Přidej zprávu »
---: ---
Toyi: *Práce na stavbě probíhaly hladce, Akira již byla nějakou dobu pryč, možná rok? Možná rok a půl. Za tu dobu se na pevnosti mnohé změnilo. Fasáda a celkově všechny venkovní prostory jsou předělané. Postupně se již dokončují vnitřní části pevnosti Všechno bude hotové tak do několika měsíců. Většina samurajů nyní obývala tedy venkovní budovy. Toyi vše procházel, kontroloval práce, zároveň ale pomáhal a určoval kdo bude co v danou chvíli dělat. Samurajové se vcelku měli dobře. Nicméně práce rychle odbíhaly, takže se dalo počítat s tím, že na konci roku bude vše hotovo.*
---: ---
Mito: *Byla již zpátky z cesty, ošetřovna byla plná zásob od Shikiho, kuchyně zase many a Mito se již balila k odchodu pryč. Mezitím si ještě skočila do vězení, kde bylo hned několik zatčených samurajů, dle soudu tvořeného kapitány, odsouzených k smrti. Mito se tam dostala snadno, byla přeci Akira, nynější vůdce a tak jí nedělalo problém nechat se zamknout se dvěma vězni do cely, kde byli spoutaní a vysát z nch životní energii. Jakmile to udělala, padla k zemi celá v křečích, chvilku se svíjela na podlaze, než byla schopná si opět alespoň dřeonout. Byla tam asi hodinu, opřená zády o zeď, přemýšlela o tom, co se bude dít dál...do suny se jí nechtělo, ani trochu a už vůbec ne s tím, že tam bude muset podstoupit nějaké kontroly. Pomalu se zvedla, těla zapečetila do svitku a odešla z vězení. Nikdo se na nic neptal, nikdo s ani nedovolil se ptát. Mito už pomalu docházelo, proč byl bývalý vůdce takové zkorumpované zmrd. Postupně vyšla schody nahoru do své kanceláře. Už tam byl nastoupený Toyi a jeden z hlavních delníků, které Suzuya poslal.* Tak si to ujasníme. *Začala, když se všichni usadili kolem stolu. Rozvinula plány pevnosti.* Tohle celé půjde pryč. Celá pevnost bude zevnitř přestavěná. Samurajové si všechen nábytek zapečetí do svitků, nicméně, všechno to půjde na prodej. Zvenčí dostane pevnost novou fasádu, stejně tak zevnitř. Tady chci zahrady. V každé části zahrady bude jeden čajový domek. Tady bude Dojo, venkovní, velké, aby tam mohla trénovat většina zkušenějších, nováčky budeme trénovat tady a tady, vnitřní doja. Velká, toto chci před dvě patra. Toto bude prostor pro kovárnu a stáje, tady zbrojnice. Doufám, že jsme si rozuměli. Hlavně prosim pěkně, pořádně vykachlíkovat ošetřovnu a lázně. Žádný luxus tu nechci, ale ať se nám tu netvoří plísně a tak. Budou tu dvoje, jedny pro holky, druhé pro kluky. Ty budou větší, však jste také v převaze. *Pokrčila rameny, dělěník si vše zapisoval, Toyi se nestačil divit.* /Vystačí an to finance? *Akira po něm hodila pohledem.* Támhle ta skříňka...je plná stovek ryo...máme několik tisíců jen na přestavbu pevnosti jako takové a další peníze na okolí. Chci, aby se tu lidem krásně žilo, aby to nebyla jen pevnost, ale centrum dění této vesnice. Je tu také dost místa pro budoucí stavbu. Brzo tu přibude ještě tržiště a snad i domky pro obyčejné lidi této země. *Povzdychla si.* Má to být centrum všeho dění, ne jen pevnost, kde žijí muži a pár žen, chápete? *Delník i Toyi přikývli.* Tak fajn. Tady... *Vytáhla balíček Ryo.* Je obnos potřebný na materiál, všechno jsem to spočítala a sepsala, co je třeba. Hlavně dřevo můžeme sebrat z lesů, kamení z hor, ale práce asi bude nejvíce drahá, za tu vám zaplatím až tehdy, kdy bude vše postaveno. Platí? /Platí. *Podala si ruce s vedoucím dělníků a podala mu obnos financí. Následně si vše zapsala a dělník šel pryč.* Toyi-san, jak jsem říkala, platit jim budeme až tehdy, až bude vše postaveno. Maximálně tak dáme sem tam něco na další materiál, ale jinak ani korunku. Financí máme dost, ale bude to hodně drahá oprava, takže chápeš, že si nesmíme dovolit ztratt byť jen jediné ryo. Všechny finance se zapisují semhle. *Hodila na stůl obrovskou knihu.* Kronika všech financí samurajů od roku 20 do roku 40, tato *další kniha* od roku 40 do roku 60 a tato *Menší kniha.* od roku 60 do teď. Vidíš? Jsou poznat nepoctivci, kdyby by vůdce poctivý, je ta kniha ještě větší, než předešlé a proto je tu nová. *položila na stůl malinký sešit.* Na každý měsíc, bude toto, až bude za rok vše zaevidované, udělá se velká inventůra a začne se s novým sešitem. *Toyi přikyvoval jako malý dítě.* /Rozumím...Akira-san? *Mito zvedla pohled a usmála se.* Ano? /Jste skvělá, samurajové budou vždy po vašem boku, ať budete kdekoliv. Děkuji za pomoc. *Mito jen mrkla a obešla stůl, položila Toyimu ruku na rameno.* Teď je to vaše starost, postarejte se mi tu o to dobře...jinak se vrátím a sesadím z křesla i vás. *Mrkla a odešla z kanceláře.*
---: ---
Mito: *Sedela v kancelari. Na jedne strane stolu podvodne smlouvy, na druhe ty, ktere byly podle pravidel. Ani ne tretinovy kominek papiru, nez byly ty podvodne. Mela hodne prace. Pres noc toho bylo doopravdy hodne. Nicmene prvni, co udelala bylo, ze nechala jeji a Shioninu loznici premistit do pokoje Vudce. Luxusnejsiho v cele zemi nebylo. Tak mela byl Shion spokojena a Akira, Mito, Doufala, ze tu budpu moci v tom pripade zustat o chvilku dele. Sepisovala nyni dopisy. Prvni psala do Ketchugakure, psala ho formalne, co kdyz bude treba je nekdy predlozit i ostatnim Kagum? Nebude riskovat. Zacala tedy psat. "Chikage-sama, pokorne vas zadam o podporu v jakekoliv forme. Ja, Akira Heiwa, nynejsi Vudce samuraju, vam nabizim spolupraci. Jsme schopni za lepsi cenu odkupovat vase leky, masti, sirupy. O alkohol mame zajem jen v minimalni mire. Par lahvi palenky jednou za pul roku ani Samurajske pevnosti neuskodi, ale hlavne mame zajem o leciva. Hodne jsme utrpeli pri mem souboji s Vudcem, a tak bychom se potrebovali co mozna nejdrive. Finance mame, o to se nebojte. Pokud budete souhlasit, rada bych vasi odpoveď obdrzela rovnou i s prvni dodavkou leciv. S pokornym pozdravem a uctou, Akira Heiwa." Zapečetila dopis a dala se do dalšího. "Za Pevnost Samurajů píše Akira Heiwa. Raikage-sama, je mi to velice nepříjemné, ale musíš žádat o pomoc i vás. Již jsem poslala dopis do Ketchugakure s žádostí o léčiva, vás žádáme o vaši Manu. Jakožto samurajové, kteří jsou neustále na cestách, bych poskytla ráda svým podřízeným lepší výživu. Alespoň několik set beden many měsíčně. Chtěla bych poskytnout samurajům, kteří jsou na cestách, alespoň dvě many na den, jelikož jsou výživné, mají skvělou chuť a dají se snadno skladovat. Jsme schopní za ni zaplatit jako každá jiná vesnice, ale jelikož chceme odebírat velké množství, nevadila by mi i lepší cena. Nicméně, pokud odmítnete, budeme odebírat Manu za původní cenu, kterou stanovíte. Děkuji za odpověď, Akira Heiwa."** Bože asi se z toho zblázním....ještě že brzo vypadneme. *Zamručela Mito a začala psát Suzuyovi.* "Yugakage-sama, jakožto vůdce nejpočetnější vesnice, bych vás chtěla požádat o pomoc s vyhledáním vhodných dělníků, kteří budou ochotní dorazit do naší země a pomoct s opravou, velice rozsáhlou a nákladnou, Pevnosti. Pokud byste byl ochotný využít svých kontaktů a podpořil naši přestavbu poskytnutím lidské síly, můžete se na nás na oplátku kdykoliv spolehnout a vykonáme pro vaši vesnici také něco na oplátku. Jelikož jsem momentálně odeslala dva dopisy kde žádám o zásoby, nebudu nyní schopná věnovat peníze jak vám, tak dělníkům. Proto nabízím služby samurajů s poloviční cenou, během čehož vám během několika služeb splatíme dluh za zprostředkování. JEdná se o následující - oprava fasády, přestavba pokojů, přestavba jídelny, rozšíření a přestavba věznice, úprava hradeb. Práce je to rozhodně na několik měsíců, né li na roky. Budu velice ráda za jakoukoliv podporu, ať už 10 nebo 100 dělníků. Samurajové samozřejmě přidají ruku k dílu, ale nejsou z oboru a proto potřebují vedení. Jakožto souseda země Dělníků, bych vás tedy považovala za nejvíce kompetentního člověka, který by za nimi měl přijít s tímto požadavkem. Děkuji, za Pevnost Samurajů, Akira Heiwa." *Otřela si čelo a zapečetila i tyto obálky. Následně se protáhla spočítala Ryo. Nebylo jich málo, hned několik tisíc. Prohlédla komínky smluv, dle pravidel a ty, které byly proti nim.* Asi se moc čestně vydělávt nedalo...když jich musel mít hned tolik. *Natáhla se po nich a dala se do čtení. Ihned třídila i ty, které již nebyly platné, psala dopisy těm majitelům samurajů, kteří byli napsáni v oněch platných smlouvách. Zamyslela se nad tím, zda samuraje odvolat, nebo zda požadovat další peníze. Vyhledala si i jména oněch samurajů, kteří byli ve službě...Trvalo dlouho, než sepsala dopisy, pokaždé pro samuraje a pro jeho "majitele", dopis o tom, co se stalov pevnosti byl určený pro samuraje, také s rozkazem okamžitě se vrátit do pevnosti, spolu s tím, sebou vzít i 100 ryo jako odškodné za otročení. Druhý dopis byl vždy pro majitele s tím, že v něm bylo obsažené info ohledně toho, co se stalo v pevnosti, následně oznámení o tom, že všichni samurajové, sloužící u nelegálně podepsaných smluv, respektive prodaných do otroctví, jsou s okamžitou platností odvoláni zpět do pevnosti. Spolu s tím musí jejich majitelé zaplatit 100 Ryo za každého jednhoo samuraje v jeho držení a nebránit jim v odchodu, jinak Akira sdělí to, co se dělo na Summitu kagů a budou sami majitelé samurajů trestaní jako zločinci a nukeninové. Samozřejmě šlo jen o výhrůžky, protož ejinak by si Mito udělala sama výlet a prostě samuraje odvedla násilím. Ale to tam psát nemohla. Poslala takto více než 200 dopisů, možná i 300 nebo 400....protože mnoho samurajů bylo posláno i ve větších skupinkách, sloužit nějakému boháčovi. Jakmile měla vše dopsané, dala dopisy s instrukcemi jendomu ze samurajů a ten některé odeslal přes havrany, jiné dal jízdě, aby je doručila do okolních zemí a další, pro kagy, poslal přes větší dravé ptactvo, aby byla stoprocentní jistota, že tyto dopisy budou brány alespoň trochu vážně. Mito zatím dosla do pokoje, který býval starého vůdce, plácla sebou vedle Satsuki na postel a usnula během minuty.*
konec: --..--
Mito: *Trénovala s Toyim na mostě samurajů. Mito si u toho trénovala svůj specifický bojový styl, hlavně využívání chakry ke zhypnotizování soupeře, Toyi trénoval svou rychlost a sílu. Ret se jí zahojil, po odchodu ze Suny se snažila potlačit svou tvrdohlavost a plnila poslušně vše, co ji Toyi řekl, nechtěla by schytat další výprask, pod okem měla fialovo, jelikož si opět otevřela pusu a to až v pevnosti, Toyi jí dal opět facku hřbetem ruky, jelikož už byla dospělá, ylo těžké jí převychovat. Takže se ubíral cestou "akce reakce/trest". Mito se snažila trénovat boj se zavázanou katanou, (Bokutō no odori) svou katanu měla posilněnou o chakru v pouzdře a čepeli (černou katanu), Toyi na ni útočil chakrovými čepelemi, které Mito sledovala skrze rinnegan, protočila katanu a svedla útok chakrovou čepelí stranou, jakoby čepel sklouzla po její zbrani. Následoval další a další útok, přičemž se Mito dařilo je strhávat na stranu a následně vyslat svůj útok, když koncentrovanou chakru vypustila v chakrovou čepel, které se Toyi vyhl. Mito se otočila na patě a vyslala další a další chakrové čepele, kterým se Toyi vyhybal. následně svou ostrou katanu napumpoval technikou hien svou chakrou a vyrazil proti Mito a zaútočil sekem shora. Mito vykryla útok svou katanou, díky chakře, kterou nakoncentrovala i do pochvy zbraně, nedošlo k žádnému poškození obalu. Udržela tlak útoku, pokrčila kolena a jednou nohou pomalu posunula chodidlo do strany, převedla na něj váhu a přešlápla tím směrem, svou zbraň odklonila druhým a tak Toyiho katana sklouzla po povrchu té Mito a Toyi musel udělat pár rychlých kroků, aby pád udržel a neskončil na zemi. Zaůtočil znovu, z boku, Mito vykryla útok a odrazila Toyiho stranou....Mito každý den posilovala, měla silné ruce, nohy...všechno svalstvo měla na ženu dost silné a byla schopná přeprat i chlapa jako byl Toyi, proto jí nedělalo problém jeho útoky ustát, i když byly posílené o chakru, následně je odrážet a vracet mu se dvojnásob, stále to ale bylo nic oproti síle kterou disponovala Saya, Satsuki nebo Suzuya díky pečeti na čele. Nicméně, kdyby měla bojovat pěstmi proti někomu bez chakry, vyhrála by tak jako tak, i kdyby chakru nevyužívala vůbec. Toyi zaútočil znovu a znovu, ona útoky vykrývala. Najednou přestal. Klekl na zem a Mito udělala to samé, přišel je navštívit vůdce samurajů. Starý muž, kolem 60, bílé vlasy, dlouhé v samurajském copu svázané. Kolem něho dalších několik samurajů.* Shae...slyšel jsem, co se stalo...vím, odkud jsi, vím kdo jsi a vím, že je těžké svou hlavu držet chladnou v takové situaci, ale má drahá Shae. *Natáhl ruku a pomohl Mito na nohy. Ta se zvedla.* Měla bys myslet na budoucnost, slib, že budeš plnit pánovi rozkazy bez myšlenek, ignoruj jeho rozmar, mysli na to, že teď jsi ty katem, příště můžeš být na druhé straně. Proto odváděj tu nejlepší práci, abys ušetřila svůj život. Toho chlapce je mi líto, byl talentovaný, stejně jako ty, ale byl moc mladý a nerozvážný, ty jsi dost stará a už tu jsi také dost dlouho na to, abys byla schopná uvažovat čistě. Jednou mne porazíš i ty. Proto svůj život ušetři zbytečným problémům. *Mito se uklonila, hluboce, skoro až k zemi. Vůdce odešel a Toyi se zvedl.* /Kdybys nebyla blbá, nemusel by tohle říkat. *Mito si odplivla.* Ty na mě nemluv, mohla bych tě zabít... /To určitě, bojíš se zabít i mouchu, natož člověka. Navíc...nic o mě nevíš. Hodně věcí skrývám takže i kdybys chtěla, dost možná tě porazím. *Zapískal a Kouhei přiběhl z lesa, otřel se mu o nohu a pak běžel k Mito, která jej pohladila.* Jsi ty to ale ezbeda... *Vzala ho do náruče a odešla do svého pokoje, kde spokojeně pověsila katanu na věšák, dnes dovedla k dokonalosti další bojový styl, na kterém pracovala delší dobu.* ( odkaz » )
konec: --..--
Mito: *Byla na jedné z menších akcí, kde Samurajové naháněli nějaké bandity v okolí své pevnosti. Mito a.k.a. Shae nechali jít samotnou, jelikož Toyi se stále vzpamatovával ze souboje se Suzuyou. Mito svého banditu chytila, ale byl to cvičený Samuaj, uprchlík z pevnosti. Mito při souboji přišla o prsty na noze, jelikož jí zabodl katanu do prstů ve chvíli, kdy se Mito zmocňoval vztek skryté osobnosti v jejím nitru, která se celou dobu držela na uzdě, ale ve chvíli, kdy bylo jasné, že prohrává se musela uchýlit k jinému řešení. Přišla o svéprávnost a její tělo posedla zlost, jelikož nechtěla zklamat. Juinka posela její tělo značkami a v tu chvíli schytala katanou do nohy, její tělo se změnilo, vlasy prodloužily, kůže zšedla, oči zežloutly a zčernaly. Mito v druhém stupni juniky samuraje porazila díky rychlosti a síle jejích úderů katanou, (nemá smysl se více rozepisovat o souboji, kdy to není význam tohoto rpg). Po delším souboji, kdy samuraj doopravdy silně odolával, ho konečně zabila. Probodla ho katanou v břiše, kdy se jeho katana zarazila do jejího křídla. Zasyčela bolestí, rukou ho chytila za rameno a zarazila do něj nehty, z nějakého důvodu, nechápala pořádně proč, začala odčerpávat jeho energii z těla, životní energii umírajícího muže si brala, jakoby z něho čerpala chakru. Cítila, jak její tělo léčí rány, jak jí dorůstají prsty na nohou, prostředníček a prsteníček a jak se rána v křídlech zaceluje. Nechápala to, ale jsitá si byla jedním, technika očividně spadala pod umění juinky. Pomalu zjišťovala i to, co se stalo, její vztek a stres zmizel a Mito konečně procitla, sledovala muže pod sebou, své černé prsty na nohou, nosila sandále a tak viděla, jak krvavou nohu bez prstů, nahradily černé prsty. Zamračila se.* Nikdo nemusí vědět, co se stalo. *Uvolnila se a juinka zmizela, Mito raději nadále nezkoušela, zda je tato technika doopravdy tak účinná, aby nahrazovala ztracené části těla tím, že vysaje životní energii z někoho jiného.* Co s ním..tahat se s ním nechci, svitky sebou nemám...*Aktivovala Rinnegan, sebrala jeho vybavení a přivlastnila si ho, alespoň do chvíle, než jej předá jako důkaz starším o tom, že muže porazila. Vlastní katana bývá častokrát i lepší důkaz o smrti než samotné tělo. Mito vytvořila v rukou chakrové tyče a začala je vrážet do těla oběti v takovém systému, jaký si nastudovala. (muž: odkaz » ) vvytvořila z něj tak sféru Naraka. Strávila tam ještě tak 15 minut, než se poádně sžila s touto sférou a následně sféru nechala čekat v nedalekém lese u pevnosti. Odnesla vybavení starším a potvrdila tak úspěch své "mise", doběhla si pro svitek a svůj Kage bunshin poslala na trénink s ostatními, sama doběhla na tajňačku do lesa a zapečetila si sféru do svitku. Zbytek dne strávila trénováním s ostatními, když konečně našla vhodnou příležitost jak se prohodit se svým klonem a následně ho zrušit. Den to byl dlouhý, vcelku nudný, ale Mito zjistila toho dne tři věci, 1. že je schopná tvořit sféry i jen díky tomu, že si skvěle zapamatovala systém k zabodávání tyčí, 2. že dokáže vstřebávat něčí životní energii a nahrazovat své ztracené údy těmi, které v podstatě vysaje z ostatních a 3., nejvíce podivná věc, že v případě, kdy byla psychicky vytížená, se až podivně zbavila všeho stresu ve chvíli, kdy jí posedlo něco podivného. Něco jako její vnitřní já, které se celou dobu drželo v ústraní a neprojevila se. Mito se rozhodla s tímto bojovat a snažit se být neustále při vědomí. Do postele v noci ulehala lehce vystrašená, byla doopravdy vystresovaná, pod tlakem...čekala ž ejí bude třeba špatně, smutno, ale ne že se z ní stane blázen.*
konec: --..--
Mito: *Po několika měsících, asi tak 5ti v pevnosti (6ti mimo dům), měla Mito konečně šanci předat své pohledy Toyimu, který je odnesl do vesnice a odeslal Suzuyovi a Saye, byly zabalené v obálce s nápisem "Yugakure - Sídlo Yugakage" a tak Mito doufala, že to dojde, uvnitř byly dvě obálky, Suzuy a Saya. Obě obsahovaly stejné pohledy, jen Saye byly určeny ty, kde psala vesměs o tom, jak jí chybí a jak lituje toho, že odešla, zrovna když se Saya vrátila. O Rakkitsunem, o práci v pevnosti, o Toyim, který jí nejprve otravoval, pak se z něj vyklubal ženáč, který jí chtěl pouze pomoci a do teď pomáhá, o tom, jak bylo po cestě do pevnosti a o tom, že se za tu dobu neučila max tak mávat katanou, ale žádné užitečné techniky. Posílala jí asi miliardu pusinek a pozdravů, obrázky míst, kde byla a i její malovaný obrázek Rakkitsuneho, Kouheie. Obrázek toho, co byla nucena nosit a přála jí hodně štěstí s výchovou a životem v Yugakure. Suzuyovi psala hlavně to, jak se jí stýská po jeho vůni a dotecích, jak je jí smutno, že lituje toho, že odešla, ale jednou se tak rozhodla, tak musí svoje slovo dodržet, protože by se mu pak nemohla podívat do očí. Jak je všechno v pořádku, psala i o tom, že se stýká s mužem jménem Toyi, který s ní trénuje, jelikož většinu času v pevnosti spíše sloužila, než trénovala. O tom, jak má Rakkitsuneho, kde všde byla a že si stihla po cestě do pevnosti vytvořit novou Asura sféru a tak. Jeden celý pohled obsahoval popis toho, jak moc jí chybí a že si ho asi brzy přivolá, ale pokusí se to co nejdéle vydržet, tak ať se nezlobí. Že doufá, že jí sleduje přes kouli, tak jako ona jeho, když má volný den. Že je ráda, že s Raikage vyšel rozhovor dobře, alespoň dle toho, co viděla (tu část, kde dostane Raikage svitek s technikou, zbytek nestíhala). Ať pozdravuje Satsuki a Shikiho, až příště půjde za Satsu a ať na sebe dává pozor, nerada by přišla o jedinou útěchu, která se jí může dostat, až jí kvůli Kouheiovi vyhodí z pevnosti, jelikož neustále zlobí. Sice si z toho ostatní dělají srandu, ale starší vůdci z toho moc nadšení nejsou. Psala o tom, jak se naučila slušným mravům a šťouchla si do něho trochu slovy "Taky by se ti pobyt tu hodil." Myslela to však jen v dobrém, nechtěla ho urazit, to by jí tak scházelo. Pro Suzuyu jako bonus přiložila obrázek toho, co bude mít na sobě, až se uvidí. Prostě nakreslila své nahé tělo a na něm akorát tak jeho hiraishin značku. Mito byla hodně dobrá kreslení a tak se z 90% trefila přesně. Vše bylo důkladně zabaleno a předáno příteli. V noci v ten den, kdy spolu trénovali, oznámil Toyi Mito, že byly dopisy úspěšně odeslány.* /Dorazí jim to tak za dva dny, zítra budou odesílat věškerou poštu, poslal jsem to expres, dlužíš mi dvacet Ryo Shae! *Zasmál se, když Mito odeřila do jeho dřevěného meče tím svým a on po ní švihl, vysmekl jí meč z ruky a chytil ho ve vzduchu.* /A deset za další porážku. *Mito nafoukla tváře.* To není fér...dostaneš maximálně tak...Kouhei! *Dostal bleskem do nohy a zanadával, Mito chytila svého Rakkitsuneho a do druhé ruky meče.* Bleskem po prdeli. *Smála se. Byla ráda, že se její dopisy dostanou k miláčkům v Yugakure. Konečně měla čisté svědomí, že se jim také ozvala..*
---: ---
Ai: *S červená když jí chytne a jde k ní blíž.*A-ano...a až tobě se taky daří.*Řekne a odejde za otcem. Chytne ho za ruku a pomalu odcházejí do Kumogakure.*
Razoi: *Priblížil sa k Ai chytil ju za ruku a potom urobil ešte jeden krok* "Počkať čo to robím... Ach nedokážem to som padavka..." *Priblíži sa k nej na 13 centimetrov a zašepká* Maj sa dobre a dávaj si na seba pozor. A mysli na to že si silnejšia ako si myslíš. Rád som ťa stretol... *Prekvapí ho nával neznámych emocií a zamrzne na mieste.*
Ai/Kyoshi: Aha...*Řekne a podívá se na Ai.*Výborná práce. Ai překvapila si mě...*Kyoshi koukne na chlapce a začne se dívat na něho podezřele.*"Takže je to on...Tak měl pravdu.."*Pomyslí si a koukne se na Ai.*Tak co? Jdeme?*Zeptal se Kysho Ai a ona smutně kývla. Ještě šla za chlapcem ,protože se sním chtěla rozloučit. Přišla k němu a řekla potichu.*Tak já už asi půjde...Doufám ,že se znovu ještě setkáme.*Řekne a čeká zda se sní taky rozloučí pak by s otecem vyrazila pryč.*
Razoi/Kyoshi: *Išli späť na miesto kde boli na začiatku. Tam už stál Kyoshi ktorý sa obzeral sem a tam* Kde ste boli?! *Spýtal sa zo zvýšeným hlasom.* Prepáčte pane, ale mojou vinou mi ukradli husle a vďaka iniciatíve vašej dcéry sa jej podarilo získať husle naspäť. *Sadne si do prostriedku mostu a ďalej hraje melódiu na husliach*
Ai: A-ano byl.*Pronese a koukne se na chlapce ,protože zase začal hrát.*"Asi chce mě zaujmout.."*Pomyslí si a jde sním na to místo kde se potkali.*"Takže on bydlí v tom velkém domě. Určitě je s bohaté rodiny...Taky bych chtěla být bohatá.."*Pomyslí si a pokračuje s chlapcem k mostu přičemž poslouchá jeho úžasnou melodii ,kterou hraje na své housle.*
Razoi: *Vezme si od nej husle* "Fu... Razoi ukľudni sa. Nenechaj sa príliš ovplyvňovať pocitmi..." *Povie si Razoi pre seba v duchu pre seba* Takže ja bývam spolu s ostatnými samuraimi v tej veľkej budove pri moste... Ten muž ktorý sem prišiel s tebou to bol tvoj ocko? Asi by sme sa mali vrátiť aby ťa zbytočne nehľadal. *Snaží sa tváriť pokojne aj keď sa mu to veľmi nedarí* Skúsim po ceste hrať nejakú melódiu aby nás skôr našiel... "Uf ešte že som sa naučil hrať dve melodie, bolo by trápne hrať tu istú odznova *Začal hrať na husliach odkaz »
Ai: *Usmála se na Razoie a on se jí najednou omotal kolem krku. Hned na to s červenala a koukala na něho.*N-nemáš zač..*Pronese tiše a natáhne k němu ruku s houslemi s úmyslem mu je dát.*Na....ty jsou asi tvoje.*Chtěla zavtipkovat ,protože si myslela že má oni zájem.*Mimochodem kde tady bydlíš? *Pronese tiše a kouká na chlapce s úsměvem.*
Razoi: *Uvedomil si že Ai stojí vedľa neho a mu môže pomôcť* Nebude pre teba nebezpečný? *Spýta sa jej ale ona vyzerá odhodlane* Tak dobre idem doľava. *Rozbehol sa a ako behal tak stále nemohol na nikoho natrafiť. Až zistil že je to slepá ulička a musí sa otočiť. Rýchlo sa ponáhľal naspäť aby pomohol Ai* "Čo ma to napadlo je jej iba osem rokov čo ak sa jej niečo stane..." *Ďalej to však už nemusel riešiť lebo vidí Ai aj s husľami. Chvíľu nehybne stojí ale po chvíli zo seba dostane* ... Vau ty si to zvládla...Ďakujem... Ani neviem ako sa ti mám poďakovať. *Tie husle znamenali pre neho veľa pretože ich dostal od svojho strýka v Sune. A navyše strýko s Razoiom sú jediný žijúci členovia zo svojej rodiny. Emócie ho zlomia a hodí sa jej okolo krku* "Počkať je to iba dievča ččo som iba teraz stretol asi som zašiel ďaleko" *Sčervenie, odsunie sa od nej naspäť a pokúsi sa zaujať neutrálny postoj* ...Uhm ďakujem
Ai: *Když doběhli ke křižovatce tak se rozhlédla.*"Doprava nebo doleva?"*Pomyslela si a řekla chlapci.*Já půjdu doprava a ty doleva. Uvidíme kdo ho najde. Setkáme se tady.*Řekne a rozběhne se doprava.Nevěděla však ,že ten zloděj běžel doprava. Takže po pár sekundách ho viděla v dálce. Začala běžet rychleji a dohonila ho. Díky tomu ,že byla ninja byla o něco rychlejší než zloděj. Pomocí Shunshinu se dostala před něho a zloděj se lekl a spadl na zem. Potom dala ruce do pečetě a chytila zloděje svým stínem. Potom otevřela dlaň a zloděj taky otevřel dlaň takže nedržel housle. Nakonec šla k těm houslím a vzala. Ukončila techniku a koukla se na zloděje.*Stejně ti k ničemu nebudou..*Řekne a pomocí Shunshinu se vrací na to místo. Zloděj zatím utekl pryč.*"Chci vidět co na to řekne až uvidí ,že ty housle mám."*Pomyslí si a je už na místě.*
Razoi: *Bol celý nepokojný že sa mu niekto pokúsil ukradnúť husle že si ani nevšimol že Ai sa k nemu pridala.* "Nemám veľa techník na diaľku ale keby som použil Zankuuha alebo Katon: Housenka no Jutsu mohli by sa husle poškodiť... Musím ho len proste dobehnúť." STOJ! *Zúrivo na neho zakričal. Keď prebehol cez most tak bežal ďalej tým smerom kde ho naposledy videl ale po pár desiatkach metrov sa ocitol na križovatke.* Ale nie... Rovno bežať nemohol to by som ho videl ale odbočil v ľavo alebo pravo? *Chytil sa za hlavu a začínal sa cítiť zúfalo*
Ai: *Když uvidí jak se chlapec rozběhl za nějakým mužem tak nechala být zmrzlinu a hodila jí na zem.*"On mu ukradl housle?! Musím mu je pomoc získat! Je to přece můj nový kamarád."*Pomyslí si a běží za Razoiem.*Neboj! Mi ho určit chytíme!*Zakřičí na chlapce s úsměvem.*"To je super! Konečně nějaká akce. Ale škoda té zmrzliny..."*Polituje nakonec tu zmrzlinu ,která jí stejně nějak moc nechutnala a pokračuje dál za Razoiem. Chytla by toho muže sama pomocí svojí stínové techniky jenže se nechtěla předvádět. Spíš byla zvědavá co ten chlapec udělá aby to získal zpět.*
Razoi: *Razoi dolízal zmrzlinu a chystal sa jej odpovedať keď začul svojim výborným sluchom nejaký čudný zvuk na moste.* "Ale nie veď ja som uprostred mostu nechal svoje husle!" *Otočí sa a uvidí nejakého chlapíka v slnečných okuliaroch ako sa zohýna po husle. Po čele mu prejde kvapka potu* Hej ty! Nechaj tie husle sú moje! *Zakričí na neho. Chlapík rýchlo zoberie husle a začne utekať* Nie! *Zakričí Razoi a rozbehne sa za ním*
Ai: *Když šel chlapce k lavičce tak šla za ním. Sedla si vedle něho a lízala zmrzlinu. Když se jí zeptal na věk tak přestala lízat a koukla se na něho s úsměvem.* Bude mi devět. Tak že mi je osm.*Řekne a usměje se a chlapce.*Mimochodem? Co ty tady vlastně děláš?*Zeptá se chlapce. Čekala nějakou odpověď typu "Já jsem tu hrál na housle" ale nechtěla takovou slyšet.*
Razoi: Dám si citrónovú. *Povedal a chlapík mu podal citrónovú zmrzlinu.* Ďakujem a drobné si nechajte. *Poďakoval a položil na pult zopár mincí. Chlapík sa iba začudoval.* "Veď mi dal iba drobné a zaplatil presne..." *Razoi si zobral zmrzlinu a sadol si na lavičku čo bola najbližšie k mostu. Aby reč nestála spýtal sa jej* Ty, Ai koľko máš vlastne rokov?
Ai: *Když tam dorazí tak ho pustí a koukne se na muže.*Já bych si dala čokoládovou je si máte?*Zeptá se Ai a usměje se na muže. Byla ráda ,že má nového kamaráda takže nevnímala cizí lidi jako hrozbu což pro ní bylo skvělé. Muž jí dal čokoládovou zmrzlinu a ona jí začala lízat.Schválně se ještě podívala na chlapce co si vybere. Byla zvědavá.*"Tahle zmrzlina chutná skvěle...I když na tu naší v Konoze nemá.."*Pomyslí si a kouká na chlapce.*
Razoi: "Čože ju to pochytilo chvíľu je hanblivá a teraz ma z ničoho nič ťahá za ruky? Nemá rozdvojenú osobnosť?" Ach veď dobre už idem. *Kráča spoločne s Ai. Keď tam dôjdu. Obchodník sa ich spýta no čo si dáte? *Razoi necháva Ai aby si vybrala ako prvá. Lebo aj keby asi chcel niečo povedať tak by ho predbehla*
Ai: To je skvělé.*Řekne a uslyší zvuk nějakého člověka. Když se jí zeptá ,aby šla s ním na zmrzlinu tak se usměje a chytí chlapce pravou rukou za jeho levou ruku a táhne ho zatím zvukem.*Ano chci zmrzlinu...bude to super mít něco na osvěžení.*Řekne a jde směrem k zmrzlině.*
Razoi: Dobre...Prečo nie. Tak budeme kamaráti. *Zrazu začul na druhej strane mostu známy zvuk* Kúpte si zmrzlinu! Dobrá cena! Kúpte si... *Razoiovi sa vybavili spomienky na Sunu a ako tam mohol mať skoro každý deň zmrzlinu ale uvedomil si že za posledný rok nejedol ani jednu. Na druhej strane mostu stál nejaký predavač z vozíkom na ktorom bol nápis zmrzlina.* Hej Ai nemáš náhodou chuť na zmrzlinu?
Ai: Tak to je určitě super.*Pronese a zasměje se. Potom odpoví na jeho otázku na ,kterou nevěděla moc odpověď.*Myslím.....otec říkal že tu má nějakou schůzi..*Pronese jako by to nevěděla což nevěděla.*"Ehm..je milí....Začíná se mi líbit. Bude můj nový kamarád?"*Pomyslí si a koukne na něho s plným úsměvem.*Budeme kamarády?*Zeptá se a kouká na chlapcovu odpověď.*
Razoi: Potešenie je na mojej strane. *Povie otrepanú frázu lebo ho nič iné nenapadne* Máš pekné meno Ai. *No jej otázka ho poriadne zaskočila* Ja...uhm..."Čo jej mám povedať?... Asi najlepšie bude keď skúsim pravdu ale samozrejme že nie celú" ...Tak ja som vlastne... vlastne som sa stal tunajším samuraiom. *Vykoktal zo seba nakoniec, trochu odvrátil zrak lebo si spomenul na svoju minulosť.* "Nesmiem myslieť negatívne" *Povedal si a znova pozrel na Ai pokúsil sa o úsmev a spýtal sa jej* A čo robíš vlastne ty?
Ai: *Usměje se a přestane se pomalu usmívat. Potom koukne na chlapce a taky se představí.*Já jsem Ai Yagari...těší mě Riko-kun..*Koukne se na něho roztomile a neví co má dál říct.*"Co tady asi dělá? ... Asi je tady nějaký skvělý hudebník... Hm...musím se sním nějak seznámit.*C-Co tady vlastně děláš Riko-kun?
Razoi: Predo mnou sa nemusíš hanbiť aj keď som cudzí. *Položí husle vedľa seba. Usmeje sa na ňu* Asi som sa zabudol prestaviť som Ra... "Moment, skoro som zabudol že... to meno už nesmiem používať" ...Riko. "Uf, skoro som sa prezradil" *Ďalej sa usmieva akoby nič a podal jej priateľsky ruku*
Ai: *Všimne si ,že zahrál falešně jenže jí to nevadí. Když se jí ovšem zeptá zda není nemocná tak jen odpoví a usměje se překvapeně.*N-ne....není mi zle...J-já se jen stydím před cizími lidmi..*Pronese tiše a začne se koukat na zem. Potom si dá i ruce za zády ,protože nevěděla jak udržet konverzaci. Kyoshi zatím hledal velitele vesnice aby si zjistil proč si ho zavolal.*
Razoi: *Obzrie sa za Kyoshim a potom pozrie na dievča* Ahoj a ďakujem. "Vau jej sa to páči, asi hrajem dobre... ale čo mám teraz robiť? *Zneistie počas hrania. Keď Ai zčervená* "Mám prestať hrať a rozprávať sa s ňou alebo bude lepšie ak budem ďalej hrať a ona ma bude počúvať?..." *Rozmýšla Razoi počas hrania lebo nikdy nevie ako sa má správať pri dievčatách. Takto zamyslený zahral dve falošné tony tak rýchlo ukončil hranie a dúfal že si to nevšimne* Počuj, nie je ti zle? Si nejaká červená. *Povedal nakoniec*
Ai/Kyoshi: "Zda se ,že neví...."*Pomyslí si Kyoshi a usměje se.*No ... tak já se tam vydám... Ai nechceš tu zůstat s chlapcem?*Zeptá se jí a ona jen kývne a s červená. Kyoshi se vydá tam kde to ten chlapec ukazoval. Ai tam zatím zůstala a koukala na chlapce.*A-ahoj...Hraješ docela pěkně.*Řekne potichu a poslouchá melodii. Nevěděla kdo je ,ale chtěla se s ním spřátelit.*"Je to nějaký vynikající hudebník..."*Pomyslí si a pozoruje chlapce.*
Razoi: Dobrý deň. *Prehovoril až keď zahral pár tónov aby to ukončil* "Hmm... čo sú zač? Asi nejaký vyslanec a jeho decko" Stačí ak prejdete na druhú stranu mostu *ukázal rukou* Odbočíte doprava, prepáčte vlastne doľava. Tam je veľká brána. A ak vás stráže pustia tak ho nájdete... vlastne ani neviem kde "Veď som tu iba druhý deň" radšej sa vo vnútri spýtajte, oni už vám poradia. Ahoj *Pozdravil ešte skrývajúce sa dievča len tak zo zdvorilosti. A pomaly sa začal znova venovať hre na husle.*
Ai/Kyoshi: *Kyoshi dostal pozvání ,aby se dostavil do země Železa. Nevěděl proč ale v dopisu bylo napsané něco o Raikage takže se tam vydal i se svojí dcerou Ai. Kyoshi měl obyčejné oblečení pro Kumo ninjy zatím co Ai měla růžové šaty ,které nosila pořád. Vyšli na most když tu uslyšeli nějakou melodii. Kyoshi se rozhlídnul a uviděl nějakou osobu.*"Ona má housle a hraje tady? Asi nějaký hudebník..."*Pomyslí si a jde k němu. Ai jde za svým otcem. Dojdou ke chlapci a okamžitě k němu promluví Kyoshi.*Zdravím tě mladý chlapče. Hledám pána téhle země. Pomůžeš mi?*Zeptá se a Ai se schovává za svým otcem jako vždy se stydí cizích osob.*"Hraje docela pěkně.."*Pomyslí si Ai.*
Razoi: Už to boli dni čo Razoi býval u samuraiov. Stál na moste a pozeral sa do diaľky. "Je to najďalej ako mi dovolia ísť bez dozoru, po jeden hlúpy most... Ale je to stále lepšie ako by som mal byť stále zatvorený vo vnútri. Je tu celkom nuda ale pekne..." Už viem niečo si zahrám. *Použil techniku Kuchiyose Tobidougu a premenil jeden zo svojich zvitkov na husle. Sadol si do tureckého sedu a začal hrať melódiu odkaz » *
Shoutboardy končí. Více zde.