Přidej zprávu »
---: ---
Ayase Toyokazu: Ah jistě, klidně jdi nebudu tě tu držet. Pak si někdy dojdi pro dokument kterým tě oficiálně jmenuji Okubyōna Sennin ale to že budeš přitom informátorka tak to si nech pro sebe. *Ayase nechá Yuzuki následně odejít a sama se bude věnovat nějakým svým záležitostem. *
Yuzuki: *Yuzuki se porozhlédne a hledá něco co by jí řeklo čas.* Už bych měla jít, mám ještě něco na práci v laboratoři. *Protáhla se.* A myslím že se půjdu konečně normálně vyspat... *Její způsob normálního vyspání je usnout při práci v laboratoři, neboli spíše nad papíry.* Ať přijde cokoliv, doufejme že nás na to připravíš. Velitelko. *Mrkla na Ayase a začala kráčet k východu.*
Ayase Toyokazu: Jak to zjistím? Juubi každým dnem ničí vše co mu přijde do cesty, jakmile bude někým zapečetěn tak tahle ničení ustanou a najít jeho Jinchuriki nebude těžké, tu ohromnou chakru nezakryješ. Pak na něj stačí jen dohlížet a počkat až by byl třeba u ohrožení života, řekněme že by měl zemřít nebo by prostě využíval svou moc a dělal by zle, tak bych zakročila jak jsem ti řekla. *Pak si vezme svitek a uklidí si ho do věcí. *Myslím si že se mýlíš, jsou po celém světě různě rozházené další svazky jejich textů a tak tohle není jediný svitek tohoto textu, kromě toho stačila by banda dobrých vědců a přišli by na to, nicméně jsi šikovná když jsi to zvládla takto přeložit.
Yuzuki: (Samozřejmě ví že krví, jen já byl trochu mimo.)*Měla tedy pero s ostrou špičkou a tou si propíchla prst, poté se krví tedy podepsala. Yuzuki se podívala na Ayase.* A jak se dozvíš že ho někdo dostal? *Udivila se Yuzuki.* Jinak... dále se nejspíše pokusím najít tu techniku na zapečetění toho Otsutsukiho, pokud existuje nějaká specifická. Zkusím najít více informací. *Sáhla do brašny a vytáhla svitek, podala ho Ayase.* Vem si ho. Tady bude více v bezpečí než kdybych si ho vzala s sebou. *Vytáhla také zápisník.* A ještě tohle. *Předala ho.* Mám to všechno tady... *Zaťukala si prstem na spánek na znak toho že si to pamatuje.* Mám pocit že jsem momentálně jediný člověk kdo ten jazyk dokáže číst. Ten na ruinách nahoře se úplně lišil od toho co byl tam dole a co je na svitku. Takže je možné že ten nahoře někdo mohl přeložit ale tento na svitku... to je velmi malá šance. Jo a to místo jsem preventivně nechala zničit. Víc tam toho nebylo. *Pokrčila rameny.*
Ayase Toyokazu: *Ayase se na Yuzuki podívá zkoumavým pohledem a upřímně prvně si myslela že to je pouze vtip ale když se tam Yuzuki chce opravdu podepsat inkoustem Ayase prudce vyrazí a rychle ji chytí a zápěstí aby ji zastavila. *Do smlouvy se píše krví! Nepiš do toho inkoustem ty pako! *Ayase na ní nekřičí pouze to zdůrazňuje. Jakmile to pak Yuzuki podepíše krví tak Ayase ho zase uklidí. *Sora no Sato ho lovit nebude, jakmile ho někdo chytí a udělá z něj Jinchuriki tak ho dostanu, vlákám ho do jedné dimenze a už ho tam nechám.
Yuzuki: *Yuzuki se podívala na svitek.* Dobrá. *Usmála se a zahrabala v brašně.* Pro to mám u sebe vždy něco na psaní. *Vytáhla brk z tmavého dubu a kalamář.* Píše se s tím nádherně. *Položila kalamář vedle svitku a otevřela ho. Namočila brk do inkoustu a poté se opatrně a úhledně podepsala. Následně zadělala kalamář a vytáhla z brašny ubrousek do kterého zabalila brk. A i s kalamářem jej vrátila do brašny.* Tak... a je to. *Podívala se na Ayase.* Nicméně... pokud někdo dostane Juubiho a udělá jinchuurikiho... všichni a všechny vesnice po něm půjdou jak slepice po flusu. Pokud jsi jediná kdo se ho dokáže zbavit tak je potřeba aby jsme byli první.
Ayase Toyokazu: Vztahy jsou pořád stejné, nepřátelské. Jsme v nepřátelském vztahu s kompletní velkou pětkou ale musíme doufat že nikdo se neodhodlá k otevřené akci. Jejich vzájemné vztahy jsou složité takže se nemusíme bát že se proti nám spojí celá pětka a pokud jde o samostatné vesnice tak jednu nebo dvě vesnice zvládneme ale od tří a více by to byl problém ale teď každý řeší Juubiho a Otsutsuki takže to taky do velké míry odvrací jejich pohled od nás. *Ayase pak přijde s jedním svitkem, jde o smlouvu s kuchiyose (kočky) a tento svitek Ayase položí na stůl. *Klidně se podepiš.
Yuzuki: Aha... *Zamyslí se nad tím.* Hmm budu muset najít místo jinde kam půjdu. *Pro Yuzuki je tato informace celkem nová takže je i celkem překvapená.* Hm, to jsem nevěděla. Ale ten palác tu bude chybět... *Pousmála se.* Byl tu už odjakživa. *Poškrábe se na krku.* Ah, ne díky. Jsem v pohodě. *Zamávala rukou a pousmála se.* Mimochodem, jaké máme momentálně vztahy s ostatními vesnicemi? A byly poslední dobou nějaké problémy? Mám namysli s obyčejnými shinobi, ne nukeniny nebo bandity. Mimochodem... pokud o Naomi vědí z Kirigakure... mohlo by to možná znamenat nějaké problémy... *Nahodila Yuzuki.* Říkám jen že by jsme měli dávat pozor.
Ayase Toyokazu: Jakmile se dokončí přestavba už v něm nebude bydlet nikdo. *Pronese k Yuzuki. *Ty tam vlastně bydlíš že? No práce ještě nejsou ani v půlce takže obytné části se budou teprve bořit ale tak do roka by sis měla vystěhovat věci ze svých komnat jinak o všechny přijdeš. *Poví Ayase zamyšleně, nenapadlo ji totiž že Yuzuki tam žije, Ayase samotná ani nedala rozkaz o zrušení paláce a jeho následné přestavby na Centrum Obrany (takové sídlo ministerstva). *Bohužel tedy moje žití v paláci nebude možné, už to nebude obytná budova. Dáš si něco k jídlu nebo k pití?
Yuzuki: *Yuzuki nesouhlasně mlčí a poslouchá Ayase dokud nedomluví. Samozřejmě si je vědoma rizika použití Juubiho. To byla spíše taková úvaha. Nicméně s podvolením souhlasit nebude nikdy. Když se za nimi zavřou dveře, Yuzuki se rozhlédne.* Hm... není to špatné. *Usoudí.* Ačkoliv jsem si myslela že budeš bydlet spíše v paláci. *Pokrčila rameny.* Tak by to podle mě alespoň mělo být. *Prohodila svůj názor Yuzuki. Nicméně je celkem znepokojená z posledních událostí, respektive těch co se děly zde v zemi nebe. V Sora no Sato.*
Ayase Toyokazu: Juubiho k tomu nevyužiješ, je pro nás stejně nebezpečný možná i nebezpečnější jak on. Nikdo by neměl vládnout silou jako má Juubi, jeho moc je nepřirozená a hlavně sem ani nepatří, nejlepší by bylo se ho trvale zbavit a hotovo, protože vem si že kdyby Otsutsuki Juubiho Jinchuriki porazil naopak by od nás dostal ještě větší moc přímo pod nos. *Ano Yuzuki má částečně pravdu v tom že by se Juubiho Jinchuriki dal využít jako prostředek ke zničení Otsutsuki ale je třeba myslet že kdyby Jinchuriki prohrál tak by Otsutsuki dostal přímo do rukou schránku na Juubiho ze které by si mohl cucat chakru jako kdyby to byla nabíječka. *Vím že nesouhlasíš ale nehodlám dovolit zbytečné umírání našich lidí, chytřejší bude pokleknout a tvářit se že s jeho vírou ve výsledku souhlasit protože bojovat v bitvě kterou nemůžeš vyhrát je hloupé, to radši udělám tohle aby tento nárok přežil a poté jednoho dne povstal a započal revoluci která by toho Otsutsuki mohla nakonec svrhnout. *Sice Ayase neviděla jak se Yuzuki tváří nebo ji nemohla číst vzpomínky, prostě ji to docvaklo že s tím moc nesouhlasí ale to už jsou v domu Ayase která za nimi zavře dveře a Yuzuki dovede do obýváku. *Dáš si něco?
Yuzuki: Jasně jasně... *Zamává rukou. Na z znak že to chápe když Ayase mluví o tom jak jejím očím nic neunikne.* Však ono je to přejde... stačí to z nich postupně vymlátit a bude jich čím dál tím méně... stačí je jen všechny postupně eliminovat. *Ukázala gesto podříznutí krku a pousmála se. Dále poslouchá Ayase.* Nom... Juubi by se dal ještě předtím použít na poražení toho bledýho. *Pokrčila rameny.* Pak může Juubi zmizet. *Yuzuki zpozorněla když Ayase zmínila že by byla v konci schopná přijmout jeho víru.* "To nemyslíš vážně..." *Pomyslela si. Yuzuki se zamračila a otočila se na Ayase.* To... *Vydala pouze ze sebe a potom zmlkla. Odvrátila pohled a zakroutila hlavou.* "Proč..." (Yuzuki will remeber that...)
Ayase Toyokazu: Jde to docela dobře, když se na mě nikdo nekouká jako královnu. Byla to hrozná zkušenost být královnou, ten systém byl otřesný, staromódní a trapný a tak jsem ráda za tu změnu režimu. Pokud jde o potíže pár tu bylo, pár lidí zpochybnilo mou autoritu ale rychle jsem si mezi lidmi získala respekt a už mě bez pochybnosti uznávají jako Vrchní Velitelku. Pak tu bylo pár těch od Otsutsuki ale o to jsem se už zvládla postarat, hold těmto očím neunikne nikdo. *Ayase ale nehodlá prozradit že je schopná vidět z jednoho místa na jakékoliv místo Sory nebo Naomi no Sato, dost lidí by to mohlo brát jako narušení soukromí. *Ah Juubi a Otsutsuki? No Juubiho bych se ráda zbavila a mohla bych se ho zbavit i trvale ale to by ho někdo musel porazit a vytvořit jeho Jinchuriki, pak bych jeho Jinchuriki prostě poslala do jiné dimenze a nechala je tam. Pokud jde o Otsutsuki budu dělat to co je nejlepší pro lid této Země, pokud bude nutné budu je bránit ale pokud jejich a tím myslí vaše životy zachrání to když se budu muset obětovat nebo když budu muset přijmout jeho víru, udělám to.
Yuzuki: *Yuzuki kývne.* Okey. *Kráčí vedle ní.* Tak co, jak ti to vedení zatím jde? *Pousměje se.* Nějaké potíže? *Nadhodí Yuzuki. Ayase to může brát spíše jako řečnickou otázku.* Chci se tě na něco zeptat... *Zvážněla Yuzuki.* Co budeš dělat až se tu objeví ten vybledlík nebo ... tamta velká obluda. Eh, zapomněla jsem jak se to jmenuje... to je fuk. Určitě víš co myslím. *Pokrčí rameny.*
Ayase Toyokazu: *Fajn budou tě skrze Tōmegane no Jutsu sledovat odsud ze Sory ale pokud budeš chtít soukromí stačí zvednout ruku a ukázat do prázdna řekněme prostředníček a to znamená že chceš na zbytek dne soukromí a oni tě zbytek dne nebudou sledovat, pokud budeš chtít se mnou okamžitě mluvit naopak stačí rukou ukázat palec nahoru a je to ne? Stejné gesto klidně použij i kdybys byla v nebezpečné situaci a potřebovala bys pomoc, protože tak nebo tak za tebou dorazím osobně ale nebude to okamžité, musíš tomu dát mezeru nějakou tu půlhodinu než na takový přesun budu připravená. *Oznámí ji Ayase a začne kráčet směrem k sobě domů, chce Yuzuki vzít do svého pěkného domečku ve kterém bydlí společně se svým synem Tetsuem. *
Yuzuki: *Yuzuki přikývla.* Dobře... jako to by se hodilo. *Usoudila Yuzuki.* Nikdy jsem se ale o přivolávání moc nezajímala. *Pokrčila rameny.* Koneckonců umím přivolat pouze Nousagiho. *Pousmála se.* Je roztomilý. *Odkašlala si.* No, nicméně bych to ráda přijala dá se to využít v mnoha případech. *Kývla Yuzuki.* Sledovat...? No... jako nemám s tím problém ale nechci aby se mi někdo pletl do cesty. Jinak s tím nemám problém. A čas... no to je mi jedno. Kdykoliv. *Yuzuki promnula oči.* Ale pokud budu potřebovat prostor tak se ozvu.
Ayase Toyokazu: To ano na to si musíš pozor ale teď k té tvé budoucnosti. Víš nedala jsem ti ten titul jen tak z rozmaru nebo za odměnu, chtěla bych abys pro Sora no Sato fungovala jako informátor. Budeš mi formou kuchiyose posílat zprávy nebo spíše hlášení a k tomu užitečné informace co se mi mohou hodit. Pokud nemáš takové kuchiyose mohu tě nechat podepsat smlouvu s kočkami, můžeš mi to pak formou jednoho z nich posílat. Nemusí to být jen informace co se týkají přímo Sory a případných hrozeb pro nás ale i třeba pokud zjistíš o nějaké zajímavé schopnosti, třeba pokud získáš popis nějakého Kekkei Genkai, klanu nebo speciální schopnosti, prostě jedno z toho. Nicméně chci ti dát takovou pojistku aby tě jen tak někdo nemohl zajmout a získat informace naopak z tebe, samozřejmě to můžeš využít i v momentu když jsi v přímém ohrožení života a podobně. Jednoduše stačí udělat nějaké gesto pokud bys potřebovala pomoct co ty na to? Nechám tě několika Ninji na směny sledovat přes Tōmegane no Jutsu ale chci abys s tím souhlasila a hlavně abys sama určila v jaký den tě sledovat mohou a v jaký ne a od kolika do kolika tě sledovat mohou, teda jen pokud bys souhlasila. Víš pokud bys potřebovala pomoct tak bych ti jednoduše přišla na pomoc a podobné hovadiny, co ty na to?
Yuzuki: *Yuzuki si vezme adresu a dá si ji do brašny.* Díky. *Zadívá se na Ayase zamyšleně.* Hmm... myslím že to by vlastně ani nebyl špatný nápad... to by se po pravdě i hodilo. A ano pravidla znám. *Yuzuki si promne oči.* Nicméně, ten útok od ní mě docela překvapil. Musím zařídit aby se mi něco takového už nikdy nestalo. *Odpoví s naštvaností sama na sebe.*
Ayase Toyokazu: Máš pravdu, možná by se do budoucnosti nějaký způsob jak ho dostat mohl najít ale to se uvidí časem, nicméně tady máš tu adresu ale nedávej ji z ruky dobře? *Poví a vezme si ten papír včetně nějaké tužky kterou ji napíše na ten papír adresu té vesničky která se nachází někde v Zemi Medů. *Yuzuki? Co kdybych ti udělila titul Okubyōna Sennina? Budeš cestovat a hledat užitečné informace pro Sora no Sato ale vyhneš se zařazení do jiné vesnice a nebudeš plnit mise, však určitě ta pravidla znáš.
Yuzuki: *Yuzuki uhne pohledem.* Je to Saya. *Pokrčí rameny.* To je taky důvod proč tu jsem už od samého začátku. *Yuzuki si vytáhne zápisník.* Nemyslím že tam půjdu hned. Ale adresa by se hodila... pro případ. *Pokrčí rameny.* Pokusím se ještě blíže prostudovat ten svitek. Mohlo by tam být více... třeba i nějaká pečeť která ho udrží. Myslím že momentální pečetě co známe nejsou na to dostatečně silné. *Yuzuki se pousměje.* Ale jen hádám.
Ayase Toyokazu: Pak mi o tom sepiš podrobné hlášení a já si ho projdu, nicméně pokud jde o Naomi tak ta je v bezpečí. Ukryla jsem ji do domu společně s jednou rodinou která tam žije a mají ji uvnitř v ložnice kde se o ní starají a podobně ale nemusíš mít strach, má dostatečnou ochranu kdyby ji něco hrozilo. Poté co se ji stalo z ní její věrní nespouští oči, sice nejsou přímo s ní aby se nebudilo podezření ale jeden z nich je neustále nedaleko toho domku aby ji mohl případně ochránit, pokud bys ji chtěla navštívit tak ti dám adresu kde to najdeš ale čeká tě dlouhá procházka. Víš nechtěla jsem riskovat a členy církve Otsutsuki v malé vesničce moc nenajdeš, stejně tak jako tam nepotkáš lidi z Kirigakure kteří jdou po Jashinistech a vzhledem k tomu že bylo odhaleno že Naomi je Jashinista tak po ní jdou a o to více po ní jdou když se ukázalo že to nejspíš po celou dobu není Naomi ale Saya, tady v Soře je to teď složité, půlka nevěří tomu že by Naomi byla Saya a pak tu je půlka co tomu věří a z této půlky většina neřeší že to byla Saya, v jejich očích se o ně Saya jako Naomi starala a dala jim tento sen, tento národ a domov a tak pro ně to bude Naomi i přesto že to byla Saya. *Ayase si uvědomuje že v tom je celkem zmatek. *Kéž by se probudila.
Yuzuki: *Yuzuki si vrátí vše zpět do brašny. Překlad samozřejmě dá Ayase. Svitek dokáže teď přečíst sama i bez překladu.* Hm... *Yuzuki povzdechne.* Myslím že jsem nebyla jediná kdo tam byl hledat. Netušila jsem kdo to je ale vypadala v poho. Jmenovala se Rin... víc mi neřekla ale moc jsem jí to nevěřila. Buď je to nukenin nebo je z jiné vesnice. No problém byl ten že po tom co jsem našla tohle tak na mě zaútočila a snažila se zmocnit svitku. *Prohrábla si vlasy.* Pokusila jsem se ji nezabít... A mimochodem... bylo to na ostrově Hahaji. *Yuzuki se rozhlédla kolem.* Mimochodem... kde je teď Naomi?
Ayase Toyokazu: Neodpadlo, jen jsem to dočasně musela dát pryč. Je lepší své přednosti ukrývat nemám pravdu? Bude lepší když si lidé budou myslet že jsem úplně normální a pak jednoho dne přijdu a budu to zase mít ale je pravda že jsem to dočasně dala pryč protože ten ocas je nepraktický ohledně oblečení. *Ayase je následně zaskočena tím že ji Yuzuki ukáže svitek který vypadá staře ale pako ji ukáže i ten překlad, Ayase si to pozorně přečte a pak se podívá na ten svitek a poté opět na překlad. *Minutku. *Aktivuje Byakugan aby ji na tom svitku neuteklo vůbec nic, prohlédne ho opravdu pozorně ale něco ji zaskočí. *Ten svitek je sice pravý ale nemohl ho napsat Rikudou Sennin, ten papír. Tento druh papíru ze kterého ten svitek je se začal používat teprve tak 100 let po smrti Rikudou Sennina takže to bude buď podvrh nebo to bude od někoho kdo to naspal jménem Rikudou Sennina ale starý je to ano. *Ayase Byakugan opět deaktivuje. *Myslím že ty informace jsou rozhodně užitečné ale problém je že je nemůžeme brát vážně, mohu si ten překlad nechat? *Zeptá se a podá Yuzuki zpět ten svitek. *Jak to vlastně šlo? Mohla bys mi to podat jako hlášení s detaily?
Yuzuki: *Yuzuki si všimne Ayase.* Ale, kdepak máš ouška a ocásek. Neříkej že ti to odpadlo... *Pousmála se a zakroutila hlavou.* No... ale na tom teď nesejde. *Zamračila se.* Máme problém i řešení... *Nahmatá svitek v brašně. Přejde k ní blíže a vytáhne svitek. Ukáže jí ho.* ( odkaz » ) *Po chvilce ho dá znovu zpět.* Mám překlad... *Vytáhne zápisník a vytrhne z něj popsanou stránku a dá ji Ayase.* Co si o tom myslíš?
Ayase Toyokazu: *Ayase vystopovala další členy církve Otsutsuki, tato verbež se pořád množí. Opět díky Byakuganu zjistila při jedné větší prohlídce celé Sora no Sato a Naomi no Sato že přišlo několik členů církve Otsutsuki z Kumogakure a někteří i z jiných vesnic a i když tam to je legální v toto věřit tak Sora no Sato dala dost jasně najevo jak s takovými nakládá. Ayase nyní stojí na jednom náměstí ve střední části města kde je i takový hlouček lidí kolem nich. Ayase tam je oblečená v odkaz » s tím že zrovna když se tam dostaví Yuzuki tak Ayase rukou dá příkaz Ninjům Sory a ti provedou popravu tím že svými zbraněmi probodnout srdce cílů. Nikdo z nich nebyl Jashinista a ono dává to i smysl, Jashinista by nemohl být členem církve Otsutsuki. K pravému boku má připevněná dvě pouzdra kdy uvnitř každého z nich je jeden meč Ikazuchi no Kiba. *Ah Yuzuki, vítej zrovna jsem si říkala kde budeš zpět tak co našla jsi v ruinách cos hledala?
Yuzuki: *Yuzuki kráčí svižným krokem. Musí najít toho člověka který to zde zrovna vede. Což je Ayase. Je to trochu zvláštní ale zvykla si na to. Potřebuje jí najít. Nějakou chvíli tady vůbec nebyla a tak se potřebuje zorientovat kam to z paláce přesunuli. Yuzuki dokonce cestou stihla svitek přeložit do posledního písmena. Čas na to byl na lodi a při odpočinku během cesty. Nicméně teď už to zbývá jen ukázat. Všimla si že lidi se někam schromažďují, no někteří. Někteří zase jdou opačným směrem. Yuzuki se tam jde podívat co se tam děje. No, probíhá zrovna veřejná poprava. Pokud se tomu tak dá říct. Yuzuki si tam nakráčí a rozhlédne se, zkouší štěstí či by tu mohla Ayase být.*
---: ---
Yuri Dreyar: *Yuri kráčí naprosto klidně po ulicích vesnice a už u začíná vzdávat naději že Tsuki dnes uvidí ale náhodou se zadívá do jedné tmavé uličky kam se podívá jeden člověk z milionu a i tak tam většinou nic neuvidí ale Yuri tak vidí Tsuki a toho jednoho kluka z party jejího bratra a moc dobře si tohohle pamatuje. Pokud si dobře pamatuje tak mu kdysi zachránil život tím že ho ochránil před ohnivým jutsu Rena tím že ho odmrštil svým Fuutonem. Důležité je ale to co mu to Tsuki dělá, tohle nejspíš nebude ona ale ta druhá o které Tsuki vyprávěla ale upřímně nechce se mu ji ihned zastavovat. Tohle je vlastně taky živá bytost s nějakými sny a pocity ne? Tak proč to nezkusit vyřešit trochu mírně a proto Yuri vkročí do té uličky a kráčí rovnou k těm dvoum. *Uhm Tsuki?
Tsuki Yagami: *Bola vonku, ale nebola to tak celkom ona. Oblečené mala niečo na spôsob kimona, ale nebolo to kimono ( odkaz » ). Už si tu takto vonku pobehovala nejaký ten čas. Sledovala jedného týpka. Bol to ten týpek, ktorý ju kedysi zašľapol, keď ostatní jeho kumpáni mlátili Yuriho. Tak si chcela vybaviť účty. A tento jej momentálne padol do rany. Videla, ktorou uličkou sa vydal, takže vedela, kde sa vynorí. Vzala to teda skratkou a vyčkávala za rohom. Počula jeho kroky, a keď zabáčal za roh, vystrelila jej ruky smerom k jeho tvári. Udrela ho svojou päsťou. Nebolo to silné, ale prekvapila ho, bolesťou na okamih opantala a to využila k tomu, aby využila techniku Nan Kaizou a obtiahla sa svojim telom okolo toho jeho, aby mu jednak zabránila v pohybe, druhak aby nemohol používať ručné pečate. Ruky natiahla k jeho krku a použila techniku Chakra no Mesu ,* Čo robíš, ty malá štetka! *vyhučal na ňu,* Už tu nie je Ren, aby ťa chránil! Takže ma okamžite pusti, lebo inak to neskončí len tým, že ťa tu dokopem jak prašivého psa! *Tsu II. ani len neuhla pohľadom. Miesto toho zrušila Chakra no Mesu na jednej ruke a nechala si na nej vytvoriť šupiny cez techniku Kaishi no Doragon a násilím chlapcovi otvorila ústa a vytiahla mu jeho jazyk, pripravená mu ho buď odtrhnúť, alebo odrezať. Podľa toho, či začne zase hulákať.*
Yuri Dreyar: *Chtěl by vidět Tsuki ale doma nebyla, proto se prochází ulicemi v naději že by ji mohl najít. Většinou by si myslel že bude mít službu v nemocnici ale je už se připozdívá (je kolem 18 hodin) a navíc s jistotou ví e Tsuki dneska nemá žádnou službu. Oblečené má nějak volnější kalhoty nebo spíše tepláky a nějaké dlouhé tričko i když to spíše vypadá jako takové poloviční kimono (oblečení: odkaz » ). K pasu mu to drží opasek který na sobě má jeho Ninja čelenku se znakem Sora no Sato. Snaží se najít tu Tsuki ale moc se mu nedaří, nicméně to nehodlá vzdát. *
---: ---
Yuri Dreyar: *Další technika z elementárních technik, která spadá pod podstatu Fuutonu to je to co se Yuri plánuje opět naučit. Sice to není tak dlouho co se naučil techniku ze stejné třídy ale tak proč by se nemohl učit i nadále ne? Fuuton: Kamikaze se ukázala dost užitečně ale pořád se má kam rozvíjet a tak hodlá pokračovat v tomto rozvíjení tím že se bude dále učit nové techniky a ne jen různé styly boje, které jsou od Taijutsu. To je důvod proč zase chodí do tréninkové oblasti kde se pokouší složit ruční pečetě, zhluboka se nadechnout a svou chakru v plicích stlačit a pak ji všechnu při prudkém vydechnutí uvolnit ve formě silného proudu vzduchu, který dokáže z úst vyslat. Toto je aspoň Yuriho představa ale nejde to tak jednoduše jak by chtěl. Což je taky důvod proč se zrovna nachází v té tréninkové oblasti a pokouší se to znovu a znovu, vždycky složí ruční pečetě a zhluboka se nadechne aby do plic dostal co nejvíce vzduchu a pak do plic dostane svou chakru, kterou se pokusí stlačit a zesílit ten vzduch, který by pak při prudkém vydechnutí vypustil prudce z úst ve formě silného proudu vzduchu. Takto je nucen to tedy zkoušet neustále dokola ale hold naučit se techniku není jen tak, ono celkově tréninky takových Ninjutsu nějakou dobu zabere než když se učí třeba jen obyčejné Taijutsu schopnosti, protože to se dá i jednoduše okoukat. Po několika hodinách dnešního dne to kompletně vzdá a vydá se radši domů a tak nějak na to pak pár dní sere a moc to neřeší ale pak když má zase takový ten volnější den tak v tom pokračuje ale pak ho něco napadne. Jednoho dne si koupí takový silnější terč, který si společně se cvičnými panáky umístí za svůj dům na pozemek zahrady kde hodlá cvičit každý večer přes spaním aby nemusel jako idiot chodit do tréninkové oblasti ve které trénoval nová Jutsu a tak je začne trénovat tu na své zahrádce kam může chodit jen večer před spaním a bude tu mít naprostý klid. Nyní je právě jeden takový večer a to jediné co mu poskytuje světlo jsou nějaké venkovní lampy, které jsou zrovna zapnuté. Stojí tam na té své zahrádce a skládá ruční pečeť aby mohl pak mohl po hlubokém nádechu vložit chakru do vzduchu v plicích a ten vzduch z plic pak při prudkém vydechnutí nebo spíše vyfouknutí přetvořil v silnou vzdušnou (větrnou) vlnu, kterou by měl být schopen toho panáka srazit k zemi bez problémů. Nicméně ať to zkouší jakkoliv tak mu to nevychází a to Yuriho docela štve ale zase uznává že naučit se nějaké Jutsu zabere čas a tak jde nakonec spát a druhý den dojde do knihovny kde začne studovat tu techniku, kterou se snaží naučit tím že si najde svitek ve kterém je o ní úplně všechno - slabé a silné stránky, způsoby jak se jí naučit a další podobné informace. Tentýž den večer začne postupovat jak skončil ale zároveň se drží rady z té knížky a tak když má tu chakru v plicích a spojuje ji s tam vzduchem tak to udělá tak aby ta chakra nebyla jen uvnitř toho vzduchu ale aby společně s ním kolovala jedním směrem po takové lince uvnitř plic a pak poté co vydechne prudce ten vzduch nebo spíše vyfoukne tak vypustí celkem silný proud vzduchu ale není to dost silné ale ho poslal až k tomu panákovy a silně ho srazil k zemi. Tudíž musí pokračovat a stále se tedy pokouší o to zesílit ten proud vzduchu, který vypouští ze svých úst a posiluje ho tak aby byl v plné své síle k jaké mu to tato technika dovolí. Postupně se mu daří techniky víc a víc zesilovat a to je to důležité na čem záleží. Nemá strach z toho že by snad tu techniku nezvládl ale spíš z toho že mu to bude trvat až moc dlouho. Takto pokračuje delší dobu a užívá si docela tu zábavu toho jak je jeho technika postupně čím dál silnější, takto cvičí ještě takové 4 dny dokud se mu nepodaří techniku Fuuton: Reppushou posílit na její plný potenciál. *
---: ---
Tsuki Yagami: *Jeho vtip pochopila. Aké prekvapenie, však? Niekedy vtípky nechápala,* To nie je vôbec vtipné, Yuri. Čo ak by som ti uverila a odmietala vyliezť von? Bol by si ochotný ma presviedčať? *spýtala sa ho a na tvári jej hral úsmev,* A ak by sa vonku niečo zmenilo, dúfam, že by sa svet zmenil k lepšiemu.. A hlavne ľudia.. *povzdychla si. Čím viac spoznávala svet a jeho fungovanie, tým viac strácala nádej. Pomaličky, postupne.. Sklonila sa a nasadila si botičky tiež. Potom otvorila dvere a prešla von, pričom za Yurim zatvorila.. Dnešný plán? Ísť do ich spoločného úkrytu a tam niečo podniknúť!*
Yuri Dreyar: To není fér, taky bych potřeboval sprchu a podobně. *Yuri nafoukne své tváře aby aspoň vypadal uraženě ale uražený není, tohle je pouze taková přetvářku pro pobavení a to ihned obratem dokáže tím že se zasměje. *Tak tedy jdeme. *Po těchto slovech se zvedne ze židle a dojde do takové předsíně kde má botky a tam se začne pomalu obouvat. Když má své botky na sobě počká na Tsuki aby s ní mohl pomalu vyrazit ven. *Víš nerad ti to říkám ale svět se za tu dobu cos byla doma změnil, doufám že ten šok přežiješ. *Samozřejmě tohle je pouze další vtípek na účet Tsuki, není to samozřejmě myšlené nějak zle ale má pocit že když to bude brát formou vtipu tak to Tsuki nebude brát nějak vážně a zle, tu dobu co byla v tom pokoji ve svých depresích. *
Tsuki Yagami: *Áno, trvalo jej to, ale tak musela sa predsa dať trochu dokopy, aby vyzerala aspoň trochu ako človek a nie ako nejaký zombie.. V šatníku sa obliekla do niečoho, čo zakrývalo jej rany na rukách a aj nohách. Takže jednoducho niečo s dlhými rukávmi a dlhé nohavice. Potom zo šatníku vyliezla a zamierila si to rovno po schodoch dole do kuchyne, kde čakal Yuri,* Prepáč, asi si čakal dlho, čo?.. Dala som si ešte sprchu rýchlo.. *pozrela sa smerom von oknom. Slnko už bolo na polceste, takže svetlo vonku už bolo,* Môžeme vyraziť, *obrátila pohľad na Yuriho a venovala mu úsmev. Cítila sa ešte stále unavená, ale prechádzku zvládne.. Ak pôjdu pomaly. Vyčkala, kým Yuri vstane a pôjde za ňou.*
Yuri Dreyar: Jistě počkám tu, nemusíš se bát. *Poví Yuri celkem klidně i když moc nadšený z toho teda rozhodně není. Tsuki ho tu nechává samotného se SHI! Upřímně kdyby se měl bát zda ho nějaká příšera unese a sežere tak by to byla jedině tahle potvora (Shi). Samozřejmě ale nějaké obavy nebo strach nemůže dávat najevo. Proto nyní poslušně sedí v té kuchyni/jídelně (nevím teď xD) a vyčkává na Tsuki až se vrátí ale nebude tak rychlé jak si původně sám myslel. Navíc je trochu ve stresu že by se tam zjevil Raiken nebo Ren a on by musel vysvětlovat co tam dělá tak brzo, předpokládá totiž že nikdo kromě Shi neví že tam se Tsuki spal v posteli. *Trvá ji to. *Postěžuje si tiše pod nos aby ho nebylo slyšet a nervzně ťuká do desky stolu, která je před ním. *
Tsuki Yagami: Eh, som moc rada, že by si mi s tým v prípade núdze pomohol, ale to od teba nemôžem prijať. Každopádne uvidíme, čo bude v budúcnosti, ešte nepredbiehajme, *vyplazila mu jazyk a odložila pohár na stôl. Čakala, kým Yuri dojedol. Už po tomto malom jedle cítila, že sa jej postupne, pomaly vracala jej sila. Nebol to extrémny nárast energie, ale cítila, že jej je už lepšie.. Keď dopapal, vzala všetok riad a šupla ho do umývačky. Veď predsa má ruky a nohy, a tak môže Shi trochu pomôcť, nebude jej to tu nechávať, nech to uprace ona..* Prezlečiem sa a môžeme asi vyraziť.. Počkáš ma tu ? *ak tu Yuri ostane, tak sa Tsuki vyberie hore do izby.. Opatrne, pretože stále bola celkom slabá. Pokiaĺ ide s ňou, tak ho nechá, aby s ňou išiel a posadí ho do izby.. Vbehne najskôr však do sprchy, kde si dá rýchlu sprchu, pretože tá bola pre ňu momentálne naozaj nutná.. Vykoná nejaké tie hygienické veci ako je čistenie zubov, začala si čistiť aj pleť a tak ďalej.. Potom si opásala osušku okolo tela a prešla z kúpeĺne, ktorá bola súčasť jej izby, do izby.. Pokiaľ tam bol Yuri, tak rýchlo odhopsala do šatníka, kde mala v pláne sa obliecť..*
Yuri Dreyar: Jasně proto říkám do budoucna, jak budeme postupovat v hodnostech tak naše mise budou složitější s více nebezpečné ale současně za ně bude vyšší odměna, takže myslím že do dospělosti na to vyděláme určitě a v případě nouze to koupím celé sám ale pro nás oba. *Poví během krátké přestávky od jídla svou úvahu a pak se do toho zase pustí a spokojeně si baští hlavně tu zeleninu. Očividně ho zelenina zajímá nejvíc ale na moment smutně sklopí zrak a proč? Vzpomene si jak mu snídani vždy dělala jeho mrtvá nevlastní matka. *Vadilo by ti stavit se na chvilku na hřbitově? Včera jsem tam nebyl tak tam chci aspoň dneska. *Yuri tam chodí každý den ale včera to vynechal. *
Tsuki Yagami: *Dala si asi dve sústa z pečiva, ale nakoniec ostala len pri zelenine, pretože pečivo so syrom a šunkou bolo pre jej žalúdok moc. Suché by ešte zvládol. A tak pomaly papala aspoň zeleninu. Tú mala dokonca aj rada,* To je moc dobrý nápad, Yuri. Ale neviem, či sa to z mojej strany podarí. Ja momentálne nemám žiadne peniaze.. Síce všetok majetok mojich rodičov patrí oficiálne mne a bratovi.. Ale kým nebudem mať vek dospelosti, tak sa oň stará strýko Raiken.. A možno, kým budem dospelá, nebude z majetku nič.. *vysvetlila Tsuki, ale nápad sa jej naozaj páčil.. Už viac do seba nevedela dostať a navyše si potrebovala nechať trochu miesta na pitie. Siahla rukou ku poháru,* Pokojne to všetko dojedz, ja už nemôžem.. *priložila si pohár k ústam a pomaličky sa napila. Ale len trochu..*
Yuri Dreyar: *Ještě že Shi tu zeleninu neosolila, protože Yuri má zeleninu radši v takovém tom přirozeně přírodním stavu bez nějaké soli a podobných a blbostí. Spokojeně si tam snídá a už ho Shi ani moc nezajímá ale nápad Tsuki ho docela zaujme. *To zní dobře, mimochodem jsem přemýšlel do budoucna a co takto ten dům sopečně koupit? Takto budeme mít právo si i ten náš úkryt libovolně předělat. *Yuri se tento nápad celkem líbí a budou si z toho moct udělat přímé útočiště kam vždy budou moct jít když nebudou chtít být doma a budou chtít mít soukromý nebo budiž chtít být sopečně ale o samotě. Pití jim Shi donesla nějakou šťávu. *
Tsuki Yagami: *O pár minút im sem na stôl Shi naservírovala raňajky, ktoré sa skladali z onoho celozrnného pečiva s nejakým tým syrom, šunkou. K tomu nakrájala ešte rajčátka, papriku, uhorku a reďkovku. Zeleninu nesolila, nebola informovaná o tom, či si Yuri zeleninu solí, alebo nie. Preto aj položila vedľa soľničku,* Ďakujeme, Shi-chan.. Už ťa potrebovať nebudeme.. Len ešte poprosím niečo na pitie.. *povedala Tsuki a pustila sa do raňajok,* Dobrú chuť, *popriala Yurimu. Medzitým priniesla Shi niečo na pitie (vymysli si),* Hlavne sa chcem dať dokopy najprv, ale asi by som išla aspoň na čerstvý vzduch.. Čo tak prechádzka do nášho úkrytu? Nebola som tam celú večnosť!
Yuri Dreyar: Ah, pravda. Jsem zapomněl že Raiken je jen tvůj strýček a ne otec, bude to asi jedno a nechal bych to být, myslel jsem to tak zda tahle žena není jen jeho přítelkyně ale pokud je to pouze hospodyně tak to chápu. *Yuri má celkem radost z toho že tu mají aspoň nějakou ženu, která se tu o to bude starat a důvod? Protože se nemusí bát toho že to tu Tsuki nebude muset uklízet a vést celé sama a může více času věnovat Yurimu, lékařství a tréninkům. *Co bys dneska chtěla vlastně dělat?
Tsuki Yagami: *Tsuki bola pohoršená z toho, že Shi len tak rozbila podlahu. Ako keby to bola nejaká normálna vec. Shi sa však tvárila, že ich už nepočúva, nevníma a plne sa venovala príprave ich veľmi skorých raňajok. Dokonca ani nekomentovala to, že tu Yuri ostal na noc. Nuž, myslela si svoje vec, ale musela hrať svoju rolu hospodyně. A tej by malo byť jedno, čo si tu domáci, ktorí ju platia (v jej prípade Raiken, ktorý ju neplatí xd), robia, alebo koho si sem ťahajú. Lenže hoci sa tvárila, že ich nevníma, tak ich vnímala až moc. Každé jedno slovíčko,* Hm ? Moja nová mama? Prečo by to mala byť moja nová mama? Strýko Raiken nie je môj otec, *pokrčila nad tým ramenami, pretože Yuriho trochu nepochopila. Vlastne pochopila, ale aj nepochopila..* Ak tým myslíš to, že by to bola strýková frajerka.. Tak.. Sama neviem.. Pochybujem.. Možno s ňou niečo mal, to neviem.. Ale pracuje tu ako.. Hm.. Vlastne robí úplne všetko.. Perie, varí, stará sa o dom.. Ak má pre strýka nejaké city, potom musí mať sakra trpezlivosť.. Strýko sa vždy ťahal s rôznymi ženami naraz.. Ale v poslednom čase to už ani len neskrýva...
Yuri Dreyar: *Yuri se trochu zarazí v moment kdy Shi zabodne ten svůj trojzubec do země, nechápe moc co tím chce naznačit a pak mu to dojde. *Možná tím chce poukázat že to je zbraň na sebeobranu ale podle mě to bude tím že je prostě šílená. *Yuri si ani sám neuvědomí že to řekl trochu hlasitěji než původně chtěl takže je velká šance že tohle Shi zaslechla. Yuri se pozorně ale zadívá na ten její trojzubec a přemýšlí nad tím k čemu ten trojzubec asi může tak sloužit. Napadá ho že by mohl mít všemožně růžné schopnosti ale nemá tušení že tak to určitě být nemůže, leda že by to byla legendární zbraň ale tak to asi není důležité. *Takže tohle je tvoje nová máma? *Zeptá se Yuri a podívá se při tom na Tsuki. *
Tsuki Yagami: *Shi už bola hospodyně u nich zhruba rok. Za ten čas si na ňu TSuki zvykla, hoci niektoré veci, ktoré Shi robila.. jej nešli do hlavy a nedávali jej logiku. Napríklad to, ako Shi bola vždy po ruke.. Ako bola vždy hore.. Či bol deň, či bol večer, alebo hlboká noc. Nevedela si to vysvetliť.. Ale spať musela. Určite. Ale kedy? To vŕtalo Tsuki v hlave. Yuri sa spýtal svoju otázku, ale Shi najskôr nereagovala, pretože tak trochu netušila, čo od nej Yuri chcel,* Myslí tým ten trujzubec.. *vysvetlila Tsuki. Shi stála otočená k nim chrbtom, ale mohli počuť, ako sa chichúňala. Odložila nôž, ktorým mazala rohlík, stranou.. A chytila rukoväť trojzubca. Silno ním udrela do drevenej podlahy. Trojzubec sa do nej zabodol hlboko. Ani Tsuki netušila, čo tým chcela Shi naznačiť,* Shi-chan! To sa vo vnútri nerobí. Kto teraz tú podlahu opraví? *ani nepsomínala Raikena, pretože to bol už totálny ožran, ktorý sa nestaral o nič. Vlastne Tsuki ani len netušila, že on Shi už ani neplatil. Bohvie prečo tu tá ženská ostávala..*
Yuri Dreyar: *Yuri Tsuki samozřejmě pomůže dostat se dolů ze schodů, což dává celkem smysl vzhledem k tomu v jakém je její tělo stavu a ještě nějakou dobu v takovém stavu bude a do té doby se o ní Yuri hodlá starat a nezajímá ho zda tu potká Raikena nebo Rena. Jakmile se dostanou do kuchyně tak vše zařídí Tsuki, protože Yuri se Shi mluvit moc nechce když mu z ní běhá mráz po zádech jen co ji prvně zahlédl. Tiše si sedne vedle Tsuki a sleduje Shi jako kdyby kontroloval zda jim nějaké jídlo nechce otrávit, hold Shi je až moc děsivá žena, pokud to vůbec je ženská. *K čemu máte tu věc? *Yuri sebral odvahu a poukáže na ten její trojzubec. *
Tsuki Yagami: Mohli by sme. Urobíme si pyžamovú párty, *povedala Tsuki zo srandy a vyplazila na YUriho ešte svoj jazyk, keď vstávala z postele. Yuri jej pritom pomohol, za čo mu bola vďačná,* Ďakujem, si moc hodný.. *spolu potom prešli von z Tsukinej izby. Ako si myslela, Shi bola hore, keďže z poschodia videla, že sa dole svietilo. Opatrne sa presunula dole schodmi, a ak jej Yuri pomáhal, tak bola len a len rada.. Potom zamierila do kuchyne. Shi sedela za stolom. Hľadela ako socha, bez pohybu, bez mrknutia na vchod do kuchyne. Ani sa nepohla. Na stole nemala položené nič. A nič nerobila. Takto to bolo aj pár sekúnd po ich príchode do kuchyne. Až keď sa Tsuki ozvala,* Um.. Shi-chan, urobila by si nám nejaké ľahké raňajky? Prosím? *až vtedy bolo vidieť, že Shi nebola len socha. Vstala bez slova od stola, uchopila trojzubec a prešla ku chladničke a začala robiť nejaké to ľahké jedlo. Takže len nejaký namazaný celozrnný rohlík s nejakým syrom, šunkou a zeleninou.. Tsuki si medzitým sadla za stôl.*
Yuri Dreyar: Možná to někdy zopakujeme co myslíš? *Navrhne Yuri s úsměvem. *Jako asi bych ti něco k jídlu udělal ale myslím si že by to bylo neslušné vůči té Shi, navíc abych byl upřímnej tak mě docela dost děsí. *samozřejmě se Tsuki nebude pokoušet zastavit a místo toho se zvedne s ní a dokonce ji podepře aby ji mohl pomoct, má pocit že Tsuki by neměla chodit sama když je v takovém stavu v jakém se zrovna nachází. *Pomůžu ti dobře? Musíš se šetřit.
Tsuki Yagami: *Nechala ho, aby sa dostal z jej zovretia a nechala ho, aby sa na posteľ posadil. Ona sa zdvihla z ľahu tiež a posadila sa. Rovno vedľa Yuriho. Pokrčila nohy a pritiahla si ich ku svojej hrudi, rukami ich objala,* No, ja neviem.. Je to len môj názor.. Hmm.. Ale vyspať som sa vyspala konečne. A aby toho nebolo málo, tak som sa vyspala vynikajúco.. Vďaka tebe.. *venovala mu ďalší svoj úsmev, ale ten sa vytrratil, keď prišla téma na jedlo,* Uhm.. No.. Neviem. Je mi trochu zle od hladu, ale myslím, že by som mohla zvládnuť niečo viac, než len suchý rohlík.. A hlavne mám hrozný smäd!!.. *skoro zakňučala,* Zoženiem Shi, aby nám urobila raňajky? Alebo sa podujmeš k tomu ty?.. *mal to byť len žart. Nenechala by ho, aby ju až tak moc obskakoval. Urobila by tie raňajky takto skoro ráno aj sama, ale cítila, že je na to moc slabá. Ak ju Yuri nezastavil, tak sa začala hrabať von z postele, aby išla nájsť Shi. Spať nebude určite. Spala tá osoba vôbec niekedy? Tsuki ju nikdy nevidela, že by odpočívala, stále niečo robila. Nonstop.*
Yuri Dreyar: Proč se to neříká ale když už jsi to řekla tak teda přeji ti dobré ráno, vyspala ses dobře? Myslíš že dneska už toho zvládneš sníst a vypít o něco více? *Yuri ji ihned zahlcuje otázkami a pak ji pustí a pomalu se přesune tak aby se mohl posadit a zády se opřít o stěnu (čelo postele, nevím xD). Spokojeně si tam tak sedí a snaží se trochu probudit. *
Tsuki Yagami: *teraz, keď bola zobudena a vnímala, tak cítila každý jeden jeho pohyb. Nevedela ten pocit pri tom opísať slovami. Keď sa pri Yurim zobudila, prazvlastne sa jej dýchalo. Ale nie v zlom zmysle. Práve naopak. Keď ju objal, pritiskla sa k nemu a mohla cítiť a počuť ako bilo jeho srdiečko. A keď prehovoril, to jej trochu poskočilo.. Bola z jeho slov v rozpakoch, ale nie príliš, * Myslím, že také veci sa nehovoria.. Co tak miesto toho.. Dobre ráno? *zdvihla hlavu a usmiala sa na neho. *
Yuri Dreyar: *Yuri si tu spí ještě déle jak samotná Tsuki ale ne o moc, částečně ho to její zavrtání do jeho hrudě probudí. Tohle je tak strašně rozkošné vzhledem k tomu jak maličká Tsuki vlastně je. Ještě těch deset minut si spí a celkem spokojeně ale stejně po chvilce zavře nabírat vědomí ale oči neotvírá ale nechává je zavřené. Cítí Tsuki a je si vědom její přítomnosti a tak ji znovu obejme a přitiskne si ji k sobě. *Takže asi mohu říct že mám za sebou svou první noc s dívkou v posteli. *Myslí to samozřejmě vtip a tak se mu taky pěkně zasměje. *
Tsuki Yagami: *Spala ako zabitá niekoľko hodín. Do izby jej nenabehol ani Ren - pretože prečo by sem on lozil, keď sa fláka vonku? Bol už dosť veľký na to, aby mal aj frajerku a podobne, ale kto vie?.. A ani Raiken sem nevliezol. Ten sa vláčil zase niekde opitý s nejakou kurvou. Každopádne jediným nevítaným hosťom bola práve Shi, ktorá si to v strede ich spánku namierila do izby Tsuki. Pomaly pootvorila dvere, a keď si bola istá, že sa ani jeden nezobudil, tak vkročila nečujne dovnútra, zastaviac sa v strede izby, kde na nich niekoľko minút so šialeným pohľadom a celkovo so šialeným výrazom v tvári pozerala. Uškŕňala sa a nehybne stála. A potom po niekoľkých minútach znova odišla, zavrúc za sebou dvere, akoby tam nikdy nebola.. Tsuki sa zobudila asi až o desať hodín neskôr. Bolo nejak nad ránom. Spoza okna zachytila prvé slnečné lúče, ale vonku bola ešte stále pomerne tma. Potichu zamrčala a zavŕtala sa Yurimu do hrude svojou tvárou. Akoby boli manželia. Privrela oči, ale už nespala a nechcela ho budiť.. Tak si len užívala jeho prítomnosť..*
Yuri Dreyar: *Možná neví co říká ale možná to taky ví, jak to bylo se už nikdy nedozví. Ono Yuri je sice napůl mimo ale stále to co řekl se někde vzít muselo ne? Takže takto vlastně dal jen formu svým pocitům a vyjádřil je slovy, která se mu v hlavičce vytvořila jako první. Pusinku od Tsuki ještě cítí a pro změnu zrudne od rozpaků on ale to už není důležité, protože během následujících několika vteřin usne stejně jako Tsuki a usne celkem tvrdě a zároveň vypadá tak spokojeně jako kdyby se už nikdy nechtě probudit, upřímně Yuri by rád tento okamžik uzamkl a nechal ho trvat věčně. Jen teď doufat že jim to nějakej kretén nezkurví (víme o kom mluvím xD). *
Tsuki Yagami: *Potešila sa nad jeho slovami, že tu ostane. Momentálne ani len neriešila to, že jej do izby môže nabehnúť hocikto. A hocikto ich tu môže takto vidieť. Bolo jej to jedno. Potrebovala Yuriho teraz pri sebe. To bolo podstatné.. Keď však vyslovil svoje ďalšie slová, jej tvár nabrala jemne červenú farbu. Konečne aspoň nejaká farba v jej tvári, doteraz bola bledá ako stena,* Nevieš, čo hovoríš.. *pošetkala v rozpakoch. Natiahla sa k jeho čelíčku a dala mu maličkú, rýchlu pusinku,* Dobre sa vyspi.. *zamrmlala, pretože unavená bola tiež. A to hodně. Takže behom chvíľky zaspala aj ona.. A pravdepodobne bude spať dosť dlho.*
Yuri Dreyar: Zůstanu neboj. *Yuri ruce přesune okolo pasu Tsuki aby ji mohl obejmou a přitisknout ji k sobě poté co je oba zakryla dekou, spát takto oblečený? Koho zajímá že to není zrovna dvakrát pohodlné, nyní se cítí velmi příjemně a kdo ví jak dlouho bude trvat než se mu naskytne taková šance to zopakovat že? Tohle bude pro Yuriho za ty dva roky asi jeho první noc, kterou prospí úplně klidně a hlavně beze strachu a plný šťastných emocí a pocitů. *Taky tě zbožňuju, jednou bych chtěl přesně takovou ženu v dospělosti, možná i přímo tebe. *Tohle Yuri poví už jen tak napůl při vědomí, protože část jeho vědomí už spí a on ani pořádně neví co řekl. *
Tsuki Yagami: Ďakujem, Yuri.. Moc to pre mňa znamená, *poďakovala sa mu za to, že jej sľúbil, že by ju v krajnej núdzi zastavil. Pousmiala sa na neho, ale rozhodne stále nebola v psychickej pohode. Ale cítila sa tu s ním omnoho.. omnoho lepšie, než doteraz, keď tu bola sama.. Ona nechávala svoje oči otvorené, aj keď ich mala veľmi unavené. Natisla sa na neho ako kliešťatko, držala sa ho pevne, nechcela ho nikde pustiť,* Ostaň tu so mnou, prosím.. Nechcem, aby mi bolo smutno.. *rukou chytila prikrývku a oboch ich poriadne prikryla. Bolo to také úžasné, nevinné,* Zbožňujem ťa, Yuri.. Si pre mňa viac, než vlastná rodina.. *a bola to pravda. Však čo bola jej rodina? Ožran strýko, ktorého mala síce rada, ale tým, čo robil posledné roky.... Bez komentára. A jej brat? Dvojnásobné 'bez komentára'. A ku tetičke, o ktorej doteraz nevedela.. No, čo k nej dodať? Nepozná ju..*
Yuri Dreyar: Slibuju, pokud by ta druhá Tsuki ohrožovala mě nebo někoho nevinného tak ji zastavím za každou cenu a to i kdybych měl využít svou plnou sílu. *Yuri to myslí vážně, sice má strach že by to bylo těžké ale určitě by to nakonec pro Tsuki dokázal, v tomto ohledu se cítí velmi sebejistý. *Dobře děkuji a neboj nepovím žes mi to řekla, nechceme aby si o tobě někdo myslel že jsi bonzák ale budu si na ní dávat pozor abych u toho byl pokud se do tebe pokusí znovu strčit a ty ji to rozhodně vrať. *Pak se přiblíží k Tsuki a opře se svým čelem o to jeho a zavře oči. *Cítím se tu tak dobře, za poslední dva roky jsem se takto necítil.
Tsuki Yagami: Bojím sa, Yuri.. Že jedného dňa sa to stane znova.. A ublížim tak niekomu, koho mám rada. Neviem, čo v ten daný okamih robím, nikdy si nič nepamätám, neviem, ako sa tá druhá správa.. Neviem, čo je zač.. Netuším, čoho je schopná.. Yuri, sľúbiš mi ešte jedne vec?.. Že ak sa to stane.. Zastavíš ju, nech by to malo znamenať aj to, že mi ublížiš..? *v ten moment mu venovala dlhý prenikavý pohľad. Myslela to úplne vážne. Nechcela, aby sa stalo niečo podobné ako na poslednej misii. Keď sa ale spýtal na Asunu, sklopila zrak,* Len do mňa strčila.. A dala mi pokoj, *povedala pravdu. Nechcela bonzovať, ale tak to bolo. Každopádne si nepamätala, že Tsuki v2 to Asune vrátila..*
Yuri Dreyar: *Vyslechne si vysvětlení Tsuki ohledně mise a toho jak to s ní přesně bylo a upřímně ho to trochu děsí ale docela to chápe. *Jak koukám tak k sobě patříme, každý nás má v té hlavě něco co tam být nemá. *Musí se tomu zasmát, nic jiného mu ani nezbývá. Yuri má v hlavě vzpomínky co by tma mít neměl a Tsuki v ní má na druhou stranu úplně samostatnou osobnost, která je schopna přebrat kontrolu nad jejím tělem což mohl vidět během jejich mise a třetí části Chuuninské Zkoušky. *Všechno nakonec zvládneme, když jsme u Asuny mám otázku. Když řekla aby ses mezi nás nepletla tak to tím skončila? Nebo na tebe byla zlá? Nic si netajíme tak chci abys mi to řekla dobře?
Tsuki Yagami: *Pozorne počúvala jeho slová. Povedala by, že to vysvetlil pre ňu dostatočne. Ono.. Tsuki nežiarlila, naozaj by ju to nevzalo, ak by bol Yuri do Asuny zamilovaný. Chcela, aby bol šťastný, len nechcela, aby mali medzi sebou tajomstvá. Preto sa na to pýtala,* Vysvetlil si to dostatočne. Tak nejak to chápem.. Umm.. Keď už sme pri Asune.. To ma privádza ku tej.. mi-misii.. *ťažko sa jej o tom rozprávalo, ale musela,* To, čo sa tam stalo.. Ako si hovoril, že som to nebola ja.. Tak.. Máš pravdu.. Teda, bola som to ja.. Ale nebola som to ja.. Umm.. Ako to vysvetliť.. Sama tomu ešte moc dobre nerozumiem a už vôbec neviem, ako tomu zabrániť.. Ale.. Podľa kráľovnej sa v mojom tele nachádzam ja.. A potom ešte.. Druhá.. Osobnosť?.. Neviem ako, kedy a prečo.. Tak občas sa stane, že ovláda moje telo.. A ja si z toho nikdy nič nepamätám.. Stalo sa to aj na poslednej časti skúšok chuuninov.. Aj na misii.. Neviem, čoho som potom schopná..
Yuri Dreyar: Jak bych to řekl, nevím jak to popsat ale mám prostě pocit že jsi pro mne nejdůležitější osoba na světě a když se delší dobu nevidíme tak mi je smutno a chybíš mi a to celkem dost, na druhou stranu Asuna. Ano mám ji rád ale i když jsem ji delší dobu neviděl tak mi nechybí tak jako mi chybíš ty, nah neumím to vysvětlit. *Yuri si ani neuvědomuje že tohle je taková ta první dětská láska. *
Tsuki Yagami: Mmmm.. *Zamrčala potichu, ale keďže Yuri bol úplne pri nej, mohol to počuť. A aj to určite počul. To však nebolo podstatné,* A ty ma máš rád inak.. než kamarátku? Teda.. Ja viem, že sme ako brat a sestra, ale.. Vtedy na misii.. Asuna mi povedala, že sa nemám medzi vás pliesť.. Tak som len chcela vedieť.. Umm.. Či ju máš rád viac ako kamarátku. Znela.. Ako keby.. Si jej patril.. T-tedaaa.. Je úplne v poriadku, ak máš Asunu rád ako kamarátku A je v poriadku aj to, ak ju máš rád viac než len to.. Nyaa.. *objala ho okolo krku, lebo jej bolo celkom trápne z tejto témy, ale tak.. Bola zvedavá. A chcela poznať aj Yuriho názor,* Sám si povedal, že medzi sebou nemáme tajomstvá..
Yuri Dreyar: *To jak ho Tsuki hladí po vláskách mu je velmi příjemné ale když mu Tsuki položí tu divnou otázku tak se přetočí aby se otočil čelem k ní a mohl se jí podívat přímo do očí. *Rád? Tak je to moje kamarádka, kamarády má člověk většinou rád ale asi ne jako tebe, protože mezi námi je to jiné. Nejsi pro mě jen kamarádka ale něco víc. *Odpoví zcela upřímně a bez jediného mrknutí se jí dívá rovnou do očí. *Proč se ptáš? Nemáš Asunu ráda nebo tak nějak? Víš že mi můžeš říct cokoliv že? Pokud ti bude dělat zle tak ji srovnám že ani nebude vědět co se děje.
Tsuki Yagami: *Potešila sa, keď si k nej Yuri ľahol. Nebolo v tom nič viac, len chcela niekoho na túlenie, keďže nebola moc v pohode. A rovnako na tom momentálne bol aj Yuri. Tak prečo sa netúliť spoločne? Veď o nič neišlo.. Navyše Tsuki bola dosť fyzicky vyčerpaná, a tak bola spokojná tu v postieľke. Bola k nemu otočená čelíčkom a pozerala sa na neho, hlavičku podopretú jednou rukou, druhou hladila Yuriho po vláskoch,* Yuri?.. Máš Asunu rád ?
Yuri Dreyar: *Sleduje Tsuki a nic k tomu zatím neříká, nemá absolutně tušení co má Tsuki v plánu a co ji to vlastně mohlo napadnout ale nekomentuje to a trpělivě čeká na to až Tsuki skončí a on se to tak bude moct dozvědět. Nakonec to zjistí a z nějakého jemu neznámého důvodu se cítí být v rozpacích ale ruku přijme a nakonec si k Tsuki lehne ale cítí se trochu jinak (Ještě že tam není Asuna xD). Nakonec se Yuri přizpůsobí celkem rychle a přitulí se k Tsuki a být tam někdo jiný mohlo by mu to připadat opravdu rozkošné. *
Tsuki Yagami: Chcem, aby si sa tu cítil príjemne. Si tu.. ehm.. v mojej izbe.. vítaný vždy, *pousmiala sa na neho milo a vzala si do dlane jeho ručičku a spolu s ním smerovala ku svojej posteli,* Ah, vydržíš sekundu? *Tsuki všetko posteľné prádlo, aj prikrývku a vankúš zhodila z postele na zem a vbehla, veľmi opatrne a pomaly, do šatníka, odkiaľ vytiahla novú prikrývku aj vankúš a to všetko hodila opatrne na posteľ, aby sa moc nevyčerpala. Už tak bola so silami na krajíčku. To bol vlastne dôvod, prečo Yuri stál vedľa jej postele. Ona si tam pomaly ľahla a podala mu svoju ruku,* Poď za mnou.. Vlez si ku mne..
Yuri Dreyar: Tak doma mě nikdo nečeká takže není kam spěchat, mohu tu ještě nějakou dobu zůstat. *Yuriho ani nenapadlo že by snad mohl zůstat přes noc, co by na to tak mohla říct ta děsivá ženská že? Navíc co její brácha? Ten tu Yuriho zahlédnout strhla by se taková bitka že by to ten barák ani nemusel vydržet. *Jít? Kam? *Zeptá se ale ruku Tsuki podá aby ji mohl následovat, celkem ho zajímá kam je Tsuki zavede. Cestou si samozřejmě utře očička aby nebylo vidět tak jasně že plakal, Yuri nechce aby to někdo poznal. *
Tsuki Yagami: *Tohoto sa obávala najviac. Jej obavy sa naplnili. Momentálne mu nevedela túto vec nejak vyhovoriť. Bude sa musieť spoľahnúť na to, že to Yuriho prejde, ale keď moc tomu neverila. Na takú vec sa nedá zabudnúť.. V duchu si povzdychla,* Vieš, aký mám na to názor.. Ale zakázať ti to nemôžem, *tak moc ju to trápilo. Dalo by sa to zrovnávať s tým pocitom, keď niekoho zabila.. Trhalo jej to srdce, ale čo zmôže? Pozná ho moc dobre, nevyhovorí mu to.. Pomaly ho pustila,* Ostaneš tu dnes so mnou, že? *spýtala sa ho a načiahla sa ku stolíku, kde Yuri odložil jedlo. Vzala ten suchý rohlík a odhryzla si z neho.. Jej žalúdok v tomto stave neznesie toho veľa a už po troch hryzoch sa jej žalúdok búril a viac neprijal. Aj napiť s amusela len trošičku, inak by to všetko vyvrátila.. Ale stále lepšie málo, než nič.. Snažila sa vstať, a keď sa jej to podarilo, podala ruku Yurimu, aby sa postavil tiež,* Poď so mnou..
Yuri Dreyar: Děkuju, chci ji pomstít. Tsuki toužím po krvi toho kdo mi zabil druhou mamku a mou pravou málem zabil, chci jeho krve na svých rukou. *Poví Yuri trochu naštvaně i když není to tak trochu ale spíše docela hodně naštvaně, není se čemu divit že? Nicméně určitě neodmítne další obětí Tsuki a chvilku si ho ještě užije ale pak se od ní odtáhne, zvedne se a přinese ji skleničku s vodou a těch pár housek do ji přinesl. *Musíš jíst a pít, vidím to že musíš mít hlad a umírat žízní.
Tsuki Yagami: *Držala ho vo svojej náruči, pekne sediac na zemi, keďže nemala moc síl udržať sa na nohách. Hladila ho jednou rukou po jeho vlasoch a chcela mu dopriať čo najpríjemnejšie pocity. Odtiahla sa od neho na okamih, keď prehovoril. Chcela sa mu pozerať do očí, aby vedel, že to myslí vážne, to čo teraz povie,* Yuri.. Sľúb mi, že neprestaneš veriť v to, že sa tvoja maminka prebudí.. A ja ti sľúbim, že sa už nebudem trápiť nad tým, čo sa stalo.. Ani nad tým, čo sa stane.. Tvoja maminka sa prebudí.. Viem, že nie som ešte ani zďaleka lekárka.. Ale.. Od zajtra sa vrátim do práce a budem tvrdo pracovať, aby som tvojej mame pomohla.. *oprela si svoje čelo o to jeho,* Teraz to už celé chápem.. Možno.. som.. vzala pár životov.. Ale tam.. v nemocnici.. na mňa čakajú ďalší, ktorých musím zachrániť.. Poď sem, *znova ho objala..*
Yuri Dreyar: *Teď už to jen tak nezastaví, pevně se Tsuki chytí stejně jako ona jeho a pláče ji tam, on ani nestihl oplakat mrtvou nevlastní matku a to že se ta jeho biologická už možná ani neprobudí a tak to vše musí ven, nějakou chvilku to trvá ale po nějaké době se tam Tsuki jen drží a mlčí. Není schopen ze sebe ze začátku dostat ani jedno slovo. *Jsi poslední rodina co mi zůstala, nechci o tebe přijít. *Pošeptá tiše i když stále celkem roztřeseným hlasem. *
Tsuki Yagami: *Už to, ako sa Yuri roztriasol na ňu zapôsobilo. A to, keď začal plakať s ňou pohlo ešte viac. Nehovoriac o tých slovách, ktoré jej venoval. Presne toto potrebovala počuť. Potrebovala počuť, že tu je niekto, komu na nej záleží. O koho sa môže starať, komu má byť oporou. Srdce jej poposkočilo. Zrazu bola všetka tá vina, ktorú pociťovala preč.. Cítila len to, že sklamala Yuriho. Že tu pre neho posledné dni nebola.. A cítila hroznú bolesť, že vidí YUriho v takomto rozpoložení. A za všetko mohla ona.. Pretože sa správa ako husa. Stiahla svoju ruku naspäť. Pozrela sa na Yuriho utrápeným pohľadom a okamžite ho silno, naozaj silno objala a nechcela ho pustiť. Líčkom sa oprela o jeho líčko a pevne ho držala, najpevnejšie ako len dokázala v tomto jej stave,* Yuri... Tak moc ma to mrzí. Prepáč mi to, prepáč, že musíš kvôli mne plakať.. Prepáč mi to, už sa to nestane. Nikdy.. Už som tu.. Som to ja.. Ah, Yuri... Nechcem, aby si sa kvôli mne trápil, urobím pre to hocičo.. Áno ? Len, prosím, neplač..
Yuri Dreyar: *Do teď si hrál na drsňáka ale když vidí ty rány tak něco se v něm zlomí, ne že by to bylo něco strašně mega strašné jako kdyby někdo přišel o celou rodinu a musel se na to dívat ale spíše to je takový šok, Tsuki byla neustále veselá ale to co vidí teď je pro Yuriho těžké udržet emoce na uzdě. Už to nevydrží a ruce se mu rozklepou ale ne hněvem ale spíše se třese z toho jak se snaží udržet ten smutek ale dlouho to nevydrží a z očí se mu začnou hrnout slzy. Ztratil nevlastní matku, vlastní matka je už tak dva roky v kómatu a teď aby ještě přišel o Tsuki? Ta představa ho ničí a on to nedokáže vydržet. *Tsuki vrať se! Neodcházej pryč! Tohle nejsi ty, tohle je nějaká hromada depresí a všeho možné ale ne ty! Mám o tebe strach a nechci o tebe přijít, přišel jsem už o rodiče, jako kdyby nebylo dost těžké že mě nečeká nikdo doma ale bez tebe to nezvládnu! TSUKI JÁ TĚ POTŘEBUJU! *Yuri je zničený a už delší dobu vidí Tsuki jako poslední „rodinu“ co má. Sice poznal Asunu ale k ní nemá takový vztah jako k Tsuki a to ani zdaleka (Sorry Asuno xD). *Prosím vrať se mi! *Upřímně, Yuri tam na Tsuki křičí ale ne takovým tím agresivním křikem ale spíše to je takový ten beznadějný křik, který je plný smutku. *
Tsuki Yagami: *Ani netušila prečo, ale to co teraz povedal Yuri.. Dotklo sa jej to.. Z nejakého dôvodu. Doteraz vôbec nič necítila.. Ale teraz.. Hanbila sa.. No ale pocit viny bol stále silnejší. Omnoho silnejší. Keď položil jedlo na stôl a prešiel k nej, nevenovala mu ani pohľad. Nebolo to preto, že by ho už nemala rada, nevazila si ho, či ho nerešpektovala.. Len jednoducho to teraz nebola ona.. Ani dokonca sa nebránila, keď jej chytil obe ruky a stiahol jej rukáv dole, aby tak odhalil jej rezne rany. Niektoré boli čerstvé.. Z dneska.. Iné mali už niekoľko hodín, či pár dní.. *
Yuri Dreyar: Promiň ale nevzpomínám si že bych se tě ptal zda máš hlad, tvoje tělo potřebuje živiny a tekutiny, podívej se na sebe. Vypadáš jako zombie a to ti ještě lichotím. Yuri pak odloží to co přinesl na jeden stolek a dojde až ke Tsuki ke které se skloní a chytne ji rychle a celkem silně za zápěstí ruky ve které drží ten skalpel a druhou rukou ji chytí za druhé zápěstí a trochu ho natáhne aby donutil rukáv té ruky sklouznout a on si takto mohl jasně potvrdit zda se na té druhé ruce někdy řezala nebo ne ale zda se Tsuki bude bránit s tím nějak nepočítá, však co by mu mohla udělat? Bodnout ho? Tomu Yuri nevěří že by mu to dokázala provést. *
Tsuki Yagami: *Ani netušila, či je pre ňu Yuriho prítomnosť prospešná, alebo nie. Vôbec nič teraz necítila. Len tú obrovskú vinu. Keď odišiel z izby, kľakla si na kolená a takýmto spôsobom sa dostala až ku svojej posteli. Pod poduškou mala skrytý jeden zo svojich skalpelov z lekárskeho vybavenia. Oprela sa o posteľ, sediac stále na zemi. V dlani držala onú čepeľ, ale len ju pozorovala. Medzi prstami si ju otáčala a neprítomným pohľadom na ňu hľadela. Odišla by všetká tá bolesť, ak by sa jednoducho zabila? Ak by si teraz tu podrezala zápästia a nechala sa vykrvácať?.. Nie, to by bolo moc jednoduché, to by nebol žiadny trest.. Ale dokedy sa zvládne takto trestať?.. Keď sa sem naspäť dovalil Yuri, skalpel neodkladala, ale aspoň venovala chlapcovi prítomnejsí pohľad..* Nemám hlad, nechcem jesť..
Yuri Dreyar: *Skleničku tu nikde nenašel tak musel vyrazit na nebezpečnou a náročnou výpravu skrze tento dům do kuchyně, kterou viděl dole. *Nikam nejdu, jsi jako moje rodina a nehodlám tě nechat samotnou když to teď potřebuješ, snaž se jak chceš ale mě nedoženeš. *Toto Yuri poví než vyrazí na tu nebezpečnou výpravu, tiše otevře dveře z Tsukina pokoje a zavře je za sebou stejně tak tiše. Pak vyjde na cestu ze schodů dolů do přízemního patra domu. Doufá že cestou nepotká tu děsivou babu a proto je tak tichej a snaží se být nenápadný a jakmile dorazí do kuchyně najde nějakou skleničku do té natočí vodu a pak začne hledat nějaké jídlo, cokoliv co by mohl Tsuki dát a tak vezme nějaké pečivo (nějakou celozrnnou housku). S tímto se pokusí zase vrátit zpět nahoru stejně tiše jako se dostal sem v naději že tu divnou ženskou nepotká. Jakmile se dostane až nahoru tak se začne pokoušet otevřít dveře loktem jedné ruky což mu nakonec po náročném boji vyjde a tak se dostane dovnitř do pokoje Tsuki a jde rovnou za ní s tím co ji přinesl. *Tak tohle jsem ti přinesl, potřebuješ jíst a pít a to i kdybych ti to měl rvát do krku. *Samozřejmě pokud ho cesto zastaví Shi tak by tak daleko nedošel. *
Tsuki Yagami: *Zviezla sa chrbtom po chladnej stene a posadila sa na zem. Opierala sa chrbtom o stenu, skrčila nohy v kolenách a pritiahla si ich k hrudi,* Ja ťa nežiadala o to, aby si sa so mnou bavil o hocičom.. A vôbec.. Čo chceš ? Choď za Asunou, ja chcem byť sama. Tak ako doteraz, *neuvedomovala si, že ho takto od seba odháňa. CHcel jej len pomôcť. Ale ona pomoc nechcela, hoci ju potrebovala. A to akútne. Skryla si hlavu medzi kolená. Rozochvela sa. Tak moc sa jej chcelo plakať, ale už to ani nešlo..*
Yuri Dreyar: Nic nevím a je mi to jedno Tsuki! Co když já měl být holka, co když jednou vyhraju milion Ryo, není na to co když ale to co je teď a ne to co by mohlo jednou být nebo jak to mohlo být. *Yuri si až teď všimne že Tsuki na tom není dobře jen psychicky ale i fyzicky. Proto se zvedne a začne hledat nějakou skleničku s vodou, tak nějak doufá že tu nějakou mít bude. *Musíš se napít a najíst, vypadáš hrozně. *Pronese Yuri. *Už se o tom s tebou nehodlám bavit, musíš se probrat a otevřít oči. *To myslí trochu v jiné souvislosti aby se konečně probrala a uvědomila si že se chová neskutečně hloupě. Její krvavé stopy zaregistroval ale nyní na ně nemá čas reagovat. *
Tsuki Yagami: *Schovala si tvár do dlaní. Hlava jej strašne treštila a bolela ju. Ostatně to aj celé jej telo. Takto odhalila krvavé škvrny na rukávoch pyžama,* A oni rozkazy neplnili ? Čo ak nemali na výber rovnako ako my? Čo ak aj oni museli plniť len rozkazy? Čo ty vieš! *odhrnula zo seba prikrývku a vstala z postele. Teda, pokúsila sa o to, rukami sa pridržiavala steny, pretože bola neuveriteľne slabá. Nejedla už pár dní a to sa na nej podpísalo. Rozkašľala sa tak moc, až sa musela predkloniť. Každé jedno slovo ju v krku dráždilo čoraz viac.*
Yuri Dreyar: No a že jsi jim vzala život, byl to rozkaz. Víš moc dobře že jsme je tam šli zabít, takže to vyjde úplně nastejno. Lidé umírají a umírat budou na rozkaz vedení vesnic, tihle lidé prostě jsou a budou loveni a my se s tím musíme naučit žít, víš to že je zabíjet nechceš je jedna věc ale druhá věc je se obviňovat za jejich smrt když jsi to udělat musela. Pokud se s tím nedokážeš srovnat tak nevím co dělat dál, pokud si myslíš že jsi vrah tak já jsem šílenej vrah, protože já si z toho nedělám vůbec nic. *Yuri se trochu zamračí. *Patříme snad do vězení za to že plníme rozkazy?
Tsuki Yagami: *Zatvorila svoje oči. Neskutočne moc ju pálili a rezali z toľkého plakania.. Hlavne teraz, keď plakala v podstate nasucho, bez sĺz,* Urobila som správnu vec?.. *pomaly sa posadila, ale prakticky celé telo mala stále zakryté svojou perinkou..* Čím sa odlišujem od tých mužov? Nijako.. Vzala som ich životy.. Ako vzali oni tým ženám.. Na ničom inom nezáleží.. *venovala Yurimu krátky zlomený pohľad. Odvrátila hlavu. Mala pocit, že jej už na ničom nezáležalo.*
Yuri Dreyar: Vrah? To není pravda, udělala jsi správnou věc. *Ujistí ji Yuri ohledně mise, však splnila prakticky to co jim bylo řečeno a to všechny zabít. Yuri už neví co by s Tsuki mohl dělat, však nezná nikoho komu by na Tsuki ještě záleželo a přitom aby s ní nějak pohl v tomto ohledu aby se začala Tsuki chovat trochu normálně. *Neříkej takové hlouposti. *Poví Yuri dost jasně aby to Tsuki bylo jasné že Yuri to myslí vážně že to co říká jsou hlouposti. *
Tsuki Yagami: *Jemný dotyk na jej hlave tak nejak ignorovala. Bolo jej jedno, či sa dotýkal jej hlavy, či ju hladil. Vlastne jej bolo jedno aj to, či nájde tie stopy po rezných ranach. Už keby len odtiahol prikrývku, mohol by vidieť na jej vnútornej strane krvavé škvrny, to isté na postelnom povleceni, alebo aj samotnom pyžame, * Som vrah.. *septla Tsuki chraptivo. Bola úplne dehydratovana, mala totálne sucho v ústach, a tak sa jej veľmi ťažko rozprávalo. Už ani slzy neplakala, pretože nemala aké, nemala dostatok tekutín.. *
Yuri Dreyar: Ah Tsuki. *V jeho hlase je vidět že je z tohoto trochu smutný a kdo by z toho byl veselej že? Pokusí se jí rukou pohladit po hlavě, teda nejdřív se jí pokusí ručku jen jemně položit na hlavičku a pokud ho nechá tak ji začne pomaloučku hladit po hlavě. *Tsuki, mám o tebe strach. Prosím řekni mi co se děje, tajemství před sebou nedržíme a tak mi řekni co se děje, prosím.
Tsuki Yagami: *Jemne sebou trhla, keď si sadol na kraj jej postele. Inštinktívne si stiahla rukávy pyžama úplne dole a dlaňami ich držala tak, aby nešli dat hore. To, že bola z toho depresii bola jedna vec. Ale ona našla útechu v sebaposkodzovani.. Zabila niekoľkých ľudí, hoci boli zlí a zaslúžili si trest aspoň taký, čo sami urobili tým ženám.. Ale.. Stále tu ťarchu nevedela uniesť. Obviňovala sa a kvôli tej vine teraz trestá sama seba. Našťastie to nezaslo ešte tak ďaleko, že by si ublížila nejak moc. Mala len rezne rámy na predlakti a na stehnách.. Čo nebolo momentálne spúšťačom toho, aby prebrala kontrolu druhá osobnosť.. Aj keď možno to by bolo teraz najlepšie riešenie.. Nereagovala na jeho slová, ale nechala si odkryť tvár.. Mohol na jej tvári vidieť aká je zničená. *
Yuri Dreyar: *Yuri nakonec vkročí do pokoje a najde si její postýlku kde Tsuki leží a je mu naprosto jasné že není v pořádku kvůli tomu že zabila většinu nepřátel během mise. Upřímně, dalo se čekat že Tsuki bude v podobném stavu ale i tak to Yuriho trochu straší a proto se posadí na kraj její postýlky. *Tsuki? Chceš si o tom promluvit? *Poví jejím směrem a natáhne k ní svou ručku aby se pokusil odhalit aspoň její hlavičku ale pokud by se bránila tak se s ní určitě prát nebude. *
Tsuki Yagami: *Počula kroky ku izbe. Dúfala, že to nebude nič pre ňu. Opak bol však pravdou. Naozaj teraz nechcela nikoho vidieť. Nechcela nikoho v izbe. A už vôbec nie Raikena. Alebo nebodaj Rena. Lenže jej obavy boli opodstatnené. Síce to nebol ani Ren, ani Raiken.. No bol to Yuri. Ťažko teraz povedať, či ho rada uvidí v tomto stave. Bola v posteli, zababušená pod prikrývkou tak, že jej nebola vidieť ani hlava. Bola stočená v klubíčku. To si však nikto za tých pár dní ale nevšimol to najhoršie.. Keď počula Yuriho hlas, ostala napätá. Pohla sa v posteli, ale neodpovedala mu. Už bol v izbe.. Musí vyzerať hrozne.. Mala uplakané oči, naposledy sa česala asi pred misiou. Oblečené mala na sebe pyžamo s dlhými nohavicami a dlhými rukávmi, čo sa týkalo vrchu.*
Yuri Dreyar: *Bez jediného slova vejde dovnitř, hádá že smí tedy vejít dovnitř když Shi otevřela dveře úplně a ustoupila aby mohl projít. Aby byl upřímný tak z této ženy mu běhá mráz po zádech a je v její blízkosti celkem nejistý ale pokouší se to nedávat najevo. Sundá si své boty a uklidí je tak aby nikomu nepřekáželi a nebyly tam jen tak volně pohozené ve středu místnosti. Pak Shi tiše následuje až se dostanou až k těm schodům, Yuri vlastně ví kde má Tsuki pokoj když tu už jednou byl přímo v jejím pokojíčku. Chvilku mu ta shi připadá jako monstrum z nějaké knihy ale tak je to člověk, jak to tak vypadá ale jistej si tím Yuri není. Nyní to už není důležité, nachází se v pokoji Tsuki přímo u dveří, které za sebou zavřel. *Tsuki? Mohu dovnitř?
Tsuki Yagami: *Shi bola oblečená celá v čiernom. Bez slova otvorila dvere od vchodu dokorán a vpustila takto Yuriho dovnútra. Počkala, kým prejde dnu, potom dvere za nimi zatvorila. Zalizla sa svojim dlhým, až hadím jazykom. A počkala, kým sa chlapec vyzuje. Potom sa pohla dopredu, smerujúc cez chodbu do veľkej obývačky, odkiaľ viedli schody hore na poschodie.. Za sebou vláčila ten veľký trojzubec. Schodmi sa dostala hore na podlažie a zamierila rovno k dverám Tsuki. Zaklopala a otvorila dvere. Ale nenakúkala a bez slov nechala Yuriho prejsť dovnútra, pričom sa zachichúňala a obrátila sa na odchod, ťahajúc trojzubec zase za sebou.*
Yuri Dreyar: *Když mu otevře ta žena (Shi) Yuri si ji pozorně prohlédne ale rozhodně se ji neleká, spíše na něj je vidět jistý způsob toho jak ho ta žena zaujala. *Uhm, dobrý den. Přišel jsem za Tsuki je doma? *Zeptá se klidnějším a hláskem. Yuriho sice zajímá kdo tato žena je, možná to bude nevlastní matka Tsuki? Nic jiného ho totiž nenapadá, co jiného by tam taková žena mohla dělat že? *
Tsuki Yagami: *Bola doma. Už pár dní nevytiahla päty z domu, dala si aj voľno v nemocnici. Nebolo jej moc fyzicky dobre. A ani nehovoríme o jej psychickom stave. Bola v depresii. Cestou naspäť z poslednej misie.. sa dozvedela, že zlikvidovala viac ako polovicu únoscov.. Hoci to v podstate neurobila ona, boli to jej ruky, jej telo.. Jej techniky.. Takže to urobila ona. Aspoň to si ona hovorila.. Ležala v posteli, odmietala jesť, sotva pila. Ani sa neradovala z postupu na vyššiu hodnosť.. Keď ktosi zaklopal, nešla dole otvoriť. Ku dverám sa dostala Shi, ich hospodyně. Otvorila ich a predstavila Yurimu svoj nádherný zjav.. Pokožka bledá a biela ako stena, presvitali jej cez ňu žilky. Mala krátke čierne vlasy, oči červené a v rukách držala trojzubec. Svojimi očami si ho prehliadla. Nič nehovorila. Vyčkávala, čo z neho vypadne.*
Yuri Dreyar: *Není to moc dlouho co byl Yuri s Tsuki na misi. Byla tam ještě Asuna a co je důležité je to že všichni byli po této misi povýšení a už to nejsou Chuuninové ale všichni tři jsou na ranku Tokubetsu Jounin. To není důležité, Yuri má od toho dne docela velkou obavu o Tsuki, protože ona tma pozabíjela prakticky většinu nepřátel bez pomoci Yuriho a Asuny a to je to co ho děsí. Tsuki nedokáže zabít člověka, aspoň to si Yuri vždycky říkal. Oblečené má volnější černé kalhoty a černé tričko s krátkým rukávem, které je upnuté na tělo a tak kopíruje jeho svaly ale to není vidět, protože přes to má ještě takové volnější tričko nebo spíše zkrácené kimono (nevím jak to pojmenovat). Ninja čelenku má u pasu, použitou jako pásek (Oblečení: odkaz » ). Když se dostane až k domu Tsuki tak klidně zaklepe na dveře a čeká zda mu otevře ona, její strýček nebo její kreténskej brácha. *
---: ---
Yuri Dreyar: *Takže druhá mise ranku C kterou Yuri plní. Včera si vyzvedl zadání této mise a chtěl ho jít rovnou splnit ale dneska to nepůjde a musí tu misi odložit na zítřejší den, protože mu přišla další žádost na úkol od nového klienta. Hold práce žoldáka není úplně jednoduchá a musí počítat s tím že čím více těchto úkolů splní tím více žádostí takto bude dostat. Co teprve až bude na vyšším ranku? To bude dostávat už i náročnější a nebezpečnější úkoly ale na druhou stranu si tím vydělá daleko více peněz. Yuriho žádostí je hrát takového osobního strážce jednoho muže, který má jít na nějaké setkání mimo Naomi no Sato do jedné menší vesničky v Zemi Nebe. Sice to není nějaký důležitý politik ale je to celkem bohatej obchodník a kdyby ho někdo unesl tak by po jeho rodině mohl požadovat velké peníze za to že ho vrátí živého a o to fakt nestojí, to si radši zaplatí Chuunina jako doprovod, který pracuje jako žoldák a bude v daleko větším bezpečí. Yuri s ním takto jde do té vesničky kde má tento muž své setkání a všechno proběhne bez nejmenšího problému. První potíže přijdou až během zpáteční cesty, v polovině cesty je totiž přepadne trojice nějakých banditů a nebo spíše únosců ale Yuri si s nimi poradí bez jediného problému a jak? Stačí mu Taijutsu a podpora technikami Fuutonu a takto je tam zmlátí do bezvědomí a takto je tam nechat ležet. Když s tím obchodníkem dorazí do Naomi no Sato Yuri dostane zaplaceno a může jít už domů a pro dnešek má padla. Další den ho čeká jeho mise během které má za úkol dopadnout jednoho vandala, kterej demolizuje budovy tím že po nich sprejuje, ničí popelnice a veřejné osvětlení a to je celkem otravné a proto ho Yuri musí dopadnout. Zná odhadem oblast ve které působí ale kde bude působit příště neví a to je důvod proč tam ten den večer hlídkuje na střechách domů ale není sám. Vytvořil si přesně 7 klonů z Mokutonu díky kterým pokryje větší oblast - [Moku Bunshin no Jutsu]. Trvá to asi 3 hodiny než jeden z klonů zaslechne nějaký hluk a tak to vezme přes střechy a dorazí k tomu místu a všimne si nějakých převržených popelnic a rozbitých oken a lamp ale nikoho nevidí a tak v té oblasti pátrá a s ním i jeden další klon, který to zaslechl také a vydal se tam a pak během asi 12-ti minut zahlédnou toho mladíka. Ten ihned začne utíkat a ten klon utíká za ním a píská na takovou píšťalku, kterou Yuri klonům rozdal jako upozornění když ho najdou a proto rychle všichni kloni včetně originálu běží do toho místa. Překvapivě je těžké toho vandala doběhnout ale čím více se jich do té oblasti dostane tím těžší je pro něj utéct a tak se nakonec ocitne obklíčený klony ale už se připravuje si pod nohy hodit světelnou bombu (vandal) ale Yuri to ze střechy co byla opodál viděl a tak po tom vandalovi skočil a povalí ho k zemi ale i tak se ten hajzl brání a tak mu Yuri jednu flákne a pěkně ho tou ranou vypne. Po bližším prozkoumání zjistí že ten vandal není zase tak starej a může mu být takových 16 let ale více ne. Klony postupně Yuri absorbuje do sebe aby si vzal část chakry z nich a získá i jejich vědomosti. Toho kluka (vandala) odvede na policii a opět si nechá dát potvrzení o jeho převzetí a s tím další den odpoledne jde za takovou tou sekretářkou, která mu dá odměnu za misi a označí tuto misi jako úspěšně splněnou a upraví Yuriho profil Ninji s tím že má splněnou další misi ranku C. *
---: ---
Tsuki Yagami: *Od skorého rána bolo v meste veľa ruchu. Ľudia pobehovali sem a tam, pripravovali všetky podstatné veci na dnešný večer. Ľudia si zdobili svoje domy rôznymi runami, aby tak ochránili svoje príbytky a rodiny pred zlými duchmi. Dnešná noc mala byť magická. Najviac magická v roku. Otvárali sa portály medzi svetom živých a mŕtvych a všetko živé bolo omnoho náchylnejšie na stretnutie sa so smrťou. Ľudia si tieto prastaré runy maľovali aj na vlastné telá, aby umocnili ochranu. Čiernovlasá dievčina, skoro žena, sedela na prostej drevenej lavičke v hale a oproti nej sa týčil obrovský železný trón, pozlátený zlatom najvyššej kvality a čistoty. Nohu mala preložený cez tú druhú a prstami ľavej rukami klepkala po drevenom operadle. Nezaujato hľadela na trón, ktorý sa pred ňou týčil ako monštrum, ktoré bolo pripravené ju zjesť každom sekundou. Oblečené mala svoje obľúbené oblečenie. Čierne kožené nohavice, na nich natiahnuté hnedé čižmy, ktoré siahali až nad jej kolená a bielu košeľu. Ostatné časti oblečenia, ktoré tvorili hnedá kožená vestička s čiernou kožušinou a hnedé kožené rukavice, nemala. Od trónu odvrátila svoj pohľad až v okamihu, kedy ju vyrušila jej slúžka,* Pani, mali by ste sa pripraviť.. Nachystám vám kúpeľ, *slúžka s týmito slovami odišla. Čiernovláska sa ešte raz otočila na trón, a potom pomaly vstala, mieriac do svojej komnaty, ktorá bola vcelku malá a nijak výrazne zariadená. Jedna jediná vec, ktorá bila do očí bola obrovská mramorová vaňa. Kým slúžka vaňu pripravovala, posadila sa čiernovláska na stoličku pred toaletný stolík a rozpustila si svoje vlasy z konského ohonu, povyťahovala z vlasov všetky sponky a prstami si vlasy prehrabla. Pozrela sa na svoj odraz v zrkadle a hľadela na seba. Hypnotizovala svoje vlastné oči, ale po krátkej chvíľke sa odtrhla od vlastného obrazu a postavila sa zo stoličky. Rozopla si čižmy a obe dve si dala dole, nechajúc ich na zemi pri sebe. Nasledovali kožené nohavice, ktoré skončili na čižmách a nakoniec rozopla svoju bielu košeľu a tá skončila na nohaviciach. Ako posledné vyzliekla spodné prádlo a prešla ku vani. Parilo sa s nej. Slúžka nestihla vodu ešte ochladiť. Čiernovláska vliezla do horkej vody,* Je moc horká, má paní (nie, vôbec to nehrám na Daenerys :DDDDDD) *ohlásila sa zdesene slúžka, keď vošla dovnútra miestnosti s ďalšou vodou. Čiernovláska ju nevnímala. Horká voda bola pre ňu viac ako príjemná,* Celý palác bude na slávnosti prázdny, *povedala slúžke. Tá kývla hlavou.*....... Prípravy pokračovali. Celý park so sakurami sa premenil na divné miesto. Všade pripravené stoly na hostinu, vatry a podobné veci. Všetko sa malo začať odohrávať v momente, kedy zapadne Slnko. Ľudia sa pred západom Slnka vracali z príprav domov, aby mohli v celom dome zhasnúť každé jedno svetlo, každý jeden oheň. So starými plameňmi malo odísť všetko zlo, ktoré sa stalo v poslednom roku. Celé mesto stíchlo, upadlo v temnotu. Mesto duchov.. Tak by sa dala Sora no Sato teraz opísať. A keď Slnko zapadlo a z oblohy sa stratil posledný priamy slnečný lúč, rozhorela sa Sora no Sato opäť životom. Mestom sa začali ozývať spevy, pred každým domom sa zapálila malá vatra, nový oheň, s ktorým mali prísť aj nové začiatky. Ľudia sa vyvalili do ulíc, vyspevovali, pili a bavili sa. A všetci smerovali do parku, kde sa mala konať celá slávnosť. A hlavne.. Korunovácia novej kráľovnej. Ľudia sa ďalej bavili. Ruch ustal až s trúbením na rohy. Všetci začali vytvárať cestičku, kadiaľ sa predrali trúbiči. Za nimi šlo pár policajtov. Tých nasledovala čiernovlasá dievčina v sprievode svojich dvoch slúžok a nakoniec to celé uzatváralo ešte pár policajtov mesta. Policajti sa nastúpili na drevené pódium, dozadu. Dve slúžky stáli pred pódiom a čiernovláska sa postavila do stredu. Na sebe mala oblečenú len dlhú čiernu sukňu a vršok tvorilo niečo, čo pripomínalo čiernu podprsenku ( odkaz » ). Vlasy mala v jednoduchom zapletenom cope, prehodené cez rameno dopredu ( odkaz » ). Potom sa tu objavil týpek (taký ten, čo korunuje, keď tu nemáme pápeža :D) s niekoľkými pomocníkmi, ktorí mali pripravené korunovačné klenoty. Týpek začal odriekať nejaké nezmyselné slová a pomocníci najskôr dali čiernovláske plášť, potom jej dali do ruky žezlo, a keď týpek odrecitoval slová, vzal z vankúšika zlatú korunu, ktorú jej nasadil na hlavu so slovami,* Tsuki Yagami, korunujem ťa za kráľovnú Sora no Sato.. *vtedy ho prerušila tým, že si siahla na korunu a odhodila ju vedľa seba. Pustila žezlo a ramenami pokrútila tak, aby z nich plášť skĺzol. Pozrela týpkovi do očí,* Odstúp.. *v tej chvíli prišli na pódium dve jej slúžky. Jedna jej hodila na ramená časť zbroje, ktorou boli chrániče ramien, vytvorené v podobe šupín s ľahkým zlatistvým nádychom, ale neboli zo zlata. K nim bola pripnutá jemná, ľahká čierna látka, ktorá ani nepripomínala plášť. Druhá jej na hlavu miesto koruny dala len retiazky spojené v kope a so smaragdmi ( odkaz » ). Tsuki prešla dopredu pódia. Ľudia nechápali, čo sa práve stalo,* V túto magickú noc sa máme zbaviť všetkého starého, aby sme mohli začať novú kapitolu svojho života.. Preto sa vzdávam všetkých starých klenotov a všetkého, čo patrilo starej kráľovnej.. *pokynula rukou a jej ďalší prisluhovači sem priviezli čosi drevené. Bolo to zahalené čiernym plášťom, nešlo vidieť, čo to bolo,* Dávam vám šancu na nový život.. Na lepší život.. Na život bez krutovlády, a preto sa teraz zbavíme všetkého starého, čo nám pripomína vládu.. Naomi Yuyake.. *ľudia boli tak ticho, že mohli počuť dych toho druhého. Čierny plášť stiahli dole a objavila sa pred nimi drevená stena, na ktorej visela samotná Naomi. Omámená a bezbranná. Nastal ruch, ľudia si medzi sebou šepkali,* Každý rok je potrebná obeta a ja ponúkam všetkým duchom našu bývalú kráľovnú, aby nás vykúpila.. *nadýchla sa a s výdychom vyslovila:* Dracarys *vo vzduchu sa objavila silueta, vzduchom sa nieslo škriekanie. A keď sa silueta dostala bližšie, oheň ju osvietil,* Drak! Drak! To je drak! SKutočný drak! *ozývalo sa davom. Bola to malý drak, ešte nedospelý, veľký asi ako džíp. Zletel nižšie a z úst vypustil plameň, ktorým upálil úbohú Naomi zaživa. Ľudia kričali, niektorí aj utekali, ale keď videli, že drak na nikoho iného neútočil, ostali pokojnejší, hoci stále vystrašení. Policajti sa rozbehli na strany, pretože dráčatko pristálo rovno na pódiu, za svojom maminkou,* Oheň Očisťuje! Svoje domy sme očistili od duchov, teraz je rad na mne.. *pomocou techniky KANZEN'NA DORAGON sa premenila na obrovského čierneho draka s červenými detailami. Vzlietla do vzduchu a nasmerovala si to na honosný obrovský palác. Otvorila papuľu a z nej vyšľahol prúd žhavého ohňa, ktorým palác podpálila. Aby však neprišlo k škodám niekde inde, mala tu prichystaných niekoľko ninjov so Suitonom. Ľudia začali vrieskať. Ale bol to víťazoslávny ruch. Malý drak sa pripojil k veľkej dračici a spolu krúžili pár sekúnd na oblohe, kým sa Tsuki nevrátila na zem, rovno medzi ľudí, kde sa premenila naspäť. Nahá.* A teraz sa zbavte starých vecí mŕtvych ľudí, aby duchovia našli pokoj.. *s týmito slovami prešla davom ľudí. Ľudia začali kričať 'nech žije kráľovná Tsuki' a vo vatrách podpaľovali veci, ktoré patrili osobám, ktoré v tomto roku zomreli. Ľudia potom cez vatry skákali, aby boli celý rok plodní a celú noc sa milovali v prírode.........Trhla sebou. Odlepila hlavu od drevenej dosky stola a rozpozerala sa okolo seba. Bola vo svojej izbe. Narovnala sa, pretrela si svoje oči,* Bol to len sen.. *zaspala nad knihou. Ozvalo sa zabúchanie na dvere. Vošiel dnu Raiken,* Tsuki, počuješ? Odchádzame na slávnosti. Za päť minút nech si dole!
---: ---
Tsuki Yagami: *Už dlhé mesiace cvičila jak svoju výdrž, tak silu a aj rýchlosť. Všetko to striedala, vytvorila si za ten čas taký tréningový plán, aby pokryla cvičenie sily, výdrže aj rýchlosti. Aby jej svaly boli silné a odolné, ale zase aby to moc nepreháňala. Potom potrebovala aj nejaké tie dni oddychu, aby sa svaly regenerovali, oddýchli si. Medzitým musela stíhať aj sociálny život, rodinný život, ktorý nebol moc ľahký vzhľadom na to, že Raiken na tom začínal byť biedne. O Renovi ani nehovorila, i keď našťastie nebola terčom ani ona, ani Yuri. Teoretické učenie ju neobišlo tiež, rada si čítala náučné knihy a v poslednom čase čítala čo najviac kníh, ktoré sa venovali stratégii v boji a podobne. Trénovať musela aj Ninjutsu, v poslednom čase sa venovala aj Genjutsu a vôbec nezanedbávala tréning Shakutonu. Bolo to tak náročné na čas, na psychiku. Ale hnalo ju dopredu to, že chcela byť s Yurim. Ak povolí, mohol by ju Yuri predbehnúť a už by ho nemusela dohnať. A to nemôže dovoliť. Nie preto, že by sa chcela vychvalovať svojimi schopnosťami.. Ale má na neho dávať pozor.. Tak to chcela Naomi. A tak to bude.. Dlhší čas trénovala svoju výdrž tak, že si vyberala zámerne uličky, kde bolo rušnejšie, tým pádom mala rôzne veci a rôznych ľudí ako prekážky. Vyhýbala sa im a bolo ťažšie udržať svoj dych v pokojnejšom stave. Musela sa hrozne premáhať, aby dýchala tak, ako mala. Preto aj vydržala takto behať menej, než pri obyčajnom behu. Tento štýl behania si ponechala až do doby, kedy ním zvládla bez zadýchania sa behať aj niekoľko hodín. Vtedy usúdila, že by mohla prejsť na vyšší level. Beh sa nelíšil od toho skoro ničím, až na fakt, že tentokrát už neboli prekážkami len ľudia, rôzne objekty v ceste a podobne, ale behala aj po strechách, kde musela preskakovať medzery medzi jednotlivými budovami, a tak sa tento beh stával náročnejším. Takto bežala dnes asi tretíkrát v priebehu dvoch týždňov.. Jedna strecha, hop, dopadla tvrdo na nohy. Zabolelo to, ale to k tomu patrilo. Učila sa zvládať aj bolesť a únavu, pretože o to vo výdrži šlo tiež. Vyhla sa hromozvodu, ale jemne sa o neho poškriabala. Zasyčala, prestala dýchať tak, ako bola naučená, ale po pár nádychoch a výdychoch sa dostala do 'normálu'. Ubehla niekoľko stoviek metrov, keď sa dostala k strechám, kde bola väčšia medzera, ale to si pri behu neuvedomila. Odrazila sa, dopadla síce na druhú strechu, ale bolo to na jej okraj. Pošmykla sa a zletela hubou na škridle. Našťastie strechu nijak nezničila, ale rozbila si kolená, lakte, zošúchala dlane a trochu aj pravé líčko. Pozviechala sa, zastonala od bolesti, pohľadom skúmala, čo všetko sa jej stalo. Mala slzičky na krajíčku. Bolelo to, no.. Nebolo to však nič vážne. Boli to len povrchové zranenia. Vytiahla si kapesník a trochu si to poutierala, vyčistila. Doma to bude musieť vydezinfikovať. Rozhodla sa ale, že to využije.. Tréning nepreruší a bude pokračovať a behať so zraneniami.. A tak sa aj stalo.. Pomaly si zvykala na behanie s boľavými nohami a rukami. Dnes však už nepadla a jej beh bol značne pomalší a opatrnejší, než inokedy.. To sa ale postupne začalo meniť ďalšími dňami a týždňami, keď pri behu spadla a pošmykla sa ešte veľakrát a začali si na bolesť zvykať..*
Shoutboardy končí. Více zde.