Přidej zprávu »
---: ---
Ayase: *Zrovna se nachází uvnitř jedné jeskyně v Zemi Válek někde hluboko ve vnitrozemí. Venku stále prší a Ayase to už začíná srát čím dál tím víc. Byla se projít po Zemi, nicméně nakonec se unavila a proto nyní odpočívá v té jeskyni. Oblečená je v ( odkaz » ) a upřeně se svýma býlíma očima dívá jen tak na plamen ohniště, které vlastně založila. Uvnitř jeskyně našla pár kusů dřeva co se dalo použít k zapálení. O jednu vnitřní stěnu si nechává opřenou dvojici bleskových mečů (Ikazuchi no Kiba). Nicméně poté něco zaslechne a to nějaké zamňoukání ale není to zevnitř jeskyně ale zvenčí, navíc to zní jako utrápené a nespokojení mňoukání. Normálně by to určitě nezaslechla ale díky jejímu vlčímu sluchu ji to neuteklo. Rychle vyběhne ven s aktivním Byakuganem a tak našla jednu malou černou kočku, která je celá promočená a jasně promrzlá. Ayase nemůže tušit že se jedná o kočku, která je ve skutečnosti kuchiyose z linie koček (Neko). *Ah neboj já ti pomůžu maličká. *Poví, nicméně jak se k ní natahuje tak se po ní ta kočka ožene drápky s úmyslem ji seknout ale Ayase ruce rychle stáhla a kočka tak netrefila. Kočka má neústupný pohled, očividně si nechce nechat pomoct nicméně nakonec si z únavy stejně lehne a zavře oči (ztratila vědomí). Ayase si ji tedy vezme do náruče a rychle se s ní vrátí do jeskyně k ohni. Kočku k němu samozřejmě položí ale ne moc blízko aby se nepopálila nebo nechytla její srst. Nicméně i Ayase je celkem zima a tak se svlékne také, ovšem spodní prádlo si nechá a za použití dvou kunaiů a jednoho drátu si v jeskyni vytvoří takový věšák na který si své oblečení pověsí a sama si lehne k té kočce a vezme si ji do svého objetí. Byakugan je samozřejmě již neaktivní, není vůbec potřeba. Nicméně během okamžiku Ayase usne tvrdým spánkem kdy kolem té kočky obmotá i svůj vlčí ocásek, který je stejně jako její vlasy a srst na osuškách v růžové barvě. Takto prospí několik hodin, nicméně když se probudí tak kočka je pryč, zmateně se několikrát rozhlédne ale nenajde ji tak si jen smutně povzdychne a oblékne si nyní již suché věci. *Měla bys být trochu opatrná. *Ozve se hrubší mužský hlas, Ayase se rychle otočí na patě a zaujme postoj ( odkaz » ). *Kdo jsi! *Okřikne neznámý hlas, nicméně než stihne aktivovat Byakugan (znovu), tak něco vyjde z rohu jeskyně kam je otočená a ona to je kočka. *Co? Mluvící kočka? *Zeptá se trochu zmateně a postaví se již trochu normálně. Tato kočka má v tlamě svitek, který tam asi měla a ten položí na zem před Ayase a pozorně se jí zadívá do očí. *Nepotřeboval jsem pomoct, nicméně pomohla jsi mi a tak ti dám možnost stát se zástupcem kočičí linie kuchiyose, neber to jako nějakou odměnu ale nerad zůstávám někomu dlužný. Určitě víš jak se to dělá a pokud ne tak je to tvůj problém a měla by sis to zjistit. *Toto poví ta kočka, Ayase ihned dojde jak je možné že to mluví. Pokud jde o smlouvy s kuchiyose tak něco o tom už slyšela, údajně jde o nějaký závazek pomocí krve či tak podobně a tak rozvine svitek a podepíše se tam jako „Ayase Juuzou Toyokazu“ a poté jakmile ta krev trochu uschne svitek uchová do svých věcí. Samozřejmě že se podepsala do kolonky pro zástupce a následně se vydala směrem zpátky do Ketchugakure. *
---: ---
Suzuya: *Ne že by se mu líbilo že mu Satoshi říká dědo, ale tak co s tím má dělat, sice tím prakticky připouští svůj vysoký věk, ale hold takový je život a Suzuya s tím už nic neudělá. *Ahoj a měj se. *Rozloučí se s ním a v klidu dojí své jídlo a dopije svou whisky, sice mu bylo řečeno že tu nemá platit, ale zaplatí jim tam trojnásobek ceny, přecijen ten číšník odešel ze strachu ze Suzuyi, a tak aspoň menší kompenzace. Poté se Hiraishinem odebere do Yugakure no Sato a tam dorazí do chrámu Rikudou Sennina, který mu nechal před dávnou dobou vybudovat. * „(Suzuya): To už bude asi hodně dlouho co? (Kurama): To teda.“ *Po této krátké rozmluvě, pokud se tomu tak dá říkat s Kuramou se vydá dovnitř. Zastaví se naproti soše Rikudou Sennina, který má v očích drahokamy, které jsou věrnou kopií samotného Rinneganu. Netrvá dlouho a Suzuya si před ním klekne na kolena a sklopí zrak k zemi, následně zavře oči a ruce k sobě přiloží dlaněmi. * „(Suzuya): Vím, že mě slyšíš, dokonce vím že opravdu existuješ v chakře každého z nás, ale asi je tomu už dlouho co jsi mi sebral svůj dar. Ne že bych ti to zazlíval, nicméně jsem tak nějak v koncích, v tomto světě nemám už žádný cíl ani žádnou touhu, prostě nic. Vše, co nyní mám je touha žít v Temném Světě, nic jiného asi necítím, když to tak vezmu. Mám pocit, že nyní nekráčím po žádné cestě, ale stojím na jejím konci a nemám se už kam hnout dál, prosím poraď mi. (Rikudou Sennin): Tvoje cesta nekončí dokud dýcháš, pokračuj dál a nějakou cestu si opět najdeš.“ *Suzuya netuší zda to byl opravdu Rikudou Sennin nebo zda to byla jen jeho představivost ale tato slova se mu hlasem Rikudou Sennina zjevila v hlavě. Moc mu to nepomohlo, to je pravda ale tak co má prozatím jiného dělat, hold musí pokračovat v životě, jak žil celou dobu a doufat že se mu nějaký cíl a nějaká cesta opět zjeví. Nyní se tedy Hiraishinem opět vrátí do Ketchugakure do svého domu, který tam má jako ubytování a má v něm svou Hiraishin značku. *
Satoshi: *Prestane sa sťažovať a dokončí zmrzlinu. Pozdvihne hlavu.* Jasné...Samozrejme. Ďakujem dedo, že si ma prišiel pozrieť. Ďakujem dedo za radu, už je mi všetko jasnejšie. *Schytí fľašku saké, najprv ju pozdvihne ale nakoniec sa nenapije, uzatvorí ju a zaštupľuje.* Maj sa dobre. *Pozdraví ho keď už stojí.* Idem sa ešte prejsť. Alebo niekoho zabiť. Tak zatiaľ snáď sa naše cesty ešte niekde pretnú. *Zakýva a odchádza z podniku.*
Suzuya: Žádné odmlouvání! Jak jsem řekl, tak bude jasné? Tak teď važ svoje slova opatrně. *Poví Suzuya a věnuje Satoshimu velmi pozorný pohled jako by ho chtěl zhypnotizovat či tak podobně. *Pocity? Určitě nehodlám chlastat, protože to tě pak akorát zničí, radši zabíjej lidi to je lepší a tak se třeba dej na povolání Lovce Odměn a zabíjej Nukeniny, pokud je ti zabíjení civilistů proti srsti. Musíš si vyrýt vztek a stres na někom jiném, mimochodem já se naučil své emoce ovládat, takže tohle nepotřebuju.
Satoshi: Pol roka! *Preľakne sa Satoshi.* To hádam nie. *Pustí alkohol a vzdiali sa od neho rukami.* Ale...*Sklopí hlavu.* Nejako sa s tým treba vysporiadať. *Položí na chvíľu hlavu na stôl.* Veď aj pre teba to musí byť ťažké. *Šepká.* Čo robíš s tými pocitmi keď vo vnútri teba vrú? Alebo ty nič necítiš? *Buchne rukou o stôl.* A ešte keď navyše viem že nič s tým nezmôžem. Že nedokážem to zmeniť.
Suzuya: *Na chvilku přestane jíst a plácne se rukou přes čelo a záporně zakroutí hlavou ze strany na stranu. *Tohle nosí moje jméno? Panebože tohle je hrůza. *Satoshi! *Okřikne ho Suzuya trochu agresivně. *Nechovej se sakra jako zvíře! Jsi ze vznešené rodiny, a tak se tak budeš chvat nebo tě zavřu do nějaký kobky, kde budeš bez svého alkoholu minimálně půl roku!
Satoshi: *Satoshi si zoberie lyžičku a ide na zmrzlinový pohár. Dá si tri sústa a potom sa pozrie na Suzuyu. Usmeje sa.* Takže tyy hovorííš že jee to nevhodné? *Satoshi si nedá pozor a spadne mu lyžička z ruky.* No ale poviem ti jedno! Meno Juuzouu môže všetko! *Schytí znova lyžičku a odje si zo zmrzliny. Potom chytí fľašku a trošku sa mu zatrasie ľavá ruka.* Teraz ide štvrtý že? Tak posledný. *Oznámi a ide si naliať piaty krát*
Suzuya: Asi na tom ani nezáleží, šel jsi tak ven, a to je to jediné na čem v tom asi záleží tak nemá cenu se o tom dohadovat. *Poví a klidně jít, pořád nechápe, kde to pití v Satoshim může tak rychle mizet, však on nejen že toho vypije hodně ale ještě i rychle do sebe všechen ten alkohol háže a pak se člověk diví že je tak ožralej. *Trochu brzdi, chlastáš moc rychle a je to nevhodné.
Satoshi: Záleží na tom? *Spýta sa keď sa dohadujú kde presne Satoshi kedy stál. Zatiaľ si naleje druhý krát. Znova až maximálne nad okraj ako sa len dá aby to nepretieklo.* Itadakimasu! *Zopakuje formulku po Suzuyovi. Počas jedenia si naleje aj tretí krát a štvrtý krát nech to má čím zapíjať.*
Suzuya: Ne byl jsi v ulicích vesnice, já jsem byl uvnitř vesnice a ty jsi byl už uvnitř když jsem tě našel, sice to bylo jen kousek za branami ale jinak to stále bylo uvnitř vesnice. *Poví Suzuya a prohlédne si své jídlo, které jim konečně někdo donesl. Nejspíš to byl opět majitel restaurace ale Suzuya se ani nezajímal kdo jídlo přinesl. Když ovšem kuchař, který to tedy nakonec přinesl Satoshimu poví, že jeho župan je Yukata Suzuya tam málem padne smíchy na zem. Je to opravdu těžký vnitřní boj ale nakonec ho vyhraje a radši si vezme hůlky. *Itadakimasu. *Poví směrem k Satoshimu a začne pomalu jíst svou porci jídla, která mu celkem chutná. Sice jedl už i lepší (od Mito) ale tak lepší než umírat hlady ne? *
Satoshi: *Satoshi sa smutne zatvári keď mu oznámi že maximálne 4. Preto keď si ide naliať tak to robí veľmi opatrne. Leje, leje až kým nie je naplnená až po samotný okraj. Až dokonca by sa zdalo že odtiaľ saké vyčnieva. Stačila by kvapka naviac a z pohára by sa mu to asi vylialo. Na to že Suzuya saké nepije nereagoval, predsa len Satoshi pije všetko, hocičo čo mu príde pod ruku. Keďže táto reštaurácia čašníka už nemá tak im to či sa už mu chce alebo nechce donesie kuchár.* Dobrú chuť. *Satoshi sa bráni.* Ja som nedošiel až do mesta. Naozaj som prešiel len pár krokov bol som len na predmestí až keď si došiel ku mne dostali sme sa do mesta. *Už to nechá tak lebo keď vidí že jedlo je už na stole tak sa poďakuje a pustí sa do jedla.* Mimochodom zaujímavá Yukata. *Povie Satoshimu kuchár keď odchádza.*
Suzuya: Já saké nepiju, je to hnusné pití, a ne nevypiješ to celé. Opakuji, že nebudeš pít tak moc, takže si dáš tři skleničky, maximálně čtyři a s láhví pro dnes končíš. *Poví Suzuya Satoshimu skrze alkohol. *Takže jsi takto vlastně došel až do města s tím, že se podíváš jen pár kroků, to je tedy zajímavé ale upřímně vypadáš strašně a kdybys nebyl vnuk tak se asi budu i stydět. *Poví a radši se napije své whisky. *
Satoshi: Oo, zaujímavé. Takže je to ešte jednoduchšie ako som si myslel. *Skonštatuje Satoshi. Potom sa pozrie na Suzuyovu skleničku a na svoju liter a pol fľašku saké.* Keď som si objednal fľašku myslel som že som objednal pre nás oboch. Keďže si si objednal aj ty osobitne, asi to budem musieť vypiť sám. *Odštupľuje fľašku.* Kampai! *A ide si odpiť.* Takže prečo som ja v župane? *Spýta sa a pozrie sa na sebe ako by to aj jeho prekvapilo.* No veď vyšiel som zo sprchy, hodil som na seba župan a povedal som si že ešte predtým než sa pôjdem prezliecť, tak ťa pozriem. Veď si mal byť pri dome. Ale vyšiel som a ty si tam nebol. Tak som si povedal že prejdem pár krokov a ťa uvidím nie? Tak prešiel som pár krokov, potom ďalších pár a potom si ty sám ku mne skočil a povedal nech ideme sa najesť aj keď som bol stále takto oblečený. *Pripomenie mu Satoshi*
Suzuya: Kterým směrem se tam dostat? Není žádným tajemstvím, že po světě se zjevilo množství podivných bran tak navštiv jednu z nich a ono se uvidí, zda dokážeš projít zkouškou. *Poví a pak se zamyslí nad tím, jak je Satoshi vlastně oblečený, upřímně všiml si toho vlastně až teď. * „Shiki co to ty děti učíš. Slušnost a normální oblékání mu nic neříká.“ *Projde Suzuyovi v mysli. Poté to Satoshi naštěstí celé zařídil a konečně dostane svoje pití, a tak se otočí zrakem rovnou na majitele podniku, který mu to sám přinesl. *Děkuji, doufám že to bude dobré jídlo. *Poví a vezme si do ruky skleničku s whisky a podívá se na obsah skleničky a pak na Satoshiho. *Děkuju, nicméně proč jsi vůbec v županu?
Satoshi: A keby som sa chcel presadiť tam, ktorým smerom by som sa mal tam vydať? *Spýta sa len tak nezáväzne ako sa vlastne do temného sveta dostať.* Ok. *Prikývne.* Mrknem sa na to. *Satoshi sa prejde v župane cez reštauráciu a dôjde až do kuchyne.* Dobrý deň. Ako vyzerá na tom naša objednávka? *Kuchár sa zamračí.* Ten blbec čašník odišiel a teraz mi nikto nechodí hovoriť čo mám vlastne robiť! *Kuchár chytí nôž a z hnevom ho zabodne do dreveného denka. Satoshi zopakuje čo mali objednané a dodá.* Le detail Suzuya Juuzouu nemá dnes dobrú náladu a najradšej by niekoho zabil. *Satoshi sa vráti naspäť a sadne si k svojmu dedkovi. Zanedlho im donesie to čo mali objednané na pitie sám majiteľ reštaurácie.* Nech sa páči. *Mierne sa ukloní.* Prepáčte za čakanie. Na ospravedlnenie vám ponúkame možnosť jesť v tomto podniku dnes zadarmo. Jedlo bude o chvíľu.
Suzuya: Ano i tak jsi nadřazený, stále nosíš mé jméno. Juuzou je odkazem nadřazenosti, smrti a síly dokázat cokoliv co chceš. Takže nyní jen zbývá najít si cestu kterou se prosadíš, nic jiného. *Poví směrem k Satoshim a netrpělivě začne klepat prstem (ukazováčkem), levé ruky na desku stolu. *Ano byl jsem v Temném Světě, několik let v kuse a mimochodem nemohl bys zjistit, jak je to s naší objednávkou? Protože pokud tam půjdu já tak někdo umře.
Satoshi: Jasné, jasné. *Kývne nad Satoshi akoby to bola samozrejmosť aj keď potom mu jedna vec nedôjde.* Ale niečo mi tu nevychádza. Jeden detail. Ty si dedo Suzuya Juuzouu človek neobyčajný. Ale môžem sa aj ja nadraďovať? Ja som len Satoshi ktorý pre tento svet alebo proti tomuto svetu ešte nič nespravil. Môžem znamenať niečo aj keď som vlastne nič nedokázal? *Spýta sa zo zvedavosti ale potom mu už ozaj zaškvrka v bruchu.* "ss.. Veď ja som vlastne ešte ani neraňajkoval." *Povzdychne si a zmení následne tému.* Ak si hovoril že si nebol na tomto svete... *Už vytriezvenému mu to pomaly dochádza.* A nebol si ani vo svete mŕtvych znamená to že si bol v temnom svete?
Suzuya: Vím, že jsem ti moc nepomohl, ale prostě pokud jde o Sharingan, tak to tak prostě hold už je. *Poté je chvilku ticho, Suzuya sám zaregistroval že číšník už nikoho neobsluhuje. *Nicméně pokud jde o to, jak jsem se zachoval vůči tomu číšníkovy, tak ti to radši vysvětlím. Jsem Suzuya Juuzou, a to jméno jako takové je už symbolem a Juuzou je nadřazený těmto obyčejným lidem, kteří musí pamatovat, že jsou pod námi nemají nárok cokoliv namítat nebo nás ještě o čemkoli poučovat. Víš Juuzou je symbol nadřazenosti a výjimečnosti a také urozenosti a dokud to jméno nosíš tak na to musíš stále myslet. *Suzuya si vzpomene, jak o těchto věcech poučoval Satsuki a vychoval jí v tomto směru, pokud šlo o jméno, které nosila a jaké hrdě reprezentovala. *Takže chápeš to?
Satoshi: Takže to je niečo čo si nemôžem naplánovať? Nuž tak to si mi veľmi nepomohol. *Povie dedovi a zmení tému.* Už začínam byť naozaj hladný. *Medzi tým, deprimovaný čašník už nechce mať nič s touto spoločnosťou. Tak sa rozhodol že dal výpoveď a zadným východom odchádza kade ľahšie. Kuchár je vytočený lebo teraz mu nechodia objednávky. Zatiaľ Satoshi zatvorí na chvíľu oči. Keď ich znova otvorí tak už sú normálne a nesvieti v nich sharingan.*
Suzuya: Chci nějakou dobrou whisky a přines mi rýži s kuřecím masem a zeleninou jasné? *Dodá směrem k číšníkovy a rozhlédne se po celé restauraci. * „Člověk je pár let pryč a lidstvo ztratí úplný respekt vůči tomu kdo já sakra jsem.“ *Pomyslí si naštvaně Suzuya a rukou na dálku odsune židli od stolu pomocí ovládaní gravitace a když si sedne opět ji přisune (Banshou Tenin). Tam se podívá do očí Satoshiho svým Rinneganem, nicméně dlouho ho aktivní nenechá následně oči na chviličku zavře a když je opět otevře už má zase svůj klasický vzhled očí ( odkaz » ). Nicméně pak před sebou spojí ruce a opře se lokty o stůl a zahledí se do očí Satoshiho. *Sharingan už deaktivuj. Je třeba myslet na to že Doujutsu jsou propojena s nervovou soustavou očí, která jde do mozku a aktivace Doujutsu probíhá tak že mozek vyšla tu chakru přes chakrovou soustavu rovnou do očí. Nicméně vývin Sharinganu probíhá tak že pokud se ocitneš ve velmi stresové situaci jako například vystavení velkého smutku, strachu nebo nějaká velká ztráta či čirá nenávist tak mozek začne produkovat tuto chakru ve velkém množství, a to se pak vše nažene do očí a ty se vyvinou. Ty jsi schopný Sharingan vyvinou ještě celkem dvakrát, nicméně to je prozatím vše, co ti o tom mohu říct, víš to vyvinutí není něco, co si může naplánovat a tak.
Satoshi: Ale, ale nezabi ho. *Povie mierne svojmu dedovi.* Lebo veď kto nám potom donesie jedlo? *Rečnícky sa spýta.* "Wtt? Len kvôli upozorneniu, to tu musí zrušiť? Nevyhodí to tu dedo do povetria že nie? Som vôbec v bezpečí?" *Spýta sa v duchu sám seba.* Tak ja by som rámen, fľašku vychladeného saké a jeden zmrzlinový pohár jahodové potešenie. *Povie svoju objednávku čašníkovi ešte počas toho ako je vo vzduchu a odloží svoj jedálny lístok. Otočí sa teda na Suzuyu a spýta sa ho.* Tak teda ako vyviniem svoje oči? *Padnutý čašník na zemi sa postaví a okamžite uteká odtiaľto späť do kuchyne. Ľudia pri vedľajšom stole sa už neodvážia ceknúť ani slovo (Možno tak akurát doma budú o tom rozprávať keď z nich opadne strach).*
Suzuya: Samozřejmě že vím, jak se dá vyvinou na vyšší úroveň. *Poví klidně jakoby to byla úplně normální a základní znalost. Když v tom ještě, než se Suzuya stihne Satoshim věnovat dál se tam zjeví číšník a poví Suzuyovi aby se zklidnil a že ho jinak vyvede. Suzuya se za své oblečení určitě nestydí, dle něj je oblečený docela pěkně ale prostě to, aby ho někdo upozornil, aby se choval jinak je pro Suzuyu celkem šok. Zavře oči a když je otevře má v nich aktivní Rinnegan a pak se postaví a postaví se tváří v tvář číšníkovi. *Takže ještě jednou mi to zopakuj ty červe a zabiju tě, víš kurva, s kým to mluvíš? *Poví a natáhne se rukou k jeho krku s úmyslem stisknout ho tak aby ho mírně přidusil a pak s ním jen cukne, aby by nucen jít dozadu a pustí ho. *Takový podřadný lidský červ se mnou nebude mluvit jako by mi byl rovný. *Suzuyův tón hlasu je konci velmi pohrdavý. *
Satoshi: Takže prvé tomoe? *Zopakuje po ňom Satoshi.* A ty tušíš...vlastne alebo ty vieš ako sa to dá vyvinúť na vyššiu úroveň? *Opýta sa ho. To už k nim príde čašník ktorý niečo začul a odkašle si.* Uhm, uhm. *Najprv sa otočí na Suzuyu* Poprosím vás pane, aby ste sa slovám ako k****** a podobne v tomto podniku vyvarovali. Ak to bude pokračovať, budem vás musieť z podniku vyviesť. *Potom sa otočí na Satoshiho.* Vám mladý pane musím povedať do budúcna že vaše oblečenie sa nie úplne hodí do toho podniku. *Jediná dvojica čo je okrem nich tiež v podniku sa otočí a šepkajú si.* Aha, nejaký vandráci čo sa nevedia chovať. *A potom druhý z dvojice.* Moment! Tá tvár! Nebudú to z tej slávnej rodiny? *Druhá strana ho potiahne za rukáv.* Tšš. Tichšie aby nás nepočuli... *Medzitým sa ich čašník spýta.* Tak, vybrali ste si? *A vytiahne si notes na zapísanie objednávky. Až teraz si vlastne Satoshi uvedomí po pripomenutí čašníka, že vlastne kým zaspal v sprche úplne zabudol na to že sa chcel vôbec prezliecť, takže je stále od vtedy iba v župane.*
Suzuya: To ani nemůžeš vědět, však z toho věku si nemůžeš nic pamatovat. *Poví Suzuya ohledně toho, že si to Satoshi vlastně nepamatuje. Když v restauraci přijde řeč na Sharingan tak jen sleduje Satoshiho jak se pokouší aktivovat Sharingan a zakroutí u toho hlavu takovým tím stylem (to je idiot). *Takže za prvé takto Sharingan ani nezapínej, prostě si ho zformuje tak že budeš soustředit chakru do svých očí, a to bohatě stačí, a ne takové kokotiny. *Oh, takže máš jen Sharingan s první Tomoe, takže tu úplně první verzi, nicméně nauč se to aktivovat a nezkoušej to takto, je to debilní způsob.
Satoshi: "Takže mám 19. Okej." *Pripomenul si Satoshi.* To si nepamätám. *Zasmeje sa Satoshi.* Ako si ma držal. *Potom sa na chvíľu poobzerá okolo seba a pozrie do prázdna.* Nuž ale aspoň, pri tej miere kde sa dostanem mimo...môžem na chvíľu zabudnúť že sa okolo mňa dejú aj zlé veci. Ako že ľudia odídu a potom sa už nevrátia. *Na chvíľu sa zamyslí.* Hmm, takže chceš vidieť moje oči? Okej, len vieš. Ešte to tak úplne neovládam. Skôr oni sa objavia len vtedy keď to potrebujem. *Potom dostane nápad. Chytí zo stola príbor čo je pri ňom najbližšie. Vyhodí nad svoju hlavu nožík a vidličku a začne to pozorovať ako pekne to na neho padá. Aktivuje sa mu sharingan. Posunie hlavou iba o pár centimetrov, tak presne aby nožík aj vidlička minuli jeho hlavu o milimeter. Keď už nožík a vidlička dopadá chytí ich už do rúk bez toho aby sa pozeral. Pozrie sa dedovi do očí.* Už som to nastavil. Tak pohľaď.
Suzuya: To je to takové překvapení že vím kolik ti je? Však já jsem tě těmito rukami přivedl na svět. *Poví a trochu to naznačí tím že před sebe mírně natáhne ruce. *Tehdy jsi byl tak maličkej že bych tě vzal do jedné dlaně a dnes? Dneska jsi takovej mrakodrap. *Poví s tím, že e tomu ihned zasměje. Nicméně když Satoshi ve své mysli konečně vymyslí nějaké místo, kam můžou jít tak ho klidným krokem následuje i když uvědomí si, že musí do svého kroku přidat, aby Satoshiho stačil vzhledem k rozdílu jejich velikosti kroku. Suzuya se posadí ke stolu, který Satoshi vybere a když dostanou jídelní lístky tak si ho ihned otevře a začne si prohlížet co tu vlastně dělají. Mezitím Satoshi mluvit o nějakých očích a nějakém tom alkoholu a Suzuya na to reaguje naprosto klidně jako by to bylo úplně normální a mluvil o tom každý den. *Řeknu ti dvě věci, a tak mě pozorně poslouchej, pokud jde o alkohol tak ten špatný rozhodně není. Špatné je, když ho piješ se špatnou mírou, nesmíš ho pít moc často a nesmíš ho pít do takové míry, že se druhý den probereš někde v lese bez věcí, takže se nauč, jak pít jasné? *Pak zavře jídelní lístek a zahledí se Satoshimu pozorně do očí. *Předpokládám, že mluvíš o Doujutsu Sharinganu, prosím ukaž mi ho potřebuju vidět, jak moc jsi ho už rozvinul.
Satoshi: Uááá. Dedo! Ty si pamätáš koľko mám rokov? *Prekvapene sa spýta svojho dedu. Na chvíľu sa zamyslí aby si prešiel v hlave všetky podniky v meste. Najprv ho ale napadajú bary.* "Aj keď vlastne. V tomto mám po tom incidente vstup zakázaný...tu tiež aj tu...hmm tak reštaurácia by nakoniec mohla byť aj OK odtiaľ ma ešte nestihli vyhodiť." Dobre, ideme! Za mnou! *Spomenie si na jedno miesto kde podávajú jedlo a tam ho aj zoberie. Je to malý podnik, ale majú pekne vyfarbené steny, stoly sú čisté a vzadu je aj klavír keby si niekto na ňom chcel zahrať. Satoshi si sadne k jednému zo stolov a počká kým tak spraví aj dedo, a potom čakajú kým im čašník prinesie jedálne lístky. Počas toho ako čakajú začne sa vážne rozprávať s dedom. Oprie si hlavu o ruku ktorú ma na stole a vyzerá že keby sa nedržal tak by spadol.* Dedo...ty si videl moje oči že? Viem že alkohol je zlý. To je... Nikto mi nepovedal čo to je lebo tie oči nemám ich vždy ale viem ich používať až odkedy som sa prvý krát opil. *Dokončí vetu a to už príde čašník.*
Suzuya: Tak tedy jdeme do nějaké restaurace tak mě do nějaké zaveď to ty tu žiješ už 19 let. *Poví a pokud se Satoshi vydá nějakým jiným směrem, než jdou nyní tak ho Suzuya bude samozřejmě následovat. Nicméně cítí se vedle něj nesvůj (jako trpaslík), protože přecijen Satsuki byla maličká a Shiki sice větší je ale určitě to není obr a pak tu je Suzuyův jediný vnuk a Suzuyu by si klidně mohl brát v náručí jako nějaké miminko, a to se mu moc nelíbí. *
Satoshi: Keď je to jedlo tak poďme. Čím skôr tým lepšie. Hlavne ak si budem môcť sadnúť. *Povie Satoshi a pomaly ale isto sa začína cítiť nesvoj hlavne preto že cíti ako po tom spánku už je takmer vytriezvení a tento stav sa mu až tak v poslednej dobe nepáči.*
Suzuya: Prosím? Říká ten, co mě nechal čekat skoro hodinu venku? Ty jsi zase spal a byl to spánek co ti trval minimálně dvě hodiny a nemůžeš předci po svém dědečkovi chtít, aby čekal venku tak dlouho aniž by se nezačal nudit ne? *Odpoví Suzuya s úsměvem. *Co si takhle prve skočit někam na jídlo co ty na to? *Navrhne během bezcílného procházením ulicemi vesnice. *
Satoshi: *Prestane volať. Je to zbytočné a nebude predsa trapošiť. Dá si ruky do vreciek a prechádza sa.* "Keby som bol dedo kam by som tak asi šiel?" *Zamýšľa sa. Dlho sa zamýšľať nemusí lebo dedo si ho nájde sám.* Dedo, ak si chcel hrať schovky mal si mi to povedať. A nie len tak zmiznúť, myslel som že sme sa dohodli. *Zatvári sa na moment urazene.*
Suzuya: *Během toho čekání nakonec skončil v domě, který kdysi Mito využívala po dobu svého žití v Ketchugakure. Nechtěl být tak dlouho v baru, a tak si to zamířil sem, nicméně občas se soustředil na chakru Satoshiho aby zjistil, zda je stále u sebe doma a spí nebo zda je už někde jinde (Kagura Shingan). Při poslední kontrole ovšem ucítí Satoshiho chakru uvnitř vesnice tak se Suzuya zvedne a vyrazí do ulic vesnice směrem k Satoshimu. Netrvá to moc dlouho a Suzuya se ocitne za zády Satoshiho, který prochází vesnicí a hledá ho, a tak se přesune kousek za něj (Shunshin no Jutsu) a pak se prudkým krokem vpřed ocitne rovnou vedle něj. *Ahoj, takže už jsi se vyspal jo?
Satoshi: *Voda ostala zastavená ostali len stekať kvapky lebo pri zaspaní nezatiahol Satoshi ten kohútik poriadne. Spí, spí a spí. Už v tej sprche vlastne leží skrútený lebo roztiahnutý sa tam nezmestí. Prejde hodina, možno 2 a to už kvapkajúca voda začne padať Satoshimu do tváre. Za chvíľu cíti nepohodlie. To nepohodlie ho prebudí. Predsa len sprcha nie je posteľ a niečo mu tam stále tečie.* "Dobré ráno, nie deň?" *Povie sám sebe a silno sa zamyslí* "A vlastne som v sprche. Čo tu robím?" *V hlave sa snaží si prejsť posledné udalosti ktoré nastali za tento deň.* Hmm...nestretol som dnes...dedu? Čaká ma pred vchodom. Mal by som ísť. *Spomenie si nakoniec. Oblečie si župan a papuče a vyjde rýchlo skontrolovať či ho dedo stále čaká.* "Hmm, nie je tu." *Skonštatuje a vyrazí vpred. Ešte si utrie oči a volá.* Dedo? Samozvaný Suzuya Juuzouu ste niekde nablízku?
Suzuya: *Čeká a čeká a zase jenom čeká, nic jiného Suzuyovi ani nezbývá ovšem když uplyne nějakých 42 minut tak si řekne že je to už moc dlouho a něco tu nesedí, a tak si odpečetí skleněnou kouli do které se podívá a koncentruje se na chakru Satoshiho (Tōmegane no Jutsu). Netrvá to moc dlouho a zjeví se mu tam spící Satoshi uvnitř sprchy, a tak se tomu jen zasměje. Nicméně nechce se mu u na něj už čekat, když spí uvnitř té sprchy, a tak vyrazí do Ketchugakure kde si najde nějaký bar uvnitř kterého si začne dopřávat trochu toho alkoholu jako je vodka s džusem a ledem, jak to má Suzuya rád a nechybí ani nějaká ta Whisky. *
Satoshi: Jasné, jasné. *Povie Satoshi a mávne nad tým rukou aj keď si myslí svoje. Zahodí plášť vstúpi do sprchy a pustí teplú vodu. Pár krát si zívne lebo v noci veľmi dlho nespal. Začne sa mydliť a dúfa že ho opica pokým zo sprchy vyjde opustí. Keď začne vodou sa oplachovať začne pociťovať ako sa mu svaly pod teplou vodou uvolnili. Je mu lepšie, ranné bolesti hlavy ustúpili. Celé telo sa mu v sprche s teplou vodou môže uvoľniť. Cíti sa slobodne. Na krátky moment predtým než zastaví kohútik zatvorí oči.* "Fajné..." *Užije si tento pocit, príjemnej vody a ústupu bolesti. Až sa jeho mozog rozhodne že je čas spať. Satoshi teda ostal opretý o stenu v sprchovom kúte. Opretý o stenu, jeho zrelaxované telo vyhodnotilo že toto vhodný moment na spánok.* "Dobrú noc...chrr..."
Suzuya: Ne, nesmíme to přehánět nebo zase skončíš opilej a ty se opíjet fakt nebudeš. *Podotkne Suzuya v moment, kdy Satoshi začne jeden drink zvedat na více a jakmile se to dostalo k číslu 5 tak se to Suzuyovi přestalo líbit. Nicméně Satoshi Suzuyu zaskočí něčím jiným, a to tím že se Suzuyi zeptal na to co myslel tím, že byl v jiném světě, myslel že se informace o Temném Světě dostaly do všech koutů světa, však to tak i zařídil ale tak asi vždy se ocitnou nějaké neinformované osoby. Nicméně když Satoshi odběhne domů aby si dopřál sprchu a převlékl se tak Suzuya si uvědomí, že na něj stejně musí počkat, tak čeká kousek od brány do vesnice (jejich dům se nachází kus od vesnice). Suzuya je celkem trpělivá osoba, a tak mu nedělá moc problém na Satoshiho počkat. *
Satoshi: Hmm...ak teda pozývaš ty dedo tak to kľudne môžeme ísť aj na 3 skleničky či 4 alebo 5? *Povie Satoshi a už si to v hlave počíta* "jedna sklenička, druhá sklenička....ôsma sklenička..." *Zabrzdí sa ale a spýta sa niečo podstatnejšie.* Dedo ty si vravel že si nás nemohol navštíviť lebo si nebol na tomto svete, že? Ako to myslíš? Ty si zomrel? *Spýta sa aj keď možno to znie teraz hlúpo, ale tak čo už iné človeka napadne keď sa povie: "Odišiel na druhý svet."* Fajn. Tak ja idem do sprchy a ty mi to potom všetko pri skleničkách vysvetlíš. *Povie mu a zabehne v plášti domov aby sa osprchoval a aspoň niečo si obliekol.*
Suzuya: Ty jsi vlastně nahej, eh tak to as objetí vynechám a nechám to na jindy. *Poví a vyrazí na cestu zase do Ketchugakure. *Nicméně ty půjdeš domů, kde se oblékneš a osprchuješ se pořádně a co se sejít v nějakém baru a skočit si na jednu nebo dvě skleničky? *Zeptá se během cesty směrem do Ketchūgakure. *Mimochodem tu skleničku platím já.
Satoshi: *Počas svojho letu keď uvidí že dedo odskočil objatia sa zamyslí.* "Hmm.. A ako brzdí?" *Jeho problém vyrieši za neho gravitácia. Namiesto Suzuyu trafí do zeme. Potom ešte nedobrovoľne spraví 3 kotrmelce kým sa jeho telo kompletne zastaví. Postaví sa a čiastočne opráši svoje nahé telo od hliny. Znovu použije svoj obľubený Garrotter aby sa natiahol s rukou a pritiahol si dedov, požičaný plášť, ktorý ostal visieť na strome pri ktorom sa sprchoval.* Môžem ti sľúbiť tak akurát to, že budem sa snažiť ťa nerozmačkať. To ako to dopadne je už druhá vec. *Ak ho Suzuya náhodou pôjde objať tak ho aj trošku nadvihne. Každopádne následne sa spýta.* Nuž, a teraz čo?
Suzuya: *Suzuya teď dostane celkem strach a důvod? Satoshi ho chce v té plné rychlosti obejmout, nicméně Suzuya je oproti Satoshimu opravdu maličký (měří 178 centimetrů, zatímco Satoshi 210 centimetrů). Jakmile se Satoshi ocitne těsně před Suzuyou s tím, že ho chce obejmout rychle se odrazí od země do strany a Satoshi by měl proletět kolem Suzuyi a on se tak zachránit před srážkou se Satoshim (což by se dalo rovnat k srážkou s vlakem). Pak se na něj otočí a usměje se. *Takže obejmu tě, ale musíš mi slíbit, že mě nerozmačkáš a nepoběžíš na mě, protože ty bys mě srazil a zbyl by ze mě jen mastnej flek. *Poví celkem vážným tónem hlasu. *
Satoshi: Dedooooooooooooo! *Zreve. Vloží chakry do nôh koľko len vie a prudko sa odrazí oproti nemu. Lietajúci Satoshi roztiahne ruky na objatie.* To je dooobaaaa!!! Tak dlho som ťa chcel vidieeeeť!!! Počúvať tvoje príbehy!!! A inak...Vlastne...*Opýta sa o nejakú chvíľu neskôr, či sa mu ho už ho objať podarilo a či nie.* Aké je tvoje tajomstvo že nevyzeráš na 100?
Suzuya: *Suzuya se ocitne uvnitř takového bleskového vězení, nicméně Suzuya ze svého těla vypustí odpudivou gravitační vlnu, která to vězení zvnitř doslova roztrhne a každá tyč odletí rychle a prudce úplně opačným směrem (Shinra Tensei). *To máš za to, že mi říkáš, že mi je 120 let! *Tímto ospravedlní svůj útok pomocí Gunbai a opět ji zapečetí do své pečetě. *Nicméně byl jsem pryč mimo tento svět, takže jsem přijít nemohl troubo. *Dodá ještě jen tak mimo a všimne si jeho aktivního Sharinganu i kdy má jen 1 Tomoe, stále je to lepší než nemít vůbec nic, nicméně všiml si i toho že bleskové brnění uvnitř kterého chvilku bylo jiskřilo černými blesky. * „Takže sdělil jak Sharingan, tak i Ranton.“
Satoshi: *So Satoshim letí.* "ups, ak je to naozaj môj dedo tak správa sa dosť agresívne..." *Keďže letí nohami od deda a hlavou smerom hlbšie do lesa, očami si všimne že ak nič nespraví narazí do niektorého zo stromu.* "Ach." *Vidí že je v beznájdenej situácií kde pred nárazom niet úniku. Ale chcel by sa tomu vyhnúť za každú cenu. Jeho chcenie aktivuje sharingan ktorý ešte nemá tak úplne pod kontrolou a zapína ho len ak je v nebezpečí. Zo sharinganom sa mu zdá že vidí lepšie. Vidí šancu. Použije JIONGU: GARROTTER a z naťahovacou rukou udrie do jedného stromu ktorý zmení jeho smer, poryv bol ale tak silný že letí ďalej len teraz mieri do iného stromu. Teraz to ale vidí okamžite. Garrotter použije znovu. Teraz z druhou rukou a podarí sa mu posunúť aby sa vyhol ďalšej zrážke. Teraz už aj spomalil dostatočne na to aby keď použil Garrotter znovu natiahol si ruku a chytil sa konára, ku ktorému sa presunul a na ňom aj pristál.* Dedoooooo! *Zvolá na neho z diaľky.* Takže to si naozaj ty? *Satoshi poskladá pečate.* RAITON: KAMINARI SHIBARI Ale prečo si nás nevštívil už Skôôôôôr!? *Na dedu vyletia 3 bleskové tyče ktoré keby sa dostali k nemu vytvorili by okolo neho bleskové väzenie.*
Suzuya: Za prvé je mi pouze 80 let a za druhé nebudu dokazovat, že to já jsem Suzuya Juuzou! *Nyní už Suzuya na Satoshiho vykřikne a ihned ho obalí průhledná červená chakra, která nabere podobu liščího pláště s devíti chakrovými ocasy (Kyuubi chakra – 9 ocasů). *Kdyby ses trochu zajímal tak víš, že Suzuya Juuzou vypadá stále mladě! *Poví dost naštvaně a odpečetí si ze své pečetě Kuchiyose Raikō Kenka svou Gunbai, kterou proti Satoshim švihne ze strany do strany, ale nezasáhne ho, místo toho vytvoří silný poryv vzduchu, který má dost síly odfouknout i několik lidí a vyvrátit i menší stromky (Aora U-Indo). *
Satoshi: *Keď Suzuya na neho začne striekať studenú vodu, otočí sa chrbtom.* Ďakujem za pomoc... Chrbát sa blbo umýva. *Poďakuje sa ale potom ho dedo prekvapí.* Čože?! Neviem kto si, ale spôsob akým sa ma snažíš oklamať je chabý... Keby si poznal môjho dedu, dobre by si vedel že ma niečo okolo 120 rokov a to sa ti nepodobá. Takže, prestal by si konečne s tým divadielkom a povedal mi naozaj kto v skutočnosti si?
Suzuya: Zamračí se, nejde ani tak o to že se mu nepovedlo Satoshiho vyprovokovat ale to, že se tam začne jen tak sprchovat, a ještě se Suzuyi zeptá, zda nemá mýdlo. *Jistě že ho mám, nemusíš se bát. *Poví a nakráčí si to směrem k Satoshimu a složí několik ručních pečetí po jejichž dokončení na něj natáhne svou pravou ruku a z dlaně mu začne prudce stříkat studená voda (Suiton: Suihachi). Nejde ani tak o to, aby ho zranil ale aby ho trochu schladil. *Za prvé by ses neměl jen tak před lidmi svlékat a mít nějakou soudnost, děláš ostudu jak jménu Juuzou, tak jménu Toyokazu a za druhé by ses neměl svlékat před svým dědou!
Satoshi: *Suzuyu si akosi ani veľmi nevšíma. Veď ani nevie naozaj či je to jeho dedo. Satoshi príde k jednému stromu a prehodí cez konár plášť. Potom krok ustúpi a zloží pečate.* Ultimátna technika... Suiton: Sukoshi no Ame! *Nad Satoshim sa objaví malý oblak a začne na neho pršať.* Idem domov. Len si musím dať najprv sprchu. *Oznámi mu iba tak akoby sa nič nedialo a začne sa v daždi umývať.* Mydlo náhodou nemáš? *Spýta sa len tak mimochodom.*
Suzuya: *Díky tomu že Satoshi pustil láhev tak si ji Suzuya dokázal předat do levé ruky pomocí svých vlasů. To že Satoshi zlikvidoval hady Suzuyu moc nenadchne, nicméně tímto nekončí. Vyslechne si Satoshiho a pak se zasměje. *Já se ptát nemusím, já si vezmu, co chci, od koho chci a kdo mě zkusí zastavit, toho porazím. *Zní to arogantně? Ano jistě, však Suzuya chce jen provokovat nic jiného, nicméně trochu by tomu Suzuya i věřil (svým slovům) ale už o sobě tak moc nemluví, stačí že vychoval Satsuki s Mito v myšlence, že jsou něco víc než ostatní. *
Satoshi: *Keby Suzuya zvýšil rádovo gravitačnú silu v technike, nestalo by sa to čo si myslel nezískal by fľašku. Totižto Satoshi ju držal tak pevne že namiesto toho by si priatiahol Satoshiho spolu s fľaškou. Namiesto toho ale vyleteli nejaké hady. Keby vedel že ho chcú iba zviazať tak by sa nemusel báť ale prvé čo mu napadlo...* "Hady! Hady zvyknú byť jedovaté...hmm...dokelu on ma ide zabiť!" *Skonštatuje Satoshi a podľa toho zareaguje. Vloží chakru do nôh a odskakuje preč od tých hadov. Fľašu samozrejme upustil lebo bez toho by sa nepohol. Počas toho ako je vo vzduchu skladá pečate. A ešte predtým než k nemu dorazia hady vypustí na nich veľkú vlnu vody.* SUITON: MIZZURAPPA! Tu máte potvory. *Vydýchne si že sa zbavil smrteľnej hrozby a informuje ho.* Ja som ťa popýtal po plášť, a ty si mi ho dal... Ty si sa mi fľašku pokúsil vziať/ukradnúť a teraz o ňu pýtaš?! Máš prehodené poradie v etikete!
Suzuya: *Usměje se, nicméně nyní je to Suzuyova síla gravitace proti Satoshiho ruce, a tak proč by si Suzuya nemohl otestovat sílu svého jediného vnuka? Láhev se nyní nachází uprostřed mezi Satoshim a Suzuyou a vlastně se o ní přetahují stejnou silou. * „Mohl bych u to lehce vzít, když dokážu zvedat i skály ale to by nebyla sranda.“ *Projde Suzuyovi v mysli a natáhne směrem k Satoshimu druhou ruku a z rukávu mu vyletí 8 hadů, kteří vyletí vzduchem proti Satoshimu s úmyslem ho obmotat a znehybnit (Senei Jashu), nicméně Banshou Tenin nelze udržovat po delší dobu, a tak se Suzuyovi vlasy rozpohybují a vyletí proti láhvi Suzuyův pramen vlasů, který se i prodlouží obmotá kolem láhve s úmyslem se o ní přetahovat takto (Rongu Ryōtan). *Tak ji pusť ne? Copak se nepodělíš? Já ti dal plášť tak ty mi dej napít.
Satoshi: "Ako keby som ti to dovolil." *V momente ako z jeho ruky vyletí fľaška vyletí za ňou aj Satoshiho ruka (JIONGU: GARROTTER) Prakticky chytí ju vo vzduchu ešte skôr ako Suzuya a pritiahne si ju naspäť.* Vás nikto neučil slušnému správaniu? Len tak si brať veci od ľudí tss... *Pozastaví sa nad správaním tohto cudzinca.*
Suzuya: Huh? *Suzuya není idiot, a tak mu ihned dojde že Satoshi je jeho vnuk, tak se na patě otočí a všimne si té láhve kterou se plánuje dopít. V rukou se mu aktivuje Rinnegan k té láhvi natáhne levou ruku a pomocí Banshou Tenin si tu láhev přitáhne, prakticky by měla Satoshimu vyletět z rukou do Suzuyovi dlaně do které ji chytí. *Neměl bys tak pít, přijde mi, že chlast tě připravil i o to oblečení, že se nestydíš jsi jako troska. *Poví a kopne do sebe zbytek obsahu té láhve. Nedělá mu problém to Satoshimu vypít. *
Satoshi: *Nastaví ruku a zachytí letiaci plášť.* Arigato gozaimasu. *Povie polovďačne a aspoň trochu sa zahalí.* To je sranda. *Povie si a zasmeje sa na tom.* Voláš sa rovnako ako môj dedo. *Keďže Suzuya okolo neho prešiel akoby nič a odchádza tak aj on ide ďalej ako keby nič. Kus oblečenia dostal takže nemá sa prečo ďalej s týmto cudzincom zaťažovať.* Jéj! *Keď sa pozrel na zem zistil že jedna fľaška ešte nie je úplne prázdna, na dne ešte trošku pitia ostalo.* To by bola škoda tieto kvapky tu len tak nechať. *Zodvihne fľašku a dopije ten zvyšok. Fľašku potom zahodí.*
Suzuya: Moje oblečení ti určitě nedám ale půjčím ti jeden plášť. *Poví a z jedné pečetě na zápěstí (Kuchiyose Raikō Kenka) si jedním dotykem odpečetí takový černý a dlouhý plášť, který po Satoshim hodí. Pak kolem něj prostě projde jakoby tam ani nebyl. *Važ si toho, Suzuya Juuzou ti dal svůj plášť ale příště tě zabiju. *Poví dost chladným tónem, když kolem něj prochází. Dalo by se říct jako by Satoshim pohrdal i když stejně neví kdo to je, takže kdyby to věděl rozhodně by se choval úplně jinak. *
Satoshi: Nuž... *Satoshi na chvíľu zaváha. Nie preto žeby sa vyľakal ale skôr preto ako to povedať.* Ako by som to povedal... Mal som svoje veci, zaspal som a zrazu tu nie sú. Chápeš? *Pokrčí ramenami.* To by bolo hlúpe sa takto vrátiť do Ketchu. Ešte by si ľudia pomysleli že som nejaký úchyl. *Vysvetlí Satoshi a keď to hovorí tvári sa úprimne a zároveň vážne.*
Suzuya: *Tak klidně si kráčí, dokud ho nezastaví nějaký nahý cizinec a je ještě tak drzí, aby ho požádal o to, aby mu dal nějaké svoje oblečení. Suzuya ten nahodí takovej ten pohled typu „to si děláš prdel“ ale nic neříká nebo aspoň ze začátku. Nemlže tušit, že se jedná o Satoshiho, několik let byl mimo tento svět a když Satoshiho viděl naposledy bylo to maličké děcko, které ani nevědělo, jak se mluví. *Že ty chceš přijít k úhoně, když se mnou takto mluvíš. *Poví dost naštvaně a uvažuje, zda ho rovnou uzemnit nebo mu dát šanci to vysvětlit, nakonec ale vyčká, aby to mohl vysvětlit. *Proč bych ti dával svoje věci?
Satoshi: *Leží na zemi a pomaličky sa preberá.* Au,au,au. *Chytí si hlavu v ktorej stále cíti bolesť.* Ach v tej poslednej pijačke sme to museli riadne prehnať. *Natiahne sa rukou aby si pomohol vstať ale chytí fľašku.* Hmm? *Obzrie sa okolo seba a uvedomí si že okolo neho je hŕba prázdnych fliaš.* Yugo? Nika? *Zvolá 2 mená spoločníkov o ktorých si naisto pamätá že išli do lesa piť spolu s ním ale nikoho nevidí.* Tak nič. *Pomaly, pomaly, pomaly ale naozaj pomaly sa stavia na nohy a začne sa obzerať kde sú jeho veci.* Hmmmm...*Veľmi hlboko sa zamyslí ale nič mu nedochádza. Neuvedomuje si hneď že jeho falošný kamaráti ho chceli iba opiť aby mu ukradli jeho veci. Vlastne zobrali mu všetky jeho veci doslova. Ostal tu iba nahý s prázdnymi fľaškami. Našťastie v diaľke zbadá postavu. Satoshi sa usmeje.* Dobrý deň pane. Boli by ste taký láskavý a dali mi svoje oblečenie? *Spýta sa ho. Akoby mohol vedieť že je to jeho dedo ak vyzerá momentálne jeho dedo vyzerá len o 6 rokov starší ako on sám?*
Suzuya: (Rpg se odehrává v obyčejném lese Země Válek, nicméně nebylo tam volno). *Suzuyovi se doneslo že všech 7 hlavních vesni začalo spolupracovat ohledně Chuuninských Zkoušek a tím pádem se tomu podřídila i drtivá většina těch malých, které se musí podřídit systému jaký velké vesnice zavedly. Zrovna se mají pořádat právě v Ketchūgakure, a tak se tam vydal na cestu, sice mohl použít Hiraishin no Jutsu, ale chtěl se projít po území Země Válek. Oblečený je v ( odkaz » ) s pouzdrem uvnitř kterého je černá katana z chakrových tyčí (Rinnegan) a na krku má přívěšek, který dostal kdysi od Mito. Cestou potkal 2 Nukeniny, které zabil tím, že z nich pomocí Tamashī no Tōnan po aktivaci Rinneganu vysál životní energii a tím jeho tělo omládlo o jeden celý rok za cenu silných a bolestivých křečí. Poté Rinnegan deaktivuje a těla zapečetí do pečetícího svitku (Kuchiyose Tobidougu). Poté se opět vydá na cestu směrem do Ketchugakure, která mu ubíhá celkem rychle. * „Fyzicky jsem už starý jako kdyby mi bylo 25 let, to není nejhorší.“ *Své dlouhé černé vlasy má Suzuya rozpuštěné podél zad ( odkaz » ). *
---: ---
Saya: *Přistoupí k poslednímu Nukeninovi, který zbyl a podívá se mu Sharinganem do očí. Pomocí Genjutsu Sharingan ho nechá upadnout do bezvědomí. Teprve pak si deaktivuje Sharingan a všechny ty bedny zapečetí do pečetícího svitku. Nukenina sváže a ještě použije Chakra Kyuuin no Jutsu aby mu dotekem odčerpala nějakou chakru. Hodně jí použila, v normálním měřítku by tedy řekla, že to nylo málo použité chakry ale Saya jí má kvůli Byakugō no in málo. Obnoví si tak aspoň částečně své chakrové zásoby a vezme si pečetící svitek, do kterého zapečetila bedny s léky. Nukenina so hodí přes rameno a odrazí se od země, vyletí vysoko do vzduchu a pak vzduchem letí směrem rovnou k Oltáři Smrti, kde hodlá ponechat Nukenina Jashinistům. Obětí není totiž nikdy dost. Rovnou se tam omdlí u sochy Jashina a obětuje tam jednoho vězně. Pak se opět vrátí do Ketchūgakure, cestu může opět prohlásit za bezpečnou a léky mohou opět cestovat do Ketchūgakure. Sayu moc nepřekvapuje že Ketchūgakure někdo zradil ta vesnice je plná Nukeninů a tak je jasné že to někdo občas zkusí, Saya se o to prostě hold postarala dřív než Satsuki nebo Shiki. Hlavní je že velkou část léků má zpět a je opět bezpečno. *
Npc: *zatím co Meisin křik utichá po kraji po tom, co jí sežehlo amaterasu, Katsuchi si prožívá peklo v genjutsu. Neví co se děje kolem ale má pocit, že je to věčnost, co tam trčí. Nemá dost síly na to se z toho dostat, ani kdyby to šlo. Nechává to jen na osudu.*
Saya: *Je překvapená že Meisu stále žije, v očích se Saye rychle zformuje Eternal Mangekyou Sharingan a kolem sebe a beden vytvoří kosti z chakry, které se zformují do podoby horní části kostry, která vyzařuje fialovou barvou (Susanoo: Kostra). Saya tak ochrání sebe ale i ty bedny. Sleduje Meisu a následně se Saye na tvář zjeví úsměv, protože zapálí celé tělo Meisu černými plameny Amaterasu. Cítí se dost vyčerpaná, co se týče chakry a tak se Susanoo rozplyne, aby neplýtvala další chakru. *
Npc: *stuhne, když na něj Saya použije genjutsu. Meisu zahlédla jen záblesk v jejich očích, když se na ní koukla. Nic určitého. Ale pokřiky část své zadní strany těla šupinami a když se z poza ní prohnalo horko, přitiskla se ke kanci. Gepardi se rozutekli do lesa, protože jim došlo, že jejich práce tu konci. Kance by bylo možné nyní podávat jako hlavní chod. Meisu to sice odnesla, ale ještě je naživu díky větší odolnosti proti katonu a jejím šupinám. Ty teď vyšle proti Sayie, aby se na ní nalepili a popálili. Několik jich přistane i na bedny, které se vznítí.*
Saya: *Jeho kompliment neřeší, Saya o sobě moc dobře ví, že vypadá dobře. Už je Saye i jasné proč bylo tak těžké ho dohnat když vidí ty gepardy, blížící se společnici na divočákovi naprosto ignoruje. Jeho žádost aby nechala Meisu žít Sayu skoro až dojme, detail je že jen skoro. Podívá se na okamžik Meisu, která se nachází jen kousek od nich. Saye se v očích zformuje Sharingan s třemi Tomoe a ještě několikrát vymění pohledy mezi Meisu, bednami s léky a na Nukenina (ten chlap, nevím jméno teď). Saya tedy na Nukenina sešle Genjutsu ve kterém do něj jsou zabodané kůly a on se nedokáže pohnout (Kasegui no Jutsu). Je to Genjutsu třídy C/B ale v podání Sayi je to Genjutsu třídy B. Následně udělá krok k Nukeninovi, ovšem v ten moment se rozloží a složí se asi 4 metry za zády Meisu (Jinton: Mueishō). Jedná se o okamžitý přesun. Složí rychle sérii ručních pečetí a z úst na Meisu vyšle ohromnou ohnivou střelu (Katon: Karyuu Endan). Následně udělá znovu jakoby krok a opět se rozloží a složí se na bednách, na kterých nyní vlastně stojí. *Tak teď už těhotná není, myslím, že problém je vyřešený, nemyslíš? *Zeptá se a sáhne po své kataně, kterou má na zádech v pouzdře. *
Npc: *zaslechl explozi, ale Saya pokračuje. Podívá se na ní, když před ním dopadne.* Heh... Si.. si docela pěkná holka. *spustí trhaně. Mezi každým slovem lape po dechu. Krtek vysadil Meisu a zrušil se. Ta se teď vrací zpět, aby mu byla nápomocná.* Dám.. dám ti.. všechny léky.. i.. i sebe. *Začne pomalu. Meisu si odchytal svého divočáka a vrací se rychle zpět. Ke Katsuchimu se vrátili gepardi a stojí teď po jeho boku. Vrčí na Sayu.* Ne.. zastavte ji. *poví a ukáže do strany, odkud se Meisu řítí. Sic neochotně gepardi vyběhnou proti divočákovi. Meisu ho zastaví. "Co to děláš?" Pomyslí si. Je přibližně dvacet metrů od nich.* Dám ti léky a sebe, ale nech prosím Meisu. Je těhotná. *podívá se na ní. Meisu mu pohled nechápavě oplácí. Netuší, že čeká dítě.* Ona to ještě neví, ale je. Jen jí prosím nech jít. *řekne a hodí na zem svitek. Z něj se rozlyne oblak dýmu a po něm se objeví všechny bedny s léky, které nabrali. Je tam ještě jedné svitek, který má v sobě vitamíny a léky pro těhotné.* V tom druhým je to, co by potřebovala ona. Nechtěl jsem, aby to skončilo takhle, jenže přesně takhle dneska systém funguje. *pokračuje ve svých slovech.*
Saya: *Saya zahlédne světlo, v ten moment odvolá svá Kuchiyose a prostě proletí kolem té oblasti. Lístky tedy explodují kousek za Sayou, ovšem stihla tou oblastí proletět, takže jí to nijak nezranilo a mohla tak aspoň pokračovat za tím Nukeninem. Cestou si vytáhne jednu bojovou pilulku, kterou sní a doplní si trochu své zásoby chakry. Trochu jí to ale zdrželo takže Nukenin by měl mít dost času k tomu, aby se dostal ven z tunelu, ovšem tak pár vteřin nato vyletí i Saya, která ihned dopadne na pevnou zem pár metrů před Nukeninem, který očividně nemá v plánu ihned bojovat. *Tak mluv.
Npc: *Meisu neměla šanci mu vzdorovat. Nechala se unášet krtkem dál a přemýšlí, jak to může asi dopadnout. Katsuchi prchal, ale cítí její přítomnost a jak se přibližuje. Zdrží se na pár vteřin, aby na stěnu umístil rychle čtyři výbušné lístky, které se aktivují hned, jak je někdo v jejich oblasti. Kekkai Hōjin. Zamaskuje je, aby nebyli vidět a pokračuje. Může být tak několik desítek metrů za ním. Svist její techniky ho pronásleduje. Několika uskočil, jedna ho zasáhla do zad. Má tam ale své šupiny takže to není tak hrozný, přesto to krvácí. Přidá ještě do kroku a použije párkrát shunshinu, aby se rychleji posunul. Nestihne to ale ven, než dorazí za ním. Pokud vyjde jeho past, bude pokračovat. Když ne zastaví se a klekne si na kolena. Zvedne ruce a bude čekat, jestli ho bude poslouchat nebo ne. Má pro ni jistou nabídku. Do ruky si vezme jednu krabičku s léky, aby ji dobře viděla. Potřebuje ale nejdřív popadnout dech, aby mohl mluvit.*
Saya: *Všimne si blížící ohnivé koule, která je poměrně velká a tak ihned složí několik ručních pečetí a udeří dlaněmi do země, předtím se ovšem její Kuchiyose přesunula za ní. Před Sayou se vytvoří kamenná stěna (Doton: Doro Gaeshi), která obdrží náraz ohnivé koule, ale ustojí to. Pak obejde tu stěnu, a vyletí směrem k druhému konci tunelu, odkud vyletěla ohnivá koule, Saya letí a to plnou rychlostí takže by měla Nukenina dohnat opravdu rychle, ještě chvilku předtím než by se mohl dostat ven. Cestou párkrát švihne rukou, ze které uvolní vzdušné čepele (Fuuton: Juuha Shou). *
Npc: *opět jí cítí. Koukne na Meisu.* Zlato, máme problém. Omlouvám se, že jsem tě do tohohle zatáhl. Je zase za námi. Uteč a žij. *políbí jí a vyskočí za běhu z kapsy. Krtka pobídne, aby se vynořil až o několik milí dál a pustil jí. Pak ať zmizí.* No tak pojď. Uvidíme. *zařve do tunelu a poskládá pečetě.* HAGESHĪ HARIKĒN. *v rukou si vytvoří ohně do kterých se začnou přimíchávat šupiny z jeho těla. Pak použije Katon: Dai Endan a pošle do tunelu posilněnou techniku katonu, která míří vstříc jejich pronásledovatelům. "Teď se ukaž, co dokážeš." řekne si a pak vyběhne za krtkem. Běží po svých, takže mu to bude trvat déle a pomaleji. Hlídá si Sayu za sebou, která se blíží k němu, ale i k ohnivé technice.*
Saya: *Dorazí celkem brzo, maximálně pár minut poté co se dvojice Nukeninů zahrabala pod zem. Tora chtěl běžet dál ve stopách zvířat Saya ale rychle seskočí z jeho zad a zastaví se nad dírou v zemi. Pousměje se, Toru nechápavě na Sayu hledí. Na první pohled je jasné, že je docela zmatený. * (Toru) – Myslíš, že šli dolů? (Saya) – Jsem si téměř naprosto jistá. *Bez dalšího zdržování slovy pomocí Kuchiyose no Jutsu přivolá opět bílou, zářivou lišku Midnight. Okamžitě jí Saya poví, aby sledovala to, co vytvořilo tu díru v zemi a liška tak uposlechne a rychle vběhne dovnitř, Saya jí samozřejmě následuje a toru taktéž, díky tomu že liška září tak Saya celkem dobře vidí. Tunelem v zemi postupují celkem rychle, nemusejí nic kopat a navíc běží, rychlím tempem. Saya si je téměř jistá že je už určitě dožene. *
Npc: *Katsuchi přemítá nad možností, jak se zbavit Sayi. Podařilo se jí porazit Toboka. *To zase není nic překvapivého. Toho by porazila i Meisu, ale i přesto... \"běží mu v hlavě, když se zarazí. Vzhledne. Jejich směrem se blíží dvě chakry.* Musíme zmizet. Blíží se a jede na nějakém tvorovi. *Kousne se do prstu a složí pečeť. V oblaku dýmu se objeví obří krtek. Ten si vezme Katsuchiho a Meisu do kapsy, co má na krku. Pak pošlou zvířata dál, aby běželi lesem a rozdělili. Krtek se pak zavrtá pod zem hluboko asi třicet metrů a míří na západ. Katsuchi si sedne v kapse a přemýšlí, co dál.*
Saya: *Tora pokračuje v cestě, není unavený. Běží sice velmi rychle, ale udržuje si stálé tempo, aby vydržel co nejdéle. Ovšem následně se zastaví u řeky a nespokojeně zavrčí. * (Saya) – Co se děje? (Tora) – Vlezli do vody abych je nemohl sledovat, sice není těžké určit, kam šli, je tu šance 50 na 50 že se trefíme. Buď proti proudu, nebo po proudu, nic mezi tím. Saya tedy sleze z Tora a pomocí Kuchiyose no Jutsu přivolá zářivě bílou, pětiocasou lišku (Midnight). Je šero takže věří, že nebude problém, že jí přivolala (řekněme čas okolo 18 – 19 hodin). Saya jí vysvětlí situaci a vyšle jí po proudu řeky, bojí se, že proti proudu by to nemusela zvládnout. Je jí rozkázáno že pokud nechytí žádnou stopu tak se má zrušit a vrátit do svého Kuchiyose světa a Saya s Toru se mezitím vydají proti proudu řeky. Pokračují v cestě dost dlouho, ale nejsou tak rychlý jako předtím, aby si mohly všímat okolí, a vyplatí se to, neboť Toru opět chytí stopu a tak Saya složí pečeť a lišku Midnight odvolá. Jakmile se dostali na pevninu tak Toru nabral svou nejvyšší rychlost jakou je schopen vyvinout, oproti gepardům má výhodu že to není obyčejné zvíře ale Kuchiyose a hlavně sice není tak rychlí ale neunaví se tak rychle jako oni. *
Npc: *Pelasi do polí. Ženou se na zviratech až k vodě. Tam je řeka, do které vlezou a běží v řece proti proudu.* Proč tudy? *zeptá se ho Meisu.* Kdybych nás sledoval já, už bych nás stopoval. *Odpoví jí. Běží takhle asi milí, než vylezou na druhé straně a míří dál na sever. Zastaví se až u dalšího lesa.* Dáme jim oraz. Potřebují pauzu. A já potřebuji něco vymyslet. *dodá a sedne si k pařezu. Hlídá okolí sledováním chakry, aby je nezastihli nepřipravené.*
Saya: *Složí pečeť a vytvoří několik Kage Bunshinů (8), každý z nich se vydá na jinou světovou stranu, neběží ovšem po zemi ale letí vzduchem. Sayu to ovšem celkem vyčerpalo tvorba osmi Kage Bunshinů už jen kvůli tomu že čerpá chakru na Byakugō no In. Jeden z Bunshinů narazí na jednu povražděnou karavanu, která vezla léky a následně ještě na druhou. Kage Bunshin se pak zruší a Saya tak získá jeho informace. Složí tedy ruční pečeť a zruší i ostatní Kage Bunshiny a vrátí se jí tak chakra, kterou na ně použila. Pak se odrazí od země a plnou rychlostí letí k oblasti druhé karavany, kde složí několik ručních pečetí a pomocí Kuchiyose no Jutsu přivolá velkého bílého tygra (Tora). Ten se rozhlédne okolo sebe a pak se podívá na Sayu. * (Tora) – Copak potřebujete? (Saya) – Vystopovat ty kdo to způsobily. *Odpoví Saya klidně, Tora přikývne a začne se rozhlížet okolo sebe. Prohledá různá místa jak zrakem, tak čichem dokud nenajde stopy. * (Tora) – Používají nějaká zvířata nebo Kuchiyose Nakonec na nich i odjeli. (Saya) – Tak je budeme stopovat, nebude vadit, když se nechám svést? (Toru) – To nebude ani nejmenší problém. *Saya se usměje a vyskočí mu na hřbet, pevně se chytí a pak se jen vyrazí na cestu, Toru běží dost rychle ve stopách Nukeninů. *
Npc: *Katsuchi je nasran. Všechny karavany s léky nyní chodí okolo lesa. Na opačné straně, než jsou teď oni. Následně na gepardy a Meisu si vleze na kance. Společně se řítí lesem, dokud nenarazí na cestu přes les. Běží po ní až na kraj lesa, kde vyběhnou na cestu, která vede okolo. Jsou zde čerstvé stopy po vozech. Po několika půl hodince běhu narazí v dálce na karavanu, která odpočívá. Seskočí tak ze zvířat a nechaji je běžet napřed. Gepardi hned utečou kanci. Proběhnou ke kupcům a skočí po nich. Ti než se vzpamatují, tak mají někteří prokouslá hrdla. Kanec dorazí a další porazí a ušlape. Převrátí povozy a sleduje přeživší. To už doráží i Katsuchi a Meisu.* Takže, rozhodli jste se chodit jinudy. Vaše smůla. *poví a podřízne je. Spolu zapečetěji léky do svitků a vyrazí po cestě dál, na další karavanu. Narazí ještě na jednu. Pak už jde blízko vesnice. Od té se zase obrátí nazpět a míří nyní do polí. Nikoliv do lesů. Ať si je Saya prohlíží jak chce.*
Saya: *Už si stihla celkem zmapovat zdejší terén, Saya by nejradši už chytla všechny, ty kteří mohou za to, že přišla o dost léků, odeslala do Ketchūgakure zprávu aby přesunuly dodávky léků mimo tento les, sice cesta bude náročnější, ale je výrazně bezpečnější. Nyní je hluboká noc a Saya je nachází vysoko na jedné větvi na druhé straně celého lesa, kde to ještě nestačila zmapovat. *
---: ---
Npc: *medvěd se skácí k zemi. Ještě se chvíli snaží probojovat dál, ale nemá na to dost sil. Katsuchimu a Meisu trvá déle, než se dostanou k tábořišti. Díky zatopení, které tam vzniklo po jejich boji, je některý terén neschůdný.* Tak mám takový dojem, že to ten debil posral. *poví a rozhlíží se po kusech jeho těla, léků a množství vody.* Ten idiot. *naštval se a kopl do menší bedny, která se rozletěla o strom. Gepardi se stáhli k zemi.* Musíme najít jiné místo. Kdo ví, kde se teď ta děvka courá. *neví, jak dobrá je ve stopování ale zavolá si k sobě gepardy. Vytáhne postroje a nasadí jim je. Pak si na ně stoupne a gepardi vyrazí do lesa. Meisu sedne na kance a vyrazí za ním. Stahují se zpět do druhé poloviny lesa přes hlavní cestu a dost hluboko, aby našli nové tábořiště.* Ta děvka pozná peklo ještě. Jí tu její díru vyklepu se bude divit. Celá ta její základna skončí. To ti slibuju. *poví k Meisu. Ta radši moc nemluví. Nechce ho vytáčet ještě.*
Saya: *Zaslechne těžké a rychlé kroky, které míří přímo k ní. Aktivuje Raiton no Yoroi s prvním stupněm aktivace. Sice Raiton neovládá, ale tuto techniky kdysi zkopírovala do Teiry během jednoho tréninkového souboje. Otočí se na toho medvěda a prostě vytasí katanu, ihned přiběhne přímo vedle toho medvěda, což díky vysoké rychlosti tohoto módu není moc těžké a z boku medvědu zabodne katanu do těla. *
Npc: *na místě, kde měl Toboku hlídkovat, byli známky po boji. Hlavně všude bylo mnoho vody. A to ani nepršelo.* Hádám, že na ní ten debil zaútočil. *pomyslí si Katsuchi. "Snad ji nezavedl do tábora." řekne si a vyrazí s Meisu zpět do tábora. Saya má bohužel tu smůlu, že si vlezla do jeskyně zrovna Tobokuva medvěda. Ten byl schovaný ve stínu a když se posadila a začala jíst, vyrazí proti ní.*
Saya: *Saya netuší u žádném dalším útoku a ani o tom kde se nyní nachází zbytek těch zlodějů co Saye dělají těžkou hlavu, z toho důvodu se ocitla taktéž tady. Ovšem cestou narazí na jednu docela malou jeskyni, do které se usídlí. Potřebuje si odpočinout, nebo ne ž by přímo potřebovala, ale tuší že by nebylo od věci šetřit svou energií. Dokonce se trochu nají, má nějaké ty energetické tyčinky. *
Npc: *Katsuchi s Meisu nepochodilo na druhém konci lesa. Kolem nich za celý den prošli jen dva muži, kteří mezi sebou hlasitě hovořili. Díky tomu zjistili, že hlavní velitel tábořiště odešel do lesa na cestu, kde přepadávají karavany. Katsuchi doufá, že se po něm Toboku nerozhodl jít, aniž by tušil, o koho jde. Využili tak této příležitosti a zatímco Toboku bojoval se Sayou a pak před ní utekl k tábořišti, dorazili Katsuchi s Meisu do tábořiště a zaútočili tam na místní skladiště. Chvíli je pozorovali z dálky, než si udělali přehled. Použili oba Katon: Karyuu Endan a doplnili ho svými klanovými technikami Hageshī Harikēn. Zvýšili tak ničivou sílu katonu. Ve vzniklém zmatku se pokusí vykrást sklad a všechny léky zapečetit do svitků. Pokud jim nebude zabráněno, vydají se hlavní cestou přes les na místo, kde má hlídkovat Toboku. Jejich zvířata zatím čekali ve stínech.*
Saya: To si děláš kurva prdel! Ty kokote to si fakt děláš prdel! *Saya je nasraná a ne zrovna málo, naděje že získá ty léky, mohla znamenat, že si nikdo ničeho nevšimne a Saya nebude muset čelit problémům ze ztráty tolika léků, ale teď to už bohužel bude muset přiznat. Pomalu přistane na pevnou zem a začne se rozhlížet okolo, nepřežilo nic, co by se dalo použít a z těla Nukenina toho taky moc nezůstalo. Překryje si tvář dlaní levé ruky a povzdychne si. *Fajn, určitě nebyl sám tak je stále možnost že mají i jiné nakradené zboží, tím bych to mohla zachránit nebo je minimálně pozabíjet. *Poví si Saya pod nos a vyrazí na cestu skrze les, ani netuší, kam jde, ale nakonec se stejně zastaví u jednoho potůčku, kam se posadí na větší balvan a zadívá se pozorně do vody. * Musím zjistit jak je vystopovat, kdybych byla stopař měla bych to lehké.
Npc: *zásah blesku zneškodní přivolané tvory. Jeho další zásah blesku už vrací k zemi. Zvlášť když jsou tři. Leží na zemi a sbírá poslední zbytky dechu. Voda se rozlila do všech končin. Ještě než k němu Saya mohla dorazit tak rozmetal sebe i všechny léky pomocí výbušných lístků do okolí. Zničila je voda a návrh jim dodal výbuchem.* Věřím že chcípneš ty devko. *zakřičel před výbuchem a doufá, že ji Katsuchi zruší. Všude kolem se valí kousky jeho těla a zbytky léků.*
Saya: *Překvapí jí to ohromné množství vody, které ninja vytvořil. *,,To ho muselo stát kurva hodně chakry." *Pomyslí a rozloží se na molekuly a opět se složí takové dva metry nad tou vodní masou (Jinton: Mueishō). Pak složí další sérii ručních peceti a vodu nabije opět elektřinou (Raiton: Jibashi). Ovšem neudělá to jen jednou ale proces pak zopakuje ještě 3x s úmyslem ho dostat mimo vědomí nebo ho minimálně na delší dobu paralyzovat. *
Npc: *medvěd doběhne s Tobokem v náručí až k tábořišti, kde ale nikdo není.* Ty idiote. Ona nás stoprocentně sleduje. *poví Toboku a sleze mu z náruče. Hned se připraví na její další možný útok.* Schovej se mezi stromy. Jestli se ukáže tak zmiz do jeskyně a vrať se až večer. *řekne mu a medvěd zmizí. Začne skládat série pečetí. Počká až ucítí její chakru v blízkosti a použije Suiton: Daibaku Suisouha, aby vytvořil obrovskou vodní masu, která má na délku třista metrů, na šířku sto metrů a na výšku osmdesát metrů. Měl by ji v té mase uvěznit. Hned na to se mu na krku objeví žábry a nemá problém se v že vodě pohybovat. Vypustí větší dávku inkoustu, která se rozlévá vodní masou. Díky kagura shingan ví, kde se Saya nachází. Přivolá si přes Kuchiyose mečouna, obřího žraloka a oliheň. Oliheň ho brání a mečoun se žralokem vyrazí vpřed proti Sayie.*
Npc: *medvěd doběhne s Tobokem v náru
Saya: *Saya nabere výšku a letí vysoko nad korunami stromu za medvedem. Počítá že by někde mohly mít nějaký úkryt, kde by mohla najít ty léky. Určitě nepospicha spíše naopak drží se trochu dál nechce letět plnou rychlostí. * ,,Nejspíš jich bude víc, musím dál šetřit chakru a vyřídit je všechny."
Npc: Oprava nicku
Fu_: *Raitonová technika ho silně zasáhla. Je to jejich hlavní slabina. Mají proti ní malou obrany schopnost. Spadl tedy na zem a medvěd se probral. Popadl ho a běžel s ním skrz les k jejich tábořišti. Po chvíli se probral z omráčení. Chvíli se rozkoukaval, než zjistil, kam ho medvěd nese.* Ne.. tam ne. Vem mě do jeskyně. *poví Toboku. Medvěd ale běží dál k tábořišti s nadějí, že tam budou už Katachi s Meisu, aby mu pomohli. Nevidí na levé oko pořádně po zásahu výbuchem.*
Saya: *Díky vodnímu hadovi pozná kde je její soupeř a tak vyletí ještě výše, současně během toho vysklada ruční pecete. Vodního hada pak napusti elektřinou a ta by se měla dostat až k uživateli techniky a zasáhnout ho elektřinou (Raiton: Jibashi). Poté se v pohybu rozloží na molekuly a ty opět složí za zády nepřítele tak že stojí k jeho zadum celem (Jinton: Mueishō). Následně vytasi z pouzdra na zádech katanu s úmyslem nepříteli zezadu probodnout pravou nohu v oblasti stehna. * ,,Mám tě! " *Pomyslí si Saya v hlavě. *
Npc: *Toboku se po ní podívá a jak začne skládat pečetě už ví, že to nebude tak snadné. Kousl si velkého sousta. Po vypuštění techniky se rozeběhl a zmizel mezi stromy. Po jednom ale vyběhl a poskládal pečetě. Trvalo mu to dýl, proto potřeboval být skrýt. Hned jak měl hotovo vyskočil na stromy a poslal proti Saye vodního hada. Suiton: Suishū Gorugon. Ten se mu obalil na ruce a pak proti ní rychle vyrazil a sleduje je, dokud ji nepolapí. Toboku se snažil být blízko a ještě po korunách stromů popoběhl, aby byl ve vzdálenosti jakou potřebuje. Po zásahu jí had uvězní do vodního vězení.*
Saya: *Saya není úplně blbá, počítala že další útok přijde velmi brzy, což se vlastně i stalo. Všude kolem je inkoust a Saya má tedy stizeny pohyb, kvůli kluzkosti. Proto sleduje sveho soupeře a když je dost blízko tak se odrazí od země a vyletí několik metrů do vzduchu. Vykládá sérii ručních pečeti a že vzduchu na něj z úst vypustí velkou ohnivou kouli (Katon: Dai Endan). *
Npc: *nechápe, že ještě stojí po tom zásahu. Uvědomí si, že to nebude snadné s ní.* Jako bys mě mohla porazit chudinko. *poví a vyprskne do okolí další várku inkoustu. Je ho dost aby to zalilo okolí mezi nimi. Po inkoustu pak vyrazí vpřed. Využívá jeho nízkého tření a klouže se po něm. Opět se jí pokusí zasáhnout paží a druhou rukou tasí katanu. Po máchnutí paži se roztočí a míří jí z otočky špičkou katany na hrudník.* Chcípni ty svině. *křikne na ní a zastaví se pomocí chakry na nohou v momentě, kdy by měla katana projít jejím tělem skrz a z druhé strany čouhat několik centimetrů.*
Saya: *Inkoust jí překvapí, Saya se zamračí a otočí se směrem kde je Toboku. Saya naštěstí stihla uhnout hlavou trochu stranou, takže jí inkoust zasáhl pouze oblečení, ale oči jsou v bezpečí. Pak dostane jen zásah tou mechanickou paží a Sayu to odhodí několik metrů stranou, narazí zády do stromu a docela tvrdě. Na okamžik jí to i vyrazí dech ale tak překvapilo jí to, navíc dlouho neměla pořádný souboj a tak se nestihla ještě vrátit do formy. Zvedne pohled a podívá se na Tobokua. *Radši by ses měl vzdát, víš o tom?
Npc: *Toboku se několika kroky přiblíží k cestě a po složení pečetí po ní vyplivne dávku inkoustu. Mabushiidesu. Medvěda letící kunai s lístkem překvapí. Po vycviku s Tobokem se lecčemu naučil. Jen se sehne, ale výbuch ho stejně zasáhne a strhne ho do strany. Zakrvací se mu z toho hlava a zůstává ležet v šoku. Toboku se hned po zamazání Sayi po ní ožene svou mechanickou paží, která i když je těžká, dokáže to s ní hodně bolet, pokud dostane přímí zásah. Čeká, že tím skončí a tak se nemá moc na pozoru.*
Saya: *Pokračuje v cestě, v pravé ruce ještě drží poslední kousek kusu chlebu. Ovšem pak tam na ní vyskočí medvěd, Saya se lekne a kus chleba jí upadne. Zamračí se a podívá se na blížícího se útočícího medvěda, ihned si pouhým dotekem spodní části zápěstí odpečetí z pečeti Kuchiyose Raikō Kenka kunai, který k sobě má připevněný výbušný lístek. Odrazí se od země a skočí dozadu, přitom po něm hodí kunai a složí ruční pečeť, aby mu lístek explodoval přímo u hlavy. *Moje jídlo debile!
Npc: *pomalu svítá, zatímco Toboku kope do Katsuchiho nohy, aby ho probudil.* Tak já jdu. *řekne mu a pak se odebere do lesa na cestu, která není vidět. Po cestě se k němu u přidal i jeho medvěd. Zabere jim kolem dvou hodin, než se dostanou do lokace, kterou mu večer určil Katsuchi. Ten se sice probudil, ale ještě než vstal pomalu se vrhnul na Meisu. Rozdali si to, a až pak se vydali na konec lesa na druhé straně, kde chtěli čekat na další várku léků. Gepardi a kanec je doprovází taktéž. Toboku se schoval pár metrů od cesty. Medvěd je na druhé straně a čeká na jeho pokyny. Díky zvěři se jim dařilo rychle a nepozorovaně sebrat lup a zmizet. Zahlédne v zatáčce osobu. Ta jde ale opačnou stranou. Kdyby zde byl Katsuchi věděl by, kdo to přichází a co nejrychleji zmizel. Toboku ji ale nezná a tak se připravuje zaútočit. I když nemá žádné léky, přesto se toulá po této cestě. Jakmile dostane medvěd možnost a ona bude na jeho úrovni, hned vyrazí v před aby ji nahnal Tobokuovi do náruče a mohl jí dostat.*
Saya: „Jak jsem mohla povolit, aby nějaká karavana vezla léky tímto místem, pokud to nevyřeším Satsuki mě zabije. Musím to pak zařídit, aby jezdili tou delší cestou, aspoň to bude bezpečnější, ale musím zkusit získat aspoň ty ztracené léky jinak nevím, jak to vysvětlím.“ *Pomyslí si Saya během toho co tiše kráčí hlavní cestou kdovíkam. Cestou jí cestu zkřížilo pár zvířat ale Saya se o ně lehce postarala několika útoky s katanou. Ani kvůli nim nemusela aktivovat Sharingan, však jsou to jen zvířata nic jiného. Ovšem uvědomila si, že v noci by neměla tak moc cestovat a tak si vyskočila na jeden vysoký strom, v jehož korunách přespala a dalšího dne asi tak v 6 hodin ráno se opět vydala dál na hlavní cestu uvnitř tohoto lesa. *
Npc: *na les padla noc. Stromy vrhají temné stíny do okolí ze svitu měsíce. Mezi stromy vede cesta, o které neví nikdo, kdo o ní neví. Hlavní cesta, která se klikatí tímhle lesem leží daleko za místem, kde se zrovna nacházíme. Po několika stromech jsou rýhy od drápů, které jsou dosti hluboké. Několik desítek metrů po této cestě hlouběji do temného lesa se můžeme nořit v naprosté tmě, sem tam se objeví paprsek měsíce, který posvítí na bludný kořen. Po těch několika desítkách metrů jde zahlédnout další světlo. Oranžové, teplé, které vrhá plápolající oheň z ohniště. Toto světlo není vidět dál než do okruhu dvaceti metrů. Ohniště se nachází uprostřed mýtiny, která je o průměru sedmi metrů. Z tří čtvrtin je ohniště kryto stanovou plachtou, která je podepřena několika lany od stromu. Pod plachtou sedí tři osoby. Vezmeme to z leva. Katsuchi, vůdce téhle skvadry. Třicetiletý Sanin, který na to svým vzhledem nevypadá. Obvykle se pohybuje s kompletně rozepnutou košilí a na hrudi má několik jizev po škrábancích. Jsou většinou po třech vedle sebe. Značí to škrábance o zvířete. Aby také ne. Ve stínech stromů momentálně leží dva gepardi, Keira a Torin, které si v lese chytil a vycvičil. Gepardi tvoří pár a Katsuchi doufá, že by mohli být i mladý a rozšířit tak svůj chov. Je jeden z prvních, který dostal možnost pro vznik klanu Hakari. Bylo mu lehce přes dvacet, když si to nechal implantovat a zatím ovládl všechny možné techniky, které tento klan umožňuje. Získal i prokletou pečeť, kterou dotáhl na druhý stupeň. Uprostřed čela má pečeť Infuin, kterou udržuje kompletní už dlouho a šetří jí pro horší chvilky. odkaz » Nijak se netají nákloností k dalšímu členů této skupiny. Je jím devatenácti léta Meisu, která mu jeho nákloností oplácí. Také se nechala přemluvit a ovládla techniky klanu Hakari. Ovšem je pouze jounin. Sedí momentálně vedle sebe s rukama zaklenutými do sebe. Katsuchi ní pomohl s odchytem a vycvičením kance, který také nyní leží ve stínech stromů. odkaz » Třetí člen, Toboku, je Sanin, kterému zbývá do třicítky pár měsíců. Podstoupil výzkum na klan Sairen. Nedopadlo to u něj tak dobře a většinu jeho těla pokrývají rybý šupiny. Také mu byl implantován dlouhý kluzký ocas a mimo toto tábořiště nosí masku ještěra. V jenom boji přišel o ruku a spolu s Katsuchim vytvořil mechanickou, kterou ovládá pomocí chakry. Není ale tak obratná a skládání pečetí je pro něj náročná a pomalá procedura. Kovové části jsou prorezlé na několika místech a není z nejlehčího materiálu. Když se jim povede sehnat patřičný díl, tak jej vyměňují a zpomalují korozy a kompletní zničení mechanické paže. Sám dokázal vycvičit medvěda, který je momentálně v hlubinách lesa ve své jeskyni. odkaz » Co je vlastně tahle trojice zač? To vysvětlují bedny hloubš pod plachtou. Je to komůrka odeslána další plachtou a zajištěna proti hmyzu, vlhkosti a špíně. Schovává bedny s léky z Ketsugakure. Je to skupina, kvůli které ty bázlivější karavany obchází dlouhou cestou kolem lesa.* Tak co Katsuchi, jak to vidíš dál? Většina to obchází oklikou. Málo kdo se už pohybuje po těchto lesích. *zeptá se ho Toboku. Katsuchi se odtrhne od ohně a koukne na něj.* To mám už promyšlené. Ráno se s Meisu vydám na druhý konec lesa a zajistíme si, že tamta cesta bude náročnější. Ty se vydáš na cestu v lese do lokace H. Tam budeš čekat, jestli se někdo ještě objeví. *vysvětlí mu Katsuchi. Toboku jen zamrmlá, ale souhlasí. Vydají se po několika minutách spát a Meisu si bere první hlídku do jedné do rána, kdy ji střídá Toboku.*
Saya: *Saya má své povinnosti jako lékařka, stará se o pacienty a vyplňuje různé dokumenty. Saya to tam nyní tedy celé vede, tím pádem má na starosti i příjem léků a bohužel se už dvakrát stalo, že jim léky nedorazili. Celkově se začíná stávat to, že skrze jednu cestu se nikdo a nic nemůže dostat ani do Ketchūgakure a ani z ní do okolních míst v Zemi Válek, každý to radši bere okolo po náročném a zdlouhavém terénu. Saya se tedy rozhodla to vyřešit osobně, stále je to kromě lékaře i Love Odměn a tak to bude určitě práce přímo pro ní. Sice Saya má nevýhodu kvůli tomu že formuje Byakugō no In to Sayu ale moc nesere. Oblékne se do ( odkaz » ), na záda si připevní pouzdro s katanou. Celou levou ruku má opláštěnou chrániči ale to hlavní je že má nasazené zápěstní nože. Na levém boku má připevněnou flétnu Doku a svou flétnu Yokobue. Na pravé dlani má značku Sōsa Gijutsu. Na spodní straně pravého zápěstí má ovšem ještě pečeť Kuchiyose Raikō Kenka uvnitř které má většinu svého vybavení. Takto oblečená vyrazí na cestu, ze které se moc lidí nevrací, nejde moc rychle ale ani moc pomalu, takovým tím klasickým krokem. *
Konec: --__--
Mito: *Natahla se pro lahev, ale jakmile videla Lanu odpadnout, jen ji polozila na pult zpatky. Vzala Lanu a polozila ji na zem, dala ji pod hlavu nejake veci, ktere v kramku nasla. Takze dost mozna nejake lahve, nebo tak, proste vse, co mela po ruce. Nakonec ji prikryla zbytkem kozesin, zavrela jeji stanek, aby ji nikdo nemohl vykrast. Nakonec ji polibila na celo.* Oyasumi, Lana-chan... Brzy odejdu, snad se zase setkame. *Pohladila ji po tvari a pak odesla, trochu vravorave, do vesnice.*
Lana: *Lana nakoniec nahmatala fľašku s touto naozaj silnou pálenkou, logla si asi dva logy a potom ju podala Mito, no to bolo asi to posledné, čo urobila, pretože jej hlava klesla na ruky, ktoré boli položené na pulte a Lana bola proste mimo zachvíľu, dosiahla svoj limit. Jediné čo stihla povedať, tak bolo toto.* Spolieham na teba... Mito-chan.... *Keď to povedala, tak jej ruka ešte dokončila pohyb a podala Mito tú fľašku. no Lana už bola v ríši opileckých snov, ktoré sa jej tvrdo pripomenú, keď sa preberie z tohoto opojenia.*
Mito: Haaai, jasne ze chcem. *Drepla si na zem pod pult a cekala.* Otlacky...neboj se, ja i pres vsechnu opilost vim, komu patrim a rozhodne se nic, ceho bys litovala nestane. Navic tu *tukla si do hlavy,* jsme dve a tak ta druha muze vzdy zasahnout. *Pokrcila rameny.* Daj i me! Sobecku. *Zamrucela, kdyz Lana nahmatala lahev a napila se.* Je to moc dobre, abych si nedala jeste.
Lana: *Nafúkla si líčka ako malé decko, a hrala urazenú.* Mito-chan... si zlá, zlá a zlá... *Povie Lana, no to už je podoprená Mito okolo pasu a tiež za ruku, nakoniec skočí s hlavou na pulte, chvíľu trvá, kým sa pozbiera no nakoniec sa nejak dopracuje ku krabici pod pultom, kde sú ešte fľašky.* Si si istá, že chceš pokračovať?? Ja si naposledy, keď som jej mala viacej naozaj nič nepamätám, bola som nahá a mala som pekne vymasírované prsia, boli na nich otlačky rúk... *Ako to hovorí, tak sa jej znova štikútne, sihne pod pult a vytiahne pálenku, ktorú položí na pult a naznačí Mito aby prišla bližšie.* Tak... pripime si na naše opätovné stretnutie... *Štikútne sa jej a tvár jej očervenie, no nebráni jej to v otvorení fľašky, no poháriky už nie sú, takže sa rozhodne, že si prvá upije z fľašky priamo, avšak chvíľu jej trvá, než jej ruka k nej dosiahne.*
Mito: Ukaz, pomuzu ti. *Natahla k ni ruku, ale Lana si uz nasla jinou cestu. Jen tak tak stacila chytit kalhoty, aby nespadly cele dolu. Mito byla hrozna perfekcionistka a tak mela s oblecenim sladene i spodnicky. A tak nejen stehno, odhalila Lana i jeji krajkove cerne pradlo. Chytila ji za ruku, kterou se dotykala jejiho stehna a jednim tahem si vytahla kalhoty, zaroven Lanu nahoru.* Nesahat. Nebo te k ty lahvi nepustim a vypiju ji sama. *Natahla Lane ruku vysoko do vzduchu a lehce ji objala v pase a zacouvala s ni do jejiho stanku, kde ji oprela o pult. Nasledne ji pustila.*
Lana: *Už skoro bola pri stánku, keď sa práve potrebovala zastaviť, vážne už teraz chápala, ako skončila nahá v stane, pričom si nepamätala, že by bola toto aj kúpila a vlastne za čo. Bolo jasné, že ani ten, čo jej to rpedal nebol určite pri zmysloch, keďže toho spolu vypili možno i viac, lebo teraz sa ešte drží celkove dobre. Keď sa pri nej nejako dotackala Mito, tak sa jej chytila za nohavice, na jej pravej nohe, svojou ľavou rukou, pretože sa chcela postaviť k pultu a k tomu jej v hlave prišiel nápad, že nohavice Mito budú dobrý rebrík.* Pšššt.... *Štikútlo sa jej a jemne sa zahyhňala a pozrela sa na Mito.* Toto bude naše tajomstvo... *Ako vstávala a ťahala nohavice Mito, tak ich jemne uvoľnila a jedna ich časť sa zošuchla, pričom sa odhalila koža stehna Mito.* Hups... gomene... Mito-chan... *Zase sa jej štikútlo a neodolala, hodlala si rukou odskúšať hebkú pokožku Mito.*
Mito: *Spokojene Lanu sledovala, takovym tim uvolnene spokojenym pohledem, ani se nemracila, ani se neusmivala. Jednoduse si pak prst strcila sama do ust a pak zamotala opet do obvazu. Lana v tu dobu uz byla na zemi a plazila se ke kramku. Mito se zvedla, pridrzela se stolu, bylo ji doopravdy zvlastne. Hlava se ji motala. Nicmene se stale udrzela na nohou. Pila hodne a na alkohol byla zvykla. Nicmene toto bylo jine. "/Zneuzij toho, jsi mlada, brzy budes stara babka, tak si ji vezmi jako jsi si brala Sayu." Ozvala se ji v hlave Shae, ktera vytusila slabost Mito. Zakroutila hlavou a jeste vic se ji zamotala, musela se pevneji chytit stolku. Rozesla se k Lane a pomalu se k ni sklonila.* Kdyby te takhle videl nekdo...plazit se po zemi. Moc by tem recem o nejvetsi paseracce neveril. *Usklibla se.*
Lana: *Lana mala na tvári smutný výraz ale zrazu sa jej Mito odhodlala pomôcť, takže čakala s privretými očami, či po pomoci Mito, niečo skutočne nevypadne, no nič sa nedialo, až keď ucítila jej prst potrený alkoholom vo svojej puse, sa jej tvár skutočne rozžiarila. Jemne si ho perami prichytila v puse a začala ho ocucľávať, pritom jemne otvorila oči a tak videla porušený obväz a tiaž čas od času čiernu farbu jej prsta. Vtedy chytila svojou rukou jej ruku, s jej prstom v ústach sa ešte chvíľu pohrávala a nakoniec odtiahla z neho svoje pery a ešte prešla po ňom jazykom, pričom sa zadívala zasnene na Mito. Nakoniec jej ruku pustila, samozrejme, je prst bol celý od jej slín.* Arigato... Mito-chan... tvoja pomoc bola naozaj užitočná... *Mala na tvári milý úsmev a potom ukázala do stánku.* Myslím, že tam je toho ešte celá debnička... ak chceš, môžeme pokračovať vo vnútri... *Pritom sa jej znova štikútlo a ako chcela stať, jemne sa zapotácala a spadla na zem, takže nakoniec sa k stánku blížila po štyroch.*
Mito: *Zasmala se.* Ka-wa-ii. *Zamrucela nad jejim trucovanim. Natahla se pres stolek a poplacala z vrchu Laninu lahvicku.* Tak honem, ty neposedna kapko. To uz nemas dalsi? Dala bych si jeste. Takhle silne piti jsem jeste nikdy nemela. Bylo by skoda si to neuzit do poslednich kapek. *Zakousla se do obvazu na ruce a kus odmotala, odhalila tak cerny prst a sahla jim do lahve, vymetla tak Lane primo pred nosem zbytky alkoholu, prst pak prilozila na jeji jazyk, vsak mela pusu otevrenou, problem by to nebyl.* Tak na malicka.
Lana: *Jej tvár bola červená z alkoholu ale teraz by bola červená i bez neho, keď ju počúvala, nakoniec sa ocitla po menšom podstrčení na stoličke.* Ale... ale... ja som tvrdá a nedobytná... *Zamumle si s nafúknutými líčkami, pretože teraz alkohol len podporuje jej poddajnosť a tiež jej náklonnosť k Mito robí svoje.* Keby si videla ako si viem poradiť s nepriateľmi... *Zamumle a štikútne sa jej znova.* Tak by si poznala moju tvrdosť... taký nie ej ani Suzuya... *Zase sa jej štikútne a jej ruka začne hľadať fľašku od pálenky, ktorá je však bohužiaľ prázdna, pretože z nej pili obe a hlavne je tak silná, že je pre istotu balená len v menších fľaškách. Keď Lanina ruka nájde fľašku, zatrepe s ňou a Lana má smutný výraz.* To už je prázdna?? *Otvorí fľašku, nadvihne ju nad otvorené ústa a snaží sa z nej vydolovať posledné kvapky, no nič sa nedeje.* Hmmm... no tááákkk
Mito: *Rada si s ni pohravala, obzvlaste kdyz byla takova poddajna.* Jsi na venek takova tvrda a nedobytna. Ja ale verim, ze bych te dokazala ziskat, i kdybys nebyla pod vlivem alkoholu nebo drog. Nerikej, ze by se ti nelibilo, mit pod sebou nejmocnejsiho muze sveta a samurajku, ktera prekonala svym umenim zbrane samotnou Rize. *Usklibla se a chytila ji pod bradou, mezi dva prsty chytila jeji bradu a zvedla ji ji do vzduchu, pak ji lehce postrcila dozadu, aby si zase sedla. Vazne si moc rada hrala.*
Lana: *Práve keď sa jej vedomie z toho opojenia alkoholu trochu dostávalo a uvedomila si, že by toto nemala robiť, tak zacítila jej ruku na svojich perách a následne i jej návrh a hladenie jej krku a tiež to ako sa hrá s jej vlasmi.* Go.. gomene... ja som ťa nechcela nijak uraziť... *Pri tom ako si predstavila, že by mala byť s ňou a so Suzuyom v podstate v trojke, tak jej tvár celá očervenela.* Eh... no... ja... to si neviem predstaviť... *Jemne sa jej štikútne a trocha sa zakolíše, je jej veľmi príjemné, keď ju Mito hladí.* Síce si už počula o tom, ako som získala pálenku... ale toto je pre mňa vážne... dosť prekvapujúce... možno kebyže nie som úplne sama sebou... ale ja drogy skôr predávam ako konzumujem... *Mrmle to v opitosti a je pri tom zamyslená, čo znie ako mravčanie mačky, ktorá sa snaží potlačiť svoje vzrušenie, je to dosť komické vidieť tak práve Lanu, Mito je asi prvá, ktorá je toho svedkom.*
Mito: No jistě...že to bude zvláštní, však s emu nikdo nevyrovná, ani všichni kagové najednou, by ho neporazili... *Zamručela trochu naštvaně, toto jí štvalo, hnala se za někým, koho by nikdy nedohnala. Lana do sebe kopla zbytek a tak udělala to samé. Trochu se zaxichtila od pálení v ústech, ale příjemně jí doušek pálil až do žaludku, kde se chuť rozležela. Lana ale začala s něčím co Mito nečekala. Sama měla ruce omotané obvazy, černou ruku pečlivě schovanou, ani milimetr temné kůže nebyl vidět. I přes to, cítila Lany dotyk a horký dech na tváři. Zrudla. Dívala se jí přímo do očí a z nějakého podivného důvodu se lehce natahovala před sebe, když zbýval milimetr mezi ní a Lanou, druhou ruku vystřelila mezi ně a přiložila ji Laně na rty. Uhnula pohledem.* Takhle nemluv. Lana-chan...nepokoušej mě, nechci... *Skousla si ret. Povzdychla si.* Nechci si přidělávat více problémů, než mám. Nechci jedním polibkem zničit to, co se snažím zachránit. Ale... *Lišácky se usmála, v očích se jí leskl něco nepopsatelného, nebyla to Shae, ale byla to Mito sama za sebe.* Když budu chtít nějakou partnerku, kterou bychom mohli společně Suzuyu obšťastnit, ozvu se ti. Co ty na to? Neláká tě taková představa? *Ruku z jejích rtů přesunula ke krku, na kterém ji lehce pohladila a donutila ji tak hlavu naklonit do strany, pokračovala s hlazením i kolem ucha a mezi vlasy.*
Lana: Ehhh... to nie je moc pekná vyhliadka, tým so sharinganom je lepšie sa vyhnúť, alebo dostať skôr, než ho aktivujú... *Jemne sa zasmeje a tiež si upije.* Lenže tak dobrá a rýchla nie som... a čo sa týka Suzuyu, neviem sa zabaviť dojmu, že ten súboj s ním bude nejak zvláštny, mám taký z toho pocit... *Ako to povie, kopne do seba zbytok, no vtedy sa jej začervenajú líca a trochu sa jej zmení pohľad v očiach, je v nich vidieť uvoľnenie a omámenie. Rukami sa oprie o stôl a natiahne sa k Mito, až k jej tvári, ich tváre zostanú pár centimetrov od seba.* Už ti niekto povedal, že máš krásne oči... M-i-t-o-chan... *Vyhláskuje Lana s jemne opitým hlasom.* A.... a... t-voje pe---ry sú také na pohľad hebké... *Povie Lana a položí svoju ruku na ruku Mito, ktorá je na stole.* Chcela... chcela by som ich ochutnať... *Keď to povie, začne sa celá červená v tvári od alkoholu približovať svojimi perami k perám Mito.*
Mito: No vsak uvidis, jak dlouho tam budes chtit. Jako vudce te zeme muzes cestovat, vsak je to fuk, pokud budes vladnout dobre. *Pokrcila rameny. Lana pak zacala neco o slibech a kekkei Genkai, Mito lehce skousla zuby.* On Kenjutsu nenavidi, pokud budes alespon trochu zdatnejsi v kenjutsu nez on, tak bude trochu...nesvuj. nevim, jak to popsat. Kdyz jsem s nim trenovala ja, skoncil to se slovy, ze ho to nebavi. Mela jsem z toho smisene pocity, ale ted, zpetne vidim, ze on to vazne nema rad a bez ninjutsu jako takoveho bude asi vazne bezradny...se zbrani umi, ale lepsi Samuraj, ktery dela cely zivot jen to, by ho zvladl uplne s nadhledem...pokud by stacil jeho rychlosti, se silou si starosti moc nedelam. Je spoustu zpusobu, jak utocnikovu silu obratit proti nemu. *Upila z palenky a semknula rty. Po vterine pokracovala.* Kekkei Genkai...Doujutsu. Sharingan...ah, jak ja to nesnasim. Lidi se sharinganem vidi, co chystas, je tezke, doopravdy tezke fungovat spontánně, menit svuj pohyb bez rozmyslu, aby clovek se Sharinganem nevidel, co chystas. Nebudu ti rikat, co je Suzuyovym Kekkei Genkai, ale ano...mas pravdu, je kradené.
Lana: Oh... to je škoda, avšak, aspoň za mnou niekedy prídeš, každý má niekde svoje miesto, no predpokladám, že ja ho nemám nikde, i keď tam budem žiť, kto vie, koľko tam vydržím... *Povedala zamyslene a následne pokračovala ešte zamyslenejšie.* Povedz, aký je Suzuya... vieš, ono mám u neho sľub, že keď získam dobrú zbraň, tak mám za ním prísť na súboj aby si ju otestoval... je možné ho v šerme poraziť?? *Lana si spomenie na jeho oči a začne premýšľať trochu nahlas.* Už som na čiernom trhu i medzi priekupníkmi počula niečo ako sharingan... vraj sú to veľmi nebezpečné oči... to má i Suzuya?? Je to to KG... neviem iste ale vraj ak ho nevieš deaktivovať, tak je ukradnuté, čiže on ho musel ukradnúť... mala by som sa i ja o niečo také pokúsiť... *Povie Lana zamyslene, pričom pozerá na ruky Mito, tam kde má prsteň od nej.* Hmmm... neviem...
Mito: *Poslouchala ji s usmevem. Bylo hezke, ze ma Lana takove plany, ale Mito mela jinou cestu, nechala ji domluvit a pak si pohrala se sklenkou.* Urcite te budu navstevovat, ale muj zivot a budoucnost je v Yugakure. I pres to vsechno, co se stalo, odkud pochazim a tak, je muj domov tam. Se Suzuyou. *Sledovala palenku ve sklence.* Samurajove...no...tak, to je kapitola sama o sobe. Nicmene, alespon jsi to zkusila, jako sermirka bys mela mit nejake zaklady. *Pokrcila rameny.* Pokud bys chtela, muzeme obcas trenovat spolu.
Lana: *Lana sa len začala nahlas smiať, keď videla jej reakciu a potom jemne zvážnela, pretože to, čo chcela navrhnúť Mito, bolo skutočne i vážne myslené.* Chcela by som obsadiť v budúcnu v pustej zemi zámok kráľov, bude to môj domov, ak sa to podarí, no a rada by som ti ponúkla miesto k žitiu tam... chcem sa tam stať grófkou a ty by si mohla byť šľachtičná so značným vplyvom, hlavne by tam platili naše zákony... chcela by som tam vybudovať najväčší čierny trh na svete a tiež nejaké kasína... *Povie vážne a potom doleje sebe i Mito, následne pokračuje.* Inak poslúchla som ťa a bola som u samurajov študovať, takže v podstate som samuraj, lenže... ako ma poznáš, dlho som tam nevydržala a zdrhla som... našťastie som bola v prestrojení, takže nik nevie, že som to bola ja, inak by ma každý lovil ako ronina... *Jemne sa zachichoce a upije si z pálenky, začína mať jemne červené líčka.*
Mito: *s povzdychem schovala penize do kapsy a posadila se na zidli.* Myslim, ze je nanejvis jasne, jak jsi mu zaplatila. Uvidime, zda za to ta palenka vubec stala. *Usmala se a nechala si nalit, vzala palenku a napisla se, chvili prevalovala alkohol v puse. A pak polkla.* Boha. *Vydechla pomalu plamen, ale moc si na ni pochutnala.* Stalo to za to!
Lana: *Lana síce mala rada peniaze a je pravda, že začala pri pohľade na tie, ktoré jej podávala Mito jemne slintať, ale ovládla sa a rukou odtlačila ruku Mito.* Chápem, bola by to škoda, hlavne ak si tu ty... *Žmurkla na Mito a jemne sa zasmiala.* No toto od teba nemôžem zobrať... už to schovaj... lebo sa vážne neudržím... možno je to povrchné ale peniaze sú pre mňa neodolateľné... *Povie Lana a utrie si sliny na ústach, ktoré už stihli vytiecť. Zrazu Lana vytiahne zo stánku dve menšie stoličky a stôl, položí na ňu fľašu pálenky, ktorú si priviezla zo zeme snehu a položí dva poháriky.* Dáš si?? Táto ťa nezahreje len na tele ale i na duši... vlastne ja si ani nepamätám, od koho som ju kúpila, lebo sme ju dlho ochutnávali a ja som sa zobudila v stane nahá a mala som tam 20 debien tejto pálenky, ani neviem, za čo som ju kúpila... *Povie Lana s jemných chichotom svoju opileckú historku a naleje do pohárikov.*
Mito: *Postavila se a sledovala, jak se vse deje a muzi mizi.* Moc me to mrzi Lana-chan, ale rozhodne by bylo spatne, kdyby jsi prisla o moznost pristupu sem a nebo by jsi skoncila jako dalsi oběť. Uz jen kvuli tomu, kolik moznosti diky teto zemi mas. *Sahla do kapsy a vytahla rulicku ryo, dost na to, aby si Lana mohla rovnou koupit byt. Mito byla po svem uteku ze Suny dost movita, hodne si nakradla v sidle Feudala.* Melo by ti to zaplatit tak milion kozesin.
Lana: *Zrazu sa akoby spamätala z menšieho tranzu a keď k tomu mužovi došla, tak ešte raz do neho kopla, čo ho odhodilo dva metre do zadu.* Gomene... Mito... ja som sa pozabudla, že nie som v inej vesnici... *Povie Lana dosť smutne, lebo vedela, že tu si také niečo nemôže dovoliť a to ju štvalo, lebo by sa aspoň trochu zabavila, následne si dala kostenú katanu za opasok a úplne sa jej zmenil výraz v tvári.* Ale ale... toto je nedorozumenie, ak chcete môžeme to vyriešiť tak, že dostanete zľavu na tieto krásne kožušiny... čo tak 30% aby som bola dobrá... *Povie Lana s milým úsmevom, pričom jej jemne tiká v kútiku úst, naozaj sa musí krotiť. Muži na seba pozerajú a nakoniec k sebe pristúpia a radia sa, Lana si len povzdychne.* Dobre 45% nech nežeriem.... *Muži sa zasmiali, schovali katany, zobrali si kože zaplatili Lane smiešnu sumu a vychystali sa na odchod, pričom svojich parťákov, jemne dobitých vliekli práve v tých kožiach.* Xooo.... tak nenávidím, keď sa musím krotiť pri týchto debiloch....
Mito: *Byla odstrcena stranou. Kdyby nedavala pozor, zakopla by o koren, ale v rychlosto aktivovala rinnegan a diky ovladani gravitace se vyvarpvala padu. Videla Lanu, jak odvraci utok muze a chysta se ho bodnout. Druhy ji miril do zad. Mito vyuzila sve specializace na Shunshin no jutsu, vyuzila utoku Boku no Ai k tomu, aby zarazila pochvu sveho Wakizashi do muzova bricha, tesne pod hrudni kost.* Neblazni, jestli je pobijes, vyhosti te v tom lepsim pripade. Uz se sem nikdy nevratis.
Lana: Mito-sama... mala by si radšej ustúpiť, nechcem aby ťa zranili... *Povie Lana dosť trhane, už je to doba, čo naposledy bojovala, pre ňu to bolo niečo lepšie ako sex a hlavne tá krv k tomu, ktorej by sa mohla napiť, svojimi zubami im roztrhať hrdlo. Jeden z mužov sa len ozval a dosť arogantne a výsmešne.* Ona je len obchodníčka, nebojíme sa jej... má hroznú povesť, ak sa jej zbavíme, bude tu lepšie všetkým a všetci nás budú považovať za hrdinov.... je jedno, či je žena alebo nie... *Keď to jeden povedal, tak druhý z opačnej strany vybehol, bohužiaľ, boli to len chlapíci na úrovni banditov, základný šerm ovládali, ale to bolo všetko. Lana jemne odsotila Mito, lebo bola práve v dráhe jeho katany, svojou kostenou katanou zastavila jeho útok a silno ho kopla do brucha, on padol na zem. Lana sa len zasmiala a chcela ho prebodnúť.*
Mito: Heh, jasne ze to znam. Otec byval dost velky hrubian a oskubaval, kde mohl. *Prohlizela si prsten. Kdyz se tam objevili muzi, jen sledovala co se bude dit. Lana vypadala trochu...zvlastne. Pozorne ji sledovala. Nemohla utocit, ale mohla se branit, diky oeceti od Satsuki, ktera by ji v pripade utoku nejspis i zabila. Jednoduse si prilozila ruku na Wakizashi i boku a stoupla si k Lane.* Byt vami, dam si zpatecku, mate krasne zbrane a nerada bych, abyste skoncili jako dalsi z veznu v Oltari. *Povzdychla si, Lana byla jak utrzena ze retezu, coz Mito netrapilo, jen se bala, aby nemela potize z boje s obyvateli ostrova.* Na tomto ostrove se ani utoceni na obchodniky, aby podvadeni nakupujicich neakceptuje, znate zakony, tady malicka pujde brzy se mnou k vudci a vyresime to diplomaticky.
Lana: *Len sa jemne zasmeje a pokračuje.* Neboj, som priekupníčka ale otrávenie zákazníkov nesvedčí povesti, takže som sa postarala o to, aby bola nezávadná, ten potok je čistý a plný pitnej vody.. *Potom dá hlavu na stranu, keď počúva, že i Mito má obchodnícke korene.* Hmm... kvetiny, na tých sa dá tiež zarobiť, ak nejakú kvetinku premaľujše farbou a vydáš ju za orchideu, tak by mohla vyniesť veľa peňazí za málo úsilia, poznáš ten trik, napríklad bielu ružu dáš do vody, ktorá je ofarbená atramentom alebo červenou či inou farbou... *Hovorí zamyslene, pretože sa v jej hlave premieta ďalší podlý trik.* A ten prsteň je darček, je to pravé kráľovské striebro z pustej zeme, z čias, keď tam vládli múdri králi... predať by ho bolo komplikované... ale zase na tebe vyzerá nádherne... to že sme kamarátky je pre mňa najdôležitejšie... *Ako to hovorí, objavia sa tam desiati chlapi s katanami a kráčajú k nim.* Ty jedna čubko... o Hideyoshi som už počul, si nič... si len priekupnícka suka, ktorá ošklbe každého o peniaze... vraj ťa videli, ako naberáš tú vodu z potoka!!! *Lana sa začne smiať.* Ach... bola som prichytená... *Povie s jemným povzdychnutím, pričom si z ruky vytiahne krásnu kostenú katanu.* Čo s tým chcete robiť?? *Opýta sa veľmi nepríjemným hlasom a v očiach sa jej zjaví jasný úmysel zabiť, pričom si oblizne vrchnú peru a v ústach jej narastú upírske tesáky.* Už... už som dlho nepila ľudskú krv... *Povzdychne si až eroticky, pričom sa okolo nej postavia do kruhu, Mito si nevšímajú.*
Mito: *Usmala se.* Jsem rada, ze jsme na stejne lodi, ale doufej, ze Ayase doma nic nepovi. Je to dcera vudce vesnice, prvorozena a divoka po matce. Jestli zjisti, ze jsi ji nejak ublizila, uz nikdy nebudes obchodovat, ani krast. Snad to ta mala potvurka nikomu nepovi. Nerada bych prichazela o kamaradku se stejnym zajmem. *Usmala se na ni.* Moje rodina vzdy byla do kytek, meli jsme kvetinarstvi v sune a cely muj klan se zabyva kvetinami. O obchodovani tedy neco vim, nikdy neni spatne si vymyslet neco malo navic, jen protoze jde o zisk, delaji to tak vsichni. Ale vidu z potoka? Snad jsi ji alespon trochu prefiltrovala přes hadr. *To uz Lana zacala hrabat vkapse a Mito ji ochotne podala ruku. Ucitila v ni neco maleho a studeneho. Podivala se na prsten.* Boze...to jsi ukradla v tom zamku? *Poradne si ho prohledla. Vzala ho mezi prsty a divala se na to, jak vypada.* To je nadhera. *Nandala si jej na prst. Namisto, kde by mel byt zasnubni prsten. Ale na prstenicek ji byl moc velky, tak si jej dala na prostrednik.* Idealni, jak se ti jen odvdecim? Mas nejake prani?
Lana: Hej... deti sp deti... i keď tá Ayase bola podivný kúsok... trochu ako zviera, možno nejaké tie zvieracie gény si hrajú s jej povahou, takže to bolo také upozornenie... *Povie so zlovestným úsmevom a nakoniec pokračuje.* Akoby som to povedala, počula som o tejto zemi, takže som sem vyrazila sa pozrieť, ako ma poznáš, moje nikdy nekončiace cesty, podnikám tak rôzne no stánky sú obvykle zásterka na predaj pašovaných vecí, no tu musím skutočne predávať... ach... jaj ja a obchodníčka, ktorá normálne predáva, tak aspoň klamem o cenách a pôvode tovaru... *Zachichoce sa a pozrie sa na ňu veľmi milo.* Nemaj strach... načo by som niekomu hovorila takéto veci, sama som zločinec... i keď skôr tajne... až na teba a Sasoriho, ma nik nemá v láske... naposledy som vykradla kráľovský palác v pustej zemi... toľko pokladov... a on mi vyfúkol kráľovskú korunu... no niečo pre teba mám... *Povie Lana milo a potom siahne do kapsy, následne niečo pevne drží v ruke.* Nastav ruku... dlho som premýšľala, komu ho dám a rozhodla som sa, že ho dám svojej jedinej kamarátke... *Hovorí to s milým hlasom a naozaj príjemným výrazom v tvári. (Toto je ten prsteň odkaz » )*
Mito: Lana! *Usmala se na ni, kdyz ji poznala.* Dekuji, je mi o mnoho lepe, bylo o mne hezky postarano a tak jsem se rychle fyzicky zotavila ze vseho spatneho, psychocky to jeste potrva. Nicmene...tady v tehle zemi vladne velmi prisny rezim, vudci zeme si to tu hlidaji, tak si moc nezahravej. Deti...jsou deti, taky jsme byly male, ne? A chovaly se arogantne. Minimalne ja jsem byla dost rozmazlena. *Prilozila si prst k ustum.* Hlavne nikomu za zadnou cenu nerikej, ze ziju, nikdo to nesmi vedet. Oficialne jsem mrtva. Jsi tu na cestach? Nebo si tu chves otevrit podnik?
Lana: *Lana sa jemne pousmeje, zadíva sa Mito do očí a chvíľu váha.* Mito-san?? *Povie opatrne no s úsmevom, pretože nakoniec sa jej pred očami premietne jej stará podoba a prirovná sa k tejto novej, ktorá je rozhodne oku lahodiaca.* Si to ty Mito!! *Povie radostne a potom vyjde zo stánku von a začne si ju premeriavať.* Ako vidím, celkove sa ti darí, bála som sa, keď som počula určité zvesti o tebe... *Hovorí trochu znepokojene a nakoniec potom zase nahodí radšej niečo príjemnejšie.* Naozaj pekné kimono i botičky ale obal nie je tak dôležitý ako to, čo sa skrýva pod ním. *Žmurkne na Mito a potom pokračuje k jej otázkam.* Aby som bola úprimná... tá voda nie je nič iné len voda z potoka... *Jemne sa zachichoce a zakryje si ruku ústami, no potom sa jej len prižmúria oči s jemne vraždiacim pohľadom.* Nech len príde... krvi nikdy nie je dosť, hlavne nie pre mňa... *No vetu dokončí s úsmevom, akoby si robila srandu, no opak je pravdou.* Čo ťa vlastne priviedlo do tejto zeme, kde sa nedá nič prepašovať a nie sú tu žiadny pašeráci... teda okrem mňa... ale i ja tu robím len detské podvody... stále na sebe cítim, akoby ma sledovali.... a hlavne decká sú tu drzé... jedno som tu normálne nakopla..... myslelo si, že mu patrí svet... *Povzdychne si a chrbtom sa oprie o tyč stánku.*
Mito: *Sledovala konani Lany z povzdali, kdyz muz odesel, pristoupila k jejimu stanku. Nebyla si jista, byla dospelejsi a hlavne mela opet jinou barvu vlasu.* Mistryne prevleku obchoduje s vodou...vazne je tak pramenita, jak se zda? *Optala se zvedave. Lehce naklonila hlavu a vlasy ji spadaly z ramen na zada.* Je to tu nebezpecne, nejen kvuli zviratum, ale co kdyz ten muz ma nejake partaky? Urcite mu vyhruzky strhly ego a muze si jej chtit znovu vydobit.
Lana: *Práve tam mala jedného zákazníka, s ktorým sa dohadovala na cene, no moc si nerozumeli.* Nie... tú vodu ti za toľko nepredám, pochádza z ďalekej krajiny, je pramenitá a ja som ju viezla až sem... stojí 20 ryo za 5 litrov.... ber alebo vypadni... *Povedala Lana a pritom sa veľmi nepekne usmiala, už ju to tu celkove štvalo, už tu dokonca musela zbiť nejaké povýšenecké decko a teraz tento chlap. Nakoniec to skončilo tak, že Lana mu ukázala prostredník, ale nie prstom, ukázala mu ho kostenou čepeľou, ktorá sa jej vysunula z ruky, rovno k jeho hrdlu. Nakoniec ten len zbledol, ustúpil pár krokov a ušiel, Lana si s ťažka povzdychla, no započula kroky, oči sa jej nadvihli a uvidela nohy, určite ženské a kým jej oči prišli na celé telo nezabudla povedať.* Vitajte v potulnom obchode Hideyoshi... čím Vám poslu.... *Nedopovedala, pretože oči jej skončili na tvári tej ženy, nevedela ako má reagovať, bola jej veľmi povedomá, no nevedela ju zaradiť.*
Mito: *Potloukala se po zemi Valek, nemela moc co na praci a tak se tu toulala a hledala mista, ktera by mohla vyuzivat k treninku. Chtela byt pripravena na odchod se Sastuki, sebou mela jen wakizashi. Oblecena byla v cernych upnutych kalhotech, cernem kimonu po zadek, ktere melo hodne dlouhe rukavy, vysoke cerne boty na smerovani s vysokym podpatkem. Vlasy mela rozpustene. Uz vypadala k svetu, tvare mela lehce ruzove, kruhy pod ocima zmizely, pomalu se ji vracel i zivot do pohledu, kracela na okraji lesa.poslouchala to ticho, uzivala si ho.*
Lana: *Postavila si stánok na okraji tohto lesa, počula, že sa tam nachádzajú divoké šelmy, no cez deň by nemali byť aktívne. No dôvod toho, že sa tu pri svojej ceste zastavila bol ten, že vykupuje kožušiny a tiež predáva nejaké veci ako je jedlo, voda a taktiež sladkosti, ktoré si priviezla z iných kútov krajín. Tiež tu predáva svoje vlastne sladkosti, takzvané krvné sladkosti, vytvorené z cukru či karamelu a zmiešané s ľudskou alebo zvieracou krvou. Na sebe má oblečené pončo a pod ním má krátke tričko, podprsenku a má dlhšie kožené boty odkaz » tiež má zafarbené vlasy na červeno ako je na tom obrázku. Samozrejme ako správna priekupníčka sa vyzvedá a zbiera informácie o okolí a o tejto zemi, i keď sa jej tu nepáči, tak rozhodne je dobré vedieť o nepriateľských územiach čo najviac a zem vojen za nepriateľskú považuje.*
Koniec: -
Satsuki: *Dnešok si chce vyhradiť pre Jashina ale trošku iným spôsobom, než zvyčajne. Týždeň vopred svoj pobyt v Krvavom lese oznámi v dedine, keďže tu nechce žiadnu spoločnosť. Chce sa nejako spojiť so samotným Jashinom, zaznamenať od neho nejaký signál alebo čokoľvek, aby bola jej viera o čosi prehĺbená. A ak sa stane niečo zlé, nechce ublížiť nikomu. Vojde do lesa radšej ešte doobeda, keďže nevie, jak dlho jej to tu celé potrvá. Povšimne si aj nejakých tých pascí od lovcov* Retardi... Povedala som, že tu nechcem žiadne prekvapenia. Mnah. *Pokrúti hlavou a prederie sa húštinou až k akejsi časti, ktorá jej trochu pripomína džungľu. Na stromoch sú liany a vidí tu aj mnoho exotických vtákov, ktorých doposiaľ nevidela. Nájde si konečne prázdne miestečko a zhlboka sa nadýchne čerstvého vzduchu. Nemá strach, keďže je tisíckrát silnejšia, než akýkoľvek tvor, ktorého by tu mohla vidieť. Na čistinke si vytiahne bodec a zabodne si ním z celej sily do brucha. Keďže kreslí na trávu, musí spotrebovať viac krvi, aby znak skompletovala. Tentoraz však vytvorí o čosi väčší, než obvykle. Následne si do neho ľahne a zahľadí sa na čisté nebo nad sebou* Jashin-sama... Jak je to dlho, odkedy sme prepojení? Desať, pätnásť rokov? Ani neviem... Ten čas plynie tak rýchlo, že to ani nestíham počítať. Ale moja láska... Moja láska k tebe nikdy ani trochu neutíchla. Momentálne mám síce štyri ďalšie poklady, ktoré ľúbim trošku iným spôsobom ale za to rovnako. Nie som si istá, či ich chcem vychovávať týmto smerom ale... Ak sa rozhodnú, že ťa budú ľúbiť aspoň z polovice tak ako ja, nebudem im brániť. Dal si mi mnohé úctyhodné skúsenosti a bojové možnosti a za to som ti nesmierne vďačná. *Následne sa začne bodať do rôznych častí tela. Bodať, trhať, driapať... Čoskoro má celé oblečenie od krvi, hoci sa jej zranenia liečia* Milujem bolesť, milujem teba. Zbožňujem každého jashinistu, ktorý kráča po zemi. Ale na smrť nenávidím rúhačov. Preto som svet sprostila Renjiho, rúhal sa. Peniaze a majetky boli pre neho cennejšie, než jeho láska k tebe. Zneužíval tvoje dary a tvoju dobrotu. Svojím spôsobom ma bolelo zabiť niekoho z rodiny ale... Rúhači na tento svet nepatria. A nemôžu si dovoliť nosiť pomenovanie jashinista, vyznávač boha Jashina. *Ukvapne jej slzička z toľkého dojatia. Z jednej strany ju až desí jej nesmierna láska ku svojmu bohu. Na druhej strane si však nedokáže predstaviť, že by verila v niečo iné. Jej telo sa však zrazu začne cítiť akosi... Inak. Je jej striedavo teplo a zima, prsty na rukách sa jej roztrasú a svet pred očami sa jej začne zahmlievať. Dýcha prerývane a hoci sa jej hrudník dvíha naplno, má miestami pocit, že sa priam zadusí* Jashin-sama... Toto je... Dôkaz vašej lásky? *Zavrie oči a jej hrudník sa zrazu nesmierne rýchlo zdvihne v šialenom kŕči. Príde jej, akoby sa jej duša čiastočne oddelila od tela. Vníma čiastočne obrazy, ktoré by mala vidieť, ale nemá pocit, že by svoje telo cítila. Chce pohnúť rukou, nohou, hlavou... Čímkoľvek. Ale jej telo ju jednoducho neposlúcha. Akoby jej niekto kompletne vypol celú nervovú sústavu a ponechal len vnímanie mozgu. A potom príde absolútna tma. Nič nevidí, ani necíti. Netuší, koľko času odvtedy ubehlo, pretože zazrie len miestami čiastočné, dosť desivé obrazy. V jeden moment sa stmieva a v druhý je už absolútna tma. Svet, respektíve obraz, ktorý sa jej občas naskytne, je osvetľovaný len bleskami na oblohe. Vidí krv, trhanie zvieracieho mäsa, požieranie ho v surovom stave, dokonca ešte za života niektorých tvorov. Príde jej to ako najhoršie možné scény z desivého filmu. Po pomerne dlhej dobe sa konečne obraz ustáli a ona vidí niečo naozaj príšerné. Celá je od krvi, ústa aj tvár, nehovoriac o tele. V ústach má pachuť po krvi a surovom mäśe. Pred ňou je doslova vykuchaný lev. Keď sa obzrie doľava, rovnako zúbožené sú aj ďalšie tvory a nie je ich veru málo. Vpravo je rovnaký obrazec. Všetko vidí len vďaka svetlu mesiaca a občasných bleskov. Bodec jej vypadne z rúk ale následne ho sama zdvihne. Vtedy jej telo zachváti ďalší kŕč a keď ustane, začne sťažka dýchať. Musí niekoho zabiť. Nie musí... POTREBUJE NIEKOHO ZABIŤ. Čiastočne si uvedomuje, že robí chybu, ale tá túžba je neskonalá. Pociťuje enormnú silu a o rýchlosti ani nehovoriac. Zozadu sa na ňu pokúsi skočiť obrovský lev ale vďaka úžasným reflexom ho Satsu jediným úderom odrazí. Rozbehne sa proti nemu a začne do neho bodať. Krv strieka na všetky strany a keď jej pristane na tvári, tak ju túžobne zlizne. Zničohonič jej telo opäť zachváti triaška. Prídu na ňu pocity zimy a cíti, akoby jej telo opäť patrilo. Dopadne unavene na mŕtve telo leva a hlava sa jej pomerne dosť točí. Na poslednú chvíľu, tesne pred úplným zaspaním, sa stihne presunúť pomocou Hiraishinu do kúpeľne v dome, kde sa natiahne k zámku a zamkne. Kým je schopná sa pohnúť, tak len leží na studených kachličkách a oddychuje. Nechce, aby ju takto videl niekto z rodiny ale nemohla zostať ani napospas divej zvery. Po neuveriteľne dlhej dobe, ktorá jej prišla skoro nekonečná, sa nejako doplazí do vane, kde na seba začne púšťať prúdy studenej vody. Má pocit, akoby jej telo bolo v jednom šialenom ohni, ktorý nebolo možné uhasiť. Vo vani žiaľ aj zaspí*
BlueBoard.cz ShoutBoard