Přidej zprávu »
---: ---
Yuno Shimei: *Ešte len svitalo a Yuno si to už postával pred Knižnicou v Sora no sato. Počasie bolo zatiaľ prívetivé, ale on tu nebol iba pre nič za nič! Dobrovolne sa prihlásil, že vezme misiu, ktorá značila upratovanie v knižnici. Vraj jedna z knihovníčok si musela vziať dovolenku, lebo vážne ochorela a nemal kto pomôcť.A tým vážnym ochorením myslel zápaľ plúc. On s tým problém nemal, takže sa pokojne vybral aby to šiel spraviť. Pomaly vošiel dnu, pričom pozdravil knihovníčku, ktorá pracovala ako náhrada. Mal dohodnuté, že sa s ňou stretne a ona mu dá informácie, ktoré potrebuje. Zistil, že stačí keď poumýva dlážku a uprace prah zo stolov. To by nemalo byť také ťažké predsa. Yuno sa do toho ihneď pustil. Vošiel do istého skladu, alebo lepšie nazvané, miestnosť pre upratovačky, kde vzal mop, vedro a napustil do neho vodu. Na to sa hneď spolu s tým rozbehol na koniec všetkých uličiek a začal až od konca umývať dlážku. Vždycky keď poutieral dlážku, tak oný mop ako keby 'prepláchol' v prídavnom priečinku pri tom vedre, aby si zároveň nešpinil vodu. A takto pokračoval istú dobu, než mu došla čistá voda alebo voda vychladla. Ale to nebol moc veľký problém, stačilo ísť iba nabrať novú vodu. Pokračoval pokračoval, než bol asi v pólke. To sa prebehol po nový, suchý mop, ktorým šiel zas od konca, až po stred, aby pomohol uschnúť tomu, čo už umyl. Keď bol zas v strede, tak išiel s mokrým, aby umyl až po začiatok. A to isté so suchým potom. Keď to mal, tak všetko iba odpratal späť do miestnosti a vybral z tade handričku a nejaký ten sprej na umývanie stolov. Potom sa premiestnil do väčšej miestnosti, ktorá ale nebola medzi tými všetkými radami knihách. Bola to taká odpočívacia miestnosť vedľa, kde ľudia skôr knihy čítali. To iba rýchlo prebehol tie stoly takým spôsobom, že nastriekal na stôl a pretrel onou handričkou. Nebolo ich tam moc, iba štyri veľké a jeden menší. Všetko to vyzeralo, akoby to robil rýchlo. Avšak, začal na svitaní a teraz sa už písalo okolo jedenásť hodín. Keď mal hotové i toto, šiel znova všetko odpratať, pozdravil knihovníčku, poďakoval jej a vydal sa smerom za Senseiom, ktorému mal oznámiť svoj doterajší úspech.*
---: ---
Tetsuo: *Dnešní náplň Tetsuova dne byla prostá, nicméně stále nevěděl, co bude dělat. Čekala ho jeho první mise a tak se vybral tam, kde se mise zadávají (nevím, jak se tomu teď nadává). Celou cestu tam utíkal a když tam konečně dorazil, jen tak tak to ubrzdil těsně před přepážkou.* (Tetsuo) Dobrý den, tak mě tady máte! Tetsuo Yuyake, Genin Sora no Sato. Mám si zde dnes vyzvednout misi! (Paní) Aah, vítám tě. Dej mi chvilku, než vytáhnu všechny potřebné materiály. *Tetsuův tlak dosahoval astronomických hodnot a byl docela nervózní.* ,,Co to bude za misi? Ulovit nějaké Nukeniny? Dopadnout bandu zločinců, kteří dělají problémy? Doprovodit důležitou osobu a zazářit při tom?" *Jen si představoval tyhle epické scénáře toho, co by ho mohlo čekat a jak při tom bude moct ukázat své schopnosti.* (Paní) Tvoje dnešní mise bude pomáhat v knihovně. Prosím, dostav se tam ihned. (Tetsuo) Hm, jaká to vznešená mise, pro někoho jako jsem já, aby ukázal svoje...moment, řekla jste výpomoc v knihovně? (Paní) Ano, přesně tak. Slyšel jsi dobře. (Tetsuo) A co tam je za problém? Okupují jí snad nějací zločinci? Nebo tam někdo pravidelně krade peníze a je potřeba ho potrestat? (Paní) To netuším, ale řekla bych, že půjde spíš o něco banálnějšího, jako uklízení a rovnání knížek. *V Tetsuovi jen cuklo, vzal si papír a se skloněnou hlavou se vydal do knihovny.* ,,Co je to za misi? Uklízení v knihovně, to je ale blbost. K čemu to může být dobrý?" *Když došel do knihovny, čekala tam na něj poměrně starší žena, která to tam měla na starosti.* (Tetsuo) Dobrý den, jsem Tetsuo Yuyake a dnes mám za misi vám tady se vším pomáhat. (Knihovnice) Aah, vítej, mladíku. Jistě, jistě. Pojď dál, řeknu ti, co od tebe budu potřebovat. *Dovedla ho do skladu, kde byly hromady a hromady a hromady neroztříděných knížek a jeho úkolem bylo je srovnat podle abecedy a podle žánrů do nadepsaných poliček. Ukápla mu slza, ale vydal se do práce. Knihovnice si toho ale všimla.* (Knihovnice) Copak, mladíku? (Tetsuo) Ale nic, já jsem jen doufal v nějakou akčnější misi, víte? A ne nějaké třídění knížek. (Knihovnice) Aaha, to se nám tady stává docela často. Ale vezmi to z tohohle úhlu pohledu. I ten nejsilnější, nejzdatnější, nejchytřejší a nejvíce postavený ninja v jakékoliv vesnici i na světě musel na začátku dělat mise podobné téhle. *Tetsuovi se rozzářily oči.* (Tetsuo) Opravdu? (Knihovnice) Opravdu. (Tetsuo) Tak jo! V tom případě do toho dám všechno a zapíšu se do historie jakožto někdo, kdo nejrychleji ze všech roztřídil takové množství knížek! *Tetsuo se vrhl do hromádky knih a knihovnice se jen usmála a odešla si plnit své povinnosti. Tetsuo začal následujícím systémem. Z těch několika hromádek, které tam už byli, vytvářel další hromádky a to podle žánrů. To mu nějakou dobu trvalo, ale když skončil, vrhl se na abecední pořadí. Když si všechny knížky roztřídil jak podle žánru, tak i podle abecedy, tak je naskládal do poliček a vyběhl ze skladu, aby to řekl knihovnici.* (Knihovnice) Oh, Tetsuo. To už to máš hotové? (Tetsuo) Ano, mám. Všechno je roztříděné tak, jak jste chtěla a jsem si naprosto jistý, že v tom není žádná chyba, 27x krát jsem to zkontroloval. *Řekl velice pyšně.* (Knihovnice) Výborně, tak to už můžeš jít domů. *Řekla a dala mu papír s razítkem, který by měl odnést zpátky tam, kde si vzal zadání mise.* (Tetsuo) Děkuji vám za dobrou zkušenost a mít možnost projít si něčím podobným, čím každý jiný shinobi na světě! *Uklonil se.* (Tetsuo) Tak teď jestli mě omluvíte. *Rozeběhl se pryč z knihovny, ayb mohl odevzdat ten papír. Když ho odevzdal tak paní za přepážkou byla docela udivená v rozdílu nálad když odcházel a teď když se vrátil, ale rozhodla se, že se ho na nic ptát nebude.* (Paní) Výborně. Máš tedy splněno. Jedna mise typu D byla připsána na tvojí kartu. (Tetsuo) Velice vám děkuji. *Doběhl domů a pak přímo do postele, kde v momentě, kdy se jeho tělo dotklo peřiny usnul a vypadal jako mrtvola.*
---: ---
Tsuki Yagami: *Práve sa vrátila z knižnice. Požičala si zase nejaké odborné knihy, ktoré jej odporučila doktorka, ktorá ju mala na starosti. Teória bola v tomto odbore naozaj veľmi potrebná.. Takže si v izbe vyliezla hore na svoje miestečko a začala si čítať.. Dlho sa však pri knihe nezdržala. Bolo to niečo nevídané, ale tak v tejto rodine sa stále diali nejaké nepekné veci.. Už hodnú chvíľu sa ustarostene dívala z okna. Bolo to už niekoľko dní, čo sa jej brat Ren neukázal doma. Robila si starosti. Hoci sa k nej nesprával pekne, stále to bol jej brat, jej krv, jej rodina.. A aj keď mal už sedemnásť rokov, bolo neobvyklé, aby sa z domu vytratil na niekoľko dní. Nikto nevedel, kde je. Nemal dokonca ani misiu a o jeho zmiznutí netušili nič ani jeho kumpáni. Aj Raiken bol ako na ihlách a už asi dva dni bol úplne triezvy.. Niečo sa muselo diať, ale jej nikto nič nepovedal, hoci sa pýtala aj Raikena, aj Shi.. Tsuki hľadela von z okna a hrýzla si spodnú peru,* "Čo budem robiť, ak sa mu niečo stalo?" *asi bolo nepochopiteľné, keď sa niečo takéto pýtala práve Tsuki, ktorú Ren šikanoval.. V jej hlave bolo ticho, ale vnímala nejaký hlas.. Nerozumela mu, bol veľmi tichý. Zatriasla hlavou. Vstala, odložila knihu stranou a pobrala sa dole. Otvorila dvere na svojej izbe a zatvorila za sebou. Už na chodbičke počula, že niekto búchal na dvere. Raiken otvoril,* Dobrý deň,* prehovoril chrapľavým hlasom. Tsuki nikoho s takým hlasom nepoznala. Prešla ku zábradliu a len zazrela uniformu. Bol od polície,* Môžem ísť ďalej, mám pre vás troška vážnejšiu správu,* pokračoval, ale mal chladnú tvár. Raikenovi vyschlo v ústach,* Je to.. O mojom synovcovi.. že?* vykoktal a ustúpil z dverí. Muž neodpovedal, vošiel, vyzul sa, poobzeral sa ostražitým pohľadom a vošiel do obývačky. Raiken najprv zašiel do kuchyne, kde zobral dva poháre a nalial do nich vodu. Položil ich na tácku, bolo to tak upokojujúce. Niesol tácku ako hosteska. Mohol po to poslať Shi, ale nechcel. Tsuki ostávala na poschodí, odkiaľ bolo všetko dobre počuť.. Raiken vošiel do obývačky, položil tácku na stôl a posadil sa na druhý koniec pohovky. Muž chvíľu mlčal, kým začal,* "Škoda, že mu nemôžem vidieť do hlavy," *pomyslela si Tsuki. Muž konečne otočil zjazvenú tvár k Raikenovi a premeral si ho pohľadom. Ktovie, čo hľadal* Dnes sme sa konečne dopátrali k tomu, čo sa stalo. Váš synovec, Ren Yagami, zmizol z dediny.. Momentálne danú vec vyšetrujeme ako únos, ale pokiaĺ sa táto verzia nepotvrdí v najbližšej dobe, budeme nútení postupovať tak, akoby odišiel sám, čo nie je vôbec vylúčené. V takom prípade bude vyhlásený za nukenina.. * hovoril vecne a pomerne rýchlo, akoby to chcel mať už za sebou. Raiken nasucho preglgol. Najprv sa díval mužovi do tváre.. Je toto realita alebo nočná mora? Vystrelil si niekto z neho? Prestal na okamih dýchať. Trhane prikývol. Zahľadel sa z okna. Tsuki ostala stáť ako socha. Ak by do nej niekto teraz bodol, nedorezal by sa jej krvi. Čo bude teraz robiť? Z očí sa jej kotúľali slzy. Po slzách mala na lícach brázdy a slzy jej z brady stekali dole na vršok oblečenia. Muž stále mlčal. Čakal výbuch Raikena, krik, ale nič z toho neprišlo. So záujmom upieral na Raikena pohľad. Keď si uvedomil, že ho muž pozorne sleduje, zdvihol hrdo hlavu,* D-Dobre.. Ďakujem, že ste mi to prišli povedať,* dodal chabo. Muž sa zdvihol z pohovky,* Tu je moja vizitka, keby niečo, *hovoril akoby sa nechumelilo. Raiken vizitku nevzal, preto ju muž položil na stôl. Pitia sa ani nedotkol. Zmizol z domu. Raiken zmizol tiež. Treskli dvere. Konečne bola sama. Keď si to všimla, vydýchla vzduch zadržiavaný v pľúcach a rozplakala sa.. Uniesli ho? Je niekde pohodený mŕtvy? Alebo sa stal nukeninom sám od seba? Nikto nevedel.. A táto nevedomosť bola naozaj.. naozaj veľmi skľučujúca..*
---: ---
Tsuki Yagami: *Po skúške z bylín, ktorú mala v nemocnici, sa chcela vrátiť domov, ale jaksi zablúdila ešte na nejaký ten čas do knižnice. Predierala sa oddelením biológie, chémie a dokonca aj fyziky. Potrebovala vedieť základy všetkého možného, aby vôbec pochopila fungovanie ľudského tela. Takže si pobrala niekoľko kníh z týchto odvetví vedy. Chcela sa vzdelávať viac a viac. Takže si knižky zobrala, nechala si ich zapísať ako vypožičané a následne z knižnice vyšla von a zamierila domov. Kráčala pomaly a vôbec sa neponáhľala. Mala dnes dosť času. V jednej z uličiek zahliadla nejakého blonďavého chlapca, ktorého si pomýlila s Yurim. A tak tam okamžite nabehla,* Yuri? *vykukla spoza rohu, ale v malej uličke nikto nebol. Tak sa pohla uličkou ďalej, aby zistila, či náhodou už neprešiel ďalej. Rozbehla sa, ale ani na konci za rohom nikto nevidela. Asi sa jej to len zdalo. A tak sa otočila na odchod a kráčala naspäť na hlavnú ulicu,* "Kto vie, ako sa má.. Mohla by som ho navštíviť. Aspoň večer, možno bude niekde vonku teraz.." *na okamih sa otočila smerom, kde Yuri býval, ale rozhodla sa, že predsa len bude pokračovať domov. Spraví všetko, čo má spraviť, postará sa o domácnosť, potom sa niečo naučí, ak zvýši čas, pôjde ešte trénovať a napokon by mohla ísť za tým Yurim. Taký bol plán. Konečne po nejakej dobe prišla pred dom, v ktorom bývala. Otvorila si bráničku, vošla do predzáhradky a chodníček ju doviedol až ku dverám. Boli odomknuté, to značilo, že bol doma buď Raiken, alebo Ren. Alebo obaja. Vstúpila dovnútra. Hneď ju ovalila vôňa jedla,* Raiken? *zahučala a vyzula sa pritom. Nikto s avšak neozýval, no zreteľne počula, ako sa v kuchyni niečo vysmážalo. Preto odložila knihy na stolík v predsieni a vyrazila pozrieť sa na to, čo sa to tu deje. Hrozne dlhý čas nikto nevaril, a ak si neukuchtila niečo sama, tak nemala čo jesť. Nakukla do kuchyne a skoro jej oči vypadli. Za sporákom stála ŽENA. ŽENA v zástere. Najskôr si pomyslela, že to musí byť nejaká Raikenova frajerka, alebo žena na jednu noc, ktorá sa rozhodla, že mu pripraví obed, alebo čo. Tsuki nechápala. Ale keď sa na ňu zadívala viac, prišla jej doslova divná. Pohupovala sa zo strany na stranu a v druhej ruke držala normálny trojzubec, o ktorý sa opierala. Vyvalila oči ešte viac. Keď sa žena zazubila, všimla si, že mala zuby ostré ako žralok. Alebo si ich len nechala zaostriť, čo ja viem.. xD Tsuki s hrôzou odstúpila a schovala sa za stenu. Dúfala, naozaj veľmi dúfala, že s touto ženskou nemal Raiken absolútne nič. To by klesol už poriadne hlboko na dno. V tom sa otvorili hore na poschodí dvere. Tsuki vyštartovala hore. SNáď tam nebude žiadne ďalšie prekvapenie. Na chodbe stál Raiken. Od pol pása dole mal omotaný len veľký uterák a druhým, menším, si sušil svoje vlhké červené vlasy,* To kto je v kuchyni? *spýtala sa Tsuki s hrôzou v tvári,* Naša nová gazdiná, sťažovala si sa predsa pred nejakým časom, že doma nič nerobím, že nenakupujem, nevarím a podobne. Chcela si, aby som niekoho najal, tak som to urobil.. *Tsuki zamrkala očami. Neverila, že sa tohoto dožije. Bolo to od Raikena super, že sa konečne rozhýbal v tomto smere, ale.. nevedela, čo si myslieť o tej slečne dole,* Aaa.. Myslíš, že je na túto prácu vhodná? *položila mu ďalšiu otázku. Raiken mykol ramenami,* Ak nebude, tak ju prepustím, *povedal prosto. Tsuki trochu odľahlo. Mal pravdu. No nemohla sa zbaviť pocitu, že vyzerala hrôzostrašne. Lenže jediným dôvodom prečo ju Raiken zamestnal, bolo to, že Shi - tak sa volala - sa na neho zavesila ako kliešť a nechcela odísť. Nuž, tak to využil takto, pretože očividne urobila všetko, čo jej nakázal. A vlastne ju ani neplatí. Ale to Tsuki vedieť nemusí. Môže si myslieť, že bol taký dobrosrdečný, že niekomu dal prácu.. A Tsuki ju nechcela zase odsúdiť hneď. Chcela jej teda dať šancu.. A tak sa vrátila naspäť do kuchyne,* DObrý deň, *pozdravila sa Tsuki vo dverách. Opatrne. Shi sa na ňu otočila a vyplazila dlhý, naozaj dlhý, takmer až hadí, jazyk. Tsuki strnula. Otočila sa a už aj bola vo svojej izbe, kde sa s veľmi zlým pocitom zamkla..*
---: ---
Asaki: No to jo, *odpovím jí.* Budu se těšit na naše další setkání, neboj se budu trénovat, ať ti příště dám trochu více zabrat, *řeknu jí a pousměju.* Cestování musí být super, já se dostanu mimo vesnici jen občas, *řeknu jí.* Tak zase příště, *řeknu jí a ještě chvíli jí sleduju jak odchází, než se sama rozejdu zpět domů.*
Teiry Toriko: I tak jsem se musela trochu snažit. Je těžký se krotit jen na cvičný souboj když je člověk zvyklý bojovat na život a na smrt na cestách. Ale nějak se to zvládlo. *Teiry si vzala zpět své zbraně a zapečetila je do svitku.* Jen pokračuj a bude z tebe určitě dobrá shinobi. Až se zase vrátím do Sora no Sato tak se kouknu na tvůj postup. Brzy již opět vyrazím na cesty. Tady mě nic moc nedrží. *Teiry se koukla na obzor a na všechnu krajinu tam.* Jo cestování je super. A ty se snaž ať jsi pořádně silná. *Řekla a v poklidu se odebrala zpět do paláce.* "Kdo ví jak silná dokážeš být Asaki. Kdo ví."
Asaki: *Když se vyhne mé technice, tak jen trochu zaskřípu zuby. Najednou mě zasáhne loket a já skončím na zemi.* Tohle nebylo moc příjemné, *řeknu jí a podívám se na Teiry.* Myslím, že už to stačilo, *řeknu jí a chytnu se její ruky a zvednu se ze země.* Díky. Jsi hodně silná a věřím, že kdyby jsi bojovala na plno, že mě vyřídíš hned, *řeknu jí s úsměvem.* Tohle bych ti měla vrátit, *řeknu jí a podám jí katanu i Wakizachi.*
Teiry Toriko: *Větrné čepele nejsou pro Teiry problém ať už v rychlosti nebo ve výdrži.* "Tohle mě nedostane, věř tomu." *Teiry vběhla přímo do Asaki a vrazila do ní loktem (Erubou). Po tomto zásahu už by neměla být schopná moc bojovat protože bude ráda že se postaví.* Myslím že jsme u konce ale i tak to byl zajímavý souboj. *Pronesla Teiry a podá Asaki ruku aby se zvedla.*
Asaki: *Když na mě pošle písečně shurikeny, tak akorát dopadám zpět k zemi složím pečetě a vyšlu proti shurikenům několik věrných ostří.(Fuuton: Reppushou)* Zatraceně, přestávám jí stíhat, *řeknu jen a dívám se okolo. Několika senbonům jsem se nesthila vyhnout, tak mě zasáhly.*
Teiry Toriko: *Oba klony jsou zničené a Teiry se ty rozhodla pro jednoduchý útok. Z nádobky vyletěl písek ze kterého vystřelila několik písečných shurikenů ( Suna Shuriken) na Asaki. Chce využít toho že je ve vzduchu a nemůže nikam uhnout. a mezitím co ze z písku tvořily shurikeny ještě mávla rukou a vypustila tisíce jehel z chidori na své ruce (Raiton: Chidori Senbon). Teiry hned na to vstoupí do Raiton no Yoroi 2 stupně a je rozhodnuta Asaki dostat jak rychlostí tak údery a silou.*
Asaki: *Když si všimnu, že začne skládat pečetě, tak pošlu dvě Hinotamy na jeden klon a další dvě druhý klon. Rychle nashromáždím chakru do chodidel a vyskočím do vzduchu. Zatím co jsem ve vzduchu, tak složím pečetě a vyšlu proti ni několik větných čepelí.(Fuuton: Juuha Shou)*
Teiry Toriko: *Teiry si všimne žhnoucích koulí kolem Asaki.* "Takže takhle jo? Ale i s tím si dokážu poradit." *Teiry odskočí a vytvoří si 2 klony pomocí Kage Bunshin no Jutsu. Každý z nich složí pečetě a všichni je ve stejné chvíli aktivují. První technikou je Doton: Arijigoku kdy vytvoří pod Asaki blátivou past která jí začne stahovat pod zem, druhá technika je Raiton: Shichuu Shibari kdy kolem ní vytvoří 4 elektrické sloupy které budou útočit pomocí elektřiny na Asaki a jako poslední Katon: Housenka no Jutsu kdy vypálí jeden klon několik ohnivých koulí kdyby snad chtěl Asaki utéct vrchem.*
Asaki: *Nad jejími slovy se jen mírně pousměju.* Tak fajn, jak chceš, *řeknu jí. Poté vytvořím čtyři Hinotamy, které nechám kolem sebe vznášet, aby se ke mě nemohla dostat.* 'No nevím, jestli to bude fungovat,' *pomyslím si, zatím co nechám Hinotamy kolem sebe kroužit a přitom se ještě snažím vyhýbat elektrických disků, které kolem mě poletují.*
Teiry Toriko: Jsem překvapena že jsi se tomu vyhla. Ale dobře. Přejdeme na trochu jiný styl boje. *Teiry složí pečetě a vystřelí proti Asaki 10 elektrických disků (Raiton: Raiso Gekishin).* "Dáme si trochu Ninjutsu. Chci vidět co umíš holka. Ukaž se." *Ihned potom Teiry aktivovala Raiton no Yoroi druhý stupeň a vyrazila ihned za disky směrem k Asaki s úmyslem ji udeřit zezadu.*
Asaki: *Ono se vlastně jedná o Shintenshin no Jutsu, takže mé vědomí se nepřesune, ale pouze na ní použije zmatení. Když se z toho pak Teiry dostane, tak se trochu pousměju. Následně proti mě pošle nějakou kuličku z písku. Rychle nashromáždím chakru do chodidel a odrazím se od země, abych se její technice vyhnula.(Chakura no Shotto) Poté doskočím na zem a čekám, co udělá dále.*
Teiry Toriko: *Teiry pozoruje co Asaki udělá. Netušila však o existenci nějaké takové techniky. Najednou nic necítila a její tělo převzala Asaki (ale pochybuji že na moc dlouho :D). V tom se ale do toho vložil Shukaku který chce vyhnat Asaki z hlavy Teiry.* (Shukaku) Táhni ty mrcho nebo tě zabiju. *Řve a útočí po Asaki (takže počítám s tím že vědomí Asaki ihned opustí Tělo Teiry). Teiry se trochu oklepe a koukne na Asaki.* Hnusná technika ale promiň. Já mám svého parťáka který mě před tímto brání. Teiry z písku vytvoří malou kouli o velké tvrdosti a vyšle jí ihned proti Asaki (Suna no Dangan).*
Asaki: *Hinotamy letí směrem kde se Teiry, ale ta zmizí.* Nějaké moc rychlá ne, *řeknu jí, když mi poklepe na rameno. Následně obě dvě Hinotamy zruším a rychle se otočím směrem, kde je Teiry. Rychle udělám pečeť s úmyslem jí ovládat a doufala jsem, že se mi to povede.(Shinranshin no Jutsu)*
Teiry Toriko: *Teiry vidí 2 žhnoucí koule letící k ní.* Dobře. Takže teď je řada na mě. *Teiry aktivuje Raiton no Yoroi první stupeň a přesune se za Asaki a poklepe jí na rameno.* Tady jsem Asaki. *Poté se opět vzdálí o kus dále mimo dosah koulí a deaktivuje Raiton no Yoroi.* Co tam máš dalšího.
Asaki: *Jak zastaví můj útok, tak se jen trochu pousměju. Její pěsti se vyhnout nestihnu. Poté od ní uskočím kousek dále.* No, co se dá dělat, myslím, že bych to mohla začít brát trochu pořádně, zapojit i ninjutsu, *řeknu jí. Poté se začnu soustředit a vytvořím dvě žhavé koule, které se na Teiry rozletí s úmyslem jí popálit.(Hinotama)*
Teiry Toriko: *Vidí jak se na ní řítí s mečem v ruce. Jen se usmála a na chvíli zavřela oči. Jakmile na ni letěla čepel meče tak jí ihned písek z nádobky zastavil. Jakmile ucítila zablokování tak oči otevřela. Využila moment a vyrazila na Asaki s pěstí mířenou na bok. Nepoužívá ani náhodou svou plnou sílu. Nechce jí ublížit. Používá tak sílu na úrovni 5.* Dobrý útok ale na mě nedosáhne. Promiň. *Zasměje se.*
Asaki: *Prohlédnu si jí poté co odhodí plášť.* Tak jo, *odpovím jí na její slova, že na mě nebude tvrdá. Poté co mi řekne, že klidně můžu začít, tak se začnu jen trochu pousměju.* Vezmu si do pravé ruky katanu a pevně jí sevřu. Rozběhnu se na ní a pak, když jsem celkem blízko u ní, tak se jí pokusím seknout pravého boku.*
Teiry Toriko: *Jakmile obě dorazí na tréninkové pole shodí svůj plášť. A odhalí vše pod pláštěm přesněji tedy skoro všechnu odhalenou kůži a neprůsvitnou nádobku s pískem kterou otevře.* Neboj se. Nebudu na tebe tvrdá. Jde jen o trénink ne o boj. *Teiry si stoupne a dá ruce křížem na hrudi.* Jsem připravená. Klidně si vem první úder.
Asaki: *Když si všimnu jejího pohledu, tak se pousměju. Nad jejími slovy se na ní trochu překvapeně podívám.* Tak jo, díky, mám ještě vějíř legendárku, ale tak tentokrát budu muset zvládnout bez ní, *řeknu a dám si obě dvě zbraně za opasek, každou z jedné strany. Poté se s Keiry vydám na tréninkové pole.* Doufám, že mě budeš aspoň trochu šetřit, *řeknu jí a usměju se na ní.*
Teiry Toriko: *Teiry se na obličeji vykouzlil nadšený a horlivý výraz.* Dobře. Ale nikam se stravovat nebudeme. *Vytáhla svitek a odpečetila katanu a wakizashi obojí v pochvě. Hodila je po Asaki.* Půjč si moje. A jdeme. *Teiry se postavila připravena na odchod na tréninkové místo.*
Asaki: *Poslechnu si jí a pak se zamyslím.* Hmm nebylo by to špatné jít se zatrénovat, ale tak nějak jsem si s sebou nevzala žádné vybavení, protože jsem myslela, že si dneska jen něco tady přečtu... Jedině, že bych se cestu zastavila doma, *povím jí a čekám, co mi na to odpoví.*
Teiry Toriko: *Teiry se její poznámce pousměje.* Stejně jako teorie je k ničemu bez praxe. Vždy je lepší trénovat než jen číst. Co na to říkáš Asaki-chan? Nechceš spíš zkusit reálný boj než si jen číst? Docela bych uvítala i nějaké zpestření než furt jen číst. Za chvíli odcestují pryč a kdo ví kdy se zase vrátím. "(Shukaku) Jde vidět že je mimo naši úroveň. (Teiry) Však já ji nechci zabít. Chci si zabojovat. (Shukaku) No jak myslíš. Ale jestli ji zabiješ budeš se zpovídat tě krávě nahoře. (Teiry) Vidím že nenávist k Naomi tě neopustila Shu."
Asaki: *Vyslechnu si její slova a pousměju.* Hmm, to bude asi tím, že jste ze Sory. Já jsem Asaki Soburin a jsem odsud z Naomi, *povím jí a poslouchám její další slova.* Tak to já celkem ráda kombinuju ninjutsu a kenjutsu, ale tak taková rána občas její od věci, *řeknu jí a trochu se posměju.*
Teiry Toriko: *Byla ráda že se s ní dívka baví.* Technicky vzato ano. Jsem místní. Mé jméno je Teiry Toriko. Shinobi že Sora no Sato žijící v Sora no Sato. A ty jsi? *Teiry se opřela do opěradla a sledovala dívku před sebou.* Nikdy jsem zbraním moc nefandila. Není nad pořádnou ránu pěstí. *Zasmála se a čekala na reakci své spolusedící.*
Asaki: *Když na mě ona žena promluví, tak zvednu hlavu.* Jsem shinobi a chci se zlepšit v boji se zbraněmi, *odpovím ženě, když se tedy zeptala.* Přijde mi, že jsem Vás tady ve vesnici ještě neviděla, jste zdejší, *zeptám se jí a čekám, co mi odpoví. Co jsem si chtěla přečíst jsem měla přemýšlela jsem před tím, než mě ona žena oslovila, že se zajdu podívat ještě po nějaké jiné knize, ale tak zatím ještě ještě zůstávala sedět a čekala jsem, jak se rozhovor vyvine.*
Teiry Toriko: Jsi samuraj že? *Pronesla Teiry jen tak.* Nebo snad jsi shinobi? Tak či tak vidím že se specializuješ na boj se zbraní. *Teiry zavřela knihu a namířila svůj pohled na dívku před sebou. Rukou si podepřela hlavu a doslova na ní civěla. Už ji moc nebavilo číst. Co potřebovala už měla. Teď si chtěla pokecat.*
Asaki: *Čtu si dále knihu moc nevnímám okolí. Když po nějaké chvíli zvednu pohled, tak si rychle prohlédnu ženu, která naproti mě sedí a pak se opět vrátím ke čtení knihy.* 'Mám takový pocit, že mě čeká ještě hodně a hodně tréninku, přece jen je dobré se naučit i s katanou, jen vějíř ze zbraní občas nestačí, hlavně ne na blízko,' *pomyslím si.*
Teiry Toriko: *Pročítá každou stránku o všech zemích. Dostane se opět k zemi vodopádů.* "Měla bych se tam ještě jednou stavit. Posledně jsem musel rychle odcestovat zpět sem. Je to škoda že jsem tam nezůstala o něco dýl." *Všimne si že si k ní přisedla nějaká dívka. Rychle si ní projede pohledem. Po krátkém pohledu si všimne knihy o kenjutsu.* "(Teiry) Kenjutsu jo? Myslím že bych to zvládla za kolovat všechno. (Shukaku) Jo s pomocí mě a mého písku. (Teiry) *Její obličej se změní na trochu naštvaný.* Shu. Můžeš s tím tvým egem přestat? (Shukaku) Můj písek to vše blokuje. Přiznej si to." *Teiry zaťala ruku v pěst. Ale pak si rychle uvědomila co dělá a opět povolila. Oklepala se a opět se lehce ponořila do knihy. Nevěděla kam dál. Chtěla do Kirigakure ale věděla že tam asi vítána moc nebude.*
Asaki: *Nacházím se v největší knihovně v Naomi no Sato, protože jsem aktuálně nějaký volný čas, tak se rozhodla, že bych si mohla přečíst něco více ohledně kenjutsu. Nějakou chvíli procházím knihovnou než najdu nějak knihu, tak vyrazím k nejbližšímu stolu, který tam byl, i když už tam nějaká žena, tak jsem doufala, že jí to nebude vadit. Poté se posadím ke stolu a začnu číst.*
Teiry Toriko: EDIT: Jedna se o knihovnu v Naomi no Sato. Všude jinde je nasranej někdo jinej :D
Teiry Toriko: *Nebylo to poprvé co Teiry zamířila do knihovny v Sora no Sato. Potom co se setkala se Shikim došla taky k závěru že ve vědomostech je dost velká síla. Oblečená byla v ( odkaz » ) přes sebe měla plášť a u pasu se jí houpala nádobka s pískem.* "Další den další čerpání vědomostí. Brzy již opustím opět Sora no Sato. Chci být na tu cestu připravena." *Teiry si našla knihu která pojednávala o všech zemích světa podle které se pak chtěla řídit. Sedla si k nejbližšímu stolu a začala číst.*
Shoutboardy končí. Více zde.