Přidej zprávu »
Konec: --//--
Rikku + Airi +Miwako: *Airi stála před Lizárdem 9, jehož magii byla kopírovací a snažila se ho trefit úderem lva, ne že by se jí to dařilo, navíc zjistila, že si počínala značně neprakticky, protože tvor se vzápětí ohnal po ní tím samým kouzlem. Airi vytřeštila oči a jen tak tak se vyhnula, i když to spíš byla náhoda, protože jí podjela noha. Takže to vlastně v konečném důsledku ani tak nebylo vyhýbání se jako pád na zadek. Miwako se Sachi stáli kousek vedle, nechtěli se do toho moc montovat, ale nakonec se obě teleportovali k dívce, vysloužíc si tak pozornost Lizarda, Sachi na něj hned použila kamenné oči. Airi na ně upřela zrak a tiše poděkovala než se začala sbírat ze země k úšklebku Rikku, jenž seděla celou dobu na stromě a sledovala tohle "hemžení" ono to asi bylo trošku hnusné, že se do toho nepřimíchala a nechala tu holku takhle spadnout. Pokrčila rameny, zábava asi skončila natáhla ruku, přemýšlela jak ty dvě nezranit a přitom toho tvora zabít. Nakonec se teleportovala za tvorova záda, její natažená ruka se dotkla jeho ramene a vzápětí nato se teleportovala o pár metrů dál. Poodešla než na něj použila znovu Amaterasu 50 a na to se odebrala pryč ignorujíc kouzlo i vzápětí poté tvorovo padající tělo. Airi, Miwako a Sachi nestihli ani pomalu mrknout než zmizela. Miw se Sachi se raději také odebrali pryč a Airi je trošku šokovaně následovala.*
--: --
Asia: *Neodpovedá Esprit. Načo. Je jej jedno ako sa k nej správa. Aj tak ju už pravdepodobne nikdy v živote nestretne. Keď sa s ňou Esprit rozlúči. Len sa usmeje a zamáva jej.* Ahoj. Ďakujem za spríjemnenie dňa. *Mrkne na ňu a poberie sa vlastným smerom. Určite keď sa dostane domov sa pozrie čo je to zač ten teleport a tak. Aj tak nemá čo iné robiť a ak jej to pomôže v cestovaní tak prečo nie? Kráča opačnou stranou ako išla Esprit. Naspäť cez les. Má toho ešte dosť pred sebou.* "Už nech som doma.."
Esprit: *Na tváři se jí objevil jen další úškrn.* Působíš spíš, že by jsi tě ta opice přidala do sbírky,* odvětila jen. A že to bylo trošku hnusné z její strany? Co už, arogance powá.* Já sem oficiálně přijala misi na záchranu té ženy,* dodala jen vzápětí. Ona odpovídala na otázky, když jí byly nějaké položené. Tedy většinou. No už viděla první domy skrze mezery mezi stromy.* No, já už mizím. Týmhle už začíná ves, takže se měj,* uškrnula se jen na dívku Esprit, pokračujíc v cestě, zatímco se protáhla. Už se viděla ve vaně v koupeli s bublinkami.*
Asia: Ehmm.. Jop patrím. A čo? No neviem. Proste som išla. Chcela som sa prejsť a odísť niekam. *Usmeje sa na Esprit.* No a keď už so tu bola, som si povedala, že nájdem tú opicu a oslobodím tú ženu.. Čo ty? *Opetuje jej otázku. Nebude predsa spovedaná len ona no nie? A prečo by jej mala o sebe hovoriť také veci, keď Esprit nehovorí jej nič? Podľa odpovedi na svoju otázku bude jednať ďalej. Neponáhľa sa nejako nikam. No silno uvažuje o tom teleporte a že sa to naučí. Vyzerá jej to dosť výhodný spôsob cestovania.*
Esprit: *Na její vyhlášení se jen ušklíbla.* Těch tu někde bude hodně,* pokrčila jen nad tím rameny. Skutečně se nehodlala rozplývat nad nějakým ušákem, který sikdesi požírá trávu. To už i monstra a tvorové bylizajímavější.Tak nějak jí prokmitla hlavou myšlenka, co by se stalo, kdyby si chtěla ochočt monstrum typu A. Přesněji bleskové monstrum. Ta myšlenka se jí celkem líbila. Možno to i zrealizuje, kdoví. No,onaby měla vědět,ale detail.* Proč se tu vlastně takto potuluješ sama?* zareagovala však na její slova. A že to vlbec nenavazovalo na to, co ona říkala? Salám.* Patříš do nějakého cechu?*položila jen další otázku, sklouznouc po ní pohledem. Věděla,že žádný z registrovaných cechů nesídlízrovna blízko. A nebyla zrovna všímavý člověk,a tak ji nenapadla ani případná spojitost s draky.*
Asia: Ale.. Ach. Bol tu zajac. *Ako prehovorí, zajac sa nastraší a odbehne do kríkov na druhej strane ako sa pásol. Len pomaličky prejde k Esprit a pozerá sa na ňu. Prešli už kus cesty.* Hmm pôjdem s tebou po koniec lesa a tam sa rozdelíme čo ty nato? Už by som aj mohla ísť domov predsa len a ty ideš na vlak. Nič pre mňa. *Usmeje sa a nemo pokračuje ďalej. Obzerá si stromy a oblohu. Občas zbadá preletieť vtáka či chrobáka. Vietor prestane pofukovať a začne byť trošku teplejšie ako pred tým. No Asii to je jedno kus.*
Esprit: *Trošku ji překvapilo, že nevěděla, co to znamená teleport. Sice ani ona neměla extra přehled v magiích, ale tohle byla celkem známá věc.* No, zkrátka zmizíš a objevíš se zcela jinde. Je to nějak omezeno vzdáleností, ale to přesně nevím jak. Přinejhorším by jsi se musela teleportovat několikrát.* Odvětila jí jen. Nic neřekla, když se dívka vydala kus před ni, no když ji začala k sobě volat, tak se jen ušklíbla. Buďto tam bude nějaká rostlina, nebo zvíře. A ona nebyla zrovna typ dívky, který by se o to zajímal, nebo se nad tím rozplýval. Proto jen zakroutila hlavou a zahleděla se do koruny. Už se těšila domů, do vany. Trávila v koupelně celkem dost času, i když to většinou obnášelo polehávání ve vaně.* Když to tak vezmu, tak je to i fajn. I když někdy bych ho nejraději prohodila oknem ven z domu,* podotkla jen s ušklíbnutím na její poznámku. Sice občas o bratrovi nemluvila zrovna mile, nebo hezky, no pravdou bylo, že si nedovedla představit, jaké by to bylo, kdyby neexistoval.*
Asia: *Začuduje sa. * Teleport? Eh? Ako.. Ako to funguje? A ako sa to môžem naučiť? * Pozerá sa udivene na Esprit. Niečo ako teleport, by ju asi nenapadlo, ani keby neviem čo. Kedže sa minimálne zaujíma o mágiu, tak to ani nemá z kadiaľ poznať. Ale možno sa to zmení. Časom. Usmeje sa na Esprit.* Chcela by som vedieť aké je to mať brata.. Nie to ešte dvojičku. Musí to byť zábavné. Či? *Spýtavo kukne na Esprit a mierne pobehne dopredu. Spomalí. Pomaličky a potichu sa približuje ku kríku, ktorý následne jemne odhŕňa. A čo nezbadá? Malého zajačika, ako si papá trávičku. Vyzerá spokojne. Obzrie sa na Esprit a zamáva na ňou rukou. Skôr ju volá k sebe. Prstom, ktorý si priloži k ústam naznačí, aby bola potichu. Obzrie sa naspäť. Stále tam je. Chrumká trávu a cuká mierne uškami. Je ešte maličký. Taká malá guča chlpov.* "Kiežby mám niečo takéto.. Nejaké to zvieratko. Aspoň by som kvázi nebola sama. " *Usmeje sa.*
Esprit: Vážně?* optá se jen trošku překvapeně na její vyhlášením že drakobijci trpí cestovní nevolností. Neptala se odkud ví, že se to netýká jen jí, ale všech. Tak či tak by to jednou mohla být užitečná informace, kterou si zapamatuje. Kdoví, kdy bude potřebovat znát něčí slabinu? No při zapraskání v zádech se zašklebila. Znala to, no nepovažovala za nutné to říkat.* Další důvod, proč je bohabijecká magie nadřazená té drakobijecké.* podotkla jen ještě na téma kinetóza. A jakési uspokojení v jejím hlase? Trošku.* K tomu cestování... zkus se naučit teleport. Protivné, ale může to být užitečné,* doporučila jí, přikývnouc na její otázku.* Hej, dvojče. I když jsme každý úplně jiný.* odvětila, upravíc si ruce za hlavou a zakloníc lehce hlavu tak, že se dívala do korun mohutných stromů.*
Asia: * Prikívne na otázku Esprit.* Jop. Kinéza.. Drakobijca ju majú.. Ale aspoň sa prejdem a tak. Síce to trvá, ale čo už. Kým sa nejak nenaučím niečo s lietaním alebo čo.. Tak mi to bude musieť stačiť. *Postrapatí si vlasy a natiahne sa. Popuká jej trošku chrbát a slastne si povzdychne. Usmeje sa následne na Esprit.* Konečne.. Celý deň ma bolel.. Špina. *Smeruje to na ten chrbát. Pokračuje ďalej vedľa nej. Aj tak nemá čo robiť. A kým ju Esprit nejako nepošlem preč, alebo sa nerozlúči, tak ju asi ani neopustí. Čo už. Bude sa musieť zmieriť.* Máš brata? To musí byť super mať súrodenca.. *Zamyslí sa, aké by to bolo mať brata.*
Esprit: Kinetóza? * optala se jen trošku zamyšleně. A že to byla spíše řečnická otázka? Nu což. Ono ji to příliš nezajímalo, no chtěla vědět či si pamatuje alespoň něco z těch nemocí a fóbií o kterých četla, když se hodně nudila a jednou sebrala Anthonymu knihu, kterou měl doma a která na toto téma pojednávala.* Hej, dřív jsme s bratrem taky chodily všude pěšky. No to už je chvíli zpátky,* uškrnula se jen dalším slovům. Přeci jen od doby, co se připojili k Fairy Tailu, tak si nemohli dovolit ztratit třebas dva týdny tím, že by šli pěšky na misi. A narozdíl od bratra ona neovládala něco jako teleport či něco podobného. A ani ji to nemrzelo. Cestování jí nevadilo, i když to leckdy byla nuda. Hlavně, když cestovala sama, no toto chtěla vyřídit rychle.*
Asia: Oh.. Tak tam sa naše cesti asi skončia.. Nemám rada dopravné prostriedky. Robí sa mi v ních zle.. *Zaškerí sa a prehrabne si vlasy. Už to tak má od malička. Proste drakobijec. Vie, že sa im robí v dopravných prostriedkoch zle. Raz si to ak vyskúšala. Fakt nič príjemne. Preto skoro všade chodí prešo.* Mmh nie som odtiaľto. Bývam úplne niekde inde.. Ale robím si menší výletík. Nevadí.. *Zahodí nad tým ruku. V diaľke zbadá veveričku preskakujúcu zo stromu na strom. Pozoruje ju pri chôdzi a nasledovaní Esprit. Aj tak už vlastne nevie o čom, sa s ňou rozprávať. *
Esprit: *Dobře, trochu ji překvapuje, že chce dívka být očividně v její společnosti. Ono ji možná trošku i zarazilo, když řekla, že je drakobijec smrti, ale že by na tom viděla něco extra úžasného? To zrovna ne. Egoismus zkrátka funguje, a tak brala dračí magii podřadnou té boží. bohabijecké přesněji. Však byla i silnější ne? Leč nikdy neuvažovala nad tím, či by s ní ublížila drakovi. Ale předpokládala, že ano. Předpoklady jsou fajn věc.* Já mířím na vlak. Nejsem zdejší, tak mířím na stanici,* odvětila jen nakonec s pokrčením ramen na její otázku.* Ty jsi zdejší?* optala se jen tak aby řeč nestála. Ne, že by jí to příliš zajímalo. Ona se celkově o jiné lidi příliš nestarala. Krom bratra, ale to byla trošku jiná kapitola. Přeci jen s tím vyrůstala a věděla o něm spoustu věcí. Stejně jako on o ní. Občas to i vypadalo, jako by si četli myšlenky. A že měli i dobrou spolupráci a synchronizaci při útoku? Inu, když s někým trénujete od dětství, tak je to jiné než později seskupený tým. Což teď ostatně uvažovala, že by si někoho do týmu měla sehnat. Přeci jen si vzpomínala na slova Kaie, že týmy jsou lépe placené. A když jim zakázala cechmistrině být s bratrem v jednom týmu, tak by si měla najít jiný. A že by k sobě ráda vzala Toroky? Inu, Anthony teď na mise asi moc chodit nebude, když bude v knihovně.*
Asia: *Pokračuje ticho popri Esprit. Potom len tak povie.* Nevadí.. Hlavne, že budem s tebou. Teda.. Ako mať spoločnosť. *Zazubí sa. Ešte pred tým nestretla bohabijca a každá spoločnosť je pre ňu cenná. Pokračuje pri nej teda, aj tak nemá kam ist. Býva od tadiaľto dosť ďaleko a menší výlet jej neuškodí no nie? A Esprit jej je predsa len sympatická tak prečo sa o nej nejako nedozvedieť viac. * Kam teda ideme? *Usmeje sa na ňu a vyplazí jej jazyk. Chce ísť teraz s ňou. A nevadí jej to povrchné správanie čo Esprit má. Priam naopak. Fascinuje ju to.*
Esprit: *Asiina žádost ji trošku překvapí, no jen nad tím mykne rameny.* Když chceš. Netuším však, kam míříš,* odvětila jí jen. Upřímně jí to bylo jedno. I když byla pravda, že byla zvyklá na společnost bratra, nebo exceedů a teď tu byla sama. Trošku nezvyk pro ni, ale měla by si zvykat. A také by si měla najít práci. Už ji celkem iritovalo, jak se s tím bratr vytahoval pokaždé, když mu něco vytkla. Což mu sice většinou vytýkala hovadiny a naprosto nelogické věci, ale detail. Někdo musí mladšího sourozence šikanovat ne? A detail, že ona byla starší o dvě hodiny.*
Asia: *Uistí sa ešte, že to tá žena zvládne sama a pribehne za Esprit.* Oj počkaj... *Nechce ostať sama a Esprit ju predsa len zaujala. Bohabijca ešte nestretla.* Mhhm.. Môžem.. Môžem ísť s tebou? Prosím. *Pozrie sa na Esprit prosebne a pokračuje popri nej. Žena už išla po svojom a aj tak už boli bližšie pri meste. A domov asi potrafí najlepšie ona. A Asia to má domov aj tak ďaleko. Nikto ju tam nečaká, tak prečo si neurobiť nejakú menšiu prechádzku? A prečo ísť sama, keď môže byť s Esprit? Teda ak to nebude Esprit vadiť. Neskôr svoju pozornosť upriami na pach zveri. Cíti ich. Vždy ju to zaujíma, prečo ľudia necítia tak dobre ako ona. No vyhovuje jej to. Vietor jemne pofukuje oproti ním, takže to je tiež výhoda.*
Esprit: *Dívčino vyhlášení ji celkem překvapí. Drakobijec smrti? Tedy, věděla, že existují drakobijci, to ano, ale o drakobijci smrti nikdy neslyšela. Ostatně ani o magii smrti, ale to nebyl žádný div, když zmizela dávno a byla navíc zakázaná. Už jen to jméno se jí nelíbilo. V jistém smyslu. Smrt, no čí smrt? V tom byl zakopaný pes. Nehodlala se nad tím však zamýšlet.* Esprit, jak vidělas tak bleskový bohabijec,* odvětila jen a že žena z nich byla kapku zmatená? No hups. Stává se.* Ozvěte se svému bratrovi. On zadával misi na likvidaci toho vulkána,*podotkne jen k ženě, než se pobere pryč, založíc si ruce za hlavou. A že se chová tak trošku jako nevychovanec? Jaksi jí to netrápí.*
Asia: *Pri jej otázke chvíľu pouvažuje.* Hm.. Bohabijec.. *Zašepká si. Žena vlastne ide sama, ona je pre ňu len záchytný bod.* Som Asia. Drakobijec smrti. *Usmeje sa na ňu. Normalne by jej podala ruku, ale drží tú ženu. Čaká ďalšie otázky. Zatiaľ tedá kráča potichu. Postupne sa dostáva od tej ženy. Už sa ukľudňuje a netrasie toľko, čo pred tým.* Zvládnete to už sama? *Pozrie sa na ženu.* Á-áno myslím, že áno. Ďakujem. *Asia len kývne hlavou na súhlas a pustil ženu. Napraví si teda tak tričko a ruky si vloží bezstarostne do vreciek. Pozerá sa po stromoch a prírode. Vždy ju to fascinuje. Tá krása a ticho.*
Esprit: *Na odpověď dívčiny se jen uškrne. Nebylo přeci jen co třeba dodávat.* To je fajn. Bylo by celkem smutné, kdyby to tak bylo,* neodpustila si nakonec. A že nechala podpěru ženy na druhé dívce? No co, ona se s ní tahat nebude, když nemusí.* Jo vezmeme. Není to tak daleko,* pokývla jen nakonec. Žena sice mohla chodit, takže nebyla taková zátěž, no nebránila se Asii.* Co by zmohla nějaká úchylná opice proti lovci bohů?* uškrnula se jen. Trošku arogance? No, možná nejen troška. Ale tak nevadí nem?* A ty jsi co zač?* optala se jen tak mezo řečí, zatímco se vydala směrem k městu. Zvláštní způsob, jak se zeptat na jméno? Stává se.*
Asia: *Pozerá sa ďalej na Esprit. Pozerá sa aj keď tú opicu rozdriape. Nevadí jej to. Vyjde spoza stromu a pomaličky prejde k roztrasenej žene.* Mh nie. Prepáčte. *S údivom sa ďalej pozerá na Esprit a už si dáva ruku ženy okolo krku, aby ju mohla podoprieť. Žena len prikívne na otázku Esprit. Aj keď nevyzerá, že jej niečo je, je vystrašená. Preto ju radšej drží, ak by náhodou od šoku chcela dopadnúť alebo tak.* To bolo... Wow. Bolo to úžasné. *Smeruje na Esprit a ďalej sa na ňu s údivom pozerá. Ešte pred tým niečo také nevidela. Trošku o tom počula, ale v priamom prenose ešte nie.* Mmh vezmeme ju do mesta? Vyzerá byť v poriadku. *Žena len mlčí. Asi sa spamätáva zo všetkého.*
Esprit: *Koutkem oka zaznamenala dívku, která osvobodila tu ženu. No nejprve se postarala o tu potřeštěnou opici. A že ji trošku použila ještě boží bleskové drápy aby si pojistila smrt opice? Nuž, když vám něco projede i tlustým kmenem jako nůž máslem, tak něco jako měkkoučké maso vulkána, které je pokryté pouhou srstí moc neodolá, že. Možno to byl trošku... nechutný pohled, ale což.* Jste v pořádku? Neudělal vám nic?* houkla jen na ženu, ke které zamířila. A že se před ní dívka schovávala? Nuž její problém.* Hraješ si na schovku?* podotkla však směrem k ní s jistým úšklebkem, zatímco rozklepanou ženu vytáhla na nohy.*
---: ...
Asia: *Zbadá Esprit. Veď kto by si nevšimol taký príchod. Akonáhle opica upriami svoju pozornosť na Esprit, Asia sa rozbehne k žene rovno krížom. Nevenuje pozornosť celému tomu útoku na opicu a kriku. A že ju tie čierne blesky minuli len o chlp? Nevadí. Začne rozväzovať lano a trvá jej to kúsok dlhšie, ale napokon ženu vyslobodí. Keďže uzol bol z druhej strany stromu, zostane za ním stáť. Žena padne na kolená. Je celá vystrašená, veď bodaj by aj nie. Kto by nebol, keď vás chce za ženu nejaká opica? Asia vykukne z poza stromu na Esprit, ale radšej by ostala schovaná. Snaží sa upokojiť. Pozrie sa na opicu. Teda aspoň zvyšky z nej. Už len pri pohľade naňu vie, že keby Esprit chce, Asia už dávno nežije. Ťažko preglgne a vystrčí polovicu tela spoza stromu. Pozoruje ju. Má vyšportované telo. Dosť to vidno. Asiu to samozrejme udivuje. Takéto telo často pri ženách nevidí. A hlavne ona, keď sa iným ľuďom skôr vyhýba. Upokojí sa, no naďalej ostane za tým stromom. Nevenuje dokonca ani pozornosť tej oslobodenej žene. Celá jej pozornosť patrí Esprit.* "Ak nie je priateľská, som mŕtva. Ani nemusím uvažovať, aké by bolo moje posledné prianie pred smrťou." *Opäť preglgne a pozrie sa jej pritom do očí.*
Esprit: *Netrvá jí příliš dlouho aby se dostala i z té větší dálky ke zdroji křiku. Přeci jen byla podstatně rychlejší než nějaký obyčejný člověk. Přeci jen kvůli tomu i dost trénovala, že. A že by se snažila chovat nenápadně? To by nebyl její styl. Opice, která s na chvíli zaměřila na pohyb v křoví však opět otočila svou pozornost na ženu.* Lidská žena! Lidská žena, budeš má žena!* vykřikoval zatímco se dívka bezradně snažila vysvobodit. Věděla už o Asii, no nečekala, že by mohla nějak pomoci. Co když opice chytí i ji?* Nemyslím si,* uškrnula se jen Esprit, která ve svých kraťasech a tílku pod prsa připomínala spíše nějakou sportovkyni než mága, což ukazoval znak na jejím břiše.* Další lidská žena! To mám dnes štěstí!* zajásal opičák, rozběhnouc se s vzrušeným skřehotáním obvyklým pro vulkány směrem k ní. No jaksi než se k ní vůbec dostal, tak po něm vypálila silný proud černých blesků, kdy prošly přímo skrze hruď opice. Jaksi její rychlosti chudák malá nestačila. Smůla pro něj. Ozvalo se bolestné zavřeštění a že efekt magie zničil i vedlejší strom než u kterého byla přivázána žena? No hups?*
Asia: *Pred tým, než stihne odhrnúť krík, zacíti známy pach. A následne započuje krik. Je to pach opice a krik ženy. Vybehne von z kríku a smeruje rovno za zdrojom. Beží, čo jej nohy stačia. Nie je od ních až tak ďaleko. Zachvíľu sa ocitne pri nich. Teda skôr dobehne a schová sa za strom. Vidí ženu priviazanú o strom a opicu poskakujúcu okoľo nej. Chvíľku ich len pozoruje. Potom vezme kameň a hodí ho na druhú stranu od nej. Kameň pri dopade zašuští a poláme pár konárikov. Opica prestane skákať a pozerá sa na zdroj hluku. Asia dúfa, že sa tam vyberie pozrieť, no nestalo sa. Jediné čo docieli, je že opica prestane poskakovať a už len chodí hore dole. Žena tiež stíchne. A kedže opica je Asii chrbtom, Asia to využije, aby sa vystrčila spoza stromu a ukázala sa tak žene. Rýchlo si priloží prst k ústam na znak ticha a ďalej pozoruje. Hodí tento krát na inú stranu o niečo väčší kameň. Priebeh to má ten istý, ako s tým prvým, až na to, že opica sa teraz kúsok priblíži k zdroju hluku.* "Čo s tebou.." *Zavrčí v duchu a pri nádychu zacíti blížiaci sa pach.* "Niekto ďaľší? Eh.."
Esprit: *Ani nepočítá, jak je tu dlouho. Toroky ani Luna s ní nejsou, chtěla si totiž vyčistit hlavu. A že si vulkán zatím přivázal ženu ke stromu, spokojeně kolem ní hopsajíc? Bohužel jaksi nevěděl o přítomnosti někoho, kdo ho hodlal zabít. I když při pohledu na Esprit by se spíše roztopil nadšením, ale což. No ona si rázným krokem procházela lesem. A že mohla opici najít rychleji, kdyby běžela? Salám na to. No zaslechla v dálce křik. Křik ženy, která se právě probudila přivázaná ke stromu. Kolem těla jí proběhlo několik černých blesků a ona se dala do pohybu.*
Asia: *Narazí na padnutý strom. Sadne si naň a chvíľu len tak pozerá pred seba. Počúva.* "V lese je vždy tak.. Pekne ticho." *Pousmeje sa. Natiahne sa.* "Hm ale.. Každopádne.. Čo idem robiť?" *Napadne ju tá misia s opicou, ktorá práve ušla niekde sem. * "Žeby ju idem nájsť? Ale.. Hm.. Opice sú.. Divné zvieratá. Nepáčia sa mi." *Postaví sa a prejde pár krokov ďalej. Stále sa snaží byť čo najtichšie to len ide. Ako tak kráča, započuje nejaké šušťanie a praskanie. Ako keby niekto chodil. Spozornie. Prikrčí sa a ide bližšie za zvukom.* "Žeby to bola tá opica? Ale aj keby.. Čo by som robila? A čo ak to je niekto iný? alebo niečo iné.. V tomto lese to fakt môže byť hocičo." *Uvažuje. Je zvedavá, čo zbadá za tým kríkom , ktorý práve odhŕňa.*
Esprit: *Potulovala se po těchto lesech. Bylo to už celkem dávno, co tu byla naposledy. Čtyři-pět let? Asi nějak tak. Bratr byl jaksi v práci v hlavním městě, přesněji ERA městě a ona měla menší sentimentální chvilku. Což byl asi důvod, proč si vybrala misi v těchto misích. A že šlo o likvidaci nějaké lesní opice, která sem zdrhla poté, co unesla jednu dívku z uzdravovny? Och well, tyhle prasárenské tvory nikdy neměla ráda. Což znamenalo nehezký konec pro danou opičku. Kterou teď jaksi hledala*
Asia: *Prechádza sa po lese pomedzi stromy. Snaží sa byť popri tom čo najtichšie to len ide. Pomaličky dostupuje nohami na zem a rukami sa pridržiava stromu. Je mierne prikrčená. Nevie čo takto hľadá, ale má pocit, že by mala byť potichu. Zrazu pored ňu prebehne veverička. Rozhodne sa potichúčky prenasledovať tú. Keď ju veverička po chvíľke zbadá, Asia ako keby skamenie. Ani sa nepohne. Veverička pribehne k nej a vylezie jej ma ruku. Asia sa stále nehýbe. Pohne sa až, keď veverička zas odskočí niekam inam.* Pfff takto ma tu nechať.. *Zasmeje sa nad veveričkou a pokračuke ďalej pomedzi stromy.*
---: ...
Liath + Darak: *Říct, že by nebyl zvědavý na následující dění se říct nedalo. Jeho předchozí poznámka ke Kiyomi neměla být ani tak výtka, jako spíš konstatování faktu. Nepitval to však, neměl na to jaksi náladu. Vice pozornosti věnoval Sereně a Damianovi. Nechápal o čem mluví, alespoň chvíli. No následně jen se pohledem ujistil, že Kiyomi dovede stát sama. Poté jen pohledem zastavil na Sereně, nikrerak se nehýbajíc, když mu upravovala knoflík na košili. * Budu si to pamatovat, *podotkl jen. Detail, že to mohl změnit během chvilky. No příchozí Liath se na něj jen uškrne, vzápětí oplatíc pohled Kiyomi. Všimla si, že ji sleduje, no nevadilo jí to. Tak nějak byla už zvyklá. Poté však přesunula pohled na Serenu, která k ní prešla od bratra. Sama odvolala své brnění.* Mohlas to nechat na nás. I když jsme teda nic moc drakobijci, když přežil,* uškrnula se jen Liath na Serenu, překvapeně zamrkajic na lístek.* Díky,* zazubila se jen na ni, pohledem sklouznouc z jednoho Daraka na druhého no poté se zahleděla na Damiana.* Aspoň, že máme kompatibilní magie.* uškrnula se jen jeho směrem, zahledic se na Aries.* Bylas skvělá Aries, děkuji. Klidně můžeš jít.* usmála se. Duch se jen plaše usmál na všechny okolo, s další omluvou se navracejíc do světa duchů.* Počkejte na mě! houkla jen k Sereně Liath, když se rozloučila a zamířila pryč.* Zase někdy,*zazubila se jen na Kiyomi, otočíc se na bratra, který byl u Kiyomi. * Jdeš? *optala se ho jen. Darak přikývl, vyměníc si další pohled se svým klonem.* Hej, *pokývl jen originál, vyrazíc za sestrou, zatímco klon zůstal s Damianem. Toho by případně hodil na ostrov, alespoň by se tam více podíval. I když by ho více zajímalo vysvětlení dneška, kterého se bude minimálně u něj trošku dožadovat. A je mu celkem jedno, že se jedná o Damiana. Což bylo vlastně dobře, protože Sebastianovi by dal hezky po staru jednu do zubů. A asi nejen jednu, ale což.* Zatím,* pokývl jen Darak směrem je Kiyomi. Měl tendenci i jít za ní jelikož kulhala, no byly věci, které ho aktuálně zajímaly více.*
Kiyomi: Toho jsem si plně vědoma, ale pokud by se drak soustředil na drakobijce, tak ty by neměli dost času na to, aby na něj mohli dostatečně silně zaútočit. *Pronese Kiyomi na Darakovu informaci, nebo možná lépe řečeno výtku. Poté co se teleportují, tak si všimne jak kousek od Sebastiana stojí další Darak, pro tentokrát se to rozhodne ignorovat. Rozhodně neměla náladu se zajímat, proč kousek od ní stojí druhý Darak. Chvilku po té co se teleportovala, nechá svůj stín nabrat normální tvar a následně začne sledovat osoby z druhého týmu. Přestože o obou četla v jednom z dílu čarodějnického týdeníku, tak měla tu možnost osobně se potkat pouze s jednou z nich. Proto se primárně soustředí v pozorování na Liath. Následně si vymění pár zdvořilostních frází se Serenou, opětuje Leovi úsměv a poté co se začnou rozcházet, tak se oddělí od Daraka a vyrazí na nejbližší vlakovou stanici, během chůze docela viditelně, ale očividně se to snaží ignorovat a co nejrychleji se dostat na stanici. Zvedne ruku na rozloučení a pronese.* Tak zatím. Patrně se brzo zase uvidíme. "Doufám, že stihnu ten vlak, aby na mně Asura zbytečně nečekal."
Serena + Damian: *Niekoľko Leových poznámok radšej prejde bez odpovede. Nemá náladu a ani silu či vôľu sa k tomu vyjadrovať. A že s tým tak rýchlo, ako začal, i prestane? Proste Leova nátura* Uzdravovňa, či dom? *Opýta sa jej duch a ona sa zamyslí. Nie je si istá, či sa takto oplatí ísť do prázdneho domu, ale čo. No to už sa k nim dostanú Darak s Kiyomi, ku ktorým sa pootočí. Leo rovnakým spôsobom odkývne Darakovi, no na Kiyomi sa usmeje, lebo proste Leo a pomôže Serene po chvíli vstať. No tá tak rýchlo ako zhodnotí situáciu i zatne pravú ruku v päsť a natiahne ju ku kľúčom, v čom ju ale Leo zastaví* Nechaj to na inokedy. Nebol by to vyrovnaný súboj *Povie, sám po Damianovi skĺznuc pohľadom. Jej odtsknutie a prudké otočenie sa však duch odignoruje* Nanešťastie *Odvetí Serena ironicky Darakovi a zhlboka sa nadýchne* Vráť ich *Prehovorí len, nevšímajúc si príliš ostatných a pokynie Leovi, ktorý ju nechá a prejde k Damianovi* A vysvetli Sayuri, prečo nemôže ísť *Dodá a v jej hlase je cítiť podráždenie* V pravom vrecku *Prehovorí s mierne podvihnutými kútikmi jej bratranec, na čo Leo vytiahne dva lístky a vráti sa k Serene, ktorá zatiaľ dôjde k Darakovi s Kiyomi* Smaragdová. Smaragdová ti pôjde viac, ako tento odtieň *Uškrnie sa a pokrúti hlavou* Golier *Napomenie ho a jemne zachytí medzi prsty látku okolo jeho krku, napraviac mu ju* Tu *Prehovorí Leo, ktorý sa k nej možno dopracoval trochu rýchlejšie, než by bolo vhodné, ale tak no čo. Je to proste Leo. A že sa zatiaľ prívetivo usmieva na dievča v jeho blízkosti? Typický Leo* Uhm *Odvetí duchovi, skĺznuc však po Darakovi pohľadom* A s vreckom nabudúce. Je to praktickejšie *Uštedrí mu dobrú radu a rukou skĺzne po dĺžke jeho hrude, no nedotýkajúc sa ho, až k nohaviciam, kde mu do vrecka proste vopchá jeden z lístkov* Rýchlu cestu domov *Otočí sa už i ona aj ku Kiyomi a s Leom po boku si to namieri k Liath, u ktorej sa zastaví* Dobrá práca *Prehovorí potichu a usmeje sa, podajúc jej druhý lístok. A že jej je ľúto, že snehobiela exceedka sa tešila na jej vystúpenie a kvôli Sebastianovi sa tam nedostane? Možno Maxa ukecá na tretí lístok zdarma. Možno. Na svoj odchod akurát využije Leovo ponúkané rameno a voľnou rukou im (otočená k nim chrbtom) kývne na pozdrav* Takže uzdravovňa *Zhodnotí Leo podľa jej správania, ktoré rozhodne nepripomína jej normálne správanie a ona na neho zazrie* Huš *Zahriakne ho a pri prvej zákrute sa otočí, skontroľujúc ich všetkých pohľadom*
Liath + Darak: *Byla celkem dost ráda, že poryv větru od dračích křídel nezasáhl Aquarius, která poté, co Liath použila její vodu jen shlédla kombinovaný útok dvou drakobijců, a poté se prostě vrátila do světa duchů na své rande. Bylo vtipné, že Liath byla druhá osoba, které kdy dovolila ovládat její vodu a poté ho za to nasraně nespláchla. Zvlášť, když se jednalo o dívku. Aries jen trošku plaše, přesto však s úsměvem oplatila Leovi pozdrav zamáváním, no neměla v povaze křičet.* Aries, prosím,*zasténala jen Liath, po chvíli. Kinetóza a pozření ledu jí opravdu nedělalo vůbec dobře.* Omlouvám se!* vyhrkla jen trošku bečivě Aries, dostávajíc ji vzápětí pomocí své magie vlny na zem. Tam ji poté i podepřela.* Byla jsi skvělá, děkuju* usmála se jen ona na ducha, kdy Aries pod její pochvalou zrozpačitěla.* To je dobře. Pro příště buď ale opatrnější. Na draka nefunguje nic jiného než drakobijecká magie.* Pokývl jen Darak na odpověď Kiyomi, trošku překvapen, že je teleportovala kousek od Sereny a tím i jeho klonu. S tím si jen na dálku vyměnil lohled a oba pokývli. Ostatně s kým by si takto rozuměl lépe než sám se sebou?* To si dovedu představit,* podotkl však předtím klon k Damianovi. V tom se celkově Darak ještě příliš nevyznal, za což mohl fakt, že to nebylo tak dlouho, co se dozvěděl, že není jen Sebastian, ale i Damian. Což vlastně vědomí tohoto rozdílu mohlo za to, že se klon nechal využít jako opěradlo, v poklidu nesouc jeho váhu. Ironicky byl Darak asi nejméně zraněný. Za což mohl fakt, že se nezapojoval přímo do boje. I Liath měla různá menší zranění, kdy krvácela na několika místech, no nebylo to nic extra závažného. Ostatně za nejvíc zranění mohly létající kusy ledu a její pády. Opětovně se přezbrojila, tentokrát do stejné zbroje jako Serena - brnění života. Doufala, že jí to trochu pomůže s nevolností, což se naštěstí i stalo. I když to nebylo dokonalé, no mohla se aspoň postavit na vlastní nohy. Darak mezitím jen pokývl Leovi. Tohoto ducha už zná, nebo ho spíše už viděl.* Všichni živí? * optal se jen tak, pohledem sklouznouc k Liath, která zamyšleně sledovala kráter po drakovi. Stále v ní bublal vztek, no na Darakovo zahvizdani jen zdvihla pohled a ušklíbla se. S Aries po boku se pomalu vydala směrem k nim. Momentálně si nevšimla, že je tam bratr dvakrát, ale což. Stávají se horší věci, ne? *
Kiyomi: *Když ucítí dotek paží, které ji zachytí tak se všechny hlavy natočí na jejich majitele, ale nezaútočí. Jelikož si Kiyomi domyslí, že drak ji asi těžko takhle zachytil a nikdo další by ji patrně nechtěl zabít, nebo přesněji řečeno nikdo jiný by jí teď neměl chtít ublížit. Otočí hlavu, tak aby uviděla kdo ji to vlastně pomohl. To, že to byl Darak jí ani tak nepřekvapilo jako to, že měl na sobě košili.* "Příjemná změna." *Pomyslí si, když jí pokládá na zem.* Nic co by nevyřešilo pár dní odpočinku. *Odpoví a přenese většinu své hmotnosti na zdravou nohu, což má za následek menší ztrátu rovnováhy, když se drak rozhodne odletět i když to teda rozhodně nebyl klidný odlet. Pád zastaví převážně, teda jenom díky Darakovi, o kterého se opře než zase nabije rovnováhu.* Díky. *Na chvíli se odmlčí a pak dodá.* Měli bychom se vrátit za ostatními. *Pronese a následně využije svůj teleport k tomu, aby sebe i Daraka dostala k ostatním, tedy přesněji k Sereně.*
Serena + Damian: *Jediné, čo stihne, je pozrieť sa na neho. Seriózne sa stará o to, aby to neprehnala? Ako by len mohla, že? No i tak mu venuje jeden milší pohľad a dokonca i povytiahne kútiky. No po tom, čo ju to odhodí od draka, je len rada, že je rada. Síce dlhšie letí do diaľky, no keď sa drak vznesie, hodí ju to o zem. A že ju nič nebolí? No povedzme, že je momentálne rada. Ale rozhodne jej tá radosť dlho netrvá, lebo keď sa chce postaviť, akosi zistí, že má privalenú ľavú časť tela. "Och, no výborne!" Zavrčí v duchu a zdravou rukou nahmatá kľúče po boku. Diví sa síce, že visia na jednej z kostí a nepadnú, ale tak čo, ešte aby sa sťažovala* Leo! *Zvolá a zakašle. Uhm, necíti to síce, ale vybitý dych je vybitý dych* Volala... uhm. Si si istá, že si ma chcela zavolať až teraz? *Opýta sa jej Leo a asi po prvý raz ho vidí fakt že nasraného* Budeš taký láskavý, alebo ma chceš poúčať? *Opýta sa ho a sama sa zamračí. No... na placku to nie je, takže gratulovať si môže. A priškvarené má len to pravé rameno, ktorým tlačila do meča. "Výhra, nie?" Uškrnie sa v duchu* Ak toto všetko dáš dokopy za tie štyri dni, keď máš vystúpenie, budem ti gratulovať a už nikdy ti nebudem protirečiť *Podpichne ju duch, keď z nej zhodí jednu ľadovú kryhlu a podvihne i druhú, čo jej dá možnosť dostať sa z toho* A toto by si mohla nosiť častejšie *uškrnie sa Leo, keď si Serena sadne a on zachytí kľúč, ktorý po ňom hodí* No, vitálna sa si i tak, takže bez problémov *Čupne si k nej a podoprie ju, keďže ňou i napriek tej "vitálnosti" máva do strán* Aries! *Zamáva však Leo s úsmevom cez pol krátera (lebo hups sila draka?) na obľúbenú takmer sestru, čo sa v rámci duchov týka, ako keby sa nič nedialo* Nemyslím si *Odvetí pre zmenu Damian Darakovmu klonovi a keď ho vezme preč, je mu vďačný* A po dnešku opäť dlho nebudem *Dodá ešte s miernym úškrnom, na čo sa o neho oprie celou váhou, i keď to nemal pôvodne v pláne. "Žrať iné elementy nebudem dlho," preblysne mu mysľou a privrie oči, prerývane dýchajúc* Chce to navštíviť lekárov *Prenesie Leo, keď jej prehmatá rameno* Buď to daj dole, alebo si privolaj niečo, cez čo ti to budem môcť nahodiť späť. Kosti nie sú práve najohybnejšie *Dodá a zamračí sa. Žeby sa mu nepáčilo, že takto skončila? No, ona si to tiež dobrovoľne nevybrala, však? Behom chvíľky na sebe však zmení oblečenie na čierne rifle a tielko a spolu s tým zo seba dostane v celku hlasný výkrik. Ono to všetko, prekvapivo, kurevsky bolí* Ja som si vravel, že si nejaká odolná voči bolesti *Mierna ironická poznámka a už len počuje chrupnutie, ako jej Leo trhne ramenom* Neprovokuj *Precedí pomedzi zuby, na čo si privolá brnenie Vládcu života, ktoré ju začne liečiť. Minimálne tú popáleninu na ruke a v tom lepšom prípade i vykĺbené rameno* Veď dobre *Uškrnie sa duch* Ale tie kosti vyzerali lepšie *Dodá, no radšej predom vykryje jej úder. A že ona pri tom využije to, že sa môže rozhliadnuť vôkol seba? No... vyzerá to, že všetci prežili, či? Ono to, že vidí akurát tak Aries, na ktorú sa pousmeje, Liath, teda asi je to ona na tej vlne a to je všetko, nasvedčuje tomu, že ich dosť prežilo. A s Darakovým teleportom by to mali prežiť i tí dvaja. Alebo aspoň to dievča. To by jej celkom stačilo. A je rada, že nevidí za seba, kde je Darakov klon s Damianom, pretože by sa asi neudržala a stalo by sa niečo veľmi, ale veľmi nepekné*
Liath + Darak: *Liath si příliš nešímá ničeho jiného než draka. Voda se kolem ní nadále točí, nabírajíc na objemu. A že jí v žaludku tuhne led? Nuž, vypustí ho již brzy ve formě magie. V té ho ostatně i polkla. A že jí z toho není zrovna dvakrát do skoku? Nuž, mohlo to být i horší. Alespoň, že měli dosti kompatibilní magie, když už nic jiného. Sice tak nějak koutkem oka zaznamená tu nově - pro ni nově - příchozí. Rozhodně by nechtěla být na jejím místě. No už si taky díky tady té ještěrce dala rande se stromem, i když z něj vyšla bez zranění.* A ty nepatříš k těm málo vyvoleným?*uškrnul se jen klon na Damianovu poznámku, zatímco se Darak uškrnul na Serenu.* Myslím, že tomu se nebude líbit až se ti dva naserou. Jejich magie je ta, která mu může ublížit,* podotkl jen, no než stihl něco jiného, tak se drak zaměřil na členku jeho týmu. Fajn, měl by se postarat o to, aby se příliš nezranila.* Nepřežeň to, nerad bych tě viděl na placku či na škvarek,* upozornil ji jen načež se opětovně teleportoval. A to směrem Kiyomi, no musel to provést ještě dvakrát, než se mu podařilo se ocitnout za jejími zády na jedné z větví. A že mu pak stačilo se prudce odrazit od větve a zachytit ji do náruče? Nuž stíny, které kolem sebe měla opravdu nebyly to pravé ořechové. A bylo dost možné, že kdyby s nimi na něj zaútočila, tak ji nejen pustí, ale spíše hodí. A to o zem. O Liath ani Damiana si starosti nedělal. A to nejen kvůli klonu. Měl zkrátka důvěru v jejich sílu. Přesto však stále hleděl směrem k drakovi. Proto viděl i kombinovaý útok. A že svým zasáhem zabránil aby se Kiyomi více zranila? To byl účel.* V pořádku?* prohodil jen, pomalu ji postavíc na zem. A podržte se, stále měl na sobě košili!! No klon se trošku stáhne do ústranní, když Damian zařvla směrem k Liath. Ta jen během vteřiny pokývla. V dalším okamžiku, téměř totožném jako Damianův, no o trošičku později vyšle i ona svůj útok.* Hněv vodního-ledového draka!*křikne, vrhnouc veškerou vodu s kusy ledu směrem na drakovu hlavu. A že kompletní ledové brnění jen posilovalo tu ledovou část jejího útoku jelikož z ní samotné vycházel chlad? Nuž, stává se a tím lépe. Meče, které mířily předtím na jeho oči díky Sereně našly svůj cíl. Sice mu zrovna dvakrát neublížily, přesněji to pro něj bylo jako když si strčíte prst do oka. Zaznamenal to, nebylo to příjemné a ještě více - pokud to šlo - ho to nasralo. Nejdřív ho probudí a poté ho šťouchají do oka! Přes mrkání aby se zbavil toho hnusného pocitu ani neviděl útok Damiana a Liath, který ho doslova srazil k zemi, trošku ho i přimrazíc k ní. A že mu u ocasu vznikl výbuch, který měla na svědomí Serena? To mu na náladě zrovna nepřidalo. Jestli předtím jeho tělo obalovaly plameny, tak teď doslova žačal žhnout jako hvězda. S rozzuřeným řevem se nakonec prodral skrze led.* Lidští červi!* zařval, až uši zaléhaly. A že zřejmě použil i zvukovou magii na zesílení svého hlasu? Salám. Začínalo ho to srát víc a víc. Tihle švábi byly nejen odolní, ale hlavně otravní. A ten poslední útok dokonce nepříjemně bolel. Dokonce ho zmrazili! Jeho! Atlase! S prudkým mávnutím křídel se vznesl k obloze, tlakem křídel vytvářejíc silný poryv větru. A že Serena měla celkem štěstí i v tom, že ji díky síle odrazu jejího útoku ani netrefil ocasem? Nuž, někdy štěstí mít musí. A že nasratou Liath strhl vzdušný proud vytvořený jeho křídly jelikož nečekala, že se vydá k obloze a rozhodne se zmizet? No hups. Jsou horší věci než když s vámi taková věc třískne o zem. Což by se stalo, kdyby se ovčem ve vteřině opět nepřezbrojila. A to přesněji do brnění Vládkyně větru. Celá ledová zbroj zmizela. V tomto brnění dovedla poryvům odolávat dost dlouho na to aby stihla nahmátnout správný klíč. Ani s brněním se nedovedla větru vzepřít, takže mířila k zemi. Deaktivovala křídla a natáhla ruku před sebe.*Aries!*vyvolala jen ducha mladé dívky v bílém rounu s růžovými vlasy a rohy na hlavě.* Omlouvám se!* Vyhrkl jen duch, no okamžitě pod Liath vytvořila měkký polštář vytvořený pomocí magie vlny, který utlumil její pád.* Díky Aries,* Vydechla jen ulehčeně zatímco hleděla za odlétajícím drakem. Stále byla nasraná a měla chuť se za ním rozletět. Jenže kinetóza je sviňa a jí se začalo dělat zle i z pohybů na vlně vlny. A že se klon jen opět teleportoval, seberouc Damiana s sebou lebo byl jen kousek od něj? Nuž, proč ne. *
Kiyomi: *Když jí zasáhne změna gravitace, tak ji okamžitě strhne na zem. Noha jí dopadne v ne zrovna v příjemném úhlu. Sice si nevykloubila koleno ani si nezlomila nohu, ale rozhodně jí to několik dní nebo možná i týdnů bude bránit se pořádně pohybovat a ta gravitace, které na už tak namáhanou nohu působí. Jí rozhodně dvakrát nepomáhá a proto se začne potápět do stínu, bohužel pro ni jí, ale z něho vytrhne další změna gravitace, tentokrát horizontální. Proletí si asi deset metrů, než se psychicky vzpamatuje dost na to, aby dokázala nějak zastavit svůj let. Vyšle Jednoho z hadů dopředu, který se hlavou zahákne o strom a zapůsobí jako houpačka, která stočí její směr letu. Rozdrtí za pomoci kouzel několik stromů, aby do nich nenarazila a udělá téměř celou otočku než její kinetická energie klesne dostatečně na to, aby mohla bez problémů zastavit. Postaví se a následně se téměř zhroutí na zem, jak se jí podlomí koleno.* "Tohle je špatné, hodně špatné." *Pomyslí si a rozhodne se využit čtyř stínových hlav jako nohy. Sice se na stromech v okolí objevují nárazy, které nepocházejí prakticky odnikud, ale to jí přece nevadí. Zvlášť když ani ne padesát metrů od ní řádí skutečně sympatický drak.* "Tak odlákání pozornosti proběhlo, takže doufám že toho nějak využili." *Pomyslí si a s bolestným výrazem pohlídne na svou nohu.*
Serena + Damian: *Jedného dňa isto navrhne tým ľuďom, čo vyrábajú brnenia, nech spravia niečo, za zakrýva telo poriadne, pretože toto je výsmech. Kosti okolo tela. Ugh. A nejaká látka sem-tam pomedzi to, aby sa nepovedalo. Štve ju to možno o čosi viac, než ten drak pred nimi momentálne. Ale iba možno. Tak či onak, zatiaľ čo ona čaká, kým ju vezme dole, Damian sa pozrie na Darakovho klona. Tiché odtsknutie, keď sa mu uvoľnia mimické svaly a pokrútenie hlavy, pričom si prehrabne vlasy, zatiaľ čo sa druhou rukou oprie o zem* Myslím, že by to niektorí v tomto momente ocenili *Odvetí mu s akousi dávkou irónie v hlase, no ďalej to nekomentuje. Vidí, že ho drží ďalej od nebezpečenstva a aj od Sereny, ktorej sa teraz rozhodne nehodlá pliesť pod nohy a do cesty* Vezmi ich odtiaľto. Nebude sa mu to páčiť *Prehovorí na Daraka Serena, keď sa ocitnú na zemi. Minimálne pri tom pokynie hlavou k novo príchodzej a Liath, keďže Damiana nikde nevidí, i keď to bolo tak trochu myslené i na neho, no popravde? Prepnutie zo Sebastiana na neho nejako veľmi nezaznamenala, keďže v tú dobu bola tak trochu mimo a tým pádom je u nej na rebríčku záchrany niekde na poslednom mieste. A že drak sa zatiaľ len obzrie za osobou, ktorá ho značne šteklila svojimi kúzlami? Gravitácia ktorú na ňu použije ju prišpendlí k zemi. A že sa vďaka tomu vyhne i väčšine tieňových útokov? Nie je to jeho prvý raz, čo bojuje proti podobným mágiám. A to, že sa sám chystá použiť i mučenie? Hups. No skôr od seba Kiyomi pomocou gravitácie odhodí ďalej od seba, teda aspoň tak ďaleko, aby na neho nedočiahli jej tiene. A že tým, ako sa sústredí na ňu, pomôže Serene k tomu, aby sa začala približovať k drakovmu telu, ťahajúc za sebou meč, ktorý začne vybuchovať a trhať tak v istých častiach zem od seba? Teda najskôr ľad, potom zem? Stane sa. To, že tým znova na seba pritiahne pozornosť, čím drak upustí od mučenia, ani nezaznamená. No Damian hej* Tak to skúsime. Liath! Na hlavu! *Zreve nahlas a po dvojsekundovom sústredení sa s nenávisťou zahľadí na draka* Rev ľadovo-vodného draka! *Skríkne a z úst mu na dračiu tvár, kam mimochodom nasmerovala pred tým ona svojich desať mečov, do drakových očí, že, spojený dračí rev dvoch elementov. A že tak drakovi zblokuje pripravovaný oheň, ktorý si formoval v papuli, smerujúc ho na Serenu? Neplánované, no aspoň malé, bezvýznamné plus. Serenine kroky zatiaľ zrýchlia a ona si v ruke prehodí meč, takže ho drží skôr ako kopiju, ale tak na to, čo potrebuje, lepšie. V druhej ruke, keď vycíti, že jej meče ovládané telekinézou zmiznú pod žiarou dračieho ohňa, v dochlámanej ruke vyvolá Sakuru. Predsa len, menší boost jej neuškodí a že s tým naberie na sile a zabodne tak cechový meč do ľadu, obaľujúceho drakovi zadnú ľavú nohu, zaprúc sa do rukoväte ramenom a celou svojou váhou? No... ono by to mohlo aspoň naraziť na šupiny. A keď to narazí, popravde je rada za to, že ju to odhodí. Jednak by nechcela viaceré popáleniny a jednak, drak začne ručať a zúriť v jednom, u čoho teraz nepotrebuje byť. No hlavne, aby v jeho blízkosti nebol nikto a nemali za mínus, že im tam niekto umrie. To do zápisov k svojej osobe teda rozhodne do budúcna nepotrebuje. Jediné jej plus teraz, že vďaka brneniu necíti bolesť, no i tak vie, aké skučanie od popálenín na bruchu príde, keď ho bude musieť zo seba dať dole, alebo keď mu vyprchá doba privolania*
Liath + Darak: *Je to jen okamžik, kdy Darakův klon použije teleportaci k Damianovi a zase mimo dosah jednak drakova dosahu, co se týče pohyblivosti a jednak i před hadovým tělem, který se s ním potýká. A že očividně s tím má dost práce? Nemá k duchům zrovna láskyplný vztah, ale zná je. Tedy zná jich jen pár, no tohoto hada vidí prvně.* Snažíš se splynout s ledem?* uškrnul se jen klon, zatímco se objevili o kus dál od draka i hada. Samozřejmě, že tam Damiana nenechal. I když kdyby to byl Sebastian, tak by ho to lákalo. A to silně. Opravdu, no nepřišlo mu to teď jako dobrý nápad. Opravdu ani neměl jak vědět, co se honí Damianovi hlavou. Zkrátka ho dostal z dosahu rozmačkaní či případného dosahu vypuštěného jedu dokud ochromení nepomine.* Opatrně,* podotkl jen Darak, když pouštěl Serenu na zem. Příliš jí v tom nebránil. Sice si už stačil všimnout, že je zraněná, no věděl, že klidnit ji nemá smysl. Možno měla nějaký plán. *"Možná by se i mě hodilo nějaké to brnění. Ikdyž mi vždy zatím stačil Úhlavní nepřítel,"*problesklo mu jen hlavou. A že klon mezitím, co přesunul Damiana i začal kontrolovat jeho sněžnou bouřku, která tu stále okolo draka byla, no začínala polevovat, když Damiana zasáhlo kouzlo? Za což zřejmě mohla nesoustředěnost, či bublající dva elementy v žaludku, ale což. Liath mezitím rozmrzele deaktivovala křídla a opět nahodila divoké brnění, čímž se zbavila toho efektu. I když tentokrát ji trvalo déle, než si na to vzpomněla.* Ani slovo,* zavrčela jen směrem k bratrovi. Začínala být už solidně vytočená. Což ostatně dokazoval i fakt, že ignorovala bratra i Serenu a zkrátka přeskočila z větví několika stromů. Zaznamenala, že se tu objevila jakási dívka, kterou si buďto nepamatovala, nebo ji nepotkala. No její pach v okolím nasátém vzduchu příliš necítila. Trošku zmrzlý nos. Opětovně se přezbrojila, tentokrát do ledového brnění i s meči. A že začala manipulovat s částí Damianova ledu, zatímco se drak ještě pral s hvězdným duchem? Co už. Nebylo příliš překvapivé, že následně jen pohltila část Damianova ledu.*"Je to jen voda v jiném skupenství. Mělo by to být kompatibilní"*pomyslela si, no příliš se nezamýšlela nad následky. Popravdě nikdy neměla šanci zkusit sníst element jiného drakobijce. A že z toho cítila i jistou sílu, zatímco se jí v žaludku mísil led a voda? Adrenalinem a nasráním na tom byla ještě dobře. No netušila, co se stane až to vyprchá. A že se pak alespoň dva dny nehne z postele? Nevědomost je fajn, no i vědomí, že se to staně by ji v tom nezabránilo. Soustředila se. Začala k sobě stahovat veškerou vodu v okolí. Což znamenalo, že i sněhové vločky z bouře. Dávala si však pozor aby nebrala tekutiny svým spojncům. Což však neplatilo pro draka, u toho naopak se o to pokusila. A proč to vlastně dělala? Hněv vodního draka. Damiánův led to neakceptovalo, no sníh očividně ano. Což bylo dobře vzhledem k tomu, kolik ho v okolí bylo.* Aquarius!*vyvolala předtím však ducha mořské panny, zlatého klíče Vodnáře ze zvěrokruhu. A to jednoduše tak, že si dlani obalila vodou. Ovládat vodní magii se leckdy hodí* Tss.* Usykla si jen, když spatřila draka.* Kam mě to voláš, když mám rande?*uškrnula se jen. A že tu nebylo zrovna nejtepleji? Další důvod k nasrání. Což bylo fajn pro ni, vzhledem k tomu, že Aquarius vytvořila velkou vodní vlnu poté, co zmizel Ophi. A že to na draka nemělo efekt? To ani nebyl cíl. I když Aquarius nebyla zrovna duch, který se staral či svou vlnou nezasáhne i někoho dalšího. Cílem Liath bylo získat co největší množství vody. A ža Darak jen pokývl na Sereninu žádost, nikterak nekomentujíc její rozhodnutí? Nuž někdy bylo třeba něco dělat místo jen mluvit.*
Kiyomi: "Minuta." *Pomyslí si Kiyomi a dále pokračuje v počítání sekund do skončení kouzla, které ji ochromuje.* "Až tohle skončí, tak už se musím konečně zapojit do boje. Přece jenom, jsem taky součástí týmu, který na toho draka útočí a bylo by divné, kdybych na něj neseslala ani jedno kouzlo." *Pomyslí si Kiyomi a následně dodá.* "Dvě minuty." *Slabě si ve stínu povzdechne, nebo přesněji ucítí pocit, jako kdyby si povzdechla.* "Poslední minuta, výborně." *Po minutě se její kouzlo zruší a ona automaticky vyleze ze stínu, ve kterém se schovávala.* "Tak jo, je čas se do boje zapojit." *Pomyslí si a aktivuje svou jedovou pečeť a zároveň začne pohlcovat okolní stíny. Slabě se ušklíbne a sešle na draka pět rychlých střel, aby na sebe upozornila a zároveň aktivuje Krála stínů a s deseti stínovými hadi vyrazí na dosah k drakovy, tedy přesněji řečeno k drakovu stínu, přičemž nezapomene seslat sem tam nějakou rychlou střelu na draka, jakmile se dostane na dosah s králem stínů, tak začne okamžitě útočit na jeho stín devíti hadů, přičemž poslední vyčkává, aby Kiyomi bránila.*
Serena + Damian: *Nebyť taký nasraný, asi by si aj viac všímal toho, čo drak robí a neostal by nevyvážene stáť na ľade, z ktorého proste znehybnený jebne na zem. A že mu v bruchu hrajú dva živly, čo mu práve dvakrát dobre nerobí? Nabudúce si to možno lepšie vypočíta. Ale pravdepodobne ani nie, keď bude opäť v takomto rozpoložení. Síce to takto nebýva často, že by ho Sebastian nechal uprostred misie "vymeniť sa", a ešte po tom, čo spravil, ale tak nie je to ani prvý raz. Akurát je rád, že je k tvorovi otočený čelom, i keď leží na chrbte a v tvári má nasraný výraz* Ophi *Prehovorí v tichosti Serena, keď na svoje vlastné prekvapenie zistí, že sa môže hýbať. Pohľadom prebehne po archíve, ktorý Darak vytvoril, i po ňom samom. "Košeľa?" Svoje pozorovacie schopnosti počas posledných minút radšej komentovať nebude. "Zelená. Zelená upokojuje..." Zamyslí sa, no to už sa akosi teleportujú. Jej zrak následne spočinie na drakovi a Ophimu, ktorí spolu bojujú. "Ophi," zastoná v duchu a o čosi viac zosilní zovretie Darakovho pleca. Liath za sebou si nemá ako veľmi všimnúť, keďže sa neotáča, no sykne, keď sa pootočí, pretože drak priľahne Ophiho a ten zaskučí. A že ju pri otočení bolí rameno je už akosi automatické. Asi teda, podľa jej mozgu aj hej. Minúta. Už je to minúta, čo Ophi prežíva nápor draka na svoje telo a i keď sa mu po tejto stránke vyrovná, magické útoky na jej ducha ho nútia prejsť z ofenzívy do defenzívy* Dole *Pošepne a uvoľní sa, pričom sa jej brnenie opäť zmení na brnenie vládcu smrti. V pravej, zdravej ruke sa jej zjaví cechový meč. Schválne ho však privolá až potom, čo stojí na zemi (nie že by sa snažila automaticky po prehovorení vykrútiť, že?). Do druhej ruky si privolá jeden z mečov, konkrétne ten z Nebeskej zbroje, ktorý pomocou telekinézy vyhodí do vzduchu a rozmnoží ho na rovných dvadsať kusov, pričom ich všetky drží pred sebou. No keďže vďaka brneniu, respektíve tým kostiam okolo svojho tela necíti bolesť, ignoruje aj chrupnutie jej kostí v ramene, lebo ten meč musela vyhodiť ručne, že? A že jej samotné brnenie tlačí na vykĺbené rameno? Detaaail* Vezmi ma dole. K zadným nohám a chvostu, kde ho má zmrazený *Prehovorí, no vzápätí ju tlak z drakových krídel hodí späť, čiže chrbtom narazí do Darakovej hrude. A že si teraz musí dávať sakra pozor, aby s tým mečom v ruke niekam netresla? No zabiť tú jaštericu na mieste. Polovicu mečov zo vzduchu nasmeruje k drakovej hlave a že ich odleskami na sekundu získa jeho pozornosť? Len a len plus. Akosi ráta s tým, čo sa stane, a teda s tým, že drak tieto meče pomocou gravitácie šmarí preč. No to, že z dvoch ďalších strán k nemu do očí smeruje pätica mečov, to nezaznamená vďaka Ophimu a stromu, ktorý mu ešte raz šmarí do krku. "Druhá minúta," preblysne mysľou Damianovi a i keď kútikom oka zaznamená Daraka pri sebe, nemá mu ako dať najavo nič z toho, čo mu momentálne víri hlavou. A že v žalúdku mu pre istotu víri pohltená voda, čo mu vytvára pocit na zvracanie? Oh well, shit happens* Ophiuchus, vráť sa! *Skríkne na ducha, keď si jeho kľúč prechytí v ruke, držiac ho pri zvyšných a pozrie sa na hada, ktorý so zamietnutím pokrúti hlavou zo strany na stranu* Ophi! *Zavrčí na jeho odmietnutie a päsť okolo rukoväte meča zatne ako len to ide* Brána hada *Začne hovoriť jedno z kúzel a i keď jej to je proti srsti, tento raz nemá čas na žabomyšie vojny s jej najmilším duchom* Uzavri sa! *Prikáže mu a obrovský had s hlasným zasyčaním jednoducho začne miznúť do sveta duchov a ona kľúč v ruke pripáše k zvyšku* Kým sa spamätá *Otočí sa k Darakovi a v sekunde nechá desať lietajúcich mečov spraviť nájazd do drakovej tváre. Teraz ide skôr už len o to, kto z koho*
Liath + Darak: Náhoda, že se dovede vyhnout účinkům Damianova útoku na draka? Ani ne. Ale ta zima... Že by ji to iritovalo? Ale kdežeee, jak by mohlo. Však jen odhaluje více kůže jak zakrývá. Alespoň brnění ji ještě chrání před chladem, ale to jen velmi omezeně. Každopádně se opět přezbrojí, tentokrát do kočkovitě vypadajícího brnění, díky kterému má i uši a ocas. A že si tak zdvojnásobila svou rychlost? To jí vůbec nevadí. A že následně jen přeletí okolo draka do jehož zad vypustí několik vodních střel v podobě křídel? Detail. A že použila i maximální rychlost, zatímco se drak zabýval Damianem? Ups. A že zrovna v tu dobu drak vyslal svou zvukovou vlnu, což samozřejmě nečekala? Řekněme, že by se bez setkání s tím s tromem obešla. Z maximální rychlosti se stal maximální útok. A pro její štěstí to znamenalo, že se jí nic moc nestalo. Což se nedalo tak úplně říci o stromu do kterého narazila. Menší kráter v něm? Možno trošku větší než menší? No co, stává se. Aspoň, že byla dost vysoko na to aby netrefila tu ledovou bariéru. A že Darak chvíli před tím než je dostihla zvuková vlna aktivoval Archivový štít? Nuž čekal nějaký podobný podraz jako minule. Což bylo jen dobře vzhledem k tomu, že do štítu narazila zvuková vlna, ochráníc tak nejen jeho, ale i Serenu před znehybněním. A že si tak uložil i data o drakovi? Oh weeell, kdo toto může říct. No to už kolem rychlostí, že ji téměř nezachytil, nedaleko proletěla sestra. A že se z nebe začal snášet obrovksý had? Fajn, ten klíč a jméno, které řekla dívka v jeho rukách asi mělo takový efekt. Super duch, to se musí nechat. A že se v duchu pobaveně ušklíbl, když sestra narazila do stromu? No, sourozenecká láska powá. Zvlášť, když si všiml, že to byl plánovaný útok. A že se tu objevila i ta dívčina z jejich týmu.* Fajn, takže jinak*zavrčel jen a zavřel oči. A že teď chvíli ignoroval Serenu? Nu, musí na to jít postupně. Vzápětí se s ním začala dít zvláštní věc. Začal se rozdělovat do dvouch, že to vypadalo jako by se mu rozdvojovalo tělo. No to si jen vytvářel temný magický klon, který vypadal stejně jako on. Až na to, že měl trošku jiné dovednosti než co zůstaly jemu. On si totiž u sebe jaksi nechal katanu. Mohla by se mu ještě hodit. A že se klon poté teleportoval za Damianem, aby mu případně pomohl či ho prostě portoval. A že byl stále nasratý na Sebastiana? Nuž to teď nemá smysl řešit. Hlavně ne v této situaci. Sestru mohl řešit až v zápětí. No přesto se originál k ní teleportoval, nadále držíc Serenu v náručí.*
Kiyomi-oprava: *Už se pomalu dostane až k drakovy a tedy i do oblasti, kde jí hrozí nebezpečí. Takže si připraví skočení do stínu, aby se dostala rychle do bezpečí, v případě, kdyby na ni někdo zaútočil. A to ať spojenec nebo nepřítel. Když si všimne jak dračí silueta začíná se napřahovat k další zvukové vlně, tak si pomyslí.* "Vypadá to, že je na čase dostat se do bezpečí." *Lehce se ušklíbne a skočí do stínu, prakticky v identickou chvíli jako, když ji zasáhne drakovo kouzlo.* "Tak a zase musím tři minuty čekat, ale mám jistotu, že jsem v bezpečí."
Serena + Damian: *Keby mala v hlave prázdno, bola by očividne radšej, než je teraz, keď sa jej tam miesia všetky spomienky na spoločné stretnutia jej a jej bratranca. A že väčšina z nich nebola príjemná? No ono udržať si rodinné vzťahy v ich rodine bol vždy problém. Sykne, keď ju vezme na ruky, najmä preto, lebo jej telom prebehne bolesť z ramena. Keď však Sebastian prehovorí, zatne mimovoľne Darakovi nechty do ramena, keďže sa ho logicky jednou rukou drží, aby nedrisla na zem, že? No a triašku ani nespomína. Dnešok jej veľmi nevyšiel a má pocit, že bude trvať dlho, kým sa po tomto vydá do spoločnosti. "Vystúpenie," zaznie jej v hlave Mariellin hlas a jej dych sa znepravidelní. To, že sú mimo, respektíve na inom mieste, zaregistruje... vlastne ani nezaregistruje. Len sa ho pustí a otvorí oči, zahľadiac sa pred seba a rukou prejde ku krku, kde jej visí kľúč. Neovláda mágiu, no možno by mohol aspoň trochu pomôcť. Hlas Liath akosi prepočula, alebo ho jednoducho jej mozog ignoroval. A že ľadový rev i hnev draka pod nimi vytočia? Nehovoriac o tom, že nohy mu ostanú uväznené v ľadových kryhách a začne okolo seba zbesilo mávať krídlami, zabúdajúc tak trochu na to, že má mágie, ktorými ich môže jednoducho zabiť? Hups. A to, že jeho oheň ľad roztápa sa zase nepáči Damianovi, ktorý pre istotu s napriahnutými rukami posilní svojim hnevom tvorbu ľadu, sústrediac sa na jeho rozširovanie sa po drakovom tele. A že sa mu nepáči tak málo ľadu naokolo? Zaznamená Liathin prúd vody a naserie sa. Jop, mraziť ju z diaľky je problém a roztápať jeho ľad... no o to sa stará tuto prerastená jašterica, takže s tým nejako nehodlá nič viac robiť. Ale obohatiť ľad o vodu, respektíve o rovnaký živel len v inom skupenstve... u všetkých duchov, ktorých zavrhol pred rokmi S. namiesto neho, proste mu to teraz nemyslí, ale nevadí. Jeden hlboký nádych spolu so skokom na ľadový špic, ktorý sa na zemi vytvoril (ono je ten ľad po zemi vo vnútri celej kupoly, ale čo, nejako sa nekrotil) a donúti sa najskôr sám na draka vychrliť ešte jeden rev ľadového draka, načo sa i napriek protestom tela dokope pohltiť vodu z toho, čo na draka vychrlila Liath a čo malo vyjsť navnivoč. On síce nikdy nebol za to ubližovať drakom, ale tento... no ani nie on, ako Sebastian ho vytočil. A tak je mu to trochu jedno. Síce by ho Dreadan asi prizabil, ale čo. No keď drak z hrdla vypľuje ďalšiu várku ohňa, najskôr proti revu a potom pod seba na ľad a potom znova stočiac krk smerom k druhému červovi, ktorý sa ho pokúša zabiť, alebo čo, vyslobodí si tak jednu nohu a tou tresne do zeme, vyvolávajúc tak (skôr trochu i inštinktívne než plánovane) Zvukovú vlnu, imobilizujúc ich tak znova na tri minúty. No v tom istom momente, ako na potvoru, Serena trhne kľúčom, uvoľniac tak šnúrku na krku a so šeptom vyriekne jedno jediné slovo* Ophiuchus *No narozdiel od všetkých minulých razov, dnes sa nepozrie nad seba na oblohu, ktorá stmavne a naberie fialový nádych. Dnes si nevychutná pohľad na hada o dĺžke 30 metrov s pät metrovým priemerom tela. Nie, dnes nie. A že sa had začne z nebeskej brány vynárať práve sekundu po tom, čo ich to znehybní? Povedzme, že nedeľniatka majú vo svojom živote aspoň trochu šťastia, keď už nič iné. Ophiho zasyčanie naplní okolie, spolu s tým, ako zhodí jeden strom, ktorý mu stojí v ceste k drakovi. A že sa had začne obmotávať okolo ohňa tejto príšery, respektíve najmä okolo nôh, ktoré nie sú pokryté ohňom ale ľadom? A že chvostom zachytí padnutý strom a začne ho trieskať o draka? Proste jej miláčik Ophi*
Liath + Darak: *Nemá tušení, co se děje mimo draka. Ostatně dvacetimetrový tvor, když počítáme jen hrubou výšku je celkem větší problém, než co dělá její bratr a ostatní.* Vynasnažím se,* odvětil v tu dobu, co se Liath znegovala vyrchlený dračí oheň svým vlastním řevem. Voda je přeci jen nepřítel ohně. A o co se nepostarala její voda, tak so zachytila s mečem plamenné císařovny. S jiným živlem by zřejmě měla problémy, no štěstí tentokrát stálo při ní. Měla chuť se přesbrojit, no věděla, že ji aktuální brnění chrání před jedem, který se rozšiřoval více a více do okolí. Což zaznamenal i Darak, který si pomocí magie rytíře přivolala tmavě zelenou košili, bez okolků ji seberouc na ruky. A že má poraněné rameno a trošku začíná hyterčit či panikařit? Nu což, už dávno věděl, že není zrovna kliďas.* "Měl bych využít Archiv"* problesklo mu jen hlavou, když na moment zdvihl pohled k sestře.* Tvrdí se, že na draka funguje pouze drakobijecká či vyšší magie.* Podotkl jen, na její poznámku, že její magie nefunguje. Začínalo mu celkem rychle docházet o co se Sebastian pokoušel. Což mu ostatně potvrdila i její další slova,* "Stáhněte se od toho jedu!"* ozval se mu však v hlavě hlas sestry, která skrze telepatii vyslala zprávu ke všem lidem v okolí, kteří si před tím nezavřou mysl. No on více svou pozornost přenesl na Sebastiana, který se sem očividně vrátil. V očích mu hrál chlad a opovržení. Byl tolerantní k mnoha věcem, které jeho týmový parťák dělal, leckteré ostatně sám praktikoval, částečně na jeho popud, no měl své hranice. A tohle je široce překračovalo. Samozřejmě slyšel Serenino vypísknutí, no momentálně ho neřešil. Jeho postoj se lehce změnil, kdy se napnul v ramenou. A že ledová bariéra na jejich straně, která ještě držela jed jakžtakž od nic pomalu mizela? Nu což. A že mu se stejným pohledem v očích jako doteď opětuje pohled. Drží svou tvář bez výrazu, i když jeho rozpoložení prozrazuje i zatnutá čelist. Mlčí, když se ozve. No jakmile se "přepne" tak se prostě teleportuje o kus dál na širokou větev stromu, mimo účinky jedu.*
Kiyomi: "180." *Řekne si Kiyomi v duchu a následně se pohne. Pro jistotu pohne všemi klouby, co kdyby bylo to kouzlo nějak upravené. Když se ujistí, že nic takového se nestalo, tak se zvedne a pomalým krokem vyrazí k drakovy. Nepospíchala, taky kdo by pospíchal do takovéhoto boje? Na chvilku se zastaví před sněhovou bouřku, kterou vyvolal Sebastian, několikrát vydechne, aby si ochladila plíce a nedostala do rukou takový třas, jako kdyby do něho okamžitě vběhla. Nakonec se zhluboka nadechne a vkročí do bouře. Vytvoří stínovou rukou, kterou nastaví tak, aby jí chránila obličej a nezhoršoval se už tak špatný výhled.* "Měla bych útočit? To bych asi měla nechat na drakobijcích. Takže obranu." *Zarazí se když si všimne asi deset metrů před sebou barevnou skvrnu, kterou bouřka zatlačí k drakovy.* "Jed? No vypadá to, že jsem narazila na bezpečnou hranici. Takže obrana." *Poté co si všimne jedu, už drží krok s jedovou "barierou" a postupně se přibližuje k ostatním, přičemž jí očividně nevadí, že se kvůli tomu zdrží.*
Serena + Damian: *Irituje ju už pomaly i to, že tu Virgo kvôli nej ostala a trpí. I keď posledných desať sekúnd je najhorších. Než však stihne odpovedať Darakovi, ktorého zaregistruje a venuje mu pohľad, natiahne sa po duchovi a v pokuse natiahnuť sa k nej sa skoro zjebe do diery, nad čím zanadáva* Opatrne, pani *Pošepne duch a ona má chuť sa rozosmiať* Virgo, vráť sa *Prehovorí naliehavo, keď sa zaprie chodidlami do okraja diery a pomocou jednej ruky zachytí jej dlaň* Pani, drak je väčší problém ako ja *Och, ako ona len miluje tento jej stoicizmus a racionalitu. S úškrnom jej prikývne, no i tak jej venuje ten pohľad, ktorý naznačuje aby už išla* V poriadku... *Zopakuje, keď si dovolí ešte dve sekundy zapozerať sa na miesto, kde bola Virgo tesne pred tým, než zmizla, tasúcimi prstami zarývajúc do zeme vedľa* Jasné. V úplnom poriadku *Irónia a zúfalstvo miešajúce sa v jej hlase? To u nej už dlho nebolo, aspoň čo si ona pamätá. A že k nemu v tomto momente presunie pozornosť, zahľadiac sa na neho s pohľadom, kde na kraji drží slzy? Och, ako len hlboko klesla* Som v takom neskonalom poriadku, že to... *Zasekne sa, pričom k nemu natiahne trasúcu sa ruku, no v polke pohybu sa zastaví* Naozaj nemôžeš na sebe nosiť niečo, čo môžem rozšklbať keď mám nervy? *Výčitka? A že neoprávnená, lebo reasons? A že ako drak vedľa za asi dvoma metrami ľadu a niekoľkými metrami priestranstva? Detail. Takto len položí zaťatú dlaň na jeho rameno a nevedno či to je povzdych, alebo odpfknutie si, pokrúti hlavou* Anyway... *Pokračujme, no nie?* Vo väčšom poriadku ani nemôžem byť *Irónia na druhú v hlase. Dobre, lepší sa* Veď som taká schopná tu momentálne, že so svojou mágiou nezmôžem nič, ale absolútne nič proti tomuto typu draka. Mágie duchov na neho očividne nefungujú, nebeské kúzla využívajúce duchov tiež nie, čo svedčí i o tom, že ani nebeská mágia nie. A brnenia ma síce ochránia, ale otázne je dokedy a ako a s nimi toho teda drakovi veľa nespôsobím *Úškrn na konci skôr zakrýva jej znechutenie zo samej seba, než pobavenie nad touto situáciou. Možno keby nebola tak vytočená sebou samou, všimla by si klepajúcich sa, mierne fialových pier i jemnej triašky, ktorá jej prechádza telom so znižujúcou sa teplotou okolo nich zo Sebastianovej sehovej búrky, ktorú on však drží zámerne od nich pomocou manipulácie so snehom. Úplný detail, že tento sniežik posiela k svojej kupole oblúkom, nech to trochu možno dráždi draka* Keď si prestavím, že to tomu skurvenému zasranovi takmer tento raz vyšlo *Nie, nereaguje ani na to, že tá jedna slza na ľavom oku sa sviňa neudržala, no zareaguje na letiaci kus ľadu, ktorý preletí ponad nich zo zvyšku ľadovej steny, pričom sa inštinktívne skloní, tváriac sa že to tiché "kya" nebolo vydané z jej úst, ignorujúc i detail, že sa tak viac priblíži k Darakovi* Hej. Tá prestava, plánovať tvoju smrť po tomto šestnásty raz ma znechucuje asi rovnako *Ozve sa konečne spoza stromu, kde stojí opretý s rukami založenými na hrudi a pobaveným úškrnom na tvári Sebastian* Ani moja sestra sa života nedržala tak veľmi ako ty a to bola na inej úrovni než ty teraz *Venuje jej poznámku, pobavene sa na nich pozrúc* I keď by som sa rád venoval vlastným plánom tu, *Upriami pohľad na svojho kedysi učňa* asi by som mal nechať dobručkého Damiana, pomôcť vám proti dráčikovi. Takže ma ospravedlnte, uvidíme sa, keď bude správny čas *Takmer im až zamáva, keď nechá sneh lietať si kade-tade miesto toho, aby ho korigoval. A že sa s hurónskym smiechom stiahne a pri každom tichšom zachechtnutí sa sa prejaví miernejší výraz jeho druhej osobnosti? Momentálne asi to najlepšie čo mohol spraviť, pretože sám by rád odišiel od tohto draka po vlastných a na to síce bol vytočený, no nič nemá na Damianove nasranie sa, keď nad ním preberie kontrolu len tak a dlho ho nepustí k vedeniu* Rev *Pošepne len indivíduum v ich tele a z úst mu vyšľahne prúd ľadu na draka. A že ignoruje i druhého drakobijca, ktorý je za pomyselnou kupolou, ktorú znova začne stavať, keď prejde za jej "hradby"? Hups? A že po reve nasleduje i Hnev ľadového draka, kedy na ohniváka pred ním letí ľadová guľa? Mno, na to mala slúžiť obnovená kupola, aby toho vonku nezamrzlo až tak veľa... len... možno najbližšia desiatka metrov? Možno trochu viac?*
Liath + Darak: *Dobrá, to co vidí se mu ani trochu nezamlouvá. Stihl si všimnout díry, kterou po sobě zanechala Virgo, no byl otočený tak, že viděl směrem k drakovi, a tak Serenu na druhé straně ledové bariéry neviděl. No měl dobrý výhled na to, jak Pisces krouží kolem draka, zatímco ten bílý dráček, co ho přivolala Liath vytváří větrné proudy.*"Magie zvuku, gravitace, jedová... beztak bude i plivat oheň a kdovíco ještě."* pomyslel si. A to, že se drak oháněl po všech hvězdných duších? Chudák Draco byl během chvíle poslán do říše duchů. A zatímco Darak vyčkával než se bude moci zase pohnout, tak Atlas zasáhl i jednu rybu z Pisces. Naštěstí tu, která nespolkla Liath. No tím, že zmizela jedna ryba, tak automaticky odešla do světa duchů i ta druhá. Což mělo za následek jednu věc. Že Liath začala padat. No během pádu se její oblčení změnili na rudé nohavice a obvazy okolo prs. Čímž se jaksi zbavila dříve nemožnosti pohybu než jak by se stalo, kdyby si nevzala divoké brnění. Zlehka dopadla na zem na nohy, no to už cítila účinky jedu. Proto se opět přezbrojila. Tentokrát do lehkého bílého brnění, které ji začalo léčit, neutrazilujíc i jed, který drak vypouštěl. Cítila se celkem fit. A začínala být nasraná. A to celkem dost. MMěla jen jednu pitomou otázku na jiného draka a ten plameňák, jak si ho pojmenovala tu na ně začal jen tak útočit. O bodnutí do oka jaksi nic nevěděla, ale to nevadilo. Rozběhla se do strany a po chvíli se jí na zádech objevila nafialovělá křídla Aery. Následně se její oči změnily do zlata. Aktivovala totiž nebeské oči, prohlížejíc si i okolí. Proto i zaznamenala Serenu za ledovou bariérou a Daraka nahoře. Na toho by měla i tak vidět, no bylo pár věcí, třebas větve, které by jí normálně bránily ve výhledu. Následně se jen zhluboka nadechla a z úst jí vyšel řev vodního draka. Měla celkem fajn, že začala padat za drakovými zády, a tak ji neměl moc jak hned vidět. Takže ho její útok zasáhl zezadu do týla. A že byl silnější než běžně lebo byla dosti nasraná? No hups. V tu dobu už se mohl Darak zase pohybovat, a tak pohledem našel Serenu, nechávajíc zatím draka na sestře. Přeci jen byla drakobijec ne? A očividně si dovedla poradit. Proto se teleportoval k dívce, jakmile ji zaznamenal i s jejím duchem.* Jsi v pořádku?* optal se jen starostlivě. Trošku ironické vzhledem k zdejší situaci.*
Kiyomi: *Kiyomi si slabě povzdechne a začne v duchu, tak jako asi i ostatní tiše počítat, než odezní účinky ochromujícího kouzla.* "Takže ovládá zvučnou magii, což znamená, že bude patrně ovládat všechny jeho kouzla včetně zvukového znamení. Což by mohlo znamenat potíže a rozhodně ne malé, vezme li v úvahu, že zde nemáme nikoho kdo by to dokázal zrušit. 30 sekund. Takže ještě vydržet dvě a půl minuty a budu se moct zapojit do boje." *Kiyomi zklidní svou mysl a v klidu čeká až se zruší kouzlo a ona se bude moci pohybovat.*
Serena + Damian: *Vďaka brneniu momentálne necíti bolesť, ale vie si predstaviť, že divne vykrútené ľavé rameno nebude práve najpríjemnejšie. "Zabijem ho. Zabijem ho v tú sekundu, čo sa mi ukáže na oči, zasran jeden!" Zrúkne v duchu a pozrie sa na Virgo, ktorá ju akosi dopravila za ľadovú, topiacu sa kupolu. Keď vykope posledné zvyšky zeminy a dostane ich na vzduch, rozhliadne sa dookola. Najskôr ju zarazí nejaká tyč, no potom, keď sa zhlboka nadýchne, začne ju dusiť. "U všetkých duchov, neznášam tie jašterice!" Keby mohla kričať, zakričí. No takto? Pohľadom nájde Virgo a silou vôle sa donúti prezbrojiť, tento raz z kostry do ľahkého bieleho brnenia, no nedá jej nevykríknuť, pretože vykĺbené rameno bolí. A pravá ruka? Max ju zabije keď sa vráti naspäť. A ak ju nezabije on, tak Marielle naisto. Dokatovať sa štyri dni pred vystúpením, jop, úplne jej štýl. No aspoň jej dusenie ustane, čiastočne, no neustále sedí s nohami v diere a rukami zapretá do zeme, v jednej zvierajúc kľúče, zatiaľ čo Damian okolo seba vyprodukuje viac snehu nie len víriaceho vzduch okolo neho, ale v spojené so štyrmi ľadovými supmi sa zbavujúc toho, čo prichádza. Ono nedá sa prehliadnuť bielo-zeleného draka pred nimi, ani kúzla, ktoré drak použil. A že si požičal nápad? No zažalujte ho. Ale pre istotu sa poistí troma palicami pred sebou, lebo tie negujú účinky jedu v celku slušne, aspoň čo na ostrove s tými príšerami trénoval. "Schovaná neschovaná," začne s úškrnom odrátavať sekundy zvyšku ich imobilitiy a keď mu drak drbne do diela, zamračí sa. Aspoň pomyselne, keď má svaly na tvári strnuté. "Dreadan by ťa zabil," odfrkne si v duchu a pokračuje v počítaní 90 sekúnd do doby, než sa bude môcť niekto z nich pohnúť. A že to znamená, že drak medzi tým stihne použiť delenie na najvyššej úrovni na svojich dvoch/troch lietajúcich protivníkov, lebo ho iritujú? A že oni môžu byť radi, že tak neskončili? Och nie, rozhodne nie v Sebastianovom zmýšľaní, pretože podľa neho sa s nimi drak len hrá. Teda on pozná, že sa len "hrá". A nebaví ho to. "Tridsať." A obrovské bum, keď drak proste vychŕli z papule oheň a začne ešte rýchlejšie ničiť jednu časť ľadu, približujúc sa k jeho protivníkom*
Liath + Darak: *Sebastianova reakce se mu opravdu nezamlouvala. Ale rozhodl se to teď neřešit. I když to trošku narušilo jeho jindy ledový chlad. Dostal se zrovna na jeho ledovou stěnu, když ho zasáhla zvuková vlna, znehybňujíc ho tak. Měl celkem štěstí, že byl tak vysoko a tak mimo dosah jedu, který začal drak uvolňovat. Tedy alespoň zatím. Liath takové štěstí neměla. Zvuková vlna ji zasáhla ve chvíli, kdy vzala do ruky dvojici klíčů. Nechtěla poštvávat duchy na draka, no chtěla na sebe upoutat pozornost. Proto měla v ruce jeden zlatý a jeden červený klíč. Uprostřed pohybu, kdy chtěla vystřít ruku do boku a zavolat jména duchů však ztuhla s napůl otevřenými rty. Ne moc příjemné. Ušklíbla se.* Draco! Pisces!* vyvolala jen dvojici duchů, tedy spíše trojici, kdy jedna brána měla podobu bílého draka se zeleným hřbetním ochlupením a ocasem a druhá měla podobu dvou různobarevnách velkých ryb. A jedna z těchto ryb ji zachránila od rychlé otravy, když ji spokla a rozletěla se na druhou stranu než druhá. Draco jen vytvořil vzdušné tornádo proti drakovi, které mělo efekt nula nula nic, no mělo sloužit i jako rozptýlení. Darak mezitím zatímco byl stuhnutý sledoval situaci.*
Kiyomi: *Kiyomi jde klidným krokem a to i poté co si všimne, jak se k ní docela rychle přibližuje Sebastian.* "Vypadá docela naštvaně. Že by to bylo kvůli domu, že jsem ho sledovala? Patrně, je vždycky tak strašně popudlivý. Tedy minimálně, když se to týká mně." *Jediné opatření, které Kiyomi udělá, je to že si vybere místo, kde ji dožene. Záměrně si vybere místo, které je kompletně pokryté stíny stromů, což až na pár míst, je díky těmto stromů, prakticky všude. Takže to rozhodně nejde poznat, že si to místo vybrala záměrně. Když je už u ní, tak se klidně zastaví a s téměř ledovým pohledem sleduje každý jeho pohyb. Přece jenom, tohle už není jejich první setkání zvláště to rozhodně to není první setkání s touto atmosférou. Už uběhlo dost času, během kterých několikrát čelila smrti, takže zmizel strach, který v ní Sebastian vzbuzoval. Stále si byla sice vědoma, že kdyby šli do vzájemného souboje, tak by z něj nevyšla vítězně, pokud by na tom Sebastian nebyl špatně. Poslechne si ho, přičemž je připravená okamžitě skončit do stínu, kdyby se rozhodl, že tentokrát nebude stačit slovní vyhrožování.* "Patrně kdyby pak nemusel bojovat proti tomu drakovi v menším počte, což by nemuselo být zrovna nejrozumnější." *Pomyslí si Kiyomi a poté co se Sebastian otočí, tak pomalu vyrazí k ledové pasti. Když strhne strom, tak uskočí aby se vyhnula stromu, který jakoby náhodou začal padat na ni. Každopádně v okamžiku, kdy se chystala znovu se postavit, tak jí zasáhne zvuková vlna, která jí ochromí.* "No to to pěkně začíná. Alespoň jsem trochu krytá za tímto stromem, takže bych měla být v klidu než kouzlo pomine a budu se moct zapojit do boje."
Serena + Damian: *Viac než spokojne hľadí na stavbu, ktorú produkuje. A čo že to o chvíľu padne? Zatiaľ to účelu slúži. Neotočí sa za hlasom, predsa ich cíti už z dostatočnej vzdialenosti. Darakov rozčúlený tón si nevšíma, momentálne sleduje iné záujmy. A ešte bude musieť tej krpatej vysvetliť, nech si drží odstup. Ale o tom po tom* Darak *Uškrnie sa a opätuje mu vyslovenie mena, lebo veď why not, že? Sám pri tom odstúpi a pozrie sa na druhého drakobijca. No než aby sa snažil postupovať ďalej zamieri do lesa, priamo naproti Kiyomi, vzdialenosť medzi nimi skracujúc rýchlymi a dlhými krokmi. Palicu si pri tom prehodí v ruke a že zrýchli, aby ju zastihol od všetkých ďalej? Whatever* Ty zmija *Zavrčí, pričom pôdu pod jej nohami premení na ľad a tak ju na mieste v podstate pridrží. A že tak trochu znehybní i tú jej sprostosť na ruke? Who cares. Palicu jej drží necelých päť centimetrov od krku a v jeho pohľade toho nie je veľa čo riešiť* Ešte raz sa ma pokús sledovať *Podvihne jej hlavu a priblíži sa bližšie* A skončíš ako predjedlo podobnému drakovi *Zavrčí a okolo neho začne snežiť. Naozaj, ale naozaj neznáša, keď ho niekto vytáča. A keď je to ešte k tomu niekto takýto, chce sa mu zvracať. A že si potom odíde, akoby nič, na konci palice vytvoriac energiu, ktorou tresne do kmeňa najbližšieho stromu, zatlačiac doň. A čo že ide o štyri metre široký kmeň v priemere? Tým ako to ťahá to strom zosekáva a prevažuje sa, nechajúc ho za sebou padnúť* Virgo *Zavolá so všetkým vypätím síl ducha Serena, keď sa drak otrasie a vznesie sa asi meter do vzduchu* Pani *Ozve sa duch a akosi automaticky začne kopať jamu, berúc ju za roztekajúcu sa ľadovú bariéru, i keď stále ostávajúc pod zemou, lebo s prebudením sa draka sa na ňom z ničoho nič (magic) zjavili plamene, s ktorými očividne u hviezdneho draka nikto nerátal a lepšie sa im vyhnúť oblúkom zrejme. Jedno zarevanie draka a ignorácia otázok od pre neho úbohého človeka (ktorý mu ani nehodlal odpovedať na otázku), pričom sa zaženie chvostom a labou tresne do zeme, spôsobujúc tak Zvukovú vlnu. Čo na tom, že nikto v jeho okolí sa momentálne nemôže pohybovať, pretože s jeho veľkosťou kúzlo dosiahne ďaleko? A že pod sebou vytvorí jedovatú značku a do okolia začne produkovať jed? Niekto si ho dovolil prebudiť a on je nasraný. No sorry. A že momentálne nemá náladu rozkecávať sa a s večerou by ani za normálnych okolností nekonverzoval? Detail*
Liath + Darak: *Nemají moc jak vidět, co se děje u samotného draka. A že se to časem stejně dozví? Nu, stává se. Každopádně jim však nemůže uniknout narůstající ledová kopule. Což jim bylo jaksi celkem rychle jasné, čí je to práce. Liath sice Damiana tak dlouho neznala, no že používá ledovou dračí magii zaznamenala již při společné misi. A že tady nebyl Damian, ale Sebastian? No hups. Darak, který byl o něco málo za Liath jen přimhouřil oči. Tohle mu přišlo divné. Zrychlil o něco málo, dost na to aby srovnal se sestrou krok. * Měla bys asi vědět, že dnes tu není Damian, ale Sebastian. Damianova druhá osobnost,* varoval jen sestru. A ta, že na to jen téměř nevnímavě přikývla? Detail. Neptala se a nebrala to jaksi za důležité. Což se možno časem změní, ale nevadí. A že to byla věc, kterou si možno měl nechat pro sebe? No hups, ale něco mu říkalo, že budou potíže. Sebastian přeci musel vědět, že ta ledová stěna příliš dlouho oproti drakovi nevydrží. Okolím se ozval řev při kterém tuhla krev v žilách. Nepochybně šlo o dračí řev. Byli už dost blízko na to aby zahlédli Sebastiana. A že zaslechli i jeho poslední slova? Celkem podstatný fakt.* Sebastiane!* křikl jen jeho směrem, zatímco mu u rukou objevila ledová tyč, která se zapřela za jeho zády a postupně narůstala, čímž on podstatně vyšší rychlostí než jakou vzrůstala ledová zeď se vydal vzhůru. Přeci jen úzká tyčka se vytvoří snáze než bariéra, kterou dělal on. Stále si nebyl jistý, co to vlastně znamená no byl rozhodnutý to zjistit. A že Liath mezitím přivolala dva meče, kterými pohla s okolní půdou tak, že si vytvořila průchod pod ledem? No nevadí. Během chvíle se ocitla na druhé straně, mimo gravitační pole. A že chvíli zůstane fascinovaně stát a zírat na draka, kterého obalují plameny? No, detai. A že si jí drak ještě sám nevšíml? Nevadíííí. Netrvá však příliš dlouho a ona se vzpamatuje.* Hej! Ty! Draku! Slyšíš mě?!* křikla jen na něj několik vět. A že zatím ani neútočila? Však na co? Nebyl to její prvotní zájem se s ním bít, chtěla s ním mluvit. A že si nevšimla Sereny připlesknuté k zemi vlivem gravitace? No hups.*
Kiyomi: *Už se chystá odlepit oči od lacrimi, když si podvědomě všimne něčeho co ji zaujme.* "To dělá ledovou kupoli? Ale to je k ničemu, drakovy něco takového příliš neublíží a pokud bude chtít, tak se skrz to bez problémů dostane." *Slabě nad tím zavrtí hlavou a rozhodne se počkat než se nový orientační bod objeví na obzoru. Když se tak stane, tak schová lacrimu, takže neuvidí co se dělo poté, a vyrazí co nejkratší cestou k ledové kupoli.* "Proč vlastně tak pospíchám? Přece jenom bojovat proti drakovy není to samé, jako bojovat proti ostatním příšerkám."
Serena + Damian: *Začína ho pomaly iritovať jej držanie sa späť, takže ju musí trochu popohnať* Približujú sa ostatní. Pokiaľ si s tým chceš pohnúť, spravil by som to teraz *Zavrčí a obráti pozornosť smerom hore. Hej, irituje ho i druhá vec, ktorou je, že ho niekto sleduje a toho niekoho by tipoval na jednu osobu, ktorá mu práve dvakrát nesadla* Pomôžem ti trochu *Prehovorí a okolo nich začne stavať, respektíve tvoriť, ľadovú hradbu. a že tá pomaly rastie a obkolesuje ich i draka? No, trvá mu to dlhšie, ale získa tak to, čo potrebuje. Aspoň trochu teda. A tým je momentálne čas* Budíček! *Zareve popri tom, pričom do drakovho oka vypáli z palice, ktoré má opreté o strom, energetickú strelu priamo na draka, teda do jeho oka* Ideš *Zasmeje sa, keď Serene podkopne kolená a sám sa postaví zvonku hradby, ktorú udržuje a nechá rásť do výšky* Ty zasran *Precedí pomedzi zuby, keď dopadne na kolená i ruky a z tváre odhrnie vlasy do strán* Skurvený bastard! *Zareve a na jej tele sa objaví do fialova sfarbené kimono. Odrazí sa od zeme a oprotíiduchovi namieri zlaté kľúče. Druhé zarevanie a otrasenie sa ducha spôsobí, že zletí i z tej hradby, ktorej sa drží jednou rukou a ocitne sa opäť na zemi* Zodiak, pečať dvanástich zlatých duchov! *Skríkne a zahľadí sa na dvanásť svetiel, ktoré z kľúčov vyletia smerom k drakovi, ktorý ich však zruší rozprestrením krídel. Povedať, že má v tvári prekvapený výraz by bolo slabé pomenovanie toho, čo sa jej v nej zračilo* Ktorá patetická, pochabá existencia ma budí! *A že si zakryje uši, lebo jej ten hlas, ktorý sa odráža od ľadových hradieb znie niekoľko krát zosilený? Hups?* Sebastian! *Zavrčí a otočí sa smerom k ľadu, pričom sa jej v ruke zjaví Sakura obalená ružovou žiarou, ktorou bodne do ľadu* Keď sa odtiaľto dostanem... *Začne, no niečo ňou hodí o zem. Gravitácia, žeby? Hups?* Ak sa odtiaľ dostaneš *Ozve sa so smiechom Sebastian, pričom sa vzdiali od svojho nedokončeného diela. Predsa len, nerátal s gravitáciou a keby ju drak nemieril len na ňu, asi by sa mu dvakrát nepoďakoval* Pre...zbrojiť *Pošepne ledva počuteľným hlasom Serena a na jej tele sa zjaví kostra. Teda ono to je brnenie, no kostra pripomínajúca napoly draka, napoly človeka? Jej vkus je divný, ale to teraz nevadí. Skôr sa tým chráni pred očividne (bez tohto brnenia v zásobe) rýchlou smrťou*
Liath + Darak: *Nebylo třeba se příliš párat s domluvou či přepravou. Stačilo se s bratrem sejít na okraji temného lesa u Balsamu. Ten Darakovi tolik nevadil, i když do města ještě nevstoupil. No vše se musí postupně ne? Tak či tak alespoň nechal Ami s Lien a Smilem. A že exceedka z toho nebyla dvakrát nadšená? No hups. Stačilo však poté pár teleportací aby se ocitl na okraji obřích lesů. A že mu to bralo nějakou energii? No hups. A double hups, když se vzala v potaz přítomnost Liath, kterou bral s sebou.* Pořád lepší než vlak, ale i tak nic moc,* ušklíbla se Liath, zatímco se lehce předklonila a rozdýchávala samotnou teleportaci. A že ji hned udeřil do nosu dračí pach, který se vznášel v okolí? Vzrušením se jí rozšířili zorničky. Pomohlo jí to i překonat tu počáteční nevolnost ze samotného přenosu,* Jdeme!* vyhlásila jen vzrušeně nž Darak stačil něco říct a rozběhla se směrem odkud cítila draka. Pach Sereny a Damiana ji příliš nezajímal.* Jaká energická...* povzdychl si jen Darak, no vydal se za ní.*
Kiyomi: *Kiyomi pomalým krokem jde, přičemž v jedné ruce drží sledovací lacrimu a v druhé mapu, pro přesnější určení směru, kterým se měla vydat. Celkem jí vadilo, že se tam musela dopravit sama, jednak moc o misi nevěděla a taky chtěla zjistit něco o tom druhém týmu, který tu bude s nimi.* "Ale to ne, ani mi to musí oznámit poté co se mi konečně podařilo vystopovat ten temný cech, takže jsem musela vyrazit sama." *Pomyslí si lehce naštvaně Kiyomi, zatímco se znovu podívá skrz lacrimu na Sebastiana, aby si ujistila svoji polohu.* "Vypadá to, že jsem od něj asi? 500 metrů nebo víc? Přece jenom jsem si měla pořídit lepší mapu, když jsem chtěla cestovat takto." *Slabě si povzdechne a pokračuje cestou za drakem, což je opačný směr než by měla většina rozumný lidí.* "Sebastian, stejně bude chtít začít bez nás, takže pak toho draka najít bude v pohodě."
Serena + Damian: *Je tak jednoduché jej klamať. Niekedy až príliš jednoduché. A že tomu napomáha jej neznalosť drakov? Och, čo s tým narobí? S úškrnom sedí na vetve jedného z týchto obrovských stromov a sleduje spiaceho draka. A že Serena stojí niekoľko stromov ďalej a premýšľa? Možno mu tak celkom nezožrala to s tými mágiami, ako jej to predostrel, ale čo? Chce ju z cesty, tak prečo nie? Síce mu stará nabúrala plány tým že mu povedala, že o drakovi vedel i Darak a poslala ich sem všetkých, ale čo? Prišli sem v dostatočnom predstihu, aspoň čo mu jeho nos nasvedčuje a to mu zatiaľ stačí* Tak prosím. Hviezdny drak, na ktorého platí hviezdna mágia *Prehovorí, keď k nej zoskočí. A tak veľmi sa snaží, aby na tvári nedal znať úškrn, ktorý by odhalil jeho lož? No ona len s nevôľou a podozrievavým pohľadom prejde okolo bratranca, v ruke zvierajúc dvanásť zlatých kľúčov. "Zodiak, Urano, Ophi. A všetko pôjde ako po masle." Nie že by si to zopakovala asi po stý raz, ale... zopakovala* Neverím, že sa držíš späť, keď sa jedná o draka *Precedí pomedzi zuby a zachytí jeho nespokojné napätie v tvári. Keď však zem pod nimi zaduní s tým, že sa drak prevalí na druhý bok, zachytí sa stromu a spustí z neho tak zrak, zatiaľ čo on vyzerá, že tento tras ustojí bez problémov* Povedzme, že drakov mám a vidím radšej, ako ľudí, ktorých zabíjam bez problémov *Uškrnie sa na oplátku a spraví pár krokov späť. Keby čírou náhodou ušla hnevu nasraného draka, nech ju vie zmraziť a dostať z cesty jedným útokom. Predsa len, tak nejak ráta s tým, že i ona bude nasraná keď zistí, že jej mágia na tohto draka nemá vplyv*
Liath + Darak: *Stačila zmínka k tomu aby se sem vydala. Sice už nebyla doba, kdy by bezmyšlenkovitě pátrala po své dračici, no stále ji hledala. A že tohle byla žádost na zahnání či likvidaci draka aby neohrožoval nedalekou vesnici? Detail. Nezajímalo ji jestli je ten drak dobrý nebo zlý. Chtěla vědět či bude něco vědět o Geleele, její vodní dračici. A tak se rozhodla to vzít jako týmový úkol. A že o tom informovala i svého bratra? No hups. Když všechno vyjde jak má, tak může jít ona se Serenou a bratrův tým. Přeci jen i Damian byl drakobijec. Takže by si mohli společně nějak poradit pokud by nefungovala magie ostatních. Tak, jak dala Liath vědět Darakovi, tak ten předestřel návrh mistrovi. Přeci jen lov draka nebyl zrovna běžným úkolem. Tudíž bábi byla i ráda, že by tam měli jít s dalším týmem. No zbytek jeho týmu už tak nadšený asi nebude.*
Koniec: -- // --
Liath: *Whell, tak tohle nečekala. Zašklebila se, když obloha začala tmavnout a poodešla ke stromu o který se opřela. Sledovala Sereninu práci. No, mohla být ráda, že má brnění proti světelné magii.* Rado,* zašklebila se jen Lien, když jí podala papír s misí. Nikterak neprotestovala, přeci jen tam stejně musí. A Serena asi nemíří přímo zpět, když je to nechává vyřídit je. Není zrovna tajemství, že cestují po svých.* Sayo,*pokývla jen růžovláska než se založenýma rukama za hlvou opustila nyní už spíše palouk s vyvrácenými stromy, menší potopou a mrtvým těly. Lien ji následovala*
Serena: *Skloní k nej hlavu, keď sa rozlúči s duchmi a prehovorí ohľadom posledného wyverna, ktorý sa blíži ich smerom. S nie práve najlepšou náladou spôsobenou týmito lesmi a potvorami, ktoré na ne útočia, sa postaví a vystrie k malému drakovi ruku. Obloha nad ňou naberie čierny nádych, ktorý spôsobí čiastočnú tmu v ich okolí* Altairis, Sema *Prehovorí a nad ňou sa pomaly vytvorí čierna guľa väčšieho priemeru, ktorá si to namieri na wyverna, zrušiac mu obranu v podobe nejakej obrovskej kamennej sochy, pohlcujúc napokon tvora, ktorý zo seba vydáva nepríjemný, uši drásajúci zvuk. Tak, to by mali vyriešené. Bez slovka preletí k ružovej exceedke, ktorú nájde pohľadom po pár sekundách a podá jej papier* Vďaka *Prehovorí dostatočne nahlas, aby to počula i Liath a zamáva krídlami, ktoré ako dobre cíti, čochvíľa stratí, no hodlá z nich dostať čo najviac, zamieriac k rodinnému domu blízko mesta v údolí. Pokiaľ ju pamäť neklame, dnes sa s ňou chcela Marielle stretnúť ohľadom nejakých záležitostí, no odmietala sa v liste vyjadriť, akých*
Liath: *Sleduje, nebo přesněji navádí pomocí telekineze meče, které se zabodlydo tvorových nejslaších míst. Pod tlamou, v ohybech končetin, krku, ale i do tváře. Asi nic moc příjemného, když vám meč probodne krční tepnu. Meče se však nezasekly tak hluboko aby protnuly i míchu, a tak se wyvern v bolestných křečích svíjel na zemi.* Pisces můžete jít. Děkuji. Draco, prosím* obrátila se jen na čínského bílého draka, který vyslal na tvora vzdušné proudy zatímco ona ho dorazila svým dračím dechem. Následně jen přistála na zemi a Draco vedle ní.* Děkuji,* pronesla jen s úsměvem, nikterak si teď nevšímajíc Lien nedaleko ani Sereny na stromě. Místo toho pohladila draka mezi očima a usmála se na něj.* Můžeš jít,* propustila ho, nechajíc zmizet i své brnění. To by stejně brzy zmizelo tak či tak.* Poslední* podotkla jen zatímco nasála pachy. No bylo tu příliš rušivých elementů na to aby našla ten pravý.*
Koniec: -- // --
Serena: *So zadosťučinením v tvári sa obzrie na Liath a pozrie sa na jej duchov. Ako dlho je tomu, čo uzavrela zmluvu s vodným duchom brány rýb? Pár týždňov isto. S poďakovaním a prikývnutím povolí Libre i Sagittariovi odísť, pričom sama vyletí opäť do vzduchu, vyhýbajúc sa tak vode od Pisces. Bez Akejkoľvek ďalšej námahy sa usadí na jednom širokom konári, zložiac krídla brnenia ako-tak na chrbte. Raz ho skúšala privolať, toto brnenie, nech si naň zvykne, no ako vidí, chce to ešte niekoľko ráz prezbrojiť sa doň*
Liath: *Není příliš potřeba aby pomáhala Sereně. Ostatně víc užitečná asi i bude, když se postará o toho druhého drahouška, který se blížil k boji. Její tělo obalila záře a oblečení nahradila jednoduchá zbroj, přesněji oděv připomínající kůru stromů, hlínu, kořeny a hlavně listy. Spolu s tím však uchopila pevněji zlatý klíč.* Pisces!* vyvolala jen ducha, načež si k brnění přivolala i meče. Postavila se na Dracův hřbet a zatímco Draco proti Wyvernovi vypustil vzdušné střely a poryvy. Ty však nedovdly odklonit těžkou zemskou pěst. No s jejími meči neměla problém to na něj i otočit. Což tvor nečekal a tk po ráně pěstí schytal i nárazy těl od dvou obrovitých ryb, ktré ho vzápětí i přirazily se zaduněním k zemi pomocí vodních proudů a útoků. Následně se však opět přezbrojila. Stříbřitá zbroj se čtyřmi páry křídel díky kterým vylétla nad tvora na zemi a z Dracova hřbetu.* Nebeský kruh!* zamulalala jen zatímco se kolem ní v kruhu objevilo dvacet mečů, které se roztočily v kruhu. Díky telekinezi je mohla libovolně ovládat. A tak jakmile zmizela voda Pisces, tak je nechala zabodnout do tvorova těla v různých místech.*
---: ...
Serena: *Po začutí známeho hlasu sa obhliadne, no len na krátku chvíľu. Kútikom oka pozrie po drakovi, na ktorom zbadá Liath a vznesie sa nad wyverna, ktorý si to pôvodne mieril na ňu, ale v pri začutí hlasu a spozorovaní draka obráti svoju pozornosť od nej* Sagittarius! Libra! *Zavolá dvoch duchov, ktorí sa pri nej objavia a ihneď po ich privítaní ich požiada o spoluprácu* Sagittarius, pod labami a krkom! *Oznámi mu odchýlené miesta wyverna, ktorý zreve a vystrelí po nich obrovskú zemskú päsť* Libra, obrana! *Prehovorí a Libra pomocou gravitácie odkloní útok mierený na nich k zemi. V jej ruke sa objaví meč, ktorý zažiari po pár sekundách na ružovo a ona, stále vo vzduchu nad wyvernom, zamieri sprudka na neho, mieriac mu na krk, zatiaľ čo Sagittariove šípy zamestnávajú jeho pozornosť a blokujú útoky jeden za druhým* Libra, vyhoď mi ho k stromu, prosím *Požiada v polke letu ducha a Libra šmarí štvormetrového tvora o strom, vyvádzajúc ho tak z miery, čo však jej nevadí, keďže ona v jednom z momentov, keď ju tvor škrabne labou do ramena, zabodne meč do jeho krku, prechádzajúc mu skrz sánku, jazyk, ďasná, až do lebečného priestoru* Nemám náladu *Zavrčí metajúcemu sa tvorovi, zatiaľ čo Libra aktivuje mučenie a začne mu scvrkávať orgány, čo jej umožňuje predošlé ovládanie gravitácie tvora. Sagi prišpendlí hýbajúce sa končatiny o strom a ona poodletí späť, dvoma prudkými seknutiami do vzduchu očistiac meč od väčšiny krvi* Ďakujem *Prehovorí k duchom a zletí k nim na zem, usmejúc sa na oboch*
Liath: *Dobře, chctěla Serenu nejprve upozornit na blízkost tvora, no netřeba. Přemýšlela či má vůbec smysl se do boje připojovat. Nakonec se rozhodla, že Serenu zatím nechá, no bude jistit, kdyby se náhodou něco dělo.* Draco!* vyvolala jen ducha poté, co se jí v ruce objevil jeden z krvavých klíčů, které měla. Spolu s ještě pár dalšími, které si však zatím nechávala v rezervě. Času dost. Netrvalo to nikterak dlouho než se objevil celkem velký bílý drak na kterého se obkročmo posadila. Lien jen aktivovala křídla a vydala se za nimi. Měla raději zůstat doma, no pozdě bycha honiti.*
Serena: *Keď v korunách zaznamená pohyb, podvihne hlavu a papier odloží do vrecka plášťa, ktorý na sebe má prehodený. Možno v týchto lesoch nebýva taká zima ako v studených, no i tak za tie roky žitia mimo, si na toto a podobné podnebie trochu odvykla. No keď zaznamená, že to, čo nad ňou preletelo nie je drobné žieňa a exceedka, prevráti znechutene očami. Okolo jej tela sa objaví zlatistá žiara a jej oblečenie sa zmení na čierne brnenie s krídlami, ktorými zamáva a vznesie sa pár metrov do vzduchu, prelietajúc trochu ďalej. Akosi sa jej nepozdáva byť nehybným terčom pre baby draka, ako toho tvora na obrázku nazvala Masako doma, i keď jej Miidzu s Miwako vysvetlili, že to je wyvern a nie drak. "Schovávačku nemám rada," utrúsi v duchu a obletí strom, v ruke držiac dva kľúče, pripravená zavolať duchov, keby bolo treba*
Liath: *Přeskakovala ze stromu na strom. Lien ji jen mrzutě následovala. Proč musela jít také? Alespoň, že o Smileho se postarají mezitím v cechu.* Máš stopu?* optala se jen růžová exceedka, jako kdyby mluvila se stopovacím psem. I když byla pravda, že toho by její drakobijecká společnice mohla strčit do kapsy.* Směr. To zatím stačí,* odvětila jí jen Liath, zatímco po stromech přeskakovala z široké větve na druhou. Byla dost mrštná na to aby jí to příliš nedělalo problém. Navíc se tak i procvičovala.* Mají být dva, nebo tři?* optala se jen, když doskočila na větev stromu nedaleko Sereny, dostávajíc se do čupu. Nebyli moc daleko od místa srazu, když se vydala do korun. Přeci jen i ona měla v tomto blbnutí jisté hranice.*
Serena: *Chvíľu premýšľa, načo ich takto volajú vždy obe. Ale kým im za to vychádza vyššia pláca, prečo nie? Pomaly mieri k miestu, ktoré verí, že je miestom stretnutia, i keď v týchto lesoch si jeden nemôže byť nikdy celkom istý. S papierom v ruke sa po chvíli chôdze oprie o jeden zo stromov a znova si prečíta informácie o wyvernovi, respektíve wyvernoch, ktorých by tu mali zneškodniť, keďže v najbližšej dedine ležiacej pár kilometrov od tohto prírodného kráľovstva narobili paseku, že by sa od nich mohli mnohí učiť*
Koniec: -- // --
Kai: *Pozoruje Dranzera a uškŕňa sa. Pokiaľ niečo tomu exceedovi ide ozaj bravúrne, je to poúčanie vlastnej rasy o slušnom správaní. V momente, keď sa zelený exceed rozplače, sa nad ním zľutuje a postaví sa, oddeliac ho od čierneho exceeda* Myslím, že má dosť *Podvihne Dranzerovym smerom kútiky a potom sa otočí na krpca* Neopováž sa ešte niekedy tropiť hlúposti, lebo potom nezruším to kúzlo, ale teba *Prenesie medovým hlasom a nechá, nech krpec zdrhá, čo mu len nohy stačia, s vystrašeným prikyvovaním celú cestu, čo ich vidí a cíti* Môžeme ísť *Usmeje sa na Dranza, ktorý sa medzi časom zmenšil a ten s prikývnutím stočí kroky smerom do Magnolie*
Serena: *Miidzu jej smerom niečo odšepne a vynesie ju i proti jej protestom na jeden konár, odkiaľ majú obaja dobrý výhľad na scénu pod nimi. Och, no super. Takže nie len, že sa trepala do jej domu pre to, aby zistila, že ho tie suky chcú predať, ešte ju aj cechmajsterka pošle na misiu, ktorú očividne vybaví niekto z iného cechu, čo hodnotí podľa toho, že mladíka ešte u nich nevidela, i keď je pravda, že ona sa v cechu často nezdržiava* Ideme *Zavrčí podráždene a Miidzu ju veľmi, ale veľmi rýchlo vezme odtiaľ preč. Dobre vie, že tento deň bude ešte dlhý a rozhodne neskončí pre niekoho dobre*
Kai: Hmm *Dostane zo seba Dranzer a zastane, rozhliadajúc sa navôkol. Cíti v okolí dve postavy, z toho jeden pach už pred tým cítil, no nie je si tak celkom istý kde. Avšak na premýšľanie nemá toľko času, keďže sa proti nim rúti jedno tornádo* Wuhéééj! *Skríkne spolu s tým zelený exceed, letiaci nad tornádom, kontrolujúc ho. Dranzer sa zväčší a on sa pokúsi uskočiť, no nejako sa mu to tornádo zdá rýchle a tak pred seba vystrie obe ruky s myšlienkou rozdeliť to kúzlo. V poslednej dobe pocítil zosilnenie a tak ho celkom milo prekvapí, keď sa tornádo rozdelí na v podstate atómove častice. Zelený exceed ostane vyjavene zízať na to, čo sa stalo, zatiaľ čo po ňom Dranzer skočí z jednej vetvy stromu, na ktorú vyletel a začne ho poúčať, ako to má vo zvyku, meč tomu drobcovi držiac pri krku* Pohni si dnes. Nemám náladu tu nocovať *Uškrnie sa na spoločníka Kai a usadí sa pod jeden strom, ruky si zložiac za hlavu*
Serena: *Vrie to v nej a to sa ešte nedostala ani do polovice cesty. A ešte k tomu takáto otravná misia, na ktorú tá sviňa musela poslať ju. Lebo nikto slabší a vhodnejší na divokého exceeda sa nenašiel! Ako len veľmi ju neznáša. A nie je to len za tú príšernú farbu vlasov, ktoré má. Nie, červená ju síce na vlasoch irituje, ale dá sa to v niektorých prípadoch prekonať. Ale to, že postavila cech v meste, ktoré jej zničilo rodinu a spokojne si ho vedie, akoby nič. Och, ako len má chuť jej občas pri tom nasadení jej úsmevu chuť vykrútiť jej krkom* Nissa *Prehovorí k nej Miidzu a ukáže jej packou, aby zastavil* Čo je *Vyštekne na neho a zloží si ruky na hrudi*
Kai: Nie je tých divokých exceedov nejako moc v poslednej dobe? *Otázku smeruje Dranzerovi, ktorý vedľa neho kráča vo svojej zmenšenej podobe, v labách držiac mapu, podľa ktorej idú, keďže tie stromy vyzerajú jeden ako druhý a do týchto lesov často nechodia. On sa v nich necíti dobre a Dranzerovi sa nepáčia rôzne tvory, ktoré sa tu nachádzajú a ktoré sa tu v minulosti vraj mohli nachádzať*
Serena: *Spolu s Miidzuom sleduje okolité stromy. Nie je si tak celkom istá tým, čo sa jej dnes donieslo za novinu do uší od exceedov, ktorí sa im stále starajú o rodinný dom. S akýmsi smútkom a naštvanosťou v jednom v tvári prejde okolo ďalšieho stromu a hlasno vydýchne. Má rok na to, než sa dom začne predávať?! Smiešne! Pokiaľ vie, bol jej odkázaný. A pokiaľ vie, tie špiny nemajú právo na to, len tak si ho vziať. No i tak jej to nedá a myšlienkami sa uberá späť k listu, ktorý má položený vo vnútornom vrecku plášťa, ktorý ju zahaľuje pri tejto ich prechádzke. Nič nevraví, a Miidzu okolo nich akurát rozoznáva pachy všetkých možných rôznych tvorov, ktorí by sa mohli priblížiť príliš blízko*
---: ...
Liath: Jsi tím, kým se rozhodneš být. Nehledě na minulost. Je jedno co bylo, důležité je to co bude,* pousmála se Liath. Tohle moudro si pamatovala od Geleely. Tohle jí ostatně řekla, když se Liath v jejím učení trápila, kdo vlastně je. Byla tehdy ještě dítě a tak chvíli trvalo než jí došel význam slov dračice, no teď už je chápala.* Měj se Rikku. A hodně štěstí,* podotkla jen Liath než zamířila za Lien, která se s pokývnutím vydala dále po cestě. Nehodlala se plést do věcí jiných lidí.*
Rikku: Ano já vím, *zadívala se do lesa a smutně pokrčila rameny.* Pro mě to je ten nejhorší druh magie vůbec, nenávidím ten pocit že mohu ublížit i svým nejbližším. *Otočila se na Liath a usmála se* ano každý má nějaké strašidlo, nemůžu ztratit sama sebe když ani nevím kdo jsem. *Ryuu strnul, nechtěl aby se Rikku svěřovala někomu jinému kromě něj.* To stačí Rikku, od tvých problému jsem tu já, nemusíš do nich tahat jiné lidi. *Rikku se mile pousmála na exceeda.* Jistě, omlouvám se, děkuji za pomoc, ale už musím jít. Mějte se hezky Liath a Lien. *Naposledy se na ně usmála načež se vydala pryč svým rychlím krokem.*
Liath: *Liath se jen pousmála. Jakmile se Rikku přestala umývat, tak jen nechala vodní bublinu zmizet tím že prostě mávla rukou a bublina se rozplynula.* Každá magie je jiná. Převzetí není nejhorší typ magie, i když se nad ním snadno ztrácí kontrola, zvlášť když to co je převzato je hodně silné,* podotkla jen Lien. Liath se pousmála.* Každý má nějaké tajemství. Jsou horší věci. Jen si opravdu dej pozor aby tě tvá magie nepohltila. Ztratila bys sama sebe,* podotkla jen dívka, zatímco pohodila dlouhými vlasy. Měla by pomalu jít. Rikku vypadala v pořádku a ona by měla do cechu dorazit co nejdříve. Už tak se zdržela, že šla tudy.*
Rikku: *Ryuu spokojeně přikývl a sledoval po očku Rikku jak je na tom. Překvapivě vypadala nejlépe za tu dobu co ji znal a tohle absolvovali. Rikku se mezitím doumývala a chytla do náruče Ryuua. Věděla že mají pravdu, ale nebyla si jistá jestli pouhé zesílení bude stačit.* Já vím že bych měla. *Pronesla tiše nakonec a zvedla hlavu, stoupnouc si.* Děkuju že jste se se mnou byly schopné bavit i po tom co jste to viděli, *odvětila nakonec zvednouc se i s Ryuuem.*
Liath: *Když Lien usoudila, že nebezpečí pominulo, tak se jen s tichým "puf" vrátila do své menší verze, kdy měla oproti tělu celkem velkou hlavu a dopadla na zem na nožky. Packy stáhla vedle boků, no ocásek zdvihla vysoko nad hlavu.* Nemáme důvod to někde rozkřikovat.* Podotkla jen excedka na což Liath jen pokývla a pousmála se na Rikku.* není zač,* odvětila jen prostě.* Místo omluv by jsi měla zesílit. Pak budeš ty ovládat svou magii a ne ona tebe,* podotkla jen nemilosrdně růžová exceedka. Už párkrát viděla, když někoho pohltila jeho magie. Nikdy to nedopadlo dobře, alespoň ne bez cizí pomoci.* Lien,* vrhla po ní jen postranní pohled s jistým nesouhlasem nad jejím chováním. Sice věděla, že má pravdu no ... nemusela být tak příkrá. Ona sama zatím udržovala vodní kouli do doby než se Rikku přestala omývat.*
Rikku: *Oba dva překvapila Liathina reakce. I když se Ryuuovi nelíbilo že ho ignorují byl rád že Rikku nezačali dusit ještě víc. Nikdy nevěděl jak po tohle bude dlouho trvat než se vzpamatuje, ale věděl že tohle by celkem mohlo pomoct. Rikku mezitím překvapeně koukala na Liath, její reakce ji natolik překvapila že přestala i brečet. Chvilku na ni koukala jako by jí uletěli včely než si začala umývat skvrny od krve.* Děkuju, *špitne, stydí se za svoje chování a proto skloní hlavu. Ryuu si oddechne načež slétne na zem a dojde těch pár krůčků k Rikku sednouc si na ni.* Neříkejte to prosím nikde, snažíme se na tom pracovat, *pronesl Ryuu, který se jako vždy jmenoval takových Rikkiným řečníkem, ta zahanbeně zčervenala. Ano snažili se na tom pracovat, ale prozatím byly výsledky mizivé a ona si to moc dobře uvědomovala.* Já.. Já se vám moc omlouvám, *pronesla směrem k dívce i exceedce.*
Liath: Nic nám neudělá. Lien má speciální magii, která uklidňuje agresivitu všech, kdo jsou v její blízkosti,* odvětila jen Liath na exceedovo varování. Nijak ji nepřekvapil, věděla o jeho přítomnosti, i když ho doteď neviděla. Byl celkem roztomilý. Taková malá jantarová koule chlupů. Lien si mezitím zamyšleně prohlížela dívku před sebou. Byla ve své zvětšené formě přibližně stejně velká jako dívka v démoní podobě. Bylo to poprvé, co viděla duši Satana. No narozdíl od Liath o té magii už něco slyšela. Tedy přesněji o celkovém převzetí. Nevěděla však, že se dá převzít i duše démona. Stejně jako Liath však mlčky sledovala jak se malý exceed snaží dostat Rikku z toho stavu. Nezasahovali. Nemohli dělat momentálně nic víc, než co udělala svou magií Lien. Jakmile se však Rikku sesypala, tak se Liath vydala za ní, ignorujíc drobného exceeda. Klekla si beze slova u dívky přičemž nastavila dlaň do vodorovné polohy. Nad dlaní se jí objevila vodní koule, která se tam zůstala vznášet.* Můžeš se umýt. Co se stalo, stalo se. Život jde dál,* podotkla jen zatímco koutkem oka sledovala exceeda. Lienina magie by měla zajistit aby na ně nezaútočil. Sice měla exceedčina magie jisté omezení, které Liath už znala a dovedla obejít no stejně se to nikdy nedělalo snadno.*
Rikku: *Podívala se po hlase, naklonila hlavu na stranu a nechala legiona legionem. Postavila se hledíc na ně, chtěla jim ublížit, moc jim chtěla ublížit. Ryuu okamžitě vystřelil.* Nechte ji nic nechápete, *ozval se dotčeně, věděl že prvně musí Rikku dostat z tohohle stavu. Dostal se před dívky, které znal z Rikkina vyprávění a zahleděl se jenom na ni. Věděl že tam někde, někde hluboko je milá stará Rikku, jenom ji musel dostat zpět.* Jsem v pořádku Rikku, neublížil mi. *Odvětil klidně dajíc ruce tak aby na ně viděla. Rikku zatím přemýšlela zda toho malého exceeda zná. Přimhouřila oči, nechápala o co se ten malý snaží.* No tak Rikku, to jsem já Ryuu. *Při zvuku obouch jmen se jí zorničky rozšířili a objevila se v nich nejistota.* R-Y-U-U? *hláskovala jako malá a on přikývl.* Pamatuješ si na mě? *Špital dál když viděl její váhání. Obvykle ho začala škrtit, ale byl rád že se to bez toho obešlo. Začala kývat hlavu že ne než se zarazila. V hlavě se jí začali míhat vzpomínky.* Maličký Ryuu, *zašeptala tiše, načež se začala proměňovat zpět, oči se jí zalili slzami.* Omlouvám se... Moc se omlouvám... Promiň Ryuu... *Brebentila načež se sesypala na zem dívajíc se na svoje zakrvácené ruce což v ní vyvolalo ještě větší záchvat pláče. Ryuu ji však tentokrát nešel utěšovat místo toho se obrátil k dívkám a založil si ruce v bok.* Nepřibližujte se k ní. Nechte ji. Udělala to kvůli mě. *Zasyčel a probodl je naštvaným pohledem. Věděl že teď nejspíš budou Rikku opovrhovat a chtít ji vynadat za to co udělala, ale taky věděl jak špatně to Rikku nese, to co se s ní děje v téhle podobě a on byl rozhodnutý ji chránit za každou cenu. Navíc by se to nestalo kdyby místo praní se myslel na něco jiného.*
Liath: *Po tváři ji přelétl znechucený úšklebek. Opravdu nepotřebovala sledovat kuchání potvory. Kývla na Lien. Ta jen znechuceně a soucitně sledovala Legiona. Zajímalo ji co vůbec tvor udělal, že ho takto kuchá. Zabíjet byla jedna věc, ale takto se v tom vyžívat? Nechutné. Exceedka si ani nevšimla pokynu Liath, sama se vydávajíc k démonicky vyhlížející dívce.* Myslím, že to by stačilo,* podotkla jen zatímco se zvíře svíjelo v posledních předsmrtných křečích. Lien se mezitím zastavila jen kousek od dívky, panovačně si založíc packy na hrudi.*
Rikku: *Nezaujatě se dívala jak se tvorovi z břicha vyhrnují vnitřnosti. Ušklíbla se když tvor přistál na zemi. Jenže ona s ním ještě neskončila, ne ještě nee. Přistála na něm ignorujíc jeho pokusy o odstranění její maličkosti ze sebe. Na to byla příliš rozzuřená i když to na první pohled patrné nebylo. Sklonila se k němu, přejela mu dlaní v místě kde cítila tlukot srdce, drápem rozřízla kůži chvíli se v tom místě jenom dloubajíc a poslouchajíc tvorovi bolestivé skřeky než zvedla ruku a pěstí namířenou přesně na ránu se dostala až k srdce, které následně vytrhla z tvorova těla. Naklonila hlavu na stranu sledujíc pohyby srdce než ho nezaujatě pustila otočíc se k dívce s exceedem, které poznávala, ale nevybavovala si a exceedovi, který jí byl též známí. V očích jí nezmizela ona touha vraždit když k nim vykročila. Ryuu na nic nečekal přilétnouc k ní jenom co slezla z tvora.* Rikku, už je to dobrý... *Začal ji utěšovat když jí vylétla ruka sevříc ho v pěsti. Ryuu nemohl popadnout dech což mu ovšem nezabraňovalo k ní mluvit.* Rikku prosím, už je to dobré, tohle přeci nechceš ne? *Mluvil dál už trošku nakřáple, ale její stisk nepovoloval.* Mám tě rád Rikku, tak byť prosím znovu sama sebou. *Stisk povolil a magie i podoba satana se z ní odplavovali jako voda. Rikku klesa v kolenách a rozbrečela se jako tolikrát předtím pustít exceeda na zem.* Promiň... Promiň... Promiń... *Omlouvala se stále dokola a Ryuu si oddechl.*
Liath: *Netrvalo dlouho a získala dobrý přehled o situaci. Překvapeně sledovala dívku, která vypadala podstatně jinak než když ji viděla naposledy. Zaujatě sledovala, jak mlátí do legiona. Obratně uhnula do strany, když kolem ní proletěla odštěpená větev. Lien byla naštěstí z druhé strany a tak se jí nemusela vyhýbat.* Asi by bylo lepší se do toho zatím neplést co?* podotkla jen růžová a ona váhavě přikývla na souhlas.*
Rikku: *Její magie ještě zesílila načež Rikku s vražedným zábleskem v očích tiše pronesla.* Duše satana: Satan, *ignorujíc Ryuuovo zběsilé volání ať to nedělá. Vlasy se jí postavily nahoru od kořínků po konečky zbělajíc, místo jejího oblečení se objevilo červené brnění, které toho víc odhalovalo než zakrývalo, odhalilo i červenou značku cechu na jejím prsu. Objevil se jí ocas a ze zad vyrostly černá křídla díky nimž se vznesla nahoru. Aniž by na cokoliv čekala rozlétla se k tvorovi a kopla ho do boku, poté se rychleji přesunouc pod něj kde do něj zabořila drápy. Přeci jenom břicho bylo nejměkkčí. Ryuu mezitím couvl, věděl že teď je nejlepší se do toho neplést. Rikkuiny oči byly chladné a plné vražedné touhy. Rozpárala mu část břicha odletíc pryč, nevšímajíc si krve na své tváři.*
Liath: *Netrvalo to příliš dlouho, když se k Liath donesl pach legiona, neznámého exceeda a povědomý pach dívky. Snažila si ho zařadit. Neměla moc dobrou paměť na lidská jména, i když na pachy ano. Proto věděla, že je to pach někoho s kým někdy mluvila. Už se jí vybavil i obličej.* Lien!* křikla jen na růžovou exceedku, která se však už zvětšovala do své větší formy. V té měla speciální schopnost, která nikomu v její blízkosti nedovolila se chovat hrubě. Používali to na agresivnější tvory, když je měli chytit. Teď ale chtěla Lien uklidnit tvora aby s Liath získaly přehled o situaci. Liath sice Rikku cítila, no zatím neviděla. Byly ještě celkem kus od sebe.*
Rikku: *Zakopla o kořen a natáhla se na zem pustíc Ryuua, který skončil vedle ní. Vytřeštěně se otočila na tvora. Ryuu na nic nečekal a objevil se před ní s malým nožíkem v ruce, připraven bránit dívku ležící na zemi. Tvor se rozehnal ale Ryuu se vyhnul zabodnouc nožík do zvířete. Vzlétl, stejně jako tvor, Rikku vytřeštěně hleděla na kapky krve, začala se třást při pohledu na krev. Ryuu sice byl rychlí a využíval svoji malou výšku oproti velikosti legiona. Jednou to však nestihl a rána od legiona ho odhodila na strom. Rikku jenž to všechno pozorovala strnula.* Tys ublížil Ryuuovi, tys mu ublížil *zašeptala jako v tranzu. Zvedla se na nohy nepřestávaje se třást. Magie z ní vytryska a ona cítila sžíravý vztek. Ublížili Ryuuovi, zaplatí za to. To bylo jediné na co dokázala myslet. Nikdo nesměl ublížit Ryuuovi, nikdo. Zabije toho tvora. Zabije. V jejích dřív laskavých očích se vytratil všechen cit.*
Liath: Alespoň, že už jsme kousek od kraje lesa,* podotkla jen Lien. Liath mlčela. Už si zvykla na exceedčino komandování. Opravdu byly kousek od kraje lesa, ale i od Rikku s jejím exceedím společníkem. Proto i zaslechly, jak se legion pohyboval. Spíše tedy cítily dle otřesů jelikož se legion pohyboval po zemi. Asi bral jako zbytečnost snažit se vznést. Očividně si chránil svoji potravu. Liath a Lien se na sebe jen podívali a poté zamířily za zdrojem. Jednak to bylo po cestě a jednak je to zaujalo.*
Rikku: *Ještě chvilku společně šli než vyšli na velké louce, Rikku se hned rozzářili oči při pohledu na krásné květiny, ale Ryuu spíše zbledl. On na rozdíl od ní si všímal okolí a proto si všiml velkého legiona kousek od nich.* Rikku musíme pryč. Hned! *Zasyčel na dívku. Rikku vzhlédla zblednouc a vytřeštíc oči. Snažila se vzít rychlé kramle, ale tentokrát štěstěna nestála na její straně. Šlápla na větvičku rozlomíc ji a upozorníc tak zvíře na jejich přítomnost. Stiskla Ryuua blíž k sobě a začala couvat. Zvíře vypadalo tak nějak naštvaně a rozeběhlo se na ně. Rikku se rychle rozeběhla pryč.*
Liath: *Vzala to skrze zdejší lesy při cestě z cechovních ostrovů do Balsamu. Sice obklikou, ale to jí nevadilo. Sice jak jí Lien už nejednou řekla, tak je dosti malá šance, že by tady Geleelu našla stejně jako kdekoliv jinde, ale to ji netrápilo. Zkrátka to bude zkoušet znovu a znovu. I když i tentokrát ji okolní pach zklamal. Hledala jakékoliv známky po dračím pachu a tak si dalších příliš nevšímala. Lien si všimla, jak nasává pachy z okolí a zamračila se.* Bylo by fajn, kdyby jsi někdy chytila rýmu. Třeba by ses pak chvíli chovala normálněji,* podotkla jen růžová exceedka. Liath se ušklíbla a přestala nasávat pachy.* Ani si nepamatuji, kdy jsem byla naposledy nemocná,* podotkla jen. Na což Lien pokrčila rameny a zdvihla tlapky v neutrálním gestu. Byly proti větru a tak Liath ani neměla jak zachytit pach legiona, který si na větší louce smlsával na palouku květin.*
Rikku: *Tentokrát vyrazila do těchto lesů i přes značné protesty Ryuua.* Rikku, nemůžeš jen tak někam chodit, co kdyby se ti ZASE něco stalo? *Promlouval ji do duše, už asi po sté, uveleben v jejím náručí.* Neboj, jsme na místě, opravdu mi nic nehrozí. *Usmála se na něj konejšivě, ale nepomohlo to. Malý exceed zastával názor že dívka potřebuje 24 hodinovou ochranu a nejlépe nikam nechodit. Pohodila dlouhými vlasy a vydala se dál do lesa. Slyšela že tu roste jedna moc hezká květina a chtěla ji vidět. Proto se sem vydala.*
Koniec: -- // --
Serena: *Bez slova prechádza širokou cestou, obklopená svojimi drobcami, ktorí si veselo štebocú akési novinky, čo v preklade znamená, že malá modrá exceedka sa striedavo vypytuje raz zeleného kocúra, inokedy bielej exceedky na všetko možné i nemožné, od výmyslu sveta a niekedy i to, čo by snáď nikomu nemohlo inak napadnúť* Približujeme sa *Oznámi jej uprostred rozhovoru Miidzu a vyletí do vzduchu, poletujúc pred ňou. Masako i Miwako sa stiahnu za ňu, kráčajúc každá z jednej strany, pričom sa obe rozhliadajú do strán, dávajúc tak pozor na približujúcu sa hrozbu* Ďakujem. Brána leva, Leo! Brána blížencov, Gemini! *Privolá k sebe dvoch svojich duchov a usmeje sa na nich* Volala si? *Prevezme komunikačnú časť Leo, ktorý jej hneď ponúkne rameno, čo prijme, zatiaľ čo sa Gemini chichúňajú, poletujúc okolo nich* Však sa pre mňa postaráš o jedného démona? *Opýta sa ho s prívetivým úsmevom, na čo sa obe exceedky za nimi rozosmejú a ona sa na ne otočí, vyplaziac na ne jazyk* Ale isteže. Pre moju nádher.. *Kompliment, o ktorý sa duch snažil však nemôže byť dopovedaný, keďže ich smerom smeruje niekoľko ohnivých prúdov. Ona sa okamžite ocitne v Leovej náruči a následne na to vo vzduchu, zatiaľ čo Gemini dotykom skopírujú Leov výzor a vlastnosti, berúc na ruky zvyšných zúčastnených - jej exceedov a rovnako s nimi odskočia mimo dostrelu plameňov* Prerušovať niekoho uprostred vety nie je zdvorilé *Odvetí pokojne Leo, keď ju usadí vetvu jedného zo stromov a upraví si okuliare na nose* Hlavne nie mňa *Zavrčí a veľmi rýchlym behom dole po kmeni sa ocitne pred démonom, vyhýbajúc sa jeho útoku ohnivou päsťou, zatiaľ čo Gemini sa ocitnú za démonom a kopnú ho do chrbta* Leo aj Gemini sú silní! *Zhodnotí to Masako, ktorá spolu s ostatnými lieta vo vzduchu nad ňou a ona sa usmeje* Miidzu *Prehovorí na zeleného exceeda a ten okolo nej obmotá svoj chvost, zlietavajúc s ňou na zem, kde ju pustí* Ďakujem *Poďakuje sa obom duchom, keď sa obzrie na polomŕtvho démona* To ho snáď naučí, že nemá otravovať blízke dediny *Usmeje sa a s úklonom nechá chichotajúcich sa Gemini zmiznúť, zatiaľ čo Leo ich ešte sprevádza chvíľu cestou, zabávajúc nie len ju, ale i jej exceedov*
---: ...
Liath: *Bylo to zábavné. Vzala tuto misi kvůli odměně, no nečekala, že si ji i užije a bude z toho něco užitečného. Během cesty ji totiž Lien učila Aeře. Byla natěšená do učení a tak pečlivě exceedku poslouchala, když jí popisovala, jak vyvolat křídla.* Každá magie začíná v srdci. A Aera není výjimka. Musíš se soustředit,* nabádala ji růžová, zatímco Lien zavřela soustředěně oči, pohroužíc se do sebe.* "V srdci,"* zopakovala jen co jí řekla Lien, no tohle znala i od Geleely, vodní dračice která ji vychovávala. Toužila létat. Nejen kvůli kinetóze a aby nebyla závislá na Lien, ale i kvůli tomu, že draci též létali. Nesoustředila se tedy na nic jiného než na toto přání. Lien ji přitom celkem zvědavě sledovala. Netušila ani jak dlouho tam takto seděli, než se Liath na zádech na chvíli objevila nafialovělá křídla. No sama dívka si je ještě ani nestihla prohlédnout, když už zmizely. Stačila je jen zahlédnout díky upozornění Lien. Povzdechla si. Bylo to těžší než zprvu myslela.Nepřestává se soustředit na to, co chce. Stále má zavřené oči a zatímco jí Lien pozoruje, tak zkouší aktivovat křídla. První úspěch ji celkem povzbudí a tak brzy se jejich barva objeví znovu, na trošku delší dobu. Dokonce se jí podařilo jimi i párkrát zamávat. No nesnažila se létat. Chtěla je jen udržet.* Na první pokus to není zlé,* podotkla jen Lien zatímco Liath se ušklíbla a nechala křídla zmizet.* Teď musíme ale splnit misi, co?* podotkla jen. Lien přikývla. Vydaly se tedy opět po stopě Legiona, který byl jejich cílem. Bylo dobře, že Liath znala jeho pach, a tak jakmile zachytila ve vzduchu jeho stopu tak netrvalo příliš dlouho aby ho našla.* Brána blíženců. Gemini!* vyvolala jen dvojici duchů, které se během chvilky objevily po jejím boku jakmile se jí do rukou dostal jejich zlatý klíč.* Gemi-Gemi! Mini-Mini! Volala jsi?* optala se jen dvojice, zatímco stáli ve vzduchu vedle ní. Ona ukázala na sebe.* Proměnte se na mě.* Vyzvala je jen, zatímco se dvojice zahihňala.* Budeme jako jeden z našich pánů!* chichotali se, zatímco se jí dotkli. Díky tomu mohli zkopírovat její schopnosti i vzpomínky. A tudíž i věděli, co mají dělat. Stejně jako Liath se rozběhli. Byli kousek od legiona a Liathin plán byl ho zboku obklíčit, zatímco Lien zamířila k tvorovi přímo. Byli od něj sice kousek, no dost na to aby o nich hned nevěděl. Poroto ho celkem zaskočili silné proudy vody od Liath i od Gemini, které na něj přiletěli ze dvou stran a srazily ho na jeden z tlustých kmenů stromů. Což ho napůl omráčilo a patřičně nasralo. No jako zázrakem se však během chvilky uklidnil. Za což mohla Lien, která se proměnila do své zvětšené podoby ve které i její hlava vypadala velikostně normálně.* Zbytečně agresivní,* povzdechla si jen Lien, no to už se Liath i Gemini stačili přezbrojit* Nepřišli jsme si sem hrát,* poznamenala jen Liath, která však byla právě Gemini. Dokázali napodobit i její charakter. Lien si povdzechla. Nemělo smysl zůstávat ve zvětšené podobě, když se legion uklidnil. Proto se opět zmenšila a obě Liath zaútočili. Skutečná Liath na sobě měla brnění podobného velké kočce, přesněji levharta, kdy nechyběly ani uši a ocas. Odlákávala svou ryychlostí legionovu pozornost zatímco Gemini s mečem náležícím ke stejnému brnění propichovala legiona až z něj nakonec pomalu odcházel život. Se zaduněním tvor upadl na zem, zatímco brnění i meč zmizely.* Můžete jít,* usmála se jen na Gemini, kdy se na ni na oplátku zazubili a s "puf" zmizeli. I Liath s Lien po chvíli odešli, hned poté co si vzali důkaz o legionově smrti.*
---..: ..
Hideo: Ummm tak půjdem. *Pověděl a pousmál se, načež vykročil směrem ze kterého přišli. Věděl totiž, teda spíše si myslel že ta vesnice je tím směrem ze kterého přišli. POrotože když šel k onomu místu spolu se Shizukim tak cítil pach lidí a tak to budou nejspíše tam někde. A nebo to byla jen nějaká skupinka lidí. No co už uvidí se. KAždopádně i teď šel zpátky podle pachu, protože si cestu nepamatoval.* Dám si rybuuuu *VYkřikoval při tom Shizuki stále dokola a natěšeně na tu rybu.*
Liath: Hmm vesnice,* zamrmle si jen pod nos. Osobně dává přednost lovu a vlastní obživě, no když nemusí tak spíš navštěvují restaurace a obchody. I když za to mohla Lien, která se ji tak snažila více socializovat.* Asi bychom se tam mohli podívat,* pokývne nakonec. Neví kudy přesně se tam jde, i když později až budou blíž zachytí pachy lidí. No teď byli celkem hluboko v lese a tak nevěděla kudy jít. Ani Hideo tam předtím než ho potkala asi nebyl, jinak by neřekl co řekl. Tudíž nemohla ani stopovat jeho pachovou stopu.*
--;;--:
Hideo: *Trošku se rozhlédl poté co zmizeli plameny obklopující jeho tělo a Shizuki celý šťastný, že ho jeho parťák ochránil se k němu přitisknul. Byl i celkem vystrašený a vylekaný od toho jak na něj démon vykočil, přičemž skončil Hideovi v náruči a ten ho pevně držel.* Eh jsme tu už nějakou dobu a ani na pach sme nenarazili, takže spíše bude lepší hledat něco k jídlu. Nedaleko je dokonce mám pocit vesnice. *Pronesl a usmál se na ni.*
Liath: *Celkem zaujatě sledovala jejich souboj. Osobně měla raději upředňostňovala... stylovější? styl boje než se takto mlátit, no za to asi mohla její dívčí část. Co už. Nijak to však nekomentovala. Prostě jen se pobaveně ušklíbla, nechajíc zmizet svou výbavu do své dimenze. Lien se jen ušklíbla no nic neřekla.* Myslím, že se máme splněno.* Podotkla jen Lien a Liath přikývla. Otočila se směrem do lesa.* Co teď? Chcete zkusit hledat draky, nebo seženeme něco k jídlu?* položila otázku Lien, zatímco Liath naklonila hlavu lehce do strany.* Něco k jídlu by neuškodilo. Mám hlad jak vlk,* podotkla jen, zatímco hodila mrtvolu do křoví. Lesní zvířata se o to postarají. Předtím však sebrala kus oblečení, který měl démon na sobě, jako důkaz pro klienta.*
Hideo: *Když se kousek od něj vynořil další ten onen tvor. Ten démon jak mu říkala Liath otočil se, přičemž viděl že skáče po Shizukim, který byl nad ním a koukal na to celé. Ten si toho snad skoro ani nevšimnu, když Hideo musil vyskoučit, přičemž mu od nohou šli plameny, které mu obalily nohy aby měl rychlejší a vyšší výskok. Postavil se tak démonovi do cesty a on již nemohl na ekceeda. Hideo ho chytil za tu ruku, kterou se předtím natahoval po Shizukim a přitáhl ho co nejrychleji směrem k sobě, přičemž ho celého obalily plameny a on mu zasadil přesně mířenou hlavičku, která démona donutila celkem zaskučet. Na to Hideo použil ohnivé pěsti a začal do démona soustavně útočit pomoci nich. Bylo vidět že se démon snaží nějak ohněm bránit, leč Hideovi to nijak nebránilo či ho to vůbec nezpomalovalo. Nakonec semknul rucue a propletl si prsty, přičemž takto zasadul démonovi poslední ránu, která ho poslala směrem k zemi, kde dopadl vedle něj i Hideo, který již z kapsy vytáhnul kudlu a probodl mu hrudník na místě srdce.*
Liath: *Byla pravda, že mu řekla, že se o démona může postarat. No nevyjádřil se přesně, a tak prostě chtěla mít práci co nejrychleji za sebou. V tomto byla celkem horkokrevná. No démon však nebyl jaksi sám. Pachy, které si myslela, že jsou jeden byly ve skutečnosti dva. Druhý démon, který se objevil z jiného keře skočil z boku k Hideovi. Zaměřil se však na jeho exceeda, kterého chtěl polapit. Nebyl hloupý a poznal, že jsou proti němu mágové, navíc zřejmě z cechu. Chtěl vyměnit svůj život a šanci na útěk za kocoura. Mrtvý démon mezitím padl Liath k nohám a ona pevněji sevřela meč v ruce. Mohla přivolávat věci no zatím samostatně. A stálo ji to více magické energie. Létací brnění však bylo jediné, které měla a tak se neměla do čeho přezbrojit.*
Hideo: *Když se vynořil jakýsi divný patvor, Hideo hned poznal podle pachu že to bude nejspíše on. Samozřejmě ho v tom utvrdili ohnivé proudy, které na ně vyletěli a Shizuki musel okamžitě opustit Hideovu hlavu, protože by byl popálen. No Hideo zůstal jen stát na místě a plameny onoho démona ho obalili avšak jemu to neudělalo ani škrábnutí či nějaké popálení. Přece jen byl to jeho živel a tak proč by mu ubližoval. No myslel si že Liath dodrží to, že mu tohto démona nechá, leč jak tak koukal neměla to v plánu a démon během chvíle padnu.* Eh *Povzdechnul si.*
Liath: *Netrvalo to dlouho a démon vyskočil s rozzuřeným výrazem z křoví. Vzápětí od něj jen vyšlehl plamenný jazyk směrem k Liath a následoval ho další směrem k Hideovi a Lien. Ta se zamračila a naposlední chvíli plamenu uhnula tak, že k tomu použila křídla. Liath jen vyblokovala ohnivý útok svu vodou.* Přezbrojit,* zamrmlala jen, kdy vzápětí její tělo zazářilo a její skromné oblečení nahradila létající zbroj. Přesněji zbroj s levhartím motivem, kdy se jí objevila i kočičí ouška a ocas. Zvýšila se tak její ryhlost a ona se během chvilky ocitla za démonovými zády.* Přezbrojit,* zavrčela jen, kdy se jí v dlani objevil tenký meč, kterým bez otálení podřízla démonovi hrdlo. Možná byla vůči lidem plaší, no to neznamenalo, že nedovedla nějakého tvora jednodušše zabít.*
Hideo: *Shizuki trošku posmutněl na její slova, přičemž Hideo vytáhnul ruku nad sebe a začal ho hladit po hlavičce aby z toho nebyl takový smutný. No Shizuki si to nechal líbit, ale zároveň sledoval Liath. Přece jen to dělal i Hideo, protože nějak moc nechápal co dělal. Nevěděl na co by bylo potřeba mokřit kře. Snad na to aby to nezačalo hořež? No kdo ví. Každopádně pomocí svého nosu také cítil že jsou kousek od něj.*
Liath: *Nikterak se nepřela o tom, že by Shizuki neměl pravdu. Přeci jen neznala sice Hideovu sílu, no věděla, jak jsou na tom drakobijci se svým elementem. Přeci jen ani jí neubližíly žádné vodní a kapalné útoky. Pousmála se.* Vždycky se najde někdo silnější,* podotkla jen Lien s menším ušklíbnutím, které však kocour nemohl vidět. No už byly téměř u zdroje pachu, a tak Liath růžovou exceedku pustila a ta aktivovala svoje křidélka. Poté natáhla ruku před sebe, dlaní vzhůru a z dlaně jí vyletělo několik proudů vody, které začaly smáčet keře u velkých stromů. Ani s jejím nosem úplně perfektně neurčila pozici démona a do křoví se jí opravdu lézt nechtělo.*
Hideo: Tak nevím. Jen mě to napadlo. *Pověděl přičemž se trošku trapně pousmál. Prostě řekl to co ho napadlo jako první věc a očividně to bylo něco zlé. No poslouchal co říká o démonovi, přičemž se pousmál a už otvíral pusu, že něco řekne, leč Shizuki ho tak nějak předběhl.* Hideo ho určitě zvládne, oheň proti němu nemá šanciii *Zavískal radostně Shizuki, který se ještě předtím vyškrábal Hideovi na hlavu a radostně pacičkama boxoval před sebe.* Je nejsilnější mág v ohnivé magiii. *Švitořil dále, přičemž to bylo celkem veselé a radostné z toho že má takového parťáka.* Ale no Shizu nepřeháněj. *Zavrčel trošku Hideo, kterému to poměrně vadilo a tak stočil pohled jinam a bylo na něm poznat že se za to vychloubání trošku stydí a je nesvůj v tomto.*
Liath: *Byla celkem zvědavá na jeho odpověď a tak jeho směrem stočila i tvář.* Proč byste měli zavazet?* Naklonila trošku nechápavě hlavu do strany.* Za chvíli budeme v démonově blízkosti. Údajně používá ohnivou magii tudíž by s ním neměl být problém.* Odvětila jen kocourovi, stočíc vzápětí pohled na Hidea.* Tobě plameny neublíží a já je zase uhaím vodou. Jestli chceš, tak se s ním klidně utkej, když jsem ti překazila boj s ještěrem,* navrhne mu.*
Hideo: Tak nevím. Napadlo mě to, abychom se Shizuem nezavazeli. *Zareagoval na její otázku. Nějak moc to nevěděl popsat. Ale přece jen nechtěl nějak zavazet při jejím boji s tím démonem. Navíc co kdyby jí jen zavazel. Kdo ví. Ale třeba se stane pravý opak a bude moci nějak pomoct. No co už. Samozřejmě i on ucítil jakési divné pach, který sem určitě nepatřil a všiml že i Liath ho nejspíše ucítila. Každopádně mlčel.* Co bude teď? *Optal se Shizuki s trošku zatajeným dechem. Neměl rád ticho.*
Liath: *Trošku ji zamrzelo, že Exceed pravděpodobně její vinou narazil. I když ne nijak extra. Lien se tomu jen uškrnula, věnujíc se vzápětí stejně jako Liath cestě před nimi.* Je to démon, no dle popisu nic, co se vyskyuje v strašidelných příbězích,* poddotkla jen růžová na poznámku Shizukiho, pohled však věnujíc cestě. Liath na to nic neřekla. Sice měly přibližný popis, no co když to byl jen klam? Přeci jen věděla, že i vulkáni na sebe umí brát podobu lidí. Třebas démoni uměli něco podobného.* Zavazet?* zareagovala však Liath trošku zmateně na jeho otázku. Ona sama si jaksi se spoluprací nelámala hlavu. Nač? Zachytila v tu chvíli však pach, který neznala a nepatřil sem a páchl po kouři. Sice zachytila ještě jeden, ale ten byl zase jiný, páchl podobně jak Lizard no jinak. Stočila kroky automaticky tím směrem.*
Hideo: *Shizuki který skočil směrem na Liathinu hlavu minul. Narazil poté do stromu, který měla předtím u sebe. No dopadl na zem.* Bolíí *Zakňučel, přičemž Hideo poslouchal Liath co říká.* To zní zajímavě. *Pronesl a usmál se, přičemž si všiml jak se vydala směrem do lesa. No přiskočil ke Shizukimu, kterého nabral do náruče. Ten si samozřejmě poté vylezl na Hideovu hlavu, kde se usadil.* Hideo co když to bude něco strašidelné? *Ozval se po chvíli následování Liath Shizuki.* Neboj určitě se to nějak zvládne.*Zareatgoval na něj Hideo, přičemž sledoval chování Liath. I on sám se snažil pomocí nosu naleznout jakousi pachovou stopu onoho démona. Čekal že bude určitě mít rozpoznatelný pach. Přece jen bude tu něco co tomu sedět nebude.* Umm a nebudeme vám zavazet? *Optal se po chvíli Hideo. Přece jen když spolu nemají žádný téning či něco podobného tak by eventuelně mohli býti nesladění.*
Liath: *Ušklíbla se, když Shizuki skočil na její hlavu. Přesněji, když se o to pokusil. V posledním okamžiku mu totiž uhnula do strany a otočila se k nim bokem. Byla celkem rychlá a tak s tím neměla problém.* Fajn. Hledáme ještě démona, který se tu má údajně skrývat. Několikrát napadl nedalekou vesničku a tak zažádali o jeho likvidaci,* podotkla jen než nasála zhluboka vzduch. Neznala démoní pach, no znala vůni lesa a jiných tvorů. Stačilo najít něco, co dle vesničanů používalo ohnivou magii, tudíž dost možná i ohněm páchlo. Sehnula se a sebrala Lien na ruky, zatímco se tam růžová exceedka pohodlně uvelebila. Bylo celkem příjmné se takto nechat nosit. Následně se jen otočila a zamířila dále do lesa, nějakou dobu pokračujíc po cestě než z ní odbočila do strany, zkoumajíc okolní pachy.*
---: --..
Hideo: *Chvíli přemýšlel, ale nikdy v životě to jméno neslyšel, no co už. KDyž však navrhla Liath že se mohou vydat s nimi, Shizuki se rozveselil a skočí směrem k ní, tedy spíše měl namířenu na vršek její hlavy. Už zase chtěl někomu dělat zle při tom když si hraje s vlasy.* Určitě určitě určitě *Vypiskoval. Měl rád společnost a hlavně cizí lidi, kteří ho neznali a on je mohl otravovat, tedy takto by to spíše řekl Hideo. No Shizuki se přece jen rád kamarádil a byl ukcený.* Eh tak můžeme jít kousek s vámi. *Pronesl a trošku si rukou promnul krk, přičemž i lehce zakroutil hlavou aby mu v něm pokřupalo lehce.*
Liath: *Tak nějak ji už napadlo, že zřejmě hledá ohnivého draka. Ostatně viděla předtím jak jeho tělo obalovaly plameny, tak to mělo svou logiku. Neviděla ještě takového ohnivého mága.* Vodní dračici Geleelu,* odvětila prostě. Hideo byl po delší době první člověk, které mu řekla i jméno své dračice. Prvním byla její cechmistryně. Krom ní to nikdo jiný v cechu nevěděl, že je drakobijec. Neměla tam ještě přátele a nikomu krom Lien nedůvěřovala natolik aby si nemyslela, že se jí jen vysmějí že draci už neexistují. Nikdo by ji o tom nepřesvědčil.* Můžete jít s námi,* navrhla jen Liath na stížnost exceeda, lehce přitom zrůžovějíc. Ani fakt, že byl Hideo drakobijec stejně jako ona neměnil nic na tom, že byla vůči lidem ostýchavější než se trochu otrkala.*
Hideo: Umm *Zamyslel se. Nevěděl jakto že o dracích toho tolik ví i když mu to celkem dosti rychle došlo. Přece jen byl chvíli vykolejen z toho že ona ví koho hledá a tak.* Zartsu. Ohnivý drak. *OPdpověděl na její otázku a usmál se.* Podle toho že o tom víš tolik tak též si drakobijec že? *Položil projistotu otázku avšak byla spíše řečnická a odpověď ani tak moc nečekal.* Koho hledáš ty? *Optal se jí poté a následně se podíval na exceedici.* Eh tak to bychom vás neměli zdržovat že? *Zareagoval na ni, přičemž se Shizuki trošku zaxichtil.* Ale já si chci ještě povídat. *Špitnul trošku smutně a sklonil hlavičku.* Ale no Shizu šak si můžeš vykládat v cechu. *Zkoušel se hjo trošku rozveselit.*
Liath: Hmm,* zamrmlala si jen pro sebe. Bylo to poprvé, co střetla někoho jako je ona.* Jakého draka?* vyzvídala, zatímco Lien po ní vrhla celkem pobavený pohled. Nebylo to tak dávno, co jí Liath poprvé řekla o Geleele. Trošku ji mrzelo, že zatím žádného nenašli. Kdyby ano, tak by to přeci jen mohla být i její dračice ne?* Měli bychom dokončit naši misi,* podotkla však zničehonic růžová exceedka, čímž vytrhla Liath ze zamyšlení.*
Hideo: Ano hledám. *Pronesl, přičemž se lehce ušklíbl. No lehce zvednul ruku k Shizukimu na ramenu a pohladil ho po hlavičce.* Leč na žádného sme nenarazili za tu dobu co tu hledáme. *Dodal Shizuki a Hide trošku posmutněl, no v zápětí se usmál a lehce protáhnul. Přece jen byl uprostřed jezení a onen ještěr ho vyrušil a tak má stále ještě hlad. No jídlo však už nikde neviděl jak se tak rozhlížel.*
Liath: *Lien si sice byla vědomá Shizukiho omluvy, no nebyla uražená a tak jí nebylo ani třeba. I když to krpec jaksi nevěděl. No vysvětlovat se mu to jaksi nechtělo.* Hledáš draka?* vyhrkla jen vzápětí když řekl, že nehledá lidi. Přeci jen to mělo svou logiku. Byly v lese kde dřív draci žili, povídalo se že možná stále žijí a hledal svého rodiče, který není člověk... A ta povědomá vůně... Mělo to smysl, leč to byla jen teorie.* Jsem Liath a toto je Lien.* Představila po chvíli i Liath je, jelikož Lien se k tomu zrovna dvakrát neměla a Liath začínala být netrpělivá.*
Hideo: Vím že v okolí nejsou lidé. *Poznamenal jen na to když mu odpověděla, že zde lidé nejsou.* Nehledám lidi. *Dodal ještě a prokřupnul si krk, přičemž se díval chvíli na Shizukiho a tu exceedku a poté na tu dívku zase. No Shizu chvíli vrtěl nožičkou do země a čekal zda ona exceedka přijme jeho omluvu. No když na něj nijak nereagovala tak se se sklopeným zrakem otočil a pochodoval k Hideovi, kterému se vyšplhal na rameno a okamžitě zvednul pacičku.* Jinak ahooj já jsem Shizuo a tohle je Hideo. *Zapískal s širokým úsměvem a zdvihnutou pacičkou. No Hideo se trošku styděl za chování svého kamaráda. Ale co mohl dělat že?*
Liath: *Při jeho slovech se jen jemně pousmála. Též zkoušela štěstí či tu nepotká svou vodní dračici Geleelu, no nikde v okolí zatím její pach nezachytila. Ostatně celkově si nedělala moc naděje, že by ji tu našla leč doufat nepřestala.* V okolí žádní lidé nejsou,* podotkla jen. Neměla jak vědět, že též hledá draka i když zajímavě voněl. Což mu říct též nehodlala. Běžně to lidem neříkala od doby, co ji za to Lien pokárala. Ta ostatně teď shlížela na malého exceeda se směsicí podrážděnosti a pobavení.* U všech ocásků* povzdechla si jen, když vybreptl slovo velký. Věděla, co se mu přibližně honí hlavou. Byla na to zvyklá. Její domněnku potvrdil jen Hideo, když kocoura napomenul.* "Mláďátko,"* problesklo jen růžové exceedce hlavou, zatímco Liath se jemně uškrnula.*
Hideo: No rodiče, spíše jen jednoho. Vychoval mě a všemu naučil a tu by se prý mohl vyskytnout. *Pronesl Hideo a lehce pokrčil rameny, protože se mu nechtělo nějak zacházet do podrobností.* Ach ale tak co aspoň by byla zábava. *Pronesl a usmál se trošku. Zajímalo by ho jaké by to bylo se postavit své vlastní síle. Přece jen to se jen tak nestane, ale co už. Třeba na toho tvora ještě někdy narazí a bude si moct vyzkoušet bojovat proti němu svou vlaswtní silou. No Shizuki trošku zavrtěl hlavou, když ho exceedka té dívky napomenula.* Aleee když.. ummm... *Nevěděl jak to říci aby to neznělo zle, ale asi tomu jinak nešlo.* Velký. *Vypadlo z něj, načež se na něj podíval sám Hideo a trošku se zašklebil.* Hej Shizu buď slušný, stačilo když si civěl na tu holčičku bez nohy.. *Napomenul ho a zároveň mu připomenul, neco za co ho musel hodně dlouho kárat že nemá dělat, protože to bylo opravdu neslušné a Hideo se za něj styděl. No Shizuki tedy sklopil zrak a díval se do země.* O-omlouvám se. *Vypadlo z něj na omluvu oné exceedce.*
Liath: Říká se mu Lizard,* podotkla jen Lien, zatímco Liath zaujalo něco jiného.* Rodiče?* zopakovala jen zatímco si ho zvědavě měřila. Nedělala si naděje, že by byl stejný jako ona a hledal nějakého draka.* Měl bys být rád, že nemusíš plýtvat energií. Tuhle ještěrku obyčejnou silou neporazíš, kopíruje tvoje dovednosti. Ovládáš bleskovou magii on taky. Dokážeš jíst blesky on taky. Přivolíš brnění on také. Přivoláš nebeského ducha, tak zkopíruje nebeského ducha. Jeho hlavní slabina je v tom, že dovede kopírovat jen jednoho člověka či ducha naráz. Na jeho likvidaci nestačí jen hrubá síla,* poznamenala jen směrem ke kocourovi Liath, opakujíc část toho co řekla Lien, trošku to však rozšiřujíc. Pamatovala si jak proti ještěrovi zkusila přivolat Aquarius. Tehdy bylo kolem dost mokro. Lien se jen ošklivě podívala na exceeda před sebou.* Slušnému chování tě nikdo neučil?* podotkla jen s jakousi povýšeností sobě vlastně. Liath si nad exceedkou jen v duchu povzdechla.*
Hideo: *Díval se na tu divnou kočku. Přišlo mu celkem divné že měla hlavu pomale větší než tělo, ale co už. KAždý byl přece jen jiný, ale opravdu mu to přišlo divné.* Nemám ani tušení co to je za tvora. Hledal jsem tu jen svého rodiče. *Poznamenal. Protože opravdu netušil co za tvora to je, protože ho napadl a tak se setkali čistě náhodně.* Tvoje mise to možná byla, ale mne napadl a byl to můj souboj. *Poznamenal přičemž se trošku zamračil. Nesnášel když se někdo pletl do nějakého souboje. No Shizuki dopadl též na zem a doťapkal před tu růžovou exceedku. Jemu bylo celkem jedno že si toho určitě všimne. Každopádně si prohlížel její hlavu a ten tvar "Divný." Pomyslel si načež se poté trošku vzpamatoval se zýrání.* Hideovy plameny spálí všechno. I tento tvor by určitě byl zlikvidován. *Pronesl a usmíval se a byl pyšný na Hidea a jeho moc.*
Lizard: *Ona sice povědomému pachu pozornost věnovala, no neměla moc jaksi představu co ji to připomíná. Jen že to bylo něco dobrého. Lien jen po chvíli přistála kousek od nich, zatímco si založila packy na hrudi. Už nebyla maličké exceedče a tak tu z nich byla asi nejvíce zkušená za ty dvě stovky let.* Dle toho, jak jsi chtěl s tím Lizardem bojovat jsi ani nevěděl, co používá a za magii. Kopíroval tvou sílu, schopnosti a dovednosti,* poznamenala jen růžová exceedka, která měla vzhledem k tělu celkem velkou hlavu, mikajíc špičkou ocásku sem a tam.* "Neobvyklá ohnivá magie,"* pomyslela si jen, když koutkem oka předtím sledovala jeho plameny obalující jeho tělo.* Je nejjednodušší poslat proti tomuto tvorovi jiného slabého, které zkopíruje a sám se unaví,* pokračovala poučně Lien, zatímco Liath se zbavovala unaveného ještěra.* Přezbrojit,* zamumlala jen zatímco se jí v ruce objevil štíhlý meč, kterým ještěra zabila. Z tlamy mu jen ulomila roh, který tam zůstal jako důkaz.* Tohle byla má mise. Nejsi z cechu aby ses mi do toho mohl plést,* odfrkla si jen Liath na jeho stížnost, že to byl jeho soupeř.*
Hideo: *Už se mu chystal dát hlavičku, když je oba smetl jakýsi vodní proud a rozdělil je tak od sebe. Hideovy plameny však zcela nezmizeli, byly jen z o dost menší a následně kolem něj zase začali plápolat, avšak když si včšiml co vyvádí s jeho protivníkem jen naklonil hlavu a plameny kolem něj se začali zmenšovat, protože už byly potřeba jen na vysušení jeho oblečení.* Heeej ten byl můj. *Zavrčel trošku naštvaně že jim přerušila souboj a navíc mu ještě promočila oblečení, ze kterého šla nyní pára jak se pomocí tepla vypařovala voda v něm. Přešel k nim však blíže, přičemž k nim přiletěl Shizuki, který se usadil Hideovi na hlavu. No díky svýmu nosu z ní cítil jakýsi divný pach, dosti známý, ale zatím to nijak neřešil.* Vidíš Hideo takto se to dělá. *Vysmál se trošku Shizuki nad tím že oni se jen přetlačovali.* Ale ticho buď ty strašpytle. *Řekl trošku nabroušeně, když sledoval tanečky těch dvou. Byl celkem naštvaný že mu sebrala protivníka, ale co měl dělat, když už odpadl.*
Liath: Panečku...* zamrmlala jen Lien, když nabrala rychlost letu aby Liath stačila. Což od nedávné doby nebylo tak snadné jako dřív, ale což. Brzy se už před nimi rýsovala zápolící dvojice, kdy jednoho z nich povzbuzoval jeden exceed. Uškrnula se. Využila toho, že právě přišla a byla poblíž. Z rukou jí vyletělo několik vodních proudů, které spláchly oba bojující.* Tuhle ještěrku si beru já. Ostatně je mým cílem,* obeznámila jen trošku s váhavým hlasem mladíka, kterého před chvílí zmáčela. Lizardova pozornost se teď přesunula na ni. Uškrnula se tomu jen, s jakýmsi opovržením ho sledujíc. Věděla, že dovede kopírovat magii. No už měla trik, jak ho obelstít a snadno zlikvidovat.* Otevři se Bráno psa! Nikora!* vyvolala jen ducha, zatímco mezi prsty svírala stříbrný klíč. Úmyslně vyvolala slabého ducha. Což Lizard jeho sílu i částečně vzhled okopíroval, začíc napodobovat Pullyho pohyby, kdy namodralý Nikora začal dělat něco podobného tanci, navyšujíc brzy tempo až se oba tvorové unaveně zhroutily na zem.*
Hideo: naaah *Zamrčel a po chvíli se zvednul ze země, přičemž na něj akorát běžel onen ještěr co ho napadnul.* Hideo dávej si pozor. *Zavřískal Shizuki, který byl ve vzduchu a sledoval to. Hideo se zamračil a rozběhnul se bezhlavě proti onomu ještěru. Nebylo potřeba nějak zkoumat něco. I on si všimnul že ještěr na něj běží a tak se prsotě rozběhl proti němu. KDyž se dostali blíže k sobě, ještě se jako kdyby zvednul na zadní tlapy a zaútočil na Hidea předními, přičemž hideo se dostal před něj a rukami ho chytil na místech, kde mají normální lidé ramena. V tom ho celého obalil plamen aby si tak navýšil nějakou tu sílu a také aby to měl jednoduší s tímto ještěrem či co to bylo přesně. Šiřil se tak v jeho okolí plamen, kterým tlačil na onoho ještěra. Ten však k Hideově překvapení, použil též oheň, jako kdyby to zkopíroval a tlačil an něj také. Leč byl silnější než Hideo a ani jeho opora v plamenech mu nepomáhala a tak mu nohy popojížděli dozadu i když se snažil zatlačit onoho tvora dozadu.* Zabeeer *Křičel povzbudivě Shizuki na Hidea, který se vyhýbal tak tak plamenům co od nich odletovali.*
Liath: *Byla tu z prostého důvodu. Tedy dvou. Jedním z důvodů byla likvidační mise Lizarda typu devět a druhá údajné klepy ohledně draků, kteří tu dříve žili a možná ještě žijí.* Být tebou, tak si příliš nadějí nedávám,* podotkla jen Lien zatímco s aktivovanými křidélkami letěla vedle Liath, která procházela mezi stromy po svých. Lien jí slíbila, že jí Aeru naučí no to ještě počká* Prý to má být někde tady,* podotkla jen Lien na což Liath přikývla.* A není sám,* odvětila jen prostě. Díky citlivému nosu a známému pachu ještěra, kterého už jednou porazila věděla přesně kam jít. Jeden z pachů jí však celkem lákal z jiného důvodu. Něco ji to přípomínalo, i když dosti vzdáleně. Ještě jí však chyběl kus než se k ním s Lien dostanou, i když se dala do běhu.*
Hideo: *Seděl pod jednom z velkých stromů, hned u začátku lesa spolu se Shizukim a svačili. Shizuki si pochutnával na své čerstvě ugrilované rybičce na Hideho plamenech a sám Hideo jedl jakýsi chleba s kusem sýra. Byly tu s prostým cílem. Před nedávnem se dozvěděl že tu žili draci a říká se že tu dsot možná žijí ještě teď. Chtěl zjistit zda tu náhodou není jeho rodič- Igneel. Leč tu zatím žádného draka nepotkali a teď si tedy dávali společnou přestávku na jídlo a aby doplnili své síly.* Co když žádného nenajdeme Hideo? *Optal se Shizuki z ničeho nic Hidea a trošku zamyšleně na něj koukal, místo aby pokračoval v jídle rybičky.* No tak asi půjdeme domů Shizu. A při jídle se nemluví. *Odpověděl mu Hideo, zároveň ho i pokárajíc že při jídle mluví. No pomale ujídali své porce, než uslyšeli jakési praskání jako kdyby něco šlo jejich směrem. Hideo vyskočil na nožky a Shizuky zase na jeho hlavu nebojácně se vyhlížejíc co k ním míří.* To bude určitě Igneel. *Zašvitořil radostně Shizuki, který trošku poskočil.* Najednou nejsi takový strašpytel. *Rejpnul si mírně Hideo a sledoval místo odkud přichází hluk. Vtom však vyrazil jakýsi velký ještě přímo proti nim. Z houští a jelikož ani Shizuki ani Hideo nečekali nějaký útok tak Hideo odletěl dozadu, kde zády sjel kousek i po zemi. No Shizuki použil křídla aby se udržel a nespadnul.* Taky si mě mohl chytiti Shizu. *Zaremcal Hideo.*
BlueBoard.cz ShoutBoard