Přidej zprávu »
---: ---
Kokkuri: *Kokkuri se již pomalu proboužel z zvuků jeho nenáviděnéhoho budíku, kterého že srdce nenáviděl. Nenáviděl ho z důvodu ze místo toho ze by nesměl vylézt z jeho pelíšku a mohl by vyspávat signalizuje to ze musí ven a jít na nějakou misi... Neměl to proste rád. Byl to líný člověk co nemusel ani moc pohyb či to být vzhůru. Což je celkem divné když se vezme ze se specializuje na Hachimon. Sice má pár přátel a rodinu, ale nikdo to moc nepochopil proč si nevybral třeba Kugutsu či podobné zameření kde se nemusí hýbat. Či proč si vůbec něco vybral. Ale to je momentálně jedno, Kokkuri již jako každé ráno hodil budík co nejdál co mohl po místnosti a hachumlal se do peřiny ale zvuk byl dosti hlasitý i přes polstár na hlavě. Takže to vzdal a pomalu a otráveně vstal ze svého pelechu. Být někdo v jeho pokoji tak již je nejspíš mrtvěj protože by ho Kokkuri bral jako zdroj zvuku. Když seděl takto na posteli tak již slyšel jak na něj kričí mamka ze má jít rychle dolů ze mu jen dá jídlo a okamžitě má padat na jeho 'super' misi kterou musí udělat. I když Kokkuri již měl věk kdy by proste řekl ze NE tak to neudělá z důvodu ze má svojí mamku až moc rád. A nechce jí dělat už tak víc problému, kvůli otcovi co si nikdy nenajde práci a jí která má asi 3 práce, od shinobi až po postáka. Proste musí makat i když to odmítá skrz jeho lenost a navíc nechce skoncit jako jeho otec, závišlý na jeho přítelkyni. A ano, ani nejsou manzelé...Nebyly nato peníze či kontakty. Ale zpět k Kokkurimu. Otráveně vstal z postele a jako první sel na záchod, díky tomu ze celá jeho rodina byla v kuchyni, tak ani nemušel řešit ranní problém a proste tam došel, a nějak se oprásil, učesal, umyl zuby a podobně. Proste ranní rutina. Následně slyšel klepání na dveře koupelni a ozval se dívčí hlas jeho sestry.* ,Ségra:, Jak dlouho tak budeš!? Jsi tam už 10 minut! *Zarvala jeho sestra na dveře a Kokkuri již vyplivl pastu či to čímž si čistil zuby. Proste se jen otočil na dveře a došel k nim, otevřel je a uhnul sestře. Již měl všechno a tak neměl důvod dál srát sestru. Když naštvaně prosla tak jen vyšel a šel do svého pokoje, kde se oblékl do celkem volného oblečení a pohodlného oblečení. Dneska měl i to štěstí ze nic jiného mít ani nemohl, tak byl rád. ( odkaz » ) Když se oblékl tak proste došel do kuchyně, kde jako vždy na něj křičela matka ze kde je tak dlouho, ze nestíhá do práce a podobně. Celkem to Kokkuri ignoroval a sedl si ke stolu a začal jíst jídlo. Když to dojedl tak již okamžitě vyražil z domu. Nechtě poslouchat mamku která by mu do ucha křičela ze oba budou pozdě v práci ani to ze za to může on a ta jeho lenost. Proste si teď skákal po strechách a utíkal k místo kde by si mohl vyzvednout misi. Když doskákal a následně doskákal na to místo tak si jí vzal udělal to co bylo protřeba na to aby jí mohl splnit a sel jí splnit. Jeho dnesní mise bylo chycení psa, který utekl majitelce.* "Ach god...Proč jsem si nevybral raději něco lepšího? TO budu muset se víc namáhat než bych chtěl...." *Pomyslel si lehce naštvaně Kokkuri a šel k domu kde by měla bydlet ta paní. Musí přeci zjistit informace o tom psovi. Ale zase to bylo lepší než lovit kočku. Když tam došel, tak zaklepal na dveře a otevřela mu stará paní a řekla ze může dál. Tak vešel a sundal si boty, preči jen tam na to byl takový schod a on nebyl i přes svojí lenost neslušnák. Žena ho poté zavedla do obýváku kde si oba šedla a ona mu dala fotku. Možná bylo divné ze je nedala tam kde si vybral misi ale nu což. Kokkuri si fotku detailně prohlédl a poté se zeptal jaké má daný pes rysy, jméno a podobně. Proste vše co by mu mohlo pomoc. Možná vypadal jak detektiv či podobně, ale proste neměl moc informací mimo toho kde ta paní bydlela. Když řekla vše co kokkuri chtěl slyšet tak jen vstal a poděkoval.* Děkuji a nashle...*Hývnul si a dal si ruku před pusu* danou a omlouvám se. :Babička: Nemusíte se omlouvat a najdete ho prosím. Chci mít aspoň někoho s kým dožiju... *Pronesla lehce smutně, ale to již byl Kokkuri ve dveřích a neslyšel jí.* "Co že to říkala?" *Pomyslel si a raději to ignoroval. Jako posledního ho panička viděla v parku, takže se tam rychle vydal. Nebyl to moc velký park, spíš takový maličký s pár stromy a keřemi. Ale i tak by se tam pro menšího psa dalo skvěle schovat. Hlavně pokud je vaše pánicka poloslepá a hluchá. Když takto Kokkuri prochážel parkem a pozorně hledal nějaký zdroj pohybu, tak sivšiml nějakého pohybu v keři.* "heh a mám tě mrcho." *Pomyslel si lstivě Kokkuri, ale v tom z toho keře vylezl had. Možná ho měl zněskodnit, ale to by byla zbytečná práce navíc kterou nemá v misi. Takže šel dál podél křoví a v tom najednou uslyšel stekot, přes celý park.* TAMHLE! *Zavřal a ostatní v parku (3) lidé se na něj otočily a nechápali se koukaly. Ale to bylo Kokkurimu jedno, okamžitě vystartoval směrem stekotu a uviděl tam to co hledal. Pes se jen otočil a šibalsky se usmál. Pes jen zastěkal a poté utíkal pryč z parku jak nejvíc mohl. I přes svojí menší postavu a výšky to byl neobyčejně rychlí pes. Takže Kokkuri sel na maximum svojí momentální síly a byl mu v patách. Mno, říct maximum je možná přehnané, na to byl moc liný, spíš na maximum, které mu lenost dovolila. Tento závod trval už skoro hodinu, kdy pes byl vychčaní a stále měnil uličky a podobně, až jsme se dostaly na směř náměstí.* A DOST TY POSRANEJ PSE!!!!! *Zakřičel našraněj Kokkuri a proste už to nedávaĺ.* Kaimon, KAI! *Zakřičel a otevřel první bránu. Konkrétně bránu otevření. Díky faktu ze to byla první brána, tak to nebyla jinak extra velká bolest či ze by mu to poškozovalo svalstvo, protože to je efekt až druhé brány. Pes již byl dosti daleko, ale to mu bylo jedno, sprintem vystartoval a rychle doháněl psa. Ale pes znova skočil do strany, a Kokkuri také.* "To si děláš prdel že?" *Kokkuri tam totiž viděl velkého pitbula.* A dost... *Pronesl již nasrane a proste šel již na naplno. Skočil ke psovi co měl chytit a chytil ho za obojek. Pokud jde o Pitbula, tak se skočil a kopnul ho do tlapy a následně nahoru, čímž ho vykopl co vzduchu.* Konečně...Psa mám, Pitbula neřeším...Jdeme tě předat.... *Pronesl naštvaně stále a začal po střechách skákat ke místo kde si vyzvědl misi. Bylo to hezké místo, ale pro Kokkuriho celkem málo lenivý. Předal tam psa, vzal si svoje rya co měl dostat za misi a šel ven z té budovy. Za takovou náročnou dle jeho dostal málo, ale co měl dělat. Na nějaké námitky byl už moc unavený po lovu psa. Pokud jde o tu bránu kterou aktivoval, tak tu před budovou deaktivoval a vešel tam a zbytek se ví již. Nějaké peníze dal stranou pro sebe samotného a druhou část plánoval doma dát matce jako peníze za pokoj a to ze tam žije.*
---: ---
Guremi Tokie: *Pomaly kráča po rozhejganom mostíku z jednej budovy na druhú. Približne v polovici zastane a zaregistruje zvuk meča, kunaiu alebo niečoho podobného. Zrejme boj. Príde ku kraju mostu a pozrie sa nadol. Tam uvidí na spodku senseia a jeho študenta pri tréningu. Asi po 15-tich minútach sledovania tréningu ho to omrzí a pokračuje vo svojej ceste k budove oproti. Keď sa tam dostane ihneď zastaví a obzrie sa naokolo. Potom strčí pravú ruku do vrecka a vytiahne z neho peňaženku. Otvorí ju a prejde ho chuť aj tie peniaze počítať. Samozrejme veľa by toho nenapočítal.* "Chcelo by to nejakú misiu." *Pomyslí si v duchu a rozkráča sa k budove kde rozdávajú misie. Príde k dverám a chvíľu počúva, či náhodou nie je niekto vo vnútri. Nič nepočuje, tak zaklope. Nečaká na reakciu, chytí kľučku a vojde do vnútra. Na sebe má jeho klasické každodenné oblečenie, obtiahnuté nohavice s vysokým pásom, krátke tričko na tom krátku mikinu s 3/4 rukávom s kapucňou na hlave na rukách tmavé rukavice a na nohách ninja sandále.* Zdravím. *Keď vojde slušne pozdraví a príde bližšie k senseiom, ktorý rozdávajú misie.* Prosil by som misiu, hodnosť genin.* Bez zbytočných otázok a pripomienkach mu dá sensei do ruky zvitok a Guremi odkráča preč z miestnosti bez toho aby si zvitok prečítal. Vide z budovy von a rozprestrie zvitok, z ktorého vypadne fotka. Čupne si a fotku zodvihne. Na fotke je mačka. Zamračí sa.* Ten zvitok už nemusím ani čítať, mám také tušenie o čo by mohlo ísť. *Zamrmle si ale aj tak si ten zvitok radšej prečíta, či tam nie je náhodou napísane kde by sa mala oná mačka pohybovať, páč Iwa je veľmi veľká.* "Tá mačka nie je stratená viac ako dve hodiny, takže by nemusela byť niekde ďaleko od svojho domova." *Pomyslí si a zvitok zroluje naspäť a strčí do zadného vačku kde má aj svoje ninja vybavenie. Vyberie sa do oblasti, kde žijú obyč. ľudia a prechádza sa blokmi. Prípadne keď ide niekto okolo spýta sa ho na stratenú mačku a dokonca ukáže aj fotografiu. No zatiaľ neúspešne. Keď zbadá malé dievčatko ako sa hrá s loptou príde ku nej a potichu zakašle aby si ho všimla.* Môžem sa spýtať ? Nevidela si niekde túto mačku ? *Pousmeje sa a dievčine ukáže fotku. Tá prikývla a poslala ho k ružovému domčeku približne 50 metrov ďalej.* Ďakujem. *Prikývne, znovu sa pousmeje a vyberie sa pomalým krokom k onému domu. Z diaľky si pozerá dom a na streche zbadá mačku, ktorá sa zrejme vyhrieva na slnku. Pozrie sa na fotku a na mačku. Takto spraví asi 5 krát po sebe.* "V skutočnosti vyzerá byť tá mačka, trošku, plnšia ?" *Povie si v mysli. Nebol si moc istý či je to ona no biely fľak na ľavom oku sedel s mačkou na fotke, jedine čo nesedelo bolo pár kg navyše. Pomocou Nan Kaizou natiahol pravú ruku a dočiahol mačku zo strechy a stiahol ju dolu. Prišiel bližšie k dverám a zaklopal. V tom otvorila pani, ktorá bola dosť podobná tej mačke, čo sa váhy týka, samozrejme.* Prepáčte, že ruším, ale nie je to náhodou vaša... *Nestihol ani dopovedať a pani mu mačku z ruky vytrhla a začala ju objímať. Teda skôr to vyzeralo ako keby ju dusila medzi prsiami.*Kde ste ju našli ?* Spýtala sa Guremiho. *Nó, našiel som ju neďaleko brány, pri skleníku s bylinkami s nejakým šedým kocúrom, pani. *Odpovedal jej na otázku a v tom ne neho mačka zasyčala ako keby klamal. *Pre náročnú misiu, veľkú odmenu.* Pani sa pousmiala sa hodila mu mešec plný peňazí, vošla do domu a zatvorila dvere.*Tak, to by bolo.* Strčil si mešec do vačku a odišiel, hm, asi domov.*
---: ---
Katsuo Jiko: *Katsuo dneska dostal svojí první misi jako chunin, a proto se těšil a nemohl se dočkat co to bude za misi. Dostal misi typu C a to vypořádat se s bandity, kteří se usídlili kousek od vesnice ve starém opuštěném domě za vesnici. Katsuo si sebou vzal všechno své vybavení a vyrazil. Když byl relativně kousek od toho místa kde byly usídlení tak zpomalil aby ho hned neobjevili, a také si dával pozor na pasti co, byly kolem domu nastraženy. Když už byl na dohled ten dům tak si řekl „Dobře provedu takhle postarám se od ty stráže před domem, a pak se dostanu zadním oknem do baráků“ Katsuo se připravil a použil Shunshin no Jutsu aby se dostal za jednoho ze stráží a dal mu loktem do týlu a tím ho omráčil než si to uvědomil jeho parťák tak na něj použil Konoha Reppū a když dopadl na zem tak ho kopl do hlavy aby ho omráčil. Potom připevnil výbušný lístek na přední dveře a okna. Potom vyrazil k zadnímu oknu. Podíval se dovnitř a viděl že v téhle části nikdo není a tak se proplížil dovnitř. Katsuo opatrně procházel celým barákem a snažil se z mapovat všechny nepřátele, to proto aby neměl potíže kolik jich bude muset porazit. Jenomže v tom jak je mapoval tak zjistil že ten dům má i sklep. „ Sakra to bude problém stojí u něj dva strážní a vychází od tamtud dost divné zvuky skoro jako by tam někdo byl, tak změna plánu musím zachránit rukojmí a potom se s nimi mohu vypořádat. Tak jo budu je muset odlákat pomocí těch výbušných lístku, které jsem měl na odlákaní pozornosti v boji. Tak jo jde se na tom“ jak to Katsuo dořekl tak odpálil ty výbušné lístky. Jak mile se stráže vydali k místu výbuchu tak Katsuo skočil dolů vykopl ty dveře a viděl že tam bylo několik žen v řetězech. Tak ten řetěz rozbil a řekl jim že musí utéct popsal jim cestu a dovedl je k zadnímu oknu. Jenomže u toho okna už stáli bandité, jeden z nich promluvil“Myslel sis že jsme tak blbý?“ Katsuo odpověděl“ Ne a co vy? Mysleli jste si že jsem tak blbej?“ Katsuo hodil o zem plynový granát a všechny ženy odvedl pryč do bezpečí a řekl jim ať tu zůstanou než pro ně přijde, potom zavřel dveře a vyšel naproti banditům. První potkal u toho zadního okna byly tam 4. Rozběhl se proti nim, prvního kopl do hlavy tak silně že odletěl do zdi v tom jeden z nich vytáhl katanu a chtěl Katsuo seknout do hlavy vrchním seknutím. Tomu se Katsuo nemusel vyhýbat, protože si toho všiml v čas a tak tu katanu chytl mezi ruce a zastavil jí. Pak otočil ruce i z katanou tak aby jí bandita upustil, v moment kdy jí upustil tak Katsuo jí rychle taky pustil a dal pěstí tomu banditovy na bradu a to tak silně že bandita vyletěl až do stropu a v tom stropu se mu zasekla hlava. Ti dva zbylí bandité byly tak vystrašení, že se dali na útěk, ale to bylo marné Katsuo jen vytáhl dva shurikeny ty hodil na ně a použil Fuuton: Reppushou, tím je tak zrychlil, že prošli přímo skrz ně. Katsuo se vydal do přední haly kde byly zbylí bandité. Tak si řekl že je sundá jednou ranou. Tak díky technice Kinobori no waza vyšel na strop, ale tak aby si ho nevšimly. Po celém stropě rozmístil výbušné lístky, a tak když je měl všechny rozmístěné tak šel pro rukojmí, těsně před tím než odešel tak hodil mezi ně jeden kunai se světelnou bombou a odpálil ty výbušné lístky. Potom rychle utíkal ke rukojmím a odvedl je zpět do vesnice a odevzdal hlášení tsushikage.
--: --
Tsuki Asada: *Téměř okamžitě co splnila svou první C misi, dostala novou. Tentokráte už nešlo o převoz karavany, ale o eliminaci banditů, kteří mají dokonce i svou základnu a kteří jsou pravděpodobně i organizovaní, což pro menší vesnice v blízkosti Iwy znamenalo veliký problém. Proto byla Tsuki povolána k tomu, aby se o tuto menší organizaci postarala a ulevila tím místním vesničanům. Tsuki tuto misi přijala ráda a okamžitě se vydala na cestu. Ve složce, kterou dostala, s informacemi o misi stálo, že jejich úkryt by se měl nacházet někde uvnitř lesa poblíž právě jedné z oněch vesnic, které o pomoc požádaly. Tsuki se tedy do lesa vydala a vyhlížela lidi, nebo nějaké zvláštní jámy, nebo chaty, ve kterých by se mohli bandité schovávat. Nezabralo to ani tolik času a Tsuki se dostala do jejich úkrytu. Nebo spíše před něj. Byla to menší prohloubená jáma s na rychlo spíchnutými dveřmi. Přišla ke dveřím a zaklepala. Zanedlouho se dveře otevřely a v nich stál, pravděpodobně jeden z banditů.* Dobrý den! *Vykřikla mile Tsuki.* Ztratila jsem se, mohli byste mi poradit, kudy z lesa ven? *Poté se podívala na svůj velice drahý náramek, který dostala od maminky Shinon už když byla ještě malinké dítko, tedy, menší dítko, než je teď. Muž si ho také všiml a vítězně se usmál.* Já tě z lesa vyvedu, holčičko, ale mám tu ještě nějaké vyřizování, co kdybys šla dovnitř a dala si s námi čaj, mezitím co si vyřeším svou práci? *Tsuki kývla tupě hlavou a následovala banditu dál. Když přišli před jeho kumpány, představil Tsuki.* Tak chlapi, tohle je… uhm… *Tsuki se usmála a pomohla mu.* Tsuki Asada! *Vykřikla s úsměvem a muž pokračoval.* Hehe, jo… Tohle je Tsuki, bude tu na chvíli, než si tu dodělám tu práci… Haha, ale co to říkám… Tsuki-chan, máš to ale hezký náramek! Můžu si ho půjčit? *Zlomyslně se usmál. Tsuki si chtěla chvíli pohrát a tak si náramek chytla druhou rukou a stiskla ho.* Ale ten mi dala maminka! Ten nepůjčím! *Muž se zasmál a pokračoval.* No, já ale nemluvil tak úplně o půjčování… *Po těchto slovech chytil silně Tsuki za ruku, kterou držela svůj náramek a pokusil se jí náramek vzít silou, ovšem entita tomu zabránila a dala muži smrtící ránu šokem. Muž se v křečích svalil na zem a všichni jeho kumpáni se během vteřiny zvedli.* Co to sakra?! *Vykřikl jeden z nich. Tsuki se začala smát a házela po nich neustále Shoutonové shurikeny, takže i přesto, že se dvěma, třem vyhnuli, ostatním se jim vyhnout nepodařilo a skončili na zemi v loužích krve. Tsuki se usmála a odhopkala zase zpět do vesnice, kde potvrdila úspěch mise a sebrala odměnu.*
---: ---
Katsuo: *Katsuo dneska dostal svojí další misi, musí vytrhat plevel na velkém rýžovém poli a tak se rozhodl ,že se do toho pustí hned z rána * „Tak jo měl bych se do toho pustit, aspoň si trochu zacvičím“ Řekl si pro sebe a dal se do práce. Začal s pořádným nadšením a toho nepřešlo ani po 3 hodinách tvrdé práce. Majitel farmy se ho snažil přesvědčit ať si dá pauzu ale Katsuo nechtěl řekl * Když bych teď přestal tak bych se zdržel a svaly by polevili, musím pokračovat stále dál, abych zesílil a porazil mého kamaráda * jak to dořekl tak se usmál a pokračoval dál když už se blížil konec dne tak zjistil že je teprv kousek za půlkou pole a tak si řekl * „Sakra musím to dnes stihnou asi nebudu mít na výběr budu muset použit Hachimon, abych to stihl“ * Jak to dořekl tak se postavil a aktivoval první a druhou bránu Hachimonu. Tím se jeho síla a rychlost ohromě zvýšili a tak to stihl než se setmělo ale jak mile brány vyprchali tak byl strašně unavený a tak únavou padl do pole a usnul. Když se probudil druhý den tak zjistil že ho majitel pole vzal k sobě aby nespal venku a nenastydl. Jak odcházel tak poděkoval a rozloučil se s úsměvem na tváři a vydal se odevzdat do vesnice hlášení.*
---: ---
Maiy: *Maiy čekalo přijemné probuzení. V nose jí šimrá lahodná vůně. Posadí se zavřenýma očima nasává tu vůni nosem. Oblékne si tričko a v něm a spodním prádle se zvedá z postele. Do postele sice padla oblečená, ale v noci se probudila nepohodlým a scházela ze sebe nepotřebné oblečení. Došla po čichu až do kuchyně kde stala Motozawa.* Á dobré ráno sluníčko. Vyspinkaná. *pozdraví aniž by se otočila.* Ohayo. *Odpoví ji Maiy rozespale.* Ještě to není hotové tak můžeš jit klidně do koupelny. *dál se věnuje přípravě pozdní snídaně. Maiy se otočí a odejde do koupelny. Vleze si do sprchy s kartáčkem v puse. Po několika minutách vyleze a smotá svoje vlasy do ručníku. Podívá se na sebe do zrcadla.* Musím něco nabrat. Jsem hrozně hubená. Jsou mi vidět i žebra. *zanaříká nad svým vzhledem. V županu se vrátí do pokoje. Prozkoumá nosem okolí zda není někdo okolo místností kdo by ji mohl sledovat. Když má jistotu sundá župan a vleze si do svého starého oblečení. Ve kterém trávila spoustu času. Dává jí to pocit ne tak uplného uvěznění. Vrátí se do kuchyně kde už jídlo čeká na stole.* Itadakimasu. *Řeknou zároveň a pustí se do jídla. Před sebou má závitky, rýži s masem, nudle a překvapivě i vajíčka se slaninou.* Sněz toho co nejvíc Maiy. *poví Motozawa.* Na dnešek toho máme moc v pláni a nabjídlo čas nebude. *Maiy spolkne sousto.* Tak to se neboj. *usměje se a pokračuje v jídle. Když dojedí umyjí nádobý a odejdou do salonku, kde si postaví čaj, sednou a povídají si. Seznámí se a řeknou si navzájem co mají rádi a co nemusí. Aniž by sledovaly čas klábosí tak dvě hodin. Pak si Motozawa vzpomene.* Tak, prý si ještě nedodělala akademi. Neměla si jak to chápu, ale musíš to dohnat. Připravila jsem si několik úkolů, abych věděla co umíš a na co se zaměříme více. Tady ti je nechám a až budeš mít hotovo, tak si mě najdi. *Maiy se na to podivá. Něco si pamatuje tak začiná tím lehčím. "Teorie chakry a rozdělení ninshu. Co o tom víš?" začala škrábat po papíře. Plnila úkol za úkolem až nakonec po třech hodinach měla hotovi. Protáhla se a šla najít Motozawu. V domě jí necítí tak vyjde z domu aby se rozhlédla, ale jen co udělala pár kroků z domu stál před ní Anbu s rukou položenou na rukoketi meče.* No jo no jo. Jen hledám Motozawu. *poví Maiy a vrátí se do domu kde čeká až dorazí. Stihla si přečíst knihu o přírodě Iwagakure, kdy se setmělo a Motozawa se vrátila domů.* Anbu mi řekl co si dělala. To u si měla ty úkoly hotové. *zeptala se jí.* Ano *odpoví Maiy.* Nebylo to tak těžké. Co máš v plánu teď? *Motozawa se jen usměje.* Pojď za mnou. *vyjde ven do tmy a odchází od domu. Maiy vyrazí za ní a cítí několik Anbu jak vyrazili za nimy. Jde s ní hlouběji do vesnice. Prochází malo brankou a domy zůstávají za nimi. Vcházejí do odlehlé časti Iwagakure a zastaví se na malé mýtince.* Tak Maiy. Máš teoretickou čast za sebou a teď trochu té praktické. Budu chtí odbteme vidět základní techniky Eranku. Zvládneš to? *Maiy se na ní podívá. Otočí se a rozeběhne se k vodě. Zjistí že se čtyři Anbu rozmistili v jejím okruhu po padesáti metrech hlídají ctyři srrany kdyby chtěla zmizet. Jak se pohne ona pohnou se i oni. Doběhme k vodě a bez přípravy vběhne na ni. Tuto techniku si dost ozkoušela když je na moři přepadli piráti. Běží po vodě a náhle se odrazí. Dopadne na kmen stromu a pokračuje vzhůru. Zmizí v koruně stromů. Motozawa ji sleduje a přikyvuje. Když jí zmizí ve větvích hledá ji. Maiy použije pečeť a pomocí henge se promění o orla a vyřítí se po ní z větví. Motozawa po ní vrhla kunai. Ten se zabodl. Do oblaku dýmu a k zemi padá kláda. Motozawa se ohlédne. Proti ní běží Maiy, která poskládá pečetě na bunshi no jutsu a jsou tři. Zastaví se před ní.* Takhle nějak? *poví a koukne se na ní. Vydýcháva se z toho běhu.* To bylo dobré. *řekne Motozawa.* Vypadá to, že tohle máš zvládnuté. Co něco těžšího. Braň se. *Odskáce několik metrů na zpět poskládá pečetě a použije slabší ohnivou techniku. Maiy poslkádá pečetě.* Suiton: Ja no kuchi. * z vody se vynoří obří had a její ohnivou techniku spolkne. Natož se rozplyne a spadne a rozlije po zemi.* Dobré, ukaž co dokážeš. Pojď na mě plnou silou. *řekne Motozawa.* Dobře. *Mayi dopadne na všechny čtyři. Začne se z ní pomalu vypařovat chakra.* Shikyaku no Jutsu. *nehty se jí protáhnou do špiček. Zavrčí a vyrazí. Díky té přeměně se stavá divočejší než normálně. Běží po čtyřech a mění směr útoku každou chvíli. Cítí, že anbu nestíhají její změny. Zřejmě se a tohle technikou setkali poprvé. Najedno se objeví za Mot a hrábne jí nehty po zádech. Ta se jem sehne a vykopne po ní. To už je ale Maiy znova za ní.* Konoha Reppu. *podkopne jí nohy a vykopne do vzduchu pomocí* Konoha Shofu. * dopadne zpět na čtyři a vyzkočí do vzduchu. Popadne Mot a obratí ji vzhuru nohama.* Hyabusha Otoshi *začnou padat k zemi. Když dopadnou drží Maiy jen kus kmene. Zavětří. Ucítí ji hned a rozeběhne se jejím směrem. Uděla spirálu rukama a roztočí se.* Tsuuga *řítí se na strom, za kterým se schovává. Ta se stihne jen tak tak skrčit. Maiy proletí stromem a přistane na dalším. Koukne se na ní.* Dobrý? Takhle vyhovuje? *zeptala se jí Maiy. Mot na ní chvilku koukala. Zastavil se vedle ní jeden Anbu.* Měli bychom jít. Nadělala dost ramusu. *řekl a zmizel.* Dobře, Maiy super překvapilas. Ale teď musíme jít. *řekne a odchází. Maiy zruší techniku, skočí za ní a odchází s ní. Dojdou domů, navečeří se, vykoupou a jdou spát. Mot před ulehnutím sepíše ještě zprávu a jde si lehnout.*
---: ---
Shinji: *Shinji zašiel spolu s svojím otcom do dielne svojho starého otca.* Vidíš Shinji? Tak tu tvrdo pracoval tvoj dedo a dúfal že to niekedy po ňom zdedíš a budeš vymýšľať vynálezy. *Shinji pozerá na prachom pokryté zabudnuté haraburdy, ale necíti pohoršenie skôr kúsok historie.* Netvrdili ľudia o ňom rôzne klebety? *Otec na neho pozrie a odpovedá.* Ano máš pravdu, bolo to preto lebo veril že aj ľudia by mohli byť schopný lietať ako vtáci. Vďaka tomuto a podobným vyhláseniam ho brali skôr ako za blázna. Dobre ja mám ešte nejakú prácu. Som rád že som ti to mohol ukázať predtým než sa tu uprace a zbytočné veci vyhodia. Môžeš sa tu poobzerať a skúsiť nájsť niečo užitočné. Tak ja idem. *Povie Shinjiho otec a odchádza keď je vo dverách tak sa ho ešte spýta.* A čo si myslíš ty bol to blázon alebo genius? *Otec odpovie a zatvorí za sebou dvere.* Tak to neviem ale viem že to bol určite dobrý človek čo chcel všetkým uľahčiť život. *Shinji medzi vecami nájde veľa skrutiek a šrotu ale nič užitočné tak si začne čítať jeho spisy.* “Vtipné toto sme sa učili v akadémii…Škoda že si to nedal patentovať.” *Rozmýšľa pri jednej knihe kde je rozpisaný teraz už známy fyzikálny zákon. Nakoniec vie že tie spisy by čítal dlho tak si všetky papiere čo tam nájde odloží a zoberie k sebe do izby. V podstate zo svojím starým otcom veľa času nestrávil tak ho chce spoznať aspoň cez jeho uvažovanie v týchto zastaralých poznámkach. Týmto dňom, vždy vo voľnom čase začal Shinji okrem tréningu čítať tieto memomáre ako prvé za týždeň dočítal vplyv techinky v medicine, pretože to ho zaujímalo najviac. Po týždni sa venoval kontrolovaní jeho výpočtov. V jeden deň zašiel za profesorom geometrie a ten mu potvrdil že spis o mechanickom lietaní je bezchybný ale ešte stale to nedokazuje že sa dá vytvoriť prostriedok na lietanie. Podľa výpočtov starého otca sa Shinji pokúšal zostrojiť prvý prototyp krídel ale ani na jeho 19 pokus zostrojil krídla ktoré síce dobre vyzerajú ale to je asi tak všetko. Shinji prepísal na nové papiere niektoré z jeho výpočtov a vo voľnom čase navštívil profesora matematiky aby mu to skontroloval a ten obajvil že je v jednom z príkladov je chybné znamienko. Keď mu však Shinji povedal že čoho sa ten výpočet týka tak mu oznámil.* Je mi to ľúto ale myslím si že to napriek tomu nieje možné. *Shinji sa rozhodol že keď už tomu venoval toľký čas tak to ešte skúsi. Rozmýšľal ako to urobiť ale vždy bol v niečom problem. Po prehovore s ďalším fyzikom, meteroologom a mechanikom mu niečo napadlo.* “BINGO! Všetko to treba dať dokopy.” *S novými poznatkami sám doplnil dedove výpočty o tie svoje.* “Dokonca je viac spôsobov ako lietať ale tento bude efektný…” *Shinji sa zatvoril na 4 dni do dedovej dielne a zostrojil prvý elegantný a schopný prototyp krídel. Potom si dosť zaplatil u najlepšieho kováča v Iwe nech mu vytvorí ľahké brnenie, vodiace chakru na mieru s presne určenými otvormi na chrbte. Kováč to spravil a potom stačilo už len to spojiť dokopy.* “Podľa výpočtov to vzlietne” *Povedal si Shinji a už sa nemohol dočkať kedy to vyskúša.* “Najlepšie hneď” *Nasadil si to a skúsil do toho koncetrovať chakru ale stalo sa to čo nečakal. Narazil do steny.* Au! “Paráda! Je to ešte lepšie ako som dúfal!“ *Nechce to znova skúšať na verejnosti a tak počká kým sa zotmie a byakuganom preverí že susedia spia a nikto práve nieje na ulici. Vtedy vyjde von a vyletí čo najvyššie ponad svoj dom. Let si užíva ma rozprestrené ruky a lieta ponad domy v tom si všimne byakuganom že nejaký Anbu sa chystajú na obchôdzku touto ulicou. Vráti sa teda späť do dielne a a svoj výtvor opatrne zapečatí do zvitku. (Kuchiyose Tobidougu)*
---:: ---
Sumato: *Starší bohaté paní se zatoulala její drahocenná kočka, o kterou se vždycky dobře starala. Jelikož Sumato opět potřeboval nějaké peníze, tak přijal i tuto misi, i když z toho nebyl zrovna moc nadšený.* "No co, mise je mise." *Trochu si povzdechl a vydal se k domu té paní, aby se zeptal na nějaké podrobnosti o té kočce. Přece jen tu určitě bude mít více lidí nějakou kočku.* Dobrý den, já vám vaši kočku najdu. Můžete mi popsat jak vypadala? *Paní přikývla a dala se do popisování.* Měla hustou dlouhou černou srst, která se jen tak nevidí a modré oči.* Dopověděla. *A nějaká zvláštnost?* Zeptal se ještě. Paní jen zakroutila hlavou. Sumato si řekl, že už bude na čase začít hledat.* Čičí! *Chodil v okolí domu té paní, ale neočekával, že by to chlupaté stvoření přiběhlo poslušně jako nějaký pejsek.* "Proč by kočka, o kterou e dobře starala, utíkala?" *Ptal se sám sebe.* "Určitě by ale neutekla nějak daleko. Proč by to dělala?" *Rozhodl se, že se i nadále bude zaměřovat na hledání v blízkém okolí, i když rozšíří trochu okruh hledání. Opět kočku volal. Už nad tím strávil spoustu času.* "Tady akorát mrhám svůj čas." *Pomyslel si a sedl si na zem s tím, že se trochu nají. Vytáhl si svačinu a začal jíst. Když už měl skoro dojedeno, několik metrů před ním proběhlo něco malého.* "Co to?" *Zpozorněl. Po chvíli za tím malý proběhla i černá kočka.* "Mám tě." *Rychle se zvedl a rozeběhl se za zvířetem. Jak se přiblížil, zjistil, že to něco malého byla vlastně myš. Rozhodl se, že s tím honěním kočky počká. Tak jen sledoval jak pobíhá kolem a pomalu a jistě se blíží k chycení myši. Nakonec se jí to podařilo. Toho využil Sumato, rychle se za kočkou rozeběhl a za chvíli už ji držel v náruči a nesl zpět k její paničce. Tak vlastně utekla jenom proto, že viděla myš a probudily se v ní její přirozené lovecké instinkty. Paní byla šťastná, že má zpět své zvíře a Sumato byl zase rád, že dostane svojí zaslouženou odměnu.*
---:: ---
Sumato: *Dostal další misi, měl za úkol pohlídat přes den jednu holčičku. Její rodiče si museli něco vyřídit a neměli pro ni hlídání. Ani s touto misí nebyl úplně spokojený, ale alespoň měl nějakou společnost* “Doufám, že s ní bude zábava.” *Pomyslel si, když to děvče uviděl poprvé. Dle pohledu soudil, že jí může být tak šest, maximálně osm let. Na odhadování něčího věku nikdy moc nebyl.* Ahoj, já jsem Sumato Jak se jmenuješ ty? *Zeptal se jí, když jí k němu její rodiče dovedli a následně odešli. Chvíli se trochu ostýchala mu odpovědět, ale nakonec se usmála a odpověděla mu.* Kioko. *Sumato jí její úsměv oplatil.* Tak Kioko, co bys dnes chtěla dělat? *Zeptal se. Nepředpokládal, že by takovéhle malé dítě chtělo někde sedět zavřené a třeba číst knihy. Kioko nad tím chvíli přemýšlela a nakonec šťastně vypískla:* Půjdeme si hrát na hřiště. *Ani nečekala, co jí na to její dnešní opatrovník odpoví a rozeběhla se směrem ke hřišti, kde se okamžitě uvelebila na houpačku a začala se pohupovat. Sumato se za ní pomalým krokem vydal. Když došel na hřiště, posadil se na lavičku a sledoval ji, jak se houpe.* Pojď mě zhoupnout víc. *Zavolala na něj a začala se sama houpat ještě trochu víc. Když viděl, že už se houpe celkem dost, moc se mu za ní nechtělo, kvůli obavám o její zdraví.* “Ještě aby tak spadla a něco si udělala, všechno by bylo na mě.” *Pomyslel si. Nakonec se ale zvedl z lavičky, došel za ní a pořádně ji rozhoupal.* Sranda musí být. *Řekl jí, když se celá šťastná smála a houpala se pořádně vysoko. Když jí houpání přestalo bavit, seskočila z houpačky a přeběhla k pískovišti, na kterém si ještě s několika dalšími malými dětmi začala stavět hrádek. Ale i hraní na písku jí po nějaké té době přestalo bavit, tak začala pochodovat po okolí a přemýšlet, co by se tak dalo dělat.* Zahrajeme si na honěnou. *Napadlo jí po chvíli.* “Má celkem výdrž.” *Pousmál se Sumato a vydal se za ní.* Nejprve se ale nasvačíš. *Řekl trochu přísně a vyndal jí z batohu svačinu. Sám pro sebe si taky něco vytáhl. Když posvačili, dali se do té hry. Sumato byl samozřejmě rychlejší, ale Kioko měla až překvapivou výdrž. Sumato se nakonec ale nechal chytit, aby děvče mělo radost. Takhle si na hřišti hráli skoro celý den. Pak k večeru se vydali ulicemi města a cestou si koupili něco dobrého na zub.* Měj se. *Zamával malé Kioko, když si pro ni k večeru opět přišli její rodiče.*
---: ---
Shinji: *Pomaly mu to všetko začne dochádzať a dáva už mu to zmysel* Ahá! Takže ty si použila nejakú techniku a vyzerala si ako kameň?? Hmm...to bolo celkom múdre. *Napriek všetkému ho táto nehoda mrzí pretože si nechcel na ňu sadnúť.* Prepáč že si kvôli mne spadla... Ja som nechcel. *Je stále trochu prekvapený ale keďže už pozná ako sa to stalo tak sa toľko nečuduje* "Ja som ale hlupák mohol som si predsa všimnúť že je tu o jeden kameň navyše." *Pomyslí si.*
Yana: *Pokusí se postavit. Když už stojí tak si otřepe špínu, kterou má na nohách. No, když spadla tak se umazala. Ovšem nic víc se nestalo. Podívala se na Shinjiho a usmála se.*Áno. Byla jsem kámen. Teda nebyla... Jen jsem se za něj proměnila pokud si nepochopil.*Řekne a zasměje se. No, nějak jí přešla ta zlá nálada když viděla jak byl Shinji překvapený.*"Dle toho jak je překvapený to asi nebude student akademie?"*Zeptá se sama sebe Yana.*
Shinji: *Vôbec netušil že sedí na Yane a tak bol prekvapený že sa zrazu kameň premenil na Yanu.* Čo to? *Zistí že je niečo čudné a potom už počuje Yanu rozprávať a zistí čo sa vlastne stalo. Rýchlo sa postaví a kuká prekvapene.* Prepáč... *Povie ale potom sa zamyslí nevedel že si sadá na Yanu.* Počkať! Ooo! Ty si bola kameň?!? Čo sa deje nechcel som si na teba sadnúť! *Ani sám nevie poriadne čo hovorí. Hovorí len to čo ho ako prvé napadne a bez rozmýšľania.*
Yana: *Stále byla na tom stejném místě. Šlo vidět, že to chlapec nechce vzdát. Ovšem díky tomu, že si sedl na kámen tak se Yana okamžitě proměnila zpět. Čímž ležela na zemi a Shinji na ní seděl. No, byla malá takže jí to celkem tlačilo.*Ar! Postav se ty nemehlo!*Zakřičela na něho přísně. Byla teď momentálně podrážděná, že jí Shinji našel. Chtěla vyhrát. Ovšem teď se jí to asi nepodaří. No, co? Měla ráda výhry. Ovšem, čekala, že se chlapec bude zlobit. Bylo to takové nečestné, že se změnila na kámen. Ovšem uvidí se.*
Shinji: *Chvíľu pobehoval po okolí ale nevidel nič čo by mu pomohlo v hľadaní.* "Musím uznať, asi si sa skryla dobre..." *Vráti sa späť k domu lebo nikdy nevieš, čo ak sa skrývajúci presúva a teraz je tam kde bol na začiatku. Je trochu unavený z behu a tak sa rozhodne že si sadne. A sadol si presne na kameň ktorý v podstate bola Yana* úf...Musím si trošku vydýchnuť. *Povedal Shinji ktorý si zatiaľ vôbec nevšimol že pri susedovom je tento kameň naviac. Veď kto by už ich len počítal.*
Yana: *Stále, ale stále pořád byla schovaná jako kámen. Ignorovala okolí. Stále čekala zda se chlapec vzdá nebo bude pokračovat. No, byl první kdo sní hraje nějakou hru. Ostatní děti sní nechtěli hrát, protože byla malá a protivná. Ovšem byla protivná kvůli tomu, že se jí smáli kvůli velikosti. No, neměla lehký život a stále nemá. Ovšem snaží se s tím vypořádat. Zatím se jí to daří. No, někdy zase ne. Ovšem musí se ovládat. Přece se jen tak rychle nenechá vyprovokovat jako její hloupá sestra, která byla někde ve vězení asi. Kdyby nebyla tak hloupá Shinon tak by tam ani nemusela být.*
Shinji: Okej prepáč...Asi nebudeš ďaleko veď dohodnúť sa môžme aj potom. Tak idem ťa hľadať. *Povie ešte keď začne robiť pohyby na špičkách snaží sa aby ho nebolo počuť. Vidí že na druhej strane je strom. Podíde k nemu a pozrie sa na korunu stromu. Nikoho tam nevidí tak potom radšej obehne okolo stromu.* "Oukej Shinji mysli kde by len tak asi mohla byť?..." *Hovorí si sám zo sebou.* "Takže?...Je tu veľa možností asi musím ich všetky preskúmať..." *Pobehuje okolo domov a pozerá či neuvidí nejaký pohyb alebo aj hocijaký náznak po Yane.*
Yana: *Potom co řekl jen mlčela. Nějak jí to urazilo.*"Určitě to říká naschvál. Chce vědět kde jsem se schovala.. Ale já se mu neukážu. Schválně ať hledá chlapec. Asi si myslíš, že jsem hloupá. Já? Pff. Nejsem hloupá.."*Naštvala se. No, naštvalo jí i to její přemýšlení. No, nějak se cítila naštvaně kvůli Shinjimu a svému přemýšlení.*"Nevylezu.. Ať si mě najde."*Pomyslela si ještě a čekala zda se jí pokusí najít nebo to vzdá. No, chtěla vědět jeho reakce.*
Shinji: 5!, 6! 7!.......20!!! Schovaný, neschovaný IDEEEM!!! *Otočí sa potom sa obzrie na pravo a na ľavo.* Hmm "Tak začínam. Nič nepočuť je tu málo stôp...Už viem" *Povie a prebehne dookola celého svojho domu* Fú..."No dobre takže pri mojom dome nieje..." Jáj! teraz som si spomenul! Zabudli sme si povedať kde sú zakázané miesta a zóny. Neurčili sme si hranice. Tak sa budeme môcť aj skrývať na iných uliciach. Prepáč nevyjdeš na chvíľu aby sme sa dohodli kde sa nehrá? Ak chceš budem počítať odznovu. *Spýta sa ale bojí sa že to dievča naštve lebo keď ho poslúchne tak mu vlastne ukáže kde je jej skrýša v respektíve v tomto prípade mu asi aj ukáže ako skryla ale môže aj ostať naďalej skrytá a tak nebude mať Shinji na výber a bude ju musieť ísť hľadať tak či tak.*
Yana: *Nestihla mu ani odpovědět a už byl chlapec u dveří. Proto rychle běžela k vedlejšímu domu a udělala jednu pečeť pro Henge no Jutsu. Díky tomu se změnila na kámen. No, kámen byl velký jako ona. Ovšem teď si myslela, že jí chlapec nenajde.*"Tady mě nenajde. Schovala jsem se tak perfektně. No.. tomuhle se nedá říct schovka.. Přestrojení? Jo, přestrojení to je. No, doufám, že vyhraju. Byla by sranda porazit chlapce.."*Pomyslela si Yana a čekala zda už chlapec vyrazí.*
Shinji: Okej schovaj sa kde chceš lebo ja ťa aj tak nájdem. *Hovorí odhodlane lebo dnes si verí celkom dosť.* "Musím ju nájsť rýchlejšie ako keď bude ona mňa hľadať!" Dobre tak budem počítať do dvadsať pri stene môjho domu. Dobre? Môžem? *Spýtal sa pre istotu. Ale dlho na odpoveď nečakal pribehol k dverám svojho domu oprel sa o ne tak aby nevidel za seba a začal veľmi nahlas počítať tak že to znelo že kričal.* 1! 2! 3! 4!....
Yana: *Poslechne si jeho otázky. Jen se usměje. No, neví co si má vybrat. Kdyby se schovávala asi by vyhrála. Kdyby pykal, tak by taky vyhrála. Bylo to velice těžké rozhodnutí co se týkalo téhle hry.*"Mohla bych se schovat... Pomocí Henge. To by mě vůbec neviděl. A upřímně.. pykat se mi nechce. Takže se schovám."*Pomyslí si nadšeně a odpoví Shinjimu.*Takžé... Se schovám.. Budeš pykat. Dobře?*Pro jistotu se ho ještě zeptala.*
Shinji: No dobre... schovávačka môže byť. Veď to som predsa navrhoval. *Hovorí trochu zmätene.* "Asi má problém s pamäťou ale snáď to nebude prekážať." *Pomyslí si Shinji.* ...Takže chceš počítať? Alebo mám radšej ja a ty sa budeš skrývať? *Spýta sa lebo sa zatiaľ nijako nedohodli.*
Yana: *Poslechla si jeho odpověď a usmála se.*No, dobře. I když... Co třeba.. Na schovávanou?*Oznamovací věta vyzněla spíš jako otázka. No, chtěla si mít jistotu, že chlapec bude 100% souhlasit. No, byla taková. Nechtěla se potom hádat, že se mu ta hra nelíbila. Nechtěla si dělat další nepřátele. Už jich i tak měla hodně.*"Stejně by mě zajímalo proč má takové oči.. Měla bych se ho zeptat.. Ne, až potom. Teda nesmím. Bych vypadala moc zvědavě.. Takže se uklidníme... Ano, to je lepší.."*Pomyslela si a usmívala se na toho chlapce.*
Shinji: *Možno by ho aj nahnevala keby sa toľko neusmievala. Vyzerala byť v dobrej nálade ktorá bola veľmi nákazlivá. Tak sa musel aj Shinji usmiať aj keď ani presne nevedel že prečo.* Táááááák *pokúša sa napodobniť jej štýl rozprávania* chcel som sa ísť prejsť ale keď sme dvaja tak sa môžme aj niečo zahrať napríklad na skrývačky alebo naháňačky? *Venoval jej spýtavý pohľad.*
Yana: *Poslechne si ho a jen se zasměje.*Shinji? Takové divné jméno.. Takové jsem nikdy neslyšela, ale dobře.*Řekne si pro sebe a zasměje se.*Takže Shin-ji-kuuuun. Chceš něco dělat?*Zeptala se ho a usmála. No, nudila se takže potřebovala nějakou u zábavku. Navíc potkala tohohle chlapce. Mohla se s ním s kamarádit. I když je u ní zvykem si s kamarádu udělat nepřátele. Ale co? Každý je nějaký jiní.*
Shinji: *Čudoval sa že ho považovala za hrozbu či čo. Ale len pokrčil ramenami.* No, dobre nemusíš mi hovoriť nič. Ani to ako sa voláš... *Nepoznal tu veľa ľudí a tak mu prišlo normálne ak sa niekto správa inak ako je štandard.* Ja som stvorenie človek prosím pekne! *Cíti sa trochu urazený takouto otázkou.* A volám sa Shinji. "Ach dievčatá sú asi fakt trápne..." *Pomyslel si Shinji*
Yana: *Chlapec pozdravil tak se usmála. Taky pozdravila.*Čau.*Pozdravila ho a potom se zasmála nad jeho otázkou.*Kdo jsem já? Sama nevím. Jmenuji se Yana. Příjmení ti nemusím říkat. Nemusí tě zajímat celé mé jméno. Mohl by si mi ještě ublížit.*Samozřejmě to neřekla s humorem. Řekla to vážně. No, měla docela dost ne/přítelů. Musela si hlídat záda. Už tak jí některé děti vyhrožují smrti. No, asi za to může její divné chování.*A ty si co za stvoření?*Zeptala se směšně.*
Shinji: *Všimne si že kráča k nemu.* "Čo teraz? Ide ku mne... Aspoň zistím kto ďalší tu býva v okolí." *Išiel jej oproti a zvedavo sa spýtal * Ahoj a ty si kto?
Yana: *Yana, šla, šla a šla. No, zatím to bylo v klidu. Potom se ovšem nudila. Chtěla by se vrátit do cely. Aby mohla svojí sestru znovu vyprovokovat. No, ovšem to by se zase prošla. Takže to vzdala dřív než začala. No, potom si všimla jak se na ní dívá nějaký kluk. Samozřejmě na první pohled si všimne jeho očí. Měl je bíle. No, takovéhle ještě nikdy neviděla. Ovšem usmála se na něho. No, neměla proč mu nedávat úsměv. Zatím jí ten chlapec nic neudělal. Mohla by se sním seznámit. Ovšem moc není společenská.*"Má pěkné oči. Hm.. zajímalo by mě proč je má tak bíle..."*Pomyslela si a vydala se pomalým krokem k němu.*
Shinji: *Shinjiho otec bol konečne doma a nie v práci. A tak mu dovolil ísť von.* Shinji ale nechoď ďaleko ostaň len tu neodchádzaj z ulice. Keď budem mať čas prídem ťa skontrolovať musím ešte vypísať nejaké papiere. *Shinji ho ani veľmi nepočúval a len rýchlo odpovedal* Jasné oci. *Zatvoril za sebou dvere a vyšiel von. Mal na sebe čierne tričko a modré tepláky. Začal sa obzerať a všimol si nejaké dievča ako chodí okolo.* "Zase dievča kedy tu stretnem aj nejakého chlapca. S ňou si asi futbal nezahrám." *Pomyslel si Shinji ktorý ešte nevedel že aj s dievčatami môže byť zábava a sranda.*
Yana: *Yana právě odešla z domu. No, chtěla se projít. Její otec se dozvěděl tu velkou novinku, že je její sestra zavřená v base. Aspoň, že tak. No, konečně si mohla chodit Yana po venku aniž by se bála, že potká svou sestru. Na sobě měla jako vždy bílej svetr, a modré kalhoty. No, nebylo zase takové velké horko. Samozřejmě jí to bylo velké. Teda kalhoty ne, ale svetr jo. Bylo to tím, že pořád vypadala na osmiletou. Čímž se jí děti smáli. No, byla šikanovaná díky své velikosti a vzhledu, který se podobal na malé dítě. Ale dokázala se s tím naučit žít.*"Zajímalo by mě co udělá matka když uteču z vesnice.. Mohla by být sranda kdyby zemřela.. Potom by si tu vinu dala na srdce Shinon.."*Zasmála se nad svou myšlenou Yana když chodila kolem domků.*
---: ---
Shinon Asada: *Shinon zatím nedostala žádný přiřazený tým protože se vyskytli nějaké komplikace takže zatím dostala jednu misi která se hodí jen pro jednoho člena. Zrovna jde směrem k jednomu bytu kde má za úkol podle svitku pohlídat jedno dítě .Shinon na sobě má novou soupravu krátké sukně která je na levé straně rozříznutá tak aby se v tom Shinon mohla dobře pohybovat a pod sukní má kraťoučké kraťásky .Jako vrchní díl má volnější košili s dlouhým rukávem a má menší výstřih a to vše má v tyrkysové barvě aby jí to sedělo k vlasům .Shinon stojí u dveří rodičů kterým bude hlídat dítě tak tam zaklepala po chvilce se otevřeli dveře a mezi nimi stála krásná blonďatá žena.*A ty jsi tu určitě na hlídání našeho syna Victora.Takže zatím spí v pokojíčku ale když se vzbudí tak jí to má připravené na lince dorazíme tak během čtyř hodin tak to tu zvládni jo a děkuju.*Řekne Narychlo milým hlasem matka dítěte a odchází pryč Shinon tedy vejde dovnitř a zavře dveře Shinon si zatím sedne do obývacího pokoje na Gauč a nohy si natáhne přes stůl který je u gauče.Takhle tam odpočívá asi hodinu ale to její klid naruší když Victor vběhne do obýváku a řve jako indián přes celý dům.Shinon to vyruší a naštvaným výrazem se na něj koukne.*Neřvi tady tak děláš rámus přes celej dům.*Řekn mu Shinon. Victor se na ní jen podívá a když si všimne že má na rameni uvázanou čelenku vesnice tak se mu rozzáří úsměv.*Jééé ty jsi Shinobi. Prosím ukaž mi nějaké kouzlo prosím.*Začne žadonit Victor.Victor je malý chlapeček který je starý pět let a má krátké blonďatě vlasy po matce.*Shinon se na jeho otázku jen usmála.*Nejsou to kouzla ale jutsu a né neukážu ti nic to nemám jen pro zábavu.*Victora její odpověď vůbec nezaujala a tak začal akorát ječet a řvát.*Ukaž ukaž ukaž ukaž.*A takhle to bylo asi půl hodiny ale to už Shinon začalo štvát tak vyskládala pečetě a použila Henge No Jutsu a přeměnila se na Victora pak šla před něj v jeho vlastní podobě a Victor jen s úžasem sledoval Shinon která vypadal přesně jak on.*Jee to je pěkný ukaž mi ještě něco prosím prosím.*Zčal zas žadonit Victor Shinon teda zrušila Henge a vzdychla.*No jo no co s tebou nadělám a začala soustředit chakru do chodidel a pomocí Kinobori no Waza vyběhla po zdi na strop a stála hlavou dolů nad Vicotrem a ten jen zas sledoval s údivem jak je to možné.*jééé prosím nauč mě to já to chci taky umět prosím prosím prosím.*Shinon seskočila dolů a jen zakroutila hlavou.*Ale to tě nemůžu naučit pokud budeš mít nadání tak se přihlaš až budeš dost starej na Akademii a jednoho dne budeš Shinobi jako já.*Řekne Shinon a položí mu ruku na hlavu a pohladí ho po ní.*No to by šlo ale teď mám hlad.*Jakmile to dořekne tak si sedne na gauč a očekává až mu to Shinon donese. Shinon teda jenom jde do kuchyně a z kuchyňské linky vezme talíř na kterém jsou připravené sušenky. Donese to do obýváku a položí to na stůl pak si taky sedne na Gauč a zas si natáhne nohy přes stůl a zavře oči a odpočívá.Victor mezitím jí sušenky ale když je dojí tak si všimne že Shinon má prsa jako jeho mamka a né jako on.Začne se tvářit zamyšleně.*,,Co když je tam nějakej bubák zkusim ho chytit.''*Victor Shinon chytne za jedno prso a Shinon jen vykřikne a přeskočí až za gauč když dopadne tak si jednou rukou to prso přidržuje a druhou ruku má před obličejem a v ní drží kunai.Shinon celá zčervená a je na Victora naštvaná ale pak ji dojde že asi ani neví co to znamená.Victor jen nechápavě kouká co se právě stalo ale bere to jako další kouzlo.Shinon uklidí Kunai a jakmile to provede tak se otevřou dveře a přijde matka Victora ten se rozběhne a skočí matce do náručí.*Jéééé ahoj mami.*Matka ho chytí a v náručí s ním přijde za Shinon.*Bylo vše v pořádku nezlobil ?*Zeptá se matka Victora Shinon jen zakroutí hlavou na znamení že ne.*Dobře tak děkuju a můžeš už jít sice jsem přišla dřív než jsem měla ale mise už pro tebe končí.*Řekne příjemně Matka Victora.Shinon teda jen mlčky odejde a jde směrem do sídla Tsuchikage aby oznámila že její mise byla splněná.*,,On on on mi tam sáhnul má štěstí že je tak mladej normálně by jsem ho zabila.''
BlueBoard.cz ShoutBoard