Přidej zprávu »
---: ---
Zeref: (Odehrává se ve Městě Trhů) *Zeref je už několik dní ve Městě Trhů kde plánuje jednu akcičku nebo spíše vystoupení za účelem podkopat vliv odboje a otočit další lidi proti nim. Nyní ale stojí v tréninkové hale a proti Zerefovi jde trojice mužů (vojáků) s dřevěnými cvičnými meči a Zeref proti nim stojí také se cvičnými meči ale má dva naráz (v každé ruce jeden). Jeden z vojáků je na jeho pravé straně, druhý na pravé straně a ten třetí je přímo před ním. Nějakou dobu už trénují ale Zeref se očividně rozhodl překonávat své hranice schopností, protože tihle vojáci jsou jedni z nejlepších z celého města. První dva vyběhnou na Zerefa a ten co je přímo před ním stojí a vyčkává, Zeref zablokuje útok každého vojáka z těch stran a v ten moment proti němu vyběhne ten třetí s úmyslem ho bodnout cvičným mečem do hrudi, sice by ho to nezabilo ale dost by to bolelo a tak se prohne v zádech tak že mu meč proletí nad hlavou a tak využije své polohy a vykopne pravou nohou tak aby vyskočil přemetem a zároveň kopl do tváře toho vojáka před ním. Zeref se očividně dokáže dobře pohybovat a to překvapilo i toho vojáka co dostal nohou silnou ránu ze spodu do brady. To ho na okamžik položí na zem ale rychle se zvedne na nohy ale než se stihl zvednout Zeref ihned poté co se opět ocitl na nohou zaútočil na oba dva další vojáky současně velmi rychlými útoky. Normálně by člověk i s takovou rychlostí nezvládal útočit na dva soupeře naráz, protože by nestíhal vnímat jejich útoky a protiútoky ale Zeref má výhodu v tom že je velmi citlivý na pohyb. Ti dva vojáci se snaží bránit a celkem jim to jde ale jsou také zatlačeni do kouta protože jediné co mohou dělat je bránit se, Zeref jim nedává žádnou šanci (prostor) k útoku. *Jak to děláš kurva! *Křikne jeden z těch dvou na Zerefa, už ho totiž nebaví jak je zatlačený jen k obraně. *Ty! Dělej už něco kurva! *Křikne tne druhý na toho třetího vojáka, který se rychle pokusí Zeref oběhnout tak aby se mohl ocitnout za jeho zády a zaútočit na něj zezadu ale Zeref si ho periferně samozřejmě všiml. V moment kdy se ocitl přímo za ním Zeref rychle skočil do strany aby ho cvičný meč toho třetího vojáka netrefil. Ihned jakmile to udělá tak rychle a prudce zabrzdí tak že se zapře nohami o podlahu a ihned vyběhne proti vojákovi číslo tři a skočí přímo za něj a v plné rychlosti ho udeří koncem cvičného meče do zad a složí ho tím až k zemi, tím pádem Zeref vlastně „zabil“ prvního z nich. Ten se chytne za záda a s bolestí ve tváři se odplazí bokem aby v boji nepřekážel. Ti dva co zůstávají si jsou jisti že nyní už Zerefa rozhodně nedostanou ale i tak se odmítají vzdát. První o na Zerefa vezme tak aby ho obešel z levé strany a ten druhý zase z pravé strany a současně opět zaútočí. Útok toho po levé straně Zeref lehce zablokuje ale ten druhý moc nevybere a dostane silnou ránu do ramene až ho to donutí upustit cvičný meč. Nyní Zeref tu ruku používat nemůže, je to jako kdyby mu tu ruku někdo vážně zranil nebo rovnou i usekl a tak je nucen využívat pouze svou levačku. Pokouší se s nimi dále bojovat ale Zeref je pravák a bez podpory své pravačky mu to moc nejde a pro změnu je zatlačený do kouta pro změnu on na rozdíl od svých soupeřů, kteří na něj útočí hlava nehlava. Ještě nějakou dobu jim odolává ale po delší době dostane jeden zásah do stehna pravé nohy pak přes záda a nakonec si jeden z nich užije Zerefovo dokončení a udeří ho zezadu přes hlavu a vypne ho. Tito tři nejlepší vojáci celého města jsou prostě takový, rádi své soupeře i během tréninku dostávají do bezvědomí. Nejsou to ale svině a tak ho nechají aspoň dovést do nemocnice kde se o Zerefa postarají než se probudí. *
---: ---
Zeref: (Odehrává se v Hlavním Městě Země Řádu) *Dnes má opět volno, nicméně se necítí na nějaký osobní trénink a tak si řekl že by si mohl trochu nastudovat Kenjutsu i z teoretické části. Proto si sedl s jednou knížkou, která má pojednávat právě o Kenjutsu jako takovém. * „Takže Kenjutsu doslovně znamená technika meče, což asi dává logiku a ani jsem si nemusel číst knihu abych to zjistil.“ *Zeref se ihned ze čtení stihl už vyrušit vlastním myšlenkovým pochodem při komentování té prvotní informace co to Kenjutsu vlastně znamená, on osobně by tohle asi do knihy nepsal. Zeref by počítal s tím že ten kdo to bude chtít číst tak už bude vědět o čem to vlastně jde číst. * „Kenjutsu se vztahuje na umění používání všech zbraní, člověk se může zaměřit jen na malé spektrum zbraní, které by chtěl ovládat ale také se může zaměřit na obrovskou škálu nejrůznější zbraní.“ *Zeref knihu zavře a zahodí ji stranou, vůbec ho to nebaví a tak si jde najít jinou knihu. Nakonec najde knihu, která sice není ani tak poučná jako kniha se zajímavým příběhem. Kniha je o mladém 13 let starém chlapci, který ztroskotal s lodí u pobřeží nějaké Země a jehož otec byl brutálně zavražděn, chlapec se ocitá sám v neznámé a cizí zemi a musí bojovat o přežití. Poté co jej zachrání legendární mistr šermíř, podstupuje mladý kluk, která do krajnosti prověří jeho výdrž, neboť se rozhodne stát se samurajem pod vedením legendárního šermíře, který ho zachránil. Chlapec má jen jediný cíl, pomstít smrt svého otce a zabít jeho vraha, kterého zná jen pod jménem Dračí oko. Vyvrhel jak svým vzhledem, tak neznalostí jazyka, udělá si chlapec brzy nepřátele. Má však jednoho spojence, Akiko, krásnou a pozoruhodnou dívku - a rovněž samurajku. Jak Zeref pokračuje ve čtení chlapec si během svého výcviku prošel mnoha útrapami a neměl to vůbec jednoduché. Společně s Akiko dospívá a během výcviku se s ní velmi sblíží jak postupně společně dospívají. Když společně složí závěrečnou zkoušku tak se Akiko s chlapcem vydá na cestu napříč Země, kterou chlapec poznal už o něco lépe. Uplynulo mnoho let ode dne kdy tu ztroskotal a přišel o svého otce, vzpomínky jsou sice už bledé ale jeho touha po pomstě je stále stejně silná. Během toho pátrání narazí na různé nepřátelé ať už o jiné šermíře nebo na různé bandity. Chlapec to má s Akiko velmi těžké, nakonec dorazí do jedné maličké vesničky, která je plná různých šermířů, kterým vede ten po kterém chlapec tolik let jde (Dračí oko). Chlapec už chtěl ustoupit, kvůli strachu o život Akiko ale ani to nebylo třeba, Dračí oko rozkázal ostatním šermířům aby nikdo do jejich vzájemného souboje nezasahoval. Chlapec to stejné poví Akiko, která ovšem byla proti ale nic jiného ji stejně nezbylo a to nehledě na to že mu Akiko řekla že spolu budou mít dítě a tak aby to s tím mužem co nejrychleji vyřídil a oni mohly společně odejít. Jak se dalo čekat souboj mezi tím chlapcem (nyní už mužem) a Dračím okem trval dlouhou dobu. Dračí oko nakonec zemřel a hlavní hrdina s Akiko odejde zpět do míst kde byli vycvičeni a založí tam samurajskou školu, vytvoří kodex cti a ona mu porodí syna, který e narodí do tohoto světa a místa a od malička bude trénován jako samuraj. Zeref toho z té knížky ovšem dost pochytil, ihned se zvede a jde si vyzkoušet různé nové finty, které by během boje mohl použít. Navíc toho pochytil docela hodně i když to byla jen teorie, nikde nebylo nikde psané že když se člověk v něčem chce zlepšit musí to vždy být praktický výcvik. *
---: ---
Edit: Vzhledem k tomu že Takashiho ruka je připevněná k ruce napevno tak byla od té části odejmuta násilně a následné zranění, co tím vzniklo bylo ihned ošetřeno aby se zamezilo nějaké infekci. Ruka byla zabavena stejně jako zbytek věcí a následně podrobně prostudována.
Kori: *Kdyz bylo vse sbalene a lide pripraveni jit, konvoj vyrazil. Dva dny trvala cesta, nez znovu zastavili, tentokrate ale jeste den cesty od hlavniho mesta. Kori az ted nechala podat veznum chleba a vodu, ktere do ted nemeli k dispozici. PREDTIM je ale nechala svleknout kompletne do naha, oplachnout lehodovou vodou a navleci do lnenych tunik a kalhot, tim padem jim VSECHNO co meli sebrala, obleceni, zbyvajici vybaveni, i takashiho umelou ruku!! (pisu to durazne, aby si zas nekdo nemyslel, ze vsechno znamena takrka vsechno - takashi). Nasledne preckali noc tedy den jitzdy od hlavniho mesta, behem toho Koro vyridila nelolik formalit a dalsi den vstoupili do bran honosneho velkomesta, vitani davy, ktere Kori dekovali za zachranu zeme, ktere hrozila morova nemoc.*
Edit: Kami mluvit nemohla skrze zranění, navíc by měla mít velké bolesti které s nějakým božím zázrakem ignoruje.
Kami: *Po slovech Kori neřeknu ani slovo a dívám se před sebe na zem. Poté co vojáci odvedou Takashiho a Habua a já tam zůstanu, tak si v duchu povzdechnu. Následně mě Zeref skopne na zem a nohou se mi postaví na hrudník. Vyslechnu si jeho slova a v duchu si povzdechnu, protože nemělo cenu vůbec nic říkat. Ve chvíli, kdy uvidím v Zerefově ruce nůž, tak se ho pokusím zastavit, ale bylo to marné. Když mě řízne na tváři, tak ho jen mlčky sleduju a vydám ani hlásku. Myslela jsem si, že už to bude vše, ale ještě mě začne mlátit rukojetí nože do tváře. Při jednom z úderů mi zlomí čelist. Jak je po všem, tak na mě ještě promluví.* Přesně, jak jsi sám řekl, nemůžu tě srovnávat s ním, protože na rozdíl od něj, ty jsi ten slaboch, *řeknu mu. Vojáci mě vezmou zpět za Takashim a Habuem. Jen se na mě mlčky dívám a neřeknu ani slovo. Posadím se na zem a nechám se ošetřit. Uslyším Takashiho mumlání, tak jen zavrtím hlavou.* Tohle by stejně nemělo ani cenu. Zeref je úplně někdo jiný, než byl Suzuya a řekla bych, že jemu je Yuga úplně ukradená, jediné, co ho zajímá je on a gryf s mantigorou, *řeknu. Když má Takashi hotovo, tak si lehnu na jeho plášť.* Díky, *řeknu mu a bojím se, co bude dále.*
Takashi: *když se je pokoušeli odvést, ale Kami se tam rozhodl ještě nechat, měl chuť se začít vzpouzet. Pak si ale uvědomil, co by jeho neposlušnost mohla pro ni znamenat tak byl radši ticho a nechal se odvést. Teď v klidu sedí v kleci a čeká. I když to je mylná informace. Stojí zařazený s hlavou mezi mříže a očima lítá sem a tam, odkud se Kami konečně objeví. Rozhodně to není v klidu.* Měli jste odejít hned, jak to jen šlo. Neměli jste zůstávat v přístavu. *řekne Habu, když zůstanou v kleci sami.* Co to meleš za hovna?! *poví Takashi, aniž by se otočil a podíval na něj.* Dopadlo by to akorát tak, že by ti neseděl nikdo a mi bysme byli stejně štvaná zvěř. Suzuya ví, že Kami odsud nemůže jen tak odejít. Hledal by nás a skončilo by to stejně. Aspoň žádná falešná naděje. *byl překvapený, že je neprohlédli od zbraní. Takže to co odhodil, nebylo tak úplně všechno. Stále má u sebe svoji lékárnu. Na kříži v brašně. V té má léky, obvazy a lékařské náčiní. V tom má i malou lahvičku s jedem, který vytvořil. Dārmaburo. Když nakonec Kami dovedou, je rád že ji u sebe má. Opatrně ji pomůže na zem kusem trika, namočeným do vody jí začne opatrně čistit obličej od krve.* Ten parchant. Já mu to vrátím, to ti slibuju. Celá Yugakure bude pykat. *mumlá si pro sebe, zatímco se o ní stará. Ránu od nože na tváři jí stáhne k sobě stripy, které vytvoří z náplasti. Sice to není úplně dokonalé, jako zašití, ale stačí to na to, aby zastavil krvácení. Ováže jí hlavu, aby byla rána izolovaná od nečistot kvůli infekci. Pak už ji jen podá léky proti bolesti a nechá ji v klidu ležet na svém plášti. Uklidí a vrátí se k mříží a vyhlíží ven, aby měl přehled. Po chvíli mu to stejně nedá a malou lahvičku s jedem schová. Je to dost nepříjemné a přesvědčil se, že se nemůže otevřít. Není to úplně běžná schovka. Habu dával pozor, že je nikdo nesleduje, ale všichni měli dost práce s balením.*
Zeref (Suzuya): Děkuji že jste ji to vysvětlila. *Poví Kori ohledně vysvětlení že tohle je naprosto jiný člověk než ten, kterého Kami znala. *Nehodlám nic takového provádět a rozhodně ne s ní. *Odpoví navíc na varování od Kori když zmíní že by od ní mohl něco chytit. Zeref pak kývne na vojáky a ti odvedou Takashiho a Habua, chce je nyní trochu bokem aby mu tu nikdo nepřekážel. Poté Kami prostě skopne aby se ocitla na zádech a nohu ji položí na hrudník aby se nemohla zvednout. Mírně se skloní a podívá se jí pozorně do očí. *Takže Kami něco ti vysvětlím, Suzuya Juuzou jakého znáš je druhá osobnost tohoto těla, která po mnoho let držela mě pravého Suzuyu mimo. Nicméně během těch let to jméno naprosto zničil a tudíž si tak už nehodlám říkat, nejsem Suzuya ale Zeref. Získal jsem vládu nad tělem v moment kdy Suzuya umíral protože se pokusil o sebevraždu a tak jsem ho vystrnadil ven z jeho mysli a poslal ho tam kam patří hluboko do zapomnění v mé mysli a opět mám své tělo a ty se teď koukej naučit kde je tvé místo. *Poví naprosto nekompromisním a drsným tónem hlasu. Poté se skloní tak aby ji na hrudi klečel jedním kolenem a vytáhne nůž kterým ji řízne do pravé tváře a způsobí ji hlubokou řeznou ránu, která jde od shora pravé tváře dolů a zastaví se vedle úst. To udělal svým nožem z chatkových tyčí ale tím nekončí pak ji ještě několikrát velmi silně udeří do tváře tvrdou rukojetí tohoto nože. Měla by mít celkem pomlácený obličej a tak se Zeref usměje. *Víš ty nemáš žádná právě a někdo bez práv nemá nárok na majetek. *Poví a zvedne se, poté prostě odejde a nechá ji tam, vojáci ji samozřejmě odvedou za Takashim a to i kdyby ji měl někdo táhnout ale jakmile dojdou za Takashim tak tam už ji nechají aby stála vlastní silou a pokud to nedokáže bude se muset postarat právě Takashi. *Nesrovnávej mě s tím slabochem! Suzuya Juuzou byl a vždycky bude slaboch plný slabin nic víc ale já nejsem on. *Poví ještě Kami těsně před odchodem. Samozřejmě Kami by se mohla bránit ale Zeref je o dost silnější než ona a reflexy má na vysoké úrovni a tak by neměl mít problém ji tak nebo tak přeprat aby ji mohl provést to co ji provést chtěl. Yamaji ten se Zerefem odešel do stanu a nechal si vše vysvětlit, následně mu odpřisáhl věrnost stejně jako kdysi Suzuyovi. To celé je jen díky tomu že je nucen mu být věrný skrze to že to má zakódované v genetice (DNA). Poté se Zeref připraví na cestu, která ho čeká a tak si věci opět naloží na svého koně. Pokud jde o mrtvoly tak o ty postarají jeho dvě chiméry, stačilo hvízdnout u mrtvoly a ihned se snesou dolů a dají se do toho, sežerou je tak že po nich nezůstane skoro nic. *
Kori: *Vedela, ze Takashi mel prihodnou moznost ji ublizit, ale verila Zerefovi v tom, ze je odzbrojil. Nasledovala jeho i Kamiina slova a Kori se usmala, az se blahove zasmala.* Zradce? Tohle je jiny clovek, nez ktereho znas ty, blahova bytost... Delej si s ni co chces. Ale obcovat ti nedoporucuji, muzes neco chytnout. *promluvila k Zerefovi a prikyvla.* Logicky... Muzes se balit. *vykrikla.* Za tri hodiny odjizdime, divadlo skoncilo, jde se balit! *otocila se pohledem k novym veznum.* Pokus o utek, je horsi nez smrt, verte mi... *primhourila oci a zabodla je do Takashiho.* Poslusnost... Naucte se to slovo a mozna budete zit. *Pak se otocila a sla se sama pripravit k odjezdu.* Zeref, postarej se o mrtvoly. *Jeste dodala, nez zmizela uplne.*
Kami: *Když Kori použije na Takashiho led, tak si jen povzdechnu. Jen mlčky sleduju dění a koutkem oka se podívám na Habua, jestli se taky nerozhodne udělat nějakou blbost.* 'Obojky, cože to nechci, tohle se mi nelíbí! Raději bych byla na jiném místě, ale co když by to tam bylo stejné jako tady, ale to velmi pochybuju,' *pomyslím si a nasraně se dívám na Kori, když mi dá obojek. Poté co začnou zářit, tak si jen povzdechnu, protože jsem věděla, že jsme úplně, ale úplně v háji. Když uslyším slova Suzuyi, tak jen zaskřípu zuby.* Nikdo ti nic nedal, dát a sebrat je rozdíl, zrádče, *řeknu potichu.*
Takashi: *myslel si, že už je mu jedno, co se s ním stane. Čekal chladnou čepel v zádech, nebo v hrudi, jenže její stisk byl horší, než ta čepel. Plácal rukama podél těla, ale bylo mu to k ničemu. Tohle byla pro něj asi ta nejpříhodnější šance. Jenže bez palivové láhve v ruce a bez skrytých čepelí mu to akorát proklouzne mezi prsty. Mohl by jí spražit a useknout hlavu a tuhle část ukončit. Zase netuší ale, jak by reagoval Suzuya, nebo spíš ten, kdo ho ovládá. Krom toho, že nemůže dýchat, nic ani neslyší kolem sebe. Vidí, jak na něj mluví ale dokáže jí odezírat jen pár slov. Nakonec skončí zase na zemi a někdo mu brutálně nasadí oboje. Sice mu je stále zima, ale už ho ten chlad opouští. Znova je usazen do kleku a stejně i teď ji jen propaluje pohledem.*
Zeref (Suzuya): „Obojek?“ *Tato otázka proletěla myslí jak Zerefovi tak Yamajimu. Ovšem pak přijde ta blbost ze strany Takashiho a Zeref už ho chtěl srazit jednou pěstí ale Kori dala najevo že se o něj postará sama a tak to nechá být a jen přihlíží tomu „divadlu“ co se tu momentálně odehrává. Pokud jde o to jakou formu stravy jeho chiméry dostanou tak je naprosto spokojen. Sice si s mrtvolami moc nepohrají ale aspoň se mohou pořádně nažrat a ušetří dost práce vojákům a případně sobě s likvidací těl. * „Já ti dám že neumím bojovat bez chakry.“ *Už chtěl začít plánovat že by tu Kori srazil k zemi ale i přes to to Zeref nemá v hlavě úplně v pořádku tak není sebevrah aby zabíjel někoho kdo pracuje pro někoho jehož filozofie se mu zamlouvá a hlavně proti někomu kdo je daleko mocnější. Pokud jde o Kami a Habua tak ty Zeref hlídá, proto pokud by se snad Kami pokusila něco provést využije toho že Suzuya je daleko rychlejší a má lepší reakce za což může děkovat tomu co mu koluje v krvi „jed Hakuja Sennina“. Proto kdyby se někdo chtěl zvednout s úmyslem pomoct Takashimu Zeref nemá problém je zase srazit jednou ranou rovnou do tváře. Nicméně je dost pravděpodobné že pokud Kami a Habu nejsou idioti tak se o nic nepokusí. * „Má pravdu, nic nezmůžeš a jsi slabej. Pouze se tváříš silně a lžeš sám sobě.“ *Toto se Zerefovi ozve v hlavě a ten hlas poznával, to byl jeho hlas ale nebyl to on. * „Suzuya?“ *Znovu ho už nezaslechl ale rozhodně ho ta slova naserou ale zároveň ho to donutí přemýšlet nad tím co s tím udělat. Sice ano s katanou nikdy nebude dobrej jako Mito ale pokud jde o Taijutsu jako takové v tom si věřit může. Zeref nyní mlčí (radši) a jen sleduje nasazování obojků věří že nejsou tak bláhový aby se bránili, tohle je něco co je nyní vlastně bude držet při životě. *Děkuji ti za hračku Kami. *Tím samozřejmě myslí tu skrytou čepel/kuši co ji sebral. *Uhm takže mám se jít připravit na cestu? *Zeptá se radši Kori. *
Kori: *Podivala se na Kami a prikyvla, alespon nekdo odpovedel.* Ne a ano, zrat muzou mrtvoly a toho poskoka si klidne nech, ale dostane obojek, stejne jak- *Byla v pulce vety, kdyz se Takashi rozhodl byt hrdina. Lehce se usklibla a sama udelala nekolik kroku, pohnula rukou, aby dala navedomi vojakum, at nezasahuji a staraji se o neco jineho.* Vy? Vy jste byli neschopni obstarat bezpeci pristavu a bezuhonost. Odboj se vam dostal pod nosem az do pristavu a znicil jedinou vec, ktera byla schopna pristav ubranit. Ty? Myslis si vazne, ze bys byl schopny cokoliv udelat, bez tech tvych hracicek? Copak jsi neslysel, kdo to udelal. Ninja z vaseho sveta a jak? Jenom tim, ze bojovat umi holyma rukama, coz z vas vsech, vcetne Zerefa, neumite nikdo. Jestli jenu vas vic lidi, jako ona nebo jestli trenuje odboj v tom, co umi, byli vyste mrtvi behem dalsich tydnu tak jako tak. Tohle je trest za tvou neschopnost a predejiti dalsich nemoci, nemam leku na rozdavani a to, ze nejsou nemocni ted, neznamena, ze nebudou zitra. *prudce zvedla ruku a chytila Takashiho pod krkem. Oci se ji rozzarily a celou jeji ruku pokryl led, stejne tak Takashiho krk a brada, stejne hrudnik. Melo by pro nej byt tezke dychat, natoz cokoliv rict. Pokud by se na ni behem toho pokusil zautocit, okamzite by jej chytili vojaci, pokud se pokusil Kori chytit nebo uhodit pri tom, kdy ona drzela jeho, opet by jej chytili vojaci. Byla na krok od nej a stejne nedotknutelna. Sledovala ho nepricetnym pohledem.* Obojky! *jeden z vojaku ji podal 4 obojky. Pustila Takashiho a hodila ho k zemi, led zacal pomalicku opadavat. Kori nasadila obojek Kami, Habuovi, tomu vedci z Yugakure a nakonec Takashimu.* Toho poskoka ti necham, aby sis nemyslel, ze vyvrazdim cely pristav jen tak. *otocila se na Suzuyu a vytahla z kapsy maly krystal, ktery pevny chytila do dlani a zmrazila jej. V tu chvili mohla komunikovat s hlavnim mestem radu.* /Draha?/ Nejvyssi... Pristav je vyklizen, hrozba zazehnana a Zeref si bere jednoho poskoka sebou, Trojice veznu z pristavu pujde s nami domu. /Uz se tesim, dobra prace. *krystal schovala a podivala sr za sebe. Obojky zarily, to bylo dobre, prootze v tu chvili byli aktivni. Zaktivovani mohl provest jen nejvyssi z generalu, stejne tak deaktivace.* Pokud se pokusite na nas zautocit, pokud se pokusite utect, pokud neuposlechnete rozkazu, znamena to pro vas smrt.
Kami: *Když tam dojde generálka, tak se na ní podívám a následně pohled plný opovržení skloním dolů.* 'Všichni, co tady znamenají něco více jsem jen sebestřední šmejdi. I ten šmejd, co předstírá, že je Suzuya,' *proletí mi hlavou. Bylo mi z těchhle jejich slov a činů zle. Nad tím když se mě zeptá, kdo jsem, tak si jen povzdechnu.* Kami, *řeknu těsně předtím než Takashi promluví. Ve chvíli, když se zvedne a chce se rozejít, tak ho chytnu za ruku a pevně jí sevřu. Následně skloním hlavou.* 'Prosím přestaň. Sám jsi mu řekl, že nemám dělat žádné blbosti a sám uděláš tu největší kravinu, co můžeš udělat,' *pomyslím si.*
Habu (npc): /zapomněl jsem za něj reagovat/ *Habu chtěl začít, i když jeho by si pamatovat měla. Jenže to mu jaksi nevyšlo po to, co Takashi vystoupil. "Tak to je v prdeli." řekne si Habu a už jen skloní hlavu.*
Takashi: *když ze stanu vyleze Kori, je docela v šoku. Čekal někoho jiného.. myslel si, že je v přístavu. Nebo spíše před přístavem. V tom sledu událostí si nejspíš nevšiml, jestli tam pořád je nebo odešli během toho, co sám dobíjel přístav.* Ty... Řekni mi jednu jedinou věc, co kdy já, nebo přístav udělal proti řádu, že ses takhle zachovala... Co přišlo od řadu bylo splněno a teď s nimi zacházíš jako s dobytkem i přes to, že všichni jsou zdravý i přes to, co tam ta jeho svině udělala. *nejdřív se snažil držet, ale emoce, zlomení a vztek si vybrali svou daň. I když před několik vteřinami něco řekl Kami, udělal přesný opak a postupně se z kleku začal zvedat a udělal pár kroků. Věří, že se daleko nedostane. Někdo z vojáků ho zastaví a taky ví, že to bude hodně bolet. Několikrát pohne prsty na obou rukou. I když by po tom stisku z jeho levé ruky vyšlehly plameny, bez paliva to nepůjde. Tak jsou to jen holá gesta vzteku.*
Zeref (Suzuya): Moment, mohla bys pár těch dětí nechat žít jako žrádlo pro moje miláčky? *Zeptá se a ukáže směrem na oblohu na které poletuje jeho gryf a mantikora. Nicméně pokud to bude zamítnuto tak mu nezbyde nic jiného než nechat jeho miláčky prozatím bez jídla. Zeref má totiž chiméry taky celkem rád stejně jako Suzuya, dle něj jsou to stvoření stvořená pro zabíjení a šíření bolesti, utrpení a zoufalství. Nicméně jakmile přijde řada na představování těch dalších tak tady by se měl ujat slova na minutku Zeref. *Uhm mimochodem tohle je Yamaji, je to můj spojenec a rád bych si ho ponechal jako svou pravou ruku pokud by to bylo možné. Je mi oddaný a tudíž bude oddaný stejné věci jako já a to řádu. *Yamaji nechápe moc o čem se mluví ale slyšel to, navíc celou dobu stál trochu v pozadí za vojáky co jsou za Takashim a spol. takže nebyl vidět. Nicméně nyní když se o něm mluví předstoupí a mírně se ukloní. Zeref ovšem dál nemluví, nechce Kori moc srát. Je zázrak že si u ní teď mohl získat trochu pozitivního světla a tak to nechce ihned zkurvit a tak ustoupí trochu bokem aby Kami a Takashiho společník mohly vidět přímo na Kori. Zeref se na okamžik podívá směrem kde jsou všechny ty děti ale to již dlouho nevydrží a postupně za doprovodu křiku jejich životy zhasínají jeden po druhém. Zerefovi to srdce nijak netrhá je mu to nějak jedno, je to jen další způsob šíření toho co on miluje a to toho nejhoršího beznaděje a zoufalství matek z toho že jejich děti zemřou a ony stejně tak. *
Kori: *Věděla, že Zeref má brzo dorazit, uslyšela hlasy a vyšla tedy ven, ze svého stanu, mile překvapena. Byla oblečená ve svém generálském oblečení a její oči zářily radostí.* Nakonec jsi nezklamal, zdá se, že umíš dostát svého slova! *Poplácala Zerefa po rameni.* Kdo jsi ty? a ty? *Ukázala na Kami a toho třetího, Takashiho znala. Podívala se i směrem, odkud vycházel pláč dětí a šeptání dětí. Zamračila se.* Zabít! *Ukázala směrem ke klecím a vojáci se dali nemilosrdně do práce.* Tak mluvte!
Kami: *Uslyším slova kapitánu a jen si v duchu povzdechnu. Ve chvíli, když se celá skupina zastaví, tak jen nervózně polknu. Všimnu si, že mi Takashi pustil ruku, tak se na něj podívám. V dalším okamžiku uslyším křik, takže mi bylo jasné, že se něco děje. Za chvíli je po všem a celá skupina se rozejde. Procházíme přes mrtvá těla, která tam jen tak ležela. Vyhýbám se tělům a šlapu na místě, kdy se žádné těla nenacházejí. Po nějaké době se dostaneme do tábora. Beze slov nás donutí si kleknout, tak jen polknu slova, která jsem chtěla říct, protože jsem z toho začínala být pěkně naštvaná, neboť se mi celá tato situace absolutně nelíbila. Ucítím, jak mi Takashi stiskne ruku, tak se na něj podívám. Z očích mi může vidět naštvanost a nenávist.* Fajn, *řeknu mu potichu a raději se podívám se před sebe.* 'Budu se snažit se ovládat a být zticha, jenže tohle není prostě něco do zrovna já dokážu. Být v našem světě, tak už bych dávno bojovat, protože bych si to nejspíše nenechala líbit a jak vím, tak by to se mnou dopadlo jako vždy nejspíše špatně, ale co tady můžu dělat, tady nemůžu dělat nic, jen držet jazyk za zuby a stejně nemám jisté, že to tady přežiju a že odtud jednou vypadnu,' *pomyslím si.*
Takashi: *najednou se celá řada zastavila. Takashi ví, co přijde. Pustí Kami a dlaněmi si zakryje uši. Nepotřebuje to slyšet. Čekal, že je tam pobije všechny, tak ho překvapilo, když našel jen mrtvoly mužů. Bez řečí je projde a šlape do prostoru, kde není ani kus těla. Z prostoru žen a dětí může být slyšet občasný pláč, ale také s tím nic nedělají. Beze slov dorazí až do tábora, kde je donutí kleknout. "Takže který s generálů? Nebo si se dal dohromady s tím hlavním? "Řekne si a čeká, kdo nakonec vyleze. Ať vyleze kdokoliv, nepozná ho. Jediného generála, kterého kdy viděl byla Kori. Koukne na Kami a krátce ji stiskne za ruku.* Hlavně neděl hlouposti. *poví tak, aby ho slyšela jen ona.*
Zeref (Suzuya): Nebudete ji muset chránit pokud nebudete dělat hlouposti, mějte hlavu skloněnou a nezasahujte do ničeho co se netýká přímo vás. *Poví kapitán co jde ve své plné zbroji jako kontrola zadního voje. Nicméně jak tak kráčí přední linie se zastaví a všech 20 mužů se otočí na muže co bojovali na straně přístavu a nyní jsou beze zbraní. Zbytek celého voje zastaví také a v ten moment 10 mužů co jsou v zadní části předního voje a nyní vlastně čelem k mužům ihned sáhnou na kuše a začnou střílet. Každý z nich má plně nabito a tak mají pro všechny muže celkem 50 střel a pokud náhodou dojdou střely ihned je vystřídá řada z nimi zatímco oni budou nabíjet. Pokud jde o linii co šla za těmi muži tak ti pozvednou štíty a vytvoří hradbu (stěnu) ze svých štítů aby nějaká zbloudilá střela co proletí skrze netrefila je ale pouze ten štít. Zeref ten aktivoval obě zápěstní kuše a také začal střílet. Jen jeho dvé kuše mají celkový počet 20 šipek, které jsou sice malé ale jsou stejně smrtící. Pokud jde o ostatní ti mohou vědět maximálně že se voj zastavil ale nikdo by neměl vidět co se vepředu děje. Žen a dětí se nikdo nebojí že něco vyvedou ale Takashi tam je to jiná, proto kapitán drží rukojeť svého meče kdyby to bylo potřeba aby mohl případně Takashiho a Kami zlikvidovat pokud budou dělat blbosti. Sice se k nim může dostat křik umírajících ale hold s tím nemohou nic udělat. *Jak jsem říkal pokud chcete žít nedělejte žádnou hloupost, ani nevíte jak moc si přeju abyste hloupost udělal a dal mi důvod vytasit svou zbraň a zabít vás. *Zeref se mezitím projde mezi mrtvolami těch mužů a pokusí se najít někoho živého a pokud někoho najde tak ho prostě dorazí. Pokud nikdo neudělal žádnou hloupost tak se pak vrazí v klidu opět na cestu vpřed ovšem úplně přední dvojice linií se spojí s těmi třemi za nimi. Projdou přes ty mrtvoly a tak poté Takashi může vidět co se muselo stát, protože přes jejich mrtvoly budou muset kráčet. Zeref ten se drží v první linii a nechá kuše opět deaktivovat a složí se zpět do mechanismu. Samozřejmě si kuše nabije svými zásobníky šipek a tak každý kuše nyní obsahuje 10 šipek z ocele chakrových tyčí. Takto už dojdou až do tábora a tam to teprve začne vojáci se ihned chopí matek a ty společně s dětmi násilně naženou do takových provizorních věznic. Poté se zbytek vojska postupně rozchází nejsou sice moc unavení ale tak nemají z čeho ale upřímně dost z nich čekalo něco jiného. Ovšem na druhou stranu Zeref nezatratil jediného člověka. Své chiméry nechal odletět aby se neděsilo moc lidí a pokud jde o Takashiho, Kami, Habua a Yamajiho ti jsou zezadu doprovázeni deseti lidmi (vojáky řádu) a následují Zerefa, který kráčí rovnou k velkému velitelskému stanu. Jakmile tam dojdou Zeref se zastaví a vojáci co jsou za Takashim a spol. jim sáhnou každý na rameno a násilně je donutí klesnout na kolena. Stan je prozatím prázdný ale Takashimu by mělo být jasné kdo přijde. Zeref ten stojí tak že má všechny kousek za sebou. *
Kami: *Dojdu až na konec řady a krátce se podívám na přístav.* 'K čemu vše, co jsme doteď dělali bylo? Co bude teď? Blíží se konec něco něco mnohem horšího než konec? Být tady Lana, možná by bylo vše jinak, ale kdo ví, kde jí je konec a zase že všeho vyvázne,' *pomyslím si a jdu pomalu. Ve chvíli, kdy mě Takashi vezme za ruku, tak se na něj podívám. Při jeho slovech mě zamrazí. Následně mi z očí vytečou slzy.* Neříkej takové věci. Nevěřím, že tohle je konec. Miluju tě, *řeknu mu a následně už neřeknu ani slovo.* 'Nemůže to přece takhle skončit, nehodlám umřít tady a hlavně takhle, chci se vrátit zpět do našeho světa a rozhodně dodržet, co jsem tenkrát řekla,' *pomyslím si a následně si zkousnu ret a otřu si oči.*
Takashi: *nikdo nemá problém s tím, zařadit se kam mají. Takashi se taky postaví kam má. Když se celá ta řada rozejde, otočí se k přístavu. Pár vteřin se tam dívá a hlavou mu probíhají všechny ty roky.* Stalo to všechno za to? *otočí se na koně v ohradě. Stojí hned vedle ní, protože sešikovat takové množství na tom prostoru kde byli prostě nešlo a museli se posunout. Otevře jí ještě a dá koňům svobodu.* Tak si můžete jít po svém. *řekne a vydá se za průvodem. Několika rychlími kroky je dožene a jde za s nimi. Za sebou ale slyší klapot kopyt. Tak se otočí a všech deset koňů, kteří zbyly, včetně jeho koně, jde za ním.* To asi není dobrý nápad ale co. *pokrčí rameny a nechá se jimi pronásledovat. Přesune se ke Kami, kterou vezme za ruku.* Jsem rád, že jsem tě poznal. Vím že jsem říkal něco jiného, ale nemyslím si, že už tě tu zvládnu ochraňovat. *poví a pak už se jen dívá před sebe. Doufá, že to je naposledy, co přístav viděl. Je rád aspoň za tu osadu. Ode dneška se v něm ale něco zlomilo a už nevrátí.*
Zeref (Suzuya): Ah to mi trochu vypadlo, nicméně neboj všechno ti vysvětlím. *Odpoví směrem k Takashimu, který mu to odpoví a pak přejde k těm vojákům co jsou odzbrojeni a nikdo u nich nenašel žádnou zbraň. Poté se zastaví před jedním celkem vysokým mužem. Zeref cítí jeho chakru a tak mu je jasné že se jedná o člověka z jejich světa. Zeref mu přiloží levou ruku na tvář pak si vysune skrytou čepel z pravé ruky, která vyjde z jeho spodní části zápěstí kde ji měl a prostě mu tu čepel ze spodu vrazí rovnou do krku a pak s ním mrští o zem a čepel z něj vytáhne (během jeho pádu). Každý se logicky už připraví na nejhorší ale Zeref se zasměje. *Tohle byl lhář, tento muž byl Ninja ale nezařadil se tam kam měl, takže se očividně jednalo o špiona! *Poví dost nahlas aby všechny zde uklidnil. Několik mužů pak posbírá zbraně Takashiho a Kami ale Zeref jednoho z nich zastaví a seberu mu skrytou čepel/kuši a tu si nasadí pod zápěstní chránič své levé ruky. Nyní má tento mechanismus na každé ruce a to se mu celkem hodí. *Takže nyní to bude vypadat takto, musíme dodržet jistou formaci jinak nás tábor postřílí úplně všechny. První linie se bude skládat z linie dvou řad našich vojáků kdy jedna řada se skládá z 10 lidí. Za nimi půjdou vaši muži a za nimi poté půjdou další 3 řady vojáků po 10 a za nimi půjdou děti a ženy a za nimi logicky zbytek. Kami, Takashi a Habu půjdou na úplný konec společně s kapitánem, chimérami a Yamajim. *Jakmile toto Zeref dopoví každý jeho voják svou kuši upevní zpět na záda a prostě uchopí jen kopí, případně meč a jinou zbraň ale své štíty mají pořád. Poté se seřadí do požadované formace a vyčkávají až se zařadí zbytek. Pokud bude vypadat někdo zmateně tak Zeref jim poví kam jít a jakmile je vše na svém místě přesune se do úplného předu a zavelí že se může vyrazit a během cesty každý dodržuje svou pozici. *
Kami: *Rozejdu se na jednu stranu a dívám se na Takashiho, který stojí vedle mě. Následně si od pasu sundám obě dvě katany, ze zad shodím batoh společně s lukem a šípy, poté ještě pouzdra se zbraněmi a následně z levé ruky si sundám náramek.* 'Není to Suzuya, za tu dobu už ho celkem znám, ale tohle je úplně někdo jiný.. Co se stalo?' *pomyslím si. Pomalu jsem z toho začínala mít celkem zlý pocit. Mlčky pozoruju okolí a čekám, co se bude dále dít.*
Takashi: *odněkud vytáhl kus látky, který na něm visel, zjistil ale, že je to kus jeho pláště, který mu uvízl za brněním. Otře si tím obličej, aby dostal ze sebe tu krev. Zatímco je dva poslal na jednu stranu a rozděloval dál, stál stále na svém místě. Chtěl dát ostatním najevo, ať dělají, co po nich chce. Sice vypadal vzorově, ale dělali co měli tak to zabíralo. Teď už to i viděl. "Tohle není Suzuya. Může mít jeho tělo, ale tohle Suzuya není. Už jenom ten pohled. Když začnou vojáci prohledávat lidi z přístavu, přejde ke Kami kde od pasu stáhne katanu i s pouzdrem a hodí jí před sebe. Pak tam nahází také zásoby shurikenů, kunaiů, senbonů, láhve z brašny, kterých je už jen šest. Pak pokrčí ruku v lokti s dlani k obloze a secvakne prsty tak, aby otevřel komoru na láhve. Tu s hlasitějším zasyčením odpojí, protože natlakovaný plyn v komoře se uvolní do prostoru. Neprochází přes jiskru tak jen vyprchá a rozplyne se.* Zajímalo by mě, kdo si, protože Suzuya nejsi. Když si ani nepamatuješ, že si mi tu ruku sám přidělával na pevno a bez tohohle.. *řekne a ukáže láhev, kterou odhodil k ostatním.* Je to vlastně jen zátěž. *poví v klidu a pak se zase postaví s rukama podél těla a sleduje strach z očí dětí a žen. Muži dělají co mají jen proto, aby je neohrozili. Hledá taky očima Habua. Nakonec ho najde. Stojí se zlomeným šípem z lopatky a podpírá ho jiný muž. Oba už zbraně taky odložili.*
Zeref (Suzuya): *Zeref a jeho vojsko vyčkávají celkem dlouho nicméně nakonec se čekají, mezitím co se čekalo se k nim dostavil člen jeho jednotek Sen\'yō Hikari, Yamaji Shusaku. Kdysi před mnoha lety ho vzal s sebou do tohoto světa aby tu vše řídil v jeho nepřítomnosti a hlavně aby mu dohlížel na chiméry (Gryfa a Mantikoru). Tyto dvě chiméry jsou nyní na úplném konci celé armády (za ní) a pokud jde o Yamajiho tak ten je mezi nimi. Zeref mu prozatím neřekl že to už není Suzuya a ani mu neřekl o co tu nyní jde. Nicméně Suzuya uvnitř Zerefa je rád že Yamaji a jeho lásky (chiméry) se stihly dostat pryč ještě než to celé začalo a stále jsou naživu. Sleduje kolik se jich nyní vrátilo a překvapilo ho že se jich vrátilo více než jich šlo původně na ten úkol a pak mu došlo že tam musel mít ještě dost zdravých lidí, vojáků a dalších civilistů. Zhruba si je rychle spočítá a napočítá kolem 30 dětí, 50 žen a zbytek mužů kdy ne všichni jsou přímo vojáci ale tak může mýlit. *Takže nyní prosím, Takashi tohle se ti asi moc líbit nebude ale věř že to vše je nutné. Požádám aby všichni lidé, kteří pocházejí z našeho světa odešli sem šli do prava. *Poví a ukáže, řekl to tak úmyslně, protože mezi Takashiho lidmi cítí ještě jednu chakru kromě jeho a Kami. Jde o jednoho špiona, který je tu z Kirigakure ale ten doufá že Suzuya neví že to je Ninja. Nemá ani tušení že tu zvládne vycítit chakru a tak zůstává na místě. *Ženy, děti, starci a jinak zranění nebo postižení se postaví sem do středu. *Poté si trochu povzdychne. Všichni vojáci se postaví na levou sranou. Kromě toho ale chci abyste se všichni postavili vedle sebe do jedné řady a chci aby to bylo v klidu. Nebude to trvat dlouho a brzo vás pustíme skrze linie do jednoho tábora pro vás určeného, který pro vás byl postaven. *Poví naprosto klidně a přesvědčivě, v jeho hlase a očích není ani známka po lži. Pokud ho každý vyslechne tak se zamračí. *Teď ta nepříjemná forma, požádám každého aby každou svou zbraň odhodil před sebe na zem a zdůrazňuji že každou, pokud u někoho najdu třeba jen nůž ohrozí tím životy všech ostatních a tyto děti si určitě nezaslouží trpět. *Tohle Zeref myslí vážně, nechce aby bylo jediné dítě zraněné nebo v nejhorším případě zabito. *Mimochodem Takashi, Kami prosím odložte veškeré své zbraně a vybavení stejně jako všichni ostatní a omlouvám se Takashi ale budu tě muset požádat i o tu tvou protézu, víme že to umí být silná hračka. *Poté pokud s tím nikdo nebude mít problém tak Suzuya kývne na 7 vojáků a t začnou všechny prohledávat aby se mohlo zkontrolovat zda někdo není nakažený nemocí nebo nemají nějakou zbraň (ovšem vynechají Kami s Takashim a děti). *
Kami: *Mlčky stojím a sleduju vojáky, kteří na nás namířili kuše. Dívám se na ně s naprosto neutrálním výrazem, i když někde hluboko uvnitř jsem začínala litovat, že jsem se vůbec přišla. Poté pro Suzuya promluví, tak ho dále mlčky sleduju.* 'Tak o tohle mu tedy jde,' *pomyslím si. Ve chvíli, kdy se Takashi přesune přede mě, tak se na něj jen podívám, ale nic neřeknu.* 'Nejdříve Yuga, teď přístav, co?' *zopakuju v duchu zaraženě. Ve chvíli, kdy se Takashi otočí a rozejde se zpět do přístavu, tak si v duchu povzdechnu a následně se otočím na patě a rozejdu se za ním, přičemž po chvíli běžím. Vyslechnu si slova od jednoho z Takshiho mužů a jen souhlasně kývnu hlavou a poté se rozběhnu domů. Když doběhnu domů, tak začnu balit všechny věci, které budeme potřebovat. Ve chvíli, kdy se tam objeví Takashi, tak dobalím poslední zbytky věcí a rozejdu se za ním. Poté se zastavím vedle Takashiho a dívám se na Suzuyu, i když jsem byla celkem naštvaná.*
Takashi: *poslouchá ho a nehne brvou, zatímco se jeho armáda přeskupí. Ani se nehne během toho, co na ně míří kuše. Za ním si sice muži trochu neklidně přešlápnou, ale ani to ho netrápí. Jen udělá krok šikmo dopředu, aby stál před Kami, pokud by začali střílet. Jeho brnění je že stejného materiálu, jako to Suzuyovo. Asi by nepokrylo všechno, ale většinu ano. Dívá se Suzuyovi do očí a čeká, až domluví.* Takhle to je? Nejdřív v Yugakure a teď tady? *Takashi má odevzdaný výraz, ale ani známka strachu. Když začal jeho časový limit, sleduje jeho obličej a hledá známku zaváhání, ta tam ale není. Po uplynutých osmi vteřinách se Takashi otočí a vyrazí beze slova zpět do ulic přístavu. Ještě než se dostal mezi domy, už měl vytaženou katanu a z lehčího klusu se dal do běhu. Jeho muži se na sebe podívali a pak vyběhli za ním. Ve dvou řadách ho sledují a mizí ve stínu budov. Takashi doufá, že je tam někde mezi nima i Kami, i když by si přál, aby se tomu masakru vyhnula. Nakonec se rozhodne k ní poslat jednoho muže, ať jde do bytu a zabalí všechny jejich věci, co jsou potřeba a hlavně zbytek léků a jeho nádoby s palivem. Muž tak udělá a najde Kami, které to vyřídí. Jak se rozhodne je ale na ní. Pak se zase zařadí. Po cestě se k nim přidali všichni jeho lidé, kteří se už předem hromadili na náměstí, které probíhali. Dvě ulice za ním začíná mrtvá zóna, od které se odtrhli všichni, kdo ji stráží. Muži si mezi sebou předali informaci, co je jejich cílem a Takashi tak nemusel vůbec mluvit. Ani se mu nechtělo. Hned na to se začali všichni rozdělovat a mířit do všech směrů, aby pokryli celý přístav a nikdo nezůstal naživu. První ztráty na druhé straně byli ohromné. Všechny to zaskočilo a nebyli připraveni a tak v prvních deseti minutách bylo skóre mrtvých 120:0. Pak se do boje začali zapojovat piráti. Každý z mrtvé zóny je už mrtví a tak to byli muži, ženy, děti i piráti. Každý kdo byl označený jako nemocný. Aniž by to věděl, tak to podvědomě takto učinil, aby byli označení pro přehled. I už ví, co čeká ty, co zabíjí nemocné, protože se tu sami nakazí. Až na pár výjimek, kteří mají zvýšenou imunitu přes Takashiho léčbu. Po dalších deseti minutách je skóre 235:20. Nemá tak velké ztráty kvůli síle svých mužů. Měli pravidelnou stravu, lékařskou pomoc a rozhodně jsou na tom vitálně lépe, než mrtvá zóna. Takashi využívá svých ohňů a už vyměnil všechny láhve a zbývá mu posledních pět střel, když dorazí k molu. Většina lidí je pryč a postupně se tam sejdou všichni. Dá jim dvouminutový oddych a pak se všichni otočí a vrací zpět. Ve zdravé části posbírá všechny, kdo jsou naživu a zajde i za Kami, aby ji pomohl s s věcmi, pokud se rozhodla jít do domu. Pokud ne, jde tam posbírat jen základ teď. To co potřebuje hlavně má v malé brašně na kříži na zádech. Se 130 lidma vyjde pak za přístav, kde stojí pořád Suzuya s armádou. Mezi přeživšími jsou nový vrahové, muži, ženy i děti, kterým se zatím nemoc vyhnula. Teď už je v Takashiho očích vidět i bolest a přes zakrvácený obličej je možné vidět i dvě cesty, kudy si razilo cestu pár slz. Beze slova se zastaví zase deset metrů před ním.*
Zeref (Suzuya): *Cítí jak se blíží chakra Takashiho jakmile se dostane do oblasti ve které „pasivně“ cítí veškerou chakru. Kami se k nim blíží ze stejného směru a tak se Zeref usměje, tak nějak čekal že by se je Kami s několika lidmi pokusí obejít a zaútočit ale nakonec to nevypadá že mají něco takového v plánu, přecijen i kdyby měl Takashi více jak 300 mužů tak prostě proti vojákům řádu to stačit nebude a on má nyní dokonce přesilu. Pozorně si Takashiho prohlédne když tam dorazí, všimne si že už nevypadá v nejlepším stavu pokud jde os tav jeho těla vzhledem k tomu v jakém je věku. * „Mohlo by mu být tak 40 ale nevypadá na svůj věk špatně.“ *Proletí mu v mysli a pak se podívá na Kami. * „Ta na svůj věk vypadá taky celkem dobře i když už Suzuya už viděl lepší to je pravda jako třeba ta pakárna Mito, která mu stejně brzo stejně umře.“ *Zeref Takashimu prozatím neodpovídá ale místo toho zvedne levou ruku a pravou ruku a jeho vojsko změní dosavadní formaci a seřadí se všichni vedle sebe do 2 linií po 50. První linie pozvedne silné, pevné ocelové štíty, ti kteří mají kopí je natáhnou mírně ven a ti kteří ne ti mají aspoň svou zbraň připravenou a mezitím druhá linie sáhne pro své kuše a namíří s nimi na Takashiho, Kami a jejich „vojsko“ ale prozatím nikdo nevyčkává. Nicméně i v tomto je vidět ta disciplína a profesionální výcvik kterým tito lidé prošli. * „Na to bych si zvykl, tento svět se mi začíná líbit. Proč se Suzuya sral s piráty když tu čekalo něco takového?“ Zeref a kapitán nyní stojí ve středu této linie a trochu před nimi ale zase stojí tak chytře že přímo za zády má štít a tak kdyby jeho střelci začali střílet tak jim nebude překázat a pokud vystřelí někdo od Takashiho tak se stihne skrýt za štítovou hradbu. *To nebyl dobrý nápad přivést si sem tohle ale tak když už jsou tu tak ti povím proč tu jsem. Přišel jsem zničit přístav jako takový, mám zabít každého nemocného ať už ty kteří jsou nakažení jen trochu nebo ti kteří jsou na pokraji smrti. Kromě toho přístav hodlám spálit a to kompletně, takže teď se asi ptáš proč jsem na tebe čekal co? *V ten moment se usměje. *Nebylo řečeno že mám zabít úplně každého. *V ten moment se na Suzuyu otočí kapitán s úmyslem něco říct ale Zeref zvedne levou ruku aby mu naznačil že má mlčet. Pak se opět otočí na Takashiho. *Takže bude to takhle, ty a tvoji muži vyhladí kompletně tu pirátskou chásku a všechny nemocné v přístavu, předpokládám že je máš někde zavřené a jakmile to dokončíš tak ti seřadíš všechny lidi z přístavu a promluvíme si o tom co bude následovat. Takže teď od tebe chci ať se ty, Kami a všichni tvoji lidé otočí zpátky do přístavu a okamžitě uděláte co po vás chci. *V ten moment zvedne svou levou ruku. *Nehodlám o tom debatovat, pokud za 10 vteřin nebudete n cestě zpátky do přístavu za účelem splnění mojich podmínek tak začne střelba a umřete tu všichni! Takže Saji! Jak se rozhodneš? *Každý střelec čeká až Zeref prudce spustí ruku dolů aby mohla započít palba a pokud Takashi bude hodlat o tomto debatovat nebo se do 10 vteřin neotočí a neodejde tak ji opravdu spustí a v ten moment by začala střelba. *
Kami: *Mlčky k němu dojdu a cestou ještě popadnu luk s šípy, který byl u dveří. Jak procházím domem, tak přemýšlím nad tím nejhorším. Ve chvíli, kdy vyjdeme ven, tak tam na nás čekají Takashiho lidi, což mě celkem překvapí, že chtějí jít s námi a bojovat. Mlčky stojím a poslouchám jejich rozhovor. Poté co se na mě Takashi podívá, tak jen souhlasně kývnu hlavou a rozejdu se za ním. Jak projdeme přístavem, tak uvidím Suzuyu a jeho vojsko. Zastavím se vedle Takashiho a mlčky sleduju Suzuyu.* 'Tohle není Suzuya, kterého znám, takže o tomhle přesně mluvil, nechce se mi ani tomu věřit,' *pomyslím si.*
Takashi: Dobře. *poví a vyjde z pokoje s Kami v závěsu. Prochází domem, ve kterým žili celé ty roky. Kde se toho tolik událo a možná i mohlo stát, kdyby to takhle neskončilo. Vyjde před budovu, kde čeká padesát jeho mužů. Zaraženě zůstane stát.* Nepůjdete tam sami. *z davu vyjde Habu a předstoupí před Takashiho. Ten se na něj podívá.* Víte, že tohle bude masakr. Není šance, že se můžeme v tomhle počtu řádu ubránit. *Zeptá se jich. Spíš to není otázka jako taková, ale jen oznámení faktu. Všichni ví, že přístav je ztracený jako takový. Takashi toho udělal pro přístav dost a pomohl ho změnit k lepšímu. Přístav ale prostě vždycky spěl k záhubě a ta momentálně přišla.* Dobrá tedy. *pokrčí rameny. Všichni jsou ozbrojeni meči a na zádech mají kuše s šípy. Koukne se na Kami a vydá se k skrz přístav k armádě, která na ně čeká. Ostatní jdou několik metrů za nimi. Když se Takashi zastaví za posledním domem, kdy ho dělí mezi Suzuyou a jeho armádou deset metrů, o pár vteřin později vyjde z ulic po obou stranách jeho padesát mužů, kteří stojí vedle sebe v jedné řadě.* Vracíš se za zvláštních podmínek. Jak koukám, pořád nejsi ve své kůži. *poví Takashi a překříží ruce na prsou.*
Kami: *Mlčky stojím vedle Takashiho a nad jeho slovy si povzdechnu.* Taky jsem si myslela, že se k tomu Kori postaví jinak, *řeknu a položím mu ruku na rameno.* 'Ach jo, proč to všechno tady jde od desíti k nule,' *pomyslím si. Následně někdo zaklepe na dveře, tak se jen dívám za Takashim, který šel otevřít. Poté co mi řekne, co se děje, tak se na něj dívám.* Takže ještě tohle nám chybělo. Myslím, že se už tady nemám čemu divit, *řeknu.* 'Takže Suzuya se vrátil a zrovna takhle,' *pomyslím si.* Jo jdu s tebou, kdo ví, co se ještě bude dít, *řeknu mu a následně se rozejdu do ložnice pro katany, které si dám za opasek, mechanismus skryté čepele/kuše si připnu na levé zápěstí a ještě si vezmu pouzdra s kunai a shurikeny a rozejdu se za Takashim.*
Takashi: *sedí v bytě u stolu a už to pomalu vzdává. Udělal co mohl, ale nemoci postupují dál, dochází jím léky i potraviny. Pobil už 80% svých koní, aby zajistil potravu pro obyvatele přístavu. Z osady jim přes blokádu prošlo 5 vozů s potravinami a léky, ale už dlouho nic.* Tohle není dobré. Myslel jsem, že to zvládneme lépe. A od Kori jsem taky čekal něco jiného. *poví Kami. Na dveře se ozve klepot. Dojde otevřít a tam stojí muž, který mu něco řekne. Zavře a vrátí se za Kami.* K přístavu se blíží armáda a vede je muž, co má jinou zbroj a podobá se Suzuyovi. Čekal jsem, kdy tohle přijde. Nečekal jsem, že to bude Suzuya, který za tohle může. *začne se oblékat. Vezme si na sebe brnění, k pasu katanu, do ruky vloží novou láhev s palivem a další dvě si připne na kříž.* Jdu tam. Chceš jít taky, nebo tu počkáš? *zeptá se jí. Je mu jasný jejich cíl, vyhladit přístav. Ani se nediví, udělal by asi to samé, kdyby byl na druhé straně.*
Zeref (Suzuya): (Odehrává se ve Starém Přístavu) *Ráno se nají a napije z jídla a pití co mu samotná Kori dala, je to už den co Suzuya dorazil ale lidé v přístavu už musejí přežívat po dobu několika měsíců. Poté se Suzuya oblékne do svého brnění, které je extrémně pevné ale přitom celkem lehké. Brnění je vytvořené z čistého titanu a poté ještě ze sloučeniny Nitrid titanu (TiN), který je aplikován na povrchu samotného brnění. Pláty samotného brnění mají za úkol chránit co nejvíc částí těla, kdy ovšem to nese nevýhodu že i přes to že je to odlehčené tak to zpomaluje pohyb (o 30 %). Nicméně výhodou je že pláty jsou dobře poskládané a výborně na sebe navazují, takže možnost pohybu není téměř omezena. Brnění je extrémně odolné vůči korozi a chemickým látkám ( odkaz » ). Sice má zápěstní chrániče ale to nepřekáží tomu aby si tam připevnil skrytou čepel/kuši na pravou ruku k zápěstí. Dále si vezme do jednoho pouzdra několik ledových bomb a kouřových granátů. Nechybí mu ani několik bleskových kunaiů a senbonů. Nechybí mu ani jeho ocelový drát, a jeho malé ampulky s jedy. K levému boku si připevní dvojici pouzder do kterých uloží černé katany, které jsou tvořené z chakrových tyčí. Také si vezme svou černou dýku (Moeru Kōtei), kterou uloží do dalšího pouzdra, které má připevněné k levému bicepsu. Pokud jde o zápěstní chránič na levé ruce tak si tam zastrčí několik zásobníků do skryté kuše, tyto zásobníky tvoří šipky z ocele chakrových tyčí kdy v každém zásobníku jich je 10. Celé brnění a svou výbavu zakryje černým pláštěm ( odkaz » ) a tak není vidět většina jeho věci které má. Vlasy si nechá svázat do jednoho culíků a nechá je aby mu sahaly až skoro k zadku ( odkaz » ). *Tak fajn jdeme na to. *Poví si pod nos a vyjde ven do tábora kde vyrazí vpřed aby se ocitl v čele armády i když tohle je spíše jednotka, která čítá jednoho kapitána vojáků řádu a jednu stovku zbytku vojska (jeden voják se svými schopnostmi rovná dvoum Ninjům ranku A (Sanin). Mají různé zbraně meče, palcáty, kladiva, bojové sekyry jak jednoruční tak obouruční. Ovšem Zeref měl jednu důležitou žádost a to aby každý měl jednu kuši, kterou mají na zádech. Jejich kuše jsou na jiné úrovni než ty co vedou v Ninja světě a nemají možnost jen jednoho výstřelu ale mají zásobník na 5 střel. Také mají i své pouzdra na šipky do kuší, která jsou uzavřená aby to nemohlo vypadnout během boje nebo běhu. * „Doufám že půjde jak chci a zabráním krveprolití, jaké by vzniklo. Sice bych vyhrál a šlo by spíše o vyhlazení než o souboj ale nechci aby to vypadalo že jsem si vzal její vojáky a nechal je tam zdechnout.“ *Toto proběhne myslí Zerefa, sice mu jde o to aby způsobil zoufalství a bolest v lidských srdcí ale jak se zdá jemně ho Suzuya uvnitř něj dokáže ovlivňovat aby si to Zeref uvědomil. Suzuya nyní jde v čele celé této jednotky kde po jeho pravém boku kráčí kapitán této jednotky. *Budeme vás poslouchat jen kvůli tomu že nám to generálka rozkázala, nevěřím vám. *Poví Zerefovi ten kapitán znechuceně ale Zeref to chápe, přecijen mezi ně nepatří. Nyní kráčí rovnou směrem k vchodu města kdy ovšem zvedne Zeref pravou ruku v pěsti aby dal jednotkám znamení že mají zastavit a stejně tak i Zeref. Jednotka se se řadí do čtvercové formace kdy okrajové linie mají kromě velkých a silných štítů také kopí. *Proč zastavujeme? *Zeptá se kapitán. *Protože on o nás víc a chci si s ním promluvit než to začne. *Odpoví mu Zeref. Vzdálenost mezi Zerefem a vstupem do města nyní činí takových 10 metrů. * „Tak co Takashi přijdeš sem nebo ne?“
---: ---
Kami: *Dívám se na něj a čekám, jestli se aspoň otočí a nebo i něco řekne. Pomalu jsem už začala pochybovat, že se vůbec otočí nebo něco řekne. Když si pak sundal kauci a masku, tak sem se na něj dívala. Nakonec se i otočil, což jsem byla ráda, ale trochu jsem se bála odpovědi, která by mohla přijít. Vyslechnu si jeho slova a usměju se.* To teda jo a to dost. Ale tak Suzuya je Suzuya, ať je kde je... Pokud to přežijeme a pokud se budu moct vrátit, tak taky věřím, že vše bude jako předtím, teda aspoň bych si to tak přála. Pořád tě miluju, *řeknu mu.* Tak se měj, *dodám ještě a poté se rozejdu přes přístav až dolů k lodím.*
Takashi: *zastaví se po její otázce. Ví moc dobře, na co se ptá. Sám nad tím už párkrát přemýšlel. Netuší, jak ji teď odpovědět. Jestli něco vymyslí, netuší zase, jestli se má otočit, nebo ne. Nakonec si stáhne zase masku a kapuci a otočí se.* tenhle výlet tomu dává hodně zabrat. To je pravda. U mě se nic nezměnilo. Po návštěvě vaší lodi, to bylo trochu ostřejší, ale nemůžeš se mi divit. Víš, jak to tu se suzuyou máme. Pokud to tady přežijeme věřím, že to bude zase dobré. Rád bych tomu věřil. Jestli to vidíš jinak, asi s tím nic neudělám. Ale pořád tě miluju. *tím, že ji to řekl narovinu, asi zariskoval. Ale pokud by ji to neřekl, neodešel by s čistou hlavou. Nasadí si zase kapuci a masku a zní a se otočí, aby pokračoval.*
Kami: Matado: *Dívá se na Takashiho a lehce se pousměje.*Nerad říkám lidem, kdo jsem,* 'které neuznávám, *řekne a dívá se na Takashiho. Poté už jen stojí na místě a čeká, co se bude dít dále. /Kami: Vyslechnu si Takashiho.* Pokud k tomu nebude mít důvod, tak po přístavu nepůjde, kdo ví, jestli ho vůbec zajímá, *řekne jen, protože jsem vůbec nevěděla, co má Suzuya dále v plánu, celkem to pro mě byla záhada a vůbec jsem nevěděla, jestli už něco vymyslel nebo ne. Při jeho slovech se na něj dívám a přemýšlím. Jedna otázka mi procházela myslí a přemýšlela jsem, jestli to má říct nebo ne. Ve chvíli když udělal několik kroků jsem si povzdychla.* Co bude dále a jak je to teď, víš co myslím, *řeknu jen a čekám, jestli mi na mou otázku odpoví a nebo odejde.*
Takashi: *spustí katanu a koukne zase na matada.* No výborně. A to to nešlo hned na poprvé? *zeptá se ho.* myslíš že nehlídam? Vím přesně, že tu máte dost lodí a lidí na to, abyste přístav potopili. Já mám za sebou ale také dost lidí. Myslíš že mám možnost prohledávat každou loď, co tu máte? Nemám. Vím že tam je. Nevím jen kde. Pokud se tedy nerozhodla podívat domů. *řekne a uklidí katanu. Jeho lidi se zase rozprchnou kromě těch, kteří s ním přišli.* Rád jsem tě zase viděl Kami. *otočí se a začne odcházet. Pokud něco bude chtít, tak ho zastaví. Jinak pokračuje nazpět ke kanceláři.*
Kami: *Když zvedne ruku a jeho lidi zatarasí cestu, tak si jen povzdechnu a podívám se na něj.* 'Ach jo, tak tohle nebude ještě průser,' *řeknu si v duchu a dívám se na Takashiho, který sleduje Matada. /Matado: Sleduje Takashiho a pak se podívá na Kami, která vypadala, že z toho taky není moc nadšená a celkem ho zarazilo, že se mu omluvila.* Jsem Matado a jsem osobní stráž Kami, *řekne a dívá se na Takashiho.* /Kami: Dívám se na Takahiho a poslouchám Matada.* 'No, co se dá dělat tohle stačí, aby Takashi věděl, snad toho nebude chtít vědět více,' *pomyslím si a podívám se na ostatní. Stojím asi půl metru od Takashiho.* Lana jo, *řeknu a trochu se usměju.* Měl by sis lépe hlídat přístav a okolí, *řeknu mu jen, protože ani já sama nevím, kde se teď Lana nachází, jestli je ještě se Suzuyou a nebo už je zase někde jinde.*
Takashi: *natáhne levou ruku do strany. Nebo spíš její pahyl, který nadzvedne lehce plášť. Jeho muži vstanu a serafi se za ním do řady . Udělá to hned, jak Kami vyjde. Vytvoří tak za ním zeď přes ulici, že nemají kolem nich kudy projít, pokud se nechtějí probojovat.* Protože přístav je můj. Já tu jsem zákon a ty se mi nelíbíš. Pokud mi tedy hodláš neodpovědět, nepočítej s tím, že tě nechám do přístavu vstoupit. Myslím že piráti se tu už roztahují dost na to, aby se tu toulal další. *poví se stále tasenou katanou. Pak se podívá na Kami.* myslím, že ty by si měla určitě chápat moje důvody. Myslíš že nevím, kdo se tu ukrývá. Ještě jsem ji nenašel, ale vím, že tu někde je. *naráží zrovna na Lanu, která je nepředvídatelná. Její výhrůžky, co mu řekla při vstupu do zdejšího světa neřeší. Nemá z ní strach.*
Kami: *Celou dobu se na něj mlčky dívám. Jak se tak na něj dívám, tak se mi začaly vracet všechny vzpomínky na časy, které jsme spolu prožili.* 'Sakra, proč se mi teď vše začíná vybavovat? Proč?,' *pomyslím si a když si dá masku a kapuci, následně sklopím pohled k zemi. /Matado: Celou dobu ho sleduje. Když Takashi vytáhne katanu, tak přesune ruku na meč, aby se mohl bránit.*Proč bych ti měl říkat, kdo jsem, *řekne jen Matado a následně vytáhne svůj meč. /Kami: Když Matado vytáhne svůj meč, tak rychle zvednu ruku, aby se ani nehnul. /Matado: Jen se zaraženě podívá na Kami a poté schová meč zpět. /Kami: Když schová meč, tak spustím ruku dolů.* Promiň, mrzí mě to, *řeknu mu a následně se rozejdu dále, abych mohla pokračovat v cestě do přístavu, pokud po mě nebude ještě něco chtít a ani se neotočím, jestli mě Matado následuje.*
Takashi: *nebylo pro něj snadné omluvit se za něco, co nezpůsobil on. Měl přirozenou reakci na zradu. Stalo ho hodně úsilí to říct a ona jako by to ani neregistrovala. Má chuť zabít toho vedle ní, jen tak aby se neřeklo. Pořád přemýšlí nad důvody, proč by nemohl. Důvod už si pak ospravedlní.* To je všechno jo? *zeptá se bez nějakého soucitu. Natáhne si masku a přehodí kapuci. Nechce a nejspíš už ani nemůže toho být hodna.* A ty si kdo? *když spouštěl ruku, vzal to kolem katany a a ta mu teď vystřelila. Míří s ní do obličeje Matadovi.* Nečekal bych kraviny a odpovídal. Víš že jsem právě v přesile, "zlato". *poví a koukne na Kami. Dva muži za ním a osm okolo. Nebude mít šanci, pokud se bude vzpouzet. Začíná ho dost srát,že si verbež pirátská dělá co se jim zlíbí.*
Kami: *Celou dobu ho jen mlčky sleduju a čekám, co se začne dít. Ve chvíli, kdy začne rudnout v obličeji a začnou se mu třást ramena, tak jsem si jen v duchu povzdechla, protože jsem moc dobře věděla, že je dost naštvaný. /Matado: Když viděl Takashiho, tak už se chystal, protože si myslel, že na mě Takashi bude chtít zaútočit. /Kami: Koutkem oka jsem sledovala Matada, když jsem viděla, že se připravoval, že by mohl někdo z nich zaútočit, tak jsem jen trochu zvedla ruku, aby se uklidnil. Celkem mě zarazilo, že se mi Takashi omluvil, vůbec jsem nevěděla za co. Za to, jak na mě posledně vyletěl nebo co, to už mi bylo celkem jedno.* Hmm, na to, co se stalo naposledy už jsem snad i zapomněla, *řeknu mu a na chvíli se odmlčím.* S Ikarim jsem jela, protože jsem to dostala za úkol a navíc je to kamarád, *řeknu mu, abych trochu ospravedlnila, proč jsem odešla z přístavu. Pak se na něj jen mlčky dívám a čekám, co mi ještě řekne.*
Takashi: *"dobrý to je. Aspoň pozdravila." řekne si. Prohlédne si ji od hlavy až k patě a pak se vrátí k jejím očím. Má chuť ji dost vyčíst, co provedla tenkrát, než odešel. Rozhodně ho tím zklamala a bere to jako zradu. Další z toho když jen tak odplula s tím Ikarim, kterého potkal u vstupu do brány ještě v jejich světě. Má toho hodně na srdci, co by ji chtěl vytknout. I se mu do obličeje nažene dost krve až zrudne a odrazí se mu v očích vztek, že kdyby mohl, šlehali by mu z nich blesky. Ramena se mu začali třást. Viděli to dokonce i jeho lidé. Ti co byli kolem v přestrojení přestali v tu chvíli hrát svoji roli a byli připravení zasáhnout. Ti dva, co s ním přišli a stáli teď pět metrů za ním, udělali krok vpřed, když ho viděli. Už se nadechl, že spustí.* Promiň. *vyšlo z něj, k překvapení všech jeho mužů, nakonec jenom. Nic víc. Během mžiku jeho vztek opadl. Na víc se prostě sám nezmohl. Nedokázal to.*
Kami: *Šla jsem dále, než jsem se po nějaké době zastavila a dívala jsem se na něj, tedy na jeho masku, protože do tváře mu nebylo vidět. Po chvíli jsem se zastavila a čekala jsem, až dojde ke mě. /Matado: Matado se zastavil vedle mě a sledoval každý jeho pohyb. Ve chvíli kdy začal zvedat ruku a směřoval k ní ke kataně, tak Matado zpozorněl a chystal se vzít jílec svého meče, ale když si všiml, že rukou pokračuje dále než na katanu, tak to neudělal a dále sledoval, co se bude dít. /Kami: Sledovala jsem ho, jak si sundává masku a zároveň jsem jedním okem sledovala ty dva, kteří s ním přišli. Když mě pak pozdravil, tak jsem se na něj podívala.* Ahoj, *odpovím mu a dále se na něj dívám a čekám, co mi bude chtít.* 'Jsem celkem zvědavá, proč je tady, za to co jsem udělala tenkrát na lodi se nebudu omlouvat a nebyla to chyba, klidně bych to asi udělala znovu,' *pomyslím si a dále ho sleduju.*
Takashi: *jde stále stejnou rychlostí. Kdyby šel nakonec dál, porazil by jí. Zastavil se metr a půl před ní. Na chlápka vedle ní se už ani nepodíval. Z jeho obličeje jsou vidět jen oči, protože stále nosí svoji masku, aby zakryl tu jizvu, která se mu táhne po levé tváři. Od chvíle, co se dozvěděl, že se vrátila až do teď, neustále přemýšlel nad tím, co po jejich posledním shledání říct. Pár vteřin se na ní dívá, než vytáhne pomalu pravou ruku z pod tváře a míří s ní směrem ke kataně. Kolem té nakonec jenom projede a chytne masku na pravé straně, aby ji mohl stáhnout pod bradu a shodí kapucí. Tím odhalí svoji jizvu kolemjdoucím. Málo kdo z lidí v přístavu vůbec ví, jak vypadá vůdce přístavu. A ti co to ví, buď pro něj pracují, nebo se něco doslechli. Kdo zná jeho popis, může ho teď poznat. Jeho lidé jsou ale kolem a v místě kde stojí, jsou právě ti dva, co s ním šli a dalších osm, kteří v přestrojení čekají, pokud se něco semele.* Ahoj. *řekne po delší pauze. Už jen to, že se kvůli ní odhalil, aby mohla mluvit s ním a ne s maskou, si myslí, že udělal první krok k tomu, jak navázat minulost.*
Kami: *Jak jsem tak pokračovala a byla jsem nedaleko přístavu, tak jsem si všimla, že naproti nám jde nějaké osoba. Zprvu jsem se nezajímala o koho jde a pokračovala jsem v cestě. Když si po chvíli všimnu, že se snad i sleduje, tak se na onu osobu pořádně podívám.* 'Zajímavé, nečekala jsem, že zrovna tebe uvidím jako první osobu, když se vrátím do přístavu,' *pomyslím i a dále pokračuju v cestě.* Nic nedělej, dokud ti nedám znamení, uvidíme, jestli tentokrát dojde jako přítel a nebo jako nepřítel, *řeknu a podívám se na Matada a pak hned zpět před sebe. Zatím jdu dále a ruce mám podél těla. /Matado: Trochu ho zarazí slova Kami, ale následně jen kývne hlavou a dívá se na osobu, která se blíží.*
Takashi: *zatímco si vyřizuje dokumentaci ohledně přístavu, dodávek zboží a nějaké zprávy od Kori, kterou od jejich poslední debaty už tolik za sebou nespozoroval, přišla mu šípová pošta. Když došel k oknu, kam se mu zabodl šíp do rámu, přečte si z něj zprávu.* Tak Kami se vrátila do přístavu. *řekne si a hodí si přes sebe plášť, aby v něm schoval svoji zkrácenou ruku. K pasu si dá katanu a vyjde ze své pracovny. Habu má úkol mimo přístav a tak má náhradní dva muže, kteří se pohybují v několika metrovém odstupu za ním. Blíží se směrem, kudy vchází Kami do přístavu. Její pohyb zahlédne už z dálky. Dokonce vidí, že s ní je i jakýsi neznámý muž, kterého ještě neviděl. "Žeby její doprovod?" zamyslí se a míří rovnou k ní. Na první pohled je hned vidět, že je zaměřený opravdu na ní.*
Kami: *Už je to nějakou dobu, co jsem opustila Renjiho loď a s Matadem jsem se vydala zpět do Starého Přístavu, abych zjistila, co nového udělal za dobu, co jsem byla s Renjim.* 'Hm, jsem zvědavá, co se děje ve Starém Přístavu a jak jde Suzuyovi jeho plán s pirátskými vůdci. /Matado: Celou dobu jde mlčky vedle Kami a dívá se po okolí, jestli je náhodou někdo nesleduje. /Kami: Jak jsme tak pokračovali v cestě, tak jsme akorát míjeli Rybářskou osadu, ve které jsme se objevili, když jsme přišli do Temného Světa.* 'Už je to celkem dost dlouho, co jsme tady a přijde mi, že se za tu dobu nic moc nestalo anebo jen vše jde špatně,' *pomyslím si a pak se podívám na Matada.* Jdeme do Starého Přístavu a doufám, že tam bude Suzuya s jeho lodí a nebo někdo, kdo patří pod jeho flotilu a případně tam na něj počkáme, *řeknu mu a spíše jsem doufala, že tam bude. /Matado: Vyslechne si Kami.* Dobře, *odpoví jen. /Kami: Jen se mírně pousměju a pokračuju v cestě, zatím co se dívám po okolí.*
---: ---
Yuzuru Yin: *Už je to nějaká doba, co jsem dopravil Zoru zpátky domů a od té doby jsem trávil všechen svůj čas bitkami, dobrým pitím a děláním problémů. Zahleděl jsem se do svítícího slunce a rukou zabránil paprskům, aby mě oslepovaly.* Urgh. *Postavil jsem se a dostal se pryč z uličky, ve které jsem dnes v noci spal.* Mno, je na čase jít si přivydělat, aby bylo večer zase co pít. *Trmácel jsem se po uličkách a strkal lidem do tváře mističku z dlaní, aby mi tam hodili nějaké drobné. Dostalo se mi jen pohrdání. Tak jsem se trmácel dál, dokud mě nezastavil jeden pán v kápi.* Hej, šéfe. Nechceš si trochu přivydělat? *Řekl a zpod kápi vytáhl velký balík a zašustil. Ten zvuk mi omámil smysly.* Heh, no to víš, že jo. *Řekl jsem až lačně a následoval tajemného muže do jedné budovy. Když otevřel dveře, všude byly hezký ženský, dobrý pití a plno lidí hrajících karty, ruletu atd.* Tak poslouchej, vidíš tamtoho chlápka? *Ukázal na jednoho velmi bohatě vypadajícího člověka s doutníkem v ústech.* Dneska si s ním zahraj pár her, pij kolik chceš a ráno jsou tyhle peníze tvoje. Prostě ten stařík jen potřebuje nějakou společnost, nikdo s ním hrát nechce, protože většinou prohrají. *Pak si mě prohlédl.* Ale ty nemáš co ztratit, že? *Neřekl jsem ani slovo a jen přikývl.* Výborně, tady máš pár drobných, abys měl s čím začít. *Vzal jsem si těch pár drobáků a bez slova se vydal napříč kasínem až jsem došel ke stolu toho pána.* Dobrej, máte místo, šéfe? (Yin) *Jeho oči jenom přejely po mě.* No to víš, že mám, hochu. (Pán) *Řekl, když se lokty opřel o stůl a spletl si prsty. Pak jen luskl prstem a krupiér přišel ke stolu a hra započala. První kolo jsem vyhrál, druhé taky a třetí taky. Za tenhle večer jsem si vydělal víc, než jsem tady v tomhle světě kdy měl.* Hah, tak co, šéfe? Dáme ještě jednu? (Yin) Oh, no to víš, že dáme, hochu. Ale co se takhle trochu napít, než započneme novou hru. Dneska se ti daří, myslím, že přípitek je na místě. (Pán) Souhlas. (Yin) *Přišel čišník a donesl pití.* Na zdraví. (Yin) Na zdraví. (Pán) *Pak už jen cinklo sklo a alkohol se mi řítil do žaludku.* Páni, tak tohle je dobrý, co to by- (Yin) *Něco se dělo. Bylo mi najednou nějak divně. Cítil jsem obrovskou slabost a padl na stůl. Co se stalo potom si už nepamatuju.* Urgh. *Najednou mě však probudila obrovská rána do břicha. začal jsem se rozkoukávat. Viděl jsem hodně lidí oblečených v roztrhaném oblečení, jak pádlují, uklízejí a všechno možné.* K-Kde to jsem? (Yin) V pekle. (???) *Mlácení pokračovalo. Snášel jsem bolest víc, než normální člověk, ale v takovémhle množství na tom moc nezáleželo. Plival jsem krev, sotva stál na nohách, byl jsem bičován do zad a kopán do boků a do břicha. Najednou se přede mnou však objevila známá osoba. Byl to ten pán z kasína a tajemná postava, která mě k němu přivedla. Pán jí dal balík peněz a osoba odešla.* Co má tohle všechno znamenat? (Yin) Tohle? Oh, to je jen moje loď a moji o-tro-ci. A ty jsi nový přírůstek do rodiny. Můj majetek. (Pán) Tak to ani hovno. (Yin) *Najednou jsem dostal velkou pěstí do tváře, a k tomu kopanec do břicha. Už jsem jen kašlal a neměl energii skoro na nic.* Hoši, pusťte ho. *Najednou jsem skončil na zemi a snažil se postavit. Nebylo to nejlehčí, ale zvládl jsem to. Chtěl jsem tomu hajzlovi jednu vlepit, pořádně mezi oči, jenže než moje pěst dosáhla jeho nosu, tak něčí noha dosáhla mého břicha a já byl opět na zemi. Kopán, bičován a tlučen. Když to všechno přestalo, tak jsem byl v bezvědomí. Když jsem se probudil, byl jsem přivázán ke sloupu vzhůru nohama. Byly jsme na otevřeném moři a pluli do neznáma.* Ode dneška budeš boxovací pytel mých mužů. Prý se dobře mlátíš, tak jsem jim udělal radost. Až se trochu zotavíš, je na čase první bitka v aréně. (Pán) *Neřekl jsem ani slovo, jen jsem na něj plivl. Po nějaké době jsem byl puštěn a začalo peklo. Byl jsem denně nucen k soubojům, ve kterých bych měl měl normálně navrch, jenže minimum jídla, mlácení, bičování a několik soubojů denně jsem nezvládal. Když jsem upadl z únavy, byl jsem zmlácen a opět pověšen. Začalo se moje peklo. Už jsem tady přibližně týden.* ,,Tohle už nedávám. Dlouho to nevydržím." *Začal jsem se modlit, aby mi přišel někdo na pomoc, protože sám se z tohohle asi nevyvleču.*
---: ---
Meiran Anare: *Další den se probral v prázdném bytě. Na stole byl připraven lísteček se vzkazem.* "Jsem v přístavu." *Na nic nečekal a okamžitě se oblékl a mířil do přístavu.* *Jako každý den byl přístav rušným místem i takto brzkých ranních hodinách. Obchodníci neměli čas jej ztrácet na místě jako je tahle osada. Koukal kolem sebe, ale Airi nikde stále neviděl. Po chvíli rozhlížení ji konečně uviděl na palubě jedné z lodí. Ona jej nespatřila, tudíž mohl dojít nerušeně až na palubu a vylekat ji. Trochu se lekla, ale když si uvědomila, že je to on, ihned strach vystřídal úsměv. Procházel se po lodi a po chvíli úprav se konečně odlepili od přístavního doku. Společně čekali na přívětivý vítr. Pár minut to trvalo, ale konečně mířili. pryč.* "Doufám, že si stále v pořádku." *Zavřel oči a společně s novým spojencem mířil novému osudu.*
Airi: *Opětovalo mu podání ruky a na tváři se jí vykouzlil náznak něčeho jako byl úsměv.* To jsem ráda, doufám že společně dkážeme spoustu věcí a já ti garantuji, že udělám vše proto, aby jsme jednoho dne našli tvého přítele. "Poznal, že mám nějaké tajemství, ale v tuhle cvháli by to mělo být pomíjivé. Dostane to, pro co si přišel a to ho zaměstná aspoň na chvíli." *Zalila dva hrnky teplým čajem a donesla je na stůl.* Pij, si určitě vyprahlý. V klidu se vyspíme a zítra zařídím, aby jsme měli na čem odplout. Budeme potřebovat posádku, zatím aspoň provizorní. Bude nás čekat velký den, musíme si odpočinout. *Usmála se něj a usrkla z teplého čaje.* "Mohla bych s ním najít druhou část. Je velmi schopný a má kuráž, kterou jsem tak dlouho hledala. Mohla by to být ta největší šance." *Držela hrnek a foukala dovnitř, aby čaj trochu vychladl.* *Po zbytek dne už nic nedělali a společně zalehli do oddělených postelí. Museli nabrat energii na zítřek.*
Meiran Anare: *Ten pohled Airi na něm visel snad věčnost. Myslel si, že v tomhle rozhovoru bude on jasně navrch, jenže tahle varianta ho vůbec nenapadla. Ten pohled byl těžší než tisíc kamenů a tlak ho málem začal dusit.* "Ona moc dobře ví, co já potřebuji a dokázala toho náramně využít. Nebude to žena jen tak od pohledu, ale má něco, čím je tak cenná. Proto jí ta posádka unesla a proto ty muže zabíjela bez váhání." *Zavřel oči a sklopil obličej k zemi.* Budu se s tebou plavit. Je to má jediná výsada a přijmu jakýkoliv rozkaz na lodi. Já tě pomůžu ochránit jakožto strážce a ty mě budeš schopna dostat tam, kam bych se sám nikdy nedostal. Těším se na naší spolupráci. *Vstal ze židle a přiblížil se k ní.* Plácneme si na to. *Podal ji ruku na důkaz jeho věrnosti a podvolení.*
Airi: *Slova, které zaslechla zpoza svých zad ji doslova paralizovala. Vědomí ji okamžitě nutilo přemýšlet nad variantou, která ji byla právě nabídnutá.* "Ten kluk je na pokraji svých sil a stále chce bojovat? Pokud se chce postavit proti řádu, je to ta nejšílenější možnost. Jenže odhodlání co má tenhle kluk nemusí být zase až taková propast. Přežil námořní bitvu díky které já žiju. Dlužím mu budoucí dny." *Pomalu se otočila k mladíkovi s tváři sklopenou k zemi.* Tvoje odhodlání a schopnosti převyšují umění některých stráží. Když ti slíbím, že zajistím loď z této zátoky, budeš se plavit pod mými rozkazy a budeš schopen nést zodpovědnost jako člen posádky? Pokud ano, plácneme si a společně odsud odplujeme, pokud ovšem tuto vizi nemáš, nemám nic víc, co ti v tuto chvíli nabídnout. Jak si sám řekl, už jsem úplně sama, sedím tu v mém opuštěném bytě s klukem, který mi dal naději. Je to jen tvoje rozhodnutí. *Pozvedla obličej a zadívala se mu přímo do očí.*
Meiran Anare: *Posadil se na volnou židli a pohledem prolétl domácnost.* "Na to, jak tu dlouho nebyla, tak se zde pořádek udržoval stále. Pohlédl na záda ženy, která připravovala teplý nápoj." Na té lodi jste byla z donucení, musela tu být posádka, která vás zajmula a za nějakým účelem vás deportovala jinam. Co bylo tím důvodem, nejste tím, za koho se vydáváte? Nebo máte snad nějaké větší tajemství než zradu své posádky a téměř bezcitné uabití několika mužů? *Dořekl a zavřel oči.* Poznala jste hned v okamžiku, kdy se ta cela prolomila, že něco není v pořádku. Poznala jste, že nejsem člen posádky a ihned na to reagovala. Za to Cartez a spol na to velmi spoléhali. Typuji, že jsou v tuto všichni na dně moře, jako jejich loď. Říkala jste, že jste potkala druhého mladíka. Ten kluk je nadějí mého rodiště a musím ho jednou najít. Mám vizi, ve které to je opravdu možné, ale na to potřebuji Vaše konexe. Dostaňte mě na loď a já vám zajistím možnost lepší budoucnosti. Nikoho jiného zde nevidím, jste sama, stejně jako já. Co vyplnit tu díru spoluprací a dosáhnutí společného cíle? *Otevřel oči a v tu chvíli zavládlo hrobové ticho.*
Airi: *Z jeho výrazu rychle vyčetla, že není úplně v pořádku. Myslela si, že její přítomnost ho aspoň trochu vyvede z toho chmuru, který ho pronásleduje už nějakou dobu.* "Musel si prožít opravdu temné časy, když vypadá takhle. V té bitvě držel přehled o dění a zabil spoustu mužů. Přitom je to ještě mladík." Vzpmínám si, že na té lodi jste byli dva. Dva mladíci, co bojovali o holý život. Při mém útěku jsem viděla toho druhého chlapce. Prchl z lodi ještě dřív než já. To ty si tam statečně stál a bojoval až do konce. Musíš být úplně vyřízený, pojď semnou, to nejmenší co pro tebe mohu udělat je, že tě trochu ošetřím a připravím ti horký čaj. *Otočila se a podala mu ruku. Chytla ho za ruku a vedla skrz vesnici. Lidé na ní nezůstávali pohledem, veškerou pozornost upoutal právě už zmíněný naprosto zdrchaný mladík, co šel vedle ní. Pohledem sjela jeho katanu na zácech, kterou měl pečlivě otřenou. Zamrazilo jí, když uviděla jednu nepatrnou kapku zaschlé krve na špičce katany.* "Tolik krveprolití. Vedu člověka, který mě možná zabije." *Mráz ji přejel po kůži, ale po chvíli ji to opustilo. Stála před svými dveřmi a pustila první mladíka.* Buď tu jako doma, postavím na čaj a hned poté tě trochu ošetřím, posaď se támhle. *Ukázala na volnou židli.*
Meiran Anare: *Studený vzduch bylo to jediné co teď doopravdy vnímal a užíval si tu naprostou svobodu. Nemusel s nikým bojovat a konečně se ocitl na místě, kde se mu to možná splní. Na chvíli zavřel oči a naplno si užíval tento okmažik.* "Doufám, že si v pořádku. Společně jsme odcházeli a teď už opravdu marně doufám, že se jednoho dne zase setkáme." *Z představ ho vyruší ženský hlas, který je velmi blízko k němu. Otevře oči a podívá se směrem, odkud hlas uslyšel. Žena, která na něj mluvila, nebyla známá s kterou by se někdy bavil, ale někoho mu připomínala.* "To je ta uprchlice, i ta se sem dostala dříve než já, musel jsem být opravdu dlouho v tom chaosu." Rád Vás, zase vidím. *Odpověděl ženě, která šla stále k němu.* "Když to přežila ona, mohl by to přežít i Ryun." Takže se podařilo utéct, aniž by vás opět chytili? To jsem rád. *Řekl k blížící se ženě a pohledem zamířil opět k vlnící se hladině.*
Airi: *Osadu zná velice dobře, prožila tu přece svá nejkrásnější chvilky. Teda do doby, než jí unesly a následně nechali plout s tou bandou tupých a ožralých pirátů, kteří ji chtěli jen využít. Zdejší obyvatelstvo bylo postarší, ale velmi velkorysé a moudré. Nikdo si zde nesnažil urvat kousek bohatství a vycházeli spolu všichni, tak jak by to mělo být všude. Do konce svého života bude děkovat bohu, že její loď prohrála tu bitvu a ona mohla i přes velké riziko zmizet z dohledu svých věznitelů. Bylo krásné slunečné odpoledne a užívala si každý svěží nádech, který ji byl poskytnut.* *Celé odpoledne se jen procházela po osadě a sledovala dění kolem sebe. Zdejší piráty znala už jako malá holčička a v jejích očích to jsou stále ti udatní muži, kteří bojvali za rozkvět této osady. Pohledem ovšem nezabloudila na jednoho z těchto velikánů, ale na odrbaného a značně znaveného výrostka, který hleděl na pohupující se hladinu.* "To nemůže být pravda! Ten kluk nemohl přežít tu bitvu." *Na celém vzhledu jí zarazila jediná věc. Katana, kterou měl upevněnou na zádech.* "Musí to být on! To je on, který zabil Ulmara a dal mi šanci se vytratit bez povšimnutí!" *Zrychlila krokem směrem k němu a začala mávat.* Ty! Poznávám tě. Ty si mi poskytl druhou šanci!
Meiran Anare: *Po opravdu dlouhé cestě a několika letech strávených v divočině temného světa, se konečně dostal do obydlené části, která znamenala konečně známku po lidech. Do tváře jej šlehal ostrý vítr, který se opíral o skalnaté srázy a sebou nesl dokonce i pár osvěžujících kapek. Místo, na kterém se právě nacházel byl jeden z níže položených srázů a hleděl do dáli před sebe. Dřevěné přístřešky byly postaveny na stěnách těchto srázů a lodě pod ním byly tím největším přísunem vlastně všeho.* "Po tolika dnech odloučení od všeho, jsem si už ani nemyslel, že se dožiju dne, kdy potkám opět lidskou rasu." *Odkašlal si.* "Doufám, že má cesta povede právě přes tuto osadu." *Už byl hrozně unavený a tak jeho pohyby byly značně zpomalené.* *Po několika desítek minut se dostal konečně do vesničky, kde si jej každý člověk, který šel kolem něj pozorně prohlédl. Někteří dokonce zdvořile pozdravili. Tohle místo mělo nádhernou atmosféru, kterou tak dlouho pohledával. Pohodu. Ještě nikdy takovouhle nezažil, ale ten pocit si náramně užíval. Stál na jedné z mnoha lávek, když v tom si všiml, že nedaleko od něj stojí žena. Její vzhled a její hluboký pohled téměř až do duše, už musel jednou vidět.* "Může to být ona..."
---: ---
Lana: *Jemne sa na neho usmeje ale samozrejme, že už nič nehovorí, ak by ju i chcel niekto sledovať, má smolu pri jej zmysloch. Keď Suzuya odíde, tak Lana sa ešte prejde po lodi, poobzerá si prístav a tak podobne, potom sa vráti, aby si našla miesto, kde si odpočinie. Pre ňu to bola úspešne zvládnutá misia, aspoň z polovice, druhá, tá ťažšia ich len zatiaľ čaká, ale ak k tomu rozumne pristúpia, všetko bude v poriadku.*
Suzuya: Vím, že nejsi mrtvá ale ani živá, a to je to co mě na tobě zajímá nejvíc, samozřejmě nechci abys mi říkala, jaké fyzické výhody máš. Už to že nestárneš je pro mě zajímavá informace, sice jsem to tušil ale teď jsi mě v tom aspoň ujistila. *Podotkne a dál už nic nekomentuje, je jasné že s Lanou to nic nedělá i když je krev kombinovaná s alkoholem. *Tak nic hele já si půjdu ještě zkontrolovat pár věcí na lodi, takže teď bude několik dní klid ale počítám že budu předvolán na nějaké setkání pirátských vládců tak tam půjdu a pak začneme s tím získání přístavu pro tebe dobrá? Zatím se klidně projdi po přístavu a podobně ale pozor Takashi má špehy všude. *S těmito slovy odejde ze své kajuty a svůj tam nechá, může ho dopít později. *
Lana: Nie ej treba nič také skúšať môj milý Suzuya-kun, dobre viem, že si na tomto svete dosť dlho a vôbec sa to na tebe neprejavuje, teda minimálne... preto si i pre mňa zaujímavý... ale aby som to uviedla na správnu mieru... ja nie som živá a nie som ani mŕtva som nemŕtva bytosť... ktorá nestarne... a má telesné výhody, ktoré si si všimol, no i tak ich menovať nebudem... to sa predsa nepatrí... *Keď to povie, vytiahne ampulku s krvou, naleje ju do toho nápoja a vypije, aby mu ukázala, že i keď je v krvi alkohol, nič to s ňou nerobí.* V podstate som dokonalá bytosť, ktorá nemá prízemné ľudské potreby, som úplne na inej úrovni, áno, niekomu sa môže môj život zdať čudný, no to platí len do chvíle, než ho začneš žiť, z prvu ti príde ľúto veľa vecí, no nakoniec zistíš, že život v temnote je krásny a lákavý...
Suzuya: Divná? Spíš z lékařského hlediska popíráš přírodní zákony a tím jsi mě celkem zaujala. Mám nápad, nechám sem někoho přivést ten se trochu opije ne že by se měl opít úplně ale prostě dostaneme mu do krve nějaké to promile alkoholu a ty ho pak vysaješ a řekneš, zda na tebe ten alkohol z jeho krve má nějaký účinek, co ty na to? *Suzuyu to upřímně zajímá, chce vědět jaký to na Tsuki (Lanu) bude mít účinek a věří že i jí by to mohlo celkem zajímat. Mezitím dopije svou skleničku, a tak si nalije druhou, pokud by chtěla i Tsuki (Lana), kdykoliv ji dolije. *Mimochodem ano existují způsoby, jak oživit člověka, a to přesně tři, ovšem ty nejen že jsi obživla ale jsi v takovém stavu kdy tě nemohu prohlásit ani za živou ale ani za mrtvou. Navíc mám pocit, že to není ani tak úplně klasické Ninjutsu, nic jiného. Minimálně ten tvůj stav je takový, jaký neznám a tím je to pro mě o to zajímavější, protože ve svých letech bych čekal že mě už nic nepřekvapí a pak přijdeš ty.
Lana: Kto vie... nikdy som to neskúšala... asi tak to poviem... ale krv rada mám... zvieracia mi stačí, samozrejme, že najväčšia lahôdka je ľudská... ale ani nechápem, na čo sa o tom bavíme, predsa len, musím ti prinajmenšom a to už len z logického hľadiska pripadať divná... *Povie mu na poznámku o krvi z opitého človeka.* Na mňa alkohol nemá všeobecne žiaden účinok... a inak keď hovoríš, že som zaujímavá, existujú predsa, teda podľa môjho výskumu jutsu, ktoré oživia človeka... i keď je mŕtvy, takže ako oživlá mŕtvola nemám veľkú cenu... predsa len, som len jedna z mnohých... *Jemne sa tomu zasmeje a upije si tekutiny, ktorá pre ňu nič neznamená, no študovala etiketu a nechce uraziť partnera.*
Suzuya: Mě nejde o procenta alkoholu, ale to, co mám rád a vodku s džusem mám rád i když whisky taky nepohrdnu. Každopádně tu Sněnou Pálenku bych si někdy v budoucnu rozhodně dal ale teď si musím vystačit s tímto. Mimochodem Tsuki? Taková otázka, pokud si dáš krev někoho, kdo se opil to už na tebe účinek má nebo je ta chuť jiná? Pověz prosím, jak to je. *Poví klidným hlasem a posadí se za svůj pracovní stůl na který si položí své nohy a pozorně Lanu pozoruje, jako by se jí snažil porozumět. Její existence je pro Suzuyu prakticky záhadou a rád by někdy přišel na to jaká je příčina její existence v současném stavu v jakém se nachází. Zajímá ho to ze zvědavosti osobní ale i z té lékařské, protože Lana jako taková dle lékařského hlediska nežije. *Velmi ale opravdu velmi moc mě zajímáš jsi zajímavá a jsi pro mě velkou otázkou nad tím, jak je možné že dokážeš existovat za současného stavu.
Lana: Tak... keď myslíš, zase krv má pre mňa mnoho chutí a spôsobov, ako si ju vychutnať a čo si s ňou ukojiť... *Usmeje sa Lana pri myšlienke na krv, jej chuť a tiež to, že ak jej vypije dosť, tak dosiahne orgazmus. Potom už len mlčky sleduje Suzuyu, čo to mieša, keď ešte bola človekom, milovala snežnú pálenku, tú miluje i Mito, vlastne vďaka Lane sa o nej dozvedela.* Tak teda na profesionálne partnerstvo... *Povie Lana milo, tak ako to má naučené a ťukne si s ním, očný kontakt udržuje, no niekomu by mohol byť nepríjemný, keďže je úplne chladný, potom si upije.* Neviem... vodku som nepila... ja som vždy pila pálenku... a tá zo snežnej zeme patrí medzi najsilnejšie a najlepšie, teda aspoň podľa mňa, pretože sa robí 70%...
Suzuya: Z takového životu by mě asi jeblo, to musím přiznat, ale to je na každém z nás, jaký život mu vyhovuje a jaká zase ne. *Podotkne a zvedne se, zamíří si to ven ze své kajuty do lodního skladu, kde se už hromadí věci, které přivezl s sebou ze svého rodného světa. Tam najde vodku a nějaký džus, který si vezme a vyrazí zase na cestu zpátky do své kajuty. Cestou otevře džus a snaží se z toho upít tak půlku, ale je toho dost tak něco i vyleje. V kajutě se usadí a otevře láhev vodky, jejíž obsah nalije do krabice s džusem a vejde se tam všechno i když to vyšlo akorát. Prázdnou láhev pak odloží a krabici zavře a promíchá to. Pak to otevře a přičichne si k tomu. *Umm tohle mi celkem chybělo. *Poví a pak se napije rovnou z krabice, aby ochutnal, a i když je to trochu silnější, než chtěl tak mu to stejně chutná. Dojde k pracovnímu stolu, který občas používá a vytáhne dvě skleničky do kterých nalije obsah krabice, kterou pak zavře a odloží stranou. *Tak teda pojď Tsuki. *Do každé ruky vezme jednu skleničku a dojde naproti k Laně, které podá jednu skleničku. *Tak teda na spolupráci. *Poví a přiťukne si s ní během čehož s ní udržuje oční kontakt a pak se trochu napije. *
Lana: *Lana sa len jemne usmeje a potom odpovie.* Nikdy nevieš, či ti skutočne hovorím pravdu alebo nie, ale tak... to je predsa tajomstvo nás oboch... *Povie Lana a sadne si na stoličku, usadí sa pohodlne a potom počúva Suzuyu ďalej.* Pripiť si môžeme, problém mi to nerobí, ja môžem zjesť a i piť všetko, problém je len v tom, že nemám z toho absolútne nič... a alkohol na mňa nemá žiaden efekt... ani necítim či je silný alebo nie... no rada si pripijem, bude to symbol našeho profesionálneho partnerstva...
Suzuya: To je jedno, každej se občas ztratí ve svých vlastních myšlenkách. *Suzuya to moc neřeší, i on se občas ztratí ve svých myšlenkách tak je mu to nějak jedno. Tímhle ho Lana aspoň přesvědčila o tom, že je to stále člověk. Pak si vyslechne její vysvětlení o její schopnosti, kterou tam Suzuya vlastně viděl. Upřímně ten příběh je tak dokonale uvěřitelný až se tomu Suzuyovi nakonec nechce věřit, už jen z důvodu že nevěří že by mu Lana vlastně řekla pravdu. *To je super příběh, musím uznat, že jsi si to vymyslela dokonale a jen tak někdo by tu lež nepoznal. Nebudu vyzvídat, jak to doopravdy je neboj. *Suzuya sám si takových příběhů musel vymýšlet desítky, takže to chápe. Každopádně nyní se posadí do svého křesla, ale pak se zamračí. *Otázka, piješ alkohol? Pokud ano napiješ se semnou? Myslím, že naší spolupráci na profesionální úrovni bychom mohly trochu zapít ne?
Lana: *Trochu sa strhne a potom trošku prekvapene pozrie na Suzuyu.* Gomene... stratila som sa v myšlienkach o nepodstatných veciach... *Povie a potom už začne sa chovať ako vždy, pretože potlačí to nutkanie počítania mŕtvol.* Tak... je to taká špeciálna technika, ktorú som sa naučila od jedného tajného kmeňa shinobi, keď som putovala po svete... je ich málo a vyberú si iba niekoho... s kým sú ochotní komunikovať... a tak som s nimi určitú dobu žila, skoro vôbec nepoužívajú chakru a tak zdokonalili svoje fyzické schopnosti a toto je jedna z nich... volá sa neviditeľný krok smrti... *Je to všetko klamstvo, ale predsa len na Lane klamanie nie je vôbec vidieť a znie to presvedčivo, treba si určité veci uchovať v tajnosti.*
Suzuya: Vnímáš? *Na otázku, kterou Laně položil mu totiž neodpověděla. Nakonec se tedy rozhodl že to nechá na tom svém členu posádky, kterému celkem věří. Celkem brzy se dostanou na palubu jeho lodi a tam ihned všem oznámí co a jak. Jsou z toho všichni dost zaraženi ale myšlenka, že tato loď se nyní stává lodí, která patří jednomu z Vládců pirátů je pro ně na morálku dost motivující. Rovnou členu posádky, kterému věří předá různé povinnosti, které jako Vládce pirátů Suzuya řešit nechce, a tak to nechá na něm. Rovnou na něm i nechá, aby zařídil přestavbu lodě z 38 na 64, takto to bude opravdu velká loď. Pak se vydá do své kajuty s očekáváním, že Lana ho bude následovat. Tam se spokojeně posadí do jednoho křesla a podívá se na Lanu. *Byla jsi opravdu výborná, překvapila jsi mě. Ta schopnost toho rychlého přesunu za soupeře bez použití chakry byl překvapivý.
Lana: *Lana len nechá Suzuyu aby si zobral meč, bolo jasné, že ak majú piráti takéto pravidlá, tak to tento šéf prijme presne takto. Potom už len sleduje ako sa všetko vyvíja, nemá k tomu čo dodať a tak stále robí úlohu osobnej strážkyne, predsa len, ešte nejakú dobu to hrať bude musieť, kým neprídu do prístavu a tam sa nedohodnú čo a ako.Svoju katanu Yora, si len vezme mlčky, keďže je nemá a pokračuje za Suzuyom, predsa len je to pre ňu v celku poučné sledovať zvyky pirátov, nikdy netušila, že to môže byť tak zaujímavé. "Takže... dnes som zabila ďalších... koľko asi zabijem ešte za svoj nekonečný život, kým ma niekto nedostane..." Pomyslí si Lana a začne o tom vážne uvažovať a prepočítavať možnosti, preto keď kráča, tak jej pohľad je ešte prázdnejší než obvykle.*
Suzuya: *Jen stojí a sleduje Lanu, která se položila do akce. Ani nekráčí k Pirátskému Vládci, místo toho ho jen sleduje. První strážce padne k zemi jako panenka jako ho Lana zabila, a tak Suzuya a sleduje, jak si Lana plánuje poradit i s tím druhým. Sice moc nechápe, co přesně to bylo za schopnost, že se tak rychle přesunula za záda strážce (neviditelný krok) ale tak nějak to neřeší, rád by se jí na to zeptal, ale je to její trumf stejně jako má Suzuya své trumfy a o tom se prostě nemluví. Lana skončí ještě dřív, než začala, a tak je Suzuya celkem rád, je to jasné Lana je velmi rychlá a soupeři byli zatíženi svým brněním, takže neměli šanci stíhat. Ovšem v tom se otevřou jedny dveře a ocitne se nějaký výkřik, jde o jednu se služebných Vládce pirátů, ale Suzuya to neřeší, místo toho kráčí k Laně. Pak si vezme její katanu. * (Vládce pirátů): Koukám, že jsi rychle pochopil, jak to tu hodí, upřímně jsem zvědavej, zda cizinec z jiného světa dokáže vládnout dobře nebo ještě lépe, nezapomeň si vzít můj znak, který musíš mít jako jeden z Vládců. *Suzuya je překvapenej že se tak rychle změnil, no je starej, a tak asi čekal až se někdo takový jako je Suzuya ukáže a vezme si to co bylo jeho. Následně mu tedy jednoduchým pohybem zabodne katanu přímo do srdce a nechá ji v jeho těle pak ho chytne za rameno a škubne s ním, aby spadl na zem a Suzuya se mohl posadit na jeho místo. Ještě mu strhl jeho přívěšek, který musí z nějakého důvodu mít. Jedná se ovšem o obyčejný prstýnek připevněný na přívěšku, do kterého je zakomponovaný něco jako krystal, který je velmi podobný tomu, který má Suzuya v lodi pro pohon. Přívěšek si tedy nasadí na krku a posadí se na trůn. Pod nohami mu leží mrtvé tělo bývalého vládce. Nemuseli čekat moc dlouho a do místnosti se nažene snad tucet různých pirátů a dalších strážců ale jakmile vidí že Suzuya je na místě kde je trůn a jejich šéf je mrtvej tak to pochopí. Každý z nich tedy poklekne, aby daly najevo že ho jako nového vládce uznávají. *Ihned rozneste že Suzuya Juuzou, návštěvník z jiného světa usedl na místo jednoho z vládců pirátů a chci, aby to věděli i ostatní vládci jasné? *Všichni přikývnou a ihned vypadnou, Suzuya se zvedne a vyrazí ven, cestou potkají samozřejmě toho, co Laně sebral její meč, a tak jí ho i vrátí. *Teď jdeme na loď, potřebuju, aby jeden člen posádky, kterému věřím řešil administrativu a obchod místo mě. Nebo chceš tyhle věci mezitím řešit ty? Takové ty otravné povinnosti?
Lana: *Prehľadať sa nechá, samozrejme dotieravé ruky skončia s vykĺbenými prstami, potom kráčajú do tej miestnosti, kde je starý muž a jeho strážci, je jasné, že je to ten jeho šéf, o ktorom hovoril. Stojí na boku asi meter od Suzuyu, ruky má voľne pri tele a počúva rozhovor. Znamenie okamžite pochopí, i tak už chcela vyraziť pri tom ako hovoril o tom, že jeho šéfovanie končí. Lana rýchle prebehla vedľa Suzuyu, použila svoj neviditeľný krok, ocitla sa za mužom, ktorý ju stratil z dohľadu, pevne ho rukami chytila za hlavu a krk a bolo počuť chrupnutie, jeho hlava sa otočila o 180 stupňov do zadu a padol mŕtvy na zem, ten druhý sa rozhodol pomstiť ho. Ako padal k zemi ten prvý, Lana si zobrala rýchlo meč, zase zmizla z očí i tomu, no keď sa objavila, tak ten muž už padol k zemi s preťatím hrdlom. Vystrekla krv a Lana sa otočila na ich šéfa a namierila na neho meč. Prehovorila trochu hrubším hlasom, keďže mala masku.* A čo s ním?? *Opýtala sa chladne a čakal, čo sa bude diať, stačil jej jeden pohyb a bol by i šéf mŕtvy.*
Suzuya: *Postupně dorazí až ke dveřím do jednoho domu, který je tvořený velkou lodí. U dveří stojí několik mužů, jeden z nich ihned prohledá Suzuyu, ale jeho náramek na zápěstí se nedá zaměnit na zbraň ale spíše jako obyčejný šperk nebo ozdoba i když ne zrovna pěkný. Dýku v botě také nikdo nenajde tak Suzuya může projít. To stejné pak čeká i Lanu, které samozřejmě odeberou i její katanu. Poté je pustí dovnitř, dojdou do jedné dlouhé místnosti, kde sedí na takovém trůnu starý muž, který je právě Suzuyův pirátský nadřízený, který mu sice v mnohém pomohl ale tak to je jedno. Dokonce Suzuyovi daroval jeho zápěstní mechanismus na zbraně, ale ostatní o tom asi nic neví, jinak by mu to zabavily hned u vchodu. Stojí vedle něj i dvojice mužů v lehčích ocelových zbrojích s jedním mečem na boku. Jsou to bývalí profesionální vojáci, které má od kontaktů z hlavního města řádu. * (Suzuya): Tak dlouho jsme se neviděli co? (Pirátský Vládce): Ano, beze slova jsi odešel a ani nezajistil zástupce, tvoje loď tu tedy celou dobu jen kotvila a nemohla plnit moje úkoly. (Suzuya): To se stává ne? Tak zase takovej problém v to nevidím. *Pirátský vládce se zamračí, nelibí se mu, jak s ním Suzuya mluví a jeden z jeho strážce ů udělá pár kroků vpřed a povytáhne svůj meč, ale nestojí úplně u Suzuyi udržuje si mezi nimi jistou vzdálenost, aby na sebe nedosáhly. *(Pirátský Vládce): Nezapomeň, že to já jsem tu šéf a ty můj poskok. (Suzuya): To ano ale ne na dlouho. *Jak to dopoví, tak jen zvedne pravou ruku a dá Laně gestem najevo že může začít. *
Lana: *Otočí sa ku dverám, lebo dobre počuje ako k nim niekto kráča a tiež ho cíti.* Už je to tu... *Šepne a následne už len čaká čos a bude diať, samozrejme, svoju zbraň si berie so sebou, ak jej ju odoberú pri dverách nebude namietať, celú cestu, ktorú idú sa tvári tak ako správny osobný strážca, dva pozor na okolie, odtláča preč ľudí z cesty a podobne. Postupne sa blížia k cieľu cesty, no Lana bez jej emócií, necíti nič, len to, že sa blíži práca, na ktorú bola najatá, žiadna úzkosť, napätie ale ani radosť z boja, len čistý pokoj a profesionalita. Je to síce smutné, no zároveň veľmi dobré, lebo takto je Lana v podstate dokonalý zabijak, ktorý nemá výčitky a ani predsudky, zadaná vražda či krádež alebo podobne, je len práca, za ktorú je nejaká odmena.*
Suzuya: To je na tobě, žádné důležité informace nebudou mít a nikomu na nich nezáleží tak to budou řekněme něco jako tvoje osobní hračky, to je docela fajn nemyslíš? *To s tím respektováním a rozuměním si na profesionální stránce se Suzuyovi zamlouvá. *Takže na tom asi něco bude, souhlasím. Ty a já sice přátelé nebudeme ale rozumět si na profesionální stránce můžeme, minimálně v tomto světě to musím uznat. *Sotva to dopoví ozve se klepání a když Suzuya otevře dveře jeden z pirátů mu oznámí, že tu pro Suzuyu někdo je, přesněji jeden muž, který ho má dovést za Suzuyovo nadřízeným pirátským kapitánem, který je jeden z pirátských vládců Starého Přístavu. Suzuya se tedy otočí na Lanu a naznačí, aby ho následovala a vyrazí na cestu u lodě potká jednoho muže, který je už celkem starý a očividně to je jen obyčejnej poskok. Pomalu s ním tedy kráčí skrze Starý Přístav různými uličkami. *
Lana: Hmm takže takých, na ktorých nikomu nezáleží... to sa mi páči... osobne nebudem s nimi nič iné robiť len piť krv... ak nechcem získať informácie alebo ich potrestať za niečo, tak nie ej dôvod ich trápiť, možno sa mi ich podarí i ponechať dlhšie na žive... keďže teraz tu nie je chakra na to aby som ich uzdravila... *Povie Lana a potom sa pozrie na Suzuyu.* Možno sa naše cesty rozdelia, ale rozhodne nevidím dôvod na to aby to bolo na stálo... koniec koncov, myslím, že by sme si mohli rozumieť po profesionálnej stránke... priatelia byť nemusíme ale rozhodne sa môžeme navzájom rešpektovať a tak isto rešpektovať záujmy toho druhého... *Povie Lana a potom si dá na tvár zase masku, ani nevie prečo ale cíti sa vždy lepšie, keď je v tomto odeve zamaskovaná.*
Suzuya: Obchod? Seženu ti lidské oběti, na kterých nikomu nebude záležet a ty mi někdy do budoucna seženeš pár informací, přesněji informace z tohoto světa. Věřím, že časem se opět rozdělíme, a tak až se opět potkáme tak mi podáš informace a já ti tu budu každý den poskytovat lidskou oběť pro tvou krev? Když je zabiješ nikdo se nebude ptát jak nebo proč. Můžeš si s nimi dělat cokoliv budeš chtít a budeš k tomu mít svoje soukromí.
Lana: Láska... kto vie, čo to je, z kníh to chápem ale skôr ako som mohla pocítiť lásku ako človek, tak som sa stala upírom... *Povie zamyslene a odloží ampulku, ktorá je prázdna.* Teda aspoň z poviedok a bájí sa podobám na upíra... *Pri slove obchod spozornie no následne sa len pozrie chladne na Suzuyu.* Nemáš sa čoho báť... ja sa viem ovládať... a chcem si s ňou zachovať status priateľstva, pretože ak by som sa o niečo pokúsila, mohlo by sa to pokaziť... *Nebude mu vešať na nos, že keď bola čerstvo premenená a ešte neovládala svoj hlad po krvi, tak si pochutnala i na krvi Mito.* A k tvojej otázke, je to zvieracia, pijem ju skoro stále, pretože nechcem aby kvôli mojej nedbalosti umrel človek... *Je to tak, pretože ak by niečo zle urobila, nemá ako ho vyliečiť, bez svojich schopností, to že by skamenela ju trochu prekvapilo ale spojila si, že ju vlastne Suzuya našiel podľa chakry, takže určite nie je bežný shinobi.* Tak aký obchod by si mi chcel ponúknuť...
Suzuya: Je to tvá velmi blízká přítelkyně ale není to jen obyčejné přátelství, fyzicky tě přitahuje. Není to láska, ale spíše je to něco na hraně mezi láskou a přátelstvím nevím, jak to přesně popsat abys to pochopila. Rozumíš si s ní jako s přítelkyní, ale přitom tě fyzicky přitahuje nic jiného to není no jsem rád, že chápeš, že kdyby ses jí dotkla tak tě upálím zaživa. Sranda je, jak s každý říká že jsem blbej a vše jim projde za mými zády. Uděláme pak obchod, co ty na to? Výhodnej pro nás oba. *Podotkne ignorujíc její ampulku s krví. *Otázka, to je lidská nebo zvířecí? Já jen že pokud bys chtěla klidně ti seženu teplou krev, dokonce bych ti nabídl svou, ale pravděpodobně bys zkameněla.
Lana: *Lana sa zamyslí, celkom i chápe, prečo sa to pýta, je to predsa i pre neho milovaná osoba, ale nevie zase, či je naozaj dobré, že by to mali spolu preberať, nechce aby došlo k nedorozumeniu.* Dobre... je pre mňa dôležitá, záleží mi na nej, chcem byť s ňou a proste v jej prítomnosti sa cítim dobre... niekedy túžim po dotyku... chcem sa jej dotknúť a tak... ale viem, že to nie je možné, lebo je pre mňa nejako vzdialená no zároveň blízka... *Povie zamyslene Lana a pritom sa pozerá na Suzuyu.* To je asi to, čo pri nej prežívam, viem, že normálne priateľstvo to nie je... *Keď to povie, tak si Lana vytiahne ampulku s krvou a celú ju vypije.*
Suzuya: Jasný, jasný já vím že vypadám úžasně. *Podotkne, když se ještě jednou prohlédne v zrcadlu. Spokojeně se během toho usměje, když vidí, jak v tom vypadá a prostě se musí chvilku obdivovat. Pak se otočí opět na Lanu. *Nedokážeš to definovat? Tak zkus to nějak popsat, jak reaguje tvé tělo, co ti běhá skrze mysl za myšlenky. Třeba ti pomůžu do definovat ještě lépe než jakákoliv kniha že? Už po tomto světě chodím hodně dlouho, takže pokud chceš vědět nějaké tyhle vědomosti jen se ptej.
Lana: *Oprie sa o stenu v kajute, ktorá je pri dverách, samozrejme tak aby sa mohol Suzuya v pohodlí prevliecť.* Dobre... ja sa len pýtam... pretože v boji ruka na ruku... proti mne normálny človek nemá žiadnu šancu... *Povedala sucho a potom pozerala ako si schováva zbrane, samozrejme, že yb si mohla nejaké zobrať, ale to nepotrebuje, zabije ich skôr, než si to stihnú uvedomiť i bez nich.* hmm... to oblečenie vyzerá naozaj skvelo... reprezentatívne a to ťa nechválim, len logicky konštatujem... *Povie Lana a potom zrazu zaznie tá otázka ohľadom Mito a vzťahu k nej.* Tak... hmmm... je to v celku zložitý vzťah... osobne ho neviem definovať... je pre mňa veľmi dôležitá a výnimočná... a i keď mi vo vzťahu k nej ľudské pocity ostali, tak ich tebe neviem definovať, lebo túto schopnosť, chápať ich som dávno stratila, viem ich len vyložiť na základe kníh a podobne ale to čo k Mito cítim som nikde vysvetlené nenašla...
Suzuya: Brutální? Promiň, ale měla bys už vědět, že pro mě nic není brutální. *Poví a mezitím co mají čas, než dorazí tak se převlékne do trochu lepších věcí, už nemůže vypadat jako řadovej pirátskej kapitán. Nyní je oblečený v ( odkaz » ). Zbraně si k sobě nebere jen si k pravé ruce na zápěstí připevní mechanismus své skryté zbraně (Skrytá Čepel/Kuše). Ovšem přemýšlí že by si vzal ještě nějakou zbraň pro jistotu člověk nikdy neví. Do pravé boty si pak schová malé pouzdro, uvnitř kterého se nachází jeho nůž, který je tvořený z chakrových tyčí. Na krk si ještě připevní přívěšek, který má od samotné Mito ( odkaz » ). Nic víc momentálně u sebe nemá, pouze si vše zajistí, zda to pevně drží a rozhlédne se okolo. *Mimochodem chtěl bych se tě na něco zeptat, upřímně jaký je tvůj vztah k Mito?
Lana: *Keď oznámi, že už sú tu, Lana je už oblečená, na chrbát si pripevní svoj meč a keď vystúpia, tak sa ako správna osobná stráž postaví asi meter od Suzuyu a stojí vždy vedľa neho alebo za ním. Je oblečená asi takto až na to, že má zakryté ruky dlhými rukavicami odkaz » Keď prídu do kajuty, nachvíľu si stiahne z úst masku a prezerá si toto luxusne vybavené miesto.* Nie je to na loď vôbec špatné... *Dodá úprimne a potom počúva ďalej, len nad tým mykne plecami.* Mne to nevadí... vybavím to i bez zbrane, teda ak ti nevadí, že to bude brutálnejšie... *Povie Lana a jemne si popraská kĺbmi na rukách a chvíľu sa na ne zadíva, už ani nevie, koľkokrát zabíjala.*
Suzuya: *Lana se začne pomalu oblékat, Suzuyův vůz mezitím dorazí do Starého Přístavu, přesněji se zastaví přímo u své lodi, kde čeká posádka a jeho Gryf. Suzuya okamžitě vystoupí a oznámí že se vrátil, což je jasné, a ještě poví že Tsuki (Lana) je jeho osobní stráž a že se s ní nikdo nemá pokoušet mluvit, že je němá a nemluví. Yamaji tam představí jako svého předního vědce, který má ihned dostat nějaký pokoj na spaní, kam Yamajiho zavedou a ten si tam ihned lehne a jde spát. Potřebuje to jako sůl a Suzuya? Ten mezitím co jeho posádka začne nakládat na loď náklad z vozů odejde do své kajuty kam pozve i Lanu. Jako jeho stráž s ním bude sdílet kajutu kde je dost místa a vše tam je krásně a draze zařízené. Dokonce tam má i dveře do vlastní skromné koupelny, což na lodi je co říct. Tam se Suzuya usadí a usměje se. *Odpočiň si, sice to nepotřebuješ ale prostě udělej si pohodlí dávám tomu hodinu, maximálně dvě a můj nadřízený si pro mě nechá zavolat. Jen připrav se, že nás tam přivedou beze zbraní, tak buď si nějakou dobře ukryj nebo se připrav že je musíš sejmout beze zbraně.
Lana: *Sedela vo voze a pokojne pozorovala okolie, pričom kontrolovala zásoby, ktoré tam mali, to čo robil ten jeho vedec nekomentovala ale pospať si rozhodne mal, takto môže byť iba na príťaž ale je to podriadený Suzuyu a ona do toho nemá čo hovoriť. Taktiež to, že povedala Suzuyovi o spánku nebolo nič zaujímavé, čo by nejako extra využil, jediné čo tým získal bolo to, že vie, že nikdy Lanu len tak neprekvapí.* Dobre... tak sa prichystám, nech to vybavíme naozaj efektne a hlavne perfektne aby si mal záruku, že si ťa budú vážiť... *Povedala Lana a začala sa obliekať do svojej čiernej uniformy s maskou.*
Suzuya: *Informace že Lana nepotřebuje spánek je něco, co se Suzuyovi do jeho zásob informací rozhodně hodí a zcela jistě si to bude pamatovat. Pak si vleze dozadu mezi věci do vozu, kde je trochu místa, aby si mohl lehnout a po chvilce usne klidným spánkem. Druhého dne se ráno probere převezme řízení, aby se Lana mohla stáhnout mimo sluníčko a mohla se ukrýt uvnitř, nemusí to být příjemné být neustále takto zahalena, a tak většinu cesty pak už odřídí během čehož se nají a napije ze zásob. Yamaji ten se se cestou musí nadopovat nějakými svými vlastními energetickými pilulkami, aby vydržel bez spánku, prostě to pak dospí na lodi a jak pokračuje už v dálce po mnoha hodinách cesty lze v dálce rozpoznat základní rysy samotného Starého Přístavu. *Už tma budeme.
Lana: Nie ej problém, rada prevezmem riadenie... aspoň sa nejak zabavím, pretože ja v podstate nespím... nepotrebujem to... *Povie Lana pokojne a prevezme riadne, približne podľa mapy vie kadiaľ idú, takže s tým problém nemá, keď dodá to aby si niečo vymyslela, ak sa jej budú pýtať, tak sa len jemne pousmeje, no je to len hrano, no robí to automaticky.* Je to jednoduché, som nemá... neviem rozprávať, no mám proste sympatie, ktoré ma primäli ťa nasledovať... *A potom sa už len venuje ceste, ktorá je vážne pokojná, postupne sa blížia k cieľu cesty a začínajú na oblohe sa objavovať prvé lúče svetla.*
Suzuya: *Suzuya má díky Jedu Hakuja Sennina smysli na stejné úrovni jako Lana, ale je rád, že okolí věnuje pozornost právě ona, Suzuya se teď chce soustředit na cestu. I když možná má o něco málo menší smysli, to je otázkou, protože pokud ano tak je to stejně o zanedbatelnou úroveň. Suzuya nejednou přemýšlel nad tím, jak se Lana dopracovala k takovéto změně. Jak je možné že živá a zároveň dle lékařského hlediska je mrtvá? *Tsuki se mi líbí, je to fajn přezdívka. Prozatím jsi tedy Tsuki a pocházíš z kmenů, které sídlí v Temném Lese dobrá? Pokud se bude někdo ptát proč a jak jsi se ke mně přidala, tak to klidně něco vymysli. Jinak co se týče Takashiho tak logika a inteligence se mu vyhýbá obloukem i když on si z nějakého důvodu myslí že je dost inteligentní. *Poví a pokračuje v cestě dál. *Věřím že nejpozději do 12 hodin dorazíme do Starého Přístavu, hele, když už je ten večer nemohla bys to vzít za mě? Stačí když budeš pokračovat po hlavní cestě a já se trochu prospím. JE večer tak není problém a až bude vycházet slunce tak mě probudíš a převezmu řízení zase já.
Lana: *Pozorne sleduje okolie svojimi zmyslami, ktoré sú na veľmi dobrej úrovni, pričom počúva Suzuyu.* Hai... splním všetko do bodky, tak ako sa patrí, moja práca bude profesionálna... ale takú prácu máš i ty rád... a moja prezývka... už ich bolo toľko... čo tak Tsuki... je to jednoduché a výstižné... *Povie Lana a keď je katana dobre ostrá podľa jej predstáv, tak ju schová do púzdra na chrbte.* Ak to všetko pôjde ako má, tak by nemali byť žiadne veľké komplikácie, jedine mám obavy u Takashiho, ktorý sa zvykne chovať dosť nelogicky, preto nad ním visí veľký otáznik... *Povie Lana mierne ustarostene, lebo sa v tomto ohľade nechce dotknúť Kami.*
Suzuya: Jasné já s tím taky počítám že to vše splníš je to jak v mém, tak i ve tvém zájmu. *Podotkne a pokračuje v cestě, chápe už proč si Lana chce zachovat svou identitu jen pro sebe, a tak s tímto na vědomí pokračuje v cestě. *Takže jak ti budeme říkat? Budeme se držet verze že pocházíš z tohoto světa ale i tak by to chtělo vymyslet nějaké jméno, tak tedy jaké? *Zeptá se během cesty, které se celkem už i věnuje, sice se neblíží zrovna dvakrát rychle napříč Zemí k Starému Přístavu, ale stále je to rychlejší, než kdyby šli pěšky. *
Lana: Poviem to takto... práca je práca, keďže si si ma najal za dobrú cenu som tvoja... tým sa riadim... som profesionál... žiadnu zmluvu som nikdy neporušila a ani to nikdy neplánujem, urobím vše čo mi povieš... *Povie Lana a potom si vypočuje plán, ktorý má.* Nemám s tým problém, je pravda, že ak to urobíme rýchle a čisto, budú si ťa všetci ostatní viac vážiť a budeš mať to celé ľahšie, ne ako keby sme z toho urobili krvavý masaker... *Povie Lana a keď sa jej pýta na masku, tak to so slnkom mu nekomentuje, no dodá len vecne k maske.* Nik nemusí vedieť, kto som... som proste tvoja osobná stráž... keď sa to všetko skončí proste sa vytratím a prídem ako Lana... všetko je to o profesionalite... *Povie Lana a potom vytiahne katanu a začne ju brúsiť.*
Suzuya: Tak ono Takashi je taky můj Shinobi ale moc pěkně se k němu neplánuju chovat, protože si to moc nezaslouží tím chováním. *Podotkne s úsměvem a pokračuje v cestě, nijak moc nevěnuje pozornost svému okolí tohle je oblast kde pozornost okolí ani dělat nemusí, takže to moc neřeší. Podá si společně s Lanou ruku, aby uzavřel svou dohodu o tom, že nyní pro něj pracuje. *Zajímavé, nyní se mnou cestuje můj vědec z Yugakure a teď i můj vrah, který je ale jen dočasně můj podřízený ale tak není nikdo lepší než ty co? Až dorazíme do přístavu tak dorazíme na loď a ty budeš člen posádky, budeš jakoby moje osobní stráž ale přitom budeš opravdu jen vrah. Věřím že hlavní pirát, který je můj nadřízený tam bude taky tak až budeme uvnitř tak to tam vyřešíme rychle a čistě, ty se postaráš o jeho stráž a já se postarám o něj. Bylo by zbytečné dobývat se k němu zvenčí, každej jeho mrtvej podřízený znamená že přijdu o jednoho svého člověka. Mimochodem proč ta maska? Stejně je noc tak se není třeba chránit před sluníčkem ne? Sice jsi mi to neřekla ale všiml jsem si toho u tebe.
Lana: *Pozerala ako ubiehala cesta a pritom počúvala Suzuyu.* Dobre teda... mne to problém nerobím, nájomné vraždy sú moja špecialita, predtým som sa živila iba nimi... *Povie to tak akoby to nič nebolo, no pre ňu to boli len vyplnené zmluvy, ku Takashimu a Kami si len povzdychne.* Neviem... proste neviem, či je pre ňu ten pravý, dávam na ňu pozor a chcem aby mala toho, kto jej bude hoden, je to pre mňa rodina... hovorím ti to preto, lebo tebe ohľadom Kami verím, o svojich shinobi sa vždy staráš, takže viem, že i o ňu... takže kvôli nej ho nijak nezraním aby nemal trvalé následky, no potrestať ho môžem, aby si to zapamätal, že ťa nemá nijak urážať, takáto forma trestu je veľmi dobrá... *Povie Lana a potom si nasadí i masku, takto je úplne chránená pred prípadným slnkom a nik nevie, kto vlastne je.* Takže teraz pracujem pre teba... som tvoj vrah... dokedy nepovieš, že je práca hotová... *Povie a podá mu ruku, aby si to uzavreli.*
Suzuya: Tak moje podmínka to není, jen vím že máš Kami ráda a ona by z toho byla velmi smutná, kdyby Takashi zemřel. Ono sice bych mu mohl dát rozkaz jako jeho Kage aby odstoupil, ale jednou si mě k sobě společně s Kami zavolal a choval se jako by si byl se mnou rovnej. Tak drze a prostě mě tak nasral, že musí bejt potrestanej. To je taky důvod, proč jsem tu bez Kami, vrátil jsem se do našeho světa abych sehnal nějaké vybavení a podobně. Různé léky, oblečení a jídlo, samozřejmě nechybí ani zbraně. Každopádně teda začnu ohledně Starého Přístavu. Jsou tam jen zloději, vrazi, prostitutky a všelijaké ztracené existence, které se zodpovídají vůdci Starého Přístavu, tudíž Takashimu. Ovšem pak tam jsou ještě desítky pirátských kapitánů, přitom pět z nich jsou něco jako hlavní kapitáni pirátů a každý z nich má pod svým velením mnoho kapitánů a tím pádem mnoho lodí, a i já pod jednoho takového kapitána spadám. Tak mě napadlo že ty zabiješ jeho osobní stráž a já ho pak druhého dne napadnu a zabiju, u nich se řídí pravidlem, co zabiješ to je tvoje. Pokud ho tedy zabiju získám jak jeho loď, tak i jeho postavení. To je moje žádost a nabízím pak pomoct při získávání přístavu jak už ve formě bojové síly, tak i ve formě informací.
Lana: *Na jeho poznámku neodpovedá, no sadne si vedľa neho, predsa len je dôležité aby vedela všetky podrobnosti, ako jej to hovorí, otvorí batoh a začne vyťahovať priliehavé čierne tričko, nohavice, kožené rukavice a topánky a v neposlednom rade masku. odkaz » No tú si ešte nenasadí, položí si ju na kolená a premýšľa.* Takže zase on... už som ho raz upozornila, že ak sa mi postaví do cesty, tak ho zabijem, no ak sa jedná o takúto situáciu, budem sa snažiť aby prežil... teda ak to nebude tlačiť na hranicu logiky... *Povie Lana a potom si nasadí i masku a na chrbát si uviaže púzdro s katanou, potom už len zamyslene pozerá do predu, chce to urobiť rýchlo a hlavne čo najmenej obetí, ona má byť tá, čo prístav privedie k lepšiemu zajtrajšku a s veľa obeťami to nejde.*
Suzuya: Co se mi líbí není důležité. *Poví a vyrazí na cestu ven k vozům. Tma čeká už Suzuyův společník, který když uvidí že přichází Suzuya s Lanou tak připraví svůj vůz na další cestu. Sice je hluboká noc ale když už byli celkem blíže tak je zvládl identifikovat. *Pojedeš na voze se mnou, aspoň si cestou můžeme promluvit a já ti řeknu vše o přístavu a tak podobně. *Podotkne Suzuya a počká, zda si Lana nasedne vedle Suzuyi, který už navádí koně na cestu a Yamaji navede zase svého koně, který stejně jako Suzuyův táhne celý vůz a následuje tedy Suzuyu. Nikam nespěchají, naopak se z Rybářské Osady chtějí vymotat opatrně ale jakmile jsou opět mimo osadu tak už naberou trochu rychlejší tempo. *Takže jsi připravená na to že tam bude i Kami že? Jen musím ti říct, že vůdce Starého Přístavu nemůžeš zabít, je to Takashi Ackerman ten, kterého Kami miluje, takže musíme přístav získat tak aby on přežil.
Lana: *Lana vidí, že nejak nemá náladu na nič, aspoň chvíľu by sa chcela zdržať no vie, že logicky, čím skôr získa prístav, tým to pre ňu bude výhodnejšie. Takže si zavolá svoju zástupkyňu, je to veľmi krásna žena, ona to tu vždy viedla, keď Lana mala kšefty a tak jej všetko povie a prenechá jej to, Lana si vezme batoh, plášť a za pás si dá svoju katanu, šaty si nevyzlieka, keď bude slnko, prekryje sa plášťom. Príde už ako vždy s chladným výrazom k Suzuyovi a pozrie sa na neho.* Môžeme vyraziť... asi takto sa ti viac páčim... *Dodá bez emócií a úplne ľadovo, pričom ide k vozu, kde na nich čaká Suzuyov poskok.*
Suzuya: (Suzuya): Pivko? Vypadám jako barbar, co pije pivo? Promiň, ale na pivo nějak nemám chuť a sice mám za sebou dlouho cestu, ale celou cestu jsem stejně jen seděl a nechci nechávat tolik věcí co jsem přivezl venku. Takže prosím sbal si věci, rád bych už opravdu vyrazil nelíbí se mi to tu. Stejně vím že se těšíš až se dostaneš do Starého Přístavu. *Pak se otočí na Yamajiho. * (Suzuya): Běž k vozům a hlídej je, nechci, aby nám něco zmizelo nebo v nejhorším případě úplně všechno. (Yamaji): Ano jak si přejete Suzuya-sama. *S těmito slovy se otočí a vyrazí zase ven a zamíří to k místu kde nechali vozy, aby je mohl ohlídat. Suzuya mezitím trpělivě čeká na Lanu. *
Lana: *Už dlhšie vedela, že je Suzuyua v dedine, cítila jeho pach, ktorý by poznala kdekoľvek, no predsa len nechcela robiť nikde žiaden rozruch, k tomu zarábať peniaze na sexu-chtivých chlapoch, ktorí jej ich dajú už len za to, že sa k nim nakloní s výstrihom, to ju baví ešte viac.* Ale ale... Suzuya-kun... nakoniec si sa vrátil... čo tak z hruta, určite cestuješ dosť dlho, nechceš si nachvíľu sadnúť a dať si pivko... i so svojím kamošom... *Povie Lana akoby úplne vymenená a žmurkne na jedného i druhého, pričom si jednou rukou prejde po boku, tak sa ukáže trochu z jej prsa a tiež zadku. Všetci chlapi v krčme len naraz zahvízdajú. Lana samozrejme hrane sa začervená a dodá.* Ale chlapci... privádzate ma do rozpakov... *Povie Lana a ide k baru, aby si mohla začať baliť veci.*
Suzuya: *S úsměvem vejde do té krčmy, jakmile tam vejde rozhlédne se okolo po těch všech krásných ženách a samozřejmě zákaznících. * (Suzuya): Sleduj Yamaji, tohle je příklad toho, jak spojit krčmu a bordel. (Yamaji): Celkem zajímavé to musím uznat. *Podotkne, když se tma také rozhlédne. * „Dal bych ruku do ohně za to, že tohle založila Lana.“ *Projde Suzuyovi v mysli, když kráčí směrem přímo k Laně, normálně by jí nepoznal, ale když vidí ten její drahokam v hrudi a cítí z místa kde stojí chakru tak je mu to naprosto jasné. Suzuya má u sebe vlastně momentálně jen své zbraně z chakrových tyčí (kromě řetězů). Zbytek vybavení včetně Gunbaie má uložené ve vozech. Nakráčí si to k Laně a zastaví se přímo u ní a jedním pohybem rukou jí otočí tak aby stála čelem k Suzuyovi a mohl jí věnovat úsměv. *Je čas to zabalit, můžeme vyrazit na cestu do přístavu.
Lana: *Už je to nejaká doba čo sa tu zabývala a tak si tu i našla nejakých priateľov, ktorí rozhodne nevedia, čo je zač, hranie emócií jej ide vždy dobre a ak je treba pomoc, tak je Lana so svojou silou jedna z najvyhľadávanejších žien v okolí. Samozrejme sa nezaprie jej podnikateľský duch a otvorila si tu malú krčmu s ubytovňou, ona je ako barmanka pri bare a zamestnáva tu pár žien, ktoré poskytujú rybárom všetky možné služby, i tie telesné. Lana stojí za barom, utiera poháre, počúva príbehy rybárov a tých, ktorí sem zavítajú po dlhej ceste na mori alebo pevnine. Začína sa jej tu celkove páčiť ale to je vďaka peniazom a tomu, že má poslušné zamestnankyne. Lana je oblečená vo vyzývavých šatách, ktoré odhaľujú všetko, pretože sú jemne priesvitné a ona spodné prádlo málokedy nosí. Hraje divadielko s tými, ktorí prídu, rozdáva bozky a tak podobne, to isté robia i jej dievčatá. \"Ďalší deň v tejto osade, ďalšie príbehy, nadržaní rybári a námorníci ale i ďalšie peniaze... i keby Suzuya neprišiel i tu sa dá vybudovať dobrý biznis...\" Premýšľa Lana, pričom sa usmieva, nalieva alkohol a nakláňa sa tak aby bol vidieť jej výstrih.*
Suzuya: *Konečně je čas na cestu do Temného Světa. Dva vozy, které jsou tažené koňmi a jeden vůz řídí Suzuya oblečený v ( odkaz » ) k levému boku má připevněné dvě pouzdra u sebe uvnitř kterých má katany tvořené z chakrových tyčí. Na čele má zformovanou pečeť Byakugō no In. Na pravém zápěstí má připevněnou Skrytou Čepel/Kuši, ovšem pro kuši tam nemá nabité obyčejné šipky ale šipky, které jsou vytvořené z chakrových tyčí. Na opasku u zadku má připevněné pouzdro, uvnitř kterého se nachází nůž z chakrových tyčí a zbytek vybavení, které Suzuya má (celá výbava na profilu) se nachází uvnitř beden a truhel, které má uvnitř vozů. Nechybí tam ani různé trvanlivé potraviny a nejrůznější lékařské vybavení a mnoho léků. Také tam má celej svůj šatník a všechno co by vlastně mohl potřebovat. Nechybí tam ani prázdné knížky a svitky, kdyby do nich potřeboval něco sepsat. Druhý vůz řídí Yamaji Shusaku, který je člen jednotek Sen'yō Hikari ( odkaz » ). Oblečený je v ( odkaz » ) a k levému boku má připevněné pouzdro uvnitř kterého má katanu. Většinu věcí má spíš ve vozu jako je třeba různé vědecké vybavení a podobně. Suzuya mu vysvětlil že sebou potřebuje někoho s mozkem, a tak se k tomu Yamaji hodí nejlépe, je velmi inteligentní, a navíc si pamatuje mnoho věcí. Není tedy žádný problém a tak podobně. Suzuya je dovede až k bráně v Zemi Vody, Suzuya už zná způsob, jak se prochází a ten zná i Yamaji, předci jen četl hlášení, a tak namočí koním kopyta a nechají je dotknout se brány a samy si pak namoří ruce a dotknou se brány, která všechny do sebe prakticky vsákne. Zničehonic se zjeví uprostřed Temného Lesa, okamžitě přijde nedostatek chakry, protože Temný svět jim chakru opět sebere na samotné minimum pro možnost fungování. Suzuya i Yamaji jsou zase v šoku a ztratí vědomí. Mimo jsou několik hodin ale když se proberou tak naštěstí koně i vozy jsou tam s nimi. Sice jsou věci uvnitř vozů trochu rozházené ale to ničemu nevadí, nic není zničené, a to je důležité. Suzuya a Yamaji si vezmou ze zásob láhve s vodou a nějaké jídlo a trochu se nají a doplní tekutiny. Poté se vyrazí na cestu, bohužel je to celkem neprostupný terén a se stane dost často to, že vozy uvíznou nebo je potřeba si prosekat katanou cestu. Cesta z lesa potrvá celkem dlouho ale nakonec se dostanou ven, a tak započne cesta Suzuyi Yamajiho, jejíž cíl není nic jiného než Rybářský Přístav. Cesta do něj se sice obejde s nějakým tím pokusem o přepadení ze strany členů zlodějských frakcí, ale Suzuya si s nimi poradí a Yamaji Suzuyu odporuje se svým lukem a s šípy. Pokud jde o střelbu většinou trefí a střílí velmi rychle ale pokud dojde na boj z blízka tak to je nahranej. Nemá moc velkou fyzickou sílu a boj v Kenjutsu a Taijutsu je něco kde mu vždy někdo nakopal prdel i kdyby stál proti Geninovi. Suzuya ho ale sebou nevzal kvůli jeho schopnostem ale kvůli inteligenci a vědeckému pohledu na věci. Po tak dlouhé době cesty už mají Rybářskou Osadu přímo na dohled. Suzuya doufá že Lana tam stále ještě je a že jí nebude těžké najít už jen díky tomu, že je už zatažené slunce a je celkem tma. Suzuya je rád že jsou konečně tu, museli si projít opravdu náročnou cestou, a i koně jsou velmi vyčerpaní, a tak potřebují odpočinek. Zaparkují tam i když Suzuya tomu moc nevěří, ono mít koně na něčem takovém je riskantní a upřímně se bojí, aby vůz nebo jeden z koňů nespadl dolů z útesu. Suzuya naštěstí díky jedu Hakuja Sennina v krvi cítí chakru v okruhu 50 metrů, a tak ví kam přesně jít, aby našel Lanu. *
---: ---
Takashi: /2. část úkolu/*Takashi se sám proplétá davem. Nejdřív si zajde k baru, kde si objedná sklenku Negroni a otočí se do casina. Po chvíli vedle něj barman položí sklenku a Takashi si ji vezme. Položí na bar odměnu v hodnotě pěti těchto nápojů. Upije a vydá se vpřed. Zahlédl jejich muže. Sedí u stolu, kde hraje Black Jack. Takashi tam pomalu dojde a usadí se na volnou židli.* Dobrý den pane, hotovost, žetony? *zeptá se ho krupiér.* Hotovost. *odpoví Takashi a položí na stůl balík peněz. Muži se mihne v obličeji záblesk, kterého si Takashi všimne. Můžou se v klidu pustit do hry. Takashi si sedl naproti krupiérovi. Z každé strany má jednoho neznámého člověka. Vedle toho po levé straně, jsou pak dvě volné židle, vedle toho napravo je pak volná jedna a pak sedí Takashiho cíl. Hned za krupiérem.* Takže, ukončíme sázky a jdeme na to. *začne krupiér a okamžitě posílá po stole karty před každého, kdo zrovna hraje. Takashi kouká po kartách, ale zároveň se zapovídal se ženou po své levici. S překvapením hledí na karty svého cíle. Hned tam má Krále a desítku. Hráč po jeho pravici má 2 a Q, Takashi 7 a K a dáma po levici 3 a 5. Krupiér dostal Jčko. Jeho cíl si zahlásil stand a stojí s dvaceti před sebou. Hráč po jeho pravici si vzal kartu a s Jčkem se dostává na 22 a prohrává. Takashi kouká na své karty. Ví, že i když má moc před sebou, potřebuje vědět karty a tak si vezme další. K jeho sedmnácti na stole přibyde ještě Áčko a je to v trapu. Dostane se na dvacet osm. Dáma po jeho levici si vezme ještě dvě karty a dostane se na dvacet pět. Je na řadě krupiér a ten si před sebe vyloží k Jčku ještě Áčko a má jasných dvacet jedna. Jasný Black Jack a tuhle hru vyhrál. Všichni přišli o svoji částku a dokonce i jeho cíl. Nastaví se sázky a začíná se další hra.* Děkuji za hru vážení, pojďme na další uzavřete sázky, pane vaše sázky prosím. *prohodí k Takashimu. Schválně počkal na výzvu a bavil se se ženou po své levici. Položí sázku a krupiér rozdá karty. (Hráči jdou z Takashiho pohledu z práva do leva.) 14, 20, 9, 10, 7. *takto leží součty na stole. Zatímco si hráči pro Takashiho pravici berou další karty, on se nakloní k dáme vedle sebe. Nevypadá dokonce staře a je velmi příjemná a pěkně.* Jste velmi krásná žena a hrozně bych se urazil, kdyby jste si semnou nedala drink. *pošeptá jí do ucha a zvedne ruku. Přijde k nim barman a Takashi jim objedná drink. Během toho je na řadě. Koukne na hru co byla a vezme si kartu. Jeho cíl dostal ještě karty 2 a 3 a dostal se na devatenáct. Muž po Takashiho pravici měl na dvou hned dvacet a tak si další nevzal. Takashi dostal Jčko a má devatenáct a končí. Dáma si k desíti připisuje ještě devět a ma také devatenáct. Krupiér konci hru se sedmnácti a dál brát nesmí. Krupiér všem vyplatí jejich výhru, jelikož prohrál. Hra plyne dál. Postupně se k nim přidali Habu i Katy. Takashi se postupně baví s každým u stolu, dokonce i s jeho cílem. Takashi sám počítá karty.sem tam mu tedy něco uteče, ale zvládá to natolik, aby začínal tušit. Kdo a co dostane. Co ho postupně mate ale je to, že jeho cíl hru vůbec nesleduje pořádně. "Takhle počítat nemůže. To by nedal." říká si Takashi s kouká na stůl. Karty jsou v tuto chvíli 17, 21, 17, 20, 18, 10 a krupiér 6. Takashiho cíl si nevzal. Habu se dostal na Black Jack, muž po Takashi pravici nic, ale Takashi má před sebou dvě Áčka.* Slit. *zavelí Takashi. Krupiér mu Áčka rozdělí a pokračuje ve hře. Takashi se na něj koukne. Po celé mu steče pot. Takashimu to začíná šrotovat i po pátém drinku se slečnou vedle. Dostal na jedno áčko deset a na druhé 6 a 4. Dostal se na obou kartách na dvacet jedna, ale nemá to jako Black Jack. Dáma po jeho levici tah také odstojí a Katy dostane kartu krále. Na řadě je krupiér, kterému padne karta devět. Má patnáct a musí brát další. Přistála mu další devitka a je mimo. Prohrává hru s čísly na stole 17, 21, 17, 21 (21), 18, 20 a jeho 24. Vyplácí výhry a stahuje karty. V tu chvíli na to Takashi přišel. Stačili mu ještě dvě hry a odhalil statečného podvodníka. Habu s Katy vstanu hned, jak jim Takashi pokynů a ukáže šavlí na krupiéra. Objeví se za ním a praští s jeho hlavou o stůl.* Tento muž. *vstane a ukáže na krupiéra.* Počítá a rádi tomuto muži, kdy má jak a kolik vsázet a jestli brát nebo ne. *Katy nakonec popadne toho druhého a položí ho vedle krupiéra. Během chvilky se objeví ochranka casina, ale poznají, kdo dělá rozruch a jdou zase na svá místa. Přijde i majitel casina. Krupiér se zrovna podívá na Takashiho.* Jak můžete vědět, že počítám? *zeptá se ho.* Protože jsem počítal také, ale právě na jeho karty. Toto jsou mé vyhrané peníze. *poví a ukáže na hromádku peněz, které tam před ním jsou za tu doby hry. Vezme si přesně to, s čím přišel, tedy kromě placených drinků a dyšek okolo. I to si pamatuje.* Jsou vaši pane, co s nimi uděláte, je na vás. *poví Takashi k majiteli a společně s Habuem a Katy odchází z podniku. Ještě předtím políbí ale dámu, se kterou celou dobu laškoval na tvář.* Omlouvám se, ale mám přítelkyni. *řekl prostě a odešel.* Nás úkol zde končí. Obdržíte fakturu za splnění, kterou splatí společně se svým závazkem. *poví Takashi ještě majiteli a ten jen přikývne a nechá ty dva vyvést na zadní dvorek, kde je nechá pořádně seřezat. Takashi se spolecne se svými společníky vrátí na jejich základnu.* Prosimtě, jak se to počítá? Já to vůbec nechápal. Jediné co vím je, že se musím dostat k jednadvaceti. *řekne Habu v jeho pracovně.* Je to těžké no. Musíš si pamatovat všechny karty. Něco mi párkrát uteklo a tím sem si taky zavařil. Ale ten chlap byl úplně blbej. Vůbec nejevil známky počítání a tak jsem nakonec přišel na to, že mu pomáhá krupiér. Pohyby rukou. Karty mu podával s jistým znamením prsty a tak bral či ne. To byl jediná chvíle, kdy se na něj soustředil. *poví Takashi s svlékne si svoje oblečení. Sundá i ruku a Katy se na ní dívá.* Není to příjemný pohled co? *poví k ní.* Habu, můžeš jít. Když už tu je, tak si s ní ještě popovídám. *řekne. Habu se sebere a odejde. Katy přijde tedy blíž k jeho stolu.* Není to nic, co bych už neviděla. *odpoví mu Katy.* Jak jste o ní přišel? *zeptá se ho. Katy se mu docela líbí, zvlášť, když má hodně podobné jméno jako Kami.* Tak, že jsem získal tuto pozici. Má ruka byla cena. *odpoví a dá ten pahýl pod stůl, aby ji tím nerozptyloval. Dlouho si s ní povídá. Když Katy odchází ráno z jeho pracovny, stráž si připraví nějaký obrázek toho co se dělo. Takashi má za svou pracovnou náhradní pokoj na spaní. Tam trávili s Katy celou noc, ale jenom si povídali. Prověřil si ji důkladněji a ví, že její náklonost k němu bude stoprocentní. Může ji plně důvěřovat a dostává se tak na stejnou úroveň jako Habu. Jen se rychleji, ale jen mezi jeho lidmi, šíří drb o nich. Všichni z toho mají spíše srandu, než aby ji někdo něco vyčítal. Pár lidí si myslí, že to je lež a také tomu věří. Takashi si z toho nic nedělá. Ať si říkají co chtějí. I kdyby to byla pravda, on na to má právo jako každý jiný člověk.*
---: ---
Takashi: /odehrává se ve starém přístavu. 1. část ukolu/*Takashi sedí ve své nové pracovně v nové části přístavu, ale nikoliv tak daleko od starého místa. Čím blíže budou, tím méně to bude nápadné. Osobně se setkal už přes půl druhé stovky lidí, které si k sobě sehnali Habuovi podřízení. Se všemi byl spokojen a všichni se vyjádřili přibližně stejně. Zůstává mu ještě pár lidí, když na dveře někdo zaklepe. Chytne jílec katany a dál sedí v poklidu.* Ano. *promluví hlasem Hiruko. Za dveřmi se objeví Habu.* Vtipné. *poví Takashi už normálním hlasem.* Děláš to pokaždé, baví tě to? Nemůžeš klepat tak, jak jsem ti řekl? *Habu jen pokrčí rameny. Takashi postupně zjišťoval, že Habu není tak vážný jak vypadal na první pohled. Kdyz je klid, snaží se nějak zabavit. Takashi to bere jako dobré znamení jeho věrnosti.* Co potřebuješ? *zeptá se ho, když vstoupí do jeho pracovny a zavře.* Dostal jsem hlášku. Jakýsi člověk v casinu se tam často objevuje a stále vyhrává. *Takashi se na něj podívá.* No, co je na tom divného. Taky jsem tam už byl a vyhrál jsem. To se prostě občas stane. *odpoví Takashi a dál se skloní k dokumentu, který před ním leží.* Jo, ale přeci jenom třikrát za týden nevyhraješ týdenní tržbu casina. *při tom už Takashi vzhlédne.* To není​ dobré. Zvlášť když casino platí i nám, že? *Habu přikývne.* Dobrá. *Takashi vstane a vše co má na stole rozpracované zasune do šuplete stolu a zamkne. Klíč si pověsí na krk pod šaty. Dojde ke skříni a oblékne se.* Zavolej sem ještě jednoho z tvých. Dneska večer se půjdeme pobavit. Habu odejde. Takashi se postaví k zrcadlu u skříně. Jednou rukou se blbě zapínají knoflíky, ale už si na odloučení zvyká. Na levou ruku si nasadí část ruky z figuríny z obchodu. Má to jen kvůli působení zjevu. Na jejím konci je rukavice a tu samou má i na druhé ruce. Černou a koženou. Povedlo se mu získat krém, kterým když potřebujete jizvu na tváři, není tolik vidět. Dostal ho od jedné vědmy za menší pomoc. Snaží se tu v přístavu získat na svou stranu více lidí. Podívá se na sebe, když je hotovo. odkaz » I tak má pod sakem na zádech plát, který mu je brání. Nepohyblivou paži pak zastrčí rukou do levé kapsy a tak jí tam nechá. Do levé náprsní kapsy si strčí větší obnos peněz. Do pravé kapsy u kalhot zase krabičku cigaret a zapalovač. Přemýšlí nad katanou a nakonec jí vezme. Zasune jí do levého rukávu. Tam se mu to nezdá a tak jí dá na záda. Ani tam mu to není pohodlné.* Zatraceně sako. Vůbec se v něm nedá pořádně hýbat. Řekne si. Nakonec se musí rozhodnout dát jí k pasu. Ale dveře si svoji červenou katanu, ale černou šavli. odkaz » Lépe se ovládá. Připevní jí tedy k levému boku a může vyrazit. V tu chvíli někdo klepe na dveře a Takashi se po nich je podívá, ale mlčí.* Tady Habu. *ozve se z poza dveří.* Dále. *poví teď Takashi a Habu vstoupí i s jedním ze svých podřízených. Nebo spíše podřízenou, když se na osobu vedle něj podívá. S jí se ještě nesetkal. odkaz » Oba ve slušném společenském oděvu. Sice to je starý přístav plný zlodějů a pirátů, ale i tak je tu jedna čtvrť, která je pro smetánku. Takže společenský oděv je základem. Tu oblast také hlídá několik jeho podřízených, tudíž nějaká ta část výdělku všech casin a podniků jde k nim. Ale není to rozhodně raketa, jaká byla předtím. Předtím museli odvádět pomalu 60% denního výdělku a to se tam ještě kradlo a málo hlídalo. Co to převzal Takashi, bere si pouhých 10%. Ale týdenního výdělku. ( Týdenní tržba se pohybuje v 8mi mísném čísle) Z toho pět procent se rozdá mezi ty, co mají směny a hlídky v této oblasti a pět dalších jde pokladny. Takashi si bere z casina 1 procento z celých deseti. Sám často do něj chodí a pomáhá řešit podobné případy, kvůli kterému tam jde dnes. A to tam i nějaké peníze nechává, aby se mu povedlo je odhalit. Ty peníze si buďto ukládá, nebo použije dál v casinu. Vydělávají, ale nikdo si nemastí kapsy takovým způsobem, jako dříve. Všichni jeho podřízení se mají dobře. A pokud se někomu nedaří, sám Takashi se mu snaží pomoct. Díky tomu se k němu přidává stále víc a víc lidí. Svého člověka má už pomalu všude. A začíná tak mít stále větší přehled a dohled nad celým přístavem. O to mu šlo od doby, co se dozvěděl, že právě převzal starý přístav pod sebe. Teď zpět k těm třem.* Dobře, tohle plán. *sebere ze stolu dvě hromádky peněz do jedné ruky mezi prsty, aby byli rozděleny a podává jim je.* Toto jsou peníze, které dneska v noci utratíte. Ještě Habu, u které hry vyhrává? *otočí se na něj.* Black Jack. *odpoví Habu.* Výborně. *poví Takashi s úsměvem.* Takže co po vás budu chtít. *začne, ale pak se zarazí a podívá na ženu vedle Habua.* Jmenuji se Saji, jaké je tvé jméno? *zeptá se a natáhne k ní ruku.* Říkají mi Katy. *odpoví dívka a stiskne jeho ruku.* Pěkné. *poví s úsměvem. "Kdyby to aspoň tolik nepřipomínalo Kami." řekne si a pokračuje s plánem.* Budu chtít, abyste se postupně přidali ke mě ke stolu v Black Jacku. Ale ne dřív jak po dvaceti minutách. A budu chtít, abyste mi dali nějakým signálem vědět, jestli máte špatné, nebo dobře karty. *poví. Oba se podívají na sebe a pak na něj.* Budu počítat, takže si budu potřebovat ujasnit, zda se nemýlím. Sám si sednu k tomu stolu, kde bude sedět náš podvodník. *poví a otočí se ke stolu, aby si vzal ještě něco a mohli jít.* Nejste tedy ale také sám podvodník, když budete počítat. *Takashi se zarazí, když za sebou zaslechne hlas Katy. Habu zůstává stát a dívá se do země. Do toho se míchat nemůže.* Ano, budu v tu chvíli podvodník, ale nebudu vyhrávat. Moje počítání bude sloužit k tomu, aby vyhrával ten náš podvodník. Tím spíš se nebude mít na pozoru a zjistím tak, jak podvádí. Pak už to bude snadné. *odpoví jí, zatímco k ní stojí zády a rukou rejdí po stole. Nasadí si cylindr a koukne do zrcadla. Nikdo, ani z těch co ho znají z jeho světa, by ho teď nepoznal.* Tak, jelikož jsem jako Saji znám jako vůdce přístavu, nesmím tak přijít. A jelikož tak momentálně nevypadám, budu si říkat třeba... *zamyslí se. "Jo, proč ne." řekne si.* Takashi. Zajímavé jméno. *nikdo jeho pravé jméno nezná. Ten kdo znal, už zemřel. Jednou ho ale Habu bude vědět.* Takže jdeme. Chci abyste i rozdílné přišli do casina a zahráli si zatím i jinou hru. *poví a pak odejde z pracovny, kde počká až projdou také ven a zamkne za nimi. Pak se vydají ven z komplexu a míří do lepší čtvrti. Aby více dopomohl k maskování své postavy a postavení, jde Habu uprostřed a on s Katy jako jeho stráž. Zprvu se mu to nelíbilo, ale Takashi mu nedal na vybranou. Kdyby někoho takhle doprovázel Habu, o koho by se tak asi mohlo jednat. Jelikož jsou všichni oblečení do slušného, všichni se po nich otáčí. U vstupu do čtvrti si je prohlédne hlídka. Poznají Habua a Katy, ale Takashiho ne.* Ten je novej? *poví jeden z nich k Takashimu.* Tak nějak. *odpoví Habu.* Dobrá. *řekne hlídka a jdou si zase po svých. Takashi si tak sám na vlastní kůži prověřil, že je to tu opravdu hlídané. Tím že jakoby doprovází Habua, tak ho nemají ani potřebu prohlížet víc. Dorazí do casina. Je tam lidí, že si jich nikdo krom jejich lidí nevšímá a ti tam hlídají. Takashi kývne a oba se rozejdou různými směry.*
Takashi: /odehr
---: ---
Takashi: /odehrává se ve starém přístavu. Než jsem to ale dopsal, už tam byli Suzuya s Kami. Je to ještě před jejich příchodem do starého přístavu./.*po pár dnech se mohl Takashi dostat z pokoje, ve kterém se o něj staraly. Rukou ho nebolela, ale chyběla mu. Už když chtěl vyjít z pokoje, oblečený do svých věcí, které byli po tom boji docela poničené, narazil do dveří, protože si chtěl otevřít právě levou rukou.* Do háje, to chvíli potrvá. *zanadavá si. Pravou rukou si mne čelo a dveře před ním se otevřou. Stojí za nimi Habu.* Zdravím Saji. Koukám, že zvyk tak ještě je co? *poví tak trochu s úsměvem.* Jak ti je? *zeptá se ho rovnou Takashi.* Nic co bych nezvládl. *přikývne Habu a ustoupí, aby mohl projít. Takashi si jde rovnou do další místnosti, kde mu už bylo sděleno, že má svoje vybavení. Zastrčí si katanu k opasku, na záda připne foukačku a podívá se na ostatní, co tam leží. Jsou to jeho kunaie, Shurikeny a další věci. Jen dva kunaie a tři Shurikeny vypadají ještě použitelně. Tak si je strčí do pouzdra a otočí se na Hanua.* Zbytek je už k ničemu. Chci co nejdříve vědět, kolik lidí tady po přístavu máme. Myslím ty, co jsou na naší straně stoprocentně. Chci je nechat vyslechnout. *Poví mu. Habu se zamyslí.* Deset je přímo mých, a teď už i vašich podřízených. *odpoví.* Dobře. Další věc. Nevykej mi. Každý z tvých podřízených bude mít pod sebou dalších dvacet. Ať si je seženou a samy prověří. Jestli někoho mají už, mají to snadnější. Ale těch dvě stě lidí tady prostě na začátku chci mít. Máte na to týden. Po týdnu chci o všech vědět a osobně se s nimi setkat. *poví. Počká si na potvrzení Habua o přijetí úkolů a pak se vydá pryč. Ven z komplexu lodí, které jsou nasazené na sebe. Když je venku hodí si kapuci přes hlavu a natáhne masku. Rozhlédne se, aby si zjistil kde je, a pak se vydá jedním směrem. Žije tam tak dlouho, že už sám neví, kolik uplynulo času a zná kompletně celý přístav. Najde si to místo, kde si kdysi sehnal oblečení do této oblasti a jde si tam koupit nové. Po půl hodině zkoumání a vybírání má jasno. Stojí před zrcadlem a zkoumá, jak to na něm vypadá. odkaz » Rozhodne se ještě pro černý dlouhý plášť, který si přehodí přes to. Zapne ho na tři háčky, co má od krku k žebrům. Má vyšší límec, takže nemusí nosit ani svoji masku. Zpod pláště ještě vytáhne kapucí, která je započítá pod límcem. Tudíž ten límec má kolem celé hlavy do úrovně nosu, a znej se do stran ještě rozprostírá kapuce, která zamezuje zahlédnutí jeho obličeje. Pod pláštěm si ale stále nechává na zádech ochranný plat, který ho brání před útokem do zad. Vysátí majiteli částku za oděv plus něco navíc, když zapomene, že tu byl. Pak prostě jenom odejde. Vrací se cestou přes lodě do své kajuty, kde si zase plast sundá a prohlédne si svoji ruku.* Musím na ní něco vytvořit. Zdejší dřevo ale stojí většinou za hovno. Budu muset sehnat něco solidního a bytelnějšího hlavně. *řekne si. Sedne si ke stolu a začne si připravovat návrh. Po několika hodinách někdo klepe na okno.* Tady Habu. *ozve se. Takashi zatáhne za drát, aby otevřel okenici a hned se připraví tasit katanu, pokud by to on nebyl. Naštěstí je.* Co potřebuješ? *zeptá se ho jak vejde dovnitř a okenici zavře.* Svým lidem jsem to předal a ti na tom začali dělat. Chci tě ale varovat a dostat odsud. Přeživší po předchozím vůdci ví, kde už bydlíš, a chtějí si jít pro tebe. *Takashi se rozhlédne.* Dobrá. Pomoz mi sbalit věci. *požádá ho a sám se do toho pustí. Zabere jim to kolem deseti minut.* Tak teďka tohle ještě. *poví a vytáhne z pouzdra tři výbušné lístky. Jeden nalepí pod okenici z venku, aby nebyla na první pohled vidět a zamaskuje ji papírem, který má stejnou barvu jako dřevo. Další dá na strop a třetí na podlahu, kousek od okna.* Zajistíš člověka, který bude na druhé straně ulice a čekat na ně. Bude mít kuši a zápalný šíp. Tím se trefí do tohoto místa. Pak zmizí. Tohle se o zbytek postará. *poví Takashi a společně odejdou pryč. Jdou normálně vchodem, ne přes okno. Vyjdou na ulici a kráčí pryč. Tím že změnil vzhled, ho sním už zase nikdo spojit nemůže.* Kam mám teď ale jít? *zeptá se ho.* Vím o jenom místě. Moment. *zastaví se a vkročí do budovy na právo. Po chvíli vyjde a pokračuje.* Okno zajištěno. *poví a vede ho na místo, o které mluvil. Je přibližně ve středu přístavu. Má několik únikových cest a je dobře vyzbrojené. Je v něm padesát stráží vždycky a jejich střídání je nepravidelné.* Toto bude naše základna, jestli ti bude vyhovovat. *poví a odvede ho o pár páteř výš.* Tady to je teď tvoje osobní. *položí mu tam věci a odejde. Před dveře se postaví další dva strážný a hlídají.* Tak, teď už jen čekat. *řekne si a pustí se zase do práce na návrhu náhrady levé ruky. Když se blíží noc, rozezní se přístavem tři výbuchy. Pět osob vešlo do jeho starého bytu. Zápalný šíp zasáhl první výbušný lístek, který pak odpálil i ty dva uvnitř, když je plameny zasáhli. Všech pět zemřelo. Takashi se usměje a jde si lehnout. Má tyden čas si připravit co potřebuje, než se osobně setkat s každým, kdo pod něj bude spadat.*
---: ---
Kami: *Když Jui řekl, že bude cestovat sám, tak jsem jen překvapeně zamrkala.* 'No, doufám, že to sám zvládne, ale já ho s sebou nechci, moc na sebe přitahuje pozornost a pochybuju, že Yin by si ho vzal s sebou,' *pomyslím si a pak se podívám na Yina, který stál vedle mě.* Jako mě je to jedno jak chceš, jestli chceš cestovat sám, tak s tím nemám vůbec problém, *řeknu mu a trochu se na něj usměju.* 'Hmm, takže na to budu sama. No snad se mi bude aspoň trochu dařit a cestou narazím na někoho koho znám, třeba na kohokoliv z Yugy, i když jednu osobu bych měla celkem ráda u sebe, jestli tady je,' *pomyslím si a dívám se ještě na Yina, který se ode mě pomalu začal vzdalovat* Taky se měj a dej na sebe pozor, ať se ti nic nestane, *řeknu mu a následně se vydám směrem, kterým ani jeden z nich nešel a vydám se sama na cestu, přičemž přemýšlím, co vše mě tady může asi tak čekat.*
Yin: Měj se, Jui. Hlavně buď opatrný. *Pozoroval jsem, jak pomalu ale jistě mizí z dohledu.* ,,Snad to tady sám zvládne. Já si ho k sobě vzít nemohl, neumím to s dětmi." *Přesunul jsem svou pozornost na Kami.* A co ty, kam půjdeš? Taky za nosem? *Jen jsem se pousmál.* Jak jinak, vždyť to tady neznáme. Nemůžeme si vybírat... *Vytáhl jsem kunai a vyhodil ho do vzduchu.* Tak schválně. Kterým směrem bude ukazovat až dopadne, tím půjdu. *Kunai dopadl a ukázal mi mou cestu tímto světem.* Předpokládám, že taky chceš cestovat sama. Tak se tedy měj a dávej pozor, Kami. *Pousmál jsem se, sáhl do brašny a vytáhl masku, kterou jsem si následně nasadil na tvář.* Sbohem. *Zvedl jsem ještě ruku na rozloučení a vydal se do neznámá.*
Jui Shi: Tak já asi půjdu rovně a uvidím kam dojdu zatím čau možná se někde ještě potkáme bylo fajn s váma cestovat skrz tu divnou bránu*Zasměju se a rozejdu se někam rovně schválně kam dojdu*
Kami: *Když jsme zjistila, že cesta, kterou se vydal Jui nevede na pevninu, ale na druhou stranu, tak jsem si jen povzdechnu a podívám se trochu trápeně na Yina. Když se Jui zeptal, jestli si nezmeme tu loď, tak jsem chtěla něco říct, ale Yin mě předběhl, tak jsem jen souhlasně kývla hlavou nad jeho slovy a poté jsem se otočila a vydala jsem se zpět.* 'No tohle bude ještě na dlouho mám takový pocit, že ten kluk se musí ztrácet i v Kumogakure, no ale to je jeho věc, ale zase na druhou stranu jsem byla celkem ráda, že jsem šli zase zpět tou malou osadou a pečlivě jsem si jí prohlížela, tedy spíše uličky, které tam byly, abych si aspoň trochu zapamatovala, jak to tam vypadalo. Po nějaké době jsem se dostali k lávce, která konečně vedla na pevninu, tak jsem se trochu pousmála a vydala jsem se na ní. Když se dostaneme na pevninu, tak se kousek od lávky zastavím a podívám se na ty dva. následně vytáhnu prázdný svitek a tužku a začnu do něj trochu zakreslovat vesnici, ve které jsme byli.* 'Hmm, myslím, že já budu vědět o co šlo,' *pomyslím si a následně svitek i s tužkou schovám do pouzdra.* Nevím jak vy dva, ale já bych to tady chtěla celkem prozkoumat, abych zjistila, kde to vůbec jsme a jak to tady funguje, *řeknu jim a následně se podívám okolo a trochu jsem přemýšlela, kterým směrem bych se mohla vydat.*
Yin: *Podíval jsem se na Juiho. Nebylo ani tak naštvaně, jako spíš zklamaně.* A to si říkáš shinobi? Možná nosíš čelenku Kumogakure, ale nechováš se tak. Přijde ti, že je správné prostě si vzít nějakou loď, jen proto, že u ní nikdo není? Ne, není. Co když je tam kolem někdo a když se vrátí, tak bude bez lodě. Co mi víme o tom, jak to tady funguje a kolik stojí taková loď? Nic, proto ti říkám, že se radši otočím, než abych kradl loď. *Otočil jsem se vydal se zpátky.* Neber to špatně Jui, ale krádež loďky je něco jiného, než ukradnout nějaké informace například o nějakých Nukeninech, kteří mají něco za lubem. Možná to vyzní špatně nebo divně, ale jsou dobré i špatné krádeže. Samozřejmě záleží i na úhlu pohledu. *Prošli jsme zpátky přes osadu a dostali se k lávce, která vedla na pevninu.* ,,Vypadá to, že jsme se konečně dostali k pevnině."
Jui Shi: ,,A do háje asi jsme mněli jít spíš nahoru"Ehm Kami, Yine tady dole se dá dostat pryč jen lodí asi jsme mněli jít nahoru a přejít na pevninu přes nějakou lávku či most*Zašeptám jim a nenápadně ukážu na jednu opuštěnou loďku s pádly*Co kdybychom si vzali támhle tu loďku a doveslovali někam pryč na pobřeží?*Zašeptám jim,*,,Doufám že se odsud vůbec někdy vymotáme ti dva jsou pořád v pozoru je to docela komické a zábavné dobrodrůžo"
Kami: *Pomalu jsem pokračovala v cestě a snažila jsem se na sebe nestrhávat moc pozornosti, i když se nás nejspíše dívali všichni. Chovala jsem se naprosto klidně a jen koutkem oka jsem pozorovala lidi. Smrad ryb mi ani moc nevadil. Po chvíli jsem se podívala na ty dva a zamyslela jsem se, co bude dále.* 'Yin bude v pohodě, myslím, že Sumi ho naučila jak žít jako nukenin, já jsem se toho s Lanou tady celkem dost naučila, ale co ten kluk, ten toho asi moc ještě neví,' *pomyslím si. Raději jsem ani nechtěla vědět, co si o nás osoby, které jsme potkávali myslí. Když jsme se dostali na nějakou lávku, tak jsem si všimla, jak se Jui dívá po okolí, ale Yin už mu něco řekl.* 'Řekla bych, že si o mě Yin myslí, že opak je pravdou, ale není to tak, celkem se toho tady bojím, protože to tady vůbec neznáme a nevíme, co by se mohlo stát,' *pomyslím si a dívám se, kterým směrem by se dalo dostat pryč z vesnice, někde, kde nebude moc lidí a pak vymyslet co budu dělat dále.*
Yin: *Procházeli jsme tímto zvláštním místem. Byli jsme vystavováni všelijakým pohledům lidí.* ,,Hm, ani se jim nedivím. Přeci jen se procházíme dost pravděpodobně po rybářské osadě, kde je jejich životní náplní rybolov. Všichni byli oblečeni jako nějací námořníci nebo obchodníci a já jsem na sebe lákal pozornost už jen svojí kápí. Ta by táhla pozornost i v našem světě." *Puch mrtvých ryb a hluk lidí, kteří se bláznivě snaží své úlovky prodat, ať už čerstvě chycené, nebo už v poživatelné podobě jsem přehlížel a věnoval svoji pozornost sledováním Juiho, aby nic neprovedl. Když jsme dorazili na lávky, všiml jsem si jak se tak divně rozhlíží. Chytl jsem ho za rameno.* Ať tě nic nenapadne. Prostě odsud zmizíme a dostaneme se někam, kde je méně lidí. *Pak jsem se podíval na Kami, která vypadala, že jí je jako vždy, skoro vše jedno.* ,,O tu se nebojím, ta alespoň ví, jak se v podobných situacích chovat, ne jako Jui, který na sebe táhne z nás všech nejvíc pozornosti."
Jui Shi: Tak jdeme smrdí to tu rybinou zvedá se mi žaludek ať už jsme odsud pryč,,Hmm doufám že po cestě někoho nepobleju"*Vydám se jako první směrem dolů po schodech a lávkách a rozhlížím se po nějaké loďce k čmajznutí*
Kami: *Čekala jsem na ty dva až budou připraveni vrazit. Čenku Yugakure jsem si schovala do pouzdra, upravila jsem si ještě katanu za opaskem a toulec s šípy a pak jsem čekala na Yina. Když jako první vyšel ven Jui, tak jsem se jen podívala na Yina a bylo mi celkem dost jasné, co si myslí.* 'Ten kluk ještě nemá žádné zkušenosti a buď to je úplně blbý a nebo se nebojí, já být v jeho věku, tak se asi celkem dost bojím a rozhodně nejdu první.' *pomyslím a podívám se na něj. Já vyjdu ven jako poslední a jen koutkem oka se podívám na muže, který tam seděl.* 'Nevím proč, ale celkem mě zaráží, že by nám někdo z místních lidí pomáhal, ale asi i takoví se mezi nimi najdou,' *řeknu si v duchu celkem dost zamyšleně a následně pokračuju za těma dvěma, zatím co se trochu dívám po okolí a přemýšlím, kde to asi jsme a proč vlastně tady jsme. Nad slovy Yina jen souhlasně kývnu hlavou.*
Yin: Máš pravdu, Kami. Nikoho neznáme a nevíme, jak to tady chodí. Takže čelenky dolů. *Sundal jsem si čelenku a schoval si jí do brašny. Ještě jsem zkontroloval, zda mám všechno. Ještě, že jsem to udělal. Na zemi u lůžka byla položená moje katana.* ,,Uff, dárek od Renjiho fakt nechci ztratit." *Vrátil jsem se pro ní a připnul si jí k opasku. Když jsem se otočil, tak už byly otevřené dveře a Jui venku.* ,,Haa, on asi nechápe, že je to nebezpečné a že nejprve by měl zkontrolovat okolí." *Vyšel jsem tedy také ven. Zastavil jsem se před dveřmi, poblíž kterých stál starší muž. Rozhodl jsem se ho nijak extra nevnímat a prostě jít dál.* ,,Nemá cenu se zastavovat. Kdybychom se měli zastavit u každého, tak se moc daleko nedostaneme." *Podíval jsem se tedy na ostatní.* Jdeme.
Jui Shi: ,,Hmm tak jdeme za dobrodružstvím jeej"*Pomyslím si a výjdu ven když jsem venku tak jsem překvapený tím co vidím jsme někde vysoko v rybářské osadě a smrdí to tu rybinou venku před chatrčí stojí nějaký starý pán ještě si mně nevšiml ale nevím co mám čekat tak raději počkám na ty dva rozumnější*
Kami: *Dívám se na ty dva a přemýšlím.* Díky nechci nemám aktuálně hlad, *řeknu mu a pak se chvíli dívám na Yina, který se akorát díval na svou zbraň. Následně jsem se na chvíli zamyslela a sundala jsem si čelenku Yugakure a chvíli jsem se na ní dívala.* 'Mnohem raději bych teď byla někde v Yugakure,' *pomyslím si.* Yine, myslím, že pro naše vlastní bezpečí by jsme teď neměli nosit čelenky, kdo ví, co by se mohlo stát, když to tady vůbec neznáme, *řeknu mu a podívám se na něj.* No asi se vyrazíme podívat, kde jsme se to vůbec dostali, já jsem pro, stejně tady určitě nebudeme zůstat moc dlouho, *řeknu a následně se zvednu na nohy.* 'No nechtěla bych teď hned někde bojovat, teď budu ráda, že vůbec půjdu po svých, *pomyslím si a následně udělám několik kroků, abych zjistila, jestli se vůbec udržím na nohou. No nakonec se ukázalo, že jsem toho schopna, takže jsem si vzala všechny věci a čekala jsem na ty dva, až se rozhodnou vyrazit.* 'Zajímalo by mě, co je tam venku, co nás tam vůbec čeká? Nebude nás chtít někdo hned zabít, jakmile se tam dostaneme? No myslím, že to brzo zjistíme. Ale nejvíce mě straší, že žádná chakra znamená žádný Tenseigan, takže se budu muset spolehnout je na taijutsu a své zbraně,' *pomyslím si a trochu si povzdechnu.*
Yin: *Seděl jsem na lůžku, opíral se o zeď a přemýšlel, mezitím co se ti dva probouzeli a vzpamatovávali z průchodu branou.* ,,Opatrní tam buďte. Obyčejnými lidmi teď budete." *Už víceméně vím, co tím chtěla pavoučí žena říci. Natáhnu před sebe svoji ruku a trochu s ní škubnu. Do ruky mi vyletí Taitai, který si následně začnu v ruce prohlížet.* ,,Takže teď už jsi jen obyčejná rukojeť bez čepele, jo? No, doufám, že se co nejdříve dostaneme domů, nebo objevíme způsob, jak získat zpátky chakru, abych tě mohl pořádně otestovat." *Odložil jsem si Taitai zpět do pouzdra v rukávu na zápěstí a podíval se na ty dva.* Ne, nedám si nic k jídlu, Jui, díky. Nějak na to nemám chuť. *Podíval jsem se na Kami.* Taky nemám tušení, co je tohle za místo a jak jsme se sem vůbec dostali. *Pak jsem zaslechl Juiho, jak mluví o krystalech. Tak jsem se podíval po své posteli, kde samozřejmě nebyl a následně i do své brašny.* ,,Není tam. Ale jak se dostaneme domů? Pavoučí žena říkala ,,domů", když na to ukazovala. Teda alespoň jsem to tak pochopil, že to je naše jízdenka domů." *Postavil jsem se pomalu a trochu se protáhl a zkusil, zda se už zvládnu normálně hýbat tím, že jsem udělal pár kroků. Nahodil jsem přes sebe kápi.* Myslím, že je na čase zjistit, co se to vlastně děje a kde to jsme.
Jui Shi: Nemám páru jak jsme se tu ocitli ale někdo nám čórnul krystaly!*Sundám si batoh a prohrabu ho ale krystal nikde*No co už tak se aspoň najím chcete taky?Mám tu celej krajíc chleba*Utrhnu si kousek a sním ho poté ho zapiju vodou a usměju se*Nezajdem ven podívat se kde to jsme a zjístit proč tu jsme?Jsem sice k smrti unavenej ale nebudu tu kvůli tomu celej den kňučet na lůžku*Hlasitě se zasměju*
Kami: *Po nějaké době jsem se začala probouzet, vůbec jsem nevěděla, jak dlouho jsem byla mimo, ale určitě to bylo dost dlouho, nedivila bych se, kdyby to bylo třeba i půl dne. Otevřela jsem oči a začala jsem se dívat okolo a po chvíli se mé oči zastavily na těch dvou. Mlčela jsem a snažila jsem se vzpomenout, co vše se stalo.* 'Takhle zle mi naposledy bylo, když...' *následně přeruším svou myšlenku a zatnu v pěst ruku, ve které byl předtím krystal, ale v tu chvíli mi to nějak nedošlo, že tam není. Zvednu se pomalu do sedu a podívám se na ty dva.* 'Tohle myslela být obyčejný člověk, bez chakry, už tomu rozumím,' *proletí mi hlavou.* Řekla bych, že jsme na druhé straně brány, kde jsme bez chakry, *řeknu jim, přičemž druhou polovinu věty řeknu tišeji a dívám se na ty dva.* 'Zajímalo by mě, proč zrovna jsme tady a jak jsme se sem dostali,' *řeknu si pro sebe ještě a následně zůstávám sedět, abych se trochu probrala a vyslechla si, co řeknou ti dva.*
Yin: *Probudil jsem se z bezvědomí. Než jsem si pořádně pořádně uvědomil, co se stalo, jsem málem znova do bezvědomí upadl po tom, co jsem si rychle sedl, až se mi zamotala hlava.* Argh, co se to stalo? *Položil jsem si ruku na hlavu a snažil se vzpomenout si.* ,,Brána, pavoučí žena, kokon z pavučiny..." *Pak jsem si uvědomil jednu věc.* ,,Moment, já už nejsem v kokonu?" *Podíval jsem se kolem sebe a viděl Juiho, který se na mě snažil mluvit.* Oh, Jui. Nevíš, co se stalo? *Opřel jsem se zády o zeď a snažil se načerpat zpět nějakou energii a zároveň jsem se snažil prohledávat svou paměť, zda si nepamatuju, co se vlastně stalo.*
Jui Shi: *Po probuzení jsem si všiml že ležím v nějaké chatce na lehátku a vedle jsou další dvě lehátka kde leží Yin a Kami*Haló Kami,Yine?Jste vzhůru?*Zavolám na ně,cítím se ohromně unavený a jsem sotva schopen se postavit*,,Krucinál co se to stalo nemám skoro žádnou chakru"
BlueBoard.cz ShoutBoard