Přidej zprávu »
---: ---
Tatsuki Arisawa: *nehnula ani brvou, když jejich těla zmizeli.* Zajímavé. Tak samozřejmě. Každý má svoje. *poví, ale pak přijde očividně jeho rozloučení. Po celou dobu ho ani jednou nepřerušila. Je na něm znát, že se rozhodl a ani se mu nedivý. Kdyby mohla. Udělala by to samé. Ještě ale na to nemá dost zkušeností. Potřebuje ještě nějaký rok, než by se mohla vydat do světa. Pak se rozhodně bude poptávat po tom, očividně jejich tajném, hesle. Natáhne ruku a vezme si od něj přívěšek.* Děkuji. *je jí sice sedmnáct let a v tomhle věku se holky... ne prostě když jsou normální tak jejich emoce létají sem a tam. Ona není jako ostatní. Psychicky určitě ne. Přesto jí to ale jistým způsobem potěšilo a po dlouhé době se na někoho mile usmála.* Opravdu děkuji. Někdo jako ty mi bude chybět. Nebojíš se mě a rozumíš mi. Doufám, že se setkáme. *zvedne ruku na rozloučenou a vytáhne si šňůrku z šatů, aby na ni přívěšek přidělala a pověsila na krk. Tím že je z kostí, ho bude muset chvíli schovávat. Později může říct, že si ho někdo koupila. Sbalí si tedy svoje věci, sebere si sekeru, naskládá nádoby s mízou a vyrazí na stonožce do vesnice. Kilometr od ní jí nechá se odvolat a pokračuje pěšky. Když se při oznámení hlášení o misi zeptají, kde je Aoda, řekne jim to.* Přepadli nás a strhnul se boj. Málem jsem se utopila v nějaké technice Dotonu. Když jsem se probrala, byli všichni pryč. Nejsem stopař. Nemám prostředky pro hledání lidí. Nepovedlo se mi ho tedy najít. *vysvětlí a pak se už svým pravidelným stylem otočí na patě a odejde domů. Její chování je stejné, jako před odchodem na misi. Jen doma se uvolní a muže být na chvíli někým jiným. Přemýšlí, kam by se mohl až dostat a jestli ho vůbec dokáží nechytit.*
Aoda Jaazu: *on už se s tím setkal. Na svých cestách před mnoha lety proti někomu takovému bojoval. Víc to ale nezkoumal, protože mu to stejně bylo k ničemu. Teď si mohl poprvé poslechnout, o co se vlastně jedná a i tak si myslí, že to pro něj není. ''Jí se to ale bude hodit.'' pokývá hlavou a pak se podívá za Tatsuki, když odchází.* Slyšel jsi jí? Jak řekla, ona není ta, kdo vás zabije. *Aoda si z beder sundá svoje Mōretsuna o Odoru a přiloží je vedle sebe do zákrytu.* Shi no Sarubo. *jeho dýky se promění v meč a podívá se na něj.* No, bylo to fajn. Sbohem. *na to do něj meč zabodne a nechá ho jím pozřít. Jeho pouta se tak přeříznou a tělo zmizí. Vzal si ho meč. Tenhle pocit už Aoda dlouho necítil. Už si nevzpomíná, proč to vlastně nedělal častěji. Pak se vydá i ktomu druhému.* Á, tak se koukala. Nevadí. Má to pak svoje výhody. *poví a pokračuje k Bakosovi, ze kterého se pomalu stává šunka, jak se zařezává do svých pout. I do něj zasune svůj meč a jeho tělo zmizí. Techniku meče pak uvolní a opět si dýky připne na bedra.* Co jsi zjistit chtěla, to jsi zjistila. Já jsem získal něco pro sebe, ale teď se s tebou rozloučím. Jelikož mě někdo chtěl odstranit, nemám důvod se tam vracet. Teď už přijdu o všechno, co mám ve svém bytě v nejvyšším patře akademie. Dostaneš se tam přes střechu a v rámu dveří je klíč. Co ti bude vyhovovat, tak si vezmi. Nemám tam nic, co bych nutně potřeboval. Obstarám si to znova. Rád jsem tě poznal, a doufám, že se třeba ještě někdy setkáme. Cíl mise máš splněný. Mízu máš a je dokonce neporušena. Tady ještě.. *poskládá pečeť a přivolá stonožku, na které přijeli.* Kus od vesnice jí pošli zpět. Řekni, že po boji jsi byla někde pryč. Nebo co tě napadne. Zapamatuj si jméno toho tlouštíka. Neslyšela jsi ho naposledy. *usměje se a pak si na sobě rovná věci a zkontroluje je. Dá k sobě dlaně a chvíli se na ně soustředí. Pak jí v jedné dlani podává přívěšek.* Na památku. odkaz » *na to se otočí a odchází pryč. Jen doufá, že se s ní dlouho nepotká, aby ji nepřivedl do malérů.*
Tatsuki Arisawa: Ano. *potvrdí mu a poslouchá si všechno, co jí říká. Docela jí to zaujme, protože s nečím takovým se ještě nesetkala. Rozhodně jí to zajímá a během toho má na něj otázky, na které jí odpoví. Vytáhne si pak svitek a jakmile má nakreslené všechny znaky, tak si je prohlédne.* Dobrá. To vypadá fakt dobře. Znaky jsem si zapamatovala. Tohle si rozhodně nenechám, aby to kde kdo našel. *luskne prsty a pomocí techniky Katon: Houkashusha svitek spálí.* O něj se nestarej. Jak jsem řekla. Já vás nezabiju. *poví a otočí se k odchodu s lahvičkou protijedu tak, aby to viděl a myslel si, že ho jde dát tomu druhému. Místo toho jakmile se dostane za mezi stromy, vrací se, aby viděla, co má v plánu Aoda.*
Npc: *je mu okamžitě jasné, co použil.* Jibakujutsu. *poví a podívá se jí do očí.* Umím to taky. Požil jsem to na něj, ale bez výsledku. Nebo spíš použit to na někoho s Hachimonem bylo zbytečné. *pokrčí rameny a podívá se na Aodu.* Fajn, řeknu ti všechno a ty nás pak necháš odejít. *ujistí se ještě a pustí se do výkladu, co všechno Jibakujutsu obnáší, jak se provozuje a jaké jsou všechny jeho schopnosti. Řekl jí, aby si vytáhla svitek a nakreslila si na něj znaky, které se při něm používají. Během patnácti minut skončí.* To je všechno. Co vůbec ten jed v Bakosovi? Říkala si, že nemá moc času. Dostala si, co si chtěla, dodrž svoje slovo. *mluví rychleji, netuší, jak na tom Bakosu může zrovna teď být.*
Tatsuki Arisawaq: Dobrá, já je také nechtěla nechat na živu. Až skončím, tak jsou tvoji. *potvrdí mu to a začne se věnovat Suteiovi, který se právě probudil.* Tohle je docela zajímavý argument. Chci znát tu schopnost, kterou na mě použil tvůj kolega. Každý detail, co to znamená. Něco nakreslil rukou ve vzduchu a pak jsem se nemohla pohnout. Pokud ty informace znáš, dáš mi je. Odstraním pak z jeho těla krev a oba vás nechám na živu. *v podstatě má pravdu. Zabije je Aoda tím svým, co potřebuje on.* Víš o jakou schopnost se tedy jedná? *zeptá se a meč, který mu předtím zabodla do hrudi, zasune do pouzdra, aby mu dala trochu více jistoty.*
Aoda Jaazu: *je docela zaskočený. Takovou reakci na jeho slova nečekal.* No, tak tohle bylo něco teda. *dokud je mimo, otočí se k ní.* Nenechám na živu ani jednoho. Potřebuji je zase pro svoji věc, pokud ti to nebude vadit. *oznámí jí a pak se zase zaměří na Suteie, který se probudil.* To bylo hustý co? Taky jsem to od ní nečekal. *řekne jeho směrem a sleduje ho pohledem. ''Takže je to pravda. Někdo ze Suny se mě rozhodl odstranit. Asi je už na čase, abych vypadl. Jsou docela neopatrní. Poslat mě takhle na misi. Asi nepočítali s tím, že jim záložní plán nevyjde. Od teď to bude pro Sunagakure docela peklo. Ještě jim ukážu, co jsem zač.'' proletí mu hlavou. Už se rozhodl před odchodem na misi, že uteče. Teď tomu ale dali korunu.*
Npc: *Bakuso je v agónii a sám pořádně svoje okolí nevnímá. Bolest ho dočista paralyzuje. Zato Sutei nepočítal s tím, co přišlo. Dívá se na meč ve své hrudi a pak odpadne. Vlákna, která mu do teď trčela z těla a vlnila se, nyní leží splihle po něm a po zemi. O několik vteřin později z těla vypadne z těla chuchvalec nití, mezi kterými je zamotané probodnuté srdce. Zbývají mu srdce dvě. S hlubokým nádech se probudí a podívá na Tatsuki.* Ty zatracená děvko. Tohle bylo ještě pořád moje srdce. Moje původní. Co chceš? Nenechám tě sebrat ta další. *chce to mít rychle za sebou. Je mu jedno kdo jsou oni i kdo je zaměstnavatel. Získat srdce pro něj nebylo snadné. Zaprodá teď kohokoliv, jen aby se zachránil. Kdyby tolik neznali jeho schopnosti, hrál by nějakou dobu mrtvého. Ale když všechno vykecal a zná to, nemá to cenu.* Už si zjistila, kdo nás poslal. Co tě ještě zajímá? *uklidní se trochu a sleduje jí očima, která mu kmitají z jednoho jejího oka na druhé.*
Tatsuki Arisawa: *zastaví se a otočí.* Vážně? To je zajímavé. Takže Sunagakure říkáš? A co ta technika? *zeptá se ho ještě, ale už je tak trochu v agónii a moc toho z něj nedostane. Přesune se tedy k Suteiovi, kterého hlídá Aoda.* Jejich cílem byla míza a hlavně ty. Co myslíš, máš ve vesnici nějakého nepřítele? *zeptá se Aody.* Vážně? Tohle je také zajímavá tak to vyzkoušíme. *poví a bez čekání vytáhne meč a probodne ho v místě, kde srdce obvykle bývá. Pak ho vytáhne a čeká.* Jak se vůbec pozná, že jsem doopravdy zasáhla srdce? Nemůže s nimi nějak pohybovat? Musí je mít nějak uskladněné ne? *vrátí se k Aodovi, aby se ho na to zeptala.* Ten druhej toho teď moc neřekne. Tělem mu koluje jed a zbývá mu tak něco přes půl hodiny. Tak uvidím, jak bude spolupracovat tenhle. *dodá a divá se na Suteie.*
Aoda Jaazu: *usměje se, když se Sutei probudí.* Ale, dobré ráno. *poví s úsměvem. Sutei se hned začne rozčilovat .* Měl bys být v klidu. Za chvíli se ti bude také věnovat. *dodá a sleduje jeho pokus o útěk. Natáhne k němu ruku a z prstů mu vystřelí kostěné střely. Ty se mu zabodají kolem hlavy do stromu. Pak zvedne jen ukazováček a pohybuje s ním ze strany na stranu.* To bych nedělal. Kolik máš životů? Dva? Tři? Nebo snad pět? Jo, jo. Znám schopnosti klanu ze kterého pocházíš. Já mám střel kolik chci. A můžu ti brát jedno srdce za druhým. Tak si to rozmysli. Když budeš hodný, možná přijdeš jen o dva životy. *počká si, než se Tatsuki přesune k nim.* Když seto ho náhodou povede zabít, tak to nevadí. Vidíš ty nitě? To je speciální klan z Kumogakure a můžou mít až pět srdcí a zároveň tak životů. Tak se neostýchej. Hůře z něj budeš dostávat informace. *informuje jí. Je mu jasné, že ten druhý bude teď mimo, tak zůstává a sleduje divadlo tady.*
Npc: *Bakosu pozoruje, když vytáhne jed a povídá mu o něm. Nechce věřit tomu, že někdo jejího vzhledu je takový. Pak mu ale postupně do těla zabodne tři senbony s tím jedem a už sám cítí, že má pravdu. Na něj ta bolest zrovna přišla a už je to k nevydržení. A to mu řekla, že Sutei už ten jed v sobě má déle. Sám neví, jak dlouho to vydrží.* Co, si zač sakra? Chceš říct, že jeden z nás stejně zemře? *zeptá se skrz bolest, která na něj jde.* Najala si nás někdo ze Sunagakure. Měli jsme přinést nějakou šťávu stromů nebo co s tím, že bychom měli na někoho narazit. Měli jsme zneškodnit toho druhého. *poví rychle. Ztráta chakry a únava mu rychleji pomáhají v tom, aby se dostal do šoku. Sutei se mezitím probral a rozhlíží se. Je ještě trochu dezorientovaný a hlavně zmatený. Když ale vidí Aodu, rychle se mu rozsvítí.* Ty hajzle. Rozvaž mě a pokračujeme tam, kde jsme přestali. *začne s sebou zmítat. Na to mu začnou po těle vylézat vlákna, aby se mohl osvobodit z pout díky tomu, že se zeštíhlí.* Kde je Bakosu? Co mu ta čubka udělala? *při tomhle pokusu o uvolnění se rozhlíží, aby ho někde zahlédl. Jsou ale nějaký kus od sebe a ve výhledu jim překáží stromy.*
Tatsuki Arisawa: *objeví se jí na tváři úsměv.* Samozřejmě, že si budu dělat, co chci. *poví a při každém slově mu cvrnkne do senbonu, který má v ruce.* Máme na to přibližně padesát minut ještě. Než tvůj kolega zemře. Abych ti řekla něco víc, o tom jedu.*poví a otevře lahvičku s jedem Kurage. Namočí do něj senbon a zapíchne mu ho do druhého bicepsu. Už by mohl cítit pálení v místě.* Bude to pálit. Hodně. Velmi tím trpíš, jako by jsi stál v ohni. Na tobě to moc vidět není, jsi tlustý normálně, ale začneš opuchat. Až ucítíš, že ty pouta jsou pevnější, tak to přišlo. *namočí další senbon a bodne mu ho do pravého stehna. Na to namočí ještě jeden a bodne mu ho do levého stehna. Lahvičku pak uklidí a vytáhne tu s proti jedem.* Oba máte stejnou dávku. Na tu dávku je potřeba celá tahle lahvička s protijedem. A tu mám pouze jednu. Vyber si. Popřemýšlej, dokud ještě můžeš. *poví s úsměvem a otočí se k odchodu, aby se vydala za druhým vězněm. Tomu má v plánu provést horší věci.*
Aoda Jaazu: *sleduje celou dobu počínání, které Tatsuki předvádí. Přijde mu, že si to dokonce užívá, ale to si tihle užívají na začátku vždycky. Nijak do toho nezasahuje, jenom se dívá a čeká co bude dál. Má ovšem obavy ohledně druhého týpka, který ukázal, že má stejné schopnosti jako Chikaku a proto se radši vydá za ním, aby ho pohlídal. Díky těm vláknům by se mol snáze dostat z pout a přepadnout je ze zálohy.*
Npc: *Baksou ji celou dobu poslouchá. Jakmile mu senbon projde bicepsem, vyjekne. Nečekal, že by taková malá holka, by mohla být něčeho takového smutná. O to víc ho zarazí zmínka o tom jedu.* Můžeš si řííkat a dělat co chceš. Z nás nic nedostaneš. *Odvětí Bakosu unaveným, ale přesto naštvaným tónem. Nehodlá se jen tak vzdát. Nikdy nezaprodal nikoho, kdo si ho najal a platit. O to síš někomu, kdo byl jeho cíl. Sutei je zatím stále ještě v bezvědomí poo úderu, který mu Aoda uštědřil.*
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki nechá Suteie zatím v bezvědomí a vydá se zase za tím prvním. Mávnutím ruky rozežene kytky, aby se od nich dostatečně vzdálili.* Takže. Nebudu chodit kolem horké kaše. Chci informace a ty my je buďto dáš dobrovolně, nebo je z tebe dostanu jinak. O nic jiného v tom nepůjde. *poví a vytáhne senbony.* Abych ti to upřesnila *dodá a bodne mu senbon do levého bicepsu a přirazí ho takhle ke stromu. Tím že je napevno, stačí do něj lehce šťouchnout a svými vibracemi dá o sobě zase vědět a působí bolest.* Chci znát vašeho zaměstnavatele. Chci znát důvody. A chci informace o tom, co to bylo za techniku, kterou si mě paralyzoval. Čmáral jsi před sebou ve vzduchu rukou a pak jsem se nemohla pohnout. To mě zajímá mnohem více. Abych tě o tom utvrdila, tohle.. *vytáhne malou lahvičku.* Je protijed. Chceš-li vědět na co, tak je to na jed, který momentálně koluje tělem tvého kamaráda. Do hodiny zemře. Je jen na tobě, jak se s tím vypořádáš. *řekne s úsměvem a sleduje jeho reakce. Žádný jed jeho tělem neproudí, to on ale nemůže vědět. Taková menší páka.*
Aoda Jaazu: Super, tohle by bylo. Já si tady na chvíli sednu a ty si dělej, co potřebuješ. *poví a sveze se po stromě k zemi. Nohy už ho začínali bolet a tak nemělo smysl je dál namáhat. Navíc si potřeboval dát dohromady kosti v nohou, což taky není žádná zdlouhavá činnost. Pak už jen sedí a mlčky pozoruje Tatsuki v jejím počínání. Je mu jasné a docela se těší na to, až uvidí mladou mučitelku v akci. Kdyby mohl, něco by i snědl. V tu chvíli si vzpomene na starou energetickou tyčinku, kterou by měl ještě v pouzdru mít. Samozřejmě neobsahuje cukr. Na takové věci si dává pozor a je dle toho patřičně vybaven. I jistou dávkou inzulínu, kdyby došlo na nejhorší. Zatím se mu ale jeho nemoc daří držet zkrátka.*
Npc: *Bakosu nemá moc energie. Díky tomu, že se neměl jak bránit, přišel o většinu chakry a tak tam jen bezvládně visí a ztěžka oddechuje. Netuší ani, jak je na tom Sutei. Čeho si stoprocentně všimne jsou rostliny, které kolem něj poletují a viděl, co dokážou. Rozhodne se proto moc nevystrkovat nos a jen zůstane tak jak je. V tuhle chvíli je to ta nejbezpečnější možnost. Sutei za to se neměl moc z čeho radovat. Rychlosti Hachimonu se neměl jak bránit, ať byl trénovaný sebevíc. Úder ho zvedl ze ze země o dobrý metr a odhodil ho od nich o dalších několik metrů dál, kde také přistál u stromu. Ani on neměl možnost na to se nějak bránit proti tomu, když ho Tatsuki přivazovala ke stromu. Rána na bradu ho na nějakou dobu vypnula. V bezvědomí je teď stejně jako Bakosu přivázán ke stromu a může jen doufat, že to nějak ještě dobře dopadne.*
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki dopadne na zem a stáhne ruce. Využila dost chakry na to, aby se udržela. Pomalu vstane a natáhne ruce ještě jednou, aby si stáhla meče k sobě. Zasune je a vydá se za tím druhým, který proletěl kolem. Drátem jo přiváže ke stromu ve stoje a po složení pečetí nechá kolem něj poletovat několik výbušných kytek. Stačí se jich dotknout a nastane řetězová exploze. Položí mu ruku na čelo a přes Chakra Kyuuin no Jutsu mu odebere většinu jeho zbývající chakry, aby doplnila svoji zásobu, dokud je mimo. Pak se vrátí k Aodovi a čeká na výsledek jeho souboje. To co předtím​ ten muž udělal, jí zajímá. Nic podobného ještě neviděla a přesto jí stalo dost chakry, aby se z toho dostala.* Potřebuju ho živého pro informace. *podotkne k Aodovi, který se tam opírá o strom. Sleduje, jak se jeho ruka vlní, když si dává kosti do hromady.* Tak to je divný. *poví a sleduje muže, aby ho popřípadě také svázala.*
Aoda Jaazu: *Aoda se otočí proti Suteiovi a nepustí ho k Tatsuki. Vyhýbat se jeho zbraní nemá problém. Jediné co ho trápí je jeho používání Hachimmonu. Zatím nepoužil moc energie na to, aby ho to mohlo poškodit, ale poslední úder byl silnější a cítil zapraskání kostí. To ho nijak netrápí, to napraví snadno. Údery jeho soupeře jsou oproti němu pomalé a bezvýznamné. Při jednom útoku uskočí do strany, dvěma skoky ho obskočí a naznačí útok jinudy, než nakonec přijde. Ten přijde ze spodu na bradu, aby ho vypnul. Zásah páté brány, aby si vyzkoušel, jake to je. Hned potom si vypne Hachimmonu. Následky přijdou okamžitě. Únava, boles rukou i nohou. Opre se o strom a stará se o svoje kosti. Šlachy a svaly pak dořeší. Teď už jen čeká na to, jak dopadne jeho soupeř.*
NPC: *Bakosu ani nestihl postřehnout jak Aoda zmizel. Všiml si ale, že jeho klon už není v bažině ale letí proti Suteiovi. Hned ho tedy odbouchl. Klon byl ale už dost daleko na to, aby Tatsuki udělal něco vážnějšího. Nestihl ale doletěl ani k Suteiovi. Pak se rozhlížel a snažil se zjistit kde je Aoda. Prudce se otočil s nastavenou rukou, aby ho praštil. Bakosu proti Hachimonu ještě nikdy nebojoval. Teď ale poznal jeho sílu. Prolétl kolem Tatsuki ještě několik desítek metrů dál kde zůstal nehybně ležet. Mrtvej není, ale zůstane dlouho ležet. Sutei se snaží tak ňák sledovat Aodovi pohyby. Moc se mu to nedaří, ale najednou se zastaví i s Tatsuki kousek před ním.* Vypadá to, že jsem zůstal sám. *Poví a strčí obě ruce do brašničky s vybavením a nasadí si drápy CHAKRA TEKAGI, jejíž drápy jsou natřeny jedem (MAHI) a rozběhne se proti těm dvoum. Míří přímo proti Aodovi a Tatsuki. Ve chvíli kdy vidí jak se Aoda pohne, změní Sutei svojí dráhu běhu a všechny pohyby tak, třeba bude mít alespoň ňákou šanci se vyhnout. Pokud zůstane u Tatsuki snaží se při první příležitosti seknout po ní a otrávit jí. Zbavil by se tak alespoň jednoho protivníka. Kdyby se mu povedlo trefit Aodu, měl by skoro i vyhráno. Jinak dává pozor i na ní, kdyby chtěla útočit.* "Tohle pro mě nevypadá ani trochu dobře. Tlusťoch zasranej. Kdyby se snažil trochu trénovat místo toho všeho žrádla."
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki nemá moc na vybranu. Drží se co může, aby nebyla stáhnuta úplně pod zem. Kamenný klon ji k tomu moc nepomáhá. Musí prostě jen vydržet, než Aoda něco vymyslí. Sama toho teď moc nezmůže.*
Aoda Jaazu: *Aoda stojí a dívá se.* Jestli čekáš, až skončím, máš smůlu. Hachimon používám už přes 40 let. A díky mým kostem jsem v pohodě. *usměje se a koukne na druhého.* Cože. Neslyším tě. Jdu.. *odmlčí se. Prostě se na místě odrazí, klona z ní odtrhne a hodí ho zpět na Suteie. Pak se postaví před Bakosa. Jeho krok je v blesku. Netrvá mu to ani dvě vteřiny. Tatsuki tam nechá ještě vyset.* Za tebou. *poví a udeří ho pěstí do obličeje. Znova se odrazí a skočí zpět, kdy při cestě popadne Tatsuki a vyrve jí z její pasti. Přistane zase na druhé straně a tam ji položí.* Drž se v zadu. *poví a připraví se na další obranu.*
NPC: *Tohle Sutei nečekal. Dostat od něj přímou ránu, asi by dopadl hůř, tím že do něj "jen" narazil, docela i přežil. Zbilí tvorové se je snažili dohnat, byli ale dost daleko, takže to chvilku trvalo. Sutei už párkrát bojoval proti Hachimonu, takže vděl, že jeho jediná nevýhoda je až když jeho výhody skončí, takže jediné co Sutei musel, bylo vydržet. V tuhle chvíli se mu to moc nedařilo, proto musel i on, navýšit své atributy. Po těle se mu začali rozlézat černé fleky, které pokryli celé jeho tělo. To se pak červeně rozzářilo a nakonec mu tělo celé ztmavlo, páteř se mu prodloužila a narostl mu silný a dlouhý ocas a zvýšila se jeho rychlost. Nemohla se sice měřit s rychlostí 5 brány Hachimonu, ale normální člověk by se s ním nemohl rovnat (Chi no Juin). Stihl to jen tak tak, než ho Aoda prorval stromem, to by pro něj mohlo být i smrtelný. I když neměl kosti, orgány pořád jo. Ve chvíli, kdy s ním chtěl Aoda prásknout o zem, se mu skusil Sutei vyškubnout. Jestli se mu to nepovedlo teď, zkusil to ve chvíli, kdy ho Aoda pustil, aby ho mohl přišlápnout. V tuhle chvíli ho rána do země skoro zabila. i přes zvýšení jeho síly. Stál jen opodál a snažil se ránu ňák rozdýchat. Doufal, že se o to Bakosu alespoň na chvilku postará. Bakosu se otočil, aby se koukl co je ot za rámus a oba dva shurikeny, které proti němu letěli ho trefili, jeden ho vzal přes záda a druhý se mu zabodl do stehna.* Svině. *Pronesl a vyškubl shuriken z nohy. Jakmile se přiřítil Aoda se Suteiem, pomocí CHAKURA SHOTTO přeskočil celou oblast rotující zeminy a dostal se tak za Tatsuki. Když byl přímo nad Tatsuky, vytvořil (BUNSHIN BAHUKA), který spadl vedle ní. Pevně ji objal a držel. Jak zem táhne klon, stahuje tak Tatsuki víc do země.* BUNSHIN BAHUKA. *Zařval na Aodu.* Jakmile se klon zničí vybouchne, mno a co se pak asi stane té tvé malé holčičce. *Řekl a začal se smát.*
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki dopadla na zem a rozhlíží se. V kráterech se drží ještě trocha vody. Většina louky je zničená. Několik kytek se tam ještě nachází. Hluk za ní ji přinutí se otočit. Lámání stromu, obvzlášť takhle velkého, po tom co se od něj Aoda odrazil se rozléhá a tak je připravena, protože neví, o co jde. Poskládá pečetě a všimne si ho, stojí u lesa a něco kreslí do vzduchu.* Co to? *stihne říct, kdyz její tělo znehybní. "Co se sakra děje?" Nechápe to. Ve vzduchu něco čmárala a teď se nemůže pohnout. Složením pečetí štíhlá aktivovat rostliny kolem něj. Deset kytek se zvedne do vzduchu, z toho dvě jsou Shurikeny, které na něj vyslala. Zbytek je výbušný. Ty už ale poslat nemůže. Navíc se pod ní zem propadá a víří. Je v jejím středu a už mě po kolena propadnutá. "Kai nejde, nejedná se tedy o genjutsu. Tak tohle bude zlý." řekne si a soustředí se na svoji chakru, kterou ve větším množství najednou vypustí. Paralýza pomine, ale stále je chycena v pasti. Už je v polovině stehen.* Ty hajzle. *uleví si a vezme do ruky meče. Přes Nan Kaizou natáhne ruce do stran a zabodne je do země kus od toho víru. Pokusí se vytáhnout takhle. Začne pomalu stahovat ruce k sobě. Tím, že meče slouží jako kotvy, by se měla postupně dostat tělem na úroveň země. Nejde to ale snadno. Navíc na ní může kdykoliv zaútočit, a její pokus překazit. Vytáhla se zatím pod kolena.*
Aoda Jaazu: *vzdálenost, mezi Aodou a Suteiem, momentálně překoná během vteřiny. Znak si nakreslit stihnul, i ho na něj mohl uvalit. Sice je v paralýze, celou svoji váhou a rychlostí do něj vrazil. Hachimonem, paralýzu rozhýbe a jestli ne, otevře ještě pátou bránu. Rána to pro Suteie musela být obrovská. Čtvrtá brána se už blbě sleduje, natož když otevře pátou. Ani jeho tvorové ho nemůžou stíhat a tak ho popadne po nárazu nese ho pryč od místa kde jsou po cestě s ním prorazil jeden strom a praskl ho na zem, přibližně deset metrů od jeho spolubojovníka. Podívá se na Tatsuki a pak zase na něj. Nohu přitlačí Suteiovi na krk.* Stačí jen zrychlit krok a hlava mu upadne, co ty na to? *zeptá se ho. Dává mu najevo, že by měl zrušit techniku u Tatsuki. A jak je našel? Výbuch 30ti kytek není zrovna tichý.*
NPC: *Jakmile si Aoda vymění místo s kameny, Kinja je svým tělem rozdrtil. V tu chvíli Sutei pochopil, že s těmi kostmi to bude mít sakra těžký. Byakko pak tedy máchnul do prázdna. Maximálně odrazil několik málo kamenů, které se po rozdrcení oddělili.* Každej druhej teď umí ovládat hachimon? *Pronesl Sutei, dobře ví, co je to zač a jak je těžké proti tomu bojovat.* "Stačí se jen nenechat zasáhnout a počkat až to přejde, pak skončí. Víc už neudělá." *Sutei jednu dobu zkoumal hachimon, jeho techniky a účinky na lidský organismus, ví tedy proti čemu stojí. Možná by byl radši, kdyby nevěděl, nadruhou stranu tak tak stíhal sledovat jeho pohyby s druhou bránou.* "Jestli jich otevře víc, je po mě." *Pomyslí si. Tygr ránu závažím neustál a zmizel. Želva je na tom po zásahu taky dost špatně a tak ji Sutei nechal zmizet, akorát by překážela. Otřesy byli dost nepříjemné, a tak Sutei odskočil několik metrů stranou. Jakmile Aoda zastavil na stromě, aby otevřel další brány, Sutei vycítil svou příležitost a dal se do protiútoku. Namíří na Aodu a do vzduchu nakreslí Kanji znak (IWA) Protože Aoda mířil přímo rovně dolů, Sutei nemusel nikam zbytečně mířit a ve chvíli kdy se Aoda blížil, měl Sutei znak hotový a vyslal ho proti němu. Věděl že se z toho dokáže dostat otevřením další brány, její účinky na tělo by ale byli ještě horší než do teď. Jestli se trefil vyslal všechny zbylé tvory proti němu a zaútočili všichni najednou, jinak se drží poblíž Suteie a chrání ho před Aodou. Bakosu mezitím uhýbal, aby ho netrefil žádný z výbušných shurikenů.* "To je nechutná technika. Proto chtěla bojovat tady. Má tu neomezené množství zbraní. Toho jí musíme zbavit." *Pomyslel si a ukryt ve vodní hladině se dostal do jejího stínu, skoro zpátky až ke stromům, tam kde je nejméně kytek, aby ho nemohla vidět, když zruší vodní techniku a aby ho hned neodpálila celou loukou. Jestli se Tatsuki bude rozhlížet, počká, než se koukne jho směrem. Jakmile se otočí zpět vyleze z vodní hladiny a začne kreslit kanji znak (IWA). Hned na to poskládá sérii ručních pečetí a použije techniku (DOTON: ARIJIGOKU), kdy se pod ní začne zem točit a pomalu ji bude vztahovat do země. Bakosu použil víc chakry a zem se točí v okruhu 10 metrů kolem Tatsuki, aby se tak zbavil co nejvíce těch otravných kytek.
Tatsuki Arisawa: Stromy rostli stovky let, tyhle kytky ti za měsíc vyrostou znova. *odpoví. Není to dlouho, co jí tahle technika zranila. Už​ ví o co jde, ale přesto jí jedno kopí při úhybu vzalo přes břicho a vytvořilo šrám dlouhý deset centimetrů, ale není to tak vážné, aby ji to odstavilo. Při zásahu nevydala ani hlásku. Podívá se na něj. Vyhrne si tričko​ a luskne u břicha třikrát prsty. Jiskra z ní přeskočí na její břicho v oblasti rány a zastaví tak kůži, aby se jí při námaze více neroztahovala. U tohodle už zasyčí. Triko pak zase spustí.* No dobrá. *teď by se jí zatraceně dobře hodil Raiton, ten ale nemá, a tak musí vymyslet něco jiného. *odrazí se od hladiny pomocí Chakura Shotto a vyskočí do vzduchu do dvaceti metrů. Pod sebe švihne meči a vytvoří si pod náma tak odpor vzduchu, aby mohla plachtit. Pomalu klesá, ale sem tam přidá trochu toho vzduchu. Ve vzduchu meče dá na okamžik do podpaží a poskládá pečeť. Třicet květů se zvedne do vzduchu jako výbušné Shurikeny. Vznesou se do stejné výšky, jako je Tatsuki a klesají s ní. Švihne meči a vyšle květy k zemi. Ty vytváří po nárazu výbuchy a tvoří krátery, do kterých voda zatéká a snižuje se její hladina. Následně složí pečeť pro Katon: Faiabōrushawā. Plameny začínají padat k zemi a začnou vodu vypařovat. Ne v takovém ve velkém, ale i tak z jejího množství ubyde už i po výbuších, které mají velký zář.* Sama pak dopadne na suchou zem. No ne suchou, ale není po kotníky ve vodě. Zemina je nasáklá vodou pouze.*
Aoda Jaazu: *nebýt jeho kostí, asi by už bylo po něm. Odrazí se od krunýře a dopadne na zem. Tam už ho ale omotává dlouhý had a snaží se ho škrtit. Aoda použije Kawarimi a vymění si místo s kameny o kus dál. Jeho kostí se stáhli a brnění které bylo aktivováno pod kůží se také stáhlo.* To si děláš srandu. Zas tyhle potvory. To si nikdo nedokáže poradit sám za sebe? *zeptá se ho a opráší se.* Hm tak si to spočítáme. Jeden, dva, tři, čtyři, pět.. *Během počítání si dává ale pozor, kdyby zaútočil. V tom případě využije svoji rychlost, aby se mu vyhnul a popřípadě ho sjel několika ostrými slovy o tom, že ho taky nechal se připravit.* Nebudu to přehánět. Myslím že čtvrtá bude stačit. Kaimon... Kai. *aktivuje první bránu. Kolem něj se zvedne prach a jeho atributy se zvýší.* Kyumon.. kai. *aktivuje hned druhou bránu. Prach kolem něj začne vířit a jeho atributy se znova navýší. Odrazí se od země a vyskočí do vzduchu. Za letu se přetočí a sundá si nohavice, pod kterými odepne závaží a z otočky obě hodí dolů. Jedno po želvě, druhé po tygrovi. Každé závaží váží dvacet kilo a tím že je švihnul po nich dolů, přidal jim na rychlosti a průraznosti, způsobí dost škody, pokud zasáhnou. Tygra by to mohlo i rozpůlit a želvě narušit krunýř. Pokud dopadnou na zem, kráter by byl jako po Oukashou a otřesy až do průměru třiceti metrů. Zastaví se na stromě, kde otevře ještě třetí a čtvrtou bránu. Obalí ho zelená aura a kůže mu zrudne. Odrazí se od stromu a jako vystřelená koule, ale rychlejší, míří k zemi, aby jim tam udělal paseku. Strom se v místě odrazu rozpůlil a vršek padá k zemi.*
NPC: *Aodův útok vyšel, ale ve chvíli, kdy zabodl svůj meč do jeho ramene Sutei trochu poskočil zpět, aby se nedostal tak hluboko.* "Tak jo, to mi nevyšlo. Zkusím to jinak." *Pomyslí si Sutei s kostěnným mečem v rameni a Vyskládá několik ručních pečetí a za ním se objevilo spousty kruhů (KUMEN SOWAKA) ze kterých postupně vyleze 5 tvorů. Genbu, Kinja , Suzaku, Byakko, Seiryū. Genbu si stoupne před Suteie aby ho ochránil. Zvedne bodny ostny, které namíří proti Aodovi, aby se na ně nabodl. Poté, jakmile se Aoda přestane točit, se k němu rychle připlazí Kinja, obmotá ho svým tělem a postupně utahuje a drtí jeho tělo. Nakonec se k němu rychle rozběhne Byakko a jakmile je u něj švihne ho vší silou přes obličej. Sutei mezitím vytáhl kost z ramene a snažil se ruku rozhýbat. Nitky v jeho rameni se brzy zas spojili a Sutei mohl hýbat rukou zas normálně. Bakosu byl překvapený když se Tatsuki otočila a vyřítila se proti němu. Když zahlédl tornádo, odrazil se od dalšího stromu na jinej a vzal to k Tatsuki docela velkým obloukem. Větve a listí ze zničených stromů lítalo všude.* Tak radši necháš zničit kytky? Ty jsi kráva. *To bylo všechno co jí odpověděl. Pak rychle poskládal pečetě a pod Tatsuki rychle vyletěli ze země kamenné ostny (DOTON: GANCHUUSOU). Pak ať se jí povede z toho dostat nebo ne, poskládá pečetě na techniku (SUITON: BAKU SUISHOUHA) a vyplivne z pusy velké množství vody. Né ňák moc, aby tam museli plavat, spíš proto aby podmáčel půdu. Vodu mají po kotníky.* Tak si zahrajem hru. *Poví a po složení dalších pečetí zmizí ve vodě. (SUITON: INPEI) Tatsuki může slyšet jen hlasitý smích, který pomalu slábne a vzdaluje se.*
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki ho má stále za prdelí. "Takhle mu budu jen pořád utíkat, na to mě neužije. Kosu mám ale u věcí." řekne si a kličkuje po stromech, aby se vyhnula shurikenum. "No, co se dá dělat." řekne si ještě a dopadne na strom, obrátí se pohledem proti němu a odrazí se. Za letu před sebou švihne meči a vyšle proti němu tornádo Kaze Geashi. To poškozuje okolní stromy, což jí na tom vadí nejvíc. Po použití tornáda, které smete jeho Shurikeny stranou zase zmizí. Skáče ze stromu na strom, dokud se nedostane od těch velikánů a přistane na rozkvetlé louce. Usměje se.* Nechci poškodit ty stromy, rozdáme si to tady, co ty na to? *zeptá se ho s úsměvem na tváři, který vůbec není příjemný. Je v něm znát krvežíznivost.*
Aoda Jaazu: *aby si mohl nabít ruce Raitonem, musel si složit pečeť. Je to dost nebezpečné zvlášť když Aoda ještě nepředvedl svoji plnou rychlost. Taijutsu je jeho specialita po celý život. Po celou dobu ho piloval a málo kdo se mu dokáže vyrovnat. Jakmile si chce Sutei tedy složit pečeť, vystřelí rukou kupředu a chce mu bodnout meč do pravého ramene a hluboko ho tam zabodnout. Nechá mu ho tam a uskočí.* Karamatsu no Mai. Třetí tanec. *poví a po těle mu vyleze daleko víc kostí. Odrazí se od stromu a roztočí se jako ostrá káča. Zasáhne li ho, dost ho znetvoří.* Já ti dám do sbírky ty parchante. *Zakřičí na něj za letu. Sám si uvědomuje, že ho nechce zabít. Chce mu dát ale co pro to a předhodit ho Tatsuki. Potřebuje trénovat a oni potřebují zjistit, kdo je vůbec poslal.*
NPC: Tak tohle je dost nechutný. *Pronesl Sutei na Aodovo kostěnou techniku.* Ty se mi budeš hodit do sbírky. "Jen co přijdu na to, jak se dostat skrz ty kosti" *Usmál se a čekal na útok. Sutei byl docela sbehlej v Taijutsu, tak mu nedělalo problém se vyhýbat. Vypadá to ale, že Aoda je ještě lepší. Občas měl Sutei namále. Čekal na příležitost, kdy bude mít Aoda napřaženo z vnější strany, použije techniku (JIONGU: GARROTTER) a vystřelí mu ruku po ruce s mečem. Těsně před tím než ho chytí, nabije si obě ruce (RAITON: HIRAISHIN) Tou druhou mu míří pěstí přímo do břicha a stejnou technikou jako předtím vystřelí i druhou ruku, aby ho tím odhodil dozadu.* "Blesk snad bude silnější než ty jeho kosti." *Bakosu mezitím utíkal za Tatsuki.* Mě neutečeš. Já jsem mistr Stopař. Bylo pro mě jednoduché zjistit kam míříte a vydat se za vámi. *Křičí Když běží za ní. Pomocí techniky (​KAGURA NO KOKORO) ví přesně kde je a kam před ním utíká. Poskládá sérii pečetí a technikou (SUITON: MIZU SHURIKEN) vytváří spoustu vodních shurikenů kolem sebe a vrhá je po ní. Některé pak pomocí (RAITON: JIBASHI) nabije proudem, čímž zvýší jejich sílu.*
Tatsuki Arisawa: *pohyb, útok psy, to není nic, co by se provedlo v tichosti. Navíc je už čekali, takže byla napůl připravena. Podívala se dolů, odkud šel rámus a tam si všimla druhého muže, který začal vytvářet nějakou techniku. Nechtěla zkoumat, o co se jedná a tak se jen odrazila od stromu. Pustila sklenici i kunai, který padá jeho směrem, což ani neplánovala. Za letu vytáhne meče a přistane na kmeni o pár metrů dál. Švihne meči a vyšle proti němu Kazekiri no Jutsu. Větrné čepele, které nemají problém rozseknout i obyčejné zbraně a zranit jejich držitele.* Možná si se mohl včera snažit líp. Teď ti to bude k ničemu. *poví a nečeká na výsledek. Odskáče po stromech do temnoty lesa a schová se v korunách stromů.*
Aoda Jaazu: *stojí opřený o strom a usmívá se. Díky stonožkám o nich ví. I o tom druhém, který se je pokouší obejít. To je přivolal ninja psy netuší. Ví že tam jsou další bytosti. Stonožky na jeho těle jsou víc a víc neklidné. Všechny je zruší a soustředí svoji chakru jen na svoje Kekkei genkai.* Měl by ses opravdu snažit. Jinak nebudeš mít šanci mě ani šetřit. *usměje se a jakmile se začne zem hýbat, spráskne k sobě ruce. Z jeho těla se vynoří kosti.* Yanagi no mai. *psi se na kosti nabodnou a rozplynou. Hned použije Hone no Yoroi a pod kůží se mu objeví brnění z kostí, které ho chrání před zraněním kamenů. Ruce, na kterých má stále vytažené kosti, dá k hlavě, aby si chránil obličej. Jakmile kameny dolétají, má na sobě pouze několik šrámů a malé modřiny. Bolí ho to povrchově, nikoliv vnitřně.* Tohle byl první z pěti tanců. *Poví a kosti zasune. Pak dá ruku k rameni a začne si z ní vytahovat kostěný meč.* Tsubaki no Mai. Druhý tanec. *vytáhne si z ramene meč a bez váhání se proti němu rozeběhne a začne po něm sekat. Pod kůží má stále aktivovanou obranu a případné útoky od soupeře ho netrápí. Přemýšlí i nad Tatsuki, jestli je v pohodě. Konec konců, jsou přibližně třicet metrů od sebe. I když je ona ve vzduchu na stromě.*
Npc: Stůj! *Zavolá Bakosu na krtka. Ten se vynoří ze země a čeká na další rozkazy.* Rozdělili se. Vypadá to, že už jsou na místě. Ta holka šla po míze a zen frajer nejspíš zůstal a čeká na nás. *Bakosu se přestal soustředit na jejich chakru, ňákou dobu tam budou muset zůstat, takže není kam spěchat. Odvolá krtka a otočí se na Suteie.* Já ti je našel. Zbytek je na tobě, nebo alespoň ten cápek, o tu holku se postarám. *Sutei se usmál a kývl. Vždycky to tak bylo, už ho to ani nepřekvapovalo, dost se tak vytrénoval a věří si.* Tak jo, uděláme to takhle. Pokud není jeden z nich senzibil, tak neví jak jsme daleko a kdy přijdem. Ty půjdeš rovnou nahoru po tý holce, já se postarám o toho cápka. *Dohodli se a vydali se za nimi. Sutei šel přímo proti Aodovi, kdežto Bakosu to bral spíš oklikou, aby si užila srandy i ta malá. Počkali až se ukážou na chvíli, kdy Tatsuki půjde nahoru sbírat další mízu.* Věř že tě nebudu šetřit. Půjdu na tebe naplno se vším co mám. *Povídá Sutei Aodovi, když se dostane blíž k němu. Bakosu ještě z poza svého úkrytu použije techniku (Kuchiyose no Jutsu) a přivolá NINJA PSI. Ti se zahrabali pod zem a míří si to přímo k Aodovi. Sutei chvilku čeká a jakmile psy vyskáčou ze země a zakousnou se do Aody tak, aby se nemohl pohnou, poskládá pečetě a kolem Aody i psů se ze země vyrvali kameny a namířili si to přímo proti nim. O psy se moc nezajímal, ty by hned zmizli, jsou tam jen proto, aby ho na chvilku znehybnili. Mezitím se Bakosu dostal na vrchol stromů. Schovával se aby si ho všimla až na poslední chvíli, a nejlíp vůbec. Čekal až bude zrovna zaneprázdněna sběrem mízy a použil (Shunshin no Jutsu) aby se dostal cca 10 metrů za ní. Poté pomocí techniky (SUITEN HŌFUTSU) začal kolem ní vytahovat vodu ze stromu na kterém stály. Ta se tvarovala do trochu větších senbonů a všemi mířil na ní.* Včera bych na tebe byl hodnej, dneska už budeš litovat. *Dodal a hned je všechny poslal proti ní.
Tatsuki Arisawa: *seskočí a otočí se na Aodu. Ten si udělá svoje přípravy a tak se Tatsuki sama připravuje. Rozhlédne se a vidí několik rostlin, které mají květy.* Dobrý. Nějaký základ tu mám. *poví a odloží batoh. Sklenice, do kterého mají mízu sklidit, naváže postupně za sebou a pověsí si je na pás. Meče si nechá u sebe a kosu opře o strom. Ta jí tolik trápit nebude.* Dobrá. Tak já jdu na věc. *soustředí chakru do nohou a vyběhne na první strom. Sklenice za ní vlají a jen štěstím se žádná nerozbije. Navázali si pro jistotu tři a zbytek nechala dole. Najde si praskliny v kmeni a na ty se soustředí. Začne odebírat mízu do první sklenice. Do dvaceti minut má plné všechny tři tak začne slézat, aby sklenice vyměnila. Pro naplnění těchto tří sklenic potřebovala přeskočit postupně na pět stromů.*
Aoda Jaazu: Jo, nelíbí se mi. Stonožky mě varovaly a tak jsem tam nechtěl zůstávat moc dlouho. Pokud mám na takové typy čuch, a že mám, tak jim moc nevěřím a určitě už nás i pronásledují. Bohužel, neumím dělat klony, takže se s nimi budeme muset vypořádat. Nevidím v tom problém. Já to zvládnu bez problémů tě ochraňovat, zatímco budeš sklízet. *poví a pokračují v cestě. Do pár hodin dorazí na místo. To je vidět už z dálky díky vzrůstu stromů, které se tam tyčí do výšky.* Dobrá. Tak můžeš vyrazit, já se o to tady postarám. *Poví a přivolá pět set malých stonožek, které se rozutečou po okolí. Pár mu jich zůstává na těle, pro informovanost. Odvolá dvě velké, na kterých přijeli a sundá si batoh. Nechá si na sobě jen zbraně a otočí se do směru, odkud přijeli. Od tamtud očekává příchod. Ale může to být vše jinak. Vytáhne si kouly a přes Tōmegane no Jutsu si vyhledá chakru jednoho z nich. Vidí, jak se v krtkovi hrabou pod zemí sem tam se vynoří, kvůli nádechu. V tom okamžiku vidí jejich okolí, i když jen krátce.* Přibližují se. *houkne k Tatsuki a schová kouli. Opře se o strom a čeká.*
Npc: "Už i druhý vstává, konečně se něco dozvíme." *Pomyslí si Bakosu a sleduje pořádně všechny jeho pohyby.* "To jsou stonožky? Nechutný, ale..." *A v tu chvíli mu to došlo. Zruší techniku (KONCHŪ SUPAI) a koukne na Suteie.* Není pochyb, jsou to oni a ví že o nich víme. Musíme hned za nima. *Řekne a oba rychle vyskočí z okna. VIdí už jen jak v dálce mizí na stonožkách. Pomocí (KUCHIYOSE NO JUTSU) přivolá velkého krtka MOGURANMARU, vyskočí mu do kapsyčky na šátku. Ten se hned zahrabe pod zem a míří obrovskou rychlostí za těmi dvěmi. Bakosu ho pomokcí techniky (KAGURA SHINGAN) navádí, aby nestratil směr. Jsou už docela daleko, aby cítil vibrace stonožek, proto musí takhle. Sutei zatím šetří síly na boj. Tím se Bakosu moc neobtěžuje a Sutei dokázal porazit už i silnější protivníky, nebojí se, že by nevyhráli. Drží se tak 1,5 kilometrů za nimi. Čas od času se krtek vynoří ze země, aby se mohli všichni pořádně nadechnout, to netrvá ale déle než 5 vteřin a je zas v zemi.*
Tatsuki Arisawa: *Tatsuki jeho počínání nechápe, ale všimla si, jak se po něm pohybují stonožky. Hádá, že se něco děje. Vstane a připne si kosu na záda. Pak si vezme batoh a vyjde za Aodou ven. Nasedne na stonožku a vyrazí za Aodou.* Co se děje? *zeptá se ho, když jeho stonožku doženou.* Musíme nějak vymyslet sběr té mízy. Taky jim nevěřím. Pokud se postaráš o ochranu, vylezu nahoru a posbírám jí. Musí se pro ni u takových stromů vysoko. Dole už bude k ničemu. *Vysvětlí mu. Přemýšlela nad tím celou dobu u snídaně. Jinak to nepůjde a když už měl i on podezření, z těch dvou, tak s ní musí souhlasit. Zatím dál mlčí a čeká na jeho reakci.*
Aoda Jaazu: *Aoda se probudí a zjistí, že je pokoj prázdný.* Asi šla dolů. *řekne si a stáhne kosti z postele zpět. Vstane a protáhne se. Po posteli se mu hemží několik stonožek. Dívá se na jejich pohyby a natáhne na postel ruce. Stonožky mu zalezou do rukávů a Aoda se oblékne a posbírá věci. Jak svoje tak i Tatsukiny. Pak sejde z pokoje za ní a položí jí kosu na stůl.* Jestli jsi dojedla, jdeme. *poví a položí jí kosu s věcma na stůl. Vedle toho položí peníze za nocleh a stravu. Pak vyjde ven a čeká na ní. Stonožky se stahují a postupně je odvolává pryč. Zůstává mu deset, které má na těle. Venku přivolá zase dvě velké, na kterých odcestují do hor, kde se nachází obří stromy.*
Npc: *Jeho pohled jako by oba dva probodl, ovšem netrápili se tím moc a pokračovali ve hře.* Cizáci. Myslí si že jsou někdo, že se můžou povyšovat, jen protože jsou oblíkaný jak králové. *Řekl Sutei a oba se nahlas smáli, ale jen chvilku, než se zas zabrali do karet. Aoda se Bakusovi už od začátku nelíbil, přišel mu dost podezřelý a proto mu z nohavice postupně během večera vylezlo 10 malých pavouků. Je to jeho speciální vycvičený hmyz a nechal oba dva sledovat. Některý šli už s Tatsuki do pokoje. Ani Sutei nevěděl, že něco takového Bakosu udělal, každopádně věděl že to umí, tak mu to možná došlo. Během noci se pak skoro všichni pavouci dostali do jejich pokoje a pořádně ho prolezli, dva z nich zůstali v hospodě, kdyby náhodou se tam chtěli ti dva ještě vrátit. Každý si stoupl na jiný místo, okdud je dobře vidět a mohlo by být i dobře slyšet.* "Když už nic, alespoň by mohli mýt bár drobných. A ty její meče taky vypadali docela draze." *Pousmál se Bakosu. Jakmile dohráli odebrali se oba dva na Bakosův pokoj. Skoro ani nemělo cenu chodit spát. Bakosu ale vytuhnul vcelku rychle, Sutei si schrupnul na křesle tek na hoďku a víc nepotřeboval. Jakmile zaslechl kroky z třetího pokoje, ve kterém spali Aoda s Tatsuki, vzbudil i Bakosu.* Tlouštíku vstávej! *Propleskl ho trochu.* Už jsou vzhůru. Určitěs vypustil ty svoje malý potvory, tak zjisti co jsou zač. A jestli nemaj alespoň peníze. *Bakosu byl naštvaný. neměl rád když ho budí a ani když mu říká tlouštíku, byl při těle jen trochu. Ale měl pravdu. Sedl si tedy na postel pomocí techniky (KONCHŪ SUPAI) se propojil postupně se všemi pavouky a sledoval ty 2 na každým jejich kroku. Nejprve nahoře v pokoji, pak i dole v restauraci.*
Tatsuki Arisawa: *ráno se probudí celkem brzo. Podívá se na Aodu. Je na druhé straně postele. Nemyslí si, že by něco udělal. Byla to ta jistota spíše pro ní. Sleze z postele a jde se do koupelny umýt a převléknout. Pak si vrátí meče zpět ke kříži a jde se podívat dolů. Trochu doufá, že už budou pryč. Sedne si a nechá si přinést k snídani koblihy a kakao. Netuší proč, ale dostala na to obrovskou chuť a tak si to dát musela. V klidu jí a přemýšlí, kde by se teď ty stromy dali najít nejlépe a jak to provede. U starých stromů je sběr složitější, než u těch mladších. Počká až se probudí Aoda, aby to pořešili společně.*
Aoda Jaazu: *její varování ho trochu pobavilo, ale ujistí jí v tom, že rozumí.* To nebude problém. *poví a objedná si ještě horký čaj. Nemá ani chuť spát, když tam jsou tihle a nic o nich neví. Pak ale začnou rýpat do něj, nebo spíš do Tatsuki a má potřebu to nenechat jen tak.* Víš, měl by sis dát pozor na pusu, když mluvíš o něčí dceři. Navíc, to co by s vámi udělala ona je nic ve srovnání s tím, jak byste dopadli až bych s vámi skončil já. *dopije čaj a vstane.* Radil bych vám, abyste se drželi od ní dál. *švihne po nich ještě přísným pohledem a pak odejde také do pokoje. Tam si vleze do postele k Tatsuki a otočí se k ní zády. Ne že by se bál, její výhrůžky. Spíš si jí chce udržet na své straně, protože se mu zdá, že s málo kým vyjde. Celou noc se proto nehne že stejné pozice. Můžou za to hlavně jeho kostí, kterými se přišpendlil k posteli, aby se nemohl pohnout.*
Npc: *tatíkovi to je očividně jedno, ale ona se k tomu nemá. Bakosu tedy vstane a chce jít k ní, když ale na stůl položí meče, radši si sedne zpět.* Ta je trochu nevraživá. *řekne Sutei a oba se nahlas zasmějí. Pokračují ve hraní karet a když Tatsuki odejde a zůstane tam jen Aoda, obrátí se na něj.* To mi řekni, jak někdo takový, se může toulat s takovou bytostí? Nejde mi to stále na rozum. Je aspoň dobrá? *zeptá se Aody Bakosu. Oba už mají upito a tak se jim jejich stavidla trochu povolili a neberou si servítky.*
Tatsuki Arisawa: *je v půlce své večeře, když na ni zavolají. Od dveří ji přeruší Aoda, který zrovna přišel. Všimne si jeho gesta a sleduje jak odchází. Zavrtí hlavou a pokračuje s večeří. Rozhodně nemá v úmyslu si k nim přisednout. Už od pohledu jí jsou lhostejní a rozhodně to jsou i nějací žoldáci podle toho, jak se chovají a oblékají. Budou-li však dotěrní nadále, nebude mít s nimi slitování. Vytáhne svoje meče a položí je na stůl, jestli se budou chtít k ní přiblížit. Jílci tak, aby po nich mohla okamžitě chňapnout a pustit se do nich. Když dorazí Aoda, ani se na něj nepodívá. Po večeři se dívá ven skrz jedno okno, které je naproti ní a sleduje, jak se na nebi v dálce pomalu objevují hvězdy. Když už ji to nebaví, otočí se na Aodu a zašeptá.* Pokud se jakákoliv část tvého těla dostane na moji polovinu postele, useknu ti jí. Dobrou noc. *po tomhle uklidí meče a vydá se spát. Dala mu najevo, že nemá problém, aby spali v jedné posteli, ale má to svoje rizika. Kosu si opře o noční stolek a meče dá vedle postele na zem, akorát na dosah ruky. Pak si zaleze na pravou polovinu postele a po chvíli usíná, ukonejšena teplou koupelí a večeří.*
Aoda Jaazu: *co se oddělil od Tatsuki, povolal si dvě stovky malých stonožek, které se pohybují momentálně po domě a v jeho okolí. Dvě si nechal na svých ramenou, aby ho popřípadě upozornili, kdyby se něco dělo. Vzdálil se na hodinu, jak ji řekl a vstupuje do hostince ve chvíli, kdy na ní volají, aby se k nim přidala. Pokrčí rameny a nechá rozhodnutí na ní. Vydá se do jejich pokoje, aby se také umyl a dál dohromady. Stonožky nechal přivolané a je stále v pohotovosti, kdyby se něco dělo. Netuší, jak se Tatsuki rozhodla. To zjistí, až se po koupeli vydá zpět dolů, také na večeři. Tam si přisedne k Tatsuki, pokud zůstala, nebo si sedne na místo, kde seděla. Tak jako tak si ty chlápky hlídá.*
Npc: *Bakosu a Sutei jsou nájemní ninjové, kteří byli najatí pro snadný úkol. Získat mízu z obřích stromů. Oficiální verze. Po několika dnech cestování došli až do hostince na pomezí hranic zemí Země, sněžné a kamenů. Zajistili si tam každý pokoj a v poklidu si zašli na večeři. Ani jeden z nich není zběhlí v získávání něčeho takového, ale prý mají na někoho takového narazit, tak je mají okrást. A v tom už zběhlí jsou. Oba jsou úrovně jounina, i když na volné noze.* Jak myslíš že poznáme ty, kteří ji pro nás mají posbírat? *zeptá se Sutei. V tom okamžiku dovnitř vešel Aoda. Jen si ho přeměřili a vrátili se ke svému hovoru.* Netuším. Prostě tam počkáme a uvidíme, kdo se ukáže. *Pokrčí rameny Bakosu a napije se. Aoda odejde a o několik vteřin později vstoupí nějaká dívka. Sutei do něj strčí loktem a oba se po ní podívají. Pokrčí rameny a začnou se smát. Dostanou večeři, kterou si objednali a po ní vytáhnou karty, do kterých se tak zaberou, že si ani neuvědomí, že se Tatsuki vrátila dolů po sprše.* Nechceš si zahrát? Nemusíš sedět sama. *všimne si ji Sutei a nabídne jí přisednutí.*
Tatsuki Arisawa: *poklidí zbytek svých věcí z přenocování a naskočí na stonožku, které je vezou dále na sever. Během cesty toho moc nenamluví. Když se dostanou k tomu hostinci, čeká venku. Je tam pár minut, když se Aoda vrátí a poví jí, jaká je situace.* Dobrá. S tou postelí nebude problém. *řekne a schová si čelenku. Pak vstoupí do hostince majitel jí dá klíč od pokoje. Letmým pohledem si prohlédne ty dva, kteří tam sedí a víc pozornosti jim nevěnuje. Dojde do pokoje, kde si odloží věci na postel a meč s kosou odnese do koupelny. Tam je opře o stěnu a jde si pro náhradní oblečení. Po dvou dnech v tomhle počasí v jedněch hadrech, dostali zabrat. Svlékne se a napustí si vanu. Dobrých dvacet minut se jen valí a nechává se vodou obalovat. Pak ji vypustí a sprchou se umyje. Zbraně má po celou dobu na dosah ruky, kdyby se něco semlelo. Usuší se a vezme si nové oblečení. Jen s meči pak sejde zpátky dolů, kde si sedne dál od mužů a objedná si něco k večeři. Během jídla čeká, než se vrátí Aoda.*
Aoda Jaazu: *Aodu ráno probudí Tatsuki, která mu podává čaj.* Oh, děkuji. Ne, ne. Cukr si nedám. Ten nemůžu. *poví a vezme si od ní jen čaj.* Během noci klid? Za půl hodiny vyrazíme. *zeptá se jí a pomalu dopije čaj. Trochu se skulturní a pobalí věci. Hned na to zase vyrazí. Tentokrát ale zase na stonožkách, které přivolal a na kterých cestovali i včera. Během několika hodin překonají celou zemi medvědů a na pomezí hranic zemí Kamenů a Země míří dále do sněžné země. K jejím hranicím dorazí pozdě večer. Ani zde stále není zima, jaká by být měla.* Dobrá. Dneska přespíme zde a ráno vyrazíme. Během zítřka bychom tam měli být. Pokud se nic nestane, mělo by to být v pořádku. *prohodí Aoda, když zastaví na hranicích těch tří zemí. Nachází se zde malé stavení. Malý hostinec s několika pokoji k pronájmu. Odvolá stonožky a jde jim zamluvit dva pokoje. Zjistí ale, že ze tří pokojů má už dva obsazené a na třetím je jen spojené dvojlůžko.* Dobrá, využij pokoj jak potřebuješ. Já se tak za hodinu vrátím, ať máš soukromí, které potřebuješ. *oznámí Tatsuki a jde se projít po okolí.* Schovej si čelenku a neříkej nikde, odkud jsi. *pošeptá jí ještě, protože dva muži, kteří seděli uvnitř u stolu, se mu nelíbili. Zbývající nájemci oněch dvou pokojů. Zůstává venku, ale dost blízko, aby stihl zasáhnout.*
Tatsuki Arisawa: *konečně je poušť za nimi. Teď se ale potýkají s jinou překážkou. Podívá se na něj a čeká, co z toho bude. Když nakonec přivolá dlouhou stonožku, po které můžou přejít, o to víc hodlá také mít nějakou smlouvu na přivolání.* Nevím o něm moc, jen že to dělá problém ve světě a v počasí. A taky že pár lidí od nás tam šlo to vyřešit. Prý tam jsou i nějací Kagove. *řekne mu, co ví a pak už poslouchá jeho vyprávění, co se vůbec odehrávalo během těch let, kdy tu temný svět je a byl. Pak se ale na nějakou dobu odmlčí a tak ho nechává být, protože se očividně sám ponořil do svých myšlenek, než zase pokračuje. Když se začne stmívat, souhlasí s přespáním a naleznou malé odpočívadlo, ke mohou přespat. Když ji nabídne první hlídku, neodmlouvá a jde se natáhnout. Po chvíli usne jako špalek. Uprostřed noci se probudí a jde si odskočit, než převezme po Aodovi hlídku. Na malém vařiči si ohřeje vodu na čaj a zabalí se do deky. Fouká to tu studeně, i když je to oproti dennímu vedru příjemnější, je jí chladno. K ránu udělá znova čaj i pro Aodu a podává mu hrnek i s cukrem.*
Aoda Jaazu: Hm.. *zamručí a říká si, co jí tak mohlo potkat. Během pár hodin se počasí uklidní a oni vjedou do země medvědů. Zde jim ale v cestě stojí průsmyk, který je přírodní obranou této země.* Můžeme to obejít, nebo jít přímo skrz. *poví a podívá se na ní.* Dobrá. *pokrčí rameny když nepromluví a poskládá znova pečetě pro Kuchiyose. Přivolá dlouhou stonožku Bukimina Josei, po které mohou v klidu přejít. Na druhé, jakmile tam jsou, jí odvolá a vydají se na cestu po svých. Není už takové vedro, jako na poušti, ale stále vedro je.* To počasí je příšerný. Zajímalo by mě, kdy ten temný svět zničí. *řekne na hlas a odstraňuje ze sebe zbytek písku z pouště.* Už jsi o něm slyšela? O temném světě? Hádal bych tvůj věk, ale je tu rozhodně déle, než jsi na světě ty. *poví a podívá se na ní. Hledá známky nějakého zájmu. Chvíli čeká a pak pokračuje.* Vlastně je tu už po druhé. Předtím tu byl ještě o několik let zpátky. To jsem byl ještě o dost mladší, když na to pomyslím, že to tak uteklo. *řekne si a po dlouhé době se zase vrátí myšlenkami k Chikaku. Vůbec netuší, kde je. Brány se zavírají a on nemá možnost se tam vrátit kvůli tomu, že ho ve vesnici drží. Ani teď si není jistý, že je někdo nesleduje. Musí jen doufat, že to zvládne. Během toho, co jí vypráví o temném světě se přiblížila noc a tak jim nezbývá, než najít nějaké místo na přenocování.* Vezmu si první hlídku. *poví a nechá ji, aby se prospala.*
Tatsuki Arisawa: *chvíli mlčí, zatímco se k němu blíží větrná smršť. V poušti je už z dálky vidět, že se něco blíží.* Jisté životní události mě na tuto dráhu přivedli. *odpoví jenom a nakonec si také zakryje obličej. Cesta je to dost nepříjemná a diví se, že to stonožkami nevadí, takové prostředí. Navíc ani oni nemohou vědět, kde se zrovna nachází, ale na Aodu ještě vidí a kdyby chtěl zastavit, udělá to. Může se dal utápět ve svých myšlenkách, kam si ráda odchází od okolního světa odpočinout. Už jen, kdyby tam stále nepřekážel Raziel, který o sobě dává vědět vždy nějakou otravnou poznámkou. "To není zrovna pěkná myšlenka. Já jsem si to nevybral, abych tu byl." odvětí. Tak jako on sdílí s ní svoje názory, tak je sdílí i ona s ním. To jí štve na tom nejvíc, ani na chvíli není sama. "A já si to snad vybrala. Nikdy jsem se o tebe ve své hlavě neprosila." odsekne mu. "Taky nezapomeň, že jsi mým dlužníkem za to, co jsem pro tebe posledně udělal." dodá se svým obvyklím úsměvem. To ho na tom být v cizím těle baví nejvíc. Nemusí se o nic starat. Všechno zařídí ona a on si občas odskočí k vedení, když má možnost ji vystrnadit z velína a převzít tělo. "Jo, já vím." odsekne zase a radši se vrátí zpět do reality.*
Aoda Jaazu: *když vyrazí, nemusí se po ní ani ohlížet. Objeví se během chvilky vedle něj.* Tak mučitelka jo? *poví se zaujetím. Pořádně si ji prohlédne, aby se ujistil.* Nedokážu si představit dívku jako ty, že by mohla být mučitel. O to spíš to musí být pro oběť opravdu rána, když se do něj pustí někdo jako ty. Co tě k tomu vůbec přivedlo? *zeptá se. Nečeká v upřímnou odpověď. Ten kdo si vybere tuhle dráhu musel obvikle projít těžkým traumatem. Jsou tu pak ale ti druzí, které to opravdu naplňuje a užívají si to. Dělají to proto, že to uspokojuje. I když na druhou stranu, to po několika letech dělá dobře i těm prvním, takže to nakonec nehraje takovou roly, jak se k tomu dostali.* Doufám, že tě tedy uvidím v akci. *dodá ještě, a je opravdu zvědavý. Jeho pohled už není tak neutrální, jako na začátku. Neusmívá se přímo, ale je na něm vidět, že se na tuhle misi těší. Jelikož se zvedl vítr, zbytek cesty přes poušť toho moc nenamluví, kvůli písku v obličeji, kterému se brání šátkem a brýlemi. Lidé v poušti se brzy naučí nevycházel z vesnice bez těchto věcí.*
Tatsuki Arisawa: *zaslechne nějaký zvuk, ale netušila, co ho přivodilo. Jen si všimla, jak se svitek rozdrolil do koše. To jí zaujalo. ''Hm, nějaká technika Fuutonu? To bych se možná mohla naučit. To by se mi mohlo hodit.'' řekne si, ale nic neříká. Třeba během mise zjistí víc. Když se jí zeptá na schopnosti, chvíli mlčí.* Něco jste mohl vidět v tělocvičně, víc vám ale neprozradím. Z mojí pozice by bylo docela nevhodné, hned začít prozrazovat informace. I když se jedná jen o takové informace, stále se na tom můžu učit. *poví a drží se trochu zpět, co se týká vyjádření informací. Něco mu říct, ale může.* Nedávno jsem se stala mučitelem. Tak mě asi chápete. *dodá a několika rychlými kroky se dostane vedle něj, ale udržuje metr a půl rozestup mezi nimi. Po chvíli opustí vesnici a nakonec se asi po sto metrech zastaví. Kouká co dělá a pak se v oblaku dýmu objeví dvě stonožky. Skoro se jich lekla, protože nečekala hmyz. A už určitě ne takhle velký. Nakonec je to stále také jedna z forem strachu a tak se jí rozhodne začít překonávat. Vyskočí si na stonožku hned po něm a vyrazí její stonožka vyrazí za tou první. Nikdy neviděla podobné Kuchiyose. Vlastně o nich spíše jen slyšela a četla, ale k žádnému se z blízka ještě nedostala. ''Asi si taky něco pořídím, to by mohlo být fajn.'' dodá. Něco co by bylo extrémně ošklivého a hlavně nebezpečného už jen proto, že by tím mohla děsit své cíle, ze kterých by potřebovala získat informace. Její myšlení se od posledních misí zaměřuje hlavně na toto odvětví. Chce být v tom dobrá a doufá, že se jí naskytne možnost dalšího tréninku, během této mise.*
Aoda Jaazu: *nečeká dlouho a po chvíli dorazí ona dívka. \'\'Ha, to je ta z tělocvičny. Tak to by mohla být zábava.\'\' řekne si a nechává si stále nasazený svůj neutrální pohled. Převezme si od ní svitek a jen ho prolítne. Většinu informací už zná.* Dobrá. Vyznáš se tedy v rostlinách, jak jsem z toho pochopil. To je fajn. Já znám jen základy. *poví a vyrazí směrem k bráně. Svitek v sevře v dlani směrem vzhůru a několikrát ho probodá kostmi z dlaní, čím z něj udělá jen trhance. Ty vyhodí do koše.* Tak mžeme vyrazit. Nechce se mu s tím tahat a taky to nechce jen tak celé vyhodit. Takhle by někomu trvalo delší dobu, než by to daly dohromady.* Tak, co mi povíš ze svých schopností? Dáme nějak dohromady strategii, nebo radši improvizuješ? Já mám radši improvizaci. *poví a koukne po ní koutkem oka. Během toho vyjdou z vesnice a stočí se hned směrem ke sněžné zemi. několik desítek metrů od vesnice se zastaví. Kousne se do prstu a poskládá pečetě.* Tak, rád bych měl cestu přes poušť co nejdřív za sebou. Pokud ti to nevadí, svezli bychom se na tomhle. *pak udeří rukou do země a v oblaku dýmu se tam objeví dvě stonožky Tatakau Kao.* Zdar kluci, už to bude dlouho co? *poví a pozdraví se s nimi. Pak si na jednu stonožku vyskočí a usadí se jí na třetím článku za hlavou. Tatsuki pak pobídne, aby si sedla do stejného místa jako on, na té druhé.* Bude to rychlejší přes tuhle vyprahlou poušť. *dodá a hned na to se rozjede.*
Tatsuki Arisawa: *Tatsukin tým dostal speciální misi. Kego a Mizuro mají po úspěšném splnění této mise a podle doporučení Ikakua, postoupit na hodnost Tokubetsu Jounin. Tatsuki se tak této mise účastnit nesmí. Rozhodla se proto, že si zajde sama pro něco lehčího, aby se trochu zabavila. Jen s meči Hishou Souken došla do budovy kageho, kde dostávají mise. Pamatovali si na její poslední misi a rozhodli se, dát jí podobnou, jen o něco složitější. Kouká do papírů, když odchází z budovy a jde si domů pro vybavení.* Mise B, přinést mízu ze starých a vzácných stromů vysoko v horách ve sněžné zemi. Doprovod a velitel týmu... Hm.. Aoda Jaazu? *přečítá si pro sebe.* To je kdo? Sraz.. U akademie. Fajn. *sroluje svitek a zasune ho do pouzdra. Oblékne se do odkaz » a na záda si připne kosu. Na kříž pak vodorovně meče Hishou Suoken, s jílci na obě strany. Na levou ruku si připne skládací štít a do pouzdra si naskládá od ostatních zbraní po pár kusech. Nakonec se rozhodny i pro s malou lahvičku od každého jedu, které opatrně také uklidí do pouzdra. Pak se vydá k akademii, kde už na ní čeká ten Aoda. ''Jo tenhle. Tak to by snad mohlo být v klidu.'' řekne si. Dorazí až k němu a podá mu svitek, který dostala v akademii.* Zdravím. *pozdraví ze slušnosti a čeká, co bude dál.*
Aoda Jaazu: *do akademie přišlo volno. Aoda sedí ve svém pokoji v nejvyšším patře akademie a čistí si svoje zbraně. Má je tam pěkně vyskládané na stolku, jednu vedle druhé. Během svých volných dní, které dostal navíc ještě za to, že jako jeden z mála fungoval během období mrazu,kdy většina učitelů odpadla, se rozhodl přihlásit na nějaké mise. Už dlouho na žádné nebyl a tak si chtěl zase po dlouhé době pořádně zabojovat. Nechce se zase ale přemáhat moc na začátek. Řekl si o misi A nebo B, podle toho, jak na tom budou se zakázkami. Nakonec se mu rozhodli dát misi typu B. Ani ne tak jemu, jako nějaké holčině, která je na úrovni Chunnina, ale zase se perfektně vyzná v rostlinách. Její mise je dojít do vrcholů sněžné země, kde se nachází obří stromy a přinést mízu z nejstarších stromů. Tu využijí pro lékařské účely, takže jí potřebují hodně. Aodu k ní byl přidělen. Jemu se to zamlouvá, možná tam bude i trochu zima, i když o tom pochybuje, jelikož krutá zima zasáhla jejich zemi, tak proč by v horách nemohlo teď být také vedro. Oblečený je v odkaz » To má na určených místech z menšího kusu látky jen klopy. Pokud vysune kosti, nepotrhá si tak oděv, ale jen se látka nadzvedne a pak zase položí, když kosti zasune. Sám si to ušil, aby nemusel pořád tahat nové oblečení, protože ho nebavilo, jak v jednom kuse něco roztrhá. Svoje dýky Mōretsuna o Odoru si tak přidělá ke kříži, kdy mu z páteře vyjedou kosti do tvaru pochvy a tak je tam má zasunuté a drží. Obě Sāberu na zádech křížem přes lopatky. Na nohou závaží, které nosí už jen ze zvyku. Svůj krystal z temného světa má vystavený doma na polici. Rozhodl se, že se tam vracet už nebude. Pro něj tam místo není a k tomu všemu musela zmizet někde i Chikaku. Že je mrtvá, to netuší a tím ho to zatím ještě netíží. V pouzdře na zatku má pak pár Kunaiů, Shurikenů, Senbonů a nějaké ty výbušniny. Takhle oblečený sejde před akademii, kde se má setkat s dívkou, kterou bude doprovázet. Netuší, o koho se jedná.*
---: ---
Saya: Ne myslím to jako vtip, samozřejmě že to myslím vážně. *Zasměje se tomu a sleduje Mito, je docela zvědavá jak bude probíhat její omlazování. Sharingan sice aktivní už nemá, ale to neznamená, že to nemůže pořádně sledovat ne? * „Doprovází to velká bolest? Zajímavé.“ *Zvedne se a přejde k Mito, která nyní trpí bolestmi spojené s mládnutí, pravou ručkou jí jemně hladí po hlavě. Pak už Mito ale ztratí své vědomí a složí se k zemi, Saya jí tedy vezme do náruče a odrazí se od země, velmi rychle vyletí přímo do vzduchu a letí zase zpátky, odkud Mito odvedla. Sice tam původně nechala Kage Bunshina ale ten už teď existovat nebude, Mito ztratila vědomí a tím je více než jasné že Kage Bunshin se automaticky zrušil. Když tam dorazí tak přistane a položí tam Mito k ohništi a zabalí jí tam do nějakých dek a zůstane tam nějakou dobu s ní. Ovšem Saya má nějaké další povinnost takže tam zanechá pro Satsuki vzkaz aby Mito nechala odpočívat, že je unavená a stejně tak vzkaz i pro Mito že jí děkuje, že si to s ní úžasně užila. Pak se po aktivaci Sharinganu přesune pomocí Kamui zpátky do Ketchūgakure no Sato. *s
Mito: *Spokojeně ležela a užívala si to, byla spokojená, protže už nic nemusela, boj nebyl nutný a nyní se jen nechávala opravovat od Sayi, pak si o její stehno opřela hlavu, když se kamarádka posadila. Nicméně hnedka na to, se tam objevil klon a nějaký vězeň.* Huh? Myslíš to vážně? *Pomalu se postavila, muž začal couvat a pak utíkat. Mito si povzdychla a natáhla ruku, díky aktivnímu rinneganu a banshou tenin ho přitáhla a chytila za hlavu, vysála z neho životní energii a spolu s mužem klesla k zemi v bolestech.* \"Teď už jsem totálně vyšťavená, sem ráda, že mi chakra vystačila na toto.\" *Pomylslea si, zarývajíc nehty do kůže muže a kňučíc přes skousnuté zuby bolestí. Celé tělo se jí lehce cukalo od křečí, díky vyčerpání to cítila snad trojnásob. Otřela si po pár minutách slzy z očí a narovnala se.* Potřebuju si jít lehnout.... *Zamručela a plácla sebou na zem při omdlení. Nedostatech chakry a vyčerpání a hlavně bolest, která se jí rozléhala telem, jí prostě dohnaly. Každý den lovit bandity a nukeniny není nic snadného.*
Saya: Zavři očíčka a nech to na mě. *Saya si vytvoří Kage Bunshina, které se za pomocí zkroucení prostoru přesune do Země Válek. Samotná Saya se mezitím skloní u Mito a začne jí léčit za použitím zelené léčivé chakry, která jí září z rukou (Shousen no Jutsu). Problém nejsou její rány ale spíše spálená místa, jediné štěstí že Saya se věnuje lékařství, takže není problém se o ty spáleniny postarat a stejně tak i její hlubší rány. Když skončí tak si odsedne a sedí vedle Mito, v tom se tam zjeví Kage Bunshin který se pomocí Kamui vrátil a hodí tam před ně na zem nějakého vězně (oběť z Oltáře Smrti). Toho tam pohodí a následně se rozplyne na obláček dýmu a Saya získá jeho chakru a vědomosti. *Tady máš svůj další půl rok tak si ho vem, než ti uteče.
Mito: *Placla sebou na zem, juinka se stahla a Mito se ukazava v potrhanem obleceni, s popalenym telem a odreninami, nejakymi hlubsimi rankami na tele. Zamrucela.* Spis nez to...nemuzes mi trochu zacelit ty hlubsi? O zbytek se postara Rokubi. "Uz to mam od Satsuki potvrzene, urcite to je jeho prace." *Pomyslela si ohledne zacelovani ran. Pokusila se oprit o ruce a alespon si na zada lehnout.* Chtela jsem si vzit dalsi pulrok....takhle mam fakt akorat tak pudink. Jsste nepozivatelny.
Saya: Zabilo? *Zeptá se trochu zmateně a nakloní nechápavě hlavu na stranu. * „Zajímavá technika, takže když se zamyslím, mám přesně tři způsoby, jak by se před tím ubránila, houby tři dokonce čtyři. Sice Mito proti mně nikdy nepůjde, ale není špatné to vědět.“ *Proletí Saye v mysli, když viděla jaké vlastnosti technika, kterou Mito použila, má. *Je to jenom les nic jiného. *Poví a deaktivuje svou nehmotnost, když Mito, deaktivovala svou techniku. Sharingan taktéž deaktivuje a zasměje se. *Nechceš trochu chakry? Koukám, že by se ti nějaká hodila co?
Mito: *Mori byla blizko u Mito a tak slysela jeji rev jakoby ji kricela do ucha. Pak utichla.* Furt zapominam, ze Sharingan umi kde jakou blbost. *Zamrucela.* Bala sem se, ze by te to taky zabilo. *Rozhledla se kolem, po horicich stromech.* Hruza, les se z toho bude vzpamatovavat hodne dlouho. *Povzdychla si a podivala se na pudink, ktery byvala Mori.* Co s tim? Nezbylo tu nic....
Saya: Zmizet? Zlatíčko, mě neublížíš, i kdybys chtěla, tak si dělej, co chceš i když jsem tady. *Saya nehodlá nikam jít mezitím, co Mito běží k Nukenince tak Saya udeří dlaněmi o sebe a následně se jí za zády objeví rakev, která vleze ze země a spadne z ní víko, z rakve vyjde První Kazekage Ukita Naoie, která je oblečená v ( odkaz » ). Na pohled by jí nemělo jít poznat, protože to není sta stará Kazekage ale vypadá na 20 let, taktéž její tělo je v takové formě. Saya je hodně vyčerpaná ale ne kvůli fyzické únavě ale kvůli nízké hladině chakry. Saya Ukitě vyšle telepaticky signál, že jí má doplnit chakru a tak Ukita složí ruční pečeť a začne svou chakru přesouvat do Sayi (Fukoku no Chakura). Netrvá to moc dlouho, Saya si nechá doplnit chakru a sleduje Mito. * To stačí. *Poví a nechá Ukitu zase uzavřít do její truhly, doplnila si chakru do 60% celkové kapacity své chakry. * / Mori (NPC): *Pozoruje blížící se Mito, neútočí okamžitě, co jí vyzvala, sleduje i Sayu, která má za zády někoho kdo se tam zničehonic objevil. * „To jsou už tři?“ *Pomyslí si a následně udělá pár kroků vzad, neví jistě, zda chce jít proti třem. Ovšem ta třetí poté zase rychle zmizí, tak se usměje a okamžitě vyrazí proti Mito. Ovšem nyní lituje, že opět nepoužila Hachimon, kdyby to udělala, nedala by Mito šanci, aby provedla to, co provedla, gravitace se zničehonic zvýší a ona padne k zemi. Díky její velké výdrži těla, dokáže částečně vzdorovat, aniž by jí to úplně zlámalo, její tělo má opravdu velkou výdrž. I tak je to opravdu těžké, dívá se na Mito a uvažuje nad svoje možnosti, dlouho se takto neudrží. * / Saya: *Zničehonic začne působit silná gravitace a Saya se musí zapřít svou silou, aby nepadla na kolena, způsobí to až to že se trochu propadne do země a tak ihned použije schopnost Kamui (nehmotnost). Tudíž je to už v pořádku a dále to na Sayu nepůsobí, ta začne klidným krokem kráčet přímo k Mito a zastaví se tak tři metry za jejími zády a sleduje Mori. JE to krásné vidět jak se snaží i když je předem jasné že to nezvládne. * / Mori (NPC): *Dlouho to už neudrží, začne pomalu křičet a techniku Senninky už neudrží a ta se stáhne. Následně začnou její kosti praskat a ty probodají její orgány, jedno žebro prošlo i jejím srdcem a Mori zemře, sice před tím křičela, jako kdyby trpěla jako pes ale následně přijde ticho. * / Saya: A je mrtvá, hezky křičela že?
Mito: *Zamručela, když opět zmizela a objevila se u Sayi.* Zabiju jí. Už mě to taky nebaví. Cítím, že to byl hodně těžký oříšek,a le ještě chakru mám. Musíš ale zmizet z mého okolí. Nechci ti ublížit. *Podívala se na Sayu.* Myslím to ale vážně. *Pronesla tvrdě, nebavilo jí si připadat jako dítě. Vyběhla proti Nukenince.* Tak pojď, byla jsem tvůj soupeř, budu jím i teď. *Zavolala, doufajíc, že jí na to žena skočí. Běžela s rukama blízko u země, hlavně celkově skrčená, jakoby jí bolela záda, což i byla pravda. Její juinka se stále držela aktivní. Jakmile se žena objeví u Mito, plácne rukou o zem a gravitaci v jejím okolí zvýší natolik, že by to ženu mělo rozlámat o zem.*
Saya: Ne to je problém, potřebuju je znehybnit odsud, věř mi, nechceš být mezi námi. *Saya doufala, že to zvládne ze Susanaa protože to co chtěla udělat kvůli Mito, teď udělat nemůže, protože by zasáhla i jí a tak se udeří dlaní přes čelo. *Ach jo s ní se těžce kombinuje. *Postěžuje si zamračeně. * / Inoue (NPC): *Všimne si, že Mito zmizela z obrany Sayi jsou dost daleko, aby nedokázal určit, kam se Mito přesunula, Shunshin ovládá taky, takže není idiot. Pokud není v Susanuu tak logicky bude po jedné jeho straně, tudíž ještě než k nim dorazí chakrové tyče vytvoří tam stěnu z Dotonu (Doton: Doro Gaeshi). Nemá moc radost už toho má akorát plný zuby, proto složí několik ručních pečetí a vytvoří si Doton Kage Bunshina, který se rozeběhne proti Mito. Doton Kage Bunshin si vytvoří Doton Rasengan a běží rovnou naproti Mito s úmyslem jí zasáhnout do hrudě a originální Inoue složí sérii ručních pečetí a po jejichž dokončení ze země začnou vylézat oživlé mrtvoly (Doton: Shishi Dojou), kterých je víc jak 400 a prostě jdou jak k Saye tak k Mito. * / Mori (NPC): Tohle nepůjde. *Poví unaveně, proti Mito a Saye naráz se nebude bojovat lehce i když je pravda že je teď kryjí hordy „zombie“ a to se dost hodí. * / *Zruší své Susanoo a vytvoří Kage Bunshina, ten se rozloží a složí se přímo za Mito, kterou chytne za ruku a využije sílu Byakugō no In a prostě s ní hodí přímo k Saye, Kage Bunshin se opět rozloží a složí se tak aby stihl Mito chytit než by proletěla kolem Sayi. Saya mezitím totiž složila sérii ručních pečetí a zhluboka se nadechla, následně při dlouhém výdechu vytvoří extrémně spalující stěnu ohně o rozměrech několika domů (Katon: Gouka Mekkyaku). Jedná se o nejsilnější techniku Katonu, jaká je a ne jen že tím zaberou všechny nepřátelé naráz, ale spálí tím i oblast okolo, Sayu to moc netrápí, že to tu částečně celé vypálí. * / Inoue (NPC): *Zasměje a už se ani o nic nepokouší, však jak by se tomu mohl vyhnout? Nemá ani dostatečně silnou techniku na obranu. Každou mrtvolu, kterou vyvolal tak plamen spálí a zničí během okamžiku (mrtvola se po smrti rozplyne v prach). Inoue rozpaží ruce a usměje se, nechá se tím spálit. Ovšem křik stejně přijde, poté co se plamen přežene, Inoue tam jen leží a pomalu končí, skoro už ani nedýchá každý nádech je pro něj utrpení. * / Mori (NPC): *Nehodlá se vzdát jako Inoue, místo toho celé její tělo nabere podobu skoro jako démona (Kanzen Tenkan), normálně by přitom začala, šílet ale díky tomu že to ovládla, kompletně to nehrozí. Nyní disponuje větší silou, rychlostí a hlavně výdrží. Plamen jí sice zasáhne ale, když to přejde a techniku stáhne tak je extrémně spálená a sotva dýchá, ovšem stále je schopna pohybu. Pravou ruku změní a vysune z ní bodec, který zabodne do Inoueho a vysaje mu chakru, všechnu chakru, orgány, ale i maso. Tato technika obnovuje všechna zranění a zároveň doplňuje chakru. Mori je tedy vyléčená a její chakra je celkem na vysoké úrovni (Enerugī Kyūshū). Následně její tělo pohltí podivné znaky (porodně jako u Juinky) tímto její tělo zahltí přírodní chakra a Mori má zásoby chakry rovnající se Mito a Saye dohromady, získá větší sílu, rychlost a hlavně odolnost (Senninka). Mori se postaví a podívá se na Sayu a Mito. *Tak jste připravené na další kolo? / Saya: *Padne na koleno, Kage Bunshin se zruší a zhluboka a těžce dýchá, vyplácala docela dost chakry, nejspíš bude potřeba jí opět obnovit do její plné kapacity, ale to bude potřebovat aby Saya Mori zdržela. * Dokážeš jí zdržet? Teď budu trochu nepoužitelná.
Mito: *Usmála se na Sayu a nechala se vyléčit.* "Znehybnit" Dostanu se ven? *Proghlédla si postavu kolem nich a složila jednoruční pečeť, jednu a pak druhou, díky juince měla chakry zase dost a tak se dvakrát přesunula shunshinem až 10 metrů od Sayi, znovu využila technik, 15 metrů, byla už ud Sayi a 5 metrů od nukeninů. Natáhla ruku a vystřelila z ní tři chakrové tyče po jednom, z druhé ruky další tři chakrové tyče po druhém nukeninovi. Okamžitě, pokud by se tyčky dotkly cíle, aktivuje techniku Kuroki Jushinki, aby je na dvě vteřiny paralyzovala.*
Saya: *Saya toho má už plné zuby, jak se zvedla tak se rozložila na molekuly a složila se přímo kousek vedle Mito. Následně kolem nich vytvoří z fialové chakry kompletní postavu horní části boha blesku (Susanoo: Finální). Saya se skloní k Mito a ruce se jí rozzáří příjemnou zelenou chakrou a zranění jí vyléčí (Shousen no Jutsu). Sice to nebude hned ale skrze obranu tohoto Susanaa se nic nedostane. *Minutku a budeš jako nová. *Zranění Sayi se léčí mezitím samo (Inyu Shometsu). * / Inoue (NPC): Tss, tak znova jo? *Kage Bunshina zrušil a znovu si vytvoří v ruce Rasengan, který následně uvolní v podobně paprsku, kterým se pokusí projít skrze Susanoo. / Saya: *Saya si ovšem vytvořila v pravé ruce Susanaa chakrový štít (Yata no Kagami). Navíc se koncentruje, takže by ani tak paprsek neprošel. *Kdybych dávala pozor a udržovala svoje Susanoo brnění v plné síle neprošel by parchant. *Mito je už zdravá a tak se Saya zvedne a otočí se k dvojici Nukeninů. *Tak asi bych to mohla začít brát trochu vážně, nemyslíš? Prosím mohla bys oba na okamžik znehybnit? *Požádá Saya s úsměvem, jakoby o nic nešlo, ale pak nahodí trochu vážný výraz směrem k Nukeninům. * / Mori (NPC): *Vypustí proti obraně Susanaa dvě Hirudori ale ani jedna ho nepoškodí, štít zadrží prostě všechno. Tak Hachimon deaktivuje, protože teď je to zbytečné, je ovšem velmi vyčerpaná a tak zhluboka dýchá. *
Mito: *Nukeninka zase zmizela, Mito netušila, co se děje, dokud se jí nedostalo do těla neskutečné bolesti, kdy jí druhý nukenin sejmul rasenganovou "střelou". Následoval výbuch a Mito se odkutálela několik metrů dál, narazíc do stromu. Zůstala se opírat o strom, sahajíc si na nohy, nemohla skoro nic. Naštěstí "laser" prošel tkání, ale od výbuchu měla kosti naražené. Krev jí tekla ze 4 ran. Očima vyhledala Sayu.* "Chtěla jsem si ukrát další půl rok.....takhle to ale budu muset řešit jinak." *Povzdychla si, nemohla nikam jít, mohla se max nadnášet.* Saya! *Nevěděla, kde nukeninové jsou, nevěděl ani, kde je Saya. Měla jistý plán....ale potřebovala by, aby k ní došli oni. Nechtěla ohrozit Sayu.*
Saya: *Saya si vede docela dobře, její Susanoo je téměř neprolomitelné a ještě když má posílenou rychlost, otočí tedy svou tvář směrem k Mito, která si očividně vede velmi dobře. * / Inoue (NPC): *Zlomilo se mu pár kostí, ale není to nic, co by nezvládl vyléčit pomocí Shousen no Jutsu. Nyní se potuchu plíží mezi stromy za Sayou, která nedává moc pozor a dívá se přímo na Mito. Vytvoří si Kage Bunshina, originál si vytvoří v pravé ruce Rasengan do kterého soustředí chakru a Kage Bunshin dělá to stejné. Poté chakru uvolní a ta vyletí v podobě energetického paprsku čisté chakry s úzkým záběrem. Tento výstřel je tak rychlý, že když to uvidíte tak bude většinou už pozdě s tím něco udělat. Tento, paprsek prostřelí téměř vše a při kontaktu se svým cílem následuje ohromná exploze (Enerugisshuna Rasengan). Kage Bunshin to namíří přímo na Mito s úmyslem jí tak prostřelit obě nohy originál Saye míří na bok. * / Mori (NPC): *Díky síle, kterou disponuje, zvládne přetrhnout i chakrové řetězy, kterými se jí Mito pokusila spoutat a tak následně spadne opět na zem. Kryje se to zrovna v moment, kdy na Mito vyletí ten paprsek, kterého si Mori sotva všimne spíš, jakoby tam proletělo něco extra rychlé. Dál nic Mori radši nedělá, místo toho se rychle okamžitě přesune přímo k Inouemu. * Nevypadá to moc lehce co? *Poví naprosto klidně. * / Saya: *Nečekala nějaký zásah, technika prošla přímo skrz Susanoo, ovšem neprošlo to přímo skrz, sice jí to ošklivě poranilo přímo na boku a ta samozřejmě odletí o několik desítek metrů bokem, proletí několika stromy a cestou se jí deaktivuje její technika Susanaa. Chvilku tam leží, než se sebere na nohy. * Au ten buzerant jeden zkurvenej. *Postěžuje si pod nos Saya trochu naštvaně. * / Inoue (NPC): Není to moc lehké to je pravda ale ty budeš po chvilce dolámaná jak prase, Hachimon je nebezpečnej. Sílu máš ohromnou a rychlost taky ale zraňuješ se.
Mito: *Kývla na Sayu. Bolest byla veliká, ale co nadělá. Vytvořila si kolem sebe sadu zbraní z rudé chakry, nicméně to už žena byla opět u ní, Mito před jejím útokem vytvořila jakousi bariéru z rudé chakry, která pohlcovala/sloužila jako nárazník na její útok, z každé ze zbraní, které tam mito měla, se vytvořila podpůrná vrstva této bariéry a tak stále dokola pohlcovala jeden "útok" za druhým, Mitino Rinbo se opět dostalo za ženu a koplo jí do zad, právě ptori rudé chakře, která tvořila bariéru, Mito mezitím z další části této chakry vytvořila řetězy, které ženu omotaly. Rinbo se opět spojilo s Mito na pár vteřin. Řetěz ženu začal pevně stahovat a Rudá chakra obalovat její tělo, jakoby ji v ní chtěla Mito prostě zabalit jako do ručníku, či deky, nicméně to nebylo tak příjemné, spíše šlo Mito o to, aby ženě rozdrtila kosti na nohou, které měla omotané řetězem.*
Saya: *Trochu vystrašeně pohlédne na Mito, doufá, že je v pořádku a zdá se, že v pořádku vypadá. * Jsem ráda, že je v pořádku, i když je to relativní pojem. Mito dávej si pozor na toho tygra a celkově na všechny její schopnosti ani jedna z nich není tvořená chakrou! *Zavolá Saya směrem k Mito. * / Inoue (NPC): Tsss takže tebe? *Zasyčí naštvaně, vidí moc dobře její brnění kolem těla, uznává, že to bude nejspíš velmi pevné. Nezbývá mu moc možností a po těle se mu z jeho prokleté pečetě (Sono no Juin) začnou rozlézat po celém těle různé znaky, které vypadají jako tetování - Jōtai Ichi (první stupeň). Následně se pomocí Shunshin no Jutsu rozeběhne proti Saye a pokusí se nahromadit velké množství chakry do pravé nohy a vyskočí a pokusí se ze shora kopnout Sayu přes pravé rameno, při kontaktu by se měla uvolnit velká ničivá síla (Seishun Furu Pawaa). / Mori (NPC): Tady máš ty malá svině. *Usměje se nadšeně, ovšem následně přijde něco naprosto nečekaného, něco jí zničehonic silně udeří do břicha takovou silou, že proletí celým táborem a následně skrz několik stromů. Zláme jí to několik kostí, to není nic nezvyklého Hachimon by jí to způsobil sám o sobě, proto když se sebere, využije momentu kdy Mito Mori ani nejspíš nevidí a prostě se celou svou rychlostí rozeběhne k ní a odrazí se od země, měla by se ocitnout po jejím pravém boku a okamžitě při té rychlosti začne mlátit do vzduchu mezi sebou a Mito, opravdu jí neudeří ani jednou, ovšem při té rychlosti až zapaluje vzduch a vznikají tak ohnivé rány, kterými se pokusí Mito zasypat (Asakujaku). / Saya: *Ani se nehne, nechá ho, aby jí zasáhl, svým útokem obrovská rána vznikne a rozvíří to prach/sníh okolo nich a vznikne velká tlaková vlna ale Saya se ani nehne, pravou rukou okamžitě Inoueho chytne za kotník a otočí se s ním tak že s něj poté pustí a hodí ho směrem k jednomu stromu, jehož kmen by měl proletět. Díky její síle Byakugō a rychlost, kterou jí tato technika propůjčuje, by to neměl být problém a chakra taky není problém, Sharingan Saye nikdy nebral moc chakry (speciální schopnost Mangekyou Sharinganu – techniky Sharinganu jí stojí pouze polovinu chakry než normálně). Je jasné, že z těch dvou si Saya vybrala toho slabšího, není se čemu divit Sharingan vždycky byl a vždycky bude velký oříšek. * Mito? Pokud bys chtěla nějakou podporu, stačí mi říct!
Mito: (edit, sry, nedoslo mi jak rychly je hachimon, takze shinru vyuzit nemohla, ale namisto ni Banshou tenin, jak psal suzuya) *pokusila se vyhrabat na nohy, nicmene hlina, premenena v bahno ji podklouzla pod nohama. Otocila se k nukenince, zrovna kdyz byl tygr/lev nevim...primo u Mito. Zakryla si tvar rukama a modlila se, aby ji to nezabilo. Jeste, ze na sobe nemela svou shuushagan kuzi, jinak by byla nadobro ztracena. Mito mela spalena zada, ktera nastavila utoku. Behem te vteriny, nez se k ni utok dostal a vybouchl, aktivovala juinku 2. Stupne, mihla byt jen rada, jelikoz bez zpevnene kuze a vyssi odolnosti tela, by byla nejspise neschopna dalsiho boje. Mavla kridly, spalenymi, ze kterych odkapavala krev a dostala se na nohy. To bylo hlavni.* "Nesmim zustat lezet. Nesmim padnout k zemi, jinak je to muj konec!" *Pomyslela si Mito. Rokubi jakoby najednou mel zajem o situaci. (R)-"uka ak hodne ty hodna jsi byti Jinchuurikim." Poprve na ni promluvil sam od sebe, protoze videl, jak lehce lze Mito dostat do uzkych. Nikdy s hachimonem nebijovala, spoluprace s Aodou je rozdil. Ten nikdy nebyl schopny tohoto, co ted videla. Z tela Mito se oddelil jeden stin Rinbo. Diky snehu, ktery Mito odfoukla, nemohly byt jeho stopy videt a tak se stin nepozorovane dostal k Nukenince a kolenem ji prudce kopl do bricha s umyslem ji poslat do koncin dalekych skrze les.*
Saya: (Mito použila Banshou Tenin – Shinra Tensei teď nějakou dobu nemůže použít). *Sayu samotnou překvapila ta tlaková vlna, která vznikla, trochu to s ní cuklo, ale nemohla spadnout díky tomu, že se vznáší, takže jí to spíše jen posunulo o pár metrů, už není nehmotná, takže to možné je. Eternal Mangekyou Sharingan ovšem má stále aktivní. * „Ještě chvilku se nebudu zapojovat, ovšem proti Hachimonu bojovat? Uvidím, vyberu si jen jednoho z nich, nebudu, zasahovat do jejího boje není to malá holka a nechci pak dostat zmrdáno, že jí nenechám nic dělat samotnou.“ / Inoue (NPC): *Netrvalo to zase tak dlouho, než se viditelnost obnovila skrz zvednutý sníh, nyní pouze pozoruje Mito a Mori, která se u ní zjeví. Má připravené ruce pro skládání ručních pečetí, kdyby to bylo potřebné, musí Mori podporovat ne? * / Mori (NPC): *Mito ležela, takže útok jaký chtěla zvolit neměl cenu a tak na to šla přímo s tím že jí dupne na břicho, ale Mito jí prostě odhodí zase zpátky, odkud přišla, ovšem to jí moc nebrání v útoku. I když letí zase zpátky do táboru. Složí totiž speciální ruční pečeť a vypustí proti Mito stlačený vzduch, který nabere podobu tygra, který jde proti Mito a při střetnutí masivně vybouchne (Hirudora – techniku nejde pohltit neobsahuje chakru). Tento tygr by se u Mito měl zjevit během opravdu krátkého okamžiku. Mori následně vrazí do stěny kusu hradeb, které ještě stojí, ale zapřela se o ně nohama, takže to zvládla tak nějak vybrat a následně seskočí na zem. * / Inoue (NPC): *Mori ještě podpořil a vypustil proti Mito velice silný blesk (Raiton: Gian). / Saya: *Útok od Mori ani nestihla zaregistrovat a to má aktivní Sharingan hold rychlost Hachimonu je obrovská, ovšem útok Raitonu už zahlédnout stihla a tak aktivuje Susanoo Mōdo při kterém její tělo vzplane fialovou chakrou, která z jejího těla dokonce plápolá. Obrana v tomto druhu Susanaa je na totožné úrovni jako Finální Susanoo. Saya je navíc v tomto rychlejší (rychlost se přirovnává k 4 úrovni Hachimonu). Během chvilky se tedy ocitla v trajektorii letu blesku, který mířil na Mito a nechá se tím zasáhnout, ovšem Saye se nic nestane tohle je pro Susanoo to nejmenší co zvládne vydržet. *Ne, ty se do toho srát nebudeš já jsem tvůj soupeř.
Mito: *Vytvořila pod sebou menší kráter a tlaková vlna jí odrazila na jeho okraj tak, že byla zády na zemi. Sníh v kombinaci s hlínou a deštěm nebyl zrovna milá věc. Mito spatřila v dálce dva, muže a ženu a zrovna žena byla obalená jakousi chakrou, nebo tak něčím. Mito doufala, že chakrou, jelikož to přesně viděla díky rinnu. Natáhla před sebe ruku v moment, kdy žena zmizela z jejího zorného pole, koncentrovala do ruky chakru, byla lehce omráčená nárazem a tak jí došlo, že se někdo pokusí mito dorazit. Ve chvíli, kdy se žena objevila před mito, chakru vypustila a v podstatě se pokusila jí odhodit do piče (jka sem někde psala, shinra jde použít jen z ruky - viz pain vs. orochimaru).*
Saya: *Saya se zamračí, vidí, jak se sníh okolo Mito prostě vytrácí nebo lépe řečeno něco ho žene pryč, od Mito proto aktivuje Eternal Mangekyou Sharingan a aktivuje schopnost Kamui zvanou „nehmotnost“ a tím pádem odpudivá gravitační vlna skrze Sayu projde jakoby tam vůbec ani nebyla. * / Inoue (NPC): *Není problém zničení bariéry, s tím tak nějak počítal, šlo spíš o to jí ihned ze začátku oslabit. Všimne si ale, že okolo Mito dál a dál něco dává sníh stranou, jakoby se od ní šířila nějaká vlna, která se šíří dál a dál všemi směry. Zachová si ale chladnou hlavu a složí sérii ručních pečetí, po jejichž dokončení vytvoří před sebou vodní zrcadlo, ze kterého se uvolní taktéž vlna Shinra Tensei o stejné síle jako ta od Mito s tím rozdílem že se šíří pouze proti té Shinra Tensei jakou vytvořila Mito. Vlny se srazí a vytvoří mezi sebou tlakovou vlnu a následně se obě techniky navzájem vyruší. Ovšem tlak, který to při střetu vyvolalo, donutil Inoueho nahromadit chakru do chodidel aby se k ní „přilepil“ a on se tak udržel na svém místě. * Sakra tohle byla ale technika, to jsem fakt nečekal. / Mori (NPC): *Sníh, který se na okamžik rozvíří a vznese do vzduchu spolu s prachem, celkem zaclání ve viditelnosti. Přesně to je okamžik pro Mori, ze které začne sálat modrá chakra viditelná pouhým okem, to celé znamená, že otevřela šestou bránu Hachimonu (Kyoumon). Ta se během ani ne vteřiny ocitne přímo za Mito a pokusí se jí kopnout do hlavy. Pokud útok uspěje tak rána Mito odhodí několik metrů daleko a způsobí nepříteli otřes mozku (Kongōriki Senpū). Celý tento útok by měl zabrat zlomek vteřiny díky rychlost a hlavně silou jakou nyní Mori disponuje. *
Mito: *Mito se usmála, déšť jí krásně promáčel oblečení, byla docela zima, všude měla husinu, ale nebylo to nesnesitelné. Z ničeho nic se kolem ní vytvořila nějaká bariéra. Zamračila se a spadla k zemi.* Ts... *Zavrčela. Aktivovala rinnegan a koncentrovala kolem sebe chakru, shinra tensei, čím víc, tím líp. Domnívala se, že by mohla bariéru zničit takto. Koncentrovala hodně chakry a vypustila ji tak, že bariéru zničila, ale chvilku to trvalo. Nemluvě o tom, že s touto vlnou měla vyplácáno tak 1/2 svých zásob chakry. Ještě stále měla v záloze juinku a rokubiho.* "Kdyby bylo nejhůř, tak mi pomůžeš, i kdybys nechtěl. Přece tě takovýhle lidi nemůžou ovládat!" *Zavrčela k Rokubimu v mysli.*
Saya: *Sayu to už moc nebavilo, Kenjutsu je pěkné na pohled ze začátku, ale když je, to už delší je to nudné a zdlouhavé. * / Inoue (NPC): *Nemá radost, začne kráčet ven. Zastaví se mezi dírou v bráně, oheň ten dávno ustal a není po něm ani malá zmínka, ovšem okolí táboru a tábor jsou promočené vodou z deště. Pozorně si prohlédne Mito a poté pohlédne i na Sayu, která se nezdá, že by se chtěla zapojit. Následně se zničehonic okolo Mito vytvoří bariéra, která se tma objeví během mrknutí oka a začne na Mito vyvíjet obrovský tlak a měla by jí nutit k tomu, aby padla k zemi. Bariéru nelze jen tak zničit ale dá se z ní uvolnit uvolněním ohromného množství chakry ale i tak to chvilku trvá (Tajū Mugen Hōyō). * / Mori (NPC): Hajzl se zapojil dřív, než jsem stihla já, tak na to seru. Třeba nebude stát za to, abych se zapojila.
Mito: (pardón, předtím sem si spletla počty, sejmula prostě všechny postupně - ne jen 7 banditů - gomen QQ) *Mito se usmála, když viděla další a další, kteří se blížili. Vzpomněla si na slova Toyiho, jakoby stál vedle ní, s rukou na jejím rameni.* /"Jsi jediná, která mne někdy překonala, všichni samurajové ti budou ležet u nohou, když budeš chtít....stačí jen, abych překonala i sama sebe." *Mito zavřela oči a zhluboka se nadechla. Sáhla levou rukou po své temné kataně. Tentokrát byla Rize za něco poprvé v životě vděčná. Ještě netasila, druhou rukou ze své pečetě odpečetila nože BĪSUPAIKU a postupně je házela na bandity, kteří se na ní hrnuli, všech 8 jich hodila a všech 8 zasáhlo, odrovnala tak první dva, ještě než se dostali do její blízkosti. Pevně chytila rukojeť katany. Počkala, až jí všichni obehli a zaútočila technikou Kumo-Ryū Uragiri, kdy se to tvářilo, jakoby útočila na soupeře před ní, zároveň ale vypustila (měla vždy katanu nabitou hienem), techniku hadan právě zezadu a zasáhla chudáka za ní. Následně se všichni vrhli, Mito odrážela útoky katanou, některé tantem, které v rychlosti vytáhla z pečeti. Sem tam sama zaútočila, nicméně při dalším útoku jí někdo vyrazil Tanto z ruky, čapla tedy černou pochvu meče a nabila ji chakrou, vyiužila techniku Boku no ai a probodla muži hrdlo timto způsobem, po dalším vyslala hien a po dalším se ohnala pochvou takovou silou, že mu ji zarazila do spánku do lebky. V další chvíli musela využít své ruky, aby chytila katanu útočníka a zmírnila tak útok, naoplátku ho za katanu přitáhla k sobě a probodla mu bricho. Ruka jí krvácela pod ramenem, stejně tak celou dlaň měla od krve. Ale byla šťastná, tak živá.* Víc! To jsou všichni? Tomuhle říkáte soupeři? Nepoužila jsem ani ninjutsu... *Začala křičet po lidech v táboře, zbytek věty pronesla spíše zklamaně, nimcéně vytrhla pochvu z hlavy muže a otřela si ji o zašpiněné kimono, ze kterého utrhla kus látky a ovázala si v rychlosti ruku. Rána na paži nekrvácela, již byla částečně zahojená (myšleno, že cévy a žilky se shojily, aby nekrvácely, ne že srostlo maso a pod), díky Rokubiho chakře. Během několika hodin, maximálně do svou dnů bude mít ránu shojenou, ránu, hlubší, na ruce, nejpozději do konce týdne.*
Saya: Prosím? Nebudu si užívat na takových prasatech ne? *Poví Saya a jen tiše sleduje Mito, který začala. Mezitím si svou katanu uloží do pouzdra na zádech. Docela se zasměje v moment, kdy se Mito naštve za svoje poničené oblečení. Takto pozoruje, jak vypořádá bezmála s celou třicítkou soupeřů. * / Inoue (NPC): Co tak stojíte! Zabijte jí! *Rozkáže dalším deseti, kteří už jsou trochu vytrénovaní, co se týče Kenjutsu. Sice to nejsou mistři, dokážou se ale už vyrovnat pokročilým uživatelů a jsou celkem sehraní. Těchto deset si vytasí katanu a každý z nich tu sovu pohladí a políbí jí na ostří a něco k ní pošeptají, jedná se o takový jejich rituál a následně se rozeběhnou proti Mito, cestou se oddělí na dvě skupinky po pěti, ta první má za úkol na Mito zaútočit přímo a ta druhý se jí pokusí obejít a zaútočit na ní zezadu. * / Mori (NPC): „Možná bych se mohla zapojit, moje Taijutsu a její Kenjutsu, uvidíme, počkám, zda zabije aspoň polovinu těch jeho samozvaných samurajů, i když k nim mají daleko a pak se možná zapojím.“ *Nadále stojí stranou, nehodlá se zatím zapojovat a tak jen čeká, jak to celé dopadne. * / Saya: Tak si poraď s prasátkama číslo dvě! *Dodá Saya když si všimne druhé skupiny, která se blíží k Mito. Pomalu se v tureckém sedu vznáší nad zemí, nechce totiž sedět na studeném. *
Mito: *Jakmile mela svou praci hotovou, olizla si rty, horke od zaru ohne.* Miluju tu techniku. *Zamrucela spokojene a seskocila ze stromu. Saya zrovna bojovala s nejakymi muzi.* Jsi moc rychlá. Vubec si to neuzivas. * Cim dele Mito zila se Satsuki, tim vice se jeji osobnost menila. Z mirumilovne proncezny se postupne stavala druha Satsuki, uzivajici si kazdou chvili, kdy muze do nekoho zabodnout katanu. Nicmene takova ss Mito jevila pouze pri boji s nuleniny a bandity. Jakmile Saya domluvila, vyrazila Mito proti nepratelum, odpecetic pri behu z pecete na obleceni obycejnou katanu. Jemne ji a onu rudou, dekorovanou katanu nabila chakrou (hien), ale jen lehoucce, aby nebyla chakra takrka videt. Jakmile se rozebehla, lehce rozvirila snih u sSayi, byla rychla a to hodne. Mela take natrenovane hodiny behu ve snehu, po kamenech a podobne, jeste z dob ziti u samuraju a v pisku z dob slouzeni u feudala. Proto se behem par vterin dostala k nepratelum. Sve katany udrzovala v 'klidu' ,jakoby mela prodlouzene ruce za svym telem. Jakmile se ocitla mezi nimi, lehce vyskocila a pratocila se ve vzduchu, kdy jako vetrnik roztocila sve telo a katany v kruhu 360°, bandite lehce ustoupili, ale Mito cepele svych katan hienem prodlouzila tak, ze dva z nich zasahla v oblasti krku a v podstate jim podrizka hrdla. Nasledne dopadla na zem a prikrcila se. Sve umeni tance s meci posunula na vyssi level ve chvili, kdy se naucila vyuzivat jak levou ruku, tak pravou, jakoby byly obe dve dominantni ruce jejiho tela. Lehce, jakoby se vznasela, uhybala utokum banditu. Hrala si s nimi, nechavala je utocit a jen uhybala, sem tam vykryla utok katanou, jindy udelala vypad a bandite ustoupili hromadne stranou. Vzduch, ktery jeji katany rozsekavaly, Mito vdechovala s nadsenim. Kdyby tak jeji souper byl doopravdy mistr kenjtsu, uzivaka by si to o to vic. Mito polevila na ostrazitosti a utok jednoho ze souperu ji poranil na ruce. Podivala se na roztrzene kimono a krev prosakujici latkou.* Bylo novy! *Vykrikla a probodla prekvapeneho utocnika. Nasledne se prudce otocila a svihla katanou, ze ktere vypustila techniku Hadan v kombinaci s prudkym svihnutim letela technika velice rychle. Muzi se pokusili utéci, ale technika je rychle dohnala a rozsekla jim zada a patere a muzi se svalili mrtvi k zemi. To byli 4 ze 7. Dalsi tri se dali do neorganizovaneho utoceni. Mito hodila obycejnou katanu na zem a kdyz na ni jeden z nich utocil, uhnula stranou, capla ho za ruku a specializovanym shunshinem se posunula o dva metry dopredu a katama utocnika skoncila v brise jeho spolecnika. Dalsi 2 dole ve chvili, kdy do utocnikova boku vrazila ostri katany. Vytrhla zbran z tela a rozebehla se za muzem, ktery se dal do uteku k taboru. Mito vyhodila katanu do vzduchu, pri dalsim kroku ji chytila jako kopi za rukojet a hodila jak nejprudceji umela. Diky zkusenostem s lukem mela dokonalou musku a muze par desitek metru pred taborem probodla cepel skrz na skrz. Mito se sehnula pro obycejnou katanu, schovala ji v peceti. Opet vyuzila shunshinu, tentokrat se slozenim oeceti a slapla muzi na zada, aby vytrhla katanu z jeho tela. Az drze sledovala lidi v tabore. Usmala se a jednim tahem ocistila katanu od krve, druhym ji schovala do pochvy u boku.* Dobra prace malicka. Suzuya ma doopravdy vkus na kov. *Lehce si mezi prsty nechala prepadnout koralkove zdobeni zbrane.*
Saya: To není špatnej ohýnek. *Saya á ráda Katon i když ráda by použila svou největší Katovnou techniku tak si uvědomuje, že by nebyla pak žádná zábava, protože by tím zabila všechny v tom táboře. Je ráda že to Mito vyřešila i když Sayu moc ty hradby netrápí. Pokračuje v cestě přímo k hradbám, které jsou v ohni a pomalu se rozpadají. * / Inoue (NPC): *Ihned jakmile začne hořet tak se jeden z Ninjů/Nukeninů (Inoue) dostaví přímo k hořícím hradbám a pomalu se rozhořčujícímu táboru. * Dělá si prdel? *Složí rychle sérii ručních pečetí a vytvoří velký mrak nad táborem, ze kterého začne pršet (Suiton: Sukoshi no Ame). Tímto začne postupně hasit oheň, i když to zdaleka nestačí, takže ještě vytvoří zničehonic ohromnou masu vodu, kterou může libovolně ovládat (Suiton: Suishouha). Prorazí se i hradby, takže zavelí a 30 mužů s katanami, noži, kušemi a dalšími všemožnými zbraněmi, které jsou ve výtečném stavu díky tomu, že to jsou nakradené věci, které měli jít do rukou Ninjům. Dalších 20 obyčejných mužů a žen, kteří jsou taktéž vrazi, se zatím připraví jako podpora pro těch 30, kteří nyní běží v řadové formaci proti Mito a Saye (3 řady po 10). Ženy, které se starají o zranění, se mezitím ukryjí v jednom velkém domu, je to jediný dům v celém táboře. * / Mori (NPC): *Taktéž Nukeninka hodnosti Shinobigashira stejně jako Inoue jde klidným krokem k místu kde Inoue hasí požár. Ovšem nedojde, až k němu zastaví se o několik metrů bokem, aby na ní neviděl, potřebuje nejdřív zhodnotit situaci, takže prozatím nic nepodniká. * / Saya: *Všimne si, že na ní začnou dopadat kapky deště, které se následně změní v déšť. *Je tam někdo kdo ovládá Suiton. *Běží naproti skupině, která běží naproti nim a vytasí si katanu, poté prostě zmizí a znovu se objeví přímo za zády jednoho z nich, který byl nejvíc pozadu (Jinton: Mueishō). Ani mu nedala šanci a probodne ho zezadu, tak že katana mu vyšla hrudí, tu pak vytasila a opět se tímto způsobem přesunula zase k jinému nepříteli a tentokrát přímo před něj a katanou mu rozřízla hrdlo. Tento typ nepřátel nemá ani šanci reagovat když se Saya objeví přímo u nich bez varování a zaútočí, takto během řekněme 7 vteřin odstraní 5 nepřátel a zase se objeví přímo u Mito. *Tak teď je řada na tobě.
Mito: *Nekomentovala to, jen zakroutila hlavou. Jakmile byl tábor na dohled, koncentrovala chakru do nohou. Byl lehce opevněný takovou dřevěnou hradbou.* Postarám se o to. *Zavolala na sayu a po větvích se dostala blíže, složila pečetě a vyslala na hradby techniku Katon: Gōka Messhitsu, trerá spálila i stromy, které jí stály v cestě a následne hradby. Sníh se pod ohněm rozpouštěl jako by se nechumelilo a oheň se rychle rozšířil po menších budovách tohoto opevněné tábora - většinou se jednalo prostě o stany s kůží a pod.*
Saya: Já vím, že jsem zlá, jsem na to strašně pyšná. Vzrušuje mě utrpení, strach ze smrti, když jsou všude litry a litry krve prostě to je neodolatelné. Mimochodem nemáš pravdu. Nevyspala bych se s nimi, to že mě ta představa vzrušuje, neznamená, že bych s nimi šla hned do postele. Jashinovi? Ne, mám jen přání je zmasakrovat a nejlépe si najít nějakou dvojici lidí, kteří k sobě něco cítí, abych je mohla zabít před jejich zraky. Kéž by tam byla nějaká matka nějakého hnusného bandity nebo tak nějak, mateřský instinkt při ochraně je tak nádherný, hlavně když je zbytečný. *Saya aktivuje Eternal Mangekyou Sharingan a z Kamui si přesune do rukou, jednu katanu v pouzdře kterou si upevní na záda. *Tak teda jdeme na to. *Poví nadšeně a pokračuje v cestě, za kterou se nachází ten tábor. * / NPC: *Celkem velký tábor, uvnitř kterého se nachází přesně 67 lidí, z toho jsou tam dva Ninjové hodnosti Shinobigashira, 15 žen které se starají o vaření, úklid a zdravotní pomoc raněným a zbylých 50 jsou obyčejní vrazi a zloději nic jiného, nikdo z nich nemá ani tušení co se k nim blíží a žijí si své životy z nakradeného zboží. *
Mito: *Milovala boj, ale tenhle styl jí prostě přišel více, než nechutný.* Jsi vážně hrozně zlá Sayo. A čuně. Máš bojovat a ty bys nejradši celou tu partu nejprve zprznila. *Prootčila oči a zaostřila do dálky.* Vidím...máš nějaké přání? Nechat je jashinovi, nebo tak?
Saya: Já miluju, když prosí o milost, strach v očích a ten pohled když jim zabiješ ty, které milují, nebo ještě lépe když je donutíš, aby to udělali oni. Křik strach, všude krev Ahh. *Saya se trochu nechala unést a sama sebe během toho obejme, celá ta myšlenka jí prostě vzrušila a přejela si během toho rukou po rozkroku a spokojeně u toho vzdychne. Samozřejmě jen tak lehce, pak si v dálce už všimne vyšlapané cestičky. * „Jsem akorát vzrušená, jejda.“ Gomene, nevšímej si mě moc dobře mě znáš.
Mito: Dobre teda... *Udelala, co chtela a tela mrtvych si zapecetila k ostatnim. Nasledne dobehla Sayu a usmala se.* Miluju tenhle styl boje, ne proti bezbrannym, ale zbrane a jak rinci kov o sebe, jak to zni, kdyz cepel sjede po druhe.. je to jak oda pro moji dusi. Nic neni krasnejsiho nez pach kovu od krve. *Zasnila se trochu a nechala se unest. Stale ale sviznou chuzi pokracovala dal a dal.*
Saya: Tak těch šest si vem ty, ono stejně mě jsou mrtvoly bez hlav k ničemu a kouká, že pár z nich jí opravdu nemá. *Když se Mito zeptá kde je ten, kterého zastavila Saya tak se zasměje. *Řekněme, že z něj nezbylo nic, co by se dalo zapečetit. Takže si je zatím můžeš zapečetit ty, já v klidu počkám. *Odpoví Saya s úsměvem a prozatím deaktivuje Sharingan, však je zbytečné ho používat teď, k čemu by jí tak mohl být že? *Stejně v tom jejich táboru nás těch nepřátel čeká, taky dost takže tam si každá odnese akorát tak jak bude libo.
Mito: *usmala se.* Co ta tela? Vratime se pozdeji? Nebo je bereme sebou? Kam zmizel ten, co utikal pryc? *Naklonila se , aby se podivala za sayu a videla tam pradno. Lehce zamrkala.* Huh...no nevim. Jdeme teda? Mam je zapecetit?
Saya: *pozoruje Mito, která si tam s těmi bandity poradí celkem efektivně a je to pěkné na pozorování. Každý pohyb Mito, nebo samotných banditů vidí s naprostou přesností a ví, kam padne jaký zásah chvilku předtím, než tam ten zásah přijde. Uznává, že souboj pomocí Kenjutsu Mito celkem sluší, Jak je oproti nim maličká a krásně si s nimi poradí se Saye líbí. * „Sladká Mito, naučila se tam toho hodně. Pevnost Samurajů, kdoví co by řekli kdybych jim řekla že vlastním informace o jejich všech technikách.“ *Pomyslí si a nakráčí si to k Mito. *Tak můžeme pokračovat? Teď už můžeme jít rovnou k tomu táboru?
Mito: *Bandite vytasili Wakizashi, zatimco Mito obe sve katany, cernou, takrka nepreseknutelnou a ostrou jako britva a druhou rudou, ktera byla honosne zdobena, sice nentak pena jako cerna, ale stejne jedna z nejkvalitnejsoh na svete. Suzuyuv dar, jeste aby nebyla. Mito se rozebehla, byla rychla s to hodne, mela sprint natrenovany v hroznych podminkach a vydezela na plny plyn bezet i nekolik minut, nekolik kilometru a tak pro ni tento usek nebyl nic tezkeho. Bandite se na ni vrhli ze tri stran, Mito katanami vykryla utoky ze stran a odrazila se ze zeme s tim, ze tak se vyhnula seknutim po kotnikach od tretiho, spickou dopadla na cepel jeho katany a druhou nohou ho kopla zespodu do brany a muz upadl dozadu na zadek (asi 3 vteriny trvajici utok, ani ne). Katanami stale drzela wakizashi nepratel. Dopadla nohama na zem a pootocila sve zbrane v rukou tak, ze wakizashi se sklouzla po jejich cepelich z boku do stran a spolu s nimi i jejich majitele. Mito soustredila chakru do cepeli zbrani a prudce sekla obema rukama, bandite se pokusili ubranit se a zastavit utok zbranemi, ale Mito mela mece ostre diky hienu a tak rozsekla obe wakizashi a oddelila muzum hlavy od tel. Ten treti se pokusil utect. Mito ocima sledovala drahu jeho behu, vyuzila specializovanwho shunshin no jutsu a presunula se presne tam, kam v dalsi vterine muz dobehl, diky svemu specializovanemu utoku mu probodla bricho presne v branici. A zabila ho.* Hotovo Saya-hime. *Otrela krev ze zbrani o rukavice, kdyz je schovavala do pochvy.*
Saya: Nejnechutnější souboj, nejčestnější souboj nebo nejméně čestný souboj všechno je to úplně to stejné a to že je to boj. Boj jako boj takže co už. *Poví Saya s úsměvem a pokračuje v cestě. * / NPC: *Pravidelně to tu kontroluje sedmice obyčejných banditů, ti zrovna zahlédnou z dálky Sayu s Mito, ihned jim dojde, že je zle a tak vytasí katany a rozeběhnou se směrem k Mito se Sayou. Jeden z nich e ovšem oddělí a začne naopak utíkat zase opačným směrem, hodlá totiž tábor varovat, že se někdo blíží. * / Saya: *V očích se jí aktivuje Sharingan s třemi Tomoe a začne pomalu zrychlovat, dokud nepřejde do běhu naproti nyní šestici banditů. Jakmile se ovšem ocitne kousek od nich, rozloží se na molekuly a za vteřinu se ocitne tři metry za jejich zády (Jinton: Mueishō). *Postarej se o ně! *Saya totiž utíká směrem k tomu, který se jim snaží utéct, pak se zastaví, když si je jistá, že mezi ní a tím utečencem nic není a mezi dlaněmi si vytvoří zářivou krychli z chakry, která je průhledná a tu vystřelí po tom banditovi. Kostka ho dožene, a když je u něj zvětší se a uvězní ho to uvnitř, poté se rozzáří a kostka zmizí, stejně tak vše co bylo u uvnitř, tím pádem bandita (Jinton: Genkai Hakuri no Jutsu). Pak se otočí na Mito, aby se mohla podívat, jak si s nimi Mito poradí. *
Mito: Přijde mi to, jako ten nejnechutnější způsob boje....i přes to, že já bych, bohužel, byla doopravdy schopná zabít někoho, khoo miluju, pokud by šel proti mě s úmyslem mne zabít, nebo zabít někoho koho taktéž miluji. *Pokrčila rameny a lehce povytáhla katanu z pouzdra, jen nepozorovatelně, asi dva milimetry,a le díky tomu byla schopná okamžitě tasit, protože katany se jaksi "zacvakávaly", takže jí už měla uvolněnou.* Tak pojďme, už se nemůžu dočkat.
Saya: Neřekl mi přímo kolik metrů jakým směrem to je, ale tak už jen takových deset minut a budeme tam. Přijde mi vtipné, jak to nemají hlídané, myslí si, že když to dobře mají ukryté v této Zemi tak je nikdo nenajde a přitom stačilo jedno kruté mučení a už jdeme k nim. Mimochodem ohledně toho že by proti tobě šel někdo, koho jsi milovala, je to nejlepší možný způsob boje, rozhodíš tak nepříteli jeho vlastní psychiku a on nedokáže bojovat s čistou myslí a jeho síla rázem klesne mnohdy až na polovinu jeho plné síly. *Saya ráda bojuje psychologicky, je to celkem zábavné. *Pomalu se připrav, věřím, že brzo narazíme na stráž, která je tak 5 minut od tábora budou to jen obyčejní lidé bez chakry. *
Mito: Ah tak... *Zamyslela se po tom, co Saya vysvětlila její důvod.* Nechtěla bych bojovat proti tobě...Vyslat na někoho mrtvé shinobi, představa, že to budou členové rodin tech, kteří žijí ve vesnici... nepříjemné, doopravdy nepříjemné. A ano, možná to bude pro někoho jako oběť, nebo dar...nebo nevím co. *Pokrčila rameny a pokračovala v cestě.* Jak daleko že to je?
Saya: Satsu? Možná to má jako oběť pro přivolání Mandy, já je sbírám, abych je nahromadila a umístila do jedné techniky, pomocí které je pak budu moct přivolat v případě nouze na pomoc jako bojovou sílu. Budou to něco jako nemyslící chodící mrtvoly, které nejsou moc silné, ale Ninju to moc neohrozí ale, kdybys třeba řekněme vypustila okolo několika set takových ve vesnici zaměstnáš tím Ninji, protože budou mít starost se zachraňováním obyčejných obyvatel a Geninů, kteří se o to postarat ještě nedokážou. Tak to je můj důvod proč si hromadím mrtvolky zase já. *Odpoví cestou s úsměvem. *
Mito: Ja si s nima hodlam ale hrat. *Zasmala se.* Takze to teoreticky bude souboj. *Zatukala si po rtech. Miti si byla az priliz jista sama sebou, co se Kenjutsu tykalo. Dokazala zabit jediným uderem. Takze se dalo rict, ze jeji Ego ci se kenjtsu tykalo, bylo na stejne urovni jako to Sayino ohledne genjutsu.* Ja popravde ani nevim. Satsu rekla, ze si je mam sbirat. Podle meho je bude chtit pak ona, ale kdo vi...treba to bude pro nekoho jako uplatek za ocisteni jmena.
Saya: S nimi se tomu dá říkat boj v Taijutsu a Kenjutsu? Já bych spíš řekla, že to je jako když jdeš na porážku prasat. Jen je porážíš lepším vybavením než normálně. *podotkne Saya když vyrazí na cestu skrze les na sever této Země. *Tak si říkám proč e sbíráš ty mrtvoly? Pokud tě to bude zajímat a hezky požádáš tak ti možná řeknu, proč je zase sbírám já.
Mito: Hai hai. *Protahla si nohy.* Rada bych sla pesky, alespon si uzijeme tu prirodu tady. A protahneme nohy, bude to boj prece. Muzu si konecne trochu zabojovat v taijutsu a kenjutsu, pokud je vetsina z nich bandity. *Usmala se spokojene a vyrazila na cestu se Sayou.*
Saya: *Počká si, než se Mito trochu probere. *Na sever? Už jsem doufala, že se k tobě budu moct přitulit. *Nemohla si dopustit menší rýpnutí, poté se jen vznáší ve vzduchu. Přitom sedí v tureckém sedu, může to vypadat, jakoby seděla ve vzduchu. *Pěšky? Tak můžeme jít pěšky nebo tam letět, hádám, že tobě se chce jít pěšky co? Aspoň si užijeme více společného času a protáhneme se. *Pomalu tedy přistane zase na zem a je připravena vyrazit na cestu. *Tak teda jdeme?
Mito: *Klidne spala na strome, jakoby byla uplne mimi realitu, lehce ji probrala slova Sayi. Na tu zimu tady byla uz zvykla a tak ji ani nevadilo v tom chladu spat. Naopak.* Pritul se a neotravuj. *Zamrucela potichu. Zdalo se ji, ze je doma se Suzuyou v posteli, jaksi opak byl pravdou. Lehce otevrela oko a uvidela Sayu, nebyla zklamana, naopak, vedela, ze bude nejaka dalsi sranda.* Dobry spanek. Dekuji. *Usmala se a promnula si oci.* Pujdeme na sever? *Pevne si privazala opasek s katanami a slezla z vetve tak, ze se na ni drzela rukama a vysela dolu.* Jen se trochu protahnu. *Ozvalo se lehke zakrupani, kdyz zvedla kolena k hrudi a ruzne si nejprve trochu zacvocila na svaly kolem zad a pater samotnou. Pak se pustila a lehce dopadla na zasnezenou zem.* Pujdeme pesky?
Saya: *Měla radost že Mito mohla dopřát ten spánek. Nechala jí takto okolo hodiny a pár minut navíc. Tu dobu, která uběhla, si nějak odhadla. Sayi odhad na čas je celkem přesný tak věří, že to je s odchylkou maximálně plus mínus jedna minuta. Proto obletí kmen stromu tak aby přistála naproti Mito na větev, na které spí opřená o kmen toho stromu. Potichu a pomalu si před ní klekne a natáhne se tváří k té její a dá jí pusu na čelo. *Hime-sama je čas vstávat. *Poví poté, co jí dá pusu na čelo a zase se odtáhne, už je prostě jen jako kamarádka a ne jako milenka a podobně, kdyby ano určitě by dostala pusu kamkoliv ale ne na čelo. *
---: ---
Mito: Hai hai...neco takovehi vymyslim a vyrobim si to, bude se to hodit. *Zamrucela a.pak Saya zacala hrat na fletnu. Mito behem par minut uzivani si klidu vytuhla jako mrtvola.*
Saya: Možná kožené pouzdro, a vnitřní stranu kde je čepel nože dát něco hodně měkkého jako myslím gumu nebo tak podobně? *Saya si pak vytáhne z pečetě Kuchiyose Raikō Kenka obyčejnou flétnu a začne na ní hrát pomalé a klidné tóny, které se přetváří do uklidňující hudby. Chce, aby Mito na chvilku usla, když usne lépe si odpočine, však Mito jí pak probudí, až budeš čas vyrazit, takže nyní klidně i půl hodiny kdyby bylo potřeba bude hrát na svou flétnu. Není to ani tak přímo nějaká známá hudba ale spíše improvizace. *
Mito: Ah tak. *Usmala se.* Sharingan, co na to rict. *Zasmala se. Nasledne se zamyslela nad jeji rozmluvou o nozi.* Hmmm... *Vzala jej do rukou.* Je krasny, ostry, rukojet kvalitne udelana, jadiny problem bude na nej sehnat nejakou pochvu, kdyt...nevim, cokoliv, vsak je tak ostry, ze jsem ji o nej rozrizla kozeny opasek a tim muzem projel jako nuz zmeklym maslem. Je perfektni.
Saya: Ne já myslím, že bych to ukončila pomocí Genjutsu, měla bych pak naopak živé, ale to by prostě byla nuda. *Podotkne Saya pobaveně, rozmýšlí se nad mnoha věcmi. *Mimochodem, zkusila jsi ten můj nůž. Viděla jsem to. Co povíš? *Saya doufá, že s ním je spokojená, předci jen použil na to krystal Shoutonu a samotný nůž vytvořil velmi dobrý Samuraj, takže je logické že chce, aby Mito měla to nejlepší. *Pokud bys mu něco vytknula prosím bud upřímná.
Mito: No tak ukoncovani boje nez by zacal je moje oblibena akce. *Usmala se.* Ale pak bys z tech tel mela spise kasi a byla by k nicemu. *Dodala a pak poslouchala informace.* Zajimave, tak dobre. Dej mi chvilicku, ne ze bych mela chakry malo, ale cele telo me boli...
Saya: Já bych mohla veškerý boj ukončit prakticky bez boje ale je to nuda, tentokrát použiju já svoje Doujutsu nesmím dovolit, aby moje dovednosti v oblasti Doujutsu zakrněli. Takže povím ti co je na tom severu. Při tom mučení mi řekl, že na severu se nachází tábor, který je místo odkud vedou různé operace z této země. Jak jsem říkala tak mi prozradil, že tam je okolo třiceti týpků, kteří nemají rozvinutou chakrovou soustavu a jeden další který už jí používat umí a jeho schopnosti se dají přirovnat k hodnosti Shinobigashira ale moc toho o jeho přesných schopnostech nevěděl, takže nedokážu určit jeho klan, elementy a další schopnosti. Chvilku si odpočiň a pak půjdeme na ně dobře?
Mito: *Vyskočila na strom za Sayou a opřela se na větvi vedle.* Num...docela často no. Ale co nadělám, jsem líná využívat něco jiného než oči a meč. Ale ráda bych si zase zabojovala pěstmi, posledně jsem bojovala s nějakým obyčejným banditou a moc jsem si to užila. Protáhnout tělo...je to bezva.
Saya: Ah takhle, našla jsi cestu k věčnému mládí? Tak můžeme si tu na hodinku odpočinout a ty aspoň doplníš zásoby chakry, já jí naštěstí mám skoro plně nabytou, ale nebudu na tebe pospíchat. Mezitím ti mohu říct, co jsem zjistila v tom Genjutsu během jeho mučení. *Saya si vyskočí na větev jednoho stromu a posadí se tam tak že se zády opře o kmen stromu. Ani tam nevyskočila, ale spíš tam pomalu vyletěla. *Mimochodem moc často používáš své Doujutsu že?
Mito: *Ještě chvíli pociťovala nepříjemnou bolest, ale snažila se to nějak držet pod kontrolou. Saya mezitím sehnala a donesla těla a tak Mito jejich část zapečetila.* Nechápu na co, ale prý si je mám schovávat. *Pokrčila rameny, když je zapečetila a svitek schovala do záhybu oblečení.* Starosti? Jen jsem unavená a vyčerpaná...hodně chakry šlo jen tak pro ic za nic na to, abych si udržovala vzhled jaký mám...navíc, dost silně to bolelo. *vysvětlila saye situaci.*
Saya: Jo sever. *Saya uhasí plameny Amaterasu a složí ruční pečeť, kterou vytvoří trojici Kage Bunshinů kteří se rozprchnou, aby posbírali všechny mrtvoly v okolí. Když to tam všechny přitáhnou, mají tam dohromady 14 mrtvol. Poté Saya Kage Bunshiny zruší a postupně si do jednoho pečetícího svitku zapečetí 7 mrtvol. *Zbytek je zase tvůj, když je taky potřebuješ. *Podotkne s úsměvem a počká, až si Mito ty svoje mrtvoly zapečetí. *Vypadáš vyčerpaně nebo jakoby se ti něco stalo, vysvětlíš mi to? *Na tváři Mito lze zahlédnout, že má o Mito nejspíš starosti. *
Mito: *Jakmile se jí povedlo vsát duši, padla an kolena vedle nukenina a svraštila čelo v bolestné grimase.* J-jo, kamkoliv... *Zamručela skrze křeče v těle, cítila, jakoby měla každou chvílí vybouchnout. Po pár minutách jí to přešlo. Zrychleně dýchala a pomalu se zvedla.* Co že jsi říkala? Sever? *Promnula si čelo a sehnula si, aby si vytrhla z muže dýku a ze země opasek s katanami.* Musím si udělat nějaké pouzdro z pevné kůže a železa...
Saya: *Ihned jakmile Mito odpověděla tak udělala jakoby krok směrem k Nukeninům, ovšem pak se rozložila a v pohledu Mito a Nukeninů prostě zmizela a po vteřinu se opět složila za zády jednoho z Nukeninů (Jinton: Mueishō). Využije toho, že se zcela nečekaně objevila za zády Nukenina a udeří ho otevřenou dlaní do zad a při tom doteku, celé jeho těle ztěžkne (Doton: Chōkajūgan no Jutsu). * / NPC: *Saya zničehonic zmizí a než si stihne uvědomit co se děje tak dostane úder do zad a on odletí tak metr dopředu a dopadne tváří do země, až si sedře tvář, pokusí se zvednout ale jeho tělo je tak těžké že se nedokáže ani pohnout. * (Sanin) – Co to kurva! *Jounin ten je na tom podobně, Mito se objeví přímo před ním a než stihne jakkoliv zareagovat tak ho Mito zpacifikuje, sice se jeho zranění neustále díky vodní medúze léčí ale, dokud má nůž v ráně tak se nezahojí úplně. Navíc se následně nedokáže ani pohnout protože Mito použije Tamashī no Tōnan a vysaje jeho duši, není se čemu divit, že po okamžiku tam z jeho těla zůstane stará seschlá mrtvola. * / Saya: *Začne kráčet k tomu Nukeninovi a otočí ho tak aby ležel na zádech, a v očích si aktivuje Eternal Mangekyou Sharingan a podívá se mu do očí, sešle na něj Genjutsu Tsukuyomi. Ve kterém doslova začne prožívat peklo, neboť Saya si v tom Genjutsu může dělat naprosto všechno a tak ho tam mučí takovými způsoby. Když skončí tak Nukenin jen slintá a s nepřítomným způsobem něco blekotá. Doslova je z něj magor, Saya se otočí na Mito a usměje se. * Zdá se, že asi tak půl hodiny cesty severně se nachází tábor, kde mají stanoviště, nachází se tam dalších 30 zlodějů a tak dále a jeden Ninja úrovně Shinobigashira, co to tam srovnat se zemí? Mimochodem takové prase obětovat nebudu, používám pouze ty v oltáři smrti. Tohohle jsem chtěla ještě trochu potrápit. *Poté se na Nukenina podívá a zapálí ho černými plameny (Amaterasu). Jeho křik si užívá, i když po chvilce odezní. *
Mito: Pobavím se velice ráda. Chceš ho obětovat? *Optala se ještě na poslední chvíli a z rudé chakry se kolem Mito vytvořil malý štít, kryjící Sayu i Mito před sembony a velká sekera, která rozsekala všechny kůly jestě než se dotkly jejich těl. Mito se dvakrát přesunula za pomoci normálního Shunshinu, aby jí nežral moc chakry a dostala se tak přímo před Jounina, nechala Saye trochu více zábavy, však všechnu vyžrala předtím. Sáhla po kataně, ale vytáhla zpoza opasku svou novou dýku, trochu hloupě si u toho rozsekla opasek s katanami. Takže rukou, kterou se natahovala po kataně (pravou) hmátla ve vzduchu,a le levou rukou u toho zarazila nukeninovi zbraň do břicha, Chytila ho rychle pravou rukou za tu jeho. Protočila se a jemu s ní zakroutila tak rychle a silně, že ho musela hodit na záda an zem. Nohou si stoupla na dýku, kterou měl v ruce a natáhla se rukou k jeho hlavě.* Gomenasai.... *Pronesla se smutným pohledem a z jeho těla vysála dotykem ruky jeho životní energii specializovanou technikou (omládnutí o 0,5 roku).*
Saya: Fajn takže půlka je tvoje a půlka zase moje, to zní docela fér. *Podotkne Saya s úsměvem. Střely jsou moje? *Vyjde tedy tak aby stále mezi Mito a těmi střelami od bahnivého draka a složí tam rychle sérii ručních pečetí a po jejich dokončení dlaně položí na zem. *Doton: Doryuu Heki! *Ze země vyletí stěna tvořená půdou, která je protkána chakrou a tudíž je silnější než normální. Otočí se na Mito a všimne si, že postarala o ty stěny, usměje se a začne klidným krokem kráčet směrem k Nukeninům. * / NPC: *Zamračí se a to oba dva, Saya se postarala o draka a Mito o stěnu. Sanin si v pravé ruce vytvoří Chidori a poté ho uvolní v tisíc eklektických jehel, které letí přímo na Mito a Sayu (Raiton: Chidori Senbon). Mezitím Jounin složí další sérii ručních pečetí a ze země pod okolo Mito vyletí kamenné bodce, které se jí pokusí probodat (Doton: Doryuusou), následně to stejné provede ještě jednou ale tentokrát na Sayu. * / Saya: Chceš se trochu pobavit nebo to ukončíme? Ty jednoho a já druhého? *Zeptá se Saya zvědavě a prozatím ignoruje příchozí útok senbonů, předci jen se jim dokáže vyhnout i když budou těsně kousek od ní. *
Mito: Půl napůl, nejsi jediná, kdo sbírá těla. *Zamručela, však 90% z nich zneškodnila ona. Jakmile zahlédla nukeniny, zašklebila se. Díky specializovanému shunshinu se dostala před Sayu a prudce tasila katanu s tím, že vyslala proti nepřátelům chakrovou čepel Hadanu. Následně ropažila.* Postarej se o ty střely, stěny nech na mě. *Rozkázala Saye, nerada by byla zasažená nějakým bahnem. Katanu držela mezi palcem a ukazvákem, aby visela k zemi a nebránial jí ve volném koncentrování chakry do rukou, vyslala z nich další vlnu chakry shinra tensei (jako v souboji pain vs orochimaru se to tak dá použít), vyslala chakru ze stran pouze na tyto stěny a tím je zbořila.*
Saya: Viděla jsem je, jak se pohybovali nad tebou, navíc není moc normální, aby se brouci takhle pohybovali v rojích. *Saya pokračuje v cestě a fakt to tu vypadá, jakoby tudy proletělo několik střel, ovšem jsou to spíše lidská těla, která všude kolem leží. * Pak mi připomeň, že si mám vzít ty těla, budu je potřebovat. *Podotkne Saya cestou, ovšem pak si všimne dvojice mužů, kteří stojí a k jednomu z nich se právě vracejí ti brouci. * / NPC: *Zrovna se brouci vrátí do rukávu Sanina, když si Jounin všimne, jak se k nim blíží Saya s Mito. * (Jounin) – Myslím, že tady máme problém, nepřítel není jen jeden a ten druhý problém je že nás našla. (Sanin) – Asi nemá cenu utíkat tak se budeme muset bránit. *Oba dva Nukeninové se následně postaví vedle sebe připraveni na obranu. Jounin složí sérii ručních pečetí a využije bažinu, která je kousek od nich a vytvoří z toho bahna, bahenního draka, který po Saye a Mito začne střílet bahnové střely (Doton: Doryuudan). Sanin mezitím složí taktéž sérii ručních pečetí a udeří dlaněmi do země. Vyvolá po stranách Mito a Sayi dvě ohromné stěny, které se pokusí Sayu a Mito úplně rozmáčknout (Doton: Sando no Jutsu). *
Mito: Hmm....gomen, Saya-chan. *Povzdychla si, nicméně běžela za ní. Zvedla pohled k broukům.* Máš pravdu, možná je to jednoho z nich...nevím, nevšimla jsem si jich předtím. *Pokrčila rameny a ještě přidala, aby Saya náhodou neutekla.*
Saya: Všechnu zábavu jsi nám ukradla, tak pojď, půjdeme po troskách. *Saya se pak rozeběhne směrem kudy všichni letěly. Doufá, že cestou narazí aspoň na někoho živého. * / NPC: *Sanin si nechá přivolat svoje brouky, je zbytečné aby teď poletovali někde venku mimo, když se teď musí nejprve trochu vyléčit a teprve pak utéct před Mito. Sanin i Jounin se už dostali pryč z té bažiny, kterou tu vytvořili za použití Dotonu. * / Saya: *Všimne si těch brouků, kteří letí napřed a doslova je předeženou, donutí jí to se zamyslet. *Myslím, že žijí a ti brouci nás k nim dovedou, nemyslíš? / NPC: (Sanin) – Až přijdou moji brouci, utečeme. Nemáme šanci se jí rovnat. Koukej, co nám provedla jedním útokem. (Jounin) – Máš pravdu jen kašli na brouky a jdeme hned. (Sanin) – Ani náhodou.
Mito: *Pokrcila rameny. Jeji ruda chakra zmizela a Mito si protahla ruce.* Ja nevim...nemam tu samehadu, nevim kde kdo je, jaksi neumim vyhledavat chakru. Ale tak...treba to prezili. Vsak si nenecham znicit nove obleceni. *Oprasila si kalhoty od prachu.*
Saya: *Saya si všimne, jak se Mito brání, ovšem pak se začne vše kolem Mito jakoby bortit a tak aktivuje Sharingan s třemi Tomoe a všimne si že chakra vše okolo odhazuje, ovšem jde to i směrem k Saye ta teda letí směrem k tomu a následně se rozloží a znovu se složí přímo za Shinra Tensei (Jinton: Mueishō). Poté prostě ladně přistane na zemi vedle Mito. * / NPC: *Nechápou co se děje ale je jasně vidět že něco silně odhazuje vše, co tomu přijde do cesty, přesně určit o co se jedná je už věc druhá. Všichni dostanou okamžitě zásah o plné síle a letí opačným směrem od Mito a Satsuki. Sanin složí ruční pečetě a jeho tělo se posílí půdou (Doton: Domu) a stejně tak provede i Jounin. Sanin pak provede další sérii ručních pečetí a v oblasti kam by měli dopadnout, vytvoří bažinu (Doton: Yomi Numa) dopadnou tedy do poměrné měkkého. Ovšem i přes posílení těla jsou celkem odření, Jounin tedy použije své schopnosti a vytvoří jak sobě tak i Saninovi na hrudi vodní medúzu, která je bude automaticky léčit (Iryō Suiton: Mizukurage). Díky chakře koncentrované do nohou se dokážou pohybovat po bažině, nyní se ovšem nacházejí opravdu hodně daleko od Mito a Satsuki. * / Saya: Uhm, nepřehnala jsi to? Jaká je pravděpodobnost že to někdo z nich přežil?
Mito: "Snad Saya-chan zasáhne brzy....chtěla bych toho trochu zneužít..." *Pomyslela si a aktivovala rinnegan. Kolem Mito se vytvořila jakási bariéra z rudé chakry techniky Tsūru Sakusei Tekunikku a vykryla tak útoky jak zbraněmi, tak hliněnými střelami. Mito mezitím složila ruční pečeť, která jí pomáhala koncentrovat svou chakry do středu svého těla, jakmile totiž útoky ustaly (byla schovaná i shora, takže brouci ani saya nemohli vidět, co Mito uvnitř dělá, prostě byla v kouli zavřená), vypustila onu chakru v technikce Shinra Tensei a ještě více prohloubila kráter v zemi a odhodila všechny okolo minimálně o 30 metrů, stromy se lámaly pod náporem chakry, aby Saya nebyla zasažená, měla by s vznést trochu vejš nebo někam stranou.*
Saya: NPC: *Pokračují dál v cestě, dokud Mito nedopadne na jejich vůz a doslova ho nerozdrtí, zničí jejich kořist a naneštěstí to ani osoby uvěznění v klecích nepřežijí. Z celkového počtu dvanácti zločinců bez rozvinuté chakry sutě dva z nich zasáhnou a zabijou a následná čepel z Hadanu zabije další tři (z 12 banditů zbylo 7). Ti se okamžitě na rozkaz Sanina srovnají v jedné linii tak metr před Saninem a Jouninem, který je po jeho boku. Následně z banditů po Mito vystřelí šípy a Jounin složí během toho sérii ručních pečetí a udeří dlaněmi do země, ze které před liniemi obyčejných vrahů začnou vylétávat hliněné střely, jedna za druhou (Doton: Tobi Tsubute). Sanin mezitím zvednou pravou ruku a z rukávu vyletí roj brouků Dorobo, kteří vyletí do vzduchu, aby mohly přeletět hliněné střely a poletovat prozatím ve vzduchu nad Mito, jakoby čekali na svou šanci k útoku. * / Saya: *Pozoruje, jak Mito přijde na scénu ve velkém stylu, chce taky stejně jako Mito přijít ve velkém stylu ale než se odhodlá začít tak se tam vznese roj brouků a Saya se znechuceně zašklebí. * Fuj brouci! To je nechutné! *Postěžuje si pod nos, trochu sníží výšku, ve které se nachází, aby to mohla sledovat, dá Mito ještě trochu času. *
Mito: He? *Vyhrkla, Saya jí jednou přivede do hrobu. V letu se protočila, koncentrovala chakru do paty a doopravdy hodně chakry. Dopadla přímo na vůz atechnikou Daichiwari vůz i zem pod ním rozmetala na kusy. Z země a i z vozu do vzduchu vylétlo několik kusů suti a pod. Vytáhla katanu a prudce se otočila kolem dokola a vypustila obrovskou chakrovou čepel techniky Hadan.*
Saya: NPC: *Různí bandité a vrazi, kteří cestují skrze tuto Zemi rovnou do Země Kamenů. Toto je skupina pouhých 12 obyčejných lidí bez rozvinuté chakrové soustavy a dva Nukeninové hodnosti Sanin a Jounin. Nikam nepospíchají, mají totiž vůz plný různého nakradeného zboží a dokonce tma je i pár lidí uzavřených v klecích. Jdou si přímo po hlavní stezce, jakoby se nebáli, že je někdo zahlédne. * / Saya: *Letí stále dál v určeném směru, který jí Mito dala a trochu dál pod sebou zahlédne něco podezřelého. *Mito? To pod námi nevypadá jako zrovna poctivý obchodníci takže plán je takovej, já tě hodím přímo mezi ně a ty tam rozpoutáš peklo, já se pak připojím. *Ani nedá Mito šanci se s tím plánem pořádně seznámit a opravdu jí hodí, jako kdyby byla zbraň přímo na ten vůz, věří, že Mito to zvládne zabrzdit a dopadnout lehce nejednou jí viděla se vznášet a nebylo těžké si uvědomit, na jakém principu to funguje. *
Mito: Leťme vstříc nebezpečeí Saya-danna. *Zasmála se, nechtěla se k předešlému tématu už vracet a tak si užívala ledového větru, i když byl nepříjemný, konecně se cítila jakž takž volná jako pták.* Určitě tam budou, utíkají tudy do jiných zemí....
Saya: Konec? Co to říkáš? Nebudu se k tobě chovat jinak, prostě k tobě budu jako ke své nejbližší kamarádce. Jen už s tebou nebudu spát a tak podobně. *Poví, jakoby o nic nešlo, že s ní už nebude psát, rozletí se směrem, kam Mito ukázala. Mohla by letět ještě rychleji ale ten studený vzduch, který do nich naráží, celkem štípe a není to moc příjemné, natož pokud by zrychlila tak by to bylo ještě horší. *Tak snad tam někdo bude, vydržte ještě chvilku Mito-Hime. *Neopustí si to a zašklebí se během, toho. *
Mito: He? *Najednou ji Saya capla a vznesla se. Mito slozila pecet i se z brani v ruce a vytvorila klon, ktery spadl na zem a hlidal obydli a papani pro Satsuki. Mito aktivovala rinn aby se mohla diky obladani gravitace nednaset.* Blazne. *Zasmala se. * Nerekly jsme si, ze s timhle je konec? Nemely bychom vzpominat na tyhle situace, ale na soubojeprvni obeti a tak. *Tvare mela barevne jako rubiny, od zimy a ze studu.* Tamhle v lese uzrcite nekdo bude. *Ukazala mezi hory pomerne daleko.*
Saya: Super! *Saya nechá Kage Bunshina aby odnesl její kytičku k Saye domů do Ketchūgakure a následně se zase zruší, určitě chvilku přežiju ještě. Mezitím Saya chytí Mito kolem pasu a prostě se odrazí od země a tryskem vyletí vysoko do vzduchu nad stromy. Tam si to s Mito upraví tak aby jí mohla držet jako princeznu. *Takže urči mi směr, neznám to tu a ty určitě budeš vědět kudy jít teď. Jinak jistě že si pamatuju naše mise, okamžiky s tebou nemohu předci nikdy zapomenout ani na to naše poprvé na Půlměsíčním Ostrově.
Mtio: Zasaď si ji, bude ti hezky růst, je posílená o chakru a tak se jí určitě bude dařit. *Usmála se a pak se zamyslela.* No to nevím....jestli ej to vhodné, však Satsuki yb se měla každou chvíli vráti, odešla už před nějakou dobou... *Zamručela zamyšleně.* Kdybych tu nechala klon...tak proč ne? Zase je to tu samý bandita a je to doba, co jsme bojovaly společně, pamatuješ? Jak jsme jako malé chodily na mise?
Saya: Já vím, že jsem lékař ale jen sekundárně, primárně lovím lidi. Doma si ji zasadím, abych měla památku a vždycky si na tebe vzpomněla. *Samozřejmě že s radostí Mito pak obejme, když si vezme její dýku. Dostane nápad, sice si není jistá, zda je úplně chytrej ale zkusit by to mohla. *Uhm, mám nápad co jí skočit někam vyzkoušet? Určitě by tu mohl někdo být, abychom jí mohly vyzkoušet ne?
Mito: Hai, nebo si je zasadit, nebo usušit a nebo do jídla, sněženky mají nějaké dobré účinky, to bys ale měla vědět spíše ty, jdi medik, já jen zahradnice. *Zamsála se a předala jí kytku, sama si vzala dýku.* Ah, to je krása... *Prohlédla si ji proti světlu, krásně prosvítala.* Moce dkěuju Saya-chan! *Vrhl se jí koelm krku a políbila ji na tvář.* Vypadá krásně, určitě bude moc ostrá a nebude třeba ji ani brousit.
Saya: Nezáleží na tom, zda je dárek užitečný nebo není, to hlavní je, aby byl darován od srdce. *Když skončí se svými slovy tak složí ruční pečeť, po které vytvoří Kage Bunshina, který po aktivaci Eternal Mangekyou Sharinganu použije Kamui a zmizí v dimenzi Sayi kde má připravenou dýku vytvořenou pomocí Shoutonu a Razoi jakožto Samuraj umí i dělat různé zbraně tak to upraví, aby to vypadalo pěkně a byla z toho krásná dýka ( odkaz » ). Kage Bunshin se pak vrátí a je to zrovna moment kdy Mito Saye dá tu kytku, která si jí vezme. *Z toho si můžu dělat čaj nebo tak nějak? *Zeptá se během toho co si od Kage Bunshina přebírá tu dýku. *Tohle je pro tebe.
Mito: Nejlepší, Saya-chan....jsi moje nejlepší a nejmilejší. I když to vypadá, že tomu tak není, mám tě v srdci vypálenou už navždy. *Povzdychla si trochu, došlo jí totiž, že ani ona Saye nic nedala, ale ona jí od odchodu k samurajům viděla pouze ve snech.* Měla bych ti taky něco dát...Ale mám strach, že můj dárek ti bude k ničemu. *Zasmála se trochu smutně. Věděla, že někde pod sněhem v zemi jsou cibulky sněženek, však byla ve sněžné zemi a vychovaná zahradníky. Začala hrabat a odhrnula sníh až k hlíně. Na tu položila ruce a zavřela oči - samozřejmě si sundala rukavice. Soustředila chakru a nechala díky klanové technice, kterou vymyslela, květiny dospět a vykvést. Následně vytáhla kunai z brašny a vyřízla díru do země, vytáhla květiny a obalila kusem látky, který urvala ze svého ponča.* Tohle je pro tebe. *Usmála se.*
Saya: Jen kamarádky jo? Já myslela, že jsme blízké kamarádky. *Samozřejmě si během toho drží Mito hezky přímo u sebe a různě si hraje s jejími vlásky a tak podobně. *Asi bych pro tebe měla dárek na cesty, jsem jedna z mála, která ti nic nedala. Co ty na to? *Navrhne Saya, moc dobře totiž ví, co by Mito ráda dala, ale nechce jí vnucovat dárek, kdyby ho náhodou nechtěla. *
Mito: To ano, ale raději bych tomu dala úplný konec...protože přesně právě rpoto, že nikd ynevíš, co se může stát. Raději bych to udržela takto, bude to pro obě bezpečnější. Zůstaneme navždy kámošky ale. To odmítám měnit. *Zasmála se a jelikož Saya dneska byla ubulínek, tak ji poslechla a nechala se objámat apod. Opětovala jí to.*
Saya: Konec tak úplně ne, řekl bych, že to je spíše dočasný konec? Nikdy nevíš, co se v budoucnosti stane. *Postaví se naproti Mito a nahodí zamyšlený pohled. *Mazej zase na zem, chci si tě držet ve svém objetí a starat se o tebe, to mi nikdo a nikdy nemůže zakázat. *Po těchto slovech se jí na tváři objeví takový ten rošťácký úsměv. *Chci se o tebe starat, koukej si dřepnout na zadek k ohni.
Mito: *Nevedela co na to rict, co delat. Byla uplne mimo. Chtela Saye rict ne, ale je to Saya....zavrela oci a myslela na to, ze je konec, ze se to uz nikdy nestane a tak. Zaroven se modlila, aby to uz rychle skoncilo. I pres to se Sayou spolupracovala. Jakmile polibek skoncil, uhnula pohledem.* Takze takhle uz je to konec, ano? *Oddychla si a zvedla se. Ocistila si zada od snehu.*
Saya: Dobře to jsem ráda. *Má radost že Saya byla její jedinou ženou a jinou prostě Mito nemá. *Slíbíš mi, že mezi ženami pro tebe budu vždycky jediná? *Zamyslí se nad určitými věcmi, ale dlouho to nezabere. *Chci dát sbohem těm naším hrátkám, takže … *Pak se rychle skloní k její tváři, aby Mito políbila, Satsuki nebo Suzuya ať jí sleduje kdokoliv tak se jich nebojí. Při její momentální síle si proti nim i docela dost věří, takže chce Mito dát takový ten poslední polibek, než bude jejich vztah opravdu jen čistě přátelský. Dokonce si na něm dává velice záležet, pokusí se do něj zapojit i svůj jazyk aby stál za to. Když skončí, odtáhne se a usměje se při pohledu do očí Mito. *Tohle je sbohem naším hrátkám. *Odtáhne se a pomůže Mito, aby se posadila. *Ale to neznamená, že nemůžu skočit do tvého objetí, aby sis nemyslela.
Mito: *Trochu před ní couvla tělem, ale než se nadála, ležela na sněhu.* Sayo....jistě, že ne. Blázne...ale tohle je dost nepohodlné, je mi zima...a, a...a je to dost nepohodlné. *Zamručela a nafoukla tváře. Měla je červené, Saya jí prostě vždycky bude uvádět do rozpaků.*
Saya: *Zasměje se tomu, to bezpochyby. Přesune se tak aby byla čelem k Mito, sice už podvádění Suzuyi s ní nebude s tím je už smířená ale trochu by ráda Satsuki řekněme postrašila? Proto se začne posouvat vpřed prostě k Mito a i když bude přímo u ní tak bude pokračovat, aby na ní mohla zatlačit a donutit jí si lehnout na záda a Saya mohla být nad ní a jen se podívá do očí. *Mito? Mám vážnou otázku, byla jsi někdy s jinou ženou, než jsem já? *Jednou ručkou jí lehce drží přitlačenou na zemi aby se jí nemohla zvednout, líbí se jí, jak může být nad a ní a může jí hledět přímo do očí. *
Mito: A ty si myslis, ze krome Rinneganu mame se Suzuyou neco spolecneho? Vubec ne. Naopak, on je ohen a ja jsem voda. *Pronesla suse a pak vyvalila oci a vymanila se Saye ze sevreni.* Milenec?! Zblaznila jsi se? Saya-chan, co si o me myslis? Jediny, s kym jsem jdy Suzuyu podvadela, jsi byla ty. *Zrudla pri te predstave.* A nemela bych to rikat moc nahlas, Satsuki ma usi vsude. *Schovala si rukama usta.* Ale...Toyi-san je muj sensei. Naucil me to, co umim ted a jako milenec....by byl urcite bozsky. *Skousla si ret.* Priznavam, ze jsem mela stavy, kdy jsem myslela na to, ze bych jeho pritomnosti vyuzila. Bohudik mne on bral spise jako mladsi sestru, nez zenu. Ale tobe by se dost mozna zamlouval.
Saya: Nevím, ve vztahu bys na mě našla mnoho věcí, kvůli kterým bys mě nemohla vystát, obě dvě jsme úplně jiné. *Poví zamyšleně, pokračuje ovšem v tom jak se stará o Mito. Nejradši by s Mito zůstala navždy, bohužel to nemůže. *Tak mě zajímá co mezi tebou a Toyim je? Že by tvůj milenec? *Trochu se tomu zahihňá, představa že Mito má milence je totiž zajímavá. Ráda by se v tom angažovala. Navíc kdo je dobrý pro Mito musí být i dobrý milenec pro Sayu. *
Mito: Nevím co..nebudu mu posílat nic, promluvím s ním sama...půjdu alespoň psychicky za ním. *Usmála se na Sayu.* Děkuju ti, jsi úžasná. Nakonec jsme potřebovaly trochu podpořit obě dvě. *Zamrkala a pohladila ji po tváři.* Být jedna z nás chlap, máme všechno, co je třeba k životu jen spolu...
Saya: *Saya je ráda že Mito zmínila tu pečeť. Kdyby nezmínila a ona jí na to neupozornila tak kdoví jak by to dopadlo. *Mám nápad, mohla bych pro tebe něco udělat, nechtěla bys mu poslat nějaký dárek? Pokud by bylo něco, co bys mu ráda odeslala do jeho cely tak to tam klidně pošlu. *Nabídne Saya s úsměvem a dál se stará o Mito, klidně si hraje s jejími vlásky a občas jí ručkou přejde po tváři. Skloní se pak k její tváři a dá jí pusu na čelo, aby jí bylo trochu lépe a nemyslela na to, jak špatně se tma Toyi asi má. *
Mito: Ah...zabit nebo donutit. Sayo...az budu docasne vudce samuraju, donutim ho tak. A pak bude jen na Toyim, aby rozsoudil sam, jestli zabit nebo tu samou pecet na jeho telo. Bude to na nem... *Pokrcila rameny a uzivala si Sayinu pritomnost.*
Saya: Pečeť? To bude nejspíš Katon: Tenrou. Jakmile se ten kdo mu tu pečeť dala, vzdálí tak se aktivuje a dotyčný doslova shoří, stejně pokud ten někdo složí ruční pečeť tak dotyčný opět uhoří, takže ti dám radu a než ho půjdete zachránit tak nejdřív zjisti kdo mu tu pečeť, dal a dotyčného donuť jí odstranit nebo ho zabij, jinak Toyi nemůže přežít. Takže na to myslete dobře? Samozřejmě že Jashin na něj dohlédne a stejně i na tebe.
Mito: On by to zvladl, ale videla jsem ho mluvit s nejakym muzem...co jsem odecetla z rtu a videla, ma na tele nejakou pecet, brani mu to uzivat chakru a bez ni je nahrany a Samuraje by nepremohl nikdy. Je to muj mistr...uz vim! Dodam mu nadeji doky rinneganu. Mohu se promitnout jako hologram nekam, kde jsem uz byla. *Rozzarila se.* Budes hodna, Saya-chan, kdyz mu Jashin bude na zivot chvilku dohlizet. Ale slibila jsem Satsuki, ze tam pujdeme spolecne. Chci aby videla duvod mych tezkosti...
Saya: „Asi není moc silnej, když se nechal chytit, možná to opravdu nezvládne.“ Ujišťuji tě, že to zvládne dobře? Slibuju, že to přežije. Co vlastně děláte tady? Víš, já by ti s radostí s tím Toyim pomohla, dokonce kdybys chtěla, můžeme tam okamžitě jít ale, když se ti tak chce čekat na Satsuki tak to asi nepůjde. Slibuju ti, že bude v pořádku, požádám Jashina během příštího rituálu aby ho ochránil.
Mito: Toyi-san...ten, ktery v tom jel se mnou...vis co myslim. Pomohl mi zabit tu zkazenou rodinu. A ted ho vezni v pevnosti. Denne ho muci a mam strach, ze to jednou nezvladne. Satsuki slibila, ze tam pujdeme...ale uz jsme tu moc dlouho! Nechci tam jit bez ni. *Uklidnila se opet.* Nemuzu, hlida me jako vlastni dite.
Saya: *Saya je teď trochu mimo, nechápe, o kom to Mito vlastně mluví. Nějaká záchrana a někdo kdo nemusí být už naživu. *Kdo přesně? Netuším, o kom to mluvíš, pověz mi o tom. *Saya se zvedne a posadí se vedle Mito, má to celkem logický důvod prostě Mito chytne aby jí donutila. Aby se opřela o Sayu a ona jí tak mohla mít u sebe v náruči a mohla jí hezky hladit po vlasech a různě si s nimi hrát. Věří, že to Mito bude určitě příjemné. *
Mito: No vidis to. *Usmala se.* Uctis tak maminku. To je hezke. *Oprela se tvari do Sayine dlane.* Hmmmm...tizi? Starosti. Mame hodne planu a malo casu. Cim dele tu drepime, tim vetsi je sance, ze nebude zit. Uz mne nebavi cekat, ale bohuzel musime. Mam strach, ze az prijdeme, bude pozde.
Saya: Pokud můj muž nechce mít díru v hrudi tak nemá nárok určovat jméno dítěte místo mě. *Odpoví a zasměje se, pak se zamyslí poté, co jí tam Mito na to pověděla svůj názor. *Stejně jí ho možná takové dám, mě se líbí, i když tobě ne. Víš, moje máma se jmenovala Mito Toyokazu. Uctila bych tím jak její památku tak bych jí měla pojmenovanou po tobě, takže to asi stejně udělám. *Odpoví Saya s úsměvem a natáhne se rukou k její tváři, aby jí mohla pohladit. *Nebuď tak negativní, nesluší ti to. Já se přišla uklidnit, ale zdá se mi, že tvé srdce nebo tvou mysl taky něco tíží.
Mito: Priority. *Zasmala se a pak zvaznela.* Mito...neni to moc hezke jmeno. U nas se dedi z otcovy strany. Jakozto prvorozena jsem se mela jmenovat Akuma, kdybych byla kluk a Mito, pokud divka...otec to mame nikdy neodpustil a pritom je dolazano, ze to jsou muzi, kdo urcuji pohlavi ditete. Nenavidim to jmeno stejne jako sveho otce. *Sledovala Sayu tvrdym pohledem.* Jsou i hezci jmena, pokud budes mit dite drov nez ja, prozradim ti, jaka jmena bych chtela dat svym detem a budes si moct pripadne jedno z nich vzit. Ale nedelej stejnou chybu jako moje mama. S mym jmenem prichazeji i zivotni starosti a povahove rysy typu nerozhodnost a nestalost...takove dite nechces.
Saya: O to ale jde, pokud zemřou tak to co měly, přejde na mě a podobně. *Saya to myslí vážně, nehodlá se do někoho takového zamilovat ale jen ho využít pro své vlastní ambice. * Takže mám osmdesát let na to, abych tě přesvědčila o tom, abys změnila názor. Radši bych totiž padla v akci při obraně něčeho, co mám ráda, nikdy bych nedokázala umřít někde v klidu v posteli. *Odpoví Saya trochu zamyšleně. *Pokud bych měla dceru, pojmenovala bych ji po tobě.
Mito: Tak kdo by byl tvuj typ? Vsak vsichni muzi, co na svete jsou a jsou alespon trochu schopni budou brzy zase mrtvi... *Pokrcila rameny.* Tak sto let tu byt nehodlam...dalsich sto let, boze...jen to ne. Ale tak osmdesa jste jo. Uzijes si mne az az to se neboj, brzo te pak omrzim, nehodlam byt stale krasna a mlada jako ty. Chci poznat stáří...a tak. Vis co, neni nic lepsiho nez umrit s vedomim, ze mas zivot za sebpu, ne pred sebou.
Saya: Ne děkuju, jeho nepotřebuju. Ten je tvůj, najdu si něco sama. *Odpoví a zahledí se k obloze. *Ale jetu něco z čeho mám strach, například to že když se zamyslím a podívám se na sebe za sto let tak ty tu už nebudeš. Co budu dělat? Zvládnu to bez tebe vůbec? Jednou jsem měl sen, kde jsem se probudila a ocitla se v době, ve které jsi už dávno mrtvá. *Saya se pak přetočí, aby se tváří zabořilo do hrudi Mito a pevně stiskla její oblečení. *Že mě neopustíš!
Mito: Si pujc Suzuyu. *Pokrcila rameny a rekla to, jakoby to nic nebylo.* Vlivny, bohaty, dite cve, zabezpecil by ho. Me je uplne jedno, jak, kdy a kde a kam dite porodim. Dulezite je, abych ho mela rada, aby bylo vesele. Penize nejsou vsechno. Svoboda treba nejde vyjadrit penezi.
Saya: Já se za pět let vidím jako manželku nějakého krále nebo aspoň nějakého velmi vlivného muže a jak jsem těhotná nebo mam už nějaké to dítě. Nechci, aby moje dítě bylo v takové domácnosti jako já, chci aby se narodilo do zabezpečené rodiny a to nejlíp půjde, pokud se narodí do rodiny, kde jeho otec bude významný. *Saya si je prostě jista kde by se za těch pět let ráda viděla ale je možné že to taky skončí úplně jinak. *
Mito: Eh. Neboj neboj. Steune si myslim, ze to nehrozi, protoze on je dost nekomunikativni no... *Pokrcila ramyna a pak se zarazila.* Pet let? Etoo....vidim se tak za pet tydnu v jine zemi, ale za pet let? To ti fakt nepovim...co ty? Mas nejake predstavy?
Saya: Asi na tom něco bude, jen opatrně až ho zkrotíš, transformace v samotné Bijuu je největší slabinu Bijuu vím to jednoho Jinchuriki jsem zabila, nezapomeň. *Zavře oči a vzpomene si, jak vtrhla na svatbu Razoi a Ukity (První Kazekage), kde zabila jak Ukitu tak Razoie a velitelku Rootu Sunagakure. Byl to celkem zábavný den, to musí uznat, hlavně když jí Raikage jako Edo Tensei dost pomohl. *Mito? Kde se vidíš tak za pět let?
Mito: Vím jak to funguje. *Nafoukla tváře.* Ale on je silnější než já a jeho chakra je tím pádem i více....cítit, jak to říct. Prostě si to představ, stojíš ty a vedle tebe nějaký malý dítě, jasně, že si vždycky někdo všimne spíš tvojí chakry, než toho dítěte, protože je obrovská oproti tý jeho. Takže než někomu dojde, kdo jsem, je po smrti. *Zasmála se.*
Saya: Přebije? Mito víš, jak to přesně funguje ohledně chakry Bijuu a Jinchuriki? *Saya složí pečeť a udrží jí, soustředí se na chakru Mito a cítí tam opravdu dvě rozdílné chakry, jedna patří jí a jedna Rokubimu (Kensaku Chakura). Poté s tím přestane a usměje se. *Rozhodně je to silný Bijuu, slabší než Hachibi ale silnější než Ichibi, jiné neznám. Každopádně cítím z tebe dvě chakry, jednu tvojí a jednu která patří jemu, takže pokud někdo znal tvou chakru tak na sebe ještě upozorňuješ tak buď prosím opatrná dobře?
Mito: *Usmála se.* No jo, každý je jiný člověk. Ty jsi svéhlavá a já hold soucítím s každým. *Zasmála se. Políbila jí do vlasů.* Já tebe taky, Saya-chan. Víš, až dorazíme do PEvnosti....Porazím vůdce samurajů...tak odhodím tuhle masku, budu opět sama sebou. Však mne si nikdo nepamatuje...nikdo neví, jak jsem vypadala, nevystupovala jsem na vysokých postech, neukazovala se se Suzuyou na veřejnosti....V podstatě jsem byla pro svět neviditelná až do chvíle, kdy jsem zabila....Teď mnou vlastní chakru přebije ta Rokubiho. Takže by nikdo nemusel mít podezření...
Saya: Se mnou se o Bijuu fakt bavit nechceš, provedla jsem jim odporné věci, vůbec toho nelituju, ale ty k tomu máš jinej přístup tak tě nechci naštvat. *Stále si moc dobře pamatuje, jak ponížila Hachibiho, když ho porazila. Moc dobře si pamatuje i slova, která mu tehdy řekla a nechce se s tím před Mito vytahovat, když je jedna z těch, kteří Bijuu nosí. *Mito-chan, zbožňuju tě, víš to? Zvládáš být ta se svědomím i za mě. Taková čisťoučká duše, rád tě i jen poslouchám.
Mito: Heh, dobre dobre. *Chytila ji za hlavu a zacala hladit.* Tak ja doufam, ze s timhle jsi se nikdy nesetkala. Bohuzel je to fakt brucoun. Musim s nim zase promluvit. Uz reaguje, ale sam mi nic nerekne...snazim se ho tim, ze mu vypravim svuj zivot, donutit se mi taky sverit. Alespon s necim. Pokud mne posle do prdele, je to pro me stale uspech.
Saya: Vycpaný to nebude ono, jsem lékařka si z tebe udělám polštář z takové, jaká jsi teď jen si tě poupravím. Aby ses mi nerozpadla. *Poví Saya se spokojeným zamručením, Mito je taková měkoučká a její prsa jsou dokonalé místo na její hlavu. *Já se musím vyhýbat Bijuu, které jsou uvnitř dětí Satsuki mám s nimi špatné zkušenosti, nebo spíš oni mají špatné zkušenosti se mnou.
Mito: Hai hai...bohuzel, nebo spis...bohudik. *pokrcila rameny.* Bylo to narychlo. Necekala jsem to, ale slibila jsem, ze nebudu jeho sil zneuzivat. Snad trochu prijde k rozumu, stale se zlobi... *Pokrcila rameny a objala Sayu.* Delas si ze me polstar...az umru, necham se vycpat a poslou moje vycpany telo k tobe domu.
Saya: Prosím nemluv o věcech, jako že dobro vyhraje, přišla jsem si to užít a z toho mi není zrovna dobře. *Saya stehno králíka dojedla a tak ho odloží a prostě si ruce umyje a ledový sníh, ono když si ho vezme do rukou tak ten sníh rozpustí a tak ho aspoň může tak využít. *Rokubi? Ty ses stala Jinchuriki? *Saya se musí zasmát, připomnělo jí to jakej k ní má vztah Hachibi, taky aby ne po tom co mu řekla a udělala. *Chci ještě k tobě. *Poví a prostě skočí Mito do náruče, aby jí mohla znovu obejmout. *
Mito: *vyslechla si sayu a usklibla se.* To, ze me neco omrzi mi rikali uz tolikrat. Yato-kun ,,Suzuya te omrzi", Suzuya ,,ta tva vira ve spravedlnost te omrzi", Toyi ,,zivot samuraje te omrzi", Rokubi ,,dolezani te omrzi". Nikdy, ani jedno z toho, co mi kdy kdo rekl, se nevyplnilo. Veci ve ktere verim me nikdy neomrzi a ja verim v to, ze mne cestovani nikdy neprestane bavit. Verim v to, ze spravedlnost vzdycky zvitezi a spolu s ni i dobrota. A taky verim v to, ze s tim tlustochem jednou budeme vychazet. A pokud se tak stane, budu cestovat o to vic, abych mu ukazala svet, ktery v tele diktatoru a tyranu nevidel a abych ho vzala zpet k nemu domu. *Placla se na bricho, jaoby tak chtela ziskat Rokubiho pozornost, ktery ji samozrejme celou dobu poslouchal.* Takze tak. Takove veci uz nerikej, nebo se o to vic utvrdim v tom, ze vracet se do kleci nema smysl.
Saya: „Svědomí, kdyby tak věděla, co jsem vše provedla a koho všeho jsem obětovala.“ *Saya rozhodně nehodlá Mito někdy říct, že její nejmladší oběť měla něco okolo pěti let. Špatně svědomí jí z toho netrápí, spíše naopak si spinká jako miminko. *Konala dobro? Pojem dobro je diskutabilní, z jedné strany je to dobré ale z té druhé je to zlo ale tak co je dobré určí vítěz že? Cestovat navždy můžeš ale se Satsuki určitě počítat nemůžeš, myslím, že ona se naopak těší, až se bude moct vrátit domů. Nakonec tě to omrzí, uvidíš.
Mito: Každý tomu říká jinak...i přes slova jednoho nabubřelce si myslím, že i vy, jashinisti máte svědomí, i když tvrdíte něco jiného. *Začala se nacpávat a za chvíli měla hotovo. Klon dodělal i jídlo pro Satsuki, které následně schoval tak, aby bylo stále teplé až se majitelka vrátí.* Přemýšlím, co si počnu já, až toto skončí....ruku na srdce, ráda bych se Satsuki zůstala napořád, napořád cestovat a konat dobro.
Saya: Splácím? Tak necítím se, že bych byla něco dlužná nebo tak. Já jsem spíš něco jako člověk, který udržuje rovnováhu, aby se lidé nepřemnožili. He? To si umím sehnat sama šperky a podobně ale chtěla bych si vzít prostě pravého prince. *Pak jí Mito pobídne, aby se narovnala, aby se mohly najít, Saya nemá moc potřebu k jídlu, necítí se dobře, aby snědla celého králíka tak si vezme druhé stehno a začne si vychutnávat. *Děkuju a dobrou chuť.
Mito: Ah, zachraňuješ životy, jak krásně splácíš to, že jiné bereš pro Jashina. *Zasmála se.* Princezna...znám někoho, kdo by ti to byl i zařídil, ale ta osoba je stejně taky mrtvá. Hideyoshi. Minimálně ti seženě šperky jako pro princeznu nebo ba co....pro královnu a velekněžku. *Pousmála se, klon už měl jednoho králíka hotového a tak ho podal Mito.* Tak se narovnejte Saya-sama a pojďme se najíst. *Pobídla ji a vzala si z králíka shehno, zbytek enchala Saye, sama nepotřebovala moc jíst.*
Saya: Tak nyní musím místo Satsuki pracovat v nemocnici, různé operace a tak podobně mám teď na starosti já. Až se Satsuki vrátí tak mě Suzuya povolá zpátky do Yugakure. Nevím, co budu dělat. Třeba si najdu prince a bude ze mě královna. *Té představě se zasměje, sice je to sen, který má Saya prakticky tak deset nebo dvacet let ale tak nějak si uvědomuje, že toho nedosáhne. Užívá si být v náruči Mito, cítí se u ní bezpečně, jakoby jí nic nehrozilo. *Možná postavím další oltář zaslíbený Jashinovi a budu hlavní kněžka, kdoví.
Mito: Ah, to jsem ani nevěděla. *Zasmála se trochu nervózně a ruku si přiložila na pusu, přemýšlejíc, zda jí Saya doopravd ypolíbila nebo jen na tvář. No zrudnutí tváří si hold odpustit nemohla.* Ty jsi tak roztomilá. *Zamručela a pevně ji objala, už to víc snad ani nešlo.* Copak budeš dělat teď se životem? Máš nějaký cíl? Předpokládám, že tě Suzuya z Yugakure nebo Ketchugakure jen tak nepustí...
Saya: Slyšela jsem, víš, není to tak dlouho, co jsem za vámi byla, ale ty jsi zrovna tak krásně a sladce spala, že jsem tě nemohla probudit. Nakonec jsem neodolala, a když jsi spinkala tak jsem ti dala pusu, jako kdybys byla malé spinkající miminko. *Saya se spokojeně doslova zachumlá do Mito a hlavu si uloží pěkně mezi její prsa. Nejde o to, že by měla nějaká úchylné myšlenky ale je to příjemné. *Tobě sluší všechno, co si vezmeš, jsi krásná za každé podmínky.
Mito: Hah! To mi Satsuki říkala taky. *Klon luskl prsty a roztopil oheň a začal opékat králíky.* Změnila, vypadáš jinak...ne hůř nebo líp, ale prostě jsi jiná, tak takhle to myslím. *Usmála se.* Zrz ti sluší. Co si budem. Mě se tyhle vlasy moc nelíbí. *Povzdychla si a stáhla pramen vlasů Akiry z ramen.* Ale brzo, brzo zase budu sama sebou, na to se už těším. Už jsme odevzdaly dva hledané nukeniny. *Usmála se. (nevím, zda Mito o Tsuki ví, že ji darovala Satsu právě Saya nebo ne)*
Saya: Trest už dávno vypršel, dokonce jsem byla přítomná během nedávného Summitu šesti Kage jako Shikiho doprovod. *To že se změnila, neví jak si vyložit, Saya si je ovšem naprosto vědoma toho že je naprosto jiná. Jediné co jí zůstalo, je mladá postava a nějaký ten základ v její tváři. *Jak jsem se zlepšila? Myslíš, že už nejsem tak pěkná? *Má radost z toho že při slově bůh si Mito vybaví Jashina. *Ono je to i dobře, je to jediný bůh, jehož existence je skutečná.
Mito: Dobře, dobře. *Za zády Sayi spojila ruce v pečeť a vytvořila klon, který se dal do kuchtění, rovnou připraví i pro Satsuki. Sayu tedy nepouštěla.* Změnial jsi se...kdybys neměla stjený hlas a oči, nepoznala bych tě. *Zašeptala.* Předpokládám, že tvůj trest už je pasé...Jinak bys tu nebyla, bože, to je hloupá otázka. *Zamručela si nakonec pro sebe.* Jen abys věděla, ten pobyt v Ketchugakure a cestování se Satsuki mi už tak vymlelo mozek, že při slově Bůh myslím na Jashina...to už není normální. *Protočila očima. Nicméně se na Sayu hendka usmála a dala jí polibek na čelo.*
Saya: Není potřeba, abys něco říkala, jen prosím drž mě a objímej mě, to jediné je to co od tebe potřebuju. Tvou přítomnost a něčí obětí, ve kterém se budu cítit bezpečně. *To že to tu je nebezpečné Sayu netrápí v tom jak je rozrušená je tu nyní spíše nebezpečná Saya než cokoliv co by mohlo přijít. *Králíka bych si klidně dala. *Šeptne potichu, je si vědoma toho že bude Mito muset pustit sice nerada, ale nakonec to udělá. *
Mito: Ah...nevadí, nejsem Satsuki, abych si pamatovala všechno přesně. *Lehce se zasmála. POslouchala Sayu. Přičemž se rozhlédla po okolí, skousla ret.* Je to tu nebezpečné, jsi hodně rozrušená. Nikdy jsem v této situaci nebyla, nedokážu ti s tím více pomoci, můžu tě maximálně tak obejmout a říkat chlácholivá slova, která budeš vyvracet svou pravdou. *Pokrčila rameny.* Dala by sis jídlo? Můžu se s tebou podělit o králíka.
Saya: Asi to máš popletené, Suzuya Tomea nikdy nezabil. Zabil ho systém Kirigakure, Suzuya ho naopak přivedl zpátky mezi živé. *Myšlenka že budou spolu, ji potěší, ale ví, že to není možné. *Až já zemřu, skončím u Jashina, pokud Tomeo nebyl Jashinista nebo ho Jashinista neobětoval tak se s ním nikdy nesetkám. *Dále se Saya k tomu ohledně zabíjení a oživování Tomea nevrací, počítá, že Mito vyvedla z omylu, ale teď chce být jen s Mito s nikým jiným. *Nechci být s jeho dětmi, chci být teď s tebou. *Myšlenka že Saya uvidí jeho děti je ještě horší, nutí jí to se zamyslet nad tím, co kdyby jednou měla dítě s Tomeem? Ne dětem Shikiho se teď musí vyhýbat a to obloukem. Co kdyby byl na Shikiho místě Tomeo a ona místě Satsuki? To by Saya určitě přivítala. *Já vím co je potřeba se s tím vyrovnat ale musela jsem jí za tebou, vím, že ty mě uklidníš a budeš pro mě vždycky oporou.
Mito: Rodina nerodina, už ho jednou zabil. *Pokrčila rameny.* Yato-kun... *Zatlačila sama slzu, musí být oporou, nefňukat.* Bude dobře, bude dobře...mysli an to, že tě o to požádal a až jednou přijde i tvůj konec, budete opět spolu. Na lepším místě. Nikdo není svatý a tak skončíte určitě spolu...*Usmála se na Sayu a pohladila ji po tváři.* Jsme rodina, teď bys měla svou pozornost upnout na děti Shikiho. Být s nimi ti pomůže, změnit myšlenky...alespoň kolem tebe bude smích a radost a brzo se ti uleví.
Saya: Suzuya? Tomeo říkal že Suzuya pro něj byl rodina, nemyslím si, že mezi nimi byl špatný vztah, ale na tom nezáleží. Vím, že to pro něj bylo těžké, ale ono je to prostě těžké. Jediný snad živý muž, kterého mám v srdci je Yato a ani k tomu se už nikdy nedostanu. *Saya se pokusí své čelo opřít o čelo Mito, aby mohla cítit její teplo. * Sloužím smrti a přesto pro mě ztráta jednoho člověka je tak těžká, vím že to je sobecké vzhledem k tomu kolika idem jsem už někoho vzala. Ale Tomeo byl můj a teď je prostě pryč. Myslím, že je to jediný člověk, o kterém bych mohla říct, že měl čistou duši, poznám to od pohledu. Nebo aspoň myslím, že to poznám. s
Mito: *Spadl jí kámen ze srdce, když Saya objasnila situaci.* "Tomeo-kun...." *Povzdychla si v mysli.* "Pak ti to vysvětlím. Ať chceš nebo ne." *Promluvila k Rokubimu. Pevně Sayu objala, když domluvila a pak ji pustila, lehce ji odtáhla a chytila rukama za tváře, otřela ji slzy, které se Mto nasákly do rukavic. Dívala se na ní poměrně tvrdým pohledem, ale takovou tvář už Akira měla a Mito s tím nemohla nic dělat.* Moc mě to mrzí, Tomeo...už tehdy vypadal trochu ztracený v přítomnosti. Nesmíš si to tak brát, byla jsi to ty, khoo miloval, kdo ukončil jeho život, určitě byl moc rád, nehlede na to, že kdybys to nebyla ty, byl by to někdo jiný. Nejspíše Suzuya...takhle jsi mu mohla dát smrt, tkerou si zasloužil a odpočinek, Suzuya by ho určitě zabil horší cestou než ty.
Saya: *Přikývne a prostě se vypláče, když už nemá pomalu sílu na další pláč tak se trochu uklidní, stále se drží pevně Mito jako klíště. *Tomeo, víš já ho milovala. Za celý život jsem milovala jen Yata a Tomea, byl už v životě natolik ztracený ž jeho srdce a mysl byli zničené a on po mě chtěl, abych to trápení ukončil, toto byl jeho druhý život ale prostě si myslel, že sem nepatří a má zemřít a chtě abych to udělala já. *Saya při těch slovech Mito sevře v objetí o trochu silněji, ale určitě to není nic bolestivého. *Nemohla jsem odmítnout, kdybys viděla jeho výraz tak bys to udělala taky ale ono je to tak těžký!
Mito: *Dřepla si na zem, aby se Saya mohla pohodlně zabořit k Mito, hladila jí po hlavě a zádech, moc nechápala o co tu teď jde.* To bude dobrý...jsem tady pro tebe. *Zašeptala, než Saya promluvila. Lehce Mito poskočilo srdce.* "Koho zabila?" *Optala se sama sebe, měla neskutečnou potřebu zkontrolovat Suzuyu, moc nechápala proč, ale měla o něj v uto chváli strach. Saya by mu ale přece neublížila....a Mito by o tom věděla, že by chtěl zemřít, ještě před rokem tvrdil opak, tak neni možné, aby to byl on.* Nejprve se uklidni, pak mluv Saya....vyplač se.
Saya: *Nedonutila se k tomu, aby řekla něco víc, jakmile jí Mito obejme tak pevně omotá své ruce okolo Mito, jakoby jí odmítala pustit. Obejme jí velmi pevně a zaboří svou tvář do její hrudi a rozpláče se. Není to nějaký obyčejný a slabý pláš ale opravdu zoufalý pláč, není se čemu divit když musela. Udělat to co udělala. Potřebuje se uklidnit a tak se odhodlala uchýlit se do náruče své kamarádky Mito. *On, umřel! Chtěl, abych to udělala, ono je to těžký. *Sayin Sharingan zmizí z jejích očí a nyní tam prostě jen pláče objímajíc přitom Mito. *s
Mito: *Byla na místě, kde přenocovali se Satsuki, sama, Satsu lítala někde po lesích. Mito seděla před iglú a brousila si katany, zrovna když vedle iglú odkapávala krev z čerstvě chyceného pár králíků, které Mito chtěla připravit pro satsuki jako překvápko k večeři. Zrovna si prohlížela ostří katany ve světle zacházejícího slunce. Když svou čepelí pomyslně rozsekla podivnou bránu v prostoru, ze které vyšla neznámá dívka. Hlas ale Mito znala více než důvěrně.* Saya-chan? *Optala se trochu nejistým hlasem. Katanu schovala jedním pohybem do pochvy a zároveň ji očistila o rukavici. Zvedla se. Naklonila hlavu na stranu a přistoupila k Saye trochu blíž. Mito vždycky byla menší než Saya, teď si připadala ale jako ta větší, když viděla Sayiny oči. Chytila Sayu za ramena a přitáhla ji k sobě, aby ji pevně objala.*
Saya: *Je to sotva den co Saya zabila Tomea poté co jí o to doslova požádal a pak si z něj udělala i Edo Tensei stejně také na jeho řekněme žádost. Je si vědoma toho že spolu teď mohou být navěky, současně je to ovšem úplně jiné. Edo Tensei ani není život, takže Tomeo je pro Sayu stále mrtvej. NA první pohled je jasné že Saya plakala, její oči jsou úplně rudé skoro až napuchlé. Její výraz je plný smutku, smrt Tomea jí částečně zlomila. Potřebuje jí vidět, musí jít za Mito a tak se pomocí Tōmegane no Jutsu podívá kde je a pak se před ní ihned přesune pomocí Kamui po aktivaci Eternal Mangekyou Sharinganu. Na čele má pečeť Byakugō no In a na pravé dlani má značku k technice Sōsa Gijutsu. Její tetování samozřejmě není vidět, když je oblečená. Když se zjeví přímo před Mito, pohlédne jí smutným pohledem přímo do očí. *Mito. *Šeptne slabým hláskem. *
Konec: --..--
Mito: *Taky se rozhodla trochu trénovat, když už nemá moc co jiného na práci. U toho se chystala opět promluvit k Rokubimu, dala mu trochu více času, než slibovala, už to bylo asi den a půl, ne přesně den, co se u něj objevila. Mito se snažila běhat po lese, vždy zrychlovat, zpomalit a pod. Kvůli sněhu to bylo mnohem těžší, než v obyčejném lese.* "Už se těším, až budeme u pobřeží, budu chodit běhat na pláž a to bude sakra náročné na nohy." *Pomyslela si, když se protahovala po dlouhém běhu. Měla sebou jen tanto a pak pečeť na oblečení, ve které měla všechno vybavení (kromě Samehady, tu hlídal klon Satsuki.) Klon Mito hlídal skrze křišťálovou kouli a tak nebylo třeba, aby s ní běhal po lese jako divoženka. Mito tak také vypadala, pončo s barevným vzorem, rudé vlasy jejího Shuushaganu spletené do copánků, pomalu přepadávaly přes ramena pod prsa. Zrovna se protahovala, když uslyšela prasknutí větve. Protočila oči a s vytržením tanta z pouzdra se prudce otočila za zvukem.* Liška? *Naklonila hlavu na stranu a dřepla si. Liška pomalu začala přicházet k Mito, která jí sledovala nedůvěřivým pohledem.* Co chceš? *Zamručela. Liška došla až k ní a čuchla si k natažené ruce, následně dvěma skoky zmizela v lese. Mito si povzdychla, cítila na krku něco studeného. Zvedla ruku a chytila Katanu, která jí ledovým ostřím obtěžovala krk.* Být tebou... *Pevně ji stiskla v holé ruce, zaryla si čepel do masa a vytrhla katanu útočníkovi z ruky, přičemž se na zemi otočila.* Tak si nezahrávám... *Přimhouřila oči. Útočník se jí pokusil oslepit technikou Raigen Raikouchuu, kdy na ní vyslal genjutsu nepříjemného světla, které na Mito díky Shae nezabralo. Zvedla se a švihla po útočníkovi katanou, kteoru mu sebrala, nabytou o chakru technikou hien. Nukenin odskočil a přikrčil se k zemi, z úst začal vypouštět hromadu hadů techniky Mandara no jin, tito hadi začali na Mito útočit, měli v ústech katany a různě začali útočit. Mito odrážela katanou jejich útoky, odsekávala jim hlavy a během několika desítek vteřin měla z hadů sekanou. Rozeběhla se proti útočníkovi, který na Mito vyslal Hari Senbon, který Mito vykryla aktivováním rinneganu a technikou Shinra Tensei. Natáhla Ruku a probodala nukenina několika chakrovými tyčkami. Odrazila se od země a doběhla ke svému cíli. Kterému snadným pohybem rukou zlomila vaz. Z jeho těla sundala pochvu katany a tu si zapečetila do pečetě na oblečení. Tělo následně do svitku kuchiyose tobidougu.* Už abychom byly pryč, tohle je hrozné, ještě jsme obě jinchuuriki a snadno nás v okolí vycítí. *Povzdychla si a zvedla se ze země, rozhldla se kolem.* "Snad nemá kamarády..." *Rozešla se směrem k místu, kde byla se Satsuki. Ovazovala si u toho ruku od krve, kterou si omyla sněhem.* "Bude mě muset zase léčit....bože ta mě zjebe..." *Zamručela si v hlavě a dlouze mrkla. Otevřela oči u brány z mříží, sledujíc Rokubiho tělo a ocasy.*/Tš...idž zkama si šla. *Mito naklonila hlavu stranou.* NE...nikam nepůjdu. *Zamručela a posadila se za mříž a opřela se o ni zády.* Pořád trucuješ, uvědomuješ si, že by tě někdo zneužíval? Víš ty vůbec, jaké to je? *Zvedla hlavu a zaklonila ji, opřla se krkem o vodorovou část mříží a sledovala Rokubiho.* Zůstaň tu a vyslechni si můj příběh, nechci, abys mluvil...chci, abys poslouchal a pak si udělal vlastní pohled an věc. *Odkašlala si. Rokubi zůstával stále zády, ale poslouchal.* Byla jsem malé dítě, když mne Jinchuuriki Kuramy odnesl pryč z domova...žila jsem s ním a byla vychovávána v luxusu. Po několika letech jsem se sebrala a odešla k Samurajům, jelikož byl můj sen překonat samu sebe, nikdy mi boj se zbraní nešel, až teď, kdy jsem vytrénovaná a obětovala jsem tomu skoro polovinu života. V pevnosti jsem byla doopravdy dříč..naučila jsem se vše,vymyslela vlastní techniky. Byla jsem elita, nejlepší z nejlepších, ale pak mne a mého přítele poslali do Suny...*Povzdychla si a změnila pozici.* V Suně...můj domov, tam jsem se narodila...tam také věděli, kdo jsem. Skrývala jsem svou identitu, aby nikdo nepřišel na to, že jsem to já, ale KAzekage to věděl. Bohužel jsem i našla svou rodinu, matka zbitá alkoholikem, bratr vyděšený...musela jsem vzít spravedlnost do vlastních rukou a otce jsem zabila. Víš...když někdo ubližuje dítěti a vlastní ženě, to není normální. Feudální pán...měla jsem mu sloužit, ale bylo to...hrozné, zneužíval mne. Víš...není moc príjemné, když tě muž, kterému musíš sloužit, zneužívá a dělá si z tebe erotickou hračku...bohužel to pochroualo mou mentalitu a ve vzteku jsem zabila celou rodinu feudála, spolu s Kazekagem. Od té doby jsem psanec, jsem Mito Kamatsu, ne Akira Heiwa...nikdo kromě nejbližších neví, že jsem živá. Všude si myslí, že jsem mrtvá, že mne Shion zabila, ale není tomu tak....cestujeme a očišťujeme tento svět od nukeninů, abychom očistily i svý jména. Hlavně to její, má rodinu, já nemám nikoho, komu bych darovala život. Proto mi záleží na tom, abychom spolu byli v pohodě. Víš, Rokubi, já bych pro tebe byla schopná ujít půl světa, kdybys chtěl někam jít se podívat, nebo domů, odkud pocházíš...Jenže ty o to očividně nestojíš... *Zvedla se a otevřela oči, stojíc u místa, kde se Satsuki přenocovala, klon jí ránu léčil technikou lékařů a Mito si povzdychla.* "Nikdy se nebude chtít spojit...je moc tvrdohlavý."
Koniec: -
Satsuki: *Opäť sa s Mito rozdelili kvôli preskúmaniu terénu. O tom nedávnom útoku jej radšej nepovedala ale aj tak pre pocit bezpečia nechala jeden Kage Bunshin, aby išiel s Mito. Bude sa potom cítiť bezpečnejšie. Satsuki príde divné, že ešte nenarazila na žiadne obydlené domy, či budovy. Chápe, že to tu nie je najvhodnejšie ale aj tak tu musí niekto žiť. Pár kilometrov od miesta, z ktorého vyrazila, sa však zastaví. Rukou zachytí svoj Chakram a premýšľa nad tým, že by to už mohla natrénovať. V dlani má umiestnené želiezka kvôli zabráneniu zraneniu. A zároveň, aby to Chakram zastavilo, pretože pokiaľ by ho v opačnom prípade nezastavila prstami, mohlo by jej to odrezať ruku a letieť kto vie kam. Zhlboka sa nadýchne a Chakram hodí. Tentoraz sa však zabodne do jedného stromu. Satsuki si poď zbehne a vytiahne ho z kôry. Skontroluje ostrie zbrane, ktoré sa ani po toľkých použitiach neotupilo. Hodí znova a tentoraz sa okolo stromu len ošuchne a zanechá po sebe malú značku. Začne sa vracať späť k Satsuki a tá je pripravená chytať. Nanešťastie si pri záchyte poreže prsty. Stihla to síce tesne predtým, než to narazilo do želiezok na zápästí ale tak či tak sa zranila. Preto to neberie ako úspech. Hádže ešte niekoľkokrát a každé zranenie sa jej samovoľne vylieči. Povzdychne si po niekoľkých nepodarených pokusoch a vytiahne Chakram zo stromu. Zavesí si ho späť na opasok a pokračuje ďalej. Napadne jej, že by si mohla zapečatiť nejaké zbrane na predlaktia, podľa techniky, ktorú sa naučila nedávno. Odpečatí si zo svitkov nejaké kunaie a shurikenya pomocou niekoľkých pečatí si ich zapečatí do predlaktí. Človek nikdy nevie, kedy to bude potrebovať. Aktivuje Kagura Shingan, aby sa pred ďalšími krokmi uistila, že tu nik nie je. Udrie jej do nosu však niekoľko oparov chakry, tak sa vydá daným smerom. Schová sa do korún stromov a pohybuje sa len po vrchu. Kúsok od miesta sa zastaví a sleduje svoje okolie. Vidí trochu ninjov s preškrtnutými čelenkami Kumogakure* "Koľké šťastie, že ani jeden nie je Kanchi." *Pomyslí si a zloží ručné pečate pre jutsu Raiton: Shinchuu Shibari. Uväzní tak nič netušiacich nukeninov vo svojom väzení. Zaškerí sa a zoskočí dole. Vďaka dobrým zmyslom však vycíti, že jeden z nich sa včas skryl do zeme a mieri priamo k nej. Presunie chakru do nôh a vyskočí do vzduchu, čím sa len tak-tak vyhne tomu, aby ju nezachytil za nohy* Ty čurák! *Zanadáva a skladá ručné pečate pre Katon: Housenka no Jutsu. Vystrelí po ňom niekoľko striel katonu ale na mieste, kde stál nepriateľ, zostane len kúsok špalku* "Jashin-sama, jak ja to skurvené jutsu nenávidím!!!" *Zavrčí a dopadne na zem. Pred ňou sa začne dvíhať obrovitánska stena, na ktorej vrchole stojí nepriateľ (Doton: Doryuu Jouheki)* Nenúť ma sa zasmiať. *Uchechtne sa Satsu a nahromadí chakru do ruky. Už jej samotná fyzická sila je neskutočná a v spolupráci s technikou Oukashou smrteľná. Plnou silou udrie päsťou niekoľkokrát do steny a nechá ju sa zrútiť. V pozadí začuje opätovné záchvevy pohoria, čo značí len jediné - čoskoro sa strhne lavína. Vzdychne si a vyčkáva, kedy dym ustane. Predtým sa však na ňu plnou parou rúti nepriateľ s jej milovanou technikou - Jiongu: Ropu* "Čože?!" *Netuší, čo sa deje a v návale zmätku sa nevyhne úderu od chakrových lán. Narazí do stromu ale keďže má tuhý korienok, pozviecha sa. Vypľuje z úst trochu krvi a postaví sa. Konečne má možnosť si ho poriadne prezrieť, čo však robiť nemala. Tie rysy, tie oči... Aj napriek pokročilému veku by toho človeka vďaka dokonalej pamäti spoznala kdekoľvek* Ty si... *Nedokončí vetu, pretože nepriateľ znova použije jutsu, ktoré použil pred chvíľou. Satsuki nechá v rýchlosti premeniť Shikya na bič, ktorým máchne a obmotá ho okolo lán nepriateľa. Zatiahne smerom k sebe ale nie moc, chce s ním hodiť reč* Vidím, že si stále rovnako neschopný ako kedysi... ocko. *Hodí po ňom opovrhujúci pohľad zmiešaný s úškrnom. Hideo (jej otec) sa na chvíľu zastaví* Sa... Satsuki? *Satsu na dve sekundy zavrie oči a úsmev jej z tváre neschádza* Nikdy by mi nenapadlo, že ťa ešte uvidím. Nechcípol si náhodou v lese? *Muž laná stiahne a zostane zamrazene stáť na mieste* Nie, nechcípol. Som rád, že máš z toho takú radosť. *Zatiahne ironicky a vytiahne tentoraz kunai* Bola to skvelá príležitosť ako sa ťa zbaviť. Najprv som sa chcel zbaviť tvojej matky ale počul som, že to prežila. Hoci... Kto vie ako je to teraz. Kurva zostane kurvou, takže je dosť možné, že je niekde oblezená kadejakými pohlavnými chorobami. *Satsu navrie na čele žila a zatne zuby. Škrípe nimi od zlosti. Vedela už dávno, že je to len kus hajzla ale toto je moc* Prečo si ňou vôbec tak opovrhoval?! Stal si sa presne tým, čo si spravil z nej, skurveným nukeninom, ktorý nie je ani len schopný sa rovnať niekomu, kto je o polovicu mladší! *Hideo vzhliadne k nebu a dá si nad oči dlaň, aby mal akúsi striešku pred slnkom* Hmm... Povedzme, že mám určité zásady. Nenávidím jashinistov, sú to len úbohí srabáci, ktorí svoje zlé činy ospravedlňujú svojou vierou. Nebola pre mňa dosť dobrá a keďže si jej potomok.. Musel som sa zbaviť aj teba. Čo keby si chytila jej maniere? *Toto je pre Satsuki posledná kvapka. Už keď niekto uráža jej rodinu, tak si kope vlastný hrob. Ale ak niekto uráža Jashina-sama, tak je to akoby si koledoval o to, aby bol pochovaný zaživa* Zhoríš v pekle, Hideo Okinawa. *Zlostne zasyčí Satsu a pripravuje sa na ďalší útok. Vytvorí štyroch Kage Bunshinov. Jeden nechá, aby držal raitonové väzenie stále aktívne. Druhému hodí do rúk Shikya, aby zaútočil z jednej strany. Tretí začne vytvárať na rukách Rasen Rengan a štvrtý sa skryje pod zem pomocou Doton: Moguragakure no Jutsu. Samotná Satsuki čaká na správny moment. Použije proti nemu Raiton: Raigeki. V spolupráci s útokmi jej Bunshinov schytá Hideo nesmierne zranenia. Na koniec zo zeme vylezie jej posledný klon a vykopne ho do vzduchu. Hideo schytá dvojitú ranu, keďže narazí do haluze stromu a dopadne späť na zem. Satsuki k nemu podíde bližšie a skontroluje tep, ktorý už dávno nebije. Odvolá všetky klony a rovnako aj raitonové väzenie. Skontroluje tep aj zvyšných nepriateľov a usúdi, že sú mŕtvi. Zapečatí mŕtve telá a vzhliadne hore k vrchom. Nadmerný hluk spustil ďalšiu lavínu* Mnah... Na toto si nezvyknem. *Pokrúti hlavou a vydá sa späť k miestu, kde ju čaká Mito. Najbližšie, keď navštívia Kumogakure, tak Ginu asi nepoteší. Rada by jej nosila živé obete ale ak to nejde, tak to holt nejde*
.-.-.: -.-.
Liath: Kdoví. Možná se pokusí ovládnout tvou i mou mysl, nebude na škodu si proti tomu udělat obranu už preventivně,* odvětí jen s lehkým pokrčením ramen na Korovu otázku, zatímco Shin dokončuje pečetění. Stále ve své tváři nenechává nic znát. Není důvod. No dále už mlčí, když se Shin vydá k nim. Na jeho oznámení jen pokývne hlavou a bez dalších slov či otázek následuje Shina. Má dost námětů k přemýšlení.*
Shin/Koro: *Shinovi ešte nejakú dobu trvá, kým Gobiho plne zapečatí do sochy, no to mu nevadí. Nechce sochu vystaviť priveľkej námahe. Keď je hotový, tak sochu odvolá.* "Našťastie takto nemusím riešiť únavu po tej technike... v tomto móde ide všetko ľahšie a lepšie." *Povie si pobavene a nechá zrušiť všetky klony. Potom pomalým krokom si to zamieri za Liath a Korom. Medzičasom Koro smutne pozoruje scenériu.* Som zvedavý, čo bude nasledovať. Ešte stále ma potrebuje, takže ma nezabije... ale čo iné asi tak spraví? *Keď príde Shin k skupinke tak má na tvári len prísny výraz.* Ak si chceš zachovať úsmev, Koro, tak žiadne keci. *Shin sa otočí na Liath.* Vraciame sa do dediny. Cestou ho máš na starosti ty. V dedine ho prevezme Anbu a ty zrušíš pečať, ktorú si na neho uvalila. Tam už nebude potrebná. Takže... Ideme! *Povie rázne a kývne hlavou na znamenie, že už treba ísť. Koro, stále trocha smutne, pozrie na Liath a kývne hlavou. Bez slova vykročí vpred. Ak Liath pôjde tiež, tak Shin ich bude zozadu nasledovať.*
Liath: *Sice vidí Shina, jak se blíží ke Gobimu, no nevidí mu na vzdálenost do tváře. Tudíž nemá ani s dovedností odezírání ze rtů jak vědět, co vlastně Shin Gobimu říká. Ale podle jeho chování odhaduje, že tam má nějaký jistě posměšný a nadřazený výstup. Svoji pozornost však věnuje Korovi a jeho slovům.* Naivitou jsem nemyslela to, že ty sám věříš v možnost míru. Ale v to, že by se po této cestě vydal Shin. Jemu jde o válku ne o mír.* Podotkla jen na jeho slova, no poté ho nepřerušovala. Naopak ho bedlivě poslouchala, kdy po jisté době, kdy mluvil na něj přesunula i pohled ze Shina, který cosi vykládal Gobimu.* "Takže Akuma měl tři osobnosti, které se postupně dostávali k vládě nad tělem? To by vysvětlovalo rozdílné povahy Kora a Shina... jejich cíle a kroky. Co se tedy stalo s tím "mladým" jak ho nazval Koro? Zůstal mrtvý? Při oživení Mizukagem se mi zdálo, že tu byl jen Shin... tak jakto, že je tu teď i Koro? Co se stalo v té zemi Hor, že se objevila i podstata Kora? A proč? Je celkem jasné, proč Shin drží Kora takto zkrátka... Je pro něj příliš velkou hrozbou."* Uvažovala.* Představa míru není nemožná. I když není snadná. No jsou různé pohledy na tento problém. Někteří ti řeknou, že mír dosáhneš porozuměním bolesti ostatních. Jiní ti řeknou, že opravdový mír dosáhneš jen tím, že všichni budou pod jedním vládcem. Že se světová diktatura stane cestou k míru. Ale jak jsem řekla, tak mír není Shinovým cílem. Je jím válka. A je jedno s kým. Či teď s tím hmyzem, nebo později s nějakou velkou vsí. Dle něj se vždy najde někdo, kdo bude chtít válku. A on se připravuje na to, aby měl vždy jistotu, že bude vítězem.* Odvětila, kdy při přivolání sochy opět stočila pohled na Shina.* To, že jsi s ním léta sdílel tělo ještě neznamená, že budeš chápat, co se mu honí hlavou. I když celkově ta myšlenka tří osobností v jednom těle je celkem zajímavá. Dost možná se mu jen nelíbilo, když někdo měl kontrolu nad ním než samotný koncept kontroly. To ví zřejmě jen Shin.* Pokračovala, zatímco socha předváděla podobné divadlo jako tehdy s Yonbim. Všimla si však jistých rozdílů.* Shin je v jistém smyslu šílený i geniální. A lidská mysl je příliš komplikovaná na to, aby se dalo cokoliv říct s jistotou. Dost možná jednal bez plánu v některých případech. Ale jemu jde hlavně o cíl. A plány se přizpůsobují okolnostem, které se nedají vždy předpovědět. Proto se může zdát, že někdy má člověk plán, i když ho nemá a naopak. Vše je jen o otázce pohledu,* pokračovala, zanechávajíc si stále svůj nicneříkající výraz.*
Oprava: //Namiesto Faire som chcel napísať Rosuto
Shin/Koro: *Kým klony udržiavali bijuu zviazaného a nehybného na zemi, tak Shin pokojne pristúpil až ku Gobiho papuli a jednou nohou sa o ňu oprel, pričom sa Gobimu zadíval do očí - teda v tomto prípade vlastne iba do jedného oka. Zo Shina vyžaroval chlad a hnev. Pomaly ho už totiž opúšťal ten živelný chaotický hnev, ktorý ho viedol k ničeniu všetkého, čo ho mohol. Shin postupne nachádzal v tom hneve cestu. Bola to temná cesta plná vypočítavosti a pohŕdania. Toto všetko zahŕňal pohľad, ktorý Shin venoval Gobimu.* Ak mám pravdu povedať... sklamal si ma. Veril som, že zo všetkých tvorov na tejto zemi to budete práve vy - bijuu, kto ma nikdy nesklamú. Práve vy by ste mali zdieľať môj pohľad na ľudstvo a na mier. Obaja vieme viac než dobre, že také šialenstvo ako mier nie je možné... prinajmenšom v takom stave v akom tento svet teraz je. Ako ďaleko by museli ľudia zájsť, aby ste ich brali za priateľov? No tak... obaja vieme, že tá cesta je tak dlhá, že žiaden človek by nebol skutočne ochotný po nej kráčať. Žiaden až na hŕstku vymierajúcej partie idiotov ako je Koro. Vy sa príliš bojíte o svoju slobodu a o svoj pokoj, aby ste zbytočne riskovali interakciu medzi vami a ľuďmi. A ľudia robia to isté. A aby predišli možným útokom z vašej strany... tak vás väznia a robia z vás zbrane. Väčšina ľudí sa vás priveľmi bojí na to, aby čo i len uvažovali o tom, že by sa s vami spriatelili... a ostatní vami pohŕdajú. Pravda je taká, že ako roky plynú... šanca, že by ste ľudí prijali za priateľov upadá hlbšie a hlbšie. Už samotná predstava je pre vás čím ďalej tým väčšou utópiou. A ľudia? Ženú sa za mocou alebo utekajú pred strachom. Ľudstvo sa nezmení. To obaja vieme. Ľudstvo bude stále vyhľadávať konflikt. Niekto by ma možno nazval zlom. No to nie je pravda. Nie som ani dobrý ani zlý. Ja som... ja. Iba to. Proste som. Nejde mi o to, ti ublížiť. Nejde mi o to ti pomôcť. Proste potrebujem tvoju chakru. A tvojou nevýhodou je fakt, že kvôli nej si musím zobrať aj teba. Ak by si bol stvorený ako človek alebo pes... proste z teba tú chakru vysajem, nechám ti kvapku na dne a môžeš ísť. Ty samotný pre mňa nič neznamenáš. Ty si pre mňa iba prekážkou. Rovnako ako som ja prekážkou tebe. Mňa samotného máš rovnako na háku ako ja teba. Oboch nás zaujíma len to, čo môže ten druhý pre toho prvého spraviť a oboch nás zaujíma akú veľkú hrozbu pre nás ten druhý predstavuje. *Potom si vzdychne a pokrúti hlavou.* Prečo ti to hovorím? Lebo si idiot. Koro, rovnako ako všetci ostatní, majú určené svoje úlohy. Úlohy, ktoré musia splniť vrámci svojho osudu. Osudu... ktorý som pre nich zvolil ja. Jediný dôvod, prečo som Korovi dovolil s tebou jednať diplomaticky bol ten, že som mu chcel konečne ukázať, aké idiotské tie jeho predstavy o meiry sú. Že nech sa snaží akokoľvek, tak sú prekážky, ktoré neprekoná. A ty? Neviem či to bolo z nudy, z podobnej naivity alebo z akej prdele, no ty si sa rozhodol mu dať zapravdu. Že mier je možné budovať aj tam, kde panuje nenávisť. *Gobimu venuje prísny pohľad a potom s pomocou Shunshinu odbehne cca 100 metrov od bijuu. Tam zloží pečate a buchne dlaňou do zeme. Zo zeme sa v tom okamihu začne driapať socha Gedo Mazo a Shin stojí na jej hlave. Neustále však pozoruje Gobiho.* Je čas, aby si naplnil svoju časť osudu, ktorý som ti pridelil. *Socha otvorí ústa a v tom momente shi Shin kľakne a položí jednu dlaň na hlavu sochy. Začne do nej vpúšťať svoju chakru, čím chce kontrolovať a stabilizovať prípadné nestability, ktoré cítil pri pečatení Yonbiho. Z úst sochy potom vyletia reťaze, ktoré Gobimu obopnú krk a začnú ho sťahovať do sochy.* "Teba nepotrebujem ako sluhu. Na to už mám Yonbiho. Od teba mi stačí iba chakra, takže Gedo Mazo Kokushin na tebe rozhodne plytvať nebudem." *Kým sa Shin ubezpečuje, že je socha stabilná, tak na tvári udržuje stále ten istý výraz a to aj napriek občasným bolestiam a únave, ktorú pociťuje. Medzičasom sa Koro snaží spracovať to, čo sa práve dialo. Mal zatvorené oči a sklonenú tvár, pri ktorej by sa mohlo zdať, že z momentu na moment zostarla aj o sto rokov. Dlhšiu chvíľu na Liath nereaguje, no potom len smutne zdivhne tvár smerom ku Gobimu.* Nie som naivný... aj keď sa to tak môže zdať. Nemám naivné predstavy o tom, že celý svet dokáže žiť v krásnom mieri, kde nikto nikomu neubližuje. Kde nikto nechce nikomu spôsobiť nič zlé. Kde každý chce len pomáhať. Kde sa všetci môžu veselo a spokojne držať za ruky. Niečo také je nemožné. Ale verím, že sme schopní spolupracovať. Že za správnych podmienok je možné vytvoriť systém, ktorý umožní mieru existovať medzi všetkými dedinami. Kedy je proste nevýhodné pre ktorúkoľvek stranu sa stať tým, kto začne konflikt. V taktom systéme potom iba stačí odstraňovať negatívne vplyvy. Raz za čas sa proste zbaviť provokatéra, u ktorého je reálne riziko, že by ho ostatní mohli brať vážne. A zbaviť tu nemusí nutne ani znamenať zabiť. Podľa situácie môže stačiť väzenie alebo aj dohovor a dozor. Viem, že vzaťahy medzi rôznymi kútmi sveta sú také... rôzne. A vzťah medzi bijuu a ľuďmi je krásny v tom smere, že pokiaľ dokážeme vybudovať mier... nie priateľstvo... medzi nimi a nami, tak to by bol dôkazom toho, že mier v celom svete je reálnou možnosťou. No aj keď si viem predstaviť svet a jednotlivé sily v ňom... Shin pre mňa stále ostáva otázkou. Dokonca aj napriek tomu, že značnú časť života ovplyvňoval moje kroky... nedokážem povedať, o čo mu ide. Nejde mu o bohatstvo. Nejde mu o slávu. Moc berie ako prostriedok, ale inak mu je u prdele. Nenávidí sluhov a celý koncept toho, že jeden slúži druhému. To bol vždy dôvod, prečo nenávidel Kagov. Vždy uznával iba tých, ktorí boli schopní prelomiť kontrolu, ktorú sa na nich niekto snažil uvaliť. Ayumi dokázala prelomiť reťaze svojej dediny. Faire znova a znova lámala reťaze osudu, čo bol vlastne jediný dôvod, prečo Shin nechal mladého Akumu, aby s ňou bol a to aj napriek tomu, že práve Faire mala moc z mladého Akumu spraviť ľudského tvora, ktorému záleží na osudoch ostatných ľudí. No ako vidím... sám nemá problém z ostatných spraviť svojich vlastných sluhov. V posledných rokoch sa časo pýtam sám seba... sú jeho činy vážne iba náhodné? Má Shin vôbec nejaký plán? Alebo si len robí to, čo ho aktuálne baví? Sú momenty, kedy tomu verím. No vždy si spomeniem na to, že každý jeho krok ho mal k niečomu posunúť. Mladého Akumu ovlyvňoval tak, aby sa hnal za mocou, čo ho malo dostať na hranicu života a smrti a v tom momente Shin plánoval, že on prevezme kontrolu nad telom, ktoré vtedy s mladým Akumom zdieľal. Čo spravil až zistil, že plán nevyšiel a namiesto získania kontroly sa v jeho mysli objavila nová osobnosť - ja - ktorá prevzala kontrolu nad telom? Hnal ma po sebadeštrukčnej ceste, ktorá mala raz a navždy vymazať všetky nevhodné osobnosti a dať kontrolu nad telom jemu. Inými slovami... všetko od mojej smrti až po jeho oživenie Mizukagem bolo v pláne. Netuším, aký presne jeho plán bol. Neviem na čo všetko v tom pláne myslel. No bolo to tam. Najhoršie na tom je, že vždy predtým ako mal jeho plán vyvrcholiť, tak sa jeho činy zdali náhodné. Ako činy dieťaťa, ktoré sa hraje a baví. Jeho činy vždy vyzerajú náhodne... zmysel dajú až vtedy, keď nadíde správny čas. Moja otázka však ostáva... je tu nejaký najvyšší cieľ, ku ktorému všetky tie plány smerujú? Je tu vôbec nejaký smer, ktorým sa uberá celý život? Alebo je pravda taká, že najpv ho proste nebavilo byť väzňom vo vlastnom tele a teraz si zabezpečuje moc, vďaka ktorej ho nikto nebude môcť otravovať, keď sa bude hrať? V jeho mysli som videl priveľa šialenstva, aby to bolo jedno, no priveľa inteligencie, aby to bolo to druhé. Ale dúfam v jedno. Ten hmyz by mal určite brať ako problém. Už len jeho vlastná hrdosť by mu nemala dovoliť, aby nechal existovať tvory, ktoré majú väčšiu moc ako on. Tvory, ktoré majú moc, proti ktorej aj niekto ako on potrebuje pomoc. Toto je asi jediná vec, o ktorej som si v jeho prípade istý.
Kokuo (NPC): * Kokuō se nemohl ani hnout. Sice se snažil s bránit a bylo by se to i povedlo, kdyby těch tyčí nepřibývalo čím dál tím víc. Nakonec tam tedy ležel a nezbývalo mu nic jiného než se jen dívat na Akumu Shina. Bylo mu špatně při pomyšlení, že má požehnání ve znaku Rinneganu což je síla jeho stvořitele. *,,Staříku Rikudou, to neexistuje nikdo, kdo se k nám bude někdy chovat normálně? Ten první se zdál být takový, ale bohužel nemá na to, aby takové myšlenky posadil. Upevňuje mě to jen v jednom, každé setkání s lidmi automaticky znamená uvěznění. Ale já se jednou dostanu ven. Ty zestárneš nebo tě někdo zabije, ale věř, že já budu žít dál ale ty ne." *Kokuō by to Akumovi Shinovi nejradši řekl, ale nemůže kvůli spoutané tlamě. Jen se na něj nenávistně dívá a vrčí se zavřenou tlamou. *
Liath: *Na Korova slova se jen lehce uškrne.* Samozřejmě, že nešlo. Snad si nemyslíš, že jsem se k němu připojila proto, že jsem uvěřila, že mu jde právě o toto? Nebuď naivní Koro. Ayumu mu možná na první pohled uvěřila, ale vše to byla jen hra.* Odvětila jen, zatímco stočila pohled na Bijuu. Hodlala využít chvilku o samotě s Korem, i když si byla vědoma toho, že si musí dávat pozor na to, co vlastně říká.* "Musím vymyslet způsob, jak si chránit hlavu před jakýmkoliv narušením."* Problesklo jí jen hlavou, kdy však pokračovala s kamenným výrazem na tváři a pohledem upřeným na Bijuu.* Co jsem tím myslela? Že jednou přijde den, kdy se bude možné ho zbavit. Do té doby však je třeba udělat pár věcí. Jako se například zbavit onoho hmyzu. A buď k sobě upřímný. Mír je krásná věc, ale vede k němu dlouhá cesta a oběti. Hlavně v aktuální situaci. A bude lepší, když všechnu špinavou práci udělá on. Takže buď trpělivý. Jestli jsem se něco za ty roky naučila, tak čekat a zachovat si zdravý rozum a tvář.* Domluvila, zatímco se originál Shin přibližoval k svázanému Gobimu.*
Shin/Koro: *Koro bol príliš ponorený do predstavy, že konečne mal možnosť konflikt vyriešiť bez násilia. Bola to jeho životná premena. Cesta, po ktorej mal celý život kráčať, no podarilo sa mu to až teraz. Aj preto mu chvíľu trvalo, kým si uvedomil, čo sa deje. Ten moment stačil na to, aby Liath stihla na neho uvaliť pečať a preniesť ho. Keď už bol opäť pri zmysloch, tak sa naštval.* Nie! Veď to fungovalo! O to tomu idiotovi šlo! On má mier úplne u prdele! *Potom mu však dopnú slová Liath.* Ale počkať... čo myslíš tým buď trpezlivý? *Medzičasom sa klon pri Gobim venoval bijuu. Vzhľadom k tomu, že sa nachádzal za Gobiho hlavou, tak ho bijuu vidieť nemohol a teda ho nemohol ani presne zamerať. Nech už bol jeho rev akokoľvek silný, tak dozadu za hlavu sa až tak veľa energie nedostalo, takže dráha chakrovej tyče ostávala nezmenená. Za ten zlomok sekundy, čo potrebovala na prekonanie tých pár metrov, čo bolo medzi chrbtom Gobiho a klonom, nehrozilo, že by ju niečo dokázalo odkloniť alebo dokonca vôbec trafiť. Shinra Tensei, už tak silné vďaka sage módu a sile verzie, ktorú klon použil, bolo ešte špecializované na použitie s prírodnou chakrou. Preto sa dá prakticky povedať, že v momente ako naň klon techniku použil, tak sa tyč do bijuu zarazila. Keďže sage mód už sám o sebe posilňoval techniky, tak na toto úplne stačila táto jedna tyč, do ktorej klon začal pumpovať masívne množstvá chakry. Tu sa nemusel báť aj keby minul všetku svoju chakru. Reťaze Aku no Rensa obrovskou rýchlosťou vystrelili z tyče v momente ako sa dotkli Gobiho a dostali chakru klona. Tieto tyče začali zväzovať hlavne telo Gobiho a jeho nohy. Klon však nečakal. Po prvej tyči začal hádzať ďalšie. Jednu za druhou. Mieril hlavne na chvosty a telo. Kombinácia znehybnenia reťazami a paralýzy od zabodnutých tyčí tvorila hlavnú útočnú stratégiu. Výbušný lístok sa reálne nemusel dostať privysoko. Stačilo, aby vybuchol. Tento zvuk, alebo vlastne akýkoľvek zvuk boja, bol znamením pre ostatné klony a originál, aby pribehli. Stačili teda momenty, aby s prírodnou chakrou posilnenom Shunshinom dobehli ku Gobimu. Keď dobehli na miesto, tak klony začali okamžite strieľať do Gobiho chakrové tyče. Snažili sa hlavne na miesta, ktoré neboli blokované inými tyčami alebo raťazami. Týchto miest však postupne ubúdalo viac a viac. Shin - originál nechával túto časť práce na klonoch. Keď bol on osobne už nadohľad od bijuu, tak hodil jednu chakrovú tyč smerom na Gobiho papuľu. V momente ako tyč opustila Shinovu ruku, tak Shin na tyč sústredil plnú silu Shinra Tensei posilneného o prírodnú chakru. Týmto mal garantované, že aj jeho tyč mala okamžite skončiť zabodnutá v Gobiho papuli. Aj z tejto tyče by vystrelili reťaze, ktoré by začali obmotávať Gobiho ústa a hlavu. Shin by potom len voľným krokom nakráčal pred znehybneného Gobiho.*
Kokuo (NPC): * Kokuō pozorně poslouchal rozhovor mezi Shinem a Korem a celkem se mu Koro zamlouval jeho názor a pohled na svět. Protože ví, že v takovém světe by se nemusel ničeho bát. Ovšem v momentě kdy Shin vyskočil a vyhodil výbušný lístek tak tím směrem Kokuō dlouze zařval a jeho řev funguje skoro jako vzdušné proudy a tak Chakrové tyči změnil dráhu letu tak aby ho netrefila. Letěla úplně bokem. Kokuō Nečekal ani chvilku a zaútočil na Shina ocasem. Ovšem během další chvilky tam kolem byli další Akumové a tak se Kokuō rozhodl pro jiný plán. Začal šíleně mávat ocasy a střílet kolem sebe Renzoku Bijuu Damy. Střílet po všem co se kolem něj pohne a nějaká ta ztracená střela jistě poletí i na Liath a na Kora. *
Liath: *Pohledem sklouzla na připojícího se Shina. Už předtím během cesty nemluvila a pokračovala v tom i nyní.* "Tohle zavání, přesně jak jsem čekala. Předpokládám, že bude chtít abych zpacifikovala Kora. Teď jde o to, jak se rozhodnu já. Je příliš brzy abych se vzepřela spolupráci s ním. Nenastal ten správný čas, takže to tentokrát budu muset udělat. I když na mě Koro bude zřejmě naštvaný, ale to přežiju."* Uvažovala v duchu, zatímco pokračovali v cestě. Jejich rozhovoru o míru příliš nevěnovala pozornost. Jistě, poslouchala ho a trochu se na něm i bavila, no její pozornost více zajímal Shin a jeho klony. Neuniklo jí, co se tu děje, a tak jen čekala až se to spustí. Což byl jeden z důvodů, proč měla vytipovanou nejbližší Hiraishin značku. Při rozkazu se jen během chvilky ocitla u Kora. Použila na něj pečeť Katon Tenrou, kdy ho vzápětí uchopila za rameno a i s ním se probleskla kus od Gobiho a Shinova klonu. Věděla, že její zásah nebude potřeba a nechtěla se nechat zasáhnout Gobiho tělem. Ne, že by jí to snad ublížilo. Ale šlo o princip. A taky o to, dostat Kora bokem. Sic jako medik by mu případná zranění mohla ošetřit, no je lepší se jim vyhnout ne? Pro Hiraishin značku nemusela jít daleko. Dokonce měla Gobiho na dohled, i po tomto přesunu.* Tentokrát to takto musí být, buď trpělivý* pronesla jen ke Korovi s kamenným výrazem, kdy pohled otočila na scénu lovu.*
Shin/Koro: *Časom sa k skupine pripojí Shin-klon, ktorý pôvodne stál uprostred cesty. Ostatné tri klony a originál vytvárajú obdlžníkovú formáciu okolo tejto skupiny. Klon uprostred však len mlčky kráča za Korom a Liath. Po chvíli povie len jednu vetu a opäť je ticho.* Oblasť mám pokrytú tak, že nie je šanca, aby nás ktokoľvek prekvapil. *Koro je však veselý. Po dlhej dobe má skutočný dôvod na úsmev.* Tak vidíš. A ide to aj dobrovoľne. Viem, že my dvaja si nikdy nebudeme skutočne rozumieť, ale toto je to, o čo mi celý čas išlo. Snažiť sa vyhýbať konfliktom. Mier má šancu. V skutočnosti je na svete len pár ľudí a tvorov, ktorí ohrozujú budúcnosť sveta. Všetci ostatní sú len strhnutí do víru nenávisti týmito pár jednotlivcami. Ak zbavíme svet týchto jednotlivcov a na druhej strane budeme budovať pozitívne vzťahy medzi ostatnými ľuďmi a tvormi, tak je možné mier udržať. Viem, je to pracné. Ale kto povedal, že mier je jednoduchá záležitosť? *Klon má na tvári stále kamenný výraz, no v duchu škrípe zubami.* "Vieš kam si tie sprostosti môžeš strčiť!" *Pomyslí si klon, no Koro pokračuje.* Viem, že je to tažké, no ver mi, Shin. Stal si sa Hokagem. A zatiaľ to robíš celkom dobre... aspoň, čo som si všimol. Určite ti tá zodpovednosť, ktorá s tým súvisí, niečo hovorí. Určite už začínaš vidieť, že mier nemusí byť iba naivným snom. Že stojí za to ho budovať. A som presvedčený, že táto záležitosť s Bijuu ťa o tom ešte viac presvedčí. Ak sa nám podarí vybudovať mier už len medzi našou dedinou a Bijuu, tak čo to bude znamenať pre svet? Ak dokážeme utíšiť túto nenávisť... predstav si, čo všetko budeme schopní vo svete dosiahnuť? ... Tak? Čo povieš? *Koro sa na tých predstavách takmer až vznášal. Klon to vnímal opačne. V duchu penil, no darilo sa mu to skrývať. Bez zmeny výrazu však odpovedal.* Čo na to poviem? Hm... hneď ti dám odpoveď, no najprv ešte niečo... Liath? Zviaž Kora! *Dodá prísnym tónom. Klon vyskočí do vzduchu. Vďaka sage módu to vlastne vyzerá akoby doslova zmizol na zemi a zrazu sa objavil vo vzduchu. Tam vyhodí kunai s výbušným lístkom ešte vyššie do vzduchu, ktorý vo výške vybuchne. Klon však nečaká kým lístok vybuchne. V tom istom momente ako vyhodí kunai, si nechá z dlane druhej ruky vyrásť chakrovú tyč. Nepotrebuje ju dlhú. Stačí mu pár centimentrov, na čo mu stačí len pár okamihov. V ďalšom momente tyč hodí smerom do chrbta Gobiho a na tyč sústredí masívnu verziu Shinra Tensei, takže pol minúty tú techniku nemôže opäť použiť. Celý proces od vyskočenia po vystrelenie tyče tak trvá sotva sekundu. Vďaka malej vzdialenosti medzi ním a telom Gobiho, vďaka veľkosti cieľa a vďaka masívnej rýchlosti, ktorú získala tyč, by sa tyč zas len v zlomku sekundy mala zaraziť do Gobiho chrbta. Od toho momentu by klon začal pumpovať masívne množstvá chakry do tyče. Vďaka sage módu by takto mala byť jeho technika Aku no Rensa ešte silnejšia, čiže z tyče by vyrazili reťaze, ktoré by obrovskou silou a rýchlosťou začali bijuu spútavať. Výbuch výbušného lístka by bol však znamením pre ostatné klony a originál. Všetci by začali bežať, aj s pomocou Shunshinu, ku Gobimu. Originál prichádzal zo zadnej ľavej strany skupiny. Aj keď vzdialenosť, ktorú museli tri klony a originál prejsť ku Gobimu, nebola práve najmenšia, tak vďaka prírodnou chakrou posilnenom Shunshine nemali problém túto vzdialenosť prejsť v priebehu niekoľko pár sekúnd.*
Kokuo (NPC): * Kokuō se usměje a tedy vyrazí na cestu, jak Akuma Koro chce. Samozřejmě že mu nevěří ani slovo ale je to vidina jak mu dokázat že má pravdu a lidem se věřit nedá a další důvod je že aspoň zažene nudu, je to příjemná změna oproti tomu co dělá každý den. Liath jen tiše přikývne na znamení, že to bere na vědomí. Klidně tedy vyrazí pomalu na cestu, i když s jeho velikostí to je rychlé akorát, díky tomu že má velké kroky. *,,Hm ale jak ho mohlo napadnout pokusit se spřátelit s Bijuu? Buď je to úplný magor, nebo má takovou sílu že nemá důvod se mě bát. Každopádně má Rinnegan jako stařík Rikudou což je důvod být obezřetný a současně je možnost že bude jako on a bude náš Bijuu brát jako nás bral on. No musím si dávat pozor, aby se moje zábava nezměnila v něco, čeho budu litovat.“ *Tyto myšlenky Kokuōvi prolétají myslí cestou ale stále je opatrný a dává si pozor. *
Liath: *Celkem zaujatě sledovala debatu mezi Korem a Gobim.* "Celkem fascinující, že nad tím ta potvora přemýšlí. Očividně tento nepatří zrovna mezi nejchytřejší či nejopatrnější. Přijde však chvíle, kdy pozná, že tento rozhovor byla jen idea Kora, že Shinovi cíle jsou jiné. Dost pochybuji, že by to nechal takto. Pravděpodobně se už připravuje na nečekaný útok."*Uvažovala v duchu. Jakmile se však Shinův klon vypařil, tak vystoupila z Korova stínu.* Zdravím tě Gobi. Jsem bezpečnostní senzibilská jednotka, která má zaručovat, že budeme dostatečně dopředu vědět o každém narušiteli. Nebylo v plánu abych se ukazovala, no je mou povinností nahlásit skupinku šestnácti shinobi nacházející se deset kilometrů od nás směrem na jihovýchod.* Ozvala se. Tahle informace byla samozřejmě klam, tedy minimálně teď, ale to Gobi neměl jak vědět. Chtěla ho tak nenápadně pokopnout k tomu, aby se dal do pohybu a oni odtud mohli vypadnout. Měla ještě vlastní plány.*
Shin/Koro: *Koro sa úctivo ukloní.* Samozrejme. Ako povieš. A vďaka. *Shin-bunshin udržiava neutrálny pohľad, no v duchu zúri.* "Tomu idiotovi snáď preskočilo?! Kamarátiť sa s Bijuu? S BIJUU?! Najprv tá sprostosť s chránením mieru vo svete a teraz toto... A Gobi z nejakého idiotského dôvodu mu verí?!" *Bunshin sa otočí na Kora a prehovorí neutrálnym tónom.* Mňa tu teda už nie je treba. Vráťte sa rovnakou cestou akou sme sem prišli. Mňa nájdete tam, kde som ostal. Postarám sa o zabezpečenie bezpečnej cesty. *Po tých slovách zmizne v obláčiku dymu. V ďalšom momente už Shin-originál získa informácie od klonu. Shin ukončí zber prírodnej chakry a postaví sa. Oči má skryté za tmavými blanami, z hlavy mu rastú rohy a na viacerých miestach tela sa mu zmení pigmentácia. Shin sa otočí smerom, od ktorého očakával príchod Gobiho. Stačilo len pár chvíľ, aby sa dostal na kilometer od skupiny s Gobim, čo bolo výsledkom už tak slušne vysokej základnej rýchlosti zvýšenej sage módom a vytiahnutej na novú úroveň vďaka Shunshinu. Na mieste si potom vytvoril štyri dotonové bunshiny - jeden ostal stáť uprostred cesty a ostatní traja - aj so Shinom - vybehli na 4 rôzne strany a vytvorili tak obdĺžnikový koridor okolo cesty, aby mohli kontrolovať prítomnosť cudzích chakier a mohli sa ubezpečiť, že Gobi bude transportovaný bez problémov. Klon uprostred cesty zatiaľ čakal na Gobiho skupinu. Koro medzičasom opäť úctivo prehovoril na Gobiho.* Ak dovolíš... pôjdeme. Až bude tvoja pomoc potrebná... tak ti to prídem oznámiť a dostaneš možnosť sa rozhodnúť. Verím, že sa rozhodneš správne... no nebudeš nútený do žiadneho rozhodnutia. Ale teraz by sa vážne hodilo, aby sme už išli. Každá chvíľa zvyšuje riziko, že narazíme na niekoho, kto by nám všetkým mohol spraviť problémy. *Po tých slovách by začal kráčať naspäť cestou, ktorou sem prišli.*
Kokuo (NPC): Hm tady tvůj malej kamarád je netrpělivej asi se mu nelíbí kam to spěje a raději by to udělal po svém že? Nebo se snad mílím? *Řekl Kokuō a poté se zamyslel ani ne kvůli slovům Shina nebo Kora ale zkouší si představit, jak by to mohlo vypadat. *Hm ale tak když to tak vezmu tady začíná být celkem nuda a v Zemi Ohně bych byl v jiném prostředí a změna by nemusela být zas tak špatná. A sem tam pomoct tobě Koro? To by možná záleželo na tom, v jakém světle se mi ukážeš. Každopádně řekni, jak si představuješ, že by to přesně probíhalo v momentě, kdy řeknu ano?
Shin/Koro: *Shin čas od času prechádza pohľadom od Gobiho na Kora a späť na Gobiho.* "Si robíš prdel zo mňa? Tá potvora nad tým fakt uvažuje? Nie... nič z toho nebude. Koro má iba slová. Svet sa vždy skôr alebo neskôr vrhne do temnoty, lebo temnota je ultimátnou pravdou skrytou v srdci každého tvora. Jediný spôsob ako trvalo všetkých dostať na jednu stranu je zviazať ich do reťazí otroctva. Nie je spôsob ako mu Koro môže dokázať, že jeho slová sú pravdivé... lebo nemôže dokázať, že všetci obyvatelia Zeme Ohňa sa voči Gobimu zachovajú tak ako on. Ako mu vôbec chce dokázať, že máme v Zemi Ohňa vôbec nejaký vplyv? Z pohľadu Gobiho môžeme byť kýmkoľvek... Tak? Koro? Čo spravíš?" *Koro pozorne Gobiho počúval.* Jediným dôkazom je voľnosť. Je to na tebe. Môžeš ísť slobodne s nami, pričom my sa postaráme o tvoju bezpečnosť na ceste do Zeme Ohňa. Ak uvidíš, že sa či už na ceste alebo priamo v Zemi Ohňa deje niečo, čo ti je proti srsti, tak to môžeš brať ako porušenie dohody z našej strany a môžeš sa vrátiť sem alebo si ísť kamkoľvek len chceš. *To už Shin začína byť netrpezlivý a prehovorí na Kora.* Pozri chlape. Čím dlhšie tu sme, tým väčšia šanca, že nás niekto nájde. A potom ja budem musieť vysvetľovať, že čo má Konoha a Zem Ohňa spoločné s Gobim. Ak ho tam dostaneme bez toho, aby nás s ním niekto videl, tak bude pre mňa rozhodne jednoduchšie zabezpečiť, že ho u nás nikto otravovať nebude. V opačnom prípade budem musieť plnej prdeli ľudí vysvetľovať, že čo robí Gobi v Zemi Ohňa a kto vie... niektorí z nich si možno budú vyžadovať stretnutie s ním. A takto mu to bezpečie a pokoj asi len ťažko zaručíš. Hráme proti času, Koro. Vieš, čo je v stávke. *Koro ani neobráti zrak na Shina. Namiesto toho je naďalej otočený ku Gobimu a dôstojným tónom pokračuje.* Prosím. Tvoja pomoc môže zabrániť mnohým stratám na životoch. Stovky. Tisíce. Sloboda a mier je to, čo ti ponúkame a to je zároveň naším dôkazom, že to myslíme vážne.
Kokuo (NPC): * Kokuō Akumu Kora pozorně vyslechne, i když mu nevěří ani slovo tak uznává, že ho nepřišel použít jako zbraň a nepečetí ho do nikoho ani do ničeho a to je fakt, který nelze popřít. Kokuō tiše stojí a přemýšlí, nad tím co mu to teď Akuma Koro řekl. *Ale kde je ta jistota že ti můžu věřit. Lidské slovo nemá žádnou váhu, to vím moc dobře. Ať jsou lidi jakkoliv rozdílní všichni lžou. Někdo častěji a někdo zase jen občas. Teď ta hlavní otázka. Kde je nějaký důkaz že to co říkáš se opravdu stane a nebudou z toho žádné lži. Dokaž mi, že tvá slova jsou pravdivá.
Shin/Koro: *Shinov klon len pozorne počúval, na tvári mal kamenný výraz, no v mysli sa bavil.* "Prišiel za tebou človek, ktorému úprimne záleží na dobre tohto sveta a všetkých tvorov v ňom. A ten človek stojí len pár metrov predo... mnou." *Koro nemení ani výraz ani tón.* Prepáč. Nemyslel som to zle. Len mi prišlo, že označenie Gobi by ti mohlo prísť urážlivé a nechcel som ťa oslovovať menom, ktoré by ťa urážalo. No prišiel som ti ponúknuť dohodu. Prišiel by si žiť do Zeme Ohňa. Jedná sa o veľkú a mocnú krajinu na juhovýchode tohto kontinentu. Tu si sám. Tu ťa skôr alebo neskôr niekto otravovať príde, skôr alebo neskôr na teba niekto zaútočí a skôr alebo neskôr sa ťa niekto pokúsi zapečatiť do človeka a vytvoriť jinchuurikiho. No u nás sme ti schopní garantovať pokoj. Nikdy nebudeš nikoho jinchuurikim. Vrámci našej krajiny sme ti schopní garantovať mier. Potrebujeme od teba len jedinú vec. V minulých pár rokoch sa na svete objavila hrozba - celkovo až tri. Zem Hôr bola kompletne vyhladená obrovským prerasteným hmyzom, proti ktorému nemajú bežní shinobi žiadnu šancu. Ak by si nám pomohol v boji s nimi, tak ti zabezpečíme pokoj, po ktorom túžiš. Navyše... dúfame, že k boju ešte nejakú dobu nedôjde, takže by si mal príležitosť si najprv overiť, že ako ten náš mier vyzerá. V závislosti od agresie protivníka by si si tak mohol užívať niekoľko mesiacov... možno aj niekoľko rokov. Samozrejme, že tento mier bude trvať aj počas a po konflikte s tým hmyzom.
Kokuo (NPC): * Kokuō Akumovi samozřejmě nevěří, taky proč by měl veškerá slova lidí jsou jen prázdné lži a neexistuje důvod jim věřit. *Moje jméno? Jméno je to jediné co nám lidi nevezmou a tak ti ho rozhodně říkat nebudu. Je mi jedno co se mnou chceš prodiskutovat, chci svůj klid a tady jsem ho měl, ale ty ho momentálně kazíš tak mluv rychle nebo se rychle otoč a odejdi! Nemám důvod lidem a jejich slovům důvěřovat a měnit to v plánu nemám.
Shin/Koro: *Shinov klon sa len nemo pozerá na Bijuu. Koro má však na tvári úctivý výraz a s úctivým tónom sa k Bijuu prihovorí.* Zdravím ťa. Na začiatok by som sa predstavil. Volám sa Akuma Koro Maku. Aké je tvoje ctené meno? Ak dovolíš... prišiel som tu - aj s mojim spoločníkom - s tebou niečo prediskutovať.
Kokuo: * Kokuō si klidně leží, ale v momentě kdy zahlédne vetřelce. Sice to nevypadá ale útok ale Kokuō se okamžitě postaví a ihned se zapře, jakoby se připravoval na útok. Jeho výraz je, opravdu plný nenávisti lidi k lidem cítí jen nenávist za to, jak s ní bylo vždy nakládáno. Dokonce má vyceněné zuby jakoby chtěl Akumu na místě rozkousat, ale zatím nic nepodniká a jen ho sleduje. * Co tu chceš! *Zeptal se Kokuō Naštvaným hlasem a pozorně ho sledoval. *
Shin/Koro: *Koro aj Shinov bunshin zastavili, aby dali Liath čas na svoju techniku. Potom už len voľným krokom pokračovali za Gobim. Tentoraz už Shinov bunshin za Korom zaostával o cca desať metrov. Koro vykračoval pokojným, no sebavedomým krokom. Vyberal dobre viditeľnú cestu, aby Gobiho zbytočne nevystrašili.*
Liath: *Konečné rozhodnutí nechala na dvojici Akumů. Myšlenka Kora byla zajímavá, ale skutečně jí nedávala příliš velké šance. Tak či onak jen přikývla, když se nakonec dohodli a vyrazila za Korem a Shinovým klonem. Udávala směr, kdy v zmíněné vzdálenosti od Gobiho, jen zastavila.* Už jsme dost blízko,* podotla jen, kdy tak dala v podstatě jasně najevo, že pokud se chtějí držet Korova plánu, tak je na to vhodná doba. Následně jen použila techniku Ninpou: Gama Daira Kage Ayatsuri no Jutsu, kdy se skryla v Korově stínu.*
Shin/Koro: *Shin si tentokrát neskladá plášť. Namiesto toho zloží pár pečatí a vedľa neho sa zjavia dva kage bunshiny, z ktorých jednému dá pokyn kývnutím ruky smerom ku Korovi a Liath. Dotyčný klon potom spraví pár krokov, aby bol k Liath a Korovi bližšie.* Tak, vy traja sa teda pustite do Korovho plánu. Ja sa tu postarám o zálohu. *Potom prísne pozrie na Kora a aktivuje Rinnegan.* Buď pôjde Gobi dobrovoľne... alebo mu nedám jedinú šancu vzdorovať. *Shin si potom sadne do tureckého sedu a zatvorí oči. Bunshin, ktorý bol pri originále, ostal na mieste a kontroloval okolie. Bunshin, ktorý bol pri Liath a Korovi, sa otočil smerom, kde očakával polohu Gobiho.* Nemáme čas, ktorý si môžeme dovoliť zabíjať... poďme. *Po tých slovách vybehne vpred, no ešte pred tým sa otočí na Kora.* Chcel si ísť napred... tak si švihni. *Koro sa pozrie na Liath a kývne hlavou.* Tak teda poďme... *Hlas mal odhodlaný. Shin-originál zatiaľ zbieral prírodnú chakru.*
Liath: Ts,* zakroutí jen hlavou nad Shinovým tónem. No jejich debatu nepřerušuje. Ani Korovo vysvětlení. Pokrčí nad tím jen rameny.* Za pokus se nic nedá. I když to nevidím optimisticky, tak nevidím důvod, proč to nezkusit. No stále je tu ten fakt, že Bijuu nemají absolutně žádný důvod důvěřovat čemukoliv, co člověk řekne. Kdyby to zkusil Jinchuuriki, který má již se svým Bijuu dobrý vztah, tak by měl více šancí. Každopádně zatímco se o to Koro pokusí, tak já se skryji v jeho stínu. Bude to dobrý výchozí bod.* Pokračuje, kdy nakonec čeká, jaký plán tedy bude.*
Shin/Koro: *Shin sa len zaškerí.* Nechaj ho aj trocha vydýchnuť, Liath. *Povie troška posmešne.* Nech nás ohúri svojou stratégiou. No prosím, Koro. Scéna je tvoja. Čo presne navrhuješ? *V hlase mu je jasnie znieť pobavenie. Korovi však skutočne prenecháva priestor na to, aby sa vyjadril. Koro sa snaží ignorovať posmešný tón a radšej obráti pozornosť na Liath.* Ja navrhujem to, že ku Gobimu dokráčame... teda, aby sme nezabíjali čas, tak dobehne cca tak pol kilometra od neho, no zvyšok cesty budeme pokojne kráčať k nemu. K Yonbimu sme proste vtrhli. Gobi možno zareaguje inak ak uvidí, že prichádzame v pokoji. Je šanca, že Gobi bude útočiť, takže pôjdem napred. Ak dôjde k útoku, tak skúsim na seba prevziať jeho pozornosť, aby neútočil na vás a vy ste mohli počkať mimo bojisko. Skúsim ho upokojiť a presvedčiť k diskusii. Ak to vyjde, tak budeme pokračovať s diplomaciou. Ak nie... Liath bude mať vďaka mne šancu vykonať svoju časť práce a zvyšok pôjde podľa Shinovho plánu. Ak sa čokoľvek stane behom diskusie, tak prejdeme na Shinov plán. Na ten totiž môžeme prejsť kedykoľvek. Na diplomaciu máme jedinú šancu. Čo sa samotnej diplomacie týka... je pravda, že tu nie je veľa, čo mu môžeme ponúknuť. No môžeme mu ponúknuť spoluprácu. Je očividné, že Bijuu chcú od ľudí pokoj. Môžeme mu sľúbiť, že ak pôjde s nami, tak výmenou za spoluprácu v boji s chrobákmi sa postaráme o jeho bezpečnosť. Že bude môcť pokojne nažívať v Zemi Ohňa a Konoha sa postará o to, že už nikdy nebude do nikoho zapečatený. To sú jediné veci, ktoré mu môžeme ponúknuť, no zároveň sú to dve veci, o ktorých som presvedčený, že pre neho môžu mať vysoký význam. Samozrejme... sú to veci, ktoré musí sľúbiť Shin... a určite bude potrebné o tom informovať aj feudálneho pána. No ak ho postavíme pred hotovú vec, že Gobi už na území Zeme Ohňa je a že s ním máme mierovú dohodu, tak pochybujem, že by mal niečo proti. Pochybujem, že by bol ochotný riskovať následky toho, keby sme s ním dohodu zrušili. Navyše ak odhadujem správne, tak boj s chrobákmi a ich odnožami v Zemi Vetra a v tých močiaroch sú dôvodom, prečo Bijuu vlastne lovíme, že? *Spýta sa a na Shina vrhne spýtavý pohľad. Ten len pokrčí ramenami a pretočí očami.* Robím si svoju prácu a nemám chuť to tu s tebou vkuse preberať. Moje úmysly sme si už raz prebrali. Ja to beriem ako ukončenú tému. *Potom sa však pozrie na Liath.* Ja osobne nemám problém mu nechať priestor sa o to pokúsiť. Veď ako povedal... k útoku môžeme prejsť kedykoľvek. Ak si myslí, že sa to dá bez boja... nech to skúsi. Aký máš na to však názor ty? Nejaké pripomienky alebo poznatky, ktoré by mohli zvýšiť jeho šance? Respektíve niečo, čo šanca na úspech jeho plánu zahrabe pod zem?
Liath: *Poslouchá Shinovu strategii.* "No, alespoň trošku promyšlené. Narozdíl od lovu Yonbiho,"* pomyslela si jen trošku ironicky. No při zvuku hlasu Kora k němu stočila pohled. Nadzdvihla obočí.* Rozumná domluva s Bijuu? Zajímavá idea, ale nevidím to zrovna optimisticky. Už jen kvůli tomu, co lidé dělají už stovky let. Co můžeš Gobimu nabídnout, aby byl ochotný nad tím vůbec přemýšlet? A dá ti on sám vůbec možnost něco říct, nebo zaútočí hned, co tě spatří jelikož lidé jsou pro Bijuu automatická hrozba? Vzpomínáš si snad, jak reagoval Yonbi na náš příchod. A to jsme ještě ani nezaútočili,* odvětí, no zachovává si přitom stále nicneříkající tvář. Mluví spíše prakticky než nějak emočně.*
Shin/Koro: *Shin chvíľu uvažuje.* Ak dokážeš vraziť jednu z našich tyčí priamo do neho, tak zvyšok je jedno. Základ je zablokovať mu používanie chakry a zablokovať jeho pohyb. Ak dokážeš na neho dostať tú pečať, tak máme poriešený problém č.1. Ak dokážeš do neho zabodnúť jednu z našich tyčí, tak my sa už postaráme o problém č.2. Na začiatku stačí totiž jediná tyč... tá nám dá šancu vraziť doňho viac až eventuálne nebude schopný spraviť ani prd. Mohli by sme sa teda dohodnúť na postupe... Krok č.1 bude spočívať v tom, že Liath na Gobiho umiestni pečať a vrazí do neho jednu Korovu tyč, pričom ja a Koro sa budeme snažiť získať si Gobiho pozornosť a získať ti tým príležitosť spraviť, čo máš. Potom sa Koro postará o znehybnenie Gobiho skrze reťaze a tyče. V treťom kroku sa ja postarám o zapečatenie Gobiho. *Vtom sa ozve Koro.* A čo tak skúsiť to diplomaticky? Gobi bude pre dedinu rozhodne veľkým prínosom a zvýši to našu obrannú schopnosť... no to nie je dôvod naňho hneď útočiť. Čo keby sme mu dali šancu sa pridať na našu stranu? *Koro si všimne Shinov podozrievavý výraz, takže Koro hneď reaguje.* Netvrdím, že sa boja zúčastniť nechcem... ak by diplomacia zlyhala, tak použijeme tvoju stratégiu a splním úlohu, ktorú si mi určil. No som za to, aby sme sa najprv pokúsili Gobiho presvedčiť - bez násilia - aby sa pridal na stranu Konohy.
Liath: *Na Shinovu poznámku, že ještě nedovede rozlišit jednotlivé síly Bijuu, nic neřekla. Ozvala se až se Shin otočil na ni.* Já se potřebuji nejdříve dostat k samotnému Gobimu. Což by nemusel být takový problém. Následně na něj umístím Katon: Gouka Tenrou. Pokud však potřebujete na ty vaše řetězy jeho chakru, tak by bylo dobré ji získat před umístěním pečetě. Jelikož technika blokuje jen používání chakry. Jistě, může ho paralyzovat, když se ji pokusí použít, no pokud nebude používat chakru, tak se může volně pohybovat. Do jisté míry. Jedná se o rozšířenou techniku Katon: Tenrou. Takže by při vzdálení se ode mě měl dostat do vírů plamenů, jako u výchozí pečetě.* Odvětí klidně. Vyzrazení detailů ténhle techniky ji příliš netrápí. Má ještě další možnosti, jak ho znehybnit, no to by znamenalo riskovat zasažení sebe nebo svého kuchiyose. A to nehodlala. Na chvíli se odmlčela.* Mohu však umístit jednu tu vaši tyč přímo na něj. Když si ho označím, tak se k němu dostanu kdykoliv. * dodá.* Už u Yonbiho bylo vidět, že zblízka útočil spíše fyzicky. Což pro mě není problém. Co se týče jeho prostoru k pohyblivosti, tak by se mohl dát omezit bariérou. Škoda té skupinky ANBU, tohle by byl pro ně dobrý úkol.* Pokračuje.*
Shin/Koro: *Shin len prikívne pri slovách Liath.* To sú dobré správy. Úprimne... ešte neviem presne odhadnúť silový rozdiel medzi jednotlivými Bijuu. Yonbiho môžeme brať ako dolnú hranicu. Ako hornú hranicu môžem brať jedine Kyuubiho. Osem ani sedem ocasého som osobne v boji ešte nestretol. Myslím, že čokoľvek v danom rozsahu, pokiaľ samo, bude proti nám trom v nevýhode. Z tejto vzdialenosti by o nás Gobi ešte vedieť nemal, takže by sme mali mať na svojej strane výhodu prekvapenia. Posledný boj ma presvedčil o tom, že skutočne stačia dve fázy boja - paralyzovať protivníka a potom zapečatiť. Pečatenie je na mne... takže otázka je ako Gobiho paralyzovať. Ja a Koro... *Pozrie na Kora.* ...máme prístup k chakrovým tyčiam a reťaziam Aku no Rensa. Kombináciou oboch sme schopní paralyzovať a znehybniť Gobiho. Otázka je dostať tie tyče ku Gobimu respektíve dostať Gobiho chakru do tých tyčí. K tomu síce môže pomôcť Shinra Tensei - gravitačné odhodenie - no pri tom je šanca, že okrem tyčí bude odhodený aj Gobi. Takto vo voľnom priestranstve je riziko minutia vyššie ako bolo v sopke. Navyše stačí, že sa Gobi dostane za pár stromov a všetky tyče môžu jednoducho skončiť v stromoch. Otázka je... *Otočí sa na Liath.* ...ako dokážeš paralyzovať/znehybniť Gobiho ty? Respektíve... ako dokážeš naše útoky dostať k nemu ty? V sopke bol náš boj skrytý, ale tu by som len nerád robil priveľký rozruch... *Koro aktuálne pracoval na istej myšlienke, no chcel si ju najprv poriadne premyslieť.*
Kokuo (NPC): *Kokuō leží hluboko v lese obklopen obřími stromy. Toto místo má celkem rád má tu klid od lidí a jediné co mu dělá, společnost jsou zdejší zvířata. Absolutně netuší, že se k němu blíží problémy, o které absolutně nestojí, ale současně nemá žádnou šanci se tomu vyhnout. Zatím o nich ale netuší a tak jen dál leží a spokojeným výrazem se dívá před sebe do prázdna lesa což je i čirou náhodou směr, ve kterém jsou narušitelé lesa. *
Liath: *To, že po chycení Yonbiho Shin poslal doprovodné jednotky ANBU bylo z jejího pohledu celkem dobré. No na druhou stranu to znamenalo, že se ona musela více zapojit. Ať už se jednalo o kontrolu okolí či sledování chakry. Cítila Gobiho podstatně dříve než Shin, když měla na dosah svého cítění danou oblast. No neviděla důvod na to upozorňovat.* "O něco silněnší chakra. Takže to bude Gobi. Kyuubiho má Suzuya, Hachibiho má Razoi. A Nanabiho bych poznala, navíc i ten má teď Jinchuurikiho."*pomyslela si jen. Ostatně i oblast tomu značně napovídala. Takže bylo jen na Shinovi, kdy je zastaví.* Šest kilometrů. A pár desítek metrů,* pronesla jen bezvýrazně na jeho slova. Přesněji potvrdila pozici cíle.* Pětiocasý je tam. Žádní Shinobi v okruhu kolem nás.* Pokračovala. Brala to jako takové mini hlášení. Během svých slov si na levé oko přidělala dalekohled. Sice to mezi stromy nebylo tak efektivní, ale to nevadilo. Užitečnější to bude, až se dostane do vzduchu.*
Shin/Koro: *Trvalo niekoľko dní, kým sa k cieľu cesty vôbec priblížili. Shin zámerne nenapredoval prirýchlo. Svoje sily mal síce už obnovené, no chcel si byť istý, že socha Gedo Mazou bude mať čas si na zapečatenú chakru zvyknúť.* "Nie je možné, aby nezvládla pečatenie bijuu... je ultimátnym zhmotnením mojej túžby vládnuť... MUSÍ VYDRŽAŤ! No pokoj... zachovajme chladnú hlavu. Ťažko presne odhadnúť, čo bolo dôvodom, že behom pečatenia som doslova cítil únavu materiálu. Keď sa nad tým zamyslím... Suzuya spomínal, že nie som prvý s touto mocou... že je tu niekto ešte silnejší. Ak by som čo i len na moment uznal možnosť, že túto moc už niekto iný mal... znamenalo by to, že táto socha musí byť staršia, no hlavne... niekto ju vytvoril s určitým úmyslom. Pečatenie ľudí to určite nebolo... to by bolo zbytočné mrhanie zdrojmi. Na ľudí v pohode stačia aj slabšie techniky. Ak to vytvoril niekto predo mnou... tak tým chcel pečatiť chakru výrazne väčšiu ako má človek. Kuchiyose? Nie... Cítil som únavu materiálu, ale nebolo to až tak strašné, že by som už šiel na hranu možností tej sochy. Navyše samotná socha sa zdá byť stavaná na oveľa väčšie množstvo chakry... žeby bola stavaná priamo na bijuu? Navyše... vzhľadom na to, čo tá socha dokáže, tak to nie je iba neživá socha... no nie je to ani nič skutočne živé. Čo keď teda pre jej zásoby chakry platia podobné pravidlá ako pre živé veci? Proste priveľa chakry v jeden moment? Rozhodne je to teória, ktorá stojí za vyskúšanie. Navyše... nemôžem si dovoliť mrhať časom a dúfať, že skôr alebo neskôr to bude v poriadku. Gobi má o jeden chvost viac ako Yonbi. Z hľadiska chakry by teda mohol ísť po Yonbim. Ak je moja teória správna... soche by už nemalo robiť až tak veľké problémy zhltnúť tohto... Hlavne však opatrne. Teraz nie je čas na amatérizmus." *Shin zastavil pri jednom zo stromov.* Stáť. Sme približne pár kilometrov od cieľa... pokiaľ ma informácie neklamú. Dáme si krátku pauzu, preberieme, čo treba a potom budeme pokračovať. *Koro zastane pri Shinovi ako je mu povedané, no už dávno má aktivovaný Rinnegan. Je rozhodnutý tentokrát plne Shina pozorovať a získať čo najviac informácií o jeho používaní chakry - každý kúsok informácie sa mu časom môže zísť.*
---: ---
Suzuya: *Suzuya už delší dobu cestuje s partou která údajně zná polohu nějakého Bijuu. Suzuya tam samozřejmě nebyl svým jménem ale jako Shiraki, muž který k nim patřil ale Suzuya mu ukradl identitu pomocí Shuushagan no Jutsu. [Podoba Suzuyovi dočasné identity --> ( odkaz » ) Největší problém ovšem Suzuyovi dělalo to že jeho entita ve tmě svítila a ne zrovna málo. Ovšem hned první den to okecal na to že je to jeho pasivní technika, která se nedá deaktivovat. Měl jediné štěstí že Shirakiho skoro vůbec neznali a tak mu hned uvěřili. Cesta jim zabrala opravdu dost času. Než dorazily do Země Sněhu ze Země Čaje tak jim to zabralo něco okolo měsíce cesty. Ovšem Země Sněhu Suzuyu celkem štvala protože ta zima a ten sníh. Suzuya nesnášel zimu a sníh. Taky to na něm bylo vidět protože z celé skupiny průchod celou zemí snášel nejhůř.*Hej Shiraki snad nám tady neumřeš tohle ještě nic není.. Kdybys zažil válnici to by bylo něco jiného ..*Zavolal na Suzuyu/Shirakiho Renjiro s posměchem v hlase.*Víš já nesnáším zimu a sníh !!*Zařve na něj naštvaně Suzuya/Shiraki a rozmrzele pokračuje v cestě s celým týmem. Když se započítá i Suzuya/Shiraki tak jsou tam celkem 4 .. Suzuya/Shiraki, Renjiro, Kurokawa a krásná mladá slečna Iwasaki…. Všichni si tam povídali o svých zážitcích ale Suzuya/Shiraki ne ten si hrál na tichého společníka. Zbytek týmu si na to už dávno zvykl a Suzuyovi to naprosto vyhovovalo. A jak zařídil aby si nikdo nevšiml Rinneganu ? Brýlemi které si vzal od oběti (Viz. Vzhled Shuushaganu) Přes Zemi Sněhu šli něco kolem tří dnů než tam dorazily a kam že to dorazily ? Do místa zvané obří stromy a název to neneslo zbytečně byl to obyčejný les ovšem stromy v něm byli neobyčejně staré a tak byli taky neobyčejně velké. Dost velké aby ukryli i Bijuu.*Tak a jsme tu buďte obezřetní Bijuu tu někde je takže držte se u sebe a navíc nezapomeňte náš úkol není ho získat nebo proti němu bojovat ale ověřit si na 100% že tu je.*Informoval všechny Kurokawa a celý tým jen přikývl včetně Suzuyi. Následně se vyrazilo a muselo se nechat že Suzuya měl z toho místa až mrazení v zádech. Bylo to divné místo a Suzuya měl divný pocit. Radši pravou rukou uchopil rukojeť katany kterou má připevněnou na zádech v černém pouzdru. Nebyla to Suzuyovo katana ale Shirakiho který stejně už byl mrtvej.. Suzuya ji zatím ale nevytahoval jen ji pro jistotu držel a takto pokračoval v cestě. Vzduchem se nesla skoro až děsivá atmosféra a Suzuya pokračoval v cestě.*,,(Suzuya)- Kuramo ty dokážeš jiné Bijuu vycítit ? (Kurama)- Jo ale zatím nic necítím. Pokud tu někde je tak je ještě mimo můj dosah ale neboj jakmile ho ucítím tak ti dám vědět. (Suzuya)- Díky no já se budu soustředit na cestu mám pocit že Bijuu není jedinej problém co by tu mohl být.“*Suzuya měl bohužel pravdu sotva 10 minut co to Kuramovi řekl tak kolem Suzuya/Shirakiho a zbytku týmu objevilo 10 mužů s katanama.*Tak a tohle je přepadení !! Všechny svoje věci a zbraně položte na zem a ať vás nenapadá žádná blbost !!*Zařval jeden asi dva metry vysokej a všude samej sval to byl jeden z těch zlodějů.*Zabijte je … *Řekl otráveně Kurokawa. A Suzuya se přistihl jak se pod šátkem usmál. Okamžitě vyrazil k tomu jejich šéfovi ale asi 2 z jeho poskoků ho chtěli zastavit ale Suzuya si všiml že z každé strany od těch dvou na něj směřují katany. Suzuya měl výhodu skoro až nadlidských reflexů a rychlosti a tak ty katany prostě podklouzl. Jak pod nimi podklouzl tak se za nima okamžitě postavil a jen se na ně rychle otočil a současně vytáhl tu katanu co měl na zádech a sekl. Projel záda obou dvoum. Ti jen padli a tak se Suzuya otočil na toho velkýho a ten se na Suzuyu hnal s nějakým obrovským kladivem. Navíc Suzuya si všiml že jeho katana je prasklá a tak ji jen zahodil bokem. Rozeběhl se k němu beze zbraně..*Shiraki !! neblbni !!*Zařvala na něj Iwasaki ale Suzuya věděl že pro něj není soupeř. Když byli kousek od sebe tak jeho soupeř se ze shora rozmáchl kladivem a udeřil do země. Původně mířil na Suzuyu a jakoby ho chtěl zatlouct do země ale ten odskočil bokem a kladivo minulo. Suzuya ten si už v pravé ruce vytvořil Rasengan ale přidal do něj ještě podstatu větrné Chakry a tak Rasenganu vyrazili 4 výběžky. A tímto zaútočil soupeři přímo do hrudi.* Fuuton: Rasengan !!!!*Ten muž začal řvát bolestí jak mu to provrtávalo díru do hrudi a navíc mu to drtilo kosti. Suzuya cuknul jakoby ho chtě odhodit a tak vlastně jeho soupeř odletěl ale Fuuton: Rasengan letěl s ním a furt se provrtával hloubš a hloubš až nakonec asi 30 metrů od nich se uvolnila ta energie a byl to výbuch z Chakry. Když se otočil na zbytek týmu tak si všiml že zbytek týmu už dorazil i zbytek týmu. Iwasaki chtěla něco říct ale něco je přerušilo.. Byl to ohromný a děsivý řev..*,,(Kurama)- Suzuyo !! Cejtím to !! To je Kokuō !! Lidi mu říkají Gobi !!(Suzuya)- Paráda jen ho chci vidět a mizíme !!“*Následně se Suzuya usmál protože se tam Kokuō opravdu objevil..*Je tu ale utíkejte !!!*Zařval na ně Kurokawa a taky věděl proč Gobi si před tlamou vytvořil Bijuu Damu a vystřelil ji přímo o nich. Ale tak trochu minul a Bijuu Dama je přeletěla. Výbuch zbořil několik stromů ale pak se ozval křik. Suzuya se otočil a viděl že Kurokawa je probodlej kusem dřeva a Renjiro toho dostal jeden z nepřátel kteří nebyli mrtví a udělal to posledních sil. Iwasaki rychle přiběhla za Suzuyu a ten s úsměvem sledoval Kokuō jak řádí.. Dokonce si už strhl z obličeje brýle a šátek a následně strhl i Shuushagan.*Je to fakt on ! Gobi !!!*Zařval na něj Suzuya a Gobi se na Suzuyu podíval a dokonce z něj vycítil o Kuramu a rozeběhl se přímo proti nim. Suzuya si řekl že mu nechá něco na rozloučenou a tak vyskládal pečetě a udeřil dlaněmi do země.* Doton: Sando no Jutsu !!!*Ze stran se na Gobiho vyvalí dvě velké stěny , které ho začali drtit.*Tohle ti na rozloučenou stačí.*Suzuya se usmál a otočil se na Iwasaki ale ta se na Suzuyu dívá vyděšeným výrazem. Ani nemá slov z toho šoku. Gobi ten se snaží vymanit ze sevření těch stěn a brzo se mu to i povede taky aby ne ze všech Bijuu má největší fyzickou sílu. Suzuya ten se rychle dotkl Iwasaki a použil Hiraishin no Jutsu. Ocitli se u Suzuyi v kanceláři v organizaci Gesshoku.. Ani nedal Iwasaki šanci něco říct a už ji položil ruku na hlavu a použil Tamashī no Tōnan.*Nedokážeš ani říct co ? No tebe jsem si vybral hned na začátku že se stane tohle.*Suzuya z ní následně začal tahat životní energii. A taky že to zabralo celkem dost času. Pár minu určitě. Když ji všechnu vytáhl tak jeho tělo ji začalo vstřebávat a Iwasaki se složila vyschlá a stará na zem. Byla samozřejmě mrtvá. Na Suzuyu rázem přišla ta nechutná bolest kdy ho bolela každá buňka v těle a křičel přes celé patro sídla. Byla to hrozná bolest ale naštěstí trvá jen 20 vteřin a po skončení bolesti je Suzuyovo tělo opět mladší o půl roku.*Tak a je to nakonec fakt věděli kde je Bijuu. No to už máme dvě známé lokace Bijuu.*Řekne si Suzuya pod nos a vyvolá si jednoho Kage Bunshina a ten se zbaví těla Iwasaki a Suzuya ? Ten šel k sobě do komnat přesněji do koupelny si dopřát koupel a hlavně zbavit se zbytků té hrozné kůže… *
konec:
Kazuki: *Jakmile se objevil dým,tak se otočil a rychle utíkal pryč,Kusanagi opět dal na záda do pochvy a neohlížel se za sebe.*''Díky Razoii,máš to u mě.Až se příště setkáme,tak ti to určitě vrátím''*Kazuki si oddechnul a utíkal směrem k úkrytu kde byla Via,chystal se jí říct,že tímto směrem nepůjdou,jelikož se tu vyskytují samurajové.*''Doufám že se ještě potkáme Razoii a tentokrát si snad budeme moci více pokecat.''
Razoi: POZOR! *Zakričal Razoi na svojich spolu bojovníkov keď k nemu došli. A dva krát žmurkol na Kazukiho* Čo sa deje Riko? *Ešte pred tým než sa ho to stihli spýtať a zareagovať hodil Razoi medzi seba a Kazukiho plynovú bombu. Rýchlo sa medzi nimi vytvoril dym ktorý každému bránil aby videl na Kazukiho alebo aby Kazuki videl na nich.* Ústup! Je silnejší ako my všetci traja dokopy!... "Fú tak teraz to ešte len príde" ...Má nejaké špeciálne kekkei genkai ktoré absolútne nedovoľuje boj z blízka a ešte je schopný nechať veci okolo seba lietať a posielať na svojich protivníkov! Utekajme! *Samuraji iba pokrčili plecami a utekali spolu s Razoiom preč* Ale vieš o tom Riko... že ťa bude čakať trest za to že si odišiel len tak z pevnosti? Vieš akému riziku si sa vystavil? *Dohováral mu ešte Yuko* Nepovídej a radšej utekaj *Odpovedal Razoi* Nezahováraj, za toto ťa trest neminie! *Povedal mu ešte Tenji* "Myslel som si" *Pomyslel si ešte Razoi ale hádať sa s nimi už neišiel*
Kazuki: Rozumím.*Kazuki rychle vytáhl z pochvy Kusanagi a dal do ní chakru pomocí techniky Hien,díky čemuž byla ostřejší a odolnější.Jakmile Razoi poslal proti Kazukimu vlnu vzduchu tak před sebe Kazuki dal Kusanagi a švihnul s ní,díky čemuž vlnu vzduchu zablokoval,ale i tak to s ním trochu pohnulo dozadu.*Já ti ukážu stát mi v cestě!*zařval Kazuki a mrknul na Razoie,rozhodl se improvizovat,aby to vypadalo jako souboj.*
Razoi: Tvoj nápad by možno aj mohol fungovať lenže absolútne netuším aké máme u nás vezenia... Skúsme toto chvíľu sa budeme tváriť že bojujeme. A na moje znamenie zažmurkám. Urobím jednu vec... Ale ty už sa priprav že utečieš keď zažmurkám to čo som vymyslel to ich zdrží a ty utečieš. Neboj vyjde to mám to premyslené do poslednej bodky. Dôveruj my. Teraz odskočím vytiahnem katanu a vystrelím na teba vlnu vzduch. Skús ju preskočiť alebo ju odraz nejakou tvojou zbraňou napr. mečom ak máš. Dúfam že si pochopil lebo začíname. *Samuraji sú ešte stále relatívne ďaleko ale pomaličky a opatrne sa približujú. Razoi od Kazukiho odskočil na pár metrov a s Kakutom na neho použil techniku SHINKŪKEN proti Kazukimu vystrelila vlna vzduchu. Keď to samuraji uvideli začali behať k Razoiovi.*
Kazuki: *Následoval Razoie.*To jsou teda tvý přátelé?Myslím že jím neutečeme,pokud jsou to samurajové jako ty,určitě nás najdou a utíkat nemůžeme,mohli by tě začít brát za zrádce a stal by se z tebe nukenin,kdyby tě uviděli se mnou.Chci se tě zeptat,určitě máte vězení,ale jsou tam i pečetě které zabraňují používat jutsu?Pokud ne tak se můžu nechat chytit a pak utéct z vězení,ty by jsi byl za hrdinu,že jsi mě chytil.*řekl potichu a vymýšlel narychlo plán.*
Razoi: Nič sa neboj ak by sa mi náhodou naskytla príležitosť ako ju zachrániť. Zachránil by som aj ju aj teba... Samozrejme pokiaľ by to bolo v mojich silách... *Zrazu začuje nejaké hlasy a kroky.* Ale nie niekto sem ide asi by si mal skryť. *Počúva lepšie a zisťuje že je to Yuko a Tenji. S Yukom už raz na misii bol ale o Tenjim nevie nič okrem toho že je samuraj* Sakra to sú samuraji neviem ako sa im to podarilo ale nejako ma našli... Určite budú chcieť aby som sa s nimi vrátil. *Už ich aj videl asi 200 metrov od nich, Razoi sa rýchlo presunul za strom a pokiaľ tak urobí aj Kazuki tak potichu povie* Snáď si nás nevšimli ale hlavne teba.
Kazuki: Díky,nerad bych byl u Raikage,dělá opravdu odporné věci.Její oběti mučení obvykle podlehnou co jsem slyšel.Takže ty jsi hudebník?No tvá hudba je opravdu krásná,mohl by ses živit jako hudebník,než samuraj.Razoii pokud by jsi někdy potkal mojí sestru a ona byla v nebezpečí.Zachraň jí prosím.Když jí zachráníš,tak já klidně s tebou pak půjdu dobrovolně do Kumo,kde mě můžeš předat Raikage,radši budu trpět já než ona.*Kazukimu začala Ayumi velmi chybět,chtěl jí opět vidět a povídat si s ní.*
Razoi: Jasné neprezradím ťa a keď ju stretnem tak... vlastne ani neviem. Asi ešte nie som dosť silný aby som sa s ňou mohol rovnať. Ale keď naberiem silu tak sa tiež raz vrátim do Suny a vymením sa s Kazekage keď bude stará. Alebo budem profesionálny hudobník aj tak ma hudba baví viac ako tréning. *Pri tejto myšlienke mu príde do smiechu*
Kazuki: To je v pohodě,mě Raikage neměla nikdy ráda.Kdyby mě teď chytila,tak by mě mučila dokud bych nebyl mrtvý.Raikage si nezaslouží být naživu,je krutá a odporná.Razoii pokud jí potkáš,tak jí prosím neříkej,že jsi mě tu viděl.Ihned by po mě šla a dost lidem jsem slíbil,že se nenechám chytit.Dalo by se i říct,že spousta lidí by se nevyrovnala s mojí smrtí.*Kazuki začal mluvit velmi vážně.*
Razoi: Veď ja viem... Teraz sa mi ani nechce veriť žeby mohla byť niekedy Raikage samurajom. *Odloží zbraň* Je to strašné... tá dnešná situácia. A keď pomyslím na to že Raikage z určitého dôvodu ide aj po mne. Tak niekedy rozmýšľam či by som nemal samurajov opustiť, čo by som asi urobil len veľmi nerád... Ach asi len zase priveľa rozmýšľam, čo myslíš?
Kazuki: Taky nechci bojovat,ale neměl by si ten souboj odkládat,protože ti moje sestra zachránila život,neměli bychom bojovat z toho důvodu,že jsme přátelé.Navíc jsem se stal nukeninem z dobrého důvodu,Raikage je krutá a zlá,zabijí nevinné lidi a mučí je.Pokud jsem nukenin za to,že nesouhlasím s tím,jak se chová k lidem ve vesnici a jaké činy dělá,tak jsem teda vinen jako nukenin.*Kazuki si stál za svým názorem,plánoval že v budoucnu zabije Raikage a vezme na sebe post Raikageho,bude se snažit pomoc Kumo dostat se z krutovlády bývalé Raikage.*
Razoi: Hej spomínam si. *Tiež sa zasmeje. Potom od neho trochu odskočí a vytiahne z opaska svoj meč Kakuto* Kazuki, viem o tom že si sa stal nukeinom a ako správny samuraj by som mal s tebou bojovať... Ale nejako sa mi teraz nechce. Hlavne keď viem že som stále dlžný záchranu života tvojej sestry. Tak čo povieš keby sme ten zápas odložili?
Kazuki: Jo díky,takže jsi samuraj?Celkem zajímavé povolání,ale moc odpovědnosti pro mě.Ale je to fakt dlouhá doba,pamatuješ jak nás chtěli ty pedofilky uvěznit? Nebýt Nee-chan,tak teď bysme byli u nich doma a dělali jim otroky hahaha.*Kazuki se musel začít smát,jen co na to pomyslel.*
Razoi: Presne Ayumi... Ako som len mohol zabudnúť. Ak mám pravdu povedať tak som sa stal samurajom a kvôli bezpečnosti už meno Razoi nepoužívam. *Poslednú časť vety tak trochu zašepkal* Ale zistil som že je to tak trochu nuda. Vieš musíš stále počúvať príkazy feudálneho pána. A samuraji majú aj veľa zákazov a tak... Ani tu by som teraz vlastne nemal byť. Takže si našiel dievča, tak to ti gratulujem. *Usmial sa aj Razoi*
Kazuki: Jmenuje se Ayumi a život jde celkem dobře.Mám spousty přátel,dívku kterou miluju a teď cestuji.Jinak nic zvláštního se neděje a co ty?''Ten chlapec je Jinchuuriki,cítím z něho Bijuu chakru.''*řekne Sanbi a Kazuki se jen usměje a čeká co řekne Razoi.*
Razoi: Jasné že som Razoi. Vau, rád ťa zase vidím. Nečakal som že ťa tu stretnem... Posledne si mi ty aj zo svojou sestrou... "ako sa to len volala Ayi...to asi nie?" ...Ami? Prepáč jej meno si veľmi nepamätám zachránili život. *Teraz si spomenie ako ho videl v bingo knižke keď bol ešte v sune* "To situáciu trochu komplikuje" *Snaží sa na sebe nič nechať poznať a pokračuje normálne v konverzácii aj keď má tak trochu zmiešané pocity* Takže čo máš nové?
Kazuki: *Kazuki se zastavil když se zeptal na jméno,jakmile uviděl jeho tvář a uslyšel hlas,bylo mu to povědové.*Počkat.... Nejsi ty náhodou Razoi?*Udělá pár kroků dopředu a jeho černá polovina odpoví.*Jo je to on!*Kazuki s úsměvem jde k Razoivi*Ahoj,to je doba co jsme se naposled viděli,divím se že si mě ještě pamatuješ.*Byl šťastný že potkal starého známého,dlouho Razoie neviděl a ani nevěděl,zda se ještě někdy setkají.*
Razoi: "No dobre, takže asi samuraj to nebude. Ale bude to asi nejaký minimálne gennin keď lezie na strom takto." *Odloží husle a posunie sa na konári tak aby bolo vedľa neho miesto. Čím viac sa Kazuki približuje tak tým viac sa mu jeho tvár zdá povedomejšia. Keď už je Kazuki v polovici cesty Razoi zloží kapucňu aby mu bolo dobre vidieť do tváre* Hej, nie si ty náhodou Kazuki? "Takúto tvár som videl iba raz musí to byť on"
Kazuki: ''Ten hlas mi je povědomí.''*Kazuki dá chakru do nohou a pomalu jde nahoru za osobou.*Autogram nechci,ale rád bych si s tebou popovídal,není možné aby muzikant jen tak vylezl nahoru!*Kazuki se rozhlížel kolem,zda se nejedná o past,nechtěl aby na něj někdo zaútočil a uvěznil ho.*
Razoi: *Pozrie sa z vysokého stromu a vidí dole nejakú malú postavu ktorú z diaľky nedokáže rozoznať* Ja som hudobník! A ak chcete autogram tak budete musieť po neho vyliezť. *A začne hrať druhú skladbu pričom stále jedným okom pre istotu sleduje čo sa deje dolu* odkaz »
BlueBoard.cz ShoutBoard