrvá moc dlouho a tak celkově jsou to děti a tak jak Haruka psala, kondičku na takovou cestu mají. Když tam dorazí tak se Sasori rozhlédne a pokouší se někoho najít, ale jsou tam samy za což je ale celkem rád. *Takže co takhle si zahrát třeba. Hm mám nápad, ty budeš moje princezna a já ti budu sloužit jako tvůj věrný pobočník. *Sasori před Harukou poklekne a vezme si její ručku a pokusí se jí políbit (jako pravou princeznu v pohádkách). *Přísahám vám svoji věrnost princezno.
Haruka: *Zasmiala sa, ťapla ho po ruke pretože si myslela, že jej ponúka placák a utekala s ním k ihrisku.* Ah asi je len málo ľudí čo by nepoznali príbeh našej jinchuuriky. *Uškrnula sa. Bežať v hmle bola zábava - bolo to ako hrať sa na slepú babu so zatvorenými očami niekedy ste sa museli uhnúť, niečo preskočiť či podliezť, no obaja boli mladý a kondičku na to mali. Netrvalo dlho a ocitli sa na ihrisku. Bolo opustené.* A sme tu! *Zvolala a zdvihla ruky do vzduchu.*
Sasori Shintaro: Tak teda hřiště tak jdeme! *Zavelí Sasori a nabídne Haruce ruku. Pokud by jí přijala tak se prostě rychlím krokem, vydá směrem rovno na hřiště ale, pokud ne tak ne. *Mimochodem ten starý dům. Takže je to sídlo rodiny Arashi nebo tak nějak. Prý se tam něco zlého stalo a straší tam tak mě to jen tak napadlo.
Haruka: Starý dom? *Nadchla sa - postavila sa zo skaly, no keď si spomenula na jej poslednú návštevu starého domu - trochu dosť jej poklesla nálada.* "Dúfam, že sa s Yukiom ešte niekedy uvidím aby som mu to mohla vysvetliť." *Pomyslela si smutne.* Uhm som za to ihrisko. *Povedala napokon skleslejšie.. Nechcela by aby to dopadlo ako s Yukiom so Sasorim by chcela byť kamarátka.* Cestou mi môžeš porozprávať o tom starom dome. *Navrhla veselo a prikročila k nemu.*
Sasori Shintaro: Hm tak co třeba prohlédnout jeden takový starý dům? Sice nevím proč je na tom tak jak je ale mohly bychom to prohlédnout ne? Jako ještě mě pak napadlo jít na hřiště, nebo knihovna. Moc se ze sirotčince nedostanu tak neznám moc dobře vesnici. Ale tak jedno z toho co jsem navrhl, co teda myslíš?
Haruka: Je dobré, že nenačúvaš tým hlupákom. *Ako to povedala hanblivo si zahryzla do pery a sklopila zrak. Chytila si ruky za chrbtom a povzdychla si.* Prepáč.. Nemala by som na nich nadávať keď ich nepoznám.. ale tak som sa do tvojho rozprávania vžila! *Pozrela sa na neho a usmiala sa.* Keď si pôjdeš za tým čomu veríš - určite dosiahneš veľké veci! *Len čo to povedala opýtal sa jej či by nechcela niečo podniknúť - potmehudsky sa usmiala.* Samozrejme! Čo navrhuješ? *Zvolala nadšene.*
Sasori Shintaro: Ne v sirotčinci není ani jeden kamarád, protože každý mě odsuzuje za to, že chci být Shinobi. Prý že jen šílenec by se chtěl dobrovolně stát Shinobi. Nejvíc mě na tom štve, že mnoho z nich říká, že na to ani nemám. Ale já jsem se rozhodl, že jim to ukážu a určitě se Shinobim stanu. *Sasori se pak ale na chvilku zarazil a dostal nápad. *Nechceš něco podniknout? Případně se aspoň projít?
Haruka: *Zasmiala sa pri jeho slovách.* Cvičila som so svojim elementom. *Mykla plecom a tvárila sa milo.* Som si istá, že si nájdeš priateľov - v sirotinci žiadnych nemáš? *Zaujímala sa. Zvedavosť bola jej najhoršia a najlepšia vlastnosť súčasne.*
Sasori Shintaro: Jasně že chci být Shinobi. Chci, abych byl dost silný na to, abych mohl ochránit ty, které mám rád. Teda zatím asi není nikdo, koho bych chtěl ochraňovat, Ale, kdo ví, třeba se někdo objeví. Třeba ty. *Poslední spojení si jen tak pošeptá pod nos. * Ale ty vypadáš opravdu silně. A přitom to vypadalo tak pěkně, jak jsi tam tak stála jsem si opravdu, myslel, že jsi anděl. *Sasori si ani neuvědomuje, že jeho nervozita a stydlivost nějak rychle zmizela. A proč tomu tak je? Asi je to tím že je mu s ní nějak nezvykle příjemně že to ani Sasori neumí vysvětlit. *
Haruka: *Prekvapene zažmurká keď jej položí nečakaný kompliment.* Uhm.. arigatou.. *Sčervená a posadí sa na najbližšiu skalu.* Ak sa učíš sám.. tak to musí byť veľmi náročné. Mňa učí babička.. a niekedy aj ocko. Venujú sa môjmu štúdiu už od útleho veku. *Objasnila mu s úsmevom.* Budem ti teda držať palce.. ak je byť shinobi to čo chceš naozaj v živote robiť.*
Sasori Shintaro: * To jak zírá do jeho zvláštních očiček jeho nejistotě a nervozitě moc nepomáhá. Nakonec toho ale naštěstí nechá a odpoví mu na jeho otázku. *Tak to blahopřeju. *Špitne tichým a nejistým hláskem. *J-já na Akademii nikdy nechodil, musím se Ninjutsu učit sám. Doufám, že jednou taky získám šanci stát se Geninem. *Jak se zdá tak jeho nejistota pomaloučku odchází pryč, ale stále cítí tu nejistotu. *Ehm to. J-j-jsi k-k-krásná.
Haruka: *Zdal sa jej nervózny, no inak vyzeral milo .. mal tie najzvláštnejšie oči aké kedy videla červené ako krv. Dívala sa mu do nich tak uprene, že sa musela prinútiť odvrátiť.* "Nečudo, že je taký nervózny, keď na neho tak civím." *Očarujúco sa usmiala a už na neho tak okato nepozerala - prstom poklepkala prstom po svojej páske.* Áno.. som genin, len pred nedávnom som urobila skúšky a odišla som z ninja Akadémie. Teraz čakám kým ma pridelia do teamu. *Nebolo to tak, že by sa chvastala - naopak, z toho faktu bola nesvoja. Nebola zvyknutá pracovať v teame - ak neráta Kuro-chan.*
Sasori Shintaro: * Na tohle Sasori nebyl ani trošku připravený. Nepředpokládal, že na něj hned promluví a on bude nucen odpovídat. Ihned jen co se mu představí, mu zrudnou tvářičky. *K-k-krásné j-j-jméno. *Vykoktá ze sebe a položí si ručky na tváře a snaží se trošku uklidnit. *Já jsem. Ehm jmenuju se Sasori. *Odpoví o něco klidněji a taktéž se ukloní. Hned od prvního pohledu se mu dívka opravdu líbí a on si je nejistý a prostě se celkem stydí. *Ty. *Chvilku opět mlčí a zhluboka se nadechne a vydechne. *Ty jsi Shinobi?
Haruka: *Nútila vzdušné prúdy aby sa jej točili okolo tela a tak ju trochu nadnášali. Mala v pláne vynájsť vzdušnú techniku vďaka ktorej by mohla lietať avšak toto nestále, nekontrolované nadnášanie sa na to ani trochu nepodobalo. Zo sústredenia ju vyrušil nieči hlas.* Gobi-sama, prečo si ma nevaroval, že už nie som sama? *Pošepky mu vyčítala. Obzrela sa cez rameno za neznámym chlapčenským hlasom, ktorý spomínal anjela.* (Vzhľad: : odkaz » ) "Kto to je?" *Zvedavo zažmurkala a nechala jutsu odznieť. Mal na sebe obnosené šaty, vlasy farby vyblednutých slnečných lúčov.. Zdal sa jej povedomý, no bola si istá, že sa s ním nikdy predtým ešte nezhovárala. Za pomoci vetra sa zniesla zo skaly - ninja pásku mala okolo pásu ako opasok a usmia sa na neho.* Ahoj, my sa ešte nepoznáme.. Volám sa Haruka - veľmi ma teší. *Uklonila sa so sladkým úsmevom na perách.*
Sasori Shintaro: * Dnes dostal od vychovatelky ze sirotčince další vycházky a tak se jde projít. Jako vždy nehledě na to na jaké životní úrovni musí přežívat, má stále úsměv. Už dávno se rozhodl, že nebude ukazovat své slabé stránky a nebude ukazovat, že je smutný a tak. Oblečený je v nějakém starším obnošeném oblečení, ale není se čemu divit. Sirotčinec si určitě nemůže dovolit nějaké značkové oblečení. Z nějakého důvodu se vydal do tréninkové oblasti, a když uvidí tu dívku skále tak se jen zastaví a s úžasem ve tváři se na ní podívá. *To je Tenshi-Sama (anděl)? *Zeptá se sám sebe, ale řekl to nahlas, takže by to Haruka nejspíš mohla slyšet. *
Haruka: *Rozhodla sa precvičovať svoje elementy, no nechcela pri tom zničiť záhradu a tak sa vydala do tréningovej oblasti. Postavila sa na skalu - vyhovovalo jej, že je tu sama - rozpažila ruky a snažila sa usmerniť tok vetru tak ako naposledy na jej záhrade. Daitoppa sa jej zatiaľ veľmi nedarila. Premýšľala teda či by radšej neskúsila nejakú ohnivú techniku .. z nej ešte nevedela ani jedno ninjutsu.*
---: ---
Kurome: *Kurome bezvědomí nevydrželo díky bohu moc dlouho. Pomalu otevřela oči a cítila jak jí trochu pálí tvář. Nad ní klečela Itsumi. Usmála se.* No jo. Trošku jsem to přepískla. Přece jen ten Hachimon je na tělo extrémně náročný. Je to sice moje eso ale za jakou cenu. Ale je to lepší než kdysi. Za chvíli to budu zvládat normálně. *Posadila se a promasírovala si nohy a ruce. Dost jí všechno bolelo. Pokusila se postavit. Povedlo se.* Jdeme domů Itsumi. Zase někdy. Ahoj. *Rozloučila se a šla domů.*
Itsumi: Jo, to mě taky. *Itsumi si lehla na zem a uvolnila se. Neodpočívala však dlouho. Kurome nedořekla větu a to Itsumi celkem zarazilo. Chvíli čekala, jestli ještě něco nedodá, ale nic. Otočila se tedy na ni a viděla, že jen tak leží na zemi.* Kurome? *Zvedla se co nejrychleji mohla a došla k ní. Trochu ji poplácala po tvářích.* "Přehnaly jsme to." Prober se.
Kurome: Bože já jsem utahaná. Bolí mě celý člověk. Dnes už nic dalšího. Jdeme do... *Kurome nestačila ani doříct větu a omdlela.*
Itsumi: *Po zásahu jí celkem bolely ruce, ale jinak jí nic nebylo. Když Kurome hachimon vypršel, tak si řekla, že techniku taky deaktivuje. Blesková chakra kolem jejího těla zmizela a Itsumi pocítila velkou únavu. Hned se posadila na zem, aby si trochu odpočala.* Celkem to jde, jen to dneska už na žádnou techniku nevidím. *Zasmála se trochu.* Jsi dobrá. *Řekla uznale.*
Kurome: *Kurome zasadila útok na břicho chráněné rukami. Tím se poté odrazila a malým saltem přistála opět na nohou.* Jak jsi na tom Itsumi? Myslím že nám to jde pěkně. *Kurome vypršel Hachimon. Upadla na zem na záda. nemohla se skoro vůbec pohnout.*
Itsumi: *Čistě teoreticky by ještě mohla trochu uhnout do strany, ale neudělala to. Místo toho si rukama kryla břicho. Technika, kterou používala, trochu zmírňovala útoky, které na ni byly vedeny. U Kurome si ale stejně byla jistá, že to ucítí. Směr kopu už by pravděpodobně neměla stihnout změnit, protože se Itsumi rukama bránila na poslední chvíli.*
Kurome: *Kurome jí pozorovala. Napjala všechny svaly, upřesnila si přesně místo kam chce běžet. Takovou rychlost co vyvinula ještě nikdy u sebe neviděla. Najednou se objevila vedle Itsumi a kopancem jí mířila na břicho.* "Teď už neuhneš."
Itsumi: *Neodpověděla jí, takže to brala jako souhlas.* "Snad to nějak vydržím." *Nějakou chakru už využila, ale i tak, když už pak nic nepoužije, by to měla zvládnout.* Tak jo. *Řekla si spíše pro sebe. Už svou techniku neomezovala, ale aktivovala ji naplno. Najednou byla 4x rychlejší, než obvykle. Cítila však, že jí razantně ubývá chakra.* "Ještě chvíli." *Změnila mírně směr, protože touhle rychlostí by byla za chvíli ve vesnici.*
Kurome: *Kurome se ďábelsky usmála. Sklouzla se směrem na její nohy. Počítala se vším. Kdyby najednou přece jen uhnula měla připravené ruce k odrazu a změně směru.* "Mám tě. Jestli ti podkopnu nohy tak jsi skončila." *Kurome se odhodlala ale už začínala cítit bolest ve svalech. Překousla to a odhodlala se k čemukoliv.*
Itsumi: *Její aktuální zvýšení rychlosti nebylo dostatečné na to, aby jí unikla, když otevřela další bránu. Mohla by se ještě o něco zrychlit, ale pak už by pravděpodobně nemohla použít jinou techniku, protože by ji to stálo opravdu hodně chakry. Rozmýšlela se nad tím, co by měla udělat. Když ji Kurome doháněla, tak na ni zavolala.* Vsadíme se, že bych to zvládla?
Kurome: *Kurome se zarazila.* "Kdy se tohle naučila? Takovou silnou techniku? Takhle ji nedoženu. Musím to použít." Seimon Kai. *Nabrala ohromnou rychlost a obrovskou sílu. Běžela za Itsumi a už byla za ní.* Mě neutečeš. *Kurome věděla že útok zezadu nebude fungovat a tak čekala jak se Itsumi zachová.*
Itsumi: *Kurome opět navýšila svou rychlost. Tentokrát to už byla druhá brána.* "To asi normálně neuteču… Ale něco zkusím. Asi bych to ještě vůbec neměla umět, ale…" *Itsumi se soustředila a po chvíli jí obalila vrstva bleskové chakry (Raiton no Yoroi).* "Vyšlo to." *Takhle by měla být o něco odolnější vůči různým fyzickým útokům. Vyběhla a nabírala směr k vesnici. Byla ale 2x rychlejší než obvykle mohla být. Nutno říci, že z toho byla celkem nadšená.*
Kurome: *Kurome se před očima zjevila její kamarádka Haru-chan jak trpí a umírá.* "Tohle není možné. To musí být genjutsu. Zkusím to jako předtím." *Kurome se opět kousla do rtu.* AU. *Vykřikla opět bolestí. Všimla si Itsumi před sebou.* "Jak chceš." Kyuumon Kai. *Kurome otevřela druhou bránu a chytla další dech. Opět v plné síle a rychlosti tentokrát ještě větší než předtím vyběhla proti Itsumi.*
Itsumi: *Nakonec to nestihla včas a narazila hlavou do země. Na chvíli se jí zatmělo před očima a zůstala tam ležet. Když se po chvíli posadila, tak jí přes obličej stekl pramínek krve. Nějakou dobu byla dezorientovaná, ale pak ji uviděla nedaleko sebe. Ještě to nechtěla úplně vzdát. Několik pečetí a použila Narakumi no Jutsu.* "O tomhle… Si ještě zjistím víc."
Kurome: "Co to sakra dělá?" *Kurome si všimla že bandáže se trhají. Zamíříla velmi rychle k zemi. Jakmile dopadly k zemi Kurome ihned odskočila. Začala docela dost oddechovat.* "Uff. Kdyžtak mám jěště další brány. Ještě chvíli vydržím." Tak jak jsi na tom Itsumi? Máš dost nebo ještě pokračujeme?
Itsumi: *Kurome ji ze spodu kopla do brady a ona tak vyletěla do vzduchu.* "A sakra." *Řekla si, když ji začala omotávat bandážemi. Nemohla ji od sebe ani odstrčit, protože rukama nemohla skoro nic udělat. Na rukou však měla zápěstní nože, které by jí mohly pomoct. Vysunula je oba naráz a čepele prošly bandážemi. Trochu s nimi pohybovala, aby rozšířila otvor a nakonec začala bandáže trhat. Teoreticky by se z toho mohla dostat, ale už mířily k zemi. Kdo ví, co se tedy stane.*
Shoutboardy končí. Více zde.