Přidej zprávu »
---: ---
Zeref: *Zeref má sice zásoby chakry velmi vysoké ale Temné chakry tolik zase nemá i když existuje způsob jak si ji rychle doplnit tak stále mu přijde že mu ji dost chybí a je to pravda. Polovinu chakry mu ukradl Suzuya během toho co si vytvořil kopii jeho těla a u tekl mu s ním. Neoslabil ho jen v tomto samozřejmě mu chybí i dost síly v Ninjutsu ale tak v tom takový problém není stále překonává dost lidí v tomto ohledu ale tak to není nějak důležité nyní. Momentálně vymýšlí způsob jak si rozšířit chakrové zásoby a něco ho konečně napadne. Odejde do místa kde se prodávají otroci, v Sora-Ku jich je mnoho a tak o toto zboží není nouze. Když dorazí mezi ty vězně tak ihned k jednomu z nich přijde a položí mu pravou dlaň na hrudník a cítí jeho temné emoce, má jich opravdu mnoho a prakticky se dá říct že je v něm více temnoty jak v klasickém Nukeninovi. Není to tak překvapivé vzhledem k tomu jak je s nimi zacházeno a tak podobně, každopádně Zeref ihned tyto emoce začne měnit na temnou chakru, kterou začne skrze den dotyk čerpat. Otrokovi se ihned po psychické stránce udělá lépe a je z toho zmatenej, kdyby neměl zalepená ústa ta by i poděkoval ale to Zerefa nezajímá. Jak čerpá temnou chakru tak už ihned ze začátku cítí uvnitř svého těla nepříjemný tlak. To je způsobeno tím že násilně přečerpal maximální množství své chakry (temné) a ta mu nyní uniká z těla. Logicky pokud by člověk přelil skleničku vodou tak přebytek vody, která se tam už nevejde se prostě rozleje na desku stolu. Naštěstí tělo Ninji není tak jednoduché jako sklenička ale je trochu flexibilnější a vyvíjí se, sklenička se vyvíjet nemůže a za to je Zeref rád. Po nějaké době musí ale přestat, protože i když se z něj ta chakra uvolňuje tak stále se snaží tu „nádobu“ s temnou chakrou přeplnit a to začne Zerefovi působit dost velké bolesti, které nedokáže popsat. Jako kdyby celá jeho chakrová soustava byla v jednom ohni a tak raději pro dnes už skončí a odejde si radši dělat něco jiného. Kyuubi nemá rád když tohle Zeref dělá, připomíná mu tím že pokud jde o Temnou chakru a techniky Meitonu tak je Kyuubi k ničemu a vůbec mu s tím nemá jak pomáhat a to ho celkem štve. Nicméně Zeref se tam dnes už nevrátí ale druhej ten tam vyrazí znovu aby si mohl najít někoho jiného a provést na tom dotyčném nebo dotyčné úplně to stejné. Zase čerpá temné emoce uvnitř otroka/otrokyně a mění ji na temnou chakru, kterou zase pohlcuje skrze svou ruku do svého těla a opět násilně zvyšuje svou zásobu temné chakry nad své celkové zásoby. Takto musí pokračovat několik dní v kuse, postupem času sice začne cítit že té chakry už unese nepatrně více dříve než ho začne vše uvnitř jeho těla bolet jako kdyby byl v jednom ohni ale je to opravdu jen nepatrné a musí takto pokračovat ještě dlouhou dobu než bude vůbec schopen říct že tu zásobu chakry zvýšil. Pokračuje takto den co den, vždycky sem přijde kolem té 12 hodiny dopoledne hezky po obědě a rovnou začne čerpat ty temné emoce. Mnoho otroků na Zerefa vždy netrpělivě čeká, mají radost že to dělá a není se čemu divit. Je to pro ně jediná pozitivní věc, kterou jim tu někdo může darovat. Hodinka nebo dvě kdy veškeré jejich temné emoce a deprese zmizí a oni mají čistou hlavu a nemusí se trápit tím co je čeká. Jsou si sice vědomi toho co je čeká ale prostě temné myšlenky a všechno tohle je dočasně pryč a jim to nepřijde tak hrozné jako obvykle. Zerefovi sice o tohle ani nešlo ale toto vzniklo jako takovej vedlejší produkt jeho snahy o zvýšení svých temných zásob chakry ale neuvědomuje si to že jak rozšiřuje tímto způsobem své zásoby temné chakry tak tímto rozšiřuje i ty normální, protože zásoba chakry (normální) je závislá na tom kolik má té temné a opačné, protože poměr mezi nimi je 1:1 a tak jakmile se zvýší jedna z těch dvou zásob tak se společně s ní zvýší i ta druhá. Zeref toto bude provádět ještě dlouhou dobu, musí si ty zásoby prostě zvýšit aby mohl trochu více pracovat s temnými technikami a nemusel tou chakrou tak moc šetřit. *
---: ---
Renzo Watanabe: *Chce se naučit nové jutsu a tentokrát to bude Jutsu z oblasti Dotonu, které by se rád naučil. Jde o to že by se rád naučil Ninjutsu Dotonu, které dovoluje tomu kdo ho vytvořil, vytvořit kolem cíle kopuli z půdy, která se poté začne stlačovat do sebe a tím pádem cíl uvnitř rozdrtí. Renzo techniky Dotonu ale hodlá trénovat bez rukavice Ai no Ishi, protože ta mu to moc ulehčuje třeba tím že nemusí skládat ruční pečetě ale co když se dostane do situace kdy bude rukavice a on nebude znát ruční pečetě technik Dotonu? Ninjutsu, které se hodlá naučit nese název Doton: Ganban Kyuu. Nachází se mimo vesnici (Takigakure) a skládá stále jednu jedinou ruční pečeť, kterou ta technika vyžaduje (Rat). Renzo to tak stále opakuje a vždy se pokouší v jedné oblasti kde stojí takový starý uschlý strom vyvolat kolem něj kopuli z půdy, která se poté začne stlačovat do sebe a tak ten strom zničit (rozdrtit) ale nic se nedaří. Renzo to samozřejmě nevzdává a zkouší to znovu a znovu. Renzo totiž většinou nevzdává něco do čeho se pustí a ono je logické že nové Jutsu jakéhokoliv druhu se nenaučí ihned ale nějaký čas to zabere obzvlášť když se jedná o Ninjutsu ranku A. Samozřejmě to neznamená že to bude zase tak extrémně složité, Renzo už se naučil i těžší techniky jako jsou některá Jutsu ranku S. Pokouší se to znovu, znovu a znovu ale chakra takto jde neustále naprázdno. Renzo si takto musí velmi často půjčovat chakru od svého Bijuu a ten s tím nemá ani nejmenší problém. První den se Renzo nedočká ani žádného výsledku a tak jde zpátky do Takigakure a vezme to samozřejmě vzdušnou cestou a to tak že poletí na hřbetu orla, který je obrovský a vytvořený z výbušného jílu, který slouží na techniky Bakutonu. Nakonec dorazí do vesnice a zajde si do hospody ve které se zakecá s jedním dalším Ninjou, který o Renzovi moc dobře ví. Ono Renzo tu je známej jen díky tomu že je Jinchuriki a díky tomu se dá říct že Takigakure má mezi malými vesnicemi největší sílu ze všech. Nejvtipnější na tom je to že Yonbiho Renzo získal i náhodou a nebýt jiného Jinchurikiho, který ho do něj zapečetil nikdy by ho nezískal ale bohužel Renzo nezná jméno ani Bijuu toho, kdo do něj Yonbiho zapečetil. * „(Renzo): Hele nikdy jsem se tě na to neptal ale nepamatuješ si kdo tě porazil? (Yonbi): Dnes bych si ho asi nepamatoval ale vím, který z nás byl uvnitř něj zapečetěný. Porazil mě Jinchuriki Gobi. (Renzo): Díky možná jednou budu chtít zjistit kdo tě do mě zapečetil a hlavně proč, to je totiž něco na co odpověď neznám do dnes.“ *Tím jeho krátký rozhovor s Yonbim končí a poté si dá několik drinků nějaké to pivo a pak si to zamíří domů kde žije s Rin. Tam si dá něco k večeři a pak si ve svém podnapilém stavu jde lehnout a usne a to celkem tvrdě. Další den si dá volno a nějak se jen fláká i když n by to radši nazval relaxováním. Když přijde další den opustí opět na velkém orlovi z výbušného jílu Takigakure a v lese mimo tu vesnici si najde další mrtvej strom a opět skládá tu jednu ruční pečeť (Ram) a snaží se o to aby vyvolal kopuli z půdy, která se stlačí a rozdrtí ten strom ale nedaří se mu to a proto si pak vytvoří stínový klon, který mu s tím pomáhá. Díky stínovému klonu totiž rychlost tréninku zrychlí o 50% a takto Renzo pokračuje v pokusech o úspěšné provedení techniky (Doton: Ganban Kyuu). Stačí ještě půlka dne a poté se mu podaří dojít úspěšně k provedení techniky a během toho si pak ještě techniku několikrát zopakuje dokud si ji trochu neprocvičí a pak si to zamíří domů. *
---: ---
Naomi Yuyake: *Už to je nějaká doba co se Naomi vrátila domů do Sora no Sato, samozřejmě i tak se celkem často vídá s Toyim za kterým se jednoduše přenáší pomocí Kamui. Nyní se ale nachází ve své vlastní dimenzi (Kamui) a má před sebou rozložený speciální pečetící svitek, který slouží k tomu aby se do něj pečetily techniky, které z něj poté dokáže vypustit. Toto Fuinjutsu Naomi stále neovládá a ráda by se ho naučila (Fuuka Houin). *Jakou techniku bych ale měla zvolit jako první? *Zeptá se sama sebe nahlas i když je uvnitř své dimenze sama. *Nejjednodušší bude když tu něco zapálím svým Amaterasu, tyto plameny stejně jen tak nepřestanou hořet a tak bude dost času a nebudu muset plýtvat chakru una udržování toho Jutsu. Aktivuje tedy svůj Eternal Mangekyou Sharingan a pohledem na zem ji také zapálí černými plameny Amaterasu. Sharingan pak ihned deaktivuje a svitek kousek od plamenů položí na zem (rozložený) a složí potřebné ruční pečetě a pokusí se svou chakrou donutit aby se černé plameny přenesly do svitku ze kterého je bude schopna později vyvolat ale nic se neděje, což Naomi tak nějak čekala. Samozřejmě tohle je věc, která ji nemůže jen tak zastavit a proto to zkouší znovu, znovu, znovu a stále dokola. Logicky není schopná toto splnit ihned první den a tak není ani trochu naštvaná když je nucena černé plameny Amaterasu uhasit a opět se přesunout zpět do Sora no Sato. Nemůže se věnovat takovýmto věcem tak často jak by chtěla a tak se nyní věnuje svým povinnostem jako královna. Počítá totiž s tím že je možnost že dost vesnic z těch hlavních nebude souhlasit s její výrokem o odtrhnutí Země Nebe od společných Chuuninských Zkoušek. Čas ji postupem času ukáže jaké to pro Zem Nebe bude kvůli reakci ostatních Zemí ale to Naomi moc nezajímá, je ochotná své království bránit a věří že je porazí. Dokonce hodlá všechna svá Edo Tensei stáhnout zpět do Sora no Sato a vytvořit z nich speciální, samostatnou jednotku ale jak je pojmenuje to se ještě uvidí. Další den během dalšího volna vytvoří na zemi před svitkem černé plameny Amaterasu, která neustále spalují zem uvnitř dimenze Kamui. Opět skládá ruční pečetě a koncentruje svou chakru by dokázala tu chakru přesouvat do svitku a tím pádem aby mohla zapečetit Amaterasu do toho speciálního pečetícího svitku (Fuuka Houin). Naomi to zkouší neustále dokola ale ono zapečetit takovou techniku do pečetícího svitku není sranda i když je to pečetící svitek, který na o přímo navržený. Naomi si uvědomuje že kdyby si to chtěla ulehčit mohla by si to ulehčit tak že by to mohla od někoho přes Sharingan zkopírovat ale zároveň se tímto i zlepšuje ve Fuinjutsu ve kterém má pocit že dost zaostává a tak se v něm chce aspoň trochu zlepšit. Naomi se chce naučit aspoň nějaké základy aby v tom Fuinjutsu nebyla úplné dřevo, co kdyby chtěla někdy v budoucnu do někoho zapečetit Bijuu? Momentálně je v takovém stavu ve Fuinjutsu že by toho nebyla schopna a to má dokonce v Kamui Tomea jedno takové Bijuu uvězněné (Nibi). Prozatím neví co s ní asi tak mohla dělat ale to ukáže čas, prozatím ji tam prostě nechá a časem se ukáže zda pro ni najde nějaké využití nebo ne. Druhý den skončí opět bez úspěchu a tak se znovu pomocí Kamui přesune do Sora no Sato a věnuje se svým povinnostem, následujícího dne ale netrénuje a místo toho se staví za Toyim až ten následující den se opět ve svém volnu přesune do Kamui kde se pokouší Amaterasu zapečetit do toho speciálního pečetícího svitku (Fuuka Houin). Trvá to dalších pár hodin ale Naomi t konečně zvládne ale pak se musí zase naučit uvolnit techniky ze svitku ale to se naučí už celkem rychle (za 2 hodiny). Amaterasu tedy dostane opět ven ze svého svitku a spokojeně se vrátí do svého království s pocitem že se jí opět podařilo dojít k novému úspěchu. *
---: ---
Yuri Dreyar: (Odehrává se v Sora no Sato) *Yuri už je zdravej a tak opět může chodit do akademie ale dnes si ještě vyžádal den volna aby mohl trénovat něco co se chce naučit a umět to ještě než nastoupí další den do akademie. Předpokládá že ihned dostane oznámení na různé testy na které se bude muset učit ale on má v úmyslu to napsat ještě v ten den a určitě po něm budou chtít aby tam zkoušel techniku co každý ve třídě už umí (Kinobori no Waza) a proto se to chce naučit dopředu aby tam zazářil a všechny překvapil tím že to už umí. Nyní je ještě doma a na stole má sešit kde je technika, kterou se hodlá učit detailně popsaná on by se totiž radši nejdřív naučil teorii o té technice aby chápal jak funguje a teprve pak se jí chce začít učit. *Takže Kinobori no Waza je technika sloužící dvěma účelům. Jako součást Kinobori no Waza (trénink lezení po stromech) pomáhá ninjovi naučit se kontrolovat a usměrňovat svoji chakru, a tak učí Ninju, jak běhat po stromech a zdech. Trénink pomáhá ninjovi naučit se soustředění správného množství chakry do určité části svého těla. Množství chakry potřebné k lezení po stromech je malé, ale je nutné usměrňovat ho přesně. Chodidla jsou prý nejtěžší místo k naučení kontroly chakry. Díky tomu po naučení této "techniky" je Ninja teoreticky schopen se naučit jakoukoliv techniku, protože umí soustředit přesné množství chakry. Ovsem uvolňovaní chakry musí být také pořádně kontrolováno. *Yuri se zvedne od stolu a rovnou se jde obléknout. *Fajn jdu to zkusit ven. *Teple se oblékne, protože venku stále prší a tak je tam mokro a celkem chladno. Nyní stojí venku za domem ve kterém bydlí a pozorně se dívá na vnější stěnu toho domu. Jako kdyby tu stěnu svým zrakem hypnotizoval. Poté začne soustředit chakru do svých chodidel a pokusí se vyjít po té stěně nahoru ale nejde to. Ihned spadne a nejde to, obešlo se to bez výsledku. Zkusí to znovu a znovu a opakuje to stále dokola ale jakmile se aspoň na jeden okamžik „přilepí“ k té stěně. Zkusí udělat jeden krok a to se povede ale jakmile se pokusí udělat druhý krok tak se odlepí a spadne zády na zem. Ten náraz mu vyrazí z plic dech a tak prudce zalapá po dechu jakmile se mu opět podaří nadechnout. *Není to tak lehké jaké jsem to čekal. *Poví si potichu pod nos a tak se zvedne a začne to zkoušet znovu, jak se zdá tak každý jeden pokus je úspěšnější než ten předchozí a pokroky jsou velmi rychlé. Yuri si to vysvětluje tím že je velmi nadaný ale skutečnost je takové že jeho předchozí život který žil před touto reinkarnací tuto schopnost ovládal také a tak tma má tu znalost jen ji musí objevit. Když upadne znovu se rychle odrazí nohami od stěny domu aby provedl přemet a dopadl nohami na zem, nerad by dopadl opět na záda a vyrazil si tím vzduch z plic. Ono když leží a nemůže se nadechnout tak je to velmi nepříjemný pocit, kromě toho má pocit že stále je trochu polámaný z toho výprasku co před nějakou dobou dostal. Trvá mu to ještě tak dvě hodiny než se mu podaří po stěně toho domku vyjít až na střechu ale pak musí sejít a zkusit to znovu ale ve větší rychlosti. Proto na ten dům vychází znovu a znovu a vždy to zkouší rychleji dokud se mu nepodaří tu stěnu úspěšně vyběhnout. Když se mu to podaří zaslechne nějaké tleskání a tak se zmateně a rychle otočí za tím zvukem a vidí tma obě své maminky. *Bravo, jsi náš šikulka! *Pochválí ho Yuri ihned sleze dolů z domu a rozeběhne se k nim aby se k nim mohl přitulit. Zbytek dnes stráví právě s nimi, nechce se mu chodit někam ven ale ani se zase něco učit, pro dnešek to stačí a tak ten den tráví s těmi které nejvíc miluje. *
---: ---
Ayase Toyokazu: *Další den tréninku, stále cítí že se musí v Kenjutsu hodně zlepšovat. Opět se dostala do své dimenze Jigenu a to na planetu, kterou tam vytvořila ihned co se tam prvně dostala a pojmenovala ji Pandora. Nyní je uprostřed lesa na Pandoře a vyčkává zda si za ní dojde nějaká zdejší člen jednoho z kmenu a to humanoidní rasa, kterou nazývá Na'vi. Ayase je oblečená v ( odkaz » ) a má své dva bleskové meče (Ikazuchi no Kiba) se kterými tak ráda trénuje umění boje se zbraněmi (Kenjutsu). *Tak půjdu na tu jejich svatou půdu. *Poví si pod nos a opravdu na to místo vyrazí, jakmile tam dorazí ihned ji napadne trojice rasy Na'vi kdy dva z nich útočí svými kopí a ten třetí na Ayase střílí ze svého luku což je už větší problém. Ayase se samozřejmě brání i přes šípy, které odráží svými meči ale současně se musí bránit a uhýbat před útoky těch dalších dvou a dává ji opravdu moc zabrat. Nejsou tak slabý jako ti se kterými bojovala posledně, jsou výrazně rychlejší jak Ayase (Rychlost: 14) a také i mnohokrát silnější (Síla: 18). To je taky důvod proč se musí hlavně snažit vyhýbat a ne se bránit jejich útokům přímo svými zbraněmi jinak by ji totiž ihned zlámaly s tím jak moc silní jsou. Proto se Ayase vyhýbá jejich útokům jak to jen jde a i když oni jsou na rozdíl od ní rychlejší a silnější tak stejně ji nezasáhnou a to jen díky tomu že Ayase má velké zkušenosti v boji a mnoho dalšího. V jeden moment ovšem vidí jak má šíp od toho třetího téměř v sobě a tak ho na poslední okamžik zablokuje svým mečem a pak ihned odskočí stranou a zaútočí na další dva z nich. Jeden z nich dostane silný zásah přímo do boku a padne k zemi a začne silně krvácet ze své rány (řezné). Není chopen dále bojovat a Ayase je z toho jen nadšená taky aby nebyla, tito ji dávají více než jen trochu zabrat a tak se pokračuje v souboji a tak v jeden moment vyběhne po tom jednom z nich aby se od něj mohla odrazit a skočit seshora přímo na toho střelce a zaostřit své meče bleskovou chakrou a vytvořit tak vysokofrekvenční vibrace a zajistit si tak extrémní ostrost svých zbraní a lehce přeseknout jak jeho luk tak i jeho odolné kosti a od hrudi dolů ho rozřízne (vykuchá) a rozsekne mu i kosti na hrudníku. Pak se jen na jedné noze otočí tak aby stála čelem přímo proti tomu poslednímu co tu zbývá vymění si rovnou několik úderů ale Ayase mu nakonec zničí jeho kopí, protože opět zvýší sílu a ostrost své zbraně díky vysokofrekvenčním vibracím. Také mu díky tomu lehce usekne pravou nohu a nakonec i hlavu. On padne mrtvej k zemi a Ayase si lehne na zem a zhluboka a těžce dýchá, není se čemu divit tento souboj ji vyčerpal ještě více jak posledně. Všechny co tu zabila oživí a nechá je na tento souboj zapomenout, také odstraní všechny známky souboje a své přítomnosti a odejde odsud zpět do svého světa na planetu Zem. Jakmile se vrátí rovnou si jde lehnout s úmyslem jít se trochu vyspat. *
---: ---
Ayase Toyokazu: *Ayase je zrovna u sebe v dimenzi, kterou nazývá Pandora. Takto pojmenovala planetu, kterou si tam vytvořila. Oblečená je v ( odkaz » ) a v rukou má své dva bleskové meče Ikazuchi no Kiba. Využívá své moci v tomto světě a tak si tu vytvořila několik kopií lidí, které vypadají jako osoby které zná. Jejich schopnosti samozřejmě nemají, jsou jen stejní jako oni (vzhledově). Ayase si je tma přivolala jen z důvodu aby s nimi mohla trénovat, bojuje s nimi za použití svých dvou legendárních mečů a oni mají zase své katany. Takto tam bojuje s několika lidmi, kteří se snaží svými katanami zasáhnout Ayase a ona se je pokouší odrazit a případně je i zranit. Vyměňují si různé útoky a tak podobně, Ayase se je hold pokouší až zabít a stejně tak i oni, občas špička jejich katany sjede po její pokožce a trochu ji to zraní (škrábne). * „Aspoň se tu dá dobře trénovat, v našem světě bych se musela omezovat možnosti boje tak abych nikoho nezabila.“ *Toto Ayase proletí myslí když se pokouší rozrazit obranu jednoho z nich, ona využívá toho že je o dost rychlejší než oni, její rychlost je dost vysoká (9 bodů). Sice není úplně nejrychlejší ale ona se poslední dobu spíše pokouší zaměřit na to jak zvýšit své umění v boji se zbraněmi (Kenjutsu). Taijutsu totiž ovládá celkem dobře (20 bodů) ale pokud jde o Kenjutsu tak v tom ještě dost zaostává a protože má Byakugan ráda by v tom byla dobrá aby to mohla dobře kombinovat se svým Byakuganem. V jeden moment kdy nedávala pozor na dalšího z jejích nepřátel dostala silný úder rukojetí katany přímo do tváře a to ji složilo. Své meče samozřejmě upustila a nyní jen leží na zádech a sleduje oblohu, plnou hvězd. Kdyby se tu někdo pokoušel určit jaká to jsou souhvězdí tak by neuspěl, tohle je vesmír (Svět) Ayase a tak i daná souhvězdí jsou vytvořená přesně podle toho jak ona sama chtěla. *Sakra i v mém světě na Kenjutsu prohrávám? To si dělá někdo prdel ne? *Poví si sama pro sebe pod nos, mezitím co ona leží tak těch několik vytvořených lidí prostě zmizí (vypaří se) a to i včetně jejich vybavení a zbraní. Po nějaké době nakonec usne a prospí si nějaké tři hodiny než se opět probudí, jakmile se trochu probere začne opět trénovat. Vytvoří si tři další lidi se zbraněmi se kterými se dá opět do boje poté co zvedne své dva meče Ikazuchi no Kiba. * „Teď vám dám zabrat parchanti.“ *Toto ji proletí v mysli a opět začne bojovat společně s těmi výtvory, vyměňuje si s nimi jeden úder za druhým jako kdyby je chtěla opravdu zabít, snaží se využívat své přednosti a to vysoké rychlosti (9 bodů) a velké výdrže (10 bodů). a tak kolem nich různě poskakuje a útočí na ně tak rychle jak to jen dokáže. Navíc rychlost úderů katanou je rychlá sama o sobě, přecijen musí využívat některé své přednosti aby dohnala něco v čem zaostává. Tudíž i když není schopná vymýšlet pořádné útoky zbraněmi tak je schopná to aspoň dohnat rychlou sérií útoků (seků). V jeden moment na ní jeden soupeř zaútočí sekem z levé strany a to Ayase zaregistruje má reflexy dost vysoké (rychlost = reflexi a reakce těla). Ayase se prudce sehne aby byla nízko u země a tak útok meče proletí přímo nad její hlavou a tak se pak prudce zvedne a bodne toho soupeře přímo do břicha. Jeden ze svých mečů z něj prudce vytáhne a prudce se otočí aby se ocitla čelem k druhému soupeři a zablokuje jeho silný úder tím že před sebou zkříží své meče. Když ten útok zablokovala skočila s kotoulem do strany, protože na ní útočil už další soupeř. Pak se rychle odrazí opět od země aby mohla doběhnout přímo k nim a opět začít útočit jedním úderem za druhým, nakonec se jí podaří jednoho seknout do boku a oslabit ho natolik aby už ho mohla během souboje konečně dorazit, vzhledem k tomu že jeho reakce jsou o dost slabší kvůli zranění. Než zabije i toho posledního tak to je už jen otázka času (několik minut) a jakmile to dokončí tak luskne a ta těla zmizí. Poté se vrátí zpět průchodem do svého světa do své dimenze k sobě domů, který je v paláci v Sora no Sato. *
---: ---
Ayase Toyokazu: *Ayase má opět trochu volného času a tak se znovu přesunula do své vlastní „osobní“ dimenze ve které vládne jako bohyně. Cokoliv co si přeje aby se tam stalo se také stane (Mirāsaizu). Její dimenze vypadá jako obyčejná planeta, která je ovšem úplně jiná než Země. Tato planeta je totiž plná úplně jiných druhů živočichů a rostlin a jméno této planety je Pandora (prostě Avatar svět). Oblečená je v ( odkaz » ) a v rukou drží své dva bleskové meče (Ikazuchi no Kiba). Bojuje tam proti několika bytostem s inteligencí jaké se v tomto světě časem vyvinuly. Jedná se o humanoidní tvory, kteří jsou přibližně 3 metry vysocí s pruhovanou azurovou kůží, velkými žlutými očima a dlouhými, vlasy spletené do jednoho dlouhé copu až k zádům. Jejich těla jsou štíhlejší než lidská. Ayase je nevytvořila oni se tu časem vyvinuly samy bez její pomoci, ona tu vytvořila jejich předky a to modré opice ze kterých se tyto bytosti vyvinuly a tak těmto humanoidům Ayase dala i jméno (Na'vi). Nepřekvapuje ji to že se tu něco takového vyvinulo, hold je to svět co sama vytvořila ale automaticky tu využívá nyní svého vlivu a jakmile by se tyto bytosti měli vyvinout někam dále tak je zbije blesk. Chce aby to zůstalo tak že budou ctít přírodu a rovnováhu a nebudou se rozvíjet dále, chce je mít jen jako domorodce. Ovšem nemá čas na to aby se tu nechávala unášet tím jak moc se její svět rozvinul a to aby zařídila že se znovu už vyvíjet nebude. Nyní stojí proti třem Na'vi, kteří ji mají za vetřelce a chtějí ji zabít. Očividně vkročila na nějaké jejich posvátné území zasvěcené pro nějakého jejich smyšleného boha ale to není její věc. Není ti aby je soudila ale aby zde trénovala a tohle je pro ni dokonalá příležitost. Neexistuje tu totiž bytost, která by dokázala ovládat chakru jen Ayase. Každý z těch tří Na'vi má nějaké kopí ze dřeva a ihned na Ayase postupně zaútočí, ona se ihned samozřejmě brání (kryje) ale k jejímu překvapení se ta kopí nezlomí a to ani když se brání čepelí svých mečů. To je způsobeno tím že dřevo ze zdejších stromů je několikrát odolnější než dřevo z normálního světa (toto dřevo je 10x odolnější). Díky tomu si je Ayase jistá že se během tréninku s nimi může lehce odvázat a nemusí se držet zpět. To je taky důvod proč uhýbá do všech různých směrů využívaje k tomu různé akrobatické kousky a pružnost svého těla. Samozřejmě jen neuhýbá ale také jim útoky oplácí dalšími útoky, které jsou dost silné a tvrdé. Je těžké se jim ale vyrovnávat, protože jejich fyzické stropy jsou o dost vyšší (dosáhnou 2x vyšších atributů než lidé). Jejich síla je na úrovni okolo 16 až 18 bodů. Pro Ayase je to velmi těžké s nimi bojovat a nezranit je, nechce je totiž zabít nebo zranit ale pak si během času když se zrovna v jeden moment brání uvědomí že je klidně zabít může a tak v jeden moment proklouzne přímo mezi nimi a jedním sekem jim zasekne své meče hluboko do nohou. Normálním lidem by takto usekla nohy ale tito tvorové mají kosti pokryté něčím co připomíná uhlíková vlákna a tak jim kosti nedokáže poranit ale postupně je takto během různých útocích, kterými jim způsobí různá zhranění i zabije. Skončí to tak že Ayase vydechuje a to velmi ztěžka ale je i velmi zraněná a tak využije toho že je tu bohyní a ihned se vyléčí a stejně tak i ty mrtvé domorodce, přivede je zpět k životu a vymaže jim vzpomínky a sama odsud odejde domů. Skutečně uplynulo jen několik vteřin zatímco v tom svém světě byla několik hodin. *
---: ---
Ayase Toyokazu: *Nachází se ve své osobní dimenzi kam se vydala trénovat, kromě toho že tma čas utíká jinak (čas uvnitř dimenze plyne 50x pomaleji). Ayase si tam vytvořila chladnější počasí aby si konečně užila trochu chladnějšího podnebí na rozdíl do jejich normálního světa ve kterém je obrovské horko. Ayase je oblečená v ( odkaz » ) a v rukou svírá dvojici svých mečů (Ikazuchi no Kiba). Využívá své moci v tomto světě a tak si tu vytvořila několik kopií lidí, které vypadají jako osoby které zná. Jejich schopnosti samozřejmě nemají, jsou jen stejní jako oni (vzhledově). Ayase si je tma přivolala jen z důvodu aby s nimi mohla trénovat, bojuje s nimi za použití svých dvou legendárních mečů a oni mají zase své katany. Takto tma bojuje s několika lidmi, kteří se snaží svými katanami zasáhnout Ayase a ona se je pokouší odrazit a případně je i zranit. Vyměňují si různé útoky a tak podobně, Ayase se je hold pokouší až zabít a stejně tak i oni, občas špička jejich katany sjede po její pokožce a trochu ji to zraní (škrábne). * „Aspoň se tu dá dobře trénovat, v našem světě bych se musela omazovat za možnosti boje tak abych nikoho nezabila.“ *Toto Ayase proletí myslí když se pokouší rozrazit obranu jednoho z nich, ona využívá toho že je o dost rychlejší než oni, její rychlost je dost vysoká (9 bodů). Sice není úplně nejrychlejší ale ona se poslední dobu spíše pokouší zaměřit na to jak zvýšit svou vlastní výdrž, protože tu nemá zase tak vysokou jak by chtěla (4 body). Proto sice dokáže útočit velmi rychle ale na druhou stranu se rychle vyčerpá a to Ayase dost překáží. Nyní se ale pokouší trénovat nikoliv ve výdrží ale v souboji za použití svých mečů, Taijutsu ovládá velmi dobře ale potřebuje se zlepšit i v užívání zbraní (Kenjutsu). Tam ještě není moc dobrá a to je třeba zlepšit. V jeden moment kdy nedávala pozor na dalšího z jejích nepřátel dostala silný úder rukojetí katany přímo do tváře a to ji složilo. Své meče samozřejmě upustila a nyní jen leží na zádech a sleduje oblohu, plnou hvězd. Kdyby se tu někdo pokoušel určit jaká to jsou souhvězdí tak by neuspěl, tohle je vesmír (Svět) Ayase a tak i daná souhvězdí jsou vytvořená přesně podle toho jak ona sama chtěla. *Sakra i v mém světě na Kenjutsu prohrávám? To si dělá někdo prdel ne? *Poví si sama pro sebe pod nos, mezitím co ona leží tak těch několik vytvořených lidí prostě zmizí (vypaří se) a to i včetně jejich vybavení a zbraní. Po nějaké době nakonec usne a prospí si nějaké tři hodiny než se opět probudí, jakmile se trochu probere začne opět trénovat. Vytvoří si tři další lidi se zbraněmi se kterými se dá opět do boje poté co zvedne své dva meče Ikazuchi no Kiba. * „Teď vám dám zabrat parchanti.“ *Toto ji proletí v mysli a opět začne bojovat společně s těmi výtvory, vyměňuje si s nimi jeden úder za druhým jako kdyby je chtěla opravdu zabít, snaží se využívat své přednosti (rychlost) a tak kolem nich různě poskakuje a útočí na ně tak rychle jak to jen dokáže. Navíc rychlost úderů katanou je rychlá sama o sobě, přecijen musí využívat některé své přednosti aby dohnala něco v čem zaostává. Tudíž i když není schopná vymýšlet pořádné útoky zbraněmi tak je schopná to aspoň dohnat rychlou sérií útoků (seků). V jeden moment na ní jeden soupeř zaútočí sekem z levé strany a to Ayase zaregistruje má reflexy dost vysoké (rychlost = reflexi a reakce těla). Ayase se prudce sehne aby byla nízko u země a tak útok meče proletí přímo nad její hlavou a tak se pak prudce zvedne a bodne toho soupeře přímo do břicha. Jeden ze svých mečů z něj prudce vytáhne a prudce se otočí aby se ocitla čelem k druhému soupeři a zablokuje jeho silný úder tím že před sebou zkříží své meče. Když ten útok zablokovala skočila s kotoulem do strany, protože na ní útočil už další soupeř. Pak se rychle odrazí opět od země aby mohla doběhnout přímo k nim a opět začít útočit jedním úderem za druhým, nakonec se jí podaří jednoho seknout do boku a oslabit ho natolik aby už ho mohla během souboje konečně dorazit, vzhledem k tomu že jeho reakce jsou o dost slabší kvůli zranění. Než zabije i toho posledního tak to je už jen otázka času (několik minut) a jakmile to dokončí tak luskne a ta těla zmizí. Poté se vrátí zpět průchodem do svého světa do své dimenze k sobě domů, který je v Ketchūgakure no Sato. *
---: ---
Katayanagi Shintaro: *Když si Katayanagi našla místo tak si sundala nádobu se Železným pískem a pak se v klidu posadila. Samozřejmě si všimla malého kluka jak ji sleduje, přeci jenom vykonávala nebezpečné povolání a musela si vždy dávat pozor a pozorovat okolí, přeci jenom už toto povolání vykonávala nějakou dobu a proto se kryla i když byla v bezpečí vesnice přeci jenom i ve vesnici není bezpečno a proto musí být nanejvýš opatrná.*"nemůžu mít chvíli klidu."*v moment kdy si k ní kluk sedl tak se usmála a pravou ruku přiložila na Kakuto na pravém boku a z nádoby se Železným pískem kterou si položila rovnou pod nohy nechala vysunout velmi tenkou jehlu která se mu lehce zabodla na střed břicha (bude cítit pouze slabý tlak nikoliv bolest.) jehla s Jitonu by neměla být pořádně vidět jelikož je opravdu tenká ale za to pořádně ostrá.*nemám náladu na vtípky, jestli chceš zemřít není problém.*řekla tichým hlasem tak aby to Garo slyšel, ale zase ne tak moc aby nevzbudila až moc velké podezření i když vevnitř nebylo moc lidí. Katayanagi si prozatím levou rukou otevřela jídelní lístek který ležel před ní a zacala si vybírat jídlo, jako by se nic nedělo.*"zabít ho nemůžu to je jasné, ale minimálně mu můžu zařídit pobyt v nemocnici i když bych měla velké problémy."*Katayanagi se usměje ještě víc a poté zvedne ruku čímž dává najevo že má vybráno a čeká až k ní přijde číšník.*
Garo Akashi: *Poté co po noční můře vylezl z postele aby se najedl. Na sebe vzal relativně čisté oblečení.. Poté vylezl ze svého úkrytu ano nebyl to dům uprostřed města ale spíš skrýš na kraji vesnice. Na hlavu si kvůli dešti nasadil kapuci, a potichu vydechl, přemýšlel nad tím jak by mohlo být fajn chodit na Akademii takže se rozhodl najít jiný způsob jak se něco naučit, jeho nejlepší schopností je okrádání jiných lidí. U brány si všiml nějaké ženy s maskou, alespon podle jeho odhadu. Do úst si strčíl lízátko, a pak se rozhodl sledovat kam jde, jedním y důvodů mohli být ty rudé vlasy, které ho zaujali. Sledoval jí celou dobu jak jen nenápadně uměl přitom si vychutnával lízátko v ústech.. Přemýšlel a když žena opět vyšla tak sledoval její ztracenost jak se snažila najít nějakou restauraci, Gara to lehce bavilo sledovat, poté když si konečně našla vhodné místo, kde se chce najíst , chvilku přemýšlel jestli jít dovnitř ale jeho zvědavost byla silnější, proto vešel dovnitř sundal si kapuci a hnedka si sedl vedle ní.*
Katayanagi Shintaro: *Katayanagi byla v zemi nebe, důvod byl takový protože měla vystopovat a zabít Nukenina který dělal bordel ostatním vesnicím na území Kumogakure bohužel stihl utéct do země nebe kde Katayanagi jeho stopu ztratila a proto se vracela zpátky do své vesnice, ale ještě před tím než se úplně vrátí zpět tak zajde do vesnice Naomi no Sato aby načerpala síly. Na tváři měla jako vždy nasazenou Oininskou masku a na zádech připevněnou nádobu se Železným pískem na levém i pravém pasu měla připevněné Kakuto a na rukou měla nasazené rukavice (kuratchi) na sobě měla ( odkaz » ) své dlouhé červené vlasy měla rozpuštěné. Když Katayanagi došla k bránám tak jí zastavili stráže a musela se podepsat a napsat důvod návštěvy. Katayanagi tak tedy učinila a stráže ji pustili do města, v moment kdy vešla do města tak si sundala masku a zavěsila jí za rukojeť Kakuto (na levém boku).*"mohla bych si najít nějaký pokoj aspoň do na dva dny, mohla bych se tu aspoň pořádně kouknout."*Katayanagi tak učinila a šla do nejbližší ubytovny která tam byla, i když chvíli bloudila. Katayanagi si zaplatila pokoj na dva dny a převzala si klíče od bytu, poté opět vyšla do ulic koukat po městě a při nejmenším se někam najíst.*"snad to nebude tak hrozné jako všude. I když ten déšť stále neustává a začíná to být horší a horší."*řekla si v hlavě protože ten déšť byl opravdu nesnesitelný a zatímco si stěžovala v duchu tak hledala místo kde by si mohla koupit nějaké jídlo.*
---: ---
Zeref (Suzuya): *Zeref jde opět pryč nebo spíše odchází ven z vesnice za účelem aby se opět mohl trochu pobavit a tak si to zamíří do jedné vzdálené vesničky daleko za hranicemi Země Dělníků. Dorazí tam do té vesničky a vkročí do jednoho podniku kde si dá trochu alkoholu a různě se tam baví tím že tam skončí ve rvačce s jedním mužem ale ta rvačka skončí jeho smrtí, přesněji tím že mu vysaje životní energii pomocí Tamashī no Tōnan (specializace). Díky tomu muž odpadne nebo přesněji řečeno zemře a Zeref omládne o půl roku za doprovodu silných křečí a bolestí, nicméně vypukne panika protože ten muž zemřel ale Zeref si chytl ještě jednu dívku a ihned ji natiskl na stěnu toho podniku a zvedl její ruce nad hlavu a jednou rukou ji drží ze zápěstí obou rukou a tlačí je ke zdi. *Tak pěkná. *Pošeptá a volnou rukou ji pohladí po tváři. *Nech mě být! Prosím nech mě! *Zeref se tomu zasměje a poté ruku přesune k jejímu rozkroku pod sukni a zasměje se. *Takže suknička a bez kalhotek jo? *Poví se smíchem a vnikne do ní jedním prstem a pak ho vytáhne. *Taková štětka jsi jo? *Zeptá se a vynutí si od ní pak pár polibků ale poté z ní volnou rukou stejně jako z předešlého muže pomocí Tamashī no Tōnan (specializace) vysaje veškerou životní energii a znovu přijdou ty křeče a bolesti kdy omládne o dalšího půl roku. * „Fajn teď mi je 22 let ale to nestačí.“ *Pomyslí si a v tom do podniku vrazí několik mužů a tak se Zeref zasměje a všechny je povraždí pomocí katany z chakrových tyčí. Nakonec vyvraždí celou vesničku kromě jedné ženy, kterou poté pomocí Chakura Shokuyō Sōzō (specializace) přemění na jablko, které obsahuje velké množství životní energie a to sní a tak následně omládne o další rok ale následují to velké bolesti křeče ale Zeref si to užívá. Navíc krom toho získá mnoho vitální energie (jako kdyby vypil 8x Red Bull). Následně se vydá opět do Yugakure kde si dá náročný trénink ale ne svého Ninjutsu ale těla jako takového, prostě prakticky cvičí. *
---: ---
Suzuya: *Zeref se následně vydá na cestu rovnou do Yugakure no Sato ale ne pěšky ale rovnou pomocí Hiraishin no Jutsu a tam si sedne do obýváku a začne popíjet a celkově se flákat, nemá už náladu dělat něco produktivního, navíc Renji mu nějakým způsobem zkazil náladu. Nelíbí se mu že prostě Suzuya vše zkurvil že se ho lidé nebojí jen co ho zahlédnou a tak se rozhodl že omládne o několik dalších let a odejde do Temného Světa a tak ještě odejde mimo vesnici aby mohl jen tak náhodně vysát životní energii dvoum lidem co potká a omládnout tak. *
Renji Narimachi: *Renjimu z hlavy začnou mizet vzpomínky na shizuku. Jen jutsu skončilo, Renji ani nevěděl o jaké vzpomínky přišel, ale věděl, že o nějaké přišel určitě. Byl z toho dost naštvaný, ale nedal to ani trochu najevo.* ,,Je to fakt sráč tenhle zlej suzuya." Taky jsem tě rád poznal. *Najednou Renji cítil, jak obrovská váha opadla a Renji se může konečně postavit, najednou si přišel úplně lehoučkým.* Tak já už tedy půjdu, rušil jsem už dost. Tak zatím, věřím, že se určitě ještě potkáme. *Renji se pak teleportoval díky hiarishinu do svého bytu v Kumo. Dlouhou dobu se snažil vzpomenout na to, co mu Suzuya z mozku vymazal, ale nedokázal to, nakonec ti vzdal.*
Suzuya: Jak chceš ale pak si nestěžuj. *Poví s úsměvem a napojí se jehlou na jeho mozek a vytáhnu mu z mozku vzpomínky na jejich setkání a na jejich první „rande“ nicméně i to je pro Zerefa málo a tak mu z mozku ukradne i vzpomínku na první polibek se Shizukou, přijde mu zábavnější že mu vymazal jen takové ty zlomové vzpomínky, protože teď bude vědět že mu nějaké vzpomínky prostě chybí ale nebude si na ně schopen vzpomenout (nikdy). Nicméně tyto vzpomínky Zeref před smazáním uvidí jako kdyby to byla jeho vlastní vzpomínka, jde o takový vedlejší efekt dané techniky jako kdyby si danou vzpomínku musel i prožít (Nusumareta Kangae). Tuhle techniku se naučil ještě přímo Suzuya kdysi dávno, nebo spíš ji znovu objevil právě, protože její tvůrce byla Satsuki a ne on. Když skončí tak se od jeho mozku odpojí a jeho chakrová jehla prostě zmizí. *Tak rád jsem tě poznal Renji-kun. *Poví a položí mu ruku na hlavu a zruší účinky techniky Doton: Chōkajūgan no Jutsu. *
Renji Narimachi: Je mi jedno jaká je tvoje vize. Jde mi o muj život a život pár dalších lidí. *Když si před Renjiho sedne, Renji s námahou trochu pozvedne hlavu. Pak začne mluvit o vymazání vzpomínek a začne si dělat jakousi jehlu na konečku prstu.* Jen do toho, je mi to jedno, budu mít o osobu míň o koho se budu muset starat. *Renji blafoval, ale tím si nemohl být Suzuya (to jeho druhý jméno si fakt nepamatuju) jistý.*
Suzuya: *Přesune se před Renjiho a posadí se tam do tureckého sedu. Doslova tam před Renjim sedí a přemýšlí co mu přesně poví. *Takže asi bych měl trochu vysvětlit situaci, nejde o to že jsem někdo kdo chce zničit svět jen jsem se rozhodl zvolit ten druhý svět místo tohoto, éra tohoto světa už musí skončit a je třeba dát šanci tomuto druhému, je to taková čistka. Líbí se mi myšlenka řádu samotného, tam je vše pod jedním vedením a ne jak tady kde je vše rozděleno do stovek různých Zemí. Během toho položí ruku na Renjiho hlavu a usměje se. *Víš co si tak říkám? Jak moc zábavné by bylo kdybych ti teď vymazal nějaké vzpomínky? Nevím co třeba kdybych ti vzal veškeré vzpomínky na Shizuku hm? *V ten moment přesune svůj ukazováček před oči Renjiho a vytvoří si na jeho konečku velmi tenkou chakrovou jehlu, která dokáže bez poškození vniknout rovnou do mozku na který se může napojit a vymazat mu nějaké vzpomínky. *
Renji Narimachi: ,,bože, chci zpátky starého Suzuyu, tenhle mi přijde trochu labilní." Uškodit celému světu ? Není to takové obyčejné ? Zníš trochu jako padouch z pohádky, co se vypráví dětem. Ale co, koneckonců je mi to jedno. Díky tomu že vím co je tvůj plán mám aspoň čas se na to trochu připravit. Rozhodně se mi nechce jít na stranu odboje a potkat proti sobě zrovna tebe, to by nebyl ani boj. *Za Renjiho záda se velmi rychle přesunul suzuya a zatížil jeho tělo do váhy zhruba 2760 kilogramů, to Renjiho rovnou položilo položilo na zem, schopný tomu odporovat do takové míry, aby ho nerozdrtila samotná váha jeho těla, byl jen díky své fyzické síle, která byla o dost větší než u obyčejného člověka, to bylo ale tak jediné co teď zvládl. Dokonce otevřít oko bylo při téhle váze o dost těžší.* ,,Dobře, je to fakt magor, budu se muset klidnit. Sakra, musím taky přijít na to, jak získat Suzuyu zpátky, tenhle týpek se mi totiž moc nelíbí."
Suzuya: Temný Svět nebo náš svět? No řeknu k tomu tohle, tyto dva světy nemohou existovat vedle sebe a tak nakonec tento svět bude pohlcen tím Temným neboli náš zanikne a jejich bude vzkvétat a získá veškerou naši chakru. Nicméně k tomu řádu Suzuya proti němu chtěl bojovat a já se rozhodl přivést tento svět do zoufalství, beznaděje a bolesti tím že pomůžu řádu zvítězit a porazit tento svět. *Ovšem tímto Zeref nekončí, to že Renji zmiňuje že mu tu Zeref tupě vyhrožuje je něco co ho moc nepotěšilo už jen to že takový lidský a podřadný červ s ním mluví tímto způsobem. Následně ho obalí chakra, která září žluto-oranžovou barvou a vytvoří se mu i něco jako plášť a na těle se mu vytvoří několik černých znaků (Yūjō no Chikara). Jeho rychlost je o polovinu vyšší než při Kyuubi Chakra Modo (10,5 bran Hachimonu). Síla a výdrž jsou také na velmi vysoké úrovni. Toho využije a využije plné rychlosti tohoto módu a přesune se za záda Renjiho kterému to může připadat jako doslova šmouha žluto-oranžového blesku nicméně to byl Suzuya co se přesunul za záda Renjiho a s rukou položenou na jeho rameni kdy chce využít toho doteku a pomocí chakry jeho váhu znásobit 30x. Sice to stojí více chakry než kdyby to znásobil méně ale to ho netrápí (Doton: Chōkajūgan no Jutsu). Nechce mu ublížit ale chce mu dát dost jasně najevo že si tu nejsou rovni a že tohle není Suzuya a nemůže si s ním mluvit jako s kamarádem. *
Renji Narimachi: Teď mě ale zajímá zase jiná věc. Je mi jasné, že jsi na straně řádu, ale od Suzuyi vím jen tu druhou část, jak docílit toho, aby přestal tenhle déšť, co se stane, když ten spor vyhraje právě řád ? *Renji při výhružkách o Shizuce začal cítit vcelku velkou zlost, ale uvědomoval asi, že teď by mu to bylo leda tak k vlastní smrti.* Upřímně je mi jedno co děláš, pokud do toho netaháš právě třeba Shizuku, počítej s tím, že nic ani říct nehodlám, ani kdyby jsi mě takhle tupě nevyhrožoval. Ale zpátky k tomu temnému světu, co o něm vím, je většinou od Suzuyi. Abych řekl pravdu, jejich svět mi je u prdele, netýká se mě, ale dost mě sere to počasí, které se sem přenáší, už takhle způsobil ten svět dost problémů.
Suzuya: Hm? Samozřejmě jsem tím myslel řád z toho Temného Světa, jakej jinej řád bych asi tak myslel. *Poví s úsměvem, pokud jde o tlakovou vlnu tak tu Zeref zastavil stěnou z červené chakry, kterou vytvořil v ten moment dočasně i před sebou a tak tu tlakovou vlnu vlastně absorbovala (aby se neřeklo že to ignoruju). Pokud jde o Renjiho tak Zeref ani neví co s ním teď vlastně bude dělat. *Mimochodem je tu jedna věc, nikomu neřekneš ani slovo o tom že ty tři vesnice plus tahle jsou moje práce a kromě toho ještě ani o tom v jaké je tohle tělo v situaci tak to taky nikomu nepovíš, jinak by se mohlo Shizuce něco stát rozumíme si? Vím že Suzuyovi na ní záleží ale stejně i tobě že? To bych zabil dvě mouchy jednou ranou. *Následně se tomu zasměje. *
Renji Narimachi: Je mi úplně jedno kdo z vás vede tělo, je mi jedno co ve světě vyvádíš ty a nebo ten druhý Suzuya, ale rozhodně nebudu umírat. *Renji využije bleskového kunaie, který má v ruce a velkou rychlostí (díky síle) ho hodí bokem. Když už je planeta skoro u něho, prostě se hiarishinem přesune ke kunaii. Samozřejmě že čeká, že dopad tak velkého tělesa bude mít dohru, proto své tělo ovládne odpudivými a přitažlivými silami zároveň a prostě se tak udrží na místě.* Na rozdíl od tebe má Suzuya, který teď tělo neovládá asi kratší vedení. Já sem přišel jen z jediného důvodu, není tím boj. Chci vědět, co znamenal ten vzkaz v zemi blesků. ŘÁD JE TU ?! *Renji tu poslední část dost zvýraznil.* Podle toho co se tu děje usuzuji, že to bylo tvoje dílo, tak se chci zeptat, myslíš řád z druhého světa že? Nevím o jiné organizaci, která by měla takový název.
Suzuya: *Počká než se vytvoří ta planetka a postaví se přímo pod ní. Tato malá planetka nebo spíše takový meteorit obsahuje celou vesnici, půdu (kameny) a také veškeré obyvatele vesnice co do ní natáhl. *Upřímně, nejsem Suzuya toho jsem zničil nebo spíš zahnal hluboko dovnitř kdy jen přihlíží co vlastně dělám ale nemůže dělat vůbec nic a já teď ovládám to tělo. Ten Suzuya, kterého jsi znal byla moje druhá osobnost co mě ovládla abych přestal být Nukenin a zatrhl mi mé zločiny ale já při jeho pokusu o sebevraždu využil jeho slabé vůle a získal své tělo zpět. Nyní je on tam kde jsem byl celou dobu já. Než si řekneš něco typu zastavím tě a tak podobně tak ti chci říct jen dvě věci, první je že jsem mnohem silnější než Suzuya a tou druhou je zemři. *Poví a natáhne ruku nad hlavu a prsty namíří na Chibaku Tensei a ovládne veškerou její gravitaci (Banshou Tenin) a poté švihne rukou směrem k zemi a natáhne ji Renjiho směrem a v ten moment daný objekt velmi rychle začne padat rovnou na Renjiho s tím že se o zem rozmlátí (roztříští) a vytvoří silnou tlakovou vlnu a uvolní i velkou energii. *
Renji Narimachi: *Renji se zarazí ve chvíli když si uvědomí jak k němu Suzuya mluvil.* ,,Buď mě nepoznal, co s devítiocasým v jeho těle není úplně možné, nebo je něco špatně s ním." * Na Renjiho najednou letí chakra. Tuhle techniku Renji znal ze souboje se Suzuyou. Aktivoval tenseigan ve chvíli, kdy ho vlna odpálila, po pár metrech se ale zastavil ve vzduchu a tam se držel díky ovládání odpudivých sil tenseiganu.* Klid, však se známe, nejdu sem dělat problémy. Dovedlo mě sem ničení vesnic, měl jsem za to, že je to řád, teď jsem si to asi víc objasnil. Nevím co je záměrem, ale asi mi je to jedno.
Suzuya: *Otočí se za tím hlasem a uvidí Renjiho, kterého si změří pohledem. Vůbec ho nepoznává, Zeref a ani Suzuya neví že si změnil tělo ale Kurama mu už poví že to je Jinchuriki Gobiho tak usoudí že si nejspíš změnil tělo ale to nic nemění. *Neotravuj červe. *Poví dost nepříjemným tónem hlasu, Renji sice může poznat že to je Suzuya podle vzhledu ale dle výrazu jeho tváře a tónu jakým mluví by mu mohlo dojít že tohle tak úplně Suzuya není. Natáhne jeho směrem ruku a vyšle proti němu soustředěnou vlnu odpudivé gravitační síly Shinra Tensei s úmyslem ho odrazit opačným směrem (ven z vesnice). Nicméně mezitím se lidé z vesnice dají na útek a tak se zasměje a v pravé ruce si vytvoří malou černou kuličku, kterou poté vyšle vysoko do vzduchu nad vesničku a ihned na sebe začne nabalovat vše kolem jak domy, půdu a lidi s ní a začne tvořit malou planetku (Chibaku Tensei). *
Renji Narimachi: *Z dálky Renji poznal Suzuyu jak podle chakry tak o něco déle i podle vzhledu, nedocházelo mu ale co tady provádí.* ,,Co to dělá ?! Tahle vesnice je s tou jeho v nepřátelském vztahu ?! O ničem takovém jsem neslyšel, ale nerad bych se s ním dostal do křížku, tahle vesnice mě ani sama o sobě nezajímá." *Když už byl Renji blízko, sahnul si pro bleskový kunai. Byl si téměř naprosto jistý že to je suzuya, byl ale zmatený tím obrovským množstvím temné chakry, které z něj nikdy před tím necítil.* Rozhodl se chvíli stát a pozorovat (zhruba do doby než prostřelil hlavu tomu chlapovi), pak se Renji rozhodl pomalu přiblížit.* Zdravím vás, co se děje ? *Renji to řekl ještě v docela velké vzdálenosti, aby měl čas reagovat, protože nevěděl co je důvodem toho velkého množství temné chakry, což ho trochu děsilo.*
Suzuya: *Zeref nemá tušení že je blízkosti Jinchuriki Gobi, nevšímá si okolních chaker dokonce i když je v okolí padesáti metrů cítí pasivně tak to naprosto ignoruje. Kurama mu taky nic neříká, protože o tyhle informace ani trochu nestojí, nicméně se zastaví přímo u brány do vesnice a cestu mu zkříží dvojice vojáků, ovšem tihle jsou jiní než to na co Zeref narážel posledně tihle už ovládají chakru a jsou na ranku C (Chuunin). *Stůjte! Co chcete! *Optá se jeden z nich a Zeref? Ten se usměje a podívá se tomu co promluvil přímo do očí a už jen ten pohled do donutí zacouvat. *Přinesl jsem vám bolest, zoufalství a utrpení. *Poví naprosto děsivým a temným tónem hlasu. *Já jsem Zeref a přišel jsem vás všechny srazit na kolena a ukázat vám naprostou beznaděj! *Ti dva strážci nechápou o co jde, nicméně Zeref jim k tomu ani nedá šanci pochopit co se zde děje a z rukávů mu vyletí dvojice světlých žlutě zářících řetězů a každý jeden je zakončen špičkou a tyto řetězy hned vyletí proti dvojici těchto Ninjů a projdou jim hrudníkem jako máslem (Rasshinguchēn no Jutsu). Poté s nimi ty řetězy švihnou do strany a jejich mrtvá těla padnou na zem ale jeden řetěz se Zerefovi přesune k tváři a on olízne tu krev a řetězy se pak přesunou zpět do rukávů a následně opět zmizí v jeho těle. Ihned začne panika, proto Zeref následně vystřelí jednu velice tenkou jehlu, kterou namíří na jednoho muže co se pokouší utéct a tato střela mu projde hlavou ale je to tak tenký průstřel že mu vyteče jen trošku krve, nicméně prošlo mu to mozkem a tím ho zabil (Chakura no Hari). *Nikdo se ni nehne! *Vykřikne autoritním tónem hlasu a každý tu doslova zamrzne jako kdyby nikdo nebyl schopen pohybu ale tak to vše dělá strach a pokud jde o Renjiho toho si nevšiml (zatím). *
Renji Narimachi: *Renji se dostal do one vesnice v bleskové zemi, kterou Suzuya vypálil. Našel i vzkaz, který tam nechal. Poté se Renji dozvěděl o dalších vesnicích, které měli podobný osud. Nevěděl co to má co dočinění s řádem, ale napadlo ji, že Suzuya by to mohl vědět. Renji neměl sebemenší těšení, že za těmi útoky stojí právě on. Na vlastní pěst se vydal pátrat dál. Došlo mu, že v každé zemi si to odnesla jedna menší vesnice. Vydal se směrem, kde čekal další útok. Na sobě měl odkaz » . Tento oblek měl samozřejmě pokrytý voskem, aby nepromokl. Na zádech měl samehadu, která mu brala malé množství chakry a v brašně v oblasti krikřížových obratlů měl bleskové kunaie. Šel a po chvíli prozkoumal okolí technikou Kagura Shingan. Dost ho prekvapilo, či chakru ucítil.* ,,Suzuya ?! To je náhoda, ale jeho chakra je nějaká zvláštní. Co to je ?!" *Renji byl překvapený, proto se vydal směrem k Suzuyovi a přidal do kroku.*
Suzuya: *Další den kdy si Zeref užívá toho že opět vládne tomuto tělu on místo Suzuyi. Momentálně stojí přímo naproti vchodu do jedné menší vesničky v Zemi Země, celá ta vesnička je postavená z kamene, taky aby ne když kámen je tu nejpočetnější zdroj a tak je tu využívána i na různé stavby. Zeref je v suchu pokud jde o déšť, který neustává protože má aktivní Rinnegan a nad hlavou má z červené chakry vytvořený velké disk, který mu slouží jako střecha (Tsūru Sakusei Tekunikku). Jako obvykle mu čelo zdobí fialová pečeť ve tvaru diamantu (Byakugō no In). Oblečený je v ( odkaz » ). Pod pláštěm má v pouzdru u levého boku černou katanu z chakrových tyčí a pod pláštěm stejně jako katanu má nad zadkem pouzdro (u opasku) uvnitř kterého se nachází jeho černí dýka (Moeru Kōtei). Na zápěstí pravé ruky má mechanismus skryté čepele/kuše, která ovšem není vidět a dá se zaměnit za obyčejnou dekoraci ( odkaz » ). Zbytek svého vybavení má v pečeti Kuchiyose Raikō Kenka, kterou má na spodní části levého zápěstí. *Tak začneme i tady, každá jedna vesnice v každé Zemi pozná zoufalství a utrpení. *Poví si Zeref pod nos a začíná kráčet celkem pomalu ale zároveň klidně ke vchodu do vesnice a již na první pohled vypadá děsivě a nebezpečně. *
---: ---
Suzuya: *Už je to nějaká doba co temný a zároveň úplně první a původní Suzuya získal opět vládu nad svým tělem. Jen on a nyní uvěznění Suzuya ví že ten Suzuya, který se staral o Yugakure a který se po celou tu dobu snažil změnit své jméno z vraha na něco lepšího nebyl ten pravý Suzuya ale byl to ten druhý, kdyby se přirovnával k Mito tak ten Suzuya jakého Mito zná je vlastně něco podobného jako Shae, nebo ne podobné ale něco úplně totožného. Tento novej Suzuya si už ale odmítá nadále říkat Suzuya a tak nejdřív předstoupí před celou vesnici a oficiálně ohlásí že se vzdává jména Juuzou, které bylo pošpiněno jeho vnučkou Sayuri a vnikem Satoshi, zároveň zdůrazní že tato část rodiny s ním nemá žádné pokrevní závazky a jsou pouze ti s jeho bývalým jménem. Sice toto jméno už odmítá nosit ale stále pro něj v minulosti něco znamenalo a tak proč dále uznávat tyto karikatury jako jeho pokrevní příbuzné? Tento temný Suzuya přijal jméno Zeref, nicméně nenechává si tak normálně říkat ale spíše o sobě takto mluví soukromí aby nebyl zmatený že to a to udělal tento Suzuya a ti a to zase druhý. Nyní se takto odlišuje od Suzuyi jako takového a přijímá toto jméno jako svou novou identitu. Kurama jako takovej neřeší jaký Suzuya je jeho Jinchuriki, protože tento Suzuya současně Zeref prvně Kuramu uznal jako samostatnou existenci a dobře se mu s ním spolupracovalo a pokud jde o Suzuyu co získal na dlouhá léta vládu nad tělem po Zerefovi. Se Suzuyou jako Jinchurikim měl svůj klid a nebylo potřeba tolikrát půjčovat svou chakru ale pokud půjde nyní o Zerefa tak počítá s tím že je dost pravděpodobné že nyní bude svědek velké zábavy, které by se snad mohl i účastnit. Pokud jde o současnou světovou situaci tak déšť neustává a jídla je stále málo, nicméně Yugakure má zásoby jídla obstarané i Lany, ne že by to Zerefa zajímalo. Nyní se oblékl do ( odkaz » ) a hlavu si zahalí kapucí, následně si ke spodní části levého zápěstí připevní pečeť Kuchiyose Raikō Kenka do které si umístí všemožné zbraně a vybavení, kromě jeho černé dýky (Moeru Kōtei) a černé katany z chakrových tyčí. Dýku si připevní za opasek do pouzdra, které má nad zadkem a katanu do pouzdra co má připevněné k opasku na levém boku. Čelo mu jako vždy zdobí pečeť ve tvaru diamantu (Byakugō no In). Jakmile vyjde ven z Rezidence Juuzou tak po aktivaci Rinneganu si z červené chakry, kterou je schopen měnit do hmotné a fyzické podoby, kterou dokáže telepaticky ovládat přeformuje do podoby velkého disku, který se drží nad jeho hlavou aby nemohl nezmoknout (Tsūru Sakusei Tekunikku). Jakmile se dostane ven mimo vesnici tak si přivolá obřího ptáka co má také v očích Rinnegan ale kromě toho má v těle zabodané různě velké chakrové tyče. Zeref tomuto tvoru vyskočí na hřbet a ten vyletí vysoko do vzduchu, na první pohled lze zaznamenat že se chová jinak než Suzuya už jen tou atmosférou, kterou za sebou nechává a stopaři cítí že jeho temná chakra je velmi intenzivní a překonává i tu normální chakru. Zeref má jen 50 % své vlastní chakry ale na druhou stranu té temné má zase o 50 % více. Takže z jeho temné a normální chakry činí ta temná celých 150 % celkové kapacity a 50 % ta normální. Pár lidí si říká že to má co dočinění s tím že měl nějakou hádku s Jinchuriki Rokubiho a že by to mohla být nad jeho milenka ale nejspíš to skončilo a něco se mezi nimi odehrálo a to ho nejspíš změnilo i když málokdo věří tomu že by ho dokázala takto změnit žena. Jak si takto letí na tom tvoru se svým červeným diskem nad hlavou tak během několika hodin se dostane na jeden z ostrůvků v Zemi Vody kde přistane a ocitne se přímo ve středu jedné menší vesničky, která se tam nachází. *Vítejte pane, čímpak vám mohu pomoci? *Zeptá se zvědavě starosta, který ihned přišel jakmile se mu doneslo že se tam dostal sám Yugakageho, kterého není těžké nepoznat už podle vzhledu. *Co si přeju? Však uvidíš. *Poví Zeref s úsměvem (takovým děsivým plným krvežíznivosti a touze zabíjet). Zeref v ten moment starostu vesničky chytne levou rukou za tvář a pevně stiskne a zvedne do vzduchu. Ten Zerefa ihned chytí za zápěstí a snaží se vymanit z jeho sevření ale Zeref mu nedá šanci a plnou silou do něj zaboří své prsty a ozve se hlasité zapraskání. Suzuya mu své prsty zabořil hluboko do tváře a některé dostal i přes lebku až do mozku. Samozřejmě ze začátku křičel (starosta) ale než ho někdo stihl zachránil už nejevil žádné známky života a Zeref s ním tedy hodí do strany jako kdyby se jednalo o kus hadru. *Zabil ho! On ho zabil! *V ten moment tam přiběhne několik ozbrojených sil kdy ses jedná o pouhé muže se zbraněmi a v levných zbrojích bez rozvinuté chakrové soustavy. *Ukažte ni své zoufalství a beznaděj! *Vykřikne na ně Zeref a v ten moment se na něj ti muži rozeběhnou, kterých je celkem sedm. Samozřejmě se lidé rozutečou ale tak to mu moc nevadí, on je nenechá utéct moc daleko. Nyní se rozeběhne proti těm mužům s vytasenou chakrovou katanou a červeným diskem nad hlavou. Pokud jde o jeho tvora (ptáka) tak jakmile z něj Zeref seskočil tak byl odvolal a on se vrátil do svého kuchiyose světa (pokud Painovy Kuchiyose nějaký mají). Zeref se s těmi ozbrojenci dá ihned do boje, nicméně oni nemají ani pořádný výcvik, nemají pořádné vybavení a postrádají takové schopnosti a sílu jako on. Nemá to dlouhého trvání a jsou mrtvý do jednoho, nicméně lidé z vesnice se rozprchnou do všech stran a tak ze svých konečků prstu začne střílet chakrové střely, které jsou velmi tenké jde spíše o chakrové jehly a ty střílí všude kolem a každou zaměří na jednoho člověka (Chakura no Hari). Každá střela jim ovšem projde srdcem nebo hlavou a zanechá po sobě jen velmi tenkou díru (jako po jehle). Nicméně i takto úzká díra do srdce nebo mozku způsobí okamžitou smrt. Ten křik a beznaděj každého jednoho dalšího mrtvého, který zjistí že neuteče a ani jeho milovaní. Když už nezůstane nikdo živý tak se opět stejným způsobem jako sem dorazil přesune za hranice Země Ohně kde vyvraždí také jednu vesnici, nicméně tam použije pouze katanu z chakrových tyčí a zanechá po sobě jen rozsekané lidi na kusy a rozhodně se ujistí že nenechal ani jednoho z nich žít. Nakonec skončí v Zemi Blesků přímo za hranicemi kde vyvraždí také jednu vesničku ale na tu použije opět jiný způsob zabití a tím je hromadné upálení kdy naráz upálí všechny lidi ve vesnici a tak lesnice jako taková lehne popelem. Déšť hold nedokázal uhasit tak silné plameny dost brzo, protože Suzuya tam všechny neupálil pomocí Katon technik ale za použití schopností jeho dýky (Moeru Kōtei). Když skončí i tu tak cestou zpátky do Země Horkých Pramenů potká dvojici obchodníků, kterým vysaje životní energii a omládne o rok, což doprovází ohromné křeče a bolesti ale to Zerefa nezastaví. Nikomu neřekne co kde dělal ale nikoho to ani nezajímá, vždycky si takto chodil kam chtěl ale světem se určitě začnou roznášet různé informace o tomto. Nicméně v Zemi Blesků zanechal ještě zprávu a ta zní takto (Řád je i tu). *
---: ---
Naomi: *Už utekl nějaký ten den od setkání Naomi s Lanou. Setkání to nebylo moc přátelské ale je pravda že na boj nedošlo, ovšem Naomi si díky ní něco uvědomila a to slabinu Pevnosti Samurajů a Sora no Sato. Pokud totiž nějaký schopný Ninja dobrý v infiltraci bude chtít může se lehce dostat přímo do této pevnosti nebo do pokoje jejího syna v paláci na Sora no Sato, tedy pouze v případě pokud takový Ninja bude umět potlačit svou chakru buď přes Chakura Yizhi no Jutsu, Meisai Mochite nebo jakýkoliv jiný způsob zakrývání vlastní chakry. Naomi se z toho důvodu přesune do své dimenze (Kamui) kde spojí své dlaně tak že je k sobě vzájemně přiloží přímo před sebou a následně se před ní ze země vynoří truhla ze které vyjde Tsuki Asada, která je oblečená v ( odkaz » ). Vybavení a zbraně u sebe ovšem nemá, ty Naomi nechává po většinu času v různých truhlách tady v Kamui, navíc Tsuki si může z krystalu kdykoliv vytvořit velmi rychle jakoukoliv zbraň (Shouton). * Ojou-Sama (královno). *Poví uctivě a skloní hlavu, poté ji opět zvedne a nahodí takový ten tázavý pohled. *Copak ode mě potřebujete? *Zeptá se trochu zvědavě, očekává že Naomi si určitě nechce povídat, pokud Tsuki přivolá vždy pro ni má nějakou práci a ona má radost a pocit užitečnosti. *Chci se naučit vyhledávat přes Kagura Shingan chakru lidí, kteří potlačují svou chakru a tak po tobě budu chtít jen abys potlačovala svou chakru na úplnou nulu. *Odpoví Naomi a Tsuki jen souhlasně přikývne. *Dobrá jak si přejete Ojou-Sama. *Poví a poté se posadí do tureckého sedu na zem kde zavře oči, následně začne svou chakru kompletně potlačovat aby nebylo možné ji jakkoliv současně vyhledat/vycítit (Chakura Yizhi no Jutsu). Naomi tam vytvoří tři stínové klony (Kage Bunshin no Jutsu), následně se všichni kloni, včetně originálu začnou koncentrovat na vyhledávání chaker v okolí (Kagura Shingan), nicméně cítí tam pouze svou vzájemnou chakru. Jde jim o to ovládnout svou chakru do takové úrovně aby bylo možné vyhledávat chakru na tak hluboké úrovni že bude schopna vyhledat i potlačenou chakru Tsuki. Zkouší to i celé hodiny, ovšem nakonec to nevyjde. Proto Tsuki pro ten den odejde pryč ze své Kamui dimenze aby se mohla vrátit do Pevnosti Samurajů pokračovat ve svých povinnostech a ve svém tréninku. Mezitím ovšem nechává své stínové klony ve své dimenzi pokračovat tam kde sama Naomi vlastně skončila. Když ona nemůže trénovat, neznamená že její kloni pokračovat nemohou ještě po několik dalších hodin. Bohužel ani oni tam nemohou takto vydržet věčně (narozdíl od Tsuki). To je důvod proč se Naomi ve svém volnu musí vracet každý den aby tam opět mohla vytvořit tři své stínové klony, kteří budou společně s ní po dobu dvou hodin pokračovat tma kde se skončilo a to ve vyhledávání potlačených chaker v její dimenzi a tudíž ve vyhledávání chakry Tsuki, která ji neustále potlačuje. * „Jestli tohle bude trvat zase před měsíc jako během tvoření mé poslední nové techniky tak mi asi hrábne.“ *Naomi tato myšlenka v jeden okamžik proletí její vlastní myslí, nicméně to není tak důležité. Pokouší se totiž pokračovat znovu a znovu každý den po stejnou dobu kdy tam také nechává své klony, kteří po zrušení předají své zkušenosti originálu jako kdyby to trénovala samotná Naomi. Během uplynutí prvního týdne došla toho závěru že to určitě bude možné, protože během pár okamžiků se jí povedlo najít chakru Tsuki i když to bylo vždy jen na pár okamžiků. To je důvod proč to nakonec rozhodně nevzdává a pokračuje dál s úmyslem to zvládnout přesně tak jak vlastně chce. * „Zvládnu to, jsem si naprosto jistá že to určitě zvládnu!“ *Projde ji v mysli a pokračuje v tom po několik dalších dnů a když konečně uplyne druhý týden konečně dojde k zdárnému úspěchu. Naomi má takovou radost že dokonce v jeden moment z nadšení Tsuki obejme a poděkuje ji za asistenci, nicméně ještě si to několikrát otestuje aby si byla jistá že to opravdu dovede přímo ona sama. Také si zkusí souboj proti stínovému klonu kdy používá Ninjutsu a během toho současně vycítit (vyhledat) chakru Tsuki a sice ze začátku to sice moc nešlo ale po několika hodinách dalšího tréninku i tohle zvládla. Nakonec Tsuki opět nechá zmizet v truhle, která se jí vynoří za zády a vtáhne ji do sebe, po uzavření truhla zmizí v zemi stejně jako z ní i vyšla při jejím vyvolání. Následně si to celé zapíše a vrátí se opět ke svým povinnostem v pevnosti, hodlá to časem říct i Toyimu aby to naučil nějaké stopaře (samurajské). Chce aby byla i pevnost chráněná stejně jako Země Nebe. *
---: ---
Naomi: *Nachází se ve své Kamui dimenzi kam se přesunula, má v úmyslu si totiž vyvinout úplně novou techniku, která se má zakládat na technice Hikari no Ōbu. Naomi totiž napadlo že kdyby tuto techniku dokázala aplikovat přímo na sebe stejně jako Susanoo Mōdo, tak by to mohlo zkusit třeba zkombinovat či tak podobně. To je důvod proč tedy koncentruje svou chakru stejným způsobem jako když používá Hikari no Ōbu. Bohužel ať to zkouší jak chce tak ji to téměř vůbec nejde. Nehledě na to že nemá zrovna moc času k tomu aby si tu takto blba, protože se tu nachází v době svého osobního volna kdy může být jen ona sama. Proto před odchodem vytvoří dva stínové klony (Kage Bunshin no Jutsu) a ti po několik hodin po jejím odchodu zkouší pokračovat tam kde Naomi skončila. Nakonec se kloni stejně po několika hodinách zruší aby se Naomi doneslo několik těch úspěchů, kterých kloni dosáhli. * „Takhle to bude trvat hodně dlouho.“ *Postěžuje si v mysli během tréninku lukostřelby, kdy trénuje pod vedením vůdce samurajů (Toyi). První den skončí celkem rychle a večer když si najde čas se opět přesune do své Kamui dimenze kde opět zkouší tvořit svou techniku, bohužel to ale stejně vůbec nejde. Ať už to zkouší jak chce prostě její tělo jako takové na tuhle její zkoušku nemá vůbec žádnou odezvu. Vždy když nakonec ze své Kamui dimenze odejde tam zanechá dvojici stínových klonů, kteří ještě po několik hodin pokračují v tom co Naomi zkoušela. Ona během toho spí nebo trénuje s Toyim, případně plní různé povinnosti jaké mají ostatní samurajé a ona se do toho zapojuje stejně jako oni. Po týdnu se ovšem dočká prvního menšího výsledku a tím je to že se její tělo na pár vteřin mírně rozzáří ale to je prozatím tak vše. Nicméně i to že se její tělo dokáže mírně rozzářit je pro Naomi úspěch, protože ji to napovídá že jde správnou cestou a nakonec by mohla dojít zdárnému konci. Každý den co den pokračuje stejným způsobem tréninku kdy samozřejmě používá jen dva klony, mohla by jich používat více ale nechce se zbytečně moc vyčerpávat a tak podobně. *Začíná mě to celkem štvát abych pravdu řekla, nejsem moc trpělivá a tak nemám rád když mi něco trvá. *Postěžuje si v jeden moment jen tak do prázdna své Kamui dimenze. *Vlastně k čemu mi něco takového bude dobré? *Začíná pochybovat nad tím proč by takovou techniku založenou na světle mohla potřebovat a tak si dá na pár dní volno aby si mohla promyslet zda se jí vůbec vyplatí věnovat tomu tolik svého úsilí. Nakonec ji napadne že by pomocí toho mohla lehce osvětlit místa kde je naprostá tma, tudíž by nemusela bojovat po slepu a pokud jdou lidé co využívají temnotu nebo stíny jako svou zbraň tak jen dobře, protože tímto si dává proti takovým velkou výhodu. Nakonec tedy opět po těch několika dnech pauzy pokračuje s tím rozdílem že zvýší počet používaných stínový klonů ze dvou na tři. Dny utíkají jako voda a pokrok se postupně zvyšuje kdy už dokáže stav osvětleného stavu svého těla udržet i po dobu několika vteřin ale pořád to není úplně dokončená technika, protože ji není schopná prakticky využívat. Bohužel je tu fakt že Naomi není moc trpělivá osoba a začíná být postupem času dost frustrovaná už jen z toho důvodu že se jí nedaří techniku dopilovat k dokonalému stavu v takovém času jakém by chtěla. Navíc nemá na to tolik času kolik by chtěla, mnoho času ji hold zabírá trénink s Toyim nebo samurajské povinnosti. Upřímně kdyby neměla Kamui tak by rozhodně nemohla tak lehce odejít aby mohla trénovat, takto se vždy večer či v jiných momentech kdy ji nikdo nehlídá prostě může vypařit do své Kamui dimenze a libovolně si tam pokračovat ve tvorbě své techniky do určitého času, přecijen stále je potřeba aby měla dostatek spánku a fyzické energie na další den. * „Kéž bych to už měla, začínám se cítit přepracovaná a nemám už tolik energie, kolik bych potřebovala.“ *Postěžuje si v mysli v jeden večer těsně předtím než usne bezesným spánkem, který beztak potrvá maximálně 4 hodiny, po kterých už musí vstávat a připravit se na další náročný den plný trénování střelby s Toyim a svých vlastních povinností. Od prvního dne tréninku uplynul už měsíc a Naomi dosáhla již toho že její tělo nevyzařuje jen dočasně mírně slabé světlo ale prostě se velmi rozzáří a z jejího těla se vydává silné a oslepující světlo. Kromě toho odhalila že kromě toho jí tento „mód“ zrychluje (2x). Naomi samozřejmě napadlo si vyzkoušet ještě jednu věc a nechala tak během tohoto aktivního módu přímo před sebou vybuchnout světelnou bombu, která by ji v normálním případě dočasně oslepila ale jak se zdá pokud je tento chakrový mód aktivní poskytuje ji imunitu vůči oslepení silným světlem. * „Teď bych sem ohla klidně podívat do slunce a nic by mi to neprovedlo, to se vlastně i celkem hodí.“ *Pomyslí si v moment kdy si tuto teorii ověří. Naomi má stejně pocit že i když techniku jako takovou již ovládá tak stále ji nemá kompletně zvládnutou a tak společně s klony pokračuje ve stejném tempu jako když tuto techniku tvořila, nicméně nyní místo tvoření techniky odhaluje její veškerá tajemství různým zkoušením. Například odhalila že během toho chakrové módu nelze používat žádný Kinjutsu, což na druhou stranu není moc překvapivé když se zdá že technika nevychází pouze ze světla jako z energie ale jako kdyby šlo o opak temné chakry (zla). Podle Naomi je to celkem ironie že zrovna on vytvořila něco takového už jen z důvodu že si přijde jako zkažená a velmi temná osoba. Nicméně nakonec postupem času odhalí i to že dokáže sílu a intenzitu světla jaké její tělo vydává ovládat dle své vlastní vůle. Může tedy svítit jen v takovém tom základním stupni ale dokáže prozářit i okolí čítající klidně i 200 metru všude kolem a každé v tomto okolí kompletně oslepit. Podle Naomi se toto hodí buď k překvapivému útoku, vyřazení nějakého Doujutsu nebo k získání šance pro útěk z boje. Nakonec upustí od testování této techniky sice to trvalo dlouhou dobu ale konečně má pocit že ji kompletně zvládla a tak zbývá už jen jedno a to vybrat tomu jméno a vzhledem k povaze této techniky není překvapivé že jí dala jméno Hikari no Mōdo. Je šťastná že si může dopřát pořádný odpočinek a spánek, nabere nyní mnoho ztracené energie jaká se jí bude rozhodně hodit. *
---: ---
Saya: *Ihned potichu vzdychne, jakmile ucítí, jak se jí Satsuki dotýká v rozkroku, má takový zlý pocit jako kdyby dělala něco špatného, ale přitom jí to o to víc vzrušuje. Polibky Satsuki vrací stejně jako jí je dává ona, a přitom je čím dál víc chtivější a chtivější, jako kdyby ji chtěla čím dál tím víc. Samotná Saya ji začne jednou ručkou postupně svlékat její oblečení, které během chvilky zázračně zmizí (level sen) a stejně tak poté zmizí i samotné Saye. *Ani nevíš kolikrát jsem nad tebou takhle toužila. *Pošeptá ji do ouška a levou rukou ji začne přecházet po kundičce a během toho si opět začne brát od Satsuki další a další dravé a chtivé polibky. *
Satsuki: *Zdvihne kútik spojených úst a nahne hlavičku na stranu* Tiež mi tam veľmi chýbaš, Saya-chan... Ale sledujem ťa vždycky, každý tvoj krok... Každé tvoje slovo, každý tvoj čin a som hrdá na to, že si moja najlepšia priateľka. *Nebráni sa bozkom a bez váhania do nich zapojí jazyk. Natiahne svoju ruku do väčšej dĺžky (lvl sen/ a začne jej prechádzať prstami po jej najtajnejšom mieste... Samozrejme máme na mysli po kundičke x3 Vezme do zubov kúsok jej spodnej pery a zaťahá za ňu. Olizne si pery a znova jej vopchá do úst jazyk a krúži ním, občas ten jej nasaje*
Saya: *Uvnitř cítí takové horko, dá se říct že doslova hoří jak je vzrušená ale, tak nedá se tomu ani divit. *Chybíš mi, vím že jsi u Jashina spokojená, ale já tě chci u sebe a cítit tvou přítomnost. *Poví a začne prohrávat se svými vlastními touhami, a tak se následně skloní s úmyslem spojit své rty s těmi jejími v něžným, a přitom dlouhém polibku na který následně naváže dalšími. Dotyky, které jí Satsuki věnuje jsou pro Sayu doslova jako kdyby to byli dotyky její vysněné bohyně. *
Satsuki: *Prekvapene sleduje Sayino počínanie a zmurka očami. Položí svoju ruku na tú jej, ktorú má na tvárI a zavrie oči* Čo sa deje, drahá? *Spýta sa a položí druhu ruku na jej stehno a začne ho pomaličky hladkať, pričom občas jemne zmačkne a zaryje nechtíky do pokožky*
Saya: *Je vtipné, jak si se Sayou zahrává její vlastní podvědomí a představivosti toho jakou by si částečně Sayu přála, a přitom je dost velká pravděpodobnost že toto je pouze Sayi tajné přání. Když se k ní Satsuki přitulí Saya se k ní otočí a pozorně se jí podívá do očí, není si jistá, co teď dělat ale po chvilce se odhodlá k tomu, aby se přes ní převalila a mohla na ní jakoby sedět (na jejím pasu). Pozorně se Satsuki zadívá do očí a usměje se na ní. *Satsuki-chan. *Poví a přiloží jí dlaň k pravé tváři. *
Satsuki: *Ľahne si vedľa Sayi a pozerá na temnotu nad nimi. Čierna ju vždy fascinovala aj za života ale momentálne je žiaľ len výplodom Sayinej fantázie* To vieš, že sme na teba pyšní. Sledujem ťa zhora už od smrti. A aké to plány? Niečo veľkolepé? *Spýta sa a oprie si hlavu o ruku. Druhou prechádza po Sayiných bielych vláskoch pokropených krvou* Vyzeráš takto mimochodom... Krásne. Majestátne. Červená by sa ti hodila. *Povie mimo reči a pritúli a k nej*
Saya: Nevadíš mi, spíše naopak jsem neskutečně nadšená za tvou přítomnost. *Saya pak přistane a doslova sebou plácne na zem zády s roztaženými rukami se nechá obklopit tekutinou, která připomíná krev. *Mimochodem sleduj mě že shora s Jashinem, chci abyste na měli byli pyšní mám totiž velké plány a pokud chceš tak ti je povím, pokud ti to nevadí.
Satsuki: To znie ako lákavá ponuka, priateľka moja. Rada sa zahrám, občas sa totiž trošku nudim. *Nafukne líčka ale po chvíli je opäť bez výrazu, s jemným úsmevom v tvári* Sayi.. Ani neviem. Možno len nuda, kto vie. Proste ma sem asi niečo privolalo... Neprekáža ti to však nie? *Spýta sa pre istotu a sleduje ako sa krv rozlieva po celom priestore*
Saya: Jistě že ho najdu a až ho najdu pošlu ti ho abys mu mohla taky věnovat trochu své pozornosti a ukázat mu co se stane tomu co ublíží někomu z rodu Toyokazu. *Poví s úsměvem a odtáhne se trochu od Satsuki aby ji nechala trochu osobního prostoru. *Co že ses rozhodla takto mě překvapit svou návštěvou? Zachtělo se ti zavzpomínat na staré časy?
Satsuki: Jasné. Ja si na svoju najlepšiu priateľku počkám... Však sa nie je kam ponáhľať. *Žmurkne na ňu a naberie do rúk trochu krvi. Krv nie je typicky tuhá ako býva ale skôr tekutá. Preteká jej pomedzi prsty a Satsuki ju bezvyrazne sleduje* Aj si toho chlapa vystopuješ? *Spýta sa keď vzhliadne smerom k Sayi*
Saya: Nevím, kdo přesně to byl, ale buzerant mi zničil i pigment vlasů a ani po vyléčení se už neobnovil, takže mám bledší pokožku a bílé vlasy, jak vidíš. *Saya se tím naštěstí nějak moc neužírá ale určitě to na ní mělo nějaký vliv, nejspíš proto nebyla schopna se oddat nějakému sexuálnímu aktu ať už se ženou nebo s mužem ale ani to nemá v úmyslu nějak měnit, věří že až bude připravena tak to pozná. Ovšem to nejdůležitější pak přijde, Satsuki ji tam začne vykládat jaké to je být po boku Jashina a je to přesně takové jaké si to Saya přestavovala (hold podvědomí). *Těším se až se spolu setkáme po boku Jashina, nicméně nepočítej že to bude někdy v nejbližší době. Místo toho spíše počítej s tím, že to bude trvat ještě hodně dlouho. *Poté své čelo opře o to Satsuki a zavře oči. *Stejně mám pocit jako by s tebou umřela i jedna moje část.
Satsuki: *Vyvalí oči a nechápavo pozerá na kamarátku. Vie, že si Saya rada užíva a nikdy by jej nenapadlo, že by ju mohol niekto znásilnit* Kto ti mohol niečo tak ohavne urobiť? *Chytí ju za packy a po otázke okolo Jashina-sama sa len usmeje od ucha k uchu* Je to... Nádherné. Doslova dokonalosť v najlepšom slova zmysle. Nič krajšie si neviem asi ani predstaviť. Byt po boku toho, koho uctievaš viac ako sám život... Konečne som našla svoj pokoj. A držím ti miesto vedľa seba. *Pohladí ju po líčku a pobozká na čelo. Je to naozaj skoro ako za starých čias. Najlepšie priateľky*
Saya: Smrt jde hold ruku v ruce s životem a je potřebná pro rovnováhu i když lidé se jí pokoušejí přecházet, jak to jenom jde, například ten Suzuya Juuzou a tak dále, naštěstí jsou tu Jashinisté, kteří udržují rovnováhu koloběhu života a smrti. Každopádně sice se mi to nahromadilo ale vždy to zvládnu, jinak co se týče chlapů a užívání tak to tě musím zklamat, protože ode dne, kdy mě jeden kokot zfetoval a znásilnil jsem se prostě nedovedla přinutit abych komukoliv dovolila se mě třeba jen dotknout. Nejspíš mě ubíjí už jen fakt, že ten hajzl utekl, nějak to ale nakonec zvládnu. *Odpověď Sayi je naprosto upřímná a pravdivá. *Pověz, jaké to je být po boku Jashina? Musí to být naprosto úžasné.
Satsuki: *Pravdepodobne by ju správa o smrti dcéry totálne položila ale keďže je len výjav Sayinej predstavivosti tak si len povzdychne* Smrť patrí k životu človeka.Ja som tomu príkladom... Mala som byť nesmrteľna a aj tak som skončila u Jashina-sama. *Odpovie a Pohladká Sayu po hlavičke* A si v poriadku? Príde mi že tie pohromy sa ti nejako nakopili... Dúfam, že si užívaš život aj naďalej tak ako kedysi. A čo nejaký mladý muž? Neokuzlil srdce Sayi? *Uškrnie sa a cvrnkne jej do nosa*
Saya: *Saya se posadí naproti Satsuki, nicméně nesedne si na zem, ale prostě si sedne do tureckého sedu do vzduchu, kde pár centimetrů nad zemí levituje (létání Jintonu). Když dostane od Satsuki tu otázku tak se na chvilku zamyslí, protože neví, jak přesně odpovědět. Pár vteřin se k tomu pokouší odhodlat, aby odpovědět, ale nakonec to zvládne. *Víš zároveň se zjištěním o tvé smrti se donesla i zpráva o zmizení Ayase, kterou se nedalo vysledovat ani pomocí Tōmegane no Jutsu a do dnes o ní nikdo neslyšel, takže je bohužel s velkou pravděpodobností mrtvá.
Satsuki: *Pousmeje sa keď ju Saya objime a spraví to isté. Hladká ju po chrbte a pevne ju zviera v naručí* Ale nu, to vieš že aj ty mi chýbaš. Ako to celé zvládaš vôbec? A čo deti? *Spýta sa a odtiahne sa od Sayi. Posadí sa na temnotu okolo nich poliatu krvou. Za života by sa jej toto miesto asi aj páčilo*
Saya: *Saya si sama neuvědomuje že to je sen, prostě jsou to jen obrazy, které tvoří její podvědomí během toho spánku. Když zahlédne Satsuki s úsměvem se rozejde přímo k ní a když dorazí přímo k ní tak jí pevně obejme a zasměje se. *Chyběla jsi mi, strašně moc jsi moc jsi mi chyběla! *Sice se celou dobu od její smrti tvářila že jí to nevadí a že není ani smutná (což je pravda) ale chybí ji jako by ji prostě opustila, což se vlastně stalo. *
Satsuki: *Jej telo sa začne objavovať v kaluži krvi. Oblečené má len tenké biele šaty, ktoré sú pokryté tou krvou. Odrazu stojí bosá s lásky plným úsmevom na tvári, čo môže vďaka tomu množstvu krvi pôsobiť trochu desivo* Ahoj, drahá priateľka. *Pozdraví Sayu a rozkošne nahne hlavu na stranu. Jedná sa však len o sen a predstavu Sayi, takže nič necíti a koná len tak, ako by si to asi Saya mohla pamätať*
Saya: *Saya spala klidným spánkem na střeše Zámku Králů, co tam vlastně dělala? Zrovna odpočívala a užívala si klidu na té střeše, nicméně tam nakonec usla, oblečená byla v ( odkaz » ), ovšem v tom se ocitne na jí neznámém místě obklopeném temnotou, a to jak dole, tak i nahoře prostě všude nekonečná temnota. Ovšem poté se podlaha pokryje červenou tekutinu, nicméně se jedná o krev. *
---: ---
Kinshi Iruso: *Kinshi po dlouhé době opět vyrazil na toulky po světě. S maskou na obličeji a Satsujin Hane připevněnou u boku letěl na svém Furaingugādianovi.* "Tak kam se dostaneme dnes?" *Poplácal Furaingugādiana po krku a kontroloval si svitky které měl připevněné u pasu zdali má všechno vybavení. Verdikt zněl ano.* Co chlapče. Vidíš něco? Něco zajímavého? *Povídal si Kinshi se svým mazlíkem. Jeho cesty ho dostaly až na hranici země nebe kde nikdy předtím nebyl.* "Pěkná krajina. Zde by mohlo být velké množství vzorků. Asi se tu chvíli zdržím." *Kinshi přistál a začal se koukat po okolí. Nacházel zajímavé bylinky, horniny a když zalezl do vesnice tak dokonce i několik zajímavých minerálů. Kinshi byl uchvácen co všechno tu našel.* "Myslím že můj výzkum může s klidným svědomím pokračovat." *Zasmál se v duchu. Když však vylezl z jeskyně tak světlo bylo pryč.* Co to sakra? To už je tma? Tak dlouho jsem tam snad nebyl ne? *Kinshi pohlédl vzhůru a uviděl létající ostrov Sora no Sato.* Co to kurva? *Kinshi ihned sedl na svého mazlíka a vyletěl nahoru. Zjistil že létající ostrov je celý jedna velká vesnice.* "Je tohle vůbec možné? Ostrov co létá? Je to možné? Ne není. Tak jak?" *Kinshi aktivoval svůj Byakugan. Všiml si několika chaker na ostrově.* "Takže není opuštěný. Myslím že bych to měl prověřit." *Kinshi přistál na okraji vesnice. Sesedl ze svého doprovodu a poslal ho pryč. Stále má aktivní Byakugan. Kinshi se pomalu plíží uličkami vesnice nebo spíš toho co z ní zbylo.* "Vždyť je to tu samá rujna. Tak kdo tu může žít? Nějací nunkeninové?" *Pokračoval dále. Když se dostal ke zdroji chakry jež viděl tak mu bylo jasné co se tu děje. Přestavba. Deaktivoval svůj Byakugan a ještě použil Henge no Jutsu aby jeho oči s byakuganem nebyly vidět a sundal si masku. Došel k stavbyvedoucímu.* Dobrý den. Co se to tu děje? Nějaká renovace? *Od stavbyvedoucího se dozvěděl že jeho dedukce byla přesná. Vesnice se skutečně renovovala.* (Stavbyvedoucí) Co tu pohledáváš vůbec ty? (Kinshi) Zaujal mě tento ostrov jelikož se vznáší. *Stavbyvedoucí si ho prohlížel.* (Stavbyvedoucí) Takže by jsi tu chtěl asi chvíli zůstat co? (Kinshi) Ano chtěl pane. (Stavbyvedoucí) Jaká je tvá příslušnost? (Kinshi) Kumogakure no Sato. *Muž se zamyslel.* (Stavbyvedoucí) Kumogakure? Dobře. Nechám tě tu ale jen na rok a budeš pomáhat se stavbou a budeš pod neustálým dohledem. Jasné? *Kinshi kývnul že rozumí. Muž mávnul rukou a vedle Kinshiho se objevil snědý hromotluk který na něj měl dohlížet.* (Stavbyvedoucí) Tento muž na tebe bude dohlížet. Na každý tvůj krok a tvůj úkon. Jasný? Bydlet budeš tamhle.* Ukázal na budovu.* (Kinshi) Rozumím. Mám tedy rok a budu pod dohledem. Souhlasím a nemám s tím žádný problém. *Muž se jen pousmál a pokynul oboum do práce. Kinshi šel s hromotlukem a došly až ke kamenům které byly potřeba pro stavbu. Kinshi pochopil co se po něm chce. Vzal kámen a začal nosit. Po večerech když už se nepracovalo tak zkoumal proč ten ostrov létá. Stále se mu však nepodařilo odkrýt ani kousek tohoto tajemství.*
---: ---
Satsuki: *Satsuki byla na svých cestách za Nukeniny už hodně dlouhou dobu, ovšem přestává se pomalu věnovat tomu, aby Reibimu dopřála, co chce a tím je lidské utrpení a temné emoce. Tudíž se nakonec stalo to, co hrozilo celou dobu, Reibi využil jedné vhodné chvíle a uvolnil se ven z těla Satsuki, která padla vyčerpaná bez schopnosti cokoliv dělat. Díky tomu že je Jashinistka ovšem přežila. Reibi unikl a postupně se přesune do Průsmyku Bolesti (Země Démonů), kde je Reibiho domov. Satsuki má ovšem takovou smůlu, že než se stihne vzchopit tak narazí na velkou skupinu Nukeninů, nebo spíš oni narazí na ní. Není schopná používat ani techniky co jsou na vyšším ranku obtížnosti. Nakonec jich Satsuki zabije opravdu hodně ale postupně to vypadá, že prohraje a možnost zajetí nepřipadá v úvahu, a tak po složení několika ručních pečetí její tělo doslova vzplane jeho vlastní chakrou. Toto způsobí, že po těle nezbyde vůbec nic (Jisatsu). Satsuki strach neměla že by zemřela, protože skončí tam kde chce skončit každý Jashinista a tím je posmrtný život po boku boha Jashina. *
---: ---
Saya: *Zrovna byla doma a hlavně tam byla sama, trochu se nudila tak se roztančila před velkým zrcadlem, oblečená u toho byla v ( odkaz » ). Tento outfit si pořídila teprve nedávno, ale nemůže ho nosit veřejně a tak s tím udělá radost aspoň sama sobě tím, že si trošku zablbne před zrcadlem. Na pravé dlani má značku k technice Sōsa Gijutsu a na čele má zformovanou pečeť Byakugō no In, pokračovala by i dál dokud se za ní neobjevila Satsuki, Saya se reflexivně otočila na patě s úmyslem jí udeřit, dokud si neuvědomila, že to je Satsuki tak pokus o úder během toho změní v pokus v objetí. *Ahooooooj
Satsuki: *Preškrtne si ráno v kalendári ďalší deň a uvedomí si, že dnes má jej najlepšia priateľka narodeniny. A to chce nejakú riadnu oslavu ale keďže nemala žiaden čas ani prostriedky na prípravu, tak holt musí improvizovať. Aktivuje Tomegane no Jutsu, aby skontrolovala, kde sa Saya práve nachádza a v prípade, že nebude v nejakej chulostivej situácii, by sa k nej presunula pomocou Hiraishinu. Oblečené má jemne skrátené oblečenie priamo od Sayi, na ňom svoje brnenie. Na chrbte má dve púzdra s mečmi do tvaru písmena X, na opasku má pripevnené svitky a Chakram. Na čele jej hniezdi pečať Byakugo no In*
---: ---
Kinshi Iruso: (Další trénink Senjutsu u Koček jelikož místnost neexistuje.) *Další půlrok uběhl od Kinshiho pobytu mezi kočkami. Umění senjutsu si osvojoval stále lépe a lépe. Čerpání mu nedělalo problém a využít schopnosti taky ne. Mnohokrát už bojoval se zástupci kočičích kuchiose v boji "muž proti muži". Zatím dosahoval dobrých výsledku.* (Nekomata) Výborně Kisnhi. Daří se ti. Jsem rád že jsi tyto schopnosti ovládl. Porazil jsi už téměř všechny. Ale teď jsem na řadě já. (Kinshi) Ty Nekomato? Zbláznil ses? Tebe neporazím pouze s použitím Senjutsu. (Nekomata) Není nutnost mě porazit ale aspoň mi teď ze začátku dát zabrat. Chápeš? *Kinshi přikývl. Posadil se do tureckého sedu a začal čerpat chakru.* (Kinshi) A Nekomato. Jak dlouho tady ještě stvrdnu? (Nekomata) Dokud neovládneš plně schopnosti senjutsu tak pryč nepůjdeš. *Kinshi si povzdechl.* "Stýská se mi po Gině. Po mé Kumo. Co teď asi Gina dělá?" *Kinshi ucítil že má dostatek přírodní chakry.* (Kinshi) Tak jsem připraven Nekomato. Můžeme? (Nekomata) Dobře Kinshi. Jdeme na věc. *Oba se postavili do bojového postoje na všechny 4. Vystartovali jeden po druhém a začali spolu bojovat. Kinshiho schopnosti byly dost dobré ale na Nekomatu prostě nestačili.*
Koniec: -
Ayase: Příroda žije uvnitř mě, jen jsem se tím nechala trochu ovládnout, to není něco, za co si zasloužím chválu. *Ayase je hold trošku skromná ale i tak krabičku otevře a očíčka se jí rozzáří radostí, když zahlédne Supesuringu. Podívá se na ruku kněžky, aby se mohla podívat, jak se to nosí a nasadí si ho na pravou ruku stejně, jako to nosí Kamimari. Beze slov se postaví a vejde tedy portálem do další dimenze, netuší, kam přesně to půjdou. Jakmile se tam ocitne, tak nadšeně tleskne rukami o sebe, okamžitě aktivuje Byakugan aby se tam mohla pořádně rozhlédnout. *Neprovokovat? Takže když budu mít chuť na jednoho z nich tak to musím udělat nenápadně, jak asi chutnají. *S chutí si oblízne své rty při představě, jak asi musí chutnat něco tak výjimečné. Samozřejmě že při loučení kněžku obejme, pak se zbytek dne věnuje průzkumu tohoto světa. Až druhý den začne se studiem všech těch knih, které má k studování. Nejde o to, že si je jen přečte, ale prostě doslova každou knihu studuje. Když jí přestane bavit u čtení sedět nechá knihu otevřenou a s aktivním Byakuganem si někam lehne, aby z té dálky mohla číst dál, jen to musí vždy pak znovu otočit na další stránku. *
Kamimari (NPC): *Prijme pohár od Ayase a položí ho zase vedľa seba. Spraví zopár pohybov rúk a vytvorí si v nich akúsi malú krabičku, v ktorej je obsah, ktorý si pre Ayase vytvorila už dávnejšie. Nachádza sa tam Supesuringu, čo má byť pre Ayase také malé prekvapenie* Je to dar za tvoju disciplínu. Máloktorý z mojich žiakov dokázal také meditačné pokroky počas prvej hodiny. Takisto oceňujem aj to, čo si dokázala v predošlej dimenzii... Nečakala by som, že niekto dokáže tak dokonale prežiť a dokonca si zvyknúť na o toľko iné prostredie. Preto prijmi prosím môj dar... *Položí krabičku pred Ayase a čaká, kým ju otvorí* Nazýva sa to Supesuringu. Mám ho aj ja. *Ukáže jej chrbát svojej dlane, ktorý zdobí úplne identický dvojprsteň* Vďaka nemu otváram jednotlivé portály ale teba to začnem učiť až v moment, kedy si prečítaš všetky tie knihy. A zároveň budeš mať odo mňa istú misiu. *Otvorí pomocou svojho prsteňa portál do jednej z bezpečnejších dimenzií a postaví sa, aby mohla prah prekonať. Zároveň očakáva, že spolu s ňou prejde aj Ayase* Nie je tam voda, neboj. Nejaké to jazierko sa tam nájde ale nič extra. *Žmurkne na ňu a pre istotu ju v tomto ubezpečí. Vie ako zle Ayase znáša vodu. Každopádne, táto nová dimenzia je plná kvetov a ovocných stromov. Jedinou zverou sú tu mnohofarebné vtáky, ktoré lietajú oveľa rýchlejšie než tie, na ktoré môže byť Ayase zvyknutá zo svojho sveta* Volám ju dimenzia duševej harmónie. Chodím si sem občas oddýchnuť... Ponechám ťa tu nejaký čas s tým, že tu budeš len študovať. Nepoužívaj však prsteň, len sa uč s ním žiť. Nosiť ho na ruke... Je trochu ťažší, preto si musíš spočiatku zvyknúť. Jedla tu je dosť, ako na stromoch, tak aj na kríkoch. Akurát asi príliš neprovokuj vtáctvo. Samy od seba neútočia ale vedia sa dosť nahnevať, ak ich niekto provokuje. Všakže? *Spýta sa s úsmevom azúrovomodrého vtáka s oranžovým zakončením krídel, ktorý jej pristane na prste* Budem ťa občasne kontrolovať ale chcem, aby si si všetko do detailu naštudovala, dobre? Je tam všetko o vesmíre ako takom, o hmote v ňom, o portáloch... Všetko, čo potrebujeme pre ďalší tréning. Voda je inak takisto pitná... Nájdeš ju za tamtým kopcom. *Ukáže za menší kopec opodiaľ. Nechá vtáka opäť vyletieť na oblohu a objíme Ayase* Hlavne na seba dávaj pozor. *Pobozká ju na čelo a čaká, či bude mať nejaké otázky*
Ayase: *Už to trochu lépe chápe, soustředí se postupně na částí svého vlastního těla, každý jeden pramínek jejích vlasů, každý chloupek na jejích ouškách a ocásku. Každá jedna část jejího těla se dočká sví pozornosti ze strany Ayase. Přijde jí to jako věčnost jak to zkouší, jakoby tu seděla několik hodin. Poté otevře oči a podívá se do tváře kněžky, poslouchá její slova. *Ano je to docela příjemné, nevím jak to vysvětlit ale cítím se během toho lépe. *Pak si vezme pohár vody a napije se, sice ne zrovna moc ale jen tak decentně aby neměla takovou žízeň. *Děkuji. *Pohár vody kněžce zase podá a případně pokud si ho kněžka nevezme tak ho položí někam stranou vedle sebe. *
Kamimari (NPC): *Postupne pokyny k meditácii obmiena. Vysvetlí Ayase, aby sa začala postupne sústrediť ja jednotlivé časti tela samy o sebe* Postupne preskúmaj každučký kúsok svojho tela. Dlhé minúty sa venuj malému kúsku. *Vysvetlí a sama jej predvedie čo ma na mysli tým, že začne hľadieť na svoju dlaň* Všímaj si každý jeden chlpok, každú odchýlku, či jazvu. Aj tie najmensie detaily. *Postupne sa dostane až k celému telu a čaká, že ju bude Ayase nasledovať. Vzhľadom k tomu, že nie sú v reálnom svete, tak čas, ktorý tam plynie, by sa dal spočítať v sekundách. Celý meditačny proces je však zdĺhavý a tak môže prísť Ayase, že trvá večne* Meditácia je naozaj podstatná časť nášho tréningu, spočiatku budeš vedieť čerpat energiu len počas nej... Preto musíš svoje umenie meditácie zdokonaliť čo najviac. A neustále si meditáciu precvičovat aj po našom spoločnom výcviku. Okrem iného sa pri nej aj uvolnis a všetko stres opadne. Však je to príjemná činnosť? *Spýta sa po dlhšej dobe Ayase a poda jej na ovlaženie pohár vody. Sama sa napije, keďže z toľkého rozprávania jej trochu vysmädlo a čaj je už studený*
Ayase: *Má radost že toto už končí, upřímně jí to velmi začal nudit a srát. Změnu více než s radostí přijme, proto tedy sundá ze své hlavy knihy a zkouší meditovat. Vnímá pouze sama sebe, soustředí se na rytmus svého dechu a snaží se nevnímat své okolí. Pokouší se postupovat přesně podle rad, které jí Kamimari dala. Je to celkem uklidňující a odpočine si během toho. Sice nedosáhne meditace jako takové ale i tak to má uklidňující účinky když se nemusí stresovat s problémy života jako takového, které má každý. *
Kamimari (NPC): *Po hodine čerpania energie sa vráti späť k Ayase cez portál a vidí, že sa stále snaží. Zloží jej knihy z hlavy a zruší aj ten otravný hmyz* Na dnes s týmto druhom tréningu končíme, zajtra to budeme opakovať. Teraz prejdeme na meditáciu, o ktorej som hovorila. *Posadí sa pred Ayase do tureckého sedu, avšak stále pôsobí ako dáma. Zavrie oči a úplne zastaví aj hru na husle* Teraz zavri očká, Ayase-chan. Zavri oči a uvoľni každý kúsok svojho svalu v tele. Nevyvíjaj tlak na žiadnu časť tela. Ruky polož na svoje kolienka a zhlboka dýchaj. Sústreď sa len na vlastný dych a snaž sa v tejto polohe zotrvať čo najdlhšie. Potom pocítiš úľavu celého tela a po dlhšom tréningu tejto schopnosti aj voľnosť svojho ducha. Spriaznenie s okolím, čo je prvým krokom k čerpaniu energie vesmíru. *Vysvetlí, čo sa chystajú robiť* Meditácia pomáha aj prečistiť organizmus od či už fyzických škodcov vo forme rôznych baktérií ale zároveň aj od zlých myšlienok, ktoré neustále trápia naše hlavy. Človek sa vďaka meditácii dokáže vyrovnať ako s problémami, tak aj sám so sebou. A naučí sa mať rád takého aký je, aj s chybičkami, ktoré z nás robia ľudí. *Ona sama je skôr čosi ako nadčlovek ale nikdy sa tak nebrala*
Ayase: Ale to nejde, je to těžké. Musím dělat prudké pohyby a tak prostě kniha logicky upadne. *Odpoví nespokojeně Ayase a nafoukne svoje tvářičky. Na nic dalšího se kněžky neptá, složí si knihy na hlavičku, zavře očíčka a zkouší to znovu a znovu. Ovšem vždy jí knihy nakonec upadnout, sice první dva pokusy o zneškodnění hmyzu není problém, to jí knihy nespadnou ale při druhých a třetích pokusech upadne vždy a to jakoby to bylo pravidlo. Postupem času to ovšem vylepší a dokáže sejmout čtyři ty mršky, které má zneškodnit ale ani za tu hodinu co to má zkoušet nedosáhne toho aby dostala úplně všechny bez toho aby jí knihy spadli. *
Kamimari (NPC): *Pozoruje počínanie Ayase a vidí, že to má budúcnosť. Trénuje ju v tomto smere predovšetkým preto, aby v budúcnosti dokázala jak čerpať energiu na útok, tak sa vyhýbať útokom nepriateľa a v lepšom prípade aj útočiť. Tým jej však nebude zaťažovať zbytočne hlavičku* Popadali ti knihy, Ayase-chan. Prikázala som ti prestať spievať, nie udržovať rovnováhu. Znova. *Zavelí a opäť nechá hmyz vzniesť sa do vzduchu. V podstate sa kúsky rozmačkaného hmyzu akoby opäť zlepia a všetko začne nanovo. Kamimari zatiaľ pokvapká tyčinky ľahkou arómou mäty na ešte väčší pocit pokoja. Keďže ide o zrkadlovú dimenziu, nie je nutné, aby čakala opäť kým sa rozhoria. Môže si robiť čo chce. A keďže má načerpanej mnoho energie, tak tieto drobnosti jej zas tak moc energie nevezmú. Aj tak chce každopádne nejakú tú energiu načerpať, tak musí nájsť pre Ayase niečo na zabavenie sa* Ayase-chan, musím si na hodinku odbehnúť... Nechám mušky nastavené tak, aby sa celý cyklus opakoval až dovtedy, kým nezvládneš zničiť bez zraku všetky. A zároveň kým sa ti podarí nezhodiť z hlavy ani jedinú knihu... Pokiaľ sa nevrátim a ty to zvládneš, pokračuj len v meditácii. Nohy do tureckého sedu, ruky na kolená a zavrieť oči. A jediná vec, na ktorú sa sústreď, je tvoj vlastný dych. Dobre? *Po týchto slovách si vytvorí portál do jednej z mnoha dimenzií, aby tam mohla odísť čerpať trochu energie pre ďalší tréning. Pokiaľ by Ayase nemala už žiadne otázky, tak sa tam proste odoberie*
Ayase: *Knihy na hlavě sice má ale udržet je aby nespadli, je už těžší. Ayase ovšem pro zpěv nemusí, vyvíjet tolik pozornost jak by čekala tak se věnuje hlavně rovnováze knih na své hlavě. Když v tom ucítí něčí prst na svých ústech a tak je nucena přestat zpívat. Pak zavře oči, ovšem není si jistá jednou věcí, zda si má stále udržet knihy na hlavě nebo už nejsou potřeba. Má tedy zavřené oči a soustředí se jen na svůj sluch, který má několikrát lepší než člověk díky tomu že má sluch jako vlk a tak slyší naprosto dokonale. Ovšem i tak to je pro Ayase velmi těžké, protože zvuk hmyzu a zvuk hudby jsou synchronizované. Ovšem v několika momentech dokáže oddělit zvuky hmyzu nebo co to je od melodie hudby a tak ihned vystřelí rukou, směrem k jednomu z nich chytne ho do ruky a rozmačká ho. Takto to opakuje, vždy když dokáže sluchem změřit jednoho z nich, ovšem stane se, že jí při druhém pokusu zabít hmyz spadnou všechny knihy z hlavy. *
Kamimari (NPC): *Pokladá jej na hlavičku jednu knižku za druhou a občasne pre sťaženie úlohy trochu zrýchli alebo naopak spomalí tempo hry na husle. Nechá chvíľku Ayase potrápiť, musí to do nej proste vtlct. Po chvíli jej položí prst na ústa* Teraz spev nechaj tak. Melódiu pier takisto. Tvojou ďalšou úlohou bude zneškodnenie parazitov bez pomoci chakry a bez použitia zraku. Musíš sa plne sústrediť na zvuk odlišujúci sa od melódie huslí. *Vysvetlí jej nové pravidlo a zloží prst z jej úst. Následne položí ukazovak a prostredník pravej ruky na očné viečka Ayase a zatlačí jemne smerom dole, aby jej očká zavrela* Začíname. *Odštartuje a lusknutim prstov sa v miestnosti objavia malé nepríjemné muchy. Začnú krúžiť okolo Ayase ale nevydávajú klasický zvuk, ktorý vydávajú bežné muchy. Jedná sa o akúsi kombináciu bzukotu spojeného s melodiou, ktorú vydávajú husle. Aby to mala Ayase ešte ťažšie, opätovne mení rýchlosť hry na husle a miestami ju synchronizuje so zvukom hmyzu*
Ayase: He? Já zpívala? *Zeptá se Ayase trochu zmateně a vzhlédne směrem ke kněžce, zahledí se jí do očí. Pak se ovšem věnuje jen zpěvu, zavře očíčka a místo broukání si začne zpívat. Je to její úplně první písničku, kterou se naučila zpívat. Sice ano byla vedená k flétně, ale zpěv jí také baví a dokonce ještě více než hra na flétnu (Zpívá toto odkaz » ). Je připravena na to aby jí Kamimari dala na hlavičku nějakou tu knížku i když nakonec jich bude více, nyní se soustředí hlavně k tomu, aby zpívala a případně se moc nepohla a neshodila knihu, kterou jí Kamimari nejspíš dá na hlavu. *
Kamimari (NPC): *S nádherným úsmevom zdobiacim jej plné pery sleduje svoju žiačku ako si užíva príjemnú atmosféru okolo. Vytvorí si hŕbu kníh s prázdnymi stranami a položí ich pred Ayase* Ayase-chan, teraz ti budem na hlavu pokladať jednotlivé závažia. Tvojou úlohou bude pokračovať v speve a zároveň budeš musieť udržať závažia na hlave. Postupne budem pridávať ďalšie, tak sa prosím priprav. Momentálne to pre teba bude pravdepodobne mrhanie času ale do budúcna sa ti to zíde... Nikdy nevieš kedy budeš musieť zvládať mnoho vecí naraz. *Po svojich slovách zdvihne jednu knihu, aby ju mohla položiť Ayase na hlavu. Dáva pozor, aby jej nezatlačila na ušká a nespôsobila tak zbytočnú bolesť*
Ayase: Děkuju. *Rychle vypije zbytek čaje, aby si mohla vzít talířek, na kterém jsou Dango, jednu tyčku si rovno uvezme do volné ruky a ihned jednu kuličku sní, spokojeně u toho zamručí a přivře během toho oči. Samozřejmě že Kamimari následuje, docela jí zajímá, co jí chce ukázat, tedy minimálně předpokládá, že jí něco bude ukazovat. Sice by jí ráda položila ještě jednu otázku, ale to nemá s tréninkem a Jigenem nic společného. *Jeeeee, to je krásné. *pochválí Ayase onu meditační místnost, když se tam ocitne. Nemá slov a rozhlíží se okolo sebe a i nad sebe. Ovšem to nejlepší teprve přijde a to v moment kdy se ozve hudba nebo spíše melodie, kterou vydávají malé housličky, Ayase je hudebně nadaná a hudbu má opravdu ráda takže jí to okamžitě zaujme. Když dojí Dango talířek položí stranou na zem a posadí se vedle kněžky stejně jako ona, zavře oči a vnímá tu hudbu míru. Ovšem nevědomky si začne tuto melodii broukat svým sladkým hláskem, ani si to ona sama neuvědomuje a během chvilky se s tou melodii se synchronizuje a někdo by řekl, že to s těmi housličkami má nacvičené. *
Kamimari (NPC): Si naozaj bystré dievča. *Opäť ju pochváli a čajík jej doleje* Vezmi si čajíček a poď so mnou. Knihy tu zatiaľ nechaj... Oh a to jedlo. *Vytvorí pre Ayase tanier s dango guličkami* Moc tých vašich terajších jedál nepoznám... Z čias, kedy som žila na zemi, som poznala prevažne len plané polievky a suchý chlieb ak vôbec... Keď zo mňa ešte nebola gejša a bola som len maiko v zácviku, tak boli podmienky dosť kruté. *Zľahka sa usmeje pri spomienke na svoje dávne časy a podá Ayase tanierik. Potom jej dá ruku okolo ramien a vydá sa do inej miestnosti. Prejde cez dlhú chodbu až nakoniec vojde do jedných dverí. Vnútri sa nachádza len prázdna miestnosť osvetlená aromatickými sviečkami. Hore je zavesená miska, v ktorej je zapálená vonná tyčinka* Toto je moja, teraz aj tvoja meditačná miestnosť. *Ukáže na celú miestnosť. V tmavom kúte sa zrazu pohnú malé husličky, ktoré začnú po lusknutí Mari samy od seba hrať a naplnia miestnosť príjemnou melódiou, ktorá privádza do duše čistú harmóniu. Kamimari sa posadí na zem do tureckého sedu a pobúcha po zemi vedľa seba, aby sa posadila aj Ayase* Poď ku mne, Ayase-chan. Keď doješ, zavri oči a nechaj sa unášať tým mierom. Dovoľ čistote tejto miestnosti, aby prešla až do tvojho vnútra a oslobodila tvojho ducha od fyzického tela. *Na dôvažok svojich slov zavrie aj ona oči a nechá sa unášať absolútnym a nič nerušeným pokojom*
Ayase: Chápu, čerpat ze světa v jakém jsem, není možné, sice dle teorie by toho dosáhnout jít šlo, ale není to prokázané a teorie prokazuje, že to je riskantní a má to negativní dopad. Celkem to chápu, takže můžeme pokračovat dál, jen jsem si chtěla toto ujasnit, ale nyní to už chápu. Mimochodem omlouvám se, že jsem neodpověděla, ano ráda si dám další čaj. Nebylo by i něco s bystrou chutí? Myslím jídlo, stále cítím v ústech tu hnusnou chuť syrového masa, které jsem za ten týden stihla sníst.
Kamimari (NPC): *S priateľským úsmevom prikývne na jej tvrdenie a pohladka ju po hlave* Si naozaj bystra hlavička, Ayase-chan. *Pochváli ju a pohodlne ale stále na úrovni sa oprie o operadlo. Rúčky zloží v lone a zhlboka sa nadychne* Popravde, tento záhadný princíp nechápem ani ja ale skúšala som to už mnohokrát. V jednej z tisícov kníh však jeden uživatel Jigenu spomínal, že keď sa mu podarilo načerpať energiu z dimenzie, v ktorej sa nachádzal, tak zničil niečo, čo mu bolo drahocenne. Nemám túto teóriu potvrdenú, pretože mne osobne sa to zatiaľ nepodarilo. Je dosť možné, že je to len vymyslená historka a naša moc žiaľ tak ďaleko nesiaha. Pretože dane portály sú pre nás čosi ako prostredníci danej energie, poskytujú nám možnosť energiu prijať. Takto to chápem ja. *Vysvetlí, hoci si svojím tvrdením úplne istá nie je. Netuší, či jej slovám porozumie aj dieťa*
Ayase: *Pozorně poslouchá každé slovo a pozoruje obrázky v knížce, ta temná dimenze Ayase docela zaujme a je to na ní vidět, ono jak se říká zakázané ovoce chutná nejlépe. Pak rychle zakroutí hlavičkou, umřít se jí kvůli té temné dimenzi určitě nechce. Radši spíš přemýšlí, jaké to musí být, dokázat se povznést na takové úrovni jak to tu Kamimari vysvětluje, sice toto bude potřebovat ještě hodně vysvětlování než to Ayase plně pochopí. *Takže ještě ohledně toho čerpání, pokud bych si v tom světě, ve kterém jsem musela přežít vytvořila portál do jiného světa tak z toho jiného světa bych dokázala čerpat tu energii? Nějak mám problém to pořádně pochopit, pokud chci čerpat nějakou tu energii musím mít otevřený portál do jiného světa, respektive nemohu čerpat ze světa, ve kterém se zrovna nacházím.
Kamimari (NPC): *Pokrúti hlavou a otočí ďalej na stránku, kde je vyobrazena temná dimenzia* Môžeš čerpat v akejkoľvek dimenzii, ktorá bola vytvorená povedzme prirodzene, bez zásahu človeka, respektíve užívateľa Jigenu. V akejkoľvek dimenzii, do ktorej vkrocis. Ale nikdy nemôžeš čerpat z danej dimenzie, v ktorej si, vždy musíš otvoriť portál do nejakej inej a čerpat z nej. Zrkadlova dimenzia však túto vymoženost nemá, preto musíš načerpať energiu prv, než do nej vstúpiš. *Vysvetlí a ukáže na obrazok* Toto je znázornenie dimenzie, z ktorej nikdy... Opakujem NIKDY energiu necerpaj. Je to príliš nebezpečné a mohlo by ťa to zabiť. Nachádza sa tam množstvo negatívnej energie a som si istá, že zistíš, keď v nej budeš alebo keď ju otvoríš. *Vysvetlí a otočí ďalšiu stránku, kde sa modli akási vedma a od nej sa oddeľuje jej spiritualny duch* Aha, toto je trochu estetickejsie znázornené to, čo ťa budem najbližšie učiť. *Potuka prstom po obrázku a napije sa z čajíka* Dokonale oddelenie však dokáže len málokto, ani ja to neviem. Viem však svoju myseľ povzniesť tak daleko, že dokážem Vďaka tomu vnímať mnohé nevídané veci. Dokážem si viac vážiť všetko živé okolo seba a vdaka tomu lepšie porozumieť prírode. Aj preto ku mne zvieratá inak vzhliadaju, cítia dobro vo mne a to, že žijem inak než ostatní. Snažím sa vždy ušetriť čo najviac životov ale keďže je dimenzii mnoho, nestíham strážiť každú a tiež nie vždy stihnem prísť včas a zabrániť pohrome. *Smutne si povzdychne a doleje si čajík* Prosíš si ešte? *Spýta sa aj Ayase a ak privoli, tak doleje čajík aj jej*
Ayase: Takže nemohu čerpat někde jinde, náš svět je ten jediný v jakém lze vesmírnou energii čerpat v jiných to nejde, chápu? *Zeptá se ještě v rychlosti a opět pak vnímá poučování a vysvětlování ze strany kněžky Kamimari. *Takže fyzičku už zavládlou mám, ale musím najít rovnováhu mezi fyzickou stránkou a tou psychickou nebo spíš duševní? *Ayase se ptá svými slovy, pokud jí to totiž Kamimari vysvětlí způsobem jakým to Ayase pochopí, mohlo by to ulehčit pár věcí. *
Kamimari (NPC): *Mari je spokojná, že sa Ayase tak veľmi pýta a zaujíma o toto umenie. Preto pretočí na ďalšiu stránku* Presne ako hovoríš. Nie je to možné, pretože táto dimenzia je o niečo iné než klasické. Nemá správnu štruktúru... U vás na zemi to však samozrejme ide a na základe tvojich skúseností sa zároveň aj neustále zvyšuje množstvo energie, ktorú môžeš načerpať. *Vysvetlí a ukáže na obrázok, kde je vyobrazený človek, ktorý medituje a vedľa neho je otvorený portál* Ako prvé po štúdiu začneme s meditáciou. Je to najlepší spôsob ako sa naučiť čerpať energiu. Musíš totiž dokázať tú energiu vycítiť každou bunkou svojho tela. Zatiaľ to tak pravdepodobne necítiš ale jakmile dokážeš v úvodzovkách oddeliť svoju spirituálnu časť, teda dušu vo voľnom preklade, tak to pochopíš.
Ayase: *Má radost že bude mít nějakou literaturu a tím pádem doslova nějakou zábavu, Ayase tu bude mít co dělat to je to hlavní. Teď se ale hodlá věnovat kněžce, která jí bude překládat nějakou knížku, která je psaná v podivném textu, kterému Ayase prý nebude rozumět. Pozoruje obrázky v knize, které jí Kamimari ukazuje a pozorně poslouchá každé její slovo, každé nové informaci přiřazuje důležitost největší úrovně. *To čerpání energie, tady v této zrcadlové dimenze to není možné, ale například v mém světě je možné tu energii načerpat že? Co jiné dimenze, nebo spíš jiné světy. Je v nich možné taktéž čerpat? *Zeptá se trochu zvědavě, momentálně jí zajímá tento fakt. Vše co jí Kamimari prozatím sdělila, chápala, ale co se týče čerpání té vesmírné energie je pro Ayase trochu záhadou. *
Kamimari (NPC): *Mávnutím ruky vytvorí na kolenách Ayase aj akési kvietkované spodné prádielko. Keď sa Ayase opäť vráti, dá si prameň vlasov za ucho a posunie k nej niekoľko kníh* Toto bude tvoja literatúra na dobu, kedy budem cestovať niekam inam. Dnes si preberieme niečo málo z tejto knihy, ktorú napísali moji predchodcovia. Táto je písaná v starom písme, ktoré rozlúštiť trvá roky. Preto ti ho budem prekladať ja sama. *Otočí na prvú stránku a ukáže na prvý obrázok, v ktorom sú znázornené rôzne galaxie. Okolo nich akoby poletujú prstence a rôzny hviezdny prach* Toto je drobná ukážka vesmíru. Skladá sa z rôznych iných galaxií, ktorých súčasťou sú aj planéty. Na rozdiel od miesta, kde žiješ, je vo vesmíre neskutočná zima a len my, cestovatelia, dokážeme prežiť určité klimatické podmienky na planétach. *Pretočí stránku, kde je vyobrazený prsteń, ktorý má na ruke aj Kami* Toto je Supesuringu, prsteň, ktorý nám umožňuje cestovať. Ide to však naozaj namáhavým spôsobom, pretože spočiatku musíš zistiť, ako prijímať energiu. *Vysvetlí a ukáže okolo seba* Vzhľadom k tomu, že toto je zrkadlová dimenzia, tak tu to nepôjde. Táto dimenzia je totiž vytvorená energiou, ktorú som načerpala v inej dimenzii. *Vysvetlí a odpije si z čajíku* Každopádne, kniha ďalej pojednáva o samotnej podstate vesmíru. Nesmieš ho brať ako celok, jedná sa o drobné čiastočky a musíš si vážiť každú jednu z nich. Každý kúsok energie, ktorý prijmeš, musíš brať ako dar. A v žiadnom prípade ho nezneužívať.
Ayase: Uhm, nebylo by i spodní prádlo? *Myšlenka že se mimo dimenzi ocitne, nahá jí trochu vyděsí, mávne nad tím rukou, nemá v plánu v nejbližší době někam chodit. Pak se oblékne do kimona, případně si oblékne i spodní prádlo pokud jí ho kněžka vytvořila. Pak ručníky zase rychle odnese do koupelny a rychle se zase vrátí a posadí se ke stolu. *Děkuju, kimono, botičky mám z toho radost. *Vezme si mezi dlaně čaj a maličko se napije, je to ještě horké a nerada by si spálila jazyk, takže se napije jen trochu. *
Kamimari (NPC): *Keď konečne príde Ayase, Kami jej vytvorí ružové kimono s fialovymi kvetinkami, ktoré by jej malo padnúť ako uliate* Môžeš si to obliecť. Ale mysli na to, že jakmile opustíme dimenziu, ocitnes sa asi nahá.... *Smutne povzdychne a poposunie k nej šálku s čajom* Nemusíš sa hanbiť, obe sme ženy. Až budeš oblečená, tak sa pokojne posad, povieme si trošku teórie. *Sama si zatiaľ do notesu značí rôzne poznámky, aby nemala Ayase pocit, že po nej pokukuje. Bola predsa vychovana na určitú úroveň a tak vie, čo sa patrí. Ku kimonu jej však vytvori aj akési čierne balerinky. Nechce jej vytvárať drevaky na podpätku, ktoré má ona, pretože až moc dobre vie ako dlho trvá naučiť sa v nich chodiť. Ona ako gejša sa to učila roky rokuce, kým dosiahla úroveň chôdze v nich, ktorú má dnes*
Ayase: Děkuji. *Odpoví Ayase a rozeběhne se do koupelny, tam ze sebe strhne všechno oblečení a nahází ho na jednu hromadu. *Fuj bude nejlepší to pak spálit. *Podotkne s úsměvem a nejdřív si dá sprchu, krev z ní stéká a barví vodu do ruda. Místy je krev už docela ztvrdlá a tak je trochu těžké to ze sebe vše dostat. Když už voda není rudá od krve ale už čistá tak si napustí horkou vanu a do ní se položí, spokojeně během toho oddechuje. Všechny její svaly se uvolní a její tělo si aspoň odpočne a uvolní. Ještě pořádně vydrhne svoje vlásky, ouška a ocásek. Vše pořádně namydlí a pak spláchne, vyleze ven z vany a vypustí vodu. Zabalí se do bílého ručníku a vytvoří si z něj jakoby šatičky, zabalí si do něj i vlásky překvapivě i ocásek, její mokrý ocásek totiž vypadá hrozně skoro jako krysí. Takto si to začne cupitat za kněžkou hezky bosou. *Hotovo, cítím se svěže, jako jsem se necítila dlouho.
Kamimari (NPC): *Vojde dnu spolu s Ayase a posadí sa za stolik* V poriadku. Chod touto chodbou a na konci zaboč doprava. Je tam kúpeľňa. *Ona sama sa zatiaľ začíta do nejakej knihy a pomaly si dáva na zvlášť kôpku literatúru, ktorú poskytne Ayase. Prichystá si takisto aj tabuľu a zmyvatelne perá na ňu. V zrkadle si trochu upraví vlasy a premýšľa nad tým, ako sa z Ayase mohla stať taká divoká šelma. Niekoľkými machnutiami ruky si pritiahne k sebe z policiek este zopár kníh a nalistuje určite strany, do ktorých si dá záložky. Následne opäť pripraví čaj a na stôl dá dve šálky, do ktorých z neho naleje. Samozrejme zelený, jej obľúbený*
Ayase: *Vyleká se, okamžitě jakmile spatří kněžku tak vycení zuby a zavrčí, jako kdyby byla vlk. Chvilku si kněžku prohlíží, než si uvědomí o, co vlastně jde. Zmateně zamrká a podívá se na své ruce a postaví se jako normální člověk. *Ups, takhle jsem ještě nezdivočela. *Podotkne a přijde ke kněžce, bojí se jí moc dotýkat, aby jí neušpinila krví. Samozřejmě že do portálu vkročí společně s ní a tak se ocitne v dimenzi, ve které už jednou byla, jedná se o tu obrovskou knihovnu. *Uhm asi bych se měla umýt a převléknout a zuby bude potřeba taky vyčistit a vypláchnout ústa. Maso a krev ze mě páchnou a to odevšad.
Kamimari (NPC): *Nastal čas kedy sa rozhodla vrátiť pre Ayase. Otvorí portál do dimenzie, v ktorej ju nechala a snaží sa ju nájsť. Objaví ju až v jaskyni a sprvu nevie, čo si myslieť. Na druhú stranu musí uznať, že Ayase dokonale splynula s prírodou a zvykla si na tunajšie zvyky* Ayase-chan, pod. *Otvorí náruč pripravená vziať malú Ayase so sebou. Zároveň zatvorí portál a otvorí nový, ten, kde má celú zbierku kníh* Pôjdeme tentoraz niekam, kde vzdelame tvoju hlavičku. Posledný krok k tomu, aby si mohla získať prsteň. *Žmurkne na ňu* A neboj, nebude to tá dimenzia, kde je voda. *Doplní pre istotu so smiechom, keďže si až moc dobre pamätá, ako na vodu Ayase reagovala*
Ayase: *Už je to nějaká doba co Ayase dostala za úkol přežít v tomto světě, nesměla použít chakru Kamimari Ayase oznámila, že to pozná. Takže ji nepoužívala, místo toho poté co vkročila do lesa a nějakou dobu v něm přežívala, kompletně zdivočela. Z velké části v Ayase převládla její zvířecí část, doslova zdivočela a je na úrovni zdejšího predátora, který je v potravním řetězci celkem vysoko a loví různá zvířata a pojídá je doslova syrová. Jeskyně ve které se zabydlela je plná ohlodaných kostí, svými zoubky se dostane kamkoliv, takže sní téměř vše z těla zvířetem kromě některých vnitřních orgánů, které vyhazuje ven z jeskyně. Ayase je celá od krve, její kdysi krásné modré vlásky jsou nasáklé krví a jsou už spíše rudé. Nyní se Ayase prochází lesem a chodí po všech čtyřech, styl jakým chodí je doslova zvířecí jako u predátora. *
Koniec: Bon Voyage
Satsuki: *Prechádza sa púšťou keď tu zrazu sa objaví škaredý chlap, ktorý k nej priloží ruky s použitím Shiki Fuuin. Zapečatí celú jej dušu a uvoľní sa Rebi, ktorý ho zožere.*
---: ---
Kinshi Iruso: (Místnost pro kočičí senjutsu není založena)*Když kdysi Kinshi mluvil se svými kuchiose OSEROTTO při tom když měl dlouhou chvíli tak se dozvěděl o existenci senjutsu. Kinshi chvíli pobíhal po svém hradě a stále přemýšlel o této možnosti.* „Velká síla, přírodní chakra, trénink. Zní to dost lákavě, ale je to opravdu ta správná cesta?“ *Kinshi seděl v pátém patře Ten no Shiro kde, měli společné obytné prostory s Ginou. Zvedl se a došel k balkónu. Vytáhl z kapsy bílého pláště potřísněného červenou tekutinou krabičku s cigaretami. Chvíli si s ní pohrával a nakonec ji otevřel. Díval se na filtry od cigaret, jelikož každý měl jinou barvu. Následně jednu z nich vytáhl a rychlým vytasením svého zapalovače si ji zapálil. Porozhlédl se po celé Kumo.* „Dokázal jsem svou vesnici dostat opět na nohy a zotavit ji. Teď bych musel odejít a trénovat někde úplně jinde nežli v mě známých místech. Stojí mi to za to? Odejít od Giny? Od povinností? Od mých výzkumů?“ *Potáhl si a vypustil z úst dým.* „Páni. Tahle úroda je skvělá.“ *Pomyslel si a podíval se na cigaretu zabalenou ve vínově rudém papíru a zlatě obaleným filtrem. Opět se porozhlédl po Kumo. Kinshi následně shodil svůj plášť na zem a posadil se do křesla. Potahoval ze zbývající části doutnající cigarety. Ještě chvíli se rozmýšlel. Nakonec přece jen učinil rozhodnutí.* Myslím že je na čase udělat další krok vpřed. *Kinshi si rozkousl prst a složil pečetě. Pomocí kuchiose no jutsu si přivolal opět OSEROTTA. Ten se před ním zjevil ale netušil proč.* (Oserotto) Co potřebuješ? (Kinshi) Rozhodl jsem se. Chci podstoupit trénink pro přijímání přírodní chakry a zvládnutí senjutsu jak jsi o tom minule mluvil. (Oserotto) Jsi si jistý? Může to být na dost dlouho. A trénink taky nebude ani trochu jednoduchý. S tím počítej. (Kinshi) Je mi jasné že to nebude procházka růžovým sadem. Ale chci to podstoupit. Rozhodl jsem se a nemíním to brát zpět. Jasné? (Oserotto) Dobře. Tak si pobal věci co opravdu potřebuješ pro sebe a vyrazíme. (Kinshi) Na jak dlouho to bude? Ať vím co si vzít. (Oserotto) Co já vím. Může to být i pár let. *Kinshi se při tomto zarazil. Ale co se dalo dělat. Do svitků si dal větší část oblečení a jeden svitek byl čistě pro cigarety. Přece jen když má jít na tak dlouho tak ani neví jestli by to všechno zvládl. Jeho pas jako vždy byl obsazený pomocí Satsujin Hane.* (Kinshi) Jsem připraven. Můžeme vyrazit. (Oserotto) Dobře. Chyť se mě a já tě dostanu ke chrámu Kitipon. *Kinshi se chytl Oserotta a než se nadál tak se objevil v Neko no Ongaeshi. Kolem byly sochy koček. Kinshi jich viděl tolik že je ani nespočítal.* „Kde to sakra jsem? Co to je? Takových koček všude.“ *Oserotto na něj promluvil.* (Oserotto) Nestůj tam. Pojď. Musíš se seznámit s vůdcem našeho chrámu. Ten tě bude Senjutsu učit. *Kinshi kývnul a vyrazil za Oserottem. Procházel Neko no Ongaeshi a kochal se každým pohledem na toto zvláštní místo.* „Wow. Nikdy bych nečekal že něco takového může existovat. Je to jak kočičí království. Trochu mě to děsí.“ *Všude okolo Kinshi viděl kočičí sochy, kočky, potůčky, rozdrápané stromy či rozdrásané kusy látek. Prostě šlo poznat že tu žijí kočky a kočky.* „Už jen tu pustit pár myší a začne sranda.“ *Zasmál se trochu v hlavě. Ale nehodlal něco podobného říkat nahlas jelikož sám nevěděl jak by to mohlo dopadnout a nechtěl riskovat že ho taky nějaká velká kočka zakousne.* (Oserotto) Tady se budeš učit. V tomto obřím domě. *Kinshi pohlédl na obrovskou stavbu. Byl to kočičí chrám Kitipon. Kinshi byl uchvácen. Chrám podepíraly velké kočičí sochy v podobě sloupů a to stejné bylo i u vchodu který byl tvořen sochou 2 spojených koček pomocí tlapek a tak vytvářel jakýsi portál pro průchod.* Páni. Majestátní stavba. *Oserotto se jen usmál a pobídl Kinshiho ke vstupu dovnitř. Kinshi tedy vstoupil. Uvnitř byl obrovský prostor. Jednalo se o velkou halu která se táhla velký kus před něj a velký prostor do šířky. Kinshi byl doslova uchvácen.* (Oserotto) Tam v těch dveřích na konci najdeš Nekomata. Ten tě naučí všemu co budeš potřebovat. Já půjdu dělat své věci. (Kinshi) Díky Oserotto. Snad nebudou žádné problémy. Měj se pro zatím. *Kinshi vykročil směrem k obřím dveřím na konci dlouhé uličky v chrámu. Dveře byly 15 metrů do výšky. Kinshi se trochu zarazil.* „K čemu potřebuje kočka tak obří dveře?“ *Zaklepal a vstoupil. Uvnitř uviděl obrovskou asi 15 metrů velkou kočku.* „A kurva.“ *Kinshi pohlédl vzhůru.* Dovoluji si pozdravit velkého Nekomata. Já jsem Kinshi Iruso a přišel jsem se učit umění senjutsu. *Nekomata na něj pohlédl a odfrknul si.* (Nekomata) Proč si myslíš že bych tě učil senjutsu ty červe. (Kinshi) Byl jsem odkázán jedním od vás na vás. (Nekomata) A kdo ti prozradil ono tajemství skrčku? (Kinshi) Oserotto ctěný Nekomato. (Nekomata) Ts. Kocour malej. Ale jsi si jistý že to dokážeš? Že se dokážeš naučit přijímat přírodní chakru? Beztak dopadneš jako všichni ostatní. Bude z tebe kamenná kočičí socha. Další dekorace pro můj chrám. *Kinshi zrudl zlostí.* Nejsem budižkničemu jasný? Zvládl jsem už spousty věcí. Poradit si s nějakou přírodní chakrou zvládnu taky sakra. *Nekomata k němu přiblížil svou tvář a zafuněl.* (Nemokata) Opovažuješ se na mě zvedat hlas? To snad nemyslíš vážně červe. (Kinshi) Nenechám se urážet jen kvůli vzrůstu jasné? Jsem tu kvůli tomu abych se učil a ne poslouchal tvoje výlevy nálad. Budeš mě učit ty arogantní zvíře? *Nekomata se zasmál.* (Nekomata) Tohle se mi líbí. Dobře. Budu tě učit. Ale nebude to nic lehkého kiiii…. (Kinshi) Kinshi Iruso. (Nekomata) Kinshi Iruso. Dobře. Tak pojď se mnou. *Nekomata se zvedl na čtyři a vyšel ven ze své komnaty a za ním hned vyšel i Kinshi. Šel po boku Nekomata. Došli až na větší plácek u malého potoka. Nekomata se posadil na zadní a ukázal na malý poražený pařez.* (Nekomata) Tam si sedneš a budeš úplně v klidu. Nebudeš se ani hýbat a nebudeš vůbec přemýšlet. Budeš jen vnímat všechnu chakru kolem sebe. Tu přírodní. Svleč se do kalhot. Bude ti to pohodlnější a navíc když příjmeš moc přírodní chakry kterou nebudeš moci ovládat tak se začneš měnit na kočičí sochu. Tomu předejdeme touto tyčí. *Nekomata vytáhl z nedalekého křoví černou tyč. Kinshi se mezi tím svlékl tak že měl pouze kalhoty. Posadil se na pařez o kterém Nekomata mluvil.* (Kinshi) K čemu? To mě tím chceš mlátit? (Nakomata) Když se začneš měnit tak tě tím hold praštím. Tím z tebe dostaneme přírodní chakru která by ti mohla být zhoubou. Sedni si jak je ti to pohodlné a soustřeď se. Já tě budu hlídat. *Kinshi se posadil do tureckého sedu a ruce si položil dlaněmi dolů na kolena. Nejdřív myslel a tak ucítil několik ran na zádech od tyče.* (Nekomata) Soustřeď se. Nesoustředíš se. Klepou se ti oči. Vidím to. *Kinshi vyčistil svou hlavu a vypustil všechny myšlenky. Začal pociťovat něco zvláštního. Jako by kolem něj něco plynulo, ale nebylo to moc intenzivní. Došlo mu že to bude asi to o čem se mluvilo. Nemokamata zatím seděl s připravenou holý. Kinshi se soustředil dále. Nedařilo se mu zatím nijak příjmout přírodní chakru ale už ji dokázal cítit. Sice ne moc ale aspoň částečně to dokázal. Otevřel oči a před ním seděl Nekomata.* (Nekomata) Dobře. Vidím že už něco cítíš. Ale toto nebude jediná část tvého tréninku. Pojď čeká tě překážková dráha. *Nekomata dovedl Kinshiho až k místu kde byla obří kočičí překážková dráha. Kinshi se trochu zarazil. V hlavě se mu přehrával jeden scénář za druhým jak by to mohlo dopadnout. Opravdu to byla dráha udělaná tak aby na ní obstála jen kočka. Skoky z výšky a podobně.* (Kinshi) Tohle zvládnu v pohodě Někomato. (Nekomata) „zasmál se“ S chakrou by to možná byla hračka ale ty můžeš použít jen a pouze chakru přírodní. Žádnou jinou. Tato dráha je pod bariérou která blokuje jakoukoliv jinou chakru než tu přírodní. (Kinshi) Zbláznil ses? To nemám šanci. *Nekomata se zasmál a začal Kinshiho popohánět holí na dráhu. Kinshi se snažil jakkoliv se dostat pryč ale nakonec už stál na jednom z pilířů dráhy. Pochopil, že není již cesty zpět. Nekomata se na něj usmál. Kinshi začal skákat na místa kam se měl dostat. Nebylo to tak jednoduchý Kinshi skákal po místech a častokrát ztrácel rovnováhu. Došlo mu, že toto je nad jeho síly. Ale Nekomata ho nepustil z dráhy dokud ji nedokončí. Kinshi se tedy snažil. Byly zde natažené provazy po kterých se musel dostat, ostré špice na kterých se musel šikovně chytit nebo se od nich rovnou odrazit, kličkování mezi nebezpečnými překážkami a zkouška reflexů kdy vystřelovaly senbony na toho kdo probíhal. Když dorazil na konec dráhy měl v sobě Kinshi zabodáno velké množství senbonů. Nekomata se jen zasmál. Vzal ho do chrámu kde ho ubytoval v jedné malé místnosti. Kinshi byl ještě předtím než tam došel ošetřen. Tělo ho však bolelo a vyčerpanost byla obrovská. Další den se to celé opakovalo znovu. Sezení a snaha o načerpání přírodní chakry a následné běhání po překážkové dráze kde opět přišel k nemalým zraněním. Asi až po týdnu se začali ukazovat první pokroky. Kinshi při sezení na pařezu již začal cítit přítomnost čehosi jiného ve svém těle. Byla ona přírodní chakra ale v opravdu malém množství. Kinshi však nejásal ani neztrácel koncentraci. Kdo ví co by ho potkalo. Cítil jak se mu ucho mění na kočičí. Najednou však toto přerušila rána Nekomatovou holí do jeho zad. Kinshi jen zasyčel bolestí a přírodní chakra najednou byla úplně pryč z jeho těla. A začal znova. Celý proces se opakoval. Kinshi dokázal už do svého těla dostat stopy přírodní chakry ale stále to nebylo dost aby to mělo nějaký zásadní účinek. Pouze ho čím dále tím víc bolely záda od ran chakrovou holí Nekomaty kterou z něj vyrážel přírodní chakru aby Kinshi neskončil jako kamenná kočičí socha. Následně opět přišla na řadu překážková dráha. Byla to spíš Kinshiho noční můra. Vždy si od tam odnesl pouze zranění a nic jiného. Odmítal tam vstoupit. Avšak zase neměl na výběr. Probíhal dráhou. Senbony ho opět zasáhly ale bylo jich opět méně než předtím. Sice ne o moc ale bylo. Kinshiho reflexy a tělesné proporce a schopnosti se zlepšovali. Netušil kam tímto Nekomata míří. Byl z toho všeho však dost vyčerpaný. Takhle to šlo dál a dál. Kinshi Byl z toho všeho už uhnaný a utahaný. Ten trénink byl tvrdší než si představoval. Ale sám pozoroval že to pomalu nese své ovoce. Kinshi po nějaké době co ještě trénoval došel na jednu fintu jak se dostat jednodušeji skrze dráhu kterou musel denně absolvovat. Byla to přece jen kočičí dráha a tak si jednou řekl že to zkusí na čtyřech. Ihned se mu začalo dařit lépe. Nekomata se jen usmíval. Po delší době co trénoval přijímání přírodní chakry konečně zvládl do svého těla přijmout dostatek na to aby dosáhl aspoň trochu Sage modu. Jeho uši se změnili na kočičí, objevilo se něco jako fousky na jeho tváři a narostl mu ocas. Kinshi se při první proměně zděsil. Ale dlouho mu tato proměna stejně nevydržela. Dokázal tuto formu udržet asi jen minutu. I tak Nekomata byl rád za takový pokrok.* (Nekomata) Vidíš. Už dosáhneš dostatečné kapacity přírodní chakry aby jsi se změnil. Ale neumíš s ní hospodařit. Musíš se to naučit. Ještě nějakou dobu to bude trvat chlapče. (Kinshi) Díky. I tak jsem rád že jsou vidět pokroky. Už jsem tu dost dlouho tak už bylo na čase aby šli pokroky vidět. (Nekomata) To je pravda. Tak teď šup na překážky. *Kinshi si jen povzdechl a opět vyrazil k dráze a pustil se do běhu. Už se dokázal dost rychle po této dráze pohybovat a vyváznout i bez vážných zranění. Čas šel dál a Kinshi už zvládal Sage mod udržet déle než předtím. Nekomata ho však ani trochu nešetřil. Jakmile Kinshi vždy dosáhl Sage modu tak musel jít na dráhu. Tam to musel zvládnout s modem celé přeběhnout a neschytat ani jeden zásah. Vždy mu však došla chakra a tím se i mod přerušil. Kinshi tak musel ještě trénovat. Jednou když čerpal chakru tak se mu povedlo udržet a proběhnout celou dráhu kterou mu Nekomata připravil. Neměl ani jedno zranění.* (Nekomata) Tak vidíš. Konečně. Tak si běž odpočinout. Doporučuji ti si zítra přivstat. Čeká tě něco jako závěrečný test ale neřeknu ti co to bude. Taky ti doporučím načerpat si dost přírodní chakry. Už víš jak takže uvidíme. *Kinshi jen kývnul a odebral se do svých komnat. Příštího rána se vzbudil brzy a začal čerpat přírodní chakru na místě kde ji vždy čerpal. Po chvíli vstoupil do sage mod. Následně došel Nekomata.* (Nekomata) Takže tvůj test. Budeme spolu závodit a pak bojovat. *Nekomata ukázal na jedno místo v dálce. Kinshi se zahleděl. Jakmile Nekomata dal povel tak oba vyrazili. Kinshi poznal že se jeho rychlost opravdu zvýšila a to ne málo. Plně Nekomatovy stačil a jeho krok byl taky jistější i když běžel po čtyřech. Kinshi doběhl zároveň s Nekomatou.* (Nekomata) Vidíš. Už to zvládáš. (Kinshi) To je šílené. Fakt to funguje. Skvělý. (Nekomata) Do střehu. Jdu po tobě. *Kinshi se zděsil když na něj zaútočil 15 metrů velký Nekomata. Spíše uskakoval. Využil toho že je menší. Běhal pod ním a uštědřoval mu rány do noh a břicha. Po asi 15 minutách mu vše zmizelo a on odpadl na zem. Ztěžka vydechoval. Nekomata ho však jen pochválil. Ale bylo jasné že má před sebou ještě dlouhou cestu. Kinshi tedy zůstal a dále trénoval zvládání Senjutsu.*
---: ---
Ayase: *Už to je nějaká doba co Kamimari odešla a Ayase byla nucena zůstat v této dimenzi, prý má přežít týden a to bez použití chakry a podobně. První den si myslela, že to bude jednoduché, nakonec to tak lehké nebylo. Snaží přijít na to kde a jak splašit nějaké jídlo a tak se vydá do lesa. Stačilo jí několik hodin a Ayase se nechala ovládnout svou divokou částí psovité šelmy (vlk). Jako blázen tak prochází lesem s nadějí, že najde něco, co uloví, ovšem nemůže nic najít, dokud nezahlédne v dálce stvoření podobné zajíci, ovšem je to větší a hlavně to má místo dvou uší rovnou čtyři. Ayase se přikrčí a po všech čtyřech k němu pomaloučku jde, svůj zrak na něm má upřený a když je dost blízko tak tryskem vyběhne a „králík“ samozřejmě začne utíkat pryč. Saya za ním běží a když je dost blízko skočí po něm a doslova ho zakousne svými žraločími zuby. Pak ho chytne a zakroutí mu krkem. V zubech si ho zase odnese do jedné jeskyně, kterou našla a pak jí dojde ta nepříjemnost. Sice si tam natahala dřevo a udělala si ohniště ale Ayase si nedokáže rozdělat oheň. Nemá totiž zapalovač a ani sirky, nic podobného prostě momentálně nemá. Trápila se s tím asi dvě hodiny, nakonec hlad vyhrál a Ayase si zajíce stáhla z kůže a i když nerada ale předci jen ho snědla syrového. Ze začátku se to zase vracelo ven ale Ayase to uvnitř sebe udržela. Není to zrovna jednoduché, nakonec si ale zvykne a během pár dní jí to nedělá problémy. Kdyby Ayase teď někdo potkal určitě by neřekl že to je inteligentně myslící dívka, která dokáže mluvit. Místo toho by si spíš řekl, že to je člověk zkřížený se zvířetem, který přišel o logické myšlení. Vodu taktéž našla, jednou svým čichem totiž stopovala další podivné zvíře. Podle pachu to nebylo moc těžké, když v tom cítila něco jako vlhkost či tak nějak podobně. Nalezla čisté jezírko, které jí posloužilo jako pitná voda, kterou využívá nejedno zdejší zvíře a Ayase taktéž. Taktéž tu může lovit, oblast vody znamená různá zvířata a tudíž různé jídlo. Ovšem jednou se jí do jeskyně doslova dostalo zvíře podobné vlkovi, ovšem dvakrát tak větší. Ayase si tu jeskyni brání jako své teritorium, je tam nejedena kost od zvířat a mnoho zaschlé krve, která je i na Ayase. Ta se vlkovi postaví, jakoby byla vlk i ona a navzájem tam na sebe cení zuby a vrčí. Jen u vrčení to nezůstane a ten vlk na Ayase zaútočí, ona je všem menší a mrštnější, takže mu proklouzne pod nohama a pak mu skočí na záda a prostě se zavěsí kolem jeho krku a do toho se zakousne a prokousne mu tepnu. Krve je všude okolo mnoho a to i na Ayase, pro ni to ale není nic hrozného pro ni to je pouze potrava a tak nebude muset několik dnů lovit a bude potřeba se jen starat o vodu. Takže si občas při potřebě zaběhne k jezeru, ze kterého se vždy napije a zase se vrátí. Z její jeskyně páchne krev tak intenzivně, že i člověk bez lepších smyslů by věděl, že není dobrý nápad tam chodit, že tam čeká smrt a nic jiného. Jak dlouho tam takto stráví, to záleží na kněžce Kamimari, ovšem nikdo neslibuje že Ayase ihned po jejím příchodu bude zase jako obyčejná dívenka. Bude se muset zase potlačit její divoká stránka zvířete. Ani jí nechybí komunikace s lidmi, celkem se sžila se svou rolí jako vlka, zima jí v noci také není, stačí se přikrýt svým huňatým ocáskem. Takto hodlá přežívat tak dlouho, jak to jen bude potřebné. *
Koniec: -
Satsuki: *Je hlboká noc a dnes má opäť hliadku ona. Nemá moc tieto noci v láske, jednak je vždy ďalší deň nevyspatá a jednak sa proste celú noc nudí. Potichu zívne a priloží si ruku k ústam. Dá si potom ruky za hlavu a oprie sa o strom za sebou. Premýšľa nad tým, čo asi každý momentálne porába a nad tým, ako vôbec očistí svoje meno, aj keď vyvraždí celú Bingo knihu* "Môžu ma súdiť za toľko vecí... Aj za klamnú výpoveď. Mnah, snáď to všetko bude stačiť... Ale chcelo by to nejaký riadne významný skutok." *Pozrie na oblohu posiatu hviezdami a v mysli si ich spája do rôznych obrázkov* "Nie je to síce najpríjemnejšie ale nejaká vojna by sa fakt hodila. Zachrániť pred smrťou jedného z Kagov by nám minimálne dalo skurvene veľký bod k dobru. Ani nehovoriac o tom, že Mito chce niečo vyviesť v Zemi Železa." *Plesne si po čele a nahlas povzdychne. Otočí sa ku spiacej Mito a odhrnie jej vlásky z tváre. Nevie zatiaľ, ako na to celé bude reagovať Suzuya ale už teraz vie, že radosť mať nebude. Ale musí mu osvetliť, že to nerobila pre vlastné potešenie. Jej sú v podstate Bijuu sami o sebe u prdele, pokiaľ sa nikomu nepletú pod nohy a hlavne neničia okolie. Má však okrem iného obavy aj o samotnú Mito. Nevie, či bola už psychicky pripravená na to mať v sebe ďalší hlas* "Hoci... Kto vie, či ten slimák vôbec prehovorí, že jo." *Doplní v duchu svoje úvahy a otvorí si batoh, aby sa napila vody. Je neskutočne ľadová a ako zisťuje, práve dopila posledné zvyšky ich zásob* Nah, otrava. *Zavrčí a vytvorí Kage Bunshin. Ten sa prisunie k Mito a položí si jej hlavu na kolená. Hladká ju po chrbte a kývne na Satsu* Spolieham na teba. *S týmito slovami vezme nádoby na vodu a premýšľa, či vôbec v tejto zasneženej krajine existuje nejaká nezamrznutá voda. Napadne jej roztopiť sneh ale nepríde jej to práve hygienické. A hlavne na to nemá práve najviac času. Dostane sa k zamrznutému jazeru a pred vstupom na povrch presunie chakru do nôh, aby sa moc nešmýkala (netuším, či Kinobori alebo Suimen xD). Kráča pomaly a dáva poriadny pozor na to, či pod ňou praská povrch alebo nie. Najprv vždy stúpi zľahka a až potom tam položí celú svoju váhu. Pri jednom kroku však ucíti chakru pod miestom, na ktorom stojí. Odrazí sa pomocou Chakura Shotto, čím vytvorí pod sebou trhlinu ale vyhne sa útoku shinobiho, ktorý "vyletí" z vody. Spraví salto vzad, dopadne na ruky, pomocou ktorých sa opäť odrazí na ďalšie salto, po ktorom dopadne v poriadku na nohy. Skontroluje pohľadom pevnosť ľadu pod nohami a až potom sa venuje útočníkovi* Hm... Takže vy ste nukenin z Kusagakure. Pokiaľ ma pamäť na čelenky neklame. Ale čo máte kurva všetci s tými preškrtnutými čelenkami, to fakt neviem. *Shikyo pomaly vylezie z jej rukávu a Satsuki ho v polke zachytí. Premení ho na bič a udrie ním do miesta, kde stojí shinobi. Shinobi sa však podobne ako Satsuki odrazí pomocou Chakura Shotto. Satsu sa uškrnie a udržujúc chakru v nohách beží po pevnom ľade okľukou smerom k nemu* Takto na mňa útočiť... Hanba ti. *Shinobi zloží ručné pečate pre jutsu Suiton: Baku Suishouha, na čo mu vyletí z úst množstvo vody, na ktoré vyskočí pomocou Suimen Hokou no Waza. Neustále udržuje chakru v nohách a prispôsobuje ju hladine, vďaka čomu sa v podstate vezie na vlne. Satsuki vlna odrazí a donúti ju sa spolu s shinobim potopiť pod hladinu. Uškrnie sa pod vodou a pomocou Ranton: Denki Unagi vytvorí podvodného úhora nabitého Rantonom. Prudko vypláva smerom k shinobimu a zovrie ho svojím dlhým telom. Vysiela do neho silné Rantonové výboje a dostane ho do silného stavu bezvedomia hraničiaceho so smrťou. Následne ho otvorom v ľade vymrští von z vody. Satsuki k úhorovi pripláva a ťapne si s ním za jeho koniec chvosta* "Šikula!" *Pomyslí si a vypláva na hladinu. Je celá premrznutá a doslova sa klepe od zimy* "Sakra! A to som chcela potešiť Jashina-sama.... Ale necítim sa na to." *Pomocou Shunshinu sa presunie k polomŕtvemu telu. Priplazí sa k nej aj Shikyo v podobe hada a uhryzne shinobiho do ruky. Behom niekoľkých sekúnd sa začne jeho telo doslova rozpadať* Takže dôkaz o smrti nebude žiaden... Ale nevadí, aj tak ďakujem. *Zruší Rantonové jutsu pod vodou a spolu so Shikyom sa presunie k Mito, kde sa čím skôr prezlečie do čistého oblečenia a zabalí sa do ponča. Po dnešku jednoznačne prechladne a tak si dopraje aj nejaké tie lieky, ktoré so sebou nosí zapečatené vo svitku* "Čo myslíš, že to bolo? Náhodný nukenin? Naša dvojitá Bijuu chakra musí smrdieť na míle ďaleko... Nesmiem o tom ale ceknúť pred Mito. Mám ju predsa chrániť. A nie ju zbytočne strašiť." *Hovorí pomocou myšlienok k Shikyovi a ten ju riadne obalí, aby ju aspoň trošku zohrial* "Nie je to vylúčené. Bijuu sú vzácne tvory a mnohí po nich pasú. Vznikali kvôli nim rôzne rozbroje, vojny o ich vlastnenie." *Satsu z toho príde trochu smutno. Ona sama by ich nelovila, keby od toho nezávisela budúcnosť sveta. Tak nejak asi aj chápe, prečo sú všetci tak hrozne nasratí. Aj ona by bola, keby má byť celý život pod zámkou. Lenže na omyly ich predkov holt musia doplácať ostatní. A niečo takéto sa už proste nenapraví* "Rada by som to nejak zmenila ale nemôžem niečo, čo besní, nechať len tak pobehovať po vonku... Čo ak by na jedného z nich narazilo jedno z mojich detí? Alebo ktokoľvek z Ketchugakure? Nie sme pokrvní príbuzní ale celá dedina je mojou rodinou. A rodinu musím chrániť." *Shikyo prikývne a otrie svoju hlavičku o tú jej* "Netráp sa tým. Ide vám to s Mito naozaj dobre a som si istý, že vaša cesta čoskoro skončí. A v dedine si na vás len tak niekto netrúfne." *Satsuki uzná, že Shikyo má pravdepodobne pravdu. Aj tak ju však starosti o jej a osud Mito budú aj naďalej trápiť. Zruší svoj Kage Bunshin, ktorý tu bol na stráženie Mito a pre dodanie energie zje jednu bojovú pilulku. Zajtra síce bude jak zbitý pes ale po dnešku by nevydržala byť hore až do rána*
---: ---
Ayase: Mari-Nee-San. *Ayase se tomuto pojmenování zasměje, přesně takto totiž hodlá kněžku oslovovat. Následuje Mari, která jí dovede k místu kde Ayase může trénovat svou fyzičku, je z toho nadšená protože i doma cvičila každý den, aby mohla používat své meče Ikazuchi no Kiba. Už chtěla mít úsměv na tváři, že díky Byakuganu nebude těžké přežít a najít vodu či potravu ale Kamimari jí to trochu pokazila tím, že jí to zakázala. Nespokojeně u toho zavrčí, pak si ovšem uvědomí že Ayase je na to jako stvořená i bez chakry, stačí, když se v lese oddá, svému zvířecímu já a podlehne svým instinktům. *Tak zatím Mari-Nee-San. *Zamává jí na rozloučenou a odebere se do té chatky. *
Kamimari: Stačí Mari. Kamimari je aj tak prívlastok, ktorí mi dali moji žiaci. *Pousmeje sa a podíde k jednej cvičnej fugiríne* Toto je miesto pre tréning fyzickej zdatnosti. Smerom na sever nájdeš les, kde žije mnoho tvorov, o akých sa ti ani nesnívalo. Niektorí sú nebezpeční, iní zase nie. *Ďalej rukou ukáže na rôzne chatky neďaleko* Tamto môžeš pobývať. Nežijú tu iní ľudia, je tu len mnoho fauny. Nevýhodou zeme však je, že pitná voda sa nachádza taktiež v lese medzi šelmami. Tvojou prvou úlohou bude nasledovné - prežiť v tejto dimenzii týždeň. Tvojou jedinou istotou je chatka. Nevýhodou je, že neobsahuje žiadne zásoby jedla, či vody. Sotva tam nájdeš nejakú deku. Mojou ďalšou podmienkou je to, že nemôžeš používať chakru. Nejedná sa síce o zrkadlovú dimenziu ale stopy chakry tu nájdem, tak sa nesnaž podvádzať. Toto cvičenie preverí tvoju schopnosť prežiť v prírode a rovnako bude prvým krokom k tomu, aby si docielila rovnováhu s prírodou, ktorá bude viesť ku zlepšeniu vnímania a reflexov. Opatruj sa, o týždeň sa vrátim. *Po týchto slovách vojde späť do portálu, ktorým sa presunie do inej dimenzie*
Ayase: Ano můžeme, uhm jak vás mám oslovovat? *Tohle jí teď přistálo v mysli, sice se jí nějak představila ale Ayase prostě neví, jak jí má oslovit. Každopádně vejde klidně do portálu do jiné dimenze a s úsměvem se po ní ihned rozhlédne. *Takže, tohle bude sloužit jako moje místo na trénink, který budu postupovat? Nebo tu je někde ta úžasná knihovna, ve které budu nejdřív studovat?
Satsuki + Mari: *Sleduje ako sa Ayase bali a miestami jej kvapne slza* Bude v poriadku. My sme si poradili s oveľa horšími vecami... Holt nám proste dospieva skôr. Tiež mám obavy ale verím jej. Zvládne to. *Chlacholi Shikiho a rozlúči sa s Ayase* Tak poď, niečo uvaríme a pôjdeme zvyšok našej rodiny pozrieť nech už budú kdekoľvek. *Vezme Shikiho za ruku do kuchyne. Mari zatiaľ čaká na Ayase a voľný čas využije na čerpanie chakry* Oh, Ayase-chan, môžme? *Spýta sa a otvorí portál do dimenzie, ktorá sa skladá len z niekoľkých domov, ktoré pôsobia ako staré drevené domy, v ktorých pobyvali Gejse. Okrem nich jw tam aj mnoho cvičiaceho náčinia*
Shiki: *Po přenosu domu i s godudamy které si jeste na rychlo vzal, se rozlouci s Ayase. Sice nerad a stále je to na něm znát jelikož ji opravdu nerad pouští někam, kde o ní nebude mít přehled, ale co nadělá. No poté se jak kdyby prituli ve stoje k Satsuki a pevné ji chytí. Upřímně má celkem starost o Ayase.*
Ayase: *Má velkou radost, doma se ihned zabalí a věci si zapečetí do pečetících svitků a pak po rozloučení se prostě vydá za kněžkou Kamimari, která na ní čeká. Těší se na to, až se to naučí a celkově na to trénování, hlavně to nejdůležitější je že má na nějaký čas klid od misí. Utíká opravdu rychle, takže se u Kamimari zjeví celkem brzo i když asi nečekala, že to nebude z vesnice ale z opačné strany. Sice se Ayase těší, až bude moct bydlet ve svém, protože chce mít dům uvnitř vesnice a ne mimo ale to jsou takové ty dětské sny typu jednou bych rád tohle a podobně. *Tak jsem tady, můžeme?
Satsuki + Mari: Hai Hai.... *Zamrmle na to Ayasino tvrdenie a zľahka Pretočí očami. Položí ruku aj na Shikiho a obnoví pečať Tensha Fuuin, ktorú skombinuje s Hiraishinom. Kedykolvek, keď Shiki povie frázu "Maminka vráť sa domov" tak sa Satsuki v momente presunie k nemu. Mari pozrie na Ayase a prikyvne* Máme súhlas oboch rodičov, tak sa utekaj teda zbaliť... Počkám ťa pred bránou, dobre? *Mari samozrejme netuší, že Ayase v dedine nebyva. Tak proste vyrazí k bráne. Satsuki chytí Shikiho a Ayase za ruku, aby ich preniesla domov* Tak poďme teda. *Zaveli pripravená použiť Hiraishin*
Shiki: *Posloucha si jejich názory a jejich reci* Fajn *Prikyvne nakonec Satsuki na to jídlo. Nesouhlasit s tím však bude nadále, ale za jídlo co nadělá. Na to však zvedne ruku na které ukáže čtyři prsty * Čtyřikrát do roka jednou každé roční období se ukáže doma *Pronesl svou podmínku a následně se otočil na Ayase. * Až vyrostes možná pochopíš že sama ejsi nikdy *Pronesl a zasklibl se. * Satsu obnovis prosím tu pečeť? *Zeptal se jí a lehce pozvedl obočí v otázce. Myslel pečeť, kterou se sem orenesla*
Ayase: Ano nikdo nikde nebyl, Nukenin mě držel pod krkem a byla jsem prakticky bezbranná, když přišla ona a Nukenin utekl. Byla jsem na lovu na vlastní pěst a díky svému Doujutsu dokážu s jistotou říct, že kdyby nepřišla, byla bych mrtvá. *Dále se o tom nebaví, je spokojená že má souhlas od Satsuki ví, že by se dokázala dostat za Kamimari i přes zákaz, ovšem bojí se že Kamimari by jí bez souhlasu nevzala. Stovku Ryo samozřejmě přijme a slušně poděkuje, je za to vděčná. *Tak asi bych si mohla jít vzít nějaké věci? *Zeptá se s tázavým pohledem. (Ayase má tak úžasnou mamku ❤️❤️❤️❤️). *
Satsuki + Mari: Ayase, stále máš len osem rokov. Si síce talentované zázračné dieťa, ako ťa pred mnohými označujem ale to ešte neznamená, že môžeš pohrdat tým, že o teba máme starosť. *Poučí svoju dcéru a vytiahne z brasnicky dvakrát po sto ryo, jednu čiastku odovzdá Ayase, druhu Shikimu* Pre teba to je pre prípad, že by ti niečo tam vonku chýbalo, ju? A tebe Shiki nesiem len niečo málo z lovu. Môžeš to využiť na zväčšenie nášho obydlia. Niečím príjemným ma prekvap do ďalšej návštevy. *Žmurkne na neho a zamyslí sa* A pokiaľ Ayase na odchod kyvnes... Možno budem ochotná ti pred odchodom aj niečo dobré uvariť. Tipujem, že ti moja kuchyňa chýba. *Uškrnie sa a dá ruky vbok. Mari celé divadielko len sleduje a začína sa tu cítit akoby navyše. V podstate už potrebuje len jeden rodičovský hlas*
Shiki: *stále má ten naczceny výraz ikdyz mu Satsuki ukáže rty slova, která si odezre z jejich rtů. Když se však ozve znovu Ayase zamrači se na ni. * Ty si myslís, že byla jediná možnost pro tvou záchranu? Na misích si vždy pod kontrolou aby se ti nic nestalo *Zamrcel. To že ji však Sleduje přes Tomegane ji říkat nebude. Avsak pokud by odešla Satsuki by ho možná lehce odlehcila kdyby s ním zašla aspoň na oběd. No zatím se musí tvářit přísně a neodmitne. Prostě se mu to celé nelíbí. *
Ayase: *Ručku si přiloží k hlavičce a skloní pohled k zemi. *Gomenasai. *Poví, ale pohled nechává sklopený k zemi. Ovšem slova ze strany Satsuki směrem ke kněžce Ayase přijdou neuctivá a nefér, Ayase jí je zavázaná za záchranu života a tak se rozhodne za ní postavit. Když obejme Satsuki tak se jí podívá do očí. *Maminko, jsem jí dlužná za svůj život, který mi zachránila, kdyby m chtěla ublížit tak se to stane a ty a ani táta byste nikdy nezjistili co se semnou stalo. *Ayase to myslí fakt, který je třeba brát v úvahu, o své pečeti samozřejmě taktéž neví. Věnuje Shikimu i Satsuki pozorně pohledy, není si jistá, co se tu vlastně pořádně odehrálo, nebo spíš proč je Shiki tak moc proti. *Tati už nejsem dítě. Nezapomínej, že chodím na nebezpečné mise běžně. Jsem předci už Tokubetsu Jounin.
Satsuki + Mari: *Nahlas povzdychne a zovrie ruku V päsť. Naozaj zľahka ňou buchne z vrchu do hlavy Ayase (taký ten pohlavok jak keby)* Baaaka. *Zamrmle a postavi sa* Shiki je stále tvoj otec. Síce som rada, že môj pohľad na genjutsu zdielas tiež ale to nič nemení na tom, že má právo ti povedať, či zakázať čo chce a kedy chce. Na to nezabudaj. *Potom sa otočí k Shikimu* Máš pocit, že som natoľko drbnuta, že sa nepoistim? *Zdvihne obočie vysoko hore a spraví pár krokov smerom k Mari* A čo sa týka vás... Kolujú o mne rôzne zvesti. A bez ohľadu na to, kto ste, bude mi to jedno, ak sa Ayase niečo stane. Vraveli ste, že tréning trvá tak päť rokov. Ja vám dávam šesť. Do tej doby bude Ayase ŽIVÁ A ZDRAVÁ späť v Ketchugakure. A ak nie... Pôjdem za vami aj na koniec sveta. Do konca večnosti vás budem hľadať a verte tomu, že Ayase by v tom prípade bola posledný človek, ktorého ste kedy učili. A nežartujem. *S úsmevom k nej vystrie ruku. Marin výraz sa nezmení. S podobným problémom sa stretla už neraz. Potrasie jej rukou a využije tu chvíľu na to, aby do nej pomocou Tensha Fuuin zapecatila Ura Shishou. Technika sa aktivuje v prípade, keby sa Kamimari pokúsila akokoľvek ohroziť Ayase, či ktokoľvek, kto by Mari slúžil. Počíta sa sem ako fyzické, tak psychické ublíženie. Potom vykročí späť k Ayase a objime ju. Takisto použije Tensha Fuuin a zapečatí do nej Hiraishin, ktorý ju prenesie k Satsuki v momente, kedy sa aktivuje pečať u Kami* Hlavne na seba daj pozor... Ja už to s ockom nejako vybavím. Ale raz za čas o sebe daj Prosím vedieť. *Potom prejde späť k Shikimu a chytí ho za ruky* Bude to v poriadku. *Netuší, či to zaberie ale skúsi mu pohybmi pier nejako zdelit, že majú pečate. Snaží sa o čo najmenej slov a rovnako otvára ústa čo najviac. Mari o pečati samozrejme nevie a tak pristúpi k Ayase a dá jej ruku okolo ramien*
Shiki: *Stále se mrací. Čekal by nějakou oporu že strany Satsuki ale tě se jaksi nedostava. Do toho ho ještě provokuje Ayase a v něm to akorát vře a Bubla avšak snaží se na povrch vypadatt stále klidně. * Takže pustíme 8 letou holčičku s někým koho právě dovedla. O kom nic nevíme a učit umění, kde se tvoří portály a umím je též vytvořít avšak to může být jen Kekkei Genkai. *Zamrc* Bláboly ohledně dimenzonalni chakry *Nejde o to že by tomu nevěřil, jde o to, že se mu nelíbí, že mu chce někdo vzít dceru z jeho opatrocnictvi a navíc ještě když ji zná sotva pět minut obrazně řečeno. Navíc jeho manželka, by měla stát za ním, jelikož jim nechce nechat poslat dítě na možnou smrt, ale ocividne tu jeho názor stejně nic neudělá a to se mu přestává líbit ještě víc. *
Ayase: *Ayase je nadšená z názoru Satsuki na věc, sice neví, jak to měla ona se Suzuyou a nějakým odchode, protože to ještě ani nebyla na světě ale tak nechce tím zatěžovat svou vlastní mysl. *Navíc tatínek je srabák! Použil Genjutsu, které je jen pro sraby a tak mi nesmí říkat, co smím a co ne. *Když skončí tak rychle, skočí za záda Satsuki a vykoukne zpoza ní na Shikiho, kterému věnuje zamračený výraz a vyplázne na něj svůj jazyk. Stále je na něj trochu naštvaná že proti ní použil Genjutsu, kterému se ani nemohla moc bránit. Ovšem totální šok přijde, když jí Satsuki oznámí, že má její požehnání, nebo ještě lépe řečeno povolení. *Maminko! Jsi nejlepší na světě a nikdo se ti nevyrovná! *Vykřikne nadšeně a skočí jí kolem krku, může se zdát, že jí má radši ale tak kdo by neměl radši toho, co něco dovolí než ten co zakazuje že? Navíc její pouto matky s dcerou je silné aspoň tak to vidí Ayase. Prostě uražené dítě a tak to Shiki nemůže mít zrovna lehké. *
Satsuki + Mari: *Samozrejme svoju dcéru objime a vypočuje si aj názor Shikiho na danú vec* Dobrý deň, volám sa Kamimari. *Ukloni sa jej a Satsuki ju trochu nechápavo napodobní. Mari jej opäť zopakuje v čom jej schopnosť spočíva a Satsuki sa snaží všetko vstrebat. Minimálne Vďaka Kamui vie, že nejaké tie dimenzie existujú. Dá si na minútu pauzu na premýšľanie a s prstom na brade nahodi hlbavy pohľad. Po minúte sa zastaví a zhlboka dýcha* Shiki, rozumiem ti, že ju nechceš pustiť s neznámym človekom. Lenže ako isto vieš, je rozdiel medzi ochranou milovaného a medzi utláčaním a odopieranim sna. Mňa Suzuya tiež nedržal, keď som potrebovala na čas odísť z Yugakure. Áno, nepozdáva sa mi to ale... Ayase nie je náš majetok. Je to naše dieťa a pokiaľ ju budeme brzdiť v plnení jej snov, tak nás časom akurát znenavidi. *Pristúpi k Ayase a klakne si na jedno koleno. Položí jej ruku na hlavu a pobozka ju na čelo* Ak je to to, čo si želáš, ja ti v tom brániť nebudem. Máš právo sa rozhodovať a hoci si ešte dieťa, drieme v tebe kus maminky. Preto máš moje zvolenie. *Kami sa bude venovať až potom, čo pravdepodobne ukončí nastávajúcu hádku so Shikim*
Shiki: *Když se zde objevila Satsuki usadil se do křesla sledoval je.* Pyšná? *Optal se Ayase a zvedl jedno z obočích.* tady mladá dáma *Mluvil tak momentálně o Ayase, protože nechápal co to vůbec říká.* Se rozhodla zmizet a jít cosi trénovat s ženou co právě potkala. *Pronesl a pokrčil rameny.* Mě se to nelíbí a nesouhlasím s tím, radši jsem však zavolal tebe, protože ohledně těchto věcí toho víš více než já *Narážel tím na to, že zná o dosti více Kekkei Genkai a různých schopností než-li on. On má momentálně dát za tu pyšnost Ayase pohlavek a odtáhnout jí za límec domů, kde by ji zavřel. Navíc aby se vydal pryč s někým úplně cizím nesouhlasí na plné čáře.*
Ayase: He? Tati ale já se neptám, já jsem se přišla jen rozloučit. *Poví Ayase trochu zmateně a nakloní nechápavě hlavičku, když po jeho návratu poví, že potřebuje ještě povolení Satsuki. Ayase je totiž rozhodnutá ten trénink podstoupit ať už chtějí nebo ne. Počítala, že jí Shiki zakáže jít ale Ayase jako Lovec Odměn i když jen sekundárně může odejít na lov a vrátit se klidně za několik let. Aspoň v tomto úhlu pohledu to vidí Ayase. Když v tom se zjeví Satsuki, Ayase neváhá a prostě se k ní rozeběhne a doslova po ní skočí, aby jí pevně objala. *Ráda tě vidím, maminko, půjdu trénovat jednu super žůžo úžasnou schopnost a tatínek tě asi přivolal že? *Nakloní na Shikiho tázavě hlavičku ale pak se zase podívá na Satsuki. *Takže jsi tady asi, abys na mě pyšná?
Satsuki: *Práve si precvičuje hádzanie Chakramom. Mito kamsi odbehla a tak počas tréningu nechá svoj klon, aby Mito pozoroval cez techniku Tomegane. Keď zachytí svoj Chakram takmer bez toho, aby narazil do želiezok v dlaniach, ucíti, že je nutena sa teleportovat. Ocitne sa v kancelárií Shikiho a pevne Chakram uchopi pripravená ho hodiť. Zasekne sa však, keď žiadne nebezpečenstvo nevidí. Rozhliadne sa a spozoruje ako Shikiho, tak Ayase a aj neznámu ženu* Čo sa... *Nedokonči vetu, pretože sa snaží situáciu pochopiť*
Shiki: *Nějak to sledoval a prohlížel si. KDyž mu však nabídlo, že se můžou vráti vydal se portálem do kanceláře a poté přestoupil ke svému slovu.* víte, ale to není jen mé rozzodnutí zda Ayase někam pustím. Též má matku a tu to určit bude velice zajímat. *Pronese, přičemž si naprosto neslyšně zabrble pod "vousy" *Vrať se domů maminko * Načež čeká až se zde objeví Satsuki. On by pravděpodobně Ayase nikam nepustil.*
Kamimari (NPC): *Mari ešte nemá v úmysle odísť. Stále mu ukázala len malu časť* Ako prve musí podstúpiť ťažký tréning, ktorý trénuje nielen telo ale aj myseľ. *Pomocou prsteňa začne vytvárať ďalšie ryby, ktoré tu budú po zvyšok života Mari žiť. Jedná sa o roznofarebne ryby o rôznych velkostiach, ktoré sú doslova len vyplodom Marinej fantazie* Musí pochopiť, že dokáže všetko. Naozaj všetko. Stačí sa len podriadiť vlastnej mysli a neblokovat jej možnosti. Pretože to, čo máme tu. *Ukáže na svoju hlavu a vytvorí kruh z dimenzionalnej chakry. Je celkom rada, že ju popri predstavovaní čerpala* To môžeme uskutočniť aj naozaj. *Kruh začne rôzne tvarovať, až z neho vznikne kruh o polomere troch metrov plný rôznych obrazcov. Machnutim ruky jutsu zruší* Už mi teda veríte? Ak áno, môžeme vyraziť späť do kancelárie. *Pokiaľ by Shiki súhlasil, tak by spolu s ním vystúpila z dimenzie a zatvorila za nimi portal*
Shiki: *Když vstoupí do dimenze plné vody, automaticky zastaví svůj dech dokud mu neřekne, že může dýchat.* Pěkné. *Pronese a porkčí rameny. Netváří se z toho nijak užasle ikdyž je to pro něj poměrně zajímavé. No Kai též nepoužije jelikož ho vpodstatě neumí. Nepotřebuje se to učit, jelikož ovládá Sharingan, který kraluje nad obyčejnými Genjutsu.* No asi můžeme jít zpátky. *Pronese, když se dívá na mořské koníky.* Co to však obnáší přesněji a odpodrobna se toto naučit *Optá se následně a pokud se vydají zpátky do kanceláře tak půjde též*
Kamimari (NPC): *Vojde do portálu a ocitne sa v podmorskom svete, kam vzala aj Ayase* Nebojte sa, môžete tu normálne dýchať. Toto je najlepší príklad toho, čo moja moc dokáže. Nejde o genjutsu, pokojne použite aj Kai. *Opäť k nej priplava delfín a otrie si o jej tvár nos* Ako isto viete, ryby by nedokázali zniesť taký prísun kyslíka, aký potrebujeme k životu my ľudia. Aj toto môžete mať ako dôkaz toho, že nejde o svet, v ktorom žijete. Toto je moja špeciálna zrkadlova dimenzia. Čo sa udeje tu, to sa do skutočného sveta neprenesie. V ostatných dimenziách to samozrejme neplatí, sú skutočné. Toto môžeme nazvať niečo ako iluziorny svet, ktorý však je aspoň z polovice skutočný. Je vhodný pre tréning a pre debatovanie bez svedkov. Nie je totiž možné sa sem premiestniť bez vlastníka danej dimenzie a zároveň sem ani nevidieť pomocou Tomegane. Úžasné však? *Tlupa morských koníkov začne krúžiť okolo Shikiho. Vyzerajú, akoby len tancovali*
Shiki: *Trošku přimhouří oči a následně se podívá i na Ayase. Měl to být pohled jakože koho to přivedla a co mohl dělat. Povzdechl si a postavil se. Následně udělal pár kroků k portálu.* No to jsem teda zvědavý *Pronesl trošku otráveně, úpřímně ho to nijak nelákalo a nepřišlo mu to jako dobrý nápad. No následně udělal tedy krok za Mari.*
Ayase: *Celá se při vzpomínce na zrcadlovou dimenzi s vodou oklepe. *Fuj ani mi o tom nemluvte. Tam už jít nechci, brr. *Ayase ustoupí stranou a pozoruje střídavě Shikiho a kněžku, je zvědavá zda tam Shiki vůbec půjde a pokud ano je zvědavá, jak by asi reagoval, ale jít tam nehodlá. Znovu cítit mokro na svém ocásku a ouškách nechce a prostě celkově nemá ráda, když je mokrá a to ovládá Suiton, ani ten jí nedonutil nikdy změnit názor, předci jen ten používají proti nepřátelům a ne na sebe. *
Kamimari (NPC): *Povzdychne si a portál zavrie. Namiesto neho otvorí zrkadlovu dimenziu, ktorú predtým ukázala Ayase* Tak sa podte presvedčiť na vlastné oči... Nejedná sa o žiaden druh genjutsu či podobne. Ale Ayase-chan sem už brat nebudem, naposledy sa mi sťažovala na vlhko, však, Ayase-chan? *Zasmeje sa a strčí do portálu len ruku* Podte, prosím so mnou... Nič vám v tejto dimenzii nehrozí. Je to dimenzia, ktorú som si vytvorila ja sama. Nechcem totiž, aby ste ma mali za blázna... Ale rozumiem vám. *Vojde polkou tela do dimenzie, kam pred chvilou vzala Ayase. Druhu ruku vystrie k Shikimu, aby vošiel spolu s ňou*
Shiki: *Pozorně si samozřejmě Mari vyslechl a dával bedlivý pozor. Přece jen jednalo se o jeho dceru o kterou teď šlo a na dětech mu především záleželo. Když však domluvila položil Ayase na zem a následně se trošku opřel o stůl.* Promiňte, ale víte, že momentálně zníte jako nějaký člověk s psychickou porucho? dimenze, jiné světy.. Vím, že se pomocí jedné techniky dá dostat do jiné dimenze, ale to je součástí jednoho Kekkei genkai. *Zareagoval na její řeči ohledně dimenzí. Neznal nic takového a nikdy o tom neslyšel a tak se mu tomu prostě nechtělo věřit. Zároveň, když vytvořila portál trošku přimhouřil oči. Neznal všechny země a ve všech rozhodně nebyl a proto nemohl určit zda je to země na jejich planetě a nebo v jejich dimenzi jak to nazvala Mari.* A omlouvám se, ale sám umím vytvořit portál na určitá místa, ale jelikož neznám všechny země, nemůžu říci zda tohle je jak vy říkáte v naší dimenzi a nebo v jiné. *Celé mu to znělo jako nějaký výmysl a vůbec se mu to nelíbilo. Navíc nějak uchvátit dětskou mysl bylo jednoduché, jelikož děti měli vždy velkou fantazii. Pravděpodobně tomu asi ani neuvěří dokud nebude mít nějaké hmatatelné důkazy a pokud ho něja nepřesvědčí. Tež uměl tvořit portál díky Shari rinne a tak tomuhle nedával zrovna nějak extra velký důkaz.*
Ayase: Nic jsem neprovedla. *Během odpovědi nafoukne tváře, jakoby se snad urazila. Avšak teprve poté si Shiki všimne kněžky, nebo možná si jí už všiml, ale teprve teď reaguje a Ayase má pocit že Shiki z ní není zrovna dvakrát nadšenej jako třeba dvojice strážných u brány. Nyní ovšem Kamimari přebere iniciativu a začne hovořit, Ayase tedy pozorně poslouchá, očividně jí hlas Kamimari dělá dobře. Přijde jí příjemný a takový bezpečný. Poslouchá tedy veškerá slova kněžky a jen tam poslušně sedí a poslouchá. *Tati! Že to je super!
Kamimari (NPC): *Vojde do kancelárie po Shikiho otázke a pristúpi k jeho stolu. Ruky má stále zložené v lone a uctivo sa mu ukloni* Dobrý deň, nerada vás tuším pri dôležitej práci ale mám na vás naozaj dôležitú prosbu. *Upraví si rukáv na kimone a tvár má usmiatu. Chce pôsobiť čo najmenej podozrivo a preto sa rozhodne pre priateľský postoj* Volám sa Kamimari ale stačí len Mari. Dohliadam na chod jednotlivých dimenzii a ovládam umenie zvané Jigen. Spočíva v čerpani chakry z inych dimenzii a v následnom využívaní tejto chakry na prevedenie rôznych technik. Predpokladám, že o dimenziách toho veľa neviete ale tu vašej dcére Ayase som ukázala rôzne možnosti, ktoré Jigen poskytuje. Keďže kontrolujem rôzne dimenzie, čas od času vkrocim aj sem. A hľadám ambicióznych a odvážnych ľudí, ktorì si moje umenie zaslúžia. Mala som tu česť a videla som s akým zápalom a odhodlaním vaša dcéra bojuje. Pomohla som jej z problémov a predstavila jej svoje umenie. Bola uchvatena ale keďže nie som ten typ, ktorí ľudí do niečoho núti, prišla som požiadať o vaše zvolenie naučiť Ayase svojmu umeniu. Predtým, než čokoľvek poviete, dovoľte mi predstaviť, v čom tréning spočíva. *Odkašle si a začne* Človek sa najprv musí naučiť chápať podstatu vesmíru ako takého. Jeho častíc, štruktúru a predovšetkým sa dokázať absolútne skoncentrovať. Docieliť správnej duševnej a telesnej rovnováhy, bez ktorej by to umenie nefungovalo. Určite vám ako prvé napadne, čo z toho budem mať. Ako isto viete, každý človek jedného dňa vydychne naposledy. A ja chcem mať istotu, že budú existovať ľudia, ktorí dokážu preniesť svoje telo aj do inych dimenzii a dohliadať na to, aby všetko fungovalo tak ako má. Samozrejme to od nikoho vyžadovať nebudem. Niekto sa na podobne veci jednoducho necíti a práve kvôli tomu sa snažím naučiť Jigen čo najviac ľudí, tak často, ako mi len moje možnosti dovoľujú. Aby ste si nemysleli, že tu basnim o veciach, ktoré neexistuju, dovoľte mi ukázať vam ukážku mojej moci. *Vystrie pred seba ruku a vytvorí portál do jednej z mnohých dimenzii* Toto je portál do jednej dimenzie. Nedá sa vytvoriť chakrou, ktorú používate napríklad vy. Jedná sa o chakru úplne iného druhu. Sama o sebe nie je ničím nebezpečná, ja sama ju používam už stovky rokov. Máte nejaké otázky? *Portál nechá ešte otvorený. Jednak preto, keby sa chcel Shiki presvedčiť čo to je zač a jednak kvôli čerpaniu chakry*
Shiki: *Věnuje se ve své kanceláři papírum, které mu jako vždy leží na stole a musí je vyplnit a všechny vypsat. Případně zkontrolovat a přepsat a podobně. Když to se najednou kolem stráže co stojí před jeho dveřmi prosmykne Ayase (nemá sekretářku jen před dveřmi dva strážný) a vbehne po zaklepani dovnitř. Než-li se vůbec nadal měl ji kolem krku. * Tak co jsi vyvedla tentokrát? *Zeptal se narovinu, protože opět čekal nějaký ten průser co by se mohl stát nebo co se již stal. Na stole vedle papíru ležely Godudamy a on měl na sobě černé tričko a tepláky. Samozřejmě jeho vzhled doplňovala páska přes oko a pečeť na čele. Když si však všiml paní, co byla za Ayase o něco zazněl. * A vy jste kdo? *primhouril lehce právě oko, které mělo zúženou zornicku jako kočka za světla. Ta žena se mi nelíbila a navíc ji neznal a neměl žádné informace o tom, že by měl nějaké hosty*
Ayase: *Ayase je trochu překvapená z toho jak se strážci chovají ke kněžce, když se zamyslí tak to svede na to že Ayase řekla, že je urozená. Věci jako fyzická přitažlivost a podobně jí ještě nic neříkají, takže neví, že jde těm strážcům spíš o to. *Jsem ráda, že se vám tu líbí, brzo už budeme u mého otce. *Ayase si to prostě projde sídlem vůdce vesnice až k Shikimu do kanceláře, předtím samozřejmě zaklepala. Recepční (pokud tam nějaká je), Ayase nechá projít, když se jedná o jeho dceru. *Ahoj tati! *Zavolá hlasitě Ayase a rozeběhne se k němu a doslova přeskočí jeho stůl, aby mu mohla skočit do náruče. *
Kamimari (NPC): *Sleduje divadielko a zatiaľ nechá jedného vtáčika doletieť na jej prst. Strážci pri pohľade na jej krásu a úsmev, ktorí vtáčikovi venuje, doslova onemeju. Zbožne hľadia na ženu V kimone, ktorá sa prihovára zvieratku* Vidím, že máš krásny domov. Dávaj ja seba pozor, dobre? *Ruku vystrie k oblohe a vtáčik vyletí hore. Pri strážcoch sa zastaví a uctivo sa ukloni* Urodzení gentlemani, želám Vám príjemný deň. Volám sa Mari. *Poda im ruku a oni sa môžu doslova potrhat o to, kto ju ako prvý pobozka na chrbat ruky. Mari to príde trošku vtipné, tak im venuje úsmev a pokračuje k Ayase. Ruky má opäť zvesene a s úžasom si obzerá dedinu* Je tu nádherne. Ani sa nedivim, že si sa najprv zdrahala odísť. Ak by som si mala zvoliť miesto pre život, určite zvolim toto. *Zraky ľudí samozrejme spocinu na dievčatách. Na Ayase kvôli jej rodičom a na Mari kvôli jej vystupovaniu, chôdzi, reči a vzhľadu*
Ayase: Jak? Nechte to na mě dobrá? *Ayase si v tomto je naprosto jistá. Dojde klidně k bráně, kde je zastaví strážce brány. Ayase ihned začne svoje divadlo, že pro tuto ženu poslal Shiki a že se jedná o vznešenou a urozenou dámu pocházející z Půlměsíčního Ostrova. Rozhodně nezapomněla na fakt, že je velmi bohatá a hlavně urozená a že by je měli pustit a nejspíš se někde stala nějaká chyba, protože má být očekávána. Nebýt to Ayase, která je známá jako dcera Shikiho tak by to nejspíš ani nevyšlo ale Ayase má výhodu že se může ohrazovat svým jménem a tak to prošlo a Ayase společně s Kamimari mohou projít. *Vidíte? Říkala jsem, že to bude v pořádku.
Kamimari (NPC): *Spokojne nasleduje Ayase a nestačí sa diviť. Obzerá si prostredie a rôzne exotické vtáctvo, ktoré tu pri poslednej návšteve nevidela. V podstate videla len spustošenú zem plnú dravého zverstva bez akejkoľvek populácie, až na výnimky. Dostanú sa až k bráne a Mari je z toho celého trochu neistá* Nemám žiadnu shinobi kartu... Ako sa dostanem do vnútra dediny? *Spýta sa trochu s obavami. Ruky má stále zvesene a spojené pred sebou. Pre obyčajných ľudí môže pôsobiť ako krásna bytosť a vdaka jej chôdzi, pri ktorej vyzerá akoby chodila po obláčiku, vyzerá ako vznášajúci sa anjel*
Ayase: Ta vesnice byla opět vybudována. *Poví Ayase pyšně, taky aby na to nebyla pyšná, když to její krev se zasloužila o to, aby se Ketchūgakure a celá Země Válek vrátila do své staré slávy. Jakmile je vyzvána, aby šla tak ani nezaváhá a projde skrz onen portál, který jak předpokládá, vede někam poblíž Ketchūgakure. *Kudy? Moment, potřebuju se zorientovat. *Začne se rozhlížet okolo, aby dokázala určit pozici, kde se nyní nachází. *Tudy! *Zavelí nadšeně a vyrazí západně od jejich momentální pozice. *Budete překvapená, jak to tam vypadá.
Kamimari (NPC): *Nechápavo zažmurká očami* Nebola tá zem zničená po vojne? *Položí si prst na ústa a premýšľa v akej končine zeme vôbec bola. Spomenie si na malý potôčik poblíž dediny, kde už naozaj dávno stretla jednu študentku. Vystrie pred seba ruku a vytvorí portál k potôčiku* Tak poď. *Vyzve Ayase a sama vojde do portálu pripravená ho za nimi zavriet. Rozhliadne sa okolo seba a je celkom spokojná. Prostredie je oveľa príjemnejšie než ako si ho pamätá* Kadiaľ že sa to ide do dediny? *Spýta sa pre istotu Ayase, keď si toto miesto moc nepamätá. Okrem toho sa to tu aj dosť zmenilo*
Ayase: Žije v Ketchūgakure no Saro v Zemi Válek, nejspíš bude ale v pracovně sídla vůdce vesnice. *Ayase se pak postaví a stoupne si vedle Kamimari, přesněji po její pravou stranu. Očekává, že přijde ten portál, který je přesune do Ketchūgakure no Sato, uvidí zase svůj domov, ale hlavně bude doma a uvidí otce. Sice tak dlouho pryč nebyla, ale dlouho bude pryč a tak si to tam bude muset zapamatovat. *
Kamimari (NPC): *Ma chuť sa Ayase spýtať, či sa niečo nedeje ale namiesto toho si vezme do rúk svoj čaj a popija. Popritom si číta nejakú knihu a trpezlivo vyčkáva. Keď Ayase prehovorí, čaj položí a portál zavrie* Dobre teda, kde žije tvoj ocko? Pokiaľ som niekedy na tom mieste bola, tak tam viem otvoriť portál. *Postavi sa z kresla a čaká na vyjadrenie Ayase*
Ayase: *Ayase zavře oči a spokojeně zamručí jako malé vlčí štěňátko. Dokonce u toho spokojeně zavrtí hlavičkou, jakoby šla naproti té její ruce. Pak se musí zamyslet, zda opravdu chce tento trénink, ví, že pokud to přijme. Vídání s rodinou by měla opravdu minimalizovat. Přemýšlí a během toho si vezme do rukou svůj ocásek, který začne hladit, jakoby držela nějaké zvířátko. Je to takový její zlozvyk když potřebuje být soustředěná a musí hodně přemýšlet. Takto tam sedí tak deset minut, za celou dobu oči ani jednou neotevřela, když v tom prostě bez varování přestane a otevře oči. *Promyslela jsem to a ráda bych se dnes rozloučila otcem a pak odešla a znovu až se vrátím do svého světa tak to už budu ovládat tu tvou schopnost. *Její pohled, který kněžce věnuje je plný odhodlání. *
Kamimari (NPC): *Mari pokrúti hlavou a znova Ayase pohladka po hlavičke. Neujde jej z reakcií, že má podobné gestá rada* Nemôžem ti zakázať navštevovať tvojich blízkych. Ak budeš mať chuť ísť za rodinou, máš plné právo. Len mi to treba samozrejme oznámiť, keďže počas tvojho tréningu nebudem neustále prítomná, musím strážiť aj ostatné dimenzie ale samozrejme ťa budem chodiť kontrolovať. Alw vedz, že čím dlhšie návštevy, tým menej štúdia a tym dlhší čas na tréning... Osobne odporúčam maximálne jeden deň z roka, mnohi si totiž počas pobytu doma uvedomili ako moc im domov chýba a nakoniec od učenia ustúpili. Držať ťa tu ale nebudem, ak sa rozhodneš, že moje umenie nie je pre teba vhodné, kedykoľvek ťa prepustim. *Opraví Ayase a sama si vytvorí zelený čaj bez cukru v správnej teplote vhodnej na pitie*
Ayase: Uhm, takže pokud přijmu tak tu zůstanu pět let a možná i déle? Budu muset obětovat čas ve svém světě abych mohla trénovat toto? *Zeptá se pro ujištění, chce, aby jí to bylo řečeno přímo, že se několik let neuvidí s otcem a se svými sourozenci. Spokojeně během toho chroupe svůj Croissant, občas se rozhlédne kolem, aby se podívala na ty různé knihy a tak podobně. *
Kamimari (NPC): Som rada, že si rozumieme. *Kňazka pomocou chakry nechá priletiet z regálov niekoľko kníh, ktoré považuje za dôležité pre začiatočníkov. Knihy sa uložia na stôl pekne na seba v presnom poradí, aké uprednostňuje Mari* Toto sú knihy, ktoré môžeš brat ako brány do noveho poznania. Pokiaľ teda súhlasíš s tým, že by som ťa svojmu umeniu zaucila. *Takto v podstate vysloví opäť svoju otázku okolo toho, či Ayase o Jigen vôbec stojí. Mari sa síce ešte s odmietnutím nestretla ale všetko je predsa prvýkrát*
Ayase: *Má opravdu velkou radost že už míří do jiné dimenze, tahle se jí opravdu nelíbila a upřímně doufá, že se do ní už nevrátí. Ani není potřeba, aby kněžce podala ruku, ať jí na druhé straně čeká cokoliv tak je to lepší než toto a tak prostě plave rovnou k tomu průchodu do další dimenze. Spokojeně si vydechne, když se ocitne v té další dimenze, která je prakticky jen knihovna plná různých chodbiček. *Tak doufám, že se do té první už nebudu muset vracet, každá máme asi jiný názor na to, jak vypadá relaxace. *Sice je už suchá ale prostě se celá oklepe, prostě to bylo hrozné a znovu už ne, nesnáší to. Posadí se tedy do jednoho křesla a spokojeně se do něj zaboří, ovšem posadí se stylem, že si překříží nohy, na které se posadí (Turecký sed). Ihned ucítí to vanilkové aroma, je to pro její nosánek příjemný pocit. Nyní je konečně opět věnovat kněžce veškerou pozornost. * „Smím tu studovat, nesmím tu trénovat fyzičku a ani meditovat, navíc nemohu číst knížky v té vitríně.“ *Dobře chápu, žádné cvičení, meditování a ani žádné čtení knih z vitrín, celkem jednoduché. *Ayase se pak natáhne pro ten Croissant a s radostí si jeden ihned vezme a začne si pochutnávat. *Děkuju.
Kamimari (NPC): *Povzdychne si a opäť kruhom ho vzduchu vytvorí ďalší portál. Opäť sa jedná o jej zrkadlovu dimenziu* Táto je už bez vody, sľubujem. *Nastaví k Ayase opäť ruku, aby vošli do jej súkromnej knihovnicky, ako volá túto svoju dimenziu. Nachádza sa tu len mnoho chodbiciek, v ktorých sú len mnohé knihy, ktoré si za tie stovky rokov nazbierala* Tak, vitaj v mojej druhej zrkadlovej dimenzii. Mám tieto dve, prvá určená pre akúsi relaxáciu a druhá určená na štúdium. Ver či nie, aj ja sa musím ešte občas vzdelávať. *Ocitnú sa uprostred veľkej miestnosti, z ktorej vedie šesť ďalších chodbiciek. Chakru už cerpala pred návštevou zeme a rovnako aj po stretnutí Ayase, takže sa o zásobu nemusí báť, ešte k tomu jej to trvá aj o polovicu menej. Posadí sa na jedno z kresiel, ktoré sú spolu s gigantickým stolom uprostred miestnosti. Má na ňom položených zopár rozcitanych knih* Pokojne sa usad, bude Ti tu príjemne si myslím. *Zapáli jednu z vonných sviečok na stole a priestorom sa rozľahne nie príliš intenzívna vanilkova aróma, takže by nemala čuchu Ayase nejak zvlášť škodiť* Pokiaľ moju ponuku prijmes, smieš túto dimenziu používať na štúdium. Nesmieš tu však trénovať ani fyzicku, ani meditovať. Veľakrát som na to už doplatila a musela som tu všetko dávať znova do pôvodného stavu. A ze mi to zabralo dosť času. Takisto máš k dispozicii aj všetky knihy, okrem tých vo vitrine. Sú písané jednak v starom písme a za druhé, ich poznatky sú naozaj nebezpečné. Aj preto ich radšej schovávam tu u seba. *Otočí sa k Ayase a vytvorí jej na stole pomocou dimenzionalnej chakry maslovy croissant a bylinkový čaj s medom* Viem, že sa hovorí, že zakázané ovocie chuti najlepšie ale naozaj nikdy na tie knihy nesiahaj. Mohlo by to dopadnúť naozaj zle. Povedzme, že sa v nich ukrývajú naozaj zle veci. Veci, ktoré by si momentálne ani nepochopila, minimálne ich závažnosť.
Ayase: Ale teď mokrá jsem a nelíbí se mi to, vzpomínky mi zůstanou. *Zabrblá stále tím nafrněným tónem a plave dál za Kamimari. Sice kněžku poslouchá ale prostě ten pocit mokra a pučí plných vody je fakt, který odvádí 80% její pozornosti mimo od kněžky a tak je schopná jejím slovům věnovat maximálně 20% pozornosti. Sotva postřehne toho vodního draka nebo co přesně to bylo, prostě každý má něco co mu neskutečně moc vadí a Ayase nemá ráda pobyv pod vodou a celkově když má mokrý ocásek a ouška plná vody. To má za následek, že ani nepostřehne otázku, kterou jí Kamimari položí. Sice sluch jí zaslechl, ale mysl otázku úplně vypustila. Ví, že jí Kamimari položila otázku, ale neví jakou. *Huh? *Zareaguje zmateně a zamrká. *
Kamimari (NPC): *Zasmeje sa nad reakciou svojej budúcej žiačky a pláva s úsmevom ďalej* Ach, malička, ešte sa máš čo učiť. Tato dimenzia nie je ako tvoj svet. Keď prejdeme znova domov, bude to akoby si tu fyzicky ani nebola. Je to moja zrkadlova dimenzia, ktorú si neustále upravujem podľa seba. Všetko, čo sa tu stane, to tu aj zostane. Nevratis sa domov nijak poškodená, to sa neboj. Aj keby ti tu niečo odhryzne ruku, doma ju budeš mať úplne v poriadku. Teda, nie že by som tu mala žralokov... *Zasmeje sa a vzpriami ruku pred seba. Začne zhmotnovat svoju predstavu a vytvorí čosi ako vodného dráčika, ktorý má za ušami žiabre* Ani toto nie je reálne. Ale v tejto dimenzii je možné všetko. Každý máme svoju vlastnú a mnoho mojich učňov svoju zrkadlovu dimenziu používa na tréning. Môžeš si totiž vytvoriť pomocou dimenzionalnej chakry naozaj čokoľvek. Ale samozrejme všetko nejaký čas trvá. Túto dimenziu som tvorila stovky rokov, pretože čerpá dosť chakry, pokiaľ sú tvoje želania zlozite. Ako by inak bolo možné, aby tak silno okuslicena voda nezabila tunajšie ryby? *Položí jej otázku a pohladí delfína, ktorý práve okolo nich pláva*
Ayase: *Přemýšlí nad další otázkou, ovšem než se rozhodně co za otázku kněžce položí tak zatím vkročí společně s kněžkou do další dimenze. Samozřejmě že kněžku opět chytí za ruku, stále jí nepřijde zrovna dvakrát přirozené a příjemné procházet podobnými teleporty, kdoví co jí totiž na druhé straně může čekat. Ovšem pak se ocitnou v tom vodním světě a Ayase prostě odmítá dýchat, dokud kněžka nepromluví a neujistí jí, že je bezpečné mluvit a dýchat i pod vodou. Tato dimenze je v tomto opravdu unikátní. *Tak teda děkuju, voda není na můj ocásek a ouška dobrá, bude to akorát nacucané. *Zamumlá Ayase nespokojeně s nafouklými tvářemi, kdyby věděla, co jí tu čeká tak určitě do této dimenze nevkročí. Nemá moc radost a dává to jasně najevo, možná to tam vypadá pěkně ale Ayase to moc teď nezajímá stále převažuje ten fakt, že není ráda, když má mokrý ocásek a celkově svoje věci. Nejradši by kněžku vytrestala tím, že by pustila elektřinu do vody, ale nebude dělat lumpárny, ví že teď by se jí to mohlo vymstít a tak pomalu plave za kněžkou. *
Kamimari (NPC): *Znova prikývne. Je skutočne rada, že Ayase je z tých mudrejsich. Veľakrát prišla o učna len kvôli tomu, že nedokázal pochopiť ani základné princípy* Presne tak ako hovoríš. Preto ja sama uznam vždy za vhodné, či je môj ucen vhodný na prax. Máš ešte nejaké otázky? Pokojne sa pýtaj, odpoviem na všetko, čo bude v mojej kompetencii. *Znova si spojí ruky a za chôdze začne pred nimi vytvárať ďalší portál* Poď, ukážem ti zároveň aj nejakú ďalšiu dimenziu. *Nastaví jej ruku, aby spolu mohli vojsť do ďalšej dimenzie. Jedná sa tentoraz o niečo úplne iné. Tato dimenzia je tvorená len podvodnym svetom. Je v ňom mnoho zvláštnych rýb a kyslík pod vodou je obohatený o mnoho ďalších zloziek, takže je možné dýchať a rozprávat pod vodou* Nemusíš sa báť, môžeš tu robiť to isté čo inde, akurát pohyb je horší. *Zasmeje sa a začne plávať. Voda takisto nie je obohatená o soľ, takže nepali do očí. Ryby sú na tuto vodu zvyknuté a rovnako aj na Mari, takže bez strachu plávajú okolo nej a Ayase*
Ayase: *Slova Kamimari jsou opravdu tajemná, mluví, jako někdo kdo toho zažil opravdu mnoho, skoro jakoby mluvila s tvůrcem všeho nebo nějakou bohyní, která všechno ví i když to tak není, podle Ayase tak vystupuje. Uznává, že prostě má pravdu v mnoha věcech a hlavně po té ukázce s hozeným prstenem. *Myslím, že máte naprostou pravdu, je potřeba získat rovnováhu prost nad chakrou ale i nad tělem a myslí, pokud nějaká část vybočuje, může to mít za následek špatný výsledek při pokusu o různou věc ať už ztrátou koncentrace nebo nedostatkem fyzické výdrže. Mám pravdu?
Kamimari (NPC): *Mari prikývne a kráčajúc spojí ruky v lone* Je to dlhodobý proces spojeny s tvrdým tréningom. Musíš svoje telo presvedčiť o tom, že dokáže veci, ktoré by ti ani nenapadli. Človek dokáže všetko, pokiaľ naozaj chce. Stačí len nechať o tele rozhodovať svoj rozum. Len dokonalou harmóniou dokážeš vlastne telo presvedčiť o tom, že dokáže pracovať aj s cudzou chakrou. Harmónia vedie k dokonalej koncentrácii, ktorá je pre toto umenie najpodstatnejšia. *Vyvlečie si prsteň z prstov a vyhodí ho do vzduchu. Zavrie oči, nastaví ruku nad hlavu a v pravý čas prsteň zachytí medzi ukazovák a prostredník. Oči otvorí a zahľadí sa na prsteň, ktorý opäť drží v rukach* Niečo takéto bežný človek nedokáže, však? *Spýtavo zdvihne obočie a prsteň si znova navlecie*
Ayase: *Samozřejmě že kněžku následuje, nechce tam stát sama. Navíc kněžka je její vstupenka zpátky do její dimenze. Kráčí po pravém boku kněžky a pozorně jí poslouchá, informace ohledně pochopení vesmíru a podobně jí nutí k zamyšlení. Dává to totiž logiku, energie je všude a ve všem. Je tedy logické, že je i nějaká ve vesmíru, kterou tato kněžka očividně je schopná čerpat. Nejtěžší pro Ayase je vyrovnat se s faktem že existuje mnoho dimenzí a další světy. Ovšem Kamimari svá slova podtrhne i praktickou ukázkou, která Ayase zaskočí. *Takže musím dosáhnout harmonie mezi tělesnou a duševní stránkou že?
Kamimari (NPC): *Pousmeje sa a začne kráčať po tráve. Dúfa, že ju bude Ayase nasledovať, aby jej mohla všetko podrobne vysvetliť* Ono je to skôr individuálne. Každý musí najprv pochopiť vesmír... Samozrejme, že ho nepochopime hneď. A nikdy nie celý. Ale predovšetkým musíme vedieť, z čoho budeme čerpat chakru. Pretože človek s obyčajnou chakrou nedokáže toto. *Na dôkaz svojich slov predostrie pred seba ruku s prstenom a druhou rukou spraví vo vzduchu kruh, na čo sa vytvorí štít zo zlatej chakry. Mari predostrie pred seba aj ďalšiu ruku a nechá štít "rozlomit sa" na malé časti a následne rozplynut* Ďalší je tréning ducha a tela. Musíš pochopit, že tvoja sila nespočíva len vo fyzickej zdatnosti, či fyzických schopnostiach ako je taijutsu či rôzne jutsu, pri ktorých používaš chakru. Musíš sa naučiť využívať svoj rozum naplno a docieliť duševnú harmóniu. Niektorí tomuto procesu hovoria aj meditácia ale pre mňa je to len polovičný pojem. Musíš totiž vytrénovať aj svoje telo. Samozrejme bude aj nejaké vedomostné vzdelávanie, bez toho by to nešlo. A keď uznam za vhodne, začneme s učením prijímania darov rôznych dimenzii. Väčšinou sa moji študenti vzdelavali tak päť rokov, než boli schopní pokračovať v učení sami. *Pozrie na svoj prsteň a ukáže ho aj Ayase* V čase pokročilého tréningu ti tiež jeden odovzdám. Bez neho by to nešlo.
Ayase: Velká síla je špatné a lituji ty, kteří jsou až moc mocní, velká moc může totiž zničit osobnost. Člověku, který baží po moci. Uteče život mezi prsty. *Poví naprosto upřímně, Ayase je sice mladá a je to prakticky ještě dítě ale názory na mnoho věcí má na úrovni dospělého člověka. Nyní jen stojí a hledí na Kamimari. *Co vše obnáší trénink? Jak dlouho bude trvat, než se to naučím? Jaké podmínky trénink obnáší a podobně.
Kamimari (NPC): *Mari prikývne a povzdychne si. Spomienky na mnoho študentov ju bolia. Mnohí sú už po smrti, iných umenie Jigenu naučili práve jej ucni. Bez ohľadu na to však každého užívateľa Jigenu berie ako svojho učna, svoje dieťa* Nanešťastie mnohí začali po týchto chodnickoch kráčať... A stali sa pre iných nebezpeční. Úlohou mojich učňov je taktiež týchto ľudí chytať. Mnohí sú však lapeni v rôznych dimenziách a ani ja netuším v ktorých. Mám už síce niečo nacestovane ale stále nepoznám všetky zákutia vesmíru a jeho dimenzii. *Pristúpi späť k Ayase a zohne sa k nej* Ale cítim z teba dobru auru. Nie si zlý človek a takisto nie si podľa mňa človek bažiaci po moci bez ohľadu na ostatných. Pretože máš hlavičku a vieš, že moc prináša aj riziká a zodpovednosť. A mnohokrát kvôli nej stratíme to najcennejšie. *Vzhliadne k nebu a opäť sa tvaru akosi neurčito. Spomienkami sa vráti ku svojmu "ľudskému" smrtelnemu životu, kedy sa kvôli spáse vesmíru vzdala svojej lásky*
Ayase: *Pozorně poslouchá každé slovo, které Kamimari povídá. Zajímá jí, jak asi musí vypadat její další studenti nebo spíše následovníci, které očividně ještě má. Usměje se v momentě kdy Kamimari potvrdí, že nějaký háček v tom předci jen je, Ayase totiž akorát získala tu jistotu, že měla pravdu. Počítala, že to bude mít nějakou temnou stránku, nebo přesněji stezku, na kterou nikdy nesmí vkročit. *Takže to celé má něco jako svou temnou odvrácenou stránku, na kterou nikdy nesmím vkročit? Chápu to tak že?
Kamimari (NPC): *Nie je zas tak prekvapená z otázky. V podstate je aj za ňu rada, keďže má takto istotu, že jej prípadný nasledovnik bude mať zdravý rozum* Ono ide o toto... Každý má svoju životnosť a každý je určitým spôsobom smrteľný, dokonca aj ja. Môže sa stať čokoľvek a ja potrebujem mať istotu, že tu bude niekto, kto bude môcť pokračovať v mojich šľapajach tam, kde som skončila. Vychovala som mnohých učňov ale je fajn mať učnov viac. Učňov, ktorí budú moje umenie odovzdávať ďalej. Nevravím, že teraz keď sa mi niečo stane, tak musíš zaujať moje miesto, to určite nie. Nikoho už len principiálne do ničoho nenútim, keďže je to proti mojim zásadám. Ale je fajn mať záruku. Svety a dimenzie sú naozaj vratke a stačí jeden zlý krok akéhokoľvek stvorenia a môže to znamenať zánik všetkého, čo sme poznali. *Privrie oči a zapocuva sa do zvukov prirody* Avšak, jeden háčik tu možno je... *Postavi sa a podide k jednej zo srniek. Pohladí ju po hlave a pobozka ju na čelo. Následne sa s vážnym pohľadom otočí k Ayase* Umenie, ktoré poskytujem je mocné. Ale má aj tienisté stránky... Nikdy preto nesmieš vybočiť z môjho tréningu. Mohlo by to znamenať koniec človeka, ktorým si dnes.
Ayase: *První moment měla radost z představy, že by se to mohla naučit, ovšem Ayase po Satsuki pochytila opatrnost a nutnost nad věcmi přemýšlet a hledět na ně i z té druhé stránky. Její úsměv se tedy změní do neutrálního pohledu, který kněžce Kamimari věnuje. *Samozřejmě že ráda bych to uměla, ráda bych měla znalosti jako vy a ráda bych se naučila vypořádat se s rozhodnutími, které někomu ublíží. *Následně se na okamžik odmlčí. *Ovšem jaký v tom je háček? Nikdy nic není jen tak, vše má své stinné stránky a svoje ale.
Kamimari (NPC): Chcela by si sa to naučiť? *Spýta sa okamžite. Tento moment, kedy sú ľudia uveliceni z nových možností, je tej správny na kyvnutie jej požiadavku. Samozrejme má určitú predstavu a nemieni Ayase len tak odtrhnúť od rodičov. Za ten dlhý čas už má aj niečo málo zo zeme nacestovaneho, tak si vie portál otvoriť na určitých miestach* Naučila by som ťa ako sa dostať do dokonalej rovnováhy, ako správne vnímať svet a samu seba. Ako si vážiť každé živé stvorenie a ako správne naložiť s nepriaznivými situáciami a nepriaznivými ľuďmi... Musíme sa správat spravodlivo a spravodlivosť má mnoho tvárí, vieš? Občas musíme spraviť aj rozhodnutia, ktoré iným ublížila a ja ťa naučím ako sa s nimi vysporiadať.
Ayase: *Rozhlíží se okolo, pustí Kamimari a rozeběhne se vpřed. Popoběhne tak i dva, tři metry a zastaví se. Začne se rozhlížet všude okolo sebe, dokonce i nad sebe a prohlížet si všechna ta stvoření. Dala by duši za možnost aktivovat Byakugan, ovšem nemá na to dost chakry a hrozilo by tak že by ztratila vědomí. Když zahlédne stvoření podobné srnkám tak ztratí dech, prostě ho zadrží v hlasitém a hlubokém nádechu. Pak zahlédne i ten podivný hmyz a to má stejný účinek jako ta podivná srnka. Pak se podívá na oblohu, prostě doslova ráj, nic krásnějšího ještě nikdy neviděla. *Yoru by tu byl nadšený, jen by se asi pokusil něco sežrat. *Té představě se musí zasmát. Pak se otočí zpátky na Kamimari a pohlédne jí do očí. *Je to tu krásné, prostě nádhera, nic jiného k tomu říct nejde. Nic podobného jsem neviděla a na Zemi nic tak nádherného určitě není.
Kamimari (NPC): *Keď dievčatko privoli, vojde s ňou dnu a ocitnú sa v krásnom prostredí. Vyzerá to tam ako z rozprávky a táto dimenzia je jednou z Marinych obľúbených. Všade navôkol je krásna zelená tráva, na ktorej sa pasu stvorenia podobné srnkam ale nie sú to ony. Majú dlhšie parohy a kopytka zo zlata. Okrem nich tu poletuje dosť veľký hmyz podobný vtákom, avšak majú krídla motýľov* Je tu krásne však? *Po svojich slovách vystrie ruku k nebu, ktoré je jemne ruzovkastej farby a na prste jej pristane daný hmyz* Tvory, ktoré tu žijú isto nepoznáš... Ale sú milé. Vládne tu mier a je to vskutku najlepšie miesto na vzdelávanie ducha. *Vysvetlí učiteľaky Mari (jak si sama sebe rada hovorí) a otočí sa k Ayase* Páči sa ti tu?
Ayase: *Rozhodně se nebude vzpírat, nechá kněžku Kamimari aby, jí přiloží ručku na bříško. Dokonce si trochu lehla, aby to měla jednodušší. Poměrně rychle začne pociťovat úlevu od bolesti, vděčně na kněžku pohlédne a usměje se takovým tím roztomilým kukučem, který umí jen roztomilé dětičky. *Je to lepší, děkuji. *Poté přijme ruku kněžky a postaví se na nohy. Sice je stále unavená, ale není to nic, co by nezvládla. *Dobře tak tedy jdeme. *Poví a stále drží ruku kněžky, je to stále dítě a cítí se v blízkosti dospělých bezpečněji. Sice to není ono, jako kdyby byla se Satsuki nebo se Shikim ale aspoň něco. Vkročí tedy klidně, i když trochu nervózně společně s Kamimari do té podivné brány. *
Kamimari (NPC): *Položí si zdesene ruku na ústa a prikývne. Vyhrnie si rukáv kimona na jednej ruke a položí ju na bruško Ayase (pokiaľ sa teda nebude vzpierat). Využije techniku Shousen no Jutsu, keďže za svoj koníček na voľnej nohe považuje lekárstvo. Sústredí sa na zlomené kosti a ich nápravu* Lepšie? *Spýta sa a mimovolne začne z portálu čerpat chakru. Už je nejak zvyknutá to robiť v podstate pri akejkoľvek činnosti. A vzhľadom k čerpaniu aj tej temnej chakry, či energie, sa potreba čerpania chakry zmenšuje na polovicu. Postaví sa zo zeme, upraví si kimono a nastaví k Ayase ruku* Každý z vás ľudí je dokonaly... Každý svojim spôsobom. Ale k absolútnej dokonalosti a rovnováhy tela a ducha sa dostaneš len keď pochopíš samotnú podstatu vesmíru. Vesmíru a veci s ním spojených. Dovoľ teda, aby som ti to ukázala a vstup so mnou do portálu. Možno to všetko pochopíš skôr. *Kamimari je spokojná, že jej netrvalo príliš dlho, kým našla nového učňa. Jej posledný ju sklamal, keďže sa vydal čerpat z temných dimenzií a navždy sa jej obrátil chrbtom. Tentoraz však podobnú chybu nespraví*
Ayase: *Slova té ženy jsou krásná a zaujme to její pozornost, spokojeně zavrčí nebo spíš zakňučí, když ucítila její ručka na hlavičce, pokud něco zbožňuje tak když jí někdo hladí na hlavičce mezi ouškama. *Dokonalá? To asi nejsem, ale jsou to krásná slova. *Ayase jim bohužel úplně nerozuměla, takže to nechápe, ale nějak si to vysvětlila po svém. Hlavně jí bolí několik zlomených žeber a pár dalších kostí, takže moc přemýšlení od ní nikdo chtít nemůže. Ovšem pak přijdou slova, která nechápe už vůbec, nějaké jiné světy a dimenze jsou prostě věci, kterým Ayase nerozumí vůbec. *Takže je víc takových, jako jsi ty? *To jediné ze sebe dostane, podívá se pak na ten kruh, ale nepoví k tomu nic, je jasné že by to ráda viděla, ale bojí se, že se nepostaví přes vyčerpání a únavu. *Uhm, dokázala byste počkat? Asi mám zlomených pár žeber a jsem velmi vyčerpaná, mohla byste mi prosím pomoct aspoň vstát?
Kamimari (NPC): *Vystrie k Ayase ruku, aby ju pohladkala po hlavičke* Tak na misii... Je priam úžasné vidieť tak mladé dieťa ako samo cestuje a koná v mene spravodlivosti. Takéto deti si ja nesmierne vážim, vieš? Ste ako neobrusene drahokamy, ktoré čakajú na správneho klenotnika, ktorý ich dokonalosť vyzdvihne na ešte vyššiu úroveň. *Jej slová sú trochu nezvyčajne na ľudské, čo je cítiť už len z odposluchu. Dáva si aj medzi niektorými slovami prestávku kvôli dorazu* Volám sa Kamimari a som žena, ktorá drží rôzne svety a dimenzie v určitej rovnováhe. Pravdepodobne nerozumies mojim slovám, tak ti to skúsim trošku vysvetliť. *Elegantne sa posadí na trávu a prekrizi nohu cez nohu. Na koleno si položí ruku a sedí vzpriamene, pričom má svoje dlhé tmavé vlasy rozpustené a padajú jej cez ramená dopredu. Oblečené má typické ružovo-fialové kimono a vo vlasoch má čelenku z kvietkov. Z čelenky sa tiahne tenká šnúrka s koralikmi, ktora jej padá pozdĺž jednej strany tvare* Svet nesiaha len potiaľ, pokiaľ ho poznáš. Sú rôzne svety... Ako tie dobré, tak aj tie najhoršie, aké si len dokážeš predstaviť. Mojim poslaním je jednotlivé tieto svety chrániť, dohliadať na harmóniu medzi nimi a aj v nich. A zároveň sa snažím tie zle svety držať skrátka. Raz za päťdesiat rokov vstupujem aj sem... Zvládať to všetko sama je ťažké a preto hľadám svojich nasledovníkov ako si aj ty - silní, nebojacni, plní odhodlania... Takých ľudí hľadám. Pretože v mojom svete nie je vôbec ťažké šliapnuť vedľa, žiaľ. *Povzdychne si a pomocou prsteňa vytvorí opäť kruh tvorený z dimenzionalnej chakry* Dokážem mnohé... Chcela by si to vidieť?
Ayase: *Byakugan už aktivní neudržela kvůli únavě a tak ani neví čeho se ten Nukenin tak lekl, že jí pustil a utekl. Když zaslechne ženský hlas tak se dostane tak aby byla aspoň na všech čtyřech a neležela tam, podívá se jí do očí s velmi vyčerpaným výrazem. *Maminka je na cestách, tatínek je doma a vede vesnice, já jsem tu byla jen na misi. *Ayase předpokládá, že si žena musí myslet že Ayase byla jen jeho oběť a že jí oddělil od rodičů, kdo by taky počítal, že tak malé dítě bude tak daleko od domova na podobných misích. *Kdo jste?
Kamimari (NPC): *Ako každých päťdesiat rokov, aj teraz nespraví výnimku pri návšteve Zeme. Túto dimenziu má zo všetkých najradšej a preto plná nedockavosti vytvorí pomocou prsteňa kruh, ktorý je zároveň bránou do zemskej dimenzie. Zavrie oči a vstúpi dnu, avšak pohľad, ktorý vidí, sa jej veľmi nepozdáva. Male dievcatko bojuje proti dospelemu muzovi a ten jej dava zabrať. Zaujme ju však odhodlanie dievčatka a tak pomocou SEIRYOKU-TEKINA KEN​ si vytvorí meče a prísne hľadí na muža, ktorý zviera v ruke dieťa. V momente, kedy uvidí portál, z ktorého Kamimari vystúpi a nasledne aj jej zvlastne jutsu, zlakne sa a Ayase pustí. Začne sa rozpačito obzerať ale nakoniec sa rozhodne pre najlepšiu možnosť - útek. Hodí pod seba niekoľko dymovych bômb a následne sa pomocou Shunshinu presúva čo najrýchlejšie preč. Kamimari meče teda zruší, keďže nie sú potrebné* Si v poriadku? *Spýta sa automaticky a klakne si na jedno koleno, aby maličkú nevydesila* Videla som to a nebolo to vôbec pekne... Kde máš rodičov?
Ayase: *Byla na jedné misi, i když to byl spíš úkol nebo žádost, pro lovce odměn. Měla totiž ulovit jednoho Nukenina ale živého, důvod proč živého Ayase nezná. Ovšem pokusila se o to a Nukenina zaskočila v jednom lese, ovšem to co jí zaskočilo, byla jeho síla. Oficiálně měla jeho hodnost dosahovat randu C, ovšem během boje se ukázalo, že to je úplně jinak a jeho síla dosahuje Ranku S, Ayase nemá šanci se mu rovnat. Pokusila se zahalit svou přítomnost pomocí Suiton: Kirigakure no Jutsu a dostat ho v mlze uvnitř které díky Byakuganu vidí, ovšem Nukenin to lehce díky Fuutonu rozfoukal. Celkově Ayase neměla žádnou šanci, dostala pěknou nakládačku, jakmile souepř aktivoval Raiton no Yoroi, 3 stupeň tak mohla vidět vše, jak chtěla, ale její útoky se nedostali, skrze obranu a nepřítel byl stejně moc rychlý takže Ayase dostává jednu ránu za druhou. Létá všude vzduchem a prolétává kmeny stromů, kusy kamenů je jasné že nemá šanci ale Ayase se i přes to nevzdává. * (Nukenin) – Prostě to vzdej. (Ayase) – Jsem Juuzou Toyokazu a tak se nemohu vzdát. Mám dvě největší jména a nemohu se vzdát! *Ayase použije poslední zbytky sil a pokusí se na něj zaútočit, ovšem opět neúspěšně skončí v ruce Nukenina, který jí drží pod krkem v úrovni své tváře a pozorně jí hledí do jejích býlí očí bez zorniček. Ayase má zlomených mnoho kostí a další naražené, ovšem i bez energie se snaží bojovat dál a dál. *
Konec: -
Toshi a rodina: *Toshi sa teda s ostatnými poberie do domov, aby si vylozili nejaké svoje veci a konečne sa zabyvali. Nechce sa mu ani veriť, že po tak dlhej dobe konečne našli ľudí, ktorí ich snáď nebudú chcieť len využiť. Ale tak len čas ukáže čo bude ďalej*
Shiki: *Usmívá se, kdy mu muž řekne že jsou očividně všichni spokojení a jen přikývne. Nad jeho otázkou však pokroutí hlavou. * Nic není potřeba oplácet. Však je samozřejmostí vám poskytnout domov a případně vám i nějak pomoci ze začátku. *Pronese a pousměje se. NA to se však už trrošku naovná. * Omlouvám se, ale nyní už budu muset jít, musím to ještě uvést do papírů a podobně, KAždopádně si užijte nové domy a brzy se určitě opět uvidíme. *Pronesl a lehce jim mávnul na rozloučenou a vydal se směrem k sídlu vůdce.*
Toshi a rodina: *Toshi pokrúti hlavou a sleduje ako sa jeho vnuk s novou kamarátkou rozbehli k hojdačkam* Nemyslim si, že malý Toshi by mal nejaký problém. Mám dokonca pocit, že sa už aj zabýval. Čo si tu o tom myslíš, drahá? *Skloní sa ku svojej polovičke. Jedná sa o staršiu ženu so šedými vlasmi* Je to tu naozaj krásne. Kúsok odtiaľto som zazrela aj kvetinárstvo, kde asi požiadam aj o zamestnanie. Kosti už síce moc neslúžia ale o kvetinky sa ešte vladzem starať. *Toshi prikývne a pozrie aj na ostatných členov rodiny. Všetci vyzerajú spokojne a začnú zvedavo skúmat príbytky* Myslím, že všetci sú spokojní. Ako sa vám odvdacim? Zachránili ste moju rodinu.
Shiki: *Samozřejmě se po cestě též přidal k podpírání a případné pomoci aby vzal nějaké dítě. Nedělalo mu to žádný problém. Když se dostali k bráně, která bude jakožto začátkem jejich klanového bydlení přikývnul.* Ano, tohle by mělo být vaše a jen vaše. *Pronesl a pousmál se na něj,* Nebo se vám to nějak nelíbí? *Kouknul na něj. Tušil, že muž bude nejspíše hodně ustaraný a přišlo mu, jako kdyby mu dosti starosti právě upadlo.*
Toshi a rodina: *Nejaký čas putujú, keďže pobrežie a dedina sú od seba pomerne ďaleko. Muži si berú malé deti na ramená a prípadne podopieraju tehotné ženy. Priamo v Ketchugakure sa nestačia diviť. Ulice sú krásne a ľudia príjemní. Trochu pohľadov si samozrejme vyslúžia, keďže sú noví ale už po ceste si Toshi nájde prvú kamarátku, ktorá sa mu popri chôdzi prihovorí. Starší Toshi sleduje hlavne štruktúru, obchody a stavby, ktoré okolo seba vidí. Ulica, kde budú odo dneska bývať, pôsobí tiež dosť príjemne* Takže tu bude sídlit klan Kazeshi? *Spýta sa Shikiho q zľahka prejde rukou po bráne. Deti moc nečakajú a rozbehnú sa preskúmať obydlie za jednou z brán*
Shiki: *Pousměje se.* nemáš za co. *Odpoví menšímu klukovi a následně se věnuje vylézajícím členům jeho rodiny a očividně i nového klanu.* Vítejte. *Pronese nakonec pro všechny celkem se usmívá.* Můžu vás klidně doprovodit. Ukážu vám rovnou i ulici, která bude jen a jen vaše. Dokonce byla nedávno vystavěna, jelikož se rychle rozrůstáme.* Pronesl a lehce pokývnul hlavou.* Podťe zamnou. *Pronesl a následně si to mířil k nově vystavěné ulici s domy, která bude od nynějška brána jako sídlo tohoto klanu. Do papírů to sepíše později jakmile jim ukáže kde se mají ubytovat.* Kdyby jste cokoliv potřebovali, samozřejmě za mnou příjděte, rád vám vše povím a zodpovím. *Dodal ještě.*
Toshi a rodina: *Nepáči sa mu veľmi, že aj tunajšia veda je na podobných úrovniach, s akými sa stretli ale zase pokiaľ boli pokusy dobrovoľne a pravdepodobne aj nejak odmenené, tak mu to zase taký problém nerobí. Malý chlapček sa natiahne pre lízatko, odbali ho a vloží do úst* Dobueee! *Zvolá nadšene a zataha dedka za kabát* Toshi, aspoň poďakuj. *Malý menovec sa otočí k Shikimu a s lizatkom v ústach povie akési "dakujem", ktorému len ťažko rozumieť. Starší Toshi sa otoci tiež späť na Shikiho* To znie naozaj dobre. V podstate ste mi zodpovedali aj moju poslednú otázku ohľadom bývania. Tak teda, toto je moja rodina. Podte všetci von, je to bezpečne. *Zavolá na zvyšok posádky. Príde k nemu aj jeho manželka, deti, súrodenci, synovcovia a netere. Všetkých predstaví a nakoniec chytí svoju manželku okolo pásu* Tak, kadiaľ teda môžeme vyraziť? Alebo nás odprevadite? Ak máte veľa práce tak pokojne pôjdeme aj sami, len nás musíte navigovat.
Shiki: *Přikyvuje a poslouchá.* Ano mám čtyři děti *Zareagoval na jeho slova ohledně otcovství a poté poslouchal jejich příběh a tak nějak přikyvoval.* No u nás pokud se dělají nějaké takovéto pokusy, nebo spíše pokud se děje něco s vědou o takovýchto rozměrech tak je potřeba souhlas rady vesnice a také onoho dotyčného. Nikdo nedělá nic do čeho se mu v takovýchto příapdech nechce. No samozřejmě nějaké pokusy jakože zkoumání odkud a jak to přenést, či nějaké tyranie absolutně nepřipouštímě a velmi silně trestáme.*Oním pokusem, který byl odsouhlasen a tak mysle tvoření klanů, ale tam šli všichni naprosto dobrovolně.* No a pokud bduete chtít, je možné vám zřídit celou klanovou čtvrť, kde bude jen váš klan. *Pronesl a následně jen lehce zašmátral v kaspe, kde měl schované lízátko. Přece jen něco takového co mohl dát dětem za odměnu, když udělali něco správně a následně se sehnul. *Na vem si, je jahodové. * Pronesl ke klučíkovi a lehce se na něj pousmál.*
Toshi a rodina: *Toshi je celkom uchvateny všetkými možnosťami, ktoré táto zem poskytuje. Zamyslene si hladí prstom bradu a premýšľa. V hlave mu to celé doslova rotuje. Obzrie sa opäť na loď, z ktorej vykukne malý strapaty modrooky chlapec* Všetko to znie naozaj úžasne.... Vaša žena musí byť skvelý clovek, keď svoj život venuje liečeniu druhých... Každopádne, mám ešte zopár dôležitých otázok. Verím, že vám asi nie sú po chuti ale pokiaľ ste už otec, tak isto chápete, že musím dohliadať na svoju rodinu. *Chlapček vystúpi z lode a obmota sa Toshimu okolo nohy. Toshi sa na svojho prvorodeneho vnuka s láskou usmeje a pohladka ho po hlave* Ide o toto... Náš klan je akosi prepojený s elementom fuutonom a skrz to sa robili na členoch mojej rodiny naozajstne zverstva čo sa týka rôznych pokusov. *Chlapcovi pre istotu položí ruky na uši, aby nič nepočul* A nerád by som hľadel na to, ako sa ubližuje ďalšiemu z nas... Nič také sa u vás nedeje? Mnohí vedci totiž idú nad rámce možnosti a humannosti. A rád by som sa podobným situáciám už navždy vyhol. *Z jeho hlasu dosť jasne poznať, že mu na rodine záleží*
Shiki: *Pousměje se.* Naše Ekonomika. Nevím zda chcete slyšet jak jsme na tom byli od začátku, ale nyní jsme na předních příčkách v řekněme takovém ekonomickém bohatství. Díky skvělým výrobkům mé manželky se nám podařilo prorazit na trh s léky a v podstatě na něm momentálně kralujeme bez konkurence. KDyž to řeknu takto přímo. *Pousmál se. Snažil se do toho vložit i trochu toho lehkého humoru aby nezněl příliš namyšleně a zároveň však vážně.* Také jsme velkým vývozcem alkoholu a dalších věcí. *Dodal ještě, tohle bylo spíše takové nepodstatné a podstatnější byli dle něj léky.* Na vaši otázku ohledně Shinobi. O shinobi je tu samozřejmě postaráno a dokonce máme i jisté Shinobi školky, které pomáhají dětem rozvíjet svůj talent ještě dříve než nastoupí do školy a samozřejmě každý talent rozvíjíme a pomáháme i těm co se jim moc nedaří. *Pousmál se.* A pro občany naší země, kteří nejsou Shinobi, avšak některé věci platí i pro Shinobi poskytujeme různé práce, také důchody a nebo přízpěvky kojícím ženám či ženám v těhotenství. Ty samozřejmě můžou, pokud budou chtít s něčím drobným pomáhat. Samozřejmě je do toho nikdo nenutí. Stejně tak jako lidé co jsou nějak postihnutí a například jim chybí končetina nebo jsou nějak vážněji nemocní. *Pronesl snad něco málo z toho lákavého co by je zde mohlo potkat.*
Toshi a rodina: *Trochu nervozne vyckava na príchod ženy, ktorá so sebou tentoraz privedie aj vodcu zeme. Následne klon Satsuki odíde na prechádzku po pobreží, aby sledoval prípadne prichádzajúce lode a podobne. Toshi sa Shikimu ukloni* Dobrý deň, som Toshi Kazeshi a tam na lodi je zvyšok mojej rodiny. Nemáme dobré skúsenosti s ľuďmi ale ako sa vraví, nádej umiera posledná a preto hľadáme útočisko pre nás aj naďalej. Vaša madam nám už povedala, že nových ľudí prijímate a preto by som mal pár otázok ohľadom zeme. Prvou z nich je stav tunajšej ekonomiky. Nepotrebujeme sa nasťahovať do najbohatšej dediny na svete ale máme schopných mladych shinobi, ktorí majú perspektívu do budúcna a nerád by som ju zahodil pobytom v nejakej krajine, kde sa o vývoj budúcej generácie príliš nezaujíma. Ak vám to teda nevadí, rád by som poznal odpoveď na moju otázku. *Ako dôkaz predostrie svoju shinobi kartu, kde momentálne žiaľ nemá príslušnosť*
Shiki: *Když se u něj v kanceláři objevi Satsuki, tedy spíše její klon jen pozvedne hlavu vzhůru a následně ji trošku nahne.* Noo dobře. *Přikývne a jen dopodepisuje papíry co měl rozdělané. Vstane a poté si ještě vezme plášť, který si přes sebe přehodí a schová tak pod něj Godudamy. Páska přes oko mu samozřejmě zdobí jeho obličej stejně jako bílé vlasy, které měl volně rozpuštěné, dneska nějak an culík nedošlo.* Můžeme. *Pronesl a dal ruku Satsuki, přičemž by se tím měl teleportovat na místo, kde jsou oni lidé. Lehce se jim uklonil na pozdrav.* Zdravím, jsem Shiki Toyokazu, vůdce zdejší hlavní vesnice*Pronesl a pousmál se lehce.* Vítám vás v Zemi Válek. *Pronesl jakožto prvotní zdvořilosti.*
Toshi a skupina NPC: *Toshi, vodca rodiny Kazeshi, spolu s ostatnými členmi momentálne cestujú na lodi. Jedná sa o putovníkov, ktorí hľadajú zem, kde by mohli spoločne nažívať a prípadne rodinu rozšíriť. Kedysi si takmer stali pokusnymi subjektami, keďže vdaka nevídaným schopnostiam boli vo svete raritou a mnohí z nich prišli o život. Skrz tieto nepekne zážitky je Toshi voči ostatným ľuďom dosť skeptický ale pre svoju rodinu by spravil aj nemožné a preto investoval posledné financie práve do lode. Po dlhých mesiacoch plavenia sa spozoruju veľku pevninu pred sebou. Toshi osobne dúfal, že pôjde o Letnú Zem, ktorá je momentálne bez populácie ale vzhľadom k tomu, že cestujú bez mapy, ani len netuší, že ide o Zem Vojen. Vystúpi z lode ako prvý a uvidí na stráži akúsi ženu. Inštinktívne ustúpi o krok dozadu ale klon Satsuki (ktorý zem stráži), k nemu pristúpi bližšie* Želáte si? *Toshi sa obzrie za seba na svoju loď a potom späť na neznámu ženu. Odkašle si a ukloni sa* Nerád vás obťažujem, hľadám pre seba a svoju rodinu nový domov ale ako vidím, táto zem je už obsadená, preto budeme pokračovať ďalej. *Klon nechápavo zažmurká a pokrúti nad tým hlavou* Naša zem je priateľské miesto plné ľudí, ktorí si vzájomne pomáhajú. Prosím, nebojte sa vstúpiť. Pokiaľ chcete prerokovať možnosť prisťahovania, môžem povolat svojho muža, ktorý vedie hlavnú dedinu. *Toshi samozrejme nie je práve desaťkrát za ale zásoby jedla sa im nesmierne rýchlo míňajú a musí myslieť na tehotné ženy na lodi, rovnako aj deti. Je to starý muž plný intelektu a tak napokon prikývne* Tak dobre teda. Spýtam sa tunajšieho pána ako to tu funguje, ako sa darí ekonomike a aké poskytuje možnosti povolania. Zároveň aj či majú ženy v druhom stave, ako moja dcéra, aj nejaké možnosti zárobku, či financií. *Satsuki sa usmeje a takisto sa ukloni* Myslím si, že s odpovedami na vaše otázky budete nadmieru spokojný. *S týmito slovami sa portne do Shikiho kancelarie* Drahý, na pobreží je nejaká rodina, ktorá hľadá miesto pre život. Mám však pocit, že si už zažili mnohé a preto sú obozretni... A majú nejaké otázky. Pôjdeš so mnou? *Shiki určite rozozná že ide len o obyčajný klon. Ten k nemu však vystrie ruku, aby sa mohli spoločne presunúť ku značke na pobreží, kde klon stal doteraz*
---: ---
Ayase: *Ayase dostala misi typu C, je to celkem rozdíl proti tomu že nedávno plnila misi typu B, což je úplně jiná úroveň oproti té její poslední. Už jen v tom že mise typu B, jsou nebezpečné oproti misím ranku C. Ayase jde klidným krokem, vystavujíc svoje dlouhé rovné vlásky, modré barvy ze kterých jí čouhají dvě modrá vlčí ouška stejné barvy. Za zády se jí pohupuje krásný huňatý vlčí ocásek, který je stejně tak modré barvy. Ayase dostala celkem jednoduchý úkol, musí najít pár bylinek asi dvacet minut cesty do Ketchūgakure a ty zase donést zpátky do nemocnice. Ayase tedy dorazí na to místo kde se mají nacházet ty bylinky, ovšem ještě ani nestihla aktivovat Byakugan aby to tu prohledala, a už cítí potíže. Do jejího nosu jí totiž udeří pach krve. Z toho důvodu tedy zpozorní, očividně udělala dobře, protože se okolo ní zjeví čtveřice různých banditů. Vyskočili z okolních keřů, byli zamaskovaní nějakým bahnem, takže to vysvětluje proč je Ayase necítila. * (Bandita) – Podívejte se na tu malou příšerku co tu je, za tu by nám mohl padnout slušnej balík peněz ne? *Poví jeden z banditů a ostatní jen souhlasně přikyvují, případně k tomu přidají nějakou tu oplzlou poznámku, které Ayase stejně nerozumí. Ayase stojí a rozhlíží se kolem sebe, dokonce na ně cení své ostré žraločí zoubky a vrčí. * (Bandita) – Chyťte jí! Bacha ale na její zuby mohlo by to bolet. *Ihned jakmile to bandita dopoví tak Ayase složí potřebné ruční pečetě pro techniku Ranton: Raiunkūha. Ovšem ještě než složí poslední pečeť tak se jí před zrakem zjeví čtyři mrtvá a spálená, patřící banditům, které Ayase zabila během její poslední B mise. To způsobí zaváhání, nedokáže tu techniku prostě použít, jakoby měla nějaký myšlenkový blok na používání technik Rantonu a Raitonu. Dalo to šanci jednomu z banditů, který Ayase chytí kolem pasu, pevně stiskne a zdvihne jí do vzduchu. * „Sakra co to dělám? Musím se snažit, nemohu se nechat dostat tak jednoduše! Jsem Ayase Juuzou Toyokazu! Geniální Kunoichi z Ketchūgakure no Sato!“ *Ayase se takto povzbudí a následně vytasí jeden kunai, který bodne banditovi do ruky, kterou Ayase drží okolo hrudníku. Ten zakřičí a Ayase tedy dopadne na zem, samozřejmě další tři se jí pokusí ihned chytit ale to je už pozdě, protože Ayase aktivuje Byakugan a ihned se začne točit kolem své osy. Vytvoří okolo sebe tedy obraný vír (Hakkeshou Kaiten), který bandity odhodí velkou silou a rychlostí opačnou stranou. Ayase se pak přestat točit a zaregistruje polohu každého jednoho bandity, každý je na jiné straně od Ayase ve vzdálenosti od 8 do 12 metrů. Každý z nich vytasí katanu a rozeběhne se proti Ayase, která e usměje a po složení několika ručních pečetí vytvoří velmi hustou mlhu (Suiton: Kirigakure no Jutsu). Díky této mlze není vidět ani na krok před sebe, což Ayase celkem vyhovuje. Díky Byakuganu totiž vidí naprosto všechny, jí ta mlhu díky Byakuganu nijak neomezuje. Vidí, jak všichni bandité tedy stojí na místě a radši se ani nehýbou. * „Stojí v obranných pozicích, to znamená, že je mohu hezky jednoho po druhém dostat.“ *Pomyslí si Ayase nadšeně a potichu se po všech čtyřech rozeběhne k prvnímu z nich jako by byla vlk. Dostane se k jednomu z nich a zezadu ho udeří svou pěstí, do které ovšem nahromadila chakru, takže úder je mnohokrát silnější a vyhodila ho tak do výšky několika metrů (Oukashou). Následně se odrazí od země k tomu banditovi, a pak ho pevným sevřením uchopí, tak aby padala nohama na zem a bandita hlavou. Samozřejmě následuje silný a tvrdý dopad a bandita je na delší dobu mimo hru (Hyabusha Otoshi). Ayase nečeká moc dlouho a přiběhne k dalšímu, kterému věnuje sérii silných kopů na břicho, které jsou dostatečně silné na to, aby banditu vytlačovala do vzduchu (Konoha Daisenpū). Následně ho ale několika silnými kopy zase pro změnu sráží k zemi, přičemž ten poslední je nejsilnější a bandita skončí zády na zem (Shishi Rendan). Okamžitě se přesune k dalšímu banditovi, tento je totiž také v bezvědomí. Když se ocitne u toho dalšího tak, ještě než stihne zaútočit tak Ayase vyskočí a nahromadí chakru do nohy, následně ho totiž kopne přes hlavu a uvolní tu chakru, což má za následek to že to s ním praští o zem, až se zaboří o několik metrů do země (Tsuuten Kyaku). Posledního si ovšem vychutná, jakmile se k němu totiž dostane tak mu zaútočí s otevřenou dlaní přímo na hrudník, a při úderu do těla bandity uvolní Chakru, což drasticky zvýší sílu útoku a způsobí ohromné bolesti (Shōtei). Odhodí ho to několik metrů dozadu, a když dopadne tak nejeví žádné známky, že by byl při vědomí. Ayase zkontroluj Byakuganem okolí a jediné co zahlédne je nedaleko ukryté mrtvé tělo, očividně nějaká oběť banditů. Ayase rovnou najde i díky svému Byakuganu potřebné bylinky, které posbírá a pak zruší svou mlhu, kterou vytvořila. Deaktivuje Byakugan a vydá se klidným krokem směrem do Ketchūgakure. Má ze sebe radost, že je porazila a přitom nikoho nezabila, zároveň má obavy z toho jak překonat ten blok ohledně používání technik Raiton a Rantonu. *
Konec: ----//konec//----
Lana: Rob ako chceš... ja nezabúdam na príjemné obchody.... *POvie Lana a pritom sa jemne smeje, vstane, dá na seba plášť a odomkne si dvere. Keď odchádza, tak na recepcii spomenie aby Sayu rozhodne nerušili a priplatí jej i jedlo na dobu, keď sa Saya preberie.* Táto dedina sa zdá byť zábavná, no je čas sa pohnúť ďalej... *Povie a pokračuje ďalej vo svojich cestách, ktoré nikde nekončia a tiež nezačínajú.*
Saya: *Klidně leží a odpočívá, když jí ovšem Lana požádá, aby jí uvázala korzet tak se posadí a provede, co se po ní chce, velmi pevně ho stáhne a poté uváže. *Tak hotovo. *Poví s úsměvem a zase nechá své tělo, aby dopadlo do měkké postele. *Jasné, jasné rozumím. Časem se vyrovnáme tak se zatím měj já se totiž ani nehnu, chci se prospat. *Poví již slabším a slabším hlasem a následně pomalu usne. *
Lana: Ach... to znie ako zaujímavý život... *Povie Lana, keď sa osprchuje a vyjde z kúpeľne, pričom sa utiera uterákom, aby nikde nezostala ani kvapka vody, na tele Lany sú akoby jazvy, ktoré niekto pozošíval, no za to môže predsa jej klan, až na srdce sú nesmrteľný a nestarnú. Následne sa začne obliekať a pritom sa na Sayu usmeje.* Zapneš mi prosím kožený korzet, poriadne ho stiahni, nech dobre prilieha... *Povie Lana, otočí sa Saye chrbtom a odhrnie si vlasy, následne pokračuje.* Tak toto nebolo zadarmo, ja som obchodníčka, všetko pre mňa má hodnotu a to i život... všetko sa dá kúpiť a predať... *Jemne sa zasmeje a jemne sa na Sayu obzrie.* Veď i ty mi musíš za túto rozkoš zaplatiť, i keď ja som si to tiež užila ale obchod je obchod... *Zachichoce sa Lana a keď sa dohodne so Sayov, ma na pláne odísť.*
Saya: *Veškerá její zranění se ihned začnou regenerovat díky aktivaci Inyu Shometsu. Během okamžiku tedy po zranění nezbyde ani stopa. Ovšem ztracenou krev tím už nezíská, cítí se slabá a unavená jakoby potřebovala spát. *Och mé poprvé se ženou? To ne ženy mám v posteli snad častěji než muže ale mám ráda oboje. Jen prostě nikdy jsem nešla do takového neznáma.
Lana: *Jemne sa usmeje, keď počuje orgazmus, ktorý vydá Saya zo svojich úst, je veľmi spokojná a keď je po všetkom, tak vytiahne tesáky z jej hrdla, olíže jej jemne dve bodky, ktoré má na krku a nakoniec sa zvalí vedľa nej. schválne si nechá akoby upírie zuby, jemne sa usmeje, pričom na nich sa ešte trošku leskne krv, ktorá patrila Saye. Po chvíle oddychu sa posadí na postel a rozhodne sa, že si dá sprchu, síce bola zvyknutá na to, že celé dni chodila od krvi a potu, no tentoraz bola v meste, kde by také niečo určite netolerovali.* Idem si dať sprchu... Saya-chan... *Žmurkne na ňu jemným úsmevom a vojde do kúpeľne, kde na seba pustí príjemne teplú vodu.* Bolo to tvoje prvé so ženou?? *Opýta sa pokojným hlasom a pritom zo seba zmýva jej krv a svoj pot.*
Saya: *Hlasitě vyjekne, když se jí Lana zakousne do krku. Cítí, jak jí mizí krev, Saya je ovšem Jashinistka takže jí to tak moc netrápí spíše naopak to Sayu vzrušuje a přináší jí to rozkoš. Lana navíc přitvrdila tempem uspokojování Sayi svými prsty, tudíž se znenadání ozve hlasitý vzdych, který doprovází několik dalších vzdychů. Začne pociťovat příjemný pocit v podbřišku a tak to nepotrvá dlouho a Saya z úst vydá dlouhý a opravdu hlasitý stén, který doprovází napnutí celého těla Sayi, které následně opět ochabne. Saya už dosáhla svého vrcholu a to je přesně to co chtěla, ovšem byl to opravdu dlouhý orgazmus. *
Lana: Keď tak prosíš... nemôžem svoje zvieratko nechať čakať... *Keď to Lana povie, tak si nechá narásť špicáky v ústach a proste sa zahryzne Saye do krku, samozrejme, neurobí to nijak šetrno a Saya môže cítiť ako jej Lana pomaly pije krv.* Vždy som chcela byť upírka... *Povzdychne si Lana a proste pritvrdí v jej rozkroku tempo, dáva dôraz na to, aby pôsobila na jej bod G a na to aby ju čo najviac svojimi prstami napĺňala a vzrušovala, pričom sa na Sayu natlačí so svojím telom a rukou, na ktorej má drápy jej prejde na chrbát kde ju dosť nešetrne škriabe. Pritom všetko je Lana celá spotená a tiež vzrušená, chuť krvi, vôňa tela Sayi a vzrušenie vo vzduchu ju dokonale supokojujú, nakoniec ani Lana nepotrebuje žiadne iné stimuly a asi 3krát za sebou prekoná menší orgazmus, ktorí sa prejaví hlbšími a tlmenými stonmi, pretože stále je prisatá na krku Saye a nehodlá sa len tak pustiť.*
Saya: *Počítala, že Lana se Sayou bude nakonec zacházet drsněji ale facky Sayu opravdu zarazili, že na okamžik byla v šoku jak ani netušila, co má říct. Ta bolest, kterou jí tím způsobila, nebyla tak strašná, ale spíše byla dost zarážející. Opět vykřikne, když Lana začne stupňovat tempo dorážení na její bod G, kromě toho jak cítí, že z ní vytéká krev Saye způsobuje takovou rozkoš, jakou dlouho nepocítila. *Chci víc, prosím! Má jediná paní prosím dopřejte mi víc! *Začne žadonit trhaným hlasem. *s
Lana: Hmmm... hmmm... ako sa opovažuješ... vieš to i lepšie!! *Povie Lana s jemne povýšeným výrazom v tvári a s úsmevom, pričom v tú ranu dostane Saya facku na jedno i na druhé líce, to plesknutie ruky Lany o kožu na lícach sa rozozneje po miestnosti. Lana sa jej pozerá do očí a o niečo viac pritlačí prstami na jej bod G, tiež ukazovákom vnikne do nej hlbšie a hlbšie, pomaly zrýchľuje pohyb, na druhej ruke sa Lane však vysunú namiesto nechtov kostené drápy a ako drží Sayu za prso, tak sa tie drápy zaryjú do jej pokožky a nakoniec do jej mäsa. Krv jej začne stekať po prsu na brucho a Lana len dá Saye dlhý bozk a nakoniec jej začne tú krv lízať z brucha, pomaly ale dôsledne aby spôsobovala Saye rozkoš i bolesť.*
Saya: Umm, tohle je prostě. *Saya si radši zkousne spodní ret, tak silně že si ho prokousne a způsobí si i bolest což Sayu vzruší ještě víc. Každý dotyk Lany, Sayu dohání k šílenství. Doufala že si s ní Lana nebude tak moc hrát a trápit jí ale opak je pravdou. *Můžeš být drsnější, mě to nebude vadit, spíše naopak bych to uvítala. *Dostane ze sebe, celkem těžkým a trhaným hlasem. Celé tělo Sayi jakoby bylo v plamenech, tak citlivé kdy každý dotyk od Lany Saye způsobuje rozkoš. Ta hra na paní se Saye ovšem zalíbí, vždy byla ona ta princezna, co má být opečovávaná, ale zkusit si roly kdy musí škemrat je lákavá, ovšem když Lana začne dorážet na její bod G, tak Saya vydá docela hlasitý stén. *Má paní, poníženě vás prosím, netrapte mě.
Lana: Nemučiť?? Prečo by som ťa nemohla mučiť?? Zaplatila si si za sex, ale to ako to prebehne, to už nie... *Povie lana šeptom a jemne pohŕdavo, pretože si so Sayou zahráva, vidí, že to chce, že je vzrušená, túži po dotykoch po Lane.* Takže... čo teraz?? *Povie Lana a s prstami vstúpi o niečo hlbšie, i keď sama vie, že to až tak rolu nehraje, predsa len závisí od toho ako vydráždi jej telo, až kým úplne nepodľahne vzrušeniu a nedosiahne hranice. Oplatí jej pohrávanie sa s prsiami, tiež jej začne prechádzať jazykom po bradavkách, dokonca ich i jemne ohryzkáva zubami. Potom sa bozkami presúva po jej hrudi stále vyššie, dostane sa k jej krku, ktorý tiež zahrnie bozkami a nakoniec prejde jazykom až k jej uchu, jemne do neho fúkne, a začne zubami hrýzť jej lalôčik. Voľnou rukou ju chytí za zadok, pevne ho stlačí, svojimi nohami ešte viac roztiahne jej nohy a začne sa dotýkať jej pošvy tak, aby našla jej bod G, ktorý bude potom dráždiť, no Lana samotná sa pritisne na telo Saye a ich prsia a bradavky sa na sebe tesne pritlačia, i Lana ich má stvrdnuté, i Lana je vzrušená, pretože vidí vzrušenie na Saye a vidí ako je jej vydaná na pospas, ako žobroní o vzrušenie.* Kto je tvoja pani?? Ak to chceš musíš o to pekne poprosiť...
Saya: *Každý vzdech, který Lana vydá z úst je pro Sayu hudba jako z rajské zahrady. Ovšem pak se jejich situace trochu změní a Saya se ocitne na zádech v posteli. Jak se prsty Lany pohybovali po jejím těle tak byla čím dál víc vzrušená, skoro z toho už i šílela. Dokonce hezky roztáhne svoje nohy, a když cítí, jak se Lana svými prsty dostává hloubš a hloubš tak vydá tlumený vzdych. *Umm, nemuč mě takhle. *Zaškemrá. *
Lana: *Lana sa len pousmeje nad jej vzrušením, no nechá sa vyzliecť, ešte jej i v tom pomôže, následne si Lana vyzlečie Sayu, proste jej vyjde dráp z ruky a pomaly jej rozreže určité časti oblečenia tak, že oblečenie samí spadne.* Krásne telo... naozaj... *Povie Lana s ťažkosťami, pretože to ako sa jej Saya prisáva na prsia a na jej bradavky, ju vzrušuje a ona pri tom dokáže len slastne vzdychať, pričom sa jej hlava jemne nakláňa do zadu a oči jemne priviera. No na chvíľu sa tomu celému vzoprie, otočí Sayu smerom k posteli a položí ju na ňu, do úst si vloží pár prstov na ľavej ruke, nasliní si ich a potom jej nimi prejde po boku až ku stehnu a nakoniec prsty skončia pri pošve, ktorú má Saya tak krásne vlhkú. I Lana začína vlhnúť a po stehnách jej stekajú kvapky, ktoré dopadajú na stehná Saye, pri tom všetkom sa prsty Lany pomaly vnárajú do Sayi.*
Saya: *Bradavky má během chviličky tvrdé a okamžitě zvlhne, Saya skončí s polibky a mačkáním zadečku. Místo toho začne ihned svlékat Laně její oblečení. Kalhotky ovšem Laně prozatím nechá, následně se totiž svými rty přisaje k bradavce Lany, poté jí několikrát obkrouží a to stejné provede i na její druhé jejím druhém prsu. *
Lana: *S jemným úsmevom sleduje konanie, ktoré ju celkom pobavilo no zároveň to bolo i príjemné. "Pekný motel... vyzerá to tak, že niekto to už dlho nemal..." Zachichoce sa v mysli a proste uprie zrak na vzrušenú Sayu, rukami si ju chytí okolo pásu a chvíľu ju hladí po chrbte svojimi prstami, jemne a tak aby stupňovala vzrušenie, no sama sa stáva obeťou toho ako po nej Saya túži. Do bozkov sa s radosťou zapája a opláca jej ich i svojím jazykom, jej ruky nakoniec skĺznu k prsiam, stláča ich z bokov, hladí ich a prstami sa dotýka jej bradaviek. Jednu svoju nohu pritom strčí medzi Sayine a ako sa jej Saya dotýka zadku, tak si Lanu k sebe viac pritláča, čím sa tá noha hýbe jemne hore a dole.*
Saya: *Saya se celá oklepe, tohle se jí nestalo hodně dlouho. Má pocit zvědavosti, vzrušení a obav z toho že by se to mohlo otočit v nebezpečí a to Sayu přitahuje ještě více. Zaplaceno tu už mají tak se jen zvedne a chytne Lanu za ruku, vydá se ihned ven do ulic Ketchūgakure a táhne Lanu za sebou. Chvilku na to se ocitnou v jednom hotelu kde Saya zaplatila jeden pokoj a ihned požádala, aby je někdo nerušil. Do toho pokoje ihned zaběhne, zamkne za sebou a klíč nechá v zámku. Následně se ihned vrhne na Lanu s dravými polibky, přitom jí každou rukou chytne za jednu půlku zadečku a velmi pevně je stiskne a trochu nadzvedne. *
Lana: *Je trochu zaskočená ale nemá prečo protestovať, predsa len bude to mať zaplatené a ešte si pritom trochu užije. Lana Saye prejde jazykom po pravom boku jej krku a skončí pri bozku na jej ústach.* Ako si želáš, mne to nevadí... a to, že ťa priťahuje neznáme, to vôbec nie je divné... vzrušuje ťa napätie z toho čo by sa mohlo stať však?? *Keď to povie, ta sa Lane na okamžik vysunie z ruky jeden dráp a zastane tesne pri krku Saye, no následne sa schová.* Je to lotéria... však?? *Keď to povie, tak sa odtiahne od nej, no pritom jej ešte silnejšie stlačí prso.* Tak... veď ma...
Saya: *Delší polibek si rozhodně nechá líbit, naopak se do něj zapojí a na okamžik strčí svůj jazyk do úst Lany, kde si pohraje s tím jejím. Ovšem když cítí, jak se jí snaží rozepnout její obleček tak chytí její ruku za zápěstí, aby jí zastavila. *Mám lepší nápad, půjdeme někam, kde budeme mít trochu více pohodlí a rozhodně více soukromí, to pro změnu zase budu platit já. *Navrhne Saya a pohladí Lanu po tváři a poté jí přejde palcem přes rty. *To jak tě neznám, mě ještě víc přitahuje a vzrušuje, je to divné co?
Lana: *Lana jej blížiace sa pery využije a proste z letmého bozku sa stane príjemný a dlhý bozk.* Keď myslíš, že by si mi niečo také mohla ponúknuť, tak tento obchod by sme mohli uzavrieť... *Jemne sa zasmeje, pričom jej oči padnú na tašku plnú cukríkov, ktoré viezla do toho obchodu, samozrejme, že sú pašované, no to je jedno pretože ako sa ukázalo clo pre zem vojen musela zaplatiť, no u ostatných sa tomu vyhla, čiže tak či tak na tom zarobila. "Cukríky počkajú..." Povzdychne si a začne jemne rozopínať oblečenie Saye, pričom jej nechtami prechádza po pokožke na chrbte.* Hmmm... čo len s tebou...
OPRAVA: Ketchūgakure je čistá vesnice, tudíž Lana nemůže s nikým v Zemi Válek obchod s drogami kvůli každoroční kontrole mysli.
Saya: *Vydá z úst tlumeny vzdych, když Lana stiskne její prso. To neznámo a ještě že to nebude mít tak lehké Sayu ještě vzrušuje, neví totiž co od Lany očekávat. *Až nebudu stále kontrolována a budu oficiálně volná tak ti nabidnu své služby ve tvé branži abych ti pomohla. *Poví a pokusí se ukrást si od Lany letmý polibek. *
Lana: Ale ale... takže ty takto, ale ako si sama povedala, ja robím všetko pre svoj vlastný prospech a peniaze, takže, ak by sme sa spoločne pobavili, čo by si mi dala ako protihodnotu?? *Povie Lana s jemne provokačným úsmevom a položí jej svoju ruku na ľavé prso a jemne stlačí.* Takto si zahrávať s cudzinkami môže byť nebezpečné... *Jemne sa zachichoce a pozerá sa jej do očí, sex so ženou jej nevadí, prečo by i mal, pracuje ako priekupníčka, už mala tú česť bývať v bordeloch a tam si užila a tiež videla všeličo. Nezáleží na tom s kým ale čo z toho bude, to je heslo, ktorým sa Lana vždy riadi, odkedy vyšla von z dediny, tak sa musela naučiť prežiť a toto ej proste jedno z pravidiel.*
Saya: *Saya Saké odsune stranou a radši si dá víno. *Saké nebudu, nemám ho ráda. *Poví a radši se napije svého vína. *Myslím, že nejsi jako já, ty to děláš pro zábavu, případně protože z toho něco získáš peníze nebo takové blbosti ale já to dělám kvůli vyšším cílům. *Poví s úsměvem a znovu se napije vína. *Ano to víno je skutečné výtečné, tvoje tělo ovšem vypadá taky k nakousnutí La-na-chan. *Poví Saya a věnuje jí velmi pozorný pohled. Otázka, kterou jí pak Lana položí. Jí trochu zaskočí, ovšem neodpovídá. Místo toho jí jednu ruku přiloží k tváří a opře si své čelo o její. *Co se takhle, trochu pobavit? Společně? *Pošeptá. *
Lana: He?? Mne to nevadí... zabíjaj si banditov a priekupníkov ako len chceš, ja ich používam k cestovaniu a k svojim cieľom... *Odpije si zo saké, no nečakala, že bude také silné, jemne sa zakucká, ako sa zdá priekupníci riedia všetko i saké a toto domáce je úplne iná kvalita.* Teda... toto nie je pašované saké... *Trochu jej sčervenie tvár a pokračuje.* A mne ani nevadí, že nevedia o tom, že v pozadí vrážd a iných vecí som ja, mne to vyhovuje, vlastne som na rovnakej strane ako ty, len to beriem inkognito... *Zasmeje sa Lana a naleje si ďalší a ďalší pohárik.* Toto je vážne skvelé... dlho som nemala tak dobré saké, dúfam, že to víno stojí za to... *Povie a keď príde čašník, tak sa ho Lana pýta na kúpele.* Majú tu i kúpele... po takej ceste sa asi pôjdem zachvíľu i okúpať... *Keď to hovorí, tak už si dáva dole svoj plášť a rozopne si na prsiach vrchnú čas koženého korzetu.* Je tu horko... *Povie s červenými lícami, pričom na voľnej pokožke na tele sa jej robia kvapôčky potu.* Hej... vlastne... tak ma napadá, nechcela by si somnou niekedy spolupracovať... hic... hic... vždy z toho niečo kvapne... *Povie a nahne sa k jej tvári, pričom sa ich nosy skoro dotknú.*
Saya: Mě je jedno zda mě někdo odsuzuje nebo ne, jsem na své činy pyšná. Každopádně ještě jsem o tobě neslyšela, asi takových šest let jsem se nemohla nikam ani pohnout. Stejně banditi a tihle parchanti jsou trochu pod mojí úroveň. Tyhle individua zabíjím, nebo jsem zabíjela. *Poví s úsměvem. Posadí se naproti Laně. Saké Sayu moc neláká, víno to je jiná to si s radostí ihned přitáhne. *Je jedno kdo to udělal, nejdůležitější je stejně ten co to provedl, takže si nestěžuj, to je nevýhoda toho že provádíš takovéto styly vražd.
Lana: Výborne... *Povie Lana s úsmevom a potom len počúva to, čo jej toto dievča hovorí o svojej minulosti a o tomto meste.* Takže som na správnom mieste a ešte k tomu som stretla zaujímavú osôbku... *Jemne sa zachichoce a následne vojde do súkromnej izby, ktorú si objednali, je pekne vybavená a v tradičnom japonskom štýle.* A ver tomu alebo nie, no ja nemám a ani necítim k tebe žiadne predsudky... asi si už niekedy počula meno Hideyoshi, medzi priekupníkmi a banditmi, to som ja, holka pre všetko, takže teraz sme si kvit no nie?? *Keď to povie, tak sa Lana posadí a na stôl im prinesú saké a potom i víno.* Tak prosím... *Povie milo a naleje saké do pohárika sebe i Saye.* Priznám sa, že je to super niekoho zabiť, teda z môjho hľadiska mám najradšej vraždy, o ktorých sa však nevie, že som ich spáchala ja... napríklad sa hovorí, že Sasori zabil feudálneho pána, ale to je sprostosť... bola som to ja...
Saya: Sice je to šílené ale, když jsem něco provedla naposledy já, tak to bylo ještě šílenější. Víš, pokud bys zjišťovala v historii, kdo zabil První Kazekage, Třetího Raikage a Snoubence Kazekage tak bys tam našla moje jméno. *Podotkne Saya, asi by se tím chlubit neměla ale na tohle je prostě pyšná i když zbytek světa na Sayu pyšný rozhodně nebyl. Samozřejmě že Lanu následuje. *Nějaké novinky? Tak každý o této vesnici ví, že ovládá světový trh s léky. *Pak je trochu zaražená tím že jí Lana zve na skleničku, chviličku přemýšlí, zda je to dobrý nápad ale tak nakonec jen souhlasně kývne. *Jistě půjdu ráda. *Poví a následuje Lanu. *
Lana: Oh... ale vlastne ani nevadí... cukríky predsa len počkajú... *Zasmeje sa a potom pokračuje.* Rada s tebou strávim nejaký čas, aspoň sa tu porozhliadneme, keď sme obe tak povediac cudzinky... vo svete je to teraz šialené, teda aspoň tie posledné udalosti... *Keď to povie chytí koňa za uzdu a potiahne ho určitým smerom, pričom počká, kým sa k nej pridá i Saya.* Máš nejaké novinky o tomto mieste, hocijaké info postačí... *Ako to hovorí, všimne si pekný bar, kde sú oddelené miestnosti.* Čo tak zájsť na pohárik, pozývam ťa... na chvíľu si odpočiniem a ty mi porozprávaš niečo... platím ja som dobrá obchodníčka a peniaze nie sú problémom... *Žmurkne na ňu a zamieri k tomu baru, koňa priviaže o stĺp a vojde do vnútra, kde rezervuje jednu miestnosť pre ne dve.* Ideš??
Saya: *Nějaká neznámá dívka, nebo spíš už žena na Sayu promluví a tak zastaví a pomalu k ní přesune svůj zrak a prohlédne si jí. *Zastavila jsi tu nejhorší osobu, jakou jsi mohla zastavit. V Ketchūgakure jsem jen krátce a taktéž nevím kde se, co nachází. Sama tu občas ještě bloudím. *Dodá ještě. *Mimochodem jmenuju se Saya Toyokazu, stejně se nudím tak můžeme to zkusit najít společně?
Lana: *Práve vchádza do mesta a všimne si celkom slušne oblečené dievča, tak zastaví koňa a zosadne, i tak by v meste mohla s ním niekoho zraniť ak by bola na vrchu.* Ahoj... *Povie neisto a potom sa usmeje, pričom na tvári urobí hraný výraz nevinnosti.* Moje meno je Hideyoshi... som obchodníčka a hľadám obchod s cukrovinkami Katomori... som tu prvýkrát... a vážne neviem kde to presne je... *Povie Lana a dá si dole kapucňu svojho koženého plášťa, vie že meno Hideyoshi je v podsvetí známe, ale táto osoba nevyzerá, že by o niečom takom mala tušenie.*
Saya: *Prochází se po Ketchūgakure oblečená v ( odkaz » ). Ani neví, co přesně tu podniknout nezná to tu a tak se vydává na výlet po vesnici, aby to tu poznala. Nejspíš by se hodilo vědět kde tu co přesně je, je těžké uvěřit tomu, že velké množství obyvatel vesnice jsou bývalí Nukeniné, kteří dostali druhou šanci. Normálně by se toho Saya i obávala ale tak Satsuki si vše hlídá a prohledává paměti Nukeninů, navíc Shiki si to vše taky hlídá, takže nehrozí, že by se Sayu někdo pokusil okrást nebo snad i zabít. Náhodou si to kráčí stejným směrem, odkud jde naproti ní Lana. *
Lana: *Opustenie samurajov ju vôbec netrápilo, konečne bola znova na cestách a pracovala so svojími pašeráckymi kamarátmi, to jej predsa najviac sedelo. Mala namierené do zeme Vojen, no prekvapilo ju, že tam je dobrá pohraničná kontrola. "Žeby klony, či čo..." Pomyslela si Lana no to už kráčala ďalej, nebolo jednoduché sa dohodnúť no nakoniec ju samotnú i s ruksakom plným tovaru na predaj, pustili.* Pohraničné kontroly sú už všade... yare yare... *Povzdychne si, pričom si všimne pri ceste jedného muža, ktorý predáva koňa a preto si ho kúpi, je už starší, no aspoň si nebude drať nohy. Nejde triskom, kôň si pomaly kráča a Lana si obzerá krajinu, mieri do hlavného mesta tejto oblasti za svojím kontaktom v obchode so sladkosťami. "Takže idem vyzdvihnúť drogy..." Pomyslí si a pomaly ide, na sebe má svoj kožený cestovateľský plášť, otrhaný už z mnoha ciest, tiež nasiaknutý potom i krvou, takže pre skúseného ninju je ľahké poznať, že nie je len takým obyčajným cestovateľom, pod plášťom má pekne vypracované kožené oblečenie, ktoré kopíruje pekne vypracované telo. No meč nemá, vďaka svojmu KG si odvykla nosiť meče, svoje vlasy si naposledy ostrihala, takže ich má krátke a červená farba pomaly odrastá a ukazuje sa jej pravá blond.*
Oprava: Edit. (Po domluvě s adminem.) *Matei se pokusí si kámen zapečetit do svitku, ale nejde mu to. Zkusil to třikrát. Tak si ho jen strčí do pouzdra na zadku, ze kterého mu stejně o kousek vykukuje, protože se tam celý nevejde.*
Akce: ukončena
Saisho: *Usmívá se nad absurditou toho co právě Matei prohlásil.* Vždyť jsme oba vyřízení... Ta dálka.. *Připomene mu. To už jen sleduje, jak Matei padá. Div se jí z toho samotné nezatočí hlava.* Upss.. *Sykne při představě, co musel pád s tou rukou způsobit.* Vidíš?.. *Zamumlá, když ten už je v mdlobách. "Válí se tu.. Já se nepostavím... Přesun k němu by byl fajn.. Ale... " koukne po své nateklé ruce. "Každý pohyb co provedu.. Každý ti vadí..." povzdechne si a nechá se po chvíli přemoci potřebou spánku. Únava na ni dolehne z jejích zranění, nikoliv fyzické námahy, které nevyvinula tolik, jako Matei.*
Matei Syaumi: *jakmile se dotkne kamene, ucítí v hlavě bodavou bolest. Hned z nenadání pochopí význam kamene a ví, co dělá. Padne na kolena. Schová kámen do svitku a svitek si uklidí. Pomalu se zvedá na nohy a jde k Saisho. Po cestě se ale kymácí. Zlomená ruka mu vlaje podél těla. Dojde k Saisho a klekne si k ní. Hrozně se mu motá hlava. Cítí mdloby, které se k němu derou.* Asi se vrátíme do hotelu. Třeba tam něco zůstalo v pokoji. Pomůžu ti se tam dopravit a seženu ti pomoc. *neví, proč se tak stará. Sám má zlomenou ruku, ale Saisho je na tom hůř. Taky jak říkal přízrak, jeho matka je mrtvá kvůli ní. Kdyby chtěl, mohl by se teď pomstít a snadno ji zabít. Jen mu to ale nejde přes srdce. Nedokáže jí ublížit, ani kdyby chtěl. Ten rozbroj v něm vyvolá větší motání hlavy a dopadne i na ruce. Bolavá ruka se ozve. Velim tělem projede výboj, který ho ochromí. Bolest je tak silná, že se mu zatmí před očima a padne na bok do mdlob.*
Saisho: *Stáhne ruku k sobě a vzápětí neví. Neví totiž, nakolik je dobrý nápad, dotýkat se té své nateklé ruky. I bez toho ví, že to bude bolet, sotva půjde i jen o letmý dotek. Pohledem sleduje Mateie, který se zrovna shýbá pro něco na místě, kde byl předtím přízrak.* Nesmíš ztrácet hlavu... Zapracuj na té sebekontrole... *Pokusí se o přátelský tón i ten výraz. Bolest jí to trochu kazí. Chce se na něj usmát. Přeci jen se byl schopný nakonec najít a přežili to. "Přežili jsme.. Jenže.. Co teď?... " v naprosto cizí části světa a nyní i samotní. Přičemž se sama určitě jen tak nepostaví. "Nemáme peníze na cestu zpátky... " povzdechne si a pokusí se pravou rukou vzepřít a zvednout do sedu. Dost dobře to ale nezvládne a div neupadne do mdlob, když ucítí ten bolestivý tlak v levé ruce, od zápěstí po konečky prstů. Bojuje proti potřebě zafňukat si. "Budu ji vůbec moci opět používat?..."*
Přízrak Smrti (NPC): *Jakmile se Matei dotkne kamene tak se mu do mysli vryje, že jakmile kámen zničí, tak tím aktivuje techniku, která je uvnitř ukrytá a dokonce z nějakého důvodu ví, co přesně ta technika umí. Zároveň bude vědět, že se to dá použít pouze jednou, protože po zničení kamene je jasné že o něj přijde a nebude ho moct použít znovu. Technika, která je uvnitř kamene -> Mokuton: Jubaku no Jutsu. *
Matei Syaumi: *Mateie překvapí silná záře. Má tušení, že se jedná o nějakou techniku přízraku, že se mu nepovedlo zasáhnout. Udělá pár kroků zpět a dopadne na zadek. K bolavým koupím to moc nepomohlo. Když však záře zmizí, uvidí místo těla jen jakýsi zářící krystal. Ohlédne se po Saisho. Leží tam a stahuje si ruku k sobě. Matei se postaví. Rozhlédne se. Zahlédne matku a vzpomene si, co se všechno stalo. Dojde k mrtvole své matky a podívá se jí do obličeje. Není v něm hrůza ani strach. Je v něm úsměv. Netuší, proč se jeho matka v posledních vteřinách smála, ale tenhle výraz se mu vreje do paměti tak silně, aniž by o tom tušil. Rozsekne bodce a uchopí matku, aby nespadla. Položí jí jednou rukou pomalu na zem. Vytáhne svitek a položí ho vedle ní. Zdravou rukou chytne pečeť s bolavou rukou. Šílené to bolí, ale naskládá si prsty, aby jeji tělo zapečetil. Pak svitek schová a otočí se na krystal. Dojde k němu, aby ho sebral a mohl ho jít ukázat Saisho. Jenže se něco stalo*
Saisho: *Ruku nechávala kolem přízraku, aby mu bránila v činnosti, čímž společně s ním skončí pod zemí i její ruka.Nechává ji tam, dokud není přízrak setnut. V tom okamžiku ji však oslepí prudké světlo a ona tak ruku dle svého rozhodnutí ruku z místa nestáhne, protože ustrnula. Až, když světlo zmizí, stahuje ji zpět, což pro ni znamená ruku vytáhnout ze země. Jde to dost mizerně, když se nemůže zapřít druhou rukou, kterou ma zatím nepoužitelnou. "Konečně.." ztěžka se jí zpracovává fakt, že by měli snad už konečně celou tuhle patálii za sebou a nic jim nehrozilo. Dostala však svou mstu za tu ruku. Ta ruka ji trápila mnohem víc než noha.*
Přízrak Smrti (NPC): *Saisho nevěnoval žádnou pozornost, takže ho dost překvapí, když ho tak rychle zpacifikuje. Leží na zemi a ještě než se mu povede něco provést tak ho Matei následně stáhne pod zem, takže mu kouká jen hlava. *Kurva, děláš si prdel? *Následně než stihne říct cokoliv dalšího tak mu Matei setne hlavu. Následně se objeví opravdu zářivé světlo z těla malého chlapce. Toto světlo jak Mateie tak i Saisho dočasně zcela oslepí a když světlo zmizí tak se tam na zemi válí lehce zářící krystal ( odkaz » ). Toto tam pozůstalo po chlapci. (až se ho někdo dotkne, bude odpis za vypravěče). *
Matei Syaumi: *ucukne bolesti, čímž umožní lehčí způsob k jeho vykloubení ruky. Vysune sekeru i z té druhé ruky. Natočí jí v lokti tak, aby se mu hrot bodnul do jeho předloktí. Náhle ale pride kop pod pás. Letí pryč až narazí na sloup. Dopadne na všechny čtyři a chvíli to rozdýchává. Dost ho bolí rozkrok. Motá se mu z toho i hlava. Nasere ho to zase. Opírá se i o zlomenou ruku protože bolest v ní je nic o proti tomu, jak ho bolí koule. Nadzvedne hlavu a vidí, jak po něm vystartovala Saisho. Využije jejího vyrušení a zmizí pod zem. Doton: Shinjuu Zanshu no Jutsu. Načerpal od něj chakru, takže ji má zase dostatek. Pod zemí se přesune rychle k němu a zdravou rukou ho chytne za kotník. Pak prudce škubne a stáhne ho k zemi. Pokud mu to vyjde skončí přízrak jen s hlavou nad zemi. Mateiovi visí zlomená ruka u nohy. Na zdravé ruce má stále sekeru a tak s ní sekne k zemi, aby ho setnul.*
Saisho: *Ruka už jí začíná dost natékat. Díky šoku se jí povedee nabrat tolik klidu, že zraněnou ruku postupně uvolní při své hrudi, kde ji tak má položenou. Pustí ji svou zdravou rukou a využije Nan Kaizo, které lze používat bez jakýchkoliv pečetí. Natáhne svou ruku, jak nějaký had pro nohu nepřítele, aby za ni zatáhla okamžitě a prudce se vší silou k sobě. Měla by mu tím nohy podtrhnout a on by měl hodit držku a poté by se rozhodla ho tou rukou omotat, aby nemohl vůbec používat své ruce, které by měl přitisknuté k tělu a též nohy. Znehybnit ho. "Aspoň.. Něco mohu.. zkusit.. " počítá s tím, že jí se už pozornost nevěnovala, i když očekává, že může ztratit ruku. Ale hadí klan jí zaručuje, že není zcela obyčejným člověkem. Větší obratnost, rychlost i zlepšené reflexy. Pokud se jí to povede, každým tím dotekem svými prsty na jeho, zkouší i Chakra kyuuin no jutsu a tedy mu během toho odčerpávat jakoukoliv zbývající chakru. Nenávidí ten přízrak.*
Přízrak Smrti (NPC): *Uzná že Matei má na svou hodnost poměrně dobré reakce, když vidí, jak se k jeho zápěstí blíží čepel té podivné sekery tak svou druhou rukou zaútočí s otevřenou dlaní na tu sekeru, aby jí zasáhl s boku a jí vychýlil z kurzu a sekera tak proletěla vzduchem naprázdno. Jakmile ho ovšem Matei chytí pod krkem a tak se zapře, aby s ním nemohl mrštit o zem, Chakru mu možná odčerpá a on bude opravdu limitován při používání dalších technik, ale aspoň může Mateie chytit za zápěstí a pěvně sevřít svůj stisk. Svůj stisk sevře natolik, že vyvine takový tlak, že během okamžiku by to mělo zapraskat a Mateiovi doslova zlomil pár kostí v zápěstí a zároveň ho i vykloubil. Samozřejmě čepelí vyrazí po jeho ruce se sekerou, aby jí blokoval a Matei nebyl schopný ho seknout a nějak se ubránit. Přízrak dokonce přijde o Moku Bunshiny, neboť přišel o většinu Chakry takže je, nyní odsouzen na používání čistě schopností přízraku smrti z kterých odhalil prakticky jen svou brutální sílu. Matei by ani neměl být schopný tedy vyvíjet nějaký stisk u krku, takže následně mu věnuje kop kolenem pod pás a psutí jeho ruku, síla toho kopu by mohla způsobit že Matei vrazí zády do jednoho z kamenných sloupů asi tak 10 metrů od nich. * „Sakra bez Chakry bude problém, nedokážu tolik věcí a hrozí mi porážka, musím to tady vyřešit rychle.“
Matei Syaumi: *lanka s ním cuknou dopředu. Pustí je a nechá je odletět. Už se k němu přiřítí chlapec a sekne mu katanou po krku. Svitek nestihl tedy ani vyndat, když musel zápolit s lanky. Sehnul se a vymrštil pravou ruku se sekerou vzhůru s úmyslem mu odseknout pravé zápěstí, které drží katanu. Levou ruku vymrští, aby ho popadl pod krkem a strhnul na zem. Při úchopu mu začne odebírat chakru pomocí Chakra Kyuuin no Jutsu. Pravou rukou pak sekne i po jeho druhé ruce, aby mu ji setnul, zatím co mu vysavá chakru. Kolenem mu kleci na hrudi. Jestli se mu to povede tak pak jen sekne po jeho krku sekerou, než se přiřítí jeho klony.*
Saisho: *Až po nějaké chvilce je schopna víc své pozornosti věnovat i okolí. Přeci jen se kvůli tomu nakonec otočí, aby ležela na zdravé straně na boku. Vidí tak na Mateie i ten přízrak. I když zprvu jen mlhavě. Může za to její obličej zmáčený slzami. "Stále krvácím.. Matka by ze mě neměla radost... Už nejsem nezraněná..." hůř se jí uchopují myšlenky, ale stále to nějak jde. Přeci jen je v šoku. Dává se do ní trochu zima. Bojí se přestat podepírat svou ruku, aby tak mohla zkusit přiškrtit svou nohu. Vážně bylo jen štěstí, že nebyla trefena tepna a ona tak na tohle nutně nemusí vykrvácet. Nehybně leží na zemi.*
Přízrak Smrti (NPC): *Genjutsu na něj nemá absolutně žádný smysl, sice je to dítě ale má znalosti několik stovek let staré mysli. Když Matei hodí Shurikeny obmotaný lankem tak se tam přižene jeden z Bunshinů (jeden z těch pěti které Matei doteď nezničil). Prostě zabere lanko svým vlastním tělem a pak jen prudce zatáhne, aby k sobě Mateie přitáhl. Mezitím originál vezme do pravé ruky katanu a složí potřebnou pečeť pro Shunshin no Jutsu a projde skrz ty Genjutsu klony a zastaví se těsně před originálem. *Ahojky. *Poví a následně provede sek katanou ze strany s úmyslem seknout Mateie do krku. Bunshin co zachytil lanka se zruší, ovšem stále se tu někde nachází 4 ukrytí Bunshini (Matei by neměl stihnout po chlapci ze svitku něco vystřelit, když se musí bránit před útokem katanou. *
Matei Syaumi: *nakonec Saisho dostane. Jen ne v tom stavu, jak by chtěl. Má v háji nohu. Nechce ani hýbat s katanou. Jen ji položí na zem a postaví se čelem k chlapci. Stojí pět metrů před ním.* Jo. Jen mi dva. *odpoví mu. Jako by se změnil. Má klidnou hlavu. Že jeho matka zemřela kvůli Saisho, musel vstřebat. Nic jiného mu nezbývá. Jednou se s ní o tom ale bude muset vypořádat. Vyřešit to. Složí pečeť na Kasumi Jūsha no Jutsu. Kolem chlapce se objeví patnáct jeho iluzi. Vytáhne Shurikeny na drátkách a hodí je. Pomocí drátu je ovládá tak, aby ho omotali a zasekli se do sloupů. Aby mu znemožnil pohyb. Pak rozvine svitek s Kuchiyose Tobigoudu a vystřílí proti němu spoustu zbraní, které i když mu nic neudělají, měli by ho aspoň dost poškodit a oddělit Dos kusů od jeho těla.*
Saisho: *Zvládá mlčet, nicméně poulí oči. Zblednout už víc nemůže, takže jinak a krom potu i třesavky, není nic poznat. V levé ruce cítí takovou ohromnou bolest a tlak, který je na prsty i dlaň vyvíjen a to nepočítaje nyní nově probodnutí skrz na skrz její nohy. Podklesne na ní a už se na ni v tu dobu nedokáže ani postavit. Oblečení jí dole zabarví krev, i když ne tak, jakoby tomu bylo v případě krvácení z tepny, nebo snad i nějaké podstatné žíly. Neuvědomuje si ani bolest čelisti z toho, jak moc je k sobě tiskne. Sotva má ruku volnou, chytne se za ni roztřeseně tou pravou, která je zdravá. Nezajímá ji už ani to, že je náhle odkopnuta vpřed. Je jí jedno na co spadne. Nedá před sebe ani jednu ruku. Čepel katany prošla stehnem těsně podél kosti. Objímá zdravou rukou tu v níž cítí nepřetržitou bolest a jíž nyní určitě nehne. Neschopna nyní vůbec používat ruční pečetě. Dostala se však z objetí nepřítele. Což ji překvapuje a i to, že Matei vůbec prve zaváhal s útokem na přízrak. Poprvé za celou dobu se předtím zdálo, že přemýšlel spíš, než šel do věeho bez hlavě a jednal dle toho. To si však dává dohromady až nyní, zpětně. Předtím nad tím neměla moc prostor vůbec nějak přemýšlet.*
Přízrak Smrti (NPC): *pomocí Shunshin no Jutsu se dá přesouvat jen rovně, tudíž se Matei může momentálně nacházet jen před Saisho, navíc je potřeba složit ruční pečeť a tak katanu odloží od jejího krku (pravá strana) a následně prostě Saisho postupně zezadu bodne skrze stehno, aby katana vyšla druhou stranu. Dokonce pustil její ruku, i když trochu ještě posílil předtím stisk, aby trochu zhoršil její zranění. Následně se do Saisho opře chodidlem a prostě jí kopne tak aby letěla na Mateie. Ovšem pokud se Matei i přes to pokusí o Nan Kaizo tak mu prostě ruku přesekne, přízrak na to má síly dost. Chlapec pak zabodne katanu do země vedle sebe a roztáhne ruce od sebe. *Tak mě zabij! Jsi na to dost silnej? Máš na to mě zabít? Za smrt tvé matky nebo kdo to byl, nemohu já ale ta dívka! To si pamatuj!
Matei Syaumi: *Matei se zastaví se svou technikou. Sleduje ho. Představa, že během jednoho momentu přijde o matku a zároveň o Saisho, asi by ho to zničilo. To ho na chvíli schladí. Musí se zamyslet. Vymyslet něco, čím zachrání Saisho. Jestli udělá něco špatně, může zemřít. Na pravém předloktí se mu zase vysune sekera. Použije shunshin a dorazí k nim. V okamžiku omotá levou rukou jeho, ve které drží katanu. Pomocí Nan Kaizou se mu ruku natáhne za něj a omotá se kolem sloupu. Chce tak jeho ruku držet nataženou, aby ji v tom samém momentu odsekl sekerou, kterou má na ruce. Pak se pokusí osvobodit Saisho a stáhnout se s ní o kus zpět.*
Saisho: *Útočila svou levou rukou, takže ji chytil přízrak právě svou pravou, za ni.* Áááhh..! Tss...! *Prvně vykřikne polekáním a hlavně bolestí, načež po prvních pár vteřinách sykne a křik umlkne. "Bolí... Kruci..!" bojuje o to, aby to zvládla překonat. Nicméně se jí daří jen mlčet. Nevyhne se slzám, které jí pomaličku stékají po tváři. Upřeně hledí na toho kluka před sebe, ač má nyní tendenci dost mrkat, kvůli té bolesti. Soustředí se během toho na pokud možno pravidelné dýchání a opanováním se nad bolestí, aby ji neovládla víc, než ji paralyzovala v pohybu. Prsty, hlavně ty, má jak ve svěrači, který by jí nejradši ruku rozmáčknul. Takový z toho má pocit. Drtí zuby v okamžik, kdy si ji nutí vmanipulovat do nové pozice, která mu víc vyhovuje, protože její ruku nepouští a drží ji tak moc silně, že nemá možnost se mu vysmeknout. Horší je do toho ten fakt, že nyní nemá ani možnost složit pečeť na Kawarimi no Jutsu. Na to potřebuje mít obě ruce. Svět se s ní trochu zatočí, než je ustálená v nové situaci, kdy hledí už ne do tváře chlapce, ale vpřed na Mateie, který se tam řítí. Postřehne už jen velmi vzdáleně, že jim něco právě prosvištělo nad hlavami. To je minulo těsně vržené kopí. Skončilo zavrtané o kus dál za chlapcem, za tím přízrakem. Chladný pocit na krku. Sotva si ho uvědomí, už cítí i pálivou bolest, když se jí dostalo škrábnutí na krku, které není nijak silné, takže není život ohrožující. Ani se nehne, nebo se o to maximálně snaží, jak nejlépe dovede. Ač tak či onak má znemožněn útěk naplno. I kdyby se o něj snad chtěla pokusit. Vlivem celé té akce je v kompletním sevření přízraku v těsném a smrtelně nebezpečném objetí.*
Přízrak Smrti (NPC): *Na chlapce Genjutsu žádný způsobem nezapůsobí, následně tedy dá do trajektorie útoky nožem svou dlaň, kterou Saisho tím pádem probodne a on prsty sevře její ruku. V jeho sevření je nezvykle velká síla, takže by jí měl být schopný sevřít do takové míry, že bude cítit velkou bolest a neměla by se být schopná ani osvobodit. To už na něj letí katana tak jen provede menší pohyb do strany a volnou rukou katanu chytne za rukojeť a pak prostě Saisho zkusí vykroutit ruku tak aby se mohl pohodlně postavit za její záda a čepel katany jí mohl přiložit ze strany ke krku. *Takže chlapečku ještě krok a dívka je mrtvá! *Dokonce pro reprezentaci toho že to myslí vážně katanu posune jakoby k sobě asi tak o milimetr čímž by jí měl lehce škrábnout na krku. *
Matei Syaumi: *po okolí se rozezní čvachtavý zvuk. To když se z Mateiovi matky stane řešeto. Nestihla to pořádně ani zaznamenat. Katana jí vypadla z ruky. Při jejím posledním výdechu z ní vylezlo jen synovo jméno. Až na to teprve Matei zareaguje. Otočí se a sleduje místo, odkud to přišlo. Když zahlédl kdo tam stojí, nebo spíš je držen bodci, vyběhne. Zastaví se před postavou svoji mrtvé matky. Sehne se pro její katanu. Prudce se otočí a mrští jí proti chlapci tak, aby mu letěla do prostřed čela. Dobýhají k němu jeho kloni. Složí pečeť.* Doton: Doryuuha. *ze země se vynoří kamenná vlna. Matei na ni vyskočí a vyrazí vpřed. Vrhne se na klony a zase vystoupá dá vzduchu. Míří za katanou na chlapce. Složí další pečeť. Ze země vedle z vlny se mu vynoří do ruky kopí. To vrhne také po chlapci, aby ho srazil a přišpendlil k zemi.*
Saisho: *Na nic nečeká po odpovědi chlapce. Dává jasně najevo, že se k němu blíží, ale neútočí. Tedy stále nezačala. V ruce nemá žádnou zbraň. Toho vazkého deště si zatím nevšímá. Očima kontroluje všechno, co je kolem toho kluka v bezprostřední blízkosti. To kdyby to byla nucena nějak využít. Pokud tam není jen čistá a prázdná plocha v okruhu několika metrů od plného středu, kus dál od něj.* Chci si tě pouze prohlédnout. Víš.. Jsem zvědavá.. Jak vypadáš a to odsud není pořádně vidět. *Pousměje se a pokrčí během toho rameny. Doufá, že ji kluk nechá k němu dojít. Dává si pozor, kdyby proti ní hodlal zaútočit. Potřebuje dojít až k němu a tehdy by z kapsičky v rukávu, pouze prsty ruky co v rukávu je, uvolnili svůj nožík. Tak, aby to nebylo vidět. Otevřela by ho a čekala, až by se na ni kluk díval, aby použila Kanashibari no Jutsu, čímž by ho měla uvrhnout do iluze, která ho paralyzuje. Chce ho minimálně oslepit a tedy zasáhnout mu minimálně jedno oko. Nejlépe obě oči v rychlém sledu, aby je tak nemohl vidět. Přeci jen kunai zabodnutý do něj, mu neudělal nic. Nehodlá tam ani po tom svém útoku stát, jak tvrdé y. Vrhla by se okamžitě stranou. Navíc si uvědomuje ten fakt, že jsou s Mateiem jen Geninové. Mají tedy chakry jen drobné množství, oproti vyšším shinobi. Jsou dokonce ještě dětmi. A tady kluk i Matei, oba dva jí plýtvají ve velkém. Pokud by na tom byl kluk stejně, jako oni, mohla by mu už začít docházet.*
Přízrak Smrti (NPC): Uhm, tvá pravidla jsou divná. Cílem hry je že vy máte zabít mě, nebo já mám zabít vás. Tvá pravidla jsou hloupá, je to moje hra a říkám, že to bude tak že vy zabijete mě nebo já zabiju vás! *Vykřikne k Saisho a sleduje originál Mateie, který se k němu blíží. Ostatní kloni jsou vyzáření a tak mu z těla takový klonů vyleze tentokrát rovnou pět a zaútočí společně ve stejný moment na Mateie, mají oproti němu výhodu životních zkušeností a hlavně klidně hlavy. Už to jim hraje do karet. Navíc si dávají pozor, aby se dokázali vyhnout jeho sekerám. Chlapec si všimne, že se tam ocitá už nevítaný host a tak luskne a v ten moment ze země pod matkou Mateie vyletí kamenné bodce a současně vyletí i ze sloupů ze stran takže by jí to mělo probodat opravdu všude nehledě na to, že je to velmi rychlé. Následně přízrak chlapce složí několik ručních pečetí a začne pršet, tedy zprvu to vypadá jako déšť, ale po chvíli by si každý mohl všimnout, že se jedná o jakousi černou tekutinu (Suiton: Kokuu no Jutsu). *
Matei Syaumi: *ohnivé techniky si všiml pozdě. Sledoval jen Moku bunshina a okolí nevnímal. Až když se dostalo do jeho zorného pole. Místo aby ho kopl se nakonec zasekl sekerou do jeho techniky dřeva. Přetočil se přes ruku pod techniku. Dopadne na zem a pomocí techniky Doton: Shinjuu Zanshu no Jutsu zaleze pod zem. Když je u bunshina vezme ho za nohu a stáhne za sebou pod zem, aby mu koukala jen hlava. Technika by měla přejít nad nimi. Vynoří se ze země a pokračuje na originál se sekerami na rukou. Mateiova matka došla až ke sloupům. Neví co dělat. Matei bojuje s chlapcem uprostřed a Saisho s ním jen mluví. Už jen to o čem spolu mluví jí děsí. Pomalu vejde do kruhu. Přemýšlí, jestli dostat Saisho z kruhu, nebo zastavit Mateie, i když to je nebezpečné.*
BlueBoard.cz ShoutBoard