Přidej zprávu »
Takashi: *po nějaké době se vrátí domů. Uzná sám, že se zachoval trochu jako hovado, ale úplně nesnáší, když pořád jen vzdychá. A to je stále. Odloží si v předsíni a vydá se do pokoje. Ve spodním patře jí nenajde, tak se vydá do ložnice. Ani tam není tak se nakonec vydá do pokoje Akemi a tam ji najde.* Ahoj, zlato. Omlouvám se, dneska jsem neměl den. *poví a dojde k ní.* Táty je mi samozřejmě líto, ale tak nějak jsme s tím počítali oba, že něco takového bude. Vždyť jak dlouho jsme tam byli zavření viď. *poví a sedne si vedle ní.*
Kami: *Dále sedím a dívám se do stolu. Když uslyším jeho slova, tak se na něj podívám.* Tak promiň, že jsem si povzdechla a jsem smutná, když jsem zjistila, že mi umřel otec během toho, co jsme byli v Temném světě, *řeknu mu se slzami v očích. Následně se zvednu od stolu a rozejdu se do pokoje Akemi, protože jsem chtěla být sama. Zavřu za sebou dveře a sesunu se po zdi na zem, protože toho bylo na mě najednou nějak moc.*
Takashi: *to její vzdychání mu dost leze krkem. Nechápe, proč se takhle projevuje a tak se otočí a podívá se na ní.* Dělám něco špatně, že takhle vzdycháš? Protože jestli ne, tak to nechápu a štve mě to. Nesnažím se jen tak pro nic za nic a dělám všechno pro vás. *poví a prázdnou loutku uklidí do svitku. Pak se z kuchyně vydá po schodech do své dílny, kde za sebou zavře dveře a sedne si k ponku. Nic ani dělat nechce, jen prostě potřeboval jít od toho vzdychání. "Myslel jsem, že se to po temném světě změní, ale je to i tady." řekne si. Z pečetě si vytáhne plášť a nakonec odejde druhými dveřmi z dílny a rovnou ven. Chce se jít projít po vesnici. Rád by dělal na své zahradě, ale díky tomu, že nebyli připraveni, nepřipravil si sazenice, které by si odnesl s sebou do tohoto světa na svoji novou zahradu.*
Kami: *Mlčky sedím a dívám se do stolu. Když uslyším jeho slova, tak si jen mlčky povzdechnu.* Dobře, *řeknu mu jen a následně se s Akemi rozejdu do patra a vejdu do pokoje, ve kterém je postýlka. Akemi do ní opatrně položím a zakryju jí. Pak zavřu dveře od pokoje a rozejdu se zpět do kuchyně. Posadím se zpět na židli a vyslechnu si jeho slova.* Co s tebou nadělám, *odpovím mu jen a povzdechnu si.*
Takashi: Jasně, nakoupit. *poví a pokračuje ve vykládání potravin, drogerie a ostatních potřeb z loutky.* Prosím tě, proč jí nepoložíš do postýlky. Akorát si na to zvykne a bude se chtít nechávat pořád nosit. Musíme asi ještě vyřešit dost podstatnou věc. Její výchovu. Jakým stylem a jak. Nechci aby byla nesoběstačná a taky aby nebyla zlá. *poví, zatímco dokončí výklad nákupu a loutku pak schová do svitku, který si dá na kříž do pouzdra. Na to si sedne ke stolu. Podívá se na ní.* Brzo mě čeká mise, tak musím dát ještě dohromady loutky. Potřebuji dodělat novou a dát dohromady staré. Budu tedy asi hodně pracovat ale pak to bude aspoň trochu volnější, když budou hotové. *dodá a koukne se na Akemi v jejím náručí, pokud ji ještě neodnesla.*
Kami: *Nějakou chvíli sedím v obývacím pokoji se spící Akemi a dívám se okolo.* 'Ach jo, celkem mě to štve, že jsem tady nebyla v té domě, co umřel taťka, *povzdechnu si. Po chvíli se s Akemi zvednu a rozejdu se za Takashim do kuchyně.* Už jsi byl i nakoupit, to je fajn, *řeknu mu a následně si odsunu židli a posadím se s Akemi ke stolu a dívám se na Takashiho. Po chvíli si trochu povzdechnu a dívám se lehce nepřítomně do stolu.* Taťka, umřel, *řeknu potichu a dále se dívám do stolu.*
Takashi: *Kami to trvá nějakou dobu a tak než dorazí, pustí se do vaření večeře. Jenže k tomu, aby něco uvařil, muselo by tu něco být.* Jasný, nemůže být všechno. *řekne si s úsměvem a tak se vydá ještě rychle na nákup. Rozhodl se to vzít trochu ve velkém a tak udělal pořádný nákup za dost peněz. Během pobytu v temném světě se jeho účet trochu rozrostl, když na peníze na účtu nesahal. Jenže taky toho bylo tolik, aby to odnesl jen tak v ruce a zase se mu nechtělo cpát to do pečetí. A tak se rozhodl pro trochu neobvyklou metodu. Odpečetí ze svitku loutku Hiruko a ovládá jí po ulici. Ruku má u těla a tak to na první pohled není znát. Díky uloženému prostoru uvnitř loutky, nacpe veškerý nákup dovnitř. Loutka je nižší než Takashi a spolu vypadají zajímavě. Všichni jim ale uhýbají z cesty. Domů dorazí chvíli před Kami a vykládá nákup.* Ahoj. *pozdraví.*
Kami: *Nějakou chvíli se nic neděje a tak stojím a dívám se na dveře, které se po chvíli otevřou. V nich stojí starší žena a dívá se na mě, která se na mě dívá celkem zaraženě.* 'Hmm, pochybuju, že ví, kdo jsem,' *pomyslím si. Následně se podívá na Akemi a poté opět na mě.* K-kami jsi to ty... *řekne po chvíli celkem překvapeně.* Přesně tak mami, *řeknu jí, pousměju se a souhlasně kývnu hlavou.* Už jsem ani pomalu nečekala, že tě ještě někdy uvidím, *řekne a pustí mě dovnitř. Nějakou dobu se s ní bavím, než mi nakonec řekne, že otec už zemřel.* Ach jo, to je mi líto, *řeknu a smutně si povzdechnu. Nějakou dobu se s ní bavím, než se podívám na Akemi, která pomalu začínala usínat.* Už je celkem pozdě, vyrazím domů, zase se zastavím, moc ráda jsem tě viděla mami, *řeknu jí a poté se rozejdu ke dveřím.* Taky jsem vás obě dvě ráda viděla. Už jsem pomalu myslela, že tě nikdy neuvidím, na tož, že bych měla mít ještě vnučku, *řekne a rozejde se za námi.* Tak ahoj, *řeknu jí a vyjdu před dům.* Mějte se, *řekne a ještě nás nějakou chvíli sleduje, jak odcházíme pryč. Poté pokračuju Yugou zpět domů. Po nějaké chvíli už jsme před domem, tak projdu brankou, kterou pak zavřu a vejdu do domu.* Tak jsme doma zlato, *zavolám na něj a pak si to s Akemi namířím rovnou do obývacího pokoje.*
Takashi: *Takashi má brzo hotovo. Moc věcí tam po něm nezůstalo a tak sebral svých pět švestek a vyrazil zase do ulic Yugakure. Nejdříve se odepsal a vrátil klíče od pokoje, než si to zamířil rovnou ke kováři. Připravil si plány na výrobu další loutky a tak si u něj objednal další komponenty pro loutku, které je lepší, když udělá odborník na opracování kovů, což zdejší kovář je. Opět si vybral lepší variantu a tou je slitina titanu. Jelikož jsou to ale díly větší, zabere to nějaký čas. Ani ne tak větší, jako že jich je hodně. Na tuhle loutku toho bude potřeba opravdu dost. Po vyřízení objednávky, se vydá zase k domovu. Tam zjistí, že jsou Kami s Akemi pryč tak se jde podívat do části, která je vyhrazena jako dílna. Už jen při vstupu na něj dýchnulo umění a chuť vyrábět, ale zatím tomu odolal. Jen si zde vyložil svoje vybavení, srovnal a rozmístil dle vlastního uvážení a potřeb, jak to bude používat.*
Kami: To ano, to máš pravdu, *povím mu souhlasně. Následně se za ním vydám dolů, abych si prohlédla i zbytek domu. Když se pak Takashi ocitne opět u dveří, tak se na něj podívám. Následně si ho vyslechnu a souhlasně kývnu hlavou.* Dobře.. Můžu zkusit tam zajít, pokud ještě žijí, *řeknu a následně vyjdu z domu. Následně se vydám ulicemi Yugy a jdu směrem, kde žili mí rodiče. Akemi po nějaké chvíli usne.* 'Už je to tak dlouho,' *pomyslím si. Po nějaké chvíli už jsem na ulici, kde byl onen dům. Zastavím se před domem a chvíli se na něj dívám. Pak se rozejdu ke dveřím a zaklepu na ně.*
Takashi: Rozhodně i kdyby to byli jen bílé stěny a nic jiného, i tak by to bylo super. Takhle se to jenom navýšilo, ten pocit. *poví a pak si dojdou prohlédnout i zbytek domu. Nakonec se zase zastaví u dveří.* Dobrá, zajdu si pro zbytek věcí na ubytovnu a pak se vrátím. Budeme toho muset nakoupit v podstatě dost ještě. Taky by ses mohla zajít podívat třeba za rodiči. *dodá. Nechce říkat, jestli tady ještě jsou, bylo by to trochu na pováženou, ale zkusit to může. Jestli budou ještě na živu, budou už staří, ale vnučku by vidět chtít mohli, říká si za cesty pryč. Vrací se na ubytovnu aby povalil zbytek svých věcí, které tam ještě má.*
Kami: *Jen souhlasně kývnu hlavou a rozejdu se za Takashim. Projdu branou a pokračuju cestou k domu, zastavím se až kousek přede dveřmi a počkám až Takashi odemkne. Poté se s Akemi rozejdu dovnitř. Rozhlédnu se po domě a pousměju se.* Mě se tady líbí, *řeknu jen a rozejdu se za ním nahoru. Po příchodu k prvnímu pokoji, který byl ložnice se jen pousměju, protože se mi líbí. Poté se vejdeme do druhého pokoje, tak jen trochu překvapeně zamrkám.* Musím říct, že tohle jsem opravdu nečekala, *povím mu a podívám se na něj.*
Takashi: *převezme si od Fu klíče a rozloučí se s ní.* Dobrá, tak jdeme zjistit, jak to vypadá uvnitř. *poví a otevře branku, aby mohla Kami projít. Branku pak zavře a jde ke dveřím. Odemkne dveře, pár vteřin počká a pak vstoupí. Podrží jim dveře a pak zavře.* No, docela pěkné. *poví s úsměvem na rozhlíží se.* Tak můžeme udělat prohlídku a pak si můžeme říct, jak to vidíme. *poví a koukne se po ní. Dům má dvě patra tak se rozhodne jít rovnou nahoru, aby se podíval tam. Jsou tam dvě místnosti. Když otevře jedny dveře, zjistí, že se jedná o ložnici. Velká postel u stěny uprostřed. Přes celou zeď velká skříň a menší komoda u dveří. Všechno v kombinaci ebenového dřeva a bílé. Když tam skončí, počká až Kami vyjde a přesune se otevřít dveře do druhého pokoje. Tam když otevře dveře tak je docela překvapený. Pokoj je vybavený pro výchovu dítěte. Postýlka, přebalovací kout, skříň na oblečení a nějaké hračky.*
Kami: *Jdu dále vedle Fu a dívám se před sebe a koutkem oka sleduju Akemi, aby náhodou nespadla. Po nějaké chvíli si všimnu postavy, která se k nám začala blížit. Jen se pousměju a jdu dále. Když pak Takashi dojde až k nám, tak se zastavím.* Ahoj zlato, *řeknu mu a usměju se na něj poté co mě políbí. Akemi se jen trochu zavrtí, tak jí trochu pevněji chytnu, aby nespadla. Poté se podívám na Fujino, která začala mluvit.* 'Takže tohle bude náš nový domov, vypadá pěkně,' *řeknu si v duchu.* Díky Fu, *poděkuju jí.* Tak se zatím měj, *povím jí. Poté co odejde, tak se podívám na Takashiho a usměju se na něj.* Půjdeme, *zeptám se ho.*
Fu_: *nespěchá. Je si vědoma toho, že jo nechala čekat déle, než chtěla. Počká proto, než se přivítají a pokračuje ve své věci.* Ahoj, Takashi. *pozdraví a vydá se dál ulicí.* Oběma je vám asi jasné, proč tu jsme. Myslím si, že by mi spoustu lidí dalo za pravdu, kdyby věděli to, co vím já. Rozhodla jsem se, že vás ubytuji v tomto domě. Bude to ještě nějakou dobu trvat, než se vyřeší všechny formality, pak ten dům ale bude váš. Jak s ním budete nakládat je pouze na vás. *poví a zastaví se nakonec před domem, o kterém do teď mluvila. odkaz » * Není to žádný přepych, ale taky to není úplně holo byt. Všechno pro život a pro výchovu dítěte je v tomhle domě jako dělané. Taky tam je místo pro tvoji dílnu, Takashi. *poví a obrátí se na něj. O jeho loutkách ví jako jedna z mála. Tak hledala i přijatelný dům.* Tak, tady jsou klíče, a formuláře, které až vyplníte přineste na úřad. Jde o změnu​ vlastníka. *poví a pak se na ně podívá.* Dobrá, ode mne vše a můžete jít bydlet. Zatím se mějte fajn. Ahoj. poví a otočí se na patě. Pronásledovaná Shinon, se vydá zpět do svojí kanceláře.*
Takashi: *Takashi se opírá o zděný plot a vyčkává. Zdá se to mnohem déle, než to doopravdy je, ale tím, že tuší, o co může jít, je stále nervóznější. Nakonec se ale předsi jen dočká. Směrem od nemocnice se k možnému blíží Fu a vedle ní kráčí dokonce i Kami s Akemi. To je okamžik, na který čekal opravdu dlouho. Teď už je mu zcela jasné, že se v svých doménách nespletl. Vyjde jim pomalu naproti. Chce být Kami a Akemi nablízku tak brzo, jak jen to půjde.* Ahoj zlato. *poví a políbí Kami. Pak se skloní i k Akemi, aby ji políbil na čelo.* Ahoj Fu. *pozdraví nakonec i Yugakage. Pořád jí tak ale nebere. Furt jí má jako starou známou. Brzo bude muset ale začít vyjadřovat se jinak. Až mu začnou mise.*
Kami: *Konečně byl čas, kdy jsme měly s Akemi jít domů. Pobalila jsem si všechny věci a Akemi v náručí jsem se rozešla před nemocnici. Chvíli stojím před nemocnicí, než se tam objeví Fu.* Ahoj Fu, *řeknu jí a usměju se na ní. Akemi se jen trochu zavrtí.* jo jasně, *řeknu jí a rozejdu se za ní.* Mám se dobře, ale už se těším domů, *řeknu jí a jak procházíme po vesnici, tak se dívám okolo.*
Fu_: *Fu si domluvila schůzku s Takashim u jejich nového domu, no nečekala však, že se jí trochu protáhnou povinnosti. Nechala poslat do nemocnice vzkaz, že si vyzvedne dneska Kami i s dítětem a odvede je do jejich nového domu. nakonec dorazila k nemocnici kde už čeká, že bude Kami připravena před vchodem rovnou k odchodu. Díky zdržení si s Shinon trochu šláply do kroku, aby nemusela čekat moc dlouho.* Ahoj Kami. *pozdraví jí, když,z dorazí až k ní.* Nazdar maličká, tak jak se máš? *skloní se k Akemi a pošimrá jí na břiše.* Tak můžeme jít. Takashi by už na nás měl čekat. *poví a vydá se na cestu.* Tak jak se máš ty, po porodu a po pobytu v nemocnici? *zeptá se jí během cesty.*
Takashi: *Takashi byl pozván Fu do obytné části. Měla se setkat na určité adrese a tak se z ubytovny sebral tak akorát, aby dorazil na čas. Když přišel, Fu tam ještě nikde nebyla. Tak se opřel o stěnu a pomocí chakrových vláken si hrál s kameny, které tam leželi na chodníku. Rozhlížel se kolem sebe a zkoumal každý dům, který tam byl. Pochopil, že asi dostane dům od Fu, ale netušil který. Čtvrť ho docela zaujala. Je tu klid, žádný bordel, od pohledu slušní sousedé, prostě dokonalé místo pro výchovu dítěte.* Tak jestli je to pravda, tak je to super. *řekne si a usmívá se. Docela chápe, že je Fu kage a má nějaké povinnosti, ale už se začíná nudit a je nervózní. Jenže počkat tu prostě musí.*
---: ---
Suzuya: *Suzuya ji pečeť dal tedy na levou ruku a pak se vydá klidným krokem zpátky do Yugakure no Sato, nějak netuší co by tam dneska ještě mohl podniknout ale moc dlouho tam nakonec stejně nezůstane a poté co se nějak sbalí tak se vydá na cestu do Země Blesků, vezme to hezky lodní dopravou. Nechce se připravit o tu možnost cestování tím že tam poletí na zádech svého kuchiyose, které by ho tam nakonec dostalo vzdušnou cestou a rychleji než normální dopravou. *
Fu_: Nikdy nevíme, jak co dopadne, takže je asi lepší počítat s tím nejhorším. *poví a pokrčí rameny. Nechala si značku dát na levou dlaň, z několika důvodu. Navíc má v ruce připravenou rukavici na levou ruku a nehodlá si ji nechat dát jinam.* Jo, půjdeme se trochu protáhnout. *poví a vydá se s Shinon ke břehu.* Kdyby si něco zjistil, nebo chtěl něco ještě probrat, tak se stav. *zvedne ruku na rozloučenou a pak se vydá po hladině od břehu. Když je přibližně padesát metrů od břehu promění se na Sanbiho. Když dopadne na dno, zvedne se vlna, která se blíží ke břehu. Než tam však stihne dojít, natáhne ke břehu ocas a nechá na něj nastoupit Shinon. Po něm doběhne na její záda, kde se usadí.* Tak je to tvoje, jen se nepotapěj úplně. *poví Fu a nechá Sanbiho, ať se ujme velení a užije si chvilkovou volnost.*
Suzuya: Kdybych je nehromadil tak bych to ani nebyl já a ani on, on má dvě Kekkei Genkai, na druhou stranu já mám tři ale prostě musím počítat že nakonec to nevyhraju, nejlepší je počítat s nejhorším tak to abych si začal užívat život dokud to jde. *Poví a levou rukou se jemně dotkne její pravé dlaně a vytvoří ji na ní svou Hiraishin značku ( odkaz » ). *To bude asi všechno, takže ty se do vesnice teď vracet nebudeš? Říkala jsi něco že by ses vydala si trochu protáhnout nohy mimo vesnici a tak podobně, takže zda jdeš už teď nebo ne.
Fu_: Takže vlastně všechny karty hrají proti nám, chápu. *poví a zamyslí se.* Občas si říkám, jestli ti už třeba nedochází, co svými činy děláš a že se ti to jednou může šeredně vrátit. *poví s úsměvem a nechá nastavenou dlaň. "Tak ještě na Zerefovu stranu nejobávanější šermířku, proč ne." řekne si Fu.* Já jsem Yugakage a můžu si nosit kde chci a co chci. *pokrčí rameny, i když to myslí jen ironicky.* Navíc, pokud ji budu muset někdy rychle odstranit, chci to mít na snadno dostupném místě. A dlaň ruky je ideální akorát tak pro rasengan. *usměje se a jakmile jim začne déšť smáčet vlasy, odvolá kondora.* Já už moc sílí nezískám. Já můžu získat jen mladší tělo. Je zle bojovat proti dvěma KG, která jsou schopna pohltit jakékoliv ninjutsu a jsou dobrá i pro boj s taijutsu. Kdyby si nehromadil tolik schopností, moc by jich Zeref teď neměl. *dodá s dalším úsměvem.*
Suzuya: Hiraishin znám, nezáleží na tom zda jsi spoutaná nebo uvězněná. Řekněme že kdyby ses mě chytla a já použil Hiraishin tak bych tě vzal jen pokud bych sám chtěl. Víš ta technika funguje tak že se jakoby rozložíš nebo prostě zmizíš z této reality nebo z času a prostoru a znovu vstoupíš zpět a zjevíš se na takové zastávce, což jsou značky. *Pak se zasměje. *Zeref má všechno co já a k tomu i Kyuubiho, takže Rinnegan, Meiton i Kyuubi jsou stále jeho součástí. *Odpoví ji na otázku ohledně schopností. *Jediné o co přišel je síla Ninjutsu, Fuinjutsu a zásoby chakry jeho vlastního těla. Naneštěstí Kyuubi mu stejně může sílu Ninjutsu a podobně zase zesílit ale to ti nemusím říkat když jsi také Jinchuriki i když jen Sanbiho. *Zrak zvedne k obloze na kterou se zadívá a sleduje mračna. *Povím ti pár věcí, první z nich je to že mě nenapadá jak ho porazit a začínám mít obavu z toho že to ani nedokážu. Když přijde do tuhého Mito Kamatsu se postaví na jeho stranu, k smrti mě nenávidí a bude chtít pomstít smrt svého muže, kterého jsem ji zabil na její vlastní svatbě ale to neznamená že hodlám vše vdát. *Poté zavře oči a nechá na sebe dopadat první dešťové kapky, které se postupně z mračen začnou snášet dolů na jeho tvář. *Prohrát v boji, to je něco v co doufám já i Zeref. Možnost využít veškerou svou sílu, tohle si přeje a určitě to ode mne očekává. *Pak oči otevře a podívá se na Fujino. *Neměl bych ji radši dát někam kde ji nikdo neuvidí? Aspoň nebudeš muset nosit furt nějakou rukavici.
Fu_: Ty ruce se přichytí na jakoukoliv živou část. Shinra Tensei by bylo asi účinné. Hiraishin, pokud by tě drželi tak nevím. Asi by si to vzal s sebou. A meiton by šel určitě. Pokud budeš nehmotný stín, tak jsi z toho venku. *potvrdí.* Jak mě na tom vůbec Zeref s KG? Zůstali mu nějaká nebo má jen Kyuubiho? *zeptá se. Zatím ví, že o něj přišel Suzuya a že on má svoje KG co míval, ale neví, jestli něco nezůstalo i Zerefovi.* Tohle je podruhé, co jsem tu techniku použila. Spíš jsem většinu svých nepřátel použila na omládnutí mě. Loutek moc nemám. Neměla jsem takové příležitosti, abych jich tolik sehnala. *pokrčí rameny. Taky ji trochu štve, že tohle je první tělo, které potřebuje z dvouset pro Renza. Už by s tím měla opravdu pohnout. Asi se půjde rovnou podívat na moře.* Tak, napadá že ještě něco, jak potěšit toho Zerefa a to vězení? Bez více informací toho mít nebudeme. Zkusím se spojit s Hokage, aby mi dala informace o věznici jako takové. Předložím jí tuhle hrozbu. *poví a pak se zamyslí. Vytáhne bleskový kunai a vrátí mu ho. Pak nastaví levou dlaň.* Dej mi značku. Aspoň to bude rychlejší příště. *poví a připraví si že stehna z pečetě Raikō Kenka černou koženou rukavici bez prstů na levou ruku, aby tu značku zakryla.* Pokud je máte oba rozdílné, tak mě tvá značka neohrozí. Doufám. *při posledním slově se mu podívá více do očí. Má jasnou představu, že tenhle muž nikdy nedělá nic předvídatelného, pokud nechce, aby něco takového bylo. Ale zase ho zná natolik, že si troufá mu důvěřovat.*
Suzuya: *Zeref to sleduje Rinneganem a vidí chakru v těch rukou a během toho udělá i jeden test a složí ruční pečetě zatímco ruce z temnoty vtahují toho muže do rakve a vytvoří si z vlhkosti vzduchu jednu ledovou jehlu a tu vystřelí na jednu ruku do které se zabodne ale nijak to tu ruku neovlivní aby to toho muže nakonec nemohlo vtáhnout dovnitř. *V tento okamžik mě napadají tak dva způsoby jak se tomu bránit, prvním je masivní vlna Shinra Tensei, která sejme veškeré ty ruce a samotnou rakev, další způsob je použít schopnosti Meitonu a stát se stínem a tím pádem získat schopnost změnit samotné tělo ve stín a tím pádem budu nehmotný a nedokáže mě to chytit, kdybych ještě víc přemýšlel napadlo by mě toho víc jako třeba být dost rychlej nebo když už mě to chytí tak uteču Hiraishinem ale technika je celkově docela zajímavá to ti musím nechat. Myslím si že ty osobně ji moc ale nepoužíváš, radši silné zabíjíš normálně abys z nich pak mohla udělat svoje loutky že? *Edo Tensei Suzuyovi přináší hned několik vzpomínek. *Je to užitečné to bez debat.
Fu_: *seskočí z kondora a posadí se na zem do tureckého sedu. Netuší jak dlouho to může trvat Suzuyovi a tak si chce v hlavě projít techniku. Je to už spousta, opravdu spousta let. Netrvá to dlouho a je tam zpět s dvěma vězni.* Výborně. Vzal si dva. Ten druhý bude fungovat pro ověření. *usměje se a vstane. Dojde k nim a dívá se na ně. Oba vědí, kdo je Fu a vůbec se jim ta situace nelíbí. Obejde je a jednoho ze zadu udeří hranou dlaně do temene, aby ho omráčila.* Shinon.. *koukne k ní. Shinon jen přikývne a dojde k muži na zemi. Vezme ho za límec do tlamy a odtáhne stranou. Druhý muž se doslova pomočí strachy. Fu mu vytrhne několik vlasů a ty schová do svitku, který si strčí na stehno k dalším.* Tak, teď samotná technika. *postaví se pár metrů před muže a poskládá pečetě. Po nich udeří dlaněmi do země.* Kuchiyose: Edo Fūmetsu. *před ní se ze země vynoří rakev. Ta se otevře a z ní vyslechnou černé šlahouny temnoty, které hned uchopí muže. Ten se snaží bránit, ale je mu to k ničemu. Šlahouny ho začnou stahovat do rakve a pomalu se rozpadá až temnota pojme jeho tělo, chakru i duši a splyne s ní. Pak se rakev zavře a zase zmizí do země.* To je celé. A pro ověření.... *Dojde k tomu druhému, i kterého vytáhne ze svitku vlasy a položí je na svitek určený pro ET. Klekne si na jedno koleno a poskládá pečeť.* Kuchiyose: Edo Tensei. *ze svitku se rozlinou znaky k muži a vypadá to, že se opravdu vrátí pohlcený muž, jenže to se nakonec nestane a muž zůstává ležet v hromadě papírků a popela.* Tak asi takhle. Nevím ale, co to udělá s Kyuubim, ani jestli se to dá pohltit či ubránit tomu pouhou silou. *pokrčí rameny. Mrtvého muže schová do svitku a zbytek po technice ET rozfouká vítr.*
Suzuya: Mě by to asi nechytlo ale budiž, jak chceš. *Poví a následuje Fujino na jejího kondora. Pak si vyslechne její jiný návrh a tak vytáhne jeden bleskový kunai a beze slova skočí dolů z mrakodrapu a během toho aktivuje Rinnegan aby mohl ovládat svou gravitaci a ke konci začít zpomalovat svůj pád a nakonec ho zastavit úplně a tak dopadne jako kdyby si jen tak jemně poskočil. Mezitím se dostaví k těm vězňům a dva z nich vezme s sebou, každého chytne za ruku a pomocí Hiraishinu se teleportuje přímo k bleskovému kunai, který dal Fujino a těla pohodí na zem a ustoupí. *Prosím, můžeš začít.
Fu_: Dobrá. Asi se teda přesuneme jinam. A možná bude potřeba obětní beránek, nechtěla bych, aby to čaplo jednoho z nás. *poví a vydá se ke kondorovi.* Ve věznici by pár osob už být mělo. *dodá a vyskočí na kondora. K ní přiskočí Shinon.* Dej mi jeden svůj kunai. Odletím z vesnice a ty zatím zajdeš pro někoho z vězení. Pak se k nám přesuneš. Souhlasíš? *nadhodí mu možnost a pokud souhlasí, kondor vzlétne a zamíří na jih směrem k pobřeží. Rychlost kondora je v pohodě a dostanou se tam tak akorát, aby se k nim Suzuya dostal když už budou na zemi. Pokud odmítne, počká na jinou alternativu, kterou vymyslí.*
Suzuya: Nikdy jsem stratégy nehledal, nicméně co kdybys mě s tou pečetí seznámila? Možná by bylo fajn vědět o jaké pečeti mluvíš a já bych pak případně mohl říct jakou šanci to má na úspěch a nebo případně jakým stylem by si s tím mohl poradit ale i nemusel. Můžeme si skočit klidně mimo vesnici aby nehrozilo že to uvidí někdo další takže co? *Suzuyu celkem zajímá možnost nějaké nové Fuinjutsu techniky i když co ví tak všechny známé už ovládá, leda že by Fujino ovládala nějaké vrcholné Fuinjutsu ranku Kage. *
Fu_: Já si jsem celkem stoprocentně jistá, že tohle neovládá a možná ani nezná. Nevím, to by si věděl ty, jestli ho zná. *poví a podívá se na něj. Pak se zase dívá nad vesnicí. Tahle věž slouží jako velmi dobrá rozhledna a je z ní vidět hodně daleko po zemi.* Já nejsem moc stratég. Do boje se vždycky vrhnu po hlavě a neřeším okolnosti. Tady se okolnosti řešit musí, takže tohle je pro nějakého stratéga. Já jsem schopna dodat potřebné, ale někdo ať to vymyslí. *poví a nepouští pohled z obzoru. Z vesnice se nedostala už tak dlouho. Bude si muset na krátko udělat cestu pryč. Ještě dřív, než tohle začne. Asi se vydá někam na moře v podobě Sanbiho.* Znáš někoho takového? *zeptá se a podívá se teď na něj. Dává mu najevo, že tuhle situaci sama nedokáže vyřešit. Ne bez zkušeností s takovými akcemi.*
Suzuya: Fuinjutsu nemají účinek, jsou také z chakry může je pohltit stejně jako jakékoliv jiné Ninjutsu a kromě toho on ovládá také dost Fuinjutsu, takže myslím že by to Fuinjutsu nakonec ovládat taky. *Odpoví Suzuya a pak se usměje. *Ovšem pokud by s tím nepočítal a zaskočilo by ho to tak není vyloučené že by to nemohlo vyjít. *Pokud jde o značky tak jich je vlastně o něco víc, tak jednu má v hadí jeskyni Ryuuchidou, další na žabí hoře Myobokuzan, pak má bleskový kunai u dítěte Kami a Renjiho a mám pocit že jeden kunai by mohl mít i Renji, kromě toho je možné že si takových značek mohl za tu dobu vytvořit zase několik dalších a ohledně Shikiho, s tím nemá cenu mluvit. Kdybych ho požádal já odmítne a prostě si ji nechá jen protože se mu bude chtít, se Shikim nic neuděláš a musíš se smířit s tím že on si značku ponechá.
Fu_: Dobrá. *přikývne a protáhne se.* Jediný problém je ten, že nemáme tolik uživatelů Hachimonu, kteří by se byli ochotni jen tak objevovat pro něco, u čeho si nemůžeme být jistí, že to bude fungovat. Shinoby jsou sice loajální, ale já nikdy po nikom tohle chtít nebudu. Když se seženou dobrovolníci, aby ho zadrželi na nějakou dobu, můžeme ho zkusit zapečetit. Sama mám jednu silnější techniku, ale jakmile budu poblíž já, bude se zaměřovat na mě. Tím se nám to opět stíží. *poví a pak si taky na ne vzpomene.* Když už jsme u Zerefa, zbývá asi poslední značka, která mě trápí. A ta je na Shikim. Tohle já nevyřeším. Tohle on pro mě neudělá a pokud se tu objeví se značkou, bude to zlé, protože budu muset jít proti němu. *poví. Tohle je další věc, co se musí vyřešit, stejně jako to vězení.*
Suzuya: No jeden člověk s Hachimonem by asi nestačil ale co takto ho nechat bojovat s několika uživateli Hachimonu současně? Pokud by každý z nich aktivoval 8 bránu tak sice bude schopen jejich rychlost překonat ale bojovat proti několika lidem současně bude těžké nemyslíš? Kdybych věděl jak ho jistě zabít určitě bych to provedl ale já netuším, jen ti říkám že jaké plány fungovat budou a jaké ne abys to neprovedla jak jsi chtěla a nakonec to bude úplně bez účinku. *Odpoví zatímco se dívá dolů ze střechy, bohužel je to tak vysoko že není schopen dohlédnout až dolů. *
Fu_: *promne si obličej.* Jako, není to lehký. Tak jako tak se musí země ohně informovat. K akci na cizím území je potřeba povolení. *otočí se stejným směrem a opře se o zábradlí.* Ty znáš Zerefa nejlíp. Tak zkus něco vymyslet. Moje návrhy si zamítl. Tak předveď co máš ty v záloze. *poví a je zvědavá, s čím taky přijde. Přilítne sem s touhle bombou a jen shazuje návrhy. Pokud se to ale stane, bude to taky dost velkej průser.*
Suzuya: Netuším jak to mají asi to bude nějak chakrou nebo tak podobně takže netuším jak to je udělané, dokonce ani Hokage to nebude tušit, protože to vězení je i nad její autoritu. *Suzuya o tom ví moc dobře, pamatuje si jak Akuma to nechal vybudovat a zajistil že hlavní autorita pro povolení vstupu dovnitř má feudální pán a rada starších, takže dostat s dovnitř bez svolení není možné ani pro Hokage. To je přesně důvod proč je rád že tato Země se těmito problémy nemusí zaobírat a může si vše dělat po svém i když teď to je spíš na Fujino. *Víš problém je v tom že pokud si Zeref stihne uvědomit co se děje tak má možnost tu vodu změnit zpět do stavu energie a tu pohltit svou rukou a tím pádem jako kdyby ta technika nikdy neexistovala. Jeho velkou slabinou by byl teoreticky uživatel Hachimonu ale díky Kyuubimu je schopen dalece přesáhnout rychlost i samotné 8 brány i když to Jutsu používá nerad, protože to je jeho vrcholný chakrový mód.
Fu_: Tak že to je v nádržích si neřekl, myslela jsem, že je to přírodní. V nádržích to uzavřené být nemůže, musí to mít otevřený kryt, jinak by tam takové vedro nebylo a samo by se to zlikvidovalo kvůli výpadům. A ani láva ti nevydrží v tekutém stavu věčně. Musela by mít nějaký velký zdroj energie, který jí udržuje v horkém a tekutém stavu. *poví a dojde vedle něj. Opeře se o zábradlí, takže kouká na opačnou stranu.* Musela bych to tam vidět. Takhle se plánovat moc nedá. Ale může se ten svitek nastavit na pozdní spuštění. A nebo tam mít někoho jako klona, který tu techniku uvolní, až bude Zeref uvnitř. Někteří se utopí tlakem, někoho zabije para a pak ten výbuch. *poví.* Ale určitě bych tohle nejdřív řešila s Hokage. *dodá nakonec.*
Suzuya: Není to lávová oblast, láva je tam přesunuta uměle. Mají tam něco jako takové nádrže aby uvnitř bylo velké horko a doslova to tam připomínalo to peklo, láva tam jinak není vše tam bylo dopravené i když netuším jak to někdo dokázal ale nejspíš využitím časoprostorového Ninjutsu. *Dodá a pak se otočí zády k Fujino a čelem ke kraji střechy. *Uvolnit tam tu techniku bude zbytečné pokud jeto vše zavřené v nádržích, takže to nebude tak jednoduché. Navíc pokud to exploduje dřív než přijde Zeref tak se tam ani nebude obtěžovat, takže napadá tě lepší plán?
Fu_: *Fu se otočí.* Zajít tak dlouho, jak to jen půjde. Hokage o tom určitě musíme informovat. Chci, aby se na tom podílela. Mají je na starosti, takže do toho bude muset být zapletená. *poví a dojde ke kondorovi, který se marně snažil dostat z křídla větvičku. Všimla si ji tak mu ji jde vyndat.* Počkej. *poví a nadzvedne mu křídlo.* Říkal jsi, že je to lávová oblast. *pokračuje, zatímco zápasí s větvičkou.* Zahrajeme to na přírodní pohromu. Vulkanickou činnost, která se bez varování objevila. *poví s úsměvem, když větvičku vytáhne a písknutím prstu na ní vytvoří plamínek a spálí jí. Hořící větev nechá padnout na zem.* Netuším, jak ale donutit lávu, aby dělala to co chci. Údajně je KG, které s lávou pracuje, ale nikdy jsem to neviděla. *pokrčí rameny.* Pak je druhá možnost. Ohromné množství vody, které se v té lávě rychle vypaří a vytvoří tak ohromnou exploze v tom uzavřeném prostoru. Pokud by se tam uvolnila technika Suiton: Daibaku Suisouha, určitě by to zabilo 90% obyvatel věznice. Zbylých deset procent už nějak pořešíme. *poví a vytáhne od stehna malý svitek, který tam drží mezi ostatními v pouzdrech.* Tu techniku mám zapečetěnou v tomhle svitku. *dodá s úsměvem.*
Suzuya: Jak dlouho myslíš že to udržíte utajené? Nakonec si lidé uvědomí že něco nehraje? Spíš otázka zní co provede až tam dorazí a nikdo nebude žít, nicméně to není špatnej nápad. Všechny pobít a připravit tam na nějaké překvapení a pokusit se ho možná nějak porazit, zabít nebo vážně zranit? Problém je že pasti budou asi na dvě věci, protože se teleportuje ven. Nicméně lepší když nikdo z nich nebude žít než aby to vše stálo na jeho straně ale mluvíme tu o smrti několika tisíců lidí a jakmile se to dostane ven tak se připrav na povstání ze strany lidí a stejně tak Hokage a nikoho nebude zajímat že to jsou zločinci.
Fu_: *čekala, že to bude blbé, nečekala ale, že až takhle. Poslouchá a pak se opět opře o zábradlí a dívá se na vesnici. U toho přemýšlí nad odpovědí.* Když ty si si tohle uvědomil teď, kdy myslíš, že si to uvědomil on? *zeptá se ho a otočí se na něj.* Tohle je na delší přípravu a ani tak to možná nebude stačit. Pokud tam sedí, jak říkáš, takové kurvy, tak je nemáme ani jak získat na svoji stranu. Jediná možnost... *odmlčí se a zase se otočí do vesnice.* Tajně je pobít a dělat, že se nic neděje. Nastražit tak pro něj překvápko. Sice ho to zbrzdí, ale ne na dlouho a spojence bude hledat jinde. Pokud mají tihle zemřít, tak ať je to dřív, než se dostanou na svobodu a zabíjí daleko více lidí. *podívá se na něj přes rameno.* Souhlasíš se mnou? *zeptá se ho.* Hádám, že to má pod správou Hokage, že? *dodá ještě.*
Suzuya: *Kývnutím hlavy poděkuje a napije se, láhev ji pak vrátí a teprve pak spustí. *Věčné Vězení je v Zemi Ohně uvnitř Ohnivé Hory. Už z názvu je jasné že kdo tam vstoupí už nevyjde a je to vlastně vězení pro ty nejhorší zločince světa, pokud by Zeref mě sedět místo popravy tak by seděl přesně na takovém místě protože to je prakticky peklo stvořené člověkem. Pokud ti dnešní Nukeniné přijdou jako nebezpeční tak to tak není, jen jsou dost redukováni tím že ty největší kurvy jsou zavírané právě v tom vězení a tak tam jsou opravdu ti nejhorší z nejhorších a ani nejsou nějak slabý a Zeref určitě bude chtít to místo napadnout, chce se zviditelnit a začít mezi lidi roznášet strach, chce aby z jeho jména šel strach a kromě toho jak jinak toho docílit než na povrch pustit takové zrůdy, navíc dost z nich mu určitě budou chtít jeho službu oplatit a tím pádem získá další následovníky do své Nukeninské frakce takže otázka zní, jsi schopna něco udělat abys to pomohla Zemi Ohně ochránit? Víme že já ještě Zerefa neporazím navíc to prostředí je tak blbé že bych tam ani nemohl používat své nové Kekkei Genkai kvůli lávě.
Fu_: *podívá se přes zábradlí a sleduje pomocí dalekohledu, jestli už letí. Aby kondor nemusel fungovat jako výtah navíc se blbě vzlétává na stejném místě a mění se jen výška, není stroj. Krouží kolem budovy a postupně tak snáz nabírá výšku. Přistane na střeše a zůstane tam stát. Jen si zobákem prohrabne peří pod křídlem.* Ahoj, máš asi něco důležitého. *poví a zamyslí se nad jeho otázkou.* Věčně vězení? To mi upřímně nic neříká. Nebo si spíš teď nemůžu vybavit. Co máš na srdci? *zeptá se ho a vyčkává na odpověď. Podle jeho výrazu to nebude ale nic pěkného. Už jen proto, že se sem hnal jako pometlo, aby se jí zeptal na vězení. Odpečetí ze stehna láhev s vodou a podá mu ji. Aspoň to pro něj může udělat, když běžel až jsem. Zatím ale jediné, co v tom vidí, je pro ni další práce.*
Suzuya: *Fujino nakonec došlo že jde za ní, což Suzuyovi mnoho věcí ulehčí a tak když se ocitne na střeše tak se dost vážně podívá do očí Fujino. *Máme docela velkej problém a bude třeba někoho upozornit na to co přijde. *Poví a stoupne si na podlahu střechy mrakodrapu. *Říká ti něco Věčné Vězení? *Suzuya doufá že ho Fujino zná ale tak nemusí znát každou věc historie, která je dnes samozřejmostí, pokud to znát nebude jednoduše ji to celé rychle vysvětlí ale nyní spíše čeká na její odpověď. *
Kami: *Nad jeho slovy si jen povzdechnu. Ve chvíli, kdy se zarazí, tak se na něj podívám.* Hmm? *vydám jen ze sebe.* Aha, tak se zase někdy stav no, *řeknu mu než vyskočí z okna. Následně se zvednu, abych okno zavřela.* Zajímalo by mě, na co si tak najednou vzpomněl, *řeknu a vrátím se zpět do postele.*
Fu_: *zrovna se chystala na oběd na jídlo a tak stály s Shinon na střeše u přivolaného kondora. Naskočili na něj a kondor se vznesl do vzduchu. V tu chvíli jí Shinon upozornila. Pokaždé, když je Suzuya ve vesnici, tak se pachem zaměřuje hlavně na něj. Fu jí už několikrát upozornila, ať toho nechá, ale když si Shinon něco vezme do hlavy, tak to prostě tak je. \"To mi připomíná osobu se stejným jménem.\" pomyslela si Fu vždy s úsměvem. Fu se tedy také zaměří na jenom na Suzuyu a posílí svůj nos chakrou.* Běží od nemocnice a to dost rychle a ten směr... *řekne Fu.* Běží sem. Asi něco důležitého. *dodá a seskočí. Shinon jde hned za ní.* Přinese ho nahoru. *poví Fu a pošle kondora před vchod do centrální budovy, kde čeká na Suzuyu až k němu doběhne. Pakliže na něj naskočí, odnese ho za nimi na střechu.*
Suzuya: S tím počítám že se to stane, chce zničit vše co jsem za svůj život vybudoval ale … *Suzuyovi pak něco dojde. *Jak mě to nemohlo napadnout dřív! *Nasraně udeří do parapetu okna a rychle se otočí na Kami. *Promiň asi budu muset jít za Fujino a to sakra nutně, je tu něco důležité co mi došlo až teď ale částečně jsi mi k tomu pomohla a pokud se to stane tak to bude velkej problém. *V ten moment Suzuya doslova vyskočí ven z okna a aktivuje svůj Rinnegan aby kontrolou gravitace mohl zabrzdit svůj pád a pak běží rovnou směrem kde je Fujino a cestou Rinnegan deaktivuje. *
Kami: V pohodě, to mi je celkem jasné, že mi to neřekneš, *odpovím mu.* Takže vlastně chce vrátit vše do stavu, který byl kdysi, hmm, to nedopadne dobře. Co si pamatuju, tak říkal, že se vrátí do Yugy a zničí centrální budovu, *řeknu Suzuyovi.*
Suzuya: Ano přesně tak nové Kekkei Genkai, nicméně nepovím ti jak se dokážu stát vrozeným vlastníkem Kekkei Genkai se kterým jsem se přitom nenarodil, doufám že ti to nevadí. *Mezitím se v klidu dívá z okna ven z nemocnice ke kterému se zrovna postavil. *Mimochodem ano bude chtít zase mezi lidi zasít strach z jeho jména, začne dělat velmi kruté skutky a bude si dávat záležet na tom aby každý věděl že to provedl on, vsadím se že vymýšlí nějaké velké gesto.
Kami: Hmm, taky možnost. Takže nějaká nová schopnost nebo kekkei genkai, jo, *zeptám se ho.* 'Je mi to jasné, o co mu půjde,' *pomyslím si. Následně se podívám na Akemi, která dále spí a pak opět na Suzuyu.* Bude chtít opět být takový nukenin, který byl předtím, *řeknu lehce tázavě.* Víš, pořád přemýšlím, proč jsi mě tenkrát vzal s sebou... A díky za to, *řeknu mu.*
Suzuya: Zeref je hrozba pro všechny ale nejdřív počkám až všem pocuchá nervy, Kumogakure bude prozatím potřebovat pomoc s tím jsem si jistej ale co se týče ostatních tak si počkám až začne ohrožovat i ostatní, nemohu začít tu válku ihned musím nejdřív ovládnout svou nově získanou moc abych se mu mohl aspoň trochu rovnat. *Suzuyu to celkem sere, existence Zerefa je něco co ho děsilo a vždy ho to děsit bude, Zeref je osoba, které sebral tělo a teď když má delší dobu svobodu tak se bude snažit opět získat reputaci. *Naprosto přesně vím jaké budou teď jeho kroky.
Kami: Aha, takže takhle to teď bude, jo, *řeknu a trochu povzdechnu.* Myslíš, že se další vesnice budou chtít těchto věcí účastnit? Co jsem byla kdysi v Kiri, tak o ní celkem dost pochybuju, pokud se do jejich věcí pořád stará ta ženská, kterou jsem kdysi dávno poznala, *řeknu, i kdybych chtěla, tak jsem si na její jméno nemohla vzpomenout.* Pořád mám obavy, že se probudím a budu zpět na tom hrozném místě. Jednu dobu jsem už byla smířená s tím, že se odtamtud nevrátím. Víš, dodnes nechápu, co to Zerefa popadlo, že si mě s Takashim koupil, proč to udělal.
Suzuya: Já budu Yugakure připravovat na válku proti Zerefovi a jeho formující se armádě Nukeninů, víš Nukeniné za ním stojí ale nevýhodou je že nemůže prostě jen tak zaútočit na centrum Nukeninů, protože lovit Nukeniny je jedna věc je to něco s čím počítají ale zaútočit na jejich největší sídlo by bylo jako vyhlášení otevřené války a to by bylo zničující. Takže teď budu shánět spojence v boji proti Zerefovi a jeho vlastní osobní frakci Nukeninů, kteří za něj budou bojovat.
Kami: Hmm, taky dobrý, *řeknu mu a na chvíli se odmlčím.* Myslím, že já se nějakou dobu nedostanu pryč z vesnice, ale díky za varování, *odpovím mu.* Bude ještě hodně dlouho trvat, než se svět vrátí opět do původního stavu. Jen okrajově jsem slyšela o tom, co vše se tady dělo, *řeknu a na chvíli se odmlčím.* Co ty teď budeš dělat, *zeptám se ho a dívám se na něj.*
Suzuya: Vyšla jsi z toho celkem dobře, nedávno jsem dostal zprávy o tom že byl nalezen jeden tým Ninjů z Kumogakure a každý z nich byl přivázaný k dřevěnému kříži. Ono člověk si řekne že to nic není ale je to největší ponížení jakého se ti může dostát takže si dávej bacha kde se pohybuješ abys na něj nenarazila, tvá chakra je díky Sanbiho chakře nepřehlédnutelná a je cítit na kilometry tak abys s tím počítala, ve světě je to teď velmi nebezpečné a mimochodem z těch tří přivázaných lidí byl živej jen jeden.
Kami: Aha, takže chakru všechny zásoby máte na půl a bijjuu má Zeref, *nebo spíše zopakuju co mi řekl Suzuya, protože mě to celkem zaskočilo.* Hmm, je mi to jasné, koho myslíš... *řeknu mu.* Víš, kdysi jsem ti nevěřila, jak si mi tenkrát říkal, o tom, jak jsi byl nukenin a ty další věci. Ale došlo mi to v tu chvíli, co jsem potkala Zerefa, Jak mě tenkrát zmlátil, zlomil mi čelist a udělal tohle, *řeknu mu a ukážu na jizvu, kterou mám přes celou tvář.* Dodnes lituju, že jsem tam vůbec šla, *povzdechnu si.*
Suzuya: Zeref žije, jediné co se mi povedlo je to že jsem dokázal oddělit svou mysl od jeho těla a využít jednoho Jutsu díky kterému je Ninja se doslova naklonovat ale není to jako Kage Bunshin ale je to dokonalý a živý klon, který může jednat naprosto samostatně a může i zemřít. Nevýhoda toho je že při tom rozdělení se zásoby chakry a síla Ninjutsu, Genjutsu a Fuinjutsu oslabují o polovinu takže v tomto ohledu jsem já slabší ale i tak jsem daleko silnější jak mnoho lidí ale proti Zerefovi bych nestačil, protože jeho tělo zůstalo se svým Bijuu takže jeho zásoby chakry jsou stále neuvěřitelně velké. *Toto je upřímná odpověď Zerefa ohledně toho jak to nyní je. *Kromě toho Zeref má spojence a myslím že víš koho myslím.
Kami: Takže Okubyōna Sennin, jo, *řeknu a trochu se pousměju, protože si pamatuju, jak jsem tenkrát od Suzuyi dostala ten titul já.* Hmm.. Co se stalo, to se stalo... Prostě už to nezměním... To je jedno, prostě se o tom nechci moc bavit, *řeknu mu a podívám se na spící Akemi.* Jo jsem ráda, že už je po všem, *odpovím mu.* Co se stalo, jak to, že jsi tady... Pochybuju, že by bylo i po Zerefovi nebo snad ano, *zeptám se ho.*
Suzuya: Po dohodě s Fujino mi byl udělen titul Okubyōna Sennin, takže jsem vlastně Ninja z Yugakure s tímto titulem. *Odpoví a pohledem na asi zlomek vteřinu skončí na dítěti, které tam leží. *Koukám že ses z té události vzpamatovala celkem rychle, už jsem viděl dívky ve tvé situaci a většina z nich se z toho dostávala roky ale tobě stačilo měsíců co? *Přijde mu to celkem vtipné ale nechce to moc rozpitvávat. *Jsi ráda že to už skončilo co? *Tím samozřejmě nemyslí Temný Svět. *
Kami: *Dale stojím u okna, když někdo zaklepe. V tu chvíli se otočím a dívám se na dveře, které se začaly otevírat. Do pokoje vejde muž, tak ho rychle přeletím pohledem.* 'Kdo to je? Kdybych mohla řekla bych, že je to.. Ale to je blbost..' *pomyslím si, ale nakonec řekne jméno, které jsem si v duchu neřekla.* 'Cože?' *proletí mi hlavou. Chvíli tam mlčky stojím.* 'Hmm hlas zní stejně vypadá, ale jinak.' Ahoj Suzuyo. Budu ti věřit, že jsi to ty.. kdybys byl Zeref, tak už po tobě jde skoro celá vesnice... Což znamená, že o tobě ví, že jsi tady, jinak by tě tady nenechali jen tak se procházet... Což mě vede k otázce, co tady děláš.. *řeknu mu a mezitím dojdu k posteli a nezpouštím z něj oči.*
Suzuya: *Dostane se rovnou k pokoji Kami do kterého po zaklepání vejde. Rozhodně si ho Kami nemůže splést se Zerefem, protože Suzuya ukradl vzhled jednomu muži, který mu velmi připomínal jeho samotného před tím než mu tělo ukradl opět Zeref. Nicméně je stejně pravděpodobné že ho Kami nepozná. *Heh ahoj, nejspíš mě nepoznáváš ale jsem Suzuya, trochu jsem se nudil tak jsem si řekl že se na tebe podívám.
Kami: *Akorát stojím u okna a sleduju okolí nemocnice, protože Akemi stejně spala a já neměla co dělat. Jak tak stojím a dívám se z okna, tak přemýšlím nad vším možným. Jak jsem tak myšlenkami mimo, tak jsem si vzpomněla na Katsumi a Erena, které jsem tenkrát potkala v Temném Světě.* 'Hmm, zajímalo by mě, jak se ti dva mají. Už je to celkem dost dlouho, co jsem je viděla a pochybuju, že je ještě někdy potkám,' *pomyslím si.* Už bych nejraději byla doma, ale kde to je, *povzdechnu si potichu.*
Suzuya: *Moc dobře ví že se v Yugakure nachází Kami a tak si řekl že se na ni půjde podívat ale teď potřebuje udělat něco jiného a to trochu snížit svůj věk. Proto se nyní nachází v lesích Země Lesů kde si vyhlédl jeden tábor obchodníků a jednoduše je všechny postřílí stlačenými vzdušnými střelami rovnou do srdce, krků nebo do hlav (Fuuton: Shinkuu Gyoku). Nechá úmyslně žít pouze dva z nich, protože k nim se rychle přesune pomocí Shunshin no Jutsu a položí ji dlaně do středu páteře mezi lopatky a aktivuje Rinnegan a v ten moment chytí jejich životní energie a škubnutím je vytrhne ven z jejich těl a pohltí ji. Následně ihned padne na kolena a cítí silné bolesti po celém těle a omládne o jeden rok (Tamashī no Tōnan - Specializace). Tím se věkem vrátí o jeden rok zpátky (25 let) ale to mu moc nestačí ale pro dnešek to stačí (prozatím) a tak se vrátí do Země Horkých Pramenů pomocí Hiraishinu tím že se teleportuje k bleskovému kunaii, který nechal pár kilometrů od Yugakure a ten kunai zase vytáhne a jde rovnou do Yugakure, oblečený je v ( odkaz » ) a kráčí rovnou směrem kde se nachází Kami jejíž chakru cítí. *
---: ---
Fu_: *dopije svoji sklenici a pak vyloží peníze na stůl.* Vzpomínám si, jak si platíval ty za mě. *usměje se.* Asi je to prozatím vše. Zítra ti vystavím patřičné dokumenty a vydám prohlášení vesnici ohledně momentální situace s vámi dvěma. *poví a vstane.* Myslím, že díky loajalitě, kterou k tobě mají tě uvítají. *poví a pak se jejich cesty rozdělí. S Shinon zamíří zase do centrální budovy, ale tentokrát do patra s větší místnosti, kam si nechá zavolat dvacet jedna členů jednotek Anbu, které rozdělí do skupinek po třech.* Nastala jistá situace ohledně Suzuyi. Násilně se oddělil od těla Zerefa a vytvořil si vlastní tělo. Získala jsem od něj pozici umístění všech značek Zerefova Hiraishinu. Tady je seznam. *podá jim ho.* Rozdělte si cíle a zamíříte k těm místům a odstraníte ty značky. Uštědříme mu zásadní ránu, dokud není v pohybu. Všechny tyto místa až na žabí horu a hadi jeskyni, navštívíte. Ta svatá místa nemáme šanci najít, ale ty nás netrápí. Běžte. *vydá jim rozkaz a jakmile si každá skupina určí směr cesty vydají se je navštívit a zneškodnit veškeré značky, které tam najdou. Pak si zavolá velitele jednotek, které mu dá seznam míst ve vesnici.* Vemte si lidí kolik jen budete potřebovat. Všechny značky musí zmizet. *poví a pošle ho také pryč.* To bude zase den zítra. Zajímalo by mě, jestli budeme mít někdy klid. *poví k Shinon, když se vydají k domovu. Tam si dá rychlou sprchu a zamíří do postele.*
Suzuya: Každý má svou vlastní, já získal novou Hiraishin značku a Zeref má ty co měl dřív takže proto bude nejlepší všechny ty značky se seznamu odstranit. Pak si z láhve opět nalije a ihned to vypije ale další si dávat nechce. *Hele nemusíš mě opíjet dobrá? Dneska už mám dost, spíš bych si šel lehnout a prospal se, je to dlouhá doba co jsem nespal v pořádné posteli takže já si to zamířím do sídla klanu Dokusei pokud není nějaký problém dobrá?
Fu_: *poslouchá ho se zaujetím. Je to oblast, do které neměla možnost zavítat. Když nepočítá podvědomí se Sanbim, kam chodívala častokrát, než se jim povedlo najít vzájemný cíle a vztah, který jim funguje až do teď.* Muselo to být hodně zlý. Horší jak vězení. *poví a napije se ze svoji sklenky. Chvíli mlčí a dívá se na něj. Pak se přesune na jiné téma.* Jak teď fungují vaše značky na Hiraishin? Máte společný nebo každý jiné? *zeptá se a nechá přinést rovnou celou flašku, ať barman nelítá sem a tam.,*
Suzuya: Představ si že jsi uvnitř temné místnosti a jsi spoutaná zelenými kůly, které jdou zabodané do tvého těla a sice necítíš bolest ale nemůžeš se hnout ani o milimetr a musíš sledovat jak někdo jinej žije tvůj život. Defakto je pravda že původně to byl jeho život ale to není důvod abych se považoval za nižší existenci ne? Nedávno jsem nabral trochu mentální síly a myslel jsem na to aby ho bolela hlava a díky tomu tak opravdu bylo a on věděl že jakmile usne získám kontrolu, musím uznat že na mě udělalo dojem že vydržel při vědomí 9 dní. Naštěstí on nečekal že dokážu pomocí jednoho pokročilého Ninjutsu vytvořit dokonalého klona, který opravdu žije a to nezávisle a tak jsem ho vytvořil a přesunul do něj své vědomí.
Fu_: *vezme si od něj papír a prohlédne si ho. Během toho ho poslouchá a odpovídá.* Pokud je někdo z nich ve vesnici, tak jsou z nich už značky odstraněny. Trvalo to několik měsíců, ale ze všech jsem je nechala odstranit. *poví a papír si schová do pečetě.* Koukám, že je daleko víc možností, jak získat dlouhověkost. *Poví a vezme si do ruky další sklenici.* Můžeš jim říct, že z naší strany budou mít podporu. Jsou defakto obětí stejně jako jsme byli mi. *dodá a dívá se do sklenice na tekutinu, která se tam přelévá ze strany na stranu.* Jaký to bylo? Víš co myslím? *zeptá se a pořád se dívá do sklenice.* Jak si se cítil?
Suzuya: Ano to je ona tuším že ovládá nějaké Jutsu na omlazení těla ale jak ji znám bude to něco daleko složitější. *Objedná si další whiskey a rovnou se napije. *Kirigakure byla vždy mocná a vždy to tak bude, samozřejmě je nemohu srovnat se svou silou nebo se silou Shikiho a Zerefa. Nicméně pokud jde o Kumugakure chci jim pomoct, očividně jsou bez možného nástupce na post Raikage a musím jim dát výpověď o tom co se v Temném Světě stalo. Chci jejich podporu v boji proti Zerefovi a řekneme jeho Nukeninské frakci. *Zeref si vezme papír o který požádá a napíše na něj seznam všech pozic Hiraishin značek a bleskových kunaiů Zerefa z celého světa. *Bylo by fajn nechat odstranit všechny jeho kunaie a značky a také to chce vyhledat lidi z toho seznamu a odstranit jejich značky.
Fu_: Počkej... *zarazí se.* Myslíš ta Patsumi? To byla ta Mizukage, která v mých sedmi poslala na S misi a kde mě měli jednotky anbu zneškodnit a sebrat Sanbiho. Moc jim to tehdy nevyšlo. *usměje se a zavzpomíná na tu dobu.* Jo, špionáž je vždycky a všude. S tím nic nenadelam, pokud se nějak neprozradí. Už jen tím, že jsou samy úplně odříznutí od světa, se musí cítit nedotknutelní, co? *opět vysloví myšlenky nahlas.*
Suzuya: Násilně ji nezíská, znám jeho věrnou. Je to určitě Patsumi, Druhá Mizukage a skutečným vládcem vesnice bude ona a současný Mizukage bude pouze její loutka. *Vzpomene si na Patsumi a svou osobní zkušenost s ní. *Na Kirigakure si dávej pozor jsou velmi nebezpeční a jejich špionáž je nejlepší ze všech na světě. Dokonce i tady budou mít nějaké lidi ať chceš nebo ne, nikdy se jich nezbavíš. *Suzuya ví že tu špiony Kirigakure měl i za své vlády a na 1.000% tu jsou i teď. *
Fu_: Ano, neporazí, ale paličák je. *pokrčí rameny.* Dobrá Bijuu tedy ne. *pak si vzpomene na setkání s Mizukagem.* Ani s mizukagem nepočítám. Nedávno jsem se s ním setkala. Touží po téhle bariéře. Já mu ji odmítla dát, takže se pokusí je získat od Kumo. Ta jeho příliš věrná, nebo kdo to je se mi nelíbila. Nevím jak to od Kumo chce získat, ale když mu ji nedají, myslím, že si ji vezme násilím. Přijde mi dost jako hajzl. A vím, že ovládá ET. *řekne nakonec. Informace, které se hodí vždycky znát.*
Suzuya: Renjiho nedokáže porazit co si budem. *Poví tiše a přitom úplně klidně a hlavně jistě jako kdyby nebyla možnost že se bude mýlit. *Bijuu chakru nechci, nestojím o ní. *Aspoň tímto ji ujistil a ušetřil ji přemýšlení o to tom. *Já to s vesnicemi vyřeším, Kazekage mi něco dluží takže myslím že bude souhlasit ale Kirigakure a Ketchugakure z toho chci vynechat. Mohlo by se nám to takto vymknout z ruky a nakonec by bylo víc škod než užitku.
Fu_: Tak to se už nedivím, že o tom nechtěl mluvit. Jak ho znám, bude se chtít Renjimu sám pomstít. Takže i on se bude snažit hledat sílu. *přemýšlí zase nahlas.* Koukám, že ten TS přinesl opravdu dost škod, než užitku. Kdyby si mě tenkrát nedonutil dát Kami pseudo Sanbiho, mohla jsem ti ho teď dát. Nebo by se to mohlo dočasně přepečetit z Kami na tebe. Není to moc, ale pořád něco. *navrhne.* Určitě s tím nebudu mít problém, pokud budeš mluvit za tuhle zemi. Nejdřív to budu muset teda nějak potěšit s hlavními vesnicemi, ale bude to v poho. A Kumo a Konoha se k nám nejspíš přidají. Kumo je proti Renjimu sama, to už jsem si zjistila a s Konohou bychom mohli počítat taky. Možná. *poví.*
Suzuya: Stejně budu většinou mimo vesnici, najdu si někoho sám a mimochodem Renji znásilnil Kami a ta mu porodila tohle dítě. *Odpověděl to takovým stylem jako kdyby to nebyla jeho věc což ve výsledku ani není. *Renjiho bych zabít dokázal ale na Suzuyu se musím nějak připravit takže buď nějakou novou schopnost nebo si pořídím nějaké Kekkei Genkai, mimochodem pokud jde o bydlení tak půjdu do klanu Dokusei nebo Jiryoku. *Zerefa trápí jeho množství chakry, proti Zerefovi by to mohl být celkem problém. *Mimochodem mohu fungovat něco jako někdo kdo mluví jménem této Země? Chci sehnat do války proti Zerefovi a Renjimu sehnat co nejvíc spojenců. On určitě bude shánět spojence v Sora-Ku, což bude fungovat i jako jeho sídlo. Yugakure to nemůže zvládnout to nám musí být jasné.
Fu_: *poslouchá.* Tak to bude opravdu problém. *přitaká Fu a objedná další rundu.* Nevím, jak vzniklo. Předpokládám ale, že Takashiho nebude, že? Jestli jsou spolu ti dva, a ještě vychovávají nukenina s Tenseiganem, to bude dost o hubu. *přemýšlí nahlas a dívá se na něj. Pak se trochu pousměje.* No, s vězni to bude problém. Vězení je prázdné. Během období, kdy klimatické podmínky kvůli temnému světu byli šílený, předchozí rada všechny vypustila za hranice země, ať se s počasím poserou sami. Potravin nebylo tolik, aby se spotřebováválo pro ně. *vysvětlí mu, jaká je situace.* Teď tam jsou maximálně lidi, co neprovedli zas takový trest, aby se jim brala duše na mládnutí. Ani já tam teď nechodím. *dodá a napije se, když jim přinese barman další sklenici.*
Suzuya: To dítě má Zeref, udělal si z něj pokusné morče. Vychovává z něj Nukenina od narození a teď mezi nimi vyrůstá. Pokud to tak půjde dál bude to průser a Renji je se Zerefem. Asi víš za jakých okolností to dítě vzniklo že? *Mezitím svou whiskey dopije a objedná si rovnou další. *Mimochodem pomoc zatím není potřeba ale budu hledat způsob jak zesílit, musím nějak zesílit abych se mu mohl rovnat. Mimochodem potřebuju přístup k tvým vězňům, bude to problém?
Fu_: *poslouchá a usměje se.* Já jsem jejich jména nepošpinila. Nebudu zkoumat, odkud víš, že jsem informace předala já, ale řekla jsem holou pravdu. Což mě přivádí k otázce. Kami měla jizvu po císařském řezu, když jsem jí stejným způsobem vyndala druhé dítě. Co se stalo s prvním dítětem? Takashi se o tom nezmínil a já o tom ani mluvit radši nechtěla. *poví a doufá, že ví, co se stalo.* Kdyby si potřeboval nějak pomoct, tak dej vědět. Možná by jsme něco mohli vymyslet. *nabídne mu pomoc, i když si myslí, že ji spíše odmítne.* Ohledně bydlení, zatím můžeš bydlet u mě. Mota někam zmizela a nejspíš je i mrtvá, takže polovina domu je nevyužitá. Později ti seženem něco pro tebe. *poví a dopije svoji skleničku.*
Suzuya: Nejsi sice nejbystřejší v tom nebyla nikdy tvoje silná stránka, proto nemáš ráda politiku ale uměla sis poradit a ráda sis vždycky pojistila své bezpečí, takže mi bylo jasné že tvůj první rozkaz poté cos pošpinila jméno Zerefa a Renjiho bylo odstranění značek z lidí a poté jsi nechala najít jeho značky a odstranit je. *Suzuya si tím je naprosto jistej, podle něj to ani jinak být nemohlo. Tento postup by zvolil téměř každý člověk, který by se dostal do pozice Fujino. Samozřejmě si s ní následně přiťukl skleničkou a napil se z ní. *Zeref, nepříjemný člověk. Neříkám že mě nebaví vraždit, nic mě asi netěší tolik ale Zeref ten je jako démon. Mimochodem kdybych s ním měl bojovat tak prohraju, takže bude problém pokud se tu ukáže. Nejdřív musím zvýšit svou chakru, sice mohu kdykoliv Ninjutsu pohltit a doplnit si svou chakru ale pochybuji že bych tuhle šanci v souboji se Zerefem měl. *Není to ani tak pro uši Fujino ale povídá si takto sám se sebou. *Teď se ho nějakou dobu nemusíš bát, sebral jsem mu legendární zbraň Moeru Kōtei a on si teď bude shánět náhradu. *K informaci že na místě kde měl dům je něco co ho potěší nijak neodpovídá nyní ho to moc nezajímá. *
Fu_: *poslouchá ho. "Násilné oddělení od těla?" řekne si.* Takže to je ten důvod, proč tě ztráta Kyubiho nezabila, že? *zeptá se a vstoupí za ním do podniku. Shinon si sedne vedle ní na zem a po chvíli si i lehne.* Totéž. *poví barmanovi, když k nim přijde.* Takže si přišel na to, že veškeré značky na lidech jsem nechala odstranit? Stejně tak i většinu těch, co jsme našli na objektech, ale v tomhle si byl pečlivý a věřím, že jich tu ještě spousta je. *poví s úsměvem. Jeho návrh je pro ni zajímavý a přemýšlí nad ním.* Víš, doufala jsem, že to tak je, že ty nejsi ten, co si zaslouží být nukenin. Do teď mám v paměti tvá slova, která jsi říkal, když jsem tě viděla poprvé, takže tomu nevěřím. *poví a vezme do ruky skleničku, které jim přinese barman.* S návrhem souhlasím. Chci jakkoliv zabránit, aby se mohl zničeho nic objevit ve vesnici a dělat problémy. Zítra ti vystavím dokument pro tvůj titul. *poví a natáhne k němu sklenici. Pak se teprve napije.* Chtěla bych, aby si se zašel, až budeš mít chvíli, podívat na místo, kde stál tvůj dům. Trochu jsem o tam nechala upravit. Věřím, že se ti to bude líbit. *poví a dívá se na něj.*
Suzuya: Násilně jsem se oddělil od těla Zerefa, takže on si venku někde běhá se svým Kyuubim. Nukenin je Zeref a ne já, takže to by sis mohla trochu ujasnit jak to mezi námi je. *Cestou vytasí tu černou unikátní dýku, kterou mu ukradl (Moeru Kōtei). *Aspoň jsem mu stihl ukrást tohle. *Poví tiše a dýku opět uklidí. *Mimochodem chci ve vesnici zůstat ale nechci být přímo pevně vázaný na Yugakure chci se domluvit že mě jako takového prohlásíš za živého a klidně lidem vysvětlím co se stalo, pro vesnici to bude přínosné je mi totiž jasné že dost lidí bude zpochybňovat tvou autoritu ale když veřejně povím že vesnici a celou Zem nechávám ve tvých rukou úplně to zničí šanci na převrat. *Mezitím dorazí do jednoho zapadlejšího podniku kde si sedne ke stolu do rohu a objedná si whisky. *Ty mi dáš titul Okubyōna Sennin a já ti povím kde tu máš neodhalené značky Zerefa.
Fu_: *když Suzuya dojde až k ní, otočí se na patě a jde vedle něj k vesnici. Chápe, že bariéra pro něj není překážka. Proto než k ní dojdou mávne rukou do strany, aby dala najevo všem jednotkám, aby zmizeli. Nehodlá řešit ještě pohřeb desítek, možná stovek lidí z vesnice.* Děkuji. *poví mu, když je jeho rinnegan pryč.* Rozumím ti, že to pro tebe není lákavé téma, pro nás to aspoň může pomoci vyjasnit mezery a díry v informacích, co už máme. *začne a jde dál vedle něj. Nemá cenu se ho snažit tu provázet, sice se provedlo pár modernizací, rozšíření na budovách, nebo jen opravy a změny fasád, ale on to tu vybudoval a ví, kde co je.* Kam by si tedy rád? *zeptá se ho. Stále si vedle něj přijde taková malá. I když už to není ta holčička, když se potkali poprvé, stále je menší. Cítí, že je Shinon za nimi a tak na ní mávne, ať je doběhne.* Ale buď v klidu. *upozorní jí. Klanové geny se prostě nezapřou. Obě jsou nyní klidnější, když jsou spolu zase.*
Suzuya: To vadí? Najdu si prostě jinej a hotovo. *Poví klidně, Suzuya je sice klidnej ale nic by mu neudělalo radost než to kdyby teď mohl napíchnout hlavu Fujino na kůl. Nakonec ho Fujino docela zklame, protože ho hodlá pustit do vesnice a dokonce ho tam provést. *Možná bych mohl. *S těmito slovy projde bariérou jako kdyby tam ani nebyla, pohltí totiž její část svou pravou rukou kdy využívá pohlcování chakry Rinneganu (Fuujutsu Kyuuin). Teprve když se ocitne uvnitř vesnice za bariérou tak Rinnegan deaktivuje. *Nechci tu provést, chci se někde napít a o Temném Světě mluvit nehodlám, není to zajímavé téma.
Fu_: K čemu že je tohle divadlo? Víš, proč tohle dělám. A víme oba, že to dělám nerada, ale lidi z vesnice tohle potřebují. Určitě i víš, že tvůj dům už tady nestojí. Jeden z vás dvou, a myslím že to byl zrovna Zeref, ho srovnal se zemí. *narovná se do klidu.* Shinon, jdi domů. *poví jí.* Ani náhodou. *odvětí, aniž by že Suzuyi spustila pohled.* To není žádost. *podívá se na ní Fu. Myslí to vážně. Shinon je moc nervózní povahy a nerada by, aby jí kvůli tomu Suzuya zabil. Pak se otočí od Shinon a vrátí se pohledem k Suzuyovi.* Co kdybych se k tobě připojila a provedla tě po vesnici. Třeba mi budeš moct říct víc o Temném světě. Měl jsi možnost to sledovat. *pustí ruku z Kakutō.* Nebojím se tě, i když vím, že tě nemám šanci porazit ani s Isobuem. Chci tě ale poprosit o deaktivaci svého rinneganu a ponechání tak. Aspoň pro začátek. Anbu jsou z toho zbytečně napjatí a já nemám chuť po ChZ řešit ještě tohle to. *poví Fu. Shinon se zatím přesunula až k bráně a tam zůstala stát. Nehodlá jít až domů, ani tahle vzdálenost se jí nezamlouvá. Jednotky už vyklidili oblast v okolí několika ulic od brány. I kdyby se něco stalo, není to dostatečná vzdálenost.*
Suzuya: Ať to tvoje štěně nevrčí jo? *Poví trochu otráveně a zasměje se. *Myslíš si že by se mě čepel té zbraně mohla dotknout? Nebo to máš jen abys vypadala cool? *Zeptá se naprosto vážně. *Přišel jsem protože jsem chtěl, nudilo mě spát pořád někde v malých vesničkách a tak jsem přišel domů, možná jsem se i trochu nudil a řekl jsem si že se podívám jak moc vesnice oslábla. *Poví a v očích si aktivuje Rinnegan ale nic zatím neprovádí jen tam tak stojí a dívá se na Fujino ale vidí i bariéru kolem vesnice. *Takže? Budeš mě tady venku zdržovat ještě dlouho? Oba víme že se dovnitř podívám tak nebo tak, takže k čemu je tohle divadlo?
Fu_: *Fu se nehne ani o krok, ale když on udělám ty dva kroky, zatlačí na konec jílce a změní úhel Kakutō, které má stále v pochvě u pasu.* Neber mě špatně, ale já neměla na mysli Kuramu, ale Zerefa. Očividně si nějak přelstil smrt, zbavil ses Zerefa i Kuramy. Ty jsi pouze Suzuya, že? *odpoví a snaží se trochu uvolnit, aby nebyla tak strnulá. Slyšela, že se dá se svým podvědomím bojovat, ale neměla k tomu víc informací. Dost jí tedy překvapuje, že se zase Suzuya vrátil, když tu Zeref pronášel, že Suzuya skončil. "Že by šla druhá osobnost zabít, aby se jí dotyčný zbavil?" ptá se sama sebe.* Je mě blbí se na to ptát, ale co tu děláš? Víš, že je tvá osoba prohlášena za nukenina. *dívá se na něj. Shinon při jeho krocích zavrčela, ale stále zůstává stát na svém místě.*
Suzuya: Ano ukradl, lépe mi sedí sluší mi že? *Odpoví k Fujino naprosto klidně a hlavně pyšně, to je jasné už z tónu jakým promluvil. Poté Fujino nechá mluvit dál a když skončí tak se rozhodně chopit slova a udělá jen tak pro srandu jako provokaci dva jisté kroky jejich směrem, zatímco má levou dlaň opřenou o rukojeť černého meče z chakrových tyčí. Atmosféra je tak napjatá že mu je jasné že jen ty dva kroky rozproudí krev. *Ano vím co dělám a teoreticky vím co by to mohlo mít za následek a co já s tím? *Zasměje se a levou nohou mírně dupne ale způsobí tím malé popraskání země kolem jeho nohy. *Kurama je mimo váš dosah, stejně na tebe bych ho nepotřeboval tak proč ho tahat ne? *Suzuya by mohl kdykoliv aktivovat Rinnegan a jediným použitím Chibaku Tensei by to tu mohl trochu pročistit ale to se mu „prozatím“ nechce a tak nic nedělá. *Koukám pořád máš ten prsten. *Suzuya ví že Fujino může vidět jeho auru a vzhledem k jeho náladě jako takové a jeho emočnímu rozpoložení může Fujino vidět opravdu temnou auru, která není jen šedá nebo načernalá ale extrémně černá. *Něco nového? *Zeptá se klidně a udělá další krok vpřed. *
Fu_: ChZ jsou za námi. *usměje se Fu, když konečně po několika dnech od ukončení ChZ má skutečně hotovo a podepsala poslední formulář.* Teď chci týden volna. *usměje se a opře do křesla.* To beru. *souhlasí Shinon. Ale jako by si o to přímo řekla, nastala další komplikace. Přímo před stolem se objeví tři Anbu.* Paní, k vesnici se blíží muž. Pravděpodobně se jedná o předchozího kageho, ale něco je jinak. *poví prostřední a Fu vystřelí ze židle a postaví se na nohy.* Blbost. Kyubiho by Sanbi cítil na dálku. Mám pravdu? *otázka je mířená na Sanbiho. \"Ano, ale já žádnou chakru jeho necítím.\" odpoví Isobu.* To je právě to jinak. Naši senzibilové si jsou na sto procent jisti, že je to Suzuya Juuzou. Nebo ten Zeref, ale bez Kyubiho. *pokračuje Anbu.* K bráně. Hned vyklidit oblast a strážci bariéry dovnitř nepustí nikoho, dokud nedám sama povel. *pošle je pryč.* Což je stejně k hovnu, protože on tu techniku vymyslel. *řekne už jenom k Shinon, ale Anbu mají aspoň něco, že se chystá ho zastavit.* Kurama neKurama. I tak to bude drsný. *hodí na sebe plášť Yugakageho a na hlavu klobouk. Pod pláštěm má odkaz » U pasu Kakutō, na kříži Wakizashi. Na pravém prostředníčku prsten Yamiwa, na levém předloktí skládací štít a zápěstní nůž a na stejné v úchytech má malé svitky se zapečetěnými technikami. Zbytek věcí má na stehně a zadku v pečetích Raikō Kenka.* Jdeme. *poví a vyběhnou na střechu, kde přivolá kondora a na něm vzlétnou od mrakodrapu. Tryskem se řítí vzduchem a Fu přidržuje Shinon. Bariérou proletí ve výšce padesáti metrů a z kondora seskočí třicet metrů za branou dál od vesnice. Shinon dopadne vedle ní a kondor přistane na půl cesty mezi Fu a branou. Věděli o něm už z dálky a tak mezi Suzuyou a Fu je deset metrů. Snažila se ho nenechat dojít až k bráně.* Máš zajímavou tvář. Tu si ukradl, že? *začne a její dlaň je položena na vrcholu Kakutō. Jílec ale nedrží.* Víš co právě teď děláš a co to bude mít za následek? * \"něco je opravdu jinak\" Poví Isobu.* Kde je? *zeptá se. V jeho očích vidí Suzuyu, jakého znala. I když to nejsou jeho oči, vidí ho tam.*
Suzuya: *Suzuya se už před pár dny oddělil od Zerefa a tak si i krásně odpočinul. Musel použít jeden domek, jednoho lovce (zvířat) v lese v Zemi Ohně. Toho lovce samozřejmě zabil ale to není moc důležité, důležité je to že Suzuya není už tak viditelný pro ostatní jako když měl Kyuubiho. Jak se zdá tak Kyuubi zůstal Zerefovi ale Meiton, Rinnegan a všechny další techniky stále sdílejí oba dva. Bohužel také zjistil že Hiraishin značky má každý z nich jiné ale to už nějak přežije. Pořídil si už i nějaké oblečení, které má nyní na sobě když kráčí pryč z místa kde několik dní trávil. Cestou ale potká jednoho Ninju z Yugakure no Sato a ten Suzuyu pozná a neváhá a ihned na něj zaútočí ale Suzuya se s ním nesere a jeho Ninjutsu pohltí pomocí Meitonu a tu chakru si přivlastní (Meiton: Kyuuketsukou) a pak si s ním poradí jednoduchým vysátí životní energie a sám pak omládne (specializovaná verze Tamashī no Tōnan). Suzuya tímto toho Nukenina zabije a sám díky tomu omládne o jeden rok věku (fyzicky). Jeho věk je stále dost vysokej, tedy aspoň z jeho pohledu ale to vyřeší čas (fyzický věk: 26). Poté vytrhne mrtvoly několik vlasů a vytvoří kousek od jeho mrtvoly kruh pomocí kamenů a do středu kamenů položí vlasy a postaví se tam. Složí několik ručních pečetí a z jeho zad vyletí obvazy, které obvážou jeho tělo a když po chvilce zmizí Suzuya vypadá přesně jako ten Ninja, kterého právě zabil (Kage Kagami Shinten no Hō). Poté si skočí do jednoho města, není to ale ani město ale menší obchodní vesnička, kde si Suzuya koupí nové oblečení a to si koupí ( odkaz » - Toto je jeho vzhled, jak vlasy, tvář tak i oblečení). Suzuya se ale nezbavil pečetě Byakugō no In, kterou si se Zerefem rozdělil ale množství chakry v ní je poloviční oproti množství, které tam měl Zeref a to i včetně jeho celkových zásob chakry, síly Ninjutsu a Fuinjutsu. Suzuya je sice oslabený ale stále si je naprosto jistý tím že má stále dostatečně vekou sílu k tomu aby dokázal porazit celé armády. Nyní se už po dvou týdnech od rozdělení nachází před bránou do Yugakure. Nestojí uvnitř za bariérou ale venku mimo ni a spokojeně se usmívá, ze začátku si jeho chakry nikdo nevšiml ale jak se přiblížil tak jeho chakru stopaři rozpoznali. Sice jsou zmateni kde je Kyuubi a proč ji má méně ale pořád ji má celkem dost a navíc málo lidí má chakru a pak temnou chakru a ten styl jak vypadá to je přesně na Suzuyu. K levému boku má nyní připevněné pouzdro uvnitř kterého je katana z chakrových tyčí a vzadu za opaskem nad zadkem má pouzdro uvnitř kterého je legendární dýka Moeru Kōtei. * „Tak schválně jak dlouho to uchvatitelce mého křesla bude trvat než dorazí.“
---: ---
Renzo Watanabe: *Podá Fujino ruku na rozloučení a s úsměvem se jí podívá do tváře, pak se k ní otočí zády a jde si zase dělat svoje. Renzo nehodlá ten úkol splnit dřív než skončí letošní Chuuninské zkoušky. Musí vidět jak si povede Hōseki na kterého si vsadil velké prachy. *
Fu_: *podívá se zase na sochu Suzuyi.* Tohle je všechno. Jde mi o to, abych věděla jaká těla sehnat. Jestli je to jedno, pošlu ti vzkaz, až budu mít ta těla. 200 těl nebude hned. *poví a podívá se na něj.* Tak se asi rozloučíme. *poví a natáhne k němu zase ruku. "Tak možná příště si s ním prohodíš pár slov. Teď je hold mimo." řekne k Sanbimu.* Užij si zbytek návštěvy a ChZ. *rozloučí se a s Shinon se pak otočí a odchází druhou stranou, než přišli.* Asi nás čeká výlet, Shinon. Vím už, kde seženeme dost těl. Nebude to sice všechno, ale stačit by to pro začátek mělo. *poví jí a vrací se zase do kanceláře. Tohle počasí i nadále dělá problemi ve světě a stále se najdou skupiny, které přepadávají a loupí kde se dá. Zavírat je je zbytečný. Nebo spíše zrovna nepřínosné pro vesnici.*
Renzo Watanabe: Je mi jedno kdo to bude, hlavně že to budou lidská těla v co nejlepším možném stavu a na co mi jsou nepovím nic vám do toho není Fujino-san. *Poté si převezme těla od samotné Fujino a souhlasně přikývne. *Platí zbytek až donesu štěňata, takže je to všechno nebo chcete ještě něco? *Renzo se radši ptá aby neodešel a ona nechtěla mluvit ještě o něčem. *
Fu: *ví, že má co dočinění s mužem, který se dlouho v těchto vodách pohybuje. I přesto ho jí jeho cena překvapí​, ale nedá na sobě nic znát.* Co se týká peněz, je to jen maličkost. Ale spíše mě zajímají ta těla. Na co je potřebuješ? A je jedno, o koho půjde? 200 těl mi nebude dělat problém, jen to chvíli potrvá. V těchto dobách stoupá počet lidí, kteří by si zasloužili raději smrt. A když si vezmu co za lidi před mým nástupem do funkce musela připustit kvůli tomu počasí, nebude to problém. Samozřejmě, pokud se zachová mlčenlivost. *poví a dívá se na něj. Po pár vteřinách si sáhne do kapsy a vytáhne stoh bankovek. Přepočítá je a koukne na něj. Odebere 150 ryo, které mu podává. Zbytek dostaneš i s těly, až mi přineseš ty psy. Můžeme se takhle domluvit? *poví a vyčkává na reakci.*
Renzo Watanabe: *Když Fujino začne vysvětlovat tak tam jen tiše stojí a poslouchá každé její slovo, když ho samotná Shinon pozdraví tak jen přikývne na pozdrav a opět zase poslouchá co mu Fujino poví. Renzo chápe co se po něm chce a už teď ví jak by je mohl sehnat ale otázka zní co by dokázal z Fujino dostat. Celkem by ho zajímalo co by mohl od takové Yugakage na oplátku chtít. *Dobře budu chtít ale 2 věci. Jako první budu chtít peníze a v tomto ohledu to bude stát 300 Ryo, protože tím budu riskovat a ta druhá věc už bude trochu jiného druhu a tím mrtvá lidská těla, chtěl bych jich aspoň 200. V čím lepším stavu budou tím lépe, dokážete to zařídit Yugakage-sama? *Dnes ji takto nazval prvně a není to myšleno nějak uctivě ale spíše aby zdůraznil otázku jakou ji klade. *
Fu_: *usmívá se.* Jsi stejný Jinchuuriky, jako já. Svého jsem nevyužila už ani nepamatuji. *poví a pak se zamyslí.* Vlastně jo, naposledy to bylo celkem nedávno, ale abych se dostala přes rozbouřené moře. Předsi jen, obří želva je spolehlivější, než dřevěná loď. *usměje se.* Pokud někdy dostaneš zakázku na mojí hlavu, budu vědět od koho je. Moc lidí není, co by ji chtělo. *poví a dívá se na jeho sochu. Po chvíli se k němu otočí.* Samozřejmě. Jde tam o mlčenlivost. V podstatně jde o celkem lehkou zakázku, ale její neúspěch či prozrazení by mohlo vyústit až ve válku několika zemí. *poví a podívá se na Shinon, která přikročí blíž a postaví se vedle ní.* Tohle je Shinon. Pes pro klanové schopnosti klanu Doragon, který má kořeny v Kirigakure. Od to zrovna jde. *začne a vrátí se pohledem k němu.* Ahoj. *pozdraví ho Shinon a zase se odmlčí.* V tomto klanu jsou kromě takových psů, jako je Shinon, kteří umí mluvit i další speciální psi. Jejich výjimečnost je v tom, že jsou to bratři. Jinak šedí bratři, ačkoliv šedou barvu mít nemusí. Většinou se rodí feně jedno stěně. Tyhle jsou výjimka a narodí se rovnou tři najednou. Celý život jsou nerozluční a perfektně spolupracují. Tohle je zakázka, o které je řeč. Chtela bych ta štěňata. *poví a vyčkává, dokud si to nepromyslí.*
Renzo Watanabe: Jeho sílu nevyužívám skoro nikdy, jeho chakra a jeho schopnosti jsou spíše jako zpestření mojich vlastních schopností, takže jeho momentální absence mě nijak neomezuje. *Odpoví a pak nadále mlčí a nechá mluvit Fujino, hold hodně toho namluví ale ostatně to většina žen. *Upřímně nemám tušení zda vás Takigakure jako Nukenina vidí nebo ne, nedostal jsem žádnou objednávku na vaši hlavu a tak nemám důvod se o to starat. Pokud mi nikdo nezaplatí za vaši hlavu tak se můžete cítit bezpečně a pokud jde o mou pověst tak co je zlého na tom když člověk plní různé objednávky lidí, kterým vesnice nepomůže? Jsem prostě levnější a jen plním to že pomáhám lidem v nouzi za nějakou cenu. *Odpoví ještě než společně s Fujino dorazí k těm sochám, které si Renzo prohlédne. Nikdy se mu tyhle okázalosti nelíbily ale tak vládci Zemí mají tyhle věci očividně v oblibě. *Tak o tohle tu jde? No nejdřív je třeba předložit žádost o zakázku a já pak svému klientovi povím zda to přijmu nebo ne a pokud ano začne jednání o ceně, samozřejmě tam je slib mlčenlivosti. Takže?
Fu_: *usměje se.* Ano, kdyby se něco semlelo, bylo by to zle ohledně vesničanů. Navíc, momentálně je, jak to říkal..? Son Goku? Zrovna mimo kvůli vytvoření pseudo jinchuuriky. Taky ale předpokládám, že když​ si byl schopen bez problémů toto provést, máš nějaké triky v záloze. Jinak by si se asi nepohyboval tak sebevědomě po cizí vesnici. *přemýšlí nahlas.* Taky je dost znepokojuje, že se pohybují po vesnici s někým, kdo má takovou pověst a to k tomu, když je z vesnice, u které se neví, zda mě nadále považuje za nukenina či nikoliv. Oficiálně pouze dvě vesnice přijali opět moji nevinu. Přitom je momentálně opravdu málo lidí, kteří ví, jak to bylo doopravdy. *poví a vede ho různými ulicemi. Prošli hlavním náměstí a nyní stoupají do kopce, kde kdysi stávala rezidence Juuzou. Nyní tam stojí sochu kagů. K jejímu štěstí tu momentálně nikdo není. Fu se zastaví před sochou Suzuyi.* Na jakém základu přijímáš zakázky? *zeptá se ho narovinu. Shinon se na ní podívá. Není hloupá a začíná jí pomalu docházet, o co jí nejspíš jde.*
Renzo Watanabe: Není to můj svěřenec ani ho moc neznám, vlastně to bylo spíše jen tak z rozmaru a ze zvědavosti jak s tou silou naloží nic víc v tom nebylo. *Odpoví naprosto v klidu bez toho aniž by reagoval na fakt že Fujino zná jeho jméno aniž by ji ho řekl, on zase zná to její i když on na rozdíl od ní není Yugakage ani jiný velitel. Nemusí ani přemýšlet a je mu jasné že Fujino ho zná díky tomu jak moc úspěšný žoldák Renzo vlastně je. Pokud jde o návrh Fujino aby se s ní prošel tak nemá nic proti. *Ta stráž je přitom úplně zbytečná, je bych zabít dovedl bez problémy ale pokud jde o vás to je horší asi byste byla v nevýhodě, protože musíte chránit zároveň vesničany a kvůli tomu nemůžete využít plný potenciál své síly. *Ohledně otázky jak se mu to tu líbí tak k té se zatím nevyjadřuje, sám neví jak by mohl zatím odpovědět a ohledně Hōsekiho to vidí stejně. *
Fu_: To ano. Práce na ChZ je dost. *odpoví a stáhne ruku zpět.* To mě opravdu zaujalo. Určitě ti musí na svěřenci záležet, když něco takového provedeš, že Renzo? *zeptá se a otočí se od výlohy do ulice.* Projdeme se. *poví a vyrazí od obchodu. Doufá, že jde hned za ní a pokud možno, se zařadí vedle ní. Rozhlédne se. Cítí je a jednoho dokonce i zahlédla. "Klasika." řekne si.* Tohle je na mojí pozici nejhorší. Ať se hnutí kamkoliv, pořád mě někdo hlídá a sleduje. Tím že tu jsem s tebou jich je daleko víc. *poví a dá jim znamení, ať se ztratí. Přesto se ale dva drží poblíž.* Jak se ti vůbec líbí ve vesnici? Jsi spokojený s výkonem svého svěřence? *položí mu několik otázek, aby udržovala konverzaci.*
Renzo Watanabe: Ani ne, není to moc pěkné spíš se koukám jen tak z rozmaru. *Odpoví klidně zatímco se poté otočí tak aby čelem stál přímo k Fujino. Uvědomuje si že mluví s Yugakage a zároveň někým kdo je na pozici Feudálního Pána zároveň jen v ženské verzi. Etiketa lidem velí že by se někdo v pozici Renza aspoň uctivě uklonil ale on a autority nejdou moc dohromady. *Čekal jsem že tu budete už dřív asi moc práce. *Samozřejmě si s ní rukou potřese. *Ne každý den přijde Jinchuriki aby vytvořil Pseudo Jinchuriki ze člena zkoušek ne?
Fu_: *není pochyb, že se jedná o muže u výlohy obchodu. No, muže. Oproti ní je opravdu mladinký. Ale to i oproti vesničanům. Dojde vedle něj a zastaví se. Dívá se do stejné výlohy, jako on. Shinon si sedla metr a půl za nimi na zem a sleduje je. Fu je několik vteřin potichu.* Ahoj. Zaujalo tě něco speciálního v tomhle obchodě? *zeptá se ho nokonec, aniž by se na něj podívala.* Musel si určitě počítat s tím, že se za tebou zastavím. Nestává se každý den, aby se tu objevil jiný jinchuuriky. *oznámí mu spíše, než aby se ho ptala. Až tehdy se na něj podívá a natáhne k němu pravou ruku.* Fujino Sawa. *představí se a vyčkává, zda se zapojí nebo ne. Ví, že si jich všimnul, už když přicházely. Viděla jeho pohled jejich směrem, když přistáli na ulici. Navíc výloha slouží i jako dobré zrcadlo, když se do ní člověk správně podívá.*
Renzo Watanabe: *Renzo neví že se k němu Fujino blíží, díky tomu že téměř všechnu chakru Yonbiho zapečetil své Bijuu na nějakou dobu uspal než se obnoví chakra aspoň jednoho ocasu ze čtyř. Renza ale moc neomezuje to že nyní nemůže dočasně využívat jeho chakru a schopnosti, protože i bez něj si lehce poradí, protože má další schopnosti se kterými je silný více než dost. Zrovna se dívá do výlohy jednoho obchodu když na ulici kousek od něj přistane nějaký velký pták. Jen se tím směrem s klidem ohlédne a podívá se na Yugakage (Fujino). On sám nikdy nepoužíval k přepravě Kuchiyose, když musí někam letět vytvoří si orla nebo jiného ptáka z výbušného jílu (Bakuton). Renzovi je naprosto jasné že přišla za ním ale svůj zrak zase přesune do výlohy s různými ozdobami jako kdyby se ho příchod Fujino ani netýkal. *
Fu_: *neuvědomila si, jak můžou být Chz náročné. Zajištění bezpečnosti, obstarání potřebných připrav, zvolení oblastí po zemi, kde zahájí druhou část a rozhodčí na třetí část, která se blíží.* Do háje. *uleví si a protáhne se. Dokončila právě prohlídku informací o všech, kteří přišli do vesnice na zkoušky, buď jako účastníci nebo doprovod. Jeden ji obzvlášť zaujal.* Renzo Watanabe. Jinchuuriky Yonbiho. Yonbiho jsem ještě za život nepotkala. *řekne k Shinon.* Dokonce máme i čas konečně se s ním sejít. Co ty na to, Isobu? *zeptá se svého Bijuu. "No, jestli chceš. Son Goku... Je to už hodně let." odpoví ji. Fu to bere jako souhlas a tak se zvedne a vyjde s Shinon na střechu, kde přivolá kondora, který je snese na zem. Tam seskočí a vydají se za ním. odkaz » Na pravém prostředníčku má pršet Yamiwa, u pasu kakuto a na stejné má pouzdra, ve kterém jsou slabé svitky se zapečetěnými technikami. U boku ji jde Shinon. Cítí, kde je Renzo. Není to těžké. Nikdo kromě těch dvou nemá tak silnou chakru jako oni. Kolem sebe zdraví občany a usmívá se na ně.*
Renzo Watanabe: *Není to tak dlouho co skončila druhá část Chuuninských zkoušek, které se letos pořádají v Yugakure no Sato. Jen se čeká na zveřejnění dvojic, které proti sobě budou bojovat ve třetí části kde si Renzo hodlá vsadit nemalé peníze na vítězství Hōsekiho, kterému trochu dopomohl k sílu tím že mu koupil brnění (Chakura no Yoroi) a podělil se s ním o svou moc a vytvořil z něj Pseudo Jinchurikiho, který má sílu čtyř ocasů chakry Yonbiho. Na Yugakure se Renzovi nejvíce líbí to že bariéra zadržuje déšť a tak je to jedno z mála suchých míst na tomto světě a taky proto je oblečený trochu normálně a ne pořád zahalený aby se ochránil před deštěm ( odkaz » ). Čelenku se znakem Takigakure no Sato má nasazenou na svém čele a na levé ruce má nasazenou rukavici Ai no Ishi. Nicméně jeho ruce nejsou vidět, protože je má ukryté v dlouhých rukávech. Klidně se prochází vesnicí a prohlíží si různé obchody a stánky, které tu jsou. Je si dokonce vědom toho že tu není jediný Jinchuriki ale i současný Yugakage je Jinchuriki rovněž i když její Bijuu má menší zásoby chakry nepřijde mu méně nebezpečná než kdyby měla jiné Bijuu. *
---: ---
Hoseki: *Vyvolávanie bijuu chakry, respektíve len naučenie sa, ako vôbec tú chakru čerpať, ho veľmi vyčerpalo a preto zvyšok dňa strávil oddychovaním. Avšak, tento týždeň mal na to aj určený. Veď druhé kolo skúšok bolo dosť drsné a bolo len vhodné, aby účastníci nabrali síl, než postúpia k ďalšiemu kolu. Hoseki sa popravde sám čudoval, že to druhé kolo zvládol. Byť vysadený dvesto kilometrov od dediny, ktorú vlastne ani nepozná, v cudzom prostredí, bez zbraní, vybavenia, jedla, pitie a oblečenia. Nevedieť ani poriadne, kde sa nachádza a ísť sám naspäť. Mať na to týždeň, byť stále v daždi a v zime. Našťastie, toto chlapča malo Kekkei Genkai, ktoré mu množstvo veci uľahčovalo. Koniec koncov, dokázal si tvoriť kryštál podľa vlastných potrieb a tvarovať ho. Tým pádom mal postarané o zbrane a o pohár na pitie, do ktorého zbieral dažďovú vodu. A v podstate mal viac šťastia ako rozumu aj čo sa jedla týkalo. A ten diviak mal rozhodne veľa nešťastia. Napriek všetkému šťastiu, schopnostiam a snahe, do dediny sotva došiel a dva dni strávil na ošetrovni, keďže bolo podozrenie na zápal pľúc a utrpel aj niekoľko fyzických zranení. Vďaka zásahu schopných medikov a nevzdávajúcej sa obranyschopnosti tela to nakoniec bolo len prechladnutie a o zranenia bolo tiež rýchlo postarané. Avšak, aj keď toto všetko zažil a teraz mal týždeň na oddych, tak nerelaxoval a ani sa neflákal. Stále sa snažil zosilnieť a ovládnuť moc, ktorú mu Renzo poskytol. Hoci už dokázal tú chakru vyvolať, trvalo mu to príliš dlho a príliš rýchlo zmizla. Na tom sa rozhodol stráviť zvyšok oddychového týždňa. Aj tak nebol typ, čo by sa len tak prechádzal po cudzom meste, bolo tu naňho príliš veľa ľudí a chýbal mu Kudík. Tréningom si aspoň zamestnával myseľ a vypĺňal dlhý čas. A okrem tréningu sa už aj naučil si obliekať obratne brnenie. No to bolo vedľajšie. Sedel na zemi vo voľných čiernych teplákoch a bez trička, keďže si nechcel zbytočne prepotiť ďalšie. Však tu bol sám, tak to bolo jedno. Upriamil svoje magentové očká ešte na tetovanie na pravom pleci. Teda aspoň na tú časť, na ktorú videl.* Tak poďme na to. *Zavrel oči, spojil dlane vo výške hrudi a držal telo vyrovnané. Pokojne dýchal a v mysli sa naťahoval za tým morom Yonbiho chakry. Krátko na to začali z jeho tela vyvierať horúce oranžové bublinky chakry, ktoré zostali ako nalepené na koži. Postupne sa spájali do väčších, až pokryli celé telo a vytvorili plášť. A to bolo pointou dnešného tréningu. Meditovať v tomto móde. Znie to jednoducho, no pre amatéra Pseudo-Jinchuurikiho ani náhodou nebolo. Musel sa stále sústrediť na oranžovú opičiu chakru a držať ju v harmónii s tou vlastnou. Akonáhle by sa harmónia vyrušila, chakra by sa uvoľnila a plášť by sa rozptýlil. Prípadne by sa mohol snažiť harmóniu obnoviť, ale bolo by to náročné a stálo by ho to príliš veľa duševnej aj fyzickej energie, ktoré spoločne tvorili chakru, aby sa prispôsobil a vyvážil tú Bijuu. Samozrejme, že po niekoľkých minútach sa jeho oranžový plášť rozptýlil. On sa však rovno sústredil na vyvolanie ďalšieho, ktorý sa snažil udržať o niečo dlhšie. A takto stále dokola. Bolo to veľmi fyzicky náročné na chakrovú sústavu a aj jeho telo, no Renzo mu veril. Hoseki ho nechcel ani náhodou sklamať a už vôbec nie mu spôsobiť ešte väčšiu stratu. Okrem toho, trénoval príliš dlho a príliš usilovne, aby sa sem vôbec dostal, tak prečo by to teraz menil? Ak nič iné, aspoň tým cvičil rovno aj svoje telo a trochu trápil výdrž. No to ani náhodou nebolo hlavným zameraním takéhoto tréningu. Posledný plášť udržal rekordný čas, skoro až dvadsať minút, no po jeho zmiznutí sa zvalil na zem prepotení a sťažka lapal po dychu. Pravé rameno s Tekko Fūin ho pálilo a bolelo. Nevedno, či si to domýšľal a spájal s používaním tej chakry, alebo si skutočne jeho telo tak postupne a sťažka privykalo na nové vylepšenie. Každopádne to bol koniec tréningu pre dnešný deň. Po asi hodinovej pauze sa konečne zdvihol zo zeme, napil a šiel umyť. Doprial si dlhý relaxačný kúpeľ. Veď aspoň naplno využíval luxus tohto apartmánu, kým ho mal k dispozícii. Úprimne, to bola asi jediná vec, na ktorú sa do Suny netešil, tá lacná ubytovňa a plesnivé spoločné sprchy. Prečo sa však teraz trápiť niečím takým. Po kúpeli nasledovala ľahká večera a krátka prechádzka po okolí hotelu, aby sa aspoň trochu vyvetral. Hlavne si tak chcel vyvetrať hlavu, aby sa mu lepšie spalo. Bol však príliš unavený, takže si skutočne spravil len malé kolečko, vrátil sa a šiel rovno spať. Ráno vstal skoro aj na svoje pomery a dobre vyspatý. Však ak nič iné, tak si ten spánok telo zaslúžilo. Dnes ho však čakalo ďalšie trápenie. Rovno po raňajkách a rannej hygiene sa vrhol opäť na tréning. Teraz však nebolo jeho cieľom dlhodobá meditácia, ale rýchlosť, s ktorou dokáže prepojiť svoju zásobu chakry s tou zapečatenou. V boji to mohlo byť rovnako dôležité, ako doba, po ktorú udrží plášť. Aby sa však zbytočne nevyčerpával, nevyvolával zbytočne plášť celý. Skôr sa snažil si len zobrať nejaké spracovateľné množstvo oranžovej chakry, ktorá ho začala obaľovať, no než ho obkolesila, tak ju opäť stiahol. Posledným krokom tréningu na zlepšenie ovládania Yonbiho chakry a tým pádom svojich novo zväčšených zásob chakry, bola kontrola nad chvostom a chakrou samotnou.*
---: ---
Kudasai: *Poslední dny byly celkem šílené. Cestování, chuuninské zkoušky, nepřímo vražda vlastního otce a další věci, které mu rostly přes hlavu a potřeboval nachvilku vydechnout. Zvedl se ze své postele, kte byl skoro celý den a opět tak nějak zahníval při nicnedělání, jelikož jeho nálada byla pod bodem mrazu, což u něj bylo nezvyklé. Vždy byl trochu moc pozitivní, lehce 'Happy ho lucky' osoba. Oblékl se do něčeho civilizovanějšího, než bylo staré tričko na spaní a obnošené kalhoty a vydal se ven. Vyrazil se původně jen projít, ale protože v Yuga nepršelo a bylo celkem hezké počasí, vyšel si k chrámu šesti cest se trochu uklidnit a zrelaxovat. Procházel se kolem budov chrámu a plochy kolem něj. Navštívil sochu rudoku senina a uklonil se před ním. Nevěděl, jaká je zde tradice, ale všiml si meditujících mnichů v zahradě a to mu vnuklo myšlenku. Už o meditaci uvažoval dlouho, protože v poslední době skoro ani nespal, nebo spíše nemohl usnout, jak se mu v hlavě honilo 100 a 1 myšlenka najednou. Prošel se ještě jednou zahradami a našel si vzadu kousek travnatého plácku a usadil se. Bylo tam celkem hezky a zamyslel se nad meditací. Věděl, že je to možnost, jak se uklidnit, naladit se do rovnováhy a soustředit se. Skřížil nohy do tureckého sedu a narovnal záda. Ruce si volně uložil do klýna a zhluboka se nadechl. Soustředil se na svůj dech a ignoroval okolí. Hezky nádech... výdech... nádech.... výdech... také se snažil nemyslet vůbec na nich a zavřel oči. Ve tmě se zaposlouchával do přírodních zvuků okolí... tiše sumící vody v nedalekém jezírku, větru v listech stromů, ševelu ptáků a bzučení hmyzu. Klidně si tam tak seděl, zhluboka dýchal a rovnal si přitom myšlenky. Byl fakt, že toho měl za poslední rok víc, než kdy předtím a jeho myšlenky se honily šíenou rychlostí a nemohl se pořádně soustředit. Začal tedy s tím, že se soustředil jen na ony zvuky z okolí a tmu, ve které byl. Tedy byl podvečer, ale se zavřenýma očima viděl logicky jen tmu. Zvuky a to, že neviděl mu pomáhalo se uklidnit a přestal po chvýli myslet úplně na vše. Dokonce cítil, jak jeho tělo chabne tím, že se na něj vlastně vůbec nesoustředil. Pak zkusil své soustředění přenést na něco jiné a změnit to v trochu tréninku. V tomto skoro transu si začal představovat, jak vypadá chakra. S každým nádechem se soustředil na chakru a snažil si představit jeho soustavu chakry a jak ním tato energie proudí. Jistě, vše bylo jen podvědomé a jeho interpretace, ale tak to mu naprosto stačilo. Soustředil se na onen stav hlubokého myšlení a představoval si onu bledě modrou energii v jeho těle. Představoval si, jak se při každém nádechu ona světelkující chakra dosává do jeho těla s každým nádechem a zůstává v něm. V jeho hlavě se snažil představit si sám sebe, jak tam sedí, jakoby byl náhodný kolemjdoucí, který ho pozoroval. A taky to, jak z něj vyzařuje jeho chakra. Jistě, nedávalo to trochu smysl ale dávalo mu to jednodušší verzi jeho vizualizačního cvičení. S každým nádechem se ona chakra pomalinku, hezky kapku po kapce zvětšovala. A s tím i ono světlo, které se z něj linulo. Seděl tam takhle bůh ví jak dlouho, protože čas pro něj snad neplynul, nebo ho vůbec nevnímal. A necítil ani potřebu si nějak přesednout, protože tráva byla hezky měkká, narozdíl od písku, ve kterém sedával doma v Suně. Ale přeci jen tam nemohl sedět věčně a i jeho pozornost se zase drala napovrch a tak se, snad po hodině, co tak odhadl, 'probudl' z meditace a pomalu otevřel oči. Ještě chvilku seděl na zemi, než se postavil a ještě jednou se vydal před sochu Sennina, aby se mu uklonil, než opustil pozemky chrámu. Ještě se ve městě stavil na večeři, než se s lehkým smířeným úsměvem na tváři vrátil na ubytovnu.
---: ---
Hoseki: *Za posledné dni sa toho udialo príliš veľa. A na všetko to bol sám. Bol v odlúčení od Kudasaia, čo mu pripadalo ako najväčšie mučenie. Čo z toho, že mal pekný apartmán v tejto neskutočne prosperujúcej dedine. Čo z toho, že o takomto niečom na bývanie by mohol len snívať. Nebolo mu to nič platné. Hoci tá malá izba na ubytovni s náznakom socialného vybavenia bola nedostatočná, nebýval tam sám. Býval tam s človekom, ktorý sa stal neoddeliteľnou súčasťou jeho života. Možno to nebola taká dlhá doba a po týchto skúškach, keď sa vrátia domov do Sunagakure, budú opäť spolu, no teraz to bolo, akoby niekto vytrhol časť jeho ja a zostala po ňom len diera. Nemal sa s kým rozprávať, s kým deliť o všetko a na koho spoľahnúť. Áno, celá táto skúška bola o jeho samostatnosti a schopnostiach, ale prečo by mal byť posudzovaný samostatne, keď najlepší bol práve so svojím bratom v zbrani, s ktorým tvoril zohranú dvojku a tím? Bol to priam nonsens. A potom tu bol Renzo. Mocný muž, ktorý sa objavil z ničoho, sľúbil Hosekimu, že mu pomôže zosilnieť, ak uspeje v skúškach a nakoniec mu pomohol už teraz, pred tretím kolom. Vyzbrojil ho unikátnym brnením, o ktorom by sa chlapcovi mohlo len snívať. A veru sa mu o ňom aj snívalo. Dokonca ho ďalší deň po kúpe celý čas nosil po apartmáne. Sám si to odôvodňoval tým, že si predsa naň musí zvyknúť. No to nebolo všetko, čo preňho Renzo urobil. Vyhodil množstvo peňazí za túto zbroj, no Hosekiho obdaroval omnoho viac. Daroval mu vedomosti o Bijuu a Jinchuuriki, vysvetlil mu, že sám jedným je a podelil sa o svoju moc. Zapečatil do chlapca ohromné množstvo chakry. Na Hosekim sa to podpísalo čiernou pečaťou na ramene, ktorá danú chakru pútala. Chakru samotného Yonbiho o sile všetkých štyroch chvostov. A teraz bolo na Hosekim, aby sa ju naučil ovládať. Renzo mu nechal stručné inštrukcie, ako na to, no zatiaľ sa to chlapcovi vôbec nedarilo. Bolo to preňho niečo úplne nové a samotné telo si na tú moc ešte privykalo. A tak tu teraz sedel v tureckom sede uprostred obývačky. Pred očami mal spomienky na to, keď samotný Renzo vyvolal oranžovú chakru zo svojho tela. Pri tých spomienkach ožívalo aj Hosove ohromenie a zdesenie z tej chakry, ktorú mal teraz aj on sám. Oči mal zavreté a dýchal pokojne. Musel siahnuť za vlastnú zásobu a hranice. Akoby sa snažil obísť malé jazierko a dostať sa k moru, z ktorého si následne trochu vody odleje. Asi tak to aj bolo. Však sa potreboval dostať k Bijuu chakre, no vziať si z nej len trochu, ktorú jeho telo ustojí a zvládne. Nech sa snažil akokoľvek, nič sa nedialo. Avšak, na jeho začiatkoch mal problém sa vôbec dostať k tomu svojmu malému jazierku, tak bolo jasné, že to nepôjde hneď. Skúšal to a vždy po niekoľkých dekádach neúspešných minút si znovu vzal odkaz od Renza a znovu ho prečítal. Akoby tam mal zrazu objaviť nejaké ukryté tajomstvo, niečo, čo mu predtým uniklo. V jeho podvedomí sa vyskytovali pochybovačné myšlienky, že je obyčajný neúspech. Že je zázrak, ako ďaleko to dosiahol. Že toto je už nad jeho možnosti. Že bol dieťaťom ulice z nejakého dôvodu. Tieto myšlienky však vyvolávali vzdor voči vlastnej neschopnosti a túžbu zabojovať. V duchu si opakoval, prečo sa rozhodol stať ninjom. „Nebyť závislým na ostatných. Vedieť sa o seba postarať. Vedieť sa postarať o Kudíka. Môcť ho chrániť....“ Pri chránení si však spomenul na ten boj s jeho opitým otcom. Niekdajším Tokubetsu Jouninom, ktorý zišiel z cesty a ponoril sa do alkoholu. Ktorý po prvom stretnutí vlastného syna bičoval hlava-nehlava. Zrazu to Ho prežíval všetko nanovo, akoby bol opäť v daždi v púšti za tou osadou. Hnev v ňom narastal. Sústredil sa však na napojenie na more chakry. „To už nikdy nedopustím! Už nebudem tak bezmocný!“ Zaťal zuby a spomenul si, ako ho vodná vlna odhodila do piesku. Vtedy prvýkrát používal svoje jutsu na iného človeka. A vtedy prvýkrát zabil. Pečať na ramene ho začala páliť. Niečo sa začalo diať. Hnev a túžba chrániť svojho jediného kamaráta a nedopustiť opäť jeho zraňovanie, ho doslova prehodila do pomyselného mora Yonbiho chakry. Z tela mu začali vyletovať oranžové bublinky, no držali sa na jeho koži ako pľuzgiere. Cítil ich horúčavu, ale zároveň necítil pálenie. Bolelo to, no zároveň ho príjemne napĺňala moc. Sotva ho však obalil plášť Yonbiho chakry, hneď sa aj rozplynul. Nedokázal ho udržal a zhlboka dýchal. Všetka tá chakra sa uvoľnila príliš rýchlo, spôsobila priveľký nápor na telo. A on ju neudržal ani niekoľko sekúnd. Utrel si pot z čela, položil ruky na kolená a zhlboka sa nadýchol. Už tam raz skočil. Teraz nechcel do tej chakry skákať. Chcel tam len pomaly vkročiť, no zároveň sa držať na brehu. „Urobím všetko, aby som ochránil Kudasaia. A neboj Renzo, nesklamem ťa. Vložím do tohto všetko. Musíš získať svoju výhru, keďže si na mňa vsadil a už sa dostal do celkom veľkej straty.“ Snažil sa si držať správne bojové naladenie, motivovať sa, no zároveň nepodľahnúť tomu zničujúcemu hnevu. A trvalo to veľmi dlho, no prinieslo to aj svoje ovocie. Pomaly, pekne malú bublinku po bublinke sa z jeho tela dostávala oranžová chakra. Chakra, ktorej sa uvoľňovalo stále viac a zaplavovala ho silou. Postupne okolo neho tvorila priehľadný horúci oranžový plášť. Neskončilo to však len pri pokrytí tela. Chakra vyvierala a formovala sa, kým sa nezhmotnil aj jeden chvost. Hoseki sa stále sústredil, no otvoril oči a pokúšal sa postaviť. Postupoval však pomaly a opatrne. Nevedel, čo čakať. Sotva sa však narovnal, plášť aj s chvostom sa rozplynuli a on okamžite klesol na koleno. Jedno však bolo jasné, dokázal prekonať vzdialenosť medzi vlastnou zásobou chakry a tou zapečatenou.*
---: ---
Subaru: *Začínal večer, kdy Subaru seděl v obýváku a bavil se se svojí sestrou Rin.* Dneska byl celkem náročný den. Pomáhala jsem tatínkovi na zahradě, aby měl větší úrodu a podařilo se to. *Informovala Rin svého bratra a on se jen usmál.* Tak vidíš, já třeba šel jenom nakoupit, ale nic moc jsem toho nenakoupil. Poslední dobou jsou těžké prodeje. Mimochodem. Ty rajčata, co si dneska přinesla ze zahrady jsou úžasné. *Odpověděl Subaru a Rin se jenom začervenala.* Dííííky! Ve skutečnosti je dělal táta, protože já na všechno na co jsem sáhla jsem zkazila. *Subaru se jen zasmál nad tímhle tím.* Prosím tě, Rin. Si šikovná. Mimochodem, kde je táta? *Zeptal se jí a ona se přestala červenat a nasadila vážný pohled.* No on byl unavený potom všem. Musel ještě jít mimo dům, aby si něco vyřídil v práci a přišel před tebou. Udělal oheň v krbu a pak šel spát. A já půjdu taky spát, Subaru. Jsem jaká si unavená, tak dobrou. *Řekla Rin a odešla do svého pokoje. Subaru jí taky popřál dobrou noc. Pak si jen dal nohy na stůl a rozvalil se na gauči, jak kdyby mu to vše patřilo a sledoval krb. Sledoval, jak se v něm oheň hýbe a vlaje. Po chvíli se mu začínala otvírat pusa z únavy. Nevěděl proč. Dneska byl jenom v obchodě, jinak celý den nic nedělal. Tak trošku nechápal, proč je unavený. Po chvíli se mu i začínali zavírat oči. Nebránil se tomu a zavřel je čímž následně usnul. Po pár hodinách se vrátila Hirutoara domů z mise. Když otevřela dveře z domu vyšel silný kouř. Okamžitě se rozeběhla do domu a našla Subarua mrtvého. Udusil se kouřem, který šel z krbu. Zkontrolovala i ostatní členy rodiny Rin a otec se taky udusili. Nahlásila to policii a ti zjistili po důkladném zkoumání, že krb byl ucpaný a dým neměl kam utíkat. Takže se rozpotřel po domě. Takže s Hirutoari se stal sirotek.*
---: ---
Hisoka: *Když před Yachiru položili misku s jídlem, Hisoka trochu zalitoval, že si nedal něco rychlejšího na přípravu. V břiše mu zase zakručelo, ale moc jeho myšlenky byly úplně jinde. Po tom, co mu Yachira pověděla o svých rodičích, trochu ho zamrzelo, že on ty své nikdy nepoznal.* "Co když byla máma taky tak milá a jeho otec taky tak hodný." *Honilo se mu v hlavě, ale věděl, že na tuhle otázku nemá cenu čekat odpověď. Po chvilce vnitřního užírání se vrátil zpět do reality.* Dobrou chuť *Pověděl a zadíval se přitom na Yachiru, která do svých úst právě vložila třetí sousto toho salátu, který jí před chvíli donesli. Hisokimu překryl pramínek vlasů přes levé oko. Sáhl proto brašničky, kterou měl pověšenou za opasek. Vytáhl z ní tmavě modrou, téměř černou, čelenku. Druhou rukou se prohrábl vlasy tak, aby mu zmizely z čela a poté si čelenku uvázal kolem hlavy.* Měl bych se ostříhat *Pověděl a pousmál se u toho. Vlasy mu trčely ze všech stran, takže se jeho hlava trochu podobala vrabčímu hnízdu. Po chvilce před ním stálo už jeho milované jídlo. Rychle chytil hůlky, nepatrně se uklonil a začal do sebe jídlo házet jako o závod.*
Yachiru Shihoin: Nevím co si dám.*řekla a dále přemýšlela nad tím co si dá k jídlu, když už přišla obsluha tak se Yachiru usmála.* takže tady ten si dá Tempuru a já si dám nějaký salát, výběr nechám na vás a ještě nějaké studené pití .*Obsluha si to zapsala a radši bez připomínek odešla a stihla slyšet Hisokovu otázku.*moji rodiče? No má máma je velice pěkná, je to vůdčí typ přeci jenom celá země démonů spadá pod ní, ale také je velice hodná a neznám den kdy by měla špatnou náladu a nebo na mě křičela a vše co jsem chtěla tak jsem dostala. A můj otec? Ten se mě mami bojí, a vůbec nevím proč. Každopádně táta je hodný a milý, a vlastně jsem spíše po něm než po mámě, když mě poznáš více budeš vědět jaký je můj otec.*Yachiru by se rozpovídala více, ale už přišla obsluha s jejím salátem a Hisokovi se omluvili že jídlo chvíli potrvá, Yachiru si poté vzala příbor a začala jíst.*
Hisoka: *Když konečně usednou za stůl v prvním podniku, který uviděli, podívá se Hisoka marně po jídelním lístku. Stejně věděl, že jeho oblíbené jídlo budou mít. Když se Yachiru zeptala, co si dá. Šibalsky se na ni podíval a poví.* Tempura je moje nejoblíbenější jídlo. Takže není moc nad čím přemýšlet. Co si dáš ty? *Zeptá se ze slušnosti, protože ho to vlastně vůbec nezajímá. Stále mu vrtají v hlavě její schopnosti.* "Asi bych vážně měl znovu zajít do knihovny a strávit tam zase nějakou volnou chvíli." Pomyslí si. Uvědomuje si, že v poslední době svoji četbu vůbec neprocvičoval, jelikož měl mnohem 'důležitější' práci. Asi týden už běhával po přírodě a když našel něco, z čeho se dal udělat boxovací pytel, tak neváhal a udělal to. Celý zbytek dne se bavil tím, že do provizorního pytle mlátil, kopal a házel na něj kunaie a shurikeny, které se mu nějak objevili jednou ráno doma na kuchyňské lince, která byla většinou plná odpadků.* *Konečně se zase vrátil do reality. Nebyl si jistý, jestli mu dívka odpověděla, ale to ho stejně nezajímalo.* Jací jsou tvoji rodiče? *Zeptal se a podíval se na Yachiru. Přestože v jeho pohledu ani hlase nebyla slyšet žádná lítost, uvnitř ho to celkem zabolelo. Své rodiče si nepamatoval. Ale všichni starší lidé mu říkali, že jednou se všechno dozví. Už si přál, aby ten den nadešel.*
Yachiru Shihoin: *Yachiru mu už nevěnovala tolik pozornost když už za ní šel, než se jí opět na něco zeptal.* nic jsem vlastně neudělala, jen sem kolem něj vytvořila bariéru, je to má klanová technika. Ještě k tomu vysává chakru a omezuje v pohybu nic víc, takže není až tak zajímavá nebo silná, občas se hodí a co se týče toho co se semnou stalo. No to je taková speciální schopnost můžeš si to najít normálně v Knihovně, je to normálně dostupné a říká se tomu Hachimon, tato schopnost kompletně změní limity tvého těla daleko za hranice možností které jsou normálně nemožné, máš celkem 8 Chakrových bodů neboli 8 bran které můžeš otevřít, ale 8 brána člověka zabije.*Yachiru si myslí že to řekla dost stručně, a že to pochopí, to už ale došli do k jedné restauraci či menšímu podniku kde se vaří. Yachiru ani nečekala a šla dovnitř a sedla si k nejbližšímu volnému stolu a čekala na obsluhu.*co si dáš?*zeptala se aby věděla co objednat pro jejího malého společníka.*
Hisoka: *Poslouchá každé slovo, které dívka povídá.* "Má příjemný hlas" *Pomyslí si a rychle tu myšlenku vyžene z hlavy. Když se dívka zmíní o tom, že lidé jako ona nemají kamarády, trochu se zarazil.* "Proč by lidé jako ona neměli mít kamarády?" Zeptal se sám sebe. Vlastně s ní docela soucítil. Jak už poznamenal, taky se s ním nikdo nechtěl nikdy bavit. Že by však někomu měl rozkazovat, to mu taky nebylo moc blízké. Lidi sice moc rád neměl, ale vůbec mu to nechybělo. Většina z nich byla stejně hloupá a nemělo cenu s nimi ztrácet čas. Když se zmínila o nějaké holce, tak trochu zatoužil po tom, ji překonat co nejrychleji to půjde. Navíc, Yachiru řekla, že není moc silná.* "Tomuhle se říká výzva." *Řekne mu nějaký hlas v hlavě a on se egoisticky poušklíbne.* "Má ale cenu snažit se předčit někoho slabého?" *Pomyslí si, ale hned si odpoví.* "Na začátek to stačí." *Když řekne něco o slitování, jen se usměje. Nikdo s ním nikdy slitování neměl. Takže mu to vůbec nevadí. Co ho ale zklame, tak je její odpověď týkající se psa. Přece jen je to to nejmilejší stvoření, které kdy poznal. Vždycky na něj ráno čeká a vrtí ocasem. když se večer vrací je to ještě příjemnější přivítání do jeho věčně prázdné zahrady.* *Když skončí s předváděním uvědomí si, že dívka vlastně souhlasila s tím, že s ním bude trénovat. Její slova, o jídle přijde přesně ve chvíli, kdy mu zakručí v břiše. Nemá co namítat. Následuje dívku a snaží se s ní udržet krok. Přitom nechce ztratit její pozornost.* Co jsi to kolem toho kluka udělala? Ta technika. Bylo to divný a vypadalo to fakt hustě. *Řekne jí a je úplně nadšený z toho co před chvílí udělala.* "A ta rychlost, která se v ní pak najednou probudila? Co to mohlo být?" *Zeptá se sám sebe, ale vůbec si není jistý.* "Nevypadala jako předtím. Jako kdyby se z ní na chvíli stal nadčlověk. " A co se to s tebou stalo potom? *Položí svoji další otázku a zamyšleně na ni hledí*
Yachiru Shihoin: *Yachiru ho jen sleduje a když se konečně představí tak se trošku zarazí nad jeho jménem.*"Hisoka Hiruton? Zajímavé, přeci jen Hiruton je mé Kekei Genkai."*Yachiru ho dále poslouchá, třeba by z něj vypadla nějaká zajímavá informace, ale nic tak zajímavého nepadlo, jen běžné Informace které je sice dobré znát, ale nic čeho by jí dále zaujmul. Když jí podával zpět flašku tak jí odmítne a dokonce i slyšela to co řekl, když to řekl potichu.*víš, lidé jako já nemají kamarády, lidé jako já mají pouze své ovečky kteří musí poslouchat na slovo.*Yachiru poté chvíli přemýšlí a poslouchá a vlastně ani nevidí důvod aby odpovídala, sama o sobě si nemyslí že je nějakým způsobem silná a taky že není, kdyby nebylo Hachimonu tak nedokáže téměř nic, ale to samozřejmě říkat nebude.*trénovat? My dva? Připomínáš mi jednu holku, Asaki aspoň myslím že se tak jmenuje s tou taky občas trénuju, ale její schopnosti jsou celkem podprůměrné.*Yachiru se trošku usměje a položí mu ruku na hlavu, ale po pár vteřinách jí zase sundá.*budu s tebou trénovat, ale nečekej nikdy slitování, tamten z toho vyvázl ještě dobře.*a Ukázala prstem na ležícího Doseie, poté kouká jak skládá pečetě a následně si poslechne jeho otázku.*žádné zvíře nemám ani jsem neměla, je zbytečné něco takového mít.*Yachiru už má docela hlad protože si vlastně uvědomila že ještě vlastně nic nejedla a jméno toho psa doslova ignoruje.*budeme trénovat, ale jindy a nebo později jak se mi bude chtít teď už mám hlad, takže jdeme jíst.*Yachiru se poté otočí a jde k nejbližší restauraci která tam je, samozřejmě počítá že Hishoka půjde sní.* (ano nevím to jméno pořádně xD)
Hisoka: *Když mu začne dívka hubovat, zastydí se ještě více. Poslouchá všechny ty věci, které mu říká, ale není si úplně jistý tím, co tím vlastně chtěla říct.* "Proč mě teda volala, když nechce být moje kamarádka?" *Zeptá se sám sebe, ale svoji otázku nahlas neřekne. Asi by dopadl jako ten kluk předtím. Když jeho směrem natáhne láhev s vodou, tak se mu rozzáří oči. A rychle po ní natáhne ruku. Pevně ji sevře, otevře ji a trochu se napije. Pak ji zase zavře, ale z ruky ji nepustí. Podívá se dívce do drsných očí a pokloní se.* Jsem Hisoka Hiruton. Je mi 6 let a nemám žádné kamarády. Mám rád zvířata a dneska se mi podařilo chytit krásného motýla. *Poví jí a opět se narovná. Rozzářenýma očima na ni hledí. Udělá dropný krůček směrem k dívce a láhev jí podá.* Děkuju! A když nemůžeme být kamarádi... *Prohodí jen tak tiše a začne si prohlížet okolí.* Jsi silná... *Prohlásí a podívá se opět na dívku s jiskrou v očích. Utře si pár kapek potu, které se mu objevily na čele a pokračuje.* Nechtěla by jsi se mnou trénovat? *Zeptá se jí a znovu se začervená* Mým snem je být nejsilnější ninja, jaký kdy na světě byl! *Prohlásí sebevědomě a šibalsky se na dívku usměje.* Jednou udělám vlastní techniku, jako všichni úžasní ninjové! *Řekne a začne skládat poctivě naučené pečetě. Na to, že se je učil sám mu to celkem šlo. Doufal, že tím dívku zaujme.* Jo, a máme doma psa. *Řekne jí najednou.* Taky máš doma psa? *Zeptá se jí jakoby otázky předem vůbec neexistovali. Jeho chování je přinejmenším zvláštní. Nikdy kolem sebe neměl lidi. Všechny děti okolo se ho bojí a vždycky utečou, když za nimi příjde. Ale tahle holka je jiná. To on je ten, který má strach, ale není to nic hrozného.* Ten můj se jmenuje Akim.. *Dodá a ukáže na dívku palec, kterým chce naznačit, jak cool má jeho pes jméno.*
Yachiru Shihoin: *Yachiru čekala než se k ní Hishoka dopotací, chvíli ho sledovala a snažila se na něm najít něco zajímavého co by jí mohlo zajímat, ale až na svou roztomilost neměl nic jiného, mezitím co ho Yachiru zkoumala tak se jí zeptal zda mu dá napít, normálně by ho Yachiru poslala někam, ale jde vidět že je to ještě dítě a navíc jsou obrovské vedra.*něco si vysvětlíme Joo? Za prvé, nejsme žádný kamarádi aby si mě tady o něco žádal, druhá věc je taková že nemáš ani právo mě o to žádat, další věc je že by ses měl před tím slušně představit, další věc je že nejsem jako ostatní narozdíl od tebe nebo od místního odpadu, mám urozenou krev jsem dcera samotné kněžky ze země démonů a jsem také budoucí kněžka a když to ty nedokážeš tak já se představím jako první jsem Yachiru Shihoin Yoruichi takže si to zapamatuj dobře?*Yachiru se poté koukne na flašku s vodou a podá jí Hishokovi, přeci jenom nemůže být až tak zlá na to jak je to malý kluk.*
Hisoka: *Hisoka tupě hleděl na tu spoušť, která se tu během té chvíle odehrála. Srdce mu bušilo jako divé. Adrenalin mu proudil tělem. Byl vystrašený z toho, co ta ještě před chvílí hezká holka udělala. Než mu všechno došlo, uvědomil si, že mu vlastně ani nedala jinou možnost, jako jít s ní. - Jas.. jasně *Zakoktal se při odpovědi a oči měl upřené na dívku, která už byla pár metrů před ním. Nevypadalo to, že by se chtěla se svým oponentem ještě nějak zabývat. Naposledy se podíval na toho kluka, kterého teďka málem zabila a rychle se vydal jejím směrem. "Vypadá fakt drsně. Na holku možná až moc." *Problesklo mu v hlavě. K levému oku se mu vloudilo pár vlasů, které okamžitě odhrnul do původního stavu. "Mám strašnou žízeň." *Uvědomil si a jeho pozornost upoutala láhev, kterou držela dívka v ruce. Chvíli sbíral odvahu, ale nakonec se vzchopil a zeptal se jí. - Nemohl bych se od tebe trochu napít? Mám strašnou žízeň. *Začervenal se a sklonil hlavu k zemi, tak aby mu dívka neviděla do očí. Bál se, že by mu taky přistane facka. Udělal ještě pár kroků a čekal při kterých čekal na odpověď dívky.
Yachiru Shihoin: *Yachiru už přestalo bavit jak musela čekat, ale nakonec se tam objevil nějaký malý kluk který pozdravil. Yachiru jen pískla na Doseie jako na psa že už našla někoho kdo bude dohlížet na souboj.*máš štěstí prcku, budeš hlídat souboj aby se tamtné špíně nic nestalo jasný?*Yachiru mluvila k Hishokovi který ani nebyl až tak daleko, Yachiru ho ani nepozdravila, také proč by to dělala že? Pro ní to byl odpad jako každý jiný, Dosei ani nehodlal čekat a vytáhl Wakizashi ze svého pouzdra a rozběhl se na Yachiru která akorát věnovala pozornost Hishokovi. Yachiru měla štěstí že Dosei byl dost daleko a tak si ho stihla všimnout a ještě než stihl doběhnout poskládala pečetě a kolem Doseie se objevila bariéra která mu zabraňuje v pohybu a vysává z něj chakru (Mugen Hōyō) byla to její klanová technika, a jelikož její bariéry jsou silnější o dva ranky díky Hirutonu, tak ta bariéra je silná jako třídy B, Yachiru musí stále držet pečeť ale to až takový problém není, Dosei je chvíli v koncích protože nemá tušení jak se z toho dostat a navíc cítí jak mu to pomalu odsává chakru a proto zkusí uvolnit více chakry, přeci jenom když to tu chakru bere tak větší množství by nemusela taky udržet a povedlo se, Dosei zničil Bariéru a opět se rozběhl na Yachiru, naneštěstí byl ještě pěkný kousek od ní aby Yachiru stačila otevřít 3 bránu Hachimonu (Seimon) v tento moment už bylo jasné že Yachiru nemá šanci prohrát, její rychlosti ani síle se Dosei nemohl rovnat. Yachiru začala kolem něj chvíli běhat, následně se k němu ze zadu přiblížila a jednoduchým rychlým kopem zaútočí z otočky na hlavu (Konoha Senpū) jelikož Dosei neměl žádný způsob odkud útok čekat tak ho Yachiru zasáhla, to mělo za následek že trošku od ní odletěl a následně skončil v bezvědomí. Dále už nebyl důvod proč by Yachiru držela Hachimon a proto ho ukončila, a šla si pro svou láhev vody.*hej ty, tohle se ti stane když nasereš nesprávné lidi jasné? A když už jsi tu tak jdeš semnou a budeš mi dělat společnost.*Yachiru mluví na Hisoku a vlastně se ho neptá na nic spíše mu to všechno oznamuje. Pokud bude odporovat, tak ho Yachiru varovala.*
Hisoka Hiruton: *Počasí bylo dneska v celku hezké a Hisoka se rozhodl poflakovat po přírodě. Jako obyčejně měl v plánu lovit brouky, ale jeho pozornoust najednou upoutalo něco jiného. Byl to krásný barevný motýl, který byl větší než ostatní. "Toho musím chytit" *Pomyslel si a začal jej pronásledovat. Sám nevěděl, jak dlouho se za ním žene, ale čas byl pro něj v tuhle chvíli nepodstatný. - A mám tě! *Zvolal, když motýla konečně držel mezi dlaněmi. Udělal si malý prostor mezi prsty a nahlédl dovnitř. Ten pohled ho zahřál u srdíčka. Najednou ztrnul. Vůbec netušil kde je a z dálky uslyšel hlas. Ne, dva hlasy. Uvolnil ruce a motýl odletěl. V ten moment už ho žádný motýl nezajímal. Vkradl se do křoví a pomalu se přibližoval k těm lidem, které slyšel. Když je konečně uviděl, přestal mít strach. Byl tam kluk a holka. Oba ve stejném věku o něco starší než on sám. Chvilku na ně hleděl z chrouští, ale nakonec se odvážil a vylezl z něj. Udělal pár krůčků k těm dvěma - Ahoj *Chtěl říct, ale z úst mu nic nevyšlo. Odkašlal si a zkusil to ještě jednou. - Ahoj * Pověděl už nahlas. Cítil, že má v krku sucho. Ale pokusil se usmát.
Yachiru Shihoin: *byl další krásný den a Yachiru se jen tak potulovala po Yugakure, neměla co na práci. Tedy měla několik zakázek co mohla udělat, ale nestalo jí to za to."možná bych mohla do obchodu koupit nějaké věci?"*řekla si jen tak v hlavě, ale nakonec se rozhodla že radši půjde trénovat. Byla oblečená v ( odkaz » ) a veškeré své vybavení měla v pouzdrech, ale nebylo ho třeba, vystačila by si i bez něj. Než Yachiru došla do tréninkové oblasti tak si koupila pití, protože vždy byla vyprahlá když skončila s tréninkem.*"bylo by lepší kdybych měla proti komu bojovat."*když už konečně došla, tak si jenom položila pití a rozhlédla se jestli tam bude někdo trénovat, než ovšem někoho zahlédla tak u ní stál bývalý spolužák (asi 5 metrů) kterého kdysi kopla do obličeje protože se jí smál.* (Dorei) - kdo pak tu je? Naše malá princezna?*Yachiru ho ovšem ignorovala, přeci jenom to byl odpad který už si nezasloužil její pozornost, což Doreie trošku naštvalo a taky to šlo vidět, chtěl se jí pomstít co mu kdysi provedla a proto vytáhl Kunai a hodil ho po ní, Yachiru se bez problémů vyhla přeci jenom ho viděla a tak nebyl problém.*(Dorei) - vyzývám tě na souboj.*pronesl, ale Yachiru neodpovídala a jen koukala.* (Yachiru) - tak fajn ty špíno, máš na to 5 minut. (Dorei) - moc si nemysli princezno, teď budeš trpět.*Yachiru se usmála.* (Yachiru) - dobře tedy, máš tady spousty lidí můžeš ukázat co v tobě je. (Dorei) - bude to férový souboj 1 na 1, jen seženu někoho kdo mě zastaví až tě budu mlátit na zemi.*Dorei poté začal hledat někoho kdo by dělal rozhodčího, v tomto jednostranném zápase.*
---: ---
Suzuya: *Myslel že už na dně nebude, nicméně opět je na dně. Kašle na vesnici a jen chlastá ale tak nějak tento psychický stav na Suzuyovi podepisuje. Nikdy nebyl úplně psychicky zdravej a to že opět s Mito skončil mu moc nepomáhá. Navíc se to zhoršuje každým dnem, nejdřív to byli jen noční můry ve kterých jen tak pro zábavu zabíjí lidi jak se mu jen chce a poté to přejde do hlasů v hlavě a to by možná i nějak zvládl když už jeden hlas v hlavě vlastně má. Nicméně slyší další, naprosto cizí ale přitom tak povědomí a známý ale nedokáže si vzpomenout kde ho vlastně už slyšel. Tento hlas je tak temný a moc ale opravdu moc zlý, nakonec si vzpomene. Slyšel ho když zabíjel tu svou vlastní temnotu to špatné já co zabíjelo tak moc lidi a tak kruté já. *Já myslel že jsem tě zabil! *Vykřikne jen tak do prázdna na ulici. Nakonec přestane vycházet ven z domu, protože ne jen že slyší hlasy ale dokonce vídá halucinace kdy vidí sám sebe jak tak moc krutými způsoby zabíjí lidi a ještě se tím baví a doslova e topí v krvi která mu dělá očividně dobře. Zrovna uvažuje nad tím že se zabije, klečí s mečem před sebou s tím že se zabije, tak vezme dýku a následně se bodne do břicha a rozpáře si cel břicho. Kurama na něj křičí že dělá totální hovadinu ale Suzuya už ho nevnímá, nejde ani tak o to že to je z toho důvodu že se rozešel se samotnou Mito nebo že postupně šílí ale prostě nemá proč žít nebo ne ani tak proč ale spíš pro koho ani pro co. Nicméně nyní leží na zemi kdy mu střeva a další orgány vypadávají ven z těla. Pomalu zavírá oči a cítí jak ho opouští život ale v ten moment se něco pokazí. Vidí další halucinaci ale má pocit jako kdyby se díval sám na sebe jak tam na zemi leží a umírá. *Takže tohle je smrt? *Zeptá se sám sebe ale pak si všimne že ležící a umírající Suzuya stále žije i když dlouho to už trvat nebude. Nicméně poté se vedle něj objeví další osoba, další Suzuya co je naprosto stejný jako tep původní ale jako kdyby z něj utíkala velká temnota. *Víš měl jsi to udělat rychle, nepočítal jsem že to zkurvíš a dáš mi šanci ale děkuju. *Poví ten „temný“ Suzuya a poté vytasí jednu dýku a zabodne mu ji do hrudníku a on padne na kolena. *Co? To kurva? *Poté z rukojeti dýky vyletí několik řetězů a spoutají Suzuyu a ještě ze země vyletí další řetězy co se zabodnou do jeho dlaní a chodidel jako kdyby měl být spoutaná bestie. *Počkat! Ne ty jsi on! *Poví vyděšeně, nicméně ten temný se postaví přímo před něj a podívá se mu pozorně do očí. *Ne nejsem, on byl jen tvůj strach ale já jsem ty před několik desítkami let, jsem ten Suzuya Juuzou co byl známý jako největší zabiják světa a největší zločinec co kdy po této planetě chodil a tys mi dal šanci se vrátit a teď zmiz! *Poví a s lusknutím Suzuya zmizí a stáhne se do místě, které je prázdné a obklopené temnotou a jen před sebou vidí obraz toho co vlastně dělá „jeho“ tělo. Už není pánem svého těla ale je pouhým pozorovatelem. Nový Suzuya se ocitne v umírajícím těle ale nečeká na to než zemře a ihned otevře svá ústy a vyjde z nich opět on, dá se říct že svlékl z kůže (Ryū no Kawarimi no Jutsu). Podívá se na svou ruku a několikrát ji sevře v pěst. *Jsem zpět, uplynulo tolik let tak mnoho let. *Poví si pod nos a zasměje takovým temným smíchem. *Musím lidem ukázat co je to zoufalství. *Poví si pod nos nadšeně ale nemůže začít ihned, protože nejdřív si musí zvyknout na to že opět žije. Navíc už nechce nosit jméno Suzuya Juuzou, bylo zničeno a už dávno neznamená to co znamenalo nebo spíš to co z něj on vytvořil a tak to chvilku potrvá navíc musí přijít na to kde udeří jako první. *
---: ---
Edit: Renji si určitě nemohl Samehadu vytáhnout ze své pečetě, protože věci obsahující chakru nebo živé věci zapečetit nelze.
Renji Narimachi: Dobrá, všechno tohle beru na vědomí. Opět jsem vám za vše vděčný. *Rekl Renji a vydal se na cestu do Kumo. Býval by použil hiarishin, ale ještě nikam nerozmístil žádnou svou značku. Pak si z pečeti na zápěstí vyvolal samehadu, kterou začal krmit svou chakrou. Hned si označil její rukojeť značkou, ke které se případně může hned teleportovat. Samehadu nechá vytaženou, ale postupně si pak označí každou ze svých zbraní svou pečetí. Když dojde do Kumo, označí si tak svůj dům a bývalou budovu raikage, z vnější strany si označí i Ten no Shiro, kde teď sídlí raikage.*
Suzuya: Dobrá ale chci tě varovat, budeš velmi vysílený, a i když použiješ podporu chakru Gobi, tak nebudeš schopen těžšího boje, a tak to hlavně proveď v bezpečné oblasti, a hlavně v moment kdy se budeš cítit naprosto fit. *Podotkne a usměje se, následně nechá disky z chakry klesnout dolů a ze svého seskočí, jakmile Renji seskočí z toho svého deaktivuje Rinnegan a červená chakra se vypaří. *Tak se měj Renji, věřím že nakonec uděláš to správné. *Zamává mu a vyrazí na cestu do Yugakure, je rád že se mu povedlo Renjiho takto ovlivnit, aniž by si to on sám uvědomil a má z toho celkem radost. *
Renji Narimachi: *Renji si zopakuje vše co mu Suzuya řekl o této technice. Pak se na něho podívám.* Napadlo mě to, udělal to člověk, kterého jsem téměř slepě sledoval, ale upřímně. Nedělal bych to i přes to všechno tak pro vás, jako pro Shizuku, ale to je asi samozřejmé i přes to všechno co jste pro mě byl ochotný udělat. Asi už teď nemám nic na srdci. Budu muset opět navštívit Kumo, ráda starších si trvá na tom abych se stále ukazoval, teď po Kinshiho smrti je to těžší i pro jeho ženu, která je raikage. Je teď zase větší šance stát se raikagem, ale ani mě to nějak neláká, nechci skončit sám bez Shizuky zavřený v kanceláři. Bude to ještě asi složité.
Suzuya: No jde o to, že vlastně dokážeš přitáhnout násilně duši z posmrtného života a vytvořit jí i nové tělo, které bude dokonale kopírovat tělo jaké ta duše měla během života. Stačí když složíš pečeť tygra, nahromadíš enormní množství chakry a budeš se koncentrovat na danou duši, kterou chceš přivést zpět. *Během toho se přesune blízko k Renjimu a položí mu ruku na rameno a upřeně se mu zadívá do očí. *Ale pamatuj jedno, pokud to budeš chtít použít tak to nikdy nepoužívej na někoho zlého nebo kdo si to nezaslouží, je to jen jedno použití tak si buď jistý, že to stojí za to. Nebudu ti říkat oživ mi vnučku, ale chci abys to nepromarnil. Technika jako taková není skoro vůbec náročná, spíše naopak, a tak si pamatuj co jsem ti pověděl. *Během toho do něj pomocí Tensha Fuuin zapečetí Rinne Tensei, které má přivést zpět k životu právě Ayase, a to jen v případě, pokud Renji provede, co mu Suzuya pověděl, ale musí během toho mít aktivní Tenseigan. Pak se od něj odtáhne. *Je ještě něco, co bys chtěl? Zdržíš se nebo mám přistát abys mohl zase jít?
Renji Narimachi: *Renji si nasedl na červenou plošinu z chakry, kterou Suzuya vytvořil. Posadil se do tureckého sedu a poslouchal co Suzuya říká, samozřejmě, že část tohoto příběhu znal, ale ne tak do podrobna. * Technika takové síly je možná jenom díky očím ?! Samozřejmě že bych chtěl umět takovou techniku. Povězte mi prosím i detaily toho, jak tuto techniku provést, myslím, že jednou by se mi mohla hodit.
Suzuya: Nejdřív ti musím říct, jak jsem se k té informaci vlastně dostal, upřímně to, co jsi zjistil ohledně toho Kinshiho je celkem příhodné. *Aktivuje si Rinnegan a z červené chakry vytvoří dva vznášející se disky, na jeden se posadí Suzuya tak že si pod sebe dá svou pravou nohu a tu levou pověsí dolů přes okraj disku (Tsūru Sakusei Tekunikku). *Prosím posaď se. *Jakmile si Renji sedne na druhý disk tak se ob dva vznesou vysoko na nebe do výšky 90 metrů, nicméně od sebe si udržují celkem krátkou vzdálenost (2 metry). *Takže jak víš vlastník tohle Doujutsu, které se nazývá Rinnegan a je to něco jako odkaz nebo dědictví Rikudou Sennina pro tento svět, on tohle doujutsu vlastnil také a jako první člověk v historii světa ho probudil. Určitě znáš takové ty pohádky, jak porazil démona, rozdělil ho na dalších devět a založil i svět Ninjů jak ho známe dneska, prakticky podle pohádek všechna chakra existuje jen díky němu. Ovšem nikdo už neví že měl dva syny, jeden z nich vlastnil Sharingan což je jiné Doujutsu a další měl Byakugan. Takže já jsem se dostal k jednomu spisu, který pojednává o tom že syn, který vlastnil Byakugan měl několik potomků, kteří zdědili stejné Doujutsu, ale poté se o několik generací stala nějaká událost a tou byla mutace Doujutsu jednoho z dětí, a to je Tenseigan. Víš Tenseigan a Byakugan jsou příbuzná Doujutsu což je docela jasné, když si vezmeš podobnost vzhledu a teď přejdu k tomu hlavnímu, Tenseigan má potenciál rovnat se i Rinneganu a možnost přivést při uvolnění ohromného množství chakry i mrtvého zpět k životu a tato technika je to co jsem nalezl. Nicméně technika nenese žádný název a má tam jeden velký risk, a to že pokud není použito dostatečné množství chakry hrozí tvá smrt a že to lze použít jen jednou za život, chtěl bys říct, jak se ta technika používá?
Renji Narimachi: ,,Zjistil o tenseiganu ?! Vždyť ho ani nemá, ale je pravda že z jeho vesnice je Kami, která má také tenseigan je to Suzuya, ten pověstný shinobi, určitě je možné, že na něco přišel on sám." A mohu se tedy zeptat na co jste přišel ? Jsem zvědavý, sám jsem ještě nepotkal nikoho, kdo by vůbec probudil pyua tenseigan, tak jsem se neměl moc co učit navíc. A v téhle situaci se snad ani nedá jednat nezodpovědně.
Suzuya: Ano přesně tak, svou značku si můžeš umístit téměř na cokoliv, funguje to tak že na tom místě zanecháš něco jako takové tetování. Mohl bych říct, že tohle tetování je tvoje výstupní zastávka mezi bodem, kde stojíš a bodem kam se přesouváš. Lze si označit živou tkáň, neživou tkáň a tak dále. *Dodá naprosto klidně a pokračuje v cestě od vesnice. *Renji? Je tu ještě něco, něco o Tenseiganu jsem zjistil, a tak bych ti rád předal jednu informaci, ale otázkou zní, zda jsi připraven to vzít zodpovědně. *Poví a věnuje Renjimu velmi pozorný pohled a do toho se ještě zastaví. *
Renji Narimachi: *Renji naprosto ignoroval poznámku ohledně hiarishinu. Druhá část ho totiž zaujala v tu chvíli, když viděl zaujetí i ve tváři Suzuyi. * Shizuka měla dvojče?! Nikdy se mi o tom ani nezmínila, o svých sourozencích mluvila, ale o dvojčeti nikdy. Jestli ji Kinshi zabil... Nechci aby se dozvěděla, že právě já jsem byl jeho nejlepší kamarád. Bral jsem ho skoro jako staršího bratra. On mě dokonce naučil spoustu věcí. Ale tolik toho tajil?! Jak zjištuji, tak jsem ho ani pořádně neznal. *Renji rovnou následuje Suzuyu. Z jeho údivu jo probere až další zmínka hiarishinu.* Mám pocit, že jsem viděl značku i na nějakém člověku, to znamená, že se dá značka umístit na živou i neživou tkáň ?
Suzuya: Další pako s Hiraishinem? Docela mě to začíná srát, že mě každej druhej kopíruje. *Poví a počká si na druhý důvod jeho návštěvy. Druhý důvod Suzuyu ovšem zaujme mnohem více než ten první a je to vidět v jeho výraz že Renji získal jeho pozornost. *To, co jsi právě řekl je Doujutsu, které vlastnila kdysi moje vnučka a zároveň dvojče Shizuki! Pokoušel jsem se jí oživit, ale nešlo to a pokud se nemýlím tak je dost pravděpodobné, že jí zabil právě on. Uhm Renji, pojď se nechce se mi stát jen na jednom místě, pokud máš nějakou otázku ještě ohledně Hiraishinu tak se stačí zeptat. *Poví a začne kráčet směrem od vesnice. *
Renji Narimachi: Přišel jsem dokonce ze dvou důvodů. Jedním je technika, kterou ovládáte. Naučil jsem se techniku, díky které se můžu přemisťovat tam, kam umístím vlastní pečeť. Vím že ji ovládáte, hlavně díky tomu, že jste mi sám dal bleskový kunai s pečetí. Chtěl bych se zeptat, zda existuje něco, co je nebezpečné. *Renji se chtěl možná trochu pochlubit tím co se naučil.* Druhá věc je vlastně o něco zajímavější. Člověk, který ze mě díky meitonu udělal křížence zemřel. Naposledy když jsem ho viděl, dali jsme si přátelský souboj. Něco mi nehraje v hlavě, když si nad tím soubojem přemítám. Jeho oči nebyly takové jako kdysi. Byly bílé, jakoby neměl zorničky. Nemyslíte, že mohl být něco loutka nebo tak ? Nikdy neměl takové oči.
Suzuya: Bylo mi naprosto jasné že jdeš přímo za mnou, tak jsem ti vyrazil naproti. *Poví celkem mile (překvapivě) a pokud jde o množství chakry Kyuubi, jakou již disponuje tak ta se množstvím rovná 6 ocasům. *Tak povídej copak ode mě teda přesně chceš? Hádám, že nejdeš na návštěvu, leda že by sis šel pro odvedu.
Renji Narimachi: *Renji byl oblečený v odkaz » . Šel směrem do Yugy. Měl namířeno přímo k Suzuyovi. Měl otázku a Suzuya byl jeden z mála, od kterého Renji čekal odpověď. Nebyl už daleko, když najednou se ozvala Gobi. Nemluvila k Renjimu často, ale tentokrát ho ho upozornila na přibližující se chakru Kuramy.* ,,Suzuya se blíží?!" *Renji tedy pokračoval v cestě až do té doby, než narazil na Suzuyu. Když už byl blízko, pokynul hlavou směrem dolů, jako podřízená osoba.* Zdravím, to asi nebude náhoda, když mířím právě za vámi.
Suzuya: *Oblečený v ( odkaz » ) vychází ven z věznice ve které pohltil životní energii dvou vězňů, aby sám mohl omládnout o jeden rok (Tamashī no Tōnan). Původně chtěl zamířit k sobě domů ale Kurama Suzuyu upozornil na fakt že se blíží chakra dalšího Jinchuriki, a to Jinchuriki Gobi. Suzuya moc dobře ví o koho se jedná, a tak vyjde ven z vesnice a jde dotyčnému (Renji) naproti i mimo vesnici po jedné z cest. *
---: ---
Mito: Děkuji. *Vyslechla jej.* Uvidíme, zda to budu muset někdy použít. Přeji hezký den. *Lehce se mu uklonila, docela uctivě, ale zase ne moc a vydala se do míst, kde měla mít svou matku s bratrem. Šla k nim jako Mito, jen v podobě Akiry. Strávila několik hodin u své matky a probrala s ní vše, co bylo třeba. Zdálo se, že její máma se dobře chytila se svým květinářstvím a bratr jí pomáhal. Následně na večer si Mito skočila do lázní a v noci odjela z vesnice - směr země Pustoty a zámek králů.*
Mitsugi: Klidně odejděte jste tu kdykoliv vítaná to víte, nicméně pokud sem dorazíte někdy znovu tak už na vás nebude čekat taková přivítaná, navíc pokud budete chtít projít bez podrobení zkoušky stačí u brány strážcům říct že přicházíte ze země úsvitu, bude to takové vaše heslo pro volný průchod tam i zpátky. Ovšem poprosím vás abyste to nedávala někomu dalšímu, bude to jen vaše osobní heslo dobrá a nyní se poroučím a opustím vás, užijte si to tu jak dlouho jen budete chtít. *Poté se ji slušně ukloní a odejde pryč, musí uložit a zdokumentovat ty finance a pak má ještě nějaké další povinnosti. *
Mito: Hmm...asi toho vím více no. Kdybych se během času dozvěděla něco víc, dám vám vědět, asi budete chtít vědět, co se děje s vaším vůdcem. A ano, ráda bych se zde šla podívat za rodinou a dala si pauzu v pramenech, pokud to není problém, ještě dnes se vydám na cestu pryč, nebojte. *Pobídla koně.* Jestli chcete mohu ohlásit svůj odchod, nebo prostě odejít.
Mitsugi: Ah netušil jsem, že jste tam byla, nicméně jde spíše o informace, že Suzuya je v pořádku, ale že se ještě nemůže vrátit, tudíž očividně vy toho víte o dost víc, to dokážu odhadnout téměř okamžitě Akira-sama. *Podotkne a usměje se, poté si převezme peníze a samozřejmě Mito dá na potřebná místo svůj podpis jakožto jednoho ze zástupců Suzuyi. *Je to všechno? Nebo se tu ještě porozhlédnete a tak podobně? Předpokládám, že nestojíte o to, aby vám někdo lezl za zadkem, takže pokud dovolíte asi bych už zmizel.
Mito: Umn...klidně můžeme hned. Takže. *Začala vytahovat věci z brašen na sedle.* Tady jsou patřičné dokumenty a tady, v téhle obálce jsou ryo, přesně tolik, kolik jsme měli celkově zaplatit. Budu tady potřebovat podpis pro svého nadřízeného. Docela si tohle účetnictví hlídá. *Začala mu podávat věci.* Hmm? Z Temného světa....byla jsem tam před pár měsíci a myslím, že nic nového, co jsem neslyšela, asi nemáte. Ale klidně mi to říct můžete...třeba jsou nějaké věci, co ta malá bloncka nevykecala a mohly by mě zajímat. *Pousmála se.*
Mitsugi: Jistě nemusíte se bát, že bych vám někam utekl Akira-sama. *Nechce jí nazývat jejím vlastním jménem aby to náhodou někdo nezaslechl nebo tak podobně. Samozřejmě že Mito jejího koně podrží, není to ani první ale ani poslední kůň kterému je nablízku. Mito to trvá déle, než by Mitsugi čekal, ale trpělivě tam vyčká, dokud Mito nevyjde a neuteče mu její stav ve kterém se nachází, nicméně ho nekomentuje a tváří se jakoby ho ani neviděl. *Ah peníze? Jistě není problém to klidně vyřešit okamžitě zde na místě, pokud chcete. Mimochodem pokud by vás to zajímalo máme nějaké zprávy o Suzuyovi z Temného Světa tak pokud o to stojíte klidně vám to můžu sdělit.
Mito: Hm...máte pravdu, momentálně mě nezajímá ničí názor. *Zamumlala. Cestu do Rezidence znala jako své boty a tak přesně věděla, kam míří.* Hm...umn. Chtěla jsem nejprve splatit naše dluhy Yugakure....ale když už jsme tu. *Sáhla do brašny v sedle koně a vytáhla z ní svazek klíčů, byly odevšaď, kde kdy byla.* Schválně, zda zde ještě vůbec bydlím. *Pousmála se a odemkla dveře.* Počkáte tu na mě? Jen si zde vezmu svou věc a půjdu. Podržte mi koně, prosím. *Podala mu otěže a vešla do domu, vyběhla schody do patra a otevřela dveře svého pokoje. Všude byl prach.* Bože Suzuyo...alespoň služku sis sem měl poslat. *Sehnula se pod postel a viděla tam takový malinký svazek obvazů s rukojetí. Jakmile se pokusila Samehady dotknout, celá zbraň se jí zahryzla do ruky a začala z ní vysávat spousty chakry.* Tak zase prrr maličká. Hezky pomalu. *Mito ji ze sebe strhla za rukojeť a začal boj zbraně a jejího majitele, kdy se jí Mito snažila nakrmit tak, aby omezila škody na sobě a Rokubim, ale Samehada neměla dost. Vysála z Mito dobrou polovinu její chakry a narostla do své původní velikosti, Mito se s obtížemi vypotácela z domu. Zapínala si u toho takovou výstroj, kterou si kdysi vyrobila, aby Samehadu mohla pohodlně nosit na zádech. Pod očima měla výrazné kruhy vyčerpání, které nastalo po tom, co se Samehada nažrala.* Omlouvám se, že to trvalo. *Stáhla si obvaz kolem ruky, kde se jí Samehada zakousla a látka okamžitě nabrala rudu barvu. Nicméně se jí rána sama začala hojit díky Rokubimu.* Můžeme, prosím, vyřídit ty peníze?
Mitsugi: Pokud by tu nebyl někdo, kdo to ví tak se to vesnice nedostanete a už u bran by to zjistil každej a vaše tajemství by bylo prozrazeno, takže v tomto byste mu měla být myslím vděčná. Nicméně je to jen můj názor, který vás asi nezajímá. *Pokud jde o kontrolu tak jen naznačí, že opravdu to není potřeba. *Pokud jde o mě Suzuya dal před mnoha lety dohromady přesně šest lidí z Yugakure, kterým opravdu věří a po svém odchodu nám předal celou Yugakure abychom ji v jeho jménu spravovaly, nicméně nemám absolutní moc a jsou věci, které nemůžeme řešit, protože nemáme pravomoci. *Poví s úsměvem, dokud nedorazí až rezidenci Juuzou. *Předpokládám, že chcete sem? Nebo je to něco, co chcete vyřešit úplně někde jinde?
Mito: *Souhlasně přikývla, ale nic víc mu neřekla. Lehce cukla otěžemi a prošla spolu s mužem branou. Jakmile jí oznámil, že Suzuya to vykecal, zaskřípala zuby.* Já ho fakt přetrhnu. *Zavrčela potichu. Zhluboka se nadechla a klidně vydechla.* Kdo jste vy, že toho tolik víte? *Optala se trochu nechápavě a zároveň podrážděně.* "Jestli se mi dostane pod ruku, tak ať si mě ani nepřeje, oh bože....u Jashina, nemůže prostě držet jazyk za zuby?" *Pomyslela si doopravdy podrážděně, že jí k tomu ani Shae nic neříkala a Rokubi jen tiše seděl ve svém koutku.* Takže předpokládám, že kontrola se mne týkat nebude,....
Mitsugi: Mohu předpokládat, že jste Rokubiho Jinchuriki že? *Toto ji samozřejmě pošeptá nebo spíše poví celkem potichu a pokud souhlasně odkývne tak dá znamení, aby Mito byla společně s ním puštěna skrze bariéru (mohou projít skrze a nic je jim nestane). Samozřejmě by v tom případě Mito dal znamení, aby ho nesledovala a klidně by se s ní procházel ulicemi Yugakure. *Pokud chápete tak Suzuya řekl, že Rokubiho Jinchuriki je Mito Kamatsu, nicméně ví to jen ti, kterým věří tak se nebojte, že by to věděl i někdo další.
Mito: "Kvůli tobě nás každý vítá už před branou, nemůžeš prostě někdy svou chakru nějak potlačit? /Nie...hlupaňo." *Šťochla si Mito do Rokubiho a pousmála se na její uvítání.* V první řadě jdu s něčím ohledně dohody mezi Yugakure a Samuraji. *Vytáhla své dokumenty.* A dále jdu taky splatit dluh, který u Yugakure pevnost měla. A v neposlední řadě bych si opět ráda užila horkých pramenů vaší vesnice, už je to doba, co jsem tu byla naposledy a koukám, že se toho hodně změnilo. Počínaje kontrolami. *Ukázala své dokumenty jako Akira a následně smlouvu mezi Yugakure a Pevností, kdy Suzuya pevnosti poskytl dělníky, na oplátku za peníze a pod. Pevně držela otěže svého koně.* také se zde nachází rodina mojí mentorky, ráda ybch je pozdravila.
Mitsugi: *Bylo mu oznámeno že se blíží nějaký Jinchuriki, a tak vyrazit napřed k bráně kde si hodlá počkat na toho nebo tu Jinchuriki aby se přesvědčil na vlastní oči. Přepokládají, že by mohlo jít o Rokubiho vzhledem k tomu, že ohledně množství chakry má sice méně než Nanabi, kterého tu dobře zají ale zase ne o tolik. Proto vyčkává a když se Mito dostaví k branám tak se Mitsugi postaví přímo před ní a věnuje ji vřelý úsměv. *Vítejte v Yugakure no Sato mohu se zeptat kdo jste a jaký je váš důvod návštěvy? (Odkaz postavy: odkaz » ). *
Mito: *Behem sve cesty do Yugakure narazila Mito na par banditu v zemi Cervemych fazoli, kdyz projizdela na koni kontinentem. Pro Mito nebyl zadny problem je porazit, nemusela se ani nijak extra namahat a porazila je jednoduse za pomoci kenjutsu. Nicmene si dva z nich nechala zit a vysala z nich zivot pomoci specializovane techniky Rinneganu, pri cemz Mito postihly silne krece a bolesti v celem tele, ktere ji, v tu danou chvili, dostaky do kolen a Mito trpela vice, nez kdy jindy. Sama si v hlave usmyslela, ze vlastne neni nic spatneho na tom, ze ma v sobe neustale pecet, kterou ji dal Mizukage, prototze je to pro oba alespon jistota, ze se Mito doopravdy o nic nepokusi. O rok omlazena se Mito behem dalsich par dni dostala az k BRANAM Yugakure. Pockala dlouhou frontu az k brane, seskocila z kone a prohledla si zdobeni pruchodu.* "nic se nezmenilo, az na ty kontroly... Je to, jakoby nechtel abychom se se Satsu nekdy vratily domu, prozradit se i tady... To neni dobre... Ale Samehadu nemuzu nechat dlouho hladovet. Uz je tam nekolik let."
---: ---
Lana: *Lana je spokojná, svoju misiu splnila týmto do bodky a preto, keď sa jej Tsuji poďakuje, tak jej toto gesto opätuje.* Zdržím sa tu ešte jeden deň a potom odchádzam do zámku aby som dala určité veci do poriadku... to jest všetko... moja misia tu skončila a kontrakt je ukončený... *Povie Lana a vydá sa na obhliadku vesnice, určite navštívi i školu kenda a tak podobne, aby si to tu po dlhšom čase prehliadla a nakoniec sa po tom jednom dni vydá do pustej zeme, kde začne vybavovať všetky potrebné veci, tiež musí navštíviť mesto, ktoré Ziki opravuje aby sa uistila, že peniaze nevychádzajú na zmar.*
Tsuji Hanako: *Tsuji, když přijde správný čas předstoupí na podium a oznámí že Suzuya nikoho neopustil, ale že odešel za jednu z těch bram, které se objevují po světě. Dodá, že tam Suzuya šel, aby ověřil, jaká pro ně může za těmi branami čekat hrozba a že nějakou opravdu objevil a to jiný svět. Vlastně tam vylíčí, jak se Suzuya pokouší všechny zachránit, ale pak předá slovo Laně, která poté všechno vylíčí trochu detailněji. Obyvatelé vesnice ji žerou každé jedno slovo, ovšem když poté dostane Tsuji opět slovo tak ještě vylíčí další detaily o Temném Světě, jako je nemožnost používání chakry a další podobné věci, samozřejmě tímto se z toho udělala naprosto veřejná informace, která se postupně roznese po celém světě. Tsuji poté Laně poděkuje a celou schůzku rozpustí a lidé se opět rozejdou dělat si svoje věci. Lana má samozřejmě volnost dělat si nyní co uzná za vhodné. *
Lana: *Len sa pousmiala pri pohľade na tú scenériu, ľudia, stráže pódium a všade prítomný ruch, keď jej bolo vysvetlené, že má predstúpiť o znamení, len prikývla. Nadýchla sa z hlboka a následne si prehrala v mysli nejaký charakter, ktorý sa ako herečka naučila. Vybrala si charakter dôveryhodnej shinobi, ktorá má rozhodné vystupovanie a pôsobí oficiálne ako posol. Tak sa hodlá i predstaviť ľudom a keď bude čas, tak všetko vysvetlí, nevynechá detail o tom, čo tam Suzuya robí a ako postupuje a ako sa snaží získať tam v tom svete kontrolu a podobne, časť o sebe a o organizácii, ktorú zastupuje vynechá a vykreslí Suzuyu ako záchrancu, veď tak by to i on sám chcel. Nakoniec sa pekne ukloní a potom odovzdá zase slovo druhým shinobi, ktorí by k tomu niečo chceli dodať.*
Tsuji Hanako: *Ninja, který pro Lanu došel po její odpovědi zase vyjde ven kde na ní hodlá počkat. Moc dlouho naštěstí čekat nemusel, a tak když Lana vyšla ven již v jiné podobě tak ji dovede až do centra vesnice k tomu podiu, okolo kterého je mnoho dalších Ninjů, kteří fungují jako ochranka nebo stráž a pak tam je opravdu mnoho lidí, kteří jsou všude okolo nich a sledují je. Každopádně jsou všichni velmi zvědavý na to, co jim bude oznámeno. Tsuji přistoupí k Laně, pokud dorazí už k nim na podium. *Tak mohu už začít? Potom až ti dám znamení tak předstoupíš a vysvětlíš to vše ohledně Temného Světa.
Lana: *Lana dobre vedela, že prichádza, takže keď pristúpil k rakvy, už tam nebola stále ďalej v tme a obliekala sa do svojich šiat.* Dobre... ihneď prídem... môžete ma počkať vonku... *Povie Lana, ktorá jasne cíti vďaka svojim zmyslom, že má zvýšený pulz, ťažko sa mu dýcha a tak podobne, proste že má strach. Keď bola Lana oblečená, vyšla von, akoby sa nič nestalo a potom nasledovala toho shinobiho až k pódiu, samozrejme, z hrobky vyšla už v henge no jutsu, aby si ju s týmto celým nik nespájal, keď ju uvedú, tak vystúpi a povie čo je nezbytné no určite nič na viac.*
Tsuji Hanako: *Když přijde večer vše je připravené, lidé se začínají v centru vesnice shromažďovat okolo menšího podia které je obklopené několika Shinobi (z bezpečnostních důvodů). Dokonce i všech pět členů jednotky Sen'yō Hikari se pomalu připravují a stejně tak jeden Shinobi otevře dveře do kobky ve které odpočívá Lana uvnitř své rakve. Ten pohled který se mu tam naskytne ho ovšem bude pronásledovat ještě dlouhou dobu, je to doslova nechutný masakr. * „Tohle je nechutné.“ *Projde mu v mysli a radši rychle dojde k té rakvi a zaklepe na její okraj, aby dal Laně vědět, že je tu. *Uhm prosím mohla byste se mnou? Už je vše připravené, tak vás dovedu na to shromáždění. *V tónu jeho hlasu je jasně slyšet nervozita a není se čemu divit. *t
Lana: *Lana sa spokojne usmiala a potom sa natiahla na pohovku, ktorá tam bola.* Nie je nutné aby som niekam chodila, času mám dosť, takže počkám tuto... kým sa mi nevybavia tieto veci... inak neberte si to ako výstrednosť, pretože prakticky hovoríte s mŕtvolou... *Zasmeje sa Lana pro-forma a potom len privrie oči, takže takto počká na toho shinobiho, ktorý ju tam zavedie, Lana následne zavrie za sebou dvere do kobky a proste sa začnú ozývať samé výkriky zúfalstva, strachu a bolesti až nakoniec tam zavládne hrobové ticho. Všade po hrobke je krv, kusy tiel a ich vnútorností a Lana, tá je prezlečená v posmrtných šatách, čiže biele kimono a korunka, tak ako sa to robí v Japonsku a leží spokojne v rakve a odpočíva, je najedená a cíti sa ako doma, nič viac si priať nemôže.*
Tsuji Hanako: *Tsuji dostala už mnoho divných žádostí od různých hostů, ale tohle je vrchol všeho, nikdy nedostala takovou žádost, ale souhlasně tedy přikývne. *Dobrá ale zabere to tak hodinu času, tak prozatím se můžete jít projít po vesnici a pak vás vyzvedne nějaký Shinobi, který vás zavede na příslušné místo, pokud to tak vyhovuje. Pokud Lana poté odejde z kanceláře tak ji Tsuji následuje a vydá rozkaz, aby jedna podzemní kobka byla odemčena a tam ji nechají donést tu rakev, ovšem nějakou dobu to zabere. Ovšem poté pro Lanu asi po 47 minutách dojde jeden Shinobi, který Lanu dovede do té kobky, kde jsou i ti vězni, kteří mají strach, ale je jim to celkem houby platné. *
Lana: Nebude to okamžite... dobre... i tak môj kôň si potrebuje odpočinúť, takže dobre teda... *Povie Lana a následne počúva všetko, čo tá shinobi hovorí a ako dáva príkazy.* Ja?? Nič tak extra nepotrebujem... no vlastne... možno to bude znieť pre vás divne ale chcela by som teda nejakú izbu.... najlepšie v podzemí a do nej by som poprosila rakvu... a ak by to bolo možné... priveďte mi tam tých väzňov... a potom až do toho vystúpenia nechcem byť rušená... *Povie Lana s jemným povzdychom lebo oddych v rakve a prísun čerstvej krvi je niečo čo ju naozaj poteší a čo jej i skutočne chýbalo a peniaze si taktiež vezme, prečo nie, veď za prácu sa predsa má platiť a to už len z logiky tak vychádza.*
Tsuji Hanako: Nebude to okamžitě, nejdřív bude potřeba to vše připravit, takže pokud se zdržíte do dnešního večera byla bych vám vděčná, samozřejmě za to dostanete nějakou provizi. *Poví a vytáhne pár bankovek, které podá Laně. Následně se rozejde ke dveřím, za kterými je několik členů jednotek Anbu a rovnou jim dá rozkazy, aby se vše na večer připravilo, že bude chtít veřejně promluvit k lidem Yugakure, a tak chce, aby v centru bylo vše připraveno, včetně takového menšího podia. *Mohu pro vás mezitím něco udělat? *Zeptá se, když se otočí na Lanu. *
Lana: Výborne, to rada počujem... *Povie akoby s nadšením ale vlastne nič pritom necíti, potom vstane a počúva ju, pričom pozerá z okna a premýšľa.* Neviem, či som vhodná osoba na to... nerada bývam v centre nejakej pozornosti... ale môžem povedať pár slov o tom... *Keď to Lana povie, podpíše zmluvu, kde je napísané o zrušení daní zo ziskov, ktoré jej v Yuge boli celé roky odoberané, následne použije henge no jutsu a premení sa na jednu shinobi, ktorú už raz dávno videla v TS, kto vie či prežila, no teraz sa jej to hodí, nemôže predsa len tak verejne vystúpiť i keď má zmenený výzor. Jej postavenie to nedovoľuje, je obchodníčka a skutočne nechce byť teraz s nikým spájaná.* Dobre... môžeme ísť na miesto, kde takéto veci ohlasujete... nejak to zvládnem... herectvo študujem už roky...
Tsuji Hanako: To není problém, sám Suzuya zabíjí mnoho vězňů tak že je využívá, aby mohl omládnout, ale během jeho nepřítomnosti se vězení dost naplnilo. Pokud chcete tak vám mohu nabídnout jednu celu smrti kde je několik takových vězňů. *Odpoví Tsuji klidně s úsměvem. Nedělá ji problém v tomto Laně vyhovět, však proč by ji to zakazovala jsou to stejně jen obyčejní vězni bez možnosti nějaké budoucnosti ať už by byla jakákoliv. *Hm zajímavé Suzuya chce, aby se veřejně oznámilo, kde celou dobu byl a aby se ukázalo co přesně je Temný Svět, který je za branami. Já tam nebyla ale vy ano, mohla byste to se mnou veřejně ohlásit společně?
Lana: Oh, to je prekvapujúce... ja som to samozrejme nečítala... pečať je neporušená... a mám svoje zásady... *Povie Lana a študuje si tú zmluvu, pričom jedným očkom sleduje túto shinobi a jemne sa usmieva.* Nič také nepotrebujem, všetko si viem zaobstarať i sama... mám svoje spôsoby a zdroje... no jednu vec... o jednu vec by som vás rada požiadala... ak tu máte väzenie a niekoho v ňom odsúdeného na smrť... rada by som tú popravu vykonala osobne a najlepšie ihneď... bolo by to možné?? Nepýtajte sa prečo... proste ma tam zavediete a chvíľu počkáte... *Povie Lana a čaká na odpoveď, je z toho cestovania hladná a tiež jej krv pomáha doplniť chakru, keďže si môže žiadať čokoľvek, rada by dostala čerstvú krv.*
Tsuji Hanako: Samozřejmě že to chápu, každopádně oznamte Suzuyovi, že zemřela jeho adoptivní dcera Satsuki Juuzou Toyokazu, její tělo už neexistuje nezbylo po ní nic, ale pár Nukeninů ji dostalo, zjistilo se to od nich, když je někdo vyslýchal a také je mrtvá jeho vnučka Ayase Juuzou Toyokazu. *Poví Tsuji s úsměvem a pokračuje v sepisování jakési smlouvy a když ji dopíše tak ustoupí, aby ji Lana mohla podepsat. *Pokud chcete klidně si udělejte kopii. *Poví a začne si lépe prohlížet hlášení od Suzuyi a různé rozkazy, které od Lany dostala. *Zajímavé, je tu napsaní že vám máme případně poskytnout jakékoliv věci nebo prostředky, které si budete chtít vzít s sebou do Temného světa ať už jde o zbraně nebo o cokoliv jiného.
Lana: Pokojne, toto už moc dobre poznám... *Povie Lana trochu znudeným tónom a potom sa teda ocitnú v kancelárii, kde začne tá shinobi písať, Lana sa len prechádza po miestnosti a pozerá knihy a dokumenty na poličkách, rozhodne, je ich tam dosť.* Pokojne môžem doručiť nejakú správu ale až za určitú dobu, pretože tak skoro tam nehodlám prísť, mám tu i svoje veci, ktoré musím vybaviť... a svoje povinnosti, viem, že sa niečo stalo v mojom hrade... teda už som niečo začula, chcem si to sama overiť... a až keď dám tu všetky veci do poriadku, pohnem sa ďalej... určite to chápete...
Tsuji Hanako: Mohla bych se vás dotknout? Ráda bych nás přenesla do kanceláře Yugakageho, kde to vše nyní pořešíme. *Pokud nebude Lana proti tak se dotkne Lany na rameni a pomocí Hiraishinu je přesune přímo do kanceláře Yugakageho, která se nachází v nejvyšším patře Centra Obrany Vesnice. *Takže ještě bych vás ráda o něco požádala mám pro Suzuyu nějakou zprávu, kterou by bylo nutné mu předat. *Poví s úsměvem Tsuji, zatímco si vezme nějaký papír a začne sepisovat nějakou smlouvu. *
Lana: *Lana len kývne a začne nasledovať túto shinobi, pričom si prezerá okolie, dobre vie, že sú sledované, teda Lana určite, ale zase vie, že teraz jej nič nehrozí aspoň do času, dokedy si budú so Suzuyom ako tak rozumieť.* Aký pokoj... nedá sa to porovnať so svetom, odkiaľ som nedávno dorazila... *Povie Lana a keď počuje o tom, že sa jej zrušia dane zo zisku, ktoré tu má, tak sa veľmi poteší, lebo k peniazom jej vždy emócie ostávajú.* Budem len rada ak vybavíme túto formalitu... *Povie Lana a stiahne si z úst masku a rozpustí si vlasy, môže sa predsa len uvoľniť pre teraz.*
Tsuji Hanako: *Když se Lana ukáže přímo před ní ani sebou necukne nic, jako by Lanu nebrala za hrozbu a převezme si ty dokumenty, které si poté začne prohlížet. Tsuji si začne prohlížet všechny ty dokumenty a pozná že to je od Suzuyi, dokonce tam je pár instrukcí, které mají splnit. *Je to od Suzuyi, prosím pojďte dál Hideyoshi-sama. *Tsuji to poví uctivě, Suzuya tam totiž napsal, co je Lana zač, že to je jeho blízký spojenec a je to vůdce organizace které berou za obchodu tu dost velký zisk. Tsuji vyrazí dovnitř do bariéry a naznačí, aby byla vpuštěna i Lana, což nakonec i opravdu je a pokud Lana bude Tsuji následovat budou se procházet po ulicích. *Mimochodem je tu rozkaz o zrušení odebírání části vašeho zisku, budu k tomu potřebovat později váš podpis.
Lana: Oh ja rada počkám... *Povie znudene, teda hrá znudenú, hraje benevolentnú doručovateľku. Keď príde daná žena, Lana už len z jej postoja a samozrejme i typu príchodu usúdi, že sa jedná o celkom vysoko postavenú shinobu, i jej pach je iný, nie ej cítiť strach.* Samozrejme, tu je... *Povie Lana a použije svoj neviditeľný krok, pričom sa objaví tesne pred tou shinobi a pred jej nos nastrčí ten list.* Neboj... nevybral by si ma, ak by som nebola schopná... *Povie chladne a čaká na reakciu, je to tak z Lany nie ej cítiť žiadna chakra a pritom dokáže byť veľmi nebezpečná. Takto chcela ukázať, že nie je žiadne neviniatko, no zároveň sa drží späť, pretože ak by mala nekalé úmysle, nebol by problém t pre ňu, aby vyvolala paniku a pritom by nik nevedel, že je to ona.*
Tsuji Hanako: Od Suzuyi-sama? *Trochu zmateně se otočí na další strážce, ale poté na jednoho z nich kývne a projde bariérou dovnitř do vesnici, samozřejmě že ten, kdo udržuje bariéru lidi z Yugakure automaticky pouští. Na strážci je jasně vidět že je zmatený, tak není tu tajemství, že Suzuya zmizel a nikdo nikomu nic neřekne. Existuje pouze pět lidí, kteří ví pravdu o tom kde je Suzuya to jsou členové jednotky Sen'yō Hikari. Ostatní se začínají myslet, že Suzuya jim přenechal Yugakure a poté je opustil nebo snad někde zemřel. Je to i vidět ve výrazu toho strážce brány, že nemá velkou důvěru v samotného Suzuyu a jeho návrat. *Prosím o trpělivost. *Poví uctivě a pokud Lana vydrží počkat takových 7 minut tak se tam pomocí Hiraishin no Jutsu teleportuje Tsuji ( odkaz » ), která je oblečená v ( odkaz » ). Oblevila se přímo za tím strážcem, který byl přímo u Lany (má označenou stráž). Stráž pochopí že má ustoupit, Tsuji si pozorně Lanu prohlédne a pak se usměje. *Prosím ukažte mi, co pro náš máte, je to pro mě tak bych ráda ověřila pravost toho, co nesete, než vás pustíme, jistě to chápete že? *Poví a očekává, zda ji Lana ty dokumenty nebo co to má předá nebo ne, Lana si může všimnout že Tsuji vlastní kočičí uši, dlouhý kočičí ocas a kočičí oči. *
Lana: *Ako Lana očakávala, tak nasleduje kontrola, preto radšej do vesníc chodila tajne ale tak, toto si vyžadovalo iný prístup, predsa len musí vystupovať reprezentatívne, i keď má zmenený vzhľad, je teraz akože posol od Suzuyu. Na tvári si necháva masku a pod ňou sa len jemne usmeje, čo sa na nej prejaví skrčením, napodobňuje ľudské emócie.* Zdravím vás... *Povie a zosadne ladne z koňa, pritom kráča k nim.* Som poslíček, ktorý nesie správu od Suzuya-sama... tu je... *Ukáže zapečatený list vo svojej pravej ruke, drží ho tam dvoma prstami.* Ale nebudem vám brániť vo vašej práci... nemám čo skrývať... *Povie Lana chladne a bez záujmu. "Ani neviete, čo všetko skrývam... ani som s vami hovoriť nemusela..." Pomyslí si Lana, nemá rada diplomatické misie, vraždy a krádeže sú omnoho pre ňu zaujímavejšie a hlavne má rada, že zostáva v pozadí, takto sa musí maskovať a hrať ľudské city na tých, ku ktorým nič necíti a to naozaj považuje za logicky zbytočné.*
Yugakure: *Yugakure je jako obvykle obklopena neviditelnou bariérou (Fu Shintō-sei no Shōheki). Pár metrů venku mimo bariéru stojí několik strážců, kteří dávají znamení, zda daný návštěvník má povolení vejít anebo nemá, pokud má tak Shinobi, který bariéru udržuje nechá dotyčného projít. Výhodou této bariéry totiž je že ten, kdo ji udržuje vidí, co vše se děje v jejím okolí. Shinobi, který ji udržuje se nachází v Centru obrany vesnice. Je to přímo ve středu vesnice a je to místo kam se lze dostat do nejvyšší výšky, ovšem tento Ninja je ve speciální místnosti ve středu, co se týče počtu pater a je tam s ním trojice dalších Ninjů, kteří ho střídají nebo v případě nouze tomu jednomu posílají svou chakru, kdyby ji potřeboval na udržení bariéry před útoky. Vesnice si žije vlastním životem, a i když to vypadá na déšť tak ten není problém, Ninja udržující bariéru by mohl zajistit, aby déšť neprošel, ale to by bylo zbytečné, voda nikomu nevadí. Jak se blíží Lana, tak zrovna u brány není nikdo, kdo by chtěl projít do vesnice, a tak si Lanu daní Ninjové prohlédnout a jeden ji zablokuje cestu, kdyby chtěla náhodou pokračovat v cestě do vesnice. *Prosím zastavte, budu potřebovat nějaké prokázání totožnosti a důvod návštěvy a samozřejmě podstoupení jednoho fyzického testu prosím.
Lana: Je to vážne dobrý pocit... zase cítiť svoje telo plné sily... ako silná som bola stále... ale... niečo chýbalo... *Povie si Lana pre seba keď sa blíži k Yuge, pretože sľúbila doručenie nejakých dokumentov, samozrejme, nepozerala do nich, bola to predsa len zákazka od objednávateľa a ona svoje záväzky vždy splní. Našťastie je vonku zamračené a jemne popŕcha, preto nepotrebuje mať svoj plášť, no i tak má cez nos a ústa masku a na sebe svoje čierne oblečenie z hodvábu a kože, ktoré jej zakrýva telo. Vlasy má zafarbené na čierno a na chrbte má svoju katanu, ide na čiernom koni a ako sa približuje tak z cvalu spomaľuje do klusu, až nakoniec začne úplne zastavovať, svoju chakru úplne skrýva, takže vyznieva len ako bežný človek, teda skôr žoldnier, ktorý sem prichádza. Svojimi zmyslami dobre vníma okolie a i shinobi, ktorý to tu strážia.*
---: ---
Taliw: *Keď sa Suzuya dá na odchod, okamžite padne pred neho na jedno koleno a skloní hlavu* Dávajte na seba prosím pozor, Suzuya-sama. Prisahám, že na mňa ako svojho poddaného budete jedného dňa neskutočne hrdý. *Po týchto slovách ho nechá odísť a postaví sa zo zeme. Posadí sa znova za stôl a vezme do rúk hrnček s čajom, z ktorého pomaly upíja. Periférne sleduje Aomineho a Kiseho a nič moc spočiatku nepovie. Čo by mu aj mala vôbec povedať? Že keby môže, tak ho najradšej upečie zaživa a predhodí dravým šelmám? To sotva. Namiesto toho si k sebe pritiahne radšej svitky, aby mohla pokračovať v štúdiu. Je toho ešte celkom dosť, čo musí stihnúť predtým, než s jej novým, hoci nie moc sympatickým parťákom, vyrazia*
Aomine: *Pozoruje jejich debatu. Její upjatost na Suzuyu přijde Kise mu směšná až ho to dokonce i sere. Nic však neříká a myslí si svoje. Aomine jen prikyvuje Když se Suzuya vydá na odchod podívá se na Taliw. Čekal zda ho vyhodí a nebo ne hned za suzuyou. *
Suzuya: Vyrazíte tehdy, až budete připraveni, já vám jen dnes večer odešlu dokumentaci o tom, že jsem vás prohlásil za Okubyōna Senniny. Pokud chcete odejít zítra tak odejděte zítra, pokud pozítří tak pozítří je to jen a jen na vás. *Pomalu složí svůj svitek a připevní si ho zpátky tam, kam patří. *Tak já pomalu půjdu, nechám vás tu, abyste se mohly trochu lépe poznat. Kise? Neser, ji jinak tě zabije. *Podotkne a pak se pomalu vydá ke dveřím, kde se obuje. *Taliw, hodně štěstí. Aomine a Kise vám samozřejmě taky. *S těmito slovy pak odejde zařídit vše, co slíbil, že udělá. *
Taliw: *Vypočuje si všetky pokyny Suzuyi a zahľadí sa na svoj prst. Silnejšie si do neho zahryzne a presunie ruku nad svitok. Pár sekúnd naň len hľadí a premýšľa, či to bude fungovať, keď sa tam podpíše novým menom. Skrz to na svitok dopadne zopár kvapiek krvi zbytočne. Nakoniec sa však odhodlá a napíše na svitok "Taliw". Potom si prstík strčí do úst, aby slinami zastavila krvácanie a presunie zrak na Aomineho* Mne je to tak nejak asi aj jedno. Ako rozhodne Suzuya-sama. *Potom sa s otázkou v očiach otočí k Suzuyovi a čaká na jeho záverečný verdikt. Ak by žiadal, aby skočila bárs aj do priepasti, tak by to pravdepodobne bez mihnutia oka spravila*
Aomine: *Pozouje jak se ti dva baví, stejné to dělá Kise, ten se však po čase rozejde an ásledně se spojí zpátky s Aominem a podívá se na ně.* Takže máme vyrazit hned nebo? *Zeptá se otázkou, kterou však nedokončí aby ji nechal tak nějak ve vzduchu a aby ji někdo místo něj dokončil. No Aomine byl celkem zvědavý na to, jak dopadne jejich cesta s Taliw a zda se nějak snesou spolu s Kisem.*
Suzuya: Takže Kuchiyose no Jutsu je časoprostorová technika kdy dokážeš přivolat zvíře, které ti může pomoct v souboji. Například já bych dokázal přivolat obří žáby s mocnou katanou a podobně. Věřím, že časem si vzpomeneš, každopádně to hlavní je že pro jejich přivolání musíš podepsat smlouvu se zástupcem da né linie Kuchiyose. *Suzuya na zemi rozloží svůj svitek smlouvy s Kuchiyose (Žáby). *Stačí, když se podepíšeš, ale musíš se podepsat krví. *Poví a usměje se, nehodlá se v tom moc rýpat, buď bude chtít, nebo nebude, je to její rozhodnutí. *
Taliw: *Nechá Suzuyu hovoriť a ani v najmenšom nemá potrebu ho prerušovať. Doslova hltá každé jeho slovo a mať pri sebe nejaký notes, tak si ho asi aj zapisuje (A. K. A. Rock Lee). Nechápe zase tie peniaze ale berie to tak, že je proste Suzuya len moc štedrý. Keď jej je položená otázka, tak sa len trochu nervózne poškrabká na hlave* No... Ono... Mám pocit, že sa pomocou toho... možno privoláva? *Skúsi tipnúť a zahryzne si do pery. Nechce pred ním vyzerať ako dement ale holt sa jej ešte všetky spomienky nevrátili*
Aomine: *Aomine jen poslouchal a přikyvoval. Tohle nevěděl a tak si to rád vyslechl. Kise jen v pozadí mlčel a nic neříkal. Cítil se uraže, že se ho to opět netýká. Aomine věděl, že je ta "aktivnější" polovina jejich těla a mysli a občas mu bylo i Kiseho líto, ikdyž tohle si mohl myslet, jen když nebyli spojení. Přece jen kdyby Kise věděl. že je Aominemu líto to, ž Kiseho nikdo moc nebere tak by se mu vysmál.* Děkuji. *Poděkoval Aomine Suzuyovi za 100 ryo a následně si je vzal a dal do kapsy aby je měl schované. Dříve než Kise, jelikož ten by je pravděpodobně rozházel.*
Suzuya: Já vím, že můžeš, nezapomínej, že tvoje techniky znám, ale nedokážeš se během zlomku vteřiny uprostřed boje teleportovat na druhou planetu, nebo jsem ti dal snad jinej svitek? Kagerō ti sice dovolí se přemisťovat ale, pokud budeš během boje v situaci, kdy nic nemůžeš dělat tak ti je Kagerō k hovnu. Tady, i kdyby tě drželi nepřátelé za každou část těla, se můžeš vrátit. *Podotkne a chytí jak Taliw tak i Aomineho za ruku, přes Tensha Fuuin do nich zapečetí Hiraishin no Jutsu, které je přesune k branám Yugakure no Sato (která je označená), pokud si v mysli vysloví frázi „vzdávám hold Suzuyovi-sama, nejmocnějšímu z nejmocnějších“ pak ruce zase stáhne k sobě a znovu se napije čaje. *Kise, to že jste dva neznamená, že se tě to netýká, pokud bude potřeba to použít dostaň se zpátky na Aomineho abyste se vrátily společně, nerad bych přišel o kohokoliv z vás. *Poví a zahrabe se ve věcech, položí na stůl balíček s Ryo (100). *Aomine, Kise to je vaše může se to hodit a Taliw? Co ty víš o Kuchiyose?
Taliw: *Zruší Hinotamy a rovnako aj zníži telesnú teplotu na jej klasickú. Poteší ju a zároveň trochu zahanbí, že jej chce Suzuya dať ďalší dar. Vystrie k nemu ruku rovnako ako Aomine. Frázu, ktorá ich presunie, už má dávno vymyslenú, tak sa len zhlboka nadýchne, aby mohla prehovoriť* Fráza znie "Vzdávam hold Suzuyovi-sama, najmocnejšiemu z najmocnejších." *Vysloví a zavrie oči. Netuší, ako to celé bude prebiehať a takto jej to príde najbezpečnejšie. Stále premýšľa nad tým, ako budú vôbec tie cesty vyzerať. O čom sa asi tak budú baviť a koľko bude trvať, kým z neho vysaje všetky tekutiny* "Kto vie ako to dopadne... Možno to bude aj celkom fajn." *Pomyslí si nakoniec a nechá už myšlienky tak*
Aomine: *Pozoroval Suzuyu.* Suzuya- sama, ale já se zvládnu přemisťovat sám. *Chtěl jen namítnout, ale přišlo mu, že stejně Suzuyovi nijak neuteče a bude muset dostat tu pečeŤ.* Pff *Odfrkl si Kise a založil si uraženě ruce na hrudi aby tak dal najevo, že je uražen tím, že se ho to netýká. Kdo ví, možná i proto byl takový jako byl a strhával an sebe pozornost. Aomine mezitím natáhl ruku k Suzuyovi.*
Suzuya: *Radši mlčí a jen potuchu pozoruje střídavě Taliw, Aomineho a Kiseho. *Mimochodem ne že bych nevěřil vaším schopnostem, ale může se stát, že se ocitne ve velkém nebezpečí nebo cokoliv, takže jak s tím co vám teď daruji, naložíte je čistě na vás. Dám vám možnost se jednou teleportovat zpátky do Yugakure. Nastavím to tak že pokud si v mysli vyslovíte jednu frázi tak se během zlomku vteřiny zjevíte u brány tady v Yugakure, po vás chci jen dvě věci. Jako první abyste se domluvily na tom, jaká to budou slova a pak abyste mi podali ruku. *Aomine a Taliw, chci to po vás. Kise ty jsi stejně většinou součástí Aomineho nebudu to do tebe pečetit zvlášť.
Taliw: *Vypočuje si Suzuyove vysvetlenie a poslušne prikyvuje. Páči sa jej to, spoznať svet, cestovať... Aj Suzuya jej predsa povedal, že v čase jej neprítomnosti sa o seba dokáže postarať. A ona zatiaľ bude môcť získavať nové skúsenosti. Neveriacky a s miernym opovrhnutím pozrie na nových spoločníkov tímu a nakoniec porazenecky povzdychne. Jedná sa o rozhodnutie Suzuyi-sama, čo je pre ňu misia najvyššej dôležitosti* Dobre teda. Ale tomu čiernemu nacpeš do huby niečo, čo ho utíši. Lebo za seba neručím. *Na dôvažok svojich slov opäť rozpáli svoje telo a na mierne postrašenie nechá okolo seba v bezpečnej vzdialenosti jak od Suzuyi, tak od nábytku, poletovať dve gule Hinotamy. Zboku zazerá na Kiseho, najradšej by mu utrhla palicu a hodila na gril za tie protivné reči voči Suzuyovi*
Aomine: *Zůstává sedět a poslouchá. Nemá k tomu pořádně co dodat, zatímco Kise by dodal velice rád. No očividně bude lepší se držet zpátky. Sám usoudil, že momentálně nemá cenu provokovat, když by to nebyla až taková sranda. Přece jen, může frflat potom až budou mimo vesnici. Ostatně i oni se teď právě dozvídáji jejich plán a to co budou dělat. No příliš z toho Kise není nadšený, ikdyz Aomine by velice rád vyletoval a podívat se na okolí. *
Suzuya: Aomine? Ty jsi nic neprovedl, ty se omlouvat nemusíš. Jen měl bys Kiseho naučit jak se má chovat. *Poučí ho o tom, nebo spíš ho upozorní aby Kiseho trochu krotil. Suzuya sice neví jak to je ohledně členů tohoto klanu když jsou rozděleni, ale věří že Aomine je ten co má na vrch a Kise je ten druhej. Zná techniky klanu Kumanuchi, takže ho fakt že se Kise a Aomine rozdělí, nepřekvapuje. Nyní se radši jde věnovat Taliw, které potřebuje jeho vysvětlení. *Takže jde o tohle, oficiálně z tebe a tady z těch dvou udělám Okubyōna sennin. Ty mi k tomu prozradíš jaká povolání ti mám zařadit a pak se s nimi vydáš na cesty napříč světem, abys ho mohla poznat, vidět rozdíly mezi tvým starým světem a mezi tímto. Proč je posílám s tebou? Kise není zrovna vychovanej a očividně by se nemohl stát někdo, komu bych mol věřit a tak věřím, že moje oblíbená Taliw-chan mu ukáže, co to znamená věrnost. Všechny vás mám rád, ale nemám bohužel moc času, abych se toho ujal já, takže budete společně cestovat. Aomine bude taky něco tvůj průvodce.
Taliw: *Teplo sálajúce z jej ruky síce trochu poľaví skrz ľad ale vzhľadom na určitý rozdiel v skúsenostiach a zároveň fakt, že oheň ľad prebije, to zas tak moc nepomôže. Nakoniec na povel Suzuyi prestane a Aomineho pustí. Prekríži ruky na hrudi a oprie sa o kuchynskú linku. Periférnym pohľadom zaznamená, že jej spoločník sa rozdvojil* "Divné..." *Pomyslí si a stočí zrak k Suzuyovi* Suzuya-sama, aký bude mať význam naše spolunažívanie s ním? Nepochybujem o vašich nápadoch ale nie je mi to príliš jasné. Respektíve mi možno len uniká pointa. *Poškrabká sa nechtom po ľavom spánku a trochu bezradne hľadá odpoveď v jeho zvláštnych očiach. Nemá z tejto situácie dobrý pocit. A jeden z tých dvoch parchantov vedľa nej jej už celkom pije krv. A to ho pozná koľko? Dve minúty, tri?*
Aomine: *Když ho vytáhne Taliw za krk nahoru, jen automaticky zareaguje jakmile cítí horkost vytvořením jakéhosi ledové štítku na svém hrdle aby nedošlo k přílišnému popálení jeho krku, pičemž se ptoé Taliw na rukou začnou tvořit ledové "skřupiny" To aby ji lehce schladil. Tušil, že to nebude mít extra velký dopad, ale to ani nepotřeboval. KDyž následně mluvil Suzuya Kise se jen v mysli posmíval.* Omlouvám se Suzuya- sama *Pronesl Aomine. On narozdíl od Kiseho autority uznával a navíc nebyl někdo kdo by chtěl vyvolávat konflikt. Zároveň i na pohybu úst a na tom, že byl jiný hlas bylo poznat, že mluví Aomine. Pokud ho však pustila tak s trošku promnul hrdlo, načež využil techniku KARADA NO BUNPU a rozělil se na dvě poloviny. Na černou a jeho normální. NAštěstí byl Aomine ten dominantnější z těch dvou a tak vpodstatě vše řídil. Oboum dorostla noha i ruka avšak ne obličej.* Jen aby jsi mohla případně škrtit toho správného. *Dodal Aomine, který se opět chystal usadit na židli. Kise zatím zůstával stát trošku vzadu.*
Suzuya: *Suzuya ten Kiseie nekomentuje, je mu jasné že pro Aomineho a Kiseho nebude příjemné. *Taliw-chan to je v pořádku, tohle jsou dva lidé v jednom. Aomine neudělal nic špatného, prostě má nevychovanou část, navíc čistit boty mi nemusí. Skromná omluva by mohla stačit. *Odpoví a napije se z čaje, spokojeně u toho zamručí opravdu mu to chutná. *Taliw ten čaj je výborný opravdu se ti povedl, děkuju. Každopádně ty neshody necháme na později, Kise Gomene že ti kurvím jméno a teď už drž hubu nebo tě prohodím stěnou ven.
Taliw: *Jakmile jej Suzuya povie, že ju ten krpec nazval postihnutou, zovrie ruku V päsť a na čele jej vyraší dosť desiva žila. Nič však nehovorí, len to v nej vrie. Keď však ten malý smrad urazi Suzuyu, všetok hnev sa vypustí. Vlasy sa jej postavia dupkom, oči zaplavi len bielmo a celá jej pokožka sa dosť rozžhavì, až je teplo z nej doslova citeľné - odkaz » * Ty malý zabednený schizofrenicky sopliak... Ešte jedno krivé slovo voči Suzuyovi-sama a narobím z teba grilované stejky!!! *Doslova sa k nemu napriahne s úmyslom ho chytiť za tričko pod krkom a keď tak zdvihnúť do vzduchu (je logicky vyššia)* Okamžite sa Suzuyovi-sama ospravedlnis a v rámci ospravedlnenia mu pekne krásne vyčistíš topánky! Nech sa lesknú! *Nejak momentálne nevenuje pozornosť tomu, že by s ním údajne mala bývať. Osobne si myslí, že by ho časom asi zahlušila*
Aomine: Řekne Egoista co mi ještě komoli jméno. Jsem Kise, ne Kisei *Zamrmle mu nazpátek Kise. Má ppznatelne jiný hlas než Aomine. * Já si dám prosím *Pronesl Aomine slušně. Samozřejmě se v síni vyzul a následně přistoupil ke stolu kde se usadil. * To ty jsi ji nazval že nic neví *Zamrcel Ještě Kise na Suzuyu*
Suzuya: Nezapomněl, jen jsem tě úmyslně vynechal, protože se neumíš chovat. *Odpoví směrem na Kiseie, pak se hodlá věnovat spíše Taliw. *Čaj? Jistě určitě bude výtečný nevím jak Aomine a Kisei ale já si dám rád. *Odpoví a vejde do jejího domu, ovšem automaticky se vyzuje, aby jí tam nenašlapal. Posadí se ke stolu, u kterého to rychle uklidila a usměje se, má radost že už pilně studuje. Dokonce některé knihy jsou od něj ohledně zapečetěné Kyuubiho chakry, které jí půjčil, aby pochopila co je Bijuu a tak podobně. *Takže o co jde? Nejdřív vás představím ta bílá půlka je Aomine ale ten černej je Kisei, mimochodem jeden z nich si myslí, že jsi postižená. Budete spolu nějakou dobu teď pobývat, takže si myslím, že by bylo dobré, kdybyste se trochu poznali. Ach teď jsem si vzpomněl, že občas se zamyslím a naprosto nevnímám co se děje. *Poví směrem k Taliw a nahodí zamyšlený výraz a dívá se do svého hrnu s čajem. *
Taliw: *Bez váhania Suzuyu objíme. Nemá síce pocit, že je toho hodna ale nebude mu odopierať čokoľvek, čo on chce. Keď jej predstaví chlapca, tak len kývne bez slova hlavou na znak akéhosi pozdravu* Oh, samozrejme! Včera som upratovala tak ak by vám to neprekážalo... *Líčka jej trochu zružovejú a otočí pohľad na prah dverí, pred ktorým sú jej náhradné topánky. Potom odstúpi od dverí, aby mohli prejsť* Dáte si čajík? Pred chvíľou mi zovrela voda, ktorou som zaliala zelený čaj. Zostal tu asi po poslednom majiteľovi ale je vskutku vynikajúci. *Zavrie za nimi dvere a vyzuje si na prahu topánky. Vojde do kuchyne a trochu rozpačito pozhŕňa všetky knihy a svitky na jednom miesto, aby uvoľnila priestor na stole. Prinesie kanvicu na stôl a podloží ju drevenou doskou. Takisto položí na stôl šálky aj s podšálkami a sama sa usadí* Tak, o čo ide?
Aomine: A na mě zase Zapoměl *Rekl urazene Kise který dal ruku do kapsy a cítil se urazene. * Aomine jen protocil oči a povzdechl si. * Zdravím *Pozdravil nakonec Aomine. Tipoval že ženě může být kolem patnácti let a stále chtěl vědět o co půjde. *
Suzuya: Ahoj Taliw-chan. *Poví a natáhne se k ní, aby jí mohl obejmout, sice ona mu přijde trochu zdrženlivá ale jak lépe jí udělat radost než když jí ihned obejme. *Gomene zda tě ruším ale je tu něco co bych potřeboval pořešit a týká se to i tady Aomineho, takže pokud ti nevadí, můžeme dovnitř? *Rozhodně nechce vejít, pokud to Taliw nebude chtít, je to její domov a tak je tu paní domu. *Mimochodem sluší ti to.
Taliw: *Momentálne je uprostred štúdia. Od oživenia venovala všetok voľný čas učeniu, čítaniu mnohých kníh a opakovaniu základných aj pokročilých techník. Oblečené má jedny z mnohých šatičiek, ktoré dostala od Suzuyi ( odkaz » ). Od učenia ju vyruší hlasné klopanie na dvere. Položí šálku so zeleným čajom na stôl a obrúskom si utrie mokré ústa. Postaví sa od stolíka a vôjde do predsiene, aby mohla otvoriť. Keď uvidí svojho stvoriteľa, očká sa jej od radosti rozšíria* Suzuya! *Zvolá nadšene a jej zrak postupne spadne na malého chlapca, ktorý to očividne prehnal s make-upom. Nikdy nevidela nikoho dvojfarebného, tak už teraz má o ňom trochu pochybnú mienku* Um? *Spýtavo zdvihne zrak späť k Suzuyovi a nahne hlavu na stranu* Kvôli čomu ste prišli? *Automaticky začne vykať, keďže je v jeho spoločnosti aj niekto iný. Presne tak, ako sa dohodli, minimálne ako to ona pochopila*
Aomine: *Přichází spolu se Suzuyou k jejímu domu a zastaví se před dveřmi se suzuyou "To zase bude otrava Boha jeho" Pomyslí si Kise a přemýšlí kolik tě holce asi tak bude. U Suzuyi to neví, takže předpokládá že bude něco jako on, tedy tipoval dle vzhledu "chovej se aspoň chvíli slušně" vyhuboval mu Aomine "Seru ti na slušně. Koho mají zajímat takovéhle blbosti" Odvrátil mu Kise "Jen mlč a mavej třeba, tedy samozřejmě ne do slova" Rozkazal mu Aomine ikdyz s dodatkem, jelikož znal Kiseho*
Suzuya: Poznáš jí osobně, nyní jdeme přímo k ní. *Poví a zastaví se před domem, který jí daroval. Jde o dům s volnou zahradou, přízemím a patrem, které je vysoké až po střechu, nemající žádnou půdu. Obrostlý je mnoha stromy na místo plotu a nachází se velmi blízko horkého pramene, který je velkým příjmem vesnici. *Tak jdeme. *Poví a vyrazí ke dveřím do jejího domu, u kterých se zastaví a hlasitě zaklepe. *
Aomine: *Vezme si od Suzuyi limonádu a napije se* Však já to chápu *Pokrčil rameny nad tím, že je oživena a nemá moc tušení jak to chosi. Kise nyní mlčí. Nějak ho k to prozatím omrzel zájem a vyjádří se až se mu bude zase chtít. Jeho názor je jiný, ale ocividne se nemá cenu dohadovat s někým kdo má větší Ego než mozek aspoň pro něj. * A kdo to je? *Zepta se následně Aomine. *
Suzuya: Ne to je dohlížení na někoho kdo by ti nakopal prdel kdyby chtěl. Byl mrtvá a já jí oživil tak logicky tento svět nezná a neví, co vše se tu stihlo změnit, takže prostě budete společně cestovat a případně se poznáte, je možné že se k vám přidá nastálo. *Pokračuje dál v cestě, ovšem má trochu vyprahlo v ústech tak se zastaví v jednom stánku a koupí dvě limonády, jednu si nechá a tu druhou podá Aominemu/Kiseovi. Jeho slova Suzuyu moc neserou, už si docela zvykl, že to jsou dvě osoby s rozdílnými názory v jednom těle. *Takže to chápeš? Je něco co by tě ohledně té situace zajímalo?
Aomine: *Posloucha a přikývuje. Aomine sám proti tomu nic nemá. * To je staráni se o někoho postizeneho? *Optal se však Kise trošku nepříjemným tónem. Za to co říkal Kise však Aomine nemohl, stejně jako tomu zabránit. * Zni to zajímavě. Sam bych se chtěl jít podívat do sveta*Mluvil vpodstste jako kdyby ignoroval Kiseho, přičemž mu v duchu nadaval*
Suzuya: Dodatek: K zádům má ještě připevněnej velký svitek smlouvy s Kuchiyose (Žáby). / *Když se tam Aomine objeví tak se usměje, má celkem radost z toho že tam nemusí dlouho čekat. *Už jsi tady jo? To je dobře pojď, projdeme se, něco po tobě budu chtít. *Poté začne pomalu kráčet ulicemi vesnice. *Jde o to, že je tu jedna holka, která nemá moc vzpomínek na život a už vůbec ne na to jak dnes život a svět funguje, proto mě napadlo, že bych jí rád nechal procestovat svět. Věřím v její sílu, ale stejně o ní mám trochu obavy a tak bych byl rád, zda by ses ujal toho, zda bys šel s ní. Není to rozkaz, je to pouze dobrovolné, budeš dočasně bez zařazení pod vesnici, říká se tomu Okubyōna sennin a zároveň bys mohl přijmout povolání lovce odměn co ty na to?
Aomine: *Po delší době se ozval Suzuya a tak z domu, kde bla celá údajná jednotka se vydal j přes námitky Kiseho, kterému se nikam nechtělo za Suzuyou. Dorazil asi dvě nebo tři minuty po Suzuyovi* Jsem tu *Zahlasil když se dostavil před něj. Byl zvědavý co po něm hce, ale zároveň Kisemu se nic nechtělo a chtěl jít domů. Nepovažoval to tu za nějak důležité a podstatné*
Suzuya: *Stojí venku na ulici uprostřed centra vesnice, přesněji kousek před budovou centra obrany vesnice, uvnitř kterého má svou kancelář. Oblečený je v ( odkaz » ), k levému boku má připevněné pouzdro uvnitř kterého je katana. Na čele má pečeť Byakugō no In a v očích aktivní Rinnegan. Přemýšlí, jestli dělá dobře nebo ne ale nic jiného mu nezbývá, prostě stojí a čeká. Má sem totiž dorazit Aomine kterému předem poslal zprávu jak jinak taky. *Snad mě nenechá čekat moc dlouho.
---: ---
Suzuya: *Samozřejmě že Erzu obejme, není v tom žádný problém spíš naopak. Pak se vydá do kuchyně, aby si dal něco k pití, nějaký ten drink a pak ho čeká pár dalších povinností v jeho kanceláři. Nemá toho ještě málo a jsou další dokumenty, které musí vyplnit a tak se vydá tyto dokumenty vyplnit a vyřídit. Hlavně musí myslet na to, aby se pak stavil za Aiko, které dá Erzu na starosti. *
Erza: Jé mě vlásky jsou opravdu pěkné, takhle jsem je ještě nikdy neviděla. Dobře, to jsem ráda. *Erza se postaví obejme Suzuyu a pak se rozběhne směrem ke svému pokoji.* Tak zatím pane Suzuyo-sama. Když doběhne do pokoje, lehne si do své postele. * ,,Takhle měkká? To jsem ani netuš..." *Ani nestihne dokončit myšlenku a usne.*
Suzuya: Nevím, proč by sis už hrát nemohla, dítě jsi stále, takže se budeš moct bavit i během toho učení a trénování. Každopádně nevidím důvod, proč se o něco nemůžeš starat. Ti nějakou tu panenku pořídím, to není ani nejmenší problém. *Poví naprosto klidně s úsměvem, dokončí postupně to česání a její vlásky jsou už dokončené. *Vidíš, jak ti to sluší, zítra začne tvůj první den učení tak by sis měla jít odpočnout dobrá?
Erza: *Erza se zatváří vesele, když se Suzuya zmíní o tom, že už se ke starému životu nikdy nevrátí.* Dobře, budu se pilně učit a trénovat, aby jste měl radost pane Suzuyo-sama. Pane Suzuyo, ale neznamená to že si musím přestat hrát že ? Když jsem... *Erza trochu zesmutní při těch vzpomínkách.* Když jsem byla venku, měla jsem dřevěnou panenku o kterou jsem se starala. Ráda bych měla něco o co se můžu starat i tady. Přijdu si pak, že mám i nějaké kamarády. *Erza udělala na Suzuyu smutné oči a čekala co jí na to řekne.*
Suzuya: Připravím tě na pár věcí, k tomu starému životu se už nikdy nevrátíš a tak tě připravím na to, co tě v budoucnu čeká. Budeš mít Senseie, kteří tě budou učit jak číst a psát tak i věci ohledně chakry a tak podobně. Protože jakmile dosáhneš věku, kdy se o sebe dokážeš postarat sama, budeš bydlet s jinými dětmi, které jsem prakticky dostal z dětského domovu, a trénují a všechno podobné aby mi vše jednou mohly vrátit. *Tímto Suzuya nemyslí nic jiného než to že z nich bude druhá jednotka Sen'yō Hikari. Nebere si děti jen tak, Erza by mu mohla být věrnější, než většina těch dětí které tam jsou. Někdo by si mohl myslet že Erza mu nahradí dítě jako vlastní ale tak to není, jakmile zvládne všechny principy ohledně Ninjutsu a tak dále tak se stane součástí toho projektu. *Každopádně se nemáš čeho bát, dostaneš šanci mi vše vrátit to se nemusíš bát.
Erza: Děkuji. *Řekne Erza a začne se červenat.* Mé vlasy ?! Nikdy mi je nikdo nestříhal. Nebude to bolet ? *Erza se maličko bála, ale jelikož na ni byl Suzuya hodný, asi jako jediný člověk. Erza mu věřila.* A bude na mě ten pán učitel stejně hodný jako vy pane Suzuyo-sama ? Co když se mi bude smát jako všichni ? *Erza se trochu bojácně podívala. Nikdy nikomu nevěřila, měla s lidmi špatné zkušenosti, až teď první osobě, která na ni kdy byla hodná.*
Suzuya: Vau jsi úplně jiná, sluší ti, ale ještě bych ti asi mohl trochu upravit vlásky, vadilo by ti to? Musíš se o ně naučit pečovat, vlasy jsou jeden z klenotů, jaké člověk má. *Zavede Erzu do přízemní koupelny aby se tam posadila na kraj vany a Suzuya mezitím vezme jedny nůžky a hřeben aby jí mohl vlásky hezky rozčesat. Má je celkem dlouhé (vycházím z profilového obrázku). Rozhodně jí to občas zatahá, ale to je prostě potřeba aby to celé rozčesal, její vlásky hezky voní po šamponu a hlavně už nejsou tak mastné ale jsou krásně jemné. *Trochu ti zastřihnu konečky, máš je úplně zničené. Nemusíš se bát, že bys měla krátké vlásky. Pouze je upravím, abys byla krásná jako princezna a podobně. Mimochodem budeš se čit číst a psát od jednoho učitele, dobrá? Až se to naučíš, tak pak tě začnu učit věci ohledně Ninjutsu a jak Shinobi svět funguje.
Erza: *Erza následovala Suzuyu, stejně jak on si sundala své roztrhané boty. Pak se za ním vydala do patra. Když otevřel dveře a řekl jí, že je to její pokoj, pouze zůstala stát s otevřenou pusou a slzami v koutcích očí.* To myslíte vážně ? Tolik místa, takové teplo a dokonce i postel. *Erza se nemohla vynadívat na svůj pokoj. Pak přišla řeč na koupel a upravování se. * Jediné, kde jsem se kdy koupala, byl déšť a nebo rybník za vesnicí. *Pak se Erza vydala do koupelny a začala se svlékat. Své potrhané oblečení si pečlivě skládala. Ani si neuvědomila, že nezavřela dveře. Potom si stoupla do vany a po chvíli přišla na to, jak to vše funguje. Napustila si malé množství vody a začala se umývat. Když byla hotová. Podívala se do tašek s oblečením a oblékla si růžový svetr a černou sukni. Když byla oblečená. Vzala své roztrhané oblečení a nechala ho poskládané na své poličce. Potom šla rovnou za Suzuyou. * Nikdy jsem se necítila takhle krásně pane Suzuyo-sama. Nikdy jsem se ani neumývala v teplé vodě.
Suzuya: Ne Neztratím, pojď, ukážu ti tvůj pokoj. *Suzuya vyrazí po vyzutí svých bot směrem do schodů do prvního patra a hned k prvním dveřím které otevře a vejde, nechá je otevřené aby Erza mohla jít za ním. Je tam několik skřínek, poliček na knihy a pracovních stolků a nějaká ta výzdoba, nechybí tam ani dveře do její vlastní koupelny a záchodu, každý pokoj má totiž své vlastní. Nechybí tu samozřejmě ani okno. Na posteli leží několik tašek, které tam zanechal Kage Bunshin, kterého Suzuya předtím vytvořil a ty tašky jsou plné různého oblečení. *Takže máš úkol, teď si skočíš do koupelny a dáš si koupel nebo sprchu, já zatím počkám dole dobrá? Hezky se upravíš a tak podobně však to znáš ne? Pak se převlékneš a přijdeš za mnou dobrá?
Erza: -- oprava jména
Renji Narimachi: *Erza sesedne z vysoké židle. Pro ni je většina židlí vysokých, protože ona je malá. Když Suzuya zaplatí, tak si stoupne vedle něho a následuje jo. I když on jde pomalu, její malé nožičky musí jednou za čas zacupitat, aby ho dohnala. Pak se ocitnou u jeho rezidence. Pak ji Suzuya otevřel dveře a ona vejde.* ,, Páni to je obrovské, to bych se asi ztratila." Suzuyo-sama, to se tady neztratíte ?
Suzuya: Půjdeme to té mojí Rezidence, můj klon už by měl mít vše připravené, takže jdeme. *Položí na stůl peníze za útratu a pak se zvedne a vyrazí zase ven. Nepospíchá, má čas. Navíc se celkem dobře najedl a tak je dobré se klidně projít. Nepotrvá chvilku a ocitnou, use před Suzuyovou rezidencí, jedná se o velmi luxusní dům, který by se dal řadit spíše jako vila a ne jako dům. Projde brankou ke vstupním dveřím a ty otevře, počká u nich, aby mohla nejprve vejít Erza a teprve pak tam vejde Suzuya. *
Erza: *Bylo to pro Erzu první objetí v životě. Ten pocit byl krásný. * Proč vám nemám děkovat Suzuyo-sama ? Přeci vám nemám ani co jiného nabídnout. Ale bude jak říkáte vy. Jenže vám stejně budu pořád děkovat. *Erze se na tváři vykouzlil úsměv. A ona dopila svou druhou sklenici limonády.* Co teď pane Suzuya-sama ? Takhle najedená jsem snad nikdy nebyla.
Suzuya: *Suzuya zase obejme Erzu, S radostí jí objal. Taková maličká a bezbranná holčička aby žila na ulici bez možnosti něčeho dosáhnout? Když tehdy našel Satsuki taky neváhal a vzal jí k sobě a do dnes toho nelituje, jen myšlenka že by tam Satsuki nechal, ho bolí u srdce. To je přesně důvod proč se rozhodl vzít si i Erzu ale neví jistě, zda jí vezme jako svou dceru ale spíš jí vezme jako svou studentku a on bude jejím osobním Senseiem. *Hlavně mi za to neděkuj, jednou až bude čas mi to vrátíš tak se tím nezatěžuj dobrá?
Erza: *Erza slyšela o něčem, čeho vždy chtěla dosáhnout. Aby jí ostatní respektovali. Suzuya jí s tím chce pomoct. Pro Erzu je to pouze výhoda a proto má radost. Na její tváři se objeví úsměv.* Je to výborné. Děkuji za tohle všechno. Je to něco co jsem nikdy neměla a vždycky chtěla. *Erza se k němu natáhla a objala jo kolem pasu. *Dlouho ho držela a když ho pustila tak bylo vidět, že má červené tváře. Poté se rychle natáhla pro limonádu a napila se.*
Suzuya: Smát se mi? Myslím, že na to nemá ani jeden člověk z celé vesnice odvahu a naopak tě časem uznají a smát se ti už nebudou, až s tvou proměnou skončíme, teď radši jez a mimochodem je to Suzuya. *Odpoví a pokračuje v jídle, netrvá to moc dlouho a má svou porci jídla už v sobě, mezitím vytvoří Kage Bunshina, který odejde pryč. Kam vlastně šel? Nakoupit na Erzu nějaké oblečení a tak podobně. *Doufám, že ti chutná.
Erza: Dobře, zkusím to. *Erza sledovala Sazuyu který ji vysvětluje jak má pořádně jíst. Pak vzala své hůlky a zkusila to napodobit. Nakonec se jí to docela dařilo.* Sazuyo-sama *Řekla Erza a vyhrkli jí slzy.* Myslíte to vážně ? Strašně moc bych si přála se to všechno naučit. Ale co když se vám lidé začnou smát tak jako mě ? Nechci vám dělat žádné potíže.
Suzuya: Sleduj, jak se to dělá. *Poví a uchopí hůlky tak aby to mohla vidět. *Vidíš? Není to tak moc těžké, dobrou chuť ti přeju. *Následně se pustí do své porce jídla a poklidně si jí jedno sousto za druhým. Občas se během toho napije vína, aby to spláchl, ale jinak moc nepije. *Dneska jdeš ke mně domů, tam se ti dostane sprchy nebo koupele, nového oblečení a tvého vlastního pokoje. Kromě toho tě naučíme číst a psát dobrá? Pak až se tohle naučíš tak se tě ujmu a budu tvůj osobní Sensei, který tě naučí vše o Shinobi světě a budeš Kunoichi. Jinak dělám to, protože děti by měli mít možnost na normální život a tak ti ho chci dát.
Erza: *Erza se zatvářil a smutně a zahanbeně.* Neumím číst, neměla jsem nikdy nikoho kdo by mě to naučil. A na akademii nechtěli někoho jako jsem já. Proto už jsem to ani nezkoušela. *Potom přinesou jídlo. Před Erzu postaví její porci a číšnice se zatváří znechuceně když Erza poděkuje. To Erzu udělá trochu smutnou, protože tohle ji vždy rozesmutní. Poté se chopí svých hůlek a začne jíst. Vůbec ji to ale nejde. Neví ani jak se hůlky používají. Každou má v jedné ruce a pere se s jídlem.* Je to moc dobré, pane Sazuyo-sama. Děkuji vám. *Erze jídlo bude trvat dost dlouho, protože s hůlkami jí to vůbec nejde.* Proč tohle vůbec děláte ?
Suzuya: *Docela se zasměje tomu že Erza svou limonádu ihned do sebe takto kopla. Pozná ovšem od pohledu že neumí ani číst, tohle bude jistě těžké a to hodně těžké. *Ach koukám, neumíš číst že? Tak to máme pořádně co dohánět. *Podotkne a vezme si její jídelní lístek a ten svůj a položí je zavřené na stůl. * / Obsluha (NPC): *Přijde zase ke stolu a vezme jídelní lístky a prázdnou skleničku. *Máte tedy vybráno? *Zeptá se celkem zvědavě, sice stále nemá moc radost z té malé dívky, ale nedává to najevo. * / Suzuya: Prosím ještě jednu tu limonádu, k jídlu si dáme smažené nudle, zeleninu a krevety. Pro mě normální porci a tady pro slečinku dětskou porci, děkuju moc. / Obsluha (NPC): Dobrá jak si přejete, tak prosím mějte strpení. *Servírka odejde a ihned odnese jídelní lístky a skleničku, v kuchyni oznámí objednávky a skleničku umyje. Ihned připraví novou s další limonádou a tu zase přinese na stůl k Erze. * / Suzuya: Erzo, nepij a nejez tak rychle nesmíš to do sebe hodit všechno naráz, sice máš hlad, ale musíš jíst a pít pomalu jinak to tvůj žaludek uvnitř sebe neudrží a ty se poblinkáš.
Erza: *Když ji Sazuya pomohl vstát, využila toho a vydala se s ním na cestu. Celou dobu ji za tu ruku držela. Byla to malá holčička a tohle první člověk, který k ní byl milí. S nikým nikdy nechodila za ruku jako ostatní děti se svými rodiči, takže se cítila šťastně. Když přišli do restaurace, obsluha po Erze divně koukala, spíše normálně. S opovržením jako všichni ostatní kromě Sazuyi. Když se posadili Erza koukala na limonádu. Poté se jí rychle chopila a vypila jí.* Co si dám ?* Držák koukla do menu a ani nevěděla, že ho drží vzhůru nohama, protože neuměla ani číst, kdo by jí to také naučil.* Dlouho nejedla ? *Erza se zmateně koukla na Sazuyu. * Není to tak dlouho, naposledy asi dva dny zpět. Ale už jsem párkrát nejedla i déle. Je těžké sehnat si něco k jídlu. Nikdo mě nenaučil jak se to dělá. Co bych si tedy měla dát Sazuyo-sama ? Poradíte mi ?
Suzuya: Neříkej mi Yugakage-sama ale jen Suzuya, prosím. *Poté se Suzuya zvedne a natáhne k ní ruku, aby jí pomohlo vstát, pokud tak udělá tak prostě vyrazí na cestu. Kam jinam než k nejbližší restauraci, kterou tu mají a jako že jich v Yugakure je opravdu hodně. Nepotrvá moc dlouho a ocitnou, use uvnitř jedné restaurace, sice to není zrovna pětihvězdičkový podnik, ale vaří tu dobře, mají velký výběr a vypadá to tam pěkně. * / Obsluha (NPC): *Pracuje tu hned několik číšníku a servírek, Suzuyi si okamžitě jedna mladá servírka všimla. Přijde k nim a už cestou si všimne, že s ním stojí nějaká ušpiněná dívka, cestou si nespokojeně povzdychne, ale radši se nebude zmiňovat a upozorňovat na to aby jí odvedl pryč. * Suzuya-sama a jeho doprovod této rozkošné dívky? Copak si dáte? / Suzuya: Zatím jen jídelní lístek, limonádu a pro mě červený víno. / Servírka (NPC): Jistě jak si přejete. *Odpoví Servírka naprosto klidně a odejde pryč, během pár vteřin je zpátky s jídelními lístky jak pro Suzuyu tak pro Erzu a samozřejmě i s nápoji jaké si objednali, následně ihned odběhne do kuchyně zburcovat kuchaře, že tam je Suzuya a aby se teda kurva snažily. * / Suzuya: Takže copak by sis dala? Dej si opravdu cokoliv chceš. Ovšem pamatuj, že pokud jsi dlouho nejedla, tak tvůj žaludek na ten šok z jídla může reagovat ne zrovna pěkně tak si radši vyber něco lehkého dobře?
Erza: Yugakage ?! *Erze až teď došlo, s kým má vůbec tu čest.* Maminka i tatínek.. oni už tu nejsou. *Řekla Erza a zase se jí spustili slzy.* Mám opravdu hlad a v teple už jsem nebyla dlouho. Doufám že by vám tom nevadilo. Já jsem Erza, Yugakage-sama. *Erzy se od té doby co je na ulici nikdy nikdo nezeptal na jméno. Proto byla nadšená. Když neměla nikoho kdo by k ní byl hodný a najednou se ten někdo objevil, její důvěra se získávala rychle.*
Suzuya: Je mi jasné že nemáš domov a nejspíš je zcela očividné že nemáš co jíst a kde spát. Hádám, že ani tatínka a maminku nemáš, poznám to, ale neboj, pokud půjdeš tak tu zaplatím oběd a dám ti střechu nad hlavou. Neptej se, proč to pro tebe dělám, jako Yugakage se musím starat o lidi ve své vesnici a pokud tu je takhle malá slečinka na ulici tak jsem někde pochybil, protože jsem to pod svým vedením dovolil. Někoho mi připomínáš, také slečinko, já jsem Suzuya a ty? *Všímá si, že pár lidí co projdou kolem nad touto situací nechápavě zakroutí hlavou, ale to jsou většinou ti lidé, kteří si žijí jako prase v žitě a ty chudší akorát odsuzují. *
Erza: *Tohle je první člověk, který se kdy k Rezervaci choval pěkně. Všichni ostatní se jen smáli a uráželi jí, dokonce se jí skoro štítili, ale ona se jí i dotkl a v tu chvíli, jakoby zase měla někoho blízkého. Erza se podívala směrem nahoru ještě u uslzenýma očima a špinavou tváří.* H.. hlad ? Mám hlad. Ale proč by jste mi dával najíst ? Přeci jsem jenom hnusná holka bez domova, že které má každý jen srandu a všichni se jí štítí. Proč by jste někomu jako jsem já pomáhal ? A co víc, za chvíli tady vlastně bude tatínek. Třeba něco přinese. *Když začala mluvit o svém tatínkovi, odvrátila pohled. Nedokázala lhát a dívat se mu do očí.*
Suzuya: *Skloní se tak aby byl svou tváří ve stejné výšce jako je Erza, položí jí ruku na hlavičku, pohladí jí po jejích vlasech, které jsou na první dotek mastné vzhledem k tomu, že si je neměla ani jak umýt. Když se nad tím zamyslí je to celé očividné na první pohled, Erza v Suzuyovi zase probouzí jeho ochranářský pud vůči dětem Yugakure a jeho potřebě některým prostě osobně pomoct. Není žádné tajemství že Suzuya se zajímá i tu chudší vrstvu obyvatel vesnice a přesně proto si získal tyto lidi na svou stranu. *Nebudu se tě ptát, co se ti stalo, určitě se o tom bavit nechceš ale, pokud máš hlad tak tě nakrmím, pokud to přijmeš. *Stále se snaží znít vlídně a přátelsky, to poslední co chce je ji vylekat. * „(Kurama) – Nebudu říkat ať tě to ani nenapadá, protože vím, že tě to už napadlo, ale jsi si jistej? (Suzuya) – Jo jsem.“
Erza: *Erza zvedne hlavu a vidí nějakého muže.* A to si nemůžete sednout jinam ? Laviček je tu přeci dost. A já.. já tady čekám na to až přijde můj tatínek. *Najednou se ozve hlasité kručení břicha. Erza sebou trochu škubne. A utře si slzy z tváří. Pak přitáhne nohy k tělu a hlavu dá mezi kolena. Po chvíli začne brečet.*
Suzuya: *Suzuya se v naprostém klidu prochází vesnicí oblečený v ( odkaz » ). Na spodní straně pravého zápěstí má pečeť Kuchiyose Raikō Kenka uvnitř které má zapečetěnou svou Gunbai. V očích aktivní Rinnegan, na dlaních značky Meitonu a na čele pečeť Byakugō no in. Už je celkem pozdě odpoledne a tak stihl svou práci z velké části dokončit, co se týče různého papírování ohledně věcí v Yugakure. Sice ještě pár věcí k vyřízení tam je, ovšem na to použil svého Kage Bunshina, který to vyřeší. Co se týče obchůzek ohledně vesnice to má Suzuya rád, milé úsměvy, které dostává od členů vesnice, jsou k nezaplacení. Lidé mu za svůj bezstarostný život vděčí, ovšem velkou zásluhu za to mají také obyčejní Ninjové z Yugakure no Sato. Ovšem všimne si něčeho, co ho zaujme a tím je mladá dívka, nerad vidí děti na ulici a snaží se s nimi ihned něco dělat, jako třeba dávat je do rodin těch kteří chtějí adoptovat děti a tak podobně. * „Připomíná mi Satsuki, taky byla na ulici.“ *Pomyslí si a začne kráčet jejím směrem. *Uhm, neruším tě? *Klade velký důraz na to, aby tón jeho hlasu byl přátelský. *
Erza: *Erza žila na ulici od té doby, co její rodiče umřeli. Své rodiče téměř nepoznala, protože byla tak malá, že si je skoro nepamatovala. Život na ulici ji dost zocelil a naučil jak co chodí. Lidé se k ní nechovali příliš hezky a spíše se jí smáli že chodí v otravných věcech a rozcuchaná. Ale to že někdy nejedla ani jednou za den, někdy nespala a zima ji byla už skoro pořád, to nikdo neviděl. Nikdo si neuvědomoval jak to měla těžké a každý jí jen soudil podle jejího vzhledu. Teď už je to skoro dva dny, kdy Erza nejedla. Měla hlad, ale vždy odmítala krást. To bylo něco, co se jí hnusilo. Proto se jen tak potulovala ulicí. Když najednou si všimla nedaleko ní holuba. Něco ji napadlo. * ,,Když si ho chytím a rozsekám oheň, mohla bych se aspoň trochu najíst." *Pomalu se k němu začla plížit, zatím co on zobák zrní ze země. Když už byla blízko, holub si ji všiml, ale popoleťel jen kousek. Blíže k velké cestě, po které na štěstí zrovna nikdo nešel. Začala se znovu plížit, ale holub tentokrát odletěl daleko. Erze nezbývalo nic. Měla hlad, ale neměla čím ji zahnat. Proto si sedla na lavičku opodál a koukala se směrem do vesnice. * ,,Proč se takhle mám zrovna já ? Nemám rodiče ani nikoho kdo by mě měl rád, všichni se mi jen smějí a nasávají mi." *Řekla si sama pro sebe a byla smutná tak, až ji začali slzet oči.*
---: ---
Fu_: Taky se měj. *rozloučí se s ním a vydá se s Shinon k věznici.* Když už jsme tady. *poví a vejdou do věznice. Tam ji odvedou k cele, do které vstoupí a nechá se tam sama zavřít s vězněm. Z ruky jí vyjede had, který se mu zakousne do krku. Přes hada do něj vpustí většinu své nahromaděné TLC. Hned na to si ho přitáhne a přes Shikei Seppun z něj vysaje veškerou chakru a na závěr i duši. Ta ji od žaludku rozlije silnou bolest do celého těla, která jí donutí spadnout na všechny čtyři. Po pěti minutách se zpocená zvedne a zase s Shinon odchází z věznice. Prsten si prozatím sundá a míří domů. Tam si ho položí na stůl a sedne si k němu do křesla. Sedí tam nějakou dobu a jen zírá na ten prsten. Přemýšlí nad minulostí o které mluvil Suzuya, že Gunbai má.*
Suzuya: Skvělé. *Poví nadšeně a předá Fujino všech 150 ryo, které si za Gunbai účtuje a trochu si jí vyváží, ten pocit když jí držel v boji proti Kyuubimu, když ho získával, se opět vrací. *Stále stejně lehká, kdo by řekl, že tato zbraň patřila někomu, koho jsi milovala a před tím patřila někomu, koho jsem miloval zase já. Víš, váže se k ní historie a většina jejích majitelů byli mocní Shinobi a mě se k ní váže minulost daleko před tímhle vším. Děkuju Fujino, byl to dobrý obchod. Asi to bude všechno, musím si ještě něco zařídit tak se měj.
Fu_: *uchopí jílec Gunbaie. Chvilku se na Suzuyu kouká a nakonec jim trhne. Stáhne si ji ze zad a podá mu ji čepelí směrovanou k zemi.* Dobrá tedy. Tady je. *poví a čeká, dokud si jí nepřevezme. Vezme si pak od něj peníze, které jí za ní řekl. Defakto jí vrátí půlku toho, co mu dala ona. Nerada se s ní loučí, ale prsten jí může pomoci k dalším věcem, které potřebuje. Možná i snížit její bolest, kterou mívá při omlazování.*
Suzuya: *Čeká jak se Fujino vyjádří k jeho nabídce, netuší co vše si kvůli Gunbai navíc prožila (to že to cítí intenzivněji, rozhodně není vliv prstenu a Suzuya je v tom taky nevinně). Když na něj Shinon začne vrčet a cenit zuby tak nahne hlavu na bok v trochu nechápavém výrazu. *Zkus to ještě jednou prosím, udělám si z tebe guláš k večeři. *Poví zamračeně, nelíbí se mu jak na něj Shinon momentálně reaguje. *
Fu_: Vážně, tak to jsem ráda, že se mi to povedlo.*Usměje se nad poznámkou, že mu kazí zábavu. Pak se zamyslí ale nad tím jeho obchodem. Získat Gunbai jí stalo mnohem víc, než 150ryo. Stalo to život její matce, člena Anbu a člena rady starších. I když za smrt dvou nemohla. Ne přímo. Stalo jí to čest, místo a domov. O to všechno přišla, když ji získala. Její psychika ale na tyhle pocity teď začíná reagovat mnohem hůř, než dřív. Nechápe to. Chytne se za hlavu a zavře oči. Dokonce se i zastaví a Shinon se na ní podívá. Tohle u ní ještě neviděla a tak se postaví mezi ní a Suzuyu. Vycení zuby a trochu zavrčí. "Co to je?" Zeptá se Fu sebe sama.*
Suzuya: Chytrá holka, vidíš, že ti to pálí. *Sice to mohl říct rovnou, ale proč to dělat jednoduše když to může dělat složitě a zabavit se tak během toho. Fujino mu to bohužel l zkazí tím, že s tím ihned přijde a tak se trochu zamračí. *Víš co? Kazíš mi zábavu, chtěl jsem tě trochu potrápit, ale ano chci ji, dám ti půlku toho, co jsi ty dávala mě za ten prsten, neboli 150 ryo, platí?
BlueBoard.cz ShoutBoard