Přidej zprávu »
--:: --
Shinbo: Tak môžem začať. Nie je tu nikto, kto by ma mohol vyrušovať. *Povie si Shinbo.* Nádych, výdych. Nádych, výdych.... *Shinbo nehybne stojí a pár minút zhlboka dýcha.* Začnem. *Svižne zloží pečate.* Bunshin no jutsu! *Okamžite sa objaví hmla. Onedlho sa rozplynie a nestojí tam len jeden, ani dva, ale dokonca tri, na chlp rovnaké, klony Shinba.* To pomohlo až neuveriteľne moc. *Prekvapený Shinbo nahlas zvolal.* Viem, že toto nepočuješ Tronari, ale ďakujem ti veľmi pekne. *Poďakuje sa Tronari, ktorá tu už chvíľu nie je.* Už aby som sa vydal domov lebo Hikazu niečo spáli. "Som aj celkom hladný. Žeby som si dal sushi? Uvidím koľko ryby ešte máme." *A hladný sa vyberie domov.*
Tronari: *Tronari se dívala ještě překvapivým výrazem směrem kam před chvíli odešel Hikazu.*“Zase závod, hmm musím se pak zeptat Tamai co se stalo když se potkali“.“Ale nenechám se sním troufnout trénují to už dlouho aby mě dokázal překonat někdo kdo to začal před malou chvílí“.*Udělá pečetě , objeví se mlha ,která se po chvílí rozplyne a vedle Tronari se objeví tří její podobizny, které jsou naprosto stejné jako original*.“Uff konečně se to povedlo“.*Podívala se na Shina*.Hmm, Chceš poradit jo ? Asi takto použij chakru a vyčisti si mysl. To je vše co ti můžu poradit.*A Tronari pomalu odešla*.
Shinbo: To som trochu nečakal. *Prekvapene povie.* Takto sa normálne nechová, aspoň myslím... Tak idem ja! *Zvolá Shinbo. V zápätí zloží pečate.* Bunshin no jutsu! Akonáhle Shinbo dopovedal posledné slovo, objaví sa veľa hmly. Keď sa hmla rozptýlila, stál tam iba Shinbo.* Sakra! *Shinbo skríkol a popritom dupol.* Nemáš náhodou pre mňa nejakú radu? *Pousmeje sa.*
Hikazu: Závod? Zase? Nemůžeme prostě normálně trénovat? "Proboha už.." * Hikazu se naštvaný a plný adrenalinu ihned vrhl na pečeť Bunshin no Jutsu. Objevila se velká mlha a když pominula, objevil se Hikaru.. né jednou, ani dvakrát, ale třikrát. Hikazu se podíval jak na Tronari, tak na Shina s otráveným pohledem.* Ani jeden mi nesaháte po paty, měli by jste to začít brát vážně! *Hikazu se ironicky uklonil, otočil se a odešel*
Tronari: *Tronari se usmála* kawarimi je lehké jsem tu abych jsem se naučila Bushi no Jutsu. A a ji já jsem slabá v Genjutsu a chci se naučit tohle jutsu. “Že by jsem ho zkusila trochu vyprovokovat , aspoň bude sranda“ Co ty na to že by jsme si dali závod ? Kdo první zvládne tohle jutsu ? Co ty na to shibo.*Podívala se na Hikaza* A chceš se přidat Hikazu do našeho závodu ? “haha, tak teď mě zajímá jejich reakce. Musím uznat že mezi ostatními je větší sranda než být sama“."Ale hlavně mě zajímá tenhle Shino a jeho reakce".
Shinbo: Ak sa ho chceš naučiť, tak pro mňa sa ho nenaučíš. Neviem ho. * Trošku sa uškrnie.* Ale môžme sa spolu naučiť Kawarimi no jutsu. Alebo môžme skúsiť Taijutsu. Prepáč. *Ospravedlní sa.* Genjutsu mi nikdy nešlo. Hikazu ti to potvrdí. "Dúfam že ju to nenaštve viac, ako je teraz." A nevolaj ma prosím 'Shibo'. Volám sa Shinbo, skrátene 'Shin'. *Opraví Tronari.*
Tronari: Dej tu ruku pryč ! * Z druhého rukávu Tronari vyjel zápěstní nůž*. “Pane bože co jsem to chtěla udělat vždyť Hikazu není nepřítel“.*Schovala zpátky zápěstní nůž*.Pro-min “chci se stát dobrou kunoichi a stranění mi tomu fakt nepomůže, ale prostě ráda jsem sama v klidu doma no“.“Už zase přemýšlím moc dlouho už se na mě oba dívají“.*Snažila se nahodit úsměv ale moc ji to nešlo. No dobrá ale Shibo ukaž mi jak si na tom s Bushi no Jutsem ?
Hikazu: *Hikazu se smutně podíval* Promiň, sám jsem ho tady nečekal.. trochu mne naštval, ale prosím, zůstaň tady se mnou a trénuj.. "Proboha, já zním uboze" *Rychle jí zlehka chytil za ruku* Kdybych věděl, že nemáš moc ráda lidi, tak mu řeknu, ať jde pryč, ale když už jsem s ním chtěl trénovat, tak mi je blbé ho odtrčovat. Chápu, nezačali jste nejlépe, ale zkusit to můžeme ne? *Dívá se částečně na Shina* Co na to říkáš? *Usmál se na Tronari*
Tronari: *Tronari se zaskočeně podívala* Tro – trona-ari. *podívala se vražedným pohledem na shimba*.“Tohle je mi fakt nepříjemně už a jí seznámit se s Hikazem bylo pro mě nepříjemné tohle nedám. Ach a to jsem chtěla se dnes při nejlepším chtěla vidět a trénovat z moji sestřenici. To taky nevyšlo tak jsem chtěla aspoň trénovat sama a ne se seznamovat“.“Sakra zamyslela jsem moc dlouho“. * Tronari sebou cukne* Více co kluci raději půjdu někam kde bude klid.*Tronari se dala se na odchod*.
Hikazu: *Hikazu se dívá překvapeně na Shiba* Co tu děláš Shine? Myslel jsem, že jsi šel někam pryč. "Nebo jsem si jen nevšiml, co mi ráno říkal" Nejsem tu moc dlouho, akorád jsem se chtěl naučit Bunshin no Jutsu, ale potkal jsem tu Tronari! Ajo vlastně.. promiň Tronari, že jsem vás nepředstavil. Tohle je můj bratr Shin.
Shinbo: *Celý zadýchaný sa dostaví.* Fu, konečne som ťa nasiel. *Je predklonený a má ruky na svojich kolenách.* Všade som ťa hľadal. Ako dlho tu si? *Shinbo sa spýta.*
Tronari: *Tronari se snažila schovat svoje pobavení pod kamení vyraz nedařilo se*."Myslela jsem si že jsem genjutsu špatná ale asi ne. Ale je pravda že na začátku tréninku jsem na tom byla stejně". "Zdá se mi trochu trochu neklidní zkusim ho trochu uklidnit".To jako ne-bylo no tak špatný."Tim jsme ho asi neuklidnila". Tak dobra teď ja *usmála se na Hikaza*. *Vytvořila vazbu pečeti na Bushi no*Bushi no jutsu.*Objevila se slabá mlha a vysledkem byla ta samá slupka jako před seznámení z Hikazem* Ach zas stejný vysledek "radši nebudu hazet kamenem nechci se seznamovat z někým dalším". Co myslíš kde děláme chybu ?
Hikazu: *Hikazu s radostí podává ruku* Díky! Takže.. kdo začne? Nejsem moc dobrý v genjutsu. "Kéž bych byl" Ale jestli chceš, můžu zkusit začít *říká s nadšením a díva se na Tronari* Na pečetě si možná vzpomenu. *Hikazu začal skládat pečeť na Bunshin no Jutsu, když už byl připravený řekl: Bunshin no Jutsu! Kolem Hikaza se objevila velká mlha* Cítím, že to bude dobrý! *Bohužel najednou mlha odezněla a nic se nestalo* Achjo.. já a genjutsu.. tohle bude ještě zajímavé. Tak a teď ty, předveď se! "Jestli to opravdu dá, tak se moje sebevědomí srazí na nulu, ale i tak jí věřím"
Tronari: “Je pravda že bych potřebovala pomoc , genjutsu jsem byla vždycky trošku slabší a pro dva bude jednoduší přijít jak na to než že samá“. *Tronari se usmála a podala Hikazovi ruku*. Tak jo můžeš se přidat.
Hikazu: *Hikazu se zasmál* Doslova dopadl úžasně. "Ne nebylo" A co takhle spolu trénovat Bunshin no Jutsu? Původně jsem chtěl trénovat lezení po zdi, ale Bunshin není vůbec špatný nápad. *Hikazu se divně usmál* "Vůbec nemám tušení, jak se to jutsu dělá.. jaké tam jsou vůbec pečetě??" Tak co na to říkáš? *Hikazu se podíval na Tronari*
Tronari: *Tronari se podívala na Hikaza* “Mám mu říct že nejspíš sestřenka na mě zapomněla, radši ne neznám ho ještě tak moc abych mu takhle moc věřila“.*Pozdě si uvědomila že s vím smutným pohledek řekla víc než chtěla* ,“Sakra budu muset zkusit změnit téma aby se dál neptal proč tu není Tamai. A jo už vím“. Co ti je do toho proč tu není Tamai ? Hmm takže, když jsi šel trénovat taijustu ? Asi to nebyl dobrý trénink když jsem tě dokázala nevědomky trefit kamenem *Tronari se provokativně usmála*. Ale co, to je jedno . Teď jdi chtěla bych dál trénovat Bushi no.
Hikazu: *Hikazu se zvedl a začal povídat* Mno.. Nějak nedávno jsem potkal tvojí sestřenku, když jsme chtěli trénovat taijustu. *Hikazu stále povídal, ale pak mu něco došlo* Momen! Ona je tvoje sestřenka? *Vyřekl překvapeně* To jsem nečekal. "Já jsem blbec, když jsou úplně podobné" No.. a proč tu vlastně není s tebou? *Zeptal se podezdřelím hlasem*
Tronari: *Tronari se údivem dívala na hikaza* hmmm omluvu beru jmenuji se Tronari Akirino. A odkud znáš moji sestřenku ?
Hikazu: *Hikazu, který leží na zemi se dívá na kunoichi, kterou sledoval* ehmm... jak to vysvětlit.. zaprvé promiň! Někoho jsi mi hodně připomněla. *Hikazu začíná červenat* Jmenuje se Tamai. Měla podobné oči a pleť, akorád že já jsem stydliví a bál jsem se tě zeptat.. *Dívá se stydem na zem* Každopádně promiň, že jsem se nepředstavil! Jmenuju se Hikazu! Jaké je tvé jméno? *Ukápla mu kapka potu z čela*
Tronari: *Tronari sebou cukla a lekla se padajícího kluka ze stromu* brr ,“to jsem se lekla, kdo to asi je a je v pořádku“ ? *Postavila se rovně a rukama v bocích*. Kdo jsi a proč mě sleduješ ? Jsi uchyl nebo co si mám myslet že špehuješ holky na stromě ?
Hikazu: *Hikazu, který byl na stromu nestihl zareagovat, dostal kamenem do obličeje a spadl ze stromu na zem.*Co-co se děje?* Leží zmateně na zemi. "Proboha, já jsem se lekl a ta bolest.. aou." Byla to ale výška, ještě že se mi nic nestalo.
Tronari: *Tronari se zvedla ze země kde odpočívala* tak a jde se zase trénovat. *Začala používat pečetě na Bushi* Bushino no Jutsu. *Stejný výsledek jako předtím než si šla odpočinout*. “To jsem čekala přece jen je to nejlepší výsledek před přestávkou“ tak a znovu. *Výsledek se opakoval furt dokola už menší chvíli*. Do háje *Tronari se naštvala vzala kámen a hodila ho do koruny nejbližšího stromu co byl*.
Hikazu: *Hikazu se pomalu přibližuje k tréninkové oblasti.* "Už tam každou chvílí budu!! Nemůžu se dočkat" *Hikazu zrychlil a už viděl oblast, ale zarazil se* "Je támhle ta holka Tamai? Má stejné oči a pleť jako had. Zajímalo by mne, co trénuje, ale trochu se stydím se jí zeptat.. pořád si nejsem jistý, jestli to opravdu není Tamai." *Hikazu stále pilně pozoruje onen holku* "Ne, to musí být někdo jiný. Jaká je pravděpodobnost, že bych potkal Tamai znova? No.. sice jí dlužím jídlo společně se Shinem, ale i tak. *Ještě se rozhlíží* "Budu jí potichu sledovat, možná, že na něco přijdu" *Hikazu opatrně a potichu vylezl na nejbližší strom co uviděl a pozoroval* "Tak, tady je dobrý výhled.. co bude dál? No uvidím."
Tronari: *Tronari začala dělat pečetě které znala ze svitku, které se naučila na akademii* Bushi no Jutsu. * A nic se nedělo*. Ahh a nic tak zase znovu.*Takhle to opakovala nějakou dobu a nedařilo se furt stejně*. Do háje co dělám špatně vždyť dávám do toho chakru a pečetě mám taky dobře. Hmm že by málo chakry zkusím teda přidat o něco víc. *Stále se nic nedělo*. Achjo co dělám špatně, asi zase ta chakra nebo moc věcí co se mi honí v hlavě nevím zkusím si vyčistit k tomu hlavu. Uff *vydechla a začala si čistit hlavu od myšlenek a přidala do toho trochu víc chakry, Zase zopakovala pečetě* Bushi no Jutsu *něco se přece jen dělo objevila se slabá slupka její podoby co se hned řítila na zem*. *Podívala se na slupku “Hm aspoň nějaký postup chce to akorát víc tréninku“. Chvíli si odpočinu a dám se zas do toho znovu.
Hikazu: *Hikazu hodí po domu* "Kde ten bratr je? Už od rána jsem ho neviděl, co mne přitáhl z toho souboje s Tamai. No.. snad je v pořádku, možná se jen zbytečně strachuju. Teď když jsem si vzpomněl na Tamai, tak se trochu stydím.. Sice.. je to holka a já jsem jí podcenil, byla to asi nejhorší věc, co bych mohl udělat. No, nevadí.. co se stalo, stalose. Chtěl jsem jít dnes s bratrem trénovat, ale když není doma, tak ho hledat nebudu. Jak nad tím tam přemýšlím, dneska bych mohl jít do tréninkové oblasti, *dívá se z okna* je hezky slunečno, snad bude takhle hezky pořád." *Obléká se a otevírá dveře* tak já jdu! *řekl do domu, i když tam nikdo nebyl a vyšel.* Co bych tak dneska mohl dělat? Když nebudu v halách, tak taijutsu asi nebudu trénovat. *Přísně přemýšlí...* A co takhle Bunshin no Jutsu? Dlouho o tom přemýšlím, ale nikdy jsem si na to nevěřil. *Hikazu se díky tomu ještě více natěšil a rychle se rozeběhl směrem k tréninkové oblasti.*
Tronari: *Tronari čekala před akademii na svojí starší sestřenici Tamai, protože měli spolu trénovat Bushin no Jutsu. Byla natěšená, až se po dlouhé době uvidí, ze svojí sestřenicí * “těším se až uvidím moji sestřenku hodně mi chyběla“. Hmm zatím nikde není “mezitím si trénovala pečetě na Bushi no ,po určité chvíli ji to přestalo bavit“ šak na ně mám dnes kolik času budu chtít, *všimla si že Tamai má zpoždění*. Achjo, kde se zase zdržela, asi tam budu muset jít sama "tohle mi děla furt" a *vydala se na cestu do tréninkové oblasti*.* Byla stále nesvá sama mezi lidmi a ve městském hluku byla zvykla spíš na zdi svého pokoje a nerada si povídala z cizími lidmi. Šla svižným krokem, aby byla na místě co nejrychleji a mohla se zlepšovat ve svojích schopnostech. Dorazila na místo a rozhližela kde se u sídli aby měla klid a místo ji bylo příjemné*. Tohle místo se mi libi je tu krásný stinek . Tak můžu začít, je mi líto že Tamai nešla semnou těšila jsem se až ji uvidím. No nic je pravý část začít.
Aomine: *Sleduje dále děvče, zatímco se Kise dále baví. Bavilo ho to sledovat, protože navíc nechápal jak Shinobi nemůže udělat více jak tři kliky, tedy teď už neudělala ani to. *Nechceš už mlčet? *Otázal se Aomine Kiseho, které jen zamrčel v nesouhlasu.* Vždyť je jak ryba na suchu, je to sranda.. Tedy než lekne. *ZAreagoval Kise, načež se Aomine zvedl, no vlastně se zvedli oba kedže byli spojení a následně šli směrem dívce. Kise se už o něco tišeji smějíc.* Umm nebylo by lepší začít s nějakými činkami, než zvedat orvnou svou váhu? *Otázal se mile Aomine.* Nech ji, takhle je to sranda. *Pronesl Kise. Ano dalo se poznat, že mluví někdo jiný kvůli tónu hlasu a vlastně i stylu vyjadřování. Aomine doufal, že se Kise někdy sklidní, lečto mu kise v hlavně hned vyvracel.*
Erza: *Erza si po pár dalších pokusech všimla, že je ten kluk nějakej divnej.* ,,On se mi směje, nebo oni ? Jsou vůbec dva ? a proč vypadají jako nepovedená zebra ?! Nebudu si ho všímat, každý nějak začínal." *Erza se tedy znovu pustí do klikování, ale většinou se k těm 3 už ani nedostane a nabije si.*
Aomine: *Jakmile Kise viděl, že holka spadla obličejem na zem po třech klicích začal se smát. Docela dost hlsitě.* Mlllč *Zavrčel na něj Aomine, Kise ho však v tomhle směru ignoroval a smál se dále* to je jak ty když tě pustili z nemocnice *Zahlásil mezi smíchem Kise směrem k Aominemu, který se zamračil. No vlastně se zamračila jen půlka obličeje, ael to bylo vedlejší. Aomine se nějak snažil zamaskovat smích Kiseho. Už nejednou díky němu mále schytal pánví i on, hlavně o pečovatelky v jejich domě.*
Erza: *Erza na něco musela trénovat, chtěla svého senseie překvapit tím, jak zesílela. Musela ale dost zlepšit svou kondičku. Proto nechala hraní s magnetickým pískem a začala dělat kliky. Vůbec jí to ale nešlo. Nepřestávala se ale snažit. Jenže vždy po tom co udělala nejvíc 3 kliky, spadla na zem.* ,,Sakra" *Erza si otřela tvář, kterou měla od hlíny ze země. Pak se zase pustila do cvičení.*
Aomin: Vypadá, že bude zajímavá *pronesl Kise k Aominemu, když zaregistroval onen železný písek.* Žeby to bylo něco jako můj Hyouton? *Otázal se spíše sám sebe, ale přece jen, jelikož byli dva tak mluvil ke Kisemu. Ano tuhle větu pronesl Aomine.* Ale zajímá mě spíše co to umí *Pronesl Kise a pozoroval ji stejně tak jako Aomine. Bylo to zvláštní, vlastně ani jeden nevěděli co to je, jen se na to dívali, protože je to zaujalo.* Chceš se jít zeptat? *Otázal se Aomine, bylo mu jasné, že Kise bude opět neslušný, ale tak co s tím má dělat že? Zalepit pusu mu nemůže.*
Erza: *Erza se rozhodla, že by mohla věnovat trénink něčemu speciálnímu. Proto po krátké rozcvičce vytáhla že země malé množství železného písku (velikost fotbalového míče. ) A začala ji ovládat díky KINZOKU NO SUNA. Tvoří z něho ve vzduchu všelijaké obrazce. ,,Je to tak krásná schopnost, ale určitě se dá velmi využít i v boji. Určitě bych se o ní dozvěděla víc US Suzuyi, ale ten si litá někde ve světě a já jen dřepím v jeho vile a čekám na něj."
Aomine: *Pozoroval jak sem přicháízí dívka. Ano byl jediný z Yugakure z černou polovinou, ale nijak osobně si to nebral,. ikdyž by Kiseho nejradši občas zabil.* vidíš chvíli nic neděláš a už máš po fleku.. Lemro *Zamrčel nespokojeně Kise, který byl však hlasitý jako vždy. Byl přece jen takový, co kdyyž měl s něčím problém tak dal najevo. ano byla to občas překážka, když měl s někým spolupracovat v týmu, ale co nadělá.* Mlč jsi moc hlasitý. *Obrátil se na něj nsledně Aomine, který se zamračil. Občas ho opravdu jeho chování vysíralo, jako kdyby neuměl být slušný a normální.... Taky fakt.. kterej černej jako uhel je normální.*
Erza: Erza už dost dlouhou dobu neviděla svého senseie. Byla už i docela naštvaná. Věděla že je to kage a že má hodně povinností, ale mohl alespoň poslat po někom nějaký vzkaz co s ním je. Přestalo ji bavit čekat na to až se vrátí, aby mohla začít s nějakým těžším tréninkem. Využila tedy toho, že je krásné počasí a vydala se trénovat trochu intenzivněji. Oblečená byla v krátkém tričku a džín, které neměli jednu nohavici ( odkaz » ). Když přišla, na tréninkovém prostoru už někdo byl.* ,,Snad mu nebude vadit, když tady budu taky trénovat." *Erza si nestoupla daleko, možná i chtěla, aby na ni bylo vidět a začala se protahovat. Nikdy s tím neměla problém, protahování ji bavilo a díky tomu byla dost ohebná. Pak začala s lehkým tréninkem taijutsu. *
Aomine: *Seděl v trávě u jednoho z míst, které bylo určeno k tréninku shinobi. Trénoval tu, to ano, ale dokonce tu netrénoval sám. No jak nečekané když byli dva jednom že? Jako nescafé. No nyní měli však dotrénováno a tak seděl na zemi a rozhlížel se. Ano mohli trénovat rozděleně a určitě by to mělo i větší efekt, ale nechtěli ani jeden, ani Kise ani Aomine ukazovat to co umí, přece jen je to pro každého takové překvapení. Už jen to, že jeho polovina je vlastně černá. Každopádně také nechtěl Aomine přetěžovat své tělo. Před nedávnem ho sotva pustili z nemocnice, kde byl několik let připoután k lůžku a nemohl se hnout. No ale před pár týdny ho už propustili, byl za to rád, ikdyž své svalstvo co kdysi měl musel budovat znovu. Na to, že byl vybrán přímo Suzuyou pro jeho speciální jednotky dosti nyní zaostával za ostatními a asi byl i čas je dohnat a předehnat. Navíc byl určen jako velitel těch jednotek, samozřejmě až se jimi stanou oficiálně a tak musel něco umět no ne? No s takovouhle leda velké prd.*
---: ---
Suzuya: *Nějakou dobu přemýšlí o tom, že by si specializoval další svou techniku, přesněji dostal nápad, že by si upravil techniku Aku no Rensa aby kromě samotného spoutání a možnosti ovládání soupeře mohly i odčerpávat soupeřovu chakru. Požívá k tomu nějaké Shinobi z Yugakure no Sato, kteří se dobrovolně po žádosti Suzuyi nabídnuly. Sehnal si takto rovnou pět Ninjů takže v tréninkové oblasti v Yugakure jsou vedle sebe v jedné řadě a Suzuya si po složení ruční pečetě vytvoří čtyři Kage Bunshiny. Každý z nich si v očích aktivuje svůj Rinnegan a poté si z dlaně vytáhnou chakrovou tyč, kterou zabodnou do země před dobrovolníky, každý se oběma rukama chytnou své chakrové tyče ale v ten moment přijde okamžitá částečná paralýza celých rukou. Každý Bunshin a originál se koncentruje na jednu chakrovou tyč ze které následně vyletí fialově zářící chakrové řetězy, které svou oběť pevně spoutají (Aku no Rensa). Každý z nich se soustředí na svou vlastní chakrovou tyč a chakrové řetězy s úmyslem zkusit techniku prakticky spojit s Fuujutsu Kyuuin aby začali odčerpávat chakru ze svého cíle. Bohužel to tak úplně dobře nejde, zkouší to ale i tak znovu a znovu. Bohužel to nemůže zkoušet moc dlouho v jednom kuse bez přestávky, protože to je i pro dobrovolníky dost vyčerpávající a hlavně velmi nepříjemné. Zkouší to tedy denně jen několik hodin, dokud ho nenapadne, že by to mohl zkoušet na vězních z vězení, tudíž si tedy přivede do tréninkové oblasti vězně, kteří mají pouta z chakrových tyčí a tak není problém řetězy Aku no Rensa nechat ihned aby vyletěli ven z pout a spoutaly vězně dost pevně, aby se ani nedokázali pohnout. U nich se Suzuya nemusí bát, že by jim to bylo nepříjemné nebo že by je dokonce nějak zranil. Prostě jsou to vězni a celkem se s jejich smrtí i počítá. Nikdo netají, že v Yugakure no Sato vězni nemají žádná práva a že se na ně žádné zákony nevztahují, člověk je může vraždit, mučit a týrat ale nikdo to nebude řešit, protože jejich život ve vězení stejně skončí (tím myšleno jen ti vězni, kteří tam jsou za nějaký velký zločin). Denně to Suzuya i se svými Bunshiny zkouší klidně i půl dne nehledě na vyčerpání vězňů. Na konci dne s tím nakonec přestane a trojici vězňů nechá ihned odvést a pomocí specializované verze Tamashī no Tōnan jim sebere jedním pohybem veškerou životní energii, kterou Suzuyovo tělo pohltí. Padne na kolena v křečích a silných bolestech, protože celé tělo okamžitě začne mládnout o jeden rok. Bolí to a to fakt hodně ale tak co jiného mu zbývá než to vydržet, stejně si na tu bolest zvládl celkem zvyknout. Dalšího dne si nechá do tréninkové oblasti přivést další pětici vězňů a znovu to na nic zkouší, nechá, aby je spoutaly řetězy Aku no Rensa a opět se Bunshini i originál pokoušejí o to, aby jim řetězy začali odčerpávat chakru. Zkouší to znovu a znovu a stále dokola, když ani tento den nic tak i další a ten další dokud nepřijde pátý den, během kterého jeden z Kage Bunshinů dojde k úspěchu a dokáže skrze chakrový řetěz Aku no Rensa ze svého cíle vysávat jeho chakru. Suzuya následně Kage Bunshiny které tam má zruší a získá jak jejich získané zkušenosti, tak i vědomosti. Když to poté zkusí originál Suzuyi tak poté co se chakrové řetězy dostanou ven z pout z chakrových řetězů a spoutají celé jeho tělo, následně se Suzuya koncentruje ještě více, než jen aby udržel řetězy ale, aby ještě chakrové řetězy vysávali z vězně chakru a povede se, Suzuya zkouší vysávat dál a dál a během chvilky z vězně vysaje tolik chakry že ho to zabije. Spokojeně se usměje a mrtvolu nechá odvést. Spokojeně se vydá zařídit si své věci, kterých ještě pár má k zařizování. *
---: ---
Fu_: *nenechá jí dopadnout na zem. Docela jí je jí líto, že tak trpí, ale pokud to přežije a ujme se jí to, zesílí. Shinon seskočí na zem, aby mohla dojít k Fu. Ta se na ní podívá a usměje.* No co, bude sranda. A ta Lana.. *odmlčí se a rozhlédne. Cítí něčí přítomnost, ale nikoho nevidí. Ne že by cítila, ale má pocit, že je někdo sleduje. Pokud ano, musí vědět, že aby se schoval, potřebuje oklamat i jejich nosy.* Když budeme vědět víc, neuškodí to. *poví. Vezme Kami do náruče a položí jí na Kondora.* Tak si říkám, jestli ji vzít k nám, nebo někam mimo vesnici. *poví k Shinon.* Vzala bych ji mimo. *poví Shinon.* Vezmeme jí k nám. *poví Fu s úsměvem a zároveň s Shinon. Tak jen skloní hlavu k odevzdání. Hádat se s ní nehodlá. Tak se vydají k Fu domu, kde Kami uloží do své postele. Tam na ní chvilku kouká. Složí pečeť a přiloží jí ruku na čelo nakonec. Pod dlaní se jí objeví na jejím čele pečeť Sōke no juinjutsu. To už si ale musí jít sednout a odpočinout.* Dneska byl dost náročný, Shinon. Pečeť pro jistotu. *poví a sedne si do křesla v přízemí.*
Kami: *Když jsem doskočila na zem, tak jsem následně dopadla na všechny čtyři a unaveně jsem oddechovala. Levá ruka mě bolela a tak nějak už jsem nemohla pokračovat v souboji, protože jsem neměla moc chakry. Jen jsem sledovala Fu a Shinon, i to jak Fu použila další techniku a najednou zmizela v zemi. Chtěla jsem se zvednout a přesunout se někam jinam, ale už jsem neměla sílu a tak jsem zůstala na místě. V následující vteřině jsem ucítila, jak mnou projela raitonová technika. Jen jsem trochu skousla zuby a zůstala jsem na zemi, protože jsem se vůbec nemohla pohnout. Ve chvíli, kdy se ke mě probleskla Fu, tak jsem se na ní podívala. Najednou se mi zakousla do krku, tak jsem jen překvapeně zamrkala. Kousnutí nebylo bolestivé, jen bylo nepříjemné z toho důvodu, že jsem ho vůbec nečekala. Poté co se ode mě Fu odtáhla, tak mě místo kde mě kousla začalo pálit, ale po chviličce se ono pálení začalo měnit v bolest, která se postupně začala šířit z krku po celém těle.* Je mi nějak divně, *dostanu ze sebe, než se bolest začne zhoršovat. Následně přesunu jednu ruku na místo, kde mě kousla. Tělo jsem přestávala úplně ovládat, začínalo těžknout. Začínala jsem si připadat, jako kdybych měla vysokou horečku a bylo mi divně. Následně jsem se svalila na zem. Jakýkoliv pohyb už byl nemožný, vše mě bolelo, že už jen dotek mé ruky na krku byl velmi nepříjemný, a tak jsem ruku z posledních sil přesunula pryč. V další vteřině jsem už raději zavřela oči a ztěžka jsem oddechovala, hned poté jsem ztratila vědomí.*
Fu_: *dokončí svůj útok a rozdělí se. Ve svých podobách padají k zemi. Fu se kousne do prstu a přivolá kondora. Fu dopadne na zem a Shinon na kondora, který se zabrzdí dva metry nad zemí. Když je Fu na zemi, složí další pečeť.* Raiton: Denpō sekka. *blesk jí obalí ruku a po úderu, zmizí v zemi. Hned na to se objeví Kami pod nohama, aby ji zasáhl. Nejde mi o to, jí hodně ublížit. Pustila tam jen tolik chakry, aby ji to dočasně ochromilo. Pokud ji to vyšlo, pomocí shunshinu se přesunula k ní a složila pečeť. Zakousla se jí do krku a začala sát její chakru. Přes ní ale zároveň do Kami pouští přírodní chakru a vytváří jí tak pečeť Sōke no juin, do které zapečetí i část svého vědomí. Pak od ní odskočí a čeká, jak to dopadne.*
Kami: *Když zruší můj klon, tak si jen povzdechnu, protože mi bylo jasné, že hned bude po něm. Poté co se zbraně rozletí pryč díky jejímu útoku, tak padám k zemi a rovnou na mě míří Fu s její technikou.* 'A sakra, tohle nedopadne dobře,' *pomyslím si. Jak padám k zemi, tak se jí skoro vyhnu, jen levá ruka byla u onoho útoku, ale na poslední chvíli jsem jen ruku proměnila v kouř, protože víc jsem už toho nezvládla. Pomalu mi začínala docházet chakra.* 'Bylo mi jasné, že to zase tak dopadne,' *pomyslím si. Když je za mnou, tak opět ruku vrátím zpět do své podoby a doskočím na zem.*
Fu_: *zaútočí společně na ten klon, aniž by věděli, že se originál posunul jinam. Jakmile se ale zhmotní, obě jí ucítí a nebrání se tolik přímému a smrtelnému útoku. Fu vezme klon po hlavě a a obě už míří rovnou za originálem. V tom na ně letí ale její zbraně. Shinon se promění zpět a Fu chytne další pečeť.* Jinjuu Konbi Henge Soutourou. *spojí se a promění do velkého dvouhlavého psa. Odrazí se a roztočí.* Garouga. *veškeré zbraně se po obřím víru, který tak způsobí, svezou za ně nebo odrazí pryč a míří dál útokem na Kami.*
Kami: *Následně jsem se podívala na popálenou ruku. Celkem dost to bolelo. Dokud na mě nebylo vidět, tak jsem použila techniku Kemuri Bunshin a následně jsem se já sama proměnila na kouř a zmizela jsem dále od nich. Poté začaly útočit na klon. Ten se jim snažil vyhýbat, ale pak do něj vrazila Shinon a z klonu se stal jen dým. V tu chvíli jsem vzala do ruk dva svitky a vyhodila jsem je do vzduchu a pak jsem pomocí techniky Soushouryuu začala odpečeťovat zbraně a házet je po nich.*
Fu_: *zapomněla na ten její klan. Na schopnost proměnu v kouř. Snaží se přes výbuchy ohně sledovat, kam se přesouvá, ale není to dobře vidět. Ani ji takto necítí. Až když se opět zhmotní zaznamená její pach. Skrz dým, přes který není pořádně vidět, pak zahlédne až prolétající Obū, které míří na ni i na Shinon. Jen se opět přikrčí a ze zad ji momentálně vylezou dva ocasy O no Sanbi. Vystřelí je proti koulím a přirazí je ocasy k zemi. Tam vznikne tlumený výbuch, který se odvrátil spíše do země a způsobil dva krátery o průměru dvou metrů. Stáhne ocasy zase k sobě.* Shikyaku no jutsu. *pronese a chytne pečeť. Ocasy se zase schovají. Začne se z ní odpařovat modrá chakra, protáhnou se jí drápy a tesáky.* Juujin bunshin. *Shinon vedle ní se nahrbí a promění ve Fu.* Jdeme. *poví Fu.* Jasný. *odpoví Shinon a obě po čtyřech vyrazí proti Kami. Přeskočí každá svůj kráter a pak mezi sebou začnou kličkovat. Nabraly tak větší rychlost, než má Fu normálně a střídají se ve výpadech proti ní. Vždy ale máchnout levou, nebo pravou rukou a míří na hruď. Když uhne, jenom odskočí a zaútočí druhá. Nepřestávají takhle na ní dorážet a odrážejí její případně útoky úhynem, nebo odrážením ruky.*
Kami: *Když jsem uviděla, jak proti mě letí ohnivé koule, tak jsem použila Sanka na Jutsu a změnila jsem se na kouř a rychle jsem se dostala pryč od ohnivých koulí, ale zase jsem to nestihla tak úplně včas, protože jsem měla trochu popálenou levou ruku. Poté co jsem se dostala dost daleko od ohně, tak jsem použila Ōbu a poslala jsem jednu na Fu a druhou na Shinon.*
Fu_: *Kamina technika je dalko slabší, než její katon. Duchové Onidörö srazí jejího střelu stranou a dál pokračují na Kami. Tím, že se rozeběhla proti Fu s katanou, jim vběhla přímo do rány. Fu poskládá další pečeť a vystřelí proti zbývajícím (asi šedesát) ohnivým koulím střely vzduchu, na jejich posílení a rychlost.* Fuuton: Shinkuu Gyoku. *každý ohnivý duch tak nabere větších rozměrů (jednou tolik) a náraz způsobí větší výbuch plamene a ještě poryv horkého vzduchu.*
Kami: *Dívala jsem se na Fu, která rozbila mou techniku. Ale potěšilo mě, že mě pochválila. Jen jsem se usmála. Následně jsem vytáhla svitek a loutku jsem do něj rychle zapečetila. Následně jsem poskládala pečetě na Katon: Ryuuka no Jutsu a proti její technice jsem poslala svou. Následně jsem vytáhla svou katanu a následně jsem se rozběhla na Fu.*
Fu_: *jen se nakloní na stranu, když se kolem ní začnou objevovat kamenné sloupy. Jakmile je technika hotová, kouká škvýrami na Kami, u které se zastavila ta její loutka.* Zajímavé, tohle jsem ještě neviděla. *poví za zády se jí objeví jeden ocas z O no Sanbi. Máchne s ním párkrát kolem sebe a kamenné sloupy se sesypou jako hromádka karet. Tak rychle jako je uvěznili, tak stejně rychle jsou zase venku.* Pěkné. *poví jenom s úsměvem. Poskládá pečeť a podívá se na Kami. Pak se jenom usměje.* Katon: Onidōrō. *kolem dokola se ze země začnou zvedat malé koule ohně. Je jich kolem stovky. Následně složí další pečeť. Mezitím koule naberou vzhledu duchů a po dokončení pečetě všechny začnou utočit na Kami. Po nárazu vždy vytvoří velký plamen.*
Kami: *Poté co se rozejde dále od mě, tak aktivuju Tenseigan. Následně se začnu soustředit na loutku. Chtěla jsem něco zkusit, jestli to vyjde a nebo ne. Následně se loutka rozletí na ně. Mezitím se přesune přede mě a já složím pečetě na Doton: Ganchuurou no Jutsu a následně se okolo nic začnou ze země vysunovat kamenné sloupy, aby je aspoň na chvíli zdržely. Následně se loutka vrátí zpět na své místo a se připravím na další útok.*
Fu_: *překvapilo jí, že jí řekla úplně všechno, aniž by se zdráhala. ''Tu Lanu ani neznám. Nebo mi to nic neříká.'' řekne si s úsměvem a dál pozoruje okolí.* No jestli se ti chce, nemám s tím problém. Už bych se také potřebovala protáhnout po dlouhé době. *poví a vyskočí z místa. Pak se zamračí, než se rozhodne přesunout na svoji pozici, kousek od ní. Když se otočí, už se zase usmívá.* Tak, až budeš chtít, tak můžeš. *poví a dřepne si na bobek, zatímco se Shinon postaví vedle ní.* Bavíš se? *zeptá se jí trochu mrzutě.* Docela jo. *odpoví Fu a pozoruje Kami. Shinon chvíli trvalo, než si ní zvykla. Už ale její chování přehlíží, jako by to bylo normální a sžila se s tím.*
Kami: *Nad jejími slovy se jen usměju.* Lanina organizace se rozhodla založit svou hlavní větev v Pusté zemi, takže po většinu času jsem tam. Většinou plním nějaké mise a většinou chodím někde po světě a poznávám nové místa, *řeknu jí a pak se podívám na Shinon a jen se usměju nad pohledem, který věnuje loutce.* Hmm, co třeba zatrénovat, pokud chceš, *zeptám se jí a dívám se na ní.*
Fu_: *prohlíží si loutku, která se tam válí.* Zajímavé. *poví s úsměvem.* Nijak zvlášť špatně. *odpoví a pokrčí k tomu rameny. Kromě prstenu se u ní žádná vážnější změna neobjevila a o prstenu se jí mluvit nechce. Radši by si tedy zatrénovala, než aby se vykecávala. Shinon se položí vedle ní na zem a hlídá loutku, aby se náhodou nerozhodla vyrazit. Neví jak se ovládá, ale i tak si ji radši hlídá. Fu se pak začne koukat po okolí.* A jak se vede tobě mimo vesnici? Co vůbec děláš? *zeptá se jí nakonec. Není zvědavá, ale jen aby se neřeklo, že jenom mlčí.*
Kami: *Když jsem slyšela, že mě někdo pozdravil, tak jsem se otočila.* Ahoj, *řeknu oběma, když poznám Fu i Shinon. Nad jejími slovy se trochu usměju.* Loutka, učím se s ní zacházet, mám ji teprve pár dnů, tak s ní učím zacházet, *řeknu mile.* Jo jsem mimo vesnici, ale občas se vracím do vesnice, abych se podívala, jak to tady vypadá, přece jen je to můj domov, ne, *řeknu a dívám se na ně.* No a dá se říct, že tohle mě napadlo jako místo, kde by mohl být celkem klid na trénink, *dodám ještě.* Jak se vede, *zeptám se jich následně.*
Fu_: *nakonec se k ní začne přibližovat, když vidí, že se druhá postava usadila u stromu a i Kami si sedla.* Ahoj. *pozdraví, když přijde blíž. I kolem Kami se vznáší temná aura. Není jí tolik, ale část tam je. Zato kolem druhé postavy není žádná. Také z ní necítí vůbec žádný život.* Co to máš za kamaráda? *zeptá se jí a prohlíží si ho.* Hoj. *pozdraví jí i Shinon.* Jsem myslela, že si odešla z vesnice. *pokračuje Fu, i když pomalu, v komunikaci.*
Kami: *Dále jsem pokračovala v tréninku s loutkou, ale zatím se mi to moc nedařilo. Bylo mi jasné, že se jí budu muset naučit dokonale ovládat, než se přes ní budu moct naučit nějaké techniky. Po chvíli jsem se podívala okolo, jestli tady někdo v okolí není, protože jsem přemýšlela, že bych si mohla dát na chvíli přestávku, protože jsem ještě pořád nebyla moc zvyklá používat Tenseigan na loutky. Loutku jsem přesunula ke stromu a tak se snesla k zemi a zůstala tam ležet. Následně jsem deaktivovala Tenseigan a posadila jsem se na zem a promnula jsem si oči. Pak jsem si všimla, že mě sleduje nějaká osoba se psem. Tak jsem začala přemýšlet, kdo to asi je, jestli po mě bude něco chtít, tak ke mě určitě dojde.*
Fu_: *opět si zašla do věznice. Nechala se odvést do jedné z cely. Díky pasivní schopnosti, kterou jí dodává prsten Yamiwa, je její Temná lékařská chakra silnější. Přes hada Kyōka Shohō: Chakura Chūnyū vpustí do vězně většinu své TLC. Jeho temná aura se zvýrazní. V tu chvíli k němu Fu přistoupí a polibkem přes Shikei Seppun z něj vysaje veškerou chakru a duši. Hned na to, jak vysaje duši, zachvátí jí silná bolest od žaludku, daleko větší, než kdy jindy z tohoto procesu. Lehne si na zem a pět minut se svíjí bolestí, než to pomine. Pak se zvedne a s oroseným čelem opouští věznici. Na své levé ruce na prostředníčku má nasazený prsten Yamiwa, u pasu Kakutö a na kříži připnutý svitek s Kuchiyose. Zbytek věcí má v pečetích Raikö Kenka na stehně a zadku. Společne s Shinon se blíží k Tréninkové oblasti, kde se chystají k tréninku a možná k učení nové techniky. Už z dálky ale cítí přítomnost jiné osoby. Pomalu se tedy přibližuje. Podle pachu ji pozná, ale myslela si, že před nějakou dobou odešla z vesnice. ''Třeba se zase vrátila.'' pomyslí si a vydají se rovnou za Kami, která tam není ale sama. Zastaví se tak třicet metrů za ní a pozoruje jí, co tam s loutkou dělá.*
Kami: *Přemýšlela jsem, co bych mohla v Yuga dělat. Nechtělo se mi nikoho hledat a trochu jsem se bála, že bych mohla potkat Asiru, tak jsem se rozhodla, že se půjdu začít do tréninkové oblasti. Procházela jsem vesnicí a dívala jsem se okolo.* 'Kdo ví, jak dlouho tady zase nebudu,' *pomyslím si. Následně dojdu na místo a vydám se na okraj cvičiště, kde nikdo nebyl a následně vytáhnu svitek a vyvolám z něj jednu loutku a aktivuju si Tenseigan. Následně začnu procvičovat, jak loutku lépe ovládat.*
---: ---
Suzuya: *Vydá se na cestu ven z rezidence do své kanceláře, kterou zde ve vesnici má. Tak deset minut a už se ocitne v té kanceláři, ve které začne pracovat na různé dokumentaci. Musí různým lidem odsouhlasit různé žádosti na mise, ať už od celých malých vesnic nebo od jednotlivců. Kromě toho musí ještě různě rozdělit tyto mise mezi různé týmy ve své vesnici. Kromě toho ještě zkontroluje jak na tom je financování stavby zdejšího kasina. Taktéž musí podepsat ještě mnoho dokumentů týkajících se samotné Země Horkých Pramenů, předci jen Suzuya vyplňuje práci nejen jako Yugakage ale i jako zdejší Feudální Pán. *
Erza: Dobře, uvidíme, co půjde mně. *Když skončil s česáním, Erza si vzala hřeben. Pak si prohlábla své učesané vlasy. Byl to vždycky nezvyklý pocit.* Dobře. Děkuji. Ano zlepšuji se, dost mě to baví, proto to jde skoro samo. Tak zatím nashledanou. *Řekla Erza a rozběhla se pro své jídlo.*
Suzuya: Je prostě mnoho stylů jak bojovat a někdo vyniká v Genjutsu, někdo v Ninjutsu a někdo hold v Taijutsu prostě jsou to různé způsoby, jak se bojuje a my musíme vědět jak s každým z nich bojovat. *S česáním už skončí, je hotovo. *Hotovo, teď už budu muset jít, mám nějakou práci, kterou bych ještě měl vyřešit. V kuchyni máš připravenou večeři. *Oznámí jí s úsměvem, pomaloučku se během toho zvedne, aby se mohl skočit do kuchyně napít ze skleničky. * Doufám, že se pilně učíš číst a psát, máš na to učitelku tak doufám, že jsou nějaké pokroky.
Erza: To zní opravdu nebezpečně. A vůbec se mi to nelíbí. Proč by někdo chtěl způsobovat bolest takhle ? Když se někdo nepohodne, tak by si to měli vyřídit pěkně fér a ne někomu koukat do hlavy. Co myslíte ? *Erza se skoro nehne a na její tváři je pořád úsměv.*
Suzuya: Ne vždy zastavení a uvolnění chakry pomůže, každopádně souboj proti uživatelů Genjutsu jeden proti jednomu je riskantní. Každopádně co se stane v Genjutsu to v nich i zůstane sice jsou tu i výjimky kdy se zranění z Genjutsu promítne i do reality ale to se děje fakt výjimečně. Každopádně bolest to rozhodně způsobují, Genjutsu matou celkově smysli takže můžeš třeba dočasně ohluchnout, oslepnout nebo tě v Genjutsu někdo zraní a ty budeš cítit velkou bolest.
Erza: *Erza pilně poslouchá a snaží se pochopit, co jí vysvětluje Suzuya.* Aha, takže je to něco jako zlý sen, který vám někdo vnutí, že ? Takže vlastně musí chakra přestat proudit do hlavy. A pane Suzuyo, když mi v tom genjutsu někdo něco udělá, bude to i doopravdy ? a bude to i bolet ?
Suzuya: Neslyšela? Tak já ti to teda vysvětlím. Genjutsu jsou techniky, které užívají chakru v nervové soustavě oběti a pomocí této chakry vytvářejí iluze. Pro Ninji s vysokou inteligencí, e používání Genjutsu nebo obrana před Genjutsu mnohem snadnější, protože klíčem k úspěchu v Genjutsu je pozornost k detailům. Genjutsu, které je nejčastěji vidět, je jednoduché vytváření iluzí. Jako příklad bych třeba uvedl Narakumi no Jutsu, Genjutsu které ti vyobrazí strach, který máš ukrytý hluboko v srdci. Existuje několik způsobů jak se z Genjutsu uvolnit. Musíš pamatovat, že pro uvolnění z Genjutsu je třeba si v prvním uvědomit, že v nějakém Genjutsu vlastně jsi. Z Genjutsu se uvolníš buď tím že zastavíš svou chakru a poté jí zase ihned rozpohybuješ, tím zabráníš tomu, aby se chakra dostala do mozku a tak se z Genjutsu uvolníš, pak je tu způsobení fyzické bolesti ale ne v Genjutsu ale ve skutečné realitě a jako poslední způsob je když do tvého těla někdo zvenčí vpraví svou vlastní chakru.
Erza: *Erza byla ráda, že Suzuya souhlasil a vlasy jí učesal. Ona jen nehnutě seděla a ani nepípla. Sice to někdy zatahalo, ale jí to nevadilo, byla to taková malá oběť, za to že nevypadá jako bezdomovec. Pak přišla řeč na Genjutsu. V tu chvíli Erza jenom koukala.* Pane Suzuyo-sama. O ničem takovém jsem nikdy neslyšela.
Suzuya: *Uvnitř rezidence se posadí na gauč v obýváku a spokojeně tam odpočívá, nepotrvá to moc dlouho a Erza je už tam a tentokrát dokonce s hřebenem a už automaticky žádá, aby jí učesal. *Dobře tak se posaď. *Vezme si hřeben a posune se tak aby se mohla posadit a on jí mohl hezky rozčesat vlásky, sice je to příjemné ale stále to není ono, není to takové, jako když se mohl starat o Mito. Rozhodně by jí tu měl radši než Erzu je si vědom toho že další dítě bude mít až s ní, ovšem Erzu jako své dítě nebere je to pro něj další elitní člen jeho osobních jednotek. Navíc, i kdyby mu to Mito vyčetla, tak kdyby tu byla. Nikdy by se to nestalo, takže to není tak úplně jeho vina i on má nějakou hranici trpělivosti jak dlouho má čekat a už to že ho tu nechává a běhá si tam, kam chce ho fakt nebaví, to že chce očistit své jméno je v jeho pohledu jen výmluva opustila ho už dávno a očistění jména by jí zabralo rozhodně méně času než jí zabírá už teď. Takže to je asi úmyslný důvod jak jí za to potrestat za tu sobeckost. Nechce, aby si domů tahat další lidi? Tak ať se vrátí domů, jednoduché. Zakroutí hlavou a zažene tyhle myšlenky, aby mohl začít. *Tak pověz mi Erzo co přesně víš o Genjutsu?
Erza: Aha, to nevadí. Stejně ani žádnou zbraň nemám. Když to nepotřebujete vy, tak já zatím taky ne. Kdyžtak se to naučím až budu starší. No dobře, půjdu se osprchovat hned jak přijdeme. *Když tedy přijdou, hned se osprchuje, osuší, převlékne a vyráží za Suzuyou.* Když dojde za ním, postaví se proti němu, natáhne ruku ve které je hřeben a zeptá se.* Pane Sazuyo-sama, upravíte mi zase prosím vlásky?
Suzuya: Boj se zbraní? Tak to nejsem ten pravej, neznávám souboje s katanami a tak podobně. Já v tom nejsem moc dobrej v Kenjutsu bych proti vůdci samurajů a tak podobně ihned prohrál, kdybych neměl svou vysokou rychlost. Mám radši souboje přímo při používání Ninjutsu a nebo ještě lépe při útočení z dálky. Každej má svou slabou stránku a tou mou je právě tohle. *Oznámí s úsměvem během cesty, myslí to zcela vážně. Je mu jisté že pokud by šlo pouze o umění v Kenjutsu a nic jiného Mito by Suzuyovi natrhla prdel. *Ano sprcha bude nutná, tahle voda byla mokrá a nebyla úplně čistá. Však byla v obyčejné zemi, takže tam byla nějaká hlína. Dáš si sprchu, pak usušíš a pak začneme dobrá?
Erza: Dobře. *Erza vážně suzuyovi ruku a jde vedle něho.* Pane Suzuyo-sama, naučíte mě i bojovat s nějakou zbraní ? Nemyslím teď, ale někdy. Učíte vám to půjde. Jste hlava této vesnice. ,,Mám určitě nejlepšího senseie" *když chvíli jdou, tak až potom si Erza uvědomí jeho předchozí slova.* Sprchu? Další vodu? A nemůžu až večer ? Já nechci zase do vody. To je nuda.jeste teď jsem mokrá až až. *Řekne Erza skoro smutně.*
Suzuya: *Celou dobu Erzu sleduje, ani jednou nezmění svůj výraz tváře který je těžko čitelný, ale je to spíše takové neutrální. Ani neví kolik už uplynulo času, dle toho že cítí že Erza má už nízkou hladinu chakry tak předpokládá, že už uběhlo celkem dost času. Prostě tam celou dobu stojí a pozoruje Erzin postupný pokrok a to jak se postupně zlepšuje a zlepšuje. *Tak to by stačilo! Už se vrátíme zpátky, dáš si doma horkou sprchu, oblékneš se a já ti vysvětlím pár věcí, dobrá? Tak pojď, jdeme.
Erza: *Erza si pečlivě vyslechne Suzuyovu radu a pak nad tím ještě chvíli přemýšlí.* Dobře, to mi je jasné. Děkuji Suzuyo-sama. * Pak se Erza vrhne na dalších pár pokusů, ještě mnohokrát se vykoupe, ale je vidět, že se její schopnosti zlepšují. A po nějaké době už se na vodě udrží pár kroků. Když tohle zvládne, zkusí se zastavit. Když se o to pokusí a povede se to, začne se hlasitě radovat.* Ano, jsem zase o krok blíže. Jo, jupí. *Přestane dávat pozor na vedení chakry a octne se pod vodou. Jak se radovala, nestihla zavřít pusu a nadechla se vody. Pod vodou zůstala v klidu a chytila se kraje. U kraje začala kašlat a vykašlala množství vody. * Já jsem tele. Teď už to musím zvládnout. *Po tom co ti řekne, vyleze a vydá se na další pokus. Povede se jí celou plochu přejít. Pak se otočí a zůstane chvíli stát na hladině. Aby to zvládla musí se hodně soustředit.*
Suzuya: *Pozoruje Erzu jak se jí daří, není divu, že jí to tak dobře nejde, však teprve začíná. Výhoda je na druhou stranu že už zvládá Kinobori no Waza, takže základy pro zvládnutí této techniky rozhodně má. *Takže dám ti menší radu, poslouchej, představ si že tvá chakrová soustava je něco jako tok mnoha řek, který můžeš libovolně upravit. V rukou, v nohou a v celém těle máš tyto řeky, ale ty chceš vodu z těchto řek přesunout do chodidel a tam jí rozlít a udržet jí na určité hladině, která musí být rovnoměrná a to jak v levém chodidlu tak v pravém. Jak vkročíš na hladinu této vody, kterou jsem vytvořil vody ve tvých chodidlem způsobí to, že tě udrží na hladině tak tobě jen zbývá to dobře odhadnout, aby ses nepotopila. *Doufá, že touto radou jí pomůže, sice věří, že ihned jí to nepůjde a bude to ještě desítka pádů, ovšem postupně to začne zvládat sice dnes ještě po vodě běhat nebude a bude to chtít čas a praxi ale jde o to, aby zvládla ten základ. *
Erza: *Když přijdou na místo, Erza se prvně chvíli diví, proč si měla vzít plavky, není tam přeci žádná voda. To ovšem hned Suzuya vyřešil. Od té chvíle pouze Erza stala s otevřenou pusou a očima plnýma úžasu.* Ano, o chakře už něco málo vím. ,,Po dnešku dokážu chodit po vodě! To bude úžasný. Když jsem zvládla stát hlavou dolů na stromě, tohle určitě zvládnu taky." *Ještě zamýšlená Erza se vydá na cestu. Bohužel, však zapomene díky úžasu úplně na všechno. Proto hned při prvním kroku spadne a potopí se pod vodu. Hned jak ale vyleze, zkusí to znovu. Teď už na nic nezapomene. Udělá pečeť, a začne soustředit chakru do chodidel. Udělá první krok do vody a zůstane stát. Její nadšení je vidět z jejího výrazu, ale také ji znovu namočí, protože přestala dávat pozor. Když vyleze znovu, oklepe se, prohodí vlasy vzduchem a než půjde na další pokus ještě se smíchem pronese.* No, aspoň že je dneska teplo.
Suzuya: *Klidně počká na místě, Erza v těch plavkách vypadá opravdu rozkošně. *Tak jdeme, pojď. *Vyrazí ven na cestu směrem do tréninkové oblasti. Není to sice úplně blízko, ale není to ani moc daleko, stačí tak deset minut a už jsou tam, moc lidí tam není, takže to není moc problém. Složí tam sérii ručních pečetí a dlaněmi udeří do země. Zem před Suzuyou se trochu propadne ale jen určitě místo ve tvaru čtverce o obvodu 2 metrů každé strany (Doton: Chidookaku). Hloubka jak se to propadne, činí 4 metry. Následně použije techniku Suiton: Mizzurappa aby to naplnil a vytvořil tak provizorní bazén. *Takže jistě víš, že ve tvém těle koluje v chakrové soustavě chakra, jde o to, že tady se naučíš běhat po vodě, tedy spíš stát na vodě. *Jak to povídá tak se postaví na hladinu vodu a prostě na ní jen stojí, pak si stoupne, nebude tu na tom místě stát celou dobu. *Takže jde o to, že svou chakru přesuneš do chodidel stejně jako při Kinobori no Waza, má to úplně stejný princip jen pro udržení se na hladině vody musíš manipulovat a udržovat dané množství chakry rovnoměrně rozložené ještě s větší precizností jinak se prostě potopíš.
Erza: Ano umím. Další jutsu ? To zní skvěle. *Erza se rozzáří a trochu si na místě poskočí.* Plavky ? Dobře, snad ještě umím plavat. Dlouho jsem neplavala. ,,To jsem zvědavá, jestli to bude to jutsu, o kterém mluvila Kami. To by mi už mohlo docela jít." *Když se Erza převlékne, dojde k Suzuyovi.* Tak můžeme jít pane Suzuyo-Sama.
Suzuya: *Nechá se obejmout, naopak jí objetí opětuje a pohladí jí po hlavičce. *Čirou náhodou jsem zjistil, že ovládáš už první Jutsu, tak jsem tě přišel naučit druhou, která je velmi podobná té kterou už ovládáš. Oficiálně jsem se stal tvým osobní Senseiem, takže bych řekl, že je čas abych tě rovnou nějaké Jutsu naučil, co ty na to? *Navrhne s úsměvem, ani se nevyzul, spíš čeká, že se půjde obléct Erza. *Pokud ano vem si plavky dobře? Věř mi, že je budeš potřebovat.
Erza: *Erza zrovna sedí v okně. Z výšek moc strach neměla. Od malička lezla po stromech, proto ve výškách byla docela často. Zatím co tam tak seděla, dívala se ven z okna a sledovala obzor. * ,,Ta země je ale veliká. Jak to může někdo zvládat, vyznat se tam. Já bych hned zabloudila." *Pak Erza slyší, jak vrzly dveře. Otočila se a uviděla Suzuyu.* Dobrý den Suzuyo-sama. *Erza seskočí z okna a rozběhne se za ním. * Moc ráda vás zase vidím. *Když je Erza u něj, usměje se a obejme ho.*
Suzuya: *Řekl si, že by mohl využít toho, že si zvolil sekundární povolání Sensei a tak by mohl Erzu naučit nějaké to Ninjutsu. Dnes povinnosti Kage v kanceláři řeší jeho Kage Bunshin, takže má dost času na to, aby se mohl Erze věnovat. Suzuya se jí nehodlá věnovat jako každému dítěti ale místo toho Erzu oficiálně věnoval jako jeho osobní studentu a Suzuya je tedy její osobní Sensei (sekundárně Sensei – mám nárok na jednoho hráčského studenta). Oblečený je v ( odkaz » ) a klidně si to nakráčí do rezidence, díky Hakuja no Doku cítí chakru pasivně a tak ví kde se Erza nachází a tak jde rovnou za ní (pokud to není sprcha nebo záchod). *Erzo!
---: ---
Fu_: *ještě chvíli se za ní dívá, když utíká pryč.* Myslíš, že jsem to přehnala? *zeptá se Shinon.* Možná. *odpoví jí. Fu jen pokrčí rameny a vstane.* Tak pojď, jdeme dál. *řekne a vyrazí po cestě dál, seznámit se s novými lidmi. Ještě pořád ale přemýšlí nad těma jejíma očima. Opravdu jí zaujali. Nikoho ale už nenachází a tak se vydají domu.*
Kami: *Jen se na ní lehce usměju.* To je v pohodě, já ti rozumím, *řeknu jí klidným hlasem.* Jo, budu muset. Děkuju za, hmm, trénink, byla zajímavé bojovat proti někomu o hodně silnějšímu a možná se zase někdy uvidíme. Tak se obě mějte fajn, *řeknu ji a následně se rozběhnu domů.*
Fu_: *jen přikývne.* Jestli jsem tě vyděsila, tak se omlouvám. Jen se musím chránit. Nevím ani, co mě to napadlo. Jen prostě v téhle vesnici by nikdo neměl být, kdo by znal můj klan. Jsou tu asi dva. A ta druhá bydlí u mě. *Poví a pokrčí rameny.* Jestli musíš, nedá se nic dělat. Omlouvám se ještě jednou a děkuji za hru. *usměje se a podá jí ruku.*
Kami: *Když zruší techniky, tak se na ní podívám a na chvíli se zamyslím.* Jo myslím že jo, *řeknu a podívám se na Fu.* 'Ach jo, příště už fakt nic neříkám, protože mě pak hned chtějí zabít,' *pomyslím si a podívám se na Fu a poté na Shinon. Následně se podívám na nebe.* Asi budu muset brzo vyrazit domů, *řeknu a pak se opět podívám na Fu, jestli jí ještě něco napadne, tak zůstanu.*
Fu_: *odtáhne se a posadí se zase na kámen. Zruší techniky.* Nejmenoval se ten pes Taru? *zkusí to. Má se sice stále na pozoru, ale myslí si, že od ní ji nic nehrozí.* Promiň. Ale jsem opatrná. Nemám za sebou zrovna dobrou minulost a je pár lidí, o kterých bych radši už nikdy slyšela. *poví. Ruku nechá na jílci Kakutō. Shinon teď leží a jen na Kami zírá a hlídá jí.*
Kami: Jméno mi neřekla, jen mi představila její štěně, protože si se mnou chtělo hrát. Potkaly jsme se v horkých pramenech, *řeknu jí a dále jí sleduju.* 'Ach jo, proč jsem se jí jen ptala,' *pomyslím si.*
Fu_: *poslouchá.* Kde si ji potkala? Jméno si nepamatuješ? *pokračuje ve výslechu. Jsou dvě vesnice, který by pro ni mohli poslat špeha. Jak Kiri tam Iwa. Radši si chce být jistá. Že by jí porazila, to ví. Nemá šanci je jí ubránit jen s tím, co na ní použila. Ale kdyby napadla někoho, kdo není tím, kým si myslí, asi by se Suzuya moc neradoval.*
Kami: *Zaraženě se na ní podívám. Když najednou vstane, tak chci taky vstát, ale najednou se okolo objeví nějaké znaky a já se nemůžu pohnout.* Hej, *řeknu jen, když si všimnu nějaké pečeti.* Jak ho znám, *řeknu a dívám se na ni.* Jedna holka, se kterou jsem se kdysi potkala měla taky psa a řekla mi to, nevím proč, mi to řekla, ale řekla mi to, *řeknu Fu a dále se na ní dívám.*
Fu_: *zaraženě se na ní podívá.* Jak někdo jako ty, může vědět něco, co by se k ní ani donést nemohlo? *zeptá se a sáhne si zase po Gunbai a vstane. Kolem ní se do kruhu roztáhnou znaky po zemi pro pečeť Kekkai Shoheki. V tu chvíli už nemá šanci se pohnout. Začne mít trochu podezření, kdo vůbec je. Složí pečeť a sešle na genjutsu Jigyakkou no Jutsu.* Co si zač a odkud znáš název mého klanu? *zeptá se jí. Měla by ji popravdě odpovědět, protože ji k tomu technika nutí.*
Kami: *Jen se na ní usměju.* No to by se si líbilo více lidem, *řeknu a dívám se na ní.* No jsem unavená, ale zase to není tak zlé, *řeknu jí a následně poslouchám její slova.* Ty jsi z klanu Doragon, že, *zeptám se jí a dívám se na ní. Následně se podívám na Shinon.*
Fu_: *sedne si vedle ní na kámen.* No musím říct, že pěkné. To by se mi i líbilo. *Dívá se mlsně na její oči, ale ublížit jí stejně nemá v plánu. Dost by si tím podřízla větev pod zadkem u Suzuyi. Je ráda, že ji nechává relativně na pokoji.* Musíš být hodně vyčerpaná co? *zeptá se ji.* Mám možnost, ti chakru doplnit, ale nemohu. *usměje se a pokrčí rameny.* Zase bych ti mohla dát nějakou moji sílu, pokud bys dala ty mě nějakou svoji. *už přemýšlí hodně dopředu. Buďto si někoho takového sežene, nebo jednou zkusí udělat obchod s ní.*
Kami: *Když se přede mnou objeví brána, tak jen sleduju orby. Když se ke mě Fu blíží, tak deaktivuju Tenseigan, už jsem toho pro dnešek měla dost* Jo je no, ale mě se líbí, *řeknu jí s úsměvem.* Děkuju ti za souboj, ale jsem už nějaká unavená, *řeknu jí a následně se posadím na kámen.*
Fu_: *když nemůže spoléhá na oči, spoléhá na nos a vnímání chakry. Zastaví svoji rotaci a odrazí se od země. Ohnivou kouly přeskočí a vidí ty její orby. Rozeběhne se od ní a rozdělí se. Ve vzduchu se párkrát otočí a složí pečeť. Dopadne na zem s rukama na zemi.* Kuchiyose: Rashoumon. *před ní se objeví obrovská brána z mohutného kovu. Ozvou se tři výbuchy do brány. Pak ji zase zruší.* No. Musím říct, že to bylo zajímavé. *usměje se a vracejí se zase zpět v poklidu.* Jestli to je schopnost těch oči, tak je to dost hnusná schopnost. *poví jí.*
Kami: 'Sakra, takhle ze mě bude jen mastný flek,' *proběhne mi hlavou. Následně poskládám pečetě na Katon: Goukakyuu no Jutsu a vydechnu na ní ohnivou kouli. Poté vytvořím tři orby pomocí Ōbu a pošlu je proti ní. Pomalu mi docházely nápady a brzo i chakra.*
Fu_: *musí použít více chakry, aby udržela dým pohromadě. Stále se jedná jen o kouř a její větrná čepel by ji měla stačit na to, aby bez problémů provedla svoji změnu. Proti ní vyrazí a rotaci míří na Kami. Když ji uskočí, jen se v krátkém obloučků otočí a pokračuje v útoku. Doton projde jako horký nůž máslem. Ta její technika proti její nic nezmůže. Jen dál míří proti Kami.*
Kami: *Bleskový vlk mnou projde. Když poté použije fuutonovou techniku, tak se jí její záměr moc nezdaří, protože kouř drží pohromadě pomocí chakry. Jako dým se přesunu co nejdále od ní a následně se dám opět dohromady. Poté co se na mě začne řítit dvouhlavý pes, tak uskočím složím pečetě na Doton: Doryuuha a následně se zvednu na vrstvě hlíny, ze které seskočím a oni by do ní měli narazit.*
Fu_: *Vlk proběhne dýmem a pokračuje dál. Párkrát máchne rukou a vyšle proti ní Fuuton: Juha Shou. Snaží se ji ten dým trochu rozehnat, aby to měla složitější.* Shinon. Kombinujeme. *poví Fu a začne skládat pečetě pro Shikyaku no jutsu, Juujin bunshin a Jinjuu Konbi Henge Soutourou. Místo nich tam pak stojí velký dvouhlavý pes. Od tlam mu padají velké kapky slin a hlasitě na ní vrčí. Čeká na moment, kdy se zase spojí a vyrazí proti ní.*
Kami: *Když vytvoří nějaké zrcadlo a vyletí na mě má technika, tak jen překvapeně zamrkám.* 'Sakra vždyť tohle přece nemůže zkopírovat,' *pomyslím, ale to už jsou mé ruce chycené v orbech.* 'Sakra, sakra, sakra,' *pomyslím si a dívám se na Fu, jak na mě ještě míří bleskový vlk. Následně se začnu soustředit na svou chakru a místo do nohou jí začnu soustředit do ruku a najednou orby zmizí. Když dopadnu na zem, tak se ke mě celkem dost rychle blíží další útok, tak použiju Sanka no Jutsu a proměním se v kouř.*
Fu_: *vidí další dvě koule, které proti ní letí. Tyhle jsou ale jiné. Neví, jestli se jí chce čekat na jejich výsledek tak poskládá pečeť pro Suiton: Mizukagami no jutsu. Vytvoří před sebou zrcadlo, které vyšle proti Kami stejnou techniku. Ty koule se ale minou a nenastane žádný výbuch. Kaminy jí vlétnou na ruce a zvednou do vzduchu. Ty její letí dál na Kami, aby udělali to samé. Kouká na své ruce a usmívá se. Vypustí z rukou více chakry a uvolní se z nich. Kouká co s tím udělá Kami, ale ještě do toho složí pečeť a pošle proti ní bleskového vlka.*
Kami: *Sledovala jsem Fu, poté co jsem použila mojí techniku. Když mi řekne, že mám použít příště více chakry, tak se na ní podívám a následně souhlasně kývnu hlavou.* Budu se snažit, *řeknu Fu a následně sleduju, jaké zranění jsem jí způsobila. Rozběhnu se na ní a vyšlu po ní dva orby, které na ní letí a použiju techniku Tenshigan no Kusari a orby míří na její ruce, aby je chytily. Ještě k tomu na ní hodím dva shurikeny a poté vezmu do ruky katanu a pokusím se zaútočit a její pravou ruku.*
Fu_: *další překvapení. ''Dneska jich je nějak hodně ne?'' zeptá se sama sebe. Strčí Gunbai na záda a nechává jí běžet vpřed. Chce znát její sílu. Ještě než ji technikou zasáhne, aktivuje Inyu Shometsu, aby se jí místo dopadu začalo léčit ještě před zásahem techniky. Jak dopadne technika, odhodí jí to o několik metrů zpět. Zastaví se pomocí ruky, kterou za sebou zanechává rejhu v zemi.* Jo je celkem zajímavý. *poví a vstane. Měla by zlomená žebra a potrhanou tkáň na hrudi, kdyby techniku neaktivovala.* Příště by si měla dát do rány více chakry. *usměje se. To že se jen tak zvedla po zásahu Oukasho doufá, že v ní vyvolá zmatené pocity. Ráda si hraje takhle s lidmi. Chakra Sanbiho také napomůže k léčení místa zásahu. ''Isobu- Proč?'' zeptá se jí Sanbi. ''Ať je sranda. Třeba se bude víc snažit. Opravdu to nebylo nic moc.'' odpoví mu. Koukne na Kami.* Tak co dál?
Kami: *Když pohltí Ōbu a pošle je zpět proti mě, tak se jen ušklíbnu a použiju Sanka no Jutsu a proměním se v kouř, aby mi orby neublížily. Poté co vybuchnou, tak se opět vrátím do své původní podoby a pak se proti ní rozběhnu. Za běhu začnu soustředit chakru do pravé pěsti, abych mohla použít Oukashou, a mířím na Fu.* Tak co, jak se ti líbí tenhle souboj, *řeknu zatím co mířím na její hrudník.*
Fu_: *proletí kolem ní a zastaví se kus za ní. ''Dobrá, takže tohle na ní bude zřejmě moc.'' pomyslí si. Opět zopakuje obranu pomocí Gunbaie, kterou nastaví do dráhy orbům. Ty vlétnou dovnitř a vyrazí zpět proti Kami. ''Tohle je sranda.'' řekne si. Nespotřebovává skoro žádnou chakru díky tomu a může stále útočit. Ještě ale za orby máchne Gunbaií a pomocí Aora U-Indo vyšle tlakovou vlnu, čímž je zrychlí a zároveň roztáhne od sebe, aby dopadli na tři různá místa kolem Kami.*
Kami: *Když můj katon pohltí, tak si jen povzdechnu. Následně se rozběhnu do prava, abych se vyhnula katonu, který na mě poslala zpět. Poté co na mě zaútočí pomocí Tsugy, tak těsně před tím, než by do mě měla narazit tak použiju Shunsin no Jutsu, abych se jí vyhnula. Jako další techniky, kterou se na ní chystám použít je Ōbu. Vypálím po ní tři orby.*
Fu_: *sleduje, co provede s jejími zbraněmi. Nakonec se jen usměje a přikývne. \'\'Jak jsem si myslela. Podobná schopnost rineganu. Jak je asi silná? \'\'řekne si a chystá se na útok. Musí se nejdříve zbavit ale jejího. Stáhne ze zad Gunbai a pohltí všechny její ohnivé koule. Pak je jen vyšle proti ní zpět z Gunbaie. Vrátí ji na záda a vyběhne v zákrytu ohně. Aktivuje Shikyaku no jutsu. Opět jí naroztou tesáky a drápy a pak se jen odrazí. Roztočí se ve vzduchu a míří proti ní za pomoci pachu.* Tsuga. *chce vědět, jestli jí odrazí, nebo ne. Na své momentální úrovní ale nemá šanci, něco takového odrazit. To neměla ani s jejím předchozím útokem Konoha Ryūjin.*
Kami: *Když odrazí senbony, tak se na ní podívám. Poté co začne útočit ona, tak jí sleduju. Vidím, jak na mě hází různé zbraně, tak se jen pousměju.* 'Takže chceš zjistit, co všechno Tenseigan dovede jo,' *pomyslím si a dále pozoruju zbraně, jak se ke mě blíží. Kdyý jsou skoro u mě, tak je pomocí mého Dojutsu odrazím a ani se nepohnu. Následně složím pečetě na Katon: Housenka no Jutsu a začnu po ní vydechovat ohnivé koule.*
Fu_: *překvapivě začíná jen zbraněmi. Co jí ale zaujme více je to, že senbony po vržení prostě zrychlili. ''Co to sakra?'' řekne si. Otočí se k ní zády a její útok se odrazí od Gunbaie a zbraně popadají na zem. Cítí jí, takže pokud změní pozici, stále bude vědět, kde se nachází. Otočí se zpět. ''Tak jo, schválně, jestli mám pravdu.'' řekne si a dotkne se jednou rukou stehna a druhou zadku. V obou se jí objeví různé zbraně. Kunaie, senbony, Shurikeny. Všechno proti ní takto vyhází. Takhle projede kolem pečetí třikrát, což je šest vrhů z obou rukou. Po sedmé vytáhne Fuuma Shuriken, který proti ní také pošle. Po celou dobu se pohybuje do oblouku kolem ní.*
Kami: *Jen se na ní usměju. Následně se napiju a položím tašku na zem a poté se rozejdu za Fu. Následně se zastavím a zavřu oči. Aktivuju Tenseigan a zaujmu bojový postoj. Následně z pouzdra vytáhnu několik senbonů a hodím je po Fu. Následně hodím druhou vlnu senbonů a zrychlím je pomocí Jūryoku.*
Fu_: Super. *usměje se a vyskočí z kamene. Protáhne se v zádech a vybírá si místo, kde by bylo nejlepší trénovat. Chce se pořádně připravit a získat znalosti o tom doujutsu, aby měla navrch, pokud se s někým utká a bude mít stejné oči. Najde vhodné místo a připraví se.* Mohu ti slíbit, že se pokusím, aby to tak nedopadlo. To je ale všechno. *usměje se.* Jestli chceš, začni. Jestli ne, začnu já. *poví a čeká, jak se rozhodne. Chce jí dat možnost něco udělat, než by to mohla skončit. Viděla, že něco použila s těma očima, ale neviděla přesně co.*
Kami: No jo no, pro mě jsou buď o hodně silnější a nebo slabší, takže nic moc, *řeknu a dívám se na dívám se na ní.* Ráda by bych byla, kdybych zase mohla trénovat s někým novým. Použivám hodně ninjutsu, takže dojutsu a elementy, ale taky bych se chtěla zaměřit na boje se zbraněmi, ale k tomu jsem ještě neměla moc příležitost, *řeknu jí a dívám se na ně.* Pokud chceš, tak můžeme dát souboj, ale ne, že ze mě pak zbyde jen placka, *dodám ještě s úsměvem.*
Fu_: *chápavě přikývne hlavou.* Jasný no, někdy najít kvalitního soupeře je těžký. Nám s Shinon také většinou nezbývá nic jiného, než trénovat sami. Když jsme naposledy trénovali s někým jiným, skončili jsme v nemocnici. Je ještě daleko přede mnou. *usměje se.* Kdyby si chtěl s tréninkem pomoct, stačí říct. Aspoň se naučíme něčemu novému. Ráda bych se střetla s tvým doujutsu, pokud by to bylo možné. Připravenost je dobrá věc. *usměje se a podívá se jí do očí, kde už má Tenseigan deaktivovaný.*
Kami: Promiň, *řeknu a stáhnu ruku zpět k sobě. Následně se podívám na Fu.* Myslím, že se mi hodí jakákoliv osoba, která umí ovládat techniky lépe než já. Zatím ještě nemám tým, nedávno jsem se stala chuuninem, takže zatím ještě čekám, až budu přiřazena k nějakému týmu, takže mi zatím nezbývá nic jiného než většinou trénovat sama. Občas trénuju s kamarády, ale ne vždy mají čas, *řeknu Fu a podívám se na ni.*
Fu_: *Shinon zavrčí a odtáhne se od Kami.* Už nejsem stěně. *poví a zvedne se. Přesune se na druhou stranu Fu, dál od Kami.* Už z tohohle mazlení vyrostla. I já se k tomu můžu dostat jednou za čas. *poví a sleduje Shinon.* No, trénovat je dobré. V tom ti bránit nebudu. Nemůžu se ti zase ale postavit já, protože by to nemělo cenu. *vysvětlí jí Fu.* Jsem hodně daleko před tebou. Proč trénuješ sama? To nemáš nikoho, kdo by trénoval s tebou? Nějaký tým? *zeptá se jí. Nikoho dalšího v oblasti necítí a obvikle tihle mívají na svých úrovních tými, ve kterých pracují.*
Kami: *Sledovala jsem obě dvě a přemýšlela jsem.* Těší mě Shinon, *řeknu mile a usměju se na psa.* No já jsem chtěla původně trénovat, musím ještě hodně zesílit, ale pokud tě napadá něco jiného, tak můžeme klidně dělat něco jiného, *řeknu jí a následně čekám, co řekne.* 'Vypadá, že bude celkem v pohodě,' *pomyslím si a následně natáhnu ruku k psovi, abych ho pohladila, pokud mě nesežere.*
Fu_: *když konečně doběhne, podívá se na ní.* No, já sem přišla navazovat kontakty a podívat se po nových místech, která jsem tu ještě neviděla. Ne všude jsem ještě byla ve vesnici. *poví a přesedne si trochu, protože ji kámen tlačí do zadku. Co by dělat chtěla i tuší, ale asi je brzo ještě.* Co bys chtěla dělat ty? *zeptá se. Shinon se na Kami podívá.* Jmenuji se Shinon. *představí se jí. Sice jí neptedběhla, ale snažila se. O to jde, to je hlavní.*
Kami: *Dále běžím a všimnu si, že obě dvě zpomalují, až se za chvíli úplně zastaví. Pomalu se k nim přibližuju, ale taky zpomaluju, protože jsem už unavená a pomalu nestíhám popadat dech. Po chvíli k nim doběhnu a podívám se na ně. Poté si sednu na kámen a unaveně oddechuju.* Tak jo vyhrály jste vy dvě. Teď mě doufám necháte na chvíli odpočinout, *řeknu a usměju se na ně zatím co popadám dech.* Copak by jste chtěli dělat, *zeptám se a dívám se na ty dvě.*
Fu_: *doběhne Shinon.* Nemyslíš, že už to stačilo. Ta holka nemá šanci nás dohnat. *poví k Shinon. Ta se rozmýšlí, až se nakonec rozhodne. Začne zpomalovat až nakonec zastaví. Fu také zastaví a zruší techniku. Párkrát se zhluboka nadechne, než se jí vrátí dech do normálu. Stejně tak i Shinon. Sedne si na kámen a čeká, až k nim dorazí i Kami.*
Kami: *Jen se usměju nad slovy Fu.* No jo, ale já nejsem tak rychlá jako ono, v tom bude asi největší problém, *řeknu a dále běžím za nimi. Když Fu zrychlí, tak si jen povzdechnu a zatím běžím dále za nimi.* 'To není fér, já nejsem tak rychlá jako ony dvě,' *řeknu si pro sebe.*
Fu_: *nechá ji tedy doběhnout až k sobě.* Na ní se nezlob. Občas se prostě potřebuje nějak vyřadit a tak dělá toto. Jinak je hodná. Ale musíš se opravdu snažit, aby si ji předběhla. I já ji sotva stačím. *usměje se Fu a přidá. Z těla se jí začne vypařovat modrá pára. Protáhnou se jí tesáky a drápy. Chvilku běží po čtyřech ale pak se pomalu vrací na dvě. Několik rychlích skoků a uteče ji zase. "Chudák, takhle ji dát zabrat." Pomyslí si Fu a blíží se k Shinon, na kterou v tomhle módu má. Navíc Shinon ještě neběží úplně naplno.*
Kami: *Dívám se na psa, který se najednou rozběhne pryč.* Ale to je podvod, ty jsi mi utekla, *řeknu psovi a pak se podívám na onu dívku, která se mi předtím představila a taky se rozběhla. Jen se pousměju a rozběhnu se za Fu. Běžím, co nejrychleji můžu, abych jí dohnala.* Občas jí hrábne, aha, *řeknu a dále běžím za nimi.*
Fu_: *usměje se nad jejími slovy. Nebojí se jich používat a dokonce se jí i zamlouvá jejich ráznost.* Když mě předběhneš, řeknu ti své jméno. *poví Shinon a vyrazí kolem ní jako vítr. Během chvilky se jim začne vzdalovat.* Já jsme Fu a ona.. *koukne za Shinon* občas ji hrábne a chce si hrát. Tak poběž. *poví a vyrazí za Shinon. Během chvilky se začne Kami taky vzdalovat a dohání Shinon.* Docela zákeřně nemyslíš? *zeptá se jí.* Život není fér. *poví Shinon a přidá do kroku. Fu se ohlédne, zda za nimi Kami poběží. Trochu se loudá, aby měla možnost dohnat jí. Shinon ale nemá šanci dohnat. Musela by dokola používat shunshin a tím si moc nepomůže.*
Kami: *Nechám katanu za pasem a dívám se na ženu.* Ani nevím, kdo tady má ještě dojutsu. Tady snad tohle nikdo kromě mě nemá, *řeknu jí a následně se podívám na psa, který mě přeskočil. Následně zavřu oči a zruším Tenseigan.* Je mi 17. Jsem Kami a ty, *zeptám se zatím co sleduji psa.* Ale jestli chcete, tak se můžete přidat oba dva k mému tréninku, *dodám.*
Fu_: *stojí se založenýma rukama na prsou a dívá se na Kami, která vytáhla katanu.* Jen mě zaujalo tvé doujutsu. Takové ještě neznám a to jsem si myslela, že toho znám už hodně. To vidím ale prvně. Překvapuje mě, že jich je v téhle vesnici tolik. *usměje se a nakloní hlavu na stranu. Z Kami nevyzařuje tak silná chakra. Hádá tak úroveň C max C/B. Shinon se po jejím náklonu hlavy rozeběhne a pro druhém kroku se odrazí. Přeskočí tak Kami obloukem a dopadne kousek před Fu. Doběhne k ní v klidu a obejde ji. Pak se jí posadí vedle nohy.* Tak trénuj dál. Jen sem koukala, s kým bych se mohla seznámit. Kolik ti je? *zeptá se jí. Už zase dostala chuť na mladé maso. Potřebuje se zbavit svého věku.*
Kami: *Celou dobu onoho ptáka sleduju a čekám, co se bude dít dále. Když najednou začne přistávat, tak začne vířit písek, takže nic nevidím a ještě se mi písek dostane do očí. Dám ruku před oči a snažím se aspoň trochu sledovat, co se děje. Poté co onen pták přistane, tak ruku přesunu na katanu.* Kdo jsi a proč rušíš můj trénink, *zeptám se znovu a stále mám aktivovaný Tenseigan.* 'Člověk si tady chce zatrénovat, ale nemůže,' *povzdechnu si a následně se podívám okolo, jestli tady ještě není někdo jiný. Najednou si všimnu i psa. Poté se opět otočím a sleduju osobu, která stojí přede mnou a čekám, co udělá.*
Fu_: *techniku nemohla jen tak zrušit. Přesto nechtěla zasáhnout ji. Drak jí minul a zrušil se několik metrů za ní. Přesto zahlédla světlo v jejích očích. \"No to si děláš srandu. Tahle vesnice je snad plná doujutsu. Suzuya se mi zdá jako sběratel.\" Řekne si. Pokyne kondorovi a ten začne přistávat. Přistává ale jako helikoptéra a tak každé jeho máchnutí křídly vyšle vlnu větru, který rozfouká proti Kami písek a prach po zemi. Proti slunci jí Kami nemůže vidět do obličeje, čemuž napomáhá i prach a písek. Sama jí ale sleduje, co třeba ještě vymyslí s těma očima. Nakonec kondor přistane a v oblaku dýmu se rozplyne. Shinon stojí deset metrů před ní, zatím co Shinon to v okamžiku rozptýlení, které dým a usedající písek vytvořil. Stojí přímo za Kami dalších pět metrů od ní a sleduje jí. Ceník zuby, kdyby se na ní náhodu otočila.*
Kami: *Dále jsem běhala po tréninkové oblasti. Po chvíli jsem si to zamířila k jednomu stromu, že si půjdu procvičit chůzi po stromech. Když jsem vyšla k jedné větvi, tak jsem se začala přitahovat k nohám. Pak jsem seskočila dolů a všimla jsem si, že na mě míří nějaká technika.* 'Sakra, co to je, kdo to poslal,' *pomyslím si a následně zavřu oči, aktivuju Tenseigan. Následně použiju Jūryoku, abych techniku odrazila pomocí odpudívé síly.* Kdo jsi a proč na mě útočíš, *řeknu a začne se rozhlížet okolo. Když okolo nikoho nevidím, tak se podívám na oblohu a všimnu si nějakého ptáka, který poletoval nade mnou.*
Fu_: *přeci jen někoho cítí. Ale jen matně. Pozná, že se pohybuje rychle. Zaměří jí přes kagura shingan. Povolá si kondora, na kterého spolu s Shinon nasednou a míří do oblasti, kde se dotyčný člověk pohybuje. Začne držet padesátimetrovou výšku a sleduje jí. Zjistí že je to dívka, ale ještě jí neviděla. Pachovou stopu určitě zaznamenala už ve vesnici, ale vybavuje si ji. Nějakou dobu jí takhle sleduje, než se rozhodne se pobavit a trochu si zařadit. Odrazí se od kondora a výši ve vzduchu. Prudce kopne a pošli proti ní draka, který je tvořený z tlakové vlny jejího kopu a míří přímo na ní.*
Kami: *Nebylo to ještě snad ani týden, co jsem dokončila chuuninské zkoušky a dokonce úspěšně, tak jsem se vydala do tréninkové oblasti, abych si trochu procvičila své techniky. První jsem se rozhodla, že se trochu proběhnu po okolí, abych se trochu rozcvičila, a tak jsem začala běhat.*
Fu_: *spolu s Shinon se vydala do věznice, kde vykonala svůj rituál pro omládnutí. Přivedli jí jednoho vězně, do kterého vpustila svoji TLC, kterou hned přes Shikei Seppun vysaje i s jeho chakrou a duši. Zmohne jí opět silná bolest od žaludku, která ji srazí na kolena, dokud nepřejde. Pak nechá vězně ležet a odejdou z věznice. Na zádech má Gunbai, pod kterou má na kříži svitek s Kuchiyose. U pasu má Kakutō a zbytek věcí v pečetích Raikō Kenka na stehně a zadku. Odchází se podívat do zdejších tréninkových hal. Ještě tam za tu dobu co tu je nemalá příležitost se zajít podívat. Neměla možnost zajít do více míst v Yugakure. Dnes se ale rozhodla právě pro haly. Doufá, že tam někoho potká, aby se seznámila s někým novým. Čím víc známých, tím víc příležitostí. Dorazí k halám a rozhlédne se.* No, je to tu docela velké, co říkáš Shinon? *zeptá se feny.* No, to je pravda. Tak to hlavně nesmíme zničit. *odpoví Shinon. Fu se jen zasměje a rozhlédne se znova. Ještě také závětří pořádně, aby si prohlédla okolí, zda tam nikdo není s nimi. Popřípadě se za tou osobou vydá.*
---: ---
Fu_: Specializace / *Fu se vydala do tréninkové oblasti, kde chce vylepšit další techniku. Suiton: Kokuu no Jutsu. Při této technice z oblohy prší olej, který se dá zapálit. Ona chce zkusit, aby místo oleje prádla TLC. Zastaví se za jedním kopcem. Vytvoří si klona, kterého chce využít, jako pokusného králíka. Má jistou představu, jak tu techniku vytvořit. Jen na to bude asi potřebovat víc času. Klekne si na koleno a poskládá pečeť, která je potřebná na techniku Suiton: Kokuu no Jutsu. Přidá k ní ale ještě dvě pečetě. Přidřepne si a začne nahrazovat svoji chakru TLC. Shinon si lehne stranou a pozoruje jí. Ve Fu se začne chakra pohybovat a svaly se jí vlní po celém těle. Její chakra protéká přes pomyslný transformátor v jejím těle, kterým je zásobárna TLC a z něj vychází TLC, která se jí dostává do oběhu chakrovodů. Celý tenhle proces jí zabere nějakou dobu. Uvědomuje si, že pokud to bude chtít použít v boji, bude muset být krytá někým jiným, popřípadě svým klonem, nebo nechat klona, aby tu techniku aktivoval. Tím ale bude mít slabší účinek, než když jí udělá sama ona. (Čas přípravy je jeden odpis.) Když už se jí všechna její chakra promění na chakru TLC, chytne jinou pečeť. Kolem ní se objeví fialová až skoro černá záře, která se od ní v sloupu vystřelí do vzduchu a začne tam vytvářet tmavý mrak, který se rozprostře nad plochou, ve které se nachází. Hned z něj začne pršet chakra, která je v kapalném stavu. Ta chakra je tmavá a hned jak začne padat, klon vyrazí proti Fu. Zasáhnou ho kapky deště a začne zpomalovat. Ruka se mu sveze k tělu a zůstane viset podél něj. Nakonec spadne na zem a nemůže se hýbat. Sama Fu je v krytí díky sloupu záře, ve kterém se nachází. Shinon se vzdálí od mraku a kouká se na tu smršť. Fu uvolní pečeť a vstane. Mrak se pomalu rozpadne a veškerá TLC chakra se ze země odpaří a nejsou po ní žádné stopy. Klon se i nadále nemůže hýbat. Fu ho zruší a získá zkušenosti nabyté klonem, který dostal plný zásah techniky. Nemoci se pohnout ani když se snažil uvolňovat chakru. Fu se tak spokojeně sebe a jde domů. Je docela vyčerpaná, protože se jí musí chakra vrátit zase zpět do oběhu, který je momentálně skoro prázdný po vypuštění většiny TLC.* Tak tohle bude asi jen v nejužších možnostech. Dost to vyčerpává. *řekne si za chůze domu. Shinon se jí vrátí k noze.* No to jo. Dost tě to muselo vyčerpat. To není nic snadného. Už jen její používání. *poví Shinon a chystá se jí podepřít, pokud by měla snad omdlít.*
---: ---
Kuroka: *Leží ještě notnou chvíli po tom co Fujino odešla z domu. Klon ten zmizel už dávno, ještě než Fujino šla do koupelny. Nicméně nyní Kuroka míří do sprchy, aby se zbavila potu a dalších silných pachů. Ne, že by jí pach Fu nějak překážel, naopak. CHystá se však vyrazit na jedno z důležitých míst vesnice, aby tam nalezla nějaký formulář na vyplnění ke změně jména a příjmení z Kuroky Seraphim na Mota Kaizo, která jí doporučila Fujino a oznámení, že žije u ní.*
Fu_: *jak obličej klona potřísní její kapaliny, usměje se a zmizí. Fu jí ještě políbí.* Dobrá. Jak si přeješ. *usměje se. Vstane z postele a vleze do koupelny. Rychle se ošplouchne.* Promiň, musím si jít ještě něco zařídit. Klidně odpočívej. Shinon bude hlídat dům. *řekne. Jde dolů. Oblékne se a nechá tam ještě klona, než se sebere a zmizí do věznice. Staví se u jednoho z vězňů, kterého jí určí strážný. Vpustí do vězně většinu své nahromaděné TLC a pak ho políbí. Vysaje z něj přes Shiki Seppun chakru a pak i duši, která ji od žaludku rozlyne silnou bolest do těla. Dopadne na kolena a pět minut to rozdychává. Pak se sebere a odejde zase zpátky domů. Klon se díky její bolesti zrušil.*
Kuroka: *Zavrtí sebou ještě trochu, než její pocity překlenou tu mez orgasmu, který její tělo zahltí zábleskem silně slastného pocitu. Nezůstane to ani bez odezvi tekutin z pochvy.* S..Stačí, Fu. *Ruce má volně na posteli, když je schopna tiše promluvit. Má pocit, že má dost. Točí se jí hlava z přehršlu vjemů, které zahlcují její vnímání. Rozdýchává to.* Ohh.. Příště. *Hlesne ještě. Zrovna nyní by byla bezmocná proti nebezpečí. Vzpomene si na tu dobu v kleci překupníků. Tehdy na tom byla podobně, ale ve zlém, ne po něčem tak úžasně příjemném. A pevně věří, že tohle oslabení zas vyprchá a ne jako tamto.*
Fu_: *Fu si vzdychne, když se chopí jejích prsou. Nadále dobývá její ústa a klon slízává všechny její šťávy, které z ní tečou. Mezi rty vezme její klitoris a začne ho nasávat a dráždit jazykem. Prsty uvnitř ní začne kmitat rychleji, aby ji dostala k vrcholu, který pociťuje, že se na ni blíží.* Pojď. Dej mi ho. *zamumlá klon, zatímco má plno práce s její vagínou.*
Kuroka: *Nechá se bez protestů položit na záda. Všechno to nyní uvítá. Usměje se při pohledu na Fujino. Stačí jí sáhnout za sebe a jsou jí k dispozici prsa Fujino. Provede tak, přičemž následuje to co jí činí Fu s jejími. Kdežto jejím rtům a jazyku se nyní zcela poddává. Z lůna jí jdou další šťávy. Vzdechy se mění ve sténání s rostoucí silou citlivosti klitorisu. Blíží se opět vrcholu.*
Fu_: *pomocí klonu jí přetočí na záda. Dildo odsune stranou. Klon se nadále věnuje její vagíně za použití jazyku a prstů. Olizuje každičký kousek místa, ke kterému má přístup. Originál se skloní k jejímu obličeji. Je vzhůru nohama a pustí se do kradení polibků, kterým přidává na vášnivosti dobívajícím jazykem. Rukama dráždí její bradavky, které jsou ztvrdlé vzrušením.*
Kuroka: *Ztěžka vydechne. Lehce se třese z příjemných pocitů, které jí proplouvají tělem a je nucena podepřít se i druhou rukou. Naprosto zaskočená pozorností, které se dostalo jejímu zadku i rozkroku. Přestane tak s drážděním Fujino a náhražka penisu není už v jejích rukách. Občas zasykne, jak má stále ještě rozkrok rozcitlivělý a nyní i opět vlhký. Vnímá jen okamžiky přítomnosti a nepřemýšlí. Nechává se pod tíhou všech těch vjemů vést jen vlastními pocity a pudy. Momentálně si chce užívat péči, která je věnována jí. Však ani nemá na dosah svých rtů, rty Fujino.*
Fu_: *oplácí jí polibky. Opře se do nich se vší vášní a parádou. Ruce jí zaboří do vlasů. Jednou pak stejně sjede k jejimu prsu, kde si hraje s její bradavkou. Jemně ji kroutí a tahá za ní. Zapojí nakonec i druhou ruku. Tu ale použije k tomu, aby mohl přivolat klona znovu. Ten si klekne za ní a pustí se do jejího klína jazykem. Přechází ale i k jejímu zadku a vlhčí jí tak oba otvory.*
Kuroka: *Na chvilku se zadrhla se svou činností a krátce zavětřila, zda náhodou neucítí ve vzduchu krev. Její smysli jí její obavu smetou. Proto zatímco věnuje Fujino polibky, opět začne pokračovat v pohybech dovnitř a ven. Samozřejmě velmi poklidnými a pomalými s zanedbatelným stupňováním. Už netrpí rozpolceností a nedůvěrou, když je zahlcena pachem její radosti i tělesnou rozkoší. Dobývá její ústa, kdy zapojuje svůj jazyk a občas jen zlehka zuby na dorážení, ale vyhýbá se bolestivému zranění, pokud by si o to Fujino neřekla.*
Fu_: *hned při prvním zásunu zakloní hlavu a propne se v zádech. Přinese jí to opět rozkoš, jakou už dlouho nepocítila. Když ji do toho dráždí ještě klitoris je k neudržení. Po dlouhém čekání, co si s ní jen hrála, a vzrušovala jí, na ní přijde orgasmus brzo po několikátém zásunu, kdy jí potřísní ruku, v níž ho drží. Záda dá jí uvolní a opět si lehne na postel. Netuší, zda bude pokračovat nebo ne. Momentálně dosáhla svého a je spokojená.*
Kuroka: *Nechá se s její pomocí navést lépe k tomu, co se má dělat. Ocení to, že ji v tom nenechá plavat, ale ani to s ní nevzdává. Dřepí tam na tom místě, než si klekne a natáhne se k ní, aby si od ní vzala polibek. Společně s ním pohne rukou, aby posouvala tu hračku dovnitř, zatímco ji líbá. Posouvá ho pomalu. Jeden prst má natažený vpřed a tím tak brzy vjíždí ke klitorisu, když postoupila dost hluboko. Potom začne vytahování, které jde rychlejš, než posun dovnitř a prst tak odjíždí z vnější části. Prvně chtěla prstem uhnout na začátku. Místo toho však kzouší, zda je tam také dobře.*
Fu_: *její výraz a nejistota jí baví.* Ano. *přikývne na její otázku.* Dokud nenarazíš na odpor. A pak zase ven a pořád dokola. Neboj, víc jak polovina se tam vejde. *na to, že v ruce oboustranné dildo, toho Fu pojme opravdu dost. Natáhne se k jednomu konci a pomůže jí navést to k jejímu otvoru. Prsty si ji roztáhne, aby byl vidět a měla lepší přístup. Je dost vlhká na to, aby tam bez odporu vklouznul.*
Kuroka: *Sbírá v sobě dost odvahy k tomu činu, protože jí to přijde poměrně dlouhé. Nechce Fu ublížit. Ta nejistota a obava naproti snaze věřit úsudku Fujino, že ví co chce určitě lépe. Vezme si do ruky to, čemu se sama vyhla. Chvilku si to prohlíží a s polknutím upře pohled na Fujino.* Celé prostě dát dovnitř.. ? Jen.. tak? *Ujišťuje se ještě, aby neprovedla něco špatně. Nic o tom neví. Zhluboka se nadechne.*
Fu_: *koukne zvědavě od jejího rozkroku.* Jestli chceš, můžeš. Zlobit se nebudu. Ba naopak. *usměje se a když se začne zvedat tak se natáhne na postel. Položí nohy chodidlama na postel a dá kolena od sebe, aby měla prostor. Sleduje jí pak zvědavě, jak se k tomu bude mít.*
Kuroka: *Přikývne a potom následuje úleva. Hrozba byla zažehnána. Uvolněně se uvelebí v posteli.* Um.. Díky. *Zamumlá vděčně. Natáhne se rukami k Fu, i když mnohem pohodlnější by bylo jen si užívat co s ní provádí.* Po.. Pokud to však ty chceš.. *Použít tu věc pro Fujino a dát ji tam, místo té ruky, proti tomu nemá nic. Zvedá se do sedu, aby to mohla případně vyhledat a pustit se pomalu do toho.*
Fu_: *zastaví se a koukne k ní.* Bojíš se? *zeptá se jí. Tak nějak jí napadlo, že by to mohlo být hodně. Předsi je mladší než ona. Méně znalá a nezkušená. Nakonec by si to asi nepřála takto na začátku.* Radši ne vid? *poví a chystá se ho odložit stranou. Vrátí se ale k akci pomocí svého jazyka.*
Kuroka: *Zamrazí ji. Je z toho nějak nervózní, ani sama nechápe příliš, proč. Sleduje ji a nejistotou tají vlastní dech, přesto dýchat nezapomíná. Jímá ji z toho lehká závrať. "Místo ruky?.." Nechápe však tedy, proč si s tím hraje u ní. Díky tušení teď není nějak dvakrát uvolněná.* Eh.. Ehm?.. Ruku dovnitř jsi chtěla ty.. *Zavrtí se napjatě a přechází do sedu.* Nemáš snad v plánu... *Polkne, zatímco těká očima po těle Fu a občas pohlédne i k té věci.* Fu? *Ozve se tiše, slabě. Nemá za to, že by na něco takového byla připravená. Obává se toho.*
Fu_: *usměje se na ní.* Žádost byla. Zatím není. *Poví a pomalu se pohupuje nahoru a dolů. Nedá jí to a složí pečeť. Objeví se tam její nahý klon, který se z pokoje vydá k jejím věcem. Odpečetí z Raikō Kenka oboustranného robertka a vrátí se k nim do pokoje zase. Podá ho originálu a zmizí. Fu si ho převezme a usměje se na Motu.* Náhrada za ruku. *poví s úsměvem a vloží si jeden konec do pusy, aby ho navlhčila. Sleze z ní opět a přesune se k jejímu rozkroku, kde navlhčeným koncem jí začne jezdit po vagíně nahoru a dolů.*
Kuroka: *Vůbec nechápe o co jde. Až do začátku tedy jen zmateně čeká, co přijde. Ušklíbne se však během toho, tomu neodolá. Však vyšlo jí to, oč se snažila poslední chvíle. Nahlodat její trpělivost a přivést ji k činům. Nicméně jí to co se nyní děje, přijde jaksi málo a příliš divné skrz nedostačující pocity. Neočekávala přímo tenhle druh zvratu. Fu od ní předtím chtěla něco zcela jiného, co jí však ve větší míře odpírala. Takže jí vyšla jen část očekávaného zvratu, ne celý.* Má.. ruka.. už po ní není sháňka? *Připomene a pozorně si hlídá reakci.*
Fu_: *líbí se jí to, přesto už jí to nedává tolik co na začátku. Po těch několika letech půstu to teda bodne, ale přesto by ráda něco víc a Mota jí v tom zřejmě brání záměrně. ''Rádá škádlí. Budu jí muset ukázat, že to také umím.'' usměje se, když přijde s nápadem, jak na ní. Zničeho nic prostě použije více síly k tomu, aby se posadila. Nevadí jí její tělo v tom. Na to je moc lehká. Položí jí na půl na záda a na půl na bok a roztáhne jí nohy. Sama si k ní sedne tak, aby se svojí vagínou dotkla její. Proplete kolem ní nohy a víc se k ní přitiskne. Pak se na ní začne takhle pomalu pohybovat, ale zrychluje u toho. Svými klitorisi se tak dráždí navzájem.*
Kuroka: *Nepřestává, stále se činí naprosto stejně, ač na drobný okamžik vynechá ve svých činnostech vteřinku skrz ruku ve svých vlasech. Uši sklopí před vjemem doteku, přesto nezmění nic dalšího. Je zvědavá, jak dlouho bude s tímhle Fu spokojená a co přijde, až pohár trpělivosti přeteče. Tak moc ji nyní ovládají její pudy s chtíčem, že postrádá stud. V okamžik, kdy se vše uklidní, tak se o své stejně přihlásí.*
Fu_: *nechává se unášet rozkoší. Netlačí jí do dalšího. Ač by velmi ráda toho měla víc, nechává Motu, aby ji zkoumala dle svého uvážení, jak ona bude chtít. Sama se to musí naučit. Ona jí bude figurínou. Tlak na její bradavky je silnější a tak i její reakce na to. Nejsou to bolestné steny. Užívá si je, zatímco její palec jí dráždí klitoris, díky čemu z ní teče stále více šťáv. Zaryje své ruce do jejích vlasů a stiskne je, zatím co jí Mota nasává bradavky.*
Kuroka: *Těší ji, že dostává na oplátku reakce, které souhlasí s jejím počínáním. Začne být během toho tedy i o dost ráznější. U prsou tak bude pozornost jim věnována hrubší. Pečlivě si během toho hlídá reakce, aby v případě, že by byla nějaká trpitelská, se mohla stáhnout včas. Chytne jednu bradavku a prokládá obkružování jazykem sáním a silnějším stiskem i zatahání. Střídá je, aby se věnovala i té druhé. Prstem nadále dráždí klitoris, který nalezla. To místo, které je dost citlivé. Dráždí ji úmyslně jen takto. Nezkoumá nic dalšího zatím. Pokud by chtěla snad Fu něco víc, bude dělat hluchou. Ano, provokuje.*
Fu_: *opět zakloní hlavu, když se pustí do jejích prsou. Vydává tiché steny, které se linou tichostí pokojem. Ruku vloží do jejích vlasů, zatímco do ní proniknou její prsty. Když si začne palcem hrát s jejím klitorisem kousne se do rtu, aby nevzdychala moc nahlas. Přesto to dlouho nevydrží, když z ní vytéká více jejích šťáv, které jí máčí postel.* Boží. *vada ze sebe. Nemůže se toho nabažit. Všech těch dotyku, které jí Mota oplácí stejně, jako předtím ona jí.*
Kuroka: *Vzhlédne k Fu, když si uvědomí, že se jí na něco ptala.* Mno,... tebe? *Pousměje se ke konci trefné odpovědi. Vždyť koho a co taky jiného. Určitě nevidí smysl a důvod toho, zkoumat sebe. Však je to dokonce naprosto mimo její myšlenky. Upustí však nyní nakonec od dalšího zkoumání obsahu, který je na jejích prstech. Skloní se na jejím tělem. Zatímco rty, jazykem a velmi lehce zuby se začne věnovat jejímu bříšku, následně okolí žeber či přímo prsou díky vzpomínce na to co s ní dělala její hra s nimi. Pusinkuje, líbá, občas olízne či lehce kousne, aniž by protla kůži. Volnou rukou se místo o postel začne opírat zlehka o její podbříšek, aby se někam zvlášť nehla. Na to už opět vrátí prsty na jejich místo. Nehýbe jimi, jen je tam nechává zasunuté v ní a palcem zkouší najít místo, které bylo nalezeno u ní. Svými smysli momentálně vnímá jen sebe a Fu. Nic jiného. síla jejích smyslů z toho pro ni dělá mnohem nebezpečnější situaci, kdyby jim mělo něco hrozit, protože by takové věci šly dost mimo ni.*
Fu_: *propne se víc v zadech, když do ní strčí prsty. Přesto ji ale ten pocit zase opustí, když je vyndá. Pomalu klesne zádama na postel a koukne na ní, jak zkoumá její tekutinu na svých prstech.* Co zkoumáš? *zeptá se s úsměvem a nepřestává na ní koukat. Její zvídavost jí vzrušuje, obvzlášť, když si s těmi prsty tak hraje a zkoumá to, co na nich má.*
Kuroka: *Je to tam víc než dost zvlhčené, přímo mokré. Takže tam není žádný odpor s nímž by musela pracovat. Zatímco má prsty přiložené v okolí, kouká k tváři Fu. Volnou rukou se opírá o postel ve volném místu mezi nimi a sedí si na svých nohách. Použije rovnou dva prsty, které vklouznou do toho natěšeného místa, jako nic. Poté však prsty vyndá. Natáhne si je blíž k tváři, aby na ně určitě viděla a roztáhne ty dva prsty od sebe. Prohlíží si vazkou tekutinu, která jí na nich ulpěla.*
Fu_: *uchopí prostěradlo a propne se v zádech, když se pomalu dotýká v jejich intimních místech.* A..a..ano. Tam. *vydá ze sebe mezi vzdechy. S tím vyteče i několik dalších kapek její šťávy. Věří, že je v těhle věcech hodně nezkušená. V případě potřeby jí určitě pomůže a povede jí.* Začni prsty. Pak se uvidí, jestli toho půjde víc. *poví a koukne se k ní. Možná chce po ní hodně, ale v tuhle chvíli na ní padl naval sobeckosti a chce, aby ji udělala dobře. Přes tři roky se k tomuto nedostala a teď když je načatá, nechce skončit. I kdyby jí měla vést krok po kroku.*
Kuroka: *Zatají dech. Zaraženě na ni hledí a sama v první okamžik neví. Neví, zda se nepřeslechla, nebo Fujino nepřeřekla. Jenže opravy se jí zřejmě nedostává. Vidí jí v tváři, cítí to z ní i slyší, že přesně to je tím, co Fujino nyní chce. Je v tom odhodlaná.* Dobrá.. *Hlesne nejistě. Nechce jí ublížit a jí osobně to přijde velmi špatným nápadem. Věří však, že Fujino už toho má za sebou hodně, jako dospělá a tedy ví co chce. Pokračuje v přesouvání se k tomu místu. Na chvilku tak naruší jejich blízkost, odtáhne nohu aprvně se tedy prsty zkusmo vydá na průzkum rozkroku v okolí klotorisu, pysků i k spodnější části, která je vstupem.* Sem?
Fu_: *koukne se na ní.* Co nabídneš. *poví jenom. Ví, že by chtěla stejně tak jak na ní tlačí nohou, aby měla něco takhle pevné vraženého i uvnitř. To se ale od ní nedostane. Tak pevné nic nemá. Možná že ruku.* Strč mi tam pěst. *poví s vážností a touhou v očích. Je tak vlhká, že by to nemusel být problém, ale i přesto to nebude snadné. Doufá v to ale a čeká, jestli tak opravdu učiní.*
Kuroka: *Nemůže si pomoct, když jde o reakci Fujino. Je rozrušená tou změnou, která nahradila dosud velmi jemný přístup. Samozřejmě, že s rázností Fu proti ní tou nohou stále tlačí. Pohne s ní natlačenou proti tělu, když dojde na zadek. Polkne lehce napjatě, uši v pozoru a liščí ocas se jí mírně chvěje vzrušením.* C-co chceš? *Žádá si od ní slova s prsty položenými z boku obou jejích prs, jako kdyby byli jejími rukojmími do budoucna.*
Fu_: *na chvíli je zklamaná, když nohu odtáhne. Její ale prudký ráz z ní vyloudí další sten. Má vyšší prach bolesti od jisté doby a to, co by jinou ženu bolelo, jí to spíše vzrušilo až to čvachtlo. Rukama jí zajede do vlasů když ji začne líbat. Z vlasů jí sjede na ramena a lehce do nich zaryje nehty, když s nimi začne sjíždět níž po jejích zádech až k zadku, který pevné stiskne a lehce roztáhne.* Ano... *Vydechne znova.*
Kuroka: *Všímá si reakce i cítí tu její snahu, které se sama začne chytat. Zatímco ji i nadále pečlivě sleduje a učí se o ní díky svým smyslům mnohem lépe, více, dostane se k činu. Pohne nohou proti té její snaze. Vzdálí ji tak od nátlaku na její přirození, které by jí bylo dopřálo slast. Počká chvilku a následně rychle pohne nohou, aby samozřejmě jemně skončila proti ní, kdy bude tlačit proti jejímu mokrému místu, pyskům. Rukama ji chytne za ramena, přitáhne si její tvář a pořádně ji políbí.*
Fu_: Chuť, chtíč, tělesná touha. Říkej tomu jak chceš. *poví a zakloní hlavu, když se jí dotkne na jejím vlhkém místě stehnem. Veškerá ta vlhkost jí vytéká z vagíny, ale nevnímá jí. Prožívala s Motou vše, co jí dopřávala. Jí samotnou to hodně vzrušilo. Touha po tom dotyku jí přinutí svoji nohou protáhnout její ke své vagíně těsněji, než je. Opět vzdychne, když ji výboj takto projde celým tělem.*
Kuroka: Ne, nemám s tím problém.. Naopak, bylo to.. Velmi moc příjemné... *Vyhrkne znenadání pro reakci Fu. Jeden by řekl, že bude ráda, že si dál liščího ocasu nevšímá, ale opak byl pravdou. Sama se v sobě u tohohle nevyzná. Má to tak že z většiny chce a z jedné stále ne zcela zanedbatelné části před tímhle konkrétně jaksi utíká. Možná za to může potřeba zachovat si nějakou tu důstojnost a nenechat se ovládat tou končetinou navíc, která je víceméně prodlouženou páteří s větší pohyblivostí i citlivostí z níž roste srst pro niž je tak citlivá.* Fu.. Co?.. *Trochu jí přeskočí hlas.* Ty se mě nějak nemůžeš nabažit... To ti tak moc chutnám.. ? *Přeci jen, Fu se vrací k prsům. Zkusmo pohne nohou, kterou má mezi svým tělem a tělem Fujino, kdy zavadí o něco vlhké, snad až mokré svým stehnem, zastaví svůj pohyb.*
Fu_: *zarazí se.* Tak jsem to určitě nemyslela. *poví na omluvu.* Jsem jen zvědavá. Ještě jsem neviděla něco podobného. *poví a na ocas jí už tedy nesahne. Věnuje se tedy dál jen jejímu prsu, které jí okouzluje a přitahuje více. Zase se k němu skloní a políbí jí na prso. K ocasu se už nevrací.*
Kuroka: *Zvlhne. Po těle jí naskáče husí kůže. Pohne radši stranou s ocasem. Netušíc, nakolik účinné to bude, aby se těm dotekům vyhla.* Víš.. Jsem z části liškou, ne psem. Neslouží stejně, jako u psů. *Začne rozechvěle s odpovědí, načež polkne. Je trochu napjatá. Doufá, že její odpověď postačí. I vlci jsou ti z nichž psi jsou a přesto nepoužívají ocas k takovému vyjádření svých pocitů, jako věrný přítel člověka.* Já... *Zarazí se. Neví. zda a co se jí chce odpovědět. Přeci jen patří též mezi znatelné slabiny. Končetina navíc k trápení.* Jsem na něj dost citlivá.
Fu_: *usmívá se* Ano, líbilo. Takové věci patří prostě k životu. *poví a natáhne ruku k jejímu ocasu. Přejede po něm rukou a zkoumá ho.* A můžeš ho opravu ovládat jen tak pohybem a vrtět jím? *zeptá se, zatím co jí po něm hladí.* Je příjemný na dotek. *poví ještě a zase se vrátí rukou k jejímu prsu.*
Kuroka: *Hledí na ni pátravě, zatímco její smysli ji utvrzují ve výsledku.* Tobě.. Líbilo se ti to.. *Hlesne. Sama je tím překvapena, ale těší ji to, ani nemůže jinak. Vnější nohou obejme tu nohu Fu, která je přes nohu Kuroky, kterou má u těla Fu. Liščí ocas si přehodí přes tu svou nyní nahoře. Přestane držet ruku Fu, místo toho míří rukou dál po ní, sjede k prsoum a následně ji hladí po tom nejbližším. Prstem zlehka přechází přes bradavku.* Takže.. Tobě takové věci vyhovují? *Začne se zajímat.*
Fu_: *nebrání se jejím pohybům. Nechává si je líbit a užívá si je. Při skousnutí a teplem vzduchu na svém uchu vydá lehčí vzdychy, který jí probije ještě celé tělo. I její pochva začne opět blbnout při těch dotycích. Nejradši by se s ní spojila pomocí svého vybavení, k tomuto určeném, které má zapečetěné ve svitku.*
Kuroka: *Celé jí to přijde být velmi intimní, když se k tomu vrací v myšlenkách. Pohlédne Fu do tváře, kterou si prohlíží, jako kdyby v ní zkoušela něco nalézt, ani neví co.* Splnila. *Odpoví láskyplně. Svou rukou na opačném boku, než u nějž má Fu, natáhne k té ruce, která jí krouží po prsu. Chytne ji jemně za předloktí, ale ničemu nebrání. Nakonec se druhou rukou lehce podepře a vzepře, aby se bez problémů natáhla k Fu, kterou políbí a poté s drobnými polibky přejde k bradě, z té zase po spodní čelisti k uchu. Postupuje pomalu s rozvážnými kroky. U ucha se zastaví, kde jí do něj zřejmě chvilku horce dýchá. Nakonec ji zlehka kousne do lalůčku, aniž by došlo na krev a pustí. S úsměvem se opět trochu vzdálí.*
Fu_: *usměje se, zatímco jí obličej zalijou její šťávy. Po chvilce přesto přestane a rukou si otře obličej, kterou pak utře o bok zadku. Natáhne se k ní nahoru pro pár polibků, které jí Kuroka dluží.* Tak co, stálo to za to? *zeptá se a položí se vedle ní. Nohu a ruku přes ní přehodí, přičemž ukazováčkem jí kroužíkolem bradavky, aby jí dál dráždila.* Splinila jsem svůj slib, že to bude zajimavý zážitek? *pokračuje a usmívá se přitom na ní.*
Kuroka: Pokračuj.. *Vyzve ji, aniž by nad tím musela nějak přemýšlet. Nic proti tomu nenamítá. Nezvládá však zůstat plně v klidu a vrtí sebou v jejím držení. Občas se jí zadrhne dech, ale nakonec končí skoro suchá, kdy zbytky nějakých tekutin zůstávají hluboko, přeci jen snadno proti gravitaci nepůjdou. Ocas stočený do strany, protože není gumový. Celé pohlavní ústrojí je naběhlé, přecitlivělé.* 'Nemám tušení..' *Odtuší Taro, který o tom víceméně nic neví, však ještě stále je štěnětem, i když pozděj chápat bude.*
Fu_: *usměje se do jejího prostoru, přesto nepřestává pohybovat jazykem.* Tohle? Ne. To zdaleka nekončí. *oddálí se na chvilku, aby ji mohla odpovědět. Přece jenom s pusou plnou poševních tekutin se blbě mluví.* Pokud teda nechceš. *dodá a opět se pustí do práce. Její tělo je tak mladé a přesto plné potřeb. Je na světě hodně dlouho a přesto se tomuhle vyhnula. Chce ji dopřát hodně. Pouští se do zdolávání jejich hradeb a prsty jí roztáhne, aby měla lepší přístup jazykem a lokty se jí lehce opře do stehen, aby ji ještě roztáhla nohy. Zadek jí už nepodpírá rukama, ale svým tělem. Zadek jí zvedla výše do vzduchu a má tak otvory přímo vzhůru. Shinon se při těch zvucích obrátí na Tarua. 'Co to ty lidi s tím mají. Hop sem a tam a je to ne? 'Vyštěkne lehce k němu a zase si lehne.*
Kuroka: *Celá se silně zachvěje při polibku v tom citlivém prostoru, kde to tím činem vůbec nekončí.* Oooh... Fu... Fu...! *Třesou se jí nohy, které má z toho hodně zesláblé a z rozkroku utíkají vnitřní tekutiny právě prožitého orgasmu. Ten slastně nádherný pocit se jí rozlil celým tělem, i když jen na krátký okamžik. Nepostřehne průběh změny, až výsledek, kdy je to rozhárané místo propuštěno a místo toho se přešlo jinam. Teprv tehdy si uvědomí, že rukama svírá povlečení. Zčervená, ůrotože je z toho v rozpacích. Z toho všeho.* T.. To, k tomu patří?.. *Hlavu položenou na posteli a hledí ke stropu, když se rozechvěle vyptává. Přeci jen však Fu na ten nižší prostor přešla sama.* Bylo to... Úžasné. *Má za to, že to už končí, i když jazyk a sání úst poševních tekutin ji určitě nenechávají možnost vychladnout.*
Fu_: *pousměje se, když zjistí, že se jí to líbí. Dokonce zavrtěla i ocasem. Nechá její ruce zkoumat její tělo a užívá si to. Sama svoji rukou dál dráždí její lůno, které má stále větší nutkání tábořit se do něj ústy. Nakonec to ale nevydrží a přeci jenom se začne pomalu přesouvat. Když už kleci mezi jejíma nohama s prsty stále uvnitř a kmitá jimi sem a tam. Políbí jí těsně kousek od jejího luna na stehno. Potom na druhé a nakonec na klitoris, který následně olízne. Vezme ho mezi rty a začne nasávat. Nepřestává prsty kmitat uvnitř ní. Po chvilce prsty vytáhne a vezme ji že spodu za zadek. Nadzvedne si ji za něj a zanoří se do ní jazykem a ústy vysává její tekutiny.*
Kuroka: *Lehce rozšířené oči, když se dějí věci, které dosud měla možnost maximálně čichat, vidět, slyšet, ale sama je určitě neprováděla, ani nezažívala. Povzdechne si skoro souběžně s jejím povzdechem, který ho z ní právě vyloudil. Jde z toho na ni slabost. Zahýbe trochu pánví, jak zkoumá vliv toho, že do ní vniká. Pohne během toho lehce i ocasem, který má lehce mezi nohama. Kvůli němu byla nucena při pohybu pánví trochu nadzvednout zadek, aby odlehčila jeho zalehnutý kořen. Nedívá se tam však. Hledí na její tvář či to co z ní může vidět. Nemá prsa tak příliš malá, aby neviděla nic. Rty pootevřené, dech rozechvělý. Odhodlá se s druhou rukou vydat po jejím těle, její kůži. Zpod prsa tou volnou tedy míří po boku k zádům a na lopatku. Poznává vjem dotýkání se kůže těla Fu a pokračuje postupně po všech místech, kam má dosah. Nemluvě o její druhé ruce, která byla rukou Fu dána na prso. U té začne jedním prstem zkusmo bloudit po tom co se nachází v okolí. Hladí to tak.*
Fu_: *sjede rukou z jejího prsa a uchopí lehce její ruku. Pak si ji její dlani položí na prso a zmáčkne jak její ruku tak své prso takhle. Ze rtů se jí dostane vzdech, který proklouzne kolem její bradavky. Prostředníčkem druhé ruky trochu zakvrdlá sem a tam do strany a stěny pysky jí trochu roztáhne, aby se dostala prstem k jejímu otvoru. Chvilku kolem něj krouží, než no pomalu začne zasouvat dovnitř. Jede pomalu, kdyby jí to náhodou bolelo tak aby mohl rychle zastavit a popřípadě vyndat.*
Kuroka: *Trhaně a zhluboka se nadechne, čímž vypne svá prsa vstříc Fu a její hře. Samozřejmě, že je z toho vlhká. Na svá prsa i trochy dobře mířené hrubosti je citlivá.* Fu... *Hlesne a hlas se jí trochu chvěje. Začne sebou na té posteli vrtět. Neví co, neví co dělat, ale cítí trochu potřebu něco dělat, z čehož je zmatená, ač stejně tak i vzrušená. Opět si oblízne zlehka rty. Na hru s bradavkou jí vede každý ten vzruch z sání, jemného zkousnutí, až do rozkroku a rozechvívá podbříšek. Nemluvě o uších i ocasu, které má z toho rozcitlivělé. Nechá se vést tedy tou potřebou něco dělat. Použije své ruce, kterými hmátne mezi své tělo a Fu. Samozřejmě zavadí jen zlehka o její břicho, načež se právě toho chytne. Otočí je dlaněmi k jejímu tělu a kůži, aby jela postupně výš. Pod prsy zaváhá nad dilematem rozumu a vlastních instinktech, které by ji rády vedli, skrývajíce se za potřebami.*
Fu_: *odkloní se a usměje.* Ano, tohle je vzrušení. A to je to jen malá část toho, co se během toho opravdu děje. *poví a přikývne.* Stačí říct ne. *potvrdí a vrátí se k jejím rtům. Líbí se jí, že se také zapojila rty do akce. Přeci jen je to tak pohodlnější a příjemnější. Nakonec se ale stejně od jejich rtů přesune a s vypláznutým jazykem po jejím krku míří k její bradavce. Párkrát kolem ní jazykem obkrouží než jí jemně chytne mezi rty a začne jí nasávat. Trošku jí zkousne i zuby, ale jen trochu, aby ji to moc nebolelo. Ruky kterou předtím měla v jejich vlasech teď přes její břicho přesouvá až k jejímu rozkroku. Tu vlhkost cítí nosem, natož když pak přejede prstem jen po celé délce otvoru. Jemně a lehce. Položí na ní celou dlaň a chvíli ji jenom hladí, než najde palcem její klitoris a začne po něm kroužit.*
Kuroka: předešlý odpis je za Kuroku
Fu: *Samozřejmě, že boltcem ucha automaticky uhybá. I skrz tu reakci jí to vzrušuje. Vnímá zvláštní pocity procházející svým tělem a hlavně v rozkroku. Hravě jí na oplátku foukla zlehka do jejího lidského, drobného ucha skrz jeho blízkost při jejím počinu, než přešla na krk. Naběhne jí husí kůže a trochu se otřese při doteku na své bradavce. Pomalu si zvyká na polibky, když přichází další. Následně pečlivě zavětří a zakrouží proto trochu svým nosem ve směrech nahorů a dolů co se týká kruhu, ne vpřed a vzad. Zkoumá směsici pachů, které cítí.* Tohle je.. Vzrušení, touha po tom druhém? *Uteče jí otázka. Je zvědavá na odpověď, když toho tolik cítí od Fu.* Voní to.. strhává mne to taky a ne,.. není mi to nepříjemné. Stačí, povím-li ne? Pokud se mi nebude líbit co se bude dít? Takže dokud to nepovím, bude to znamenat, že je vše v pořádku? *Uhybá tváří před tím polibkem, když řeší její žádost o informování, bude-li to nepříjemné, dokud to nedořeší, pak se jí sama vrhne rty možná až neočekávaně, vstříc. Přičinlivě bude následovat kroky Fu v tom polibku.*
Fu_: *pohladí jí po vlasech.* Určitě se ti to bude líbit. Bývá to nepříjemné, ale jen tehdy, pokud to druhá osoba nechce. Když to odmítá a brání se, je jí to nepříjemné. Říká se tomu znásilnění. *poví a skloní se hlavou k jejímu uchu, které pomalu a jemně olízne. Takto olízne i krk, ke kterému sjede hned potom. Volnou rukou jí hladí po ruce od ramene až ke konečkům prsu. Pak se zase vrací zpět a přes klíční kosti jí ukazováčkem sjede do jamky mezi prsy. Vydá se pod to pravé a celou dlaní ho zespodu obejme a lehce nadzvedne. Také ho trochu stiskne a palcem přejede přes bradavku. Opět jí párkrát políbí a zase se odkloní.* Když ti bude cokoliv nepříjemné, řekni mi to. Nechci ti dělat nic, co bys nechtěla. *poví a ještě jednou se k ní skloní, aby ji políbila. Teď k tomu trochu zapojí i svůj jazyk, kterým se pokusí roztáhnout její ústa.*
Kuroka: *Mlčky přikývne. Tají tak trochu dech vzrušením a jistou mírou nejistoty. Couvne před tou její náhlou blízkostí trochu polekaně. Očima lapená v těch jejích. Uši stažené vzad. Ruce k ní však vztáhne a polibku se nebrání. Zkoumá ho. Až poté si uvědomí, že je chycena. Zavrtí trochu nohami i zadkem, když ji Fu nese.* Vážně.. Vážně to bude.. úžasné? *Ozve se, když se ocitá zády na posteli a Fu se ocitá nad ní. Skoro její otázku nejde slyšet. Rukama se podpírá o prostěradlo či deku, nezkoumá co má pod sebou, dokud jí to neubližuje a měkké to je určitě. Zlepšuje to tak její nevýhodu v končetině navíc, kterou je liščí ocas na jehož kořeni v téhle poloze leží. Tvář nataženou k té Fu. Oblízne si rty. Znak nejistoty. Však si pamatuje, jak to ostatním obyvatelům ostatních vozů plných lidí ubližovalo, i když té ostraze a lovcům lidí to dělalo zas dobře. Má z toho tedy rozporuplné pocity.*
Fu_: *prohlíží si ji, zatím co se otáčí, stejně jako ona předtím jí. Má hodně světlou kůži. Kdyby mele stěnu za ní bílou a ne rudou, jako jí má, tak ji ani nevidí.* Ano, líbíš se mi. *přikývne. Ten její dotyk je jako elektrický výboj, který jí projde. Uteče jí i tichý vzdech a vzruší se ještě víc. Cítí kapku, která jí stéká po vnitřní straně stehna.* Chceš tedy nyní moji protislužbu, jak jsem slíbila? *zeptá se jí. Po odsouhlasení jednoduchým pohybem vyhoupne přes o!ráj sedačky a postaví se vedle ní. Vezme její tváře do dlaní a skloní se k ní, aby ji mohla ještě jednou políbit. Pak její ruce sjedou po jejich ramenech, rukách až k bokům. Chytne jí za stehna a vyhodí si ji na sebe, že by měla mít nohy kolem jejího pasu. Takhle si ji pak odnese do ložnice, kde jí pomalu položí na postel a vleze si nad ní.*
Kuroka: *Má dojem, jako kdyby vzduch i situace zhoustli. Otočí se k ní čelem, mikinu v rukách.* Takže... *S pousmáním jí předá svou mikinu a trochu nejistě se začne otáčet, jako předtím Fu. Jen se otáčí v té blízkosti opěradla i tváře Fu. Vyzvedne i ruce. V podpaží jí už chloupky rostou, ale dole zatím téměř nic není.* Jak se ti líbím? Spokojená s přehlídkou? *Mrkne na Fu. Téměř žádné jizvy. Má hlavně akorát na těch rukách od povinné kontroly vesnice. Araki si v Kirigakure dal záležet, aby na některých jeho experimentech, subjektech, nebyli znát jeho zásahy, krom chtěných částí. Možná tak může mít na nějakém rameni kousanec od svého divočejšího bratříčka z těch dob, kdy všichni žili. Tedy z jejich občasných rvaček. Dotkne se jí na hřbetu její ruky. Přejde jí po něm pouze zlehka bříškem ukazováčku a prostředníčku.*
Fu_: *nic nezkouší. Pomocí pachu může poznat, že stále zůstává v klece na sedačce. Sleduje jí a čeká, dokud si nesundá i mikinu kompletně. Sama nedokáže uvěřit tomu, jak moc po ní touží a jak je nadržená. Už roky si s nikým neužila a hodně jí to chybí. Opravdu hodně. Už jen její nahá kůže s ní mává. Jak zvedá ruce, aby mikinu sundala, zahlédne z obou stran kousek jejích prsou. Z fleku by po ní skočila, ale odolává tomu činu. Chce to dobrovolně od ní, i když by ji nejradši přivázala k posteli a přiváděla do euforie.*
Kuroka: *Neutíká. Překvapeně se dotkne prsty svých rtů.* Možná.. *Hlesne tiše. Oči lehce rozšířené a v tváři trocha červeně. Couvne o dva krůčky v podřepu, než se narovná a otočí se kolem dokola o jedno kolečko. Nakonec zastaví záda k ní. Pomalu začne zvedat mikinu. Liščí ocas skrývá značnou část zadku i nohou. Odhaluje jí zatím záda, páteř. Prodlužuje to víc, aby ji vyzkoušela, než sundá celou mikinu. Přetáhnutí té látky přes hlavu ji staví do znevýhodněné pozice, kdy toho v daný okamžik moc nevidí.*
Fu_: *udělá další kroky. Začíná jí to bavit víc než tušila. To škádlení je skvělé.* Co ještě? Pocit který si asi ještě nezažila. Slast, úžas, třeba i orgasmus. *přidá do nabídky a dojde až k sedadlu. Klekne si na něj a opře se rukama o okraj a ohně v zádech. Dostane se tak na pár čísel od jejího obličeje. Cítí její dech. Stačí kousek, aby se mohla dotknout jejích rtů a políbit ji. Přeci jen to ale jen tak nenechá a pokud ji to dovolí, na krátký okamžik se přiblíží a jemně ji políbí na rty, pak se zase odtáhne o kousek hlavou.* Myslíš, že je to už dost? *zeptá se.*
Kuroka: Procházka rájem, něco skvělého.. Hmm... Zní to dost lákavě.. Jen za možnost šahat očima. *Opakuje zamyšleně, zatímco ji sleduje, jak se trochu přiblíží.* Neznámě, ale lákavě.. *Přesune se hravě za ten kus nábytku, který jí dosud sloužil k odpočinku, takže by měl být mezi ní a Fu. Není tak ze strachu. Opře se předloktími o vršek, na hřbety potom složí bradu, takže jí je v tomhle podřepu vidět jen hlava a ruce s rameny.* Jak moc to má být skvělé? Co dalšího s tím nabídneš? *Nepřestává zatím. Dosavadní nabídka Fu ji láká. Neví o co jde, ale láká ji to. Z dvou třetin je už rozhodnuta poskytnout jí ukázku.*
Fu_: *její věk je nízký, ale přesto už ji je aspoň těch patnáct.* Vyjednávat chceš jo? *usměje se. Tohle se jí začíná líbit.* A co by si tak chtěla? Já ti mohu nabídnout procházku rájem a zažít něco skvělého. *neotálí a začne rovnou na tvrdo. Přeci jenom není hloupá a musí ji dojít, že si na ní dělá zálusk. Rozhodně to tak Fu cítí. Víc od okamžiku, kdy se jenom tak svlékla. Chtěla by ji ochutnat. Jenže to nebude tak lehké jak kouká. Udělá dva kroky vpřed.* Tak copak by sis přála, zlato? *zeptá se ještě jednou.*
Kuroka: *Taro si lehne do chladnějšího kouta, než přímo u topení. Je tam na něj moc teplo. Kuroka využije té přehlídky, která jí je Fu poskytnuta, ač ji takový spád trochu zarazil. Jak by ji to nepřekvapovalo. Očima si prohlíží celé její tělo. Tělo, které je starší, tmavší než její bělostné. Přeci jen mezi sourozenci byla zrovna albínem. I prsa jí přijdou tmavší, než její vlastní u bradavek. Prohlíží si její tělo shora, dolů.* Hmm.. Fyzicky.. Věk.. Pravděpodobně patnáct let. A na tom mne spíš ohrožují připomínky minulosti.. Taro to cítí, tak se snaží skončit ty naše vycházky ven, když návrat mi ubližuje, nejen fyzicky. Připomíná mi to vše z toho co jsem prožila a bylo toho dost i před smrtí.. *Zamumlá ke konci trochu nostalgicky. Nechce však bloudit moc daleko. Zaměří se tedy spíš na nynější situaci.* Nechci se k tomu vracet a nenávidím vše co se mi děje, co se moc blíží tomu co bylo v těch dobách. Zbavuje mne to chuti vůbec přežívat, ale spíš pak už jen čekám, kdy už mne někdo zbaví toho utrpení, kterým je existence a zemřu opravdu nadobro.. *Začne trochu roztřeseným hlasem, který se následně zklidní.* Takže.. Chceš si mě prohlédnout? *Ušklíbne se opět v lepší náladě. Posune se trochu dál od Fu a mikinou schválně skryje víc, když si překryje i nohy a spodní lem stáhne dolů.* Hmm... Co dáš za prohlídku? *Zkusí to zpestřit vyjednáváním. Vždyť zadarmo, snadno dosažitelné, získatelné by to nemuselo být ono, ne?*
Fu_: *'je.' poví Shinon a schouli se do klubíčka u topení. Fu si ji vyslechne. Potkal jí velmi zlý osud. Nechápe, proč někdo něco takového dělá.* Chtěla by sis mě prohlednout jo? *zeptá se s úsměvem a párkrát se pomalu otočí. Pak si zase sedne. Nedá si nohu přes nohu ani k sobě. Nechá je kousek roztažené.* Kolik ti tedy je momentálně? Fyzicky. Nechtěla bych tě nějak ohrožovat na psychice. *poví.* Taky bych si tě chtěla prohlédnout. *dodá nakonec a usměje se.*
Kuroka: *Zmateně pohne ušima.* Ne, klidně takhle buď.. Já.. Nikdy jsem neměla možnost tohle prožívat, spoustu let jsem byla jen desetiletá holka. Poprvé jsem se dostala k pubertě až nedávno. Představ si zemřít v deseti nebo devíti letech, pak být oživena, jako něčí loutka v tvém těle sice, ale nikdy nezestárneš, nic na tobě nezanechá fyzickou stopu, jen psychickou. A být tak mnoho let bez vlastní vůle, pak nějaké další roky sice s vlastní vůlí, ale stejně nemůžeš zemřít, fyzicky se neměníš, tvé tělo nic nepotřebuje. *Začne pouze říkat o situaci, aby si mohla udržet nadhled, mluvit o tom, jako o něčem co se jí netýká. Zmínila jen stav těla. To jí neoživuje vzpomínky. Téměř. Mluví o tom tedy nezůčastněně, v klidu.* Aspoň si tě prohlédnu. *Pousměje se. Taro ten z místnosti po vyzvání od Shinon, vyrazil za ní, pryč.* 'Je to v pořádku?' *Vyzvídá od Shinon.*
Fu_: *sama trochu zčervená. To že si přitáhla kolena k bradě jí moc nepomůže v zakrytí jejich partií. Dokonce to odhalí více.* No.. upřímně. Jsi pohledná dívka. Opravdu si se jí zalíbila už když jsme se potkali poprvé. A dneska jen v tom ručníku. No... A dlouho jsem neměla vztah. *poví. Shinon se radši sebere a sedne do Tarua, aby ho radši dostala z místnosti do kuchyně. U toho být nepotřebuje.* Nechtěla bych tě ale nějak znervózňovat a jestli chceš, zase se obléknu. *poví a je připravena se natáhnout pro župan.*
Kuroka: *Cítí pach vzrušení, podobný pachům, které měla možnost cítit tehdy v té kleci z toho průvodu. Ošije se pod tím déle trvajícím pohledem Fu, který vede k určitým místům. Stáhne nohy na gauč, koleny k hrudi, kde kolem nich dá ruce.* Já.. *Polkne nervózně.* Líbím se ti? T-to tvé vzrušení je... ze mě? *Pozoruje váhavě Fu. Není z ní cítit žádný strach. Jen nejistota a vlastní vzrušení z té reakce Fu. Za vlastní reakci jen na ten pach ve vzduchu, a déle trvající pohled, se tak trochu stydí. Vždyť moc dobře ví, že ač ne tak silně, bude to schopná cítit i Fu, ne jen Taro, nebo Shinon.*
Fu_: *usměje se. "Možná z toho nakonec něco bude." řekne si.* Tady, samozřejmě. Je to můj dům a i kdybych si tu srala na zem, je to moje věc. *poví a aby tomu dodala slov, zvedne se a župan si kompletně sundá a odloží přes opěradlo. Hodí ještě pár polen do krbů a opět si sedne do křesla. Mota si zatím sundá svoje kalhoty a odhalí tak svůj klín a uvolní ocas. S Fu to trochu zamává. Skutečnost, že tam takto sedí jen tak nahé, motá tedy skoro, v ní vyvolává dost silné vzrušení, které by ráda utišila. Nechce jí ale k tomu nutit a dát jí tak možnost toho, že ji chce jen využít. Přesto ji pár vteřin trvá, než spustí pohled z jejího klína a zadívá se jí do očí. Shinon cítí z Fu její vzrušení. Ona ho v podstatě cítí i Fu, a zřejmě to ucítí i Mota.*
Kuroka: Mota.. Kaizo? *Určitě se nevrací k tomu co ji trápí.* Může být. Díky za pomoc. *Usměje se a pro jistotu si otře tvář od možných slz, které mohli utéct. Hledí opět přímo na Fu.* A ne.. Nepohoršuje mě to. V dobu kdy jsem nebyla živá mi to bylo fuk.. Zcela. A.. *Opět se pozděj odmlčí. Začátek říkala dost zlehka, než si uvědomila, kam to svou reakcí bruslí.* Prostě, nevadí mi to, jen... Nevím. *Povzdechne si. Vážně neví.* Nevím na čem jsem, jsem tu hostem.. *Opět se odmlčí. Snaží se zvládat své rozporuplné emoce. Rozpaky, váhání, stud, nejistota.* Ono.. Je.. Je povoleno zde chodit bez oblečení? *Trkne ji řešení toho, jak ji pobolívá kořen liščího ocasu od kalhot, které zrovna nejsou upravované pro lidi se zvířecím ocasem. Pokud Fu její otázku o oblečení odsouhlasí, poté si s úlevou slveče ty tepláky. Pod mikinou, ani tepláky nemá nic dalšího.* Takhle to je mnohem lepší.. *Oddechne si, setrvávajíc jen v mikině.*
Fu_: *zamyslí se. Nechtěla drnknout na citlivou strunu.* Dobře, omlouvám se. Nechtěla jsem se dotknout tohoto téma. *zarazí se. Tím by nemusela přemýšlet nad tím, nad čím před chvilku, protože by to nebyl problém. Napadne jí ale ještě jedno příjmení o kterém ví, že je už dávno zapomenuté, ale kdysi bylo v kirigakure.* Dobrá, co příjmení Kaizo? Mota Kaizo. Není to tak zlé, ne? *Nadhodí možnost jejího starého příjmení. Sama ho už nepoužívá. To děvče, které se tak jmenovalo je už mrtvé. Jak pro všechny tak pro ni. Uvědomí si průvan na své hrudi a koukne dolů. Tam si všimne županu, který už skoro odhalil všechno.* Omlouvám se za tohle. *poví a jen tak ledabyle si upraví zase.* Nikdy jsem nijak neskrývala své tělo a doma většinou chodila skoro nahá. Pokusím se hlídat, abych tě moc nepohoršovala. *poví a zase se opře. Přesto ale není župan utažen na tolik, aby se zase postupně neroztahoval.*
Kuroka: *Rozporuplně hledí na Fu, kdy se nevyhne rozpakům kvůli tomu, že její župan selhává ve své funkci skrývání a za druhé pro to co řekla.* Dcera.. Ne.. *Neví kam s očima, tak jimi těká po všem možném, jen neoplácí pohled.* Ne, že by jsi mi dělala problém ty. .Ale.. Někdo ke komu jsem cítila lásku... Prvně mě od sebe začala odhánět proto, že prý abych náhodou ji nezačala brát jako svou matku.. Potom.. Protože jsem prostě sama, příbuzenstvo už mnoho let nemám.. Slovo rodina u mne ne- *Zadrhne se jí hlas. Oči naplněné slzami, které by tak rády začali stékat po tváři dolů.* Cokoliv jiného, jen ne rodič, jen ne.. sourozenec. *Stěží ze sebe to poslední slovo vysouká.* Ty dvě věci nehledám, už nikdy je nenajdu... *Obtížně se zbavuje té dusivé tíhy mnohaletého žalu na srdci.*
Fu_: *usměje se.* Jsem ráda, že si mi ho řekla. *Poví. Bere to jako její důvěru v ní, dokázal prolomit ledy a dostat se k tomu, že ji důvěřuje. Ne proto, aby ji využila. Proto, že se nebude muset před ní zdráhat a bát se, že by se mohla někdy jen tak vytratit nebo udělat něco špatného.* Nebude mi to vadit. Budu ráda. Tohle jméno, jsem chtěla dát jednou své dceři, pokud bych nějakou měla. Bohužel jsem neměla možnost ji mít. Nechám si ho dal v záloze, ale i takhle se dá to jmeno použít. *poví a opře se pohodlněji do křesla. Župan je na ní už jen volně.* Co se týká příjmení, není to tak lehké. To je pravda. *zamyslí se a přemýšlí nad tím, co se chystá říct.* Ale pokud by si chtěla, mohla bych tě adoptovat. Nevím tedy, kolik ti je momentálně, ale myslím, že do plnoletosti ty nechybí moc a brzy by toto z tebe spadlo, ale mohla by si mít mé příjmení. *nabídne jí.* Ovšem ale, když bys byla tedy mou adoptivní dcerou, tak pak už... No.. to je asi jedno. *zarazí se nakonec. Asi dál radši nechce nad tím polemizovat. Shinon se na ní podívá. Přemýšlí, co se jí může tak honit hlavou.*
Kuroka: *Koukne po Fu, když jí odpovídá.* Takže.. Vážně to jméno není problém? Pokud pro tebe hodně znamená, pak můžu považovat za čest, že jsem tak oslovována, nicméně.. Pro tebe znamená jinou osobu... A jiné vztahy.. *Má ohledně toho starost. Je to pár let zpět co si nechala dát jméno pro nový život a šlo o jméno, které pro tu osobu zcela očividně nic neznamenalo, nakonec pro ni nic neznamená ani osoba, které bylo dáno.* Víš.. Momentálně mám oficiálně jméno Kuroka Seraphim, ale.. Jen oficiálně, nehodlám na něj už slyšet a ráda bych si nechala dát nové. Pokud by to pro tebe tedy nebyl problém, nebyla bych ti tak trnem v oku, klidně si zkusím požádat o změnu na Mota.. Příjmení už bude horší.. *Vzpomene si, jak byla tehdy nadšená z toho pojmenování a ne pro jméno samotné, ale pro to, že bylo od Sayi. Na chvilku odvrátí pohled stranou.*
Oprava: Vykoukne, ne vyloupne.
Fu_: Až budeš mít někoho, koho budeš milovat tak dlouho a on či ona tebe, pochopíš. Ještě jsem se z toho tak trochu neoklepala. Taky nejsem moc expert na dávání jména a tohle jsem prostě měla stále před očima. Tak jsem ho jen zkrátila. To jmeno pro mne znamená hodně. *poví a natáhne se pro kousek sušenky ještě. Župany nevydrží dlouho tak, jak se zapnou na začátku a tak ji vyloupne část prsa.*
Kuroka: *Už chtěla argumentovat ohledem svobody, kterou to skýtá, ale nakonec to vůbec nevypustí z úst, rozmyslí si to. Jde o to, že si připomene, že ona, ani její sourozenci ve skutečnosti po celou dobu své existence nebyli nikdy svobodní a pro ni to stále platí.* Dobrá... Proč mi říkáš Mota? *Nerada by skončila stejně, jako u Sayi.*
Fu_: *chroupe pomalu sušenku, když se vrátí do místnosti.* Uvědomuješ si ale, že lov zvěře není to samé jako lov lidí? *zeptá se jí a spolkne zbytek sušenky.* To masu dělá opravdu čerstvé. Po domluvě to si myslím nebude problém. Nebude tedy úplně od krve, ale krvavé ano. *nadhodí jí.* Nebudete muset tak často ven ale třeba jen jednou za čas. Sníží se tak počet testování na minimum. Myslím, že za zvážení to stojí, co říkáš? *řekne a hodí si nohu přes nohu. Neřeší, jestli by jí mohlo být něco vidět.* Shinon a Taru se spolu už nějak poradí. Navíc budou si oba jistější ve svém kolektivu. *Shinon se nechtěla moc vyjadřovat k otázce ohledně jména pro kuroku.*
Kuroka: *Vezme si z věcí, které jí tam byli ponechány, své zbraně. Ty uloží na jedno určité místo, kde je nechává ležet dál. Odebere z nich jedině jeden senbon, jemuž se stane úkrytem nohavice tepláků, kdy ho prostě zastrčí do látky. Poté vyrazí za Fu, kde se posadí na nejbližší možné místo co je zrovna po ruce. Neví co dělat, možná tak brzy zamíří na střechu, kde bude posedávat, polehávat a plně brát na vědomí vše co se k ní donese za zvuky, řeči, pachy. Taro dorazil s ní, ale zamířil samozřejmě za Shinon, aby s ní probral co bylo myšleno těmi názvy či spojení mezi ním a Kurokou, když jde o věci, které neumí, neznají, krom Kuroky co zatím jen četla ve svitku. Kuroka se snaží vyhnout dalším pčíknutím. Její ocas je stále ještě lehce vlhký. Když šla ven, byl mokrý, takže nachladla, ale nemá potřebu to řešit. Tak se rozhodla v dobu, kdy se v tom pokoji zastavila a zamyslela se nad možnostmi. Nakonec jí to za ně moc nestojí. Však i tak je zraňována kvůli těm povinným testům.* Maso.. Lovíme čerstvé, takže je zapotřebí zpracovat, poradit si s tím, a je to i krvavé, kůže... Nevím, zda přímo ve vesnici ti dají přímo něco takového.. Natož živá zvířata pro to, aby si to někde ve vesnici mohl Taro lovit, učit se manévry manipulace s kořistí.. *Načne nakonec téma, týkající se stravy k čemuž se Fu zmínila před sprchou.*
Fu_: *Fu se nakládá ve vaně. Užívá si tu teplou vodu, která obklopuje její tělo. Dlouho ale nevydrží. Nakonec se z vany vysouká. Lehce se otře a pak si vleze do županu. Schází jenom v něm zase do spodního patra. Kuroku cítí v pokoji, který jí určila. Přejde ke krbu a zapálí v něm oheň a sedne si zase do křesla, které je natočené tak, aby na ni šlo teplo od krbu. Na stole leží čokoládové sušenky tak se nakloní a jednu si vezme.*
Kuroka: *Shlédne pohledem na Tarua.* S těma kontrolama se nic neprovede a... Neřekla bych, že naše stopařské služby budou využívané zrovna v Yugakure osobně, aby nebylo nutné chodit ven. *Poznamená k němu, načež věnuje pohled Fu. Vejde dovnitř a zavře za sebou dveře. Sleduje odchod Fu, která se během cesty dokonce vysvléká. Na to na chodbě zůstanou sami s možná tak přítomnou Shinon.* 'Chybí ti věci, ne?' *Oznámí Taro, který okamžitě vyráží v tu svou cestu do pokoje, kde mají něco odloženo. Kuroka se nakonec vydává za ním.* A-aaa... Pčí!.. Eh.. *Otře si tvář Kuroka, po tom kýchnutí. Ohlédne se po svém liščím ocasu. Je si plně vědomá toho, odkud vítr vane. Liščí ocas je tím viníkem.* Ani ji nenapadne té neopatrnosti zneužít pro zlodějnu. "Možná bude lepší, když přejdu do teplých krajů.." pomyslí si v představě mnoho možností, jako je zalézt si pod deku, mnohem více se obléct či pořádné ohniště.
Fu_: Dobrá, dál ti budu říkat Mota. *poví a vejde pak dovnitř, nechá jí otevřeno, aby se mohla také dostat do domu. Uklidí si svoje věci do skříně a protáhne se.* V kuchyni je stále nějaké jídlo. Když není, dokoupím. Také nemusí na lov mimo vesnici. Jestli je potřeba syrové čerstvé maso, není to problém. To se dá také koupit ve vesnici. Vím i kde ho mají opravdu čerstvé. *prohrábne si vlasy. Rozhodla se jít se osprchovat* Určitě ti se Shinon rádi pomůžeme Taru. Tobě i Motě. *odpoví a pak se otočí směrem ke schodům do druhého patra.* Jestli máte hlad, tak se můžete najíst. Já si du dát sprchu. *poví a zatímco kráčí ke schodům, sundá si oblečení z horní části těla. Odhalí tak svoje záda. Na to, že jí je zatím čtyřicet, udržuje si stále pevné tělo. Vyjde po schodech a pomalu si sundavá i kraťasy, než zmizí ve dveřích koupelny, kde se nakonec rozhodne naložit do vany. Nechá jí volnou ruku pohybu.Důvěřuje jí.*
Kuroka: *Kráčela s Fu bezmyšlenkovitě dál, i potom co stvrdili svou dohodu. Zarazí se a též zastaví v okamžik, kdy má v cestě překážku a Fu zastaví.* Hmm.. *Ruce v kapsách, když přemýšlí nad odpovědí, nad rozhodnutím ohledně tohohle. Pohlédne na Tara, který ji pohledem doslova prosí, žebrá.* Dobrá, budeme u vás.. Když mi budeš říkat dál jiným jménem, než které mám zatím oficiálně. *Rozhodne nakonec.* 'A už nebudeme chodit ven, budeme jen v prostoru vesnice, žádné cesty za bránu, žádné zraňování každý den kvůli návratu do vesnice... ' *Nestačí Tarovi její dosavadní dohoda. Nepřeje si, aby opět sklouzla do stavu, který už jednání Fu trochu nahlodalo a snad ho i lepší, nechce Kuroku ztratit jen kvůli nařízení vesnice a jejich nutnosti pravidelné výuky mimo vesnici.*'Dokonce proto začnu trénovat značkování s Shinon...' *Nedá se odbít. Nyní do toho dává i svou hrdost. Rozhodnutí tohohle druhu ho stálo opravdu hodně. Nicméně uvažoval nad tím už na tom tréninkovém placu.* 'Že pro stopařství není nutné neustále trénovat, trénovat mimo vesnici?' *Otočí se pro pomoc s tím k Fu a Shinon.*
Fu_: *chvilku ji trvá, než si uvědomí, že je vedle ní a dokonce k ní natahuje ruku. Tu za chůze přijme a pak ji zase pustí.* Pokud se ti bude někdy zdát, že jsem tě zradila, nechám tě, abys semnou udělala, co uznáš za vhodné. *poví. Asi tuší, na koho naráží ohledně toho, kdo ji zradil. Očividně je celá jejich rodina nějaká zvláštní. Neřeší jí. Už podle toho, že ji šlo o oči soudí, že šlo o Sayu. Shinon kráčí vedle ní a sem tam ji po očku pozoruje, dokud nedorazí až k domu. Tam se Fu zastaví.* Budeš tedy bydlet u mě, nebo dál na ulici? U mě je místa hodně a nevyužiju ho. A Taru bude mít díky Shinon blíže ke svému souladu se svou sílou. *položí jí naposledy otázku, kterou už ji několikrát dala. Doufá, že teď už odpoví kladně.*
Kuroka: Znám ji, tu pečeť. *Odtuší a nezkoumá ji, stačilo ji jen ji zahlédnout. Dál mlčky poslouchá. Jde o něco co si vyžádala. Trošičku jí to připomíná Sayu, jak mluví o té své matce, ač ji nikdy nepovažovala za rodiče. Chovala k ní zcela jiné city a Saya určitě činila hodně, ale jen do doby, než se octly v Yugakure, pak se změnila a zradila ji. Během jejího vysvětlování tak sama končí v jistých vodách vzpomínek, vlastních vztahů nynější doby. Cítí ten smutek, zármutek, který Fu trápí během vyprávění, který sílí.* Vím, že pečeť dává Suzuya, nemohu sdílet to, že by snad byl můj přítel, kamarád.. Byl mi nepřítelem, který mi ublížil. Ač omluvil se mi o dost let pozděj. *Pokrčí ke koncí své řeči rameny, když jde za ní.* Takže je mezi námi vztah neutrální. Ale, že mezi vámi je přátelství, i kdyby mezi vámi bylo nepřátelství, nečiní problém mezi námi. Pokud to nebude jako s další ženou, která k němu měla víc než dost blízko a mne nakonec zradila, protože vaše situace je v mnohém podobná. *Pokračuje.* Pomoci v zesílení, opravdových slov co mají váhu a nejsou jen odpadky, budu si toho vážit, ale jen do doby, než dojde na zradu. Tu už si neodpářeš. *Váhavě k ní natáhne během chůze ruku. Netuší zda činí správné rozhodnutí, nebo je to jen další pouhá naivní naděje, která umožní druhým ji jen hluboce pošlapat a zranit. Otázka je, jestli Fujino přijme, nebo ne. I tak je z toho rozpačitá, hluboko uvnitř sebe. Pokud Fujino přijme její nataženou ruku, tak rozpaky budou znatelné i na jejím držení těla a tváři.*
Fu_: Ano, pečeť. *poví a otočí se k ní zády, aby mohla její pečeť vypálenou mezi lopatky vidět. Pak se otočí zpět.* Ta pečeť potlačuje moji chakru. *Poví a sedne si na kámen, který je kousek od ní.* Co ti zaručí, že nezradim své slovo? *zeptá se.* Tak třeba to, když vysvětlím, proč jsem se rozhodla to říkat Mota? Je to zkratka jména mé matky, která zemřela, když se obětovala aby mi umožnila být svobodná. Jen díky její oběti jsem teď tady. A to to nebyla ani má matka, ale jen adoptivní. Adoptovala mě v jedenácti, když sama nemohla mít děti a její přítel zemřel při misi. Vychovala mě, dala mi střechu nad hlavou, jídlo, oblečení, vzdělání. Dala mi všechno i svůj život a to jsem nebyla její. *očí jí trochu zrudnou, jak se po okraji víček rozlijí slzy.* Udělala něco, co dokáže udělat jenom pár lidí a já nehodlá porušit dané slovo už jen proto, že mám její výchovu. Tvrdíš, že je to hodně. Zřejmě znáš jen špatnou stránku lidí. Všichni nejsou stejní. Máš doujutsu? Sharingan, Rinegan, Byakugan či jiné? Mě je to jedno. Nezáleží mi na tvých očích. Záleží mi na někom, kdo je ze stejného rodu, jako jsem já. *Shinon se během toho přesunula k ní a položila jí hlavu na koleno. Nic neříká. Cítí její emoce i napětí z nich.* Kromě tady Shinon už nemám nikoho. Mám jen jednoho přítele. Ten na mě dal tu pečeť. Ten mi pomohl, když jsem se dostala do úzkých. Ten mi tehdy pomohl a mohla jsem se setkat se svou matkou. *pomalu se zvedne.* Tak. Jestli ti ani tohle nestačí, tak už nemám co jiného ti nabídnout nebo říct. *otočí se a pomalu odchází zpět domů. Když je zády k ní, nechá slzy stéct jí po tváři. Nečeká na její vyjádření. Asi je jí to už jedno. Když přijde, zlobit se nebude. Když ne, vnucovat se jí také už nebude.*
Kuroka: *Cukne sebou, když spatří jiskry elektřiny. Vzpomínka na Raitonové vlky je pro ni stále živá i po těch letech. Koukne na Fu.* Trénink... Pečeť.. *Připomíná jí to Sayu. Taro doběhne k ní a postaví se vedle.* Co mi zaručí, že jen nezkoušíš mou naivitu věřit ti a nezměníš později svůj názor, že nezradíš co přislíbíš? *Slibovala jí už dost Saya a nakonec to byla jen zrada.* Co mi zaručí, že je tvé slovo závazné? *Nespouští z ní velmi vážný pohled.*
Fu_: *stejně tak rychle. Jako její její gunjutsu zasáhlo, stejně rychle i zmizelo. Díky Sanbimu na ní genjutsu neplatí. Obzvlášť ne tyto slabá. Klon, který má natažené ruce aktivuje Raiton no Yoroi. Zásah blesku zasáhne i její klony, než se jí ruce stáhnou. Druhý klon použije Fuuton: Juuha Reppushou a vyšle vpřed několik větrných čepelí. Na to se oba klony zruší. Fu se nevrátí moc chakry. Skoro žádná, ale taky jim ji moc nedala. Ještě než se Kuroka dostane až k Fu, oba klony po použití technik samy od sebe zmizí a Fu pustí Tarua.* Neprošla. Klonům došla chakra. Mohla si útočit plnou silou. Použiješ Kasumi jusha no jutsu a dvě genjutsu. Nebylo to špatné, jen se musíš víc učit. Až se zbavím pečetě, mohu tě trénovat, pokud budeš mít zájem. *Poví a sleduje její reakci.*
Kuroka: *Všímá si dění a proto zareaguje okamžitě. Aniž by nějak vypadla z rytmu krytí těmihle speciálními klony, použije Genjutsu, kterým je Kanashibari no jutsu a následně přisadí Narakumi no Jutsu. První genjutsu má klona Fu paralyzovat znehybněním a druhé ukázat její největší strach. I nadále nevyužívá Sharinganu. Klony z temné tekutiny by měli druhému klonu bránit něco zahlédnout, protože se na něj zaměřili. V případě, že se jeden či druhý klon Fu zaměří na pravou, klony z temné tekutiny jim v tom budou překážet, ač jsou pomalejší. Kuroka by toho měla využít na pokus projít kolem nich a ocitnout se za jejich linií.* Prošla jsem. *Prohlásí v případě, že se jí to povede s pohledem upřeným na Fu s jejím psím společníkem.*
Fu_: *když se kolem objeví několik jejích klonů, jeden její klon natáhne ruce pomocí Nan Kaizou. Míří na všechny aby je mohla postupně omotat a chytit, dokud nenajde tu pravou. Druhý klon vyběhne po ruce, která by chytila pravou a mířila na ní pomocí Kakutō. Nehodlá jí to dát tak lehce a sama musí šetřit chakru, aby ty klony udržela. Dnes už chakry použila hodně a její limit se blíží.*
Kuroka: *Nechápavě sleduje novou situaci, která jí je předestřena. Nezdá se jí zrovna tenhle důvod co jí byl podán. Ono to totiž akorát zhoršuje ohrožení společníka, protože se dá nepřátelům jasně na vědomí, že na něm záleží a rázem je to pro něj životu nebezpečné. Zaraženě tam postává, zatímco Taro ji sleduje se zatajovaným dechem. Vnímá její dilema, její trápení z těch drobných náznaků pachu, řeči těla viditelnější díky uším. Kuroka si i přes své rozpoložení nyní uvědomuje, jak na tom je. Nevzala si s sebou žádné zbraně, ani ty senbony. Její jedinou zbraní je tak tělo a sharingan. Oči, které nechce ukazovat. Zvažuje své možnosti, jak tak hledí na překážky, které má zvládnout. "Berme to, jako ůkol, misi, nejde o city, jde o misi, nutnost a povinnost." Nadechne se zhluboka a vydechne ve své přípravě. Vytvoří Kasumi Jūsha no Jutsu, když se jí otočí zády. Klonů téhle formy je kolem zhruba deset různě v okolí a míří proti klonům Fu. Sama Kuroka poté využívá jejich přítomnosti ke krytí svého postupu. Svými smysli je schopna mít velmi výborný přehled o pohybech klonů Fu. Pokud by se ocitl některý v její blízkosti, okamžitě by se po něm vrhla s úmyslem minimálně kousnout, poškrábat, sebrat mu zbraň a použít ji proti němu, nahmátne-li nějakou.*
Fu_: *podívá se na ní s tázavým pohledem.* Něco jiného? Není co. Gatsuga je základ a dokud nezvládnete jí, nemáte šanci zkoušet něco jiného. Od té se odvíjí ostatní. Na spojení nemáte zase dostatek zkušeností. Takže jediné, co je teď možné... *Vytvoří si kage bunshin, který se pomocí shunshinu přesune k Taruovi, popadne ho a zase se pomocí shunshinu vrátí k ní. Zůstává stát za ní a drží Tarua tak, aby se jí nemohl vykroutit a ani kousnout.* Je boj bez psa. Může se stát, že ho zajmou. Teď se musíš dostat pro něj za použití vlastních schopností. Zvládneš to? *zeptá se jí. Prohodí si místo s klonem, aby na ni mohla útočit naplno. Klon si udělá ještě jeden klon a rozdělí svou chakru ještě ne polovic.* Útoč se vším, co máš. Dostaň se skrz ně. *už nemá moc použitelné chakry díky blokaci, kterou má na zádech.*
Kuroka: 'Já vím, i tak.. '*Kroutí se Taro. Kuroka zavrtí hlavou.* Ne... Až Taro zvládne začátek, který bude znamenat, že je i schopen roztočit se, pak ano a tlačit na něj nebudu. Něco jiného. *Vzepře se tomuhle nápadu. Jejímu psímu společníku se zřetelně uleví. Vděčně vzhlédne ke Kuroce, ač ta na něj zrovna nekouká.* Každý den chodíme ven, takže prostoru na trénink v soukromí mít bude víc než dost. *Ujistí ještě Fu i Shinon. Ignoruje reakci Tara, který z toho jejího chození ven nadšený není kvůli následkům, které to na ní zanechává při návratech. Ten na ni až šokovaně pohlédl, načež jen zklamaně s tichým povzdechem hlavu sklopil k zemi u svých nohou. Poté zamyšleně pohlédne na tréninkový plac.*
Fu_: *trochu jí sklame, že se o to Taru nakonec nepokusil.* Taru, nemáš se za co stydět. Je to vaše přirozenost a také vám to může jednou třeba zachránit život. *poví. Pak sleduje dál, jak se jim povede přeměna.* Super. A teď z Tsugy udělejte gatsugu. Je to to samé, jen rotujete oba. Vedle sebe nad sebou, jak se vám zachce. Orientujete se podle pachu od Shinon a zaútočte na stejná místa. *poví a překříží si ruce na prsou. Důvěřuje jim, že to zvládnou.*
Kuroka: *Stáhne uši. Je pro ni tak divný pocit, být jmenována takto. Zamrká, aby zahnala vlhkost v očích, což se jí povede. Taro vyrazí dost nejistě vpřed.* 'To je dobré.. Jen.. Asi na začátku bez.. ' *Pohlédne ke Kuroce. Stydí se a hlavně určitě nechce, aby ji náhodou zasáhl. Vždyť nejde o nic lehkého. Kuroka ho pochopí, zůstane na místě, místo toho, aby vyrazila za ním, jak jí bylo řečeno. Kuroka stojí a pouze hledí na Tarua, který zády k nim vyrazí s rozběhem. Je nervózní z těch pohledů, které se na něj upírají. A hlavně fakt, že ho sleduje u toho Shinon.* 'Ne.. To může být později..' *Otočí se ke Kuroce. Vycouval z toho. Nechce se zranit tím, že by se před nimi moc ztrapnil, před Shinon.* Dobrá. *Odtuší suše Kuroka, klesne do dřepu, aby snáz došla k pozici na všech čtyřech. Prvně změní sebe, opět tou technikou Shikyaku no Jutsu. Později, když během toho napodobí Taro už dost sebevědoměji Shinon u Fu, jak byli během toho, zkouší se Kuroka soustředit a použít během udržování svého stavu, pečeť ke změně Tarua. Jde o Juujin Bushin, kdy získá Taro stejný vzhled, jako má Kuroka. Dokonalý klon. Prvně se nic neděje, tak se Kuroka začne trochu víc soustředit na svého psího partnera, myšlenkami a tehdy už je to úspěšné, takže pustí pečeť. Na Tarovi je vidět, že je z toho nejistý, kdežto Kuroka se o to nějak extra nestará. Hledí na Fu a jen čeká na jakýkoliv náznak co by ji vedl ke zrušení té techniky.*
Fu_: *Shinon přejde k Taruovi.*' Nic n tom není. Jen místo obskakování patníků se ve vzduchu roztočíš a vypustíš do okolí. Zkus si to. '*poví mu. Fu si dojde ke Kuroce.* Běž s ním Moto. Musíte u toho být spolu. Drž se za ním s několika metrovým odstupem a nedostane se to na tebe. Pak ho zkus proměnit. *řekne jí i pečeť, kterou má chytit, aby mohli použít Juujin bunshin. Stoupne si pak s Shinon stranou, aby jim nepřekáželi. Chce vidět jak rychle se učí a co všechno dokážou. Jestli to mají v sobě, nebo jak říkala Kuroka dříve, že pro ni je jen jako síla navíc do bitvy. Nic víc.*
Kuroka: *Střihne ušima.* Mota? *Přemýšlí nad významem toho jména, ale mnohem více nad tím, jak jí sedne, tedy zda na něj vůbec bude slyšet. Přijde jí takové neutrální. Nepřitahuje vyslovením pozornost. Kdyby nebyla tak přešlá, zajímala by se o to, proč se nezdá zrovna Shinon výběr jména od Fu. Kuroka nakonec pokrčí rameny.* Proč ne. *Odtuší suše a čeká. Sharingan nechává zcela ze hry. Vždy v okamžik, kdy byl ukázán, kdy ti kolem ty oči spatřili, jevili o ní zájem, jenže falešný, protože ve skutečnosti byl zájem jen o oči a maximálně kvůli nim podmíněně o ni. Dokonce i u Sayi byla naivní, až hanba. Uvěřila jí, že je zájem o ni, jako takovou. Ať však vzpomíná na ty události jakkoliv, vidí jen jedno jediné. Nikoho jiného si tou dobou nijak zvlášť nevšímala, viděla její oči a začala se o ni starat. Pokud ji nezajímali před jeho shlédnutím její liščí aspekty. Brání se té bolesti z mnoha ztrát, zklamání, zrad a tak dále. Sleduje Fu i Shinon. "Zrovna ona mou obranu nakopává.." mračí se přitom a odvrátí na chvíli pohled, aby je neměla na očích. Dosud ty rudé oči s názvem Sharingan, neviděla a přesto se o ni stará. A to už dávno není ani malou holčičkou ani po fyzické stránce. Přehlédla proto jejich společný výpad v Tsuuga. Mlčky přikývne na otázku, když už se k nim opět otočí. Taro sleduje unešeně čin Shinon.*'Tohle..'*Polkne nad tím Taro. Má pocit, že něco takového je nad jeho síly.*'Budu se snažit.'*Souhlasí.* Nejspíš bych cítila i tak, s tím mým čichem lišky, ale.. Tohle je podstatně výraznější. *Nakrčí nos nad pronikavým pachem moči, který cítí mnohonásobně lépe, než Fu.*
Fu_: *přiloží si prsty k bradě a zamyslí se. Shinon se podívá na Tarua. 'pomůžu ti naučit se vše, co umím i já.' poví mu. Fu se pak podívá na Kuroku.* Dobrá, budu ti říkat Mota. *poví. Shinon se k ní otočí. Nechápe, proč zrovna tohle jméno. ' Vážně? ' štěkne na ní.* Ano, budu ti tedy říkat Mota. Buď chceš nebo ne, ale není tě oslovovat hej nebo hele. Shinon. *poví k ní. Aktivuje techniku shikyaku no jutsu. Jen si pridrepne. Narostou jí drápy a lehce se nad ní vznáší modrá pára.* Juujin bunshin. *složí pečeť a Shinon se změní na Fu. Obě se postaví.* Základ pro techniky našeho klanu. *poví.* Tohle byste mohli zvládnout. Tímhle začneme. *poví, pak se rozeběhnou a roztočí.* Gatsuga. *zamíří ve dvou výrech na stromy kolem nich. Zastaví se a vrátí zpět do původní formy.* Zvládáš Tsugu? Samostatný výr? *koukne se na Shinon, která vyběhne k Taruovi.* Tohle je zase jen pro Tarua. *Shinon vyskočí do vzduchu a roztočí se. Je dost daleko od nich a potřísní močí stromy, co zůstali stát. Pak dopadne a vrátí se k nim.* Dynamické značkování. Označí tím nepřítele, kterého při rotaci Gatsugy nemůžeš vidět, ale cítíš ho takhle pomocí nosu. *vysvětlí jí. Netuší, jestli to všechno zná nebo ne, ale od něčeho se musí odpichnout.*
Kuroka: 'Neumím, ať je to co je to. Jsme spolu sice nějaký čas, ale chvilku potom co jsme skončili spolu, jsme potkali tebe a Shinon.. A chci trénink společně s vámi.' *Postaví se Taro statečně a teprv poslední větu pronese se sklopenou hlavou a tišeji. Do té doby mluvil odhodlaně. Neví, zda svým rozhodnutím trénovat s nimi, nebude odsouzen za problém. Pokusí se podpořit Kuroku, když na ni koukne. Cítí však, že toho moc nezmůže.* Jak říká Taro. A, nepovím, není to mé jméno. Už ne. Nemám jméno. Jasné? *Kuroka to jméno, které si nechala dát od Sayi už dávno nepovažuje za své. Patřilo k životu se Sayiou, k tomu kdo jí bezmezně věřil a pro nějž byla celý svět. To už však bylo víc než dost zabito. A s tím novým nařízením, kdy dochází k těm testům, ztratila důvod jít si k Suzuyovi pro zrušení toho jména. V celé její bytosti lze znát vnitřní beznaděj.*
Fu_: *čeká, co Kuroka předvede. Nakonec toho moc nebylo.* Aha. To je vše? Víc klanových technik neumíš,....hm. *uvědmí si, že nezná ještě její jméno.* Jak že se to jmenuješ? Ještě si mi neřekla své jméno. Teď si ani nejsem jistá, zda jsem ti ho řekla i já, ale říkej mi Fu. *poví.* Říkala si, že máš informace o klanových technikách, ale na tvé úrovni umíš jen tu nejzákladnější. Umí Taru aspoň Dainamikku Mäkingu? *zeptá se jí a čeká na odpověď*
Kuroka: *Pořezané ruce má schované v rukávech, které si chytne tak, aby hřbety dlaní kryly. Boty nehledá, ani žádné dosud neměla. Nevede je zcela úmyslně. Hlad nevnímá. Ostatně je to jeden z důvodů, proč je Taro nyní tak jiný od posledně. Od doby zavedení toho testování, nejen že je nucena nechat si škodit, ale skoro nejí. Taro za to nenávidí strážné brány, každého v ní a sžírá ho starost o Kuroku, kde měl za to, že se věci lepší od potkání Fu. Jenže nyní je situace horší. Sám si jídla užívá čím dál tím méně. Nebaví ho chodit každý den ven z vesnice, když ví, že jeho partnerka při návratu prochází tím testem. Uvědomuje si, že ten test asi není nic tak strašného, mnoho dalších se to téměř nedotklo ale na jeho partnerku to má velmi špatný vliv.* 'Mohu.. Podělíš se semnou o granule?' *Otáže se Taro, sotva Shinon doběhne. Vyrazil za ní hned, nečekal na to, až vyjde Kuroka. Kuroka vyjde chvíli po něm. Samozřejmě liščí ocas je stále mokrý. Sama si ho těžko dobře vysuší. Ani se o to moc nesnažila. Takže na ni jde od něj chlad, jak jsou venku. Sleduje Fu, následuje ji. Dveře by bývala nechala otevřené, ale vzpomenula si na tu ruku na střeše, takže jsou zavřeny. Taro v okamžik, kdy je Shinon volána k Fu, zastaví se na místě a hledí na všechny zůčastněné, než se usadí.* Co umím... *Zabrblá Kuroka, prohlížejíc si zem před sebou. Zvažuje co a proč vlastně. Pak si vzpomene, že jde o psí věci. Klesne na všechny čtyři a za použití chakry zapracuje na změnách, které způsobí prodloužení nehtů v drápy. To je ostatně jediné co je od té techniky u ní upravit, zbytek má od Arakiho z liščí strany psovitých šelem. Shikyaku no Jutsu. Zuby určitě necení. Pouze ukáže poté jednu svou ruku, kterou pro to zvedne, ač v nápodobě psího těla. Techniku chvilku na to zruší a postaví se opět na nohy.*
Fu_: *prohlédne si ji, když vejde do pokoje.* Proč? Protože jsi s tím posledně souhlasila a já ti to slíbila. Pro Tarua, vzpomínáš? *odpoví a zvedne se z křesla. Opět si připne svitek a přejde ke dveřím.* Jestli tedy nemáš hlad, půjdeme. *poví a otevře dveře. Nebude jí trápit dilemem, aby kolem ní prošla a tak vyjde ven a doufá, že zabouchne. Shinon vyběhne hned za ní. Jelikož potřebuje pohyb a rozhýbat se, až do tréninkového areálu jde po svých. Tam se Fu na ní otočí.* Začali bychom tím, že mi ukážeš, co už umíš, co ty na to? Pak se uvidí, co se dá dělat dál. *poví a společně s Shinon se od ní vzdálí. Rukou jí naznačí, ať se drží u ní. Minulé mluvila o speciálních očích. Netuší ještě jaké má, ale ví, že dokáže bojovat se sharinganem. Pokud má rinegan, tam si tak ještě jistá není, co všechno ty oči umí. A jestli má jiné, tak to bude muset nejdřív prozkoumat na sobě, než aby tomu vystavila Shinon.*
Kuroka: *Napřímí uši. Bedlivě si ji prohlíží, hledajíc jakýkoliv náznak falešnosti. Nic nenachází. Ta radost je opravdová. Je z toho vnitřně zmatená. Sice na moc nemá dost vlastní vnitřní síly, ale drobný popud rozpačitosti nad tím šmejdícím pohledem Fu, se projeví. Radši se zadívá na to oblečení. Svitku si nevšímá. "Ručník není zas tak špatný.. Proč bych neměla zůstat rovnou v něm.. Nebo nejlépe zcela nahá.. už na vždy.." vzpomene si na dobu, kdy byla živá a přece neživá. Zmateně si prohlédne místnost v níž osaměla. Vybere si z toho pouze tepláky a mikinu, ač mají pro ni ne zcela vhodnou barvu na toulky venku. Jsou modré barvy. Nic dalšího, ani pod to, nebere. Tepláky nejsou tvořené pro někoho se zvířecím ocasem. Má je tak skoro polosvlečené. Ocas si do nich určitě schovat nemůže a kalhoty zas nenatáhne přes ně, ani kolem něj, když nejsou v tom místě rozepínací se suchým zipem. Vyjde z pokoje. Sice by hlad byl, ale je v takovém rozpoložení, že to jde naprosto mimo její osobu a nevnímá ho.* Proč? *Přeruší své mlčení zoufalou potřebou pochopení. Hledí během toho na hřbety svých dlaní. Myšlenkami u nich, ale otázka patří Fu.*
Fu_: *zaslechne jí a vydá se zpět do pokoje. Otevře do něj dveře a vidí jí v ručníku.* Skvělé, neutopila se. *usměje se. Není v tom ani trochu zklamání či falše. Je ráda, že se konečně odhodlala a je momentálně u ní. Přejede jí pohledem od hlavy až k patě. Její výraz se nemění, ale sama si prohlíží a ukládá do paměti její křivky, které dělá omotaný ručník.* Přinesla jsem ti nějaké nové oblečení. *poví. Mezi tím vším je i podobné kimono, které měla před tím, jen bez vychytávek.* Tady máš i svitek na senbony popřípadě jiné věci. *poví a nechá ji ho tam ležet vedle věcí.* Oblékni se. Podle toho, jak si vypadala, jste byli na lovu zřejmě, ale jestli máš hlad, v kuchyni si můžeš vzít co chceš. Pak půjdeme na ten společný trénink. Jestli máš stále zájem. *poví a vrátí se do obýváku. Vše dělá tak nějak, aniž by ji dala možnost rozhodnout se jinak. Už jen to, že opravdu šla s ní a i se vykoupala jí dává naději, že se jí možná povede přesvědčit, že není taková, jako ostatní co jí kdy provedli cokoliv špatného. V hlavě má ale stále obrázek toho, jak tam stojí omotaná ručníkem. Její křivky jí hráli na její notu. Potřebuje se ale soustředit na jiné věci momentálně. O její tělo se může snažit jindy.*
Kuroka: *Se zavrčením prudce pohlédne ke dveřím. Naprosto automatické gesto na zprotivení. To zaklepání pro ni byl rušivý element co ji nepěkně vytrhl z blaženého stavu ničeho. Potom teprv se znovu trochu uklidní. "Vždyť je tam Fu... " pohlédne na své ruce, zvlášť na místo, které je díky ní ušetřeno o jednu jedinou jizvu. "Jako kdybych se ti tu za to odvděčila utopením se... Za.. starání se.." zhluboka se nadechne a vydechne. Vytáhne špunt. Vodu nechá novou i nadále přitékat. Pokračuje ve svém odmáčení. Pozděj zamrká. Potřeba spát z pobytu ve vyhřáté vaně i zapařené koupelně ji posílají pryč. Pouze vodou ze sebe otírá to co předtím bylo zaschlé a nyní je rozmočené. Ne, že by pro ni šampóny s mýdly byli něčím neznámým. Spíš se jí nechce oblbovat si nos nějakými vůněmi a snažit se vonět pro své okolí. Vyleze takto. V liščím ocase, který je objemný, možná lesco zůstalo. Neochotně se natáhne pro ručník, otevře dveře a hledí do pokoje.*
Fu_: *Když nevychází dlouho z koupelny, vrátí se do pokoje a zaklepe na dveře.* Hlavně se mi tu neutop. To bych asi neokecala u vedení. *poví a čeká, jestli bude nějaká reakce, aspoň šplouchnutí vody, které by naznačilo, že se hýbe. Jinak by musela vejít dovnitř a přesvědčit se sama, že ji nic není. Otevřít dveře a podívat se, popřípadě jí pomoci z vody a zajištěním životních funkcí. Odejde z pokoje a sedne si do křesla, sluchem jí stále hlídajíc. Shinon se zatím napila a vrátila k Fu, kde teď leží vedle křesla.*
Kuroka: *Zastaví se před vstupem. Určitě zastavila a čekala, až Fu prostě zapluje dál, jenže to nepřicházelo. Pozorně si ji prohlížela, ji i chodbu. "Co mi chceš?..." zamračí se, ale s povzdechem vejde dál. Procházejíc kolem Fu je nejvíc napjatá. Čeká zradu či událost, která by jí měla být proti srsti. Otočí se, jak je kus v chodbě, za sebe. "Dvě..? Na mě?.." Pocit vyplněných obav a nepochopení, proč na ni by potřeboval někdo ještě klona. Vyprovází ho proto. Z dveří nespouští dlouho pohled z dveří, dokud ji nevyruší hlas Fu. Tak ohlušující v tichou, nestřeženou chvíli. Tarovi se nechtělo jít za Shinon. Razí za ní tedy, ale s velkou mírou napjatosti. Neustále hlídá každý podezřelý zvuk. "Za ... Prosím?" Zvažuje pro a proti. "O kolik by mělo být následovat Fu horší... Však mě už se ta vesnice stává peklem tak či onak.." dojde k rozhodnutí dle nějž se i zařídí. Všimne si, že se jde do pokoje, který jí byl tehdy nabídnut. Odevzdaně vejde dovnitř, neřešíc jestli jde o past. Neočekává co přijde. Probere se se zvukem zavíraných dveří. Pečlivě odolává té tísni, která jí náhle začíná svírat hruď i vlhkým očím. S polknutím svlékne co má na sobě. V těch věcech nemá nic s výjimkou senbonů vrážených v látce kimona skoro všude se zabezpečením, aby z jedné strany špička nikdy nepronikla a z druhé se dali vyndat. A záda pod kimonem měla schované tanto. Jinak ještě ten první den si zde uložila zbytek své veškeré výbavy, měl by tam někde ležet u postele. Něco pro co neměla potřebu si tam od té doby chodit. Shinobi čelenka Yugakure je hodně pocuchaná a plíšek poničený, v kapse kimona. Poničená jí osobně a úmyslně od doby zavedení testování. Zamíří si do koupelny. Stále bez nějakého valného zájmu a bez nálady. Zavře za sebou s těžkým srdcem dveře koupelny. Pustí si teplou vodu do vany, kam si zaleze. Sveze se tam tak, že by mohla mít potopené brzy i uši. Nestará se o to, že by měla hlídat vodu a vypnout průtok, aby vana nepřetekla. Hledí na hladinu vody, ztracená ve své prázdné náladě a zvuku dopadající vody i jejího spěchu trubkami. Přehlušuje to pro ni dokonale vše ostatní. Ztrácí se v tom.*
Fu_: *vybere tu nejkratší cestu, která vede k ní domu. Tam ji otevře dveře a nechá ji kolem sebe projít. Nebo tam aspoň stojí, dokud nevejde do domu. Pak vytvoří klona, který si Kuroku prohlédne a pak vyjde z domu. Du za klonem zavře. Shinon seskočí ze svitku a jde se napít. "Pojď." Štěkne jemně za Taruem a vede ho za sebou. Tak nějak už tuší, co má Fu v plánu.* Ty pojď zamnou. *nerada to říká rázně, ale chce se vyhnout tomu, co bylo posledně.* Prosím. *dodá ale nakonec a jde napřed do pokoje, který jí tehdy určila pro její bydlení. Nebo spíš pro její věci. Ten pokoj má samostatnou koupelnu. Počká v pokoji, jestli jí následuje.* Svléknout, věci na postel a umýt. *poví a ukáže na postel a pak na koupelnu.* Ručníky tam jsou. Nemusíš spěchat. *poví a vyjde z pokoje se zavřením dveří. Zůstane venku před pokojem, dokud tak neučiní a nezaleze do koupelny. Až pak vejde do pokoje a pokud nechala věci na posteli, obrátí jí věci na ruby i kapsy, a všechno co v nich má nechá na posteli, aniž by to zkoumala. Oblečení pak vezme a jde ho spálit do krbu. Shinon se zatím stará o Tarua. "Nemusíš se bát, neublíží jí. Taková není." Poví mu, pokud šel za ní. Klon mezitím venku shání nové oblečení na její velikost. Přitáhne toho dost, aby si mohla vybrat. Nechá to ležet na posteli, vedle jejich předmětů, pokud k tomu všemu dojde.*
Kuroka: *Taro pohlédne na Fu a následně koukne po Shinon. Je klidnější, než při jejich prvním setkání. Zamlklý, kvůli tomu testování. Kuroce to dost připomíná, vrací jí to vzpomínky na pobyt v Kirigakure coby pokusného králíka Arakiho. Jenom z pouhé nutnosti k tomu testu svolí, ale uvnitř ní se proti tomu rozpíná nevole, kterou skrývá jen ze zvyku, když jí tam nic netěší, ani nedrží, už kvůli tomu testování. Přesto Fu nechá k sobě sednout, i se vzít za ruku. Sleduje co provádí, nechápe ten zájem.* Sss... *Sykne, když je nejčerstvější znovu otevřená. I tak má ruce dost zřízené, když ony a hlavně jejich hřbet jsou jediným co je ochotna popustit tomuhle, aniž by neviděla důvod rovnou si na ten život šáhnout pro konečné potvrzení, pro poslední test, kdy jí daj všichni pokoj. Kdyby chodila mimo vesnici jen jednou za nějaký ten měsíc a ne každý den, bylo by to něco jiného i skrz ty vzpomínky. Takhle to zanechává rány ne jen viditelné, ale dusí ji v těch minulých co se tak přelévají do současnosti. Stěží se ubrání škubnutí rukou zpět k sobě, vytrhnout ji Fu z ruky. Necítí však odpor proti svému činu, tak jí tam ruku nechá ležet. Už se chtěla ptát na důvod, proč se o to vůbec stará, když jich stejně jen bude přibývat, zítra, i pozítří a další každý den bude další. prosba Fu jí však ta slova sebere z úst. Chvíli váhá, jak Fu zmizí z dohledu. "Proč.." S povzdechem se sebere, chytne Tara a seskočí dolů. Vyrazí za Fu. "Že jsi to ty.." Tara následně nechá jít po svých a následují ji. Přesto nepřekročí minimálně metrový rozestup.*
Fu_: *dorazí až k domu, na kterém Kuroka sedí. Popadne Shinon a vyskočí na střechu domu. Tam se postaví vedle ní a Shinon nechá na svitku. Prohlédne si jejich vzhled. Cizí srst, tak i krev. Jak cizí tak její. Špínu lesa a ulice. Prostě vzezření někoho, kdo nemá tolik přístup k hygieně.* Ahoj. *dřepne si vedle ní a vezme do ruky její. Natočí jí hřbetem k sobě, na kterém má řeznou ránu. Není od větve ani zvířete, ale od nože. Hádá, že to je od nového zabezpečovacího systému od brány, ale není si tím jistá. Prstem očistí okolí rány a dívá se na ní. Má několik jizev už. Tu poslední tam ale rozezná a nehtem jí znova otevře. Není to hluboké, ale je to tam. Ruku jí obalí zelená chakra, která se začne vlévat do ranky a po chvilce jí zacelí, protože není hluboká ani velká. Není po ní ani jizva. Těch ostatních si nevšímá. Celé to provede za předpokladu, že se Kuroka nechá. Pak vstane.* Pojďte semnou. A bez řečí prosím. *řekne a zase seskočí ze střechy. Nerada by ji táhla násilím.*
Kuroka: *Taro i Kuroka jsou od rána po jídle. Oba dva zamazaní lehce od krve, srsti a nějakých těch kousků listí, trávy, větviček z lesů. Taro má zamaranou mordu. Kuroka zase ruce, trochu předek kimona a možná i trochu obličej. Nemluvě o nové rance, kde je tedy její vlastní krev a za to má vinu to testování při každém průchodu branou do vesnice. Každý den chodí s Taruem ven, nejen na jeho výuku, své vlastní cvičení, ale i jejich stravu. Takže každý den přichází k novým zraněním při návratu. Sedí na střeše jednoho domu, Taro sedí vedle ní a hledí mlčky na hranici vesnice. Pokud se k nim Fu blíží, i kdyby jim vítr nezanechl její pach, uslyší ji. O jejich vědění o přítomnosti i přímého místa, kde se nachází, budou svědčit uši obou hledaných k Fu, případně i k Shinon.*
Fu_: *od posledního setkání s Kurokou uběhla nějaká doba. Shinon už skoro dospěla do podoby Kuromara. Pár měsíců jí ještě zbývá. Vydala se do vesnice najít ji. Spolu s Shinon se soustředí na její pach i pach Tarua. Soustředí více chakry do nosu, aby jí mohla najít. Ve vesnici je ale tolik pachů, že s tím mají problém. A na někoho, kdo žije na ulici je její pach skoro všude. Jdou postupně po několika stopách, než se jim podaří jí vypátrat. Jde po čerstvé stopě az k místu, kde právě je.*
---: ---
Suzuya: *Suzuya přemýšlel o tom, že by zkusil změnit funkci základních technik Meitonu a tím je změna Ninjutsu v Chakru a její pohlcení a poté její následné vypuštění, sice si tu chakru může ponechat, ale většinou jí spíše vypouští. Na papír si zapisuje různé nápady a systém rozvodu té chakry a tak došel k nápadu, že by tu chakru mohl spojit s kapkou své chakry a následně jí vypustit z dlaně. To je důvod proč se nyní Suzuya ocitá v tréninkové oblasti s dalšími desíti Ninji, kteří se různě rozestavěli. Suzuya si tedy vytvořil devět Kage Bunshinů a tak každý Ninja vypouští na jednoho z klonů a originál různé Ninjutsu techniky ať už se jedné o techniky Dotonu, Suitonu, Katon či jakéhokoliv jiného elementu případně klanové Jutsu a včetně i všeobecných Jutsu. Každý ze Suzuyů směrem k technice natáhne ruku s pozvedlou dlaní a následně ještě než k nim technika dorazí tak se přemění na chakru a tu chakru skrze vrchní kosočtverec pohltí (Meiton: Kyuuketsukou) a poté se pohlcenou chakru pokusí spojit s kapkou temné chakry a poté jí vypustit ovšem ne jako plamen jako je tomu u techniky Meiton: Jijimento, spíše jde o to, aby ta chakra nabrala svou formu. To se zdá ovšem těžší než zdá, neboť ze spodního kosočtverce vypustí pouze chakru, která má lehce temný nádech ale jinak nic nezpůsobí místo toho se uvolní do okolí. Z toho důvodu to zkouší znovu a znovu, ovšem desítka Ninjů, kteří Suzuyovi a jeho klonům pomáhají, nemají nevyčerpatelný zdroj chakry takže se musejí poté vystřídat s jinými, aby se mohlo pokračovat. Takto to ovšem probíhá ne jen den ale rovnou celé dny, kdy to denně zkouší 6 hodin, než se s tím přestane. Dny ubíhají a Suzuya se nedočká moc velkého úspěchu, takže se pokračuje dál a dál až se ze dnů stanou týdny a z týdnů se stanou 3 měsíce. Asi tak v půlce třetího měsíce se Suzuya dočká obrovského úspěchu, perněji se jednomu z Kage Bunshinů podaří vypustit chakru, která díky temné chakře Meitonu získá černo-fialovou barvu a tvar jakéhosi draka či monstra ono se to nedá ani pořádně určit co to přesně je. Ovšem toto stvoření se rozplyne, ještě než dosáhne svého cíle a tím byl původce pohlcené chakry, Suzuya tedy všechny své Kage Bunshiny zruší, čímž získá veškeré jejich nabité znalosti zkušenosti. Následně to zkouší už jen sám Suzuya osobně a trvá to asi tak hodinu než se mu povede ten poměr pohlcená chakra x temná chakra vypočítat tak aby se ono monstrum nerozplynulo a aby dosáhlo svého cíle. Následně totiž těsně u toho Ninji narazí do země a následně to vyústí v explozi, která se rovná velikosti pohlcené chakry a síle původce té pohlcené chakry. Ninja se samozřejmě stihne vyhnout za použití Kawarimi no Jutsu aby ho to nezranilo, poté to ještě vyzkouší několikrát, aby si byl jistý, že to zvládá správně. Následně si techniku zapíše do svitku, který přidá mezi svitky se svými Jutsu, která už vytvořil. Techniku zapíše pod názvem Meiton: Dākubīsuto. *
---: ---
Suzuya: *Už delší dobu se snaží přijít na to jak vytvořit nějaký chakrový mód jako toho je třeba u Kyuubiho. Jak kvůli tomu vézt chakru to už ví i když u Meitonu to bude nejspíš o něco složitější. Nejprve se vydá vězení, nechá si předvést dva muže, kteří mimo Yugakure provedli docela vážný zločin a tím je znásilnění jedné žena a vraždy jejího manžela. Této dvojici mužů vysaje veškerou životní energii tím, že použije specializovanou verzi techniky Tamashī no Tōnan. Doprovází to prudká bolest, která znamená, že veškeré jeho buňky v těle mládnou a ne jen ony, prostě všechno uvnitř jeho těla mládne. Mrtvoly nechá ležet, bachaři se o ně postarají a tak klidně odejde do tréninkové oblasti, kde vytvoří 99 Kage Bunshinů, tudíž trénink bude 99x rychlejší než kdyby to trénoval sám. Kage Bunshini a Suzuya vytvoří mezi sebou po celé oblasti rozestupy, aby si navzájem nevadili, a poté se začnou koncentrovat na temnou chakru Meitonu, kterou uvnitř sebe mají. Chakra sice uvnitř nich koluje, ale nemá takový efekt, jaký je potřeba. Je jasné, že nebude lehké rozvést chakru tak aby se najednou začala uvolňovat ze všech 361 chakrových bodů (Tenketsu). Pokračují ovšem dál a dál, chakru koncentrují znovu a znovu stále jiný, způsobem a jinou „konfigurací“ s nadějí že se jim podaří je uvolňovat ze všech chakrových bodů. První den skončí neúspěšně, druhý den taktéž, stejně na tom je třetí, čtvrtý ……., dvanáctý až přijde třináctý den, kdy se několika Kage Bunshinů, podaří vypouštět temnou chakru ze všech chakrových bodů najednou ovšem stále to není správná „konfigurace“ a tak je potřeba pokračovat stále dále, znovu a znovu. Nakonec uplyne celých 24 dnů, než díky spolupráci s Kage Bunshiny uspěje, několik z nich se totiž podaří aktivovat chakrový mód Meitonu ve kterém se z nich začne uvolňovat černý opar z temné chakry Meitonu. Suzuya tedy nechá zrušit úplně všechny své Kage Bunshiny, kteří se rozpustí v obláček dýmu a předají originálu své zkušenosti, znalosti a svou chakru. *Fajn tak můžu jít na věc. *Poví si pod nos a aktivuje chakrový mód Meitonu, začne se z něj uvolňovat černý opar temné chakry z Meitonu. Suzuya začne dělat testy různé pokusy ohledně schopností toho, co tento mód dokáže. Stačilo k tomu několik hodin a Suzuya zjistil, že je schopen své tělo změnit do jakéhosi stínu či oblaku temnoty a tu znovu složit na úplně jiném místě kam se to dostane velmi rychle. Suzuya by to přirovnal k technice Jinton: Mueishō, každopádně kromě toho odhalil, že Kromě toho zjistil, že jeho tělo je 4x rychlejší než normálně, což je ve spojení s Byakugō no In docela brutální a ještě je 6x vyšší jeho rychlost, kromě toho jeho odolnost se taktéž výrazně zvyšuje. Následně se vydá zpátky do své rezidence, aby si dopřál aspoň týden odpočinku. *
-.-: the end
Mito: *Mito trávila v Yugakure posledních pár dní a jednou neměla moc co na práci. Zrovna se v Yugakure potulovala nějaká nová Kage a Suzuya tím pádem měl práci. Což o to, to jí bylo jedno, ať si pracuje, ale její žárlivost jí zžírala zaživa. A tak se rozhodla vyrazit do tréninkové oblasti a zkusit něco vymyslet a nějakými technikami. Nové fígle, jako přivolání Suzuyi by se jí mohly v boji hodit. Mito seděla na kameni, naproti malému lesíku a přemýšlela. Sledovala své ruce a tvořila si všelijak veliké chakrové tyče a nechávala je rozpadnout v prach, Rinnegan samozřejmě aktivovaný měla. Když vytvořila takovou malou tyčku, stále jí držela přichycenou na ruce a natáhla ruku před sebe, zamířila s ní na strom a pokusila se koncentrovat odpudivou sílu Shinra Tensei pouze do této ruky, do místa, kde se tyčka spojovala s dlaní a vystřelit. Nevyšlo to.* Ts... *Nechala tyč rozpadla v prach a Mito vytvořila čtyři KAge bunshiny, aby se zase moc nevyčerpala na večer ( ). Mito i Kage bunshini vytvořili v obou dlaních malé tyčku a namířili ruce směr les, koncentrovaly chakru pro techniku shinra tensei pouze do rukou, mělo by to být snazší s oběma rukama, nicméěn se všichni naráz pokusili vystřelit. Povedlo se jen jednomu, který vystřelil, ale tyčka mu spadla hned k nohám. Mito zrušila klony, vytvořila nové a opakovala stejný proces, opět zrušila klony a vytvořila nové a tak stále dokola, dokud se to na 6. pokus nepovedlo samotné Mito. Kdy vytvořila malou tyčku, tenkou jako špejle, ale ostrou, aby prorazila vzduch a vystřelila jí z ruky přímo dos stromu naproti. Zrušila opět všechny klony a pokusila se o toto sama a to s více krátkými tyčkami, maximální délka 10 cm, pak už nebyla schopná tyč kvůli tíze vystřelit, ať již byla jakkoliv tlustá. Naučila se během celého dne tedy i vystřelit několik tyček rychle za sebou, sice se na to musela neustále soustředit, ale byl to pouze trénink, nic extra. Pokud bude ještě více trénovat, určitě v boji bude schopná střílet tyčky jak se jí zachce, samozřejmě se stejným intervalem, jako má vysílání Shinry. To znamená, že by Mito mohla být schopná na nynější hodnosti vystřelit rychle maximálně 3 krátké a ostré chakrové tyče za sebou, na hodnosti S+ až 6 tyček, následně čekat minimálně 2 vteřiny za každou vyslanou tyčku, kdy tedy v případě 6ti tyček bude muset čekat 12 vteřin, aby mohla tuto specializaci použít znovu. Nicméně, i když strávila více času při tréninku čekáním, byla s výsledkem spokojena. Nejen že se naučila něco nového, ale ještě zabila čas a měla dost energie na přípravu romantického večera. Dost času na přemýšlení nad dalšími vylepšeními k technikám a podobně. Domů došla až po setmění, jelikož ještě nakupovala jídlo a podobně.*
-.-: nemá vám to tak trvat šneci :P :*
Sumi Saoketsu: *Sumi se zasmála nad poznámkou že by si Shiro udělala z jejího pavouka domácí zvířátko ale dál to nějak nerozebírala a jen šla k Shiro.*dobře na vše probereme u jídla.*řekne mile a bere si zpátky svoji katanu kterou zapečetí do svitku.*tak jdem, nedaleko je tu jedna restaurace tak pujdem do ní Dobře?*Sumi se tedy otočí a odchází pomalu z tréninkové haly.*"jsem zvědavá na co se mě bude ptát. No, ale to uvidím."*Sumi po dobu cesty nic neříká teprve až dojde k restauraci.*tak než vejdeme dovnitř tak ti řeknu jen to abys mě neztrapnila Dobře?*poté Sumi vejde dovnitř a okamžitě k ní přiběhne jeden z číšníku.*dobrý den Sumi-sama pro kolik osob chcete stůl?*zeptá se číšník a čeká na odpověď Sumi.*dobrý den, přeju si stůl pro dvě osoby.*číšník kývne a jde pryč, po chvíli se vrací a vede Sumi ke stolu kde má sedět.*tady se posaďte a vydržte minutu hned vám donesu jídelní lístky.*řekne číšník a opět odejde pryč.*
Shiro Shizuka: *Shiro pomaly pozerala na to, ako sa obrovský pavúk stráca v oblaku dym kým jej po čele jej stekali kvapky potu.* Prečo si ho odvolala!!! Už som ho skoro mala...chcela som ho skrotiť aby ma potom poslúchal a mala by som domáce zvieratko...*Shiro sa zdvihla zo zeme a nahnevaným pohľadom sledovala prichádzajúcu Sumi.* "Pozvanie na jedlo, to nie je vôbec zlé. Aspoň budem mať možnost opýtať sa na veci čo sa práve stali. Bez vysvetlenia by som nezaspala."Dobre teda prijímam tvoje pozvanie ved po takom "menšom tréningu"(irónia) človek vyhladne. A mám na teba aj pár otázok a kde je lepšie sa rozprávať ako pri dobrom jedle.*povedala, a s úsmevom vyrazila Sumi naproti.*
Sumi Saoketsu: *Sumi sledovala Shiro při hře na houslých takže ani pořádně neslyšela co Shiro říká, na druhou stranu viděla že si Shiro s pavoukem nedokáže poradit. Tak přestala hrát a položila housle na zem a odvolala pavouka aby se Shiro nic nestalo a šla pomalu k ní.*promiň Shiro, byl to špatný nápad tak co kdybychom skončili a já tě pozvala třeba někam na jídlo? co na to říkáš?*Sumi už byla pomalu u Shiro a čekala zda její nabídku přijme.*
Shiro Shizuka: *Shiro ešte chvíľu ležala a spamätávala sa z toho, čo práve videla.*"Čo to sakra bolo? Nechala si odseknúť ruku len tak zo srandy a aby toho nebolo málo, tak na mňa zavolá ešte pavúka o veľkosti dinosaura, toto vôbec nevyzerá dobre. Netušila som, že tento tréning sa premení na boj o život." Uvedomila si, že už leží na zemi príliš dlho a pavúk sa dal do pohybu.*"OK je čas začať niečo robiť inač to skončí pre mňa celkom blbo...Čo to sakra...Sumi má v ruke husle? ide mi ako zahrať smútočnú pieseň?"*Počas toho ako sa zdvíhala so zeme zakričala na Sumi.* Ešte som si ani nestihla poriadne zapamätať tvoje meno,a ty sa ma už pokúšaš zabiť? S tebou sa človek vážne nenudí. A keď to prežijem tak mi dlhuješ vysvetlenie káblov čo ti vyliezli z ruky, a aj to, prečo tvoja ruka nie je na zemi keď bola oddelená od tela. A ešte jedna vec...Nechcem aby to vyzeralo že mi nič nenapadne ale nemáš nejaký typ, ako má študent akadémie premôcť niečo také? Či mám pred tým len utekať až kým nezomriem na únavu, alebo ho neodvoláš?*Všetká sranda skončila keď si uvedomila, že pavúk je už skoro pri nej a zodvihol obrovskú chlpatú nohu ktorou ju pravdepodobne chcel rozpučiť ako švába.*"Dobre asi nebudem mať čas v kľudne sa zamyslieť, a prísť na to čo mám robiť, hoci veľa možností nemám, vlastne sú len dve...nechať sa zabiť alebo bežať a brániť, sa kým nevymyslím ako sa dostať z tejto blbej situácie."Boj o život sa začal, avšak bola tu jedna vec čo ju aspoň trocha hriala pri srdci, keď už nevymyslí čo si počne s tým veľkým pavúkom ktorého kľudne môže osedlať a vyraziť na ňom do sveta...Počkať osedlať to nie je vôbec zlý nápad, hoci jeho realizácia bude celkom náročná...tak aspoň zomrie pri peknom zvuku huslí hoci by Sumi mohla trošku viac trénovať hru na nich. Ale to jej samozrejme nemôžem povedať lebo sa naštve a zavolá druhého pavúka a budem totálne v ..."
BlueBoard.cz ShoutBoard