Přidej zprávu »
--: --
Goro: *Goro byl doma a ostřil své kunaie, shurikeny a senbony jenž měl v kase. Nejdříve začal ostřit své senbony. Když byly naostřené tak je vložil do kasy a usmál se.* "Kasa je dost dobrá zbraň díky ní dokážů vystřelit tisíc senbonů na jednou. Jo je to užitečná zbraň a tréninky s ní mě dost baví." *Goro poté začal brousit své shurikeny a když mě nabroušené i ty tak uslyšel jak muněkdo klepe na vchodové dveře. Goro vstal od stolu v obýváku a šel do předsíně otevřít dveře. Když otevřel dveře tak se usmál protože venku stál Gorův učitel z Akademie.* (Goro) Dobrý den senseii pojďte dál. *Sensei pozdravil Gora poděkoval a přijal pozvání. Když vešli do obýváku tak si Goro sedl na místo kde před chvílí seděl a znovu začal brousit. Tentokrát brousil své kunaie. Když si Sensei sedl do křesla tak se rozhlédl usmál se a poté řekl.* (Učitel z Akademie) Vidím že zde udržuješ pořádek. Prý už jsi splnil dvě mise typu D a prý jsi je splnil na výbornou. To je dobře a k tomu ti gratuluji. Tvý rodiče i s bratrem by na tebe byly pyšní. Také jsem slyšel že trénuješ své ovládání brouků. Přišel jsem abych se na tebe podíval a zeptal se tě jestli si nechceš zatrénovat semnou? Určitě by ti to pomohlo do pozdějších dob. *Jen coto sensei dořekl tak se usmál. Goro se také usmál a poté řekl.* (Goro) Dobře půjdu s váma trénovat ale už nejsem student Akademie. Už jsem se dost zlepšil. Troufám si říct že pokud si nedáte pozor tak bych vás mohl porazit. *Jen co to Goro dořekl tak se senssei začal smát. To Gora celkem naštvalo ale nic s tím nedělal.* (Učitel z Akademiie) Dobrá beru to na vědomí ale ty zase nezapomínej že jsem stále na vyšší úrovni než ty. No také si uvědom že jsem splnil dost misí typu B. Nechci se vytahovat ale budeš muset ukázat své nejlepší techniky. Sedem se u doja asi tak za půl hodiny. *Jen co to sensei dořekl tak šel do předsíně kde se obul, otevřel dveře a běžel rovnou k Doju kde připravoval jednoduché pasti do kterých by se Goro mohl snadno chytit. Mezi tím Goro nabrousil několik kunaiů a poté si stoupl, šel do svého pokoje kde si vzal gatě na kterých měl opasek s ninja vybavením. Poté si převlékl i tričku a na záda si připevnil svou kasu.* "Mám svou Kasu a také mám své brouky takže mě nemůže porazit a když bude nejhůř tak jsem rozvinul ještě Hachimon a kdož rozjedu Hachimon tak mě neporazí nikdo." *Pomyslel si a když byl převléknutý tak si otevřel okno ve svém pokoji a vyskočil oknem ven. Když dopadl na zem tak se rozeběhl směrem k doju. Když Goro doběhl k doju tak viděl jak jeho sensei stojí před dojem a usmívá se.* (Goro) Tak já mohu začít co vy? *Sensei se zasmál a poté řekl.* (Učitel z Akademie) Shinobi je připraven k boji vždy. *Jen co to sensei dořekl tak se proti němu rozeběhl Goro. Když byl Goro dost blízko u seneie tak se napřáhl a údeřil. Ovšem než stačil senseie zasáhnout tak sensei vyskočil a vtom Goro spadl do vyhloubené a ideálně zamaskované díry. Když byl Goro nad ně díry tak byl sensei přímo nad dírou. Sensei si vzal dva shurikeny a hodil je po Gorovi do díry. Goro chtěl složit pečetě ale díra byla úzká takže to moc nešlo a tak z Gorového límce začali vylétat Gorovy brouci a nad Gorem vytvořili takový menší štít z brouků a když se shurikeny dotkli štítu z brouku tak se zastavili. Vtom brouci vlétli Gorovi do límce a začali mu vylétat z nohavic a Gora začali nadnášet takže byl Goro brzo z díry venku. Když stál na pevné zemi tak se jeho brouci vrátili zpět do Gorových nohavic. Goro padl na kolena a vtom za ním stál Gorův sensei z Akademiie. Goro rychle vyskočil na nohy, otočil se a vtom ho sensei svou pravou dlaní praštil do hrudníku. Gora to odhodilo zpět nad díru.* "Sakra a jsem znova v díře. Dost dostanu se z díry." *Z Gorových nohavic znovu začali vylétat brouci.* "Sakra to je hloupost. Ne uděláme to jinak." *Pomyslel si a vtom jeho brouci začali létat zpět do nohavic a začali mu vylétávat z límce u trička. Brouci nabrali dostatečnou rychlost a vtom se změnili na Gora (Mushi Bushin no Jutsu). Když byl hmyzí klon nad dírou tak Gorův sensei na něj skočil. Vtom sensei povalil klon na zem mimo díru a hmyzí klon se rozpadl na brouky, kteří začali po senseiovi vézt. Vtom Goro vyskočil co nejvýše uměl, chytl se okraje díry přitáhl se a vylezl ven. Poté si Goro stoupl a začal se smát. Ten váš trik s dírou byl dobrý teď mám málo chakry ale to nevadí protože ... *Goro ani nedořekl větu protože si uvědomil že nemluví na senseie ale na poleno.* "Když byl sensei ve vzduchu tak použil Kawarimi no jutsu. Sakra opravdu je dobrej." *Pomyslel si Goro a vtom mu brouci vlétli do rukávu.* "Tady nemůžu stát jinak má výhodu." *Pomyslel si a rozeběhl se do Doja. Když byl dost blízko tak se otevřeli dveře od Doja a Goro rychle vyskočil na úroveň střechy. Goro se rychle chytl kraje střechy přitáhl se a vylezl na střechu. Když byl na střeše tak uslyšel smích a otočil se.* "Sakra tak tohle byl jeho plán." *Pomyslel si a rozeběhl se proti senseiovi. Sensei se rozeběhl proti Gorovi. Goro si vytáhl svou Kasu napřáhl se a když byl dost blízko u Senseie tak sní zaútočil na senseiovi žebra z pravé strany. Dřív než se Kasa dotkla senseie tak sensei údeřil svou dlaní do Gorova hrudníku a on byl od senseie odhozen cca na jeden metr. Sensei se zastavil a řekl.* (Učitel na Akademii) Prohrál jsi Goro? *Goro si stoupl vyhodil do vzduchu svou kasu, složil pár pečetí a vtom se Kasa roztáhl roztočila se a poté zní proti senseiovy vyletělo sto senbonů. Samotná Kasa se poté znovu stáhl a spadla na zem. Mezi tím sensei odskakoval aby ho nezasáhli senbony. Když Goro chytl padající Kasu tak se znovu rozeběhl proti Senseiovi. Sensei stál na místě a když byl Goro dost blízko tak se Goro napřáhl se svou Kasou a znovu zaútočil na senseiův pravý bok. Tentokrát se sensei skrčil a díky tomu se vyhl Gorovýmu útoku poté si rychle stoupl a zároveň stím praštil Gora svou dlaní do brady. Což mělo za následek to že se Goro dostal do vzduchu a když padal tak padal mimo střechu doja. Goro udělal salto a díky tomu dopadl na zem nohama. Když Goro dopadl na zem tak si stoupl na všechny čtyři a podíval se na hranu střehy.* "Sakra nemám proti němu žádnou šanci. Co s tím budu dělat? Použiji Hachimon. Ne to je hloupost už teď jsem unavený a mám málo chakry takže kdybych použil Hachimon tak bych mohl skončit v nemocnici." *Pomyslel si Goro a vtom vidí jak jeho sensei skáče ze střechy a teď je nad Gorem a rozmáchl se a chce prašštit do Gora svou pravou dlaní. Goro si lehl a jen tak tak se odvalil pryč. Poté si stoupl a díval se na senseie.* "Sakra nevypadá že by byl sensei unavený. Co s tím budu dělat? Co mám sakra dělat?" *Pomyslel si ale to už byl u něj sensei a praštil ho svou dlaní do hrudi. Goro zase odlétl o metr dozadu ale s tím rozdílem že teď ze svých nohavic vypouštěl své brouky, kteří šli po senseiovi. Když Goro dopadl na zem tak už na senseiovi byl jeden menší obláček brouků.* "Sakra více brouků bych neuhlídal." *Když senseiovi začali brouci krást chakru tak se sensei zasmál a řekl.* (Učitel z Akademie) No tví brouci mi sice žerou chakru ale ještě bych tě stihl zabít. No necháme toho tréninku. *Když to Goro uslyšel tak jeho brouci nechali senseie a vlétli Gorovy do rukávu.* (Goro) To je poprvé co jsem prohrál a neporazil mě brácha. (Učitel z Akademie) Tvůj bratr je mrtev ale ty žiješ takže musíš více trénovat a také musíš šetřit se svou chakrou. Celkem dost si jí vyplítval když tě ty brouci vynesli z té díry. *Goro se usmál, stoupl si a pomalu se belhal domů.*
--: --
Goro: *Goro se ráno probudil usmál se a řekl.* (Goro) Ty jo můj první den co by Genina. No ještě štěstí že mi sensei řekl kam si mám chodit pro mise. Dnes však půjdu trénovat a odpoledne si vyzvednu svou první misi. *Jen co to dořekl tak vstal oblékl se a šel do kuchyně kde si připravil snídani a jídlo na celý den tedy kromě večeře. Poté šel ještě do svého pokoje kde si vzal opasek na kterém měl dvě pouzdra. V jednom pouzdru měl kunaie a shurikeny a v druhém pouzdru měl drát a pytlík s makibishi. Také si vzal menší batoh přezdívaný žracák a znovu šel do kuchyně kde si připravené jídlo dal do žracáku a poté šel do předsíně kde se obul a vydal se do Doja. Cestou viděl spoustu dětí jak si spolu hrají. Goro se usmál a vzpomněl si na to jak si sním hrával jeho táta. Když Goro dorazil k Doju tak uviděl Iruku.* (Goro) Nazdar Iruko prej si se stal Geninem? Nechtěl by sis trochu zatrénovat? *Když to Iruka uslyšel tak se otočil směrem ke Gorovi a začal se smát.* (Iruka) No tak pojď. *Goro se zasmál a s Irukou si stoupli na proti sobě.* "Už jsem s tebou jednou bojoval a zvládl jsem tě porazit. Jo a teď tě porazím znovu." *Pomyslel si když vtom Iruka začal skládat pečetě a vtom se proti Irukovi Goro rozeběhl. Jen co Iruka poskládal pečetě tak si v ústech vytvořil silný stačený vítr který poslal proti Gorovi. Goro se pokusil vyskočit dostatečně vysoko ale bohužel se mu to nepodařilo a tak ho proud vzduchu odhodil od Iruky cca 5 metrů. Když Goro vstával tak se najednou vedle něj objevil Iruka.* "Sakra to je tak rychlý? To není možné." *Pomyslel si a vtom nechal ze svých rukávu vyletět dva oblaky svých brouků jenž narazili do Iruky a odrazili ho cca 1 metr dozadu. Díky tomu si Goro stoupl a vtom mu do rukávu vlétly jeho brouci.* (Iruka) Sakra ti tvoji otravní brouci no nevadí porazím tě i když je budeš používat. (Goro) Tak se ukaž. Mé brouky jsem nechtěl používat ale kdybych použil svou elementární techniku tak bych tě mohl porazit moc rychle a to se mi nechce. Radši se zlepším v užívání brouků. *Jen co to dořekl tak hodil po Irukovi pět kunaiů a poté se proti němu rozeběhl. Iruka si vyndal svůj kunai odrazil všechny kunaie. Když byl Goro dost blízko u Iruky tak se napřáhl a svou pravou ruku poslal proti Irukovýmu obličeji. Iruka se vyhl a vtom s Gorového pravého rukávu vylétl oblak brouku kteří se změnili na Goru díky technice Mushi Bushin no Jutsu. Iruka neměl šanci ničeho si všimnout a tak začal na Goru útočit. Nejdříve svou pravou pěstí, poté svou levou nohou a nakonec pravým kolenem. Pravý Goro se jen tak tak vyhýbal.* "Sakra ten Iruka je dost rychlej ale to nevadí protože ho dostanu." *Pomyslel si Goro a když uznal za vhodné tak vyskočil a oběma nohama kopl do Iruky. Iruka spadl na zem společně s Gorou. Goro poté přikrčil své nohy, ruce si dal za hlavu a prudce se vyšvihl. Mezi tím se Iruka zvedal ze země ale jak se Goro vyšvihl tak srazil Iruku zpět na zem.* (Goro) Hele bejt tebou tak se zlepším v Taijutsu. *Jen co to Goro dořekl tak začal skládat pečetě pro Kawarimi no Jutsu. Když si Iruka stoupl tak se naštval a poasla svou pravou nohu proti Gorovýmu obličeji. V tu chvíli se Goro díky Kawarimi no Jutsu prohodil se svým hmyzím klonem. Když Iruka kopl do klonu tak se klon proměnil v brouky kteří se vrhli na Iruku a začali mu letat kolem obličeje tak aby Iruka nic neviděl. Iruka se naštval a začal skládat pečetě ale než mohl složit byť jen jednu pečeť tak mu pravý Goro přiložil ke krku svůj kunai.* (Goro) Znovu si prohrál. No jak jde vidět tak podceňovaný klan Fuku je dost silný. Co si otom myslíš? *Jen co to Goro dořekl tak pustil Iruku a nechal svůj hmyz aby mu vlétl znovu do rukávu. Poté se Iruka prudce otočil a podkopl Gorovi nohy takže Goro spadl na zem. Poté si Iruka klekl na Gorovu hruď a začal skládat pečetě.* "Sakra ani tenhle jeho pokus mu nemůže vyjít." *Pomyslel si Goro a vtom nechal vyletět svůj hmyz ze svých rukávů a nohavic. Hmyz jenž vyletěl z nohavic tak vlétl mezi Gorovu a Irukovu hlavu. Tento hmyz se seřadil vedle sebe tak že to vypadalo jako by měl před sebou Goro nějaký broučí štít. Brouci jenž vyletěli z nohavic tak se zformovali na Gora díky Mushi Bushin no Jutsu. Když Iruka vyskládal pečetě tak ve svých ústech vytvořil prudký proud vzduchu který poslal proti Gorovíu štítu. Gorovi brouky vzduch hodil na Gora a než Iruka stačil cokoli udělat tak do Iruky strčil Gorův hmyzí klon. Iruka spadl na zem a v tu chvíli si na Iruku klekl Hmyzí klon takže se teď Iruka nemohl hnout. Iruka mohl hybat jen rukama a nohama ale než stačil Iruka vyskládat pečetě tak si pravý Goro stoupl sebral ze země svůj kunai a rychle šel k Irukovi a dal mu ostří kunaie ke krku.* (Goro) Sakra zase jsi prohrál. Jo a jen tak mezi námi si mi zabil dost mých brouků. "Sakra i když jsem měl před obličejem štít ze svých brouků tak jsem ucítil sílu jeho techniky. No hlavně na mě spadli brouci takže ráno budu mít nejspíše dost modřinek. No možná se mi na obličeji utvoří i velká modřina. Ach jo to je otrava." *Jen co to Goro dořekl tak si stoupl uklidil si kunai a začal se smát. V tu chvíli se Gorův hmyzí klon rozpadl na brouky jenž Irukovi začali žrát chakru.* (Iruka) Sakra ať toho ti tvoji brouci nechají. *Iruka se začal převalovat a doufal že zabije všechny brouky. Vtom se Goro začal smát a jeho brouci vzlétli a vlétli do Gorových rukávů.* (Goro) To máš za to že jsi nebojoval fér. Příště mě nech odskočit a poté můžeme začít nový souboj. *Jen co to Goro dořekl tak se zasmál a šel si vyzvednout svou první misi.*
---: ---
Abito: *Kráčel jsem po cestě k Doju spolu se svým učitelem, který mi dnes přislíbil naučení nové techniky* Moc děkuju, že to pro mě děláte, mistře, vážím si toho. *Mistr byl jako vždy v takových chvílích zamlklý a jen s úsměvem přikývl. Na každý pád jsme došli dovnitř a on začal s přednáškou ohledně KAWARIMI NO JUTSU, kterou jsem si samozřejmě se zaujetím poslechl a celou dobu přikyvoval* "Tohle bude zřejmě největší výzva ze všech..." *Na učitelův popud si připravím jako náhradu špalek dřeva, který on našel někde venku a hlavně se snažím připravit psychicky na náročný trénink* "Tahle technika je kombinací taijutsu a genjutsu, téměř bych řekl ve vyváženém poměru, zrovna ani na jedno z toho se příliš nespecializuji, ale přesto by mi to snad mělo jít." *Učitel si připravil shurikeny, já zase dřevo, které plánuji použít jako náhradu. Ale abych mu to trochu ztížil, vytvořím si pár klonů pomocí Bunshin no Jutsu. Očividně ho to nejprve trochu zaskočí, ale pak nad tím jen zakroutí hlavou a téměř okamžitě hodí shurikeny, každí aby trefil jak mě, tak moje tři klony. Jenomže já v tu chvíli co nejrychleji udělám pečetě Tygra, Prasete, Vola, Psa a nakonec Hada, nahradím své tělo dřevem a uskočím za jeden ze sloupů. Jenomže při svém úniku trochu zakolísám a jak dlouhý tak široký se povalím na zem. Přesto, jak vidím, techniku jsem provedl úspěšně a dřevo se zapíchnutým shurikenem padlo na zem* Jo! *zakřičím a s radostí se podívám na mistra, který uznale pokýve hlavou* To přistání ještě doladím, ale jinak mi to šlo, ne? *pomůže mi na nohy a já si opráším šaty, celý vysmátý z úspěchu* "Začínám být každou technikou lepší a lepší... myslel jsem, že to zase dám až na poněkolikáté, ale ani náhodou, hned napoprvé!"
--: --
Tadashi: *Jen co Kenta dořekl to co chtěl tak Tadashi zapečetil své loutky do svitku a když Kenta odešel tak se Saku usmál a vedle své hlavy si vytvořil z černé oceli menší kunai. Tento kunai poslal do stromu. Když se zabodl tak se Tadashi začal smát. Nechal kunai z černé oceli zmizet a pomyslel si.* "Jo kdo ovládá takovéhle techniky že? Nejspíše jsem se neměl učit loutkařením. Ne loutkaření je celkem zábava a kdyby se náhodou objevil shinobi, který by mi zničil všechny loutky tak teprve potom já použiji své Kekei Genkai a nebo své klanové techniky." *Pomyslel si a poté šel domů.*
Kenta: Co? Ty by jsi se chtěl stát policistou? No hele jsi mladý na to aby jsi se rozhodl co budeš dělat do konce života. Podle mě by jsi měl počkat tak nějak do 18 let a poté by jsi se mohl rozhodnout co budeš dělat za povolání. Když se staneš policistou tak by bylo divné zabíjet výtržníky. No mohl by jsi být i disciplinárně stíhán a možná by jsi se mohl stát i jedním se zločinců. No čím mladší budeš tím nerozhodnější tím váhavější bude tvé jednání a to jako policista nesmíš dopustit. Možná se jednou dostaneš do jednotky Anbu. Možná jednou budeš nejlepším policistou v naší vesnici. Možná se staneš Hokagem no uvidíš. *Jen co to dořekl tak si stoupl a odešel domů.*
Tadashi: *Usmál se když mu Kenta řekl o Kekei Genkai.* Jo to vím že je to mé Kekei Genkai. Nikdy jsem neslyšel o někom kdo by uměl podobné věci co já. No a chtěl bych se tě zeptat. Přemýšlím o tom že bych se dal na dráhu policisty. Myslím si že bych byl celkem dobrý policista a hlavně by mě to možná i mohlo bavit a myslím si že dopadat zločince by pro mě mohlo být lepší a možná i záživnější než chodit na normální mise. No chtěl jsem si s tebou otom pokecat. *Jen co to dořekl tak zrušil své Kugutsu no Jutsu takže byl Kenta volný.*
Kenta: No nečekal jsem že se zrovna ty staneš Loutkařem ale proč ne. No pamatuješ si na ten kov co se ti tenkrát objevil na krku? Je to Kekei Genkai. Kecal jsem otom se svým známým. *Poté se Kenta začal zmenšovat a když se zmenšil na svou normální podobu tak byl celý obvázaný chakrovými vlákny.* Hele Tadashi pusť mě pro dnešek by jsme si mohli dát voraz. Jo splň dvě mise typu C a poté spolu půjdeme na misi typu B a bude sranda.
Tadashi: Jo no, jsou to jen tři malé senbony. To by ti nic moc neudělalo i kdybys měl normální velikost. *Tadashi to dořekl když Kenta spadl na zem. Tadashi se podíval na zem kde ležela Karasu.* Hele naštěstí jsi mou loutku nerozbil. Ale teď jsi prohrál. Ležíš na zemi a teď kdybys byl můj nepřítel tak bych tě mohl zabít. *Jen co to dořekl tak pravou rukou udělal pár pohybů, udělal pár pohybů prstů a vtom se Karasu oddělili ruce, nohy, hlava a vtom se z konců vytasili zápěstní nože. Ruce a nohy Tadashi díky několika pohyby prstů otočil o 180 stupňů a poté je poslal proti Kentovi. Tadashi nechal za bodat ruce, nohy a hlava na zem vedle Kenty. Poté prsty na své levé ruce udělal pár pohybů a vtom se Shoyū-sha zaměřila na hlavu Kenty. Tadashi poslal svou Shoyū-sha k hlavě Kenty. Když byla loutka u Kenty tak Tadashi svou levou rukou udělal několik pohybů a v tom se loutka napřáhla vytáhla svůj zápěstní nůž a přiložil jej Kentovi ke krku.* Kento kamaráde prohrál jsi. Přiznej že jsi prohrál.
Kenta: *Kenta se usmál když mu kolem nohou začal kroužit Shoyū-sha. Kenta chtěl něco udělat ale v tom si všiml že proti němu letí Karasu.* \"Počkat schválně co udělá s touhle loutkou?\" *Kenta se soustředil více na Karasu a úplně zapomněl na Shoyū-sha. Když se Karasu rozpřáhla a poté praštila Kentu do nosu. V tom se Kenta začal smát a poté řekl.* Tadashi co to má bejt? Tohle nebylo ani polechtání. *Jen co to dořekl tak se mu do nosu zabodli tři senbony.* Au nech toho tohle je přeci jen jako by mě píchla vosa. *Jen co to dořekl tak se napřáhl a svou pravou rukou odhodil Karasu. Poté chtěl přijít o trochu blíže k Tadashimu, jenže měl svázané nohy a poté spadl na zem.*
Tadashi: "Sakra poznal to." *Pomyslel si když Kenta vyskočil. Když poté Kenta svými kunaii odrazil útok Karasu tak se usmál a přitáhl si končetiny k sobě a přichytil je na Karasu. Jen co se Kenta začal zvětšovat tak Tadashi prudce škubl svou levou rukou a přitáhl si svou Shoyū-sha. Když se Kenta zvětšil tak Tadashi i se svými loutkami seskočil ze stromu před Kentu a svou poslal Shoyū-sha aby začala kroužit kolem Kentových nohou a díky tomu Tadashi mohl svými chakrovými vlákny svázat Kentovi obě nohy k sobě. Zároveň s tím poslal Karasu ke Kentově hlavě. Když byla Karasu dost blízko tak Tadashi zahýbal prsty své pravé ruky. Karasu se napřáhla a poté praštila Kentu do Nosu. Když Karasu praštila Kentu do nosu tak Tadashi pohl ukazováčkem u pravé ruky a Karasu ze svých kloubů vytáhla své tři senbony.*
Kenta: *Když Kenta uviděl že se Tadashi trochu vznáší tak se zamračil ale když se k němu Tadashi začal rychle pohybovat tak počkal až bude dost blízko. Když byl Tadashi dost blízko tak Kenta vyskočil do vzduchu, čímž se Tadashimu vyhl. Poté periférním viděním zpozoroval že se k němu blíží pět věcí.* "Sakra co to je?" *Kenta se otočil k těm věcem, vzal si pět kunaiů a hodil je po těch objektech.* "Sakra tak Tadashi se naučil nějaké nové věci. No něco zkusím." *Pomyslel si složil pečeť a použil CHOU BAIKA NO JUTSU. Kentovo tělo se zvětšilo a on sám byl velký jako dvoupodlažní dům.* "Neboj se Tadashi budu tě šetřit."
Tadashi: *Tadashi byl celkem nedočkavý protože nevěděl kolik je hodin a už chtěl s Kentou bojovat a tak když konečně uviděl jak se Kenta blíží, tak se usmál. Tadashi se chtěl zasmát nahlas ale nechtěl se prozradit a tak byl s ticha. Když Kenta začal mluvit na Shoyū-sha tak se Tadashi zaradoval, protože to nevipadalo že Kenta poznal nějaký rozdíl. Tadashi slyšel pár slov s toho co Kenta řekl ale hned jak Kenta odskočil tak věděl že už souboj začíná. Tadashi zahýbal prsty své levé ruky a Shoyū-sha se nadzvedla nad zem a poté se rychle vznášela ke Kentovi. Když byla loutka dost blízko tak Tadashi znovu zahýbal prsty a Shoyū-sha se napřáhla a poté zaútočila na Kentův hrudník svou pěstí. Poté Tadashi zahýbal prsty své pravé ruky z Karasu se uvolnili ruce, nohy a hlavy. Tadashi vysunul z hlavy, nohou a rukou zápěstní nože a poté je poslal proti Kentovi.*
Kenta: "Dlouho jsem se s Tadashim neviděl a ještě jsem mu neměl čas pogratulovat za složení chuuninské zkoušky." *Pomyslel si Kenta a podíval se na hodinky.* "Sakra mám nejvyšší čas abych se sešel z Tadashim." *Kenta se pousmál, převlékl se a šel směrem k Doju. Když přišel do Doja a viděl že Tadashi už tam stojí tak k němu přišel a řekl.* Hele promiň že mám zpoždění, Doufám že tu nečekáš nějak dlouho. Tak jo hele začneme s tréninkem. No vlastně to bude jen menší souboj nic hrozného takže se neboj s modřinama domů nepůjdeš. *Jen co to dořekl tak se zasmál. Poté od Tadashiho odskočil. Kenta sice Tadashiho znal celkem dobře ale nevšiml že nemluví na Tadashiho ale na loutku. Když byl Kenta od Tadashiho tak se pousmál a poté řekl.* Tak jo Tadashi tak se ukaž!
Tadashi: *Tadashi byl dohodnutý s Kentou že se sejdou v Doju a tam budou trénovat.* "Kenta vlastně ještě neví že jsem se stal loutkařem. Jo bude to zajímavé. Nejvíce mě zajímá jak mě půjde trénink s Ninjou. Zatím jsem loutky použil proti praseti. No nebylo to špatné ale souboj proti ninjovi, zvláště proti Jouninovi může být velmi zajímavý. Hlavně protože mám dvě loutky." *Pomyslel si a k Doju dorazil o hodinu dříve než bylo dohodnuté. Když Tadashi dorazil k Doju tak se rozhlédl, usmál se a poté vytáhl svitek ze, kterého pomocí Kuchiyose Tobidougu odpečetil své loutky Shoyū-sha a Karasu.* "Sakra celkem se mi ty loutky povedly. Tak jo teď se i s Karasu schovám a pomocí svých chakrových vláken budu ovládat Shoyū-sha." *Pomyslel si a svou Shoyū-sha nechal před Dojem a s Karasu se schoval za jeden strom. Poté ze své levé ruky vyslal Chakrová vlákna a přichytil je na Shoyū-sha před Dojem. Ze své pravé ruky vyslal Chakrová vlákna a přichytil je na Karasu.* "Tak jo a ted jen musím počkat až přijde Kenta."
--: --
Tadashi: Kento já sám nevím co jsem měl na krku. No dobrá tak já stím dojdu za Hokage. Poté pustil Kentu, který odešel a Tadashi si s chlapem vrátili oblečení a převlékli se. Poté šel Tadashi domů kde se snažil aby se ta ocel co měl na krku opět ukázala. Tadashi se na ni soustředil a najednou se ukázala na Tadashiho pravé dlani.* "Sakra to vypadá divně, je to celkem těžké a studí to." *Poté se Tadashi soustředil na to aby ocel zmizela a ona opravdu zmizela.* "No bere to méně chakry než mé Kagemane ale celkem se toho bojím, nevím co to je. Poslechnu Kentu a půjdu za Hokage aby se na to podívala a řekla mi o to má být. No ale co když mě Hokage zavře do nemocnice nebo do nějaké laboratoře? Měl bych to tajit? No ale už otom ví Kenta a možná to někomu řekne. Možná mi to neubližuje a možná mi to ubližuje aniž bych to cítil." *Pomyslel si a poté se pomalu vydal za Hokage.*
Kenta: *Kenta se usmál když vyslechl Tadashiho. Mezitím se Kentův klon otočil k Tadashimu čelem a vtom si všiml že se mu na krku tvoří jakoby černá věc, rychle se zrušil a pravý Kenta zjistil vše co viděl jeho Kage Bunshin.* "Sakra co to na tom krku má? Má tam nějakou vyrážku? Ne předtím nic takového na krku neměl. Najednou Kenta ucítil jak Tadashi táhne kunai dopředu. Nakonec si jen všiml že je chycen v Tadashiho stínu.* Tadashi co to bylo za černou věc na tvém krku? Dyž tak běž k doktorům nebo víš co, radši si zajdi za Hokage a řekni ji otom. Ona už bude vědět co to je. No vyhrál jsi a trénink pro dnešek končí. *Jen co Tadashi pustí Kentu tak Kenta zruší svého prvního Kage Bunshina a poté půjde k sobě domů a bude přemýšlet otom co to měl Tadashi na krku.*
Tadashi: "Super chytl jsem ho." *Pomyslel si a u se chtěl radovat když vtom ucítil na svém hrdle kunai a slyšel Kentu.* "Sakra tak tohle se mi moc nepovedlo." No Kento po pravdě jsem čekal že mi to projde. Nečekal jsem že ho chytneš a budeš mít dost času vytvořit další klon a sám se schovat. No ale jsem rád že jsem tě tímhle trikem oblbnul. *Jen co to Tadashi dořekl tak zjistil že se mu ztrácí více chakry než by se mu mělo ztrácet, když používá Kagemane no Jutsu. Najednou ucítil že se mu na krku tvoří něco studeného a těžkého. No bylo to malé a bylo to jen na místě kde měl Tadashi čepel na krku.* "Sakra co to je? Celkem to i studí jako nějaký kov." *Pomyslel si a svou pravou rukou si sáhl na místo kde ho to studilo.* "Sakra co to je? Co to mám na krku? Proč to tam mám." *Tadashi na to trochu zaklepal a zjistil že je to pevné trochu pohl hlavou tak aby se případně trochu řízl do krku ale netekla žádná krev a nezdálo se že by se kunai zakousl do oceli jenž měl Tadashi na krku. Poté Tadashi rychle zrušil své Kagemane no jutsu a trochu více se opřel krkem do kunaie tak aby se trochu odtáhl od Kenty. Poté Tadashi uskočil do levé strany. Jakýkoli člověk by si prořízl hrdlo ale jelikož měl Tadashi na krku tu ocel tak se toho ani nebál a nic se mu nestalo poté Tadashi cítil jak ocel z jeho krku mizí. Tadashi se prudce otočil, složil pečeť a Tadashiho stín rychle vystřelil a chytl Kentu.* "Super chytl jsem ho." *Pomyslel si a poté Tadashi svou pravou ruku si dal ke krku. Kenta opakoval pohyby a tak měl u svého krku svůj kunai.* Tak co prohrál jsi?
Kenta: *Když Tadashi odešel tak se Kenta usmál vzal jeden svitek, který měl v kapse a dal ho do Doja. Poté se šel schovat do koruny nejvyššího stromu, z kterého uvidí na celé Dojo.* "Schválně co Tadashi vymyslí. Celkem mě zajímá jak příjde. No nejspíše se schová do stromu a bude přemýšlet jak se dostat do Doja." *Pomyslel si Kenta když vtom uviděl chlapce jenž vypadal stejně jako Tadashi a šel po cesté do Doja.* "Co že? To snad ani není on ne? No kolik lidí má modré vlasy a nosí stejné oblečení co on?" *Kenta byl překvapený ale stále nechtěl věřit tomu že by byl Tadashi tak hloupý aby šel po cestě kde by ho mohl každý napadnout a on byl nechráněny.* "Sice šel do Doja ale to může být náhoda. Jo je možné že v Konoze žije kluk co vypadá stejně jako Tadashi a šel si za trénovat. Ne to je Tadashi." *Pomyslel si když viděl jak chlapec vyskočil na větev stromů a pokračoval po praporkách.* "Sakra tak on opravdu šel takhle přímo. To je ale blb." *Pomyslel si Kenta a vydal se za chlapcem. Seskočil ze stromu a běžel za dojo. Poté vyskočil na strom a běžel za chlapcem.* "Sakra proč ale nehází kunaie do terčů? Že by je neviděl? Možná mě chce zmást? Ne vidím jeho stopy to nemůže z falšovat." *Pomyslel si když vtom dohnal chlapce.* "Tak jo trochu tě potrestáme Tadashi." *Pomyslel si Kenta a když byl dost blízko tak se napřáhl.* BUBUN BAIKA NO JUTSU *Jen co to dořekl tak poslal svou pravou ruku, která se mu zvětšila a natáhla tak aby mohl chytit chlapce. Jen co ho chytl tak seskočil na zem a řekl.* Tadashi ty hlupáku co sis o sobě myslel? *Jen co to dořekl tak se chlapec začal smát a řekl že on není Tadashi. Kenta chlapce pustil a chlapec se otočil ke Kentovi tváří v tvář.* "Sakra oni mají jen stejné vlasy a oblečení." Proč jsi šel do Doja, proč jsi vyskočil ze zadního okna a proč jsi běžel po praporcích? *Chlapec Kentovi vše vysvětlil a vtom se Kenta zasmál poté složil pečeť, vytvořil Kage Bunshin, který si stoupl před chlapce a pravý Kenta se šel rychle schovat do koruny stromu. Po nějaké chvíli dorazil Tadashi, seskočil ze stromu a chytl Kage Bunshin do svého stínu. Poté Kenta slezl ze stromu a pomocí SHUNSHIN NO JUTSU se dostal za Tadashiho vzal si kunai a přiložil mu ho ke krku.* Tadashi tohle nebyl vůbec špatný tah ale přece sis nemyslel že bych se nechal tak snadno chytit že ne?
Tadashi: *Tadashi si vyslechl vše co Kenta řekl a poté se vydal po cestě.* "No nemohu se vrátit po téhle cestě to je hloupost. Takže se musím k doju přiblížit od lesa takže zezadu což by mohlo být i lepší. No ale zase Kenta bude čekat že přiběhnu zezadu takže to tam bude hlídat ale také si může myslet že sem si vědom toho že bude spíše hlídat zadní stranu a tak začne hlídat přední stranu doja. Jo a nebo a to je horší tak si právě teď hledá místo z kterého uvidí na celé dojo." *Tadashi přemýšlel jak by mohl překvapit Kentu když vtom uviděl svého bývalého spolužáka.* "To by mohlo vyjít. On má stejné vlasy a je stejně vysoký jako jí." *Pomyslel si a poté svého spolužáka zastavil a požádal ho aby šel do Doja předním vchodem a poté vylezl zadním oknem z doja a běžel do lesa podél modrých praporků. Tadashiho bývalý spolužák nejdříve odmítl ale když mu Tadashi nabídl že mu dá 40 Ryo tak klučina souhlasil a dokonce souhlasil i s tím že si s Tadashim vymění oblečení. Když byly oba chlapci převlečení tak Tadashi požádal chlapce aby tady počkal dvě minuty a poté že se má vydat po cestě do Doja a udělat to na čem se dohodli. Chlapec souhlasil a tak Tadashi vyskočil na strom a skákal z větve na větev a takhle se oklikou dostal až k doju. Tadashi se krčil v koruně stromu a díval se na Dojo a přitom hledal Kentu.* "Sakra kam se ten Kenta schoval? Sakra schoval se hodně dobře, no je to přece jen Jounin a tak se to dá čekat. Také doufám že si mě Kenta nevšiml a doufám že mi skočí na tenhle trik. Kdyby to byla mise tak má označení B a byly by jsme na ni alespoň dva. Teda doufám že by jsme na to byly alespoň dva." *Pomyslel si když vtom se podíval na cestu a uviděl chlapce, který má jeho oblečení a jde směrem k Doju.* "Dobře zatím to jde dobře. Sakra co když Kenta zaútočí ze svého úkrytu? No pokud to udělá tak musím zasáhnout. No doufám že tohle Kenta neudělá." *Pomyslel si když vtom uviděl jak chlapec vchází do Doja a po chvíli Tadashi vidí jak chlapec skáče na větev stromu za Dojem a skáče pryč od Doja. Tadashi ještě chvíli čeká ve svém úkrytu a když chce seskočit z koruny stromu a vydat se k doju tak vidí jak Kenta běží do lesa.* "Super chytl se." *Pomslel si, seskočil ze stromu, jen co dopadl tak se rozeběhl k doju. Vyndal si dva kunaie a do Doja skočil bočním oknem. Jen co dopadl na zem tak se rozhlédl spatřil svitek, vzal ho, a ze svého pouzdra si vyndal jeden svitek do kterého pomocí Kuchiyose Tobidougu zapečetil svitek, který právě ukradl. Poté si svůj svitek uklidil a rozeběhl se k zednímu oknu u doja. Vyskočil tímto oknem a začal skákat z jedné větve na druhou. Levou i pravou rukou si vzal pět shurikenů a dával rozhlížel se po terčích. Najednou si všiml jednoho terče a hodil do něj pět shurikenů svou levou rukou. Shurikeny se zabodli do středu terče. Tadashi takhle pokračoval a házel shurikeny do terčů když vtom se zastavil protože uslyšel hlas svého spolužáka. Když se Tadashi zastavil tak se rozhlédl a poté uviděl Kentu jak stojí a předním je Tadashiho kamarád.* "Takže ho Kenta dohnal." *Tadashi se usmál, seskočil ze stromu a poté rychle utíkal ke Kentovi přičemž složil pečeť když byl od Kenty 6 metrů tak se zastavil a Tadashiho stín rychle vystřelil a hnal se ke Kentovi.*
Kenta: *Když přišli k Doju tak vyslechl Tadashi ho otázku a poté složil pečeť a vytvořil jeden Kage Bunshin. Kentův klon se rozeběhl do lesa, kde rozmístil papírové terče mezi tím pravý Kenta řekl Tadashimu.* Tak jo uděláme menší simulaci. V doju na zemi bude položený svitek, který ty budeš muset ukrást a poté se vydáš do lesa a musíš se trefit do terčů které můj klon rozmístil. Budeš sledovat terče zelené praporky, které též rozmisťuje můj klon. Ty zelené praporky značí tvou cestu do Akademiie. Budeš je sledovat a já tě budu pronásledovat. Samozřejmě já vím kudy poběžíš ale neboj se já poběžím za tebou. Když tě doženu tak spolu budeme bojovat a ty nesmíš ztratit svitek. Až se dostaneš k Akademii tak až tam mi můžeš dát svitek. Jasné? Tak jo teď běž jdi po téhle cestě asi půl kilometrů poté se otoč a vrať se a ukradni z Doja svitek.
Tadashi: "Takže bude trénink no to bude otrava." *Pomyslel si a sáhl do pouzdra na ninja vybavení a nahmatal kunaie, shurikeny. Poté si sáhl do druhého pouzdra a tam nahmatal dva svitky.* "Super takže já jsem připravený. No minule jsem mu musel vzít rolničku co to bude dneska? Možná to bude stejné. No uvidím, nebudu se ptát, sice nemám rád překvapení ale nechám se překvapit." *Pomyslel si a poté řekl.* Tak můžeme jít. *Jen co to dořekl tak se Kenta vydal směrem k doju a Tadashi vyšel ven, zavřel za sebou dveře a zamkl je. Poté doběhl Kentu. Když dorazili do Akademie tak se Tadashi usmál a řekl.* Tak jo Kento co tady budeme trénovat?
Kenta: *Dnes měl v plánu trénovat a poté si vzpomněl na Tadashiho.* "Sakra jsem jeho sensei a trénoval jsem sním jen jednou. No měl bych se polepšit a hlavně bych z něj měl udělat pořádného ninju tak aby jsme mohli chodit na mise jako tým. No jdu ho najít a půjdeme trénovat nejlépe do Doja." *Pomyslel si vstal z křesla a šel se obléknout na ven. Jen co se oblékl tak se šel obout a poté vyrazil za Tadashim. Po nějaké domě dorazil k jeho domu zaklepal na dveře a čekal.* "Snad je doma." *Pomyslel si a zaklepal ještě jednou když v tom mu Tadashi otevřel.* "Tak takhle to je on se tady flákal a nečekal svého mistra." *Pomyslel si usmál se a poté řekl.* Právě proto že jsi mě tu nečekal tak jsem přišel. Oblékni se a jdeme trénovat do Doja. *Kenta počkal až bude Tadashi připraven a poté šel do Doja.*
Tadashi: *Tadashi byl doma, seděl na svém křesle a četl si v knize, kterou získal při minulé misi když v tom u něj někdo zaklepal na dveře.* "Sakra kdo to otravuje? Dejte mi pokoj." *Pomyslel si stoupl si a šel otevřít dveře.* "Kdo by to mohl být? Třeba mi jdou dát další misi nebo mi jdou dát nějaké ocenění za splnění misí." *Pomyslel si a poté se zasmál.* "Spíše mi jdou dát nějakou misi." *Když došel ke dveřím tak je otevřel a řekl.* Ahoj tak tebe bych tady nečekal. Pojď dál jestli chceš.*
--: --
Tadashi a Kenta: *Když byl Tadashi dost blízko u Kenty tak Kenta vyskočil otočil se a poslal svůj kop k Tadashimu. Tadashi se rychle skrčil složil pečeť a poslal svůj stín na místo kam má dopadnout Kenta. Tadashi byl celkem nervózní ale po několika vteřinách Kenta spadl na zem a chytl se do stínu. Tadashi se zasmál. Stoupl si a šel k rolničce. Kenta kopíroval Tadashiho pohyby takže se oba přibližovali k sobě. Když byl Tadashi u rolničky tak se ohnul a sebral ze země rolničku. Poté se narovnal a před Kentou zacinkal rolničkou. Kenta se zasmál a poté řekl.* (Kenta) Vyhrál jsi už vím jak s tebou budu trénovat. Dneska si dáme pauzu a zítra si půjdeme vyzvednout misi typu D. *Tadashi se zasmál zrušil své Kagemane no jutsu a dal Kentovi rolničku poté se sním rozloučil a šel domů kde se osprchoval vzal si svou knihu a šel si číst. Mezi tím Kenta také došel domů a tam si začal zapisovat své poznatky a zároveň znovu přemýšlel nad tím co všechno zjistil.*
Kenta: *Když Kenta praštil Tadashiho do břicha a ten odletěl cca dva metry tak se pousmál a čekal na to co Tadashi udělá. Když se Tadashi rozeběhl k rolničce tak se Kenta otočil směrem k rolničce a Kenta použil SHUNSHIN NO JUTSU. Když se Kenta dostal k rolničce tak se otočil k Tadashimu, který hodil své shurikeny. Kenji si rychle vytáhl svůj kunai a odrazil všechny shurikeny. Až se Tadashi dostane dost blízko ke Kentovi tak Kenta vyskočí a z otočky kopne Tadashiho do hlavy. (Konoha Senpu)
Tadashi: "Sakra je dost rychlý. Dost rychle dopadl a uskočil před mým stínem. Měl bych zrychlit co nejvíce svůj stín." *Pomyslel si když vtom pomocí periferního vidění viděl že Kenta je vedle něj a svou nohou chce podkopnout Tadashiho nohy. Poté Tadashi vyskočil a vtom dostal velkou pecku do břicha. Tadashi od Kenjiho odletěl cca dva metry od Kenjiho. Tadashi se poté koukal po zemi jestli neuvidí tu rolničku. Po nějaké době si jí všiml vzal si do každé ruky pět kunaiů a poté se rozeběhl k rolničce.* "Tak jo musím ji rychle vzít protože Kenta je na mě moc silnej. Jí sám proti němu nemám žádnou šanci ale když se mi podaří vzít tu rolničku tak to bude paráda a já Genin vyhraju nad Jouninem co mi má dělat senseie." *Tadashi se pousmál a hodil shurieny na Kentu.*
Kenta: *Kenta se usmál když po něm Tadashi hodil kunai. Kenta si rychle vytáhl svůj kunai a hodil ho po kunaii od Tadashiho. Oba kunaie se srazili a spadli na zem. Poté Kenta vyskočil do vzduchu aby se vyhl deseti kunaiům které letěli po Kentovi.* "Dobře takže nehází moc špatně a takže sním mohu trénovat jen rychlost a větší přesnost. Teď zjistíme jak je na tom s....." *Kenji nestačil domyslet větu když se koukl na Tadashiho a viděl jak se pohybuje Tadashiho stín. Kenji se usmál, dopadl na zem a poté rychle uskočil na levou stranu o chvíli dříve než stín mohl chytnout Kentu. Když Kenta znovu dopadl na zem tak použil SHUNSHIN NO JUTSU aby se dostal k Tadashimu a když byl u Tadashiho tak se Kenta rychle otočil a svou pravou nohou pod kopl Tadashiho nohy. Kdyby Tadashi stačil vyskočit tak ho Kenta praští svou levou rukou do břicha a Tadashi odletí cca dva metry od Kenty.*
Tadashi: *Tadashi byl překvapen když uslyšel o tom jak bude probíhat trénink.* "Sakra takže já budu muset bojovat dvě hodiny s Jouninem? Sakra za dvě hodiny mě umlátí k smrti." *Pomyslel si když vtom uslyšel o rolničce.* "Super takže já mu musím sebrat do dvou hodin rolničku to bude něco jiného než na Akademii." *Pomyslel si a když Kenji vyhodil rolničku do vzduchu tak se Tadashi pousmál a řekl.* Tak teda jdeme na to Kenji. *Jen co to dořekl tak si vzal do pravé ruky kunai a hodil ho po Kenjim. Poté si vzal do pravé i do levé ruky pět shurikenů a znovu je hodil po Kenjim. Poté si Tadyshi klekl a složil pečeť pro Kagemene no jutsu a vtu chvíli se Tadashiho stín pohyboval ke Kenjimu. Pokud Kenji bude nějak uskakovat nebo se nějak vyhýbat stínu tak stín bude Kenjiho sldovat do vzdálenosti pěti metrů od Tadashiho.*
Kenta: *Kenta se pousmál když si vzal Tadashi dopis a přečetl si jej. Když vyrazili k doju tak Kenta přemýšlel jak moc bude využívat své schopnosti proti Tadashimu. Když došli k doju a Tadashi se zeptal jak ten souboj bude probíhat.* Dobrá no mám tady menší budík který jsem nastavil na dvě hodiny. Teď je dvanáct hodin takže dvě hodiny budeme bojovat. No možná budeme trénovat méně a to jen tehdy když vezmeš od tuhle rolničku. *Jen co to dořekl tak vyndal rolničku, kterou měl v kapse a vyhodil ji do vzduchu.* Vezmi si ji Tadashi.
Tadashi: *Tadashi si vzal od Kenty dopis a poté jej otevřel a přečetl si v něm že opravdu dostal seseie. Byla tam i Kenty fotka.* "Dobrá takže on bude opravdu můj sensei. No dobrá takže půjdeme trénovat." *Pomyslel si a řekl.* Dobře tak jdeme, dej mi chvíli abych si vzal katanu a poté můžeme jít. *Tadashi šel ke skříni, otevřel dveře od ní a vzal si svou katanu v pouzdře a dal si ji na záda. Poté šel z Kentou k Doju. Když dorazili k doju tak si Tadashi stoupl na proti Kentovi.* Dobrá tak mi řekni jak chceš aby ten náš tréninkový souboj probíhal.
Kenta: *Kenta se zasmál a poté Tadashimu dal dopis, který dostal od Hokage.* Tadashi nejsi hlupák a proto mi Hokage pro tebe dala tento dopis. Nevím a nezajímá mě to ale ty jsi to přečti. Nejspíše tam bude napsáno to co jsem ti řekl. No jsem Jounin a ty jsi Genin. V týmu budeme jen my dva a až se staneš dost silným a zkušeným tak tě pošlu na Chuuninskou zkoušku. Takže se snaž co nejvíce. No dneska si dáme trénink a poté půjdeme do doja a tam budeme trénovat tvé schopnosti. Takže bych byl rád aby jsme šli co nejdříve a aby jsme to měli už za sebou. Jo dneska bude trénink jen na to abych zjistil jaké máš schopnosti a já se doma připravím a vymyslím jak ti pomoc s tréninkem.
Tadashi: "Co že můj sensei? Já mám dostat senseie? No to je vlastně logické, přece jen musím se od někoho učit. Každý se musí od někoho učit jak být dobrým ninjou ale myslím si že by mi Hokage dala vědět otom že dostanu senseie a sama by mi jej představila. Dobře možná by mi ho sama nešla představit ale nejspíše by sním poslala i někoho koho znám." *Když se Tadashi dozvěděl kdo je ten chlápek a že je to nějaký Kenta a že je to jeho sensei.* "Sakra jak mám vědět že byl ke mě opravdu přidělen jako můj sensei? Hele Kento jak mám vědět že jsi byl opravdu ke mě přidělen jako můj sensei? Pochop mě nikdy jsem tě neviděl nic o tobě nevím takže jak ti mám věřit? *Jen co to dořekl tak se trochu pousmál a poté čekal co se bude dít.*
Kenta: odkaz » *Kenta byl jounin jenž se stal Jouninem už ve 12 letech. Kenta byl silnější než většina Jouninů ale vyšší hodnosti než Jounin ani nechtěl být. Za svůj život prošel už několika zaměstnáních od vojáka přes policii a teď byl senseiem. Když se vrátil z poslední mise tak šel odevzdat hlášení a vtom mu Hokage-sama dala do ruky spis o Tadashim a řekla mu že ho teď bude trénovat a až se Tadashi stane Chuuninem tak se sestaví tým, který se bude sestávat z Kenty Tadashiho a dalších dvou ninjů. Kenta si přečetl Tadashiho spis, odevzdal ho Hokage a poté si od ní vzal dopis pro Tadashiho. Hokage Kentovi řekla kde Tadashi bydlí a tak se Kenta vydal k Tadashimu domů. Po několika minutách došel ke dveřím Tadashiho domku a když chtěl zaklepat tak se otevřeli dveře a v nich stál Tadashi. Kenta se pousmál a vtom Tadashi spustil svůj výstup.* Já jsem tvůj sensei Kenta. Přiřadila mě k tobě Hokage a tak s tebou budu trénovat a budeme spolu chodit na mise. Teď chci vidět co umíš takže si vezmi zbraně a půjdeme do Doja.*
Tadashi: Tam mělo být Tadashi
Saku: *Tadashi byl doma ve svém houpacím křesle a četl si detektivní knížku, která ho velmi zajímala a zrovna byl v nejlepším čtení když v tom kniha skončila.* "Sakra tady děj vrcholí a zároveň už kniha skončila. Měl bych si koupit pokračování této knížky." *Pomyslel si vyskočil z křesla a rozeběhl se do předsíně ke dveřím, u kterých se zastavil. Vzal si své boty, jenž si obul, otevřel dveře a vtom uviděl jednoho jounina který u něho chtěl klepat na dveře.* "Sakra kdo to je? Co je to za chlápka?" *Pomyslel si Tadashi a usmál se.* Co tady děláte a kdo jste? *Tadashi zpozoroval čelenku na cizincově čele.* "Je z Konohy což je dobře ale co tady chce? Možná mi jde dát mou první misi." *Pomyslel si a své znepokojení dal najevo.*
.......: ...
Agura: *Agura ležel u Dojo a díval se na nebe.* " Co budu dneska dělat. Vypadl sem z domu abych přemýšlel ale nic mě nenapadá." * Povzdechl si.* " No co se dá dělat." * Postavil se a protáhl.* Bunshin no justu * Klon okamžitě po vytvoření zaútočíl na Aguru. Hbitě se vyhnul útoku a operoval útok klon uskočil a držel si odstup. Agura se rozběhl ke klonovy. Naznačil útok pěstí ale když byl dost blízko kopl do břicha a klon se rozplynul.
---: ---
Genri Kanzo: *Chlapec udělal všechny tři znaky za sebou, a tak se naučil jeho první techniku vůbec jménem Bunshin no Jutsu. Nakonec ještě Sensei poděkoval a odešel do sídla svého klanu.*
Matahara Izeshi: Nejprve ti techniku předvedu, musíš mě pořádně sledovat, a pokud budeš postupovat tak, jak jsem ti to ukázal naučíš se ji. Sleduj pozorně, je velmi jednoduchá. Nejprve musíš udělat znak ovce, kterou budeš potřebovat hlavně u Henge no Jutsu. * Hned mu ukáže, jak udělat znak ovce a pokračuje dalším zvířetem.* Dále musíš udělat znak hada, * znak ukáže a pokračuje dál.* a nakonec znak tygra. * Tento znak mu také ukáže, a pokračuje.* Poté musíš všechny tyto tři znaky spojit a uděláš techniku Bunshin no Jutsu. *Techniku mu ukáže celou, a poté nechá chlapce techniku zkusit.*
Genri Kanzo: Ne Sensei, rád se naučím něco jednoduchého na začátek. *Řekl jeho unavený žák Genri.* Jak mám postupovat? * Zeptal se Senseie.*
Matahara Izeshi: Genri, už jsem myslel, že jsi zapomněl a nedorazíš. *Zavolal na Genriho Sensei, který už ho dlouhou dobu očekával.* Chceš se tedy naučit techniku Buunshin no Jutsu, anebo by ses chtěl naučit nějakou jinou techniku? *Zeptal se ho, tentokrát už mnohem blíž jeho Sensei.*
Genri Kanzo: *Když Genri došel k Dojo ( na cestu se musel zeptat,protože tu ještě nebyl), tak byl velmi vyčerpaný, neboť utíkal, aby ještě Senseie stihl a mohl se naučit Buunshin no Jutsu.*
---: ---
Natsumi Yo: *Procházela se vysmátá Skrytou Listovou a říkala si, žeby nebylo od věci, si zatrénovat. Stejně neměla moc co na práci, takže se menší trénink nabízel. Naštěstí věděla o skvělém místu. Tím místem bylo Dojo. Většinou tam nikdo nebýval. Natsumi tam ráda chodila, protože tam byl klid. Byla sice ráda někde mezi lidmi, ale občas to také chtělo menší oddech. Stěny uvnitř doja dřevěné, takže se na ně daly vrhat různé zbraně, které se v nich pak mohly i zaseknout. Zamířila tedy pokojným krokem směrem k doju. Cestou si pozpěvovala jakousi melodii, která ji zrovna napadla. Po chvíli byla na místě. Vešla tedy do doja, rozhlédla se kolem a uviděla nějaké senbony. Říkala si, že by to s nimi mohla zkusit. Dala si tedy nějaké k sobě, aby pro ně nemusela pořád chodit. Nejprve si vytáhla jen jeden senbon. Vevnitř byly už přichystané různé terče a panáci ze slámy. Natsumi ten senbon hodila do terče. Podařilo se jí trefit se skoro do středu.* "Jo, dobrá práce. Náhodou na první pokus to nebylo špatné." *Řekla si a vytáhla další senbony. Jeden do levé ruky a druhý do pravé. Ten z pravé rychle hodila na terč a ten z levé se také pokusila hodit na terč. Byla pravačka, takže hod levou rukou byl zatím doslova příšerný. Senbon terč minul a skončil na zemi.* “Tak jestli s tímhle budu chtít bojovat, tak to bude chtít trochu tréninku.” Zasmála se. Pak si vzala několik dalších senbonů a začala je v běhu házet na panáka ze slámy. Po chvíli takovéhoto házení ten panák vypadal spíše jako ježek. Když jí senbony došli, přišla ta méně záživná část - vytahování z terčů. Kyoko to ale tak nějak nebrala, nevadilo jí, že je teď bude muset všechny vytahat. Byla se sebou celkem spokojená. Všechny ty senbony vrátila svědomitě na své místo a rozhodla se, že zase půjde. S trénováním to nechtěla moc přehánět. Chtěla mít náplň dne trochu vyváženou. Ne jen samý trénink, ale také ne samé flákání. Když už i s tímhle byla hotová, tak z doja odešla, aby se mohla doma navečeřet. Cestou přemýšlela nad tím, jaká zbraň by pro ni mohla být ta pravá. Senbony byly na první ozkoušení celkem fajn. Zkoušela již bojovat i na blízko, ale v tom nebyla zatím tak dobrá. Boj na dálku jí vyhovoval asi více. Říkala si, že když bojuje na dálku, tak má o věcech větší přehled, více času na reakci a promyšlení dalšího tahu. Na druhou stranu ale i boj na blízko určitě má své výhody. Přemýšlení jí celkem zkrátilo cestu. Nadšeně vešla domů a ucítila vůni určitě dobré večeře.*
--: --
Chang: *Rozhodl se že půjde trénovat do Doja. Tentokrát však netrénoval přímo v doju ale venku předním.* "Hm mohl bych trénovat své Taijutsu, znovu použiju karasu bunshin. Tyto klony sice nebudou používat ninjutsu ani genjutsu ale v taijutsu jsou stejně dobří jako já. Vždyť to jsou moje klony." *Pomyslel si a zasmál se své myšlence. Po té se rozhlédl jestli je u Doja sám. Jen co se ujistil že je sám tak se usmál utvořil pečetě a použil Karasu Bunshin no Jutsu. (Jo abych nezapoměl, Chang byl oděn do svého normálního šatstva. Viz profiloví obrázek. Na své pravé lopatce měl svou Hatake Tanto, okolo pasu měl opasek na kterém měl pouzdro se shurikeny, pouzdro s kunaii, sáček s makibishi, sáček s drátem, pouzdro s papírovými bombami a pouzdro s plynovými bomby. Na levé noze měl svou Tanto.) Chang se usmál když viděl pět karasu klonů.* Tak jo znovu budeme trénovat schopnosti. Bohužel vy můžete používat jenom Taijutsu a tak jste v nevýhodě ale díky tomu si všichni procvičíme moje ninjutsu a naše taijutsu. Tak jo začneme. *Jen co to pravý Chang dořekl tak se proti němu rozeběhl jeden z pětice klonu (1). Tento klon ze své pravé lopatky vytáhl Hatake Tanto a zaútočil na pravou Changovu ruku. Chang rychle uskočil čímž se vyhl útoku klona. Potom pravou rukou rychle sáhl na svou Hatake Tanto. Mezi tím klon (1) vytáhl kunai s výbušným lístkem a hodil ho po Changovi.* "Hm není zas tak chytrej." *Pomyslel si Chang a pomocí Shunshin no Jutsu zrychlil svůj skok a dostal se asi 3 metry nad klona. Tím se vyhl kunaii, poté sáhl do svého pouzdra a vytáhl pět shurikenů levou rukou. Všechny své shurikeny hodil po klonu. Poté se začal padat na zem svůj pád zmírnil saltem a technikou Fuuton: Daitoppa. Díky které se pomalu dostal na pevnou zem. Mezi tím klon (1) zablokoval všechny hozené shurikeny. Klon (1) se poté rozeběhl proti Changovi. Když Chang vyděl jak proti němu běží klon tak se usmál a též se rozeběhl proti svému klonu. Když se oba dva střetli tak bojovali na život a nasmrt. Tedy jen pravému Changovi šlo o život. Jelikož klon mu nic nedaroval a byl velmi silný. Klon se Changovi zdál trochu silnější než by mohl zvládnout ale toho neodradilo od snažení. Najednou klon odskočil a poté se svou Hatake Tanto znovu zaútočil na Changovu pravu ruku. Chang rychle vykryl útok a pravým loktem zasáhl klon do hlavy. Klon (1) se proměnil ve vrány které začali odlétat pryč od Changa.* "Jednoho mám z krku. Zbývají čtyři." *Pomyslel si Chang a rozeběhl se proti zbývajícím klonům. Jen co to kloni uviděli tak se také rozeběhli. Klon (2) jenž běžel vpravo si vzal do rukou deset shurikenů a hodil je po Changovi. Klon (3) jenž běžel vlevo si vzal do rukou deset kunaiů a též je hodil po Changovi. Kloni (4) a (5) běželi mezi klony (3) a (2). Najednou klon (4) vyskočil vzal si do pravé ruky Hatake Tanto a svou čepelí mířil na Changovi krční tepnu. Klon (5) si vzal též do pravé ruky Hatake Tanto. Jen co to Chang uviděl tak odrazil všechny kunaie a shurikeny a vtom na něj spadl ze vzduchu klon (4). Chang naštěstí stihl klonův útok odklonit a tak mu klon (4) zranil pravou ruku. Poté Chang svou levou rukou chytl Tanto v pouzdře a rozřízl klon (4).* "Sakra Changu dávej si pozor jsou to sice jenom karasu bunshini ale i tak jsou jsou dost nebezpeční." *Pomyslel si ve chvíli kdy se klon (4) proměnil ve vrány, které proletěli okolo Changovi hlavy. Kloni (2) a (3) hodili na Changa dvacet shurikenů (dohromady). Klon (5) zrychlil a napřáhl se. Chan rychle pustil svou Hatake Tanto ostřím na zem a začal formovat pečetě. Jen co se Hatake Tanto zabodla do země tak Chang použil Fuuton: Daitoppa. Jen co Chang vytvořil v ústech dostatečně silný proud vzduchu tak jej vypustil na klony. Poté rychle zformoval pečetě a použil Katon: Endan. Jen co se velká ohnivá koule dotkla fuutonu tak se více posilnila a o trochu se zvětšila. Všechny shurikeny zničila a také zničila dva koly (2) (3). Klon (5) vyskočil do vzduchu a eště dřív než ho mohla technika zasáhnout. Když byl klon (2) ve vzduchu tak si levou rukou sáhl do pouzdra a vyndal pět shurikenů, které pak hodil po Changovi. Chang si také sáhl do pouzdra ale vyndal jeden kukai obalený výbušným lístkem, kunai poté hodil proti letécém kunaiů.* "Připravit pozor." Kai! *Vykřikl a nechal vybouchnout výbušný lístek. Díky tomu všechny kunaie zničil. Když se objevil výbuch tak si Chang vzal ze země Hatake Tanto a použil Shunshin no Jutsu ve výskoku. Díky tomu se dostal velmi rychle do stejné výšky jako byl jeho klon. Jen co bylve stejné výšce co jeho klon tak rychlým pohybem přesekl klo (5). Klon se proměnil ve vrány, které odletěli od Changa pryč.* "Sakra to nebyl vůbec špatnej trénink." *Pomyslel si a jen co dopadl na zem tak uklidil svou Hatake Tanto a vydal se do Ichiraku Rámenu.* "Po dobrém tréninku dobrej rámen. To je velmi dobrá odměna. No když budu takhle trénovat alespoň jednou týdně tak se nemusim bát toho že bych někdy prohrál. Moje myšlení při souboji se zrychluje, zdokonaluje a moje síla také roste. To je bezvadné tenhle trénink je opravdu super." *Pomyslel si když byl na náměstí.*
--: --
Chang: *Vydal se do Doja trénovat své schopnosti aby byl silnější než je teď. Jako vždy měl na své pravé noze pouzdro s Tanto. Na opasku měl pouzdro s kunaii a pouzdro se shurikeny.* "Tak jo snad tam bude i Akihito. Měl by tam bejt jelikož jsem slyšel že tady trénuje v tuhle dobu." *Pomyslel si když stál nedaleko Doja. Jen co přišel k Doju tak uslyšel házení kunaiů.* "Super měl by tady být." *Velice rychle a s úsměvem na tváři v trhl do Doja. Tam uviděl Akihita a řekl.* Ahoj jdeme trénovat? *Jen co Akihito uslyšel otázku tak přestal házet kunaie, otočil se, usmál se a řekl.* Tak jo budeme trénovat Changu. No minule jsem používal silná Genjutsu. Dneska nebudou tak silné ale i tak to budou Genjutsu které jsou na vyšší úrovni než jsi ty. *Jen co to dořekl tak si vzal kunai a hodil ho po Changovi.* "Super pomůže mi s tréninkem." *Pomyslel si Chang a zároveň svou pravou rukou vytáhl Tanto, odrazil kunaie. Po té bez váhání použil Shunshin no Jutsu ke zrychlení svého běhu k Akihitovi. Akihito mezi tím složil pečetě a rozhlížel se po Changovi. Chang se objevil těsně vedle Akihita, rychle mu dal svou Tanto ke krku a řekl.* Mám tě! * Akihito se rozesmál, vyfoukl dým z úst. Jen co Chang za hlédl dým tak vyskočil a svůj skok zrychlil pomocí Shunshin no Jutsu. Chang se dostal až ke stropu kde se chytl trámu. Poté rychle poslal čakru do nohou a nohama se přilepil k trámu.* "Sakra co to je? No to je jedno. Určitě to bude nějaké genjutsu. Akihito bude v tom dýmu. Naštěstí pro něj je v mlze v bezpečí jelikož jí řídí. Teda doufám že mám pravdu." *Pomyslel si Chang složil pečetě a použil Katon: Housenka no Jutsu. Changov vystřelil z úst tři ohnivé plameny.* "Měli by stačit doufám že stojí na stejném místě." *Pomyslel si a jen co se první plamen dotkl dýmu tak nečekaně pro Changa vybouchl a zničil celý Dojo. Chang byl výbuchem odpálen vysoko do vzduchu. Jen co dosáhl určité vyšky tak začal padat na zem. Výbuch jenž Changa odpálil byl tak silný že Chang upadl do bezvědomí. Když tak bezvládně jeho tělo padalo tak Akihito udělal pečetě zabořil ruce do písku jež byl v této oblasti rozlehlí a použil techniku DOTON: SUNAODORI. Najednou se zvedal písek k Changovi. Jen co Chang spadl na písek tak se probudil, stoupl si a řekl.* Akihito kde je Akihito? Sakra on tam zůstal a výbuch ho roztrhal na cucky. *Jen co to zaslechl Akihito tak se začal smát a řekl.* Neboj se Changu nic se mi nestalo. Já jsem v pohodě. *Mezi tím co Akihito mluvil ta dával písek zpátky do původní podoby. Chvíli to trvalo ale poté Chang ležel na pevné zemi.* "Sakra já si myslel že on vytvořil ten dým aby mě dostal do Genjutsu a mezi tím vytvořil dým jenž při kontaktu s ohněm vybouchne." Akihito jak to že jsi přežil ten výbuch. Byl si přeci v epicentru toho dýmu. *Akihito se zasmál, když uslyšel Changovu otázku. Potom řekl.* Ten výbuch jsme přežili úplně jednoduše. Ten výbuch se nestal a Dojo stojí na místě. Chang se udiveně podíval na Akihita, potom se otočil za sebe a řekl.* Promiň ale to Dojo je zničené. *Akihito se začal hlasitě smát, zakroutil hlavou. Poté se Chang znovu objevil v Doju a proti němu stál Akihito stejně jak na začátku. Chang dal ruce za záda, vzal si ze zadního pouzdra kunai a hodil ho nazem tak aby se kunai zabodl a zároveň udělal co nejmenší hluk. Složil pečeť a použil Kagemane no Jutsu. Chang svůj stín hodně z úžil a poslal ho proti Akihitovi. Poté řekl.* Kdy jsi na mě použil Genjutsu? Sakra já vím že jsi silnější než já o hodně moc silnější ale kdy jsi to Genjutsu použil? *Akihito se zatvářil provinile a řekl.* No sice jsem ti slíbil že nepoužiji tak silné Genjutsu jako minule ale musel jsem. Použil jsem techniku Utakata. Díky tomuto Genjutsu nemusím použít žádné pečetě, stačí mi, když se koukneš na můj prst. Což jsi udělal ve chvíli kdy jsem po tobě hodil kunaie. *Jen co to Chang uslyšel tak se usmál, a řekl.* Nedával jsi pozor a tak jsi prohrál. Jseš v mé technice Kagemane no Jutsu. *Jen co to Chang dořekl tak roztáhl svůj stín do normální velikosti. Akihito se usmál a řekl.* Tohle ti vyšlo ale co uděláš teď pokud se nepletu tak se budu pohybovat stejně jako ty. Takže co budeš Changu dělat? *Chang si klekl, vzal kunai jenž byl zabodlej v zemi. Akihito byl nucen všchny pohyby kopírovat. Jenže stím rozdílem že teďkon Chang držel v ruce kunai a Akihito neměl v ruce nic. Chang se napřáhl a hodil po Akihitovi kunai. Kunai proletěl tesně vedle Akihitovi hlavy a zabodl se do stěny za ním.* Tak jo už by jsi byl mrtvý. Prohrál jsi. *Řekl Chang a zrušil Kagemane ni Jutsu. Akihito byl příjemně překvapen pochválil Changa a poté odešel. Jen co Akihito odešel tak si Chang oddychl že vyhrál chvíli trénoval házení do terčů a nakonec odešel domů.*
--: --
Chang: *Rozhodl se že bud trénovat v Doju. Vzal si svůj opasek na kterém měl. Jedno pouzdro s kunaii, jedno pouzdro se shurikeny. Na pravou nohu si připevnil svou Tanto. Jen co se tak to vyzbrojil tak se usmál a vypravil se do Doja. Když byl před Dojem tak uslyšel jakoby se shurikeny zabodávali do terče.* "Ach jo asi už tady někdo trénuje no to je jedno. Zatrénuji si sním, tedy pokud bude chtít. No a pokud ne tak si budu trénovat sám." *Pomyslel si otevřel dveře od Doja a vešel. V Doju uviděl staršího muže.* "Kdo to je?" *Pomyslel si, usmál se, sáhl si na Tanto a řekl.* Dobrý den, kdo jste? *Jen co to dořekl tak se chlapík otočil a řekl.* Ahoj já jsem Akihito. Kdo jseš ty? *Jen co Chang uslyšel jeho jméno tak se zamračil.* "Nikdy jsem o něm neslyšel. No slušnost je slušnost." Já jsem Chang. Nevadilo by ti, kdybych se k tobě přidal v tréninku? *Akihito se usmál a řekl.* Ne vůbec ne. Zrovna jsem chtěl trénovat Taijutsu zároveň s Ninjutsu. Jestli chceš tak si můžeme dát menší souboj. *Chang se na Akihita podíval a řekl.* No asi jsi zkušenější než já ale právě proto s tebou musím bojovat. *Chang sáhl po svých shurikenech a levou rukou jich vytáhl pět. Jen co je vytáhl tak je vrhl proti Akihitovi.* "Vyzkoušíme jak jseš na tom s reflexi. Díky tomuhle útoku zjistím jestli máš lepší nebo horší reflexi jak já. No nejspíše je budeš mít lepší ale musim zjistit okolik." *Pomyslel si a poté se díval jak shurikeny letí na cíl. Akihito použil Shunshin no Jutsu a zmizel těsně před tím než se do něj zabodli shurikeny.* "Sakra kde je? Shunshin no Jutsu Jenom zrychlí tvůj pohyb takže budeš asi..." *Rychle se podíval nad sebe a tam viděl svého protivníka. Akihito se usmál a řekl.* Nejsi špatný co se týče házení shurikenů ale díky tomu mě neporazíš." *Chang se díval Akihitovi do očí. Ten však ukázal na Changa a řekl.* Mám tě seš v mé pasti. * Chang se udivil a svou pravou rukou chytl svou Tanto.* "Tak jo skus si něco a rozseknu tě." *Pomyslel si a pozorně sledoval svého protivníka. Najednou Chang uviděl jak je Akihito přímo před ním.* "Sakra jak to udělal?" *Chang se zděsil, srdce se mu roztlouklo velkou rychlostí a on instinktivně vytáhl sou Tanto a rozsekl svého protivníka. Jen co to udělal tak se rozhlédl a zjistil že je na jiném místě než v Doju.* "Sakra co to je?" *Najednou se předním objevil Akihita a řekl.* Nemáš špatné reflexi. Pokud bych byl opravdu před tebou tak bys mě nejspíše zabil. No nejspíš ne asi bych to stihl vyblokovat ale to je jedno. Schválně jestli mě porazíš. *Jen co to Akihito dořekl tak se rozeběhl proti Changovi. Akihito si vyndal dva kunaie. Jeden chytl do pravé ruky a druhý si vzal do levé. Chang stiskl svou Tanto pevněji a jen co se k němu Akihito přiblížil tak sekl po jeho pravém boku. Changova čepel prošla Akihitem jako nůž máslem. Poté se vše začalo točit.* "Sakra co to je? Co se to děje? Možná jsem v nějakém Genjutsu ale kdy to udělal?" *Pomyslel si a najednou se znovu objevil znovu v Doju. Akihito stál za Changem a držel mu kunai u krku. Po chvilce dal kunai pryč a řekl.* Prohrál jsi, ovšem to se dalo čekat já jsem Jounin specializovaný na Genjutsu. No bojoval jsi statečně ale ve skutečné bitvě by jsi zemřel. *Jen co to Akihito dořekl tak se usmál. Chang se také usmál, uklidil svou Tanto a řekl.* Prosím tě mohli by jsme dát odvetu? Já si potřebuju si procvičit jedno ninjutsu. Jo a mohl bych tě poprosit jestli bys mi mohl pomáhat častěji s tréninkem? *Jen co to Akihito uslyšel tak se zasmál a řekl.* Dobře dáme si odvetu při které si procvičíš své ninjutsu. No jistě rád bych s tebou trénoval častěji. *Chang se usmál otočil se a řekl.* Děkuju, tak můžeme začít? *Jen co to dořekl tak složil pečeť a použil Kagemane no Jutsu. Pomocí kterého začal ovládat svůj stín. Akihito rychle uskočil dál od stínu, složil pečetě pro MAME SAKKAKU. Takže zrovna když už Changův stín byl blízko u Akihita a zdálo se že by ho mohl i chytit, tak Akihito zmizel a sním zmizela i Changova technika. Najednou Changa začali ovíjet fazolové listy.* "Sakra zase další Genjutsu. Bohužel mě ty listy obalili tak že nemohu udělat žádnou pečeť. Co mám sakra dělat?" *Najednou se jeden lusk otevřel a tam byl Akihito a řekl.* Tak co budeš dělat? *Dořekl to a přiložil Changovi kunai na krk. Poté zrušil Genjutsu uklidil kunai a řekl.* Když budeme trénovat pravidelně tak se zlepšíš a potom mě chytneš do svého stínu. No zatím ahoj já už musím jít. *Jen co to Akihito dořekl tak zmizel.* "Sakra ten je dobrej to je super jsem rád že mě bude trénovat." *Pomyslel si Chang a šel domů. Doma si vzal knihu, sedl si na křeslo a začal si číst.*
--: --
Chang: "Jdu trénovat své ninjutsu do Doja. Je tam velkej klid a už jsem dlouho netrénoval." *Pomyslí si, když sedí v houpacím křesle v obýváku. Postaví se protáhne se, položí knížku na stůl a jde do ložnice. Tam si vezme pouzdro s Tanto a připne si jej na pravou nohu. Poté si vzal opasek, kde byly pouzdro se shurikeny a pouzdro s kunaii. Opasek si připl a do kapes dal sáček s Makibishi. Také si vzal klubko drátu.* Tak jo já jsem připraven. *Usmál se vyšel z ložnice do předsíně a namířil si to rovnou ke dveřím. U dveří se obul, otevřel je, vyšel ven zavřel a zamkl dveře. Po té se podíval na oblohu.* "To jsou nádherné mraky no teď nevím jestli mám jít trénovat nebo jít ležet na nějakou louku a pozorovat mraky." *Pomyslel si, poté zatřepal hlavou, podíval se na zem, usmál se.* "No udělám kompromis půjdu trénovat a potom budu ležet na zemi a budu se dívat na mraky." *Usmyslel si a vydal se k Doju. Cestou měl takoví divný pocit, ohlédl se přes rameno a tam uviděl několik dospělých lidí a jednoho malého chlapce.* "No To se mi asi něco zdá." *Pokrčil rameny a pokračoval v cestě. Jedním okem sledoval stíny na zemi jestli neuvidí cizí stín jak jde za ním. Nic takového neviděl ovšem jednu chvíli to vypadalo jako by ho jeden stín sledoval, ale za chvíli stín zmizel.* "No tak asi mě nikdo nesleduje." *Pomyslel si usmál se, když přicházel k Doju. Jen co dorazil k Doju tak uslyšel jak někdo šlape po listí. Ihned se začal hlasitě smát, otočil se a tam stál.* Tak to tys mě sledoval prcku. *Prohlédl si chlapce, kterého viděl ve vesnici.* Potřebuješ něco? *Řekl chlapci, který stál jak solný sloup a prohlížel si Changa. Poté se chlapec usmál rozeběhl se proti Changovi. Chang se jenom usmál a díval se co bude chlapec dělat.* "No schválně co uděláš kluku. Nebudu tě podceňovat. Použiji Shunshin no Jutsu abych se dostal do vzduchu a potom uvidím." *Pomyslel si Chang. Jen co se chlapec přiblížil k Changovi tak vytáhl dva kunaie. jeden držel v pravé ruce a druhý měl v levé ruce.* "Sakra co mu je?" *Pomyslel si Chang a pomocí Shunshin no Jutsu zrychlil svůj skok. Chang se jen tak tak vyhl chlapcově útoku. Chlapec se potom zamračil a oba kunaie hodil po Changovi.* "Sakra co je to za cvoka? Co blbne? Vo jsem mu udělal? Přeskočilo mu snad?" *Pomyslel si, vytáhl svou tanto a odrazil oba kunaie.* Nech toho! Řekni mi kdo seš a proč na mě útočíš co pak jsem ti někdy nco provedl? *Chlapec se začal smát vytáhl další dva kunaie a znovu je hodil po Changovi.* "Tak jo mám tě dost." *Pomyslel si Chang odrazil oba dva kunaie, spadl na zem zaměřil se na místo vedle chlapce.* "Tak jo dostanu tě pomocí jedné techniky. Pro mě to bude zábava a pro tebe to bude potupa. Promiň ale udělám to tak." *Pomyslel si uklidil si Tanto a pomocí Shunshin no Jutsu zrychlil svůj běh. Zastavil se kousek za chlapcem. Poté vytvořil pečeť tygra, poté vrazil chlapci prostředníček a ukazováček do spodní části chlapce. Po té si do prstů vložil chakru. Tím odpálil soupeře a díval se jak chlapec letí vzduchem.* "Promiň mi ale musel jsem použít techniku SENNEN GOROSHI ....." *Než stihl něco jiného vymyslet tak cítil jak slábne a ztrácí chakru.* "Sakra co se to děje? Jak to že ztrácím sílu. Vždyť jsem skoro žádnou chakru nepoužil." *Chakra z Changa utíkala hodně rychle. Víc a víc Chang byl dost rychle vyčerpaný.* Dost co to je? *Řekl spadl na zem.* Proč se tohle děje? Co to sakra je? *Jen co to Chang dořekl tak se ozvalo.* Sakra ty jseš ubožák. Náš bratr měl za úkol porazit tě. Sice to nezvládl a moje sestra ho musela jít hledat, ale já tě zvládnu zabít. Tím že ti vysaji chakru. Vysaji ti jí a tím tě zabiju. *Jen co dozněl ten cizí hlas tak se ozval hlasitý smích.* Tak jo chcípni. *Jen co tohle uslyšel tak sebral všechny své síly, složil pečetě a použil Kawarimi no Jutsu. Chang se vyměnil s nedalekým kamenem. Poté se dobelhal k chlapci co mu ještě před chvilkou vysával chakru. Chang si vyndal kunai, hodil ho po svým soupeři, poté si vyndal svou Tanto a pevně jí sevřel ve své pravé ruce. Changův soupeř se vyhl letícímu kunaii. Po té se usmál, vytáhl svůj kunai a rozeběhl se proti Changovi. Když byl Changův soupeř u něj tak zaútočil na Changovu krční tepnu. Chang jen tak tak zablokoval útočníka a řekl.* Tvůj bratr na mě zaútočil zničeho nic. Řekni mi proč. Ne víš co neříkej mi nic a nech mě bejt. já si du dát domů sprchu. *Řekl Chang a stále blokoval nepřítelův útok. Changův protivník se hlasitě zasmál. Poté schodil Changa na zem.* Tak jo tohle je tvoje poslední hodinka teď tě zabiju. *Řekl a namířil na Changa kunai, poté se napřáhl a najednou se ozval ženský hlas.* Nech ho jdeme pryč dělej! *Kluk se zamračil něco zamručel a Chang viděl jak jeho protivník pomalu hoří od spoda a zároveň mizí. Když ten kluk zmizel tak se chang těžce zvedl, schoval svou Tanto a dobelhal se domů. Doma se osprchoval a šel si lehnout.*
--: --
Chang: "Dlouho jsem netrénoval. Měl bych si své schopnosti trénovat častěji aby se ze mě stal co nejsilnější shinobi. Jo to teda chci." *Pomyslel si když se vzbudil.* "No budu trénovat v Doju. Je tam klid, většinou tam nikdo není a tak tam můžu v pohodě trénovat. No není to vůbec zlý nápad. Takže nejprve vstanu z postele, potom se obleču a pak uvidím. No ale nijak zvlášť se mi do toho teda nechce." *Pomyslel si, ohrnul nos, vstal z postele, oblékl se do svého oblečení připevnil si na pravou nohu pouzdro s Tanto. vzal si i opasek na, který si připevnil své pouzdro se shurikeny a pouzdro s kunaii. Do pravé kapsy si vzal sáček s Makibishi ostny, pouzdro s pěti metry drátu.* "Tak jo myslím si že jsem připravenej." *Šel do koupelny kde se na sebe koukl do zrcadla, poté si připravil dva chleby se sádlem. Dal si je do sáčku, který si dal do levé kapsy. Usmál se, šel do předsíně, kde se obul, otevřel dveře, vyšel ven, zavřel dveře a zamkl. Poté se rozeběhl k doju.* "Těším se až si pořádně zatrénuji. Budu trénovat až do roztrhání kostí. Né dělám si srandu. Budu trénovat abych byl silnější a ne abych skončil v nemocnici." *Pomyslel si když byl u doja. Koukl se do Doja, jestli tam náhodou někdo není. Naštěstí tam nikdo nebyl a tak se usmál vešel do vnitř, zavřel za sebou dveře, vyndal si z pouzdra pět shurikenů a pět kunaiů. Koukl se na terče, usmál se, zamířil, hodil své zbraně. Poté se zaradoval jelikož viděl jak se jeho zbraně trefili přesně do středu terče.* "Super eště jsem to nezapomněl. Měl bych to ale zrychlit, také bych měl trénovat taijutsu. Eště že je zde tréninková loutka pro taijutsu." *Pomyslel si rozeběhl se proti proti loutce, vyskočil do vzduchu, vytáhl svou Tanto s pouzdra a když padal k loutce tak sekl. Čepel mířil na vrchní část loutky. Když dopadl na zem tak koukal na spodní část loutky, držel svou tanto velmi pevně. Po chvíli se koukl na vrchní část a viděl že kdyby to byl člověk tak by zasáhl jeho krční tepnu.* "Dobře škoda jen že se loutka nemůže bránit. No to je velká škoda. Nemohu nijak simulovat souboje když nemám protivníka který se brání. Jediný co mohu tak je zrychlovat své útok a doufat že tím zrychlím i své reflexy. No to není zlý tak já jdu trénovat." *Pomyslel si vyndal z loutky svou Tanto. Poté rychle uskakoval až ke dveřím Doja.* "Tak jo deme na to. Rozeběhnu se k terčům, budu se snažit nějak uskakovat a až se dostanu co nejblíže k terčům tak si vezmu své zbraně." *Pomyslel si uklidil svou Tanto do pouzdra, rozeběhl se proti terčům a skákal ze strany na stranu. Snažil se tak simulovat vyhýbání shurikenům nebo kunaiům. Po chvilce se dostal dost blízko k jednomu terči kde měl zabodl své shurikeny. Přiskočil tedy k terči a snažil se co nejrychleji vzít své shurikeny. Poté si je dal do levé ruky, přiskočil ke druhému terči a znovu se pokoušel sezbírat co nejrychleji své kunaie. Jen co je dozbíral tak uklidil své zbraně, otočil se a rozeběhl se ke dveřím Doja. Jen co k nim doběhl tak se usmál se usmál vyndal svou tanto s pouzdra a znovu se rozeběhl proti terčům. Tentokrát nikam neuskakoval. Jen běžel proti terčům.* "Tak jo jen co se dostanu k terčům tak do nich co nejsilněji seknu a uvidím jestli je zničím nebo ne." *Pomyslel si a skutečně, když byl u prvního terče tak jej rozsekl vejpůl. Zastavil se začal přemýšlet.* "Sakra mě to vůbec nebaví. Jsem sám a nevím jestli mi tenhle trénink k něčemu bude. No to je jedno půjdu do knihovny, kouknu se co tam mají, něco si půjčím a budu číst. Měl bych najít někoho kdy by si semnou zatrénoval. No uvidím zatím půjdu do té knihovny. Možná někoho cestou potkám." *Pomyslel si a rozeběhl se z Doja rovnou do knihovny.*
--: --
Chang: No tak to se nedá nic dělat. "Myslím si že mi lže ale to je úplně jedno. No nevadí trochu si zaházím. Trochu si procvičím techniky a půjdu domů." *Pomyslel si když Akemi utekla z doja. Rychle se otočil k Doju. Rychle si vzal všechny své zbraně z terčů uklidil si je a šel na místo kde poprvé stál. Když se dostal na to místo tak si vzal do rukou deset shurikenů a hodil je do terčů. Shurikeny se zabodli přesně do středu terčů. Potom je znovu vzal, šel ke dveřím Doja, rozeběhl se, vyskočil a hodil své shurikeny. Tentokrát se shurikeny zabodli o něco blíže středu ale neblo to ono. Vzal své shurikeny a skusil to znovu. Tentokrát se shurikeny znovu zabodly blíž ke středu. Takhle trénoval několik hodin a nakonec se opravdu trefil přímo do středu terče. Zkusil to znovu a znovu se mu to povedlo. Takhle si několikrát zaházel a potom vložil svou chakru do nohou a vyběhl po stěně až na strop.* "Takjo to není špatné." *Pomyslel si, seskočil ze stropu a vrátil se domů.*
Npc Akemi: Ráda bych si stebou zahrála ale nemůžu už je plno hodin a já musím domů. "No ve skutečnosti se mi jenom nechce. Neber si to osobně ale nebudu si jako malé dítě hrát na schovku. No radši mu to ale neřeknu mohl by mít nějaké kecy. Radši odejdu." *Pomyslela si a utekla z Doja.*
Chang: *Dostal od Akemi ránu do roskroku. Bólestí se ryhle ohl a dostal od ní pořádnou ránu do hlavy. Načež spadne nazem. Bólestí se svíjel a držel se v roskroku.* Sakra tak tohle bylo dobře podlý. Tohle bych nečekal. *Chang se pokoušel vstát ale bólest mu to nedovolila a tak řekl.* No vyhrálas neporazil jsem tě. Dej mi chvilku a zahrajeme si na schovku dobře? *Řekl velmi bólestivím hlasem. Po nějaké chvíli si sedl a po další chvíli si stoupl.* Tak jo já můžu hrát co ty? *Jen co to dořekl tak si vzal všechny zbraňe z terčů.*
Npc Akemi: "sakra on se vyhnul mému útoku. Je hodně rychlej. Co? on se rozeběhl?" *Když byl Chang u ní tak ho kopla a svůj kop mířila na roskrok.* "Jestli to vyjde tak se prudce ohne a potom ho rychle praštim do hlavy a on usne." *Pomyslela si a čekala co se stane.*
Chang: *Když viděl jak se proti němu Akemi řítí tak poslal svou chakru do nohou. Když zaútočila svýmy pěstmi tak jen tak tak uskočil.* "Tak jo tohle od ní nebylo chytré. Eště že umim posílat chakru po svém těle. Jinak bych schytal dvě dobré rány." *Pomyslel si, rozeběhl se proti Akemi. Když byl dost blízko uní tak namířil svou ruku na její rameno.* "Jestli se tě dotknu tak tě přeskočím a shodím tě na zem."
Npc Akemi: Dobře já tě porazím. *Řekla, usmála se, rozeběhla se proti Changovi. Když byla dost blízko tak zaútočila svou pravou pěstí. Svou pěst namířila na Changův obličej. Svou levou pěstí zaútočila na jeho břicho.* "Snad to vyjde musím rychle vyhrát. Tak jako všichni z mé rodiny. Všichni vyhrávej jenom pomocí dvou úderů."
Chang: "Sakra to je pěkně šílený. Tohle jsem eště nikdy netrénoval. Ona je v tomhle dost dobrá. Musím se rozeběhnout vyskočit a ve správnou chvíli hodit shurikeny. Sakra bez tréninku to nedám. No uvidím možná to nebude tak těžký jak to vypadá." *Pomyslel si šel ke dveřím Doja. Potom se rozeběhl vyskočil na stejném místě jako Akemi. Když si myslel že už je správný čas tak hodil pět shurikenů. Shurikeny letěli a nejednou se zabodli na kraji terče.* "Sakra tohle kolo jsem prohrál." *Pomyslel si když dopadl na zem.* Tak tohle kolo si vyhrála ty. V házení seš lepší jak já. Teďkon jdeme bojovat. Povolené je veškeré ninjtsu, genjutsu a taijutsu co umíš. Jediné co nebudeme používat jsou zbraně. *Řekl vzal svou tnto a hodil jí do středu terče.* Tak na mě zaútoč.
Npc Akemi: *Jeho hod jí trochu rozhodil ale nakonec se sebrala. Potom znovu znejistila ve chvíli kdy se Chang tvářil sebevědomě a začal se smát.* "Uvidíme jestli ti to půjde i ve druhém kole." No jsi dobrej ale stojíme na místě a to je jednoduché. Mnohem složitější je házení v pohybu. Ukážu ti jak budeš házet. *Řekla hodně sebevědomě jelikož si byla jistá že to Chang netrénoval a i kdyby trénoval tak jedinej kdo byl v tomhle lepší než Akemi byla její starší sestra. Akemi se postavila ke dveřím Doja potom se rozeběhla, vyskočila a hodila pět senbonů do terčů. Tentokrát se do terče zabodli jen dva senbony a když Akemi dopadla na zem tak si jen smutně oddychla.* Seš na řadě.
Chang: To není špatné. "Je velmi přesná ale já také umím házet." *Pomyslel si stoupl si vedle Akemi, usmál se, pravou rukou si sáhl do kapes, kde si vzal pět shurikenů. Potom je hodil na terč.* "No to nebl můj nejlepší hod ale snad to bude dobré." *Pomyslel si když hodil shurikeny. Najednou se všechny hozené shurikeny zabodly přesně do středu terče.* No zatím to je remíza tak uvidíme ve druhém kole. *Řekl velmi sebejistě a zasmál se.*
Npc Akemi: Jo dobře tak každej hodíme pět svých zbraní do jednoho terče. Body se budou určovat podle toho kolik zbraní bude zaseknuto v prostřed terče. Tak já začnu. S házením. *Jen co to dořekla tak si vzala pět senbonů do pravé ruky. Zamířila a hodila. Senbony letěli a Akemin dech se tajil víc a víc. Najednou se senbony zasekli přímo do středu terče a ona se usmála.* Tak teďkon se ukaž ty. Jak umíš házet. "Možná nejsem lepší jak moje sestra ale v Akademii jsem nejlepší." *Pomyslela si a čekala co Chang udělá.*
Chang: No mohli by sme trénovat házení do terčů. Potom by sme mohli trénovat souboj. Také bysme mohli běhat, hrát na schovku. Jo hraním na schovku se zlepšuje dovednost schovat se a dovednost najít soupeře. Bereš to? "No uvidíme kdo znás bude v čem lepší. Doufám že budu lepší aspoň v jedné z disciplín. No uvidím nemá cenu nad něčím špekulovat." Tak začneme s házením kunaiů co ty nato?
Npc Akemi: Ahoj Changu těšímě. Ano chodím na Akademii ale moc mi to nejde. V házení senbonů jsem příšerná. Moje sestra byla v mém věku mnohem lepší. Ráda si s tebou za trénuji. "No snad na mě nebude moct zlý a doufám že mu nebudu na obtíž." *Pomyslela si, šla k terčům kde si vzala své senbony a šla zpátky na své předešlé místo.* Tak jo jak chceš začít?
Chang: "Akemi, Akemi no to mě nic neříká ale je docela hezká. Stálo by za to jí poznat no a také bych sní mohl docela slušně trénovat." *Pomyslel si, pozorně si jí prohlédl a řekl.* Já jsem Chang a tady se mě moc dobře trénuje. Mohl bych stebou trénovat? "No snad jí to nebude vadit." Vidím že trénuješ házení do terče. Jak vidím že ti to jde velmi dobře. Ty chodíš na Akademii? Já jsem tě tam totiž nikdy neviděl proto se ptám. "No snad jí nebudu vadit. Chci si potrénovat házení shurikenů a potrénovat své techniky."
Npc Akemi: *Akemi je studentka Akademie, která má vlivné rodiče. Akemi je menšího vzrůstu, má černé dlouhé vlasy. Akemi začala trénovat jelikož chtěla zesílit aby na ni její rodiče byly pyšní. Proto začala trénovat házení kunaiů.* "Musím zesílit protože na mě musejí být rodiče pyšní. Nejdříve se musím naučit házet kunaie. Potom bych se měla naučit nějaké techniky." *Pomyslela si a když uslyšela nějaký hlas, tak se rychle otočila a uviděla nějakého kluka.* Jjjá jsem Akemi a kdo jseš ty? "Já jsem myslela že tady nikdo netrénuje a proto jsem tu začala s tréninkem."
Chang: *Seděl doma, četl si knížku a přitom se houpal na houpacím křesle.* "Pěkná kniha no měl bych jít ven trénovat. Jo to bych měl. Musim se stát velmi silným." *Pomyslel si, vstal s křesla, do kapes si dal shurikeny na pravou nohu si připevnil svou tanto, obul se a vydal se do Doja. Jen co přišel k Doju tak viděl že jsou dveře dokořán.* "Sakra někdo tady je no snad to nebude problém, když jsem půjdu trénovat. Při nejhorším si najdu jiné místo na svůj trénink. I když by to bylo opravdu těžké nikde se netrénuje líp než tady." *Pomyslel si a šel ke dveřím od Doja. Jen co tam přišel tak uviděl holku plus mínus v jeho letech, která trénovala házení senbonů.* Ech promiň ale kdo seš? Mohl bych se přidat ke tvému tréninku? *Řekl velmi nervozně.*
--:--:
Chang: Díky za radu. Jo také doufám že se uvidíme. *Řekne přijde na místo kde stál prvně a hodí všechny shurikeny najednou.* "Už mi to začíná jít. To je super." *Pomyslí si. Eště chvíli trénuje, potom si posbírá shurikeny a jde domů.*
Akio Akamichi: Tak dobře, jak myslíš*Odvětí a chytí svitek. Přitáhne k sobě Udda a pomalu se postaví, poté se ještě chvíli dívá na Changa a pokouší se mu poradit jak házet. Nakonec se rozloučí a se slovy.*Ještě se uvidíme.*Odejde.*
Chang: Neboj se hodlám ti ho vrátit. *Potom se eště jednou podívá na svitek a najednou uvidí menším písmem napsáno. Skus teto až budete genin.* "Aha tak v tom případě tenhle svitek nepotřebuju." Hele já ti ten svitek teďkon vrátím a až se stanu geninem tak ti si ho od tebe vypůjčím dobře? *Řekl, usmál se a hodil Akiovi svitek. Potom se postavil a začal házet shurikeny do terče. Hodil jich pět a jen jeden shuriken šel mimo střed.* "No super." *Pomyslel si a běžel pozbírat své shurikeny.*
Akio Akamichi: Ty si chceš ten svitek půjčit? Klidně si ho puč, ale chci ho zpět. Kdyžtak se můžeš podívat v knihovně, tam je spousta zajímavých věcí.*Lehne si zpět do stínu a odpočívá.*//Jestli mi ho nevrátí, tak ho asi zabiju.//
Chang: Super díky. *Jen co to dořekl tak rozbalil lízátko a vložil si jej do pusy. Potom se podíval na loutku a začal si jí pořádně prohlížet. Nejednou našel úložný prostor o kterém mluvil Akio. Jen co otevřel dvířka tak vzal svitek, rozbalil ho a začal si zněj číst.* "No super kéž bych měl také takový svitek. No skusim se ho zeptat jestli by mi jej půjčil domů." Akio mohl bys mi půjčit tenhle svitek domů? Chci si ho pořádně proštudovat. Doma nic takového nemám. *Řekl prosebným hlasem. Potom si vytáhl z kapsy shuriken, stoupl si zamířil a hodil. Tentokrát se shuriken zabodl přesně do pro střet terče.* "Super povedlo se mi to." *Zaradoval se a šel si vzít své shurikeny. Jen co je posbíral tak se vrátil k loutce a znovu si jí prohlížel.*
Akio Akamichi: Tví rodiče byli loutkáři? To je zajmavé...*Odmlčí se a nad něčím se zamyslí.*...eh, jó klidně se na Udda podívej.*S těmi slovy Udda zvedne a přijede s ním k Changovi.*Podívej se. Jo, má takový menší úložný prostor a tam by měl ten svitek být.*Poté se otočí k terčům vezme z pusy špejli od lízátka a svižně ji hodí. Špejle se zabodne doprostřed terče a Akio se zaraduje. Poté si do pusy hodí další lízátko.*
Chang: "Co on není Chuunin? Jak to?" Jak to že.... *Chtěl to doříct ale potom si uvědomil jak se Akio zatvářil. Tak se radši neptal a zaměřil se na to proč by mu měl Akio pomoct.* No moji rodiče byly také loutkaři. Teda aspoň to tvrdí ten svitekco jsem našel ve sklepě. Akio mohl bys mi ukázat ten svitek stím návodem? Prosím. *Zeptal se a doufal že to Akio svolí.* Hele mohl bych se podívat na tvou loutku? "Snad mi jí ukáže. No uvidím."
Akio Akamichi: *Při otázce zda je chuunin sebou cukne a v očích se objeví hněv, po chvíli se však zklidní a odpoví na jeho otázky.*Ne bohužel nejsem chuunin, ale o loutkách bych ti něco říci mohl, avšak nedokážu ti jen tak povědět ka loutkj sestrojit. Mám však svitek o výrobě jednoduchých loutek, který mi dal dávný přítel. Prvně mi ale řekni proč bych ti měl tyto informace řikat?* Poví, a hodí chlapci lízátko.*//Ten by mohl být fajn, navíc jsem chtěl vždy vědět jaké je to být senseiem, ale prvně si ho proklepnu.//
Chang: Já jsem Chang Nishi. Těší mě Akio. Ano rád si dám lízátko. Jo vím že mi to nejde ale to se zpraví usilovným tréninkem. Ty jsi loutkař? "Super třeba by mi mohl pomoci naučit se něco o loutkách." Akio mohl bys mě naučit jak postavit loutku? Aspoň základ prosím. "Snad svolí." *Pomyslí si a potom sleduje jak k němu jde Akio. Akio byl na první pohled starší jak Chang, také byl vyšší než Chang.* Ty jsi Chuuni? "Možná že jo. starej je na to dost." *Pomslel si a čekal co se bude dít.*
Akio Akamichi: Já su Akio Akamichi. To co vidíš je loutka. A jaké je jméno tvé, smím li se ptát? Lízátko?*Pronese radostně, ale ani se na chlapce nepodívá. Posadí se a natáhne ruku, zničehož nic je v ní lízátko.*Vidím že jsi cvičil ale jak ty cíle vidím, netrefil jsi se. A jestli ano, tak ne moc silně, ale nezoufej, není to nic zlého.*Postaví se a rozejde se k chlapci.*
Chang: "Sakra nijak zvlášť mi to nejde." *Pomyslí si když se podívá na terč.* "Ani jednou jsem se netrefil do terče ach jo." *Najednou uslyšel jak ho někdo zdraví. Otočil se tedy a prohlédne si ležící osobu ve stínu.*Kdo ty seš? Kde jsi se tu vzal? "Kdo to je? Nikoho mi nepřipomíná? Rozhodně jsem ho v akademii neviděl." Hele co to máš pod hlavou? *Chang si sedl na zem, dal si ruce do kapes a díval se na ležící osobu.*
Akio Akamichi: *Protáhne se a zívne když se vzbudí na stromě vedle doja.*Jak jsem se sem dostal?*Zeptá se a vytáhne z pusy špejli od lízátka.*//Jo, už si vzpomínám, včera mě táta zase vyhodil z domu.//*Rozpomene se a rozkouká se kolem, zahlédne jen listí kolem sebe a Udda přivázaného k protější větvi. Podívá se na uzel a jedním škubnutím ho rozváže, Uddo s ránou spadne na zem. Akio hodí do pusy lízátko. Seskočí ze stromu, ladně a bezezvučně dopadne na zem. Jak tak klečí za porostem všimne si hocha přicházejícího k budově. Usměje se. Přehodí Udda přez rameno a kolébavě dojde ke dveřím.*//On tam něčím hází, slyším záseky do dřeva.//*Opatrně otevře dveře a vejde dovnitř.*Zdravím!*Zakřičí na chlapce a rozvalí se do stínu vedle dveří. Udda si dá pod hlavu.*//Toho kluka jsem již někde viděl, ale kde?//
Chang: *Chang seděl doma a četl si ve svitcích.* "Sakra už mě to nebaví nikde tam není napsáno nic o mé rodině ani nic o loutkách. No půjdu trénovat své schopnosti a pak se k tomu vrátím. No ale kam? Už to mám slyšel jsem o místě kam nikdo moc nechodí. Co to jenom bylo za místo? Už to mám bylo to staré Dojo. Jestli tam opravdu nikdo nechodí tak tam budu mít klid a soukromí." *Pomyslel si vzal si svou Tanto a své shuriken. Shurikeny si dal do kapes a Tanto si dal do pochvy kterou si připevnil k pravé noze. Obul se a běžel k Doju. Jen co tam doběhl tak se rozhlédl a když tam nikoho neviděl tak se usmál, otevřel dveře od Doja, kde viděl spoustu terčů.* "Super tady je to velmi dobře vybavené." *Pomyslel si, vytáhl z kapsy shurikeny a začal je házet na terče.*
---:: ---
Kenji: *Dal si ruce vbok.* No neboj se, trénovat budu. *Zasmál se.* Jen tak lehce se předehnat nenechám. *Podal boxery zpět Behemenovi.* Zase budu muset jít, čeká na mě práce. *Zase se usmál a nakonec odešel.*
Behemen: Jo ale tenhle meč používám jenom když vyvolám Ropuchu. Jinak ho nepoužívám. *Řekl usmál se.* Budeš muset více trénovat abych tě nepředhonil.
Kenji: *Byl rád, že Behemena zatím ještě překoná, i když si nebyl jistý, jak dlouho to takhle ještě zůstane. Pak se podíval na ten velký meč, který Behemen vyvolal ze svitku.* Trochu velký, nemyslíš? *Zeptal se. Ten meč byl jeden z největších jaké kdy viděl.*
Behemen: Jo Deme se kouknout. *Řekl a šel se kouknout když uviděl jak dopadl rozesmál se.* Přece jenom seš skušenější v používání této techniky. *Řekl a vyndalsvitek ze kterého vyvolal meč Zanbatou.* Tak jo představuju ti Zanbatou. *Řekl a usmál se.*
Kenji: Tak to máš celkem dobrý. *Musel uznat, protože takhle měl někoho, kdo se o něj bude starat.* Dobře. *Počkal, až Behemen hodí.* Celkem slušný, teď já. *Řekl a zamířil na tentýž strom, ale mířil na místo vedle díry po prvním boxeru. Tak tedy také hodil. Boxer proletěl prvním stromem, i stromem za ním, prorazil i menší kmen stromu, co stál ještě dál a udělal menší díru do balvanu, co byl za tím menším stromem. Z díry posléze vypadl.* Tak se půjdeme podívat, jak na tom jsme, ne?
Behemen: No beru to dobře. Mam vlastní byt pere mi prádlo vaří mi. No tak já začnu. *Řekl a hodil boxer do stromu. Boxer proletěl stromem přednimi i stromem kterej stál za ním.* Tak se ukaž. *Řekl a usmál se.*
Kenji: *Přikývl.* Uvidíme. *Řekl s úsměvem. Říkal si, že by mohl být lepší, protože byl zvyklý používat dobře tuhle techniku se zbraněmi, které vedly chakru mnohem hůře.* O tý vesnici jsem už něco slyšel. *Prohrábl si trochu vlasy.* A jak to vlastně bereš, že jsi už teď zasnoubený? *Zeptal se a nachystal se na hod boxerem.*
Behemen: Vidíš támhle ten strom? *Řekl a ukázal na strom po své pravici.* Hodíme tam boxer a schválně kterj tím prolítne líp. Potom ti ukážu Zanbatou. Ohledně těch zásnub dostal sem se do vesnice Nadeshiko. V té vesnici vládnou ženy a když porazíš v souboji jednu ženu tak si ji musíš vzít. *Řekl a usmál se.*
Kenji: *Vykulil na něj oči.* “To jako v jeho věku?” Co-cože? *Prostě se tomu musel divit. Je pravda, že Behemen je starší než on, ale pořád mu nepřipadalo, že by měl věk na zásnuby.* Jak se ti prosím tě povedlo se zasnoubit? Zanbatou? Jak vypadá? *Zeptal se hned, zajímalo ho to. Chytil boxer a jednou si s ním tak hodil. Pak se do něj pokusil vložit svoji větrnou chakru. Čekal, že to nepůjde tak snadno. Byl zvyklý, že vkládání chakry do zbraní není někdy zrovna jednoduché. U toho boxeru to ale bylo jiné, šlo mu to opravdu snadno.* Chakrová ocel?
Behemen: Já sem se zasnoubil. Máš pravdu na rámen nemá žádné jiné jídlo. *Řekl a zasmál se.* Našel sem meč Zanbatou a naučil se pár novejch technik. *Řekl vzal si boxer a vložil do něj svou bleskovou čakru. Potom vzal druhej boxer a hodil ho Kenjimu.* Jak ti jde Hien?
Kenji: Holky? Zatím jsem ani nepomyslel na to, že bych si nějakou našel. *Trochu se ušklíbl. Měl spoustu jiných věcí na práci, které byly důležitější, něž balení holek.* V Kiri jsem byl v jedné restauraci, měli tam poměrně dobré Barbeque, ale na náš Ramen to stejně nemělo. *Zasmál se. Ramen byl jedno z jeho nejoblíbenějších jídel.* A stalo se tobě něco zajímavého? *Zeptal se se zájmem.*
Behemen: Hm tak tam vyrazim sám. *Řekl trochu posmutněle.* No a co holky? Ve světě jich je plno. *Řekl s úsměvem ve tváři.* Jaký jídlosi jedl v ostatních zemí?
Kenji: Nic moc. Už jsem byl v Suně, tak jsem se chtěl podívat do další vesnice. Nevím, jestli byli silní, nepokoušel jsem se to zjišťovat. *Odpověděl mu.* To bohužel nepůje, protože zítra už mám nějakou misi, která bude asi tak na...no maximálně na týden. *Nevěděl, jak dlouho cesta do Suny a zpět potrvá a jestli nebudou nějaké potíže.* A pak zase hodlám cestovat. *Dodal ještě.*
Behemen: Co si dělal v Kiri? "Kiri je ve válečném konfliktu skoro s každou vesnicí." Potkal si nějaké silné shinobi? "Třeba nukeniny" Chtěl bych se vidat do Iwi nešel by si semnou?
Kenji: Hm. Dobrý pokrok. *Musel uznat, protože ho v hodnosti už dohonil.* Byl jsem v zemi vod, potkal jsem tam nějakou divnou holku, nějací malí špunti mě okradli o večeři, no co ti mám povídat. Nakonec jsem zavítal i do Kiri. Na můj vkus tam bylo až moc mlhy. *V Konoze většinou mlha nebývala, takže to pro něj bylo zase něco jiného.* Ale musím říct, že lidi tam jsou stejný jak tady, akorát jejich Shinobi jsou možná trochu krutí. *Pokrčil rameny.*
Behemen: No stal sem se Tokubets Jouninem a sem taky Okubyōna sennin a Yunīku. Kam si cestoval? *Zeptal se a zvýdavě se na Kenjiho koukl. Poté se zasmál a dal si ruce do kapes.*
Kenji: *Trochu překvapeně se na Behemena podívá.* Co jsem byl já? *Zeptá se a ještě chvíli na něj tak nechápavě kouká. Pak se nakonec pousměje.* A ahoj. *Pozdravil ho také a zvedl se ze země.* Tak co, jak ses tady měl. *Přátelsky ho šťouchnul do ramene. Konec konců, už se nějakou tu dobu neviděli. Kenji vlastně ani nevěděl, jak dlouhou dobu že to v Konoze nebyl.* “Že by to byly dva roky, nebo jenom jeden?” *Zamyslel se trochu.*
Behemen: "Konečně mi dala pokoj." *Pomyslel si když šel do doja trénovat.* "Tak co budu trénovat hm." *Pomyslel si ve chvíly kdy přišel k doju.* "Procvičím si Kagura Shingan." *Sedl si a použil Kagura Shingan.* "Hm někdo je v doju. Bude to silný shinobi." *Pomyslel si a šel se kouknout do doja. Když přišel k doju otevřel dveře a uviděl starého přítele.* Tak to si byl ty Kenji. Ahoj *řekl a usmál se.*
Kenji: *Vrátil se ze země Vod. Hokage pro něj měl prý nějakou misi, ale nechal mu ještě den volna. Kenji se procházel po Konoze zjišťoval, že se toho kolem moc nezměnilo. Alespoň všechny domy stály na svém místě, některé možná byly trochu poopravené, ale jinak žádná moc velká změna. Také šel navštívit Dojo. Když přišel dovnitř, zjistil, že tam se nezměnilo vůbec nic. Posadil se na zem a trochu zavzpomínal, jak tu jako Genin trénoval.*
---: ---
Toroky: *Toroky šel cvičit do doja, když v tom někoho zahlédl tak rychle vytasil kunai, aby se kdyžtak ubránil ale za chvíli ten kunai zase schoval, protože uviděl známou tvář.Uviděl Akiru.*Ahój, Akiro!*Zvolal Toroky. Akira zvedl ruku a odpověděl*Ahoj, Toroky.*Toroky k němu přiběhne a říká mu.*Co tady děláš?No šel jsem za tebou abych...*Akiro ani nedokončí větu a Toroky mu do ní skáče.*Kvůli čemu za mnou jdeš?Kdybys mě nechal domluvit tak bych ti to řekl.*Odpověděl uraženě Akiro.*Ale noták já už ti do řeči skákat nebudu.*Odpověděl Toroky a ještě si pro sebe řekl.*"Bručoun jeden."Dobře takže tě naučím techniku zvanou Kinobori no waza umožňuje ninjovi chodit po stromech,po stěnách a tak dále.*Toroky zívne.*Co je na tom únavnýho?!*Křičí na něj Akiro.*Úplně všechno o této technice jsem už slyšel.*Aha tak to jo.*Uklidní se Akiro* Takže začneme s tréninkem je to jednoduché...*Toroky mu skočí do řeči.*Jó já vím musím pustit chakru do nohou v určitém poměru aby chakry nebylo moc málo a aby jí nebylo moc.Četl jsem to v knize.*Akiro řekne.*Tak se předveď když ti to tak de.Hej já neříkal že mi to jde jenom o té technice vím.Ale to je jedno jdu to zkusit.*Tak Toroky vypustí chakru do nohou a a běží na strom.Vyběhne asi 5 metrů a spadne na zem jako šiška.*Jau, bouchnul jsem se do hlavy!*Postěžuje si Toroky.*No a co si čekal že ti to půjde hned na poprví?*Řekne Akiro*Ani mě to nešlo na poprvý.*A tak Toroky zkouší dál a až večer se mu to povede vylézt na úplnou špičku.*Jó konečně jsem tu.Koukej Akiro už jsem to zvládl!*Křičí na něj Toroky*Héééj Akiro*Neustále Křičí Toroky*"Co je proč neodpovídá?"*Ptá se sám sebe Toroky."No nic jdu se tam kouknout".Seběhne dolů a vidí tam Akiru ležet na zemi."Sakra on je mrtvý... Počkat dýchá.."*Zachvíli to Torokyho napadne*Vždyť on spí!*Zakřičí naštvaně Toroky.Zhluboka se nadechne a zakřičí na něj.*Héééééééj AKIRO!*Akira se probudí*No co je? Tos mě musel budit zrovna sem měl hezkej sen.*Torky mu začne říkat že už vylezl na ten strom ,ale Akiro je myšlenkama ještě ve svém snu.*Hééj posloucháš mě vůbec?!*Křičí na něj Toroky.*Co si říkal*Už konečně normálně řekne Akiro.*Už mě posloucháš?*Ujišťuje se Toroky.*Jo už jo.*Řekne naštvaně Akiro ,protože mu Toroky zničil sen.*Už umím vylézt na ten strom.*Akirovy se zase vrátí nálada.*Vážně? No sláva to ti to trvalo.Hurá už můžu jít domů.*Radostně řekne Akiro.*Jó já taky hurá!A ještě k tomu umím nové jutsu to je ale paráda.*Tak Akiro si šel opět svoji cestou a Toroky šel domů.*
---: ---
Toroky: *Akiro s Torokym šli do Doja aby se tam Toroky něco naučil. Konečně tam došli*Ták konečně v Doju*Zvolal Toroky, ale hned na to ho Akiro okřikl*Nekřič tak! Dobře, ale co se budeme učit*zeptal se natěšeně Toroky*Dnes se budeme učit Kawarimi no jutsu.*Odpověděl Akiro *Páni.*Řekl Toroky*Ty to znáš? *Zeptal se ho Akiro.*Neznám proč? *Odpověděl Toroky. Akiro se zamyslel a po chvilce řekl*Tak proč si najednou vykřikl Páni? *No protože jsem tě tak trochu nevnímal, koukal jsem na to Dojo.*Aha *Odpověděl zamyšleně Akiro.*Tak mě naučíte tu techniku? *Zeptal se Toroky*Klidně mi tykej, ale jo dobrý nápad jdeme trénovat. *Odpověděl Akiro * Takže nejdříve by bylo dobré, abych ti ukázal, o co se jedná. *Podal Torokymu kunai a řekl* Hoď ho po mě. *Toroky bezmyšlenkově po Akirovi hodil kunai. *Viděl jak se do něj kunai zabodl ale poté se místo Akira objevil špalek s zapíchlím kunaiem a Akiro se objevil za Torokym. Potom Akiro Torokymu vysvětlil, co a jak má dělat začli zkoušet. Akiro po něm hodil jeden shuriken a Toroky ho schytal přímo do ramene*Jau!* Zakřičel Toroky. Až teď si Akiro uvědomil že shurikeny jsou moc nebezpečné tak po něm chtěl házet větvičky, ale ty jsou zase moc neškodné, potřeboval něco mezi. No a tak dostal nápad.“ No jo kamínky!“ *Tak Akiro řekl*Pojď to zkusit znova. Tak jo. *A vytáhl si shuriken z nohy. *Trénovali sotva půl hodiny když Akiro po Torokym hodil kamínek zasáhl Torokyho, ale za chvíli se místo Torokyho objevila větvička.* Juchů už mi to jde.*Akiro se usmál* Tak a za odměnu si můžeš dát jen 50 kliků. Původně jsem ti jich chtěl dát 100. *Jakmile Toroky docvičil šel už domů a Akiro si šel zase svou cestou.* Tak ahoj!*Zakřičel na něj Toroky.*Ahoj!*Ozvalo se z dálky.*
---:: ---
Behemen: *Když Kenji odešel tak poslal Behemen čakru do nohou a vyšplhal na strom. Pochvíli rozhlížení se běhl ze stromu a vydal se domů.* "Díky Kenjiza bomba den." *Když přišel domů koukl se na kalendář který byl v předsíni a usmál se.* Příští týden mám geninskou zkoušku to je super. *Behemen šel k sobě do pokoje a s úsměvem na tváři si lehldo postele.* "Zachvíli budu geninem."
Kenji: Jo, jo. *Podal mu také ruku. Pak si vzal batoh na záda a vydal se pomalu pryč. Po cestě si ještě chvíli cvičil ovládaní shurikenu pomocí lanka. Když ovšem opět dorazil do ulic vesnice, tak s tím přestal. Nechtěl nikoho zbytečně ohrožovat. S vědomím dobře stráveného dne zamířil opět domů, kde bohužel byl zase sám. Posadil se na svou postel a batoh si položil vedle sebe. Díval se z okna ven a něco si pro sebe pobrukoval.*
Behemen: Voják? Zajímavé. Kenji já už taky budu muset jít. *Řekl a vzal si bágl zase na záda.* "Kéž bych byl genin abych mohl na vlastní mise a taky už se chci naučit Kagemane no jutsu. No eště chvíli si počkám." *Behemen přišel za Kenjim a podal mu ruku,usmál se.* Rád sem tě poznal Kenji.
Kenji: *Mávne rukou.* To nic, nic se neděje. *Chvíli ještě koukal kamsi na oblohu, ale pak už zase na Behemena.* Jo, to je taky pravda. *Na chvíli se odmlčel, ale pak zase pokračoval.* Já jsem teď voják. *Řekne hrdě. Jemu se ta volba líbila, jen jeho bratr byl tak trochu proti. Ale stejně to nakonec byla jen Kenjiho volba.* I když původně jsem chtěl být stopařem. *Ua tu dobu, co se tu s Behemenem bavil, jaksi zapomněl, že chtěl něco udělat. Ale když se tak zapřemýšlel, vzpomněl si.* Za chvíli budu muset odejít. *Oznámil Behemenovi a začal se pomalu sbírat ze země.*
Behemen: "Co neví jak jeho táta vypadá." Kenji omlouvám se to sem nevěděl. *Behemen se cítil blbě protože sy častokrát stěžoval že táta není doma ale nikdy nepomyslel na to že by tátu neměl. Udělalo se mu líp když viděl Kenjiho jak se usmívá." Kenji zaslechl jsem že když se staneš chuninem tak si vybereš povolání. Je to pravda nebo ne? A jaké povolání sis vybralty?
Kenji: "Ten se tak má." *Nespouští oči z oblohy.* Nikdy jsem ho neviděl a on mě asi taky ne. Absolutně nemám potuchy jak vypadá, tedy vypadal. Ani jediná fotka, nic. "Co plácáš, nikdo není zvědavej na tvý výlevy." *Okřikl se v duchu.* Alespoň že mámu si trochu pamatuju. *Na jeho tváři se objevil drobný úsměv. Kenji však nevěděl, zda být smutný, či šťastný. *
Behemen: Tátu? Můj táta chodí na dlouhodobé mise takže ho skoro vůbec nevidím. "Proč se ptal zrovna na tohle? To nechápu. A ty máš tátu?
Kenji: No přemlouvat tě nebudu. *Vůbec nechápal, jak mohl odmítnout, ale když to udělal, tak si asi nějaký ten důvod našel. Rád by mu řekl příklad nějaké D mise, ale raději to neudělal.* Máš tatu? *Zeptal se zcela najednou a s rukama za hlavou smutně sledoval bílé mraky.*
Behemen: "Co?že by mě vzal sebou na misi tupy C?" Ne díky. "co to říkám opravdu sem to odmítl?" Zachvíli budu dělat zkoušky geninů takže budu mít svoje mise,na kterých se něco naučim. *Behemen se usmál* A navíc neměl bych se na co těšit ale děkuju za nabidku.
Kenji: *Trochu se posměváčsky zašklebí.* Jo, je to pravda. Na druhou stranu jsou však také důležité. *Pokrčí rameny. Jemu sice některé z nich důležité přišly, ale za to byly tak hrozně nudné. *Nechtěl, aby za ním brzy chodila bandička novopečených geninů, ale i jemu chtěl něco nabídnout.* Sice jsi už druhý komu jsem to nabízel, ale mohl bych tě, až budeš genin, vzít na nějakou misi typu C s sebou. *Pokrčil rameny a tázavě se na Behemena zadíval, i když už asi předem znal odpověď.*
Behemen: "Jo před Kenjim jsou klany opravdu tabu. Já zase sem rád že jsou,každej klan je nečim vijímečnej. No ale sto lidí sto chutí.Nemohu sedočkat až půjduna svoji první misi." Kenji slyšel sem že geninské mise sou nudné je to tak? *Behemen zbalil svitek,uklidil ho do báglu a poslouchal co mu Kenji řekne
Kenji: “Klany, klany, klany! Sakra! Byl bych radši bez nich.” *Nasadil nic neříkající výraz a dále odpočíval. Při tom však pozoroval Behemena, jak je zakoukaný do nějakého svitku.* Jo, zatím jednu. *Ohlásil hned, jak se ho zeptal.* Časem jich bude víc. *Dodal ještě, protože rozhodně nehodlal zůstat na jedné misi. Po chvíli přestal vnímat okolí. Pořád ho štvala jediná věc ohledně klanů. On ten svůj nenáviděl. Klany, to bylo jedno z témat o kterém si neměl s nikým co říct. Dokonce i pro jeho bratra tohle téma bylo tabu.* “Třeba je to dědičné.” *Povzdechl si a zase se vrátil do reality.*
Behemen: Moje motivace je bejt ten nejlepší ninja z mého klanu. *Sundal si bágl ze zad a začal se vněm prohrabovat. Vzal svitek kde byly všechny techniky klanu Nishi vzal ho,rozbalil ho a začal si číst techniky svého klanu.* Což dělal v jednom kuse. *Pak obrátil pohled na Kenjiho." Hele Kenji máš už nějaké mise typu C?*
Kenji: Já taky, ale budeš muset ještě hodně trénovat, abys mě dohnal. *Snažil se ho trochu popíchnout. Nechtěl prohlubovat rozdíl v jejich zkušenostech, jen ho chtěl motivovat.* Já se třeba snažím dohnat bratra. *Uvedl příklad své motivace. Šel se posadit ke svému batohu a začal se v něm trochu přehrabovat.* Svitek? Ne, ten nechci. *Říkal si pro sebe. Po chvíli konečně našel to, co chtěl. Vytáhl lahev s vodou a pořádně se napil, měl už opravdu žízeň. Pak lahev opět vrátil na její místo a opřel se zase o kmen stromu.*
Behemen: Když si sním Kenji potřásl rukou tak byl Behemen spokojen. "Nečekal jsem že si tady takhle dobře zatrénuju." Sem rád že sem tě poznal a těším se aš se stebou příště utkám. Dneska sem prohrál ale příště to bude jinak. *Usmál se.*
Kenji: Hm… *Mírně se pousmál a trochu sklopil pohled. Jednu ruku si strčil do kapsy.* Potěšení je na mé straně. *Podal mu ruku, aby si s ním mohl přátelsky potřást. “Alespoň jsem si uvědomil ten rozdíl mezi mnou teď a tím Kenjim, co byl na akademii.” *Byl sám se sebou spokojen. Jeho cílem však bylo zesílit ještě více, aby se mohl učit ještě silnějším a zajímavějším technikám.*
Behemen: Holt seš zatim lepší než já. Jak se dá od chunina čekat. *Behemen uklidil kunai a šel si pozbírat i ty které hodil. Když měl všechny své kunaie přišel za Kenjim podal mu ruku a usmál se.* "Konečně sem si vyzkoušel doopravdovej souboj." Moc mě to bavilo. *Řekl Behemen a stále podával Kenjimu ruku.*
Kenji: *Stalo se přesně jak čekal, vyhnul se na tomu.* To ujde. *Ušklíbl se, ale jeho radost asi byla předčasná. Za chvíli se nacházel v oblaku kouře, přes který nic neviděl. * "Sakra!" *Po chvíli se však uklidnil a soustředil se. Za chvíli zaregistroval, že na něj něco letí. Raději použil Kawarimi no Jutsu. Zbyl po něm jen kus dřeva. Kenji se pak opět pomocí Shunshin no Jutsu přesunul blízko k Behemenovi. Vytáhl si kunai a přiložil mu ho k zátylku.* To bylo chytré, nečekal jsem to. *Po chvíli kunai odložil.*
Behemen: *Behemen jen tak tak zastavil Kenjiho Kamenou hůl svým kunaiem kterej držel v pravé ruce.* "Sakryš nečekal jsem že tak rychle dostane moje klony no musim něco vymyslet. Už to mám." *Behemen svou levou rukou šáhl do zadní kapsy, kde měl schované plynové bomby. Rychle jednu vzal hodil jí před sebe,uskočil do zadu,vzal si čtyry kunaie a hodil je do místa v dýmu kde eště před chvílí stál Kenji. Pak si vzal eště jeden a připraven k daší a kci čekal co se bude dít.* "Jak se ti to líbí Kenji?"
Kenji: Aha, technika klonování. Bohužel ale nevytvoří skutečné tělo. *Usměje se a běží dále. Kamenná tyč je dlouhá, takže mohl srazit všechny verze Behemena. Když už je dostatečně blízko, tak se rozmáchne. Pokud by se Behemen rychle nevyhnul, tak by to schytal. Kenjin ovšem čekal, že se vyhne.*
Behemen: "Co kam zmizel? No projistotu u dělám tohle." *Behemen utvořil pečetě pro Bunshi no jutsu aby zmátl Kenjiho. Vytvořil do řady čtyři perfektní klony.* "To by tě mohlo zmást . Začal se rozhlížet do všech stran. Nakonec se koukl pře rameno a tam spatřil Kenjiho s kopím jak běží proti němu.*
Kenji: Inu, dobrá. *Pomocí Shunshin no Jutsu se přesunul k jednomu stromu za Behemenem. Byl od něj zatím však celkem daleko. Rychle poskládal pečetě. * Foton: Gansetsukon. *Vytvořil si kopí, které bylo z obou konců zašpičatělé. Poté se s ním rozeběhl proti svému soupeři. Chtěl ho využít jako bojovou hůl. Ačkoliv ho neměl v úmyslu zabít, tak proti němu také nechtěl jít moc zlehka. Věděl, že kdyby určité techniky použil, tak by bylo souboji hned konec a navíc by Behemen mohl skončit špatně. *
Behemen: "Co že souboj s Kenjim super! Ukážu mu že i když sem jen student akademie tak nejsem žádnej ubožák! Co? On zase trénuje ovládání shurikenů pomocí lanka. Zajímavé každou chvílí se zlepšuje musim vymyslet jak nadním vyhraju. Už do trénoval a de se na to." *Behemen vytáhl z kapsy jeden kunai a stoupl si tak aby mohl kdykoliv uskočit nebo naopak zaútočit.* "Tak co budu schopen udržet sním krok?" Kenji já sem připraven.
Kenji: *Zatleská.* No tak vidíš, jde ti to. Já si tu chvíli zatrénuju a pak bychom si mohli dát něco na způsob souboje, co říkáš? Alespoň bys mohl vidět nějaké zajímavé techniky.* Usmál se a začal si opět trénovat ovládání shurikenu pomocí lanka. Snažil se to co nejvíc vylepšit, ale nakonec náznak, že tohle bude muset trénovat trochu delší dobu, aby se dostal ke kýženému výsledku. Jestli se to měl naučit, tak jedině pořádně. Pak si ale řekl, že to ještě chvíli bude zkoušet. Když to tak pořád dokola opakoval, ani si nevšiml, ze se začíná zlepšovat. Obrátil se na Behemena a řekl si, že už ho dále čekat nenechá.* Když už jsem dotrénoval, tak se ti můžu na plno věnovat. *Usmál se.*
Behemen: "No tak nejseš loutkař tak se nemusíš tvářit takhle kysele." Pomyslel si a usmál se, když mu bylo vysvětleno jak to funguje a byl pobídnut k tomu aby hodil své kunaie znovu a tedkon se trefil přesně dostředu usmál se eště vic. *Znovu si stoupl na místo kde prvně stál,vzal si čtyry kunaie zamířil a hodil je.* "Supr trefil sem se přesně do středu." *Potom si šel pozbírat všecny svoje kunaie i ty co byly na zemi.* A co dál?* Behemen se usmál a čekal co se bude dít.*
Kenji: *Když pak shuriken s lankem skončil na zemi, zatvářil se trochu kysele.* Loutkař nejsem. *Otočil se na Behemena.* Loutkaři používání vlákna z chakry, tohle je jen obyčejné průsvitné vlákno. *Pomocí něj si shuriken opět přitáhl.* Myslel jsem si, že to bude lehčí. *Řekl si, ale zkusil to znova. Pečlivě sledoval, kde se shuriken momentálně nachází a při tom mírně pohyboval prsty a sledoval, jestli shuriken změní směr jak chtěl. Po chvíli mu to začalo jít, ale jen základy.* “Když ještě potrénuju, tak to časem nějak půjde.” *Řekl si. Nevěděl, jak dlouho mu to zabere, ale věděl, že takhle by to zatím asi nebyl schopen dobře využít v boji. Po chvíli si šel vzít zpět své kunaie.* Zkus se trefit do všech terčů přesně do středu, soustřeď se.
Behemen: *Čekal jsemže se trefí do středu ale že použije čakru aby vytlačil moje kunaie to jsem nečekal. Dobrá z prá je že Kenjimá smysl pro humor. Musel prý pro své kunaie udělat místo zajímavé. Co to dělá proč bere ten shuriken a proč ho hází za sebe? Aha onsesnaží řídit ten shuriken pomocílanka co má přivázaný k prstu,netušil jsem že je toloutkař." Kenji ty seš loutkař? *Zeptal se Behemen a čekal co Kenji řekne.*
Kenji: *Musel uznat, že v hodu nebyl zase tak špatný. Dosahoval skoro stejných výsledků jako Kenji, když byl na akademii. Stoupl si kousek vedle Behemena a postupně se podíval na všechny terče. Než hodil, tak do kunaiů vkládal trochu chakry. Dopadlo to tak, že se do všech terčů trefil do středu a díky tomu, že v kunaích byla chakra, tak se mu podařilo z terčů vytlačit i Behemenovy kunaie.* Když už ve středu byly tvé kunaie, tak jsem těm svým musel udělat místo. *Pousmál se.* Ale jinak dobrý. *Poplácal Behemena po rameni a vydal se pro ten upravený shuriken, který si předtím odložil.* “To jsem ale zvědav, jak to dopadne.” *Hodil shuriken do volného prostoru za sebou a pokoušel se ovládat jeho dráhu letu pohybem prstu. Trochu se mu to dařilo, ale bylo to celkem nemotorné. Takhle by zatím asi nikoho netrefil.*
Behemen: Když skončil tak ho Kenji pobídl abyse ukázal a předvedl jak je zručný. "No proč ne." *Vyndal si z kapsy čtyry kunaie a stoupl si mezi stromy,uvolnil se a hrhl kunaie do terčů.* "to né jeden kunai se netrefil přesně do středu,jak to je potupa." Když se podíval na Kenjiho zamyslel se "Co když se mu povede stejně jako mě. Ne to není možné on je chunin a já student akademie." No to se mi moc nepovedlo ukaž se. *Usmál se Behemen a čekal jak to dopadne.*
Kenji: *Sledoval Behemena a věděl, co bude za chvíli následovat.* Malý trénink nikdy neuškodí. *Ušklíbl se a vytáhl si čtyři kunaie. Na jeden terč přesně jeden. Když mu pak pohled uklouzl na shurikeny, které měl uložené v pouzdru u pasu, dostal skvělý nápad. Ještě se ujistil, že má i tu druhou věc, co bude potřebovat.* Předveď se! *Pobídl Behemena a vytáhl si shuriken a průsvitné vlákno, které k němu začal nenápadně přidělávat. Když měl hotovo, tak si shuriken, který teď k sobě měl připevněné průsvitné vlákno odložil ke svému batohu nedaleko.*
Behemen: "Co že on nebyl spokojen s dotonem? No sto lidí sto chutí." *Behemen se usmá." Když Kenji řekl že jsou základy důležitétak si Behemen vzpoměl že jeho děda mu říkal to samé. *Behemen šáhl do kapsy po kunaii a taky do baglu a vyndal čtyři terče. Koukl se po okolí a rozmístil terče různě postromech. První terč dal na nejnižší větev stromu u kterého stáli druhej terč dal ke druhé větvi. O strom dále udělal to samé.* Zaházíme si do terčů co ty na to?
Kenji: *Kývl hlavou.* “Proč jsem se na to vlastně ptal? Vždyť základy se učí všichni na akademii.” *Došlo mu po chvíli.* Základy jsou důležité. *Prohodil ještě, aby alespoň něco řekl. Pak už se zase řeč točila okolo něj.* Jo, to je pravda. Doton byl první element jehož techniky jsem se začal učit. Původně jsem s ním nebyl spokojený, ale teď už jsem. Pak mám taky jednu svou oblíbenou techniku, ale ta je z trochu jiného soudku. *Vzpomněl si na chuuninskou zkoušku. Při ní se mu ta technika zalíbila ještě více.*
Behemen: "Cože že by Behemen Nezvládl tuhle techniku? No asi má pravdu" *Behemen se na chvíli zarazil když se ho Kenji zeptal co umí za techniky usmál se a začal.* No tak umim Bunshin no jutsu,Kawarimi no Jutsu a Kinobori no Waza. "Co asi umí on." Slyšel jsem že si použil doton v poslední části chuninské z koušky, je to tak?
Kenji: *Vrátí kunai k ostatním a otočí se na Behemena.* To asi nepůjde, víš. *Vzdychl.* Tahle technika není zase tak jednoduchá, a to ani pro mě. Patří totiž do úrovně vyšší, než na jaké momentálně jsem, takže...chápeš? *Snažil se mu vysvětlit, že student akademie se tohle prostě nedokáže naučit.* Jak na tom vlastně jsi s technikami, co všechno umíš? *Zeptal se. Sice se rád vychloubal, ale zajímalo ho, jak na tom Behemen je. Už od pohledu byl totiž starší než Kenji, tak mu to prostě nedalo.*
Behemen: "Taková díra jenom pomocí ovládání čakry zajímavý. Počkat něco dělá! Asi vložil svou čakru do toho kunaie." Behemenova teorie se potvrdila když Kenji hodil svůj kunai. "Behemen užasl když viděl jak hluboko do stromu se Kenjiho kunai zasekl do stromu. Prej to takhle nemělo vypadat to měl ten kunai projet celým stromem?" Kenji naučíš mě tu techniku? Chtěl bych se jí naučit vypadá to zajímavě. *Behemen se koukl na Kenjiho a čekal co odpový.*
Kenji: *Je rád, že se Behemen nezačal vyptávat dál. Když viděl, že se kouká za něj, otočil se. Když to udělal, zjistil, že asi koukal na tu díru ve stromě.* Jo… *Torchu si prohrábl vlasy a usmál se.* Ale je to spíše o ovládání chakry, než o síle hodu. *Zasmál se pobaveně. Pak po chvíli znovu vložil chakru do kunaie. Když byl spokojen, tak jej hodil opět po tom stromu. Kunai skoro proletěl srz, ale pouze skoro. Zůstal zaseklý ve kmeni.* No tak takhle to úplně vypadat nemělo. *Šel si vzít zbraň zpět.*
Behemen: Kenji vypadal zaraženě ale když řekl že není důležité k jakému klanu patří tak se Behemen už radši dál nevyptaval, "stejně bych rád věděl k jakému klanu patří ale asi mu to není zrovna moc příjemné když si začal hrát s kunaiem." Behemen se koukl za Kenjiho a viděl díru ve stromě patrně od kunaie. Tos udělal ty? Patrně máš velkou sílu v hodu.
Kenji: *Mírně pokývá hlavou a říká si, že poslední dobou naráží celkem dost často na studenty akademie.* E? *Podivil se, protože by ho nenapadlo, že by jeho jméno mohl někdo znát. U Raidena by ta možnost byla daleko větší, ale i tak, Kenji byl rád, že ho zná někdo i příjmením.* Jo, je to tak. *Další, co ho zarazilo, ale už nepotěšilo bylo to, že zmiňuje klany. O těchto věcech se opravdu nerad bavil a ještě nikdo ho k debatě o klanech nepřinutil.* To není důležité. *Mávl rukou a začal si pohazovat s kunaiem, aby zaměstnal své ruce.*
Behemen: Kenji nemýlíš se sem teprve na akademii. "Jak to mohl poznat? Kenji Kenji myslím že už sem to jméno někdy slyšel ano to bude ten velmi nadaný genin který se nedávno stal chuninem. jak jen bylo jeho přijmení jo už vim." Hele Kenji nejsi ty náhodou Itsuki? A neni tvůj bratr Raiden Itsuki? "Behemen oněm hodně slyšel." K jakému patříš klanu? Já sem z klanu Nishi.
Kenji: *Pokýval hlavou a zamyslel s, jestli jeho jméno už někdy neslyšel. Nakonec usoudil, že ne.* Kenji *Řekl krátce. Nepovažoval za důležité zbytečně někomu sdělovat své příjmení.* Áha. *Trochu se pousmál, když zjistil, že Behemen je tu poprvé.* Trénuje se tu dobře. *Pokrčil rameny a pohodil hlavou, protože mu vlasy lezly do očí.* Jsi student akademie, nemýlím se?
Behemen: Ten cizí kluk si stoupl a optal se Behemena na jméno. Já jsem Behemen Kazda a kdo jsi ty? Nemohl jsi mě tady vidět protože tu jsem poprvé. *Usmál se.* Co tady děláš? Behemen chtěl vyběhnout na ten strom ale řekl si že si skusí pokecat stim cizincem.
Kenji: *Zpozoroval chlapce, ale čekal, jestli se ozve první. Nakonec to tak dopadlo. Kenji se tedy zvedl ze země a trochu si oprášil oblečení.* Já tě tu taky ještě neviděl. *Řekl trochu nabručeným tónem. Zajímalo by ho, co je vlastně zač.* “Mohl by to být možná student akademie.” *Trochu si tipnul. Udělal k němu pár kroků a dal si ruce v bok.* A jak se jmenuješ ty? *Optal se Kenji. Přece jen by jeho jméno slyšel rád ještě před tím, než se představí.*
Behemen: Mířil si to k doju s vidinou tvrdého tréninku *když přišel k doju, rozhlédlse a uviděl velikánský strom. Rozhodl se že naněj vyšplhá a tak poslal čakru do nohou a rozeběhl se proti stromu* když tu náhle někoho zpzoroval jak sedí u vedlejšího stromu.Behemen se zastavil a zavolal. Ahoj kdo seš? Tebe sem eště neviděl.
Kenji: *Rozhodl se, že zamíří do doja, aby si mohl trochu zatrénovat. Bylo to vhodné místo na trénink, kde většinou nikdo nebýval, alespoň tam zatím nikoho nepotkal. Vytáhne si jeden kunai a pokouší se do něj vložit chakru, aby se z něj stala daleko lepší zbraň. Ještě v této technice nebyl tak dobrý, ale nějak mu to už přece jen šlo. Po chvíli hodil kunai proti stromu. S výsledkem nebyl moc spokojen. Kunai se nezarazil dost hluboko. Kenjiho cílem bylo, aby kunai stromem proletěl. Takhle to zkoušel pořád dokola, až se mu to nakonec povedlo. Řekl si, že si chvíli oddechne, tak šel sebrat kunai a posadil se ke kmeni stromu, který měl v sobě díru po kunai.* “Tak, co by celkem šlo.” *Dal si ruce za hlavu a pozoroval oblohu.*
---:: ---
Kenji: “Tak, už se to blíží.” *Řekl si s velkým úsměvem a mířil do doja. Musel ještě zdokonalit co mohl, aby byl na chuuninské zkoušky plně připravený. Nehodlal z nich propadnout. Vůbec by se mu je nechtělo za rok opakovat znovu. Bratr mu říkal, že by si měl také zopakovat něco teoreticky, protože první částí je písemný test. Kenji se však rozhodl, že teoretické přípravy nechá až na potom. Raiden už byl konečně z nemocnice pryč, tak se přišel podívat, jak jeho bratr trénuje. V nemocnici mu ale vysloveně nařídili, že se nemá přepínat. Tak se raději posadil do stínu stromu a pozoroval bratra. Jako první Kenji začal z vrhem kunaí na terče. Jen jednou se netrefil přesně do středu. Chtěl trochu lepší skóre, tak to zkoušel znova a znova, dokud všechny kunaie nezasáhly přesně cíl. Když byl u toho vrhání kunaí, vzpomněl si na své setkání s Kazukim. Pomocí techniky Doton: Gansetsukon si vytvořil kopí a vyzval bratra, až po něm zkusí hodit nějaké shurikeny. Odrazit kopím shuriken mu přišlo daleko lehčí, než kunai. Starší bratr tedy souhlasil a hodil po něm jeden shuriken. Kenjimu se to povedlo celkem pěkně odrazit. Po chvíli už na něj letělo několik dalších shurikenů. Když letěly z jednoho směru, tak to pro Kenjiho nebylo zase tak težké. Pak se ale Raiden rozeběhl a hodil shurikeny z více směrů. První dva ještě dokázal Kenji v pohodě odrazit, ale na odražení dalších dvou už nebyl moc rychlý. První jen rozpáral oblečení, ale druhý ho trochu škrábl do ramene.* V pohodě. *Mávl na Raidena, jako že to nic vážného není. Raiden se jen usadil ke stromu a pozoroval dále bratrův trénink. Kenji si šel sesbírat všechny své kunaie. Pak se na chvíli zastavil na mýtině a zadíval se na oblohu. Přišlo mu, jako by někde nad ním něco padalo. Po chvíli se celkem vyděsil, když viděl, že na něj letí meteorit.* “Od kdy po Konoze létají meteority?” *Podíval se na bratra, který měl právě ve tváři zvláštní pobavený úsměv.* “Mě neoblafneš.” *Složil pečeť tygra a téměř zastavil tok své chakry a hned na to ji ve velké síle uvolnil.* Kai *Když znovu vzhlédl na oblohu, byly tam jen staré bílé mraky. Hned se začal rozhlížet kolem, ale bratra nikde neviděl. Když už byl u toho tréninku, rozhodl se vyzkoušel nové jutsu, které ho naučil Masaru. Pomocí své krve a pečetí, které složil hodlal něco přivolat.* Kuchiyose no jutsu *Po chvíli si už Kenjiho prohlíželo malé zvědavé vlče.* Co? *Dostal ze sebe trochu překvapený Kenji. Čekal, že se mu povede přivolat tu velkou bílou vlčici.* A ty jsi kdo? *Zeptal se Kenji a posadil se na zem. Vlče si ho zvědavě prohlíželo a očichávalo.* Hachiko *Odpověděl mladý vlk zvláštním hláskem. Kenji měl co dělat, aby se nezačal smát.* “To je vážně mrňous. Ale je roztomilej.” *Pousmál se Kenji. Nikdy žádné zvíře neměl, tak se nemohl na to roztomile malé stvoření vynadívat.* Co se na mě tak koukáš? *Otázal se Hachiko, když si všiml, že už na něj jeho vyvolavatel upírá nějakou dobu pobaveně zrak.* Jen jsem čekal trochu většího vlka. *Zasmál se Kenji.* Já jsem ale velký vlk. *Stálo si vlče za svým a mírně zavrčelo.* Dobrá, dobrá. *Uklidnil se Kenji nakonec.* Poběž! *Vyzval Hachika a rozeběhl se lesem. Hachiko, ačkoliv byl jen malým vlčkem, nebyl zase tak pomalý, jak si Kenji myslel, že bude. Kenji nakonec doběhl až domů. U domu ztratil vlče z dohledu, tak ještě chvíli počkal přede dveřmi. Hachiko ale nakonec dorazil.* Na, tu máš. *Kenji mu pak hodil kousek masa, protože uznal, že si to ten mrňous zaslouží. Hachiko jen čapl maso a zase zmizel.* Od kdy ty máš smlouvu s vlky? *Ozvalo se za ním. Kenji se otočil a uviděl svého bratra u schodů.* Jak jsi se sem dostal? *Zeptal se Kenji, ale odpověď už nedostal. Chvíli tak na sebe koukali.* Vím od koho ji máš. *Pousmál se a zmizel do svého menšího pokoje. Kenji také zalezl do svého pokoje a začal trochu studovat, i když u toho nakonec usnul.*
---:: ---
Kenji: *Cestou se snažil si ze svitku něco nastudovat.* “No to bude trochu na dýl…” *Jak to tak ze svitku studoval, tak mu po chvíli došlo, že když se rukou dotkne nepřítele, tak je hodně velká pravděpodobnost, že se dotkne i otvorů chakry. S tímto zjištěním tak mohl počítat, že se to ve většině případů vydaří. Když už ale měl v rukou ten svitek, tak se z něj hodlal naučit alespoň něco, takže ho nespouštěl z očí až do té doby, kdy dorazili k doju. Raiden si batoh odložil ke stromu a otočil se k bratrovi.* Tuhle věc si budeš muset vyzkoušet. Bohužel tu jaksi není nikdo, kdo by si dobrovolně nechal vysát chakru, takže...pro tentokrát si to můžeš vyzkoušet na mně. *Řekl, avšak nevypadal zrovna moc spokojeně. Kenjimu se jen ďábelsky blesklo v očích a začal se potutelně usmívat.* Tak já ti to prvně ukážu. *Oplatil mu starší bratr jeho úsměv.* Nejprve musíš koncentrovat hodně chakry do ruky, a pak už se jen dotknout protivníkova otvoru chakry. *Kenji zpočátku nechápal, jak bylo myšleno to, že mu to prvně ukáže. Záhy to ale pochopil, protože se k němu Kenji vrhl a přiložil mu na chvíli ruku k břichu a začal mu vysávat chakru. Samozřejmě, že to Kenjiho velmi překvapilo. Raidenův záměr ale nebyl bratra připravit o všechnu chakru, tak po chvilce přestal a pomohl bratrovi se postavit.* A teď ty. *Poplácal ho po rameni a vyčkával. Kenji se chvíli vzpamatovával z nečekaného zážitku.* “No počkej.” *Pomyslel si a zatvářil se trochu naštvaně. Stejně se ale po chvíli zklidnil a začal soustřeďovat chakru do pravé ruky. Podle Raidenova výrazu usoudil, že to ještě nestačí. Tak se pokusil koncentrovat do rukou ještě větší množství chakry. Po chvíli se konečně na bratrově tváři objevilo jisté uspokojení, které značilo, že teď už by se to mladému geninovi povést mohlo. Kenji se chtěl pomstít bratrovi, že na něj tak najednou vystartoval. Proto teď udělal to samé. Vyrazil proti bratrovi a rukou ve které chakru nashromáždil se dotkl místa na bratrově břiše. Zapamatoval si totiž právě polohu některých otvorů chakry na břiše. Očividně to zafungovalo. Cítil, jak se mu do těla dostává celkem solidní množství chakry. Jelikož však Raiden nebyl nepřítel, tak s tím po chvíli také přestal. Dalo by se prakticky říct, že si vzal zpět to, co mu bylo vzato.* No vidíš, není to zase tak těžké. *Pousmál se Raiden a sáhl do batohu pro dvě jablka. Jedno si nechal a druhé dal bratrovi.* Učíš se celkem rychle. *Pogratuloval mladšímu bratrovi a zakousl se do chutného jablka.* Tak jsem to já. *Kenji si hrdě položil ruku na hruď a zasmál se.* Jen se nepřeceňuj.* Varoval ho s vážným výrazem Kenji, ale jinak si dále jedl jablko. Oba se posadili na zem a okusovali jablka. Chvíli ještě zůstali na místě a jen tak si povídali. K večeru si oba trochu zatrénovali a při západu slunce se vydali domů.*
---:: ---
Kenji: *Po chvíli došli na místo.* Dojo? *Trochu se podivil, ale záhy mu došlo, proč tu asi tak jsou.* To mám jako začít trénovat teď hned? *Zeptal se trochu nespokojeně bratra. Ten jen s úsměvem ve tváři pobaveně přikývl.* “To jsem tedy zvědav.” *Začal přecházet po okolí a čekal, jak to bude s jeho tréninkem. Na starším bratrovi bylo vidět, že přemýšlí. Opíral se o strom a jeho výraz se měnil od příšerně zamyšleného až po trochu děsivě usměvavý. Po chvíli se odlepil od stromu a připravil mi nějaké terče.* No tak se předveď. *Raiden mu hodil jeden svůj kunai, protože si nebyl jistý, jestli s sebou něco na vrhání má. Pohodově ho chytl a povídá.* V pohodě, mám vlastní. *Oznámí a pohlédne na terč. Po chvíli hodí a kunai se zabodne malinký kousíček od středu.* Mohlo to být lepší, zkus to znova. *Oznámil Raiden a přitom se opět opřel o strom.* “No jo.” *Tentokrát se hodlal trefit přesně do středu. Hodil kunai znovu a tentokrát se zasekl přesně do středu terče. Spokojeně se pousmál a šel se staršího bratra zeptat, co bude dál. Jeho odpověď byla trochu nečekaná.* Hoď po mě ten kunai. *Řekl s ledovým klidem.* Co že? *Ptal se Kenji nechápavě. Nevěděl, proč by mě kunai házet zrovna po něm.* Tak nekecej a udělej to. *Křikl po něm Raiden trochu naštvaně. Věděl, že v tom asi něco bude, ale zatím nepřišel na to co, tak tedy vytáhl další kunai a vrhl jej vší silou po bratrovi. Viděl jak zasáhl, ale po chvíli na místo bratra byl jen dřevěný špalek.* “Kawarimi no jutsu?” *O tom už v akademii slyšel, ale asi zrovna nedával moc pozor, když jim o tom Sensei vykládal. Raiden se po chvíli objevil za Kenjim.* Nepředpokládám, že bys chtěl, abych po tobě házel kunaie, takže si asi budu muset vystačit s kamínky. *Trochu se zasmál a šel si posbírat nějaké kamínky. Ne moc malé, ale ani moc velké.* Možná budeš mít nějakou tu modřinu, ale alespoň si to vyzkoušíš. *Raiden mu dal chvíli čas, aby se připravil. Pak hodil kamínkem do vzduchu a opět ho chytl. Ne že by chtěl svému mladšímu sourozenci ubližovat, ale takhle mu dal nějaký větší důvod se snažit. Za chvíli už na něj letěl první kamínek. Kenji ale nestačil ani zareagovat.* Jauvajs, mohl bys být trochu něžnější. *Postěžoval si, když dostal kamenem do nohy.* Máš se snažit. *Hodil po něm ihned další kamínek. Výsledek by úplně stejný.* Kdybys mě nerozptyloval… *Jako odpověď mu opět byla rána kamenem.* Nepřítel po tobě nebude házet kameny a nebude čekat, až se na jeho útoky připravíš. *Vzduchem letěl další kámen, Kenji to opět schytal. Bratrova slova si vzal zřejmě k srdci, protože po dalším kamínku se mu to už celkem povedlo, i když trochu pozdě.* Jen tak dál. *Zívl Raiden a mrštil po něm další kamínek. Ten letěl a letěl, Kenji použil Kawarimi no jutsu a ránu kamenem už nedostal, protože se mezitím stihl přesunout k Raidenovi.* Výborně, tak to by bylo. Teď si dej kliky, dřepy a sedy-lehy. *Zašklebil se a vytáhl si knížku, aby si zkrátil dlouhou chvíli a mohl si odpočinout. Kenji jen nespokojeně začal dělat to, co mu starší bratr zadal.* “No alespoň umím další techniku.” *Snažil se to vidět trochu pozitivně. Když pak za nějakou dobu dotrénoval, oba se vydali na Ramen.*
BlueBoard.cz ShoutBoard