Přidej zprávu »
---: ---
Tatsuki Arisawa: *po delší pauze se rozhodla, že se pustí do tréninku toho Jibakujutsu. Pravidelně si projíždí informace, které od nich dostala a tak už to zná nazpaměť. Musela ale ještě počat, než se vrátí někdo domů. Hlídala dneska sestru. Sice není úplně malá, jsou od sebe sedm let, takže jí je jedenáct. Ale byla s ní ráda, protože s ní byla jiná než normálně. U Ichiki se nebojí ukázat svoji vlídnější stranu. Ne že by takovou měla, jen proste svoje já uklidí k Razielovi a uvolní se. Chtěla se dát na trénink nového jutsu. Dlouho se na to připravovala a zná už veškeré základy, přípravu a funkci jednotlivých technik Jibakujutsu. Jakmile se domů vrátí rodiče, vezme si svoje meče a kosu a vydá se z domu. S rodiči už delší dobu toho moc nenamluvila. Otec jí z větší části života ignoruje a matka se musí většinou podřídit, aby ji nevykopl na ulici. Tak spolu promluví jen když není otec doma. Rozhodla se začít si shánět vlastní bydlení, jen na to ještě pořádně nepřišlo. Teď se vydává k domu Ikakua. Kapitána jejich týmu. Už to není tým jako takový. Stále se scházejí, ale postupně všichni stoupají na pozicích. Ikaku je Sanin a Mizuro s Kegem jsou už jouninové. Jí chybí ještě mise na postup. Ikaku jí řekl, že kdykoliv může přijít, kdežto něco bude potřebovat. Tentokrát ho potřebuje a tak ho požádá o pomoc. Ten souhlasí a tak se společně vydají do pouště, do skalnatého údolí.* Tak už mi povíš, o co se jedná. *začíná být nesvůj. Pamatuje si moc dobře, co tu provedla naposledy.* Mám nové schopnosti. Nebo spíš mám základ, informace. *poví.* Ale aby se je naučila, potřebuji něčí pomoc. *poví a dívá se na něj.* Jo takhle. No, to by asi bylo možné. Co po mě potřebuješ? *zeptá se jí.* Abyste na mě útočil. V začátku stačí jen taijutsu. Pokud to vyjde, tak to poznáme oba. *odpoví.* No, to by šlo. Hádám, že pokud budeš v boji, hůře se to používá, proto chceš, aby na tebe útočil a ty si to mohla rovnou takhle trénovat, že? *zeptá se a trochu se u toho protáhne. Tatsuki přikývne.* No, v tom případě tě nebudu šetřit. *poví a aniž by jí nějak varoval, otočí se v tom okamžiku na patě a druhou nohou jí míří na břicho. Tatsuki tohle od něj nečekala a proto ji síla kopu odhodila stranou, až narazila do skalní stěny. Ikaku ale nečekal a už se objevil u ní. Nabil si ruku chakrou a pomocí Oukashou udeřil. Tatsuki začala už reagovat a stihnula uhnout hlavou, než přišel úder. Ten ale narušil skalní stěnu a většina se začala bortit. Oba začali skákat mezi padajícími kameny a nakonec po nich vyskákali na vršek skalisek. Tam Ikaku pokračoval v útocích. Využíval spíše rychlost, než sílu a používal technik taijutsu. Tatsuki, která se už vzpamatovala z prvního útoku, se pustila do obrany. Potřebuje se dostat z dosahu jeho úderů, aby se mohla pokusit nakreslit kanji znak. Jeden z okamžiků, kdy si Ikaku nadskočil, aby ji kopl vrchem, využila a prudce vytrhla meč z pochvy a švihla jeho směrem, zatímco se odrazila zpět.* Gōkūhō. *Ikaku byl ve vzduchu hozen zpět technikou meče a Tatsuki tak získala chvíli. Ještě než dopadl, začala kreslit kanji znak pro Iwa, aby na něj uvrhla paralýzu. Když ale vyrazil proti ní zase, je jí jasné, že to nevyšlo. Ikaku to viděl. Netuší, o co jde, ale podle jejího výrazu soudí, že to nevyšlo a nehodlá jí to usnadnit. Shunshinem se k ní přesune a napřáhne pěst k Tarenken, aby jí udeřil. Tatsuki to nestihla vykrýt a odhodilo jí to zpět. Zasune zase meč a otře si rukávem krev z koutku úst. Obalí si pěsti slabou vrstvou krystalů a vyrazí. Na jeho údery odpovídá svými, i když jsou její teď daleko pevnější. Když zablokuje jeho pěst svoji, je Ikaku trochu překvapený. Dost to bolelo a to ani neviděl, že by něco udělala. "Možná tohle bylo ono. To co napsala byla země. Třeba posílení pěstí zeminou? To vypadá jinak. Rozhodne se to takhle neblízká." říká si pro sebe, zatímco se jí snaží znova nějak zasáhnout. Tatsuki v něm čte zmatenost a doufá, že tentokrát to vyjde. Použije Haruu no Shuurai, aby ho odrazila daleko, a pak se objeví za ním přes Tsuuten Kyaku, aby ho srazila k zemi. Když to vyjde, opět nakreslí Kanji znak Iwa a vyšle ho na něj. Zastaví se od něj deset metrů a čeká. Teď je na Ikakuovi vidět zmatek. Úder byl silný, dal jí šanci, když zjistil, co má v plánu. Jen se vykryl, aby nenadělala na něm tolik škod. Teď se ale nemůže pohnout. Ani jediný sval mu nedává možnost, se pohnout.* To je ono, nemůžu se hýbat. *řekne v kleče na zemi, jak dopadl po jejím úderu. Teď je Tatsuki spokojená. Vyšlo jí to.* Jo. *odpoví a trochu se vydýchá.* Jako trénink dobrý ale, ne? *zeptá se a dojde k němu, aby paralýzu zrušila.* Oddech a pokračujeme? *zeptá se ho.* No jasně. *poví, když, se zase může hýbat.* Sice tě už předčili, ale t, se učíš zajímavé věci. Jednou z tebou budou mít problém. *usměje se Ikaku a po krátké pauze zase pokračují. Tentokrát je jejich souboj zuřivější a zapojují více technik. Ikaku tak poznává, jak moc Tatsuki zesílila. Umí toho daleko víc, i když stále nepřišel na její Shouton. Od těch pěstí ho už nepoužila. Večer padají vyčerpáním a tak si najdou místo na spaní. Chvíli si povídají, i když mluví spíše jen Ikaku a Tatsuki sem tam něco přiloží. Nakonec usínají a druhý den pokračují přibližně do oběda. Pak se vydají zpět do vesnice, kde ho ještě Tatsuki, předtím než se rozloučí, požádá, aby o tom nemluvil. Ikaku jí to slíbí a každý se vydají svojí cestou zase zpět do svých domovů.*
---: ---
Tatsuki Arisawa: *po delší pauze se rozhodla, že se pustí do tréninku toho Jibakujutsu. Pravidelně si projíždí informace, které od nich dostala a tak už to zná nazpaměť. Musela ale ještě počat, než se vrátí někdo domů. Hlídala dneska sestru. Sice není úplně malá, jsou od sebe sedm let, takže jí je jedenáct. Ale byla s ní ráda, protože s ní byla jiná než normálně. U Ichiki se nebojí ukázat svoji vlídnější stranu. Ne že by takovou měla, jen proste svoje já uklidí k Razielovi a uvolní se. Jakmile někdo dorazí domu, opět se vrátí její povaha a sbalí se na cestu do skalnatého údolí. Tam našla na jednom místě několik kostí. Jde o kostry těl, která tam nechala naposledy, když tu byla na misi. Vedro a živočichové udělali své. Tak je může alespoň využit k tomu, aby se na nich naučila základy. Vyskládá si je opřené o skálu a pak od nich kus poodstoupí. Začne před sebou kreslit Kanji znak Katsu a soustředí svoji chakru. Zaměří takhle první kostru, s kterou to akorát hodí kus od skály.* Hm, tak na poprvé to nevyšlo. Škoda. Ale nic asi nepůjde hned na poprvé. *řekne si a začne se soustředit na druhou kostru. Opět začne kreslit znak Katsu a vyšle ho na ní. Druhá kostra už lehce popraská, ale také se spíše odrazí od skály a dopadne kus před ní.* Ach.. Tohle bude ještě dlouhé. *řekne si a napije se vody. Pak se vrátí ke svému tréninku. Když kresli Kanji znak Katsu po třetí, soustředí se na třetí kostru a dá do toho více chakry. Po aktivaci se kostra rozpůlí a padne k zemi.* Paráda. *usměje se.* Takže to by byl základ. *řekne si a vyzkouší to ještě na posledních dvou zbývajících kostrách, které také prasknou. Promrhala takhle mnoho chakry. Sedne si tedy na jednu skálu a rozhlíží se. Kouká se do dálky do pouště, odpočívá a zase nabírá chakru. Přibližně po půl hodině už jí to přestane bavit a tak seskočí a vytáhne kosu. Začne se s ní různě otáčet a trénovat útoky s ní. Chce se v jejím používání zlepšit. Ne vždycky se může spolehnout jen na techniky. Když se začne stmívat, připraví si spaní. Ráno se vrátí tréninku Jibakujutsu. Kdyby neměla nic, asi by jí to zabralo více času. Tím, že má veškeré informace, jde jí to rychleji. Po probuzení se protáhne a nejdřív si vyčistí zuby a trochu se upraví. Pak se vrátí k tréninku. Našla si úsek, při tom včerejším rozhlížení, kde jsou skály krásně vytvarované, aby se na nich mohla učit. Vyskočí si na útes, deset metrů od skalního převisu, který je na protější straně cesty než je ona a soustředí se na něj, když kreslí před sebou ve vzduchu znak Katsu. Po aktivaci skála popraská a opadá z ní několik kamínků.* No tak tohle jsme si nedomluvili. *zanadává a začne kreslit znova. Opět nic. Když už Ten znak kreslí po páté skála se rozpůlí a odpadne. Dává tomu ale spíše za vinu to, že už ji několikrát jen popraskala. Teď už ale zase přišla ta únava z využívání tolika chakry. Ještě neumí odhadnout správné množství na tuhle techniku a tak jí promrhá moc a rychle. Nakonec zůstala v skalnatém údolí celý týden, s jednou výjimkou, kdy se musela vrátit do vesnice a naplnit láhve s vodou. Šestý den ale už dokáže bez problému a na poprvé oddělit kus skály od celého zbytku. S tímhle výkonem a hlavně s pocitem, že to konečně zvládla a někam se posune dál, se vrací zpátky do vesnice.*
---: ---
Tatsuki Arisawa: Mise C / *Tatsuki se chystá na další misi. Schází se s ostatními z týmu v budově Kazekageho, kde čekají na přidělení svojí mise. Oblečena je v odkaz » Na zádech má svoji kosu, která je ještě o kousek delší, jak Tatsuki. Musí ji mít proto šejdrem, aby ji nedrhnula po zemi. K levému předloktí má připnutý skládací štít. Zbytek vybavení má v pouzdrech nad zadkem, které jsou schovaný pod pláštěm, a připevněné na vnitřek pláště. Na zádech má vodorovně své větrné meče a každému kouká jílec na jednu stranu, pro lepší vytažení. Mizuro po ní kouknul a zase se obrátil na druhou stranu, aniž by jí nějak registroval. Kego jí alespoň pozdravil. Na misi, kde byli naposledy spolu jen oni dva, ani jeden řeč nezavádí. Tatsuki kývne na pozdrav a opře se o stěnu, zatím co čekají na Ikakua, který se k nim pomalu blíží se zadáním mise. Trvalo jí déle, než se stala Chunninem a všichni dávají znát nejistotu. * Nazdar. Není to na tebe pořád ještě velké? *začne rovnou s otázkou na Tatsukinu kosu, ale jinak to nekomentuje. Zajímají ho i její nové meče. Slyšel, že nejsou tak obyčejné.* Dneska zase budeme chytat kočku. Tohle je ale větší kočka a silnější. Utekla jim někde v písečných skalách. Posílají nás, abychom ji přivedli zpět. Podle informací, ten útěk nebyl až tak úplně jednoznačný a možná šlo o krádež. Proto to je řazeno do C mise, než obvyklé Bčko a navíc něco lehčího, aby se Tatsuki lépe zase začlenila do týmu. *poví a koukne se na ně. Každý z nich si hledí svého. Jen Kego se snaží držet tak nějak mezi nimi, ale Tatsuki je to jedno a když Mizuro vidí, že se snaží, tak na něj prdí taky. "Bože to je tým.." řekne si Ikaku. Taky není nijak společenský, ale tohle je už extrém.* Dobrá, jdeme. *zavelí a jde rovnou ven. Celá čtveřice se odebere k bráně, kde se ohlásí a pak vyjdou z vesnice. Tatsuki si vzpomíná, když tu jako malá zkoušela proklouznout ven, aby se podívala do pouště, ale chytli jí hned za branou. Zkoušela to několikrát, ale strážní si s ní jen hráli, že o ní neví. Teď je to jiné. Teď ji dokonce pozdraví a ona kývne hlavou na pozdrav. Dokonce hlavu skloní, aby na ni neviděl zbytek týmu a letmo se usměje. Pak zase zvážní a pokračuje v cestě. Mívá svoje chvilky, kdy se odtáhne od své zahořklé povahy. Raziel má na její povahu ohromný vliv a projevuje se ve výkyvu jejích nálad. Hned za branou se rozeběhnou směrem k písečným skalám. V předu běží Mizuro. Kego s Tatsuki na stranách a Ikaku uzavírá skupinu v zadu. Mizuro se už osvědčil na několika misích a dokonce i nějaké vedl, takže mu plně důvěřuje. Zastaví jen párkrát, aby se napili a nabrali trochu dechu. Ikaku v pečetí nese dostatek lahví s vodou, aby jim vystačili na celou misi. Nedostatek vody pro sunu byl vždy na denním pořádku, ale zvládali to, než přišlo celosvětové vedro a s vodou to jde všude do kopru. Naštěstí vždy zvládli v poušti vodu najít. I když se zdá, že tam není, tak tam je. Přichází noc, když mají skály na dohled. Po další hodině dorazí k prvním skalám a prohlédnou si okolí, než se zde na noc usadí. Tatsuki se nabídla na první hlídku na tak zatím co ostatní usínají, ona si vyskočí na skalku nad jejich táborem, aby lépe viděla. Ani ji to nepřišlo a už ji po dvou hodinách střídá Ikaku. Během té doby zírala většinu času do nebe a sem tam se kouká po okolí. "Prožila si nakonec ne, tak by si nemusela být tak napruzená." ozve se Raziel. "Kdyby si nebyl takový vůl, mohlo to dopadnout jinak." odsekne mu. "Co je, stala si se Chunninem nebo ne? Mohla bys být vděčnější." "za co? Jak si zapříčinil to, že jsem skončila prošpikovaná? Nebudeš li mít příště jiný nápad, tak se mi do toho laskavě nepleď. Já si to vyřeším sama, a teď mě nech spát." ukončí jejich rozhovor a po chvíli usíná. Ráno se sejdou u snídaně, kde probírají plán na to, jak tu šelmu najít.* Musíme vzít v potaz, že ta kočka není zvyklá na toto klima. Pokud opravdu jenom unikla, musíme počítat s tím, že bude dehydratovaná a hladová. Což bude nebezpečnější. Pokud ji někdo ukradl, tak bude zavřená, o to spíš to bude nebezpečnější, protože neznáme počty ani schopnosti našich nepřátel. Proto jednejte opatrně, ale cílevědomě. Za žádných okolností se nenechte zabít. Rozumíte? Plán je následovný. *spustí Ikaku a vysvětlí jim taktiku, kterou vytvořil v noci. Mizuro používá bubliny a tak vypustí bubliny po okolí, aby vytvořil otrávený dým kolem celých skalisek, aby nikdo nevyšel ven. Nebo by měli aspoň přehled, odkud se by se někdo hromadil. Ten dým sice nevydrží dlouho, ale chvíli budou mít oblast pod kontrolou. Mizuro tak vyrazí a Kego jde s ním jako doprovod. Tatsuki vezme Ikaku středem na prohlídku. Přeskakují po skaliskách, aby se nepochybovali po zemi a mohli vidět, odkud se objeví signál.* Slyšel jsem, že tvoje meče mají nějakou speciální​ schopnost. Co na tom je pravdy? *zeptá se jí a rozhlíží se po okolí.* Hmm. *přikývne Tatsuki jenom a dál přeskakuje po skaliskách.* To si mi moc neřekla. Pro vytvoření strategie jsou detaily docela potřebné. *poví a skočí za ní.* Pamatujete si, kdy jste po mě chtěl vytvořit strategii a neznala jsem schopnosti ostatních. *řekne jenom a vyskočí do vzduchu pomocí Chakura Shotto. Vzala si do úvahy výšku dvaceti metrů. Tam vytasí meče a vytvoří pod sebou švihnutím techniku Turendo, která vytváří odpor vzduchu a může plachtit dopředu. K zemi klesá opravdu pomalu a vidí dál, než jen z těch skalisek. K zemi dopluje až za tři minuty. Tam už doskákal Ikaku.* Zajímavé, takže můžeš vytvářet větrné techniky. To se hodí. *poví s úsměvem, aby se k ní aspoň trochu dostal.* Jo to jo. *Odvětí Tatsuki a meče zasune. Po přibližně hodině jejich chůze se od západu ve vzduchu objeví záblesk a zazní výbuch.* To byla Mizurovo výbušná bublina. *poví a vyrazí. Tatsuki běží hned za ním. Oba použijí párkrát shunshinu, aby se k místu dostali rychleji. Mizuro a Kego mezitím bojují s tlupou zlodějů, kteří tu kočku opravdu ukradli. Ta je zavřená v kleci a vyvádí, div jí nezboří. Proti sobě mají šest zlodějů, což by pro ně nebyl problém, když nejsou schopni používat chakru. Každý z nich má na sebe tři. Kego využívá svoje papírové techniky, zatímco Mizuro se ohání svými technikami Raitonu a jednou technikou zneškodnil hned dva útočníky. Tatsuki hned po příchodu skočí ke Kegovi a vrhne se na jednoho zloděje. Za letu sáhla po kose a sekla ho s ní po nohách. Než stihl zareagovat, usekla mu je nad koleny a jak padal tak se otočila a usekla mu ještě hlavu. Ikaku to viděl a docela ho to zarazilo. Když se rozeběhla po dalším, přiskočil k němu a omráčil ho, než ho stihla zase takhle brutálně popravit. Kego zatím probodl třetího a Mizuro omráčil svého posledního soupeře. Hned na to se otočil Ikaku na Tatsuki.* Co to sakra bylo? Unesli jen kočku, nevybili vesnici. *spustí na ní. Tatsuki švihla kosou, aby odstranila krev a vrátí jí na záda.* Kdybych nezakročila, dopadl by tak on. *řekne a hodí hlavou ke Kegovi. Ten to ví, jeho útoku si nevšiml totiž tak rychle, jako ona. Nic ale neříká.* Klasika. *Prohodí Tatsuki. Nehledal u něj pomoc při vysvětlení. Nijak jí to nepřekvapilo.* Klec potáhnete vy. *řekne a sváže k sobě dva omráčené, které odtáhne k jedné skále a pak je k ní připoutá. Rozepne jim košile a nechá je tam nahoře bez, dokud se neprobudí. Pak kolem nich pohodí jejich mrtvé společníky.* Co děláš? *zeptá se jí Ikaku.* Zjišťuji zaměstnavatele. Myslíte, že to dělají je tak na popud svůj? To těžko. *řekne a opře se před nima o kosu, dokud se neprobudí. První se probouzí ten, kterého omráčil Mizuro.* Co to je? Pusť mě ty krávo. *zakřičí na ní a zaklepe pouty. Jsou připoutání ve stoje a s rukama vzhůru. Tatsuki vezme kosu do ruky a švihne s ní. Přes hruď mu udělá rýhu, která je dlouhá deset centimetrů a hluboká půl centimetrů. Muž zakřičí bolesti.* Tak, zkusíme to po dobrým. Co ty na to? Kdo je váš zaměstnavatel? *Zeptá se ho v klidu.* Nasrat. *prohodí jenom. Tatsuki tak švihne znova kosou. Tentokrát ho vezme přes břicho a vytvoří stejnou rýhu, jako předtím na hrudi.* Teď jsem koukala, při dalším seku zavřu oči. *prohodí, když dokřičí znova.* Kdo je váš zaměstnavatel? *zeptá se.* Ze mě nic nedostaneš. *jak mu slíbila, další svůj sek provedla se zavřenýma očima. Zářez byl hlubší a ukázal mu část jeho střev. Tentokrát muž křičel bolesti déle.* Nepřeháněj. * * Dobrá, budu mluvit. *řekne zoufale, sledujíc svoje střeva, která po milimetru vylézají pomalu ven.* Teď už mě nezajímáš. *sekne kosou a usekne mu ruce i hlavu zároveň. Přesune se k druhému, který předstíral bezvědomí, ale Tatsuki si ho všimla.* Tak, co ty? Budeš rozumnější? U tebe zavři oči už při prvním seku. Kdo je váš zaměstnavatel? *zeptá se ho.* Pán z ptačí země. Nevíme přesně kdo to je. Jen jsme ji tam měli dopravit. *poví rychle.* Výborně, šikovnej. Děkuji ti. *po celou dobu mluvila arogantně. Strčí kosu na záda a otočí se k odchodu. Muž si oddechne, že je v pořádku. Tatsuki si ale v otočce sáhne po meči prudkým pohybem ho podřízne. Zasune meč a vyjde k ostatním. Ti stali opodál a sledovali celé její počínání. Zjistila, že když vyvřeli střeva prvního, Kego se pozvracel.* Jdeme? *je jí jasné, že to nemělo smysl, ale aspoň si to užila a vyzkoušela si, zda by si mohla zvolit svoje povolání. Po tomhle se vrací zpět do vesnice a vztah ostatních k ní je ještě oddtažitější, ale to jí netrápí.*
---: ---
Admin: *Kazekage neměl moc radost, že to nakonec skončilo tak že Mito si beztrestně odejde, ale nemůže udělat nic, kdyby ano tak by akorát zbytečně vyvolal válku. Nehledě na ten fakt, že Mito nic protizákonného nakonec neprovedla, bohužel drzost se nemůže trestat i když by Kazekage byl radši kdyby ano. Satsuki si ještě s Kazekagem dlouze promluví ale stejně nakonec stejně jako Mito odejde ze Sunagakure a sejde se s ní mimo vesnici kde z ní prostě odstraní zapečetěnou techniku, kterou v ní má a vydá se svou vlastní cestou. Rozhodně nemá náladu k tomu se s Mito hádat a celkově se s ní o čemkoliv bavit. Jejich návštěva Sunagakure pro Satsuki skončila jako naprostá ztráta času a nic jiného ale aspoň se teď může všemu věnovat ona sama. * Dodatek rozhovoru Satsuki a Mito: *Mito nezapomněla Satsuki říct, co si o jejím chování myslí, že zneuctila jak jméno Juuzou, tak Toyokazu. Její chování bylo nepřípustné, takhle by se, dle Mito, neměl chovat ani ten největší odpad společnosti. Rozhovor zakončila tím, že dala Satsuki 100 ryo za každé tělo (celkem 200) a slovy, že kvůli chování Satsuki jméno Juuzou ztratilo jakoukoliv hrdost, nehledě na to, že vystupovala v přestrojení, stále jej shodila až na dno a že s takovým rodem odmítá být v jedno. Následně Mito odešla do země deště. *
Mito: "Sunagakure kulturu nemá, nyní ani Ketchugakure, žádnou nemá." *Pomyslela si a protáhla si ruce, svitky smotala a opět zapečetila. Stejně tak nevyndavala ani ty, které měla plné těly nukeninů Suny.* Jelikož jsem konečně volná, rozhodla jsem se, že vám těla nepředám, ani se tu nebudu déle zdržovat, beztak vás pouze obtěžujeme a zdržujeme od, zdánlivě, důležitější práce. Takže...pokud se chcete vyhnout komfliktu s další vesnicí, čemuž se v případě, že mne tu budete bez mého souhlasu držet, nevyhnete. Vám přeji krásný zbytek života...*Otočila se na podpatku a odešla z kanceláře.* Zdržím se maximálně hodinu, klidně mě nechte sledovat, jen předám techniky tam, kam patří a nechám vykoupit mrtvoly tam, kde se to běžně dělá, v centrále lovců, takže....Sayonara. *Rozloučila s e a vydala se ven, nehledě na to, zda se tam Satsuki bude plazit nebo ne. Vydala se nejprve do klanové čsti, kde nechala své dvě techniky. Následně se vydala do centrály lovců nukeninů, kde odpečetila těla a nechala si vyplatit odměnu. Následně se vydala z vesnice pryč.*
Kaga: *Pozorně Mito poslouchal a přemýšlel. To ho však zároveň i zaraazila.* říkáte ze Sunagakure, jak se tedy jmenovala Vaše matka? mám pocit, že bych ji tím pádem měl mít ve svých složkách a něco o tom vědět. Když tedy pocházíte odtud. *ZEptal se jí zcěla zvědavě, na to ohledně samurajů jen pokrčil rameny.* stejně jako chcete po mne abych respektoval jak tomu říkáte vy vaše kulturu, měla by jste i vy respektovat tedy tu naši, jestli se nemýlím. *Pousmál se a opřel se. Následně přikývnul aby ji tedy sundali pouta jednotky co zde stále byli a čekal jak mu tedy ukáže ty těla.* Tak prosím ruce máte volné.
Mito: *Lehce se usmála, stále stejně mile a přívětivě.* Akira Heiwa, tak se jmenuji, před pár týdny jsem bojovala v Pevnosti samurajů o post vůdce a vyhrála jsem i přes to, že proti mě a mým přátelům stála přesila. Bez jediného škrábnutí. Tvrdý trénink, o kterém sám dozajista víte mnohé, je důvod, proč jsem schopná překonat všechny samuraje v tomto světě. Vlastní styl boje a rychlost jsou důvody, proč mne nikdy katanou nezasáhne ani samozvaný mistr kenda. Právě přes to i se svou nemocí, nemocemi chcete li, jsem schopná vykonávat to, co miluji. Mimochodem myslím, že jste i vy měl obdržet dopis s informací mého nástupu, jakožto vůdce, a následného předání pravomocí jednomu z generálů Samurajské divize. *Přiblížila ruce ke své pečeti na oblečení, kterou měla neustále u opasku a odpečetila z ní dva svitky. Dvě techniky klanu Sumi.* Možná právě proto s vámi hovořím jako k sobě rovným, protože mé postavení v Pevnosti se rovná tomu vašemu zde v Sunagakure no Sato, né li vyšším postavením, jelikož Vůdce samurajů, je i vůdcem celé země. Nejste tedy můj danna ani sensei, abych se před vámi klaněla až do pravého úhle, abych poklekala na kolena a prosila vás o vyslyšení, jako hladový krk prosí o kus žvance. Pokud byste znal samurajský kodex, věděl byste, že toto se u nás nedělá, stejně jako máte vy nějakou kulturu a dodržujete ji kamkoliv jdete, máme takovou i my. *Lehce se nadechla.* Nicméně, jelikož má matka pocházela právě ze Sunagakure, podědila jsem po ní /(v mysli) "bohužel"/, i jeden z vašich klanů. *Natáhla ruce se dvěma svitky, i přes to, že byly v okovech, před sebe a svitky se rozvinuly k zemi.* Tedy kromě těl dvou vašich nejhorších nukeninů, vám nabízím i dvě, mnou vytvořené, techniky právě pro klan Sumi. Jak můžete vidět, jsou zde dopodrobna popsané. *Satsuki se v tu dobu začala plazit po zemi. Mito lehce pohnula okem, aby se na to podívala. Jakoby to v ní začalo vřít, okamžitě upřela pohled na střed čela kazekageho. To jen Rokubi chytil záchvat smíchu, ale Mito osobně to dost uráželo.* (V mysli)--(Rokubi) "/Had tam kdě hadi patší. Plažit se po žemi, mezi odpadky. Pijavice. Pjoto nikdy nebude mezi pravejmi Bijuu, my se neplazíme./ (M) - V klidu zase, je to Kuramova dcera. (R) /Juuzou se neplaží, ani kdyby to život štálo." *Mito v mysli raději Rokubiho přestala vnímat, raději i to, co se dělo po její levici.* "Tohle vidět Suzuya....už by dávno podepisoval papíry o vydědění. Kam zmizela hrdost Juuzou? Jak může někdo toužit nosit takové jméno, když se jeho nositelé plazí pod koleny lidí, jen aby se zalíbili. Pokud tohle obnáší být jeho držitelem, pak raději zůstanu nadosmrti Kamatsu. Ani vzít si Sayu by nepomohlo, když svým chováním poskvrnila jak své, tak Sayino jméno." *Mito to nedalo a postěžovala si sama sobě v mysli, v Pevnosti ji naučili vážit si samy sebe, své cti a hrdosti více, než života. Vidět někoho, jak pošpiňuje jméno, jejího budoucího muže, bylo pro Mito ještě horší, než sledovat smrt celé své rodiny.*
Satsuki: "Kurva, kurva, kurva. Jashin-sama, drž ma lebo môj ďalší dar pre teba bude pochádzať priamo z rodiny." *Mrmlala si v duchu a zahryzla si do pery. Dosť ju zneistila Kazekageho poznámka a v jej hlave to začalo v ten moment neskutočne rýchlo šrotovať* "Mysli, mysli, mysli." *Zdvihne obe ruky do výšky a kľakne si na kolená* Kazekage-dono, rada by som vám nejako vynahradila túto vzniknutú nepríjemnosť... A mám pre vás taký malý návrh, menší... Nazvime to dar. Ale nikto z tu prítomných by o ňom vedieť nemal. Jedná sa o raritnú komoditu, ktorú len tak na trhu nenájdete. A zároveň by som ju rada využila ako prostriedok pre uznesenie spojenectva našich dvoch dedín. V prípade, že sa bojíte ku mne pristúpiť, vaše stráže sú oprávnené ma spútať a prípadne aj priklincovať k zemi. *Napadne jej odovzdať mu menší darček, ktorý si šetrila na horšie časy. Pevne verí, že jej ponuku neodmietne*
Kagami Yumi: *Poslouchal co mu říkají, ta jedna byla přímá a milá tak jak by se určitě dle něj měl chovat člověk co po něm něco chce.* Hmm koukám ale, že ikdyž jste samuraj příliš vychování vám dáno nebylo že? *Rýpnul si a pokrčil rameny.* No a myslím, že vaše stráta ruk mne osobne nijak tížit nebude, takže jsem si jistý, že jsem ochoten onu skutečnost risknout. *Pronesl a pousmál se. Dále si však vyslechl slova musel se znovu pousmát.* Promiňte, ale vy říkáte, že máte hrdost, momentálně by Vám vaše hrdost měla určovat mluvit tak aby se vám to nemusel ovysmtít tato vaše prostořekost mi začíná celkem vadit. Navíc, pokud mě tak napadá, že když jste ten samuraj, jak můžete mít tuto chorobu? Samurajové pokud vím bojují s meči a tam probíhá určitě poranění denně, tudíž jak je možné, že tedy jste samuraj? Nebo jste něco jako samuraj, co je takzvaně stráž co jen chodí drží katanu a titul samuraj mu byl dán aby se neřeklo? *Zeptal sejí našež si založil ruce na hrodi a svými rudými oky ji sledova. Tahle věc se mu nezdála. Za běžných okolností by to nejspšíe neřešil, ale nelíbilo se mu, když je na něj někdo prsotořeký a mýní s ním takto mluvit.Poté se otočil na druhou dívku.* Je sice pěkné, že chcete očistit svěd od zlých lidí a podobně, jenže nejdříve by jste, neříkám přímo vy, museli najít určitou pokoru sami v sobě aby jste mohli něco takového vykonávat. Nemyslíte? *Zeptal se jí následně.*
Mito: *Lehce se pousmala, Satsuki ignorovala, na co se s ni dihadovat? Mito byla Samuraj, ne shinobi. Mela svou hrdost a na zem se sklanela jen pred svymi pany, coz ani Satsuki, ani Kazekage nebyli.* Byt ma slova rozkazy, zneji jinak, pouziji jiny ton hlasu a rozhodne bych nestala tam, kde stojim. Nicmene neprisla jsem nikoho ohrozovat, nebo se povysovat. Trpim kozni chorobou a cim dele budu mit bez prestavky na rukou tezke okovy, tim vetsi pravdepodobnost je, ze nalonec k sve ruce prijdu uplne. Ostatne se domnivam, ze i vy byste mohl chtit tela nukeninu videt spise, nez slyset slova. Presvedcit se o pravdivosti slov sam. Pokud jsem se vam svou horlivosti a chticem po zachovani funkcnosti svych rukou, nejak znelibila, v tom pripade se omlouvam. Muj postoj je vydreny lety treninku, mohu vas ujistit, ze nejsem ani prvni, ani posledni clovek zijici dle pravidel Samurajstvi, ktery se pred vami, ani zadnym jinym Kagem, nebude plazit po zemi, nehlede na vek, ci vasi silu, o ktere nikterak nepochybuji. *Vydechla. Lehce zvedla ruce, aby odlehcila zapesti na kterych uz mela otlacky. Rozpohybovala ztuhle prsty. Ocividne ani jeden z nich nikdy v okovech nebyl, takze nemohli pochopit situaci, ve ktere Mito byla. Jenze i ona mela i pres specializaci na ninjutsu problem skladat pecete, ci jakkoliv manipulovat s rukama, pokud je mela dlouho zatizene.* "Jestli mu do minuty nevytahne hlavu z prdele a nenechaji me odpecetit ta tela, tak jdu pryc." *Pomyslela si pri pohledu na modrajici ruce.*
Satsuki: *Pohoršene zazrie na Mito. Najradšej by jej momentálne neskutočne zmaľovala rypák poriadnou ranou* Akira! *Okríkne ju a takmer sa preriekne, pretože sa jej dralo na jazyk jej pravé meno. S ľútosťou v očiach pozrie na Kazekageho a opäť kľakne na koleno, pričom aj jemne skloní hlavu* Chcem sa za správanie svojej spoločníčky ospravedlniť. Sme žiaľ zvyknuté na prímorské podnebie, kde mnohokrát aj prší a aj mne samotnej to tu veľmi nevyhovuje. Ale to je asi len sila zvyku. *Príjemne sa usmeje a pre istotu sa opäť otočí k Mito. Už len z jej pohľadu možno vyčítať, že jedno jediné slovo a uzemní ju aj sama* Akira, mlč. Nie sme doma, sme v cudzej krajine. Títo ľudia nás nemuseli medzi seba ani prijať. A ako isto vieš, naša dedina sa len nedávno dostala medzi hlavné. Potrebujeme spojencov a nie nepriateľov, tak sa ku Kazekagemu správaj s patričnou úctou. Si na jednaní a nie na trhovisku. *Po týchto slovách sa opäť otočí ku Kazekagemu* Smiem vás teda radšej ja v mene mojej priateľky poprosiť o aspoň čiastočné uvoľnenie pút? Máme určitú misiu, presnejšie hľadáme ďalších nukeninov. Chceme dosiahnuť spravodlivosť a zbaviť svet čo najviac možných hrozieb. A čím skôr vyrazíme, tým skôr chytíme možno ďalších. Prosím. *Znova skloní hlavu a naozaj opatrne si vytiahne z opasku svitky, aby nemali pocit ohrozenia* A ak dovolíte, rada by som vám odpečatila aj mnou ulovené telá.
Kagami Yumi: *Trošku ho znervózňovalo, že nemohl číst jejich myšlenky, ale nedával do na sobě znát. Přece jen kdyby dal znát, že je z něčeho nervózní tak by to byla chyba. Příjemné vystupování jedné z těch dvou žen si vyslechne a přikyvuje.* Jistě, pravděpodobně vím o koho se jedná. *Ušklíbne se. Jakmile však promluví druhá žena docela silně se zamračí. Ano byla starší než on, ale oni tu o něco žádali a nepřišli mu určitě rozkazovat.* Promiňte? *Optal se jí a lehce zvedl jedno zamračené obočí.* Nemyslím si, že máte postavení na to mi rozkazovat. Nebo mi říkat co mám dělat. *Odmlčel se* Vaše rozkazy na urychlení mohu brát jako hrozbu a ba naopak Vám nemusím vyhovět. Jelikož se chcete řekněme podezřele dostat z pout.
Mito: *Lehce se narovnala, čekala tedy, než se rozhodně o možnosti jí okovy sundat, na co by se hádala. Pokud těla nechtěl, tak si je klidně nechá. Lehce pohledem sledovala Satsuki, Shion a následně Kazekageho. "Kde jsem ty oči viděla....umn. Už je to doopravdy dávno. Kumogakure. Ale bylo to pouze jedno oko." Upřeně sledovala Kageho oči. Poslouchala, co tam Shio říkala a následně pomalu očima přejela po lidech, kteří je hlídali. Zamyslela se nad tím, zda by byl problém, se z těch pout prostě vysoukat. "Ziki, Raikage...ano!" Doširoka se usmála, měla radost, že si konečně vzpomněla. Satsuki pak konečně skončila s vysvětlováním a Mito lehce nehtem poklepala na okovy.* Etto...nechci vyrušovat, ale ráda bych zase vyrazila na cesty. Tohle podnebí a písek mi není moc příjemné. Tak bychom to mohli trochu urychlit. Sundáte mi okovy, dám vám těla, vezmete na vědomí, že tu máte rebely, dáte nám odměnu a půjdeme zase o dům dál. *Usmála se.* Hm?
Satsuki: *Pohladká súcitne Mito po chrbte a pošepká jej, nech je statočná a že to dopadne dobre. Potom pristúpi ku Kazekagemu a miernym poklonom hlavy mu položí na stôl Bingo knihu, v ktorej si sama pre seba zaškrtla Kou Hiraga a Emi Neko. Otočí mu na jednotlivé stránky* Jedná sa o týchto dvoch nukeninov, ktorí sa skrývali v Snežnej zemi. Spolu s priateľkou Aki sme ich uzemnili a ich telá nosíme v našich svitkoch. *Objasní a potom si knihu opäť schová. S povzdychnutím však pokračuje ďalej* Plus mám akési podozrenie, že vo vašej dedine máte skupinku rebelov. *Z ruksaku vytiahne tri čelenky s preškrtnutým znakom Sunagakure, ktoré vzala príslušným nukeninom, ktorí ju napadli. Položí ich Kazekagemu na stôl* Nejedná sa síce o nukeninov s vypísanou odmenou... Teda nejednalo, aby som bola presnejšia... Ale prišlo mi to ako dôležitá informácia, o ktorej by ste určite mali vedieť. Aj ich telá mám zapečatené. Každopádne som vás tým chcela len varovať pred prípadnou pohromou. *Vysvetlí a opäť sa ukloní* Smie teda člen vašej jednotky povoliť putá Aki, aby sme mohli naše úlovky aj fyzicky dokázať? *Spýta sa opatrne a dúfa, že všetky informácie Kazekage príslušne ocení*
Kagami Yumi: *Když mu zaklepou na dveře, zavolá je dovnitř. No následně si začne prohlíže dvě osoby, které mu sem přivedli jeho jednotky. Ve svých očích mu však září rudě Chimanako a na čele má Byakugo no Jutsu. Jeho tělo je zahaleno červeným tričkem a černými kalhoty, které však přes stůl nejsou vidět. KDyž ho však prosí o puštění z pout zavolá si člena Anbu aby si zjistil důvod jejího zpoutání . KDyž se tak stalo tak přikývl. Avšak zatím ji pustit nehodlal.* Zdravím dámy. *Začal. Zjistil však, že svým Chimanako jim myšlenky číst nemůžu a pousmál se sám pro sebe. Bylo to zajímavé potkat někoho s obranou proti čtení mysli.* Nejdříve bych rád věděl o jaké nukeniny se jedná.
Mito: *Lehce se na Satuski usmála. Následně zrak upřela na muže, který mluvil o katanách.* Klidně, nevadí mi to. Katana je mi příjemnější smrtí, než okovy. *Ušklíbla se,byla si jistá, že kdyby si něco zkusil, jedním hmatem by ho odzbrojila a druhým zabila. Lehce se nad tou představou usmála, vážně jí to bylo ultra nepohodlné.* Suna je fajn, spíš ten písek mě štve úplně neskutečně moc... *Zamručela potichu. Musela se zmáčknout na schodech vedle nějakého ANBU.* "Bože já to tady fakt vyvraždim, seru na nějaký plány, tohle je tak ponižující. (R) /Tako sa cítím já, no ty teď už taky víš." *Ozval se Rokubi, užívajíc si tuto situaci, byl dost dětinský a v tomhle škodolibý, no alespoň už trochu komunikuje.* "Kušuj, ty netrpíš na vedro, už jsem si odvykla na tohle klima." *Zamručela v mysli a šlapala jeden schod za druhým, okovy řinčely nechutným zvukem a ruce jí kvůli těžkému kovu doopravdy bolely. Jakmile vešli všichni do kanceláře, uklonila se jak se na samuraje patrří. Lehce dopředu, hlavu sklopenou, ruce by měla podél těla, nemít je v okovech, ale klekání nepřipadalo v úvahu. Natáhla ruce před sebe.* Arika Heiwa...těla jsem zapečetila já, musíte mi sundat okovy, jinak nebudu schopná svitek odpečetit. *Pokrčila rameny, sledujíc ANBU, který jí okovy dal.* Kazekage-sama, prosím. *Přejela pohledem po mladém Kagovi. Měl podivné oči, nevěděla, co si o tom myslet.* "Takové oči...jsem už jednou viděla." *Pomyslela si*
Satsuki: *Kráča do dediny, z jednej strany Mito a z druhej veliteľ ANBU. Okrem neho majú okolo seba aj piatich jeho podriadených* Keď potrebujete tie tela odpečatiť, tak vám na chvíľu môžeme dať dole okovy. Ale počítajte s katanou pod krkom. *Upozorní ju bez zmeny emócií veliteľ ANBU* Sú vážne také nutné tieto opatrenia? Naše dediny spolupracujú predsa. *Vysloví Satsu, na čo sa k nej otočí muž v maske* Mrzí ma to. Ja osobne by som najradšej úplne vyhladil podobné opatrenia ale po poslednom Summite Kagov nič nie je isté, minimálne z toho, čo sa ku mne dostalo. Takmer všetci sa rozišli v zlom a celkovo situácia vonku je nebezpečná. Musíme myslieť na naše rodiny. *Satsuki položí ruku Mito cez ramená, aby ju trochu povzbudila. Vidí, že jej okolie nerobí moc dobre a takisto ani tie okovy* Tak tomu plne rozumiem... Asi by som spravila to isté. *Prizná a nenápadne sa pousmeje. Jej hlavným cieľom bolo trochu nakloniť toho chlapa. A týmto drobným pokecom jej to aj čiastočne vyšlo* Ako môžete vôbec žiť v takejto klíme? S Aki sme putovali po púšti dlhé týždne a nemať na sebe plášte, tak by sme boli už asi na uhoľ. *Muž v maske sa uchechtne a otvorí dvere Kageho sídla* Ľudia si zvyknú na akékoľvek podmienky. To je rovnaké akoby sa spýtam ako môžete žiť v primorskej oblasti, kde musí častokrat pršať a kde sa vám mení teplota v noci aj o dvadsať stupňov. *Satsuki s povzdychom prikývne a vojde takisto dnu. Pustí tentoraz Mito, aby sa jej lepšie prechádzalo cez dvere. Schody v sídle sú užšie, tak ide vpredu Satsu a Veliteľ ANBU, za ňou Mito v okovach, vedľa ktorej ide jeden z členov ANBU. Za nimi ešte ďalší* Tak teda, vitajte. *Veliteľ otvorí po zaklopani dvere Kageho kancelárie a spolu s ostatnými vojde dnu. Satsuki v okamihu klakne na jedno koleno a sklopi uctivo hlavu* Dobrý deň, Kazekage-dono. Moje meno je Shion Takeno a meno mojej priateľky Akira Heiwa. Nesieme dve hlavy nukeninov pochádzajúcich z vašej dediny.
Mito: *Hodila ocima po Satsu a AnBU, nasledne zraky s prikyvnutim sklopila k zemi.* Spoutejte mne, ale davejte pozor prosim, mamw pred sebou jeste nekolik cest a nerada bych svou pritelkyni zdrzovala. *Natahla ruce a cekala, az ji spouta. Diky bohu to Satsu ukecala a mohli tedy s doprovodem pokracovat. Mito presne vedela kudy kam, takze se nemohlo ani stat, ze by ji nekdo muset tahnout nebo tak, snazila se ruce drzet tak, aby se ji doopravdy ruce neporanily. Nechtela to zkazit.* Umn...jsem.zvedava, jak mam pak dostat ty nukeniny ze svitku, kdyz mam ruce v okovech a becetila jsem je ja. *Zasmala se trochu nervozne. Zanedlouho potkavali obyvatele vesnice. Mito se presne pred ocima tvorily cesty, kudy chodila, vzpominky. Musela prudce zavrit oci a chvili jit poslepu, aby aby zatlacila slzy a vzpominky. Oddychla si a zvedla vzdorovite, spise i trochu tvrdohlave hlavu, snazic se chovat jakoby nic.*
Oprava: rana od katany xD
Satsuki: *Po príchode ANBU veliteľ podide k obom a vytiahne katanu* Bežná kontrola. Napredujeme a preto požadujeme, aby sme sa mohli uistit, že nejde o zmenu kože. *Satsuki zbledne ale vystrie k nemu ruku* U Aki-chan bude problém. Má vzácnu chorobu zvanu hemofilia. Krv sa jej zráža naozaj zle. Ale ako vidíte, ja som v poriadku a v prípade akýchkoľvek problémov, ktoré sú doslova vylúčené, sa za ňu zodpovedám ja. Prosím, povolte jej prístup aj bez tohto opatrenia. Ak by sa totiž poranila, bola by na niekoľko dní vyriadena a to ani nemám isté, že by som ju dala do poriadku. Využívam ju prevažne len ako kompas vdaka jej skvelým orientačným zmyslom. *ANBU si s prizmurenymi očami premeria Mito a luskne prstami smerom ku kolegovi* Ale bude mať ruky v putách. *Satsuki kývne hlavou na Mito, že to bude v poriadku* Ale neuťahujte ich príliš pevne. Aby nezačala krvacat... Modrinky sa jej tiež robia celkom rýchlo. *Kapitán ANBU len pod maskou prevráti očami a caka, kým mu Mito nastaví ruky, aby jej dal putá. Satsukina rana od kunaiu sa jej zatiaľ zahoji*
Mito: *Usmala se.* Naah, nesnasim arogantni blbecky, jeste k tomu takove, co si mysli, ze pozreli vsechno moudro sveta. *Lehce zmatene zamrkala.* No, presne proto asi nudrzuju vztah se Suzuyou. Trochu se to vyvraci. *Zasmala se nervozne a kdyz videla, ze Satsu taha celenku a vaze ji na sebe, udelala totez. Proste si ji privazala k opasku na katany. U brany si jemne stahla rousku, aby odhalila tvar a vytahla ze zahybu kimona svuj prukaz.* Akira Heiwa, Ketchugakure. *Ukazala jej strazci a nasledne schovala do kapsy.* Umn...chapeme vase opatreni. Staje jsou mnohem privetjvejsi pro navstevniky nez v jinych vesnich. *Usmala se. Pri vzpomince na to, jak slozite se dostavalo do Kumogakure se ji zatajil dech.* 'jestli budou rezat, jsem minimalne ja v hajzlu....nesmi se me dotknout nozem...' *pomyslela si.*
Satsuki: *V podstate ani nevie čo si o tom celom má myslieť. Pre ňu je dodnes najväčší blb spoza Kagov iný kandidát* To buď rada, že si sa nestretla s Tsuchikagem. Tiež dobry mamlas... Ja používam bylinky na liečenie ale on má pre ne stopercentne iné využitie. Napríklad cez inhalovanie. *Znechuti sa pri spomienke na daného človeka a celá sa strasie* I keď videla si ho keď sme mu niesli telo Tsuki Asady. Ale moc zhovorcivy nebol... Neboj, raz budeš mať tú česť počuť jeho hlody. *Povie s úsmevom a poriadne si uviaze čelenku so znakom Ketchugakure. Pri bráne ich zastaví klasická stráž s namierenymi zbraňami. Satsuki zdvihne ruku v obrannom geste a druhou vytiahne svoj ninja preukaz písaný na meno Shion* Prajeme príjemný slnkom zaliaty deň. Moje meno je ako karta vraví Shion Takeno. A tu je moja priateľka Akira Heiwa. Aki, ukaz mu aj ty preukaz. *Následne si odkašle a pobúcha na svoje svitky* Nesieme Kazekagemu-dono nejakých nukeninov, po ktorých ešte jeho predchodca vyhlásil pátranie. *Stráži neunikne silný oder chakry a preto zdvihne prst hore* Ale počkajte Prosím tu na jednotky ANBU. Kvôli situácii vo svete kedy číha vojna už pomaly na každom rohu, musíme byť opatrní. *Satsuki sa milo usmeje a silno Stisne Mito ruku, aby jej naznačila, že to bude ok. Samozrejme tak, aby jej nezlamala kosti. Jeden z mužov odíde a tak im nezostáva nič iné len čakať* Neviete inak o niekom z vás, kto by mohol mať niečo proti Kazekagemu-dono? V púšti som našla asi štyroch ľudí, ktorí tvrdili, že sú súčasťou akýchsi rebelov či čo. Že opovrhuju tak mladým Kage, čo nechápem. Ale teda nesiem aj jich. *Strážca brány zdvihne obočie riadne hore a pretrie si jemne zvraskavene oči* Tak viete ako, Takeno-san. Protivni nevdacnici sa nájdu vždy. *Mykne nad tým ramenami, akoby to bolo niečo bežné. Satsuki to ďalej nerieši a už len v tichosti čaká na príchod ANBU*
Mito: Umn...jestli maji problem, proc nedosadi nekoho ze svych lidi? Pokud je novy Kaze stejny blb jako stary, nebude to tak tezke. Nicmene doufam, ze brzo pozname, jaky dopravdy je. Nehodlam nikoho podcenovat, ale zase neni treba davat zasluhy bez dukazu. *Usmala se. Stahla si vsechny vlasy, i ofinu dozadu, aby to tolik nehralo.* Uprimne jsem.zvedava. mam trochu pocit, ze tento svet je plny tuctovych chlapu, kazdy je stejny. Posledne jsem potkala nekoho ve snezne zemi jeste. Byl trochu jiny...modre vlasy, dlouho jsem nekoho takoveho nevidela. *Pronesla trochu zasnene. Natahla ruku a zmerila prsty velikost hradeb.* Jsme jeste docela daleko. Moc se neraduj. *Zasnala se a chytila Satsukiny ruce. Jakoby ji tak chtela obejmout.* Uz si doopravdy nepamatuju, jake hlidky tam jsou...priprav se na cokoliv. *Povzdychla si. Bylo to uz davno a nez Mito utekla, tak se hlidky v sune moc neresily.*
Satsuki: Ale tým sa netráp. Ja a bolesť ideme asi ruka v ruke, skôr mi to vadí z estetického hľadiska. Nechcem moc plytvať chakrou na liečenie mňa samotnej, keď teoreticky prežijem aj dehydratáciu. Ale na druhú stranu s tým vyzerám jak bosorka. *Našpúli urazene pery a privrie oči keď jemne zafúka. S týmto už mala pár dní dozadu problémy a celkom sa obáva toho, aby to nebol opäť nejaký útok jedného z tých podivných ľudí proti Kazekagemu. Ale vánok je naozaj slabý, preto to žiadnemu jutsu nepripisuje* Inak, narazila som tu na zopár divných ľudí. Vraveli, že sú súčasťou nejakého sprisahania voči novému Kazekagemu. Že neuznávajú nejakého mladého Kageho či čo. Pričom podľa mňa to nie je zas tak zlé. *Zamyslene sleduje pohyby piesku po závanoch teplého vetríka a nahlas zívne* Keď to tak vezmeš, tak mladý Kage oplýva prevažne väčšou výdržou. Mladí sú síce mnohokrát sprostejší než deti ale zase každá dedina má svoju radu. Nechápem, prečo sa tak rozčuľujú. Kto vie aký Kazekage-dono. Myslíš, že to bude nejaký fešák? *Uškrnie sa nad svojou domnienkou. Nemieni nijak podvádzať Shikiho ale s kým sa lepšie porozprávať o chlapoch než s inou ženou? A hlavne, musia si trochu odľahčovať atmosféru a kontrolovať, či je tá druhá pri vedomí. To silné slnko im môže kedykoľvek spôsobiť rôzne zdravotné ťažkosti. Keď sa pred nimi začne vyobrazovať Suna, šťastím bez seba dobre že neskočí tri metre do výšky* Konečne! *Zvolá naradostene a hodí sa Mito okolo krku. To neskutočné teplo jej už fakt moc vadí*
Mito: *Prohlédla si její paže. Puchýřky vypadaly doopravdy ošklivě. Lehce si skousla ret, jak by měla reagovat. Nebyla doktorka a neměla u sebe žádný čáry máry, jak jí kůži vyléčit. Nadechla se, koukala okolo na písek, vydechla a opět se nadechla. Udělala mezitím asi tři kroky. Nicméně pak se zase nadechla, zase udělala pár kroků a vydechla. Protože takhle tělo normálně funguje. Sem tam taky mrkla, aby se jí nevysušily oči, mrkala trochu častěji, než je zvykem, protože svítí slunce a pálí i do očí. Satsukino povídání o DNA si samozřejmě vyslechla, ale nevěděla co na to říct, nevyznala se v tom, no tak se zase nadechla a tiše pokračovala v cestě, protože nic jiného tady taky dělat nemohla. Vzhledem k tomu, že v Suně žila dlouhá léta a v poušti bez vody během prvního vpádu Temného světa, byla několik dní, tak byla zvyklá na dehydrataci a zas tak to nehrotila. Mezitím, co přemýšlela o tom, co se asi bude v Suně dít, zda tam budou nebo nebudou nějaké vetší kontroly jejich těl, udělala několik dalších kroků, několikrát se nadechla, vydechla a zamrkala. Z těla jí lehce odkapával pot, rpotože i přes to, že to byl shuushagan, se stejně potila. Lehce si otřela hrběhem ruky čelo a omotala si vlasy do drdolu, nechtěla je stříhat, protože to přece byly krásné rudé vlasy, ale momentálně jí dost sraly. Lehce si skousla popraskané rty, aby je naslinila a dala jim trochu hydratace. Udělala zase několik kroků a než se nadála, v dálce se v mihotajícím vzduchu začaly rýsovat hradby kolem Suny. Možná to byla jen fata morgana, možná realita. Zhluboka se nadechla, přidala do kroku a opět vydechla.*
Satsuki: *Mykne teda ramenami a pozrie na svoje ľahké popáleniny na koži. Namazáva si ich rôznymi krémami a ľutuje, že nemá žiaden opaľovací krém* To ti celkom závidím. Ja som si tú svoju z mojej prekliatej vedeckej zvedavosti prepojila s genetickým kódom mojej pravej kože, aby vyzerala o dosť reálnejšie. Ale mám z toho akurát gulové a riadne boľavé pupáky na niektorých miestach. *Vytiahne si z brašničky opäť svoj hojivý krém a pretrie si ním pupáčiky na koži* Ale pokiaľ budem behať zahalená tak sa zas spotím jak prasa a budem vyžadovať oveľa viac tekutín, ktorých máme len obmedzené množstvo. Spičený Reibi, tiež si vie vybrať moment, kedy mi odmietne pomáhať. *Zanadáva pri spomienke na to, jak ho naposledy urazila a jak sa samovoľne rozhodol, že skrz nedodržanie ich dohody obmedzí prísun svojich schopností, ktoré jej dodnes prepožičiaval*
Mito: *Rukou si zakryla slunce.* Ah...nic důležitého. *Usmála se, i když to přes roušku nešlo moc vidět, nicméně to, že se Mito pleť nyní nezabarvuje, toho si všimla hned.* Ještě, že mám svou shuushagan podobu. Být bez ní, okamžitě jsem hnědá jako karamelka. *Zasmála se. Přejela si prsty po světlé kůži a protáhla se. Absence samehady jí nějak nevadila, naopak, byla těžká a žrala jí chakru, teď si připadala mnohem volněji. Trochu se za to styděla. Protože Samehada měla být její "láska" a ona si užívala čas hlavně bez ní.*
Satsuki: *Na pokyn Mito si odtrhne kus látky z robustného hoci už skráteného kimona a začne si ju viazať okolo úst. Keďže s tým trošku zápasí a miestami si tlačí na uši, tak z posledných viet Mito počuje len nejaké ústrižky. Keď má látku pevne uviazanú s voľným spodkom kvôli rozprávaniu, otočí sa ku svojej spoločníčke a zmätene žmurká očkami* Hovorila si niečo? Trošku som prepočula väčšinu slov. *Spýta sa pre istotu opäť, keďže Mito mohla pokojne povedať aj niečo dôležité*
Mito: *Měla na sobě volnější kimono, odkaz » , měla jej rozevřené tak, že jí byla vidět hruď ovázaná obvazy., boty si sundala také.* Neboj, navedu nás, je to můj domov přeci jenom... *Zamručela a natáhla si kolem obličeje síťku.* Můžou nás kdykoliv přepadnout písečné bouře, dej si něco přes pusu, abys náhodou nenadýchala písek. *Sledovala rozpoložení skalnatých útvarů, dun, zapadlých soch do písku.* Brzo tam budeme, za pár hodin.... *Zamyslela se, v hlavě měla mapu této země, jakoby ji viděla před sebou.* S těžkým srdcem se mi opouští Země Železa. Ale jsem ráda, že jsem s Toyim domluvila spojenectví, ať už budeme v jakékoliv situaci a že jsem mohla vzít ta těla. *Skousla si ret.*
Satsuki: *Kráča poslušne vedľa Mito* Jop, mám všetko. *Zaveli s úsmevom a natiahne sa* (dajme tomu že nejaký čas idú, aby mi tam sedeli solicka :X)* Netuším však kadiaľ sa tam ide... Každý kúsok púšte mi príde skoro identický. A je tu neznesiteľné teplo... Ale aspoň si môžem dopriať bezplatnú masáž nôh. *Uškrnie sa a vyzuje si topánky, aby mohla nohami behať po horúcom piesku. Z časti je to nepríjemné ale zase má pocit, že jej to celkom prospieva* Skus to tiež! Uvidíš že bolesti nôh čoskoro prejdú a budeš mať pocit, akoby si bola po nejakej extra úžasnej drahej a luxusnej kúre. *Navrhne svojej spoločníčke a veselo ťapká po piesku*
Mito: *Právě opouštěly se Satsuki - oficiálně Shion, Mito byla Akirou. Vyšly z pevnosti se zásobami a několika malými svitky. Moc jich ale nebylo, stejně musejí nakoupit v Suně. Mito se mezi horami naposledy ohlédla.* Byla to vyčerpávající chvíle doma....a on si stále myslí, že jsme mrtvá.....myslím, že největší překvapení to bude právě pro Toyiho, než pro ostatní Kagy. *Promluvila s úsměvem. Bylo až neuvřitelné, že během několika kilometrů se z hor objeví na poušti.* Už se těším, až uvidím, jak to tam opravili. Máš ty svitky? Bez nich jsme nahraný. *Optala se radši.*
konec: --..--
Mito: *Přikývla. Pevně ho objala a najednou s eobjevili ve studené poušti (v noci tam bývá zima), políbila ho.* Snad brzy.... *Vydechla spokojeně a pohladila ho po tváři, když zmizel. Vlezla si do svého spacího vaku a ještě jednou se usmála, zařela oči, nicméně během několika hodin (ais 3) už zase musela být na nohou...*
Suzuya: *Je spokojený, zalezl si do jezírka, aby se mohl opláchnout. Poté už by Mito chtěla ovšem jít tak si počká, než se obleče a pak teprve vyleze z vody. Přistoupí k Mito a věnuje jí dlouhý polibek na rozloučenou, pak se společně Hiraishinem teleportují k bleskovému kunai, který zanechal na místě, kde si ho Mito přivolala. Suzuya si bleskový kunai vezme a podívá se na Mito. *Tak teda zase se uvidíme miláčku. *Poví Suzuya a dá jí ještě jeden polibek na rozloučenou a pomocí Hiraishinu se vrátí do jezírka do tepla. *
Mito: *Pokračovala ve svojí práci a když už byl, tak zavřela oči. Tiše zamručela, no nebyla to žádná hitparáda, ale co by proněj neudělala že? KDyž bylohotovo, ještě ho očistila a pak si otřela palci koutky úst.* Měl bys začít jíst zdravěji. *Zamručela, když vlezla pomalu, celá rozlámaná, do vody znovu, aby se pořádně opláchla.*\"/Už se těším, až mu to oplatíme.\" *Mito ponořila i hlavu s úsměvem, byla fakt zvědavá, co má Shae v plánu.* Můžeme tedy jít? *Optala se, když lezla z jezírka a vzala ručník, kterým se otřela do sucha a začala si i vlasy sušit.*
Suzuya: *Je spokojený s prací Mito a i když to s těmi zoubky ho to občas trochu vyleká, ovšem nakonec je to opravdu příjemné a Suzuya to dává najevo svými vzdychy, dokud to nepřejde k jeden hlasitý a trochu delší vzdech, které následuje jeho výstřik a prostě to všechno pustí Mito rovnou do úst. Nechá jí ho v ústech tak aby to schytala, hezky všechno Pak ho teprve vytáhne, i když ještě očekává, že mu ho aspoň očistí, svými ústy přitom se na ní pozorně dívá. *
Mito: *Prozivala zajimave, trochu neznamen pocity, trochu extazovity orgasmus, ktrety se tahl.docela dlouhou dobu az do chvile, kdy ho z ni Suzuya vytahl a narval ji ho mezi rty, chytila ho za koren a zacala.sat a pohybovat s hlavou tak, jak chtel. Nicmene obcas prejela zoubky po kuzi, aby ho trochu vyvdesla z toho slastneho pocitu.*
Suzuya: *Suzuya vnímá existenci Mito a to opravdu moc, ovšem nedokáže se držet zpátky prostě do tam do ní buší hlava nehlava, jako kdyby to byla, pouze hračka na jedno použití která se pak vyhodí někam do popelnice. Rychlej a tvrději by to momentálně určitě nezvládl, pomalu cítí, že brzo se už udělá, ale určitě by měl vydržet déle než Mito. Pokračuje ještě nějakou dobu a užívá si to opravdu moc, ovšem než to dokončí ze své strany tak ho vytáhne a chytne Mito za vlasy, aby ji donutil si sednout a otočit si ji hezky aby byla čelem k němu, v ten moment ji Suzuya prostě svou chloubu má v úmyslu narvat do úst a to i docela hluboko, zbytek sice nechá na ní, ale stále si nechá její vlasy obmotané kolem ruky aby si mohl případně určit tempo. *
Mito: *Usmala se. Vedela, ze tohle je doopravdy Suzuya, ze se kvuli ni celou dobu drzi na uzde a ona chtela Suzuyu, ne neco, co ze sebe dela, i kdyby ji u toho prizabil, bude stastnejsi, protoze se uvolni. Pevne se zaprela rukama tak, ze sve telo odlepila od zeme, ale stale mela dost velkou oporu v rukou. Nicmene byl dost drsny a placani pres zadek uz bylo doopravdy bolestive, i to mackani prsa, Mito se snazila si k te bolesti priradit pocit uspokojeni a stesti, ale jelikoz toto udelal poprve, tak to nebylo zrovna lehke. Ale zvladala to. Ze vzdychu se stalo hekani, dost hlasite na to, aby ji bylo slyset v celem okoli pramenu. Dlane uz mela taky trochu rozedrene z toho, jak byl rychly a tvrdy a musela jeho prirazi mirnit.* U-u....uz...umn... *Snazila se promluvit mezi vzdechy, suzuya se uvnitr jejiho dela doopravdy zurive trel o ta spravna mista a Mito mela silne nakroceno k dalsimu uspokojeni.*
Suzuya: *Kurama se uvnitř Suzuyi opravdu zasměje, jakmile Suzuya spatří krev, která patří Mito. Doslova své tempo zastavil a jakoby byl v transu. Nevědomky, se jednou rukou natáhl k jednomu z míst kde se Mito, zranila a nabral trochu její krve na prsty a strčil si je do úst. Když ucítil tu úchvatnou chuť krve tak se mu z úst prodral vzdech, který byl ovšem trochu jiný než jeho obvyklé, byl více chtivý (nevím jak jinak to prostě napsat XDD). Následně Mito několikrát udeří ještě přes zadeček a dokonce jí na levé půlce udělá rýhy vedle sebe způsobené jednoduchým tahem jeho zarytých nehtů v její pokožce. Následně znenadání začne do Mito vnikat opravdu rychle a tvrdě tak jak do Mito snad ještě nikdy nezkoušel vnikat (možná tak do Giny :D). Toto je už opravdu bezohledné tempo, dokonce jí plácne během toho přes zadeček, po kterém jí škrábl. Následně to stejné provede ovšem i na druhé půlce jejího zadečku, pak se ovšem natáhne jednou rukou k jednomu jejímu prsu a začne ho během toho různě mačkat a poměrně drsně si s ním hrát. *
Mito: *Jeji vzdechy byly cim dal.hlasitejsi a naruzivejsi, jako by ji to nestacilo a chtela stale vic a vic. S kazdym placnutim hlasite vyjekla. Natahla.ruce a trochu dozadeji a chytila si nohy za stehna, zaryla do nich sve nehty. Vedela, ze Suzuyu krev dost vytrhne ze retezu a tak se doopravdy poranila a vodu jezirka zacala lehce zabarvovat jeji krev. I pres jeho tempo se ji podarilo se trochu vysplhat nahoru, a rukama od krve chytit ty jeho, kterymi ji drzel za zadek.* Suzu-ya-sama.... *Vzdechla..* tohle mate rad? *Zazubila se i pres vzdechy.*
Suzuya: *Cítí, jak ho Mito uvnitř sebe obklopuje, je to opravdu nepopsatelně příjemný pocit, plný rozkoše. Občas Mito při svém vniknutí dovnitř ní plácne silně přes jednu z jejích půlek zadečku (střídá to). Ovšem postupně začne své tempo zvyšovat a každý další příraz je silnější a taktéž jsou přestávky mezi jednotlivými přírazy kratší a kratší, takže do Mito vniká každým okamžikem ne jen silněji ale i rychle stále to ovšem není to jeho vrcholné tempo jakého je schopný a jaké Mito už i prožila, Suzuya to prozatím ustálil na tomto tempu. *
Mito: *Pevně chytila rukama okraj jezírka a položila se hrudníkem na zem, tím se ještě více orohnula a zužila uvnitř. Suzuya byl vcelku hrubý, na to zvyklá ale byla. Takže se jen snažila mírnit tu bolest. Vzdychala s každým přírazem a plácnutím. Oči měla zavřené a překryté vlasy. Hlavně se pevně držela okraje, aby jí moc "neodstrkával" přírazy. Měla to tak ráda, když byl Suzuya dominantní, sedělo to k němu víc než k ní.* "/Teď jsme ale my jeho kurva Mito...." *Zamručela Shae a Mito otevřela oči, sledovala Suzuyu za sebou, lehce se pousmála.*
Suzuya: (Anal? To si piš že ne :DDD ) *Užívá si to, rozhodně se mu to takto zamlouvá. Když občas Mito přitvrdí tak Mito odmění trochu hlasitějším vzdychem. Pak z něj ovšem Mito sleze a otočí se ke kraji jezírka kde vlastně tedy klečí na jednom ze sedacích kamenů, takže je vlastně zády k Suzuyovi. Trvá to tak tři vteřiny než se Suzuya zvedne a přejde až k Mito. Nyní stojí přímo za ní a každou rukou ji chytí za jednu půlku zadku a pevně stiskne, pak jí ještě několikrát přes ten zadek plácne, než svůj penis nasměruje přímo do Mito a tvrdě do ní vnikne tak hluboko jak mu to půjde. Poté z ní začne vycházet a poté do ní opět rychle vnikne, takto začne navazovat postupně poměrně rychlé tempo ale hlavní je že vždy do ní vnikne, poměrně bezohledně Mito by měla být zvyklá ale i na horší teprve to totiž začíná. *
Mito: (Chceš snad anál? :P :D :D) *Spokojeně pokračovala v pohybech, občas trochu přitvrdila. Ale to pak i hlasitěji vzdychla či se ještě více zaryla do jeho kůže.* Hmm... *Odpověděla mu zamručením. Nevěděla nic, co by chtěla vyzkoušet, zatím byla tak nějak spokojená, nicméně po chvíli slezla a otočila se k okraji jezírka tak, že klečela na jednom ze sedacích kamenů. Pokud nebyl Suzuya natvrdlí, nepotřebovala další slova k tomu, aby věděl co chce.*
Suzuya: *To jak do něj Mito zarývá své nehty, je pro něj poměrně dost příjemné, navíc při každém jejím dosednutí mu z úst uteče tlumený vzdych. Rozhodně mu nevadí, že je, Mito pomalejší aspoň si to spolu užijí o něco déle a bude si tu rozkoš moct užívat déle. *Pokud bys chtěla něco vyzkoušet tak můžeš. *Suzuya si řekl, že může být třeba něco, co by Mito chtěla vyzkoušet, ale bála se o tom mluvit nebo se zeptat a tak jí zkouší teď dát možnost k tomu. *
Mito: *Lehce se nadzdvihla a zase dosedla. Užívala si Suzuyovo mačkání prsou, moc, tak moc, že u toho spokojeně vzdychala. Opírala se o Suzuyova kolena, zarývala do nich svoje nehty, jak se pohybovala růůzně do směrů, dosedala na něho a pod. vzdychala v takovém mírné hlasitosti, ale to neznamenalo, že si to neužívá, po prvním kole byla o dost citlivější a tak na to šla trochu pomaleji, aby si ho užila o trochu déle.*
Suzuya: *Když Suzuyova chlouba zmizí uvnitř Mito tak se neubrání vzdychu, který se prodere z jeho úst. Ona mu stačila jen ta blízkost nahé Mito, aby byl dostatečně vzrušený. Druhé kolo je rozhodně něco co si nemůže nechat ujít, kdyby ji nechal jít tak by to byl blázen. Ovšem taková poloha mu přijde rozhodně zajímavá a rozhodně příjemná. Rukou, kterou měl, před okamžikem uvnitř Mito přesune k jejímu druhému prsu a obě její prsa zároveň stiskne, momentálně inciativu co se týče, samotného sexu nechá na Mito. *
Mito: *"/Suzuya Juuzou...kurva Mito Kamatsu, romantické. To abych si ho někdy zavolala...." Smála se Shae Mito v hlavě, ani ona se neubránila úsměvu a lehkému zasmátí.* Dobře... *Vzdycha při jeho kousnutí a sáhla dolů pod svůj klín, aby uchopila do ruky jeho chloubu a nasměrovala jí takhle do sebe. Druhou rukou vytáhla tu jeho lehce se posunula dozadu. Byla takhle zády k suzuyovi (sry, ale neumim to dost popsat, tak jsem hledala asi 20 minut obrázek a nic není takový, co odpovídá tomu co píšu,a el tohle je nejvíc podobný: odkaz » )*
Suzuya: *Vůbec Mito neodporoval, když chce jeho prsty uvnitř sebe tak proč ne, vnikl do ní tedy dvěma svými prsty, ale ven nevycházel, prostě s nimi uvnitř ní různě pohyboval. *To nevadí, že se mě nemůžeš nabažit, už jsem ti říkal, že jsem ti k dispozici kdykoliv budeš chtít, stačí říct kdy a kde a jak to zrovna chceš a Suzuya tam bude a splní ti tvé tužby. *Pošeptá jí Suzuya do ouška ke kterému se sklonil a poté mezi svými zuby stiskne její ušní lalůček, pak se od jejího ouška odtáhne a několikrát opakovaně znovu stiskne trochu silněji její prso. *
Mito: *lehce se zatrasla. Chytila jeho ruku, kterou ji drzel za prso a lehce do ni zaryla nehty.druhou zase tu, kterou ji hladil po rozkroku a zasunula si jeho prsty do sebe.* Tohle. Nemuzu s tebou byt tak dlouho. *Vzdychla.* Nemuzu se te nikdy nabazit. *Opet vzdychla, nohy mela roztazene uz jak na nem sedela...*
Suzuya: *Usměje se, Mito to ovšem nemůže vidět, když je k němu zády. Když se musí rozhodnout, zda ji nechat jít nebo si jí znovu musí vzít tak není nad čím přemýšlet. Jednou rukou Mito částečně obmotá. Tak, aby mohl, do ruky chytnou její prso a pevně ho stisknout a druhou ruku přesune k jejímu rozkroku a několikrát jí prsty přejít po klitorisu. *Copak se nedá dýl vydržet? *Je mu jasné co tím Mito myslí a je mu jasné jak se rozhodně ale proč ji trochu nepotrápit. *
Mito: I pres ty jizvy? *Usmala se s tvarema doruzova.* Vim, ze jsi takovy...prefekvionista, i pres nedokonalosti se snazim o sebe starat tak, abych na omak byla stejna. Jsem rada... *Spokojene zamrucela.* Ze jsme stale spolu. *Stiskla trochu pevneji jeho nohy.* S-suzu.... *Pousmala se a zaklonila.* Bud budu muset uz jit, nebo si me tu musis znovu vzit. Tohle se neda uz dyl vydrzet. *Lehoucce se kousla do rtu. Na tele mela husi kuzi.*
Suzuya: *Ani si nevzpomíná, kdy jí takto mohl v klidu škrábat naposledy, to ještě nebyli takovéto starosti nic takového. Trochu víc přitlačí, když to tak Mito chce, aby si to taky trochu víc užila kdoví, kdy si budou moct znovu dopřát takovou chvilku. *Stále mi přijde, že máš stále krásně hebkou pokožku. *Poví Suzuya během toho celkem tišším hlasem. *
Mito: *Spokojene se prohnula v zadech vzdy, kdyz se ji dotkl rty. Pak si zamrucela ve chvili, kdy se jeho nehty poprve svezly po jeji pokozce.* Hmmm....tohle zboznuju. Pritlac trochu. *Prohnula se a oprela o jeho kolena rukama.*
Suzuya: *Suzuya si to užil, když se s Mito vlastně vyměnil a ona bude teď ta, která bude opečovávaná. Konečky prstů přejde po její jizvách na které se krátce zamračí. Poté jí ovšem na několik míst na zádech věnuje krátký polibek, pak ovšem začne s tím, co po něm Mito nejspíš chtěla doopravdy a to že jí začne škrábat podél celých zad, hezky odshora až dolů a dole se otočí a pojede zase odspoda nahoru. Takto jí různě škrábe po jejích zádech. *
Mito: *Spokojene ho skrabkala na zadech a sem tam venovala jeho ostude polibek. Po chvili tohoto opecovavani ho se odstrcila a vlezla mu ona do klina. Stale byla mensi a jeho klin pro ni byl tak akorat. Sedla si knnemu zady a vlasy si dala.stranou.* ted ty. Neco za neco. *Usmala se. Bylo ji vcelku jasne, ze bude vedet, co po nem chce. Na zadech mela par malych jizev, nic extra velkeho, ale byly to stopy po trenincich, zapasich, soubojich, bojich kdy sams zabila a byla poranena.*
Suzuya: *Udělá, jak po něm chce a prostě mlčí, sice nevěří, že by ho kvůli slovům byla schopná opustit. Radši nic ovšem neříká a prostě jen mlčí. Jen si užívá té pohody, kterou mu Mito dopřává. Vzpomene si u toho na to, jak Mito milovala, když jí Suzuya škrábal na zádech, když byla mladší a to o dost, neboli ještě před Temným Světem. Když pak ucítil její prsa na svých zádech tak spokojeně zamručí a přivře své oči. Moc dobře ví, že mu přejíždí po jizvě, taky aby ne je to jeho osobní ostuda, kterou si nosí, aby mu připomínala, že ani rodině se nedá věřit, ovšem za posledních několik let tomu přestal věřit. Místo toho věří naopak tomu, že věřit by měl jen výhradně rodině. *
Mito: To nejsou, tak o tom nemluv a uzivej si ty pohody. *Utisila ho, jeste mu v pulce proslovu prikryla pusu rukou. Polibila hona tvar.* Miluju te, i kdyz jsi fyzicky mladsi, i kdyz delas hnusny veci, i kdyz jsi uplne jiny nez ja. Miluju a budu te mikovat, ale jestli nezavres na chvili papulu, tak te opustim nadobro. *Usmala se na nej, kdyz se naklonila dolu pres jehi rameno a polibila ho na druhou tvar. Sklouzla do vody tak, ze byla jakoby za suzuyou a pevne ho k sobe privinula, sva prsa mela namacknuta na jeho zadech. Hlavu tvari take oprela o jeho lopatky, prejizdela mu po jizve prstem a spokojene oddychovala.*
Suzuya: *Je to příjemné, může tam být s Mito a prostě vnímat její přítomnost, dotyky jen jí a nic jiného. *Eh? Promiň, ale já prostě odmítám stárnout, jsem povrchní? Ano a to velmi, jsem posednutý dokonalostí? Ano to také ale nebudu tě nutit, abys podnikala to stejné, co podnikám já, abys na tom byla stejně. Ty si cizích životů vážíš a já vůbec, s tím nic neudělám. To hlavní je že tě miluju, takže naše rozdíly nejsou důležité.
Mito: Chci tu jeste byt s tebou chvili. *Usmala se a zacala mu plest cop, francouzsky primo na hlave. Prilozila k jeho siji sve celo. Nadechla se. Rukama sjela po jeho ramenech na hrudnich a takhle ho objala. Nasledne jednu z dlani presunula na jeho tvar. Prejela po ni palcem.* Trochu me stve, ze vypadas furt tak mlade. Prijdu si stara, i kdyz ty jsi mozna i trikrat starsi nez ja.
Suzuya: *Spokojeně si povzdychne, když si Mito začne hrát s jeho vlasy, sice nemá moc rád, když mu na ně někdo cizí sahá, zase na druhou stranu Mito je prostě Mito. Spokojeně si tam tedy sedí, má zavřené oči a oddychuje. *Myslím, že máš pravdu, pak by to bylo opravdu v nepořádku. Chceš tam přenést hned nebo si ještě chviličku užijeme naší vzájemné přítomnosti?
Mito: Tam, kde jsme byli, at se nic nedozvi. *Usmala se a vylezla z dovy, posadila se vedle Suzuyi na okraj jezirka a prsty mu vjela do vlasu. Hrala si s nimi. Hlavu oprenou o rameno.* Hmmm...ale tak, neni se cemu divit, vsak se vidime jednou za uherak. Kdyby to tak nekoncilo, bylo by neco v nasem vztahu v neporadku.
Suzuya: Jasné, tak pomaloučku pak můžeme ven z vody a obléct se. Tě vezmu tam, kde jsi byla, když sis mě přivolala, nebo pokud chceš, vezmu tě rovnou do vaší pevnosti. *Poví Suzuya s úsměvem ale zatím nevylézá ven z vody, stále ještě si tam v ní sedí a odpočívá. *Že každé naše setkání skončí takto co? Takhle by si člověk rozhodně mohl představit ideální den.
Mito: *lehce zavrela oci, po chvilce je otevrela.* Obcas se na ne divam, stejne jako na tebe a Sayu. Asi mi to tak zatim staci. Urcite je ale jednou navstivim, to jo. *Usmala se.* Rada bych s tebou zustala...ale brzy budeme muset vyrazit na cestu a mela bych se prospat. Mam pocit, ze dostanu vazne zahul po tom, co jsem udelala...
Suzuya: „(Suzuya) – Radši toho nechám, má nejspíš pravdu ale na druhou stranu bych ji mohl říct, že i když je původní vlastník tak mezi námi to nedělá téměř žádné rozdíly. (Kurama) – Bude asi lepší, když nebudeš říkat nic.“ Narodit se s ním nebo ho získat, je to úplně jedno. *Dodá nakonec a věnuje Mito polibek. *Co vnoučata? Tak jak jinak, daří se jim dobře, i když jsem neměl moc příležitostí se jim věnovat trochu víc, někdy se na ně klidně můžeš jít podívat.
Mito: A to vse jen diky tomu, ze narozdil od tebe jsem se s Rinneganem narodila. *Zakoncila jeho rec s usklebkem.* Oci nejsou vsechno. Musela bych chtit...coz je nemozne, nechci se zbytecne upinat na sny, kterych nikdy nedosahnu, to bys musel opet upadnout do spanku, abych mela jen moznost se lehce priblizit ti. *Povzdychla si.* Nech to byt...neni to zrovna nejlepsi tema... *Mela sto chuti ze sebe vyhodit neco ve stylu 'jsem schizofrenik a ma druha osobnost je vrah', ale radeji to zahnala opet do kouta spatnych myslenek.* Co tva vnoucata? Jak se jim dari?
Suzuya: Heh Kenjutsu mi taky nejde nějak unikátně, každý je od přírody nadanej v něčem jiným. Věř nebo ne ale v tomto myslíme podobně, zaměřila ses na něco co je tvá slabina abys tu slabinu co nejvíce zamaskovala a případně z ní udělala svou přednost, dokonce i já jsem měl kdysi svou slabinu a tou byla náchylnost na Genjutsu. Dnes Genjutsu už řešit nemusím stejně, jako ty se nebudeš muset být, že bys neobstála v Kenjutsu, věřím, že bys mě i dnes dokázala porazit, pokud bych neměl svou neuvěřitelnou rychlost. Každý je od narození nadaný v něčem jiném a v něčem je zase méně dobrý, já jsem byl třeba genius ohledně Ninjutsu ale pokud se ke mně člověk dostal, byl jsem v hajzlu, tak jsem dřel na svých reflexech, reakcích a rychlosti. Už jsem ti to říkal dřív, že máš obrovský potenciál přiblížit se ke mně jako nikdo a v to stále věřím. *Suzuya se takto rozkecal s nadějí, že by jí tím snad trochu potěšil a případně jí dal trochu té motivace. *
Mito: Saya...dlouho jsem ji nevidela. *Lehce zruzovela.* A....asi s ni o tommnechci bavit. Nechci nikoho videt. Chci svuj sen vydobit sama. Nepotrebuji rady nekoho, kdo ma od prirody talent v tom, co dela a nejde proti vlastnimu neuspechu. Myslis, ze jsem chtela byt samuraj protoze mne to zajimalo? Ne...protoze presne to mi nikdy neslo. Zbrane...nikdy jsem s nimi neumela a i kdyz jsi se nedival, tak jsem drela, abych se naucila spravne drzet katanu. Proto, protoze mi to nikdy neslo od prirody, nikdy nepujde a budu muset neustale drit pro to, abych byla lepsi nez ti talentovani. A to je beh na dlouhou trat.
Suzuya: Jednou je ale budeš schopná říct, stačí nasbírat životní zkušenosti a poznat svět což se ti splní, nebudu ti říkat, co poznáš a jak, poznáš to sama na vlastní zkušenosti. *Poví Suzuya s úsměvem, je si jistý že jednou to přijde a Mito svět pozná, sice se mu nelíbí, že zažije mnoho bolesti, ale modlí se, aby jí minimálně poznamenala, co se týče vzhledu už teď se musí vyhýbat jejím černým prstům z kterých mu není zrovna do zpěvu ale tak naučil se je ignorovat a dělat jakoby tuto vadu neměla. *Možná by sis měla promluvit se Sayou ona je úplně stejná jako Satsuki no možná ještě horší, všiml jsem si, že ji máš opravdu ráda a tak pokud ti chybí tak si klidně můžete promluvit. *Suzuya to sice neví jistě ale má pocit že mezi Sayou a Mito kdysi něco proběhlo a i kdyby stále něco probíhalo tak by mu to bylo jedno. *
Mito: Ja nezarlim Suzuyo....*povzdychla si.* Jen rikam, ze nikdy nebudu schopna rict ta slova, jelikoz jim nejsem oddana. Nejsem presvedcena o jejich sile a pravdivosti. I kdyz vasem je dobra vec. *Omyla si oblicej vodou horkou.* A proto rikam, ze Satsuki je a bude oddanejsi tvemu jmenu, jelikoz tem slovum oddane veri.
Suzuya: Dokonalost, každý by jí měl chtít dosáhnout. Doufám, že nežárlíš, Satsuki je prostě jako já ale tebe miluju takovou, jaká jsi ty tak doufám, že si nemyslíš, že tě nemám tolik rád jako jí. Kdybych si chtěl vzít někoho, jako jsem já tak si předci vezmu sám sebe. Tebe, miluju takovou, jaká jsi. *Poví Suzuya s úsměvem. *
Mito: *peclive ho poslouchala. Pousmala se.* No jo...zajimave. Satsuki zna mnohem vic veci lip nez ja. Respektive...chova se vic nez ty. Takze je jasne, ze ve tvych ocich bude dokonala Juuzou.
Suzuya: Mír je lež, Existuje jen vášeň. Prostřednictvím vášně získám sílu. Prostřednictvím síly získám moc. Prostřednictvím moci získám vítězství. Prostřednictvím vítězství se osvobodím z okovů. Síla mě osvobodí. *Poví Suzuya a usměje se. *Satsuki ji zná moc dobře, tohle to mě provedlo životem Nukenina. Ah někdy si říkám, že by bylo lepší, kdybych to tu nevedl to bych mohl být v pevnosti taky.
Mito: *pristoupila blize a objala ho, kdyz byl ve vode.* Chci byt prava Juuzou, proto so za cilem taky jdu. Vymyslim vlastni zpusoby boje, abych se odstrihla od beznych lidi. Peotoze my vsichni musime mit neco extra. *Oprela se pak zady o jezirko.* Jakou frazi?
Suzuya: Je mi to jasné ale, pokud jsi slíbila něco sama sobě tak to splnit musíš, pak bys nemohla být pravá Juuzou. Pokud si vytyčíš cíl tak si za ním musíš jít a splnit ho ať to stojí cokoliv. *Poví Suzuya a usměje se. *To abych tě pak naučil frázi toho jména. *Poví Suzuya s úsměvem a vleze si do vody tak aby mu voda byla akorát ke krku a jemu koukala pouze hlava. *
Mito: *spokojene lezela na zemi, trochu jako kdyby to byla proste pouzita kurva. Ale hlavne z vycerpani. Po chvilce se zvedla a zaplula do vody tak, ze se jen nosem a ocima vykukovala. Sledovala suzuyu z druhe strany jezirka.* Kdybych si nedala svolo, hned bych se vratila... *Promluvila, kdyz se sla na hladinu nadechnout.*
Suzuya: *Když Mito už dosáhla svého vrcholu Suzuya jí ještě věnoval několik přírazů, než to přišlo i na něj a všechno to vypustil do Mito, už si celkem zvykl své sperma pustit do Mito a naplnit jí tím. Spokojeně si zavzdychá a následně ho z Mito vytáhne a ustoupí trochu stranou. Následně se posadí ke kraji jezírka a ponoří své nohy do vody a spokojeně si tam sedí a odpočívá. *
Mito: *s kazdym prirazem vzdychala voce a vice. Nicmene jeho tempo ji dost prekvapilo. Nebyla.na to zvykla, ale nestezovala si. Prirazy, ktere citila hluboko v sobe se snazila mirnit stazenim svalu, nicmene to nemelo moc efekt ke zmirneni, naopak si tak doprala.vice slasti. Hlasite zaknourala, kdyz si zacal pomahat rukou. Nasledovalo par hlasitych zaknourani a nasledna orgasmicka krec, kdy se Mito smazila si jej uzit co nejvice. Po par vterinach se vsak cela uvolnila a ruce ji sjely po stehnech k zemi. Nechala po svych nehtech rude skvrny krve z toho, jak do sve kuze zaryla nehtiky pro orgasmu.*
Suzuya: *Tato pozice Suzuyovi naprosto vyhovuje, může každým svým dalším přírazem do Mito vniknout tvrději a rychleji. Suzuya je na tom ovšem podobně jako Mito, byl dlouho bez sexu a tak se to i odráží na tom jak dlouho výdrži ale ještě nějakou chvilku by vydržet mohl. Nakonec se ovšem dostane do takového tempa, kdy on sám nechápe, že dokáže být tak rychlej a tvrdej u někoho cizího by ho nepřekvapovalo ale k nim by nebyl ohleduplný u Mito je to jiné. Ovšem jak se zdá tak si i tentokrát dovolí o trochu víc a dovolil si do Mito vnikat ještě o něco rychleji než by snad mohla být i zvyklá, hezky se dostává hluboko do Mito, jednou volnou rukou se během toho přesune k jejímu klitorisu, který současně během svého neúprosného tempa začne ještě svými prsty dráždit. Snaží se vydržet co nejdéle, Suzuya to chce totiž vydržet, dokud nebude Mito. *
Mito: *uzivala si to a ochotne popolezla po zemi o kousek dal, nastavila se mu tak, jak jemu bylo pohodlne a hrudnikem se namackla k zemi. Rukama si chytila pulky zadecku a lehce je roztahla. Oci mela zavrene. Vzdychala do rytmu a snazila se vydrzet co nejdele. Nicmene dlouho byli bez sebe a tak Mito nebude dlouho trvat k dosazeni vrcholu.*
Suzuya: *Když Mito Suzuyovu ruku přesune na své prso tak ho opakované stiskne, vždy když vnikne hluboko do Mito. Postupně začne takto své tempo ovšem zrychlovat, což není moc překvapivé, není žádné tajemství že Suzuya si to rád užívá tvrdě. Začne pomalu zrychlovat a během toho Mito místy při každém vniknutí stiskne její prso. Ani v této poloze nevydrží věčně, pak z Mito vyjde opět ven, vyleze si ven z vody a donutí Mito aby si klekne na čtyři a aby dala nohy trochu dál od sebe pak si klekne za ní přitáhne si jí k sobě, jednou rukou se přesune trochu víš asi tak k lopatkám a trochu zatlačí aby jí donutil se horní polovinou těla připlácnout k zemi a přitom si její zadeček udržuje ve příjemně poloze hezky ve výšce aby do ní následně mohl razantně a rychle vniknout a poté na to ihned navázat rychlé, nekompromisní tempo. Pro trochu neexperimentovat že? (XDD). *
Mito: *Jeste chvilku si spolecne uzivali tuto polohu, pak ji ze sebe vystrnadil. Mito udelala vse tak, jak chtel. Posadila se na kraj jezirka a pak se lehce prisunula blize, nohama jej omotala na zadech v oblasti krize a pevne ho k sobe vzdy prirazila. Rukama se drzela za okraj jezirka, aby mu nikam neutikala.jednou z ruk se natahla a chytila tu jeho. Presunula mu ji na sve prso.*
Suzuya: *Každé její dosednutí si užije, má to tak prostě rád a Mito to ví a tak si to tak užívají vlastně společně, tvrdě a rychle tak přesně to má rád. Při každém jejím dosednutí Suzuya vydá tlumený vzdych. S radostí se pak i svou tváří zaboří do jejích prsou. Přijdou mu dokonalé rozměry, jaké Mito má, jakoby opravdu byla celá dělaná přesně podle jeho gusta. Užívá si to tak ještě chvilku, ale nakonec ho to stejně přestane bavit a pokusí se o změnu polohy, pokusí se ze sebe Mito dostat a donutit jí aby se postavila a následně se mohl postavit i on. Stoupne si čelem k Mito a věnuje jí polibek, následně se pokusí Mito otočit, aby se ocitla zády ke kraji jezírka, na které jí vyzvedne, aby se na něj posadila a on k ní přistoupil, roztáhl její nohy a přisunul si jí k sobě, aby do ní následně mohl prudce vniknout, jak hluboko se jen dostane a následně z ní mohl opět vyjít a poté stejně prudce a rychle do ní opět vniknout. *Taky tě miluju. *Dostane ze Suzuya pomezí vzdychy, zrovna když do ní pronikal. *
Mito: *Pousmala se. Nechavala si pomahat a dosedala do jeho klina jak silne jen mohla. Polibky se mu snazila vracet, nicmene byla po dlouhem dni, mela praskly ret a tak byla opatrna. Rukou zajela do jeho podlouhlych bilych vlasu, druhou omotala kolem krku, prestala s polibky a primackla si jeho hlavu ke sve hrudi, kdyz opet dosedala vydala par slastnych vzdychu.* Mikuju te. *Procedila mezi rty pri vzdychani.*
Suzuya: Malej Suzuya, to nezní špatně. *Poví Suzuya a než se stihne pořádně rozkoukat tak už jeho penis mizí uvnitř Mito, samozřejmě odpoví spokojeným vzdychem. Suzuya si Mito zase chytl hezky za její pěkný zadeček, aby jí taky mohl trochu pomáhat, nehodlá všechno nechat na ní. Jak se nachází uvnitř ní a jsou opřeni o sebe svými čely tak mu ten moment přijde opravdu krásný, má pocit jakoby do sebe opravdu zapadali (obrazně i fyzicky xD), je to jakoby pro sebe byli stvořeni a mohli by nyní být jednou bytostí. *To teda fakt nechápu, bez toho vydržet nejde. *Poví a pousměje se, následně Mito začne a následně Suzuyovi dopřeje trochu prudší tempo, když dosedla a Suzuya u toho vydá vzdych, poté se ponoří do série polibků a během toho si i Mito nadzdvihne, aby opět mohla dosednout a on tak mohl trochu řídit tempo, ale stejně to zatím hlavně chce nechat na Mito. *
Mito: *lehce vzdychla.* Jenze to si necham na nejakou zvlastni.prilezitost, treba az si zadelame na malyho Suzuyu. *Zasmala se a pak si lehce skousla ret, jelikoz Suzuya zacal provokovat svym prstem. Spokojene privrela oci. "/Malej Suzuya...neni na takove myslenky brzo, je nam teprv dvacet sest...a jeste jsme k tomu nedospely." Shae byla jako mudrc s brylemi na ocich a cetla v mysli Mito knihu o zenske reprodukci. Nicmene Mito ji ihned zahnala do kouta a uzivala si momentalni okamzik stesti. Jeste chviliu si pohravala se Suzuyovou chloubou, nez chytila jeho ruku a dala ji stranou. Rukama se chytila o jeho ramena a 'nasedla' si na jeho klin tak, ze jeho penis zmizel hluboko v jejim tele. Vydala u toho spokojeny vzdych a celo si oprela o to jeho.* Nechapu jak bez tohohle muzou samurajove vydrzet... *Zazertovala, nez znovu dosedla, prudce na jeho klin. Byla to trochu tezsi kvuli vode. Ale ne nic, co by nezvladla.*
Suzuya: *Usměje se, rozhodně nebude Mito bránit v její činnosti, když je to tak příjemný pocit. Samozřejmě na Mito s polibky nijak netlačí a nespěchá, je mu jasné že kvůli tomu jak je tam poraněná (na rtech) tak nebude moct využívat moc vášnivé polibky. *Neomlouvej se, však nikdy si na to rozhodně stěžovat nebudu, navíc nezapomeň, že mi stále dlužíš noc, kdy se mě zmocníš. *Pošeptá Suzuya v když na chvilku přerušil polibky, do kterých se pak samozřejmě opět položí. Mezitím jednu ruku přiložil k jejím stehnu a poté se s ní přesunul mezi její nohy, kde jí začne po rozkroku přejíždět svými prsty, kdy do ní pak vnikne ukazováčkem ale ne úplně ale jen tak do poloviny a jen na krátký okamžik. *
Mito: Me staci tvoje trpelivost s moji naivitou. To je dost silny dukaz lasky. *Usmala se a rukou ho zacala hladit po koleni, víš a víš dosahovala s kazdym pohybem ruky.* Nikdy si nemuzu pomoct.. kdyz te mam u sebe... *Chytila jeho chloubu do ruky a druhou ho jemne chytila za bradu. Natahla se a polibila ho. Jen nezne, nemohla si dovolit nejake zbrkle pohyby kvuli rtu.*
Suzuya: Smutný? To nejsem, kdybys řekla, že nakonec děti nechceš tak prostě by děti nebyli. Jsi celej můj vesmír a to je, to jediné na čem záleží. *Poví Suzuya klidným hlasem. *Škoda že neexistuje nějaká techniky, pomocí které bych ti mohl doslova ukázat mé city, které k tobě chovám. *Suzuya si uvědomuje, že asi moc mluví a tak chviličku jen tak klidně sedí a mlčí, užívá si té klidné a spokojené atmosféry. *
Mito: Samehada je uzasna, bohuzel na souboj se samuraji dost neprakticka...spise...bych vyhrala levou zadni uz od chvile, kdy jsem se ji naucila sama nosit bez pomoci sfery...*usmala se a oprela si hlavu o jeho rameno.* Uz mam jmeno...rikaji mi tak, ale mam s nim uzavrenou dohodu, nevyslovim jej sama v tom pripade si mne totiz vezme. *Zamrucela.* Neni to hezke jmeno...Juuzou je to, co chci byt. Satsuki uz ma deti...videla jsem to. Jsou krasne po mamince. Musis byt hrdy. *Polibila ho na tvar.* Nejsi smutny, ze ja te stale.drzim zkratka v tomto smeru?
Suzuya: Něco takového bych asi řekl, narodila ses do špatného místa, ale cesty mě k tobě přivedli, za to děkuju a vždycky děkovat budu. *Poví Suzuya a pak jen chviličku odpočívá. *Samehada, když jsem ji držel naposledy v ruce tak jsi ještě ani nebyla na světě. Byl jsem s ní děsivej, Suzuya Juuzou první vlastník Samehady, který se jí nakonec stejně zbavil. To co jsem ztrácel v chakře kvůli Rinneganu jsem pak doháněl s ní. Mito Juuzou, nejlepší šermířka jaká kdy chodila po tomto světě. Jsem si jistý, že si pak vybuduješ i nějakou přezdívku, pod kterou tě každý bude znát.
Mito: *Kvuli vode slysela az tu posledni cast. Plotocila se a stoupla si ored Suzuyu, vodu mela asi tak nekam pod prsa v tech mistech.* Chtel jsi rict, ze mne porodila obycejna zena a tys mne ukradl a vysvobodil ze zacarovaneho kruhu. *Usmala se a prejela palcem pres jeho rty.* Ja dekuju, ze jsi tenkrat bxl tak desivy, ze jsem radsi rekla ano a slams tebou. I pres nase neshody jsi to jedine na svete, co dokazu doopravdy milovat...Samehada se nepocita. *Usmala se a stahla si vlasy dozadu a vymackla z nich vodu. Posadila se vedoe Suzuyi.* Tohle jsem potrebovala, trochu relaxu...*
Suzuya: *Je rád že Mito udělal radost, spokojeně a nadšeně si prohlíží její nahé tělo. Teprve když se Mito ocitá ve vodě tak se svlékne i Suzuya a pomalu si vleze do jezírka a opře se kraj. Jen tam nadšeně sedí opírajíc se zády o ten kraj a dívá se na Mito. *Miluju tě, nedokázal bych bez tebe žít, představa že bych o tebe přišel třeba i jen na okamžik je pro mě nepředstavitelná. *Poví Suzuya a usměje se. *Děkuju, že ses narodila a skončila u mě.
Mito: (ne v pevnosti, ale mezi skalisky) *uzivala si hlazeni a skrabkani. Spokojene mrucela a jako se kocka zatina drapky, tak one nehtiky lehce zaryvala do jeho zad. Z niceho nic se objevili u pramenu. Mito zavrela oci, jak se ji zamotala hlava a pevneji se pritiskla k Suzuyovi.* To uz jsme tu? *Rozhledla se. Usmala se a pohladila Suzuyu po tvari.* Dekuji.... *Zvedla se z neho a sundala si obleceni. Otocila se zady k vetsimu jezirku a proste dp nej jako mrtvola spadla. Voda splouchla a Mito se potopila pod hladinu skoro az ke dnu, nez ji voda nadnesla zpatky.*
Suzuya: Můžeme jít, v našich pramenech jsme nebyli opravdu dlouho. *Suzuya následně složí ruční pečeť a vytvoří Kage Bunshina, který se za pomocí Hiraishinu teleportuje do Yugakure a jde to vše zařídit. Osušky, aby je nikdo nerušil, a dokonce tam okolo pramenu rozprostře několik svíček včetně skleniček, vína a případně i nějakého nealkoholického pití kdyby si Mito nedala. Završí to tím, že tam na zem umístí Hiraishin značku a následně se zruší. Mezitím si tam Suzuya Mito hýčkal, opatrně jí hladil po těle a držel si jí hezky u sebe. Na zem mezitím umístí Hiraishin značku a poté se společně s Mito teleportuje do horkých pramenů v Yugakure, kde nyní sedí v té stejné pozici, v jaké seděli v Pevnosti Samurajů. *
Mito: *pousmala sem* to by bylo fajn, chces jit do nasich soukromych pramenu? Mjzes tu nechat kunai treba a pak me hodit zpatky? Kolem 4. Rano vstavame. Co ty na to? *Pousmala se a polibek mu opetovala, opatrne, aby si nepraskla ret zase.*
Suzuya: Neboj, jen to prostě musíš vydržet. Pak budeš konečně doma se mnou. *Suzuya se usměje a pokusí se Mito políbit ale opatrně. *Můžeme si tu někde dát společnou koupel? Myslím, že tobě by se horká koupel hodila a pokud jde o to, že nás nikdo vidět společně takto nemůže tak se mohu lehce přeměnit, pokud teda chceš. Nebo budeme společně tady jen ty a já. *Pošeptá Suzuya velice vlídným hlasem. *
Mito: Nechci aby byl svet takovy, chci aby bylndokonaly a to neni. *Povzdychla si.* Skoda ze to neni tak lehke a proste se uvrhnout do nejake iluze, ktera bude pretrvavat....*povzdychla si a zvedla pohled tak, ze se mu divala do oci.* Moc te miluju Suzuyo...uz se tesim, az budeme zase v nasem idealnim svete, idealnim doma s idealni rodinou. Bez starosti....
Suzuya: *Nakonec skončí na zemi a drží tam u sebe Mito tak jak si ona sama nakonec rozhodla. *Ani já nejsem dokonalej, dokonce ani samotná Yugakure ale to co buduji, je společenství kde se nebudeme zabíjet navzájem, chtěl bych, aby takový byl celej svět, je to ovšem nemožné aby to tak prostě bylo. Takový lidé byli, jsou a budou. Jediné co můžeš udělat je dopřát dotyčným rychlou a bezbolestnou smrt a děkovat že nemusíš ukončit život někomu, koho máš ráda. Kde je světlo, tam je i stín a ty musíš prostě žít ve světě, kde jsou prostě jak dobré tak i špatné věci. Dobrým lidem se často dějí špatné věci a nakonec jsou stejně využiti. Musíš se naučit s tím žít a smířit se s tím, každá společnost, která vznikla, byla založena se za doprovodu krveprolití a Pevnost Samurajů nebude výjimkou, musíme se naučit to nevnímat.
Mito: *zarazila celo do jeho hrudi. Tekly ji slzy.* Je to nefer... Tak moc bych chtela, aby si zivota vazilo vic lidi. Dokonce i muj sensei by byl schopny vrazdit pro zabavu. Nechapu, proc jsou lidi takovi. *Pevne ho objala, donutila ho si sehnout na zem a vlezla mu obkrocmo do kina, bradu si polozila na jeho rameno. Nohy mela omotane kolem.jeho zad.* Chci byt takhle a uz te nikdy nepustit.
Suzuya: Proč? Takový je totiž prostě svět, nespravedlivý a krutý. Mnoho vládců žije jen tak že zabíjejí z rozmaru nebo jen pro zábavu. Nikdo nemá úctu k životu, je možné, že jsi jediný člověk na světě, který má úctu k životu. Člověk prostě musí myslet na to, že i když je to mladý a nadaný život tak jedna ztráta nic pro svět neznamená a prostě se narodí další. Říkej si, že denně zemřou stovky lidí a stejně tak se i denně stovky lidí narodí a to i teď když s spolu mluvíme. Jediné životy, které tě mohou zajímat, jsou tví blízcí a rodina. Zkus v těch okamžicích uvažovat takto, mohlo by to pak jít lépe. *Zkusí jí Suzuya poradit, neví, zda to může pomoct, vlastně ani neví jak jí poradit. *
Mito: Nestarej se o to, boli to, ale je to cena za moji neposlusnost. *Promnula si oci. Polibila ho na holou hrud.* Chtela bych domu, ale slibila jsem neco, co musim dodrzet. Musim splnit svuj ukol,nejsem ale schopna splnit hloupy ukol, nebyla jsem schopna zabit u neciho rozmaru! Rikal...ze pokud nekdo jako ja, prijde k nemu do sluzby, necha vyhladit pevnost. To nesmi...ja jsem nebyla schopna toho kluka zabit, byl tak mlady a talentovany. Proc musi takovi lide umirat jen kvuli neci moci?
Suzuya: *Jak ho Mito obejme tak si řetízek navlékne na krk, aby pro ní měl volné ruce a pevně jí chytne kolem pasu a drží si jí pevně u sebe. *Ty jsi mi taky chyběla, copak se stalo? Ublížil ti někdo? *Suzuya se Mito podívá do očí a prohlédne si její tvář. *To musí být bolestivé, kdepak se o tebe můžeme postarat? Nebo můžeme zaskočit domů? *Zeptá se celkem ustaraným tónem. *
Mito: *Cekala, chvilku to trvalo, protoze Suzuya byl daleko a Mito byla docepa rozhozena. Kdyz se pred ni objevil nejdrzela se a vrhla se mu do naruce. Nasala jeho vuni a ruke omotala kolem jeho zad. Jednu vise aby mohla.mrzi prsty omotat jeho vlasky.* S-suzu.... *Zamrucela.spokojene, ale oci mela zarudle a plne slz, ktere po chvili v objeti vypustila. Toyi i ten druhy byli daleko, takze se Mito nemusela bat, ze toto zjisti.* Jen se na sebe podivej...jak ti i teplaky slusi. Chybis mi. Chybi mi zivot s tebou. *Otrela si ylzy,.zasicela, protoze se ji jedna dostala do praskliny v rtu a zacalo to palit. Rukou si push zakryla.*
Suzuya: *Zrovna seděl a vzpomínal na mladou dívku Mitsuki, jejíž smrt si připisoval jako svou vinu. Sedí v gauči a v ruce drží přívěšek, na němž je vytesané právě ono jméno „Mitsuki“ chtěla najít bezpečí jako Jinchuriki, které neměla a Suzuya ji vzal do Yugakure, kde chvíli na to zemřela. Ten přívěšek si nechal jako památku, aby na ní nezapomněl (Přívěšek: odkaz » ). Momentálně u sebe nemá moc svých věcí dokonce i jeho prsten Yamiwa leží vedle na stole. Oblečený je jen v obyčejných černých teplácích a jinak má akorát ponožky, jinak jeho hruď je vlastně odhalená. U toho popíjí trochu toho tvrdého alkoholu, ale pak se zničehonic stane a Suzuya se zjeví před Mito, sedí na zem s tím přívěškem a podívá se zmateně na Mito, nečekal, že by se mohlo stát, že si ho přivolá a tak předpokládá, že se něco ostalo a prostě k ní přistoupí a beze slova jí obejme. Mito by měla už jen po vůni poznat, že se před pár chvilkami koupal. *
Mito: *Byla noc a Mito si osetrovala ret. Jelikoz ji do teto chvile Toyi nedal prilezitost zastavit a osetrit se, mela vetsinu veci, tvare i v puse, krev. Z tvare ji uz ocistila, prevlekla se do cerneho Kimona a ret si zasivala, nosila sebou i zakladni vybavu zdravotniku. Toyi a jejich doprovod spali. Mito pak vysla ven. Aktivovala rinnegan a slozila par peceti, soustredila se plne na Suzuyu. Uz to byla doba. Naposledy jej videla tenkrat na vrcholku nove budovy. Pokusila se ho privolat pomoci jejich specializovane techniky.*
---: ---
Aoda Jaazu: *Aoda se vydal zaběhat do pouště. S sebou má na zádech Kubikiri a u pasu Sāberu. Na nohou má závaží, aby si dal zabrat trochu. Běží kolem skalisek, když zaslechne z dálky řev. Neváhá a vyrazí tím směrem. Po nějaké době doběhne k puklině ve skále, která se svazuje k do země. Chvíli přemýšlí, ale když se ozve další řev, skočí po nohou do díry. Padá tmou. Pod zády cítí stěnu, po které se že šikma klouže do temnoty. Natočí se na bok a stáhne Kubikiri ze zad. Drží jí v ruce připraven se bránit nebo zaseknout do stěny. Kdyby jí měl na zádech mohl by si po dopadu přerazit vaz. Náhle se šikmá plocha ztratí. Začala se prudce svazovat svisle. Aodovo tělo ale jelo setrvačností a začíná padat teď už bez nějakého náznaku stěny, kde se zastavit. Vytáhne si světelnou bombu, kterou má v pouzdře a hodí jí nad sebe. Ta se odpálí a má pár vteřin rozzáří prostor kolem. Aoda vidí několik metrů před ním trčet do vzduchu velmi vysoký stalagnát. Je ale o kousek mimo jeho směr letu. Máchne tak Kubikiri před sebe, aby se odsunul o pár čísel stranou. Může tak znova máchnout a zaseknout jí do stalagnátu. Je dost široký na to, aby ho přesekl. Začíná se ve spirále kroutit k zemi a nechává za sebou na stalagnátu spirálový zářez od Kubikiri. Nakonec se zastaví vyset nějaký kus nad pevnou zemí. Vyhodí ještě jednu světelnou bombu. Zjistí, že pod ním zbývá přibližně dvacet metrů, než dorazí na zem. Postaví se tak na stalagnát. Vytrhne Kubikiri a běží dolů.* No, tak to jsem asi v prdeli. *poví a nasadí Kubikiri na záda. Šlápne na něco kulatého a dlouhého. Sehne se pro to a zjistí, že je to kus klacku. Dost silného a pevného. Na dálku tak něco přes metr. Utrhne si kus košile a namotá jí na klacek. Vezme si kus pryskyřice, která vytekla ze stalagnátu. Zjistil nakonec, že to není stalagnát, ale strom. Zvláštní strom ale je pokrytý pryskyřicí. Namočil si ten kus košile ve větším množství a zapálil pomocí sirek. Vytvořil si provizorní pochodeň, aby viděl. Sice bude asi taky vidět, ale co naplat. Nakonec roztrhne i zbytek košile, a namočí jí do další pryskyřice. Rozhlédne se, dokud nenajdete zase nějaký pěkný kus klacku a vytvoří si náhradní pochodeň, kdyby mu tahle vyhasla. Strčí si ji na Kubikiri, aby ho neobleptala. Vybírá si směr. Nakonec mu ho vybere další jekot. Rozeběhne se tím směrem. Po několika minutách se před ním zjeví tunel. Na vísku má kolem tří metrů a na šířku dva metry. Vběhne do něj, zatímco si do volné ruky vezme Sāberu. Není divu, že ten jekot slyšel i venku. Přes tu obrovskou jeskyni se to rozléhalo dlouho. Dokonce i on sám začíná pociťovat únavu z běhu. V těchto prostorách je dusno a vlhko. Nic moc na takový výkon. Nakonec se zastavil. Nedokáže uvěřit, že jsou ty chodby tak dlouhé a přesto se ten řev rozléhá. Najednou to kolem něj zase prosviští. Div mu ten řev neurve uši.* Tak to budu blízko. *řekne si. Popadne nový dech a běží. Před ním je zatáčka. Zahne za roh a jen tak tak stihne zastavit. Tři metrů za zatáčkou je totiž konec. Je tam zase propast. Koukne do ní ale není nijak hluboká. A po stěně jsou schůdky. Jenže to co vidí dole, do toho se mu vůbec nechce. Na dně propasti se hemží několik obrovských potvor. Při pozornějším prozkoumání zjistí, že jsou to stonožky různých druhů. Některé se tam ale objevují víckrát. Spíše převyšují počet ostatních. Chtěl se otočit a odejit, když se za ním ozval šum. Rychle si stoupl na schůdky a po stěně si vylezl nad otvor, ze kterého koukal. Tam si lehne a čeká. Po pár vteřinách se v otvoru objeví hlava stonožky s obřími kusadly. Není to podobná stonožka, jakou má on. Je menší ale vypadá hrozivěji. Z ramenu má náhle něco spadne a dopadne to na hlavu stonožky. Ta se podívá nahoru a zaječí, když spatří Aodu. Ihned vystřelí ven a popadne ho. Snáší ho dolů k ostatním. Aoda se snaží vykroutit. Bez úspěchu. Stonožka s ním praští před stonožku, která tam je jediná svého druhu.* Zdravím tě, cizinče. Jmenuji se Bukimina Josei. Jsem princezna této líhně a ty jsi její narušitel. Čeká tě trest. Nejdříve mi prozraď, co tu děláš a jak si se sem dostal? *zeptá se ho. Je asi třicet metrů dlouhá a má od pasu lidské tělo ženy. Chvíli na ní civí.* Já no... Zdravím.. princezno.. *začne zdvořile, třeba mu to i pomůže.* Byl jsem si zaběhat, když jsem zaslechl křik. Spatřil jsem ve skále otvor, ze kterého to vycházelo tak jsem skočil dolů. Myslel jsem, že někdo potřebuje pomoct. *poví upřímně. Bukimina se na něj podívá.* Vážně, otvor? *zeptá se ho.* Kdo z vás hlupáků nezavřel propast? *zakřičí a kolem se rozlehlé ticho. Veškerý šum a přešlapování ustane. Vpřed vystoupí jedna ze stonožek, podobná té, která ho přinesla.* Tupče. Tebe také čeká trest. *na chvíli​ se odmlčí.* Slyšel rozsudek. Vstoupil si na zakázané území, na naše území, ale jen díky tomu, že tento hlupák nezavřel vchod. Proto máš šanci i bojovat o svůj život. Když vyhraješ, dostaneš ještě odměnu a necháme tě v klidu odejít. Pokud prohraješ... Není příjemné o tom ani mluvit, co se ti stane. Boj začne za okamžik. Vykliďte prostor. *křikne. Všechny stonožky až na tu, se kterou bude Aoda bojovat a Bukiminu se vyškrábnout na stěny, aby viděli. Bukimina jen couvne do ústraní. Aoda stále v ruce drží zapálenou pochodeň, která ale dohasíná. Sáhne si pro Kubikiri a čeká na boj.* Jsem Sentō no Katachi. Bojová stonožka. Zemřeš. *poví Aodovi. Ten se ho nebojí.* Jsem Aoda Jaazu, řádný člen Sunagakure, její voják a ochránce. Zkus si to žížalo. *odpoví mu a čeká. Sentō se to očividně nelíbí, protože okamžitě začíná s útokem. Plazí se k němu docela dost rychle. Vystřelí nad sebou svůj ocas aby ho bodci přišpendlil k zemi. Aoda mu do dráhy nastaví Kubikiri a jeho pokus zastaví. Zahledne taky, jak Kubikiri nalomila kus krunýře. Slyšel prasknutí. Když se stonožka stáhla a začala stavět hlavou do vzduchu zjistil, nože nepraskla krunýř, nýbrž jeho Kubikiri.* To si děláš prdel. *stonožka se zasměje. Její hlava vystoupala do výšky pěti metrů. Aoda se sekne Kubikiri do palce. Kubikiri tak získá trochu krve, která je potřeba k zadělání tě praskliny a hodí si ji na záda. Aoda poskladá pečetě a udeří dlani do země.* Kuchiyose no jutsu. *v oblaku dýmu se objeví dlouhá oranžová stonožka. Je delší a mohutnější než ta, proti které bojuje. Ta jen zírá vzhůru.* To není fér. *křičí na Bukiminu.* Měl si zavřít. *poví klidně žena. Aoda se se stonožku vrhne střemhlav proti Sentō. Ten se nevzdává. Začne se zvedat víš a připravuje klepeta. Jakmile je Aoda se stonožku u Sentōa, nechá svoji stonožku zmizet. Přeletí tak přes něj a dopadne mu na záda. Máchne Kubikiri a zaryje mu ji do hlavy. Jenže se nic nestane. Krunýřem ne a ne projít. Sentō se začne smát.* Mým brněním jen tak něco nepronikne chlapče. *zakřičí a začne se zmítat, aby ho setřásl.* Takže ani neobyčejná zbraň jo? *drží se ho co to jde. strčí Kubikiri na záda a sáhne si k zátylku. Předkloní se a skrz kůži mu vyjede obratel. Popadne ho a v mžiku s ním cukne. Z toho otvorů tak začne vytahovat páteř, kterou nechá nárůst do třímetrové délky. Hned v máchnutí pokračuje kolem tlamy stonožky. Zahákne jí jí za klepeta a z druhé strany se vrací. Chytne jí a udělá si tak z ní uzdu. Stonožka se nastane zmítá čím dál víc. Aoda na nic nečeká. Natáhne ruku do strany a tu začne obalovat kost až o tvaru obřího bodce.* Tak uvidíme. *stonožka začíná cítit, že je konec.* Má paní. *vykřikne zoufalé ještě, než mu Aoda prorazí bodák hlavou. Trefí se mezi slabší spáry, které také není snadné proniknout, přesto ale jeho kostí nejsou jen tak obyčejné. Stonožka padne k zemi mrtvá a po chvíli se rozplyne v dýmu. Stonožky stejného druhu na stěně začnou nesouhlasně halekat. Minimálně dalších deset stejných jako Sentō tam je. Aoda stáhne svoje kosti a dojde před princeznu. Ta je dost překvapená.* Zajímavé, ještě jsem neviděla, že by druh sentō zabil někdo, kdo není stonožka vyšší úrovně. Ale jak jsem slíbila. Nechám tě žít a dostaneš odměnu. Zakloní hlavu a otevře pusu. Vytáhne z ní velký svitek Kuchiyose a hodí ho před Aodu.* Rozlož ho, podepiš se, vem si ho a odejdi. *poví rázně. Aoda tak vykoná. Svitek si hodí přes rameno. Pak se ze stěny snese stonožka podobná sentō, popadne ho a zase s ním začne stoupat. Provede ho dost rychle chodbou kterou přišel a pak i přes jeskyni, do které spadl. Vystoupá s ním po stěně a nakonec ho vyhodí ven. Hned na to se za ním vstup uzavře.* No super. *podrbe se na hlavě. Zjistí nakonec, že ho stonožka se kterou bojoval kusadlem zasáhla do nohy. Skácí se a na chvíli odpadne. Když k sobě přijde je už noc. Vezme si věci a vrací se zpět do vesnice.*
Mise: ukončena
Chikaku: *Neohlédne se na něj, protože se srovnává stále s tím, jak blízko k ní byl a těmi doteky. Přesto pozvedne ruku na znak rozloučení vedle své hlavy. Pak ji lehce sevře a znovu spustí. "Zřejmě hodlá čekat, dokud neopustím hranici.." uvědomí si po chvilce a nikde stále nevidí nikoho od něj. Nejradši by mu zapůjčila stonožku na dopravu k němu do vesnice, ale to by musela být schopna používat svůj hlas. "Tak.. Snad na tebe někdo z těch tvých kumpánů dává i tak pozor, ač někde zpovzdálí a chopí se tě, až zmizím z dohledu.." doufá v to, zatímco dává stonožce na vědomí, že může opět vyrazit. Nemůže ji navádět hlasem, tak se jí nechá donést na nejbližší místo, kde rozbije tábor, odvolá ji, odpočine si a mezitím též začne konečně postupné uvolnění hlasu. Druhý den po téhle události tak už opět cestuje dál do Kumogakure a už bez stonožčiny pomoci. Hlas má též k dispozici. Navíc nese dvě věci pro Raikage.*
Aoda: *Chytne jí tedy kolem pasu, položí hlavu na rameno a usíná. Ještě než úplně zalomi.* Děkuju. *Pošeptá a odpadne. Cesta není tak krátká i když stonožka se pohybuje rychleji než oni. Přesto má Aoda něco kolem hoďky na to se prospat. Na hranicích se probudí a odtáhne od Chikaku.* Rád jsem tě zase viděl. Doufám že se zase brzo uvidíme, ale snad v lepších situacích. Pošlu ti dopis a třeba se můžeme sejít někde mimo naše země. *Usměje se. Položí jí ruku na rameno ve znamení díku a sléze že stonožky. Zamává jí. Stojí a čeká, dokud se nevydá do své vesnice. Stojí dokud, nezmizí z jeho pohledu. Pak se otočí a čeká ho náročná cesta zpět do vesnice. Zatím si to nepřipouští, ale zřejmě k ní chová nějakou náklonnost. Ve vesnici ho čeká ještě ohlášení mise a pak náročná zdravotní kůra, na obnovu tkáně a zhojení všech zranění. Jizvy mu na rukou ale už zůstanou.*
Chikaku: *Kuchiyose se jí povolávalo blbě, ale nedržel ji za hlavní ruku, kterou si zranila a s níž má plácnout do země, proto jí to nějak vyšlo. Když už Aoda odchází ke stonožce, vzpomene si na to tělo toho nukenina, které plánovala s sebou dopravit do Kumogakure. Proto se ještě sebere a dojde blíž. Není to zas tak daleko od nich. Poté pouze vyšle své ruce spojené nadále s sebou díky nitím, vpřed a tehdy čapne hlavní kus, přitáhne a porkačuje, dokud nemá všechny kousku před sebou. Vezme svůj svitek Kuchiyose Tobidougu, který má pod levou nohavicí na vnitřní straně lýtka, složí pečetě a odpečetí drát, kterým poté kousky těla sváže dohromady a takto v celku ho zapečetí do svitku, který uklidí znovu tam, kde ho nosívá zcela pravidelně. "Tak máme důkaz toho celého... A zároveň zajištěno tělo našeho nukenina.." pomyslí si a vyráží ke stonožce. Když leze nahoru, zamračí se nesouhlasně na Aodu, který tam postává. Na jeho otázku němě s jasným váháním, ale přeci jen, přikývne. Sedí na stonožce trochu strnule, když už na ní Aoda má položenu hlavu a celkově je jí nezvykle moc blízko. Snaží se však nezapomenout soustředit chakru, aby se na stonožce, která při jejím poplácání vyráží vpřed k hranicím. Tam, když se dostanou, zastaví ji a je v slepé uličce dalšího konání. Přeci jen, co nyní s Aodou.*
Aoda Jaazu: *Aoda se začne smát. Tohle jí už několikrát udělal a teď tohle.* Musím říct, že tohle se ti povedlo. *pustí její ruku. Nemá v ruce moc citu a uvědomil si později, že ji ještě stále drží. Kouká jak si protře obličej. "Asi prach z obličeje. " Pomysli si, ale vidí v tom pohybu trochu náznak nervozity. pomalu se otočí a vyjde. Jak je k ní zády pousměje se, ale hned se mu obličej zkřiví bolestí. Nečekal, že to bude tak bolet. Pomalu se docourá ke stonožce. Uvědomuje si, že nemá dost sily na to, na ní vylézt. Z lýtek mu tak vyjedou kosti, které se na konci zploští a vytáhnou ho nahoru. Postaví se na stonožku a kosti zase zmizí. Chvilku tam stojí a čeká, až Chikaku také dorazí. Tentokrát si sedne za ní.* Vadilo by ti, kdybych se tě držel. Asi se sám neudržím. *Poví. Pokud mu to povolí chytí jí kolem pasu. Nahmatá tak řetěz kolem jejího těla, ale momentálně ho neřeší. Pokud ne odsune se kousek a zapře se kolenama o stonožku. Rukama se pokusí nějak přidržovat, aby nespadl.* Svitek dej rovnou Raikage. *poví ještě. Pak tak nebo tak padne hlavou na její rameno a usne.*
Chikaku: *Překvapí ji, že je její ruka sevřena a na všem stejně zapracuje Aoda. Přeci jen moc dobře vidí, jak dopadl, ač není lékař. Už jen stav jeho rukou, natož Natai mu na začátku musel pomáhat vstát. Pak si uvědomí, že je z toho v rozpacích. Není nic, co by jí mohlo spadnout. Možná tak by spadla ona, ale to doufá, nehrozí. Svitek si zastrčí za Onikusari pod tričkem, aniž by se tak odhalovala. Onikusari jí svitek budou přidržovat na hrudi a neměl by se tak vůbec ztratit. "Musí ho to všechno bolet... Přesto.." nechápe to. "A co teprv doprovázet mne..." přetře si tvář. Horší je, že nemůže slovně protestovat a to jí dost omezuje možnosti. Co hůř, nevidí tam už nikoho dalšího. A tedy ani Boru Aodovi skrz jeho stav to rozhodnutí nevymlouvá a to je to lékař. Povzdechne si nad tím v mysli. I na venek je z toho tak trochu zkroušená. "Bude lepší to zřejmě nezdržovat.." zvažuje, zda si tedy zavolat svou stonožku, nebo nechat stonožku na něm. Potíž však je, moc dobře ví, jak vypadají jeho ruce. "Snad pro něj někdo dojde.." přimhouří oči, než začne s Kuchiyose no jutsu. Samozřejmě nevyužívá u toho slov, ta k tomu nejsou vůbec zapotřebí. Pouze si nakousne bříško prstu, složí pečetě a za myšlení na stonožku, plácne do země. Jen co tam je stonožka, ukáže na ni s pohledem upřeným na Aodu.*
Aoda Jaazu: *Boru jí tedy nechá být, přesto ale napíše svitek. Nezmiňuje se ani jedním slovem no tom, co dokáže Chikaku. Úplně vynechává její oční techniky. Aoda si přál, že se to nedostane mimo je, tam mu neodporuje. Přeci jen musí mít nějaké své důvody. Aoda mě dost překvapený. Chikaku mu po tolika setkání stiskne ruku.* Nic se nedostane mimo náš. Už jsem ti to slíbil jednou. *poví a zkřiví tvar do úšklebku. Měl to být pokus o úsměv, ale nakonec mě to z bolesti. Když ho ochotně Chikaku chytla, zabral v kolenou a zvedl se. Při tom pohybu mu v nich píchlo. "Tak to bude zase na operaci. Jednou nebudu moct chodit, už to vidím." Zaprotestuje. Přesto ale při tom pohybu mu jde o to, aby se Chikaku postavila. Jestli se jí něco kolem ní valí tak ji to sebe a podá.* Musíme jít. Věřím že jsi ještě otřesená, ale já potřebuju doktora a ty bezpečný průchod přes zemi Větru. Proto tě doprovodím na hranice ač chceš nebo nechceš. *poví, ale tentokrát s úsměvem. Jeho společníci už jsou pryč takže mohl povolit trochu svoji uzdu. Je uvolněnější, když je s Chikaku, než když je kolem někdo další. Nedovede si představit, jaké to je držet zbytek jeho ruky. Když stojí, tak ji po pár vteřinách pustí.* Půjdeme? *zeptá se nakonec.*
Chikaku: *Nenechá k sobě Borua přiblížit natolik, aby ji mohl ošetřovat. Krom rány od silného blesku Raiton: Gian, se nepovažuje za zraněnou. Dá mu rukou jasně na vědomí, že nestojí o to, aby narušoval její osobní prostor, když nemůže slovně. Rány, které by zřejmě schytala ona, schytali místo ní ovládnutá mrtvá těla dvou mužů a s tím i většinu vyčerpání chakry, ač to byla hlavně chakra od ní, vložená do jejich těl. Pokud jí však bude podán svitek, sice podezřívavě, ale převezme ho. Na hlasivky si bude msuet ještě nějaký čas počkat, než je přejde ochromení. Když se před ní dostaví Aoda, je ráda, že je živ, ač v mizerném stavu. Nicméně příli to na ní stejně není vidět. Diví se, že v sobě vůbec nachází dost sil k tomu, aby si před ní dřepnul, natož pak byl schopen vstávat. Vzpomene si však na to, že ti zde, byli svědky jejích očí a dalších schopností, které tají. Zvážní, načež si ukáže prvně na ně, pak své oči, a potom naznačí s dvěma prsty k sobě, kterými přejde v přímce před svými rty, zapnutí zipu. Pokus o vysvětlení, že jí jde o mlčení o tom. Pokud bude souhlas, uleví se jí a nakonec jeho ruku přijme, ač stále s jistým zaváháním. Určitě nepočítá s tím, že by mělo jít o pomoc při vstávání. Spíš o stvrzení toho všeho, možná i díky za pomoc. Takže jeho ruku následně pustí a sesbírá se ze země.*
Aoda Jaazu: *Nataiho nakonec pošle dověčných lovišt'. Boru se pokouší dát Aodu dohromady. Využívá většinu své zbylé chakry. Pomalu mu zprovozní šlachy. Zastaví mu krvácení na rukou, aby zamezil ztrátě většího množství krve. Když se postará o Aodu, vydá se podívat ještě na Chikaku. Sice není z jejich vesnice,ale dosti pomohla k úspěchu této mise. Zkontroluje její zranění a případná ošetří. Potom také vyndá svitek, do kterého napíše zprávu pro nynějšího Raikage, kde děkuje Chikaku za její pomoc při jejich misi. Vypíše tam zkráceně, co se událo a u čeho jim pomohla. Nakonec se podepíše jako Aoda Jaazu, velitel týmu. Aoda momentálně není ve stavu, kdy by mohl něco sepsat. ten bude rád, když bude moct ještě nekdy vůbec psát. Natai pomáhá Aodovi vstát. Ten se pomalu rozpohybuje v před. Podpírá se o Nataie a dojde s ním až k Chikaku. Ninjové, které předtím Boru ošetřil se zatím dostali z prvotního šoku a sedí opření o stěnu. Čekali, jak to celé dopadne. Teď také vstávají a jdou pomalu za ostatními. Aoda by natáhl k Chikaku ruku, ale ví jak má nerada cizí doteky. Také jeho ruce nejsou ve stavu, kdy by se jich chtěl někdo dotknou. Přinesou mu jeho Kubikiri a připevní na záda. Aoda si nakonec přidřepne k Chikaku a tu ruku jí podá. Buď ji přijme nebo ne.* Děkuju. Myslím, že Boru už zařídil, co bylo třeba. Doprovodím tě k hranicím, aby se ti nestalo něco dalšího. *poví. Vyšle ostatní, ať se vydají do vesnice, že dorazí brzo. Boru chvíli odporuje, ale Aoda ho odbije. Nakonec se tedy ostatní v klidu vrací do vesnice. Aoda přemýšlí, zda se nepodívat do jejich ábora, jesli tam něbude něco zajímavého, ale nakonec sena to vyprdne. Čeká, jak se rozhodne Chikaku.*
Npc: *Marui už k sobě táhne svoje nohy i ruce. Tělo se mu pomalu zaceluje. Už se připravuje na proti útok, když se kolem něj ze země vyrazí několik bodců, které ho propíchají na několika místech. Jeden z nich i osudně probodne jeho poslední srdce. Propne se v zádech a dostane ho křeč. Po pár vteřinách sjede po bodcích a na místě je mrtví.*
Chikaku: *Opět zalehne, než se pokusí postavit opět na nohy. Blesk jí zřejmě zavinil spálení nějaké části paměti a už si nikdy nevzpomene na loutkářství, ani věci s ním související. Výjimku tvoří Tenseiganské ovládání, protože to se tomu vyhlo. Stále jí tělem klidně probije proud v určitých okamžicích, které jsou nevypočitatelné a hlas je stále mimo její možnosti. S trochou námahy se postaví na nohy, i když se trošku zakymácí. Sargi je nepoužitelný, ale to ji nyní netrápí. Celé tělo ji bolí, každý sval. Spatří tělo Maruie, povšimne si dění. Zkusí namířit tam ruku, vytvořit kouli, kterou by tam vyslala, ale sotva začne s tím pohybem, projde jí tělem hodně bolestivá křeč od výboje. Nechá toho. Deaktivuje dokonce tenseigan, protože by jí nyní moc k užitku asi stejně nebyl. Zmoženě se zase usadí, když tak se rozhodne padnout zadkem na zem. Nějak neví zda by nebyla tahle chvíle ideální k opětovnému odchodu.*
Aoda Jaazu: *Aoda se míha kolem Maruie a nechává tělo střílet, jak může. Nakonec se s ním přiblíží na těsno a výbuch zasahne všechny. Výbuch plně zasáhl Sargiho, kterého držel. Jeho to odhodilo o několik metrů dál. Většinu výbuchu dostalo Sargiho tělo, které je nepoužitelné jako tělo Nemukiho. Aoda neměl svoji kostěnou obranu, ale měl aktivovány Hachimon, který ho z části ochránil a skončil po jeho dopadu. Sice to výbuch zbrzdilo, ale má dost ošklivě potrhané ruce. Zbytek těla mu bránil Sargi, kterého držel, ale má připálené oblečení na hrudi a na několika místech krvácí. Není to ale tolik vážné, oproti zbytku. Leží na zádech a kouká nad sebe. Opatrně zvedl ruce a prohlíží si je. Tím že má schopnost ovládat svoje kosti a jsou odolnější než normální, mu zůstali kosti na rukou v pořádku. Se zbytkem je to ale horší. Zadní strana dlani je úplně pryč. Tam je vidět na kost. O prstech nemluvě. Obě předloktí z vnější strany má potrhane a na několika místech také prosvítají kosti. Vnitřní strana je v relativním pořádku. Navíc zlomeniny kosti po použití Hachimonu na nohou a rukou a přetrhaných několik šlach u kolen. Kosti si opraví ale sám se pořádně nepohne. Přibíhají k němu Boru a Natai. Boru se u něj zastaví a pak pohledné na Maruie.* Doraz ho, já musím šetřit chakru má tohle zvíře. *poví a ukáže na Aodu. Hned se pustí do léčení, aby mu zahojil ruce. Snaží se o obnovu buněk, aby mu zranění zacelil. Na to ale chakry nemá dost.* Nohy. Potřebuju spravit kolena. *poví Aoda. Boru se tak přesune ke kolenům, dává mu je dohromady. Natai se zastaví kus od Maruie. Složí několik pečetí a v Maruiově okolí vystřelí několik kamenných bodců aby ho prospikovali a zničili jeho poslední srdce.*
Npc: *Jeho vlákna není tak lehké přeseknout přesto je ale odrazí zásahem svého meče. Marui začíná mít vztek. Zůstali mu jen dvě srdce a ten prcek je silnější než si myslel. Na pár vteřin útok od Aody utichne a pak po něm začnou lítat zase ty zelené koule. Neví kam dřív uhnout protože se pokaždé přiřítí odjinud. Sám už je v koncích s chakrou a hledá únikovou cestu. Tím že má ještě všude kolem sebe ohromně množství nití je pro něj zlé samo o sobě. Jedna zasáhne nitě v jeho blízkosti a tlaková vlna po výbuchu ho odhodí o několik metrů. Upálí mu to i ruku, kterou si zase přitáhne nitěmi z pahýlu, co mu zbyl. Než to ale stihl přiřítil se k němu Aoda s nesoucím tělem. Tohle bylo dost blízko na to, aby uhnul. Výbuch ho smetl stranou pryč. Mezi nimi byl tak dvoumetrový rozestup. Výbuch zasáhl jak jeho, tak musel zasáhnout i Aodu a tělo, které nesl. Sám leží na zemi s nohama a rukama každými někde jinde. Před výbuchem si obalil jedno srdce velkou dávkou nití a to mu zůstalo. Druhé srdce je na maděru. Ze zbytků jeho těla se vsouvají nitě, aby se zase mohl spojit a dává si dohromady i zranění z výbuchu. Celé to ale trvá dlouho a spoléhá na to, že Aoda je po výbuchu také mimo.*
Chikaku: *Celkem to na sobě začíná poznávat. Ač zatím to bylo poprvé co schytala opravdu takový zásah proudem. Dost ji proto potěšilo, když nakonec nepřítele složili. Ač vidět při pádu toho monstra mrtvé tělo na druhé straně, není zrovna extra fajn. Radši by viděla určitě něco jiného. Přesto, stěží zaznamená že někdo promluvil. Postřehne až poslední část a to, že Sargi je fuč. Zkusí promluvit, ale jaksi neovládá po ráně tím bleskem zrovna hlasivky. Nevyjde jí z úst nic. Trochu dost znervózní, je ve spěchu. "Sargi! Zab!" pozvedne během té myšlenky hlavu, aby viděla na cíl, na Maruie ze svého lehu na zemi. Zvedne se tedy do polosedu, pololehu. Nicméně soustředí nejen tu myšlenku, ale i svou vůli na cíl, kterým Marui je. Sargi, jak pojmenovala oživenou mrtvolu, začne okamžitě střílet ŌBU NO SHŌMEI. Tedy opět malé koule, podobné rasenganu, které však nejsou rasenganem a při styku s pevnou hmotou vybuchují, přičemž jdou ve sledu po pěti sekundách za sebou. Střílí dokud může či dokud nesplní úkol.*
Edit: *Natai si uleví, když ho Boru schladí vodou. Trochu to ulehčí jeho popáleninám. Má možnost si na chvilku orazit, zatím co jí pronásleduje svoji vodní technikou. Už ale oba vidí, že je po nich, když se na ně vrhne po zemi. Boru přidá více chakry, aby je hasil jak to jen půjde. Čekají naráz, když v tom zmizí. Boru zruší vodní techniku a poklekne. Potřebuje si taky odpočinout. Aoda odkopne Maruie a vyskočí k němu do vzduchu. Do vzduchu ho vykopává dál až nakonec ho pár kopanci doprovází k zemi. Naštve ho, že to nevyšlo tak, jak čekal. Vyrazí proti němu s nějakou zvláštní technikou. Nezbývá mu uskakovat před jeho údery. Proběhne kolem své Kubikiri a popadne jí. Jeho údery se snaží přesekávat, aby ho oslabil. Blíží se stále blíž, aby mu mohl zarazit Kubikiri do těla. Při jednom rychlém pohybu se mihne kolem Chikaku. Popadne Saigiho a míří kolem Chikaku k Maruiovi.* Dostaňte ho. Na mě nehleďte. *poví a zase zmizí u Maruie. Jelikož ho může Marui vidět jen jako mžitky, nemůže vidět, že nese něco tělo. Doufá, že Chikaku poslechne.*
Aoda Jaazu: *Natai si uleví, když ho Boru schladí vodou. Trochu to ulehčí jeho popáleninám. Má možnost si na chvilku orazit, zatím co jí pronásleduje svoji vodní technikou. Už ale oba vidí, že je po nich, když se na ně vrhne po zemi. Boru přidá více chakry, aby je hasil jak to jen půjde. Čekají naráz, když v tom zmizí. Boru zruší vodní techniku a poklekne. Potřebuje si taky odpočinout. Aoda odkopne Maruie a vyskočí k němu do vzduchu. Do vzduchu ho vykopává dál až nakonec ho pár kopanci doprovází k zemi. Naštve ho, že to nevyšlo tak, jak čekal. Vyrazí proti němu s nějakou zvláštní technikou. Nezbývá mu uskakovat před jeho údery. Proběhne kolem své Kubikiri a popadne jí. Jeho údery se snaží přesekávat, aby ho oslabil. Blíží se stále blíž, aby mu mohl zarazit Kubikiri do těla. Při jednom rychlém pohybu se mihne kolem Chikaku.* Střílej a nehledě na mě. *poví a zase zmizí u Maruie. Pokouší se ho nastavit tak, aby měla Chikaku možné ostatní lépe střílet.*
Npc: *blesková postava vyčkává o kus dál od Chikaku. Zasáhla ji a tak se připravuje na dorážku. Vyrazí k ní, když v tom sem vzpamatuje a vyšle proti ní velkou zelenou kouli. Ta ji zasáhne a odhodí zpět. Tam na ní už čeká Saigi. Vráží do něj na několika místech katanu. Při šestém bodnutí mu ji zepředu skrz sebe vytrhne. To ale používá další výbušné koule. Jedna nakonec zasáhne dost blízko na to, aby zničila její srdce. Ohnivá se musí teď vypořádat s jejich vodní technikou. Snaží se je zasáhnout a litá kolem nich, ale voda jí vždy pronásleduje. Dostane pár zásahu, ale není to dost na to, aby ji to zneškodnilo. Vrhne se kus před nimi k zemi a letí směrem k nim. Střílí jednu za druhou a kmitá sem a tam, aby se vyhnula vodě. Maruie překvapí, že na něj vytasí Hachimon. Nečekal by, že ho ovládá. Je mu divné, že ho nepoužil už dříve. To ale dostane zásah ze zadu. Odletí kus stranou. Vstává na nohy a už dostává zásah zespodu na bradu. Vyletí do vzduchu a Aoda ho popadne. Míří s ním hlavou dolů, aby ho rozrazil. Když ho pustí, objeví pod ním vodní postava, která zbrzdí Maruiův pád. Bohužel jí ale rozdrtil dopadem srdce a nakonec zůstala ležet bezvládně na zemi. Pomalu vstává a vzpamatovává se.* TOS posral hošku. Ty chcípneš. *stáhne nakonec k sobě poslední žijící potvoru, která mu zase vletí do těla. Z pusy, ze zad, ze všech míst, kde má klouby mu vyletí několik prvních vláken a zůstanou okolo něho jako ve tvaru hvězdy. Jiongu: Hidora. Vyrazí proti Aodovi a šlehá jimi po něm všude, kde je a bude.*
Chikaku: *Tomuhle blesku už se jí nevydaří úspěšně uhnout, který je vyslán při velkém přiblížení soupeře. Na jistou chvíli ji to víc než pořádně ochromí. Tenseigan v jejích očích je však stále aktivní. Problém Chikaku vězí i v tom, že má kolem svého těla stále Onikusari. A že řetězy vodí energii celkem snadno, mají tendenci ji i přitahovat, vázat ji k sobě. Sargi je však i nadále aktivní, ač Chikaku se válí v křeči způsobené bleskem, kdy čeká, až to přejde a bude moci podniknout protiopatření, jako třeba opět oddělit svou ruku od zbytku svého těla v zápěstí a vyslat ji pomocí nití přímo proti nepříteli, kterým jí je Raitonové monstrum s jedním ze srdcí uvnitř sebe. V ruce by tvořila během toho pronásledování monstra ŌBU. Koule podobné Rasenganu, tři a vyslala by je přímo proti němu z velké blízkosti. Zasadila by tím nitím podstatnou ránu, pokud by netrefila přímo srdce. Sargi nezaostává a cestou si loutka vezme k ruce jednu z puštěných zbraní někoho z mrtvých. Takto vybaven se žene proti monstru, které by měl propichovat, dokud by nezasáhl srdce. Když mu selže katana, pak přikládá ruce z nichž pálí své střely ŌBU NO SHŌMEI. Přeci jen oživená mrtvola je až do konce své použitelnosti zaměřena jen na úkol zničit to.*
Aoda Jaazu: *Natai skáče sem a tam. Má problémy se tě potvoře vyhýbat. Navíc je kolem takové vedro, že mu to nedělá dobře. Neovládá suiton, aby ji mohl zpomalit. Navíc kolem krouží jak obtížný hmyz a přes výbuchy sotva stíhá zaznamenat kde je. Kdyby nebyl stopař, byl by asi už mrtví. Jen díky sledování chakry, jí může uhýbat na poslední chvíli. To už k němu ale přiběhne Boru a složí pro pečetě.* Suiton: Suichū. *vytvoří vodní sloupec, kterým uhasí ohně kolem Nataie. Lehčí sprška dopadne i na něj, aby se trochu ochladil od toho žáru. V plné palbě se pak pustí do létací potvory. Směr vodního proudu může upravovat dle libosti, aby vždy sledoval její trasu a popřípadě ke bránil před dalším ohněm. Dlouhodobé využívání ale vyčerpává, a tak si musí pospíšit. Aodu zasáhne první vodní střela. Hodí s ním o několik metrů zpět. Kdyby neměl brnění, bylo by po něm. Dalším se proto už vyhýbá. Nakonec ho to ale přestane. Zabodne Kubikiri do země a začne hromadit chakru. Kolem něj se rozvíří písek. Obalí ho zelená aura, zrudne mu kůže a zbělají oči.* Shoumon - kai. *otevře čtvrtou bránu. Jeho atributy se čtyřikrát zvýší. Udělá několik kroků a díky své rychlosti to vypadá, jakoby zmizel. To se ale objeví za Maruiem a míří mu kopem na hlavu. Hned na to se před ním skrčí a míří mu kopem pod bradu.* Ura Renge. *pokusí se ho vykopnout a skočit za ním, aby ho obalil a praštil hlavou o zem.*
Npc: *blesková postava se řítí proti Chikaku. Posílá po ní jeden bleskový za druhým. Letícím střelám od Sargiho se vyhýbá nebo je odstřelují svým paprskem dříve, než k němu dorazí. Dostává se k Chikaku na deset metrů. Když se vždycky odvalí do strany, už Stilo do toho místa. Chikaku se válením dostává do pozice, kdy je mezi ní a její loutkou. Do zad ho zasáhne střela, která ho odhodí blíže k ní. Za letu k ní ještě používá blesk. Z takové blízkosti se bude blbě vyhýbat. Ohnivá podpaluje okolí kolem Nataie, aby mu bránila v postupu. Navíc může lítat takže se přemisťuje velmi rychle. Několik ohnivých kouli vypálí přímo proti němu. Marui si teď dává trochu oddych a nechává to na postavě se suiton zatím. Na je odolná střílí proti němu vodní střely.*
Chikaku: *Povšimne si toho, co se na ni řítí. Pustí proto vlákny své pravé ruky již mrtvé tělo a to v okamžik, kdy ho vrazí do cesty tvoru z vláken s jedním srdcem. Uvědomuje si, že od ní není zrovna dobrý tah, říct jim věci kolem tohohle, jenže pokud to mají přežít, stejně na to dojdou.* V každém z nich je jedno srdce! *Uhne blesku, který ji těsně mine.* On má v sobě nyní jen jedno! *Ukáže na nukenina, který je očividně klanu Doku, když se odvalí před dalším nárazem blesku při zemi o další kus dál. "Nebylo by od věci odtáhnout pak jeho tělo do Kumo... Jako výsledek dneška.." zamyslí se nad tím. "Pokud bude co odtáhnout." povzdechne si. Uvědomí si, že ten co je proti ní, je s Raitonovou podstatou a tedy je rychlým. Navíc neustálé odvalování se před dopady Raiton: Gian, ji vyčerpává fyzicky.* Sargi, nový úkol! Podej si toho zmetka co na mne útočí! *Přikáže mrtvole ve své moci a ta se rozběhne jen o kus blíž. Zkrátí svou vzdálenost od Chikaku, když byl stále u Borua, na polovinu. Tam začne tvořit víc zářivých střel, které však neodstřeluje. Místo toho jich vytvoří mnoho a ty se ve vzduchu rozestaví do kruhu, kolem něj, ale jako před ním, nikoliv vodorovně. ŌKU NO SHŌMEI. Bude je střílet vpostupu za sebou po nepříteli Chikaku, dokud nebude přílišné riziko, že zasáhne Chikaku. Pak by se odmlčel. I takto mají střely jasný dopad, jako při předchozích střelách, které vybuchují při styku s čímkoliv pevným.*
Edit: Natai se vyhýbá ohnivým koulým.
Aoda Jaazu: *Natai využije té chvíle, kdy je Sochi spoutaný a přidá, aby se nestihl uvolnit. Pronikne mu prudka hrudníkem a probodne srdce. Katanu z něj pak vytrhne a zruší techniku. Chvilku si oddychne, když na něj ale zaútočí tmavá postava s maskou, která vylezla z Maruie a střílí po něm větrné koule, které zanechávají na místě zásahu větší otvory. Jedna taková ho dostat, tak se z toho blbě vzpamatovává. Nepomáhá proti tomu ani dotonová stěna. Tou projde jako horký nůž máslem. Musí se jim tedy vyhýbat a hledat vhodnou chvíli, aby na něj mohl zaútočit a zneškodnit ho. Pochopil, že každá z nich bude mít jedno srdce. Ale kdo ví kde, jestli s nimi mají volnou manipulaci. Aoda se vyhne vodní střele. Popadne zase Kubikiri a snaží se postavu rozsekat. V cestě mu ale stojí Marui, který se vždy objeví tam, kde Aoda chce zaútočit a brání mu tak v zásahu. Sám se jen stěží vyhnul některým ranám. "To zase budu muset použít Hachimon?" Stěžuje si. Nerad se na něj spoléhá. Nedělá mu to dobře. Pokaždé skončí v nemocnici. Jen díky ovládání kosti ještě nemá úplně dolámané nohy. *
Npc: *Sochi vidí ve vzduchu také Nataie. Chce složit další pečetě, když v tom ho znehybní vlákna od Chikaku. Nemá možnost se tak hýbat a Natai do něj prudce zarazí svoji katanu. Probodne mu tak srdce a visí v jejich nitích bezvládně a bez života. Marui se brání proti úderům Aody, ale přesto je cítí. Je mu divné, že i přes jeho zpevnění mu dokáže způsobit bolest. Periferně zahlédne, že už zůstal sám. rozhodne se pro to pro jiný postup. Sehne se před Aodovím úderem a pokusí se ho odkopnout zpět. Sám pak uskočí o několik metrů zpět. Lehce se předkloní a ze zad mu vyletí čtyři postavy s maskou. Jedna pada hned k zemi. Její srdce teď pohání Maruie. Samy příšery teď začínají útočit. Ohnivá se vrhne na Nataie, blesková na Chikaku a suitonová zůstane u Maruie a pomáhá mu s Aodou. Všechny používají techniky úrovně B.*
Chikaku: Předešlé nabití ruky proudem mělo být Raiton: Hiraishin. Ale stále stejná hlavní technika, kdy vyslala blesk skrz zemi přímo do cíle zpod něj. (Oprava chybného názvu) // *Moc jiných možností, než nyní odhalit větší rozsah svých schopností, jí moc nezbývá. Všimne si pohybu vzduchu, který k ní míří, i když to má těsné, předkloní se blíž k zemi a díky shunshinu se rychleji přesune o kus blíž k Sochimu po zemi, čímž ji horem mine větrná technika od něj. Potom učiní rozhodnutí využít svých klanových schopností. Využije nití uvnitř svého těla. Jedná se nyní o techniku Jiongu: Ropu. Jenže toho využije jen u jedné ruky, aby tak měla možnost využití té volné k čemukoliv jinému dle podmínek co nastanou. Z její pravé ruky tak vyrazí z pospojovaných nití silná, pevná vlákna, až lana, která mohou Sochiho svázat a uvěznit či klidně i rozdrtit. Pokud se jí zadaří ho jimi chytit a že to je její momentální cíl. Chytit, znehybnit, případně rovnou rozdrtit, když k tomu nastane vhodná příležitost. Vlákna jsou tak silná a pevná, že i katana má problém s jejich přeseknutím. NEMUKI je postupně vtahován do země. Žádnou vhodnou a účinnou obranu proti tomu tahle loutka už nemá, když má k dispozici jen jednu ruku a od trupu dolů jí tělo shází.*
Aoda Jaazu: *Natai zahledne, co udělá chikaku. Složí pečeť a odvolá psy, aby je nezasáhl proud. Sám se musí uhnout dvěma vlnám větrné čepele. Potřebují se zbavit Sochiho, aby mohli pomoct Aodovi. Ten by nemusel mít s Maruiem problém, ale jestli má více srdci, nebude to sranda. Složí pečeť a pod ním se zvedne vlna zeminy. Vyzdvihne ho do vzduchu a míří s ním na Sochiho. Připraví si katanu, aby ho mohl sejmout, ještě než dopadne zase na zem. Aodu odráží holejma rukama. Začíná ho to dopalovat. Když od něj uskočí, zabodne Kubikiri do země a vyběhne proti němu. Zpevní si kostmi více pěsti a nechá na kloubech vyrůst malé, špičaté výrůstky. Mlátí před sebe, aby odrazil kamene střely, které proti němu letí. Dobýhá k Maruiovi a mlátí do něj svými pěstmi. Jeho kostí jsou pevnější než Maruiův doton, a tak může i přes zpevněnou kůži cítit bolest, ač mu to větší zranění nezpůsobí.*
Npc: *Když Sochi zahlédl psy, jak se k němu blíží složil pečetě a roztočil se. Vytvořil techniku Fuuton: Kamikaze. Vyhodili ho to trochu vzhůru což mu, aniž by tušil, pomohlo uniknout před technikou. Ve vzduchu se několikrát ožene rukou a pošle na Nataie a Chikaku dvě větrné čepele.* Fuuton: Juha shou. *Marui se začne smát.* Tolik, že nemáš šanci mě porazit. *zakřičí na něj. Vyběhne mu naproti a zpevní si své ruce dotonem. Odráží rukama jeho údery Kubikiri. Má výhodu toho, že dokud je u něj Aoda. Nemuki po něm nestřílí. Několika úderům uhne a poskladá pečetě. Okolo Nemukiho se začne vířit země a vtahovat ho pod zem. I tak ho už začíná štvát. Doton: Arijigoku. Pak složí další pečeť a uskočí o kus zpět. Položí ruce na zem a proti Aodovi začnou vyletavat kamenné střely. Doton: Tobi Tsubute*
Chikaku: *Vidí svůj úspěch, kdy se jí povedlo cíl opravdu zpomalit. Povšimne si dění, které je dále. Je už dost blízko. Pár metrů od bojujících. Zastaví se a rychle začne skládat ruční pečetě na ​Raiton: Denpō Sekka. Díky talentu na Ninjutsu jí to jde rychleji, než někomu bez talentu na něj. Nabije si ruku Raiton: Shibari a poté už jen praští rukou proti zemi. Pohled má přitom upřený na SOCHIHO. Přímo z pod něj ze země, by do něj měl zasáhnout výboj blesku. Na to se nedá připravit, pokud dotyčný nezná tu techniku a tedy nezná ruční pečetě a nesleduje během jejich skládání uživatele. Pak díky tomu že se na něj soustředí, může očekávat co přijde hned v následujícím okamžiku. Jenže Chikaku by neměla být v pozornosti Sochiho, který by se měl soustředit hlavně na soupeře u sebe, kterým je Natai. "Aspoň zredukovat a bude pak lepší soustředit se na toho, který vydrží nejdéle.. " pomyslí si. Je si vědoma toho, že Marui může mít až pět srdcí dohromady. Kdy čtyři jsou náhradní. Tedy nyní by měl mít maximálně čtyři srdce a to znamená ještě párkrát potřebu ho sundat. Pokud tedy Aoda nebo někdo z jeho kumpánů, neodhalí místa, kde jsou srdce ukrytá ta náhradní a nezasáhnou je v jeden společný okamžik. Nevýhodou však je, že člen Doku, může umístění srdcí přesouvat dle potřeby a dokonce je i obranně obalit nitěmi, které vydrží hodně. NEMUKI střílí proti Maruovi, když má jistotu, že netrefí Aodu, jinak je z jeho strany ticho.*
Aoda Jaazu: *Natai uhýbá před jeho údery. Dlouho používal lidské mrtvoly jako své loutky a nemůže mít hodně chakry. Udělá několik skoků zpět a skládá pečeť. Kousne se do prstu a udeří do země.* Kuchiyose no jutsu. *v oblaku dýmu se objeví sedmice ninja psů. Ti okamžitě vyrazí do všech stran a obkličují ho. Pak se k němu začnou stahovat a uhýbat mu před jeho útoky. Postupně se mu chtějí zakousnout do končetin a znehybnit ho. Aoda se pomalu zvedá. Kubikiri má opět vejpůl. Výbuch jí rozlomil. Jeho ochránila jeho obrana. Sekne s ní Maruiovi do břicha, aby ji obnovil jeho krvi. Vrátí si ji zpět na záda a otočí se. Vidí jak bojuje Natai. Vydá se mu na pomoct. Vzpomene si na to, co se stalo na jedné z jeho misí, když uviděl díry po nitkach v těle nukenina, kterého porazila Chikaku. Taky na to, že nemá srdce. Nějak si to skládá dohromady. V tom zaslechne za sebou hlas a dojde mu to, nad čím přemýšlel. Ze země u něj vyjedou bodce, které se mu rozlomí v úrovni břicha o tělo a zanechají mu šrámy na kůži. Otočí se a šekem Kubikiri je rozbije úplně.* Jako vážně? Kolik jich máš? *zeptá se ho na počet srdcí. Už je mu jasné, na co ho Chikaku vzala. Vyběhne proti němu a máchá Kubikiri. Nezbyde mu, než mu zničit všechna srdce co má. Díru v těle si Marui zacelil svými nitěmi.*
Npc: *Sochi zasáhne svými blesky klony. Vytvoří si na rukou klepeta z chakry a vody a posílí jí chakrou, aby je naostril. Pak se s nimi pustí do Nataie. Teď mu neskočí na žádnou skulinku. Míří mu na životně důležité orgány a místa na těle. Marui se dostane do genjutsu Chikaku. Nestihne se z něj dostat ale a Aoda ho nabodne svými kostmi. Probodne mu jimi i srdce. Vyleze z genjutsu a podívá se na Aodu.* Ty hajzle. *Stihne ještě říct než padne zády k zemi bez dechu. Leží tam přibližně 5 minut. Pak mu zničené srdce nahradí srdce jiné. Pomalu vstane.* Vzal si mi srdce. *poví složí pečeť a u Aody ze země vystřelí čtyři bodce, aby ji probodli.*
Chikaku: *Blíží se ke zbývajícímu bojišti, zatímco NEMUKI přestal střílet, jakmile byl v dráze Aoda. Přeci jen, momentálně by trefil to co má chránit. A SARGI dohlíží na bezpečí Borua, když ostatní vyráží pryč. je nucen hlídat Borua i je a tedy se je nucen zaměřit na víc míst naráz. Určitě bude dost chybovat. Stoupne si tedy tak, aby měl Borua i ty co vyběhli pryč, před sebou. Aby viděl na všechny a mohl v případě nutnosti zakročit. CHIKAKU využije jakékoliv chvíle, kdy vidí soupeřovu tvář a případně on ustrne na té její, co se týká nepřítele, který má v držení Aodu. Tehdy použije genjutsu, které nevyžaduje žádné ruční pečetě. Neko no Kougeki, genjutsu vysílající oběť do reality, kdy by proti němu mělo jít plno kočkovitých šelem a způsobovat mu reálná zranění. Od silného kousance do nohy i po škrábance. A půjdou i po jeho zádech s velkou vervou. Vždyť ta má nechráněná. Určitě se neobává, že kdyby pohlédl jejím směrem, mine její tvář. Přeci jen její oči z nich nyní září, až až. Nedává si však pozor na nic dalšího, co by se mohlo vynořit z prostoru, který není přímo před ní.*
Aoda Jaazu: *Natai uhýbá před jeho blesky. Není to sranda. Blesky mu jsou hned v patách. Za běhu chytí pečeť a vystřelí za sebe několik kage bunshinu, kteří ho brání před blesky. Sám pak vyrazí zpět na Sochiho. Aoda nechává výbušné koule od Nataie létat na Maruie, když pak běží k němu chce mu uhnout, ale ten ho popadne a strhne do trajektorie koule. Aoda si dá Kubikiri na záda, aby stlumil ráz a ještě si aktivuje Hone no Yoroi. Střela ho zasáhne a vymrští směrem k Maruiovi. Těsně před ním si z hrudi nechá vyrazit několik kosti, aby se na něj nabodnul. Boru si dojde i k mrtvole ninji, kterého zabili loutky Sochiho. Uloží i jeho čelenku. Rozhodne se uložit i zbyla těla, která najde po jejich lidech, aby je mohli pohřbít. Ostatní zatím běží k Nataiovi a Aodovi, aby jim popřípadě pomohli.*
Npc: *Sochi zahlédne skulinu a skočí po něm. Míří mu na hruď. V tom mu ale Natai zmizí. Rozhlíží se kolem. Ani Datai ho nemůže zaznamenat. Co ale zaznamená je, když mu z hrudi vyleze hrot katany. Převalí se na bok i s katanou v hrudi. Sochi se otočí. Zahlédne ho, jak sejmul Dataie. Vyrazí vpřed a za běhu skládá pečetě.* Raiton: Raigeki. *Vyšle z ruky několik blesku, které pronásledují Nataie. Kam se hne, jdou i oni. Běží za ním, aby vzdálenost nebyla tak velká. Maruie překvapí, že mu Aoda silou odporuje. Chce zabrat víc, když do něj vletí jeho střely. Uskočí s nimi o několik metrů dál. Koukne se na pět děr, v jeho břichu. Usměje se a koukne na Aodu.* Pěkný pokus. *z děr se vysunou nitě, které vytlačí jeho střely z těla. Stojí deset metrů od Aody. Chce vyrazit vpřed, když se k němu přiřítí koule od Nemukiho. Z pusy vystřelí proud nití, které se střetnou s koulí a vybuchne pár metrů od něj. Uskočit z dosahu výbuchu. Vzdálenost se muži nimi t výši ještě a o pět vteřin později letí další koule. Postaví jí do cesty hliněnou zeď po složení pečetí. Oběhne výbuch a blíží se k Aodovi. Když je kus od něj přilétá další koule. Vystřelí ruce na nitích, aby popadl Aodu a postavil ho do střely.*
Chikaku: P.S. dodatek -> Nemukimu zbývá jen jedna ruka, takže si postavení svého torza zařídil jednou rukou a střílel následně jen tou. Nemohl tak činit prudké pohyby, aby se nepřekotil.
Chikaku: *NEMUKI udělal zcela stejnou výbušnou kouli, jako tvořil doposud při ostřelování. Nicméně ani, zrušil svou užitečnost, skoro. Oboum tělům to z té blízkosti s výbuchem odpálilo břicho a zmizela tím i páteř v oblasti břicha. Část těla nad břichem a nohy, ty zůstali neporušené. Takže ano, mají rozpůlená těla, oba dva ovšem a s tím, že jim chybí kompletně část těla pod hrudníkem a od nohou k hrudníku. Skončila rozmašírovaná na cucky a hezky do nejbližšího okolí, pokud to nesežrala síla té exploze. U Nemukiho však zůstává i nadále aktivita. Nemůže sice už chodit, ale to tělo nežije a není na tom závislé. Pomocí rukou se vyzvedne, aby seděl otevřeným hrudníkem k zemi a viděl tak před sebe. Následně už ho čeká jen střílet do dálky další střely co vybuchují a mají stejnou výbušnost, jako ta co skončila mezi ním i strážným, proti těm co dotírají na Aodu. SARGI neměl prostor k tomu něco stihnout vůbec provést, jelikož už bylo po všem a jen kolem prolétl odhozený shinobi. CHIKAKU zůstává u Borua.* Sargi, změna, hlídej okolí, aby se tady téhle skupince nic nestalo. *RUkou obkrouží lidi poblíž Borua.* Já se do toho nepočítám. *Na to zamíří pomalu blíž k bojišti, kde je Aoda. Pozoruje situaci a zvažuje, čím by přispěla.*
Aoda Jaazu: *Shinoby si je přehazují pěstmi sem a tam. Nevšimnou si, že si vytáhli výbušné lístky a odpálili se u nich. Výbuch je odhodí nazpět o několik metrů. Jednoho to hodí kolem Borua a vrátí do stěny z dotonu, kterou proletí. Oba měli naštěstí bleskové brnění a tak se jim nestalo nic vážného až na šok a pískání v uších. Zruší techniku a chvíli malátně sedí na zemi. Boru končí s léčením. Víc s ním už v téhle podmínkách neudělá. Nechá ho ležet tam kde je a jde se podívat na oba dva. Pak vezme svitek a zapečetí do něj čelenky mrtvich shinoby, kteří byli použití jako loutky proti nim. Natai se stáhne stranou s oběma nepřáteli a vyhýbá se Sochaiovi, který na něj útočí. V jednu chvíli to vypadá, že dostane zasah. Nechá volnou skulinu, aby po ní Sochi skočil ale protočí se kolem něj a použije Meisai mochite. Zneviditelní se a zakryje svou chakru. Rychle se obloukem dostane za Dataie a míří mu katanou přímo do středu zad. Jeho se chce zbavit nejdřív protože se Sochim nebude mít problém. Má trochu nemonotorní pohyby. Aoda se zastaví před Maruiem ve vzdálenosti natažené Kubikiri a jejich rukou. Když mu s ní škubne ani to s ním nehne. Sevře jí a posilní si kosti v rukou.* Nemyslím si strejdo. *pronese. Ruku kterou má u pasu má roztaženou prsty mířícími na něj.* Teshin sendan. *pronese taky a z konců prstů mu vystřelí pět kostěných střel. Pak cukne s Kubikiri a uskočí o pár metrů zpět.*
Npc: *Sochi jich má už plné zuby, když už nic jiného tak aspoň zkusí poslední možnost. Zatím co si je ti dva přehazují sem a tam protože nestíhají jejich rychlost, vytáhnou oba několik výbušných lístků a tak aby je neviděli shinoby ze Suny je odpálí jak se dostanou do jejich blízkosti. Strážný nemá šanci se dostat k Aodovi. Brání mu Nemuki, který sice hoří ale dál útočí pomocí světelných kouli. Když ho znovu nabodl na svůj ohnivý meč, Nemuki odpálí velkou kouli v jejich meziprostoru. Nemukiho výbuch musí také rozpůlit, stejně tak jako strážný odletí o několik metrů zpět s otevřeným hrudníkem. Maruie překvapí výbuch a tak se otočí ve chvíli, kdy se k němu řítí Aoda s Kubikiri. Když seká, složí pečeť a nechá si ztvrdnout ruku pomocí Doton: Domu. Čepel se zastaví o jeho dlaň a Marui ji pevně chytne. Pak jen škubne rukou do strany, aby ji Aodovi vyrval z ruky a odhodil pryč. Na Sochiho s Dataiem zbývá Natai. Oba jsou silnější než on a tak si dost věří. Vezmou si ho stranou aby nepřekáželi Maruiovi a pustí se do něj. Sochi si obalí dlaně chakrou, která je vtu chvíli ostrá jako skalpel a vrhne se na Nataie. Datai sleduje situaci a připravuje se zasáhnou.* Nemáš šanci proti mě hochu. Měl si umřít už předtím. *poví Marui k Aodovi.*
Chikaku: Sargi! *Obhlíží situaci.* Pomož jim střelbou! *Ukáže na místo určení, když loutku vysílá vpřed k partě co se stále s něčím pere nedaleko od Borua. Soustředí na to svou vůli a ví kdo je pro tenhle střet spojencem a kdo nepřítelem. Tak loutka zaútočí pouze na nepřátele. Začne v intervalech pěti sekund tvořit střelu za střelou z ŌBU NO SHŌMEI. Stejné střely, jako střílí i Nemuki. Nemuki zatím rukou, kterou drží katanu, zablokuje katanu nepřítele. Nějak ho netrápí, pokud snad začne hořet. A využije každé příležitosti i přiblížení nepřítele, aby po něm vystřelil. Pět sekund je jak nic. Katanou se však nebrání naplno. V okamžik, kdy by zásah byl vhodný a uvěznil zbraň v něm, čímž by dostal on možnost cíl chytit, zabránit mu zdrhnout, by to nechal dojít k zásahu a následnému sledu činností, které by mu dali prostor vytvořit kouli a odpálit klidně i sebe spolu s nepřítelem.*
Aoda Jaazu: *Aoda minul už svoje lidi, co soupeří s nepřáteli a blíží se k Maruiovi. Do cesty se jim ale blíží jeho strážný. Najednou se kolem Aody přiřítí světelná koule, která zasáhne zeď, kterou jí do cesty postavil strážný. Znova se vrhá po Aodovi ale do cesty mu skáče Nemuki a brání mu v útoku na něj. Tak ho jen Aoda s Nataiem oběhnou a pokračují dál za Maruiem. Aoda si aktivuje Hone no Yoroi, pro případ nouze. Blíží se k němu.* Postaráš se o ty dva vid? *Oznámí spíš Nataiovi. Ten přikývne. Aoda tak hned bez varování útočí na Maruie z výskoku s Kubikiri. U zdi se zatím potýká Boru s léčením a přeživší se zbylými nepřáteli. Zasadili jim už pár ran, ale pořád to s nimi ani nebylo. Pokoušejí se je dostat nyní různými technikami samostatně nebo kombinacemi. Nakonec ale použijí Raiton no Yoroi na úrovni S. I když jsou odolní, pokouší se je mezi sebou přehazovat a zničit je pomocí technik použitelných pro bleskové brnění. Ninja na genjutsu už není v tak kritickém stavu. Boru spotřeboval svou uloženou chakru z pečetě Infuin a léčí ho pomocí svýho množství chakry.*
Oprava reakce: *Sochi se musí soustředit už jen na dvě těla. O další dva přišel, když skončili v plamenech. Útočí na své protivníky a jejich klony. Nemůžou používat jutsu, ale zase jsou odolní vůči některým zraněním. Maruiuv strážce se jen tak tak vyhnul Aodovo zbrani, když se k němu od Nemukiho dostane světelná střela. Složí rychlou pečeť a postaví před sebe stěnu z dotonu. Ta ale exploduje a strážce to odhodí k několik metrů zpět. Dalším střelám se vyhýbá, zatímco se blíží k Aodovi. Když chce po něm skočit do cesty mu vleze Nemuki a brání ho. Nemá na něj čas. Použije Katon tenrou kaken a na ruce se mu objeví ohniví meč. Sekne po Nemukim aby se ho zbavil a mohl se vrhnout na Aodu stále s ohnivým mečem v ruce. Marui už má hotovo. Zbavil se všech, které nepotřebuje.* Je čas zmizet kluci. Na chvíli se o ně postará. *poví Marui a otočí se. S Dataiem a Sochim pomalu odchází.*
Npc: *Sochi se musí soustředit už jen na dvě těla. O další dva přišel, když skončili v plamenech. Útočí na své protivníky a jejich klony. Nemůžou používat jutsu, ale zase jsou odolní vůči některým zraněním. Maruiuv strážce se jen tak tak vyhnul Aodovo zbrani, když se k němu dostal Nemuki a brání mu se dostat blíž k Aodovi. Nemá na něj čas. Použije Katon tenrou kaken a na ruce se mu objeví ohniví meč. Sekne po Nemukim aby se ho zbavil a mohl se vrhnout na Aodu stále s ohnivým mečem v ruce. Marui už má hotovo. Zbavil se všech, které nepotřebuje.* Je čas zmizet kluci. Na chvíli se o ně postará. *poví Marui a otočí se. S Dataiem a Sochim pomalu odchází.*
Chikaku: *Stěží zaregistruje onen souhlas s tím na co se ptala. Chvilku po tom už má její oživený Numeki boj za sebou. Otočí se k němu, přejde před něj a vytáhne z něj tu katanu. Předá mu ji do druhé ruky. Zaváhá nad tím, zda si podmanit i tělo téhle mrtvoly, nebo ne. Přeci jen by nejradši už deaktivovala Tenseigan, čím méně osob o tom ví, tím lépe. Jenže je zde to, že vědí-li to tihle tři, obhlédne situaci a pohledem vyhledá speciálně Borua, Nataie a Aodu, pak se to stejně dostane dál, pokud to v tajnosti nebudou držet. A pokud to v tajnosti držet opravdu budou, pak stejně tak mohou zajistit mlčení i dalších co tam nyní jsou. Povzdechne si a rozhodne se, že je tohle daleko menším problémem už, než ukázat toho ještě víc, když by byla nucena v rámci vlastní obrany použít něco dalšího, kvůli tomu, že se zbavila ochrany mrtvých těl. Dřepne si proto k mrtvému a provede s ním totéž, co s Nemukim. Samozřejmě si ho za krkavici přitáhne blíž a do sedu, aby tak nikdo před ní neviděl přesně, co provádí. Když je stabilizovaný, pustí ho a opět vytvoří maličký orb, který vloží skrz hruď do těla muže.* Jdeme! *Přikáže a vyráží k Boruovi, který zrovna léčí jednoho jejich zraněného.* Jsi Nemuki! *Koukne po těle Nemukiho.* Nemuki, máš za úkol chránit Aodu! Ne jen tělem či zbraněmi! *Přikáže tělu a přebere si od něj jednu z katan, soustředí na to svou vůli a její chakra v něm nemá důvod neposlechnout. Tělo Nemukiho zamíří za partou, které je součástí Aoda. Žene se co nejrychleji může a samozřejmě si povšimne útočícího muže na svůj cíl ochrany. Soustředí se proto chakra v dlani na ŌBU NO SHŌMEI. Je to technika dostupná jen loutkám a mrtvým, kteří jsou oživeni Tenseiganem. Malá koule, podobná Rasenganu je pohybem jeho ruky vyslána proti útočníkovi, aby to trošku obletěla a nezasáhla tak Aodu. Přeci jen nějakou dobu se Numeki hnal jiným směrem, než sem byl vyslán. Není tak přímo za zády Aody. Ta koule podobná Rasenganu způsobí při kontaktu s jakýmkoliv pevným povrchem, výbuch. Taková malá bomba. Každých pět sekund může pálit zas a znovu proti těm, kteří zrovna útočí na Aodu. V druhé ruce má katanu, kterou se případně může ohnat po čemkoliv pevném co by bylo po něm samém hozeno, než dorazí dost blízko k Aodovi. Zůstane asi metr vzdálen a připraven skočit do smrtící rány, pokud by nebylo výhodnější a vhodnější odrazit ji či odradit, vyrušit útočníka výbušnou koulí. Mezitím Chikaku předává sebranou katanu, oživenému bratru Numekiho. Jeho tělo ji převezme.* Ty budeš třebas Sargi a ty a já chráníme toho léčitele i jeho pacienta, ty dva před námi. *Ukáže na ně, sotva se tam u Borua ocitají.*
Aoda Jaazu: *Aoda zvedne ruku do strany se zvednutým palcem na souhlas, o čem se zmiňovala Chikaku. Boruovi se to moc nelíbí. Aby ho hlídala holka, kterou ani nezná. Zatím co se její loutka pere se svým bratrem, vyrazí na pomocí svým. Ti jsou zaskočeni nepřáteli, kteří se nechytili do genjutsu a prostě ho odignorovali. Týpek přes genjutsu tak byl zasažen katanou, a padá k zemi. Jeho společník ma proti sobě dva nepřátele. Vytasí katanu a začne se bránit jejich útokům. Přesto ho začínají převahovat. Jeho bylo vždy ninjutsu a k tělesným bojům se moc nedostal. Ne dlouho poté dostane také kritický zásah, po kterém spadne ze zdi. Oba dole se stihli Shurikenum vyhnout. Složí pečeť a použijí kagebunshin. Oba si vytvoří svůj klon a vyrovnají počty. V tu chvili tam dobíhá Boru. Vyskočí a zamíří dlaněmi na ty, co seskočili ze zdi.* Katon tenrou. *umístí na ně červenou pečeť, která začne pálit ve chvíli, kdy začnou používat chakru. Jelikož je chakra ale ovladá, začnou hořet okamžitě. Tím se stav sníží a Boru se může pustit do léčení těch dvou. Ten co byl zasažen jako druhý byl mrtví ještě dřív, než dopadl na zem. Katanou mu přesekli míchu a rozpůlili ledvinu. Sedl si tak u prvně zasaženého. Má silně přeseknutý hrudník. Začne ho okamžitě léčit. Aoda se podívá na to, jak to tam vypadá. Dostali to pod kontrolu ale i tak ho to štve. Štve ho, že mu zabili člověka. Také ho štve, že mu Chikaku lhala. Bere to od ní jako podraz. Mají už něco za sebou a před pár hodinami skočil kvůli ní do rány. Co ale ví, že ty oči už zná. Setkal se s nimi kdysi dávno. To ještě žil dotyčný, který je měl. Ale neviděl jejich sílu pořádně. Vždyť tehdy byli pomalu ještě děti. Byl tak zamýšlený, že si málem nevšiml nepřítele, který se proti nim vrhnul. Sáhl si rychle na záda a udělal oblouk s Kubikiri, aby ho zasáhl.*
NPC: *zbývá jim pár metrů, když je zastaví stěna. Objeví se na ní nepřítel a uvrhne je do genjutsu. Oslní je silné světlo. Nebo si to protivník aspoň myslel. Všichni jsou to těla rozpohybovaná Sochim. Do genjutsu je není možné dostat a tak pokračují. Technika, která je na ně následně vrhnuta je netrápí. Sochimu pomalu dochází chakra. Přestal se soustředit na dvě těla, která zase padla k zemi. Čtyři pokračují. Dva oběhnou zeď z každé strany a dva vyskočí na zeď za nepřáteli. Stále s tasenou katanou, aby je dostali. Marui kývne na svého strážného. Ten vyběhne vpřed proti Aodovi a jeho kumpánovi. Ti co obíhají zídku se pokusí zaskočit ty dva, co zůstali na zemi a hodí po nich z každé strany Fuuma Shuriken. Zatímco ninja bojuje se svým bratrem. Je vzteklý, že ho takto využili. Snaží se dostat k Chikaku, ale tu stále brání Nemuki. Když ji vyrazí po hrudi znova zastaví se až o bratrovu katanu. Pokusil se ho odkopnout stranou, ale ten se k němu vrátil v čas, aby ji zachránil. Tak se bratři nabodli zároveň. Nemukiho bratr se podívá dolu na katanu, kterou Nemuki drží a která mu trčí z břicha. Podívá se na bratra, který má jeho katanu v hrudi.* Nemuki. Mrzí mě, že jsme se sem dostali. Slíbil jsem, že se o teb... *Nemuki dostal rozkaz zabít ho. Trhnutí katanou umlčelo jeho bratra, který se na zad svalí a během chvíle vykrvácí. Nemukimu zůstala v hrudi bratrova katana.*
Chikaku: *"Že by?.." ušklíbne se v polovičatém pousmání nad situací, když se zdá, že její vyjýmečnost zachovají jen mezi sebou.* Nemui, zab ho! *Poví oživenému tělu jménem, které k němu očividně patří. Soustředí se na něj a tak na to její chakra, ovládající to tělo, zareaguje. Nemuki tasí rychle svou vlastní katanu a tou zablokuje tu svého bratre, načež se s ním pouští do výměny útoku, blokování a obrany se svou katanou. Jde mu naprosto bez jakéhokoliv zdráhání po životě. Po pár těch výměnách však nedbá toho zda sám bude zasažen, jemu to nic neučiní a nepocítí to. V tom těle už dávno není přítomna žádná část vědomí původního majitele těla. Jde jen do útoku. Zásahy na životně důležitá místa, pokus o useknutí hlavy, probodnutí srdce skrz na skrz a nepohrdne ani vyvržením střev nějakým tím seknutím.* Mám vám tu léčiteli dělat jištění, nebo?.. *Nadále stojí víceméně zády k dění vzadu a čelem k místu, kde je Boru s Aodou.*
Aoda Jaazu: *rychle poznají, že to je banda necvičenych hovad, které musel Marui jen někde posbírat. Sice jsou silní, ale nejsou sehraní. Bezhlavě útočí, aniž by si něco připravili. Ten, co předtím vytvořil bahenní propast teď složí pečetě a udeří rukama do země. Před nimi se vytvoří kamenná stěna. Ten s genjutsu si na ni vyskočí a složí pečeť.* Raigen Raikouchuu. *použije genjutsu, aby je oslepil. Čtvrtý, který se ještě neukázal skočí k němu a poskládá pečeť.* Fuuton: Sunaarashi no Jutsu. *vytvoří tak písečný vír, který se začne motat kolem nich. Na to složí delší pečeť a pošle ohnivou kouli do víru, který se tak ještě zapálí. Natai stojí u Borua s Aodou. Vidí, co Chikaku provedla s mrtvolou. Také, co se jí stalo s očima. Hlavně cítí změnu v její chakře. Nechává to ale být. Aoda jí důvěřuje, nemá tedy důvod jí nedůvěřovat.* Chikaku, ten je tvůj. Budu tady, kdyby proběhl. *houkne na ni. Když ale ninja vrhne proti nim kunai, tasi katanu. To je ale zbytečné, protože se její loutka postaví do cesty. Aoda se začne probouzet. Leží na břiše a hubu má plnou písku. Vyplivne ji.* Co sem zmeškal? Začne se stavět na nohy.* Spomal. Ještě nejsi v pohodě. *zastaví ho Boru.* Žádný takoví. *rozhlédne se a zahlédne Chikaku a její oči. "Co to má? To vidím prvně?" Zamyslí se. Stoprocentně to neměla. Hlavně před ní stojí jeden z jejich. Zrovna ten, který po nich střelil ohnivou techniku. To se mu nezdá. A ještě víc, když je brání před jeho spojencem.* To je co? *otočí se na Nataie.* Použila nějakou techniku, kterou rozpohybovala jeho mrtvolu. Ta jí teď poslouchá. *vysvětlí mu to Natai.* Zajímavé. Fajn. Víme to tedy jen mi tři a nikdo dál, jasné? A bez otázek. *dodá, když vidí jejich výraz.* Tak. Tyhle necháme jim. Boru. Ty buď připraven na případná zranění. Nataii, mi dva se vrhneme na ty vzadu. *vysvětlí mu svoji jednoduchou taktiku.* Musím ti ale říct, že ti dva jsou na vyšší úrovni. Plus jeden z nich jak jsem vypozoroval, ovládá naše z hranic jako svoje loutky. Ale jsou mrtví. *Upozorní ho.* Tady pomohu já. *zapojí se Boru stále s aktivovanou pečetí na obličeji.* Od té tschnice jsem už slyšel. Bude to lékař. Je to zakázána technika kdy pomocí lékařského zákroku rozpohybujete mrtvolu. Ve skutečnosti je stále mrtva ale chová se jako živá. *Aoda se zamyslí.* Takže vlastně je můžeme zabít, aniž by to bylo na nás? *potvrdí si Aoda.* Přesně tak. *přikývne Boru.* Výborně jdeme. *rozkaže a vyběhne společně s Nataiem v patách. Blíží se k místu, kde se už bojuje a vyhýbají se mu.*
NPC: *všichni jsou překvapeni, když se proti nim vyřítí vodní stěna. Jsou nuceni tak čekat, dokud neopadne. Když zmizí chtějí vyrazit dál, ale to se pod nimi propadne zem. Několik jich stihlo zmizet než se to úplně propadlo. Dole zůstalo sedm lidí, která utopilo bahno. Všichni jsou to lidi Maruie, protože Datai je upozornil, že je někdo pod nimi. Sochai si tak stáhl svoje loutky ven. Zůstalo jich jedenáct i loutkama Sochaie. Až na Sochaie, Dataie, Maruie a jeho osobního strážce zbytek vybíhá vpřed. 6 se jich vrhlo na 4, kteří jim stojí v cestě a jeden běží k Aodovi a zbytku. Když proti němu ale stojí jejich člověk, zarazí se. O to víc, když zjistí že to je jeho bratr. Myslel si, že je mrtvej ale teď tu stojí proti němu.* Nemuki, co tam děláš? Sejmi jí je hned za tebou. *křičí na něj. On jenom ale dál stojí a kouká na něj. Vezme několik kunaiů a hodí je Boruovi, který léčí Aodu. Jak ale dostal rozkaz, Nemuki se jim postaví do cesty. Nabodaji se mu do hrudi, ale stojí dál.* NEMUKI. Co děláš? *zakřičí a vyběhne proti Chikaku, které září oči. Vytáhne katanu a míří jí s ní na hrudník, aby ji nabodl.*
Chikaku: *Využije jejich nepozornosti, když se většina skupiny rozmístí tak, že jsou mezi ní, Aodou, Boruem a útočníky, zatímco Boru táhne Aodu pryč, na vzdálenější místo. Stáhne si to mrtvé tělo nukenina na svou hruď, takže to vypadá dost komicky. Takto však zakrývá co provádí. Jednu ruku totiž má na jeho rameni, druhou mezi sebou a tím tělem v oblasti břicha. Soustředí chakru. V očích se jí na tu dobu aktivuje Tenseigan a v ruce si vytvoří jeden maličký orb, který dotekem vloží do toho mrtvého těla nukenina, který je v její moci. Rázem ho nemusí už ovládat chakrovými vlákny. Tělo bez smrtelné rány, jelikož to schytalo bleskem, tak se začne jevit a chovat jako živé. Oči otevřené, nikoliv zavřené. Jde o techniku ​NINGYŌ O TENSŌ. Pro senzibily vnímající chakru, by měl být náhle vnímatelný. Přeci jen nyní má chakru, ač ta chakra ho ovládá. Chikaku doběhne tu vzdálenost, která mezitím narostla mezi ní a Aodou i jeho léčitelem.* Chraň nás tři! *Přikáže mu a on tak začne činit. Je z něj nyní jejich strážce. Nevýhodou Chikaku je, že po tu dobu je nucena mít stále aktivovaný Tenseigan, který z jejích očí dost září a těžko se tak přehlédne, že oči nemá normální. Loutka z mrtvého těla je připravena kdykoliv sáhnout po svých zbraních a chránit co má, před kýmkoliv, kdo by z jeho bývalých kumpánů prošel až k nim. S naprostým klidem si nechá určitě zasadit i smrtelnou ránu, protože ta s ním už nic neudělá. "Aoda mne také nenechal ve čtychu... No ne?... A oni stejně nevědí o co jde.. Jen že jsou jiné oči a ten mrtvej je v mé moci... Jen aby mne odsud taky zase pustili a nikde se o tom nešířili.. " přesvědčuje sebe samotnou.*
Aoda Jaazu: *Natai sleduje nepřátele.* Shromažďují se. Připravují se k útoku. Ale nesedí mi počty. Je jich o 8 víc, než by melo byt. Jako bychom nikoho nezabili. Jak je na tom Aoda, Boru? *oznámí jim situaci.* Není to dobrý, potřebuju ještě nějaký čas. *odpoví. Po tváři mu steče kapka potu. Jde to pomalu, ale daří se mu uzdravovat Aodovi zranění.* Pomozte mi s ním. Vzdálím se s ním trochu. Musíte nám dát čas. Chikaku, že? *otočí se boru na ni.* Budeš nás dva krýt. Zbytek se je tu pokusí spomalit. *ostatní přikývnou. Natai mu pomůže zvednout Aodu. Ten vydá sten. Pomalu ho odnáší kus od bojiště. Doufají, že půjde Chikaku za nimi. Když jsou od ostatních padesát metrů, vyběhnou nepřátele na plac. Vpřed zůstávají jen 3 specialisté na ninjutsu a jeden na genjutsu. Ten si stoupne za ty tři a je připraven na použití svých technik. Když se na ně blíží písečná vlna, zastíní mezi nimi pohled. Prostřední poskládá pečetě.* Suiton: Suijinheki. *vytvoří vodní barieru, která je brání proti přívalu. Shinoby na levo se pomocí dotonové techniky schová pod zem. Dostane se až pod nepřátele a složí další pečeť.* Doton: Chidookaku. *sníží zem pod nepřátele během mžiku o 30 metrů. Přesune se na okraj jámy a kouká dolu. Složí další pečeť.* Doton: Nentsuchi Otoshi. *na nebi se objeví díra, ze které se do jámy začne hrnout těžké bahno a pomalu jo naplňovat. K tomu se tam ještě přisypává písek přes okraj.*
Npc: Pane... velký přesun chakry. Někoho lečí. *poví Dotai.* To musí být buď ten jejich velitel, nebo ten pečetící. Použil ještě katon než zemřel. *poví jeden z těch, co přiběhli.* Výborně. Ať je to ten nebo ten, je to výhoda. Všichni vpřed. *najednou vyběhnou. Sochi rozhýbe těla pomocí Shikon no jutsu. Ty běží také vpředu. Dobáhají na prostranství, kde je Aoda a jeho tým. Až na Maruie s jeho osobní ochranou a Sochim, kteří jsou vzadu, všichni nabíhají vpřed a přeběhnou přes pasti, které tam nastražili. Odpalí se několik lístků, které zabijou dvě těla od Sochiho a jednoho z jejich. Všichni se zastaví. Jeden předstoupí vpřed a složí pečetě.* Doton: Sunaodori. *strčí ruce do písku, který se rozvlní a jako vlna se žene na Aodův tým. Vytlačí tak lístky, které u nich začnou vybuchovat. Hned na to ostatní pokračují vpřed a vytahují různé zbraně, které mají po ruce.*
Chikaku: *Zaváhala v zůstání vpovzdálí. Příliš se jí nezamlouvalo, pouze sledovat, jak Aoda končí v plamenech. Neměla však nic, čím by v danou chvíli mohla včas pomoci, zato jeho kumpáni ze Sunagakure díky Suitonu, mohli. V okamžik, kdy je po všem a Aoda je léčen, vyrazí zkontrolovat tělo muže, kterého složila svým bleskem. Dřepne si u něj. Nevidí, že by dýchal. Nezaznamená ani tlukot srdce. "Dobrá.. " začne soustředit chakru v prstech jedné ruky a naváže chakrové nitě na jednotlivé části těla. Jde o Kugutsu no Jutsu, které lze použít i na člověka, jelikož je momentálně mrtvým, tedy není živý.* Bude v pořádku? *Pronese po nějaké době ke skupině shinobi Sunagakure. Stoupne si a donutí do stoje i mrtvé tělo, které díky letmým pohybům prstu, uvede k pohybu, jako kdyby vůbec mrtvé nebylo, jako loutku. Koukne po dalších mrtvolách a zvažuje, zda i některou další využít k získání dalšího tělesného štítu.*
Aoda Jaazu: *Aoda je překvapený, že se jim to povedlo. sice nezasáhl všechny, ale i to pomohlo. Jenže to nad nimi vyskočí poslední a vypustí techniku. Boru zruší pečeť, ale nemají šanci se Katona vyhnout. Jediný, na co má Aoda čas je skočit mezi Boru a techniku. Aktivuje Hone no Yoroi a ze zad vypustí šest velkých a silných kostí.* Tessenka no Mai. *mezi nimi se vytvoří několik kosti a propojí je. Stáhnou se mu i podél většiny těla, aby ochránil Borua. Je to jediný lékař jejich týmu. Aoda má rychlost na to, aby utekl, ale nemůže o něj přijít. Skočí technice naproti. Ta ho zasáhne plnou silou. Plameny proletí kolem, ale minou Borua. Aoda vykřikne. Pod kůži je pokrytý vrstvou kosti, ale kůži krytou nemá. Ta se mu teď na několik místech škvaří a Odpadává. To uz dobýhá zbytek. Teishi rychle složí pečeť a proudem vody uhasí Aodu a plameny kolem. Aoda teď leží na břiše. Kosti se mu stáhli a zadní část těla má zčernalou. Boru k němu hned přiskočí a začne mu to léčit chakrou z pečetě Infuin. Díky množství chakry, které v ní má se mu to hojí rychleji než normálně. Přesto to ale nějakou dobu trvá. Notai sleduje okolí. Zjistí, že se všichni shromažďují kilák a půl od nich. Nechají Borua léčit a začnou v nejbližším okolí pokládat pasti. Kdyby chtěli zaútočit.*
NPC: *do Boruovo pečetě se chytli čtrnáct lidí. Ten poslední byl o kousek vzadu a zastavil se kus před pečetí. Vyskoči do vzduchu a složí pečeť.* Katon: Gouryuuka no Jutsu. *sešle na Aodu s Boruem ohnivého draka. Než to ale udělal tak osm z Aodových střel zasáhlo svůj cíl. Padnou k zemi a z čela jim vytéká krev. Ze země, na které stal, se najednou vyžene proti němu blesk. Chce se pokusit prohodit s kamenem poblíž, ale už to nestihl. Blesk ho zasáhl a on se svalil k zemi. Zbylý šest vypustí najednou ohromné množství chakry, která pečeť prolomí. O kus dál Dokai informuje Maruie.* Pane, jednomu z nepřátel ohromně narostla chakra. Zřejmě nějaké jutsu k ukládání chakry bylo uvolněno. Všichni naši se přestali hýbat až na jednoho který... *Najednou se zasekl a Marui se na něj podívá.* No, co je?! *Zepta se.* O našich je mrtvých. *odpoví. Maruiovi se zkroutí obličej vztekem.* Jak můžou být jen tak mrtvý. Během pár vteřin. Poslal jsem jedny z nejlepších.... *sleduje výraz v Dokaiovu obličeji.* Pane další mrtví. *řekne.* To si děláš prdel. *Marui zavře oči a pomocí Ishiki o Tsunagu se telepaticky spojí se všemi, kteří zůstali v tábořišti. "Okamžitě všichni nástup. Směr východ. Napadlo nás osm lidí. Hádám, že jsou že Suny. Hoďte zadky." předá všem zprávu. Pak se soustředí na těch šest, co přežili. "Prozatím se stáhněte. Spojíme síly dohromady." otevře oči a čeká. Šest ninjů co bylo vpředu se po uvolnění techniky pomocí Shunshinu vzdali od Aody a jeho týmu. Míří k Maruiovi.* Dokaii, hlídej ty invazní parchanty. *znova zavře oči a spojí se pouze se Sochim. "Doufám, že máš hotovo?" zeptá se ho. "Ano pane. Jsou pripravení." "Výborně. Hned jak dorazíš tak je vyšli vpřed." "Ano." Všichni se postupně shromažďují u Maruie. V táboře nezůstal nikdo.* Co se stalo? *řval na těch šest co proběhlo od Aody.* Zachytili nás do znehybňovaci pečetě. Ten týpek po nich vystřelil. Vypadalo to, jako by mu z konečků prstů vyletěli kosti. * odpověděl jeden. Marui na něj kouká překvapeně.* Kosti? *zeptal se ještě jednou nechápavě a ninja přikývl.* Fajn všichni se připravte. *upozorní je a čeká na Aodův tým.*
Chikaku: *Nejradši by použila opět jednoduché vězení z Raitonu, jenže má obavy, že by to zřejmě zachytilo i Aodu a s ním jeho společníka z vesnice. Tuší, že by to mělo za následek, že ji zpacifikuje ten zbytek, který společně i s ní, stojí vzdálený a mimo pole působnosti techniky, již dle Aody spustili. Proto si počká na jakoukoliv známku toho, že se někdo z těch protějších hýbe. V tom momentě si dřepne, rychle poblíž svého břicha, aby to nebylo nic okaté, složí ruční pečetě na ​Raiton: Denpō Sekka. Pro dokončení se jen dívá na cíl a dotkne se rukou země. Do té vyšle ze své levé ruky blesk a skrz ni se ten prožene pod cíl. Zpod cíle poté vyrazí ven, rovnou do něj udeří. Blesky jsou velmi rychlé a pro ni navíc hraje moment překvapení, protože jeho postup není zrovna moc viditelný, když jde zemí a ne po povrchu. Její talent na Ninjutsu jí umožňuje i lepší vyskládání pečetí, než těm netalentovaným.*
Aoda Jaazu: *Aoda jí poslouchá.* Nejde mi o to, z tebe dostat násilím. Tamto sem musel udělat protože kdybych to neudělal, tak je problém. Potřebuju znát informace protože jelikož ses rozhodla jít s námi počítám, že se budeš muset zapojit. Ale nechám ti je tedy. Hlavně se snaž neumřít. *na misích mu už zemřelo pár lidí. Nemá to rád. Proto radši vždy chodil sám. Tyhle mise ale sám nevyřeší. Přiblíží se k němu Natai.* Od hlavní skupiny se oddělilo patnáct lidí. Další tři v dostatečné vzdálenosti za nimi. Jedna chakra z těch tří je dost masivní. *řekne mu.* Tak to bude vůdce. *přitaká Aoda na jeho nevyřčenou domněnku.* Tak se připravte. Až budou na dohled já a Boru se odtrhneme a přidáme. Vy spomalíte. Chikaku, drž se vzadějc. *vydá pár rozkazů. Nesnáší, když někomu rozkazuje. Nikdy ho to nebralo. Vyběhnou z poza skály a už je vidí. Aodovi projedou kosti ven z holeně a přetrhnout úchyty na závaží. Závaží odpadne a jeho rychlost se zvýší. Zahlédl, že začali skládat pečetě. Popadl za běhu Borua a vší silou ho hodil. Boru byl překvapený, ale uvolnil za letu pečeť Infuin, která se mu rozkreslila po obličeji. Čtvrtinu chatky z ní vložil do techniky Kekkai Shokeki, na kterou složil pečetě těsně před dopadem na zem. Dopadl 15 pět metrů před nepřátele. Od něj se do dvaceti metrů rozvinula pečeť, která znemožní pohyb všem, kdo v ní jsou. Nepřátele se tak dostanou pod jeho kontrolu. Aoda se pohybem dostal ještě před Borua a měl natažené ruce, než ho technika taky zasáhla. V tu chvíli vystřelil deset kostěných střel proti nepřátelům, kteří by se měli zastavit taky. Prioritně mířil na ty, kteří skládali pečetě. Všech deset střel míří na hlavu.*
NPC: *za Maruiem přiběhne Dokai.* Pane, zachytil jsem chakru 8 lidí. Blíží se k nám od východu. Přibližně 5 kilometrů. *nahlásí. Marui přikývne. "No to bylo rychlé. Ale je jich jen osm. To by nemusel být problém." řekne si s úsměvem. Zvedne se a jde za Sochim.* Jak si na tom? *zeptá se ho.* Ještě mi chybí tři těla pane. *odpoví a pokračuje v práci.* Hm, dobrá. *otočí se a dojde na shromaždiště. Nechá si svolat patnáct typů. Jejich úkol je prostý. Vyřídit​ skupinu, která se k nim blíží. Připraví si věci a vyběhnou. Marui je sleduje, dokud nezmizí mezi skalami. Vezme si pak Dokaie, a vyrazí za nimi, aby je mohli sledovat, jak to dopadne. K Maruiovi se okamžitě přidá ještě jeden z jeho strážných. Tenhle ninja má jediný úkol. V nejhorším případě umřít místo něj. Jeho jednotka se přibližuje rychle k sledovací skupině že Suny. Brzy dojde na steč. Marui se zastaví v dostatečné vzdálenosti od nich a čeká. Dokai hlídá chakry, jak to dopadne. Jednotka už je na dohled k ninjům ze suny. Zaujmou bojovou pohotovost a připraví se k útoku. Několik jich poskládá pečetě na první společnou techniku Raiton: Shinchuu Shibari, aby ji dodali na síle.*
Chikaku: *Ta otázka jí vhod vůbec není. O svých schopnostech dělá tajnosti i ve vlastní vesnici. Vzpomíná proto na všechno, s čím už u ní přišel Aoda do styku. O Tenseiganu jim určitě nic zmiňovat nehodlá. "Raiton...klanové techniky... To je asi tak vše..." nejradši by mlčela a s ničím z toho se nesvěřovala.* Své nitě a raiton. *Odtuší, protože říkat toho víc jí přijde vážně za dost blbé.* Od posledně se nic nezměnilo. *Dodá nakonec ještě. Neřekla m utak vše, ale fakt, že se od posledně nic nezměnilo, je zcela pravdivý. Že dosud nebyl svědkem všeho čeho je schopna, je věc jiná. Ani ona nezná ty kolem sebe. "V nejhorším mohu informovat Segatu nebo Akabaneho doma.." pamatuje na možnost projekce sebe sama.* Nechápej to špatně, ale.. Také mi nevyžvaníte vše a co už uvidím je věc jiná. Dokonce mne můžete stále i umlčet.. A ne, nehodlám si zase nechat šahat na hlavu! *Protestuje už předem proti té možnosti, které už jednou byla podrobena.*
Aoda Jaazu: *Aoda si sedl a přemýšlí. Vytvořit plán pro nich 8 proti dvaadvaceti nepřátel není pro něj lehký. Nakonec přijde s menším plánem pro začátek. Dal to bude improvizace.* Boru, máš nějakou techniku, kterou dokážeš zamezit pohyb několika lidí najednou? *vstane a dojde k ostatním.* Mám, ale nevydrží dlouho pokud jich bude víc zadržených. Počítám tak pár vteřin. Mohu na ni ale použít víc chakry z pečetě infuin a prodloužit to o nějakou dobu. *Poví. Na čele mu svítí značka této pečetě.* Dobře. I pár vteřin by mohlo stačit na to, abychom jich pár mohli vyřídit. *pokračuje ve svých myšlenkách, když se znova ozve Boru.* S nimi ale zamezim pohyb i vám, pokud budete stát na zemi. Hlavně to nemá velký dosah. Pokud do toho dám dost chakry vidím to na maximální vzdálenost dvaceti metrů. *Aoda přikývne.* To bude stačit. Můžu jich sám vyřídit v tu chvíli deset. Takže jakmile je zasáhnu, techniku zruš sám. Bude pak počítám potřebovat nejspíš nějakou obranu. Takhle můžeme snížit jejich počet radikálně a zlepšit poměr. Chikaku, *otočí se k ní.* Budu potřebovat znát tvoje schopnosti. Něco už vím ale mohla si se určitě zlepšit tak bych to potřeboval zapojit do plánu. Nataii, ty neustále hlídej, kde jsou nepřátelé. Nesmíme se nechat překvapit. *dokončí Aoda svoji myšlenku. Pak vydá zase pokyn k pohybu v před a pokračují.*
NPC: Dělej, Sochi. *zařve Marui. Sochi se sklání u posledního pravého těla shinobyho že Suny, který přišel na pomoc hraniční stráži. Rozloží u něj svitek a zapečetí ho.* No jo už du. *Složí svitek a vyběhne za ostatníma. Včera porazili stráže hranic země větru. Dneska hlídku, která se šla podívat co se děje. Sochi nechápe Maruiův význam toho, co se tu děje, ale jelikož mu kdysi pomohl, nezbývá než jít. Musí mu to splatit. Marui je muž, který nedavá najevo moc emocí. Ty které ale dává, opravdu prožívá. Třeba radost a zápal do boje. Nenávist a vztek dosti ovlivňují jeho povahu. V tu chvíli jde rovnou přes mrtvoly, které sám udělá. odkaz » Že svého vlastního důvodu hodlá zaútočit na Sunagakure. Je mu jedno, kdo se ho předtím pokusí zastavit. Tak se s pěti dalšími členy své skupiny přesouvá k místu určení. Zbytek lidí by měl brzy dorazit a měli by se připravit na útok. Přebíhají poušť v tichosti. Marui si dává dohromady ještě pár detailů. Útok musí být překvapivý a rychlí. Jinak se přes bránu nedostanou. To ještě nemá domyšlené. Probíhají mezi skalisky a kličkují k místu určení. Tam začnou stavět tábor. K večeru se objevila písečná bouře. Je mu jasné, že příchod dalších se protáhne. Naštvaně zaleze do svého stanu a čeká do rána. Během noci bouře ustane a tak se zbytek lidí nad ránem objeví v táboře.* Je vás málo. *Poví Marui.* Bouře nás zastihla náhle. S ní i ale pouštní štíři. 8 jich zabili, než jsme našli vhodný úkryt. *vysvětlí jeden z nich.* No dobrá. Máme dvanáct hodin ještě. Pak vyrazíme, abysme byli k večeru u vesnice ve chvíli, kde se budou střídat stráže. *přikývnou a jdou si někam zalest a vyspat ještě. Sochi si zaleze taky a postupně si odpečetí jedno tělo za druhým a pracuje na nich za pomocí techniky Shikon no jutsu.*
Chikaku: *Zastaví se též, když zastaví Aoda, natož ti další. Do ničeho jim nezasahuje, pokud se to netýká jí. Určitě nehodlá stát ve skupině jasných nepřátel. Netuší ještě co tohle bude obnášet dál. Není jednou z nich a vesnice nejsou v přátelském vztahu. Koukne na Aodu. "Aby si nemysleli, že spolu něco máme..." zkontroluje pro jistotu ostatní kolem, zda nenarazí na náznaky něčeho takového. "Tak či onak mi tohle může přinést potíže v Kumogakure.. Za předpokladu, že se tam odsud opravdu zase dostanu." začíná být trochu netrpělivá.*
Aoda Jaazu: Chápu, že máš svůj cíl. Až bude po všem, sám tě doprovodím. Jestli chceš buď tedy zamnou, ale snaž se moc nezasahovat. Pořád nevíme, proti čemu stojíme. *uvědomuje si svoji chladnost vůči ní, ale musí si ji zachovat. V zájmu vztahu s týmem, mise a vztahů mezi jejich zeměmi. Kdyby se jí něco nestalo, nemuselo by to dobře dopadnout. Vyběhnou tedy ve směru, který jim Natai určil. Po třech kilometrech začne Natai zpomalovat.* Máme problém Aodo. Asi dost velký. Mám počet nepřátel. *Aoda zastaví i zbytek jednotky.* Kolik? *Natai se na něj podívá.* 22 různých chaker. *odpoví. Zbytek týmu se otočí na Aodu. Ten nedá na sobě nic zdát, ale i on ví, že to je hodně. I kdyby se rozdělili tak má každý na sebe 4 nepřátele. Prohlédne si je.* Je to riskantní. Máme čas ale poslat pro posily? *Natai zavrtí hlavou.* V tomhle počtu mezi nimi bude někdo, kdo o nás ví. Tohle je důvod, proč to na hranicích nedali. *Aoda se zamyslí. Už párkrát vymyslel dobrý plán, ale tohle je jiné. Má na starost 7 životů.* Tak mi dejte chvilku. *otočí se a začne přemýšlet.*
Chikaku: *Ani se nestihne rozkoukat. Nikdo s ní nikdy dosud takové postupy neprováděl. Znepokojeně se ošije. Tohle byl opravdu velmi nevhodný kontakt pro ni z její strany. Jakmile může, couvne a rukávem se pokusí si místo doteku aspoň otřít, ač její pocity to stejně moc nelepší.* Byla jsem na cestě za obchodníkem v údolí. *Ukáže prstem.* Pokud tam tedy jdete, pak.. *Pokrčí rameny a snaží se potlačit pocit jisté úzkosti. Aodu ještě bere, ale naprosto cizí chlápek? "Mizerný nápad... Příště.. Na to kašlu..!" přijde jí to na její vkus až trochu příliš nebezpečí a nechtěné blízkosti či strkání cizích nosů do jejích věcí. "Nemluvě o tom, že novinky jsem se doslechla, až v půlce cesty sem..." stěžuje si v myšlenkách na situaci. Nechce se jí být uprostřed té skupiny, ale už tak ji její vlastní akce ohledem obchodu stála předem nějaké peníze a otázkou je, zda dotyčný chlápek vůbec stále žije.* Našli jste mne.. Necháváte mne být.. Tak fajn.. Tys mi dal stonožky, před tím vším.. Ale nenechávej mne mezi nimi, ano?! *Pokusí se držet krok více blíž Aodovi. Přeci jen to, že se dokonce postavil mezi ní a své kumpány jí ho staví blíž než je. K tomu by byl problém, kdyby s nimi jít nechtěla. Uvědomuje si to, jelikož zde mají potíže a s její vesnicí nejsou ani na neutralitě. Kdyby tomu bylo takhle u nich, museli by na vyprovození takového cizince přinejmenším vyslat někoho, jako doprovod. Aby byla jistota, že opravdu opustil území. To by je v tuhle chvíli oslabilo a snažší by bylo zařídit, aby tomu tak nebylo. Nové vztahy vesnic to umožňují víc než dost, když jde o nepřátelství. "Mno,... nezbývat než doufat.. že mi tohle zajistí opět bezpečný odchod odsud..." doufá. Nezná terén, určitě nebude vpředu.*
Aoda Jaazu: *Aoda svěsí ruce.* Právě proto, že tě nikdo nezastavil. Mrzí mě to, ale musím to udělat. *poví a mávne na Teishiho. Ten k nim pomalu dojde.* Řešíme závažnou situaci a přesto, že tě znám, musím tě prověřit. Budeš to muset chvíli vydržet. *poví a poodstoupí. Teishiho přijde až k nim a postaví se před Chikaku. Bez nějakého varování jí položí ruku na hlavu. Ne hrubě, ale dotkne se jí. Použije Dokushinjutsu, aby ji prohlédl paměť na několik hodin zpět. Ne nadarmo je s nimi jako expert na ninjutsu. Během okamžiku, jí prohlédne vzpomínky do okamžiku, kdy opustila Kumo až doteď. Dal ho to nezajímá.* Je čistá. *Poví a zase odběhne na svoji pozici.* Omlouvám se ještě jednou. V tuhle chvíli toto ale není bezpečná oblast. Buďto se vrátíš, nebo půjdeš s náma. Čeká nás ale dost těžký souboj. *je mu jasné, že ostatní budou proti, ale nic jiného mu nezbývá. Svolá si ostatní a oznámí jim změnu jejich formace. Aoda stále bude v předu je. Za ním bude kruh, kdy uprostřed bude Chikaku, pokud se rozhodne jít s nimi. Nato mu oznámí, že před nimi přibližně 7mi kilometrů se nachází stopa několika chaker. Na tuhle vzdálenost nedokáže určit přesný počet, ale je jich tam hodně.* Dobrá, vyrážíme. *rozhodne Aoda a v dané formaci vyběhnou. I s Chikaku pokud jde.* Hlavně buďte ostražití. *dodá ještě.*
Chikaku: *Samozřejmě, že vnímá, jak se k ní blíží nějaká ta chakra z jednoho určitého směru. Je v pozoru. Rozhodne se zkusit risknout, že by to mohl být Aoda. Rozhodně se připraví na potřebnou reakci obrany. Její řetězy jsou velmi dobrý vodič proudu, proto uvidí-li blesky, chystá se zkusit využít Kwarimi, jenže zaslechne známý hlas. Přeci jen ty mise i jejich konce a hlavně té poslední znamenají, že se jí tak trochu dostal pod kůži. Byl jeho nápad nabídnout jí a opravdu dát Kuchiyose stonožky, i když byli z jiných vesnic a nic vážného mezi nimi nebylo. Zdrží se tedy kvůli tomu, že slyší jeho protest. V následujícím okamžiku už má Aodu ve své blízkosti a raitonová technika je pořešená. Až nyní si uvědomí, že se jí lehce orosilo čelo ze závažnosti situace. Je jich tam na ní zásadně víc. Nicméně, Aoda se postavil mezi ni a své známé. Lehce se třese z té blízkosti, kterou nyní snáší, mrazí ji v zádech, ale nutí se jí vytrpět, tolerovat ji.* Nejsme ve válce, jen nepřátelé. Jsem tu obchodně.. A nikdo mi nezabránil sem dojít. *Donutí se k pokrčení ramen. Přičemž se dívá všude možně, uvažujíc, jak to s ní vypadá. Nerada by byla nucena využít snad Aodu, jako štít mezi sebou a jeho kumpány, pokud by toho vůbec byla schopna. Ví moc dobře, že je značně před ní, nehledě na to, že by to znamenalo něco kam ještě stále nepokročila. "Snad je mi k dobru, že nic nedělám, žádnou techniku... stojím na místě.. žádné podezřelé pohyby..." nejistě se donutí povytáhnout koutky rtů. Ostatně v kapse ji tíží semínka akácie.*
Aoda Jaazu: *ráno měl Aoda trochu haló. Musel se rychle připravit na misi. Posbíral si všechno svoje vybavení a už se řítil k budově kageho. Po několika minutách se s dalšími členy jednotky, které jak se ukázalo má velet, shromáždili u budovy. Aoda dostal potřebné informace a všichni vyrazili. Aoda běží v čele a od něj do Véčka se formuje dalších 6 shinoby. Má tam tři experty na ninjutsu, jednoho na genjutsu, stopaře a jednoho, co podle informací ovládá většinu pečetících jutsu a lékařská jutsu. Všichni až na stopaře a jednoho experta na genjutsu jsou úrovně Sanin. Ti dva jsou jouninove. Až podle dovedností jeho týmu a závažnosti mise pochopil, že se jedná o S misi. Byl tam dodán jako expert na Taijutsu, s Hachimonem a také svému Kg. Navíc má splněno nejvíc misi a nikdo jiný ve vesnici momentálně nebyl. A proč vyrazili tak narychlo. Od pohraniční hlídky se dlouho neozvala žádná zpráva a tým, který byl vyslán to prozkoumat se také neozval. Tím se považuje​ 8 shinoby mrtvých bez znalých důvodu. Proto se teď tato jednota řítí k hranici, aby si to prozkoumali, dali vědět vesnici a vyřešili to. Přesto, že už má Aoda zase zpět svoje závaží na nohy, předchází skupinu o několik metrů. Dostat se k hranici jim zabere něco přes dvě hodiny. Jsou tu známky boje. Po zemi je i několik malých zbraní. Nikde není ale známka ani po jednom těle. Pět členů stráže hranic a tři členi výzvědné jednotky jsou takto nezvěstný. Aoda se otočí na Nataie.* Pošli do vesnice zprávu, že jsou všichni nezvěstní. Hranice je nehlídaná a nepřátele tu nejsou. Vyrážíme po stopách. *Natai přikývne a po složení pečetí přivolá Pakkuna a ninja psy.* Zdravím. *pozdraví Pakkun, který sedí na hlavě největšího psa. Převezme si zprávu od Nataie a vyrazí zpět do vesnice, aby ji předal. Potom se vrátí zpět. Ninja psi se zatím pustí do prohledávání okolí a hledají stopy. Netrvá to dlouho a naleznou je. Vyběhnou jejich směrem po štěknutí a ostatní vyběhnou za nimi. Aoda s nimi drží krok pár metrů před ostatními členy jednotky. Aoda tak už nějak tuší, co za směr to je. Kdysi v těch končinách plnil ChZ.* Natai, můžeš je odvolat, vím kam jdem. *houkne na něj Aoda. Natai přikývne a Psi zmizí v oblaku dýmu.* Stále sleduj okolí na Chakry. *dál pokračují. O dalších pár kilometrů se zase ozve.* Před námi je jedna chakra. *Aoda přikývne.* Rozdělit. Pokud bude možno, zaútočte. *celé Véčko se začne rozdělovat, až nejsou nadoslech od sebe. Natai ověřil, že v okolí je jen jedna chakra a k té se teď pokusí dostat v oblouku, aby mohli zaútočit. Nejdřív se k ní přibližuje Saku, který je expert na ninjutsu a už skládá pečetě na Raiton: Raiso Gekishin. Stojí na skále a vrhá po osobě několik bleskových disku. Když k ní Aoda zezadu přibíhá, pozná ji. "To si dělá prdel. Co tu dělá?" Zahlédne Sakua na skale. Přidá do kroku a 100 metrovou vzdálenost překoná během pár vteřin.* Ne. *Vykřikl, ale bylo pozdě. Technika letí na Chikaku. Zastaví se mezi ní a technikou. Z jeho těla vyletí tolik kostí, kolik je disků a natáhnou se vpřed do tří metrů. Všechny disky se zapíchnout do jeho kostí. Sice kosti nevodí, ale i tak to cítí. Dal do nich moc chakry. Podlomí se mu kolena a technika se zruší i s tou jeho.* Co tu sakra děláš? Asi ti nedošlo co je zrovna za situaci mezi našima vesnicema. *pomalu se zvedne.* No, a žádný mlčení. Ať máš co máš tak chci vysvětlení, protože si právě teď na našem území a zrovna ve chvíli, kdy stopujeme nepřátele, co napadli a zřejmě zabili naše lidi. Tak do toho. * složí ruce na prsou ale ještě zastaví jeho jednotku několik metrů od nich, aby aspoň v tu chvíli neměla Chikaku kolem sebe tolik lidí. Taky jim dá signál, at hlídají okoli.*
Chikaku: *Opět má na sobě fialovou kobinaci oblečení. Tričko i kalhoty. Pod tím má, jako vždycky, ovázané řetězy Onikusari kolem těla a pod levou nohavicí na vnitřní straně lýtka, svitek Kuchiyose Tobidougu. S sebou měla doposud vzorek pár semen své akácie, které nesla jednomu obchodníkovi výměnou za nějaké jiné rostliny do své sbírky na své potřeby. Důvod, proč riskovala cestu na místo, kde už není nikdo její vesnice vítán. Nicméně cestu měla z nějakého nespecifikovaného důvodu klidnou. Párkrát narazila na stopy nějakého marného boje zřejmě. Důvod proč je opatrná a tak nějak pozapomenula na hlavní důvod své cesty. Něco se tam děje a to nemusí znamenat nic dobrého. Ví však, že se blíží do Skalnatého údolí. Místo svého původního cíle. "Sice se známe s Aodou zběžně.. Ale pochybuji, že mi to zajistí nějaké výjimky nyní.." ušklíbne se. Cítí se na značně nejisté 'půdě'.*
Rpg: přerušeno
Sumi Saoketsu: *Sumi si poklidně sedí uprostřed kokonu a slyší jak se její soupeř snaží dostat do kokonu, to se mu ale nedaří a tak je v klidu a vytáhne si svitek a odpečetí si housle a začne na ně hrát což by měl slyšet i Araki sice je to blbůmvzdorny ale ne zvukotěsný, na housle hraje jako vždy improvizačně takže nemá úplně určené tóny jaký zrovna zahraje, tóny jsou jako vždy čisté bez jakýkoliv chyb jelikož na housle hraje od dětství a dokonce i ve volném čase a i kdyby se protivník nějak dobýval do kokonu tak Sumi stihne zareagovat takže se opravdu nemusí bát a může si tam jen tak flakat.*
Araki- oprava: Oprava: *Araki sleduje dole Sumi jak něco vytáhle ze svitku trošku si v duchu zamrmle protože mu chybí jeho kosa a jeho ostatní zbraně.. Doufá že je brzo opět uvidí pohromadě.. Když z ničeho nic ze sebe Sumi udělá Kokon tak lehce zraněný muž k ní dojde a se svojí katanou se ho snaží neúspěšně prorazit.. Araki však zůstává schovaný nahoře přeci jen se do toho nechce mísit.*
Araki: Sumi! (Vykrikne ! Araki ve chvili kdy vidi zejeji jeji jed zabral se usmeje .) co to jed nebo? (Vyskoci dolu ze skaly) Sumiiiii (,skoci a pouzije biiju chakru kdy se pokusi pestim probit dovnitr. Mysl si ze to muz naproti muze za shmin stav)
Sumi Saoketsu: *Když se k ní ten neznámý člověk blíží a vytasí katanu tak se Sumi jen usměje a odskočí dozadu od muže, vytáhne svitek a odpečetí si jed Nemuru a pár Senbonů a začne rychle Senbony namáčet v jedu poté je po muži hodí, pokud se trefí tak nepřítele uspi (aktivace jedu po 3 příspěvcích) poté udělá jednoruční pečeť a vyvolá kolem sebe kokon, kde bude v bezpečí. *“lehký jako facka sem se nedostane a Araki bude mít aspoň zábavu."*pomyslí si a sedne si uprostřed kokonu. *
Araki: *Ked si povšimne že se Sumi vzbudila trochu si oddechne, protože si tam může pohodlně lehnout a tak trochu se schovat.. Rozhodne se že bude sledovat co se bude dít, protože si není jistý sám sebou.. Má pocit že má nějak moc nedostatků a hlavně si přijde strašně neschopný.. Ani Yonbi s ním nechce mluvit.* Zaujímalo by mě Jak Haruka vychází se svým Bijuu a jaký je *vydechne trošku zamyšleně až ted si povšimne že se muž blíží čím dál více nejspíše to vypadá že o nich už ví.. Mohl vidět Sumi z nějaké skály? čím je muž blíže tím má pocit že to není Shinobi nevypadá na to..* Tak to nebude moc nebezpečný.. *Poznamená si pro sebe těsně před tím než muž vytáhne katanu.* Snad ho Sumi nezabije *vydechnu zamyšleně*
Sumi Saoketsu: *Po celou dobu co Araki byl mimo tak se o něho Sumi musela starat donášet mu vodu a jídlo což jídlo to bylo nejhorší museli oba jist to co tam prostě proběhlo občas nějaká krysa občas i nějaký brouky co se tam potulovali pavouky a prostě všechno co se dalo jíst ze začátku to bylo obtížné ale pak už to ušlo, no každopádně Sumi nespala jen byla v takovém polospánku takže zaregistrovala i to že Araki odešel někam pryč ovšem nevěděla kam šel tak se zvedla ale Arakiho nikde neviděla, když se otočila tak uviděla osobou která se k ní pomalu blíží, nevěděla zda je to přítel nebo nepřítel jelikož za celou dobu co tam byly neviděla žádného Shinobi, takže se k němu pomalu vydala s tím že kdykoliv vyvolá Hinotamu na obranu. *
Araki: *Uběhlo několik dní od doby co Sumi Arakiho schodila z útesů dolů po probuzení ještě pár dní nemohl vůbec chodit.. Kolik dní přesně uběhlo sám neví a kdyby se zeptal Sumi nejspíše by mu odpověděla, že kolem 15 dnů co se spolu probudili.. Dneska už se cítí velice dobře a celkem i energeticky. Sumi ještě nechává spát zatím co on sedí na skále a pozoruje okolí.. Přemýšlí proč za celou dobu nikoho nepotali žádného Shinobi, přeci není možné aby země větru byla prázdná.. Hodí kamíénkem dolů protože přemýšlí.. O pár minut později si všimne že se k nim někdo blíží, proto se schová a Sumi tam nechá v klidu nic netušíc spát.. Čeká jestli se k nim osoba přiblíží nebo ne a co je osoba zač, třeba by jim mohla osvětlit co se stalo a třeba je to nepřítel.. Přemýšlí jestli je dobrý nápad Sumi nevzbudit a udělat z ní návnadu.*
--: --
Akuma Maku: *Stále sa ešte zdržiaval na púšti aj keď iba na jej okraji. Skrýval sa a čakal na náhodných okoloidúcich, ktorí vyzerali byť slabší ako on a zdalo sa, že by pri sebe mohli mať niečo na pitie alebo na jedenie. Tento spôsob prežívania nebol práve najideálnejší, takže už cítil, že mu pomaly sily ubúdajú a že čoskoro si bude musieť nájsť lepší spôsob prežitia, no zároveň si uvedomil jednu dôležitú vec. Celý tento boj o prežitie v tomto horúcom pekle spôsobil, že prežitie bolo tým jediným, na čo sa sústredil. Nechtiac sa sám dostal do vlastnej klietky, kedy nemohol robiť všetko to, čo chcel, ale musel sa obmedzovať. Naštvalo ho to a tak si dal novú úlohu. Dnes musí dopriať jedlo aj svojmu rozumu. Musí sa aspoň na chvíľu sústrediť na niečo iné ako obyčajné prežitie...na niečo, čo by mohol považovať za príjemné. Nakoniec dostal nápad. Bolo tu niečo čomu sa chcel už dlhšiu dobu venovať a teraz si mohol aspoň pripraviť potrebný materiál...no najprv potreboval vhodné jutsu na prenos takéhoto materiálu. Ako tak uvažoval, do čoho sa pustiť, tak si všimol, že neďaleko niekto prechádza. Dotyčný nevyzeral, že by bol ninjom...jeho správanie tomu vôbec nenaznačoval a taktiež nevidel, že by mal dotyčný niekde na sebe čelenku nejakej dediny.* "Dobre...tak to by sme mali. Hádam nebude robiť problémy." *Povedal si a cez hlavu si preložil šatku, ktorú ukradol jednej z jeho minulých obetí. Tričko spolu s vestou mal obviazané okolo pása, pričom kunaj mal založený za chrbtom za opaskom. Keď bol hotový, tak sa pomaly začal sunúť k dotyčnému. Keď ten chlap začul, ako za ním niekto kráča, tak sa otočil, aby zistil, čo sa deje. Keď uvidel Akumu, tak sa zhrozil. Nie preto, lebo ho spoznal. Z jeho pohľadu to bolo len decko, ktoré na prvý pohľad vyzeralo hrozne zničene.* Čo sa ti to stalo chlapče? Vyzeráš byť vo fakt hroznom stave? *Akuma sa pokúsil o vážne unavený tón, čo nebol zas až taký problém.* No nejak som sa tu stratil a mám hrozný smäd...už dlhšiu dobu sa mi nedarí zohnať si vodu. *Chlap sa zhrozil a začal sa prehrabávať vo svojich veciach. Nakoniec našiel menšiu fľašu vody, ktorú Akumovi podal.* Vďaka...neviem, čo by som bez vás robil. No nemohli by ste ma ešte nasmerovať na najbližšiu dedinu? *Spýtal sa Akuma a začal piť. Kým mu dotyčný opisoval cestu, tak on vypil celú fľašku. Nakoniec slušne poďakoval a začal podávať cudzincovi prázdnu fľašku, no zároveň druhou rukou akoby nič siahol za chrbát. Keď sa cudzinec načiahol po svoju fľašu, tak ju Akuma pustil do piesku a druhou rukou spravil rýchly výpad vpred. Podarilo sa mu bodnúť cudzinca do brucha, ktorý slabo zakričal, no to už Akuma skočil proti nemu a kunaj mu zabodol do hrude. Toto spôsobilo, že cudzinec dopadol na zem, pričom Akuma mu kolenačky zablokoval pohyb rúk, pričom jednou rukou mu chytil ústa a druhou mu pridržal kunaj pod krkom.* Pšššt...teraz tíško. Nechceme predsa sem privolať niekoho iného, že? *Akuma sa zasmial a potom uvoľnil ruku z chlapových úst. Spoza pása vytiahol tentokrát jeden z posledných výbušných lístkov, ktorý chlapovi prilepil na ústa. Potom z neho zišiel a lankom, ktoré ešte stále so sebou nosil mu zviazal ruky aj nohy. Keď bol hotový, tak si vydýchol. Minul skoro všetku voľnú energiu, ktorú si na dnešok šetril, no stálo to za to. Podarilo sa mu zohnať 'materiál', ktorý potreboval na svoje budúce experimenty. Jediné, čo mu teraz chýbalo, bol spôsob prepravy tohoto materiálu. Nemohol ho predsa celý čas fyzicky prenášať. Potreboval nejaké jutsu, ktoré by mu s tým pomohlo a už tušil, čo by to mohlo byť. Chlapa odtiahol na miesto, kde zvykol táboriť a kde mal zvyšok vybavenia. Tam na zem rozvinul pečatiaci zvitok. Chlap síce robil trocha problémy, no pár rezných rán ho prinútilo spolupracovať. Akuma ho dovliekol na pečatiace zvitky a klasicky sa pokúsil o pečatenie ako pri bežných predmetoch pomocou techniky kuchiyose tobidougu, no akosi to nevyšlo.* Hmmm...tak dalo sa čakať. Niečo sa spomínalo, že táto technika neprepravuje nič živé ani objekty s chakrou...Tak teda druhý pokus...asi budem musieť túto techniku trocha upraviť, aby robila, čo od nej chcem. *Akuma priložil na chlapa ruku a pokúsil sa vycítiť jeho chakru. Nebolo to nič moc, no niečo našiel. Pokúsil sa s tým zosynchronizovať a opätovne sa pokúsil chlapa zapečatiť do zvtiku, no ani to nepomohlo.* No čo s tebou...nejak to nefunguje...žeby som ťa teda nechal tak? *Chlap začal horúčkovito prikyvovať.* Tak ja to teda ukončím. *Povedal Akuma s úškrnom na tvári, vytiahol kunaj a jedným švihom chlapovi podrezal krk. Ten vystrašený výraz, ktorý sa na jeho tvári objavil v jeho posledných momentoch, ostal tomu chlapovi aj po smrti.* Fakt nemám silu sa s tebou tu babrať. Potrebujem ju na dôležitejšie veci. *Akuma si sadol k mŕtvole, trocha sa musel rozdýchať a pokračoval vo vylepšovaní svojho jutsu. Zložil pár pečatí a potom priložil ruku na mŕtvolu. Technika sa síce aktivovala, no na prvý pohľad sa nič nestalo, no Akuma pod rukou niečo pocítil. Vedel, že už je na správnej ceste. Ešte sa trocha pohral s koncentrovaním vlastnej chakry, opakoval pokus a už mu to vyšlo. Pred ním bol už len obyčajný zvitok, do ktorého bolo zapečatené niečo neobyčajné. Konečne sa mu podarilo zapečatiť človeka, takže nebude musieť svojho pokusného králika so sebou na experimenty ručne nosiť, namiesto toho, môže použiť pečatenie do zvitka.*
BlueBoard.cz ShoutBoard