Přidej zprávu »
---: ---
Karusi: *Karusi došel dolů z vrchních pater.* Super. Mise hotová. *Pak se podíval na Reishiho který už byl skoro kompletně v rozpadu. Tak či tak byl už mrtvý.* Je to škoda. Ale bohužel bylo to nutné. Nech ho tady. Tomu už nikdo nepomůže. Vždyť z něho skoro nic nezůstalo. *Karusi jen s trochu zklamaným obličejem odešel z jeskyně.*
Aishi: *Když Aishi chytne nepřítelovu ruku, tak s ním trochu cukne, aby ho dostala pryč od Karusiho. Poté co Karusi začne opisovat onu desku, tak Aishi je u onoho muže.* Mám takový pocit, že máš smůlu, *řekne dívka a pak se podívá na Karusiho.* Dobrá práce, takže tak bych tenkrát dopadla, jo, *řekne jen Aishi.*
Karusi: *Karusi jen viděl jak se blíží pěsti Reishiho. Schytal několik fakt dost silných ran. Snažil se kolem sebe kroužit bičem aby zmírnil rány. Inu moc to nepomáhalo. Po chvíli kdy do Karusiho bušil si Karusi oddechl. Raishiho pohyb dosti utrpěl na přesnosti. Karusi se tedy sebral a pomal use vydal nahoru kde viděl že se deska nachází. Deaktivoval Chimanako.* Teď zemřeš. Je to opravdu škoda jelikož nerad zabíjím a nesnáším to když někomu musím vzít život. Ale ty by jsi ho jinak vzal mě. Měj se. *Karusi zatím přešel anhoru a začal opisovat danou desku pro kterou byly posláni.* ------------------------------------(NPC) *Reishi zasahoval. Tu rána, tam rána.* Chcípneš. Chcípneš slyšíš? *Najednou trefil totálně mimo. Opět mimo a zase mimo. Najednou se mu podlomily nohy. Ještě ho chytla díky oslabení jeho reflexů Kami pomocí řetězu.* Co jsi mi to udělal ty svině. *Reishimu během chvíle upadlo pár prstů a on sám začal úplně prosit.* Prosím zachraň mě. Prosím. Nechci zemřít. Ty jsi mě otrávil že. Prosím dej mi protijed. Nechci zemřít.
Aishi: *Aishi schytá několik ran a následně dopadne na zem.* 'Zatraceně, tohle nedopadlo moc dobře,' *pomyslí si Aishi. Poté co se nepřítel naštve a otočí se na Karusiho, tak se Aishi zvedne a podívá se na nepřítele.* 'Co mu vlastně udělal,' *pomyslí si dívka. Poté co se Aishi trochu vzpamatuje, tak začne soustředit svou chakru do Onikurashi a pokusí se jedním koncem zasáhnout nepřítele a případně ho i obmotat, aby ho zastavila a Karusi mohl zaútočit.*
Karusi: *Karusi přiběhl k Shikiovi. Povzdechl si. Karusi změnil Shikia na bič a začal s ním kolem sebe kroužit aby získal setrvačnost.* "Mám jen jednu možnost. To co tady předvádí je nelidské. Karusi začal švihat bičem po Reikim. Doufal že bude mít štěstí a zasáhne ho.* -------------------------------------------------------------(NPC) *Reiki se jejímu útoku jednoduše se svou rychlostí vyhnul. Rozběhl se opět po Aishi a šel jí uštědřit dost ran. Najednou dostal přímo mezi lopatky zásah ostnem biče.* Ty hajzle. Chcípneš. *Otočil se a ihned vyběhl na Karusiho. Bohužel už měl v sobě jed Shikia a tak je jen otázkou času než zemře.*
Aishi: *Aishi si všimla, že oba dva summoni, které Karusi vyvolal zmizeli.* 'Zatraceně, mám takový pocit, že to dneska nedopadne moc dobře,' *pomyslí si Aishi. Když se pak začne měnit vzhled nukenina, tak si Aishi jen torchu povzdechne. Pak se najednou rozběhne proti ní. Aishi vidí jeho útok a tak rychle složí pečetě a vydechne proti nepříteli velký ohnivý proud. (Katon: Ryuuka no Jutsu)*
Karusi: "Sakra." *Byako padl. Karusi však uchovával klid. Přemýšlel nad tím co teď. Kinjo se však rozplynul během chvíle potom. Karusi viděl moc dobře kde Reishi je a tak mávnul 3x rukou a vyslal proti němu větrné čepele (Fuuton: Juuha Shou ). Karusi ihned potom poslal i Shikia aby nunkenina dostal. Shikio s radosti vyrazil proti Shikiovi. Karusi mezitím vytáhl svitek a začal malovat. Po chvíli vyvolal 5 hadů pomocí techniky (Sukoshi Kōgeki)* --------------------------------------(NPC) *Reishi dostal zásah do ruky větrnou čepelí a začal krvácet. Najednou se po něm řítil had.* "A dost." *Reishi najednou změnil vzhled. Otevřel 4 bránu hachimonu. Shikia během chvíle dostal.* Teď jsi na řadě ty. Dámo. *Řekl a vyběhl směrem k Aishi kterou prostě chtěl sejmout. Karusiho chtěl vyřešit potom. Nebral ho jako tu primární hrozbu. Její řetěz bylo nic. Jednoduše se mu v té rychlosti vyhnul.*
Aishi: *Aishi schytá zásah do pravé paže a tak trochu bolestí zaskučí, ale nějak moc to neřeší. Když opar začne pomalu klesat, tak se dívka rozejde za Karusim. Jeho summoni bojují proti onomu chlapovi. Následně se Aishi začne soustředit na svou chakru a tu přesune do řetězů Onikurashi. Poté se jeden konec rozletí proti nepříteli, aby ho ještě více zaměstnala.*
Karusi: *Karusi četl v Reishiho hlavě a tak nebyl problém jeho střele uhnout. Když se následně opět zvedl opar, viděl jen auru kolem Reishiho. Ihned proti němu vyrazily jak Vyako tak Kinja. Karusi šel pomalu za nimi a na rukou měl stále vytasené zápěstní nože. -------------------(NPC) *Reishi opět dostal blok své katonové techniky. Zasyčel vztekem a začal se dostávat výš do vyšších pater jeskyně. Bohužel Aishi nenapsala nic o vyhnutí se střele z vody a tak dostala dosti nepříjemný zásah do pravé paže. To už však po něm šli Kinja a Byako. Dařilo se mu docela dobře vyhýbat. Jakmile však našel dobrou příležitost praštil plnou silou do masky Byaka a k tomu přidal Oukashou. Ta se rozpadla a Byako zmizel. Reishi se jen zasmál. Hadovi nebylo tak těžké uhýbat. Složil rychle pečetě a vytvořil si 2 klony (Kage Bunshin no Jutsu)* "Teď uvidíme jak mě najdete." *Reishi stále bojoval s Kinjem. Po chvíli vystřelil z konečků obou ruk na Kinja vodní střelu (Mizzudeppou no Jutsu).*
Aishi: *Aishi se jen pousměje.* V poho, *řekne Aishi. Poté co Shinju hodí ty kouřové granáty, tak si Aishi jen pousměje. Fajn, jdeme na to. Následně seskočí za Karusim a také začne dostávat další bandity do bezvědomí. Poté co jsou všichni v bezvědomí, tak se podívá na osobu, která tam zbyla.* 'Úkol splníme a neodejdeme,' *řekne si v duchu dívka. Když proti nim letí proud ohně, tak složí několik pečetí a vyplivne proti ohnivé plně proud vody. (Suiton: Mizzurappa)*
Karusi: Díky Aishi. Tohle nám dost pomohlo. *Karusi se podívá na Aishi. Všimne si Sharinganu v jejich očích.* "To stejné měla Raikage." Doufám že vidíš v kouři tak dobře jako já. *Karusi vytáhl 2 kouřové granáty a hodil je dolů na bandity. Zápěstní nože se vysunuly přesně včas aby Karusi zasáhl těch pár šípů co na ně stihlo letět. Následně skočil dolů do kouře a tupou stranou katany začal každého koho viděl dostávat do bezvědomí. Když se kouř rozplynul tak žádný bandita nestal na nohou. Karusi však věděl že ten silný přichází až teď. Složil pečetě a pomocí Kumenju a techniky Kumen Sowaka vyvolal velkého hada Kinja a tygra Byako. Oba stojí právě po jeho boku.-----------------------------(NPC) *Reishi scházel po schodech dolů a přitom tleskal.* Pěkná akcička. Ale je mi dost líto. Tady vaše cesta končí. Ale jsme férový chlap. Když se otočíte a vypadnete tak vás možná nechám žít. *Větu zakončil dosti nepříjemným úšklebkem. Na oba namířil prstem jedné ruky a vystřelil po nich projektil stlačené vody (MIZZUDEPPOU NO JUTSU). Následně složil další pečetě a vyslal proti oběma proud ohně jako plamenomet (Katon: RYUUKA NO JUTSU).*
Aishi: *Aishi si vyslechne Karusiho.* Dobře, na druhé straně jsem nic nenašla. Bez krveprolití, dobrá, budu se snažit, ale když to bude nevyhnutelné, tak mi nic jiného nezbyde, *řekne dívka a pak se rozejde po boku Karushiho. Když se dostanou před jeskyni, tak si Aishi aktivuje Sharingan. Jde pár kroků za Karusim, který likviduje pasti.* Dobrá, *odpoví mu jen dívka. Ve chvíli, kdy se proti ním začne řítit ohnivá koule, tak Aishi rychle složí několik pečetí a vyplivne proud vody proti ohnivé kouli. (Suiton: Mizzurappa)*
Karusi: *Seskočil z ptáka a čekal na Aishi. Jakmile se ukázal ihned spustil.* Našel jsem koncentrací chakry v podzemí. Myslím že jsem našel nás cíl. Je tam s chakrou jen jeden ale jinak je tam dost banditů. Byl bych rád kdyby jsme se obešli bez krveprolití. Tak pojď. *Pták se rozpustil a Karusi vyrazil k danému místu kde viděl ty chakry.* (S) Takže žádné zabíjení? Vážně? (K) Znáš mou filozofii Shikio. Žádné zabíjení. Pokud to nebude nezbytné. *Už se blížili k jeskyni. Karusi si opět v očích aktivoval Chimanako a pomalu scházel do útrob jeskyně. Díky Chimanaku viděl pasti a tak je vždy zneškodnil jakmile je viděl.* Aishi už jsme skoro tam. Teď už bude boj. *Šeptl k Aishi. Vylezli na dosti vysokém místě. Banditi na ně však vůbec nekoukali. Karusi s Aishi jsou přibližně 10 metrů nad podlahou jeskyně.-----------------------(NPC) *Reishi narozdíl od ostatních o nich věděl. Bylo mu jedno kolik jeho lidí zemře. Nenáviděl shinobi. Složil ruční pečetě a přímo na otvor vystřelil ohnivou kouli (Gokakyu no Jutsu)* Nahoře vy pitomci. Zabte je než váš zabiju já. *Banditi hlasitě zařvali do boje a s Katanami, luky a Kunaii se hnaly po Aishi a Karusim.*
Aishi: Dobře, *řekne jen Aishi na slova Karusiho a dále se prochází po okolí. Jak se tam tak prochází, tak se jí nic nepovede najít, protože se za tu dobu nedostane tak daleko jako Karusi ve vzduchu. Když už je celkem dost daleko, tak se rozhodne, že se vrátí zpět na místo, na kterém se rozešli, aby si sdělili, co vše zjistili a jak budou pokračovat dále.*
Karusi: *Karusi vytáhl svitek a nakreslil ptáka kterého následně oživil (Idaina Ranken). Naskočil na jeho hřbet a koukl na Aishi.* Kouknu na to z vrchu. Zkus se ještě kouknout po zemi. Následně se sejdeme a snad s dobrým výsledkem. *Karusi vzlétl a s aktivním Chimanakem kontroloval vše co bylo pod ním. Trvalo to asi 30 minut a Karusi si všiml jedné silnější chakry v podzemí.* "To musí být ono." *Karusi deaktivoval Chimanako a vydal se za Aishi jí tuto novinu sdělit.*---------------------(NPC) *Reishi již delší dobu vedl gang v zemi údolí. Seděl ve své místnosti na vrcholku jeskyně a díval se na malý zápas který se odehrával mezi jeho bandity. Destičku kterou mají Karusi a Aishi získat má právě ve své místnosti.* Bože to je nuda. Chtělo by to trochu srandy. *Jakmile to dořekl ucítil chakru Karusiho. Na jeho tváři se vyčaroval malý úsměv. Vstal a zvolal na celou jeskyni.* Budeme mít návštěvu. Připravte se. *A tak se taky stalo. Banditi popadly své věci a zbraně, nastražili pasti do vchodů a čekali na příchod nebo na další rozkazy.*
Aishi: *Aishi dostala další B misi společně s Karusim. Akorát se necházejí v Zemi Údolí. Aishi má na sobě černou mikunu a černé kraťasy. U sebe má dále nějaké základní vybavení a Onikurashi.* 'Mám trochu strach, jak tato mise dopadne, protože, jestli to dopadne stejně jako minule, tak se už na to teď netěším,' *pomyslí si dívka. Zatím co Karusi sleduje stopy, tak Aishi se dívá po okolí, jestli ještě třeba okolo nejsou nějaké stopy.*
Karusi: *Karusi byl opět vyslán na misi typu B. Tentokrát v zemi údolí. Byl opět vyslán společně s Aishi ale tentokrát nikoho nechránily ale měli získat opis jakési tabulky od gangu který se v této zemi pohyboval. Karusi byl v černém oblečení a na očích měl tmavé brýle. U pasu se mu houpala katana a pouzdro s výbavou. Shikio se plazil vedle něho. Karusi zrovna sestával v podřepu u stop které se snažil nějak analyzovat. Inu není stopař takže nic extra.* Někdo tu byl. Ale fakt za živého boha nevím kdo. Už jsme tu 4 dny a pořád nic. *Karusi se zvedl na nohy a aktioval Chimanako. Nikde nikoho neviděl. Povzdechl si trochu sklíčeně.* Snad je najdeme co nejdřív. Už se vidím doma.
---: ---
Zeref: *Když se probudí Rin je dávno pryč, jako první věci si ve svém pokoji všimne jejího vzkazu tak si ho přečte a zasměje se tomu, poté se nasnídá a jak se tak prochází skončí v koupelně kde se umyje a pak vyrazí ven z paláce do světa. Hodlá odejít jen na krátkou dobu aby byl v Zámku až mu Rin přinese toho vědce a co že tam venku hodlá dělat? Zeref najde jednoho Ninju ranku A který je tak odvážný že se ho pokusí ulovit (Zerefa) ale ten ho porazí a poté jeho tělo změní do podoby chakrového jablka s životní energií a to Zeref pozře a získá plno energie a kromě toho omládne o jeden rok [Specializace: Rinnegan: Chakura Shokuyō Sōzō]. Tím nekončí, dalšího dne potká další dva nebožtíky a ty zabije tak že jim po boji vyrve životní energii přímo z těla a tu pohltí což má za následek omládnutí o další jeden rok, stále si zkouší zvykat na tu ohromnou bolest která t doprovází ale ani za ty léta si nezvykl [Specializace: Rinnegan: Tamashī no Tōnan]. Tímto už získal během dvou dnů zpět 2 roky svého mládí ale to nestačí a tak si pak dojde do Sora-Ku kde si najde tři ženy na které vyzraje tím že je svede na to že je bohatý a mocný což mu i vyjde a když si je zatáhne do jedné uličky tak je začne líbat ale při tom polibku absorbuje jejich veškerou životní energii ale použije k tomu velké množství temné chakry (35). Každá jedna tato žena mu vrátí věk o 1 rok a tak si celkově vrátí během několika dní věk o 5 let, následně se tedy vydá na cestu zpět do Zámku Králů. *
Rin: *Slnečné lúče pokročilých hodín sa tlačia dnu cez okno a zasvietia priamo na Zerefovu posteľ, čím prebudia sladko spinkajúcu Rin natiahnutú cez celú posteľ. Pomaly otvorí oči a poteší sa, že jej nevadí svetlo ani pohyb. Zdá sa, že zázračný klasický spánok pomohol a dal ju dokopy. Zdvihne sa na posteli na lakte a pozrie sa akým osudom skončil Zefi.* Jejda... *Spozoruje ho s hlavou opretou o svoj pracovný stôl. Najprv naňho hľadí nechápavo, ale keď si lepšie uvedomí, že sa rozťahovala cez celú JEHO posteľ mierne sa začervená. Potichučky ako myška, bosá vybehne z izby a zamieri po pamäti do miestnosti, kde kedysi našla čerstvé jedlo. Poberie odtiaľ ovocie, pečivo, šunky, syry a čokoľvek čo jej príde chutné a čerstvé a nájde tam niekde aj tácku na ktorú to začne nejako pekne arandžovať. Urobí z toho smajlíka v srdiečku vydá sa na cestu späť do jeho izby. Položí tácku s raňajkami na posteľ a zo stola mu vezme pero a papier. Napíše mu odkaz, ktorý položí k raňajkám na posteľ. Potom si čo najrýchlejšie vezme tých zopár vecí, ktoré si priniesla a vyberie sa na misiu, aby Zerefovi oplatila čo pokašľala. V odkaze stojí: „ Zefi, tvoje slová sú pravdivé a moje srdce potrebuje zahriať. Zatiaľ mám však iba teba a preto idem čím skôr splniť tvoje prianie aby som nahradila tú paseku. ... nezbedná Rin.“*
Zeref: Nespěchej Rin, lepší si dát načas než důvěřovat prvnímu koho potkáš a pak zůstat zrazená, mohu ti slíbit že tebe stáří nebude omezovat. *Poví s úsměvem a dívá se stále z okna, nějak si řekl že by to mohla být zábava sledovat tu další dlouhověkou osobu jako je on. *Neříkám abys věřila každému kdo na tebe dělá kukuč ale pokud máš pocit že tomu člověku na tobě záleží zkus mu věřit. Potřebuješ někoho kom bys mohla otevřít své srdce, život není jen o misích, oslavách a podobně. Víš nechci vypadat že tě buzeruju ale myslím to s tebou dobře. *Zeref si fakt teď přijde jako kdyby byl její děda a dával ji svá moudra. *Tvůj životní styl to úplně nezakazuje, potřebuješ jen někoho kdo tě přijme takovou jaká jsi i s tím v jaké společnosti se pohybuješ a je jedno zda bude v té společnosti taky nebo nebude, jen pamatuj si na to co jsem ti řekl. *Poví a pokračuje, nechá Rin v klidu usnout a sám pak po několika hodinách usne během své práce takže až se ráno Rin probudí uvidí Zerefa s hlavou položenou na stole jak si tam spokojeně spí. *
Rin: *Rozhodne sa teda nechať to tak pretože nevidí žiadny význam v tom aby sa hádali v jej hroznom stave. Keď Zeref naozaj nevyzerá, že by mal problém s tým, že tu Rin pobudne zavrie oči a na chvíľu úplne vypne. Precitne až keď jej Zeref dáva radu, no tá rada ju skôr zabolí.* Asi budem hľadať ešte dlho Zefi. *Prizná s ľútosťou v hlase. Potom sa mu zdôverí s tým aký boj v sebe zvádza.* Bojím sa, že každý ma zradí. Nikto mi zatiaľ nedokázal, že mu môžem skutočne veriť. A po tom všetkom čím som si prešla mám srdce trochu zatvrdnuté. Vnútri síce bije, ale nehreje.... *Prizná sa. Problém s dôverou je jedna vec a druhá je tá, že jej životný štýl a kruhy v ktorých sa pohybuje jej ani nedovoľujú si také niečo dopriať.* Na chvíľu si zdriemnem a aby som ti vynahradila dnešný poprask, zajtra vyrazím na tú misiu, aby si mohol začať všetky svoje výskumy. *Objasní mu rozhodne a nie je ani tak ťažké do niekoľkých minút sa úplne opustiť a zaspať.*
Zeref: Ale já mám být ten kdo dává pozor jsem ten starší a moudřejší ale to je asi jedno asi bych se o tom už nebavil. *Když Rin zmíní že by mohla k sobě tak se na ní otočí. *Jako pokud chceš klidně jdi k sobě ale mě určitě zatěžovat nebudeš, beztak nemám absolutně nic zajímavého na práci. Možná budu procházet jen pár osobních návrhů věcí co plánuju zkusit vyvinout nebo spíše vymyslet. *Myslí tím své nápady jako vědce které by rád uskutečnil a z nápadů by rád udělal skutečnost ale ono přesně k tomu potřebuje toho chlapce kterého má Rin unést, on v tom má Zerefovi pomoct. *Rin? Máš někoho ve svém životě komu důvěřuješ, koho máš ráda a za koho bys riskovala život? Na mě teď zapomeň a zamysli se nad tím zda máš a pokud ne dám ti radu, najdi si někoho takového. *Je to takové jeho moudro během toho co si něco zakresluje do svého takového bločku. *
Rin: *Naozaj sa Zeref ospravedlňuje za to, že jej chcel dopriať zábavu, ktorú ona nezvládla? Zdá sa jej to alebo naozaj Zeref cíti skutočné výčitky? Keď jej prinesie deku a zakryje sa previnilo sa naňho pozrie.* Nie je to tvoja vina. Ja som zrejme slabá! *Prevezme to na seba. Nevie prečo sa stalo to čo sa stalo alebo čo sa vlastne skutočne stalo a prečo sa cíti tak zle. Je si však istá, že toto Zeref nechcel.* Ou stačí mi pár minút... Nebudem ti zaberať tvoju posteľ keď hneď vedľa môžem robiť akýkoľvek bodrel. *Namietne trochu aj keď nie preto, že by tu nechcela ostať ale preto, že ho nechce zaťažovať.*
Zeref: Proč bych pro tebe nezabil? Zabil jsem ale jen jednoho, ten druhej má jen trvalé následky nic jiného. *Pro Zerefa to je jako kdyby řekl že ji podržel dveře nebo tak podobně ale tak ono pro jiné co nejsou na tohle zvyklí to může být něco jiného, Zeref v Rin vidí někoho kdo může totiž jeho život udělat zvláštní a oživit ho. Původně doufal že by to mohla být Mito že by to s ní mohl zkusit, ponořit se do nějakého vztahu ale dlouho se s ní teď neviděl a pořád ani neví zda by to byl vůbec dobrej nápad. *To já se omlouvám, neměl jsem do tebe cpát to svinstvo a prostě si s tebou dát jen skleničku nějaké whisky nebo vína a ne tohle. *Pak se otočí a prostě dojde k Rin a vezme svou deku kterou přes ní přehodí aby ji zakryl. *Aspoň ti nebude zima a klidně tu dneska zůstaň, nemusíš se bát nejsem úchylák co se nechává ovládat primitivními pudy, jsi tam v bezpečí.
Rin: *Prekvapene si vypočuje Zerefa ale akosi jej jeho slová nedávajú význam. Snaží sa spomenúť si na čokoľvek z toho čo sa dialo, ale nie je schopná vybaviť si ani jednu jedinú chvíľu.* Ty si pre mňa zabil? Znova? *Opýta sa smutno a tak trochu si to dáva za vinu, že z neho robí presne takú osobu akú v ňom vidí okolitý svet. Zahľadí sa naňho kým sa díva z okna a potom sa trochu zahanbene otočí na jeho posteli tak ho mala za chrbtom a skrúti sa do kĺbka. Je jej zle od žalúdka, bolí ju hlava a cíti sa hrozne. Akoby všetko bola jej vina.* Prepáč. *Zamumle tak nahlas aby to Zeref počul, ale len natoľko aby si vlastným hlasom neuškodila. Cíti sa totálne na nič. Zažiada sa jej pevného no nežného objatia. Zima si tiež vyberá svoju daň a mierne vidieť na jej sporo odetom tele, že sa miestami zatrasie. To čo teraz môže urobiť je vyležať sa z toho a potom sa pokúsiť Zerefovi vynahradiť spackaný výlet.*
Zeref: Začnu tím že jsi mi na okamžik zmizela z očí a když jsem tě našel tak už jsi kolabovala a pár chlapů tě chytlo a začalo tě svlékat a osahávat, asi nemusím říkat že jeden z nich je mrtvej a druhej už nebude schopen pronést jediné slovo. Odvedl jsem tě ale ukázalo se že jak jsi svůj stav míchala s alkoholem tak se to trochu zesílilo a byla jsi úplně mimo, nebo to bylo tím že v tom pití cos měla tak v něm něco bylo. Tak nebo tak vzal jsem tě sem a hlídal tě zda vůbec přežiješ ale překvapivě jsi přežila takže blahopřeju. *Tentokrát už mluví trochu více opatrně aby nemluvil moc hlasitě ale není u ní ale místo toho stojí u okna a dívá se z něj ven na to pusté okolí kolem zámku. *
Rin: *Rin sa z mrákot preberie až na Zerefovu otázku, ktorá jej pripadá ako brutálny vtip. Zdá sa jej však, že hovorí príliš nahlas. Zdvihne do vzduchu ruku a vystrčí mu prostredník. Aspoň že sa cíti akoby ležala na obláčiku. Natiahne sa ako mačiatko po dlhom spánku a chytí sa za hlavu.* Prečo mi tak hrozne treští hlava... a prečo ležím v tvojej posteli? *Je jej prvá otázka, avšak dokáže ju len zašepkať. Všetky okolité zvuky jej pripadajú príliš hlasné a ostré na to ako sa cíti.*
Zeref: Ta fakt musela v tom pití něco mít, však je úplně vyšlehlá. *Zeref si na konci ukazováčku pravé ruky vytvoří chakrovou střelu (jehlu) [Třída Kage: Chakura no Hari] a tu vystřelí do její hlavy a to způsobí ztrátu jejího vědomí. Pak ji prostě vezme a pomocí Hiraishinu se s ní vrátí zpátky do Zámku kde ji položí do své postele protože třeba by mohlo její tělo reagovat na ty látky (drogy) že by mohla začít zvracet a podobně a nestojí o to mít tam Rin která se udusí ve vlastních zvratkách a tak mu nezbývá než si ji nechat u sebe pro dnešní noc a dávat na ní pozor. Když uplyne aspoň tak 5 hodin tak ji začne zkoušet probouzet. *Rin budíček, dej mi vědět jestli žiješ.
Rin: Hviezdičky, fliačiky, Outsutsuki je pako, spadol hlavou hlavou do hnoja smrdí mu sako! Hej! *Začne si spievať totálne mimo rytmu a totálne od veci. Zrejme má na ňu všetko prehnaný účinok. Cíti silnú ruku a teplo niečieho tela ale nie je schopná nič urobiť. Len sleduje machuľky , ktoré jej tancujú pred očami. Jedna za druhou ako lesné bludičky. Pocíti však chlad, ktorý ju zasiahne až do špiku kostí a roztrasie sa na celom tele. Potom príde trochu tmavšia škvrna.* Zefík? Sloník? Zlobík? *začne pred sebou šahať rukami.* Zima, vločky, mráz.
Zeref: *Zerefovi Rin na chvilku zmizela z očí a tak ji chvilku nechal ale očividně nebyl dobrej nápad ji sem vzít, netuší zda nezvládla tu trávu nebo ji dělá problém to že to míchá s alkoholem nebo zda ji někdo fakt nedal něco do pití ale na tom nezáleží. Zeref si prostě prorazí cestu k Rin a dojde k nim a jednomu z nich dá rovnou silnou pěstí přímo do krku až ho to složí protože se nemůže nadechnout a druhej dostane silnou ránu přímo do oblasti srdce a on padne na zem a už se nenadechne a pak si Rin vezme jednou rukou tak aby si ji přidržoval u sebe k svému boku, potřebuje mít jednu ruku volnou kdyby si někdo řekl že ještě bude toužit po tom aby mu Rin sebral. *Jestli někdo z vás chce umřít jako tady váš kamarád tak prosím, v opačném případě pryč. *Naneštěstí oni neví že tohle je Zeref nějak ho tu nepoznávají a i další lidé se začínají hromadit kolem a tak si Zeref s Rin začne razit cestou ven aby se na ní mohl podívat venku na světle. *
Rin: *Rytmus hudby je to čo ju núti užívať si každý nádych aj výdych. A marihuana je to čo ju núti pri každom nádych a výdych vrtieť bokmi a zadkom a v podstate sa poddávať tónom celým svojím telom. Zeref opäť raz vyráža dych keď sa na parkete nedá zahanbiť. Pritancujú k nej však zvláštny spoločníci do tanca v nejakom tesnom zovretí. Rin sa začne točiť hlava a zo sveta okolo sa vytvára veľká pohyblivá machuľa. Mohla by to pripísať delíriu v ktorom sa nachádza ale jej mozog sa tomu smeje a silno to popiera. Pred pádom ju zachytia cudzie ruky, ktoré z nej začínajú strhávať tú úbohú košieľku a pár iných šmátra na iných miestach. Vnútorný protest Rin je však na bode mrazu.*
Zeref: *Zeref tu má nejradši právě ty hazardní hry a doufá že aspoň k jedné z nich se dneska dostane, třeba takový Black Jack nebo Poker by si rád zahrál. Nyní se ale věnuje Rin a hodlá si s ní zatancovat, někdo by řekl že to že mu je více jak 100 let bude znamenat že umí tancovat leda tak na nějakou hovadinu co dnešní generace ani nezná ale ono se ukáže že to je trochu jinak a Zeref se vážně hýbat a bavit umí. Rin si vyžádala aby si s ní zatancoval tak ji to vyplní. To jak si Rin sáhla po té skleničce nějaké vodky či co to bylo Zeref nekomentuje i když mohl by ji varovat že tu je celkem běžné že si tu lidé dávají něco do pití a pak jsou úplně sjetí, naštěstí Zerefovi si tohle ještě nikdo nedovolil protože on by jim pak tu látku narval do krku v kilogramech. *
Rin: Jupí výlet! *Zatlieska Rin a nechá sa znova previezť Zerefovým špeciálnym cestovným prostriedkom. Ocitá sa v poriadnom bodreli so všetkým čo to obnáša. Pitie, neprekonateľná hudba a tanec. Hazardné hry a kopa kopa ľudí. Rozžiari sa ešte vaic ako už doteraz žiarila a zatiahne Zerefa do prostriedku parketu. Začne sa vlniť úplne uvoľnene do rytmov hudby, ktorá na ňu pôsobí zvláštne povzbudivo ale aj omamne. Akoby v spojení s marihuanou a jej účinkami mala až priveľký vplyv na jej premýšľanie. Nedokáže sa držať na uzde, pretože stratila oťaže. Je jej jedno kto sa okolo nej obšmieta a ako by mohol byť nebezpečný poddáva sa rytmu a keď okolo prechádza barman s táckou alkoholu siahne hneď po najbližšom poháriku a vypije ho na ex. Pohár mu vráti a pošle ho očami kadeľahšie, no na ostatných vlniacich sa okolo jej zvodný pohľad pôsobí úplne opačne.*
Zeref: Takže tuhle hudbu tu nemám tak nás vezmu na místo kde tohle bude. *Podá Rin ruku a vlastně ji za tu ruku rovnu chytí a opět použije Hiraishin a přesunou se do velkého ale zchátralého města které je plné života zločinců a Nukeninů (Sora-Ku). Stále ji drží za ruku a dovede ji skrze vedlejší uličky do jednoho zdejšího klubu kam vejde společně s Rin a může ji rovnou udeřit hlasitá hudba přesně v tom stylu jaký si požádala a všude kolem alkohol teče proudem a je tu snad několik desítek lidí co se baví a hledí si svého. Ne že by sem Zeref chodil nějak často, byl tu snad jen 4x a vždy se tu ožral jako prase ale to je asi jedno ne? *Takže co spokojená? Myslím že tohle je ideální místo ne?
Rin: Hmmm? *Zareaguje na výčitku spálenia ohorku o vlastnú ruku a nechápavo prižmúr oči prečo mu to asi vadí. Mykne nad tým plecami a ďalej ho ťahá až nakoniec zaznamená úpadok odporu a Zeref sa zdvihne na nohy. Zreničky značne rozšírené od marihuany jej spôsobia ešte aj lesk v oku a takto ako mačiatko s prosíkavým pohľadom hľadí na Zerefa. Ten pookraje a pýta sa jej na štýl hudby. Rin neváha hneď má v rukáve odpoveď.* Energickú, veselú, hlasnú, plnú života a odviazanú.... *Zastaví jej príval slov až tým že ju chce niekam odviesť. Rýchlo si vybehne po topánky a obuje sa. Ako naspídovaná veverička je hneď späť pri ňom a nasleduje ho cez chodbu.* Kam ideme? Čo tam bude? Ďalšie prekvapko? Budeš tancovať tiež Zefi? *Spustí ďalší príval slov.*
Zeref: Musela sis to pálit o ruku? *Ne že by mu o nějak vadilo ale na jednu stranu se mu nelíbí že se akorát zbytečně poškozuje ale tak na druhou stranu to je asi její věc no. Když Rin pak zmíní že by to chtělo hudbu tak se zamyslí. Nemá ani šanci moc dlouho o tom přemýšlet protože Rin ho začne tahat aby se zvedla a tak se po chvilce zvedne a podívá se jí rovnou do očí. *Fajn hudba a tanec ale nejdřív mi musíš říct jakou hudbu bys preferovala, pak se zamyslím a uvidím co se s tím dá dělat. *Pak se zvedne a obuje si boty, počká si na Rin až udělá to stejné a hodlá vyrazit ven ze svého pokoje a chodbou jít někam dál ale kam? To Rin teprve uvidí, doufá že mezitím se dočká toužené odpovědi. *
Rin: *Vzdychne si a sústredí sa na nejakú zvláštnu pohnútku. Nevie však čo od nej chce samá tá túžba. Vezme si zbytky čo jej Zeref ponúka a pokúša sa potiahnuť si tak aby sa nepopálila. Potom si to típne jednoducho o ruku, vyskočí a z postele , otvorí okno a zahodí konček. Vydýchne až keď sa otočí späť k Zefimu.* Už to mám! Chce to hudbu! *Vynájde sa v sebe samej a vydedukuje čo vlastne chce. Ostáva dúfať, že tu Zeref hudbu vie zariadiť. Priskacká k nemu a snaží sa ho potiahnuť za ruku aby ho dostala na nohy, no nemá toľko síl aby ním nejako extra dokázala pohnúť.* Prosííím, Zefík, hudbu a tanec! *Zaprosíka stále ho ťahajúc za ruku aby ho rozhýbala, zapretá do nôh a mierne zaklonená. Keď sa pohne nesprávne, hrozí jej, že spadne rovno na ksicht alebo na zadok, ale na tom jej nezáleží.*
Zeref: Nevím přijde mi to jako celkem obyčejné slovo s mnoha významy, může ti opravdu chutnat jídlo, alkohol, člověk a mnoho dalšího. *Její poznámka o tom že jeho postel je božská ho donutí se zasmát, přemýšlí co ji k tomu poví a něco ho i napadne. *Víš když už spím tak rád psím pořádně v něčem kde se člověk pořádně vyspí, sice pokud jsem tam venku tak tento luxus si dovolit nemohu ale když jsem tu tak chci spát aspoň v něčem pořádném. *Odpoví s klidem na její slova ohledně jeho „božské“ postele. Ten její pokus kreslit něco do dýmu nekomentuje a dokonce ani v momentu když on vydechne svůj vlastní dým. *Koukám s tebou to fakt dělá divy, jsi z toho úplně mimo. *Poví a zasměje se tomu, ještě párkrát si popotáhne a vydechne, poté ji to podá i když moc tam toho už není. *Ten zbyteček můžeš dohulit sama jsou to zbytečky.
Rin: Chutí... *Pritaká a potom sa nevysvetliteľne zamyslí nad slovom chuť.* Nepríde ti to slovo zvláštne Zefi? Keď nám niečo chutí... môže to byť jedlo, alkohol, marihuana, človek... *Zasmeje sa nad tým a potiahne si znova keď jej Zeref podá štafetu. Okrem spokojnosti sa začína dostavovať aj uvoľnenie. Cíti sa akoby pomaly strácala pôdu pod nohami. *Zeref, máš fakt božskú posteľ! Veď ty sa musíš cítiť akoby si spal na oblaku! *Vykecne znenazdajky a keď znova potiahne a vydýchne snaží sa prstom do dymu niečo nakresliť. Podarí sa jej dym akurát tak rýchlejšie rozčeriť do vzduchu na čo sa zamračí.* Umelkyňa zo mňa asi nebude! *Zamrnčí trochu sklamaná a zhlboka sa nadýchne vône ktorá sa okolo nich uvoľnila. Zamarí sa jej mysli nejaký obraz čerstvo pokosenej trávy uprostred divočiny a nej samej v nej. Zmizne však tak rýchlo ako príde. Počká si kým dym vydýchne Zeref a rukami mu šibrinkuje pred ksichtom aby mohla naďalej skúšať svoje dymové nadanie.* Aha... som kúzelník! Viem čarovať s dymom!
Zeref: *Pro Zerefa je extrémně těžké se nezačít smát tomu jak se z toho Rin rozkašle, přitom si myslí že to ubalil v tak dobré konzistenci aby to moc neškrábalo ale na druhou stranu tohle je pro Rin její poprvé a tak se nedá divit že má takovou reakci. Když si Rin dá znovu tak je to už lepší a tak je za to celkem i rád a s radostí si to od ní vezme a spokojeně to do sebe začne zase natahovat. Zkouší si toho jen pro sebe nekrást nějak moc, není to nic extrémně silné protože to by Rin asi odpadla takže Zerefa to moc nezhulí ale spíše ho to dostane jen do nálady ale Rin? To se ještě uvidí, rozhodně to bude zcela jistě zábava. *Jsem rád že ti to chutná. *Poví a podá ji to opět. *
Rin: *Sleduje ako si potiahne Zeref a aký spokojný vyzerá byť keď sa uloží späť do postele. Na chvíľu zaváha keď je rad na nej. Predsa len s fajčením ako takým nemá žiadne vlastné skúsenosti. Mykne však plecom- všetko je raz po prvý raz. Podľa vzoru Zerefa do seba najprv potiahne. Neodhadne však akou silou a prvý dym zachádzajúci jej do bránice ju trochu prekvapí. Zakucká sa a rozkašle. Pripadá si trápne, ale nemôže povedať že by ju to odradilo. S dôstojnosťou, ktorá jej ostala si ešte raz odkašle a potom znova potiahne, tentokrát už jemnejšie aby sa hneď nezadusila. Chvíľku podrží a slastne zavrie oči. Tá chuť je pre ňu niečo úplne nové. Potom konečne vydýchne a otvorí oči aby mohla sledovať jemné nitky dymu pred sebou. Zamyslí a ľahne si vedľa Zerefa na chrbát.* Súhlasím! *Povie a ešte raz si potiahne než mu šúľok zase podá. Znovy vydýchne a spokojne sleduje dym vychádzajúci z jej úst.* S týmto sa človek dokáže uvoľniť! *Zavrie slatne oči a nechá ten mámivý účinok ktorý jej opantáva zmysly aby sa v nej rozliehal.*
Zeref: Teoreticky takové aktivity přijít opravdu mohou ale musím ti risknout, protože jsem ti slíbil zábavu a uvolnění a kromě toho stejně jsem na to dostal chuť. *Zeref si následně zapálí a popotáhne aby to rozpálil a pak si naloží docela dost a ani nevydechne, místo toho to drží v sobě a pak to podá směrem k Rin a teprve pak vydechne. *Uff miluju to, tohle je prostě to nejlepší. *Jak dokončí svá slova vrátí se do své postele kde si lehne na bok s sleduje Rin, celkem ho zajímá jak ji to bude chutnat a tak je v jeho pohledu moc dobře vidět že se na ní dívá se zájmem v očích ale ten zájem je jen o to jak ji to opravdu zachutná. *
Rin: Zdrhlík! *Zasmeje sa keď jej unikne a zvalí sa na chrbát. Zdá sa jej to alebo je to najmäkšia posteľ v akej zatiaľ mala tú časť sa zdržiavať?* A zvrhlík! *Vykríkne na jeho slová a natiahne sa po menší vankúš, ktorý po ňom hodí. Zeref však vytiahne krásny balíček s ešte krajším obsahom. Počula o tom už veľmi veľa, videla ešte viac, ale keďže cestovala sama, nedovolila si takéto uvoľnenie kým si nebude istá, že to zvládne potom riešiť ak sa bude musieť brániť alebo rýchlo utekať. Zaleskne sa jej v oku keď Zeref začne baliť papieriky.* Ehm a keď sa takto uvoľníme.... nebojíš sa, že to skončí inými aktivitami? *Podpichne doňho a natiahne ruku, že to skúsi. Počká kým nabalí aj sebe a kým jej zapáli.*
Zeref: *Když ho Rin začne lechtat tak se začne smát ale rychle ji unikne a dostane se dolů z postele. *Dám ti radu, pokud nechceš aby se to zvrtlo tak si se mnou v posteli nehraj, ani nevíš jak rychle to může skončit úplně u jiné aktivity. *Pak otevře jeden šuplík a vytáhne průhledný balíček uvnitř kterého je tráva (marihuana) a to ukáže směrem k Rin. *Tohle si dáme spolu a uvidíš jak dobře tě to uvolní, občas si to dám když potřebuju prostě vypnout nebo se uvolnit a uvidíš nebude to špatné. *Jakmile tahle slova dokončí tak se Posadí je stolu vytáhne ještě trochu tabáku a do papírky to začne balit jak trávu tak i ten tabák dokud nemá ubaleno. *Tak co?
Rin: *Oči jej viditeľne posmutnejú ale zároveň sa do nich vkráda väčšia temnota, než už sami o sebe vyžarujú. Nezaujíma ju čo Outsutsuki chce ani prečo, ale ublížil niekomu koho má rada. Nebojí sa. Samozrejme, že sa nebojí. Je len poriadne vytočená, zvedavá a odhodlaná, čo sa pre ňu stáva nebezpečným. Na túto tému sa už radšej nevyjadrí a pokúsi sa prinútiť svoje telo aby sa uvoľnilo z toho krčovitého napnutia.* Zábavu, Zeref! Sľuboval si zábavu. A keďže zatiaľ žiadna neprišla... *Rin sa do tváre vkradne podlý výraz očakávajúci veľké bum. Vrhne sa k Zerefovi s rukami natiahnutými pred sebou a začne ho štekliť na bruchu. Prsty jej jemne pobiehajú hore dole a do strán. Trochu jej to pripadá detinské, ale koniec koncov keď sa zamyslí, deti sa vedia vždy baviť najlepšie.* Tak si zábavu vyrobím! *Zasmeje sa a dúfa, že Zeref je šteklivý, inak by tu vyzerala ako trúbka čo ho ošaháva na jeho vlastnej posteli.*
Zeref: Nemusíme mu pomáhat, zrovna je v Sora no Sato u své dcery která se o něj postará. Pokud jde o ruku kterou teď nemá tak Sora no Sato má dobré lékaře a Shiki samotný si díky svému Ninjutsu dokáže ztracené končetiny obnovit a tak pokud to neudělal tak si ji z nějakého důvodu obnovit nemůže, on si poradí a pokud ode mě bude chtít pomoct musí si o ní říct. *Zeref nehodlá naběhnout do Sora no Sato a začít Shikiho obskakovaz už jen z důvodu že by mu tím jen uškodil, přesněji řečeno po psychické stránce. Takto to vidí Zeref. *Nezaplatí protože doufáme že se už nevrátí.
Rin: *Rin s radosťou n Zefiho slová, ktoré jej tak trochu dovoľujú natiahnuť sa na jeho posteli. Slušnosť káže zobuť si aspoň topánky a tak to urobí. Skopne ich z nôh a nechá ich na zemi, potom si to hupsne na posteľ aby sa mohla natiahnuť celá a pootočí sa na bok aby mohla vnímať Zerefa. Hlavu si podoprie rukou pokrčenou v lakti , položenú na vankúši a započúva sa akoby jej Zeref práve rozprával rozprávku pred spaním. Časť samozrejme už pozná, ale nie tú novinku. Keď sa dopočuje o Shikim, ako blesk sa vystrie do sedu a schytí Zerefa za rameno.* Shiki je vážne zranený? *Opýta sa bez okolkov zostra akoby to bolo to jediné čo na ňu zapôsobilo. S vážnou starosťou v očiach hľadá v tých Zerefových nejakú útechu. Je jej úplne jedno, že padla celá Ketchugakure a že Outsotsiku alebo aká príšera tu lieta po svete.* Ako mu vieme pomôcť? Nejakou lekárskou technikou, zohnať najlepších z najlepších, poskytnúť mu domov, opateru.... *Vychrlí viacero možností, ktoré jej v rýchlosti a strachu napadnú a výstražný záver Zerefa kedy mu má sľúbiť, že sa k tomu tvorovi nepriblíži obráti akoby úplne naopak.* Ten za to zaplatí! Boh neBoh toto robiť nemal!
Zeref: Tak já ti povím a i když ti něco z toho bude připadat jako pohádka věř mi že to tak není. *Poví a lehne si do postele ale jen na jednu polovinu, tu druhou nechá volnou pro Rin. *Buď jako doma, udělej si pohodlí a tak ale poslouchej dobře? *Zeref se zadívá nad sebe a pak se spíše posadí do tureckého sedu. *Takže o Rikudou Senninovi jsi určitě slyšela, víš jeho jméno je Hagoromo ale měl ještě bratra a ten se jmenoval Hamura a oba dva jsou potomci ženy které se říká matka chakry ale její jméno nezná nikdo. Takže tahle matka chakry je z jiného světě a prý to byla žena který byla z nějakého klanu Otsutsuki což jak se nakonec nějak ukázalo jsou v nějakých spisech něco jako bohové ale co je na tom pravdy vážně netuším. Nicméně Rikudou Sennin byl syn matky chakry, která byla Otsutsuki a pak jeho otec byl obyčejný člověk a tak Rikudou Sennin zdědil velkou moc protože měl polovinu sil Otsutsuki a víš jak je známej že? Nicméně teorie říká že někde tam venku žijí tito Otsutsuki kteří jsou opravdu mocné bytosti a chakra pochází původně od nich a mnoho lidí by se s nimi rádo setkalo a zeptalo se jich na mnoho věcí ale tak zdálo se že to je nemožné a nakonec i mnoho lidí teorii o existenci Otsutsuki zavrhlo ale nedávno se to ukázalo pravdivé. Víš doneslo se ke mně že celá Země Válek byla kompletně vyhlazená a že to měl udělat muž který se nazval Kasius Otsutsuki a měl bojovat i se Shikim Toyokazu který ale nakonec také prohrál a skončil bez ruky a je v kritickém stavu a teď otázka zní. Kde je ten Otsutsuki teď? O co mu jde? *Zeref pak zmlkne ale jen na krátkou chvilku. *Neříkám to jen tak víš řekl jsem ti to aby ti bylo jasné že tento Otsutsuki je daleko mocnější jak Shiki a nejspíš bude i mocnější než jsem já a tak mi slib že pokud ho někdy zahlédneš, potkáš nebo jen zaslechneš kde zrovna je tak utečeš! *Zeref se na Rin podívá pozorně a je jasně poznat že to myslí smrtelně vážně. *
Rin: *Rin si teda poučená nadšene vezme rukoväť Zerefovho meča rádu a napne všetky svaly dala pozor a nezničila náhodou niečo vzácne. Pobaví ju myšlienka, že Zeref ju upozornil aby sa nezničili veci ale o jej bezpečnosť sa pri tom nebojí. Meč našťastie udrží a začne sa s ním prechádzať aby si trochu privykla na jeho váhu. Pár krát s ním skúsi opatrne pár pohybov do strán s prenesením váhy.* Takže ďalšie svety a väčšina nepriateľských.... *Nadviaže znova ich konverzáciu zatiaľ čo sa stále snaží ladne rozpohybovať s mečom rádu. No akosi jej to nejde podľa predstáv.* To aby som sa ich stretu nedožila...radšej. *Povie zamyslene a nakoniec svoj pokus o súlad s mečom vzdá.* Páni toto je z môjho pohľadu meč len do tvojich rúk alebo na výstavu v múzeu. *Vráti meč opatrne do Zerefových rúk a viditeľne jej odľahne, že sa jej podarilo nič nezničiť.* Nie tú vedeckú časť som určite nepočula. *Prizná Rin a dovolí si pridať sa ku kôpke svojich vecí a sadnúť si tiež na koniec Zerefovej postele.*
Zeref: Ne nesleduji tě když se sprchuješ, jako mohl bych ale nedělám to, svým způsobem tě nesleduji vůbec jen tě tak jednou do měsíce zkontroluji zda vůbec žiješ. *Samozřejmě tohle vše co řekl je čistá pravda, žádná lež ani nic podobného. Když ji ukáže svůj Zlatý Meč Řádu tak se jen usměje když uvidí výraz který mu Rin věnuje a když se zeptá zda si ho může vzít do ruky tak přikývne že ano. *Ale pozor je těžší než vypadá. *Radši ji na to upozorní předem, nerad by aby ho vzala do rukou a ta váha by ji pak akorát zaskočila a špička nebo čepel by mi mohla zničit podlahu. *Netvoří vůbec nic, je to jen meč ale je tak odolný a ostrý že dokáže zničit zbraně z jiných kovů. *Odpoví ohledně toho, upřímně ani neví jakého složení je ten kov že kterého je tvořena čepel ale je si naprosto jist že určitě ne z materiálu který by našel na této planetě. *Víš musím ti říct jednu tvrdou realitu, nejsme v tomto vesmíru samy, existuje mnoho dalších světů a zatím to vypadá že jeden je více nepřátelský než druhý. Slyšela jsi někdy o tom jak vznikla chakra? Nebo spíš zda znáš tu více vědeckou verzi.
Rin: Takže ak to hrnieme. Chodíš za mnou peši, alebo ma sleduješ alebo sa ku mne proste teleportuješ. Výsledok je vždy rovnaký len cesta iná. Z čoho vyplýva. Ako inak ďalšia otázka. To záhadné sledovanie ma... sleduješ ma aj keď sa sprchujem? *Pozrie naňho vyzývavo a nasleduje ho zatiaľ do izby kým jej vysvetľuje niekďajšiu existenciu iného sveta.* Teda, tuším môžem byť rada, že som vtedy ešte nebola na svete. Výkyvy počasia mi lezú na nervy aj počas obyčajných štyroch ročných období! *Obdivuje miestnosť do ktorej vchádzajú. Vyzerá, že schováva viacero unikátnych vecí, no až keď si všimne aj zopár Zerefových osobnejších dôjde jej , že sa nachádza v jeho izbe. Nevie ako sa má cítiť. Poctene? S otvorenými ústami dokorán si prezerá luxus a taje Zerefovho súkromia až kým pred ňu nedôjde aj s mečom. Od nadšenia sa po ňom natiahne no zaváha s rukou vo vzduchu.* Môžem? *Uistí sa otázkou- pre istotu. Po zadku by za to dostať nechcela. Svoj náklad z ruky a pliec zatiaľ položí na kraj Zefiho postele.* Nevytvára ten meč žiadne temné teleportové brány však nie? *Pokúsi sa zavtipkovať a zároveň si predstaviť takú situáciu a seba v nej. Musí si priznať, že v tom prípade by nebola vhodný držiteľ tohto skvostu.*
Zeref: Já za tebou ale přišel pěšky, nevyužil jsem této teleportace. *Trochu ji opraví ohledně tvrzení že ji nestopuje ale využívá této schopnosti aby se k ní dostal. *Víš občas se tam venku rád projdu a tak si za tebou chodím po staru ale je pravda že najít tě dokážu lehce ale to ti nepovím jak, tohle bude moje tajemství. *Skoro už chtěl říct že kouzelníci své triky neprozrazují ale on předci není žádnej kouzelník! *Ne nemohu cestovat do jiných dimenzí, tohle si nemůžeš pamatovat stalo se to než ses narodila ale náš svět byl napaden jiným světem. Po světě se zjevilo mnoho bran a ty na náš svět působily tím že se tu vytvářely extrémní teploty, například tu bylo období kdy po celém světě mrzlo, pak zase bylo ukrutné horko a pak zase kdy jen pršelo a vždy jen to jedno počasí trvalo třeba bez přestání 5 let. Já a mnoho dalších jednou tou branou prošel ale to už není důležité protože ten svět byl zničen a já si z něho přinesl ten meč jako památku. *Zeref Rin dovede k sobě do pokoje kde to je celkem útulně vybavené ale místy i celkem draze ale za nic z toho vlastně nezaplatil. Zeref sáhne do jedné skříně a vytáhne velkou bednu ve které je uložen ten meč, jako kdyby pro něj ta bedna byla speciální a pro Zerefa ten meč speciální je proto ho umístil takto zvláštně. *Tak tohle je on. *Zlatý Meč Řádu -> odkaz » *
Rin: Aha. *Poznamená a potom nechápavo pozerá na Zerefa keď si ju pritiahne bližšie.* Ideš na to nejako zhurta. *Zasmeje sa, ale o čo mu ide si uvedomí až keď sa ocitnú priamo pred bránou hradu.* Ou ... jasné. Takže to je spôsob ako sa dostávaš aj ku mne... A ja som sa zamýšľala ako dlho ma sakra musíš hľadať a sledovať stopy. Zabudla som ako si sa ku mne premiestňoval už tu v hrade! *Trochu sa pozastaví nad vlastnou hlúposťou no nad pozvánkou prezretia si zvláštneho meča z ešte zvláštnejšieho miesta prikývne s úprimnou zvädavosťou.* takže ty si môžeš cestovať aj po úplne iných dimenziách? Ako to, že v jednej z nich nežiješ? Ja keby som mohla mám v zálohe dimenziu len pre mňa aby som sa mohla skryť pred hlupákmi čo po tejto zemi pobiehajú úplne beztrestne!
Zeref: No spíš jde o to co můžeš dělat i při nějaké té tvé oslavě nebo spíše pařbě ale můžeš to dělat i sama nebo prostě jen pro zábavu s někým znáš a teď pojď sem ke mně. *Zeref si Rin přitáhne aby ji jakoby jednou rukou přitiskl ke svému tělu v objetí ale o to mu nejde, využije toho že ji drží a pomocí Hiraishin no Jutsu se společně teleportují do Pusté Země přímo k vstupní bráně do Zámku Králů uvnitř které se nachází Hiraishin značka (uvnitř konstrukce). Zeref Rin tedy pustí a otevře tuto bránu a vstoupí dovnitř. *Když vidím tvůj meč tak mám taky jeden takhle krásný chceš ho ukázat? Je to meč co jsem získal v jiném světě a myslím to doslovně, je přímo z jiného světa jako že z planety nebo spíše z dimenze kde neexistuje chakra.
Rin: *Prevráti oči v stĺp. Mohlo jej napadnúť, že Zeref má na všetko devastačné riešenie. Keď jej však podáva krásny neostrený meč s pozláteným hrotom a rukoväťou zdobenou nejakými znakmi a kamienkami stratí svoju štipľavú poznámku v kútiku svojej mysle. Pozorne si meč prezrie a skúsi ním švihnúť vzduchom. Ten pretne vzduch ako jemnú dozretú malinu a vydá pri tom lahodný zvuk. Rininej tváre sa zhostí spokojnosť. Znova si prezrie detaily práce na rukoväti a špičke meča a všimne si, že do zárezov by úplne v pohode mohla naliať nejakú tekutinu a hlbokých žliabkoch rytiny by sa bez pochyby udržala. Napadne jej, že je to skvelá zbraň na prekvapivý útok a zanesie jedu do rán.* Páni, tak tomu hovorím úlovok! *Šepne pochvalne.* Veď ma milý Zefi, ak ti to nevadí, strávim nejaký čas v tvojej prítomnosti. Zdá sa, že si pre mňa vždy prínosom. *Zasmeje sa narážajúc na meč, ktorý má v ruke, dve atháme ktoré si nosí zapečatené vo zvitkoch a svoje genetické úpravy- všetko vďaka Zerefovi.* Iný typ zábavy? To som teda zvedavá! Zahŕňa to dúfam spoločnosť a dobrú náladu?
Zeref: Přišel? Stačí to prostě otevřít silou. *Zeref se napojí na vibrace té tuby a zvýší frekvenci vibrace té tuby na tak vysokou že popraská a tuba se rozpadne ale vnitřek je v pořádku. Ať už tam bylo cokoliv tak to podá malé Rin. *Dokonce i ty bys to dokázala otevřít, stačilo by si vytvořit malou chakrovou tyč a trochu si s tou tubou pohrát a byla bys uvnitř ale to je jedno, máš to otevřené to je hlavní ne? *Doufám že jsi spokojená, snad se tohle aspoň hodí. *Co kdybych tě vzal do Zámku a něco společně něco uvaříme co myslíš? Možná bych ti mohl zkusit ukázat i nějakou jinou zábavu než je jen alkohol co myslíš.
Rin: Tak to skús ty všemohúca trúba! *Podá nález Zerefovi skôr tým spôsob, že mu tým puzdrom jednu udeluje priamo do žalúdka. Potom si vezme a prezrie fotku toho chlapca. Zamyslí sa, či ho už nevidela počas návštevy Kuiiho, ale nezdá sa jej to tak fotku odloží do kapsy na opasku a prezrie si naposledy krásny výhľad chytky zasadenej do údolia, ktorý už trošku krví pocit viny, že majiteľa chatky využila, okradla a odkopla. Vzdychne si a znova pokračuje v ceste.* Prišiel si na to? Pán inžinier? *Spýta sa pobavene a naozaj ju zaujíma, ako to chce otvoriť keď to nemá žiadny zámok ani pánty ani náznak že by sa to vôbec otvárať malo. Premýšľa aj nad tým kam sa vyberie teraz. Ako Zeref povedal, misia má ešte čas, zostávajú jej teda dve možnosti. Postupovať so Zerefom alebo si nájsť nový smer jej záujmo. Je jej trochu ľúto pri predstave, že bude znova dlhšiu chvíľu zrejme sama. *
Zeref: He? Prostě to pouzdro otevři ne? *Poví když Rin se začne spíše vyptávat na to jak se jmenuje její cíl a kdy ho má přivést. *Jaj to ti ještě musím dát jeho fotku, tak počkej. *Poví a zahrabe se ve svých kapsách a vytáhne fotku (odkaz nemám xD). *Tohle je on, jmenuje se Mayuri Kurotsuchi a chci ho co nejdřív ale zase tak ohromně to nespěchá. Myslím že by mohlo stačit kdybys mi ho přinesla tak do roku, více není potřeba. *Podotkne k tomu a drží se přímo vedle Rin a hodlá ji následovat tedy někam ven, přemýšlí že si dneska někde někoho chytne aby je mohl zabít a omládnout se tak. *
Rin: *So záujmom sleduje ako si zeref doslova taví cestu cez trezor až sa doňho dostane. Keď svetlo a žiara z Ressenganu pominie Rin musí zaklipkať očami aby si opäť privykli na jas svetla v miestnosti. Potom s neskrývanou radosťou nakukne cez dieru dnu. Najprv sa zdá, že je trezor je prázdny pretože dnu nedolieha svetlo, ale potom si uvedomí, že je tam čierne puzdro, úplne vzadu natlačené na stene trezoru. Načiahne sa poň a vytiahne ho von aj keď musí chvíľu premýšľať ako to urobiť aby ho von dostala bez dotknutia sa roztavených krajov. Víťazne zdvihne puzdro nad hlavu a rozbehne sa k Zerefovi. Vyskočí na špičky a na líce mu vtlačí malý božtek.* Ďakujem! *Potešene zašvitorí a prezrie si puzdro v rukách. Má tvar tuby, no nikde nevie nájsť nejakú známku zámku či otvárania. Hladká tuba z oboch strán hrubá asi ako skrútená karimatka.* Hmm, hlavolam zdá sa. *Poznamená a mykne plecami.* Mali by sme sa vytratiť, nechcem im ublížiť. Stačí , že ich okrádam! *Poznamená veselo a vyberie sa ešte na poschodie. Rozhliadne sa po spálni a spod postele vytiahne svoj opasok so zvitkom a malou kapsou na shurikany a kunaie. Zapne si ho okolo pásu a vezme si aj nejaký plášť visiaci na dverách. Vyzerá štýlovo. Potom zbehne dole a natiahne sa rukou po Zerafa.* Môžeme vyraziť. A kým prídeme na to ako otvoriť ten poklad. Prezraď mi prosím ťa. Ako sa volá ten môj cieľ? A kedy presne by si ho chcel mať na hrade?
Zeref: Však už jdu na to. *Poví a vytvoří si v pravé ruce ohnivý Rasengan [Katon: Gōen Rasengan], nicméně ten oheň není normální barvy ale ty plameny jsou modré barvy což způsobuje to že využívá schopnosti co mu poskytuje vlastnictví Moeru Kōtei a to, to že je schopen u technik Katonu tvořit tyto techniky z modrého Katonu což způsobí že techniky budou silnější o 30 bodů ale pak jsou techniky o 30% náročnější (na chakru). Tak začne Rasenganem pomalu vyvrtávat díru do dveří trezoru s tím že teploty ale nakonec způsobí že se skrze dveře protaví a tak vytvoří ve dveřích trezoru díru velkou akorát na to aby se věci daly vytáhnout, Rasengan pak zruší a ruku vytáhne ven a ustoupí stranou. *Hotovo ale opatrně nedotýkej se těch dvířek budou hodně horké.
Rin: Znie to provokačne dobre. *Prizná Rin a zakloní hlavu aby sa oprela na gauči pre vylepšenie svojej polohy.* Jupí. Už sa neviem dočkať ďalšej párty. Možno by to mohla byť tá moja narodeninová. *Skúsi to na Zerefa so zaklipkaním očí. Potom sa zapozerá na trezor. Zasmeje sa keď sa Zefi opýta, ako to vysvetlí majiteľovi chaty.* Prosím ťa! Už tu dávno nebudem! *Uvedie Zerefa do obrazu diania a štýlu jej fungovania. Chytí sa jednou rukou za srdce a pošle mu vzdušný bozk.* Áno prosím, otvor ho pre mňa! *Vyhlási a hneď na to sa nedočkavo postaví na nohy. Odloží fľašu na stolík medzi ostatní bodrel a príde k Zefimu bližšie. Zaujíma ju ako to urobí a hlavne čo je vo vnútri. Čo stálo ľuďom za to aby niekoho okradli a vydávali to za svoje dedičstvo.* Do toho!
Zeref: Balím? To zase ne ale v budoucnu bych to zkusit mohl, to nezní zle. *Vypadá to jako kdyby Zeref skoro nic nebral vážně ale ono to je trochu jinak, rád nechává lidi v nejistotě s tím co myslí vážně a co zase nemyslí vážně a co je vtip a co zase ne. *Fajn na příští party si pro tebe dojdu. *Ujistí ji a pohodlně si užívá svou současnou polohu ve které se nachází. *Takže trezor? Chceš abych se do něj dostal a otevřel ho pro tebe? *Zeref sice neví jak pevný ten trezor je nebo jak vypadá ale nemá problém s tím zkusit se do něj dostat, aspoň by tu byl k něčemu užitečný. *Jak mu pak ale vysvětlíš žes mu otevřela a vybrala trezor? *Pak se pomalu zvedne a dojde k tomu obrazu a sundá ho ze země a odloží stranou a pozorně si začne prohlížet ten trezor, už z toho jak vypadá je jasné že uvnitř bude něco hodně cenné protože ten trezor rozhodně něco vydrží. *Tam se dostanu, takže chceš?
Rin: *Znova venuje pozornosť Zerefovým slovám. A ako obvykle neubráni sa smiechu.* Zefi, začínam si myslieť, že ma balíš! *Upozorní ho so smiechom a premeria ho pohľadom.* Takže na najbližšiu párty ma vyzdvihneš? *Uistí sa otázkou a znova sa napije. Vďaka alkoholu za dar chladnej hlavy keď to Rin potrebuje. Za ten čas čo sama cestuje po svete sa stihla vysporiadať s vekovými rozdielmi a preto zostali už len morálne hranice, kvôli ktorým neberie Zerefa ako dostupného pre ňu. Miestami sa jej však zdá, že Zeref tieto hranice vôbec nevníma tak ako ona. Žeby sa mala zamyslieť nad ich zahodením. Celkom sa zasmiala nad Zerefovým zmýšľaním o jej záľube, aj keď bol vedľa. Rin vyhľadávala len spoločnosť a zábavu. Nikomu však nedovolila to na čo myslel Zeref. Nikto pre ňu nebol dosť---dobrý---. Na jednu výnimku nad ktorou sa zamýšľala a síce Yurim.* Eh... mútiš mi svojimi kecami hlavu! *Posťažuje sa mu a prizná zároveň. Všimne si, že si našiel zábavu v nejakom prekladaní mincí cez prsty.* Ten chalan v noci drmolil o rodinnom bohatstve, ktorý jeho bastard strýko niekomu ukradol. Zaujíma ma, čo je v tom trezore za obrazom! *Kývne hlavou smerom kde ten obraz našla.*
Zeref: Neřeš jak před ostatními vypadáš, záleží jen na názoru jaký na sebe máš ty, lidé na kterých ti záleží a na názoru vlivných a silných lidí ale ostatní tě zajímat nemusí. *Poví a zasměje se tomu pak se posadí na jedno křeslo a nohy si položí na nějaký konferenční stůl ze kterého se ale stává nyní místo na odklad láhví chlastu a podobně, překáží mu ale pár láhví tak jich pár zkopne na zem ale už v nich moc není tak se toho moc nevyleje. *Tak promiň že tě to mohlo urazit, tak jinak vypadáš tak dobře že kdyby ti bylo o něco víc už bych o něčem přemýšlet mohl. *Pak se tomu zasměje, přijde mu strašně vtipné jakým způsobem to vypadlo z jeho úst. *Okej tak to znělo strašně. *Všimne si pak na stole nějaké stříbrné mince a tak si ji vezme a začne si s ní hrát mezi prsty a zkoumavě ji sledovat, protože tohle není nějaká platební mince ale možná nějaká stará nebo upomínková. *
Rin: Čo prosím? A to si ma nezavolal? *Rin sa zatvári trochu urazene a s fľaškou v ruke po vypočutí si aké to tam bolo skvelé odpochoduje do obývačky kde sa zvalí na gauč a fľašu otvorí. Konečne sa dostane k tomu aby si prečítala, čo za alkohol si vlastne vybrala. Whiskey! Mykne plecami a odpije si.* Pri tom ako to konštatuješ to od teba znie skoro ako urážka Zefi! Čo si čakal, že budem po dvoch rokoch nezmenená , utiahnutá a stále niekde sama skúšať aká som šikovná s novými úpravami? *Zasmeje sa tej predstave a úbehému životu, ktorý viedla.* Zamýšľam sa nad komplimentom pre teba... ale stále si myslím, že ak ho vyslovím, budem vyzerať ako zlatokopka! *Znova si poriadne odpije a zapozerá sa do kútika obývačky, kde je akýsi obraz nakrivo a za ním niečo čo nevyzerá ako stena. Nakloní hlavu v zamyslení.* (Hmm, žeby trezor a niečo špeciálne?)
Zeref: Před týdnem jsem uspořádal pařbu protože výstavba něčeho co pro mě hodně znamená pokračuje dobrým směrem a byla to celkem prdel, kromě toho tam slavil známej narozeniny al a já tam neskončil jen u alkoholu, nemají nejlepší chlast a ten je z Ketchūgakure ale to si skoro žádnej zaplivanej pajzl nemůže dovolit, jednou bych rád abys tu slast ochutnala. Já si už zvykl že sehnat to je těžké a tak si užívám v těch pajzlech i ty mají své kouzlo, nicméně já když piju tak si k tomu dávám i nějakou tu trávu, s THC v sobě to je teprve požitek protože alkohol zesiluje jeho účinky. *Poví a zasměje se tomu. *Ty mě pořád tak podceňuješ až to není pěkné víš to? Přestaň lidi soudit jen kvůli tomu že už mají dost let za sebou, klan Doku v Kumogakure je plný takových jako já. Tam najdeš lidi o stáří klidně i 150 let a více. *Poví a zasměje se tomu, nemyslí to jako že je uražený z toho jak ho Rin podceňuje spíše jen taková poznámka. *Když si tě tak prohlížím uznám že už dávno nejsi dítě, je z tebe pěkná ženská. *Jak to dopoví tak sežere svou buchtu a tak si ocucá prsty které jsou ještě trochu od jídla. *
Rin: *Rin sa musí poriadne zamyslieť, či sa touto cestou vyberie. Žiť si po svojom sa páči, nezodpovedať sa zákonom o to viac, ale niečo iné je predsa zodpovedať sa za svoje skutky sama sebe. Prejde sa po malej kuchyni s hlavou v oblakoch a keď zastane pozrie sa na Zerefa novými očami.* Beriem! *Vyhlási a nakoniec sa uvoľní.* Keďže sme si prešli obchodné záležitosti... Kedy si bol naposledy opitý? *Zasmeje sa a vytiahne z kúta fľašu čohosi- neprikladá názvu alkoholu dôležitosť.* A kedy si sa naposledy bavil? *Podškrtne mu ďalšou pomyslenou zápalkou. Nevie si predstaviť Zerefa opitého a už vôbec nie dobre sa zabávajúceho. Ale veľmi ju láka odhaliť toto malé tajomstvo. Čo môže nukenin ako on robiť aby sa naozaj dokázal baviť?*
Zeref: Zmatek? Tak to teda netuším proč. *Samozřejmě že mu to je jasné ale nebude to říkat ne? Místo toho si radši vychutná jednu tu buchtičku. *Není to děcko, tomu chlapci je nějakých 16 let a je to geniální vědec ale Kirigakure si ho pozorně hlídá a proto ho budeš muset unést během jejich nacházející mise, ten chlapec samotnej nebude dělat problémy ale jeho tým problémy dělat bude, proto se pak musíš rozhodnout zda jeho společníky nějak převezeš nebo je zabiješ, vše je na tobě ale jakmile ho získáš chci abys ho odnesla do Zámku Králů. Víš otevírám velké vědecké centrum a to co mu mohu nabídnout mu nemůže nabídnout nikdo jinej navíc věřím že oblast výzkumu kterou mu budu nabízet se mu bude hodně líbit, hlavně když bude stát jako autor všech těch věcí co spolu vynalezneme. *Zeref mu nechce ublížit ani nic takového, spíše chce nějaký chytrý mozek který se mu bude hodit a vlastně takového parťáka na jeho výzkumné projekty. *Takže není to unášení dětí, nicméně dostaneš za to zaplaceno jako kdyby se jednalo o misi ranku A (taky že ti to jako mise ranku A bude započítané). *Zeref hold děti nekrade to se v něm Rin plete spíše mu jde o to že ten kluk bude opravdu velkým přínosem. *
Rin: *Trochu pochmúrne sleduje ako sa na jej reakcii Zeref baví a premýšľa, že zmení svoj názor a premenuje ho z deduška na spratka. Potrasie nad tým hlavou a vezme si ďalšiu buchtičku.* Zefi, začínam mať z teba zmätok v mojej nevyspatej hlavičke. *Upozorní ho s nasadením svojho špeciálneho odzbrojujúceho úsmevu. Preloží si nohu cez nohu . Zamerie sa radšej na tú špeciálnu misiu.* Takže mám ukradnúť decko? V čom je táto misia akože nebezpečná? *Nechápavo sa zasmeje. Potom sa však zarazí!* Ježkovi voči! Zeref kradne deti!? Si ty ale parchant! *Osopí sa naňho a zoskočí z linky dole. Priblíži sa k nemu a skloní sa nad neho s prižmúrenými očami.* Nebudem ti robiť opatrovateľku! Maximálne donáškovú službu! *Upozorní ho s prísnym výrazom.* Čo je to za prcka, kde ho nájdem a kam presne ti ho mám doviesť? *Opýta sa rezignovane, viac menej preto, že už dlho nepodnikla výzvu spojenú s nejakou úlohou. Avšak už je vo svete dosť dlho aj na to aby si určila priority a aby sa o seba dokázala dobre postarať.* A aká bude moja odmena za splnenie úlohy? *Provokačne povytiahne obočia v spýtavom pohľade.*
Zeref: *Zeref má chuť začít se smát a to pravdu hlasitě, to jak mu to Rin pokazí a ještě jak je všechny vyžene ven je vtipné ale opravdu k popukání je to když vyhodí toho frajera co mu ta chata vlastně patří a zimě tam. *Já se tě nesnažím ztrapnit ale spíše mi tohle přišlo dost praktické, nebo snad ne? *Jak tohle poví tak se zasměje. Pak se přesune a vezme si něco z té snídaně co tam někdo udělal, však proč by si taky nemohl něco takového dopřát ne? *Takže pokud jde o tu misi tak existuje jeden mladý Ninja, který ale není moc silný a celkově mu to moc nejde ale je to nadějný a geniální začínající vědec a já chci abys ho unesla a přivedla mi ho, chci mu ukázat že si můžeme vzájemně pomoct, nebude to ale vůbec lehké.
Rin: Pohoda, ja nie som urazená! *Mávne nad tým rukou a keď konečne doje buchtičku sleduje akým spôsobom chce privolať Zecka. Vytreští na Zerefa oči a zoskočí z kuchynskej linky tak rýchlo ako na ňu vyskočila. Vrhne sa do rámu dverí, ktoré oddeľujú kuchyňu od zbytku chatky a zatarasí ich svojím telom. Všetci pozostalí v dome sa tackajú, alebo celkom obstojne kráčajú do kuchyne. Rin je jasné, že nie preto, že by si uvedomovali čo sa kričalo alebo kto to kričal, ale proste preto, že tu niekto zvýšil decibely tak skoro ráno. Aj keď už mohlo byť asi osem hodín a teda plný čas triezvosti a práce pre normálnych ľudí.* EHM, nič k videniu! *Otočí všetkých piatich na prahu a aj keď na ňu nechápavo zízajú vztýči ukazovák a namieri ním k polorozbitým dverám.* Sory chlapci! Potrebujem súkromie. *Milo sa na nich usmeje a zaklipká očami, no tvári sa neústupne.* Ale, ja tu bývam! *Zaprotestuje jeden z nich nechápavo.* Oh, to je fakt. *Pozastaví sa nad jeho poznámkou Rin, no nič si z toho nerobí.* Večer je to celé už len tvoje! Sľubujem ! *Aj keď s neochotou v očiach, všetci sa poberú von z chaty a Rin sa vráti k Zerefovi do kuchyne.* Zošalel si? *Vyčítavo sa ho opýta a zaujme opäť svoje predošlé miesto.* Skazíš mi imidž! *Zahundre ešte a prešpikuje ho pohľadom.*
Zeref: Nechtěl jsem tě urazil ani bych se nedivil, každý má nějakou svou úchylku, každý nějakou má má. *Toto jediné k tomu poví a jak jsou uvnitř nějak nic moc neposlouchá, moc ho všichni ti kolem nezajímají. Když tak následuje Rin zamyslí se nad její otázkou zda dokáže zjistit kdo z nich je ten Zeck. Otočí se tak nějak aby před sebou měl co největší vás chatky a pak se zhluboka nadchne. *Zecku! Máš tu prachy pojď si pro ně! *Tohle výkřikne z plných plic až se to rozlehlá i venku mimo chatku. Rin chce najít toho Zecka a tohle je ten nejlepší způsob jak to zjistit, samozřejmě tohle je trochu prapodivné, mohl to udělat trochu více soukromě. *Rin, tohle je Zack! Upozorní ji na to pokud mu ten plán vyjde. *
Rin: *Rin sa nechápavo pozrie na Zerefa a vyprskne do smiechu.* Mám rada čo? A Keď s nimi robím čo? *Takmer vykríkne v záchvate smiechu a nemôže uveriť tomu, čo Zerefovi napadlo pri pohľade na jej nový životný štýl.* Nechci aby som ťa znova nazvala dedkom! *Upozorní ho so smiechom a zatiahne do kuchyne kde ten šikovník už raňajky nachystal v plnej kráse.* Rin, ja padám. Zecka prosím pošli lesnou cestou. Urobil som ti aj druhý Jasmínový čaj! *Povie jej ešte ne prahu ten najtriezvejší z nich a Rin len prikývne, no úsmev na jej perách tentokrát prezrádza, že nemá šajnu o čom chalan točil.* Jasné! *Zvolá za ním, aby mal dušu na pokoji a odfŕkne si. Usadí sa na kuchynskej linke ladným výskokom zadkom na pred a ďobne do taniera s čerstvým pečivom.* Netuším ako sa volá, ale raňajky robí úžasné! *Ponúkne týmito slovami Zerefa a ukáže mu prichystané raňajky.* Nevieš nejako magicky zistiť, ktorý z nich je Zeck? *Skúsi sa opýtať popri tom čo si po štipke odlamuje z ešte chrumkavej žemličky a potom olizuje z prsta cukrovú posýpku.* Spomínal si moje narodeniny... už som aj zabudla, že sa takýto sviatok nejako oslavuje. *Prizná sa.* Ale k veci. O akú úlohu ide?
Yuri Dreyar: Pokud sis s nimi neužívala Gang-Bang tak je mi to jedno ale dobře tedy, můžeme si promluvit venku. *Zeref samozřejmě ví uvnitř jsou lidé, jejich chakru cítí jasně. *Zestárl, tak teda děkuji. *Samozřejmě se neurazí, místo toho se tomu zasměje jako kdyby mu řekla nějaký vtip. *Máš pravdu, příště se ti ozvu až se budu chtít přidat co mě třeba pozvat na své 18-té narozeniny? *Navrhne a přemýšlí jak jít protože se mu nechce stát jen tak v tomto....ničem. Nakonec se tedy vydají směrem k té chatě za což je Zeref celkem rád, protože stát takhle venku vy by ho vážně nebavilo. Když vstoupí dovnitř musí se zasmát tomu jak Rin vykopne dveře a nebožák co za nimi spal to akorát tak odsere (chudák). *Upřímně zeptám se pouze na jednu věc, když s nimi spíš dáváš si pozor?
Rin: *Trochu ju prekvapí aký je Zeref milý a zároveň informovaný. Je vidieť že ju to prekvapilo, ale stihne sa spamätať.* Ďakujem... myslím. *Keď sa však Zeref vydá smerom do chaty, schytí ho za ruku a potiahne smerom k sebe.* EHm... *Zatvári sa trošku kajúcne a poškriabe sa mierne nervózne na krku. S naklonenou hlavou a stále držiac jeho ruku aby sa nepribližoval k chate zo seba nakoniec vyjachce...* Nie som si istá, či tam chceš ísť ak sa chceme rozprávať ...normálne! *Pousmeje sa a konečne si všimne jeho miernu zmenu.* Ty si dospel. Ehm zostarol. Teda, zmenil si sa! *Vyhŕkne trochu nepremyslene konštatujúc čisto jeho zmenu, ktorú postrehla po dlhom čase.* Ale sekne ti to! *Uponáhľane uvedie na pravú mieru.* Tak pozvala by som aj teba, ale neviem ako ťa kontaktovať. Spolieham sa len na to, že si ma nájdeš ak padnem do problémov! *Prizná a zasmeje sa tentokrát už uvoľnene.* ( Rin, prestaň panikáriť. Je to Zefík. Aspoň bude mať možnosť dokázať, že není úplný deduško!) *Rozkáže si v mysli a tak teda Zerefa miesto držania na mieste potiahne za ruku a vedie ho k chate.* Vieš čo... Zabudni na to. Poď. *Zavedie Zerefa k chate a aj keď si uvedomuje, že dvere sú trochu blokované spiacim, ktorý sa o ne opiera, plnou silou do nich kopne čím sa rozletia a spiaci sa s rachotom zvalí na zem s miernym otrasom. Prebudí sa vyľakane sa pozerá čo sa deje.* Prac sa z cesty! *Upozorní ho Rin autoritatívne. Je celkom rada, že mu nerozbila hlavu, ale zase...netreba presahovať hranice.*
Zeref: Přišel jsem se na tebe podívat, koukám poslední dobu máš pořád práci s nějakou pařbou, už sem chtěl přijít ale vždy jsi v byla v dost zajímavých situacích. *Zeref se tomu zasměje, samozřejmě ji nepoví že se na ní sem tam jukne skrze Tōmegane no Jutsu aby se ujistil že ještě žije. *Vypadáš dobře, jsem rád že jsi na tom tak dobře. *Pochválí ji a když skončí s obětím vykročím směrem k té chatce ale ne nějak rychle spíše jen takovým klidným krokem. *Takže jakpak se ti vede? Snad nemáš žádná problémy a podobně, nicméně budu pro tebe mít úkol ale o tom až později. *Zeref ví že uvnitř někdo je, jejich chakra páchne krásně přímo až k němu stejně jako ta Rin (nemyslím to nějak zle že by smrděla xD). Uvažuje jak pokračovat a jaká další slova zvolí. *Víš tvůj úkol bude ale pro mě osobně dost důležitý takže doufám že to zvládneš. *Zeref se pak zasměje. *Pořád si užíváš a ani mě nepozveš, to si pořád myslíš že jsem tak starej?
Rin: *V chate sa ozve jedno hlasité rachnutie a salva smiechu za ním. Rin v hlave zapulzuje a tak s nervami tresne rukou o rám okna, aby rachot vrátila späť.* Hlasnejšie to už nejde? *Zreve na nich podráždene , ale neodolá a nakukne cez okno, čo sa vlastne stalo. Zistí, že chalan, ktoré meno samozrejme zabudla rovnako rýchlo ako ho spoznala sa prebudil trochu netradične. Pádom zo schodov na ktorých spal dole hlavou na bruchu. Uškrnie sa aj keď je jeho stavom skôr zhrozená ako pobavená. Niekto – opäť pre Rin bezmenný- sa už šuchce v kuchyni a pokúša sa urobiť nejaké raňajky, kávu a servis na opicu umierajúcim pri toalete. Rin sa teda otočí, že tohto sa zúčastňovať nemusí a znova sa natiahne po šálok čaju za sebou na verande keď si všimne približujúcu sa osobu. Zamyslene si odsŕkne a snaží sa tú osobu z diaľky rozoznať. V tom rozozná tie pohyby a vzhľad a na potvrdenie jej myšlienok aj hlas.* Zeref! *Zašepká akoby práve videla ducha vstávajúceho z vlastného hrobu a rýchlym pohľadom zhodnotí situáciu. Nie je si istá, ako bude reagovať. toto bude ich prvé stretnutie odo dňa kedy odišla do sveta. Uvedomí si však narýchlo dve veci. Našiel ju v chate so šiestimi polonahými chalanmi- mužmi v dezolátnom stave a Rin má na sebe len nejaké kraťasy a niečiu košeľu. Ako prvé ju napadne... bež. Ale je jej jasné, že je pomalšia ako Zeref. Ostáva možnosť druhá. Sebavedomo mu vykročí naproti a zamáva mu so širokým úsmevom. Keď sa s ním stretne trochu ďalej od chaty. Vyskočí nadšene na špičky a vrhne sa mu do náručia aby ho objala a tak trochu spomalila a pripravila aspoň slovne na to čo onedlho uvidí.* Ahoj! Teba by človek rozhodne dnes nečakal! *Drmolí zatiaľčo ho obíma a keď sa odtiahne, pozrie mu smelo do očí.* Čo tu robíš?
Zeref: *Zeref si to namířil přímo k Rin, není pro něj těžké si ji najít má své způsoby a tak ví kam přesně má jít. Nyní si to kráčí rovnou k té chatce s tím že dneska má celkem fajn den jen si dneska musí najít několik obětí aby si mohl udržet své tělo v mladém fyzickém stavu (věku). Už mu začíná být pomalu 30 let a to je nepřípustné bude potřeba to zase stáhnout na takových 24 let, možná i 25 ale to se ještě uvidí. Nicméně jeho stavba vědeckého výzkumného centra pokračuje dobře a on se bude brzy moc věnovat výzkumu aby mohl trochu pokročit s celosvětovou technologií a hodlá se zaměřit na problém energetiky. Nicméně to není to o co tu jde ale jde o to že si to kráčí rovnou k Rin kterou z dálky zahlédne jak se blíží. Oblečený je v ( odkaz » ) s tím že svou dýku Moeru Kōtei sebou dneska ani nemá, leží si na bezpečném místě. *Ahoj Rin! *Zvolá jejím směrem. *
Rin: Koniec flámu! *Zamrmle Rin hneď ako prvé keď sa preberie s miernou bolesťou hlavy v malej chatke zasadenej do nádhernej scenérie, ktorú však kazí obraz reality. V chatke sa nachádza asi šesť ľudí. Rin o tom stratila prehľad keď prichádzali a odchádzali počas večera hier, hlasnej vravy, alkoholu a ešte hlasnejšej hudby. Prebúdza sa na okraji gauča a na nohách jej leží povedomí no predsa neznámi chlapík. Rin ho surovo skopne z nôh na zem kde pristane ksichtom dole. To ho síce prebudí, ale nedonúti premiestniť sa. Keď sa Rin postaví a obzrie pochopí, že pozostalci to včera nezvládli s odchodom.* Vstávať vy dobytok! *Zrúkne hlasno a poberie sa do kuchyne kde pripraví horúci jasmínový čaj.* (Prečo pijú, keď nevedia kde je ich hranica?) *Zamýšľa sa pri tom ako si berie svoju šálku na verandu. Narazí však na problém. O dvere je opretý ďalší spáč. Vráti sa preto do kuchyne a otvorí okno, cez ktoré následne vylezie a sadne si na zábradlie verandy. Prezerá si krásu okolitej krajiny, dýcha čerstvý ranný vzduch a po troške usrkáva z čaju aby upokojila rozbúrený žalúdok. V chaty sa začnú ozýva´t zvláštne zvuky podľa čoho usudzuje, že spáči sa prebúdzajú tiež a snažia sa buď rýchlo zachrániť pred trapasmi alebo rannými nevoľnosťami.*
---: ---
Shinbo: *Na ceste do Kumo sa Shinbo zastavil v Zemi Údolí. Síce tu nikdy nebol ale pripadalo mu to miesto strašne povedomé. Hodil to ale za hlavu. Bol už fyzicky vyčerpaný z cesty. Posledných pár bojov ho morilo to, že mal málo chakry oproti svojim protivníkom. Vždy mu došla chakra pred tým, ako sa stíhol poriadne rozohriať.* Už nie. Každú svoju voľnú chvíľu zasvätím trénovaniu chakry. *Si povedal a tak aj urobil. Skočil na neďaleký rybník a držal sa na ňom technikou Suimen Hokou no Waza. Keď stál na rybníku, vytvoril si pod kožou brnenie z kostí (Hone no Yoroi). A takto po dobu pár hodín nič nerobil. Trochu sa po rybníku poprechádzal, ale inak nič. Keďže nerobil nič, len sedel, stál a chodil, mal veľa času na uvažovanie. Uvažoval nad známymi, že ako sa asi majú. Spomínal si na Yugu a ako sa v nej dobre žilo. Ale hlavne uvažoval nad rôznymi technikami a ako niektoré vylepšiť. Začal a pri hlbšom rozmýšľaní zostal pri svojej obľúbenej technike, Shunshin no Jutsu. Ako ho vylepšiť?* Nejako vyradiť pečať? Nie, veď je len jedna. Čo takto voľné premiestňovanie? *Svojim brainstormovaním sa dostal až ku technike, ktorá by mu umožňovala premiestňovať sa za niekam mimo nepriateľovho zorného poľa. Teraz bol moc vyčerpaný na to, aby ju vytvoril. Na to bol ešte čas. Teraz mohol oddychovať. Brnenie mu vyrdžalo po dobu siedmych minút a na vode sa potom ešte zdržal ešte tri minúty pred tým, čo z nej skočil na zem.* Fyzicky už som si oddýchol ale som vyčerpaný ako nikdy. Čo takto skúsiť trochu genjutsu? *Povedal si Shinbo. Potom vytvoril technikou Bunshin no Jutsu 5 klonov, ktorý tam len tak stáli vedľa neho. Vyzerali celkom presne až na pár nedostatkov v tvári. Na to sa teraz ale Shinbo nesústredil. Už bol na pokraji svojich síl. Ešte ho napadlo, že by mohol skúsiť, či si pamätá svojich známych. Nemal viac chakry ako na dve premeny Henge no Jutsu. Po tretej už by bol vyčerpaný nad svoj limit a ležal by na zemi. Rozložil si preto plášť na zem a zložil všetky svoje zbrane povedľa neho. Prvá v rade bola Kami. Zložil na techniku Henge pečate a premenil sa na ňu. Urobil to perfektne, pretože sa nikdy neobliekala zložito. Potom svoju premenu zrušil. Všimol si, že jeho klony sa tiež premieňali. Zrušil ich teda. Celkom ho vyrušovaly.* Kto ďalší? Ah, viem. *Zložil pečate a premenil sa na Yuriho, ktorého poznal cez svoju návštevu v Naomi no Sato. Nevedel, čo obvykle nosil a tak na sebe mal stále svoje oblečenie, ale vyzeral ako on. Tiež to vyzeralo celkom dobre. Potom si spomenul, čo ho veľmi dávno jeho starší kamarát v Yuge naučil. Oiroke no Jutsu. Chvíľu uvažoval, ako bude jeho premena vyzerať. Keď na to prišiel, zložil pečate a premenil sa. Premenený bol na podpriemerne vysokú, peknú brunetu s veľkými prsiami, širokými bokmi a úzkym pásom. Veľmi sa mu tá technika poľubovala, pretože ju ešte nikdy nepoužil.* "Asi ju začnem používať častejšie. Ale možno trochu jemnejšiu premenu, pretože toto je naozaj až príliš." *Potom premenu zrušil a so zásobou chakry na úrovni 1,1 si ľahol na plášť, ktorým sa aj zakryl. Ráno sa zobudil, pozbieral zbrane, trochu sa najedol a vydal sa aj s plášťom do Zeme Búrok.*
---: ---
Kami: Dobrá, *řekne jen Kami a sleduje Ayuzawu, která si vytvoří křídla a vznese se do vzduchu. Když jí pak chodí svitek, tak ho Kami chytne a hned rychle a otevře ho, ale svitek je prázdný.* Jen počkej Ayuzawo, *řekne Kami a zamává jí.* Hmm, mám takový pocit, že se s ní jistě brzo uvidím, tak si to s ní vyřídím příště,' *pomyslí si Kami. Svitek schová do pouzdra a následně se rozejde pryč.*
Ayuzawa Misaki: Samozřejmě, nic proti Yugakure. To mi stačí, ber na vědomí že tato dohoda už nejde vzít zpět.*Ayuzawa se usměje a vytvoří si křídla z papíru (Kami Enjeru)*máš pravdu je načase jít dál. A doufám že umíš chytat.*Ayuzawa poté vyletí do vzduchu a poté pustí svitek na Kami. Samozřejmě udělala menší podvod protože svitek je prázdný, ale dohoda pro ni platí stále. Ayuzawa si proto kami najde kdykoliv, má dost kontaktů na to aby si to zjistila, ještě než zmizí z dohledu a zamává aby se neřeklo.*
Kami: *Jak Ayuzawa mluví, tak jí Kami poslouchá a přemýšlí.* 'Hmm, mít nějakou silnou techniku by bylo fajn,' *řekne si v duchu Kami a dále sleduje Ayuzawu.* Souhlasím, pokud to teda nebude něco proti Yugakure, *řekne Kami a dívá se na Ayuzawu.* Hmm, dobře se mi se tebou povídá, ale myslím, že je už pomalu čas, abych pokračovala zpět domů, *řekne Kami a podívá se na Ayuzqwu.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa se usměje a chvíli přemýšlí.*dam ti ten svitek, ale pokud budu potřebovat tvoje služby tak mi je nabídneš, nehledě na to co budu potřebovat. Pokud budeš souhlasit máš jednu z nejsilnějších technik a na druhou stranu menší ochranu protože tě budu chránit, to je dobrá nabídka ne?*Ayuzawa je zvědavá zda na tyhle podmínky Kami přistoupí, ale bude jedině ráda protože lidi se jí teď můžou na nějakou akci kterou by mohla naplánovat.*
Kami: *Když se Ayuzawa pousměje, tak trochu zbystřím.* Nabídku, jo... A případně, co by mě to stálo, *zeptám se jí a dívám se na ní. Popravdě mě to celkem zajímalo, ale taky to mohla být past, ale tak proč si to neposlechnout.* Teleportační technika... To nezní špatně, bych jí i brala, ale nevím co bych ti za to mohla dát, *řeknu jí a poté čekám co mi na to řekne.* 'Tak jo, pokud je to past, tak jsem se chytila, ale pokud ne, tak by se mi to i mohlo hodit,' *pomyslím si.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa se usměje.* mám nápad, možná ti něco daruju.*Ayuzawa vytáhne svitek ze kterého odpečetí jiný svitek.*co kdyby jsme udělali obchod? Tenhle svitek obsahuje teleportační techniku, někde jsem ho našla a přišla mi zajímavá ale jelikož mi je už k ničemu tak ti ho můžu prodat co ty na to?*Ayuzawa mluví o své teleportační technice Furasshushifuto, ale ještě neví co by mohla od ní žádat, ale teprve se rozhodne až jí kami odpoví.*tuhle techniku můžeš mít jen jednou za život a už se taková nabídka nikdy neuskuteční.*
Kami: *Vyslechnu si Sumi a pak se na ní otočím.* Hmm, fajn, *řeknu jen na její slova.* Každý je zajímavý... Někdo méně někdo více... Já spíše méně, *odpovím jí na její slova.* 'Hmm celkem mě zajímá o co jí jde,' *pomyslím si a po chvíli se zastavím a podívám se okolo. Nikde nikdo, všude jen tráva a stromy.* Mno nevím, jestli tady zrovna něco zjistíš... *řeknu jí a trochu se pousměju.* Kam pak vyrazíš teď, *zeptám se jí, protože mě nic jiného nenapadlo na co se jí zeptat.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa jde rovnou za kami aby jí příliš netekla a vyslechne si její slova.* já? Mám pár úkolů co musím splnit, ale teď se jen tak poflakuju. Mojí náplní práce je hledání a sbírání zajímavých věcí. Přeci jen každý je něčím nebo snad ne? Stejně jako ty, ty jsi také velice zajímavá pokud se nepletu že?*Ayuzawa Se usměje, protože si kami pamatuje ještě jako mladou holku i když v těch letech byla taky ještě mladá, každopádně se mohlo se ledacos změnit.*
Kami: *Poté co Ayuzawa zruší déšť, tak si trochu oddechnu, protože jsem nějak neměla náladu bojovat. Když se poté probleskne ke mě, tak se trochu pousměju.* Lek, *řeknu jí jen. Následně se opět rozejdu a vyslechnu si otázku Auyzawy.* Domů, zpět do Yugakure a kam ty, *zeptám se jí. Pořád mi říkalo něco, že se jedná o Sumi podle toho všeho, co jsem zatím od ní viděla, ale tvrdila, že to není ona, ale pořád mi to přišlo dost pravděpodobné.* A co ty tady vůbec. *zeptám se jí zvědavě.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa sleduje kami, ale ta nechce bojovat.* omlouvám se ti, dlouho jsem neměla žádný souboj a ty jsi první známá tvář.*Ayuzawa tedy déšť zruší a teleportuje se ke Kami (Furasshushifuto).*baf.*jen řekla a zasmála se, bylo jasné že Ayuzawa už svých provokací nechá.*kam máš vůbec namířeno? Jen tak ze zvědavosti.* zeptala se a očekávala na její odpověď, Ayuzawa sama nevěděla o čem zrovna mluvit, ale přemýšlela už nad nějakým tématem které by zabavilo na nějakou dobu přeci jen to byly staré kamarádky s rozdílem že Kami pořádně neví kdo Ayuzawa je.*
Kami: *Jen jí mlčky sleduju.* Jen jedna osoba takhle miluje či milovala pavouky, *odpovím jí. Když pak složí pečetě jednou rukou, tak se na ní podívám na chvíli se zamyslím, ale zatím to neřeším, protože mi něco problesklo hlavou. Ve chvíli, když začne pršet, tak se na ní celkem nasraně podívám, protože mi bylo celkem jasné, že se nebude jednat jen o obyčejný déšť, což se mi vzápětí potvrdí, protože mi začne pomalu ale jistě mizet chakra, Poté jen pokrčím rameny a udělám několik kroků pod strom, který byl nedaleko ode mě, aby na mě nedopadal déšť.* Nemám náladu s tebou bojovat, *řeknu jí. Protože bylo pravdou že pokud by dále pokračovat onen déšť, tak by to pro mě bylo těžké a brzo bych byla bez chakry.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa se jen mlčky usmívá a poté se koukne na svého pavoučka.*hrát si Budem pak broučku.*Řekne Ayuzawa milým hlasem a odvolá pavoučka.*nechápu kde bereš že jsem Sumi, třeba sní nemám nic společného byla to nukeninka která zemřela v boji proti ostatním nukeninům, pokud hledáš najdeš si zajímavé informace, třeba patřím k těm co Sumi zabili ale to už se nikdo nedozví.*Ayuzawa složí jednou rukou pečetě na techniku Hijutsu: Suiton: Kirisame. Ayuzawa touto technikou vyvolá déšť který pohlcuje chakru všeho čeho se dotkne.*bylo na čase trochu deště nemyslíš?*Ayuzawa se snaží kami vyprovokovat, hlavně je zvědavá zda Kami opravdu zesílila nebo jestli je jenom staré dítě.*
Kami: *Sleduju pavouka, který se přesunuje zpět k Ayuzawě, když v tom mě najednou kousne.* Hej, *řeknu mu jen a poté stáhnu ruku zpět k sobě.* 'Ach jo, tento rozhovor už mě celkem přestává bavit. No tak Sumi, řekni mi, že jsi to ty, už je mi to celkem jasné,' *pomyslím si a dívám se na ní.* Pff, už jsem zesílila Sumi, neber mě jako tu malou holku, jakou jsi mě poznala, *řeknu jí a trochu naštvaně se na ní podívám.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa se usměje na kami a opět natáhne ruku.*pojď zpět zlatíčko.*Řekla s úsměvem svému pavoučkovi, ale ještě předtím než úplně přelezl tak kami kousl do ruky, což by měla okamžitě poznat velkou bolestí a hlavně by to neměla za žádnou cenu čekat, i kdyby trhla rukou tak pavouček stihne přeběhnout přeci jen je rychlý a díky svým vlastnostem se dokáže udržet.*někdo tě tu nemá rád.*Řekla a začne se trošku smát.*"možná bych ji mohla otestovat coo?" jinak už si zesílila a nebo si jenom zestárla? Nejde to poznat nějak.*Ayuzawa trošku chce provokovat Kami aby nebyla až taková nuda.*
Kami: Hmm asi jo a nebo ne, *řeknu a podívám se na Ayuzawu a trochu se pousměju.* 'Neznám nikoho jiného, kdo by takto miloval pavouky... jen ona... Že by se nám Sumi vrátila zpět k životu? Jinak to ani není možné,' *pomyslím si a následně nechám pavouka přelézt na mé rameno.* 'Zatraceně, jak zjistit, jestli je to Sumi? Řekla bych, že je to ona, ale nejsem si tím úplně jistá, protože něco mi na ton nehraje,' *pomyslím si a dívám se na Ayuzawu.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa se usměje když zmíní její bývalé jméno, a koukne se na svého pavoučka.*běž pozdravit Kami taky ne?*Ayuzawa už přišla blíže ke Kami a natáhla ruku aby mohl Onbu (ten pavouk) přelézt.* Sumi? Ta je dávno mrtvá ne?*odpoví a usměje, Onbu zatím přeleze na Kami pokud to ovšem dovolí, Ayuzawu pravděpodobně neprozradí pavouci ale jedinečný vztah který snimi má, minimálně s tím malým černým miláčkem. Ayuzawa má též svoji legendární zbraň na levé ruce která vypadá jako normální rukavice, kterou mohl získat taky kdokoliv po Sumi smrti, faktory které by Kami měla 100% určit je v boji přeci jen jí několikrát bojovat viděla a hlavně ví že má shakuton a Hyouton, ale hlavně díky tomu jak bojuje ten styl se nezměnil od té doby.*"zatím jen hádá, takže si můžu dělat pořád srandu."
Kami: *Podívám se na ní.* Víš, i kdybych ti chtěla něco více říct o Suzuyovi, tak nemůžu, *řeknu jí a následně na ní vypláznu jazyk, na kterém může vidět pečeť.* Zeref, toho idiota přede mnou ani nezmiňuj, *řeknu jí celkem nasraně. Když pak pokračuje ve větě a řekne, že chce zabít Suzuyu, tak se na ní trochu zaraženě podívám.* Hmm, fajn, *řeknu jí jen a jdu dále. Když pak přivolá pavouka, tak se na ní trochu zaraženě podívám.* Sumi, *řeknu, protože první věc, která se mi při pohledu na pavouka vybavila byla ona, protože od ní jsem dostala možnost přivolávat pavouky.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa si poslechne to nic co vlastně kami řekla.*chápu, víc neřekneš ale to nevadí až se spojím se Zerefem tak bude už jen otázka času Než Suzuyu zabijem.*Říká to jako by to bylo úplně normální a taky se u toho trošku zasměje.*Bude ještě zábava nemyslíš? samozřejmě by bylo hezké kdyby si nic neříkala, ber to jako důvěrné informace od své staré známé, nerada bych dělala protiopatření, takže nic nevíš dobře?*zastaví se a otočí se na Kami s úsměvem.*"samozřejmě by nevadilo kdyby to řekla ale nemusela by to nikde roztrubovat."*Ayuzawa následně vyvolá pomocí Kuchiose no Jutsu přivolá černého pavouka který jí okamžitě vyleze na levé rameno.*tebe jsem taky dlouho neviděla kamaráde.*Řekla milým hlasem a pravou rukou ho pohladila.*Jeho si snad pamatuješ ne?*zeptala se Kami s úsměvem a koukala na ní.*
Kami: 'Ouu kdo to sakra je,' *pomyslím si, když řekne, že mě zná a že jsme se dlouho neviděly.* Suzuya? Můžu ti říct, jen, že vede stále Yugu nic víc, *řeknu jí a podívám se na ní. Když pak naznačí, že se mám vydat za ní, tak jen pokrčím rameny a rozejdu se za ní.* 'Není možné, že by mi Zeref smazal vzpomínky i na ní,' *pomyslím si a jdu dále.*
Ayuzawa Misaki: Ale ale takže si to opravdu ty Kami aaa opravdu to je dlouhá doba.*zachychotá se a pořádně si jí prohlédne.*a jaké je to ve vesnici teď? Pořád tam je náš milý suzuya?*Ayuzawa samozřejmě má nějaké informace ale je lepší si to ověřit.*také jsem slyšela že měl takovou zajímavou nehodu že? A vůbec co takhle se projít? Nemusíš se bát nic se ti nestane dokud si povídáme.*řekne spíše takovým veselým hlasem a jde nějakým náhodným směrem a to že jde na špatnou stranu vůbec nevadí, zatím jen mávne po kami ať se k ní přidá.*
Kami: *Pokračuju v cestě a jsem celkem zabraná v různých myšlenkách, když se najednou ona žena zvedne a rozejde se ke mě, tak se na ní podívám.* 'Sakra, co bude chtít,' *pomyslím si. Následně si vyslechnu její slova a v duchu si povzdechnu.* Hmm... Nic mi to neříká... Pamatuju si hodně lidí z vesnice, které jsem kdy potkala.... To je jedno.... Já jsem Kami, ale vypadá to, že mě znáš, *řeknu jí neutrálním hlasem.* 'fakt by mě zajímalo, kdo to je, ale tak uvidíme, hlavně zůstat v pozoru, kdyby najednou chtěla zaútočit a zůstat v klidu,' *pomyslím si a čekám, co řekne dále.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa sleduje nebe do té doby než jí někdo vyruší kolemjdoucí a proto trošku zvedne hlavu aby se podívala o koho jde.*"je to ona?" zeptá se v hlavě protože vidí kami, která se moc nezměnila spíše jen zestárla, není si jistá ale poté si všimne ji její čelenky na který je znak Yugakage.*"možná to je ona a možná taky ne."*Ayuzawa se proto zvedne a jde rovnou ke Kami.*to už je doba kdy jsme se naposledy viděli co? Oh omlouvám se ti, možná si mě nepamatuješ ale to je tím stářím o nic nejde, mé jméno je Ayuzawa Misaki, byly jsme ve stejné vesnici.*Řekla Ayuzawa s úsměvem, sice si není jistá ale myslí si že to Kami opravdu je, přeci jenom ji znala když byla ještě živá.*
Kami: *Nacházím se v Zemi Údolí. Je už nějakou dobu, co jsem tady byla na misi a rozhodla jsem se, že se tady podívám, abych na chvíli vypadla z Yugy.* 'Ach jo, celkem mi to chybí, jak jsem byla pořád mimo vesnici a mohla jsem si dělat, co jsem chtěla,' *pomyslím si. Pomalu jdu po cestě a jsem ztracená v myšlenkách, když si všimnu nějaké osoby, která leží nedaleko cesty. Jen pokrčím rameny a jdu dále a snažím se jí ignorovat, protože bych dneska nerada bojovala.*
Ayuzawa Misaki: *Ayuzawa se nachází v zemi údolí jelikož má úkol dostat se do země bažin kde je město nukeninů, jelikož má úkol najít Zerefa a spojit sním síly proti Suzuyovi, což jí vyhovuje protože suzuyu nemá ráda, má spoustu rozkazů ale tohle je priorita. Jelikož je od země bažin dost daleko tak není potřeba si zatím vytvořit jiný vzhled než má teď. Ayuzawa se díky Naomi naučila techniku Kōkyū-Tekina Henkō díky které může měnit a upravovat svůj vzhled jakkoliv se jí zachce, právě díky této technice zakryla všechny vady které by mohli naznačovat že je Edo tensei, tím pádem znamená že vypadá jako normální člověk, jelikož nepotřebuje ani spánek a ani jídlo tak nemá důvod se zastavit tak proč by to taky dělala že? Nakonec se ale zastavila u cesty kde si i lehla a začala koukat na nebe.*
---: ---
Suzuya: *Vytvoří si před ukazováčkem pravé ruky chakrovou střelu (jehlu) a tou střelí Kami do hlavy. Ovšem dal do toho chakru tak aby způsobil jen ztrátu vědomí a ne aby ji hlavu postřelil - [Chakura no Hari]. Kami takto ztratí vědomí a tak Suzuya dojde ke Kami, která je fakt zřízená a Suzuya si nespokojeně povzdechne. *Tohle mi dá zabrat, nemám k tomu moc chakry. *Prozatím ji tedy svlékne aby si mohl prohlédnout každé zranění a svou zářivou chakrou (zelenou) ji začne postupně zranění léčit - [Shousen no Jutsu]. *Tos zase dopadla. *Postěžuje si pod nos a nechá své Painy hromadit mrtvá těla na jednu kopu do středu celého města. Když uzavře nejhorší zranění tak přestane, její zničené klouby u kolen takto jen tak nevyléčí a proto složí několik pečetí svou pravou rukou a vpraví do ní lékařskou chakru, pomocí které současně aktivuje všechny buňky v těle Kami, tuto techniku Suzuya použije se záměrem aby se ta horší zranění, která vyléčit nedokáže sám vyléčila sama - [Saibō no Kasseijutsu]. Pak se zvedne a otočí se na toho Nukenina, který je uvězněný v ledu a složí několik ručních pečetí a z úst vyšle velmi ostré větrná čepele, kterými přesekne jak led tak i Nukenina a usekne mu tak hlavu - [Fuuton: Kazekiri]. Ledové vězení pak uvolní a hlavu toho Jashinisty spálí na popel. Všechny mrtvoly pak nechá zapečetit do pečetícího svitky a získá takto celkem 143 těl. Ještě si najde dva živé a těm vysaje životní energii z těla a omládne tak o jeden rok poté co přejdou jeho silné bolesti - [Specializované Tamashī no Tōnan]. Se svitkem těch mrtvol pak dojde za Kami tu vezme do jednoho vzdáleného domku, který je až v Zem Čaje. Kami tam samozřejmě umyje aby nebyla od krve ale pak ji i dá do postele aby se prospala. Suzuya do Yugakure odešle přímo pro Fujino svitek s mrtvolami a se zprávu o úspěchu mise ale dodá že Kami byla těžce zraněná a že se o ní postará. Taky že ji dopřeje trochu volna že ta mise ji dala dost zabrat. *
Kami: *Během letu schytám další dvě zranění.* Zatraceněěěěě, *zařvu bolestí. Poté co ho udeřím pěstí, tak se ani nepohne a následně ucítím, jak se mi zlomí žebra. V tu chvíli jen bolestně zařvu a dopadnu na zem.* 'A teď tu umřu,' *pomyslím si a raději zavřu oči. Stejně jsem neměla jak z tama zdrhnout. Najednou se ozve nějaká rána a já zjistím, že ještě žiju.* 'Že by se do toho Suzuya konečně zapojil, hmm to teda brzo,' *proletí mi hlavou. Poté otevřu oči.* Z-zatím asi ještě žiju, ale nevím, jak dlouho ještě budu s takovou, *odpovím mu a zůstávám ležet na zemi, protože jsem stejně neměla jak se zvednout.*
Suzuya: *Když vidí jak se Kami odrazí tou jednou nohou tak zrovna v momentě kdy se odrazila provedl ty útoky kdy do sebe bodal a zranění přenesl na ní. Ona tedy za letu získá ta zranění jako probodnuté druhé koleno a podobně. Nicméně on ví že Kami se blíží a tak nahromadí chakru do chodidel a přilepí se takto k zemi (Kinobori no Waza). Tím zajistí že Kami ho udeří a to kurva silně ale to zranění se přenese i na ní a on se nasměroval tak aby ho trefila do hrudníku a tím mu zlomí několik kostí v hrudník koši a tím pádem se to zlomí i u Kami a ta se tam nejspíš jen sesune k zemi bez možnosti se zvednout protože nyní má absolutně nepoužitelné nohy. Suzuya si poví že tohle už stačí a tak přistane a disk nechá se rozpustit a ten se tedy vypaří (zmizí). Suzuya ví že Jashinisti jsou celkem velké svině a zabít je, dá celkem zabrat a tak k němu natáhne ruku (levou) a využitím přitažlivých gravitačních sil si ho začne přitahovat a on tím pádem opustí svůj znak - [Banshou Tenin]. Jakmile si ho přitáhne praští s ním tváří o zem (střechu) a pak odskočí a než se Nukenin vzpamatuje a než se stihne zvednout tak Suzuya levou rukou složí ruční pečetě a zmrazí vzduch okolo toho Nukenina „téměř okamžitě“ a způsobí tím jeho okamžité uvěznění do pevného ledového vězení ve kterém se Nukenin nedokáže pohnout a dýchat - [Hyourou no Jutsu]. Nukenin se nemůže dostat ven, protože nemá dostatečnou sílu k tomu aby vězení prolomil a nemůže tam složit pečetě na nějaké Jutsu. *Tak a mám tě hajzle. *Poví a přiloží pravou dlaň na vnější část té ledové „kostky“ uvnitř které je Nukenin zamražený. *Kami žiješ ještě?
Kami: 'Jedna noha v háji a druhá bez tak hned potom, co budu dělat,' *pomyslím si.* Ještě nekončím, auu, *řeknu a zvedne se, abych se abych se opírala o levou nohu. Následně začnu soustředit chakru do levé nohy a odrazím se od ní. Během toho co letím k němu, tak začnu soustředit chakru do pravé pěsti a co nejsilněji ho udeřím do břicha. (Oukashou)* 'Sice nevím, jestli to zabere spíše to ještě více schytám, ale tak co už.'
Suzuya: *Kami se podaří chytit svými orby jeho ruce ale tyhle orby na silnějšího soupeře nemají velký účinek ale pouze tím jeho ruce zpomalí, nic víc. Nukenin trochu víc zabere a techniku prorazí úplně a zničí ji, Suzuya ten se nachází kousek nad Kami a Jashinistou ale zatím ho Nukenin - Jashinista, nevidí. Mohl by zakročit a rovnou ho sejmout a zachránit Kami ale proč si nepočkat? Suzuyu zajímá zda Kami ještě nevymyslí něco čím by se pokusila zachránit a navíc pokud by snad byla tváří v tvář smrti. Kami by se hodilo být trochu tvrdší, přijde mu že i přes vše co prožila je pořád měkká a moc ji toho nezajímá a tak proč ji nevystavit takové stresové situace a vyděsit ji tak moc že ji vyděsí. *(Nukenin): Připravená umřít?! *Zasměje se a bodne se i do druhého kolena čímž zničí Kami možnost vůbec chodit, protože její kolena budou úplně zničená a pak se bodne do pravého boku a užívá si to a to opravdu moc, hlavně protože se vyhýbá zranění nějakých orgánů aby ji udržel živou jak nejdéle to jen jde. *
Kami: *Dále se vyhýbám útokům démonů, ale ti najednou zmizí.* 'Hmm, tak tohle nevypadá moc dobře, jestli byl toto jen začátek, tak co bude teď,' *pomyslím si. Následně aktivuju Sanbiho chakru o síle dvou ocasů a odrazím se od země a vyskočím na střechu. Během toho se ale stane něco divného, najednou se mi na pravém stehně a pravém rameni objeví zranění. Doskočím na střechu a podívám se na onoho nukenina, vypadal úplně jinak a ještě stál na nějakém kruhu nebo co to bylo. Najednou vezme do ruky bodec a bodne se s ním do pravého kolene a na mé noze se objeví úplně to stejné zranění.* 'Co je to,' *zakřičím v duchu, když se pak znovu rozmáchne s bodcem a bodne si ho do břicha.* Zatraceně, *vydám ze sebe jen poté co se mi objeví zranění na břichu a zhroutím se na kolena.* Ještě ne, *řeknu mu. Vytvořím dva orby a ty se rozletí na jeho ruce s úmyslem je chytit.*(Tenshigan no Kusari)
Suzuya: Dodatek: O klona se Nukenin postará tím že ten dým rozfouká na všechny strany pomocí Fuutonu a tím ho zničí (Fuuton: Reppushou).
Suzuya: *Nukenina ta bomba na moment oslepí ale tak to mu moc nevadí, nezbrání mu to v tom nabrat na kraj flétny její krev a pokračovat v útocích ale pak přestane zničehonic hrát a jeho démoni zmizí. Využije svou krev, která mu nakapala na zem z ran jaké mu způsobily kunaie Kami a tak nohou začne kreslit svou krví něco na té zemi a vytvoří znak, který je zasvěcený Jashinovi. On stojí uvnitř toho znaku a olízne svou flétnu a tím pozře krev Kami a jeho tělo se změní a jeho tělo získá černé zbarvený se specifickými býlími symboly - [Jujutsu: Shiji Hyōketsu]. V ten moment se Kami vytvoří bodné zranění po kunaii v pravém stehni a rameni stejně jako má Nukenin v sobě i ty kunaie jakými ho zranila Kami. Mezitím začne Suzuya pomaloučku klesat se svým diskem a míří si to rovnou k té střeše na které je ten Nukenin. Jeho Painy a kuchiyose Rinneganu už pomalu dokončují práce ohledně vyvraždění celého městečka. *(Nukenin): Končíš! *Vykřikne a vytáhne svůj Jashinistický bodec a bodne se do levého kolena a pak se bodne do břicha a pěkně hluboko ale ne aby Kami zabil ihned ale pouze si s ní takto pohrává. *
Kami: 'Zatraceně, mám takový pocit, že tohle bude ještě trochu velký problém, nechceš se zapojit taky Suzuyo,' *pomyslím si v duchu. Když se můj útok nepovede, tak z pouzdra vytáhnu kunai se světelnou bombou a hodím jí po mém nepříteli. Bomba vybuchne akorát ve chvíli, když přestane hrát na flétnu. Rychle vytvořím klon (Kemuri Bunshin) a hodím na zem kouřovou bombu. Klon se přemění v kouř a zmizí pryč, zatím co já se snažím vyhnout všem třem démonům. Když se mě jeden z démonů dotkne, tak ucítím, že mi ubude chakra.* 'Mám takový pocit, že to dopadne špatně,' *proletí mi hlavou. Klon se mezitím dostane z druhé strany na střechu a změní se na kouř a rozletí se na nepřítele s úmyslem spoutat soupeře.(ENMAKU RŌ)*
Suzuya: *Dva orby zasáhnou jednoho z démonu a naštěstí pro Nukenina zrovna toho co toho ustojí nejvíce, protože jeho zrovna Kaisha má kůži pevnou jako skála. Ne že by ho žádný z těch orbů nedokázal zranit ale spíše jde o to že mu to způsobí jen lehčí povrchová zranění ale nic víc. Kaisha ale nyní neútočí a jen stojí otočený čelem ke Kami na kterou útočí další dva démoni (Kosoku a Kyōryoku). Jak se zdá tak démoni Nukenina nechtějí dát Ami dát jedinou šanci k tomu vymyslet nějaké další kroky ale pak se těsně před ní dva ti démoni na vteřinu zastaví, protože na tu jednu vteřinu se neozývá žádný zvuk flétny a to protože si Nukenin konec flétny namočil do krve Kami, která na střeše po tom kopnutí zůstala. Ovšem pak už nic zase neděl (Nukenin) a opět pokračuje v hraní na flétnu a nechává démony na Kami útočit nehledě na to zda se změní na kouř nebo ne. Ovšem jednomu z démonů (Kosoku) z úst vyletí duch, který má po těle několik dalších úst a začne útočit na Kami i když jen skrze ni prochází a je mu jedno v jaké je formě, ať už skrze ni projde když je v pevné formě nebo ve formě dýmu tak vždy ji takto ukousne kus chakry (jedno takové kousnutí ji sebere tak 2 body chakry). - [Doki Yūrei]. *
Kami: *Dále se nemůžu hýbat. Sleduju ho, jak se ke mě blíží. Kunaie, které se do něj zabodly naprosto ignoruje. Když ke mě dojde tak mě kopne a kromě toho, že skočím až na zemi, tak mám rozbitý nos. Když paralýza skončí, tak si všimnu, že se na mě řítí tři démoni nebo co to je. Rychle se proměním v kouř, abych se jim vyhnula a následně se opět vrátím zpět dohromady. Rychle vytvořím dva orby a ty se rozletí na Kaisha.* (Ōbu)
Suzuya: *Nukenin kunaie naprosto ignoruje a dovolí jim se zabodnout do jeho těla ale ani to s ním nehne, jeden má v pravém rameni a druhej ve stehni (levém). Krvácí ale ne nějak moc, dělá jako kdyby ho nic netrefilo a dále si hraje na svou flétnu a udržuje tak Kami ve své technice, která ji udržuje paralyzovanou. Jak si tak hraje na flétnu dojde k ní a pak ji z otočky kopne přímo do tváře tak silně ž ji až ji rozbije nos a ji takto zkopne až dolů ze střechy a přesně v ten moment na svou flétnu přestane hrát a Kami uvolní ze své iluze. Poté povolá tři démony pomocí speciální přivolávací techniky klanu Tekubi - [Kuchiyose Doki Demonzu]. Takto povolá démona Kosoku, démona Kaisha a démona Kyōryoku. Pak je ze střechy začne ovládat svou flétnou a oni všichni seskočí dolů s úmyslem zaútočit na Kami. Kosoku na ní zkusí skočit a zadupnout ji, Kaisha ji zkusí probodnout a Kyōryoku ji zkusí zabít svým kyjem. Mezitím pomalu končí vyhlazování všech lidí této vesnice a jak to tak vypadá prozatím se nikomu nepovedlo utéct. * „Asi bych ji měl pomoct.“
Kami: *Vsimnu si, moje technika neměla žádný účinek a nakonec skončila v kamenné zdi.* 'Tss.. Takže fuuton, doton a co dále,' *proletí mi hlavou. Bylo mi celkem jasné, že sama proti němu nic moc nejspíše nezmůžu, protože jsem slabší než on a Suzuya a ještě kuchyose byli celkem daleko. Ve chvíli, kdy se onen nukenin odrazí od stěny, na kterou vyskočil a míří za mnou, tak se od okraje stěny trochu vzdalím a během toho po něm hodím dva kunaie. Poté co po něm hodím ony kuanie, tak začne hrát na onu flétnu. Najednou se nemůžu pohnout a tak se jen dívám před sebe, jak dále hraje.* 'Tak toto je pěkně v háji, zatraceně,' *řeknu si pro sebe.*
Suzuya: „(Nukenin): Katon? Takže Fuuton asi nebude moc účinkovat.“ *Hold soupeř Kami není úplně nejhloupější ale tak kdo slyšel o Ninjovi ranku S pouze s jednou elementární podstatou. Složí ruční pečetě a dlaněmi udeří do země a ze střechu před ním se zformuje kamenná stěna, která je ale propletená s chakrou a díky tomu je pevnější než obyčejné stěny z Dotonu - [Doton: Doryuu Heki]. Jeho stěna zablokuje její ohnivou střelu a Nukenin ihned vytáhne flétnu a odrazí se od země a vyskočí na svou stěnu a pak nahromadí chakru do chodidel a skočí na kraj střechy domu na kterém stojí Kami - [Chakura Shotto]. Ještě než dopadl tak začal na svou flétnu hrát různé melodie jako kdyby střecha domu byla jeho podium a Kami jeho publikum, které si žádá jeho hudbu. Takto každého kdo zaslechne jediný tón a je v okruhu deseti metrů dostane pod účinky iluze Kanashibari no Jutsu ze kterého se nelze dostat pomocí Kai nebo bolesti, dokud Nukenin hraje na svou flétnu - [Ugokanai] a cíl to slyší. Suzuya to slyší z dálky a tak se tam podívá a uvědomí si že tohle je průser, protože Genjutsu nejsou jeho silnou stránkou. *
Kami: *Když se mi povede zabít pár lidí, tak se trochu pousměju. Pokračuju dále, když už nikde nikoho nevidím.* 'Hmm, tak kam teď,' *pomyslím si. Následně se odrazím od země, abych vyskočila na jeden z domů a podívala se, kde bych teď mohla vyrazit, když najednou na místo, kde jsem ještě před vteřinou stála dopadne fuutonová technika. Pak se podívám směrem, odkud ona technika přišla a uvidím tam nějakou osobu.* 'Hmm, že by to byla ona osoba, kterou hledáme,' *pomyslím si a doskočím na jeden z domů.* 'Tss, fuuton, to je zase průser,' *proletí mi hlavou. Poté složím několik pečetí a vydechnu proti němu ohromnou ohnivou kouli.(KATON: KARYUU ENDAN)*
Suzuya: *Kami si zabije pár lidí pomocí svých orbů a Suzuya ten nechává řádit své Painy, kteří se rozdělí na dva týmy po třech a tím si zajišťují že vždy tam budou aspoň tři páry očí, které jsou sdílené a mají pokryté snad všechny možné směry ohledně útoků a tím pádem se lehce vyhýbají a je tam téměř 100% synchronizace a návaznost útoků a taky aby ne když je všechny vlastně ovládá jen jeden mozek a to ten Suzuyův. Nicméně mezitím vyběhne ten hlavní Ninja co to tu vede, který je tu na nejvyšším ranku pokud se nepočítá Suzuya (Rank S). Suzuya nedokáže cítit chakru lidí tam dole, protože je moc vysoko a tak jsou všichni mimo jeho dosah. Proto se musí spolehnout pouze na to co tam dole vidí, takže se spoléhá jen na to co jeho Paini vidí a slyší. Naneštěstí Kami je od jeho Painů dost daleko a přímo u ní se zrovna nyní zjeví ten Nukenin, který to tu vede. Stojí na střeše jednoho domu dolů na Kami a zasměje se. Složí tam několik ručních pečetí a zhluboka se nadechne, když pak prudce vydechne tak přímo na Kami vyšle jeden velice prudký, ostrý útok větrem, který je koncentrován do jednoho jediného místa a to na její hrudník - [Fuuton: Shinkuu Renpa]. *
Kami: *Když se vyhnou všem mým kunaiům, tak si jen povzdechnu, protože byli dost dobří, ale asi nejvíce mě vytočil ten, který se proměnil ve vodu. Následně se od něj trochu vzdálím. Když se pak do toho vloží Suzuya, tak jen trochu překvapeně zamrkím, ale něco takového jsem přece mohla tušit. Ve chvíli, kdy na mě ještě Suzuya zakřičí, že mám jít do města a všechny tam zabít, tak jen souhlasně kývnu hlavou a rozběhnu se do města, kde už vše začalo hořet a začínala tam být celkem panika. Zatím co běžím do města, tak si aktivuju Tenseigan. V pravé ruce dále svírám katanu. Jak dále běžím, tak před sebou uvidím nějakou osobu a pošlu na ní dva orby. (Ōbu)*
Suzuya: *Kami začala, kunaie odrazit pro nepřátelé není moc těžké ale pokud jde o to že napadne jednoho z nich katanou tak ten se už hlídá trochu lépe a tak se ta část změní na vodu - [Suika no Jutsu]. Hold členové klanu Modoru jsou nepříjemní soupeři a Suzuya? Ten složí pravou rukou několik ručních pečetí a pravou dlaní udeří do země a pak se před ním zničehonic zjeví čest ženských postav s velkým množstvím piercingů z chakrových tyčí - [Pain Rikudou]. Každý tato žena má v očích aktivní Rinnegan a oblečené jsou v ( odkaz » ). Každý z těchto žen má k pravému boku připevněné pouzdro uvnitř kterého mají každá jednu katanu. Celá šestice se ihned rozdělí do okolí a začnou rychle a jednoduše likvidovat Ninji, kteří jsou kolem nich svými katanami, které si vytasí. Deva - Irene případně sem tam nějaký protiútok odrazí silnou odpudivou gravitační vlnou, kterou soupeře prudce odrazí a lehce ho tím zabije, protože svým tělem se silně odráží od země a kromě toho ještě svým tělem proráží stromy - [Shinra Tensei]. Manusya - Irina ta získá sem tam šanci k tomu aby se soupeře dotkla a v jeden moment toho i využije a když se soupeře volnou rukou dotkne vyrve z něj duši a zabije ho - [Tamashī no Tōnan]. Asura - Kaname ta je celkem v bezpečí, nikdo na ní moc neútočí a tak namíří levou ruku k obloze a vystřelí z ní směrem k obloze 20 raket, které letí vysoko na oblohu a tam se otočí a začnou padat na město kde po dopadu vždy explodují - [Yuudou Misairu]. Město se takto ocitne v plamenech ale pokud jde o Suzuyu ten si vytvoří z chakry rudý objekt, který se změní do podoby disku, který má poloměr 2 metry - [Tsūru Sakusei Tekunikku]. Na tomto disku se Suzuya vznese vysoko do vzduchu nad město, které je v plamenech a jak si sedí na tom disku pravou nohu si dá pod sebe a tu levou nechá viset dolů. *(Naraka - Brandish): Běž do města a prostě zabij cokoliv uvidíš! *Vykřikne na Kami. Pak pro změnu Tiryagyoni - Hisui do země zabodne svou katanu a složí ruční pečetě a pomocí Zoufuku Kuchiyose no Jutsu přivolá obřího berana, obřího nosorožce a obří stonožku a každé z těchto kuchiyose v sobě má chakrové tyče a v očích aktivní Rinnegan a tak se vydají do města ničit a zabíjet. Ve městě je velká panika, ono prorazit totiž tyto hradby pro ně není nejmenší problém a začne se tak umírat ve velkém a boje začnou na několika frontách. *
Kami: Hmm, tak díky za zvýšení sebedůvěry, *řeknu mu. Když se pak objevíme před zavřenou bránou, tak si jí jen rychle prohlédnu a všimnu si shinobi, kteří byli na hradbách. Ve chvíli, kdy se kolem nás objeví dalších 9 shinobi, tak se jen podívám koutkem oka na Suzuyu, který se začal smát.* 'Teď mu hrábne a já jsem v háji,' *proletí mi hlavou.* Hmm, fajn, tak nějak s tím počítám, *řeknu mu. Poté se odrazím od země a do rukou vezmu několik kunaiů a hodím je po nich.(Seikakuna shōjun) Během toho co padám k zemi, tak vytáhnu katanu a rozběhnu na nepřítele, který je mi nejblíže s úmyslem seknout po jeho levé noze přes lýtko.*
Suzuya: Kdo ví, třeba skončíš ještě hůř. *Zrovna v ten moment se ocitnou přímo před zavřenou bránou do vesnice a na jejich kamenných hradbách z Dotonu stojí mnoho Ninjů a dalších asi 9 Ninjů je obklíčí. Suzuya se tomu zasměje, tak nějak něco podobného čekal i když pobavilo ho to i tak. Ninjové jim vyhrožují něco stylu ať se vzdají nebo zemřou a podobné blbosti ale Suzuya to naprosto ignoruje už jen kvůli tomu že co cítí tak všechny chakry jsou tak na úrovni ranku B a ojediněle na ranku A ale nic víc necítí, protože vůdce ranku S je stále mimo jeho dosah. *Kami? Tak začni ty, já se zapojím ale asi je budeme muset zabít.
Kami: *Na další Suzuya slova už nic neřeknu. Cesta probíhá v poklidu a trochu mi to připomnělo časy v temném světě. Nacházíme se v lesích země Údolí, kde jsem ještě nikdy nebyla. Jdu vedle Suzuyi oblečná v ( odkaz » ) akorát kratší kalhoty. Aktuálně jsem myšlenkami trochu mimo, protože se snažím vzpomenout si na poslední misi v našem světě, ale nemám na ní moc dobré vzpomínky. Z myšlenek mě dostane až hlas Suzuyi. Trochu s sebou trhnu a podívám se na něj.* Dobře. Jo jsem připravená, akorát teda trochu v obavách, abych neskončila jako při poslední misi v našem světě, *povím a podívám se opět před sebe.*
Suzuya: Ano mohu umřít, umřít může každý a navíc pokud vím že Zeref si pro mě jednou přijde. *Poví Suzuya ke Kami ohledně toho že podle ní údajně nemusí umřít. Když na něj Kami vyskočí (na kuchiyose) tak se Suzuya usměje a kuchiyose s Kami a Suzuyou na zádech vyletí vysoko do vzduchu a zamíří to rovnou k tomu přístavišti kde si pak skočí na loď a vyrazí na cestu po moři. Celkově jim celá cesta trvá několik dní dokud se neocitnou v té Zemi a i pak cestují až přímo k tomu městu nebo spíš opevněné vesnici, která je hrozbou a oni se o ní mají postarat (takovej time skip). Nyní kráčejí lesem a Suzuya je i oblečený už v něčem jiném, protože rozhodně nehodlá bejt v jedněch věcech po celé ty dny bez změny nebo bez koupele v nějakém jezírku (oblečení: odkaz » ). Pod pláštěm má v pouzdře na zádech u opasku svou dýku Moeru Kōtei. *Už tam budeme, jsi připravená?
Kami: *Vyslechnu si Suzuyu a pak se na něj podívám.* Ah, ale no tak nemusíš přece umřít, *řeknu mu. Když pak se tam pak objeví kuchyose, tak se jen trochu pousměju.* Jo, však už jdu, *řeknu mu a Kuchyiosenu na záda a chvíli se dívat, čeho bych se chytila a ho nakonec chytnu za peří.* 'Doufám, že mu ho nevytrhám,' *pomyslím si.*
Suzuya: Já nic moc nového nemám, pokouším se sílit abych se jednou mohl rovnat Zerefovi a s tím se snažím si užívat život plnými doušky, počítám i s tím že mě Zeref nakonec zabije. *Zasměje se a když jsou už trochu dál od vesnice tak složí ruční pečetě poté co si aktivuje Rinnegan a pravou dlaní udeří do země a za doprovodu kouře tam přivolá velké kuchiyose, které vypadá jako obří pták s různými chakrovými tyčemi v těle a s Rinneganem v očích - [Zoufuku Kuchiyose no Jutsu]. Tomuto kuchiyose pak vyskočí na hřbet a otočí se na Kami. *Tak dělej skákej a nějak se někde něčeho chytni ať můžeme letět.
Kami: Ano přečetla, vím o co jde, *odpovím mu a rozejdu se za ním.* 'Hmm, už je to celkem dost dlouho, co jsem byla na misi, snad to všechno dopadne dobře,' *proletí mi hlavou. Ve chvíli kdy na Suzuya promluví, tak se na něj podívám.* Jo, jde to. Co ty? Hmm, nového řekla bych že nic, co ty? Akemi se má dobře, teď bude pár dnů u babičky, než se Takashi vrátí z mise. Však, ať si jí babička, taky užije, *odpovím mu a dále pokračuju v cestě a čekám, co odpoví Suzuya.*
Suzuya: Konečně jsi tady! Doufám že sis aspoň přečetla o co v té misi jde, nehodlám ti to ještě vysvětlovat. *Poví Kami a vyrazí klidným krokem po cestě ven mimo Yugakure. Jde směrem na jih Země, směřují k jedné větší obchodní vesničce na jihu Země, která je ale mimo opevnění kde je menší přístaviště kde na ně bude čekat loď a tou budou plout přes otevřené moře na 1. kontinent kde zakotví v Zemi Lesů u jedné maličké vesničky, která je obchodní rovněž jako ta ze které vyrazí. Tam nyní směřují a Suzuya jde naprosto klidně. *Jak je? Něco nového? Co dcera jak se má?
Kami: *Když mi bylo oznámeno, že mám jít na S misi, tak jsem byla celkem ráda, že se konečně dostanu z vesnice. Takashi byl taky někde pryč, ale měl se vrátit do dvou dnů. Tak jsem Akemi vzala k babičce, ať si jí taky užije. S sebou jsem si vzala katanu z kosti shikotsumyaku, tanto a další zbraně. Tašku z věcmi jsem si přehodila přes rameno a čelenku jsem si uvázala kolem krku. Pak jsem se vydala k severní bráně, když jsem viděla kolik je hodin, tak jsem se rozeběhla, aby na mě Suzuya nemusel moc dlouho čekat. Když ho uvidím stát u brány, tak se jen trochu pousměju. Když k němu doběhnu, tak se na něj podívám.* Ahoj, promiň, že jdu pozdě, *omluvím se mu.*
Suzuya: *Současně nemá žádné povolání nebo ho spíš až do nedávna neměl a Suzuya se zaregistroval jako Lovec Odměn. Celkem se to hodí v kombinaci s faktem že je v Yugakure hlášen jako Okubyōna Sennin. Vyzvedl si jednu žádost pro Yugakure o misi ranku S ve které má za úkol zlikvidovat jednoho Nukenina, který si v Zemi Údolí v jednom údolí, které je zaplněné lesem založil opevněnou a celkem velkou vesnici do které začal verbovat různé lidi a hromadit si vojenskou sílu. Ti lidé kolem nejsou sice Nukeniné ale různí Ninjové, kteří nemají žádné zařazení ale jak zní mise - zlikvidovat hrozbu. Různé Země jsou z toho nervózní, protože jejich vesnice opouštějí jejich lidé a přidávají se k němu jako kdyby se otáčel zády k systému Ninjů a tvořil si vlastní armádu a aby něco takového vedl Nukenin ranku S je nemyslitelné. Suzuya by to sice zvládl sám ale stejně si požádal o spolupráci s Kami na kterou nyní čeká u severní brány Yugakure. Té bylo jasně řečeno aby si sehnala nějaké hlídání, protože budou na cestách tak půl měsíce. Suzuya je oblečený v ( odkaz » ) s dýkou v malém pouzdře ale není to obyčejná dýka ale jeho unikátní zbraň Moeru Kōtei, kterou má za opaskem. *Tak kde se fláká?
---: ---
Yin: *Farmáři z vesnice, u které nás Zeref "vystavil" nás po nějaké době našli a okamžitě nás sundali a odnesli do jejich vesnice, kde se nás pokusili ošetřit. No, jediný přeživší jsem byl já, tak jsem jen skončil u jejich doktora, než se pro mě dostavili shinobi z Kumo.* (Kumo) Co se vlastně stalo? (Farmář) No, víte. Prostě jsme jen tak šli mimo vesnici a najednou jsme je spatřili. Vysedli přivázaní na kůlech. Tenhle mladík je jediný živý. Zbytek jsme našli už mrtvé. A také na sobě měl jeden z nich tenhle nápis. *Starý farmář dal shinobim z Kumo vzkaz, který tam zanechal Zeref.* (Kumo) Pane, poprosíme vás, pokuste se zapomenout, co jste tady dnes viděli. My si naše lidi odvezeme zpátky do vesnice a pečlivě se o ně postaráme. (Farmář) Dobrá tedy. *Byli jsme přeneseni zpátky do Kumo, kde jsem já hned skončil na jednotce intenzivní péče a měl jsem před sebou několik operací. Nebyl jsem v ohrožení života, ale ta zranění potřebovala trochu pozornosti, než se mohla nechat léčit sama. Haki dostal zasloužený pohřeb shinobiho, na který jsem se bohužel nemohl dostavit, protože jsem ležel v nemocnici. Obchodník byl přepraven do jeho rodné vesnice, kde byl následně také pohřben. Mě čekal delší pobyt v nemocnici a následně výslech vedení o tom, co vše se stalo.*
Zeref: *Zeref dojde k tomu obchodníkovi a dotáhne ho k Yinovi, který leží na zádech s rukami na své hrudi a takto tam poskládá všechny tři. Následně Yina začne léčit za použití Shousen no Jutsu aby se ujistil že jeho zranění ho nezabijí, rozhodl se totiž Yina nechat žít z jediného důvodu, je přeživší z Temného Světa a tak si zaslouží jiné zacházení, navíc Yin z něj nemá strach a to se mu celkem zamlouvá a zároveň může Yina a další využít k tomu aby dal ostatním vesnicím varování. Yin je stále velmi těžce zraněn ale už není v ohrožení života. Poté si vytvoří několik stínových klonů, kteří mu v rychlosti připraví takové kůly na které pověsí všechny tři. Využije lana aby je k nim mohl přivázat a poté je zabodne do země nedaleko jedné vesničky ( odkaz » ). Pokud jde o varování tak k nim napíše vzkaz (každý kdo se přidá na stranu Suzuyi a jeho spojenců s cílem mě zlikvidovat skončí úplně stejně - Zeref). Tuto zprávu pak přiloží k břichu spojence Yina a vytáhne si z dlaně chakrovou tyč a vzkaz probodne a bodne ho do břicha mrtvoly tak aby si ho pak každý mohl přečíst a takto je tam nechá a poté odejde. Dá jim viditelně jejich Ninja čelenky se znakem Kumogakure a odejde. *
Yin: Heh, díky za kompliment. Tfuj. *Odplivl jsem krev, která se mi nashromáždila v ústech. Najednou jsem se však začal zvedat do vzduchu a to poměrně dost vysoko.* Oh, tak tohle nedopadne dobře. *Jak jsem byl ve vzduchu, kapala ze mě na zem krev, ale to už bylo stejně jedno. Za chvíli jsem do ní sám totiž přistál a to tvrdým pádem, který mě položil do stavu bezvědomí. Určitě bylo slyšet popraskání několika mých kostí, zároveň s popraskáním země.*
Zeref: Máš výdrž to ti musím nechat ale tohle je už opravdu konec. *Meče přestanou na Yina útočit a Zeref natáhne pravou ruku k Yinovi a ovládne kolem něj jeho gravitaci a pak jen pomalu zvedne ruku a tím se zvedne i Yin, který takto vyletí do výšky 10-ti metrů a pak s tou samou rukou prudce švihne směrem k zemi a Yin velmi rychle zopakuje ten pohyb a velmi silně to s ním praští o zem (Banshou Tenin). Jakmile to tak dopadne tak Yin bude mít zlomených několik kostí ale hlavně by mu to mělo už sebrat vědomí a mezitím také všechny meče ze kterých je aréna vytvořená zmizí a přemění se na tisíce - miliony malých růžových květů a ty se zformují zpět do katany Satsujin Hane do pravé ruky Zerefa. *
Yin: To je možná pravda, že nás jen využívají. Takovou pozornost jsem tomu nikdy nevěnoval. Ale tou povinností teď myslím povinnost splnit misi. Moje povinnost byla bezpečně dopravit toho obchodníka z bodu A do bodu B. Ale dobrým poznatkem je, že ani vedení Kumo nevědělo, co udělal tomu Izumovi. Takže tohle si tak trochu zasloužil. *Ukázal jsem na obchodníka, který ležel opodál v bezvědomí na zemi. Najednou jsem však zpozoroval meč, který mi probodl ruku a následně zmizel.* Co to- *Ani jsem nedořekl větu a už jsem jich několik dalšícj schytal do nohou a opět do rukou. Zakymácel jsem se a spadl na zadek a opřel jsem se o strom. Bolelo to, ale nebylo to něco, s čím bych nemohl mluvit nebo tak. Jenom mě to omezovalo v pohybu.* Heh, tak tohle jsem nečekal. Následně mi začali penetrovat i torso.* Argh. *Vykašlal jsem docela dost krve a viděl, jak se podemnou začíná vytvářet krvavá louže. Seděl jsem a nemohl jsem nic moc dělat. Když jsem se snažil pohnout, tak se do mě zabodl další meč.* Eh eh eh. *Odkašlal jsem a vykašlal další krev.* Vyhráls. *Stále jsem byl při vědomí, jen jsem se mi začaly tupit smysly. Pozoroval jsem Zerefa, co teď udělá.*
Zeref: Povinnost Ninji jo? Nedělej ze sebe tupce, každý ví že povinnost Ninji je pouze zabíjet a umírat aby vesnice dostala za mise prachy a pak je o ty prachy obral Feudální Pán, víš co je pro Feudálního Pána jeho Ninja? Nic než pěšák, který je podřadný a ani nemá takovou hodnotu jako jeho peníze. *Toto je důvod proč Suzuya kdysi zabil všechny členy Feudální rodiny v Zemi Horkých Pramenů ale Zeref nechce přiznat ani sám sobě že na něco má společně se Suzuyou úplně stejný názor. Následně nechá opět meče ze svých rukou zmizet a rozhodně se využít svou techniku, která se odvíjí od vytvoření této arény a tak namíří rukou (ukazováčkem) na Yina a na toho takto začnou vystřelovat meče ze kterých je vytvořená aréna. Nicméně jakmile meč vždy zasáhne Yina nebo zem tak prostě zmizí a vrátí se do své původní pozice a tak je Zeref může střílet donekonečna. Rychlost mečů, které na Yina létají jsou rychlé v hodnotě 20-ti bodů (Saishū-Tekina Kauntodaun). Zeref takto na Yina vysílá jeden meč za druhým (celkem 25) ale nemíří tak aby ho zabil ale míří mu na končetiny a tak podobně a když už chce aby trefil jeho tělo tak to namíří tak aby netrefil důležité orgány. Yin si třeba myslet že umírá ale skutečnost bude taková že pouze ztratí vědomí z nedostatku krve. *
Yin: Nehrál jsem si na hrdinu. To je prostě moje povinnost shinobiho. *Když Zeref vytvoří jakousi arénu z jeho katany, tak se jen porozhlédnu a nijak extra nereaguju.* Heh, ty se ptáš mě, co teď? Sám moc dobře víš, že proti tobě nemám sebemenší šanci. Můžu tady udělat nejlepší výkon svého života a stejně to pro tebe bude procházka růžovým sadem. A jak jsem řekl, už mě to nebaví. Nechám svůj osud ve tvých rukou.
Zeref: Nebude to v pohodě probodl jsem mu srdce, takže nemá šanci přežít. *Poví Zeref a všimne si jak obchodník, kterého má zachránit utíká pryč a Zeref si nad tím nespokojeně povzdychne. *Nenávidím když utíkají. *Poví si tiše pod nos a zakroutí během toho hlavou. Jen tiše sleduje Yina, který se snaží zachránit svého kamaráda a tak směrem k obchodníkovi natáhne levou ruku s otevřenou dlaní a ovládne jeho vlastní gravitací a levou rukou prudce švihne z pravé stranou pravé a ten obchodník ten pohyb následuje a prudce to s ním švihne o strom a on ztratí vědomí (Banshou Tenin). Současně během toho uvolní techniku Meiton: Chakura Mōdo a tím pádem jeho zvýšení rychlosti a síly zmizí. Zrovna v ten moment Yin promluví na Zerefa a vytvoří si meč z bleskové chakry. *Nemusel zemřít, já ti řekl že chci jen život toho obchodníka ale ty sis musel hrát na hrdinu a chránit ho a kvůli tobě zemřel i tenhle. Poté zvedne svou katanu špičkou k obloze a čepel katany se rozletí na tisícovky růžových okvětních lístků. Ty se rozletí všemi směry a vytvoří obrovskou arénu ve tvaru kruhu, která je vysoká 15 metrů a její poloměr činí 30 metrů, Zeref má nyní prázdné ruce, protože se jeho katana rozplynula a vytvořilo se toto (Shi no Ba). *Takže co teď Yine? *Uvnitř arény je velká tma ale ty tisíce katan, které tvoří tuto arénu na ně házejí světlo. Pak před sebe natáhne ruce a v každé se mu zjeví jedna růžově zářící katana, které tvoří právě arénu. *
Yin: *Nakonec jsem jen máchnul, ani jsem do toho nevpustil chakru, protože Zeref zmizel. Pak už jsem jen zahlédl, jak se Haki trochu klepe a jako poslední jsem si všiml katany, která mu trčela z břicha.* Haki! *V moment mého výkřiku ho Zeref odkopl a já ho chytil, než dopadl na zem. Ani jeden z nás neovládal lékařské jutsu a Haki nebyl mučitel, aby dokázal bojovat s takovým zraněním. Netrvalo dlouho a pod Hakim byla kaluž krve a já byl celý od ní.* Haki, drž se, kámo. To bude v pohodě. Hlavně v klidu. *Snažil jsem se mluvit potichu. Hakiho jsem znal od dětství, i když jsem se s ním nikdy moc nebavil. Za tu dobu, co jsem se vrátil z Temného světa jsme spolu ale byli skoro každý den. Přikládal jsem mu kusy natrhaného oblečení a tlačil na ránu, ale krev nepřestávala téct.* Kurva, Haki... *Haki ten se jen usmál.* Je to v kundě, Yine. Nemá to smysl. Běž, zachraň se... *Položil mi svojí zakrvácenou dlaň na moje ruce, které tlačily na jeho ránu na břiše a řekl tohle. Nebrečel jsem, ale nebylo mi zrovna hej. Podíval jsem se na Hakiho a ten už byl mrtvý. Možná by ještě žil, kdyby neměl problémy se srážlivostí krve. Přestal jsem ho zachraňovat a postavil jsem se.* Už mě to nebaví. Tenhle náš konflikt. Vždycky, když tě potkám, někdo buď umře nebo se stane něco hodně špatného. Jeden z nás bude muset zemřít. *Podíval jsem se na něj s vyčerpaným pohledem v očích.* Nahromadil jsem chakru v ruce a vytvořil si Chidori a pak jsem z něj jen nechal vyletět elektrický "meč" (Raiton: Chidori Eisou).*
Zeref: *Zerefova rychlost je nakonec na úrovni 36-ti bodů (Meiton zrychluje 2x) ale i tak je jeho rychlost opravdu vysoká a tak by ani jeden z nich neměl schopen být zaznamenat třeba jen ten náznak pohybu a pokud ano tak když jim to dojde tak Zeref už bude přímo u nich ale tak dejme to tomu že jim to vyšlo (tentokrát to necháme být). Nicméně pokud jde o to že Yin mu zaútočí svým mečem na břicha tak Zeref to vyřeší jednoduše, jeho tělo se rozloží jakoby na stín a velice rychle se přesune za záda toho jeho spojence za kterým se Zeref sjednotí do pevné formy a pokusí se ho zezadu v té rychlosti probodnout tak že mu bodne katanu do zad ale tak aby mu během toho projela břichem. *Tohle bylo pomalé. *Pošeptá mu do ucha a kopne do něj nohou tak aby dostal svou katanu z jeho těla. *
Yin: Tomu nevěřím. *Odvětil jsem na slova Zerefa a byl připraven tasit Taitai, protože se z něj začal vypařovat temně vypadající chakra a potřeboval jsem více “flexibilní” zbraň. V momentě, kdy dal Zeref jen trochu najevo pohyb, okamžitě jsem si vyhodil Taitai z pouzdra do dlaně (pravé) a zformoval si čepel ze stlačeného vzduchu. Tu jsem zformoval tím směrem, aby byla mezi Zerefem a Hakim. Momentálně mě ani tak nezajímal Haki, jako Zeref. Zeref byl velmi rychlý a moje zbraň měla nulový odpor a švihem jsem to měl namířené přimo na Zerefovo břicho. Kdyby se nějak vyhnul nebo bych viděl, že je něco špatně, přidal bych chakru a ve švihu pokračoval a vytvořil bych velkou, rychlou, silnou a ostrou čepel ze stlačeného vzduchu (Taitai: Shoheki). Haki mezitím rychlým pohledem našel v okolí poleno a vyměnil se s ním. (Kawarimi no Jutsu) Zeref tak tedy sekl pouze do dřevěného polena. Haki pak uviděl, jak z katany šlehají plameny a tak z úst vypustil velké množství vody, aby to celé uhasil (Suiton: Mizzurappa).*
Zeref: Proč bych mu vymýval mozek? Sám netuším proč je na straně kde jsem já ale přepokládám že je reálná možnost že tohle jeho já bylo vždycky ukryté hluboko uvnitř. *Odpoví Zeref trochu zamyšleně, protože když uvažuje nad tím proč se k němu Renji přidal tak nezná odpověď. *Fajn tak tohle je asi konec. *Poví klidně a z jeho těla se začne uvolňovat něco jako takový kouř (černý) ale je to jenom takový opar temné energie. Zerefova rychlost je nyní 3x vyšší (celková rychlost - 48). Síla je vyšší 5x (celková síla - 54). Kromě toho má ještě pár dalších schopností ale ty momentálně nepoužívá (Meiton: Chakura Mōdo). Zeref využije té rychlosti a v obrovské rychlosti se dostane přímo před spojence Yina a ihned na něj zaútočí svou katanou ale ať už zasáhne nebo ne a nebo pokud by to třeba zablokoval prostě v každém případě by z katany vyrychlil proud ohně (Katon: Kumoryuu Kaengiri). *Tak ukaž co dovedeš slabochu! *Vykřikne Zeref natěšeně. *
Yin: Pořád silně pochybuju, že tam s tebou je Renji dobrovolně. Určitě jsi mu musel nějak vymýt mozek. Renji, kterého znám já, by nikdy nestál na tvé straně, prostě ne. *Silně jsem sevřé katanu. Stála předemnou osoba, která mi těžce sužovaˇa život. Sebrala mi nejlepšího přítele, kamarády a celému se tomu směje. Najednou jsem však pocítil menší slabost, nebylo to nic extra, jenom jsem si musel udělat o krok dopředu navíc, abych neztratil rovnováhu. Jenom jsem viděl, jak přes nějaké symboly v ruce vysál můj Raiton no Yoroi. Následně na nás okamžitě vypálil plamen. Haki okamžitě reagoval a vytvořil 3 zdi z kamene (Doton: Tajuu Doryuu Heki). První 2 to zničilo, hlavně i kvůli tomu, že se nestihli pořádně vytvořit, ale třetí to zadržela. Já jsem hned složil několik ručních pečetí a rozvířil jsem prach a kouř pryč, aby bylo lépe vidět (Taiton: Taifuikka).* ,,Co to mělo být? Jestli jen tak dokáže sát chakru, tak je to zlé. Nemám to potvrzené, ale tuším, že jí může použít pak, že se v něm nějak naskladní.” Heh. *Pousmál jsem se.* Zajímavá schopnost, to musím uznat. Ale čerpáním chakry bych se jejím vládcem nenazýval. Určitě to má nějakou slabinu, jen se musí přijít na to, jakou. A ne, vzdát to nehodlám. Kdybych to měl v plánu, dávno tady už nejsem.
Zeref: Proč se tím chlubit když to každý ví? Pro tebe to ale udělám, nelituji toho že jsem stál na straně Řádu. *Poví klidně s naprostým klidem a pozoruj Yin a jeh společníka, který se ani nepohl. *Víš Yine co kdybych ti řekl že stojím nad všechno chakrou a jsem vládce Ninjutsu? Uvěřil bys mi to nebo ne? *Zeref si pak vyslechne jeho odpověď, která zní takto (Řekl bych, že si o sobě myslíš moc. Neříkám, že nejsi silný, ale to tě nestaví nad ostatní lidi a neomlouvá tvé chování). Tato odpověď Zerefa pobaví. *Víš moje chování omluvu nepotřebuje, nedělám nic co potřebuje omlouvat a mimochodem jak tě potěší informace že Renji je stejnej jako já a přidal se na mou stranu? *Poté Zeref natáhne levou ruku a namíří směrem na Yina svou dlaň a v ten moment jeho Raiton no Yoroi zmizí, protože se přemění do podoby energie (chakry), kterou Zeref pohltí přes spodní kosočtverec na své dlani (Meiton: Kyuuketsukou). Pohlcená chakra se změní na temnou a Zeref ji poté obratem vypustí z horního kosočtverce v podobě silných a temných plamenů, které se rychle řítí na Yina a jeho společníky (Meiton: Jijimento). *Tímto jsem myslel že je mi všechna chakra podřazená, moje schopnost ze mě dělá vládce chakry. *Zasměje se tomu. *Opravdu se nechceš vzdát?
Yin: Co víc jsem od tebe mohl čekat, Zerefe. Ty bezpáteřní svině. *Dodal jsem s poukázáním čepelí katany směrem k němu.* Chováš se, jako kdybys byl nejlepší. Mluvíš tady, jako kdybys byl víc než kdokoliv jiný. A z čeho tak usuzuješ? Obhájíš si to tím, že jsi mi zabil posádku? Tím, že jsi mě měsíc v kuse mučil? Tím, že zabít nevinné s tebou ani nepohne? Já jsem smrt tvé ženy a dítěte olitoval. A to hodně. *Taky jsem trochu zamáchal katanou.* A nehraj si tady na hrdinu, prosím. Říkáš tady, jak jsi zachránil náš svět, jak jsi zničil společně s Mito a a Naomi ten Temný. Ale už se nepochválíš tím, že jsi celou tu dobu tam tahal za jeden provaz s Řádem, co? *Byl jsem trochu vytočený. Už jen jeho existence mi znepříjemňovala život.* Heh, já myslím, že sám moc dobře znáš odpověď na tu tvou debilní otázku. *Zaujal jsem bojový postoj a obalil své tělo v elektrizující chakře (Raiton no Yoroi - 2. stupeň).*
Zeref: Ty jsi Yuzuru Yin! *Zvolá nadšeně jako kdyby si vzpomněl na jméno svého dávného přítele. *Tak ji si pamatuji ale tvoje tvář je tak bezvýrazná a bez té tvé bolesti ve tváři tě blbě poznávám, kdybych tě slyšel křičet tak bych věděl ihned. Víš já se s nimi už rozloučil tím že jsem společně s Mito a Naomi zničil Temný Svět a ukončil to s nimi ale to není důležité. Erza, naše nenarozené dítě a Temný Svět vždy budou mou součástí ale tak už je asi čas skončit s tou fraškou a začít to brát vážně ne? Dám vám možnost výběru, dejte mi toho obchodníka a nechám vás žít nebo ho braňte a zabiju vás i když tebe možná nechám žít Yine. *Zvolá a párkrát švihne svým mečem jen tak do prázdna. *
Yin: Heh. *Trochu jsem se zasmál.* No, jestli myslíš každodenní nitrožilní podávání jedu po dobu jednoho měsíce jako popíjení, tak ano. Chlastal. Pokud si správně pamatuju, něco jsi přitom pil, ale to už si nejsem jistý. *Celou dobu jsem se smál a sledoval Zerefa, jak si snaží vzpomenout.* Počkej, ty si mě jakože fakt nepamatuješ? Co jsi to za člověka? To jsi jí asi nemiloval, když jsi na to tak rychle zapomenul. ,,Kdyby se přes to přenesl, to pochopím, je to už nějaká doba, ale zapomenout na člověka, který ti zabil ženu a nenarozené dítě je přeci jen trochu moc." *Ve svých myšlenkách jsem jel docela sám proti sobě, ale přišlo mi to nelidské. Já osobně bych na takovou osobu nikdy nezapomenul.*
Zeref: *Sleduje Yina jak si sundává svůj plášť a pak klobouk ale když mu vidí do tváře tak nemá absolutní tušení kdo to vůbec je, nejde o to že by se Yin změnil ale Zeref si ho nepamatuje. *Počkat, my se známe? *Zeptá se Zeref naprosto vážně a hlavně překvapeně, nemá tušení kde tohoto staříka už viděl ale nemůže si vybavit kde. Stařík Yin prakticky ještě není ale oproti Zerefovi vypadá staře, nicméně Zeref teď ani neútočí a místo toho se šklebí a pokouší se vybavit si kde tuhle tvář už viděl. *Uhm nechlastal jsem s tebou někdy?
Yin: *Když se Zeref vyhnul mým projektilům, trochu jsem nacenil zuby z podráždění, ale ani mě to moc nepřekvapovalo. Věděl jsem, čeho je Zeref schopný bez chakry, takže jsem počítal, že to nebude tak lehké.* ,,Dneska z tohohle bez zranění nevyvázneme. Na 100%" *Když udeřil do Hakim vytvořené skály, začala se nám bortit pod nohama. Rychle jsem tedy vzal obchodníka do náruče a a skočil na větší padající kus kamene a pak se jen přesunul na rovnou zem. (Shunshin no Jutsu) Tam jsem pustil obchodníka a za chvíli se u mě objevil i Haki. S klidem jsem se otočil na Zerefa a rozvázal si vázání pláště, které jsem měl u krku. Ten jsem nakonec odhodil a měl jsem na sobě pouze svojí uniformu. ( odkaz » ) Následně jsem pomalu ale jistě sundal i rýžový klobouk, ale chvíli jsem zůstal v pozici, kdy mi ještě stále nebylo vidět do tváře. Nakonec jsem ho však odhodil na zem kousek od sebe.* Tak se tedy opět vidíme, Zerefe. *Haki se trochu zarazil. Věděl od mého povídání, kdo je Zeref a automaticky zpozorněl.* ,,Joo, tak tohle je vážný..." *Řekl si Haki v duchu.*
Zeref: *Tak nějak čekal že to nebude tak lehké jak by chtěl ale zase na druhou stranu by to byla velká nuda kdyby se jeho soupeři nebránili a on je zabil prakticky bez odporu. Ten hlas toho jednoho mu je ale povědomí a netuší odkud (Yuzuru Yin). Jak klesá vidí jak Yin začne skládat ruční pečetě, které Zeref zná a tak pustí svou katanu a ta začne padat dolů a v moment kdy se přímo před ním objeví první vzdušná střela tak se pomocí Hiraishinu teleportuje ke kataně, která je zabodnutá dole v zemi. *Začít to brát trochu vážně nebo ne? *Poví si sám pro sebe a dotkne se té vnější stěny země na které se Yin se svými spojenci vynesl takto do vzduchu. Pak se volnou rukou ve které nemá katanu napřáhne (levou) a udeří pěstí do stěny té země a jeho síla je taková že ceká ta stěna je proražená a ceká ta „konstrukce“ se začne rozpadat a drolit až se nakonec rozpadne celá. Síla úderu Zerefa byla totiž na velké úrovni (49 bodů). Pak se Zeref začne přesouvat trochu dál od toho aby mu nespadl nějaký šutr na hlavu, zbytečně by ho pak bolela hlava. *Co si sundat ty slamníky?! *Křikne na ně Zeref trochu podrážděně, provokuje ho fakt že netuší jak vypadají. *
Yin: *Když Zeref vyhodí katanu do vzduchu, okamžitě zpozorním. Čekal jsem nějaký útok, který měl přijít po tom odvedení pozornosti. A taky, že přišel. Když Zeref začal skládat ruční pečetě, podíval jsem se na Hakiho.* (Yin) Haki! *Haki ovládá Doton, což nám poskytuje i nějaká defenzivní jutsu. Když se na nás ze Zerefových úst začala blížit velká ohnivá koule, Haki neváhal. Složil několik ručních pečetí a plácl dlaněmi o zem. Následně jsme vznesli do úrovně té katany. (Doton: Doryuu Jouheki) Já už jsem mezitím, jak nás to vynášelo nahoru, složil také ruční pečetě a na Zerefa vystřelil několik silných a rychlých projektilů ze vzduchu. (Fuuton: Shinkuu Gyoku). Nedali jsme mu ani čas klesnout k zemi.*
Zeref: Takže asi je čas začít co? *Zeref se napřáhne a hodí svou katanu nahoru do vzduchu ale předtím na její rukojeť ještě umístil svou Hiraishin značku a hodil ji jen proto aby mohl složit ruční pečetě a z úst vyslat proti všem ohromnou ohnivou kouli, která se proti všem řítí (Katon: Dai Endan). Pak se ihned teleportuje k té kataně nad hlavami Yina a zbytku ale nepřistává, aktivoval totiž svůj Rinnegan a díky kontrole gravitace se nad nimi jen tak klidně vznáší a sleduje jak si poradí. Samozřejmě poté co mu pod nohama proletí ohniví koule tak pomalu zase přistane na zem. *
Yin: *Stojíme všichni v pozoru. Teda až na obchodníka, který vypadá, že se klepe strachy. Když se Zeref začne přibližovat, vytasím katanu a namířím na něj. Slunce svítí v takovém úhlu, že jsem mu zableskl přímo do očí, ale pak jsem z nich zmizel, neměl jsem v úmyslu ho nějak víc provokovat.* (Haki) Pane obchodníku, o čem to tenhle mladý pán mluví? Kdo přesně je Izuma? *Hned jsem Hakiho přerušil.* (Yin) Je to vůdce jedné Nukeninské frakce. *Byl jsem 30 let mimo, ale i tak jsem si pořádně pročetl Bingo knížku, abych se udržel v obraze, jak by to měl dělat každý Lovec odměn. Když pak Zeref vytasí katanu, byla mi povědomá. Chvíli jsem nad tím přemýšlel a pak si vzpomněl, komu patřila.* ,,Kinshiho katana..." *Je to katana, se kterou mi Kinshi jednou rozbil hubu a to pořádně. Jestli s ní umí Zeref to samé, je to ještě větší problém, než jsem si myslel.* Ale docela to šlo? Vy? Musel jste tady čekat dlouho. *Nevěděl jsem, jestli mě Zeref po hlase poznal, ale celou dobu jsem svůj hlas trochu zkresloval, abych nezněl úplně jako já.*
Zeref: *Zasměje se, cítí chakry v moment kdy překročí vzdálenost 50-ti metrů. Cítí totiž jejich chakru a tím pádem i množství zásoby jejich chakry. Zeref sáhne levou rukou na pouzdro a zvedne se jakmile cítí že ty chakry se už nepohybují a začne kráčet jejich směrem. Zastaví se v moment kdy je vzdálenost mezi ním a všemi 3-mi pouhých 10 metrů. Každého z nich si pozorně prohlédne ale nikoho přes ty blbé klobouky nepoznává ale díky chakře dokáže odhadnout kdo z nich je právě cíl. *Izuma mě poslal, asi víš proč že? *Izuma je ten kmotr nebo hlava celé té jedné Nukeninské (mafiánské) frakce, kterou ten obchodník podvedl a okradl je o mnoho ale opravdu o mnoho peněz. Pak jen chytne do pravé ruky rukojeť katany a vytasí ji z pouzdra, které pohodí stranou a nechá čepel katany lesknout se ve slunečním světle, navít to není úplně obyčejná katana ale katana, která má unikátní schopnosti (Satsujin Hane). *Jaký byl den?
Yin: *Skoro 30 let jsem byl v Temném světě a zažil si tam své. Od hezkých až po ty nejošklivější okamžiky, které jsem kdy v životě zažil. To ale ostatní zajímalo pouze večer po tom, co měli všichni po práci a jenom si povídali. Jsem zpátky a to znamená, že můžu zase plnit mise pro Kumo. Jsem rád, že je vše ve starých kolejích, teda, skoro vše, ale nečekal jsem, že mě hodí na krk takový úkol takhle brzo. Ale co, stěžovat si nemůžu. Nahodil jsem na sebe plášť a rýžový klobouk. ( odkaz » ) Měli jsme to na sobě všichni 3. Já jsem měl na zápěstí pod rukávem schovanou svoji legendární zbraň, Taitai. Na pase jsem měl připevněnou zároveň normální katanu s nad zadkem klasicky brašnu s různými věcmi. Za východu slunce jsme se setkali před branami vesnice já, Haki a ten obchodník, kterého jsme měli dopravit.* (Yin) Připraveni? Jestli ano, vyrážíme. *Ostatní jen přikývli, ale ten obchodník se mi nějak nezdál. Přišel mi docela nervózní. Když už jsme byli trochu dál od Kumo, bylo tam moc velké ticho, tak jsem spustil.* (Yin) Pane obchodníku. Je tohle vaše první podobná akce? Přijdete mi trochu nervózní. (Obchodník) Ale ne, to ne. Hehe. Víte, já to jen celkově moc nemusím. Cestování není nic pro mě. (Yin) Jo taak, tak to jo. To vám naprosto rozumím. Jsem rád, že už v tom máme jasno. Je to tak lepší pro bezpečnost celé téhle skupinky. *Jemně jsem se pousmál, ale myslel jsem to celé ironicky. Ten frajer se mi nepozdával, tak jsem na něj takhle jemně útočil, aby ze sebe dostal trochu víc informací. Ale vypadalo to, že nám nic neřekne.* (Yin) Haki, nepovoluj na ostražitosti. Je to sice jen doprovod z vesnice do vesnice, ale nikdy nevíme, co se může přihodit, že? *Pousmál jsem se. Haki byl sice na stejné pozici jako já (S+), ale velení jsem na téhle misi dostal na starost já, takže mě i tak musel poslouchat. Byli jsme víceméně na půli cesty, když v tom za mnou přišel Haki a pošeptal mi něco do ucha.* (Haki) Několik stovek metrů před námi je obrovský zdroj chakry. Zřejmě nějaká skupina ninjů nebo tak. *Jenom jsem přikývl hlavou a za chvíli se zpoza horizontu ukázala osoba, která si jen tak seděla uprostřed cesty. Podíval jsem se na Hakiho a ten se znepokojeným pohledem jemně přikývl. Bylo mi jasné, že to je ten zdroj té chakry a že v okolí už nikdo jiný není.* ,,No vida, přeci jen nějaká zábava." *Nicméně jsme pokračovali v cestě. Cesta byla poměrně široká a tak tam bylo dost místa na to, abychom danou osobu obešli. No čím blíž jsme ale byli, tím jasnější mi bylo, jak moc hluboko jsme v prdeli. Není to jen tím, že na nás určitě čeká a má katanu položenou jen tak na zemi. Je to Zeref. A dál to už snad vysvětlovat nemusím. Změnil jsem plán a zastavil jsem celou naší skupinku před ním (20 metrů) a mlčel jsem. Čekal jsem na jeho reakci.*
Zeref: *Zeref už ví co vše se světem šíří za informace jako o tom co třeba provedl Suzuya ohledně svého zařazení mži členy Yugakure. Počítal že tento krok provede a nyní už jen očekává jak proti Zerefovi začne zbrojit a shánět spojence aby ho mohl porazit (zabít). Zeref už je nějakou dobu pro změn člen Sora-Ku i když tam se nikdo nezapisuje ani tak, prostě buď v tom místě člověk je nebo není. Prostě to je Nukenin, který se dal na dráhu žoldáka a tak i má nyní celkem zajímavej úkol. Zdá se že tu je úspěšný obchodník, který hodně vydělal na tom že oškubal o velké peníze jednoho šéfa větší Nukeninské frakce (taková Nukeninská mafie). Zeref už u zná odkud kam ten obchodník cestuje a to jen díky tomu že vůdce té frakce, kterou obchodník podrazil zjistil přes své kontakty kde by ho mohl najít. Nebo spíše kam míří a tak i Zeref ví že bude mít doprovod z Kumogakure až do Amegakure ale Zeref ho nepustí tak daleko a sedí si klidně v tureckém sedu ve středu cesty po které ví že určitě půjdou už v Zemi Údolí. Sedí v tureckém sedu a před sebou má na zemi položené pouzdro uvnitř kterého se nachází katana. Zeref má na čele jak obvykle svou fialovou pečeť ve tvaru diamantu (Byakugō no In) a oblečený je v ( odkaz » ) - včetně účesu. *
---: ---
Shiki: *Pokrčí rameny.* ˇˇcasu je habakuk *Pronesl jen, načež si vyslechl její slova, která pronesla na rozloučenou a přikývl.* Tak zatím *Pokrčil jen rameny, načež se též otočil a vydal se někam najít příjemný stín, kde by si mohl ustlat a trošku si asi i zdřímnout*
Tatsuki Arisawa: To je možná ten problém. Pocit strachu a panika se mi vyhýbá. U mě spíše převládá pocit šílenství, když na to přijde. *pokrčí rameny a vyčkává, dokud neprohlédne okolí. Založí si ruce na prsou.* No dobře, na veverky si tedy pozor dám. *přikývne.* Nechci tě dál zdržovat, pokud máš něco jiného. Děkuji ti ale za doprovod. *ukloní se lehce.* Určitě se ještě někdy potkáme. *pak se otočí a se zvednutou rukou odchází z místa, kde je. Po pár metrech přidá do kroku a rozeběhne se, aby nahnaly trochu ztraceného času.*
Shiki: *Nechá ji si vzít mandarinku a druhou půlku postupně ujídá a přemýšlí nad svým rozhodnutím, které mu dala.* Pff to pak ale není sranda *Zasměje se* Nejsilnější je člověk, tedy jeho tělo když pociťuje záchvat strachu a sužuje ho pocit paniky.. to pak ze sebe vymáčkne snad všechno. *Zasměje se nad tím, načež použije tedy techniku pro kontrolu okolních chaker, zda se někdo v jejich okolí nenachází *Umm v okolí nikdo není, tedy nikdo kdo by mohl nějak výrazně provést nějaký útok, či ho vůbec naplánovat. ... Tedy opatrně na veverky *Pousmál se a koukal na ni.*
Tatsuki Arisawa: *zastaví se a otočí. Koukne na jeho mandarinku. Docela by si i dala tak udělá pár kroků zpět, aby si vzala.* Děkuji. Pokud mi jsi odhodlaný dát nějakou svoji chakru, abych byla na maximální kapacitě, tak se klidně nechám překvapit. Nejsem ještě ale ani v půlce, takže mě asi chápeš, že o překvapení moc nestojím. *poví a pokrčí rameny. Pak se pomalu pustí do spořádání té mandarinky. Během toho se rozhlíží kolem, jestli se tam nikdo nehodlá objevit. Pak se vrátí pohledem k Shikimu, jak se rozhodne.*
Shiki: *Pokrčil rameny na její otázku* stále jsem nezkoušel jestli je někdo v našem okolí *Poznamenal a když oloupal mandarinku, rozloupl ji na dvě půlky.* dáš si? *Natáhl jednu ruku s půlkou mandarinky k ní a čekal, zda si vezme.* Jakože můžu to přece jen nakonec zkusit, když se chceš nechat ošidit o to překvapení z možného útoku.
Tatsuki Arisawa: S ním není moc velká domluva. Buď tak, a nebo tak. Nic mezi tím. *pokrčí rameny a pokračuje v cestě. Pomalu se blíží už k hranicím země. I se jí vrátilo trochu chakry za tu cestu.* On přišel až po mě. Nebo aspoň tak mi to říkali. *poví, ale už sem ji o tom moc mluvit nechce. Myslí si, že toho řekla už víc než dost a to se k ní moc nehodí.* No, jsme skoro u hranic země. Od tamtud si myslím, že už by to mohlo být v pohodě, pokud tedy nikoho v okolí necítíš. *otočí se na něj, zrovna když odhazuje slupku od mandarinky.*
Shiki: *Pousměje se.* Možná to bude chtít nějaký způsob dohody ohledně vládnutí nad tělem a podobně *Pokrčí rameny.* Co když bere on tebe stejně jako ty jeho, jako něco co je otravné a on má být ten pravý vládce těla *pokrčí rameny a následně si z pečetě Reiko Kenka na ruce mezi tetováními odpečetí mandarinku a začne si ji loupat*
Oprava.. Špatný post: *zamyslí se. I nad touhle možnosti už přemýšlela.* To je možné. Uvažovala jsem nad spousty metodami a způsoby, jak se ho zbavit. Když jsem ale nad tím potom uvažovala, bylo by to, jako zbavit se poloviny sebe sama. Ať je jaký je, pořád jsem to já. *poví mu svoji myšlenku. Ano, někdy by bylo lepší, se ho doopravdy zbavit, ale co by bylo dál.* Jestli mě dostane z genjutsu? To asi zatím ne. Genjutsu využívá k tomu, aby se dostal ven. Nejsme v takovém stavu spolupráce, aby se mu chtělo mi pomáhat. Zatím spíš když může přebere na okamžik vedení, když jsem v koncích. *pokrci rameny. *
Tatsuki Arisawa: *Raziel je dost překvapený z toho, co se stalo. Před ní se objevila nějaká divná věc, která zase stejně tak jako se objevila, tak zmizela. Pak ucítí bolest na lýtkách. Dopadne na zem a podívá se na ty šrámy na nohou. Už nestíhá reagovat ale na její techniku a jedna za druhou ji ty koule zasáhnou. Tolik silných výbojů ji dotáhne na hranu bezvědomí. V tu chvíli Tatsuki využije příležitosti a dostane se zase do vedení. Udělala rychlý psychický převrat a získala zpět tělo. Leží na zemi a z těžká oddechuje. Meče leží vedle ní. Pomalu natočí hlavu jejím směrem.* Díky. Omlouvám se za něj. *poví a po chvíli usne.*
Shiki: *Pousměje se.* No on ose dá i pomocí technik vniknout do mysli a nějak se toho zbavit *Pokrčil rameny, ale dále se k tomu už nevyjadřoval, tedy ještě jedna věc ho zajímala.* Pokud tě však dokáže dostat z vlivu Genjutsu tak proč to nějak řešit a je jednodušší to asi prostě snést či? *Nebyla to otázka, na kterou by ho opravdu zajímala odpověĎ, spíše ho zajímalo to, zda ji dokáže dostat z vlivu genjutsu ajko to mají například jinchuuriki, uživatelé Juin jutsu a podobně.*
Tatsuki Arisawa: Nemyslím démon, jako v tom pravém slova smyslu. Spíš se tak chová. *opraví se. Pak se na něj otočí.* Neřekla bych, že se jedná o schizofrenii. Na to mě zkoušeli léčit, když jsem byla malá. Ale kdo ví, třeba je to také možné. *pokrčí rameny a pokračuje v cestě. ''Sama víš, že se mě zbavit nechceš. Jednou jsme spolu a tak to zůstane.'' zasměje se Raziel. Tatsuki si jen povzdechne, ale nijak dál to nekomentuje. Hádat se s ním je stejně jako házet perly sviním.*
Shiki: Démon? *Zopakuje po ní a zamyslí se* Trošku silná slova ne? Nebude to spíše opravdu nějaké onemocnění rozdvojené osobnosti? *Otáže se jí a následně pokrčil rameny a stále nad tím ořemýšlel.* Určitě by se to dalo nějak řešit a když už ne lékařsky je dosti způsobů jak to řešit. *Dodal následně a stále mu to vrtajíc v hlavě tak pokračoval v chůzi.*
Tatsuki Arisawa: *otočí se.* Ocasý démon? Démon to možná je, ale ne s takovou silou. Spíš je dost otravný. *pokrčí rameny a pokračuje.* Já bych to schizofrenií nenazývala. Ta se týká spíše toho, když dotyčný mluví pouze sám se sebou, ne? Tohle je jen hrozně blbá sranda a nějaká nepřízeň osudu, která zajistila, že tenhle démon se usídlil v mém podvědomí a každý den se mě snaží zničit. *řekne rozmrzele. Říká to tak schválně, aby Razielovi dala najevo, co si o něm myslí.* Většinou se mi daří ho držet zpátky. Když jsem vysílená, tak se snaží projevit. *dodá jenom.*
Shiki: *Lehce nahne hlavu na stranu po jejím výroku a nechápe nějak co se děje. Když se mu však začne omlouvat pokrčí rameny.* Tohle ale nebyl bijuu *Tak trošku má některé povahy nastudované a pochyboval, že by jen tak bijuu projevil takovéto slova a převzal lehce kontrolu.* Se schyzofrenii (jestli se tomu tak říká) by se mělo chodit k lékaři, jestli se nepletu
Tatsuki Arisawa: *"Někdo s jeho minulostí a schopnostmi si nejspíš s ničím hlavu neláme." řekne si a pokrčí rameny.* Dobrá. No, je to určitě lepší, než ta zima. Ačkoliv já stejně většinou nosím ještě tenhle plášť. *řekne a má na mysli svůj dlouhý hnědý plášť, který není nějak teplý. Má ho spíš pro svůj pocit bezpečí. Zničehonic se dotkne spánku a promne si ho.* Dej mi pokoj, prosím tě. Zalez zpátky. *zahuci si hlubším hlasem. Raziel občas náhle udeří.* Omlouvám se. *otočí se teď k Shikimu a mluví přímo na něj.*
Shiki: Tak své schopnosti by měl každý znát a mít prozkoumáne *Zareagoval jen, načež Pokrčil rameny. * Ale zvolni tempo Není kam spěchat když se můžeš i kochat přírodou *Pronesl, když se nakonec vydal za ní pomalým krokem, takovým spíše vychazkovym než nějak uspechanym.* musí být dobré pohybovat se v podnebí na které jsi zvyklá od mala že? *Narážel na ty vedra co teď všude byly a na to, že sunagakure měla takové podnebí už predtim*
Tatsuki Arisawa: Na tyhle věci moc nejsem. Navíc nejsem pořád sama a to by nesedělo. *poví k jeho vtipu. Chvíli na něj kouká, dokud přemýšlí.* Ano, život je občas o náhodě. *poví a vydá se jedním směrem.* Je to na tobě. *řekne nakonec. Není moc na humor v konverzaci. Humorem spíše žije Raziel uvnitř ní. Kdykoliv může, nadhodí si svoji poznámku. "Jo to si piš děvče." potvrdí se Raziel. Ta si jen odechne. Nikdy nepřišla na to, kde se vůbec vzal. Už ale přišla na to, že se ho jen tak nezbaví. Nejhorší na tom je, že neví dne ani hodiny, kdy se mu povede převzít vládu nad tělem a tak musí být stále na pozoru. Když převzal kontrolu naposledy, málem ji zabil.*
Shiki: *Pokrčí rameny* Měla by jsi víc studovat své tělo *Zasměje se nad tím rádoby "vtipem" ikdyž jen tak mírně zasměje.* A to je život, nikdy nevědět co příjde.. smrt.. život .. Je to zábava *Pronesl* a přirozené *Dodal ještě a usmál se. No po její otázce se následně postavil.* Tak mohu, tedy pokud se mi však chce *Přiložil si následně ukazováček a palec k bradě a tvářil se strašně zamyšleně, ikdyž si spíše dělal jen srandu...*
Tatsuki Arisawa: To samozřejmě. Neříkám, že nečtu. K tomuhke jsem se ale zatím nedostala. Ani o tom shoutonu jsem neměla ponětí, že mám. *Pokrčí rameny. Tak se zaměřila na úplně jiný druh techniky, že se k tomu prostě neměla příležitost dostat.* No, tak to mi asi moc nepomůžete. *poví a rozhlédne se. Pak si uvědomí, že mu střídavě tyká a vyká. Musí už u jednoho zůstat a neměnit to.* Jestli se tu někdo někde skrývá, tak už nebudu mít šanci. Nemohl byste mě doprovodit aspoň na hranice této země? Pak už by mohlo být snad klid. *zeptá se ho. Nerada se na někoho spoléhá, ale nerada by se tu nechala zabít, když už takhle je pomalu vyřízena s jednoho boje.*
Shiki: *Pokrčí rameny. Ohledně oka se již nevyjadřuje, protože jí ho rozhodně ukazovat nemá v plánu. Načež se však zvedla a tak ji jen trošku sledoval.* Ano, ale když si něco málo aspoň přečteš a osobně si jen dohledáváš informace mezi lidmi, nezní to tak hloupě *Zasměje se, načež když se ho otázala na to, zda se tu ještě někdo pokrčil rameny.* Mám, ale není větší sranda čekat, zda tě někdo napadne nebo ne? Takový ten pocit překvapení *Pousměje se, přičemž se rozhlédne po okolí. Zatím však techniku na hledání chaker po okolí nevyužívá. Nechává to na takovém tom.. třeba se tu random někdo objeví, tedy zatím.*
Tatsuki Arisawa: Takže prázdné oko. To je zajímavé. To bych ráda viděla. Pro inspiraci. *poví mu. Nemá důvod mu nevěřit ohledně toho doujutsu.* Ano, jsem velmi zvědavá. Knihovny máme plné, ale já mám radši slovní přenos informací. Ať už to jde dobrovolně, nebo ty informace z lidí dostanu pomocí bolesti. *pokrčí rameny. Pomalu se zvedne. Rozhledné se, aby našla svoji kosu.* Ještě jednou se omlouvám a děkuji. Ale žebra zlomená asi nebudou. Máte možnost zjistit, jestli tu tedy byl sám, nebo se někdo někde schovává? Ještě nemám takové schopnosti. *zeptá se ho a vezme si zpět svoji kosu, kterou si připne na záda.*
Shiki: *Když najednou vyjekla celkem dost se leknul a tak rychle ucuknul jak rukou tak celkově sebou trhnul* Um tak to se omlouvám, chtěl jsem jen rukou zkontrolovat zda jsou zebra v celku a nejsou třeba zlomená *Usklibl se a následně však po její otázce se trošku zamyslel a Pokrčil rameny* Eh tam oko nemám a tohle krytí vypadá lépe než nějaká stupidní pasa *Pousmeje se a dívá se na ni. Na to co se stalo či tak se vyptávat nechtěl takže na to prdel a premyslel* Nejsi nějaká až moc zvědavá? Či jen v Subagakure mají špatně vybavené lékařské knihy *položí ji následně otázku zpátky... Ano v sune byl, ale to už je taky několik desítek let a kdo ví zda byla tsuki v té době už na svete*
Tatsuki Arisawa: *když se svojí rukou začne pohybovat po jejich žebrech, hystericky vykřikne a posune se od něj stranou. Stáhne si kolena k bráně s obejme je rukama. Sice jí to bolí, ale nenechá ho se takhle jí dotýkat. Po chvíli se uklidní.* Omlouvám se. Mám menší blok, když se mě takhle dotýkají. Naposledy když se mě takhle někdo dotknul, měl to z jiných důvodů. *řekne a uvolní se. Nechá si pak vysvětlí ta kg.* Aha, to je zajímavé. A to oko pod páskou tedy máte pryč, nebo nějaké to doujutsu? *zajímá se dál. Ještě se ale trochu klepe, kvůli tomu doteku. Už je to sice dlouho, ale tenhle pocit v ní asi ještě nějakou dobu zůstane.*
Shiki: Není za co *Pronesl, přičemž ji lehce ruku přílozil k žebrum a opatrně po nich přejel aby tak zjistil zda má všechna zebra vporadku a opravdu to je jen narazene. Když si to potvrdil usadil se vedle ní. * kekkei genkai jsou vlastně doujutsu a obyčejná... Doujutsu se váží na oči, takže když má někdo oční kekkei genkai a ty si implantujes jeho oko tak získáš ono doujutsu. U shouton a takovýchto kekkei genkai jsou vázaná na srdce, takže mám jiné srdce a kvůli tomu jsem o to přišel.*Vysvetlil ji tak nějak celý princip toho . Tedy doufal v to (možná jsou nějaké překlepy nebo tak v tom, píšu z mobilu) *
Tatsuki Arisawa: No, dosud asi nejtěžší souboj. Když nepočítám ChZ. *pokrčí rameny. Při tom pohybu se ale chytí za žebra.* Asi mi narazil žebra. *řekne když si lehne a Shiki jí léčí nohu. Dívá se takhle na oblohu. Co se o něm dozvěděla, co dělal před tím, než se stal kagem, jí teď k němu nesedí. Ale neřeší to. Pálení z nohy pomalu mizí i s její ránou. Když s ní pak skončí, tak se na něj podívá.* Děkuji. *řekne a pomalu se zase vrací do sedu.* Jak to, že už vlastně ten Shouton nevlastníš? To se toho jen tak zbavíš? Nebo jak to funguje? *zeptá se ho.*
Shiki: *Pousmál se* Jednu chvíli jsem ono kekkei genkai ovládal a navíc ho měla tsuchikage Shinon Asada *Pousmál se, neměl se čím tajit ohledně tohodle, jít to nevlastní a případně By to bylo něco jako kamna informace. *Noo tak se to dá říct také. Ano jsem bývalý první Chikage *všiml si jak si začala ošetřovat nohu a tak udělal těch pár kroků k ni. * Počkej pomůžu ti s tím *Informoval ji o tom aby věděla co jde dělat a nebrala to případně nějak špatně. Následně dal ruce nad onu ránu a mezi ranou a ruky mu začala svítí modro zelená chalra/aura od techniky shousen no Jutsu pro léčení její rány * tak vzhledem k tvému stavu to mohlo být těžké
Tatsuki Arisawa: *kouká se na něj.* Shouton? Super. Očividně toho o tom víš víc než já. *řekne Tatsuki a ještě se trochu napije.* No, mě moc slabej nepřišel. Měla jsem co dělat. *řekne a uvědomí si, že ji vlastně způsobil ránu na holeni a tak si vytáhne obvaz z pouzdra a než si ji obváže tak ji polije vodou. Během toho se ale zarazí.* Shiki z Ketchugakure? Jakože první Chikage? *zeptá se ho. Touha po informacích jí tahala získat všemožné informace a hodně toho vědět. Dost se hrabala i do minulosti a kolem ostatních vesnic. Vesnice si toho ale tolik střeží, že nejednodušší bylo zjistit jen jména daných kágů.*
Shiki: Hmm sunagakure říkáš *zamumlal si jen tak pro sebe, přičemž pravým okem(to odhalené .. Mělo by to být pravé) se zuzenou zornickou jako kdyby to bylo oko kočky se podíval na mrtvolu* Shouton je celkem zajímavá vlastnost.*Opet dodal svou myšlenku nahlas a následně svůj pohled opět věnoval Tsuki. * Já jsem Shiki z Ketchugakure, těší me* Usmal se, načež přemýšlel na jaké úrovni může být její Shouton, vlastně jednu chvíli ho též mohl používat, ale nebylo to to pravé ořechové. * A tipuji že to byl nějaký nukenin, no těžko říci zda tu byl sám nebo tu může mít ještě kamarády. Na to aby se potuloval sám mi přišel slabý
Tatsuki Arisawa: *chvíli si ji prohlíží, ale na jeho upozornění přistoupí. Meče zasune zase do pouzder na kříži, jak je nosí jílci do obou stran, pro uskladnění a snadnější vytažení. Vezme si láhev vody a napije se.* Děkuji. *řekne po vyprázdnění poloviny láhve a položí jí vedle sebe. Netuší o koho jde. Jeho vzhled jí nic neříká. Moc lidí nezná, takže je to pochopitelné.* Jsem Tatsuki. Ze Sunagakure. Kdo jste vy? *představí se a zeptá se ho. Má ráda přehled a vždycky chce mít informace. Už z jejího povolání to vychází, aby se pokusila dost k informacím.* Ani nevím kdo je tohle. Prostě se objevil a zaútočil. *mykne hlavou k zakrvácené mrtvole, kolem které k zemi se pomalu snáší tmavě modrý krystalový prach ze zrušené techniky. Nelíbí se jí moc, že to viděl, ale co měla dělat. Nevěděla o něm. Nemůže znát ani jeho úmysly. Ale kdyby chtěl, tak by ji už zabil a nepomáhal by jí.*
Shiki: *Sleduje celý průběh, přičemž následně když si ho očividně všimla se zhoupne aby se tak odrazil od stromu a udělá pár kroků ze stínu a lehce nahne hlavu na strnu, přičemž ruky, které měl překřížené tak uvolní a svěsí podél těla.* Ne pokud nezaútočiš první, ale ostatně to bych ti neradil.. Už jen ohledem k tvému stavu. *Jako lékař dokáza zhruba odhadnout jak na tom asi tak je, přičemž následně z pečetě Reiko kenka odpečetil láhev s vodou a udělal opět pár kroků směrem k ní. Následně jí hodil vodu.* Napij se radši a sedni si... Souboj by neměl cenu ani kdyby jsi byla v plné síle. *ano tyhle slova mohla znít celkem namyšleně, ale ohledně síly si věřil a to dost... Jen kdyby se už vbrátil ten Suzuya a mohli dokončit ten tréninkový souboj co kdysi začali.. Ruce poté co jí hodil petlahev strčil do kapes u kraťasů a čekal na její reakce.*
Tatsuki Arisawa: *vytáhne meče a Shurikeny, které na ní letí odrazí. Už je opravdu unavená. Potřebovala by se ho zbavit posledním útokem. Ten nebude ale tak jednoduchý. Meči tak švihne proti němu, a vyšle na něj tornáda. Hned za nimi vyběhne a když se jim nukenin vyhne, použije Kurenai no Kajitsu, aby ho uzavřela do krystalového vězení. Nečeká na jeho možný útěk a zabodne meče do země. Natáhne ruce před sebe zevnitř ze stěny vyletí větší množství krystalových bodců, které ho prošpikují. Jakmile z něj vytéká množství krve, vězení se rozpadne. S ním Tatsuki dopadne na všechny čtyři a z těžka oddechuje. "To bylo o fous holka. Kdyby si mě k tomu pustila, mohlo to být hotové dřív." řekne jí s posměškem Raziel. "Jo, ale k čemu by mi to bylo." odvětí a přepadne na záda s roztaženýma rukama. Otočí hlavu na bok a v šeru stromu zahlédne další postavu.* To si děláš srandu. *postěžuje si a pomalu, opravdu pomalu vstává za pomoci zabodnutých mečů. Vytáhne je a dívá se na něj.* Máš taky potřebu na mě zaútočit? *zeptá se ho. Z její čelenky na celé se odráží sluneční světlo. Její kabát leží bokem a s ní i její kosa, kterou během boje upustila. Je na ní znát, že sotva stojí na nahou a další technika by ji poslala do bezvědomí a ztrátu většiny chakry.*
Shiki: *Kde jinde by se nacházel, než někde kde se něco děje. Sedí kousek od toho jejich pošťuchování na větvi stromu. Ani vlastně tu nemá důvod být, ani jednoho z nich nechce dostat, ale podívat se? Proč ne. No seskočí se stromu a opřese o jeho kmen zády, sledujíc je. Pořeboval lepší výhled v čemž mu bráínili předtím okolní větve. Skříží ruce na hrudi a sleduje. Na sobě má černé tričko a kratase aby mu bylo příjemně v tomto vedru. Pod nimi má Gudoudamy spojené v jedno brnění a na hlavě má čelenku Ketchugakure, která mu zakrývá jedno oko, ve kterém má stále aktivní Shari rinnegan. Tím jak to má nasazené muto překrývá i pečeť Byakugo no in. Na rukou mu jsou vidět tetování.... (pravá ruka - odkaz » ...... levá ruka zevnitř.. od zápěstí po loket - odkaz » ...... tetování na pěstech navazjící na tetování na rukou - odkaz » ..... suzuya je líná svině to nahodit než bude dělat shikiho profil na nový, takže to posílám zatím taktop )
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki se vrací z mise, kde měla získat z určitého člověka nějaké situace. Opět se projevil její talent na mučení a opět se v tom vyžila. Při cestě nazpět jí po několika dnech ale přepadl nějaký nukenin, který měl bůhví jaké důvody. Strhl se mezi nimi tedy souboj, který v první fázi vedla ona, jenže pak projevil svoje schopnosti a karta se obrátila. Soupeři zvládla uštědřit několik a způsobila mu hlubokou řeznou ránu na tváři. On jí zato dost pohmoždil žebra, řeznou ránu přes holeň a nad okem jí nabíhá dobrá podlitina. Nechtěla se k tomu moc stahovat. Zatím používala pouze techniky mečů a Katon. Zasune meče a přejde na shouton. Odskočí a roztáhne ruce. Vytvoří kolem sebe velké množství shurikenů. Kesshou: Rokkaku Shuriken: Ranbu a vyšle je proti němu z několika směru. Hned na to si vytvoří velký Shuriken z krystalu Kesshou Kyodai Rokkaku Shuriken a pošle ho hned za nimi. Využívá té chvíle, aby si na chvilku oddechla. Její soupeř proti ní vrhne několik shurikenů a použije kage Shuriken, aby jich co nejvíce zneškodnil.*
---: ---
Renji Narimachi: Přesně tak, dokážeš to libovolně ovladat, celé je to teď na tobě a nejen tvému hněvu. Teď už budu muset jít. *Renji využil své značky hiarishinu, kterou měl ve svém bytě a hned zmizel do Kumo. Ani se Renzovi nepředstavil a on ani pořádně neviděl díky šátku jeho obličej. Potom si ve svém pokoji trochu zacvičil, zbytek dne strávil úplně obyčejně.*
Renzo: Chápu. *Zavře oči a pokouší se koncentrovat svou chakru zpět do prokleté pečetě, chvilku to trvá ale poté se jeho tělo opět změní do původní podoby a ty znaky se přesnou zpátky do jeho pečetě na zápěstí. Tudíž nyní je opět ve své pravé podobě a dívá se pozorně na Renjiho. *Dokážu to libovolně deaktivovat.
Renji Narimachi: Sám jsem měl tuto pečeť, nesnášel jsem to, že mě popadl vztek a nedokázal jsem se ovládat. Zbavil jsem se pečeti a pak jsem zjistil, že existuje něco jako druhý stupeň. Díky tomu že opustí taková krvežíznivost a ziskáš další vlastnosti. Tvoje schopnosti budou velmi posílené, bohužel přesně nevím, jaký typ juinky jsi měl, s takovou jsem se ještě nepotkal.
Renzo: Ne že by mi zabíjení pořád nedělalo radost, rozhodně ale nejsem posedlej touhou zabít tě. *Odpoví a ještě chvilku si prohlíží své tělo, které je nyní ještě zrůdnější než bylo předtím. *Uhm hele co jsi mi to sakra provedl? Však vypadám jako kdybych vylezl z radioaktivního jezera a změnil se na nějaké hrozné monstrum.
Renji Narimachi: *Když Renji sedí a dívá se na na nádobu, najednou Renzo vyleze. Renji zpozorní a vstane na nohy. Po tom co Renzo zakřičí vypadá trochu zmateně.* Zpomal kamaráde. Nic se neděje, všechno je v pořádku. Vůbec nic zlého se ti nestane. Chci se tě zeptat, cítíš zase nenávist a zlost ? Cítíš, jak chceš zabít každého kdo dýchá a je v dosahu ? *Když se Renji narovnal, vypadal oproti Renzovi dost mohutně, více teď cvičí a dost sází na svou sílu, to mělo za následek velký nárůst svalové hmoty.*
Renzo: *Ocitá se uvnitř té nádoba, uvnitř které jeho tělo pohltí temná hmota a dočasně jako kdyby jeho tělo doslova zmizelo. Renzo se ocitne uvnitř své mysli a vidí samé temné skutky, různé vraždy a tak podobně. Jde nejspíš o temné touhy, které do něj jsou vtisknuté skrze prokletou pečeť. Nicméně nakonec tyto temné myšlenky postupně mizí a jediné co zůstává je jistý stupeň krvežíznivosti, které se už nikdy nezbaví. Nicméně když se dostane až na pokraj zmizení nebo spíš zaniknutí v temnotě vzpomene si na Rin a na své samotné umění výbuchu pro které by udělal mnoho. Jeho tělo obalí znaky z prokleté pečetě kdy je nakonec úplně černý kdy se mu na čele kromě toho vytvoří další oko, na bocích mu vyrostou další dva páry rukou. Barva jeho těla jako takové nabere červeného zbarvení (tmavě červená) a všechny zuby se mírně zvětší a zaostří se. Renzo nabere opět vědomí a zničí zevnitř nádobu, která ho tam drží a prostě rozpaží ruce a hlasitě vykřikne okolo sebe. Ovšem nyní je již plně při vědomí ale ihned dostane šok, protože má zvětšené prostorové vnímání zraku díky dalšímu oku díky kterému vidí opravdu dobře a velmi daleko, navíc různě pohybuje všemi rukami kterých má nyní čest a různě se prohlíží. *Co to sakra?
Renji Narimachi: Poslední technika- Fūkoku Hōin
Renji Narimachi: *Renji pozoruje jak se Renzovi znaky stahují. Rychle odpečetí z pečeti na zápěstí ampulku s pilulkami a z jednoho svitku odpečetí nádobu. Renzo je pořád v bezvědomí, proto mu Renji otevře ústa a pilulku mu vloží téměř až do krku. Ještě ho obejde, podívá se mu na záda a mezi lopatky mu umístí pečeť hiarishinu.* Tohle je jen pojistka, nevím jak přesně budeš reagovat.* Pak mu prsty přejede přes ohryzek, aby ho donutil pasivně polknout. Pak zruší techniku, která Renza poutala a umístil ho do barelu. (Pilulky -Seishingan) Potom zapečetí Renza v tomto barelu dikdiky technice Shikokumujin. V tu chvíli vznikne v barelu černá hmota, která způsobí to, že nikdo nemůže cítit Renzovu chakru a ještě ke všemu není vidět ani pomocí doujutsu. Následně Renji na papírky svou krví nakreslí pečeť. Pak je rozmístí po barelu a složí pečeť, kterou aktivuje techniku.* A teď už je to jen na tobě no. Já můžu jen čekat. *Renji deaktivuje všechny techniky kromě těch, které jsou zaměřené na druhý stupeň juinky.*
Renzo: *Nevnímal a neuvažoval logicky, což Renzo za normálních okolností dělá a někdy až moc. Nicméně nyní se mu dostane silné rány do spánku, která ho nejen že vypne (skončí v bezvědomí) ale kromě toho si z toho od Renjiho odnese i lehký otřes mozku (přecijen má sílu zbořit stěnu, protože Gobi). Znaky z jeho prokleté pečetě se tedy začnou stahovat zpět do značky na jeho zápěstí. *
Renji Narimachi: *Když na Renjiho vyletělo několik papírových kopí, Renji rychle vytvořil díky orbům tenseiganu provizorní štít, kterým se protlačoval směrem ke spoutanému Renzovi. (Kuroi Bōru) Když se k němu dostal, přesunul rádoby štít za Renza a uštědřil mu pořádnou ránu pěstí na spánek. Při jeho síle by neměl být problém ho vypnout.* Promiň kámo, ale tohle bude lepší pro oba. Vím jaký to je když se takhle musíš chovat.
Renzo: *Dost ho zaskočí tento typ přesunu, který Renji použil. Nicméně nemá čas tu obdivovat jeho schopnosti, protože nyní musí jednat. Nicméně díky vzteku, který Renza žene vpřed nedokáže přemýšlet logicky uvažovat a jediné co ho zajímá je smrt cizince (Renjiho). Proto se ho pokusil udeřit, nicméně než to stihl provést už byl zasažen nějakými podivnými orby. Tyto orby Renza spoutají a on ať se snaží jak se snaží nedokáže se osvobodit. Využije tedy toho jediného co dokáže používat i v současném stavu a vytvoří z bílého papíru okolo sebe větší množství papírových kopí, která ihned proti Renjimu prudce a rychle vyletí (Kami Supaiku). *
Renji Narimachi: *Renji si všiml, že proti němu poslal Renzo ptáka z hmoty, že které před chvílí tvořil různé bytosti které potom vybouchli. Nehodlal se nechat zasáhnout, proto sáhl pro jeden z bleskových kunaiů a hodil hi směrem proti Renzovi. Těsně před výbuchem se díky hiarishinu přesunul na místo, kudy zrovna kunai letěl. Objevil se před Renzem těsně nad zemí.* ,,Slova jsou teď jedno, už ho neuklidním, ale potřeboval bych, aby se přestal hýbat. Musím ho uklidnit mechanicky. Výbuch který pak přišel trochu otřásl Renjiho sluchem, ale vzhledem k tomu že byl pár metrů daleko to nebylo tak strašné, každopádně v uších mu chvíli pískalo a rozhodně to nebylo něco příjemného. Pak Renji v rukou díky aktivnímu tenseiganu vytvořil dva orby, které vystřelil proti Renzovi, ty měli za úkol jo pouze zpoutat. (Tenshigan no Kusari)*
Renzo: *Renzo ani pomoc nepotřebovat, nicméně tato pomoc mu přišla vhod. Postupně lehce pozabíjí i ten zbytek ať už za použití výbušného jílu nebo kopí tvořených z kopí. Nemělo by to trvat moc dlouho a všichni jsou po smrti. Renzo se ovšem otočí směrem odkud letělo to kopí a ihned tím směrem vypustí menšího ptáka bílé barvy z jílu a po složení ruční pečetě se zvětší do velkých rozměrů a poté co Renzo složí levou rukou ruční pečeť pták exploduje a způsobí opravdu silnou explozi, která klidně zničí i celou korunu stromu (Kibaku Nendo). Netuší že Renji je spojenec a tak si ho zaměnil za protivníka, nehledě na to že nyní prahne po krvi a je velmi agresivní, což způsobuje hlavně rozlezlá Juinka po jeho těle. *
Renji Narimachi: *Renjiho dost upoutá zvuk výbuchu, který by dobře slyšel i bez svého lepšího zvuku. Nebyl daleko, proto se rozhodl, že se podívá co se děje. Renji vyskočil na strom, odkud by mohl mít lepší výhled. Viděl tam kluka, který měl po těle rozlezlé různé značky, nebyly takové jako měl Renji kdysi, trochu jiné, ale svým způsobem dost podobné. Další bandity, kteří s ním bojovali. * ,, Je to malý kluk, možná bych mu měl pomoct." *Renji složil potřebné pečetě a v ruce vytvořil kopí které bylo tvořené z čisté chakry. (Chakra Keisatsu) Počkal si na vhodný okamžik a velkou silou hodil kopí po jednom z banditů. Nevěděl co čekat, proto aktivoval tenseigan a pak se soustředil a snažil se hromadit chakru.*
Renzo: *Renzo je na jednom lovu za odměnou, přišla mu opět osobní žádost přímo domů dopisem, aby pozabíjel bandu několika banditů. Samozřejmě za to dostane zaplaceno, tak byl několik dnů na cestě. Oblečený je v ( odkaz » ) ovšem i když to moc nevypadá je to vyztužené nepromokavým materiálem. Má u sebe ukryté své vaky na výbušný jíl, dále u sebe má v několika brašnách své vybavení jako shurikeny, kunaie a tak dále. Na levém zápěstí má náramek, který je ve skutečnosti mechanismus skládacího štítu. Má i své papírky, které jsou lehce potřené speciálním olejíčkem, aby to odolalo dešťové vodě. Nyní je ovšem velmi zadýchaní a probíhá jeho souboj s bandity a několika dalšími Nukeniny, lze zaslechnout mnoho silných explozí, kdy Renzo vytvoří velké tvory z výbušného jílu a ty nechává explodovat (Kibaku Nendo). Exploze jsou velmi hlasité ale také poměrně silné, nicméně Renzova chakra během toho dlouhého souboje klesla na velmi nízkou hodnotu a bez toho, aniž by Renzo chtěl se znaky z jeho Hyakku no Juin (na pravém zápěstí) rozprostřou v podobě znaků (tetování) po velké části jeho těla (85% těla je pokryta znaky). Taktéž zasahují i na velkou část jeho vlastní tváře, tak je zběsile likviduje jednoho za druhým s tím, že nyní jsou jeho techniky ještě mocnější. *
Renji Narimachi: *Renji se rozhodl, že svůj výlet po kontinentu ještě trochu prodlouží. Nyní se nacházel na území země Údolí. Počasí zde aby bylo stejné jako na zbytku země. Pořád pršelo a bylo nechutně vlhko.* To počasí mě vážně sere.* Renji pokračoval pomalu v cestě a na zádech měl samozřejmě svou samehadu. Na sobě měl Renji oblečení, které nosil poslední dobou na dešti často, protože si ho i lehce navoskoval, aby mu nepromoklo odkaz » .
--: --
Saya: Prokletí? Tak ono, pokud člověku začne vadit, že nemůže zemřít a zestárnout tak se o to dá postarat několika způsoby, a to buď totálním zničením svého těla, díky čemuž nakonec stejně zemřeš nebo přestaneš Jashinovi-sama odevzdávat oběti a on ti nakonec odepře svůj dar. *Saya mu takto chtěla dokázat, že kdykoliv se z toho dá vycouvat, jsou totiž lidé, kteří po smrti nakonec opravdu zatouží, a tak chce, aby Wiero věděl, že tu možnost nakonec předci jen bude mít. Každopádně následně přistoupí k němu a položí mu ruku na rameno, následně se prostor kolem nich začne jakoby kroutit do prázdna a Saya je takto společně vtáhne do tohoto zkrouceného prostoru a opět z něj vyjdou přímo před chrámem v Zemi Válek (Kamui). *
Wiero(Zaraki): *Nesmrtelnost. Věčné mládí. Pro někoho, jako Wiero to byly vždy zcela prázdné hodnoty. Co s věčným životem, proč tu zůstávat déle, než bylo třeba? Sám neviděl k něčemu takovému důvod. Život byl pomíjivý, on jej tak bral a neměl pro koho jiného chtít žít déle, než byl jeho stanovený čas. Možná by mu delší život nějaký důvod pomohl najít nebo by na sebe uvrhl nesmyslné prokletí. Jindy by nad tím snad ani neuvažoval a spíše si do Sayi rýpnul, jak směšné mu to přijde, avšak jeho zájem, ač podivný to vzbuzovalo. Jakýsi hlad po poznání a touha zjistit jaké to je.* Takže ostatním daruješ smrt a za to je tobě samotné odepřena. Bůh nebo ne, smrt je nejvíce reálná věc na tomhle světě, takže ano v tomhle souhlasím. Tohle asi má smysl. Možná se ti to ale časem stane spíše prokletím než darem. *Nevysmíval se jí a kupodivu sám mluvil spíše vážně a svým způsobem chladně, stahuje své obočí k sobě, ač takto mluvil jen málokdy. Když promluvila o chrámu, neviděl důvod vlastně proč ne, z pevnosti se nedostane na takovou dobu zase tak často a jeho zvědavost stále neměla mezí. Zatoužil to místo vidět, alespoň si jej prohlédnout. Proto přikývl.* Dobrá, půjdu s tebou.
Saya: Sloužím? Ano dá se říct, že mu sloužím, ale není to jen tak pro nic za nic, poskytuje mi svou ochranu v podobě nesmrtelnosti a chce ode mne jen to abych mu poskytovala lidské oběti což je minimum co pro něj mohu udělat nemám pravdu? Lidé zabíjejí denně ale pouze pro sebe tak proč občas nějakou tu smrt nevěnovat právě Jashinovi-sama? Nehledě na to, že kromě nesmrtelnosti mi poskytuje i věčný život, který získáš, pokud si to zasloužíš, víš sice na to nevypadám, ale je mi už 41 let. Pokud se od něj neodvrátím tak mi bude poskytovat věčné mládí i nadále. *Podotkne Saya a během toho, jak mluví její tón hlasu nabral jakousi důležitost, no jde spíše o to, že mluví uctivě pokud se mluví o Jashinovi. *Existuje mnoho náboženství, ale toto jako jediné ukazuje, že je pravé a že bůh pro nás něco dělá nemám pravdu? Hele vězni už jsou v Pevnosti Samurajů, tak co kdybych ti ukázala chrám, který je zavěšený Jashinovi-sama? *Wiero si to nejspíš sám neuvědomuje ale tohle je to co myslela, že se pobaví, za prvé chce sledovat Jashinistu v řadách Samurajů a za druhé chce Jashinovi přivést dalšího služebníka boží, který bude v jeho jméno odvádět další oběti a podobně. Přijde ji to jako krásné a nostalgické mít možnost zasvětit někoho jako nového Jashinistu, a tak doufá že ho dokáže přesvědčit, aby se k nim sám přidal, to že v něm k tomu vytvořila zvědavost totiž neznamená, že nutně bude chtít být Jashinista vše záleží na tom jaký to na něj bude budit dojem. *
Wiero(Zaraki): *Wiero uklidní svůj smích a zamračí se, aniž by na ni pohlédl. Nechal by její slova být, jen kdyby mu neřekla, že ji sám ještě bude bavit i nadále. Neměl tušení, co to mělo znamenat, ale mise byla splněna a on ještě stále byl v radostné euforii, že se mu navrátila ruka. Nechal proto její slova zatím být, koneckonců nyní se měly jejich cesty rozdělit a on nepočítal, že by se ještě někdy potkaly mimo půdu pevnosti, jak tomu bylo na této misi. Její pobavení proto bude muset stranou, ať už si myslela cokoli. Ač to byl spíše on, kdo zde byl tím, kdo nevěděl, co se vlastně děje nebo jaké pobavení ona sama myslí. Najednou se mu však v hlavě objevila vzpomínka na jistý okamžik, který v něm vyvolal jakousi podivnou zvědavost. Nikdy neměl dobrý vztah k bohům, sral na ně, jako oni srali na něj. Férový přístup, dle jeho mínění. Nyní však cítil nutkavou touhu se jí na toho jejího bůžka zeptat.* Mluvila jsi o tom, že jsi pobožná, že sloužíš Jashinovi. Mám pravdu? V celku by mě to zajímalo.
Saya: *Pozoruje Wiera jak si poradí s tou technikou, upřímně věděla že to vyjde není první a ani poslední na koho tuto techniku používá ale zajímalo ji, jestli se dokáže poté nepozvracet, ale nakonec se stejně pozvracel. Jeho následný smích ale Sayu donutí zamyslet se nad tím proč se tu takto směje, upřímně je z toho docela zmatená ale nad odpovědí k jeho otázce není těžké vymyslet odpověď. *Proč? Jak jsem říkala chci tě vidět v akci, chtěla jsem vidět tvou snahu v boji proti jasně silnějším soupeřům. Toto je odměna za tvou snahu, ale pokud tomu nevěříš můžeš to taky brát tak že to je jen z rozmaru, navíc v budoucnu mě ještě několikrát pobavíš. *Podotkne a s těmito slovy Wierovi začne vnucovat myšlenky, nebo spíš samotný zájem o její víru. Sice mu neřekla přímo že je Jashinistka, ale zmínila, že má svou víru, chce v něm probudit touhu k ní a ti celé díky Genjutsu Kotoamatsukami, které funguje i tím že se dívá na svůj cíl (není třeba oční kontakt). Poté vytvoří Kage Bunshina, které se přesune do Kamui a vypustí všechny vězně v Pevnosti Samurajů. Oni si je tam už přeberou a poté se zruší. *
Wiero(Zaraki): *Po její odpovědi ji prakticky nevnímal a spíše plánoval cestu zpět do pevnosti. Samozřejmě hodlal cestovat sám, nebylo proč dále setrvávat v její přítomnosti. Když pak došla až k němu, počítal jen s tím, že odstraní svou techniku a on opět pocítí celou váhu svého těla. Spolu s tím se připravil a na příchod další bolesti levé ruky. Ta také přišla, ovšem hned po chvíli přišlo i něco dalšího, udělal vrávoravý krok do strany a najednou pocítil silnou touhu zvracet, které nešlo zabránit. Nevěděl, co to je a jelikož sám nebyl uživatelem podobné techniky nevěděl, jak si počínat, aby byla provedena správně a bezbolestně. Chvíli se tomu bránil, než padl na zem a sám vylezl ze své vlastní huby, která se rozevřela do neuvěřitelných rozměrů a on vylezl, jako když had svléká kůži. Pak se pozvracel. Klečeje a opíraje se rukama o zem před sebou ze sebe vyhodil jejich poslední jídlo, jelikož to byly jen tyčinky, zase tolik toho nebylo a spíše zvracel žaludeční šťávy a vodu. Chtěl se na ni obořit, snad sáhnout po meči. Pokud tohle měl být další její vtip, další způsob, jak se pobavit byl dost žalostný. V tom si však něco uvědomil … klečel, klečel na všech čtyřech, čtyřech nikoli třech. Zadíval se na svou ruku, chvíli s obavou, že je to je nesen, který se rozplyne, jakmile se do detailu zaměří na tuto doposud téměř scházející část těla. Pak se rozesmál. Smál se, až se mu tím do očí nahrnuly slzy. Napřímil se v kleku a posadil se na paty.* Proč? *Pronesl svou jednoduchou otázku, zatímco pomalu uklidňoval svůj smích. Už dávno vzdal šanci, že by se mu ruka vrátila…*
Saya: Byl arogantní a jistej svou vlastní výhrou to se hold stává. *Poví během toho, co kráčí směrem k Wierovi. Všimne si, co tam Wiero provádí svou zbraní při šťourání v těle Nukenina. *Takže ano jsou v bezpečí, přesunula jsem je v těch klecích na bezpečné místo. *Poví klidným hlasem a přistoupí k Wierovi s úmyslem se ho dotknout, aby zrušila účinky techniky Doton: Chōkeijūgan no Jutsu. Ovšem v ten moment do něj pomocí Tensha Fuuin zapečetí Ryū no Kawarimi no Jutsu, které způsobí že Wiero bude doslova donucen otevřít ústa, aby z nich prakticky vylezl se svým vybavením a po jeho starém těle zůstane jen slupka, které se rozpustí jako taková šťáva, která se vsákne do země, a to způsobí že Wiero bude kompletně zdravej. Všimla si jeho zraněné ruky, což je dlouhodobé zranění a takto ho vyléčí. Aktivační podmínka je nastavena tak že jakmile uplyne deset vteřin pečeť se aktivuje. *
Wiero(Zaraki): *Uspěl. Ve chvíli, kdy jeho meč proťal svaly zespoda jeho paže, věděl, že jeho naděje na výhru se zvedly. S takovým zraněním byl odsouzen k vykrvácení a s používáním ruky v boji si mohl nechat zdát, stejně jako o skládání pečetí rychlejším, než to mohl se svou rukou Wiero. Když pak vyšel i sek přes záda, přesně jak plánoval, byl osud nukenina Noriaki zpečetěn. Samuraj však svou výhru nijak zvlášť neoslavoval, a to ani, když přišla Saya, na kterou byl stále dost naštvaný, i když vše dopadlo nakonec dobře, tedy až na Wierův stav. To už ale k misím patří.* Rank A s tím nemá co dělat. Prohrál, jelikož je pitomec. Mohl mě zabít jediným útokem a tohle si ušetřit, jenže on je na to až příliš blbej. *Pronesl zamračeně a zabodl mu meč do nohy. Nuibari byl uzpůsoben k mučení nepřátel, ač v boji se jeho výhody dali využít jen zřídka kdy. Chtělo to preciznost a správné podmínky, ke kterým mnohdy není možnost. Wierovi bylo jedno, jestli nukenin řve nebo ne, vlastně ho ani nevnímal, jen se šťoural mečem v ráně. Zatímco se snažil potlačit bolest, kterou mu způsobovala jeho levá ruka, která byla zjevně zlomená.* Takže mise splněna? Ti Samurajové jsou zachránění? *Zeptal se téměř až naštvaně, avšak ten, na koho byl naštvaný byla ona a zbytečné riziko, které připustila pro své pobavení, nikoli na jejich cíl mise. Kdyby nešlo o další samuraje je mu to asi jedno, ale nyní šlo. Znovu zakroutil mečem v ráně, než jej vyndal a následným bodem mu probodl krk, sklánějíc sek němu, aby meč očistil o jeho oblečení. Sotva se však sklonil, zaúpěl a zavrávoral, při čemž si chytal levou ruku, tvář zkroucenou v bolestivé grimase.*
Saya: *Saya zruší svou techniku (Susanoo Mōdo) a skloní se, přičemž tělo Nukenina (Kiyohiro) vtáhne ve víru do svého pravého oka (Kamui). Saya hold musí sbírat těla, aby jich měla dost pro uzavření smlouvy s Mandou, aby ho mohla přivolávat. Poté se otočí směrem na Wiera, který bojuje tělo na tělo skrze Kenjutsu s druhým Nukeninem (Noriaki). Dokonce se k nim vydá klidným krokem a díky Sharinganu dokáže přečíst každý jednotlivý pohyb, který buď Wiero nebo Noriaki provedou. Nejde o to, že by chtěla najít nějaké slabiny jednoho z nich ty už našla, ale jde o to, že ji na pohled tento styl boje uchvacuje, a ráda to sleduje. Sama v tom je dobrá jen díky Sharinganu a bez něj by byla beznadějná ohledně Kenjutsu stylu. Noriaki ten zjišťuje že udělal svou životní chybu, bohužel pro něj to je jeho poslední chyba a když utrpí první zranění seknutí od Wiera tak bolestivě zkroutí tvář a než stihne Wiera nějak zasáhnout dalším pokusem o útok dostane další zásah před záda, a tak jeho meč z Raitonu zmizí a ona padne k zemi. Dýchá velmi zrychleně ale stále dýchá, ale není schopný už pokračovat v boji. *Vau, Zaraki! Vidíš věřila jsem, že to zvládneš i když jsou ranku A!
Wiero(Zaraki): *Upíral stále pohled k nukeninovi v podstatě až na chvíli, kdy Saya vykřikla, že už se postarala o bezpečí vězňů, v tu chvíli se na jeho tváři objeví úsměv. Ani nevěděl proč, ale věřil jí, že je o ně postaráno, a to bylo to na čem mu záleželo. Jeho vlastní život mu byl vlastně ukradený, a kdyby nešlo o samuraje, nejspíše by mu byla ukradená i mise. Nic to však neměnilo na tom, že na ni měl vztek, zase tak přelétavý nebyl, aby jí vše odpustil, ale alespoň na to dokázal nemyslet, když si nukenin vyvolal vlastní meč pomocí raitonu a pustil se s ním do souboje v kenjutsu. Každému, kdo byl v boji s mečem zběhlý, tak jako Wiero bylo jasné, že jej podceňoval a sám umění meče příliš neovládal. Nejspíše pokládal za vzrušující vyzvat samuraje, který by byl za jiných podmínek již poražen na souboj smečem. Musel toho využít, věděl to, a proto sám předstíral větší únavu a zranění, než ve skutečnosti měl a při boji si počínal schválně nemotorně, i když vždy tak, aby stačil jeho útok vykrýt. Náhle, když provedl další sek, vymrštil se v před, sklonil se, podklouzl pod jeho rukou a sekl vzhůru, aby jej sekl do svalu ze spodu paže. Jeho meč byl po celou dobu posílen chakrou (Hien), aby se tak mohl rovnat čepeli z blesku a byl tak i delší. Jakmile byl za ním, sekl mu po zádech, a hlavně po rameni té samé ruky. Pokud již stačil uskočit, útok provedl stejně, avšak využil při něm Shinkūken.*
Saya: * Noriaki se rozhlédne s všimne si že jeho společník (Kiyohiro) vstoupil do Hachimonu, a tak je mu jasné že o něj se starat nemusí, že to zvládne. Sice se o něj bude muset starat později, kvůli zraněním, která mu Hachimon způsobí ale to není momentálně důležité. Naprosto jistě nyní kráčí směrem k Wierovi, ale nikam nespěchá. Mezitím Kiyohiro udeří ohromnou silou jednoho jediného místa a stlačí vzduch tak, že nabere podobu tygra, který jde přímo proti Saye (Hirudora). Saya se zasměje a doslova vyskočí ze svých vlastních úst, kdy po sobě zanechá prázdnou slupku, která se změní v nějaké šťávy, které se vsáknou do země (Ryū no Kawarimi no Jutsu). Skočí prakticky proti tomu tygrovi aktivuje svůj Eternal Mangekyou Sharingan a vyvolá kolem sebe finální podobu boha blesku od trupu výš (bez nohou), který má fialovou barvu (Susanoo Finální), kterému se v levé ruce vytvoří z fialoví chakry obrovský štít, kterým zablokuje Hirudoru, která exploduje v ohromné explozi a vytvoří silnou tlakovou vlnu, která vyvrátí i nějaké stromy a klece začnou letět vzduchem, ale štít to vydrží bez poškození (Yata no Kagami). Poté Susanoo zruší vytvoří několik Kage Bunshinů (pro každou klec jednoho) a ti se rozeběhnou k nim, ale v pohybu se rozloží na molekuly a svůj pohyb usměrňují pomocí chakry, takže se velmi rychle dostanou ke klecím (Jinton: Mueishō) u kterých se složí a chytnou je. Následně ty klece vtáhnou do Kamui a opět se zruší. *Okej vězni jsou v bezpečí! *Vykřikne Saya a sleduje nasraný pohled svého soupeře (Kiyohiro). Tomu o klece už stejně nešlo, když jejich zaměstnavatel zemřel a rozeběhne se přímo k Saye s úmyslem ji zasadit sérii silných úderů, ale ona si ještě rychle vytvořila Susanoo, které aplikovala na své vlastní tělo, její tělo v tomto stavu nabere fialové barvy, přičemž je možné pozorovat, jak na ní plápolá ta Chakra. Saya má nyní obranu srovnatelnou s Finálním Susaneem a zvyšuje její fyzickou sílu a rychlost, která je srovnatelná s 4 branou Hachimonu (Susanoo Mōdo). Tudíž její tělo údery vydrží, a naopak se díky tomu Kiyohiro sám zraní tím, že si zlomí nějaké kosti skrze údery, a tak se ho pokusí pro změnu udeřit Saya, ale on je rychlejší, a tak se vyhne a zasadí ji opět několik úderů ale ne, a ne se dostat skrze. Nakonec Saya ale zahlédne jeden jeho pohyb skrze Sharingan i když ví že obrana nepřipadá v úvahu (není dost rychlá) tak ví že něco stihne, a tak pravou rukou vystřelí do prostoru kam se Kiyohiro žene a padne ji doslova krkem do ruky a ona stiskne a zlomí mu tak jednoduše vaz. Během toho, co se ale Saya musela starat o Kiyohira tak Noriaki dorazil k Wierovi a začal ním bojovat pomocí Kenjutsu, ovšem meč si vytvořil tak že si nejdřív vytvořil Chidori, a to poté zformoval do meče (Raiton: Chidori Eisou). Vidí, že Wiero má zajímavou zbraň a upřímně ho dost podceňuje, a proto a něj útočí právě pomocí Kenjutsu, kdy útočí jedním útokem za druhým ze stran a případně nějakým výpadem s úmyslem bodnout ho. Ale pokud jde o samotné Kenjutsu umění je jasně vidět, že to je amatér. *
Wiero(Zaraki): *Zakleje, když je odmrštěn jeho technikou a narazí levou stranou do jednoho ze stromů, vyrážeje si tím dech a kleje nad bolestí levé ruky. Neměl se, jak vyhnout, přesně jak se dalo čekat, jejich techniky byly na daleko vyšší úrovni, než byl on. Za nedlouho se bohužel potvrdili i další jeho slova, když poblíž něj dopadl i vůz. Nechávala to na něm a sama si hrála dokazujíc si tak kdo ví co. Mohli to vyřešit rychle, a ne riskovat úspěšnost mise, spolu s jeho životem. Bylo mu jasné, že svůj neriskuje, a i kdyby jí technika dostala, asi by jí nijak zvlášť nelitoval, jestli k ní nyní něco choval byl to vztek, snad ještě větší než proti jejich nepříteli. Pokusil se pohnou, na což jej znovu zabolela levá ruka. Byla zlomená to poznal a celé jeho „rehabilitace“ kdy se pokoušel přebít bolest mastmi, jako by rázem zcela zmizela a ruka bolela ještě více než kdy před tím. Znovu zaklel, opřel se o meč a postavil se, švihaje pohledem po nukeninovi. Věděl, že nemá moc naději, stejně tak neměl moc šanci utéct nebo osvobodit uvězněné samuraje v převráceném voze a tak alespoň splnit svou misi. Místo toho jen tasil meč a ignoruje bolest, jak ruky, tak celého levého boku, naplnil čepel chakrou (Hien).*
Saya: *Noriaki je skrčený, a tak útok Wiera projde těsně nad jeho hlavou, což je pro něj něco jako varovaní, a tak rychle složí bez dalšího přemýšlení sérii ručních pečetí a kolen Noriakiho se zvedne obrovská větrná vlna, která jde všemi směry až do vzdálenosti 10 metrů (Fuuton: Atsugai). Tímto nejen že by měl smést Wiera ale také tím smetem vůz a klece s jejich vězni. Mezitím proti Kiyohirovi míří ohnivá koule od Sayi, a tak ihned složí sérii ručních pečetí a dlaněmi udeří do země ze které před ním vystoupá mohutná zeď z půdy, která je protkána chakrou, a proto je mnohem silnější, než ta obyčejná (Doton: Doryuu Heki). Ta zadrží jak první náraz, tak i ty další, které jsou výrazně menší. Stěna sice místy popraská, a dokonce se i trochu rozdrolí ale vydrží to. *Mám toho akorát dost! *Vykřikne naštvaně a překříží před sebou své ruce a koncentruje se natolik že jeho žíly vystoupají a pokožka zrudne, poté z jeho těla začne sálat modrá, čistá energie (Hachimon sedmá brána (Kyoumon). Následně se rozeběhne ohromnou rychlostí a oběhne celou stěnu a vyskočí až na jednu z těch skal a od té se odrazí přímo po Saye s úmyslem zasadit ji sérii silných kopů do zad směřujíc je k zemi, přičemž poslední ji věnuje z otočky a s ním ji srazí silně a prudce k zemi až zem okolo ní popraská a zvedne se velká vlna prachu okolo Sayi. Dostal ji tak i dost daleko od Wiera, poté když dopadne na zem tak vyskočí na svou stěnu a sleduje Sayu. * „Tohle nemůže přežít.“ *Projde mu v mysli, zatímco Saya hlasitě zakašle a vykašle i nějakou krev ale začne se pomalu zvedat, má zlomených mnoho kostí a natržené různé orgány ale zabít ji to nemůže (Jashinismus). Bolest pro ni také není žádný problém, zrakem se otočí na Kiyohira, který stojí na své bráně. *To bolelo, to sakra bolelo ale určitě svedeš víc, pobav mě víc! *Vykřikne Saya a udělá jeden těžký krok vpřed, protože i když jí bolest nevadí tak tělo nemůže fungovat jako by se nic nestalo. *
Wiero(Zaraki): *Wiero se zamračil, doufal, že bariéra vydrží dost dlouho a lístky odvedou svou práci, avšak nepovedlo. K jeho štěstí byl onen dým obousečným mečem a pokud jej jeho soupeř nedokázal zaměřit jinak, nemohl s přesností mířit. Uskakuje do stran, dokud nenajde okno, díky střelám a také podle zvuku zhruba ví, kde nepřítel stojí. Popadne svou chromou ruku a prsty zkroutí do pečeti pro Shunshin no Jutsu, kterým se vrhne proti nepříteli a tasí Nuibari, kterým rovnou přejde do seku. Viděl jeho techniku, kterou se prakticky vyhnul všemu, co Wiero doposud použil a proto sek rovnou podpořil Hienem.*
Saya: Majitel celé této karavany je mrtvej, vzdušné čepele ho rozsekají a nejhorší je že on neviděl ani co ho zabilo, když jsou tyto čepele neviditelné. Noriaki se ovšem opět ocitne v bariéře, která na něj působí velký tlak, a tak se pokusí uvolnit trochu chakry a na moment to i zabere ale neuvolnil ji dost aby bariéru prolomil. Tak mu to dojde a zkusí to znovu, ovšem tentokrát ji uvolní více a když se u něj ocitnou výbušní lístky znovu pomocí Doton: Domu posilní své tělo exploze z výbušných lístků mu nijak neublíží. Navíc exploze stvoří dočasně dým, který ho zahaluje, a tak toho využije, aby složil několik ručních pečetí a dlaněmi udeřil do země ze které následně proti Wierovi začne vystřelovat hliněné střely (Doton: Tobi Tsubute). Kiyohira ten dostane zásah malou ohnivkou koulí do ucha a zkroutí v bolestné grimase tvář a za ucho se chytí a prudce se otočí proti Saye, která se tam směje jako by o nic nešlo. Usměje se a ze svých vlasů proti Saye začne vystřelovat velké množství senbonů, které letí obrovskou rychlostí (Hari Senbon). Saya se usměje, vidí to již s předstihem, a kromě toho vidí trajektorii letu každého jednoho Senbonu. Proto své tělo nechá ztvrdnout na kámen, a tak se od ní Senbony odrazí jako kdyby naráželi do pevné kamenné stěny (Doton: Bouka no Jutsu). *Tak a teď já. *Poví a postaví se, poté vyletí do čtyřmetrové výšky a během toho složí několik ručních pečetí načež z úst vypustí ohromnou ohnivou kouli, která se řítí přímo proti Kiyohirovi (Katon: Dai Endan). Tím ale nekončí a následně složí ještě jednu sérii ručních pečetí a poté z úst vystřelí několik (7) menších ohnivých koulí (Katon: Housenka no Jutsu), které letí v zákrytu té velké. *
Wiero(Zaraki): *Nelenil. Jakmile viděl, že Lariat sice zabral, ale byl zmírněn jinou technikou a jeho soupeř je stále schopen boje, popadl za oblečení chlapa, který stál vedle nukenina na kterého zaútočil, zřejmě majitele celé té karavany a hodil jej proti oněm čepelím a sám následně uskočil do strany. Díky Sayině technice bylo jeho tělo o něco lehčí a on tím pádem byl rychlejší, alespoň takovou výhodu měl oproti nim. Věděl však že souboj musí ukončit rychle, byly silnější a z mnohem větší zásobou chakry. Delší souboj by hrál pouze v jejich prospěch. Ještě v běhu, do kterého přešel po rychlém úhybu dal Noriakiho znovu do té samé bariéry, vrhaje proti němu tři kunaie s výbušnými lístky. Nyní bariéru rušit nemusel, výbuch by měl zabrat tak jako tak.*
Saya: *Saya zavře na okamžik oči a když je otevře má v nich aktivní Sharingan o třech Tomoe. Díky tomu vidí i skrze prach jakési obrysy modré aury, takto vlastně Sharingan vidí chakru jako modrou auru kolem lidí a kolem některých je větší (Nukeninové) a kolem jednoho menší (Wiero). Noriaki se mezitím zničehonic ocitne v nějaké bariéře, jako by se ocitl ve čtvercovém vězení, které na něj vyvíjí tlak a žere mu trochu chakry. * Sakra! *Nikdy se v něčem podobném neocitl, ovšem poté ta bariéra zmizí, a to zahlédne Wiera v těsné blízkosti a jeho ruku, kterou ho chce nabrat Lariatem. Jediné, co stihne je, že složí jednu pečeť a svoje tělo posílí půdou (Doton: Domu), takže se stane odolnější. Poté dostane zásah, který ho zabolí a odmrští ho opačným směrem, dokud se nezastaví o jeden kmen nedalekého stromu. *Kiyohiro! *Vykřikne naštvaně a jeho společník (Kiyohira) nad tím jen pozvedne ramena a zasměje se. *Jasný, jak chceš. *Poví a směrem k Wierovi jednou švihne rukou a vyšle z ní proti Wierovi tři ostré, rychlé meče, které tvoří vítr (Fuuton: Juuha Shou). Saya se usměje, protože se k ní otočil zády, navíc už slehl prach, takže vidí i něco více než jen modrou auru. Proto pozvedne levou ruku a luskne, přitom z konečku prstu vystřelí mini ohnivou kouli, která letí přímo proti Kiyohirovi, je k ní otočený zády a Saya mu míří na hlavu (Katon: Houkashusha). *Hlídej si záda chlapečku! Radši mě pobav! *Zavolá na něj se smíchem Saya, ovšem stále sedí a Noriaki se mezitím zvedne a svůj zrak upře na Wiera (Doton: Domu již nepůsobí). *
Wiero(Zaraki): *Wiero pokračoval dál za pomocí Sairento Kiringu, tak, aby jej neslyšeli a sám se soustředil především na hluk. Pozabíjet většinu co mu přišli do cesty bylo vlastně snadné a ani jej mnohdy nespatřili. Nyní však nastal další problém, kterým byli ti dva nukeninové a co bylo jisté, bude muset jedna rychle nebo prach usedne dost na to, aby jej bez potíží viděli. Ten, který použil Futton byl blíže spíše Saye a tak si vybral druhý cíl. Rozběhl se k vozu, zasunul katanu zpět a jakmile rozeznal obrys muže, jež vytvořil bariéru, použil na něj Mugen Hōyō, což by jej mělo na moment zdržet, avšak aniž by zastavoval, bariéru sám zrušil, nabírajíc jej pod krkem pravou rukou Lariatem.*
Saya: Ne myslí to vážně, nic se ti nestane neboj na to dávám bacha tak koukej jít dolů a pozabíjej aspoň ty idioty kolem tam. *Poví se smíchem, očividně z celé té situace má docela srandu. Poté když vidí, o co se Wiero pokouří tak vzlétne do vzduchu a přeletí přes tu mezeru mezi dvěmi skalami a přistane na svou stěnu, kterou vytvořila. Ovšem bere to obloukem, protože jeden z Ninjů (Nukeninů), který tam je skládá sérii ručních pečetí a z úst vypustí silnou vlnu vzduchu (Fuuton: Rassenpuu). Tímto dokáže odfouknout tyto kusy kamenů ale ne všechny, zbaví se jen některých. Tudíž nedokáže úplně zabránit pádů kamenů dolů a ani zvednutí prachu (jméno Nukenina: Kiyohira). Saya se posadí na svou stěnu, kterou vytvořila a nic zatím nepodniká. * „Schválně kdy si mě jeden z nich všimne.“ *Pomyslí si a jen tam s úsměvem sedí a čeká, mezitím lze zaslechnout křik některých strážců, kteří umírají vlivem Wiera. Nemají žádné zkušenosti s bojem jsou jen jako takový poskoci, hlavní bojová síla je ve dvojici Nukeninů, ten druhý se není postaví na klec, přičemž kousek od něj je jejich zaměstnavatel. Tento Nukenin složí několik ručních pečetí a vytvoří kolem sebe bariéru a každý kdo vejde dovnitř o tom bude Nukenin vědět (Tengai Houjin). Vytvořil ji jen 3 metry okolo sebe (jméno Nukenina: Noriaki). *
Wiero(Zaraki): *Neznal ji. Pokud o ní Toyi někdy něco říkal, bylo mu to ukradené a rychle na to zapomněl, avšak i tak jej svým jednáním začínala nasírat k nepříčetnosti a to během krátké chvilky.* Vidět co umím, děláš si ze mě legraci? Cestujeme spolu dlouho, bylo dost možností k něčemu takovému, ale nikdy jsi nic takového chtěla a teď tím ohrozíš celou misi spolu s mým životem a životem těch dvou samurajů? Děláš si ze mě blázny? *Nemluvil tak nahlas, aby jej slyšeli ti dole, avšak bylo jasně vidět, že ho tím dopálila. Především to udělat takhle, kdyby to věděl a znal její pohled na věc, celé místo by včerejšího večera připravil, avšak její vinou bylo, že to neudělal a nyní tohle. Když němu natáhla ruku, odstrčil ji, ačkoli dotknout se jej stačila. Ať už řekla dál cokoli, nejspíše mu to bylo jedno, jen v duchu proklínal Tojiho i tuhle mrchu. Jeho mínění o ní kleslo zcela na bod mrazu, a to během chvilky. Když přišli dost blízko a ona jim zatarasila cestu, měl již alespoň miniaturní plán. Těžko by se dalo čekat, že by její pohled svými slovy změnil.* Uhni… *Pronesl a ustoupil o pár kroků. Bylo mu jedno, jestli jej poslechne nebo ne, avšak snad ano, pokud pochopila, co má v plánu. Po chvíli soustředění se napřáhl a udeřil do země. (Oukashou) Tím spustil na karavanu lavinu kamení a především prachu, který pro něj hrál klíčovou roli a mohl zamaskovat jeho pohyb. Vězňům nyní paradoxně jejich cely poskytly úkryt, před velkými kusy. Wiero se po chvíli rozběhl po skále dolů (o kousek dál, než vyvolal lavinu) a za pomocí Sairento Kiringu se pokusil dostat až k nim, tasíc svou katanu (primární cíle, jsou ty bez chakry).*
Saya: Chci vidět co dokážeš, takže já jim zablokuju cestu až budou dole v tom průsmyku. *Poví a čeká, jakmile se ocitnou přesně tam kde je Saya chce tak složí několik ručních pečetí a dlaněmi udeří do země. Saya před tím vozem zformuje mohutnou zeď z půdy, která je protkána chakrou, a proto je mnohem silnější, než ta obyčejná (Doton: Doryuu Heki). Poté se natáhnou levou rukou na Wiera a dotkne se ho (pokud neuhne) a tím dotekem o 25 % zlehčí celé jeho tělo za účelem rychlejšího pohybu (Doton: Chōkeijūgan no Jutsu). *Jsi o něco lehčí tak toho využij a začni. *Poví jeho směrem Saya, zatímco sleduje, jak po vztyčení té stěny všichni zmateně začnou koukat okolo sebe a nad sebe, to Sayu moc netrápí ona to nevidí, a tak oni nevidí ani jí, nyní je to na Wierovi aby začal a ukázal ji co dovede. *
Wiero(Zaraki): Jak jsem řekl. Možná oznamoval, ale já ho neposlouchal. *Pokrčil rameny a ušklíbl se. Wiero se těžko dal považovat za někoho příliš vážného, jeho okolí jej za vážného rozhodně nepovažovalo o nic víc než on sám, a tak jej ani nenapadlo, že by to tak mohla vidět ona, avšak, když nic neříkala, sám neviděl potřebu navázat dál nějaký rozhovor. První den byl klid, avšak druhý se jejich cíl dostavil na místo.* Výborně. *Pronesl a sám pohled spustil dolů na cestu, kudy měli jet, zatímco si rukou ještě masíroval ztuhlý krk. Ani nečekal, zda se sama vytasí s nějakým plánem, když jeho návrh s pastmi okamžitě zavrhla, nečekal, že by si nějak libovala ve strategii.* Bude lepší, když zaměstnáš ty dva a já se postarám rychle o zbytek, ať se nám nepletou do cesty. Pokud nemají stopaře nebudou vědět o nás obou dříve, než bude pozdě. *Neměl starost s tím, že by ty dva nukeniny sama nezvládla udržet na uzdě, spíše by čekal, že je bude mít z krku ještě dříve, než on podřízne poslednímu z jejich doprovodu. Koneckonců, už zabila nějaký ty Kage, tak sama tvrdila.*
Saya: Tak čekala jsem, že aspoň oznámí, že tam má pokoj Shinobi i když není Samuraj. *Moc se v tom už nerýpe, Wiero je ten typ samuraje, které nemá ráda. Kdyby byl aspoň trochu jako Mito a nebyl tak vážný a tak podobně. *Klidně si tedy tiše sedí a vyčkává s Wierem se bohužel moc řeči nedočká, a tak to moc neřeší, upřímně ji bude tich trochu příjemnější. Večer nechá první hlídku na Wierovi, ale během té se nic nestane, a tak si druhou vezme Saya a když začne svítat v dálce lze slyšet nějaký zvuk, jako by nějaký vůz něco převážel a někdo se během toho bavil. Saya tedy čeká a poté si toho všimne, jak se k nim blíží vůz, na který je naloženo mnoho klecí, uvnitř kterých je mnoho lidí, kteří se tam tlačí a jsou v bezvědomí. Jako doprovod mají 8 obyčejných mužů s různými zbraněmi bez rozvinuté chakrové soustavy a 2 Nukeninové hodnosti Sanin a samozřejmě nechybí ani vlastník celé karavany což je taky obyčejný člověk. *Hele už sem jedou. *Upozorní Wiera a strčí do něj, aby ho probudila. *
Wiero(Zaraki): Já ji nechal za sebou a nehodlám se vracet. *Ukončil debatu o jeho minulosti a její předchozí sarkasmus přešel jen s úsměvem na rtech, alespoň se nebude nudit, koneckonců i jeho pokládali za někoho, kdo si libuje v sarkasmu i ironii, takže by bylo stupidní, kdyby to Saye nějak zazlíval nebo se kvůli takové volovině urazil. Její zmínku o svém bohu zcela očividně přešel bez poznámky. O Jashinovi a jeho vyznavačích logicky věděl a fakt, že se tím nijak netajila byl při nejmenším dost zajímavý. Pomalu si začínal dělat obrázek toho kým asi byla. Nebylo mu to odporné, spíše to v něm vzbuzovalo zvědavost.* Saya? Promiň, ale nic jsem o tobě neslyšel. Jestli na tebe Toyi pěl ódy asi to šlo jedním uchem tam a druhým ven. *Pousmál se, ukousl si z energetické tyčinky. Už jen to, že oslovoval takto vůdce jménem bylo něco z čeho šlo dost vyvodit a hlavně to, že ho Toyiho pozice vůdce nijak zvlášť nevzrušuje. Ne snad proto, že by byl schopnější než on, ale zkrátka proto, že byl už takový, stále v něm viděl toho krčícího se ubožáka v cele, kde přes špínu jen s těží mohl rozpoznat jeho obličej.*
Saya: *Saya pasti připravovat nehodlá a určitě nemá v plánu Wiera snést dolů a ani nahoru. Jen si klidně sedí na svém místě a klidně se opírá samozřejmě během toho pojídá svou tyčinku (sušenku) a užívá si toho klidu. *Vau Samuraj jo? To bych nečekala, když jsem šla na misi s člověkem z Pevnosti Samurajů, to mě vážně překvapuje. *Hold sarkasmus je dle Sayi nyní na místě. *Nevím třeba legendární Samurajka Rize svou minulost za sebou nenechala, nebo Samuraj Razoi Panki, který se poté stal mužem první Kazekage. Není zase zcela nutné zapomenout na svou minulost, jen ti nesmí stát v cestě, ale tak fajn když myslíš, že to je takto tak to tak asi dle tebe bude. Já se mohu přiznat, že jsem například pobožná a věřím ve svého boha Jashina. *Ovšem pak ji docela zaskočí že neví, kdo to je. *Jsem Saya Toyokazu to už budeš vědět. *Taky aby nevěděla, když všichni Samurajové ví, co pro ně Saya udělala a spolupracuje občas s Toyim dle dohody kde mu poté začne časem i pomáhat. *
Wiero(Zaraki): *Dle mého není žádná příprava jen ztrátou času, nahrazujeme to levou ruku. *Pronesl, avšak dál nic neříkal a jen obratně chytil energetickou tyčinku. Jistě, pasti připravoval rád už dříve, ale poslední roky to bylo neocenitelné. Nu což, zabila dle svých slov Kageho, takže vlastně mohl sedět tady a nic nedělat. Proč tu tedy byl? Otázka, na kterou ani od Toyiho nedostal přímou odpověď. Že by jí sám nevěřil? To bylo dost možné nebo tu chtěl jen někoho, kdo na to alespoň minimálně dohlédne.* Jsem samuraj. *Pronesl s pokrčením ramen, jako by to mělo být vše co o sobě je schopen říct, a zuby následně roztrhl obal tyčinky a ukousl si z ní kousek.* Asi se ti to zdá, jako dost málo o mě, ale my necháváme při vstupu do pevnosti minulost daleko za sebou. Dostaneme nová jména a žijeme novým životem. Ani většina samurajů o mě neví nic víc, než, že jsem jedním z nich. *Ne. Skutečně neviděl důvod proč jí o sobě říkat něco víc, neznal ji a momentálně jí zcela věřit byla hloupost, které se nehodlal dopustit. Snad šlo o zbytečnou opatrnost, ale možná taky ne.* Co ty? Nejsi samuraj, ale stejně jsi čas od času v pevnosti a nyní dokonce pomáháš s osvobozováním našich dvou lidí.
Saya: Pasti? Zbytečná ztráta času, my jsme ty pasti. *Poví a posadí se tak že se zády opře o kus té skály. Ví, že mají nějaký čas, než dorazí, je možné že jejich cíle budou přejíždět až druhým dnem, sice znají trasu, ale neznají čas, kdy tudy budou projíždět, mohou tu čekat třeba jen hodinu ale třeba i týden. Zahrabe se ve věcech a vytáhne nějaké tyčinky, které jsou vlastně energetické a jednu hodí Wierovi, tu druhou si otevře a začne ji pomalu jíst. Počasí je docela slunečné ale není zrovna moc velké teplo, místo toho je spíše celkem chladno ale to Saye moc nevadí občas chodí do Pevnosti Samurajů a tma je teprve pravá zima, sice si na to nikdy nezvykne jako ostatní Samurajové, protože tma nehodlá žít ale tak i ty občasné návštěvy a přenocování bohatě stačí. *Řekni mi o sobě něco.
Wiero(Zaraki): *Nad tím, že zabila už i Kage jen pokrčil rameny a přikývl. Byl zvyklý poslouchat o činech těch, kdo přišli do pevnosti. Při vstupu se jejich minulost smazala, už nebyla důležitá. Už se proto naučil pouštět podobné věci jedním uchem tam a druhým zase urychleně ven. Sám dobře věděl, že to nemyslela špatně, a tak nic dalšího neříkal, pouze uposlechl její výzvu, potlačujíc svůj, jistě nyní dosti nevhodný úšklebek. Objal ji kolem pasu a nechal se spolu s ní vynést nahoru. Nebyl překvapen, když se začali vznášet jen s těží se dalo předpokládat, že by svou výzvu dala za záminkou si užít. Když se ocitli nahoře, pohlédl dolů, kde se ještě před chvílí stáli a kde se dal brzo očekávat jejich cíl.* Bylo by fajn nastražit pasti, ale zajatci nám to příliš neusnadní. *Pronesl a sám několik typů pastí rovnou v duchu zavrhl.*
Saya: Zabila jsem už i nějaké Kage vesnic, takže myslím že mise typu A pro mě nebude problém, tak spíš jde o to, že pro mě byla moje první mise typu A docela náročná, malovala jsem si ji růžově dopadla hodně špatně tak abys to nepodcenil jako já. *Nejde o to, že by si Saya z Wiera nějak střílela nebo se po něm vozila to ne, spíš jen aby to nepodcenil a nedostal se do zbytečných problémů. Sice ví o jeho problému s rukou a mohla by mu s ní pomoct ještě před začátkem mise, ale chce vidět, jak si poradí během této mise, chce opravdu vidět, jak bude bojovat. *Pojď ke mně a pevně se mě chyť kolem pasu. *Nejde o to, že by ho chtěla mít u sebe, ale ona jednou rukou chytne zase jeho a vznese se s ním do vzduchu kde poté přistane na jedné plošince na skále kde se mohou utábořit a tím pádem budou moct i čekat na příjezd jejich cílů. I přistání provede pomalu a celkem ladně tak trochu jako by to pro ni bylo naprosto přirozené skoro jako dýchaní. *
Wiero(Zaraki): *Chůva. Tak nějak vnímal přítomnost Sayi Wiero. Nebyl na ni naštvaný a vlastně to nemohl mít za zlé ani Toyimu, že tu misi nesvěří pouze mrzákovi. Spíše byl jen sám pln sebelítosti a spíše za to nesnášel sám sebe. Jediná chyba a jeho život shinobi i samuraje byl u konce, ač se mu Toyi snažil namluvit opak. Šli už dlouho a z Wierovi strany po většinu času v tichosti. Ne snad proto, že neměl otázky, ale předpokládal, že mu po tom vlastně nic není, což nebylo. Sám byl oděn v klasickém bílém kimonu, pod kterým měl lehkou samurajskou zbroj, která kryla hrudník, břicho a dva oddělené pláty pak kryly stehna a rukavice pak celé předloktí, až po jednotlivé prsty, které byly už kvůli preciznější manipulaci s mečem holé, stejně jako dlaně. Když Saya položila svoji otázku zamračil se.* A ty? *Ne už při vyslovení bylo jisté, že to nemyslel vážně, šlo spíše jen o reflex o přirozenou reakci, při které se snažil přiblížit se alespoň dojmem ostatním. Za jejich cestu už Saya samozřejmě věděla o jeho ruce a on věděl, že to nemyslela zase tak zle, avšak čím pravděpodobnější bylo, že by to zvládat nemusel tím více byly časté podobné nespokojené reakce. Nakonec si povzdechl a na moment sklopil pohled.* O většinu těch parchantů se zvládnu postarat a s nukeniny bych měl být schopný udržet krok. *Pronesl nakonec. Dobře vážil jaké slova zvolí a to, že by mohl alespoň udržet krok bylo nejspíše nejpřesnější vyjádření toho, čeho bude sám ke své lítosti schopen.*
Saya: *Saya jde na misi společně s jedním Samurajem. Saya mu sama slíbila že může využívat její služby, a tak je vyslaná společně s jedním Samurajem (Wiero) aby osvobodila dvojici Samurajů, kteří měli být zajati během jedné cesty. Jde o to, že bylo zjištěno, jakou trasou pojedou, a tak Saya s Wierem nyní míří k jednomu přesnému místu na jedné neoficiální cestě. Není žádné tajemství, že prodávání lidí probíhá v Zemi Bažin, kde je zločinecké město, ale pro udržení rovnány to nikdo neřeší, a to město si tak může žít svým život, už jen proto že kdyby to místo padlo zločinci by neměli nikoho, kdo by je vedl, a tak by nastal chaos, kdyby si každý z nich dělal cokoliv by chtěl a vzniklo by více škod než užitku. Saya se zastaví, když se ocitnou v jednom průsmyku, který je obklopený takovými menšími skalami. *Tady počkáme, stačí se dostat na jednu z těch skal a čekat. *Oznámí Wierovi se kterým je už několik týdnů na cestě k tomuto místo (taky aby ne když je to celkem daleko od Země Železa). Oblečená je v ( odkaz » ) na zádech má dvě pouzdra, která jsou vedle sebe a uvnitř jednoho je katana s modrou krystalovou čepelí (Shouton) a v druhým je meč, který má čepel také z modrého krystalu (Shouton). Na krku má pod oblečením pozlacený Jashinistický náhrdelník. Na levém stehně má pečeť Kuchiyose Raikō Kenka, uvnitř které má své vybavení. Na pravé dlani má značku Sōsa Gijutsu, která ale skrze rukavice není vidět a čelo ji zdobí pečeť Byakugō no In. *Hele je to mise typu A, myslíš že to zvládneš?
---: ---
--: --
Katsumi: Yami: Možná že jo a možné že ne, *řekne mu Yami a pokračujeme mlčky v cestě. Jak jsme tak pokračovali, tak se najednou zastavil. /Katsumi: Podívám se na místo, kde bojovali a uvidím tam velký kráter.* Hmm, ale stejně nedopadl moc dobře, *řeknu mu a poté už pokračujeme v cestě zpět do vesnice beze slova. Poté co dorazíme do vesnice, tak se vydám zpět domů.*
Jin Pcho/Eren: To jo ale jakýma technikama by jste ho oddělali? To mě zajímá. "Hm asi mi neřeknou jestli umí jen to co jsem viděl když jsem snima bojoval." Neříkejte mi že umíte jen to co jste předvedli v souboji semnou. Jestli jo tak by vás zabil, byl opravdu silný a rychlý. *Eren se v lese rozeběhl a když míjeli místo kde bojoval s nukeninem tak se zastavil.* Tohle udělal jedním úderem. *Eren u díry chvíli zůstal a poté se znovu vydal do vesnice když přiběhl do Kumogakure tak se vydal rovnou do centráli Rootu.*
Katsumi: Katsumi: *Poté co odevzdáme svitek, tak se vydáme zpět. Jeho otázka mě ani tak nepřekvapila.* Hmm, kdo ví, *řeknu mu. /Yami: Když se Eren zeptá, tak se na něj Yami podívá s úmyslem ho nejraději sežrat.* Kdo ví, asi by jsme bojovaly, dokud by se neunavil s tím co umíme, co vlastně znáš a pak bych jsme ho snad oddělaly katanou a nebo by bylo po nás, *odpoví Yami a jen pokrčí rameny.* 'je pravda, že se píše učíme na lékaře než na boj,' *povzdechne si v duchu Yami.*
Jin Pcho/Eren: Měli jste odevzdat svitek. Co kdyby místo mě přišel ten útočník? Co by jste dělali? No nic dem. *Řekl a šel s Katsumi odevzdat svitek. Když jej odevzdali tak si to Eren mířil zpět do Kumogakure.* "Nemám o nich pořádné informace, to je špatný. Za to budu mít velký průšvih." Hele jen tak ze zvědavosti co kdyby místo mě přišel ten útočník jak by jste ho porazili? *Eren věděl že by se asi rozdělili asi by jim také přálo štěstí neboť by ten útočník byl rád kdyby jen stál.* No tak jak?
Katsumi: Yami: Když k nám přišel Eren, tak se na něj Yami podívala.* Dávaly jsme sázky, jestli přežiješ a nebo jsi umřel.... sakra já prohrála, *řekne smutně Yami a následně se rozejde dovnitř vesnice, aby předali svitek. /Katsumi: Já se jen dívám na Erena a neřeknu ani slovo.* 'Když jsi tak chytrý jdi si příště na misi sám, co jsme tady asi dělaly čekaly jsme jestli dojdeš a nebo ne,' *řeknu si v duchu.*
Jin Pcho/Eren: *Když viděl že se Roi vyhl tak ihned začal stáčet dřevo tak aby Roie pronásledovalo.* "Asi to nestihnu je opravdu rychlý." *Pomyslel si když vtom Roi spadl na zem. Kůly probodli Roiovi ruce a nohy. Poté Eren zrušil svou techniku a šel blíže k Roiovi.* Víš jsi opravdu rychlí a to jutsu jenž používáš je nebezpečné ale vypadá to jako dvousečná zbraň. Jsi celý pomlácený a nedal jsem ti ani ránu. Ani moje dřevo ti taková zranění nemohlo způsobit. Takže ta technika tě zraňuje. I když ti propůjčí obrovskou sílu a rychlost. Víš já jsem... *Eren nedořekl větu ale místo toho vytáhl svou Tanto a usekl Roiovi hlavu. Poté Tanto otřel o jeho Roiovy šaty. Našel svůj Kubikiri, který si dal na záda, z obličeje si sundal Root masku a uložil ji zpět do pouzdra a poté spěchal do vesnice kde měli odevzdat svitek.* "Předpokládám že Katsumi s Yami svitek odevzdali a teď se budou vracet." *Pomyslel si avšak opak byl pravdou. Když přiběhl k vesnici tak viděl Yami s Katsumi jak stojí před bránou.* Jste vy normální? Co tady děláte?
Shoutboardy končí. Více zde.