Přidej zprávu »
Mauriel (NPC):: *Pozoruje jak se situace vyvíjí a nijak zvlášť se mu nelíbí, že ta otravná holka (Teiry) vyvolala nějaké své dva pomocníčky.* Je na čase změnit pravidla hry… *Oznámí a i on složí pečetě a v té chvíli kolem sebe začne vytvářet ohromnou masu vody o rozměrech několika stovek metrů (Suiton: Daibakufu No Jutsu). Pokusí se tak Teiry chytit do své vodní pasti. A pokud se mu to povede, tak hned využije další techniku kdy vytvoří něco kolem tisíce žraloků a sím se změní na jednoho z nich a ukryje se mezi nimi (Suiton: Senjikizame). Žraloci pak samozřejmě jdou Teiry roztrhat na kusy.*
Teiry Toriko: *Teiry byl její písek nadále k ničemu. Když si však všimla že Rin začala útočit na spojence tak byla dost překvapená. Viděla i značky na Maurielově obličeji. Nejspíš to mělo něco společného. Teiry však nemohla jít jak po ní tak po něm. Složila ruční pečetě a kousla se do prstu. Pomocí Kuchiose no Jutsu přivolala Akumu a velkého Nekomatu. Ti dva se hned rozhlíželi co se děje. Na AKumu začalo pršet což jej docela vytáčelo.* (T) Nekomato. Potřebuju aby jste udrželi na uzdě tu holku. Ale nezabít ji. Díky. Až se Akuma naštve pošli ho za mnou. *Nekomata běžel po Rin aby ji dost dlouho zaměstnal. Teiry se otočila na Mauriela. Ten déšť ji docela pil krev.* Teď jsi na řadě ty Maurieli. *Teiry přešla do Raiton no Yoroi 3 stupně a ihned vyletěla po Maurielovi do pěstního souboje na Taijutsu.*
Mauriel (NPC):: “Ta druhá holka se vzteklým pohledem by mohla být problém.” *Probleskne mu v mysli, když vidí jak zrušila jeho útok tím, že se mu postavila do cesty. Tuhle techniku samozřejmě moc dobře zná i když ve slabší formě. No alespoň že jeho nová hračka začala nenávidět své dva společníky ve smrti. Sleduje s pobavením, jak Rin jedná co křičí a jak zaútočí shurikenem na společníka, kterého jen před malou chvilkou sama bránila vlastním tělem. Tohle mu přijde tak nesmírně zábavné. Jenže najednou ta zuřivě otravná holka (Teiry) si začne hrát s písečkem. To se mu nějak nezdá, a pak proti němu její písek vyrazí. Okamžitě začne Mauriel uskakovat dozadu aby získal trochu času a stačí včas složit pečetě a z úst vyšle prudkou vodní střelu o celkem širokém záběru aby písek ta vlna zastavila (Suiton: Mizzurappa). Zároveň se ihned pustí do dalších pečetí. Tentokrát má něco speciálního, využije dešťový mrak a vloží do něj na dálku svou chakru a donutí ten déšť se spustit a tak každá kapka která z mraku spadne bude obsahovat chakru uživatele techniky a pokud dopadne na Ninju, tak mu odčerpá část chakry. Dešťové kapky také působí na techniky a úplně zničí techniky do ranku B (Hijutsu Suiton Kirisame). Konečně má trochu času, aby se pdoíval jak ninja z kumo vstal. Jak na něho zaútočila Rin a jak se rychle nahnul a shuriken mu jen vyryl ránu na boku. Pak tasil ninja z kumo katanu, aby se mohl lépe bránit.* Co se s tebou stalo! jsi v pořádku? *Zavolá starostlivě ten ninja z kumo a nechápe proč na něho Rin útočí. Mauriel se tomu zasměje.* Podívej, tví přátelé se zabijí navzájem a ty se na to budeš hezky dívat. Ale pak zabiju i tebe, neboj se a půjdeš za nima.
Rin: *Teiry chvála nebesám vykrýva útok Mauriela a jeho Chidori. Rin padne záťaž zo srdca keď si uvedomí, že pred týmto by nezachránila ani seba ani Kumogakurčana. Kútikom oka naňho presunie pohľad. A práve vtedy sa niečo zomelie. Nemala to robiť, nemala spustiť zrak z Mauriela pretože.... pretože... Prečo vlastne? Rin prebieha pohľadom z Mauriela na Teiry a Kumogakurčana. Zmätene klipká očami a narastá v nej zlosť.* Tak vstávaj do frasa! *Oborí sa na Kumogakurčana.* (Typický chlapi a ich egá! Ja sa tu idem roztrhať a on sa váľa na zemi a tára o nejakej ninja cti a podobných somarinách.) *Naraz sa strhne čelom k Teiry.* (Prečo naňho neútočí? Na čo čaká? Vianočný stromček ako znamenie že ide do tuhého?) *Popri záplave nahnevaných myšlienok sa Rin prudko zadýchava a ďalej pozoruje situáciu zlosť pulzuje stále viac a viac. Pevne zatne ruky do pästí a potom to už nevydrží vybuchne.* Do paroma s vami! *Vykríkne akosi neurčito označujúc jej doterajších spolubojovníkov , teda Teiry a Kumogakurčana a keďže muž je pri nej bližšie, presmeruje svoju zlosť naňho. Vytiahne z kapsy za opaskom shuriken a rozmachne sa vo vzduchu aby ho mohla prudko vymrštiť proti nemu.*
Teiry Toriko: *Teiry si všimne že dochází čas a vypadá to tu dost nebezpečně. Vyběhne tedy k těm dvoum a přejde do Raiton no Yoroi 4 stupně. Techniku se jí sice povede zablokovat avšak se jí Raiton no Yoroi ihned rozpadne.* Vy pitomci. Vypadněte odtud. Tohle bude dost složitý. *Teiry se koukne směrem k Maurielovi který zase něco chystá. Teiryny oči zaplanou vzteklým plamenem.* "(T) Tak jdeme Shu. (S) Jen do toho." *Teiry si vytvoří jeden klon pomocí Kage Bunshin no Jutsu a ten začne půdo pod nimi měnit na písek. Teiry sama odšpuntuje obě láhve s pískem a použije i ruce a tak je písek ještě rychlejší. Teiry ihned vyšle svůj písek proti Maurielovi s úmyslem ho chytit do pasti.*
Mauriel (NPC): Mauriel (NPC): * V odpověď Rin se chlapík z Kumo příjemně zasměje a se zájmem jí pozoruje co dělá.* Děkuji ti, ale slíbit ti nic nemohu. Správný shinobi své dluhy bere vážně a navíc mě štve že jsem nemohl naopak já vás obě... *V ten moment začne jednat Mauriel. Jeho (stále Mauriel) sebedůvěra mu říká, že má spousty času jednat a tak se baví pohledem, na ty dva jak se snaží vyléčit a postavit na nohy. Poslouchá jejich hloupý rozhovor a dobře se baví. Po chvíli ho to ale přestane bavit a tak ve chvíli, kdy Rin vstane aby provedla cokoliv se rozmáchne rukou a vyšle proti ní svou techniku Raiton: Kirin S+, kterou už má dávno připravenou. Hodlá je oba rozmáčknout jako dvě otravné mouchy. Pokud i přesto Teiry na něho zaútočí, ťak nyní její pohyb vidí protože Rin tu mlhu nestačí vytvořit a aktivuje si Raiton No Yoroi 3. stupeň takže jeho vlasy se úplně postaví a své tělo pokryje bleskovou chakrou. Aby její útok vykryl. Pokud však Teiry bude zastavovat tu jeho techniku, tak má čas připravit si něco dalšího. Kolem očí a na čele se mu objeví zvláštní znamení, rozhodne se že tu svou techniku použije na Rin. Bylo by hezké, když se tolik snažila, aby nyní své přátelé zabila právě ona. Takže začne Rin vnucovat postupně negativní a nenávistné pocity aniž by to sama postřehla. Začne jí ovládat a nutit, aby zabila své společníky a ještě aby jí to přišlo jako její vlastní a skvělý nápad (Jibakugan S+).
Teiry Toriko: *Mauriel ji zmizel před očima.* "Klon. To si děláš prdel ne. A dost. Jdu si pro něj." *Teiry nabere tu největší rychlost co dokáže vyvinout (51) a ihned vyběhne ven kde uvidí mlhu, zatažené nebe a Mauireila. Teiry nemá v plánu na sebe nějak upozorňovat. Ihned vstřelí bleskově po Maurielovi. Během chviličky je za ním.* Zdravím zmetku. *Při vyslovení slova zmetku sebere všechnu sílu co má a praští ho do břicha. Pochybuju že Mauireil stihl uhnout a tak se dost pěkně proletí.*
Rin: *Niekde za nimi sa ozve hlas, ktorý prelomí napäté ticho. Rin sa strhne a otočí hlavu za hlasom, aj keď už veľmi dobre vie, s čím sa jej zrak stretne.* Mauriel! *Povie zamračene, no stále necháva Kumogakurčana liečiť, aby toho stihla čo najviac, keby trebalo utekať. Ten sa pokúsi o akési hrdinské čosi, čo Rin pokladá za totálnu hlúposť. Silno ho teda zatlačí späť k zemi nech leží.* Ticho... *Povie mu len jemne a zatiaľ čo Mauriel vedie svoj pobavený monológ s pokusom ich zastrašiť Rin si prejde v hlave plán. Cíti, že jej liečenie zaberá a najhoršie rany by mali byť vyliečené aspoň natoľko aby to K. prežil. To už sa nad nimi zaťahuje nebo a Rin zamračene stiahne jednu ruku , potom pomaly druhú a zastaví liečenie.* Keď ti dám možnosť, dostaneš sa z priameho dosahu! Môžeš útočiť zo zálohy, ale nech ti ani nenapadne vrhať sa pred útoky. Ak som na teba míňala chakru zbytočne, patrične ti to oplatím! *Zavrčí naňho a potom spolu s pohybom oddialenia sa od muža na zemi hneď preskladá pečate pripravená na viacero možností zakončenia.* Mauriel, hádam si nemyslíš že budem fňukať ako tie tvoje šteňatá! *Zasmeje sa nahlas Rin a dokončí znak pečate pre – Suiton Kirigakure No Jutsu. Po celom okolí sa rozplazí ťažká hustá hmla , kde je sotva vidieť na meter pred seba a čo najtichšie sa presunie z miesta kde nedávno stála. Môže strieľať naslepo a dúfať, že ju trafí, ale Rin si aktivuje Rinnegan a tak presne vie kde stojí Mauriel a Kumogakurčan. Preskladá pečate a onedlho vyšle priamo na Mauriela silný blesk- Raiton Gian.* Bleskom proti blesku! *Skríkne až po tom, čo je blesk tesne pred zasiahnutím Mauriela. A znova prebehne na úplne iné miesto, aby nemal prehľad o tom kde presne sa nachádza. Nevie či ovláda jutsu, ktoré by mu prezrádzalo jej polohu , ale predpokladá pre zatiaľ že nie.*
Mauriel (NPC): *Když Kamlyn popadne toho muže s Kumo, tak sebou překvapeně trhne. Podívá se na ní, ale usměje se. Nemá problém nechat se táhnout, moc toho v tomhle stavu stejně proti někomu jako je Mauriel nezmůže.* Je mi handba, že vás nemohu ochránit dámy, ale děkuju. *Řekne to ve chvíli, kdy míjejí i Teiry. K té jen s úsměvem dodá.* Nechám to na tobě, vypadáš dost... silná. *Mrkne na ní šibalsky, kdo ví zda původně nechtěl říct něco jiného, milého přinejmenším, ale na to nyní není čas. Pak se však už jen soustředí na ústup a nějak se díky Kamlyn dostanou ven. Mezitím si KLON Mauriela prohlíží se zájmem teiry, absolutně nečekal, že jeho útok doslova rozdrtí na prach.* To nebylo špatný, vážně ne. Ale víš, proč jsem je nechal tak snadno odejít? *Mírně se pousměje a pak se klon zruší. Zatraceně! Mauriel na ně čeká venku! A je to vážně tak, stojí jen nedaleko od vchodu a pozoruje ty dva jak se válejí na zemi, i to jak se Kamlyn snaží uzavřít ránu.* Neruším? *Ozve se za jejich zády (nestojí vážně hned za nimi, nechává si velký prostor) jízlivým hlasem Mauriel.* Možná je na čase použít mou oblíbenou techniku, doufám že mě nezklamete a budete hezky křičet a prosit… *Oznámí jim mírně nadšeným hlasem. A pak vystřelí k nebesům pár ohnivých jutsu. nebe se velmi rychle zatáhne a přižene se bouřka. Mauriel si mezitím co se na ně dívá vytvoří chidori a nabere do něho energii z nebes. Vytvoří tak velmi rychlé a silné Chidori. Zatím ho (Raiton: Kirin S+) však nevystřelil. Očividně čeká, že budou fakt žadonit o milost. První zareaguje chlapík z Kumo.* Dej tu ruku pryč holka, tvá kamarádka tu jistě hned bude. Ale já tě nenechám zemřít, budu tvůj štít, Utíkej! *Načež se zapře rukou a pokusí se vstát, jeho síla vůle je ohromná. Takže pokud mu někdo nezabrání, tak vážně vstane a hodlá se té technice postavit vlastním tělem do cesty. On se nebojí, nemá strach a je připravený zemřít, aby Kamlyn oplatil její laskavost.* Hóóó? Máme tady hrdinu jo? *Jeho pokusu se Mauriel jen směje. Dobře se baví celou situací, jeho zlomyslnost nezná hranic.*
Teiry Toriko: *Teiry si všimla jak Rin zmizela z dohledu. Nijak to neřeší. Klidně si Mauriela podá sama. Nečekala že se jí pokusí rozdrtit stěnou z dotonu. Teiry se však jen zasmála. Nedělalo ji problém jednou ranou prorazit stěny.* Takže tenhle plán selhal. Co máš dalšího v rukávu Maurieli? *Teiry dále pokračovala klidným krokem k Maurielovi s úsměvem na tváři.*
Rin: *Rin sa pri tej trme- vrme rozbehne k jedinej osobe, ktorá vyzerá, že to vzdáva a nemala by. Aby svoj pohyb urýchlila posilní sa technikou –Shunshin No Jutsu- a rýchlejšie tak prekoná vzdialenosť medzi ňou a Kumogakurčanom. Cestou zapichne nejaký ten kunai do nukenina polomŕtveho na zemi. Aspoň ho uchráni od príšernej nepohdlnej smrti rozpučením stenami.* No tak vypadnime! *Prehovorí na kumogakurčana a otočí sa aby skontrolovala situáciu. Vyzerá to, že Mauriel vsadil na všetko alebo nič. Zo svojej skúsenosti však vie, že pri bojovníkoch ako sú teraz zoskupení to nemá veľký úspech. Podoprie muža z ľavej strany a začne sa rýchlo aj s ním vzďaľovať k východu. Vidno, že muž má sily na pokraji, preto je rozhodnutá dostať sa von čo najskôr a urobiť čo bude v jej silách aby ošetrila aspoň najnevyhnutnejšie zranenia. Trochu ju prekvapuje ako je nevládne telo ťažké, poriadne sa nadrie kým sa čo i len vzdialia z hlavného bojového poľa.* Teiry šikla by sa pomoc! *Zasypí pod váhou muža. Pomýšľa na najlepší možný útek. Uvedomuje si, že teiry im kryje chrbát a nemôže sa venovať všetkému zároveň. Zatne preto zuby a zastaví sa. Nie na dlho, len na toľko aby muža objala pevne okolo pása nech už to vyzerá akokoľvek.* Ver mi. Dostanem nás odtiaľto! Len sa ma pevne drž! *Prihovorí sa mu aby to nemala ťažšie a potom sústredí chakru do chodidiel aby sa mohla odraziť – Chakura Shotto- a skočí smerom dozadu. Dáva si ale pozor aby skočila skôr spôsobom prekonávajúcim vzdialenosť nie výšku, aby nevrazili hlavami do stropu. Takýmto výletom sa dostane až na kraj východu z jaskyne a sleduje ako sa prach zvnútra víri a derie sa im za pätami. Potom voľným pádom vzad tlačená váhou Kumogakurčana padá na zem pred horu prešpikovanú chodbami a zahalenú prachom. Naozaj nepríjemne dopadnú do tráva a tam už nezvláda držať mužove telo. Odkotúľajú sa od seba silou nárazu na zem. Rin si doškriabe ramená, lakte aj kolená a samozrejme ani tvár úplne nezachráni. Keďže však mala dosť síl po chvíli sa pozviecha na štyri ako mačka a pozerá sa kde je muž. Hneď ako ho zrakom nájde, potkýnavo sa k nemu rozbehne a dopadne pri ňom na kolená. Usudzuje, že má trochu času na základné ošetrenie a tak okamžite sústredí chakru. Priloží ruky nabité chakrou k nemu a nechá ho liečiť aby zabránila najzávažnejším zranenia – Lekárske Shousen No Jutsu.*
Mauriel (NPC): oprava ne Temari ale Mauriel (NPC)
Temari: *Pouze sleduje,co nyní tři nepřátelé dělají. Baví se jejich marnou snahou jak pobíjejí jeho nohsledy. Absolutně mu na nich nezáleží. Ať je pro něj, za něj pobijou všechny hlavně že splní svůj účel. Zdrží je dost dlouho na jednom místě, takže může provést nerušeně svou další techniku. Zvuk flétny najednou ustane i když ještě pár nukeninů žije a klon Mauriela po dokončení pečetí udeří dlaněmi o zem. A to není rozhodně dobré, protože celá zem se začne otřásat a stěny okolo všech tří (Teiry, Rin, ninja z kumo) i nukeninů se začnou měnit a zvedat až bortí strop jeskyně. A prostor se neustále zmenšuje. Ten parchant vyvolal dvě obří stěny, které mají za úkol jediný cíl a to rozdrtit všechny na kaši (Doton: Sando No Jutsu). Spokojeně sleduje s úšklebkem zmatek mezi vlastními lidmi. Jeden z nich dokonce nebyl v dosahu techniky, protože byl zraněný a právě se zvedal ze země. Zoufale se podíval na Mauriela a začal křičet.* Proboha co to děláš! Když nás všechny… *Při pohledu do jeho očí se zarazí a pochopí že je nepodstatný, no že mu je uprdele. Nebude to trvat dlouho a všechny problémy rozdrtí na kaši jako vždycky. Nutno dodat, že shinobi z Kumo je na tom nejhůře, protože byl do stěny přišpendlený tou doton technikou. Ta se sice rozpadla při nárazu jedné ze stěn, ale i když se snaží pajdat pryč, tak ho to nejspíš brzy chytí a zabije jako prvního z naší hero skupiny.*
Teiry Toriko: Eskort. To se mi líbí. Všechny nunkeniny si eskortuju do svého vězení. *Pronesla úplně klidně a s kamennou tváří. Když si všimla kolik technik na ni letí jen se usmála. V tu chvíli její tělo obalila blesková chakra, její vlasy se naježily a ona se usmála. Aktivovala Raiton no Yoroi 2 stupeň a jako tanečník protancila mezi všemi technikami. Dostala se do první linie kde byla spousta nunkeninů kteří začaly padat jak hrušky že stromu. Tak jedna rána, tam druhá az z Maurielovi armády zbyl jen on sám. Teiry se na něj zahleděla.* Flétna jo? Takže jsi z klanu Tekubi. S těmi mám už své zkušenosti. Teiry si pomalu kráčela k Maurielovi. Věděla že je silný v Genjutsu podle slov od Nunkenina ve vězení a od Rin. Aktivovala 3 stupeň Raiton no Yoroi a klidným krokem se blížila k Maurielovi.* Zkus si použít nějaké Genjutsu pardále. Tak či tak nakonec skončíš v mém vězení.
Rin: *Rin sleduje ako sa jej úskok darí a prerieďuje svojimi bleskami niekoľko nukeninov. Radosť jej však vymizne z očí, keď bielovlasý – hrozne povedomý nukenin jednoducho roztriešti jej snahu a to doslova! Nenávistne naňho zagáni a vtedy si to všimne. Tvár, držanie tela a .... flauta!* Mauriel! *Vykríkne naňho ako duch keďže je stále krytá technikou, no to už sleduje ako nukeninovia besnejú v druhej vlne. Kumogakurčan schytáva zásahy a Teiry sa nebezpečne púšťa do boja ako piesková zmyja. Nie je však hlúpa. Krik privolá pozornosť preto sa ešte krytá presunie na úplne opačnú stranu a tam zruší kryciu techniku. Nenechá však svojich nepriateľov a ani priateľov dlho čakať. V podstate stojí za chrbtami nukeninov, ktorý sú rozbehnutý do súboja. Rozhodne sa vyradiť články, ktoré sa v pozadí sústredia na chakru a využívajú tie nebezpečnejšie techniky. Na jedného obzvlášť škaredého vypustí plameňomet - Kato– : Ryuuka No jutsu- a to isté zopakujem s ďalším z nich, čo stojí poblízku. Keďže útočí zozadu, má aspoň malý výherný moment prekvapenia. To už sa na ňu ale upriami pozornosť. Pripraví sa preto na vyskladanie ručných pečatí a okamžite zasahuje silným bleskom ďalšieho z nich. – Raiton Gian. To však nestačí na vyhladenie všetkého čo tu stojí a tak poženie chakrou svoju silu a odskočí priamo pred dvojicu brániacu sa presile.* Je tu akosi horúco! *Zamumle a pripraví sa na ďalší útok. Na nepriateľov pred sebou vyšle silnú vodnú vlnu, ktorá ich zmetie z nôh a minimálne spomalí a prečistí bojové pole pred nimi.*
Temari: Mauriel (NPC): *Ty dvě se přidaly opravdu v největším vrcholení právě probíhající párty. Záhadný ninja z Kumo, se obratně vyhýbal jak jen mohl a jeho katana porážela jednoho neopatrného nukenina za druhým. Jenže jich bylo příliš. Zezadu ucítil neskutečný žár (ohnivá koule), když ho do ramene zasáhl vzrůstem malý šmejd a ošklivě ho popálil. Zbraň zařinčela o zem a vrána vystartovala a zobákem i drápy se pustila do očí toho malého zákeřného šmejda. O jedno oko ho připravila a pak se vrátila na zdravé rameno shinobiho. Ten malej šmejd jen řval a snažil se uniknout pryč. Jenže to už zde byli další dva, ale zdá se že shinobi je jako zraněný lev. Sice má použitelnou jen jednu ruku, ale to stačí. Protože jí zaťatou v pěst vrazí prvnímu do břicha a pak ho prudkým pohybem těla zahodí. Druhý ho mezitím sekne zezadu, vyhne se tomu alespoň tak aby byl zásah co nejmenší a dostal ho do boku a pak ninju kopem pošle za prvním. Jenže v tu chvíli některý nukenin přemýšlel a vyvolal ze země vlnu zpevněné hlíny, kterou stlačil a namířil proti soupeři a z vlny se rázem stal bodec a ninju z kumo naplno zasáhl. Přesto stále žil, i když přiražený ke skalní stěně a pak… jeskyní začaly v řadách nukeninů probíhat blesky. Dost z nich to začalo kosit a ostatní zpanikařili, protože zákeřný útok nečekaly. Tedy až na Mauriela (klon), který se zamračil a najednou se mihl u prvního ze sloupů a jediným úderem ho zničil (síla 47). Technika Rin, se tak jednoduše zrušila a nukeninové si tak mohli dopřát pár vteřin oddechu. A také si prohlédnout Teiry, která se najednou objevila u toho muže z Kumo.* No ne? Dorazil nám VIP eskort? *Klon se ušklíbne, když pozná, že Teiry je dost zvláštně vypadající žena. Pak sáhne do kapsy a vytáhne flétnu. Už během prvních tónů se stane něco divného, proudění chakry v tělech všech přeživších nukeninů se neuvěřitelně navýší. Jejich síla technik se navýší i když se tím zvýší spotřeba chakry (CHAKURA NO KYŌKA ONGAKU). S novou silou nukenini zařvou a aktivují různé základní techniky především katonu, raitonu a suitonu. S kterými se vrhnou najednou ze všech směrů na Teiry.
Teiry Toriko: *Ucítí otřesy pod jejíma nohama. Pomocí Shukakua ví že je tu v podzemí dost chaker.* "Inu půjdeme se pobavit." *Najednou zmizí Rin z jejího zorného pole. Teiry nikam nespěchá. Proč by taky měla. Pár nunkeninů je pod její úroveň, aspoň podle toho že necítil žádnou chakru dost silnou. Teiry se pomalu dostala až k vstupu do jeskyně kde čekala Rin.* Že se ti tu chce čekat Rin. *Řekla když procházela kolem ní. Všimla si techniky kterou použila Rin ale Teiry bylo jasné že toto dlouho nevydrží. Došla až po bok shinobiho z Kumo.* Notak hoši. To jako fakt? Taková přesila? Pokud to nikomu nebude vadit ráda bych se přidala. *Teiry stála přímo vedle shinobiho a měla otevřené nádobky s pískem. Čekala nějaký hnusný útok od nunkeninů jelikož nevěřila že tato technika je dokáže udržet na místě.*
Rin: Súhlasím! *Zakričí k Teiry a hneď ako ďalší trapák mávajúci katanou popred Rininu tvár skončí zarytý nosom v zemi, so spustenými zbraňami príde k Teiry. Zdá sa, že pole pred nimi je čisté a na chvíľu aj akosi tiché. No to všetko sa mení pri výbuchu a s ním spojenom výbuchu. Rin sa pri tom rozkročí aby mala väčšiu stabilitu na otriasajúcej sa zemi a švihne pohľadom k dohasínajúcej žiare za pásom hustého porastu stromov.* Niečo mi hovorí, že žúrka je inde. *Kývne bradou na stranu a pridá do kroku aby sa tam dostala opatrne ,ale dostatočne rýchlo. Po chvíli sa stratí v korunách stromov a ticho ako nočný tieň sa priblíži k bojovému poľu na druhej strane. Zastaví sa v jednom zo stromov a pozoruje tú pohromu. Rozhodne sa využiť to, že o nej zatiaľ nikto nevie a vytiahne si zvitok, z ktorého následne vytiahne svoj ľahký cestovný plášť. Oblečie sa a ihneď sa zamaskuje technikou – Kakuremino No Jutsu- čím sa pre okolie stáva neviditeľná. Potom vypozoruje klesajúci terén a diery do hory, ktoré by mohla prirovnať k chodbám alebo vchodom. Zahalená technikou sa teda vyberie za zvukmi boja. Len čo vojde do jaskýň, udrie jej do nosa pach smrti. Vzduch je doslova zaťažený strachom a zmätkom. Musí sa premáhať aby pokračovala s čistou mysľou, našťastie však dôjde až ku zdroju celého poprasku. Nie je si najprv z tej diaľky istá o čo tu ide, alebo kto je kto. Mŕtve telá nukeninov roztrúsené okolo jej ale hovoria, že tu sranda končí. Prekvapí ju, že na takomto mieste môže pozorovať niekoho s čelenkou s príslušným znakom dediny a tak sa na to zameria. Z tejto diaľky však nedovidí o čo ide. Stále krytá teda chvíľu pozoruje dianie. Na jej vkus je tu nahromadeného priveľa testosterónu. No na druhú stranu, nie je to zlý výhľad na tvárne telá mužov v boji. Rin si misí pomselne schladiť myseľ aby sa sústredila na dôležité a okrem toho, že sa diví, čo ten muž s čelenkou robí aj s bielou vranou uprostred tej trmy- vrmy, má silný nutkavý pocit brániť práve jeho. Hlavne kvôli nevýhode presily proti nemu. Začne sa ľahučko a tichúčko krytá svojou technikou presúvať cez bojové pole. Dáva pozor aby nezašliapla padlých ešte hlbšie do zeme a aby sa nepošmykla na nejakej kaluži krvi. Situácia sa však vyvýja rýchlo a tak Rin presunie priamo doprostred boja medzi Kumogakurčana – čo zistí, keď si prezrie čelenku zblízka- a zbytku nukeninov. Rozozná len jedného – Mauriela stojaceho v čele. Trochu jej to hrá na nervy, či plán výjde, ale je odhodlaná pomôcť mužovi. Pripraví sa a po sústredení chakry zloží pečate – technika Raiton: Sinchuu Shibari. Zo zeme okolo hordy nukeninov začnú rásť mohutné oporné stĺpy a medzi nimi vodivé bleskové steny, čím uzavrie väčšinu nukeninov vo väzení kde neustále prúdi vodivá energia a smažia ich vnútri blesky ak sa im nestihnú na tej kope vyhýbať. Presunie sa na druhú stranu, aby si ešte chvíľu držala svoje utajenie a pripraví si v hlave menší plán na zbytok, ktorý bol príliš roztrúsený na to aby ich chytila do jedného väzenia.* (Teiry, dovaľ sa sem čím skôr! Prídeš o zábavu!) *Pomyslí si Rin s úškrnom.*
Mauriel (NPC): *Takže nejdřív si vysvětlíme, proč se nachází v místě přistání Teiry s Kamlyn tak málo silných nukeninů. Nebyly první, kdo narušil klid tohoto místa. Jde o to, že se přiblížily z opačné strany, než kde se právě odehrával nelítostný boj. Přesněji, blížil se do neodvratného finále. Což ale přes úzký pruh stromů nemohly ty dvě (Kamlyn a Teiry) vidět. Kdo o nich však mohl vědět byl Mýval ukrytý v útrobách Teiry. A pak, aby si nepřipadaly obě pořád nevítané, okolím otřese série výbuchů. Otázkou však je, zda uvítání patří opravdu jim. Protože se zdá, že v téhle hře figuruje ještě někdo další. Pokud by opustili vlastní past do které se tak šikovně zavřely a přesunuly se za tenký pás stromů, mohly by si všimnout že zde terén lehce klesá do malého údolí v kterém se nacházelo hned několik vchodů do rozsáhlých jeskyních komplexů. A právě zde na samém dně i na srázích kolem se vyskytuje největší počet chaker. Nejsilnější z nich je však cítit uvnitř jeskyní i když pár zajímavých je cítit i kolem jedné silné chakry uprostřed všech ostatních. A právě tahle chakra s jejím majitelem sem nepatří. Kam? Doprostřed mrtvol, které se válejí všude možně mezi postávajícími živými. Zdá se, že i když se o únik obklíčenému prozatím nezdařil, tak jeho zadržení přišlo nukeniny poměrně na životech draho. Muž je vysoké postavy a jeho standardní oblečení nepřitahuje ničím pohled, snad až na jeho dobře rýsovanou postavu kterou prostě nedokáže oblečení skrýt. V ruce má katanu a světe div se proti svým soupeřům stojí se zavřenýma očima. Jistě, zbytkový kouř je nepříjemný ale to neznamená, že by na něho ostatní ti nukeniné přesto nehleděli. Většinou jde o nasrané, podrážděné, nahněvané, otrávené a dokonce i vystrašené tváře. Už dlouho se jim nestalo, aby jim kořist skočila do pasti a téměř se zní zase probila ven. Nastalé ticho pak nečekaně přeruší podivně krákavý hlas.* Pozor! Vlevo dva, slyšíš dva...dva! *Muž slyší, ale ani se nehne. Tedy nehne se do chvíle, kdy se mu dostanou na dosah zbraně. Pak se najednou hýbat začne a zdá se, že nejen s katanou to zatraceně dobře umí. On jí totiž pustí a ve směru těch dvou udeří rukou nabitou elektřinou do země (Raiton: Denpo Sekka). Zasáhne oba naráz, takže je útok prozatím vyřadí a pošle k zemi. Jenže tentokrát se pohne postava, která stojí svým způsobem v čele všech nukeninů s rukama založenýma na hrudi. Jde o klon.* Už mě nebavíš. Měl by jsi to konečně vzdát protože nezáleží na tom, kolik jich zabiješ. A i kdyby si se probil oba víme, že mě se postavit nedokážeš. Místo muže, se však v odpověď ozve zase ten krákavý hlas.* Pošli ho do hajzlu! Do hajzlu! *Muž stojící proti klonu se jen mírně usměje.* Jeho postoj se zdá být i tváří smrti neochvějný. Je kidný a ani nepůsobí provokativně. Tak trochu působí jako kdyby do té šarvátky nepatřil a jen se snažil protlačit davem.* Myslím, že by jsi se měla chovat slušně. *Promluví k… no v ten moment mu ze zad přeskočí na rameno bílá vrána. To ona je jeho očima, zvláštní dvojice. Klona ta ignorace očividně velmi popouzí, protože mu zaškube na čele nebezpečně žilka.* Nic mi neřekneš? Tvá volba. Zabte ho! *Rozkáže a asi patnáct nukeninů se pohne najednou ale dalších cca třicet jich jen stojí a čekají až se jim uvolní trochu místa na útok. Někteří aktivují různé techniky. S mužem to však ani nehne. Zdá se že jim hodlá hrdě čelit do svého posledního dechu. Je to ten typ, co padne v boji a vezme jich sebou co nejvíc. Nebudeme si lhát, možná právě v příštích minutách zemře. Na rameni má připevněnou čelenku s označením Kumogakure.* Na něěěěěě! *Zařve ještě bílá vrána povzbudivě, ale vzápětí i ona umlkne protože jí při tom pohledu zatrne.*
Teiry Toriko: Dobře. Tak se pustíme do zábavy. *Přistály a za Teiry proletěla ohnivá koule.* "Jestli budou takhle leví všichni tak to bude dost nuda." *Teiry a Rin jsou zavřené v elektrickém vězení. Ona sama velmi dobře tuto techniku pozná. Ráda Ráda používala její lepší verzi. Když vyletělo z okolí několik chlápků s katanami Teiry ani neměla snahu proti nim nějak jít. Rin se o ně starala dosti v klidu. Vyběhla další vlna. Bylo jich určitě víc. Přibližně 10 Teiry napočítala. Ani se neobtěžovala měnit směr chůze. Každý kdo se dostal do její blízkosti byl chycen v písku. Jelikož se asi jednalo a slabé články tak je během chvíle měla všechny. Okolí kolem ní vypadalo jako krásné krás s pískovými pilíři. Teiry se pak jen odsunula o kus dál a koukla se na pilíře. Natáhla k nim ruku a stiskla. Teiry nijak neřešila že zemřou. Prostě je udusila. (SABAKU KYŪ).* Rin. Dost se nudím. To jako vážně je jich tolik tak moc slabých?
Rin: *Zdolať vzdialenosť, ktorú sa im práve s Teiry podarilo, by normálnym cestovným spôsobom trvalo naozaj dlho. Našťastie má Rin v živote zvláštny zmysel pre priťahovanie si do života to alebo toho čo/ koho práve potrebuje. Napríklad ako teraz Teiry. Pred niekoľkými hodinami to pre ňu bola neznáma žena, ktorá ju videla prežívať jeden z tých trápnejších momentov, ktoré Rin bežne zažíva. A teraz? Lieta si na piesočnom obláčiku s posilou po boku aby dokončila pomstu za zbytočné ničenie životov do hôr v Zemi Bleskov.* Tam je to! *Ukáže Rin neurčito niekam pod seba. Celú cestu bojuje s tým aby sa Teiry opýtala aká úžasná je Rin navigátorka. Na všetko totiž len ukáže a pomenuje slovami ako „ to“ , „no veď vieš ono“, „tam“, alebo „hups, minuli sme odbočku“. Keby bola v Teirynej koži, tikali by jej posledné sekundy do vybuchnutia, našťastie táto žena je nervami zocelená. Keď sa teda konečne priblížia do mieste, kde už každú chvíľu môžu očakávať bez varovania útok na narušiteľov nukeninského brlohu, Rin si ešte po ceste zo zvitkov vytiahne vodivé tyče. Spustí ich na zem na miesta, kde sa podľa nej dá ohraničiť úzky pás zeme, na ktorom by sa dali nukeninovia najviac zdržiavať, aby ich mala pripravené na aktivovanie väzenia. Všetkých chce predsa poslať s Teiry do väzenia. Cestou sa snažila Teiry trochu ozrejmiť čo sa vlastne stalo, aby si poskladala dokopy to čo počula a to čo vie ona sama. Plán je už cekom jednoduchý. Pochytať tých iluzionistických prašivcov všetkých do jedného a odovzdať ich dlhému pobytu v cele s výhľadom na murovanú stenu. Rin kútikom oka postrehne pohyb a ticho naňho upozorní aj Temari, pre prípad, že by jej náhodou unikol. Zrejme sa im ich príchodom podarilo zalarmovať strážne jednotky. Rin preto neváha a sústredí svoju chakru. Keď pristanú, do zeme zapichne poslednú vodivú tyč a pomocou- Raiton Kmainari Shibari- aktivuje okolo celého ohraničeného územia vodivé bleskové väzenie. Keďže sa s Teiry nachádzajú v ňom, stačí sa už iba postarať o to aby prežili a poviazali všetkých aby ich pripravili na transport za mreže. Vzduchom preletí prvá výstraha- aspoň tak to Rin berie a neďaleko okolo presviští ohnivá guľa. Strelec má ale mizernú mušku. Zasiahne tak akurát zopár kríkov za nimi. Uvedomia si zrejme jeho spolubojovníci a vyrúti sa na nich päť chlapíkov mávajúc zbraňami od výmyslu sveta.* Aha, vianočné stromčeky! *Zasmeje sa Kamlyn a tiež vytiahne svoje zbrane – atháme do oboch rúk, vyrobené z čierneho kovu od Zerefa. Pustí sa do tanca a prvý chlapík ktorý jej príde do rany ani nevie ako a končí omámený na zemi.* Mali by viac mávať zbraňami ako hulákať! *Zasmeje sa Rin aby trochu uvoľnila atmosféru. Čakala to teda rozhodne ťažšie.*
Teiry Toriko: *Vytvořila opět 2 mráčky z písku.* Nasedej. Letíme. *Teiry zvedla obě ze země a dosti rychle vyrazily směrem k zemi blesku. Byl to kus cesty.* Nechám to na tobě. Já zakročit když bude potřeba. "(T) Genjutsu? Myslím že to nebude problém. (S) Nebude. Máš přece mě že." Neboj. S Genjutsu nemám problém. Kdyžtak tě z něj dostanu. *Letěli už pár hodin. Země blesku byla dost daleko od jejího vězení a Teiry změnila pózu na sed. Při cestě si kontrolovala své rukavice a vybavení zda má všechno.* Doufám že jsi připravena. Když se do toho pustím nedržím se zpět.
Rin: Tak teda letíme? *Opýta sa a počká aký transport Teiry uzná za vhodný.* Ten iluzonista by mal byť niekde v pohoriach Zeme Bleskov. Nepoznám tam však všetky skrýše a naposledy som tam bola keď som zachraňovala tú dedinu.... *Vysvetlí Teiry a pripraví svoj žalúdok na cesty. Počas cesty sa vážne zamýšľa.* Ak je pravda, že po sebe nenechal žijúcich svedkov, môže sa ukrývať na vrchu hory, kde mala brloh predošlá banda, ktorú kompletne vyvraždil. Mám však problém. Ak je taký dobrý v Genjutsu a použije na mňa, viem sa brániť len vo veľmi malej miere. *Prizná sa s miernymi obavami. Dúfa, že Teiry nájde spôsob ako sa cez to prepracovať.*
Teiry Toriko: *V klidu a potichu sedí v rohu místnosti. Nic nedělá ale ona i samotná její přítomnost je něco co docela silně působí na vězně.* "Takže takhle? Jen využity? Inu já stejně nemůžu nic udělat. Dokud vesnice sama nerozhodne." Když zemře vlastní chybou je to jeho blbost. Jak jsem říkala. Co se dostane ven záleží jen a pouze na mě. *Když se pak konečně dozvědí další věci tak se Teiry jen v duchu usměje. Na venek je stále ale dosti chladná. Když pak Rin odejde zvedne se i Teiry. Mladík je kompletně vystresovaný. Teiry k němu dojde a jeho tep šlo slyšet velmi zřetelně. Teiry před něj položila malý kupón který se používal ve vězení.* Tady máš něco za své svědectví. A už ani nezkoušej utéct. Vrať se na celu. *Teiry došla za Rin a ta najednou spustila o lovu Nunkenina.* Inu. Nic proti tomu nemám. Trochu boje mi jen prospěje. Tady si zabojuju maximálně s Taorim. S ten už se mnou taky nechce moc bojovat. Že prý neunese to že ho přeprala holka. *Zasmála se a kontrolovala své vybavení.* Inu pokud chceš můžeme vyrazit rovnou teď.
Rin: *Rin sa vďačne pozrie na Teiry, ktorá jej vlastne umožňuje použiť akékoľvek prostriedky na vypočutie Enobaria. Ten to očividne pochopil a trochu v tvári pobledol.* Veľa trpezlivosti už nemám.. *Zatiahne jemným hlasom a postaví sa pred neho. Natiahne si ruky a prsty pred seba a skúsi to znovu.* Takže ešte raz Enobario, čo sa zomlelo? *Opýta sa síce pokojným hlasom, ale mladík vyzerá, že chytá srdcový infarkt keď sa snaží prehovoriť. Roztrasie sa na celom tele. Rin sa zamračí a pozrie na Teiry.* Čo ak zomrie vlastným zavinením? *Opýta sa s trochu pochybovačným výrazom v tvári a potom vytiahne spoza opaska senbon. Pohrá sa s ním medzi prstami a pozrie sa Enobariovi priamo do očí. Ten prehltne na prázdno a začne hovoriť tichým trasľavým hlasom.* V tú noc mal veliteľ – ten hluchí- nejakú špeciálnu úlohu od silnejšej skupiny nkeninov. Prijal ju a vysvetlil nám, že máme založiť ohne v dedine. Keďže sme boli početná skupina a jedna z najsilnejších pochopil som, že živý nikto nevyviazne. Nebol som s nukeninmi preto žeby som bo ako oni, ale po nehode som dostal túto nálepku a musel som žiť s nimi ak som chcel prežiť. Preto som ťa vyhľadal. Spoznal som ťa už vtedy v prístave a vedel som, že si lovkyňa. *Na chvíľu sa mladík odmlčí a Rin si skladá a overuje v hlave príbeh, ktorý do seba zatiaľ zapadá takže keď mladík pokračuje Rin ho neprerušuje aby to vybavila čím skôr.* Keď som však odišiel k tebe varovať ťa, ostatní z partie sa stretli s tým silnejším, ktorý nám zadával úlohu. Tam ich dostal do nejakej ilúzie. Zistil som to, až keď som ich nechápavo nasledoval do ohňa. Ty si zachraňovala dedinu a ja som robil čo som mohol aby som všetkých oslobodil keď si ich pochytala a plamene sa blížili k nim. Ale .... oni sa miesto úteku rozbehli priamo do nich. *Tu sa už mladík trasie úplne a Rin sa zdá, že sa psychicky zrúti.* Čo sa stalo s tým zadávateľom? Vieš meno? Opis? A čo váš zvyšok? *Opýta sa Rin aby to uzavrela. Bol to ohavný čin a veľa ľudí v tú noc prišlo o život. Zrejme ten zadávateľ pochopil, že niečo nesedí a rozhodol sa zbaviť žijúcich dôkazov. Alebo nimi odpútal pozornosť. Rin cíti zlosť, ale zároveň si dáva ako úlohu dokončiť čo začala.* Bol to Mauriel. Kde sa opýtaš, tam ho budú poznať ako iluzionistu. Myslím, že celá úloha bola krycí manéver. Všetci tam umierali úplne zbytočne! *Mladík si vzdychne a celý bledý a zrejme vypätý zo všetkých síl čo mu ako tak ostali po pokuse o útek sa len oprie o stôl a zloží hlavu dole.* Pomstíš tú trgédiu a mojich priateľov? *Opýta sa úplne tichúčko. Rin chvíľu mlčí a premýšľa. Pozrie sa na Teiry a nakoniec prehovorí.* Máš moje slovo. *Potom však musí odísť z miestnosti aby nepodľahla iným úvahám. Enobaria už z väzenia nedostane. To tu pochopila. Nemôže preňho urobiť nič iné. Vypochoduje až na prázdne nádvorie a počká na Teiry.* Tak to vyzerá, že mám ďalší cieľ. *Prehodí už v pochmúrnejšej nálade.* Nemáš chuť na lov nukeninov? *Opýta sa trochu ironicky pri predstave kam bude musieť zase cestovať aby tú bandu prašivcov zase našla.* Zrejme ti trochu zaplním väzenie ak súhlasíš...
Teiry Toriko: *Teiry nic nedělá. Jen poslouchá. Možná se o tom mladíkovi dozví víc než o něm má. Nemučila své vězně. Tedy ne když ji neutíkali. Když se pokusily zdrhnout tak si to pak pěkně vyžrali stejně jako tento mladík nyní. Mladík si Rin prohlížel ale mlčel. Měl kamenný výraz a nevypadalo to že by chtěl něco říct.* Rin. Jestli chceš aby mluvil tak si můžeš hrát jak jen chceš. Tady platí moje pravidla. Ne pravidla nějaké vesnice. Já určím co se dostane za informace ven a co ne.
Rin: *A ľaľa dorazila pravá väzenská brutalita. Rin si povzdychne a napne sa ako struna keď mladík preletí miestnosťou. Aspoň je to už niečo čo Rin dobre pozná. Konečne dostáva šancu a tak sa k nemu nahne a najprv mu jemne chytí bradu a dvihne hlavu tak aby mu mohla bez okolkov pozrieť priamo do očí.* Kde si zmizol po výpalníckej noci z Údolia? Kým dohoreli ohne a začal na zem sadať popol tvoje stopy sa akoby zázrakom vyhladili! Pamätáš si ma? *Nechá ho aby si ju dobre prezrel a keď skonštatuje, že videl dosť pokračuje.* Nechal si tam vtedy kumpána napoly zmrzačeného ohňom. Čo sa stalo? Kto to vôbec založil? Viem, že si tam vtedy bol z úplne iného dôvodu! *Zatlačí naňho trochu a trochu si pripomenie čo sa vlastne stalo. Tento mladík tam totiž bol so skupinkou nukeninov, ale prišiel dať tip Rin o čo sa v noci pokúsia aby stihla zasiahnuť. Nešlo jej potom do hlavy prečo ohne vypukli v tej istej oblasti podľa plánov aj keď stihla zadržať celú ich partiu. Keď šlo do tuhého a rozhodla sa radšej zachraňovať ľudí ako strážiť nukeninov po jednom jej utekali rovno do plameňov. Nie von z nich ale do nich!**A ľaľa dorazila pravá väzenská brutalita. Rin si povzdychne a napne sa ako struna keď mladík preletí miestnosťou. Aspoň je to už niečo čo Rin dobre pozná. Konečne dostáva šancu a tak sa k nemu nahne a najprv mu jemne chytí bradu a dvihne hlavu tak aby mu mohla bez okolkov pozrieť priamo do očí.* Kde si zmizol po výpalníckej noci z Údolia? Kým dohoreli ohne a začal na zem sadať popol tvoje stopy sa akoby zázrakom vyhladili! Pamätáš si ma? *Nechá ho aby si ju dobre prezrel a keď skonštatuje, že videl dosť pokračuje.* Nechal si tam vtedy kumpána napoly zmrzačeného ohňom. Čo sa stalo? Kto to vôbec založil? Viem, že si tam vtedy bol z úplne iného dôvodu! *Zatlačí naňho trochu a trochu si pripomenie čo sa vlastne stalo. Tento mladík tam totiž bol so skupinkou nukeninov, ale prišiel dať tip Rin o čo sa v noci pokúsia aby stihla zasiahnuť. Nešlo jej potom do hlavy prečo ohne vypukli v tej istej oblasti podľa plánov aj keď stihla zadržať celú ich partiu. Keď šlo do tuhého a rozhodla sa radšej zachraňovať ľudí ako strážiť nukeninov po jednom jej utekali rovno do plameňov. Nie von z nich ale do nich!*
Teiry Toriko: *Usadila se a nalila oběma čaj. V klidu se napila a podívala se na Rin.* Inu. Většinou 3x do týdne se o to někdo pokusí ale ještě ani jednou se nikdo nedostal dál než k vnitřní stěně. A to byl zatím jen jeden vězeň. *Jakmile to dořekne objeví se ve dveřích Taori a za límec drží onoho mladíka.* Díky Taori. *Taori pustil nebo spíš hodil mladíka do místnosti. Teiry k němu přišla. Byl zadýchaný a vyčerpaný. Teiry ho zvedla na nohy a koukla mu z blízka do očí.* Takže tobě se chce zdrhat? Ukážu ti co se stane těm co se pokusí utéct. *Teiry se napřáhla a silou vrazila mladíkovi do břicha. Ten jen zakašlal, vitřeštil oči a odletěl na druhou stranu místnosti kde se rozplácl.* Tak vstávej. Někdo s tebou chce mluvit. *Teiry si vzala židli a dala si ji do rohu místnosti a posadila se na ni. Židle byla opěradlem do místnosti. Složila lokty na opěradlo a sledovala co se bude dít.* Můžeš začít Rin. *Mladík se dobelhal na stoličku ke stolu a koukl na Rin.* (Mladík) Co chceš.
Rin: *Nestihne urobiť nič viac len zažmurkať.* Nikto odtiaľ nezdrhne? A kde teda je? *Zasmeje sa a pozerá sa na organizovaný chaos. Väzni odchádzajú do ciel, dozorcovia pochodujú hore dole aby ich usmernili alebo aby urobili rôzne iné potrebné záležitosti, ktorým Rin zďaleka nerozumie a na nádvorí to odrazu vyzerá ako pusté ihrisko. Poberie sa za Teiry do tej vypočúvacej miestnosti a s radosťou si vezme šálku čaju, ktorú jej pripravia.* Ako často sa toto stáva? *Zaujíma sa s miernym úškrnom pretože väzenie aké poznala ona bolo trochu iného kalibru – vlastne to bol hromadný cintorín s pomenovaním väzenie. Zdá sa jej milé, že sa tu občas nejaký väzeň zatúla.*
Teiry Toriko: *Povzdechne si.* Vyhrála jsi. Nechám ti chvíli s tím klukem. *Když se pak najednou koukají po okolí nikde ho nevidí. "Už zase? To snad ne." *Pánové. Přesunete se prosím do svých cel. *Zakřičí na celý areál. Vězni s brbláním se zvednou a odeberou se do svých cel. Mezitím došel zpět Taori.* (Taori) Co je Teiry? (Teiry) Ten zmetek zase zdrhnul. Vem si pár lidí a chyťte ho. *Taori zmizel a s ním i několik strážných.* Neboj se Rin. Chytí ho. Nikdo odtud nemůže utéct. Pojď zatím se mnou do vyslýchací části vězení. Dáme si čaj a počkáme až ho dovedou.
Rin: (A pastička zaklapla.) *Potešene skonštatuje Rin v duchu a pozrie sa Teiry do očí čakajúc, či jej docvakne jej stratégia keď sa tvári tak blažene. Potom ju čakanie prestane baviť ale povzbudí ju oslovenie, ktorým ju Teiry častuje.* To na mňa výnimočne sedí! Uznávam. Vieš, naučila som sa, že vo svete shinobi každý zdraví rozum ráta s každým rizikom a snaží sa mu vyhnúť. *Vezme svoje tri kamienky a keďže Teiry jeden podľa vzoru Rin nechala uprostred priamo pri jednom jej kamienku svojezvyšné tri rozloží na voľné políčka okolo a uzavrie tak ohraničenie čo znamená, že vyhráva.* Ak chceš v takomto svete fungovať bez prílišného strachu a hĺbavého myslenia... vystavuj sa riziku, za ktorým súper čaká úskok. *Dokončí so žiarivím vycerením zubov.* Takže šialená pubertiačka vyhráva! *Vyhlási a mrkne sa na väzňa, ktorého si vybrala ako výhru. Ale ten akosi zmizol. Prudko sa otočí aby si prezrela dvor, no nikde ho nevidí, akoby sa po ňom zľahla zem. Všetci ostatní sa tvária, že si ani nevšimli že medzi nimi niekto chýba. Dozorcovia sa tvária ležérne, úzky kruh okolo nich zaujatý dianím tu a teraz, no väzeň nikde.* Kde je? *Vyskočí Rin na nohy a pozrie sa na všetkých či ide o nejaký žart. Úsmev jej však z tváre zmizne.*
Teiry Toriko: *Sleduje jak Rin skládá kamínky na hrací desku. Nebyla v tomto moc zběhlá a tak vymýšlela taktiku o něco déle. Nakonec obsadila protilehlé rohy a jako poslední kámen umístila přesně do prostřed. V její hlavě se jí rýsovalo několik různých taktik ale byly tak jednoduché že měly dosti malou šanci na úspěch.* Jsi na řadě šílená puberťačko. *Teiry chvíli přemýšlela jak by ji nazvala za její nazváni. Jelikož jí slyšela a viděla jak přistupuje k problémům přišla jí dosti šílená co se týče bezstarostnosti.*
Rin: *Rin zamyslene opäť sleduje ako sa veci dávajú do pohybu. Nakoniec má pred sebou poriadnu hraciu dosku a kamienky krásne lesklé. Na chvíľku ju napadne, či nie sú nejako špeciálne alebo aspoň špeciálne drahé.* (Väzenie má na mňa asi opačný vplyv než na ostatných.) *Zaskočí svojím uvažovaním samú seba.* Som si sitá! *Potvrdí ohľadom svojho výberu výhry a pustí sa do hry. Jedej kamienok položí do rohu, jeden diagonálne uprostred z prava- do ľava a jeden nakoniec diagonály. Uzná, že takto má možnosť zasiahnuť vo viacerých smeroch. Uškrnie sa na Teiry vyzývavo.* Ste na rade, pani strašidelná bacharka.
Teiry Toriko: *Teiry se podívala na provizorní hrací desku.* Hele. Možná by jsme si měly sehnat pořádnou hrací desku. *Teiry hodila okem po jednom z personálu. Ten ji během 5 minut donesl hrací desku která měla 2 strany. Na jedné se hrála dáma a na druhé taková ta hra s těmi kameny co se otáčí podle barvy (snad víte co myslím XD). Kameny byly lesklé skoro jako nové. Teiry prostě moc nehrála. Nebylo s kým. Hrála hlavně s Taorim když po nocích byly na pivě nebo na pár panáků.* S ním? Jsi si jistá? Je to jeden z nejmladších vězňů. Byl sem poslán za to že při misi zabil své přátele k svého senseie. Je to dosti zajímavý jedinec. Sama toho o něm nevím. Jen to co mám z informací od vesnic. Ale jak chceš. Hrajeme.
Rin: *Zaujme miesto pri hracej doske a vezme si svetlé kamienky.* Ale by to nebolo len také suché... budeme hrať s tromi kamienkami na jeden ťah! *vyhlási zapálene do hry a položí prvé tri kamienky do trojuholníka zhruba do prostriedku hracej plchy.* Počkať... o čo hráme? *Zamyslí sa zdvihne hlavu. Niekoľko väzňov sa začalo zhlukovať bližšie k nim aby sa pozreli čo sa bude diať. Zbadá medzi nimi zaujímavú osobu, ktorá jej niekoho pripomína. Nevie si však zatiaľ spomenúť. Ukáže na mladíka prstom.* Ak vyhrám... chcem sa s ním porozprávať osamote. *Vyhlási sebaisto a naďalej pohľadom prepaľuje mladíka stojace opodiaľ. Ten sa pousmeje a ten úsmev jej príde ako elektrický výboj. Docvakne jej odkiaľ ho pozná. Nukenin, ktorého sledovala dlhú dobu a odrazu zmizol bez stopy. Bol to podľa nej však len nepochopení mladík, nie nukenin v pravom slova zmysle a mala s ním trochu iné plány.*
Teiry Toriko: *Hlasitě zatleskala.* Takže se rozejdeme. Není tu nic k vidění. *Hluboké ticho opět naplnila směsice hudby, nadávek a veselých historek. Teiry sama přišla k Taorimu.* Díky Taori. Máš u mě škopek. *Taori se usmál a pustil jednoho aby mohl Teiry stisknout ruku. Pak zase chytl může a už ho vlekl na samotku. Teiry se podívá na ubohou hru a usměje se.* Proč ne. Můžeme si zahrát. *Teiry se posadila naproti Rin a se soutěživým výrazem jí vyzvala.* Tak můžeš začít. Ukaž mi co umíš.
Rin: (Šikovne zvládnuté!) *Pomyslí si Rin pochvalne keď má možnosť sledovať divadielko pokusu o útok na Teiry a výsledok toho kúsku. Má v sebe akési nutkanie jej zatlieskať, no ešte nevyriešila svoj problém. Zameria sa späť na partiu chystajúcu sa zaútočiť, keď ich chlapík ako hora zdvihne do výšok nebeských a odprace na samotku. Rin spustí ruky dole a oklepe si ich o seba akoby si z nich chcela dať dole prach či proste akúkoľvek usedavú špinu.* Hej, Teiry! Máme voľnú hraciu plochu! *Zvolá pobavene, hrdá sama na seba, že znova z niečo vyviazla ani nevie ako. Dvomi spojenými prstami zasalutuje dozorcovi čo od nej dostal tých hrdlorezov a prešpikuje pohľadom všetkých ostatných, ktorý sa divadlu tiež prizrali.* Zahráme si? *Opýta sa s iskričkou v očiach.*
Teiry Toriko: eDit - jedná se o Rin ne o Temari. Jsem zblblej z druhého RPG. XD
Teiry Toriko: *Teiry se koukne okolo sebe. Má kolem sebe asi 12 vězňů.* Notak chlapi. Tímhle jsme si prošli už snad stokrát. Chcete zase nakládačku? *Teiry nechá svou židli rozpadnout a místo toho velmi rychle všech 12 vězňů co se na ni v tu chvíli rozběhli spacifikuje. 4 z nich dokonce díky pečeti Tenrou začaly hořet. Personál velmi rychle neboštíky uhasil a už je nesly na ošetřovnu. Co se týče vězňů kteří šly po Temari o ty se postaral Taori. Chlap jako hora vysoký 2 metry s krátkým černovlasým sestřihem s rameny jako pravý kulturista. Chytl jednookého a jeho kamaráda za límec a zvedl je dobrých 40 centimetrů do vzduchu.* (Taori) Tak co hoši. Už zase děláme problémy? Vidím že samotka bude dnes opět obsazena. *Teiry si to pomalým krokem míti k Taorimu a Temari.*
Rin: (Výhra na pieskovisku!) *Pomyslí si Rin natešene a sa vydá medzi väzňov hrajúcich nejakú hru na zemi pomocou svetlých a tmavých kamienkov a akejsi pokreslenej zeme rozdelenej na malé štvorčeky. Chvíľu sa na nich pozerá z diaľky a keď pochopí význam hry, nadšene pristúpi.* Hej ty, aj keď kamienok položíš sem... *Ukáže prstom na políčko.* ... Máš v prospech až štyri kamienky! *Vysvetlí nadšene Rin. Tí chlapíci však nadšene nevyzerajú. Teda na výnimku toho, ktorému poradila.* Vypráskni skôr ako si ťa podám za stratu zisku, ktorú si mi práve spôsobila! *Zahučí hromovým hlasom ozbíjaný spoluhráč, ktorý vyzerá ako vojnový veterán. Jedno oko, štyri jazvy cez tvár, len pol funkčnej nohy a uši ako lopúchy. Rin naňho zagáni.* To čo si robil ty nebola hra, ale podvod. Mieste jedného kamienka si položil dva kým sa tvoj spoluhráč nepozeral! *Obráni sa Rin, no asi to ako obvykle prehnala. Chlapi nahnevane vyskočia a Rin cúvne s rukami dvihnutými nad hlavou.* No tak... násilia ste hádam za života mali dosť. Nechcite zažiť hanbu v podobe nakladačky od dievčaťa! *Varuje drsňákov a očkom hodí po Teiry, pri ktorej zdá sa tiež nie je nikdy nuda. Súdiac podľa obklopenia väzňami a chladnou maskou Teiry, ktorá si spokojne popíja čaj. Tentokrát sa asi predsa len bude aj fyzicky brániť.* Hahá! Už dlho sme sa nebili, to je pravda. Ale decko ako ty zvládneme aj roztrhať! *Výhražne sykne ten jednooký a začne sa s kumpánmi približovať k Rin.*
Teiry Toriko: "Je jako malé dítě. Ale co tak ať se vyblbme." *Zasměje se v duchu. Odšpuntuje své nádobky a udělá si z písku židly.* Je to prostě aby věděly kdo jsem. Klidně si bez zablbnout. Teiry zatím několik lidí z personálu doneslo čaj a stoleček který postavily vedle ní. Teiry si nalila a dala si doušek. Mezitím se kolem Teiry začal dělat malý hlouček vězňů. Teiry zatím dělala že o ničem neví.*
Rin: Jasné. Tajné... *Odfrkne Rin skleslo. Naozaj by ju zaujímalo kam a prečo nemôže ísť. Zrejme si túto záhadu bude musieť rozlúsknuť časom z vlastných skúseností. Schádza s Teiry dole po nejakom schodišti a snaží sa zapamätať si kde zatáčajú, čo je po stranách. Vytvára si v hlave záchytné body a menšiu mapu, aby sa v prípade problémov dokázala dostať von. Teiry si na seba berie nejaký plášť a všimne si, že tam má vyšité vlastné meno. Nemôže si pomôcť ale uchechtne sa.* To je pre väzňov, ktorý sú hluchý a slepí? Ohmatajú si tú výšivku a vedia, že majú kľudniť hormón aby nedostali nakladačku? *Pripadá jej to ako ohromne vtipné, pretože ak by ju niekto zajal a mal ju na dohľad vo väzení, pamätala by si o tom človeku všetko, nepotrebovala by si čítať menovky na oblečení. To už ale vchádzajú na nádvorie. Zdá sa, že väzenie v tomto ponímaní je úplne cudzí pojem. Vyzerá to tu ako kultúrne stredisko. V každom rohu, kúte, skrátka všade kde voľné miestečko je skupinka chlapíkov, ktorý sa venujú buď športu, konverzáciám, hrám alebo len tak ničomu.* Hmm, tu by som si zrejme našla priateľov. *Poznamená uštipačne. Pozrie sa na Teiry, či sa môže vmiešať medzi nich. Atmosféra viditeľne zhustla. Rin by ju mohla trochu zriediť.* Zdravím! *Zvolá nahlas všetkým.* Môžem niekomu urobiť spoločnosť v hre? *Ponúkne sa s úsmevom.*
Teiry Toriko: Opravdu ti to nemohu říct. Je to jedno z mála tajemství které zná jen pár lidí. Nedělím se o něj s každým. *Pomalu scházely po schodech dolů na nádvoří. Teiry si po cestě vzala svůj plášť se zelenou výšivkou na zádech "Teiry Toriko". Podle toho jí hned vězni poznaly a nedělaly problémy.* Spíš se cítím jako pravý diktátor. *Zasmála se.* Já jsem ten typ co se z problémů probije. Proto taky nikdo v tomto vězení nedělá problém. *Byly už na konci schodiště když Teiry otevřela dveře na nádvoří kde zrovna probíhala volná zábava. Hazard, sporty, hudba a mnoho jiného. Když však uviděli vězni Teiry atmosféra začala být dosti napjatá.* Neboj se. Tihle si nic nedovolí.
Rin: Miesta, na ktoré nemôžeš vkročiť? Ako to? *Zaujme Rin hneď prvá časť pokračujúceho rozhovoru. Teraz keď nie je k ničomu viazaná, zdá sa jej, že môže robiť čokoľvek, ísť kamkoľvek. Nevie si predstaviť, že by niečo dokázalo zastaviť Kunoichi akou je Teiry, keď zatiaľ nič nezastavilo ani ju.* Ha! Ja som expert na dostávanie sa z prúserov! Niekedy ani neviem ako a všetko je vyriešené. *Pochváli , aj keď jej je jasné, že toto nie je práve chváli hodné. Keď sa v pozadí začne črtať obraz hradu, Rin na chvíľu úplne stíchne a ako sa približujú, nestačí sa diviť. Architektúra sama o sebe je veľmi zvláštna, no zrejme praktická. Veža, na ktorej pristanú ju akoby celú zhltne.* Cítiš sa tu ako majordóm, alebo ako hradná pani? *Podpichne trochu Teiry a skúša si ju predstaviť v šatách. Vyzerá to však akosi priveľmi zvláštne a tak zatrasie hlavou aby túto myšlienku dostala čo najďalej z jej obrazotvornosti.* Hmmm... takže väzenie konca. *Vystrúha grymasu s vystrčenými zubami no preľaknutou mimikou.* Výstižný názov. Niekedy sa tak cítim aj medzi regálmi v knižnici. Nekonečné rady vedomostí.... *Vzdychne si.* Alebo ciel. Nesúdim! Každý má svoje úchylky...
Teiry Toriko: I tak se to dá nazvat. Cestovala jsem hodně ale jsou místa na která ani já vkročit nemohu. "Prokeltá Kirigakure." *Netrvalo to dlouho. Teiry nijak při transportech chakrou nešetřila a tak docela svištěly. Na obzoru už šel vidět hrad Hotsuki.* Každý se dostane do maléru. Je ale na něm jak se dostane z něj. Někteří jsou chytří a vykecají se, někteří silní a promlátí se a někteří smolaři a skončí u mě. *Zasmála se.* To je můj hrad. Moje osobní místečko. *Během chvíle přistály na jedné rovné střeše hradu kterou si Teiry nechala zhotovit na příjem zásob a svoje cesty.* Vítám tě ve Vězení Konce. Když se sem dostaneš tam tvé naděje v tu chvíli zemřou.
Rin: Tak dobre, to znie celkom logicky. Poďme teda! *Veselo sa vydá smerom odkiaľ videla prichádzať Teiry pred tým. Odhodlaným krokom si pripadá trochu príliš premotivovaná, ale zarazí sa, keď sa obzrie a Teiry vytvára piesočné mraky.* (Ženská, čo to do pekla... vadí ti kúsok slnka na oblohe?) *Pýta sa Rin samozrejme len v duchu, no je si istá, že tú istú blbú otázku sprezrádza aj jej blbý spýtavý výraz. Snaží sa však odkukať ako Teiry lezie na ten mrak a dôjde jej sedliackym rozumom, že sa od nej očakáva to isté. Nastúpi teda s komickou nedôverou v každom pohybe a nechá sa viesť zatiaľ čo jej Teiry rozpráva o svojom živote.* Páni. Dá sa povedať, že si svetobežníčka, čo sa neskôr rozhodla pre jedno miesto a jednu misiu. Viesť väzenie a tak chrániť okolité dediny , ale aj životy väzňov. *Uznanlivo prikývne.* Keď som bola mladšia , musela som vypomáhať vo väzení na ... ehm jednom tajnom mieste... a tam som si uvedomila, že sa do väzenia nechcem nikdy dostať. *Zazubí sa na ňu a zaklipká očami.* Ale mám komplikovanú povahu. Stále skončím nejako zviazaná alebo niekde zamknutá. Hrozné! Strácam svoju slobodu. *Keď sa začínajú presúvať nehostinnou krajinou, začne Rin vyzerať hrad. Očakáva, že bude v diaľke vyčíňať ako maják.*
Teiry Toriko: *Chvíli ji poslouchala.* Není to potřeba. Když si tam někoho dovedu já tak si za něj taky ručím a kdyby chtěl něco vyvést tak si ho zpracuju. Je to moje zodpovědnost. *Teiry mezitím opět otevře láhev s pískem a vytvoří 2 písečné mraky.* Kumogakure je super. Byla to jedna z těch lepších vesnic kde jsem žila. *Počká až si Rin nastoupí na mrak a vyrazí směrem k vězení.* Ve vězení určitě celý život nežiju. Už jen z toho důvodu že byl odstaveno dosti nedávno. Narodila jsem se v Kirigakure. Pak jsem dlouhou dobu cestovala po světě kdy jsem byla v Kumogakure, Takigakure a nakonec v Ketchugakure. Pak se staly nějaké okolnosti a nakonec jsem skončila v Sora no Sato. Pod tu spadám do teď jen jsem se řekněme přestěhovala za svým projektem. Vězení samotné pod Sora nespadá. Jediné komu zpovídá jsem já a maximálně vesnice které mi posílají vězně.
Rin: Takže do väzenie sa dá dostať aj keď vlastne nič nevyvedieš. *Poznamená Rin viac menej sama pre seba. Čakala, že to bude chcieť špeciálne povolenia, ručiteľa za jej slušné správanie a že odtiaľ nevytiahne nikoho nebezpečného.* Bude mi cťou nakuknúť do toho väzenia. Ak mi sľúbiš, že ma v ňom nezavrieš! *Trochu nervózne sa pousmeje. Vyzerá to, že Teiry veľmi dlho váha o tom či jej uverí. Je to vlastne jedno. Ak by mala veľké problémy, môže sa spoľahnúť na Zerefa. Celkom ju zaujíma ako to, že je pri tom väzení tak blízko a ešte neskončil za mrežami.* ( Jasné je silný, ale to musia byť aj tí, čo tam tých väzňov doteperia nie?) *Prešľapne z nohy na nohu. Všimne si, že Teiry nosí piesok stále pri sebe.* ( Akoto, že mne ešte nenapadlo urobiť to isté s fľašou vody?) *Pozastaví sa nechápavo sama nad sebou, potom zavrtí hlavou ako pes otriasajúci sa z mokrého kožucha.* Noo... Kumogakure sa mi celkom pozdáva, ale ešte som do nej nedošla. Zatiaľ som stihla navštíviť iba Kirigakure a Konohu. Stretla som tam pár milých ľudí, ale necítila som sa ako doma. Tak som sa pobrala znova ďalej. *Aspoň v tomto nemusí Teiry klamať.* A čo ty? Nežiješ celý život v tom väzení, všakže?
Teiry Toriko: *Kouká na to divadlo které jí tam Rin dělá ohledně jejího vězení. Lehce se zasměje ale nijak výrazně. Nemá moc ráda tyhle stereotypy jak všichni vidí vězení. Teiry to viděla ze strany toho kdo v tom vězení bydlí a stará se o vězně.* Inu. Je možnost se tam kouknout. To určitě ano. Jestli chceš můžeme se tam kouknout. *Když se však dostaly k části původu Rin něco jí tam nesedělo. Teiry si zažila ve světě hodně, fungovala s nunkeniny, kagy i kolegy a teď ještě s trestanci.* "(Teiry) Co myslíš Shukaku. Mě se to nějak nezdá. (Shukaku) Je to zvláštní. Na její chakru si z Yugakure nepamatuju když jsme tam byly. Pocítil jsem spoustu chaker ale tu její ne. Udělej že věříš ale měj se na pozoru. (Teiry) Neboj. Tak pokračujeme ve hře." To je mi líto. Vím že to s Yugou bylo dosti nepěkné. Ale mě to zase přineslo dosti výhody. Ale to sem nepatří. Takže teď se touláš a hledáš nějakou velkou vesnici. A o které jsi tak přemýšlela? Kam by ses chtěla přidat?
Rin: Hmm, takže niečo ako väzenie pre nukeninov, ktorý nemali toľko šťastia aby ostali nažive niekde v divočine, ale ani nie sú dosť silný aby vzdorovali vlastnej dedine. *Uzavrie to Rin polopatisticky a tvár sa jej rozžiari.* Robíš aj exkurzie pre návštevníkov? Vieš také poučné... *Nasadí chraptivý hlas a začne sa tváriť naoko veľmi vážne akoby poučovala trojročné dieťa prečo si nesmie do nosa strkať výbušné lístky.* V cele na pravo môžete vidieť Semeziho, veľmi zlý človek. Ukradol všetko víno Kagemu, cestou na úteku zjedol jeleňa z jeho lesa a zrazil z nôh babičku o paličke! *Potom sa rozosmeje a plesne sa po stehne.* To by bolo žúžo! *Potom sa však zamyslí nad polohou toho miesta.* ( Žeby som si počas pobytu u Zerefa nejako nevšimla obrovské väzenie plné nespratníkov a vyvrheľov? Téda musela som byť riadne mimo!)*Premýšľa trochu udivene a rozhodne sa, že ak by sa tam nedostala s teiry, určite poprosí Zerefa, keď spolu budú najbližšie.* No ja som .. *Znova sa zamyslí, no rozhodne sa pokračovať v historke, ktorú jej Zefi prichystal.* Chápeš, hovorí sa to ťažko... *Teatrálne sa nadýchne a vydýchne aby to vyzeralo, že nejako smúti.* Som preživšia z Yugakure. Keď došlo k výbuchu, trénovala som ďaleko v lesoch. Odvtedy sa snažím trochu spoznať svet kým znova zakotvím v nejakej dedine. *Vysvetlí a pozrie sa na Teiry, či tú historku zožrala. Už aj Rin pripadá ako otrepaná.*
Teiry Toriko: *Tomu že se začervená se jen lehce usměje. Když však pokračuje dále o tom jak se sem dostala tak Teiry se zaposlouchá. Když pak začala Rin velmi rychle měnit svou výpověď, Teiry se velmi hlasitě zasmála.* Neboj se. Já pouze vězení řídím. Je to můj objekt a jsou tam posíláni ti ke kterým již vesnice kompletně ztratily víru a už je dále nehodlají krýt. Dalo by se říct že pro ten největší odpad vesnic. A kde je? Na půl cesty mezi zemí pustoty a půlměsícním ostrovem. Na ostrově Konce. Je tam obrovský hrad. Asi nebudeš z žádné velké vesnice jelikož zpráva o mém vězení se docela rychle dostala do podvědomí lidí. Zbývá tedy jedna otázka. Odkud jsi? *Zatím co tohle Teiry říká zadělává si své nádobky s pískem. Usoudila že není potřeba být až natolik připravena.*
Rin: *Vďačne sa na ženu usmeje keď ju vytiahne ďalej od vody a ešte o to vďačnejšie keď ju rozviaže. Prijme jej pomocnú ruku, ktorá zároveň kričí „zoznám sa so mnou“ a tiež sa predstaví.* Moje meno je Rin, teší ma Teiry. *Potom jej ruku pustí a ohmatká si zvitky, či sa náhodou veľmi nenamočili, no zdá sa, že voda sa dostala len k jej zadku a keď sa obzrie, svoje tušenie si aj potvrdí. Vyzerá akoby sa jej stala nehoda. Mierne sa začervená. Aspoň už poblízku neregistruje žiadne mužské osadenstvo.* Ale, zistila som, že miestny hazardéri, nie sú ani zďaleka taký šikovný ako tí vo väčších.... počkať, väzenia hovoríš? *Zahryzne si do jazyka a mávne rukou akoby kúzlom dokázala zmyť všetko čo teraz povedala.* Ehm.. *Odkašle si.* Chcela som povedať. Asi strkám nos do chúlostivých vecí a môj nos sa im medzi tými ich chlpatými hruďami veľmi nepozdával. *Zaškerí sa a dúfa, že hovorí o nejakom super špeciálnom väzení a že ju tu nezdrapne za obyčajný hazard.* Keď už sme pri tom vysvetľovaní, kdeže je prese to tvoje väzenie?
Teiry Toriko: *Teiry se trochu zamračila když na ni Rin tak vyštěkla. Když však pak konečně odpověděla na její otázku tak sevření uvolnila a přesunula Rin tak metr před sebe aby ji aspoň dostala z dosahu vody a nezatékalo jí jak říkala do její bílé vlajky. Následně ji rozvázala.* Nestává se často abych někde narazila na někoho kdo se jen tak nechá omývat svázaný vodou. Jak ses do téhle situace prosímtě dostala. *Teiry pohodí lana někam do háje a vrátí svůj pohled k Rin.* Jak se jmenuješ. Já jsem Teiry Toriko. Shinobi Sora no Sato a ředitelka vězení nedaleko odtud. *Podá jí ruku aby ji zvedla ze země a zároveň jako gesto seznámení. Její obličej se změnil na milý se sladkým úsměvem.*
Rin: *Mocuje sa s lanom na rukách aj na nohách a začína jej pekne liezť na nervy, že voda obmývajúca breh siaha až po jej zadok, takže sa necíti dvakrát komfortne a už vôbec nie keď jej nohy zrazu obalí piesok a uväzní ju na mieste bez možnosti pohnúť sa. Vzduchom priletí aj otázka a Rin sa otočí za hlasom. Zbadá ženu, na pohľadom zvláštne zaujímavú. Rezignovane sa na ňu pozrie.* Nie je to jedno, keď už si ma aj tak uväznila? *Opýta sa trochu otrávene no vzdychne si a uvedomí si, že by sa k nej asi nesprávala milo ak by ju mala za nepriateľa. A to predsa Rin nie je. Aj keď nie všetci sú toho názoru -zrejme.* Priateľ... *Zvolá na ňu a uškrnie sa.* Nechci aby som ti na znak ešte mávala aj bielou vlajkou. Musela by som na to použiť svoje spodné prádlo, do ktorého mi akosi zateká. Mohla by si ma vyslobodiť?
Teiry Toriko: "(Shukaku) Někdo tu je. Někdo se blíží. (Teiry) Silný? (Shukaku) Neznám tu chakru. (Teiry) Tak to půjdeme omrknout." *Teiry se sebrala a vydala se tam kam ji Shukaku vedl. Najednou si všimla že někdo na pobřeží bojuje s tím že je svázaný.* "Kdo to je? Teď je otázkou zda je svázaný protože je to nunkenin nebo proto že se někomu zprotivila." *Teiry si otevřela své nádobky s pískem. Avšak než jej použila položila ruce na písčitou zem a chytla pomocí písku dívce nohy. Než se ukázala tak směrem k ní zavolala.* Přítel nebo nepřítel?
Rin: *Na malej loďke sa krčia až štyri osoby. Traja statný chlapi ako hora a medzi nimi poviazaná Rin. Nie že by sa z tých povrazov nevedela dostať, ale nechce aby vedeli aká je zdatná a šikovná a hlavne, že je ninja. Títo obyčajný chlapíci sú len urazené chlpaté hore, ktoré nerozumejú vtipu a nevedia prehrávať. A tak keď sa vylodia nahnevane dvihnú Rin na ruky a dvaja ju vyhodia – doslova- ako mech zemiakov na breh ostrova.* Vy hulváti! *Čertí sa poviazaná Rin. Chlapíci sa len zamračia akoby prehovoriť na ňu malo priniesť nejakú kliatbu a rýchlo sa pracú späť na loďku, s ktorou onedlho miznú z obzoru.* Veď počkajte keď prídem nabudúce! *Zašomre si Rin už viac menej pre seba a začne si uvoľňovať laná na nohách, avšak ide jej to pomalšie ako obvykle, pretože má pred sebou zviazané aj obe ruky.* To je toho... ak neviete hrať v kocky, prečo dávate také dôležité veci do stávok? *Začuduje sa nad dedinčanmi Rin a poobzerá sa okolo seba. Pokiaľ si správne pamätá, toto môže byť jedine ostrov tesákov. Začuduje sa, že tu nenašla už len popol a popol a ... popol.* Príroda je vážne úžasná ak to vtedy prežila.
Teiry Toriko: *Teiry si udělala svůj první výlet ze svého vězení. Vše co bylo potřeba ve vězení přenechala svému dobrému kamarádovi Taorimu který patřil k elitním bachařům ve vězení. Byla dost opatrná na to aby se nic ve vězení nepokazilo. Teiry byla oblečena v ( odkaz » ), na rukou své rukavice Gantorreto a u pasu se jí houpaly 2 nádobky s pískem. Jelikož sama doznala že písku v jedné láhvi je málo pořídila si tedy druhou. Teiry letěla na obláčku z písku a už pomalu dorazila k zemi Tesáků.* "(Teiry) Tak co Shukaku. Co říkáš na to vězení? (Shukaku) Trvalo to dlouho ale konečně je hotové. Nakonec to nebyl tak zlý nápad. (Teiry) Nebyl. Slyšel jsi o tom Juubim co. (Shukaku) Ani mi to nepřipomínej. Jen ucítím jeho chakru tak mám husí kůži. Je fakt děsivej. (Teiry) Od kdy se ty bojíš? (Shukaku) Protože vím o čem mluvím Tei. Je fakt nebezpečný. (Teiry) Budu věřit tvému úsudku." *Během 10 minut Teiryna noha vkročila na pobřeží země tesáků.* Je tu pěkně. Je dobré si na chvíli odpočinout od té deprese na ostrově.
---: ---
Kamlyn Marise Nibori: *Vzduch! Tak dôležitý životabudič. A taký vítaný keď mu Temari uvoľní cestu do Kamlyninej bránice a pľúc. Keď sa rozdýcha znova v pravidelných intervaloch, pozrie sa na zbytky kvetov na zemi a zaprisahá sa v duchu, že nabudúce sa nebude tak prehnane snažiť. Je však rada, že ich nepochopenie a pochopenie sa navzájom je na konci svojej cesty a nasleduje rozhodnutie, ktoré ovplyvní jej blízku a zrejme aj vzdialenejšiu budúcnosť.* Ideme... Spolu! *Vydýchne nakoniec ťažko potláčané slová a pousmeje sa. V kapsy za opaskom vytiahne pokrkvanú mapu a roztiahne ju tak aby ji videla aj Temri.* Ehm... Tu sú požiare... *Zapichne prst na mape na miesto odkiaľ len nedávno unikli. A ptom sa prstom presunie na machuľku, ktorou doma znázornila ostrov.* A sem sa potrebujeme dostať. Mali by sme teda vyraziť na západ. Vyhneme sa miestam kde by mohla ešte stále byť Suki a dostaneme sa na okraj tohoto výbežku, ktorý je najbližšie k nášmu cieľu. *Putujúc prstom po mape sa zdá cesta jednoduchá, ale keďže už na tomto mieste strávila niekoľko dní, je jej úplne jasné, že cesta netrvá len pár hodín, či ťahov prstom po zvitku. Pozrie sa na Temari a skrčí mapu späť za opasok.* Mali by sme teda vyraziť... Spolu. *Povie rozhodne a natiahne sa po Temarinej ruke. Chytí ju jemne no pevne za ruku a vykročí určeným smerom. Vie, že ich toho čaká ešte veľa, ale zvládnu len ak pôjdu do všetkého spolu. Snaží sa nemyslieť na dlhý rozhovor plný emočných vypetí a kráčať ľahko, s chladnou hlavou, aby spoli mohlo čeliť všetkým nástrahám drsnej zeme a záhadou opradeného ostrova.*
Temari: *Docela dlouhou chvíli si užívá dušení Kamlyn, tedy její prudké a impulzivní obětí, než zaslechne své vlastní jméno tak trochu víc přidušeným hlasem. Dojde jí co je asi v nepořádku a sevření rychle uvolní.* Emm promiň, já si to neuvědomila. *Vyblekotá zaraženě. A sleduje jak se Kamlyn se vzduchem vrací do tváře i zdravá barva. Vlastní bolest při tlaku na sotva vyléčenè zranění nevnímala ale za to jí mysl přepadla zákeřná myšlenka.* “Ona Kamlyn moc hezky voní.” *Zvláštní poznatek, když víte kolik potu dnes asi vypozila a nepočítáte slabý odér drcených květin. Protože byla chvíli mimo tak cukne hlavou a aby navázala řeč tak se zeptá.* Budeme pokračovat dál k ostrovu...*Malý nádech a výdech než přijde ono kritické slovo.* Společně? *V očích má nyní naději když doufá spíše v kladnou odpověď. A pak na závěr tišeji dodá.* Myslím, že máme po cestě hodně co si navzájem říct. *Její slova znějí jako by se stále nezbavila všech výčitek.*
Kamlyn Marise Nibori: *Chvíľu napäto čaká no celé to Temari za milisekundu preruší a keď Kamlyn v tej rýchlosti zovrie v objatí, na chvíľu jej vyrazí dych. Kvtey sa medzi nimi zlysujú a Kamlyn napadne, že keď sa odtiahnu ich priateľstvo bude mať aj špeciálne tričko napustené farbou kvetín a buriny. Opetuje Temari objatie a cíti jej zrýchlený dych, ktorým určite potláča slzy. Chvíľu to bez dychu ide, alepotom sa Kamlym začína dusiť a nevyzerá to, že by sa Temari v blízkej dobe chystala odtiahnuť.* Temi... *Zasypí vypúšťajúc z pľúc posledné zasoby vzduchu a snaží sa v jej zovretí pomrviť, ale na to nemá dosť priestoru.* (Sakra Temi udusíš ma!) *Kričí v duchu a začína mierne panikáriť, teraz už skutočne hraje o čas a každý nádych či už so vzduchom alebo naprázdno ju začína v pľúcach pichať.*
Temari: “Tak jo, možná to tady nesrovnám se zemí. Přeci jen mi pomohli, hlavně ta ježibaba...” Přemýšlí při otvírání dveří a pak její pohled padne na ohromný puket květin. Je až tak velký, že za ním skoro ani nerozpozná…* Kamlyn? *To jméno jí přeteče přes rty jako jemný vánek. Celá se zachvěje a chvíli nepobírá tu pro ní tak prudkou změnu. Navíc samozřejmě uslyší, co Kamlyn říká a její slova na chvíli rozeženou temnotu v jejím srdci. Pro Temi je důležitý pouze začátek toho, co jí říká. Je jí odpuštěno. Víc nepotřebuje slyšet. Takže nejspíš Kamlynku tak trochu opravdu překvapí tím, co během jejích dalších slov udělá i když není slušné někoho přerušovat a to ona dobře ví. V jediném pohybu přejde na svou plnou rychlost, takže překoná zbytek vzdálenosti mezi nimi snad tak rychle jak jen babizna stačí mrknou svým jediným okem, a pak přímo vletí Kamlyn do náručí kytka nekytka. Všechno je jí jedno, důležité je pouze to že doslova drtí nebohou Kamlyn ve svém nejupřímnějším obětí až květy mají obě snad všude. A pak se stane něco, co Temi zásadně nedělá. Z očí jí ukápnou těžce zadržované slzy. Ale jen pár, zbytek v sobě zadrží. Jinak si slz nevšímá, když chvějícím se hlasem zašeptá do ucha kamarádky.* Děkuju. *No a i když se to zdá jako krásný konec, pak nejspíš přijde Kamlyn na to že mimo problém s dýcháním, může zjistit ještě jeden. Temari jí opravdu dlouho odmítá pustit jako nějaké extra dobře přicuclé klíště.*
Kamlyn Marise Nibori: *Hneď ako Kamlyn začuje kroky a sťuknutie kľučky, prerývane sa nadýchne a výdychne. Naberie do seba toľko odvahy, koľko si nahnala kyslíka do pľúc a vzpriami sa ako sviečka, dbá však na postavenie nôh, pretože nevie akú reakciu u Temari vyvolá a musí mať pevnú pôdu pod nohami fyzicky aj psychicky. Keď Temari odchýly dvere a vystúpi cez prah domu, Kamlyn dvihne kyticu buriny oboma rukami do výšky jej brady, aby bolo Temari jasné, že sú pre ňu a zároveň aby zakryla chvenie brady. Aj keď tu sedela pomerne dlho a snažila premýšľať o tom čo jej povie, nevymyslela nič a nakoniec len zízala na vodnú hladinu. Preto teraz zvolí postup pomalého rozprávania aby nepovedala nejakú enormnú blbosť.* Temari - chan, je ti odpustené! *Povie pomaly a zreteľne, dávajú si pozor na každú slabiku aby to čo vyslovila bolo úplne jasné.* Už chápem tvoje dôvody a aj keď sa stále hnevám na to, že nevieš použiť rozum, obdivujem ťa za to aký silný máš cit. *Na chvíľu sa odmlčí. Chce jej povedať, že v jej minulosti znamenalo cítiť a preukázať cit slabosť, ale nechce ju uraziť a tak sa len ospravedlňujúco pozrie do Temariných očí.* Ja nie som zvyknutá preukázať to čo cítim navonok nejako okato. Ale dúfala som, že toto gesto to trochu pomôže pochopiť. *Natiahne k nej obe ruky s kyticou aby si ju Temari vzala. Aj keď je kytica viac menej len z buriny, sú v nej všetky farby.*
Temari: *Temari pokrčí rameny při slovech jednooké lékařky alias babice. Na Kamlyn se ani nepodívá, protože nechce vidět další její nechápavý pohled. Bolí jí, že jí její nejlepší kamarádka nerozumí a že, jí de fakto z jejího pohledu zradila. Přesto vejde dovnitř a krátce se rozhlédne, jen pro jistotu, aby se ubezpečila že jsou samy a nehrozí nebezpečí. Ta babice tu má moc hezké police, plné spousty věcí a hlavně bylin. Zdá se, že se vyzná. Když jí přikáže co má dělat, tak to prostě udělá. Sedne si a ukáže jí ránu v místě kde by měla mít srdce. Ten pohled do očí lékařky Temari přeci jen trochu pobaví. Protože na malou chvilku zahlédne něco jako úžas, že Temari vůbec ještě žije.* Já jen nemám srdce no. *Zabručí Temari pobaveně, i když to není pravda. Má ho jen díky klanu doku a své přípravě na druhé straně. A pokud ta lékařka za něco stojí, tak to rychle zjistí díky lékařskému ninjutsu. Nechá jí ať dělá co umí. No zdá se, že babice se vyzná a i když to trvá poměrně dlouho. Dá Temari docela dobře zase dohromady. Nakonec přeci jen skončí a propustí zraněného pacienta. Temari jí zaplatí a chladně ze zdvořilosti poděkuje. Nechce se jí vyjít ven a Kamlyn tam nenajít, nebo dost možná jí najít stále rozzlobenou a odtažitou. Takže se na cestě ke dveřím třikrát zastaví, než se odhodlá sáhnout na kliku a vyjít ven. Babice teď pro změnu mezi počítáním odměny pozoruje pro změnu pobaveně Temi.*
Kamlyn Marise Nibori: Zranený dnu, ty tu zostaneš! *Zavelí jednooká lekárka a nechá dvere otvorené pre Temari. Chatrč je skromná na nábytok ale bohatá na lekárske vybavenie, bylinky, rôzne fľaštičky a jedy. Je toho naozaj veľa a všetko svojim usporiadaním a farbami láka ľudské oko ako svetlo komáre.* Zavri dvere a sadni si na posteľ. Ukáž mi to zranenie! *Posúri Temari a počká kým prejde k posteli, alebo teda skôr slamníku so zatuchnutou slamou. Praktcky však slúži ako lôžko takže účel spĺňa. Kamlyn sa zatiaľ presunie na breh jazierka a sadne si tak, že jej voda v jazere obmýva nohy. Musí sa premáhať aby okamžite neodišla a párkrát bojuje naozaj s vlastným presvedčením. Nakoniec však vzorne čaká a zatiaľ sa premýšľa o udalostiach, ktoré sa odohrali. Temari považovala za priateľku. Žeby sa unáhlila, pretože mala slabú chvíľku? Je pravda, že Temari sa tak veľmi bojí o bezpečnosť Kamlyn, že by preto robila takéto šialenstvá?* (Temari ty si blázon!) *Kamlyn to zrazu docvakne. Prebehnú ňou zimomriavky a postaví sa. Temari je naozaj blázon. Posadnutá Kamlyninou ochranou pretože ju naozaj ľúbi. Keď si to Kamlyn prizná a zhodnotí ako prípustné obhajoby všetkých činov vykonaných v tomto tieni rozhliadne sa okolo seba a natrhá nejaké kvetinky. Vyzerá to akoby trhala burinu pre ťažného vola na pol ceste uprostred ničoho, ale Kamlyn potrebuje len gesto. S kyticou buriny teda čaká na Temari, kedy vyjde von.*
Temari: “Ta zatracená hlupačka si stále neuvědomuje, v jakém nebezpečí byla.” *Temari zatne z čirého zoufalství nehty do kůry stromu rukou, kterou se o strom opírá. Vyslechne si slova své nejspíš už bývalé přítelkyně a když se k ní Kamlyn otočí zády, už to nevydrží. Zakřičí za ní nejen od plic ale ze zlomeného srdce.* Bála jsem se že tě zabije Báka! Ale ty si mi nevěřila a já věděla, že tě jinak, než násilím utíkat nepřinutím. Nejseš tak slabá aby ses tomu nedokázala vyhnout zatraceně! *Hlas jí zeslábne, ale zdá se že Kamlyn už je příliš daleko, než aby jí slova zoufalá slova Temi zasáhla. Má chuť se otočit a vrátit se do vesnice bez ní. Jenže, uvědomuje si, že to může být naposledy co Kamlyn vidí a nechce se s ní rozejít tímhle zlým způsobem. Svěsí hlavu a během cesty už dál nepromluví. Teprve když dojdou do vesnice, zvedne hlavu a podívá se na děti. Temari má v očích takový hněv, že se jí určitě polekají. No Kamlyn pak odpoví jen jediné dítě a jen těžko se dá říct z koho má větší strach.* “Měla bych vás zabít. Zatracení ubozí lidičkové, jak mi jdete na nervy.” *Ano, Temari má hněv který se přesouvá na okolní svět, který viní za svou bolest. Za všechnu tu bolest, která jí doposud potkala. A i v tomhle stavu by dokázala zabíjet, zvlášť když to nejsou žádní soupeři. Jen obyčejní lidé.* “Jedno oko? To zní zábavně.” *Probleskne Temari hlavou a pokusí se trochu uklidnit. Dál mlčky následuje Kamlyn až k domku. Když babice lékařka vyjde ven, zvedne hlavu i s kápí a podívá se jí do očí. Jí takováhle věc neděsí, snese její pohled mlčky ale sama se na ní dívá normálně. Jako by se dívala i na zdravého člověka.* Omlouváme se za vyrušení. Potřebovala bych jen zavřít ránu pokud ovládáte lékařská ninjutsu. Máme nějaké peníze… *Temari se už naučila, že z dobré vůle pomůže málokdo. Ale na příslib peněz se dveře otevírají sami. Nebo, že by je přeci jen pak všechny zabila? Přemýšlí o tom, možná to udělá pokud jí tu Kamlyn opravdu nechá. Však se postará aby neunikl byť jediný z nich, takže by se to nikdy nikdo nedozvěděl.*
Kamlyn Marise Nibori: Pýtala som sa ma dve veci, nič iné ma nezaujíma! *Uzavrie Kamlyn pretože ju hnevá aj to čo Temari povedala. Vraj ochrániť ju. Ved spokojne sedela na zemi a rozprával sa, keď po nej hodila kunai a bombu. Potom celé to divadlo na umieranie... Kamlyn zatne ruky v päsť.* Cestou je malá osada rybárov. Snáď tam majú doktora. Dostanem ťa tam a potom si rob čo len nechceš ja idem na ostrov podľa plánu. * Vyhlási zaryto a zachveje sa celá keď si spomenie na pocit, ktorý v nej Temari vyvolala. Nedovolí si však na to myslieť. Rozhliadne sa a určí si smer podľa pamäti, predsa je tu už dlhšiu dobu. Kývne na Temari hlavou aby ju nasledovala a vykročí. Celú cestu zo seba nevydá ani hláska. Sústredí sa na cestu a možné nebezpečenstvá. Po čase nájde jednu zo svojich značiek a vydá sa teda tentokrát presne po smere kam ukazuje. Les začína rednúť pretože obyvatelia dediny využívajú drevo ako hlavný stavebný materiál. Uprostred dediny je malé jazierko a okolo nejo v kruhu rozostavané domčeky. V provizórnych uličkách je málo ľudí. Väčšina pracuje, ale zopár malých detí hrá akúsi hru s kamienkami. Kamlyn sa približuje potichučky a chvíľu sa sústredí na slová ich rozhovoru, ktoré si vymieňajú, no zdá sa že sa rozprávajú len o tej hre.* Prajem pekný deň! Môžete mi prosím ukázať cestu k nejakému lekárovi? *Opýta sa milým hlasom a pokúsi sa o úsmev. Deti na ňu najprv vyvalia oči a hneď potom na Temari, ktorá by mala byť niekde za ňou. Len jedno z detí je však dostatočne pohotové aby odpovedalo.* Nájdete ju na konci uličky, smerom k jazeru. *Ukáže im prstom cestu.* Ale má len jedno oko, nezízajte na ňu, inak vás nešetrí.... *Dieťaťu sa zlomí hlas akoby sa liečiteľky bálo. Kamlym prikývne a vyberie sa určeným smerom k domu liečiteľky. Na dverách má potvrdzujúci nápis a tak zaklope. Vyjde von staršia žena okolo veku 47 a naozaj na svet pozerá len jedným zdravým okom a po druhom je len prázdna jamka. Kamlyn tomu venuje len počiatočný pohľad a ihneď sa venuje radšej len jej zdravému oku.* Prosím môžete jej pomôcť? *Vyprosíka ako smutné šteniatko a ustúpi od dverí aby videla Temari.*
Temari: *Když prchají, tak se jí moc nedaří ránu stáhnout. Takže stáhnutí nitěmi klanu doku dokončí ve chvíli, kdy jí Kamlyn pustí. Jenže k jejímu překvapení Temari neupadne. Ale zatne zuby a zůstane stát i když se nebezpečně zakymácí. Před zrakem Kamlyn má přiložený prst k ráně a z prstu se jí natahují nitě, které ránu konečně uzavřou. Přesto Temi sáhne do pouzdra na noze a vytáhne obvaz, aby se pokusila ránu alespoň nějak ještě utěsnit. U toho Kamlyn pomalu odpovídá, v hlase má smutek ale mluví od srdce. Slova Kamlyn jí zasahují a bolí, nechce s ní jít. Sklopí zrak ještě víc k zemi.* Jsem z klanu Doku. Mohu přesouvat své orgány, ale stojí mě to hodně chakry. Připravila jsem se před misí, protože srdce je má největší slabina. Tak ho mám na opačné straně. *Pronese tiše a pak zvedne zrak, když se dívá do očí Kamlyn. Má v očích bolest a kupodivu strach, ale ne o sebe. Bojí se, že kamarádku ztratí.* Já jsem to zkazila Kamlyn. Ale nechtěla jsem to, prosím věř mi. Jediné o co mi šlo bylo tě ochránit. *Pak se jednou rukou opře o kmen stromu a lehce otočí hlavu na stranu.* Zpanikařila jsem, když jsem dokázala poznat že je Suki silnější než my obě. CHtěla jsem jí přilákat k sobě, přimět jí aby byla neopatrná a pak jí useknout hlavu pomocí tanto. Chtěla jsem tě ochránit, ale nedokázala jsem to. Místo toho jsi zachránila ty mě. *Hlas jí zeslábne a pak se podívá někam na hruď Kamlyn. Už nemá sílu zvednout zrak k jejím očím a pohlédnout znovu do nich.* Jestli ti jde o to, zda se dokážu sama vrátit tak ano. Nějak to vydržím. Pokud ti jde o bojeschopnost, hodila by se malá zastávka u lékařského ninji. *Pak udělá krok stranou a unaveně se opře o kmen stromu. Ruce má svěšené podél těla. Čeká na výbuch Kamlyn, čeká že to nepochopí a že se jí zbaví. Najednou se cítí docela ztracená a nesmírně osamělá. Jako kdyby jí byla zima, tak stáhne ruce přes sebe na hrudi. Je to takové to ochranářské gesto, které stejně se zimou nic nezmůže.*
Kamlyn Marise Nibori: *Zastaví sa až keď sú ďaleko od horiacej oblasti. Temari absolútne bez jemnosti či dávania si pozor na jej "smrteľné zranenie" zhodí na zem k nejakému kmeňu stromu a otočí sa čelom k pohrome čo za sebou nechali. Prezerá najbližšie okolie zrakom aj sluchom a hľadá známky po horiacej fakli - Suki. V absolútnom tichu sa sústredí niekoľko minút, no keď je jasné, že Suki zrejme stratila záujem o hry otočí sa k Temari s hnevom v očiach, ktorý sa prejavuje aj v jej postoji. Prekrížené ruky na hrudi a postoj šelmy hovorí aj bleskov v očiach za všetko.* Nemáme toľko času koľko by sme potrebovali, takže mám dve otázky a ty mi odpovieš len na ne, priamo a rýchlo. *Oznámi Temari úsečne.* Aké vážne je to zranenie a ako ďaleko s ním zájdeš? A kam teda ideme? Nie som si totiž istá, či s tebou chcem zažiť plánované dobrodružstvo... *Začne chodiť sem a tam pretože nervozita v nej by sa dala krájať a v pohode by uživila aj menšiu dedinu.*
Suki: *Pokrčí rameny a nechá je utíkat. Sama se vydá jinudy, kudi jí to příjde též rozumné. No pokud by začala hořet je jí to upřímně jedno a nějak se prostě uhasí a následně bude pokračovat dále.. Než si najde nějakou oběŤ nebo tak něco.*
Temari: Jistě, budu držet hubu a krok. Jen mi prosím tolik netlač na ten kunai Kamlyn… *Poprosí jí Temari tiše, protože přestože to není smrtelná rána. Tak to stejně pekelně bolí. Když jí pak vytáhne na nohy, opře se o ní a vyrazí společně s ní. Plameny jsou jim doslova v patách.* “Zatraceně, ještě se tu pitomě udusím kouřem.” *Trochu se zakucká a překryje si ústa volnou rukou. Ale pak jí něco napadne, kunai vytáhne a uschová. Místo toho přiloží ruku a nítě jí ránu provizorně stáhnou. Až bude čas, přiloží i obvazy. Ale i tak to bude chtít nějakého doktora na spravení. Smutné je, že Temari vůbec nelituje toho že se bodla. ALe spíš toho, že nemohla bodnout Suki. Je zvláštní, jakou má zkaženou duši, i když střípky její dobroty k ní propouštějí neustále mnohem větší starost o Kamlyn, než o sebe. Nemluví, jen se snaží s pomocí Kamlyn dostat do bezpečí. I když podvědomě ví, že Suki neuniknout tak snadno jako plamenům. Leda, že by se rozhodla že je chce nechat jít.*
Kamlyn Marise Nibori: *Vyjavene počúva Temari a ukončí svoje liečenie. Stiahne ruku a okrem toho, že ju začína oblievať hkrúčava z okolitých plameňov, vyrazí do nej nová červeň pri jemnom bozku od Temi. Nemôže sa na odpoveď. Zamračí sa a vytiahne Temari na nohy, podporie ju a okamžite sa začne rozhliadať po únikovej ceste. Do toho ich už varuje aj Suki, čo v Kamlyn vyvolá ešte zmetenejšie pocity. Na krátku chvíľu sa jej vážne pozrie do očí a potom na jek ruku v ohni. Strhne Temari rozkazovačne a rýchlo výročí na miesto kde sa požiar ešte len približuje, pretože táto cesta znamená, že budú mať najviac času.* Tak teraz drž hubu a krok! *Sykne na Temari a drie ju so sebou cez húštiny, kríky a stromy, čo najrýchlejšie k nejakému riedšiemu porastu, kde by mohla byť rieka, jazierko alebo čokoľvek čo ich ochráni pred ohňom. Cestou sa im však oheň začne plaziť za pätami. Zloží preto znaky pre Chakura Shotto a pevne obopne Temari aby nespadla. Odrazí sa od zeme a posun v pred vyrazí. Pri vzlete ju ovanie chladnejší vzduch, ktorý jej rozstrapatí vlasy. Keď sa od zeme odrazia už druhýkrát a sú od ohňa ďalej, dovolí sa obzrieť sa na Suki, no už ju nedovidí. Chce vedieť kam až siaha jej prah bolesti a či upálený ľudia môžu ďalej žiť.*
Suki: *No nijak se nevzrušuje z jejich pohybů, ale co začíná být sranda, že Kamlyn to tu celé namočila hořlavou kapalinou, kterou následně zapálila. Což je celkem sranda, protože to vypadá, jako kdyby to obě dívky nijak netrávilo. Hlavně tedy Temari, tkerá by tím olejem měla být též zasažená. No díky tomu hořlavému oleji se dokonce i oheň šíří poměrně rychle.* Nechci nic říkat, ale za chvíli z vás budou pečená kuřata *Pověděla, přičemž si rukou začala lehle klepat po druhé, která ji jaksi už od plamenů chytila. Byla to zajímavá bolest, příjemná, ale ne tak super, jako když ji někdo probodne nebo něco. Proto se i postaví a začne si tak nějak sundávat onen kabát a sukni, jelikožty jsou promočení nejvíce.*
Temari: “Tak jo, je na čase vyložit karty...” *Nemá cenu zbytečně trápit Kamlyn, když skrytý útok na Suki nevyšel (Já to pochopil špatně noo, že to že zruší chakrový plášť probíhá současně s tím jak se posadí dál). Pouze sleduje přivřenými víčky co Suki dělá, chápe že její komedie se smrtí už dlouho nevydrží. Temari počká, až k ní Kamlyn přijde. Situace je tedy taková, že Kamlyn je mezi Temari a Suki a tím blokuje výhled na Temari protože vidí záda Kamlyn. Když položí Kamlyn ruku aby jí kunai vytáhla, posune svou na její a nečekaně silným stiskem jí zastaví. U toho zvýší tok vlastní chakry. Už nemá smysl hrát si na umírání, když útok nevyšel. Ale využije překvapení Kamlyn a přitáhne si jí k sobě aby jí do ucha zašeptala.* Omlouvám se. Chtěla jsem tě dostat co nejdál od ní. *Pak jak se ke Kamlyn naklání jí lehce zároveň se slovy políbí na rty. Doufá, že jíto bude moci později vysvětlit. Ale je jasné, že Temari si narozdíl od Kamlyn uvědomuje jak nebezpečný protivník Suki je a proto že na to není nyní čas. A zvlášť když už ví, že je Suki očividně na mnohem vyšší úrovni.* A teď chvíli Kamlyn mlč a poslouchej. Já nemám srdce v místě zranění, rozumíš? Vysvětlím ti to později. *Vážně se na Kamlyn dívá, v očích má bolest z toho čím jí musela provést, ale zároveň je zde i trochu ulehčení.* Musíme ránu ucpat, pak už jen můžeme doufat že nás nedorazí a nechá jít. *Temari je tvrďák ale nechce Suki znovu vydráždit. Jen ať si myslí, že je na tom zle. Možná, jen možná je nechá kvůli Kamlyn odejít. Kdyby jen obě mohly cítit, jaké nyní Temari pociťuje čiré zoufalství. ALe nedává ho nijak najevo.*
Kamlyn Marise Nibori: *V situáciách ako je táto ľuďom začne dochádzať aké zraniteľné sú ich telá, srdcia aj duše. A často to človeka privedie k nervom, k hnevu, ktorý ich môže znova nakopnúť. Kamlyn sa s novo prebudeným hnevom priženie k Temari - na Suki škúliac len okrajovo keby sa rozhodla nejako zasahovať. Pozrie sa na jej ranu na hrudi. Vytekajúca krv jej vsakuje do hrubej látky a vykresľuje struktúru celej rany. Pozrie sa Temari do očí, ale neprehovorí k nej, pretože je to práve hnev na Temari, čo ju ženie do takého rizika. Silno jej stlačí ruku, ktorú má Temari na zabodnutej zbrani. Potom jej ju silným trhnutím bez varovania vytiahne a prilačí na ňu ruku. Použije Shousen no jutsu a dúfa že to stihne kym sa oheň priblíži. Cíti ako jej úbytok toľkej chakry spôsobuje únavu, ale teraz sa musí sústrediť. Nemá na výber, Temari to dlží. Bola pri nej keď na tom sama Kamlyn bola zle, nie len fyzicky ale aj psychicky. Považuje to ako povinnosť splatiť dlh nech je akokoľvek riskantný. Aj keď si je vedomá toho, že prebodnuté srdce nedokáže vyliečiť, pevne dúfa v nejaký zázrak, ktorý by to umožnil. Vidí však že krv pomaly prestáva tiecť čo znamená, že určite lieči ranu, ale lieči aj srdce? Alebo technika robí len toľko koľko zvládne od povrchu? *
Suki: *No Suki zrušila svlůj chakrový plášť hned po sundání masky, odešla až poté.. Stačí jen číst. Každopádně když se tu Kamlyn začne rozkřikovat, že nieeee, tak na ni jen nechápavě obrátí pohled. Nemá tušení, proč tak křičí. Ani nic neudělala nikomu z těch dvou. Však tahle se zabila sama.. Pokrčí nad tím jen rameny. Deště, který vytvořila Kamlyn si všimla, leč tuto techniku neovládala a nebyla ani vědec, aby měla znalosti o technikách, například Katonu. KAždopádně ji nijak netrápil.. Poté začalo to, že to KAmlyn popálila..* Hmmm vypadá to, že tvá kolegyně tě chce upálit. *Pronesla a pokrčila rameny. Vůbec ji rozšiřující se plamen netrápil. Ona se vyléčí, ale co Temari? NAvíc, technika Raiton Hiraishin, kterou použila KAmlyn, neměla žádný účinek, jelikož s ní kdo ví proč bouchla do země. Tato technika fuinguje na principu nabití Raitonu do ruky, načež aby to zranilo protivníka se ho musí dotknout.. Tato technika, kterou chtěla provést je až od Tukobetsu Jounina a jmenuje se ​RAITON: DENPŌ SEKKA*
Temari: *No, sharingan už nestačí vidět protože je deaktivovaný.* “Ty svině, zruš tu chakru no dělej!” *Bylo by tak krásné se ještě jednou přemoci a bodnout do Suki kunai. Jenže Temari podvědomě ví, že by to bylo na nic. Když jí sundá masku, má pořád ten svůj vzdorovitý pohled. To že se usmívala i usmívá může vidět pořád díky absenci spodní části masky která (maska) je nyní navíc sundaná. A pak jako k dokonalé provokaci, si Suki ten svůj mód vypne když je asi tak dva metry od ní. Kdyby jen věděla, jak jí to doslova sere. Protože s tím nemůže nic dělat. Jenže pak se do toho vloží Kamlyn, která šílí jako divá.* “Ty blbko, musíš vždy mít vlastní hlavu co?” *Přivře oči, snad únavou. Nezdá se, že by vnímala techniku Kamlyn ani následně žár plamenů. Zdá se jí, že Kamlyn zešílela, tedy podle slov co volá. Jak to chce udělat, aby nezemřela? Je snad úplně blbá? No sama je rozhodně zvědavá na to, jak se Suki bude sedět nyní dobře v těch plamenech. Bylo by krásné ještě vidět jí hořet. Zdá se, že Temi o něco víc klesne brada. Možná usnula, nebo se to možná jen zdá. Těžko v jejím očividném stavu říct.*
Kamlyn Marise Nibori: *Bezmocne sleduje ako jej brilantná pasca opäť vychádza úplne na zmar a spustí ruky vedľa seba. Obrazy sa pred ňou hýbu tak rýchlo, nesúladiac s jej postrehmi a dychom, že kým jej dôjde čo sa deje a k čomu sa schyľuje, je neskoro a Temarin výkrik jej rozšíri zreničky, vytesní dych z pľúc a zrazí ju na kolená. Toľko emócií koľko v ňom bolo počuť Kamlyn nikto nikdy neprjavil. Z očí jej začnú tiecť horúce štipľavé slzy a obraz sa jej zlieva do jednej veľkej machule.* Niéééé! *Skríkne bolestivo, s vypätím síl do prázdna, ktoré ju obklopí keď jej naplno dôjde, že Temari zomiera. Nenávistne jej zahoria oči a keď ju naplní hnev od malička na nohe až po korienky jej snehovo bielych vlasov, vstane zo zeme zanechávajú za sebou stopy pevné, odhodlané a nahnevané. Utrie si slzy spakruky a zamračene sa rozkročí len pár metrov za Suki, ktorá Temarina dala dole masku a dovolila si pozrieť sa do očí jej priateľke, ktorej z nich vyhasínal život. Začne skladať pečate pre Kokuu No Jutsu. Onedlho z nej stúpa do vzduchi čierna tekutina slúžiaca ako pohroma, ktorá má Suki dostať od Temari aj za cenu, že Kamlyn sama sa pri tom môže zraniť. Potom vytiahne zo zadnej kapsy zápalku a škrtne ňou aby ju zažala. Horiacu ju vyhodí nad seba do vzduchi kde sa okamžite chytí čierna tekutina a oheň začne preskakovať okolo a šíriť sa, neúprosne sa približujúc k nim.* Vypadni od nej! * Vyštekne a znova preskladá ručné znaky. Tentokrát pre Raiton Hiraishin, nabije svoju ruku bleskovou energiou a prikrčí sa k zemi smerom k Suki, silne buchne o zem mieriac svojim bleskom rovno na Suki.* Netuším prečo si na mňa zaútočila, ale garantujem ti, že kým sa to nedozviem, ty skrátka nezomrieš Temari-chan! *Nato sa k nim rozbehne a za cesz, si vytiahne kunai keby mala aj po zásahu bleskom ešte nejakú prácu so Suki. Musí niečo vymyslieť predsa. Nemôže nechať zomrieť jedinú osobu, ktorá jej pomohla psychicky sa vyrovnať s novým životom.*
Suki: *Stín od Kamlyn ji nijak nevadil, jelikož ji nezabralo ani vteřinu aby se z něj dostala. No když se Temari probodla, vykulila nechápavě oči.* A tebe čo? Jebe? *Zeptá se jí nechápavě, přičemž příjde krokem k ní a následně ji sundá tu masku, aby se mohla podívat na její tvář. Poté si zruší svůj chakrový plášť a posadí se asi dva metry naproti Temari a v tureckém sedu ji bez prolému sleduje, jak vyhasíná její život. Tady už bylo zbytečjné ji objetovat ji Jashinovi.*
Temari: *Přestože se to neukázalo jako správný postup, Temari chtěla právě tomu co se nyní odehrávalo zabránit. Chtěla dostat Kamlyn od nukenina, pryč od boje. Ale špatná předpověď reakcí jí dovedla k naprostému opaku. I když jedna malá naděje v tom celém zmatku byla. Suki jde pouze po ní, takže když to ukončí dříve, než se Kamlyn do všeho příliš zaplete… možná, jen možná Kamlyn nezabije. I když to byla šance jedna ku tisíci, Temari to za to stálo. Pevně se rozhodla už ve chvíli, kdy jí podvědomně došlo, že nemá sebemenší šanci. Jen její mozek nějakou dobu protestoval, než se dokázala smířit s tím, že její sny se už nikdy nenaplní. Když pak přišel stromi past ze stínu, pomocí sharinganu se jim však dokázala uhnout a křikla u toho.* Odpusť Kamlyn! *Zná Kamlyn natolik dobře, aby věděla že když dá do těch slov všechny své emoce, tak jí nakonec porozumí. Pochopí, že jí to mrzí a že jí má ráda.* Jdeš pozdě ty svině. *Oznámí Temari Suki s úšklebkem na tváři a pak bodne otcův kunai, který při sobě nosí, jen malý kousek od místa kde má člověk srdce. Vyplivne krev a podlomí se jí kolena. Přesto se usmívá, protože se smrti nebojí. A mrtvého nic nebolí, ať už s ní Suki plánuje udělat cokoliv i s rychlostí 12 přišla příliš pozdě. Sharingan se deaktivuje a chakra jí začne slábnout.*
Kamlyn Marise Nibori: // Vy hovada, takto zničiť môj krásny útok! *Kamlyn sleduje dianie pred sebou a musí si priznať, že netuší na koho útočiť, alebo čo vlastne robiť. V tejto situácii má šancu zcrhnúť, pretože Temari je dosť zaneprázdnená Suki a jej bijuu, čo slúži ako dosť odstrašujúci dôkaz, že útek je zrejme aj najrozumnejšia cesta k prežitiu. Ale keďže jej Temari má čo vysvetľovať, rozhodne sa nenechať ju umrieť v Sukiných pazúroch bez odpovedí. Prekrúti očami sama nad sebou keď dospeje k rozhodnutiua a vydá sa behom za nimi. Keďže normálnym behom by ich nikdy nedohnala, musí použiť jutsu - Chakura Shotto- aby ich dohnala za pár skokov. Cestou si spoza opaska vyberie kunai s namotaným drôtom a keď sa k nim priblíži odhodí ho tak aby sa zapichol ešte o pár metrov ďalej pred nich. Potom preskladá ručné pečate - Kagemane No Jutsu- priblíži sa viac aby nemusela míňať veľa chakry na vzdialenosť a predĺži svoj tieň v tenkej čiare po zemi, ktorú vytvára drôt aby si to tie dve nevšimli a zaútočí na nich tieňom spred nich... Tak ako by to nečakali. Dúfa že v tej rýchlosti stihne presne načasovať kedy dobehnú do tieňa a môže ich tak uvezniť vo svojom tieňovom jutsu. Stále má aktivovaný Rinnegan, ktorý jej pomáha jasne rozoznať Suki od Temari aj na diaľku a preto keď použije tieň, zaklapne pascu až keď sa k nemu blížia obe dievčatá.*
Suki: *Tak očividně Suki nesekala na jeho bricho, ale tudíž na záda, když před ní Temari mohla utíkat kupředu. Každopádně to bylo akorát větší výhoda pro Suki, jelikož díky tomu, že uskakovala stromů mohla zároveň využít kmen stromů jako odrazový můstek, kdy se díky tomu mohla vyhnout útoku Kamlyn, který na ně vyslal. Následně z jejich zad se objevili dvě chakrove ruce, které chytili kmen stromů, co byl pod ní a následně ho jednoduše hodili po Temari... Pří dopadu na zem okamžitě v startovala plnou rychlosti přímo na Temari v úmyslu ji svými dvěma rukami a stejně tak i rukami, které si vytvořila na zádech prostě rozskrabat. Přičemž pokud by měla v plánu se schovávat za nějaký strom, prostě jim proběhne jako demoliční koule. *
Temari: “Zatraceně, ten nukenin má ocasáka!” *Všimne si Temari když se otáčí, aby odběhla k úkrytu mezi stromy. Jenže rychlost 12 je rychlost 12, takže se nedostane o moc dál a už je divná forma (nevim zda tu formu Temi zná) Suki u ní. Jediné, co jí napadlo bylo složit ruce během zoufalého pokusu o útěk do pečetě tygra a pokusit se tak o Shunshin no jutsu ve směru běhu. Ruka Suki se neúprosně blíží a začne trhat její břicho i přes odolnost jejího zpevněného těla (jiongu), v ten moment však Temari zrychlí a dostane se za kmen stromu. Během zrychlení sáhla pod plášť a když míjí kmen stromu udeří do něho dlaní jen chvilku před tím než tvrdé dřevo zastaví úder ruky Suki a Temari běží dál. Kouř z chili bomb po úderu do kůry tak může pokračovat jen proti Suki zatímco kmen před plným zásahem Temari ochrání. Temi se prudce otočí a mávne rukou aby před sebe vyhodila výbušné lístky. Načež srazí ruce dohromady a složí pečetě - fuuton reppushou. Techniku vyšle v plné síle ve směru kde se nachází Suki a vítr sebou sebere i všechny výbušné lístky. Je připravena nechat je vybuchnout, ale jen v případě že by výbuch naplno zasáhl Suki.*
Kamlyn Marise Nibori: (Jasné, hry rozvíjajú, ale dnes by som rada ostala pri rozvíjaní mysle!) *Pretočí Kamlym očami pri odpovediach Suki. No stále si drží úsmev, pretože v nej vidí kúsok seba, keď všetko využívala na to aby bola lepšia... Všetko pre ňu bol tréning. Avšak tréningové hry mala najradšej. Vtom však zachytí Temarin výkrik. A len len že sa stihne odpratať z trajektórie letiaceho kunaia a... Výbuch... Kamlym sa síce dostane ďalej, ale nie na toľko aby sa vyhla nárazovej vlne, ktorá ju zrazí z nôh a potlačí pár metrov dozadu. Proti dymu okmažite poučená z mimulosti zavrie pevne oči a zatlačí si rukáv na ústa aby ho nevydýchla.Keď si je istá, že ide o obyčajný dym, otvorí oči no nemá šancu vidieť. V túto chvíľu je taká zmetená, že netuší kto je priateľ a nepriateľ a tak nahromadí chakru do očí a aktivuje Rinnegan. Pomôže jej to v dyme nájsť jasnú chakru Suki aj Temari. Čo ju ale prekvapí je farba chakry. Jedna ke modrá a jedna červená. Usúdi podľa vedomostí zo školy, že červená patrí bijuu a teda priraďuje ju k Suki. Tá nebezpečne rýchlo vyráža vpred a aj keď Kamlym nevie čo sa stalo, je odhodlaná urobiť všetko preto, aby všetci odišli aspoň živí. Poskladá ručné pečate a pomocou jutsu - Suiton Mizzurappa- vyšle vodnú vlnu na obe s cieľom zraziť ich z nôh a dostať od seba. Zároveň tak obe mať ako tak pod kontrolou a vyčistiť si cestičku dymom. Hneď ako vlnu vyšle, poriadne sa nadýchne osvieženého vzduchu, aby mala v jlave čisto. Čaká, čo sa bude diať ďalej a dúfa, že sa to nejako vysvetlí.* Čo ste sa zbláznili? Takto podľa vás vyzerá stretnutie troch Kunoichi?
Suki: *Pozorně poslouchá co říká Kamlyn, přičemž jen pokrčí rameny.* Hry akorát spotřebují čas, který tě zdržuje od rozvoje. Moje hry mi pomáhají se rozvíjet *Zareagovala na její otázku. Chtěla reagovat i na tu další, leč to už se objevil výbuch a Suki zasáhla akorát nějaká ta vzduchová clona a nic víc. Na jejím obličeji však mohlo být vidět nějaký ten úšrkn, který vedl k uspokojivý úsvmě... No její obličej však nádále vidět nebyl, stejně tak její tělo. Kolem jejího těla se kompletně objevila tmavě červený chakra, neboli chakrový plášť od Reibi Chakra V2, která ji zvedala rychlost a v tu chvíli se vydala za Temari... Její rychlost byla momentálně na úrovni 12, což bylo pro ni vekou výhodou aby ji během chvíle dohnala a namířila úder rukou, který měl na místech kde by se nacházeli nehty tvořené chakrové drýpky, chtěla jí tak roztrhnout břicho.*
Temari: “Kamlyn ty zatracená hlupačko!” *Temari se musí rozhodnout, jak jí co nejrychleji dostat co nejdál od toho nukenina. Jenže s Kamlyn se to má tak, Kamlyn je, zatraceně je to báka bákovitá a neumí poslechnout když o něco jde! Absolutně si neuvědomuje, že jim oběma začíná doslova hořet pod nohama. Proto se zachová tak, jak to nejspíš ani jedna ze zbývajících dívek nečeká.* Ústup! *Křikne na Kamlyn a s prudkým otočením hodí do země blízko kamlyn kunai na kterém je umístěn výbušný lístek. A pak ruce přiloží k sobě, aby provedla gesto na jeho odpálení ať už se Kamlyn stáhne nebo nikoliv. Je to řekněme silné gesto, které se ovšem nedá jednoduše vyignorovat jako pouhá slova. Výbuch je dost daleko od Suki, takže jí maximálně lehce ofoukne příval vzduchu ale to samé se nedá říct o Kamlyn. Temari na nic nečeká a odskočí do bezpečí za sebou, zde se totiž už nachází první stromy. Nehodlá s tou nesmrtelnou věcí bojovat na otevřeném prostoru, musí se pokusit o ústup lesem. Je to jejich jediná šance. Opře se zády o kmen stromu a čeká na Kamlyn, pokud nepřijde bude nucena vyrazit pryč bez ní. Má z toho zlý pocit, ale za jejich dosavadní situaci může právě Kamlyn, nebýt jí Temari by se nikdy na volném prostoru neukázala a tudíž ani neprozradila.*
Kamlyn Marise Nibori: Nejaké nabudúce sa určite nájde. *Vyhlási sebaisto Kamlyn a žmurkne na obe spoločníčky, vytiahne si kunai spoza opaska po vzore Suki, no miesto toho aby si špárala hrot v mrtvole si ním ryje len do zeme.* Ak tvoje bábiky končia hry takýmto osudom... *Kývne bradou k hromade mrtvoliek na zemi.* Tak ďakujem, nemám záujem. Ty asi nepoznáš normálne hry, ktoré sa hrávajú na spoločných dievčenských večierkoch. Napríklad na pravdu alebo čin? *Úkosom pozrie na Temari, či by bola tak láskavá a podporila jej návrh nech sa už vymotajú zo slepej uličky vedúcej k hre so zbraňami. Potom sa pozrie na svoj výtvor - vyrytý obrazec v zemi a uškrnie sa. Je tam Suki v tej svojej sukničke držiaca natiahnutu katanu avšak na spôsob karikatúri. Suki má veľkú hlavu a malé telo aby zdôraznila, že si o sebe veľa myslí aj keď je určite silnejsia, rýchlejšia a bla bla bla. Zato katana je tenučká a maličká ako ihla. Výraz v jej tvári je akoby prázdny. Akoby nevedela premýšľať sama za seba, ukázať svetu niečo s dobrou stránkou zo seba. Čo si Kamlyn všíma počas rozhovoru. Uchcechtne sa pri tom ako si to prezerá a potom natiahne nohy pred seba aby výtvor z časti zakryla. * Tak čo skúsime naše typy hier? *Opýta sa Suki a znova prosebne pozrie na Temari.* (No tak ženská... Trošku svetla a zábavy do tejto situácie... Lepší svet ktorý si vytvárame...) *Pri tom ako si to pomyslí sa pokúsi o zubatý silený úsmev. Čaká na reakcie oboch a nevie sa rozhodnúť, ktorej sa viac obava.*
Suki: *Pokrčí rameny a vezme ten plášt, který si následně oblékne.* kdo říkal, že nějaké příště bude? *Zeptala se trošku vyzývavým hlasem, přičemž na tváři ji stále hrál úsměv.* podívejme, tvoje kámočka dokonce přišla o hlas *Pronesla a narovnala se, kdy se následně protáhla.* Tak co? Chceš si hrát? *Pronesla vesele.* Třeba na panenky? *Vyplazila jí lehce jazyk, přičemž se vracela ke kataně, kterou poté zvedla ze země.* Nebo si můžeme zahrát kdo vydrží déle *Dodala ještě z vesela a prohlížela si ostří katany, které bylo od krve. A následně přešla k mrtvé ženě, které pro zábavu začala vyrávat různé čáry do obličeje a netvořit jí tak obličej. Proč se tím nezabavit že?*
Temari: *Čím více pozoruje ty dvě během rozhovoru, tím méně má chuť se do něho zapojovat. Až se odtud dostanou, nejspíš to dá Kamlyn pěkně od plic sežrat. Celou dobu marně hádá, jaké úrovně ta Suki asi je. Nejvíc jí pak znepokojuje fakt, že fyzická zranění na ní očividně vůbec nepůsobí. To pro ní není dobré, i kdyby byla sebelepší v Taijutsu a dokázala jí několikrát poslat k zemi, co pak? Temari moc dobře ví, že žádné zadržovací techniky neovládá. A i kdyby, co by tu pak s ní asi tak dělaly, posil se zde nedočkají a věčně jí s omezenou chakrou neudrží. Během přemýšlení si zamyšleně zkousne rty. A pak si uvědomí, že na ní Suki mluvila. Nejdřív jí chce něco odseknout, ale pak si uvědomí, že možná Suki jen pokračuje v nějaké psychologické hře. Proto jí neodpoví, pouze na její slova záporně zavrtí hlavou aby pochopila že to neřekne. Hodlá zaujmout tzv. mrtvý postoj. Neudělá nic, dokud jí k tomu situace nedonutí.*
Kamlyn Marise Nibori: *Kamlym strasie keď sa Suki začne len tak prehŕňať vo svojej rane od katany no nekomentuje to. Vidí, že bolesť jej je cudzia, ale miesto strachu to v nej vzbudzuje viac a viac zvedavosti.* Staré známe zatiaľ niesme, ale ak stretneme niekedy nabudúce, už sa tak budeme môcť pomenovať. *Odpovie entuziasticky s úsmevom na perách. Pri poznámke o hre a zasmeje. Žeby konečne našla osobu, ktorá hrá rada hry?* Podľa toho akú hru chceš hrať. *Poznamená opatrne a prezrie si Suki aj Temari. Je jej jasné, že aj pod maskou sa Temari určite mračí. A najradšej by ju prepleskla cez tvár, no chce sa vyhnúť boju so Suki a zároveň získať o nej lepší prehľad, akékoľvek cennejšie informácie a spoznať ju.* Am... Ak hľadáš čo na seba, skús ten plášť. *Ukáže prstom na mŕtvu ženu nižšieho vzrastu a jej plášť, ktorý leží pred ňou len teochu ofŕkaný krvou pretože ho niesla v rukách.* Stačí to... Skrátiť. *Poznamená trochu zamyslene keď si prezrie Sukin odev, trochu netradičný na cestovanie. Kamlyn by takto nevyšla ani na tréning, nie to ešte na vražednú výpravu. No byť nukeninom ako Suki asi by si tiež nerobila hlavu s komfortnosťou oblečenie. No keď sa pozrie na Temari nevie si predstaviť ani jej komfort v ťažkom plášti s maskou na hlave. Je celkom zvedavá čo odpovie Suki na otázku prečo nosí masku, pretože sama len háda, že kvôli maskovaniu, no to je akoby sa detí v akadémii pýtali prečo do nej chodia.*
Suki: *Pousměje se.. No na reakci Temari jen pokrčí rameny.* A tebe se čo stalo, že máš masku? *Zeptá se, přičemž se podívá na svou hruď. Na sobě má tílk oa sukýnku po kolena, přičemž ono tílko je aktuálně děravé. Následně se lehce začne rýpat v ráně po kataně prsty. Snaží se od tama dostat tílko, které ji tam zůstalo. No když začne mluvit Kamlyn tak se jí koutky vysunou nahoru a poté se na ni zaculí a zvedne k ní hlavu.* My ale nejsme staré známe *Culila se jako malá hočlička, přičemž následně pustila katanu na zem, kdy si poté přetáhla probodnuté tílko přes hlavu a sundala si jej ta. Prsa měla obmotaná obvazem, který zabraňoval aby jí ňadra nějak bránila v pohybu. Následně se začala rohlížet, kde by zde mohla najít nějaké tričko. Tudíž přešla k nějakému batohu, který tu měli ony mrtvoly a začala jej prohlédávat.* Nemám ti co říct a na co odpovědět. Leda že by jsi is chtěla hrát *Pousmála se a lehce si jazykem olízla viditelně svůj špičák.* No a navíc nevím na co by mi byl zvířecí ocas
Temari: “Takže ty toho moc nevíš o tom jak fungují týmy.” *Koutky úst Temari se protáhnou při slovech Suki do mírného úsměvu. Vůbec nevzala v úvahu, že při dlouhodobé misi se občas tým může rozdělit a to že se sejdou z různých směrů nehraje vůbec roli. Počkat, leda že by Suki na ně zkoušela nějakou psychologickou hru. No to jí rozhodně nevyjde. Zcela klidně jí s ironií v hlase odpoví.* Ó ano, celá se třesu strachy. Úplně si mě odhalila. *Je jasné, že ani jedna strana neví, jak silný je protivník a co může očekávat. No když už Kamlyn zdržuje a nechce jen tak odejít, tak jí tu přeci jen nenechá. Podle ní by bylo dobré se prostě společně stáhnout a zmizet, ale nemůže se tu přeci začít hádat. Zničilo by to totiž dokonale její dosavadní vystupování. roto už dál jen mlčky naslouchá, co může víc také dělat, že?* “Penis? Chvostík? Jsem tu já, nebo ty dvě jsou mimo?” *Pod maskou překvapeně zamrká. Tohle bude ještě dlouhá nebezpečná rozmluva. Nějak si není jistá, zda Kamlyn chápe jak moc je nebezpečné takové setkání s nukeninem. No přijde jí, že si to tak trochu plete s exkurzí do muzea. Další věc, kterou si přičte k předchozím bodům, které by se daly shrnout pod název - za co později proplesku mou nejdražší Kamlynku.*
Kamlyn Marise Nibori: (Takže je to ona. Obávaná Suki, o ktorej sa hovorí že má horšiu morálku ako Zeref.) *Zdá sa, že Kamlym má naozaj nejakú zvláštnu schopnosť pri snahe pomáhať sa dostať do prúserov.* Čože? Aký penis? Myslela som zvierací chvost! *Zvolá Kamlyn nechápavo no so smiechom. Napätá naráža od Temari ňou zavibruje až na končekoch prstov. Nepozrie sa na ňu však a to už Suki reaguje miesto Kamlyn. Nemôže to teda nechať len tak. Pousmeje sa a prikývne.* Suki, tvoja dedukcia je síce z polovice správna, ale tuto s priateľkou máme naozaj úlohu inde. *Mávne rukou za seba aby im bolo obom jasné, že táto úloha sa vôbec netýka tejto situácie. Zároveň by však chcela Temari nejako presvedčiť aby ešte chvíľku zostali. Nukenina ako je Suki je ťažké nájsť a zázrak naň natrafiť náhodou, chcelo by to vyťažiť z tejto situácie čo najviac a pri najhoršom, sú na ňu predsa dve a Kamlyn je ochotná položiť život za svoju hlúposť aby Temari mohla odísť. Uvoľní teda postoj, shurikany z ruky vyhodí tak aby sa zapichli jeden do medzeri do stromu medzi Suki a Temari a druhý medzi Suki a Kamlyn. Potom si úplne nenútene napraví členku na hlave a pohodí vlasmi do zadu.* Suki, je naozaj česť ťa spoznať. Mohli by sme si chvíľu pokecať ako staré známe? Som veľmi zvedavá a zaujíma tvoj život. Tiež som vyrastala... Povedzme inde... A neviem si zvykať na život v dedine. Možno mi tvoj príbeh trochu pomôže.
Suki: *Přikývne* Ano já jsem Suki a ty? *Zeptá se jí mile s úsměvem na tváři, přičemž na otázku ocasu zavrtí hlavou.* Jsem dívka, na co by mi byl penis? *Zeptá se jí zcela vážně. Opravdu ona výrůstala za určitých podmínek, asi jako jediná za takovýchto podmínek a dle jejího úsudku se ptá na toto, jikoli na zvířecí ocas. Proto také tato dopověď. Hold vychovávána ve vesnici nukeninů. Každopádně když promluvola Temari zvedla jedno obočí.* Takže mi chceš říci, že když každá přicházíte z jiného směru, přičemž jste se ani nepoznaly, tak máte spolu úkol? Aspoň nelži. Bojíš se *Zasmála se Suki, přičemž přešla do takového záludného úsměvu, no poté pokrčila rameny.* Klidně běžte *Pronesla a pokrčila rameny. "Zná mé jméno a viděla mě.... Hmm co s ní uděláme?" Zeptala se přitom v duchu Reibiho.. Ten však s odpovědí neotálel" Tak už dlouho chceš zkoušet co člověk přežije bez určitých orgánů, co to provést na ni?" Navrhnul, načež se Suki zamyslela" Dnes má asi dobrý den, tvůj nápad není stupidní" Na tohle už však jen Reibi zavrčel. Ono se možná zdálo, že spolu nevychází, jen hold Reibi měl jinou povahu, ale přičtom Suki pro něj byla jako stvořená, což on sám věděl.*
Temari: *Tak nějak chápala, že muži už stejně jako ostatním není pomoci. Ať na ně použila jakékoliv špinavé triky, očividně bojovala na blízko. A když se na Temari podívá, ani to s ní nehne. Její vrčení v klidu ignoruje a ani se nepohne. Žádná známka strachu, ani zaváhání. Pouze naslouchá Kamlyn a nechápe, jak v této situaci může mít tolik otázek. Alespoň, že jí kamlyn konečně poznala a nemusí počítat ještě s tím, že na ní omylem zaútočí. Nakonec se rozhodne na otázku ohledně nepřítele neodpovědět. Ale pak jí napadne jak odvést pozornost na odchod tak, aby si neznámá (Suki) nezačala myslet že pochybují o své síle. Tišším, ale rázným hlasem Kamlyn napomene, jako by Temari byla velitelem jejich týmu.* Víš, že by jsme se neměli zdržovat. Náš úkol je jinde. *Doufá, že Kamlyn není tak blbá, aby na to odpověděla něco neopatrného. Má tendenci se na Kamlyn otočit ale neudělá to. Nespouští potenciální hrozbu v podobě neznáme dívky (Suki) z očí.*
Kamlyn Marise Nibori: *Zmätene pozrie Temariným smerom keď po nej sykne a rozosmeje sa keď na jej upozornenie reaguje dievčina, ktorá len pred chvíľou mala katanou prešpikované telo. Normálne by bol ninja opatrný ako Temari v maske, s chladnou vypočítavosťou a aj Kamlyn si uvedomuje možné riziká, ale nedokáže v sebe potlačiť tú časť, ktorá ju núti do všetkého strkať nos. Všimne si čo lýška vyrýva do tela... * Suki. *Prečíta nahlas a pozrie na dievčinu.* Nie je za čo, to je tvoje meno? *Opýta sa a kývne hlavou ku krvavému nápisu.* A nepokladáš sa za nepriateľa... Môžem teda odložiť zbrane a dohodneme sa na prímerí? *Navrhne trochu horlivo, pretože by sa nerada púšťala do súbojov v trojuholníku. Hlavme nie s bláznivý záhadným dievčaťom pred ňou.* Odpusť mi drzú otázku, ale čo to máš so zubami? Je to zaujímavé! Máš aj chvost či iné znaky? *Uvedomuje si, že možno kope príliš hlboko pod zem a mohla by to oľutovať, no koľko nijov za život môže dievča stretnúť so zvieracími črtami? Hlavme ak ide o niekoho približne v jej veku. Pohľadom naznačí Temari, že chápe kto je, ale že sa nemusí báť, že by tu Kamlym dnes chcela nechať život. Trochu sa aj pousmeje, veď konečne sa priateľky dočkala... Vedela, že to bude dobrodrúžstvo a má pocit, že týmto sa to len začína. *
Suki: *Po slovech Temari, se Suki začne rozhlížet.* Nepřítel? Kde? *Ptá se nahlas a opravdu ji kolem sebe hledá, přičemž nemůže přijít na to, kde by onen nepřítel mohl být. "Ty jsi fakt blbá když si hraješ na holku víš to?" Pronesl jí v hlavě Reibi, přičemž Suki v duchu řpevrátila očima "a ty jsi fakt neužitečná hadice víš to?" Zeptala se jí na oplátku, přičemž se podívala na Temari a zavrčela. No poté se věnovala tomu poslednímu muži, kterému katanou rozřízla oblečení na hrudi a do jeho kůže začala vyrývat své jméno SUKI.* Děkuju za ubrousek jinak *Dodala ještě směrem ke Kamlyn.*
Temari: *Díky bohu! Temari se značně uleví, když vidí že Kamlyn zaváhala a stáhla se. No očividně jí nepoznává, když je nyní maskovaná. Ale to má svůj důvod, nikdo totiž nevidí že právě aktivovala sharingan. To že si někdo před vámi vytáhne z těla zaraženou katanu a ještě se tváří být naprosto v pořádku, to jednoho přinutí brát situaci vážně. Na Kamlyn se vůbec nedívá, ale když si všimne že si hlídá i jí tak na ní (Kamlyn) sykne.* Drž si odstup a hlídej si nepřítele a ne mě! To kvůli tobě jsme se do toho připletly. *Ruce má pořád svěšené ale stačí jen nepatrný pohyb, aby tasila kunai či tanto, zbraně má skryté pod pláštěm.* “Co uděláš? Co uděláme my? Co mám sakra udělat já?” *Kromě mluvení zůstává naprosto v klidu. Chce zapůsobit chladným odměřeným klidem. Nepřítel bez tváře a emocí je vždy děsivější, než nepřítel co je známý a dává průchod svým emocím, především strachu a hněvu. Jo a předchozí otázku na kravku ignoruje, nemá čas jí to vysvětlovat. To by zabralo příliš času :-D *
Kamlyn Marise Nibori: *Sleduje ako si dievčina bez náznaku pocitu akejkoľvek bolesti vezme podávaný zrap látky a zamračí sa. Rukou pomaly predĺžuje vzdialenosť od nej a dobre robí, pretože sa pred ňu zapichnú spoza stromi dva kunaie aj s pripomienkou o hovádzom dobytku. Hlas ďalšej osoby jej pripomína Temari, no keď hľadí na osobu, ktorá vychádza spoza stromu, hľadí do otáznikov. Svoju reakciu by popísala ako extrémne kľudnú, no len do tej doby než dievčina nevytiahne katanu zosvojho tela a vlastnou krvou pri tom pohybe neofŕka Kamlyn na tvári. Táto reakcia ju už prinúti odskočiť pár metrov do zadu, tak aby rozostavenie troch živých dievčat vytváralo rovnostranný trojuholník.* Kto je ti tu kravka? *Osopí sa na zamaskvanú a prikrčí sa do kolien aby mohla v prípade potreby bojovať. Rozhodne sa však, že dôležitejšia je stále dievčina, ktorá na ne teraz hľadí takmer zvieracím pudom a dokonca aj miernym výzorom.... Tesáky... Kamlym už spoznala vlčiu ženu, no čo môže skrývať táto tu?* Okey, očividne moju pomoc nepotrebuješ. *Poznamená sucho a prezrie si pečať z krvi na zemi. Poskladá si dva a dva dohromady.* Čo ti sakra urobili, že sa hráš na rezníka? *Opýta sa a vytiahne spoza opaska dva shurikany. Každý prípad si vyžaduje záložný plán. Aj keď Kamlyn reagovala prvotne viac inštinktívne ako rozumovo, zadné dvierka sa naucila otvárať zavčasu.*
Suki: *Když se zde objeví Kamlyn, trošku se jí rozzáří očička. "JE TU DALŠÍ" Chutně pronese v mysli k Reibimu, který se jen zasměje, přičemž se snaží pochytat i nějakou tu zlou energii z okolí. No Suki stále s Katanou v hrudi, kdy špička vyléza na druhé straně jejích zad příjme od Kamlyn kapesníček.* Děkuji bude se hodit *Pronese s úsměvem a vesele.* Kdo je pryč? *Zeptá se jí nechápavě a sále s úsměvem na tváři, kdy ji lehce vylezou špičáčky ven nahne hlavu na stranu, nechápavě jako to dělá například pes. To už však proletí kunai kolem nich.. Rychle se otočí v tom směru, kdy si chytí rukojeť katany a vytáhne se ji z těla a lehce s ní švihne za sebe. Možná krví z ní nahodila i Kamlyn, ale těžko říci. V hlavě ji první co vyskočilo, tak že je zde lovec. No následně vylezla další dívka. "A dalšííííí" zajásala v duchu, přičemž svůj postoj uklidnila a začala si utírat kapky krve, co měla na tváři.*
Temari: *Najednou se něco ve vzduchu změní. Les utichne a jí dojde, že zde nejsou sami. Zastaví se zrovna ve chvíli, kdy celým krajem zazní zoufalý křik. Tenhle zvuk už Temari zná, je to křik umírajících lidí. Zaváhá, ale samozřejmě že chápe, že čas hraje proti ní. Musí se rychle rozhodnout.* “Zatraceně Kamlyn, ty seš tak blbá, že by ses šla podívat co?” *Když jí to ve vteřině dojde, prokleje svou kamarádku opravdu nepěkně a pak se rozeběhne novým směrem. Pokud jde o past, tak může každou chvíli sklapnout. A Temari už byla poučena, že křik vždy nemusí znamenat záhubu pouze pro toho kdo křičí. Ale často je i příčinou smrti neopatrného zachránce, obzvlášť u tohoto se trenér K snažil, aby si to důkladně zapamatovala.* “Temari, nebuď pako a nejdřív si zjisti situaci než do ní zase žuchneš přímo po nose.” *Jeho slova jí jasně zazní v mysli. Proto když se přiblíží k místu, kde je volný prostor tak automaticky zpomalí až přejde do kroku. Opatrně se schová za poslední strom a opatrně si analyzuje situaci. Všude jen leží mrtvoly a na jednom konci je dívka která má v sobě zabodnutou katanu. Jenže něco je na celé situaci špatně i když neví nejdřív co. A pak jí to najednou dojde, chybí tu útočník. Když se podívá znovu, všimne si že všechny mrtvoly jsou ve směru k té dívce. Jenže než si stačí promyslet, co chce udělat. Vřítí se na scénu Kamlyn!* “Ty kravko!” *Temari se téměř při jejím doslovném vpádu nesloží v šoku na zem.* Zpátky ty blbko! *Křikne a rozhodne se udělat to jediné co v dané situaci udělat může. Z úkrytu přímo do běhu kamlyn vhodí dva kunaie. To jen pro jistotu, kdyby se odhodlala i po křiku k dívce běžet. No skrývat se už nemá cenu, takže vyjde zpoza stromu a ruce má volně svěšené podél těla (popis vzhledu v prvním příspěvku).
Kamlyn Marise Nibori: Slnko svieti, nebo žiari, vtáky sedia na konári. Králik lesom uteká... *Tu sa musí Kamlyn zastaviť. Les totiž stíchol a Kamlym dvihne hlavu hore. Vtáci, o ktorých nedávno zo srandy začala skladať básničku odrazu stíchli. Lesom sa zrazu rozľahne krik, čo vtáky definitívne vyplaší a so šuchotaním v perí sa odprace. Kamlyn sa postaví a schytí do rúk kunai spoza opaska. Zamračí sa a chvíľu naslúcha lesu. Nasleduje však ďalší pazvuk, ktorý by sa dal nazvať výkrikom ak akýmsi slastným hlasným vudychom. Najromadí chakru do nôh a odrazí sa smerom odkiaľ zachytila zvuk - chakura shotto-. A vyskočiac aj pokračujúc odrážaním sa zo stromu na strom sa dostane až na miesto. Tam ostane potichučky v korune stromu a sleduje krvavý masaker pod sebou. Traja mŕtvy a jedno dievča len o niečo staršie od Kamlyn ťažko zranené.* Neboj sa! To bude dobré! Pomôžem ti! *Ozve sa k dievčine a premýšľa aké rozsiahle môže byť zranenie. Katanu má v sebe hlbšie ako by sa Kamlyn podávalo a tak nečaká dlho. Zoskočí pred ňu a našťastie ju trkne sa obzrieť po útočníkovi.* Je ešte tu? *Opýta sa rýchlo dievčaťa a to už vyberá z ruksaka ob... Nič nenahmatá žiaden ruksak pretože ho nechala pod stromom. Najradšej by si vynadala, ale na to nie je čas. Pozrie sa okolo seba a z veľkého muža, ktorý má rovnaké bodné zranenie ako dievčina odtrhne kusisko látky. Otočí sa k dievčaťu a podá jej ho.* Na! Zatlač si to na ranu, poriadne!
Suki: (tak ať se všichni potkáme xD) *Suki už pár dní sleduje dle značek na zemi skupinku lidí (snaží se naučit být stopařem). Přčiemž dnes ji konečně našla. Byla to skupinka rolníků, kteří se rozhodli utábořit. Bylo to zhruba aktuálně nacházející se tábořiště, mezi Kamlyn a Temari.. Suki je našla a konečně se dočkala, mohla provést co chtěla. Byli asi tři, což nebylo takové množství jako čekala, každopádně měli sebou jen vidle a jednu katanu. Pravděpodobně na obranu. Každopádně konečně je našla. Na rovinu na ně vyběhla, přičemž dva z nich jednoduše zabila.. Křik mohl být slyšet pro obě dvě holčiny stejně. Jedno z toho byla žena, která křičela asi nejvíce. Posledního si Suki nechala na Rituál. Z krve těch dvou již nakreslila na zem znak Jashinismu. Přitom měla na svém kunaii krev zbývajícího muže, poměrně dost narostlého jak výškově tak i svalově. Oproti Suki to byl obr, díky tomu, že nepatřila mezi průměr výškově a už vůbec mezi vysoké. Suki jednoduše oblíznula ze svého kunaie krev, toho muže. Jelikož stála na znaku, tak její kůže následně zčernala a na ní se objevili značky kostí, které se nacházely v těle.* Poďmě si hrááááááááááááát, budeme kamaráááádíííí *Zamrčela vesele s roztomilým úsměvem, kdy pustila kunai. Muž mezitím zvedl katanu.* Ty malá svině!! *Ozval se můž, přičemž Reibi už z něj vysával jeho agresi a negativní emoce a Suki se tak navýšili chakrové zásoby na 400.. Díky absorbci jeho chakry "Vážně si s ním musíš takhle hrát? "Ozval se jí v hlavě káravě reibi." Sklapni nebo tě taky zabiju" Zareagovala mu zpátky vesele Suki v hlavě s úsměvem na tváře.* Neměl by jsi být tak sprostý na dítě... Já si s tebou chci jen hrát. Co takhle si hrát s panenkami? A ty budeš moje panenka *Pronesla vesele a s úsměvem, přičemž si nakonce olízla své viditelné tesáky, které byly způsobené její mutací s liškou a tak byly větší než obvykle. No vypadala s nimi roztomileji, čehož se snažila dosáhnout.. Celou dobu se necházela v rituálu Jujutsu: Shiji Hyōketsu.. Muž se proti ní rozběhl a bodl jí do hrudníku *aaaaaaah *Slastně se ozvala Suki svým vzdychnutím.. Ta bolest byla prsotě hypnotizující a vzrušující.. Možná lepší i jak orgasmus.. Tedy tak to prozatím Suki brala..... Muž však vykulil oči.. Chvíli stál.. a následně spadl na zem.. Umřel.. Vzhledem k tomu, že to co se stalo Suki se stalo i jemu díky rituálu... Suki zmizela barva a po tom, co si uvědomila, že má v sobě zabodlou katanu a muž už odpadl se na něj podívala a kopla do něj.* Tomu říkáš hraní? pff *Zaprskala uraženě jako malé dítě.. Nechávajíc si zatím katanu v sonbě*
Temari: *Tak teď už toho má fakticky dost. Temari se objeví na další špičce stromu odkud opravdu naštvaně strhne další výrazně zbarvenou mašličku.* ”Kamlyn ty ses musela zbláznit!” *Absolutně jí hlava zůstává stát nad nelogickým chováním kamarádky která nechává na cizím území stopy pro všechny kdo se zde nachází. Temi jen upřímně doufá, že je první kdo stopy našel a že nejde pozdě. Protože najít jí někdo první, nechce ani domyslet co by jí mohli udělat. Nebo spíš naopak, myslí na svou levou ruku a mučení které jí potkalo. Naštěstí už zničila všechny dosavadní stopy a nyní se rozhodne pokračovat v udaném směru dál. Musí Kamlyn najít co nejdřív, už od té doby co dostala její stopu jí přepadl podezřelý strach. Ne že by nevěřila v sílu své kamarádky, ale slyšela jak se chovala během zkoušek a pak později v nemocnici. A vyvodila si z toho, že Kamlyn občas moc neuvažuje a rovnou jedná. Něco jako výlet na ostrov by pak pro ní mohlo být s jejím nadšením bez dozoru přímo katastrofální. A sotva dorazila na území, kde se měly obě setkat, potvrdila si že se neopatrně opravdu chová. V základním výcviku by se měly dokázat najít i bez značek, to ví přeci každý student akademie. Navíc udala přesnou pozici, což její hledání ještě usnadnilo a pak přišly ty značky. Má chuť jí opravdu za tu neopatrnost profackovat, ale to proto že se o ní bojí. Přesto že se bojí, ale potlačí nutkání vyrazit rychleji vpřed. Nechce spadnout do případné pasti a tak vyrazí průměrným tempem a hlídá si své okolí. Navíc, se během přesunu skrývá nejlépe jak umí a jak jí učil její trenér K.* “Už jdu Kamlyn, jen vydrž jestli jsi v průseru!” *Projede jí zoufalá myšlenka hlavou když přeskočí z větve na větev. Oblečená je tak, že by jí Kamlyn neměla šanci poznat. Na sobě má cestovní plášť s motivy krvavých květů na pár místech. Kápi má staženou do čela a na tváři masku podobné té, co používají Anbu. Jenže tahle maska má hned několik zvláštností. Především má úzké otvory na oči v podobě štěrbin, takže oči dokonale skrývá. Co ale odhaluje je spodní část tváře uživatele, protože někdo právě jí dvěma přesnými seky oddělil. Nebude trvat dlouho a brzy se přiblíží k nynějšímu tábořišti Kamlyn.*
Kamlyn Marise Nibori: *Kamlyn už trochu znudene prechádza krajinou Tesákov. Husté lesy sú krásne, ale ak ste v podobnej krajine už pár dní, výhľady sa vám zunujú rovnako pohľad von z okna zo svojej izby. Každý koho stretla ju upozorňoval na nebezpečné zvery, nástrahy v lesoch, no zatiaľ všetko čo stretla bolo zopár naštvaných zajacov, priehľadné ľudské lovecké pasce a sem tam zopár diviakov. Nič extra zaujímavé. Keďže sa pomaly slnko preklápa z prostriedka oblohy smeron na západ, Kamlyn sa začne obzerať po vhodnom mieste na rozostavenie tábora. Nevie ako dlho ešte bude musieť chodiť dokola aby sa konečne stretla s Temari. Aj keď nemala žiadnu odpoveď, dufala, že jej správu dostala keďže jej na adresu poslala list... "Dráha Temi, vydávam sa na ostrovné dobrodružstvo, opradené záhadami aj faktami a rozhodla som sa, že výprava vo dvojici s tebou by bola bezpečnejšia, dobrodružnejšia a určite aj zaujímavejšia! Čakám ťa presne geograficky v strede Zeme Tesákov. O tri dni od preklopenia mesiaca cez polovicu. Verím, že neodolášTemari- chan!" Veriac teda, že Temari by spoločnej výprave na také záhadné miesto neodolala sa hodlá už druhý deň utáboriť. Odopne si lano spoza opaska a vylezie na najvyšší strom aký nájde. Lanom urobí okolo kmeňa mašličku, presne takú akou si zvezuje vlasy stuhou, aby Temari nechala nejakú nápovedu o jej polohe. Zároveň si tak označí dnešný tábor a zloží sa pod stromom. Vyberie z ruksaka sušené mäso uloveného králika zo včera a trochu si odhryzne aby pri premýšľaní využila čas aj na neskorý obed. Prezerajú si potico detaily v okolí si do zeme prstom pravej ruky začne čmárať územia, ktoré už prešla, potom vytiahne z ruksaka mapku a porovná ju svojim nákresom.* (Začínam sa zlepšovať!) *Zaraduje sa Kamlyn a do mapky na zemi prikreslí svoju mašličkovú značku na všetky miesta kde táborila a kde nechala pre Temari menšiu nápovedu v podobe vyrytých šípok s mašličkou v kôre stromov. Ak všetko správne vypočítala a Temari sa rozhodla pridať sa k jej dobrodružstvu, dnes je deň kedy by sa tu mala objaviť. Vudychne si pri pohľade na pomaly postupujúce slnko po oblohe a zaryje špičkou topánky do zeme. Nerada by si priznávala, že by jej jej priateľka mohla dať košom. No ten pocit ju pri nude z celého dňa začal nahlodávať.*
---: ---
Kami: Asi ano, *odpovím mu a poté se k němu přitulím. Ještě nějakou chvíli jsem vzhůru, než usnu. Prospím celou noc a spí se mi dobře. Další den už se k Suzuyovi chovám normálně. Když si ke mě večer lehne do postele, tak to vůbec neřeším, přece jsme už spolu kdysi spali v jedné posteli a po minulé noci, mi to bylo jedno. Po třech dnech vyrazíme do zpět do Yugakure, tak jsem byla i ráda, že se opět vracíme domů. Když mi pak ještě předá svitek s popisem speciální schopnosti, tak se na něj usměju a poděkuju mu.*
Suzuya: Asi by bylo fajn se vyspat tak pojď ke mně a zkus usnout. *Suzuya nechá Kami aby se přitulila, pak zavře oči a během chvilky usne. Není se čemu divit ono jeho výkon ho dost vyčerpal i když je pravda že 90% zásluh za jeho výdrž si odnáší ty božské pilulky (takto se to fakt jmenuje xD). Když usne tak se prospí a to krásně, dalšího dne už se ke Kami chová zase normálně jako kdyby se nic nestalo ale je pravda že v noci si lehne rovnou k ní a nehodlá spát na nějakém křesle ale dalšímu sexu už Kami nenutí to by s tím musela začít ona sama. Když uplyne tak třetí den tak Suzuya společně s Kami vyrazí na cestu do Yugakure ale cestou ji předá svitek s popisem speciální schopnosti, která dává možnost využívat moc Kanji znaků a provádět různé techniky - (Jibakujutsu). *
Kami: Bohužel. Přijde mi hladnější a chladnější, *řeknu jen. Nechám se od Suzuyi políbit. Poté přesunu pohled od Suzuyi ke stěně.* 'Ach jo, to jsem zase něco udělala, ale tak nějak mi už vše poslední dobou jedno a stálo to za to,' *pomyslím si. Poté se opět podívám na Suzuyu. Nad jeho slovy se pousměju,* Mno asi jo...
Suzuya: Nic ve zlém proti Takashimu ale on žije misemi a svou silou, neumí ale žít pro potěšení a podobně. *Suzuya se o tom moc bavit nepotřebuje ale přitáhne si tvář Kami aby ji ještě jednou políbil. Už chtěl skoro říct že doufá že v tom nevidí nic vážného ale nakonec se na to vysere, protože to dává logiku. Proč by ji říkal že to není vážné když je zasnoubená, prostě chtěl Kami protáhnout a tak to udělal a nic víc v tom není. *Myslím že se tvůj odpočinek bude muset trochu prodloužit co?
Kami: *Jak dále pokračuje, tak jen spokojeně vzdychám. Během toho co na mě Suzuya dále doráží, tak se udělám asi třikrát. Suzuyovi to le ještě nestačí a tak ještě pokračujeme ve sprše a nakonec skončíme i kuchyňce. Pomalu už jsem toho měla dost a kdyby chtěl ještě pokračovat, tak bych asi už nejspíše odpadla. Zrovna ležím na Suzuyovi a spokojeně oddechuju. Poté co na mě promluví, tak zvednu hlavu a podívám se na něj.* Jo to jo, užila.. Byl jsi skvělý, *odpovím mu.* Asi jako ještě jindy, *zašeptám, ale tak tušila jsem, že to bez slyšel.*
Suzuya: *Pokračuje, znovu a znovu do ní vniká a opravdu si to užívá. On Suzuya prostě sex zbožňuje a to jak mu Kami ještě poví že se mu to líbí mu trochu zvedne sebevědomí ale ne že by to potřeboval, protože jeho ego je už tak největší na světě i když nemá z čeho. Nicméně takto si tak s Kami šuká ještě nějakou dobu kdy on se udělá asi tak 2x ale nepustí to do ní ale spíše na její záda. Ona sama by měl prožít několik orgazmů ale tím Suzuya samozřejmě neskončí a nedá ji pokoj a ještě ji ošuká ve sprchovém koutě během společné sprchy. Pak samozřejmě nechá vyměnit ještě povlečení postele aby s ní nespal v té špíně a ještě si stejně ohne v kuchyňce kde si ji opřel o kuchyňskou linku ale to už bylo opravdu naposledy. Tolik kolik za sebou potřeboval, už je to dlouho co si takto zašukal a upřímně aby mohl tolikrát musel si vzít jednu pilulku, která podporuje sexuální výdrž a touhu, kterou má patentovanou Ketchūgakure. Nyní leží nahej v posteli Kami, kterou si drží na sobě aby si mohla ležet na něm (asi tak hlavou na své hrudi) a ruce má za hlavou a sleduje strop. *Takže? Hádám že tohle sis užila co? (ještě aby ne! Po pilulkách z Ketchūgakure ji bude tak den bolet celej spodek jak ji Suzuya naložil!) *
Kami: *Jak Suzuya dále přiráží, tak spokojeně vydechnu. Když pak přestane, tak se na něj podívám.* Uhm, dobrá, *odpovím mu a následně se otočím a lehnu si na břicho. Nechávám ho dělat, co chce a nebráním se mu. Jak do mě vnikne a opět začne přirážet, tak jen spokojeně vzdychnu. Jak dále pokračuje a pomalu začíná zrychlovat, tak se zvednu z postele do kleku a přitisknu se k němu a poté k němu otočím hlavu, abych ho mohla políbit.* Příjemné, *zašeptám jen.*
Suzuya: *Ještě chvilku pokračuje ale upřímně tohle ho nikdy moc nebavilo a tak v přirážení ustane. *Mám nápad otoč se. *Pomůže Kami aby se přesunula a lehla si na bříško ale pořád ji udržuje tak aby měla trochu roztažené nohy, Suzuya si za ní klekne a trochu si nadzvedne její zadeček a rovnou do její kundy vnikne takto zezadu. Levou rukou si ji přidržuje a prudce do ní začne vnikat. Vždy když ucítí že je v ní na doraz tak ho vždy zase rychle povytáhne a znovu do ní prudce vnikne ale nyní už to není tak pomalé jako předtím ale o trochu rychlejší a drsnější, přičemž toto tempo postupně zvyšuje. *
Kami: *Když se posune níž, tak roztáhnu nohy. Ve chvíli, kdy do mě Suzuya vnikne, tak jen dlouze vzdychnu. Jak dále pokračuje, tak občas spokojeně vydechnu. Nechám se od něj líbat a ve tváři mám spokojený výraz, protože se mi to líbilo. Na chvíli se mi někde hluboko v mysli objevil pocit viny, který ale hodně rychle zmizel. Když začne Suzuya šeptat, tak se na něj podívám.* Uhm, dobrá, *zašeptám. Následně se zvednu, aby další polibek mohl trval déle.*
Suzuya: *S tím že s tím přišel Suzuya je jedna věc ale Kami je ta co souhlasila i přes fakt že je zasnoubená a k tom má dítě a tak Suzuyu její slova trochu naštvou jako kdyby to celé házela na něj. Trochu se posune a pomůže Kami aby roztáhla své nohy a on k ní měl lepší přístup. Suzuya začne hold takovou tu klasiku a to misionářskou polohu, on sám je vzrušenej dost a tak není potřeba nějakou stimulaci aby mu ho tam Kami kouřila a podobně. Jednou rukou svůj penis nasměruje do kundy Kami a pak do ní celkem prudce vnikne až na doraz po kořen. Spokojeně během toho vzdychne a pak ho povytáhne a když je skoro venku opět do ní prudce vnikne až nadoraz po kořen a takto to opakuje. Kami je hezky vlhká a cítí jak ho její kunda zevnitř obepíná kolem penisu a jemu je to opravdu příjemné. Během toho si ji občas dá nějaký polibek, když je svou tváří u té její. *Tohle ber jen jako rozjezd. *Pošeptá Kami a usměje se ale tempo udržuje stále stejné a pořád do ní vniká stejně. Není kam spěchat a nechce to z ní vybušit a pak si prostě lehnout a skončit. *
Kami: No, to je pravda, ale přišel jsi s tím ty, *odpovím mu. Následně si nechám sundat oblečení. Dále se s ním líbám a nebraním mu v tom co dělá. Ve chvíli, kdy do mě vnikne prsty, tak polibek přeruším, abych se mohla nadechnout, ale místo toho potichu vzdychnu. Jak dále pokračuje, tak se lehce kousnu do rtu.* Hmm, tak to by ses měl snažit, aby tě chtěla ještě více, *odpovím mu na jeho slova. Poté ho opět začnu hladit po zádech a po chvíli mu do zad trochu zaryju nehty.*
Suzuya: Stejně jsi sama řekla že to chceš i když to je už delší dobu zpátky. *Suzuya se nechá svléknout a postupně také svlékne Kami. Nyní jsou oba dva v posteli nazí a Suzuya si užívá polibky a během toho ji začne levou rukou přejíždět po rozkroku a také ji v jeden moment vnikne do kundy dvěma prsty (prostředníček a ukazováček). Ty pak povytáhne ale opět s nimi vnikne hluboko dovnitř do její kundy a to opakuje když celkem pomalým a mučivým tempem. *Vím že mě chceš. *Poví a pak se ústy přisaje k její levé bradavce. *
Kami: Hm, *vydám ze sebe trochu překvapeně. Když Suzuya odloží láhev a přesune se ke mně do postele, tak se na něj jen podívám. Nechám si od něj vzít skleničku. Když mě povalí na záda, tak se ně něj jen trochu zaraženě dívám.* Suzu.. *nestihnu ani doříct, co jsem chtěla, když mě pak začne líbat. Taky začnu do polibků zapojovat jazyk. Když mi začne stahovat kraťasy, se první trochu zarazím, ale nakonec ho nechám pokračovat.* Stejně bych tě nepřeprala, *odpovím mu a nechám se opět políbit. Poté přesunu ruku na jeho záda a začnu ho hladit a zvedat mu tričko.*
Suzuya: Nic nebolí jo? Takže tě můžu podrobit menšímu testu? *Suzuya odloží láhev a vleze si do postele ke Kami, které vezme skleničku jejího alkoholu a odloží ji na noční stolek. Pak ji povalí na záda a přesune se nad ní, na nic nečeká a rovnou se k ní skloní aby spojil své rty s těmi jejími a začne ji něžně líbat s tím že ale zapojuje svůj jazyk. Jednou rukou se zapírá o samotnou postel aby se tu po ní neválel svou váhou ale tou druhou ji začne pomalu stahovat její kraťasy. *Nebudeš se mi tu doufám bránit že ne? *Je to spíše řečnická otázka, pak ji opět věnuje další polibek. Zda ho k tomuto dostal alkohol nebo je to jeho normálně střízlivé rozhodnutí se asi ale nikdo, nikdy nedozví. Opilej Suzuya je a ne jen trochu ale komu to vadí že? *
Kami: *Jen souhlasně kývnu hlavou. Poté co Suzuya přivolá Kuchyose, tak mu vyskočím na záda a chytnu se Suzuyi, abych náhodou neskončila ne zemi. Poté co se objevíme nedaleko vesnice, tak seskočím a jdu vedle Suzuyi a dívám se po okolí. Během následujících čtyřech dnů, které trávíme v oné vesnici, tak se dám do kupy. Už se cítím dobře a nic mě nebolí. Zrovna akorát sedím na posteli, na sobě mám černé kraťasy a černé tričko. v ruce mám skleničku s alkoholem, ale popíjím jen trochu, abych se neopila. Když na mě Suzuya promluví, tak zvednu hlavu a usměju se na něj.* Ano, odpočinula jsem si, je mi o dost lépe a už mě nic nebolí.
Suzuya: Už jsi tady? Tak vyrážíme. *Složí levou rukou ruční pečetě, pak se zvedne a položí tu ruku na zem a přivolá opět kuchiyose Rinneganu s chakrovými tyčemi v těle a Rinneganem v očích (Pták). *Tak jdeme. *Odloží láhev ve které byla whisky, už ji potřebovat nebude a naskočí na hřbet svého kuchiyose a vyrazí na cestu společně s Kami do Přístavu Degarashi. Přistanou asi 15 metrů před bránou a tam Suzuya své Kuchiyose odvolá a společně s Kami do toho přístavu vyrazí už po svých. Tam si najdou hotel a Suzuya ho i zaplatí ale tak nějak skončí v hotelovém pokoji s jednou postelí ale několik nocí tam Suzuya stejně strávil na gauči takže bez problémů. Nyní už to je asi čtvrtý den co Suzuya je s Kami tady v tomto přístavu, její tělo by mělo být už v pořádku a Suzuya si sedí v tom gauči a popíjí další nějakou láhev s alkoholem z Ketchūgakure. Pokud jde o dobu tak je asi 8 hodin večer a Suzuya tam sedí rozvalenej jen v teplácích a jednom tričku (černém) s krátkým rukávem. *Tak co odpočinula sis za těch pár dní?
Kami: Občas mi už tak připadá, kvůli toho, jak se chová. Dobře, *odpovím mu. Poté co odejde, tak dojím a zvednu se z postele. Když po chvíli najdu své věci, tak vezmu tašku a vrátím se zpět k posteli. Nějakou chvíli mi trvá než se obléknu. ( odkaz » ) Po nějaké chvíli se rozejdu do koupelny, kde nějakou dobu zůstanu. Poté se vrátím zpět do onoho pokoje a vezmu si tašku a zbytek svých věcí a rozejdu se ven za Suzuyou. I když jsem tušila, že o mě bude vědět dříve, než k němu dojdu, tak jsem šla celkem potichu. Ve chvíli, kdy k němu dojdu mu položím ruku na rameno a usměju se.* Jsem připravená, můžeme vyrazit, *řeknu mu.*
Suzuya: Aby nakonec nebyla loutka i z něj. Nicméně někde tu máš věci jí si jdu zatím dělat svoje až budeš oblečená a podobně tak přijď a vyrazíme. *Suzuya se ve skutečnosti posadí ven na verandu s flaškou whisky a tam si spokojeně sedí a popíjí. Netuší jak dlouho to Kami může trvat ale tak je mu to upřímně celkem jedno a proto si tam tak spokojeně sedí a chlastá. *
Kami: *Poslouchám jeho návrh a pak se lehce pousměju.* To by asi šlo, zní to dobře, *odpovím mu. Poté se posadím a natáhnu se pro talíř a začnu jist. To, že tam Suzuya zůstal opřený o futra mi bylo celkem jedno, když mě z toho oblečení stejně dostal on. Při jeho dalších slovech se na něj podívám.* No to asi ne. Poslední dobou je to s ním dost těžké... Buď to je na misi nebo si vyrábí či opravuje loutky... No to je jedno teď, *povím Suzuyovi a poté se podívám po místnosti, abych našla, kde mám tašku s věcmi.*
Suzuya: Tak můžeme tam letět že? Tam moc chodit nebudeš, stačí se mě pevně držet aspoň nebudeme takto tady a můžeme tam pronajmout nějakej hotelovej pokoj se dvěma postelema a aspoň se budeš dávat dokopy na nějakém příjemnějším místě nemám pravdu? *Navrhne Suzuya a opře se o futra dveří, vůbec ho netrápí že je tam Kami nahá a vůbec to neřeší. *Rozhodně nejsi ready na to abys hlídala dítě nebo byla s Takashim, není to s ním lehké.
Kami: *Dále ležím v posteli, když najednou uslyším nějaké kroky. Podívám se ke dveřím a uvidím tam Suzuyu.* No, to by jsi asi mohl, *řeknu mu a pousměju se. Poté se podívám na talíř, který leží na stolku.* Děkuju, *poděkuju mu.* Uhm, myslím, že aktuálně nějaký čas na to se dát dohromady se bude hodit. Jo, klidně se tam pak můžeme zajít podívat, konečně aspoň na chvíli pryč z domova, ale dneska jsem ráda, že se aspoň přesunu po domě.... Promiň, že se mnou máš jen starosti, *řeknu mu a poté přesunu pohled z něj do zdi.*
Suzuya: *Suzuya si relaxuje a užívá si toho klidu, který tu má. Zrovna sedí na verandě v nějakém houpacím křesle a v ruce má láhev s nějakou whisky, kterou si dotykem chladí a zároveň z ní rovnou pije. Má na sobě jen jedny bílé kalhoty, které jsou trochu volnější a rozepnutej plášť - ( odkaz » ). Díky tomu že má mírně citlivější sluch než ostatní lidé zaslechne uvnitř domu nějaký pohyb a tak se zvedne a odloží láhev. Trochu toho už vypil, nicméně dojde do kuchyně sebere jeden talíř a dojde rovnou do pokoje kde nechal Kami a podívá se na ní. *Tak si říkám, jednou bych tě mohl zase obléknout co? *Zasměje se tomu a položí jí tam na stolek ten talíř na kterém je nějaké to jídlo. *Najez se, nicméně nikam nespěchej mámě několik dní volna, tak jsem dostal nápad. Můžeme se pak podívat do přístavního města, které je celkem velké. Máme několik dní volna, zařídil jsem to a tak tam můžeme nějakou dobu strávit. Ber to jako odpočinková dovolená co ty na to? *Místo o kterém Suzuya mluví se nazývá Přístav Degarashi. *
Kami: (odehrává se v Zemi Čaje, dům v lese)*Probudím se přibližně po čtrnácti hodinách. Po chvíli otevřu oči a začnu se dívat okolo, kde to vůbec jsem. Zranění mě ještě bolí, ale tak byla jsem ráda že žiju a že na sobě nemám žádná zranění co jsem měla předtím, ale ani taky žádné oblečení. Když se trochu vzpamatuju, tak zjistím, že jsem v nějakém domě, ale vůbec jsem nevěděla kde to jsem a jak jsem se sem dostala. Po chvíli si vzpomenu, co vše se stalo, a tak si jen smutně povzdechnu.* 'Dopadlo to jako vždy, to fakt z žádné mise, která je v našem světě neodejdu po svých, tohle už není fér,' *pomyslím si.*
---: ---
Fu_: 9) *aniž by s tím nějak počítala, její lov jí zavedl až do země Tesáků. Do ostrovní země jižně od země vod. Je to dlouhý zahnutý ostrov, na kterém poprvé byla, když jí bylo sedm let. Shodou okolností přistála i na té pláži, kde se tenkrát vylodili.* Páni. Shinon, tohle je opravdu nostalgické. Vidíš ten strom? Pamatuji si, když byl vysoký jako já. Teď je z něj opravdu strom v pravém slova smyslu. *ukazuje Shinon strom. Ta na ní zírá nechápavě.* Aha, abych ti to vysvětlila. Poprvé jsem na tuhle pláž vstoupila, když mi bylo sedm let. Povodně jsem z kirigakure, to už víš. Už od malá máma v sobě Isobua a právě díky tomu mě poslali s jednotkou Anbu sem, na S misi. Padaly nějaké hvězdy nebo co a měli jsme to prozkoumat. Jejich cíl byl ale mě zabít a Sanbiho získat zpět pro jiného shinobyho. No, nevyšlo jim to. Umřeli tu a já se dostala do Iwagakure. *vzpomínka na starou vesnici jí trochu zabolí, ale oklepe se.* No, to je jedno. Je čas jít dál a najít toho troubu. *řekne a vydají se do lesů zdejší země. Po několika metrech se Fu zarazí.* Stůj! Cítíš to? To je rez. *sáhne po klacku a projíždí s ním trávu před nimi. Najednou se ozve hlasitě cvak a klacek ztěžkne. Fu za něj vytáhne starou a rezatou medvědí past.* No super. Takže po zemi ne. *řekne a obě si zase zalezou na kondora, kterého přivolala. Létají nad zemí a hledají muže, který je další na seznamu.* Už mě to unavuje Shinon. Tenhle bude poslední a ostatní vrátíme, že sme je nenašli. *poví Fu zatímco hledá chakru po zemi.* Dobrá. Už mě to také unavuje. *poví Shinon. Nakonec se jim povede najít toho, koho hledají. Bydlí na kopci v malém domku, který si sám zřejmě postavil. Asi je musel cítit protože sám vylezl před dům s katanou v ruce. Fu seskočí z kondora a přistane pár metrů před ním.* Hádám, že si jdeš pro mě? *začne muž rovnou a katanu zasune za opasek.* Tak prosím, věděl jsem, že ten den přijde, chtěl bych tě ale požádat... Půjdeme rovnou a nech můj domek stát. *poví a vyrazí rovnou k ní. Po cestě vytáhne katanu i s pouzdrem a odloží je. Fu to nechápe.* Proč bys to...? *na její nevyřčenou otázku ale dostane rychlou odpověď, když z domku vyběhne malá holčička, přibližném kolem pěti let a hned chytne muže kolem pasu.* Tati, tati, kdo je ta paní...? Maminka? *zeptá se dívka muže. Muž se na dívku podívá a pak zase na Fu. V jeho obličeji je vidět strach i zoufalství. Fu si vytáhne svůj seznam a najde jeho složku.* Mossi Kotomasu, 35 let. Hledám za bla, bla, bla. Navrhnutý trest bla, bla. Naposledy viděn... Hm... Před šesti lety. *podívá se na něj. Pasáže nějaké odkecla. Malá nemusí vědět všechno. Chvíli se na oba dívá a pak pískne. Snese se k ní kondor a vyskočí na něj.* Mossi Kotomasu, zemřel. *poví Fu jenom. Kondor se pak otočí a pleti pryč. Pochopila z toho, že když žena otěhotněla, přestal se vším, zmizeli do azylu a po porodu nejspíš zemřela, když se holčička ptala na maminku. A Fu moci moc dobře, jaké to je přijít o rodiče a tak sama určila muži milost. Do papíru napsala jen "tělo zničeno při souboji."* Jedeme zpět Shinon. *poví a po několika dnech se dopraví zpět do země dřeva, kde odevzdá všechna mrtvá těla a vrátí zpět seznam. Osm mužů z něho tam mají mrtvých a z devátého "nic nezbylo". Fu se rozloučí a vyrazí zase ta dalším dobrodružstvím.*
Koniec: -
Satsuki: *Podiví sa reakcii Bullata. Možno z Teiry cíti tú absolútnu oddanosť voči Satsuki a to spôsobuje, že ignoruje temnú stránku toho všetkého* "Zvláštne..." *Pomyslí si a mykne potom ramenami. Rozhodne sa však zostať na noc pri Teiry a tak si ľahne do svojej klietky*
Teiry Toriko: *Bullat se koukal jak skočit dolů. Jakmile viděl stůl tak hned seskočil a vděčné štěknul na Satsu. Na znamení dalšího vděku jí ještě trochu olízk tvář. Poté seskočil dolů a posadil se k Teiry.* Děkuji Senpai. Uvidíme se až si odpočinku a nebojte dokážu dostat Bullata zase nahoru. *Položila ruku na Bullatovu hlavu a pohladila ho. Netrvalo dlouho a Teiry opravdu usnula. Bullat však místo neopouštěl a stále svou paničku hlídal.*
Satsuki: *Prikývne a premýšľa ako sem vlastne dostať Bullata. Líštičku nakŕmila a Bullat... Netuší. Po rebríku asi nezlezie. Preto rebrík odsunie o kus ďalej a pod podklop položí trochu vyšší a pevnejší stolík* Skočíš? *Spýta sa a má trochu obavy. Netuší ako na ňu bude pes reagovať, zvieratá vedia vycítiť temnotu a Reibiho chakra je temnota sama o sebe*
Teiry Toriko: *Teiry se nechala položit a uvolnila se.* Dobře. Děkuji Senpai. Prosím kdyžtak ty dva pusťte ke mě. Minimálně Bullata je zvyklý být v těchto sitiacích se mnou. Nebudu tedy nic velkého dělat. *Teiry se natáhla na postely a soustředila se jedině na dýchání a poslouchala vše okolo. Nic moc stejně neslyšela. Otočila hlavu opět na Satsu.* Děkuji ještě jednou Senpai. Doufám že vás nezklamu.
Satsuki: *Pokrúti hlavou a zatlačí plnou silou Teiry na hrudník, aby si zase ľahla* V prvom rade si zatiaľ odpočinieš. Máš zrýchlenú regeneráciu ale telo je skrz anestézu oslabené a nepotrebujem, aby si mi niekde exla a aby som ťa musela potom zbierať zo zeme. Pospinkaj si a ja sa zatiaľ postarám o Bullata a líštičku. Máme tiež dve a som si istá, že si budú rozumieť. *Opäť žmurkne a prinesie jej malý bochníček chleba* Po prebudení si daj trošku jedla... Teraz by si nemala ani jesť, ani piť, inak všetko vyvrátiš. Hlavne sa nepreceňuj, času máme dosť. *Pohladí ju po hlave a vyjde hore na poschodie, aby nakŕmila všetky zvieratá v dome. Pomaly sa z ich chatky stáva útulok*
Teiry Toriko: *Teiry se jednoduše podrobila celé kontrole. Přesně následovala Instrukce Satsu.* Myslím že je vše v pořádku Senpai. Jakmile byla kontrola hotová tak se Teiry oblekla, upravila se, na žádá si připla katanu.* Poslouchat příkazy. Co mám nyní za úkol?
Satsuki: *Keď sa Teiry posadí, začne pre istotu kontrolovať jej životné funkcie* Ako prvé musí skontolovať, či je všetko v poriadku. *Zasvieti jej pomaličky do očičiek, či jej zreničky reagujú na svetlo dobre. Ďalej vezme fonendoskop a priloží ho na určité miesta hrudníku* Pomaly dýchaj. *Povie a začne kontrolovať jej dýchacie funkcie spolu s tlkotom srdiečka. Všetko sa však zdá byť v poriadku* A teraz jeden poriadny, hlboký nádych. *Povie nakoniec a položí fonendoskop aj na jej chrbát, aby tak počula, či nemá v dýchaní nejaké odchýľky, či iné ťažkosti*
Teiry Toriko: *Teiry mlčky a s obdivem pozorovala vše co se děje.* "Páni. Je skvělá. Asi je opravdu nejlepší medik na světě." *Následně se jí naskytla podívaná na rituál. To už znala a tak jí to nijak extrémně nepřekvapovalo.* Ta kůže nebude problém. Budu cvičit jednu techniku a velmi brzo se adaptuje a zbarví stejně. *Usmála se. Pomalu se snažila hýbat. Nakonec už začala cítit celé tělo a pomalu se posadila.* To bychom měli o problém míň. Jaké jsou teď plány Senpai? S čím mohu pomoci? Co mohu udělat?
Satsuki: *Pokrúti hlavou a položí ruku na Teirynu tvár* Hlupáčik, žiaden experiment. Len ťa chcem zbaviť vecí, ktoré by tebe a mne mohli uškodiť. Ak sa svet dozvie, že pachtluješ s najhladanejšími nukeninmi sveta, mohli by sme proti tebe otočiť a Hiraishin značky by ti moc nepomohli. *Potom sa postaví a vyberie si všetko potrebné náčinie. Medzitým príde klon s dvoma telami. Satsuki kývne a vyšle ho späť na hliadku. Obetiam tiež vpichne trochu anestézy, aby sa počas Teirynej operácie neprebrali. Zároveň im do skúmavky odoberie každému trochu krvi a zavretou skúmavkou zatrepe, aby krv zostala zriedená. Skúmavku si zatiaľ položí na poličku. Spolu s náčiním sa vyberie k Teirynej posteli a znova na ňu s úsmevom prehovorí* Fakt nič neucítiš. Nie je to špičková anestéza ale na tú krátku dobu zaberie. *Príliš veľa svetla tu nemá ak neráta nejaké svietniky. Ale Satsuki je tak špičkový lekár, že obyčajnú transplantáciu kože by zvládla aj poslepu. Dá najskôr Teiry dolu vrchnú časť oblečenia a nijak zvlášť sa nerozptyľuje faktom, že je pred ňou nahá. Bisexuálna nie je a nahú ženu už videla, presnejšie Sayu počas rituálu. Skalpel položí na jej hruď a začne vyrezávať oblasť, kde má Teiry Hisaishin značku. Robí to precízne a do kože povedľa nereže. Dokonca vezme len tenkú vrstvu, len pokiaľ siaha značka. Odrezanú kožu hodí na zem* Hneď som späť. Len vyjmem kožu tamtej žene. Má podobnú svetlú farbu pleti. *Povie a tak aj spraví. Rotrhne oblečenie obeti a začne jej rovnako precízne vyrezávať kožu na hrudi. Odreže radšej väčší kus a s ním sa vráti ku stolu. Vymeria koľko bude treba a zaznačí si to ceruzkou. Zvyšky odreže na stolíku a znova sa vráti k Teiry. Novú kožu položí na mäsité miesto na hrudi a začne s liečením a o čosi vyššej úrovni. Tentoraz však musí načerpať chakru Reibiho a cíti, že to na nej necháva trochu známok. Oblieha ju temná chakra ale chvíľkovým sústredením chmúry z hlavy vyženie. Kožu necháva zrásť pomocou Shousen no Jutsu a k záveru použije aj svoju vlastnú techniku Kasutamaizu. Vyjme vzorky z tela Teiry a vloží ich do novej, implantovanej kože, pre lepšie zrastenie bez najmenšej jazvičky. Medzi kožou Teiry a tou novou je však menší pigmentačný rozdiel* Pár dní na slniečku to všetko napraví. *Žmurkne na ňu a natiahne sa. Do jednej striekačky naberie trochu adrenalínu a vpichne ho do Teirynej necitlivej ruky* Pár minút a budeš sa môcť pohnúť. Bude to také divné, ťarbavé, ale po spánku nebudeš mať ani pocit, že si niečo mala v sebe. *Zatiaľ si očistí náčinie a vytiahne z jedného šuplíka jeden rezervný kunai, ktorý nemá zapečatený vo svitku. Poreže sa na zápästí a Reibiho chakra začne opäť liečiť jej zranenie. Stihne však nakresliť na zem znak Jashina a prehltne krv zo skúmavky. Dlho sa s tým nepára a proste naberie jashinistickú podobu a prebodne si kunaiom hrudník. Počas celého rituálu opäť čerpá Bijuu chakru. Nenechá sa však uniesť vzhľadom k obmedzenej chakre skrz klony. Jej obete teda zomreli počas spánku, jak milé. Zapečatí ich do svitkov pomocou Kuchiyose Tobidougu a znova sa vráti k Teiry. Zatiaľ sa jej aj zranenie na hrudi začne zoceĺovať. Posadí sa na stoličku a len vyčkáva*
Teiry Toriko eDit: Teiry neusnula. Pouze se jí umrtvilo tělo od krku dolů. Pouze je uvolněná a necítí nic krom své hlavy.
Teiry Toriko: *Teiry kývne že to tu poznává a následuje Satsu do laboratoře.* "Tady to začalo. Tady zemřela Kurome Kamari s zrodila se Teiry Toriko." *Stoupla di před sklo a koukla se do něj. Vzpomněla si jak vypadala kdysi a jak vypadá teď.* Moc dobře si to tu pamatuji Senpai. Zde jsem se zrodila jako Teiry Toriko. Zajímavé vzpomínky. *Teiry se otočí a dostane roztok.* Stejně jako předtím? Dobře. Pusťte se do práce. *Teiry vypila obsah nádoby a položila se na postel. Netrvá to dlouho jelikož Teiry nijak neprotestuje proti látce která se ji nyní rozlévá celým oběhem.* Udělejte co je potřeba Senpai. Jednou jsem souhlasila že můžete mé tělo použit k experimentům tak ten slib dodržím. *Jakmile to dořekla taj usnula.*
Satsuki: "Ach, ten Suzuya. Pomáha ostatným a nič za to nechce... Klasické. Mala by som ho naučiť byť trochu sebeckým." *Pomyslí si a skontroluje pomocou Kagura Shingan, kde sa nachádza Shiki. V dome nie je aj naďalej, tak možno skúma okolie, tým lepšie pre ňu. Kto vie ako by reagoval na Teiry* Určite to tu spoznávaš. *Povie keď sa pozrie na chatku z Takigakure. Vojde dnu a otvorí vyklápací vchod do laborky. Keď schádza po schodoch, tak prehovorí o svojich obavách* Neprospelo by nikomu keby sa tu ukáže Raikage. Celkovo bude možno nutné, aby sme opäť zmenili neskôr identitu, neviem či v Zemi Vojen už bol. Ale všetko má svoj čas... A možno dovtedy vymyslíme niečo, vďaka čomu sa zmene výzoru a chakry budeme môcť vyhnúť. *Povie a zlezie zo schodíkov. Kým nechá priestor Teiry, aby zliezla, tak si umyje ruky v dezinfekčnom roztoku a oblečie si lekársky plášť. Nejaké veci dostala aj od jashinistov ako podporu pre jej výskumy* Nebude to bolieť. Som jeden z najlepších lekárov a vedcov na celom svete. Osobne si myslím, že aj najlepší plastický chirurg. *Začne namiešavať uspávací roztok a jej úžasné senzibilné zmysly, ktoré nadobudla vďaka jedu Hakuji, ju upozornia na výskyt ďalších dvoch chakier v okolí. Preto vyšle klon, ktorý objaví nejakých dvoch turistov pri pobreží. Pomocou Sairento Kiringu sa presunie za nich a zatlačí na dva body v oblasti krku, čo oboch hodí do okamžitého stavu bezvedomia. Satsuki nechá klon, aby jej tie obete priniesol, zatiaľ čo sa venuje Teiry* "Kým Teiry zaspí tak by mal doraziť..." *Pomyslí si a otočí sa k Teiry* Ľahni si na posteľ, tak ako naposledy. A tu máš anestetický roztok, umŕtvi ti telo od krku na dol. *Podá jej nádobku s roztokom a zatiaľ sa posadí na stoličku vedľa postele*
Teiry Toriko: *Teiry nechápe proc ji ta značka tak znervozňuje ale poslechne ji.* Ano dokážu se zrychlit. *Teiry z aktivovala 2 stupeň juinky a posílila ještě pomocí Raiton no Yoroi a vyrazila za Satsu.* Bullate. Pak me s Ooiry včmuchejte a dorazte. *Netrvalo to dlouho a dorazila k chatce Satsu. Postavila se vedle ni a deaktivována Raiton no Yoroi a pomalu se jí i rušil druhý stupeň Juinky.* Toto mi pomohl získat Suzuya-sama. Něco jako prý druhý stupeň. A proč vás ta značka tak rozhodila Senpai?
Satsuki: *Keď jej Teiry ešte sama povie, že ku zrade nikdy nepríde, tak jej úsmev neschádza z tváre. Prikývne na to, že tu môže zostať. Na jej príbeh o Zemi Vody nijak nereaguje, na čo aj? Zvládla to očividne dobre a to je hlavné. Zneistí ju však značka na Teirynom hrudníku a tak zamieri rovno ku chatke* Vieš sa zrýchliť? Potrebujem, aby sme sa akútne dostali k mojej laborke. Všetko ti objasním tam. *Znova aktivuje Ranton no Yoroi a tentokrát použije trochu chakry z Byakugo no In. Klony ju holt trochu vyčerpávajú a Reibiho chakru nemôže používať nonstop* Poď. *Vyzve Teiry a plnou rýchlosťou sa ženie ku chatke. Zastaví pri nej a počká na Teiry - zatiaľ Ranton no Yoroi deaktivuje*
Teiry Toriko: *Teiry dobrovolně a ráda jde. Vyslechne si poklidu vše co jí Satsu říká.* Takže to jste byli vy? *Teiry byla ráda když jí Satsu objasnila proč a co jí k ní táhne.* Nemám důvod se vám postavit Senpai. Pomohla jste mi a já přísahala věrnost a taky to dodržím. Zůstanou tady s vámi jestli svolíte. *Teiry přemýšlela o tom kdo by mohl vědět že je tady či o značkách.* Inu. To že jsem zamířila sem neví nikdo. Jenom jsem měla malé potíže v zemi vody kde poznali Kurome Kamari a tam mě zachránil kamarád. Tomu jsem však řekla jen že mířím na jih. A značky? Inu. Jediná o které vím je nějaká co mi Raikage dal na hrudník. Prý pro to aby se ke mě mohl rychle dostat. Nevím o čem to mluvil. *Teiry se zamyslela.* Dovolíte mi tu s vámi zůstat? S vámi mi bylo nejlépe. Nechci se moc vracet zpět do vesnice. Skoro žádná volnost.
Satsuki: *Po Teiryných otázkach sa konečne dostaví na breh aj originálna Satsuki. Obklopuje ju množstvo čiernych bleskov, ktoré sa v momente zrušenia techniky deaktivujú. Klon vyšle na obhliadku tejto časti pláže - pre istotu. Keby sem náhodou Teiry docestovala ešte s niekým iným* Bol to len klon. *Povie a položí Teiry ruku na rameno* Poď so mnou, prejdeme sa a ja ti všetko porozprávam. *Jemne do nej zatlačí, aby ju trošku popohnala* Uvedomila som si, že svet ma nepozná. Nevedia kto som a tak mi hrozí neustále nebezpečenstvo. Tak som so Shikim zabila Druhú Tsuchikage. *Ako to naozaj bolo jej nepovie. Tak či tak sa v podstate na vražde podieľala* Svojím spôsobom som v ohrození aj naďalej ale som skrytá tu, v Zemi Vojen. A málokto si na nás trúfne po tom všetkom. *Na chvíľu sa odmlčí a popri chôdzi zloží z Teiry ruku a ukáže na značku Juinky* Toto. Toto je to, čo ťa ťahá ku mne. Máš v sebe trochu mojej chakry. Vždy ma budeš vyhľadávať a nikdy nebudeš schopná sa mi postaviť. Ale úprimne, prečo by si to vôbec robila? Pomohla som si zosilnieť. *Pousmeje sa a zahľadí sa pred seba* Teraz mám však dosť dôležitú otázku ja. Vie niekto, že si tu? Prípadne... Máš nejaké značky ako mám ja? *Spýta sa a poukáže na svoju značku Hiraishinu na ramene* Je to naozaj dôležité, Teiry. *Trochu prižmúri oči a pre dodanie na vážnosti situácie zvážnie aj jej hlas*
Teiry Toriko: *Teiry změnila tvář překvapení na tvář radosti.* Jste to vy Senpai. Gomene že jsem nepřišla dřív ale musela jsem vyřídit povolení cestovat. Po tom co jste odešla tak jsem cestovala do Yugakure kde jsem navštívila Suzuyu-sama a pak jsem odcestovala do Kumogakure stala se shinobim Kumogakure. Náhle mě něco volalo sem na jih. A asi mě to volalo k vám. *Teiry začala přemýšlet co jí to sem vlastně táhlo. Byla to určitě její Senpai?* Proč jste vůbec odešla? Co se stalo? Co děláte tady? Proč mě něco dovedlo sem? Mám tolik otázek.
Satsuki: *Jeden z klonov, ktoré Satsuki necháva strážiť ostrov zacíti prichádzajúce chakry, pričom jedna je o čosi výraznejšia, dokonca pre ňu až priveľmi známa. Pamäť má dobrú a tak v rýchlosti skalkuluje o koho ide. Preto sa ani neunúva nejako útočiť. Pochybuje o Teirynej zrade ale aj tak sa má radšej na pozore. Zatiaľ originálna Satsuki vyrazí z chatky a zrýchli. Klon sa vydá smerom k Teiry a dá ruky vbok* Konečne si dorazila. *Uškrnie sa a vystrie k nej ruku* Ako si sa mala? Mrzí ma, že som tak náhle odišla z Takigakure.... Ale stalo sa toho veľa. *Povie ospravedlňujúcim pohľadom a kvapku smutným tónom v hlase*
Teiry Toriko: *Teiryna cesta lodí trvala déle než čekala. Časté zastávky pro rybářské výpravy, na malých pro ni nijak zajímavých ostrůvcích či jen tak že nebyl k dispozici dost silný vítr.* "Sakra. Vybrala jsem si tu nejhorší loď co jsem mohla." *Teiry oblečená v ( odkaz » ) seděla ve své kajutě. Konečně po asi hodině se dostala na břeh země válek. S Bullatem a Ooiry velmi rychle opustili loď a vydali se do vnitrozemí. Teiry běhala po lese až si všimla jedné osoby. Teiry byla překvapená* "Že by to? To nemůže být? Senpai?" *Teiry pomalu šla blíže ke klonu Sastu.* S-s-s-senpai? Jste to vy?
---: ---
Teiry Toriko: *Teiry cestovala na lodi která jí měla odvézt do země drápů. Po cestě se však strhla bouře a tak místo toho aby Teiry byla v zemi Drápů tak se ocitla v zemi Tesáků. Moře vyplavilo ji, Bullata i Ooiry na kusu prkna na břeh. Jakmile se Teiry probrala tak byla v zemi kterou vůbec neznala. Rychle probudila Bullata a Ooiry a vydali se do vnitrozemí.* "Sakra. Ta stará bárka nic nevydržela. Teď ani nevím kde jsem." *Teiry společně se svými zvířátky cestovali v hlubokých lesech dokud nenašla jeskyni. Tak se na chvíli uvelebili a Teiry musela vyměnit své mokré oblečení.* "Do hajzlu. Všechno se zkazilo." *Teiry zvolil pro tentokrát něco z nového šatníku ( odkaz » ). Následně vytáhla svitek ze kterého odpečetila mapu.* Takže. Nebyli jsme daleko břehu země drápu takže bych mohla být někde v okolí. Hm. Takže možná země tesáků? Tak to abych se vydala brzo na jih. Tady moc zůstávat nechci. *Teiry smotala mapu a opět ji zapečetila. Následně se zvedla a s Bullatem a Ooiry se vydali směrem na jih. Podle toho jak byl ostrov stavěný tak Teiry už neměla pochyby. Byla v zemi Tesáků. Na jednu stranu byla ráda jelikož teď mohla s klidným svědomím jít a byla blíž svému neznámému cíli. Na cestách už byla nějakou dobu avšak stále nevěděla kam míří. Pouze věděla že má cestovat pořád na jih. Její cesta byla však dlouhá a tak se musela na chvíli zastavit aby se vyspala a odpočinula si. Slunce už zašlo a tak se uchýlila do první jeskyně kterou našla. Odpečetila všechny věci na spaní a všichni si lehli na své deky a pomalu usnuli. Příští den se odebrali všichni tři již časně z rána na jih. Po nějaké době cesty konečně dorazili na místo kam chtěli a to do přístavu. Teiry se koukala po lodích kam která pokračuje ve své cestě. Potom si všimnula lodi která jí mohla odvézt do země Válek.* "Hm. Země válek? Takových vzpomínek. Že má milá masko. Tam jsem te získala a od té doby se mi snažíš zničit mou psychyku. Však já tě jednou dostanu a zkrotím naplno." *Teiryny vnitřní pochody přerušil hlas.* (Hlas) Slečno? Plánujete nastoupit nebo jak? Jedeme do země válek tak vás můžeme vzít sebou. (Teiry) Děkuji. Ráda se s vámi svezu. *Teiry nastoupila. Čím víc se však blížila k zemi válek tím víc se projevovala její druhá osobnost toužící po masakrech a krvi. Teiry to vše připisovala masce která na tomto měla nějakou zásluhu jelikož k tvorbě schyzofrenické osobnosti přispěla. Teiry nastoupila tedy na palubu a kapitán jí přidělil jednu kajutu kde mohla přečkat cestu. Teiry se uklonila, poděkovala a odebrala se do kajuty.*
---: Ukončeno
Aoda Jaazu: *vdechne trochu krve, kterou mu Komoto prská do obličeje.* Je mi líto. Tohle nevyšlo. *Řekne už do prázdna. Komoto je mrtví a na Aodu dolého vysílení z boje, zranění, vedlejších účinků bojových pilulek a váha Komotova mrtvého těla. Zasune všechny kosti zpět a nechává kryté jen díry v kůži, aby mu nic z těla nevypadlo. Komotovo tělo se po něm sveze k zemi a Aoda na znak padne do zadu k zemi. Cítí, že na něj jdou mdloby. Snaží se vybavit, kde má všechny své zbraně aby neupadl do mdlob, ale to se mu nedaří. Pomalu zavírá oči a upadá do bezvědomí. Chce se prospat nakonec a je mu jedno, co se kolem něj teďka bude dít.*
NPC: Jak je to možné? Měl by si mít rozlámané kosti. Tumáš ty hajzle. *vykřikne, když hadí hlava vypálí střelu. Komoto se zaraduje když Aodu zasáhne.* BINGO. A máš to hajzle. *směje se na celé kolo a had z jeho ruky zmizí. Točí se na místě s rozpřaženýma ruka a s hlavou zakloněnou.* Tady končí tvá cesta bastarde. HAHA... *náhle se zarazí. Pomalu se otočí k rozptylujícímu se dýmu. Za ním vidí Aodu, který pomalu vstává s roztrhanou kůží. Pod ní svítí jeho kosti a další se mu vysouvají z těla.* Co to je za hnus. Jsi odpornější než Ba. *řekne, ale víc nestíhá. Musí se vyhnout všem jeho útokům, i když ho překvapuje, že na něj jen skáče tělem. Přesto mu uštědří několik hlubších škrábanců. Sám si udělá pár šrámů, když chce Aodu udeřit. Přes jeho kosti se k němu nemůže dostat, když v tom se na něj Aoda přitiskne. Cítí každou kost, které mu pronikla do těla. Vyprskne Aodovi do obličeje spršku krve.* Ty.. hajzle. Tak.. takže to..to..hle je t..a tvá scho...pnost? M...m...manipulace sss kos..tmi. Tak t...o uzn...ávám. *dostane s obtížemi ze sebe. Každou chvíli vyprskne spršku krve. Nakonec vydechne naposledy. Protože je napíchnutý na jeho kosti, zůstává stát, i když jeho celá váha teď visí na Aodovi.*
Aoda Jaazu: /pardon, klik vedle/ *po tom, co použil poslední techniku aby kopl Komota do hlavy dopadne na jedno koleno a z těžka oddychuje. Hachimon se přerušil a on cítí každý sval a každou kost v těle. Pomalu si obnovuje kosti aspoň v nohách, aby mohl bojovat, protože jak vidí, Komoto stále stojí.* To si děláš prdel. *zapře se o nohu a postaví se. Jakmile na něj začne útočit, snaží se mu uhýbat. Aoda pociťuje silnou ztrátu chakry. Při jednom z posledních úhybů sáhne do pouzdra a vytáhne z něj několik bojových pilulek, které si okamžitě strčí do pusy a polkne. V tu chvíli se mu objeví velké množství síly. Okamžitě použije Hone no Yoroi a pod jeho kůží se mu objeví kostěné brnění. Střela ho zasáhne na plno a on s několika údery o zem odletí zpět. Je mu jasné, že by ho ta střela zabila. Takhle mu chybí na několika místech kuže a je vidět kostra. Protože má kostěné brnění, nejsou vidět orgány. Jen desky kostí. Ještě využije zbytek síly, které mu dodali pilulky, a postaví se.* Tak tady máš tu moji schopnost. *poví zatím co z něj svítí kostra. Dost nechutný pohled to musí být, když mu na tváři vykukují v díře zuby. Stáhne většinu kostěného brnění a vytáhne je různě po těle.* Karamatsu no Mai. *Vyrazí vpřed. Zaútočí na Komota pády na tělo. V tuhle chvíli se nemusí moc namáhat s údery. Stačí když do něj šikovně narazí. A on sám se k němu nepřiblíží přes kosti. Běhá v jeho nejtěsnější blízkosti, aby ho alespoň zranil. Nakonec se rozhodne proklouznout pod jeho rukou a připíchnout se na něj zepředu.*
Aoda Jaazu: *po tom, co použil poslední techniku aby kopl Komota do hlavy dopadne na jedno koleno a z těžka
NPC: *spokojeně se usmívá, když se vytvoří hadí stěna, která postupuje na Aodu. Usměv mu ale zmizí, když se před stěnou začnou objevovat ohnivé záblesky. Použije více chakry, aby se hadi objevovali rychleji. Stále to ale nestačí. Když Aoda vyskočí do vzduchu, vyšle hady vzhůru. Přesto ale zadní řady ztrácí počty. Náhle se přestanou objevovat ohnivé střely a Komota Aodův kop odmrští o několik metrů stranou. Kdyby si včas nevšiml, že ustal Aodův útok na jeho hady, byl by už mrtví. Včas použil techniku Doton:Domu a zpevnil horní polovinu svého těla. Otřeseně se zvedá ze země.* Musím říct, že máš ránu. A výdrž. Tohle mě skoro zabilo. *usměje se a telepaticky si k sobě zavolá prvního hada, kterého přivolal a který přežil Aodovo útoky. Ten teď vyjede po jeho těle a on ho pohltí. Během chvilky se mu místo ruky objeví hadí hlava.* Jasenshi. Tak uvidíme. *vyrazí v před aby na Aodu zaútočil rukou proměněnou v hada. Začne po něm máchat aby ho alespoň zranil a otrávil. V méně očekávaném okamžiku otevře had tlamu a vystřelí proti Aodovi rotující projektil, který by měl vybuchnout.*
Aoda Jaazu: *když pošle Komota posledním kopem k zemi sám dopadne o několik metrů dál. Doslova ho naštve, když zjistí, že Komotovi se nic nestalo. Stojí tam s rudou kůží a poslouchá ho. Po celém tom proslovu a hned po tom, co na něj pošle ty hady tak ve chvíli, kdy na něj pořádně nevidí a neslyší ho tolik, se usměje.* I já mám svoje eso. * Tomon-kai. Keimon-kai. *Aktivuje pátou a šestou bránu. Postaví se proti stěně z hadu a začne proti nim mlátit pěstmi.* Asakujaku. *při každém úderu před sebe se vzduch kolem pěsti zahřeje na takovou teplotu, že vyletí vpřed jako ohnivá střela. Takhle střílí jednu za druhou proti hadům. Ti zadní ale stále vytváří nové a tak se přibližují stále blíž. Odrazí se od země a ve vzduchu se snaží zasáhnout ty velké vzadu. Dopadne o několik metrů zpět a začne před sebe mlátit ještě rychleji. Cítí, jak jeho kosti dostávají zabrat a pomalu praskají. Jenže je v Hachimonu a nemůže je tak opravovat. Musí vydržet ještě. Hadi jsou sice rychlí, ale ne tolik, aby se k němu přiblížili. Daří se mu je tedy zadržet na jednom místě a pomalu jich ubývá. Před sebou má hromadu ohnivých střel a spoustu hadů. Přestane mlátit před sebe a vyrazí rychle na pravo. Obloukem je v mžiku oběhne a dostaví se za Komota.* Kongōriki Senpū. *ze zadu mu patou zamíří na obličej.*
NPC: *Komoto začíná být nasraný, že mu Aoda jen tak uhýbá a sám do něj mlátí. Vždy ho jeho úder vyvede z rovnováhy a jeho rány proti Aodovi nejsou tak přesné a silné jak by čekal. Když od něj Aoda odskočí a začne otvírat další brány, využije chvilkovou nepozornost a pomocí techniky Doton: Moguragakure no Jutsu zaleze do země. Místo sebe nechá stát klon z Hebi Bunshin no jutsu. To jeho Aoda vykopne do vzduchu pomocí Ura renge a stoupá s ním vzhůru. Nakonec ho několika kopy srazí k zemi. Klon leží chvíli na zemi než se rozpadne na hady a zmizí. Komoto vyleze o několik metrů dál a civí na Aodu.* Jo.. to bylo slušný. Ale jak jsem ti už řekl.. Znám Hachimon. Takže v tuchle chvíli máš kosti už trochu na dranc. Dlouho nevydržíš. Zato já mám ještě pár es v rukávu. Ať je tvá ''tajná'' schopnost jakákoliv, stejně ti bude k ničemu. *zakloní se na okamži a začne se smát. Zase se narovná a složí pečeť.* Kuchiyose: Sötöja *Komoto povolá dvouhlavého hada, kterého ovládá telepaticky a ten rychle vyrazí proti Aodovi.* Dakömö. *když je dvouhlaví had na půl cesty mezi nimi, každému z tlamy vyleze další dvouhlavý had. A těm dalším taky. A tak dál a dál a se proti Aodovi řítí jako stěna o rozloze několika metrů. Jsou jen švírky mezi nimi, aby na sebe Aoda a Komoto viděli. Všichni začnou rychle na Aodu útočit.*
Aoda Jaazu: *ani ho nepřekvapí, že o něm tolik ví. Už je na lovu dlouho na to, aby se to dostalo i k ostatním členům organizace. Proto musí u každého čekat, že ho hned pozná a sám si musí krýt záda. Když má otevřenou druhou bránu, nemá problém se jeho úderům vyhýbat jen úskoky. Nemusí používat tolik chakry a tak sem tam se sám pokusí udeřit. Nejdřív kop ze strany, potom se sehne místo aby uskočil a zamíří mu pěstí na hrudník. Při dalším se pokusí podrazit mu nohy a kopem do hrudi mu zrychlit a znepříjemnit pád. Po nějaké chvíli začíná cítit, že už začínají doléhat účinky Hachimonu. Nemá problém si dát potom kosti dohromady, horší bude je rozpohybovat. Odkočí o vetší kus dál a obalí ho zelená aura a zrudne mu kůže.* Seimon-kai. Shoumon-kai. *otevře třetí a čtvrtou bránu. Jeho rychlost a síla se ještě víc zvýší. Opět vyrazí vpřed a nedá Komotovi šanci se trochu víc připravit na útok naznačí útok za zadu na záda, ale na to se přesune v mžiku před něj a pokusí se o Ura renge.*
NPC: *Komoto sleduje okolí, aby zjistil kde je Aoda. Jeho kumpáni ale najednou odletí ze svých míst a dopadnou na zem mrtví po zásahu kostěných střel. To už vidí Aodu, který se u něj objevil a vykopl ho do vzduchu. Když ho začne obalovat aby s ním udeřil o zem usměje se. Aoda dopadne na zem s kusem kamene po tom, co použije Kawarimi a s tím kamenem si prohodí místo. Stojí pár metrů od něj a kouká na Aodu.* Musím říct, že jsem nic jiného od tebe nečekal. Jestli si zrušil Hachiho, tak tihle pro tebe nemohli být hrozba. Hachimon. *stále se usmívá.* Musím říct, že je to zajímavá schopnost. Už jsem ho viděl. Myslím, že víš od koho. Pokud vím, tak si ji taky dostal. Vím o každém, kdo už prošel tvýma rukama. Činíš se, to je pravda. U mě ale narazíš prcku. *dokončí svůj projev a strhne si ze zad plášť, aby mu nepřekážel při boji.* Myslím ale, že to není ta tvá jedinečná schopnost, kterou schováváš. Já ji z tebe dostanu. *dodá a klekne si s pěstmi na zemi.* Dotonu: Kengan no jutsu. *Jeho pěstí obalí zemina a ztvrdne což zvýší sílu jeho úderu a průraznost. Na to vyrazí proti Aodovi. Doběhne k němu a začne po něm mlátit hlava nehlava. Snaží se zaměřit na hruď a hlavu.*
Aoda Jaazu: *Aoda se na chvíli schoval v lese. Potřebuje si odložit pár věcí. Sundá batoh a položí ho ke stromu. "Tak, hodnocení. Nemám Sāberu ani Kubikiri. Leží támhle na cestě. U sebe mám pár menších zbraní, nějakej ten granát ale to je vše. Hm to je zlý." Řekne si. Sundá si závaží a dojde ke kraji lesa. Natáhne ruce aby každá mířila na jednoho. Na Ba a Su.* Tenshin Sedan. * jakmile vystřelí aktivuje Hachimon.* Kyummon-kai. *otevře druhou bránu a vyrazí. Hned jak zasáhnou střelí v rychlosti se objeví za Suem a kopem na hlavu se od něj odrazí a stejně zamíří i na druhou půlku Ba. Chce oba zasáhnout střelami a popřípadě jim i kopem zlomit vaz. S aktivovanou druhou branku zamíří rovnou na Komota. Pokusí se na něj použít Omote Renge.*
Arui: *Od začátku bije je hledála. Ale netrvalo to dlouho. Stačilo jít za hlukem. Když je našla, tak se ani nesnažila schovávat a sedla si na velký kámen. Levou ruku si opřela o stehno a hlavu si opřela do té ruky. Pro jistotu si kolem sebe vyvolala tři hinotami na obranu.. kdyby někoho něco napadlo. Viděla boj až doposud.. dokonce musela uhnout i tě ohnivé střele. Ale nejvíc ju zaujalo ty Aodovi kosti a to pretvarovani.* "Není k zahození." *Pomyslela si, když se jeden z těch rozdvojenych kumpánů točil dokola a plival oheň.* Aodovi, no taaaak. Ukončí to už! *Křikla na něj a usmála se. Měla v plánu tam sedět do konce boje. A jak řekla Aodovi, nebude do toho zasahovat*
NPC: *Su se snaží zasáhnout Aodu svými chapadli z chakry, ale bez úspěchu. Aoda před ním uskakuje jakoby nic. V tom se ale že země za ním vynoří Ba a popadne ho.* Je můj. Můžete. *křikne na ně. Ba se usměje a složí pečeť.* Katon: Housenka no jutsu. *a vystřelí po něm 10 ohnivých koulí. Su vyšle chapadla aby jimi přišpendlil k zemi a Ba ho mohl zasáhnout technikou. Jenže tou už Ba vydechl naposledy, co do něj vnikli Aodovi kosti. Když Aoda odskočí pryč chapadla ho přirazí k zemi ještě než sám spadne a dostane zásah všemi ohnivými koulemi, které Ba vyslal. Když si uvědomí, koho to vlastně zasáhli, začnou se kolem rozhlížet a hledat ho. Ba je naštvaný, že je jeho druhé já mrtvé. Naštvaně složí pečeť a posílá další ohnivé koule (Housenka no jutsu) do všech stran, aby našel Aodu. Su a Komoto se několika musí vyhnout aby nedostali taky zásah. Su stáhne chapadla a promění se mu zase na paví ocas za zády.*
Aoda Jaazu: *"Tak to je hnus." řekne si s pohledem na Ba. To už ale na něj letí paví chakry v chapadlech. Po prvních dvou sekne Sāberu, ale bez výsledku. Surová chakra je neoblomná a Sāberu mu vypadne z rukou. Začne tedy uskakovat a během toho si ze zad stáhne Kubikiri. Nesnaží se je teď přeseknout ale jen odrážet. Při jednom úskoků se že země vynoří polovina Ba a popadne ho. Stáhne mu ruce k tělu a drží mu je u těla. Kubikiri mu tak vypadne. Teď je na tom zle protože po něm Ba a Su mohou bez zaváhání zaútočit. V očích má zděšení. Ale jen v očích. Ví, že si Ba naběhl. Takhle to má rád, když chudáci ani neví, co je zabije. Bez nějakého varování se mu z obratlů vysunou ostré hroty kosti dlouhé dvacet centimetrů. Vysunou se na střídačku pod úhlem 60°, aby napáchali co největší paseku a protnuli co nejvíce orgánů. Čeká než na něj pošlou další techniky. Ba drží na sobě díky vysunutým kostem v místech, kde se ho dotýká, ale jen tolik, aby neprošli skrz a oni je neviděli. Čeká do poslední chvíle než kosti zasune a uskočí stranou a nechá Ba na pospas technikám.*
NPC: *Ko neměl šanci nějak zareagovat. Aoda mu přesekl záda na dvou místech do půlky těla. Množství krve, která z něj vytéká, vytváří kolem jeho těla na zemi červenou kaluž. Ba a Su jen se zděšením sledují, jak z Koa vyprchává život.* To bylo pozoruhodné. Ba - Su, pokračujte. *Ví dobře, proč nechává útočit nejdřív je. Ví, že má Aoda nějakou zvláštní schopnost. Nechce se jí postavit dokud ji neuvidí. Su se otočí na Aodu a zasune katanu.* Kujaku Myouhou *ze zad se mu vynoří chakry ve tvaru pavího ocasu.* Kujaku Myouhou: Choku. *část ocasu se změní na chapadla a s těmi začne útočit na Aodu. V žádném logickém pořadí jimi po něm šlehá a snaží se mu je omotat kolem končetin a znehybnit ho. "No tak jsem na to Ba." "Jasný, jak chceš. Mě to je fuk." Zazní Baovi hlavou a pomocí Karada no Bunpu se rozdělí na dvě poloviny. Každé polovině doroste ruka i noha a oblečení. Hlavu mají zkroucenou v místě, kde se rozdělili. Jakmile mají hotovo pravá polovina zaleze do země pomocí Kagerō a zamíří k Aodovi. U něj se vynoří ze země a pokusí se ho chytit aby se nemohl pohybovat. Komoto to celé zatím jen pozoruje. Nelíbí se mu, že hned na začátku zabil Koa, ale neočekával nic jiného. Tihle tři pro něj nejsou výzva. "Tak uvidíme, jak si poradí s jejich kombinací." Usměje se.*
Aoda Jaazu: * už je nějaký kus od vesnice, když nad sebou zahlédne stín a o chvilku na to dopadne několik metrů před ním Komoto. "Jo, není pochyb. Je to on." Řekne si a dál stojí v klidu. Vyslechne si celou jeho řeč a prohlédne si všechny tři, co se ukážou.* Tak schválně. *řekne a dál stojí. V tom na něj všichni tři zaútočí. Prohlédne si jejich útok. Překříží ruce a vytahne od boků obe Sāberu. Nakloní se do strany a vykopne do vzduchu levou nohu. Propne ji, takže vytvoří ze svého těla T, které leží na boku. Nohou vykopnutou do vzduchu zarazí katanu, která mu mířila na krk. Neboji se úrazu. Na kytku má závaží, přes které obyčejná katana neprojde. Levou rukou švihne vodorovně do vzduchu a zablokuje katanu mířící ze zhora a pravou švihne proti kataně mířenou na trup. Celý tenhle blok provede najednou a zastaví tak sek všech tří katan. Odrazí se pravou nohou a přetočí se nad Koem, kdy mu sekne oběma Sāberu po zadech a zanoří je co nejhlouběji to jde. Musel je tím zaskočit takže věří, že zasáhne. Odskočí od nich směrem blíž k vesnici a sleduje, jak dopadl Ko a jak budou ostatní pokračovat.*
NPC: *Komoto sedí v místnosti v nejvyšší budově ve vesnici. Výhružkami a rozsévaným strachem si podmanil celou vesnici. Má pod sebou tři pomocníky. Ať je jaký chce, nedokáže ovládat takovou oblast sám a má aspoň přehled a rychlé informace hned na doslech. Zahodil jejich jména a dostali jedno dohromady, kdy každý má jednu slabiku. Ba-Ko-Su. Ti jsou zrovna na obchůzce a tak si užívá chvilku klidu. Před nějakou dobou se doslechl o týpkovi, který likviduje členy Ragnarovi společnosti. Od těch se sice odtrhl už dávno a začal si tu tak vládnout sám, ale tuší, že se ten lovec jednou objeví i tady. Sehnal si všechny možné informace o něm a nechává tak lidi pátrat. Nechce být zaskočen a tak každý ve vesnici a okolí ví, že když na něj narazí a zatají to, zemřou. Rozhodoval se v seznamu lidí, kdo další bude jako názorný příklad, aby je udržel pod kontrolou, když se ozvalo zabouchání na dveře.* Ano? *vyzve dotyčného ať vejde. Vešla drobná dívka.* Pane Komoto. Omlouvám se, že vyrušuji, ale ten muž... *nestihla to doříct a za okny se rozlévalo jasné světlo. Komoto se podívá do okna a usměje se.* Je tady. *dořekne za ní větu. Dívka jen kývne a rychle zmizí. BaKoSu zahlédli světlo taky a tak se hned vydali ke Komotovi.* Pane? *řekli jednohlasně, když dorazili do pracovny.* Je čas jít. *poví a lehčí větrnou technikou rozrazí okno a vyskočí z něj. BaKoSu vyskočí hned za ním. ''Pravděpodobně se bude chtít vyhnout boji.'' pomyslí si a lidé ukazující k bráně mu to jen potvrdí. Přidá na tempu a proběhne bránou. Vyskočí do vzduchu, přeskočí Aodu a dopadne na zem patnáct metrů na cestu v jeho směru, kterým kráčí od vesnice.* Tak ty budeš ten týpek, který odstraňuje lidi z Ragnarovi společnosti. Upřímně, čekal jsem něco víc. Co skrýváš, že tě i takovej Hachi nedokázal porazit? *zeptá se ho. BaKoSu zustávají zatím skrytí.* Asi si tě vyzkouším. Ba - Ko - Su. *poví a při každé slabice vyskočí jeden z jeho kumpánů a rozestaví se kolem Aody ve stodvaceti stupních. Takříkajích do trojhvězdy. Všichni tři si vytáhnou katanu a vyrazí zároveň na Aodu. Ve stejnou chvíli po něm seknou. Jeden po krku, druhý po trupu a třetí ze shora dolu.*
Aoda Jaazu: *zatváří se zmateně.* Hm, asi jsem se přeslechl. *zamumlá a vyjde za Arui do prava. Chvíli jdou mlčky když Arui vyběhne s křikem pro kytku. Skoro se i lekl. Pozoruje ji, jak uchovává kytku do svitku a vrátí se na cestu.* Dobře. Tak já budu co nejdřív zpět. *Řekne když v dálce zahlédne vesnici.* Snad tu ještě budeš. *dodá a vyběhne. Díky svojí rychlosti za ním zůstane jen oblak prachu a on zmizí. Sprintem se dostane k vesnici během pár minut. Několik metrů před vstupem zastaví a volnou chůzi vejde dovnitř. Po cestě se ještě vznáší oblak prachu. Za chůze zvolna oddychuje a přemýšlí, kam jít nejdřív hledat. Přijde mu ale divné, že se lidi od něj odvrací a co nejrychleji míří do domů. "Tohle je divný." Řekne si. Vejde do jedné z postranních uliček. Je v ní smrad a špína. Na stěně je několik fotek hledaných osob. Prohlíží si je, ale na žádné nevidí Komota. Co je ale horší, pod každou fotkou je napsáno, že jejich zahlédnutí nahlásit Komotovi.* Zdá se, že to tady vede. To znamená.... *rozhlédne se. Najde jediný papír, který nemá fotku. Je na něm přesný popis Aody.* Takže pokud o mě ještě neví, brzo bude. *vyjde tedy z uličky na hlavní ulici. Dojde k fontance a rozhlédne se.* Hm, to bych tu mohl sedět věčně. *poví a vytahne světelné bomby a drát. Omotá si očko kolem každého prstů a na druhém konci má světelnou bombu.* Tenshin Sedan. * Zamíří postupně na všechny strany a vystřelí do vzduchu kostěné střely, které zaháknou očko a táhnou bombu za sebou. Sklopí zrak a o vteřinu později začnou 30 metrů nad zemí vybuchovat a vytvářet světelné výboje.* Tak, snad jsem na sebe už upozornil. *otočí se a odchází z vesnice. Kvůli němu a jeho bojích už zemřelo pár civilistů, když bojoval uprostřed vesnice. Teď ho chce vytáhnout ven.*
Arui: *Zastavila se přesně na křižovatce a podívala se na Aodu.* Jde vidět, jak mě posloucháš. Říkala jsem do prava. *Na to se na patě otočila a zamířila tím správným směrem.* Ale do vesnice s Tebou přímo nepůjdu. Je to velké riziko. *Řekla když kráčela blíž k vesnici. Stále byla červená jako rajče, ale bylo to trochu lepší. V tom zahlédla konečně tu zatracenou bylinu* Tady je! Konečně! Hledám ju už tak dlouho, sakra! *Z ničeho nic vykřikla a rozeběhla se k ní. Ze svitku s bylinkami si odpečetila potřebné věci a 'vykopala' tu bylinku i s kořenama. Okamžitě všehno zapečetila zpátky, aby se tomu nic nestalo.* Tak.. hotovo. Já mám svoje potřebné. Teď ty..
Aoda Jaazu: **zaslechne sice plesknutí, ale nedopadla rána na jeho tvář. Otevře oči a podívá se jí do tváře. Do té skoro nevidí přes její vlasy, ale tak je možné zahlédnout rumělce na jejich tváří. "Neví, že když se praští přes tvář, zrudne ještě víc? No nevadí." Sice nedostal zaslouženou lekci, ale dostal něco jiného. Poprvé si sáhl na dívčí prso. A je mu jasné, že i když si to ona sama připouštět nechce, něco to s ní provedlo. Otočí se tedy na patě a vydá se vedle Arui. Nebo spíš popoběhne, aby byl kus před ní. Nechce ještě, aby si o něm myslela, že ji kouká na zadek. Kdyby byl v zadu určitě by se koukal a taky by zakopl. O dva kroky před ní se tedy rozhlíží po okolí a hledá rostlinu. Dorazí mezitím na rozcestí.* Do leva si říkala? *zeptá se a koukne na ni. "Měl bych se začít chovat víc jako chlap a min jako puberťák, sakra." Vynadá si.*
Arui: *V půlce letu se najednou zastavila a znova stála na nohou. Akorááát měla Aodovo ruku na svém hrudníku. Okamžitě sklopila hlavu a její líce začali hořet.* "Co to je? Je mi 31 a já se červenám jako puberťačka." *Když ju dovolil mu dát facku, tak natáhla ruce.. a jemně se praštila ona do tváří. Chtěla se zbavit té rudé barvě na své tváři.* .. Jdeme *Řekla skoro neslyšitelně a vykročila vpřed. Stále držela svoju hlavu sklopenou. I když mohl jasně vidět na její tvář.* "Aaa, co to je?! Už nemám věk na to se chovat takhle!" *Nadávala si v duchu a doufala, že se na tohle rychle zapomene*
Aoda Jaazu: *"Hm.. otázce se vyhnula jak čert kříži." řekne si a nechá to tedy být. Začne se dívat po červené tečce v mraku zelené, která je všude kolem nich. Z cesty nemají šanci něco zahlédnout. To mu je jasný, ale zase jí takhle nepošlapou, když se cesty budou držet. Po nějaké chvíli se před nimi objeví v zatáčce rozcestí. Stejnou rychlostí se k němu přibližují, když Aodu zarazí podivný zvuk. Zvuk nemotornosti. Díky svým reflexům a rychlosti se dokáže dostat v otočce před Arui a zastavit jí v pádu ještě než dopadne na zem. Při tom jí, sice nechtíc, chytil za prso a postavil zase na nohy. Rychle od ní odstoupil o krok a i přes to, že měl tváře napuštěné kostěnou obranou se mu do nich nahrnula červen. Podíval se na svoji ruku a pak Arui do očí.* Omlouvám se. To jsem opravdu nechtěl. *ať to myslí upřímně jak chce, jeho kalhoty ho stejně prozrazují. Ne tolik jako v tom domě, ale přes to. "Jestli s ní budu pokračovat v cestě, musím si brzo sehnat jiné oblečení. A to opravdu brzo." Proletí mu hlavou. Stáhne ruce podél těla a zavře oči.* Jestli mě chceš praštit tak do toho. *zruší i svoji obranu. Aniž by to tušila, mohla by si i zlomit ruku, kdyby mu dala pěstí do obličeje. Takhle si to aspoň on sám zaslouží víc.*
Arui: *Otázka.. jestli ju to baví? Nesmírně. Ale rozhodla se s tím přestat. Na to, jestli spala s někým ona neodpověděla a šla dál.* No.. Když o tom tak přemýšlím, tak jsem ju jen zahlédla. Víš, radši se vesnicím vyhýbám. *V tom se zastavila a přemýšlela.* Hm, myslím, že když půjdeme ještě chvilku rovně, tak dojdeme k rozcestí. Tam zahneme do prava a bude to kousek. *Vykročila zase vpřed* A ta květina je zelená, takže splývá, ale její střed je červený. Takhle se pozná. A pokud po tom budeš koukat, tak ti budu vděčná. *Usmála se.* "Jen doufám, že neudělá nějakou blbost. Pocity jsou svině.." *Zamyslela se nad tím.* "Když si tak vezmu.. Tak musí být stejně starý jako Saku. Jenže jsou si povahově rozdílní. Saku se smál mě.. a já se směju Aodovi." *V tom přemýšlení si nevšimla pohozenýho klacku na cestě a zakopla. Normálně by nezkopla, ale Arui jednou nohou si jakoby přidržela ten klacek tím, že na něj šlápla a druhou nohou o něj zavadila. Takže skončila na zemi rozpláclá. Byla celá rudá, protože to ona ho celou dobu škádlila a teďka udělala tohle. Ležela tam ještě tak dobrou minutu a poté se zvedla. Její líce byly celé červené. Ale díky tomu, že se teď styděla. Snažila si obličej schovat za vlasy, jenže to nešlo. Narovnala se a pokračovala dál v cestě..*
Aoda Jaazu: *koukne se na Arui, která se mu naklonila přes rameno. Cítí její teplé tělo blízko svého. Tak se otočí zpět na knihu. Zavřeji a zase uklidí. Vyjdou tedy a přemýšlí kudy.* Neviděla si po cestě sem nějakou vesnici? Nechci ho hledat bůhví jak dlouho zase. Dost se schovávají. *zeptá se a při jejím dotazu zrudne. ''To s tím opravdu nehodlá přestat?'' projde mu hlavou.* Ne. Ještě jsem s nikým nespal. Ty už asi jo viď? *zeptá se zpět. Znova mu zrudnou tváře. ''A dost.'' Použije Hone no Yoroi, aby do tváří nacpal tolik kostí, co to jen jde, aby zúžil možnost jeho cévám prokrvovat ten Rudolfovo nosu podobný blikač na tváři. Rozhodne se pokusit změnit téma.* Jak vůbec vypadá ta tvoje rostlina, kterou hledáš? *zeptá se.* Abych věděl po čem koukat. *''i když bych radši koukal na tvůj zadek... Bože co?'' otočí se hlavou do strany a dělá, že kouká po okolí.*
Arui: "Je hezké že dělá, že mu vůbec nestojí." *Stále se trochu směje, protože takhle dohnat kluka jenom tím, že se mu ukázala ve spodním prádle a trochu ho škádlila.. Byl to hustý pocit. Ale i tak ho následovala. Viděla, že otevřel nějakou knihu a nakoukla mu přes rameno. Viděla tam nějaké informace či o o nějakém týpkovi.* "Asi je to o tom o kterém mluvil předtím." *Přestala mu koukat do té knihy a šla vedle něj. Dala si ruce za hlavu a tam spojila prsty.* Ty si asi nikdy neměl sex, co? *Prostě ju to vážně nedalo.* Soudím podle tvé reakce. *Pokračovala dál. Koukala se před sebe a snažila se přitom vnímat okolí. Nechtěla by zase spadnout do nějaké pasti*
Aoda Jaazu: *Myšlenka toho, že by mu chtěla pomoct se mu líbí, ale taky s tím nepočítá. Její smích mu to potvrdí. Taky díky tomu se začne červenat ještě víc.* Hele, škádli mě jak chceš. Myslím si, že nejsem úchyl a i když to zní fakt dobře, tak to nějak překonám. *poví a i s napnutými kalhotami si dojde pro svoje věci, které nechal u dveří. Nahodí si své zbraně a batoh na záda.* No, můžeme jít. *řekne a otočí se k ní. Ještě stále mu stojí, ale začíná to pomalu rozcházet. ''Třeba se jednou osmělí a něco bude.'' ta myšlenka mu začíná zase dělat problém a tak se radši s červenými tvářemi otočí, otevře dveře a vyjde na verandu. ''Bože... Proč jsem na tom tak strašně? To jsem tak nadržený nebo co?'' postěžuje si. Sáhne do báglu pro knihu a nalistuje si v ní stranu s Komotem, který by se měl nacházet na tomhle ostrově. Čeká na Arui, až se dosměje a můžou vyrazit. Hodlá najít nejbližší vesnici či osadu, kde by mohl najít nějaké informace.*
Arui: *Když slyšela, že potřebuje ještě chvilku tu být, tak se začala neskutečně smát.* O..opravdu.. se- om-louvám *Vyloudila ze záhvatu smíchu.* Chceš nechat chvilku pro sebe? Já se klidně otočím *Začala ho škádlit. Protože ju to nedalo.* Nebo.. jestli s tím chceš pomoct?.. *Pronesla trochu flirtovacím tonem, ale hned na to se začala znova smát.* Opravdu se omlouvám, neudělala jsem to schválně. No, ale až budeš moct, tak řekni. *Sedla si na skoro rozpadající se stůl, ale vydržel to. Zatím. Sledovala ho jak sedí a v záblesku ohně viděla jeho rudé tváře.* "Docela roztomilé.. Škoda, že není starší" *Po téhle myšlence zatřesala hlavou, aby se ta myšlenka vypařila a čekala na něj.*
Aoda Jaazu: *"svoboda.. to zní dobře." Zamyslí se. To by se mu mohlo líbit. Ale má ve vesnici mnoho svých věcí ještě. Ale ty tam počkají. Zas tak moc důležité nejsou.* Můžeme vyrazit klidně. Nemám s tím problém. *poví a chystá se zabalit věci, když se ale Arui zvedne dřív a odloží deku. Jen ve spodním prádle si jde pro oblečení a pomalu se obléká. Netuší, jestli to dělá schválně nebo netuší, co tím způsobila. Nespouští z ní oči a prohlíží si její skoro nahé tělo, což má za následek prokrvení páté končetiny. Položí si ruce do klína a sedí dál.* Omlouvat se nemusíš, jestli myslíš tohle. *poví a kývne hlavou k ní když se dooblékne.* Jen asi budu muset chvíli počkat, než se budu moct postavit. *dodá. "I když už vlastně stojím." proletí mu hlavou. Zrudnou mu tváře po tom všem, co se mu honí hlavou.*
Arui: *Je vděčná, že mu pomůže. A to dost.. potřebuje totiž sehnat lidí. A s tím, že mu ona naoplatku nepomůže mu nijak nevadí.. když bude potřebovat, tak ať si řekne.* No.. jaký je to život? *Začala odpovídat na jeho otázku* V jednom slově.. Svoboda. Sice nebezpečná Svoboda, ale i tak. *Usmála se a čekala co řekne. Venku už pomalu přestávalo pršet a její oblečení bylo skoro suché.* Tak chceš ho najít? Ale cestou se budu koukat po jedné bylině.* Na to se Arui zvedla a odložila deku na stůl. Přišla ke svému oblečení a pomalu si ho oblékala. V tom si vzpomněla* Promiň.. ja zapomněla *Omluvila se když si připnula svitky*
Aoda Jaazu: *zarazí ho její návrh. Chtěl jí pomoct, ale nečekal, že ho takhle přijme. Nerad by se nechal ovládat zase někým jiným, když se tak zbavuje vesnice.* Hele, jako navrh hodně dobrej jen to takhle nečekal. Pomůžu ti ho vysvobodit, ale pomahat mi nemusíš. Zní to zřejmě arogantně, ale to je věc, co musím udělat sám. Sám sem po nich začal pátrat a nenechám na živu nikoho z nich. Jeden je i v téhle zemi. Proto jsem tu. *poví tak, aby ji neurazil. Nechtěl by jí nijak naštvat, jen si to musí udělat sám.* Jestli budeš někdy potřebovat, myslím že mě najdeš. Jednou za dva měsíce se sem budu vracet. *pak se ale zamyslí.* Leda by si mi řekla, jaký to je žít jako nukenin. Nikdy sem nad tím nepřemýšlel. *koukne na ní zamyšleně. "Zase bych mohl dostat Hasashiho, když nebudu patřit k vesnici." proletí mu hlavou. Rozhodne se to nakonec udělat.* Vyprávěj mi. O tobě. Chtěl bych vědět víc. Můžeš pak koukat na můj souboj. Jestli ho teda najdu. *usměje se.*
Arui: Aha *Jediné, o řekne na jeho příběh.* Já jsem nikdy nikoho nepohřbila, když jsem někoho zabila *Řekla bez emocí.* "Tak když nemá rodinu a nebo nikoho, kdo by ho držel ve vesnici, tak.." *Pomyslela si a chtěla pokračovat ve své myšlence nahlas.* Tak co kdyby jsi se ke mě přidal? Pomohl si ty mě a já ti též pomůžu. *Nastavila pravou ruku, aby si na to mohli "plácnout".* Ale pomůžeš mi ještě s jednou věcí, ale s tím tě teďka nebudu obtěžovat. To ti kdyžtak vysvětlím potom. *Řekla nakonec a čekala jestli to přijme* "Pokud půjde se mnou, tak by to mohlo i vyjít.. Kolik nás vlastně bude? .. Já, on, Mia pokud se někdy vrátí. Potřebuju minimálně 5 lidí. To bude fuška je sehnat." *Přemýšlela o svém plánu dál..*
Aoda Jaazu: *usměje se.* Tak s alkoholem jsem se bohužel ještě nesetkal. Už jsem měl ale co do činění s lidmi, které je posedl. Na své první D misi dokonce. *poví a pokrčí rameny. Pak zůstane jen sedět a zíra do stolu.* Sem lovec, ale povím jen ty lidi, které já potřebuju. Zabil jsem třeba dívku, která se toho života vzdala a žila už jinak. Bohužel byla na seznamu a měla smrtelná zranění po boji a stejně by nepřežila. Byla ale první, které jsem vykopal hrob a pohřbil jí, jak se patří. Tehdy se u mě projevila první emoce. *povídá stále se sklopeným zrakem.* Co se týká moji rodiny.. No, neviděl jsem je už roky. Nesnesli moji sílu. Můj dar, který jsem získal od boha. Takže co. A nikdo mě moc nezná. Snažím se nevystupovat na světlo. *vysvětlí jí jeho pocity.*
Arui: *Na otázku jestli byl nukenin nebo stále je, tak přikývla hlavou. Jasně, že byl.. Znova ho poslouchala a usmála se.* No.. když jsem ožralá. Totiž.. hodně piju alkohol. Saku by mohl vyprávět. Ale teď když mám jeho fajku, tak nějak přestávám.. *Najednou na něj vyvylila oči a nevěděla, co má říct..* Co.. cože? N-nejsi náhodou lovec? Proč by si mi měl pomáhat?.. Jako .. ano mám plán a hodil by se mi krk navíc, ale tohle po tobě nemohu žádat. Hlavně tě nemohu oddělit od tvé rodiny. Prostě nemohu. *Začala znít smutně a znova sklopila hlavu. Dala si kolena k sobě a stiskla si je.* Nedělej stejnou chybu jako já. *Řekla skoro neslyšně až z toho byla i ona sama trochu překvapená*
Aoda Jaazu: *když praštil do stolu všiml si, že lekla.* promiň za tu ránu. Nechtěl jsem tolik, prostě to přišlo. *omluvil se a dál přikyvoval. Defakto mají skoro podobné příběhy. Oba o někoho přišli.* Hm.. Takže byl nukenin jako ty jo? *zeptal se. Přemýšlí, že by jí nabídl pomoc, ale asi by se už do vesnice také vrátit nemohl. Zase na druhou stranu proč taky. Nic ho k tomu místu už neváže.* Dlouhý roky se mi dařilo pocity zazdívat a nenechal jsem se jimi ovládat. Jenže se něco stalo a já nevím co. Mám týdenní okno, během kterého jsem se ocitl v zemi čaje. A to jsem byl na cestě do země démonů. Pak jako když luskneš prsty a tma. Až sem přišel k sobě tam s balíkem v kapse. Vůbec na nic si nevzpomínám. *poví a podrbe se na hlavě.* Stalo se ti to někdy? *podívá se na ní s otázkou.* Nehodila by se ti pomoc s osvobozováním? *rozhodne se nakonec zeptat. Stejně mu už nic nezbylo.*
Arui: *Trochu se lekla, když praštil do toho stolu. Nečekala to. Vyslechla si jeho příběh a sklopila hlavu.* Co všechno dokáže láska.. *Zamyslí se a koukne na něj.* To já jsem zase mluvila o mém parťákovi. Největší sranda je, že jsem ho málem zabila a poté jsem ho uvěznila u mě ve skrýši. Poté jsme se nějak skamarádili. Říkal něco o Jashinismu. Tak jsme šli do města Sora-Ku.. Tam mě opustil. Jediný, co mi nechal byl dopis. Když jsem ho šla hledat, tak jsem našla v jedné zemmi jeho dýmku. *Vytáhla ju a začala dělat všechny věci okolo, aby si to zapálila. Poté potáhla* Stále funkční.. Jenže ten debil se nechal zatknout a teďka je v Konoze. Samozřejmně, že mám plán jak ho vysvobodit, ale.. Je to jen plán. *Usmála se a znova pohlédla do ohně.* Zkurvený lidský pocity.
Aoda Jaazu: Přesně. *poví a udeří rukou sevřenou v pěst do stolu takovou silou, až z něj odpadne k zemi mrak prachu a několik pavouků, kteří se rozutečou do všech stran a zmizí ve stínech chatrče. Netuší, okom mluvila Árií, ale předpokládá, že o někom, s kým byla v nukeninském týmu a zřejmě ho teď někde drží uvězněného.* Mluvím o člence mého​ týmu z vesnice. Jmenuje se Sooka a při naší větší první misi přišla o ledvinu a mě nějaký kretén odpanil prdel. Bylo mi tehdy jedenáct. Zabil jsem ho. On ji připravil o tu ledvinu. Zabil jsem i jeho šéfa a teď chodím světem a zabijim každého, kdo byl v té jejich organizaci. Jeden měl dokonce kompatibilní ledvinu se Sookou. Tak jsem se po těžkém boji vrátil do vesnice i s ledvinou a ona může zase fungovat jako shinoby. Jenže se ke mě obrátila zády a teď je s tím debilem. Druhej člen našeho bývalého týmu. Lehce jsem ho přizabil a odešel z vesnice. No a teď jsem po roce tady. *vysvětlí.*
Arui: *Znova ho nechá se vypovídat. Když člověk v sobě něco dusí, tak je nejlepší to ze sebe dostat. Jakoukoliv formou. Třeba díky deníku, který si Arui už dávno pořídila..* "To mi připomíná, že bych tam mohla napsat znova něco.. hodně se toho zase událo." Heh.. Přesně.. Snažíš se jim pomoct, oni se chovají jako kamarádi a poté tě jednoho dne opustí. A ani ty sám nevíš proč.. A to jsis třeba myslel, že se to nikdy nestane. Poté zjištíš kde je, ale nemáš dostatečnou sílu mu pomoct.. *Zamyslí se a usměje se.* O kom jsi mluvil ty? *Zeptá se ho nakonec a počká jestli odpoví.*
Aoda Jaazu: *zrychlí se mu tep jakmile se k němu nakloní a šeptá mu do ucha. Zase se ale skoro zastaví, když ho rychle odpálkuje. Vrátí se po chvilce do normálu a přemýšlí.* No.. trochu si mě zaskočila. Neříkám, že to neznělo lákavě, ale stane se. Trochu jsem doufal, že by mě mohla zaučit zkušená žena. Dnešní mladý jsou paka. *poví a vzpomene na Sooku.* Snažíš se jim pomoct, zachráníš jim život, dokonce bůhví kolikrát riskuješ svůj život a oni se pak otočí za někým, kdo vždycky utíkal, zatímco ty dostáváš po hubě. *přesune se trochu do minulosti, ale hned se vzpamatuje.* No, to je ale někde jinde. Nechci tu vytahovat blbosti. *poví a znova otevře knihu.* Tak stačí říct jen děkuju. Přestojíme bouřku a půjdeme si po svém. *najde kde skončil a pokračuje ve čtení.*
Arui: *Nechá ho mluvit. A při jeho poznámce o andělovi se zasměje* "Kdyby jen tušil.." *Nějak ho ani nevnímal,ale ta poslední otázka ju zarazila. Nevěděla chvilku jak má odpovědět. Nakonec se rozhodla ho trochu poskadlit. Nahnula se k němu a otočila hlavou. Mezera byla prakticky neviditelná.* Prostě cokoliv *Řekla svůdným hlasem a rebelský se usmála. Nakonec se vrátila do své původní pozice a začala se smát* Zase si dělám srandu. Promiň, ale dochází mi o co to jde. Ale jsem na tebe moc stará. *Usmála se na něj*
Aoda Jaazu: *nepřestává se usmívat.* Jsem neslušný, jmenuji se Aoda. *poví. Při jejím povídání se nepřestává usmívat.* Zabít tě? Myslím, že na to nemám. Zabít ty mě? Věřím, že bych ti dal zabrat. *vysloví nahlas své myšlenky.* Jsem sice lovec, ale lovím jiný tip lidí. Dokud nějak neuškodíš ty mě nebo někomu, koho znám, tak je mi jedno jestli jsi vrahoun nebo anděl. I když k tomu andělovi nemáš daleko. *dodá. Patnáctý rok u kluka je prostě děs. Navíc ho nabudila její poznámka o tom, že je ochotná jakkoli se mu odměnit. Aniž by to měl v plánu, v hlavě se mu zobrazují dost pervezní obrázky. Zavře na chvilku, asi jen na tři vteřiny oči a zavrtí hlavou. Na to je zase otevře a dál se dívá na Arui. Kdyby tušil, že jí bylo tolik jako jemu teď, když se narodil. Vidí na ní, že je starší než on. Přesto ho to nijak netrápí. Rád by se nechal zaučit, když už ho Sooka vypekla. S trochou vtíravosti v hlase se zeptá.* Jak si myslela ''Jakkoliv''?
Arui: *Nechá ho v tom. Na zaznění svého příjmení jen kývne hlavou a čeká, co bude dál. Zatím se nehla ani o milimetr. Až když se opře, tak se na něj koukne chladným pohledem.* Tak co teď? *Řekne skoro bez emocí* Zabiješ mě? Nebo nejdřív já tebe?.. *Pokračuje a chvilku se na něj dívá. Poté hlavou uhne zpátky k ohni a začne se smát.* Heh, dělám si srandu. Nemám náladu bojovat skoro nahá. I kdyžmě by to nevadilo, ale tobě asi jo. *Na to se ušklebí* Ale.. bát se mě nemusíš. I když jsem nukenin, tak si myslím, že se chovám normálně. Pomohl si mi ze zimy a já se ti nějak odvěčím. Je jedno jak. *Usměje se do ohně a čeká na něj, co řekne nebo udělá.*
Aoda Jaazu: *než odešel ven, prasknutí ohně jí ozářilo obličej. Vyšel ven a přemýšlí nad tím, kde už ten obličej viděl. To že je starší, mu to stěžuje. Na její pokyn se vrátí do místnosti a zamíří rovnou ke ke knize. \'\'Arui..\'\' zazní od krbu. Aoda zrovna bere do ruky knihu, kterou předtím odložil, když venku ječela a dojde mu to. Bylo to také v knize. Její název ale zná. Bingo kniha.* Sa... Sa.. Saoketsu, že? *nemůže si nejdřív přesně vzpomenout. Posilní více své brnění. Zjištění, že tu sedí jako lovec odměn, zrovna s nukeninkou jako ona, ho trochu zaskočil. V tuhle chvíli se může zvrtnout cokoliv. Má připravené Teshin Sendan (kostěné střely) je v okamžiku vypustit. Nemá chuť s ní bojovat. Hlavně když je skoro nahá. Sice se těmihle věcmi zrovna teď nezatěžuje, ale přesto... Je mu patnáct, což je nejúchylnější věková kategorie u kluků, jaká je možná a rádi začínají poznávat tělo opačného pohlaví. Obzvlášť, když před vámi začne hopsat nahá a atraktivní žena. Zkuste pak bojovat a nezemřít. Jen gay by to mohl přežit.* Tak to je blbí co? Přemýšlel jsem, kde jsem tě mohl vidět. *pokračuje Aoda a pomalu zavře knihu. Opře se o opěradlo a hlídá jí.* Bum a ono v Bingo knize. *poví a usměje se.*
Arui: *Zpozorovala nějakou siluetu a tak se otočí na ňu. Všimne si, že je to docela ještě mladý kluk. Al jelikož má zbraň v ruce, tak je stále opatrná. Když řekne poznámku o tom, že ju prakticky zavolal dovnitř, tak nedzvedne koutky. Ale děkovat nebude. V tom okamžiku nechala svoju Gai "zmizet" zpátky do pečetě na hřbetu její pravé ruky. Sledovala, co provádí a když nakonec odešel ven, tak si řekla, že by si měla vážně nechat usušit věci. Slékla tedy ze sebe vše až na spodní prádlo a hodila přes sebe deku, že ju šla vidět jen hlava. Vzala jednu ze židlí a přisunula ju ke krbu. Na židlu si sedla do tureckého sedu a odpočívala* Jestli chceš, můžeš se vrátit *Křikla na něj a doufala, že to uslyší. Pokud se vrátí, tak bude koukat stále do ohně a jen řekne..* Arui.
Aoda Jaazu: *pozoruje jí, když vejde do dveří a rozhlíží se. Ono i za tu chvíli, co kniha ležela kniha v ohni, stihne se rozpadnout. Přesto ale musel zůstat obal, který byl silnější než ostatní papíry. Když někoho zavolá, čeká ještě chvíli, než vyjde z úkrytu s Kubikiri před sebou. Dost daleko, aby na ni stihl reagovat, pokud zaútočí. Mezi nimi jsou 3 metry.* Dobrá, jsem tu ze stejného důvodu. Takže co když si v klidu odsedíme společný čas, který nám určil déšť a pak si půjdeme zase každý svojí cestou dál. Upřímně, seděla si na dešti a mokla. Kdybych tě neupozornil, sedíš tam dál. *poví trochu s úsměvem, pak ale pomalu stáhne Kubikiri a drží jí jen v jedné ruce. Pomalu ji otočí nad hlavou a spustí za záda, kde ji připevní. Během toho ale aktivuje Hone no Yoroi a pod kůží po těle se mu vytvoří kostěné brnění pro případ, že by zaútočila. Kroky do stranu se pak dostane až k jedné z dalších převrácených židlí a přenese ji blíže ke krbu.* Posaď se a ohřej se. *dojde k truhle pod okny a otevře ji. Doufá, že tam něco bude použitelného. Nepřestává však Arui hlídat a krýt si záda. Vyndá pak jednu deku a položí ji na tu židli, kousek od Arui.* Nech si osušit svoje oblečení a zabal se do deky zatím. Jenom bys nastydla. Půjdu ven, aby si se mohla svléknout. *poví a dojde ke dveřím ven, které otevře a vleze si na verandu, aby se mohla popřípadě Arui převléknout v soukromí.*
Arui: *Za tu dobu stačila trochu prochladnout. A to si myslela, že bude vůči zimě imunní. A ono nic. Začala pčíkat.* "Skvělý!" *Pomyslela si a v tom něco slyšela. Ozvalo se to za ňou a tak se otočila. Nikoho neviděla, ale za to viděla svoju spásu. Okamžitě se zvedla a přišla k té boudě. Otevřela dveře.. Byly odemčené.* Tím pádem by tu nikdo neměl být, když jsou dveře otevřeny. Pokud jo.. tak mi to je jendo, stejnak se sem jdu jen ohřát. *Říkala si sama pro sebe nahlas. Prošla si tu chatrč a narazila na hořící krb.* To je divný.. *Přišla ke kerbu blíž, aby se ohřála. Ale když koukala do plápujícího ohně, tak zahlédla předmět. Zaostřila na něj a zjistila, že to je kniha.* Ale když tam je kniha, tak by z ní měl zbýt jen popel, ne?.. *Na to odskočila od krbu a díky pečeti na své ruce odpečetila Gai Oujou.* Ať jsi kdekoliv vylez. Přišla jsem se jen ohřát a schovat před deštěm. *Pravila a koukala se kolem sebe jestli někoho náhodou nezahlédne.*
Aoda Jaazu: *přečte sotva pár řádků a začne ho nudit.* Nic extra. Navíc mi to o nazvu neřeklo vůbec nic. *hodí jí do ohně aby přitopil a vezme si druhou knihu, která zůstala na polici. U té si přečte sotva řádek, když ho vyruší jekot z venku. Popadne Kubikiri a přiskočí k oknu, aby se podíval ven. Na kameni v dešti sedí nějaká žena. "Hm, co tam delá?" vezme malí kamínek a hodí ho do kamene, na kterém sedí. I přes ten déšť, by měla slyšet tu ránu. "Tak uvidíme, jestli ji napadne sem jít. Nechci na sebe ale upozornit." Odemkne západku, nechá plápolat oheň a sám se schová do stínu za krbem. Je mu tam dost horko, ale vydrží to. Radši, aby mohl zjistit, kdo to je a co chce.*
Arui: *Arui prochází touhle zemí už dost dlouho. Naštěstí Miu. Protože se někam vytratila a není nikde k dohledání. No.. hledala ju asi jen dva dny, ale i tak ju to přijde divné, že z ničeho nic odešla. Ale nu což. Stejně se ju chtěla co nejdřív zbavit. Ale to je teďka jedno. Do téhle zemi přišla s tím, najít jednu hodně vzácnou bylinu do své sbírky. Nikdy ju neměla, ale ví, že existuje. A to právě tady. Jenže smůla se ju lepí na paty už od doby, co vyšla z úkrytu. Například si zapomněla svůj svitek se zbraněmi a ostatními potřebnými věcmi. Nebo je celá od bláta. Proč? Protože tu jsou všude pasti! A ona se do nich furt chytá. Ještě k tomu vypadá jako by ju pustili z blázince. Zelený svetr se žlutým pruhem uprostřed má rozthaný. Svoje hnědé kraťásky má zašpiněné a plášť má taky jako by vylezla z prasečárny. Vlasy rozcuchaný jako čarodějnica.. Už toho má dost. Do toho se blíží bouřka. Jakože né že by na to nebla zvyklá z domova, ale teďka se to nehodí. Nemohla nic najít a tak si sedla na kámen.* Áááááááá, debilní bylina! Jak já tohle nenávidím. Měla jsem zůstat doma a nic by se nestalo! *Začala křičet* Ještě k tomu mám smůlu! A začíná pršet! *Stěžovala si dál se zvýšeným hlasem. Jenže největší sranda je, že kdyby se otočila, tak má skrýš. Protože za ňou bylo něco, co připomínalo starou chatr nebo boudu..*
Aoda Jaazu: *po dlouhé době se Aoda ukáže v zemi Tesáku. Zde na něj má čekat další z Ragnarových poskoku, ale dlouho o něm nikdo neslyšel. Dost by Aodu štvalo, kdyby ho už někdo vyřídil protože za něj je slušná odměna. Nevzdává se naděje a stejně prochází touto zemí, aby se po něm podíval. Na zádech má připevněnou Kubikiri a u pasu Säberu. Přes rameno má malí báglík jen s nejzákladnějším jako je voda a potrava představující několik balíčku sušeného masa. Co ho hodně štve je to, že má u sebe zbytečně moc peněz, o kterých stále nemá ponětí, kde se u něj vzali. Probudil se s nimi v kapsy v zemi Čaje. Netrápí ho, že jich je hodně, ale že mu je může zase někdo sebrat a nebo je někde rozhází za kraviny. V lese našel opuštěnou boudu a přišla zrovna vhod, protože se od jihu řítí bouřka. Než došel ke dveřím a zaklepal pro jistotu, už začalo lejt. Nikdo se zevnitř neozýval a tak pomalu otevřel dveře.* Haló? Je tu někdo? Mohl bych se tu schovat než přestane pršet? *z útrob domku mu nikdo neodpovídá a tak si potvrzuje, že je nejspíš prázdná. Vejde dovnitř a zavře. Pro jistotu ještě zatáhne západku, aby nikdo nemohl z venku otevřít. V krbu rozdělá oheň a lehce si sušené maso opeče. Prohlíží si dům. Skoro nic v něm není až na nekolikk zaprášených polic, pavučin u stropu a sem tam nějaký to vylomený prkno ze stropu. Několik převrácených židlí, v koutě stůl a na jedné z polic dvě knihy. Obě už mají oprýskaný lak a nejde přečíst název a tak si jednu Aoda stáhne, postaví židli ke stolu a začne si číst, jestli mu obsah neprozradí název knihy.*
--: --
Ziki: *Ziki se po útoku na Kumo velmi trápil. Celá jeho rodina byla mrtvá, taktéž Ami a její rodiče. Zikiho babička, maminka, tatínek, všichni mrtví. Proto se rozhodl, že smrti už bylo dost. Rozhodl se, že smrt mu už způsobila tolik bolesti, že se jí za to vysměje do obličeje a bude žít věčně díky technice Kokoro o nusumu jeho klanu. Proto se vydal z vesnice (tedy z jejích trosek) do světa, aby našel lidská srdce, která by mu v tomto pomohla. Aby to bylo zajímavější, dal si za pravidlo, že srdce si bude brát jen od nukeninů, kteří budou přibližně stejně silní jako on. Protože měl stále dopisy s kontrakty, které mu lidé posílali, věděl, jak takové nukeniny hledat. Bylo to relativně jednoduché. Většinou, když šlo o nukeniny, vždy to v dopisech stálo tučným písmem. Proto si vzal čtyři dopisy, které obsahovaly slova jako „ninja“, „nukenin“, atd., si dal do kapsy a vyrazil na první místo, kde by se měl nacházet jeho první cíl. Ziki měl dost času, vzhledem k tomu, že jeho rodina byla zabita a vesnice zničena. Nepotřeboval dělat mise, starat se o to, jestli se o něj doma někdo nebojí, jediné, čeho litoval bylo, že nepomáhal s obnovením vesnice. Nicméně jeho úděl se sháněním srdcí byl pro něj mnohem, mnohem důležitější. Každopádně, tentokrát se vydal do Země tesáků. Nebylo to jeho nejpříjemnější místo, protože když tu byl minule, přišel doslova o život. Nicméně i tak se rozhodl, že tam půjde. Jeho kontakt byl podle všeho každý den ve stejnou hodinu v hospodě a tak s ním měl chviličku času si popovídat. Přišel k němu do hospody, vyhledal ho a získal informace, kde se nukenin skrývá. Zjistil, že nukenin se skrývá v lese, ale přesnou polohu jeho brlohu prý nikdo nezná. Dokonce už do toho lesa prý nikdo nechodí. Vždy, když se tam někdo šel podívat, se už nevrátil. Zikimu se kontrakt líbil, už v takovýchto kontraktech neviděl nebezpečí, jen stupňující se zábavu. Už neměl co ztratit tím, že by umřel, nikomu by nechyběl, protože vlastně nikdo, komu by chybět mohl už nežil. Vydal se tedy okamžitě do lesa. Byl to nádherný, majestátní les. Stromy tu byly nadměrně vysoké, keříky s borůvkami netknuté.* „Hmm… Vypadá to, že les prosperuje, když ho nikdo nenavštěvuje…“ *Pomyslel si Ziki. Byla to věru ironie. Přestože bylo špatné, že se v lese ukrýval nebezpečný shinobi, stále to mělo i svou světlou stránku. Ziki chodil sem a tam a jen se koutkem oka rozhlížel, jestli nenajde něco podobného úkrytu. Například nějakou chatrč, nějaký vchod do podzemí. Netrvalo to dlouho a všiml si jedné větší skály, která v sobě měla mohutné, kamenné vrata, nebo spíše bránu. Ziki k ní přišel a pozorně si ji prohlédl. Byla už na první pohled velmi zručně zpracována, byla hladká jako písek a přesto pevná jako ocel. Na jejích okrajích byly různé symboly, pravděpodobně ze zlata, nebo pozlaceného kovu. Spíše než symboly to byly vlastně obrazy. Draci, šelmy, atd. Ziki se s tím nepáral a pravou ruku si začal obalovat půdou. Jakmile byla celá zpevněná, zaútočil jednou silnou ranou do brány. Udělala se v ní sice menší prasklinka, ale jinak to s ní ani nehlo. Proto se rozhodl trochu přitvrdit. Půdu stále nechal obalovat svou ruku, ale teď místo jednoduchého úderu ještě použil Oukashou a rána, která následovala bránu doslova roztříštila na kusy. Ziki uskočil, aby ho šutry padající na zem netrefily a když byla brána celá v sutinách, jednoduše je přeskákal dovnitř do skály. Byla to dokonale vytesaná chodba, která chvíli směřovala směrem dopředu a poté směřovala hlouběji do země. Přestože bylo v chodbě šero, po stěnách bylo rozeseto tolik zapálených loučí, že nebyl problém vidět alespoň své kroky.* „To je dobrý znamení. Zapálené louče znamenají, že tu někdo je.“ *Pomyslel si Ziki a pokračoval dál v cestě. Chodba se upírala stále hlouběji a hlouběji, ale její cíl byl v nedohlednu. Jak se Ziki procházel v těchto temných chodbách, najednou uslyšel kroky. Okamžitě se přitiskl ke stěně a pomocí techniky Doton: Iwagakure no jutsu se zneviditelnil a čekal, co se bude dít. Najednou se v asi padesátimetrové vzdálenosti od něj objevila osoba, která si ladně kráčela směrem nahoru z úkrytu. Ziki i z této dálky poznal, že jde o jeho cíl, díky jeho dlouhým, zlatavým vlasům. Nukenin byl oblečen v černém plášti s kápí, která mu však visela za krkem, takže mu byla vidět hlava.* „Heh.. no jasně, jako by někdy byl plášť nenápadnej, když jsi mezi lidma… troubo.“ *Pomyslel si Ziki a čekal, až muž projde. Ten šel stále dál a Zikiho si ani nevšiml. Jakmile byl daleko asi dvacet metrů směrem k východu z úkrytu, Ziki ukončil svou maskovací techniku a postavil se za něj. Nebylo ani potřeba se nijak ohlašovat, samotné Zikiho kroky nukenina upozornily na Zikiho přítomnost díky tomu, že bylo kromě toho naprosté, temné ticho.* Kdo jsi? *Zeptal se nukenin jednoduše.* Jsem Ziki Katsuki. Jdu si pro tvé srdce. *Muž se nahlas zasmál. Strhla se ozvěna smíchu, která zněla opravdu majestátně.* Pro moje srdce? Co bys s ním dělal? Doufám, že nejsi jeden z těch týpků, co žerou lidi… to je nechutný. *Ziki se usmál. Neměl nijak potřebu mu vysvětlovat, na co použije jeho srdce. Byl to nepřítel a tak se po něm okamžitě vrhnul. Vytvořil si dva kage bunshiny, kteří se postavili každý k jedné stěně chodby a z rukou jim vystřelila silná lana s cílem nukenina spoutat. Ten se však, přesně jak Ziki očekával nenechal a okamžitě přešel do protiútoku. Nejprve složil pečetě a proti nitím vyslal prudký proud vody, který je nejen odrazil, ale navíc je celé pokropil vodou až ke klonům. Poté použil techniku Raiton: Jibashi a po lanech se spustil elektrický proud, který díky vodě, která ho vodila došel až ke klonům a sežehl je. Ti se v doprovodu dýmu rozplynuli.* „Hm. Takže Suiton a Raiton. Dobře.“ *Pomyslel si Ziki. Lépe to snad ani proběhnout nemohlo, hned při prvním útoku zjistil jeho podstaty chakry. Ziki složil pečetě a položil ruce na zem. Hned na to z půdy začaly vyletovat hliněné střely, které letěly přímo na muže. Ten se jich však nebál, vytáhl svou katanu a začal je odrazovat. Ziki nepřestával vystřelovat kusy hlíny, přestože se jim muž bez problému vždy ubránil. Nicméně se při každém takovém odražení o něco posunul dopředu a o to Zikimu šlo. Díky tomu se teď dostali až k východu a tedy do volného prostranství, které bylo pro Zikiho příjemnějším bojištěm, než v zatemněné chodbě. Nicméně i pro nukenina to bylo výhodnější. Tentokrát mohl využít svých jedinečných kuchiyose. Kousnul se do prstu a poté si přivolal Gingashiru, velkou vránu, která se před ním objevila a vztyčila svou hlavu majestátně do vzduchu.* „Vrána?! Co to sakra?!“ *Pomyslel si Ziki. Ještě nikdy vrány tohoto typu neviděl a na chvíli ho to rozhodilo. Když se vrána vznesla do oblak a poté střemhlav spustila k zemi přímo proti Zikimu, Ziki neváhal a vystřelil po ní své obě ruce (Jiongu: Garroter) a použil ještě techniku Oukashou, aby měly větší úder. Jedné ruce se vyhla, ale to už proti ní letěla druhá a uděřila jí do křídla. Dost jí to ztížilo létání a několikrát se ve vzduchu přetočila, ale poté se vrátila do stabilní polohy a znovu se proti Zikimu vrhla. Tentokrát už Ziki neměl tolik času reagovat a tak jednoduše použil kawarimi, přičemž když se vrána do Zikiho zakousla, objevil se jí v zobáku kus dřeva. Vrána ho vyplivla a rozhlížela se, to už ale proti ní Ziki vyslal silný proud vzduchu, který ji doslova rozřízl vejpůl (Fuuton: Kazekiri). Vrána se rozplynula v doprovodu silného dýmu, ale to už proti Zikimu běžel sám nukenin s napřaženou katanou. Ziki zapomněl kontrolovat jeho pohyby a tak když si uvědomil, že se proti němu řítí, udělal jediné, co mu přišlo v té chvíli vhodné. Nastavil ruku proti kataně a ta mu ji rozřízla. Ziki okamžitě uskočil a nechal si ruku znovu přišít do těla.* Co to sakra je?! To není fér! *Vykřikl nukenin. Nelíbilo se mu, že se Zikimu přišívá ruka zpátky už jen kvůli tomu, že jeho úder tak nádherně vyšel. Začal znovu skládat pečetě, ale Ziki ho předběhl a dostal ho do genjutsu, kde se nukeninovi začaly objevovat jeho největší strachy (Narakumi no jutsu). Byl rychlejší jen díky Utakatě, takže nemusel skládat pečetě a dostal ho do genjutsu jen pomocí pohybu prstu. Zároveň však použil techniku Nijuu kokoni arazu no jutsu, přičemž to další genjutsu bylo Raigen: Raikouchuu. Proto jakmile se nukenin z narakumi dostal, což nebylo tak těžké vzhledem k tomu, jaké třídy genjutsu je, byl ještě na nějakou chvíli oslepen ostrým světlem. To Zikimu dalo čas se k němu pomocí shunshinu přesunout a z rukou mu, stejně jako předtím klonům vystřelily silná lana, která ho obvázala tak, že mu byla vidět jen hlava a nohy. Když se nukenin probral z obou genjutsu, Ziki se mu maniakálně díval do očí.* Nějaká poslední slova? *Zpevnil lana a muž zaúpěl v bolesti, jak ho škrtila po celém těle.* Neboj, nerozdrtím tě s nima. To bych si rozmačkal i tvoje srdce. *Trochu zvolnil lana, aby nukenina tolik nemačkala, ale zároveň byly dost zpevněné, aby se nemohl pohnout.* Co s ním vůbec chceš?! K čemu ho potřebuješ?! *Zeptal se nukenin. Ziki se zamyslel a poté řekl:* No, vzhledem k tomu, že umřeš, až ti ho vyrvu z těla, tak ti to asi můžu říct. V mém klanu existuje technika, díky které se pomocí cizích srdcí, jako je to tvé můžeme stát nesmrtelnými. *Muž se na něj podíval velmi naštvaně a začal na Zikiho křičet.* Ty šílenče! Takže si jako prodloužíš život tím, že někomu vezmeš srdce?! Jsi větší zrůda než já a to jsem zabil bezdůvodně desítky lidí! *Ziki to nechtěl poslouchat a tak si jen druhou rukou ze země vytáhl kopí, které namířil proti muži a nechal si ho lany, kterými ho svíral přitáhnout k sobě.* Tak už dost. Nebudu tu snášet tvoje řeči. To ty vraždíš lidi, já jen prospěju společnosti a zároveň si vezmu i odměnu, ve formě orgánu. Pořád je to míň krutý než to, co děláš ty. *Po těchto slovech mu do krku zapíchl kopí a pustil ho ze sevření lan. Muž spadl na zem a Ziki k němu okamžitě přiběhl, aby srdce zůstalo funkční. Poté mu z těla vyšlo pár nití, které nukeninovi rozřízly hrudník a z něho vytáhly jeho srdce, které se Zikimu následně přišilo do těla. Chvíli mu to přišlo nepříjemné, přeci jen, byl to cizí orgán v jeho těle a to se ještě musel mačkat se zbytkem jeho vlastního těla, ale po pár minutách si na něj zvykl. Vzhledem k tomu, že si Ziki vážil všech shinobi, včetně svých nepřátel, zakopal muže do země a udělal mu menší náhrobek. Protože se mu však muž nepředstavil, napsal na něj jen „Bezejmenný nukenin“ a „20-22 let“ vzhledem k tomu, na kolik let Zikimu přišel. Ziki poté odešel zpět ke svému kontaktu, kterému sdělil úspěšnost jeho kontraktu. Ten byl podle všeho rád a ještě Zikimu dal finanční odměnu. Když se pak chtěl Ziki vydat domů, byla už noc.* „Hm… Mohl bych tu ještě chvíli zůstat a vzít si víc srdcí…“ *Ziki si poté vzpomněl na to, co mu jeho otec říkal při tréninku tohoto jutsu.* „Takže můžu mít vlastně ještě tři srdce co? Tak třeba se tu najdou tři nukeninové…“ *Ziki pokrčil rameny a vydal se hledat nějaký hotýlek, nebo nějakou ubytovnu, kde by mohl přespat po těch pár dní, co v této zemi pobude. Našel si malý, levný hotel, kde si objednal jeden z levnějších, jednolůžkových pokojů a k tomu ještě snídaně, obědy a večeře do pokoje. Personál hotelu byl vstřícný a tak se Zikimu tento pobyt zamlouval. Přišel do svého pokoje, který byl naproti opravdu levné ceně dobře zařízený. Poté si sedl k nočnímu stolku a rozesel po něm tři další dopisy s kontrakty, které mu psali lidé. Jeden z nich byl v této zemi a zbytek byl někde daleko pryč, takže je Ziki spálil a nechal si jen ten, který odkazoval na nukenina v těchto končinách.* „Nikam se mi už chodit nechce. Najdu si ty další dva sám. Budete si muset najít někoho jinýho, je mi líto.“
--: --
Ziki: *Suzuya odcházel a Ziki ještě chvíli stál na místě.* "Potenciál?" To si piš že neumřu. *Dodal, ale řekl to spíše normálním hlasem, takže ho Suzuya nemohl slyšet a jestli ano, tak velice špatně. Zikiho potěšilo, že mu to Suzuya řekl, přestože to byl nepřítel. Po chvíli se vydal směrem zpět do vesnice a jakmile se vrátil, neřekl o Suzuyovi nikomu ani slovo, vlastně se styděl, že mu ani trochu neublížil.* "Musím zesílit! K čemu mi je furt nabývat větší hodnosti když se furt nemůžu postavit lepším ninjum?!"
Suzuya Juuzou: *Suzuya viděl že to nějak Ziki zvládne navíc už nebylo potřeba Zikiho nějak už držet tu tak se prostě vydal dál v cestě. Zikiho už mohl absolutně ignorovat ale uznal že i když je to tak mladý dítě že má potenciál stát se silným Shinobim.*Hej přežij jasný !! Máš potenciál tak ho nepromarni !! *Zavolal na něj Suzuya a pokračoval dál v cestě. Následně měl v úmyslu až se dostane do sídlo organizace vytvořit do sledovací mísnotsti přidat další Kage Bunshin co bude přes skleněnou kouli sledovat Zikiho (Tōmegane no Jutsu) no sledován bude 24 hodin denně. Ovšem Suzuya už je nyní dohled Zikiho a te zůstává sám.*
Ziki: *Ziki přetrpěl Suzuyovo genjutsu a když ho z něj uvolnil, vzpamatoval se. Nerozuměl, co to Suzuya říká, ale byl rád, že je na živu.* "Dárek?" *Podivil se. Už odpočítával minuty, kdy ho Suzuya konečně nechá jít.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya celkem usmíval když se mu Ziki podíval do očí ale pak použije Genjutsu Shikumi no Jutsu. V tom Genjutsu mu Suzuya prostě utrhne postupně všechny končetiny. Suzuya využije toho že je mimo a tak mu přiloží ruku dlaní na hruď.(Pod oblečení přímo na kůži.) a aplikuje na něj značku k technice Hiraishin no Jutsu. Následně z něj ruku sundá a oblečení mu narovná aby to nepoznal. Následně poskládá pečetě a přiloží mu na hruď levou ruku dlaní. Ovšem tentokrát jen přes oblečení a použije Tensha Fuuin a zapečetí do něj svou techniku Hiraishin no Jutsu ovšem mohl to nastavit jen na jedno použití a tak ji nastavil tak že pokud se někdy dostane z Raikage do fyzického kontaktu tak se pomocí Hiraishin no Jutsu teleportuje přímo do trosek vesnice v Ohnivých Horách v Zemi Ohně. Soustředí se přímo na jeden z blekových kunaiů co tam jsou. A následně jen položí levou ruku na jeho rameno levou rukou složí pečeť a pošle do Zikiho proud Chakry.*Kai !!*To už by se měl Ziki probrat.*Takže umřel jsi a já jsem tě oživil no pak jsem použil Genjutsu a nechal jsem ti na rozloučenou jeden dárek a pokud to vyjde tak tě odměním sice nevíš co tím myslím ale však jednou poznáš.
Ziki: *Ziki se najednou probudil naproti Suzuyovi a okamžitě padl "na všechny čtyři". Ne sice z fyzického, nýbrž z psychického rozpoložení. Začal silně dýchat, aby se ujistil, že je opravdu naživu. Poté se přesunul do jakéhosi kleku.* Cos... Cos to proved?!
Suzuya Juuzou: *Suzuya měl proraženou ruku skrz Zikiho a prakticky mu Ziki visel nad zemí ale pak Suzuya vysunul ruku ven a Zikiho tělo padlo na zem mrtvé.*Hm to byla rychlost asi mu ještě maličko přidám.“*Následně Suzuya poskládal pečetě.* Enma Kaifuku.*Následně se za Suzuyou objeví velká ,,hlava,, dá se říct že to je brána do pekel a ta otevře ústa a z nich vyjde jazyk, který je zakončen dlaní ruky. Ten jazyk chytl Zikiho mrtvolu a vtáhla jeho mrtvolu zpátky do úst a v těch ústech ho začne doslova žvýkat. Pak se opět otevřou ústa a z nich by měl vyjít Ziki opět živej.*Tak co jakpak ti je chlapče ??
Ziki: *Zík klečel a stále svíral svou ruku. To už se k němu řítil Suzuya s chidorim v ruce.* "Tak tohle je můj konec? V jedenácti letech? Aspoň to nebude rukou nějakýho špinavýho bandity..." *Ziki si ještě naposledy vybavil tvář Ami a jakmile ho Suzuya strefil svým chidori, Ziki vypustil poslední dech a klesl k zemi.*
Suzuya Juuzou: *Ziki měl dobrej nápad tím jak se pokoušel vyhnout Rasenganu ale stejně to nevyšlo na 100% a tak se Suzuyovi povedlo jeho pěst zasáhnout aspoň z části a mělo to i tak ničivé účinky a utrhlo to část Zikiho ruky. Suzuya nadále nedělal už nic jen sledoval Zikiho, kterej se pokoušel vzdát ale Suzuyovi se to nelíbilo protože se mu zdálo že z toho Ziki vyjde až moc lehce. Následně se Suzuya rozeběhl velkou rychlostí k Zikimu a cestou vyskládal pečetě a pravá ruka mu začala jiskřit. Tou okamžitě chtěl Suzuyovi prorazit srdce.*Chidori !!!
Ziki: *Ziki si všiml jak Suzuya tvoří svůj rasengan a Zikimu došlo, že tohle není dobré. V mžiku se na místě otočil a ruku si začal vtahovat zpět do těla, ale bylo mu jasné, že to nebude stačit. Proto se pomocí shunshinu přemístil co nejdál mohl, aby se kromě rychlosti vratky ruky do těla ruka pohybovala na lanech současně s ním, jak nabral rychlost. Nicméně i tak byl Suzuyův útok natolik rychlý, že se v době, kdy se Ziki přemístil jeho rasengan těsně dotkl jeho ruky a okamžitě ji popálil, no výbuchu rasenganu se naštěstí vyhnul. Jakmile se Ziki zastavil, chytil si ruku v ohromné, pálivé bolesti a z popálené části se mu začalo silně kouřit.* "Do pr...!!" Dost! Vzdávám se! Nech mě jít! *Zvolal a čekal, jak bude Suzuya reagovat.* Když mě necháš jít, sám zabiju toho, kdo si mě na tebe najal!
Suzuya Juuzou: *Suzuyu celkem překvapilo že se dokázal vyhnout jeho útoku. Ovšem když na Suzuyu Ziki vypustil vlnu vzduchu tak odhalil místo kde je takže se na něj Suzuya jen otočil. Normálně by měl asi problém udržet se na místě ale Suzuya měl kontrolu gravitace takže to s ním ani nehlo. To už na Suzuyu zase vyletěla ta jeho ruka a dokonce viděl že v ní je Chakra v pěsti a tak předpokládal jakou techniku chce používat.*Hm Oukashou jo ?.*V ten moment si Suzuya vytvořil v pravé ruce Rasengan o velikosti tří dlaní a Zaútočil na Zikiho pěst.*Oodama Rasengan !!!
Ziki: *Jakmile se Suzuya teleportoval a zaútočil na Zikiho hlavu, Ziki z reflexu chtěl použít kawarimi, ale Suzuya byl moc rychlý a tak to bylo spíše tak, že si myslel, že se vyhnul, ale ve skutečnosti Suzuya minul schválně, nicméně to, že s kawarimi nestihl přestat, tak se rasenganu vyhnul, čehož si všiml až ve chvíli, kdy se jeho kawarimi přeměnilo na špalek dřeva. Dokud si to neuvědomil, myslel si, že použil kawarimi zbytečně. Jen co se vzchopil tak složil pečetě a vypustil na Suzuyu znovu silný proud vzduchu (Fuuton: Rasenpuu) a jednu ruku mezitím vypustil proti němu a pokusil se znovu o útok s Jiongu: Garroter + Oukashou.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se usmál když Ziki použil tu techniku protože ji taky uměl a tak se jen s úsměvem teleportoval (Hiraishin no Jutsu) a objevil se teda přímo před Zikim. (Je jasné že se musel otočit aby mohl na Suzuyu střílet.) A jak tak Suzuya stál přímo před Zikim tak nejdřív zaútočil levou rukou na jeho obličej ale v poslední moment minul. To bylo totiž jen na odvedení pozornosti protože to už měl Suzuya pravou ruku přímo u Zikiho břicha a pokusil se mu zasadit útok Rasenganem který už měl v ruce zformovaný.*Rasengan !!!*Zvolal v moment kdy ho zasáhne teda pokud zasáhne.*
Ziki: "Sakra jak z toho ven?!" *Pomyslel si Ziki. Nicméně Suzuya uhodil hřebíček na hlavičku. Zikimu se promítly tváře jeho maminky, tatínka a hlavně Ami.* "Má pravdu... No co, kdybych tu umřel, tak ať aspoň se ctí..." *Ziki složil pečetě a vyfoukl do ruky vzduch, který zformoval do tvaru rotující koule a tu vyslal proti Suzuyovi.* "Jak sakra porazit někoho, na koho neměl ani můj táta a jeho dva ještě silnější kamarádi?!"
Suzuya Juuzou: Hm Nukenina v bílým ? A nehledáš ho proto že zabil přesně 30 lidí v této Zemi ? *Zeptal se Suzuya a měl u toho takovej ďábelskej úsměv protože dostal dokonalej nápad co udělá.*Tak jen tak pro informaci hledáš mě. No a když uz jsi mě konečně našel tak se trochu pobavíme ne ? Tak snad hned neutečeš protože pak by jsi zneuctil památku těch co umřely pod mýma rukama z tvé vesnice.*Srabe jednou by jsem mohl potkat někoho koho máš a mohl by jsem mu něco udělat. Dokázal bys žít s tím že jsem ho zabila ty jsi měl možnost mě kdysi zastavit ?
Ziki: *Ziki se při svém periferním kontrolováním Suzuyi nestačil včas vzchopit a ubránit se kunaiům, ale nakonec to nebylo potřeba, protože nebyli mířeny na něj.* "Co to? Netrefil schválně??" *Suzuya ho poté upozornil, aby se nehýbal a Ziki mlčky poslechl rozkazu.* No... Jednoho takovýho... Nukenina... V bílým oblečení... Pomoc nepotřebuju, ale díky... Tak kdybych mohl... Nemám moc času... *Zikimu začalo silně pumpovat srdce, snad poprvé v životě se opravdu bál o svůj život. Strach ho skoro paralyzoval a jeho řeč byla tak koktavá, že mu skoro nebylo rozumět.*
Suzuya Juuzou: *Ziki se otočil a chtěl odejít což Suzuyu naštvalo. Z pečeti na předloktí si odpečetil 10 bleskových kunaiů a rozdělil si je že 5 v levé ruce a 5 v pravé. Následně hodil prvních pět a ty přistálo přímo za Zikim a další pětku hodil tak že Zikimu proletí kolem hlavy z obou stran a zabodnou se asi 10 metrů do země před ním.*Takže teď se ani nehni jinak to bude bolet.*Suzuya to myslel vážně no mohl se kdykoliv dostat k Zikimu protože měl doslova pár centimetrů za sebou v jedné linii rozhozeno pět bleskových kunaiů.*Takže řekni koho pak teda hledáš ? Určitě ti s tím dokážu pomoct.
Ziki: *Ziki úspěšně odrazil disky a poté čekal, jestli Suzuya zaútočí znovu, ale to se nestalo. Když pak Zikimu řekl, že je slaboch a rozpomínal se o lidech, které zabil, Zikimu to přišlo povědomé.* "Dva mrtví a jeden přežil? Tak počkej.." *Zikimu se vybavila vzpomínka na otce v nemocnici a i jak ho slyšel mluvit o nukeninovi jménem Suzuya Juuzou.* "Do pr...! Kur.. Co teď?! Utýct mu nemůžu, kdyby to šlo, tak by tátovi kamarádi neumřeli..." *Na Zikim bylo jasně viditelné znepokojení.* Éh... Asi jsem se spletl, asi hledám někoho jinýho... Jestli mě omluvíš, musím... Ho... Najít... *Po těchto slovech se otočil a pomalu vykročil vpřed, ale zároveň se koutkem oka díval směrem k Suzuyovi, kdyby ho nechtěl pustit pryč.*
Suzuya Juuzou: *Zikiho pokus o odražení disků vyšel dokonce ta vlna došla až k Suzuyovi ale ten tam jen stál a díval se na Zikiho. Ten vítr způsobil že Suzuyovi dokonce začali vlát kusy jeho outfitu a vlasy ve vzduchu což vypadalo fakt epicky. Následně Suzuya přemýšlel co dál a rozhodl se že nic a prostě se jen díval na Zikiho.*Upřímně jsi hodně slabej. Zabil jsem už spoustu lidí někteří byli i Shinobi z Kumogakure. Sakra jak se jmenovali hm jeden měl Hachimon jeden to nevím a třetí co přežil to už ani nevím ten skončil jako první.*Mohlo to vypadat jako že to Suzuya říká Zikimu ale spíš si to říkal jen tak pro sebe do praázdna.*
Ziki: *Zikiho útok s Oukashou nevyšel a ruka těsně minula Suzuyův obličej a útok zvednul kus půdy, do které se útok po minutí cíle vychýlil. Bunshini se rozplynuli jako kdyby byli vzduch a Ziki skoro nestíhal sledovat dění. Vzpamatoval se až Suzuya vyslal bleskové disky. Ziki složil pečetě a vypustil proti diskům silnou vlnu vzduchu, která by je měla odrazit.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se usmál když Ziki vyvolal Karasu Bunshiny protože tyto klony od originálu lehce rozpoznáte díky množství Chakry jaké mají. Suzuya díky Rinneganu tu Chakru vidí a tak celou dobu ví kdo je ten pravej. Nejdřív chtěl použít Shinra Tensei ale pak si uvědomil že potrvá nejméně 20 vteřin než ho znovu použije. Takže si vyhrne rukáv a z pečeti kterou má umístěnou na předloktí (Kuchiyose: Raikō Kenka) si odpečetí 6 kunaiů. Následně si 3 kunaie vezme do levé ruky a tři má v pravé. Poté hodí všechny tři kunaie z levé ruky a ty proletí těsně kolem hlav klonů ale pak hodí další tři a ty se od těch přešlých odrazí (Seikakuna shōjun) a zabodnou se klonům do zad čímž je zničí. To už ale na Suzuyu vyletí Zikiho ruka ale Suzuya má velmi vypilované reflexy kvůli používání Hiraishin no Jutsu takže si všimne té ruky hned všimnout takže jen uhne bokem a říká mu doslova proletí před obličejem. Pak se Suzuya odrazí od země a pokusí se přeskočit Zikiho. Ovšem má ovládání gravitace a tak dopadne otočenej k Zikimu předem.*Taky použiju nějakou tu slabší techniku.*Suzuya poskládá pečetě a směje se.* Raiton: Raiso Gekishin .* Směrem na Zikiho vyletí několik bleskových disků. (8) a Suzuya nadále nedělá nic a jen sleduje jak si s tímto poradí.*
Ziki: *K Zikiho překvapení se z jeho techniky Suzuya dostal hladce. Pár odmrštěných kusů hlíny vyletělo i na Zikiho, většině se vyhnul, ale jeden ho trefil do ramene a díky energii, kterou v letu nabral mu skoro vykloubil rameno.* Já ti ukážu co tu ještě mám… *Usmál se a vytvořil si tři karasu bunshiny, kteří se kličkovali směrem k Suzuyovi a Ziki s nimi. Jakmile se dostane dost blízko (asi čtyři metry od Suzuyi) použije Jiongu:Garroter a jeho ruka se vymrští proti Suzuyovi a před dopadem Ziki ještě použije Oukashou, aby měla rána větší průraznost.*
Suzuya Juuzou: Prej viróza no tak tě poučím co taková viróza. JE to sice doujutsu ale okej.*Pak po něm Ziki hodil ten velký kus země s tím že ho i s tím vězením rozmáčkne ale Suzuya začal soustředil Chakru už když Ziki teprve začínal s touto technikou. Jakmile se to k němu vše dostalo no k němu bylo to tak centimetr od Suzuyovo těla a Ziki si nejspíš říkal že ho to rozmačká tak se pozorně podíval na Zikiho.*Shinra Tensei ..*Pronesl klidně a následně se to vše rozpadlo a síla gravitační vlny to vše odhodila. Ta vlna se šířila od Suzuyi a odhodila vše co se jí dostalo do cesty. V tomto případě vše kolem Suzuyi až k sloupům jeho klece. Suzuya je následně teda volnej ale na Zikiho by mohlo letět několik větších kusů.*Takže co dalšího tam ještě máš ?
Ziki: *Ziki se vnitřně zaradoval po úspěšném chycení Suzuyi do vězení a poté si vyslechl jeho podotknutí.* Nevím co je rinnegan a asi ani nechci, určitě je to nějaká hnusná viróza, hehe. *Pronesl a složil pečetě. Následně praštil do země a tu přetvořil do veliké masy zeminy, kterou nadzvedl nad hlavu a poté jí mrštil tak, aby zavalila celé vězení a Suzuyu s ním.* Doton: Doryuu Dango! *Vykřikl, zatímco hlínu vymrštil vpřed.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya čekal že se pokusí utéct nebo cokoliv ale ne že použije zrovna tuto techniku. Suzuya se nechal uvěznit. Jen se rozhlížel kolem a přemýšlel co ale nakonec se podíval zase na Zikiho.*Přečetl sis schopnosti ? Já mám Rinnegan takže když mě zavřeš do klece tak ti to asi nepomůže. No zavřel si mě do klece co budeš dělat dál ?*Zeptal se Suzuya s vážným hlasem ale spíš to bylo výsměšné protože se tvářil celkem arogantné.*
Ziki: *Když se ho Suzuya zeptal, jestli má u sebe bingo knížku, Ziki jen souhlasně kývl hlavou a doposlechl si, co má na srdci. Když domluvil, Ziki si z vnitřní kapsy kabátu šmátral po knížce, kterou u sebe nosí od doby, co se stal lovcem odměn. Když ji otevřel a nalistoval danou stránku, několikrát v rychlosti přejel z obrázek a Suzuyu.* Ha! Já to věděl. *Vykřikl vítězně, ale pak si všiml, že je Suzuya označen jako „extrémně nebezpečný“.* „Kruci… Tak to doufám, že dostanu pořádnou odměnu až to s ním vyřídím, hehe… Zas tak silnej bejt nemůže.“ *Zikiho ego za dobu, co bojoval s podřadnými bandity a jedním slabším nukeninem velice vzrostlo, takže nedokázal příliš zhodnotit situaci, v jaké byl. Okamžitě složil pečetě a začal s technikou Doton: Ganchuurou no jutsu. V nejlepším případě by Suzuyu měly uvěznit mohutné kamenné sloupy.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se trochu naštval protože sice to Ziki neřekl přímo na Suzuyu ale nazval ho šílencem.*Ehm mám otázku máš u sebe Bingo Knížku ? Jsi Shinobi z velké vesnice jak mi tvoje čelenka napovídá a tak by jsi mohl mít bingo knížku ne ? Pokud ano otevři ji na čtvrté stránce od zadu… *Suzuya věděl že se objeví na stránkách kde na levé straně je Suzuya a na další pravé je Shi ale nejspíš mu do očí propálí Suzuya.*Tak co je tam ?
Ziki: *Ziki se usmál, když mu Suzuya odsouhlasil, že není zdejší. Úsměv mu však z tváře zmizel, když mu Suzuya prakticky naznačil, že je Ziki chorý.* Jsem v pohodě, jmenuju se Ziki. Měl by sis ze země pospíšit, řádí tu nějakej šílenec a vraždí lidi, toulat se takhle po cestě je nebezpečný. *Ziki si až teď všiml Suzuyových očí, dosud si prohlížel spíš místa, kde si myslel, že by mohly být ukryty zbraně.* „Co to má sakra s očima? Je snad nemocnej?
Suzuya Juuzou: *Suzuya se trochu zamyslel jak mu dopoví když se zeptal zda je z daleka a ta chvilku přemýšlel jestli je Země Moře tak moc daleko.*Hm přemýšlím ale ano jsem z daleko a tak je blbost abys mě tu potkal Proč se ptáš ? Jsi v pořádku ? Nepotřebuješ nějakou odbornou pomoc ?*Suzuya se ho na to zeptal ne aby se vyhnul tématu ale prostě ho bavilo takovéto typy lidí provokovat.*,,(Kurama)- Hele mám pocit že ten kluk pátrá po tobě ale z nějakého důvodu tě nepoznal. (Suzuya)- Hm taky si říkám ale přece se mu neprozradím že jsem Nukenin chci ať na to přijde sám.“
Ziki: *Ziki počkal, co z muže vypadne.* „Suzuya… To mi nic neříká… hm…“ *Ziki u něj neviděl žádné zbraně, byl zvyklý, že většina jeho nepřátel vždy měla velké, skoro až absurdně velké zbraně, které byly viditelné na první pohled. Nicméně už ty hodiny hledání, co strávil v této zemi ho natolik psychicky vyčerpaly, že si sám namlouval, že tohle je jeho cíl, přestože podvědomě si tím nebyl jistý.* Žiju tu celý život, ale tebe jsem tu ještě neviděl. Jsi z daleka? *Ziki samozřejmě lhal, napadlo ho, že pokud nebude zdejší, zvýší se procentuální možnost, že je to cíl, který tak bezradně hledal.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya kolem Zikiho klidně prošel ale asi sotva po pěti vteřinách na Suzuyu zavolal a dožadoval se jména. Suzuya se zastavil ale neotáčel se jen k němu stál zády.*,,Hm kdo že jsem ? Mám mu říct pravdu nebo mu zalhat ? Ale zase nebudu lhát o svém jméně na která jsem tak hrdej.“*Proletělo Suzuyovi hlavou a tak se pomalu začal otáčet bylo to až epické.*Já ? Já se jmenuju Suzuya proč pak se ptáš ? *Zeptal se Suzuya během toho a když už byl otočený tak jen pozoroval Zikiho. Bylo hned jasné že Suzuya nemá žádné zbraně. Tedy má vše v pečetích které má na předloktí rukou ale to nemohl Ziki vidět.*
Ziki: *Ziki už chvíli přemýšlel, jestli se kontraktu nevzdá, neměl vůbec náladu na nějaké zdlouhavé hledání. Najednou si však všiml, jak proti němu jde jakási osoba. Z té dálky byl vidět asi jako bílý flek, který byl ještě vlivem horka v dáli rozmazaný, tak jen pokračoval. Když kolem něj prošel, Ziki se na chvíli zastavil.* „Hm? Bílé oblečení…“ Hej! Ty! Jak se jmenuješ? *Ziki nechtěl rovnou útočit na všechny, kteří náhodou mají bílé oblečení, nechtěl riskovat, že by zabil nevinného.*
Suzuya Juuzou: *Jak Suzuya pokračuje v cestě tak si uvědomí že v dálce před ním někdo jde po cestě. Nepřikládá k tomu moc velkou váhu poslední dobou ani neřeší zda ho někdo pozná či nepozná. I když Rinnegan nemá zrovna každej. A navíc není zrovna moc obvyklé aby měl někdo podobné oči. Suzuya tedy Zikiho naprosto ignoruje když se kolem něj pokouší klidně projít.*
Ziki: *Ziki si jako vždy pročítal dopisy s různými kontrakty a říkal si, že dnes se vydá za trochou dobrodružství. V dopise stálo, že v zemi tesáků proběhlo kolem třiceti vražd a místní se bojí o své životy, dosud se prý neví s jakým účelem byly vraždy spáchány a jediná informace o identitě zabijáka byla, že je oblečen v bílém. Ziki se proto vydal do země tesáků a když po několikadenní cestě přišel, začal okamžitě s hledáním. Ani neměl v plánu si udělat schůzku s kontaktem, jež si ho objednal, většinou to stejně byla ta samá písnička pořád dokola. Už několik hodin hledal a stále neměl ani sebemenší vodítko, jak muže, či ženu najít. Už byl opravdu bezradný a jen tak se potuloval po vyšlapané cestě, kdyby ho náhodou napadl způsob, jak hledat dál.*
Suzuya Juuzou: *Suzuya se v Zemi Tesáků zdržuje již delší dobu. Kvůli obnově Země Pustoty tu musel zabít něco přes 30 lidí protože musel utajit to že Ichimarovi vlastně pomáhá Nukenin ale bohužel to zase na Suzuyu upozornilo protože 30 vražd už upoutá pozornost. Zdá se že ještě moc lidí netuší kdo přesně je tam vraždí ale říkají že to byl muž v bílém oblečení. No to není kdoví jak moc velkej popis takže to Suzuya neřeší. Samozřejmě je oblečen ve svém bílém outfitu, který má různě vyobrazené Mgatamy ale na zádech jich má hned ve třech řadách po třech (celkově tedy 9) a hned nad nimi je kruhový vzor připomínající Rinnegan. A toto všechno je v rudé barvě. Plášť a sobě nemá neplní tu misi a ani tu není jménem organizace takže to není potřeba aby se v tom procházel. Momentálně Suzuya šel po cestě, která byla z pravé strany obklopená hustým lesem a z levé strany zase byl potůček a za ním byla jen travnatá pláň.*
--: --
Ziki: *Už na první pohled bylo jasné, že Zikiho devátý kontrakt bude opravdu oříšek. Přestože byl dopis celkem obsáhlý, většina slov v něm nevyjadřovala žádná vodítka, která by Ziki mohl reálně použít k dopadení svého cíle. Jednalo se o jakéhosi muže, jehož jméno není známé, ba dokonce ani jeho vzhled a poloha. Mediální název tohoto muže byl „sekerník“, protože už bylo známo několik identických vražd, kdy oběti byly rozsekány dřevorubeckou sekyrou na kousky. Zikimu přišel kontrakt zajímavý, už jen proto, že z něho vyzařovala jakási tajemná aura. Vyšel tedy ven z vesnice a zamířil si to přímo na místo setkání, což byla jistá putyka v zemi tesáků. Zikiho jeho kontakt ještě varoval před možnými pastmi, které ho mohly čekat po cestě na místo. Těm se po cestě naštěstí vyhnul a za pár dní dorazil k hospodě. Jakmile vešel dovnitř, uviděl na první pohled jasné lovce, všichni na sobě měli kožené výbavy různých tvarů a velikostí, tlusté pásky přes ramena, na kterých měli schované různé nástroje, pravděpodobně na zpracování zvěřiny. Zikimu se přítomnost lovců líbila, přeci jen, i on sám byl lovcem, přestože místo zvěře lovil lidi. Zanedlouho k němu přišel muž, který na rozdíl od ostatních jako lovec věru nevypadal, jeho outfit připomínal spíše šlechtice, nebo hodostnáře. Přišel k Zikimu.* Zdravím, vy budete ten lovec odměn… Máme tu takovou… hehe… prekérní situaci, no… jeden člověk vraždí jednoho boháče za druhým a vždy jejich těla ještě znetvoří tak, že je skoro ani nepoznáme. Víme bohužel jen, že lidi vraždí sekyrou dřevorubeckého zpracování, naše policie předpokládá, že je to jeden z dřevorubců, ale víte… naše zákony policii moc nepodporují, aby mohli někoho vyslýchat, musí sepsat několik padesátistránkových protokolů a to ještě musí uznat moji kolegové, což znovu trvá několik měsíců. Jenže… uh… no… abych řekl pravdu, bojím se o svůj život a nebudu čekat, až naše policie bude mít zelenou k vyšetřování. Proto jsi tu ty, musíš ho objevit a zneškodnit, je mi jedno, jestli mi ho přivedeš živého, nebo mrtvého, nebude si chodit po zemi. *Ziki si vyslechl, co mu muž přednášel a během toho občas zakýval hlavou, aby ukázal svou soustředěnost na jeho monolog. Když domluvil, usmál se.* V pohodě, pomůžu vám. Kde jsou dřevorubci? Rád bych si s nima popovídal. *Muž mu dal přesné informace o poloze všech dřevorubeckých kempů a Ziki si obešel všechny z nich, aby dostal co nejvíce informací. Většinou mluvil jen se zprostředkovateli, šéfy dřevorubců, kteří toho moc nevěděli, ale i tak Zikimu bez problému poskytli časové údaje o tom, kdo kdy byl a nebyl zrovna pracovat, aby Ziki mohl porovnat jednotlivé osoby, které by mohly, ale i nemusely být podezřelé. Jakmile vybral ze všech dřevorubeckých kempů všechny možné informace, zamířil si to za hodnostářem, jež mu kontrakt zadal a vybral si od něj ještě informace týkající se časových údajů jednotlivých vražd. Potřeboval si najít nějaké místo, na kterém by mohl porovnávání vklidu vypracovat a tak se objednal do jednoho z místních hotelů. Jakmile vešel do pokoje, okamžitě si sedl ke stolku a začal pracovat. Zanedlouho to skoro vypadalo, jakoby pokoj neměl stěny, všude byly nalepené různé lístečky s daty. Když Ziki dokončil tuto organizačně náročnou práci, zjistil, že vlastně nemá jediné vodítko, kdo by mohl tajemný sekerník být. Tak si na chvíli lehnul a přemítal nad tím, jak tuto prekérní situaci vyřešit. Znovu si prošel zavražděné lidi a po konzultaci s jeho kontaktem (hodnostář, jež mu zadal kontrakt) zjistil, že všechny oběti měly něco společného. Všichni byli v jedno určitě datum zodpovědní za přivedení jednoho muže za mříže, ale podrobnosti Ziki neměl. Co však zjistil dál bylo, že posledním člověkem, který za zavření daného muže mohl byl právě onen hodnostář.* „Hmm, tak proto se bojí o svůj život… jasný…“ *Přišel tedy znovu za svým kontaktem.* Pane, napadlo mě, jak sekerníka dopadnout, ale budeme muset dát váš život v sázku, co myslíte? *Pánovi se nápad zrovna nelíbil, ale neměl na výběr. Buď mohl riskovat svůj život, nebo to rovnou vzdát a nechat se zavraždit. Proto tedy souhlasil a Ziki společně s týmem policistů nastražil geniální past. Tedy geniální spíše v uvozovkách, jeho plán byl velice jednoduchý a stereotypní. Tedy počkat si na sekerníka, až bude konat svůj zločin na právě dané oběti, hodnostáři, jež Zikimu udělil kontrakt. Nicméně i když byl nápad takto jednoduchý, přesto si Ziki pohrál s každým detailem, aby akce klapla. Vymyslel důmyslný systém hlídek, který by měl zamezit úniku sekerníka, kdyby se něco pokazilo a zároveň nasadil několik agentů v civilu, které mu poskytla policie. Jakmile udeřila půlnoc, což byl čas, kdy podle informací sekerník vždy udeřil, všichni se postavili na své pozice a v nočním tichu pozorovali vše, co se děje. Většina policistů a agentů v civilu byla nervózních, ani jeden z nich nechtěl misi pokazit a jediný, kdo byl relativně klidný byl vlastně Ziki. Jemu by neúspěch zase tak neublížil, přestože by mu možná zhoršil reference u dalších potencionálních klientů, ale s touto zemí nikdy neměl moc společného a tak ho ani nezajímalo, jak jeho jméno bude právě v této zemi známo. Zanedlouho už prakticky nikdo nebyl venku a začínalo to vypadat, že asi nepřijde.* „Přišel na náš plán? Hm…“ *Ziki se raději šel podívat do hodnostářova pokoje, kde měl být po celou dobu a čekat, až si pro něj sekerník přijde. No jakmile vešel do místnosti, strnul v úžasu. Hodnostář byl po celém pokoji, tedy jeho části přišpendlené na stěnách a stropě. Ziki okamžitě vyběhl ven a spustil poplach, všichni policisté se rozeběhli do ulic a hledali člověka se sekerou. Ziki stejně tak. Přestože byli ve velké přesile oproti sekerníkovi, nepodařilo se jim ho dopadnout a tak po hodině hledání to vzdali a šli se vyspat. Další ráno Ziki přemýšlel, co s tím. Jeho kontakt byl mrtvý a zločinec, kterého měl dopadnout nebyl k nalezení. Přestože ho všichni policisté a částečně při cestě pryč ze země i prostí obyvatelé přesvědčovali, aby zůstal a dokončil svou práci, Ziki veřejně uznal, že na sekerníka nemá a jeho schopnosti ukrývat se jsou natolik vyspělé, že by ho pravděpodobně nikdy nedopadl, zároveň ale prohlásil, že vzhledem k tomu, že umřel poslední člověk z linie lidí zodpovědných za uvěznění daného neznámého muže, neměly by se vraždy už nadále opakovat a tak se snažil přesvědčit občany, že jsou v bezpečí a žádná újma na zdraví nebo smrt jim nehrozí.*
--: --
Shou: Jo, měj se. *Ujistí se, že je daleko, tedy, sleduje jeho odchod a soustředí se na jeho pach. Ten velmi brzy ztratí na intenzitě a vypaří se uplně.* To si uhodl, někomu dělat pingla.. ještě když není z naší vesnice. *Zamumlá si pro sebe a protočí panenkami očí.* Ale dopadlo to dobře. Nebýt tam, bylo by po mně. *Povzdychne si a otočí se na patě. Vyrazí zpátky do vesnice, kam dorazí opravdu brzy. Jeho babča už se po něm začala shánět po blízkém okolí vesnice a proto není divu, že dostal i vynadáno, co provedl. Samozřejmě to jako správné ulhané dítě zakecal. Spolu s ní se pak vydává do přístaviště a zpátky do Kirigakure no Sato.*
Behemen: No sem poutník a proto nenosím svou čelenku. Cestuju abych byl silnější a jelikož je tady hodně divoké zvěře tak tu mohu vylepšit své stopování a také se naučim lépe splynout s okolím. No když už je ta vesnice blízko tak se stratím. Měj se a scháněj informace nakonci tohohle roku předej svitek ropuše. *Řekl a zmizel v lese.*
Shou: Už jen kousek. Opravdu už mě nemusíš dál doprovázet. Přibližně za pět minut už bude vesnice na dohled. *Řekne mu s jistotou. Tohle místo si pamatuje, když šel směrem do lesů.* Proč tady vlastně jsi? Říkal jsi, že kvůli zvěři, ale proč přesně? *Doloží mu ještě otázku.*
Behemen: Aha "myslel sem že jsou vté vesnici a oni jsou někde v Lovecké vesničce. Ach jo. No úkol by mohl zvládnout jelikož vícovědí všichni. Takže ve vesnici to bude mít lehké." *Vzdychl si a použil Kagura Shingan aby zjistil jak vypadá jeho čakra a díky tomu ho příště najde.* Jak je to eště daleko?
Shou: O tom jsem slyšel. Vyprávěl mi o tom jeden můj známý z Kirigakure. Prý na jedné straně žijí jen ženy a na druhé jen muži. Nevím ale, kde přesně se tahle vesnice nachází. S babičkou jsme v nějaké menší lovecké vesničce u jejich známých. *Pokrčí znovu rameny. Skoro jako kdyby to byl jeho zlozvyk. Na jeho pach už si navykl. Pravdou tedy zůstává, že pokud ho nebude nijak krýt, příště už by ho měl poznat poměrně snadno.*
Behemen: Taky sem otom slyšel a právě proto sem přišel zrovna do této země. *Řekl a rozhlédl se.* Prý ve vesnici vládnou ženy co otom víš? "Zjistím jak se na něho můžu spolehnout. Když nebude otom nic vědět tak vim že to nezvládne." *Pomyslel si usmál se a pokračoval v cestě.*
Shou: Hm, dobře. *Přitaká, ale stejně ví, že ho někde poblíž vesnice musí přemluvit, aby odešel. Je mu vděčný za život, ale nerad by, aby měl průšvih.* Tak.. jo. *Otočí se a vyrazí po cestě zpátky.* Prý je v téhle zemi hodně divokých zvířat. *Začne nové téma k diskusi.*
Behemen: Když jí neřekneš že sem ninja tak to bude v poho. Dyžtak jí řeknemeže sem tě zachránil před banditou. Což jepravda takže jí ani nebudem lhát. Tal já tě následuju. "Super jeho babička by mi mohla poskytnout nějaké informace. Né nebudu jí vyslíchat akorát bych všechno skazil." *Pomyslel si a následoval chlapce.*
Shou: Jestli chceš, tak mě tedy doprovodit můžeš. *Pokrčí rameny.* Ale asi ne uplně k vesnici, akorát by z tho mohl být problém. Jak určitě chápeš, vídat se s cizími ninji není zrovna bezpečné a moje babička by nemusela být zrovna nadšená z toho, že jsem se s někým bavil. Už tak stačí, že jsem ne zrovna ohlášeně odešel z vesnice.
Behemen: Dobrá asi bych tě měl doprovodit do nejbližší vesnice. "Možná že se k žádnejm informacím nedostane. Možná se ale k informacím dostane a jestli je všechny zapíše do svitku mohl bych tím kontrolovat vztahy Konohy a Kiri." Tak jo vyrážíme. *Řekl a usmál se.*
Shou: No ovšem. „To si vážně věří, že mu budu dávat informace, ke kterým se ani nedostanu? Navíc když jsme ve válce a i s Konohou se do ní můžeme velice rychle dostat? Je to cvok.“ *Kývne.* Jasně, jasně.
Behemen: Určitě máš nějakéhodospělého příbuzného nebo v restauraci v hospodě se toho dá hodně zjistit. Věřím že si nějak poradíš. Hlavně se vyhejbej problémům. Hlášení budeš psát na tento svitek a každej rok se k tvé vesnici k Severní bráně přiblíží červená ropucha slyšící na jméno Kōsuke. *Řekl a podal chlapci svitek určen na psaní.* Tak jo díky že to uděláš pomůže to oběma vesnicím.
Shou: Oh. *Podiví se tomu zvláštnímu zadání úkolu.* No, dobře, to bych snad mohl zvládnout. *Přikývne. Poté si trošku povzdychne.* Problém je, že v období války se starší o nás mladší moc nestarají. A na Akademii je nás moc, takže se nám věnovat dost dobře taky nemůžou. *Pokrčí rameny. Asi by mu to neměl vůbec říkat.* Ale to je fuk, díky za radu.
Behemen: Super. Takže jde oto aby si dával pozor na svou vesnici. Myslím to tak že když zaslechneš něco o válce tak mi dáš vědět dobře? Hlavně otom nikomu neříkej někdo by si to mohl špatně vyložit. Jo a ber to jako trénink sběr informací je pro shinobiho denní chleba. Jestli ti můžu poradit tak trénuj s dospělími ninji a odnich zbírej informace.
Shoutboardy končí. Více zde.