Přidej zprávu »
---: ---
Asiru: Tak to by som bola veľmi rada ak by si sem niekedy prišiel. *Pousmejem sa trochu a potom čo hovoril tak sa mi to veľmi páčilo. Ešte nikto ma takto nepovzbudil ako on. Bolo to od neho pekné a veľmi mi to pomohlo.* Ďakujem za všetko. Máš moje slovo že budem na sebe pracovať. *Pousmejem sa a potom ešte počkám na neho kým vyjde so šatne. Potom som sa na neho pozrela a pousmiala som sa.* Ano budem máš moje slovo. Neboj sa. Ďakujem. *Keď ma pohladí po tvári tak sa pousmejem. Bolo to veľmi príjemné a krásne.* Jasné rada ťa uvidím. Maj sa krásne a ešte raz ďakujem. *Pousmejem sa a potom som aj ja šla do šatne sa prezliesť.*
Yin: Ale neboj. Jednou se sem určitě vrátím a odpočinu si víc, než kdy předtím. *Zasměju se.* Jsi schopná shinobi, která v budoucnu jistě dokáže velké věci. Makej na sobě a bandity pro tebe budou nic. *Usmál jsem se a vydal se do šatny, kde jsem se převlékl a pak do svého pokoje, kde jsem si vzal svůj ato a šel k východu.* Dávej na sebe pozor a buď rozumná. Bude z tebe skvělá shinobi. * Naposledy se usměju a pohladím jí po hlavě. Pak si hodím batoh přes rameno.* Tak zase někdy.
Asiru: Ale mám. Moc to pre mňa znamená. To je dobre konečne bude pokoj. *Pousmejem sa trochu. Potom som tam len stála a sledovala som ho čo robí. Celú dobu som mlčala a len som ho sledovala. Potom sa natiahol a to čo povedal ma zamrzelo.* Prepáč nechcela som aby to takto dopadlo. Teraz si isto budeš myslieť že tu sa nedá ani odpočívať a už sem neprídeš. Moc ma to mrzí. *Poviem sklamane. Pretože som nechcela aby to takto dopadlo.*
Yin: Nemáš zač, Asiru. A ano, myslím, že to už byli všichni. *Otočil jsem se a šel do šatny pro drát. Pak jsem se vydal k pramenu a svázal bandity, které jsem následně donesl k recepční.* Zavolejte, prosím, někoho, kdo se o ně postará. (Yin) J-Jistě. (Recepční) *Pak jsem se protáhl.* Já to vidím tak, že asi půjdu domů. Vypadá to, že na relaxaci nemám štěstí. *Zasmál jsem se.*
Asiru: *Vydýchla som si a potom som sa pozrela na Yinu a pousmiala som sa.* Ďakujem. Po pravde som si moc neverila a ani som nevedela že to zvládnem. Ale ty si mi veril a za to som ti moc vďačná a som rada že som ťa nesklamala. *Pousmejem sa a potom sa poobzerám okolo seba.* Yin myslíš že už bude pokoj a už žiadny banditi neprídu? *Opýtam sa ho a potom sa pozriem na neho. Bola by som rada ak by už bol pokoj.*
Yin: ,,Klony, huh? Pěkné, ale uvidíme, jestli účinné." *Nadále jsem sledoval Asiru v akci a docela mě překvapilo, když se obmotala kolem bandity.* ,,Páni, takovou techniku jsem ještě neviděl." *Nicméně jsem čekal až do poslední chvíle, kdy už by byla potřeba opravdu zasáhnout. A jeho nový pokus o útok jsem viděl jako správný okamžik na zásah. Nicméně bandita najednou odletěl ke mně.* ,,Dobrá práce." Bandita se ještě chtěl postavit, ale dal kopl jsem ho do tváře, takže se už asi jen tak nepostaví. Přišel jsem pomalu za Asiru, abych jí pochválil.* Skvělá práce, Asiru, věděl jsem, že to zvládneš. *Usmál jsem se.*
Asiru: V pohode. *Pousmejem sa a nič som si s toho nerobila. Ani som sa na neho nehnevala. Takže to bolo úplne v pohode a nemusel sa vôbec ospravedlňovať.* To dúfam lebo takto ma vystrašiť tak klobúk dole. Tak sa potom nediv že som si ťa nevšimla keď si bol pod vodou. *Pousmejem sa a potom prikývnem.* Presne tak úplne s tebou súhlasí. *Hneď ako to povedal tak sa objavili banditi. To sa mu podarilo pekne zakríknuť. Nabudúce mu poviem aby bol ticho. Preto som hneď vyskočila z vody a nanešťastie som si všetko nechala v izbe. Mala som tu len uterák a ten mi môcť nepomôže. Z recepcie sa ozval krik a v tom mi Yin povedal aby som im šla pomôcť a že sa na mňa spolieha. Nevedela som či je to dobrý nápad na mňa spoliehať keď som ešte s nikým nebojovala. Ale niečo musím spraviť. A tak som sa rozbehla k recepcii. Keď som dobehla k recepcií tak tam bol jeden bandita. To by som mohla zvládnuť. Použijem Bunshin no Jutsu a vytvorím klony aby som ho zmiatla a rozbehla som sa k nemu. Bandita nevedel ktorá som ja a tak som sa zo zadu k nemu priblížila a použila som Nan kauzou a pevne som sa omotala okolo neho. Bandita začínal mať problémy s dýchaním ale snažil sa vyslobodiť. Klony sa rozplynuli a keď som videla že má dosť tak som ho pustila. Lenže som si neuvedomila že mu stačí nabrať dych a znova na mňa zaútočí. Nečakala som to a tak ma prekvapil a ja som sa musela brániť. A tak s posledných síl som použila Daitoppa a banditu som odfúkla preč.*
Yin: Promiň, nechtěl jsem tě vystrašit. *Zasmál jsem se.* Ne, je to v pořádku. Postupem času se naučíš být pozornější. Také jsem se ponořil do vody.* Tohle je přesně to, co jsem potřeboval. Klid, ticho a hlavně žádné boje. *V momentě, kdy jsem dokončil tuto větu, tak jsem uslyšel dopadnutí několika nohou na mokrou podlahu kolem pramene. Nenápadně jsem se podíval a byli to bandité, kteří přelezli plot a drželi v rukou katanu. Byli 3. Okamžitě jsem reagoval a sáhl po kataně, kterou jsem měl při ruce. Pomalu jsem vstal.* No vida, pánové. Takže vy mi nedáte pokoje, ani když mám volno, jo? *Palcem jsem trochu povytáhl katanu z pochvy, když v tom se ozval křik, směřující z recepce.* Asiru, běž jim pomoct, prosím. Spoléhám se na tebe.* ,,Není to největší podnik, takže typuji, že jim jde jen o peníze. Ve předu by jich nemělo být tím pádem hodně, protože tam je jen recepční. Snad to Asiru zvládne." *Kompletně jsem tasil katanu a nasadil kamenný, až vražedný výraz.* Takže pánové, je načase, abyste začali litovat toho, že jste sem dnes přišli. *Za pomoci techniky Shunshin no Jutsu jsem se dostal přímo k nim a toho uprostřed sekl katanou a kopem odpálil druhého banditu přímo do zdi, která ohraničovala koupele. Vypadali, že už nevstanou. Pak jsem se podíval na zbývajícího banditu a položil mu pár otázek.* Kolik vás tady je a o co vám jde? *Mezitím jsem setřásl krev z katany a namířil jí na banditu.* J-Jsme celkově 4 a šlo nám o peníze. (Bandita( Chápu, díky za odpověď. (Yin) *Pomalým krokem jsem se vydal k banditovi a katanou naznačil seknutí, no využil jsem toho, že přesunul svou pozornost na ní kolenem mu dal do břicha. (Rakanken)´* Spi. *Pak jsem utíkal k recepci, ale za rohem jsem se schoval a rozhodl se sledovat Asiru.* ,,Tak teď mi můžeš ukázat, jestli to zvládneš."
Asiru: *Keď som počula že niekto prehovoril tak som sa zľakla a trochu som sa potopila. Potom som vyplávala na hladinu a pozrela som sa na Yinu.* Sakra vieš ako si ma vystrašil? *Usmejem sa a špliechnem ne neho vodu.* Prepáč že som si ťa nevšimla. Mňa prekvapilo že tu nikto neni. *Pousmejem sa a prikývnem.* Ano je to nádherne. Nedá sa to ani opísať aké je to nádherne. To budem rada lebo je to tu úžasne. *Pousmejem sa a potom si znova ľahnem do vody a spokojne oddychujem a pritom ho sledujem.*
Yin: Je vskutku zajímavé, že jsi si mě nevšimla. *Zasmál jsem se a normálně si sedl.* Tak co? Je to uvolňující, že? Zřejmě se sem přijdu někdy v budoucnu podívat. *Opláchl jsem si hlavu ve vodě, abych si opláchl tvář od potu, který mi po ní stékal.*
Asiru: Dobre *Prikývnem a potom keď som prišla k vode tak som tam nikoho nevidela. Čo som bola prekvapená. Pretože som čakala že tu budú ľudia ale neboli. A tak som len mykla plecami a uterák som položila na zem a potom som vošla do vody. Keď som vošla do vody tak zrazu zo mňa všetko opadlo a tak som si len spokojne vzdychla a pokojne som si ľahla do vody a odpočívala som.*
Yin: Třeba jo. *Zasmál jsem se.* Když jsem přišel do šatny, tak jsem se svlékl a obmotal si ručník kolem pasu. Chtěl jsem odložit i katanu, no nakonec jsem se rozhodl vzít si jí.* Taak, je na čase žuchnout do vody. *Přišel jsem tam a pak jsem si všiml jednoho zajímavého faktu. Tyto koupele byly společné.* ,,No, nevadí. Co nadělám, hlavně jsem si to už zaplatil." *Vešel jsem dovnitř a nikdo tam nebyl. Tak jsem se uvelebil v jednom rohu, katanu si položil na okraj blízko ruky a zavřel jsem oči.* ,,Čas na relaxaci je tady."
Asiru: Ale je. *Pousmejem sa a potom prikývnem.* Jasné v poriadku aj ja idem do svojej izby. *A tak som sa aj ja pozrela aké číslo dverí mám. Mala som 340. Pozriem sa na neho a pousmejem sa.* No vidíš ani si nevedel že si už pri izbe. *Zasmejem sa a išla som do svojej izby. Potom som sa ešte pozrela na Yina a prikývla som.* Dobre si to uži a možno sa tam uvidíme. *Pousmejem sa a potom vojdem do svojej izby a vyložím si veci. Keď si vyložím veci tak potom si zoberiem uterák a idem si odpočinúť do vody.*
Yin: Ale není zač. *Usmál jsem se.* A teď, když dovolíš, tak se vydám do svého pokoje. *Podívám se na číslo, které bylo na přívěsku u klíčů.* 354. *Pak jsem zvedl hlavu a podíval se na dveře, u kterých jsem stál, abych se zorientoval.* 354. Jaká to náhoda. *Zasmál jsem se a otevřel svůj pokoj. Když jsem vešel, tak mě překvapilo, jak dobře byl zařízený.* Páni, ta tak nízkou cenu je to velmi dobrý pokoj. *Žasl jsem nad tím provedením. Vzal jsem si z batohu ručník a vydal se do horkých pramenů.* Tak já jdu relaxovat, Asiru. *Usmál jsem se.*
Asiru: Ja viem čo mi iné ostáva? *Opýtam sa len tak a pousmejem sa. Potom mi začne hovoriť o tom čo robí a tak som ho počúvala.* Tak to máš celkom dobrú robotu. Ja ešte ani neviem čo by som chcela robiť. *Poviem a potom pokrútim hlavou.* Ja som sa ešte s nimi nestretla takže som jedna ktorá s nimi ešte nebola. *Trochu sa nad tým pousmejem. Ale vedela som že jedného dňa sa isto s nimi stretnem ale teraz to asi nebude.* Ja viem chápem. Takže ťažko povedať či by som to zvládla keď som sa s nimi nestretla. Ja viem že to nevieš povedať keď sme sa len teraz stretli. To bola len taká otázka. *Práve naopak neurazil ma ale pomohlo mi to. Potom sa pousmejem keď povie že aj Genín je skvelé hodnosť.* Ďakujem veľmi pekne. To ma potešilo.
Yin: To vydržíš. Každý jsme to vydrželi, tak ty to zvládneš taky. *Usmál jsem se.*Ale není. Poslední dobou je to taková rutina, kde se zbavuju banditů a někdy i s ninji ve velení, kteří buď okupují nějakou malou vesničku, nebo obchodní cesty. *Zasmál jsem se nad faktem, že ti banditi pořád dělají to samé.* A určitě nejsme jediní. Vsadil bych se, že každý ninja se už setkal s bandity. No a zvládla nezvládla. Jsi jen Genin, takže tě zaprvé na misi, kde je zapotřebí se zbavit banditů. A každý je jiný. Někdo by to na hodnosti Genin zvládl a někdo naopak ne. Teprve jsem tě potkal, takže to nedokážu posoudit. *Usmál jsem se.* ,,Snad jsem tě tím neurazil, ba naopak trochu zvedl sebevědomí." Ale vůbec. I Genin je skvělá hodnost. Nepouštějí vás na nebezpečné mise, ale za to jste velmi užiteční ve vesnici, co se týče pomocných prací. Vím, že mohou být nudné, ale jsou prospěšné. Takže na sebe buď pyšná. *Usmál jsem se tak,až jsem vycenil zuby.*
Asiru: *Pousmejem sa.* Nemusíš sa ospravedlňovať. Rada ťa spoznávam Yin. *Podám mu ruku na zoznámenie. A tak moc som mu závidela že on to už má všetko za sebou.* Čo by som dala ja za to aby som to tiež mala za sebou. Ale to si ešte počkám. *Povzdychnem si trochu.* A môžem vedieť aké veci robíš? Teda ak to nie je žiadne tajomstvo. *Pozriem sa na neho a pousmejem sa. Zatiaľ koho som stretla tak mali po škole. To som tu bola jediná ktorá chodila do školy alebo čo?* Tak to si už druhá osoba ktorá má skúsenosti s banditami. Takže hovoríš že by som to zvládla aj ja? *Opýtam sa celkom prekvapene a zaujato. A keď povie odkadiaľ je tak len prikývnem.* Aha tak to vitaj u nás. A som rada že sa ti tu páči. Chápem domov je domov. *Pousmejem sa.* Som Genin nedávno som robila skúšky na Genína. *Poviem trochu zahanbene.* Viem asi ti to príde smiešne že som ešte len Genín.
Yin: Oh, promiň, já jsem Yin. Těší mě. *Potřesu si s ní rukou.* Oh, tak to tě naprosto chápu. Už je to nějaký ten pátek, co jsem dělal zkoušky ve škole, ale taky si pamatuju, že to bylo celkem stresující období. Ah, jsem rád, že už to mám dávno za sebou a teď už dělám mnohem záživnější věci. *Pousmál jsem se nad skutečností, že už je to tolik let.* Jo, jsem po misi. Ti banditi si nedají říct, takže se s nimi někdo pořád musí vypořádávat. Ale většinou to není nic těžkého. *Dále jen pozorně poslouchám její otázku.* Ne, nejsem. Já jsem z Kumo. V Yuze jsem dneska poprvé. Je tady hezky, ale Kumo je Kumo. *Zasmál jsem se s nadějí, že jí nijak neurazím.* Ty jsi Genin? Nebo jsi měla na mysli Chuuninské zkoušky?
Asiru: Inak ja somAsiru. *Predstavím sa mu a pousmejem sa že ma pozdravil. A potom prikývnem.* Ano chcela som si na pár dní odpočinúť. Tak to teda nie si. Isto je nás viacej takých čo tvrdo makajú. *Pousmejem sa a potom pokrútim hlavou.* Ani nie tak misiu ako skúšky v škole. Boli dosť náročné a tak som si chcela na pár dní odpočinúť keď sa zase pustím do ďalšieho cvičenia a jedno z druhým. A čo ty? Ty si po misii alebo po nejakej skúške? *Opýtam sa a keď som si ho poriadne poobzerala zistila som že nie je z naše ho klanu ale úplne niekde inde.* Prepáč že som taká zvedavá ale ty nie od nás že? *Opýtam sa ho.*
Yin: *Byl jsem na cestě do svého pokoje, když v tom momentě přede mnou šla mladá dívka, která mě i mile pozdravila. Většinou se chovám k lidem velmi mile, i když se zde už i nalezlo pár výjimek, ale toto jsem jako jednu z nich nepovažoval.* Oh, zdravím. *Odvětil jsem mladé dívce a opětoval jí její milý úsměv. Všiml jsem si její čelenky, která mi jasně řekla, že je to shinobi.* Taky jsi si zařídila volno? *Zasmál jsem se.* Je dobré vědět, že nejsem sám, kdo tvrdě maká a zaslouží si odpočinek. Máš za sebou nějakou těžkou misi? *Navázal jsem kontakt a čekal na odpověď.*
Asiru: *Potrebovala som si trochu odpočinúť a počula som že horúce premene sú dobré miesto na odpočinok. A tak som sa k ním vydala. Chvíľu som blúdila lebo som nevedela kde presné sú. Ale našťastie netrvalo dlho a konečne som ich našla. Prišla som tam a keď som to uvidela tak som neverila vlastným očiam. Bolo to tu krásne. A tak som sa rozhodla že tu pár dní ostanem. Bola by škoda ak by som hneď odišla a využila tu možnosť poriadne si odpočinúť. A tak som prišla na recepciu. Tam som si objednala izbu na 3 dni a potom som sa vydala k svojej izbe. Po ceste do izby som stretla mladíka (Yin).* Zdravím. *Pozdravila som ho a pousmiala som sa.*
Yin: *Přišel jsem do Yugy, abych pořádně otestoval jejich proslulé Horké prameny. Jakmile jsem vešel do vstupní haly, tak už jsem pocítil to teplo, které obklopovalo pravděpodobně celý komplex.* Aaah, už jen tahle místnost plná tepla, mi pomohla se trochu uvolnit. *Řekl jsem si pro sebe a rozhlédl se po hale. Přišel jsem k recepční a chtěl si zarezervovat pokoj a vše, co tento podnik nabízí.* Zdravím, rád bych vás poprosil o jeden pokoj s přespáním na jednu noc a k tomu vše, co nabízíte. (Yin) Oh, jistě. Hned to bude. (Recepční) *Než mi paní recepční vše zařídila, tak jsem vytáhl svůj měšec s penězi, které jsem si vydělal tvrdou prací.* Dělá to 8000 yenů. (Recepční) Jistě. (Yin) *Zaplatím a odložím si měšec do brašny a vydám se do svého pokoje.*
Rpg: ukončeno
Kami: *Jen se na obě dvě usměju a dále jsem ve vodě. Nad jejími slovy jen kývnu hlavou a pak se dívám na Tara, který seděl u dívky a mile jsem se na něj usmála.* Tak se mějte zase se někdy uvidíme, *řeknu jen a opět se potopím celá do vody.* ''No zajímavé štěně a lehce prapodivná holka,'' pomyslím si. Ještě chvíli jsem ve vodě, než vyjdu z vody a na chvíli se posadím na lavičku a zamyslím se nad vším možným. Po nějaké chvíli vezmu mokrý ručník a rozejdu se do šatny kde se převléknu.*
Kuroka: *Koukne se na Tara a ten jí pohled oplatí. Taro má radost z výsledku.* Takže, my nyní už končíme. Venku je celkem hezky, takže není problém, když tam vyjdeš jen tak bez osušení. *Zmíní nezůčastněně k dívce a odebere se do šatny, kde se obleče. Taro ten ji po chvilce následuje, když přátelsky šťouchne do dívky na rozloučení. Přeci jen se chystají odejít zas do ulic vesnice.*
Kami: *Zatím jsem ještě dále byla ve vodě a hladila jsem štěně. Když se pak rozeběhne za dívku, která vylezla z vody, tak si namočila i ruce a taky jsem měla v plánu už za chvíli vylézt z vody. Když na mě pak promluvila, tak jsem se na ní podívala.* Jo klidně, pokud ti to nebude vadit, tak se občas můžete stavit, mě to vadit nebude, *řeknu jí a opřu se o kameny.*
Kuroka: *Po jisté době má Kuroka už dost pobytu v té vyhřáté vodě. Vstane proto a usadí se na lavičce, kdy vyčkává, až z větší části oschne. Jak tak leze z vody, doslova jí z liščího ocasu teče proud vody a je značně ztěžklý. Vyždíme si vlasy, ale ocas nechává být. Posečká si, až na později, kdy už bude většina vody pryč, aby s ním občas zamávala a vytřepávala tak zbylou vodu.* 'Zeptala bys se jí, jestli by si semnou venku ráda zahrála, když bych za ní občas došel na návštěvu?' *Přesune se Taro ke Kuroce.* Co kdyby se občas stavil? *Shrne to stručněji Kuroka.* Samozřejmě, spíš stavíme.
Kami: *Jen jsem si potichu povzdychla a podívala jsem se na štěně.* Takže ty jsi Taro, jo, *řeknu a mile se na něj usměju a pak ho pohladím.* ''Ach jo, ta holka je celkem dost samotářská,'' *pomyslím si. Pak štěně hladím po hlavě a mlčky ho sleduju, jestli nebude chtít ještě něco jiného dělat.*
Kuroka: *Pozoruje ji. Přijde jí ta otázka trochu nedomyšlená od Kami.* Jeho ti netřeba představovat, však ho oslovuji po dobu tvé přítomnosti tolikrát.. Že už to jméno dávno znáš. *Odtuší proto a odmlčí se.* Mé jméno znát nepotřebuješ. *Dodá po chvilce. Taro mezitím pozorně poslouchal.* 'Takže Kami... Dík.. ' *Koukne po Kuroce vděčně. Sám si nemohl říct dívce o to jméno.*
Kami: *Mlčky jsem sledovala štěně a užívala si teplé vody. Následně jsem smutně podívala na mokrý ručník.* ''A jsem bez ručníku,'' *pomyslím si. Následně nechám ty dva, aby si povídali. Když mě pak ona dívka osloví a zeptá se mě, jak se jměnuju, tak se na ní podívám.* Já jsem Kami a vy dva, *zeptám se jí a čekám, jestli mi odpoví a nebo budou potichu.*
Kuroka: 'Ona mě právě pští?!' *Taro to stěží pobírá. Nebýt toho, že s ním Kuroka může mluvit, protože rozumí tomu co říká, nebyl by chápal význam toho gesta, které Kami provádí. Zakňučí na ní tiše. Znovu se oklepe od vody ve své srsti.* 'Neboj, neublíží mi..' *Vrtí ocáskem a stěží vůbec sedí, jazyk vyplazený a naprosto bezstarostné jednání.* Tím bych si nebyla tak jistá Taro... *Pronese Kuroka a znovu se nyní skoro celá ponoří do vody.* Jak se jmenuješ? *Pohlédne Kuroka na Kami.*
Kami: *Chvíli jsem pod vodou, když si všimnu ručníku, který plave vedle mě, tak si jen povzdechnu a vytáhnu ručník z vody. Když si všimnu štěněte, které akorát skočilo do vody, tak ho hned vezmu do ruk a vytáhnu ho z vody a položím ho na kameny.* Víš o tom, že jsi lump, *řeknu mu a usměju se na něj a pohladím ho po hlavě.* ''Ach jo myslím, že ta holka nás za chvíli ta holka praští a nebo odejde,'' *pomyslím si a podívám se na štěně. Pak mu naznačím, aby bylo trochu tišeji, jinak nás panička asi přerazí a pak se na něj mile usměju.*
Kuroka: *Podřimuje, když slyší věci, které signalizují, že dívka zaplula pod hladinu.* 'Co provádí? Mám tam za ní jít? Neutopí se? Halóó... ?! No tak! Pojď ven! Neblázni! *Zpočátku kňourá Taro tiše, netušíc, ale později je mu to už proti srsti a nelíbí se mu to. Štěká na vodu a poskakuje kolem kraje, kde mu to klouže. Ručník shodil do vody a nakonec to ujede i jemu osobně, až tam znovu zahučí. Kuroka se ohlédne, uši vzad. Ruší ji to a hlavně u srdce. Jen přemýšlí, jak dlouho jí to vydrží, než se sebere i s ním a odejde zas po svých pryč.*
Kami: *Jen si povzdechnu a dívám na mokrý ručník, který smrdí jako mokrý pes. Dívám se na štěně a když na mě vystartuje, tak se na něj usměju a pokusím se ho převalit na záda. Podívám se na onu dívku a jen souhlasně kývnu hlavou a jsem zticha a jen se usmívám na štěně a čekám co, udělá dál. Pokud se mi ho podaří překulit na záda tak ho chvíli hladím, než se celá potopím pod vodu a čekám, co štěně udělá.*
Kuroka: 'Jo... Tak tohle se mi určitě líbí..' *Mručí Taro, ač děvče mu nerozumí a slyší jen mručení spokojenosti. Nějakou dobu se na tom ručníku válí. Ručník je už opravdu hodně prosáknut vodou z lázně a voní přesně, jako mokrý pes. Taro se po chvilce rozhodne vystartovat proti Kami. Jde však o hravé jednání, zda před ním cukne vzad. Nepočítaje, že štěknutí je ohlušující pro Kuroku v tomhle místě, kde si dovolila uvolnit se.* To bolelo ty pako.. ! *Cukne sebou Kuroka a uši vzad. Trochu delší srst na nich má lehce zježenou. Jednu ruku u jednoho z uší. Poté hlavou zatřepe ve snaze zbavit se dozvuků toho vjemu.* Klidně si hrajte, ale žádné atentáty na mé smysly.. prosím. *Upozorní ty dvě děcka, kterými myslí Kami a Tara.* Což vyřazuje špatné pachy, zvuky.. *Vyčte obojí a otočí se jim zády. Hrudí se položí na kámen, který do té doby byl vedle ní. Ocas váhou vody, která v jeho srsti je nacucaná, držen stále pod vodou.*
Kami: *Jen si povzdechnu a následně štěně začnu hladit po hlavě.* Víš o tom, že to není tvůj ručník, *řeknu mu a dívám se na něj.* ''Tady se už kradou i ručníky malými psy,'' *pomyslím si a dále se na něj dívám, ale bylo mi jasné, že si ho asi nebudu moct vzít minimálně do té doby, než z něj sleze, ale mě se zatím ještě z vody nechtělo a věděla jsem, že tam ještě nějakou dobu pobudu, takže jsem se jen otočila ke štěněti a zatím co jsem ho drbala jsem sledovala, co bude dělat dále* ''Jen doufám, že mi ten ručník pak nesežere,'' *pomyslím si jen.*
Kuroka: *Pozoruje to dění jen s ohledem na to, aby zasáhla, kdyby mělo být Tarovi vážně ublíženo. Z vody nevylézá. Zato Taro se rozvalí na tom ručníku.* 'A co s tím hodláš dělat, mno?..' *Pobaveně Kami sleduje a nadále vrtí ocáskem. Určitě před dotekem neutíká. Nikdo mu dosud neublížil a dle toho se ke všemu staví. Ručníku se však vzdávat nehodlá a Kami tam u vody žádné další nenajde. Jedině až v šatně. Kuroka žádné nebrala dovnitř.*
Kami: *Následně se potopím až po nos a slěduju štěně, které právě slezlo do vody, ale neudělalo to zrovna dobře. Když pak ke mě začne plavat, tak se na něj dívám. Poté co se začne drápat ven z vody, tak ho jen sleduju. Když dojde k mému ručníku, tak se otočím a dívám se na něj. Poté co se otřepe na můj ručník, tak se zvednu z vody a podívám se na něj.* Copak to provádíš štěně, tohle není tvůj ručník, *řeknu mu a povzdychnu si. Následně k němu natáhnu ruku, jestli se nechá pohladit a nebo uteče.*
Kuroka: *Tarovi se nelíbí, jak děvče nejeví zájem, ač tam za nimi přei jen vešlo. Uvolní se tedy a po zádech sjede z kamene do vody. Zjistí se zakuckáním, že to nebyl moc dobrý nápad. Čumákem mu vtekla dovnitř voda. S prskáním se rychle otočí. Kuroka mu pohotově pomůže.* Pako.. Pro příště jsi snad ponaučen. *Pokárá ho suše.* 'Jo.. Znovu už nechci.. ' *Souhlasí Taro a doplave si ke Kami. Vedle ní se začne drápat na souš. Zkusí reakci Kami tím, že si docape k jejímu ručníku. Na něm se zastaví a poté ze sebe sklepává všechnu vodu.* 'Tak co?' *Štěkne na ní, nicméně Kuroka to nepřekládá. Taro vrtí ocáskem a rozjařeně hledí na Kami.*
Kami: *Dále jsem seděla ve vodě a užívala si tepla a klidu, který tady byl. Občas jsem se podívala na stěně. Když se přetočil na záda, tak jsem se jen pousmála a dále jsem mlčky seděla. Když se mě pak dívka oslovila, tak jsem se podívala na ní a pak na stěně.* Je to pěkné hmm ninja štěně nebo jen štěně, *řeknu jim a dále mlčky sedím a přemýšlím.*
Kuroka: 'Tak tlumoč.. ' *Ňafne ke Kuroce Taro, potom co delší dobu s přimhouřenýma očima pozoroval dívku naproti sobě. Kuroka si povzdechne. Je to pro ni otravné. Nechce navazovat vztahy s nikým už.* 'Jakej jsem?' *Otáže se Taro, když se tak převalí na záda. Břicho odhalené, přední packy u těla, jazyk mu visí z tlamy dolů a hlavu má též vzhůru nohama, volně visící z toho kamene, nepodloženou. Nespouští z Kami svůj štěněcí pohled.* Ptá se tě, jak se ti líbí. *Hlesne Kuroka ke Kami, aniž by se na ní dívala. Oči zavřené, zády opřená o kameny a snaží se nemyslet, jen si užívat toho tepla, vody a snad pocitu svobody.*
Kami: *Mlčky jsem byla ve vodě a přemýšlela jsem nás tím, co za techniky si budu dneska procvičovat, až se vrátím domů, aby mi neřekli, že zase doma nic nedělám do školy a jen si čtu a nebo jsem venku. "Ach jo," povzdechnu si po chvíli pro sebe a podívám se na psa, který ležel rozpálený na kameni a vypadal celkem spokojeně. *
Kuroka: *Taro se tiše tlemí. Pro Kami akorát tak pootevřená tlama a upřený pohled štěněte.* 'Vidíš?! Říkal jsem ti to! Měl jsem pravdůůů..' *Rozdovádí se nakonec Taro. Párkrát pro Kami akorát tak štěkne a nakonec zavyje.* Jo a takhle jí přijdeme jen jako banda bláznů. Ona ti nerozumí Taro. Jak jistě víš.. Velmi vyjímečně ti někdo rozumí a má pro tebe pochopení.. *Promne si Kuroka dvěma prsty kořen nosu. Taro je rozvalený zatím nyní už zmáčený na jednom plochém kameni, nízko u vody a Kuroka ponořená ve vodě pouze po prsa.*
Kami: *Dále jdu o kus za nimi. K mému údivu jsem nakonec zjistila, že jdou na stejné místo, jako já. No jen jsem si povzdychla a po chvíli jsem otevřela dveře a vešla jsem dovnitř. Následně si sundám tašku a hodím jí do skříňky, pak si začnu sundávat oblečení. Následně si vezmu ručník a vyrazím do vody. Myšlenkami jsem byla úplně jinde. Následně dojdu k vodě a podívám se na tu dívku, která tu došla přede mnou a na jejího ninja psa.* Jako kdybych tady nebyla, *řeknu jen a následně vejdu do vody a ručník složím za sebe a potopím se až po bradu a přemýšlím.*
Kuroka: 'Nejde s námi..? Co když jde ke stejným dveřím?' *Taro komunikuje s Kurokou, ale pro Kami to může znít pouze, jako kňourání štěněte, které chvilkami kňučí.* Pochybuji, i když.. možnost je. *Kuroka se jen letmo ohlédne.* Určitě si to rozmyslí, než tam za námi vejde. *Ocitají se už u dveří, které Kuroka po chvilce otevře. Nenamáhá se se zamykáním a v té hale se svléká do naha, aby mohla do lázně. Sundá Tarovi i ten jeho obojek, který je jen pro formalitu.*
Kami: *Jen si potichu povzdychnu, když mi ona dívka řekne, že je to Shinobi a ne pes.* ''Nejsem slepá, ale vypadá jako pes, takže to je pes,'' *pomyslím si.* Tak promiň, *řeknu jen a podívám se na dívku, která odchází. Následně se ještě podívám na psa a mile se na něj usměju, ale už neřeknu ani slovo místo toho mě zaujme vzhled oné dívky, ale raději to nějak nekometuju, nevím proč, ale na první pohled jsem z ní neměla dobrý pocit, byla taková, jako kdyby si chtěla všechny udržet co nejdále od těla. Jen jsem zavrtěla hlavou a následně jsem se opět rozešla.*
Kuroka: *Slyší, že se k ní někdo blíží a uhne se včas stranou, kdyby náhodou to dítě za ní, špatně koukalo na cestu. Taro ten se poplašeně rozhédne. Ještě je trochu pomalejší skrz přehršel vjemů.* Taro, ne pes. A je shinob, stejně jako většina obyvatel Yugakure. *Oznámí dívce suše. Nejedná přátelsky, ani nepřátelsky. Nemá chuť do přátelství. Nemá však ani důvod, být na dívku zlá. Znovu se dívce otočí zády a kráčí ke svým velmi vzdáleným dveřím. Jsou až na konci téhlee chodby.* 'Lidské mládě.. ' *Pronese Taro, jenže mu rozumí jen Kuroka, nikoliv Kami. Taro váhavě pohne ocasem v náznaku zavrtění, které je však stěží patrné a hledí na Kami. Netrvá to dlouho, je nucen vyrazit za Kuroku. Občas se ještě ohlédne na Kami.* 'Mohl..' *Začne Taro, když upře krátce pohled na Kuroku, ale nedopoví. Sám neví co. Možná si zahrát, ale není si jistý. Kami má nyní velmi dobře před očima dlouhý liščí ocas Kuroky, který určitě není schovaný pod oblečením. Uši, vlasy i ocas mají naprosto stejnou barvu. Takovou stříbřitou. Není to ani čistá bílá, ani šedá a trochu je tam odstín velmi drobné kapky fialové.*
Kami: *No nakonec jsem se rozhodla, že domů se mi ještě nechce, tak si zajdu do horkých pramenů. Přijít na jiné myšlenky než jen tréninky a výtky rodičů, že málo trénuju, když mi to celkem šlo, když jsem na tohle vše vzpomněla, tak jsem si jen povzdychla. Následně jsem došla k ženě za pultem a dala jsem jí požadovanou sumu a následně jsem si vzala klíček a vyrazila jsem. Jak jsem tak zamyšleně šla, tak jsem málem kousek za vstupem vrazila do jedné holky, která byla přede mnou, naštěstí jsem se jí vyhnula.* Máš pěkného psa, *řeknu jí a mile se na ní usměju.*
Kuroka: *Od chvíle, kdy zpřetrhala i ty zbytky pout, která měla, uběhlo už několik dní. Zrovna dnes se rozhodla i se štěnětem ( odkaz » ).* Taro je můj partner, takže chci místo, kam mohu s ním. I on potřebuje prožít teplo horkých pramenů. *Vyžádá si. Poté se jim zaplatí obnos, který si poví žena za pultem. Dostane následně klíček s visačkou. Na té visačce má číslo bloku, kde může být i s Tarem. Vyrazí chodbou podle mapky ve vstupu. Oblečena je v teplácích a mikině šedé barvy, které jdou celkem dobře dohromady s jejími vlasy, ušima i liščím ocasem. Své vybavení má uschované v jedné úschovně, kde se občas s Tarem zašijí.*
Kami: *Procházela jsem se po vesnici a přemýšlela jsem co bych tak mohla dělat, když mi skončilo vyučovaní na akademii a nechtělo se mi domů.* ''Hmm, co budu dělat je to tady celkem nuda, není se s kým bavit,'' *řeknu si pro sebe a jdu dále a rozhlížím se okolo.*
Rpg: přerušeno
Torajiro: *Když viděl její naprosto vážný pohled, tak se toho velmi zalekl. "Nevypadá, že by jsi ze mě dělala srandu. Co mám dělat? Poslouchat jí nechci."*V tom začal mít velmi nervozní a smutný obličej a jak ho čapla za ruku, tak špitl.*Já se vás bojím.*Nebyl si jistý jestli se má pokusit utéct, nebo poslouchat Sumi co mu říká. Rozhodně se mu, ale nelíbilo, že by se měl jít koupat oblečený.*
Sumi Saoketsu: *Sumi seděla a koukala na Torajira.*hm takže nebojíš? No tak to tě bude muset přesvědčit to monstrum co žije ve mě. *“(Nanabi) - to bolelo maličká tohle si nezasloužím. (Sumi) - buď ticho a sleduj."*Sumi se poté postaví a trošku se usměje. *takže tvůj otec je ředitelem ano? Tak moc nezlob jinak si z tvého otce udělám sluhu který mě bude poslouchat na slovo a věř mi, že to dokážu zařídit. *Sumi mluví velice vážně a taky to myslí vážně. *ale teď budeš ty, kdo mě bude poslouchat na slovo je ti to jasné? *řekne s úsměvem na tváři a začne se převlékat je jí jedno, že je tam Torajiro a uvidí ji tu chvíli nahou, když se převlekne tak se koukne na Torajira.*tak teď půjdeme do vody ne? *chytne Torajira za ruku a táhne ho do společenské lázně. *
Torajiro: *Když mu šeptla to ucha, tak ho to dost vystrašilo a tak se lekl, že úplně zmlkl.*"Ona vypadá stejně nebezpečně jako máma, když jí zlobím"*Pomyslel si a vyděšeným pohledem se podíval na recepční, kterou již znal, protože jeho táta v lázních pracoval. Recepční zachytila jeho vystrašený pohled a tak promluvila k Sumi.*Dbejte na to, že toto je syn významného člena vesnice mimo jiné také ředitele těchto lázní Saoketsu-dono*Jak ho Sumi odtáhla do její šatny, tak se díky slovům recepční cítil zase bezpečněji.*Ne nebojím se vás
Sumi Saoketsu: *Sumi šla pomalu ke své šatně když Torajiro začal dělat bordel kvůli tomu co provedla.*"tak jo Sumi buď v klidu a nepokus se ho zabít."*Sumi se s úsměvem otočila a šla k němu když byla u torajira tak ho zvedla ze země a s úsměvem mu začala šeptat do ucha.*jestli nepřestaneš brečet tak mi věř že ti dám důvod brečet a teď půjdeš semnou.*poté ho chytla za triko a do táhne ho do své šatny pokud se ale bude bránit tak použije svůj klan doku aby ho svázala a poté ho do své šatny tak jako tak dotáhne.*jestli máš strach, tak je to dobře.*řekne Sumi a posadí se na lavici ve své šatně.*
Torajiro: *Jak šel směrem k recepci, tak do něj ta babizna strčila. Takže ho shodila, až si z toho sedl na zadek.*"To už si ze mě dělá srandu"*Při tomto pomyšlení sledoval, jak si přebírá klíč. Když uslyšel poznámku o tom, že je prcek, tak ho to teprve naštvalo*"Tak a teď se rozbrečím, abych jí udělal ostudu"*A nahlas se rozbrečel. Do toho začal*Ta ženská mě shodila!*Začal mocně na ní ukazovat a jeho řev neustával.*
Sumi Saoketsu: *Když ten chlapec prošel tak ho Sumi následovala ale, když stal u recepční a chystal se něco říct tak ho zezadu chytla za pusu a trošku odstrčila. *tady jsem já ta důležitá tak si počkej aspoň. *řekne mile a usměje se. *Sumi Saoketsu.*řekne a čeká, až ji recepční podá klíč od její osobní šatny. *děkuju. *řekne a koukne se na Torajira.*teď můžeš prcku. *ještě dodá a jde pomalu do svoji šatny. *
Torajiro: *V tom do něj vrazila nějaká žena. Vypadala, že by mohla být přibližně stejně stará jako jeho máma*Auvajs*Automaticky řekl. Ta ženská ho meze slov jenom přešla a otevřela také beze slov dveře.*"Co to dělá? Prvně mě srazí a pak beze slov jenom otevře dveře. Udělat to já, tak od táty dostanu pořádně na zadek"*Ukřivděně se ušklíbl a vešel dovnitř a beze slov šel na recepci zeptat se na tátu*"Jak ona na mě, tak já na ní. Babizna jedna"
Sumi Saoketsu: *jelikož Sumi měla za sebou každodenní rozcvičku tak se rozhodla trošku uvolnit do lázní které byly nedaleko od místa kde se právě nacházela po cestě si broukala písničku kterou si vždy jako malá broukala se svojí sestrou Arui která je už bohužel mrtvá ale to už ji přešlo sice byla smutná ale nebylo to tak hrozné jako první dny po její smrti no každopádně když byla skoro u lázní tak se skoro přede dveřmi srazila s jedním klukem kterého si nevšimla samozřejmě se ani neomluvila a šla dál když byla u dveří tak otevřela a čekala na to až ten chlapec projde jako první sice se Sumi neomluvila slovy ale tohle gesto by mohl brát jako omluvu. *
Torajiro: *Zrovna běžel po cestě z Akademie domů. Běžel okolo známých lázní, kde pracoval jeho táta. Když se před lázněmi zastavil, tak se zamyslel*\\\"Že bych se za taťkou zastavil a ukázal bych mu moje dnešní známky z akademie\\\"*Pousmál se.*\\\"Třeba něco dostanu, když teď mám samé dobré známky\\\"*Podíval se na lázně a pomalým krokem šel ke dveřím.*
konec: -.-
Suzuya: * Suzuya si s Misato tedy vleze do postele pod deku a pevně si ji k sobě přitáhne a obejme jí. Jeho měkká postel a ta velká únava udělali své a Suzuyovi netrvá moc dlouho a usne i on. Je mu s Misato opravdu dobře ale nejsou to určitě žádné city je to prostě takový pocit, když je, vám s někým příjemně akorát on s tím člověkem prostě hodlá spát. Suzuya bude určitě spás minimálně do takových dvanácti hodin, pokud ho někdo nevzbudí. *
Misato: *Srdce se jí na vteřinku zastavilo, když zmínil, že si to zopakují. Přesně to chtěla a udělalo jí to radost.* Jistě. Zůstanu tu přes noc, ale zítra ale ráno musím odejít, abych se stihla převléknout do školy. *Zasmála se, šla za ním, nejvpíš teda do postele, kde se uvelebila, na co se oblékat, když jí bude Suzuya zahřívat svým vlastním tělem. Brzy usnula, byla dnes unavená a ještě tenhle sex jí úplně vyšťavil*
Suzuya: * Tohle byla třešnička na dortu dnešního večera. Udělat se rovnou na její prsa a ještě když mu ho ústy tak krásně očistí. Klidně si sedí, a když se ho Misato zeptá, zda se mu to líbilo tak se zvedne a věnuje jí něžný polibek. *Líbilo a moc. Rád bych to někdy zopakoval. *Suzuya vezme Misato za ruku a odtáhne ji zase k sobě do postele. *Dneska domů už ale nejdeš jasné? *
Misato: *Při informaci, že to na něho jde, rychle slezla dolů na zem a chopila se ho rukou, chtěla ho tak dokončit, nechat ho se jí udělat na prsa, nějak neměla dnes chuť ho polykat, už jen proto, že spolu spali poprvé a prostě to si chce nechat na jindy. Pokud se to poštěstí. KDyž už vyvrcholoval, tak ho prostě přidržela tím směrem, kde to chtěla mít a pak si ho na chviličku vzala do pusy, aby ho očistila a udělala Suzuyovi radost. Pak se zvedla a omyla se v umyvadle, na co zase chodit do sprchy.* Líbilo? *Optala se s úsměvem.*
Suzuya: * Suzuya nemůže uvěřit tomu co se tu děje, protože takový obrat nečekal, že si to užije tvrdě i z její strany. Absolutně se rozhodl že Misato jen tak nenechá odejít. Na takovou ženskou prostě jen tak nenarazí a tuhle nehodlá jen tak nechat jít. Když mu pevně zmáčkne jeho koule tak trochu hlasitěji vzdychne a celkově vydává vzdychy už delší dobu. Postupně začne pociťovat, že to na Suzuyu už jde, ale nechce, aby to ještě skončilo a tak to prostě hodlá ještě vydržet ale ani to nemůže vydržet věčně ne? *J … já Už bu … du. * Informuje ji radši a ať s tím Misato naloží dle svého. *
Misato: *Misato neubirala na tempu a intenzite. Pokracovala tak jak jen mohla. Pevne ho chytila za vlasy a zatahla ho, vlastne byl ted uplne pod ni, takze jakoby byl jeji hracka, si s nim mohla delat co chtela. Mezi vzdechy se usmala, sahla rukou dozadu, trochu se prohmnula v zadech tak, aby mohla nahmatat jeho koule (^\\\^) a pevne je zmacknout, ruzne je masirovat a drazdit. Pricemz stale udrzovala sve tempo.*
Suzuya: * Přesně takhle se to Suzuyovi líbí. Polibky jí vrací stejným tempem jako mu je Misato věnuje, ale to kousání ho přivádí do šílenství (v dobrém smyslu slova). Neskutečně moc si tempo, které nahodila, užívá. Sice ho možná poranila tím svým kousáním a taháním ale koho to štve? Suzuyu určitě ne, on to naopak přivítá. A to že tempo je tvrdší a rychlejší je prostě slast jakou si Suzuya nedokáže odpustit. Prostě tohle je sex podle jeho gusta. *A .. ano. Tohle … je boží. *Dostane ze sebe Suzuya a dál si to užívá. Ví, že ještě nějakou tu chvilku dokáže vydržet. *
Misato: Jak chces. *Usmala se, dost dabelsky. Samozrejme pokracovala v pohybech, jako predtim, ale prisedavala jeste silneji, pomalu se zvedala a prudce a tvrde prirazela zpatky. Pevne ho chytila za spodni celist a zvedla si jeho oblicej tak, ze mu opet venovala dlouhy vasnivy polivek, kdy si pohravala s jeho jazykem, parkrat ho i lehce kousla. Nakonec se mu opet zakousla do rtuy ale mnohem silneji nez predtim a jeste za nej zatahala, jakoby byl z gumy. Dost mozna ho i poranila, ale to neresila. Bradu mu pak pustila a zajela mu do vlasu tou samou rukou, od cela mu je stahla dozadu a vlastne se pridrzovala za jeho vlasy, muselo ho to vice ci mene tahat. Sve tempo trochu zrychlila a jeste trochu pritvrdila. Jestli to tak mel rad, tak mu rada vyhovela.*
Suzuya: Nemusíš se bát. Můžeš být tvrdší, nemusíš se toho bát. *Suzuya chce, aby o tom věděla a nebála se být na něj tvrdší a dál se spíš věnuje pouze jejímu tělu. I když je Misato odpočatá tak jí stále trochu pomáhá, ale pak jí opět nechá samotnou. Suzuya si to opravdu užívá a tak to i dává najevo svými vzdychy. Jendou rukou jí opět začne pevně mačkat jedno její prso a druhou rukou jí u toho dráždí pokožku na boku. Teď ho ani moc nezajímá, jak si to užije Misato ale spíš jak si to užije on. *Nemusíš se bát. Vydržím všechno, co na mě vytáhneš.
Misato: *Jeho pomoc ji prisla vhod, diky tomu, ze se toho na chvilku ujal sam. Za par chvil si poradne odpocala a mohla sama pokracovat. Kdyz tedy byla odpocata, tak opet zacala s pohyby, avsak pomalymi. Mezi prsty provirala Suzuyovo vlasy, nahla se tak, aby ho mhla libat po krku, tuse mu vzdychat do ouska a sem tam ho zoubky zatahala za lalucek. Samozrejme kdyby chtel, tak by ho i poradne zatahala, nebo se do neho zakousla. Ale nechtela ho odradit, libil se ji tak moc, ze premyslela nad nejakym kratkodobym romankem, nechtela se vazat, ale sukat Suzuyu Juuzou? To se jen tak nekomu nepovede.*
SuzuyaJuuzou: *Suzuya si to úplně užívá i to druhé kolo. Každopádně když, se Misato už udělá tak Suzuya stále ještě není ale nechce na ní tlačit. Rozhodně se mu to s ní ale začíná líbit čím dál víc už jen to jak ho zatáhla za vlasy v něm vyvolalo vlnu pro Suzuyu neznámých pocitů. Rukama jí nyní chytne za zadek a nadzvedne jí a pak ji nechá zase jemně klesnout. Dělá to opravdu pomalým tempem ale postupně ho zrychluje. *
Misato: Umn..*Zamrucela spokojene, kdyz si zacal hrat s jejimi prsy. Udrzovala si takove sve tempo, kdy to vyhovovalo hlavne ji, sobecka, uzivala si to, po chvilce i pomerne hlasite vzdychala s kazdym pohybem. Ruku z okoli jeho krku presunula Suzuyovi do vlasu a chytila ho, zatahla ho za vlasy tak, ze byl nucen zaklonit hlavu, aby mu mihla venovat vasnivy polibek se vzdechy. Pohravala si s jeho jazykem, nakonec se mu nezne, avsak pomerne agresivne zakousla do rtu. Par chvil na to zrychlila sve tempo nekoliknasobne. Jeji pohyby doprovazely vzdechy a hekani.* Boze. *Vydechla, pevne stiskla Suzuyovo koleno, jeji pohyby a hlavne jeho penis ji privadel opet ke stavu euforie a vyvrcholeni.* Su...uz...*Jeji pohled se uplne zmenil, jakoby byla vydesena a prekvapena zaroven, byla doopravdy prekvapena z toho, ze byla tak rychle. Pustila se jeho kolene a pevne ho objala prave ve chvili, kdy poslednimi pohyby docilila sveho vlastniho vyvrcholeni. Ktere doprovazelo jeji spokojene vzdychani. Uplne jakoby ochabla s tim pocitem uspkojeni, kdyby Suzuya hodlal pokracovat, musel by ji nejprve trochu pomoct. Misato sice uplne vypnula, ale neprestavala s pomalymi pohyby zadeckem.*
SuzuyaJuuzou: *Misato docílí toho že Suzuyův penis je celkem brzo připravený na další kolo. Když Misato vyleze ven tak jde s ní ale pak na něj zatlačí a on se posadí na okraj vany. Když si Suzuyův penis do sebe vsune tak Suzuya jen vydá tichý vzdych. Když má na dosah její prsa tak je uchopí a pevně je začne mačkat. Je celkem rád že tentokrát tu hlavní práci převzala Misato místo něj. Každopádně mu dělá velice dobře a užívá si to jak jen to jde. *
Misato: Umn.. *Zamrucela, kdyz mu jeho vasnivy polibek oplacela. Ruku z jeho penisu presunula na ramena, aby se mohla svym rozkrokem trit o ten jeho. Nakonec vsak mezi ne ruku zase strcila, aby si jeho penic navedla mezi nohy, ne vsak do kundicky, ale jen tak, aby se trel o jeji rozkrok a mezi stehny. Neprestvala ho ale libat. Vzdy se jen nadechla, aby mohla pokracovat. Voda z nich uz vsechno mydlo smyla. Byly ve vane a tak Misato vylezla ven, vytahla za sebou Suzuyu, nic nerikala, jen ho pritlacila tak, aby si sedl na okraj vany. Sama si vlezla tak, ze sedela obkrocmo na nem, avsak jednu nohu mela ve vane, druhou se opirala o druhou hranu vany na druhe strane. Jeste chvilku honila Suzuyuv penis, aby byl pripraveny a pak si ho vsunula do sebe. Jen se usmala, proc by mela mluvit. Jednou rukou se chytila za Suzuyovo rameno, druhou se zaprela o jeho koleno. Byla trochu zaklonena, takze si Suzuya mohl libovolne jmhrat s jejimi prsy, nebo ji mackat zadek, vlastne si mohl delat co chtel. Zacala pohybovat panvi do vsech moznych smeru, nemelo to rad ani system, proste kam chtela, tam tim smerem se hybala, lehce se u toho nadzdvihavala a zase dosedala do jeho klina.*
SuzuyaJuuzou: *Nechá ji aby ho namydlila taky proč by ji to tak neměl dovolovat ne? Tak blbej zase není navíc mu je s Misato příjemně. Moc dobře na svém těle cítí její tvrdé bradavky a z nějakého důvodu si užívá každý dotek, který mu Misato věnuje (Suzuya má slabost pro pěkné učitelky kdo by to byl řekl :O). Suzuya chytne Misato za boky a ruce přesune na zadeček a pritlačí si ji ještě blíž na své tělo. Na dráždění rozkroku zareaguje úsměvem. *Že ty chceš druhé kolo. *Suzuya má takový tajemný hlas a pak aniž by dostal odpověď tak jí strčí jazyk do úst. *
Misato: *Nechala se nasmerovat a pockala, az vse pripravi, pak si vlezla do sprchy a zacala se omyvat. Akorat byla cela mokra, kdyz se k ni pripojil i Suzuya. Vzala ho blize k sobe, aby voda omyvala i jeho. Nalila si trochu sprchoveho gelu do rukou a zacala myt jeho, proste ho jen lehce namy/idlila a pak se k jeho hrudi pritiskla tou svou. Lehce se pohybovala, takze mohl citit, jak jeji tvrde bradavky jezdi po jeho tele. Misato se s jednou rukou od gelu presunula k jeho rozkroku a i ten zacala drazdit, spis jako bonus k omyvani.*
Suzuya: * Suzuya ji odvede do koupelny, která se nachází ihned za jedněmi z dveřích v Suzuyově ložnici. Každý pokoj v této Rezidenci má svou vlastní velkou koupelnu. Zavede Misato ke sprchovému koutu a zapne vodu. Nejdřív to vyladí, aby voda nebyla moc horká ale ani moc studená, prostě tak akorát. Když je teplota vody ideální tak se otočí na Misato. *Tak prosím můžeš první. *Suzuya ji nechá vejít do sprchy první a on si tam pak plánuje vlézt ihned po ní. Předtím si ale vytvoří Kage Bunshina, který mezitím prostě uklidí postel. Vymění povlečení a tak dále. *
Misato: No to jo. *Usmala se.* "Pro me to bylo neplanovane...nesmim se nechavat ovladat pudy..."*domyslela si. Prijala jeho ruku a prikvyla.* Dobre. Sprchu bych uvitala. *Usmala se. Nechala se jim odvezt do koupelny, nebo kamkoliv, kam mel namireno. Nejak nezvykle moc mu duverovala. Coz nebyla zrovna jeji nejsilnejsi vlastnost, duvera v lidi.*
Suzuya: Vymklo? Já si nemyslím, že se nám to vymklo. Proč myslíš, že se to vymklo? Já si myslím, že to vše šlo spíš naopak dobře. *Suzuya se usměje a pak jí podá ruku a postaví se na zem. *Co si takhle dát sprchu? *Navrhne s úsměvem na tváři. *Dneska tady stejně zůstaneš přes noc. *Suzuya se jí ani neptá, ale jen ji prostě informuje, že tu dnes zůstává. * „(Kurama)- Normálně bych ti teď měl zatleskat! Ty sis užil, ale stále se s ní bavíš.“ *Suzuya Kuramu prostě ignoruje. *
Misato: *Ujistila se, zda nema nic v ocich a pak je otevrela. Usmala se na Suzuyu jak na svaty obrazek, prejela si jazyken po rtech, mela na nich toho dost, kdyz mela jeho nadobicko, ve chvili jeho vyvrcholeni, primo u pusy. Palcem si pam otrela koutek ust. rozhledla se po mistnosti, nasla svou kabelku a vytahla z ni kapesnik, do ktereho si zbytek utrela. Jakmile byla hotova, vratila se za Suzuyou sedla si na postel a povzdychla si.* To se nam to trochu vymklo... *Pousmala se.*
Suzuya: * Označení lenochu nijak nekomentuje. Prostě nechá Misato aby dělala, co dělá. Jen u toho spokojeně vzdychá, a když ž to nevydrží tak se udělá Misato rovnou na obličej. Misato předpokládala dobře, protože Suzuya patří, mezi ty kteří to mají rádi. Neřekne pak ani slovo a s úsměvem si ji prohlédne. * „(Kurama)- Vy lidi jste fakt nechutný zvířata. Nechceš ji rovnou pochcat? (Suzuya)- A nechceš držet klapačku?“
Misato: Huh? *Otocila se, kdyz ho z ni vytahl.* Lenochu. *Zabreptala, otocila se a sedla si na zadek, prisunula se k Suzuyovi, takhle mela oblicej primo pred jeho penisem (mela jsem nutkani napsat Pinďa :D ). Chytila ho do ruky a zacala ho rychle nohit, pricemz jeho zalud objizdela jazykem, krouzila a delala ruzne tvary spickou jazyka kolem jeho nejcitlivejsiho mistecka. Jakmile by mel byt, hodlala zavrit oci a nechat ho ji postrikat oblicej. Vetsine muzum se to libilo, typovala, ze Suzuya bude mezi nimi.*
Suzuya: * I přes to že Misato už je tak Suzuya ještě pokračuje dále, v tom stejně rychlém a tvrdém tempu. Suzuya ho do Misato vráží dál a dál ale už i on začíná cítit, že bude. *U-u-už budu. *Nakonec ho z ní ale vytáhne. *Misato? Mohu tě poprosit? *Suzuya očekává že Misato ho prostě dodělá. *
Misato: *Prohnula se a zase se začala dráždit. Netrvalo dlouho, kdy její vzdychy zrychlily a zesílily (jesti tohle Mito nemohla slyšet, tak musí bejt hluchá).* Už....Suzu-ah...umn, už....při-dej. *Zakňučela, za chvilku se celá prohnula, vykřikla slastí a skousla si spodní ret, pocit uspokojení projel celým jejím tělem. V závalu eufórie z orgasmu zaplavila její kundičku záplava její "šťávy?" (piči nevim jak jinak to nazvat :D ), čím více pak Suzuya pokračoval v přirážení, tím více jí stékala po stehnech.*
Suzuya: * Suzuya pokračuje dle svého. Pomalé vytažení penisu a pak rychlé a tvrdé přiražení. Pomalu to ale zrychluje a při každém dalším přírazu zase tempo zrychluje. Každý další příraz je silnější a hlavně rychlejší dokud se na okamžik ale úplně nezastaví. Suzuya tak dvě vteřiny nic nedělá, ale pak zničehonic prostě nahodí totálně rychlé tempo. Snaží se o to být co nejrychlejší a nejtvrdší jak to jen dokáže. Stále jí u toho pevně mačká obě prsa Suzuya vydrží v tomto tempu velmi dlouho. Nejvíc mu ale záleží na tom, jak si to užije Misato. *
Misato: *Vzdychala a hekala v tempu jeho přírazů, připadala si jako v jiném světě, tahle poloha jí vyhovovala, i jeho tempo. Cítila více a více vzrušení, natáhla ruku a začala se dráždit sama, aby si to ještě více užila. Krev se jí hrnula tělem jak splašená, ale zrovna v tom nejlepším Suzuya zpomalil, Misato se na něho ohlédla, ale hnedka ho do ní zase zarazila a ona lehce vykulila oci a její prakvapený pohled nakonec přešel opět v pohled plný absolutní oddanosti a užívání si.* Pokračuj....*Zamručela.* Umn....*Následovalo dlouhé spokojené zamručení.*
Suzuya: * Udělá to, co po něm chce a její prso pevně zmáčkne a ne jen jednou. Opět ho uvolní a poté ho znovu pevně zmáčkne a do toho ještě do Misato vniká velice tvrdě a rychle. Suzuya začne každým přírazem nabírat na rychlosti a razanci, což vyústí v to že Suzuya do Misato vniká tak jak to má nejraději. Neskutečně rychlým tempem a současně tvrdým. Zároveň u toho pevně mačká její prso a to stejné začne dělat i s jejím druhým prsem, takže se věnuje jejím oboum prsům naráz a do toho ještě jeho tempo. Po delší době ale opět zpomalí. Pomalu ho z Misato vytáhne a rychle a tvrdě ho do ní opět přirazí. *
Misato: *jak na ni dorazel, tak pohybovala i ona svym telem, jakoby naprotijeho prirazum. Az to pleskalo jakoby ji placal po zadku. Chytila ruku, kterou ji drazdil prsa a zmackla ji tak, ze ho donutila ji pevne zmacknout prso, dooravdy pevne. Prohnula se v zadech a vzdychla v tu chvili.*
Suzuya: * Suzuyovi se moc líbí to jak hlasitě mu Misato dává najevo svou spokojenost. Pokračuje v rychlém, tvrdém tempu. Jednomu jejímu prsu dá pokoj a věnuje se jen jednomu. Tahá jí za bradavky a pak je zase pouští. Suzuya stále do Misato To prso, kterému se celou dobu věnoval, dá pokoj a začne tahat za bradavku jejího druhého prsa. *
Misato: *Vzdychala do rytmu jeho prirazu, kdyz zrychlil a pritvrdil, neudrzela se a hlasite hekla, pokracovala tak dokud ji npretocil. Nebranila se, naopak, prohla se v zadech a pridrzela si rukama pulky, aby mohl presne zamirit. Pak se rukama oprela o postel, jeho mackani prsou ji delalo dobre, libilo se ji to. Na oplatku davala Suzuyovi dost hlasite vedet, ze se ji to libi, aby pokracoval v tom, co dela.* Neprestavej. *Vydolovala ze sebe mezi vzdechy.*
Suzuya: * Začne postupně zrychlovat své přírazy ještě víc. Vzdychy, které Misato vydává, jsou pro Suzuyu prostě slast. Suzuya trošku přitvrdí své přírazy ale zatím ne až tak moc. Tváří se přesune k jejímu levému prsu a pak se přisaje a začne sát. Jazýčkem krouží kolem její bradavky. Velmi jemně Misato kousne do bradavky a současně velmi zrychlí své tempo. Velmi rychle svůj penis vytáhne a tvrdě zase přirazí a takto stále dokola. Ale to netrvá věčně a rychle ho z ní vytáhne a okamžitě si Misato přetočí, pokud nebude mít nic proti. Nadzvedne si její zadeček a tvrdě ho do ní opět vsune. Oběma rukama jí chytne prsa a u toho je mačká. Rozhodně nyní do Misato nevniká pomalu ale právě naopak tak jak to umí nejlépe tvrdě a velice rychle. *
Misato: Umn..*Tlumene vzdychla, kdyz se do ni nacpal. Chytila si obema rukama nohy a jeste trochu je roztahla, tak mohl byt Suzuya pohodlne nad ni. Na jeho upomonku, ze se nemusi krotit jen prikyvla a skousla si spodni ret, predtik i ted mu polibky vracela, to ano, ale jakmile zacal prirazet, byla to spis jeho vec, pac Misato mela co delat, aby se pod nim slasti nerozplynula. Jednu ruku presunula na jeho zadek, druhou na rameno. Tou se jen pridrzovala, tou druhou ho hladila po celych zadech, kdyz prirazil, tak ho jemne zmackla tam, kde proste mela dlan. Vzdychala do rytmu, jen vzdychala, zatim byl totiz dost nezny. (Kupodivu, kam se ztratil Suzuya? :D)*
Suzuya: * Suzuya si všímá jejích reakcí, ale pak prostě přestane a přesune se k její tváři. Špičku jazyka přiloží k jejímu krku a dělá si cestičku od krku k její tváři. Nakonec jazykem zamíří opět do jejích úst. Pak prsty mírně rozevře její kundičku a pak svůj penis velmi pomalu zasune velmi až po kořen. Ale Nepohybuje, se nyní se jen pozorně dívá do jejích očí. *Nemusíš se tak moc tlumit myslím, že jen tak jí něco nevzbudí. *Pak ihned začne pomalu přirážet celý svůj penis tak aby ani kousek nebyl venku. Tím to ovšem nekončí a olízne si svůj prst a začne pomalu prstem přejíždět její klitoris. Pomalu pak zrychlí rychlost a sílu přírazů. Opět si současně od Misato začne brát vášnivé polibky. *
Misato: *Jakoby se jí na chvíli zatajil dech, když se poprvé dotkl jazykem její...trumtrumturm :D. Zajela mu rukama do vlasů a vždy, kd yjí projel proud vzrušení mu přitlačila hlavu k sobě. Skoro jakoby ho chtěla do sebe prostě nacpat. Tiše vzdychala, jednou rukou si přikryla pusu, aby nebyla moc hlasitá.*
Suzuya: * Suzuya dostal menší nápad a lehce Misato nadzvedne zadek. Podívá se jí do očí a velmi pomalu se přiblíží ústy k její vagíně. Začne ji velmi pomalu lízat a pozoruje přitom její reakce. Prsty si její kundičku lehce roztáhne, aby se mohl dostat i trochu dovnitř. Zatím nijak nezvyšuje tempo, jen pomalu líže. Takto pokračuje dál a trochu víc se k ní natiskne. *
Misato: *Trochu zesmutněla, když se od ní odtáhl, ale zase se rozzářila, když se začal věnovat jejímu tělu. Byla hodně citlivé v té oblasti a jen tiše vzdychala, tušila totiž, že jeho svěřenkyně asi už spí a nechtěla nikoho vzbudit, či vyvolávat zbytečně moc pozornosti. A tak si své užívání si vychutnávala v nižších decibelech. Jakmile jí začal lehce okusovat, kousla se do rtu a zakňučela vzrušením. I jeho dotyky, které věnoval jejímu klínu jí nenechávaly klidnou, celá se třásla vzrušením a chutí, nechtěla ho však do ničeho tlačit, chtěla si počkat, až se bude jemu chtít. Roztáhla nohy tak, aby kdykoliv mohl.*
Suzuya: * Je mu to velice příjemné ale tak rozhodne se trošku si dělat, co chce. Sice nerad ale přeruší salvu polibků a začne se spíše věnovat jejím prsům. Pomalu jazykem začne kroužit kolem jejich bradavek. Pak ji bradavky začne olizovat a sát je. Nakonec lehce stiskne její bradavky mezi své zuby a pomalu za ne zatahá. Takto si s jejími bradavkami hraje docela dlouho. Pak se pomalu odtáhne a znovu ji strčí svůj jazyk do pusy a rukou ji prohrábne vlasy. Jednu svou nohu ji dá mezi její nohy a kolenem ji lehce při líbaní hladí kundičku. *
Misato: *Dopadla na postel, lehce se zaprela lotky, ale Suzuya ji vice mene zavalil. Polibky a hratky jazykem mu oplacela, nenasytne se stale natahovala pro dalsi a dalso polibky. Ruku prostrcila pod jeho podpazdim a chytila se jeho zad, druhou se snazila nahmatat jeho penis, aby mohla pokracovat v drazdeni a hrani si s nim. Kdyz ji zmackl prso, lehce ho kousla do rtu, nevedela, co si smi a nesmi dovolit a tak byla nezna.*
Suzuya: * Krásně si to užíval ale v momentě kdy se ho Haruka zeptá co teď tak ji Suzuya doslova hodí do postele. Ihned si vleze k ní do postele, ale přesune se nad ní. Levou ruko chytl její levé prso a velmi lehce ji prso stiskl a pomalu ho palcem hladil. Dívá se u toho pozorně do jejích očí a pak jí pravou rukou pohladí po tváři. Pak ji pomalu ji strčil svůj jazýček do pusy a pomalu si hrál s tím jejím. Zatím si bude jen trošku hrát, než bude pokračovat. Suzuya si prostě hraje takovou svojí hru a pamatuje si, že mu řekla, že dlouho s nikým nebyla tak proč nezařídit to aby si to příjemně užila. *
Misato: *jedine zvuky ktere vydavala bylo mlaskani a tiche vzdychani. Chvili v tom pokracovala a paj zvedla pohled na Suzuyu. Vytahla ho z pusy a olizla si rty. Venovala mu usmev a zvedla se ze zeme.* Co ted? *Byla zvedava, co ma v planu.*
Suzuya: * Suzuyovi se líbí postavu jakou má Misato. Jejích strií si ani nemá šanci všimnout, protože to už Misato klečí a odvádí svojí práci. Suzuya ji tedy nechá a občas si slastně vzdychne. *To je ono. *Opět zapomíná na všechny trable svého života. Suzuya chytne pak Misato za vlasy a prostě si určuje tempo, jaké mu vyhovuje. Za vlasy jí ale nedrží zase tak pevně, aby jí to nebylo nepříjemné u Misato zatím neví jak to má nejradši a tak bude postupovat opatrně. *
Misato: *Jiste ze to citila, byla vazne nadsena z toho, jaky byl a stejne tak nedockava. Kdyz ji zacal svelkat, sem tam byl trochu surovy, preci jen dostat zenskou z satu neni trovna snadna vec. Mezitim i ona pomohla jemu z obleceni, svrsek nebyl problem, s kalhoty to bylo horsi. Po chvilce tam ale byli oba dva nazi, jak je stvoril buh a Misato se zacrvenala. Na mamku byla moc dobra, to jo, ale stydela se za strie na brise, ktere se ji vytvorily pri tehotenstvi, sice nebyly moc videt. Ale zensky jsou zamindrakovany z kazde malickosti. Misato nechtela, aby to videl a tak hnedka, jakmile tam byli nazi, klekla na zem a chopila se jeho penisu. Prece ho musi poradne pripravit a navlhcit, nez na to vlitnou a tak ho chvilku jen tak drazdila rukou, honila a druhou rukou drazdila pouze jeho spicku, ale po chvili si ho i vlozila do ust a zacala s pohyby hlavou, sat a laskat jeho prirozeni.*
SuzuyaJuuzou: *Trochu se její reakci na teleportaci zasměje. Ale neřeší to. Je už dost vzrušenej a prostě Misato chce a tak ji mít bude. Určitě by měla cítit že Suzuyův penis je už stopořený. On se pokusí ale Misato vysvobodit z oblečení a tak se jí pokusí prostě úplně svléknout. Kdyby mohl tak to z ní klidně i strha. *
Misato: Umn.. *Zaknucela tise, kdyz ji zacal mackat a delat cucflek. Pevne se ho chytila rukou kolem krku, zvedla nohu tak, ze ji omotala kolem jeho tela v oblasi krize rukou mu zajela pod kalhoty.* Radeji- *Zacala a najednou se objevili u neho doma. Trochu zavravorala, a zatocila se ji hlava, ale hnedka se zase jeji telo uklidnilu.* Uf...tohle mi nedelej. *Zasmala se a pokracovala ve smatrani pod jeho kalhotami.*
SuzuyaJuuzou: *Stále ji rukou hladí po rozkroku. Když řekne že nechce jít k sobě tak ji Suzuyu začne líbat na krku ale stejně jí pak udělá cucflek. *Tak buď u mě nebo tady vyber si. *Ruku kterou ji mačkal zadek přesune pod její oblečení rovnou na její prsa. Pak jí věnuje další sérii polibků s jazykem. Napadá ho že by ji mohl klidně vzít domů ale bojí se aby nevzbudil Mito. Ovšem aniž by ho vlastně zajímala odpověď tak použije Hiraishin a objeví se u sebe v ložnici. *Tak lepší?
Misato: Ah.. *tise vzdechla mezi polibky, jeho dotej k ni vyvolal husi kuzi, uz si ani nepamatovala, jake to je. Hned zase spojila jejich rty ve vasnivem polibku a kdyz se od neho odtahla skousla si spodni ret, sve stehno vymenila za ruku, hladila a lehce mackala ho pres Suzuyovi kalhoty. Citila jak je vzruseny, i ona byla, cim dal vice vlhka pod kalhotky.* Nechodme k nam, je tam chuva. *Dychala tise, ale presto v jejim hlave a dechu bylo slyset vzruseni a nedockavost.*
SuzuyaJuuzou: *Nechá se tedy vyvést ven. Celkem ho zajímá kde by asi tak mohla bydlet. Nechápe z počátku proč ho vede do té temné uličky ale nakonec to zjistí když se připlácne na jeho tělo. Její stehno na jeho pýše mu pomalu zajišťuje vzrušení . Vášnivý polibek si nechá líbit a ihned se do něj sám pustí. Jednou rukou ji chytne za zadek a pevně ho stiskne Druhou rukou jí mezitím začne předjíždět po rozkroku. *
Misato: Dobre. *Napisla se a chytila Suzuyu za ruku, vyvedla ho ven. Usla jen par kroku, kdyz pak zatocila do tmave ulicky, zasla tak daleko, aby je nikdo nemohl sledovat a priplacla se k Suzuyovi svemy telem. Stehno mu vecpala mezi nohy tak, ze se dotykala jeho pychy a natahla se, aby mu venovala vasnivy polibek, pricemz jednou rukou se chytila jeho ramene, druhou zaplula pod jeho obleceni a zacala ho hladit po tele.*
Suzuya: Hm tak dobrá co takhle jít k tobě? *Navrhne Suzuya s úsměvem. Začíná být i celkem vzrušený vzhledem k tomu jak se ho Misato dotýká. Nejspíš je o to větší důvod jít k ní a tak Suzuya prostě vytáhne peníze a položí je na stůl. Sice peníze, které tam položí, mají několikrát vyšší cenu než to kolik by platil normálně. *Tak mě teda veď Misa-Chan.
Misato: Umn. *Prikyvla. Zrovna pila, opet, kdy se naklonil k jejimu krku a tak ho lehce natocila stranou, privrela spokojene oci a lehce se kousla do rtu, kdyz ji drazdil zoubky. Uvidela i jak Suki vre u sveho stolu a trochu znervoznela. Nechtela problemy. Presunula ruku ze Suzuyovo ramene na jeho koleno a zacala ho hladit po stehni/u/e (nevim jak se to klonuje).* Nechtel by ses jit na chvili projit? Treba bychom mihli jit ke me, nebo k tobe, az dopijeme. *Nahodila totu moznost a napila se Sake, kdyz pila, akorat vyjela svou rukou jak jen vysoko to na jeho noze slo a pohladila ho na vnitrni strane stehna a lehce stiskla.*
Suzuya: Nevadí já pospíchat nebudu jen si dnešek prostě užijeme. Abychom vypustili všechen ten stres ne? *Suzuyu překvapí ten polibek od ní i když byl krátký, tak nečekal, že se k tomu odhodlá. *Stačí se jen uvolnit a já se o všechen ten tvůj stres postarám. *Řekne Suzuya slaboučkým hláskem a přesune se k jejímu krku a začne jí líbat na krku. Tedy pouze v případě že ho nezastaví. v tom případě to neudělá. Ale pokud ano tak to nebude trvat dlouho, ale zakončí to tím, že ji jemně zatahá zuby za pokožku. *
Misato: *Projela ji od hlavy az k pate husi kuze, kdyz ji jemne kousl.* Goneme...dlouho jsem nebyla takhle s muzem. *Pousmala se.* Jsem z tebe trkchu nervozni. Ale to neznamena, ze mi tvuj zajem nelichoti. *Usmala se a nesmele polozioa ruku na Suzuyovo rameno a kdyz dopil, tak se trochu natahla, aby ho mohla polibit. Jen tak lehce, zatim. Hned po kratkem polibku nema v planu se poradne napit sake. Na odvahu.*
Suzuya: * Podívá se na láhev, kterou jim nyní přinesli. Suzuya v moment kdy Misato stiskne, stehna k sobě uzná, že je moc rychlej a tak ji spíš chytne kolem boku a přitiskne si ji k sobě. Do druhé ruky si vezme láhev a napije se z ní. Dá si dost loků a pak ji opět položí na stůl. Poté se přesune opět tváří k uchu Misato. *Nemusíš se mě bát, já tě nepokoušu. *Poté ji zkousne jemně ušní lalůček a opět se od ní odtáhne a vezme znovu láhev a podá jí Misato. * Tak sem budu rozhodně chodit častěji.
Misato: No, necekala. *Vzala si od neho lahev a napila se. Zamavala s ni ve vzduchu a zanedlouho meli dalsi na stole. Misato se znovu poradne napila.* No, myslim, ze dneska bude jeste zabava. *Podivala se dolu na jeho ruku a posunula se jeste o trochu blize k Suzuyovi. Horsi bylo, ze se dost stydela, i kdyz to nebylo na prvni pohled videt. Dlouho nebyla s zadnym muzem a nebyla si moc jista sama sebou. Radeji se jeste poradne napila. Lehce se ji trasly nohy z jeho hlazeni. Bylo ji to prijemny a hlavne byla hodne citliva v oblasti stehen. Vzrusoval ji ten pocit. Stiskla stehna k sobe.*
Suzuya: * Když skončí tak se usměje, očividně to celkem dobře vyšlo. *Nečekala jsi to? Ale neříkej, že se ti to nelíbilo. *Suzuya vezme láhev saké a prostě si z ní několikrát lokne a podá láhev zase Misato. *Tak co to dnes pořádně rozjet co ty na to? *Suzuya položí Mikoto ruku na stehno a začne ji hladit a přitom se jí pozorně dívá do očí. Zajímá ho, zda se opravdu uvolní a bude dnes zábava nebo ne. *
Misato: Ah...*Chvilku teda pockala, a pak ji zaskocil. Lehce vykulila oci, ale pak se uvolnila, zavrela oci a chytila Suzuyovu ruku, polibky mu vracela, troska Sake se ji stekla z koutku rtu na bradu. Kdyz jejich polibek skoncil, tak jen vydechla, tvare mela zarudle a setrela si sake z brady.* Tak tohle jsem necekala...
Suzuya: To ti neřeknu, bude to překvapení. *Pošeptá ji znovu do ouška a napije se z láhve a pak ji odloží na stůl. Nechal si trochu Saké v ústech a pak pohladí Misato svou rukou po tváři a přitáhne si ji blíž k té své a věnuje jí něžný polibek, při kterém ji předá do jejích úst Saké, které měl v ústech. Suzuya to bere tak že o nic nejde ale tak nemůže tušit, jak to může brát Misato že? Je stále i možné že mu to dovolí a nějak ho zastaví, případně ho může odstrčit ale s tímto Suzuya prostě počítá. Sice toto neudělal kvůli tomu chlápkovi jménem Suki ale aby pro toto měl důvod ale tak stejně to ten Suki uvidí ale to už Suzuyu nezajímá. *
Misato: *Zamracila se, kdyz ji lahev vzal, Suki ji vzdy dokazal akorat tak zkazit vecer. Kdyz se k ni Suzuya nahl, tak cela zkamenela, ale pak promluvil, tak ho bedlive oslouchala.* Hmm...a co mas v planu? *Otocila se na neho s tazavym pohledem. Sice tusila, ale netroufala si tim byt jista.*
Suzuya: Jasné tak je pryč tak na něj nebudeme myslet ne? Nebudeme si kazit pěknej večer ne? *Suzuya ale kouká jako blázen když pije rovnou z láhve a tak si ji od ní po chvilce vezme. *Taky mi něco nech. *Suzuya se taky napije rovnou z láhve, ale pak dostane nápad. Všiml si totiž, že na ně stále ten Suki kouká a vypadá to, že jim moc neuvěřil a Suzuya se bojí, aby se nevrátil. Nerad by mu totiž rozflákal držku. Z toho důvodu se nahne k Misato. *Mám nápad. On stále čumí tak co ho trošku nasrat? *Pošeptá Suzuya Misato rovnou do ucha. *
Misato: *Suki se jen zamracil a s breptanim odesel. Flakl pullitrem do stolu a neco si tam povidal s dalsima chlapama z Akademie.* Arigato. *Podekovala Misato a sedla si normalne, pokud by ji Suzuya pustil.* Ten Suki me otravuje co muj byvaky pritel zemrel. Ani bych se nedivila, kdyby s tim nel co docineni. *Donesli jim piti a Misato hnedka popadla svou lahev.* Kampai! *Zavolala a napila se primo z lahve.*
Suzuya: Ehm já si dám. Třeba mi dejte Saké jako tady Misato. *Odpoví Suzuya obsluze. Ale když k nim přijde Suki tak se to Suzuyovi moc nelíbí. Ale tak nakonec z toho může být i celkem zábava když Misato oznámí že Suzuya je její nový přítel. Možná to přebral trochu jinak ale snad ne prostě si Misato přitáhne k sobě a chytí ji kolem boku. *Misato je tu semnou tak se pakuj pryč! *Suzuya je celkem nepříjemnej ale to je úmyslné aby toho týpka vyštval pryč. *
Misato: *Posadila se a zamavala listkem ve vzduchu, Misato tu moc dobre znali. Hnedka pribehla obsluhujici.* Ja bych prosila lahev Sake.pro Suzuyu? Co bude jen chtit. *Usmala se. Suki neustale otacel hlavu na ni a suzuyu, nakonec se zvedl a sedl si k nim.* /Misato-san, nebud tak kruta. Pojd se mnou na jedno. *Misato se podivala na Suzuyu, trochu zoufale, ale hned na to se dabelsky usmala.* Jsem tu s novym pritelem. *Usmala se jako nejvetsi milius.* Ze, Suzuya-kun? *Podivala se na neho, ale bylo videt, jak byla docela zoufala.*
Suzuya: Žádné že přestaneš mluvit. Máš krásnej hlas, takže ať tě to ani nenapadne. *Když se dostanou do hospůdky tak se Suzuya musí trochu zorientovat. Když ale Suki začne zvát Misato k sobě tak se to Suzuyovi moc nelíbí, ale naštěstí se jí k němu moc nechce za což je Suzuya rád. Nechá se odtáhnout stranou ke stolu a posadí se vedle Misako. *Chápu každej má nějakého známého, kterého nemá moc v lásce, ale on to nechápe. Každopádně co si teda dáme?
Misato: Haha, asi bych měla přestat mluvit. *Zasmála se a prostě šla do té hospůdky, byla nedaleko, takže za chvíli byli na místě. Misato otevřela dveře a vešla první. Bylo celkem plno. Hodně lidí z Akademie..* /Misato-sán! Pojďte k nám. *Začal na ní volat jeden její kolega a Misato se jen rozesmála.* Dneska ne Suki, příště, dneska nejsem sama. *Čapla Suzuyu a odtáhla ho stranou k jednomu odstrčenému stolu.* Toho nemám moc v lásce. *Zašeptala.*
Suzuya: * Misato se mu celkem líbí a tak jí samozřejmě vyslechne, když navrhne místo kam by se mohlo jít. *No vidíš to je super nápad. Navíc znám další místo, kam chodíš což, je rozhodně bonus. Tak mě teda můžeš vést. Budu tě následovat kamkoliv pokud to nebude někam do temného lesa. I když asi bych šel i tam. *Suzuya hodlá Misato následovat kam ho prostě povede. * „Možná by to mohlo skončit u mě v Rezidenci.“
Misato: *Ještě si trochu prohrabávala vlasy před zrcadlem. Pak dorazil Suzuya.* "Bože...tohle asi dlouho nevydržím." *Pomyslela si při pohledu na něho, hnedka jí to v hlavě začalo šrotovat. Sama byla oblečená v ( odkaz » ), jelikož se snažila nevypadat pro děti jako řádová kunoichi.* Tak tedy jdeme, já nevím kam, moc často nikam nechodím. Ale dnes mám zařízené hlídání. *Zamyslela se a poklepala si při chůzi z pramenů po rtech.* Hmm...znám jednu hospůdku nedaleko akademie, chodíme tam s ostatními Senseii na saké. Co ty na to? *Ukázala rukou směr.*
Suzuya: Dobře tak se brzo uvidíme. Jakmile se Misato zvedne a otočí se k němu zády tak si prohlédne její zadek. *Pěknej. *Poznamená nahlas a nechá ji odejít. Dává ji náskok, předci jen je to ženská a tak jí to bude určitě trvat. Suzuya nakonec taky odejde do šaten a prostě se připraví a tak. Oblékne se do ( odkaz » ) a vyrazí na recepci kde se má sejít s Misato ale překvapivě tady byla dřív než on. Suzuya zaplatí recepční a usměje se na Misato. *Tak teda kampak půjdeme?
Misato: Hlavní je mít komu dát tu mateřskou....eh, otcovskou lásku že. *Usmála se, ale pak se upřímně zasmála.* To teda, to máš pravdu. Dobře, tak když dovolíš, tak tě teď opustím a půjdu do šatny, sejdeme se v recepci a skočíme si na skleničku. *Pousmála se a zvedla se, otočila se u toho ale k Suzuyovi zády, přece se mu neukáže celá. Misato byla typ ženský...prostě milfka. Nicméně, vzala si ručník a omotala si ho kolem těla, zašla do šatny, omyla se čistou vodou, usušila a převlékla. Nakonec vyšla z šaten, chvilku se hrabala v kabelce a zaplatila na recepci svou koupel, čekala tam na Suzuyu.*
Suzuya: Ne své už nemám žádné ale je dívka, které jsem se ujal a ta je na cestách a pak mám akorát jednu svoji svěřenkyni. Ale nevím asi už nechci další dítě. Jako dělat děti to je samozřejmě něco jiného. *Suzuya se tomu opravdu zasměje, ale pak si uvědomí, že to možná bylo nemístné. Radši to moc ani neřeší a prostě jen tak sedí vedle Misato. *Tak nechceš něco podniknout? Trošičku se třeba pobavit nebo tak?
Misato: Eh, no dobra. *Zasmala se nervozne a dala ruce pryc.* Nevadi. Naopak. *Pousmala se..* Ano mam, ve, oba jsou na Akademii, to mladsi je v me tride. Ale vis jak, je to svet plny nahod. Otec jim umrel, ale zivot nekonci. *Protahla si krk.* Nicmene, zvladam je dost dobre. Ty ted uz nemas zadne dite?
Suzuya: Pročpak se omlouváš? Já si teda rozhodně nestěžuju. *Řekne Suzuya klidným hlasem s úsměvem. Po chvilce dostane celkem zajímavý nápad. Pokusí se přesunout tak aby seděl vedle Misako. *Doufám, že nevadí, když se přesunu takhle sem aspoň nebudeme tak daleko. Takže když máš tak ráda děti tak předpokládám, že máš i svoje vlastní? *Suzuya si chce nejdřív o Misako zjistit pár věcí než s ní půjde na skleničku. *
Misato: Presne to rikam taky. *Usmala se a pak otevrela oci. Rychle si prsa prikryla rukama.* Gomen. Dneska jsem nejaka az moc otevrena koukam. *Zasmala se nervozne a proste prsa schovala pod dlane. Nejak ji to nedalo a podivala se do vody, na Suzuyu.* "Hezky chlap to je...smutny...mozna bych mu mohla udelat hezky vecer. Na co to myslim. Proboha."*proletlo ji mysli a lehce kvuli tem myslenkam zrudla.*
SuzuyaJuuzou: Tak děti jsou budoucnost že? *Už se připravuje říct něco dalšího ale nakonec stejně mlčí, protože mu Misato naskytne krásný pohled. Suzuyovi se její prsa rozhodně líbí. Učitelka to je něco co ještě Suzuyu nevyzkoušel a nyní mu myslí projíždí právě tato možnost. *
Misato: No, trpelivost ruze prinasi. Jsem na ne pysna. Jsou jak moje vlastni. *Protahla se.* Ano ano. Do damske, ale nikdy tam nikdo takhle pozde nebyva. Takze jsem tam vetsinou sama. Asi zacnu vice chodit sem, zda se, ze tu budu potkavat zajimave lidi. *Mrkla na neho a zasmala se.* Yugakure ti musi byt vdecna. Diky tobe deti vedi jak se alespon branit. *Polozila lokty na okraj jezirka a zklonila hlavu. Byla dost uvolnena a tak ji ani nedoslo, ze by tak mohla Suzuyovi ukazovat prsa jako na stribrnem podnose.*
SuzuyaJuuzou: Tak nedovedu si představit že bych učil hned dvacet dětí. Nemám moc trpělivosti ohledně poučování dětí a tak. A klidně mi tykej nevadí mi to. ,,Radši ji ani svůj skutečný věk nebudu říkat." Chodím sem opravdu často, protože to je opravdu uklidňující ale poslední dobou prostě nebyl čas. A ty teda většinou chodis do dámské části?
Misato: *lehce zruzovela, na takove chovani nebyla zvykla.* Eh...me netrapi nic, jen jsem vycerpana. Vite, na krku mam dvacet deti neustale cely tyden a ucit je techniky, ktere jejich rodice neumi je vazne vycerpavajici. *Utahane se rozplynula na vode a spokojene vydechla.* Tohle je skvela relaxace. Chodis sem casto? Pokud teda nevadi, ze ti tykam. Nejsme od sebe vekove moc daleko.
SuzuyaJuuzou: *Nijak nekomentuje její názor že to byl osud. Když se mu Misato představí tak ji něžně chytne za ruku a prostě jí ruku polibil (Jako v pohádkách prinzenám). *Těší mě Misato-chan. A copak trápí tebe? Děti jsou na tebe moc živé?
Misato: Eh..to neni pozvanka na rande. *Zasmala se, ale pak ji smich presel.* To je mi lito. Asi to byl jeho osud, kdyz se to stalo. Jako rodic moc dobre chapu, jak se citite. *O kus se prisunula a natahla jeho smerem ruku.* Misato. *Predstavila se s lehkym usmevem. Lidem co truchli nesvedci setkavat se s brucounama a tak se snazila byt co nejvic pozitivni.*
SuzuyaJuuzou: Hm tak dobrá můžeme jít na rande i když jsem to neměl v plánu. A ano jsem Suzuya. *Suzuya se tomu zasmeje. *A svěřit se? Včera jsem pohřbil svého syna to je asi všechno s čím se mohu svěřit. A ta sklenička platí ale platím ji já.
Misato: *Usmala se.* Tak to jste vy. Juuzou Suzuya, ze? Je mi cti. *Lehce naklonila hlavu v naznaku poklony. Misato byla vdecna za akademii, drive se deti flakaly a delaly bordel, diky akademii maji sny a smer.* Ale, takhle byste nemel mluvit. Svet je krasne misto, jen nekteri lide maji spatnou energii, ktera pritahuje smutek a nestesti. *Zvedla prst jakoby poucovala dite ve skole.* Nechcete se mi sverit? Nebo vas muzu pozvat na sklenocku, mozna by vam to pomohlo, trochu se odreagovat. Takhle tu jen drepite a myslite na vsechno to zle, co se vam prihodilo.
SuzuyaJuuzou: Učitelka na Akademii jo? Ještě že jsem ji vybudoval. *Suzuya pak jen mlčí při otázce zda ho něco trápí. *Ale včera jsem byl na pohřbu a ještě jsem to tak úplně nepřešel. *Odpoví Suzuya celkem smutně a povzdechl si.*Život je prostě svině to je to co by se měli děti naučit. Všechno dobré skončí a svět je jen jedna velká zkažená sračka. Ale tak lidi jako vy do toho přinášejí alespoň trochu světla.
Misato: *Nedival se, tak se ani nemusela moc stydet. Misato nebyla zadna anorekticka, naopak, byla to zenska jak ma byt (krev a mliko :D ). Poradne se protahla, kdyz se uvelebila ve vode.* No, to vite, vetsinou chodim do damske. Dnes jsem nejaka unavena a spletla jsem si dvere. Ale pak jsi si rekla, proc ne. Mohla by to byt jeste zabava. *Usmala se. Mela kratke cerne vlasy, asi tak po ramena.* Ucim na Akademii, proto se sem dostanu jen takhle pozde. Ale vy vypadate, ze vas neco trapi. Nebo ne?
Suzuya: * Jen se tiše dívá na hladinu vody skoro, jakoby se na ní soustředil s úmyslem jí zhypnotizovat, ale do reality ho zase vrátí ženský hlas, který zaslechne. Podívá se na Misato a věnuje jí krátký úsměv. *Dobrý večer. *Odpoví Suzuya a opět se zadívá na hladinu vody. Je očividné, že ho něco trápí a stále se s tím vyrovnává. *Váš jsem tu ještě neviděl slečno. Buď chodíte jen do dámské části, nebo sem moc často nechodíte. *Řekne Suzuya jen aby navázal aspoň nějakou konverzaci. *
Misato: *Byla ucitelkou na zdejsi akademii a dneska mela doopravdy dlouhy den. Byla tak unavena ze vsech deti, ze kdyz si chtela dat chvilku klidu v lazdnich, v horkych pramenech, tak namisto do damske casi vlezla do spolecne . Nevsimla by si toho, dokud neuvidela Suzuyu. Chvilku stala opodal jezirka a pak se rozhodla to risknout. Dosla k okraji jezirka.* Dobry vecer. *Pozdravila a vezla do vody na druhe strane.*
Suzuya: * Je to asi tak den od pohřbu Suzuyova syna Masakiho. Stále je z toho celkem špatný a tak prostě odešel do horkých pramenů. Prostě zaplatí, v šatnách se svlékne a vleze si do vody smíšených horkých pramenů. Dorazil v dobu, kdy tu moc lidí už není asi tak hodinu před zavíračkou a jen prostě je netáhlý ve vodě a pozoruje její hladinu. Už nepláče. S tím už nějak přestal, ale stále ho to sžírá. *
---: ---
Saya: Oyasumi. *Odpoví Saya potichoučku sotva slyšitelným hláskem. Saya je dnes opravdu šťastná a po dlouhé době usíná bez jakýchkoliv starostí. Sayu uklidňuje teplo z Mito a celkově to že jí může mít ve svém objetí Saye pomáhá ke klidnému spánku. Saye se v noci zdá krásný sen ve kterém je Saya venku se Satsuki a Mito a společně si užívají pěkný den. *
Mito: Opravdu. *Ujistila ji. Kdyz se k ni Saya pridala, nechaka ji sk z ni udelat plysaka, jeste ji sama obejmula a zavrela oci.* Oyasumi Saya-chan...*zamumlala a usnula.*
Saya: Můžu? Opravdu? Jsi fakt super! *Saya se už obleče a pak si vezme svoje oblečení a vleze s tím dovnitř a plácne sebou rovnou vedle Mito. *Je to tu nádherné. *Saya se přisune až k Mito a pevně ji obejme. Doslova si z Mito udělala plyšáka na objetí a spokojeně se do ní takto chce zachumlat. *Tak a teď sem spokojená.
Mito: Kdybys chtela, tak si ho muzes nechat, ja tohle na spani moc nenosim a nebude mi chybet. *Usmala se a ohledka se po stanu.* Parada!! Tohle je bezva, presne podle predstav. *Rozebehla se tam a nacpala dovnitr vsechny polstare a rozlozila jednu zdek, aby nelezeli na trave.* Uz jsem taky unavena...,zaknourala a placla sebou do polstarovehi krakovstvi.*
Saya: * Saya poslušně cupitá za Mito ale, když Mito upadne tak se Saya vyleká ale jen v prvním momentě. V dalším okamžiku se tomu Saya pod nos zasměje, ale ne moc nahlas. Když dorazí na místo, kde budou dělat svoje dnešní místečko na spaní tak se usměje. Saya si najde dva stromy naproti sobě a pomocí drátů vytvoří základ pro „střechu“ a přes to pak přehází několik dek a když má hotovo tak doufá, že se to Mito bude zamlouvat. To už se Mito vrátí a Saya od ní dostane pyžámko a Saye se rozzáří očka. *To je rozkošné! To je taková krása! *Zvolá nadšeně Saya a okamžitě se začne na místě svlékat, protože si to chce okamžitě obléknout. *
Mito: No vidíš to, to je dobrý strategie....uplatit ho jídlem a když se bude vykrucovat, tak mu to připomenu. *Zasmála se, doufala, že je v tu chvíli Suzuya neslyší. Pobrala tedy všechny věci, vyšla z pokoje.* Můžeš nechat otevřeno, ještě se sem vrátím. *Usmála se na Sayu a seběhla s těmi věcmi schody, ale jak táhla ještě deku a běžela, tak na ní šlápla a slítla z posledních schodů na čumák.* Au....*Zakňourala a promnula si obličej, díky bohu padala na měkké - polštář a deka co nesla.* Přesně proto se nemá běhat po domě...achjo...*cítila, jak jí teplá nos, na pohled měla nos a čelo úplně rudé.* No nic, jdeme dál, nic nás nezastaví! *Zasmála se hnedka a otřela si slzy o polštář.* Hloupý schody stupidní..*Nadávala si po cestě do obýváku pod nosem. Tam sebrala další deku a zkontrolovala, zda je Saya s ní. Vyšla na zahradu a tam na idealním místě položila věci.* Můžeš to prosím začít už nějak dělat? Já ještě něco přinesu jo? *Usmála se na kamarádku a zaběhla do pokoje, kde ve skříni vyhrabala pyžamo pro Sayu ( odkaz » ), sama si oblékla prostě jen to, co měla vždycky (nějaký kalhoty a tílko), odnesla to na zahradu k Saye a podala jí to.* Tohle si můžeš pujčit. Na spaní.
Saya: Hm drát to by mohlo jít. Teda je to spíš rovnou dokonalej nápad. A pokud chceš, aby tě trénoval tak to udělej chytře. Řekneš mu, že pro něj máš dárek ale, že ti musí slíbit jednu věc ale, že mu to řekneš, až když mu ten dárek dáš. Teda ten dárek bude ten náš zítřejší Rámen tak ho požádáš o to, aby tě jeden nebo dva dny prostě trénoval. *Navrhne Saya s úsměvem. Samozřejmě že vezme všechno, co ji Mito podá, ale rozhodně nikam nejde teda ne, dokud nevyrazí Mito, aby ji mohla Saya jako ocásek následovat. *
Mito: *Usmívala se, když si ji Saya prohléžela.* Já vím, ale stejně, je mi veliká, musím ji mít takhle. *naznačila rukou u boku sklon asi tak 60°.* Abych ji neznišila pouzdro o zem. Musím víc jíst, abych vyrostla, protože tu katanu mi asi už nikdo neudělá menší. *Zasmála se a pak si ji od ní zase převzala a trochu si pohrála se zdobením na rukojeti.* Suzuya je děsnej, jediný co od něho chci je , aby mě učil a on mi dá zbraň, myslím si, že to udělal pro to, abych chvilku neotravovala s tréninkem. *Zasmála se. Katanu schovala opět na polštáře, přičemž jich pár vytáhla, podala je Saye, sama vzala deku z postele a další polštář.* Ještě půjdeme do obýváku a tam vezmeme další deku a pak se vrátíme pro něco, aby to byl fakt stan...přemýšlím ale, zda bychom nemohli mezi dva stromy natáhnout drát a prostě přes to tu deku přehodit? To není špatný npad ne? *Začala hrabat ve vybavení ve skříni a vytáhla dlouhý drát namotaný na cívce.* To by mohlo stačit...
Saya: * Jakmile Mito vytáhne katanu v pouzdře tak Saya nevěří vlastním očím. *Ta je tak nádherná. *Saya moc dobře ví, že tahle katana má větší cenu jak veškeré vybavení, které má a možná i než celý majetek. Vezme si opatrně oběma rukama katanu a pozorně si ji prohlíží. *Ta je, opravu nádherná nemůžu uvěřit vlastním očím. A určitě bude i kvalitní takže si piš, že se jen tak nezničí a pokud ano tak se určitě vyplatí ji nechat opravit. *Saya pravou rukou uchopí rukojeť katany a pomalu ji jedním plynulým tahem vytáhne. Když je katana venku tak opatrně odloží pouzdro stranou a prohlíží si čepel a ostří katany. Několikrát s ní pomalu mávne vzduchem poté čepel a ostří sevře v ruce a o kousíček povytáhne katanu, čím se řízne do dlaně a okamžitě ji vyteče trochu krve. *Je ostrá a to fakt dost. *Saya katanu zase uklidí do pouzdra, ale předtím si samozřejmě katanu otře o látku oblečení, aby setřela tu trochu krve. Saya toto moc neřeší. Poté katanu v pouzdře podá Mito a olízne si krev linoucí se z její dlaně, ale pak di to stejně druhou rukou vyléčí pomocí Shousen Jutsu. *
Mito: Jasně, tak pojď. *Natáhla k ní ruku, chtěla jí chytit, a vyběhla schody k pokojům, rozrazila dveře do jejího pokoje a naznačla Saye, aby moc nevyjekávala takovým tím gestem s ukazovákem na puse.* Suzuya má pokoj hned vedle. *Mrkla na ní a zavřela za nimi dveře. Zamířila si to k posteli a sehnula se pod ní. Katana byla fakt veliká a dlouhá, takže když byla na věšáku, tak se dotýkala země, a tak jí Mito věnovala většinu polštářů aschovala pod postel. Vytáhla jí a podala Saye.* Opatrně. *Posadila se na postel.* Můžeš jí otevřít a tak, ale opatrně prosím, je to....byl to dárek a nerada bych ji zničila...což se jednou stane, ale víš jak. *Zasmála se a naznačila Saye, ať se posadí vedle ní.*
Saya: * Když ji Mito už nechá tak ještě ch vilku leží a snaží se trochu rozdýchat. Pak Mito podá ruku a zvedne se. Samozřejmě ji následuje zase do Rezidence. *Katanu? Chci ji vidět! Určitě vypadá suprově! Moc tě prosím! *Saya je úplně natěšená že uvidí tu katanu, protože je opravdu moc zvědavá. *Já ti pak ukážu jednu speciální zbraň dobře? Bylo by to myslím fér ne?
Mito: *Smála se na celou zahradu, ale po chvilce Sayu pustila, nechtěla jí moc mučit.* To máš za to! *Ušklíbla se.* Půjdeme postavit ten stan? *Zvedla se na nohy a podala Saye ruku, aby jí pomohla vstát. Zamířila do domu, aby tam vyštrachala někde nějaké deky a tak.* Nechceš se podívat ke mě do pokoje? Ukázala bych ti super katanu...*Nabídla Saye.*
Saya: * Saya je zaražená z reakce Mito na to kousnutí a okamžitě se na sebe naštve. Smutně sklopí zrak na zem. *Ehm já omlouvám se. *Řekne Saya slabým, ale slyšitelným hláskem když v tom po Saye Mito doslova skočí. Saya ani moc Mito nevnímá a tak se nemá šanci bránit a než si uvědomí co se děje tak Mito sedí obkročmo na jejím břichu a už ji lechtá. Saya okamžitě začne ječet smíchy a pokusí se bránit, ale moc jí to není platné, protože ji Mito dostala do šachu. *
Mito: *Moc se nesoustředila, a tak jí útok od Sayi zaskočil a cukla sebou. Vrátily se jí v tu chvíli vzpomínky na to, jak jí kousl Suzuya a na bolest spojenou s pečetí, která jí začala pálit.* G-gomen...*Omluvila se a otočila se k Saye zády, přikryla si pečeť dlaní a zhluboka se nadechla, nechtěla aby se vymkla kontrole v takovou super chvíli. Promnula si oči, do kterých se jí nadraly slzy a pak se s úsměvem otočila.* Ty jedna! Takhle mě kousat když nedávám pozor. *Zvedla se a skočila po Saye, chtěla jí zavalit, sednout si obkročmo na její břicho a zlochtat jí.*
Saya: *Saye ta představa přijde nechutná ale dostane nápad. Nenápadně se pokusí ústy dostat ke krku Mito aby ji mohla kouknout. Samozřejmě ji nehodlá kousnout tak aby ji to bolelo ale není to ani moc jemné. *Aaaa Ham.
Mito: Kdyby jo, tak by to byla parádní podívaná. *Zasmála se a pak jí došlo že tomuhle by se asi neměla smát a trochu zrudla.* Jsou tak nenažraný, divím se, že se nejedí navzájem.. *Zamyslela se nahlas a podívala se na Sayu.* Představ si, že by se lidi takhle jedli navzájem! Fuj...
Saya: *Má radost že piraně může nakrmit zrovna ona. Vezme si od Mito kus masa a zamává a ním mad vodou a pak ho jen pustí. Ryby se okamžitě pustí do masa a během chvilky tam už žádné maso nezůstává. Saya to jen sleduje s úžasem ve tváří. Zacouvá a padne rovnou na zadek. *Tak viděla jsem už pár věcí ale něco takového jsem neviděla nikdy v životě. Si představ kdyby tam spadl člověk.
Mito: *Zasmála se.* Jo! To chci taky vidět. Počkej...*Zaletěla do lednice, vyštrachala tam kus masa na další jídlo, kousek odřízla a zbytek schovala do ledničky. Máchajíc kouskem masa běžela na zahradu.* To bude zábava. *Zasmála se.* Snad je to ale nenapadne zhltnout i s náma. *Běžela přes zahradu, bosa, ale tak na vlastní zahradě se nemusí být že na něco šlápne. Zastavila u jezírka a počkala na Sayu.* Nejsou vidět, tak na, hoď jim to a ony se ukážou. *Podala jí kus masa a sedla si na zadek, kousek odjezírka, trochu se bála.*
Saya: *Okamžitě jakmile dostane skleničku s džusem tak ji na ex vypije a pak jen spokojeně vydechne a skleničku odloží ba stůl. *Takže směr zahrada a pak postavíme ten přístřešek. *Zvolá Saya nadšeně a vyletí ze židle nastartovaná následovat Mito. *A musíš mi ukázat i ty masožravé ryby musím je vidět jak něco žerou prosím.
Mito: To není...*Zašklebila se a vzala skleničky.* Vyleju to a dáme si jenom ten džus jo? *Usmála se a vylila vodku do dřezu, vypláchla skleničky a nalila do nich džus.* Chceš se jít podívat na zahradu? Můžeme si tam rovnou postavit ten přístřešek. *Podala Saye už čistý džus a napila se.*
Saya: Ne děkuji tohle mi bohatě stačilo teď ochutnáme tohle. *Saya si tedy s Mito ťukne sklenickou a napije se a dopadne stejně jako Mito a taktéž se rozkašle. *To je hnus! Fakt je to úplně odporné! *Saya by si nic nedelala ale když to zvládne Mito tak to zkusí i Saya ještě jednou. *Máš absolutní pravdu není to vůbec dobré.
Mito: *Usmala se, kdyz Saya vyjedla jidlo, byla rada ze ji chutna.* Kdybys chteoa jeste, tak rekni, je tu jeste zbytek. *Vzala sklenky a sedka si vedle ni na zidli, prisunula k ni sklenicku.* Tak a ted ochutname tohle, zajimalo by me, pfoc mu to tak cutna, pije to skoro furt...*zamyslela se, ale nevahala a tukla svou sklenickou do te Sayiny.* Kampai! *Zahulaka a napisla se z plna hrdla. Jakmile spolkla mok rozskaslala se. Cela zrudla.* To je hnuuuuus!! *Zaknucela. Ale stejne se jeste napila.* Fuj...jak to muze pit?!
Saya: *Saya si vezme od Mito jídlo (nevím řekněme nudle) a s radostí se s tím posadí ke stolu. *Děkuju moc to voní vypadá to krásně. *Saya si dá první sousto a spokojeně zavrčí jak jí to chutná. *Je to výborné! *Saya se pak do jídla pustí a je na ní vidět že ji opravdu chutná. Taky během chvilky má Saya prázdný talíř. *To bylo nejlepší jídlo za poslední dobu.
Mito: No jasne. Neotravubej vubec. "Usmala se a vytahla z lednice hrnec, kde bylo jeste dost jidla z obeda (neci si vymysli co to je), nandala Saye na talir a ohrala to v troube, pak ji to naservirovala. Vytahla tri sklenky, do jedne nalila jenom vodu, aby se mohla Saya napit neceho normalniho a do zbytku nalila trochu z te lahce, vodky, asi tak tolik, co videla u suzuyj a dolila do dzusem.* Tak to jsem zvedava...dobrou chut. Snad ti to bude chutnat.
Saya: *Saya pozorně pozoruje Suzuyu, který si dělá drink. I její otec si toto občas dopřál ale Sayu to nikdy moc nezajímalo ale to se změní v moment kdy Mito navrhne že by to měli ochutnat. V tom okamžik Sayu absolutně posedne zvědavost.* Myslím ze to zní celkem fajn. Určitě to ochutnáme. A něco malého k jídlu by celkem bodlo. Teda pokud tím neotravuju.
Mito: Heh. *Davelsky se usmala, kdyz rekl, at nic neznici.* Chceme spat ve stanu venku...vyrobime si ho z dek a zidli! *Zasmala se, protoze byla pysna na to, jak to vymyslela, jelikoz nemela ani potuchyo tom, zda ma Suzuya stan.* Sledovala ho uprenym pohledem, takrka bez mrkani, kdyz si tam na pohodicku delal svuj alkoholovy drink, jakoby ho chtela uz vypalit z mistnosti. Byla cela rozivena z toho, ze tam nekoho ma, tak nechtela aby moc okounel, kdy jeji navsteva byla ocividne dost na lpnuta z jeho pritomnosti. Jakmile zmizel, tak se vrhla do skrinky s vodkou.* Tohle pije skoro furt.. muj tata pil hodne sake, tohle ale nevim co je..*postavila lahev pred Sayu na linku.* Ochutname to? *Usmala se.* Nemas hlad?
Suzuya: Sayo nemusíš tak formálně klidně mi říkej jen Suzuya. *Suzuya se pak pozorně podívá na Mito, když ho požádá, aby tam Saya mohla spát. *No tak dobře ale nic nezničte dobře? Je dobře, když takhle relaxuješ a dáváš si trochu pauzy od tréninků a tak. No já si jen naleju pití a zase půjdu dobře? *Suzuya si vytáhne skleničku, láhev vodky a džus a to vše vyskládá na linku. Nejdřív do sklenky naleje vodky a pak to vyladí džusem. Udělá si to ale trochu silnější. Vodku a džus zase uklidí a ještě si do sklenky hodí led. Pak si sklenku sebere a pomalu se vydá zase do patra a zajde do svého pokoje. *
Saya: No přísahám, že tam byli opravdu nahé ženy a dělali takové nechutné věci. *Následně se tam objeví Suzuya a tak se k němu Saya okamžitě otočí čelem a hlasitě polkne. *Zdravým vás Suzuya-sama. *Dostane ze sebe Saya a předkloní se na znak úcty a pak se opět narovná a nenápadně se postaví za Mito. Saya se ho sice nebojí ale prostě je nervózní a nechce říct nebo udělat nějakou hloupost a udělat tak Mito problémy. *
Mito: *Vše v klídku uklízí a pak Saya zmíní její poslední návštěvu. Zastaví se a vyvalí na ní oči.* Co-že? No tohle....to neni možný....*Zakroutila hlavou a pak se objevil Suzuya, hnedka se uklidnila a usmála.* Bylo to dneska super, celý den jsem se flákala a v pramenech sem potkala Sayu a tak jsme se rozhodli, že tu dneska přespí! Přespí? Pokud může? *Zamrkala tak roztomile, jak jen to uměla. Kdyby odmítl, nahodila by rinnegan a psí oči.* Budeme zítra dělat R-nic....*Chytila se za pusu, nechtěla mu to říkat. Mělo to být překvápko.*
Suzuya: * Suzuya zrovna vylezl ze sprchy, když Mito dorazí domů. *Heh a je zase doma. *Suzuya přeslech fakt že má Mito dneska kamarádku ale tak stejně o nic nejde. Suzuya se osuší a pak oblékne do ( odkaz » ). Asi na pět minut se zadívá do zrcadla na stěně v koupelně a nespokojeně si povzdechne. *Ten rudej Rinnegan a Shari-Rinnegan mě sere. Chci zase svůj fialovej klasickej Rinnegan. Budu muset provést několik genetických testů a zjistit jak potlačit tuto anomálii způsobenou Murasame. Suzuya má na levém rukávu na kraji z vnitřní strany pečeť Kuchiyose Raikō Kenka. Suzuyu totiž sere, že jakmile se od katany a Wakizashi Rize no Murasame vzdálí na víc jak 5 metrů že se u něj objeví v pouzdře a tak vymyslet toto. Prostě ji nosí v pečeti, kterou má stále u sebe. Suzuya následně vyjde z koupelny a projde svůj pokoj na chodbu a pak zamíří dolů, a když prochází kolem kuchyně tak si všimne, že Mito není sama. Sayu samozřejmě zná. *Ahoj Mito a i tebe Saya-chan. Jakýpak jste měli den?
Saya: * Saye začervenají tvářičky, když Mito ji Mito takto vychválí. Samozřejmě si vysuje botičky a drží se u Mito, jak jen může. V kuchyni jí ale musí na okamžik pustit a odpečetit ze svitku nákup a vyložit to na kuchyňskou linku. Saya doufá, že Mito si poradí s tím kam co uložit. Saya tu nebydlí a tak neví kam, co patří. *Máte to tu opravdu nádherné. Byla jsem tu vlastně jen jednou když Suzuya nebyl doma. Se Satsuki jsme našli zamčené dveře a ty jsme otevřeli a našli tam plno Mang s nahatýma holkama a tak. *Při té vzpomínce Saya zrudne už úplně a tak zakroutí rychle hlavou do strany a snaží se zahnat tu vzpomínku. *
Mito: No to nevím...ale určitě si na to vydělal sám, alespoň na většinu....*Pousmála se.* Moc tooh o jeho minulosti nevím, takže ti vážně neřeknu, zda tu ten dům třeba už nestál..."Ten deník mi toho moc neřekl o pobytu tady, i když tam bylo mnohem více zajímavějších věcí..."*Domyslela si a chystala se vejít, všimla si ale, že je Saya nervózní a že pomalu přibližuje ruku k té její a tak jí Mito bez váhání čapla.* Suzuya bude rád, že si domu přivedu takovou super kamarádku, hlavně šikovnou. *Usmála se, snažila se jí dodat odvahy.* Buď tu jako doma...*Vrazila do dveří, musela si je otevřít nohou, prootže v jedné ruce měla tašku v druhé Sayu, nohy používala jako opice, takže to bylo v pohodě.* Jsme domá! A jsme tu dvě! *Zavolala. díky pečeti cítila, že Suzuya je doma nebo v okolí rezidence, zas tak moc se na to nesoustředila.* Ale tu se musíme zout. *Rychle skopala boty a vběhla do kuchyně, kde začala cpát věci z nákupu do lednice.*
Saya: Možná to je snobské ale tady u Suzuyi uznávám, že on si to zaslouží. Většina lidí tady v této čtvrti ty domy zdědí ale Suzuya si na ten dům sám vypracoval ne? *Saya si Rezidenci dobrou chvilku prohlíží, ale nakonec hodlá Mito následovat dovnitř ovšem je trochu nervózní. * „Kdyby tu byla Satsuki tak ji chytnu za ruku.“ *Saya se chvilku přemáhá a různě pohybuje prstíky, ale nakonec se prostě přiblíží blíž k Mito a pokusí se jí chytnout za ručku. Na Saye je poznat že má trochu obavy. *
Mito: *Měla nakoupeo celkem rychle a tak věci naházela do tašky ke knize a rázně vyrazila k domu, bylo šero, už kolem 18 té hodiny a tak neměla v plánu dnes vařit, naopak chtěla dojíst jídlo z odpoledne / oběda.* Doma máme nějaké jídlo...je to něco s rýží, zelenina nebo tak...už si nevzpomínám, tak to dojíme a zítra si udělame ramen. *Šla smrem k domu, brzy byly se Sayou před rezidencí, dům byl veliký a na první pohled dost drahý.* Eto...hele, budeto znít divně, ale i mě to přijde trochu snobský. *Mrkla na Sayu. Sama sice byla z vyšší vrstvy, ale v suně nikdo takové vily nestavěl, byla by to sebevražda.*
Saya: Dobře takže takhle fajn. *Saya v obchodu ihned začala hledat to, co jí Mito zadala, ale trvá jí to, o něco déle než by někdo čekal, protože poslední ingredienci nemohla najít. Nakonec to ale zvládne a vše zaplatí. Saya se s tím ale nechce tahat a tak zaštrachá ve svých věcech a zapečetí to do prázdného pečetícího svitku. Pak vyjde ven z obchodu a v případě že Mito bude ještě nakupovat tak tam na ní počká. *
Mito: Hm...*Zamyslela se.* Víš co...já mám stejně Rámen nejraději. *Zasmála se a koupila tedy knihu o ramenu, hnedka nalistovala nějaký obyčejní miso rámen s narutem (to je nějaký chujovina, asi ty krabí tičky tak nazývají) a přečetla nahlas co je třeba, když to přečetla (nebudu to vypisovat), rozešla se k nejbližšímu obchodu.* Takže ty vezmeš tyhle tři věci a já tyhle tři jo? Cenou to vyjde na stejno stejně. *Zasmála se a hnedka v krámku začala vybírat ingredience.*
Saya: * Saya následuje Mito ale fakt že jdou do bohaté čtvrti, ji moc nepotěší. Vzhledem k tomu, za jaké vrstvy lidí pochází Saya. Byla tu pouze párkrát a nikdy se tu moc dlouho nezdržela. Když se Mito v obchodu zeptá, jakou knihu by měla vzít tak Saya pohledem přejíždí z jedné knihy na druhou. * Myslím, že nejlepší možnost je pravděpodobně ta kniha, která se zaměřuje na větší počet receptů. Ale ta druhá je lepší zase v tom že tam najdeš mnoho způsobů jak udělat ramen.
Mito: Dobre jak chces...takze si ten nakup ingredienci rozpulime, ale knihu si zaolatim sama. *Usmala se. Mela fakt radost, ze u nich bude. Vyrazila z pramenu ulici k centru a bohate ctvrti, po ceste narazili na knihkupectvi a tak Mito zatahla Sayu dovnitr. U knih se ale pozastavila.* Hele...mam koupit kucharku vseho moznyho, nebo jen neco specializovanyho na Ramen? *Machala dvema knihama ve vzduchu, jedna byla ciste jen o ramenu, tenka, a druha tlusta byla cela o 'asijske' kuchyni.*
Saya: * Saya se v šatně osuší a když je suchá tak se oblékne a zkontroluje si, že má opravdu všechno. Když se ujistila, že nic nechybí, tak vyrazí ven z horkých pramenů. *Jestli chceš tak ti mohu i trochu přispět. Splnila jsem opravdu velký počet misí a tak mám dost peněz, takže to můžeme zaplatit společně co ty na to?
Mito: Jop. *Vylezla a zamotala se do rucniku, zaroven se tak i osusila.* No bylo by fajn mit nejakej navod jak na to. Ja totiz nemam ani zdani jak se dela ramen. *Vydali se tedy spolecne do satny, tak se Mito oblekla dobtoho modryho 'kimona' s leginy a pockala na Sayu. Zkontrolovala jeste ibsah penezenky. Vychazelo ji to dost dobre co se tyce financi, tak oenezenku zase schovala.* Po ceste k nam jsem videla nejaky obchod s knihami, rovnou se teda stavime v obchode pro ingredience.
Saya: Tak dobře super! A máš pravdu. Jsme tu už dost dlouho tak můžeme jít. *Saya okamžitě vyleze z vody a sebere ze si svůj ručník a otočí se na Satsuki. *Tak teda jdeme? *Saya hodlá nejdřív počkat na Mito, než odejde do šate. Nechce jít sama a nechat ji tu. *Takže nejdřív chceš nakoupit nějakou tu kuchařku že?
Mito: Mame, to me taky napadlo, ale prisli mi blby soat venku. *Zasmala se.* Jo no jo! To jsou ony...to jmeno maji tak hloupy, vzdycky zapomenu. A odvdecovat se mi nemusus, staci mi, ze tam budu s tebou, je tak takove prazdno, alespon si uzujeme poradnou zabavu. *Vytahla ruku z vody a prohledla si polstarky prstu, uz je mela cele vrascate.* Uz je cas jit z koupele na chvilku ven.
Saya: Hm to zní ale fakt dobře. Nemáte zahradu? Mě tak napadlo, že by mohla být zábava spát venku třeba ve stanu nebo tak? A určitě chci vidět ty masožravé ryby! Jsou to piraně, pokud si to pamatuju, jak to bylo v knihách. Ehm jak se ti jen odvděčím? „Možná bych ji časem mohla nechat podepsat smlouvu s liškami.“ *Saya věnuje Mito dlouhý a pozorný pohled a usměje se. *Doufám, že to teda nebudu překážet.
Mito: *Vytrestila oci, kdyz se na ni vrhla. Jen se tomu ale smala, sice byla ruda az za usima, ale byka rada, ze udekaka Saye radost.* Jasne ze jo, neomlouvej se. Budem muset najit nejaky deky a tak, treba nam Suzuya dovoli spat v obyvaku. Jako mala jsem si delala pevnosti z nabytku a dek a v tom jsem spala, muzeme si postavit takovou. Bejt chvilku zas jako maly deti.
Saya: To bych vážně mohla? Přespat u vás? *Saya se zasměje a skočí Mito kolem krku. *Děkuju! Vážně moc děkuju! *Saya pak dá Mito pusu na tvář a zase se vrátí na své místo. *Ehm Gomene trochu jsem to přehnala. *Saya si pak trochu uvědomí, že vlastně nahá se vrhla na Mito a úplně celá zrudne a tak se radši potopí pod vodu jen tak aby ji koukal nos, aby mohla dýchat. *
Mito: Aha, tak to jo...kozna bys u nas mohla pak prespat rovnou. *Mito se ten napad naramne zamlouval.* Suroviny koupim, o to se neboj. Zkusim nekde koupit kucharku, nebo se podivat doma, zda tam Suzuya nejakou nema, ale o tom dost pochybuju...no proste uvidime...mooozna me naoadlo, jestli nechces jit k nam uz dneska a zitra bychom to udelali na obed? Ukazu ti jezisko s masozravkami...zapomnela jsem jak se ta ryba jmenuje, ale pry, kdyz do jejich vody strcis prst, tak ti ho sezerou...*osila se pri te predstave.*
Saya: No my bydlíme nedaleko brány, ale já do toho domu nikdy už nevkročím. Tak spím tam, kde se dá. Ale peníze mám tak není problém. Stačí si zaplatit hotel a je to. A myslím, že u vás by to bylo teda celkem fajn, pokud máte dobrou kuchyni. Určitě to společně nějak zvládneme. Ale bude, třeba pořídit nějaké potřebné suroviny nemyslíš?
Mito: To b bylo super! Doma máme velkou kuchyni, můžeme to udělat tam. *Rozplynula se nad tím nápadem.* Bylo by to skvělý, mohla bych pak dělat Rámen doma a takový, jaký mi bude chutnat....Kde bydlíte vy vůbec?
Saya: * Saya je ráda z odpovědi Mito, protože to vidí podobně, ale bála se, že je to divné s přirovnáním k Satsuki ale jak říká Mito Satsuki je mentálně trochu jinde. Dle Sayi je až moc vyspělá. *Mám nápad co kdybychom, se naučili, jak se dělá Ramen? Určitě máš někoho, pro koho to můžeme udělat jako překvapení. Já bych prostě vzala trochu pro Shikiho. Zkusíme to?
Mito: Hele, Satsuki je nějaká trochu na jiný mentální vlně asi než já...a ty teda...*Zasmála se.* Já nemůžu říct, že ano, ani že ne, prootže nevím...přijde mi, že na tohle jsem ještě malá, já prostě nevidím rozdíl v tom mít někoho rád a mít rád jako se mají rodiče....Suzuyu mám ráda, maminku mám ráda, tátu mám ráda, ale méně než ty dva předtím...to je asi tak seznam všech lidí, kterým kdyby se něco stalo, tak budu brečet...nechci tě urazit, že mezi ně nepatříš, ale však se ještě moc neznáme...určitě až budeme větší přítelkyně, tak taky budeš na seznamu těch, které mám ráda...*Mito furt nedokázala pobrat rozdíl mezi láskou k někomu a mít někoho rád jako přítele.*
Saya: Mě kluci moc nezajímají ale Satsuki mý prý hodně ráda mého bratra Shikiho ale má ho ráda jako fakt ráda jako když se mají rádi rodiče. Nejspíš. *Saya to nějak nechápe, ale zajímá ji, zda to jak to má Satsuki nemají i jiné dívky. Chce se ujistit, zda není divná nebo tak. *Nebo tu fakt je někdo koho máš ráda, jako když se mají rádi rodiče?
Mito: Co? Jak jako kluci? *Zadivila se a opřela si zátylek o okraj jezírka.* Nechápu jak to myslíš...jako, jestli mám někoho ráda? Jako třeba mamka má ráda tátu? *Lehce zrůžověla, mohla to vždycky zakecat na to horko, ale styděla se o tom mluvit.* Ty snad někoho máš ráda?
Saya: No sice si nejsem jistá, zda tě dokážu něco naučit, ale zkusíme to. Nejsem moc dobrá učitelka, protože jsem ještě nikdy nikoho nic neučila. *Saya si spokojeně povzdechne a nadále odpočívá. *Tak co kluci slečinko? Už se ti nějakej v Yugakure zalíbil? *Saya se pozorně podívá na Mito. *
Mito: Hraješ na flétnu? *Rozzářila se.* To by bylo super! Chci to slyšet, nikdy jsem na nic nehrála a mohla by jsi mě naučit něco jednoduchýho, ěnajkou věc pro malý děti třeba...to by bylo úžasný. *Jásala. Vždycky se chtěla něco naučit, jakože mimo jutsu.* Tak se musíme domluvit na nějaký den...
Saya: * Saya se zasměje. *Ne klidně mluv. Aspoň tu není ticho a nuda. Mám ráda lidi, co se nebojí mluvit a tak. A každý se se ztrátou vyrovnává jinak, já to prostě vypouštím na Nukeninech a tak. Shiki ten je myslím akorát zavřený doma a lituje se. Ani vlastně nevím, protože odmítám vejít do toho domu. O festivalech a karaoke nevím, ale třeba se tu něco najde. Nebo si můžeme jít do lesa nedaleko chrámu šesti cest. Bych ti mohla ukázat, jak umím hrát na flétnu třeba.
Mito: Ah...*Lehce sklopila pohled, když zmínila rodiče.* To je mi líto, že jsi přišla o rodiče, ale je super, že to takhle snášíš, jsi vážně silná osobnost. Já bych asi nevěděla co si počít, kdybych zjistila, že mamka umřela. *Zavřela pak už konečně pusu.* Moc mluvím, určitě ti to zrovna dvakrát nepomáhá....*Povzdychla si, pak se pousmála.* Určitě půjdeme, můžeme si udělat nějaký hezký den a jít i na nějaký...nevím, karaoke tu máte? Nebo nějaké festivaly?
Saya: * Saya poslouchá Mito a užívá si pobyt v pramenu. Potřebovala takovej odpočinek a to že tu potkala Mito, tomu ještě pomohlo, protože si má aspoň s kým povídat. *Hm co dělám ve volném čase? Poslední dobou se snažím o to nemít volný čas kvůli smrti rodičů. To byl hlavní důvod požadavku účasti na misi a celkem to pomohlo. Ale když už to musí být, mám ráda hudbu, ale určitě bychom mohli skočit na Ramen nebo na Dango to je další možnost. Taky se zase tak moc nestýkám s jinými lidmi, ale myslím, že je to dobrá nápad jít někdy společně.
Mito: To byla. Vsak mi to pak i doslo, ze ho nemuzu soudit za neco, co jsem udelala taky, co delaji vsichni shinobi. Nevidela jsem zadneho, ktery by nezabil...kdyz nepocitam ty z Akademie. *Usmala se a trochu se posunula, kdyz se Saya presunula k ni, podelila se s ni tak o velice prijemny kamen na sezeni.* To by bylo skvele. Rada bych sla zase na nejakou spolecnou misi. Naucila jsem se novy veci a musim je trenovat, nejlip se ale trenuje v nejake akci. *Zasmala se.* Eh...kdyz nad tim tak premyslim, tak si rikam, ze o tobe vlastne nic nevim...nemas neco, co rada delas ve volnu? Treba nejaky jidlo a tak...mela bych se vice socializovat s lidmi z vesnice, jsem furt zalezla v dome. Tak me napadlo...jestli si nechces spolecne nekdy nekam vyrazit? Treba na nejaky jidlo, driv jsem v Sune chodila na Ramen, ale tady to neznam a nevim, zda tu neco takovyho vubec jite...*povzdychla si.* Dost jsem to pokazila, kdyz jsem se to jeste doma nenaucila varit.
Saya: Hm no možná jsem byla unáhlená, protože vrah je téměř každý Shinobi a ně jen oni. Já jsem taky vrah a ty vlastně taky, i když jsem tě do toho nejspíš donutila. Ono není špatné zabíjet. Špatné je když zabiješ zbytečně a bezúčelně. *Řekne Saya s úsměvem a rozhodně se trochu přesunout a to rovnou vedle Mito. *A mise? No mám jich za sebou už dost, ale možná bych mohla teda Yugakageho požádat o další že bys šla ty a já.
Mito: ANo, jsem. *Usmala se a zamyslela se.* Co tu delam...relaxuju. Tahle zeme je proslula horkymi prameny a ja jsem az ted, od doby co tu ziju, jedny navstivila. Je to fakt super. *Oprela si ruce o okraj .* Mela jsi oravdu, tenkrat v lese...ze Suzuya je vrah a tak...*Rekka jiz tiseji.* Jsem rada, ze jsi ti rekla, jinak bych to nezjistila. Dekuji. *Pousmala se.* Mas ted nekdy v budoucnu v planu dalsi mise? Pomalu nevim, co krom trenovani technik delat....
Saya: * Saya se usměje, když uvidí, že to je Mito a ještě větší radost má z toho že Mito si pamatuje její jméno. Na Saye už ani není poznat, že jí tak měsícem doma osahával úplně cizí chlap a že ji zabili rodiče. Prostě nikdo by neřekl, že se něco takového vlastně stalo. *Ano jsem Saya a ty jsi Mito Kamatsu že? Co tu dělám? Moje svaly potřebují trochu odpočinku a i já jsem si chtěla dopřát trochu relaxu a ty?
Mito: *Trochu zpanikarila, kdyz si to tam Saya nakracela jakoby se nic nedelo, uplne nahata a tak cela zrudla a sklopila pohled do vody.* A-ahoj. *Vyplula po ramena, aby bylo poznat, ze je to ona * Saya, ze? *Ujistila se, zda si pamatuje jmeno spravne * C-co tu delas? *Optala se slusne.* To je zjevne, ze se jde koupat, demente...*mumlala si pro sebe pod imaginarnimi vousy.*
Saya: * Saya je dost přetažená a každý ji snad každý sval v těle a tak jde do horkých pramenů dopřát si zasloužený odpočinek. V šatně si složí všechny svoje věci a pak si to nakráčí rovnou do pramenů s ručníkem přehozeném přes rameno. Saya nepředpokládá, že tam někdo je, ale opak je pravdou, když si všimne Mito, kterou nepozná. Saya si vleze do vody rovnou naproti Mito. Ručník nechá na břehu a pozorně se podívá na Mito. *Ahojky.
Mito: *Jak Suzuya říkal, měla by si trochu odpočinout a relaxovat a tak se vydala do horkých pramenů, v podvečer dne, který proflákala. V šatně shodila všechny věci a zabalila se do ručníku avešla do lázní, zatím prázdných. Vybrala si útulné místečko v jezírku a zalezla do vody s tím, že ručník nechala na břehu.* Ah....příjemné....*Rozplynula se a zaplula do vody po nos, tak aby mohla dýchat.*
---: ---
Shiki: *Nechtěl ji sice odehnat, ale na její slova radši jen souhlasně přikývnul, přičemž poté, když zmizela jen pokrčil rameny. "Šak uvidíš" Pomyslel si, načež se protáhnul a spolu se zmrzlinou se vydal domů.*
Sumi Saoketsu: *Sumi se zamyslela nad dodatkem o tom, že smrdí. *hmm to je možný no asi bych měla jít hodit sprchu ale, když hodím sprchu a půjdu pak cvičit tak zase do ní budu muset jít hmm máš pravdu jebem na to jdeme každý svou cestou tak zatím. *řekne Sumi mile a otočí se s tím, že půjde domu ale ještě než zmizí z dohledu tak se otočí. *jo a těším se, až ne přijdeš porazit. *křikne na něj a odejde.*
Shiki: *Spokojeně si lízal zmrzlinu a poslouchal pozorně co říkala.* Umm neměl bych ti to asi říkat. *Pronesl, přičemž se na chvíli zamyslel a trošku si i dodával odvahu.* Měla by ses umýt, trošku smrdíš. *Poznamenal. Naznačil tím to, že pot na jejím těle již trošku zapáchala.* umm a nevím co dělat. *Pronesl, přičemž pokrčil rameny.*
Sumi Saoketsu: *za ignorovala jeho řeči a čekala až si objedná když si objednal tak zaplatila a šla o něco dal od stánku. *hm já bych ještě trénovala, ale asi to nechám na večer ještě uvidím každopádně chceš už jít domů nebo někam jinam nebo tu pospravíme spolu ještě nějakou hodinu? *zeptala se ho mile přeci jenom ho nechtěla držet.*
Shiki: To byb ylo lepší mi dát rovnou ty rya. *Pronesl, přičemž to vyskloňoval jak si přála, načež si začal poroučet. Tedy poroučet, vzal si jen jahodovou a čokoládvou, což mu bohatě stačilo.* Dík. *Poděkoval směrem k Sumi, načež čekal, než zaplatí a půjdo ukousek dál od stánku.* umm tohle už ti jako trénink stačilo? *Zeptal se jí poté, když začal zmrzlinu lízat.*
Sumi Saoketsu: *to už musela zapřemýšlet, jelikož nechtěla, aby vykoupil celej krám ale proč ne. *můžeš si vzít od každé příchutí maximálně tři kopečky aby si neřekl že na tobě šetřim. *a zasměje se sice u sebe tolik neměla ale přinejhorším to hodí na tátův účet aby se neřeklo když vešli do krámu se zmrzlinou tak se usmála. *tak a výběr je jen na tobě.
Shiki: *Trošku se ušklíbl a pořádně se mu to nelíbilo.* to je odporné takovéhle tahání za slovo. *Pronesl směrem k ní a šel za ní, aspoň na tu zmrzlinu když už nic. Přičemž si sumi trošku prohížel aby si ji zapamatoval. Ikdyž si byl vědom, že je dost monžé že pak bude stará až za ní dojde pro pavouky. No co už.* Tak jakej je limit...
Sumi Saoketsu: No copak čekal jsi víc? *zeptá se Sumi a zasměje se a pokračuje dál. *no řekl si ryo kdyby si řekl nějaký rya tak dostaneš víc a taky si neřekl kolik jich chceš přesně takže nic. *opět se zasměje Sumi.*ale na tu zmrzlinu tě vezmu, aby se neřeklo tak pojď. *řekne mu Mile Sumi a jde k nějakému krámu se zmrzlinou.*
Shiki: *Podívá se na ni zamračeně.* Vyhraju. *Dodal jí ještě na vzdor, přičemž koukal na to ryo.* Ts *Trošku se urazil, že jen tak troškaří. Takto na vysněné vybavení nenašetří. Navíc kapesné nedostával tak z toho též ne. No co měl dělat, ryo si vzal a dal ho do kapsy.* Dík *Poděkoval. Jedno ryo za takovou dřinu, že se nestydí, ale zase nepoděkovat není slušné. Což on byl slušně vychován*
Sumi Saoketsu: Za prvé umím dodržet slovo ale u tohohle je zásada a za druhé nikdo neřekl, že mě musíš porazit to, že mě porazíš neznamená že je dostaneš i když prohraješ tak je můžeš získat prostě, jestli uznám za vhodný tak je dostaneš. *usměje se Sumi a vytáhne z kapsy 1 ryo a podá mu ho. *vidíš konečně řekl si ryo tak dostaneš ryo.*zasměje se a čeká, zda si ho vezme nebo ne.*
Shiki: Tse *Pronesl, přičemž zakroutil hlavou.* Řekla si co chci a já si řekl. *Pronesl, přičemž se na ni trošku zamračil.* Nebo nedržíš své slovo? *Optal se jí, přičemž se zamyslel dále.* Fajn... tak to si budu pamatovat a časem tě příjdu porazit. *Pronesl odhodlaně. Myslel to vážně, ikdyž jako slova genina to mohlo být k ničemu, či směšné, ale určitě toho dosáhne. Tedy má to v plánu.* Tak nevím, třeba ryo, nebo zmrzlinu...
Sumi Saoketsu: Ooo tak ty chceš pavouky no normálně by to bylo možné ale jediný způsob jak získat pavouky je semnou bojovat jiným způsobem je nezískáš, takže si vyber něco jiného. *vymluvila se Sumi aby mu nemusela dávat pavouky a čekala na jiný požadavek. *“(Nanabi) - co když bude chtít bojovat? (Sumi) - je to Genin a já jsem Jounin co se může stát a i kdyby mě porazil tak mu je nedám tak není co řešit."*pousměje se a čeká.*
Shiki: *Otráveně se nechá nést na zádech při jejím běhu. Jakožto zátěži mu to příjde neuvěřitelné dlouhé a nudné. No nakonec se zastavila a on mohl slést. KDyž konečně slezl, začal se protahovat hlavně stuhlé nohy. Poté se na chvíli zamyslel a zašklebil se. Dostal totiž šibalský nápad. Když už odměna tak za to mučení pořádná.* Hmmm chci taky přivolávat pavouky. *Pronesl a nafučeně skřížil ruky na hrudi, jakože přes to nejede vlak.*
Sumi Saoketsu: *Sumi tedy běžela ale pak se jí Shiki zeptal, zda by bylo možné běžet tak aby je neviděli ostatní. *hm jasný jak si přeješ. *Sumi změnila cestu běhu tak aby je vidělo co nejméně lidi ale většinou si jich stejně někdo všiml ale tak to už je jedno jelikož si každý všímal svého no po nějakých 30-ti kolečkách zastaví. *mno řekla jsem maximálně 100 koleček, ale už tě nechci trápit, takže můžeš svézt, aby ses až tak moc nenudil tak ti za odměnu něco koupíme ne? Co si přeješ? Dám nebo koupím ti co si budeš přát. *zeptá se ho mile a čeká na jeho odpověď. *
Shiki: *Přikývl pavoukovi na pozdrav, když už se zničeho nic objevil na jejich zádech. * Ano mužem *Odsouhlasil možný start a ona se potom doopravdy rozběhla.* Nechceš to vzít mimo pohledy lidi? *Optal se ji. Sice byl dítě a mohlo mu to být jedno, ale tsk nejsk se styděl ze dělá závaží.*
Sumi Saoketsu: *Sumi chytne tedy Shikiho za ruku a vyzdvihne ho na záda dále si prokousne prst a vyvolá Onbua (pavouček) ten okamžitě vyleze na Sumininu dlaň a kouká na Shikiho.*tak Shiki tohle je Onbu a Onbu tohle je Shiki takže Onbu tvůj úkol je ten aby se ten prcek nenudil cestou. *Onbu ještě chvíli kouká, ale pak vyleze Sumi na Rameno a ještě chvíli kouká, ale pak vleze na rameno Shikimu.*tak Shiki pokud si připravenej tak mužem začít. *Sumi ještě chvíli bude čekat na jeho odpověď ale, jakmile odpoví tak se rozběhne a je jedno jestli řekne ano či ne.*
Shiki: *Trošku přívre oči u toho jak přemýšlí a duma. * nooo Hadů jsem zástupce ale ten pavouk by možná sel. *Pronesl a usmál se na ni. Přece jen hadů se nebál a pavouků taky ne, mel fobie úplně z něčeho jiného.* Tak faaajn *odsouhlasil neochotně a podal ji ruku, kterou mu nabízela aby se díky ní zvedl.* Tk ať je to za nama *Trošku si povzde čekajíc co se bude dít.*
Sumi Saoketsu: Ale no tak jenom budeš na zádech budu tě držet, abys nespadl a pokud se nebojíš pavouků nebo hadů tak ti vyvolám někoho aby ses nenudil prosím maximálně 100 koleček… Jestli chceš tak tě pak někam vezmu třeba zmrzlina nebo cokoliv co budeš chtít. \"(Nanabi) - tak tohle už je přes čáru… To že jsi kurva to ví každý… Ale to ze jsi i pedofil… To je novinka.“*Sumi se ho snaží přemluvit a Nanabiho ignoruje pak natáhne ruku a čeká, zda přijme její nabídku nebo ne.*
Shiki: Nejsem si úplně jistý zda bych dokázal tolik toho uběhnout. *Odpověděl ihned na její dotaz, navíc se právě zrekreoval v lázních a moc se mu nechtělo se znovu potit a podobně.* A záváží nevím zda je nějak důstojné, ikdyž kde má důstojnost dítě že? *Dodal poté ještě, přičemž se mu moc závaží dělat nechtělo. Ne kvůli tomu že by to bylo zlé vůči němu, ale spíše nepřipadalo mu to nějak normální nebo tak.*
Sumi Saoketsu: Jasný jasný chápu. *po odmítnutí pití pokrčila rameny a napila se. *no já tu sedím, jak vidíš."(Nanabi) - né vážně? To by jsme bez tebe nevěděli děkuju že si to všem vysvětlila. „hmm… Jinak jsem tu jako skoro každý den jelikož každý den cvičím už od svých 7 let tak vždycky po cvičení jdu do horkých pramenů se uvolnit, ale dnes sem dala jenom 900 koleček kolem vesnice tak to není potřeba se tolik uvolnit a navíc nejsem nějak ztahaná, takže jak říkám není to potřeba. *Sumi položí flašku z vodou na lavičku a protáhne se. *nechceš si zaběhat? Nebo mi aspoň dělat závaží?
Shiki: *Sledoval ji.* Ummm mám pár kamarádů, ale trénovat s nimi nepotřebuji navíc jsem pak zašel do pramenů abych si odpočl. *Pronesl, přičemž se trošku pousmál po nabídce pití jen zavrtěl hlavou.* Nene děkuji. *Pronesl, přičemž si rukou promnul jedno oko. Trošku ho zmáhala únava, přece jen trénoval tak nějak Sharingan ikdyž se mu to moc nedařilo. ASi to ještě nebylo na dostatečné úrovni aby to bylo nějaké super, ale to je potřčeba trénovat a trénovat.* A ty tu děláš co?
Sumi Saoketsu: Já jsem Sumi těší mě Shiki co tady děláš tak sám to nemáš žádné kamarády nebo co? *Sumi má velice milý hlas a pozoruje Shikiho.*jinak omlouvám se, pokud jsem otravná."(Nanabi) - za vlastnost se nemusíš omlouvat. (Sumi) - co ti je dneska? Máš blbou náladu? (Nanabi) - nee jen provokuju nic víc maličká.(Sumi) - jo ty máš provokativní náladu a mám to schytat já… (Nanabi) - no vzhledem k tomu že nikoho jiného provokovat než tebe nemůžu tak je jasné že budu provokovat tebe nebo mám nápad vytvoř si ještě jednu osobu a budeme tě provokovat oba."*Sumi se radši zhluboka nadchne a poté se napije. *chceš se napít? *opět se mile zeptá a podává mu flašku z vodou.*
Shiki: *Pozvedne hlavu když k němu někdo promluví. Trošku nechápavě na ni kouká a tázavě i zvedne jedno obočí. Moc se nestává, že by na něj někdo jen tak promluvil. Tedy aspoň jemu ne."Co dělá večer venku? Viděl jsem je vždy jen v noci." Pomyslí si, načež se tedy rozhody.* Já jsem Shiki a ty? *Odpověděl na její otázku, položíc i svou.*
Sumi Saoketsu: *Sumi jako každý den běhá kolem vesnice nebo skrz vesnici prostě všude možně no když už dá 900 ti sté kolečko tak si řekne, že má pro dnešek dost a sedne si na lavičku před vstupem od horkých pramenů sice tam někdo sedí ale to ji vůbec netrápí vytáhne svitek a odpečetí si z něj vodu (v lahvi samozřejmě) a napije se. *“(Nanabi) - koukni na něj maličká připadá mi nějak podezřele koukni jak je oblečenej třeba to je vrah. (Sumi) - ale no tak parťáku to že je takhle oblečenej neznamená že je vrah to je jako můj příklad. Jsem oblečená jako kurva. (Nanabi)-no taky že jsi kurva."*Sumi to dost urazilo a odmítala mu jakkoliv odpovědět. *Heh ahoj tebe ještě neznám kdo jsi? *zeptala se mile a čekala nějakou lepší odpověď než od nanabiho.*
Shiki: *Vyšel z hlavních dveří Horkých pramenů a oddechl si. Byla to jakási změna ovzduší, přece jen uvnitř bylo celkem horko. No když vyšel ven zhluboka se nadechl. Cítil, jak ho chladný vzduch ochlazuje i ze vnitř a on si na něj postupně zvyká. Následně sejde kousek od dveří posadí se na lavičkua rozdýchává to. Na sobě má své oblečení, na které si zvyknul a samozřejmě i masku přes obličej nataženou až po nos.*
Koniec: -
Satsuki: *Odprevadí Yukia k hotelu a sama pokračuje k sebe domov. Okamžite po príchode sa naje výdatného jedla, ktoré nájde v chladničke. Je to akési sladké želé, ktoré ju na počudovanie aj vcelku nasýti. Potom zakončí deň riadnym tréningom taijutsu*
Yukio: Tak díky já teda jdu ahoj! *Rozloučí se s ní Yukio a vydá se tedy směrem kam mu Satsuki ukázala, a sice chvilku bloudil, ale nakonec to najde. Ihned se nabídne jako výpomoc za jídlo a po chvilce mu to i projde. Ovšem je to stejně pouze na dva dny, protože pak hodlá vyrazit zase zpátky do Sunagakure. Ovšem ještě si to tu hodlá prohlédnout než odejde. Ale na to je čas i zítra. *
Satsuki: *Prikývne a ukáže prstom pred seba kto vie kam-* Viem o jednom ale je trošku drahší... Ale v prípade, že im pomôžeš s upratovaním, tak dostaneš rańajky, obeď aj večeru grátis. Je to kúsok od môjho domu. *Povie a kráča naďalej po centre. Je to snáď jediný hotel, o ktorom tu počula a vzhľadom k polohe má aj samozrejme vyššiu cenu. Dúfa, že takto svojmu novému kamarátovi pomohla aspoň trošku*
Yukio: Kampak jdeš? Ukážeš mi nějaký hotel? *Zeptá se Yukio a následuje Satsuki. Tak nějak se mu tu nechce po Yugakure jen tak bloudit a hledat restauraci nebo hotel. To je prostě něco co fakt dělat nehodlá. A tak doufá že Satsuki bude tak ochotná a ukáže mu aspoň jedno z toho. Nejvíc ale doufá v nějakou restauraci. Žaludek už skoro křičí hlady. *
Satsuki: *Spokojne sa usmieva od ucha k uchu, keď sa jej Yukio nakoniec ospravedlní. Všimne si, že šminky už na tvári nemá, čo jej príde trochu ľúto ale na druhú stranu to chápe* V pohode. *Povie nakoniec a vykročí smerom k rezidencii. Okúpaná už je a nič viac jej nechýba. Naďalej ju moc netrápi, či ju Yukio bude nasledovať alebo nie*
Yukio: * Když Satsuki odejde tak se Yukio postaví a jde do pánských šaten. Ovšem dává si pozor, aby nepotkal nějakého chlapa, a všechny ty šminky ze sebe smyje a i vlásky si napraví do původního stavu. Pak se usuší, převlékne a vyjde rychle ven před prameny, kde hodlá čekat na Satsuki. *Gomene Satsuki-chan.
Satsuki: *Nehodlá sa nikomu doprosovať tak sa proste postaví a vyjde von z vody* Jak chceš, Yuuneki-chan. *Zdvihne si zo zeme svoju taštičku a zabalená v uteráku odíde na recepciu. Tak či tak bola z vody už dosť prehriata a začína v brušku pociťovať hlad* Ja sa idem najesť. *Oznámi ešte kým ju Yukio môže počuť. Chystá sa do najbližšej reštaurácie bez ohľadu na to, či ju bude Yukio nasledovať alebo nie*
Yukio: * Stejně Satsuki ignoruje i přes její pokus ale ne na dlouho a podívá se na Satsuki. *Vždyť mi nevěříš tak se se mnou nebudeš bavit ne? Kamarádky si mají věřit. *Už nemá tak moc uražený hlas ale stále trochu uražený je. Sice je to celé jen divadlo ale tohle Yukiovi vždycky šlo a hlavně ho to vždycky bavilo. Prostě Yukio je malej herec. *
Satsuki: *Zacne sa na plne usta smiat, ked sa Yukio snad len na oko urazi* Yuuneki-chan je naozaj dievca! *Zvola a prekryje si rukou usta, aby tak trochu stlmila vlastny smiech. Presunie sa po chvili k Yukiovi a cvrnkne ho prstom do cela* Yuuneki-chaaaan, nebud tvrdohlava a rozpravaj sa so mnou! *Povie uz trosku nahnevane a udrie rucickami do vody*
Yukio: Ty mi nevěříš? Já ti celou dobu věřila, nechala tě mě nalíčit tak tohle si budu pamatovat. Tss tohle si fakt budu pamatovat. *Řekne Yukio a zahraje si trochu na uraženého a nafoukne tváře. Pak natočí tvář do strany a na Satsuki odmítá mluvit. Zajímá ho, jak bude reagovat na to, že je uraženej. *
Satsuki: *Jeho radu okolo veku doslova odignoruje. Je prilis zahlbena v myslienkach na to, aby dokazala vnimat. Ked ju vsak oprska horuca voda, skrikne od strachu a prekvapenia* Baka! *Vynada Yukiovi a nastvane oduje pery a nafukne licka* Premyslala som, ze by som sa na to spytala kamarata. Pripadne s nim aj skusila, ci bude mat iny ucinok, ak ma tam chyti on. *Povie bez hanby s nezmenenyn vyrazom v tvari* Tebe totiz neverim, Yuuneki-chan. Spliechas na mna vodu. *Odfrkne si*
Yukio: Ale teď se tam nedotýkej, to jsi ještě moc mladá. To až budeš starší. Teď to nemá absolutně žádný smysl to zkoušet. Až vyrosteš tak budeš vědět, co jsem tím myslel. *Poznamená Yukio a pak na Satsuki jen cákne trochu vody. *Halo! Jsi tady? Vnímáš? Nad čím to přemýšlíš? *Zeptá se Yukio se zvědavým výrazem. *
Satsuki: *Sama si skúsi cez osušku chytiť plochú hruď ale nejaké zvláštne, ba dokonca príjemné pocity necíti, preto si skôr myslí, že jej Yukio klame. Zdvihne jedno obočie a chystá sa mu aj na to niečo povedať ale nakoniec si to rozmyslí a proste len mykne ramenami* Nii-niiho sa na to pýtať nebudem... Mohla by som možno skúsiť Shikiho, je to tiež len chlapec. *Premýšľa a položí si prstík na ústa. Príde jej to ako dobrý nápad už len vzhľadom k ich rovnakému veku*
Yukio: He? Tak líbí se mi, když jsou poměrně velké, ale nesmí to být zase moc velké. Prostě když jsou až moc velké to je už hnus. A co mají muži na tom rádi? No to se nedá vysvětlit tak jednoduše. Ono prostě prsa v muži vyvolá takové pocity, které se nedají moc vysvětlit ale je to příjemné. A když se jich může dotýkat tak je to ještě silnější ale v tom případě se to pak líbí i ženě a cítí myslím taky něco příjemného. *Yukio ji to nechce vysvětlovat je mu to proti srsti tak mladé dívce vysvětlovat takové věci. *Myslíš, že by ses měla zeptat Suzuyi a né mě.
Satsuki: *Začína byť celkom zvedavá. O láske ani sexe zatiaľ moc nevie a vzhľadom k veku s nimi ani skúsenosti nemá* Ty máš radšej malé či veľké? *Spýta sa a podloží si opretú hlavu rukami a kompletne celá sa pohodlne rozvalí do prameňov. Začína jej byť celkom teplo ale to k tomu patrí* A čo vlastne mužov na prsiach láska? *Vyzvedá ďalej. Vidí to zatiaľ tak, že bude zneužívať Yukia ako zdroj informácií. Ak sa raz zamiluje, chce byť na všetko pripravená*
Yukio: * Yukia otázka Satsuki celkem zaskočí ale tak dlouze si ji prohlédne, jakoby ji snad okukoval nebo nějak hodnotil, ale nakonec se po chvilce jen usměje. *No já taky nemám zrovna balony, ale určitě budeš mít tak velké prsa, za které se nebudeš muset stydět. Je to můj názor jako tvé kamarádky samozřejmě. Ale na prsech nezáleží tak moc jak si myslíš, ale to přijde, uvidíš. Na to jsi ještě moc ma-li-čká.
BlueBoard.cz ShoutBoard