Přidej zprávu »
---: ---
Teiry Toriko: *Pobalí si své věci dá ještě Suzuyovi sbohem a vydá se směrem z Yugakure. Nijak ji tu moc nic nezajímá takže se ani moc nezastavuje. Je jí jasné že má na sobě nalepené shinobi z Yugakure protože je Jinchuriki.* "(Shukaku) Že to není hanba. Takhle se dát chlapovi jako kus masa. (Teiry) Věř Shukaku že tohle nebylo jako kus masa. Bylo to úžasné. (Shukaku) Jsi nechutná. Víš že ten pár Gant měl v sobě toho egoistické Kyuubiho. (Teiry) Co už. Síla Bijju se neodvíjí od počtu ocasů." *Shukaku se v její hlavě velmi nahlas zasmál. Teiry už pomalu chytala Shukakovi názory. Ale bylo jí to docela i fuk. Jakmile došla k bráně tak ji nechtěli pustit. Potom co se odvolala na to že byla u Suzuyi neměli problém ji pustit. Jakmile se dostala k jižní hranici země horkých pramenů našla si odvoz a vydala se směrem Ketchugakure.*
Suzuya: Netuším zkus to a uvidíš, když tak řekni že jsi byla návštěva Suzuyi a oni tě pustí, sice Kage už nejsem ale pořád radši uposlechnou mě než Fujino. *Poví k Teiry naprosto s klidem a zasměje se představě že vesnice je věrnější Suzuyovi než současné vládkyni Fujino. Už ani moc Teiry neřeší a půjde si spíš někam zatrénovat. *
Teiry Toriko: Tady po vesnici mě nic moc neláká. Myslíš že budou nějaké problémy z toho že jsi mě sem přenesl? *Teiry si vše pobalí do svitků aby byla kdyžtak připravena.* Spíš než projít se po vesnici bych zase začala cestovat. Je toho ještě hodně kam chci jít. Do Ketchugakure do svého starého domu. Uctít památku Reiza a pak nejspíš odcestuju do Kumogakure. Taky jsem tam prožila velkou část života. Myslíš že mě pustí přes bránu ven nebo mě musíš zase přenést. *Teiry už má svitky na sobě společně s nádobkou s pískem a katanu u druhého boku.*
Suzuya: Zmohlo? To ani zdaleka, jenom jsem si musel doplnit trochu chakry, to Jutsu ji spotřebuje hodně ale výdrž mám velkou, větší než většina lidí tak se nemusíš bát. *Suzuya se pak rovnou zvedne z postele a jde na zahradu, která se nachází za jeho domem. Ono Suzuya není ten typ člověka, který by se nechával rozmazlovat, nemá to moc rád. *Možná by ses měla projít po vesnici, počítej že dům byl sledován jsi Jinchuriki a já tě sem teleportoval bez varování.
Teiry Toriko: *Přesunula se do koupelny za Suzuyou. Jakmile se posadila tak během chvíle necítila horní část hlavy a po chvíli se nemohla ani hnout.* "Co to?" *Pak už jen po chvíli vidí 2 Suzuyovi klony a následně cítí jak se jí odčerpala chakra. Jediné co ví tak že Suzuya odešel ale ona čeká až vše poleví. Jakmile poleví paralýza zvedne se a prohrábne si hlavu. Je spokojená že tam necítí žádnou díru a tak. Odebere se za Suzuyou do ložnice.* Díky. Aspoň teď jsem trochu klidnější než aby se za mnou nečekaně objevil Zeref. Ale vidím že tebe to dost zmohlo. V klidu si odpočiň. *Řekne a začne mu ze zadu masírovat záda.*
Suzuya: *Sedni si sem. *Ukáže na jedni židli, kterou přitáhl do koupelny. Bude z toho dost krve a nerad by si od toho zasral celej koberec ve svém obýváku. V koupelně to pak stačí vytřít nic víc, mezitím si připraví jednu jehlu se silným lokálním anestetikem. Normálně by ji podal celkovou anestezii ale nemůže si dovolit aby usla a tak to musí řešit takto. Později si na konci ukazováčku volné ruky vytvoří chakrovou jehlu a tu do ní vystřelí, vloží do ní jen tolik chakry aby kompletně celé její tělo paralyzoval a ona se nebyla schopna pohnout i kdyby chtěla - [Chakura no Hari]. Pak ji lokálně umrtví část místa kde má právě tu značku Hiraishinu a vytvoří si na konci ukazováčku pravé ruky chakrový skalpel, který je velmi ostrý - [Chakra no mesu]. Poté ji celou tu označenou pokožku vyřízne až ji je vidět i část zakrvácené lebky a poté co celou tu její pokožku i s vlasama spálí aby se zbavil značky vytvoří tři stínové klony a posedí se kolem Teiry tak aby byla v jejich středu a na zemi se vytvoří pečeť, která vytvoří čtverec a ve středu je Teiry. Znaky se rozzáří a začnou ji léčit její hlavu tak že jakmile to skončí tak její hlava je zase ve stavu než byl provedený zákrok ale nemá tam žádnou značku - [Chikatsu Saisei no Jutsu]. Suzuya klony zruší a sotva se hýbe ale zvládne se postavit a aktivuje Rinnegan a dotkne se Teiry a využije Fuujutsu Kyuuin aby ji odčerpal nějakou chakru pro sebe. Kdyby to neudělal nakonec by tu sebou sekl o zem a tak si rychle vyčerpanou chakru zase doplní (sebere ji 9 bodů). Poté Rinnegan deaktivuje a dobelhá se do ložnice. *Nebudeš se cítit moc příjemně, celá horní část hlavy bude úplně mimo jako kdybys ji necítila. Použil jsem ale něco dost slabého tak to asi brzo přejde, není to úplně legální anestetiku ale jen nějaká levná blbost ale stačilo to ne?
Teiry Toriko: Taky hledám spíš přátelství. A jednou za čas si užít. Je to dobré odreagování nemyslíš? *Teiry si pak vyslechla Suzuyův návrh.* Nebudu si hrát na hrdinku. Nemám k tomu sebemenší důvod. Nevěřím že by jsi se chtěl dobrovolně připravit o toto tělo. *Jekmile toto řekne natočí se k Suzuyovi bokem tak aby šla vidět každá sebemenší křivka. Jakmile Suzuya zmizel v koupelně tak Teiry rychle uklidila.* Jsem připravena. Můžeme jít. Věřím ti že neuděláš žádnou chybu Suzuyo.
Suzuya: Ten konec ti zaručuji, nestojím o vztah ale jen o příležitostný vztah a přátelství nic víc a nic míň. *Poví s klidem během jednoho momentu kdy rovna neměl plná ústa a pokračuje v pojídání té úžasné snídaně. *Ah ano, nicméně bude to pekelně bolet takže počítej s tím že tě budu muset trochu otrávit abys to tak moc neprožívala a nezkoušej říkat že to vydržíš, čím méně se budeš pohybovat tím menší je risk že ti proříznu lebku a poškodím ti mozek. *Poví s klidem a pokračuje ve svém jídle, které poté ale už dojí a tak ten tác odloží stranou a nahej se zvedne a zamíří si to do koupelny. Tam si dá rychlou sprchu a pak když vyleze tak si vyčistí zuby a pak se osuší a oblékne se do ( odkaz » ). Takto vyjde ven z koupelny a podívá se na Teiry. *Tak co připravena?
Teiry Toriko: *Teiry vidí jak si Suzuya chladí svůj nápoj. Nijak do toho rejpat nechce. Na druhou stranu je ráda že mu chutná.* Taky si povětšinou jdu zacvičit ale takovou pěknou noc taky nemám každý den. *Teiry si vytáhne svitek a odpečetí si z něj jednoduché zelené oblečení. Kalhoty a blůzu. Nic extra ale taky pořád trochu elegantní. Vlasty si sváže do copu.* Nehledám vztah. Zatím ještě ne. Ale ráda si někdy za tebou zase příjdu. Klidně zase na skleničku ale jak říkáš, musíš mi zaručit stejný konec jako včera. *Teiry má vskutku v úmyslu se sem ještě stavit. Jakmile je kompletně oblečená připne si opět jen k pasu nádobku s pískem. Bez té nikam nechodí.* V noci jsi říkal že víš jak mě zbavit té značky. Až se najíš a připravíš můžeme se do toho pustit.
Suzuya: Vyspal jsem se dobře, každopádně asi bych měl říct že ráno nikdy moc nejím ale jdu cvičit a pak do sprchy ale protože sis s tím dala takovou práci dneska svůj rituál naruším a děkuju. *Jako první si vezme nějakou skleničku ve které je jablečná limonáda. *Eh je to celkem teplé. *Poté do dlaně začne soustředit chakru a ihned začne skleničku chladit a vytvoří se na ní něco jako zamlžení z té rychlé změny teploty. Toho je Suzuya schopný díky svému Kekkei Genkai Hyoutonu, který se teprve snaží ovládnout a věří že mu to nějaký čas ještě zabere. *Teď je to dokonalé. *Pochválí si to když se znovu napije ale pak se rovnou pustí do své snídaně a oběda v jednom. *Je to výborné. *Pochválí a pak se zasměje nad jejím posledním prohlášením. *Abych byl upřímnej vztah teď nehledám ale ty taky ne, nemám čas si ale zároveň hledat další takové povyražení takže budu rád kdykoliv si přijdeš užít, budu rád i za pokec ale tohle by bylo samozřejmě lepší ne? *Pronese pobaveně a zase se pustí do jídla. *
Teiry Toriko: *Narozdíl od Suzuyi spát nemohla a tak celou noc jen ležela vedle něj a hladila ho. Jakmile už se začalo rozednívat vydala se do Suzuyovi kuchyně aby mu připravila něco dobrého na jídlo. Přeci jen Teiryny kulinářské dovednosti se daly rovnat s vyhlášenými šéfkuchaři. Připravila mu míchaná vajíčka se slaninou, pažitkou a směskou koření, k tomu opečené tousty s máslem které se na nich roztékalo a na pití svou vlastní domácí limonádu z lesních plodů. Když už slyšela že Suzuya vstává vzala vše na tácek a ještě ve spodním prádle se vydala za ním.* Dobré ráno. Jak ses vyspal? Udělala jsem ti něco dobrého na snídani. Jen se v klidu najez. *Položila tác vedle něj a políbila ho.* Ta noc byla úchvatná. Myslím že se jednou stavím pro repete. *Pronesla škadlivě.*
Suzuya: *Nakonec večer usl i když usl až kolem páté hodiny ráno, sice byl sakra vyčerpanej ale chtěl si přítomnost tak krásné ženy užít co nejvíce. Navíc nikdy se tím netajil ale Suzuya je dá se říct skoro až nymfoman, protože by šukal skoro pořád. Teď je tak 12 hodin dopoledne a Suzuya teprve začne otevírat své oči a nějak se probouzet, cítí se zase plnej energie a tak se pomaloučku posadí a rovnou se začne rozhlížet kolem sebe. *
---: ---
Kyuki: *Po prvním dni akademie mi došlo, že pokud nebudu umět něco napřed tak neuspěji. Začal jsem proto vyhledávat různá jutsu která bych se mohl naučit, ovšem žádná jsem nemohl najít v domácí knihovně, jelikož moji rodiče nejsou shinobi takže se o jutsu příliš nezajímají. Zašel jsem proto za tetičkou Šiyuki.* Teto, nevíš kde by jsem mohl najít svitky s užitečnými jutsu do školy? *Zeptal jsem se jí s milým výrazem v obličeji a lehce kulišáckým úsměvem.* Když se nad tím zamyslím, žádné svitky s jutsu doma nemám, ale nějaké by mohli být v knihovně. Pojď zavedu tě tam. *Odpověděla teta Šiyuki, chytla mě za ruku a vedla mě skrz klanovou část až centra vesnice.* Ty se tu vyznáš teto? *Zeptal jsem se jí lehce překvapen, pro mě bylo vždy centrum velké bludiště do kterého jsem nerad chodil.* Jistě že, žiju zde celý život tak je nemožné abych to tu neznala. *Usmála se na mě teta Šiyuki* Jsme tady.*Řekla a ukázala na velkou už od pohledu starou budovu.* Jdeme, pojď rychle! *Rozeběhl jsem se celý natěšený do knihovny ale než jsem stihl proběhnout dveřmi mě teta chytla za triko a zastavila mě.* Tak zaprvé, v knihovně se neběhá a neřve. Pro tvoji informaci, v knihovně si o jutsu čteme ale nezkoušíme je, to můžeš zkoušet před knihovnou nebo doma, ale ne v knihovně. *Řekla důrazně* Dobře teto, promiň. *Omluvil jsem se jí a vešli jsme spolu do knihovny. Knihovna byla obrovská, měla oddělení snad na všechno. Historie,Jutsu,Bylinky bylo tam vše.* A teď jdeme na ty jutsu? *Zeptal jsem se nedočkavě tety* Ano, pojď najdeme nějaké co se ti bude líbit a budeš schopný se ho naučit. *Prohlásila sebejistě a vešli jsme do oddělení Jutsu. Procházeli jsme polici po polici ale žádné lehké které bych zvládl jsem nemohl najít.* A co třeba tohle Kyuki? *Řekla teta a podala mi svitek s Bunshin no jutsu. Začal jsem číst svitek, co jutsu dělá, jak ho používat, jaké pečetě na něj potřebuji.* To vypadá suprově tetí, ale co jsou ty pečetě? *Zeptal jsem se nechápavě tetičky, jenom co to slyšela se pousmála vzala svitek s Bunshin no jutsu a vedla mě o trochu dál k dalšímu svitku.* Nejdřív se nauč pečetě co na to budeš potřebovat* A ukázala na svitek co zrovna vyndala. Otevřel jsem oba svitky na stůl a začal studovat.* "Pečeť berana, pak tygra a nakonec hada. Jak se to mám zvládnout naučit" *Pomyslel jsem si s hlavou ponořenou do svitků* Myslíš že si ty svitky můžu půjčit domů teto? *Zeptal jsem se* Jistě, ale musíš na ně dávat pozor. *Pokárala mě teta Šiyuki a vzala ty dva svitky k jedné staré paní. Něco si s ní povídala a pak mě a svitky vzala domů. Cestou jsem tetě spoustakrát děkoval, jelikož bez ní bych byl ztracen. Když jsem došli k mému domu, dala mi do ruky svitky a poslala mě k nám na zahrada ať zkouším.* Dobře teto, jakmile to budu umět dám ti vědět. *Prohlásil jsem sebejistě a rozběhl se i se svitky domů na zahradu. Na zahradě jsem rozevřel svitky na terasu a začal znovu číst.* "Takže jak to bylo, Beran-Tygr-Had, jo to by šlo takže nejdřív jak je ten Beran." *Začal jsem ve svitku pečetí hledat Berana* "Ten je lehký, to zvládnu už teď" *Řekl jsem si sebejistě a udělal pečeť berana* Jo, zvládl jsem to *Řekl jsem na celou zahradu* "Oh, neměl bych tolik řvát, radši si najdu toho tygra" *Začal jsem znovu ve svitku listovat pečeť tygra. "Ta je ještě jednodušší, jsem to ale šťastlivec" *A udělal jsem pečeť tygra, tentokrát už jsem nezařval* "Takže beran a pak tygr" *Udělal jsem pečeť berana a tygra po sobě* "Dobře já, to poslední už bude hračka" *Pomyslel jsem si sebejistě a začal hledat pečeť hada* "Já jsem vážně šťastlivec" *Udělal jsem pečeť hada a pak se zadíval do svitku s Bunshin no jutsu* "Dobře takže pokud udělám ty pečetě a řeknu bunshin no jutsu mělo by to vyjít" *Udělal jsem pečeť Berana pak Tygra a nakonec Hada a prohlásil* BUNSHIN NO JUTSU *Ale nic se nestalo, zkusil jsem to znovu* BUNSHIN NO JUTSU *Ale stále nic, vyhrkly mi slzy do očí a rozběhl jsem se za tetou Šiyuki. Zaklepal jí na dveře a když otevřela tak jsem jí vše řekl* Naučil jsem se pečetě jak tam bylo napsáno ,ale když je udělám tak se nic nestane *A lehce jsem se tam rozplakal* Ale zlatíčko. *Uklidňovala mě teta* Ty jsi nečetl ten svitek celý že ne? *Zasmála se a odvedla mě k nám na zahradu* Koukej, hned pod pečetěmi. *A ukázala na další řádek* Vstřebujte svoji chakru do středu těla a pak ji vypusťte skrz pečetě. *Přečetl jsem, a lehce zvedl obočí* Jak to mám udělat? *Zeptal jsem se tety.* Jednoduše Kyuki-chan, představ si tu sílu co v tobě proudí jak se nahromadí do středu hrudi a postupně jak děláš pečetě ji vypouštíš do rukou. Při poslední pečeti vypustíš i ten zbytek a představíš si obraz toho co jsi chtěl stvořit. *Vysvětlovala, na mě trochu moc chytře, tetička Šiyuki* Dobře tak já to zkusím *Prohlásil jsem, představil jsem si sílu uvnitř jak se hromadí do středu hrudi a při první pečeti jsem část vypustil do rukou, při druhé pečeti jsem udělal to samé a při poslední jsem zavřel oči, vypustil všechnu sílu do rukou a zařval* BUNSHIN NO JUTSU! *Lehce jsem začal otvírat oči a když jsem je otevřel úplně uviděl jsem to. Můj klon stál předemnou, byl jen jeden ale byl to úspěch, povedlo se mi to* Ano!! Koukej teto, koukej *Zakřičel jsem na tetu, pousmála se a zatleskala mi* Od teď budu pracovat celý den na jejich počtu. Slibuju teto *Prohlásil jsem a pak odvolal svůj klon* Dobře Kyuki-chan, beru na vědomí *řekla teta a odešla domů. Po tom co odešla jsem zkoušel udělat to samé ale s menším množstvím chakry ale větším účinkem. Až ke konci dne jsem byl úplně vyčerpaný a odpadl jsem, ráno jsem se vzbudil na zahradě s pocitem štěstí.* "Už je ze mě skoro shinobi" *Pomyslel jsem si a šel jsem se umýt, nasnídat a připravit do školy* "Musím ukázat svůj pokrok tetě Šiyuki" *A zvednul jsem se od snídaně, šel do prostřed kuchyně a začal dělat pečetě* "Beran,Tygr,Had" *Říkal jsem si v hlavě* BUNSHIN NO JUTSU *Najednou se kolem mě objevilo 5 klonů* Zvádl jsem to, já to zvládl! *Zakřičel jsem na celou kuchyň* "vypadá to že 5 je zatím můj limit ale to se časem zvedne, trénink dělá divy" *A se skvělým pocitem jsem šel s klony za tetičkou šiyuki, nechal jsem klony schovat se za roh jejího domu a já jí zaťukal na dveře, teta zjevně ještě rozespalá mi popřála dobré ráno* Dobré ráno teto, koukej co jsem se naučil *Prohlásil jsem a ukázal na roh domu, to byl signál na klony které v řadě začali vybíhat z poza rohu domu. Postupně se postavili do řady vedle mě a všichni se tetě uklonili, poté už jsem je nedokázal udržet a nechal je zmizet.* Co říkáš teto? *Zeptal jsem s úsměvem na tváři* To je báječné Kyuki, teď už je z tebe velký kluk. *Řekla s úsměvem na tváři, pak mě požádala aby jsem jí vrátil svitky že je vrátí do knihovny. Doběhl jsem domů pro svitky a odnesl je tetě šiyuki, jeden byl trochu pomačkaný že jsem na něj usnul ale když se sroloval nebylo to poznat. Pak jsem se už jen rozloučil s tetou a šel si připravit zbytek věci do akademie.*
Mise: ukončena
Ramie: *Její druhou misí je nalezení zatoulaného mazlíčka, který patří někomu mimo klan Dokusei a prý se mu zaběhl právě do prostor klanu Dokusei, kam majitel nevkročil, aby ho následoval. Jedná se o někoho zvenčí, kdo už by měl brzy zase odcestovat pryč, obyčejný civilista. Potřebuje prvně dohnat Takashiho, než půjde vykonávat něco s ním. Ještě jí toho dost shází. Prohlíží si papír s popisem zvířete, z nějž se nakonec vyklubal nějaký potkan. "Tohle bude mít zde problém... " ohrne nad tím nos. Považuje takové zvíře jen jako svačinu. Patří přeci k hadímu lidu a přesně tím potkan pro hady je. Chōkai se drží poblíž a nadále plní svou úslužnou roli. Díky jeho pomoci může Ramie vypadat tak dokonale. Sama by si jen tak vlasy neupravila do takového vzhledu, jaký jí dodávají s těmi jehlicemi ve dvou pramenech s hadími kostrami. Kimono společně s tím by ji mělo jasně klasifikovat, jako člena Dokusei, nejen její tváře plné mrňavých hadích šupin. O jazyku nemluvě, protože ten nikdo nevidí, pokud ho na něj nevyplázne či s ním nemluví. Neplní stejnou funkci, jako ten hadí a ona ani nedisponuje oním hadím chováním, které by ji vedlo k jeho pravidelnému vyplazování s krátkým zakmitáním. Cítí se se svým zjevem a velkým přiblížením k hadům, božsky. Hlavně zde v klanu Dokusei. Prochází uličkami, kolem mnoha domů, v nichž pobývají členové klanu. Kouká, jestli nespatří potkana. Uvědomuje si spousty pohledů, které na ní spočívají.* Dobrý den, prosím vás, nespatřili jste náhodou potkana s hnědou přední polovinou těla a bílou zadní? *Občas se takto zastaví a vyptává se místních. Ti jsou potěšeni tím, že s nimi komunikuje, někdy jsou z toho rozpačití a nemine ji ani mnohá žárlivost, závistivost od leckterých mladých dívek či kluků, kteří mají menší příbuznost k hadům či mají podobnou, ale závidí jí, její postavení. Však s nimi nevyrůstala, ale jednoho dne se tu prostě objevila a oni ten fakt potvrzený navíc Suzuyou, neměli možnost nepřijmout. Důvodem bylo, že sám Suzuya byl tím, kdo ji vyhmátl, našel a přivedl k nim po ověření si její příslušnosti a příbuznosti s místními. Místní nějakým potkanem pohrdají, jenže má o to zájem Ramie, shání ho tam a je k tomu i svědek, jehož slovo má pro vůdce klanu velkou váhu. CHovají se proto všichni s jistou úctou a neodbíjí ji s jejími otázkami. Odpovídají popravdě.* Oh!.. Můj synáček svému společníkovi dnes donesl večeři.. *Dostane se jí konečně kladné odezvi, když má za sebou už nějakou hodinu procházení od domu k domu. Okamžitě proto vejde dovnitř. To dospělou ženu nastartuje k akci, protože jinak tam jen stála s rukou lehce před ústy, zaražená faktem, že má u sebe co Ramie hledá a zjevně budou nuceni najít večeři jinou. Nyní tedy Ramii dožene a ukáže jí na dveře syna, dokonce je i stihne otevřít. Syna má zrovna v akademii na výuce, takže tam není možnost toho, že by se stavěl zrovna na protest a překážel. Ramie dorazí právě včas. Had zrovna začínal se smrtícím objetím. Sáhne proto do terárka otevřeným vrškem a začne koumat nad uvolněním, aniž by hadu ublížila. Samotné jí je blbé, brát chycené jídlo hadu. Chōkai si uvědomí, že s tímhle nemá Ramie zrovna zkušenosti.* Prosím, ukáži Vám to a příště už zajisté zvládnete sama. *Dovolí se proto. Ramie nemá důvod překážet mu a jen sleduje poučnou činnost muže, který se k hadu natáhne místo ní a osvobodí potkana, kterého jí předá. Hada šetrně vrátí zpátky, když pro změnu osvobodí svou ruku z jeho podrážděného jednání, kdy hodlal vzít zavděk tou, místo ukradeného hlodavce.* Děkuji za spolupráci. *Ramie naznačí drobnou úklonu k Chōkai.* I Vám samozřejmě. *Drobně pohne hlavou k majitelce domu, která jen zběžně zkontroluje stav hada.* Bylo mi ctí a klidně se někdy stavte na návštěvu. Budeme rádi. *Nechce ani nic náhradou za potkana. Je si jista, že i syn bude nadšen z toho, že zde byla dcera vůdce klanu. Ramie s Chōkaiem míří ven z domu a poté už jen odevzdat potkana majiteli, který má čekat poblíž brány. Jeden z tamních shinobi jí ukáže, který z mužů v jejím okolí to je. Při předávání hlodavce vidí, jak muž bledne sotva mu na ní ulpí zrak. "Nemá hady v lásce.." ušklíbne se. Přeci jen v mnoha situacích jí to hraje ku prospěchu. Chōkai opět poté sepíše dvakrát zprávu, kdy jednu pošle Yugakagemu a druhou vůdci klanu Dokusei.*
---: ---
Takashi: /výroba loutky Mokusei/ *vysedává u sebe v pokoji. Rozhodne se vytvořit další loutku. Vejde do své tajné místnosti. Posbírá z rohu několik špalku a přenese je k pracovnímu stolu. Ze svitku, který visí na stěně u stolu odpečetí nářadí a pustí se do práce. Udělá pět válcových výřezů, kdy na jednom konci je otvor a na druhém výstupek, aby mohl těch pět špalků pospojovat. Mezi spoji vytvoří otáčivý mechanismus, aby se mohli na sobě nezávisle otáčet. Hornímu udělá z několika kousků dřeva výstupky na rádoby obličej. Celou soustavu odloží stranou aby se mohl zaměřit na končetiny. Ty udělá z kovových tyčí a kloubů. Na loktech a kolenou udělá pevný dřevěný talíř, kteří chrání tento kloub před silným nárazem. Místo dlani a chodidel jí udělá z dalších kusů dřeva stojany. Dřevo o rozměrech 300x120x60 milimetrů. Do každé udělá ještě drážku, kam se s přehledem vejde kunai. Ten je přidělán na pružině, aby mohl být zatáhnut a zase vysunut. Je udělán tak, že když se končetina natáhne do roviny, kunai bude na vrcholu do špičky. Každou končetinu připevní postupně na spodní válce loutky. Na střídačku a na každý jen jednu. Nakonec ho napadne ještě něco. Položí čelo loutku na stůl a zespodu do ní začne vyvrtávat díru. Ta je dlouhá na jeden a půl válce těla loutky. Do ní zasune tyč, která se může vysunout a postavit tak loutku na tu jednu nohu. Jak má hotovo, zapečetí loutku do svitku a vydá se ven. Někam, kde bude mít klid a nikdo ho neuvidí. Vytáhne loutku že svitku a spojí se s ní pomocí chakrových vláken. Pak ji začne ovládat a učit se s ní. Nejdřív jestli funguje každý kloub, a pohyblivá část, kterou vytvořil. Vysune spodní tyč, která se zarazí o zem a vyzdvihne loutku. Ostatní končetiny natáhne do vodorovné polohy a vysune kunaie. Pak ji roztočí. Části těla se začnou otáčet postupně proti sobě. Vytvoří tak rezavé tornádo, které sekne vše, co se k němu jen přiblíží. Nakonec je spokojen se svojí prací a loutku zase schová do svitku. Vrátí se domů a vytvoří pro loutku nový svitek, do které jí zapečetí. Rozhodl se mít na každou loutku jeden svitek. Uklidí po sobě nepořádek a zase vyjde ze své místnosti do pokoje. Rozhodne se vydat podívat po Ramí.*
---: ---
Takashi: *Shikaku sensei mu domluvil misi v laboratořích. V podstatě šlo jen o pomoc při mití kádinek, nástrojů a jiných věcí potřebných v laboratoři. Dostavil se tedy do laboratoří v nemocnici, kde má nastoupit svoji misi. Tam se ho jeden vědec ujme a odvede ho ke dřezu. Po cestě si prohlíží a snaží zapamatovat všechno co vidí, aby pak měl nějaké informace do začátku. Oni sami neví, že má sebou ve svitku nějaké věci, pomocí kterých se chce pokusit získat nějaké vzorky, než je umyje. Nechají ho u dřezu a odejde zase zkoumat. Takashi si udělá nějaký systém, aby v tom neměl bordel. Začne projíždět všechny nádobky a ty prázdné umývat do čista a dávat je stranou. V těch, ve kterých ještě něco málo zůstalo, i kdyby jen pár kapek, dává na stranu dokud má jistotu, že ho nikdo nepozoruje zrovna. Pak si vytáhne ampulku, nalije do ní vzorek a zase jí uklidí. Takhle to opakuje, dokud to jde. Sem tam popadne vozík s nádobím a odveze ho uklidit do skříně. Během cesty tak má další možnost zkoumat, co vědci dělají a na čem pracují. Jeden zřejmě nedělá na ničem tajném a tak si ho vezme k sobě, a nechá si pomáhat.* Koukni sem, zvládneš zjistit kolik je tam buněk? *řekne mu a postaví mu blíže mikroskop. Pak na sklíčko dá nějaký vzorek a zasune ho tam.* Shikaku říkal, že chceš být vědec tak proč nezacit brzo že? *dodá a nechá ho se podívat. Takashi se do něj podívá. Chvilku hledá než najde.* No.. vypadá to na jednu. Počkat. *zadívá se pořádně. Buňka se najednou rozdělí na dvě.* Teď tam jsou dvě a... Čtyři? *podivý se. Každá buňka co tam je se rozdvojí na další dvě a tak to pokračuje.* Stále se rozdělují na dvě. Jak to? *zeptá se ho.* To je buněčné dělení. Vytvářím jistě sérum, které rychle obnový poškozenou tkáň, aby se zraněný shinoby mohl vyléčit sám. V boji se málokdy lékař dostane rychle k raněným. Toto by mělo snížit ztráty. Jenže když se podíváš... *pokyne k mikroskopu. Takashi se podívá a vidí, jak vytvořená tkáň začne umírat.* Není to dokonalé. *pak bouchnout dveře. Vědec se otočí a zjistí důvod.* Měl bys jít zase k mytí. Přišel vedoucí a mohl by se zlobit. *řekne a zase si stáhne mikroskop a vrátí se k práci. Když si pro něco odskočí, Takashi si vezme ampulku s tím sérem. Vrátí se zase k mytí kádinek. Není to takové vzrůšo, ale dostal se k něčemu, kde může začít. Až se dostane k sobě do pokoje, pokusí se zjistit složení toho séra a od základu ho předělat. Třeba by do toho přidal mladou krev a mohl by to rozlousknout. Zbytek několika hodin stráví tím, že se máčí v teplé vodě a myje všechno, co mu přinesou na umytí. Postupně odchází vědci domu po šichtě a Takashi zametá a vytírá po laboratoři. Umyje stoly, sklidí všechny pomůcky a nakonec se objeví vedoucí.* Super. Můžeš jít domů. *poví a rozloučí se s ním. Takashi se tedy sebere a jde domů, kde si schová svoje získané vzorky v místnosti a vydá se ještě ven.*
---: ---
Edit: Oprava odkazu na vzhled loutky odkaz »
---: ---
Takashi: Výroba loutky / odkaz » SHOYŪ-SHA *Takashi vysedává ve svém pokoji. Od doby, co jsou ubytování v tomhle sídle se s Ramí pořádně nesetkal. Dost ho to štve. Hlavně netuší, jak je na tom ona s misema. Sám už by měl mít možnost přistoupit k ChZ, ale nechce jít bez ní, kdo ji bude během toho ochraňovat. Nakonec se rozhodne, že je čas na první loutku. Zamkne tedy dveře do svého pokoje a jde ke stěně. Složí pečeť, kterou mu ukázal Shikaku sensei a odsune se ve stěně prostor, za kterým se skrývá jeho tajná místnost. Už jí prevytvoril k obrazu svému. Na jedné straně jsou stoly na výrobu loutek vedle nich pak že stropu vysí několik tyčí vodorovně patnáct čísel od stropu zavěšené. Věší na ně části loutek nebo celé, až nějaké bude mít. Na druhé straně místnosti jsou stoly, obklopený vědeckým náčiním. Moc toho vyzkoumáno ještě nemá, zatím se pokouší o nějaký jed, který by přidal do svých loutek. Sedne si ke stolu, kde se chystá vyrábět loutky. Vezme si kus špalku, ze kterého se chystá udělat hlavu. Před ním na stěně visí rozrolovaný svitek s pečetí. Přiloží k pečetí ruku a vloží do ní trochu své chakry. Ze svitku se odpečetí pila, kterou začne rozdělávat špalek na dvě části. Jakmile ho rozpůlí, odpečetí si dláto a kladívko a upevní jednu část do svěráku. Začne jí vydlabávat aby z ní udelal misku. Tu pak upraví i z venku, aby dostala na jedné straně tvar očí a nosu a po stranách uši. Jen tohle mu zabralo půl hodiny. Zkoumá to, jak to vypadá že všech úhlů. Vidí v tom svoji horní polovinu hlavy. Z druhé půlky špalku vytvoří spodní polovinu hlavy a ústa udělá tak, aby se dala otvírat. Vytvoří si na prstě chakrových bod a vláknem se spojí se spodní polovinou a zkouší, zda se ústa otvírají. Otvírají přesně tak, jak chtěl. Nakonec obě poloviny, spojí k sobě. Sám je překvapen, jak dobře sedli. Trochu upraví hrany, aby byla zarovnána a odkazů hlavu stranou. Z kusů kožešiny vytvoří také vlasy. Do hlavy schová zásobník na svitek, který obsahuje 250 senbonů. Spokojeně si ji prohlíží a pak ji odloží a pustí se do těla. Do rukou schová na předloktí otvor, do kterého může také zasunout svitek. Svitek má v sobě také dvě stě padesát senbonů, které vystřeluje přes otvor v dlaních. Tak se tedy předloktím až k zápěstí táhne trubice, kterou prochází ty senbony. Nelitají v houfu, ale jeden po druhým, takže takhle nebude plýtvat a střílí jak ze samopalu. Zbytek těla je jen upravený dřevo, aby dodávalo realistický vzhled. Břišní svaly, ohýbání v kolenech a kotnících, hrudník i záda. Vše vydlabe, aby to nebyl jen kus dřeva. Nakonec všechno spojí do kloubů a promaže, aby nevrzala. Nakonec celou ještě natře lakem, aby měla nějakou trvanlivost. Tato loutka může mít tak najednou v sobě 750 senbonů. Svitky v zásobnících může vyměnit jen ve chvíli, kdy není v boji. Musí se rozebrat a dostat se k nim. Loutku spojí se svými prsty chakrovými vlákny a zkouší pohyby. Překvapivě funguje dobře. Jedním pohybem prstu otevře ústa a začne z nich vystřelovat senbony proti zdi. Z úst létají po pěti. Vystřelí jich pár, aby neplýtval zbytečně. Vyšlou si i střelí z rukou a také jenom pár. Vytáhne oblečení a loutku oblékne. Na několika místech oblečení přilepí, aby nepadlo. Loutku tak pověsí a dívá satelity na svoji věrnou kopii. Je spokojen. Uklidí nepořádek a vyjde z místnosti. Opět složí pečeť a dotkne se místa na stěně, které zavře onu tajnou místnost a jde se projít ven.*
-+-: +-+
Takashi: D mise/ *dneska ho poslali natrhat nějaké byliny pro nemocnici. Musí pro ně jít do lesů kolem Yugakure. Bakuto byl poslán s ním jako dozor. Ramí měla ten den jiné plány a tak tam je sám s velitelem týmu. Bakuto si udělal pohodlí pod jedním stromem a hlídá okolí, zda nezaznamená nějakou cizí chakru. Takashi tak courá lesem sám. Moc se nevzdaluje, ale i tak je od něj mimo doslech i dohled. U sebe má ve svitku zapečetěné knihy z knihovny a tak si odpečetí knížku o bylinkách. Má seznam z nemocnice, které po něm chtějí. Sám si ale najde co potřebuje, když to půjde. Prochází mezi stromy a rozhlíží se. Najde úsek, kde roste pryskyřník a kostival. Nasbírá množství, které chtěli a uloží. Pak se pro něj vrátí. Pokračuje dál. Narazí na pláň se střevlíkem. Také nabere kolik potřebuje. Má ještě najít jeden druh, ale po dvou hodinách na něj nenarazil. Ani na místě, kde by měl být. Navíc je všude plno stop, zlámaných klacků a prostě spousta důkazů, že tu někdo dělal bordel. Vrátí se rychle pro svoje nasbírané byliny a zapečetí je do svitku. Pak se vrátí a sleduje cestičku z nepořádku. Bakuto zaznamenal chakru dvou chlapců, kteří se potulovali po okolí. Jsou to chuuninové a patří do té podřadné společnosti, která dělá jen problemi. Nezbyde mu nic jiného než vstát a vydat se za Takashim, aby na něj dál pozor. Přesto ho ale sleduje z povzdálí, aby si ho nikdo z těch tří nevšiml, zatím co Takashi dohnal a teď sleduje ty dva.* Hele, co s tím vůbec budeme dělat? *zeptal se právě jeden druhého.* No coby. Až se ten špunt, co měl nasbírat tuhle trávu vrátí s tím, že nemá žádnou, prodáme jim jí mi. Budou muset zaplatit, když ji budou potřebovat. *povídají si mezi sebou. Takashi zahlédne pytel, který natrhali. V tom pytli toho bylo několik kilo. To ale ti dva netuší, že jim bude takhle velký pytel k ničemu. K léčbě a výrobě léků je potřeba většinou čerstvá rostlina. Téhle chtěli zrovna sotva čtvrt kila, kterou budou chtít spotřebovat. Víc toho není momentálně potřeba. Oni tak právě zničili ohromné množství, které se bude muset vyhodit. Tak jako tak, Takashi bude potřebovat aspoň těch čtvrt kila. Oni ale nevypadají, že by mu ji chtěli dát. Bude si ji muset vybojovat. Vyleze tak že křoví. Opře se o strom a sleduje je chvíli nekrytý. Po pár vteřinách si ho jeden všimne.* Co chceš? Kdo vůbec jsi? *zeptá se ho jeden.* Chtěl bych trochu těch rostlin, co paříte v tom pytli. A jsem ten špunt. *Odpoví. Vždycky mu tak nějak bylo jedno, s kým si začne a jak to dopadne. Jeho hořká hlava myslí v tomhle za něj. Řekne prostě "běž" a on jde. Po posledním ale, kdy ohrozil Ramí začal aspoň trochu víc přemýšlet.* Tak na to zapomeň, to by si nás musel nejdřív dostat. A nebude to tak snadný. *poví mu ten samej, co vysvětloval druhému jejich plán.* My jsme chuuninové, nemáš šanci špunte. *zasmějí se a připraví se zase k odchodu. To ale Takashi hodí shuriken po tom, který ho odbil a ten mu je těsně mine ucho.* Řekl jsem, že chci trochu těch rostlin. Příště se třetím. Nevzpomínám si, že bych se o ty kytky nechtěl porvat. *odstrčí se od stromu a pomalými kroky se vydá jejich směrem.* Ty si blázen. Dostaneš nakládačku. *poví Sakai a pošle Lazua, aby ho vyřídil. Je zvědaví, jak moc je Takashi silný, když si troufá na dva chuuniny. Lazu si vytáhne Ruigy a roztočí se. Pak se vrhne po Takashim a snaží se ho vzít jimi po hlavě. Bakuto je na vážkách. Má ho nechat, aby se postaral o to sám, když si to zavařil, nebo mu má pomoct. Rozhodne se pro první volbu. Musí se naučit poprat se se situaci, do které se dostane sám. Takashi se zastaví a počká. Když je Lazu u něj a švihne po něm ruigou, vytasí katanu, kterou má přidělanou vodorovně na kříži a sekne. Zastaví tak jeho útok. To už mu míří na hlavu ale druhý. Protočí se pod rukou a uvolní jeho ruigu. Pak nastaví nohu a nechá ho, aby o ní zakopl a natáhl se na zem.* Jo, chuunin. *usměje se a koukne na Sakaie.* Všechno? *Sakaiovi se pohled nezměnil. Lazu vstal a znova útočí na Takashiho. Tentokrát ze zadu. Stejně tak jako předtím jim bylo jedno kam šlapou, i teď šlapal na větvičku, která hlasitě praskla. Takashi se otočí a v tom pohybu švihne katanou přes jeho Ruigy. Rozpůlí mu je. Na to nakloní do strany a vykopne nohu pod jeho bradu. Cítí jen zásah a dal ho neřeší. Zasune katanu a otočí se na Sakaie.* Jak dlouho jste neměli žádnou misi. Jste fakt slabí. *poví a vyrazí k němu. Bakuto je sice překvapen, ale také se mu to nezamlouvá. Přesto čeká, až bude hotovo. Sakai se ale naštve a začne skládat pečetě.* Suiton: Mizu Shuriken. *vytvoří z vlhkosti v okolí několik sad vodních shurikenů. Ty pak vrhne proti Takashimu. Ten tuší, že jeho techniky budou silnější. Nezbývá mu, než se jim vyhnout. Vytáhne zase katanu a přesekávat Shurikeny, kterým se nevyhne. Když salva přestane, vyběhne v před. Katanu má připravenou za sebou pro seknutí. Doběhne k němu a sekne. Během seku se ale přikrčí a mine, aby mu mohl podkopnout nohy pomocí Konoha Reppū. Sakai jeho pohyb předvídal. Vyskočil do vzduchu a padá mu podrážkou na obličej. Takashi zabodne katanu vedle sebe do země a odsune se pomocí ní. Pak vyskočí o kus dál. Za letu katanu zasune a poskladá pečetě.* Fuuton: Kiryuu Ranbu. *vypustí větrnou vlnu, kterou může ovládat a pronásleduje s ní Sakaie. Ten si začne skládat pečetě pro další vodní techniku. Takashiho to už nebaví a tak chytne pečeť a zmizí pod zemí. O chvíli později se objeví pod Sakaiem. Chytne ho za kotník a stáhne pod země. Sakai se zatím vyhýbal jeho větru a pokoušel se o proti útok, když se objevil pod ním a stáhl ho pod zem. Netušil, že by ten špunt mohl ovládat dva elementy. To ale nemá ani ponětí, že Takashi zvládá tři. Takashi vyleze ze země a sáhne se do pytle pro množství rostlin, které potřebuje. Sakai tam pořvavá nějaké nadávky, ale nevnímá ho. V tom se objeví Bakuto a jedním pohybem Sakaie uspí.* Si zbrklí, netrpěliví, snadno průhledný a hlavně pitomí. *spustí na něj. Takashi pokrčí rameny.* Jo, no a? *zeptá se ho a uklidí si rostliny, které si od nich vzal. Zbytek pytle vysype, aby se o to postarala sama příroda.* No jen že by si měl na tom zapracovat, aby ti to netrvalo tam dlouho příště. *položí mu ruku na rameno a pak společně odchází. Ještě předtím Bakuto jedním pohybem vytáhne Sakaie a nechá ho ležet vedle jámy, která po něm zůstala. Pak odejdou do vesnice, kde Takashi předá rostliny. Sám ale nezvládl nasbírat rostliny pro sebe tak bude muset jít příště.*
-+-: ---
Takashi: *Takashi se ráno probudil brzy. Zašel do koupelny se opláchnout a vrátil se zpět do pokoje. Než zavřel, rozhlédl se na chodbě. Ještě zamknul a sedl si ke stolu s jednou z knih, které si půjčil v knihovně o loutkářství. Otevřel jí a začal jí listovat. Pročítá si pasáže o materiálech, různých technikách i o tom, jak se vlastně stát loutkařem. Přemýšlí, jaký by to pro něj mohli mít prospěch, kdyby se naučil tomu řemeslu. Zatím na co jediné přišel je to, že výdaje budou nejspíš ohromné. Kde jen tak sežene tolik dřeva a kovu a všemožných zbraní? Možná kdyby požádal strýce Tena. Určitě tu budou mít nějakou zbrojnici. "*Ale Ten možná taky bude chtít důkaz pro důvod, aby mi umožnil přístup k zbrojnici" pomyslí si. Rozhodne se pro to, že si vyrobí nejdřív první loutku. Na to aby ale mohl vyrábět, musí se naučit techniku na jejich ovládání. Při prozkoumání to někomu nepřipadá nijak těžké. Jde jen o soustředění. Jenže to je to, s čím má problém. Špatně se soustředí. Spíš hekticky jedná. Nezbývá mu ale než to zvládnou. Prostudujte si to, a dá se do učení. V pokoji má dost věcí, se kterýma může hýbat. Nejdřív chytne pečeť a soustředí se na svoji chakru. Pak dá ruce od sebe dlaněmi nahoru a pozoruje je. Ruce se mu obalí chakrou.* Jo, jen to udržet. *říká si. Pak se rozhlédne po pokoji. Vybere si první svícen a švihne k němu prstem. Od prstu se natáhne chakrové vlákno a připojí se k němu. Takashi se usměje. Pak zase prst stah e zpět, aby přerušil to spojení, jenže místo toho se proti němu svícen rozletí. Jen tak tak skloní hlavu a svícen narazí prudce do zdi.* Aha, tak jinak. *pohne prsem do strany a svícen se posune do strany. Nakonec prst propne, jako by ho chtěl ohnout na druhou stranu ve druhém článku a chakrové vlákno se přeruší.* Aha. Super. *usměje se. Po spánku mu steče kapka potu. Je to na něj dost složité, ale po nějaké době tomu začíná přicházet na kloub. Podařilo se mu i svícen vrátit na místo.* Tak, a teď už jen získat nějaký materiál. *řekne si a uklidí pokoj normálním způsobem, protože tam našel dost bordelu jak se učil přemisťovat věci pomocí chakrových vláken. Co ho ale zajímá, je kam všechno bude schovávat. Hlavně dělat bordel tady se mu moc nechce. Pak se ale podívá na stěnu naproti dveřím do jeho pokoje.* To by mohlo jít, ale jak? *dojde k té stěně a poplácává ji. Je to dost pevná stěna. Soustředí se na svoje ruce. Obličej se mu zkřiví hněvem. Na předloktích se mu vysunou sekery. Podívá se na stěnu a pustí se do ní. Buší do ní přes pět minut, ale povedlo se mu udělat jen prohlubeň o průměru patnácti centimetrů a hloubce tři centimetrů.* To budu dělat ještě rok. *řekne si. Nezbývá mu, než se rychle uklidnit. Stáhne sekery a musí uklidit bordel co nadělal. Pak popadne skříň a posune ji až před tu díru a nechá ji tam.* Zatím to musím vymyslet jinak. *zabalí si nějaké věci a do svitku schová knihy z knihovny. Pak vyjde z pokoje a z domu a jde se podívat na vesnici. Ten mu řekl, že dostane senseie. Ten se ještě ale neukázal a tak má čas, si dělat svoje věci.*
---: ---
Shi: *Iba sa nejak inštinktívne schúli k Say a objíme ju. Povzdychne si a usmeje sa. Pred tým než úplne zaspí jej dá pusu do vlasov a potom sa už naozaj nechá uniesť vlnou sladkého pokojného spánku. *
Saya: * Saye je takto s Mito velmi příjemně a i na Sayu z toho jde spánek. Netrvá to moc dlouho a Saya taktéž usne. Z nějakého důvodu se se Shi cítí jinak než s kýmkoliv jiným a tak si dopřeje velice klidný spánek. *
Shi: *Usmeje sa pri jej poznámke.* Tiež ťa mám rada. Sayo- chan. *Pohladí ju po vláskoch a zavrie oči. Pekne na ňu svieti slniečko a jej to príjemné zohrieva pokožku až ju to uspáva. Spokojne zamrnčí a ostane takto ležať so zavretými očami.*
Saya: * Sayu překvapí ten akt Shi ale nemá nic proti. Prostě nyní leží v klidu Shi a nechá Shi ať si dělá, co chce. Saya se jí pozorně dívá do očí a na tváří má úsměv ale po chvilce si na její hrudník položí hlavičku a slyší tak jak buší její srdíčko a je to opravdu krásný zvuk. *Shi-Chan? Mám tě ráda.
Shi: Hm.. No tak fajn rýchla Saya.. *Pousmeje sa a nechá sa chytiť za ruku a viesť. Nevie kam idú tak to bude pre ňu asi prekvapenie. Nevadí. Zasmeje sa po ceste ako sklznú do lesa .* Chystáš si ma uniesť niekam preč? *Smeje sa a poskakuje si popri tom ako ide. Keď dorazia na tú lúčku iba si ľahne do trávy a Sayu k sebe stiahne. Tak aby jej Saya ležala na hrudi/ bruchu a ona ju mohla hladiť po hlávke , vlasoch, líci a držať za packu.*
Saya: Já nevím, proč jsem tak rychlá. Možná to bude jen náhoda? *Saya se vydá ven z pramenů a poté prostě čapne Shi za ručku a hodlá si s ní proplést prstíky. Pokud nebude mít Shi nic proti tak se Saya vydá rovnou směrem k Chrámu Šesti Cest. Ovšem nemá v plánu jít až k Chrámu, protože potí, hodlá sejít z cesty a projít zkrs les rovnou k jedné krásné louce. *
Shi: *Len sa trošku zatacká pri strhnutí a poslušne ide. Vezme si ledva osušku a v šatni sa tiež začne sušiť. No je trošku pomalšia ako Saya. Saya je už dávno oblečená a Shi ešte len dáva na seba spodné prádlo.* Saya!! Ako to že si tak rýchla.. *Poznamená a sfučí tváre. Keď sa oblečie tak si to maniery rovno k východu.*
Saya: * Saya se zamyslí při jejím požadavku a jedno místo ji pak napadne. Chytne Shi za ručku a prostě ji zatáhne rovnou do šaten. Cestou čapne svůj ručník, a když jsou v šatnách tak se začne osoušet a poté se ihned oblékne. Samozřejmě má v plánu ještě počkat na Shi případně ji pozorně sledovat. *
Shi: *Jej ruku príjme a nechá sa z vody vytiahnuť. Pousmeje sa a pozrie na ňu. Trošku sa natiahne.* Nie .. nie som hladná.. Mohli by sme ísť niekam na lúku? Alebo tak.. Ľahnúť do trávy a pozerať na mraky.. Prosíííím? *Zlato na ňu zamrká a usmeje sa.*
Saya: He? Asi máš pravdu, měli bychom už jít z vody. *Odpoví radši Saya a smutně si povzdychne. Netuší co dalšího Shi totiž ukázat ale tak stále doufá, že ji něco napadne, než se oblékne. Saya opatrně vyleze z vody a otočí se na Shi, protože ji chce nabídnout ruku a hodlá ji pomoct ven z vody. *Takže copak bys chtěla podniknout teď? Nemáš hlad nebo tak nějak?
Shi: *Nechá ju a jej ruku ignoruje. Ponorí sa do vody celá. Na chvíľku. Potom sa vynorí a len sa pozerá po okolí. * Nemali by sme už ísť? Sme tu dlho.. ako dlho tu vlastne môžme byť? *Spýtavo sa pozrie a povzdychne si. Už začína mať rozmočené ruky a prsty a všetko. Šplechne kúsok vody do Say. Aby svoju odpoveď skôr poskytla.*
Saya: *Saya se vyleká když si kvůli ní Shi lokne vody a je to ma ní vidět, protože Saye tečou z očí slzy. Když je Shi už v pořádku Saya ji objímá opravdu pevně. *Promiň je mi to moc líto. *Saye pak během toho objímání nehodou sklouzne ruka na levou půlku zadečku Shi (Nehoda XDDDD) *
Shi: *Jemne zvýskne pri jej objatí a trošku si logne vody. Rozkašle sa a musí sa postaviť a vykašle kus vody. Chytí dych a objíme ju späť. * Čo stváraš? Trúbka.. *Zasmeje sa. *
Saya: *Když od Shi dostane pusu na tvář tak se jí to dětských tvářiček opět nahrne červená barva a Saya se potopí tak, aby nad hladinou měla jen nos na dýchání a sleduje pozorně Shi.*,,Radši bych brala S misi než se nechat nachytat stydlivá." *Po chvilce sa Saya odhodlá potichoučku přiblížit k Shi a doslova po ní skočit a pevné ji obejmout. *
Shi: *Uškrnie sa a nadšene Say stisne ruku. * Hai! *Postaví sa a dá jej pusu na líce. Potom sa prepláva na druhý okraj a roztiahne sa tam. Uškrnie sa spokojnsťou a privrie oči. Nechá sa vodou len nadnášať. *
Saya: * Saye se ta písnička opravdu líbila a během jejího zpěvu vlastně ani nepromluvila. Jen tiše sedí a poslouchá tu nádheru. Opravdu moc se jí to líbí. Když Shi skončí a řekne, že by chtěla vidět draka tak se jí vybaví, jak se kdysi pohádala se Shikim když on byl názoru, že neexistují ale Saya se zastávala názoru Shi. *Jednou draka potkáš, uvidíš. Zcela jistě nějakého určitě uvidíš. Kdo ví třeba budeš mít i svého vlastního.
Shi: *Zasmeje sa a šťuchne Say do boku. * Nepreháňaj.. *Trošku sa začervená no nakoniec jej niečo zaspieva. Veselé a príjemne na počúvanie. Spieva jej. Nespieva ale v jazyku ktorému by Say mohla rozumieť. Shi má taký svoj vlastný.. Uvoľní sa a trošku viac sa o Say oprie. Usmeje sa a povzdychne si. * Chcem stretnúť nejakého draka..
Saya: * Saya je v šoku z toho když ji Shi obejme. Ale trochu to pomůže a Saya si oddechne a uklidní se. *I já tě mám ráda Shi-chan. *Řekne Saya sladkým hláskem. Je jí se shi velice dobře a tak tam spokojeně odpočívá a relaxuje. *Zazpíváš něco? Jsi dokonalá zpěvačka a umíš to opravdu výborně, moc tě o to prosím.
Shi: *Pousmeje sa. * Prečo si tak.. v strese? Zo mňa? *Pozrie na ňu a presunie sa pred ňu, pri čom jej chytí tvár do rúk a uprene na ňu detským pohľadom pozerá. Také tie nafúknuté tváričky.* Nebuuuuuď v strese! *Zasmeje sa a objíme ju. Má Say rada.. je k nej naozaj milá.* Mám ťa rada. Si super kamarátka. *Pousmeje sa a zas si k nej prisadne a oprie sa tak o jej ruku ako pred tým.*
Saya: * Saya si to nedokáže úplně vysvětlit ale srdíčko ji buší jako o život když cítí jak se tělo Shi dotýká toho jejího. Už i to obyčejné opření a chytnutí se její ruky bohatě stačí, aby její tep vyletěl dost vysoko. *J-j-já j-j-j-jsem ráda ž-ž-že s-s-se ti to l-líbí. *Dostane ze sebe zadrhávaně Saya a radši svůj pohled přesune na hladinu vody. *
Shi: *Chvíľku nevníma prítomnosť Sayi ale potom keď si k nej prisadne sa o ňu len oprie a povzdychne si. * Milujem teplo.. *Pousmeje sa a chytí ju okolo predlaktia. Úplne ju to uvolni.* Ďakujem Say.. *Zamumle a užíva si teplo kúpela. Potom si len potichúčky začne pohmkávať pesníčku a so zatvorenými očami drží takto Say ruku, pričom sa o ňu opiera.*
Saya: * Saya se maličko stydí od momentu kdy jí Nukenin, kterého nakonec zabila, ohmatával rozkrok, když byla na okamžik paralyzovaná. Samozřejmě se nakonec svleče a jde tedy se Shi. Předci jen Shi je dívka stejně jako Saya ale i tak se z nevysvětlitelného důvodu trochu stydí. Vysvětlit by se to tedy dalo ale Saya si to nedovede vysvětlit. Saya beze slov vleze do vody přímo vedle Shi a spokojeně si zavrní jako kočička. *Ahh to je tak příjemné. *Saya se podívá na Shi pozorně se na ní chvilku dívá. *Doufám že se ti to tu taky líbí.
Shi: *Len na ňu ticho s údivom pozerá. Pousmeje sa, trošku začervená a na všetko prikývne. Vbehne s ňou do šatieň a vyzlečie sa. Potom je už ľahké sledovať šípky a ísť smerom do tých lázni. Skočí do vody a nájde si kútik v ktorom sa oprie. Privrie oči a len spokojne zavrní.* Poď ku mne. *Začlapká rukou pri sebe a ďalej spokojne sedí.*
Saya: * Sayu celkem zaskočí, když ji Shi chytne za ruku a potáhne ji před sebe, ale nenechá se vyvézt z míry a dle jejího přání ji tedy vede. *Hm tak dalo by se to zařídit tak abychom byli společně jen mi dvě. Jednou jsem jim pomohla dopadnout zlodějku, která tam chodila krást, takže třeba nám to splní a budeme jen my dvě. Teda ne možná ale určitě! *Už vyjdou pryč z klanové části a jejich momentální směr je přes několik dalších uliček než se dostanou až horkým pramenům. Saya se před vstupem zastaví a s úsměvem se podívá na Shi. *Tak můžeme? *Pokud Shi bude souhlasit tak Saya s ní vstoupí a vydá se rovnou k recepci, kde požádá, zda by šlo, aby byli jen ony dvě a tak jim recepční po delší chvilce prosení a většího příplatku vyhoví. Saya tedy Shi zavede do dámských šaten, kde budou ovšem samy, protože mohou jít do VIP části, kde stejně dnes nikdo nebude. *
Shi: *Porozmýšľa.. dala jej teda dosť nápadov.* No.. asi.. asi tie pramene! Teplo mám rada. *Usmeje sa a prehrabne si vlasy. Chytí Sayu za ruku a potiahne ju pred seba.* Veď ma .. *Zasmeje sa a nadšene si poskakuje a pospevuje.* A budeme tam len my dve? Vieš... nemám rada veľmi ľudí.. teda.. no.. hlavne dospelých.. sú taký.. divný. *Vyhrkne zo seba smutno.*
Saya: * Saya jde tedy se Shi a jde rovnou vedle ní. Samozřejmě přemýšlí, co by mohli dělat a tak jí napadne pár nápadů. *Hm tak co třeba se podívat do knihovny? Nebo si zajít společně do horkých pramenů? Pak tu je možnost koupit si něco sladkého, nebo skočit rovnou někam na jídlo. Vlastně tu je pak tréninková oblast a chrám šesti cest ale na těchto dvou místech nevím, co by se dalo dělat. Takže co myslíš ty? Líbí se ti jedna z těch variant, co mě právě napadla?
Shi: *Len na ňu udivene pozerá. Usmeje sa nad tým a prikývne jej hlavou.* "Vraj to najlepšie čo ju mohlo dnes stretnúť.. aké milé.. " *Zasmeje sa v duchu a potom sa vydá do kroku. Len rovno za nosom.* Noo neviem čo chceš robiť.. niečo vymysli. Ja som mala v pláne si pozrieť dedinu a ták vieš.. Trošku to tu poskúmať.* Zasmeje sa a zas si začne pospevovať a hopsať.*
Saya: To je dobře že máš fajn a já no mám se dobře. Jen se ukrutně nudím a netuším, co bych měla dělat a tak jsem se šla podívat do této klanové části a potkala tebe což je asi to nejlepší, co mě dneska mohlo potkat. Co kdybychom něco společně podnikly? Jen ty a já? Určitě spolu vymyslíme nějakou zábavu. *Zeptá se celkem nadšeně Saya. *
Shi: *Poskakuje si nevinne ďalej, keď ju pozdravom prekvapí Saya..* Saya.. *Šepne a následne sa jej rozžiari úsmev na tvári.* Ahoj.. *Pousmeje sa na ňu a len chvíľku ostane mlčať. Ako keby prepočula otázku, no neprepočula. Len jej pozerala uprene do očí.* Heh mám sa v celku fajn... a čo ty? *Kývne na ňu hlavou a ďalej sa na ňu usmieva.*
Saya: * Saya si po nějaké té chvilce procházení po klanové části všimne v dálce Shi a ihned jí pozná. Saye se rozzáří na tváři úsměv a ihned se vydá k ní. *Shi! Ahoooooj! *Zavolá na ní a běží rovnou k ní. Sice Shi ještě moc nezná, ale už během toho jednoho krátkého setkání si ji stihla oblíbit. *Jak se daří? *Zeptá se s úsměvem a podívá se Shi pozorně do očí. *
Shi: *Rozhodne sa trošku spoznať svoju dedinu. Predsa len.. veľmi sa tu ešte nepoprechádzala. Momentálne sa nachádza vo svojom klane a tak ako vždy si poskakuje a pospevuje. Obdivuje tu asi všetko čo môže vidieť. Predsa len to je ešte kido.*
Saya: * Saya se dnes chtěla vydat do této klanové čtvrti, protože se celkem nudila. Sice má stále za úkol chytit dva Nukeniny třídy B ale chtěla přestávku od těch hrozných a dlouhých cest a tak je asi 3 dny už zase v Yugakure. Saya je oblečená v ( odkaz » ). Nemá sebou žádnou svoji výbavu kromě svitku smlouvy s liščím Kuchiyose a své flétny. *
BlueBoard.cz ShoutBoard