Přidej zprávu »
Kyuki: *Podívám se na Sachiko a usměji se, a vezmu si jeden kousek* Děkuju *Řeknu a usměju se* Tak teď ty Kuro, Soustřeď svou chakru do nohou, rozlož si jí rovnoměrně po celém chodidle a udržuj v nich pravidelný tok chakry, až to budeš mít vejdi na kmen stromu. *Vysvětlil jsem mu a začal jít pečivo od Sachiko*
Kuro: *Všiml jsem si jeho pohledu, a v hlavě mi jen proběhlo zkus to a máš problém. Začal mi kopat do zad, tak jsem se tak podíval s vražedným pohledem. Povzdechl jsem si a říkám "No jo no jo" a zvedl jsem se. Všiml jsem si Sachi jak něco hledá v batohu a pak jde k nám s nataženou rukou. Všimnu si že nám nabízí sladké. * Promiň alw musím odmítnout sladké nejím. *A usměju se na ní drbajíc se na hlavě. Otočím se na Kyua, tak co mám tedy dělat?
Sachiko: *Premýšľa nad tým, že by možno nebolo od veci nájsť si tu nejakých kamarátov. Minimálne by ich mohla využiť ako súperov v boji keď už nič iné. Ale byť milá je niečo, čo jej moc nejde... Zlezie zo stromu a spraví zopár krokov ku svojmu batohu, kde má sladké pečivo. Zahryzne si do pery a premýšľa či má alebo nemá. O jedlo sa nerada delí ale ak chce proti niekomu bojovať, tak nemá na výber. Bráško je mimo jej ligu a preto potrebuje seberovných. Vytiahne preto vrecko s pečivom a prejde späť ku spolužiakom* Umm... *Nedokáže vysloviť vetu, v ktorej by ich ponúkla, pretože je to mimo jej typického správania a hlavne ju sere že je to jej jedlo. A bude mať menej... Nastrčí vrecko smerom k nim a odvrati naštvane pohľad*
Kyuki: *Ta Kurova kočka se pokusila mě schodit za stromu, naštěstí jsem spadl na nohy a jen se na tu kočku podíval s úmyslem jí nakopnout* "Klid Kyuki, Kuro by na tebe byl naštvaný" *Řekl jsem si a lehce kopal Kurovi do zad ať vstane a jde cvičit* No tak, makej, pomůžu ti *Jsem se ho snažil povzbudit*
Kuro: Nevzdávám jen je čas na menší pauzu. *chytí letící ovoce a hodí ho zpět.To se Sorovi se to nelíbilo a tak skočil po Kyukim a shodí ho ze stromu. Začal jsem se smát a pochválil ho.* Jen jsem se ptal. A víš co jsem lenivec! * a vyplaznu na ní jazyk, přičemž pokračuj v sezení*
Sachiko: Hmmm... Prečo nie? Išla som si síce len zabehat ako každé ráno ale tréningu nie je nikdy dosť. *Uškrnie sa od ucha k uchu a zhodí z ramien batoh. Presunie chakru do nôh a položí najprv jednu a potom druhú, až vybehne úplne hore a posadí sa na jednu z haluzi* Chakra a jej ovládanie je pre mňa pohoda. *Mykne ramenami a spokojne pohupkava nohami* Tak vylez ty lenivec! *Zavolá na Kura a vyplazí jazyk* Tiež ti to ide tak dobre Kyu? *Spýta sa Kyukiho a žmurká veľkými očkami*
Kyuki: *Podívám se na Kura jak si sedá a bere do ruky kočku* To se vzdáváš už teď? Takhlez tebe shinobi nebude *A hodim po něm kus plodu co rostl na stromě* Vstávej ty lenochu, dej chakry na chodidlo a vyběhni po stromě. *Radil jsem mu*
Kuro: *Udiveně se podívám * "proč tleská". Jak to mám asi udělat?*Seskočil jsem dolů a ptám se co mám dělat a nebo jak?.Uvidím Sachi a jen otočím oči v sloup* "Dneska už ne (xD) stačilo ve škole". * Na otázku ne odpovím, jelikož to za mě udělal Kyuki. * Otočím se na Kyukiho a zeptám se* Proč se směješ? Však se snažím! Jen mi to prostě moc nejde. Dám si pauzu. * podáním se na travník a vemu k sobě Soru a začnu ho mazlit. Zeptám se jí* Co ty tu Sachi?
Kyuki: *Uslyším sachiko jak na nás volá zespoda co tu děláme. Zasměju se a vyzívavě se přichytnu pomocí chakry zespodu na větev a řeknu jí* Trénuji Kura chodit po stromech. Chceš se přidat? *Směju se a rovnou při tom pozoruji jak se Kuro trápí a jen naplano vypouští chakru do nohou* Musíš si srovnat chakru v nohou se stromem, Ne málo abys nespadl ale né zas moc aby jsi nevyplítval všechnu chakru na lezení na strom. *Poradil jsem mu s kulišáckým výrazem ve tváři*
Sachiko: *Dnes ako vždy zaháji deň vytrvalostným behom po dedine. Po ceste si nakúpi nejaké to sladké pečivo a vráti knihy do knižnice. Oblečené ma čierne kraťasy a bledomodré tielko. Na stehne má svoju ninja výbavu v kapsičke. Plyšáka dnes nechala doma, keďže neplánuje byť vonku nejako extra dlho. Dlhé vlásky ma zopnute gumičkami a na nohách má závažia, aby jej troaku sťažili beh. Pri chráme sa rozhodne dať si pauzu a tak sa oprie o kolená a vydychuje. Všimne si svojich dvoch spolužiakov a otrávene povzdychne* Čo vy dvaja tu? *Spýta sa a posadí sa na trávnik*
Kyuki: *Když jsem se podíval jak vylezl nahoru začal jsem se smát a zatleskal mu* Dobře, a teď to uděláme cestou při který nemusím šplhat. *Seskočil jsem ze stromu a vyšel po kmeni pomocí kinobori no waza zpět nahoru* Tak, udělej tohle heh *Zasmál jsem se a znova si sedl na kmen a čekal než sleze dolů*
Kuro: Vylest za tebou?? No jak myslíš. *položil jsem Soru na zem a ukázal na větev.Trvalo mu asi 3 sekundy než seděl vedle Kyukiho.* Dobře tak je řada na mě. *Přemýšlel jsem jak to udělám a pak me to napadlo. Vytáhl jsem z pouzdra kunai navázal na něj drát a hodil ho na větev. Kunai se obmotal a zapichl. Ujistil jsem se že drží a vyhoupl se nahoru. Podíval na něj a říkám to je vše?? Nebo ? *
Kyuki: *Když jsem si v klidu odpočíval na stromě, všiml jsem si jak Kuro vyběhl schody do chrámu a začal se mě ptát s čím začneme. Měl jsem chuť slézt ale pak mě napadlo proč to trochu nepoškádlit* Tvoje první lekce je vylézt sem nahoru zamnou *Zasmál jsem se a koukal na jeho nechápavý výraz* "Jestli se mu to povede tak mu asi vážně zatleskám" *pomyslel jsem si a koukal dolů z větve na které jsem si v klidu vysedával a nic moc nedělal*
Kuro: *nikdy jsem nebyl v Ninjutsu dobrý a tak jsem poprosil Kyukiho jestli by mi nepomohl s nějakými technikami. Souhlasil. A tak jsme se domluvili, že se potkáme u chrámu šesti cest. Říkal že ve jenže já ve 2 teprve vyražel (xD).* "Hmm po cestě musím vymyslet nějakou dobrou výmluvu.Jen doufám že nebude naštvaný." *A tak jsem pro jistotu zrychlil. Vyběhl jsem obrovský kopec a zahlédl chrám. Dorazil jsem k němu a vymluvil se a zeptal čím začneme? *
Kyuki: *Včera ve škole jsme se s Kuroem domluvili že budeme trénovat u chámu šesti cest přesně ve 2. Potřeboval naučit pár jutsu jelikož žádná neumí a nechce zaostávat za třídou* "Vypadá to že chodí pozdě nejen do hodin" *Pousmál jsem se a z nudy vyběhl pomocí Kinobori no waza na strom kde jsem si sednul na větev, opřel se o kmen a čekal než příjde, začal jsem si hlasitě pískat ale jelikož v chrámu nikdo nebyl, nikomu to nevadilo*
---: ---
Fu_: Dobře tak děkuji. *usměje se a zamává mu na pozdrav. Pak s Shinon vejde do domu. Je obrovský. Shinon hned seskočí a jde si to omrknout sama. Najde si kout, do kterého odloží svitek s Kuchiyose a Gunbai. Chtěla si udělat několik zabezpečení, ale vzpomněla si, že nemůže používat chakru. "No tak nic." Nakonec ale strčí Gunbai do skříně a vedle ní i svitek s Kuchiyose. Stejně nemůže dva roky do boje tak co jí zbývá. Sedne si ke stolu a vytáhne svitky. Napíše na každý zvlášť všechny techniky klanů z Iwagakure. Netuší, k čemu by mu mohli být. Ona zná stejně jenom techniky a jejich užívání. Jak proti nim, to už bude muset na to přijít sám. Svitky si potom strčí do pečetě na stehně, aby je měla u sebe, dokud ho zase neuvidí. Pak se zajde vykoupat a převléknou. Má sebou nějaké oblečení, ale bude si muset nakoupit nové, protože toho nemá s sebou tolik.*
Suzuya: Ten dům? Nic za něj nechci, třeba tě o něco jednou požádám a třeba taky ne, vůbec to neřeš. Já mám nějakou práci tak jdu jinam, zatím se měj tak ahojky. *Poví Suzuya s úsměvem a jde prostě pryč. *
Fu_: *znova po dlouhých letech zase prochází branou Yugakure. Když tu byla naposledy, ještě nepatřila tato vesnice do velké pětky. Pokračuje vedle Suzuyi a Shinon má opět položenou na svitku s Kuchiyose. Zastaví se před dvoupatrovým domem.* No, pěkný. A to je jen moje jo? *zeptá se překvapeně.* Co jsem dlužná za dům? *zeptá se ještě. Nemůžu jí přece jen tak dát takovej dům a nic za to nechtít.*
Suzuya: Tak mají oboje nejspíš. Pochybuju, že by si nechal ujít tu možnost získat její Kekkei Genkai, já by si to utéct určitě nenechal. *Poví a pokračuje v cestě, strážce u brány dá znamení tomu, co udržuje bariéru, aby je nechal projít a tak bariérou mohou klidně projít, mezitím se Kage Bunshin kterého Suzuya vytvořil, zruší a zjistí tedy, že vše zařídil a že dokonce je Fujino vedena v registru Ninjů v Yugakure. Zajdou do centra a tam se zastaví před jedním takovým obyčejnějším dvoupatrovým domem. *Tady teda bydlíš.
Fu_: Nevím. Ale Shinon neměla srdce. Nevím jestli ji vzal sharingan. To jsem nezkoumala. *pokrčí rameny.* Co já vím, Sanbiho by nechtěl? Má vesnici plnou takových lidí. *zavolá si Shinon a dá jí mlsku. Dlouho nic nedostala tak jí to musí trochu vynahradit.* Budu mít pěkný byteček? *zeptá se s úsměvem.*
Suzuya: Sběratel? Co by asi tak ten trapáček mohl sbírat? *Zeptá se, trochu zvědavě neví totiž, co by tak Shiki mohl sbírat, napadá ho tak že by možná mohl mít někde v záloze její dvojici Sharinganu ale jinak neví nic. Očekává že Fujino mu to trochu osvětlí. *
Fu_: Shiki bude prdlajs vědět o tom, co se jí honilo hlavou. Taky neřekla co nemusela. Přede mnou neměla tolik tajemství. Aspoň co vím. *poví a pokrčí rameny.* A teď když je ze mě nukenin tak si Shiki asi nebude brát servítky moc. Není náhodou sběratel? *zeptá se ho.* Radši si s ní popovídám sama, kdybych mohla. Pak mám možnost ji zapečetit, aby měla klid. *pokračuje a pozoruje Shinon, jak pobíhá a prohlíží okolí.*
Suzuya: Pokud ti jde o pravdou tak tu mohu ze Shikiho dostat já osobně, mě lhát nebude. Případně se mu mohu podívat do hlavy, jak to tehdy bylo. *Poví Suzuya během cesty a v dálce zpozoruje první znaky bariéry a celkově jeho vesnice (bariéra je jinak neviditelná ale Rinnegan dokáže vidět tyto věci). *Takže nevím, zda není zbytečné ji přivádět zase zpátky, předci jen mohlo se ji v tom temném světě něco stát.
Fu_: Víš že jsem si vzala Shinoninu DNA. *dochází jí to, co po ní chce. Chce aby se mu tu přiznala, že umí další zakázanou techniku.* Ovládám Edo Tensei. Vzala jsem si její DNA, abych ji mohla oživit a dostat z ní, co se vlastně tehdy stalo. Jediný co vím je to, že ji zabil Shiki a že o to prosila. Ale proč? Jaký k tomu měla důvod? *Její oči zvlhnou.* Je to člověk, kterého jsem znala celý život, co si pamatuju. Vzala mě pod svá křídla a starala se o mě. *otočí se k němu.* Chci znát aspoň pravdu. Pak ji zase pošlu na odpočinek, který si přála. Jen chci znát pravdu. *poví a zase se otočí a pokračuje.*
Suzuya: Ne tak doslova, mohl by do ní to Genjutsu ovšem zapečetit aby provedlo to, co jsi mi tu právě popisovala. Určitě znáš Tensha Fuuin že? Ptáš se kvůli čemu? *Zeptá se trochu zvědavě, chce to slyšet z jejích úst. *
Fu_: Proč se ptám? *zamyslí se.* No, takže může uvrhnout genjutsu na někoho, kdo zemřel, aby pak pokud ho, já nevím, třeba oživí, se ho pokusil zabít? *zkouší to nejdřív oklikou. Uvědomuje si, že je na světě dlouho a musí mít i zdání o Edo Tensei. A jestli Shinon zabil Shiki a má tak silné genjutsu, mohl ho na ní uvrhnout. Nebo by tak tak spíš chtěla ona. Tím si je jistá spíše. Shinon by se sebou nenechala jen tak zametat.*
Suzuya: Má Sharingan takže má opravdu mocné Genjutsu kterým může svůj cíl donutit dělat cokoliv, jediná obrana jsou asi Bijuu jinak mě žádná jiná obrana nenapadá. Proč se vlastně ptáš? *Mluvení o tom kde Suzuya vzal snoubenku, radši nechá být. *
Fu_: *stáhne se tedy zase a pokračuje.* Nom, nevadí. *pokrčí rameny.* Kde si vůbec sehnal snoubenku. Nebo někoho, kdo by si tě vlastně vzal. *usměje se.* Já jsem to zkoušela a je dost složité. Dokonce teď ani neví pořádně co se stalo. Jen to, co řekli ve vesnici. *přemýšlí, jak vůbec Katsuo asi chápe situaci, která tam nastala.* Netušíš, jestli má Shiki nějaké silné genjutsu? *otočí se na něj.*
Suzuya: *Když se ho Fujino pokusí políbit i když je to tvář tak trochu couvne, nechce problémy už tak pokud Mito ví, co prováděl s Raikage tak budou problémy a nepotřebuje ještě více a více problémů je to tak akorát zbytečná provokace. *Gomene ale tak to bude lepší, věř mi. Vyhnu se jak já tak i ty zbytečným problémům. Mimochodem půjdeme pěšky, pošlu napřed Kage Bunshina, který vydá potřebné rozkazy a rovnou připraví dokumenty o tvém zařazení. Během toho taky najde nějakej dům, který bude tvým domovem. Ty svitky můžeš pak sepsat tam a aspoň si během toho můžeme pokecat. *Poví a vytvoří si jednoho Kage Bunshina, který se pomocí Hiraishinu teleportuje přímo do Yugakure a začne vydávat ve velkém velké množství rozkazů a začne vydávat různá oficiální oznámení jak pro senzibilní jednotky, tak i pro zbytek různých vesnických orgánů a tak. Během toho originální Suzuya společně s Fujino kráčejí rovnou směrem do Yugakure. *
Fu_: Dobrá, tak rameno. *pokrčí rameny.* Vidíš, a je tam pečeť. *Zamračí se ale nakonec se usměje.* Děkuju ti, věděla jsem, že mi pomůžeš. Jsem ti vděčná. *nakloní se k němu a políbí ho na tvář, pokud se nechá.* Půjdeme pěšky? Nebo hopem? *zeptá se.* Někam, kde ti můžu sepsat ty techniky. Bude mě někdo sledovat asi vid? *začne přemýšlet a vyrazí pomalu směrem k vesnici. Už necítí tolik chaker v okolí. I to jí dost děsí. Sundá Shinon ze svitku a nechá ji zase pobíhat po okolí. Když na ni tak kouká, něco jí napadne.* Asi si viděl i to, že sem si vzala kousek Shinon - sama, že? Myslím, že toho znáš a víš dost, aby si věděl proč. Dřív nebo později by ses na to zeptal, tak ať to mám taky za sebou. *poví a pokračuje dál v cestě.*
Suzuya: Dám ti jí na rameno, to ti bude muset stačit, a co se týče útoků na tvou osobu, takto nehrozí do Yugakure si nikdo nedovolí a navíc se sem stejně ani nedostane. Ovšem dám ti něco jako takovou pojistku, kdybys byla ve smrtelném nebezpečí. *Suzuya během toho co na ní umístil Hiraishin značku do ní ještě zapečetil Hiraishin no Jutsu přes Tensha Fuuin kdy pokud se ocitne ve smrtelném nebezpečí a bude jí hrozit smrt tak se teleportuje přímo k Suzuyovi. *Pokud budeš ve smrtelném nebezpečí tak se ke mně teleportuješ.
Fu_: *pokrčí rameny a vrátí Gunbai na záda. Necítí žádnou změnu. Přeci jen ale zkusí nahromadit velké množství bijuu chakry, která by ji transformovala, ale žádná se neobjeví.* No, slušný. Nebuď hned takový. *poví.* Dej jí klidně na to samé místo, co už byla. Zvykla jsem si tam na ní. *poví. Cítí se nesvá. Bude se muset spoléhat jen na svoje techniky do úrovně B. To není zrovna příjemné. Kort když po ní může jít tolik lidí.* Co útoky na moji osobu z venčí? Vím, že nejsem moc silná, ale přeci jen by mě na post kageho nedali jen tak. Musím počítat s tím, že po mě nepůjde jen tak někdo. Co pak?
Suzuya: Nech si tyhle narážky prosím, jsem zasnoubený a myslím, že kdybys mojí snoubence dala důvod žárlit tak by tě zabila a to určitě bez problému. Co se týče vězňů tak po uplynutí těch dvou let ti je budu poskytovat bez problémů, ovšem bude to diskrétní. *Pak jí rozepne její šaty a tím vlastně odhalí její nahá záda tak složí několik ručních pečetí a přiloží jí pravou dlaň mezi lopatky, kam začne soustředit svou temnou chakru, která tam vytvoří podivné tetování, které se napojí na její chakrovou soustavu a Tenketsu bodu a způsobí jí to, že nebude schopna používat techniky třídy A, S a S+ (Meiton: Chakura no Kurai Shihai). Pak jí opět zapne a postaví se přímo před ní. *Kam budeš chtít Hiraishin značku?
Fu_: *usměje se, aspoň něco jí prošlo. Nemyslí si ale, že to bude snadné. Jednou to z ní bude chtít dostat. Pak sáhne pro Gunbai a obrátí se k němu zády.* Zase mě chceš mít nahou jo? *usměje se. Upřímně, stát k němu zády se jí také moc nezamlouvá. Co ale nadělá.* Ještě mám jeden dotaz. Dopřeješ mi za ty dva roky pár vězňů? Asi mládneš také jen díky nim, že? *zeptá se ho a otočí hlavu na něj.* Zip je nahoře, tak jestli můžeš... *poví. Bude jí muset rozepnout šaty sám.*
Suzuya: Fajn, všechno co jsem řekl, kromě informací o té temné lékařské chakře. Jinak co se týče klanů, stačí, když napíšeš svitky, ve kterých budou kompletní informace o klanových Jutsu Iwagakure. *Poví klidným hlasem a pak naznačí, aby se otočila. *Bude potřeba, abys mi odhalila holá záda, musím ti umístit techniku na blokování chakry mezi lopatky.
Fu_: *projíždí si v hlavě ten jeho seznam požadavků. Čekala trest, to jo. Tohle jsou ale tresty.* Hm, tu tvojí pečeť na potlačení nemám šanci odmítnout, to je jasné. To beru jako trest. *Začne pomalu.* Moje Kuchiyose za... Něco... To by ještě taky šlo. Nechám tě na sebe znova uvrhnout značku, ač odstranění té poslední dost bolelo. *poví a pohladí se po zadku.* Trochu se mi jen nelíbí ty informace o temné chakře. Můžu ti zaručit, že ji nepoužiju na tvoje vesničany, pokud nepůjde o nárůst jejich síly potřebný k boji. Můžu ti místo toho dát informace o Iwagakure, co budeš chtít. Mám toho tady dost o vesnici. *poví a poklepe si na hlavu.* Klany, techniky a další... *dodá. Mohl by znát klanové techniky celé Iwi.*
Suzuya: Staneš se Ninjou Yugakure, udělím ti symbolický trest a tím je to že mi sepíšeš na svitek veškeré schopnosti, které ti temná lékařská chakra propůjčuje a kromě toho bych rád ty tvoje Kuchiyose, za ty se ti pak odvděčím, o to se bát nemusíš. Kromě toho na tebe uvalím techniku, která na dobu dvou let omezí tvé užívaní chakry na techniky maximálně třídy B, platí? Jinak budeš moct normálně žít v Yugakure a přijmu tě za svou. Sice ano nejspíš bude problém s Iwagakure, která mi za to vyhlásí válku, ale to mě nějak nezajímá. Takže souhlasíš? Jo a rád bych si na tebe umístil značku, to je ovšem dobrovolné, pokud odmítneš tak bych rád, zda si aspoň k sobě vezmeš jeden můj bleskový kunai.
Fu_: *trochu se jí zamotá hlava, když ji během chvilky projede paměť. Není to zrovna příjemné, ale nepociťuje náznak pečetě, či cokoliv jiného. Trochu se jí uleví.* Nepřišla jsem žádat o milost, ale pochopení. Věděla jsem, že ty pochopíš moje činy. Domov? Možná. Pokud mi ho umožníš. Určitě jsem ochotná nést i následky a trest, pokud mi nějaký budeš chtít dát. Přišla jsem za tebou s vědomím, že snesu cokoliv. Taky si mohl tedy vidět, že staršího a jsem nezabila. Zabila jsem jen toho, co žvanil. Sice jsem na něj uvrhla pečeť, aby mlčel, ale asi budu muset vytvořit pečeť, aby si nemohli pouštět i ruce na špacír. Nikoho jinýho jsem zabít ani nechtěla. Takže? *podívá se na něj upřeně.* Jaký je tvůj verdikt? *zeptá se ho?*
Suzuya: Prosím tě, kdybych ti chtěl dát pečetě nebo značky tak tomu stejně nezabráníš. *Suzuya přiloží Fujino ruku k hlavě a aktivuje techniku Dokushinjutsu, při které se ocitne u jejího mozku do kterého je zabodnuto několik svitků, které představují její vzpomínky. Suzuya projde její vzpomínky za poslední dobu, jako je její temná lékařská chakra a co přesně s ní vlastně prováděla vězňům. Připomene mu to jeho upravenou techniku Rinneganu, kdy může zase pro změnu Suzuya mládnout. Ovšem pokračuje to dál a dostane i s k tomu jak Fujino zkoušeli zavřít a ona se i vzdala tedy, dokud se její adoptivní matka neobětovala, aby ona zase žila. Vidí tam všechno a dokonce i to jak si vezme DNA Shinon Asady a její Gunbai. Vše dokud se nedostala až sem, Suzuya je co se týče psychické síly silný (tak klan Yajuu – má k tomu předpoklady). Následně sundá ruku z její hlavy a usměje se. * Z mého pohledu si vlastně získala uměle něco, co mám já v těle, určitě víš, že mám temnou chakru ale já to mám jako Kekkei Genkai, ty jsi to získala uměle. Dle mě jsi nic špatného neprovedla, přiznám se, já dělám úplně to stejné, takže předpokládám, že jsi přišla do Yugakure žádat milost a možnost domova že?
Fu_: Vždyť říkám, že jsem si to pak uvědomila, že ty máš jiný bojový styl. *poví a trochu ucouvne před jeho rukou.* Nemyslím, že je to zrovna dobrý způsob. Vzpomínám, že když ses mě dotkl naposledy, měla jsem na zadku tvoji značku, vzpomínáš. *poví a trochu se usměje.* Ovšem taky bych nepotřebovala žádnou pečeť, či podobně kraviny, které ovládáš, abys mi nasadil do hlavy. Ale když jinak nedáš. *poví a vrátí se na svoji pozici. Doufá, že nedělá životní chybu. Je tak daleko, jak byla, když se zastavil on. "Isobu- věříš mu?" zeptá se jí. "Co jiného mi zbývá." odpoví mu.*
Suzuya: To mě znáš špatně, když si myslíš, že bych ihned útočil, když už tak bych si počkal, až zaútočíš. *Poví naprosto klidně a dívá se Fujino do očí, je poznat na první pohled že není nějak moc speciálně zaujatý. Tedy nakonec zaujme jeho pozornost, když mu oznámí, že pravda, která unikla, do světa není tak úplně pravda. *Nebudu se tě ptát na nic, prostě se ti podívám do hlavy. *Poví a začne kráčet směrem k Fujino když jí má na dosah ruky tak se zastaví. *
Fu_: *Nezbývá jí než jít tedy blíže.* Chtěla jsem takhle, abych tě upozornila, že nechci bojovat než by si zaútočil. *začne, když jsou v takové blízkosti, aby nemuseli křičet a mohli normálně komunikovat.* Pak jsem si ale uvědomila, že jsem tě viděla jen čekat na soupeřův útok a pak tvoje reakce. Na to jsem pozapomněla. *pokrčí rameny a sundá klobouk z hlavy. Zapečetí ho do pečeti na zadku.* Nevěděla jsem, kam se uchýlit. Napadlo mě ale, že ty jsi člověk, který mě pochopí a porozumí. Jsem ochotná, ti zodpovědět jakoukoliv otázku upřímně a popravdě. Klidně si na mě uval pečeť, která zaručí, že budu mluvit pravdu. Chtěla bych tě požádat o pomoc, protože jsem v koncích. Hlavně to co o mě poslala Iwa do světa, není tak úplně pravda. Dost si to přikrášlili, aby mě co nejvíc pošpinili. *poví pomalu. I teď říká pravdu. Stále z něj nemá strach i když by měla. Ví totiž, že jeho zvědavost by měla nad ním zvítězit.*
Suzuya: *Nějakou komunikaci skrze schopnosti Bijuu Suzuya/Kyuubi (jsou vlastně jedna jedno tělo a jedna mysl) naprosto ignorují. Chce se dostat do vzdálenosti, ve které budou moci mluvit naprosto normálně. * „(Suzuya) – Cítím v ní i trochu temné chakry to jsem nečekal. (Kurama) – Tak kdoví jakých schopností dosáhla. (Suzuya) – Mohl by to být důvod, proč ji vyhnali?“ Nehodlám s tebou komunikovat pomocí nějakých Ninjutsu, chci rozhovor tváří v tvář, když už se mnou chceš mluvit tak hezky do očí a narovinu.
EDIT: Oprava Suzuyova odkazu ( odkaz » )
Fu_: *ujde nějakou trasu, když zaznamená větší chakru. ''Isobu- bliží se Kyubiho Jinchuuriki.'' Fu se usměje.* Takže jde osobně. To bude sranda. Snad mě pochopí. Já jsem mu taky řekla pěkné věci naposledy. *usměje se. Nepřidává na tempu ani necítí nervozitu. Je naprosto klidná. Ví, že on ji pochopí. Taky dělá co může, aby ochránil svoje lidi. Ona dělala to samé, akorát její lidi byli idioti. Stáhne k sobě Shinon a položí si jí zase na svitek. Nezbývá, než mu jít s úsměvem na tváři vstříc. Zastaví se ale až ve chvíli, kdy mezi nimi bude stometrový odstup. Tehdy začne nejdřív s komunikací pomocí Terepashi no Bijuu. ''Ahoj Suzu. Nechci bojovat. Chtěla bych si promluvit. Asi už si se dozvěděl, z čeho jsme obviněna, že.'' začne na úvod.*
Suzuya: *Okamžitě byl obeznámen s tím, že se blíží velké množství chakry, Suzuya tedy použije Kagura Shingan aby jí prověřil, rozpozná z toho Bijuu chakry ale nedokáže určit jaké Bijuu to je. * (Kurama) – Tohle je chakra Sanbiho, opravdu mě překvapuje, že se blíží zrovna tahle Jinchuriki, pokud si pamatuju dobře tak je Nukenin. (Suzuya) – Problémy v tom nevidím to je spíše důvod pro zábavu.“ *Suzuya zruší všechny Kage Bunshiny uvnitř Yugakure aby měl plnou zásobu chakry a mohl tak vyrazit na cestu naproti Fujino. V očích má aktivní Rinnegan, na dlaní má značky Meitonu a na čele má pečeť Byakugō no in. Na pravé ruce má na prostředníčku nasazený svůj prsten Yamiwa který Suzuyovi umožňuje vidět negativní emoce osob jako temnou auru kolem nich (čím jsou emoce jako nenávist, odpor a bolest silnější, tím je aura výraznější). Zároveň má pasivní efekt, že zesiluje Suzuyovu temnou chakru a tím zesiluje všechny techniky ve spojení s temnou Chakrou. Radši se připravil kdyby Fujino náhodou chtěla bojovat nebo útočit na Yugakure a tak je oblečený v ( odkaz » / jako na obrázku má připevněnou jednu katanu). Na vnitřní straně levého rukávu má pečeť Kuchiyose: Raikō Kenka. V jednom pouzdru má několik bleskových kunaiů. *
Fu_: *blíží sek jižnímu cípu země horkých pramenů. Přistává na pláži a odvolá Kondora. Shinon seskočí ze svitku a hned se vydá pár metrů od ní na průzkum okolí. Fu ji nechává volnější ruku,aby se trochu proběhla a protáhla nohy. Odpečetí si klobouk Tsuchikage, který si nechala, když utekla. Doufá, že pokud ho bude mít na hlavě dostane se až k Suzuyovi. Cítí po okolí několik chaker a ví, že jí určite nepřehlédne žádný senzibil. Nechává tomu volný průběh a čeká, až si jí všimne Suzuya, který jí nepřehlédne. Aktivuje Kagura Shingan, aby byla předem varována a mohla stáhnou Shinon k sobě.*
----: I-----I
Shiki: Aj ty sa maj. *Pronesl on i jeho máma zároveň, načež jí Shiki mávnul, načež se vydal najítnějakou starší misku aby mohl dát do jedné vodu a do druhé jídlo pro jejich novho přírustka do rodiny.*
Kaede: *Uklonila sa a pozrela na Shikiho mamu.* Ďakujem vám. Aj tebe, Shiki. Určite sa tu ešte ukážem.* povedala a zamierila k topánkam. Obula sa a mávla na chlapca.* Tak sa maj!* usmievala sa a zamierila domov. Mala plný žalúdok a dobrý pocit. Arisu bola v poriadku u dobrých ľudí a to bolo hlavné.*
Shiki: *Sledoval jak se zvedá.* Není za co. *Pronesl a usmál se na ni, načežý se zvedl a následoval ji do pokoje kde byla jeho mamka a koukala na spící Arisu.* Určitě se kdykoliv zastav za ní. *PRonesla Shikiho mamka, aby to nebylo KAede líto.* Jasně často je někdo doma. *Dodal Shiki, přičemž tím poukázal na to, že někdo aspoň jeden je doma.*
Kaede: *Prikývla.* Ano, onedlho budem robiť Geninskú skúšku.* pokrčila plecami. Nemala nejak zvlášť stres, ale ani to neflákala. Na slová Shikiho mamy sa zasmiala.* Na tom nie je nič zlé, kopa mojich spolužiakov tam stále spí. Pomaly dojedla rolády a postavila.* Ďakujem za obed, bolo to vynikajúce.* pousmiala sa a išla sa pozrieť ešte na Arisu. Nemala obavy, že by sa o ňu zle starali, ale mala ju rada, často na ňu toto mača čakalo pred Akadémiou.*
Shiki: Není za co. *Pronesl, zatímco se pouštěl do sladkých rolád. Když s tím skončil tak si stáhl masku zpátky dolů aby tak skryl svá ústa a následně se trošku rozvalil na židli.* Ale tak brzy už vycházíš ne? *Zeptal se jí aby udržel nějaký ten rozhovor.* Ona není jak ty že si to prospal *Dodala následně matka, než opět zmizela za Arisou aby ji zkontrolovala.* Nespal jsem furt, jen na nedůležité. *Opravil ji Shiki ikdyž ona už tu dávno nebyla.*
Kaede: *Usmiala sa.* Tak teda vďaka.* povedala a pustila sa do rolád. Na jeho otázku zdvihla obočie.* No...* nafúkla líčka a zamyslela sa.* Ja neviem, mňa to baví.* pokrčila jednoducho plecami. Keď sa vo dverách objavila jeho mama, Kaede sa usmiala ešte viac. Obľúbila si ju za tak krátku chvíľu. Pomaly však dojedala a mala pocit, že by sa mala pomaly vrátiť domov. Stratila už veľa času a mama určite nervuje, kde sa Kaede zase fláka.*
Shiki: Ale kecy, určitě si taky dáš. *Pronesl, nehledě vpodstatě na její odpověď a následně když se postavil naložil ji na talíř dvě roládky, stejně jako sobě.* Jen si dej. *Dodal ještě a usadil se na své místo.* nikomu to určitě vadit nebude. *Pronesl, přičemž si vzal do ruky roládu a kousnul si do ní.* Jinak jak se daří na akademii, jakože zda stále učí blbosti. *Pronesl, přičemž si vzpoměl na to, jak dle něj nedůležité věci kašlal a spal.* Ale no Shiki, učili tě důležité věci. *Pronesla máma, která se objevila ve dveřích, protože Arisa už usnula.*
Kaede: *S úsmevom sa pchala dobrým jedlom. Shikiho mamka bola taká úžasná... Na Shikiho otázku sa však zamračila.* No... ak chceš, daj si ju. Nemám už moc hlad.* pokrčila plecami. Chcela, aby sa najedol hlavne on, pretože nebola jedna z tých pijavíc, čo prišli k niekomu domov a všetko zožrali.*
Shiki: Nojooo *Zaremcal jen ohledně masky, přičemž se dále věnoval jídlu a cpal to do sebe.* Není zacoooo *Zakřičela jen mamka z kuchyně, která již krmila Arisu a spolu s tím jí i udělala pelíšek z polštářů, které vyhrabala ze skříně.* Umm spořádáš i tu sladkou ? *Optal se Shiki když dojedl a zahleděl se mlsně na plněnou roládu.*
Kaede: *Usmiala sa a prikývla.* Tak teda ďakujem.* povedala a posadila sa. Pustila sa pomaly do jedla. Občas mrkla na Shikiho.* Tak predsa len si si musel trošku povyhrnúť masku.* zasmiala sa.* Mimochodom, jedlo je výborné! Ďakujem!* zakričala Kaede, aby to počula aj Shikiho mama.*
Shiki: Jen si dej klidně pořádně. *PRonesl a pousmál se, přičemž podal talířky a příbor. Na talíř jim nandá masovou roládu a posune ji ke Kaede.* Žádné placení tady nejsi v restauraci. Jen se posaď a jes. *Ušklíbnul se a poté si nandal i sobě a poté se posadil na židli.* Dobrou chuť. *Popřál ji k jídlu a sám si vyhrnul masku nad horní ret a poté začal jíst.*
Kaede: *Všimla si obrysy úsmevu a opätovala mu teda tiež úsmev. Potom prikývla.* Tak teda dobre, dám si, ale nie moc. Nechcem vám naozaj brať vela jedla. Alebo by som vám mohla dať za to nejaké peniaze.* navrhla. Nemyslela to nejak arogantne, ale Shikiho rodina nevyzerala nejaká veľmi bohatá. Podišla k stolu a prezerala si jedlo. Vyzeralo vynikajúco.*
Shiki: To je vpohodě, nikomu to očividně nevadí. *Pronesl a lehce se na ni usmál, sice pod maskou, ale obrysy by vidět mohly být.* Umm tak tuhle masovou roládu a zákusek roládu s pěnou? Sladkou. *optal se jí, přičemž to automaticky již začal tahat z lednice a pokládat na stůl.*
Kaede: *Uškrnula sa nad reakciou Shikiho mamy. Ale prekvapilo ju to. Kaedina mama by takto určite nereagovala. Nechcela doma zvieratá a Kaede sa bála čokoľvek priniesť. Ale mala radosť, že bude Arisu v dobrých rukách. Podišla však k Shikimu.* Fíha, neviem, mne je to jedno. Nechcem vás moc vyžierať.* zamrmlala. Naozaj sa necítila úplne príjemne z toho, že by mala cudzím vyžierať chladničku. Na jej slová jej však zaškvŕkalo v bruchu a ona sa začervenala.* Emmmm...
Shiki: *Shiki sledoval jejich debatu a když Kaede poukázala na kočičku, tak se jeho máma podívala na Shikiho,k terý jen pokrčil rameny.* Ježííš ta je pěkňoučkáá. Půjč mi jiii *Rozplývala se, načež se nahrnula k Shikimu a vpodstatě mu ji vytrhnula z náruče.* Umm mami? nemáme něco na jídlo? *Zeptal se jí následně Shiki, přičemž doufal, že bude aspoň uvařeno.* V lednici něco je. *ZAreagovala věnujíc se kočičce.* A tobě dáme něco dobrého co ty na to? *Brblaal na kočičku, kterou si nesla do menšího obývacího pokoje, který byl naproti kuchyni.* Umm jsou tu nějaké plněné trubičky a jakési cosi. Co si vybereš? *Pronesl, přičemž to druhé vlastně netušil ani jak se jmenuje a popsat se mu to též nedařilo.*
Kaede: Dobrý deň!* pozdravila hneď za Shikim, aby nebola za neslušnú a aby dala vedieť, že je tu tiež. šla za Shikim do kuchyne. Dúfala, že nik doma nebude, a predsa išla dolu fialovovlasá žena. Kaede sa uklonila a snažila sa nevyvaľovať oči.* Rada vás poznávam, ja som Kaede Kobayashi.* povedala úctivo. Začala si naprávať nervózne dlhé biele vlásky a preglgla. Netušila, že sa dnes bude zoznamovať.* Ja-ja som prišla len pomôcť Shikimu doniesť mačičku. Chcel by si ju nechať.* začala bláboliť neisto. Bála sa, že Arisu vyhodia.*
Shiki: *Když se i Kaede vyzula, vydal se do kuchyně, kam ji vedl.* Jsem domááá. *Zakřičel jako zkoušku, či je doma někdo z rodičů a nebo třeba Saya. No jako vždy čekal, že doma nikdo nebude. Proto ho tedy z míry vyvedl ženský hlas, který e ozval.* Hned jsem u tebe. *Křikla jeho máma z vrchnějšího patra, kde měl shiki a Saya pokoj.* Oh to jsem nečekal. *Pronesl jen tak jako poznámku ke Kaede, přičemž po schodech pomalu sešla fialovlasá žena, která měla douhé vlasy sepnuté na koňský ohon jakousi barevnou stuhou.* vitej doma.. A ty sis přivedl kamarádku. *Působila mile jak hlasem tak i vzhledem. Usmívala se na ně oba.* Ahoj já jsem Shikiho máma. Jak se jmenuješ? *Optala se Kaede mile, přičemž se k ní trošku sehla aby na ni lépe viděla.*
Kaede: *Zvedavo vyvaľovala oči na dom pred sebou. Bol malý a nevyzeral naozaj luxusne. Ale Kaede to nevadilo.* Máte to tu pekné.* povedala úprimne a usmiala sa tiež. Vošla teda dnu a bola rada, že sa mu páčilo meno, ktoré vymyslela. Arisu znie celkom dobre a bolo to vlastne to prvé, čo jej napadlo. Keď vošla, začala sa hneď vyzúvať a snažila sa príliš neobzerať, aby to nebolo drzé.*
Shiki: Tak ručitě vymyslíš lepší. *Zareagoval na její první slova, načež se zastavil, před jedním z menších domů, který nebyl zrovna dvakrát rozdiílný od obyčejných lidí. Kupodivnu, na to, že jejich rodiče byli Shinobi. Každopádně když navrhla jméno pousmál se.* Může být. *Pronesl a pousmál se na ni pod maskou. Poté prošel schodami k domu, kde otevřel dveře. * Tak poď. *Pronesl, přičemž čekal až projde a vešel až za ní zavříc za sebou dveře.*
Kaede: *Síce žila v dosť luxusnom sídle, necítila sa nejak naveliko, alebo ako niekto viac. S jej matkou brala veci trocha inak. A hlavne vedela, že za dobrý život ďakuje celá rodina otcovi, pretože on vyšvihol ich klan na výslnie. Kráčala pomaly tam, kam Shiki a na jeho návrh, aby vymyslela meno, nafúkla líčka.* Ach... Čo ja viem?* zabrblala. Nerada vymýšľala mená, lebo mala pocit, že nič nie je dosť dobré. Pozrela na mačku a skúšala si predstaviť rôzne mená.* Ja neviem. Možno... Arisu?* skúsila neisto.*
Shiki: Umm tak u nás luxusu moc nenajde, *Pronesl. Nepatřil mezi nejbohatší rodinu v Yugakure a měli jen obyčejnej domeček, kterej byl i trošku schátralý.* Umm jméno? To vybereš ty určitě. *Pronesl odpvoěĎ na její otázku ohledně pojmenování, přičemž čekal jaké jméno navrne.* Já na to nejsem moc dobrej si myslím. *Pronesl, přičemž si vzpoměl jak si pojmenoval kdysi medvídka jménem šišla.*
Kaede: *Vykročila za ním. Bolo jej zvláštne navštevovať cudzích ľudí, ale ten chlapec vyzeral v pohode. A bol z jej dediny, to znamená, že nemohol byť zlý. Určite by jej neublížil.* Určte jej to bude stačiť.* povedala potom.* Ona nie je zvyknutá na luxus.* dodala, a vtedy jej došlo, že mačiatko nemá meno.* Ako ju pomenujeme? Nemá meno.* pozrela na Shikiho a na mača. Prekérna situácia.*
Shiki: Umm to určitě dáš. *Podpořil ji, přičemž vykročil kupředu.* Tak poďme a třeba bude i u nás navařeno a budeme se moct najíst tam. *Pronesl, přičemž přemýšlel, či nejsou rodiče na misi, ale tak třeba tam budou aspoň suroviny a něco se bude dát i uvařit.* Jen z čeho vytvořit pelíšek. Myslíš, že bude stačit nějaký starší polštář? *Optal se jí, přičemž počítal s tím, že půjde s ním.*
Kaede: *Pri otázke Shikiho sa zamyslela. Možno mal pravdu.* Hm.* začala.* Snáď hej, preto veľa makám a snažím sa.* pokrčila plecami, ale zatiaľ sa obávala, že nikdy nebude tak dobrá. Navyše jej mama bola tak náročná, že nikdy jej nebolo dobré nič, čo niekto urobil.* Tak môžeme ísť najprv k vám a uložiť ju tam, ak chceš.* navrhla potom a mykla plecom. Mala síce hlad, ale pokojne počká. Toto mača si zaslúžilo dobrú opateru, a ak o to Shiki stál, bolo treba to využiť.*
Shiki: Tak ze snahou by to mohlo jít ne? *Otázal se jí. Prostě si nepřipouštěl, že by to bylo něco nezvyčajné pro jiné lidi.* Třeba to též dáš. *Dodal ještě, načež si chvíli choval kočku.* Umm tak nevím, chtěl jsem ji vzít k nám, aby měla pelíšek a dostala najíst. *Pronesl, přičemž se ušklíbnul.* Aby věděla, že tam může kdykoliv přijít a mít s tam jako doma. *dodal ještě na vysvětlení. Chtěl té toulavé kočce takto poskytnout domov.*
Kaede: *Zasmiala sa.* Jasné! Je normálne byť tvoja hodnosť v tvojom veku.* povedala a smiala sa. Ale nemyslela to vážne.* Nie, prepáč. Robím si srandu.* dodala potom. Keď Shiki rozhodol, že si mača zoberie, Kaede to prekvapilo. Ale usmiala sa.* Ona si nás nájde.* povedala a pohladila ju.* Tak, máš domov, čiči.* pošeptala mačičke a ona len šťastne zamávala chvostom, akoby im rozumela.* Kľudne ju nechaj ísť, ona sa zase zjaví.* dodala Shikimu. Toto mača bolo úžasné. Kaede si našlo vždy.*
Shiki: Nejsem talentovaný a už vůbec divný. *Zaprotestoval znovu. Popravdě tohle spojení nějak nechápal no sám sebe bral za obyčejného a neměl v plánu to měnit.* Jsem obyčejný člověk. *Dodal následně, přičemž se podíval na Kaede lehce udiveně, že mu navrhuje aby si ji vzal sebou domů on. No podíval se na kočičku, která zůstala na zemi, poté co ji tam KAede položila a tak nějak se mu kočičky dost zželelo, hlavně po jejích pohledech.* Nah tak dobře, vezmu si ji. *Pronesl, přičemž se sehnul pro kočičku, stím že si ji vezme do náruče.* Třeba se to bude líbit i Sayi. *Dodal, načež si pořádně chytil mačičku v náruči.* Jen s ní nás asi do restaurace nepustí.
Kaede: Ále, proste vy talentovaní ľudia ste divní.* vysvetlila zjednodušene.* Bez urážky.* dodala s úškrnom. Na Shikiho otázku posmutnela.* Nedovolí,* pokrútila hlavou.* Nechceš si ju vziať ty?* spýtala sa. Kaede sa však postavila a položila mača na zem. Pozeralo na nich trocha prekvapene, ako keby nečakalo, že sa zdvihnú a nechajú ju tam.*
Shiki: *Trošku nechápal danou situaci co nastala a jen na ni koukal.* Není to jedno, mě to zajímá. *pronesl, přičemž se ušklíbnul. No na její otázku přikývnul.* Tak můžu, na práci stejně nic nemám a hlad mám trošku též. *Pověděl, přičemž se pousmál a pstavil se.* Tak poďme. *dodal ještě.* Umm jen nevím co s tou kočičkou, aby tu zůstala sama je takové blbé. Opravdu ti ji máma nedovolí? *Položil znovu vpodstatě tu stejnou otázku.*
Kaede: To je jedno, nechaj tak.* zasmiala sa. Vedela, že géniovia sú divní, ale so žiadnym sa ešte nestretla, takže to pre ňu bolo nové a zvláštne.* Mám hlad, chceš sa ísť niekam najesť so mnou?* navrhla potom, pretože jej naozaj zaškvŕkalo riadne v bruchu. Zahanbene si pritlačila mačičku viac k telu, aby sa skryla inštinktívne.*
Shiki: *Trošku se polekal její divokosti a též otázky. Malinko se odtáhnul a podíval se na ni nechápavým pohledem.* Talentovaný? proč? *Otázal se jí nechápavě. On si to nějak moc nepřipouštěl nebo tak něco. akademii prospal, no a vlastně netušil jak ani prošel nebo tak, rpsotě to nějak samo. Jediné v čem věděl, že má talent byla prostorová oriantance a okamžité vytvoření kompletního okolí v jeho hlavě.*
Kaede: *Vyvalila oči.* Aha...* vytisla zo seba a celkom prudko sa k Shikimu otočila.* Si nejaký talentovaný, nie?* spýtala sa. Mača v jej náručí sa zahmýrilo a pozrelo na nich oboch veľkými očami. Kaede si prehrabla dlhé biele vlasy a vyvaľovala oči na Shikiho. Mala drobnú tvár a vyzerala nevinne ako prvý zimný sneh. Ale dokázala byť divoká.*
Shiki: *Pohledem směřoval před sebe a po chvíli se trošku protáhnul a sroval si tak páteř. Nevěděl, či jí říkat o své hodnosti, přece jen dokončil akademii poměrně dříve, než někteří, ale to samé i jeho sestra a Satsuki.* Umm Tokubetsu Jounin, doufám, že se brzy stanu Jouninem. *Pronesl jí na odpověď. čelenku u sebe sice neměl, na co, nechal ji doma však neměl v plánu se vzdalovat mimo vesnici. Tedy zatím.* Proč se na to ptáš? *Zeptal se za chvíli.*
Kaede: *Na Akadémii boli aj staršie aj mladšie deti. A Kaede považovala za silných ninjov hlavne starších ľudí.* Aká si hodnosť, teda ak sa môžem spýtať?* položila otázku a nakoniec si vzala mačku do klína a začala ju hladiť. Upokojovalo ju to, takže sa cítila príjemnejšie. Bokom stále sledovala Shikiho a jeho reakcie.*
Shiki: *Chvíli se zamyslel na jejími slovy. Nic urážlivého tam neviděl, no nevěděl na to moc co říci.* Umm je mi deset. *Zareagoval na to však tím, že jí řekl aspoň svůj věk.* Tedy před chvílí mi bylo. *Dodal ještě, přičemž si uvědomil, jak dlouho již není na akademii. No co už, to se přežije. Aspoň se trošku posunul.*
Kaede: Pardon, nechcela som pôsobiť hrubo.* uvedomila si, že to asi vyznelo nepríjemne a neisto sa poškrabala na hlave. Nestretávala sa moc s deckami, len na Akadémii, a tam sa sústredila najmä na učenie, chcela zosilnieť, až to občas preháňala.* Ale nevyzeráš o toľko starší odo mňa.* poznamenala. Chcela tým naznačiť, že na Akadémii ho nikdy nevidela.*
Shiki: *Poslouchal její slova, přičemž poté stáhnul ruku s kočky a následně si ji dal do svého klínu.* Oh tak aspoň něco. *Pronesl, přičemž se zadíval před sebe. Na její otázku nějak nevěděl co odpvoědět. Trošku ho to také vyvedlo z míry, protože tohle nečekal, nebo spíše tenhle styl otázek nečekal.* Umm já jsme obyvatel Yugakure. Tak je to tu celkem velké, je možné že jsme se neviděli. *Pronesl, přičemž nad tím pokrčil rameny.*
Kaede: *Zamyslela sa. Nehladila mačičku, bola malá a ešte by sa tlačili ruky Shikiho a Kaede na samotnom zvierati a určite by to nebolo nikomu príjemné. Však Kaede si zase mačičku pohladí, keď bude mať možnosť. Zvieratá ju mali rady.* Nuž, moja mama by to urobila. A plusy?* zamyslela sa.* Asi hej, vychovala ma prísne, takže mám dobrú disciplínu.* pokrčila plecami.* Čo si zač vlastne? Asi som ťa ešte nikdy nevidela.
Shiki: *Zvedl pohled směrem na Kaede. bylo to nezvyklé jméno, no nijak to neřešil, nebylo to pro něj nic.* Umm Myslíš, že by vyhodila i malou kočičku? *Optal se jí trošku nevěřícně ohledně této situace.* Umm Vždyť je taková zlatá. *dodal ještě a sledoval ji, přičemž ji ručkou chtěl podrbat za ouškem.* To je potom zlé, ale tak má to i nějaké plusy ne? *Dotázal se jí následně.*
Kaede: *Chlapcov úsmev samozrejme nevidela, keďže sa skrýval pod maskou. Veľká škoda. Pri jeho návrhu zdvihla obočie.* Myslím, že moja matka by si z mačky spravila kožuch alebo niečo také.* odpovedala sucho.* Hej, moja mama je dosť prísna a svojrázna. A inak, pekné meno. Ja som Kaede.* Usmiala sa a pozrela na Shikiho.*
Shiki: Díky. *Posuměje se pod maskou, načež si vedle ní sedne a pohladí si kočičku po hřbetě. Tedy rukou pomaličku nejdříve šel k ní aby se nebála a neutekla před jeho pohlazením.* Umm jmenuji se Shiki. *Pronesl, přičemž sledoval kočičku a měl v plánu ji znovu pohladit.* Umm proč si ji tedy neadoptuješ? Vypadá opuštěně. Třeba by se ti i hodilo odmácí zvířátko? *Pronesl spíše takovou otázku, spolu s návrhem.*
Kaede: *Usmiala sa.* Robím si srandu, kludne si ju pohlaď. Naozaj nie je moja, takže nemám právo ti to zakazovať. Iba som ťa skúšala.* pokrčila plecami. Posunula sa troška, aby mal chlapec miesto na sedenie.* Ako sa voláš?* spýtala sa. Chcela byť priateľská. Ona bola odmala milé dievča, ale smrť otca trocha vrhla tieň na jej krásne detstvo. Napriek všetkému sa však snažila na Akadémii, aby bola dosť dobrá a silná.*
Shiki: *Jen na ni kouknul, též trošku vyděšeně. Byla to zákeřná podmínka, ale určitě ji plnit nebude. Tedy neměl to vplánu, Přece jen když už tak si masku vyhrnoval jen aby se mohl najíst.* Umm to nepůjde. *Pronesl, na její žádost a ušklíbnul se.* Nějaká jiná podmínka? *Optal se jí, přičemž se podíval na mačičku vedle ní jak tam tak sedí.* Teoreticky bych se asi nemusel ani ptát že? Hádám není tvá. *Dodal ještě svou myšlenku ohledně vzhledu kočky, která nevypadala na domácí, navíc kdo by venčil domácí kočku.*
Kaede: *Keď sa už mača nechcelo hrať, len si ľahko vedľa Kaede na schody a dievča proste sledovalo ľudí okolo. Uvidela, ako sa k nej blíži malý chlapec. Bol asi v jej veku. Dobre, možno trocha starší. A mal na tvári masku. Avšak Kaede prekvapilo, že sa zastavil práve u nej. Dokonca si pred ňu drepol. Vyvalene na neho pozerala, dokonca zo seba nedokázala dostať najprv ani slovo.* A-Ahoj?* zdvihla obočie a neisto sa usmiala. V poslednom čase sa príliš neusmievala, nemala to ľahké a nebavilo ju takmer nič. Na chlapcovu otázku pokrčila plecami.* Ak si dáš dole masku.* povedala a v očiach jej zaihrali šibalské iskričky. Nemala nejakú skvelú náladu, ale mala hravú náladu. A to sa tiež počíta, nie? Plus aspoň zamaskuje neistotu.*
Shiki: *Již zase tu byl. Již poněkolikáté se svým loudáním dostal na půdu chrámu šesti cest. Nyní už však tak nějak věděl, že ten chrám je chrámem někoho slavnho či co. No nic více o tom nezjistil. Celou procházku přemýšlel nad odchodem Satsuki, která mu nechala čelenku aby ji pohlídal, než se vrátí ze své cesty. No vtom si však všiml nějaké holčičky, sedící na schodech uprostřed, kde trošku zavazela. Hrála si tam s kočičkou, která též dokonce od pohledu vypadala jako toulavá. No rozhodl se jí pozdravit. Kdo ví jak to dopadne, každopádně jeden z hlavních důvodů asi byl, že nedávno získal od Satsuki smlouvu s kočičími Kuchyiose.* umm ahoj. *Pronesl, přičemž si dřepnul před ni a podíval se na ni.* Mohu si ji pohladit? *Optal se jí. To že nebyla její netušil. Tedy tipoval to, ale tak kdo ví mohla by se urazit.*
Kaede: *Sedela na schodoch pred Chrámom a hrala sa s nejakou túlavou mačkou. Zase zdrhla z domu. Robila to vždy, keď sa dalo. Dosť makala na sebe, napriek tomu, že stále smútila za otcom, mame sa snažila vyhýbať. Stále mala dojem, že sa v ich rodine stalo niečo nekalé a že za všetko môže mama. Ale Kaede to nevedela isto a neodvážila sa niečo povedať. Mala v ruke akýsi motúz a snažila sa, aby sa mačka za ním naháňala. Kaede dosť zavadzala okoloidúcim, pretože do chrámu chodilo dosť ľudí, ktorí sa chceli zamýšľať, rozjímať či sa pomodliť. Niektorí dokonca vyhľadávajú vedomosti kňazov vnútri chrámu. Kaede sa dnu však neodvážila.*
konec: ukončeno
Shiki: měj se. *Zvedl ruku na lehké mávnutí, přičemž přikývnul Sayi.* Jop poďme domů. *Zareagoval ještě aby jí to potvrdil a šel následně za ní. Tušil, že Saya má něco v plánu. No jen doufala, že ho nechá spát v klidu a nebude ho budit.*
Saya: Och tak ahoj a budu trénovat. Příště budu o dost lepší! *Rozloučí se s ní Saya a otočí se na Shikiho. *Taky půjdeme domů ne? Stejně se chceš vyspat. *Saya ani vlastně nečeká na jeho odpověď a prostě se vydá směrem domů. Ale nemá doma v plánu spát ale trénovat tak jednu až dvě hodinky hru na flétnu. *
Shi: Dobrý nápad Shiki.. *Zasmeje sa a odhopsá si zas preč. * Mala by som ísť domov.. Takže.. Myslím, že vás opustím. Ale nebojte sa.. Hádam sa ešte stretneme no nie? Sme z jednej dediny.. Tak ahojte. *Usmeje sa na nich. * Saya trénuj poriadne. *Zasmeje sa a ukáže jej zdvihnutý palec na znak podporí. Potom im ešte zamáva a odbehne preč.. Domov. *
Shiki: těžký? ani ne... *Pronesl přičemž tomu nijak nevěnoval pozornost. Na Shi se zpátky neusmál, stejně by to neviděla a poté ho akorát vyrušila znovu. zamyslel se.* Umm já bych šel spát. *Pronesl svůj nápad ze vztyčeným ukazováčkem, jakožto úplně luxusním nápadem.*
Saya: Hm těžký teda určitě není. Nebo aspoň mi moc těžký nepřijde. *Odpoví Saya na otázku Shi a zamyslí se nad tím co by mohli dělat. *Shiki-Nii? Navrhni, co bychom mohli dělat. Mě nic nenapadá a tak to vymysli ty. Jsi tady jedinej kluk. *Navrhne Saya a očekává že Shiki vymyslí nějakou aktivitu. Sice v případně pokud nevymyslí nic tak to hold zůstane na Saye. *
Shi: Nudím sa tu.. Poďme niečo robiť. *Otočí sa na nich pri tom skackaní a svoj pohľad s úsmevom venuje Shikimu. Mrkne pri tom na Sayu. Prečo nie? Môže ju provokovať ako chce.. Ale to ani jedna z nich ešte teraz neviem. * Povedzte.. Je život v tejto dedinke ťažký? *Opýta sa. *
Shiki: *Źačíná se tu celkem nudit a tak přemýšlí nad různými blbostmi. Jako třeba proč má kdo jaké vlasy a tak dále. Netušil, že je to dědičné, ale tak co už. Z myšlenek ho vyruší Sestra, která po něm něco chce. Nahodí na ni takový tupý výraz.* Asi *Zareaguje na otázku, přičemž to nějak neřeší. Nemá hudební sluch a nějak ho to zrovna nebere.*
Saya: * Saya je opravdu nadšená když jí Shi pochválí. Pochvaly k tomu jak hraje, se dočká jen výjimečně a nejhorší je že z rodiny ji nepodpoří nikdo. Jen si dlaň přiloží na místo, kam dostala pusu od Shi. Potěšilo jí to a tak ani už nějak moc nic neřeší. Flétnu si uloží a naplno se věnuje zpěvu Shi. Opravdu se jí to líbí a snaží se na něj soustředit, aby jí nic neuteklo. *Shiki-Ni? Že zpívá nádherně? Je to jako by byla anděl!
Shi: *Premeria si ho pohľadom a usmeje sa. Decké slová, decký pohľad. Otočí sa k Sayi a začne si pohmkávať. Pri ujdenych tónoch nedá ani náznak znechutenia. Usmeje sa na Sayu a po hre jej dá pusu na líce. * Bolo to super. *Mrkne na ňu a zas si začne popri poskakovaní od nich ďalej spievať. *
Shiki: Stejné plati pro tebe, věř si čemu chceš, nepokloním se. *PRonesl a pokrčil nad tím rameny. Neměl důvod to nějak více řešit, bylo díky tomu jasné, že bude klidně proti ní. Když Saya začala hrát, radši mlčel a nic neříkal. Jen se vždy trošku přikrčil když jí utekl onen tón. Kazilo to oný dojem ze hry.*
Saya: * Saya to velice pozorně poslouchá a nelíbí se jí kam to celé míří. Nechce, aby se Shiki a Shi hádali a tak zkusí improvizovat jak zlepšit atmosféru. Ale není to lehké, protože má neustále tendenci se otáčet na Shi a prohlížet si ji. Ale bojuje s tím a tak prostě vezme flétnu a pokusí se na ní zahrát něco jednoduchého ale zároveň pěkného a veselého. A kupodivu se jí to celkem daří, sice sem tam přeskočí nějaký ten ton ale Saya není dokonalá. I přes to se jí líbí, jak se jí to povedlo. *
Shi: Ver si čomu chceš Shiki. Ale pamätaj na moje slová. Ja Shi Stormborn prvorodená svojho mena, budem vládnuť svetu a ty ohneš koleno pred mojimi činmi. Je na tebe či budeš so mnou alebo proti mne. *Prejde rukou tesne k tej Say. Tak že sa jemne dotýka chrbtom ruky tej jej. * A budem jazdiť na Drakoch. *Usmeje sa naňho nevinne. * A okrem toho.. Tvoja maska ti spadne z nosa pri pohľade naňho. * Mrkne naňho a druhou rukou mu ťukne po tvári. *
Shiki: hmm *Zamyslel se nad tím a poté se usmál pod maskou, co měl až na nos.* Taj když o tom mluvíte, možná nějaký tvor například ta ještěrka, byla nasvícena světlem a odrážela stín na zeď. A tak to mohlo začít. *Pronesl, přičemž byl na svou právě vymyšlenou teorii hrdý. Odmítal uvěřit na něco jako jsou draci nebo podobné nesmysly.*
Saya: * Saya dostane skoro infarkt, v moment kdy po její ručce přejde ruka Shi. Ne že by se jí to nelíbilo, ale totálně znejistila a tak jen tiše kráčí s nimi. Ale nakonec je vše v pořádku protože Shi svoji ručku zase dá pryč. *Ne jen hadi ale ještěrky jsou drakům nejvíc podobné. Když se pozorně někdy podíváš na ještěrku tak vlastně vypadá jako miniaturní drak bez křídel. A i kdyby byli vymyšlení tak každá lež, báj či pohádka a tak dále má nějaký pravdivý základ ne? *Poznamená Saya a postaví se tak na stranu Shi. *Já bych chtěla někdy takové draka vidět. Si to jen představte, jak by to bylo krásné.
Shi: *Len sa usmeje. * A čo myslíš Shiki? Skadiaľ vznikla inšpirácia o nich? *Jemne prejde rúčkou po ruke Sayi. Tak akoby ju za ňu chcela chytiť no v sekunde cukla preč. * Nikdy si och nevidel.. Ale ja ti tvrdím že existujú.. Aspoň určite existovali. Pozri sa na hadov.. Sú im podobný. *Pokračuje v chôdzi a pohmkáva si ďalej. *
Shiki: Pfff *zaprskal jen na sestru, když mu řekla, že neví nic. No nijak dále to neřešil a jen je následoval, sravnajíc s nimi krok.* Draci neexistují, je to jen výmysl pohádek a knížek. *Dodal na odpověď.*
Saya: He? Shiki to nemůžu vědět, co ten klan umí. Za prvé je to čerstvě vzniklý klan a za druhé klanové techniky jsou tajné tak jak bych asi věděla, co umí. *Saye se z nějakého důvodu při dotyku Shi rozbuší srdíčko a štve ji, že neví proč. Ovšem v moment kdy se Shi zeptá na draky tak se ihned hodlá Saya držet u ní. Hodlá jít vedle ní tak aby stála mezi Shi a Shikim. *Draci? Ty jsou z pohádek že?
Shi: *Zasmeje sa. * Niektoré veci viem, niektoré nie. podivuhodné.. *Prenesie a usmeje sa zas na Sayu. Pohladí ju po líci a priblíži sa viac k Shikimu. * Ďakujem za objasnenie. Myslela som ale len toto dané miesto. *Zaozerá mu do očí. * Ste zaujímavý. *Prenesie. Zaskočí zo skaly na zem. * Povedzte.. Videli ste už niekedy draka? *Opýta sa a vydá sa pohmkávajúc si ďalej od nich. *
Shiki: *zašklebí se.* A to ti nestačí? noty znáš. *Poznamenal k sestře a dál sek tomu nijak nevyjadřoval.* Yugakure leží v zemi horkých pramenů. *Dodal ještě pro Shi, když už vypadala, že je úplně ztracená.* Sestři co umí ten klan? *Optal se jí, přece je ona byla z těch dvou kdo o tomto věděla více, než on a doufal, že ví i toto.*
Saya: He? Tekubi? Jak víš, jak se jmenuje náš klan? Je až úplně z jiné vesnice tak je to překvapivé. *Saya se ale rozhodne něco říct i Shikimu. *A ano v krvi máme tak akorát klanové techniky ale já chci hrát i pro hudbu a ne jen pro boj. *Poznamená Saya a svoji pozornost opět věnuje Shi. *Jinak máš krásné jméno. A jak kde to jsme? Copak nevíš, jak se jmenuje tvoje vesnice? Ale jinak jsme v lese nedaleko chrámu šesti cest uvnitř Yugakure no Sato.
Shi: *Pousmeje sa. * Mohla no. *Pozrie na Shikiho. * Rada vás spoznávam. Heh.. Takže Tekubi.. Hmm.. Moj klan je Dokusei. *Pousmeje sa. Pozrie na Sayu. * Ďakujem.. Máš.. Zaujímavé oči. *Poznamená a uškerí sa na nich. * Kde to vlastne sme prosím vás?
Shiki: *Jen na ně nechápavě koukal. Vpodstatě spíše na Sayu.* Umm my to máme též v krkvi, tedy to hraní na flétnu je naše klanová specializace. *Oznámil jim, přičemž Saya by to mohla také vědět.* A já jsme Shiki. *Pronesl, ikdyž si v této konverzaci připadal trošku odstrčený.*
Saya: * Saye zrudnou tváře ještě víc, když se jí Shi dotkne. Saya je v tomto ohledu dost stydlivá. Ale nakonec trochu nejistě zvedne pohled a pokusí se na Shi usmát. *J-j-j-já jsem S-S-Saya. *Dostane ze sebe celkem nejistým hlasem. *A ty bys m-m-mi teda m-m-mohla pomoct? *Saya si Shi prohlíží a zaujme ji její vzhled. *Vau! Pěkné vlásky a tvářička. Jsi roztomilá.
Shi: *Usmeje sa na dievča s flétnou. * Tvoj brat nepozná tú námahu ktorú do toho dávaš. Ja áno. *Natiahne k nej ruku a pohladí ju po líci. * Nebuď smutná. Pomôžem ti s tým ak budeš chcieť. * Usmeje sa a pozrie sa na jej brata. * Shi.. Moje meno. Som tu nová.. Ani vlastne neviem kde som.. Trochu sa potulujem. *Usmeje sa. * Hudba je v mojej krvi dráha. *Zasmeje sa a ruku z jej líca stiahne. * A teraz keď som už povedala ja vám svoje meno.. Prezradíte ho aj vy mne? *Usmeje sa. *
Shiki: Řekl jsem jen, že bys to měla prvně trénovat doma a neotravovat stím zatím venku. *Opravil ji, přičemž se zašklebil. Nebyl rád, když potkali někoho nového a ona ho hned ukazovala v tom nejhorším světle a tak ji musel opravovat, ale co už. Ale nyní si však uvědomil, že když mu to bude hrát doma, tak nebude moct spát a bude muset trávit čas mimo domov.* A ty jsi kdo? *Optal se té holčičky, vlastně ji tu nikdy neviděl a nepotkal ji ani na akademii.*
Saya: * Saye se začervenají tvářičky, když jí Shi řekne, že nehraje tak strašně a Saya to bere jako by ji pochválila. Ovšem stále má svůj nadšený úsměv. *Ale bráška říká, že se to nedá poslouchat to, jak na flétnu hraju. *Poznamená smutně Saya a zahledí se do země. Nyní už se neusmívá, ale je trochu smutná. Opravdu se snaží ale moc podpory a úspěchu se jí nedostává. *Kde ses naučila tak nádherně zpívat? *Dostane ze sebe Saya slabým hláskem. *
Shi: *Zaskočí ju taký rýchli príchod a pochvala. Onemie a pieseň sa jej priam zastaví v hrdle. Má trošku vystrašený vyraz, no všimne si nástroja čo dievča drží. Upokojí ju to. Usmeje sa. * Ďakujem.. Hm.. Ani ty nehráš až tak zle na tu fletnu. Trochu viac tréningu a nebude to až tak trhať uši. * Zasmeje sa. Všimne si aj ďalšej osoby ktorá k nim pribudne. Len zas zmĺkne a na oboch pozerá. *
Shiki: *sotva si sednul, ona utekla. tohle se mu tedy moc nelíbilo, no nic na to nenamítal a skočil ze stromu za ní. Když se vyšplhal za těmi dvěma slyšel jen nějakou pochvalu "a je to tu zase" Pronesl a vzpoměl si, jak se seznamovali ze satsuki a ona jí vychvalovala vlasy a podobné... ženy... No šel a sestrou*
Saya: * Saya uraženě nafoukne tváře a seskočí dolů ze stromu. *Hraju pěkně! *To si ale už Saya všimne zpěvu, který je nedaleko a tak se hned vydá směrem, odkud přichází. Absolutně ignoruje Shikiho, který si jí zase dobírá. Rozhodně se necítí na to, že by měla dnes poslouchat jeho kecy. A tak se Saya dostane až ke Shi. Jen co ji uvidí tak se jí na tváři zjeví ohromený úsměv. *To je krása! *Dostane ze sebe Saya. *
Shi: *Pokračuje so svojím spevom ďalej za hudbou, no náhle stratí jej stopu. Vie, že je blízko. No to je tak všetko. Po stromoch sa nepozerá. Preto si so spevom prejde ďalej na jednu skalu neďaleko toho kde sa oni nachádzajú. Ale to ona nevie že tam sú. Sadne si a len si pokyvkáva nohou pri speve. Pozoruje malé mravčeky ako si popri nej pochodujú. *
Shiki: *Po chvíli dorazí na místo, kde jeho sestra hraje na flétnu.* Hej trénuj to doma, fakt se to nedá poslouchat . *Pronesl uštěpačně Shiki, který přešel vedle ní a posadil se.* Zase děláš problémy okolí? *Optal se jí přísně ikdyž mu to bylo doopravdy úplně někde jinde.*
Saya: * Saya netuší, že se k ní někdo blíží i přes to že ji málem zabil jeden člen vesnice tak ani přes to se nenaučila být pozornější. Stále se snaží vylepšit svou hru na flétnu a tak pilně trénuje dál. Saya moc dobře ví, že její hra není moc pěkná a že se to někomu nemusí líbit ale je to její radost a je nadšená z toho jak moc se už stihla zlepšit. Ale je pravda, že i zvířata se Saye vyhýbají. Ne že by se jim ty tony nelíbili, ale je to pro ně děsivé a neznámé. *
Shi: *Túla sa a túla.. Ani nevie kde je. Pospevuje si a pohmkáva hocijaký rytmus. Pesničky čo jej spievala mamka keď bola menšia, pesničky čo počula.. Skomoleniny. Odmalička má rada hudbu a spev a tak. Jej hlas aj keď je ešte decky je už spevom trošku skúsený. Preto to nie je až tak hrozné ako to pískanie čo započuje. Pozastaví sa a zmraští tvár. No následne sa zas usmeje a vydá za zvukom so svojou vlastnou pesníčkou. *
Shiki: *Došel se podívat ke chrámu. Nebyl tu vlastně od té doby, co tu málem dostal po držce." Nic se tu nezměnilo" Pomyslel si, přičemž se ponatahoval před chrámem. Měl na sobě své obvyklé oblečení co nosil poslendí dobou spolu s maskou nataženou až na nos. Vtom však uslyšel jakýsi skřípot nepodařených rytmů.* Sayaaaa zase tu kazí to tichoo. *Pronesl, načež se vydal po zvuku.*
Saya: * Saya se nachází nedaleko chrámu šesti cest. Přesněji na kraji lesa, který obklopuje jak chrám, tak i cestu z vesnice k němu. Saya tam sedí na větvi jednoho stromu oblečená v jednom ze svých všedních oblečcích ( odkaz » ). V ruce má obyčejnou flétnu a trénuje si na ní svoje hraní. Už to zkouší přes půl roku a věří, že čím déle bude trénovat. Tím bude lepší. Sice nějaký ten ton sem tam přeskočí ale to je důvod proč Saya trénuje. Samozřejmě že tony flétny by mohli jít slyšet až k chrámu. *
konec: ukončeno
Shiki: *Když už byl nějakou chvíli doma a nákup měl uklizený oddechoval v obýváku na gauči. Pomalu se schylovalo k poledni a nikdo stále nebyl doma. * Naaah ještě mám naštěstí pár drobných. *Pronesl, přičemž se zymýšlel kam na oběd si dnes zajde. Přece jen nejradši by jedl doma, ale jako sedmiletý opravdu vařit neumí a tak nemá moc navýběr. Buď tu bude jíst něco suchého a hnusného a nebo si zaběhne někam do restaurace na něco dobrého k snědku. Ta druhá možnost byla o dost pravděpodobnější a také si ji vybral. Každopádně přemýšlel co si vybere, protože už tak nějak z části znal nabídku restaurací v blízkém okolí a tak přemýšlel, kam si zajde na jaké jídlo.* Hmm mohl bych na ramen.... Nebo na něco sladkého... třeba knedle s povidly a nebo ovocem... hmm nebo něco s masem nějaké kotlety.... *Přemýšlel poměrně nahlas, takže si povídal i sám ze sebou. TEdy popté mu vlastně doplo, že v restauracích by si musel sundávat masku, tudíž si to musí nechat zabalit sebou a sníst to v pohodlí domova. I ty znělo fajn, leč tím pádem si vybral nejbližší restauraci, kde dělali výborné grilované žebra. Zvedl se z gauče a proletěl předsíní, kde se obul u obtníku a následně vyšel z domu, zamknouc za sebou dveře. Následně se vydal do ulice a prošel asi kolem dalších tří až čtyř domů, než se dostal před restauraci. trošku si poupravil masku na obličeji a vešel dovnitř. To že na něj koukají skoro všichni okolo díky tomu co má na sobě si již zvykl a tak to nějak příliš neřeší. Dojde až přímo k baru, kde sedí dokonce i pár lidí a jelikož není zatím příliš narváno povídají si s číšníky. * Prosím jedno menu číslo pět a velkou žlutou, poprosím jídlo zabalit. *Poručil si u číšníka, přičemž si sedl ke stolu, hned potom co mu zaplatil. Následně se zamyslel. "Hmmm jsem zvědavý co budu dělat odpoledne. Zda bude nějaká zábava, nebo ho prosím." Prošlo mu hlavou, než měl na stole žlutou limonádu, ze které se trošku více napil. Byla výborná. Každopádně celkem mu vrtalo to odpoledne. "Ikdyž možná bych se mohl jít podívat na tamto místo." Napadlo ho, přičemž se zamyslel jak by své místečko vlastně mohl ještě lzepšit. Postavit zdi a strop nedokázal. to na něj bylo ještě příliš těžké a složité. Navíc na to neměl pořádné prostředky a sílu jakožto sedmiletý klu.* Tady to máte. *Vyrušili ho v tu chvíli z myšlenek slova číšničky.* Děkuji moc. *Pronesl, načež vypil zbytek žluté limonády ikdyž tam lehce na dně zůstalo. Už začínal mít hlad a navíc nechtěl ji zdržovat. Plus také se žlutá nedala pít velmi rychle. Sbalil si tedy své jídlo co dostal ještě k tomu v tašce a následně se vydal z restaurace domů. Měl v plánu si to pořádně vychutnat a dát si pořádnou dávku jídla. Když tedy odemkl dveře a zabouchl za sebou dveře, rychle se vyzul. Zaběhl do kuchyně, kde položil jídlo na stůl a posháněl příbor. Vše si vyndal z tažky a nachystal přímo k jídlu.* Tak dobrou chuť Shiki *Pronesl, přičemž se usmál sám pro sebe, sundajíc si masku a pustíc se do jídla...*
konec: ukončeno
Shiki: *Trvalo mu nějakou asi půl hodiny, než vymyslel co bude dělat. Přece může jít ven ne? Aspoň na chvíli než bude oběd. Ikdyž přemýšlel, že by vlastně na oběd mohl jít do restaurace. Když už nevěděl, zda doma vůbec bude nějaký oběd. Každopádně to bylo na řešení až potom. Nyní seběhl po schodech dolů, ještě se tedy podíval na lednici, zda tam není vzkaz "Ha něco tu je" Pronesl, přičemž si vzal dva papírky, kterých si předtím nevšiml. Jeden byl od rodičů a druhý od Sayi...* Nákup *Pronesl, když si prohlédl papírek od rodičů. Na papírku od Sayi byla nějaká výmluva, proč není doma a že to musí zvládnout sám.* Typické. *Poznamenal si, načež si skontroloval, zda má u sebe peněženku s penězi a vydal se k botníku. Po obudí botou, si natáhnul masku až na nos a otevřel dveře. Když jimi prošel, otočil se a zavřel a zamčel. Tím pádem na něj nemohlo býti, kdyby se tam někdo vloupal jinudy. On dveře zamkl. No ještě tedy před odchodem schmatl tašku z botníku. Vyšel z předzahrádky do ulice a následně si to směřoval do centra. Kde jinde také měl nakupvoat že? Tam prodávali nejlepší věci a také i celkem levně kupodivu. Každopádně mu přišllo, že v centru bylo co den více a více turistů, nebo návštvěvníků či jak to nazvat. Chvíli mu trvalo, než-li se dostal do centra protože to byl celkem kus, ale zároveň si Shiki i poměrně dosti vykračoval ležérním krokem. Dnesk nic nemusel kromě nákupu a vzhledem k tomu, že byl doma sám a nikdo na nákup nutně nespíchal, nemusel kvůli tomu letět. Když dorazil před stánek oddechl si. Bylo tu celkem málo lidí naštěstí. Možná to bylo štstím a možná také tím, že je tu celkem brzy po otevíračce, ikdyž to by čekal nejvíce narváno. Každopádně se postavil do fronty kde před ním byli dva lidé.* Dobrý den, prosím si 20 rohlíků, půlku chleba, 20 deka šunky a 20 deka sýr. Aa ještě poprosím třicet deka tohohle salátu. *Pročil si Shiki, dle seznamu co měl.* A ještě tu čokoládovou tyčinku. *Poprosil, přičemž toto již na seznamu nebylo. Měl pouze na něco chuť a co by si to nedopřál že? Jako odměnu...* Děkuji to je vše tady máte peníze. *Poděkoval a dal paní prodavačce peníze, když mu dala celý nákup. Poté se přesunul k místu, kam nákup odkládala a pořádně a opatrně to naskládal do tašky. Tu následně chytil za uši a všal ji do ruky a vyšel z krámu.* Páni je celkem těžká. *Pronesl, načež uviděl kousek od něj lavičku, na kterou se ined nahrnul a položil si zde tašku. Vytáhl onu sladkou tyčinku a rozbalil ji. Nedokázal vydržet domů, chtěl ji sníst hned a po cestě by mu to moc nešlo, protože bude muset střídat ruky ohledně nešení kabele, jelikož byla celkem těžká. tudíž by nezvládal u toho jíst. Když tyčinku dopapal, udělal dva kroky v bok a vyhodil obal. Nechtěl se vzdalovat od kabele, z určitých důvodů. Nikdy nikdo nemohl vědět, co se bude dít, nebo kdo ji vezme. Měl o to prsotě starost a nebo strach. Vzal tedy poté kabelu a vydal se, teď již rychlým krokem směrem k domovu. Bylo to těžké a na kochání nebyl opravdu čas...*
konec: ukončeno
Shiki: *Začalo mu do pokoje svítit sluníčko, takové ty ranní paprsky vycházejícího sluníčka, znamenající krásný den. Leč pro někoho, kdo trénoval v zadu za domem na zahradě to bylo celkem nepříjemné. Takovéto probuzení nesnášel. No co nadělal. Musel se probrat a jít něco dělat, nebo tu vpodstatě umře. Tedy né doslova, ale to slunce bylo úmorné. Pak se lidé diví, když je nevyspaný a protivný. Když samo slunce ho nenechá vyspat a on musí vstávat. Když se probral pořádně poprotahoval se, načež se posadil na posteli. Měl na sobě jen trenky a tričko. Když večer přišlo, nechtělo se mu namáhat s převlíkáním a tak musel nyní hodit věci rovnou do špíny, přece jen za noc se zapotil. Když tak nějak už měl trošku rozlepené oči sedíc na psoteli, se znovu protáhnul. "Achjo, mě se taaaak nechce" Pronesl, přičemž zamrčel a postavil se z postele. Následně si oul papuče, aby nechodil bos a vydal se naproti pokoji do koupelny. Zde si sundal oblečení a hodil ho do koše na špinavé prádlo. Vlezl si do sprchy a pořádně se vykurýroval. Kdyyž už tak bylo hotovo a jemu stačil už i dostaten nahřívání, vylezl ven ze spchy a vzal si svůj modrý ručník. Pořádně se ustřel a obmotal si ho kolem pasu. Zapoměl si totiž vzít oblečení čisté a nahý tu po domě běhat nechtěl. Když měl ručník pevně obvázaný kolem apsu, přistoupil k umyvadlu, kde pustil vodu a dal si na zubní kartáček pastu. Namočil ho pod vodu a začal si čistit zuby. Počítal třikrát do šedesáti, zhruba tak tipujíc tři minuty a následně si ústa vypláchl čistou vodou a štětinky kartáčku vymil.* Tak něco mám hotové. *Pronesl, přičemž se vrátil zpátky do pokoje. Saya tu nikde nebyla, tudíž hádal, že bude nejspíše někde venku. Ale co už. To nebyl jeho problém že?. Když po ní nic nepotřeboval. V pokoji si sundal ručník a ze skříně si vytáhnul čisté spodní prádlo a následně své obvyklé oblečení na které si poslední dobou zvykl.* Taaak a je to. *Pronesl, když se dooblékal a následně si upravil náhodně rukou účes na hlavě.* Čas jííííst. *Zaradoval se, přičemž seběhl dolů po schodech až rovnou do kuchyně. Díky papučí m měl na schodech sice namále, ale nakonec to přežil a to je to oč tu běží. KDyž doběhl do kuchyně, byla krásně čistá a řádně srovnaná. Člověk by ani nepoznal, že se v ní něco někdy vařilo nebo dělalo.* Zase tu nikdo není... * Povzdechl si nahlas sám pro sebe. Přičemž tedy přešel do ledničky odkud vytáhnul mléko v krabici. Trošku nenápadně k němu čuchl, zda není prošlé. Už se mu párkrát stao, že se napil skyslého mléka a znovu po tom netoužil. Proto tahle opatrnost. Následně ho položil na linku a z lednice vytáhnul ještě máslo a marmeládu, která se zde chladila. Poté zašel do spižírny a vytáhnul rohlíky, které též jako vše ostatní položil na linku. Vytáhnul z šuplíku nůž ostrý a nůž příborový, přece jen každý tu plnil svou funkci z těch dvou nožů. Následně vytáhnul ještě ze skříňky prázdný hrnek, který položil vedle krabice s mlékem, které do něj následně nalil. Poté ho dal bokem, přece jen poklidí věci do lednice až všechny naráz a né po jedné aby větral. Poté si ostrým nožem rozřízl dva rohlíky podélně napůl a dal je od sebe. Vzal poté příborový nůž a otevřel máslo které na ně namazal. Jen tenkou vrstu, protože se moc másla nehodilo. Vzal také následně marmeládu, kterou též namazal na rohlíky, na již namázlou vrstvu másla. Tentokrát však větší množství marmelády aby pořádně chutnalo. Když žak bylo splněno vzal všechny tři věci, mléko, máslo a marmeládu a schoval je do lednice. Poté vytáhnul kakao, které si nasypal do mléka. Studené mu nevadilo. Občas měl pocit že mu chutná dokonce i více než-li teplé. Přenesl to ke stolu, společně s rohlíky a ještě předtím, než usedl ke stolu dal nože do dřezu aby je pak někdo umyl. Jemu se zrovna teď opravdu nechtělo. Kdo ví, možná později. No následně si však už mohl sednout ke stolu a spokojeně se pustit do rohlíků, zapíjejíc je studeným kakaem.* ňaam *Pochutnával si na tom. Rychlo to však bylo snědeno a mu přišlo, jako kdyby mu dokoncen ěkdo nějaký ten rohlík ukradl a snědl místo něj, ale vzhledem k tomu, že tu nikdo nebyl ho nenapadlo kdo to mohl být. Každopádně smytl po sobě drobky a ty hodil do koše. Vzal špinavý hrnek, kter dal opět do dřezu a vydal se do svého pokoje. Přemýšlet co vlastně bude dělat a kde jinde než v pokoji se to dělá nejlépe...*
---: ---
Saya: * Nechápe, proč odešla, aniž by si svitek smlouvy vzala a tak svitek opět sroluje a nechá si ho. Saya sice stále neví jak takové Kuchiyose přivolat ale věří, že jednou se to naučí. S úsměvem na tváři se ale radši hned vydá domů, aby si mohla palec ošetřit. Sice to je malé zranění ale i tak v lese se do toho můžou velice lehce dostat bakterie a tak to doma vydesinfikuje a zalepí náplastí. Ještě ani netuší, jaké cti se jí vlastně dostalo. *
Kakera (NPC): *Nechápe a len žmurká svojimi veľkými očkami. Nevie, prečo dievča chce, aby ju pokúsala ale nemá s tým problém. Zaryje jej zúbky do tvrdej kožičky na palci. Saya sa podpíše a Kakera pri jej otázke len pokrúti hlavou. Nie je tu od toho, aby niekomu vysvetľovala ako sa pracuje s Kuchiyose. Ani na to nemá kompetencie, pretože by jej Saya tak či tak nerozumela. Nehodlá však dnešok nejak naťahovať tak skrátka len odíde. Ak bude dievčina chcieť tak sa to raz naučí sama*
Saya: * V klidu si tam sedí a pak uvidí lištičku a tak se jí rozzáří úsměv na tváři. Je nadšená že se vrátila, ale dlouho nemůže být nadšená, protože její pozornost zaujme tuba, kterou jí přinese. Samozřejmě si ji vezme a zjistí, že je to vlastně svitek a tak ho před sebou na zemi rozloží a začne si ho pozorně prohlížet. * „Smlouva Kuchiyose liščí linie jo? Hm o Kuchiyose jsem už něco vlastně četla.“ *Dokonce si i všimne, že s touto linií má smlouvu nějaká Shizuka Nishi. Po chvilce přemýšlení si ale vzpomene, že to je vlastně jméno druhé Hokage. Není to tak dlouho, co se stala novou Hokage a tak se o tom hodně mluvilo. *Hm takže se mohu podepsat jo? *Saya nečeká ani chvilku a natáhne se palcem k lištičce. *Prosím kousneš mě maličká? Nemám nic ostrého. *Pokud ji lištička kousne a dostane tak dost krve tak se na smlouvu podepíše a pak zvedne pohled k lištičce. *Je to vše?
Kakera (NPC): *Po nejakom čase sladkosť v tichu doje a premýšľa nad tým, čo spravila. Príde jej hlúpe a nevhodné, že si len tak vzala dobrotu a bez akéhokoľvek výrazu vďaky len tak utiekla. Preto vezme do tlamičky zo svojej nory tubu so svitkom svojej línie a beží ku chrámu. Dúfa, že tam dievča ešte nájde, aby jej mohla svitok odovzdať*
Saya: * Je ráda že jí to chutná a chtěla si ji pohladit, ale pak jí uteče. Saya tam tedy jen smutně a zklamaně stojí. Je smutná, že jí utekla, protože tak nádherné zvířátko ještě nikdy neviděla. Tak si smutně povzdechne a je jí to tak líto že jí vyteče pár slziček. *Ach jo tak ona mi utekla. A to byla tak krásná. *Saya se rozhodne ale posadit k jednomu stromu a vyčkávat zda se lištička ještě ukáže nebo ne. *
Kakera (NPC): *Spočiatku dosť neveriacky čuchá k tyčinke ale nakoniec si ju vezme. Chvíľu zápasí s obalom a podarí sa jej prekusnúť len malú dierku ale aj tá stačí na to, aby mohla sladkosť pomaly vyjedať. Má však strach, aby jej to dievča neukradlo tak sa rozuteká kamsi preč, presnejšie ku svojmu brlohu*
Saya: * Saya si všimne, že lištička má v blátě nějakou mňamku, která ji očividně upadla. Saya tedy okamžitě projede všechny kapsy, zda nenajde něco dobrého, protože si pamatuje, že by měla mít čokoládovou tyčinku a nakonec ji opravdu najde tak ji vytáhne z kapsičky a natáhne se s ní pomalu k lišce. *Na vem si to zlatíčko.
Kakera (NPC): *Vďaka dobrým zmyslom začuje kroky a výskyt cudzieho človeka prv, než k nej Saya príde. Otočí sa a ja trošku plachá. Má však chuť na sladké, preto chce ešte chvíľu počkať, či niečo nedostane z tejto dievčiny*
Saya: * Saya jde a jde dál, když v tom si náhodou všimne drobného stvoření. Jedná se o krásnou lišku a Saya si na tváři vyčaruje sladký úsměv podobný, jako když malé dítě dostane sladkost. * „Ta je krásná! To je tak krásné zvířátko!“ *Sice se chvilku rozhoduje ale nakonec opatrnými a pomalými kroky s pokusem o to aby byli, co nejtišší se snaží k malinké lištičce přiblížit. *
Kakera (NPC): *Beží okolo chrámu a v tlame si nesie čosi sladké, čo ukradla na námestí. Nevzala to však z obchodu. Niekomu sa skrátka vysypal nákup a kým si stihol všetko pozbierať, mrštná líštička si vzala to, čo chcela. Nanešťastie sa však popri behu potkne, sladkosť jej vypadne z úst a pristane priamo v blate pred ňou. Po líčku sa jej spustí drobná slzička, keď oplakáva dobrôtku, o ktorú prišla*
Saya: * Saya nemá co dělat a tak se náhodně prochází po lese nedaleko chrámu šesti cest. Absolutně ji netrápí, že by měla raději plnit mise ale jí je to tak nějak jedno a prostě se courá po lese. Dokonce ani Shinobi čelenku sebou nemá a nechala ji válet se na doma u sebe v pokoji na nočním stolku. *Ach jo bejt Shinobi je celkem nuda. *Stěžuje si pod nos Saya a zvedne kamínek ze země a prostě ho zahodí a trefí tak kmen jednoho stromu. *
---: ---
Neko (NPC): * Satsuki vše naštěstí provede správně a tak počká až svitek Satsuki zase sroluje a svitek si bez nějaké další reakce vezme a elegantně si vyskočí zase na okno. V oknu se na Satsuki ještě otočí, ale pak se věnuje zase jen své cestě a tak se během chvilky dostane pryč a odejde si kamsi pryč. Ovšem díky tomuto se Satsuki stává zástupcem kočičí linie Kuchiyose a ani si to sama neuvědomuje. *
Satsuki: *Keď zaspí mačiatko, zaspí aj ona. Prebudí ju až cupkanie mačiatka smerom k príbytku. Otvorí očká a uvidí, ako jej prinesie akýsi svitok* To je pre mňa? *Spýta sa a nečakajúc na odpoveď si svitok vezme. Začne ho čítať od vrchu po spodok a uvidí na ňom mená pravdepodobne privolávateľov neko kuchiyose, ako je uvedené hore. Dolu je aj napísaný návod na podpísanie zmluvy. Vôbec jej to nerobí problém - bez váhania siahne po kuchynskom noží a prejde si ním po brušku prsta. Sleduje, ako krvavé značky dopadajú na svitok a akonáhle sú na ňom, vyformuje ich do svojho mena* Stačí tak? *Spýta sa Satsuki. Nie je si presne istá, ako to funguje a či to vôbec spravila dobre. Akurát ju teší, že je napísaná na nejakej dôležitej listine spolu s ďalšími dôležitými ľuďmi. Pokojne by to mohla byť aj zmluva pre upísanie duše diablovi, Satsuki by to bolo pravdepodobne jedno rovnako ako kopu ďalších vecí*
Neko (NPC): * Určitě si toho dá, co nejvíc toho do sebe dostane, ale rozhodně se zase nehodlá přecpat, aby to ze sebe vyvrhla. Poté se uvelebí v pelíšku a po chvilce vrtění usne. Potřebuje si prostě odpočinout a tak hodlá spinkat. Ovšem po probuzení se nenápadně a potichu vytratí ven z domu neznámo kam. Potrvá to celé dvě hodiny, než se vrátí otevřeným oknem zase zpátky s jakýmsi svitkem v ústech. Sice Neko Satsuki využila pro své účely, ale po delším uvažování se rozhodla, že ji dá tu šanci. P5edci jen pokud ji tu možnost dá tak je stále šance že to Satsuki pokazí sama. *
Satsuki: *Je rada, že si mačiatko nakoniec zvolilo tú správnu možnosť a to zasýtiť svoje bruško* Tak vidíš, maličká, nakoniec si sa rozhodla správne. *Povie a pohladká mačičku po chrbte. Naleje ešte do jednej misky vodu a netrpezlivo vyčkáva, čo sa bude diať ďalej. Takto zblízka ešte žiadnu mačku nevidela a musí uznať, že vyzerá skutočne krásne. Predovšetkým pyšne ale najviac ju fascinujú ladné pohyby, ktoré používa pri chôdzi*
Neko (NPC): * Samozřejmě je moc pyšná než aby si dovolila si přiznat, že potřebuje pomoc od nějaké malé holky. A tak si řekne, že ji využije, aby se dala zase do pořádku. Proto se Satsuki nijak nebrání, aby ji vyléčila a dala ji celkově do kopy. Ovšem je pravda, že žaludek ji doslova křičí o to, aby di něj něco dostala a tak se k tomu opatrně a nedůvěřivě přiblíží a chvilku se na to jen dívá. Ale pak se do toho okamžitě s chutí pustí. *
Satsuki: *Keď decká utečú, dobehne na miesto, kde leží zranená mačička. Vezme ju do náručia a pritúli k sebe* Ahoj, maličká. Pomôžem ti... *Povie a v prípade, že by mačka nenamietala, tak ju Satsuki vezme k sebe. Dezinfekciou bez obsahu alkoholu jej vyčistí rany. Vďaka žiadnemu obsahu alkoholu to mačičku nemôže ani páliť. Následne jej obviaže ranené miesta a do misky jej zarobí sójové mlieko, ktoré nájde v kuchyni. Misku položí na zem a vedľa nej položí teplú deku, na ktorú mačičku uloží* Napapaj sa... Možno ti to pomôže. *Povie a neustále mačičku hladí po srsti*
Neko (NPC): * Během okamžiku se jejich zábava změní v noční můru a tak s pláčem všechny děti utečou. Kočka by nejradši někam zmizela, ale než stihla Satsuki přispěchat na pomoc tak kočka obdržela dost nepěkných zranění a tak jen leží a téměř se nehýbe. Jediný pohyb, který na ní lze zpozorovat je to, jak dýchá ale jinak nic. Tedy sem tam se ozve slabé zamňoukání. *
Satsuki: *Začuje hlasné vrieskanie malých detí neďaleko nej. Nie že by sa potrebovala zastať slabších, proste je len zvedavá. Keď však zbadá, že tie decká týrajú mačku, rozhodne sa do toho zapojiť. Zvieratá sú pre ňu totiž čosi iné než ľudia. Vidí v nich čistotu, ktorú žiaľ vidí v máloktorom človeku* Nechajte ju! *Okríkne deti a hodí po nich kunaie a shurikeny. Mieri prevažne na stehná a takisto sa snaží, aby ich zbrane maximálne oškreli. Nakoniec si zloží z chrbta kušu a mieri s ňou postupne na každého* Tie zranenia máte preto, aby ste vedeli, ako to tú mačičku bolí vy darmožráčski pankharti. *Zavrčí na šikanátorov. V prípade, že by sa proti nej niekto rozbehol alebo by chcel akokoľvek zaútočiť na mačičku, nemá problém vystreliť. V podstate to spraví aj celkom rada. Preto neustále sleduje kroky každého z nich*
Neko (NPC): * Obyčejná malá černá kočka v lese nedaleko chrámu šesti cest. Ta kočka se krásně vyhřívá na jednom kameni, na který svítí sluneční svit. Ovšem její klid je narušen partou malých dětí, které po ní začnou házet kameni a v rukách držejí klacky. Hulákají na ní jako nějací indiáni a tak se okamžitě pokusí otéct. Ovšem je jich prostě moc (6) a povedlo se jim ji obejít a tak se nachází v kruhu tvořený dětmi. Sem tam do ní udeří nějakým klackem či kopancem nebo do ní hodí nějaký ten kámen. Ze začátku se sice ježila a prskala na ně, ale po pár chvilkách ji dojde, že nemá kam nebo jak utéct a tak se zmateně se smutným a hlasitým mňoukáním rozhlíží, kudy by mohla utéct. *
Satsuki: *Nachádza sa v malom lesíku poblíž chrámu šiestich ciest. Pojedá sušené ryby namočené v paradajkovej omáčke. Je to akási mňamka, ktorú objavila len nedávno a na počudovanie jej to vcelku zachutilo. V porovnaní s tým, že je ešte dieťa a máloktorým deťom ryby chutia, je to trochu divné ale prevažne bola iná v čomkoľvek, čo sa jej týkalo. Momentálne len sedí pod jedným zo stromov a premýšľa čo s načatým dňom*
---: ---
Saya: To je v pořádku já tu cestu zvládnu. Mamka by nebyla ráda, kdyby zjistila, že se někde courám s nějakým klukem. Takže ti děkuju za pomoc, ale asi bych měla raději jít domů dobře? *Saya přijme jeho pomoc a postaví se. Pak už jen v klidu vyrazí rovnou domů. Sice venku dlouho nebyla, ale stále ji očko bolí. Doma jde do pokoje a prostě se hodlá učit. *
Moku NPC: *zasměje se její reakci.* Já vím Sayo. Už jsi se mi představila. *vstané a nabídne jo pomoc, že ji podá ruku, aby se ho mohla chytit.* Nechceš třeba doprovodit domů, aby se tu zase neukázali? *zeptá se jí a koukne se na rozbitá okna chrámu. Rozhodne se, že je potom opraví. Vratí se k Saye.* Tak co?
Saya: * Saya jen tiše sedí a neřekne ani slovo. Když skončí a vyléčí jí očko tak se usměje ale, když ji pohladí po tváří tak sebou cukne a trochu couvne. Saya je celkem plachá co se týká ostatních kluků. Ale to je jasné z její reakce a tak se na Mokua vyplašeně podívá. *Ehm já to. Eh to děkuju moc. Já jsem Saya.
Moku NPC: *sedne si k ní a přiloží ji ruku k hlavě.* Dobře. Něco s tím udělám, ale bude to chvíli trvat. *kolem ruky se mu objeví zelená záře Shousen jutsu. Dobrých patnáct minut trvá, než jí monokl zcela zmizí. Usmě je se a pohladí ji po tváři. Má spocené čelo. Stalo ho to dost chakry.* No vidíš, zase je z tebe pěkná holka.
Saya: * Začne litovat, že mu nějakou ránu vlastně dala, protože ji akorát bolí klouby, které má akorát odřené. V tom se tam zjeví její zachránce a ona padne na zadek. Když už jsou všichni pryč tak si překryje očko. *D-d-d-děkuju. J-j-já j-j-jsem Saya. *Dostane ze sebe a i přes to ji slzej očka. *Bolí to. Nechci vypadat drsně budu jako zrůda.
Ruizo + Moku NPC: *zasměje se.* Snad nebudeš bulet. *otočí se se smíchem na svoje kumpány. Když se ale otočí zpět dostane ranu taky. Dopadne na zadek a chytí se za tvář.* Ty malá... *chce po ní vyrazit, ale odněkud se objevil kamen a zásahl ho do ramene. Na to přiletěl další a zasáhl ho do čela. Ruizo se lekne a zmizí pryč. Ze křoví se vynoří 8mi letý kluk.* Ahoj maličká. Jsi v pořádku? *zeptá se jí a odhodí za sebe kameny, které měl připravené.* To nevypadá moc dobře. *poví když se jí podívá na oko.* Pár dní tě to bude bolet. Aspoň budeš vypadat drsně. *usměje se* Jinak jmenuji se Moku. *představí se a podá jí ruku.*
Saya: * Saya to co se nyní děje moc nechápe. Jediné na co se zaměří, je že se k ní blíží Ruizo ale ani nestihne něco říct a dostane ránu rovnou do obličeje. Saya padne na zem a překryje si levé oko. Je to první co dostala do své heboučké tvářičky takovou ránu. Okamžitě se jí z očí začnou tlačit slzy, ale nehodlá tam plakat je to spíš reflex. Okamžitě se zvedne a pokusí se ho praštit taky. Saya je bezkonfliktní a křehká dívka takže je to něco co jde naprosto mimo ní. *
Ruizo NPC: *přikrčí se a kámem trefí jesnoho kumpána do hlavy. Neřeší ho.* No to je těžké zapamatovat si. Svině je snadný. Co naděláš s tím, že to vylepšujem. Jediný, kdo narušuje klid seš ty. *rozeběhne se proti ní. Není tu žádný dospělák, který by mu v tom branil. Pěstí jí míří na hlavu. Druhý kumpán se snaží probudit trefeného.*
Saya: * Zarazí ji jeho reakce na ní a rozhodně se jí nelíbí, jak jí nazve. Zamračí se a rozhlédne se kolem sebe. Sebere asi dva poměrně velké kameny a ty sebere. Je od nich ještě celkem daleko ale to jim netrápí a tak se napřáhne a z afektu po nich Saya hodí jeden kámen a pak hned druhý kámen. Nepředpokládá, že by trefila oběma kameny, ale doufá, že aspoň jeden z nich se trefí. *Ty pako nejsem žádná svině! Jsem Saya! S-a-y-a!
Ruizo NPC: *Ruiza se otočí za hlasem. Usměje se.* Ale... To je přeci naše malá S-S.. *podrbe se na hlavě a otočí na kumpány* Jak že se to jmenuje.. Hm.. Už vím. *otočí se zpět.* Naše malá S-v-i-n-ě. *vyhláskuje je její jméno. Jeho kumpáni se prohýbají smíchy. Ruiza drží kámen, který chtěl hodit do okna, ale místo toho ho hodil po ní.*
Saya: * Saya sice není taky žádný andílek ale má nějaké morální zásady. Ničení takového klidného místa se jí moc nelíbí a tak v moment kdy uvidí tu bandu tak se vydá rovnou k nim. Nemá z nich strach, vždyť jsou to kluci ze stejné třídy. Co by ji tak mohli udělat ne? *Hej! Co toho takhle nechat! Tohle je jediný místo v Yugakure kde je klid a vy to takhle kazíte?
Ruizo NPC: *Ruizo je chlapec, ktery nerad traví čas ve škole. Nudí ho to. Nejradši se poflakuje s bandou venku a ničí, na co narazí. Dneska si to namířil s dvěma klukama rovnou k chramu šesti cest. Ani jeden z nich neuznává pravidla, ani zákony, ani ctění majetku cizích. Mají nejlíp našlápnu to k tomu, aby je zavřeli.* Kluci koukněte na ty okna. *řenke jim.* Mám rad tyhle pěkný věci. Vždycky je to větší sranda rozbít. *poladne kámen a prohodí ho jednou tabulí.* Paráda Rui. ** Jo dobrá trefa. *pochlebují mu. Každy vezme kámen a po jeho vzoru ho hodí také do okna.*
Saya: * Dnes je víkend a tak není škola a to je důvod proč už od rána courá venku po vesnici. Na sobě má jeden ze svých oblečků. Tento si koupila teprve nedávno a tak se v něm vesel prochází. Je oblečená v tomto odkaz » Tak nějak ani neví, jak se dostala na kraj vesnice mimo obytné části kde je jen les a cestička ale stále je to uvnitř hradeb Yugakure no Sato. Jde po té cestičce s očekáváním, kam dorazí a pokud ji nikdo nezastaví tak se dostane až k chrámu šesti cest. *
konec: Ukončeno
Shiki: *Podíval se na něj nechápavě a sledoval ho. No plivanec schytal zcela přesně do obličeje. Proto si začal utírat tvář do trička, které si kvůli tomu vyhrnul.* Nějak nechápu o co jde? oznámil si mi ráno, ohnul jsem se. *Prostě nějak neměl tušení ikdyž nepochopil když se skrčil tak brzy, proč jednoduše nezměnil trajektorii rány. No co už. Když ten kluk odešel, vydal se zpátky do chrámu, kde začal hledat nějakého mnicha co by mu prozradil něco o oné soše.*
Akira: *Nepředpokládal, že se někdo jako tenhle spratek může vyhnout. Dupne nohou do země jako vzteklé děcko a podrážděně zamručí.* Jak se může něco jako ty narodit? *Naprázdno přežvýkne, když v puse hromadí dostatek slin. Může tím trochu připomínat šílenou krávu, ale budiž. Neodpustí si dobře mířený flusanec do tváře mladého chlapíka, evidentně hodně talentovaného. Nebo šťastlivce, kdo ví... štěstí často přeje imbecilům.* Nauč se spát s otevřenýma očima. Ve spánku budeš to bude ještě snazší. *Zaskřípe zuby. Rád by mu zarazil hlavu do země, ale shromažďující se lid patrně zajímá epický battle. Díky nim se otočí na patě a vyrazí opačným směrem, dokud nezmizí z dohledu.*
Shiki: *Nechal se vytáhnout a nic nenamítal, no koukal mu přímo do očí a nějak neměl v plánu uhýbat. Každopádně když mu začal vysvětlovat, že mu předvede co se bude dít ale jen trošku ušklíbl se a prostě se zohnul.* Moc mluvíš než děláš. *Dodal k tomu, přičemž jeho útok byl krásně předvídatelný díky jeho silným řečem, po přikrčení ustoupil dozadu aby ho náhodou nemohl ještě kopnout.* Bít malé dítě, nemáš na sobě rovné? *Optal se ho, přičemž se pousmál. to už si jich však kolemjdoucí začali všímat a někteří si všimli i útoku na něj provedeného.*
Akira: *Jakmile ho vytáhne před chrám, postrčí ho před sebe. Nikdy neměl rád děti. Už když byl sám jedním z nich. Jsou otravné, smrdí a neumí si vážit ostatních. Nebýt to označováno za trestné, podřízl by tomuhle imbecilovi krk, ale to nejde. Bohužel jsou tu spousty svědků.* Udělám ti kvalitní kompromis, ty výplachu z pochvy. *Dlouhý rukáv tuniky si vyhrne až po loket, oči lesknoucí se čistým vztekem.* Ukážu ti, jaká zábava tě bude čekat v budoucnosti a příště ti ještě přidám, dobře? *Roztáhne koutky do arogantně ješitného úsměvu. Spolu s tím se napřáhne pravou pěstí, kterou vymrští proti chlapci ve snaze mu ji zabořit přímo do obličeje. Jsou u sebe blízko, pro studenta bude jistě těžké uhnout chuuninovi s talentem na taijutsu.*
Shiki: *Pousměje se tohle byla opravdu sranda. Když ho však chytí ušklíbne se, zase ten jeho tik, naštěstí si ho už nějak neuvědomuje a tak to moc neřeší.* Praskne ti žilka a budeš tahat nohu. *Oznámi mu, přičemž se nechá vyvléct ven.* To jako vážně? teď zase musím šlapat zpátky, sice mám mladé nohy ale i tak. *Pronese už jen s mírnou provokací, přičemž se zašklebí.* Radši příště, celkem mě baví jak si naštvaný a takovouhle srandu bych chtěl zopakovat. *Pronesl mu tedy na odpověď ohledně výprasku a jeden koutek rtu mu lehce cuknul do úsměvu, ale pak zase zpátky dolů.*
Akira: *Téměř jde vidět, jak mu vzteky vylézá žilka na čele. Je až moc starý na to, aby si takové věci nechával líbit. V sirotčinci to slýchával každý den, totéž na ulici a to samé během chuuninských zkoušek. Samozřejmě, tam mu nenadávali do starých páprdů, ale princip je stejný.* Máš pravdu, ty zaprcaná svině. *Procedí skrz zuby. V blízkosti nevidí žádného shinobi, nicméně to neznamená, že ho někdo nechá narušovat klid chrámu.* Tady to dělat nebudu. Stáhnu tě z kůže někde jinde, skrčku. *Zavrčí, téměř jako rozzuřená domácí kočka, které vzali oblíbené škrabadlo. Krátce na to se pokusí kluka čapnout za flígr a vytáhnout ven z chrámu – ať už půjde po dobrém, nebo po zlém.* Buď si to odskáčeš teď, nebo si tě najdu jindy. Vyber si!
Shiki: *Absolutně v klidu si poslouchá jeho výklad, ani neřeší nějaké lidi, kteří na ně koukají. Bral to jako úplně obyčejnou řeč, kterou si vyslechl aby se něco naučil.* Zajímavé. *šustl si, přičemž si všiml jak mu vyskakuje žilka na čele a také jak zatnul ruky v pěst.* Ummm nezapomeň, že když mě začneš bít, bude to jako kdyby Děda mlátil malé dítě. Nemyslm si že to lidé nechají *Pronesl a usmál se na něj, byla tam i lehká provokace ohledně oslovením. Ještě nepotkal člověka co by se takto vytočil a tak ho to i celkem bavilo. "Tohle budu muset dělat častě" pomyslel si a už tak nějak pemýšlel, že by si sním domluvil sraz zase zítra na zvednutí nálady.*
Akira: *Z chlapce sjede očima brzy zas zpět na sochu, ale to pomine spolu s tím, co uslyší první tóny věty, kterou ten kluk vypustí z pusy. Je jen málo věcí, co ho vyvedou z míry. Tedy… ne, vlastně je jich hodně. Opravdu hodně. A narážka na vzhled uhodila hřebíček na hlavičku. Jistě, chlapec to tak myslet nemusel, ale narážku na věk si bere jako oznámení, že je zkrátka a dobře starý železo – a podle toho taky vypadá. Prudce trhne hlavou doprava, až mu křupnou obratle. Oči vražedně zabodané do každého póru na mladé kůži studenta akademie.* Řekl jsi právě, že jsem starej, spratku? *Zavrčí skrz zaťaté zuby, ruce zaťaté v pěst jako umíněné děcko. Už jen uraženě dupnout.* Je mi patnáct! PATNÁCT, ty parchante! *Vyšiluje dál. Těžko říct, jestli by hysterická ženská dokázala totéž, co on.* Víš, kdo to je? To je Rikudou Sennin! Nejsilnější zkurvysyn, kterej kdy chodil po týhle zemi! To bys měl vědět už z tý debilní akademie, odkud mě málem vykopli kvůli tomu, že učitelka vypadá jako mumifikovaná parodie na suchou koblihu! *Zběsile zabodne ukazováček směrem k velké soše, až se lidé otáčejí za povykem, který tropí. V Yugakure moc výbušných ninjů vážně není, čemu se divit.*
Shiki: *Stál u dveří a prohlížel si onu sochu s rukami schovanými v černých teplákách, které nosil už pomale častěji než něco jiného. Bílé tričko tomu však dodávalo jistou svítivost a barevnou sladěnost. V tom na něj však promluvil jakýsi muž, který vedle něj zíral na sochu též. Obořil se na něj s čímsi, že jestli na to není trošku mladý, no to bylo i trošku k uražení i když málo kdo by to tak vzal.* A vy moc starý na to takto koukat? *Optal se ho stejným způsobem akorát pozměnil pár slov aby se to více hodilo.* Navíc co je zlé na tom zjistit o co vlastně jde, ikdyž zatím nevím kdo mi to poví. *Dodal po chvíli a zamyšleně se přesunul na muže svým pohledem.*
Akira: *Už pár dní čte knihu o zakázaných kultech, kterou při jedné ze svých misí ukradl z knihovny. Vlastně, čte ji už poněkolikáté. Kniha vypráví o kultu se základnou v zemi válek, který propůjčuje svým stoupencům nesmrtelnost výměnou za to, že krmí svého boha krvavými oběťmi. Musí pochopit, jak moc se toto náboženství liší od jiných a dobře ví, že v Yugakure je chrám, který nikdy dříve netoužil navštívit. Chrám šesti cest sice nemá co dělat s náboženstvím jako takovým, ale je mu jasné, že pokud se ta stavba nazývá chrámem, měl by být něčemu zasvěcený a tím pádem střeží tajemství, kterých si lidé váží a drží je v hodnotě rovné bohům. „A to je všechno?“ Zhodnotí otráveně vzhled chrámu, když před něj konečně dojde. Nic moc, vážně. Architektura je stejná, jako většina staveb v Yugakure a upřímně si nemyslí, že by byl vnitřek kdovíjak odlišný. Dokáže ctít umění ve všech formách, pokud je toho hodné, ale zatím si opravdu není jistý, zda je to ten případ. Ležérním krokem nakluše dovnitř, kde ho však něco překvapí. To velké socha Rikudou Senina, která z konce chrámu hledí na rozlehlou plochu. Několik minut zůstane u vchodu zírat na zmíněnou sochu, dokud však jeho pozornost neupoutá malý kluk po jeho pravici. Teatrálně přizvedne obočí.* Nejsi na tohle trošku mladej? *Zeptá se ho monotónně. Oblečený je mimochodem do černé tuniky, stejně barevných kalhot a přesně takových ninja sandálů. Na pravém boku bílé pouzdro na zbraně.*
Shiki: *Přiběhl k tomuto místu, načež se předklonil a vydýchával se. Na tomto bude ještě muset zapracovat, avšak přece jen běžel celou cestu a tak to dalo i lehce zabrat. Když se však po chvíli rozdýchal, pozvednul hlavu a podíval se před sebe. "Tak tohle je ono" Prošlo mu hlavou, když si zkoumavě prohlížel onen chrám. Byl tu vlastně poprvé a tak nějak netušil co je to přesně zač. No pomalými kroky se vydával dopředu s tím, že se dostane dovnitř a prozkoumá to i zevnitř.*
---: ---
Saya: * Saya zjistila, že když se učí sama tak se toho ze svitků či knížek může zjistit o dost víc, než se učí v Akademii. Bohužel Saya si přijde, že ji třída v Akademii zdržuje a ona má jen jediný cíl a tím je stát se silnou a hlavně všestrannou Shinobi. Momentálně sedí kousek od Chrámu Šesti Cest opřená o kmen jednoho stromu. Je krásné jasné a slunečné počasí. Saya si otevře knihu a dá se do čtení. [Chakra je směs fyzické energie, která je přítomna v každé buňce těla a duševní energie získané cvičením a zkušenostmi. Chakra má svůj vlastní systém Chakrových vláken po celém těle. S těla vychází body, kterým se také říká Tenketsu body, kterých má každý Shinobi po těle celkem 361.] Saya na okamžik od knihy odtrhne oči a pohled zdvihne ke korunám stromů. *Hm škoda že v Akademii toto všechno bereme kvůli těm hloupým idiotům tak pomalu. *Řekne jen tak do prázdna a pohledem se opět přesune ke knize. [Prostřednictvím různých metod, nejčastější jsou ruční pečetě, je možné z Chakry vytvořit efekt, který by byl jinak nemožný. Například chůze po vodě, vydechování ohně nebo vytváření iluze. Smícháváním různých poměrů obou energií se dá vytvořit nový element Chakry. Většina Shinobi má přirozenou afinitu k jednomu elementu Chakry. Existuje pět základních elementů, každý je silnější a slabší k jinému. Kromě těchto elementů existují Kekkei Genkai, které dokážou smíchat dva elementy a vytvoří nový element. Podle pěti hlavních elementárních typů jsou také pojmenovány pět hlavních národů Shinobi: oheň, vítr, blesk, země a voda. Každý Shinobi má potenciál lépe využít jeden z těchto elementů.] *Saya je z toho všeho unešená protože o elementární Chakře třeba nikdy neslyšela a celkově toho moc nevěděla o Chakře do takové hloubky. Ovšem ještě si všimne obrázku, který ukazuje vztahy elementů mezi sebou navzájem ( odkaz » ). *Hm tak to je sakra zajímavé tohle si musím pamatovat. *Řekne si do prázdna Saya a knihu zaklapne. Pomalu se zvedne a vydá se k cestě, po které se pak vydá do centra vesnice. Tam se ještě chvilku fláká a prochází se. Ale i to Sayu přestane bavit a tak nakonec vyrazí domů, kde si v pokoji na sůl položí knihu a jde se ven nějak zabavit. *
Koniec: rpg ukončené
Suzuya: Okej tak zatím se měj zlato. *Suzuya si jen povzdychne a pomocí Hiraishinu se teleportuje k bráně Yugakure. Následně si to zamíří si to rovnou domů. *Heh když nemá čas Rize tak snad mi nedá košem aspoň malej Masaki. Hm mohl bych někdy navštívit Ukitu to je asi jedinej člověk s kterým jsem si poslední dobou vlastně normálně pokecal. Co myslíš, Kuramo?,,(Kurama)- Takže nepovídej si sám se sebou nahlas, vypadáš jako kretén a za druhé můžeš si pokecat se mnou, když ostatní nemají čas. (Suzuya)- Nejsi člověk z tebou mluvím zase moc často.“ *Když Suzuya dorazí ale domů tak zjistí že Masaki není doma, že je nejspíš na praktické výuce Taijutsu. Tak se už naštve a prostě si to namíří rovnou do baru. Tam do sebe naháže dost alkoholu a zakončí to návštěvou Horkých Pramenů. *
Rize: Hmm tak to bude zaujímavé, obrnené bijuu, myslím, že to normálne naháňa strach... *Zasmeje sa Rize a pozrie milo na Suzuyu.* Zostanem ešte tu, trochu si tu zacvičím... *Keď to Rize povie, vytvorí si svoje obrie susanoo a začne tu ním cvičiť, tu ju nik nevidí a nikomu neublíži.* Uvidíme sa neskôr.... Suzuya-kun... *Zamáva Suzuyovi Rize s rukou susanna a potom začne cvičiť pohyby a útoky jeho mečmi.*
Suzuya: Hm dobrá něco zkusíme. *Suzuya/Kurama se snaží, sžít s křídly což chvilku trvá, ale poté s nimi jen zamává a poté vyletí do vzduchu. Sice ze začátku je to celkem neohrabané ale stejně to po chvilce tak nějak jde. Doslova tam létá Kurama v brnění ze Susanaa. Ale poté stejně přistane a zruší transformaci a zase se přemění do své podoby. Tím pádem se současně s tím zruší i Susanoo. *Hm tak to bude prdel, pokud to někdy na někoho použijeme. Taaakže zítra uděláme ty úpravy že? Dneska to necháme, stejně musím vyřešit, jakej jed použiju. Ne každej bude vhodný. Takže chceš bejt chvilku ještě tady? My dva? Nebo můžeme jít zase do Yugakure?
Rize: *Rize sa len pri jeho slovách usmieva, no neodpovedá na poznámku o sekaní hôr na malé kúsky, začne sa ešte viac sústrediť a chakra začne narastať, na chrbte Kuramu sa začnú kúsok po kúsku tvoriť krídla, tak čo tak, vytvoriť krídla bola už len maličkosť oproti tomu, čo je treba za sústredenie pri tvorbe celého toho brnenia na Kuramove telo, ktoré vlastne teraz ovláda Suzuya. Nakoniec tam stál v krvavo-červenom brnaní zo susanoo Kurama a na jeho chrbte boli obrovské krídla a na bokoch v púzdrach katany, ktoré predtým zasunul.* Tak... to by bolo... *Usmeje sa Rize, dokedy bude pôsobiť prírodná chakra, dovtedy je v poriadku.*
Suzuya: Sekat hory na polovinu? Nuda! Já budu hory sekat na malé kousíčky! *Suzuya je nadšený tím co vytvořili prostě je to báječné, ale není potřeba s tím přehánět. *Hele Rize? Zkusila bys tomu dát i ty tvoje křídla? To je snad to poslední co by mohlo tuhle techniku dovést k dokonalosti. Pokud se na to ale necítíš tak ti hold necháme být. *Oznámí ji Suzuya/Kurama a snaží se ještě stále sžít se Susaneem. Katany zasune do pouzder a už si s nima víc neuhraje. *
Rize: Ako vidím, tak si to užívaš, je to neičo iné ako používať len drápy a bijuu damu... však, teraz si aspoň ako pravý samurai... *Smeje sa Rize a proste sa pozerá na tú silu, je pravda, že ak sekne jej susanoo je to silné, no teraz sa do toho celého zaplietla i sila Kuramu a preto sú seknutia týmito mečmi naozaj hrozivé.* Ako vidím, takto moje katany majú teraz veľkú ničivú silu, pri ich používaní musíš byť opatrný, majú schopnosť sekať pohoria na polovicu a to i bez sily Kuramu, takže teraz neviem ako sú skutočne silné...
Suzuya: * Suzuya/Kurama se začínal obávat, že to Shi nezvládne a bude se muset pokračovat až další den. Ale nakonec to vypadá, že to Rize zvládne a taky to zvládla. Suzuya/Kurama obalený v Susanuu se postaví jen na dvě nohy a každou rukou vytasí jednu katanu. Musí se s tím sžít a tak se s katanama jen tak různě ohání. Ale je velmi spokojenej. Následně prostě katanama udeří do země plnou silou Kyuubiho. *Tohle je paráda lásko!
Rize: *Rize sa začala znova sústrediť, tieto pokusy opakovala a opakovala, dokola, nikedy zvládla len chvost, niekedy i dva, niekedy nohu a dokonca sa jej podarila i polka tela, no stále niečo tomu chýbalo a neišlo to úplne. V celku už bola spotená a vyčerpaná a preto padla i na jedno koleno a odpočívala, no vtedy sa proste naštvala, aktivovala svoju pečať s prírodnou chakrou a vošla do sage modu, čím sa jej únava stratila a ona sa začala veľmi sústrediť, a vtedy to prišlo, brnenie susanoo sa začalo šíriť po celom tele Kuramu, až sa nakoniec zakončilo kryštálom na hlave, kde sa nachádzala Rize, po bokoch sa mu vytvorili dve púzdra s obrými katanami, ktoré boli podobné tvarom práve jej meču Murasame.* Ha!! Mám to!! Síce to nevidím celé ale určite to vyzerá impozantne...
Suzuya: V pohodě to nic není. Nikdo nečekal, že to bude lehké, ale napadlo mě. Zkus začít od konečků ocasů. Zkus si představit Kuramu v samurajském brnění ze Susanaa. *Řekne klidně Suzuya/Kurama a nezbývá mu nic jiného než prostě stát a čekat. Případně pokud by Shi došla Chakra tak hold mu nedělá problém dát vědět svému Bunshinu a ten by ji předal Chakru. Ale zatím je to daleko a tak jen čeká a stojí. Není žádná možnost jak ji v tom pomoct. *
Rize: Pekné, naozaj je Kurama krajší, než naposledy, tak teda dobre... poďme na to... *Povie Rize a shunshinom sa objaví na hlave, potom len sa začne sústrediť, pričom sa okolo nej začne objavovať zhmotnená chakra vo farbe susanoo. Ako pokračuje, začne sa brnenie rozširovať, no po chvíli je obalená len Kuramova hlava, no zrazu sa brnenie zo susanoo začne strácať, až nakoniec úplne z hlavy zmizne.* Heh... je to ťažšie, než sa zdá... daj mi minútku... musím si to ešte raz premyslieť.... neviem si to dosť predstaviť....
Suzuya: Dobře takže můžeme začít jo? Okej tak ale radši trochu odstoupím, abych tě náhodou nezašlápl. *Suzuya se pomocí Shunshin no Jutsu přesune asi o 35 metrů dozadu. Ovšem neotočil se, ale provedl to prostě pozpátku. Díky specializaci se může přesouvat jakýmkoliv směrem. Následně se Suzuya přemění na Kuramu v jeho plné síle a velikosti (ne jako ten Narutovo poloviční Kyuubi). A pak stačilo jen čekat, protože vlastně tady je všechno na Shi a ne na Suzuyovi. Poněvadž on je jen prostředek ale nejvíc práce odsere Shi ovšem v boji zase vše odsere Kurama/Suzuya. Suzuya/Kurama je připraven, takže teď je zase pro změnu řada na Shi. *
Rize: Takže...myslím, že bude rozumnejšie ísť ku mne do kamui... *POvie Rize, chytí Suzuyu za ruku a i so sebou ho vtiahne do kríkov, pričom aktivuje sharingan a vtiahne ich oboch do kamui.* Tak a sme tu... keď budeš pripravený, môžeme začať... nie je sa kam ponáhľať.... tu nás nik rušiť nebude... neviem ako sa toto podarí a aký bude výsledok toho, čo chceme urobiť, ale určite to bude niečo zaujímavé... a neboj... tie značky na rukách mi vôbec nevadia, je to predsa nový znak tvojej stúpajúcej sily...
Suzuya: No kde bychom to mohli použít. No buď na jedné hoře v Zemi Válek kde jsem vytvářel několik svých technik. Nebo u tebe ve tvé dimenzi Kamui. Jak bys chtěla ty? Podle mě jsou obě místa super nápady. Takže co myslíš? *Zeptá se Suzuya a usměje se. Párkrát si ještě zacvičí rukou, kterou mu vlastně původně Shi usekla. *Hm stejně se blbě zvyká na ty blbý kosočtverce na dlaních. *
Rize: No tak, teraz máš omnoho viac chakry než ja, mám i pečať s prírodnou chakrou, ktorú som vymyslela a pritom to nič nie je v porovnaní s tebou... *Zasmeje sa Rize a potom sa zamyslí.* Myslím, že lepšie bude odskúšať to s tou susanoo, lebo neviem v akom stave by som bola potom, čo by si mi dal ten jed... i keď neviem, kde to odskúšame, Kurama je dosť veľký... a tak je to dosť na očiach a samotná susanoo nie je tiež niečo, čo ľahko prehliadneš...
Suzuya: * Suzuya počká a pak cítí jen bolest a jeho ruka už není tam kde, má být. Normálně by ho to bolelo, ale toto se ani zdaleka nevyrovná bolesti způsobené omlazování a obnovování buněk. Suzuya tedy jen otevře ústa a z nich doslova vyleze novej Suzuya (Kawarimi no Hifu) i s rukou, kterou mu Rize usekla. Suzuya různě pohybuje a pak se usměje. *Hm jak jsem zjistil tak Meiton mi dává i lepší manipulaci s Chakrou. No není to tak náročné, jak jsem zvyklej na Chakru tahle technika. Hm chceš teda nejprve jed? Nebo zkusíme to Susanoo s Kuramou?
Rize: *Shunshinom sa presunie k nemu a ako má nastavenú ruku, tak proste sekne, pričom použije Murasame, nachvíľu sa zdá, že sa formuje prekliata pečať hadieho pokúsania, no zrazu začne miznú, na Rize je vidieť ako sa sústredí, dokonca sa jej na čele urobí pár kvapiek potu, vždy vedela, že môže zvrátiť toto prekliatie, keď to chce, no netušila, že je to tak ťažké, po takých piatich minútach je pečať preč.* Zvládla som to... uff... vieš, Murasame patrí k najlepším katanám a mám s ním dokonalý cit, takže ho radšej používam a ako vidíš, dokážem to ovládať keď chcem... *Rize následne vytiahne zvitok a zapečatí do neho ruku, samozrejme, že predtým si z kapsy vytiahne pevné lanko a obmotá ho tak aby zastavila krvácanie.*
Suzuya: He? V chrámu? Nikdy! Je to posvátné místo! Jdeme ven. *Suzuya tak udělá a vyjde ven z chrámu. Nehodlá si špinit chrám a už vůbec ho znesvětit krví. Suzuya se hodlá od chrámu vzdálit do vzdálenosti 200 metrů. Až pak se Suzuya zastaví a otočí se na Shi. *Tak teď můžeš. *Suzuya natáhne levou ruku a čeká, až mu jí usekne. *Jen nepoužívej Murasame nechci mít to blbý prokletí. *Suzuya proto jeden Orb změní na katanu a ten přiletí k Rize. *
Rize: Ruku... mňah... etooo.. akože mne to problém nerobí... ale bude tu kopu krvi.... *Povzdychne si Rize a následne ukáže prstom na jednu miestnosť v chráme, ktorú využíva na to, keď sa chce vypariť preč a nik ju potom nemôže nájsť.* Poďme tam... urobím to pre teba... ale nie že by ma to extra tešilo... hlavne to, že si dal Rosuto prekliatu pečať... ale asi teraz je pokornejšia, však... *Povie Rize pokojne a následne sa vydá smerom, kde je tá miestnosť, keď tam budú, tak vytiahne Murasame, bude čakať, kedy Suzuya príde a bude pripravený.*
Suzuya: * Suzuya se usměje a opře se čelem o čelo Shi. *Chci, abys mi pak usekla ruku a zapečetila si ji do svitku. Pokud zemřu tak kus mého masa té ruky položíš na prokletou pečeť, co jsem dal na Rosuto a pomocí Kaija Houin mě oživíš. No, a pokud by to s Ros nějak nešlo tak je tu Edo Tensei. Víš, mám zlé tušení a chci být na všechno připravenej. Ale pokud bys mne oživila jako Edo Tensei tak chci, abys našla Kuramu a zapečetila ho do mě. Bránit se nebude. Takže vezmeš si moji ruku? Nebo tě nejdřív uděláme hadíkem?
Rize: Nooo... je to v celku lákavé a ak to máš už odskúšané, tak by sme to skúsiť predsa len mohli... by som bola naozaj hadia démonka, čo ma v celku láka, teda ak to nebude vadiť tebe... *Povie Rize a aktivuje sharingan, pričom sa pozrie na auru okolo Suzuyu, ktorá je vážne iná, a v celku odstrašujúca, nielenže vyžaruje chakru Kuramu ale ešte i tú temnú chakru, ktorá sa s ňou mieša.* No... v celku, teraz tvoja aura vyzerá v skutku zaujímavo...
Suzuya: Heh toto Kekkei Genkai ve mně nebylo já vstřebal velké množství temné lékařské Chakry a nějak se to ve mně upevnilo a zavinilo mutaci. Takže jsem nějak zmutoval no. A neboj se, zkoušel jsem to, a sice prvních pár dní měli zvířata problémy, ale nakonec si zvykli. Kdybys viděla takový hříčky přírody, co jsem udělal tak by ses divila. A toto je jen drobná změna takže by to nemělo být problém. Ale jen pokud moje zlatíčko bude chtít. *Suzuya Shi dá další polibek. *
Rize: *Samozrejme, že jej nevadí, keď si ju pritiahne a dá jej bozk. Rize sa mu chvíľu díva do očí a pritom ho počúva.* Hmm nové kg, ja som myslela, že nevlastníš žiadne okrem implantovaného rinneganu... ale asi si ho mal v sebe skryté a prejavilo sa až teraz kto vie... *Povie Rize v celku zaujatým tónom a následne sa zamyslí skôr nad tým, že čo jej to vlastne chce urobiť so zubami.* Ale netušila som, že si sa stal vedcom, keďže mi chceš vkladať jedové zuby, alebo ak správne tuším, to novo prebudené KG ti umožňuje práve urobiť niečo také... a si si istý, že by som to vedela ovládať??
Suzuya: * Heh Kawai? No to je teď jedno. *Suzuya se postaví a přijde do těsné blízkosti k Shi a chytí ji za boky, aby si ji mohl přitáhnout až k sobě. Mezi Suzuyou a Shi není téměř žádná vzdálenost a Suzuya ji dá dlouhý polibek s jazykem. *Gomene že jsem se ti poslední dobou nevěnoval, ale prostě mám toho nad hlavu. Mám pocit, že mi snad vybuchne hlava. No a teď k tomu vytvoření jedu. Prostě vezmu nějakého hada a spojím vás. Prostě si budu hrát s genetikou a dám ti jeho jed a vytvořím jedové žlázy. To víš, když získáš Kekkei Genkai tak získáš i zajímavé schopnosti. Ale ne že budeš jed používat i v ložnici to by nešlo.
Rize: Hmmm to čo hovoríš znie naozaj zaujímavo... ako chápem, že chceš skúsiť obrniť Kuramu, to považujem za možné a tiež cítim to, že máš rozhodne inú chakru, no rozhodne nechápem, ako by si chcel docieliť to, že by som mala skutočné hadie zuby, síce som polovičný hadí démon, ale tie zuby sú neúplné... *Zamyslí sa Rize a následne mu rukou vojde do vlasou a jemne ich rozstrapatí.* Inak, naozaj pekný imidž, zrazu tu predomnou stojí tak veľmi kawaii shinobi, až z neho nemôžem oči odtrhnúť... *Povie s jemným zasmiatim Rize a dá mu pusu na líce.*
Suzuya: * Suzuya se usměje, když uslyší Rize a rukou si upraví své fialové vlásky. Pak se otočí na Rize a usměje se. * No dvě věci. Rád bych z tebou procvičil společnou techniku. Chci, abys obalila Kuramu svým brněním ze Susanaa. A druhá věc je že ti mohu zařídit, abys svýma zoubkama dokázala vypouštět jed. Tedy ne že ho budeš vypouštět při každém kousnutí, ale jen tehdy kdy budeš prostě chtít, chápeš? A samozřejmě se jedná o hadí jed. Tak určitě sis stihla všimnout, že moje vlastní zásoby Chakry jsou dvojnásobné. No to další ale není obyčejná Chakra ale je to temná Chakra a já ti jedním svým Jutsu mohu dát jedové kanálky napojené na špičáky.
Rize: *Práve si robila pre výcvik v kende nejaké poznámky, keď našla odkaz od Suzuyu, no mala ešte dosť času, tak medzitým si prešla ešte svoje veci, niečo uvarila a navštívila svoju školu, samozrejme sa postarala o svojho syna a nakoniec sa s kamui premiestnila presne tak, kde sedel v tureckom sede Suzuya, teda skôr vedľa neho, lebo si pozrela kde sa presne nachádza cez kryštálovú guľu, Na sebe má oblečenú svoju obľúbenú čiernu uniformu, presne rovnakú ako jej raz roztrhal Suzuya a vedľa pasu mala púzdro so svojou katanou Murasame.* Tak... Suzuya-kun... prišla som... čo si potreboval prebrať na takomto mieste??
Suzuya: * Suzuya ráno než vstal, nechal Rize vzkaz, aby byla okolo jedenácté hodiny v chrámu šesti cest. Suzuya poté vyrazil. Jako první navštívil svého vizážistu a u něj si vyžádal další úpravy, že tím chce oslavit to, že už není Nukenin ovšem nechce už vypadat tak drsně ale spíš trochu vznešeně aby se nikdo nebál k němu vzhlížet. A výsledek Suzuyu velice potěšil ( odkaz » ) jen mu zaplatí a odejde pryč. Suzuya je oblečený v ( odkaz » ). Suzuya se vydá do chrámu šesti cest a tam se posadí do tureckého sedu před sochu Rikudou Sennina a pokusí se o meditaci. Orby nechá levitovat 40 metrů nad chrámem. *
--: --
Rize: *Rize sa len jemne usmeje na poznámku so siedmou hodinou a zrazu okolo ucha Zikiho preletí senbon, ktorý sa zabodne do steny.* Ešte raz sa opovážiš niečo takéto vysloviť, tak budeš potrestaný i za skorý príchod... neboj sa vo vymýšľaní trestov som nesmierne kreatívna... *Povie nakoniec a proste začne krčať ku šatniam, kde sa hodlá prezliecť, predsa len sa spotila, nebol to ťažký boj ale musela sa dosť uhýbať a držať sa späť, čo nerobí rada, ona rada boje ukončuje na pár ťahov.*
Ziki Katsuki: „Pfff… Prej já jsem tvoje učitelka…“ Ale jistěže, Rize-senpai, budu tu na vteřinku přesně a připraven splnit jakýkoliv úkol mi zadáte, paní učitelko. *Řekl sarkasticky.* Tak se zatím loučím, uvidíme se zítra v… uhm… sedm hodin ráno přesně. *Usmál se, chtěl Rize trochu rozzlobit. Přišlo mu, že zrovna u ní to není příliš složité. Poté se rozloučil a odešel zpět domů.* „Bude zábava!“
Rize: Nie, nemáš pravdu... nie si pripravený a preto od zajtra začneme s tréningom a meditáciami, to že to hovoríš ty, to vážne nič neznamená, ja som tvoja učiteľka, takže ja budem rozhodovať, čo vieš a čo nevieš... takže teraz choď domov... a zajtra ťa tu očakávam o 6 00 ráno a dúfam, že budeš na sekundu presný, inak dostaneš trest... pretože keď už si sa na toto raz dal... tak to i dokončíš...
Ziki Katsuki: *Ziki si protáhne končetiny, když ho hadi pustí a jakmile Rize domluví, zamyslí se.* Ooh? *Usměje se, když Rize začne mluvit o meditaci.* To já umím! To já už dělal, hehe, takže už koncentraci umím, no problemo, můžem přejít dál! „No vida! Hehe, přece jen bude můj pobyt tady k něčemu!“
Rize: *Rize si jemne pohŕdavo povzdychne a jeho telo hadi pustia a naspäť sa stratia v jej rukáve, pričom Rize schová Murasame do púzdra.* Nie si zlý... musíš len viac trénovať postreh a tiež sa viac kontrolovať... viem, že asi tvoj štýl boja je je deštruktívny... no to je len preto, že si moc horkokrvný... treba bojovať s chladnou hlavou, nepriateľ ťa nesmie naštvať a ty sa tým nesmieš nechať uniesť, lebo potom konáš tak, ako vlastne on chce a tvoje útoky sú riadené hnevom a nie rozumom... preto budeš mojim žiakom, budem ťa trénovať osobne... chcem ťa spoznať... má talent... *Povie Rize spokojne a dá si dole helmu na kendo.* Od zajtra začneme s meditáciami... kde si nacvičíš koncentráciu...
Ziki Katsuki: *Když se Ziki objeví znovu v nezničeném Doju, trochu ho to zaskočí, ale hned se otřepe.* „Heh… To jsem mohl předpokládat…“ Tak co? Prošel jsem? *Zeptá se poněkud provokačně. Následně se pokusí znovu se vymanit z Rizenina sevření, pakliže mu to tedy dovolí. Mohl by se znovu pokusit odhodit jí meč, ale nechtělo se mu.*
Rize: *Bola rada, že má kamui, pretože akonáhle použil túto techniku, tak ho vcucla do kamui a počkala, kým sa vyzúri a tú techniku ukončí. Výhoda bola, žew bol stále v genjutsu, kde videl okolo seba dojo, takže ani nepostrehol, že v kamui sa nachádzal. Keď teda skončil, Rize ho vrátila naspäť, pričom si myslel, že ej všetko zničené. So shunshinom sa dostala Zikimáu za chrbát, rukou ho chytila okolo krku, pričom jej z rukávu vyšlo veľa hadov a tí ho obmotali a ona mu priložila Murasame veľmi na tesno ku krku, pri tomto ukončila ilúziu, takže Ziki uvidí, že dojo je zázračne neporušené a že Rize si ho pevne spútala.*
Ziki Katsuki: *Ziki na Rize útočil až do doby, kdy se rozpadla na vrány. Ziki neměl problém poznat, že to je genjutsu, protože tuto techniku dobře znal. Okamžitě proto složil pečeť pro Kai a uvolnil se z něj. Poté se rozhlédl a zjistil, že Rize je pryč.* Hah! Kampak ses schovala?! To není fér! Když ty můžeš používat genjutsu, já můžu použít tohle! *Vykřikl a v rukou si vytvořil projektil z Jintonu, který ale následně zvětšil a vypustil v obrovský kužel ničivé síly, kterým různě točil a kvrdlal ve vzduchu, takže postupně ničil vše kolem. Celé dojo i okolí se v mžiku vypařilo a jakmile už Zikimu přišlo, že nadělal dost škody, techniku ukončil.* Kde jsi, RIZE?! *Vykřikl. Stál teď na malém sloupečku z podlahy a hlíny, který zbyl po jeho ničení.*
Rize: *Len sa pod maskou jemne usmieva a ladne sa uhýba každému útoku, ktorý na ňu smeruje, niekedy tel útok len ladne odrazí Murasame alebo jeho úder päsťami presmeruje voľnou rukou tak aby ju netrafil, zatiaľ Rize vôbec neútočí, naopak, uhýba sa presne na centimeter. Jeho útoky sú silné ale i samotná Rize, dobre pozná údery a hlavne taijutsu, ktorému sa popri meču dosť venuje.* Nie je to zlé... ale musíš sa viac nažiť.. *Povie Rize s úsmevom na tvári a pred očami Zikiho sa rozpadne na vrany, presne tak, behom toho ako sa uhýbala, poskladala nenápadne pečate na Nijuu Kokoni Arazu no Jutsu, čím vytvorila dvojitú ilúziu, prvá spočívala v tom, že sa Rize rozpadla na vrany a tá druhá spočívala v tom, že sa Ziki ocitne v doju, no Rize tam nebude, pretože predpokladala, že prvé genjutsu asi prelomí s kai a potom si bude myslieť, že sa Rioze niekam schovala, no poloha samotnej Rize bola za jeho chrbtom, nič však nerobila, len čakala ako si poradí.*
Ziki Katsuki: *Ziki vyběhl proti Rize se svým mečem a jakmile se k ní dostal dostatečně blízko, dal dost síly do jednoho přímého seku, který byl zamýšlen pouze jako rozptýlení. Zkrátka aby ho Rize musela vyblokovat. Samozřejmě, úder o plné síle by nadělal spoustu škody, no Ziki do tohoto úderu dal asi tolik síly, aby kdyby ho Rize chtěla zablokovat svým mečem, pravděpodobně by se při nárazu tou silou zabořila do poloviny těla do podlahy. Jakmile by však Rize útok zablokovala, Ziki proti ní vyskočí, meč pustí a posunky prstů zacne mečem ve vzduchu sekat a bodat, zatímco druhou rukou se jí pokusí dát silnou ránu pěstí. Takto provede asi dvacet úderů, aby si otestoval, jak je Rize schopná se bránit.*
Rize: Neskončil?? *Dá Rize hlavu na bok, no to čo sa stalo asi Ziki nečakal, pretože Rize vďaka sharinganu videla ako sa jeho prsty blížia k čepeli a proste ucukla ňou a uskočila do zadu, pričom sa pod maskou jemne no dosť opovržlivo zasmiala.* Ak by som chcela, už nemáš hlavu, ale dobre, prečo nie, asi si si potreboval trochu zvyknúť na boj... takže poď, ukáž čo skutočne vieš... *Keď to povedala, z hlboka sa nadýchla a potom vydýchla a postavila sa tak, že jednu ruku mala voľnú a svojou pravou držala Murasame.* Tvoj meč je naozaj zaujímavý... dal by sa využiť... no ty si s ním asi moc ešte nebojoval... tak poď zajačik...
Ziki Katsuki: *Zikiho útok nevyšel tak, jak zamýšlel, ale to se dalo čekat. Jak Rize držela svou čepel u Zikiho krku, Ziki se urazil. Nechtěl akceptovat, že by byl tak lehce poražen. Chytil Rizeinu čepel dvěma prsty (ukazováčkem a palcem) tak, aby se nedotýkal ostré hrany a plnou silou se pokusil jí meč vyrvat z ruky a odhodit pryč (díky byakugo no in má ohromnou sílu).* Ještě jsem neskončil. *Usmál se a přitáhl si své kusanagi vzduchem zpět do ruky. Poté vyčkával, až si Rize dojde pro svůj meč, aby mohli pokračovat.*
Rize: Hmmm... vôbec to nie je zlý trik ale to platiť na mňa nebude... *Povie Rize a nakoniec dodá.* Ferahebi no Akuma!! *Urobí otočku na mieste a veľkou silou, ktorá sa rovná hachimonu druhej brány, čím by mal prinajmenšom meč ktorý Ziki ovláda mysľou odletieť do steny doja, nakoniec Rize použije po tomto útoku shunshin a bleskurýchle sa objaví pri Zikim, pričom mu chce priložiť ku krku čepeľ svojej katany Murasame.* Tak... to by sme mali... *Keď to povie, jemne sa usmeje.*
Ziki Katsuki: *Rize se Zikiho útoku vyhne a v tom momentu Ziki své kusanagi pustí, aby spadlo za ní. Poté se od Rize nechá kopnout a využije momentu překvapení, o kterém si myslel, že získal. Posunkem prstu ležící meč nasměroval na Rize s cílem ji bodnout do výstroje, samozřejmě ne smrtelně (schopnost Kusanagi 1).
Rize: *Samozrejme, že Rize si pod maskou aktivovala sharingan a preto proste uhla asi o 50 centimetrov do boku a tým sa útoku vyhla, pričom mala Murasame nachystané na obranu a tiež sa pokúsila Zikiho kopnúť nohou pritom ako bude vyvedený z rovnováhy, keď si uvedomí, že mu len tak rýchlo uhla a len o taký kúsok, pričom Rize je proste o 10% rýchlejšia, silnejšia, má tiež lepšie reflexy. Jej kop bude preto v celku drsný a dosť silný, i keď do neho nedá veľkú silu, predsa len toto berie ako hru. Pri boji by sa ho už dávno pokúsila smrteľne zasiahnuť a zabiť.*
Ziki Katsuki: *Ziki si byl vědom toho, že s mečem umí určitě hůře než Rize, ovšem tato výzva ho velice lákala. O to víc, když se Rize nazvala nejlepší šermířkou. Rozhodl se to udělat jednoduše a použil stejnou techniku, jakou předtím Rize viděla, tedy Jinton: Mueisho. Jednoduše vyskočil kupředu a rozložil se na molekuly, přičemž už jen korigoval pohyb tak, aby byl co nejrychleji za ní, poté se znovu zhmotnil a rychle švihnul svým Kusanagi.*
Rize: *Už bola prezlečená a u pasu mala svoje Murasame.* Hmmm... počkaj... *Povie, potom k nemu pristúpi a upraví mu kimono i výzbroj, takže nakoniec má všetko správne oblečené.* Nebudeš rezať nič... *Povie Rize a vytiahne z púzdra svoje Murasame, legendárny démoní meč.* Ak ma aspoň raz zasiahneš, budem ťa učiť ja... no nedávam ti moc veľké nádeje... *Povie dosť chladne a nepovzbudivo. Keď to povie, nasadí si masku, aby si chránila tvár a potom chytí Murasame do druhej ruky a zaujme svoju obľúbenú pozíciu odkaz » a čaká na jeho útok.* Máš moju plnú pozornosť... tak poď!!
Ziki Katsuki: *Ziki následoval Rize do jejího Doja a když mu Rize ukáže šatny, velmi zlehka se ukloní a podívá se na výstroj a kimono. Byl to pro něj celkem oříšek, protože na sobě kimono nikdy neměl, no musel to nějak zkusit. Předpokládal, že se kimono nosí jako všechno ostatní, jednoduše přehodit přes trenýrky a tak se svlékl do polonaha a pokusil se obléci. Nevěděl, jestli si má nejprve navléct výstroj a až potom kimono, nebo naopak, no přišlo mu logické nejprve si navléci kimono a tak také udělal. Vypadal velice neohrabaně, ale na první pokus to celkem ušlo. Poté si nasadil i výstroj a šel se ukázat Rize, Kusanagi si vzal samozřejmě s sebou.* Tak jdem na to, co mám rozřezat?! *Vykřikl entuziasticky.*
Rize: Tak... keď už máš kde bývať... a je to príbytok od Suzuyu... nemám s tým problém... *Povie Rize a pozerá sa na neho. \"Takže ho má pod dohľadom Suzuya... asi bude niečím zaujímavý...\" pomyslí si, pričom si povzdychne a položí si ruku cez oči.* Počkám tak 5 minút maximálne... *Keď to povie, jemne pootvorí prsty a aktivuje sharingan, pričom si pozrie to, čo práve vyvádza, samozrejme, techniky, ktoré použije okamžite pochopí, no vidí i to, že nie je možné ich zkopírovať, sú niečím zvláštne. \"Niečo mi to pripomína, o čom som nedávno počula.\" Keď si to pomyslí, deaktivuje sharingan a počká ho tam, keď sa za tie 2 minúty vráti, tak pokračuje v ceste do svojej školy kenda, keď tam prídu ukáže mu smer, kde sú šatne.* Tam.. sú šatne, je tam výstroj na kendo a samozrejme i kimono... keď sa prezlečieš príď do tréningovej haly, ktorá je tam...
Ziki Katsuki: Ooh? No nevím, nevím, Rize-senpai, Suzuya mi dal tak hezký příbytek… Hmm, byla by škoda nechat ho prázdný... No, ale to už si spolu určitě vyřídíte, že? S katanou… s katanou… No mám katanu, ale moc jsem s ní ještě nebojoval… Nebylo moc s kým, byl jsem jaksi… uhm… na dovolené. *Usmál se.* Když chvilinku vydržíte, skočím si pro ní. *Nečekal, jestli na něj Rize zareaguje a vzlétl do vzduchu (schopnost Jintonu), přičemž si to zamířil rovnou ke svému domu. K tomu ještě použil techniku Jinton: Mueisho, aby to zvládl rychleji – tzn. jakmile se dal do pohybu, rozložil se na molekuly a kupředu tak letěl větší rychlostí. Jakmile si z domova vzal své Kusanagi, stejným způsobem doletěl zpět na místo, kde Rize nechal stát. Celý proces dohromady by měl trvat tak dvě minuty.*
Rize: *Počúva ho s nezmeneným výrazom a potom si povzdychne a pritom zavrie oči.* Takže o to tu ide, si tu kvôli rozkazom od Raikageho... tak poviem, že prečo tu si... ak by si sa nenaparoval a nepovedal, že to tu máš viesť, nebola by som nútená sa takto k tebe chovať... tak či tak... ty by si sa chcel učiť kendo... ale vlastne niekedy si poriadne už bojoval s katanou?? Na tom to záleží, že či máš aspoň nejaké základy... pretože ku mne môže vstúpiť hocikto, kto má záujem, málokto síce vydrží, no to je vedľajšie, no odchádzajú odomňa len tí najlepší šermiari, dokonca i samurajovia zamnou chodia, aby sa mohli stať dokonalejšími... tak nasleduj ma... odskúšam si ťa, ak budeš dosť dobrý, budem ťa učiť priamo ja, ak budeš potrebovať i základy, tak ťa bude najprv učiť jeden z mojich podriadených... *Povie Rize a na nič nečaká, začne kráčať smerom k doju, očakáva, že ju bude nasledovať.* A inak... som slečna Kamishiro... to si zapamätaj... alebo ma volaj Rize-senpai... po dobu štúdia budeš mať izbu v ubytovni doja...
Ziki Katsuki: *Ziki zbystří, když padne řeč na dojo, které Rize vlastní.* „Tak nakonec tu možná bude co dělat.. heh…“ *Doposlechne si, co řekne a pak se usměje.* Ale ovšemže, paní Kamishiro, na příště si budu dávat pozor. Jsem z Kumogakure a Raikage usoudil, že by mi zdejší vzduch prospěl, tak jsem tady. Ale asi se příliš dlouho nezdržím. Mimochodem, kde se mám zapsat na lekci? *Mrknul na Rize s úsměvem. Chtěl vidět, co mu na to řekne, když mu podle ní chybí disciplína a chladná hlava.*
Rize: Hmm... to už znie o niečo lepšie... *Povie Rize a otočí sa k nemu.* Ale pre budúcnosť, si dávaj pozor pri tom, keď hovoríš s niekým, koho nepoznáš... toto som ti dala len menšiu príručku... ja totiž nekonám nerozvážne... vlastním v tejto vesnici dojo, kde vyučujem kendo, ktoré vyžaduje chladnú myseľ a disciplínu... no tebe chýbajú obe veci ako vidím... ale teraz poďme k veci... čo tu naozaj pohľadávaš?? *Povie Rize a rukou si upraví svoje dlhé čierne vlasy.*
Ziki Katsuki: Hmm, to, že jste o mne neslyšela neznamená, že tu nemůžu velet, nebo ano? *Usmál se. Když pak Rize po Zikim chtěla, aby si kleknul a prosil o odpuštění, praštil se rukou o čelo a nahlas se zasmál.* Hah! Dobrý vtip, madam, většina lidí jsou tu suchaři, vy asi nejste zdejší, mám pravdu? *Protože si Ziki všiml, že si Rize položila ruku na rukojeť své zbraně, prosebně dal ruce k sobě (jako kdyby se modlil), aby byl připravený na případný útok. Ovšem, takto to vypadalo jako gesto vyžadující odpuštění.* Nohy vám lízat nebudu, ale srdečně se omlouvám. Hehe.
Rize: *Zastane a ani sa na neho nepozrie, pričom len veľmi chladne začne hovoriť.* Ja som Rize Kamishiro... a som naj mocnejšia žena tu v tejto vesnici... nechápem odkiaľ si zobral to, že si nový šéf, nikdy som o tebe nepočula... čo je dosť podivné, ak máš byť niekto ako šéf.... *Keď to povie, tak si ruku položí na rúčku katany a jemne otočí hlavu tak, aby sa na neho pozrela jedným okom.* No prídeš mi ako nejaký úchyl vystrihnutý z pochybnej mangy... najprv ma tu urážaš a potom sa snažíš ospravedlniť... odpustím ti tvoju nezdvorilosť, ak si tu kľakneš pred moje nohy a pobozkáš mi špičky nôh a nahlas povieš... odpusťte mi...
Ziki Katsuki: *Po celou dobu, co na něj mluví, se jí jen s prázdným úsměvem dívá do očí, jako by ani nevnímal co říká. Když se pak otočí a odchází, vyjde Ziki rychlým, neohrabaným krokem za ní.* Ale počkejte, slečno! Přece se nebudete tak hněvat, když je tu v Yugakure tak… ehm… krásně? Já jsem Ziki Katsuki, jsem tu novým šéfem a rád bych poznal své nové podřízené. To budete asi i vy, že? *Usměje se tím nejmilejším úsměvem, jaký se svou znetvořenou tváří zvládne a podá jí ruku.*
Rize: *Rize sa mu pozrela chladným pohľadom priamo do očí.* A ty?? Si snáď nejaký chrámový klaun a blbec zároveň... vieš, ber to ako varovanie ale keď nevieš, s kým sa rozprávaš, tak sa chovaj úctivo, mohol by si na to veľmi šeredne doplatiť.. *Keď to povie, tak sa postaví a začne kráčať smerom k nemu, keď je asi tak meter od neho, zastaví sa sa a pozorne si ho celého prezrie.* Škoda slov... len ďalší odpad...*Povie chladne a nakoniec začne kráčať preč, pomalým a veľmi elegantným krokom, v ktorom je cítiť disciplína, a akoby i nie, veď učí bojové umenie a všetci ju tam doslova uctievajú a považujú za dokonalú učiteľku.*
Ziki Katsuki: *Ziki stál s rukama v bok před sochou, hledíc jí usměvavě do obličeje. Byl oblečen do zelené vesty a vzorované košile (viz. profilový obrázek) s fialovými kalhoty a rukavicemi a zelenou kravatou. Chodidla mu zdobily černé, vyleštěné polobotky a jediná neupravená část jeho celkového zjevu byly jeho vlasy, které byly jako vždy neučesané a neupravené. Jeho obličej byl samozřejmě přeplácán bílým make-upem, černými očními stíny a červenou rtěnkou, kterou si vždy naplácal nejen na rty, ale i na nařízlou část tváří, která mu jakoby dělala „úsměv“. Jakmile se dostatečně vynadíval na sochu, která byla podle něho klamným pomníkem falešného božstva, otočil se s úmyslem odejít, když v tom si všiml neznámé osoby, kterou předtím nezaregistroval.* A ty jsi kdo? Nějaká chrámová panna? *Zeptal se s lehkým nadhledem a posměšnou arogancí.*
Rize: *Už dlhšiu dobu sedela na jednej lavičke v chráme, práve pri soche, mala na sebe svoju obvyklú čiernu uniformu a samozrejme na boku katanu, ktorá musela byť vždy pri nej. Vlasy mala rozpustené a na perách mala čierny rúž na na nechtoch čierny lak. Na tvári mala prísny a zamyslený výraz, pričom sa pozerala akoby do prázdna, jej oči nesledovali žiaden bod. Keď tam uvidela postavu toho muža, tak sa nejak o neho nestarala, no po jeho slovách sa jej na tvári objavil chladný úsmev a jemne sa zasmiala, no nič mu nehovorila, len jej chladný pohľad prešiel z pozerania do prázdna ra neho. "Ešte nikdy som ho tu nevidela... čo to je za týpka??" Pomyslí si Rize, pričom sa jej ozve Murasame. "Neviem kto to je... ale jeho aura je mi odporná..." Povie v jej mysli a Rize si prehodí nohu. Prsne tak vyzerá prísne akoby patrila k nejakému vojsku, no pritom vznešene akoby pochádzala zo šľachtickej rodiny.*
Ziki Katsuki: *Ziki se rozhodl blíže poznat vězení, které neslo název Yugakure. A jak také nejlíp poznat cizí kulturu, než navštívit místní chrám a zjistit, v co věří a jak moc? Zašel se tedy podívat k Chrámu šesti cest. Už z dáli bylo vidět spousty kněžích, kteří chodili sem a tam a dělali bůhvíco. Ziki kolem nich jen tak prošel, ani si jich příliš nevšímal. Jednoduše vešel dovnitř do chrámu a pořádně si prohlédl velkou sochu Rikudou sennina.* Hah, jasně… Jako kdyby někdo někdy existoval. Pche. *Řekl nahlas.*
BlueBoard.cz ShoutBoard