Přidej zprávu »
---: ---
Guremi Tokie: *Prechádza sa pomalým krokom cez uličku Tsumi, ktorá nie je až tak rušná v takýchto raňajších hodinách. Zvrtne sa na päte a skoro na konci tejto uličky zabočí do vedľajšej uličky, ktorá smeruje k obrovskej budove. Práve v tejto budove Guremi študuje. Dostane sa bližšie k dverám a mierne s nimi pomyká.* Ešte zamknuté. *Tichším hláskom si zamrmle popod nos a mykne plecami. Zvrtne sa a odkráča k lavičke neďaleko, na ktorú sa vrhá tieň. Sadne si, oprie sa a mierne zatvorí oči.* "Geninská skúška. Hm. Jak môže prebiehať také niečo. Hlavne na tejto akadémií." *Zamyslí sa a v tom ho vyruší niekoľko študentov prechádzajúcich okolo. Sú dosť hlučný. Otvorí oči a pozrie sa na nich.* "To musia byť študenti z klanu Haya. Všade chodia po skupinkách." *Pomyslí si a prekrúti očami. Keď sa pred akadémiou zíde viacej ľudí, tak sa zdvihne a miernym krokom dokráča bližšie k nim. Rozhliadne sa naokolo a poškriabe sa na hlave.* Nikdy som nevidel toľko ľudí na tejto škole a to všetci idú na skúšky. Takže sa na rad dostanem až niekedy večer určite. *Znova si zahuhle a v tom sa otvoria dvere od akadémie. Keď študenti začali kráčať bližšie k dverám tak sa pohol aj on.* "Úplne všetci sa usmievajú, ako keby sa nič nedialo. To sú až taký sebavedomý ?" *Začne sa znovu obzerať po študentoch, no na ňom tiež nebolo vidieť, že by sa bál, no taktiež nevyzeral nejak sebavedomo. Keď sa pretlači cez dvere akadémie a dostane sa až pri miestnosť kde sa odohráva skúška oprie sa o chladnú stenu a čaká. Vedľa neho stoja ostatný študenti a veselo medzi sebou komunikujú. Po pár minútach vide z dverí pani štíhlej postavy vo veľmi upravenom odeve a doskami v rukách. Pousmeje sa a s veľmi príjemným hlasom im začne vysvetľovať priebeh týchto skúšok.* "Ahá, takže takto prebiehajú." *Pousmeje sa zamyslí sa nad týmto nonsensom. Keď oná pani dohovorí zvrtne sa a so sebou stiahne do vnútra študenta, ktorý stál úplne prvý a najbližšie k miestnosti.* "Aha, takže pôjdeme porade." *Nakrkne a pozrie koľko študentov je pred ním. Stojí hneď štvrtý. V tom okamihu trocha podľahol stresu a začal si okusovať nechtíky na rukách. Čaká už vyše hodiny a je tam posledný študent, ktorý stál pred ním. O chvíľu vide z dverí a v ruke mal akúsi čelenku. Pozoruje odchod študenta a hneď v tom sa z otvorených dverí ohlási hrubý hlas.* Ďalší ! *Odrhne sa od steny a vkráča do miesnosti. Za sebou samozrejme zatvorí dvere a postaví sa do stredu.* "Otec mal, pravdu. Bude tu aj Tsuchikage.! Vyzerá super !" *Pousmeje sa a nepúšťa zrak od neho.* Yo! *Zdvihne ruku a pozdraví, presne takým štýlom ako sa zdravia mladý v dnešnej dobe.* Volám sa Guremi Tokie som z klanu Kashiko-sa a predstavím vám techniky, ktoré som sa naučil v tejto akadémií. *Sensei spolu s Tsuchikagem mykli hlavami a dali mu povolanie začať. Guremi sa zhlboka nadýchne a zloží ručnú pečať.* Henge no Justu ! *Skríkne a zmizne v bielom dyme, z ktorého potom vykráča v inej podobe. V podobe predchádzajúceho študenta.* "Gomen, no nenapadlo ma nič iné sa v tejto chvíli premeniť." *Trápne sa zachichoce a zahalí ho biely dym znova. Tým techniku nechal zmiznúť a premenil sa naspäť do pôvodnej podoby.* "Takže, to bola prvá. Zostávajú ešte dve." Teraz vám predstavím techniku Kinobori. *Nečaká na ich reakciu a ihneď sa otočí chrbtom k porote a prejde ku stene. Sústredí charku do chodidiel a začne pomalými krôčikmi chodiť po stene. Na strop steny mu to šlo ťažšie, no ukážkovo tento problém zvládol. Kráčal po strope až pokým sa nezastavil presne nad širokou a hlbokou misou, ktorá bola napustená vodou. V tej chvíli dostal geniálny nápad a hodil zrakom na porotu.* A teraz ... Suimen Hokou ! *Odtrhol sa od stropu steny a pretočil sa tak, že dopadol nohami na vodu v mise a čupol si. Sústredil charku do chodidiel a dokázal na nej stáť. Vystrie sa a zhúkne.* Tadá ! *Všimne si porotu, ktorá nebola až v takom nemom rozpoložení z Guremiho predstavenia ako on očakával. Zhlboka sa nadýchne a vide z misy von a postaví sa do stredu miestnosti. Netrpezlivo čaká na ich rozhodnutie. Porota medzi sebou si niečo šuškala no on im nič nerozumel. Po chvíli sa Tsuchikage otočí na Guremiho.* Máš aj niečo iné, čo by si nám vedel ukázať ? *Guremiho táto otázka zaskočila, myslel si, že stačí len ukázať tri techniky, ktoré dokáže. No zrejme to tak nie je, čo iné by od tejto akadémie mal očakávať.* Hai ! *Guremi spravil pravou rukou pečať a skríkne.* Byakugan ! *Aktivoval svoj kekkei genkai, ktorý v sebe prebudil len nedávno. Aktivovaný Byakugan bol na ňom patrične vidieť.* Dokážem vidieť chakrovú sústavu človeka, zásobu charky aj jej silu, vidím všetko okolo seba aj cez rôzne predmety. *Porote vysvetlil čo je zač táto ,,technika'', no hneď nato ako dopovedal sa mu byakugan deaktivoval, nie preto, že by chcel no dlhšie ho už nedokázal mať aktivovaný.* Gomen. *Ospravedlnil sa a všimne si ako mu Tsuchikage podáva čelenku so znakom Iwy. Radostne vyskočí do vzduchu a vezme si čelenku.* Ďakujem, pekne ! *Slušne odzdraví a vybehne z miestnosti preč.*
---: ---
Riota Saikonu: *Pro Riotu nastal velký den. Dnes se měla konečně stát geninem na geninských zkouškách v akademii. Oblékla se, jak se patří ke zkouškám ( odkaz » ) a vydala se na cestu.* „Dnes budu genin, dnes budu genin.“ *Broukala si v hlavě. Po cestě jí stále jako vždy sedali na ramena ptáčci, kolem nohou se pletly kočky a od domů štěkali psi. Riota si tento pocit užívala. Byl spokojená z toho všeho, co je kolem. Plná uvolnění a klidu. Pokračovala až do své akademie. Věřila že její tvrdé přípravy ji na toto dostatečně připravili a ona nebude mít sebemenší problém s tím, aby to zvládla. Došla až do své třídy a posadila se na své obvyklé místo. Pomalu začali chodit do třídy její spolužáci. Mezitím v sídle Tsuchikageho se Otori chystal na to aby seděl při zkouškách.* „Další zkoušky. No super. Velmi se těším.“ *Oblečen byl v klasickém plášti Tsuchikageho a na hlavě měl svůj klobouk. Zbytek tváře zdobily jeho brýle. Společně s ním šla jeho ochránkyně Roi. Hodně dlouho se již šuškalo že spolu něco mají ale jestli ano nikdo to nikdy nepotvrdil.* Roi. Jdeme. Čekají nás. *Otori v doprovodu Roi šel až do akademie pro nadané. Vešel do zkoušecího sálu a usadil se za katedru, která byla umístěna na severní straně velké místnosti. Vedle něj se posadila Roi a během pár minut přišel i Sensei se svou asistentkou.* Takže pane učitel. Můžete je sem pomalu posílat. Chci to mít za sebou. *Sensei dal pokyn své asistentce a ta zmizela. Ve třídě Riota seděla a ještě stále si pročítala své poznámky, když vešla žena. Riota se zarazila a postavila jako zbytek třídy. Žena jim pouze oznámila začátek zkoušek, a jak to bude probíhat. Riota se z toho dozvěděla jen to, že bude ukazovat techniky, které se naučila. Trochu znervózněla, ale nedala to na sobě znát.* „Co budu dělat? Tohle jsem nečekala. Předvést techniky? Snad jsem je zvládla dostatečně.“ *Seděla a opakovala si složení technik. Už před ní šli 4 její spolužáci a třída se pomalu vyprazdňovala. Byla čím dál nervóznější. Následně zaznělo její jméno.* Zde. *Vstala a vydala se do zkušební místnosti. Otori seděl za katedrou a nevypadal zrovna nadšeně.* „(Otori) Jeden babrák vedle druhého. Ani techniky neumí předvést pořádně.“ *Riota si stoupla před komisi a uklonila se.* Jmenuji se Riota Saikonu. Předvedu vám zde techniky které jsem se naučila jakožto budoucí shinobi. Budou to techniky Henge no Jutsu, Kawarimi no Jutsu a Kinobori no Waza. *Riota ustoupila. Rychle si prohlédla Otoriho asistentku Roi a pomocí soustřední chakry zmizela v bílém dýmu. Jakmile se dým rozptýlil tak místo Rioty tady stála druhá Roi. Otori na Riotu jen kývnul. Riota se změnila zpět. Prohlédla si místnost a všimla si malého cvičného špalku co ležel v rohu za katedrou. Nejspíše byl používaný přesně k tréninku této techniky. Soustředila chakru a zmizela v dýmu. Ještě než se dým rozplynul tak před komisí zazněl zvuk padajícího dřeva. Otori opět jen kývnul. Riota se tedy přesunula ke stěně a začala soustředit chakru do svých chodidel. Pomalu přiložila chodidlo na stěnu a jakmile ucítila že opravdu drží tak se pousmála a rozběhla se po stěně až nad katedru. Poté přerušila tok chakry v chodidlech a s přemetem dopadla do mírného podřepu na nohy před katedru. V Otorho tváři byl vidět i letmý náznak úsměvu.* „(Otori) Konečně někdo kdo něco umí. Uvidíme co je před tebou.“ *Otori kývnul směrem k Riotě a asistentka ji odváděla pryč. Riota se ještě uklonila a odešla. V místnosti kam ji odvedla nebyl nikdo a ve vedlejší místnosti bylo slyšet několik hlasů.* „(Riota) Co teď? Uspěla jsem?“ *Riota čekala ještě asi 30 minut. V té době se k ní přidali ještě 2 chlapci a jedna dívka. Nikdo jiný potom už nepřišel. Poté si pro ně přišla asistentka a dovedla je 4 do zkušební místnosti. Otori se postavil za katedrou a usmíval se.* (Otori) Vy kteří zde stojíte získáváte status a hodnost Genina Iwagakure no Sato. Jste jedni z mála, kteří uspěli a kteří mohou jít dále. Dělejte čest jménu Iwagakure. Gratuluji a hodně úspěchů v budoucnu. *Pronesl a odebral se společně s Roi zpět do své kanceláře. Riota byla hrozně šťastná. Tak moc že si jen nasadila čelenku a utíkala vesnicí hrdě s čelenkou přivázanou u pasu. Povídala si se svýma zvířecíma kamarádama. Když dorazila domů tak ji nálada rychle opustila když uviděla prosklenou schránku s urnami kde byly její rodiče.* Mami. Tati. Koukejte. Je ze mě Genin. Vidíte? *Ukazovala čelenku směrem k urnám se slzami v očích.*
---: ---
Shisaku Lushki: *První den Shisaku kdy měla jít do akademie kde skládala zkoušky byl pro ni výjimečným. To že se jí povedlo složit zkoušky na akademii pro nadané. Seděla v nedalekém parku. Na sobě měla oblečené šaty na ramínkách které jí sahaly až po kolena. Měly svítivou až provokativní červenou barvu. Nohy jí zdobily boty bez podpatku které připomínali spíše sandále připnuté pásky k jejímu kotníku. Vlasy měla volně rozpuštěné a v kombinaci s jejíma modrýma očima vypadala úchvatně.* „Jak krásný den. Co více si přát. Bude ze mě shinobi a budu chránit svou vesnici.“ *Na rameno Shisaki si sednul malý ptáček a začal zpívat. Shisuka se usmála. Do klína se jí stočil rezavý kocour a ze stromu ji sledovala veverka. Díky přírodní energii v jejím těle k ní byla zvířata z okolí přitahovány a ona zvířata měla ráda.* Ahoj mí malí kamarádi. Jakpak se dnes máte? *Pohladila kocourka ve svém klíně a ptáčka na svém rameni. Díky bohu si uvědomila že je načase jít. Kocourek seskočil a ptáček odletěl. Shisaka si oprášila šaty aby z nich smetla chlupy. Následně se vydala do akademie kde dnes měli seznámení se. Měl přijít i pátý Tsuchikage který tuto akademii převzal po Shinin Asadě. Přišla včas a našla svou třídu. Usedla do lavice v druhé řadě u okna. Koukala se z okna na zábradlí pozemku školy kde seděli ptáčci. Usmála se.* „Mít tak křídla a moci jen tak létat. Bože to by bylo skvělé. Volná jako vy mí kamarádi.“ *Celou akademií se rozezněl zvon a Shisaka se posadila. Do třídy přišel Sensei a všichni se postavili. Když dal pokyn k tomu aby si sedlo tak Shisaka uposlechla. Chvíli je seznamoval s učebním plánem, jak to zde chodí, co po nich bude vyžadováno. Následně se otevřeli dveře od třídy a vešel Tsuchikage Otori. Na sobě měl oblečený plášť kageho, hlavu mu zdobil klobouk tsuchikageho a jeho tvář zdobili stylové brýle. Postavil se před celou třídou a porozhlédl se. Vedle něj stál Sensei a jeho stráž Roi. Nadechl se.* (Otori) Gratuluji vám k úspěšnému zvládnutí zkoušek na tuto akademii. Nezapomínejte že ti co studují tady jsou nejnadějnější budoucností naší vesnice. Mnoho studentů velmi rychle odpadne do prvních 3 měsíců ale ti co vydrží se budou těšit velké prestiži ve vesnici. Sám jsem tuto akademii jako mladý absolvoval. Takže jménem mne a vesnice vám přeji mnoho úspěchů. *Otori se usmál na celou třídu a odešel společně s Roi. Shisaka se děla ve své lavici a jen přemýšlela.* „Tak toto je náš Tsuchikage. Nečekala jsem že opravdu přijde osobně.“ *Z jejích myšlenek ji vyrušil Sensei který pokračoval ve výkladu a následně postupně vyzíval ostatní aby se představili. Přišla řada na Shisaku. Postavila se.* Jmenuji se Shisaku Lushki a jsem z Dengen klanu. Mám ráda přírodu a zvířátka. *Pronesla to vše dosti klidně a rozvážně ale v její tváři se pár ruměnců nervozity ukázalo. Chlapci se po ní dívali s pohledem že ji chtějí ulovit. Neměla však v plánu je nechat. Když bylo představování u konce tak Sensei první úkoly jako různé příklady a pravopisná cvičení která měli doma vyplnit. Shisaku se na ně koukla. Nezdály se jí těžké ale co měla dělat. Udělat je musela. Pro dnešní den vyučování skončilo a Shisaku zamířila přímo do parku. Na zemi byl houf holubů kteří zobali rozdrcený rohlík. Shisaku k nim v klidu přišla a oni ani nehli brvou. Před normálními lidmi by už dávno uletěli. Všimla si malého ptáčka a tak natáhla prst pravé ruky na které ptáček přistál. Prohlížela si ho. Byl krásný. Začal zpívat a Shisaku se zaposlouchala do té melodie. Než se nadala byl večer. Uvědomila si čas a zamířila do svého bytu. Její rodiče byly již dlouho nezvěstní a tak žila sama v bytě který patřil jejím rodičům. Sedla si ke stolu a rozložila si úkoly. Začala počítat, psát a vůbec dělat úkoly z akademie. Než se Nadala tak už její hlava ležela na stole a ona spala.*
---: ---
Iraka Syukon: *Iraka chytne čelenku která je po ní hozená. Přiváže si jí na čelo a s radostí opustí akademii. Před akademií se ještě potkala se senseiem který jí též pogratuloval. Iraka se tedy vydala směr dům a postel. Byla psychicky tak vyčerpaná že se doma ani nevyslékla a tak jak přišla tak sebou praštila do postele a usnula.*
Shinon: Hm to ušlo tak dobrá jsi Genin. *Shinon se zvedne, sebere ze stolu čelenku se znakem Iwagakure a hodí jí Irace. Nečeká dále ani vteřinu a vypadne ze dveří a pádí si to z Akademie rovnou k sobě domů. Iraka byla poslední Studentka a tak to chtěla mít už za sebou což se jí i povedlo a má konečně klid. * „Ty Geninské Zkoušky mě jednou zabijou a to zcela určitě!“ *Řekne si cestou domů Shinon v mysli. Následně se po rozloučení odeberou pryč jak Sensei tak i Jounin. *
Iraka Syukon: *Iraka se zvedla z úklony a začala hromadit chakru. Chtěla dokázat že je opravdu hodna být shinobi.* "Toto je moje specialita. Notak Irako tuhle techniku jsi přece trénovala že všech nejvíc. Zvládneš to." *Iraka se soustředila natolik že jí už vyrazily krůpěje potu na čele. Objevil se dým a když opadnul stála zde dokonalá kopije tsuchikage která seděla za stolem. Iraka se v této podobě uklonila a pronesla větu.* Tsuchikage-sama. Jsem poctěna že jste mi povolila proměnit se na vás. Doufám že jsem vás svojí proměnou nijak nepohoršila či nezklamala. *Iraka spočinula v úkloně vyčkávajíc dalších pokynů od Tsuchikage.*
Shinon: Proměna na mě jo? Heh tak jako můžeš zkusit, pokud se na to cítíš. „Jako pochybuju, že by se dokázala pomocí Henge změnit dokonale, ale třeba to bude aspoň obstojné.“ *Shinon sleduje Iraku a už čeká, až dokončí přeměnu. Těší se, že už bude brzo konec a ona se bude moct odebrat domů. *
Iraka Syukon: *Iraka pochopila pokývnutí Tsuchikage-sama. Zvedla se tedy a opět se uklonila.* Jako poslední si dovolím předvést Henge no Jutsu kdy bych se s vaším povolením Tsuchikage-sama přeměnila na vás. *Iraka po dokončení věty složila Tsuchikage hlubokou úklonu a čekala jestli její požadavek bude schválen nebo ne.*
Shinon: * Pozorně sleduje jak si Iraka běhá po stěnách jako splašená. * „Je to dívka a přitom postrádá veškerou ženskou ladnost. I když je to zase stále jen dítě.“ *Pomyslí si Shinon a spokojeně Irace přikývne. Čímž jí chce dát najevo, že může začít s další technikou. Jounin a Sensei si zatím vše jen zapisují a nechávají zatím veškeru iniciativu na Shinon. *
Iraka Syukon: Omlouvam se Tsuchikage-sama. *Omluvila se Iraka za to že zapomněla na klasická pravidla které jí řekla před chvílí.* Nyní vám předvedu Kinobori no Waza. *Nashromáždila chakru a začala běhat po všech stěnách které zde byli. Nakonec se asi po 2 minutách běhání zastavila nad stolem tsuchikage kde se odrazila od stropu a se saltem dopadla do podřepu a jednou rukou se opírala o zem před stolem kde seděla tsuchikage.*
Shinon: To je pěkné že jsi použila Bunshin no Jutsu to jsem opravdu nečekala. A nezapomněla jsi na jednu věc? Řekla jsem abys předem řekla i název techniky chci vědět, zda znáš aspoň názvy technik, které používáš každopádně tohle nebylo špatné. Tak mi nám ukaž další techniku. *Pobídne ji Shinon a podepře si bradu rukama, které má opřené o stůl a má i své prsty propletené takže jí to slouží jako opěrka na bradu. *
Iraka Syukon: *Iraka byla velmi zaskočena. Nečekala takové chování od někoho jako Tsuchikage.* "Jak chce. Ukážu jí ty techniky. Snad aspoň potom bude trochu vlídnější." *Iraka si stoupla a použila Bunshin no Jutsu. Povedlo se jí něco co sama nečekala. Vytvořila dohromady 6 klonů. Byla sama ze sebe překvapena.* Toto by byla tedy první technika Tsuchikage-sama.
Shinon: Jasný ahoj zadání je jednoduchý. Řekni název techniky a pak jí předveď. Takto chci, abys nám ukázala 3 techniky a nezdržuj to. Už jsem dneska unavená. *Shinon trochu svým chováním překvapí Senseie ale ne zase tak moc jak by se dalo čekat. Shinon se už vidí u sebe doma v posteli, jak odpočívá. *
Iraka Syukon: *Iraka zaslechne jak ji zavolali. Zavřela notýsek a zvedla se.* "Musím se chovat dostatečně uctivě." *Iraka otevřela dveře kde seděla Tsuchikage, jakýsi shinobi a její sensei. V tu chvíli se jí ulevilo. Když zde viděla svého senseie byla ihned klidnější. Uklonila se.* Dobré ráno Tsuchikage-sama. Jsem Iraka Syukon z klanu kashiko sa. Prosím o vaše zadání pro geninskou zkoušku. *Iraka se snažila být co nejformálnější aby si o ni tsuchikage nemyslela že je nevychovaná. Iráku velmi překvapila tsuchikage. Myslela že je starší ale vypadala velmi mládě. Setrvávala v úkloně.*
Shinon: * Shinon je úplně otrávená z Geninských Zkoušek a tak prostě nechává Studenty, aby jí v rychlosti předvedli trojici technik a ona pak mohla rychle rozhodnout, co s nima bude. Samozřejmě za stolem s ní sedí ještě jeden Jounin a taktéž tam sedí i Sensei z akademie. Zavolají Iraku, aby se tam dostavila a Shinon se až modlí k tomu, aby to byl poslední student akademie. Na čele má pečeť Byakugō no In, v očích má aktivní Sharingan s třemi Tomoe a díky technice Wakagaeri no Jutsu si udržuje vzhled na pouhých 23 let. *
Iraka Syukon: *Irace nadešel konečně onen den. Dnes se měla stát geninem. Na svoji zkoušku se těšila ale taky měla velký strach že se strapní.* "Notak Irsko. To to zvládneš. Pojď." *Iraka se tedy oblékla a jen zavolala na strýčka že jde do akademie dělat geninskou zkoušku. Strýček však jen mávl rukou a něco zabručel. Iraka si povzdechla.* "Aspoň by mohl projevit trochu podpory. Až budu genin tak budu doma trávit minimum času." *Obula si tedy své boty a vyrazila směr akademie. Jakmile došla tak se prosadila do své třídy. Byla však jediná která tu byla. Přišlo jí to podivné.* "Jakto že jsem tu sama? To jsem jediná postoupila ke zkouškám?" *Sedla si a vytáhla notýsek do kterého si začala malovat. Čekala než jí zavolají.*
---: ---
Iraka Syukon: *Když Iraka přišla do své třídy, nestačila se divit. Třída byla téměř prázdná. Nevěděla vůbec co se děje.* „Proč je nás tu tak málo? Vždyť nás tu bývá o dost víc. Děje se snad něco?“ *Do třídy vešel sensei. Ira a ostatní 4 studenti co zde byli s ní se postavily do pozoru. Na jeho vyzvání si sedli.* Takže asi se divize proč je vás tu takhle málo. Jste to všechno vy kteří nedostali můj dopis který dává instrukce k tomu aby jste zůstaly doma. Vás 5 bylo řekněme vyvolených. *Iraka na tyto slova nijak nereagovala i když netušila co mají znamenat. Přihlásila se tedy a čekala na vyvolání svým senseiem. Jakmile jí vyvolal tak položila svoji otázku.* Jak to myslíte vyvolených? *Sensei se jen usmál. Odpovědi se jí dostalo rychleji než čekala.* Vyvolených neboli těch kteří mají nejlepší výsledky. Vy budete ti kteří budou mít zvláštní vyučování aby jste se staly ještě lepšími. A začneme hned teď. Takže si vytáhněte své poznámky a pište si. *Sensei začal diktovat mnoho složitých příkladů které už i Irace dali zabrat. Koukala na zadání a lámala si hlavu jak daný příklad vypočítat. Nakonec se jí podařilo dostat se tak do 80% příkladu.* Sensei. Moc si s tím nevím rady. *Sensei k ní přišel a podíval se na její zápisky. Byl v šoku. Nečekal že by se někdo mohl bez přípravy dostat takhle daleko. Ukázal jí pouze jeden jediný vzoreček který měla použít a během chvilky byla Iraka s příkladem hotová. Senseiovi se z toho až zapotilo čelo. Začal si mnout čelo a přemýšlet o tom jak může být někdo takto chytrý. Nadiktoval jí zatím další příklad. Iraka se do něj s chutí pustila. Než uplynula biď druhá minuta od jejího zadání už měla spočtený i tento příklad. Sensei se opět hrozně divil.* Je to správně sensei? *Koukala se na něj Iraka svýma modrýma očima. Sensei pouz přikývl že ano. Další příklad jí však už nezadal a místo toho jí nechal volno. Iraka se tomuto podivila.* "Neříkal že se máme zlepšovat? Toto se mi zdálo jako velmi jednoduchý úkol." *Iraka vytáhla svůj bloček a začala si opět kreslit do něj motýlky. Tentokrát černé v kombinaci se sytě zelenou barvou. Byli jaksi jiné od ostatních které normálně kreslila. Udělala jim krásou mozajku na jejich křídlech. Najednou však uslyšela zvonek. Když se zvedala tak jí sensei zarazil a ukázal jí ať se posadí. Sedl si naproti ní a začal jí klást otázky. Nebyli to však otázky týkající se technik či výpočtů jak hodit kunai. Byli to otázky které se dotýkali jejího osobního života. Z jejího povídání se dozvěděl že žije u svého strýčka který jí nedá chvilku oddychu. Její sensei se opět zarazil. Kladl si otázky jak může v takovémto prostředí mít ještě čas se učit. Začal jí patřičně obdivovat.* Jednou po mě dokonce chtěl hned jak jsem přišla z akademie abych udělala všechny domácí práce. *Poklesla její hlava.* Je to opravdu náročné ale snažím se. Přecejen je to jediná rodina kterou mám když nepočítám svojí mladší sestřičku. *Irace se začalo do očí hrnout pár slaných kapek. Sensei jak to spozoroval hned jí podal kapesníček aby si oči utřela. Poté jí pouze nabídl že kdykoliv bude potřeboat může se na něj obrátit. Irace se rozzářili oči. Skočila svému senseii kolem krku a objala ho. Po chvíli kdy si uvědomila co dělá tak se chtěla pustit avšak její sensei ji už držel také v objetí. Ještě chvíli si potom spolu povídali. Když už Iraka uznala že je na čase se odebrat domů tak se zvedla, rozloučila se se svým novým kamarádem a vydala se domů. Měla štěstí. Strýček nebyl doma.*
---: ---
Iraka Syukon: *Irace nadešel další den v akademii. Ráno opět vyšla bez jediného slova ze svého domu jelikož strýček ještě spal.* "Aspoň přijdu včas. Nebude mě nijak zdržovat." *Iraka běžela rychle do akademie. Dnes bylo na plánu mnoho věcí. Mezi pár testy a zkoušení z domácího úkolu Henge no Jutsu tak trénink v taijutsu. Konečně dorazila k Akademii. Šla tedy do své třídy a usedla. Bylo zde dneska ticho. Nevěděla čím to je. Ale zdálo se jí to dosti divné a byla z toho nesvá. Vytáhla své poznámky a začala se učit na testy. Jakmile zazvonil zvonek už stála v pozoru jelikož přišel jejich sensei. Jakmile dal pokyn k posazení tak následovala prosba na Iraku která měla rozdat testy celé třídě. Když procházel kolem jednoho kluka tak jí plácl po zadku. Otočila se a jednu mu vlepila.* Úchyláku. Nesahej na mě. *Sensei to zpozoroval a nechal Iraku dorozdat zbylé testy a pak si jí zavolal k sobě. Když vše vysvětli co a jak tak byla posazena zpátky. Vzala tužku a psala test. Zdál se jí dosti lehký. Nebylo v něm nic co by ji zaskočilo. Neměla problém i s pozdějším začátkem odevzdat jako první. Po cestě ke katedře se koukla na chlapce který jí předtím plácl po zadku. Ještě pořád si držel svoji rudou tvář. Posadila se zpět na místo a čekala. Poté zvonek ukončil test a hodinu. Čekala tedy na další. Přišlo zkoušení Henge no Jutsu.* "Ha to nebude problém. Trénovala jsem to pilně." *Byla vyvolána před tabuli aby se přeměnila na svého senseie.* Henge no Jutsu. *Přeměnila se na věrnou kopii. Následoval potlesk. Uklonila se a šla si sednout na své místo. Během hodiny byla vyzkoušena celá třída a opět byla ona ta která excelovala. Opět hodinu ukončil zvonek. Iraka si vzala svoji svačinu kterou si v rychlosti ráno připravila. Toast se šunkou. Zakousla se a pochutnala si. Přišel k ní ten chlapec co jí předtím plácl před zadek. Vůbec nevěděla co má čekat. Přišel se jí omluvit. Přinesl jí jako omluvu malou čokoládovou tyčinku.* Omluva přijata. A prosím nech mě teď se najíst. *Tyčinku si schovala na později jelikož teď na ní neměla chuť. Zazvonil opět zvonek a s ním měl přijít trénink v taijutsu který byl ale dnes z neznámých důvodu zrušen a tak mohli jít domů. Avšak dostaly extrémní množství domácích úkolů. Iraka pouze vydechla.* "Dnes zase nebudu dělat nic jiného než úkoly." *Vyrazila tedy domů kde vyjmečně nebyl její strýček.* "Asi je v hospodě." *Využila toho a šla si dělat úkoly.*
---: ---
Iraka Syukon: *Byl to první den v akademii pro malou Iraku. Byla to malá roztomilá holčička s blonďatýma vláskama a krásně modrýma očima. Vydala se na svoji cestu do Akademie. Byla hodně ráda že může na tuto akademii jelikož přijmací testy byli opravdu náročné a ona je zvládla bravurně. Bohužel jí sem neměl kdo doprovodit. Jediný kdo jí zbyl byl její strýček který ji pouze dával střechu nad hlavou a výživu. Od malička se o sebe musela umět postarat.* Tak já jdu strýčku. *Žádné odpovědi se nedočkala. Tak se tedy rychle oblékla a vydala se na cestu. Po cestě viděla spoustu dětí mířících stejným směrem jako ona. Když dorazila k akademii bylo zde několik různých dětí. Všimla si že je skoro nejstarší.* "Ach. Snad mezi ně zapadnu. A jakto že jich je tu tak málo? to všichni ostatní šli do klasické akademie?" *Byla trochu nervózní. Přecejen vyrůstala sama a nebyla zvyklá na společnost. I tak se tedy pustila do chodeb své akademie. Došla do třídy kam měla chodit a sedla si k oknu. Vyhlížela ven se zamyšleným pohledem.* "Co mě tady asi čeká?" *Snažila se neupoutávat na sebe pozornost. To se jí však nepovedlo jelikož byla nejhezčí dívkou ve své třídě. Červenala se a sledovala pohledy ostatních dívek. Měla pocit že jí chtějí pomalu zabít. Toto díkybohu přerušily otevírající se dveře a sensei který do nich vkročil. Byl to docela mladý hoch který je měl zde učit. Všichni přešli na svá místa a stoupli si do pozoru. Jakmile dostaly pokyn k tomu aby si sedli tak všichni tak učinili. Iraka sledovala svého senseie když jim předával informace které budou potřebovat při studiu. Bylo jich mnoho a tak si vytáhla svůj zápisník a začala si dělat poznámky. Stále na pi byli upřené pohledy několika kluků z její třídy. Byla dosti v rozpacích. Když sensei vyvolal Iraku aby se představila tak si stoupla a šla před tabuli. Uklonila se.* Ahoj. Já jsem Iraka Syukon. Je mi 12 let a jsem ráda že mohu konečně absolbovat tuto akademii. Žiji sama se svým strýčkem a většinu času trávím sama s tužkou a papírem. To je asi vše co bych vám o sobě řekla. *Jakmile ukončila výklad a uklonila se tak začali někteří kluci pískat a volat na ni. Začervenala se a šla si sednout opět do své lavice. Opět se zahleděla do svého zápisníčku. Začala si do něj malovat. Malovala její oblíbený motiv kterým byl motýl. Tento se jí opravdu povedl. Svůj zápisníček už měla celý pomalovaný motýli. Nastala přestávka. Iraka vyběhla ven a posadila se pod strom na lavičku a začala kousat jablíčko které si z domu přinesla. Za malou chvíli se kolem ní sešel hlouček kluků kteří jí nepřestali zavalovat otázkami typu jestli má přítele a podobně. Iraka nevěděla co na to odpovídat a tak jen mlčela. Koukala do země aby nemusela navazovat oční kontakt.* Prosím. Nechte mě samotnou. *Okolí bylo zaraženo ale její přání jí splnili. Seděla zde sama se svým jablíčkem a zápisníčkem plným motýlů. Zazvonilo na hodinu a tak se odebrala zpět do třídy. Hodina se týkala matematických výpočtů ohledně hodu shurikenu, rychlosti běhu nebo hodu kunaie. Iraka v tomto všem skvěle vynikala. Vypočítala vše velmi rychle a vysloužila si pochvalu senseie. Iraka na sebe byla hrdá. Takto to pokračovalo nějakou dobu než zazvonil zvonek na ukončení jejího dne v akademii. Z toho všeho učení byla velmi vyčerpaná a tak ihned zamířila domů a chtěla si odpočinout. Její plány však překazil strýček který jí nechal ještě uklízet a vařit. Večer celá strhaná z akademie a prací doma padla do své postele a usnula.*
BlueBoard.cz ShoutBoard