Přidej zprávu »
---: ---
Aoda Jaazu: *je to týden, co se odtrhl od Tatsuki na misi ve Sněžné zemi a vydal se opět na vlastní pěst do světa. Rozhodl se získat svoji samostatnost a navíc potřebuje dokončit vývoj stonožky a naplnit zásoby pomocníků. Za hranicemi země Země, přibližně asi pět kilometrů narazil na malou osadu. Dohromady čítá kolem třiceti obyvatel. Do osady vstoupil jako poutník, který se už několik dní plahočí krajem a nenašel a ještě déle nespal, i když jen ve slaměné, posteli. Nepřišel tam ale se svojí vyzáží. Uvolnil techniku Wakagaeri no jutsu a vstoupil tam, jako stařec. odkaz » Samozřejmě že se o něj brzo postarali. Dali mu najíst i ho ubytovali v jednom z domů u jedné rodiny. Vyprávěl dětem ''vymyšlené'' historky z dob dávných, i když to byli jeho vzpomínky na život, kdy mu bylo ještě kolem osmnácti let. Vynechal spoustu detailů o své postavě. Vyprávěl to jako přihlížející.* Omlouvám se, za svoji přítěž. Bakosu, mé jméno. *poví a večer, když se chystá jít spát.* To je v pořádku, děti se alespoň dozvědí o jiných krajích. *odpoví mu žena, u které bydlí. Během dne si zjistil, jak silná je jejich stráž. Nic moc extra. Spíš domobrana a dva chuninové, kteří jsou na zaučení se. ''To bude paráda.'' řekne si. Myšlenky na nějakou lítost a bolest ho moc netrápí. Zvládl to jednou, nebude to problém udělat znova. V noci se probudí a opatrně vstane. Zaposlouchá se a opět aktivuje techniku Wakagaeri no jutsu. Vrátí se mu jeho vzhled vezme si s sebou svoje dýky a vyleze ven oknem. Až na šum plamenů ze strážných ohňů a menší hlahol z jejich malé krčmy je kolem klid. Osada nemá žádný plot a tak jsou dvě hlídky, které vesnici obcházejí proti sobě. Když se střetnou, prohodí pár slov a oba se otočí a jdou zase na druhou stranu. Takto se vydá k tomu jejich místu, kde se mají střetnout a čeká schovaný ve stínu. Jakmile přijdou blíž, natáhne dva prsty a vystřelí z nich kostěné střely, které se jim zaryjí do spánku a oba padnou k zemi. ''Pokud se mi podaří to udělat v tichosti, bylo by to úplně perfektní.'' řekne si a vytáhne svoje dýky. Přiloží je k sobě a vloží do nich chakru, po které se promění v meč. Ten postupně zabodne do každého z nich a technikou Shi no Sarubo je do meče absorbuje. Pak je na řadě dům za domem. Začne s domem, kde bydlí, protože je nejblíž k okraji. Otevře dveře vstupní a mečem přesekne zámek který brání, aby se otevřeli úplně. Vběhne dovnitř a rovnou do ložnice dospělých. Střelí je ve spánku do hlavy a pak je mečem vstřebá. Zůstane tak po nich jen trocha krve na polštáři a v místě, kde je probodl. Pak vběhne do pokoje, který byl pro něj a rozhází tam peřinu. Krev z meče otře o polštář a bodne do postele, aby to vypadalo podobně. Pak si vezme zbytek svých zbraní, ale batoh tam nechá i s oblečením. Co si vzal ještě tak je čelenka, kterou schová. Pak vejde do pokoje, kde leží dvě malé děti a probudí je. Změní se nejdřív zpět na starce.* Honem, musíme zmizet. *zašeptá.* Někdo napadl vesnici ale vás nechal. Musím vás schovat, než se zase ukáže. *řekne jim. Malé děti, ospalé a zmatené bez problému vstanou a jdou s ním. Vyjdou zadním vchodem a ten zase zavře. Odvede je kus do lesa, kde přivolá Bukiminu Josei.* Tohle je moje kamarádka. Dá na vás pozor, než se vrátím a přivedu i ostatní, ano? *objeví se kolem nich stočená třicet metrů dlouhá stonožka, která má lidské tělo od pasu nahoru. Vzhledem mladá a milá žena.* Nebojte se. U mě jste v bezpečí. *řekne jim milým hláskem a podívá se na Aodu.* Ano? *zeptá se a Aoda přikývne. Děti mají strach v očích, ale po těch příbězích se nakonec uklidní a souhlasí. Aoda jí přeskočí a jde zpět k vesnici, když za sebou slyší zvuky dvou bodnutí. Bukimina je zabila a začala vysávat z nich krev. Aoda takhle pokračoval dům za domem. V některém byli jen dospělí, muž a žena, jinde jenom muž, nebo jenom žena. V jednom domě narazil na stařenku, která byla vzhůru. Tam začal poprask. Když ho viděla, s krvavým oblečením a dlouhým mečem v ruce, nadechla se aby vykřikla. Aoda po ní rychle vystřelil, ale stihla prodat dvouvteřinoví hlasitý skřek než padla k zemi s pěti střelami v těle.* Sakra. *uleví si a zabodne do ní svůj meč* Babičko? *ozve se ze shora a potom hned dupaní po podlaze a po schodech. Z horního pokoje sbíhá mladík s katanou v ruce. Aoda se schoval za roh. Byl to jeden z těch Chuninů. Jakmile kolem něj proběhl, bodl do něj svým mečem. Kluk se zarazil a zůstal mu na meči bezvládně vyset, zatímco jeho katana cinkla o podlahu. ''Nemůžu předci nechat prázdnou osadu bez těl.'' zamyslí se Aoda, ale nakonec jen pokrčí rameny pohltí mečem i toho kluka. K Bukimině odvedl sedm dětí už a pohltil čtrnáct lidí. Má tak za sebou devět domů a ještě mu jich tolik zbývá. Její křik ale vyhnal lidi z krčmy ven, aby se šli podívat, co se děje. Poznali jí po hlase, nebo aspoň jeden, který neměl tolik upito ještě. Aoda vyběhne do horního patra a přes boční okno na střechu. Tam čeká až přijdou blíž. Nakonec se odrazí a dopadne přibližně do středu mezi nimi. Venku stojí sedm mužů a mezi nimi i ten chunin. ''Očividně jim je jedno, komu nalejí.'' řekne si po dopadu. Ve skrčené pozici jim dá pár vteřin na to, aby si mohli stihnout uvědomit, co se děje, než mu z těla vyjede několik kostí, které se natáhnou do délky, jakou potřebuje, aby je všechny dostal. Kosti pak stáhne a všech sedm těl pohltí mečem. Už ho nebaví pobíhat sem a tam. Zapíská, aby přilákal Bukiminu. Pak složí pečeť a přivolá ještě Sentō no Katachi. Ukáže jim zbylé domy a sám se jde podívat do krčmy. Uvnitř nezůstal nikdo. Nebo si to spíš myslel. Nejspíš žena hostinského, který vyšel také ven. Byla skrčená za pultem.* Ale dobrý večer. *usměje se na ní a vytáhne jí ven před krčmu. Ta se s křikem brání, mává rukama a kope, ale když vidí stonožky, jak lezou z domu do domu, strachem zkoprní.* Že pozdravuji hostinského. *poví a ze zadu ji probodne a pohltí. Bukimina si mezitím vysála zbylé tři čtyři děti, které tu byli a Sentō na nádvoří přitáhl ještě pět lidí. Většinou ženy, protože muži byli v krčmě. Dvě z nich ještě žili. Aoda je tedy střelil do hlavy a jejich těla pohltil meč.* Doneseš mi sem ty děti? *otočí se na Bukiminu. Ta přikývne spokojeně, protože se dostatečně najedla. Před ním je po chvíli hromada dvanácti dětí, které vysála. Odvolá obě stonožky a přivolá tisíc malých stonožek Namakenomo, které se pustí do jejich těl. Aoda si zatím nalije pivo a než ho dopije, zůstanou tam jen kosti.* Dobrá, teď ty kosti. *řekne si a přemýšlí, co s nimi. Nakonec ho jedno napadne. Rozloží meč a uklidí zase dýky na bedra. Postaví se k hromadě kostí a poskládá pečetě. Vzpomene si na propast v zemi medvědů, kterou s Tatsuki přecházeli a pomocí Tensō no Jutsu je tam rychlostí světla přesune.* To by bylo. *Proběhl ještě celou vesnici, aby se ujistil, že nikdo nepřežil a pak se vydá pryč. Překročí hranici země Země tam, kde to udělal dříve toho dne a míří pryč.*
--;;--:
Shiki: *Jen Pozoroval co tu bylo a následně jen pokrčil rameny. * Tu srandu jsi zkazil *Tanrcela následně se na něj ještě otočil * Pak se zamnou stav do Ketchu *Rekl ještě suzuyovi a následně se vydal po svých pryč *
Suzuya: Dávej si pozor na jazyk, nebo o něj přijdeš. Stejně by zjistila, že jsi to ty, myslíš, že tvoje tvář v Iwagakure není známá? *Suzuya se poté začne od Shikiho vzdalovat. *Nezapomínej kde je tvoje místo, nejsi v postavení, aby ses mohl považovat za stejně rovného jako já. *Poví Suzuya s úsměvem. *Ale trochu se lepšíš i co se týče chování, i když stále to není ono. Hádám, že o ty blížící chakry se postaráš sám. *Poví a věnuje Shikimu takový ten tázavý pohled. *Počkat, ty chakry nepřijdou, vytvořila Kage Bunshin a ten je odvolal (Kagura Shingan Power). Takže asi mohu jít, tady se nakonec nic zábavného neděje a asi ani dít nebude.
Fu_: Někdo jako ty, by nenavrhoval něco jen tak. *poví, zatím co se vznáší výše na kondorovi. Fu se otočí na Anbu, který jen přikývne a vytvoří si klon. Ten seskočí a vyrazí vstříc přicházející jednotce, která se blíží aby ji poslal zase zpět na její stanoviště.* Ahoj Suzuyo. Sbohem Shiki. *otočí orla a letí pryč. Míří zpět do vesnice, kde se zastaví ještě ve věznici a nechá si přivést vězně, který je odsouzen na doživotí. Hadem do něj bodne většinu temné chakry, kterou má a pomocí Shikei Seppun jí z něj začne zase vydávat. Jakmile mu vysaje i duší, od žaludku se jí rozlyne silná bolest, která ji pět minut neopouští. Když je bolest pryč, celá zpocená vstane a nechá tělo odklidit. O půl roku mladší zase opustí věznici a vrací se do pracovny, aby mohla vyřídit formality ohledně té Shikiho vesnice.*
Shiki: *Poslouchá co říká fujino a i Suzzuya. KDyž se však Anbu začne vzdalovat trošku se zašklebí.* Pokaděný anbu. *Zamrčí si popod nos a podívá se na Suzuyu.* Ty de.... ona ani nevěděla, že s tou vesnicí něco mám společného. Nic jsem o mé spolupráci neřekl, jen jsem navrhl aby ji podpořila, načež se jí v hlavě vytvořil obrázek o tom, že s tím má něco společného. *Zamračil se na Suzuyu. Díky dětem, co má doma se naučil neříkat sprostá slova, tedy aspoň ne celá.* Nu což, jeden pryč čtyři další oběti se blíží. *Poté se však otočil na Fujino.* čeká na mě doma dost věcí, ale dárek v podobě oběti vždy potěší. *Tohle řekl již jen na pobídnutí, přičemž se chystal na ty přicházející Anbu, jelikož je nikdo neodvolal.*
Suzuya: *Vyslechne si co má Fujino na srdci, nic proti ni upřímně nemá. Trochu ji chápe, ovšem co bude, dál to záleží na tom co mu teď Fujino všechno poví. Suzuya uznává že Fujino asi nebylo zrovna dvakrát dobrá volba na post Tsuchikage, zná ji od malička a tak vůči ní cítí nějaké ty pozitivní emoce. To že s ní něco měl, s tím nemá, ovšem nic společného to bylo jen z marnosti. Suzuya nemá moc radost při představě, že by měl prolévat zrovna její krev, doufá že Iwagakure se mu stavět do cesty nebude, po jejích slovech je o tom i docela dost přesvědčen. Suzuya se pomocí Shunshin no Jutsu přesune k Shikimu a věnuje mu takový ten neutrální úsměv. Ještě se ovšem pomocí Ishiki o Tsunagu telepaticky spojí s Fujino. * „Mimochodem neříkej nikde, že jsi jednala s Nukeninem Shikim Toyokazu, byl bych rád, kdyby se nikdo nedozvěděl že Ketchūgakure má něco společného se Shikim.“ *Suzu věří že Fujino není hloupá a bude o tom mlet, věří, že si bude dávat bacha aby Suzuyu nějak zbytečně nenaštvala. *Neřekne nikomu, že s Ketchūgakure máš něco společného to si buď jistý. *Poví klidným hlasem a věnuje Shikimu pozorný pohled. *Mimochodem odpusť si ty řeči o tom Emo, příště se možná i fakt naseru, aby to pak neskončilo násilně.
Fu_: *stáhne si Gariantu a švihne s ní mezi Shikiho a Anbu. Čepele se promění na draky a obkrouzi Anbu. Jeden jde z jedné jeho strany, druhý kolem něj a třetí nad ním. Všichni pak klesnou před něj a hlavou zírají na Shikiho.* Jak ti to říct Suzu, to že je tahle koalice, nemůžu za to já. Zavedlo se to ještě přede mnou. Nechala jsem to tak, než se vžiji do postavení. To že něco děláš jinak, než by se mělo dle mravních způsobů dělat, je tvoje věc. Nějak mě to už ani nepřekvapuje. *poví s úsměvem.* Ale nebudu riskovat život svých vesničanů jen proto, že se nějaký páprda nedokáže smířit s tím, jak ty vedeš svou vesnici. Upřímně, je mi jedno jak ji vedeš. Meli jsme spolu už pár potyček, ale jednou si mi pomohl. Je to už hodně let, ale pamatuju si to. Znám tě dlouho a vím, že co děláš, děláš z nějakého důvodu a jen idiot by se stavěl mezi tvoje způsoby. A ty... *teď se otočí na Shikiho.* Budu ráda, když necháš už konečně těch blbostí a půjdeš domů. Určitě na tebe někdo čeká. Já mám ještě dost práce, takže když dovolíte... *Anbu se protáhne pod drakem a míří zpět do tmy lesů.* Ráda jsem tě zase viděla Suzu a jsem ráda, že se ti daří. Někdy se určitě zase sejdeme, doufám, že v dobrém duchu. A tebe... *koukne zase na Shikiho zatímco se dračí stáhnou zpět a vrátí Gariantu na záda.* Budu ráda když zase dlouho neuvidím. Nabídnu ti tedy možnost, že Iwa otevře obchodní cesty s vaší vesnicí a necháme neutrální vztahy. Pokud máš tedy stále zájem. Hodíme to pak na papír a pošleme to officiálně. *udělá pár kroků v zad a zase si přivolá kondora.* Tak asi sbohem zase. *naskočí na něj a nechá naskočit i Anbu, než se vznese.*
Shiki: *Když se ho Anbu snaží zastavit jednoduše nahradí trošku více chaker do noh aby se z toho dostal a tato technika ho tedy nijak nezastavila a on pokračoval v chůzi k anbu. * Ale oběť by byl dobrá *Pronesl jen směrem k Suzuyovi a zastavil se kousek od anbu přičemž si ho prohlížel. * nebuď nervni nikdo na to není zvědavý *Pronesl směrem k Fujino aniž by se otočil. *
Suzuya: *Sleduje co se vlastně nyní děje pod Shikim, nebo spíš to o co se Anbu pokouší. *Ten kluk je sice mnohem slabší než já, zároveň je ale dost silnej, aby se nevyhl tak triviálnímu protiútoku. *Poznamená Suzuya ohledně pokusu muže jednotek Anbu. *Nemusíš se bát on ho nezabije, kdyby to udělal, zklamal by někoho a on nechce začít dělat hlouposti, aby o něco nepřišel, víš. Každopádně máš tu mě, Yugakageho a vraha rodiny feudálního pána, jsi členka koalice, takže proč něco neprovedete? Jsme v nepřátelském stavu, proč nic neuděláš?
Fu_: Nepřibližuj se k němu. *upozorní Shikiho, ač se stále dívá na Suzuyu. Anbu udělá několik kroků zpět. Fu po něm nechtěla útok ani na jednoho z nich. Anbu ale nemusi přítomnost ani jednoho z nich obvzlášť, když se k němu ještě přibližuje. Nakonec se ale zastaví a míří do dřepu. Za pohybu složí pečetě a udeří dlaněmi do země. Pod Shikim se objeví symboly, které by ho měli zadržet. Kekkai Shokeki.* Jo, nebaví mě číst hlášení ze stanovišť, tak si to ohlížím sama. A narazila jsem na tohohle. *ukáže na Shikiho, kterého se pokusil Anbu zadržet na místě.*
Shiki: *Zavrti jen na Suzuyou hlavou a dal ho neřeší. Následně se vydá menším obloukem kolem těch dvou za oním Anbu. Přece jen vždy to byly takové ty unikátní jednotky a jeho zajímalo co že je zač. Navíc je velitel vojenských jednotě h v Ketschugakure tak by rád vede co umí nepřátelské Anbu. *
Suzuya: Jenže tohle je moje přírodní barva, blbečku. Stříbrné vlasy byli moje původní, ta temná katana mi je svojí temnotou barvila na černo. *Poví Suzuya směrem k Shikimu a poté se věnuje spíše Fujino. *Uhm, takže jen jsem se vydal na výlet podívat se do Zemí, které uzavřeli koalici proti Yugakure a vyhlásili vůči ní nepřátelství. Chci znát půdu vesnic, které ze mě mají tak velký strach. *Suzuya se následně po poznámce o prošení o smrt pousměje. *Já tě nechci nutit, abys mě prosila. Mimochodem nejsou Nukeninové práce Lovců Odměn? Pokud se nemýlím tak ty jsi Kage a Lovení Nukeninů se nevěnuješ a nikdy ses nevěnovala.
Fu_: *její orel začne náhle klesat. Oba se od něj odrazí a dopadnou kousek mimo v jeho místě dopadu. Orla zásah o zem vyřadí a v oblaku dýmu zmizí. Anbu se postaví před Fu a vytáhne katanu, Fu ho však obejde a pokračuje k Suzuyovi, který se také vydal k ní. V ruce stále drží Kakutō, aniž by si to uvědomovala. Zastaví se před ním. Tady je už jedno jak daleko od něj bude. Když to přijde tak přijde.* Jak asi nemůžu být nabroušena, když se mi tu jen tak pohybuje nukenin a ještě k tomu se tu nakonec objevíš ty. Fakt toho mám hodně ještě dneska a řešit ještě vás dva. *Zarazí jí jeho poznámka o Shinon.* Snažíš se mě vyprovokovat? Ty víš dobře, že já prosit o smrt nebudu. *už toho začíná mít plný zuby.*
Shiki: *Zamraci se. Teď už ho nějaký anbu vůbec nezajímá. * Pff žádný takový. *Zareaguje na Suzuyu ohledně vyřízení si věci po tom* Tss zase máš jiný účes? Nebudeš brzy nosit paruky? *Optal se ho. Přece jen barvenim a tak dále se celkem ničí vlasy a tak zda už mu náhodou třeba nepadaji. *
Suzuya: Emo? To si pak vyřídíme. *Podotkne Suzuya a pak natáhne levou ruku směrem k tomu Kuchiyose orla a soustředí se pouze na něj, následně prostě svou rukou švihne směrem dolů k zemi a tím že ovládl gravitaci orla tak pak on následoval ten pohyb a tak by měl skončit dole na zemi po silném dopadu, který chce Suzuya způsobit, tím by ho měl vlastně vyřadit. Fujino a Anbu by tím navíc přišli o svou vzdušnou podporu, takže budou nuceni se pohybovat po zemi. *Tak si toho Anbu prohlédni, já se podívám na starou známou. *Poví Suzuya a následně začne dělat kroky směrem k Fujino. Moc dobře ví, že se k nim blíží další chakry (Kagura Shingan), ovšem nijak je neřeší. *Ale no tak cože tak nabroušená moje milá Fujino. Jen jsem se koukal, co tenhle blbeček dělá a hele ten Nukenin tu je s Fujino Sawou. Přiznej se, že chceš následovat tu vaší převelikou Shinon Asadu. *Suzuya sice Shinon jako Tsuchikage uznával a obdivoval, to nikdo ovšem neví a zajímá ho reakce Fujino. *
Fu_: *dost jí zarazí, že se tam náhle objeví i Suzuya. To už se Anbu začne přibližovat až k ní. Fu vzlétne výš do vzduchu, aby se vyhnula jeho technice. Měla to o piď a musela odvolat kondora, aby ho to nevzalo. Odrazila se mu ještě od zad a přistála na zádech orla vedle Anbu, který se tam objevil. To už zaznamenali Suzuyovu chakru i další tábory rozmístěné po zemi a blíží se k nim více lidí.* A ty tu chceš co? *křikne na něj. Dost jí začíná žrát, že se tu jen tak objeví nukenin a ještě Suzuya, kdy je jeho proti zemi vyhlášený právě tenhle stav, kdy země Země pokryta několika tábory hlídek.*
Shiki: *Pozoruje jak před ním hoří oheň a to se najednou objeví Suzuya A už cosi vyvádí a Shiki na něj nechápavě kouka* Co tu chceš emo? *Zepta se ho otrávené protoze mu chce ukrást jeho odvahu* a nic se neděje odešla bez toho abych to dovolil a chci se podívat na toho typka co nás celou dobu sledoval z dálky *Odpověděl mu a koukal na něj trošku urazene*
Suzuya: *Suzuya se zrovna podíval co Shiki dělá, počítal, že se nejspíš fláká ale ono to tak nebylo, spíše to vypadalo na takovou podivnou zábavu, sledoval to zrovna přes Tōmegane no Jutsu. Suzuya se poté zničehonic objeví po Shikiho levici (Hiraishin no Jutsu), v očích má svůj aktivní Rinnegan, na čele pečeť Byakugō no In a na dlaních značky Meitonu. Na vnitřní straně levého rukávu má pečeť techniky Kuchiyose Raikō Kenka a na pravé ruce má na prostředníčku prsten Yamiwa díky němuž může vidět negativní emoce osob jako temnou auru kolem nich (čím jsou emoce jako nenávist, odpor a bolest silnější, tím je aura výraznější). *Tady je tolik vzrušení že jste to tu rozpálilo, že to teplo jde až vidět něco zajímavého tu? *Zeptá se Suzuya zvědavě a namíří pravou ruku s pozvedlou dlaní směrem k plamenům, které se opět změní na chakru, kterou Suzuya pohltí přes vrchní kosočtverec (Meiton: Kyuuketsukou). Poté druhou ruku stejným způsobem namíří na Fujino a chakru, kterou z techniky pohltil, vypustí proti Fujino ve formě temných plamenů které vypustí přes spodní kosočtverec, síla plamenů se rovná síle chakry Fujino a síle techniky, tyto plameny mají kromě vysokých teplot i ničivou sílu (Meiton: Jijimento). Poté se podívá na Shikiho. *Tohle ji na chvilku donutí držet hubu, copak se tu teda děje?
Fu_: *prudce vzlétne a vzdálí se o kus zpět, aby stále byla mezi ním a Anbu. Složí pečeť a podívá se na prostor deset metrů před Shikim. Pomocí Katon: Suyaki no Jutsu vytvoří lajnu dlouhou dvacet metrů a pět metrů vysokou.* Ptám se, co ještě chceš? *pokud se sem přiřítí ostatní nemusí to pro ně být dobré.*
Shiki: Co ti je potem? Zareagoval na její otázku. Stále byl zvědavý na toho anbu co byl dále a tak se rozhodl Fujino prostě obejít. Nijak ho netrapilo že začal cítit další pachy silněji a silněji což znamenalo že se přibližují. *
Fu_: *Anbu je ještě dost daleko, aby ho bylo vidět. Přesto když se Shiki rozejde, snese se zase níž a zarazí se metr nad zemí a v Shikiho cestě deset metrů před ním.* Co ještě chceš? *je nevrlá. Má moc práce a tenhle tady jí stále zdržuje.* Tak mluv. Mám práci. *shinoby z nejbližšího stanoviště se vydají jejím směrem. Jsou od nich čtyři kilometry a jsou čtyři. "No, tak to bude mrzuté." řekne si a dal tam postava na kondorovi.*
Shiki: *začne se jen tak pro sebe smát když Fujino začne hromadit bijuu, no čichem pozná že se Anbu přiblížil. Chtěl se podívat kdo to vlastně je a tak se rozešel jeho směrem aby se s ním tedy seznámil a zjistil o koho kráčí *
Fu_: *odrazí i ty další tři kunaie. Už jí začíná štvát. Začne soustředit více chakry, což pocítí Anbu, který se začne přibližovat. Zůstane ale vyset sto metrů od ní. Fu dál udržuje vzdálenost od něj takovou, jakou má. Nemluví, jen ho provrtává pohledem. Nejbližší stanoviště zachytilo její chakru. Nejsou blízko, ale její chakra je znát dost daleko. Zvlášť když, se jí začne ještě hromadit.*
Shiki: *Když se nic neděje a stále je na odchodu aniz by ji to dovolil ala styl juuzou. Vytáhne další tři kunaie a následně je opět hodí po Fujino. Následně se zastavil a opřel se o strom vytahnouc salám a začal ho pomalu jist po jednom kolecku*
Fu_: *vypozoruje jeho pohyb a vrhnutí tří kunaiů. Vytáhne Kakutō a odrazí je. Neřeší to. Neví, jestli ji chce vyprovokovat nebo to udělal jen tak. Ale momentálně nemá čas, se tímhle zabývat. Dál stojí na zádech kondora, který se vznáší nad zemí. Vidí ho se připravovat k odchodu a tak čeká, dokud neodejde. Z místa sleduje jeho chakrovou stopu, dokud neopustí zemi.*
Shiki: "tohle má být kage?" Optal se sám sebe v duchu anasledne když vyskočila do vzduchu a chtěla odejít jen tak ze své srandy a možná nerozvaznosti vytáhl tři kunaie, které pro ni hodil. Bavili ho reakce lidi a tak proč vy to neudělal. Následně se začal chystat k odchodu. *
Fu_: No tak asi sbohem. *poví a složí pečeť po kousnutí do prstu. Vedle ní se objeví kondor, kterému vyskočí na záda. Začne se s ní pomalu zvedat do vzduchu. Stále ho nespouští z očí. Zůstane vyset patnáct metrů nad zemí. Anbu dodržuje stále stejnou vzdálenost i když zareagoval na její soustředění chakry. Také hlídá Shikiho, kdyby se na něco chystal. Vyrazil by hned kupředu, a tím by upozornil Fu, která by se připravila na útok od něj.*
Shiki: *Nakloní hlavu na stranu* Halo oooo vnímáš reálný svět? *Zepta se nahlas a nechápavě na ni kouká. * Co meleš o mém uznání a o mě vesnici? *Ptá se dále nechápavě *Nic takového jsem nerekl. Jen jsem řekl že dohoda s touto vesnici bude hodně výhodná., leč asi si hloupá a nechápeš to. Nebo prostě si myslíš sobecky že vše zvládneš sama. Tohle nemá cenu radši půjdu.. Ale tuhle drogu co v sobě máš nechci takže řekneš mi prosím jméno oné drogy? *Otáze se nakonec, načež se zvedne a připraví se k odchodu *
Fu_: *odmlaskne si.* To jsou výhody pro vesnici, což je dobré. Ale co z toho budu mít já. Pokud vím, *zamysli se.* Chceš ty, po mě, *ukáže nejdřív na něj a pak na sebe.* abych se za tebe pak přimluvila na summitu, aby přijali tebe a tvoji vesnici. Chápu to dobře? Oprav mě, jestli ne. *poví a nespouští z něj oči.* Nemůžeš čekat, že nebudu mít námitky, když přijdeš něčím takovým. Navíc nevidím důvod to nějak přijímat. Iwa si vystačila se svými léky doposud a pokud uzavřeš vývoz k nám, zvládneme to také. Takže... Jak tedy bych se měla já začlenit do tvorby vesnice? Pořád nevidím důvod.
Shiki: *Pousmál se. Na to ohledně toho kdo je silný nijak nereagoval. Přece jen po setkání s Rikudo Seninem si o síle mysli své. * Vis ono mít spojence a případně i dobré obchody je celkem fajn. Ty získáš větší dávky léků třeba za menší cenu nebo za výměnu. Navíc brzy budou vyvážet i alkohol. Při případné nové nemoci bude Ketschugakure jako jedna z prvních mít léky na onu nemoc. *Pronesl. * Navíc má i silné Shinobi stejně jako docela nepříjemné nesmrtelné bojovníky *Pronesl a zamyslel se. * Dle mě je to výhod dost ne? *Optal se a pak se zasekl. * Moment já tu vlastně něco výměnného nezačal nebo nějaké smlouvání. Já to navrhl s tím, že to bude přijato a bez námitek *Zasklebil se a něco si uvědomil. * Boha už zním jak suzuya
Fu_: *usměje se.* No vidíš, už jsi u toho. *poví. Pak se zamyslí. K řešení kdy se chtěla dostat k těm lékům se ještě nedostala. Zatím iwa odebírá léčivo z té vesnice.* Jak bych se mohla já, začlenit do tvorby nové vesnice? Jsem ráda, že sem se už zorientoval ve své vesnici. Co z toho hlavně budu mít? Jak si říkal, nic není zadarmo. *poví a založí si ruce na prsou.* Ohrožení je každý silný shinoby. Ty, já, Suzuya, kagové a další co jsou na vysoké úrovni. Nikdy nevíš, kdy někomu rupne v bedně. I mě se to už stalo. *sice zabila zločince a jim podobné, ale stalo se.*
Fu_: *usměje se.* No vidíš, už jsi u toho. *poví. Pak se zamyslí. Co ví, tak jejich medicína má zatím dobré výsledky.* Momentálně o žádných nevím, že by se k nám něco dostalo. Hlavně nevím, proč bych to měla vědět já. *nemá jak vědět, že je Tsuchikage a ví o každém vývozu a dovozu.* V nemocnici se pohybuji, ale zatím co sem vypozorovala, tak naší vědci a lékaři mají dobré výsledky se svými léky. Proč bysme měli něco přivážet od jinud. *napadne jí ale ještě jedna věc.* Co bych z toho měla já, když se to pokusím protlačit výše až k Tsuchikage?
Shiki: To ale neznamená slib *Zareagoval fikaně a následně se protáhnul.* Opravdu jsem zde náhodou. Nechtělo se mi přemisťovat a tak jsem chtěl jít pěšky. *Pronesl a zároveň zavrtěl hlavou.* Nic nepotřebuji, ale když jsme se už setkali, možná bych ti ale mohl říci, že by jsi se mohla začlenit do tvorby nově vznikající vesnice v Zemi Válek. Jejich léčiva určitě dorazila i do vaší vesnice stejně jako mnoho dalších produktů. Má namířeno celkem vysoko. *Pronesl a pokrčil rameny.* A již přes šest let jsem nikoho nezabil tak nevím zda jsem takové ohrození. *Pronesl a doufal, že je to těch šest let a né více. Každopádně jediný co když už udělal tak doručil Satsuki někoho na obětování avšak většinou to byl nějaký zlý člověk. Což mu připomělo, že by měl možná i dnes někoho chytit.*
Fu_: *zavrtí hlavou.* Kdepak. Pamatuju si to přesně. Řekl jsi, že nemáš momentálně svitek u sebe a že až se příště setkáme, dáš mi je podepsat. Takto si to řekl. *pak se zamyslí.* Nejde o to, kdy si ho koupil nebo jak dlouho ho máš. U Shinon dodržuji přísnou dietu a sledují její výživu. Zatím si nevezme nic, co není ode mě, ale zkouší to. Je to pořád stěně. *poví s úsměvem a pohladí ji.* Pořád mě to ale znepokojuje Shiki. Nukenin jako ty, se jen tak ukáže. I když je pravda že tvůj chakrový podpis je jiný. Nemít svůj nos, ani bych nepoznala, že to jsi ty a přišla bych osobně. Na klona bych se vyprdla. Byla bych ti nesmírně vděčná, kdyby si mi zdělil důvod tvé návštěvy. Hádám, že bys něco chtěl, že? *zkusí nadhodit.*
Shiki: *Poslouchá Fujino* No ale celou dobu tu o něm mluvíš tak potom nechápu tu logiku. *O některých děních ve světě nemá moc tušení, protože se to do Země Válek dostává jen z těží a již delší dobu plnil úkoly jen na planine země válek. Poté však natočil hlavun a stranu.* Kupoval jsem ho před pár hodinami na jídlo. *Zareagoval pohoršeně a jen pokrčil rameny, načež zavrtěl hlavou.* Jop odpočinu si a co dál to uvidím. *Pronesl a následně se však zarazil.* Moment o žádný slib nešlo. Jen si se ptala, či ti je mohu dát. *Zareagoval samozřejmě aby to dal na pravou míru.*
Fu_: Bát se nemusíš, se Suzuyou tě nesrovnávám. *poví klidně.* A neřekla ti, proč prosí o smrt? *zeptá se. Dost jí to zajímá, protože nic neřekla.* Jo, tohle je Shinon. Mochiho zabila svině v oltáři. Dostala jsem ji od bývalé Tsuchikage. A salám jí rozhodně nedávej. Bůh ví, jak dlouho ho v té kapse máš a ty se pak o ní starat nebudeš, až bude blejt. *poví. Shinon sice zavětří salám, ale rozhodně se pro něj nehodlá jít.* Takže, nic tu tedy nehledáš? Nehodláš tu dělat bordel a až si jak říkáš odpočineš, sebereš se s vypadneš? Chápu to dobře? *zkoumá další možnosti.* A ty hady mi dáš? *pokračuje.*
Shiki: *Shiki se opět posadí, tentokrát do tureckého sedu a začne se tvářit zamýšlené. * Nechápu co sem pleteš Suzuyu. Ten je mi celkem volnej. Jestli však ve mě vidíš Suzuyu asi bych měl jít na plastickou operaci a svůj vzhled rychle změnit *Pronesl a Pokrčil nad tím rameny. Nějak to neřešil, jen absolutně nechápal souvislost stejně jako u dalších slov. * Co má nějaka protisluzba společného s tím, že když nebudeš pracovat nebudeš mít jídlo? To mi absolutně nesouvisí. Leda bych byl fakt zdrogovany a myslel si něco jiného než říkám. *Pronesl opět zamyšleně. * Ha tvůj pes se jmenuje Shinon. Moment ale to je jiný pes než kterého jsem viděl naposledy *Pronesl a zaměřil svůj pohled na psa. * A zabil jsem ji protože o to prosila *Odpověděl nakonec pravdivě na její otázku. *Na aa pod něco ti dám *Pronesl směrem k psovi a vytahnul z kapsy zabalený salám, který měl předtím na svačinu k chlebu, leč ten již nemá. *
Fu_: Válku si nevyhlásil ty. Je tu ale nepřátelský vztah vůči okolí díky Suzuyovi. Ono narazit tu na tebe někdo jinej, tak tu litá lidí jako blázen a pak to musím řešit. *poví a otočí se. Shiki v tu chvíli vysloví Shinonino jméno a Shinon se k němu rozeběhne. Byla ale u ní dřív a popadla jí. Posadí si jí znova na svitek a otočí se znova k němu. Po celou dobu sleduje její pohyby díky čichu a chakře. Pak ale udělá vyobrazení i její smrti. Má dost problém, udržet Sanbiho v sobě.* Nechtěla jsem vědět jak, ale proč. To je rozdíl. A bez práce nejsou koláče? Pokud si vzpomínám, proti službu jsem ti udělal uz tehdy. *překříží ruce na prsou.* Nemáš čest, která by ti bránila v nesplnění slibu? *zeptá se ho.*
Shiki: *Poslouchá* Samozřejmě. Však je tu příjemné počasí a tak proč ne zrovna tu a já tu nemnám nepřátelské území. *Zamyslí se* MOMENT já téhle zemi vyhlásil válku?! *Vyhlásí překvapeně.* Tak ty drogy bych měl nejspíše omezit. *Zamumlá si spíše pro sebe, ale dosti slyšitelně-* Bez práce nejsou koláče. Oh když jsme u jídla máš tu nějaký koláč? *Optá se následně zvědavě a lehce nahne hlavu na stranu.* Umm dodržet slovo? Oh napiš mi ho a já ho budu držet. Neboj. *NA celém tomto se brutálně bavil a měl z toho celkem dost velkou srandu. Proč si jednou az čas neudělat nějakou zábavu.* Umm a Shinon? se bojíš vyslovit její jméno? *Otázal se nechápavě.* No a proč ti to ukážu. *Pronesl a následně vytáhnul Kami no Arashi a vytvořil KAge bunshin, který si sedl zády ke stromu a napodobil umírající Shinon, jak vypadala. Následně Shiki bodl do hrudi Shinon.* No a nějak takto to zhruba bylo *Pronesl když se zrušil klon a on skoval Kami no Arashi do pouzdra.*
Fu_: *sklopí trochu hlavu a zavrtí s ní.* Jen tak v nepřátelském území? Super relax. *poví a rozhlédne se. Nikoho v okolí necítí, takže je to zatím dobré. Shinon se zavrtí na svitku a vstane. Seskočí z něj a protáhne se. Pak si zaběhne k nejbližšímu stromu na očichání. Fu jí v tu chvíli hlídá svým čichem.* Tak, a teď upřímně. Mám moc práce. Bylo by fajn, to rychlé vyřídit a pak aby jsi zase pokračoval někam jinam. Já chci vědět proč si Shi... Druhou Tsuchikage zabil? To mě zajímá spíš, než co tu děláš. A budu chtít, aby si dodržel své slovo, které si mi tenkrát dál.
Shiki: *Kouká na fujino a lehce nahne hlavu na stranu.* Já se teleportovat umím a ty máš jak vysvětlit pachtováním s Nukeninem? *Otáže se jí naoplátku a na rtech mu hraje úsměv. Pokrčil následně jen rameny.* A nic tu nechci, jen si tu sedím a odpočívám. *Pronesl a zašklebil se* Užívám si krásného dne
Fu_: Ten jsem nepřijde, dokud nedostane rozkaz nebo neuvidí náznak útoku. *poví mu.* Výklopná co tu chceš. Zatčený nejsi. Chci odpovědi a pak se uvidí. Čím dřív odpovíš tím líp. Jestli mě senzibilove zachytí brzo, tak sem dorazí víc lidí. Tomu bych se ráda vyhnula. Myslím že i ty. Takže, prosím. *znova si překříží ruce na hrudi. Vážně jí to nebaví a pokud by sem někdo dorazil a zjistil, že se tu s nukeninem jenom vykecává, asi by jí to moc neprospělo.*
Shiki: *Pozoruje co se tu děje a Pozoruje i příchozí osobu. * No vidíš že to jde *Pronesl a usmál se. * Ale no, jsem tu jak na nějakém výslechu jsem snad zatčen? *Zeptal se a zasmál se.* Stále ne tu ještě jeden, možná by se mu měl někdo podívat na zoubek,* Dale se na této situaci bavil, zatím se nijak nevyjadřující k otázkám co mu jsou kladeny. Nejdříve zábava potom něco důležité *
Fu_: *Fu chytne pečeť a vytvoří klona, podle klona. Klon na to hned zase zmizí, čímž dostane informací originál. Originál se chvíli rozmýšlí. Nakonec si zapečetí do stehna klobouk Tsuchikage a seskočí z kondora. Ten vzápětí zmizí. Chytne Shinon, aby nespadla a drží jí, dokud nedopadne na zem. Seskočí dál od nich. Pak jde ve stínech stromů až k nim. Originál vypadá tak jak má a kráčí tak, aby ji nebylo přes klon vidět. Klona se tam rozhodla nechat, než přijde. Jakmile je těsně za klonem a v zákrytu, aby na ni stále neviděl, klon zmizí. Jakmile se dým ztratí, stojí tam Fu tak, jako předtím klon akorát se Shinon na svitku.* Tak, teď můžeš mluvit. *poví. Anbu se přiblíží víc.*
Shiki: Aha *Pronesl a jen pokrčil rameny a dále poslouchal Fujino. *Pff a já bych zase mluvil s originálem *Pronesl a skrizil ruky na hrudi a dále s ní odmítl mluvit. Nebo aspoň s klonem. Trošku se na tomhle bavil. * Též čekám *Zopakoval poslední slovo Fujino schválně na provokaci. *
Fu_: Zbavit ho nechci, je to dobrý pomocník. *poví a zasune Gariantu na záda.* Dlužíš mi smlouvu s hady. *poví prostě.* To je jedno, pořád si ale hledaný nukenin. Zabil jsi Shinon. To bych taky ráda věděla proč? Nebo spíš jak? *poví a trochu se zamračí.* Ale hlavně by bylo fajn, kdyby si mi už konečně odpověděl. Co tu chceš? *začíná být nervózní. Už jednou jí porazil a to jen díky tomu, že se kryl za Mochim. Co by zvládla ale proti jeho Sharinganu.* Čekám..
Shiki: *Kouká na ni a trošku se i rozhlíží.* No na mne se nedívej, já tě ho též nezbavím. *Pronesl a pokrčil rameny. Na její další slova však pozvedl jedno obočí.* Já nejsem z Yugy. Nebo aspoň několik roků se k ní nehlasím.* Následne když viděl, že již není v postoji pohodlně se posadil zpátky na zem a Kami no Arashi položil vedle sebe. Neměl strach z útoku, minimálně první by bez problému vykryl.* Dluh? He? *Nahnul hlavu na stranu a vykulil oči.* O co jde? *Optal se jí nechápavě *
Fu_: *postaví se normálně a stáhne draky zpět do čepelí. Gariantu ale neuklízí.* Dobrý, hadry jsou stejný jak tehdy. To je jedno. Jsem klon, ale nemůžeš se divit že. Navíc ten co je vzadějc, toho se jen tak nezbavím. Vyhlášky jsou vyhlášky no.. *pokrčí rameny. Překříží ruce na prsou a zahledi se na něj.* Furt to nemění nic na tom, že jsi mi neřekl, co tu děláš. Je vyhlášen obrany stav proti lidem z Yugy. Ty jsi z Yugy a ještě nukenin. Jak si se sem vůbec dostal? *Zeptá se znova.* Přišel si snad splatit svůj dluh? Jestli si vzpomínáš, něco mi dlužíš. *poví. Drží si vzdálenost dvaceti metrů.*
Shiki: (jeho shari rinne neviděl, jelikož páska. Případně neměl ani aktivní sharingan). *Zůstával stát a koukal na ni.* Ano mladiství vzhled, avšak ne stejné oblečení a podobné jako před několika lety. Navíc vím, že nejsi originál. Ten je nahoře. *Cítil pach z vrchu a pochyboval, že by tohle nebyl klon, proto se ani nijak nevzrušoval.* Nehledě na toho, co je kus dále. *Dodal ještě a koukal na klon.* Nebo čekáš, až zaútočím? To po tobě mám hodit kámen nebo třeba botu? *Otázal se. Dělal si z toho celého sám pro sebe divadlo, kterému se v duchu smál. Byla to pro něj legrace stejně jako to v jakém obraném postoji stála.*
Fu_: *vyhne se jejímu útoku. Stáhne draky k sobě a ti jsou kolem ní rozevlátí na obranu. Postaví se do obrany a čeká proti útok. Ani ji nenapadne dívat se do jeho očí. Zíra kus před něj na zem.* Trochu si troufáš nemyslíš? Potom všem co si udělal se tu takhle objevit. Navíc jsou techniky, co ti dají mladistvý vzhled, to nevíš? Co tu chceš? *zeptá se ho. Originál čeká, dokud klon nezmizí. Až zmizí klon tak se rozhodne, jestli sestoupí nebo ne podle informací. Klon zatím zjišťuje, že se trochu změnil. Ještě než se postavila do pozice v jaké je, zahlédla jeho oči. A jedno bylo stejně, jako míval Suzuya.*
Shiki: *Spokojeně si oddechuje, chtěl si odpočinout než vyrazí domu. To se k němu však donesl pach, který se sem přiblížil stejně jak vítr donesl další díky vlčí DNA měl parádní sluch. To že měl díky dennímu světlu zúžení zornicku jako kočka v pravěk oku však bylo důsledkem jiného pokusu. Stejně tak měl i vylepšený sluch a tam celkem dost dobře slyšel. No to mu vše napomahalo k tomu aby si určil, že tu někdo je. Když se však před ním objeví někdo koho si tak nějak pamatuje a začne na něj okamžitě útočit, prostě chytí Kami no Arashi do ruky a prekuli se do boku aby se tam vyhnul útoku a mohl si tak získat čas aby se postavil na nohy. * pěkné přivítání. No a koukám, že jsi nijak nezestarla. Možná bys mohla přizvat i zbytek co ty na to. *Pronesl a lehce naklonil na hlavu koukajíc na ni pravým okem. *
Edit: *sedí v pracovně a dává si dohromady formuláře, aby měla zítra klidnější den. Co se stala Tsuchikage, moc času volnyho nema. Když skončí, rozhodne se jít na obchůzku stanovišť. Nasadí si svitek Gariantu a Kakutō k pasu. Shinon hodí na svitek, otevře okno a vyskočí. Kousne se a poskládá pečeť. Pod sebe si přivolá kondora, dopadne mu na záda a ten se s ní zdvihne do vzduchu. Máchne rukou za sebe, aby zastavila všechny Anbu, co se rozhodli vydat za ní. Jediný, který za ní běží je ten, který má na jazyku pečeť od ní a byl u všech jejích činností ve vězení. Vezme to rovnou k severní hranici a podél ní se pak vydá na západ. Zkoumá dění na zemi přes chakru a čich. Složí ještě jednu pečeť a vyšle k Anbu orla, aby se za ní celou cestu neplahočil. I tak si udržuje odstup. Zakrouží i nad kamenným lesem. Tam se ale najednou zastaví. V něm je člověk, co by tam být neměl. Pozná ho po čichu, ale ne po chakře. "Tu musel nějak změnit." Projde jí hlavou. Složí pečeť a z kondora seskočí její klon. Ten za letu udělá ještě jednu pečeť na Henge, aby vypadala jo když se viděli naposledy. Nemá klobouk ani s ním není Shinon. Že je Tsuchikage by nemělo byt vidět. Neměl by to ani jak zjistit protože se to doneslo jen do suny a konohy. Dopadne několik desítek metrů od něj. Hned se rozeběhne proti němu. Ví co tenkrát provedl s Mochim a Shinon k němu nepustí. Má na něj několik otázek, ale až teď dostala možnost se ho zeptat. Za běhu vytáhne Gariantu, promění čepele na draky a švihne je po něm. Ti se natahují, aby se do něj mohli zabodnout. Anbu se vznáší o kilometr dál za originálem Fu.*
Fu_: *sedí v pracovně ve svém černém outfitu, vedle ní leží její klobouk Tsuchikage. Vyřizuje si nějaké další papíry, aby měla na zítra hotovo. Vedle ní na stolku leží i křišťálová koule na tomegane. Opře se a podívá z okna na sochu Shinon. Natáhne se po kouky a spustí techniku. Dotyčný, se jí zobrazí jak sedí v lese u stromu. A ten les pozná. Strčí kouly do Šuplete, popadne klobouk a vstane. Nasadí si svitek Gariantu a Kakutō k pasu. Shinon hodí na svitek, otevře okno a vyskočí. Kousne se a poskládá pečeť. Pod sebe si přivolá kondora, dopadne mu na záda a ten se s ní zdvihne do vzduchu. Máchne rukou za sebe, aby zastavila všechny Anbu, co se rozhodli vydat za ní. Jediný, který za ní běží je ten, který má na jazyku pečeť od ní a byl u všech jejích činností ve vězení. Letí do kamenného lesa. Soustředí se na chakru a hledá přesně jeho polohu. Nakonec ho najde. Složí pečeť a z kondora seskočí její klon. Ten za letu udělá ještě jednu pečeť na Henge, aby vypadala jo když se viděli naposledy. Nemá klobouk ani s ním není Shinon. Že je Tsuchikage by nemělo byt vidět. Neměl by to ani jak zjistit protože se to doneslo jen do suny a konohy. Dopadne několik desítek metrů od něj. Hned se rozeběhne proti němu. Ví co tenkrát provedl s Mochim a Shinon k němu nepustí. Za běhu vytáhne Gariantu, promění čepele na draky a švihne je po něm. Ti se natahují, aby se do něj mohli zabodnout. Anbu stojí o kilometr dál.*
Shiki: *Právě se nachází ve středu lesa z kameni. Už nějakou dobu se sem chtěl podívat a před pár dny se konečně rozhodl. Byl nedaleko na mísy jako zástupce své vesnice a samozřejmě býk ve Shuusuganu. Nyní však v tomto lese měl chvíli klid a nikdo v jeho okolí by býti neměl. Proto tedy svou podobu shuusuganu zrušil. Následně ji zapecetil do svitků a posadil se u jednoho z kmenů, kde si chtěl i oddechnout. Na sobě měl svůj typicky outfit stejně jako obmotane ruce obvazem a přes levé oko měl pásku. Kami no Arashi si položil vedle sebe aby ho netlacila při sezení do zad. Od dob co tu byl naposledy měl jinou chakru díky rikudo seninovi pomocí kterého získal Shari rinnengan, tudíž tipoval, že tímto si na sebe neupouta pozornost. *
---: ---
NPC: * Shinon u brány nakonec ani nebyla a všechno nechala na pověřených Shinobi. Dokonce se někdo i postaral o dvojici chlapců, kteří skončili v důsledku zranění od Haruky v bezvědomí. Haruka a Araki ovšem nejsou první. Jedna dvojice už dorazila a tou byl onen Genin, který používal stvoření Kumenju a jeho společník. Jouninové si od Arakiho a Haruky přeberou svitky a nechají je tedy odvést do jejich ubytoven stejně jako i první dvojici. Sice se bude muset počkat i na další dvě dvojice ale to se Arakiho a Haruky už netýká, protože ti mají týden na to připravit se na závěrečnou část Chuuninských zkoušek. *
Haruka: *Čakala pri ceste do cieľa viac nepríjemností. No Gobi mal opäť pravdu.. cesta prebehla až podozrivo hladko. Zvitok ju vo vrecku priam pálil. Bola zadýchaná, behanie ju už unavovalo, no nespomalila. Prebehli cieľom a jej z pliec padli veľké zavážia. Chytila Arakiho ruku a hrdo sa usmievala. Keď ju pochválil skromne potriasla hlavou a voľnou rukou vybrala zvitok zo svojej kapsičky.* Je to naše spoločné víťazstvo nee-san. *Zašepkala a podala mu ho na znak ich jednoty.*
Araki: *Ked si povšimnul že jeho hraní je k ničemu tak své Hange zrušil na posadil se chvilku čekal než se postavil.. Lehce si prohrábne své vlasy načež se postaví v tu chvíli ho z ničeho nic obejme Haruka což nečekal, ale bylo mu to příjemné.* Ano Haru zase jsi vyhrála.. *Ušklíbne se načež když ho konečně pustí se vrátí pro svou kosu, to už má Haruka v ruce svitek.. Arakimu to nedá a porozhlédne se poté se rozeběhne za Harukou tak aby běžel kousek za ní, aby měl přehled o ději vepředu a zároven tak trochu Chránil zezadu Haruku.. S velkým štěstím se vyhnou všem ostatním ninjům i když do cíle nedorazí jako první a nejspíše ani jako druzí no postup mají jistý.. Ked doběhnou do jejich cíle tak jemně chytne Haruku za ruku a trošku se o ní opře takže vyzera vyčerpaně..* Hej Haruka jsi úžasná *zašeptá tak aby to slyšela.*
Haruka: *Šťastne sa usmiala keď videla ako chlapci padli. Oba jej klony pribehli k telám chlapcov a prehľadávali ich. Keď našli zvitok sebavedomo si sama pre seba prikývla.* Sú nablízku nejaký ďalší ninjovia? *Opýtala sa Gobiho nahlas.* /Nie, necítim žiadnu chakru vo vašej blízkosti. Ak sa budete držať línie až k cieľu.. Mali by ste sa im vyhnúť. Ako som si myslel všetci utekali k najbližším domčekom a tam poniektorí ešte stále bojujú./ Ďakujem Gobi-sama, informuj na prosím ak by si niekoho ucítil. *Požiadala ho a rozbehla sa k Arakimu a svojim im klonom. Zaskočila z kamenného stromu.* /Samozrejme, Hime./ *Gobiho oslovenie jej pripomenulo Sasoriho. Bolo jej ľúto, že nemôže vidieť ako dobre si v skúškach vedie.* Araki! Dokázali sme to! Skvelá práca. *Tuho ho objala a vzala si zvitok od jedného klonu. Dala si ho do kapsicky pripevnenej o jej pás.* Teraz rýchlo! Do cieľa! *Pustila ho a s úsmevom sa rozbehla jej klony utekali popri nej. Bola tak chránená z každej strany. Mala zo seba dobrý pocit. Takto rýchlo zosilnie a bude môcť hľadať Kurome.*
NPC: * Mladíci neměli tušení, že tam je někdo další tedy do posledního momentu kdy ten z Kumogakure se rychle otočí a nechá zápěstní štít, aby odrazil kunai. Dvojice chlapců si vytáhne kunaie a opřou se o sebe zády, aby je nikdo nepřekvapil. *Nic vám nedáme! *Zakřičí do okolí ten z Kumogakure ale to už na toho ze Sunagakure letí kunai, který odrazí, ale pak exploduje ledová bomba a rozletí se všude do okolí velké množství Senbonů, které se postupně zabodá do obou chlapců, kteří se tam složí k zemi. Sice žijí, ale moc toho nenadělají. Jsou pouze v bezvědomí. *
Araki: *Rozhodl se sledovat chlapce a vyčkat, co kdyby tam kromě nich byly ještě další nepřátelé? Nebylo by potom lepší vyčkat? Araki zůstával skrčený a nevydal pomalu ani hlásku, pro tentokrát se rozhodl být pozadu a vyčkávat.. No ked viděl svou sestru ako vyběhla , trošku vyletěl ale zastavil se těsně před vystoupením z křoví, přeci jen se nechtěl hnedka nechat objevit..* Haruka prečo? *šeptne si pro sebe sám pro sebe nečekal že by udělala něco tak zbrklého to je jeho parketa.. Po vybuchnutí ledové bomby se trošku vzpamatoval a použil Hange no jutsu aby se přeměnil na mladíka ze Suny následně vypadne z křoví jako by byl už delší dobu zraněný. Chtěl na chlapce z Kumo hodit takový menší nejistý dojem jestli ninja před ním je ten za koho ho má.. Svou kosu nechal v křoví aby ho neprozradila no je připravený, kdyby na něj jeden z nich zaútočil reagovat.*
Haruka: *Veľmi nepostrehla celý Arakiho vnútorný monológ/boj. Vlastne sa na neho neotáčala vôbec. Sledovala okolie čo sa vyplatilo. Z diaľky zbadala čiernu strechu domčeku ku ktorému mierili. Pred nepriateľmi ju však varoval Gobi.* /Sú tam dvaja.. Podľa ich chakry odhadujem, že máte dobrú šancu zvitok im vziať./ *Ozrejmoval jej v krátkej chvíli - otočila sa na Arakiho, no keď zbadala, že sa schoval do kríku - usmiala sa a sama vybehla po kmeni stromu. Jej klony sa rozdelili jeden sa skrčil vedľa Arakiho a druhý bol v zálohe v korune stromov. Pravdepodobne ani Araki by nerozoznal ktora je skutočná Haru. Klon sa na neho usmial a prikývol hneď na to sa rozbehol na ninjov zozadu a hodil po nich kunaje Haruka sama ukrytá v korunách kamenných stromov vyslala svoj hlas na veľkú diaľku pomocou Utsusemi no jutsu.* Vydajte nám zvitok! *Len čo to povedala - klin v zálohe hodil po nich kunaj na na ktorom bola pripevnena ľadová bomba. Bolo jedno či ho odrazili alebo či sa natrafila. - bomba totiž v ich blízkosti okamzite vybuchla. Toto celé vymyslela len behom pár minút.*
NPC: * Zrovna vyšla dvojice kluků ven z domku a jeden z nich v ruce svírá svitek, který je za úkol získat. Jeden z nich má čelenku se znakem Kumogakure a druhý se Sunagakure. Svitek má mladík z Kumogakure. *Tak to bychom měli. Tak teď se můžeme vydat na cestu zpátky ne? *Zeptá se mladík ze Suny a ten z Kumo jen přikývne a pomalu se vydá na cestu s tím, že ten druhý ho následuje. *
Araki: *Haruky slova byly jistě přesvědčivé Araki se jen pousmál načež trošku zpomalil, potřeboval utišit svůj dech tep a i adrenalin, který po něm tolik chtěl nějakou zbrklou akci.* Jednou z tebe bude úžasný Sensei Haruka *Zašeptí potichu, nebylo důležité aby to Haruka slyšela.. Jeho stále užírají myšlenky na Mizukageho, a vůbec netuší co dále bude dělat.. Po chvilce klidného běhu se úplně zastaví.. "Yone. " *Vydechne Araki ve své mysli přičemž zavře své oči pevně v ruce sevře bílé tričko.. * "Zaujímalo by mě jestli je možné tě osvobodit Yone.. " *Vydechne ví že Yonbi mu neodpoví a nejspíše by se vysmál jeho myšlence.. Že by biiju neměli být využívány pro spory shinobi.. *Haruka omlouvám se! *Pousměje se jelikož je nyní nejspíše trošku zdržel ale vrátil se mu zpátky jeho obviklý úsměv a s tím i chut jít kupředu, proto se opět rozeběhl, zastavil se až za křovím, které bylo nedaleko dvou shinobi, kteří už stáli u jejich kořisti a akorát se jí chystali vzít si ji..*
Haruka: Možno nemáme istotu či tam ten zvitok bude, no myslím, že by sme sa v tomto kole mali bojom vyhnúť. Bude lepšie šetriť si esá v rukáve do ďalšej časti chuuninskych skúšok. *Hovorila bez toho aby sa na neho otočila.* Načo hneď ukázať všetko čo dokážeme?* Pousmiala sa na neho cez rameno a žmurkla s nezbedným úsmevom - hneď na to opäť sústredila svoju pozornosť kľukatej ceste. Ešte nikdy predtým nevidela takýto čúdesný les. Všetky tie huby rastúce z kmeňov, celkovo jej to viac pripomínalo sochy než stromy.*
Araki: (Ked ho Haruka objala tak si ju pevne privinul, a zprvu ji ani nechtel pustit.. Ked vsak zjistil ze nemaji čas tak jen prikyvl, ale Harukynu ruku momentalne nechce poustet. Po rozebehnuti skoro zakopl, ale s mensim klopitnutim bezel za svou sestrou... Ked mu vsechno vysvetli tak prikyvne..) Nebylo by lepsi pockat kousek od cile a nekomu to ukrqst, preci jen neni jistota ze tam kam jdeme tam bude ten spravny.. (Mozno to spatne pochopil no nevadi sleduje Harukyni zada, a jeho oci sppcinou na jejich klonech.) Haruka vyzera tak dospelo (zasepta si pro sebe na moment zavre sve oci.) omlouvam se ze te tak brzdim.. (Oci pootevre, a pohledne do strany, trosku se tak rozhlidne.)
Haruka: *Zažmurkala keď videla, že sa Araki prebral a objala ho.* Nemáme čas.. cestou ti vysvetlím o čo ide v tejto časti skúšky.. Poď! Utekaj! *Hovorila rýchlo, chytila ho za ruku a rozbehla sa do lesa. Jej klony boli stále prítomné - keby Araki spadol či aby odrazili útok nepriateľa.* Musíme nájsť nejaký zvitok v domčekoch roztrúsených v tomto lese. Dali nám mapy, problém ale je, že sú len 4 .. hoci domčekov je viac. Do finále sa teda dostanú len štyri dvojice. Musíme tam doraziť spoločne - inak ani jeden z nás neuspeje. *Ako rozprávala - utekala a pohľadom prečesávala les.* Je ti to jasné? *Chcela vedieť. Možno nebolo múdre, že utekali spolu - ak by sa rozdelili mali by väčšiu šancu zvitok získať. Nebola si však istá Arakiho stavom. A určite nechcela riskovať jeho život.*
Araki: *Ked Araki dopadol na zem ocitl se opět na dobře známém míste, ve své mysli na místě, kde se nechází jeho tajný přítel..* "Yoo Yone! " *Zatím co jeho tělo odpočívá on ani neví, že ho jeho malá sestřička táhne do cíle, řekl by jí že ho tam měla nechat aby měla ve skupině někoho schopného.. Zatím co se Araki baví s Yonem tak Tak zkouška postoupí do třetí části, která by ho nejspíše překvapila a moc nebavila radši by se nechal porazit než zase běhat po lese.. Ked se všichni rozeběhli tak Araki pomalu pootevřel oči, trošku klony své sestry od sebe odstrčil a sám skončil na zadku přitom se pozeral na toho mizeru co mu chtěl ukrást kosu jak někam letí.. Následně jeho pohled spočine na Haruce, jeho vlasy mu počechrá chladný vítr.* Haru-nee *Vysloví ze sebe trošku mimo.*
Shinon: * Samozřejmě že Gobi má pravdu i když jen částečně. Dva svitky se nacházejí v těch nejvzdálenějších a dva jsou naopak v těch lehce přístupných. Shinon samozřejmě netuší že Haruka může hovořit se svým Bijuu o Jinchuriki toho zase tak moc neví. *Fajn takže ještě jeden malej detail. Máte 12 hodin na to, abyste dorazil se svitkem k bráně. Kdo to nestihne, tak automaticky v této zkoušce končí! Takže druhá část druhé zkoušky začíná právě teď! *Odstartuje Shinon a poté pomocí Kamui přesune jak sebe tak i všechny pořadatele do Iwagakure. U brány samozřejmě budou hlídat někteří Shinobi ale Shinon ta si jde odpočinout do své kanceláře. Mezitím to začalo a dvojice Geninů se okamžitě rozeběhnou různými směry kromě jedné. Jeden chlapec totiž se svým společníkem letí na Suzaku (stvoření Kumenju). Letí dokonce i poměrně rychle ale ne zase moc aby se zvládal vyhýbat překážkám, jako jsou kamenné stromy. *
Haruka: *Kým Kage rozprávala - dívala sa na svojho brata. Uhládzala mu z čela neposlušné, strapate vlasy. Ruka sa jej pri tom triasla. Pristúpil k nim jeden zo shinobi Iwagakure podal jej mapu a číslo a zostal zmätene stať nad jej bratom. Zamračila sa na neho a prakticky mu mapku a číslo vytrhla.. Potom sklonila hlavu spať k Arakimu a pohladila ho.* /Do ďalšej časti skúšky postúpia len štyri dvojice a mojou chybou je Araki neschopný boja. Keby som len bola lepšia v hádzaní shurikenov! Mohla som odraziť všetky kunaje čo na neho leteli a spoločne sme mohli poraziť ostatných geninov./ Zúfala si vo svojich myšlienkach a fakticky čakala len na odštartovanie. (Nezúfaj, Hime.. Ešte raz pohľaď na tú mapu.) *Prehovoril nečakane jej bijuu.* /Gobi-sama!/ *Takmer to od radosti vykríkla.* /Pomôžeš mi? Dokážeš vyhľadať tie zvitky?/ *Jej nádej bola skoro hmatateľná šťastne sa usmievala.* (Viem niečo lepšie.. Viem ti poradiť, Hime. O ľudských strategiach toho nemálo viem, rovnako ako o ľudskej zakernosti a vypočítavosti. Stavím jeden z mojich chvostov na to, že tie zvitky budú v tých najvzdialenejších a najhoršie prístupných domčekoch.) *To čo hovoril znelo logicky, no čo ak sa mýlil? S pohľadom uprenym na mapu si hryzla peru. Už takto sme oproti ostatným vo veľkej nevýhode.. Ale čo iné zostáva? Uložila si do hlavy jednu zo vzdialenejších chatiek a pripravila sa na štart. Zranenie na lítku takmer neregistrovala.*
Shinon: * Genin, který použil Kumenju do cíle dorazil jako první a tak tam už jen čekal, dokud nedorazí zbytek Geninů. Celkem ho překvapí že Haruka Arakiho dotáhla až do cíle za pomocí klonů a stejně tak je překvapená i Shinon, která i s dalšími pořadateli čekala v cíli. Geninové vzádu sice z počátku panikařili kvůli plamenům, ale nakonec se objevilo pár lidí, kteří použili Suiton na uhašení ale v ten moment je Haruka s Arakim už v bezpečí. V moment kdy je v cíli přesně 50 Geninů Shinon vztyčí ze Shoutonu vysokou stěnu, která zabrání komukoliv dalšímu aby se k nim dostal. Ještě dala pořadatelům, aby se vydaly na cestu a pomohli odnést zraněné zpět k bráně vesnice a všechny, kteří to nezvládli takto doprovodit. *Takže první část druhé zkoušky máte za sebou. Ale nyní přichází další část. Rozdělím vás na dvojice. To znamená, že tu bude 25 dvojic. *Shinon nechá další pořadatele, aby všem odevzdali různé lístky, na kterých bylo, vždy číslo které je různě rozdělilo do týmu a Araki s Harukou dostanou lístky s čísly 19, což znamená, že budou spolu v týmu. Každý tým dostane dokonce i jednu mapu. *Takže pokud jste rozděleni tak mě poslouchejte! Každý dostal jednu mapu a na té mapě je označeno 8 bodů, které se nacházejí v kamenném lese. V těchto místech jsem vytvořila z krystalu domek a v tom domku se nachází bedna a v té bedně najdete pozlacený svitek a s tím se vydáte zase do Iwagakure. Teď v čem je ten vtip. Je 8 domů, ale 4 z nich jsou prázdné, takže pouze čtyři dvojice se dostanou do třetí části. Důležité je že musí dorazit celá dvojice, takže pokud dorazí jen jeden z dvojice tak nepostupuje. Je vám zadání jasné? Mimochodem každý z těch bodů je odsud vzdálený přesně 15 kilometrů. *Shinon se rozhodla, že ani nebude čekat, zda se Araki probere. Ostatní jsou také dost vyčerpaní nebo aspoň většina. *
Haruka: *Keď zbadala čo sa stalo - vykríkla Arakiho meno. Bolo však neskoro. Posledný kunai vybuchol - Araki odletel - udrel sa o strom a padal bezvládne k zemi. Pribehla k nemu - Po svojich bokoch vytvorila dva vodné klony. Vzali Arakiho telo zatiaľ čo ona sama zobrala jeho kosu a pokračovala v behu. /V pravidlách sa nikto nezmienil o tom, že musia byť ninjovia pri vedomí keď dorazia do cieľa./ Utešovala sa v duchu. Mali náskok a ani toto menšie zdržanie ich neposlalo na posledné - vylučovacie miesta v súťaži. Bolo pred nimi posledných pár sto metrov. Počas behu sa otočila a poistila ich miesta - urobila potrebné pečate pre Suiton: Kokuu no Jutsu. Pár sekúnd po tom začal z neba padať čierny dážď. Skôr než by stihol niekto túto techniku zrušiť - podpálila ho. Kvapky dažďa vzplanuli ako keby z oblohy padal benzín - dobehla do cieľa - videla pred sebou tieň, ktrorý spôsobovali plamene za ňou. Len čo prekročila cieľovú hranicu - postavila sa k ostatným geninom, ktorým sa podarilo dobehnúť pred ňou. Jej klony, čo niesli jej brata stáli veda nej a podopierali ho. Ona sama držala v ruke jeho ťažkú kosu ako žezlo. Mračila sa.*
Araki: (Ked ptak nabral vetsi rychlost tak Arqki padal diky gravitaci dolu.. Diky tomu ze Haruka uzasne odrazila dva kunaie, diky cemuz si vsiml i posledniho.. Pri pokuse ho nenechat zabodnout do sveho tela, pres sebe prekrizi ruce a kosu ma kousek od hlavy, po narazu nastane vybuch, po vybuchu dolu pada Arakiho kosa, ale bez Arakiho ten diky tlakove vlne leti kousek dal, ked vsak jeho telo dopadne do stromu tak se o nej strom zlomi, diks yonbiho chqkre kterq ho castecne ochrani pred vybuchem ale i narazem a padem stromu.. Pote co Araki dopadne k zemi tak je v bezvedomi a chakra zmizi, dokonce i jeho vlastni chakra je dost vycerpana.)
Haruka: *Až teraz si všimla vlákna - ktoré genin pustil. Chcel očividne vziať Arakmimu jeho kosu. Jej brat sa pokúsil pomocou chakry jeho bijuu vyskočiť a zaútočiť na aktéra tohto sporu, no ten vlákna pustil skôr než sa k nemu Araki mohol dostať. To ale teraz nebol jediný problém počas behu si všimla ležiace kunaje ktoré mierili na jej brata. Nepremýšľala - hodila do nich shurikeny, no predsa len nebola v hádzaní majster a tak sa jej nepodarilo vyblokovať všetky. Jeden letel na Arakiho - podľa trajektorie by ho mal bodnut do ľavého ramená. Srdce jej pri tom pomyslení zovrelo - a to ani nevedela o výbušnom listku! Celý čas bežala a pri tom sledovala divadlo nad jej hlavou. Ceste pod svojimi nohami venovala opäť raz pramálo pozornosti.*
NPC: * Onen Shinobi není idiot a nebude Arakimu ještě pomáhat aby se k němu dostal a tak přeruší závěsní vlákno. Ani s Yonbiho Chakrou by neměl Araki být schopný dostat do dostatečné výšky aby na Genina mohl svou kosou dosáhnout. Araki je ale vázán na gravitaci a tak bude nucen opět padat k zemi a toho využije pro změnu jiný Genin a k Arakimu letí trojice kunaiů, které k sobě mají připevněné výbušné lístky. Neodpálí je ale až budou přímo u Arakiho aby ho nezabil ale ještě než se k němu, dostanou, aby ho zasáhla silná tlaková vlna a Arakiho to odhodilo několik metrů bokem. Haruka několika Senbony ptáka Kumenju sice zasáhne ale pouze do jedné nohy ale to ho nezastaví, ale naopak nabere plnou rychlostí a během chviličky by se jim měl dostat z dohledu a on bude moct v klidu směřovat rovnou k cíli. *
Araki: *Jeho výhled zastínil velký stín něčeho co se mu následně pokusí ukrást kosu.. Ani si nestíhá všímat Haruky ked tak pevně svírá svou kosu při předposledním dotknutím jeho nohou země, vydere ze sebe Yonbiho chakru, která obalí jeho tělo a Araki se odrazem odrazí a vyskočí jako opička zároven se nechá přitáhnout na kose a nísledně se kosou ožene po ninjovy stále má na sobe yonbiho chakru takže ho chce prostě zabít.*
Haruka: *Udialo sa to tak rýchlo! Sústredila sa na chakru v svojich nohách aby bola rýchlejšia - keď nad nimi preletelo niečo veľké - len čo ich s Arakim na pár sekúnd zahalil tieň - zem pod jej nohami sa doslova rozpadla. Možno by stihla zareagovať obratnejšie ak by sa nepozerala v rovnakom momente na veľkého okrídleného tvora. Nespadla, no kus skaly ju porezal na lítku. Skrivila tvár v bolesnej grimase, no so zaťatými zubami pokračovala v ceste - preskočila zvyšné kusy zeme a hodila po ninjovi s vtákom pár senbonov počas jednej elegantnej otočky. Cítila sa pri tom rovnako zúfalo ako ninja čo ešte pred pár chvíľkami hádzal do nich zo zadu shurikeny. Lítko ju štípalo, no pokúšala sa to ignorovať - pokračovala v behu - až teraz kútikom oka skontrolovala svojho brata. Doteraz mala čo robiť smama so sebou takže si nevšimla ninjov vydarený/nevydarený pokus o ukradnutie Arakiho kosy.*
NPC: * Je to celkem zajímavé když cílem je doběhnout do cíle a ne se rozmlátit hned na začátku. Aspoň Haruka, Araki a pár dalších to chápou. Zhruba v polovině cesty se jeden z Geninů na okamžik vytratí mimo hlavní cestu do křoví. Zatím pravidlo neporušuje, protože mimo cestu necestuje, ale pouze tam odpočívá. Po vyskládání potřebných ručních pečetí vytvoří bránu Kumen Sowaka a z jedné brány vyletí obří pták s elegantním peřím (Suzaku) a onen Genin na něj naskočí a okamžitě naberou výšku a letí nad cestou směrem k cíli velice rychle. Na čele má čelenku se znakem Kumogakure no Sato. V momentu kdy přelétá nad Harukou a Arakim tak na kosu Arakiho vystřelí závěsné vlákno, aby mohl jeho kosu ukrást. A další závěsné vlákna se pokusí vystřelit pod nohy Haruky aby ji donutil takto zakopnout. Ale pokud to nevyjde, nic se neděje a bude dál pokračovat v cestě do cíle leteckou dopravou. *
Araki: *Rozeběhne se společně ze svou sestrou aniž by na něco čekal, měl za to že jeho plán vyjde a proto když se rozeběhl nedával moc pozor ani si nevšiml že mlha byla odfůknuta.. Ked ho sestřička zachránila před kunaiem děkovně se na ní podíval zatím co ona zvedla prach tak Araki se otočil přičemž složil pečetě.*Doton: Tsuchi Nami no Jutsu *šeptne a uděří rukou do země země před ním se začne různě vlnět takže to způsobí další problémi geninům za nimi.. Hned na to běží za Harukou ako by jim šlo o život no dává větší pozor kosu drží tak že její konec skoro tahá po zemi ale kdyby náhodou před nimi někdo vyskočil má skvělou možnost jí použít..*
Haruka: *Prikývla a spoločne urobili hustú hmlu tesne pred tým, než sa celé miesto okolo nich premenilo na bojisko. Hmla netrvala dlho.. Pár geninom sa ju podarilo rozfúkať, no mali príležitosť zmiznúť odtiaľ bez zranenia. V tejto chvíli vážne ľutovala, že sa nenaučila jutsu na rýchly presun. Nebolo však kedy otáľať. Bol to beh o život.. Niečo také ešte nezažila. Možno tucet účastníkov zostalo za nimi keď sa pred bránou Iwagakure rozpútal boj.. To bolo však stále málo na to aby dobehli do cieľa a splnili tak skúšku.* Araki pozor! *Skočila počas behu vedľa neho a odrazila kunajom hodený shuriken. Zdalo by sa, že ich nejaký zúfalec hádzal zo zadu v snahe niekoho spomaliť aby získal príležitosť postúpiť. Len čo útok odrazila. Zdvihla pomocou Fuutonu: Kiryuu Ranbu prach, ktorým na krátku chvíľu oslepila/spomalila pár ľudí v ich okolí. Nebolo to nič extra no tu išlo o sekundy. Podľa mapy boli v polke cesty a hoci sa snažila - nevyzeralo to, že skončí na prvých priečkach. Sústredila svoju chakru do nôh, snažila sa zo svojho nadania na ninjutsu vyťažiť maximum - vďaka tomu opäť o niečo zrýchlila.*
Shinon: Takže BĚŽTE! *Zakřičí Shinon a pomocí Shunshin no Jutsu se přesune. Araki nebo Haruka sice mohou použít mlhu, ale stejně jim to bude k hovnu, protože mezi těmi všemi účastníky zkoušky se jich najde hned několik s Fuutonem a tak to jeden z nich celkem jednoduše zničí pomocí Fuuton: Reppushou spíš naopak několik z nich rozhází výbušné lístky a odpálí je nehledě na tom, zda někoho zraní a někteří zase zem pokryjí lepkavou vodou (Suiton: Mizuame Nabara). Ale drtívá většina z nich stejně, použije hlavně Shunshin no Jutsu. Ale najde se i jeden, který použije své klanové včely, které začnou střílet po ostatních otrávená žihadla (Hachi Senbon no Jutsu). Prostě při startu to skoro připomíná bojiště a běh o přežití místo nějakého závodu. Shinon se pomocí Kamui s několika pořadateli přesune do cílového místa, kam směřuje ten závod, aby tam zatím vše stihly připravit pro další část zkoušky. *
Araki: Závod? *Pohlédne na mapku i když Tsuchikage řekla že je to individuální mise tak on se rozhodl dokončit jí s Haruko stejně tak jako jí začít, přeci na ní musí dohlížet, Když Sasori lítá kdo ví kde.. Přikloní se k Haruce a pošeptá jí něco do ouška.* Haruka mám nápad.. Až Tsuchikage zahájí zkoušku tak oba vytvoříme hustou mlhu, když jí vytvoříme oba bude tak hustá že by se v ní ostatní neměli moc dobře orientovat, takže by jsme měli získat náskok.. *Zašeptá jí do ouška a čeká na její přikývnutý a začátek zkoušky.*
Haruka: *Keď dostala mapku do ruky - snažila sa ju uložiť do hlavy. Tušila, že to káve Kage čo chvíľa odštartuje. Odhodlane sa teda pozrela na Arakiho a chytila ho za ruku.* Spoločne ich všetkých porazíme nii-san. *Sladko sa usmiala a potom venovala sústredený pohľad Tsuchikage.*
Shinon: * U brány je mnoho Jouninů, kteří každému podají jakousi mapku na které je zakreslené startovní místo (brána Iwagakure) a poté cílové místo (přesně určené místo u kraje Kamenného Lesa). Každý dostane takovou mapku a pak když se Shinon ujistí, že tam jsou už všichni a tak se usměje. Stojí před bránou a tak hledí na všechny ty účastníky zkoušek. Oblečená je v ( odkaz » ) a na hlavě má klobouk Tsuchikage. *Takže každý dostal mapu s cílovým místech kam se, máte dostat. Je to odsud vzdálené 3 hodiny cesty. Toto je pouze první část druhé zkoušky. Jedná se totiž o závod. Do druhé části této zkoušky totiž postoupí pouze 50 z vás. To znamená, že posledních 14, kteří tam dorazí, nepostoupí. Je, to individuální zkouška nejsou žádné týmy, takže každý jde sám za sebe. A pravidla? Pravidlo je pouze jedno a to je že se musíte držet vyznačené cesty na mapě. Nějaké otázky?
Araki: *Stejně tak jak Haruka tak dorazí i on už jen protože ho Haruka pomalu nenechala ani dospat.. Když dojdou na místo tak k Haruce natáhne ruku a jemně jí tukne do čela.* Ne když jsem zvládl ten test tak další zkoušky budou hračka.. Usměje se načež se koukne kolem aby se porozhlédl po ostatních.* Vypadá to že už tu jsou všichni.. *Pvydechne načež pohledem začne hledat Tsuchikage nebo někoho dalšího.*
Haruka: *Druhý deň vstala skoro ráno. Obliekla sa do ninja - oblečenia a vydala sa aj so svojim bratom k bráne Iwagakure. Otec sa s nimi rozlúčil doma.* (Vzhľad -> odkaz » ) *Premýšľala, že by si so sebou vzala aj katanu, ktorú našla so Sasorim, no napokon to musela vzdať. Bola pre ňu ešte priveľká a priťažká.* Z druhej časti som trochu nervózna.. a ty? *Otočila sa na svojho brata keď dorazili ku bráne.*
--: --
Ziki: *Když Ziki přišel do místnosti, čekalo na něj už 7 dalších uchazečů o titul Chuunin. Poté do věže přišla i Shinon, lektorka zkoušky a řekla, že tohle už je finální sestava absolventů druhé části.* „Fuj, to jsem přišel akorát, co? Hehe…“ *Poté Shinon zainstruovala všech osm absolventů, jak naložit se svitky. Ziki udělal jak řekla a spojil dva svitky do sebe. Ze svitků se zformovala mapa, která ukazovala, kde je jejich odpočinkový bod. Ziki si heslo zapamatoval a vyrazil. Když došel k bráně, řekl: Viděli jsme Shaukon, érh… Shouton bunshin Shinon Asady. *Strážci otevřeli bránu, kterou Ziki prošel a šel si sednout k nejbližšímu stolu.*
Shinon Asada: *V krystalové věži bylo celkem 7 lidí než se tam dostal Ziki a s ním to bylo 8. Následně se tam mezi těmi úspěšnými objevila Shinon (Byl to Shouton Bunshin který tam byl celou dobu.) Postavila se tak aby viděla na všech osm úspěšných absolventů druhé zkoušky.*Takže asi by jsem řekla že nikdo už nedorazí navíc devět by byl špatnej počet.*Řekla Shinon a složila pečeť a věž se prostě rozpadla na malé střepiny.*Takže vy co jste tu jste postoupily do další části.. Takže když otevřete svitky tak je spojte a vznikne vám mapa která vás zavede k nebližší bráně tam vám otevřou ale musíte říct přesně tohle. Viděli jsme Shouton bunshin Shinon Asady.. Oni budou takhle vědět že nejste podvodníci a teď běžte ať si můžete jít konečně odpočinout.*Oznámí jim Shinon a následně se rozpadne taky na střepiny protože to byl jen klon.*
Ziki: *Shinon, zkoušející, která Zikiho pustila do druhé části zkoušky i přes to, že první nesplnil, vysvětlila základní „pravidla“ zkoušky a Ziki mohl jít na věc. Když jeho a ostatní zkoušené vpustili do oploceného areálu, Ziki okamžitě vyběhl vstříc osudu do lesa z kamenných stromů. Ostatní ho zdálo se nesledovali a tak se na chvíli zastavil a hledal místo, na kterém by mohl „zakempit“ a vlákat někoho do pasti, jako pavouk. Našel si jednu z velkých hub, které obrůstaly stromy, takovou, která měla zvláštní čepičku, pod kterou se dalo relativně dobře schovat. Uběhlo pár desítek minut a Ziki si všiml, že slyší jakési zvuky zvenčí houby, pravděpodobně zvuk chůze a poté i nalomení větvičky. Ziki chvíli počkal, co se bude dít a zanedlouho viděl stín, který se blížil pod houbu.* Ty vole, kde jsou všichni?! Jsem myslel, že někdo bude mít aspoň koule na to se pobít na začátku, to by viděl, hehe… *Ozívalo se zvenčí houby. Stín se ještě více přibližoval, až Ziki nad sebou cítil, jak se čepička houby prohnula a o kus mu stísnila „bunkr“. Ziki se nejprve lekl, myslel si, že ninja nějak vycítil jeho přítomnost, ale pak vydedukoval, že si jen na chvíli sedl na čepičku houby. Chvíli přemýšlel, co udělá. Přeci jen, možností moc nebylo, byl v obří houbě a nad ním se k němu prohýbal zadek jednoho ze soupeřů. Zanedlouho se však ozvaly další zvuky, resp. další kroky. Čepička houby se vrátila do původního stavu a ozvalo se dalších pár slov.* Hele, ty, co máš za svitek? *Ozval se nově příchozí.* Země, ty? *Ozval se ninja, který ještě před chvílí seděl těsně nad Zikiho hlavou.* No tak to mám celkem štígro, dej mi ho a rozejdem se v dobrym. *Vyjednával. Poté bylo slyšet už jen řinčení kovu, praskání ohně a dokonce i pár menších výbuchů. Nakonec Ziki uslyšel, jakoby kov procházel lidským tělem a poté maniakální smích. Chvíli ho přemáhal strach, ale nakonec si řekl:* „Musím jít do něj. Tak dobrou šanci už možná nezískám, je po boji a určitě unavenej, budu mít aspoň tři svitky…“ *Nejprve vytvořil pár Karasu bunshinů a poté vylezl ven z houby a ukázal na ninju stojícím nad mrtvolou prstem.* Ty! Změna plánu, do věže se už dneska asi nedostaneš. *Ninja se usmál a bez rozmýšlení vyrazil po Zikim. Byl ještě v bojové agresi, takže byl o něco rychlejší než Ziki, ale naštěstí, díky Karasu bunshinům, které Zikimu pomáhaly ve zmatení nepřítele se zvládl vyhnout útokům jeho katany. Ninja po něm opět vystartoval a tentokrát ještě větší rychlostí a hrotem katany vpřed. Ziki neváhal a protože věděl, že by se jen tak útoku nevyhnul, v rychlosti použil kawarimi no jutsu a shunshinem se přemístil na tlustší větev jednoho z kamenných stromů. Ninja se chvíli ohlížel, aby vyhodnotil situaci a to Zikimu dalo skvělou příležitost poskládat pečetě a čekal, až se mu ninja podívá do očí. Naštěstí tak opravdu udělal a Ziki okamžitě použil Narakumi no jutsu. Ninja si klekl na nohy a poté se ještě opřel rukama. Právě se mu v hlavě projektovalo, jak ho mučí nepřátelská vesnice, všechny ty odporné věci o kterých slýchával, jako lámání prstů, řezání, paličky, ale poté i další, jako mučení bambusem, atd. Ziki použil shunshin, aby se k němu dostal co nejrychleji a klekl si na něj tak, aby se po probuzení z genjutsu nemohl hýbat. Poté mu dal jednu ránu pěstí do obličeje, přičemž hrůzné představy ninji skončily, ale další se objevily – tedy Ziki, jak mu dává jednu ránu za druhou. Obličej měl už celý zkrvavený, ale pak najednou Zikiho dokázal odhodit jen samotným tělem od sebe a sebral svou katanu ze země, zatímco Ziki se ještě zvedal ze země. Vzhledem k tomu, že ninja nebyl moc zběhlý v ninjutsu, ale byl očividně silný a rychlý, Zikiho napadlo, že využije výhody. Jakmile ninja použil stejný chvat jako předtím, tedy pouhý běh vpřed s nataženou katanou, Ziki použil Jiongu: Garroter tak, aby ruka, která mu vystřelila z těla letěla obloukem a poté ho chňapla za krk. To se povedlo, očividně nepřátelský ninja nestíhal vnímat okolí, když se soustředil na běh a míření katanou, takže se Ziki zvedl a začal silně svírat jeho krk. Poté použil jutsu znovu, akorát na druhé ruce a ta ze země zvedla jeho ostrý, lesklý meč. Ziki to nějak nechtěl protahovat, žádná poslední slova, ani závěrečná řeč, jednoduše mu rychle katanou probodl mozek. Ninja po upuštění upadl na zem a Ziki sebral dva cizí svitky, které si strčil do kapsy k tomu, co dostal na začátku.* „Ha! To bylo až moc lehký, tak, teď si tu trochu odpočinu, stejně se věž otevře za dlouho, tak se tu někam schovám a přečkám to.“ *Promyslel si Ziki své další kroky a našel si pěkné místečko, kde si bude moci lehnout a zároveň bude dostatečně skrytý, aby si ho nikdo nevšiml. Houba, ve které byl schovaný předtím byla dostatečnou ochranou, ovšem pod ní byl velmi tvrdý povrch, na kterém Ziki rozhodně spát nechtěl. Tak si ještě ze druhé velké houby odřízl katanou mrtvého ninji čepičku a vytvaroval z ní jakousi provizorní matraci, takže si mohl na chvíli zdřímnout. Spal a spal, dokud si nebyl jistý, že už by měl vyrazit k věži. Opustil své stanoviště a vyrazil kupředu, běžel, seč mu nohy stačily, kdyby ho náhodou chtěl někdo přepadnout. Asi pět set metrů před věží ho však zastavila jakási vyklepaná dívka, která na něj mířila kunaiem a v očích jí byl vidět jasný, čistý strach.* Dej mi nebe, nebo tě zabiju! *Vykřikla na něj. Ziki se usmál a vytáhl svitek nebe z kapsy.* Proč ne, mám dva. Tu máš! *Hodil jí svitek a dívka ho chytila. Zamračila se, odvrátila zrak a ještě než utekla, řekla polohlasně:* Dík. *Ziki znovu vyběhl do věže, zatímco ještě viděl pár bojujících ninjů, kteří si evidentně počkali u věže, až k nim někdo přijde, aby je mohli na poslední chvíli dorazit. Ziki měl naštěstí dost energie a i tak si ho nikdo nevšímal, všichni většinou své soky už měli a tak Ziki jednoduše proskočil shunshinem do věže.*
Shinon Asada: *Zdá se že už všichni účastnící mají svitky a jsou připraveni začít.*Takže vítejte u u Kammeného lesa jeden z největších divů světa. A vy v něm budete zavření týden. No každý z vás dostal svitek. Buď svitek nebe nebo svitek Země. No vaším úkolem je vlastnit oba dva tyto svitky. Půjde vlastně o boj o svitky bez pravidel... Uprostřed tohoto lesa je velká věž tvořena z krystalu a ta se po třech dnech otevře. A ti co budou vlastnit oba svitky se do té věže musí dostat a jakmile se tam dostanou tak budou mít druhou část splněnou. Takže druhá část začíná !!! *A následně se brána otevřela a všichni účastníci vyrazili.*
Ziki: *Připravovala se druhá část chuuninské zkoušky a Ziki byl natěšený až běda. Zatímco lektoři připravovali ještě pr nezbytností, Ziki a ostatní uchazeči dostali svitky země nebo nebe. Ziki dostal nebe a rozhlížel se kolem, proti komu to bude vlastně soupeřit.* "páni, nevypadaj jako měkkouši, tohle už nebude sranda."
Shinon Asada: *Přípravy na druhou část Chuunišky probíhají v plném proudu. Každému je rozdán svitek. Polovina dostane svitek země a polovina svitek nebe... Nejdřív se musí vše zařídit a tak Shinon čeká až všichni dostanou svůj svitek a shromáždí se u brány do Kamenného lesa. Pro zkoušku to bylo celé oplocené. Shinon stála před bránou a čekala až se tam shromáždí všichni co se dostaly do druhé části. Oblečená byla zase ve svém kimonu. (Viz. Výbava.) Pozorně si je všechny prohlížela.*,,Hm schválně kolik se jich dostane do třetí části.“*Řekla si Shinon v duchu.*
---:: ---
Sumato: (Chuuninská zkouška - přežití) *Druhá část zkoušky se opět měla konat v lese, kde rostly kamenné stromy a obrovské houby. Byl to velmi neobvyklý les, ale obvyklost, či neobvyklost toho lesa byla Sumatovi úplně ukradená. Teď mu šlo už jen o to, konečně udělat ty zatracené zkoušky, aby se už mohl stát chuuninem. Jako genin totiž ani nemohl na žádné mise lepší než C a byl dosti lidem ze svého klanu jen pro smích. Už toho všeho měl dost a byl rozhodnut, že tentokrát to zvládne na výbornou. Zadání bylo stejné jako minule. Pracovat se mělo ve dvojicích. Ve dvojici byl s nějakým klučinou, který ho moc nezajímal. Tentokrát dostali svitek země a jejich úkolem bylo získat svitek druhý - svitek nebe - a dostavit se s ním k nejvyššímu stromu lesa. Svitky zde otevřít a vrátit se zase zpět na místo zahájení zkoušky, tedy sem. Jakmile bylo zahájeno, Sumato se rozeběhl společně se svým partnerem směrem do středu lesa. Sumato si cestou nechtěl moc povídat, ale ten kluk se po nějaké době bezeslovného běhu ukázal jako celkem fajn společník. Tak si cestou trochu i popovídali, i když ne moc, protože Sumato toho nikdy moc nenamluvil. Směr už měli zjištěný, takže teď už jen zbývalo získat svitek nebe.* Hele, Raii, za to před tím testem se ti omlouvám. *Řekl mu. Právě Rasi byl ten kluk, kterému před písemným testem řekl, že to bude těžký. Po chvíli co to řekl, sám vlastně nevěděl, jestli to říkat měl, nebo ne. No, teď už nebyl na mluvení čas.* To nic. *Pokýval hlavou Rai, aby dal najevo, že se vlastně nic tak hrozného nestalo. Už nějakou dobu běželi bez toho, aby na někoho narazili.* Neodpočineme si chvíli. *Zeptal se Rai. Sumato nebyl unavený, ale na jeho kamarádovi, dalo by se říct, bylo vidět, že asi není moc v kondici. Tak si tedy sedli pod jednu houbu, kterých byl všude kolem plný les.* Díky. *Řekl vděčně Rai a spokojeně odpočíval. To Sumato tak klidný být nemohl. Už nějakou dobu se mu zdálo, že je někdo sleduje. Nikoho ale zatím nezahlédl.* „Tak, buď se mi to zdá, nebo nás opravdu někdo sleduje a celkem mu to jde. Je možný, že to bude nějaká další skupina.“ *Přemýšlel. Zadíval se vzhůru a místy bylo vidět nebe. Les byl celkem hustý, ale světla sem dopadalo stále dostatek. Takto tam zůstali přibližně hodinu. Sumato ze svých dřívějších zkušeností již věděl, že se to dá úplně v pohodě stihnout za necelé dva dny, takže tu byl ochoten nějaký ten čas s ním strávit. Stejně by se poslední část zkoušek konala až po těch třech dnech, co tato část trvá.* Hele, Raii, zdá se mi, že nás někdo už nějakou dobu sleduje. *Promluvil polohlasem na svého prozatímního týmového partnera. Ten nevypadal zrovna nadšeně, když na něj Sumato již po několikáté začal mluvit se slovy: „Hele, Rai…“.* Asi budeš mít pravdu, párkrát jsem si všiml nějakého pohybu. *Promluvil také, když se probral z krátkého spánku. Sumata celkem překvapilo, že on si něčeho všiml. Každopádně, nechtěl říkat, že on sám si toho nevšiml. Neměl k tomu důvod. Sice uznal, že je Rai celkem fajn, ale žádní velcí kamarádi zatím nebyli. Najednou něco krátce šustlo v okolí a na překvapeného Raie se vyřítil nějaký kluk, který měl z ruky vysunutou sekeru. Tuto techniku Sumato poznával, byla to technika jeho klanu.* Pozor! *Křikl a srazil Raie k zemi. Kdyby to neudělal, určitě by teď byl zraněný. Rai se ani nezmohl na odpověď. Vypadal trochu vystrašeně.* Nech to na mě, ale hlavně neumři. *Řekl mu. Tušil, že se někde za chvíli objeví ještě někdo další. Mělo se přece pracovat ve dvojicích. I on tedy musel mít někde svou dvojici. Když se jejich první nepřítel chystal k dalšímu úderu, Sumato rychle zareagoval a podkopl mu nohy. Protivník se ale rychle zvedl a už útočil znovu. Sumato proti svému nepříteli využil tu samou techniku. I on si z ruky nechal vysunout sekeru. Navíc si ještě připravil zápěstní nůž na druhé ruce. Pustili se tedy do boje jeden na jednoho. Sumato postupně zjišťoval, že jeho nepřítel je silný, ale jeho slabina bude nejspíše v obratnosti. Zdálo se, že se také zaměřuje na taijutsu, ale jde mu hlavně o co největší fyzickou sílu. To bylo pro Klan Dengen O typické.* Ty seš ten kluk, co to napoprvé neudělal. *Začal se mu vysmívat. Sumato se ale nenechal rozhodit. Napřáhl se sekerou a zaútočil na nepřítele. Jejich sekery se celkem nešikovně zasekly do sebe. Toho chtěl Sumato využít. Mezitím, co se snažil jeho protivník vyprostit svou sekeru, Sumato jej bodl zápěstním nožem do druhého ramene. To toho chlapce rozzuřilo a vší silou odtrhl svou sekeru od Sumatovy a Sumata odstrčil.* Katon: Goukakyuu no Jutsu. *Rai z úst vystřelil ohnivou kouli proti tomu se sekerou. Načasoval si to opravdu dobře. Středně velká ohnivá koule prvního protivníka popálila. V tom okamžiku se objevil další. Tentokrát to byl hubený vysoký chlapec s katanou v ruce.* Hej, zvedej se! *Křikl na toho popáleného. Ten jen nepříjemně zavrčel a hodil po něm nepřátelský pohled se slovy:* Ty mi nerozkazuj. *Sumato se mezitím zvedl.* Hej, Raii… *Chtěl začít, ale právě Rai ho přerušil.* Já si vezmu tohohle, ty si vem toho s katanou. *Sumato nevypadal, že by ho chtěl poslechnout. Ten se sekerou se mu zdál celkem silný.* Neboj, já to zvládnu. Za tu dobu, co jsi bojoval, jsem si nastudoval jeho pohyby. Teď, když je oslabený, to zvládnu určitě. *Sumato ho nechtěl přesvědčovat, takže jenom přikývl a přiskočil k tomu vysokému s katanou. Vytáhl si svou Nuibari a okamžitě s ní proti němu vystaroval. Zcela účelně spíše uhýbal a před svým protivníkem ustupoval. Snažil se dostat na místo, kde byly stromy k sobě hodně blízko, což bylo celkem blízko. Sumato měl totiž plán.* To neumíš nic jiného, než se uhýbat? *Zasmál se Sumatův protivník. Sumato na to nijak nereagoval. Místo reakce na jeho slova se ohlédl na Raie. Nevěděl, jak přesně na tom je, ale vypadalo to, že prohrává.* „Sakra, měl bych si pohnout.“ *Rychle odskočil a dostal se tak na vhodné místo. Jeho protivník ho doběhl a neustále na něj katanou dorážel. Sumato útočil tak, že vždy provedl rychlý útok a poté odskočil a kousek popoběhl mezi stromy.* Copak, copak? To se mi snažíš utéct? *Smál se jeho nepřítel, protože se mu Sumatovo chování zdálo velice podivné.* Ale vůbec. *Řekl Sumato chladně a pokusil se ho bodnout. Útoky špičkou se jeho nepříteli blokovaly o dost hůře, než kdyby útočil celou čepelí, jak to dělal jeho nepřítel s katanou. Pak vyskočil na jednu nižší větev a nashromáždil chakru do nohou, aby se udržel i vzhůru nohama. Momentálně stál na té větvi hlavou dolů.* A co si myslíš, že děláš? *Zachechtal se vysoký s katanou.* Opravdu ti to nedochází? *Zeptal se Sumato. Jeho protivník se rozhlédl kolem a zakroutil hlavou.* Tak mi dovol ti to ukázat… Chōtō Ninpō: Jigumo Nui *Zatáhl za Nuibari. Dráty, které celou dobu natahoval při zemi po okolí, se nyní přiblížily k sobě. Pokud by zatáhl ještě více, tak by jeho protivník přišel o části nohou.* A co? *Řekl ten s katanou. Zřejmě mu nedocházelo, co by se mohlo stát.* No a nic. *Sumato prudce zatáhl za Nuibari a dráty se ještě více přiblížily. Tentokrát už se zařízly tomu klukovi do nohou. Ten jenom zakřičel a začal se hroutit k zemi. Dráty ho zřejmě řízly opravdu hluboko. Sumato je povolil a poté je zase z okolí odstranil. Teď už nebyly potřeba.* Já jsem ho porazil! *Zavolal na Sumata po chvíli nadšeně Rai. Sumato se trochu podivil. Když se ale otočil, tak zjistil, že ten se sekerou leží na zemi a nehýbe se.* No tak vidíš. *Řekl mu a šel ještě vzít tomu, se kterým teď dobojoval, svitek nebe. Tahle skupinka měla již oba dva svitky. Sumato, i když nemusel, vzal i druhý svitek. Takže teď měl dvakrát svitek země a jeden svitek nebe.* Ááá! *Ozval se najednou křik. Sumato se hned ohlédl. Chlapec z jeho klanu totiž zase stál na nohou a mířil sekerou, co měl vysunutou z ruky, na Raie.* „Měl jsi ho zabít… Jestli to přežiješ, tak tě o tom budu muset přesvědčit.“ Necháš ho být! *Zakřičel na něj Sumato.* Nikdy! *Dostalo se mu odpovědi. Vypadalo to, že nechce ustupovat. Místo toho se začal k Raiovi ještě více přibližovat. Sumato neváhal a hodil po něm Nuibari. Trefil se do nohy, ale to mu v pohybu na moc dlouho nezabránilo. Vypadalo to, že chce Raie opravdu zabít, i kdyby to mělo stát cokoliv. Sumato ale nemohl svého kamaráda nechat zamřít. Použil Shunshin a přesunul se směrem k tomu otravovi.* Umři. *Řekl a zápěstním nožem jej bodl do krku.* Tys ho zabil… *Řekl mu Rai, který byl pořád vykolejený z toho, že se jeho protivník ještě zvedl.* Kdybych ho nezabil, tak bys umřel. Měl bys spíš přemýšlet nad tím, proč jsi ho nezabil ty. *Řekl mu a rychlejší chůzí zase začínal směřovat k jejich prvnímu cíli. Po asi půl hodině cesty si všiml, že Rai je celkem daleko za ním.* Proč nepřidáš? Děje se něco, nebo seš zase unavenej? *Ptal se Sumato. Rai místo odpovědi dopadl na zem. Sumato k němu hned doběhl. Když přišel blíže, všiml si, že Rai má bundu na boku od krve.* Co si myslíš, že děláš, proč jsi mi to neřekl? *Ptal se Sumato naštvaně.* Nechtěl jsem tě zbytečně zdržovat. *Odpověděl Rai. Sumato jen zakroutil hlavou a pomohl mu sundat si tričko. Následně ho rozřízl a omotal mu jej kolem boku.* Vezmu tě na záda. Musíme to zvládnout. *Rai neodporoval. Byl jen rád, že ho tady jeho týmový partner nenechá. Cesta Sumatovi trvala daleko pomaleji, ale nakonec se přece jenom dostali k nejvyššímu stromu. Tam Raie Sumato položil na zem a sám otevřel oba dva svitky, přesně jak měl. Poté vzal Raie opět na záda a vyrazili spolu na cestu zpátky. Za jeden den by to určitě nestihl. Tak se znovu zastavil pod jednou obří houbou a tam oba přespali. Rai vypadal bledě, už ztratil dost krve.* Říkal jsem ti, že máš přežít. *Řekl mu Sumato, když mu dával část svého jídla, které si vzal s sebou. Odpovědi se mu to ale nedostalo. Sumato skoro celou noc nespal. Musel hlídat svého přítele. Ráno byl poměrně unavený, takže mu cesta s Raiem na zádech šla ještě pomaleji. K večeru druhého dne ale nakonec dorazili na konečné místo. Svítky oba dva měli, takže už by měli být skoro u konce druhé části. Cestou sem se Sumato schválně vyhýbal ostatním skupinkám geninů. Nechtěl riskovat, že by Raie ještě více zranili. Už ale byli na konci. Sumato předal Raie dvěma medikům, kteří zde také byli přítomni a sám předal svitek nebe a země jouninům. To znamenalo, že oba postupují do finální části zkoušek.*
---: ---
Shinon Asada: *Shinon začala propadat panice v momentě kdy se k ní Kioky začal přibližovat navíc byla obeznámena že bude si s ní bude užívat a Shinon samozřejmě věděla co tím myslí. Byla vyděšená chtěla aby se zastavila aby se nemohl hýbat a Shinon mohla něco udělat opravdu moc si to přála. A v ten moment se to stalo ze strachu a ze přání které Shinon měla kvůli psychickému vypětí se aktivovala technika Sharinganu. Genjutsu: Sharingan a to donutilo Kiokyho zastavit. Doslova ztuhnul a nemohl se hýbat. Toho využila sice to nechápala proč tak ztuhnul ale v ten moment ho probodla tou Kakuto. Kioky měl to štěstí že ntrpěl protož jak ho probodla tak mu trefila srdce a on okamžitě padl na zem mrtvej. Shinon byla v šoku protože si přála aby se zastavil a on to udělal ovšem v tom se ozvala bolest v očích a následně prostě odpadla. Blondýna si toho všimla a přiběhla ke Shinon vyzkoušela její životní funkce a ty byli v pořádku prostě byla jen v bezvědomí.. Blondýna se zahalila aby ji nekoukaly prsa a upevnila to aby nevylezli.*Shinon nebýt vás tak z toho už nevyváznu děkuju.*Řekla to i když věděla že je Shinon mimo. Okamžitě ji vzala a vydala se pomalu směrem k Iwagakure táhla ji sebou ale šlo to velmi pomalu protože i ona byla vyčerpaná. Ale naštěstí cestou asi po hodině k níi dorazili Anbu a okamžitě jí pomohli se Shinon a dokonce u jí eskortovaly do Iwagakure. Shinon byla umístěna do jejího pokoje a ta blondýna byla přesunuta so špitálu. Shinon bude mimo celý týden přece jen použila techniku Sharinganu a navíc úplně prvně a navíc podvědomě.*
Kioky (NPC): *Kioky se usmál když viděl jak Shinon skončila. Zrušil Hachimon. Sice byl dost unavenej ale měl úsměv na tváři.* Přesně v tomhle stavu tě chci krásko.*Řekl ďábelským hlasem a šel pomalým a jistým krokem směrem k Shinon.* Krásko hádej copak tě čeká ? Malinko si na tobě užiju doufám že i to užiješ stejně jako já protože to bude stát za to.*Řekne a cestou jak se k ní blíží si začne rozepínat kalhoty ale stále má se Shinon oční kontakt ale má naprosto nechutnej výraz. Mezitím se ta blonďatá Shinobi, která byla původně Kiokyho oběť se nějak zvládla postavit pomalu ale s problémy se přesouvala k té zdi ve které byl zabodnut ten velkej krystalovej Shuriken a Kakuto. Potichu vytáhla tu Kakuto a začala se potichu ze zádu plížitt ke Kiokymu kterej se už blížil k Shinon.*
Shinon Asada: *Shinon byla dost potlučená a začínala mít problém stát. Když Kioky odběhl ke své zdi tak ho jen zadýchaně sledovala. Stát ještě na nohou ji stálo velké množství síly ale přeci se k něčemu zmohla a to že vytasila Kakuto a prostě ji po něm hodila ale v momentě hodu se rozeběhl k ní a Kakuto mu proletěla kolem hlavy a zabodla se vedle jejího krystalového Shurikenu do té zdi. Ten jeho finální útok už nedokázala zblokovat a odletěla 4 metry daleko. Sice se zastavila o jeden za kamenných stromů ale ještě stále vydržela při vědomí. Snažila se vymyslet co bude dělat chakry měla ještě dost ale prostě neměla už fyzickou sílu. Dokázala se s vypětím vůle trochu zvednout takže seděla opřená o strom a jen sledovala s odporem Kiokyho.**Shinon byla dost potlučená a začínala mít problém stát. Když Kioky odběhl ke své zdi tak ho jen zadýchaně sledovala. Stát ještě na nohou ji stálo velké množství síly ale přeci se k něčemu zmohla a to že vytasila Kakuto a prostě ji po něm hodila ale v momentě hodu se rozeběhl k ní a Kakuto mu proletěla kolem hlavy a zabodla se vedle jejího krystalového Shurikenu do té zdi. Ten jeho finální útok už nedokázala zblokovat a odletěla 4 metry daleko. Sice se zastavila o jeden za kamenných stromů ale ještě stále vydržela při vědomí. Snažila se vymyslet co bude dělat chakry měla ještě dost ale prostě neměla už fyzickou sílu. Dokázala se s vypětím vůle trochu zvednout takže seděla opřená o strom a jen sledovala s odporem Kiokyho.*
Kioky (NPC): *Kioky se už pomalu začal blížit ke svému limitu kdy dokáže Hachimon udržet. Odběhl až ke své kamené zdi, kterou vytvořil a stál u ní čelem k Shinon. Sledoval jí a usmíval se protože to v jakým byla stavu se pomalu blížilo k tomu aby si s ní mohl dělat co chce. Následně se k ní plnou rychlostí rozeběhnul a využil rychlosti a když byl u ní tak tu rychlost využil a dal ji silnou pěstí přímo do břicha.*Tady končíš holčičko můžeš bejt sebesilnější ale po tomhle budeš v mojí moci !*Zařval v momentě kdy jí tou silou udeřil.*
Shinon Asada: ,, Už mě začíná srát.“*Řekne si v hlavě v moment kdy Kioky vytvoří tu zeď do které se jen její velký krystalový Shuriken zabodne. Vezme svoji Kakuto a vrátí ji do pouzdra. Pak si vytvoří mezi prsty v každé ruce 4 krystalové Shurikeny (Kesshou: Rokkaku Shuriken) a čeká. V moment kdy se k ní rozeběhl je po něm hodí ale byl moc rychlej a Shinon minula. Chtěla si vytasit Kakuto z pouzdra ale to už byl u ní a Shinon četla jeho útoky tak místo toho aby vytáhla Kakuto se začala před těmi útoky bránit. Sice to zvládala předvídat ale byl tak rychlej že stihla reagovat jen na některé z těch útoků. Shinon dostávala pořádnou nakládačku ale i přes to že to takto trvalo déle a děle tak Shinon poznala že tohle nejspíš nezvládne a dostala strach že to fakt nezvládne. Snažila se bránit čemu šlo ale Kioky byl prostě moc rychlej díky Hachimonu a navíc měl i o dost větší sílu.*
Kioky (NPC): *Kioky je hodně překvapenej protože Shinon dokázala odrazit jeho Shurikeny a aby toho nebylo málo tak na něj letěl ten velkej krystalovej Shuriken a letěl přímo na něj a nebyl zrovna pomalej. Okamžitě poskládal pečetě a následně dlaně položil na zem.* Doton: Doryuu Heki.*Ze země před ním vyleze kamená zeď ovšem protkaná chakrou takže má větší výdrž. Ten velkej krystalovej Shuriken se do té zdi jen zabodl. Kioky byl docela zadejchanej protože boj na ninjutsu nebyla jeho silná sránka přeci jen měl docela malou zásobu chakru a navíc bojoval s tou blonďatou Shinobi a i u ní byl nucen používat chakru.*,,Sakra co to používá ? No já mám taky svoje tajný eso.“*Začne se soutředit na své body aby mohl otevřít brány k hachimonu.* Hachimon Tonkou. 3 brána Seimon Kai !!*Kiokymu zrudne kůže a na okamžik ho při otevření nazelenalá chakra. Pak se rychle rozeběhne okolo té zdi a vyrazí přímo ke Shinon a začne ji zasazovat plno pěstí do obličeje i do břicha všude možně pak zase odběhne mimo a přiběhne k ní k boku a zase začne útočit takto to opakuje stále dokola a útočí vždy z jiné strany.*,,Sice ovládám jen 3 a používám to málokdy no neudržím to dlouho a tak budu doufat že ji to vyřídí.“
Shinon Asada: *Shinon naštvaně skousla když ji tak lehce uhl.*,,Jak chceš ale já se nevzdám.“*Když na ní letí všechny ty Shurikeny tak se uměje naštěstí Kioky odskočil dost daleko aby stihla i v pohodě zareagovat. Shinon zabodne Kakuto do země a pak si v každé ruce mezi prsty vytvořila 4 šestiboké Shurikeny připomínající sněhovou vločku. (Kesshou: Rokkaku Shuriken) Takto Hodí proti těm 32 Shurikenům svých 8 ale ten proces opakuje ještě 3 a udělá to opravdz rychle takže je to 32 na 32 a Shurikeny se jen srazí. Pak hned začne skládat pečetě*Kesshou Kyodai Rokkaku Shuriken !*Shinon si v ruce nad hlavou vytvoří velký šestihranný krystalový Shuriken a ten s přesností hodí přímo na Kiokyho.*
Kioky (NPC): *Kioky byl hodně vyvedenej z míry když Shinon zblokovala jeho útok protože tomuto se málokdo dokázal vyhnout. Nomálně by to zblokoval každej ale Kioky byl rychlej a tak to bylo těžké. Když to zblokovala tak začal útočit rychlými útoky sem a občas vymyslel nějakej skrytej nečekanej útok ale Shinon mu to vše vždy vykryla. Nakonec dokonce jednomu z jeho seků uhla a pokusila ze ho seknou přes břicho. Kdyby ho trefila zřejmě by mu na zem vypadli jeho střeva ale on si toho naštěstí zvládl všimnout a tak se odrazil a skočil do ní. Bohužel pro něj ale zároveň i naštěstí ho to trefilo stejně ale jen ho to škráblo a tak mu vyteklo jen trošku krve. Odskočil pak ještě jednou aby mezi sebou a Shinon udělal dost velkou vzdálenost. Pak svou katanu opět zasunul do pouzdra a pak vytáhl Shurikeny. V každé ruce měl 4 Shurikeny ( držel je mezi prsty ) následně je hodil proti Shinon a tak na ní letělo 8 Shurikenů ale ještě ryhle poskládal pečetě.*Shuriken Kage Bunshin no Jutsu..*Shurikeny tak naklonoval že na Shinon letělo místo 8 Shurikenů 32 Shurikenů.*Tak to jsem zvědavej co uděláš teď.
Shinon Asada: *Shinon docela vyděsila ta jeho jistota a představa že by jí měl znásilnit. Ale nenechala se tak lehce vyvést z míry a jen čekala. V momentě kdy vyrazil tak stále čekala ale ten jeho klamavej pohyb nebo co to udělal byl docela dobře fígl normálně by to ani nedokázala postřehnout ale díky Sharinganu to dokonale předvídala tak jen v rychlosti vytasila Kakuto (držela ji obráceným směrem.) jednou rukou. Okamžitě ten jeho útok zblokovala. Pak začal jejich boj ona hlavně četla jeho pohyby a útoky a vždy každý jeho útok vyblokovala.*,,Takhle to nemůže bejt furt musím taky zaútočit.“*Shinon sice zvládala přečíst o co se pokouší a tak ale ještě nebyli s tím čtením a tak její tělo sladěné. Naštěstí to na jejího nepřítele stačilo ale kdyby to byl někdo o dost silnější zřejmě by sice četla pohyby ale nezvládala by včas reagovat. Následně Shinon nalezla slabinu v jeho útocích. Vyčká ne jeho sek ale ten nezblokuje spíš mu jen uhne a pak se ho pokusí seknout přímo přes břicho.*
Kioky (NPC): *Kioky chtěl svoji oběť už svléknout úplně a začít si užívat když v tom to uslyší někdo tam je. Chvilku dělal že o ní neví ale pak ji uslyšel a usmál štěstím když to byl ženskej hlas. Svoji dosavadní oběť pustil a ta se v šoku sesunula k zemi. Jen pohlédla na Shinon se slzama v očícj.*Prosím pomoc mi.*Kioky ji ovšem okamžitě přerušil a vytáhl si z pouzdra u boku svou katanu a šel pomalu ale jistě k Shinon.* Jaké to pak štěstí dvě holky z Iwagakure to si to rozdáme ve třech co ?*Jen co to dořekl pořádně si prohlédl Shinon.*Ty jsi sakra pěkná ženská.. Počkat co to máš za či sakra.,,Z tou mám pocit že bude i docela zábava.“*Pak se rozeběhne k Shinon a když je na dosah tak udělá krok do prava následně se odrazí a skočí doleva čímž a v tom skoku se ji pokusí seknout přes bok. Pak okamžitě začne rychle útočit svou katanou.*
Shinon Asada: *Shinon cestovala směrem k Iwagakure ale pak to uslyšela někoho v dálce volat. Shinon se zastavila a jen si povzdechla.*Proč je moje zlý tušení vždycky pravdivý je jasný že někde nějakej bandita někoho ohrožuje.*Řekne do prázdna a vyrazí směrem odkud slyšela to volání naštěstí je tam během několika minut. To co uvidí ji ale doslova dostane vidí 5 mrtvol a jednu Shinobi z Iwagakure, kterou párkrát už viděla ale ten muž ji prováděl nechutnosti. Shinon uchopila rukojeť Kakuto ale zatím nic nepodnikala. Jen stála připravena vyrazit.*Okamžitě ji nech !!!*Zařvala na něj a doufala že to taky udělá a jeho pozornost se přenese na ní.*
Kioky (NPC): *Kioky byl Nukenin který se zdržoval v Zemi Země byl to docela pohlednej chlap ( odkaz » ). Kolem sebe měl 5 mrtvol. Nebyli to Shinobi z Iwagakure ale jen nějací obchodníci. Ovšem holka kterou držel přitisknutou ke stromu ta už čelenku Iwagakure měla. Byla to pěkná mladá blondýnka a nejspíš měla za úkol někam doprovodit ty obchodníky ale zdá se že nečekala takového soupeře. Jak ji držel pod krkem tak si oblízl rty a začal ji sahávat ona se snažila se slzama v očích bránit ale bylo ji to houby platné. On ji přeci jen porazil a ona už neměla moc síly na to něco s ním udělat. Kioky vytáhl kunai a rozřízl ji celou horní část oblečení včetně podprsenky. Ta dívka brečela prosila ať toho nechá ale on ne prostě ji začal líbat na krku a šel níž a níž a pak ji začal olizovat bradavky. Ta žena vykřikla Ne z plné síly byla opravdu beznadějná a bála se to k čemu se to schyluje nechtěla být znásilněná. Kiyoki pomalu přejížděl prstem níž a níž až se zastavil u spodní části jejího oblečení což byla jen sukně a samozřejmě spodní prádlo.*Mno dneska si užiješ holčičko.
Shinon Asada: *Shinon si už začínala na ty oči pomalu zvykat ovšem od doby co je má zjistila že si tělo ještě tolik nezvyklo na to že jí to furt bere nějakou chakru a tak se musela naučit šetřit chakru a snažit se aby každý její útok dokázal minimálně zasáhnout. Ovšem Shinon se zrovna vracela z jedné jednoduché mise. Sharingan má jen krátce tak nikdo nechce nic riskovat tak a radši nedostává žádné náročné mise. Tato mise spočívala v doprovodu karavany to je ovšem už za ní a cestovala přes kamenný les směrem k Iwagakure. Na tuto misi byla oblečena v ( odkaz » má i Kakuto umístěnou na stejném místě ) A čelenku se znakem Iwagakure má uvázanou na čele. Shinon přeskakuje přes ty kamenné stromy ovšem do Iwagakure je to ještě minimálně půl dne cesty kdyby pokračovala v cestě bez přestávky. Bylo už kolem 18 hodin a tak se začalo pomalu ale jistě ztmívat. Shinon seskočila dolů na zem a pokračovala tentokrát pod kamennými stromy. Rozhlížela se jestli nezahlédne nějaké místo které by se dalo využít jako úkryt ale nenajde nic dokonalého a tak skončí v málém prostoru mezi stromy. Oheň si nedělá nechce na sebe zbytečně upozorňovat v Zemi Země se poslední dobou zvýšil počet Nukeninů a banditů. Ovšem ve svém okolí nastraží množství výbušných lístků jako miny. Když má konečně hotovo tak se posadí na ten menší plácek co si našla a oddechne si.*Už abych byla v Iwagakure. Ta cesta zpátky mě zničí. No už si začínám pomalu zvykat i když je pro mě nevýhoda že kvůli způsobované únavě musím často aspoň jednu nebo dvě hodiny odpočívat.*Povídá si Shinon sama se sebou. Pak vytáhne jeden svitek a odpečetí si z něj večeři. (Kuchiyose Tobidougu) k večeři má dnes jen pár závitků. Ty závitky si v klidu sní ovšem ani během toho nepolevuje v ostražitosti. Svitek si uklidí a pak už zívne únavou. Shinon shledala že je to tam bezpečné a tak se rozhodne že půjde spát. Poskládá pečetě.*Kurenai no Kajitsu.*Kolem Shinon se vytvoří krystalová kopule do které nemůže foukat studený vzduch a tak je tam poměrně teplo a tak není potřeba ani žádné přikrývky. Shinon si jednoduše lehne a ani ne během minuty usíná. Když se probudí tak je krásné už dopoledne ano Shinon usla kolem 19 hodiny a vzbudila se až na 12 hodinu. Shinon zrušila krystalovou kopuli ale zatím se nikam nevydala nejdřív se napila ale nejedla neměla chuť a hlavně po probuzení nikdy nejedla. Nejdříve si posbírala všechny výbušné lístky a až pak mohla vyrazit. Běžela základním tempem Shinobiho přímo k Iwagakure. Cesta by jí měla trvat tímto tempem bez přestávky už jen 6 hodin ovšem když uběhla 3 hodiny tak si řekla že si radši odpočine měla špatné tušení. Stejné jako když ji Rokura a Hideyoshiho napadl ten Nukenin. Shinon se tedy zastavila. Našla si dobré místo kde si na malém plácku na jednom kamenném stromě sedla do tureckého sedu..Soustředila se jen na zvuky přírody a na svůj dech měla u toho samozřejmě zavřené oči aby si odpočinuly. Shinon začala meditovat a regenerovat chakru a energii byla to krátká meditace po jedné hodině už byla zase na nohou a opět vyrazila na cestu. Neodpočívala protože by to bylo zapotřebí ale spíš kvůli tomu svému tušení a tak jen pokračovala v cestě směrem Iwagakure, která byla vzdálená už jen 3 hodiny cesty.*,,Vypadá to že to byla celkem klidná cesta takhle by jsem to brala vždycky.“*Pomyslí si v hlavě během cesty.*
---: ---
Razoi: No nedajú sa stretnúť každý deň. Nieje ich veľa ale čo ti poviem každý to tají keď sa o nich vie že sú niekde skrytý. Nepočul si rozprávky keď si bol malý o 9 chvostových démonoch? Nevzdelanec. Niekedy sa treba zaujímať aj o literatúru. Na každej legende je kúsok pravdy... *Povedal a vybehol po strome potom zo stromu vyskočil a doskočil až na včelu.* Poďme a už nestrácajme žiaden čas. Už máme konečne nato aj počasie! *Keď Suzuya odchádza tak sa Razoiovi podarí odvolať aj levicu Raion. Suu sa Razoia spýta* Naozaj je dobré že sme ho nechali ísť? *Razoi sa zamyslí a odpovie* To nemôžeš nikdy vedieť dopredu. Možno raz príde deň čo to budem ľutovať že som s ním nebojoval na život a na smrť a možno že raz príde deň keď budem ďakovať že som sa s ním vôbec stretol... *Ukončí debatu a letia ďalej smerom do Iwi.*
Suzuya Juuzou: Jen jestli existují i další démoni popřípadě jak jim lidé říkají.*Zeptá se Suzuya zvědavě a pak by jen zamaval a šel pryč po chvíli by Razoiovi zmizel v temnotě lesa a oddaloval by se dal a dal od razoie. Pak Suzuya zruší Ukojizaji No Jutsu a na nebyl by se zase objevilo slunce.*
Razoi: *Razoiove naberanie chakry spomalí.* Hmm...ty si ešte tu? *Spýta sa znudeným výrazom.* Keď máš otázku tak mi to neoznamuj ale sa spýtaj..."Trápne" *Hachibi sa ešte ozve v jeho hlave.* "Skoro také trápne ako ty Razoi..." "Pff ticho Hachi!" "Ty mi nerozprávaj kedy mám byť ticho veď som si ani vôbec nezabojoval..."
Suzuya Juuzou: *Suzuya sleduje jak mu každou chvilku roste síla.Pozorně ho poslouchá ale neodpovídá jde vidět v jeho obličeji že je nejistý a možná i vystrašený.*,,Sakra či to je za sílu něco takového nemůže snad ani existovat. Mám šanci bojovat a pokusit silného soupeře. Ale na druhou stranu mě může lehce zabít. "Máš pravdu poslechu tě zdá se že by si mě lehce mohl zabít." Zdá se že s Jinjuriki není radno si zahravat. Tak jsi rikal že?*Pak Suzuya kyvne na Fukusaka a Shimu. A ti zruší čerpání senjutsu a zmizí.*Akorát mám poslední jednu otázku.
Razoi: "Že toto je husté? Ja by som skôr povedal že hnusné...Veď kto už len má rád chápadlá." *V tom sa mu v hlave ozve Hachibi.* "Ty blbec ja ťa počujem! Takže ty nemáš rád chápadlá?! O tom sa ešte porozprávame! Ale neskôr najprv rozpučím tohto červa pred nami." Sorry mám zlú pamäť, už si ani presne nepamätám prečo ťa mám vlastne nechať žiť? Ty ani nevieš čo hovoríš. Asi si neuvedomuješ čo za silu môj démon disponuje. Už poznáš moje tajomstvo a ja tvoje. Mal by si odísť. *Pozrie sa na ruky a zistí že je už celý obalený Hachibiho červenou chakrou.* Za chvíľu ma démon celkom ovládne a vtedy už mu nijako nezabránim aby ťa nezabil. "Prečo mu to hovorím nieje je ho predsa lepšie zabiť hneď? Tak už potom nikomu nebude môcť ublížiť...Nuž ale dohoda je dohoda." *Chápadlá sa stiahnu ale chakra okolo Razoia sa zvyšuje a narastá a trochu sa už mení aj hlas. Vlasy mu vejú a na rukách a tvári ako keby mal šupiny.* Máš poslednú príležitosť. Toto neprekonáš. Nejako sme sa dohodli takže ťa upozorňujem ak tu zostaneš zomrieš. Možno si myslíš že klamem a nie som až taký silný ale chceš to naozaj riskovať... *Suu si práve išla pripraviť papierové shurikeny a výbušné lístky ale teraz sa radšej na včele ešte trochu viac vzdialila od obidvoch pretože pochopila že teraz Razoiovi bude každý zavadzať kto sa mu postaví do cesty dokonca aj ona. Levica Raion ktorá sa už spamätala zo slabšej verzie Shira Tensei nikdy neodchádza z bojiska ale tento raz aj na ňu prišiel menší strach a skryla sa za najbližší strom neďaleko Razoia.*
Suzuya Juuzou: *Když razoi uhne suzuyovo ohnivé vlně a skočí dolů tak se na něj začne dívat že shora.Pak uvidí jak ho obalí chakrovi plášť a vidí jak mu to ohromně zvedne chakru.*Vauuu!*Pak začne Suzuya padat se stromem dolut když ho razoi zničí a tak se pomocí ovládání gravitace snese asi 3 metry naproti Razoiovi.Jak mu razoi ukáže ty chapadla a všechno tak mu Suzuya věří a je opravdu velmi zaujatý a doslova ho to pohltí.*Hele prosím nech mě bojovat s tvým démonem prosím toto je fakt pecka něco tak hustýho jsem dlouho neviděl prosím bojuj se mnou a úkaz mi sílu démona.*Zavolá Suzuya šťastně na razoie.*Použij cokoliv co chceš ale nech mě si s tebou takhle zabojovat.
Razoi: "Sakra jeden z mojich najlepších útokov a ani neohluchli a ani ich to neodhodilo..." *Pred ohnivou vlnou zoskočí zo stromu(čiže preletí nad ním) a je rýchlo a ďaleko pod Suzuyom. Po ceste voľným pádom dole ho pomaly začne obaľovať malá vrstva červeného chakrového plášťu. Urobí 2 Rasengany ktorými zasiahne kmeň stromu na ktorom Suzuya stojí a strom začne pomaly padať.* Ak si spomínam vravel si na začiatku že keď ti dám dôkaz o démonovi že nás necháš odísť však? Takže tento boj je v podstate zytočný... *Z Razoia vyjdu 4 chápadlá ktoré sa vlnia.* Nestačí ti toto ako dôkaz?!? *Kričí Razoi ktorý je teraz dole na zemi.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya a ani Fukusaku nebo Shima nečekali že by se Razoiovi povedlo překazit jejich techniku a tak zase skočí suzuyovi na rameno.*Chlapce máme nápad ale potřebujeme být chvíli v klidu tak se o něj budeš muset chvilku zajímat sám.*Řekne Shima a kyvne na Fukusaka.Oba dva poté složí své žabí ruce a v klidu čerpají senjutsu chakru.Suzuya poté přistane na jinou větev aby se zvládli vyhnout té věci ,kterou razoi vypustil.*Potom se rychle přesune o jednu větev že stromů na strom blíž k Razoiovi.Momentálně by měli být blízko u sebe.*Hele řekni jak že se jmenuješ.*Potom vykládá pečetě s použije techniku Katon:Ryuuka No Jutsu a vypustí na razoie ohnivou vlnu.*,,Sakra aspoň jednou si zautočím já zatím jsem byl neustále v obraně a to není můj styl ale zda se že s tím démonem lhal zatím mi přijde jako obyčejnej shinobi akorát silnej. "
Razoi: "Súhlasil som trochu s blbými podmienkami veď zbrane to je to o čo sa opiera moja stratégia. Katany sú predsa môj útok aj obrana... No nič, rýchlo mu niečo predvediem a budeme pokračovať v ceste. Ach to som nečakal nezostal mi ani jeden klon." *Pomyslí si Razoi keď Suzuya ide k nemu. Suu radšej nasadne na včelu a pomyslí si.* "Chlapi sú trápny. Nevedia nič len bojovať. A toto je podľa nich testovací zápas? Mala by som Razoiovi pomôcť alebo nie? Poruším tým pravidlá ich hry ale nemôžem sa len tak nečinne pozerať..." *Suu na včele vzlietne vysoko a pozerá sa na zápas radšej z diaľky.* "Žiadne žaby neprehlušia hudobníka z klanu KIMO!!!" *Pomyslí si Razoi keď uvidí čo sa chystá. Dá len ruky pred seba a aktivuje Zankuukyokuha. Mohutná, hlučná zvuková vlna pohltí ich spev a pokračuje ďalej smerom na nich.* "Ach, dúfam že ich to aspoň na chvíľu zamestná dal som do toho dosť chakry a toto nemôžem často používať."
Suzuya Juuzou: *Když si Suzuya všimne že se že směru kam se zrovna díval si všimne že z toho směru na suzuyu míří mnoho klonů razoie.Opravdu rychle vykládá pečetě a vytvoří si v právé ruce chidori a pak švihem ruky z levá do prava na klony pomocí techniky chidori senbon vystřelí na klony tisíce ostrých jehel a pak si toho všimne těch disků ale všimne si jich když jsou kousek před suzuyou. Suzuya se ani nehne a použije Shinra Tensei které soustředí jen do směru odkud letěli disky aby neodhodil i summony. *Nechcete si zaspivat?*Zeptá se Suzuya svých summonu.A pomocí ovládání gravitace se začne pomalu vznášet a vylétá blíž k razoiovi.*Zazpívat? No po dlouhé době by to šlo.*Odpoví Shima a pak vyskočí na jednu větev a začnou kvakat razoiovo směrem ale nějakou chvilku potrvá než sladi své hlasy.( Senpo:Kawazu Naki )Suzuya přestane stoupat ale je kousek pod nimi aby se taky náhodou nedostal do jejich genjutsu.*
Razoi: "Sakra to ovládanie gravitácie je veľmi nepríjemné." Raion, Tora! Prepáčte, to som nechcel radšej odíďte. *Taro sa hneď vyparil ale Raion sa postavila nechcela odísť ale zatiaľ neútočila premýšľala.* "Ako chceš..." A prečo by si za mnou nemohol ísť? *Razoi zloží pečať a vytvorí 20 Kage Bushinov. Všetci na neho z výšky skáču a chcú na neho skúsiť taijutsu kopy a údery. Razoi zatiaľ zloží pečate* Raiton: Raiso Gekishin! *Pravý ostáva na strome a pošle skryto spoza klonov 6 veľké bleskové disky mierené na Suzuyu.*
Suzuya Juuzou: Neboj tak dlouhej boj to nebude nejde o to vyhrát jen chci vidět co starej Shinobi jako ty dokáže.*Pak Suzuya vyskládá pečetě a aktivuje techniku Ukojizaji No Jutsu. Pak se na nebi zase objeví mraky a začne se z nich snášet déšť. Sice jsou v lese ale i tak plno kapek dopadá dolů na suzuuyu razoie a tu Anbu.Pak si všiml útočné kombinace opice a kočky ale nic neprovádí jen stojí a ruce má křížem.*,,Hm dobře uvidíme. "*Suzuya je jen sleduje a když má kop od opice těsně od sebe a kočku měl taky už téměř u sebe tak použil Shinra Tensei a to by mělo odhodit oba dva summony.*,,Hm taky si pohraju."*Suzuya vyskládal pečetě a použil zoufuku kuchyiose a přivolal Fukusaku a Shima kteří mu okamžitě vyskočí na Ramena.Otočí se směrem kde cítí chakru razoie a podívá se nahoru.*Nechces aby jsem šel za tebou nahoru že ne ? *Zavolá na razoie a jen stojí.*
Razoi: Suu ustúp! No dobre ale potom sa nesťažuje keď prehráš... *Razoi rýchlo za ten čas čo je stále medzi nimi oheň poskladá pečate na Kuchynose no jutsu a vyvolá Tara a Raion.* Môžme začať! *Zakričí Razoi medzitým sa Suu stihla k nejakému stromu. Včela Kuïn Hachi vychrlila sliz ktorý uhasil oheň medzi nimi. Levica Raion sa rozbehla priamo oproti Suzuyovi. Opica Taro sa odrazila od chrbta Raion a vyskočila nad Suzuyu a z výšky mu chcela dať kop. Razoi nechcel zaútočiť na neho priamo a tak začal behať po najvyššom strome a chcel vybehnúť až na jeho korunu.*
Suzuya Juuzou: *Suzuyu Razoiovi odpověď o tom že v něm je démon vůbec nepotesilo popravdě mu ani moc nevěřil.*Démon? Co si tady že mě děláš blazny? Chci aby jsi mi to nějak dokázal čím dřív tím dřív budeš moct tady se svoji holkou cestovat dal.Mám pro tebe malej návrh co si tady se mnou dát menší boj beze zbraní přece jen nechceme aby se někdo zranil.Bude to takovej oficiální shinobi zápas a tamhle kočička nám bude dělat rozhodčí co ty na to ? Bude se používat čistě Taijutsu a Ninjutsu to by mohla bejt sranda nemyslíš ?*Řekne pobaveně Suzuya a odlepí se od stromu.*,,Co když si fakt nedělal srandu s tím démonem. "
Razoi: Zaujímavé ale zdá sa že to trošku preháňaš. Božskú silu? To nemôže mať nikto...Iba Boh. Nuž tvoje argumenty znejú celkom logicky. Nuž pravdou je že som jinchuriki. Neviem čo všetko si o nich počul ale jinchuriki sú taký týpci čo majú v sebe zapečateného Bijju démona. Jednoducho vo mne je démon čo má sám o sebe veľkú chakru. Tí demoni sú celkom silný a aj inteligentný a to by tak bolo asi všetko...Ako si sám povedal niekde cestujem takže bol by som teraz rád ak by sa už teraz naše cesty rozišli. *Povie Razoi a Suu si pomyslí.* "Ach on mu to fakt povedal...ale na druhej strane ten dement s rinneganom by mohol prísť nato ak by klamal..."
Suzuya Juuzou: ,,Prej mě zabit to zrovna.No ale přece jen určitě nebude radno si s jim zahravat. "kazuki ano stal se pak vůdce fumetsu ale ze dne na den zmizel nejspíš zemřel.A proč by jsi mě měl nechat jít protože necham jít já vás a navíc bylo by to zbytečné tady bojovat nakonec by to bylo velmi zdlouhavé a vyčerpávající a ty navíc někam miris takže by to byla ztráta času. No dpbre já ti řeknu proč litam a ty mi Řekneš tajemství tvé chakry. Takže je to díky těmto ocím.*A ukáže na svůj Rinnegan.*Jedná se doujutsu s názvem Rinnegan a létám díky tomu že mám naprostou kontrolu nad gravitací.Ty oči mi propůjčují určitou božskou sílu.,,Ta jeho Anbu vypadá napruženě určitě ji moje přítomnost znervoznuje."
Razoi: Fumetsu? Odtiaľ som poznal jedného poznal...Kazuki. Hovorí ti to niečo? Dlho som o ňom nepočul stalo sa s ním niečo? S ním sa dalo aj normálne pokecať... Ale ty si mi ešte nedal žiaden normálny dôvod aby som ťa nezabil. A tá chakra. No možno je tu ešte jeden dôvod prečo je taká... Proste pijem veľa mlieka...Ale nie možno ti to poviem len mi povedz prečo ťa mám nechať ísť a ako to že dokážeš lietať to predsa tiež nieje len tak prirodzené... *Suu už je vytočená aj z toho nukeina aký je povrchný a aj z Razoia ako sa trápne správa.* "Zabiť ich je málo...A Razoi mal kontakt na nejakého iného nukeina?? O tom si budeme musieť porozprávať o samote!"
Suzuya Juuzou: *Suzuya je rád že nemusí být už ve vzduchu a tak se snese dolů.Když Razoi vytvoří tu ohnivou stěnu a Suzuya vzdychne.*Jak chceš i když je ta stěna zbytečná.*Tak se Suzuya opře o kmen stromu.*Moje banda ? No moje banda má v plánu zničit jednu z velkých vesnic a poté možná i další a ovládnout svět.*Řekne Suzuya a začne se smát.*No toto by jsem ti asi řekl kdyby jsmem nějakou bandu měl. No skupiny nukeninske No Fumetsu znáš to už dávno neexistuje ale pak je tu nějaká organizace jejíž jméno si nějak nemůžu vybavit ale vím že oni jsou trošku nebezpeční myslím.*Odpoví Suzuya.*Tak jinak máš něco co ti zajišťuje větší zásobu chakry než normální shinobi. Protože tvoje chakra je fakt velká a nemuze být přirozená.*
Razoi: Dobre doriešime to radšej na zemi. *Razoi luskne prstami a včela vlietne najprv vyššie potom spraví otočku a začne pomaly pristávať.* Razoi a Suu zoskočia zo včely a Razoi tasí katanu z opasku Kurosawa a sekne ňou pred seba. *Z katany vyšle plamene(Katon: Kumoryuu Kaengiri) a medzi Razoiom a Juuzoom vznikne ako keby ohnivá meter vysoká stena.* Oukej, viem že toto nemáš problém prejsť ale bude to taká myslená bezpečnostná hranica medzi nami. Tak a teraz máš pevnú nohu pod nohami. Takže chakry mám viac asi preto že som trénoval a možno aj tým že od detstva som jej vždy mal o niečo viac ako ostatný...No teda moja otázka je ešte jednoduchšia: Čo má tvoja banda v pláne a čo vieš o iných nukeinských skupinách? *Suu stále pozorne sleduje čo sa deje ale ruku s Tantom už má voľne spustenú vedľa svojho tela.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se jen usměje že ji nesloží a že Suzuya zabil už mnoho lidí.*Tak jsem zabil několik lidí no děláte jako by jste nikoho v životě nezabili.*Když Řekne Razoi co když nebude mít zájem tak se na něj Suzuya otráveně podívá.*Začne se soustředit na Ishiki O Tsunagu a soustředí to přesně jen na razoie.*,,Pokud mě odmítneš a to me naštve a to pak půjdu na truc vyhladit další vesnici možná někde blízko Sunagakure ale je to na tobě.Ně že by jsem ti chtěl vyhrožovat. "*Přenese Suzuya razoiovi do mysli a pak techniku deaktivuje.*,,Člověk si asi slušně neodpovídá kazdej někam pospíchá to je ale vychování."*Pomyslí si Suzuya v hlavě.*Mimochodem nechce se ti přistát není nad pevnou půdu pod nohama.
Razoi: *Cítil že už nemôže ďalej hovoriť blbosti ale nechcel sa s ním baviť v napätej atmosfére.* Satoshi! Radšej už mu nič nehovor! Ja ťa poznám ty si ten nukein Suzuya Juuzou. Radšej zbraň neskladám zabil si už veľa ľudí. *Hovorí chladne Suu.* "Hmm chce aby nevedel moje pravé meno..." Rozhodne si ma zaujal ale čo ak teoreticky poviem že nemám záujem? "Nechce sa mi veľmi s ním bojovať v prítomnosti Suu ale keďže je to nukein možno nebudem mať na výber. Všetko zaleží od toho čo mi teraz povie..."
Suzuya Juuzou: Zrušit ten déšť ? No pro mě za me.*Složí pečeť a zruší Ukojizaji No Jutsu. To se roztrhaji mraky a objeví se opět slunce.*Sport ? No mě sport taky nezajímá možná tak sem tam nějaký ten boj který končí smrtí.*Pak se podívá na tu anbu s připravenou zbraní a dost ho znervoznuje.*Hele vy jste dva a já jsem jeden a ona má připravenou zbraň ať ji prosimte skolní když či s kým má tu čest kdyby jsem chtěl něco udělat tak už to dávno udělám.*Řekne tentokrát příjemným hlasem a potom spji pozornost zaměří zas na razoie.*No třeba mi řekni jak je možné že maš takovou chakru a já tinza to odpovím na tvou otázku kterou mi zodpovíš.bude to takovej obchod.
Razoi: Suu asi si vyhrala dlžím ti jeden rámen. Čo už. Keď už sme pritom mohol by si ten dážď zrušiť? Nerád len tak kecám v takomto počasí. "Jedna otázka on lieta? Určite mu to musí žrať aj nejakú tú chakru..." *Pomyslí si Razoi.* Ináč o čom by si si rád pokecal lebo musím priznať že aj keď som muž tak šport veľmi nesledujem... *Pýta sa Razoi a čaká na jeho reakciu.* "Razoi prosím nerob zo seba šaša a neriskuj zbytočne..." *Rozmýšľa napätá Suu ktorá je stále v strehu.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya ho jen chvilku sleduje a když uvidí co udělá anbu tak se na ní podívá.*,, Hm sice anbu ale mrtvá během chvíle ale těn druhej typek nevím. "*Pak se zase podívá na razoie.*No vist já jak by jsem to řekl a nudim se a tvoje chakra mě velmi zaujala.*Řekne temnym hlasem Suzuya.* no ten déšť jsem spustil já a promin ale neuhnu ti rad by jsem si pokecal.
Razoi: "Koľko by tak asi trvalo vytasiť katanu a bodnúť ho?...1 Sekundu? Možno menej ak sa poponáhľam...Ale zaujímavé on sa vznáša." *Pomyslí si Razoi a Hachibi ho na niečo upozorní keď si dá dole kapucňu.* "Dávaj si bacha...tie oči...je nebezpečný..." *Suu vytiahne Tanto a drží ho pred sebou. Čaká hlavne čo bude robiť Razoi. Razoi k nemu prehovorí ako keby sa nič nedialo.* Možno...ináč ty si zodpovedný za tento dážď? Pred chvíľou sme tu s kamarátkou stavili že či to začalo pršať kvôli prírode alebo či je to kvôli tebe... A ešte jedna vec práve si sa nám postavil do cesty, blokuješ premávku ak by si bol taký milý mohol by si ustúpiť. Vieš ponáhľam sa. *Suu si počas toho pomyslí.* "Sakra. Razoi už dlho nevidel Bingo knižku veď on ani nevie že kto je Suzuya Juuzou. Mali by sme zaútočiť alebo sa stiahnuť."
Suzuya Juuzou: *Suzuya je už velmi blízko když uslyší Razoie na něj volat.*,,Hm možná by nebyla škoda se mu ukázat k cemu mi bude ho hned zabít. "*Suzuya si nahromadí chakru do chodidel a vyskočí čímž vyskočí kus pod ně a pak pomocí ovládání gravitace se vyzvedne do velikosti k razoiovi.Pak odhalí kapucu aby si je mohl pořádně prohlédnout a opravdu to vidí to jak z Razoie vychází ohromná chakra.*Tak z tebe sem cítil tu ohromnou chakru.*Rekne suzuya ignorujíc tu anbu.*
Razoi: Prší. *Povie Suu.* Vau, ešte že si to spomenula inak by som si to nevšimol... Sme mimo Suny, to že v Sune skoro nikdy neprší to neznamená že aj inde...*Razoi ani nedohovorí lebo mu Suu skočí do reči* Tšš! Strhlo sa to z ničoho nič! A dnes ani pršať nemalo radšej to preverím. *Razoi len pokrčí ranenami. Suu aktivuje techniku Kagura Shingan. Po chvíli otvorí oči a šepká.* Razoi niekto nás sleduje, je silný a blíži sa... *Razoi dá znamenie včele nech spomalí.* Heeeej!!! Kto si čosi vylez a povedz kto si a čo chceš lebo inak nedarujem zato čo spravím! *Zakričí Razoi do neznáma.* "Ponáhľam sa snáď sa nás nikto nepokúša kontrolovať alebo zdržať..."
Suzuya Juuzou: *Suzuya zrovna prochází kamenným lesem jako vždy přemýšlí kde bude shi hledat tentokrát.*,,Měl by jsem se ujistit zda mě někdo nesleduje. "*Pomyslí si a vykládá pečetě pro techniku Ukojizaji No Jutsu. To se během chvilky na před tím úplně čisté obloze snášet černé mraky.To začne pršet a Suzuya cítí veškerou chakru v nich včetně Razoie a jeho společníků.Razoiova chakra suzuyu vyvede z míry protože je fakt velká popravdě větší ještě nikdy necítil.*,,Kdo to je ?"*A začne běžet směrem kde cítí razoiovu chakru i když jen po ním.*
Razoi: *Razoi a Suu práve prelietavali na gigantickej včele ponad kamenným les. Aby sa dostali do Iwi kde má Razoi vyriešiť jeden väčší spor.* Nevedela som že máš aj iného Kuchynose ako opice. *Povie Suu a Razoi iba jednoducho odpovie.* Tak už vieš, získal som ho len nedávno... Inak a ako si vlastne na tom ty si Mirom? Už ste predsa viac ako rok spolu. *Suu si vzdychne a hovorí.* No vieš ale keď nás teraz od poslednej misie dosť často posielajú na rozdielne misie tak je to na nič. *Povie skleslá Anbu keď letia asi vo výške 3 metre nad stromami.*
---: ---
Yana: *Rokuha to vzalo. No, díky tomu, že měl druhou ruku volnou tak rychle poskládal pečetě. Chakrové tyče ho zasáhli a on se změnil na kámen. tzv. použil Kawarimi. Samozřejmě Yanu tou technikou nevzal. Čímž ona buď byla v gravitační síle Banshou nebo padala na zem. Roko zatím utíkal pryč. Díky Kawarimi se přesunul s jedním kamenem a utíkal pryč lesem. No, díky tomu, že byla tma a stromy zakrývali déšť tak útěk měl jít poměrně snadno. O něco dále Mouji byla pořád v Suika no jutsu. Dokázala se pohybovat rychle. Však vypadala jako kaluž. No, díky tomu, že po ní šli rakety tak zalezla mezi stromy mimo oheň. Čímž se stala ve tmě neviditelná. Takže se zachránila před raketami. Hned na to se ve vodní formě pohybovala dál od tábora.*"Kurva.. Přišli jsme o to smrada."*Pomyslel si Roko když utíkal.*
Suzuya Juuzou: *Když suzuyova větrná čepel minula tak to preseklo jen pár stromů které hned spadli a to už se Suzuya nasral.Natsumi byl naštěstí tokuovi nejbliz tak nabral ještě větší tempo a za běhu na něj natáhl banshou tenin a během toho co by letěl k němu tak Suzuya a toshiro by po něm hodili každý 4 chakrové týče ale míří to tak aby Yanu netrefilrijde mu něčím zajímavá.Mezitím když ichimarova chakrova tyč úplně minula kvůli technice kterou viděl poprvé tak okamžitě vyskočil vysoko do vzduchu a díky kontrole gravitace se tam vznášel vyletěl trochu výš a namířil ruce dolů a t každé ruky vystřelil 5 naváděných raket.*,,Schválně jak zvladnes tohle tyhle raket, te jak hned tak neminou a za druhy ti odpaří vodu."*Řekne si pro sebe Suzuya mezitím co haze chakrové týče po nepříteli.*
Yana: *Díky tomu, že byli v lesu tak tam nepršelo zase tolik. Jen na nějakém místě padli kapičky. Ovšem Roku se jim vyhl. Nechtěl mít mokrý svůj účes. Samozřejmě se Roku nedržel jen na zemi. Skočil taky na strom a potom přeskakoval na větve. Čímž si zachránil nohy.*"Parchanti! Nedají pokoj!"*Pomyslí si Roko a běží. Mezitím Yana přemýšlí.*"Nukenin... Proč jde po nás? Rinnegan... Oční co? Proč nám to říkal? Copak to je idiot?"*Pomyslela si Yana když byla pořád držena Rokem. Zatím co Mouji byla chycená tou henta věcí. Díky tomu, že Mouji nebyla z Iwy. tzv. Její rodina z Iwy nepocházela. Ale pocházela z Kiri tak měla zvláštní klan. Klan jménem Modoru. Díky Suika o jutsu se snadně proměnila na vodu čímž jí tyč úplně, ale úplně minula. Hned na to si to ve vodní podobě pryč. Mouji začala uvažovat co je ta tyč zač.*
Oprava: Oheň nikdo nepolil protože Mouji toho nebude schopna. ( s tokem jsem se spletl )
Suzuya Juuzou: *Jak Suzuya přitahoval Mouji tak ji ichimaru měl v dohledu a všiml macety tak radši rychle zakročil tak že po ní skočil a tak ji prispendlil k zemi ještě než se stihla přitáhnout k Suzuyovi a ten se jen podíval na toku který polil oheň vodou Suzuya složil pečetě a použil techniku Ukojizai no Jutsu a spustil se déšť a Suzuya cítil každého kdo se v něm ocitá a cítil jakým směrem utíká toku tak ho začal rychle s natsumim a toshirem sledovat Ichimaru mezitím měl prizemenou Mouji ležela na břichu a neměla šanci jak se hýbat Ichimaru ji držel velmi pecne jedni ruku která byla přiložena na jejím krku tak z její dlaně se vysunula chakrova tyč a probodla ji krk.Mezitím toshiro běžel z levé strany a natsumim z prave a Suzuya že zadu a měli toku který nesl Yanu na dohled a byl obklíčen jediné místo kam mohl běžet bylo rovné .Suzuya vyskladal pečetě a použil techniku Fuuton: Kazekiri a namířil ji na nohy takže by toku měl padnout bez nohou na zem a Yana by měla bez zranění dopadnout nedaleko.*
Yana: *Díky tomu, že Mouji měla v ruce mačetu tak usekla ruku chlapci, kterou jí držel a tak se zachránila. No, nějak asi zapomněl, že má tu mačetu. Kdo ví? Hned na to Mouji pomocí Shunshinu vzala kýbl vody a uhasila oheň. Čímž zmizel oheň a ve tmě nic nešlo vidět.*Teď Roko!*Zakřičela Mouji a utíkala směrem nikam. No, nevěděla kam, protože nic neviděla. Hned na to Roko vzal Yanu do rukou a utekl. Yana byla lehká takže jí měl pod pravou rukou a utíkal opačným směrem jak chlapec. Takže díky tmě je chlapec nemohl vidět. Yana byla jen překvapená a nic neřekla. No, neměla důvod. A asi to bylo docela nevhodné.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya sleduje Roka a natáhne svou ruku směrem k Mouji a aniž by se na ní podíval tak jen pronesl.*Banshou Tenin .*A použil to tak aby se mu Mouji dostala krkem do ruky a on ji držel pod krkem a pak by jen následně z volné ruky z dlaně vytáhl chakrovou tyč a tu ji zabodl to hrudního koše a pak by její mrtvolu jen pustil na zem a pomalým krokem by se vidal směrem k rokovi a yane.*Víš sice mi je jen 15 ale ty asi nesleduje Bingo knížku víš řeknu ti co tam je.Mám oční KG jménem Rinnegan a je na mě vypsána odměna 345 ryo a už jsem podle nich zabil 33 lidí ale je asi dalších 20 o kterých ani nevědí a pak samozřejmě vyvražďování vesnice ale teď.A proč to říkám protože tu teď zemres *Říká Suzuya zatímco jde pomalým krokem k němu a asi 2 metry před ním se zastaví roztáhne ruce levou do levá a pravou do práva a podívá se na něj.*Můžeš zaútočit přísahám že se ani nehnu.*Řekne pobaveně Suzuya.*
Yana: *Hned na to jak se tam objeví tam ten se Roko jen zasměje a řekne.*Ty? A nukenin? Mám se smát nebo brečet? Však si teprve puberťák. Kolik ti je chlapče? Čtrnáct? Patnáct? A mimochodem. Ten tvůj příchod nebyl vůbec vtipnej..*Řekl Roko a Mouji se začala smát. Yana jen pozorovala a radši nic neříkala. Nevěděla kdo je ten chlapec co se tu tak objevil. No, nejspíš to bude někdo z Iwy dle ní. Samozřejmě, že nevěděla, že je to Suzuya Juuzou. Nikdy se do Bingo knížky ještě nepodívala. No, asi to byla její chyba či co. Kdo ví?*
Suzuya Juuzou: *Suzuya jen pobaveně sleduje to představení a zadiva se na Yanu *,,Ji asi necham žít no mohla by se ke mě přidat přece jen ji chce ublížit někdo od její vesnice anpokid odmítne tak umre. "*Řekne si Suzuya a seskoci že stromu na zem při čemž se objeví u táborů naproti všem třem peiny zatím nechá jen sledovat dění aby měl velké pokryti pohledů. Suzuya se temným pohledem podívá na Roka při čemž Mouji absolutně ignoruje a ani ji nesleduje vidí na ní díky peinum.*Takže ty jsi ty taková špína vůdce nechtějí mě rozesmát to co tu sleduju je akorát hnus.*Řekne Suzuya velmi temným hlasem a pak se temne usměje.*Mimochodem asi by sem se měl představit já jsem nukenin Suzuya Juuzou těší me co kdyby jste mě pozvali do téhle vaší zábavy myslím že je nefer když je menší že si myslíte že si uděláte co chcete takže navrhují začnete se mnou stačí když mě jen skrabnete a já s vám vzdam.
Yana: *Yana nevěděla co má dělat. No, díky tomu, že vedle ní byl kus dřeva tak ho vzala a postavila se. Dřevo namířila na Mouji.*Přiblížíte se a já vám ublížím!*Pohrozila. No, Roko to ignoroval. Tak se pomocí Shunshinu přesunul za Yanu a chytil jí pravou rukou pod krkem. Čímž na tu rychlou reakci zareagovala Yana jen tím, že jí spadlo dřevo z ruky. Roko řekl.*Kdo je teď vůdce co?!*Zakřičel otázkou a zasmál se. Hned na to Mouji dodala.*Už vím. Ublížíme jí. Uřízneme jí nějakou končetinu. Potom by jsme mohli říct, že nás někdo napadl. A kdyby to ona chtěla nikomu říct tak by jsme jen řekli, že jí vlezli do hlavy!*Dořekne Mouji a Roko se zasměje.*Výborný nápad. Tak co Yano? Už jsem tvůj vůdce?*Zeptá se Roko a Yana se jen zamračí a řekne.* Nikdy ty debile!*Zakřičí. No, to už jde Mouji do batohu pro mačetu. Chtěla jí useknout ruku. Neměla s tím velký problém.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya byl zrovna v tomto lese i se svými peiny sice měl v Zemi Deště dost práce ale potřeboval na nějakou dobu zmizet.V lesu bylo téměř hrobové ticho protože byla noc. Suzuya si prostě jen vykračoval.*,,Chtělo by to už nějak sehnat Shi je divné že se v Zemi Čaje neobjevila ale nemůžu se tam furt zdržovat.''*Jeho myšlenky najednou přerušil nějaký křik tak se mu objevil na tváři úsměv a šel tím směrem i s jeho peiny šli tím směrem ve velkém rozestupu jako rojnice a po chvilce viděl v dáli oheň tak se jen usmál Peini i Suzuya každý vyskočili na jeden strom a začali přeskakovat ze stromu na strom po větvích .Nakonec se kousek od tábořiště na větvi stromu zastavil na sobě měl Suzuya i jeho peini černé pláště které měli zaplé.Suzuya čekal až bude tábořiště obklíčené z každé strany byl jeden takže na tábořiště viděl ze 4 stran díky propojení pohledů.*,,Nejdřív se podívám co se vůbec děje než je všechny pozabíjim.''*A čeká co se stane.Suzuya ani peini by neměli být vidět kvůli bohatým zkušenostem takže už ví jak se v tom pohybovat a navíc jsou v černém oblečeni takže by je neměl nikdo vidět ani kdyby se na ně koukl.*
Yana: *Yana dostala svůj tým. Samozřejmě nebyla vůdce. Vůdce byl kluk jménem Roko. Další v týmu byla holka jménem Mouji. No, ovšem oni nebyli zas tak špatní. Jediné co na nich bylo špatné byla jejich šikana. Neměli rádi Yanu. Takže jí dělali problém. Po pár minutách v kamenném lesu si rozdělali tábor. Všichni tři si sedli kolem ohně. Byla tma. Takže oheň šel lehce najít díky tomu, že svítil. Roko se podíval na Yanu a usmál.*Proč si tak malá skřete?*Zeptal se a Mouji dodala.*Ano, proč?*Yana se jen urazila a odpověděla.*Do toho ti nic není ty debile...*Schválně tam použila sprosté slovo. Chtěla ho naštvat. Ovšem to se jí podařilo. Roko se zvedl a začal křičet.*Ty?! Ty si mě nazvala debilem?! Co si jako myslíš ty děvko?! Měla bys mít ke mě úctu! Já tenhle tým vedu! Já jsem vůdce! Ne ty. Ty skřete!*Zakřičel nahlas svůj proslov. Nějak ani neuvažoval, že v lese někdo bude. Hned na to se Mouji postavila a dodala.*Měli bychom jí něco provést. Až dostane k tobě respekt.*Dořekla a Roko kývl. Hned na to se začali přibližovat k Yaně, která jen couvala po čtyřech za sebe.*
---: ---
Tenshi: *Z nemocnice ho vďakabohu prepustili v podstate hneď, keď sa prebral, no musel opäť prevliekať periny a vetrať, keďže tam prespal celý deň, noc a polovicu nasledujúceho dňa a teda zničil svoje vlastné úsilie. Samozrejme, že o tomto incidente boli informovaní aj jeho „rodičia“. A už len z tohto dôvodu sa mu domov vôbec nechcelo ísť. A pod pojmom vôbec chápte absolútne odmietnutie. Radšej by zostal v tejto prekliatej nemocnici, než aby sa tam vrátil. A to nemocniční zápach nenávidel. Okrem toho mu to pripomínalo návštevu psychológa alebo nevedomosť, čo sa stalo s Hikarom. Áno, ten prekliaty chalan, ktorý mu ublížil a ktorému Tenshi zachraňoval krk, sa v jeho mysli doslova zabýval, aj keď ho stretol len raz. Nevedno prečo, no bolo tomu tak. Hneď ako dokončil tieto povinnosti, lepšie povedané napravil čo pokazil po splnení misie, sa vybral na prechádzku. A pod prechádzkou chápte útek. Vďaka tomu, že jeho telo odpadlo a vyžiadalo si spánok, sa po mesiacoch prvýkrát vyspal a načerpal energiu. A pri tomto úteku sa nezastavil ani po opustení dediny. Najprv si to chcel zamieriť na tú čistinku, kde sa stala prvá trauma, a precvičiť si svoje schopnosti, prípadne niečo zdokonaliť, ako náznak odvahy bojovať s tým všetkým, aby dosiahol svojho priemerného života, ktorý mu osud nechcel dopriať. Túto myšlienku však zavrhol, lebo posledné čo teraz potreboval bolo utápať sa v spomienkach na Hirota. Preto proste len ďalej bežal. A prekvapoval sám seba ako dlho vydržal bežať, keďže nikdy nebol zástancom behov. Zastavil sa až v samotnom kamennom lese, v ktorom už niekoľkokrát bol a v ktorom spoznal prvého človeka, ktorý mu bol ochotný pomôcť. A spraviť viac než len to. Po tomto behu však bol vyšťavený a pot z neho doslova tiekol. Jeho čierne kraťasy a červené tričko, podivná kombinácia, ktorú by na seba nikdy za normálnych okolností nedal, boli taktiež prepotené a rozhorúčené kvôli vyžarovaniu tepla z tela. Všetko sa to naňho lepilo a na moment chytil skoro až klaustrofobický záchvat. A pritom klaustrofóbiou nikdy netrpel. Stačil však jediný nádych a jediná facka na to, aby sa upokojil. Oprel sa o chladivý kamenný kmeň stromu a zhlboka oddychoval. Jeho srdce stále bilo ako o závod a nepríjemne ho svrbela asi každá časť tela. Poriadna sprcha by teraz naozaj bodla. No domov nemienil ísť. Napokon sa rozhodol, že ďalej zatiaľ nechce ísť a potrebuje si odpočinúť po behu a rozhodnúť sa, čo ďalej. Sústredil teda chakru do chodidiel a vybehol po kamennom kmeni až na veľkú hubu vyrastajúcu zo stromu. Na nej sa rozvalil a pozeral sa priamo pred seba, čo v tomto prípade bolo nahor, keďže ležal na chrbte. Nepozeral na nič konkrétne, keďže cez vysoké stromy nič zaujímavé nevidel, ale proste sa len tak zahľadel do neznáma. Jeho tep sa už dávno vrátil do normálu a dýchanie upokojilo. Na nejaký beh už úplne zabudol. Mal pocit, že začína byť paranoidný. A pýtate sa prečo? Odpoveď je jednoduchá. Zdalo sa mu, že počuje krákanie. Najprv tomu nevenoval pozornosť, lebo to skoro nepočul, no keď sa začal sústrediť, tak to bolo, akoby si to domýšľal. Akoby počul niečo, čo neexistuje. A vždy už si hovoril, že sa mu to len zdalo, keď to tiché zakrákanie prišlo znovu. No nech sa potom sústredil akokoľvek, nič nepočul. Chcel to vzdať a neriešiť nejaké blbé vtáctvo, keď v tom si uvedomil, čo preboha robí vtáctvo v kamennom lese? Veď na takomto mieste potravu nenájde a ani útočisko. Možno to tu je nezvyčajné, no v skutočnosti to je veľmi nehostinné. Aspoň z pohľadu toho chlapca. Snažil sa to nejako ignorovať, no nedalo mu to. Čím častejšie počul to slabé krákanie, tým zúfalejšie volanie o pomoc mu to prišlo. Napokon, nech bol sám akokoľvek vo vnútri rozbitý a traumatizovaný, nedokázal to zúfalé volanie počúvať. Hlavne, keď na toho tvora čakala pravdepodobne smrť. Ak by mu teda nepomohol nikto iný. V rýchlosti zliezol z huby na strome, no po dopade na zem si kľakol a priložil ucho na zem. Snažil sa tak lepšie určiť polohu toho krákania, keďže dokázal určiť, že to prichádza zo zeme. Nevedel to však bližšie špecifikovať. Aspoň zatiaľ nie. Vedel však, že to vtáča nájsť musí a preto začal náhodne prečesávať okolie, aj keď sa snažil orientovať pomocou sluchu, nijako extra mu to nešlo. Blúdil a blúdil, chvíľu sa mu zdalo krákanie slabšie a chvíľu silnejšie. Nikdy nechápal tie predsudky voči vranám, že sú to tvory podsvetia, že sú to poslovia smrti a skazy. Veď vrany pritom vyzerali celkom pekne. A boli dokonca dosť inteligentné, aj keď o tom väčšina ľudí nevedela. A on patril medzi tú väčšinu, keďže s vranami tú česť ešte v podstate nemal. Hoci to trvalo desiatky minút, nakoniec sa predsa len dostal ku zdroju krákania. Bola to malá biela vrana poskakujúca pod jedným zo stromov. Snažila sa vzlietnuť, no vždy tvrdo dopadla. V prvom momente mu padla sánka, pretože o bielej vrane počul len v rôznych rozprávkach a príbehoch, kde mala moc veštiť budúcnosť. Vidieť ju však na vlastné oči mu prišlo niečo vznešené a výnimočné. Keď sa prebral z prvotné šoku a uvedomil si, že má pravdepodobne zranené krídlo, tak k nej dobehol. Vrana sa začala brániť, splašene mávala krídlami, aj keď si spôsobovala bolesť a zobala do chlapcovým prstom, keď sa k nej snažil priblížiť. Nemienil to nechať len tak, aj keď to dosť bolelo. Vďaka tomu mávaniu krídlami si všimol, že ho nemôže to pravé poriadne vystrieť. Okamžite sa začal obzerať po okolí, no nič potrebné neuvidel. Nakoniec si teda len povzdychol a odviazal si čelenku Iwagakure z pravého ramena.* Neboj sa maličká, nechcem ti ublížiť. Chcem ti pomôcť. *Hovoril chlácholivým hlasom a s čelenkou sa k nej pomaly približoval. Toho plátu plechu, ktorý bol na čelenke, plánoval využiť na znehybnenie krídla, aby si nespôsobovala bolesť. Ešte ho párkrát zobla, no nakoniec sa nechala ošetriť. Čelenku jej opatrne obviazal o to krídlo, pričom znak Iwagakure bol vystavený na obdiv svetu. A že by z toho mohli byť problémy? Koho to zaujíma. Odrezal si ešte pás lásky z trička, aby jej to lepšie pripevnil a zafixoval. Po tejto operácii, kedy mala krídlo asi raz tak veľké, si ju vzal do dlane a položil na svoje rameno. Možno nebol zrovna medik alebo veterinár, no robil čo mohol. Vrana občas nesúhlasne zakrákala, no nechala ho, aby sa o ňu postaral. A aby ju vzal k nemu domov. Teda, „domov“. Pohľady alebo narážky dedinčanov úplne ignoroval a išiel si svojou cestou s bielou vranou na ramene. Keď sa konečne dostal až do domu, kde býval, tak sa rozhodol, že jej musí dať najesť a napiť. Napiť, to problém nebol, do nejakej misky jej dal vodu, ale jesť, čo jej má dať preboha jesť? Vzal nejaké piškóty, no nebol si istý, či je to ten najlepší nápad. Všetko toto odniesol do svojej izby, kde ju ešte raz skontroloval a lepšie zafixoval krídlo. Teraz na to použil obväzy, takže to bolo o dosť lepšie. Nasledujúcich pár dní sa o ňu rozhodol starať, pričom vrana nedávala najavo svoju inteligenciu alebo schopnosti a nechala sa obskakovať. Prvý deň sa ju pokúsil kŕmiť piškótami, potom skôr prešiel na rôzne zrnká a semená, ktoré doma našiel. A predovšetkým to boli semiačka slnečnicové. Robil čo mohol, aby sa o bielu vranu postaral. Dokonca prečítal aj nejaké knihy, ktoré si požičal v knižnici, že ako sa starať o vtáctvo a podobne. Moc užitočných rád tam však nenašiel. V podstate ten základ zvládol aj bez knihy, vďaka čomu na seba mohol byť právom hrdý. Stav vrany sa dosť rýchlo zlepšoval, no poriadok v jeho izbe sa zhoršoval. Veď si tam poskakovala, škriabala a zobala do vecí a všetko musela preskúmať. Akoby ho testovala. On sa však nedokázal vytočiť. Možno bol voľakedy na svoje veci citlivý, no v poslednej dobe mu na nich až tak nezáležalo. A to bolo odzrkadlené aj jeho obliekaním. Voľakedy pred skriňou a pred zrkadlom strávil dlhé minúty, teraz sotva sekundy. Ubehol už skoro týždeň od tej misie a nájdenia vrany, no jemu to prišlo ako menej. Možno aj preto, že dni sa mu zlievali dokopy, keďže robil stále to isté. Staral sa o vranu, upratoval po nej a bral ju na dvor. Po týždni sa však zobudil a skoro okamžite vyskočil z postele. Neveril vlastným očiam. Vznešená biela vrana si lietala po jeho izbe. Síce neobratne a s ťažkosťami, no lietala! Keď si všimla, že sa prebral, tak pristála na jeho pleci a natiahla sa k jeho uchu.* Ďakujem. *On od samého zdesenia a prekvapenia poskočil a dal sám sebe facku, aby sa presvedčil, že nespí. Facka však bola silnejšia než očakával a červený obrys ruky mu zostal na tvári. Vrana zakrákala, no jemu to prišlo skôr ako smiech.* Ty-ty-ty hovoríš? *Opýtal sa lámavým hlasom, pretože tomu stále nejako nedokázal uveriť. Vrana sa však len opäť zasmiala, aspoň jemu to prišlo, že to smiech má byť. Alebo niečo jemu podobné.* Pchekvapený? *Stále mal problémy tomu uveriť, kvôli čomu si sadol na posteľ. Vrana z jeho ramena preskočila na jeho nohy.* Postachal si sa o mňa a pcheto si zaschužiš odmenu. Spchavil si niečo, čo by väčšina neuchobila. Najpchv ma však musíš vziať do toho chesa. *Občas mal problém jej rozumieť, no napokon to nejako zvládol. Dolial jej do misky studenej vody, dal jej na raňajky jednu misku s piškótami a jednu so zrnkami, aby si vybrala, čo chce. Sám si zaobstaral nejaké raňajky. A že jej neodpovedal? Proste toho nebol schopný. Stále bol príliš vedľa z toho, že dokázala hovoriť. Že to nebolo obyčajné zviera.* Vezmeš ma tam? *Prišla ďalšia otázka. On len kývol hlavou a premýšľal.* Samozrejme, no najprv ešte naber trocha síl. Ak to vlastne potrebuješ. No ja to potrebujem. *Po raňajkách sa prezliekol a odviazal obväzy z jej krídla. Vrana bola natešená, pretože ju obväzy prestali obmedzovať. Spoločne sa vybrali naspäť do kamenného lesa.* Keď vieš hovoriť, prečo si mi za celý ten čas nepovedala, čo robiť? *Opýtal sa nechápavo po ceste, lebo toto mu do hlavy naozaj nešlo.* Chcecha som vedieť, ako si pochadíš. A cechkom ti to šlo. *Celkom. Veď robil čo mohol! Ale zase, nebol žiadny chovateľ, to je pravda. Po chvíli sa pred nimi začali zjavovať kamenné stromy.* Techaz ťa opustím, počkaj na mňa na mieste, kde si ma našiech. *Len ticho prikývol, pretože nevedel, ako inak sa správať. Biela vrana odletela a mierila stále vyššie a vyššie. On sám sa vydal na to miesto, aj keď si nebol presne istý, kde to bolo. Veď to tu vyzeralo všetko rovnako. Napokon sa ale na nejakom miestečku usadil a myslel si, že to je to správne. A čakal. A čakal. Už začínal mať pocit, že sa tá vrana nevráti. Že ho len využila, aby sa sem dostala. Ako ho využívalo všetko. Hiroto ho chcel využiť na uspokojenie, Hikaru na záchranu života a Tsuchikage na plnenie podradných úloh. Znova sa dostával do toho depresívneho rozpoloženia. Vtom však započul trepot krídel. Biela vrana sa vrátila, no so sebou mala aj vranu čiernu a väčšiu. Tá čierna vyzerala trochu zvláštne, aspoň podľa neho, no žiadnym odborníkom na vrany nebol. Biela vrana prešla k nohe tej väčšej čiernej a zobákom odtiaľ vytiahla nejaký zvitok. Tenshimu hneď svitlo. Čierna vrana neprehovorila, no biela hej.* Moje meno je Shisha. Ako si si nepochybne uvedomich, nie som obyčajné zviecha. Zvyčajne nedávame podpisovať zmchuvu chen tak, ache ty si ma zachránich, postarach sa o mňa. *Pomalým kopaním premiestnila zmluvu pred Tenshiho. Vrany boli inteligentné, vďaka čomu si svojich vyvolávateľov vyberali. A hlavne nechceli niekoho, kto ich chcel len využiť alebo o nich hovoril zle. Tenshi najprv na zmluvu pozeral, no okamžite si uvedomil, čo treba robiť. A bol nadšený. Mal síce už zmluvu s líškami, no za tento týžden si Shishu zosť obľúbil, aj keď ju bral len za obyčajné zviera.* Moje meno je Tenshi Watanabe a som poctený, že dostávam takúto príležitosť. *Čupol si k zmluve a roztvoril ju. Okamžite vzal kunai, ktorým si rozrezal ľavú dlaň a vytvoril z nej misku pre krv. Pravý ukazovák do krvi namočil a okamžite sa do zvitku podpísal. Následne si do tej krvi namočil ešte všetky prsty pravej ruky, aby mohol pod svoje meno zanechať svoje otlačky.* Pchepáč, techaz budem musieť ísť. Stchávila som mimo pchíliš veľa času. Čoskocho sa však stretneme opäť. Tenshi Watanabe, opatchuj našu zmluvu, pchetože techaz je tvoja. *Zásadné rozhodnutie urobila malá biela vrana. Bolo to trochu ironické, no on sa nesmial. Bol príliš šokovaný a zároveň mu to všetko prišlo ako sen. Ani sa nenazdal a zostal tam zo zmluvou sám.*
---: ---
Liath: *Sleduje jeho výraz koutkem oka zatímco mu léčí ranku. Jeho reakce ji opravdu celkem dost baví. Ale tak, proč si to upírat? Už jen za to pobavení to stálo. A upřímně si v poslední době příliš zábavy neužila. Na jeho vyhlášení se však zazubila. * Beru tě za slovo,* pokývla jen. Ono by časem nemuselo být zlé mít u lidí různé službičky. To by si asi měla zapamatovat. Sice byl klučina před ní teď student Akademie, no časem by mohl být užitečný. Nějak. To se ještě uvidí, jak to bude. Jeho vypláznutí jazyka bylo celkem vtipné a připomnělo jí to ji před lety. Vyčkávala už, kdy tedy nasedne na Suzaka, no jeho změna plánu ji celkem zaskočila. Což se jí objevilo i ve tváři.* Eh, rádo se stalo * odvětila jen s trošku nejistým úsměvem. Nebyla zvyklá aby ji někdo jen tak objímal. Ostatně si na to celkem už odvykla. Proto jí to nebylo úplně příjemné, no ani vyloženě nepříjemné. Nechala to však být, však na co se tím příliš zabývat? Nepřineslo by to určitě nic dobrého.* Měj se, * zamávala mu jen s lehce zdvihnutými koutky, než se Suzaku dostal do vzduchu a zamířil za hlasem. Ona sama se vydla po stromech na druhou stranu. Asi si najde nějakou vesnici a tam se ubytuje.*
Tenshi: *Len ju s úžasom sledoval. Ona dokázala ešte aj liečiť? Čo všetko ovládala? Síce hovorila o vraždení, no dokázala liečiť, má podpísané zmluvy s niekoľkými kuchiyose a zároveň ovláda ešte nejaké divné vyvolávanie. A to je len zlomok toho, čo o nej vie. Bola proste úžasná. Aspoň tak mu to teraz pripadalo. Po chvíli po reznej rane nezostala žiadna rana a on si s úžasom prechádzal po tej dlani, akoby tomu odmietal veriť.* Nemám ti ani poďakovať za to, čo všetko si pre mňa stihla spraviť. A preto, ak ti jedného dňa dokážem byť užitočný, tak splním, čo budeš potrebovať. A neboj sa, ešte potrvá, kým sa naučím vyvolať Kakeru a nemienim tú zmluvu predávať len tak niekomu. Veď je to niečo, čo ma... nás robí výnimočných. *Pri tej poznámke jemne vyplazil jazyk a pozrel sa na líšku, s ktorou sa nestihol ani poriadne rozlúčiť. "Neboj, keď ťa sám vyvolám, tak ti to vynahradím." Uspokojil sa v duchu a okamžite sa postavil. Chystal sa osedlať vtáka, teraz správne a nie tak, ako keď naňho nechcene dopadol. Už bol skoro na ňom, keď si niečo uvedomil. Prudko sa otočil k Liath a objal ju.* Arigatou. *Okamžite ju však pustil, keby sa jej to nepáčilo. Neobratne sa vytiahol na vtáka a zamával na rozlúčku.* Ahoj. "Verím, že sa ešte stretneme." *Následne sa už vtákom nechal odviesť až k rodičom. Tí najprv nechápavo na toho tvora zízali a otec už-už chcel útočiť, keď v tom ho Tenshi zastavil, aby to nerobil. Vysvetlil mu, že ten vták ho zachránil pred pádom a pomohol mu. O tom, že komu vták patril, alebo čo sa ďalej udialo, schválne mlčal. Spoločne s rodičmi sa vydal naspäť do dediny, lebo sa dozvedel, že už stihli vybaviť, čo potrebovali. Lepšie povedané, že matka to stihla vybaviť, kým otec sa obzeral po ňom a potom sa stretli.*
Liath: *Chvíli ho zamyšleně pozorovala a odhadovala čas za jaký se tu jeho otec objeví. Nakonec si povzdechla, když viděla jak si omotává řeznou ránu. Zachytila mu zápěstí, když chtěl pořezanou dlaň omotat a zakroutila hlavou.* Počkej chvíli, raději ti to rovnou zahojím,* poznamenala jen, pustíc zápěstí neporaněné ruky a tentokrát jemněji ho uchopíc za to zraněné. Druhou ruku mezitím dala nad jeho dlaň. Kolem její dlaně se vzápětí objevila zelenkavá chakra Shousen no Jutsu, která měla zahojit ránu. Jednalo se o opravdu drobné zranění a ona už dovedla léčit podstatně horší věci a tak trvalo jen chviličku než se ranka zacelila, zanechávajíc za sebou jen šmouhy od krve.* Rádo se stalo. Jen tu smlouvu nenechávej potom podepsat kdekoho. Jednak proto, že čím méně lidí o Kuchiyose ví tím lépe a jednak proto, že by to neměla být nějaká běžná a fádní věc* podotkla jen, stáhnouc vzápětí své ruce odkud zmizela zelenkavá chakra a zaměřila svou pozornost na svitek, který srolovala do ruličky a nabídla Kakeře.* Můžeš jít, děkuju*usmála se jen na zvířátko, následně se postavíc a přejdouc k Suzakovi.* Hodí tě dolů pokud chceš. Pokud by na něj tví rodiče zaútočili, tak se mu nic nestane. Tahle potvůrka v podstatě nejde zabít. Ne trvale,* podotkla jen načež se protáhla. Vážně by si ráda pořádně pospala.*
Tenshi: *Neisto sa pozrel na ten čistý kapesník. Niečo také sa len tak nevidí, tak nevedel, či si ho vziať, no nakoniec sa rozhodol jej rozhodnutie nespochybňovať. Prevzal si ho a okamžite obmotal okolo ľavej dlane, presnejšie cez tú reznú ranu. Utrel si doň aj konce prstov, ktoré mal stále od krvi, no tomu nevenoval až toľko pozornosti, dôležitejšie bolo, aby tá rana nekrvácala.* Ďakujem. *Jeho hlas bol naozaj plný vďaky a radosti. A nemyslel tým len ten kapesník, myslel tým aj tú možnosť, ktorú dostal, keď mohol podpísať zmluvu. Veď takú šancu človek len tak nedostáva. Na rodičov úplne zabudol a tak sa len nechápavo obzrel, keď započul vlastné meno. Veď najprv nechápal, kto naňho volá, až potom spoznal otcov hlas. "Nejaký sú výnimočne akčný..." Skonštatoval v duchu a vzal kunai, aby si ho odložil do taštičky. Hoci bol stále od krvi, nemal ho teraz čím očistiť, tak to nechal tak. Vzápätí si uvedomil však ďalší problém, ktorým bude zlezenie dole.*
Liath: *Sledovala ho, jak ji poslouchá. Sice nikdy nebyla zrovna samolibá, no bylo příjemné sledovat někoho, jak hltá každé vaše slovo. Metaforicky řečeno samozřejmě. Poté ho jen sledovala, jak si vzal svitek, pozorně si ho prohlížejíc. Bylo dobře, že pochopil, co je těch pět otlačků. Očividně si chtěl zapamatovat co nejvíce, když po ní opakoval i pečetě. Sice podstatně pomaleji no to nevadilo. To se časem poddá. Případně si někde zjistí jaké jsou pečetě, kdyby to náhodou zapomněl.* "Je do toho úplně zažraný,"* poznamenala si jen v duchu sama pro sebe zatímco jí na rtech hrál mírný úsměv.* Na,* podala mu jen kapesník poté, co měl vše hotovo a očividně nevěděl co teď. Kapesník ostatně vytáhla z jedné kapsy. Byl látkový, no čistý. Měla jich takto několik. Nikdy nevíte, kdy se můžou hodit. Opatrně mu následně vzala i smlouvu, letmou se ho dotknouc prsty, což ignorovala. Smlouvu poté položila vedle sebe na kamennou větev aby krev pořádně zaschla než svitek smotá.* Tenshi!"* ozval se jen vzápětí v dálce hlas, volající chlapcovo jméno. Úplně na jeho rodiče na chvilku zapomněla a tak ji překvapilo, jak zněl mužský hlas blízko. Lehce sebou trhla, hodíc pohled nejdříve na chlapce a potom smlouvu.* Asi bych už měla pomalu jít,* podotkla jen, zatímco Kakera v jejím klíně zívla. Dostalo se jí zasloužené pochvaly v podobě drbání za ušima zatímco sledovala chlapce, jak podepisoval smlouvu.*
Tenshi: *Pozorne sledoval, nenechal si uniknúť ani sekundu z nasledujúceho diania, čiže na žmuřkanie absolútne zabudol. Akoby pri žmurknutí, pri tej stotine, ktorú bude mať zavreté oči, mu ušlo niečo podstatné. Nejako tak to bral, lebo toto všetko preňho bolo veľmi podstatné. Bol to preňho dôležitý krok ohľadom budúcnosti. Veď navždy spojí svoj život s líškami, ktoré mu budú pomáhať v boji. Samozrejme, že užitočné budú iba natoľko, na koľko je schopný sám. To však teraz bolo nepodstatné. Počúval jej príbeh o tom, ako podpísala tú zmluvu a hoci všetkému nerozumel, snažil sa ho čo najlepšie zachovať vo svojej mysli. Veď vďaka tomu podpísala s líškami zmluvu Liath a vďaka tomu ju teraz podpíše on sám. Pozorne sledoval jej postup pri opätovnom vyvolávaní líšky, pretože ten postup si chcel zapamätať do budúcnosti. "Kanec, pes, vták, opica a baran." Zopakoval si v hlave pečate, ktoré v rýchlosti Liath predviedla a sám si ich vyskúšal zložiť. Samozrejme vedel, že sa nič nestane, no chcel si tak pomôcť so zapamätaním. Následne sa spolu s dymom objavila opäť tá roztomilá dvojchvostá líštička, pričom medzi chvostami mala hrubý zvitok. "Takže toto je zmluva?" Počúval a pozoroval Liath, aby to spravil správne. Trochu ho zaskočilo, možno dokonca vydesilo, že sa musel podpísať vlastnou krvou, no taký detail ho od toho nemohol odradiť. Prevzal si zvitok a položil ho pred seba, aby sa mohol riadiť vzorom, ktorý tam po sebe zanechala Liath. "Takže Liath Murasaki... ďakujem..." Vytiahol si ľavou rukou z taštičky kunai, no hneď si ho preložil do pravej. Otočil sa, aby bol mimo zmluvy a zaťal zuby. Kunaiom si rozrezal ľavú dlaň, no okamžite ju zohol do podoby misky. Kunai položil vedľa seba. Stále zatínal zuby, pretože dlaň si musel trochu postláčať, aby sa mu v miske vytvorila menšia vrstva krvi. Pravý ukazovák si následne namočil do "misky" s krvou a začal písať. Písal do voľného poľa vedľa podpisu Liath. Sotva napísal prvú slabiku svojho krstného meno, musel prst namočiť do krvi. Takto to zopakoval ešte párkrát, kým tam bolo napísané celé jeho meno. Potom chvíľu pozoroval, akých päť machúl je pod menom, no v tom mu to doplo. "Veď sú to otlačky prstov." A postupne teda namáčal prsty do krvi v ľavej dlani. Od palca až po malíček. Samozrejme, že len posledné články, ako keď sa na polícii nechávajú otlačky. Niežeby s tým mal skúsenosti. Proste sa riadil vzorom. Keď mal prsty namočené v krvi, tak ich prudko pritlačil na zvitok, na voľné miesto pod svojím menom. Ruku po pár sekundách odtiahol, no odtlačky tam zostali. "A je to..." Nechcel zbytočne zvitok chytať, aby ho nezamazal krvou, no potom mal ďalší problém, pretože nevedel, do čoho sa utreť. Svoje oblečenie si zašpiniť nechcel, keďže ho mal rád a krv sa nedala vybrať. Navyše, porezaná dlaň mu stále krvácala.*
Liath: *Bylo pro ni celkem zábavné sledovat jeho reakce. Zvlášť když při jejím prohlášení vypadal jako dítě, které právě hledělo na dárky pod vánočním stromečkem (detail, že v Narutovi stejně jako v Japonsku Vánoce nejsou) a které už se nemůže dočkat až začne vybalovat. Pomalu s úsměvem přikývla.* Kakero, mohla bys ji prosím přinést? Midnight by se zřejmě jen urazila, že ji volám ve dne,* usmála se jen na lišku, která na ni poté, co ji chlapec přestal hladit stočila pohled. Možno neuměla mluvit a byla spíše mazlíček, no byla dost inteligentní na to aby pochopila, co se po ní chce. A tak prostě zmizela v obláčku dýmu. Za chvilku, až ji Liath opět přivolá tak už bude mít smlouvu u sebe. No dá jí chvíli čas než pro ni zaběhne.* Lišky byly první Kuchiyose se kterými sem uzavřela smlouvu. To jsem byla Genin. S mým týmem jsme dostali misi najít Onbu, přesněji jeho mládě. Během hledání sem narazila na lišáka podobného i vlku, který mi pomohl a nechal mě podepsat smlouvu,* podotkla jen mezi čekáním. V očích se jí na chvíli objevil zvláštní výraz způsobený tím, jak vzpomínala. No rychle zmizel ve chvíli, když potřásla hlavou, aby se těch myšlenek zbavila.*"Teď není čas myslet na minulost,"*pokárala jen sama sebe v duchu, no přesto se neubránila bolestnému bodnutí u srdce. To ještě tehdy bývala naivní. To je ještě Toru nezradil a Shikashi i Alvaro byli naživu. Aby zahnala nepříjemné pocity, tak se lehce kousla do palce. No dost na to aby vyteklo pár kapek krve. Složila pečetě a opět si do klína přivolala Kakeru, která u sebe měla smlouvu, držíc ji oběma ocasy. Měla příliš malou tlamičku než aby se jí tam vešla. Přeci jen to byl celkem tlustý svitek, který teď rozvinula tak, že byly vidět poslední tři podpisy. Na posledním místě bylo její jméno.* Vidíš ty podpisy? A červenou barvu jakou jsou napsané? To není žádný inkoust, ale krev. Podepíšeš se na svitek svou vlastní krví. Díky té tvor se kterým uzavřeš smlouvu přijde, když ho zavoláš. I když samozřejmě budeš schopný zavolat jen to, co bude odpovídat tvé úrovni.*Začala vysvětlovat jakmile svitek trošku rozvinula, otočíc ho směrem k chlapci, zároveň mu ho tak i podávajíc.*
Tenshi: *Pri tých slovách úplne zabudol na vlastnú otázku. Ako by sa mohol sústrediť na niečo iné ako na fakt, že mu umožní podpísať zmluvu? Veď keď by sa to aj chcel učiť, podľa jej slov by musel mať podpísanú zmluvu. A ako by ju mal podpísať? Respektíve s čím? To bol ten problém. A takto bude po probléme. Ak sa s ňou stretne v čas a pomôže mu aj s tréningom, tak to bude o to lepšie, no takto bude mať zároveň už podpísanú zmluvu, čiže by sa to mal teoreticky naučiť aj sám. Samozrejme, že len teoreticky. Prešiel líštičke ešte po hlave, no vzápätí aj jemne po boku, no následne ruku stiahol. Z jeho oči ani na sekundu nemizla radosť a úžas.* Vážne? Vážne by si to pre mňa spravila? Ja by som bol neskutočne rád. *Zázrak, že od samého nadšenia nezačal skákať tri metre do výšky. Aj keď, vo výške už bol, takže to by sa ocital ešte vo väčšej výške a bolo by to nebezpečné, keby nedopadol na haluz. Už len čakal, kým Liath privolá zmluvu, pričom už teraz vie, že sa bude musieť presne riadiť jej inštrukciami. No teraz bol pre jej podpísanie ochotný urobiť čokoľvek.*
Liath: *Sledovala ho, jak hladí lišku, která opětovně spokojeně přimhouřila očka a zívla.* K tomu abys mohl přivolávat nějaké zvíře potřebuješ dvě věci. Tedy tři. Za prvé musíš mít tvora, kterého chceš vyvolávat. Za druhé musíš umět techniku Kuchiyose no Jutsu se kterou budeš tvora přivolávat. No a za třetí musíš s tvorem, nebo se zástupcem skupiny tvorů uzavřít krevní smlouvu díky které budeš přivolávat zrovna daného tvora.* začala s trošku vysvětlováním, no na moment se odmlčela.* Vlastně tě můžu nechat podepsat smlouvu s liškami i teď. Nevadí, že ještě neumíš techniku. Tu se můžeš naučit časem,* uvažovala nahlas.*"Midnight zavolat nemůžu. Je příliš moc světla"*uvažovala. Žádnou jinou lišku krom Kakery a Midnight se jí přivolat nepovedlo. I když byla pravda, že je nevolala zrovna často.* Jen budu muset na chvíli poslat Kakeru zpátky aby smlouvu přinesla. Nenosím všechny smlouvy se zvířaty stále u sebe,*podotkla jen jistý fakt, který byl ostatně pravdivý. Zatím měla podepsané tři smlouvy. No počítala s tím, že nezůstane jen při nich. Tak proč by jich potom měla tolik pořád nosit s sebou? Nehledě na fakt, že existovali jistě i jiní Shinobi, kteří mohli některého tvora také přivolávat. Uvažovala nahlas a že úplně neodpověděla na jeho otázku? Detail.*
Tenshi: *Na toho vtáka úplne zabudol a pozornosť mu nevenoval ani teraz. Veď teraz jeho pozornosť pútalo to záhadné stvorenie. Chvíľu váhavo pridržal ruku pri jej hlave, aby spoznala nový pach, no skoro okamžite na to ju pohladil. Najprv jej prešiel rukou po srsti na hlave, no podľa rady Liath, ju začal škrabkať za ušami. A prišlo mu to, že sa to líštičke vážne páčilo. Aspoň on si to teda myslel. Veď človek dokáže sám sebe občas nahovoriť aj nemožné.* Ako si sa dostala k ich vyvolávaniu? *Opýtal sa nakoniec dosť zásadnú otázku, pretože ho to zaujímalo. Veď on by sa to naučil vďaka nej a to časom, no ona sama sa to musela niekde naučiť. A pokiaľ sa to nenaučila tiež od niekoho iného, tak to muselo byť dosť zaujímavé. Aspoň to si teda myslel. On si však s jeho aktuálnymi vedomosťami nevedel ani predstaviť, ako má tá technika fungovať. A možno išlo len o vyvolanie malého tvora, no aj tak to muselo byť dostatočne zložité.*
Liath: *Je vidět, že mu její souhlas udělal radost. Což ji celkem potěšilo. Ostatně ať už si držela od lidí jakkoliv odstup, co se týkalo navazování vztahů, tak v ní stále bylo to stejné jádro, které chtělo pomáhat a dělat radost druhým. Sice možno potěšit dítě bylo snazší než dospělého, ale to jí nevadilo. Možná právě naopak. Sice ho nepozorovala zpříma a sledovala více lištičku zatímco prsty česala její srst, no periferním viděním a sem tam koutkem oka ho sledovala. A nejen ona. Suzaku sice vypadal, že si čistí peří no zůstával ve střehu. Zatím ho nic nezranilo a ani ho neposlala zpátky, tak zůstával na místě, kousek za jejími zády. Zdvihla k němu na chvíli pohled, když se tedy dopachtil až k ní. Trochu ji překvapilo, když se zeptal či si ji smí pohladit no s jemným pousmáním beze slova přikývla, odtahujíc i svou vlastní ruku aby měl dostatek prostoru. Poté jen sledovala, jak natáhl k zvířátku ruku.* Podrbej ji za ušima.*poradila mu jen tak mimochodem jistý fakt, který věděla, že má Kakera ráda. Ta ostatně si nově příchozího zvědavě prohlížela, nejprve mu očichávajíc ruku než se nechala pohladit. Neměla důvod být agresivní. Ostatně Liath ji takto ještě ani neviděla.*
Tenshi: *Keď dostal kladnú odpoveď, v čo ani nedúfal, tak by najradšej od radosti robil saltá. Teda, už vedel, že salto nevie a dopadne to odrenými kolenami a rukami, prípadne slabším otrasom mozgu, no pointa zostáva zachovaná. Tá radosť by ho dokázala nabudiť na položenie novej teórie relativity, teda, keby mal na to vedomosti. Teda, bolo nepravdepodobné, že sa opäť len tak ľahko stretnú, ale ak sa náhodou stretnú a bude tou dobou pripravený, tak ho naučí túto techniku. A to je super. Pomaly ale isto preliezal na vetvu, aj keď teraz musel byť opatrný, lebo nechcel skončiť ako jahodový jogurt rozprcnutý dole. Po niekoľkých minútach trápenia sa však dostal konečne k Liath, pripravený pohladiť líštičku. Už dokonca naťahoval ruku, keď v tom si uvedomil, že podľa zásad slušnosti to nemôže len tak urobiť.* Môžem? *Ak prikývne, tak bude mať súhlas a okamžite si teda Kakeru pohladí.*
Liath: *Je opravdu tak jisté, že nemá žádné většecké nadání? Jak jinak si vysvětlit, že téměř věděla, že se jí zeptá na to, či ho to naučí? Och áno jednoduše tak, že taky byla a je dítě. A kdo by nechtěl umět vyvolávat malá roztomilá zvířátka? Detail, že ne všechna byla roztomilá. Tenshi viděl jen Kakeru a ta rozkošná byla.* Můžu.* odvětila jen prostě s milým úsměvem na tváři. Poprvé, co se usmála tak nějak upřímně a bez posměšku či ironie.*"Do té doby bych už však měla být nukeninem a Ayumi na svobodě,"* pomyslela si jen v duchu, no nahlas to samozřejmě neřekla. Nebyla tak hloupá. Chvíli sledovala chlapce na houbě než pohled opět sklopila k zvířátku. Přeci jen na něj nemusela zrovna teď zírat a případně ho znervózňovat.*
Tenshi: *Jemu osobne na tom vymenovanom zozname nesedeli len mačky. Nevedno prečo, ale nemal ich rád. Bohvie, čím to bolo vyvolané, hoci mal zvieratá rád, mačky nezniesol. Možno mu prišli príliš falošné a zradné. Ktovie. Jeho oči však stále žiarili. Akoby na predchádzajúce témy ani nepomyslel, keď mal tak blízko seba niečo tak... zaujímavé.* A naučila by si ma to? *Hovoril skôr zasnene, lebo ako povedala, nie je isté, či sa vôbec dožije dňa, kedy bude schopný zvládnuť takú techniku. Navyše, hoci sa nestotožňuje s jej dedinou, stále stoja na opačných blokoch.* Samozrejme, časom. Ak sa znovu stretneme... *Doplnil po pár sekundách, aby si nemyslela, že je tak naivný a myslí si, že to zvládne teraz. Teraz mal väčšie problémy a to dostať sa z huby naspäť na vetvu, ak sa chcel dostať k líške, ktorá bola na Liath.*
Lith: *Samozřejmě jí neunikla jeho "nenápadná" snaha se k ní přiblížit. Tušila, že důvodem bude Kakera, no nikterak tu jeho očividnou nápadnost nekomentovala. Jen ať si myslí, že je nenápadný. Proč mu kazit ty dětské iluze?* Lišky, psi, kočky... i když zatím jen ty slabší zástupce.* odvětila popravdě. Věděla, že jsou i vlci jako Kuchiyose, viděla je tehdy u toho chlapce. Jak poslal vlčici pro medika. No stejně to nebylo k ničemu a Shiky jí umřel v náručí. Nad tím teď ale nepřemýšlela. Pohledem přešla z lištičky na chlapce a na chvíli se opět více soustředila na své okolí.*"Pokud udrží směr, tak jeden z jeho rodičů dorazí sem při tomto tempu tak za deset minut. Možná by nebyl nejhorší nápad se zdekovat,"*uvažovala v ducho, no zatím mu rodiče nepřipomínala. Bylo celkem fajn strávit chvíli v dětské společnosti. I když jí chlapec připadal zvláštní.*
Tenshi: Líšcie kuchiyose... *Zopakoval si pre seba tichšie. Hoci Liath tvrdila, že je to len mazel, mohol jej v tom aj veriť? Možno vyzerala líška neškodne, ale veci nemusia vždy byť tak, ako sa na prvý pohľad zdajú. Aj tak sa začal veľmi nenápadne, pre pochopenie, jeho snaha o veľmi nenápadné bola zjavná, prisúvať k líške na nohách Liath. Bol tým stvorením zaujatý aj napriek vnútorným hlasom, ktoré ho upozorňovali. Hoci bola zvláštna tými dvomi chvostami a zvláštnou hlavou, no predsa mu prišla rozkošná. Taký chodiaci vankúšik.* Takže ty vyvolávaš líšky? *Musel sa pri tej otázke zasmiať, lebo si predstavil, ako by chcela v boji niekoho zabiť armádou takýchto kawaii stvorení. Nemal poňatia, čo iné dokáže vyvolať, tak samozrejme, že si to predstavil ako to, čo vyvolané práve vidí. Úplne zabudol na starosti ako návrat k rodičom, alebo cesta naspäť do dediny. Stále uňho víťazila myšlienka dozvedieť sa od cudzinca čo najviac, aj keď predchádzajúca téma ho dosť sklamala a možno aj deprimovala.*
Liath: *To, že už více nerozebíral jejich dosavadní téma hovoru jí vyhovovalo. Přeci jen takové myšlenky jí obvykle navozovaly depresi a o tu teď vážně nestála. Ostatně i proto si přivolala Kakeru, jako takové malé roztomilé rozptýlení. Sice se jednalo o Kuchiyose, no nikdy zrovna tato liška nesloužila k ničemu jinému než jako domácí mazlík. Nevěděla nad čím chlapec uvažuje, no kdyby ano tak by jeho mínění kapku opravila. Nepřivolávala tvory z jiných světů. Tedy přivolávala no ne skrze Kuchiyose. To fungovalo jinak. Místa odkud Kuchiyose pocházela byla z tohoto světa jen lidem nepřístupná. Tvorové Kumenju pocházeli z jiného světa, přesněji jiné dimenze. No oboje se povolávalo skrze časoprostorovou tecniku.* Tohle je Kakera. Je to liščí Kuchiyose no zrovna ona nebyla nikdy užitečná jinak než jako mazel.*Podotkla jen směrem k chlapci, no pohled upírala na lištičku. Tu chytala za papulku a zvířátko jí jemně chňapadlo po prstech. Byla to obvyklá hra při které ji nikdy Kakera nekousla.*
Tenshi: *Už sa viac o smrti a vraždení baviť nechcel. Jednak by to bola debata do nekonečna a jednak bolo zbytočné hovoriť o smrti, lebo to bola jediná istá vec v živote. Nebolo isté kedy, no bolo isté, že si shinigami príde pre dušu každého. Veď to je úlohou boha smrti, zbierať duše a prepravovať ich na posrmtný život. Liath ho však zaujala niečím, čo urobila neskôr. Použila techniku, ktorú síce príliš nepoznal, ale vedel, že je užitočná a jedného dňa ju bude musieť vedieť. Veď vďaka nej bolo možné povolať bytosti z iného sveta, ktoré danému shinobi pomôžu. Avšak, to, čo povolala, nebolo ani tak pomocné, ako roztomilé. Aspoň jemu tá líška prišla ako domáci maznáčik. Oči sa mu zaleskli a otočil sa smerom k nej, aby si ju mohol lepšie prezrieť. Dokonca začal naťahovať ruku, akoby ju chcel pohladiť, no keď sa pri tom pristihol, tak ruku stiahol späť. A možno ju stiahol späť aj preto, lebo ho prekvapilo, že to zviera malo dva chvosty. Je vážne také neškodné ako vyzerá, alebo môže byť nebezpečné? Asi nad tým práve premýšľal.*
Liath: Pogratuloval?* zopakovala jen načež se krátce rozesmála. No neznělo to zrovna jako smích zábavy. Spíš ironie a jakýsi smutek.* Nejsem typ člověka, který by se vyžíval v zabíjení, Spíš jsem tím chtěla říct, že se tomu vždy nedá vyhnout. A už vůbec ne ve válce. Jeden z důvodů proč s ní odmítám cokoliv mít,* odvětila. Neměla ráda zbytečné zabíjení. Proto ostatně i jistou dobu trpěla výčitkami kvůli Chuuninské zkoušce. No to netrvalo dlouho. V krátké době se jí stalo dosti nepříjemných věcí a i teď na ni byl vyvíjen jistý tlak. A její mysl už to krátka zvládala po svém. Stávala se apatická k většině lidem až na pár výjimek, které znala. Spíše ze zvyku se tedy následně kousla do palce, složíc pečetě a přivolávajíc si do klína menší dvouocasou lišku s krémovou srstí a zvláštním znakem na čele.*Kyuu!*ozvalo se jen kňučivé zívnutí čemuž se usmála. Kakera jí většinou dovedla zdvihnout náladu.*
Tenshi: Chceš aby som ti zagratuloval? Zabiť len tak niekoho, pretože môžeš, čo na tom je? Nejaká sila? Skôr slabosť vyporiadať sa s tým inak. *Možno mal detinský pohľad na svet, no stále bol dieťa a príliš sa o to nezaujímal. Možno vedel dosť, nechcel zbytočne patriť do sveta, ktorý je len o vraždení a ktorému príliš nerozumie. Opäť si vytiahol ten kunai a začal ho žmoliť v ruke. Postupne si ho začal aj obracať, pričom si jemne porezal ukazovák, ale to nejako neriešil. Nemal prečo, veď to bolo jeho vinou. Nejako to preňho stratilo zmysel. Čakal trochu viac, čakal zhovievajší prístup a že sa niečo zaujímavé dozvie. Dozvedel sa len toľko, čo vedel. A jej preslovy? Boli len o tom, kedy zabila, že zabila, a že svet nie je férové miesto. Takých rečí si užije dostatočne aj doma, tak prečo sa nimi zaťažovať aj na stretnutí s niekým iným? S niekým, s kým predpokladal, že dokáže lepšie zabiť čas? "Zaujímalo by ma, kde sú. Ako ďaleko. Pokiaľ sú príliš blízko, tak to nie je dobre, pokiaľ sú ďaleko, tak to tiež nie je dobre." Nebolo to tým, že by sa jej prehnane bál, ale nejaký ten strach by predsa cítiť mal.*
Liath: Jsi dítě. Kolik ti je. Šest? Sedm? V sedmi jsem zabila prvního člověka. Bylo to na Chuuninské zkoušce. Myslím, že je jedno že jsi ještě dítě. Se smrtí se můžeš potkat kdykoliv,* odvětila jen s pokrčením ramen zatímco ho sledovala. Ostatně mluvila pravdu. I když tato první vražda byla způsobená událostmi, které se staly zhruba dva týdny předtím. Změnilo ji, když je zradil jejich týmový parťák, do kterého byla navíc tajně zakoukaná takovou tou dětkou láskou, a zabil Shikiho. A to, že těsně potom ztratila kvůli válce i bratra jí též neprospělo. Ostatně tyto události vedly k tomu proč se stala tím, čím je. Alespoň tedy částečně.* Jdu do kterékoliv země. Moje vesnice je ve válce s třemi ze čtyř dalších vesnic. Tedy hlavních vesnic.* Podotkla jen na jeho poznámku, dlaněmi se opříc o kámen za sebou. Přesněji o kamennou větev, ale tak nebudeme detailisti.* Není to to stejné. Dovedu se vyhnout nebezpečí a nikdo ani neví kde jsem.* Odvětila.* "Tedy... téměř nikdo,"* pomyslela si jen při vzpomínce na ty fialové oči s kruhy a jejich vlastníka. Ale to nebyl zrovna případ, který by bylo třeba tady zmiňovat.*
Tenshi: A predsa tu s dieťaťom rozoberáš tématiku smrti a jej podôb. Čo to potom je? Rada do života? *Radšej sa prestal hýbať, pretože sa mu trochu pošmykla noha a už sa bál, že opäť zletí. A tentokrát sa pádu vážne obával. Preto sa radšej rozhodol pohodlne usadiť. Teda, natoľko pohodlne, ako sa dá na vetve kamenného stromu. Teda nie až tak pohodlne, keďže to bolo studené a tvrdé. Nemohol však byť náročný a tak to bral. Chcel sa dozvedieť čo najviac od osoby, ktorá nepochádza z Iwagakure a ani z tejto zeme. Veď to je prvá osoba, ktorú stretol a pochádza odinakiaľ. A takú šancu rozhodne nemohol prepásť, aj keď ho za to doba rozhodne potrestajú, ak sa o tom dozvedia. Hlavne teda otec. Hoci sa hrajú na zbrzdenú a divnú rodinku, nie vždy tomu tak nutne je. Možno ide len o skrývanie pravej identity. Prečo? Nevedno.* Prečo si si vlastne vybrala zrovna zem, s ktorou je tá tvoja vo vojne? Možno sa vyhýbaš tým problémom, no aj tak je to... divné. Je to niečo podobné, ako vyhodiť sekeru a čakať, či na teba padne. *Uviedol divný príklad, ale bolo to prvé, čo súviselo so smrťou a napadlo ho. Koniec koncov, so smrťou sa osobne ešte nestretol, tak odkiaľ by mal mať nejakú reálnu predstavu?*
Liath: *Jeho slovům se smutně pousmála. Kde byli ty doby, kdy si myslela, že je vesnice na prvím místě? Áno životy civilistů by se měli chránit, ale k čemu je být věrná vesnici, která své lidi akorát posílá do záhuby? Kvůli čemu vlastně zemřel její bratr? Proč její sestra odešla? Proč se lidé stávali nukeniny? Ne všichni nukeninové prahli po moci.* Kdo určí čí život je vlastně důležitý? Kage? Vesnice? Feudálové? Opakuješ jen to, co tě učí vesnice. Ne každý si však nechává pásku na očích. Ještě nechápeš pravou tvář vesnic.* Zakroutila jen hlavou. Ostatně ona už viděla, jak vesnice své Shinobi zneužívají, očekávajíc od nich lojalitu. Ale co pro ně kdy udělala vesnice? Áno získávali tak práci snadněji. A áno měli kde žít, ale to byly vše věci, které se dali zařídit i jinak.* I obyčejný člověk může být prospěšný. Víc než bys i čekal,* podotkla jen tak mezi řečí, následně se jen usadíc pohodlně do tureckého sedu. Jeho otázka ji však překvapí. Chládná? Hmm, možno. Držela si spíše od lidí odstup. Pomalu zakroutila hlavou a povzdechla si.* Ne. Jen nemám k lidem moc optimistický přístup. Z různých důvodů.* Odvětila. Že by to bylo tím, že ji zradil jeden z nejlepších přátel? Nebo, že viděla tolik drahých lidí umírat? Či noční můry, které ji neusále pronásledovaly jako stín? Nevěděla. A příliš jí na tom nezáleželo.*
Tenshi: Možno sa tvoje slová zdajú byť logické a sú čiastočne pravdivé, no nie až tak. Ako rukojemníci sú braní ľuďia dôležití, nie študent akadémie. Taký je pre dedinu postrádateľný a ľahko nahraditeľný. A pre rodičov? Možno je to ich dieťa, no pokiaľ sú to ninjovia, dedina je na prvom mieste. A pokiaľ sú to obyčajní ľudia? Možno sú ochotní obetovať kvôli synovi všetko, no nikdy nedokážu poskytnúť niečo, čo by požadovala druhá strana. *Tváril sa, akoby tomu všetkému chápal a o všetkom vedel. To však bolo len plané oháňanie sa slovami, nič iné. Tie veci, ktoré ona menovala ďalej, vďaka ktorým bola známa, mu neprišli príliš známe. Vlastne, v jeho vedomostiach o nich nebolo skoro nič. To však nebolo prekvapivé a tak nad tým len mykol plecami.* Onee-sama, prečo si taká chladná? Spravil som ti niečo? Veď som ti večeru nezjedol. *Správal sa, akoby sa v ňom prepínali osobnosti, chvíľu tak a potom zase onak.*
Liath: *Trošku ji překvapila jeho reakce. I když své překvapení si nechala pro sebe.* "Asi nebude tak beznadějný, jak se prvně zdál,"* problesklo jí jen hlavou, uškrnouc se jeho slovům.* Ty možná informace nemáš. Nemuseli by tě zabít hned. Vydírání je zajímavá věc, stejně jako braní rukojmí. A že teď nic neumíš? Proč se nezbavit případné budoucí hrozby, když ji máme jako na talíři?* odvětila jen přičemž jí na rtech hrál chladný úsměv. Jeho dalším slovům však porkčila rameny.* Nenosím čelenku vesnice, protože nemusím. Jsem poustevník. Lovec lidí, který si vybírá koho bude lovit. Neplním mise pro vesnici v podstatě mě Kirigakure nezajímá. Jsem známá spíše jinými věcmi než nebezpečností. Poustevník. Držitel legendární zbraně. Lovením nukeninů. Velké vesnice mě však nepovažují za hrozbu kvůli mému postoji. Nehodlám být něčím nepřítelem jen proto, že mi to vesnice přikáže.* Pokračovala s pokrčením ramen. Ostatně nikdy nechtěla být loutkou vesnice a poté, co ji válka připravila o milovaného bratra, tak ještě méně.*
Tenshi: *Jeho výraz tváre sa zrazu zmenil, už nebol ani detský. Stačilo na to jediné slovo a to vojna. On moc toho o vojne nevedel, ale vedel, že vo vojne sa umiera vo veľkom.* Úbohý študent akadémie nemá žiadne informácie, ktoré by predal. Moja muška je mizerná, čiže by som si ich ani nevybojoval a nikto by mi ani neveril. A keď budeme zachádzať do detailov, ty si sa objavila pri mne a zastavila ma, nie ja teba. *Žeby bol vyspelejší, ako sa tváril? Možno. Ťažko povedať, keďže vzápätí nahodil znova beztarostný úsmev.* Navyše, onee-sama, nikde nevidím čelenku, takže na základe čoho by si mala byť identifikovaná? Keby tvoje meno a tvár poznal každý, tak hádam by som sa o ňom dopočul aj ja. Koniec koncov, sme vo vojne a vtedy musia aj deti vedieť, na koho si dávať pozor a kedy je útek zbytočný a smrť jasná. Jedine, že by ten nepriateľ nebol nutne nepriateľom... *Divná poznámka, no on ju očividne chápal, keďže sa tváril spokojne. Opatrne sa snažil prejsť do stredu huby, no nebol si svojimi krokmi taký istý.*
Liath: *Nikterak jeho tvrzení nevyvracela. Jen si ho představila jako placku dole na zemi. Té představě se ušklíbla. Což mohlo vypadat, že se ušklíbla i jeho tvrzení. No, což o to ve finálním důsledku to tak bylo. Leč detail.* Je válka. Tvoje vesnice je ve válce s mou. Leč mě to jaksi nezajímá, jak to ti navrchu mají. Ale někdo jiný by tě mohl klidně na místě zabít, kdyby tě tu takto našel,* odvětila jen s pokrčením ramen. Je krutá? Oh áno, možno trošku. Ale tak nevadí. Zatím jsou to jen slova. A jak sama zjistila, tak skutečnost je daleko děsivější a bolestivější než planá slova.* A já tu spala. Než mě kvůli tobě probudila má hlídka,* odvětila na jeho otázku. Jakoby na důkaz svých slov opět zívla, zakrývajíc si ústa dlaní. Přeci jen nepotřebovala aby jí bylo vidět až o krku. A že byla větší než on? Detail.* Nikdo tu nebyl a jak říkáš, tak to není zajímavé ani frekventované. I když... o té zajímavosti by se dalo dohadovat,* zauvažovala naokamžik, no nakonec nad tím jen pokrčila rameny. Nechtělo se jí přemýšlet nad nesmysly.*
Tenshi: Dole sa zvládnem určite dostať aj sám. *Pokúsil sa o vtip, ktorý zdôraznil nejakým labilným smiechom, no ten trval sotva pár sekúnd.* Nemusíš ma za nimi posielať, oni si ma nájdu, keď tak, tak sa s nimi stretnem v dedine.... *Mykol nad tým len ramenami, pretože on sám si na to svoje strácanie sa tak zvykol, že nad tým aj prestal zbytočne premýšľať a bral to tak, ako to je. Navyše, ešte sa mu nechcelo vracať, prišlo mu, že je na to príliš skoro. Obzeral si hubu, aby si ju prezrel čo najlepšie. Veď tak skoro sa sem pravdepodobne nedostane a ak aj dostane, bohvie čo bude vtedy robiť. Predsa len, možno si tu nájde lepšie aktivity. Precvičovanie svalov a naťahovanie sa vždy hodí, no hlavne vo vyšom veku, minimálne teda pár rôčkov po začiatku puberty.* Inak, čo tu vlastne robíš, onee-sama? Nepríde mi to ako frekventované miesto alebo turisticky zaujímavé. *Možno o týchto veciach vedel len málo, ale už jeho v tak detskom veku napadali lepšie miesta, ktoré by ho zaujali a vyžiadali si jeho pozornosť.*
Liath: *Netuší, co se mu honí hlavou a tak to ani neřeší. Ono otatně by to asi příliš neřešila ani kdyby to věděla. Varovala ho a to muselo stačit, ne?* Mno nejbezpečnější to rozhodně není. Nehledě, že by sis aasi moc neposkákal,* podotkla jen s úškrnem na jeho slova, vzápětí se lehce protáhnouc a opět si zívnouc. Opravdu si přišla utahanější než když šla spát.* Chceš zase dolů či tě mám odvést k rodičům? Suzaku tě k nim odveze,* optala se jen. Sice její slova mohla znít jako nabídka, no bylo to spíše pouhé konstatování slutečnosti. Se přežije, ne?*
Tenshi: *Ani ho nenapadlo sa približovať príliš k okraju, lebo padnúť nechcel, no ako to povedala, tak ho to začalo lákať. Veď, taká bola ľudská logika, človek chcel bežne robiť hlavne to, čo je zakázané. A aj deti chceli zrovna tú hračku, ktorú si práve zobral niekto iný, aj keď o ňu doteraz nejavili záujem. Stále však zostával aj aktívny inštinkt, ktorý chcel zachovať za každú cenu jedinca pri živote. Nech to stojí, čo to stojí.* Ehm, čo? *Nechápavo sa pozrel na Liath, no v ďalšom momente ho to napadlo. Veď chcel skúsiť, či sa na nich dá skákať.* Nepríde mi, že je bezpečné na ne skákať... *Skonštatoval sám pre seba a prstom si prešiel po brade. Obzrel sa za vtákom, hoci mu tvrdila, že ju poslúcha, odkiaľ mal brať takú istotu? Zároveň však bol fajn pocit sa odlepiť od zeme a voľne frčať vzduchom. Len škoda, že si ho poriadne neužil, pretože najprv padal, potom narazil a potom už bol v strese.*
Liath: *Sice ví, že si klučina její pomoc nežádal, no jednala reflexivně. Stále měla tendenci někomu pomáhat, jen už nebyla tak naivní jako kdysi. Zabijte ji za to. Pták musel větev obletět aby na ní mohl přistát, no Liath mohla jít přímo po kmeni až k ní a tak nahoru dorazili cca stejně.* Chtěl jsi nahoru kvůli těm houbám,* podotkla jen s úškrnem, celkem se bavíc na jeho reakcích. Které ji přišli tak děcké, jako kdyby to už sama zapomněla, jak se cítí dítě. Což bylo celkem smutné vzhledem k jejímu věku.* Nechoď moc k okrajům větve, nebylo by moc dobré, kdyby jsi spadl. Větev je široká dost na to abys nespadl,* podotkla jen, kontrolujíc si chakry jeho rodičů. Přemýšlela že ho nechá se podívat na houby a potom ho na Suzakovi pošle zpátky k jeho rodičům. Taková levná zásilková služba.* A Suzaka se bát nemusíš. Poslouchá mě na slovo,* podotkla jen.* "Téměř na myšlenku,"* dodala jen v duchu. Ostatně toto byla výhoda těchto bytostí oproti Kuchiyose, která měla svou vlastní hlavu a chování.*
Tenshi: *Jeho snaha predviesť sa, že zvláda aspoň niečo, príliš nevyšla, no ťažkú hlavu si z toho nerobil. No čo, musí si to ešte poriadne nacvičiť, no už to má viac menej zvládnuté. A že ho muselo to dievča v podstate zachraňovať? Neprosil sa jej. Presne tak, mal istenie, veď na tiažovú silu a zem sa mohol spolahnúť. Náraz to bol aj tak nepríjemný, keďže dopadol na chrbát. Hoci nie z veľkej výšky a nie na tvrdé, no aj tak to nebolo nijak príjemné. Dokonca, možno aj niečo zapraskalo. Ale to sa len ponaťahovali všetky väzivá a chrupavky sa ozvali. Čoskoro sa však už ocitol hore a hneď, ako to bolo možné, z vtáka zoskočil. Možno vďaka nemu vyšiel bez zranení, no nič o takýchto tvoroch nepočul a tá maska bola celkom hrôzostrašná. Nemal dôveru v tú bytosť a keby padol teraz, tak by to bolo omnoho nepríjemnejšie, ako ten pád, ktorý mohol nastať pred chvíľou. Úplne zabudol, prečo chcel ísť hore a tak sa len nechápavo obzrel.* A teraz? *Skôr si tou otázkou chcel utriediť myšlienky, ale nebránil sa ani tomu, že mu to Liath povie.*
Liath: *Nikterak ji netrápilo, že se jedná dle jeho slov o podvod. Ostatně to byl jen úhel pohledu. Ani nechutné ji to nepřišlo. Za což zřejmě měho hlavně fakt, že viděla podstatně horší věci. A nechtěla by je vidět znovu. Už tak z některých měla zlé sny, tak jich nepotřebovala ještě víc ne? I když třeba by nahradily ty staré. O čemž však jaksi pochybovala, tak se tím ani nezabývala. Nyní ho spíše sledovala, kývnouc na Suzaku, který se předtím vynořil z kruhu. Čekala kdy chlapec spadne, no musela uznat, že se snaží. Což ho však neuchránilo od pádu, kdy ho zachránil právě přivolaný pták. Sice dopadl na měkké no asi ani tak to nebylo nic příjemného ani z tak nízké výšky. Ona kluka nechytala. Jednak pro to neměla techniky, když s většinou mohla spíše zabíjet či mást nepřátele a jednak ho ani nechtěla osobně chytat. Neměla ráda dotyk neznámých lidí. Suzaku s chlapcem rovnou zamířil vzduchem k nenižší větvi kde přistál. Liath se mezitím snadno stihla dostat po kmeni vedle nich.*
Tenshi: *Nemohol ju poriadne sledovať, keďže sa sústredil na chôdzu po strome. Bol nútený rapídne spomaliť, no aspoň sa tam udržal. Aspoň zatial. Periférnym videním sa snažil ju zaznamenať, no to, čo videl, ak to bola vážne pravda, bolo skutočne nechutné. Dokonca mu z toho naskočila až husacina.* To je podvod, rozhodne a bez pochýb sa jedná o podvod! *Skríkol dole, no opäť akosi zaváhal a to sa prejavilo na jeho ťarbavej chôdzi. Noha sa mu pošmykla a už išiel padať. Dostal nápad a rozhodol sa vyskúšať zachytiť rukami, ako to robí nohami, no keďže sa túto techniku naučil len nedávno a ešte ju úplne ani nezvládol, bol predurčený na neúspech. Ale aspoň bolo vidieť, že sa snaží a má aké-také užitočné nápady. Jediná škoda je, že ich nedokáže zrealizovať. Teraz mal však problém taký, že ak sa nejako nezastaví, tak ten dopad na tvrdú zem, hlavne, keď pod stromom vykúkal akoby kamenný koreň, bude vážne nepekný.*
Liath: *Jeho žádosti a trucovitosti se ušjklíbla. Vzápětí si však jen přejela jazykem po rtech.* Nechce se mi. Ale něco ti ukážu i tak,* odvětila jen, nechávajíc následně vyklouznouc špičku jazyka. Její jazyk se však jakoby prodlužoval. Mohla za to technika Nan Kaizou. Doteď ji to nikdy nenapadlo použít zrovna na jazyk, no proč by to nešlo, když dostatečně soustředí chakru? Už měla jazyk pod bradou a rychle se prodlužoval. Dokonjce se i více zašpičatěl díky čemuž mohla rukou z kapsy vytáhnout kunai a špičkou jazyka ho obtočíc tak, že ho držela pouze jazykem za rukověť.* Vidíš? šlo by tso* pronesla jen trošku šišlavě jelikož nebyla zvyklá takto mluvit. Poté jen vzala kunai opět do ruky, zatímco druhou dokreslovala znaky. Bylo jí celkem jedno jestli se tam klučina dostane sám. Případně se proletí jen ona, když se objevil velký hnědý pták s maskou místo tváře. Byl větší než ona i když ho pomaličku dorůstala. Ještě však měla co dohánět.*
Tenshi: V živote som to nikoho nepočul povedať a skúsiť sa má všetko. A tak to predveť ty, keď spochybňuješ mňa, ty si to povedala, ty to vedieť musíš! *Urazene sa mu nafúkli líca a založil si ruky na hrudi, aby tomu dodal na efekte. Keď však ponúkla, že ho dostane na jednu z húb, tak nesúhlasne zakrútil hlavou. Predsa musí dokázať, že nie je lama, a dokáže sa tam dostať! Aspoň v to dúfal, no v mysli sa už pomodlil k všetkým svätým, ktorých poznal, aby ho ochraňovali. Rozbehol sa proti stromu s úmyslom po ňom vybehnúť nahor.* Ideš? *Zavolal na ňu, keď urobil pár úspešných krokov, no v tom momente stratil balanc a začal mávať rukami akoby chcel vzlietnuť. Rozhodol sa, že lepšie chytí balanc v pohybe, no nevedno, či zrovna to bol ten najlepší nápad.*
Liath: *Celkem zaujatě ho sleujem když se pokusí zauzlovat si vlastní jazyk. Samozřejmě mu nevidí do úst, no z z toho jak se mu nadouvajíc tváře a jak mele pusou to šlo celkem snadno odvodit. Nemohla si pomoct, ale jeho konečnému vyhlášení se * Za prvé to se jen tak říká a za druhé to, že to nedokážeš ty neznamená, že to nezvládne nikdo jiný,* odvětila jen, všímajíc si jeho následného pohledu na houby. Mohla mít jisté tušení nad čím přemýšlí, ostatně předtím na houby též koukala a byla zvědavá na různé její vlastnosti. Přeci jen byla stále dítětem, i kkdyž o většinu dětinskosti už přišla díky ranám osudu. Či života, nazvěte si to jak chcete.* Chceš nahoru?* podotkla jen zatímco od něj o krok ustoupila. Prsty vzápětí začala kreslit do vzduchu. Hodlala zavolat Suzaku, no zatím měla nachystaný jen prázdný jeden kruh.*
Tenshi: *Hoci vôbec nereagovala na to, čo urobil, jeho výraz a ani myšlienky, v ktorých sa nevyznal sám, sa nezmenili.* Zauzlovať jazyk? A to ako? To sa dá? *S údivom sa na ňu pozrel a začal si ho naťahovať a rôzne vytáčať. Samozrejme, len v ústach. Nech sa však snažil ako chcel, nedarilo sa mu to spraviť. Maximálne ho dokázal trochu zrolovať, no tým to haslo.* To sa nedá, si ma oklamala... *Povedal sklamane a smutne, dokonca trocha šušlavo, keďže sa o to neprestával pokúšať. Teda, aspoň nasledujúcich pár sekúnd, no potom ho to prestalo baviť. Potreboval si nájšt niečo, čo ho bude baviť o niečo dlhšie. A to je docela problém, pretože už z nudy skúšal aj salto a dopadlo to tak, že mal odrenú asi každú časť tela. Pozrel sa na huby, na ktorých nikdy nebol a docela ho zaujali. "Hm, sú pružné a dá sa na nich skákať ako na trampolíne, alebo sú tiež z kameňa?" Najradšej by sa to vydal hneď zistiť, ale ďaľší problém bol, že si neveril, že to zvládne vybehnúť.*
Liath: *Bylo jí celkem salám jestli se z ní snaží střílet nebo ne. Nefungovalo to a nebude, tak co by jí na tom mělo záležet?* Jen hezky zaobalená pravá skutečnost,* podotkla jen na jeho upravenou verzi s nezájmem nad tím pokrčíc rameny. Neměla příliš důvod se tím zabývat. Proč taky? Stejně tak jako neřeší to jeho vycenění zubů. Zbytečná námaha akorát. A ona byla příliš špatně vyspatá na to aby dělala něco příliš navíc.* Aby se ti nezamotal jakzyk z toho prozahování,* ušklíbla se jen a zívla si. Jednou rukou si přitom zakryla ústa dlaní aby jí nebylo vidět až do krku.*
Tenshi: *Robil si srandu? Alebo tak reagoval skutočne? Ťažko povedať, lebo pravdepodobne to ani sám nevedel. Bol to len nepodstatný detail, o ktorý sa nestaral. Veď kto by sa staral o poruchy svojej osobnosti? Hlavne v tak mladom veku?* Tak, dá sa to tak povedať, aj keď výstižnejšie je to určiť ako neschopnosť dostať sa na miesto, na ktoré som mal namierené. *Prsty z brady zloží a nechápavo na ňu pozerá, keď ho ťukne do čela. Dokonca trocha vytrčí zuby, ako keď vlk straší svoju obeť. Ale to len na moment, v ďalšom momente sa už zase vráti na zem.* Rád ťa spoznávam, Liath-onee-sama. *Koncovku oslovenia ešte schválne pretiahol, akoby len testoval, ako ďaleko môže zajsť bez toho, aby bol potrestaný. Jeho správanie bolo jednoducho divné, raz sa správal ako obyčajný človek, ďalšiu chvíľu ako utečenec z blázinca. Ale aj to patrí k zdravému vývinu, no nie? Musí otestovať všetky možnosti života, kým nájde tú správnu.*
Liath: Dá se říct. Rozhodně by to bylo užitečné,* ušklíbne se jen jeho poznámce. Sklamání v jeho tváři je celkem vtipné. Tedy alespoň pro ni.* Takže se ztrácíš pravidelně hej?* podotkla jen s jistým pobavením v hlase, zatímco se lehce předklonila, opírajíc se jednou dlaní o koleno.* Tak by jsi se měl postarat, aby ti tak neříkali ne?* podotkla jen, druhou rukou ho ťuknouc prsty do čela. Přemýšlela či si z ní chlapec střílí touto odpovědí, nebo je skutečně tak natvrdlý. Očividně si z ní však chtěl vystřelit vzhledem k jeho dalším slovům. Po kterých se postavila zase do roviny.* Dobře Tenshi. Já jsem Liath,* představila se nakonec i ona. Ostatně neměla důvod tak neučinit. Sice byla ve světě už celkem známá, nebo spíše měla už svou pověst, no pochybovala že by ji tento krpec znal. Pro eho vesnici ostatně nebyla příliš podstatná. Pravděpodobně ani jako hrozba vzhledem k jejímu postavení ve vlastní vesnici, kdy byla poutníkem. Začínala si budovat pověst jako zvířecí poustevník. I když zatím měla smlouvu jen s kočkami, liškami a psi. Samá šelma.*
Tenshi: Toľká škoda. *Na moment sa tváril opäť sklamane, keď zistil, že médium skutočne nie je.* Jop, to pravdepodobne bude otec a mama. Aj keď som nečakal, že sa rozdelia a pôjdu má hľadať, zvyčajne by ma len vyzdvihli pri spiatočnej ceste.... *To hovoril skôr pre seba, ako jej, no samozrejme, že to mohla počuť.* Ako mi hovoria? *Na chvíľu sa akoby zamyslel.* Zvyčajne nešika alebo oplašenec... *Samozrejme, že vedel, že sa pýta na meno, no to ho akosik nezaujímalo. Vlastne, možno bol tak natvrdlý, alebo v niektorých veciach len vyspelý a dokázal to skrývať maskou blázna. To sa len veľmi ťažko dalo rozoznať. Aj keď panovala vojna, on to nijako neriešil, pretože jednak bol na to mladý a jednak sa nemienil pliesť do konfliktov niekoho iného, aj keby bol silnejší. Možno je to jeho dedina, ale čo s ňou má? On nerobí rozhodnutia, ktoré ju privédu do vojny, tak prečo by mal za ňu tak riskovať? Možno sú to myšlienky zbabelca, ale každý, kto chce prežiť, kto aspoň trocha naslúcha základnému inštinktu, si to uvedomuje.* Ale, asi bude lepšie, keď ty mi budeš hovoriť Tenshi... *Zamyslene sa poškrabkal na brade.*
Liath: *Nad jeho otázkou jen pozvedla lehce obočí. Věštec? Médium? To tak. I když by to nemusela být zrovna dovednost, která by stála za zahození. Ale tak detail.* Ehm ne. Nedaleko se však pohybují dvě chakry, které se před chvílí rozdělily. A nejsi zrova dítě, které by se mohlo v době války potulovat samo,* odvětila jen s menším úškrnem. Očividně to byl studentík Akademie, ale ještě neznal krutou realitu života. Nehledě na ještě krutější realitu světa Shinobi do kterého patřil.* Jak ti říkají?* optala se jen, když se přestal smát, což přešla bez komentáře. Celkem mu však tu lehkovážnost a bezstarostnost záviděla. Ona sama měla problémů až nad hlavu, nehledě na různá tajemství a přetvářky. A to stále byla také dítě, i když už i zabíjela.*
Tenshi: *Nevšímal si jej vlasov natoľko, aby to presne určil a z toho pohľadu mu prišli proste modré. A tým to preňho skončilo. Vlastne, on bol na modrú dosť zameraný. Najlepšie na tom bolo, že mal modré vlasy, modré oči a ešte aj nosil modré oblečenie. Avšak, on za to nemohol, že mal tak trochu potrhlých rodičov, a že tak veľmi miluje tú farbu. Veď je to rozhodne najkrajšia farba, farba pokojného neba plného nádeje, ale zároveň hnevu skrytého vo vlnách riek, morí i oceánov. Prekvapene na ňu pozrel, skoro mu až padol kunai, ktorý si preberal naspäť.* Takže, ty si to... ako sa to povie.... ty si veštec? Alebo médium? *Nechápavo na ňu hľadel. Možno to určila inak a nebolo ani nijak prekvapivé, že takto neschopný chlapec sa tu nemôže túlať sám, no preňho to bolo niečo nadprirodzené, že hneď poznala pravdu. Trochu odstúpil, akoby mal z tej odpovede strach, no v ďalšom momente sa mierne rozosmial, akoby to ani nemyslel vážne a robil si srandu sám zo seba. Holt, aký rodičia, taký syn. Len sa narovnal a odložil si svoj kunai naspäť do taštičky kam patrí. Na akékoľvek nebezpečenstvo zabudol. Bol vážne ľahko manipulovateľný. Alebo skôr len zanedbával realitu a bral všetko na ľahkú váhu.*
Liath: *Jeho odhad na barvy byl asi stejně mizerný jako jeho muška. Přeci jen jjí barva vlasů byla spíše tyrkysová než čistá modrá. I když byla pravda, že leckdy záleželo a světle. Jednou jí šli vlasy více do zelena, raz zase do modra. Hra stínů a světla byla zkrátka zajímavá zábava. Síla jeho hodu nebyla nijak závrazná a tak neměla ani příliš problém zachytit kunai ještě v letu. I když se musela předklonit, jinak by se zabodl někam kousek před ni. No, detail, který netřeba příliš řešit.* Nic se nestalo,* podotkla jen, otočíc si zbraní v dlani tak,že ji nyní držela za ostřejší část. Několika kroky přešla k chlapci, nabídnouc mu úchopovou část zbraně. Na jeho otázku zakroutila hlavou.* Ne. Jen jsem se tu zastavila po cestě.* Odvětila prostě. Což ostatně byla pravda. Někdo by ji mohl označit za špeha Kirigakure - kdyby ovšm měla čelenku označující její původ- no takové věci ji nezajímali. Plánovala z vesnice utéct, tak co ji mělo co zajímat nějaké špehování?* Stratil jsi se rodičům?* oplatila mu jen otázku. Ostatně to bylo její tušení a vysvětlovalo by to i dvojici chaker nedaleko. Dle toho, co cítila se dvojice zřejmě rozdělila. No i tak byla dvojice dost daleko od nich. Všimla si, že sice klopí pohled, no sleduje ji. Pousmála se tomu, no nekomentovala to. Proč taky?*
Tenshi: *Ako keby toho nebolo dosť, zrazu sa pri ňom objavil akýsi hlas. Spanikaril a vrhol tým smerom kunai. Teda, aspoň sa o to snažil, no jeho schopnosti vrhania boli asi také, že ak mieri pred seba, je schopný trafiť senseia stojaceho za ním. Proste, má sa čo učiť. Tentokrát však kunai akosi aj nabral správny smer, no nevedno, nakoľko úspešný. Hlavne preto, že to bolo bezmyšlienkovité panikárenie.* Ehm, gomen... *Začal sa prudko ospravedlňovať, keď si všimol toho dievčaťa. Vedel, že kunoichi môžu byť tiež poriadne nebezpečné a tvár človeka o ňom nič nevypovie, ten najväčší psychopat sa môže skrývať za nevinným úsmevom, no to mu akosi nedochádzalo. Svoj pohľad sklopil do zeme a zips na modrej bunde potiahol prudko nahor, akoby sa tak chcel skryť pred svetom. Nespúšťal z nej zrak, ani keď sa snažil dívať inam. Keď nič iné, tak to mohol byť nejaký inštinkt, vedieť, odkiaľ môže prísť posledná rana a pokúsiť sa s tým niečo spraviť.* Ty, ty nie si odtiaľto, že? *Ani sám nevedel, prečo tak rýchlo vychŕlil otázku, ale proste v živote ju tu nevidel. Áno, je pravda, že jeho život je krátky a nevidel mnoho ľudí z Iwagakure, ale len máloktorý obyvateľ mal modré vlasy. Koniec koncov, on sa o to celkom zaujímal, keďže modré vlasy sám mal.*
Liath: *Neuniklo jí jak chlapec nadskočil, když její pes zavil. Pobaveně se tomu jen ušklíbla. Dle držení zbraně a jak se mu chvěla ruka odhadovala, že se ještě jedná o malého studentíka. Pro ni žádná hrozba. Proto jen přešla kus po větvi a seskočila na zem, pár metrů před něj.* Neměl by ses potulovat sám, když se lekneš i psího vytí,* podotkla jen s mírným úsměvem na tváři. Nebyl to výsměšný úsměv, spíše sebevědomý a pobavený. Jedna její část uvažovala, že by to děcko mohla nějak využít, no jaksi ji nenapadalo jak. Ani pro co, tk od toho nápau hodně rychle odpustila.*
Tenshi: *Pokojne si pokračoval, samozrejme, že na svoje okolie nedbal. To nebolo najlepším znakom, keď takto bude pokračovať, tak nebude ani dobrým shinobim, ale to ho akosi neštvalo. Veď jeho cieľom ani nebolo byť silným shinobim. V podstate nemal cieľ žiaden a asi to bola tá chyba. Nemal sa však na čo viazať, alebo si želať nejakú špeciálnu budúcnosť. Proste chcel len v pokoji vyrásť, zvládnuť skúšky na akadémii, stať sa geninom, ideálne aj chuuninom, no viac to nemá v pláne hnať. V čom by mu to pomohlo? Skôr ako toto by už chcel mať pokojnú budúcnosť, kedy nemusí robiť nič čo nechce. Áno, je to len malý osemročný fracek, čo ten môže vedieť o snoch, cieľoch a budúcnosti? Na druhú stranu si však uvedomoval, že veci, ktoré ho nebavia, sú preňhou otravou, stoja ho nervy a stráca tým čas. Navyše si to len viac znechutí a nechce mať znechutený celý život. Keď vtom však započul vytie, tak ním trhlo. Doslova až poskočil. Možno nevnímal úplne realitu, ale keď ticho preruší vytie, tak je nemožné to nepočuť. Nechápavo sa začal obzerať a trasúcou sa rukou siahol do taštišky pre kunai. "Ja sa nebojím, ja sa ne-bo-jím..." Opakoval si v duchu, no akosi to nepomáhalo, keďže sa ho predsa zmocnila triaska.* Haló? Je tu niekto? *Možno bolo divné volať na zviera, ktoré vylo, ale preňho to bolo niečo nové. Predsa len, takéto prostredie nebolo to pravé pre divokú zver.*
Liath: *Podařilo se jí takto opřená zaspat. Ostatně proč ne, když to byl i její cíl, že? Nespala však příliš dlouho. Jí to tedy přišlo jako chvilka, kdy ji probudil jeden ze psů, který do ní šťouchal čenichem. Sice spala asi čtyři hodiny, no jí to přišlo jako pět minut. Pes neuměl mluvit, no nebylo to ani potřeba. Jen co trošku rozlepila oči, tak si všimla o kus dál mezi stromy menšího chlapce. Kontrolou chakry si všimla, že je sám. Nijak ji to však nepřekvapovalo. Tipovala mu tak šest, sedm. V tu dobu už byla Genin, ne li Chuunin. Přesto ji však překvapilo, že je tu sám. I když... když se více zaměřila na okolní chakry díky Kagura Shinganu, tak zaznamenala i chakru dvou lidí vzdálenou zhruba půl kilometru. Přimhouřila oči. Samotné dítě bylo jedna věc, no další dva shinobi věc jiná.* Dej vědět ostatním, že můžete jít,* kývla jen na psa, který vzápětí táhle zavyl. Poté zmizel v obláčku dýmu. Ona se mezitím postavila, přejdouc vzápětí však znovu do čupu. Přes záda si přehodila svůj batoh a upravila si dvojici mečů z nichž každý měla připnutý k jednomu boku.*
Tenshi: *Spolu so svojimi rodičmi sa vybral na výlet. Tak to bolo aspoň naplánované, že strávia spoločný čas a zabijú tak čas, ktorý by inak musel stráviť otec na cestách do neďalekej osady za príbuznými. Ale, plány sa opäť raz nepodarili. Nevedno kedy, no malý modrovlasý chlapec sa od svojich rodičov odpojil. Ani ho to však neprekvapilo, pretože uňho nebolo divné, keď sa zapozeral na niečo, alebo sa príliš ponoril do svojich myšlienok, a stratil prehľad o svete. A jeho rodičia si už zvykli. Čo iné im zostávalo? Veď takto sa im strácal, v podstate, odkedy sa naučil chodiť. Spočiatku sa im len skovával na dvore rodinného domu, no postupne, keď lepšie spoznával okolie miesta, kde vyrastal, nerobilo mu problém dojsť na návštevu k susedom bez toho, aby to doma ohlásil. Často kvôli tomu končil bitý viac ako sýty, ale ani to nepomohlo. Napokon to s ním teda vzdali, otec mu dal nejakú inštruktáš samoobrany a Tenshi, ako oficiálny žiak akadémie, si zadovážil aj svoju zbraň. Niežeby ju vedel používať, ale mohol povedať, že má zbraň.* Kam zmizli? Mohol som vedieť, že ten výlet skončí tak, že ma stratia. *Bol to on, čo sa stratil im, no to bol preňho zanedbateľný detail. Majú na svoje dieťa dávať väčší pozor, no nie? Zatiaľ nepanikáril, pretože v tomto lese bol často, hlavne tadeto často chodil, keď bol s rodičmi. Ale akonáhle stretne niekoho cudzieho, alebo sa dostane na miesto, ktoré nepozná, tak ho jeho hrdinstvo ľahko prejde. Sám si myslel, že hľadá rodičov, ale v skutočnosti išiel presne opačným smerom. No čo, ako sa má dieťa orientovať v lese? Aby mu cesta za rodičmi lepšie ubiehala, tak si začal pohmkávať nejakú jemu známu, pre väčšinu ostatných nezmyselnú, melódiu.*
Liath: *Se zívnutím se opřela o kamenný kmen jednoho stromu. Nad hlavou se jí klenula obří houba, která ji měla chránit před deštěm, kdyby se náhodou nějaký spustil. S čímž sice nepočítala, no detail. Chtěla si odpočinout a tak nechala v okolí hlídkovat Ninken, zatímco zavřela oči a uvolnila se. Psi by ji měli varovat pokud by se někdo blížil. Věděla, že je na nepřátelském území. Sice se s Kiri nestotožňovala a neměla ani její čelenku protože nemusela, ale i tak. Opatrnosti není nikdy není dost, ne? Batoh měla položený vedle sebe na větvi. Ostatně tamější stromy byly dost velké s dost velkými větvěmi, tak to nebyl problém.*
Shoutboardy končí. Více zde.