Přidej zprávu »
---: ---
Saya: * Saya má v pořadí již druhou misi typu C a tentokrát se jedná o chycení zloděje. Jak se zdá tak jeho revírem jsou horké prameny, kde krade věci. Saya se tedy rozhodla si na zloděje počíhat. Saya je oblečená ve svém oblečku ( odkaz » ) a sedí ve křoví a očekává, zda se dnes objeví onen zloděj nebo ne. Svoji čelenku má uvázanou kolem pravého stehna. A ať čeká, jak čeká tak prostě nikdo a nikde. * „Tak mohla jsem čekat, že nepřijde hned, co jsem dorazila. Prostě musím čekat, dokud se neobjeví. Zatím se neobjevil den, kdy nepřišel. Tedy ne že by se objevil, ale spíš není tu den, kdy nic nezmizí.“ *Saya tedy dál sedí a sleduje vstup do horkých pramenů. Asi tam sedí takto nějakých 5 hodin a už ani neví, jak má sedět. Když v tom padne zavíračka a tím pádem odejdou i zaměstnanci. Saya zmateně nakloní hlavou na bok, protože nikoho podezřelého dnes neviděla. * „To je divné že se tu dnes nikdo neobjevil. Radši tu ještě chvilku počkám, třeba to někdo vykrádá, když tam nikdo není.“ *Saya tam tedy čeká ještě tak hodinu když v tom si toho všimne. Nějaká žena se objeví u vchodu do horkých pramenů a je na první pohled jasné že nestojí, aby ji někdo viděl, protože se stále nerovně rozhlíží okolo sebe. Pak si odemkne a vejde dovnitř a Saye je na první pohled jasné co tam dělá. Ale tak čeká ještě chvilku a pak ta žena vyjde ven a zamkne za sebou, ovšem vyjde ven s několika taškami, ve kterých jsou nakradené věci. Saya se pomocí Shunshin no Jutsu přesune rovnou před ní a zatarasí ji cestu. Otočí se čelem k ženě a usměje se. *Paní krást se nemá. To nevíte? Omlouvám se, ale budete muset jít se mnou na policejní stanici. *Jak se zdá tak ženě se to nelíbí, protože se rozeběhne a prostě běží i přes Sayu a tak ji prostě srazí a běží dál. Saya se nasere a tak se zvedne a vyskládá sérii pečetí a sešle na ženu Genjutsu Narakumi no Jutsu. Tímto jí vyobrazí její největší strach přímo v srdci. Poté se k ní přesune opět pomocí Shunshin no Jutsu. V ten moment Genjutsu přeruší a prostě ji udeří ze zádu do hlavu až ji dostane do bezvědomí. Poté co se složí, doběhne do policejní stanice a zavolá si pomoc. Aby ji pomohli ji dovést do stanice kde se žena po výslechu ke všemu přizná. Saya má tudíž misi splněnou když je jasné že to byla ona. Sice byla pokárána, že to nevyřešila než použití síly. Když se jedná o pouhou civilistku a nikoliv Shinobi. Ale Saya to nijak neřeší a jde Yugakagemu odnést potvrzení o splnění mise a vyzvednout si odměnu. Již předem ji Yugakage informuje, že sice neví kdy ale, že Saye v nejbližší době bude zadaná mise typu B. Saya je z toho trochu vyvedená z míry ale dost ji to potěší, protože je to pro ní jako uznání jejich schopností. Poté se vydá tedy domů se vyspat, když je už tak pozdě večer. *
konec: ukončeno
Shiki: Zaujmout jako gennin, to jde? *Optal se spíše řečnickou otázkou, nečekajíc na odpvoěď, přičemž mu přikývnul na jeho rozkaz či co to bylo. No netušil jak mu chce onen frajírek pomoci. Každopádně to nijak neřešil. No už se těšil, až potká Satsuki a řekne jí co se stalo. To, že by o tom neměl vykládat věděl, každopádně netušil, že Ziki mu bude chtít sahat na oči. Ikdyž mu to mohlo býti jasné, přece jen člověk bez oka by dal cokolik za celkové vidění a za druhé oko. ještě kdyby si mohl polepšit nějakým Doujutsu... Šlapal radši domu, původně tam měl stejně namířeno.*
Suzuya: Hm tak teď utíkej domů, ale udělám ti nabídku. Snaž se mě na Chuuninských Zkouškách až je budeš plnit zaujmout a pomůžu ti zesílit tvoji Chakru a Ninjutsu. A teď utíkej domů, nebo kam se ti chce, ale snaž se nemluvit na každým rohu o svém Doujutsu mohlo by tě to dostat do nebezpečí. *Poznamená Suzuya a pak se tedy jen v klidu otočí a vydá se pomalu rovnou k sobě do rezidence. *
Shiki: *Vylsechne si jeho nějaké vysvětlení, přičemž mu z očí Sharingan zmizí.* Genjutsu jsou nudné... *Pronesl smutně, přičemž se zamyslel. No když to dokáže jen Genjutsu tak tím pádem bude Sharingan používat jen na předvídání a sledování toku chakry. Nic jiného v tom momentálně neviděl. No neměl ani nějak moc důvod.*
Suzuya: Hm jak jsem si myslel. Takže Sharingan s jednou Tomoe. Takže Sharingan je jméno toho tvého Doujutsu a štěstí máš z toho důvodu že Sharingan je velice mocný a časem s ním dovedeš ovládat velice mocná Genjutsu. Dokonce dokážeš prolomit Genjutsu a to velmi jednoduše. Jsi spokojenej?
Shiki: To jsi mi neodpověděl na ani jednu otázku. *Pronesl, přičemž se zašklebil. Vlastně teď mluvil absolutně z cesty než mluvil Shiki. Jako kdyby měl svou vlastní dimenzi a nebo si jen hodně přetvářel slova "Nebo má hodně špinavé uši!" Pomyslel si, přičemže tedy tak nějak si dal z jeho slov dohromady, že má aktivovat Sharingan. Radši jen nechápavě přikývl jakože na souhlas, načež po chvilce soustředění ukázal ve svých očích sharingan s jedním tomoe.*
Suzuya: Sharingan je tvoje Doujutsu. Copak jsi při jeho aktivaci neviděl Chakru a neviděl jsi pohyby o nějakou chvilku předem? A když jsi to aktivoval prvně tak jsi byl určitě bol velkým emočním tlakem že? Ukaž mi je. Ať si jsem jistej, že se je to opravdu Sharingan. Určitě sis všiml, že když to aktivuješ tak se tvoje oči změní ne?
Shiki: *Sledoval toho týpka jak na něj mluví a absolutně nechápal. To že kekkei Genkai v očích jsou Doujutsu už zjistil, ale neměl tušení o čem blekotá* Sharingan? Co to je? Proč mám štěstí a proč mi nechceš nic více říci? *Optal se ho, přičemž přimhouřil oči. No nečekal nějakou odpověď, bestak nic nevěděl a jen si dělal machra.*
Suzuya: „Určitě ti nebudu říkat úplně všechno. Potřebuju, aby ses vyvíjel přirozeně. Sharingan větší štěstí jsem snad ani mít nemohl.“ *Suzuya má radost že má ve vesnici další Sharingan. *Takže víš, jak tvoje oči při aktivaci vypadají? Víš, jedná se o Doujutsu což je druh Kekkei Genkai projevující se přes oči. Jmenuje se to Sharingan. A časem zjistíš, že máš neuvěřitelné štěstí.
Shiki: *Sledoval co se děje. To že na něj mluví Suzuya si uvědomil až poté, co mu ziki zmizel pryč, nejspíše do nemocnice. Sám Shiki stále však netušil co se mu vlastně stalo.* Umm něco bych o tom vědět chtěl. *Pronesl jako souhlas, když si uvědomil, že na něj mluvil.* pokudmožno vše. *PRonesl s úsměvem, který mu opětoval. Stále byl lehce rozrušen, leč to se dá nějak přežít.*
Ziki Katsuki: *Ziki nechtěl zahálet a chystal se k rychlé výpravě do nemocnice, ale ještě předtím vykřikl.* A dlužíš mi oko! Se Sumi jsem mise splnil, takže mi ho hezky dej! *Poté se rozeběhl rovnou do nemocnice. Díky tomu, že si často povídal s místními už znal Yuga jako svoje boty a tak ani nezabloudil. Jednoduše se pomocí techniky Jinton: Mueisho dostal do nemocnice za pár minut a nehledě na lidi, co čekali na vyšetření si hlasitě vydobyl okamžitou péči.*
Suzuya: * Suzuya nadále Zikiho ignoruje a otočí se na Shikiho a na tváři se Suzuyovi objeví přátelský úsměv. *Ty máš teda Doujutsu že? Jsou to červené oči s jednou Tomoe že? Pokud o tom chceš něco vědět tak jsem, asi jedinej v celý vesnici co ti o tom něco řekne. *Suzuya nějak Zikiho neřeší, ale samozřejmě si dává pozor na to, co dělá. *
Shiki: *CElé to tak nějak sleduje, přičemž přemýšlí co bdue dál. V tom však uslyší křik, který přichází od Zikiho a tak nějak nechápe proč křičí. Přece jen nic neviděl a on se zase jak kdyby nadzvedl do vzduchu, přičemž zakřičel. Neviděl na zadní část zikiho, tudíž nemohl vidět co se stalo. Každopádně si tu nepřipadal již vůbec pohodlně.*
Ziki Katsuki: *Ziki se jen snažil vstát a když už se hodlal oprášit od špinavé země, ucítil cizí předmět ve svém análním otvoru. Poskočil do vzduchu, jak nečekané a bolestivé to bylo a vykřikl asi tak, jako by byl na horské dráze a zrovna se vláček rozjel prudce dolů.* ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! *Cítil tento cizí předmět skoro až v žaludku, nebo mu to tak alespoň přišlo, no když pak stín zmizel, zbyla Zikimu díra v kalhotech a anální otvor celý rudý z toho silného a rychlého vniknutí. Ziki si rukou zkontroloval, co se stalo a zjistil, že má skutečně v kalhotech díru.* Suzuyo! Kvůli tobě musím koupit nový kalhoty! *Vykřikl s úsměvem.*
Suzuya: Ach jo ty jsi fakt totální magor. Sice slabej magor ale stále magor. *Poznamená Suzuya a zakroutí nad tím hlavou a v ten moment k Zikimu dojde stín ze zádu když se postaví. *Ziki proč jsi tak blbej? *V ten moment mu Limbo prostě zarazí plnou silou ruku rovnou do prdele. Ano přesně tak rovnou do prdele a jako že to bude určitě bolet, když ji tam narve až po loket a pak Limbo prostě zmizí. *Heh snad se poučíš.
Shiki: *Stál opodál a celé to sledoval. Bylo to zajímavé, každopádně se mu potvrdila jeho teorie, že se Suzuyou není moc kamarád "Hmm takže tohle je ten Suzuya, o kterém všichni mluví a je bratrem Satsuki... Hmmm mám z toho chuť na něco sladkého." Přemýšlel, přičemž tak nějak odvedl najednou své myšlenky úplně někam jinam. Avšak soustředil se na to co se dělo. Nějak vlastně ani nepochopi lco se stalo. Najednou spadl na zem a očividěn i zasažen. A smál se... Víc ještě*
Ziki Katsuki: *Když se ho Suzuya zeptal, jestli by se zachoval stejně i v případě, že mu někdo řekne, že jeho nádobíčko má 30 centimetrů, začal frekventovaně kývat hlavou na souhlas. Poté chtěl ještě namítnout, že přátelé jsou, ale jakmile otevřel pusu, někdo, nebo něco mu dalo silnou ránu do hlavy a Ziki odpadl do zadu jako pytel brambor. Když tak ležel na zemi, začal se smát a přikryl si hlavu rukou. To se mu tak stávalo, když cítil bolest, jednoduše se začal smát.* Klídek, Suzuya-chan! *Vykřikl.* Nic se neděje, nějak to vyřešíme, promluvíme si o tom, budeme na našem vztahu pracovat! *Začal se smát ještě hlasitěji, ale tentokrát už se začal zvedat ze země.*
Suzuya: A když někdo řekne, že jeho pták má 30 centimetrů tak se taky budeš chtít kouknout? Vyděsil jsi ho a ten kluk je kamarád mý dcery. A to zda má Doujutsu nebo ne ti je tak hovno. A kamarádi nejsme. *Ze Suzuyi vyjde jeho „stín“, který se nachází v jiné dimenzi (Limbo) a ten Zikiho plnou silou udeří rovnou do obličeje a tak to nebude zrovna malá rána neboť Suzuya má sílu větší o 10%, něž normální člověk. A Limbo je tím pádem stejně silný. *Ziki ty mě dokážeš tak lehce nasrat!
Shiki: *Absolutně nechápal co se dělo, když se k němu Ziki nahýbal, objevil se tu nějaký týpek ještě s dlouhými vlasy. "Nezná holiče?" No poté jeikož měl stále aktivovaný Sharingal, viděl jeho tok chakry a taky tu ohromnou masu chakry, zvanou Kyuubi. To bylo snad i děsivější než - li to, že mu někdo chtěl sahat na oči. Každopádně po chjvíli se mu i podařilo deaktivovat Sharingan a konečně se posbíral ze země. No sledoval ty dva. Měl tady takový divný pocit a celkem i strach z toho co se bude dít. Či co se vlastně stalo.*
Ziki Katsuki: *Jak se tak Ziki nevinně a se zcela dobrými, čistě vědeckými úmysly k Shikimu, najednou se vedle něj objevila nějaká osoba a promluvila na něj. Ziki měl ten stejný pocit, jako kdysi v budově Raikage, když došlo ke zničení Kumo. Podíval se na osobu a celou si ji prohlédl. Nemohl si nějak spojit tohoto člověka s nikým, koho znal, až na určité znaky, jako jeho oči, které až na barvu připomínaly ty Suzuyovy, nýbrž ty si dobře pamatuje od doby, co mu o nich povídal. No a pak tu byl ten zvláštní pocit.* Suzuya Juuzou! Rád tě vidím, kamaráde! *Vykřikl s úsměvem a hned na to zvážněl a vypadal velice upjatě a jako poslušný voják vykřikl:* Pane! Ten kluk říkal, že má genjutsu, tak jsem se chtěl podívat, pane! *Vykřikl a poté se z tohoto svého upjatého výstupu začal smát. Sice ne příliš nahlas, ale přece.
Suzuya: * Suzuya už dávno nesleduje tak moc často lidi přes Tōmegane no Jutsu ale Zikiho sleduje, protože mu prostě nevěří a jak to tak vypadá, udělal dobře. Ne jen že Ziki se chová nevhodně k Shikimu ale sahá mu k očím a v tom to uvidí Sharingan s jednou Tomoe. Bunshin se okamžitě rozpustí v oblak dýmu a Suzuya to zjistí. Suzuya je oblečený v ( odkaz » ). Na levém boku má pouzdro, uvnitř kterého má katanu Murasame a v oblasti ledvin má v pouzdře Wakizashi Murasame. Suzuya ovšem Wakizashi Murasame si vytasí a pomocí Hiraishin no Jutsu se teleportuje k Zikimu. Objeví se přímo vedle Zikiho a než by stihl jen mrknout už mu Suzuya Wakizashi přiloží špičkou k boku. *Co si kurva myslíš, že děláš! *Od jejich posledního setkání je Suzuya jinej jako třeba že jeho Rinnegan a Shari-Rinnegan má červenou barvu a že má černé vlasy. *
Shiki: *Tohle naléhání mu celkem vadilo. tomu jeho doktorství nějak nedůvěřoval od začátku, ale nereagoval na to. No když k němu přiskočil s dalším pokusme,rukami se zapřel do země a snažil se od něj dál odsunovat. Bylo mu to opravdu dosti nepříjemné, přičemž se mu v očích i aktivoval Sharingan s jedním tomoe. Ten muž změnil až příliš své chování a tohle se mu nelíbilo.* Nesahej na mě. *Pronesl k němu ,přičemž se začal sbírat ze země.*
Ziki Katsuki: Jen se chci podívat! To je v pohodě, jsem doktor. Neboj se, hehe. *Usmál se a jak se chlapec oddálil, tak se k němu Ziki znovu přiblížil, aby zjistil, jestli teď už mu povolí se mu podívat na oko.* Taky to může být nějaká nemoc, přece bys nechtěl o ty oči přijít. Třeba kdybys měl zánět, nechceš, aby ti to oko zkontroloval lékař?
Shiki: *Když k němu natáhne ruku s tím divným rozevření prstům. Není mu to příjemné. Proto se odsune dále aby se vyhnul jeho doteku. Nebylo mu to příjemné a také mu to nepřišlo normální a nelíbilo se mu to.* Co to děláš? *Optal se ho s povytaženým jednoho z obočí jako tázání. Po tomto jeho důvěra opět klesla a nevěděl co si myslet.*
Ziki Katsuki: *Jakmile začal povídat, přestal prosit a sedl si zpět na lavičku, mezi čímž ho pozorně poslouchal.* Zajímavé… Můžu? *Zeptal se, zatímco se malinko nahnul k němu s napřaženou rukou, aby chlapci došlo, že se mu chce podívat na oči. Pokud ho k sobě pustí, tak mu rozevře palcem a ukazováčkem oko a pořádně si ho prohlédne, ale nic víc s ním nedělá.* Hmm, nevypadá nějak speciálně. A umíš to ovládat?
Shiki: *Začal se smát když tu Ziki začal předvádět oné modlitby či prošení o to popsání pohledu. No nevěděl, či mu to má vůbec říkat.* ummm tak jakože tok chakry a dokázal jsem mnohem lépe reagovat útokům. *Pronesl, přičemž se k tomu dále nevyjadřoval. Měl toho strach, navíc tomu klaunovi moc nedůvěřoval v tomto ohledu.*
Ziki Katsuki: Ale vůbec, je to skvělý příběh! *Získá si chlapec takto Zikiho pozornost. Stále ještě ale nevěděl, jak se jmenuje.* A jak se ti… změnil pohled? Řekni mi o tom víc. *Zikiho napadlo, že by mohl svůj požadavek doplnit o nějakou srandičku, aby zlehčil atmosféru a chlapec měl víc chuť odpovídat na jeho otázky a tak se zvedl z lavičky, klekl si před něj a začal s napřaženýma rukama klesat k zemi a poté stoupat k nebi, jako kdyby se modlil k Mekce.* Prosím, ACH prosím! *Začal prosit podobnou intonací, jakou mluví herci v divadle.*
Shiki: Noooo to neposoudím *Řekne trošku neveřícně ohledně věci, že jsou ze Suzuyou kamarádi. KAždopádně na něj trošku škodoradostně hledí.* Ale co když chci abys prosil? *PRonesl s náseldným úsměvem. Bylo zajímavé, když se zato někdo nenaštvával a třeba mu to i sem tam vrátil.* Ummm tak jednou jsem šel do tréningové oblasti. *Na chvíli se odmlčel a rozhlédl se. Nevěděl proč, ale celkem zle se mu o tom mluvilo.* Byl tam nějaký týpek co chytil mou sestru a následně ji vyhrožoval a chtěl ji zabít. Když jsem došel snažil se vyhrožovat mě. Naštěstí to byl nervák, nebo něco na ten styl a tak se vydal ku mne když jsem na něj mluvil a zaútočil. Najednou se mi však změnil pohled a povedlo se mi krásně a obratně vyhnout jeho zbrani a zasáhnout ho... Poté utekl. *Pronesl.* To je celý můj příběh., *Dodal ještě a čekal na jeho reakci.* Není to nic moc já vím.
Ziki Katsuki: Nee, se Suzuyou jsme kámoši. *Usměje se Ziki.* Nikdy by mě nezabil. *Řekl poměrně s vírou, přestože vlastně se Suzuyou ani přátelé nebyli. Spíše něco ve stylu snášení toho druhého. Možná ani to ne.* A klidně mi o tom svým doujutsu pověz, mám rád příběhy o speciálních lidech. „Tenhle že má něco jako má Suzuya? Nebo Shinon?“ *Podivil se Ziki.* „Heh... tichá voda břehy mele.“ Tak povídej, nenuť mě tě prosit!
Shiki: Aby tě nakonec nezabil Suzuya. *Pronesl. Pamatoval si to jméno. Všichni o něm mluvili a jako kdyby ho nějak uctívali. No on neměl důvod, popravdě když o něm někdo mluvil an akademii pravděpodobně spal, tudíž k tomu muži neměl nějakou úctu. Jenom tedy teď už věděl, že zničil kus Kumogakure a také věděl, že adoptoval jeho spolužačku z Akademie a jeho kolegyni na geninnských zkouškách.* Ummm ale je to nic moc, jen objevení Doujutsu, ale to nevím zda bych ti měl říkat... *Pronesl mu na odpověď, když ho pobídl ohledně jeho příběhu.*
Ziki Katsuki: *Když se mu chlapec pokusil vyhrožovat, Ziki se neohroženě usmál a provedl jakési lhostejné gesto ruky.* To je dobrý nápad! Můžeš jim rovnou říct, že Raikageho vyzývám na souboj, hehe. Beztak jsem to měl v plánu. *Poté se zhluboka nadechl a pokračoval.* Možná, až Raikageho porazím a převezmu jeho post, tak bych tě mohl zaměstnat jako vyslance, hehe. Máš ostrej jazyk a jsi lehce pasivně agresivní, to jsou přesně kvality, jaké každý nemá. Ale to tě asi s věkem přejde, ostatně není nic zvláštního na tom, že jsou DĚTI oprsklé. *Opětoval provokaci a vyčkával, s čím příjde chlapec dál.* Jinak, jaký že to máš příběh?
Shiki: A si piš že nedlužím. *PRonesl, přičemž přimhouři vážně oči.* Navíc už jeden malý příběh máám. *Pronesl trošku pyšně, přičemž se zamyslel nad tím co říkal ohledně toho, že je všechny rozřeže.* Hmmm to bych mohl využít proti tobě. *Pronesl s lišáckým úšklebem a čekal jak na to bude Ziki reagovat.* Třeba bych to mohl dát vědět někomu z vyšších aby byli informání. *Přemýšlel provokativně nahlas.*
Ziki Katsuki: *Zikimu se začínala chlapcova rebelská povaha líbit. Bylo mu jedno, jestli by ten „dluh“ bral vážně nebo ne, beztak to myslel jen z legrace a ani nepředpokládal, že by mu to chlapec mohl někdy, ať už teď, či v budoucnu, něčím oplatit.* No ano, měli své důvody… *Usmál se.* A já budu mít také své důvody, až je rozřežu na kousky, hehe. Si piš, že dlužíš. Až vyrosteš a budeš mít také nějaký příběh, tak si za tebou přijdu a ty mi ho budeš muset říct, MUHAHAHA! *Pokusil se o zlověstný smích.*
Shiki: Vím kde to je *Zareagoval. Tohle si pamatoval ještě z akademie. Bylo to meco důležité a on nespal. No kduz mu vypravel příběh tak jen poslouchal.* Ale určitě ke všemu měli důvody *Řekl s úsměvem, myslel to jako provokaci jinak mu to bylo vlastně fuk.* Dlužím ti něco? Já myslím ze ne. *Pronesl a trosku protestne se zamrcil.* Vykládal si to zcela dobrovolně.
Ziki Katsuki: Šarlatán? Cha! Nene, já jsem takový doktor na hlavu, hehe. *Zaklepal si na vršek hlavy a ozvalo se mírné duté klepání, jak jeho klouby narážely do lebky.* A moje metody jsou asi desetkrát učinnější, než ostatních, hehe. No ale přejdu k tomu skvělému příběhu! Určitě jsi nedočkavý! *Začal mluvit nahlas a začal vyprávět příběh.* Víš, kdysi v Kumo, pokud víš, kde to je, se nedávno vystřídalo několik kagů. První zabil Suzuya Juuzou a tím mi pěkně zavařil, stejně jako celé vesnici, když jí skoro zničil, hehe. Protože si lidi mysleli, že s tím mám něco společnýho. No a já vlastně měl. *Rozepnul si vestičku, poté i pár knoflíků u košile a roztáhl ji tak, aby byla vidět značka k hiraishinu, kterou mu dal Suzuya na hruď. Zároveň byly vidět i četné jizvy, které dohromady dávaly několik „HA! HA! HA!“, ale ty byly vidět jen okrajově. Ziki si poté znovu košili zapnul a s ní i vestu a pokračoval.* No… Pak přišla druhá Raikage, se kterou jsem se viděl snad jen jednou, když vyšetřovala mojí misi. Ale to je na dlouho a nesouvisí to s příběhem. Ta nakonec asi umřela, nebo zmizela, co já vím, ale byl jsem z toho obviněn já a tamní velitel Rootu, pokud si dobře pamatuju. Nakonec jsme tedy byli zbaveni obvinění, ale kvůli té značce, co mám na hrudi, mě vykázali kilák pryč od vesnice, kdyby se chtěl Suzuya znovu dostat dovnitř. Poté si mě Raikage jednou přivolal, udělal ze mě vězně a protože jeho věrný je úchyl bez smyslu pro humor, vypíchl mi Senbonem oko. No a to je můj příběh. Samozřejmě, pak, aby toho nebylo málo mě Raikage vykázal sem, abych tu hnil s váma. Nic moc příběh, ale nechtěj se mi vysvětlovat detaily a stejně bys o většině těch záležitostí neměl ani vědět, takže jsi mi teď zavázán. Neboj, jednou si tu službičku vyberu, hehe.
Shiki: No Doobre *Pronesl trosku nwduveryhodne na to ze není špeh, přičemž se protahnul.* pouliční doktor, takže sarlatan? *Optal se. Stále to nejsk nechápal a musel se radši ptát.* no jestli chceš. Můžeš to říct. *Pokrčil rameny a sedl si naproti němu na zem do tureckého sedu aby byl v první řadě a poslouchal.*
Ziki Katsuki: *Když na Zikiho chlapec vyplivl salvu otázek, nejprve je v hlavě pár vteřin zpracovával a poté na všechny odpověděl v pořadí, v jakém se chlapec tázal. Jen ho trochu popudilo, že se mu nepředstavil, když on mu své jméno prozradil.* Špeh nejsem, spíš od přírody zvědavý. V nemocnici být nechci, je to tam samá nemoc a plíseň, já jsem spíš pouliční doktor, hehe. Venku můžu před bacily uhnout. Sedím tu, protože, jak už jsem říkal, nemám co dělat. *Poté se zasmál.* Ano, nemám oko. Chceš vědět proč? Rád to vyprávím na potkání.
Shiki: Nejsem nemocný *Zareagoval na něj, přičemž se trošku podivil.* TAkže špeh jooo? *Optal se ho zvědavě a lehce zvedl jedno obočí. Byl zvědav co mu odpoví, přičemž se zašklebil.* Pokud jsi doktor, neměl by jsi být v nemocnici a někoho zachraňovat? *Dotázal se a trošku uvolněněji se postavil.* Proč tu tedy sedíš když tě to nebaví? *Tázal se ho dále.* Moment ty nemáš OKO! *Trošku neslušně vyhrkl a dal si lehce ruku řped ústa.* Pardon *Omluvil se za to.*
Ziki Katsuki: *Ziki jen pokrčil rameny, když se ho chlapec zeptal, proč se zajímá o jeho studium.* Co já vim, myslíš, že mě baví sedět na lavičce a nic nedělat? Už tu několik let jen sbírám zbytečný informace od lidí v týhle příšerný díře, protože se tu nedá nic jinýho dělat. Přijdeš mi mrzutej, až se odsud dostanu, možná ti předepíšu nějakej… lék… *Zasmál se. Důvod, proč tu byl už tolik let v domácím vězení byl ten, že v Kumogakure prodával drogy a teď o tom ještě vtipkoval.* Jsem totiž Doktor. Doktor Ziki Katsuki a předepisuju… léky… Těší mě.
Shiki: *Zašklebil se. Další frajer co ho hodlá poučovat.* Když je to nepodstatné tak je to nudné, což znamená spánek pro úsporu času. *Pronesl, nadčímž poté pokrčil jen rameny.* A praxe, na co můžu při souboji používat jen styly, které mají předepsané útoky a posty, to se dá pak odhadnout, ale udělat něco jinak, či je spojit. To je snad umění a vyhrát se díky tomu dá též. Ale to oni stejně nechápou.. *Pronesl, přičemž se ušklíbnul. Jeho další poznámku přešel bez povšimnutí.* Proč se o to vůbec klaun zajímá? *Optal se ho poté a naklonil lehce hlavu na stranu.*
Ziki Katsuki: Spíš při hodinách? *Podivil se Ziki. On sám byl velmi horlivým žákem Rize, přestože jen krátce, protože Rize posléze zmizela, protože mu bylo jasné, že šerm by mu mohl v boji dosti pomoci, takže když slyšel, že tento chlapec takto zanedbává hodiny šermu, ať už teoretické, či praktické, nešlo mu to do hlavy.* Hah, s mládeží to jde čím dál tím víc do háje. *Neodpustil si skoro až stereotypicky stařeckou poznámku, přestože sám byl ještě relativně mladý. Relativně.*
Shiki: *Čekal spíše, že se urazí, než e se na tom pobaví. No nevadí řešit to nebude. Stejně už naštval někoho a to mu za dnešek stačí. Každopádně když pronesl nějaké jméno pokrčil nad tím rameny.* Nevím na teorii spím a z praktickýho mě teď vyhodili, protože se nedržím pravidelný šermových stylů. Když ty jsou tak předvídatelné. *Odpověděl mu, přičemž si i lehce postěžoval. Přece jen když člověk pozná styl, dokáže to předpovědět.*
Ziki Katsuki: *Když k němu chlapec přišel a prohodil něco o klaunovi, Ziki na něj asi osm vteřin jen nechápavě zíral a nepochopil jeho narážku.* Uhm… *Zamyslel se hned poté.* Ahááá! Jo jako že vypadám jako klaun! *Z plna hrdla se zasmál, neboť vtip, ke kterému člověk musí dojít delším přemýšlením je vtip nejlepší, pokud na něj tedy člověk přijde sám.* Dobrý vtip, ale teď vážně. Řekni mi, slyšel jsi někdy jméno Rize Kamishiro? Měla by vést tuhle školu.
Shiki: *Otočil se za hlasem, přičemž nechápavě koukal na klauna. No přešel trošku blíže, řpřičemž si ho trošku lépe prohlédl "Šplatně placený klaun koukám" Pomyslel si, načež se zastavil kousek od něj.* Promiň, ale já nesháním klauna na oslavu. *Pronesl ledabyle. Často si nedával pozor na pusu a proč také, vždyť co si myslí může i říci. Jako minule, leč to mu skoro nevyšlo a málem dostal slušný výprask. No co už. *
Ziki Katsuki: *Když Ziki viděl vycházet ze školy pravděpodobně jednoho studenta, což soudil k jeho očividnému nízkému věku, zakřičel na něj, a natáhnul ukazováček, který, až si ho chlapec všimne, párkrát „sroluje“ jako gesto „pojď sem“.* Hej, ty! *Vykřikl. Sám stále seděl na lavičce, přestože on sám něco chtěl, neměl v plánu se kvůli chlapci zvedat ze svého pohodlného sedu.*
Shiki: *Právě vyšel ze školy kenda. Přihlásil se sem jen na občasné kurzy, aby se naučil aspoň nějaké ty základy s katanou. Dokonce přišel na to, že styly co se zde učí mu tak nějak nevyhovují a vždy si používá svoje nebo je zkouší kombinovat. Bylo to divné, ale senseiové ho nechávalo, tedy jak kdy. Někdy mu nadávali, někdy ne. Zrovna teď odcházel z hodiny, protože z ní byl vykázán, za podlý útok. Tedy ani né tak podlý, jen se ve stylu šermu nepoužívá a on tak poškodil svého nepřítele.* Pff chtějí trénovat a bojí se zranení. *Pronesl akorát ve chvíli, kdy procházel kolem lavičky na některé seděl nějaký šašek, nebo možná klaun. ťěžké to jen tak od pohledu rozeznat. Každopádmně na sobě měl červené triko s dlouhým rukávem, přičemž u krku měl jakousi bílou látku obnotanou, která zakrávala přechod na masku, kterou nosil nataženou až na nos. (Vit profil jak se to přidá) a černé volnější kalhoty s černými rukavicemi.*
Ziki Katsuki: *Ziki se šel podívat do školy kenda, kde ho Rize učila, jak zacházet s katanou. Vlastně k opravdovému tréninku nikdy nedošlo, protože Rize záhadně zmizela. Občas jí chodí Ziki čas od času vyhlížet, jestli ji náhodou poblíž její školy neuvidí. Vždy bez úspěchu. Jednoduše si sedl na lavičku, která stála opodál a čekal, jestli za ním přijde nějaká zábava. Vlastně od doby, co Rize zmizela, nemá Ziki ve vesnici žádnou zábavu, takže jsou jeho dny většinou dlouhé a nudné. Jak tak seděl na lavičce, čas od času si upravil svou zelenou vestu, která mu neustále lezla nahoru a to Ziki nenáviděl. Vypadal na té lavičce jako vandrák, přestože byl oblečen do svého „nóbl“ oblečení, které zahrnovalo tmavě zelenou kravatu, výše zmiňovanou zelenou vestu stejného odstínu jako je kravata a vzorovaou košili zvláštní metalické barvy. To vše bylo doprovázeno zelenými kalhoty, černými polobotkami a fialovými rukavicemi. Nemluvě o jeho namalované tváři, která připomínala klauna z hororu. Tvář měl doslova prořízlou – a tím je myšleno prořízlou nožem, takže měl prakticky prodloužená ústa, která vyzařovala dojmem širokého úsměvu, silné oční stíny a sytě červenou rtěnku po celých ústech i jejich prodloužené části. Mimoto měl už z neustálého líčení tak zničenou pokožku, že vypadal dvakrát tak starší, než ve skutečnosti byl. Jako třešnička na dortu byly zelené vlasy.*
--: --
Rize: *Rize sa postavila a následne sa jemne usmiala.* Ja som jedna a tá istá osoba, som Rize alebo ak chceš, volaj ma Murasame... sme jedno telo a jedna duša... *Keď to povie, začne kráčať preč, pričom sa na neho ešte otočí.* Toto bude naše tajomstvo priateľu v boji... dúfam, že raz nastane chvíľa, keď si spoločne zabojujeme a budeme oslavovať naše víťazstvo... *Keď to dopovie, odíde do svojej izby v doje, kde si hodlá odpočinúť.*
Ziki Katsuki: *Ziki hodinu meditoval a když ho z toho Rize probudila, vyslechl si, co mu říkala velmi pozorně.* Výborně. *Řekl pokojně. Stále byl ještě ve velmi vyklidněném a vyměřeném stavu. Když se pak ozvala i Murasame, usmál se.* Těším se na další trénink. Děkuji paní Rize, paní Murasame. *Jakmile to dořekl, usmál se a zhluboka se uklonil.* "Šerm s katanou... To se mi bude hodit, vzhledem k mému kusanagi, hihi." *Jakmile se s ním Rize rozloučí, opustí její Dojo a půjde si domů odpočinout.*
Rize: *Videla ako jeho chakra sa stáva pokojnou a hlavne veľmi stabilnou, nie ako predtým, jeho emócie boli určite pokojné, pretože, naozaj to bola zmena, nechala ho v tomto stave asi hodinu, nič nehovorila, bola rada, že to vyšlo a preto, keď nakoniec už bola Rize naozaj spokojná, tak mu položila ruku na plece.* Vstávaj Ziki... už to pre dnešok stačilo, naozaj si sa na prvý raz veľmi posnažil, je to moc dobré... doma to nezabúdaj robiť... a taktiež... sem už budeš chodiť len na hodiny kenda, čiže šermu s katanou... *Povie Rize pokojne a potom sa ozve i Murasame samotný, ktorý je už tak či tak s Rize spojený a preto je hlas Rize zmiešaný s jeho hlasom a Rize už nestráca pritom vedomie a vie čo Murasame hovorí.* Dobrá práca smrteľník... pre tentoraz si sa v skutku prekonal... keď som videl tvoju dušu, myslel som,ž e to nedokážeš, no ty si potešil i tvrdé srdce mojej ľudskej schránky...
Ziki Katsuki: *Ziki zavřel oči a skutečně se snažil meditovat. Znovu si představil tu bílou místnost beze stěn, ale tentokrát mu ji neinfikovaly zlé myšlenky. Jednoduše se zaměřil na to, aby pro něj místnost byla co nejpohodlnější. Přidal si do ní písek, moře, představoval si zkrátka své vlastní vnitřní útočiště, ve kterém se zaměřil na každý menší detail. Čím více detailů přidal, tím více uvolněný se cítil.*
Rize: Presne tak, pusti sa do toho... *Povie pokojne Rize a sleduje ho.* Zatvor oči a medituj... ja budem pozorne sledovať stálosť tvojej chakry, keď dosiahneš toho správneho bodu, uvidím to a poviem ti to... dúfam, že sa ti to podarí... *Povie Rize a presunie sa za Zikiho, pričom čaká kedy začne, pretože akonáhle začne, hodlá sledovať auru jeho chakry pomocou sharinganu a nechce aby ho videl.*
Ziki Katsuki: Jau! *Vykřikl, když mu Rize přejela po ruce katanou. Spíše než bolestivý výkřik to ale byl takový pokus o vtip. Bolelo to, ale ne tak, aby musel křičet. Když se pak "vrátili do reality" a byli znovu v Rizeiném Doju, Ziki si zkontroloval, jestli ho stále bolí ruka. Bolela. Ale žádné viditelné poškození. Ziki se usmál a podíval se na Rize. Tak jdeme tedy meditovat? *Pronesl relativně vážně.*
Rize: Presne tak... mysli na to, že chceš byť silný, ako sa zdá, ej to tvoja jediná túžba... *Povie Rize a potom sa usmeje.* Ja už pôjdem ale aby si veril, že toto nie je genjutsu ale realita v tvojej duši a že ja som démon... tak urobím jednu vec... *Rize nastaví ruku a had sa premení na katanu, pričom Rize má na sebe čierne kimono so znakmi hadov.* Priprav sa... *Keď to povie, jemne mu ostrým meča prejde po pokožke ruky, kde akoby začne krvácať.* Pár dní, ťa to bude bolieť a potom sa tvoja duša zacelí... budeš to cítiť ale rana na tvojom tele nebude... toto dokáže len démonia duša... *Keď to Rize povie, tak sa Zikiho postí a opustí jeho telo, teraz už normálne sedia oproti sebe ako predtým.*
Ziki Katsuki: *Jakmile Murasame domluvila, Ziki na to okamžitě zareagoval.* Okej! Takže až budem meditovat, tak se jednoduše budu soustředit na to, jak chci bejt silnej? Teda, zesílit? *Zeptal se Murasame ještě na jednu jedinou otázku. Chtěl v tom mít jasno, pořád si nedokázal představit, jak soustředění souvisí s chtíčem po síle. Sice to bral jako fakt, ale chtěl to pochopit úplně. Jakmile mu Murasame odpoví, rozloučí se s ní.* Tak teda díky za návštěvu v mém... Ehm, mozku, hehe. Můžem začít s meditováním?
Rize: Som hadia démonka Murasame... a nie, keď ti poviem meno, nič sa nezmení, stále budem dokonalá v boji... *Jemne sa usmiala a pozrela sa na neho, možno si to ešte nevšimol ale ona má celý čas červené oči, i keď nemá aktivovaný sharingan.* Mám i vlastnú svätyňu, kde mi nosia obety... no teraz som sa rozhodla preskúmať tento svet a požiť si tu určitú dobu... *Hovorí to veľmi pokojným a hlavne ľadovo chladným hlasom.* No... ako poznáš, že máš chladnú hlavu, keď si vieš premyslieť svoje kroky v boji, bez toho, aby sa ti stalo, že budeš nervózny... tiaž ťa nevyrušia nadávky tvojho súpera a budeš ich v boji síce vnímať, no nebudú ťa rozptyľovať.... a proste vždy budeš vedieť aký útok by bol vhodný aby si to nejakým spôsobom neprehnal a tým neuškodil spojencom... v tomto mi môžeš veriť... prešla som mnohými bitkami... a určite ešte prejdem...
Ziki Katsuki: *Ziki se podivil při zmínce, že je Rize démon.* Huh? *Podíval se na hada, kterého měla kolem těla. Je pravda, že si ho všiml už dříve, vlastně už když se objevila v této jeho vymyšlené místnosti, ale nepřikládal tomu velkou váhu. Bral to jednoduše tak, že se přikradla do jeho vědomí a chtěla takto vypadat.* Hmm, tady v Yugakure je dost zajímavých lidí, hehe. A to jsem si fakt myslel, že tu bude nuda. A jak se jmenuješ, démone? *Usmál se, jako by z Rizeina „démonství“ neměl ani trochu strach, i když cítil respekt. Hlavně proto, že poprvé v životě viděl opravdového démona. A ještě s ním mluvil! Samozřejmě, Rize ho pořád mohla jen vést za nos a lhát mu. Zatím nedostal žádný důkaz.* Je Rize vůbec tvoje skutečné jméno? Hihi, četl jsem v jednom příběhu, že když zjistíš démonovo jméno, můžeš ho zabít, je to pravda? *Ziki měl ještě zásobu otázek, ale vzhledem k jejich domluvě o tom, že se pokusí mít chladnou hlavu, to omezil pouze na tyto.* A jak poznám, že už mám hlavu dostatečně studenou?
Rize: Nesmej sa, je to pravda, poviem to totiž jedno tajomstvo, ja som démon... ktorý tu žije už niekoľko storočí a poznám dosť veľa príbehov, ktoré sa v minulosti odohrali... možno je to komické... ale som dosť zlá... som mrcha... som niekto... kto je proste skutočný démon... ale jedno viem, že dobrých bojovníkov, som si vždy vážila a vážiť budem... o tom to celé je rešpekt... a spravodlivý boj... pri ktorom vyhrá ten, kto je najlepší... alebo najprefíkanejší... a inak máš pravdu... chladná hlava pri boji je 50% úspechu... žiadne umenie nemôžeš ovládať bez chladnej hlavy a sústredenia... a to platí i o umení boja...
Ziki Katsuki: *Zikimu přišlo to, co teď Rize řekla celkem komické. Přišlo mu to až moc vážné, jako z nějakého románu o prastarých válečnících. Proto jakmile to dořekla, vysmál se jí do obličeje, ale pak se uklidnil.* Tak jestli mě sledují mrtvoly, tak bych asi měl něco dělat, co? *Znovu se zasmál a pokračoval.* Ale dobře, já to teda udělám. Takže jako když budu chtít zesílit tak budu mít studenou hlavu? Chápu to dobře?
Rize: Je to celé prosté Ziki, stačí ak sa budeš snažiť byť silným... to je to,č o musíš chcieť, no nesmieš chcieť byť silný za každú cenu, musíš silnieť postupne a hlavne s pokorou bojovníka... jedine tak získaš silu... silu ktorá ochráni tých, ktorých chceš, nik nehovorí, že si nenájdeš novú priateľku a nik nehovorí, že nemôžeš viesť život s priateľmi... samozrejme ja nie som a ani nikdy nebudem dobrá priateľka nikomu... pretože som asi až moc veľká sadistka, no nikdy nezrádzam tých, v ktorých verím a v teba chcem začať veriť, lebo cítim tú silu, ktorú môžeš mať... poviem ti to tak... tí čo zomreli, ťa sledujú... viem to moc dobre... a rozhodne nie sú šťastní, z toho, čo teraz robíš, staň sa pre nich silným a poteš ich... dlžíš im to...
Ziki Katsuki: Hmm? *Ziki, resp. jeho duše, zapátral v paměti.* Nom… Kdysi jsem míval jednu osůbku, kvůli které jsem chtěl být silnější. No, to jsem byl ale ještě hloupý klučina! Hehe. A stejně, umřela, když Suzuya zaútočil na Kumo, takže to nepomůže. *Ziki nevěděl, co by mohl zmínit dál, byl si vědom toho, že kdysi k Ami něco cítil, ale to už dávno vytěsnil.* Jinak nevím. Ale silnější chci být furt, to zas joo!
Rize: Hmm ako vidím, tak to chceš skúsiť... ty horúca hlava... tu nejde o to, aký si aký máš charakter, tu ide o sústredenie, určite si odmalička nebol taký aký si teraz, určite to niečo spôsobilo, čo ťa takýmto urobilo, každý si predsa v živote prejde zmenami, no jedno predsa zostáva nezmenené, ten prvý moment, keď sa človek snaží niečo naučiť, pretože sa moc a moc chce niekomu vyrovnať, alebo ho to baví alebo to robí preto aby bol silnejší... keď niečo také chceme, venujeme tomu všetku svoju pozornosť a silu... a presne to si ty stratil... Ziki... stratil si vo svojom vnútri túto spomienku, ten zárez na duši, stále tam je, len ty ho musíš vyniesť na povrch, ten zárez musí byť natoľko silný aby potlačil tú udalosť, ktorá ti spôsobila niečo zlé, čo ťa zmenilo, tento zárez ťa učiní v boji všímavým, pokojným a sústredeným... a ty sa ho musíš naučiť privolať vtedy, keď je to treba, čo ty zatiaľ nevieš...
Ziki Katsuki: *To, co Rize řekla na Zikiho dost zapůsobilo. Sám bral lidi jako objekty, s kterýmiž buď pohne on, nebo pohnou ony s ním a pakliže mu Rize nabízela „přátelství“, které bylo hlavně o důvěře v boji, pak neměl žádné výhrady. Přeci jen, na rozdíl od druhu přátelství, kdy lidé jen chodí na zmrzlinu a smějí se hloupým vtipům, který popsala Rize, tento typ alespoň nebyl ztrátový, zbytečný. Nikdy neuškodí mít takto silného společníka v boji.* No dobrá, co proto mám tedy udělat? Abych měl „chladnou hlavu“? *Řekl lehkovážně.*
Rize: *Rize sa len začala dosť smiať, teda začala sa veľmi povýšenecky a sadisticky smiať, pričom sa na Zikiho dušu pozeral i jej hadí spoločník, démon Murasame.* Ale to máš absolútnu pravdu, ja nie som tvoja priateľka, teda nie taká, ako si predstavuješ, rozhodne nahodlám s tebou ísť niekam pre zábavu a nehodlám s tebou robiť veci ako robia bežní priatelia, nikdy som taká nebola a ani nebudem... priateľstvo u mňa znamená niečo iné, niečo jednoduchšie, niečo, čo každý pochopí a čo každý v sebe má... ak chceš, môžeš pohnúť s tou svojou mizernou existenciou a pokúsiť si ma získať ako svoju priateľku v boji... jediná výhoda, ktorá z toho plynie je to, že v boji môžeš rátať somnou ako so spojencom, ktorý ťa nezradí a bude ti kryť chrbát... ale je to len na tebe... je to len na tom, či ma presvedčíš o tom, že si toho hoden... a prvý krok je ten, že sa pokúsiš mať chladnú myseľ v boji... ak sa ti to podarí, budeš bližšie k tomu aby sme boli priatelia v boji...
Ziki Katsuki: *Když se Rize objevila v té místnosti, kterou si Ziki představil, Zikiho duše, tedy její obraz na ni jen zíral a čekal, co udělá, co řekne. Jako by se celá vzpomínka na to mučení zastavila vlivem cizího objektu. Jednoduše něco nebylo tak, jak by mělo a jakmile Rize položila ruku na jeho rameno, obraz Zikiho duše se jen doširoka pomalu usmál a to poté přešlo v hlasitý smích, který se z nějakého důvodu ještě odrážel a tvořil ozvěnu, přestože v místnosti nebyly žádné stěny.* Přítelkyně? Jaká přítelkyně? *Znovu se zasmál.* Přátelé nejsou! *Znovu začala ozvěna, jen takové hlasité „nejsou-jsou-ou-ou-u“, která jakoby se odrážela odevšad do všech směrů.* Když mi řekneš, co je to vlastně přítel a pakliže přesně takový bude náš vztah, možná připustím, že jsme přátelé. No? Já čekám, hihi.
Rize: *Rize jasne cíti, že niečo nie je v poriadku, preto ho pevne chytí s rukami.* Myslím, že by sme sa mali stretnúť i inak... *Povie Rize a osloví Murasame, ktorý to všetko videl. "Čo sa deje Rize-san??" Opýtal sa Murasame a Rize sa len v mysli usmiala a odpovedala. "Vieš, potrebujem tvoju pomoc, keď sa budem riadne sústrediť, mohla by som si pohovoriť so Zikiho dušou?? Viem, že ty si sa spojil s mojou dušou, takže by si mi mohol pomôcť." Murasame si povzdychne a nakoniec súhlasí, jej duša, teda duša Rize, sa premietne do sveta práve Zikiho, do tej miestnosti, ktorú si predstavoval a taqk vidí, akos a jeho duša tam trápi, duša Rize je veľmi iná, pretože Rize ej nahá a má okolo seba obmotané telo hadieho démona Murasame, čo predstavuje spojenie jej duše s dušou démona, samozrejme, Murasame, jej zakrýva prsia a jej medzinožie. Hlava hadieho démona spočíva prevesená cez jej pravé plece, Rize sa len usmeje a pozrie na Zikiho, pričom ho i tam chytí za plece nežne rukou.* Ziki-san.. stačilo... nesmieš sa tomu poddávať, si už silný... a našiel si si i prvú priateľku a to vo mne...
Ziki Katsuki: *Ziki zavřel oči a snažil se představit si nějakou prázdnou místnost beze stěn, jen místnost uprostřed ničeho. Chvíli mu to vycházelo, ale hned na to se mu do toho vmísily vzpomínky na to, jak mu neznámý cizinec řezal končetiny. Na povrch vyšly vzpomínky na všechnu tu krev, rez a řev, skoro Zikimu přišlo, že tu bolest cítil, ovšem protože cítil místo bolesti smích a radost, začal se hlasitě smát, jako když ho do toho muž nutil. Jako by se bál vůbec bolest cítit. Tak usilovně se smál, že to bylo až nepřirozené, nakonec otevřel oči dokořán a chytil si křečovitě hlavu, jako by si chtěl promáčknout lebku (Smál se normálně před Rize, ne v té imaginární místnosti). Téměř se vymkl kontrole, dělo se mu to pokaždé, když si na to vzpomněl, ale většinou na to nemyslel, no není jisté, proč to vyšlo na povrch zrovna teď. Možná proto, že se skutečně snažil si tu místnost představit se vším všudy a tato vzpomínka se mu do toho vkradla.*
Rize: *Rize nadvihne jedno obočie. "Takže imunita... to vidím po prvýkrát... nevadí.. tak ho meditovať budem musieť naučiť... ach..." Povzdychne si a potom pokračuje.* Len som niečo skúšala, nie vždy u každého to zaberie a preto sa ti ospravedlňujem... takže zavri oči a predstav si seba na nejakom pokojnom mieste, ktoré ti prináša pokoj v tvojej mysli, započúvaj sa do toho ticha, ktoré tam je, to ticho je tvoj spojenec, je to tvoje pravé Ja, pri ktorom sa môžeš sústrediť, ktoré ti umožňuje lepšie vnímať všetko, čo sa okolo teba deje, no zároveň ti to dáva istý odstup od toho... pozri sa na to takto, ak by som bola pri boji nepokojná, urobila by som chyby... jednala by som živelne a presne to si ty urobil predtým na prijímacích skúškach, použil si tú techniku a skoro všetko si zničil... už chápeš??Pri boji i o cieľ, ktorý chceš dosiahnuť ak sa pri boji zameriaš na elimináciu svojho cieľa a nenecháš sa rozrušiť a budeš ho sledovať... budeš lepší bojovník nie len s katanou ale i s jutsu... a teraz nájdi to miesto, ktoré si vždy predstavíš, keď pôjdeš do boja...
Ziki Katsuki: *Jakmile Rize začala s tou zvláštní technikou, Ziki jí utnul už téměř na začátku (Rize by měla vidět sama, že to na Zikiho neplatí, takže skončila sama, ale i tak ji Ziki utnul).* Rize-senpai, proč u toho mluvíte? Já myslel, že meditace je beze slov... *Řekl poněkud sarkasticky, jako by zpochybňoval její vědomosti.* Ale jestli je to součást meditace, pak klidně pokračujte, jáá nic neříkám...
Rize: *Rize sedela tesne oproti nemu a len sa usmiala.* Teraz sa mi dívaj na prsteň, ktorý mám na ruke... a neodvracaj od neho zrak, snaž si na ňom všimnúť každý detail... Ziki-san... *Povie Rize, pričom vlastne takto využije to, že sa jej nedíva do očí a aktivuje svoj večný sharingan, a použije koto amatsukami tak, aby mu vnútila svoju vôľu. Pretože pri tomto genjutsu nie je treba očný kontakt a hlavne je veľmi silné.* Tak... Ziki... uvoľni sa a počúvaj ma pozorne... odteraz ma budeš považovať za svoju pani, ktorej budeš slúžiť, lebo slúžiť mne ťa vždy tešilo a bude ťa to tešiť i naďalej... taktiež budeš rešpektovať Suzuyu a budeš k nemu chovať úctu, je to predsa silný shinobi a o všetkých tu sa stará, preto mu budeš vždy rád nápomocný... a teraz prejdime k boju... pri boji si vždy za akýchkoľvek okolností budeš zachovávať chladnú hlavu a rozvahu, budeš voliť pri boji tiež také stratégie, ktoré sú výhodné pre teba alebo ak budeš s niekým bojovať, tak vždy budeš brať ohľad i na neho a budeš spolupracovať... nenechávaj sa unášať svojimi emóciami... takže odteraz patríš ku mne a k Suzuyovi, ty sa budeš starať o nás a my zase o teba... predsa ja som tvoja pani a učiteľka a Suzuya je zase tvoj ctený pán a tiež priateľ, ktorého obdivuješ... a teraz, keď napočítam do troch sa preberieš, budeš odpočinutý a všetko toto budeš považovať za samozrejmosť...
Ziki Katsuki: *Ziki uposlechl příkazu Rize ohledně usazení se a vzal si jeden polštářek, na který se usadil přesně podle obrázku.* Tak už sedím, šéfová! *Usmál se.* Takže co je to zajímavé, co jste mi chtěla říct, Rize-senpai? Překvapení miluji! Tak šup sem s tím, chci to vědět! Hned!
Rize: Nerob si z toho takú srandu... ide o niečo viac, ak sa vieš koncentrovať, tvoj boj je viac perfektný a ty dokážeš premýšľať nad krokmi i v strese... *Povie Rize a následne vojdu do miestnosti, ktorá je veľmi pekná, steny sú urobené protihlukovo a na zemi je množstvo vankúšov na sedenie, aby boli meditácie príjemnejšie.* Nájdi si miesto a usaď sa tak ako vidíš na tom obrázku... ktorý je na stene... a potom ti vysvetlím ďalšie veci, myslím, že budeš nakoniec v celku i prekvapený... *Povie Rize a čaká kam si sadne, lebo si hodlá sadnúť pred neho aby boli otočený k sebe tvárou v tvár.*
Ziki Katsuki: „Co má furt s tím přikládáním katany k mýmu krku? Heh… asi sadistka.“ Dobrá! Půjdeme si tedy pohovořit, ať nás neruší… ehm… nezvaní hosté. Jo, na tebe koukám, opovaž se nás vyrušit! Budeme dělat důležité věci! *Ukázal prstem na podřízeného Rize a zasmál se.* Dělám si srandu, hehe, netvař se tak kysele.
Rize: *Rze sa len usmiala, keď započula jeho hlas, otočila sa tým smerom a shunshinon sa objavila tesne pri ňom, pričom mu priložila drevenú katanu ku krku.* Nie ej to nič-nerobenie... jedine vďaka tomu viem to, čo si teraz videl... *Keď to povie, otvorí oči a drevenú katanu podá svoju zamestnancovi.* Takže poďme do meditačnej miestnosti a tam si s tebou o tom pohovorím...
Ziki Katsuki: *Jak tam Ziki stál, sledoval, jak Rize trénuje. Bylo to celkem fascinující, odrážet za slepa letící kunaie mečem.* Páááni! To chci taky umět! *Vykřikl nadšeně a šel bez pozvání dál.* Tak jsem tady, Rize-sensei! Kdy začneme s tím… uhm, nicneděláním? *Usmál se a čekal, jestli Rize ukončí svůj trénink, aby se mohla věnovat Zikimu.*
Rize: *Práve bola v hlavnej hale, kde sa precvičovala, v rukách držala drevený meč, pričom jeden s jej podradených na ňu hádzal drevené kunaie a ona ich tým mečom odrážala, no vtip bol v tom,ž e to bolo absolútne po slepiačky. Bola oblečená v čiernom kimone a na sebe tentoraz mala svoje červené oceľové brnenie, ktoré bolo ťažšie než to na kendo, ale musela predsa s ním trénovať, lebo iba takéto brnenie sa dá využiť v boji, bola absolútne sústredená a pokojne dýchala. Vlasy mala zviazané do copu aby jej neprekážali a na nohách mala sandále, ktoré jej popruhmi dobre kopírovali nohu no na druhej strane boli mäkšie aby nepoškriabali dokonale naleštenú podlahu doja.*
Ziki Katsuki: *Ziki se těšil na svou první lekci s Rize, ovšem vzhledem k tomu, že budou pravděpodobně jen meditovat, nebylo to zrovna dvakrát velké „vzrůšo“. I tak to bylo ale lepší, než se toulat po Yugakure a nedělat vůbec nic. Nebylo moc lidí, s kterými kdy meditoval, ale nebylo ani jisté, jestli je toho vůbec schopen. Meditoval kdysi, když byl ještě mladík. Každopádně, přišel do Doja přesně v 6:00, jak mu Rize řekla a předpokládal, že už tam Rize je. Vešel dovnitř a čekal, až se ho Rize ujme.*
BlueBoard.cz ShoutBoard