Přidej zprávu »
---: ---
Fu_: 8) *její další oběť jí zavedla až do země Pustoty, zaniklého města Rosutoshiti. Když ale přistála kousek od města zjistila, že je něco špatně.* Co si pamatuji, tohle bylo zaniklé město, do kterého se bál někdo vstoupit. *řekne si a rozhlíží se. S Shinon pomalu vstoupí do města. Je tu živěji, než by mělo být. Spousta budov je tu nových a některé jsou jen zrekonstruované. (Už to je několik let, co tam Aoda zahájil stavbu takže předpokládám, že se tam už normálně žije.) Dívá se po lidech také. Vidí na nich spokojené tváře. "Je vidět, že někdo si dal tu práci a dál to tu dohromady." řekne si a zahlédne stařenku sedět u fontány. Přijde k ní a sedne si.* Přeji vám hezký den, babičko. Mohla byste mi říci, co se tu stalo? Když jsem tu byla naposledy, byla tohle jen pustina a město duchů. Jak to, že to tak žije najednou? *zeptá se jí.* No děvenko, stalo se toho hodně. Ctihodná paní Hideyoshi a Hachi-san domohli k rozvoji tohoto města. Dali lidem práci a domovy a tak se stáhli zpět do tohoto města a obnovili ho. Oba žijí v zámku nedaleko. *poví jí stařenka a Fu se jen usměje. "Hideyoshi jo. Takže Lana koukám řadí." řekne si a rozhlédne se.* Dobře děkuji Vám. Ještě bych měla jednu otázku. Nepoznáváte ho? *zeptá se a podá jí papír na kterém je fotka mladého muže. Stařenka si ji prohlédne.* Ano, myslím, že bys ho našla v zdejším hostinci. Je tam poměrně často. Copak provedl? *zeptá se ještě zatímco si Fu od ní bere papír a zvedá se.* Je to nájemný vrah stařenko. *řekne a odchází. Stařenka se na ní dívá se zařazeným pohledem. Fu vztoupi do hostince a rozhlédne se. Pohledy se jim s mužem střetnou. Jakmile si uvědomí, kdo to je, odhodí půlitr a utíká k zadním dveřím.* Shinon. *Řekne Fu a vyrazí za mužem. Shinon vyběhne zase ven a obíhá hostinec, aby nadběhla muži. Fu za ním prolitá mezi stoly a několik jich přeskočí, srazí pár jiných hostů a se slovy pardon pokračuje skrz hostinec dál. Shinon vyběhne muž do cesty ze dveří. Když ji zahlédne přeskočí jí. Shinon po něm chňapne, ale proklouzne jí. Tak se otočí a běží za ním. Cítí, že Fu vyběhla ze dveří a běží za nimi. Shinon ho proto začne obíhat a Fu přidá do kroku. Vyběhnou do rušné ulice a muz se proplétá davem. Fu si přivolá kondora a skočí na něj. Letí nad ulici a vidí ho, jak prchá. Přes Nan Kaizou natáhne ruku a chytí ho za zátylek. Praští s ním o zem a pak ho přitáhne k sobě. Sletí níž, kde se Shinon odrazí od stěny domu a přistane na kondorovi. Takto pak letí mimo město, kde s ním Fu za letu švihne o zem. Přistanou a přijde rovnou k němu. Nedá mu nějakou šanci. Rovnou do něj vpustí většinu své TLC a přes Shikei Seppun jí z něj zase vysaje i s jeho duší. Ohně se v kolenou kvůli šílené bolesti, která jí zase projede celým tělem. Sice jí zvládá už líp, ale i tak jí to dává zabrat. Mrtvé tělo uklidí do svitku a zase letí pryč.*
Rpg: ukončeno
Aoda Jaazu: *mlčky pokračuje. Lituje toho rozhodnutí už dlouho, že to nechal na ní. Ale udělal to a co jiného mu teď zbývá. Hlavou se mu honí všechny možné představy. Přemýšlí dokonce i nad značkou, kterou mu dal Ziki. Prozatím se rozhodl si ji ponechat.* Dobrá. *řekne po delší době, co si to všechno v hlavě srovnával. Mlčí pak až k přístavu a dokonce i když vyplují. Stejně se tam musí vrátit. Má vůči tomu nějaký závazek a musí ho předat dál. Nemohl by se prostě jenom tak ztratit. Ona by si je zkusila najít a nemuselo by to dobře dopadnout. Asi ne pro Chikaku. I když by se jí zase líbili její schopnosti. Sedí na přídi a hledí přes okraj do dálky. "A co že je vlastně mé rozhodnutí?" řekne si jediné nakonec.*
Chikaku: Pak fajn, nechci tu být. Po prozkoumání toho fenoménu na čemž jsme se domluvili, budeme hledat nějaké zcela jiné řešení. *Rozhodnu to tedy definitivně. Pokračuji nadále ve svém skrývání. Zakrývám i svou chakru tak, že ji potlačuji. Soustředím se na to během cesty. Opět je tak díky mne ta cesta značně prodloužená. Loď přes mořské vody mou pomalost plně nahrazuje. Pokud se nenatrefí na bouři, měla by cesta uběhnout plynule.*
Aoda Jaazu: Tady by nebyl nikdo nad námi. Bylo by jsme volní. *odvětí. Říká si, že nechat tu volbu na ní, možná nebyla dobrá volba.* Můj sen je být s tebou. Mít s tebou rodinu a dlouhý život. Tohle beru jen jako místo pro to. Pokud tu nebudeš chtít žít, nebude. Žádnej klín mezi nás tím vyrážet nebudeš. *poví a pokračuje na západ země. Od další anomálií slyšel v zemi čaje, tak má namířeno tam.* I kdybychom měli žít na pustém ostrově. *dodá a poškrábe se na krku, kde má prokletou pečeť.* Kdyby si tě náhodou našli, nikam bych jim nedovolil tě odvléct. Pokud by si ty sama nechtěla. *otočí se, aby se mohl na ni podívat. Pak se zase zaměří na cestu a pokračuje. *Jestli tam bude někde Lana, musím jí říct o těch financích aspoň, ať se to nějak zařídí." řekne si ještě.*
Chikaku: I tak stále platí co jsem řekla. Jde to proti tomu, proč jsme zdrhli svým vesnicím, ba dokonce se činíš tak, že se stáváš tím, kvůli čemu jsme ta místa opouštěli. *Zavrtí hlavou.* A ne.. Nenechala jsem jim snad žádná vodítka k tomu, aby mne mohli najít. K tomu po celou dobu naší cesty nemohu být vůbec k nalezení technikami, které vnímají chakru. *"Nevím tedy, jak to funguje během spaní, ale to je vedlejší." Povzdechne si.* A vím, žes se rozhodl nechat tohle rozhodnout mne. No, jaksi není ani s kým bys mohl vyjeddnat odchod. To zaprvé.. Za druhé... Je to zřejmě tvůj sen, být zde. Mít místo, které máš na povel ať se to místním zamlouvá nebo ne.. Kdo jsem, abych ti to brala? Akorát by to stejně mezi nás dva vráželo klín. Nejspíš by tě to žralo. *Doběhnu ho, zatímco k němu stále mluvím. Pokračuji v tom co jsme načali.*
Aoda Jaazu: *sleduje jí. Z její odpovědí moc nedostal.* On napadl mě. Já se jenom bránil. *odvětí. Nepotřebuje se obhajovat z každé smrti, kterou přivodí. Už jich několik bylo.* Myslím, že na tebe zapomněli. Kdyby chtěli, byla bys v bingo knize. Tam nejsi. Mám novou doplněnou o lidi z poslední doby. Hledá taky nejsi. Kdyby chtěli, už by tě našli. To že tě nehledají, znamená jednu věc. Musíš to vědět i ty. Ale já jsem si tě zase našel. Tohle místo toho má hodně co dohánět, neříkám že ne. Ale bez toho to nejde. Nikde. Momentálně tu ale vůdce organizace není a já nemůžu udělat nic, dokud si s ní nepromluvím. Až potom se dá něco dělat. Jestli tu zůstanu, nebo ne, záleží na tobě, jak už jsem řekl. Podle tebe se rozhodnu. *poví a pak se znova vydá na cestu. Je to hodně let. Opravdu hodně, co se mu tohle stalo naposledy. Musel se otočit a pokračovat, aby Chikaku neviděla, jak mu po tváři stekla slza.*
Chikaku: Nechápu o čem je řeč.. Zapomenuls, že narozdíl od tebe jsem hledaná? *Zarazí ji zpočátku jeho volba slov, načež se ozve vyčítavým tónem.* Navíc.. K věci s tímhle cos začal, už jsem ti k tomu své řekla tam, kde jsi mne znovu našel. Připomenula jsem ti to. Znovu opakovat to nebudu. *Vyhrkne rychle a i tak má skrz hlasitost svého hlasu obavu toho, že na sebe akorát upozorní.* K tomu.. Co si myslíš? Představ si nás na opačných stranách..! Tobě nejdražší osobu na místě toho muže, kterého vynášeli ven... Co by to v tobě probouzelo. Lásku k tomu, kdo tě o to nejdražší pro tebe, připravil? Větší poslušnost? Potřebu chránit ho? *Jasně, že zvýší hlas. Pečlivě během toho sleduje jeho přístup, jak to bude brát i co si z toho skutečně vezme. Cítím sama jistou úzkost. Pocit, že ho ještě víc ztratím.*
Aoda Jaazu: *jakmile vyjdou z města, tak asi dvě stě metrů od něj odvolá Senta. Jde ještě pár kroků než se zastaví a postaví se před ní.* Tak ale teď upřímně. Nejsem úplně blbej. Sice nemám intelekt na bůhví jaké úrovně a tohle jsem nikdy neřešil, ale vím, že se ti něco honí hlavou. Tu negativitu ke mě úplně cítím. Co se tedy děje? Chtěl bych teď upřímnou odpověď. Já jsem ti nikdy nelhal a nic jsem ti nezatajil. Řekl jsem ti úplně všechno o tomhle místě. Chtěl bych tedy od tebe slyšet pravdu. *poví. Už toho má taky dost. Tohle je země, která by ho měla jednou poslouchat. Bez jeho vědomí si nikdo ani nezplodí dítě. Hrozně ho mrzí, že mu tak nevěří. Ve tváři nemá vztek, ale lítost. Že odeslat ho mrzí, ale zase se pohnul dál. A mohou se pohnout oba a nebýt úplně mimo od světa. Zřejmě to tak chtěla, ale nebyl by to žádný extra život.*
Chikaku: Jo, něco bych mít mohla. *Zamumlá. Ne, techniku co vyžaduje chakru na mysli nemá. Však se snaží být neviditelná pro ty co by si ji mohli vyhmátnout. Místo toho z vnitřní kapsy v rukávu svého pláště, vytáhne jehlu a nit. Ty použije k zašití rány po běžném způsobu lidí, kteří neumí používat chakru. Pokud se Aoda nechá. "Nic víc k tomu poskytnout nemohu.. " Nepoví to nahlas. Už jen pár slovy riskovala, že někdo bude mít dost dlouhé uši, aby ji podle toho mohl označit. I když hlas je věc, kterou by mohl využít jen někdo, kdo svůj cíl slyšel mluvit, než byl cílem. Pokud nemá další body ddle nichž ho může označit.* Můžem vyrazit. *Zamumlá a vyráží ven, kde nechá Aodu vést.*
Aoda Jaazu: *dojde k Chikaku. Na rameni má rozseknutý oděv a stéká mu krev z proražené kůže.* Tady jo. Jsou ještě nějaké věci, ale ty teď nevyřeším. *poví a pokrčí rameny.* Nemáš techniku na léčení? *zeptá se jí. Potřebuje to rameno zatáhnout, aby mu to nekrvácelo na šaty.* Nemůžu za to. *poví a podívá se na rameno.* Tohle je skupina, která se snaží dělat pořád problémy. Až to tu bude hotové a bude tu nějaký zákon z takovými se tu zamává. *poví a sedne si na lavici. Přemýšlí co s těmi penězi.* Dobrá, půjdeme jestli chceš. *usměje se na ní a zase vstane. Vyrazí ulici zase zpět a doufá, že Chikaku půjde za ním i se stonožkou.* Můžeme tady zamířit k těm anomáliím? Jestli nemáš tedy ještě něco jiného, co by si chtěla. *poví a koukne se na ní.*
Chikaku: *Její odhad se vyplňuje. Odtahované tělo ji na omylu nenechá. Není zdejší a není tak blbá. "Prý zcela úžasné místo.. Jo.. Místo, kde si jen říkáš o kudlu do zad a zabití jen tak, protože ten druhý může.. Zcela jsi zapomenul, proč jsme se vlastně dali na toulky.." Koukne se po vycházejícím Aodovi. Je přesvědčená, že už ten den, kdy odcházel od ní pryč, tak starý a shodný cíl co měli, zahodil. Něco čímž zahodil vlastně i ji. Povzdechne si velmi tiše. Kapuce její zklamané rozpoložení zakrývá. Postaví se a čeká na to, až dojde k ní.* Už máš doufám vše vyřízeno a můžeme jít.. *Zamumlá k němu velmi tiše s pohledem upřeným na zem u svých nohou.*
Aoda Jaazu: *sklání se nad mapou města a prohlíží si dosavadní postupy.* Jak to tedy pokračuje? Myslím rychlost oprav a staveb. *zeptá se. Muž nechal odklidit mrtvolu, kterou vytáhnou předním vchodem. Na stavbě už pár lidí zemřelo pádem z domu nebo propadnutím střechou. Bez toho se to neobejde.* Dělníci plní normy dle pracovního plánu. Horší to je ale s materiálem. Co se dalo využít tak jsme vzali dřevo ze stromu, jenže ty pomalu dochází. A cihly bereme z jednoho jílového podloží pár mil odsut. Děláme z něj pálené cihly a pak využíváme kamení. Ale není tolik financí a prostředků na stavbu. Brzo se stavby zastaví. *odpoví mu a koukne na něj. Aoda se podívá do plánu a trochu zamračí. "No, a co teď? Financování má na starost organizace, ale Lana je pryč. Ani nevím, jestli tu je Mizu, abych se poradil s ním. Hádám, že ji taky nějak zastupuje, když tu není. Ale teď ho hledat." proletí mu hlavou.* Dobrá, pokračujte normálně dál. Pokud možno neutrácet za blbosti. Jen za materiál na stavbu. Zbytek se dokoupí až potom. *narovná se a koukne na něj.* A doufám, že tohle byl poslední výstřelek. Příště to bude mít velké následky. S někým takovým se srát nebudu. *pak se otočí na patě a vyjde ze stanu.*
Chikaku: *Když jí Aoda zmizí v nitru budovy, prostě si vyhlédne nejbližší a dobře situované místo k sezení. Přesune se tam. "Přeci nebudu celou tu dobu jen stát na místě.." Dá si nohu přes nohu, ruce sepne přes koleno a čeká. Pár věcí si stihla všimnout a není to taková pohádka, jak se jí to místo pokoušel vylíčit. Kolem prochází sem tam někdo z místních. Díky stonožce, jež je stále v její blízkosti, tak nenarušují její osobní prostor. Když tak vidí zdi budov, shází jí její sídlo. V něm zanechala i svou Rakkitsune. Ne jen úžasné místo ve výborné lokalitě. Přizpůsobuje se větru. Otáčí tvář podle jeho dotěrnosti. Ochrana před sražením kapuce.*
Aoda Jaazu: *následuje muže až do hlavního stanu. Párkrát se ohlédne, jestli jde Chikaku stále za ním. Sentō kráčí vedle ní. Není úplně hloupý. Ví, že na Aodu by si tu někdo jen tak nedovolil. Chikaku ale neznají, zato on ji zná. Ví, co pro Aodu znamená a aspoň takhle může trochu hlídat její bezpečí. Aoda se před stanem zastaví. Vzpomene si, co ten muž už jednou dělal za problémy. Aktivuje si Hone no Yoroi a vstoupí do stanu. Jak čekal, přišel další podraz. Vedle dveří čekal jiný muž, který po něm hned seknul katanou. Ta se mu zastavila o rameno. Aoda nehne ani brvou a jen na něj otočí hlavu. Pak švihne rukou a popadne toho chlapa za hlavu. Tlakem ho donutí si kleknout.* Vzpomínáš si, co jsem ti posledně řekl, co se stane při dalším takovém činu? *dívá se stále na Sabakua. Pak z dlaně vystřelí kost, která nabere délky deseti centimetrů. Stačí to na to, aby mu prorazila lebku a zabila ho. Kost pak stáhne zpátky, takže nebylo nijak vidět, jak ho zabil. Muž obrátí oči v sloup a padne k zemi s dírou v hlavě.* Pokud sme si to tedy vyjasnili, chci vidět ty plány. A tentokrát tě varuji. Chtěl bych vidět, jak to vysvětlíš jeho vdově. A můžeš být rád, že tu není Hideyoshi. *dodá a přistoupí ke stolu.*
Chikaku: *oprava *Postává a pouze poslouchá. Nabývá trochu pocitu nepatřičnosti s mnohem větším napětím, když přijde řeč dle všeho na ni. S napětím čeká, jak bude představena tomu dotěrnému cizinci, jak si ho hned zaškatulkuje. Výsledek ji z jedné strany zklame, z druhé jí přijde vhod. Nicméně, to už Aoda kráčí hlouběji do města. Stojí, jako solný sloup na místě. Napjatá. Svádí svůj vnitřní souboj, který ji vede k pocitu neštěstí z toho, že by ho měla opět nechat zmizet a být za blbou. Dalším je nepřejícnost kterou pro ni to místo vyzařuje. Mlčí, i když by na tu stonožku co tam postává s ní, promluvila. Zná takovéhle. Sama má možnost přivolat Sento no Katachi. Aoda se zatím stále vzdaluje. "Proč tu stojí se mnou... ? Já ho neznám, on zřejmě nezná mne... Nepostřehla jsem ani to, že by mu snad Aoda byl býval něco řekl ohledně mne po celou dobu co tu s ním jsem..." Vrtá jí to hlavou. Problémem je, že pokud promluví a bude poblíž někdo, kdo ji někdy potkal na misích za Kumogakure, nebo přímo ve vesnici, tak ji může poznat. Rozhodně zabije tu svou nerozhodnost. Vykročí za Aodou, i když s velkým zpožděním. Nějak si udržuje úmyslně takový rozestup i nadále. A i tak ho nespouští z očí.*
Chikaku: *Postává a pouze poslouchá. Nabývá trochu pocitu nepatřičnosti s mnohem větším napětím, když přijde řeč dle všeho na ni. S napětím čeká, jak bude představena tomu dotěrnému cizinci, jak si ho hned zaškatulkuje. Výsledek ji z jedné strany zklame, z druhé jí přijde vhod. Nicméně, to už Aoda kráčí hlouběji do města. Stojí, jako solný sloup na místě. Napjatá. Svádí svůj vnitřní souboj, který ji vede k pocitu neštěstí z toho, že by ho měla opět nechat zmizet a být za blbou. Dalším je nepřejícnost kterou pro ni to místo vyzařuje. Mlčí, i když by na toho muže co tam postává s ní, promluvila. Aoda se zatím stále vzdaluje. "Proč tu stojí se mnou... ? Já ho neznám, on zřejmě nezná mne... Nepostřehla jsem ani to, že by mu snad Aoda byl býval něco řekl ohledně mne po celou dobu co tu s ním jsem..." Vrtá jí to hlavou. Problémem je, že pokud promluví a bude poblíž někdo, kdo ji někdy potkal na misích za Kumogakure, nebo přímo ve vesnici, tak ji může poznat. Rozhodně zabije tu svou nerozhodnost. Vykročí za Aodou, i když s velkým zpožděním. Nějak si udržuje úmyslně takový rozestup i nadále. A i tak ho nespouští z očí.*
Aoda Jaazu: *muž přistoupí až k Aodovi.* Zdravím, Hachi-San. Dlouho jsme se neviděli. Na výletě? *zeptá se ho. Aoda cítí, že v něm nemá takovou autoritu, jakou by čekal.* I kdyby, myslím, že to není tvoje věc. *odpoví Aoda.* Chtě bych vědět, kdo tu má na starosti stavbu. *poví a kouká se mu do očí.* Jistý Sabaku - Sama. *odpoví mu muž s úsměvem.* Rád o sobě mluvíš ve třetí osobě? *odvětí Aoda. Kdyby to nebyl on, tak by se k němu tak nehnal.* I kdyby, myslím, že to není vaše věc. *zopakuje mu Sabaku jeho slova.* Dneska se Hideyoshi skrývá? *podívá se s otázkou přes Aodovo rameno na Chikaku.* Ne. Hideyoshi tu dneska není. Má jiné vyřizování. Tohle je.. *otočí se na Chikaku. Vůbec netuší, jak mu jí určit. Otočí se zase na něj.* Můj doprovod. *poví nakonec. Nechce ji stavět hned do pozice, kdy by mu ji představil jako svoji snoubenku.* Ale k věci. Chci vidět plány, jak pokračují stavby, popřípadě do nich ještě včas zasáhnout. *nerad dělá velká rozhodnutí zvlášť, když tu Lana není a neví o nich. Ale jednou mu svěřila do budoucna vládu nad městem, tak proč by nemohl sám o tom rozhodnou, jak o bude vypadat. Ona mu svoji představu také zdělila, tak to zkusí nějak do toho zakomponovat. Muž se otočí a míří do středu města, kde je postavený prozatímní hlavní stan, kde se scházejí stavby vedoucí. Aoda se vydá za ním a Sento kráčí vedle Chikaku, pokud se rozhodne jít za ním. Jinak zůstane stát s ní na kraji města.*
Chikaku: *Vůbec nijak z toho není nadšená. Vždy se drží stranou při komunikaci s cizáky, což je pro ni každý s výjimkou Aody. Cikádu má neustále u sebe. Při opouštění místa, kterému se upsal, pocítí jistou úlevu, i když napětí stále zůstává. Vždyť ji stejně ještě čeká návštěva toho místa, kterému by měl být vůdcem a k němuž ji chtěl původně přicpat též. Místu, kterému se věnoval během toho roku, kdy nebyl spolu s ní, jakož i u té organizace. Drží se kousek za ním. Neustále ve střehu, kdyby bylo nutno bránit se a to před kýmkoliv a čímkoliv, co by hodlalo narušit osobní prostor. Kapuci z hlavy nesundavá. Zajišťuje jí aspoň ždibec anonymního pohybu. K tomu stále potlačuje svou chakru. Nechce být cítit pro možné stopaře, ať už by byli jakékoliv vesnice, nebo nukeniny či tuláky. Na slova Aody pouze pokrčí rameny. Nemá k tomu moc co říct. Město jí určitě nepřijde nijak přívětivé. Všímá si toho, jak k němu místní přistupují.*
Aoda Jaazu: *po deseti dnech dorazí do země Pustoty. Blíží se k zámku. U jednoho z vchodů stojí strážný. Aoda vyrazí trochu rychleji a dojde k němu.* Hideyoshi tu je? *zeptá se ho.* Odešla prozkoumat ta zvláštní místa. Ostraha je zvýšena takže po řádném průzkumu vás do zámku nepustím. *odpoví mu. Aoda se netvářil příjemně.* Nestačí ti znak organiazce? Že znám její přezdívku i její jméno? Jak tě mám ještě přesvědčit, defakto donutit? *zeptá se ho.* Máš docela kliku, že když tu není, tak sem nejdu. Razím rovnou do města. *poví a zase se otočí a vrátí k Chikaku.* Tak půjdeme rovnou do města. Tady v tuhle chvíli nepochopíme. Stejně by si měla vidět můj pokoj. Je pěkný. *poví s úsměvem a vede jí tedy kolem zámku rovnou do města. Pěšky to zabere tak něco přes hodinku. Když se blíží, přivolá si Senta.* Musí mě poznat. *poví na vysvětlenou. Nechá ho jít ale vedle nich, když se dostanou na hranice města. Lidé se tam začnou hned po něm koukat a stavět se stranou aby mohl projít. Z padesáti metrů vidí, že se k němu blíží postava. Je jasné, že jde přímo k němu. S Chikaku u boku se zastaví pár metrů za prvním domem. Nechá ho, aby si až k němu došel. Vždyť Aoda je tu vlastně vážená osoba, i když neví, jak na něj bez Lany budou reagovat. Poznává v něm ale muže, který tehdy dělal problém, když prováděli nábor u tábořišť po zemi Pustoty.*
---: ---
Aoda Jaazu: *jen se pousměje.* Každý je nějak divný. Nejsi v tom sama. *dojí poslední kousek sušeného masa a zaujme svoji pozici na hlavě Senta, jako předešlí večer. Míří vedle Lany k dalšímu tábořišti, kde se jim možná povede přitáhnout na jejich stranu další pracovní sílu a obyvatele města. S tím, kolik jich tam už mají, nějak začíná pochybovat, že by mohl uspět ve vedení. Ovšem, slíbil Laně, že se o město postará a rozvine ho. Tak to taky hodlá dodržet.*
Lana: *Lana len ladne vysadne na koňa a jemne sa pousmeje.* Ako myslíš, ale čas by som ti dala na to, aby si si doplnil energiu... *Povie chladne len tak do vetra a nakoniec popoženie koňa k ďalšiemu táborisku.* Osobne ani neviem... jedine kde zaspím, je moja krypta alebo skôr tam si moje telo najviac odpočinie, keď som v truhle... asi je to spojené s tým, že som mŕtva ale to miesto mi nejak dopĺňa energiu a cítim sa tam dobre... *Hovorí pokojným tónom Lana a pritom sleduje krajinu okolo.* Ale asi je to dosť divné, myslím, že musím na teba pôsobiť dosť... akoby som to povedala... proste som čudná...
Aoda Jazuu: *jakmile se Lana postavila před stan, zrušil všechny stonožky. Kolem nich po zemi a na jeho ramenou se objevili malé obláčky dýmu, jak se všechny stonožky vrátili domů.* V pohodě, zvládnu jíst za jízdy. *poví a přivolá si zase Senta. Zatím co mu sedí na hlavě, ukusuje pomalu kousky sušeného masa a čeká, jestli se vyrazí. Byl celou dobu vzhůru, ale to ho nijak neovlivňuje. Až se vrátí na zámek, vyspí se.* Měla si příjemnou noc? *zeptá se jí. Stejně jestli je nemrtvá tak asi ani spát nepotřebuje, proletí mu nakonec hlavou a dívá se na ní.*
Lana: *Možno to vyzerá, že spí, ale vďaka jej legendárnemu náhrdelníku má naozaj ostré zmysli a Lana nedokáže spať, je to jedna z vecí, ktorú zistila, keď sa stala nemŕtvou. Preto všetko, čo robil Aoda, dobre počula, no však ubehla celkove rýchlo, nad ránom Lana vstala a ponaťahovala si svoje stuhnuté a chladné telo, hodila na seba plášť, natiahla si rukavice a prehodila si cez hlavu svoju hlbokú kapucu. Zo zvitku si odpečatila fľašku s krvou a na pár hltov ju vypila, potom vyšla von.* Dobré ránko... keď budeš pripravený môžeme vyraziť... ja som sa už najedla, u mňa je to rýchle ale ty si daj na čas s raňajkami, telo potrebuje výživu... *Povie Lana s hraným úsmevom, aby nepôsobila tak chladno a rozhliada sa po okolí.*
Aoda Jaazu: *nechá to být. Nijak jí nebrání v odchodu. Sám zůstává u ohně, aby byl na hlídce. Kousne se do prstu a poskládá pečeť. Pak udeří dlaní do země.* Kuchiyose no jutsu. *pronese a od ruky se mu rozvinou znaky v kruhové pečeti, která má dostatečně velký průměr. Dosahuje dvou metrů. Je to tím, že po celém obvodu, nad i pod zemí se objeví 1000 stonožek Namakenomo. Vyšle je do okolí, aby hlídaly jejich tábořiště. Několik z nich se vyškrábou i na jeho ramena. Oni samy mezi sebou komunikují jejich způsobem a ty na ramenou, změnou chování, upozorní Aodu, aby věděl o příchozím nebezpečí. Do několika minut stonožky obsadí a hlídají prostor o průměru dvouset metrů, kdy jejich tábor je středem. Neumí poznat, zda se někdo přibližuje, a oni to vycítí přes vibrace. Spotřeboval takto asi čtvrtku svojí chakry. Spotřeboval. Byla mu sebrána. Tím, že si šla Lana lenout do stanu, se tak může konečně protáhnout. Nechce před ní moc ukazovat svoje KG. Postaví se a jde trochu více do tmy. Pokrčí se v kolenou a ruce dá před sebe, aby každá dlaní směřovala na opačnou stranu, než je její pozice. Hned na to použije Yanagi no Mai. Z těla se mu vynoří několik kostí, které se protáhnou do jednoho metru. Pak se zase stáhnou. Zakloní se a v obratlech mu křupne, jak si záda protáhl. Nakonec se podívá na svoji dlaň. Hledá novou techniku. Něco, co by ho dostalo na úplně jinou úroveň. Soustředí svoji chakru do dlaně a začne z ní pomalu vysouvat kost. Dává do ní více chakry, než obvykle. Kost se začne pomalu vysouvat, ale než dosáhne délky pěti centimetrů, rozpadne se na prach.* Do háje. *zanadává si potichu a jde se vrátit k ohništi. Jeho chakrová zásoba takto klesla pod polovinu. Tak si jen v klidu sedne, a bude odpočívat. Má stonožky, které je hlídají..
Lana: Slnko?? Možno mi vadí a možno len chcem mať bledú pokožku... *Povie zamyslene a pozrie na hviezdy.* Už je to dávno... stalo sa to, keď som si vyrobila náhrdelník a dala som do neho neznámy, no krásny kameň... po nasadený som umrela udusením ale potom som sa o niekoľko hodín prebrala, no už som bola takáto, akú ma vidíš... *Lana potom vstane od ohňa a začne kráčať do stanu.* Idem spať... zajtra nás čakajú podobné zastávky ešte mnohokrát a musím si utriediť myšlienky... keď budeš unavený, príď si ľahnúť... príjemne som si s tebou pokecala... ale musíme myslieť i na svoje zdravie... *Jemne sa tomu zasmeje, no je to len pre oko a potom sa v stane zabalí do svojho plášťa a robí sa, že zaspí, pretože Lana spať vlastne nepotrebuje.*
Aoda Jaazu: *koukne na její ruku. Dokonce se rozhodne i sáhnout. Jako by se dotknul ledu. Stáhne ruku zpět a koukne jí do očí.* No, ušil jsem, že si jiná, ale ne až takhle. A hádám, dle tvého vystupování už když jsme se viděli prvně, že ti vadí slunce. *je si tak jistý tím tvrzením, že jí to nepokládá jako otázku, spíš jako fakt, že o tom ví.* Aspoň známe oba slabinu toho druhého. *poví s úsměvem. Před Lanou se mu daří jeho zatvrzele neutrální povaha odsouvat stranou. To je druhá osoba, u koho se mu toto daří. Je to nejspíš tím, že v ní vidí sebe, jaký býval.* Horší je, že ty se před světlem schováš. Já se jen tak ninjutsu a genjutsu nenaučím. *poví a podívá se na svoje ruce. Už dlouho se nenamáhal, co se týká kostí. Potřeboval by ssi zase pořádně nechat pustit žilou, aby cítil, že on naživu je.* Jak je vůbec možné, že jsi mrtvá a zároveň živá? To jsi nějak oživená pomocí nějaké techniky? *zeptá se a stále hledí na svoje dlaně.*
Lana: Neboj... nie som stratená v temnote a ani nič mi nechýba... poviem ti totiž tajomstvo, ja som mŕtva, už dlho nežijem... ak neveríš, tak si to over... *Lana mu podá svoju ruku z ktorej dá dole rukavicu aby cítil jej mŕtvolný chlad a tiež to, že nemá pulz, je predsa ešte noc, takže telo môže mať odhalené.* Nemôžeš čakať emócie od niekoho, kto nežije... ale ty si sa pekne vypracoval a dúfam, že to udržíš i naďalej, predsa len... si ma príjemne prekvapil tým ako vieš dobre rozprávať, samozrejme to potrebuje ešte prax, ale to sa napraví časom... No ja... žijem alebo nežijem?? Netuším ej to pre mňa zložité, mám spomienky na svoj život predtým ale neviem kým som... zatiaľ ale postupne začínam chápať, že som tu a to nezmením a že jedine sa musím sústrediť na to, čo viem najlepšie... možno po určitom čase sa pravda ukáže...
Aoda Jaazu: To je pravda, ale nemělo by o pak takový účinek, kdyby to vzali jen naší. *přitaká a dívá se do ohně. Během její promluvy se po ní párkrát podívá.* Víš, ve své podstatě jsi podobná, jako moje staré já. Dokážu si to tedy tak nějak představit a chápu tě. Ty jsi v tom ale zaobalená celá. Mě se z toho povedlo dostat. *poví a dívá se do ohně.* Spoustu času jsem strávil, dá se říct, v temnotě. Uteklo mi tak mnoho let, které jsem mohl využít jinak. Myslím si, že jsem právě dosáhl takového svého vrcholu. Už nejspíš není nic, co by mě ještě posílilo. Takhle asi zůstanu. *poví. Ještě se zamyslí a podívá na Lanu.* TO ovšem neznamená, že to nebudu zkoušet. Dál budu hledat něco, co by mi ještě mohlo pomoci. Nějako sílu. Cítím, že mám něco na dosah, ale stále mi to utíká. Nemůžu se k tomu přiblížit. *svraští čelo a podívá se do ohně. Jednou se mu zdál sen, který nepochopil. Jen rychle probíhající obrazy. Chtěl by o vidět zaostřeně, ale nedaří se mu to.*
Lana: *Postavila pekný veľký stan, ktorý nosila vo zvitku, je dosť veľký pre desať ľudí, takže dvaja si v ňom užijú pohodlia až až. Potom si sadne k ohňu a pozerá do neho svojimi chladnými očami.* Súhlasím... no o to nejde, predsa len máme v našej organizácii pár talentovaných, ktorý by mesto vedeli postaviť raz dva, no mesto bez ľudí je na nič, takto si nájdeme ľudí a získame i uznanie za našu tvrdú prácu voči nim... o to celé tu ide, som rada, že si išiel somnou... predsa len nemali sme moc príležitostí spolu pracovať a takto sa aspoň zoznámime... možno som chladná a niekedy i nepríjemná ale vážim si tvrdú prácu a viem ju i odmeniť...
Aoda Jaazu: Děkuji. *otočí se k ní po její pochvale k němu. Sám je překvapený, že se mu to povedlo takhle dobře. ''Byla to ale menší skupina lidí. Uvidíme, jak si povedeš dál.'' řekne si a pokračuje vedle Lany k dalšímu tábořišti. Tam stojí už jen jako její doprovod. Při jeho oslovení jen pokývne hlavou a dívá se na lidi u ohně. Chce jim svým tvrdým pohledem dát najevo, že to myslí opravdu vážně. Tady nebyla žádná roztržka, za což by i rád. Společně pak zase odjedou pryč, když nakonec Lana zastaví s tím, že se utáboří. Postará se tedy o nějaké dřevo, i když to nejde zrovna snadno. Senta prozatím odvolá, aby si také odpočinul. Když se mu povede nasbírat dostatek dřeva a rozdělat oheň, tak se vedle něj posadí.* Myslím, že to jde dobře. Tímhle tempem a s tím počtem lidí by stavba města měla jít opravdu rychle. *vysloví svojí myšlenku a podívá se na Lanu, jestli s tím také souhlasí.*
Lana: *Lana ho dobehne na koni a to čo videla ju príjemne potešilo.* Bolo to dobré ako som si myslela, si typ, ktorý vie jednať jemne a zároveň drsne... takže moje inštinkty ma neklamali... len tak ďalej... a tú prezývku ti asi zapíšem oficiálne, pretože je dôležité, aby naše pravé mená a pôvod, boli utajené... *Povie Lana zamyslene a podľa čuchu sa vydá k ďalšej väčšej osade.* Ľudia... ktorí žijete tu v pustej zemi... *Začne, keď tam dorazia, robí to milo no zároveň vážne.* Toto je naša zem!! A musíme ju zveľadiť.... a preto som tu... som vládkyňa zámku kráľov Hideyoshi ... toto je Hachi, ten bude spravovať v mojom mene vaše znovu-vybudované mesto, ponúkame vám jedlo, miesto na žitie a prácu ak nám to všetko pomôžete vybudovať... *Povie Lana a potom ide k nim, dohaduje sa s nimi asi polhodinu no nakoniec spíšu zmluvu a ľudia sa začnú baliť na cestu tam.* Hachi... ideme, tu to máme... *Povie Lana milo a vydá sa znovu na cestu, no po určitej dobe sa otočí na Aodu.* Počuj... utáboríme sa... a zajtra budeme pokračovať... tu rozložím stan, ty priprav oheň...
Aoda Jaazu: *otočí se na ní. Je rád, že je tma. Není aspoň pořádně vidět, jak je trochu v koncích.* Dobrá. Nechceš mi vymyslet na rychlo přezdívku? *zeptá se jí. Jestli mu nějakou vymyslí, použije jí. Jinak si vymýšlí svoji. Má na to pár minut, než dorazí k táboru. Sám si vymyslel Hachi. Dorazí k tábořišti a opět obkrouží celé ohniště a lidí kolem dokola a zastaví se vedle Lany. Nechá Senta udělat dva kroky před Lanu. Postaví se na jeho hlavu.* Zdravím Vás, lidé pusté země. Neznáte mě a ja Vás. Jmenuji se Hachi. Budoucí velitel a zástupce města Rosutoshiti. Za mnou můžete vidět Hideyoshi. Dobyvetelku a vládkyni zámku králů. Také zakladatelku nového města Rosutoshiti. Přišli jsme Vás požádat o pomoc při stavbě a rozvoji již zmiňovaného města. Chceme navrátit této zemi její zašlou slávu a posunout jí... *zarazí ho vystřelený šíp, který mu míří na hruď. Zpevní si jí kostmi Hone no Yoroi a šíp ho jen škrábne a odrazí se od něj. Aoda se podívá na svoji hruď. Pak jen pokračuje.* Posunout jí výš, než byla. Pro každého z vás se najde ubytování, práce i vzdělání pro Vás a vaše děti. Kdo by se nám chtěl postavit.. *Podívá se směrem, odkud šíp přišel. Z toho místa vyletí další. Jen se krokem odrazí vpřed a přistane před tím, kdo zase střílel. Úderem ho zasáhne do hrudi a pošle ho na tělo Senta. Ten ho zadrží nohama a upoutá ho jimi tak.* Pro tentokrát to přejdu, ale kdo by chtěl opět vzdorovat, nebudu s ním mít slitování. *skokem se zase vrátí na Senta. Lidé si začnou mezi sebou šuškat a nakonec se rozhodnou a souhlasí, že se k nim přidají.* Výborně. Město kde je víte, tam se určitě sejdeme. *pobídne Senta a vyrazí znova na cestu. Počká, až ho Lana dožene.* Tak co? Dalo se to, nebo jsem to přehnal? *zeptá se jí.*
Lana: Výborne si si viedol... a teraz mi ukáž ty ako si vieš pohovoriť s ľudmi, bude to pre teba dôležité, pretože ak budeš vodcom v meste, budeš sa musieť vedieť s nimi dohodnúť, tentoraz ťa budem ja len ticho sledovať a budem tvoja podpora.... *Povie Lana milo a zamieri smerom k ďalšiemu veľkému táborisku, chce vidieť aký vodca bude z Aody, aby si potvrdila to, že sa rozhodla správne.*
Aoda Jaazu: *jakmile dorazí, sleduje opět Lanu, jak si povede tady. Nakonec ale na ní začnou někteří útočit a tak sám se přidá do boje, po jejím boku. Drží se tedy dál od ní a má vlastní skupinu. Ani netasí svoji zbraň. Otáčí se a většinou jen vystřelí nohou v předklonu, aby vyrazil jejich katany z rukou. Když už něco bylo horší, tak jen obalil ohroženou část těla kosti a zase jí schoval. Katany se tak odráželi s cinknutím. Nakonec skončili jejich boje. Jak chtěla Lana, nikoho nezabil. Neví ale jak jejich pohmožděniny. Vrátí se v klidu na Senta a vyrazí zase za Lanou k dalšímu tábořišti.*
Lana: Takýchto osád je tu kopa... vážne nie je možné aby sme to stihli za jednu noc či deň... lebo to obnáša i s nimi hovoriť a tak... v priemere ich tu ale môže byť tak okolo 200... no nám stačí ak obehne tie najväčšie... *Povie Lana a nadýchne sa, pretože vďaka legendárnemu prívesku má i zlepšený čuch, cíti pachy a i ich počet a podľa toho vyberá smer.* Tam ich je veľa.. ideme tam... *Ukáže a prídu do osady, ktorá je v skutku veľká, Lana zoskočí z koňa a začne k nim kráčať, najprv nie sú moc nadšení, dokonca vytiahnu niektorí i katany, no Lana s kľudom hovorí.* Som Hideyoshi a prišla som vás požiadať o pomoc... som pani zámku kráľov a myslím, že je na čase aby táto zem znova povstala... *Potom im začne vysvetľovať, že potrebujú pracovníkov i žoldákov, že je tma miesta pre každého a tak podobne. Niektorí súhlasia iný nie, nakoniec musí Lana s niektorými i bojovať ale len cvične, lebo si chcú overiť, či je dosť silná na vodcu, po pár vyhratých dueloch nakoniec súhlasia, samozrejme, nechala bojovať i Aodu no zakázala mu kohokoľvek zabiť, keď tu skončia pôjdu zase ďalej.*
Aoda Jaazu: *musel seskočit, aby se Lana vešla na Senta. Postavil se vedle stonožky a překřížil si ruce na prsou. Dívá se na každého postupně z toho hloučku, kdo tam stojí. Jakmile si Lana zase vlezla na koně, vyskočí na stonožku do stejné pozice, jako předtím. Vyrazí hned za Lanou. Tělo stonožky se rozvine z davu lidí a vede se za ním. Razí si cestu vedle jejího koně.* Dobré to bylo. *pochválí jí.* Kolik jich tady po okolí je vůbec ještě? *zeptá se jí. Je celkem zvědav, kolik lidí nakonec shromáždí.*
Lana: *Lana ladne zoskočila z koňa, a vyskočila na stonožku, ktorú privolal Aoda, chcela byť vyššie. Jemne si upravila vlasy a pozrela sa chladnými očami na dav pred ňou, ľudia nevedeli, čo majú čakať.* Dobrý večer moji drahí občania pustej zeme... som Hideyoshi... som tá ktorá dobila zámok kráľov... *Všetci sa zatvárili zdesene, lebo o tom už počuli.* A som tá, ktorá chce aby táto krajina zažiarila... predošlí vládci v tom zámku sa nevenovali okoliu ale len sami sebe... pritom... máme na viac... chcem znovu vybudovať mesto a dať vám domov a prácu, no sama to nedokážem, preto som tu požiadať vás o pomoc... ak prídete neoľutujete... bude práca, jedlo, miesto kde prespať a hlavne zapojíte sa do obchodnej spoločnosti Inazuma, ktorá vás spojí so svetovým trhom... jediné čo po vás chcem je pomôcť mi vybudovať mesto!! *Všetci sa začnú o tom baviť, ich vodca potom vystúpi a začne hovoriť, že či to mesto nie je prekliate, no Lana sa zasmeje.* Bola som tam... sú to len plané báchorky... tie ruiny len pôsobia strašidelne... no inak tam nič nie je... a ak by i bolo ja a moji spoločníci by sme to zlikvidovali... keď tam prídete budete mať našu ochranu... na oplátku pre nás budete pracovať... *Keď toto počuli, nadšene súhlasili, Lana si s nimi podala ruky a potom vysadla na koňa.* Uvidíme sa v našom budúcom meste, teraz pokračujem ďalej... *Povedala a popohnala koňa, čakalo ich ďalšie miesto a ľudia z toho táboriska sa začali baliť aby vyrazili na to miesto.*
Aoda Jaazu: *Aoda s ní souhlasí a přikývne.* Samozřejmě. Sentō zaručí, že budou poslouchat. Ne každý je jako ty nebo já a zvládne něco takového, kort když se to na ně vyřítí ze tmy. *poví Aoda, protože předpokládá, že k nejbližším dorazí za tmy, když už se stmývá. Ne nějaké chvíli taky dojde na to, co si myslel. Tma se snesla na kraj a blíží si k ohništi. Tak jak jel celou dobu vedle Lany, tak vystřelí vpřed. Oběhne takto hluk lidí, kteří jsou u ohniště. Udělá dvě kolečka a zastaví Senta vedle Lanina koně. Tělo stonožky je ale omotané kolem natolik, kolik dosáhne jeho délka. Tlukot a šum, který dělali nohy Senta, se kolem nich rozléhal, než se zastavil. Nechá tak jít Lanu na pozici, jakou bude chtít, aby k nim mohla promluvit.*
Lana: *Necíti voči tomu tvorovi, ktorého Aoda privolala žiadny strach, teda vlastne ani cítiť strach nemôže, skôr by sa dalo povedať, že z hľadiska nebezpečia, ho až za tak veľkú hrozbu nepovažuje. Tej stonožke len venuje chladný a trochu pohŕdavý pohľad a nakoniec jemne popoženie koňa.* Strach je dobrý, ale iba v miere... že pôsobí ako časť tvojej autority, akonáhle začne byť strach hlavná príčina toho, že ťa počúvajú... koleduješ si o kudlu do zad... *Povie Lana vážne a chladne, nakoniec vyrazí smerom, o ktorom vie, že sa tam nachádza menšia osada ľudí.* Ideme k prvej osade... ja budem hovoriť a ty budeš stáť pri mne, keď ti dám slovo, zapojíš sa do toho... *Povie ľadovo chladne a len jednoducho ide triskom tým smerom, onedlho je vidieť, teda je večer takže skôr cítiť zápach ohňa.* Už sme skoro tam... priprav sa...
Aoda Jaazu: *nelekne se. Už ty její objevovačky zažil a začíná si zvykat. Navíc ho málo co rozhodilo. Poslechne si jí i a sleduje její výstup na koně. Kousne se do prstu a složí pečeť.* A co strach? Kuchiose no jutsu. *tentokrát se rozhodl pro jiný způsob dopravy. V oblaku dýmu se objeví bojová stonožka Sentō no Katachi.* Zdravím, Aoda - san. Co si přejete? *rozhlédne se a zahlédne Lanu s její silnou chakrou. Zavlní se mu kusadla a je připraven k útoku.* V pohodě Sentō. Ta je semnou. Nebo spíše já s ní. *Sentō měří patnáct metrů na délku a tři a půl metrů je dlouhá část těla, která je soustavně vytyčena.* Chtěl bych využít tvého hřbetu a cestovat na tobě. Vyvolat trochu strachu. *naskočí na jeho pevnou část hlavy, kam si klekne na jednu dobu a druhou má pokrčenou a stojí na ní.* Jinak je to určitě zapotřebí už. *poví Aoda teď už k Laně.* V pořádku, Aoda - san. *Odpoví Sentō a nechá ho usadit se na něm.*
Lana: *Bol už podvečer, slnko pomaly zapadalo a tak boli slnečné lúče už len na niektorých miestach, Lana si dala svoje obľúbené šaty, perfektne ušité zo hodvábu a kože, v čiernej farbe a v gotickom štýle odkaz » Shunshinom sa presunula ku stajnim a objavila sa za chrbtom Aodu.* Som rada, že si prišiel, je na čase rozšíriť vplyv po tejto zemi a dať na známosť, že teraz v hrade bývam ja a že mesto by sa malo obnoviť... potrebujeme robotníkov... a tiež strážcov a to sa samo neurobí... budeme ich musieť presvedčiť... *Povie Lana a začne kráčať do stajne, kde si vezme koňa a nasadne na neho.* Ideme na okružnú jazdu po pustej zemi... a proste presvedčíme ľudí čo tu žijú... že sme páni a že si zaslúžime viesť túto zem... nebude to ľahké ale naša sila a tiež vyjednávanie ich určite presvedčí... a tiež lacný alkohol, ktorý som zobrala.... a nejaké tie peniaze...
Aoda Jaazu: *Aoda dostal vzkaz, že se má setkat s Lanou před stájí. Oblékne se tedy pro to do svých věcí. Šátek se znakem organizace už dávno rozpáral a znak si našil na svůj šátek, který nosí kolem krku a má delší konce. Na konci jednoho má právě ten znak. K pasu si nasadí obě Sāberu a ke kříži připne Wakizashi. Zbytek vybavení má po kapsách a zaplatíte v oblečení. Něco má i v pouzdře pod Wakizashi. Vydá se takto ke stájím přes schodiště a halu u hlavní brány. Míří ke stájím, ke kterým už takto jednou šel. Koukne se na les, který tam Můžu vytvořil a dorazí k stájím. Tam se rozhlíží a kouká, kde by mohla Lana být.*
---: ---
Lana: *Pokojne príde do stajní, odloží si tam koňa a následne sa ide poprechádzať po zámku, pretože si tu urobí malú obhliadku a prípadných nezvaných návštevníkov odtiaľto pekne vyženie alebo si pochutná na ľudskej krvi.* Dnes je pekný večer, musím si ho čo najlepšie užiť... *Povie si Lana pre seba a svojou silou a rýchlosťou, ktorú má vďaka legendárnemu prívesku, sa premiestňuje nečujne po zámku a prehliada si i tie jeho najmenšie zákutia.*
Aoda Jaazu: Dobrá. To by šlo. Tak ať nám to vyjde. *poví a vyběhne za ní z vesnice. Po cestě opět přivolá stonožku, na kterou si vyskočí a popožene jí bydlení koně. Během chvíle zase dorazí k zámku a tak před jeho hranicemi stonožku odvolá a pokračuje po svých. Lanu nechá dojet si do stáje a sám se vydává k hlavnímu vchodu. Vystoupá po schodech do pokoje a uloží si tam mapy. Pak se zajde podívat znova do knihovny, aby tam byl klid a mohl se podívat do knih a na jejich zaměření. Zkoumá co by se mohla dát do budoucna využít pro rozvoj města.*
Lana: Presne tak... vzdelanie tých, ktorí sem prídu, tak to využijeme pre seba... určite tu urobia nejaké výskumy, napíšu nejaké dielka... možno sa tu i usadia.... naša univerzita bude proste všeobecná ale bude sa zameriavať na všetko do hĺbky, naši študenti budú všeobecne vzdelaní vo všetkých dôležitých odboroch... *Povie Lana a pokračuje ďalej.* Budú tu môcť študovať celoživotne, na to tu urobíme podmienky... *Povie Lana a začne kráčať ku koňovi, mohla by sa teleportovať do hrobky, ale ukazovať svoje sily pre všetkými, to nikdy nerobila a ani robiť nebude.* Tak... môžeme sa vrátiť, mám ešte nejaké papierovačky... *Povie Lana a popoženie koňa do zámku.*
Aoda Jaazu: *představa obrovské univerzity ho docela pobaví.* Jako přímo univerzitu jo? Nějakou vědeckou nebo všeobecnou? Nedovedu si to asi takhle představit, jaké diplomy by od nás mohli dostat. *poví a uklidí si tedy plány do svého saka.* Hádám ale, že veškeré výsledky a výzkumy půjdou za nás že? Naše univerzita, náš prezent. *řekne už s úsměvem. Něco takového by si určitě nenechala vzít ani Lana.* Já sem asi viděl dost teďka. Pro představu mi to stačí a jsem spokojený. *poví a je připraven k odchodu zpět do zámku.*
Lana: Neboj... naša organizácia vždy bude vystupovať ako obchodná organizácia... a ak to my všetci tak udržíme, nik to nezistí, pracujeme v dobrom utajení... a mesto, ak sa správne vybuduje... tak... tak nebude problém s tým, že by malo upadnúť, akonáhle začneme vyvážať dobré zbrane, tak sa preslávime a akonáhle sa preslávime, tak prídu i učenci do našej univerzity, musíme postaviť tú najväčšiu univerzitu... kde budú chcieť všetci študovať a mať z nej diplom, tak budeme centrum zbrojárstva a vzdelanosti, to bude krytie pre naše akcie... *Lana potom len zastaví Aodu v tom, keď jej podáva plány.* Ja jednu kópiu už mám... ty si túto nechaj... a neboj, vždy sa pre teba nájde nejaká misia, ktorá bude pre teba vhodná, lebo máš v celku zaujímavé schopnosti, ktoré môžeme dobre využiť...
Aoda Jaazu: *poslechne si její setkání se Zikim.* No já ho znám jen z vyprávění od své přítelkyně, jinak ne. *poví a dívá se ještě po městě.* Tak určitě to dopadnout tady může jen dvěma způsoby. Dobře a špatně. *poví a složí mapy, aby ji je mohl vrátit.* Nemáš strach, že někdo pojme podezření ohledně naší organizace? Že někdo jednou bude šťourat? *Zeptá se jí.* Taky sem chtěl vědět ještě, jestli když budu kage, budu někdy taky chodit na nějaké zajímavé mise od organizace? Zase kdybych jenom někde seděl, tak by mě to nebavilo. *poví a přemýšlí nad tím.*
Lana: Tak o to ako sú vzdelaní učitelia sa báť nemusíš, tiež už som videla všeličo a bola som skoro všade za tento môj krátky život, ktorý som prežila ako obchodníčka, vrahyňa a tak podobne... vystriedala som toho naozaj dosť.. *Povie Lana chladne pričom sa rozhliada po meste a predstavuje si, ako to bude asi v konečnom dôsledku vyzerať.* Takže... Ziki... pozrime sa, hneď ako sa ukázal predomnou, vedela som, kto to je, ale nijak som ho nezháňala, proste zamnou prišiel... a chcel mať nejaký domov alebo útočisko, kde by v pokoji žil, a tak som mu ho dala... nikoho nijak nesúdim, ak bude pre mňa dobre pracovať, bude mať i moju ochranu a dôveru... a vždy sa hodí mať niekoho silného a skúseného ako je on...
Aoda Jaazu: *přikývne.* Dobrá, vzal bych si asi pak na starosti i akademii, aby byli lidi odsud opravdu vzdělání. Co se týká boje, strategie a možná i trochu zeměpisu. Byl jsem skoro všude už tak bych si mohl prověřit úrovně našich učitelů. *poví a přemýšlí. Nikdy by si nepomyslel, že by se dostal do pozice ve vedení vesnice. Jednou měl tedy v plánu zbavit se Kazekageho a nastoupit na jeho místo. Tehdy to ale vyřešil cestováním, aby mu nemusel být stále na očích a poslouchat ho. Díky tomu se podíval do většiny končin světa.* Se Zikim jsem se už setkal. Jak se ti povedlo sem dostat bývalého raikageho? *zeptá se jí. Pořád netuší, jak se sem dostal, když byl údajně mrtví.*
Lana: Tak... som rada, že somnou súhlasíš a že s tebou môžem počítať... Zikiho tu urobím šéfom polície... takže ten ti bude v tomto ohľade vždy nápomocný... *Povie Lana a sleduje ho, ako si to tu prezerá a následne hovorí ďalej.* No povesti sa dajú ľahko zrušiť... ako vidíš, nič okrem zrúcanín tu nie je... civilizácia proste zanikla... ako som počula, tak Suzuya to tu vyčistil od banditov už dávnejšie, takže s tým toľko problémov nebude.. takže keď si to tak vezmeme treba len rozšíriť, že zámok je pod vládou našej spoločnosti a že... mesto sa začalo rekonštruovať... ponúkneme tu možnosť tým čo prídu a pomôžu, že pár rokov nebudú platiť dane a budú mať jedlo na prídel, podmienka bude rozvíjanie obchodu a vzdelania...
Aoda Jaazu: *prohlíží si plány, které Lana vytáhla. I se k tomu rozhlíží, aby s zorientoval kde právě stojí a kde co dříve stálo. Pak se spolu s plány vydává k místu, které fungovalo jako hlavní sídlo a jeho trosky si prohlíží. Obejde ji kolem dokola a vstoupí i dovnitř, kam si troufne. Má vytipované místo, kam si vlézt, aby na něj něco nespadlo nebo aby někam nezapadl.* Budova to musela být honosná. *řekne si a pak se vrátí k Lane.* To se bát nemusíš. Určitě si bude zaměřovat na tu výrobu. U obchodu se budu muset ještě učit ale myslím si, že po čase to půjde taky dobře. *poví a pokrčí rameny.* Myslím, že tu bude fajn. Už jenom, aby se sem hrnuli lidé s touhle pověstí města. *zapochybuje trochu a koukne na ní.*
Lana: Tak... to budem len rada ak by si i ty prispel výrobou zbraní, chcem aby sme tým boli preslávení, aby sa tu vyrábali tie najkvalitnejšie katany, kunaie a podobne... zameriame sa hlavne na sečné zbrane... *Povie Lana a pri jeho zmienke o zrovnaní so zemou sa zasmeje.* Nie nie... vážim si históriu, obnovíme pôvodné budovy, teda tie, ktoré sa budú dať... v zámku, teda v jeho knižnici som našla plán mesta, keď ešte bolo krásne... *Podá mu tie plány a ukazuje mu to, aby videl, že vlastne pôjde o rekonštrukciu s vylepšeniami pre modernejšiu dobu.* V podstate to čo sa bude dať zachránime a to čo nepôjde, to na novo postavíme... takže nejak tak by to malo byť... proste zodvihneme Pustú zem zase do slávy, budú tu univerzity pre vzdelávanie a štúdium ale tiež dokonale postavené výrobne zbraní a tak... budeme tak mať kredity a budeme vážení... keď tú budú učenci a výrobcovia zbraní, bude postupne naša zem prosperovať... dúfam, že budeš takto viesť toto mesto, vo vysokej vzdelanosti a precíznosti výroby zbraní a obchodu...
Aoda Jaazu: Dobrá. *vydá se za ní ven do stájí. Už při zmínce koně se mu to nelíbí. Tyhle stvoření nemá rád. Když dojdou do stájí, počká až si vezme koně ona a nasedne.* Já mám vlastní dopravu. *poví a běží zatím vedle ní, než se dostanou mimo pozemky zámku. Tam se kousne do prstu a poskládá pečeť.* Kuchiyose no jutsu. *přivolá si velkou stonožku a vyskočí si na ní. Na stonožce se veze tak, aby byl na úrovni jejího koně. Kdyby chtěl, stonožka mu s přehledem uteče. Dorazí k městu a sesedne. Nechá ji tam stát a jde zase vedle ní.* To je dobrý nápad. Jaké zbraně si představuješ na výrobu? Máš v plánu i export do ostatních zemí? Možná bych mohl přispět do soudku zbraní a vyrábět taky. *poví a rozhlíží se po ruinách, které tu jsou.* Rád bych si udělal i nějaký půdorys celého města, aby se pak lépe rozvrhovali oblasti, které se tu postaví. *přemýšlí nad tím. Co ho víc zajímá, kde by se udělalo hlavní sídlo.* Na hlavní sídlo tu jsou nějaké ruiny, na kterých by se stavělo, nebo se to tu kompletně srovná se zemí a začne od nuly? Mám možnost to tu srovnat během pár vteřin tak by se začalo mohlo začít teď. *mikne koutkem do úsměvu.*
Lana: Dobre... tak poďme... nie je to odtiaľto ďaleko, ak si vezmeme kone... *Povie Lana pokojne a ide po schodoch do stajní.* Nevadí mi, ak tu budeš mať svoju priateľku, len ťa prosím, ak bude tu, tak nech sa zdržuje buď v tvojej izbe alebo v meste, keď bude zrekonštruované, nebola by som rada ak by sa potulovala po zámku... proste má dovolené ísť do spoločných priestorov ale do izieb iných a tiež do katakomb a mojej krypty má striktne zakázané... *Ako to hovorí, prídu ku koňom a nasadnú na ne, potom vyrazia na cestu k zrúcaninám mesta, pomaly sa k nim približujú.* Urobíme tu veľké trhovisko a nejakú obytnú štvrť... menšie pohrebisko, pre tých, ktorí by tu zomreli... neviem či by tu chceli žiť i rodiny s deťmi aby vychovávali shinobi... my sa zameriame hlavne na obchod a výrobu zbraní...
Aoda Jaazu: *lehce přikývne.* Dobrá, určitě s tím počítám a jsem na to připraven. Do města se půjdeme podívat taky? Zjistit předběžně co a jak a kolik lidí na to bude potřeba. Až to začne tak bych se chtěl tak na dva týdny ztratit, pokud to bude možné. Budu muset zpět za přítelkyní, abych ji popřípadě přivedl také. *poví a podrbe se na hlavě. Čím dál tím víc si myslí, že Chikaku z toho nebude nijak nadšená, ale co se dá dělat. Možnost lepšího života jí nabídne.*
Lana: *Práve pozerala cez okno zámku na ruiny mesta, ktoré sa v pustej zemi nachádzalo. Bol už večer a preto vonku bolo už šero, no stále ešte bolo pekne vidieť. Už dávnejšie počula kroky a tiež potom pach Aodu, ako ide k nej, k jej lokácii, bolo to vďaka jej legendárnemu náhrdelníku. Preto sa ani neotáčala len sa jemne pousmiala a potom odpovedala na jeho otázku.* Práve som to s tebou chcela prebrať... pretože je treba začať konať, musia sa o nás ostatní dozvedieť, že sme tu a že začíname rozvíjať i krajinu okolo seba a to bez hlavného mesta nejde... budeme musieť zohnať robotníkov a viesť opravu aby bolo toto mesto čo najkrajšie a reprezentatívne... dúfam, že sa na niečo také cítiš... ja s tým samozrejme pomôžem... ale určité veci ako napríklad dohliadanie priamo na stavbe a výplata robotníkov, to bude na tebe... *Povie Lana vážne a čaká na odpoveď.*
Aoda Jaazu: *Aoda se ze svého pokoje vydal najít Lanu. Prochází zámek a kouká do různých místností, kde by ji tak našel. U sebe má obě Sāberu u pasu a Wakizashi na kříži. Zbytek vybavení má v oblečení různé zapošité a uklizené v kapsách. Mít možnost, jak ji najít, určitě by to využil. Takhle to má složitější. Přeci jen se mu jí nakonec podaří najít. Ona o něm už určitě ví, tak se nijak nesnaží upozorňovat na svoji přítomnost a jde rovnou k ní.* Ahoj. *začne a dorazí k ní.* Jak​ se vede? Chtěl jsem se zeptat, kdy chceš jít do té vesnice se podívat aspoň, aby se to nějak začalo rozvíjet? *zeptá se jí.*
---: ---
Kami: *Po nějaké době jsem se probrala a zjistila jsem, že mě už ruka nebolí. Následně jsem otevřela oči a rozhlédla jsem se. Poté co jsem zjistila, že jsem ve svém pokoji, tak jsem se lehce usmála. Následně se mi opět zavřely oči a já opět usnula, protože jsem byla ještě pořád celkem dost unavená.*
Renji Narimachi: *když Renjimu téměř vytrhl zbraň z ruky, neřešil to. Nepotřeboval zbraň na to aby ho zabil. Když se najednou všude rozlil kouř, Renjimu ti hrálo do karet. Banditovi nezbývalo nic jiného než je sekat mečem jako zběsilý, ale Renji měl svůj kočičí sluch. Díky němu slyšel jak se bandita hýbe, jak daleko od něj je, a zda zrovna meč proudí vzduchem. Renji usoudil že bude nejlepší, když bude úplně potichu. Bandita od něj byl docela vzdálený, Renji si proto dřepl a použil Doton: Gansetsukon. Hned se měl tedy čím bránit. Pak Renji nakreslil tři hady a pomocí techniky Sukoshi kōgeki je oživil a poslal na nepřítele. Vzápětí bylo slyšet sténání z toho, jak hadí banditů kousali do nohou. Podle toho hluku Renji poznal kde nepřítel stojí. Kopí, které měl v ruce tedy hodil a bylo slyšet, že nepřítele zasáhl. Pak Renji tasil svou dýku a přiskočil k nepříteli. Ten měl probodnuté břicho skrz na skrz. Renji se k němu přiblížil a pomalu ho dýkou podřízl. Tím mu vlastně jen končil trápení, protože bandita už neměl ani sílu seknout svým obrovským mečem. Pak si všiml že Kami omdlela. Nechal sletět ptáka a začal jí ošetřovat technikou Shousen Jutsu. Poté si na ptáka vylezl taky a vydal se na rychlou cestu do sídla, kde uložil Kami do její postele a nechal ji odpočívat.*
Kami: *Dále jsem pozorovala jejich souboj. Onen bandita byl dost dobrý v zacházení s mečem, ale což nejspíše bylo všechno.* 'S Tenseiganem, ale i bez něj, myslím si, že to pro Renjiho bude hračka,' *pomyslím si a z nedostatku chakry skončím mimo.*
NPC: *Bandita uměl s mečem za házet víc než dobře, byl se svým mečem velice silný, ale zároveň rychlý. Nikdo koho kdy potkal se mu ani nedokázal vyrovnat. Když Renji uhnul a pokusil se o svůj útok, zaklínil svůj meč mezi čepele jeho kosy. Pak provedl prudký sek, kterým kosu odhodil dost daleko.* Tak a teď nemáš ani svou zbraň. Bez ní jsi ještě větší nicka než do teď. Zajímalo by mě, kdo bude víc řvát až ho budu zabíjet. Ty a nebo ta holka ?! *Najednou bandita sáhl do kapsy a něco z ní vytáhl. Byla to kouřová bomba. Hodil ji na zem a všude kolem nich se najednou rozlil kouř. * Nejen že nemáš svou zbraň a nemůžeš se bránit, ty už mě ani nevidíš, proto ti nezbývá než chcípnout. *Řekl bandita a začal provádět možné útoky vedené hlavně ze stran.*
Renji Narimachi: *Renji neměl sebemenší problém se útoku vyhnout, vyskočil do vzduchu a od jeho meče se ještě odrazil. Když dopadal na zem, provedl útok svou kosou. Šlo o seknutí z vrchu. Renji si myslel že už ho má, jenže najednou uslyšel kovový naráz. Vcelku ho to překvapilo.* Jsi můj a bude tě to bolet. *Řekl Renji a chtěl se pustit do dalšího útoku. Jenže to nešlo. Meč nepřítele se zaklínil mezi čepele kosy.*
Kami: *Sledovala jsem ty dva. Renji vypadal hodně naštvaně. Normálně bych se do tohoto souboje zapojila taky, ale ruka mě bolela čím dál tím více, takže jsem raději vše pozorovala z bezpečné vzdálenosti.* 'Nevím proč, ale na to, že to má bych její šéf, tak nevypadá moc silně,' *pomyslím si a chytnu se za bolavou ruku.*
NPC: Je moje věc koho kam posílám, teď zabiju tebe a hned potom tu malou holku, která je támhle. *Vzal meč do obou rukou a vyrazil proti Renjimu. Prudce seknul že strany a silně u toho zařval.* Oba vás zabiju a budete odstrašující příklad.
Renji Narimachi: Já se spíš ptám kdo si ty.. za to co se stalo tvým mužům nemůžu já. Za to můžeš ty. Nemáš je posílat dělat špinavou práci. Tady moje kamarádka jim jenom ukázala, co se stane lidem, kteří vydírají a zabíjí ty poctivé. Pokud jsou to tedy tvoji lidé, skončíš jako oni. Nebo spíš ještě hůř. *Renji byl dost naštvaný, nenáviděl, když někdo ubližoval bezbranným a natož, když někdo ubližoval někomu na Kom mu záleží. A to Kami byla. Byla členem organizace. A on už ji považoval za svou kamarádku.* Teď tedy zaplatíš za všechno co jsi způsobil. Za každý malý škrábanec. *Renji už začínal zuřit, byl opravdu naštvaný a nehodlal svůj vztek držet na uzdě.* ,,Je to jen obyčejný bandita s mečem, neumí ani používat chakru. Dlouho jsem neměl takhle jednoduchý boj." *Renji se postavil před nepřítele a sáhl si na záda pro svou kosu.*
Kami: *Sotva jsem se držela na nohou, až teď na mě začal působit nedostatek chakry. Levá ruka mě bolela a dívala jsem se na osobu, která se ke mě blížila. Najednou tam přiletěl pták.* 'Renji,' *pomyslím si a lehce se usměju. Následně schovám katanu a dívám se na něj.* To nevadí, hlavně, že už jsi tady, trochu jsem to přehnala s chakrou, *řeknu mu a vyskočím na ptáka. Následně se dívám na osobu, která tam přišla.* 'Nevím, jak dlouho ještě vydržím jsem moc unavená,' *pomyslím si a dívám se dolů. Doufala jsem, že Renji vyhraje*
NPC: *když byl vůdce už blízko, najednou přiletěl někdo na hodně divném ptákovi. Okolo byly krátery od výbuchů. Vůdce banditů přišel blíže se svým velkým mečem hozeným přes rameno se postavil proti osobě která přiletěla a řekl.* Kdo jsi ? Můžeš za to co se stalo mým mužům ? A co tu vlastně chceš ?
Renji Narimachi: *Renji zrovna pracoval u sebe v pokoji, přemýšlel nad něčím ohledně medicíny. Najednou se před ním objevil motýlek z inkoustu. Hned mu bylo jasné o co jde.* ,,Kami má problém." *Renji rychle došel k oknu a nakreslil ptáka, kterého hned oživil a rychle se vydal na cestu. (Idaina Tanken). Když byl blízko místa kde měla být Kami, zahlédl jak se pokouší vstát. Proto Renji přistál.* Kami, jsem tady. Promiň že to tak trvalo. *Najednou Renji slyšel nějaký pohyb.* Kami vylez si na ptáka, vynese tě do vzduchu, tam by jsi měla být ve větším bezpečí. *Renji se pak otočí směrem kde někoho slyšel chodit. Pak si někoho všimnul, ale nectil žádnou chakru.* Kdo jsi ?
Kami: *Dále jsem seděla na kolenou a sbírala jsem síly. Po chvíli jsem se podívala na motýla.* Leť pro Renjiho, myslím, že ho budu potřebovat, *řeknu mu. Po chvíli se mi zdá, že se zase někdo blíží.* 'Sakra, já nevím jak dlouho ještě vydržím bojovat,¨*pomyslím si a následně se zvednu opět na nohy dívám se před sebe.*
NPC: *když byl zabít i poslední bandita který si stal lépe než předešlých sedm dohromady, už začínalo být pozdě odpoledne. Začínalo se ochlazovat a velitel banditů už byl značně nervózní.* ,,Co se tam může dít že jsem už přišel o osm chlapů ? Byli tam i ti dva co spolu stále trénovali a byly ve své práci opravdu dobří, asi bych se tam měl sám zajít podívat."
Kami: *Když se mi podařilo zranit mu nohu, tak jsem se pousmála. Ve chvíli kdy začal divoce sekal katanou, tak jsem od něj uskočila dále. Poté jsem použila Ōbu a poslala jsem na něj zelený orb, který vybuhl a určitě ho zabil. Následně jsem deaktivovala Tenseigan a spadla jsem na kolena. Z pouzdra jsem vytáhla obvaz a začala jsem si obvazovat zraněnou ruku.*
NPC: *když se jeho bodnutí povedlo, zalil ho pocit vítězství a síly. Pak se jeho oponentka ale zase proměnila v kouř. Následně na to se hned zhmotnila. Toho adrenalinem zaplavený bandita využil a opět se na ni rozběhl se záměrem setnout z vrchu a připravit ji tak o ruku. Ovšem její pohyb byl rychlejší a ošklivě mu poranil nohu. Téměř celý sval mu přeřízla. Nemohl chodit. Téměř se o nohu ani opřít, ale vztek a adrenalin ho poháněli dál. Ve zmatku kolem sebe zběsile sekal a snažil se ji trefit.*
Kami: *Jeden ještě pořád zbýval. Podívám se na motýla, který se následně rozletí pryč. V tu chvíli mi zabodl katanu do levé ruky.* 'Zatraceně,' *pomyslím a rychle se proměním v kouř těsně před tím než sekne. Rychle se od něj vzdálím a opět se vrátím zpět do své podoby. Opět aktivuju Tenseigan. Následně pevně sevřu v ruce katanu a rozběhnu se na něj mířím a jeho pravou ruku, ale těsně předtím seknu ze spodu na jeho levou nohu.*
NPC: *po té co se vyhla se jeden z banditů, který s ní byl zaklíněný katanou neudržel a zakolísal dopředu. Druhý ovšem stihl její technice uskočit. Když se vzpamatoval a uvědomil si, že jeho parťák je mrtvý a díky ōbu rozthaný na kousky, popadl ho vztek. Rozběhl se s katanou proti nepříteli s takovou rychlostí, že to bylo na obyčejného banditu až k údivu. Bodnul. Hned katanu stáhnul zpět a provedl seknutí vedené zespodu.* Chcípni! Zaplatíš za mě kámoše.
Kami: *Byla jsem ráda, že jsem se zbavila těch tří, ale pak se na mě rozběhli ti další dva a zaútočili na mě katanama. Hned jsem vytáhla svojí katanu a jednoho z nich se zablokovala svou katanou. Druhý útok jsem odrazila pomocí Jūryoku. Následně jsem od nich odskočila o kus dále a pomocí techniku Ōbu jsem na ně poslala dva orby. Poté co k nim doletěly, tak vybuchly.* 'Sakra, tohle už dlouho nevydržím,' *pomyslím si a následně deaktivuju Tenseigan.*
NPC: *Když odpálila její past z výbušných lístků, což zabilo první tři bandity, rozběhli se za ní zbylí dva. Oba dva měli katanu a tasili jí.* Teď se připrav ty smrade. *První udělal výpad katanou ve vcelku krátké chvíli. A druhý čekal. Po té co první bandita výpad dokončil, hned na něj navázal prudkým sekem že strany. Oba bandité So doplňovali a boj s katanami jim šel.*
Kami: Komu říkáš malá holka, ty budižkničemu, *řeknu mu.* 'Co takhle se trochu proletět,' *pomyslím si a následně se rozběhnu naproti tomu co na mě běžel zprava. Těsně před tím se proměním v kouř a proletím okolo něj. Poté se vrátím zpět a běžím dále následně proběhnu čtvercem a zastavím se kousek zatím. Ve chvíli co do něj vběhnout, tak čtverec odpálím a pak čekám, co se bude dít dále-*
NPC: Co si o sobě myslíš ty malá holko? *Senbonům se všichni bandité v pohodě vyhli a rychle se na ni rozběhli. Dva zůstali u dveří a zbylí tři běželi. Jeden zprava, druhý zleva a třetí běžel přímo proti ní.* Dejte jí co proto! Nemá se plést do našich věcí, vůbec ji nešetřete !
Kami: Ale pokud se pletu, tak umřít taky nechcete, ne? Kdo mě poslal? Lana, *řeknu jen a následně se dívám, jak sem jde dalších tentokrát pět osob. Když začnou kopat a třískat do dveří, tak si jen povzdechnu. Ve chvíli, kdy začnou řvát, tak se na ně podívám.* Zmlkněte vy šmejdi, bolí mě z vás hlava, *řeknu jen a následně po nich hodím několik senbonů, chtěla jsem je dostat do čtverce, abych je mohla vyhodit do vzduchu.*
NPC: Přeci to nemůžu jen tak opustit, tohle je všechno co mi zbylo. Tenhle obchod je můj život. Nemám ani kam jinam jít, to prostě nejde. *Řekne obchodník a zavře se do svého obchodu. Tam si sedne na postel a čeká, co se bude dít. * ,, Stojí jim tohle všechno za to ? Odkud je ta dívka? Kdo ji posílá ? Kdo by chtěl abych přežil ? Vždyť nemám nikoho..." *Po nějaké době přijdou další bandité, vše co vidí je prostě zavřený obchod. Hned spěchají ke dveřím a prudce do nich mlátí a kopou.* Nevíme cos jim udělal a jak to někdo jako ty zvládl, ale okamžitě vylez, je nás pět. ...pokud nevylezeš tak ty dveře vyrazíme a to počkej jestli se o tom dozví šéf.
Kami: *Ušla jsem pár kroků a pak jsem se zastavila, něco se mi na tom nezdálo. Otočila jsem se a došla jsem zpět.* Být váma, tak odtud zmizím,* řeknu a následně se opřu zády o velký kámen, který tam byl.* 'Nevím proč, ale mám divný pocit, že se ještě něco stane,' *pomyslím si a následně se rozejdu. Následně vytáhnou z pouzdra 4 výbušné lístky a dám je na zem do čtverce a zamaskuju je tak, aby nebyly vidět a vrátím se zpět ke kamenu.*
NPC: *vůdci banditů bylo divné že se takovou dobu nikdo nevrací, proto si nechal zavolat dalších 5 lidí.* Touhle dobou už tu ti 3 normálně bývali, běžte a zkontrolujte situaci. *Pět banditů se v tu chvíli vydalo směrem k obchodníkovi a pár dalších včetně velitele zůstalo ve vesnici.*
Kami: Až moc lehké. *řeknu a následně schovám katanu a zruším klon.* Poslali mě sem lidé, se kterými pracuju, ale to je jedno. Mám takový pocit, že už tady dlouho nebudou, *řeknu jen a následně zničím jejich těla.* Mějte se, *řeknu a následně se rozejdu pryč.* 'Jestli všichni tam jsou tak slabí, tak to bude v pohodě,' *pomyslím si.*
NPC: *když byli všichni bandité mrtví, obchodník ležel na zemi a držel se za hrudník. Měl tam pár menších řezných ran. Po nějaké době se donutil vstát.* Kdo tě sem poslal ? Až zjistí že si je zabila pošlou sem další, kdo ví kolik jich může být ?! Dokud mají svého velitele vždycky je bude mít kdo posílat. Nechci opět do toho jejich malého tábořiště. Nechci.
Kami: *Následně vytvořím klon a připravím se na souboj.* 'Ach jo, jak to jen udělat, abych nezabila i ho,' *pomyslím si. Následně vytáhnu dva senbony a hodím je po banditovi, který je nejblíže a mířím na jeho krk, do kterého ho senbony zasáhnou. Klone se poté rozběhne k nim a zaútočí na ně katanou. Já se proměním pomocí Sanka no Jutsu a přesunu se k dalšímu z nich. Následně se zhmotním a zaútočím na něj katanou.*
NPC: *Když bandité přicházeli, obchodník jako vždy čekal.* Dobrý den, vážení pánové. (Obchodník). Neotravuj dědku a naval nám naše prachy, nebo tě podřízneme jako slepici. (Bandité.) Ale, přeci není nutné vyvolávat nějaké konflikty. Rád bych vám něco dal, ale bohužel nemůžu, nemám už co. Všechno už jste mi vzali. Jen mě prosím nezabíjejte. *Řekl obchodník a padl na kolena.* Nemáš čím? To si z nás děláš prdel?! A ještě se opovažuješ nás prosit o život ?! Chcípneš tady jako prase na porážce. Tvojí smrt si užijí ty bezvýznamný parchante. Stejně jsi jen hnusný odpad společnosti. *Hned co to jeden z banditů řekne, chytí zbylí dva obchodníka za ruce a postaví ho. V tu chvíli se třetí bandita přiblíží a připraví svou katanu. Nejdříve rozřízne obchodníkovi košili a začne mi katanou jezdit po břiše. Pak přitlačí a najednou se mu na hrudníku objeví malé potůčky krve.* Ječmen! Ječ bolesti jako podsvinče.
Kami: *Jen se pousměju.* Tak dobrá úkol, *opravím se. Když řekne, že už jdou, tak jen lehce zaskřípu zuby, celkem jsem se těšila na boj, ale vůbec jsem netušila, jak asi mohou být silní. Nad jeho slovy, jsem jen kývla hlavou a zmizela jsem za první objekt, který byl nejblíže a následně jsem se chystala poslouchat jejích rozhovor. Měla jsem v plánu zaútočit ve chvíli, kdy to budou nejméně čekat.*
NPC: Misi ? Vždyť ani nespadáme pod vesnici. Ale jsem rád že je tu někdo kdo má a Odvahu pomoci. Obvykle chodí ve třech, ale všichni kosu ozbrojení. Nikdy s nimi ale nechodí jejich šéf, takže ani nevím kolik jich vlastně je. *Obchodník sebou najednou trhne, protože něco zaslechne.* Támhle jdou, rychle schovejte se. Určitě by vás chtěli také zabít. Rychle!
Kami: *Vyslechnu si ho a pak si lehce povzdechnu.* Ne nejsem od nich, jsem z okolí a dostala jsem jako misi, hmm řekněme se jich zbavit, *řeknu a podívám se do dálky, protože se mi zdálo, že někdo jde.* Proč myslíte, že mě zabijou, kolik jich vůbec obvykle chodí, *zeptám se.* Hmm, kdo jsem já. Můžeme říct, že jsem ninja, no říkají mi Nanami, *řeknu a dále se dívám před sebe.*
NPC: Vy..vy nejste od nich ? Opravdu ne ? A kdo vás sem tedy poslal ? Já nikdy neměl dost odvahy se jim postavit. *Obchodník se vyptával, ale stále si nebyl úplně jistý, svíral v ruce malý nožík.* Myslel jsem že mě jdou zabít. Stejně jako to udělali mým kamarádům, kteří už neměli jak by jim platili. Dnes nebo zítra by si měli přijít pro další platbu, jenže já už nemám jak jim zaplatit, prostě nemám. Kdo jsi ty ? Jestli tě tu najdou tak nás určitě zabíjí oba. Nemá cenu vzdorovat. *Obchodník si povzdychne a z ruky mu vypadne malý nožík, který se zabodne do země.*
Kami: *Jen si povzdechnu a následně se opět vrátím do své původní podoby.* Já nejsem nepřítel, kdybych chtěla, tak myslím, že už je dávno po vás, *řeknu naprosto klidným hlasem a nakonec se usměju.* Dostala jsem za úkol vás těch banditů zbavit, *dodám pak a následně čekám, jestli se tady dneska objeví a nebude to bude mise na dýl. Podívám se na motýla, který létal okolo mě a jen se lehce usměju.* 'No jsem zvědavá, kolik jich bude, celkem se těším na boj,' *pomyslím si.*
NPC: Nic nemám, už jste mi vše vzali. Nechte mě být! Nemám vám už co dát. Nezabíjejte mě, já za to nemůžu. Nechci dopadnout jako moji kamarádi. *Obchodník si klekne a začne prosit.* Prosím opravdu za to nemůžu, lidé sem nechodí když není dost zboží, které jste si vzali vy.
Kami: *Kousek od obchodníka se vrátím zpět do své podoby. Podívala jsem se na toho obchodníka.* Nejsem nepřítel, mám se postarat o bandity, kteří na vás útočí, *řeknu jen a následně se změním zpět na dým a zmizím tak, abych nebyla vidět, ale vše slyšela.*
NPC: *Jeden z obchodníků si něčeho všiml, viděl nějaký kouř nebo cosi.* ,,Už jsou tu si zase bandité, já nemám co bych jim tentokrát dal. Snad mě nechají žít. " *Obchodník dělal že si ničeho nevšiml a dále zůstal u svého stánku.*
Kami: Díky. Neboj se, dám si pozor, nemám v plánu ještě umřít, *řeknu a poté co dojím, tak klidím nádobí.* Tak se zatím měj a kdyby něco, tak se to určitě dozvíš, *řeknu mu a následně se rozejdu do svého pokoje, abych si vzala všechno vybavení a vydám se na místo, na kterém se mám nacházet. Po chvíli se změním na kouř a nenápadně přesunu blíže k místu, kde se měli obchodníci nacházet.*
Renji Narimachi: Super, ale i když to jsou jen obyčejní zloději, dávej na sebe pozor. Vždy je potřeba mít se raději na pozoru. Můžu s tebou poslat třeba malého motýla a kdyby se něco dělo tak bych o tom věděl a když by bylo potřeba, hned bych prisel. *Renji vezme svitek a nakreslí motýla, kterého díky technice Sukoshi Tanken oživí.* Tady je tvůj společník. Já si teď musím ještě něco zařídit. *Renji se zvedne a odchází do svého pokoje.* Tak zatím ahoj.
Kami: *Vyslechnu si ho a pak se na něj podívám.* Dobře, myslím, že tahle mise bude v pohodě,* řeknu mu a následně se podívám na mapu, kde bude má mise.* Dobrá, tak odteď kdykoliv budu mimo rodnou vesnici a tento zámek si budu říkat Nanami, Tak asi si zajdu pro věci a rovnou vyrazím, aby to bylo co nejdříve vyřízené, *řeknu mu a podívám se na něj a následně se pustím do jídla, abych mohla vyrazit. Po chvíli dojím a podívám se na něj, jestli bude chtít ještě něco dodat k misi,*
Renji Narimachi: *Renji se zamyslel.* Myslím že by jsi to měla zvládnout, tato mise se týká pouze pár banditů, neměl by to být pro tebe a tvé schopnosti problém. Abych tedy přešel k podrobnostem. Nedaleko od sud se nachází pár našich obchodníků, poslední dobou mají ale problémy s pár bandity, stále je okrádají a vyhrožují jim. Naši povinností je ochránit naše lidi. *Renji sáhl do kapsy a vyndal poskládanou mapu. Ukázal na místo. * Tady se nachází ti obchodníci. Co uděláš s těmi bandity je na tobě, jen bych doporučoval nepoužívat své vlastní jméno. Spíše nějakou přezdívku.
Kami: *Podívám se na Renjiho a na chvíli se zamyslím.* Mám od Yugakageho svitek, že můžu cestovat po světě a můžu se kdykoliv vrátit do vesnice, *řeknu mu a na chvíli se zamyslím nad jeho dalšími slovy.* Jo mám čas, nemám co dělat. O co se jedná? Akorát nevím, jestli na to misi budu moct, když jsem teprve chuunin, *řeknu mu a dívám se na něj.*
Renji Narimachi: * Renji se zamyslel a pak si vzpomněl na svůj případ.* A ty jsi odešla bez povolení ? Já například mám totiž povolení cestovat po světě od Raikage. Ne každý ale má takové štěstí. Každopádně když tě vidím a zřejmě máš čas, už máme jednu objednávku, která by byla potřeba vyřídit. Kdyby jsi měla čas mohla by jsi to obstarat ?
Kami: *Dále sedím a ani nevnímám, že někdo přišel. Až uslyším slova Renjiho, tak s sebou trochu škubnu a podívám se na něj lehce smutným a zamyšleným výrazem.* Ale trochu jsem přemýšlela, jestli jsem udělala dobře, že jsem odešla z vesnice, od osoby, kterou miluju a plno dalších věcí, *řeknu mu a následně se opřu o opěradlo židle a podívám se na něj.*
Renji Narimachi: *Renji se ráno rozhodl projít si zámek, když se dostal k jídlně, viděl Kami jak sedí a ani nejí. Renji tiše došel k ní a přisedlé si.* Ahoj, nad čím přemýšlíš ?
Kami: (Zámek)*Ráno jsem se probudila a poté co jsem se převlékla jsem zamířila do jídelny, abych si vzala něco k jídlu. Následně jsem se posadila ke stolu a začala jsem jíst. Přemýšlela jsem nad vším možným a přemýšlela jsem.* 'Co bych asi dělala, kdybych byla vesnici, nejspíše bych byla asi na nějaké misi nebo něco jiného, kdo ví,' *pomyslím si. Po chvíli jsem dojedla a tak jsem se dívala do skleníčky. Po chvíli jsem si povzdechla a vůbec jsem nevnímala okolí, myšlenkami jsem byla pořád někde úplně jinde.*
---: ---
Kami: *Usměju se na něj a dívám se okolo. Za chvíli jsem už viděla zámek.* No já mám zámek jako druhý domov, *řeknu mu a dívám se na něj.* Dobře, klidně. Já jsem taky nějaké unavená, asi tím, že mi chybí trochu chakry, ale vůbec nevím čím to je.* Myslím, že se taky půjdu prospat, *řeknu mu a podívám se dolů.* Však času je dost a časem můžeme třeba zatrénovat. Jinak s tím dnešním setkáním si neděj starosti, *řeknu mu. Když se dostaneme na zem, tak seskočím a následně se rozejdu do zámku.* Tak se měj, *řeknu ještě a následně zmizím pryč.*
Renji Narimachi: Oprava jména postavy
Migi no Chikara: Já jsem stále členem Kumo, ale teď je mým domovem naše sídlo. *Renji už viděl zámek, jelikož se už pomalu stmívalo a on byl zase celý den pryč, byl rád že už si bude moct odpočinout.* Kami, jsem unavený, proto už si půjdu odpočinout, děkuji ti za společnost a ještě jednou se omlouvám za ten způsob jakým jsme se poznali.
Kami: *Vyslechnu si jeho slova a trochu se pousměju.* Já ovládám nějaké klanové techniky, taky jsi jednu viděl a to změnit se na kouř, něco málo z katonu a dotonu, dojutsu a něco málo s katanou, zatím toho ještě není moc, *řeknu mu a trochu se pousměju.* Odkud vůbec jsi? Já jsem Z Yugakure, *řeknu mu a následně se podívám na zem pod námi.*
Renji Narimachi: *Renji se vydá cestou k zámku, stále je ale v Blízkosti Kami, aby se cítila bezpečněji. Pak si sedne a nechá se jen vozit.* Tak ovládám pár klanových technik, jednu z nich sis teď vyzkoušela a další viděla, mluvím o tom klunu, který za tebou přišel. Poté pár elementárních technik, lékařských a stopařských. A jinak se dost spoléhám na tuhle krásku. *Renji sáhne na záda a opět vezme do ruky svou zbraň. A ukáže ji Kami. A co umíš ty ?
Kami: *Po dívám se na něj.* Nevím, ale mě se tohle místo vůbec nelíbí, něco se mi na něj nezdá, proč tady nejsou vůbec žádní lidi, *řeknu.* 'Je to moc divné, celkem ráda bych se tam podívala, ale raději to nebudeme riskovat, kdo ví, co by se tam mohlo stát,' *pomyslím si.* Jo asi se vrátíme zpět, *řeknu souhlasně. Následně se otočím a rozletím se zpět.* Co vůbec ještě umíš kromě Tenseiganu, *zeptám se ho a podívám se na něj.*
Renji Narimachi: Nemám tušení co se tu stalo, ale mám z toho husí kůži. Myslím, že by bylo lepší se vrátit. *Po pár pohledech Renji zjistil že se po zemi válí i pár ryo a další cenné kousky kovu.* Je divné že tu jsou po zemi peníze a další a nepřišli si pro ně ani bandité nebo lapkové. Na tom městě něco asi bude. Co říkáš vydáme se už směrem domů ?
Kami: Fajn, *řeknu mu a podívám se na něj.* Jednou jsem letěla celkem nedobrovolně a moc se mi to nelíbilo, ale tohle vypadá bezpečněji, *řeknu mu a pak se podívám nakonec po chvíli rozhodování dolů.* Vypadá to tak, celkem by mě zajímalo, co se tady stalo, že je to v okolí tak pusté, *odpovím mu a dále se dívám dolů. Cítila jsem se trochu bezpečněji, když byl někde okolo.*
Renji Narimachi: Tvůj úsměv mluví za vše. Neboj, kdyby se něco dělo, jeho úkolem je chránit tě před pádem. A mým vlastně taky, dneska už jsi díky mě zraněná víc než dost. Kdyby jsi cestou viděla něco zajímavého, nebo podezřelého, hned mi řekni. *Renjiho rozletěly směrem nad město. Letěl nedaleko od Kami, aby si byla jistější a věděla že ji jistí. * Zatím mi to tedy přijde jen jako obyčejné opuštěné město. Co tobě ?
Kami: Létat, *řeknu trochu zaraženě a nervózně se usměju. Let se Sumi mi stačil.* Hmm, tak fakt, letěla jsem jen jednou a moc se mi to tenkrát nelíbilo, ale snad to tentokrát bude lepší, *odpovím mu a následně sleduju jak kreslí. Když se přede mnou objevili dva ptáci, tak jsem se lehce křečovitě usmála.* 'No jsem na to zvědavá,' *pomyslím si. Následně nastoupím a vznesu se do vzduchu. Po dívám se na Renjiho. Dívám se kamkoliv, ale hlavně ne dolů, protože by to asi nedopadlo moc dobře.*
Renji Narimachi: Doufám že se nebojíš létat, nehodlám totiž jít pěšky. *Renji se chopil svého svitku a nakreslil dva velké ptáky, kteří vzlétli (Idaina Tanken). Renji si na jednoho nastoupil a pokynul Kami rukou ke druhému. Pak se vznesl do vzduchu, kde na ni čekal.
Kami: *Vyslechnu si jeho slova a pak se na něj usměju.* Doufám, že se jí časem naučím, mám takový pocit, že je ještě dost technik, které Tenseigan skrývá, *řeknu a na chvíli se zamyslím.* Legendy a pověsti, na to mě moc neužije, ale klidně se k tobě připojím, pokud mě tam někde nenecháš, *řeknu mu s úsměvem. Ani nevím proč, ale celkem jsem chtěla zjistit, co je toto město zač.*
Renji Narimachi: Zaslechl jsem o tomto městě a zaujalo mě, mám rád různé legendy a pověsti a okolo tohoto města je jich víc než dost. Je to technika tenseiganu, také se jí určitě jednou naučíš. Nechceš se ke mě připojit, říkal jsem si, že si to město prohlédnu. *Renji se usměje a podívá se směrem k městu, které se rozkládá na docela velké ploše.*
Kami: *Když se představí, jako Renji, tak se lehce usměju. Rána už mě skoro vůbec nebolela. Když mě doléčil, tak jsem se na něj podívala. Následně jsem se chytla jeho ruky a postavila jsem se na nohy. Schovala jsem katanu a na chvíli jsem se zamyslela.* Hmm, šla jsem se podíval po okolí. A co ty, pokud se nepletu, tak jsem tě asi vyrušila z nějaké práce, ne, *zeptám se ho.* No, kdybych byla více zběhlá v té technice, tak se té tvé kose i vyhnula, ale to se nestalo. No opravdu zajímavé setkání a taky doufám, že už k ničemu podobnému nedojde. Mě celkem zarazila ta jedna technika, kdy jsi mi vzal chakru, *řeknu mu a dívám se na něj.*
Renji Narimachi: Promiň, ani jsem se nepředstavil pod svým pravým jménem. Já jsem Renji, vcelku známý hlavně pod svou přezdívkou Ikari. *Když byla rána vyléčená, Renji nabídl Kami ruku, aby ji pomohl vstát.* A co ty tady vlastně děláš ? Jinak, docela mě překvapila tvá technika, přeměňování se do plynného skupenství. Nikdy jsem se s ničím podobným nesetkal. Nakonec, vlastně jsem rád že jsem tě poznal, teď už k takovému setkání mezi námi nedojde. ..doufám *řekl Renji a zasmál se.*
Kami: *Dívala jsem se na onu osobu a dále jsem se držela za ránu, která mě celkem dost bolela. Když ke mě došel, tak jsem se na něj podívala. Následně dám ruku dolů z rány.* Takže jsem tady měli o zábavu postaráno, jo, *řeknu a lehce se usměju.* Celkem mě překvapilo, že si Lana další osobu, která má Tenseigan. Já jsem Kami, *dodám.* 'Zajímavé, stejné dojutsu jako já a ještě lékařské techniky,' *pomyslím si a následně čekám, až mě doléčí, abych se mohla zvednou ze země.*
Renji Narimachi: ,,dovedla ji sem Lana?! Bylo by špatně hned si zabít spojence. Jen tak někdo nezná její pravé jméno." *Renji schoval Sanjin no Ogamu na záda a přiběhl k dívce.* Pozor, nech mě se na to podívat, jsem přítel a taky lékař. Snad to bude v pořádku. Vypadá to že máš štěstí, vůbec se mi ten úder nepovedl. Myslím že svalová tkáň by měla být v pořádku a zbytek je vlastně jen takový škrábanec. *Renji přiložil ruku na její ránu a začal jí ránu hojit technikou Shousen Jutsu. * Omlouvám se, opravdu jsem neměl tušení kdo jsi. Nedávno jsme ten zámek dobili a myslel jsem že jsi někdo kdo ji chce zpět.
Kami: 'Co to sakra bylo, vypadalo to jako Ōbu, ale připadá mi to, jako kdyby mi vzal chakru, ne on mi jí opravdu vzal,' *pomyslím si a následně se na mě rozletí kosa. V tu chvíli jsem akorát začala skládat pečetě na Katon: Housenka no Jutsu, když mě najednou kosa zasáhla do pravého boku. Následně se za něj chytnu a dopadnu na kolena.* Jo znám Lanu vzala mě sem, abych poznala svět a aby mě sama trénovala. Prostě abych se k ní přidala, *řeknu mu a podívám se na ruku, přes kterou teče krev.*
Renji Narimachi: *Renji moc nevnímal co mu říká, a soustředil se na možné útoky. Ona se Uhla jeho technice, ale nemalé množství chakry jí vzít stihnul. Pak Renji udělal rychlý skok a prudce sejmul kosou. Když se na kosu podíval, byla tam krev takže musel svou protivnici minimálně škrábnout. Najednou si to uvědomil.* Lana ? Jak znáš Lanu ?
Kami: 'Sakra, sakra co je jen zač, *pomyslím si a dívám se na něj.* Následně se proměním v kouř a vzdálím se od něj.* Proč bych měla mluvit, proč bych měla chtít zámek zpět, když jsem v něm teprve od včera, *řeknu a dívám se na něj a čekám, co teď řekne.* Řeknu ti jediné, Lana, *řeknu mu zatímco katanu stále držím v ruce.*
Renji Narimachi: Nemá cenu se bránit, stejně je zámek už náš. Nemáte šanci ho získat zpět. *Pak na Renjiho vyletěla technika katonu. Tu moc neřešil a díky svým akrobatickým schopnostem prostě uskočil.* Kde jsi vzala tu katanu ? * Renji pak na ruce udělal další zelený orb, ale tentokrát se jednalo o techniku, které se tak jednoduše nevyhne. Renji přímo k ní poslal techniku Midori no Kyū.* Dělej odpovídej, nebo tě hned zabiju.
Kami: *Když pohltil můj orb, tak jsem si jen povzdychla. Ve chvíli kdy na mě poslal stejnou techniku zpět, tak jsem se opět proměnila v dým a vyhnula jsem se technice. Poté jsem se opět vrátila zpět do původního stavu a poskládala jsem pečetě na Katon: Goukakyuu no Jutsu a vydechla jsem proti němu velkou ohnivou kouli. Vzala jsem do ruky kostěnou katanu a připravila jsem se na boj.* 'Sakra, prý se tady budu mít dobře, ale někdo kdo má stejné oči jako já, jak to tak vypadá mě chce hned zabít, to mi ten výlet pěkně začíná,' *pomyslím si.*
Renji Narimachi: *Renji překvapilo, že se jeho technice vyhla, ale hned mu bylo jasné proč, ona tu techniku znala. Což jí vlastně překvapilo ještě víc. V tu chvíli na Renjiho už letěla jemu známá technika. Renji nečekal a použil Souruītā čímž pohltil ōbu a okamžitě na ní poslal zesílenou techniku.* Bude ti stačit když budeš vědět, že tě zabil Ikari. Víc by ti stejně nepomohl a stejně to už ani nikomu neřekneš. *Renji vytasil svou kosu a připravil se do bojové pozice.*
Kami: *Když se klon proměnil v kaluž inkoustu, tak jsem zavřela oči a aktivovala jsem Tenseigan. Ani nevím proč, ale měla jsem takový pocit, že poté co zjistí, že jsem taky ze zámku bude chtít se mnou bojovat. A to se právě stalo. Najednou proti mě vyrazila technika, kterou moc dobře z nám.* Zajímavé, *řeknu jen a následně použiju Sanka no Jutsu a proměním se v kouř. Poté se kolem mě orby proletí, tak se opět složím dohromady.* Ōbu, *řeknu jen a následně se mi před rukou objeví zelený Orb, který se rozletí po něm.* Kdo sakra jsi, *řeknu mu a následně začnu sahat po kataně.*
Renji Narimachi: *Po konverzaci klona s tou holkou ho Renji proměnil jen v kaluž inkoustu. A chystal se začít znovu kreslit.* ,,Počkat, jiný zámek jsem tady v okolí asi nezahlédl. Co když je to někdo kdo nebyl na zámku když jsme ho napadli?!" *Tenshigan no Kusari Renji nelenil a spoutal ji ruce. Rychlé k ní přiskočil s připravenou dýkou a přiložil ji dýku na krk.* Co jsi dělala na zámku ? A kdo jsi ? Dělej, nebo tě podříznu.
Kami: *Podívám se na osobu, která najednou vytvořila klon a onen klon se je mě rozešel.* Já nemám v plánu s někým bojovat, teda pokud ty nezatočíš první, *řeknu mu a dívám se na něj.* To je zajímavé, já jsem taky přišla ze zámku, který je kousek odtud, *řeknu mu a následně se otočím, protože se chystám vyrazit zase jinam, abych si okolí zámku prohlédla.*
Renji Narimachi: *najednou Renji viděl osobu. Postavila se nedaleko od něj. Renji si ji pořádně prohlédl. Pak použil techniku Sumi Bunshin no Jutsu a vytvořil jeden klon, který poslal směrem k té osobě.* Zdravim, doufám že naše setkání nezpůsobí nějaký konflikt. Přišel jsem si to zde pouze prohlédnout. Přišel jsem z nedalekého zámku a zaslechl zvěsti o tomto městě. (Klon)
Kami: *Zámek jsem si už trochu prošla a tak jsem se rozhodla, že se trochu půjdu projít po okolí. Po nějaké době jsem viděla před sebou nějaké město a tak jsem se k němu vydala.* 'Copak to je asi za město,' *pomyslím si. Po chvíli si všimnu nějaké osoby, která tam seděla. Kousek od oné osoby jsem se zastavila a dívala jsem se na město a čekala jsem, jestli si mě ona osoba všimne a jestli na mě bude nějak reagovat.*
Renji Narimachi: *Renji se doslechl o jakémsi opuštěném městě. Doslechl se o tomto místě dost legend, ale Renji je typ člověka, který nevěří ničemu, co na vlastní kůži neokusil. Proto si zjistil potřebné informace o poloze města a vydal se na cestu. Najednou stál před jeho bránou.* ,,Je to docela pěkná architektura, opravdu se mi to dost líbí." *Renji vytáhl svitek, posadil se tak, aby měl pěkný výhled a začal kreslit všechno co se mu okolo líbilo. Stěny, bránu města i vysoké budovy, které byly vidět přes hradby.*
---: ---
Sumi Saoketsu: *po tom co Sumi dorazila svého nepřítele tak se opět přeměnila na svoji podobu a čekala na Sayu až dokončí toho svého protivníka což netrvá moc dlouho poté si zapečetí mrtvoly do svitku a jdou za svým třetím společníkem a pak konečně zpátky do Yugakure ale než plně odešla tak odbouchnula kunaie na kterých byly výbušné lístky které tam poházely. *
Saya: * Kuro je překvapený že se bodce z Dotonu od Sumi tak lehce odrazí. *Ty monstrum! *Zakřičí na Sumi naštvaně ale to už je okolo něj plno bodců a tak okamžitě složí pár pečetí a nechá své vlasy, aby ho obalili a vytvořil si tak nějaký štít (Hari Jizou) ale nepočítal s tím, že ty ocasy budou tak silné a že se dostanou i skrz obranu jeho vlasů takže ho všech pět ocasů stejně prošpikují jako nic. Jeho vlasy se vrátí do původní podoby stejně tak jako jeho oči a Kuro padne k zemi bez známky života. Shiro ten ani netuší, že jeho druhá polovička je po smrti, protože ho zraňují panteři a divoké kočky v Genjutsu ale to netrvá moc dlouho, protože následně i on padne k zemi bez známek života a tak Saya přistane k jeho tělu a zapečetí ho do svitku, ve kterém se už nyní nachází 57 mrtvol, takže s těmi dvěma to dělá už 59. Saya samozřejmě uklidila i svou flétnu. Ovšem nyní se vydá směrem k místu, kde se nachází jejich třetí společník a následně se může se Sumi vydat zpátky do Yugakure. *
Sumi Saoketsu: *Kuro který se snažil zastavit Sumi bodcema nemel žádný efekt, jelikož se bodce okamžitě zlomily Sumi tedy stála na místě a zabodala všechny ocasy do země, které prodloužila a vlastně se s těmi ocasy dostala rovnou k němu poté je na něj špičkou poslala s tím, že ho probodne. *
Saya: * Kuro a Shiro se zamračí, když vidí, že výsledek nevyšel, protože Saya se opět složí v moment kdy je to bezpečné a Sumi ta dopadne na zem v podobě nějakého monstra. Kuro ten okamžitě začne uhýbat před Sumi, která na něj útočí, ale to už se do toho začne zapojovat Saya tím že vytáhne svou flétnu Yokobue a začne na ní hrát krásné tóny. Saya se ovšem zaměřuje na Shira na kterého pomocí své flétny sešle Genjutsu Neko no Kougeki. Shiro se ocitne v realitě, ve které na něj útočí panteři a divoké kočky, které způsobují reálná zranění. Kuro ten momentálně nemá čas se věnovat Shirovi protože vyskládá pečetě a udeří s nimi do země a vyvolá ze země čtyři bodce, které na Sumi vyletí ze čtyř směrů ve velké rychlosti, takže je těžké se tomu vyhnout (Doton: Dosekidake). Shiro se pokusí uvolnit z Genjutsu pomocí Kai ale Genjutsu seslaná flétnou Yokobue jsou tak silná, že se z nich nedá uvolnit pomocí Kai. *
Sumi Saoketsu: *Sumi po vystřelí několika Salvech šípu kompletně vyhladí kopie tak se chvíli nic neděje a nikdo nikde není až na Sayu která jí právě oznámila, že má svitek svitek ale to co Sumi trápilo, bylo to, že nepřítel nebyl nikde nebo ho spíš neviděla. *’’kurva co to je za kretena ani řádně bojovat se sním, nedá‘‘*zatím se Sumi rozhlížela kolem jestli ho náhodou nezahledne a nakonec zahledla par metru před ní, když už na ní mířil Katon: Gōka Messhitsu tak neměla moc možností jak se bezpečně vyhnout tak jí nezbyde nic jiného než přejít do Nanabi Chakra V2 (5 ocasu) ale při tomto kroku jí zmizely pár křídel, takže teď vlastně padá volným pádem ale to Sumi nepomohlo a s Katonem se též střetla normálně by to Sumi zabilo, ale díky biju jí to ochránilo takže se jí prakticky nic nestalo jen je trošku, mimo ale po dopadu se okamžitě sebrala a vyrazila po tom černém cápkovi (Kuro). *
Saya: * Shiro neřeší jak jeho kloni skončí, ale rozhodně po zásahu šípy neskončí tak že se rozpustí v obláček dýmu, ale doslova tam po nich zůstane jen mrtvola. Shiro ale zůstává dále pod zemí a vyčkává, dokud se tedy nerozhodne přesunout se a tak vyleze ze země tak 15 metrů za zády Sumi. Vyleze ze země úplně, přesune se za jeden strom, aby na něj Sumi neviděla. Snaží se totiž vymyslet nějaký plán. *Sumi? Už nemusíš řešit bezpečí svitku má ho! *Zakřičí Saya směrem k Sumi. Kuro uzná, že načerpal již dost přírodní Chakru a vstoupí do Sage Modu. Jeho oči získají žluté duhovky, horizontální černou čárku jako rohovku (zornička) a sytou červeno-oranžovou pigmentaci kolem očí. Toto je poznávací znamení pro žabí Senjutsu. (Přírodní Chakru sbíral 3 odpisy a tudíž v Sage Modu vydrží 12 odpisů). Kuro použije klanovou techniku Kagerō a zaleze do půdy a vyleze přímo i Shira, který se na něj usměje. *Takže úspěch jo? Tak můžeme začít. *Shiro zaleze stejnou technikou pod zem a vyleze tak 5 metrů před Sumi. Ihned vyskládá několik ručních pečetí a vytvoří ohromný proud ohně (Katon: Gōka Messhitsu). Mezitím se Kuro přesunul ven zpoza krytu a vyskočí vysoko do vzduchu za zády Sumi a taktéž vyskládá ruční pečetě. * Senpou Katon: Gōka Messhitsu! *Vykřikne Kuro a vypustí na Sumi taktéž ohromný proud ohně, který na Sumi směřuje ovšem ohromnou rychlostí což je schopnost, kterou má díky úpravě, kterou Kuro udělal se svou technikou. Saya ta je ale taktéž v dosahu technik a nemá dost času na to, aby se vyhla. Složí tedy ruce k sobě dlaněmi a kompletně se rozloží na molekuly (Jinton: Seibutsu Bunkai). Tímto se Saya vlastně stává nezranitelná. *
Sumi Saoketsu: *jakmile ze země začnou vylézat bílé klony a začnou vylučovat plyn tak Bunshiny se začnou rušit takže Sumi vyletí za ostatními Bunshiny a sleduje to co se tam děje. *“zajímavé."*pomysli si a nechá Bunshiny střílet na cíle samozřejmě že Sumi neváhá a střílí též ze své legendární zbraně, ovšem už střílí přímo své Shakutonské šípy takže nemusí ani pořádně mířit jelikož po dopadu uvolní svou tepelnou energii a v oblasti 10 metrů od epicentra se začne vyparovat veškerá voda a dokonce i veškerý živý tam nezbude i když vlastně neví co je to za věci co produkuji tu látku ale i tak si je jistá že 700°C jen tak nikdo nerozchodi.*
Saya: * Ihned jakmile Sumi vytvoří první klony tak Shiro opět zaleze do země, takže pro něj Sumi nepředstavuje žádnou hrozbu, protože zalezl ještě dřív než Sumi stihla dokončit všechny své přípravy. Nyní se jen nachází pod zemi a vyčkává. Ovšem dostane nápad a tak ze země začnou vylézat naprosto bílé kompletní klony (Danketsu Bunshin), kteří vydechují červený jedovatý plyn. Klony záměrně budou produkovat onen plyn, aby zamořily celou oblast. Kontaktem s tímto plynem získávají růžovou barvu (Akadoku Enmaku). Originál ovšem zůstává zalezlý a jen nechává vylézat jednoho klona za druhým kterých nakonec vyleze přes 50 (Plyn způsobí nepřátelům ze začátku slabost a po 10 příspěvcích smrt.) Saya ta vezme svitek, ale všimne si, že do domu se dostává nějaký plyn a tak se odrazí od země a proletí stromem skrz dům ven vysoko nad zem. *
Sumi Saoketsu: *Sumi se rozhlížela kolem sebe, když její nepřítel doslova zmizel a tak se rozhlížela po okolí, až se nakonec objevil po jejím boku a střílel po ní Senbony ty ovšem než stihla plně zaregistrovat a vyhnout se tak jí několik Senbonů zasáhlo. *’’tak jak si přeješ kreténe‘‘* Sumi se tedy snesla na zem kde hodila pár kouřových bomb aby nešla vidět poté vyvolala 40 Kage Bunshinů s tím že par Kage Bunshinů na sebe přilepilo výbušné lístky 10 z nich si vytvořilo pár křídel aby mohli vzlétnout (O no Nanabi) když byly ve vzduchu každý z nich si odpečetil luky a šípy a byly připraveni kdykoliv střílet (taková letecká podpora xD) poté jeden vytvořil kokon ve kterém připevnil par výbušných lístku a byl připraven kdykoliv to odpálit Sumi se zbytkem Kage Bunshinů si vytvořili 2 Hinotam a vytasili katany a pomocí Shunshin no Jutsu se přiblížili k nepříteli na kterého pak hodlali utočit tak aby nebyl schopný zalézt zpátky pod zem Sumi která stala opodál byla připravená se jen bránit a po případě vyzkoušet jednu ze svých technik Shakutonu.*
Saya: * Není tak blbej, aby čekal než na něj Sumi vystřelí a už v moment, kdy Sumi vyletí do vzduchu, znovu zaleze do země a zmizí tak Sumi z dosahu. Ze Země vyleze tak 30 metrů za Sumi ale to už vyleze ze Země úplně. *Ehm bráško? Je čas se rozdělit. *Poví muž a doslova se jeho tělo rozdělí na 2 různé samostatné poloviny (Karada no bunpu). Bílá polovina má jméno Shiro a ta černá nese jméno Kuro. * Kuro? Víš, co máš dělat že? *Zeptá se pro jistotou Shiro ale otázka je zbytečná, protože Kuro souhlasně přikývne a zaleze opět země a vyleze ze země v jejich přírodním sklepě, kde si sedne do tureckého sedu a začne čerpat přírodní energii. Shiro také zaleze do země a vyleze po levém boku Sumi ve vzdálenosti takových 15 metrů. Když vyleze a podívá se na Sumi tak na ní ze svých vlasů vystřelí obrovskou rychlostí, velké množství Senbonů. Saya se už zregenerovala ale, když se rozhlížela kolem sebe tak si všimla v domku něčeho podezřelého a tím je stolek se svitkem a tak se usměje a vydá se do domku sebrat svitek, který mají za úkol získat. *
Sumi Saoketsu: *Sumi pozorně sleduje v pozadí a uvidí něco, jak vylezlo ze země a než stačila Sayu upozornit už byla zabořená ve zdi i sté dálky jí bylo jasné, že to co trčí s té země je divný a vlastně něco co vidí poprvé. *’’nevím co to je ale je to zajímavý nevýhoda je toho že to Sayu zrušilo tak rychle um tak fajn.‘‘*Sumi tedy vyletí vysoko do vzduchu a po nepříteli vystřelí fuutonový šíp. *tak s tímhle si porad ty šašku. *Sumi je zatím připravená na další střely kdyby náhodou ta jedna minula a kdyby se tak stalo tak ho hodlá zaspamovat tolika šípama kolika jen dokáže. *‘‘(Sumi)-kdyby něco tak víš, co máš dělat že? (Nanabi)-vím, neboj maličká, nenechám nikoho, aby tě zabil. (Sumi)-dík parťáku (Nanabi)-máš za co nebýt mě tak už jsi milionkrát mrtvá. ‘um to není pravda*to už řekne potichu do prázdna no ani vyčkávat Sumi nedokázala a vystřelila po nepříteli další šíp tentokrát ale katonový takže to zařídí menší výbuch a pokud by ho to zasáhlo tak by ho to mohlo trošku zapálit. *
Saya: * Saya si moc nevšímá toho co Sumi podniká a jen se dívá na vchod domu. Ovšem nikdo nevychází ale Saya si je jistá že dvojice soupeřů má být tu, protože stopy vedli rovnou sem ovšem v tom ze země přímo za Sayou vyleze nějaký muž, který opravdu doslova trčí jen horní polovinou těla z půdy (Kagerō). Tento muž ovšem vypadá poněkud zvláště neboť má jednu polovinu těla černou. Sice teprve vylezl jen polovinou těla, ale okamžitě si v pravé ruce vytvoří Rasengan, kterým se pokusí Sayu zasáhnout do oblasti ledvin. Saya nemá šanci ho zaslechnout tedy až do momentu než uslyší Rasengan, který vydává svůj zvuk a než se stihne otočit tak jí Rasengan zasáhne a Saye se tak provrtá trochu do těla a následný tlak jí odhodí přímo do domu ale dům je z docela pevného kamene takže se Saya zarazí do kamenné stěny. Samozřejmě vydala takový bolestný pazvuk. Ovšem ještě nevylézá, ale jen tam nehybně leží a své zranění léčí použitím Inyu Shometsu. Muž stále zalezlí z poloviny těla do země se otočí na Sumi a věnuje jí úsměv. *Ahojky slečinko.
Sumi Saoketsu: Dobře neodpálím je a nechám to na tobě. *odpoví jí a nechá jí jít k tomu kamennému domku a sleduje, co bude dělat, vlastně na ně jenom křičí, což jí přijde stejný jako výbuch ale tak nechá jí dělat svou práci ze všeho co Saya křičela, slyšela pouze jedno slovo a to byly sušenky. *’’sušenky? Jaký sušenky? To jim jako nabízí sušenky a teplý mléko aby usnuli nebo co jako? No pokud by to tak bylo tak bych si dala taky sušenku… hehe no každopádně je čas se připravit.‘‘*Sumi si tedy vytvoří pár křídel (O no Nanabi) ještě ale stojí na zemi, dále do své rukavice vloží Chakru a tím si vytvoří luk z Chakry a vyčkává na své nepřátele. *’’začíná zábava už se těším až budeme mít sviteka a já to tu všechno zničím.‘‘*Sumi pořád kouká na vchod kdy konečně vyjdou ty Nukeninové aby je mohla perfektně odstřelit. *
Saya: * Jen se dívá na tu budovu a pak se otočí na stopaře, který Sayu a Sumi dovedl až na toto místo. *Uhm nemíchejte se do toho boje dobrá? Musíte být vyčerpaný z toho stopování těch dvou, takže to prosím nechte na nás. *Saya prakticky stopařovi oznámí, že ho nepotřebuje a on to respektuje a prostě se odebere zase pryč. *Tak já se tedy odeberu tak o 500 metrů na západ a tam počkám. *Saya mu na jeho odpověď jen souhlasně přikývne a nechá ho odejít. Sumi mezitím rozhodí pár kunaiů s výbušnými lístky ale naštěstí je neodpaluje, ale ještě se zeptá, zda odpálit nebo ne. *Neodpaluj je, já je vylákám. *Saya se vydá rovnou ke vchodu do toho velkého kamenného domu. Když se nachází tak 9 metrů od vchodu tak se zastaví. *Halooooo! Tady jsou dvě malé skautky a neseme vám nějaké sušenky! *Zakřičí Saya hlasitě čímž předpokládá, že upozorní na sebe obyvatele domu dostatečně. *
Sumi Saoketsu: *Sumi měla svou další misi tentokrát se Sayou no Sumi byla docela i ráda že jí plní zrovna sní a ne z někým koho nezná, dokonce se i za tu cestu sblížili, za to byla též ráda na sobě měla své každodenní oblečení, když už se ocitli po několika týdnech v pusté zemi před velkou budovou z kamene tak byla nadšená, protože si poprvé vyzkouší svoji legendární zbraň v akci zatím má legendární zbraň v podobě rukavice kterou má na své levé ruce každopádně Sayina slova poslouchá a ani se jí nesnaží skákat do řeči. * okey takže zabít a zničit až bude svitek u nás. ‘takže prozatím se vylučují Shakutonské střely a ohnivý střely jooo a taky se vlastně vylučuje 80% mých technik a 80% mého bojového stylu‘‘ no nevadí. *řekne si pro sebe a pozoruje tu budovu z kamene. *chtělo by je to dostat ven, vevnitř s nimi nebudu bojovat, jelikož by tam bylo málo prostoru, takže je dostaneme ven co ty na to? *řekne v klidu Saye a ze svitku si odpečetí pár kunaiu s výbušnými lístky a hodí je před sebe na odbouchnutí samozřejmě, že je nehodila přímo před sebe ale dost daleko, aby jim výbuch nic neudělal. *takže mám to odpálit nebo ne? Každopádně by je to mohl vylákat ne? *Sumi každopádně čeká na Sayinu odpověď než to odpálí nebo neodpálí, to zaleží už na Saye co řekne. *
Saya: * Saya dostala další misi a tak jí s radostí přijala vzhledem k tomu, že musí přijít na jiné myšlenky kvůli tomu, že se Satsuki stala Nukeninem. U Shikiho jí to moc netrápí ale Satsuki to je už jiná věc. Saya podstupuje se Sumi a ještě s jedním stopařem misi typu S, jejíž cílem získat svitek s důležitými informacemi, které by mohli poškodit kněžku ze Země Démonů a tak Yugakure přijala tuto misi. Svitek měla kněžce ukrást dvojice Nukeninů jejichž schopnosti mají dosahovat hodnosti Shinobigashira. Už několik týdnů stopují dvojici Nukeninů až je stopa po které je stopař z Yugakure vede, dovedla do Pusté Země až k jedné velké budově postavené z kamene. Nyní se nachází tak 20 metrů od budovy a Saya jen stojí oblečená v ( odkaz » ) se zahalenou tváří kápí. Na zádech má pouzdro uvnitř, kterého se nachází katana. *Takže máme jen získat ten svitek a dát ho kněžce že? Ale o zákazu zabíjení nepadlo ano slovo. *Podotkne Saya a stopař, který tu je aby vystopoval cíl, jen obrátí oči v sloup nad Sayinou krvežíznivostí. *Sumi? Musíme hlavně bojovat tak aby aspoň jeden z nich zůstal naživu, protože musíme najít ten svitek ale, pokud u někoho ten svitek zahlédneš tak ho zabij, aniž bys svitek zničila a jakmile ho získáš, můžeš zničit všechno, co uvidíš. *Řekne klidným hlasem Saya. *
---: ---
Sasori Shintaro: * Sasori si na zdejší Zem už celkem zvykl a i přes to že to tu není nic moc tak je to stále Zem ve které má bezpečný úkryt a měkkou postel na spaní. Cesta trvala něco málo přes dvě a půl hodiny když se konečně dostanou na odlehlé místo, kam málokdo může zabloudit a zajde do něčeho, co připomíná jako vchod do dolu. Venku samozřejmě byli nějaké odbojové hlídky, ale ty většinou bývají skryté, aby je nebylo vidět. *Už tam budeme dobře? Nejspíš si s tebou bude chtít promluvit velitel místní odbojové buňky.
Raiki: *Raiki se jen ušklíbl a mlčky pokračoval v cestě. Aby potřeboval přestávku...pfff. Krajina byla pořád šedá, skalnatá a jednotvárná. Sasori ho vedl většinou roklemi nebo v zákrytu skal. I když skály byly rozmanité zrovna Raikiho bílé kimono bylo vidět široko daleko. Bude si muset změnit oblečení, jestli chce chodit na mise. Po zhruba dvou hodinách cesty už Raiki skoro necítil nohy. Ten podivný přesun se na něm přeci jen podepsal. Chtělo se mu spát, ale zároveň nechtěl zastavovat. Jen doufal, že už to není daleko.*
Sasori Shintaro: Heh není to můj odboje, ale jsou to obyčejní lidé, kteří stejně jako většina populace tohoto světa nemají ani špetku Chakry. Ovšem tihle nejdou proti Shinobi ale pomáhají nám, protože nesouhlasí s vyhlazením Chakry. Ale nečekej nějaké dokonale luxusní podmínky jasné? *Sasori kráčí směrem k úkrytu odboje ale než se dostanou k tomu vchodu tak by to mělo zabrat tak dvě až tři hodinky cesty. *Pokud bys potřeboval přestávku tak mi dej vědět dobře?
Raiki: V to upřímně doufám.*Přitakal Raiki. Sice normální fungování jakž takž zvládal, ale na boj momentálně neměl ani pomyšlení.* Myslím, že je načase se seznámit s tím tvým odbojem.
Sasori Shintaro: Ne tam taky nejsou Shinobi. Jak velké tak i malé vesnice prostě ani v jedné z nich není žádný Shinobi. Vládnout tam lidé bez Chakry ovšem co je mi záhadou je co mají za schopnosti, když se jim daří tak lehce vraždit Shinobi. Ale řeknu ti tohle. Jakýkoliv člověk výjimkou odboje zjistí, že jsi Shinobi a půjde ti po krku. No nic myslím, že nic už nenajdeme a tak bychom mohli vyrazit do úkrytu odboje, co myslíš? Jistě budeš ještě dost vyčerpanej a Ninjutsu nebudeš schopnej využívat ještě tak minimálně další dva dny. Počítám, že takto to mají stejně všichni, co se proberou v tomhle světě. Musí jich být víc. Určitě nejsi jen ty a já.
Raiki: Několik hodin.*Odtušil Raiki. Takže ten kluk byl z Kiri. Upřímně nikdy nepotkal nikoho z Kiri. Byla to jedna z vesnice, kam by se opravdu chtěl podívat.* Počkat - jak je to vlastně s pěti vesnicemi ? Tam shinobi taky nejsou ? Jinak jsem z Kumo.
Sasori Shintaro: * Sasoriho obchůzka může zabrat tak dobrou hodinu a tak se rozhodl, že by mohl o Raikim zjistit něco dalšího než ho vlastně dovede do odboje. *Uhm a odkud teda jsi? Já pocházím z Kirigakure. *Sasori se nakonec předci jen rozhodl říct, odkud vlastně pochází. *Jak je to dlouho co ses probral?
Raiki: *Raiki si odfrkl, ale boxery neschoval. Nijak mu nepřekáželi. Ještě jednou se rozhlédl a vydal se za Sasorim. Upřímně ho celkem zajímalo kam tohle celé povede.*
Sasori Shintaro: Nemusíš si vytahovat zbraně stejně by nám nejspíš moc nepomohli ale stejně nikoho nejspíš nepotkáme. Akorát bych ještě potřebovat dokončit úkol, co jsem dostal tak pokud by ti to nevadilo tak zda bys šel se mnou. Není to nic obtížné jen se mám projít po této Zemi, a kdybych narazil na něco podezřelého tak si to mám zaznamenat a vrátit se. *Sasori ani nečeká zda Raiki opravdu půjde za ním nebo ne a prostě se vydá na cestu. *
Raiki: Odboj, huh ? To zní celkem zajímavě. A ty říkáš, že tu nejsou jiní shinobi ? Když se to stalo nám, muselo se to přeci stát i ostatním. Vlastně pořád ani nevím co se pořádně stalo.* Raiki se rychle rozhlédl. Zemi pustoty znal, ale nikdy v ní nebyl. Až do téhle chvíle tedy.* I když, možná by bylo lepší promluvit si u těch tvých přátel.*Raiki vytáhl svitek a odpečetil si své boxery. Jelikož neměl moc chakry, Taijutsu bude jistejší, kdyby přišlo na věc.*
Sasori Shintaro: Netuším, co je to za lidi neměl jsem ještě šanci potkat nějaké vojáky nebo kdo nás to má zabíjet, ale vím, že v tomto světě jsi první Shinobi na kterého jsem narazil. A pokud nevíš tak se nacházíme v Zemi Pustoty a nedaleko je vlastně jedno bezpečné místo myslím, že budou rádi, když se přidáš k nám. Je to místní odboj, který nesouhlasí s vražděním lidí jen kvůli tomu, že mají Chakru. Určitě tě s radostí přijmou, když jsi taky Shinobi teda předpokládám, že jsi, když jsi vypadal tak zmateně z tohoto světa.
Raiki: *Raiki se ušklíbl. Nepochyboval.* Takže jsme v podstatě permanentně na nepřátelském území ?*Zeptal se se zájmem Raiki. Na jednu stranu se mu celá tahle situace vůbec nelíbila, ale na druhou ho to zvláště vzrušovalo. Táhlo to neznámem.* Co jsou zdejší lidé zač ? Oni nepoužívají chakru ? Jak jdou porazit ?
Sasori Shintaro: Takže jsi Shinobi jak jsem si myslel. Takže, určitě ses probudil někde na místě, o kterém jsi ani nevěděl, jak ses tam dostal a možná jsi ani neměl tušení, kde se nacházíš. Za druhé neměl bys plýtvat Chakru, protože tu Ninjutsu a tak dále ubírají více Chakry než normálně a déle se doplňuje. To jsem poznal na vlastním těle. Navíc toto není náš svět, jaký známe ale nějaké divné místo stejné jako náš svět ale je jiné, protože lidé tu Chakru nesnáší a ty co jí mají, na potkání zabijí.
Raiki: V tomhle světě ?*Opakoval Raiki podezíravě otázku.*Jak v tomhle světě ? A koho bych měl potkat.*Tohle celé se mu líbilo čím dál míň. Raiki složil pečeť tygra a šeptl*Kai*, přičemž na chvíli přerušil tok své chakry a poté chakru naráz uvolnil. Nestalo se však vůbec nic.*
Sasori Shintaro: Co by tu mělo být? Hele proč mám pocit, že ještě nevíš co se tu v tomhle světě děje. Buď jsi ještě nikoho nepotkal, anebo ses nedávno probral. Mimochodem jmenuju se Sasori. *Odpoví trochu zmateně Sasori, protože mu přijde že Raiki toho asi o tomto místě moc neví. Rozhodně by dostal pochvalu od velitele odboje v Zemi Pustoty a třeba by dostal nějakou odměnu. *Nechceš vysvětlit co se tu děje?
Raiki: Co konkrétně by tady mělo být podezřelého ?* Raiki mimoděk přimhouřil oči.* Mimochodem jmenuji se Raiki. Kdo jsi ty ?* Záměrně neříkal jméno svého klanu ani odkud pochází. Pořád si nebyl jistý, jestli před ním stojí přítel, nebo nepřítel.*
Sasori Shintaro: * Sasoriho trochu překvapí, že se tam někdo objeví. V první moment trochu odskočil stranou s úmyslem se bránit, kdyby to byl nepřítel. Očividně se ale zdá, že to nepřítel není už od pohledu to tak Sasorimu tak přijde. *Uhm co tu dělám? Kontroluju, zda tu není něco podezřelého. Kdopak jsi ty?
Raiki: *Raiki si teď byl stoprocentně jistý, že tam nahoře někdo je. Dokonce měl pocit, že zaslechl slovo "shinobi", ale tím si nebyl jistý. Nahromadil to málo chakry, kterou měl do chodidel a dlaní a po převisu se vyškrábal tak, aby viděl, kdo to tam je. Bylo to sice riskantní, ale byla to také šance se o tomhle místě dozvědět trochu víc. Ten někdo byl chlapec zhruba stejně starý jako Raiki, který si trochu oddechl. Rozhodně to bylo lepší, než kdyby tam byl nějaký dospělý shinobi. Raiki chvíli váhal, ale nakonec vyšel z úkrytu a oslovil toho neznámého kluka.* Co tady děláš ?* Zeptal se bez úvodu. Nechtěl, aby to vypadalo, že neví kde je. Kunaie v rukávech měl připravené a byl schopný vmžiku vytasit Shibuki, kterou měl na zádech.*
Sasori Shintaro: * Onen šramot, který Raikiho vyrušil, byl vlastně Sasori, který tam zrovna přecházel. Nemá ani tušení že je kousek od něj Raiki a tak pokračuje dále. *Hm je to divné žádný další Shinobi už nikde není ode dne, co jsem se probudil. Snad nejsem jediný Shinobi, který je v tomto světě. *Řekne si pod nos Sasori cestou. *
Raiki: *Raiki se zhluboka nadechl a vstal. Sice byl pořád rozlámaný a chakra se mu neobnovila ani do třetiny, ale věděl, že čím déle tady zůstane, tím pravděpodobněji ho tu někdo najde. A jelikož si nebyl jistý, jestli je někde v Zemi Blesku, nebo na nepřátelském území, nechtěl nechat nic náhodě. Čelenku Oblačné kolem pasu raději zapečetil do svitku, aby ho nemohli tak jednoznačně identifikovat. Do rukávů si připravil pár kunaiů s bombami, kdyby šlo do tuhého a opatrně se vydal na cestu. Neběžel přímo, spíš se snažil krýt za skalami, které porůznu trčely ze země. Po několika minutách běhu se vždy zastavil a napínal uši, jestli neuslyší něco podezřelého. Sám se pohyboval skoro neslyšně. Po několika desítkách minut běhu se už uklidnil natolik, že si dovolil nezastavovat, když najednou uslyšel na skále nad sebou šramot. Zapadl pod převis a tiše naslouchal. Mohlo to být cokoliv. Padající kameny, nějaké zvíře, ale klidně tam někdo mohl být.*
Sasori Shintaro: * Sasori od odboje dostal úkol a tím je průzkum Země Pustoty zda se někde nenachází něco podezřelého jako tábor lovců Shinobi a tak. Dokonce mu důrazně oznámili, že pokud na něco takového narazí tak nemá nic dělat. Pouze si má případně poznamenat místo kde se to nachází a zase se vrátit do úkrytu zdejšího odboje. Sasori je oblečený v ( odkaz » ) a klidně se prochází tedy Zemí Pustoty, aniž by vlastně tušil, že se blíží k Raikimu. *
Raiki: *Raiki pomalu otevřel oči. Nad ním bylo modré nebe a on si připadal jako by dostal po hlavě obří pánví. Celé tělo ho bolelo a z nějakého důvodu neměl skoro žádnou chakru. Nejhorší ze všeho ale bylo, že naprosto netušil jak se sem dostal, nebo co se stalo. Poslední vzpomínky měl nejasné, všechno bylo jako v mlze. Raiki tam ještě chvíli ležel, ale nakonec se zvedl aby zjistil kdeže to vlastně je. Byl uprostřed skal na nějakém úplně neznámém místě. Alespoň nějakou útěchou mu bylo, že měl všechno vybavení včetně Shibuki u sebe. Po chvíli váhání se vyškrábal na nejbližší skálu aby měl trochu lepší výhled. Srdce mu spadlo ještě hlouběji, když zjistil, že široko daleko není naprosto nic. Jen šedá pustina skal. Ani človíček, ani ptáček nezazpíval jen vítr skučel ve skalách. Raiki slezl a opřel se zády o skálu. Potřeboval nabrat trochu víc sil, než se vydá na průzkum.*
---: ---
Razoi: *Preberie sa na posteli a dá sám sebe facku* ČO?! *A hneď na to pochopí že všetko to bol iba jeden veľmi zvláštny sen*
Miro: Hej Razoi! Čo ti šije načo tu toľko kričíš?! Veď nezabudol si snáď že zajtra máme dôležitú misiu?
Razoi: *Z ničoho nič začali steny domu horieť. Odskočil radšej do stredu aby bol ďalej od ohňa.* "Ale nie...odkiaľ sa nabral ten oheň...Žeby kvôli tým ľuďom." Miro,Suu Reina! Buďte opatrný! *Ale keď sa na nich pozrel tak zistil že na ich miestach stoja kostlivci.* "ČOŽE! TO je nemožné!!!" *Vytiahol katany a namier každú na jedného kostlivca lebo sa pomaly k nemu približovali.* Stojte! Veď toto nie ste vy!! *Začínal Razoi pokaľovať pretože dym z ohňa sa šíril po celej miestnosti. Kostlivci sa na neho rozbehli a on im katanami odrezal ruky, hneď nato sa mu katany rozbili.* Niééé!!!... *Začal kričať v horiacom dome plus bolo počuť nejaké pukanie a strop povolil stena padala na Razoia.*...niééé!!!
Razoi: *Miro sa začal rozprávať zo Suu* Aha, nie si zranená... Vyzerá to tak akoby to zabralo pamätáš si kedy sa začali meniť veci? Bolo to od tej chvíle čo sme vstali od stolu takže sme možno od neho ani vlastne nevstali...ale niečo mi tu stále nehraje. "Vyzerá to že sme sa z toho dostali ale mám z toho zlý pocit... Nechcem nikoho vyľakať ale vôbec mi to tu... Asi mám iba zlý pocit." *Razoi chvíľu prekvapene pozeral a potom si pomyslel.* "Prší..." *Nato sa v jeho hlave ozval Hachibi* "Vau, skvelá analýza Razoi! Určite to nikto nevie...btw keď sme sem prichádzali tak bolo slnečno ale to teraz nieje dôležité...Pozri sa cez to okno čo cez neho kukáš lepšie!" *Razoi sa pozrel lepšie a všimol si na zemi tiene. Keď sa pozrel ešte lepšie tak si všimol aj nejaké siluety neurčitých postáv.* Vyzerá to že zrejme vonku niekto je. *Skonštatoval Razoi*
Reina: *Hned jak to všichni čtyři použili se změnil prostor. No, byli v tom domě. Venku pršelo. Zůstali tak jak byli. Ovšem Miro a Suu byli u stolu zatím co Reina a Razoi u okna. Takže se změnily i jejich pozice. No, co se dalo dělat, že? Reina si všimla toho co se stalo. Podívala se z okna a viděla, že prší. Koukla hned na Razoie.*Jsme venku!*Řekla nadšeně. No, ovšem to nebyl ještě konec. Venku kolem domu stálo 10 lidí v černé kápi. No, díky tomu, že to byla černá kápi tak je nešlo tak lehce vidět v tom dešti a tmě.*
Razoi: *Suu si sadne aj keď ešte stále nieje v pohode a povie* Dobre skúsme to... Za pokus to stojí navyše uvidíme či je to genjutsu. *Miro na ňu pozrie a povie* Si si istá že to zvládneš? Nemala by si sa zbytočne premáhať. *Suu iba povie* Možno nemôžem behať ale jednu hlúpu pečať asi dokážem zložiť. *Povie naštvane že ju Miro takto podceňuje.* No dobre tak na tri. *Povie Razoi a odpočitáva* Tri..dva..jedna..*Všetci takmer súčasne používajú techniku Kai. Razoi otvorí oči a prekvapene sa pýta* Zabralo to?
Reina: *Poslechne si názory. Potom se jen otočí kolem sebe. Hned na to se podívá opět na ně.*Měla bych nápad..*Řekne a složí pečeť pro Kai.* Kdybys mě všichni zkusili techniku Kai.. Tak by jsme možná zjistili zda je to genjutsu nebo ne. Myslím si totiž, že když to všichni uděláme, možná se něco stane. Minule jsme to nezkoušeli dohromady. Takže proto to nefungovalo... Chápete? Takže když uděláme všichni pečeť pro techniku Kai a následně jí použijeme můžeme se dostat ven.*Řekne a pak jen čeká zda to udělají taky. No, hned na to už řekla Kai a čekala zda to udělají zároveň společně. Dle toho, že to udělají všichni společně to znásobí techniku Kai. No, to byl jen její návrh záleželo zda to udělají společně ve stejný čas.*
Razoi: *Razoi prestane hrať na husliach* Hej Je to veľmi čudné... Všimol som si to ale keď ja neviem čo s tým. Absolútne netuším čo by som mal robiť. *Vzdychne si Razoi. Miro nato povie* Všetko je zvláštne po celý čas... Určite to nieje skutočnosť ale nevidím tu žiadnu priamu cestu ako sa z toho dostať von. Myslel som si že to skončí ak porazíme to dievča čo tvrdilo že to všetko je tu jej ale očividne ona nebola hlavnou príčinou tohto všetkého.
Reina: *Reina si poslechne odpověď a hned se otočí na ty dva.*Nezdá se mi to..*Řekne potichu a jde hned za Mirem. No, neměla teď žádnej plán takže jen stála a koukala kolem. Nebyla noc byl den. Ovšem byla tu jedna věc. Jedna věc, která jí vadila. Koukala se na zem a ona byla suchá. Jediné co bylo mokré byli jejich stopy když šli z potůčku ven. No, bylo to divné, protože než se objevilo to bílé světlo tak pršelo. Reina se podívala na tři a dodala.*Myslím si, že tohle není skutečné.. Není to divné, že pršelo? A teď je sucho?*Zeptala se pro jistotu. No, musela si ověřit zda si toho nevšimla sama.*
Razoi: Netuším...Všetko je také očividné ako keby to mala byť pasca. *Šepká Miro Reine* "Ako si to len overiť...Hmm...to by aj šlo" Hej! Razoi čo keby si zahral na tých husliach niečo čo vieš iba ty? Chcem si overiť že nie si iba ilúzia alebo také niečo... *Razoi si povzdychne a pokrúti hlavou* Vieš dobre že nieje nič čo by som zahral iba ja ale budiž...*Do sláčika vkladá aj trochu Raitonovej chakry aby mal lepší zvuk a hraje odkaz » * Btw. Miro keď mi neveríš aspoň príď skontrolovať Suu veď vieš lepšie ako ja ako na tom je... *Miro sa otočí na Reinu* Stále si nie som istý či sú pravý ale bol dosť presvedčivý a ja to asi risknem. *Rozbehne sa smerom k Suu chce ju skontrolovať ako je na tom teraz.*
Reina: *Poslechne si Mirovo rozhodnutí. Kývne a vydá se tím stejným směrem jako šla předtím. No, nevěděla co se děje. Spíš nechápala zda je to skutečné či nějaká past. No, co se dalo dělat? Když tak šla tak šel za ní asi relativně i Miro. Hned potom co překročili pár metrů jako by ta tma zmizela. Zmizela a oni stály v maličkém potůčku. Takže měly mokré nohy tam dole. Před nimi byli Razoi a Suu. No, bylo to tím, že někdo tu tmu zrušil. Reina uvidí Suu a Razoie. No, neví zda je to skutečné nebo ne. Ovšem bylo to skutečné. Ve skutečnosti tam byl opravdovej Razoi a opravdová Suu. No, i kdyžve skutečnosti taky stály před domem ve, kterém se to stalo. Reina se otočí na Mira.*Myslíš.. že to je past?*Zeptala se dospělého.*
Razoi: *Razoi hraje na husliach pomaly a pokojne čím sa cíti už viac menej relatívne v bezpečí. Mira trochu vyvedie z miery že zvuk huslí ide aj iným smerom.* "To znie ako Razoi...určite to musí byť on." Je to zvláštne a lepšie bude ak zatiaľ ešte ostaneme spolu lebo keď sa teraz rozdelíme je možné že sa už vôbec spolu nestretneme. Poďme stále rovno za hudbou a uvidíme čo sa stane. *Navrhne Miro* "Z toho miesta mám veľmi zmiešané pocity. Akoby to všetko bol iba jeden zlý sen... Nech sa to už prosím skončí..."
Reina: *Poslechne si Mira a vydá se směrem tam kam ukázal. No, nevěděla zda tam někoho potkají když všude kolem byla tma. No, ale za pokus to stálo.*"Že by tam byla Suu? A taky Razoi? Hm.. Musíme je najít.. Suu je zraněná.. A Razoi? No.. to je Razoi.."*Pomyslí si a pokračuje. Hned na to uslyší nějaký zvuk. Zvuk houslí. Zastaví se a rozhlídne. No, zvuk vychází tím směrem kudy jsou. No, potom ještě vychází opačným směrem. Takže ten zvuk jde slyšet zepředu i zezadu. No, Reina se jen podívala na Mira překvapeně a zeptala. Byl nejstarší takže se ho ptala.*Eh....Asi... By jsme měly... Kudy jít?*Zeptala se tak trochu nechápavě vzhledem k situaci.*
Razoi: *Miro aktivuje techniku Kagura Shingan a snaží sa vycítiť chakru v tomto divnom prostredí. Niečo zacíti aj keď si nieje úplne istý čo to je* Skúsme ísť tadiaľto. *ukáže rukou odkiaľ zacítil nejakú chakru. Razoi zatiaľ začne hrať na husliach aby upokojil Suu a aby ich možno mohli začuť Reina a Miro odkaz » *
Reina: "Miro? Tohle je jeho jméno? No.. čekala jsem nějaké drsnější.. Ale budiž."*Pomyslela si a pokračovala dál. No, díky tomu, že všude byla tma tak nevěděla kam jde. Nejdivnější bylo, že o nic nezakopla nebo nespadla. Což vůbec nechápala když stály na střeše předtím. No, ve skutečnosti kolem nic nebylo. Byla to prostě nekonečná cesta, která nikde neskončila. Všude tma. Nic jiného.*"Zajímalo by mě.. Jak je asi Razoiovi.. No, doufám, že je najdeme.."*Pomyslí si a otočí se na Mira. Když vidí jak jí sleduje tak pokračuje dál.*Ty... Ty asi nedokážeš zjistit kde jsou, že?*Zeptá se a zastaví se. Hned na to se otočí na Mira.*
Razoi: *Razoi nevidí ani na krok pred seba tak si len sadne k Suu a chytí ju za ruku* Neboj sa...Po pravde neviem čo sa deje ale ak ťa to poteší tak by si možno mohla vedieť že. Miro mal veľký podiel na tom že sme porazili toho kto ti to urobil a navyše mala si vidieť ako sa o teba bál...*Suu sa usmeje a zatvára oči pričom zaspáva. Medzitým Miro odpovedá Reine* Volám sa Miro a netuším čo sa deje. *Ďalej nič nehovorí len kráča opatrne za Reinou a rozmýšľa čo sa asi tak môže diať.*
Reina: *Reina byla už pomalu u muže. Rozhlídla se a podívala se na něho.*Já.. Teď nechápu situaci.. Nevíte asi co se stalo, že?*Zeptala se a koukala na něho.*"Zabil ho? Asi jo.. Když se to změnilo.. Nebo, že by utekl? Ne. To je nemožné.. Viděla jsem to.. Nemohl jen tak zmizet... Ale? Ale co tohle všechno znamená? Nom... Na tohle nedokážu přijít.. Moc složité? Ne.. Moc divné.. Až moc divné a zvláštní.."*Pomyslí si.*Mimochodem.. Vaše jméno jsem nějak neslyšela.*Řekne a otočí se zády k němu. No, chtěla se tak podívat kolem i viděla jen tmu a nic jiného. Šla tedy kupředu a doufala, že jí muž bude následovat. Momentálně ani nevěděla kde jsou nebo kde jsou ti dva.*
Razoi: *Zranená Suu na zemi hovorí Razoiovi* Razoi toto nevyzerá dobre... Strácam zrak? Umieram? *Razoi si chytí hlavu.* "Toho týpka sme porazili tak kde je problém?!" Nie! Suu nezomieraš, len sa deje teraz niečo čo si nikto nevie vysvetliť... *Mira pochytil strach* "Čo sa deje? Prečo to ešte neskončilo?"
Reina: *Démon jenom ležel a koukal se. Když po něm chlapec vystřelil katon tak se nestihl postavit. Schytal to. Hned na to se proměnil v černou tekutinu, která okamžitě začala obalovat Razoie. No, díky kunaii, která spadl na místo kde byl démon se mu to nepodařilo. Asi díky tomu, že výbuch zničil klona a taky černou tekutinu. Hned na to všechno z černalo. Tzv. Nic nebylo vidět. Jako by všechno zmizelo. Byla prostě tma. Jediné co šlo vidět byli Reina a Miro. Ti jediní sebe mohly vidět. No, na Razoie a Suu to taky přistálo. Ty na oplátku mohly vidět jen sebe a nikoho jiného. Jako by tam byli jenom oni dva a nic jiného.* - *Reina potom všem co se stalo zůstala na místě s otevřenou pusou. Koukala na muže a byla zmatená. Zmatená jak nikdy víc. Nevěděla co se to stalo. Je si už je konec či co.*"Tohle... Tohle... Je výhra?"*Pomyslí si a nic nedělá. No, pomalým krokem se vydá k Mirovi.*
Razoi: Nefér? Ty sa máš čo ozývať... *Povie Razoiov klon a rýchlo skladá pečate na Katon: Housenka no Jutsu a pokúša sa ho zasiahnuť troma menšími plameňmi ktoré vychrlí z úst. Miro zatiaľ démonovi hodí kunai na ktorom je výbušný lístok do nohy.* "Snáď to vyjde..." *Pomyslí si Miro medzitým sa pri pravom Razoiovi preberie Suu otvorí ústa a pokúša sa hovoriť. Razoi jej len priloží na sekundu ruku na ústa a povie* Šetri si hlas. Si zranená a musíš sa upokojiť, neboj sa. Všetko bude dobre... "Snáď."
Reina: *Démon viděl jak to po něm hodil. Jen se usmál.*"Doufám, že ví, že na mě neplatí kovové zbraně.. Asi ne dle toho člověka."*Pomyslel si a stál na místě. No, démon teď nic nepodnikal takže stál a stál. Hned na to když byl shuriken blízko tak se změnil na Razoie.*"Tenhle je skuteční?!"*Pomyslel si a Razoi mu skočil na hlavu. Čímž démona poslal k zemi. No, nic se mu nestalo. Jen šlo slyšet jako by se mu zlomila nějaká kost. tzv. vaz.*"Tak.. Tohle bylo nefér..."*Pomyslel si démon a dělal jakoby byl mrtvej.* - *Reina jen sledovala situaci.*"No..... Dobře jako... Dobře... No.... No... No tohle... Asi.. Je skvělé.."*Pomyslela si a stála na místě. No, nevěděla co teď má dělat. Takže se jen koukala na ně.*
Razoi: "Razoiov klon priprav sa!" *Pomyslel si Miro a hodil Razoioveho klona premeneného na Fumma shuriken oproti hlave démona. Ak sa neuhne tak sa klon v poslednej chvíli premení na Razoia a skočí mu na hlavu. Zatiaľ Miro si dal do pravej ruky kunai s výbušným lístkom.*
Reina: *Démon se kousne do rtu.*Inu. Dobře. Když ti to vadí teda.*Řekl démon a změnil se zpět na malou holku.*Tak.. Spokojen? Doufám, že si. Nechce se mi už měnit. Je to nudné. Vůbec to na vás nezabírá.*Řekl uraženým tónem.No, démon se koukal na muže takže vůbec si nevšiml Reiny. - Reina zatím oběhla dokola takže stála asi 10-15 metrů od démona. Stála za ním. No, démon zatím žádné reakce nedělal jen se přeměnil a mluvil s mužem.*"Proč to nehodí?!"*Pomyslela si naštvaně Reina a nějak nic nedělala. No, čekala zda to hodí. Potom by mohla zaútočit pomocí Hachimonu a zkusit porazit démona.*
Razoi: *Miro sa z hnevom zapozerá na osobu ktorá vyzerá ako Suu pretože vie že ona to nieje* Žartuješ? *Pýta sa a pozorne sa na ňu pozerá.* Všetci vieme kto v skutočnosti si tak prečo nebojuješ v svojej normálnej podobe? *Spýta sa ešte predtým než sa pripraví na útok. Chce ešte vidieť ako démon zareaguje predtým než sa o niečo pokúsi tentoraz už nechce nič riskovať. Razoiov klon premenení na shuriken si pomyslí* "Už ma hoď ty debil nebudem premenený na neživú vec pol hodinu"
Reina: *Démon se jen překvapil a z rudl.*Tohle to ne. Tohle to fakt ne! Tohle nemyslí vážně. To byl obyčejní klon!*Řekl na hlas a změnil se na Suu. Prsty se mu vrátili tam kde byli. Usmál se. Potom se podíval na směr kde se vydal ten další Razoi. No, z toho směru už běžel muž s Fuuma Shurikenem. Démon se usmál a zamával.*Tady jsem!*Zakřičel hlasitě až si ho všimnou. No, nějak zapomněl, že má její podobu.* - *Reina zatím sledovala Mira v akci. No, nevěděla co má v plánu. Ale dle toho Fuuma Shurikenu tak chtěl ho hodit po tom člověku či co to bylo. Potom běžela opět za nimi. No, už skoro byli u démona. Teď jen čekala co chce udělat MIro. Měla plán takže místo, aby šla za Mirem tak šla vedle. Tzv. Šla kolem. Chtěla to tak oběhnout a dostat se za démona.*"Dostanu ho zezadu. Pomocí Taijutsu! Ještě uvidí s kým si zahrává!"*Pomyslí si. No, nějak jí došlo, že tam to asi nebude Suu. Když byla Suu před chvíli jinde.*
Razoi: *Razoiov klon sa vôbec nestaral o svoju obranu tak nemal veľa šancí sa útoku vyhnúť. Prsty ho zasiahli keď sa tak stalo tak sa usmial a povedal* Abrakadbra! *Potom sa klon hneď vyparil. Medzitým počas toho ako bežal Miro a Razoiv klon. Miro si nachystal do ruky kunai a pripevnil k nemu na šnúrku výbušný lístok.* Toto sme tiež ešte nejako neskúšali možno sa dá aj nejako odpáliť. Razoi premeň sa na Fuma shuriken skúsime ho poraziť mozgom nevyzerá byť príliš chytrý. *Razoiov klon prikývol vedel už totiž čo má Miro v pláne. Takže Razoiov klon použil Henge a premenil sa na Fumma shuriken. Miro vzal do ruky Fumma shuriken ktorý bol vlastne premenený Razoiov klon a kráčal ďalej tušil totiž že za chvíľu narazí na démona. Pravý Razoi zatiaľ sedel nad Suu a pozeral sa jej do očí. Keď ju videl takto doriadenú tak mu vyšla z oka jedna slza.* "Čo sa to deje? Ja ju predsa ani nemám v láske..." *Skutočné pocity sa totiž ako smútok a hnev sa nedajú u Razoia zakryť tak mu začalo tiecť o niečo zopár viac slz.* Prečo vlastne bojujeme? Iba nám to prináša bolesť...Tak k čomu je to dobré?! *Filizofoval Razoi, ktorý už začínal mať po krk toho všetkého bojovania.*
Reina: *Démon si vyslechl jeho řeč a zasmál se. Potom se chytl za břicho a začal se smát. Potom si utřel slzu, kterou měl v oku. Olízl si rty a dal pravou ruku směrem na Razoie. Natáhl na něho prsty. Takže všech pět mířilo ně něho. No, namířil na něho jen pravou rukou. Levou měl u těla.*Pozor.*Řekl démon a jeho prsty se natáhly. Spíš mířili směrem k Razoiovi. Prsty sice nebyli ostré, ale díky rychlosti by mohly Razoie probodnout do břicha. No, démon nevěděl, že je to klon.* -*Zatím co Reina stála a poslouchala diskuzi ostatních tak přemýšlela kam se vydat.*"Mám zůstat s tím mužem nebo jít s nimi?! Gr.."*Pomyslela si a skočila tam kde šel Razoi. Byla těsně za ním. Nevěděla co teď. No, mohla bojovat proti démonovy takže chtěla pomoc.*"Musím.. Být silná.. Chci zpět.. Zpět domů.."*Pomyslí si smutně Reina.*
Razoi: *Razoiov klon išiel udrieť démona keď sa premenil na dieťa v tom sa jeho päsť zastavila.* A prečo sa bojíš? *Spýtal sa nechápavo, ale po pár sekundách si uvedomil čo sa vlastne deje.* Robím to pretože ty si iba ilúzia a v skutočnosti si zlá. *Povedal klon ale keď si všimol že mu znova fyzické útoky nič nerobia tak iba odskočil a pozorne pozoroval ju/jeho.* *Medzitým Miro odpovedal Reine* Bohužiaľ nevieme kde sa Suu nachádza asi sa stratila vtedy keď sme sa rozdelili. *Miro trochu zosmutnie. Zatiaľ sa Razoiov klon zo Suu na pleciach presunul k Mirovi,Razoiovi a Reine. Pomaly ju zložil na zem a povedal* Neviem čo s ňou je asi má niečo zlomené ale hlavné je že má tep a dýcha. Bojovala veď vy viete s kým a toto sa jej stalo ostal tam ešte jeden klon ktorý sa snaží získať nejaký čas. Čože?! *Preľakol sa Miro a pribehol k nej* Musíme ju dať do stabilizovanej polohy! *Razoiov klon tam pri Mirovi čumel ako debil a nevedel čo má robiť. Miro si vzdychol a uložil ju do stabilizovanej polohy alebo nejakej inej medicínskej potom vytiahol zvitok ktorý sa zmenil v jeho rukách na obväzy. Niečo jej tam obviazal a pribehol k Razoiovi* Iba ju pozoruj a dávaj na ňu pozor nevieš kedy sa môže prebrať a stále kontroluj či dýcha ja sa zatiaľ postarám o toho kto jej to spravil. *Razoi nechápavo pozeral na Mira pretože nechápal čo od neho chce on mal nejaké malé vedomosti ohľadom prvej pomoci ale nieje toho veľa.* Čo? Veď vieš že ja na také veci nie som. *Povedal mu Razoi ale on iba vybehol a zakričal na Razoioveho klona* Zaveď ma k nemu! *a potom ešte zakričal na Razoia* Viem že to zvládneš! A neboj sa ja to tiež zvládnem! *Miro s Razoiovým klonom utekali smerom kde bol démon zatiaľ čo pravý Razoi si vzdychol a povedal* Tak čo narobím? *Sadol si k Suu a dával na ňu bacha* A ževraj ja konám unáhlene...
Reina: *No, démona to nebolelo. Jediné co ho bolelo bylo to zranění pomocí kunaie. Razoiův útok ho jen vyprovokoval. Spíš mu vadilo, že mu bezdůvodně dal pěstí do obličeje. No, samozřejmě to nebylo bezdůvodné ovšem démon to tak bral. Hned uviděl jak se k němu blíží pěsti. No, skočil za sebe a pomocí salta přistál na čtyřech jako nějaká šelma. Potom se jen postavil a změnil podobu opět na malou holku.*Proč mi to děláš? Já se bojím..*Řekl smutně holčičím hlasem. No, chtěl ho tak trochu zmást ovšem nevěděl, že Razoi je o něco chytřejší než on.* - Zatím co Reina a ti dva ostatní stály někde jinde. Reina se podívala a všimla si, že je tu ten muž a Razoi. No, nevěděla kde je ta žena.*Kde je ta Buu? Či Luu? Nebo jak se jmenovala?*Zeptala se Reina obou. No, nějak zapomněla její jméno. Stává se.*
Razoi: "Zvláštne. Prečo sa nebráni? A prečo ho to až teraz bolí?" *Čudoval sa klon a pokúšal sa ho udrieť čo najviac krát päsťami. Ak sa nebude vôbec brániť tak sa pokúsi kopnúť do rozkroku a potom ho ubiť až na smrť. Klon ktorý niesol Suu na miesto kde bol Razoi,Miro a Reina ešte nedorazil lebo Suu niesol opatrne a dával si pozor aby sa jej zranenia náhodou nezhoršili.* Správne ja som originál. Poslal som viacero klonov rôznymi smermi. Jedného si stretla. Najlepšie asi bude keď mi niektorí z klonov dá vedieť ktorým smerom máme ísť, pretože neviem ako inak postupovať. *Povedal Razoi ostatným trochu sklamane. Bol už trochu unavený a mal už toho naťahovania s tým démonom už plné zuby.*
Reina: *Démon se jenom naštvaně koukal a už dostal dokonce pěstí o obličeje. Jeho obličej už se nedíval na Razoie, ale na nebe.*"Bastard. Za to mi zaplatí!"*Pomyslel si démon a koukl opět na Razoie.*Za tohle mi zaplatíš!*Křikl na něho a vytáhl si z břicha. No, potom ten kunai pustil.*Zbytečné..*Řekl potichu a koukal se na zem. No, nějak zapomněl, že právě bojuje. Spíš se koukal upřeně na ten kunai.*"Jak mi mohl ublížit?! Já jsem pán této dimenze! Oni musí prohrát!"*Pomyslel si naštvaně když sledoval kunai.* - *Reina jen poslouchá Razoie a snaží se to pochopit. No, došlo jí, že je to klon potom co řekl a zmizel. Hned na to se Reina vydala směrem, který Razoi ukázal. Cesta jí netrvala ani půl minuty a už ze střechy viděla muže a toho Razoie. Skočila k nim a přistála metr od Razoie.*Takže ty si pravý?*Zeptala se překvapeně. Chtěla se ujistit zda to ví.*
Razoi: "Hmm myslel som si že na neho fyzické útoky a zbrane nezaberajú..." *Pomyslel si Razoiov klon čo zasiahol démona a pokúsil sa ho ešte päsťou udrieť do tváre.* Celý život nie je fér zmier sa s tým. *Druhý klon pribehne k Suu vezme ju na plecia a začne utekať preč od démona* Skús sa o neho postarať ja ju odnesiem k Mirovi snáď bude vedieť niečo o medicíne. *Povie klonovi čo bojuje s démonom a pokúša sa utiecť. Medzitým iný klon sa rozpráva s Reinou* Musím ti niečo povedať pamätáš si tu techniku keď som si vytvoril klona a boli sme tu dvaja Razoiovia? Tak aj teraz Razoi niečo také použil a ja som iba klon skutočný Razoi je tamto. *Ukázal rukou ktorým smerom treba ísť.* Ale neboj sa to čo si povedala mne sa dozvie aj pravý Razoi o to sa nemusíš báť... *Povie a hneď sa premení na oblak dymu pretože sa odvolal. Medzitým sa pravý Razoi rozpráva s Mirom* Razoi: Takže ty si myslíš že vieš aká je jeho slabina? Miro: Hej, asi som na to prišiel je to... Razoi:Katon? Miro:Ako vieš? No to je jedno teraz keď to vieme ho už musíme poraziť! *Povie odhodlane Miro*
Reina: *Reina si poslechne odpověď Razoie a jenom kývne.*Ta ho zabavíme.. Co říkáš?*Zeptala se s úsměvem. Byla nějak ráda za ten její nápad znovu.*A Suu a ten druhej neovládají katon?*Zeptala se překvapeně. No, nevěděla co ovládají ti ostatní. Věděla jen, že Suu je asi přes Taijutsu zatím co ten druhej přes stíny.* - *Démon zatím poslouchal Razoie. Otočil se na toho druhého po, kterém nehodil kunai.*Tak, který je pravej?!*Zeptal se naštvaně když schytal ránu do břicha. Nebyl nějak v pozornosti takže si nemohl ubránit tělo jak minule. Tam kde byl zraněn začala téct krev. Krev měla normální barvu jako lidská. Neměla žádné výhody jako ostatní krve. Byla to prostě obyčejná krev. Démon se podíval uraženě na Razoie co ho zasáhl.*To bylo jako fér?! Víš jak to bolí ty harante?!*Zeptal se naštvaně.*
Razoi: *Razoiov klon kunai tesne preskočil* Hej! Moment počkaj, takže ty si myslel že ktorí z nás je ako pravý vo význame skutočný... Tak to je potom on... Ja som iba klon! *Druhý začne pokrikovať* Ale nie, nie, nie, ty si predsa pravý veď ty si ma vytvoril a ja som iba klon! *Ten čo sa vyhol kunaiu zdvihne kunai* "Hmm tento kunai patrí jemu? Takže na neho asi nezaberie alebo áno? No určite to musím vyskúšať." *Rozbehne sa oproti démonovi s jeho kunaiom a pokúsi sa ho zasiahnuť do brucha. Medzi tým sa ďalší s Razoiových klonov rozpráva s Reinou* To dáva logiku jediný problém ktorý tu nastáva je ten že videla si čo spravila predtým vytvorila pred sebou vodu. A ešte navyše dokáže sa nejakým zvláštnym spôsobom sa rýchlo premiestňovať nejako zvláštne unikať a ešte jeho ďalšie schopnosti sme bohužiaľ nevideli. *Povedal jej Razoiov klon*
Reina: *Démon je poslouchal a jen se urazil. Nevěděl, který je ten skutečnej. Koukl se na pravého a potom na levého.*"Který je ten skutečnej? Mě matou.. Určitě ten levej, protože se nějak nebránil. Ten pravej zněl až moc přesvědčivě. Ano. Ten levý je pravdivej!"*Pomyslel si démon a natáhl pravou ruku na levého Razoie. Otevřel dlaň a z jeho dlaně vyletěl na Razoie kunai.* - *Zatím co Reina stála s Razoie. Teda klonem od Razoie.*Jediná?*Překvapí se a zasměje se.*Tu techniku musíš použít na tu holku. Určitě má něco proti Katonu. Chápeš? MOŽNÁ jí tak dokážeme porazit.*Řekla Reina a směšně se usmála.*"Pokud to není pravda tak už fakt nevím.."
Razoi: *Razoiove dva klony ktoré boli pred démonom vedeli že nebol dosť chytrý tak mu odpovedali na jeho otázku takto* Klon č.1: Ja som pravý! *Začal kričať z odhodlaním jeden z klonv* Klon č.2: Tak potom ja som ľavý! Klon č.1: Ale ty to myslíš z tvojej alebo našej strany lebo ak z tvojej tak vieš je to naopak... Klon č.2: Tak teraz to už vieš a teraz nastal čas tvojho zúčtovania! Toto si jej nemal robiť toto si už prehnal! *Suu pomaly pohne s rukou a ťažko, hlasno a bolestne vzdychne* "Toto nemôžeme nechať len tak... Musíme ho zabiť a pokúsiť sa Suu nejako zachrániť! Škoda že je zranená ona... jediná z nás mala nejaké tie lekárske techniky" *Pomyslí si jeden z klonov. Medzitým sa ďalej Razoiov klon rozpráva s Reinou.* Samozrejme že si ju pamätám veď je to moja zatiaľ jediná Katonová technika. Rýchlo rozprávaj ďalej, predsa nevieme čo teraz náš nepriateľ robí... *Snaží sa Razoi Reinu poponáhľať.*
Reina: *Potom co ji demon chytl ji okamzite rozmackal. Cimz ji zlomil kosti v tele. Musela asi citit neprijmenou bolest. Hned na to od ni uskocil. No to rozmackani by ji ani nemuselo zabit. Jen ji to spis zpusobilo bolest. No, demon zatim od ni skocil a nabral podobu Suu. Dal si ruce do boku a podival se uprene na klony.*Ktery je pravej?*Zeptal se demon trosku prisne.* / *Reina zatim stala u Razoie a byla nadsena.*No.. Tak nejdriv to potrebujeme vyzkouset. Ale urcite ma slabost pro Katon. Takze na tu tvoji techniku, kterou si na ne ho pouzil. Pamatujes si tu techniku, ze?*Samozrejme si ji pamatoval nebo ne? Reina jen cekala co na to rekne, aby se ho potom mohly dat hledat.*
Razoi: *Suu dostal démon* Nechaj ma ty slizký had! *Kričí, na miesto dorazia aj dvaja Razoiovi klony ale prišli trochu neskoro pretože Suu je už chytená démonom* Nechaj ju! *Zakričia na neho. Medzi tým sa jeden Razoiov klon stretne s Reinou* Ahoj... vážne ty vieš ako ho poraziť? Tak to som zvedavý... *Zatiaľ Miro nasleduje hudbu a príde za Razoiom* Hej Razoi! Čo sa tu vlastne stalo?
Reina: *Démon běžel za ženou a když viděl jak se dívá dokola tak využil situace. Když byl 10 metrů od ní tak přidal do skoku a mířil si to k ní rychlostí. Měl v plánu jí chytit kolem těla a nepustit. Chtěl jí rozmačkat kosti.*"Teď si má."*Pomyslel si když už skákal.* - *Zatím co Reina běžela dál tak před sebou uviděla Razoie. No, nevěděla, že je to klon. Zastavila se a zamávala na něho.*Razoi kam máš namířeno? Už vím jako ho porazit.*Řekla s úsměvem. Čekala, že démon bude za ním, ale nikoho tam neviděla. Hned na to uslyšela housle.*"Divné.."
Razoi: *Prídu k nemu ilúzie/klony toho démona. Razoi iba predstieral bezvedomie tak vzal katanu a všetkých do jedného pár švihmi posekal.* "Ten zakerák! Odišiel si len tak..." Musím ho dosať! *Nevedel ktorým smerom démon odišiel tak si urobil 20 klonov a poslal ich v dvojiciach všetkými možnými smermi. Potom si sadol na zem a začal hrať na husliach aby sa upokojil a zároveň možno niekto bude počuť kde sa Razoi nachádza. Jediný zatiaľ Miro počul Razoiovu hudbu a otočil sa a išiel smerom kde sa nachádzal Razoi. Suu utekala ale po chvíli musela zastať nevedela totiž kde je. Začala sa obzerať* "Vedela som že je to hlúpy nápad sa rozdeľovať... Mali sme sa radšej iba útoku vyhnúť a ostať spolu." *Vyčítavo si hovorí Suu.*
Reina: *Když blesk zasáhne chlapce tak hned ostatní zmizí.*"To je ubožák. Ani takovej lehký útok nepřežije. Hlavně, že ho tu ostatní nechaly."*Pomyslel si démon a uviděl jak ti tři utíkají jinými směry takže nejsou spolu.*"Teď je nemůžu dostat společně.. Musím je chytit po jednom. Ale co s ním?"*Démon se podíval na Razoie. Myslel si, že je mrtvý. No, měl i radost, že jednoho z nich dostal. Otočil se takže byl zády Razoivi.*Za kým? Tou co mě kopla? Stínáče či tu co se změnila na vodu? Mohla by být sranda. Nejdřív bych mohl dostat tu co mi dala ten kopanec.. "*Pomyslel si a změnil svůj vzhled. Ta změna byla tak rychlá, že ten kdo ho sledoval to nemohl vidět.(Mrknuly přitom takže když mrkly tak se ihned změnil.) Iluze se postavily kolem Razoiova těla začaly na něho sahat, kopat čí dokonce okrást. No byli to iluze takže kdyby je zabil tak se jen vypaří tak jak jeho klonové iluze. Démon se vydal tak kde běžela ta co ho kopla. Nebyl zase tak rychlí jako ona, protože neuměl ninja techniky. Teda ve skutečnosti je neuměl, ale ve své dimenzi je mohl používat. Jeho vzhled teď připomínal Razoie. Dokonce oči a hlas už měl jako on.* - *Reina zatím běžela a běžela. Skočila z jednoho domů a zastavila se v malé uličce kde nikdo nebyl. Sedla si na jednu bednu, která tam zrovna byla. Ruce si lokty si dala na stehna a rukami si chytla bradu. Koukala na stěnu přední.*"Jak ho porazit?! Znamená to, že neumí absorbovat techniky, které má uživatel na sobě? To by znamenalo proč se schoval před jeho první Raiton technikou. Ale co ten Katon? Sice na něj letělo více.. Ale tu elektřinu dokázal absorbovat i když byl v té vodě.. Jak je to možné? Znamená to.. Znamená to, že jeho slabost je ?!"*Pomyslela si Reina a ihned skočila zpět na dům na, kterém stála předtím. Ihned běžela směrem tam kde byla s ostatními.*
Razoi: Miro: "Ach, akurát sme sa spojili..." *Razoi šokovane pozerá ale súhlasí s Reinou* "Sranda, rozkazuje nám osemročné decko." *Pri tejto myšlienke sa musí usmiať. Miro urobí kotrmelec a tesne ho minie jeden z bleskov. Postaví sa a uteká po zemi* "Ak sa rozdelíme tak budeme slabší" *Pomyslí si Suu ale nemá na výber a aby sa technike vyhla používa znova Shunshin a presunie sa na nejakú strechu domu a skáče opačný smerom ako Reina. Razoi čakal pokým sa ostatný dostanú do bezpečia a zatiaľ sa rýchlymi pohybmi uhýbal bleskom, avšak bolo ich priveľa. Posledný ho zasiahol do ramena.* Aáá! *Razoi zvrieskol a chytil si rameno nebolo to vážne pretože sa ho ten útok iba oškrel ale jazva tam ostala a na miestne začala tiecť krv.* "Dá sa to vydržať" *Pomyslel si Razoi a zvalil sa na zem tak aby mu nebolo vidno ruky* "Možno si bude myslieť že ma zabil alebo že som v bezvedomí. Asi je to blbosť ale aj tak chcem to skúsiť."
Reina: *Démon jen stál a uviděl útok.*"Element.. Raiton? Či ? Ne. Je to raiton. Úžasné. Tuhle techniku jsem ještě neviděl. Schválně co umí."*Pomyslel si démon a před ním se objevila vodní bariéra. No, démon na chvíli zapomněl uvažovat takže když disky letěli tak se zranil sám. Místo toho, aby ho ochrana chránila tak ho zranila. Dostal docela silné šoky díky elektřině. Šlo vidět jak z vody šlehala elektrika. Spíš ta elektrika byla všude u jeho vodní bariéry. Jeho obrana se obrátila proti mu takže teď se to Razoivi povedlo. Démon se jen třásl a koukal překvapeně když dostával šoky. Hned na to bariéra spadla takže se rozprchla všude po okolí. Démon jen stál a jakoby změnil vzhled příčinem elektriky. Vypadal teď jako starší muž ve věku 40-45 let. Spíš vypadal jako ten Nukenin Daranken, kterého zabila Ayumi. (Měl tu podobu, protože ho viděl chodit kolem tohohle města.) Na očích měl nasazene brýle a lehce se usmál. Ruce měl v kříži. Natáhl pravou rukou směrem k nim a otevřel dlaň. Démon totiž nasál tu elektřinu. Sice dostal pár šoků, ale nějak mu to neuškodilo.*Tady.. Chytejte...*Řekl démon a z jeho ruky vyletěli blesky tvořené elektrikou. No, neměly takovou sílu jako normální blesky. Měli stejnou sílu jako ty disky. No, ovšem blesků bylo víc a mířili na skupinu kde byl Razoi a spol.* - *Reina si všimla útoků a hned informovala ostatní.*Schovat! Někde kde nás nenajde! Nejlíp se rozdělme!*Křikla rychle a ihned skočila na střechu jednoho domu. Potom skákala dál a dál.*"Když nebudeme nic dělat tak nás snadno zaměří a dostane. Dokáže absorbovat Raiton? Ale proč ne Katon? A proč neabsorboval předtím ten Raitonovej útok?!"* Pomyslela si Reina.*
Razoi: "To je taký blbec, normálne sa ho pýtam a on si melie svoje somariny" *Reina sa dostane od démona* "Asi som ju podcenil" Dobrá práca Reina a si v poriadku? *Spýta sa jej pre istotu.* Hej ty! Počúvaj to si trúfaš iba na deti? A inak chceš aby som sa s tebou rozprával ale na moje otázky neodpovedáš... Tak sa potom nečuduj ak sa s tebou nikto nerozpráva. *Musí povedať čo má na mysli potom zloží pečate na techniku Raiton: Raiso Gekishin a oproti démonovi vyletia štyri rýchle bleskové disky* "Asi sa im vyhne ale niečo musím robiť nemôžem sa nechať tak ľahko zlomiť." *Pomyslel si Razoi. Miro pribehol k Reine a Razoiovi aby vymyslel nejaký spoločný plán. Suu sa k nim presunula Shunshinom*
Reina: *Reina stála a poslouchala. Třásla se, ale měla plán. Díky technice jejího klanu se mohla jednoduše od démona dostat. No, protože byla chytřejší a měla plán tak si změnila oblast hlavy a trupu na vodu. Čímž se dostala přes démona tzv. Jeho ruku. Hned na to se zase zhmotnila do své podoby a skočila za Razoie.* - *Démon stál a koukal. Nevěděl co se děje, protože takovou techniku neznal. No, chtěl by spíš bojovat než takovéhle věci. Takže byl celkem uražení, že ta holka mu utekla.*Co pak neumíte žádné bojové techniky? To tu pořád budu muset tak skákat?*Zeptal se démon a úplně ignoroval otázky chlapce. Spíš mu na ně nechtěl odpovědět. No, sice to byl démon, ale měl slabinu. Slabinu už našel Razoi. Spíš jí použil na něho a on utekl.*
Razoi: Zastav! *Zakričí Suu na Mira a on zruší techniku* "Sakra bol som tak blízko" *Razoi vstane zo zeme a urobí pár krokov vpred ale zastaví hneď keď vidí problém.* O čo ti ide? *Pýta sa Razoi vážne a vyčítavo* Je to len dieťa, pusti ju! *Zvolá hlasnejšie ale potom hovorí normálne* Ako vidím ty si šéf... No dobre. Ako vidím môžeš nás asi aj zabiť aj keď neviem čo budeš mať z toho, ale to je tvoja vec. Tak teraz mi povedz jednu vec. Čo od nás vlastne chceš?! Lebo ja som to ešte stále nepochopil... Inak prosím pusť Reinu odtiaľto ona je v tom všetkom nevinne. Veď ešte si nás nezabil asi sa chceš s nami nejako dohodnúť či?
Reina: *Démon dostal kopanec takže ho to žduchlo. Spadl na zem a jen se zamračil.*"Tohle není zábava... Oni to ani nemyslí vážně... Tohle je nudné. Oni jsou nudní. Mám chuť jednoho z nich zabít, aby byla sranda. Ale koho?"*Pomyslí si démon a začne se koukat po těch čtyřech. No, všimne si pečetě. Bleskově se přesunul za Reinu a chytil jí pod krkem rukou. Měl v plánu jí zlomit vas. No, co? Jeho dimenze. Mohl tu kohokoliv zabít a přivést k životu. Pokud ten mrtvej zemřel tady. Tzv. Vládce své dimenze.* Nějaká technika a je po ní! - *Reina jen koukala a pak pocítila jak jí někdo chytil pod krkem.*"Ne."*Pomyslela si. Bolelo jí to. Věděla, že démon má nějaký plán. Nevěděla ovšem jaký.*Pomoc!*Zakřičela Reina po ostatních.*
Razoi: *Razoi len sedí na zemi a premýšľa. Potom chvíľu pozerá na Reinu.* "Toľko som sa sústredil na boj že som skoro na ňu zabudol...A načo to bolo dobré aj tak neviem čo robiť." *Razoi si uvedomí že z jeho očí ide len smútok a hnev tak radšej odvráti zrak a nepozerá na Reinu. Ako Suu zistila že démon stojí priamo za ňou tak z otočky kopla za seba a potom odskočila chcela byť od démona čo najďalej. Keď si démona všimol Miro tak zložil ruky a po démonovi vyštartoval tieň. Riskol to aj keď vedel že démon sa asi tieňu tentoraz vyhne.*
Reina: *Reina jen kouká na Razoie a nic neřekne. Nemá důvod. Však totálně pohořel v tom boji. Přišlo jí to stejně směšné. Jen stála a pozorovala Razoie. Bylo celkem zábavné, že tak dlouho neřekla žádné slovo.*"Kam zmizla?"*Pomyslela si Reina a začala koukat kolem.* - *Démon zatím vylezl ze stínu a stál za Suu. Mohla si ho všimnout, protože jí dýchal na krk.*"Jak krásná... A stále schovaná.."*Pomyslel si Démon. Reina zatím koukla na Suu a uviděla, že stojí za ní. Ukázala prstem na Suu a řekla.*Tam je!
Razoi: *Klony nezasiahnu nikoho a čudujú sa čo sa deje. Razoi je už zúfalý z toho že nevie ako ho poraziť odvolá všetkých svojich klonov a sadne si na zem. Tvár si podopiera rukou a tvári sa mrzuto* "To je toto čo chce? Chce aby som bol zúfalý alebo čo? Nechcem a nemienim sa vzdať ale čo mám teda robiť?!" *Miro podíde k Razoiovi* Nesmieš ho nechať vyhrať... Musíš ďalej bojovať tak vstaň z tej zeme. Toto čo teraz robíš je to čo on chce aby si robil. *Razoi prežíva teraz hnev ale aj sklamanie ktoré je silnejšie* Ale čo máme potom robiť? Predsa zmizol. *Pýta sa Razoi Mira* To ti neviem povedať. *Odpovie mu Miro. Razoi iba udrie z celej sily do zeme a zatvorí oči. Už nevie čo má robiť. Cíti sa akoby už prehral.*
Reina: *Démon se jenom koukal když v tom muž něco řekl.*Všechno? To si až tak výborní?*Zeptal se démon. No, to už tam skočili a útočili na něho.*"Docela působivé.."*Pomyslel si démon a potom zmizel. Jako by se změnil opět na prach. Démon sice neuměl dosti dobře bojovat, ale uměl se dobře vyhýbat. Ve skutečnosti se jenom přesunul za Suu a stal se jejím stínem. No, neuměl sní nic dělat, protože neovládal stíny jen se dokázal změnit na stín.*
Razoi: Čo tak napríklad to skombinovať? Ty arogantný debil. *Vybehnú z kruhu štyria klony. Dva priamo na neho dvaja zo zadu. Jeden čo šiel zo zadu vyskočil ponad démona. Každý si nabil ruku menšími bleskami technikou Raiton:Hiraishin a pokúsili sa ho všetci štyria zasiahnuť priamym úderom.
Reina: *Démon u Suu a Mira zmizel jako by se rozložil na prach. I Iluze tak zmizeli. Reina zatím jen démonovi lehce úder do obličeji čímž udělal to stejné jako ostatní. Démon jen stál a koukal. Kolem něho byli kloni. 21 napočítal, protože se nemusel dívat za sebe. Viděl totiž tak trochu kolem sebe.*Taijutsu? Ninjutsu? Co použiješ? Jsem zvědav. Předveď se.*Řekl démon a usmál se.*
Razoi: Suu skúša démona pred sebou podkopnúť technikou KONOHA REPPŪ. Miro vyskočí vytiahne štyri kunaie a hodí ich do svojho protivníka. Razoi je skrytý za dymom a použije Kagebunshin no jutsu a vytvorí si 20 klonov. Vybehnú spoza dymu všetci dvadsiati plus pravý a obkľúčia pravého démona s každej strany*
Reina: "Už to začíná být moc napjaté.. Proč mu nepomůžou? Proč mu nepomůžu?"*Pomyslela si Reina a stále koukala na ně. Očima koukala na démona. Nechtěla ho ztratit z dohledu.* - Zbytečné mě sledovat..*Řekl Démon a z jeho těla jako by vyskočil on. 3x tak udělal takže tam stál 4x démon. Nebyly to kloni, ale iluze, které vytvořil ve svém světě.*Každý jednoho..*Řekl Démon, který vyskočil z jeho těla. Hned na to skočil každý démon před jednoho. Jeden skočil před Reinu, další před Suu, další před Mira a další před toho Razoie co hodil bombu.*Ukažte se...*Řekly všichni 4 démoni dohromady. No, jenom jeden měl katanu a to byl ten co byl u Razoie. Démon zapomněl na detaily.*
Razoi: *Razoia vytáčalo že ten týpek ešte stále žije a len tak si prebodol jeho klona* "Teraz si už asi bude dávať na Mirov tieň pozor... ale musím ho do neho znova nejako dostať!" Nespúšťajte ho z dohľadu! *Zakričí Razoi na Mira, Suu a Reinu. Urobí pár krokov vzad a hodí pred seba plynovú bombu čím sa vytvorí dym medzi démonom a pravým Razoiom. Miro a Suu ho pozorne sledujú ale zatiaľ neútočia*
Démon/Reina: *Démon jen stojí a pořád pozoruje tu ženu. Hned na to muž začne dělat pečetě.*"Element.. Takže něco přece umí.."*Pomyslel si démon a zmizel. Prostě jen tak zmizel a katany spadly na zem. Spadly jen dvě. Objevil se za jedním za klonem, který stál za ním. Ve skutečnosti použil Shunshin no Jutsu. Vzal si jednu tu katanu a rozsekl toho klona v pasu. Čímž klon zmizel. Díky tomu, že to použil v Shunshinu to nešlo ani vidět normálním. Okem.*Vedle..*Řekl démon a koukl se na Razoie, který byl na levé straně od něho když tam stál ještě.*Ty si ten skuteční?*Zeptal se ještě pro jistotu.* - *Reina zatím jen stála a už si myslela, že dostal Razoie.*"Jen klon... Díky bohu.."*Pomyslela si.*
Razoi: "Čo sa deje? Prečo nemôžem vytiahnuť z neho katanu?" *Snaží sa a ťahá ju z neho ale nejde to. Vloží sa do toho a napokon ju vytiahne.* "Sakra! Musí tu byť spôsob ako ho poraziť..." *Štvalo ho že ten démon nič nerobí ale nejako to neriešil zložil pečate* Katon: Housenka no Jutsu *Poslal proti démonovi tri menšie ohnivé gule.* "Ak toto nezaberie tak už fakt neviem čo s ním." *Pomyslí si Razoi*
Reina/Démon: *Démon jen sleduje situaci a nic nedělá. Stín zmizí a on je volný ovšem nic nedělá. Nechá se meči bodnout, ale jím to ani nehnulo. Usmál se. Katany, které byli do něho bodnuté zůstanou. Jako by se tam sekly takže nejdou vytáhnout. Maximálně když za bere Razoi plnou silou tak se katana dostane s démonova těla.*"Jak lehkomyslné... Kenjutsu... na vládce dimenze..."*Pomyslel si démon a koukal pořád na ženu ,která si sním povídala předtím.* - *Reina zatím jen pořád koukala a nějak se nezapojovala. Neměla důvod*
Razoi: *Vytvorí si dvoch kagebunshinov. Jeden sa postaví z ľava démonovej strany ďalší z prava. Pravý Razoi sa postaví priamo za neho* Ja to aj tak skúsim pretože nemám žiaden dôvod ti veriť. *Aj klony aj pravý si zoberú jednu katanu.* Posledný odkaz tejto zemi? *Spýta sa ale potom dá znamenie Mirovi že ho môže pustiť. Ako náhle sa stiahne tieň tak z troch strán sú do démona zabudnuté tri katany* "Zabralo to?" *Napadne Razoiovi takáto myšlienka kedže vie že to asi nebude obyčajný človek*
Reina/Démon: *Démon se zasměje když dostane facku. Potom kývne nad její otázkou.*Pokud si myslíš, že se tak stane tak zkus. Můžeš mě zkusit zničit. Nikdo ti nebrání či? Nedokážu ovládat iluze tohoto světa. Jen jeho minulost. A den... ve, kterém se to stalo.*Řekl démon a už se nesmál, ani neusmíval.*"Lidé...jsou tak paličatí..."*Pomyslel si démon.* - *Reina zatím jen koukala stále víc a víc překvapeně. Vůbec jí to nevadilo, že chtějí tu dívku zničit. A mělo by? Však ta dívka neměla ani lidský hlas a ani oči. Ještě tu osobě říkala, že je vládkyní tohoto světa. Ostatní lidé co s nimi nebyli jen koukaly na ně. Uvěznění si toho moc nevšímaly, ale iluze si toho všímaly dost. Ovšem neprojevovaly se.*
Razoi: *Suu dá démonovi facku, pohyby tela sú vďaka technike Kageme prepojené s Mirom tak facku pocíti aj Miro* Suu upokoj sa. *Začne rozprávať Razoi pokojným hlasom* Takže počúvajte... premýšľal som... ty to tu riadiš a ovládaš takže ty si aj príčinou prečo sa deje to čo sa deje. Bez teba by sme tu boli voľný ale s tebou sme tu uväznený však? *Čaká kým mu odpovie* Tak a teraz sme vo výhode takže úplne stačí ak ťa teraz zabijem, čiže zničím príčinu tohto všetkého a všetci ľudia sa odtiaľto budú môcť dostať preč. Nejaké námietky? *Pozrel sa na ľudí dookola*
Reina/Démon: *Démon jen poslouchal a usmíval se.*Mnoho lidí to chce. Mnoho.. Slabé slovo.. Spíš všichni lidé tady chtějí pryč. Proč si myslíte, že nejsou venku? Myslíte si, že tohle nezkoušely? Každý kdo tu je uvěznění se mě pokoušel zabít. Nějak mi neublíží váš stín. Já... Já jsem vládce toho to světa... Já si tu můžu dělat co chci.. Vy. Vy jste jen další krysy v kleci.*Řekl a začal se smát. Nemohl se hýbat, protože ho stín pořád držel. Chtěl je jen vy provokovat až bojují.* - *Reina jen koukala zmateně. Nevěděla zda má zasáhnout či ne. Nechala to na ženě a tom muži.*
Razoi: Takže to má byť akože všetko? *Spýta sa Suu trošku sklamane* No takže ty si tu kráľ alebo čo, ale kvôli tvojej namyslenosti si sa nechal chytiť do tak jednoduchej techniky? *Vyžíva sa v tom že sa nemôže hýbať* Jednoduchej ale účinnej. *Povie Miro, potom sa Suu iba usmeje a Shushinom prejde priamo pred démona cca 2m * Neviem kto si ale dostaň nás odtiaľto! A my ťa tu necháme naďalej kraľovať v tvojom svete. *Razoi má pochybnosti či Suu koná správne ale zatiaľ nezasahuje chce vedieť ako zareaguje démon.*
Reina/Démon: *Démon jen poslouchá ženu. Nemá co říct takže jen stojí a kouká. Hned na to zpozoruje co ten muž dělá. Najednou se démon nemohl hýbat. Chytil ho do svého stínu ten uličník. Démon se jen koukal očima na ty dva. * - *Zatímco Reina taky stála a koukala na všechny. Každému dala pár svých sekund a potom koukala na dalšího očima. Nevěděla co se děje nebo o co se jedná. Neměla žádnou zbraň se, kterou se bránila takže její Taijutsu byla asi její zbraň. Koukala se po Suu, muži, dívce, Razoivi a potom znovu tak. Potom co Razoi vytáhl katanu tak se jen podívala na něho. Jednou nohou couvla dozadu a čekala co se bude dít.*
Razoi: *Suu ešte stále ostáva v neutrálnom postoji a rozmýšľa čo by tak mala urobiť. Miro na ňu dva-krát rýchlo žmurkne čo je ich dohodnuté znamenie že sa ma ešte pokúsiť ho zdržať. Suu začne hovoriť* Aha takže takto to je... Ale teraz počúvaj vážne si myslíš že keď vlastníš tento "svet" alebo ako to nazvať tak vlastníš aj duše v ktorom sú v ňom? Tak to si na omyle. My totiž máme svoju vlastnú vôľu a zbláznime sa len v tedy keď sa nám bude chcieť. My sme totiž silný! *Za ten čas čo Suu rozprávala tak Miro zložil pečať a použil techniku Kagame no jutsu. Takže Mirov tieň sa rozbehol za démonom a pokúsil sa ho chytiť. Razoi ešte stále nechápal o čo ide ale keď uvidel ako sa mení správanie toho diečaťa hlas,oči tak pre istotu vytiahol katanu ale žiadne ďalšie pohyby pre istotu už neurobil.*
Reina/Démon: *Reina doběhla hned za Razoiem. Potom si poslechla Suu a koukla na tu holku. Neměla šajna kdo je ta holka.* - *Démon poslouchal a už mu docházelo, že je to blbost. Nebyl zas takový blbec, aby na to nepřišel.*Tu lež si mohla aspoň nějak okořenit.*Řekl démon a zasmál se. Koukl na ty dva co teď přišli.*"Pokud chce lhát tak by mi neměla potom ukázat pravdu. Že by lidi byli každým rokem debilnější?"*Zeptal se démon sám sebe. Potom se jen podíval na muže, druhého muže co teď přišel, na červenou holku, a potom na tu co říká tu debilní lež. Démon se zasmál a olízl si rty. Hned na to změnil hlas. Už to nebyl hlas malé dívky. Spíš to byl hrubší, hlasitý a výrazní hlas. Nebyl už ani ženský či lidský.*Moje. Můj svět ve, které, se nudím. Miluji nové duše. Miluji duše co někoho ztratí tam venku. Miluji duše, které se zblázní z tohohle světa. Miluji utrpení cizích lidí. Proto chci i vaše, vaše utrpení vidět.*Řekl démon s klidnou tváři na obličeji. Jeho duhovky se taky změnili po poslední větě. Byli celé černé.*
Razoi: *Dobehne na miesto a čuduje sa situácii. Veď vidí len ako sa Suu rozpráva s niekým o niečo starším ako Reinou.* "Čo sa deje? O čo tu ide?" *Premýšľa Razoi. Miro sa nehýbe zloží pečať tigra a nehybne pozoruje to neznáme dievča/stvorenie. Suu odpovedá a ďalej si snaží toho čo najviac povymýšľať aby upútala démonovu pozornosť a získala čo najviac informácii od neho* Takže ty vôbec nepoznáš starého Jupitera... veď jeho rodina je slávna v celom západnom svete! No môžem to o ňom porozprávať ale bola by som radšej keby si nám na začiatok vysvetlila o čo tu vlastne ide a prečo sa odtiaľto nedokážeme dostať preč.
Reina/Démon: *Reina se jen dívá na Razoie a potom uvidí ten výbuch. Potom co řekl Razoi se za ním rozběhla a byla za ním. Nechtěla být první, protože nebyla dominantní tip člověka. Stačilo jí když se držela vzadu. Na víc je Razoi zkušenější jak Reina.*"Doufám, že to jsou fakt oni."*Pomyslí si a běží za Razoiem.* - *Démon jen poslouchal ženu a potom se překvapil. Nebyl tak chytrý, aby znal galaxii nebo vesmír.*Řekni mi víc o tom Jupiterovy. Chci o něm vědět víc.*Řekl démon a byl stále překvapení. Mohl se tak dozvědět novou informaci. Potom uviděl jak ten muž hodil něco nahoru.*"Áno... Pokračuj... Setkám se i s nimi.."*Pomyslel si démon a potom se podíval zpět na ženu a čekajíc co mu dalšího řekne.*
Razoi: *Rozmýšľa ktorým smerom sa vybrať keď začuje výbuch* "To musia byť oni kto iný by tu robil ohňostroj." Tadeto! *Zakričí a rozbehne sa smerom odkiaľ začul výbuch.*
Miro: *Hneď pochopí že Suu sa snaží získať čas. Rýchlo a nenápadne si pripraví kunai s výbušným lístkom. Miro vyskočí a z celej sily ho vyhodí do vzduchu. Keď je kunai vysoko tak zloží pečať a odpáli ho.* "Teraz by už Razoi mal vedieť kde sa máme stretnúť..."
Suu: *Pochopí že urobila chybu a vie že Miro už ma určite pripravený plán a kedže poskytla tejto osobe neúplné informácie tak sa to snaží využiť vo svoj prospech a získať pre nich nejaký ten drahocenný čas* Nooo... Veď vieš presne ako som hovorila taký starší, bledý muž čo už má dávno cez 70 rokov. Taký čo stále chodí s barlou a pozerá sa na svet ružovými okuliarmi. Večný optimista neuveriteľné... Už mu aj na hlave vidno trochu plešiny neprospieva mu veľmi toto prostredie asi by mal ísť čím skôr domov k ostatným seniorom. A to dievča presne... Také menšie má len osem rokov ale už trpí nadváhou. Tá dnešná doba je neuveriteľná ale možno má niečo zo žľazami a preto je taká tučná. Ona sa nikde ani neskryje pretože s jej bruchom ju všade vidno... A mimochodom vedeli ste že Jupiter je najrýchlejšie rotujúca planéta v našej sústave...
Reina/Démon: *Reina se jen otočí a vydá směrem odkud přišla. Zastavila se a koukla na Razoie.*Asi tudy? Nevím.. Jsem s toho celá nesvá... Nebo tam tudy?*Ukáže rukou na místo odkud přišel Razoi. Nevěděla kudy, protože nechtěla už nic pokazit.* - *Démon si všimne jak něco šeptá té druhé. Slyšel jen jedno slovo, které mu bylo stejně k ničemu. Koukl se na ženu a lehce se usmál.*To bys chtěla vědět co?*Řekl směšně a zasmál se. Nic jí neřekne a nemá důvod jí nic tak říct.*Mimochodem jaký ten popis těch dvou to byl? Starší muž a malé děcko?*Zeptal se ještě pro jistotu. Chtěl potkat ty další dva. Potom by mohl zase zmizet a vrátit se když tu bude někdo novej.*
Miro/Suu: *Miro, nakloní sa k Suu a šepká* To dievča je nejaké čudné... Hovorí o sebe akoby to bol chlapec. Buď je to ilúzia, pomätenec alebo teoreticky by to mohol byť niekto kto vie čo je za tým všetkým. A druhú možnosť hneď vylučujem. *Suu zapochybuje a ešte stále sa pokúša byť milá* Nepovedala by si nám náhodou kto si a čo všetko o tomto mieste vieš?
Razoi: Skúsme ísť rovno. Nič lepšie ma v tejto chvíli nenapadá. Radšej sa už nechcem rozdeľovať čo ak sa potom stratíme už úplne. *Navrhne Razoi a premýšľa čo všetko sa môže následne stať*
BlueBoard.cz ShoutBoard