Přidej zprávu »
---: ---
Renji Narimachi: *Renji si užíval hostinu která začla. Stoly obtékaly jídlem a šampaňské muselo být cítit na kilometry daleko. Hosti se bavili a to samozřejmě i Renji. Pak přišla řada na novomanželský tanec. V tu chvíli Renji vzal roha a namířil si to přímo k baru, kde si objednal whiskey s ledem. Stál tam u baru, povídal si s baramnem a z dálky sledoval dění.* ,,Ale jo, sluší jim to spolu."
Gina: *Vyslechla si vsechno a vsechny. Pratelsky pokynula Renjimu a nalsedne zacla hostina, kapela hrala k jidlu a pak ji Kinshi vyzval k tanci.* Samozrejme, dnesek je nas den. *chytila jeho ruku a zvedla se, dosla s nim na parket a nechala se vest jejich prvnim manzelskym tancem. *
Kinshi Iruso: *Když mluvila Gina objevovaly se Kinshimu slzy v očích. Byl hrdý že má někoho jako je ona. Když vstal Renji tak se jen usmíval a nostalgicky vzpomínal.* "Má pravdu. Tolik jsme si toho spolu prošly. Je to dobrý přítel." *Jakmile Renji domluvil a všichni pojedly a popily přišla kapela. Už bylo k večeru a Kinshi pokynul kapele ať začne hrát. Jakmile hudba spustila tak se Kinshi postavil a podal ruku Gině.* První tanec patří nám Gino. Nebo se snad mílím? *Mrknul lehce.*
Renji Narimachi: *Renji si poslechl vsechno co kdo prohlásil. Ohledně jashinismu souhlasil s onou paní. On tedy o jashinismu věděl už od přípravy těch dvou, ovšem jeho názor byl stále stejný. Renji pak nechal zabouchat znovu a když se všichni utišili spustil.* Rád bych vás poprosil o chvíli klidu. Rád bych jako svědek pronesl krátkou řeč. Přišel jsem sem a dalo by se říct, že jsem přišel ze strany Kinshiho, teď jsem pyšný na to, že tu můžu být a poblahopřát teď už rodině Iruso. Do teď si pamatuji, když nám Kinshiho přidělili do týmu. Když jsem mu pomáhal opravit tenhle hrad. A za celou tu dobu, byl vždy věrný své Gině. Začínali jsme spolu tedy v týmu, poté se z nás stali přátelé. Ale teď. Kinshi pro mě znamená mnohem víc, než se dá slovem přítel vůbec říct. Timhle bych chtěl oběma poblahopřát, poděkovat jménem nás všech za pozvání. *Renji roztáhla ruce v gestu toho, že myslí všechny přítomné.* Moc vám teda gratuluji. A Kinshi, nepodělej to. *Řekl Renji, zasmál se a opět se posadil.*
Gina: *Posadila se a pochutnala si na dortu. Kdyz Kinshi vstal, jen se na nej usmivala a jen si lehce utrela slzy, kdyz ji dekoval. Nez ale stacila neco rict, skocila do toho Yuki. Zvedla se a nadechla se.* /Slava novomanzelum! *zvedla pohar a cely ho do sebe vyklopila. Byla uz silne podnapila, ale kupodivu ji spoustu, takrka vsichni hoste, nasledovali a pripili si, zacala hlasita debata a Gina mohla promluvit akorat tak ke Kinshimu.* Dekuji lasko, jsem stastna, ze jsme spolu. Moc te miluji. *promluvila ke Kinshimu a polibila ho. Pak zvedla ruku a jeden z cisniku prastil do velke zelezne desky, ktera utisila hostinu. Gina se postavila.* Nejen, ze bych rada pripila na zdravi sve lasky, manzela a partnera Kinshiho. Na zdravi. *zvedla cisi a napila se.* Zaroven bych ale chtela ucinit prohlaseni, ktere muze vetsine z vas zmenit pohled na mou osobu. Vsichni jiste vite, ze Kumogakure je k Jashinistum velice vlidna a mirna, pokud dodrzuji pravidla, ktera jsem stanovila. Duvod je prosty, sama jsem Jashinistkou a obetuju svemu bohu pouze ty nejhorsi zlocince, ktere tato vesnice chyti. Doufam, ze po tomto zjisteni vam vsem dochazi i duvod, proc jsem ppzrela krev sveho muze. Doufam, ze mne neodsoudite. /miluju vas i jako vdanou jashinistku! *vykrikl nekdo z davu. Pak nasledoval dalsi hlas.* /uz jsme to davno vedeli, dokud ochranujete nasi vesnici, nemame duvod vas odsuzovat. *se zenou zacala souhlasit cela sin. Gina chytila Kinshiho za ruku a pevne stiskla.* A ja miluji vas vsechny... Lepsi misto k zivotu jsem si nemohla prat.
Kinshi Iruso: *Dort byl celý rozkrájen. Sednul si do čela stolu a pokynul i Gině. Až si sedne a všichni sní dort tak vezme číši s vínem kterou zatím číšníci každému nalili a párkrát do ní cinkne. Odkašle si a postaví se.* Děkuji. Děkuji vám všem kteří jste se zůčastnili tohoto úžasného dne kdy se mi splnil sen. Našel jsem tu nejlepší ženu na celém světě a konečně se stala i mou manželkou. *Pohlédl na Ginu.* Děkuji má lásko za vše. Za tvou lásku, podporu a vůbec za tebe. *Následně se otočil zpět k hostům.* Připíjím tedy na zdraví naší skvělé Raikage a mé ženy Giny Iruso. Nazdraví. *Zvolal a pozvedl číši.*
Renji Narimachi: *Renji se celou dobu usmíval, byl rád z toho, že někdo koho od malička Báře jako takového staršího bratra má takovou radost a štěstí.* ,,Zajímalo by mě, jestli to takhle daleko jednou dotáhnu i já." *Když krájeli dort, lidé se smáli po tom co udělal Kinshi. Pak všem rozdali dort a lidé se pustili do jídla. Dort chutnal výborně. Na to že Renji neměl rád sladké, tenhle dort by si klidně i přidal.*
Gina: *Polibek opetovala a pomohla s krajenim. Pak jim nekdo podal talir, ale v tom ji Kinshi strcil prst pod nos a Gina si ho do slehacky namocila.* Heh. *Zacala se smat, prstem se ocistila a ochutnala vytvor jejich pekaru a cukraru.* Vyborny. Tak pokracujeme. *natahla se, aby dala ochutbat z dortu i Kinshimu a nasledne pokracovala v krajeni jeddnotlivych kousku z jednotlivych pater, aby se dostalo na vsechny. Jejich cisnici mezitim odnaseli talire na stoly.*
Kinshi Iruso: *Políbil jí.* Dobře. Jdeme na to. *Kinshi uchopil nůž společně s Ginou a už bylo jen vidět jak čepel projíždí patry dortu. Kinshimu na prstu trochu šlehačky a tak jí přesunul lehce na Ginin nos.* První kousek je náš moje milá.
Renji Narimachi: *Renji si přiťukl s Kinshim a vypil svého panáka. Pak ho položil zpátky na bar, vedle těch Kinshiho. Pak Renji šel s Kinshim na hostinu. Když přišli, Gina už tam byla. Renji se až udivil nad velikostí toho dortu. Pak už jen čekal, až začnou krájet.*
Gina: *Během té hodiny +- promluvila s radou, probrala pár obcodních věcí a nakonec skončila u dortu s nožem v ruce. Dort měl několik pater a byl velký tak, aby se dostalo na všechny. Prostě neskutečně obrovský.* Už jsem na tebe čekala, pojď, uděláme to společně. *Namočila nůž do vody a podala jej z části Kinshimu aby jej rozkrojili společně.*
Kinshi Iruso: *Zasmál se když před něj dorazily panáky.* Vidím že nemám na výběr. *Vzal panák.* Díky. Tak na nás. Na mě a na Ginu jo? *Usmál se a přiťuknul si. Ihned potom přišla druhý panák. Když se koukal na hodiny tak mu bylo jasné že by měli vyrazit.* Renji je na čase vrátit se na hostinu. Bude se krájet dort. Tak jdeme. *Kinshi se zvedl a vyrazil směrem na hostinu počítajíce s tím že Renji jde s ním.*
Renji Narimachi: *Renji už se chystal do sebe kopnout zbylé panáky, ale najednou ho někdo chytil. Renji se otočil a stal tam Kinshi. V tu chvíli se Renji zasmál.* A já už myslel, že jsi pod pantoflem. *Renji vzal dva panáky a posunul je ke Kinshimu.* Jeden měl být ještě pro tu tvoji, ale když nemůže, musíš to pořešit ty, přece jen, už jste jeden. * Pak se Renji chopil svého panáku a přivedl jo, aby bylo jasné, že si chce přiťuknout.* Tak na vás Kinshi.
Gina: *Lehce prikyvla hlavou a cekala, nez Kinshi zmizi za Renjim, pak se sama vydala za hosty, aby s kazdym, nejprve s radou vesnice, nasledne s jejimi obyvateli, prohodila par slov, ochutnala co k jidlu tam maji a hlavne oznamit rade fakt, ze hodla zverejnit to, ze je Jashinistka. Rada byla nejprve trochu skepticka, aby to nezapricinilo jeji pad, ale Gina je presvedcila, ze pod jejim vedenim vesnice prosperuje a nikdo nema jediny duvod ji cokoliv vycitat, jelikoz i ona je silne tolerantni vuci vsemu, co jeji poddani delaji.*
Kinshi Iruso: *Pousmál se.* Bude nás o jednoho víc. Těším se na to lásko. Já jdu za Renjim. Neboj dojdu tam včas. *Políbil ještě jednou Ginu a vydal se směr bar kde byl Renji. Potichu se k němu připlížil a plácl ho po zádech.* Tak jak se má můj svědek. *Zasmál se.* Díky žes tam byl se mnou Renji. Teď už jen čekám kdy se naše role obrátí a já budu ten na tvé svatbě. *Sedl si vedle něj.* Co. Je už nějaká slečna? Třeba Yuki? Docela vám to spolu slušelo. *Dloubl do něj ramenem se smíchem a mrknul jedním okem.*
Renji Narimachi: *Renji šel na bar, kde rovnou nechal nalít 3 panáky whiskey. Neveděl jestli za ním někdo přijde, ale rovnou je tak objednal. Jednoho do sebe rovnou kopl a nechal ho dolít .* ,,Sakra, už jsem starej. Asi bych se měl taky začít starat o budoucnost. Ale, času dost." * Pak se podíval jestli za ním někdo jde. Ale nikoho neviděl, tak se otočil, chytil panáka a připravil se, že bude muset pít sám.*
Gina: Heh. *Zasmala se nad Renjiho slovy, nechala je prohodit si par slov a nasledne se Renjimu poklonila a Yuki taky odesla, zustala tedy s Kinshim v sale sama.* Nadherny pocit ma lasko. Uz chci abychom byli o jednoho navic. Jsem. Tak stastne, ze to nelze ani vyjadrit. Tesim se na nas prvni spolecny tanec jako manzele. Jdi za Renjim ted, ja se pujdu bavit s hosty a za hodinu krajime dodt. Vsechno ma svuj casovy plan.
Kinshi Iruso: *Kinshi byl šťastný z toho všeho.* Konečně spolu Gino. Jaký to je pocit být Paní Iruso? *S těmi slovy jí daroval sladký polibek. Následně se ukázal Renji.* Díky kamaráde. Šťastnější snad ani nemůžu být. Kdyžtak se k tobě pak přidám. Teď chci být se svou ženou. *Sledoval jak Renji mizí dále k baru.*
Renji Narimachi: *Renji nešel jako ostatní na hostinu, došel ke Kinshimu a Raikage. Stoupnul si k nim řekl: * Tak já doufám, že vám to vydrží dost.. na vždy, že spolu budete šťastní navždy. Gratuluji Raikage-sama, Gratuluju Kinshi, kamaráde ani jsem nemyslel, že si najdeš takovou krasavici. *Renji se při pohledu na Kinshiho zasmál. * Tak a teď to zapijeme! *Na nic nečekal a vydal se do části, kde se nacházel bar.*
Gina: *Sledovala Kinshiho, co vyvadi s dykou. Ohledla se na svou druzicku a ta ji prikyvla. Gina prijala od Kinshiho krvi poskvrnenou dyku a pozrela jeho krev. Zatimco si vychutnavala jeji chut zeleza v ustech, natahla se ke Kinshimu venujic mu manzelsky polibek. Odtahla se cela udychana a zarudla ve tvarich. Byla stastna, po dlouhe dobe doopravdy stastna.* tak vazeni! Na nasi pocest se muzete presunout do dalsi naseho zamku a pochutnat si na hostine, na kterou vas srdecne zveme. *Lide zacali tleskat a vyvolavat slavu a zdravi jejich novemu 'vudci' respektive spise tomu, ze si Gina konecne nekoho nasla a dotahla to az ke svatbe.*
Kinshi Iruso: *Vzal si od Renji dýku a říznul se do dlaně.* Gino má lásko. Jak sis přála tak bude učiněno. Zde nabízím svou krev na požehnání našeho svazku. *Jakmile Gina pozře krev tak ji dá manželský polibek.*
Renji Narimachi: *když Renji předal prstýnky, Kinshi mu dal jasně najevo, že je čas na to, aby mu už podal i dýku a Kinshi tak mohl Gině darovat svou krev.* ,,Docela zvláštní, nikdy jsem si nemyslel že by raikage mohla být jashinistka, ani jsem na to nepomyslel." *Zamyslel se ještě jednou nad tím co vlastně zjistil. Potom Kinshimu předal onu dýku.*
Kněz (NPC): *Počkal na odpovědi obou svatebčanů.* Dobrá tedy. Z moci mě svěřené vás Kinshi Iruso a Gino Haki prohlašuji za muže a ženu dokud vás smrt nerozdělí. *Jakmile si vymění prstýnky. (A Kinshi ještě nejspíš dá svou krev Gině). * Nyní můžete políbit nevěstu.
Gina: *vzala si od Renjiho prsten a pousmála se na něj.* Arigato. *Lehce pokynula hlavou a pevne chytila prsten mezi prsty. Sledovala ho, byl moc hezký, ze zamyšlení jí vytrhla otázka kněze.* H-hai....beru. *Zkřivily se jí rty, když se snažila ovládat emoce a usmívat se, namísto toho, aby plakala. Natáhla ruce a nasadila Kinshimu prsten, čekala, až nasadí i on prstýnek jí. Ještě je neviděla a tak byla zvědavá. Zároveň jí vrtalo hlavou, co to Kinshi Renjimu říkal. Očima bloudila po jeho tváři, zaposlouchala se do šepotu v sále.*
Kinshi Iruso: *Kinshimu dokonce stekla slza když uslyšel Ginin slib.* To víš že budu má lásko. Navždy tě budu chránit. *Když došel Renji s prstenama vzal jeden a čekal až si Gina vezme druhý. Trochu se natočil na Renjiho.* Tu dýku Renji. Tu dýku. *Zašeptal tak aby to Renji opravdu mohl slyšet ale aby to vypadalo že mu nic neříká. Jakmile začal kněz opět mluvit Kinshi hleděl do Gininých očí a vychutnával si každou chvilku.* Ano beru.
Renji Narimachi: *Renji poslouchal sliby obou dvou. Všechno probíhalo hladce a Renji si dával pozor jen na jedinou věc. Prstýnky které měl hlídat. Ty ovšem byly stále na svém místě, takže byl vcelku klidný.* ,,Tohle se musí krásně poslouchat." *Pak byl Renji vyzván, aby předal prstýnky. Tak udělal a zase zaujal své místo.* ,,Tak Kinshi se stane věrným. Paráda, bude mě teď moct proudit ještě víc." *Řekl si Renji pro sebe a trochu se zasmál, takže bylo vidět, jak má na tváři úsměv. Ještě aby ne, když se jeden z jeho nejlepších přátel právě žení.*
Kněz (NPC): *Stál mezi nimi a poslouchal jejich sliby. Trochu mu u nich ukápla i slza.* Nádherné sliby pokud mohu poznamenat. Nyní poprosím svědka ženicha aby předal ženichovi prsteny. *Až si navlečou prsteny tak řekne.* Nyní se táži vás pane Iruso. Berete si zde přítomnou Ginu Haki za svou zákonitou manželku? *Až odpoví tak se otočí na Ginu.* Táži se nyní vás ctěná Gino Haki. Berete si zde přítomného Kinshiho Irusa za svého zákonitého manžele?
Gina: *Sledovala sveho milence se slzami v ocich. Pockala, az domluvi a pak zacala ona.* Kinshi, ah... Nikdy bych si nepomyslela, ze se budu vdavat. *Zasmala se a vzala si od Yuki svuj slib. Byl trochu desli a Gina pres sve povinnosti nemela cas si jej cist dokola a zapamatovat. Rozlozila zmuchlany papir a palci jeji uhladila. Podivala se do nej a pak zase na Kinshiho. Zhluboka se nadechla.* Zivot je moc kratky na to, abych nenavidela. Nenavist byla v mem srdci od smrti meho adoptivniho otce, jeste vice prohloubena smrti toho tveho. Kdyz jsem te poprve videla, mladeho kluka bez rodiny, ale pres to dost sebevedomeho a silneho na to, abys mne pozadal o pomoc postavit tvuj... Nyni nas domov. Myslela jsem si, ze jsi pouze spratek rozmazleny Raikagem, nez jsem doopravdy pochopila, ze vinu otcu nesmim hazet na syny, zacala jsem te obdivovat a duverovat ti. Pomohl jsi mi celou vesnici postavit na nohy, pomohl jsi nejem mne ale i nasemu lidu. Rikam nasemu, protoze pno vsochni jsou pro mne jako moje vlastni deti. Jsem stastna, ze jsi mne prijal s nimi, ze so chces vzit me i je a stravit s nami konec zivota. Po nasem prvnim vylete do zeme Valek mi doslo, ze moje duvera k tobe je vic, nez to. Ze city, ktere k tobe cchovam jsou hlubsi a nedosazitelnejsi, nez jen duvera a obdiv.. Byla to laska a ja sem se ji vermomoci snazila zbavit, jakozko Kage musim mit cistou hlavu, ale i pres to jsi dokazal v me mysli a v mem srdci konecne nastolit mir. Dokazal jsi omezit nenavist kterou jsem kdy citila a promenit ji v lasku a oddanost. *celou dobu se mu divala do oci, ty jeji fialove, jakoby se utapely v tech jeho.* Miluji te Kinshi, celym svym srdcem, svou zaprodanou dusi. *pomalu zmuchlala papir, do ktereho se nakonec ani nepodivala a zahodila ho na zem.* Jsi mym nejvernejsim spolecnikem, pritelem, milencem a partnerem, ktereho mam. A ktereho kdy budu mit. Touto cestou bych nejen chtela stvrdit nas vztah manzelstvim, ale chtela bych ucinit prohlaseni a to hned dve. *Chytila ho za ruku.* Omlouvam se ze ani v den nasi svatby nedokazu upustit od sve prace. *Usmala se na Kinshiho* Chtela bych te jmenovat svym vernym, nejen manzelem, ale i ochrancem, ktery mi bude po boku na cestach i pri praci a bude moji pravou rukou. Souhlasis?
Kinshi Iruso: *Polknul.* Moje nádherná Gino. Už je to dlouho co tě znám a dlouho co jsem zamilován. Udělala jsi můj život opět krásným a veselým. Jsi nejlepší človeč kterého u sebe chci mít. Přísahám že tě nikdy neopustím, že tě budu chránit a že tě budu navždy milovat jako teď a neli více. Proto tě Gino nyní žádám aby jsi se stala mou ženou. *Odvykládal hrdě svůj slib a byl na sebe patřičně pyšný že si jej pamatoval celý.* "Miluji tě Gino."
Renji Narimachi: *Renji sledoval okolí. Všichni vypadali šťastní, nejvíce ovšem raikage a Kinshi. Ti dva vypadali oba úchvatně. Najednou přišla řada na to, aby mluvil Kinshi.* ,,Tak jsem zvědavý, jestli si to pod tím stresem ještě pamatuješ kamaráde." *Renji se trochu pousmál. Pořád hlídal oba prsteny, aby je mohl hned při vyzvání předat.*
Kněz (NPC): *Itaruki ( odkaz » ) byl knězem už dlouhých 30 let a oddával nejrůznější páry. Když se k němu dostalo že má oddávat samotnou Raikage tak to bral jako největší čest které se mu v životě dostalo. V den kdy měl být svazek uzavřen byl oblečen do bílého oblečení ( odkaz » ) a už stál u oltáře čekající až se všichni hosti sejdou a objeví se ženich s nevěstou.* "Takže naše Raikage se vdává. Jaká to svála." *V ruce držel knihu a pozoroval okolí. Když začala hrát hudba tak se jako první objevil Kinshi.* "A ženich je na cestě. Aspoň že si našla nějakého štramáka." *Jakmile Kinshi došel k oltáři tak vyšla Yuki s Renjim. Až poslední se ukázala Raikage. Itaruki který byl zvyklý na mnohé druhy oblečení byl v úžasu.* "Raikage-sama. Jste přenádherná." *Jakmile byly všichni na svých místech odkašlal si a hudba utichla.* Vážení obyvatelé Kumogakure. Sešli jsme se tu dnes abychom spojili pana Kinshiho Irusa a slečnu Ginu Haki ve svazek manželský. Pokud má někdo proti tomuto svazku námitky ať promluví teď nebo ať mlčí na vždy. Pane Iruso. Předneste prosím svůj slib. *Jakmile Kinshi domluví tak se otočí na Ginu.* A teď vy slečno Haki.
Gina: *Usmála se.* I tobě to náramně sluší. *Otřela si slzy a chytila ho za ruce..* Kéž by tu byl táta...aby tohle viděl. Byl by na nás hrdý. *Pošeptala a otočila se ke knězi, stále držela Kinshiho za ruku. Pevně, jakoby v něm hledala oporu. Ironie, právě takto psychicky silná žena, vydržela tisíce hodin mučení, aniž by se zhroutila, byla právě na své svatbě úplně rozhozená. Pevněji stiskla květiny, až bylo slyšet praskání jejich stonků.*
Kinshi Iruso: *Kinshi stál vedle oltáře a čekal. Viděl Renjiho a Yuki. Za nimi se objevila jeho nastávající. Kinshi nevěřil svým očím. Gina byla nádherná. Očí měl roztažené dokořán a jen se držel aby mu nespadla i čelist.* "Je nádherná. Je úžasná. Prostě dokonalá." *Jakmile se objevila vedle něj tak se kompletně začervenal.* Ahoj Gino. Vypadáš úchvatně má drahá. Jsi tak nádherná. Jsem hrdý že budu moct být tvým mužem. *Usmíval se na ni a chytl jí zaji za ruku. Jakmile začal kněz mluvit tak se otočil čelem k němu ale stále jedním okem pokukoval po Číně.* "Je opravdu překrásná."
Renji Narimachi: *Když Kinshi vyrazil, Renji se zhluboka nadechl a polknul.* ,,Tak jo kámo, teď už to budeš mít snadný." *Renji si nedovedl představit jak musí být Kinshi nervózní. Poté se rozešel k oltáři s Yuki. Cestou se díval všude okolo. Své delší vlasy měl upravené tak, že ani jeho kočičí uši nebyly vidět, sluch měl ale stále perfektní. Většina hostů si zatím šeptala o tom, jak to Kinshimu sluší. Renji si potom u oltáře jako svědek stoupnul za Kinshiho a už se čekalo jen na nevěstu. Když vkročila do místnosti, Renjimu spadla čelist.* ,,Páni, je to vůbec ona ?! To byla vždy tak krásná ?!" *Renji v okolí slyšel jen spoustu hlasů, které obdivovali nevěstu. Nebylo pochybu, že je to momentálně ta nejkrásnější žena v sále. Pak se Renji koukl na Kinshiho, aby si zapamatoval jeho výraz když vidí svou nastávající.* ,,Jednou mu musím nakreslit portrét na kterém se takhle tváří." *Řekl si Renji a pousmál se.*
Gina: *Yuki sledovala Kinshiho skrze škvírku ve dveřích.* /Už jde....tak jo..hodně štěstí drahá. slib mám u sebe, tak ti ho pak podám. Hlavně buď hrdá, hlavu vzhůru. Jashin je s tebou. *Chytila Yuki Ginu za ramena a lehce jí políbila na tváře.* /Jsi nádherná, ten má ale kliku. *Zasmála se a vyšla z místnosti. Šla pro Renjiho s tím, že právě s ním půjde k oltáři hned po ženichovi, jako poslední pak vykročí Gina. Ta podupávala po místnosti, kolem dokola, jako lev v kleci. Srdce jí bušilo. Jakmile Yuki a Renji dosáhli cíle, začala znít jiná hudba a to bylo znamení, že právě Gina je na řadě. Zhluboka se nadechla. ANBU jí otevřeli obě křídla dveří, aby mohla s obřími šaty vejít do sálu. Sledovala zem pod nohama, došla do středu rudého koberce a zvedla pohled. Celá vesnice v jednom sálu. Stála a sledovala jejich Kage. Gina chvíli stála na místě, vyděšená, nebo překvapená. Nevěděla, co se děje, proč stojí, hledí na ní s úžasem. Zamotala se jí hlava. Nedostatek vzduchu díky staženému korzetu na sebe nenechal dlouho čekat. Natáhla ruku a jeden z ANBU jí podepřel. S úsměvem poděkovala a pomalým krokem postupovala kupředu. V rukou měla kytici bledě modrých tulipánů, stejné barvy jako základ jejích šatů. Očima kmitala na lidi kolem ní. Děti, staroušky i mladé. Emoce by se tam daly krájet, ještě, že neměla skoro žádný make up, jelikož se j po tvářích kutálely slzy dojetí. Pevně svírala kytici, kterou u oltáře podala Yuki a stoupla si na stupínek před Kinshiho.* Ahoj. *Usmála se na něj a promluvila roztřeseným hlasem.*
Kinshi Iruso: *Ještě minulý večer se učil svůj svatební slib zpaměti.* Snad si ho pamatuju. *Zasmál se. To už se ukázala slečna.* Rozumím. Renji jdeme. Nezapomeň prstýnky. *Sešli dolů do místnosti. Ve vedlejší místnosti zaçala hrát hudba.* Asi by jsme měli jít. *Kinshi se nadechl a vydechl.* "Je to tady. Budeš si brát ženu kterou miluješ. Tak se seber chlape." *Kinshi vztyčil hlavu a pomalu šel uličkou mezi hosty k oltáři. Když došel k oltáři a postavil se doleva od oltáře.* "Bože. Tolik lidí."
Renji Narimachi: Tak jo, nezapomeň ze je to něco, co definitivně změní tvůj život. Teď už nebudeš sám. Budeš mít svou radost pořád u sebe. Za to ta nervozita stojí ne ? Máš doufám svůj slib. *Renji si vzal od Kinshiho prstýnky. Jsou krásné. *Po chvíli přišel člověk, kterého poslala a on oznámil že už vše pomalu začíná.* Tak a jdeme na to. A jestli tohle někdo pokazí, sám se postarám o to, aby mu přehodili vlastní plíce přes ramena.
Gina: *Polohla Yuki do šatů a povzdychla si.* Jelikož musíme svazek uzavřít tak, aby byl Jashin-sama spokojený, je asi i nutné, abych přiznala svou víru. *Pdovíala se Yuki do očí.* Ptali by se, proč beru jeho krev a Jashinisté to poznají. Takže...takže raději vše ještě v ten den přiznám. *Yuki kývla hlavou.* Máš můj slib? *Yuki jí podala úhledně složenou malou obálku a v ní byl dopis. Gina ho psala celý rok, několikrát přepisovala, pálila, vyhazovala, trhala, nicméně noc před svatbou byla schopná konečně složit něco, co by se dalo brát jako slib.* Tak jo... *Podívala se z okna, lidé se pomalu soukali do prostor zámku.* Fuuu....škoda, že tu Kinshi nemá rodinu. Myslím, že kdyby....kdyby tu pro něho někdo byl, udělalo by jej to šťastnějším. *Zamyslela se a projela si prstem spodní víčka očí, aby setřela své slzy.* Kdyby tu tak papá mohl být... *Skousla si ret.* Poslední člověk je uvnitř. Můžeme začít. *Promluvila po chvilce civění z okna a stoupla si ke dveřím. Přede dveřmi byl jeden ANBU.* Jdi pro Kinshiho....za chvíli to propukne. Všichni jsou uvnitř. *ANBU vyrazila oznámit Kinshimu situaci a Gina s Yuki se pomalu daly do pohybu dolu z věže, do místnosti, kteá byla před velkou síní, určená pouze pro ni. Stejná byla i pro Kinshiho.*
Kinshi Iruso: *Trvalo mu to delší dobu ale konečně se nasoukal do obleku. To už vešla do pokoje věrná jeho paní.* Jistě. Rozumím a nemám s tím problém. Můžeš mé paní vzkázat že se nemusí bát. *Jakmile zmizela tak se otočil na Renjiho.* Jo je. Ale je to samozřejmě tajemství takže nikde o tom ani necekneš jasné? *Upravoval si ještě kravatu.* Taky jednou nějakou najdeš Renji. Určitě. Já jsem měl prostě velké štěstí. *Došlo mu že Renji ví kde si schovává své dobré burbony a viděl jak jde ke skříni a vytahuje flašku.* Díky ale toť vše. Víc už nic. *Podal mu oba prstýnky.* Tohle je extrémně důležité. Svěřuji ti jako svému svědkovi svatební prstýnky. Ten s drahokamem je pro Ginu. Vkládám v tebe důvěru. K tomu mi ještě podáš toto ( odkaz » ). *Podal mu dýku kterou měl nabídnout potom svou krev. Položil mu ruku na rameno a koukal musí očí.* Díky že jsi tu se mnou. Ani nevíš jak jsem nervózní. Hodně na tebe spoléhám.
Renji Narimachi: *Renji měl být Kinshiho svědek, docela ho překvapilo, když ho o to Kinshi požádal, jelikož to nečekal. Oblečen byl do odkaz » tak aby na svatbě vypadal dobře. Samozřejmě že sebou neměl ani jednu zbraň. Nechtěl aby vznikl nějaký problém.* Tak jak se cítíš Kinshi ? Když si vezmu že ty už se ženíš a já ještě neměl ani přítelkyni. *Renji se zasmál.* Jsi šťastlivec, budeš mít krásnou ženu. *Najednou přišla do místnosti věrná Kage a začala mluvit o krvi. Renji si nejdříve myslel, že je to jen nějaký zvyk, potom ale přišlo na Jashina. Renji hned věděl o co jde, jelikož se s Jashinisty už setkal. Když pak odešla otočil se na Kinshiho.* Naše Kage je ? Páni, to jsem netušil. Koukám že mezi takovou společností je víc tajností než jsem myslel. *Renji došel k jedné ze skříněk, kde byla skleněná zdobená lahev, ve které byl kvalitní burbon. Renji nalil do dvou skleniček. Do každé jen trošku, jen tak na kuráž. Došel ke Kinshimu a podal mu jí.* Tak na tebe, že jsi našel tu kuráž, třeba se mi to taky jednou povede. *Přiťukl si s ním a vypil obsah skleničky.*
Gin: *Byla v kanceláří, spolu s ní byla Yuki, její nynější ochranka a zároveň i věrná ( odkaz » ), která skoro ob týden měnila barvu vlasů, byla také Jashinistknou a tak si Gina usmyslela, že právě ona bude vhodnou kandidátkou.* Musíš ještě Kinshimu vzkázat, že při obřadu musím pozřít jeho krev. Jdi hned prosím. *Pousmála se, sama byla oblečená ve svatebních šatech. ( odkaz » ) Krásné namodralé šaty, dlouhá sukně s několika spodničkami, která v kombinaci s korzetovým svrškem zdůrazňovala její vosí pas. Korzet měla pevně stažený, ve vlasech, které měla zvlněné a lehce sepnuté hřebínkem, měla dlouhý závoj, který kdykoliv mohla přehodit před tvář. V šatech měla všité živá kvítka, poupata i velké květy všech rostlin, které se v zemi Blesku nacházely. Ať už růže, nebo květy many. Všechno bylo ručně našívané ještě ten den, aby vydržela kvítka čerstvá. Vůně rostlin se rozplývala po celé místnosti, Ginin parfém, který voněl spíše jako pepř, zdůrazňoval jemnost a sladkost květů. Nalíčená byla pouze lehce, řasenka, růž a jemná bezbarvá rtěnka, spíše lesk. Vypadala jako elf, který se náhodou dostal na zámek. Ve vlasech měla také květy, sedmikrásek. Šperky neměla, bylo to zbytečné. Na rukou neměla ani rukavice. Její budoucí muž měl být jejím drahokamem, na co by nosila jiné. Lehce si poplácala tváře. Dívala se u toho dolů, z nejvyššího okna, přímo na dav, který se před zámkem pomalu tvořil. Gina pozvala všechny, celou vesnici. Pozvala i Kagy, leč někteří pozvání odmítli, tak jako tak, bylo jí to fuk. Pozvala i vůdce samurajů, který se slušně omluvil...chápala to, sama měla hodně práce postavit Kumogakure na nohy, proto s Toyiho situací soucítila. Pozvala i svého strýce, nebo tak jej brala, vůdce Rootu Kumogakure. Všichni pomalu vcházeli do velké síně v zámku. Tento pokoj, spíše hala, byla schopná pojmout celou vesnici, jelikož Kumogakure i přes svou velikost a bohatství, které Gina nastřádala, nebyla obyvatelstvem nejpočetnější, za to tady nikdo neměl žít v nouzi. Bylo připravené jídlo, hostina, pro každého. Kinshi s tím práci neměl, ale Gina celý rok sháněla kuchaře a obsluhu, která by byla ochotná sloužit. Nakonec musela sáhnout do řad vlastních anbu, kterým slíbila dvojnásobnou mzdu a samozřejmě jídlo. Zhluboka se nadechla a chytila se za břicho. Yuki zatím došla do pokoje Kinshiho.* Kinshi-san, Gina vám vzkazuje, že při obřadu musí pozřít vaši krev, jinak nebude sňatek platný. Myslete na to prosím, musíte jí krev nabídnout sám a dobrovolně, jinak... *Podívala se na (nejspíše Renjiho, měl by tam s ím být). Povzdychla si.* Jinak Jashin-sama nebude dohlížet na vaši duši. *S těmito slovy se otočila a vrátila se k Gině, která i Yuki pomohla do šatů ( odkaz » ), které v sobě měly stejné květy, které měly ty Giny.* Jsi nádherná Yuki. Děkuji za všechno. /Já děkuji Gino, za možnost stát ti po boku i v takovou chvíli.
Kinshi Iruso: *Ať to chtěl nebo ne nadešel jeho velký den. Po zasnoubení následovala Kinshiho svatba s Ginou. Jako svědka si přizval Renjiho. Seděl ve svém pokoji zatímco na nejvyšším patře Ten no Shiro probíhaly přípravy na svatbu.* "Jsem nervózní. Co když se něco pokazí? Co když se nakonec rozhodne že nechce?" *Kinshi se zrovna soukal do obleku který si nechal ušít přesně na tuto příležitost ( odkaz » ). Na stole měl připravené prstýnky které si měli společně s Ginou předat jeden který měla dostat Gina ( odkaz » ) a jeden který měl dostat on sám ( odkaz » ).* "Pak je musím předat Renjimu ať nám je donese." *Kinshi se za živého boha nemohl dostat do obleku.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi byl zrovna na návštěvě v Kumo během svého pobytu v Sora no Sato. Šel se podívat za Ginou a za svými spolupracovníky jestli náhodou nepřišli na nějaké nové poznatky. S Ginou byl minulou noc a teď ráno se procházel laboratořemi. Došel do své oblíbené a to laboratoře která se specializovala na krevní vzorky.* (Muž) Kinshi-sama. Dobrý den. (Kinshi) Zdravím. Tak co? Postoupili jsme nějak? (Muž) Dokážeme už z krve vytvářet tabletky na podporu proudění krve ale nic moc. Napadlo nás zdali by se nedal udělat nějaký dlouhodobý efekt pomocí krve a kombinací něčeho. (Kinshi) Napadá mě spoustu možností jak toto udělat. Ale nejvíce mě lákají kombinace s rostlinami. Vemte si volno. Dnes to přeberu já. *Tým odešel a Kinshi se postavil k lahvičkám s krví.* "Tak co udělám. Co udělám." *Kinshi dumal nad tím co teď a pak ho to napadlo.* "Morfium. Samo o sobě je přece tišitelem bolesti. Ale co takhle posunout práh bolesti na delší dobu?" *Kinshi neměl problém se sehnáním morfia. Začal připravovat substance krve a morfia v různých poměrech aby našel ten správný. Trvalo mu to půl dne ale mě 3 vzorky které chtěl ozkoušet. Sešel tedy do sklepa Ten no Shiro a vzal si pár zkušebních subjektu (vězňů). Nejprve zjistil jejich prahy bolesti a následně do každého vpravil jednu substanci. První pokus skončil hned jak začal. První subjekt byl tak malátný že sebou praštil o zem a furt se jen smál.* "Dobře. Tak tenhle to nebude." *Další 2 zůstaly při smyslech. Zkusil tedy druhého. Nechápal proč ale jeho substance měla přesně opačný efekt než sám požadoval. Práh bolesti subjektu se snížil natolik že ho bolel jen silnější dotyk.* "Sakra. Další zklamání. Ale co jsem čekal. Věda je pokus omyl. Tak do třetice všeho dobrého." *Přesunul se ke třetímu. Ten na něj hleděl pyšně a se vzdorem. Kinshi se usmál.* Uvidíme jak dlouho ti tenhle výraz vydrží. *Kinshi do něj začal mlátit, kopat ale subjekt jakoby necítil žádnou bolest. Kinshiho to potěšilo. Vzal kunai a začal tedy už i řezné rány. Lehké řezné rány neměly žádný efekt. Při několika lehkých bodných ranách subjekt lehce zasyčel ale velká bolest v jeho tváři vidět nebyla. Teprve až u opravdu bolestivých a závažných zraněních subjekt zařval bolestí.* "Neuvěřitelné. Práh bolesti se mu posunul až tak vysoko? Zvláštní. Ale i tak je to úspěch." Díky za tvou pomoc ale už tě nepotřebuju. Jestli přežiješ tak přežiješ jestli ne tak to někdo tak chtěl. Měj se. *Nechal ho odvézt zpět do věznice. Kinshi mezitím došel zpět do své laboratoře a se schématem v ruce si jen liboval že se mu povedlo něco dalšího a užitečného vytvořit.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Usmál se.* Cestování pověsím na hřebík a jedině ve volném čase se budu věnovat výzkumu. *Jak si hladila podbříšek tak jí na něj přiložil svou ruku a zahleděl se jí do očí.* Může. A i bude. *Řekl s hřejivým úsměvem.*
Gina: *Usmála se na něj přívětivým pohledem a polibky mu oplatila.* I já tebe, jsem ráda, že jsme se rozhodli konečně usadit a být si partnery do konce života. Už jsem ani nečekala, že tento den někdy přijde, spíš jsem si myslela, že bys mne opustil nadobro a věnoval se cestování a výzkumům. *Pohladila ho po tváři. Přiložila si ruce na podbříšek.* Nakonec...i Jashinista může být rodičem a dobrým ne? Zvládneme to... *Ujištovala samu sebe.*
Kinshi Iruso: *Kinshi na ni hleděl a nemohl se toho pohledu nabažit. Nahnul se k ní.* Miluji tě Gino. *Zašeptal jí do ucha.* Budu tě chránit i za cenu svého života má drahá. Jsem šťastný že budeš mou ženou. *Pohladil jí poji po tváři a hleděl jí do očí s pohledem zamilovaného chlapce který kompletně propadl lásce.*
Gina: *Přemýšlela nad tím, jak všechno vyřeší, poslední dobou lidé mizeli na druhých stranách těch podivných bran a Gina měla tušení, že i někteří členové její vesnice šli též, jelikož o nich už dlouho neslyšela a její pokusy o komunikaci s nimi skončili. Nicméně nic neříkala, objala Kinshiho a opětovala jeho polibky.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se stále usmíval a přikývl.* Poslední velká cesta za výzkumem a pak tu budu pořád s tebou když nebude v nebezpečí vesnice a nebude potřeba ji chránit. Nenechal bych tě samotnou Gino. Po rodině toužím a jak bude výzkum dokončen vrátím se a budu tu s tebou už napořád. *Přivinul jí k sobě a začal jí darovat jeden polibek za druhým.*
Gina: Pozvu klidně Ziki z mrtvých, pokud si to budeš přát. *Usmála se a pak si povzdychla.* Nikdy jsem ti nezakazovala kamkoliv chodit, trávit čas mimo vesnici. je to důležité pro tvůj výzkum. Takže klidně jdi, ale ozvi se mi čas od času....jsem tu stále sama. *Zamručela, prohlížejíc si prsten.* Jakobys tu se mnou doopravdy nebyl....doufám tedy, že to bude naposledy, co mne opustíš na delší čas, protože na rodinu sama být nemůžu.
Kinshi Iruso: Do roka a do dne. Dobře. Ale jestli jde o svědka tak bych tě chtěl poprosit o to aby jsi pozvala i Renjiho Narimachi a Yuzuru Yina. S nimi jsme vyrůstal a chci je tam mít. *Kinshi mu snad nic nemohlo zkazit náladu. Stále se usmíval a byl šťastný.* Ale jak jsem již řekl budu dobrou část času trávit i v Sora no Sato jestli nemáš námitky. Je to opravdu zajímavá lokalita. A dost věcí mě tam zajímá. *Políbil jí na tvář a hleděl jí do očí*
Gina: Říká se, že do roka a do dne....takže za rok a den se vezmeme. Bude to akorát čas na to, abych douzavřela důležitá jednání a zorganizovala svatbu jako takovou. Navíc...musíme najít nějaké svědky. *Zvedla se, lehce se usmála a zamyslela., koho by chtěla na své svatbě mít.* Bude těžké sehnat hosty, asi bychom měli pozvat, ze slušnosti, i ostatní kagy. Nech to na mě, zařídím to.
Kinshi Iruso: *Kinshi klečel a když uslyšel Ginin souhlas tak se mu rozjasnila tvář. Prsten jí navlékl na levý prsteníček a šlo znát že je opravdu šťastný. Když si Gina klekla k němu a natáhla se tak se natáhl on k ní a polibek ji opětoval.* Už dlouho jsem to chtěl udělat Gino a konečně nadešel čas. *Hleděl ji do očí a užíval si každou chvíli kterou teď prožíval.* Kdy a kde uděláme svatbu drahá? Tím že máš teď více volného času tak si řekni. Já se přispůsobím. *Držel ji za ruce a čekal na odpověď která jeho vztah měla změnit v manželství.*
Gina: *Otočila se a poslouchala ho, nebyla zvyklá mu skákat do řeči, stejně jako ona nesnášela, když to někdo dělal jí. Nicméně když navrhl nápad, tiše kývla hlavou.* Budu radši, když s tím ještě počkáme. Je toho hodně, co musím stihnout, než založím rodinu. *Sledovala kam šel. Vytáhl krabičku a poklekl před ní. Gina sledovala prsten, ne že by byla udivená, čekala to, on byl věrný, to ona byla požitkářka v jejich vztahu. Navíc, pokud chce rodinu, musí začít pro svého druha žít stejně tak, jako on žije pro ni. Natáhla k němu ruku (ted nevim, na kterou se dává zásnubní).* Hai. *Pronesla klidným hlasem, nebylo těžké odpovědět na něco takového. Klekla si před něj na zem a natáhla se pro polibek. Gina vždycky byla horká hlava, rychle se rozvášnila u hádky, ale věci, které se týkaly citů, řešila s klidem a proto se možná i někomu mohlo zdát, že byla chladná, i přes to, že byla za tuto chvíli doopravdy vděčná a cítila se po dlouhé době doopravdy milovaná.*
Kinshi Iruso: *Kinshi sledoval Ginino přemýšlení.* Všichni jsou tvé děti? Je sice pravda že než oba zestárneme a zemřeme uteče spousta let ale chci tu mít někoho kdo v našem díle bude pokračovat. Někoho koho budu moci opravdu nazývat svým dítětem. *Stále se usmíval. Věděl že to bude velký krok ale taky věděl že touží po rodině kterou sám ztratil.* "Je ale pravda že teď chci zkoumat Sora no Sato. Ale až se vrátím tak chci něco víc než být jen druh." Gino. Chápu že nejsme svoji. A vím že jsem často pryč na cestách. Ale jestli chceš můžeme ještě počkat a pořádně si to promyslet. Je pravda že v této době by to bylo asi nepraktické když chci ještě zkoumat onu vesnici. Tak co to udělat takhle. Půjdu na nějaký čas do Sora no Sato a až budu hotov s výzkumem tak se k tobě už vrátím nadobro a pokud by to bylo možno tak založit rodinu. Ale je jedna věc co mohu udělat už teď. *Kinshi došel ke stolu kde měl tajnou přihrádku a vytáhl malou krabičku. Klekl si před Ginu a otevřel jí. V krabičce byl prsten ( odkaz » ).* Gino. Staneš se z přítelkyně mou ženou?
Gina: *Z jejího znechucení jí vytrhla jeho slova. Zamyslela se nad tím, že mu vlastně něco takového celou dobu odpírala. Pokaždé, když sdíleli lože a ona byla následně těhotná, to dítě zabila. Přiložila si ruce na břicho. Sklopila pohled a zvedla se z pohovky.* Hm... *Chytila se za bradu a začala přemýšlet.* Když já nevím....chtěla bych, ano, ale přijde mi, že všichni tady jsou mé děti. Musela bych odstoupit z funkce. Navíc....nechci přivádět dítě do neúplné rodiny. Byl bys otec, ano...já matka, ale nejsme svoji.
Kinshi Iruso: *Kinshi se velmi rychle zarazil při reakci kterou dostal od Giny.* "Páni. Tohle jsem opravdu nečekal." *Kinshi začal přemýšlet o tom jestli je to dobrý nápad.* Chápeš to správně ale asi máš pravdu. Je pravda že toto je dosti nelidský počin. *Poté ji pohladil po vlasech, ohnul se k jejímu uchu a zašeptal.* I když je pravda že bych dítě chtěl. *Po těch slovech jí políbil na její ucho a opět se narovnal a začal jí hladit.*
Gina: Sora no Sato...hmmmm. Co myslíš tím dítětem ze zkumavky? *Zamračila.* Nehodláš se snad pokoušet klonovat lidi? Kinshi! *Zvedla se a zadívala se na něho.* Nemyslím si, že je to dobré...pokud chceš dítě, tak si ho udělej přirozenou cestou. Nechci přihlížet tomu, jak tvoříš bytosti, jeden neúspěch za druhým, než vytvoříš dokonalou bytost. Nelíbí se mi fakt, ž ebudou umírat děti, jen protože chceš vytvořit jedno dokonalé...pokud to tedy chápu správně.
Kinshi Iruso: *Vyslechl si situaci jež mu Gina popsala. Byl fascinován jak rychle se Kumo dostalo do popředí v infrastruktuře.* "Tolik se toho událo. Kumo je konečně v plném rozkvětu." *Když mu položila hlavu do klína začal jí projíždět rukou vlasy a hladit ji po hlavě.* Novinky? Pokračuji ve výzkumech, povedlo se mi vytvořit něco jako nový klan který se nyní toulá po celém světě ale o tom už ty určitě víš že? Nadále jsem objevil dosti zvláštní přírodní úkaz v nebi země a to Sora no Sato. Dost mě tato vesnice zajímá jelikož by mne zajímalo proč léta. Pak mám v plánu jeden velký projekt a to možnost tvořit lidí jen pomocí DNA. Nazval jsem to "Dítě že zkumavky."*
Gina: *Lehce se usmála a pramínek bílých vlasů mu posunula stranou, za ucho.* Ale, vesnice šlape, poslala jsem Samurajům na znak úcty zásoby many, posíláme je pravidelně...cítím se trochu vinna za to, že jejich reputace utrpěla. Nicméně...ostatní vesnice jsou mi volné. Kumogakure vzkvétá, ani kdysi slavná Konoha na nás nemá, Sunu držíme v šachu a Iwa s námi stále drží spíše přátelské vztahy. Yugakure mlčí, ale své dohody plní. Takže já se zabývám nyní pouze papírováním týkajícího se naší infrastruktury. Ale dost o práci. *Lehla si a položila si hlavu do jeho klína.* Nějaké novinky?
Kinshi Iruso: *Kinshi uslyšel kroky ale dělal že neslyšel. Když se před ním Gina ukázala tak jí polibek opětoval.* Mohu. Když tu mám něco lepšího. *Složil papíry a odložil je bokem.* Jak se daří mé Raikage? Vesnice šlape? Vztahy s ostatními vesnicemi? *Podal jí ruku a posadil si jí vedle sebe. Políbil ji na tvář a stále držel za ruku. Následně se usmál.* Chyběla jsi mi Gino.
Gina: *Sestoupila několik desítek schodů a otevřela dveře do místnosti, kde byl Kinshi. Na sobě měla, jak jinak, bílé šaty, které lichotily její postavě. Jelikož neměla potřebu bojovat, neměla ani důvod nosit nějaké praktické oblečení, navíc, její jednání vyžadovala trochu serioznosti a proto se oblékala tak, jak se oblékala. Vešla do místnosti a došla až ke Kinshimu, lehce si zvedla šaty, aby si na ně nešlapala a dřepla si před něho, chytila jeho bradu, aby ji zvedla od sešitu a políbila jej.* Ty mojeo laboratorní kryso, nemůžeš tohle dát stranou, alespoň na chvíli?
Kinshi Iruso: *Po návštěvě Sora no Sato se Kinshi vrátil do Kumogakure kde chtěl s Ginou projednat jeho následující pobyt v Sora no Sato. Sedl si do obýváku a na sobě měl jen lehké oblečení přes které měl přehozený laboratorní plášť. V mezičase kdy tu byl sám se věnoval otázce toho proč daný ostrov létá a taky novému výzkumu který nazval "Dítě ze zkumavky".* "Tohle nebude ono. Ale takhle by to mohlo fungovat. Nebude to rychlý výzkum ale myslím že ho dokážu zrealizovat." *Jedna ze služebných Kinshimu donesla kávu.* Děkuji. *Usmál se na ni a dále se ponořil do výkresů a dlouhých sešitů jeho návrhů, výpočtů a poznatků.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshiho pokusy s modifikacemi organismů nabraly úplně jiných měřítek když se začal zajímat o lékařskou kariéru. Nyní se ještě více vyznal v lidské anatomii a rád prozkoumával taje mrtvých nebo živých lidských těl. Tentokrát jej však pohltil jeden zajímavý nápad a to vidina nově vytvořených schopností pro člověka tak aby byly dědičné a dostatečně silné nato aby přežil ale i dost stabilní aby je zvládl ovládat. Svou vidinu už měl ale bylo načase tuto vidinu převést do reality. Inu vzal si několik pokusných subjektů co si pochytal.* Takže vám řeknu jen toto. Můžete být poctěni tím že se stanete součástí mého experimentu a jestliže vyjde dokážete velké věci. *Jednalo se samozřejmě o trestance svázané na zemi. Díky svému Byakuganu již mohl i vidět jejich chakrovou soustavu a tak rozeznal přibližně jejich sílu.* „Tak se kterým z vás začneme hoši? Je načase se do toho pustit.“ *Jednoho z nich upoutal na lůžko a vzal si malou ampulku s černou tekutinou a jehlu. Naplnil stříkačku a vpíchl jí subjektu do těla.* Neboj se. Jedná se jen o lehký substrát, který reaguje na změny chakry v jakémkoliv smyslu. Ať už se změní tvoje podstata, pach či vzhled chakry. Je to čistě pro mé účely. *Kinshi následně začal pomocí meitonu do subjektu dávkovat temnou chakru. Velikost nebo spíše množství chakry které do subjektu proudila dostatečně reguloval tak aby subjekt nezemřel.* Páni. Je to těžší než jsem čekal. Co myslíš? *Usmál se na svůj subjekt který začal šílet, řvát bolestí a cukat sebou.* Ale klid. Děláš to složitější nám oboum. *Kinshi pokračoval v dávkování ale nikam to nevedlo. Subjekt měl příliš slabou vůli a tak ho temná chakra zničila psychicky.* Nedá se nic dělat. *Kinshi bodl subjektu do hrudi Kunai a ten ihned zemřel. Následně se očistil kouskem látky od krve a otočil se zpět na své subjekty.* Takže. Kdo bude další hoši? *Muži měli v očích šílenství a beznaděj. Oba kroutili hlavou že oni nechcou. Kinshi se však jen zasmál a připoutal dalšího k lehátku. Opět mu vpíchnul ono sérum.* Zklidni se jasný? Nebo to bude ještě horší. *Kinshi se tentokrát zaměřil přímo na mutaci DNA pomocí své chakry. Soustředil se. Bylo to i pro něj dosti složité. V očích měl aktivní Byakugan kterým kontroloval přívod chakry do těla aby nedopadlo stejně jako to minulé. I po několika minutách Kinshi nedosáhl výsledku a už cítil únavu z nedostatku chakry.* No nic chlapy. Pro dnešek padla. Zítra pokračujeme. *Při těch slovech jim oboum ještě vzal vzorek DNA který si vzal do své laboratoře a pod mikroskopem jej začal zkoumat a pozorovat. Viděl jak se nukleoidy mění ale ne dostatečně. Chtěl silnější mutaci a té se mu nedařilo prostě dosáhnout.* „Sakra. Proč? Proč nechcete vy zmetci zmutovat.“ *Kinshi si vytáhl cigaretu a připálil si ji. Když sledoval dým linoucí se z jeho úst něco ho napadlo. Sám už zkoumal vliv cigaret na organismus lidí a vzpomněl si na karcinogeny schopné mutovat DNA. Jeho tabák byl navíc speciální tím že do dané míry byl bezpečný ale při extrakci látek z něj a následnému vpravení do těla subjektu by se mohla spustit dosti silná mutace. Ta by však mohla zapříčinit i smrt a ne jen kladný výsledek. Kinshi strávil celou noc popíjením kávy a extrakce látek z jeho tabáku. Podařilo se mu získat malou lahvičku této chemické substance. Když nastal nový den a nová možnost pokusů neváhal ani chvilku a ihned se šel pustit do zkoušení. Svůj subjekt ze včerejška opět připoutal k lůžku a vpíchl mu injekci se získanou substancí. Najednou subjektu naskočili žíly na celém těle a začal se kompletně chvět. Kinshi rychle začal vpouštět temnou chakru díky které kontroloval průběh mutace. Bohužel nestihl to včas. Subjekt sice prodělal mutaci ale zemřel.* Sakra. Další mrtvola. No co už. Odneste to. Já si vezmu dalšího. *Průběh opět celý jel odznova. Kinshi vpíchl subjektu černé sérum a extrakt z tabáku s velkým obsahem karcinogenu a ihned jej začal kontrolovat pomocí temné chakry tak aby mu nezemřel. Trvalo to asi hodinu a Kinshi už cítil jak mu chakra dochází. Černá látka v těle subjektu však začala silně reagovat což Kinshi viděl aktivním Byakuganem.* Heureka. Konečně. *Kinshi jásal když subjekt přežil a jeho chakrový odér a typ se změnil. Muž chvíli kolísal ale následně vyskočil z lůžka jako by mu nic nebylo. Ihned chtěl zaútočit na Kinshiho a tak složil pečeť psa a Kinshi se najednou ocitl v Genjutsu kde slyšel štěkot a vytí. Nikde však žádné zvíře. Rychle mu došlo že se jedná o Genjutsu. Pomocí jednoduchého Kai jej prolomil. Když z něj byl venku tak mu nepřítel držel kunai u krku.* (Subjekt) Teď odtud odejdu a nikdo mě nebude stíhat jasné? Nebo tě tu na místě sejmu a všichni neviní budou mít svatý klid. (Kinshi) Jasně chlape. Tak běž. Ale jestli se tě někdo zeptá od koho máš tyto schopnosti tak řekni že jsi je získal od Kinshi Irusa. Nebo si pak najdu já tebe. *Muž polkl a kývnul na souhlas. Než se Kinshi nadál byl muž pryč.* „Stejně jsem ho chtěl pak pustit ven. Jen ať se svět dozví o mém umění a mé síle.“ *Kinshi si následně sednul do křesla a sklenkou whisky oslavil svůj úspěch.* Jméno Kinshi Iruso bude nyní známe po celém světě. *Řekl si spokojeně.*
---: UKONČENO
Kinshi Iruso: V této době plánuju konečně dokončit svůj dlouhidobější projekt na zesílení našich shinobi. Dále trávit čas s tebou společně s trochou odpočinku ale mám i v plánu něco co by mohlo velmi Kumo pomoci. *Vytáhl papír a rozvynul ho. Byla to mapa. Jeho prst natrefil na Kusagakure.* Chtěl bych z této vesnice udělat kolonii Kumo kde by se soustředilo vše ohledně zemědělství a výzkumu. Je to však práce na delší dobu a musím si to pořáadně promyslet. Zároveň však budu chtít i tvé požehnání v tomto projektu. *Kinshi si sedl za Ginou a objal ji kolem ramen.* Ale teď si chci dát pauzu se svou Ginou. *Kinshi přiblížil svou tvář k Ginině krku a začal ji líbat.*
Gina: *Lehce se zamračila, nicméně pak došel až k ní.* Hm...trochu jo, ale práce je práce a zabírá mnhoo času a energie. *Polibek opětovala.* Tak jako tak vím, kde jsi byl a co jsi dělal. Hezké uši. *Usmála se, i když ušiska již zmizela.* Máš teď nějaké plány? Zase zmizet? Nebo se ted budeš věnovat Kumogakure taky trochu? Je hodně věcí, které je třeba udělat a i když je tu špičkový tým, já nejsem žádný biolog, abych je vedla. *Mrkla na něho a spokojeně se usadila do pohovky.*
Kinshi Iruso: *Otevřel oči a jeho uši lehce zaškubaly jak slyšeli Ginin hlas.* Ahoj. *Postavil se a šel k ní. Mezitím jeho proměna vyprchala a jak byl až u ní tak se opřel jednou rukou o rám dveří a políbil ji.* Jakpak se má naše krásná Raikage? Nestýskalo se ti po mě po celou tu dobu? *Pousmál se šibalsky.*
Gina: *V kumo se toho od té doby, co kinshi odešel, moc nezměnilo, Gina dělala svou práci, sledovala kinshiho skrze křišťálovou kouli a ¨tak měla +- přehled o tom, co Kinshi dělá. Jakmile se vrátil domů, vyšla ze své kanceláře a vydala se do prostor, kde Kinshi byl. Zaklepala na dveře a vešla.* Vítej doma. *Opřela se o dveře.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se konečně již vrátil z učení kočičího senjutsu. Byl z toho rád a tak se po roce a půl opět ukázal ve svých laboratořích. Pozjišťoval různá nová vylepšení co jejeho asistenti zařídili během jeho nepřítomnosti.* "Je fajn být doma. Byla to sice docela zábava a neměl jsem se tam nejhůř ale doma je doma." *Kinshi došel do obývacího patra. I když už byl zpět na trénink senjutsu nezapomínal. Posadil se na gauč a začal přijímat přírodní chakru. Kinshimu se ukázali jakoby vousky, ouška a ocas. Kinshi to bral ale spíše jako relaxaci. Přírodní chakra ho velmi uklidňovala.*
---: --- (RPG ukončeno)
Renji Narimachi: Tak s ti rád pomůžu. Musím přiznat že jsem se o to nějakou dobu také zajímal, ale poprvé jsem někoho takového poznal až na misi. Ale zjistil jsem ti toho docela dost. Mimochodem, víš že vyznávání Jashina je ve většině zemí nelegální že ? Tedy pokud se to někdo dozví. *Řekne Renji a zasměje se.* Máš pravdu. Sídlo je v zemi válek. Je to takový jejich ... Kostel *řekne Renji a zasměje se znovu.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se opřel s cigaretu v ruce více do křesla.* Pamatuješ si toho týpka na misi jak nemohl pomalu zemřít? Byl to jashinista. Inu tahle víra mne tak trochu zajímá a chci podstoupit malý experiment. Co jsem zjistil tak kolébka jashinismu je v zemi Válek. Chtěl bych tyhle schopnosti získat. *Kinshi sledoval každou Renjiho reakci.* Sám ještě nevím ale jak je získat. Proto chci tam.
Renji Narimachi: Jojo je toho teď čím dál víc, poptávky se kupí a já toho mám nad hlavu. Nene, děkuji, nekouřím. *Odmítne Renji Kinshiho nabídku. A posadí se trochu bokem.* No povídej, jsem jedno ucho. *Co se tohohle týkalo, Renji byl velmi zvědavá osoba. Přeci jen informace jsou v dnešním světě síla.* Země válek je nějaký ten kousek, ale rád se tam s tebou vydám, jen bych tedy rád věděl o co jde.
Kinshi Iruso: *Kinshi se pousmál.* Asi toho máš taky hodně. Moje výzkumy nejsou teď nijak extra na pochodu. Nechávám tomu volný chod jak jen to půjde. V tuto chvíli mě zajímá spíše něco jiného. *Kinshi sáhl do kapsy pláště a vytáhl krabičku cigaret ze které si taky jednu vzal a rovnou si i zapálil. Natáhl k Renjinu krabiču.* Jestli chceš dej si. Dále pro tebe mám jeden návrh. Nechtělo by se ti záležet se mnou do země válek? Chtěl bych tam něco zařídit. *Složil ruce v pět a lokty si opřel o nohy a svou hlavu položil na onu pěst.* Co ty na to.
Renji Narimachi: *Renji slyšel že se někdo blíží ke dveřím a už se těšil až zase po dlouhé době uvidí svého kamaráda, proto se vlídně usmíval. Když Kinshi otevřel Renji ho hned pozdravil.* Nazdar Kinshi, to je ale doba co jsme se viděli naposled. *Renji následoval Kinshiho až do 4. Patra. Byl stále oblečen do svého kimona odkaz » . Pak se posadil a s úsměvem začal odpovídat.* To víš, po dlouhé době jsem měl možnost se sem podívat a to jsem nemohl odmítnout. Už jen proto, abych vás všechny zas viděl. co ty, jak se máš ? Pořád jsi ta vlivná vědecká část Kumo ?
Kinshi Iruso: *Vyrušilo ho bouchání ma vrata. Ten hlas ihned poznal.* "Koho nám to čerti nesou. Že by to byl Renji?" *Kinshi přes sebe hodil bílý plášť a vydal se dolů. Otevřel dveře a uviděl Renjiho.* Vítej zpět v Kumo. Pojď dál. *Následně ho odvede do 4 patra kde má i příjmací salónek. Je sladěn do černo-bílé barvy a jsou tam 4 černá pohodlná křesla potažená saténem.* Posad se. Co tě přivádí do Kumo Renji?
Renji Narimachi: *když byl Renji v Kumo, chtěl toho využít a navštívit nějaké své přátele. Jak zjistil tak Yin už nebyl ve vesnici. Nebyl nikdo, za kým by šel tedy radši než za Kinshim. Proto se vydal k jeho sídlu a laboratoři. Když přišel, klasicky šel rovnou k hlavním dveřím, kde zaklepal.* ,,Doufám že tu bude, když už jsem dostal možnost ho ho vidět." Haló ! Je tam někdo?!
Kinshi Iruso: *Kinshi už delší dobu přemýšlel o víře jež Gina vyznávala. Dost jej zajímala a nedávala mu spát. Stále nade vším přemýšlel.* "Bože. Je tohle normální? Je vůbec možné mít takovou moc a skoro nic za to neplatit? To je prostě šílené." *Kinshi byl ve své kanceláři kterou si zřídil ve čtvrtém z šesti pater Ten no Shiro. Uvažoval že by se této víře taky jak se říká odevzdal. Ale stále si nebyl jistý jestli je to dobrý nápad nebo ne. Pod sebou měl papíry plné poznámek. V ruce držel kus zkrouceného železa který udělal do tvaru jashinistického znaku.* "Stojí mi to za to nebo ne?"
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi se rozhodl trochu si pohrát s Meitonem a zkusit vytvořit něco co se mu v boji bude hodit. Odebral se tedy do tréninkové oblasti kde se chtěl pokusit něco vymyslet. Seděl na vršku hory kde tak rád sedával už dávno a přemýšlel při pohledu na své značky o tom co by mohl nějak zkusit. Napadla ho jakási střela temné chakry. Postavil se tedy a začal soustředit svou temnou chakru do dlaně kde se snažil zformovat kouli. Nedařilo se a po chvíli už cítil jak mu ubila chakra. Posadil se a koukal do dálky.* Sakra. Ne a ne se povést. Musí to fungovat. Nemůže to být tak těžké. *Kinshi se trochy vydýchal a opět se postavil. Začal soustředit opět temnou chakru do ruky skrze značky meitonu a už se mu pomalu začala koule formovat ale nedařilo se mu ji udržet. Opět se posadil a vydechoval.* Sakra. Sakra. Sakra. Proč to nejde. Vždyť mi nikdy nedělalo problém ovládat chakru. *Chvíli se koukal na obzor. Usmál se.* "To vyjde. Vyjde to." *Opět se postavil a nyní se úplně naplno soustředil. V ruce se mu začala formoval koule temné chakry a tentokrát se Kinshimu dařilo ji udržet v ruce aniž by se rozpadla.* Skvělé. Konečně. Úspěch. A teď ji vystřelit. *Kinshi se soustředil avšak jakmile koule opustila jeho ruku ihned padla na zem a bouchla kousek u něj. Kinshi cítil jak ho to odhodilo. Držel se kamenů které zde byli.* "Sakra. Dost nebezpečné." *Kinshi se odhodla.* Teď to musí vyjít. *Vytvořil kouly v ruce a vzpomněl si na techniku kterou už umí s Meitonem a tak použil stejný princip aby vymrštil kouli do dálky. Povedlo se. Koule letěla daleko a dost rychle. Po chvíli letu vybuchla. Kinshi zacítil jak se vzduch zachvěl. Usmál se.* Skvělé. Tohle v boji určitě využiju. Bude se to hodit. *Kinshi se rozhodl tuto techniku hned otestovat. Věděl že za vesnicí se zdržuje jedna malá kupa banditů a tak se vydal k jejich úkrytu. Bylo to jen kousíček. Nakráčel si to k jeskyni banditů a zaklřičel.* Tak co vy prasata. Je načase si to s vámi vyřídit a vyhodit vás pryč ze země blesků. *Když to dořekl tak kolem něj proletěli 2 kunaie. Za nimy následovaly 4 muži kteří po něm běželi s katanami. Kinshi jim zatím jen uskakoval a bavil se jejich nepřesností.* "To jsem si vybral možná až moc snadné cíle. Ale co." *Kinshi nahromadil v ruce temnou chakru a vystřelil ji po nich. Výbuch odhodil jednoho z nich a dosti mu pochroumal tělo jelikož dostal přímý zásah. Ostatní to odhodilo taky a ti narazili do kamene který jim trochu polámal záda. Kinshi vypustil tuto techniku ještě na každého jednou. Když zasáhl každého z nich tak se jen usmál.* Toto bude užitečné. Ti moc neudělali. Myslím že je načase se vrátit zpět. *Když se vracel do Kumogakure tak se koukal na své dlaně a značky Meitonu v nich.* "S vámi toho dokážu ještě hodně. Určitě skrýváte ohromnou moc a já ji jednou plně ovládnu. Jsem si tím jistý." *Když došel na hrad Ten no Shiro tak o odpočinku ani nepřemýšlel. Místo toho si oblékl plášť a rovnou se pustil do výzkumů a pokusů.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi se vydal s tělem přes rameno.* Nebudem nic hlásit. Já se o to už nějak sám postarám. To se neboj. A ta zbraň je opravdu mým vynálezem. Je to pěkná věcička. A ta skupina? Jediné k čemu my byli byla zábava a pěkné množsvtí krevních vzorků. Budou se hodit k mým pokusům. *Kinshiho už nebavilo to tělo nosit. Zavolal si své chiméry.* Letíme domů. *Sedl si s mrtvolou na jednu a druhou přenechal Renjimu.*
Renji Narimachi: Nahlásíme to, nebo to vyřešíme sami ? Mimochodem tvá zbraň mě opravdu fascinuje, nedivil bych se, kdyby to byl jeden z tvých vynálezů. Co vlastně ta první skupinka ? Byla ti k něčemu užitečná ? Nebo jsi se ani nezapotil? *Renji se zasmál.* Musím uznat že tihle bandité byli slabší soupeři i pro mě, natož pro tebe. A ty nové schopnosti, se mi opravdu velice zamlouvají, proto ještě jednou díky.
Kinshi Iruso: *Kinshi se jen pousmál.* Takže copak mi k tomu řekneš? Kdo tě najal? *Ten mu však pouze plivnul do tváře. Kinshi si plivanec utřel a jednu mu vrazil.* Asi si neuvědomuješ v jaké pozici se nacházíš. *Tasil Satsujin a lehce mu přejel špiškou po krku kdy mu začala stékat po krku krev.* Takže zeptám se znovu. Kdo si tě najal. *Když mlčel i potom tak se Kinshi rozhodl k radikálnějšímu řešení.* Říká se že hlava dokáže ještě chvíli po useknutí sama žít. Myslím že pro mé vědecké pokusy by se tato informace opravdu hodila. *Muž začal panikařit. Kinshi mu ihned opět vrazil.* (Kinshi) Kdo. (Muž) Nemůžu. On mě zabije. (Kinshi) Tak neříkej a zabiju tě já. (Muž) Za městem je jeden muž co půjčuje a potom chce peníze zpět. On mu nezaplatil. (Kinshi) A proto jste ho chtěli zabít? (Muž) Ne. Měl dostat jen varování. (Kinshi) Tak proč jsi ho pobodal tak aby zemřel. (Muž) To ne já. To ti ostatní. *Kinshi si povzdechl.* Vím vše co potřebuju. *Opět nechal svou Satsujin Hane rozletěl a čepelky a rozsekal ho na kaluž krve. Druhé tělo však hodil přes rameno.* Tohle se bude ještě hodit na pokusy. *Satsujin se mu zformovala rovnou do pochvy.* Jdeme Renji.
Renji Narimachi: Já se bavil a také procvičil své nové schopnosti. A ještě jsem si stihnul kreslit. *Renji se zasmál a jak schovával své věci vzpomněl si na lístek.* Kinshi, ten mrtvý měl u sebe tohle. * Renji podal lístek kinshim.* Vypadá to, jako by za to dostali zaplaceno. Musíme zjistit kdo je poslal. Mimochodem... Asi nebude moc chodit.. vlastně spíš na jednu nohu nemůže. Nechtěl jsem riskovat.
Kinshi Iruso: "Hm. Nějak to Renjimu trvá. Asi má problémy." *Vyrazil rychle směrem k němu a za ním letěli čepelky z jeho Satsujin Hane. Když dorazil na místo tak viděl co se zde stalo. Jeden mrtvý a druhý svázaný.* Vidím že jsi si pohrál dobře. Tak zjistíme o čem toto vše bylo. *Po chvíli si nechá v ruce opět zformovat katanu kterou zasune do pouzdra a nechá viset u pasu. Vzal omráčeného a polil ho vodou aby se probral.*
Renji Narimachi: Renjiho napadlo něco, co četl v knížce, kterou našel v knihovně. Začal se houpat v rytmu tloukotu svého srdce z jedné nohy na druhou (ginga) s mečem v pravé ruce. Jeho soupeř byl o dost starší a v ruce držel katanu.* Zabiju tě ty jeden fracku (útočník). Jen do toho, když si myslíš že se ti to povede (Renji). *Útočník se rozběhl směrem k Renjimu a sejmul směrem shora dolů, jakoby z pravé strany. Renji nezmatkoval a jen uskočil rondátem doleva a svým kakutem seknul protivníka do pravé achilovky. Tomu se rovnou noha podlomila. Útočník se snažil po jedné noze skočit směrem k Renjimu a seknout, v tomto útoku nebyla ale skoro žádná síla, proto nedělalo Renjimu problém útok odrazit. Do jeho katany Renji uhodil takovou sílou že mu ji vymrštil z ruky. Nepřítel už neměl sílu být na jedné noze a proto zaklekl. Když to Renji, který už byl zase v gingze viděl, využil kopu, který byl v knize nazván kesháda a soupeře kopnul pátou do spánku, až ho omráčil. Když ležel v bezvědomí, Renji prohledal jeho kapsy a kapsy jeho mrtvého společníka. Nenašel nic zajímavého, kromě jednoho lístku, na kterém stálo.(Majitel restaurace- 500 ryo). Renji si vzal papír k sobě. Sebral zbraně obou útočníků a položil je k sobě. Mrtvému utrhnou kus trika a díky němu obráceného svázal.* ,,Teď nezbývá než čekat na Kinshiho." * Renji se posadil ke dvěma katanám, vytáhl štětec, svitek a kreslil si.*
Kinshi Iruso: *Schytal pár ran od prolétajících šípů a různých dalších zbraní.* "Myslím že jsme si pohráli už dost. Je na čase to ukončit." *Kinshi zrušil své 3 klony a mávl do prázdna se Satsujin Hane která se rozletěla na tísíce čepelek (Burēdorirīsu). Když to viděli ostatní tak se snažili utíkat avšak Kinshi byl rychlejší. Začal pohybovat rukama tak rychle že za chvíli z těl nezůstalo vůbec nic než krvavé stopy a kaluže. Kinshi nerušil svou techniku ale vytáhl několik zkumavek a posbíral krev kterou uznal za takovou kterou mohl v budoucnu ještě použít k pokusům.* "Nakonec budu mít i studijní materiál. Páni." *Kolem Kinshiho stále kroužili čepelky.*
Renji Narimachi: *Renji okamžitě sprintem vyrazil za Kinshim. Když probíhal, viděl Kinshiho a jeho 3 koly zápasit asi s 20-ti muži. S naprostou důvěru v Kinshiho skočil na nejvyšší strom v blízkosti. Nepřekvapilo jo, že někteří z útočníků se již před kinshim stahují, ale více ho překvapil pár utíkajících můžu v povzdálí podél lesa. Po delším pozorování Renji zjistil, že za nimi jde krvavá stopa.* Kinshi to zvládneš že ?! *Bez čekání se Renji s obrovskou ladností vydal po stromech směrem k dvěma mužům. Kolibříka nechal blízko Kinshiho, aby ho případně navedl k Renjinu. Když Renji dostihl dva muže. Vůbec ještě nevěděli že tam je. Když byl nad jejich hlavami seskočil se svým kakutem a jednoho z mužů přímým zásahem za krk zabil. Bohužel pro Renjiho toho zraněného. Pak si Renjiho všiml druhý muž. Renji zaujal bojový postoj a čekal na nepřítelovu reakci.*
Kinshi Iruso: *Kinshi utíkal dál když koutkem oka zahlédl jakéhosi muže. Tasil Satsujin Hane a odrazil kunai který na něj letěl. To čeho si však nevšiml bylo to že je výbušný. Díky bohu ho odhodil dostatečně. Dostal se až na malý plácek kde ho obklíčilo 20 mužů s katanami, luky a dalšími zbraněmi.* (Bandité) Byla chyba mě sledovat chlapečku. Sám nic nedokážeš. (Kinshi) Nebuď si tak jistý. *Klon zatím viděl že muž už je přibližně stabilizován. Podíval se na Renjiho.* Běž za ním. Aspoň něco uvidíš. Já se o toho muže postarám. Je na jih odtud tak si pospěš. *Pravý Kinshi zatím stál uprostřed banditů a díval se po nich.* "Tak jaká bude strategie. Myslím že strategie je jasná. Rozsekat na kousky. Ale trochu si pohrajeme." *Kinshi vytvořil ještě 3 bunshiny a pustil se do boje s bandity 4 na 20.*
Renji Narimachi: *Renji nechtěl jen pomáhat, ale Kinshi je zkušenější a kdyby potřeboval pomoct, mohl by Renjinu hned sdělit, že potřebuje pomoct. Proto reagoval na Kinshiho slova. Odmítal obvaz a obmotal muži ránu.* Ještě něco Kinshi? *Mezi tím, když měl Renji chvíli čas, provedl Sukoshi Tanken, díky této technice vytvořil malého kolibříka, kterého poslal za Kinshim, aby taky věděl, co se zrovna děje.* ,,Nechtěl bych být tím mužem, pokud ho Kinshi dožene. Pokud ho vystopuje a nebude sám, určitě mu hned půjdu naproti, alespoň bych se od něj něco přiučil."
Kinshi Iruso: *Poslouchal ale jako Renji neslyšel nic.* "Zvláštní. Nic se nevaří ani tak." *Jakmile uviděl dveře zatarasené skříní tak mu to bylo jasné.* "Přepadení." *Pomocí Kage Bunshin vytvořil klona který rozbil skříň a přiskočil k muži kterého začal léčit pomocí Shousen Jutsu. Samotný Kinshi se vydá okolo. Všimne si krvavých stop.* "Mě neutečeš zmetku." *Kinshi ihned velkou rychlostí běžel za vrahem. Klon se koukl na Renjiho.* Kinshi šel po něm. Ty mi pomoz. Na ruce mám obvaz tak mu to vše ovaž.
Renji Narimachi: *Když Renji viděl, že ho Kinshi následuje přidal do kroku, stále ale našlapoval jemně a neslyšně jako kočka. Najednou se Renji zastavil a začal se soustředit.* Neslyším tak nikoho chodit, ale někdo tam dost nahlas funí. *Renji potichu tasí své Kakuto. Když nakoukl Renji do místnosti, v cestě stala skříň, která se musela obejít, ale nebyla úplně u stropu. Renji využil své akrobacie a lehce na skříň vyskočil, ale nikdo nemohl nic slyšet. Když vyskočil rozhlédl se a viděl na zemi ležet může, který jim před tím nosil jídlo a pivo. Ležel v krvi a jen pomalu dýchal.* Kinshi je tam ten muž či nás obsluhoval, leží v krvi, nikoho jiného neslyším ani nevidím. * Renji seskočil a pomalu se blížil ke zraněnému muži, ale stále byl ve střehu. Když došel k muži, čekal na Kinshiho, jelikož ten by se v tom zranění mohl vyznat lépe. Po rozhlédnutí uviděl vyřazené zadní dveře a kapičky krve směrem ze dveří.* Kinshi co budeme dělat?
Kinshi Iruso: *Kinshi to slyšel taky.* Kdo ví. Ale divil bych se kdyby je někdo přepadl když jsou tu zákazníci. *Zahvízdal a před dveře obchodu padla Satsujin Hane kterou donesla jeho chimera. Následoval Renjiho dozadu.* Tak mi ukaž své schopnosti Renji. Teď tomu velíš ty. *Šel za ním s rukou stále položenou na rukojeti Satsujin Hane.*
Renji Narimachi: Já se teď musím připravovat na chuuninské zkoušky, proto volného času také nemám moc. *Renji se napil. Viděl jak Kongo vytahuje svůj notýsek.* Co si to píšeš Kinshi ? *Najednou Renji zbystřil, zaslechl něco z kuchyně. Jakoby padání nožů. Kinshi nereagoval, to bylo asi způsobeno Renjiho vylepšeným sluchem.* Kinshi, v kuchyni se něco děje. Jako bych slyšel zvuky narážejících nožů. Ale ne jako kdyby spadly na zem. ,,Co se tam asi děje ? Že by někdo přepadnul restauraci za denního světla?" *Renji se zvedl a pomalu se vydal směrem ke kuchyni. Ještě když odcházel pokynul na Kinshiho, přeci jen by byl radši v převaze, pokud by šlo o něco vážnějšího.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se z hluboka napil.* Přesně. Volný čas je to co si já nemůžu moc dovolit. Ver že takové odreagování je pro mne dokonalou věcí ale bohužel není na to pořád čas. *Kinshi vytáhl malý notýsek ve kterém měl zapsané všechny pokusy. Nemohl prostě už bez práce ani nikam vyjít. Začal do notesu čmárat různé chemické rovnice.*
Renji Narimachi: *Renji byl radostný z výhry a jeho břicho také.* To máš docela pravdu Kinshi. Ale jedna by se do mě asi ještě vešla. *Renji se zasmál. Chytil pivo od Kinshiho do ruky, také ho pozvedl a z hluboka se napil.* Díky Kinshi. Tahle by jsme si mohli někam zajít častěji. Je to ve volném čase vcelku dobré odreagování. Ale zase musí být alespoň ten volný čas. *Renji se opět zasmál a napil piva.*
Kinshi Iruso: *V klidu vychutnával každé sousto jídla. Když viděl že i Renji zpomalil tak se na něj usmál.* Vyhrál jsi. Ale teď si pořádně uvědom jak plné máš břicho blázne. *Zasmál se a poručil si 2 piva. Jedno pro sebe a jedno pro Renjiho. Pozvedl korbel aby si s Renjim přiťukl. Jestli si s ním Renji ťukne tak se s radostí napije.*
Renji Narimachi: *Renji si všiml, že Kinshi rapidně zpomalil.* ,,Asi už nemůže." *Renji tedy taky zpomalil a čekal, jak bude reagovat Kinshi. Když měl Renji náskok asi 3 misek, už si vše vychutnával a jen čekal na Kinshiho.*
Kinshi Iruso: *Sledoval jak Renji přidal na tempu.* "Ty jsi ale vytrvalí. Opravdu nechce prohrát co?" *Kinshi pomalu cítil jak se mu plní břicho.* "Udělám mu radost. Ať si vyhraje." *Kinshi výrazně zpomalil a vychutnával spíš už. I tak se díval jak Renji dopadne.*
Renji Narimachi: *Renji jedl 3. Misku, když si všiml že Kinshi má docela náskok.* ,,Tahle tedy ne Kinshi, šetřit už tě nebudu, teď pojedu naplno." *V tu chvíli Renji zrychlil tak, že hostinský ani nestačil oběma nosit jídlo.* ,,Tohle musím vyhrát." *Po nějaké chvíli Renji stáhnul rozdíl a oba s kinshim byli u deváté misky. To Renjiho ještě víc nakoplo a jídlo do něj začlo padat téměř samo. Najednou si Renji uvědomil že ji jedenáctou misku a Kinshi je teprve v půlce desáté. Renji se zašklebil a pokračoval.*
Kinshi Iruso: *Do Kinshiho jídlo doslova padalo. Když se koukl na Renjiho tak se jen zasmál. Než Renji dojedl první misku tak byl Kinshi už v půlce druhé. Když viděl že začíná Renji druhou misku tak se koukl na svou čtvrtou před sebou.* "Jdeme na věc. Neprohraju." *Kinshi se do toho pustil s plnou vervou. Uměl jíst opravdu rychle díky tomu že musel permanentně běhat po svých laboratořích a tak na jídlo nebyl čas. Ještě když viděl Renjiho jak je v půlce své druhé tak se v duchu usmál a to se před něj už nesla pátá.*
Renji Narimachi: *Renji byl natěšený, že si může zasoutěžit. Když před něj postavili první misku, už se nemohl dočkat. Jen čekal na povel. Po zaznění startovacího signálu, začal Renji jíst tak rychle, jak jen to šlo. Ještě než dojedl první misku s plnou pusou poroučel další.* Dalfí honem profím.* Vypustil že sebe. Naštěstí hostinský přesně věděl co Renji myslí. Když přinesli druhou misku na nic nečekal a pustil se i do ní.*
Kinshi Iruso: *V očích mu zaplály ohníčky soutěživosti.* Jak myslíš. Ale to potom své platím já. *Hodil pytlíček s Ryo na bar a zdělil jejich úmysl. Hospodský se dosti podivil ale řekl si že jim nebude bránit. Pro něj je to zisk. Když jim donesl první porci tak Kinshi vzal hůlky do ruky a podíval se na Renjiho.* 3.2.1. START. *Řekl a pustil se do jídla.*
Renji Narimachi: Já si dám to samé. Vypadá to tady pěkně, ještě nikdy jsem tu nebyl. Už jsem zvědavý jak tady vaří. *Renjina se v břiše ozvali hlasité zakručení. Renji se podíval na své břicho a zasmál se.* Opravdu jsem hodně zvědavý. Mohli by jsme si dát takový malí závod Kinshi, šlo by jen o to, kdo toho ani víc. Co ty na to ?
Kinshi Iruso: *Seděl u pultu a ne a ne si vybrat.* "Hm to je těžké. Nevím co tu maji dobrého."/*Jeho oči nakonec zustaly na kachním ramenu.* Jeden kachní prosím jo mám vybráno neboj Renji. Jen mi to déle trvalo. *Poté hvízdl a oba Furaingugādiani se vznesli do nebe.*
Renji Narimachi: *po prudkém zrychlení, které jsem vůbec nečekal, měl Renji trochu strach, ale pocit hladu byl silnější. Po přistání chvíli čekal, aby věděl jak správně slézt.* Byl dobrý nápad najíst se. Dnes platím za tebe Kinshi, vyber si co budeš chtít.* Zkontroloval si kapsu a peněženka tak stále byla, nevytratila se.* Tak Kinshi, už máš vybráno ?
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál.* Budu si to pamatovat Renji. Jinak pěkná technika. To se nedivím že jsi dobrý ve špehování. Ta technika je přímo pro to jako stvořená. To já zase spíš sbírám informace v boji. Vše se hodí. A pak s tím mohu pracovat. *Kinshi si všimnul že kousek za vesnicí je nový stánek s ramenem. Chytnul slinu.* Renji. Jdeme se nadlábnout. Za vesnicí je nový stánek s ramenem. A já mám hlad. Drž se. *Kinshi dal povel a oba Furaingugādiani se docela rychle pustili k zemi.*
Renji Narimachi: *Renji byl nadšený z toho, co mu Kinshi řekl. A pak zahlédl, jak k němu natahuje ruku se stisklou pěstí. Renji s portováním gesta trochu zaváhal, ne ale proto, že by nechtěl, ale proto že po prvním pokusu málem spadl na zem. Druhý pokus už byl o dost lepší.* Létání je vážně krásná věc Kinshi. Děkuji, že jsi mě dnes vzal sebou. Kdyby jsi něco potřeboval, stačí říct. Jsem docela dobrý ve zjišťování informací, nebo špehování. Takže kdykoli stačí říct. *Vytáhnul z kapsy malý svitek a štětec, který měl zabudovanou náplň, stačilo zmáčknout a štětec kreslil. Renji nakreslil pár vrabců, sýkorek a motýlů.* Sokoshi tanken.* Najednou jakoby obrázky ožily, z papíru se zvedly a začaly kolem nás létat.* Tahle schopnost mi v tom dost může pomoct.
Kinshi Iruso: *Kinshi se díval všude okolo a pod sebe.* "Asi se zastavím opět do země válek. Je tam pěkně a klid. Uvidíme. Ještě mnoho času." Pomůžeš neboj. Budu na to spoléhat jelikož jsi stále člen mého týmu. U mě na hradě budeš vždy vítán Kamo. *Natáhl na dálku k němu pěst.*
Renji Narimachi: Aha, to je od nich chytré. Myslím že musím ještě nějakou chvíli trénovat, ale už brzo se chuuninem stanu! Těším se až ti budu moct s něčím pomoct a bude znát má síla i pro vesnici. Spousta lidí má speciální vlastnosti, já chci dokázat že ti jde i bez nich. *Zasmál jsem se a dal obdivoval krásu okolí
Kinshi Iruso: *Zasmál se.* Moc ti pomoci nemůžu. Zkouška je každý rok jiná a tak nevím co si na vás tentokrát nachystají. Ano ke ze mne vlivný vědec ale bohužel v těchto věcech nemám sebemenší slovo. Mohu ti doporučit hlavně trénink a ovládnout své schopnosti které jsi získal. A věř že potom to bude úplně něco jiného než do teď. Budu mít pro tebe několik misí jestli se stane chuninem a později na ně půjdeme i spolu. *Usmál se na něj.*
Renji Narimachi: *když jsme vzlétli, byl to krásný pocit, taková volnost a zároveň taková spoutanost s tvorem, díky kterému jsme se vznášeli.* Má chuuninská zkouška.. no sám jsem o tom dost přemýšlel. Nechci to podcenit a co nejvíc se připravit. Nechci dospět k tomu, že bych musel zkoušku opakovat. Dost jsem toho poslední dobou načetl a natrénoval a proto, se asi brzo přihlásím. Máš nějaké rady ohledně mé přípravy nebo něco ? Přeci jen jsi již zkoušku absolvoval a řekl bych, že je teď z tebe dost vlivný vědec. *Ve vzduchu se Renji rozhlížel po okolí a kochal se krásou výhledu.*
Kinshi Iruso: *Kinshi ještě dřív než se ho zeptal vydal povel k tomu aby vzletěli.* Upřímně nemám žádný plán. Prostě se jen proletět po vesnici, užít si výhled který může mít jen málo kdo. *Vytáhl další testovací cigaretu a zapálil si.* "HM. Čokaláda." Renji. Jak to vůbec vypadá s tvou chubinskou zkouškou. Myslím že je nejvyšší čas se přihlásit.
Renji Narimachi: *Renji nejdříve koukal, jak Kinshi nasedá aby neudělal nic špatně. S trochou snahy poté nasedl a zeptal se.* A kam vlastně poletíme Kinshi ? Máš něco v plánu a nebo pojedeme jen jak budeme chtít ?
Kinshi Iruso: *Kinshi znovu hlízdnul a přiletěl k nim druhý Furaingugādian. Přišel k němu a poplácal ho.* Na tomhle poletíš Renji. A neboj se. Když neublížíš jemu on neublíží tobě ani já. *Kinshi se posadil na záda prvního a čekal na Renjiho.* Neboj se. Je to v pohodě.
Renji Narimachi: Proletět ? Nikdy jsem nelétal ale určitě bych to rád zkusil. Pokud by ti to nevadilo, určitě bych se tedy rád přidal. ,,Kde Kinshi ke všem těm věcem a zvířatům, musí už mít velký vliv."
Kinshi Iruso: *Seskočil z Furaingugādian a zasmál se.* Vedlejší účinky. Zvykneš si určitě. Inu dnes? Nemám v plánu popravdě nic. Jen relaxuju a testují nový tabák jinak nic. Dnes odmítám jakkoliv pracovat nebo cokoliv náročného dělat. *Kinshi se podíval na Furaingugādiana. Dostal nápad.* Renji. Nechtěl by ses proletět?
Renji Narimachi: Ahoj Kinshi, ano trochu jsem si už zvykl. *Zasmál se Renji.* Ale když jsem byl první noc doma, nemohl jsem spát, musel jsem si chvíli zvykat na to, kolik toho teď slyším. A od té doby, kdykoliv jsem spadl vždy jsem spadl tak, že se mi nic nestalo, přesně jako u koček. Ale musím říct, že mě od toho experimentu pobolívá hlava. Doufám že je to pouze dočasně. A co máš dnes vlastně v plánu ? Zase budeš v laboratoři vymýšlet nějaké vymoženosti a úpravy ? *Renji se zamyslel.* Dokonce jsem se díky novým schopnostem a knize co jsem našel, naučil nové pohyby s mečem. Dost mi ten pokus pomohl. I když je špatná viditelnost, se teď dokážu o dost lépe pohybovat a to díky zvuku.
Kinshi Iruso: *Kinshi slyšel bouchání.* "Už zase? Dnes chci odpočívat. *Koukl dolu a uviděl Renjiho. Hvídnul a během chvíle se u něj ukázal Furaingugādian. Kinshi mu naskočil na záda a snesl se dolů k Renjimu.* Čau Renji. Co tě sem přivádí? Vidím že na nové schopnosti jsi si už docela i zvykl když po mě nesyčíš. *Zasmál se.*
Renji Narimachi: *Od své poslední návštěvy Kinshiho už pár dní uběhlo. Renji s tedy líp seznámil se svýmy novými schopnostmi. Proto jo napadlo, že by to s kinshim mohl prokonzultovat. Proto se rozhodl jít do jeho sídla. Když přišel k Ten no Shiro zase hlasitě zabouchal na dveře a čekal, až mu někdo otevře.*
Kinshi Iruso: *Kinshiho pokusí ohledně krve už konečně začali nabírat finální podoby avšak dnes se rozhodl dát si trochu pauzu. Jeho mysl byla už dosti unavená a tak se rozhodl si dnešek udělat ve znamení relaxu. Pouze seděl na svém balkóně ve vrchních patrech a kouřil jednu cigaretu za druhou avšak nijak nrpospíchal. Vyvinul novou odrůdu tabáku a příchutí různého ovoce tak toto bral jako relaxaci a zároveň otestování výzkumu.* Možná bych se dnes mohl někam proletět. Nebylo by to od věci.
---: ---
Kinshi Iruso: "Takže omdlel. Chápu. Co se dá dělat. Dnes zůstane u mě." *Kinshi si hodil Renjiho na záda a táhl ho do vyšších poschodí kde bydlel on. Položil ho na pohovku a přehodil přes něj deku. Sám byl nějak vyřízený a tak si šel lehnout do postele.* "Žije. To je hlavní. Nejspíš je to jen dezorientace nebo tak něco. Za chvíli bude v pohodě. Určitě." *Po chvíli Kinshi usnul.*
Renji Narimachi: *Nemohl jsem si pomoct, ale ta osoba, která se přibližovala mi přišla povědomá. Ptal se mě na různé otázky, ale já neměl tušení s čím to souvisí. Chtěl jsem odpovědět, ale nešlo to. Když přišel až ke mně, postavil jsem se. Zamotala se mi hlava, a potom si jen pamatuji, že jsem padal na osobu, která byla kousek ode mě a přátelsky na mě mluvila.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se držel za hlavu a snažil se potlačit závrať. Chytl injekci s povzbuzovačem a píchl si ji do ruky. Za chvilku byl aspoň trochu použitelný. Viděl a slyšel jak na něj Renji syčí.* Renji zklidni se. Jasné? Ale teď z jiného soudku. Jak se cítíš? Jsi v pohodě? Nějaké závratě? Nějaká bolest nebo tak? Jsi v pohodě? "To syčení asi bude vedlejší účinek té techniky a toho spojení. Ale s tím se dalo počítat." Renji to jsem já Kinshi. Klid. Jsi v bezpečí.
Renji Narimachi: *Naposledy jsem si pamatoval, jak se Kinshi dotkl mého těla, potom jsem omdlel. To asi bylo dobře, jelikož jsem díky tomu necítil žádnou bolest. Zdál se mi jakýsi sen, a najednou jsem se začal probouzet, uvědomoval jsem si to, ale nemohl jsem pohnout žádnou částí těla. Najednou to přišlo, mohl jsem otevřít oči.* ,,Kde to jsem? co tu dělám? a proč je všude takový hluk?" *Začal jsem ovládat své svaly a odskočil jsem daleko od místa kde jsem viděl mně známou osobu. Nedokázal jsem přemýšlet, všude byl jen hluk a mně to rvalo uši. Ani jsem si to neuvědomil, a začal jsem syčet na muže který seděl na zemi.*
Kinshi Iruso: *Kinshi přiložil ruku na tělo Renjiho a na tělo kočky. Obě těla začala pokrývat černá tekutina která se nakonec spojila v jednu a procházeli v ní změny. Kinshimu dalo zabrat se soustředit. Stálo ho to více chakry než očekával ale nepolevoval. Na čele už mu začal vystupovat chladný pot. Sledoval jak se tekutina z jednoho těla a druhého těla spojuje a zůstává pouze jedna velká "kapka".* "Notak. To zvládnu. Nenechám tu Renjiho umřít. Pojď chlape. Vytvořil jsi manu, energetický kořen a chiméry. Toto zvládneš taky." *Povzbuzoval se v duchu. Když už začala tekutina mizet ležel tu pouze Renji s kočičíma ušima. Kinshi se trochu zasmál. Vypadalo to docela komicky. Ale během chvíle se mu zamotala hlava a musel se posadit. Pochopil že ho tato proměna stála velké množství chakry.* "Snad žije. Určitě žije. Neumře."
Renji Narimachi: *Udělal jsem přesně co Kinshi řekl. Svlékl jsem se do trenek, lehl si a potom na všechno jenom přikyvoval hlavou. Ve své hlavě jsem se mezi tím připravoval na bolest, jenže jsem si neuměl představit druh té bolesti.* Jsem připraven. *Skousl jsem zuby vší silou a čekal, co se stane.*
Kinshi Iruso: *Rychle se ještě vrátil pro kočku.* Do trenek a polož se na sůl. Zbytek nech na mě. Ale možná se budeš cítit hrozně. Ať už bolest nebo něco jiného. *Zavolal si jednu kolegyni.* Přines mi prosímtě tu sadu co používáme ke zklidňování a upravili ji pro lidi. Možná bude potřeba. *Žena zmizela a za chvíli tu byla se sadou lahviček a injekcí.* Takže začneme. *Kinshi upoutal kočku vedle Renjiho.* Můžem? Jsi připraven? A připrav se že možná ta bolest jestlki bude tak bude nesnesitelná.
Renji Narimachi: *Když jsem si měl vybrat mezi všemi těmi zvířaty, od velkých medvědů, až po hmyz, můj pohled nejvíce upoutala četná kočka která si naprosto v klidu seděla. Nevěděl jsem zda to bylo tou misí, ale měl jsem jasno.* Už mám vybráno Kinshi. *Ukázal jsem na onu černou kočku. Po tom co jsem si vybral, mě Kinshi zavedl do sklepa. Hned jsem se rozhlížel kolem. Okolí mi přišlo až trochu děsivé, ale Kinshimu jsem věřil.* Co teď? * Zeptal jsem se a byl jsem připraven plnit každý Kinshiho příkaz.*
Kinshi Iruso: *Dokouřil cigaretu a dopil kávu.* Dobře. To rád slyším. Tak pojď se mnou. *Vzal Renjiho do zvěřince kde měl všechny možné druhy zvířat. Od hmyzu až po medvědy a různá velká zvířata.* Takže první krok je tady. Vyber si zvíře které chceš a následně půjdeme do sklepa. *Až si Renji vybere tak ho vezme do sklepa kde je jeho Chika Kānēshon v obrovském terárku a uprostřed stůl u kterého je židle na kterou se posadí Kinshi.* Vídej v mém doupěti.
Renji Narimachi: Zní to vážně zajímavě. Pomůže to mně a vlastně i tobě. Jdu do toho. Máš k tomu nějaké informace, nebo lépe řečeno pokyny ? *vzal jsem čaj, chvíli jsem foukal a pak se napil. Mezi tím jsem se snažil aby se mi netřásly ruce a Kinshi nepoznal, že jsem nervózní.* Já tomuhle moc nerozumím, ale tobě věřím, takže zbytek je v tvé režii. *Dopil jsem jsem už vcelku vlažný čaj a upřeně jsem čekal na Kinshiho reakci.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se opřel. V tu chvíli došly slečny které jim přinesli občerstvení. Následně se uklonili a zmizeli. Kinshi se napil ze svého šálku.* Upřímně. Byl by jsi první kdo by toto podstoupil. *Sundal si rukavice které nosil pořád kdekoliv a ukázal mu značky Meitonu.* Díky tomuto tě spojím s nějakým zvířetem. Získáš jeho vlastnosti ale nemůžu vyloučit že nebudou žádné vedlejší účinky. Takže je na tobě jestli to chceš podstoupit. Cenou za to ti budou schopnosti toho zvířete. Tak co. Jdeš do toho? *Kinshi se pak zamyslel ještě.* Jo a nevím jak moc bolestivé to bude. Možná hodně možná málo. Nemůžu to říct přesně. Zatím jsem to zkoušel jen na zvířatech dohromady. Tam to nezjistím.
Renji Narimachi: Děkuji. *Vzal jsem si od Kinshiho manu a vložil jí do úst. Chutnalo to líp než jsem myslel, chutnalo to.. vlastně naprosto perfektně.* To zní zajímavě. Samozřejmě bych rád, ale přirozeně mám trochu strach, proto bych se zeptal jak to bude probíhat a jestli je nějaké velké riziko, nebo nějaké nezvratné záporné účinky? Už jsi tento pokus na někom zkoušel? Zní to jako velmi zajímavý a prospěšný nápad. *Začal jsem být trochu nervózní, ten nápad se mi velice líbil, ale zároveň jsem měl pochopitelně strach. Ruce jsem měl studené, ale snažil jsem se co nejvíc, nedávat to moc najevo.*
Kinshi Iruso: *Kinshi si tedy zakouřil sám. Krabičku schoval.* To jsi teda asi jediný ve vesnici kdo ještě o Maně neví. Díky této rostlince jsem konečně mohl svůj hrad plně vybavit a zpravit. Dej si. *Nabídl mu.* Teď pracuji čistě na krvi a jejích náhraškách a infuzích. Ale když už tě tu mám tak bych tě mohl taky využit jestli budeš souhlasit. Nabízím ti možnost získat schopnosti některého zvířete. Co myslíš? Můžeš klidně odmítnout.
Renji Narimachi: *Podíval jsem se na věc, kterou Kinshi nazval jako mana. Vůbec jsem nevěděl co to je, proto jsem neváhal a přiznal se.* Abych řekl pravdu, nemám tušení co to je. A to se tu děje i něco tajného, že je to takhle střeženo? *Na nabídku cigaret jsem jen kýval hlavou ze strany na stranu.* Děkuji, ale odmítnu, kouř mi nikdy nedělal dobře, strašně mi to smrdí. Nevím jestli to není troufalé, ale zeptám se, můžeš mi říct na čem teď pracuješ? Neboj nikomu to neřeknu, na to ti dávám své slovo. Samozřejmě můžeš odmítnout, jenom mě totiž zajímalo co se zde vlastně děje, opravdu jsem nikdy totiž o ničem podobném v Kumo neslyšel. *Přátelsky jsem se usmál a dál si prohlížel tu věc, kterou nazval Kinshi manou.*
Kinshi Iruso: *Slečny se uklonili a zmizeli.* Celé jsem to zrekonstruoval a udělal tu spoustu laboratoří. Vše je pod záštitou Giny. Nikdo se moc o tento hrad nezajímá kvůli tomu kdo zde předtím žil a kdokoliv kdo sem přijde a já ho neznám tak má smůlu a dovnitř se ani nedostane. *Kinshi vytáhl manu a ukázal ji Renjimu.* Znáš toto? Určitě jo. Jsi přece jen obyvatel Kumogakure. Ta vzešla ode mne. Teď zrovna jak vidíš pracuji na vědě okolo krve. *Ukázal svůj plášť a usmál se. Následně vytáhl cigaretu kterou si zapálil a krabičku natáhl k Renjimu.* Dáš si? Sám si ho pěstuju. Nejlepší tabák který můžeš mít. Lepší ve světě nenajdeš.
Renji Narimachi: Páni! *Řekl jsem a jen jsem koukal na všechno okolo sebe.* Já bych prosil nějaký ovocný čaj. *Odpověděl jsem, když jsem si uvědomil že se mě Kinshi na něco ptal.* Co všechno tu máš Kinshi ? A co všechno tady vůbec děláš ? Vypadá to tady jako kdyby sis s tím hodně vyhrál, opravdu se mi to líbí. *Posadil jsem se nedaleko Kinshiho.* Jak to že o tom vlastně skoro nikdo neví? Jak se dá vůbec tohle utajit ? *Stále jsem se zároveň udiveně a nevěřícně rozhlížel.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál.* Věř mi. Nerušíš. A nediv se že o tom nevíš. Neví to skoro nikdo. Tak pojď. *Kinshi vzal Renjiho do vyšších pater kde byla čistě jeho část. Pokoj byl sladěn do černé a bíle ( odkaz » ).* Vítej v mém království. Posaď se. *Kinshi si sedl do křesla a zatleskal. Přiběhly 2 mladé dívky.* Ahoj slečny. Dal bych si kávu. Víte jak ji mám rád. Co si dáš ty Renji? *Pobídl ho.*
Renji Narimachi: Ahoj Kinshi, ano hodně dlouho jsme se neviděli. Koukám že Tvé sídlo už není tak docela hrad, jako spíš zámek vědy. *Byl jsem udivený, protože jsem o tom před tím neslyšel.* Jak se ti vlastně vede ? *Udiveně koukám na Kinshiho plášť a obzvlášť skvrny od krve.* Nevadí že jsem se tu zastavil, neruším tě v něčem důležitém ? Já sám neměl nic na práci, tak jsem si řekl, že bych se za tebou mohl zastavit.
Kinshi Iruso: *Kinshi se zrovna procházel svým zvěřincem a koukal se po zvířatech.* Chtělo by to vás zase pospojovat miláčci. Ale chtělo by to nějakého člověka. *Vyrušilo ho zabouchání na dveře.* "Kdo by to mohl být?" *Kinshi došel dolů ke dveřím. Byl oblečený v ( odkaz » ) a přes sebe měl hozený bílý laboratorní plášť zašpiněný od krve se kterou poslední dobu dělal mnoho pokusů a už se blížil k dobrému výsledku. Otevřel dveře.* Renji. *Zvolal nadšeně.* Pěkně dlouho jsme se neviděli. Pojď dál.
Renji Narimachi: *Dlouho už jsem neviděl Kinshiho, proto jsem se rozhodl navštívit jeho sídlo Ten no Shiro. Když jsem přišel, celý hrad byl už přestavěný. Vypadal dokonce trochu jinak. Rozhodl jsem se, jít rovnou ke dveřím a zabouchat.* Je tu Kinshi ? *Zavolal jsem. Nic se nedělo a nikdo neodpověděl. Proto jsem silně zabouchal znovu a zakřičel ještě víc nahlas.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi se rozhodl pro další pro něj velmi zvláštní eperiment. Chtěl ozkoušet jaké by to bylo spojit katanu s jeho chakrou. Použít ke kování i svou chakru. Sehnal si tedy materiály k výroběa pomalu se chystal na experiment. Když bylo vše připraveno tak se zarazil.* "Eh. Jak to vlastně udělám když nemám kovárnu a potřebné vědomosti?" *Kinshi se plácl do čela. Opět udělal začátečnickou chybu a to tu že si nepřipravil vše. Oblékl se tedy do pláště a vyrazil po Kumo hledat kováře. Po půl hodině ho našel a přišel k němu.* (Kinshi) Dobrý den pane kovář. Měl bych jednu prosbu na vás. (Kovář) Vítej chlapče. Co by jsi potřeboval od starého kováře. (Kinshi) Potřeboval bych využít váš um v kování zbraní. (Kovář) Hm. Povídej. *Kinshi se opřel a zapálil si.* (Kinshi) Jde mi o to že bych chtěl ukovat katanu ale ne ledajakou. Bude do ní potřeba vkládat má chakra. S tím není problém ale neumím o kovařině zhola nic. Co vím tak jste tady ve vesnici nejlepším kovářem. (Kovář) Nevím jestli nejlepší kovář. Ale myslím že bych ti mohl propujčit své schopnosti avšak bude tě to něco stát. Materiál a práce není levná. (Kinshi) Nebojte se. Materiál mám nakoupený a práci vám dobře zaplatím. Chci pouze vaši pomoc. (Kovář) Dobře. Přijď zítra ve dvě odpoledne. Přines vše sebou. *Kinshi se uklonil a odebral se zpět do svého hradu. Byl nadšený že získal pomoc kováře. Příští den sebral všechen materiál do svitků a vydal se za kovářem. Když tam došel tak kovář už byl připraven i se svým nářadím.* (Kovář) Zdravím chlapče. Kde máš materiál? (Kinshi) Tady. *Vytáhl svitek a odpečetil vše. Kovář úžasl když viděl ten materiál.* (Kovář) Tak to máš dobrý výběr chlapče. Toto je nejlepší ocel co jsem kdy viděl. (Kinshi) Snažil jsem si opatřit to nejlepší co se dalo sehnat. Lepší jsem snad ani neviděl co bych mohl pořídit. (Kovář) Je to skvělá ocel. Máš dobrý vkus. Tak jdeme na věc. Chvilku si sedni a počkej než bude vše připraveno. *Kinshi kývnul a posadil se. Sledoval kováře při práci a hodně ho to zaujalo.* "Nádhera. Taková skvělá práce s kovem. Je hodně zručný." *Kovář už měl připravenou slitinu na takovou teplotu že může začít kovat zbraň.* (Kovář) Tak jdeme na to chlapče. (Kinshi) Dobře jdeme na to. *Kinshi se postavil ke kovadlině kde kovář začal názorně předvádět jeho umění. Kinshi začal uvolňovat velké množství temné chakry do slitiny ze ktré se měla stát katana. Slitila měnila svou barvu na černou což i kováře udivilo. Takto to chvíli pokračovalo dokud nebyla katana hotova. Kinshi se musel posadit jelikož použil většinu své temné chakry pro tuto zbraň. Kovář dal katanu do silného proudu vody s pískem aby se obrousila a sedl si ke Kinshimu.* (Kovář) Chlapče. Toto je moje mistrovské dílo. Lepší meč jsem v životě nevykoval. Ale ty vypadáš že jsi na pokraji sil. (Kinshi) To jsem rád. Děkuji vám za vači pomoc. Jsem trochu vyčerpaný jelikož jsem použil hodně velké množství chakry. a tak jsem trochu unaven. A abych nezapomněl tak tady. *Kinshi vytáhl těžký měšec s Ryo který podal kováři který vykulik oči.* (Kovář) Chlapče to je moc. Opravdu moc. (Kinshi) Jen berte. Zasloužíte si to. Děkuji za vaší práci. (Kovář) Bože děkuji ti mladíku. Dej mi chviličku. *Kovář zmizel i s mečem který mu za 10 minut přinesl. Byla na něj přidána záštita a upravena rukojeť a ostří bylo tak ostré že jen dotek vedl k pořezání. Dále mu dal i pochvu přesně pro ten meč.* (Kovář) Prosím. Tady máš chlapče. A děkuji ti. Opatruj ten meč. (Kinshi) Jste skvělý a dekuji já vám. Budu vás všude chválit. Mějte se. Nashledanou. (Kovář) Nashle mladíku. *Kinshi zmizel do svého hradu. Tam se odebral do sklepa kde se pokusil něco málo udělat s tímto mečem. Když použil ještě trochu temné chakry tak se mu meč rozpadl na malé čepele které byl schopný ovládat.* Páni. Stvořil jsem zajímavou zbraň. Promiň moje milá koso. Teď budu používat tento meč. *Jakmile to dořekl tam se mu meč zformoval zpátky do ruky a schoval ho do pochvy. Připl si jej k boku a odebral se na odpočinek.*
konec: --..--
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál.* Jestli chceš. Můžeš se klidně nastěhovat kdy jen budeš chtít. Navíc jsem to tam i trochu pozměnil aby to nebylo tak světlé. Přidal jsem dost černé. *Zasmál se. Chytl její ručku a byl připraven ji kdykoliv podepírat.* Toto bude jen a jen naše. Pracuji i na něčem co by jsme také mohli použít potom k uplácení ale to je už jiná kapitola. Tak pojď. Jdeme domů. *Zamknul za nimi kancelář a pomalu jí vedl k sobě do Ten no Shiro.*
Gina: K tobě domů....myslím, že až se vyspím, mohla bych se přestěhovat, co ty na to? *Usmála se.* Dobře, chce to něco, co budeme mít jen my, už jsem zaprodala Manu, kvůli bezpečnosti a kontaktu se světem...další průlomové vynálezy si necháme pro sebe, dokud nebude nutné někoho uplácet. *Natáhla ruku a chytila tu jeho, aby se mohla v klidu postavit.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál.* Chápu ale svůj účel to plní dobře. Ještě změním chuť aby to nebylo tak hnusné a bude to něco co k čemu bude mít přístup jen pár vybraných jedinců. Toto je rostlina kterou nechám u sebe ve sklepě a nikdo jiný se k ní nedostane bez mého vědomí či svolení. *Usmál se.* Samozřejmě že tě vezmu domů. A kam chceš? K tobě? Nebo ke mě? Mám novou obrovskou postel. Můžeš se tam vyspat do haleluja a nikdo tě nebude otravovat. *Přišel k ní a políbil ji na čelo.*
Gina: *Gina toho vydržela doopravdy hodně, ale asi po 20 minutách intenzivní práce musela zrušit dva z klonů, po dalších 20 minutách další dva a tak skončila sama a po dalších 5 minutách si lehla hlavou na stůl.* Jsem K.O. *Naznačila pohybem ruku useknutí hlavy.* Vážně se potřebuju doopravdy vyspat, ne si doplňovat energii dopingem. Kinshi....vezmeš mne domů?
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál.* Dobře. Uvidíme. Když tak mohu stále na tom pracovat ale toto je odrážecí bod. *Kinshi se uvelebil na pohovce kterou tu Gina měla a sledoval všechnu tu práci.* "Tolik papírování. Neměl bych ani čas na výzkumy, vlastně čas na nic. Fuj. O tento život ani moc nestojím. Díky bohu že jsem pouze vědcem Kumogakure." *Ležel na pohovce a sledoval jak dlouho se Gina udrží.*
Gina: Je to v pohodě, cítím se připravená jít do akce, ale zálěží, jak dlouho mi to vydrží. *Zamručela. Složila pečetě a vytvořila několik klonů, 4, a ti se dali do práce Kagování, schvalování a pod. všech papírů, co byly na stole, třídění a tak. Gina si vzala na starost ty nejdůležitější zprávy.* Počej tu, uvidíme, jak dlouho vydrřím takhel pracovat.
Kinshi Iruso: *Kinshi si vše zapsal.* Říkám. Chuť budu řešit později teď mi jde o efekt. Chci aby to člověka udrželo aspoň hodinu použitelného a nebo 30 minut při plné zátěži. Není to jednoduché něco takového vyrobit. Takže jak jsi na tom? Jak moc to pomohlo?
Gina: *Čekala tam a únavou se jí klížily oči ke spánku.* co je to? *Optala se po chvíli, nicméně neváhala a strčila tu věc do pusy a začala jíst. Stále unavená, nicméně po chvíli se jí navrátilo dost energie.* Tohle je trochu lepší, hnusný je to tak jako tak...
Kinshi Iruso: *Kinshi se ťukl do čela.* "Jasně. Já jsem blbec. Vždyť člověk je úplně něco jiného než myš. No doma mám ještě jednu možnost." Gino. Dej mi chviličku. *Kinshi si vytvořil kage bunshin který poslal do Ten no Shiro pro záložní kořen který vypěstoval. Byla v něm o dost větší energetická hodnota. Taková co by měla stačit opravdu statnému dospělému člověku. Když to podal krysám tak brzo zemřeli na to že měli až moc velký přísun energie. Během 10 minut byl klon zpět.* Tady mám ještě jeden který by jsi pro mne mohla zkusit. Je o dost silnější než to co bylo předtím tak opatrně prosím. *Podal Gině druhý kořen.*
Gina: Hmm...dobře, tohle bych nikomu nedávala ani za trest. Ale zatím. *Zívla si.* To fungovalo, na chvíli. Asi je to tím, že moje tělo je mnohem větší, než to krysí, které používáš....možná je tam té energetické hodnoty málo...
Kinshi Iruso: *Kinshi se pousmál její reakci.* Promiň. Je to prototyp a s chutí jsem si ještě nemohl nijak vyhrát. Jde mi spíše o to jestli to funguje tak jak to fungovat má. To je nyní základ. Chuť budu řešit později až zjistím že to opravdu funguje. *Kinshi si vytáhl svůj zápisník do kterého se chystal psát poznatky co mu Gina jakož to pokusné morče sdělí.*
Gina: Je to hnusný, chutná to jak kdyby mi někdo nablil do huby. *Zamručela. Gina nikdy neměla ke sprostým slovům daleko, obzvláště když se mohla uvolnit v přítomnosti osoby.* Zatím dobrý, nestěžuju si...to přijde...
Kinshi Iruso: *Kinshi se trochu zarazil.* Neříkal jsem že ty. Někdo koho by jsi... *To už ale Gina žvýkala kořen.* "Sakra. Ať s tím nic není. Ať jí to nijak neublíží." *Chvíli jí sledoval jak se krmí kořenem.* Tak co Gino? Má to nějaký efekt? A jestli jo tak chci vědět i o všech nepříjemných a podobně. Každý detail co cítíš když jsi to pozřela.
Gina: *Sledovala ho.* Hm... *Bylo toho moc najednou, když spustil.* Chceš, abych byla tvůj pokusný králík? Dobře... *Vzala vak a vytáhla jeho obsah.* No, vypadá to dost odporně, co si budeme namlouvat... *Ulomila kousek a vzala si do pusy. chvíli jej žvýkala, nebylo to špatné, ale už ochutnala i lepší věci.* Zajímavé. *Zamručela, cítila se najednou o trochu více svěží a energická, jakmile to pozřela úplně, její energie narostla.*
Kinshi Iruso: *Polibek jí opětoval.* Přišel jsem za tebou s dalším výsledkem mých pokusů. *Kinshi se zamyslel.* Vyčerpaná? To bych ti možná i mohl pomoci. Vlastně jsem přišel abych tě požádal o nějaký lidský subjekt na kterém budu moci svůj nový objev vyzkoušet. *Kinshi uvolnil pytlíček od pasu a podal ho Gině.* Vypěstoval jsem kořen který by měl doplnit tomu kdo jej požije energii. Ale pouze fyzickou. Dokáže fungovat dobře na organismus zvířat ale na lidech jsem to ještě nezkoušel. Proto jdu za tebou s touto žádostí.
Gina: *Tiše oddychovala, spokojeně se usmála, když ji Kinshi objal.* Umn...ještě chvilku, dala bych si čokoládu....díky, je moc dobrá. *Žvanila ze spaní. Obča se jí to dělo, když se jí zdál nějaký živý sen.* Huh? *Otevřela oči, když jí došlo, že na ní mluví v reálu.* Ah...gomene. *Zvedla se a chytila jeho ruce, otočila se na židli a natáhla se pro polibek.* Copak se děje? Jsem se trochu vyčerpala...
Kinshi Iruso: *Kinshi se pokusil otevřít.* "Zamčeno?" *Kinshi vytáhl klíč a odemkl si. Uviděl spící Ginu na stole. Pousmál se. Přišel k ní ze zadu a objal ji.* Vstávat princezno. Pricnc přijel ale koně nechal venku. *Zašeptal jí do ucha a hlásil ji po zádech.*
Gina: *Bylo už po setkání s Kazekagem a Gina měla plné ruce práce s povolováním vývozu a příjmem nových obchodníků do vesnice, stejně tak z Ketchugakure, takže měla práce nad hlavu. Dopadlo to tak, že usnula na stole, hlavu schovanou pod kloboukem, na dveřích nápis "nerušit, pouze v případě nouze". Nicméně, ani kdyby se tam dobývala celá řada lidí neotevřela by, jen ti, co měli klíč byli schopní se tam dostat, což by Kinshi vzhledem ke vztahu, jaký s Ginou měli, mít měl.*
Kinshi Iruso: *Kinshiho výzkumy v rostlinách se pohnuly o velký krok kupředu. Svůj tabák už plně zdokonalil a pár krabiček pustil i do oběhu a tak se mohl pustit do projektu který zamýšlel delší dobu. Jednalo se o tuhou obdobu kávy jen s tím že bude účinkovat rychleji a lépe než káva. Tento výzkum samozřejmě opět posílil svými látkami na podporu růstu. Nedařilo se mu však vypěstovat nic ve sklenících ani na slunci.* „Sakra sakra sakra. Proč se nedaří proč to nechce růst.“ *Napadlo ho že by mohl zkusit poslední možnost. Sklep. Zasadil zde pár upravených semínek a denně se o ně staral. Po 3 týdnech přišly první výsledky. Nejednalo se však o nějakou čistou rostlinu s plody ale o kořen který se dostal nad zem a zakroutil se do tvaru šneka.* „Hm zajímavé. Tak se koukneme co to umí.“ *Nechal delší dobu běhat myši v kole když viděl že jsou unavené tak jim podal kousek kořene. Myši si dali kořen avšak přísun energie byl tak velký že to nepřežili. Kinshi se trochu naštval.* „Sakra. Zase neúspěch. Však se to povede.“ *Kinshi semínka opět upravil a začal je opět pěstovat. Opět po 3 týdnech se ukázaly plody. Kinshi je opět sebral a chystal se opět na pokus. Celý proces zopakoval jako předtím. Myši tentokrát přežili ale energie jim došla velmi záhy.* „Jsem na dobré cestě. Už jen aby se to uvolňovalo postupně a ne tak rychle. Musí to poznat jak člověk a kolik potřebuje a následně to začít uvolňovat tak aby to vydrželo na maximální hranici co nejdéle. Zkusím k tomu přidat chakru.“ *Opět zopakoval celý postup který potřeboval a přidal do semínek i chakru. Tentokrát vyrostli za 2 týdny což Kinshimu udělalo radost. Opakoval pokus. Myši vydrželi běhat 20 minut v kuse a stále jim nedošla energie.* „Povedlo se. Aspoň na zvířatech. Musím za Ginou. Potřebuju lidský subjekt.“ *Oblékl si svoje klasické oblečení a do malého pytlíku dal pár kousků kořene. Vyrazil za Vinou do kanceláře.*
---: ---
Gina: *Oblekla se a vydala se ke dverim.* Dobra dobra...dohodnuto. tak se zitra sejdeme pred branou, hned nad ranem. *Informovala ho a polibila. Kdyz vysla ze dveri vytvorila dva klony. Kazdy sel jinam. Jeden sel delat praci Kageho, druhy sbalit veci a Gina sama si sla odpocinout a pripravit mapy na cestu a ruzne dokumenty.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se taky zvedl a začal se pomalu olékat.* Dobře. Neboj se. Ochráním tě. *Když si oblékal košili tak se otočil zase k Gině.* Asi máš pravdu. Chápu. Možná bude i lepší když i já budu cestovat inkognito. Vezmu si sebou nějakou masku a vymyslím si nějaké jméno na tuto misi. Přece jen když přijde na boj tak budu používat svoje Keekei genkai a nechceme aby každý věděl kdo je jeho majitel. *Kinshi byl oblečen a jen už čekal na Ginu aby jí doprovodil aspoň ke dveřím. Jestli půjde tak jí dovede ke dveřím kde jí ještě vevnitř políbí a následně jí otevře dveře. Jakmile potom Gina odejde tak se pustí do své práce což je rozdělení prací a výzkumu a jednoho člověka pověřit péčí o jeho tabákové políčko do kterého nikdy nikoho nepouštěl. Byla to místnost nejblíže k patrům Kinshiho. Následně se šel balit a chystat na cestu.*
Gina: Radeji si vezmi nejake vybaveni, nikdy nevis, budes mne chranit. *Usmala se a zvedla se. Natahla se pro ubrousek a utrela se. Nez si znovu oblekla obleceni.* Tak dobre Kinshi...jdi delat svou praci a ja tu svou. Nez ale budeme rozkrikovat, jak jsme si oddani, musime se vice poznat Kinshi...tohle pro mne bylo jen chvilkove povyrazeni, ale neni to duvod, abych te milovala. Na to te skoro neznam.
Kinshi Iruso: *Kinshi si až pozdě uvědomil že si vlastně jezíd rukou po tom co vytvořil. Ale to už mu Gina jeho ruku olizovala. Kinshi se usmál.* Budu hned připraven. Stačí říct a můžu vyrazit. Jen mi dej chvilku abych se trochu zabalil a připravil. Víš kde mě hledat. Musím ještě proběhnout před odchodem laboratoře a rozdělit práce daným úsekům. Zítra to bude ale vše hotové. *Kinshi se usmál a políbil Ginu na čelo.* Mám mít nějaké maskování? Či mohu jít tak jak jsem?
Gina: *chytila jeho ruku, jelikoz jak ji hladil, umatlal se od jeho vytvoru. Lehce to z jeho dlane olizala, jako kdyz das psovi olizat omastek. Zavrela u toho spokojene oci a zamrucela.* Klidne hned zitra. Neni problem.tu pripadne nechat klon, aby praci dodelal a pak se zrusil. Takze jsem ochotna jiz zitra vyrazit. Mohl bys tedy?
Kinshi Iruso: *Kinshi se usmál.* Nevadí Gino. *Poté si vzpomněl že Gina mluvila o cestě do země válek.* Gino. Kdy vyrážíme do země válek? Určitě a rád půjdu s tebou. Řekni kdy a já budu připraven. *Pohrával si s jejímy vlasy a druhou rukou ji hladil po hrudi a bříšku.*
Gina: *zalapala po dechu a promnula si krk, kdyz ji uvolnil. Polibek mu opetovala.* Jdes na to nejak zhurta...nejprve bych si rada udrzovala.urcity vztah, nez orejdu ke stehovani. *Zamumalal po druhem polibku. Kdy si prstem patlala v jeho vytvoru na brise.* Nevadi ti to? Ale urcite bych se tu ukazovala casteji. Pro svou davku Kinshiho. *Zasmala se.*
Kinshi Iruso: *Kinshiho oči serozzářily když viděl jak se Gina kroutí. Uviděl jak dosáhla vrcholu a i na něj to pomalu přicházelo. Ucítil jak se Gina sevřela a to mu pomohlo se rychleji udělat. Rychle ho vytáhl vše nechal vystříknou na Ginino nahé svázané tělo. Poté se pomalu jeho obvazy odvázaly z jejího těla a Kinshi se k ní přiblížil a políbil ji na rty.* Gino jsem tak šťastný že mohu tyto prostory sdílet s tebou. Jestli se chceš nastěhovat ke mě tak kdykoliv můžeš. *Opět jí políbil.*
Gina: *Snazila se vymanit, kroutila rukama i nohama. Vzdychala a prohybala se tak, jak Kinshi chtel. Krk mela napnuty, hlavu zaklonenou, vlssy vsude rozcuchane z toho, jak se kroutila. Nicmene po par tvrdych prirazech se cela napnula jako luk a vydala ze sebe par slastnych vzdychu. V orgasmicke kreci stravila par chvil, nez se cela.uvolnila. stahla se i uvnitr a tak by mel.byt proces Kinshiho vyvrcholeni urychlen.*
Kinshi Iruso: *Kinshi nijak nepřestával. Jen vyměnil své ruce za jazyk a zoubky kterými dráždil střídavě obě bradavky. Díky vlhkosti a úzkosti kterou mu Gina poskytla už se také blížil k vrcholu. Když Gina začala vzdychat víc tak pochopil. Jeho smysl pro to aby jí neublížil byl ten tam. Kinshi své obvazy na jejím těle utáhl jak jen mohl a kolem krku těsně před hranicí plného škrcení. Chtěl ji vidět jak se svíjí a jak si to užívá.* Gino. Bože. Už se to blíží.
Gina: *Napnula krk, kdyz se kolem nej obvazy omotaly, vzdychla. Uzivala si tu tvrdost, bolest, mackani a absolutni bezmoc neco udelat. Drazdeni bradavek ji dodalo na vzruseni.* Uz...uz... *Lapala po dechu, jak se trel uvnitr, drazdil ji rukama, mela na krajicku. Jeste par prirazu a Gina dosahne sveho vyvrcholeni.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se šibalsky usmál. Jeho obvazy se ještě víc stáhly a kousek se přesunul na její krk. Obvazy se jí otočili kolem krku a začali Ginu přidušovat ale né škrtit. Kinshi si doslova užíval jak vzdychà. Rukama se opět přesunul na její prsa a silně stiskl její bradavky.* Ach Gino. Jsi úžasná. *Začal přirážet ještě silněji a silně mačkal její prsa a bradavky.*
Gina: *citila obvazy na jejim tele. Jak ji stahuji. Usmala se.* Ukaz mi to. Nemas se ceho bat, neublizis mi. *Zazubila se. Natahla ruce tak, jak ji pouta nutila. Nasledne i nohy. Uzivala si kazdy jeho pohyb, hluboke prirazy, diky kterym se jeji prsa pohybovala do rytmu. Stejne tak hlasitejsi vzdechy, lehce zatnula svaly a tak se uvnitr jeste zuzila, aby mel Kinshi o trochu vice slasti. Rada by u toho okusila i trochu krve, ale nemela nejak moznost se do nej zakousnout nebo tak a tak si skousla spodni ret a jednoduse jej prokousla. Chut krve ji jeste vice vzrusila. Byla o dost hlasitejsi a bradavky jakoby byly z betonu, jak ztvrdly jeste vice.*
Kinshi Iruso: *Kinshi si všiml jak se jí líbí hluboké pronikání.* "Ona má ráda asi trochu jiný styl. Nezažil jsem že by si to takhle nějaká užívala. Něco zkusíme." *Kinshi se koukl na svou ruku obmotanou obvazem. Zákeřně se pousmál.* Gino. Zkusíme i něco jiného. *Jakmile to dořekl tak se obvazy z jeho ruky začaly odvíjet a svazovat Gininy ruce. Kinshi ji položil na záda na pohovku a měla ruce svázané na hlavou k sobě.* Teď ti ukážu jednu z věcí kterou u mě nikdo ještě nezkousl. *Kinshi se nijak neostýchal a doslova ho do Giny vrazil co nejrychleji a nejhloubjeji. Obvazy poté chylty i její nohy aby je nemohla dát k sobě. Kinshi mu se líbilo jak si Ginu svázal a to ho ještě více vzrušovalo. Pomalu se přiblížil k uchu Giny ale své pohyby neukončil.* Svázaná jsi ještě hezčí. *Zašeptal a kousl jí do ušního boltce.*
Gina: Ah... *Vyhrkla, kdyz ji zvedl a narazil opet na sebe. Udelala to tak jeste nekolikrat. Milovala, jak ji to hluboko uvnitr bolelo. Prohnula se jako kocka, ktera chce drbat, kdyz jo prejel nehty po zadech a zatahl za vlasy. Zrychlila sve tempo a pokracovala s pohyby panvi, ale i 'naskakovanim' a dosedanim jak tvrde jen umela. Doprovazela svou aktivitu hlasitymi vzdychy a stenanim. Uzivala si to. Nicmene se snazila byt mirna, nechtela ho nejak vydesit svpu uchylkou.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se úplně nechal aby s ním hrála. Když dorazila co nejhlouběji tak trochu zasténal. Svůj krk nechal jednoduše napnout. Nijak se tomu nebránil.* Líbíš ani nevíš jak moc Gino. *Kinshi promačkal její prsa. Poté jí oběma rukama chytl za boky a doslova jí na sebe narazil aby se dostal co nejhlouběji. Poté jí jednou rukou chytl za vlasy a druhou k sobě přitulil za záda. Odhalil její krk a oplatil jí stejnou kartou. Začal jí vášnivě líbat krk. Lehce jí rukou kterou měl na jejích zádech přejel nehrama po zádech.*
Gina: *Kdyz ji stahl saty i krajecky, zamotala ruce do jeho vlasu a lehce ho ke svemu rozkroku pritlacila, jakoby ho chtela mezi nohama udusit, ci ho tam drzet uz navzdy. Prohybala se v zadech a tise vzdychala ve stejnem tempu, ve kterem ji Kinshi drazdil. V urcitou chviki toho mela uz tak akorat. Chytika ho za vlasy a vytahla k sobe, aby jej poradne polibila. Usadila ho na gauc a sedla si na nej, obkrocmo, rozepla mu kalhoty a proste je jen stahla ke kolenum, moc se s tim neparala. Sama byla vlhka dost. Jednoduse 'ho' vzala do ruky a nasmerovala do sebe. Naslende dosedla na Kinshiho jak jen mohla. Aby se hned napoprve dostal do nejhloubeji to slo. Vzdychla u toho a druhou rukou ho chytila za tvar. Pak ta vlasy a zatahla mu hlavu dozadu a zacala ho libat po krku, pricemz jemne pohybovala boky. Obcas se mu do kuze na krku zakousla a zatahala za ni.* Ah Kinshi...kdybych vedela, ze se ti tak libim, tak to spolu delame uz o moc drive. *Pousmala se a spojila jejich rty ve vasnivy polibek spojilanjejich jazyky a pritomnzrychlila sve tempo pohybu. Jehi ruce svymi presmerovala na jeji prsa.*
Kinshi Iruso: *Kinshi jí pomohl se sundáváním svršku. Jakmile sundal vše a odhodil na zem tak se ukázala jeho vypracovaná postava. Usmál se a sundal z Giny šaty.* Když tu mám tak krásnou ženu jebtězké odolat pokušení ma milá Gino. *Pomalu se přesouval rty až k jejím kalhotkám. Sundal jí je a začal jí dráždit jazýčkem. Chvíli jen jezdil kolem jejího klitorisu a poté zajel dovnitř. Tam začal s rychlými krouživými pohyby.*
Gina: *Lehce vzdychla, kdyz ji zmacknul.* Kinshi...mohls rict rovnou, ze se mnou chces vyspat. *Zasmala se, kdyz se presunul k jejim bradavkam. Prsa mela tak akorat, pevna a hezky tvarovana. Nohu presunula na jeho zada a zadek a lehce ho k sobe pritlacila, aby se jeho rozkrokem vice primackl k jejimu. Sla mu trochu naproti, mela na sobe pouze krajecky, ani podprsenku. Takze to Kinshi mel dost snadne. Ruce presunula tak, aby mu mohla sundat svrsky, nejprve vesticku a pak kosili. Uzivala si jeho polibky a drazdeni, ale nestacilo ji to. Chtela citit horko jeho tela na svem a tak i kdyby musela, tak by mu kosili klidne roztrhla.*
Kinshi Iruso: *Kinshi pomalu cestoval svou rukou ze stehna Giny k jejímu zadečku. Lehce ho stisknul. A znovu. Své rty na chvíli odlepil od jejích.* Krásný zadeček Gino. *Jakmile to dořekl tak ho silněji stiskl a pomalu se rty přesouval po jejím krku níž. Rukou kterou měl předtím na její tváři jí sundal ramínka šatů a dostal se rty až mezi její prsa. (Jestli má podprsenku tak jí ji sundá). Následně si začal volnou rukou hrát s její bradvkou. A druhou začal dráždit svým jazykem krouživými pohyby.*
Gina: *lehce dolehla na pohovku a prohnula se, kdyz sve polibky přesunul. Po tele ji naskocila husi kuze. Mela.na sobe jednoduche bile saty s krajkovym lemem a tak, kdyz ruku presouval po noze, lehce ji pokrcila a zvedla. Aby byl lepe 'uvelebeny' mezi jejima nohama. Saty ji sjely az k zadecku. Jednou rukou zajela do jeho vlasu. Druhou mela na ramenou. Nasledujici polibky mu oplacela dvojnasob. Byla zvedava, co udela dal. Mela chut byt chvilku ta, ktera je ovladana a pouze se drzi tempa toho druheho.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se jen v duchu usmál.* "Tak takhle to chceš?" *Pomalu ji následoval a přitom si sundával sako které jen tak zahodil na zem. Polibky přešel z jejíchc rtů na její krk. Začal něžnými polibky a nakonec se i lehce zakousl do jejího krku. Rukou která byla na jejích zádech lehce sjížděl po jejím boku až na stehno které stiskl. Druhou ruku jí přiložil na tvář a opět se vrátil k polibkům na rty.*
Gina: *lehce se cukla. Necekala to, ze z niceho nic tohle udela. Byla ale blizko, rikala si o to. Srdce ji vynechalo jeden uder a pak jakoby najednou busilo jako o zavod. Nechapala proc. Nikdy nic takoveho necitila. Zavrela oci a poddala se jeho polibkum, do kterych se i zapojila. Prislo ji to zvlastni, ale. I pres ten pocit si byla jaksi jista, ze to takhle chce take. Obmotala ruce kolem jeho krku a lehce se mu mezi polibky zakousla do rtu, zacala se zaklanet tak, aby se polozila na pohovku a za ret ho tahla sebou. Kdy pak chtela v polibcich pokracovat.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se začervenal.* To máš pravdu. Byl jsem se ženou fyzicky a myslím že je načase ti to i dokázat. *Kinshi Ginu vášnivě políbil a ruce přesunul jednu na její hlavu aby mu neucukla a druhou na záda. Lehce jí hladil jak lo hlavě tak po zádech. Cítil její rty. Byly tak teplé. Nechtěl si teď nechat ujít ani jednu minutu co mohl s Ginou strávit.*
Gina.: Ah ano...klan k tomu ma take jiste dispozice. *Usmala se.* Ale se mnou je to slozitejsi, vysvetlim ti to pak. Nicmene. *Odlozila caj a lehce se naklonila k nemu. Ruku, za kterou ji drzel, polozila na pohovku a pevneji ho chytika, druhou se oprela o jeho koleno a naklonila se k nemu.* Vis, co takovy vztah se zenou obnasi? Neni to jen o tom spolu byt, mluvit a prozivat nejake zazitky, vylety a tak...byls nekdy se zenou i fyzicky?
Kinshi Iruso: *Kinshiho tvář se rozzářila úžasným úsměvem. Poté přišla informace kterou nečekal.* Přestaneš stárnout? Dobře. Jak tam budeme tak tam půjdu s tebou. Četl jsem v pár knihách svého klanu. Prý přestáváme od 20 stárnout ale pak je tam něco o srdcích. To budu muset ještě prostudovat. Dalo by se říct že také přestání stárnout. Nebudu ti přece dělat na veřejnosti ostudu jako nějaký dědek. *Kinshi se lehce svému vtipu zasmál.*
Gina: *Lehce stiskla jeho ruku. Usmala se.* Dobra....kdyz jsi si tim jisty. Muzeme to zkusit. *Usmala se jeste vice.* "To abych ukoncila veskere blizsi styky s Niem...."*pomyslela si.* Pujdeme do oltare smrti. Jakmile tam dojdeme, prestanu starnout. I to jsi schopny stravit?
Kinshi Iruso: *Kinshi se jen usmál.* Gino. Jsem si jistý. Nějaká tvá tajemství jsou mi jedno. S nikým jsem se nesblížil jako s tebou. Jsi v teto vesnici jediná kdo mne chápe, podporuje a pomáhá mi. Jsem si jistý že chci aby ta žena která pro sebe bude mít celý hrad budeš ty. *Celou dobu se jí upřímně koukal do očí.* Chci aby jsi to byla ty Gino. Pochybuju že jsou ta tajemství tak špatná aby mohly zničit mě. Dvakrát jsem přišel o rodinu a to ta druhá mne nejspíš jen využívala. Proto chci být s tebou Gino.
Gina: *Pochopila to moc dobre. Jen netusila, jak reagovat. Nechala ho, aby ji chytil za ruku. Lehce se pousmala.* Rada te zlobim. Chika byla idealni vec, jak te trochu nastvat. *Vydechla.* Kinshi...jsi si jisty? Nejsem si jista, zda jsem pro tebe zrovna spravna volba...mam hrozna tajemstvi. Mohlo by te to znicit.
Kinshi Iruso: *Kinshi trochu klesl když jeho znamení nebylo pochopeno. Pak přišla řeč na Chikaku.* Chikaku mi ani nepřipomínej. Doufám že už mi takového člověka nikdy nepošleš. Jí něco vysvětlit je o zdraví. Zvládl jsem jí vytvořit něco co by jí mohlo pomoci při cestování ale opravdu je hodně zvláštní. Jde u ní vidět že není moc sociální. *Kinshi se napil a sjel pomalu rukou na Na ruku Giny. Lehce ji chytl.* A co kdyby se tvůj život stal trochu víc aktivním než nudným? Že by se ve tvém životě objevil někdo nový? Nějaký chlap? *Při těch slovech stiskl trochu silněji její ruku.* "Snad jsem si nedovolil moc."
Gina: *sledovala ho, kdyz mluvil. Nicmene, kdyz na ni uprene koukal, zavrela oci a napila se caje, radsi, aby nebylo trapne ticho.* No tak to je dobre. No nic...o cem jsi chtel mluvit? Vis, ze muj zivot je momentalne dost nudnym..takze nemam.nic moc noveho, co Chikaku..zvladl jsi to? Prijde mi az moc divna...nejradeji bych byla, kdyby se zacala chovat trochu socializovane, proto jsem ji poslala pryc...
Kinshi Iruso: *Kinshi sáhl po své kávě.* Jedna potravina a tolik chutí. Jaká to zvláštní rostlina. *Kinshi se napil a trochu se začervenal.* Kdo ví. Bude mít celý hrad pro sebe. A já už jednu našel které bych toto privilegium chtěl přidělit. *Odložil šálek kávy a koukal se přímo do Gininých očí.*
Gina: *lehce zamrkala, kdyz se dotkl jejiho ramene. Tak moc blizky kontakt necekala. Skousla ret. Pak si sama kousla.* Hmm...mata a citron. *Usmala se a natahla se pro caj. Byla otocena tak, ze sedela na pohovce, ale celem ke kinshimu.* Stastna zena, mit pro sebe cely.hrad.
Kinshi Iruso: *Kinshi ji chytil jemně za rameno.* Pro mě je hlavní aby prosperovala vesnice. To že mám proporce díky tobě abych mohl svůj hrad dostat zase do pěkného stavu. Jednou tu bude nějaká žena žít se mnou. Musím to tu dostatečně zařídit. *Vzal si jeden košíček. Kousl do něj.* Má chuť? Cítím chuť jahod se smetanou a kousky čokolády. *Kinshi se trochu začervenal.* Ano vím zvláštní chuť pro muže. A jaká je ta tvá Gino? *Mezitím přišla dívka a donesla 2 podnosy. Na jednom byl čaj pro Ginu a na jednom káva pro Kinshiho. Kinshi se jen usmál a poslal ji pryč.* Dobrá. Je li to tvé přání půjdu jako tvoje ochranka Gino.
Gina: *Usmala se.* Kancelar? Koukam, ze doopravdy dobre vydelavas. Asi bxch te mela mene platit. *Zasmala se.* Mistnost je hezka, ale dala bych sem treba krb, nebo neco, co rozbije ten pocit svetla. *Sledovala jeho ruku, jen na chvilku, pak zvedla pohled k divce.* Caj, jasminovy prosim. *Usmala se.* Mana...vazne, co tak mala rostlina dokaze udelat s celou vesnici. *Vzala kousek do ruky a natahla ji ke Kinshimu.* Reknes mi, jak co ta tva chutna? Jake jidlo mas nejradeji...*usmala se.* Zeme valek skryva misto, ktere musim navstivir. Je to ma povinnost.
Kinshi Iruso: Děkuji. Vždy jsem chodil spíše v jiných věcech než ostatní. Mám trochu jiný vkus inu. *Zasmál se trochu. Kinshi se koukl po místnosti.* Možná máš pravdu. Většinu času trávím nahoře v kanceláři. *Kinshi pomalu leč troufale posouval ruku po pohovce až na Ginino levé rameno (sedí napravo od ní). Přišla jedna dívka a uklonila se. Za ní hned druhá která přinesla pár košíčku s kousky many.* Dáš si čaj? Nebo kávu? *Jakmile Gina řekne co chce tak to sdělí i dívce a pošle jí pryč. Poté se opět zamýšlí.* Až do země válek? Proč tak daleko? Ale tedy půjdu rád s tebou. Když budu moci být po tvém boku budu jen a jen rád. *Usmál se na ni tak dobře a mile jak jen dovedl. Gina se mu líbila a tak se snažil jí i trochu tvořit.*
Gina: Jsem si jista. *Sledovala.kazdy detail prlstoru, pres ktere prechazeli. Lehce se usmala, kdy jeji ruku polibil a lichotil ji.* Dekuji, tobe to take slusi, mas dobry vkus na obleceni. Vazne je to moc hezky kousek. *Usmivala se. Postupne dosli az do mistnosti, cele.bile. usadila se na pohovku.* Je to az moc svetle, nemyslis? Prostor je prijemny, to ano, ale stale mam pocit, ze mi to vypali oci. *Zasmala se. Sledovala.ozdoby na strope. Prisla.si zvlastne.* Cesta bude az do zeme Valek...
Kinshi Iruso: *Já? Jsi si jistá? Budu rád po tvém boku na tvých cestách. *Kinshi trochu přemýšlel a po chvíli se jen usmál.* Jsem to však nezdvořák. Dnes ti to sluší Gino. Když máš rozpuštěné vlasy jsi opravdu velmi krásná. *Zvedl její ruku a políbil ji. Došli k hradu. Kinshi otevřel dveře a vedl Ginu do vyšších pater kde byla jeho část. Procházeli plně renovovanými chodbami. Na některých místech šlo vidět do skleníků i do různých laboratoři.* Jak vidíš vše se dalo dohromady a je to největší laboratoř která zahrnuje 3 patra a sklep. *Dovedl ji až do 4. patra a do místnosti která byla velmi prostorná. Celá byla sladěna do bílé barvy a ze stropu vyseli skleněné ozdoby ve všech různých tvarech a barvách. Dovedl jí až k odpočinkovému koutku. Byla zde pohovka a 2 křesla okolo. Uprostřed se nacházel keramický bílý stolek.* Posaď se. *Jestli si sedne tak si Kinshi sedne na pohovku vedle ní kam jí usadil.* Doufám že se ti líbí toto prostředí. Toto je moje soukromá část Ten no Shiro.
Gina: *Ruku nepoustela, nejak se ji to zalibilo. Pokracovala v ceste.* Tak to jsem rada. *Vlasy mela.rozpustene. dlouhe po zadek a huste...* Ja? No...az na tu politiku dobre. Feudal byl.dost neprijemny...ale jinak vse ujde. Planuji vylet. Premyslim, ze pujdes se mnou. Potrebuji sebou mit alespon dva ochrance. Nevim komu jinemu bych verila natolik, aby sel se mnou...
Kinshi Iruso: *Kinshi ji pomalu vedl směrem ke svému hradu. Její ruku ani nepouštěl.* Jde to dobře. Pokusy se daří, vesnice vzkvétá, můj domov a pracoviště je zpravené a nyní již není hanbou Kumogakure. *Usmál se na Ginu.* A jak to jde u tebe? Dlouho jsem tě neviděl tak jsem si řekl že bych se mohl zastavit. *Zbývalo asi 10 minut cesty do hradu.*
Gina: *otocila se ke dverim a pousmala se.* Ahoj Kinshi... *Nio se zasklebil.* /Predpokladam, ze jdes. / Ano, pujdu rada. Chce to trochu rozptyl. *Zvedla se a chytila jeho ruku, obesla stul a vydala se ven z kanclu.* Hlidej to telady. *Oznamila Niovi a sla.* Jak to jde Kinshi?
Kinshi Iruso: *Kinshi došel až ke kanceláři a zaklepal. Poté vešel dovnitř a usmál se.* Ahoj Gino. Jak se máš? *Kinshi se Koukl na osobu na pohovce. Jen se usmál.* Napadlo mě jestli by jsi nechtěla se ke mě stačit na čaj či kafe. Ukážu ti pár dalších věcí co jsme objevili a jak vypadá nynější podoba Ten no Shiro. Co říkáš? Poctíš mne svou návštěvou? *Lehce se předklonil a natáhl k Gině ruku ( odkaz » ).*
Gina: *V kancelari bylo rusno, Nio se valel na pohovce. Gina vyplnovala spisy. Bylo jiz po navsteve Feudala. Chika byla v sune a Gina delala praci predem, nez se vyda na svou cestu do zeme zaslibene. Byla proto i celkem proste oblecena, vsechno sve honosnejsi pradlo nechala doma zabaleno.* Uz abychom sli.../kam jdeme? *Optal se Nio a Gina se zamyslela. Neodpovedela mu, otocila se, aby sledovala deni ve vesnici. Odpocivala.*
Kinshi Iruso: *Kinshi po dlouhé době práce měl konečně svůj hrad plně renovovaný. Díky příjm7m z Many to nebyl pro něj problém a práce šly leč pomalu ale stále dostatečně.* "Měl bych pozvat Ginu. Ať vidí jak to tu vypadá." *Hrad byl rozdělen do 5 pater + sklep. 1 - 3 patro bylo zasvěceno výzkumu a ubytování vědců. Byly zde laboratoře, skleníky, klece se zvířaty a terárka až různé chemické kolony. Dále zde byli ubytovny pro cely personál. Poslední 2 patra byla zasvěcena jen a jen Kinshiho potřebám. Byli zde na každém patře 2 ložnice které se ještě v relativně dobrém stavu dochovali. Odpočinkový salónek a krásný výhled na Kumo. Vrcholem celé stavby byla kancelář kde Kinshi trávil velkou část svého času. Kancelář byla v nejvyšší věži. Tam se právě oblékal a připravoval se na malou návštěvu Giny. Najmul si si 2 služebné které byli ubytovány zde. Když procházel 4. patrem tak se na ně usmál. Byli to 2 mladé dívky pěkné ba pohled.* Možná budu mít návštěvu. Připravte nějaké občerstvení a kávu a čaj. Bude to formální návštěva. *Poté se odebral až do spodního patra. U dveří měl velké zrcadlo. Koukl se do něj. Oblečen v ( odkaz » íptico-anime-male.jpg) se upravil a vyrazil do kanceláře za Ginou.*
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi se pousmál.* Zajímavá technika. *Jakmile se projekce zrušila otočil se opět k pravé Chikaku.* Co je to za techniku? Jsi první koho vidím něco takového použít a dosti by mě zajímalo jak to děláš. *Kinshi zapřemýšlel a Koukl z okna. Slunce už zapadalo.* Inu. Rád bych pokračoval avšak budu muset jít. Ještě mám nějakou práci v Ten no Shiro. Tak se měj Chikaku a starém se dobře o Chinshihl. *Kinshi odešel z domu Chikaku a zamířil přímo do svého hradu. Ve sklepě hradu si ještě vytvořil další chiméru stejnou jako dal Chikaku. Po zbytek dne už se jen věnoval svému týmu a výzkumům.*
Chikaku: *Ještě tohle příliš nezkoušela ohledem procházení skrz místa, která mají zdi či zavřené dveře, proto ji samotnou překvapilo zjištění, že místo otevření dveří, jimi prostě jen pouze prošla dovnitř.* Jo.. Mno. Víceméně se dá říct že vizuálně sebe sama a hlavně tedy své vědomí, jsem schopna dostat na jakékoliv místo, které znám či kam se poté dostanu už takto, jak mne vidíš. *Rozevře ruce do stran a koukne ke svým nohoum při zemi, poté opět na Kinshiho.* Takto budu během své činnosti dle potřeby kontaktovat tebe či Raikage.. A tuším že to bude zřejmě využito i ohledem mé pozice Velvyslance v případě nějakých jednání s vesnicemi, kdy bude rychlejší takovýto kontakt, než cesta tam a zpět. *Vysvětluje mu to a pečlivě pozoruje, co Kinshi provádí. Určitě by nedržela projekci sebe sama nadále, pokud by šel něco dělat k jejímu pravému tělu, jež má momentálně na očích. Kdyby tomu tak nebylo a neviděla se, těžko by mohla reagovat na dění u svého těla. O téhle jasné slabosti tohoto komunikačního způsobu ho však informovat nehodlá.* Tebe tak budu kontaktovat akorát, půjde-li o Chinshiho. Kdy budu nucena prve vyzkoušet zda trefím místo, kde budeš z těch o nichž vím v tom tvém hradním sídle. Jen by to mohlo možná zalarmovat lidi co tam máš.. I z toho důvodu tě s tím seznamuji už nyní.
Kinshi Iruso: *Kinshi pokrčil rameny a otočil se. Koukal na vstupní dveře a čekal co se bude dít.* "To by mě zajímalo co po mě sakra chce. Co mi chce ukázat." *Během chvíle byla jeho otázka zodpovězena. Dveřmi prošel hologram Chikaku. Kinshi jen stál udivený.* Chikaku? Vždyť jsi za mnou? Jak ses dostala přede mě?
Chikaku: *Vnitřek je nic moc a spíše skoro prázdné místnosti, takže ta vstupní je skoro, jak hala. Zavře za Kinshim dveře.* Ráda bych tě prvně seznámila s tím, jak tě budu v případě potřeby kvůli něčemu špatnému u Chinshiho, kontaktovat. Ač funguje to jen na místa, která jsem už jednou viděla.. Nebo uvidím pak skrz to. Varuji tě ovšem, jestli téhle chvíle zneužiješ, když zjistíš o co jde. *Ke konci prohodí suše varování. Sedne si v místnosti bez oken, do rohu.* Pokud můžeš, otoč se nyní zády, dokud neřeknu jinak. Nebo mne neuslyšíš přicházet. *Informuje ho. Pokud vyjde vstříc a učiní tak, poté aktivuje Tenseigan, kdy její oči začnou být hodně výrazně zářivé modré barvy. Poté zavře oči, složí jednoduchou ruční pečeť, kterou bude udržovat dál a soustředí se. Představuje si svůj pohled proti dveřím do sídla, zvenku. MŪN TŌEI z Tenseiganu, kdy vytvoří projekci sebe sama na místě, na němž se někdy už nacházela, ale musí se na to soustředit a vnímá jen to co projekce, takže k bezprostřednímu okolí svého pravého těla je hluchá, kdy ji silný podnět z toho vyruší a technika se zruší. Nicméně výměnou za to slyší, cítí i vidí co projekce a může tak i chodit, jednat, jen není hmotná. Také v ní může chodit. Tedy za předpokladu, že se nic nepokazí, ocitne se skrz projekci sebe sama před dveřmi svého sídla, které otevře.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se pousmal.* Díky. Za to co jsi řekla. A děkuji za pozvání. *Vešel za ní a poohlédl se po interiéru.* Neboj se. Mám plnou důvěru. Nikdo mě nesleduje. Máš to tu hezké Chikaku. *Poznamenal Kinshi.*
Chikaku: Nevím zda je na místě cítit dluh. Tuším učinil něco špatného a zase něco dobrého.. Nikdo krom něj samotného neví víc. U mne třebas dost pochybyl, řekla bych a dávat do pořádku ho napadlo, až vcelku dost pozdě... Ač starost tam tedy byla, i když až v tu dobu.. A ještě mne to potom stálo kůži, když došlo ke změně režimu. *Poznamená a začne uvažovat, zda to nechat takhle, nebo radši prvně seznámit Kinshiho s tím, jak u něj poté vlastně skončí, když se něco stane a bude daleko. "Ukázal mi čeho je schopen on sám.. Nicméně.. Plně podléhá Raikage.. A potom.. Sám nedisponuje oční technikou, aspoň mám ten dojem, že bych to v takovém případě měla rychle vypozorováno.. Je však fakt... že to hodlám použít na místo posílání zpráv Raikage, takže se stejně nevyhnu tomu, aby minimálně to zaznamenala v dobu kontaktu.." povzdechne si u těch dveří.* Pojď dovnitř. Doufám, nemáš žádné další oči.. Narážím na doprovod, někoho kdo tě skrytě sleduje či tak.. *Vstoupí první, pokud by Kinshi se chystal její výzvě vyhovět.*
Kinshi Iruso: *Kinshi položil ubrousek na zem aby si mohla Takasa pochutnat.* Ale práce již skončila. A je tu pěkně. Sice mám od sebe výhled na celou Kumogakure ale není tam takový klid. Tady je to takové že by si tu člověk mohl vesele odpočinout. *Kinshi se opřel o stěnu domu.* A vidím že Takase to chutná. To jsem rád. *Kinshiho tvář už teď pouze zářila úsměvem.* Jsem rád že se Kumogakure staví zpět na nohy. Cítím vůči ní dluh po tom co s ní provedl můj táta. *Povzdechl si.* Toto je to nejmenší co mohu pro vesnici udělat.
Chikaku: *Takasa si toho všímá velmi podezřívavě, ale nakonec si kousek toho čapne a odběhne si s tím, aby se vyhla pro ni cizinci, zvědavému Chinshimu.* Něco jsem o tom slyšela.. Jak také neslyšet, když jsem také obyvatelem Kumogakure, že. Obávám se však, jak by mi to mělo chutnat, když nemám žádné oblíbené jídlo. *Takasa samozřejmě nemá nic proti. Ta má určitě něco, co jí dosud chutnalo úžasně a tohle tak má pro ni stejně úžasnou chuť. Chinshi nemá šanci se k ní dostat, když ještě je mládětem a opravdu velmi nezkušeným, oproti Takase, která je navíc obratnější mnohem více.* Rozhodl jsi se trochu zdržet? *Překvapuje jí, že už dávno není na cestě pryč.* Dosud jsem pro tebe byla akorát součást práce. *Pokrčí rameny, když předně zmíní vysvětlení té řečnické otázky.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se jen usmál.* Neboj se. Opravdu je to vynikající. Sám jsem to vytvořil a koukni jak to vesnici pomáhá. Takaso taky si vezmi. *Opět nabídl Chikaku. Sám byl rád že vycházel s tím co měl. Musel se ještě věnovat renovacím hradu. Navíc si už většinu látek sháněl sám jelikož se jednalo spíše o věci černého trhu a na to nemohl peníze vesnice nijak plýtvat.* Opravdu mi věř. Bude ti to chutnat.
Chikaku: *Zavrtí nad tím hlavou, ač típnutí cigarety ji potěší. Takasa ta hledí dost nedůvěřivě. Zvědavost jí však nedá. Skočí ze střechy a je jí jedno že jejím mezi-odrazovým můstkem má být zrovna hlava Kinshiho z níž seskočí na zem před něj.* Dosud jsem to neochutnala. A nevím zda se mi chce začínat. Přesto díky za nabídnutí. *Ono není to zas tak snadné, když jejím jediným příjmem jsou nějaká ta rya za plnění misí dostupných všem shinobi, bez toho, aby navíc dotyčný musel mít určité povolání. Je to chvilka co zmínila, že jejím prvním a vůbec jediným povoláním je Vyslanec, které získala sotva dnes. Obstarávání nutných věcí k žití, pro Takasu, pro udržování sídla, není určitě nic příliš jednoduchého, když má tam mizerný příjem. A nezdá se jí, že by jí její pozice vyslance měla vůbec něco dalšího přinést jiného, než jen o to víc výdajů.*
Kinshi Iruso: *Kinshi čeká co se bude dít.* Neboj se. Nikam nepůjde. Bude tě poslouchat. *Koutkem oka si všimne Takasy a usměje se.* Jo chápu. *Tipnul své cigáro a odhodil ho. Koukl nahoru.* Ahoj Takaso. Pojď tady dolů. Mám tu malou dobrůtku přímo ode mě. *Kinshi vytáhl kousek látky který rozbalil. Byli v ní kousky Many.* Jestli chceš dej si taky Chikaku. Jako ten kdo to vymyslel mám nárok si čas od času něco málo vzít pro sebe. K této dobrotě se jinde než v Kumo nedostaneš a ne za levno. *Usmál se.*
Chikaku: Doufám, platí to pouze ohledem jednání z mé strany, když těžko mohu poroučet jiným. *Ujišťuje se, když si pročítá zprávu, potom co pustila Chinshiho z vodítka, které podala Kinshimu. Otázkou je, zda ten pak nezkusí razit cestu za Kinshim, když ten bude na odchodu.* A jinak dobrá. *Vydá se do sídla, aby schovala papír na bezpečné místo. Chinshi zřejmě mezitím šmejdí po tom novém místě, kdy si je nucen po pár bolestivých kousnutí od pár mravenců, dávat pozor na přílišnou blízkost u akácií, které tam rostou s symbióze s těmi stromky. Takasa už není na nejvyšším bodě střechy. Je na předposledním rohu střechy, který je nejníž a shlíží na ty dva cizince, kterými jí tvor i Kinshi, jsou. I když velmi matně si vzpomíná na Kinshiho. Jen kvůli tomu se po hraně vydá do prostoru, kdy bude přímo nad ním.* To je asi vše. *Chikaku znovu vyjde ven. O vodu se starat nemusí pro Chinshiho, když tam je vždy čerstvá voda tekoucí přímo ze skalního podloží, kdy je jedno místo jako maličký vodopád kousek od můstku.* Vyslanec.. Zatím první a také jediné povolání, které mám. Když nepočítám to, které k nám patří automaticky, kterým je Shinobi. A prosila bych pokud možno při pobytu zde, nekouřit. *Koukne se po tom co zrovna Chinshi provádí.*
Kinshi Iruso: *Kinshi se táhne s pytlem až k jejímu obydlí.* Jméno je na tobě Chikaku. Já svou práci odvedl. *U dveří položil pytel a vytáhl papír a začal zběsile psát. Jakmile měl dopsáno vytáhl druhý a úplně stejný text napsal na druhý. Poté se tam podepsal a podal oba papíry Chikaku.* Tady je ta smlouva. JE tam uvedeno že pokud se bude s tvorem zacházet hrubě a neuctivě mám právo si jej vzít zpět. Jinak je ve tvém vlastnictví. *Kinshi se opřel o stěnu domu a zapálil si než si to Chikaku celé prostuduje.*
Chikaku: *Přikývne.* Určitě mi to přijde vhodnější. *Prochází méně plnými, pokud možno vůbec, uličkami, než se ocitnou na cestě, která vede jediná dostupná i civilistům, k jejímu bydlišti ( odkaz » ). Hlavně se musí poblíž uličky Akamiwoobita. Cesta vede těsně podél skalní stěny, jež je jednou z hranic jezeera Kumogakure, nad nímž to celé je. Kouká sem tam po tvorovi. Nad jménem zatím nepřemýšlela, až nyní se k tomu dostává.* Chinshi? Když stejně není plně můj, ale i tvůj, jaks sám říkal.. Měl by tak jméno v němž dokonce převažuje část tebe víc než má. A nezní to ani špatně. *Chinshi, vyslovujíc Činši, kdy Chi je začátek z Chikaku a shi je konec jména Kinshi. Po chvilce chůze už mohou vidět její rozlehlý dům od obvyklých standartů, ač pořád o hodně menší než je Ten no Shiro, které má dost přilehlého místa k němu spadajícímu s jen jednou stranou zahrazenou skalní stěnou. Z druhé strany i zezadu je to nezajištěný prostor, kde je už jen pád do hloubky, než se narazí na hladinu jezera. Je to hodně vysoko. Jezero z téhle výšky ani vidět není. Jen mlha, mračna, místo země. Není to však jen tohle místo. Takasu lze spatřit na nejvyšším bodě střechy.*
Kinshi Iruso: (Pytel neváži 2 kila nýbrž 15) *Kinshi šel cestou kterou mu ukázala Chikaku.* Jak si přeješ. Já ti své podmínky řekl. *Stále se kouká po tvorečkovi.* "Jak se vrátím domů taky si jednoho udělám. Bude se hodit." *Kinshi neměl s pytlem moc problém. Jeho fyzička na tom nebyl nijak zle a tak pytel nesl docela jednoduše.* Jak dojdeme tedy k tobě tak to sepíšeme když budeš klidnější. "Sakra. Všichni vidí můj výtvor. Snad se z toho neudělá žádný poprask."
Chikaku: *Drží druhý konec vodítka, zatímco tvor je vícemně za Kinshim. Následuje tak či onak Kinshiho zase ven.* A co tedy sepsat papír, kde by bylo jasně uvedeno že je tedy můj, případně tedy podmínky, které když nastanou, tak na něj ztrácím získaný nárok? *Stejně jí to nevymluvil. Něco co si s rozhodnutím se, že to tak chce, on vezme zpět, není schopna to vidět jinak.* Aby to tak nebylo jen slovně, kdy se pak už špatně hlídá, aby tomu tak tedy opravdu bylo a nepopřel to pak ten druhý. *Chce to mít pojištěné, ne být pak hnána k zodpovědnosti za to, že snad Kinshimu něco šlohla. Už jen jeho slova v tom učinila totiž něco jiného, než jak tomu bylo se stonožkou od Aody na Kuchiyose.* A jinak tudy. *Zbystří kolik toho krmení je. Kdyby to byli jen dvě kila, nepotřebovala by s tím vůbec pomoc, ale patnáct, když je třeba ještě dohlížet na hybrida, kterého má s sebou tak, aby si mohl cestu užít po vlastních, i když se jim tak dost prodlouží, jak se má tendenci sem tam trochu motat skrz přítomnost křídel. Je jí fuk, jestli na ni budou obyvatelé Kumogakure koukat nějak víc než obvykle. Ví komu to přičítat. Pouhé zvědavosti na mládě, které má s sebou.*
Kinshi Iruso: *Kinshimu už trochu docházela trpělivost.* "Ona to prostě nechápe." To zvířátko je tvoje Chikaku. Ty si ho pojmenuješ a ty se o něj budeš starat. Já se do toho vložím když nebude jiná možnost jinak ne. Splnil jsem příkaz od Giny. Tak jdeme. *Dovedl Chikaku až ke dveřím kde byl dvoukilový pytel granulí. Kinshi si ho hodil na záda.* Jdeme. Veď mě.
Chikaku: *Vůbec nerozumí tomu, co jí vysvětluje vs, že tvor má být i skrz to její. Nechá to však být, protože už to jednou řekla a nehodlá v tom furt bloudit.* Jaksi jde o něco co si nemám jak představit. Jistě chápeš, že důvodem je zcela prostá věc, nikdy jsem si ničím takovým neprošla. Takže mi to zřejmě nevysvětlíš. A co jsem schopna dát k životu já, není ve skutečnosti vůbec nic živého, je to mrtvé. Takže, že bych k tomu měla mít nějaký vztah? Kord, když jde o něco čistě vhodné pro zničení.. *Vzpomene si, na ovládnutí mrtvých těl. Ne, určitě má velmi daleko k tomu, co jí tu podával svými slovy.* Tuším, že vzhledem k tomu, cos říkal, ho i pojmenuješ. *"Aspoň budu mít o starost méně.." povzdechne si v myšlenkách, zatímco tomu tvoru nasadí obojek, aby se mohlo vyrazit a tvor nebyl nucen cestovat v náručí. Nejedná s ním nijak hrubě.* A pomoct.. Klidně můžeš. Nevím kolik těch granulí mi dáváte. Má cesta je trochu obtížnější. Nevede m itam žádná úžasná cesta. Čímž si nestěžuji, stav věcí mi vyhovoval tehdy a vyhovuje i nadále. Půjde se k jezeru a vysoko nad ním je potom mé sídlo.
Kinshi Iruso: *Kinshi si povzdechl.* Chikaku. Tento tvor he tvůj. Není zapůjčený. Jen jsem ti dal varování. *Kinshi se zamýšlel.* Představ si že jsi vytvořioa něco co pro tebe znamená mnoho a někomu jsi to dala. I když to již není tvé tak k tomu máš stále citovou vazbu. Proto říkám že mé pokus jsou jako moje děti. Nechci jim nechat nijak ublížit a dávám jim všechnu péči. Proto když uvidím jak někdo mým dětem ubližuje buše pikat. *Kinshi tyto slova myslel smrtelně vážně. Pro vědce je jeho výzkum celý jeho život. A Kinshi byl vědcem který stavěl na nohy poničenou Kumogakure. Miloval své výzkumi.* Hm. Ošetření? Na to nebude potřeba více než veterinář nebo pár lěčitelských technik. Když se zapojí do mise a dopadne to velmi špatně tak primárně kotaktuj mě. Toto jsou věci o kterých vím pouze já, Gina, můj tým a teď ty. Jestli se doustanou nějaké informace ven tak to pro nikoho z nás nebude příjemné. *Kinshi se podíval po svém sklepě.* "Ano. Je lepší toto vše držet v tajnosti. Kumo není připraveno na něco jako mé potvůrky."
Chikaku: *Zaráží ji, jak k tomu Kinshi přistupuje.* Tedy to mám brát tak, že stále není opravdu můj, jen půjčený? *Soudí z toho čím 'pohrozil', ač nemá v plánu mu škodit. Neškodí ani Takase a to tu nemá k pracovním záležitostem, ani není od něj. Nemá důvod ani reagovat s velkými díky za tvora, protože je jasně jen něčím skrz rozhodnutí Giny, nikoliv na jeho vlastní popud, není to žádný dar. A tedy se zas vrací k tomu, že je to pracovní společník. Začne jí to až připadat, jako bludný kruh, tak s tím radši přestane.* Nicméně to chápu. *Odtuší. Uvědomuje si moc dobře, že její je akorát tak její sídlo darované, získané za něco od Suzuyi, ale plně převedeno do jejího vlastnictví, kdy si na to on nečiní žádný vratný nárok a Takasa, plus Onikusari a dál víceméně zřejmě nic, i když možná snad její vlastní tělo, ale to už je na úvahy nebrající konce.* Má mi však být ku prospěchu, nemám tedy důvod mu uškodit, pokud mne nějak významným způsobem neovlivní někdo jiný. Jo.. A chci se domluvit.. Když se mu něco stane, skončí zraněn.. Což by hrozilo, pokud bude natolik věrný, že by skončil přítomen i na nějaké misi či při něčem, kde by byl ohrožen... Mohu si od tebe v tu chvíli vyžádat někoho, či snad tvé osobní rady.. kdo by mne vedl při případné potřebě ošetření? Správného ošetření.. Ne vše spraví pouhé sešívání klanu Doku.. Když mi v tom nebude nic vážného překážet, jsem schopna kontaktovat tuhle budovu, nebo i osobně kancelář Raikage, kdykoliv si zamanu...
Kinshi Iruso: *Kinshi sáhne do stolku a vytáhne něco jako vodítko a položí jej na stůl před Chikaku.* Pro začátek se možná vodítko hodit bude tak tady máš. Později se stane loajálním jako vlk. Ale jestli mu ublížíš tak si ho vezmu zpět. Nenechám nikoho aby mým děťátkům ublížil. *Došel k vitrýně s červem.* Ano. Červík je mým prvním výtvorem. Je oddaný a poslušný. Když něco potřebuji poslouží i v boji. *Kinshi se koukal na svůj první výtvor. Poté sjel jeho pohled zase k Chikaku.* Tak co teď. Chceš abych ti pomohl vše odnést?
Chikaku: *Zarazilo ji, jak jednal. Přidrží tvora, který se v afektu rozčilení Kinshiho, rozvrčel, ač jde o vrčení mláděte a ne dospělého jedince. Během toho nakonec přijde i na chvíli, kdy se jí zadaří dobře přichytit křídla. Potom teprv tvora pouští na zem. Pustí ho však až v okamžik, kdy se dívka vytratí.* Dobrá.. budu ti věřit, ač.. myslela jsem, aby mi neodběhnul či se nevrátil sem, když půjdu vesnicí. Takže mi šlo o nějaké vodítko. K Takase nebylo zapotřebí, vylíhla se mi v dobu, kdy jsem ještě byla v nemocnici.. Skrývala jsem si ji tam.. a měla tak celkově prostor uvyknout, i tak si chodí momentálně kam chce, neposlouchá na povel a u ní mi to tak vyhovuje. Není to nutné. U něj to později nutné bude, ale to má ještě trochu čas. *Promne si krk.* Tuším, ten červ zde, je ten stejný co byl na té misi, tedy také tvá práce, že? *Ujišťuje se, zda se nemýlí ve svém odhadu.*
Kinshi Iruso: *Kinshi jsi povzdechl.* "Gino. Proč tyhle posíláš sem když se to o ty zvířata ani neumí postarat." *Kinshi přistoupil ke zvířátku a dal mu malou tabletku. Ta měla zajistit to že zvířátko dostane dostatek sílí aby přežilo a mohlo i samo chodit.* Když se k němu budeš chovat slušně bude ti věrný. Už teď může chodit sám. *V tu chvíli se přiřítila dívka co měla na chystat potravu. Kinshi se rozzuřil.* (Kinshi) Sakra. Říkal jsem že sem dolů a do mé kanceláře budete všichni chodit jen na mé vyzvání. (Dívka) Omlouvam se Kinshi-sama. Vše je připraveno u brány. (Kinshi) Dobře. Děkuji. Vraťte se k práci. *Dívka zmizela a Kinshi se podíval opět na Chikaku.* Promiň mi tento výlev. Jestli chceš pomoci tak s tebou půjdu a odnesu ti i krmivo. Jediné co musíš dělat je krmit ho, čas od času si s ním hrát nebo k němu pustit Tasaku, a chodit s ním někdy na procházku a až vyroste což budou tak 2 - 3 týdny tak se s ním párkrát proletět.
Chikaku: *Trochu jí činí problém, když jí je podán výsledný tvor, jehož vznik sledovala s vážnou nedůvěrou a skrývaným zájmem co se stane.* Nic jiného než Takasu nemám a ta se živí sama, navíc čerstvou potravou, nikdy neměla granule, ani by je určitě nejedla. *Poznamená, zatímco bojuje s jistou váhou mláděte, kdy jí jsou v jeho držení na překážku křídla. Hledí na něj a zvažuje, zda použít Tenseigan, čímž by ho rovnou mohla položit na zem, nebo ten nechat být. "Nebylo by fajn, kdyby bylo tohle celé založeno na lži, pokud by se z toho nějakým způsobem později dostal.. Bude asi lepší nechat to nyní takto a pak časem dle potřeby si ho podmanit, kdyby se do toho vpletl někdo cizí.. Že.." nadzvedne obočí, trochu obtížné rozhodnutí pro ni. Má štěstí, že tvor sebou od začátku hned nevrtí.* Tak.. Pak si tě zřejmě pojmenovat.. Na začátku do něj vložím důvěru, pokud to někdy nějak zklame.. Budu nucena mu tu volnost vzít. *Došla k tomu rozhodnutí dost nerada, když si uvědomuje, jak právě taková jednání té varianty kdy není zbytí, se obávala z rukou ostatních vůči sobě a dosud se předtím má na pozoru. Řetězy i svou výbavu má doma, protože ani tehdy při nástupu Giny, ji nenechali dojít s ní do kanceláře. A sem šla rovnou od ní.* Něco, co bych mu mohla dát kolem krku a držet to, aby mohl po vlastních?
Kinshi Iruso: *Dovede jí až ke stolu uprostřed místnosti.* Ničeho se neboj. Prostě krmit jak klasické zvíře. Granule, voda a kousek masa taky neuškodí. Nebudu ti dávat ihned velké zvíře. Nezvyklou by si na tebe. Dostaneš mládě ale neboj. Díky naší potravě vyroste rychle do plné síly. *Kinshi si sundá rukavice a vyrazí do "výběhu" kam nechal pustit mládě vlka a už schopné létat mládě orla. Přišel k nim a pomocí Meiton: Kimera no Jutsu je začal pomalu spojovat v jednoho. Výsledkem byla malá chimérka která v dospělosti bude vypadat ( odkaz » ). Kinshi vzal potvůrku do rukou a nesl jí k Chikaku.* Tak tady je tvůj budoucí cestovní prostředek.
Chikaku: *Nechápe zrovna moc dobře o co jde, nicméně vydává se za ním, ač je nervózní a má se na pozoru. Co kdyby šlo o past. Jak tak následuje Kinshiho, zřejmě slyší hlasy různých druhů zvířat.* A poví se mi, jak? Nějaká příručka? *Zkouší to, aby to nezpackala a nemusela za ním buď podruhé, nebo skončit bez ničeho.* Nerada bych zapříčinila, že to skončí nezdarem. *Doplní to nakonec přímo. Rozhlíží se do obou stran po svých bocích.*
Kinshi Iruso: *Kinshi si zapisoval vše co mu Chikaku říkala. Dost u toho přemýšlel. Když Chikaku dořekla své požadavky a vize tak odložil tužku a vytáhl cigaretu. Zapálil si ji a vyfoukl dým.* Inu. Shrňme si to. Vlk je schopný přežít skoro všude. Orel je skvělý a silný letec. A máš i štěstí že mám vlka co by se hodil do krajiny barvou. *Kinshi si potáhl z cigarety a hvízdnul. Za chvíli přišla jedna asistentka.* (Dívka) Kinshi-sama? Volal jste? (Kinshi) Ano volal jsem. Připravte této slečně růstové granule. Prostě ty co používám pro své experimenty. *Dívka zmizela. Kinshi se opět podíval na Chikaku.* Dobře. Dostaneš to ale budeš se o to starat. Ať si to na tebe zvykne. *Vstal z křesla a otevřel dveře.* Pojď se mnou. Uvidis něco co skoro nikdo ve vesnici. *Jeslí za ním půjde zavede jí do sklepa hradu kde přechovává všechna zvířata i svého již hotového červa když není v podzemí a dále je zde skladiště Many.*
Chikaku: *Příliš se jí to co má nyní před sebou na stole, nezamlouvá.* Má první práce má být v Suně.. Bylo by fajn mít tedy něco víc zaměřeno na pískovou barvu, dokonce pokud by bylo možné, aby to nemělo dlouhou srst.* Pokud to má být vlčí. Nevím vůbec, jak tohle celé pracuje... Mám Takasu.. Momentálně doma, samozřejmě.. Takové stvoření podobné lišce.. Je velmi osamocená tím, že mám jen ji.. Pokud se mi zařídí tvor vhodný na přepravu, který mne unese vzduchem, či ještě další osobu.. Byl bych ráda, kdyby byli dva.. Ač to druhé možná.. Kdyby bylo mládětem? Aby k nim snáz přilnula má dosavadní společnice.. Než druhý vyroste.. A vlk asi nějaký hodně velký.. *Netuší, že to bývá hlavně vlk obecný, z normálních zvířat co nejsou Kuchiyose či nějak vylepšené něčím.* Nejsem vědec.. Ale v zemi Větru jsem už jedenkrát byla.. Plno písku.. Takže to co budu potřebovat na misi by bylo fajn s pískovou barvou, krátkou srstí a křídly. A další asi víc podobné tomu orlu.. A málo z vlčího vzhledu.. Pokud by bylo možné, aby se hodilo do zimní oblasti?.. *Nemá příliš tucha, že do zimní oblasti by bylo hlavně vhod spíš něco sovího, než orel. Nemá k tomu příliš představu a to ještě Raikage zmínila že to má být něco věrného. Cizí tvor k ní těžko bude mít sám od sebe hned vztah o věrnosti.* Nejsem vědec, ani nikdo zběhlý ve zvířatech, tak.. Blíže toho asi moc nepovím. Na cestu se budu vydávat až tehdy, když bude vše ze zmíněného od tebe, připraveno. Časové ultimátum zmíněné nebylo.. Takže to bude záležet na tobě a na tvoru.
Kinshi Iruso: Takže dopravní prostředek a ještě letecký. To je nelehký úkol. Mám nyní na plánu jednu takovou malou věc která by pro tebe byla přínosem. *Kinshi si prohlížel lejstra na svém stole. Byl tam nákres zvířete které bylo kombinací vlka a orla. Přisunul lejstro k Chikaku.* Je něco takového přijatelného?
Chikaku: *Přijme to pozvání, ač je dost nejistá, což se snaží skrýt. přeci jen na pozici s níž bude navštěvovat dost cizí místo, by měla vystupvoat s větší sebejistotou. A to má být mnohem víc cizí místo. I když tahle budova jí osobně je tak či onak cizí zřejmě úplně stejně. Jen Kinshi v ní úplně cizím není. Následuje ho do té kanceláře, bez nějakého zvláštního rozhlížení se.* Díky za gratulování, i když nejde o nic co by si to zasloužilo. *"Aspoň myslím.. Nikdo mi negratuloval dosud za nic.." aspoň co si zrovna vzpomíná.* Takže je odemne ještě něco k tomuhle zapotřebí? *Přeci jen nechápe až tak příliš, proč je jinak brána dovnitř a nebylo jí jen sděleno zhruba, kdy to bude hotovo a kdy tak má dojít znovu, což by končilo rozloučením v té bráně, nikoliv cesta dovnitř do nějaké kanceláře. Pořád je plno věcí, kterým se stále svým způsobem učí.*
Kinshi Iruso: *Kinshi přebere dopis od Chikaku. Otevře ho a začne číst. Mezitím mu podává informace i Chikaku.* "Ta Gina. Má takové štěstí že přesně na něčem takovém teď pracuji." *Dočte a pohlédne na Chikaku.* Pojď dál. Nebude stát tady. Jinak ti fratuluji k tomuto postu. *Přidržel jí dveře. Jestli půjde dál zavede ji do své kanceláře.*
Chikaku: Netušila jsem, že bych tě kdy měla hledat, za předpokladu, že bych tě vůbec hledala. Ale.. Dejme tomu, že už rozumím tomu, pročs semnou prve mluvil, jaks mluvil. O to víc však platí, že pro mne taková označení určitě neplatí, nebo minimálně neplatili, netuším, jak tomu je nyní.. *Podává mu nakonec i dopis.* Raikage-sama mne sem poslala s dopisem. Jsem čerstvě stanovená Vyslankyně Kumogakure a je zapotřebí, abych měla možnost rychlého přesouvání se z místa A do místa B. *Poinformuje ho o situaci, než dočte dopis, pokud ho začne číst sotva ho od ní vezme.*
Kinshi Iruso: *Kinshi zrovna seděl v kanceláři a přemýšlel. Měl už pochytaných dost tvorů se kterými mohl experimentovat. Dalším experimentem měl být kříženec orla a vlka. Avšak nenašel se čas kdy by toto mohl zrealizovat. Jeho dumání bylo přerušeno nakonec zaboucháním na vrata. Sešel dolů oblečen v ( odkaz » ) otevřel dveře. Uviděl tam Chikaku.* Ale Chikaku. Co tě za mnou přivádí?
Chikaku: *Doráží k Ten no Shiro. Místu, které dosud nikdy nenavštívila, ač je zde nejvíce významnou budovou. V ruce má dopis, který si už dávno měla možnost prohlédnout, než opustila samotnou budovu Raikage. Dopis, kde se píše, že má pro ni vytvořit tvora, který ji rychle a co nejpohodlněji a nejbezpečněji dopraví, alespoň do blízkosti vesnice, aby ji poslouchal, takže spojení nějakého věrného společníka a nejlépe létajícího tvora, když cesta vzduchem je vždycky rychlejši. Nakonec zabouchá na velkou vstupní bránu, která tam je. Přeci jen zaklepání by si nikdo nemusel vůbec všimnout.*
Rpg: ukončeno
Gina: Exportem Many? Nikdy. JE to přímo pro Kumogakure a kdokoliv ji bude chtít, bude muset přijet sem. Proto jsem tu rostlinu chtěla, přitáhne sem lidi, kteří utratí peníze a 1% ze zisku obchodníků půjde do naší pokladny na výzkum. *Uvedla vše na pravou míru.* Dobrá, uvidíme se později Kinshi. Hodně štěstí při misích. *Popřála mu štěstí a její tělo obalila chakra techniky Raiton no Yoroi, 3. stupeň, kdy zrychlila a prolítla vesnicí jako blesk do kanceláře.*
Kinshi Iruso: *Kinshi si povzdechl.* Možná máš pravdu Gino. Kdo ví. Ale teď jsou mé schopnosti tady pro celou tuto úžasnou vesnici. A nikdo jiný je mít nebude. Prosperita mé vesnice je na prvním místě. Dobrá zatím to budu skladovat u sebe ve sklepě. Kdy by jsi chtěla začít s exportem? *Kinshi pochopil že už bude muset Gina jít.* Dobře. Doprovodím tě ke dveřím. *Kinshi se odebral tedy s Ginou před hrad Ten no Shiro.* Ještě jednou děkuji za tvou ochotu. Jakmile budou první várky Many můžeš si pro ně dojít. Za týden +- budou tady. Kdyby jsi cokoliv ještě potřebovala tak mi dej vědět. Asi se teď mé výzkumy trochu pozastaví. Musím splnit pro Kumo několik misí abych mohl dosáhnout vyšších postů. Na věděcké práce se teď bude specializovat můj tým. Měj se. *Podal Gině na rozloučenou ruku. Jakmile mu zmizela z dohledu šel do své kanceláře.* "Kumogakure konečně opět vzkvétá. Nic víc jsem si přát nemohl."
Gina: S rekonstrukcí budeš muset ještě vydržet, bahno se dá smýt. Ale peníze tak rychle nevyčaruju, hodně z nich šlo na látky, které jsi chtěl a tak mi moc nezbylo, ze svého si to dotovat již nemůžu dovolit, počkej prosím tak dalších týden, čtrnáct dní a budeš mít peníze připravené. *Informovala ho a pokynula hlavou ženě na pozdrav.* Ano, jsem ráda, že to vyšlo. Jsi skvělý vědec. Mohl by na tebe být hrdý, ale pochybuji, že by ti dovolil ukázat tuto stránku, předpokládám, ž si tě držel u sebe jen kvůli tvým schopnostem, ne jako člověka. Omlouvám se, ale bude již čas jít...sotva jsem stihla udělat nějakou práci, musím ještě vyplnit hromadu pozvánek a lejster.
Kinshi Iruso: *Kinshi se také zamyslel.* Inu. Teoreticky by to tady šlo Gino. Navíc jsem tu pořád já nebo moje příšerka. Mohl bych to schovat ve sklepě. Sama jsi viděla jak je prostorný ale budu muset provést pár úprav aby se to tam neválelo jen tak na hlíně a bahně. Je to sice dosti blbý požadavek ale potřebuju nějaké finance které půjdou do úprav hradu Ten no Shiro. Nebude to moc ale ani málo. Trochu vybetonovat sklep a možná trochu rozšířit jelikož je to místo kde budou mé potvůrky schované. Nemůžu je zatím pustit jen tak ven to musíš uznat i sama. *Kinshi si potáhl a zakoukal se na dálku z okna. Spustil z jiného soudku.* Když si to tak vezmeš Gino. Přece jen je dobře že táta tento palác vybudoval. Sice použil spoustu peněz ale vidíš jak Kumogakure díky tomu že jsem ho teď dostal já pomalu vzkvétá. *Otevřeli se dveře a přišla žena.* (Žena) Dobrý den Raikage-sama. Iruso-sama co máme dělat se semínky Many? (Kinshi) Tady. Vemte si mapu a běžte je zasadit na vyznačené místo. Nelekněte se mého experimentu. Trochu přerostlý červík. (Žena) Dobře Iruso-sama. Jdeme hned na to. *Kinshi se otočil poté na Ginu a usmál se.* Opravdu jsi mi našla špičkový tým Gino. Díky.
Gina: *Zamyslela se.* Týden...to je rychlé, takže bych zatím vyhradila několik sklepů pod vězením, tamje vhodné prostředí, nebo bys tady měl nějaké prostory? Ve městě němáme žádnou vyloženě sýpku, kam by se uchovávaly potraviny pro všechny a toto má být prostě jen vyjímečnost Kumogakure, potřebuje dobře střežené místo. Takže Buďto bych ráda, abys vymezil prostory zde, nebo možná prostory budovy Kageho...dokud nevystavíme prostor vhodný pro Manu.
Shoutboardy končí. Více zde.