Nápověda pro psaní příspěvků.

Smazání příspěvku

Jako autor příspěvku si můžete nechat poslat odkaz pro smazání příspěvku na svůj email (pokud jste ho uvedli)

Jako správce knihy můžete smazat příspěvek zadání loginu a hesla do BlueBoard.cz

Login:
Heslo:

Návštěvní knihy končí svoji činnost k 1. 1. 2020. Více zde.

12.2.2016 (23:59) Odpovědět # X
Moebius85 E-mail

Daniel Dostál reaguje:

13.2.2016 (23:42)X

Dobrý den, to, co popisujete, zní téměř jako učebnicový příklad nějaké z poruch autistického spektra, nejspíš Aspergerova syndromu. Byl bych ale dost obezřetný při rozdávání nějakých diagnóz. Hned z několika důvodů.

V prvé řadě to není tak, že by někdo byl 0% autista někdo jiný 100%. Spíš jsme všichni někde na ose mezi dvěma extrémy, někdo blíž a někdo dál od toho autistického. Vy zjevně o něco blíž než velká většina lidí. Pokud by někdo měl rozhodnout, jestli už to je nebo není příznak nějaké psychopatologie, tak by ho zřejmě víc než jednotlivé příznaky zajímalo, jestli jste schopna fungovat při studiu, v práci a v normálním životě. Až tehdy, pokud by pro Vás byl běžný život stěží zvládnutelný, pak by byl čas rozdávat diagnózy.

Druhá věc je, jakou výhodu to člověku vlastně přinese, když má ne něco papír. Důležité to je u dětí, kde každou poruchu či zvláštnost můžou zohlednit rodiče a učitelé a zmenšit tak její dopady. U dospělého nebo dospívajícího to je spíš na škodu a myslím, že je lepší mít čisté záznamy:-)

Z toho jak píšete, tam bych hádal, že to, co potřebujete nejvíc, je si prostě najít místo, kam se všemi svými zvláštnosti zapadnete a naopak z nich budete těžit. Někdy to trvá déle, jindy kratší dobu, ale co se někde zdá jako slabina, může být jinde zdroj obrovské síly. Ale to je myslím docela univerzální návod na štěstí v životě.

Mimochodem, k tomu pojetí autistických rysů jako kontinua – hezky to popularizuje britský psycholog Simon Baron Cohen (vyšla mu o tom knížka The Essential Difference, ale nevím, jestli zrovna tahle česky). A na internetu je řada diskuzních fór kde si lidé, kteří u sebe pozorují podobné příznaky jako Vy, vyměňují zkušenosti (tuším např. wrongplanet).

Moebius85 reaguje E-mail:

14.2.2016 (23:58)X

Dobrý den, v začátku tohoto příspěvku bych Vám chtěla poděkovat za Vaši reakci a tip na knihu a diskuzní fórum. Děkuji.

Když jsem si četla o Aspergerově syndromu – nesedí na mě úplně všechny znaky, jen většina.

Problémy při studiu, v práci a běžném životě? Co se týče studia, neměla jsem nikdy problémy s učením, spíše s prostředím plným cizích lidí. Rozhodování, zda nastoupit ke studiu, nebylo lehké, ale nakonec jsem ke studiu nastoupila a vystudovala.

Co se týče práce, to je velký problém. Neumím sehnat práci, resp. jsem neschopná sehnat si práci. Přitom, kdybych práci měla, tak bych pro zaměstnavatele byla, myslím, dobrým zaměstnancem – v pracovní době bych si rozhodně nevyřizovala své osobní věci a netrávila bych čas prohlížením internetu, to se nesmí (a přitom to lidé dělají). Práci bych vykonávala svědomitě, ale také bych musela vědět, co přesně mám dělat.

Pracovní pohovor? Četla jsem určité zásady, jak se při pohovoru chovat, ale to je prostě problém. Řeč těla? To znamená, že mám k pohovoru přijít jako „jiný“ člověk. Vejdu vzpřímeně a se sebevědomým výrazem ve tváři, po pokynu, ať si sednu, si sednu, dám si ruce do klína, budu se soustředit na oční kontakt a na řeč těla případného zaměstnavatele a do toho se mám ještě soustředit na otázky, které mi budou kladeny? Z řeči těla druhého člověka nevyčtu absolutně nic, ani kdyby tam tančil brake dance. A když už někoho přijmou do práce, pak se při výkonu práce nechová stejně jako při pohovoru nebo ano? K čemu je teda nutné se na pohovoru chovat jako „jiný“ člověk? Když hovořím, tak třeba vůbec negestikuluji a pokud se o to snažím, tak zřejmě máchám rukama nepřirozeně, což musí být k smíchu. Tak proč to musím dělat? Až půjdu k dalšímu pohovoru, tak tam prostě půjdu jako „já“, je potřeba zkusit všechny možnosti. :) Pravděpodobně to ale opět bude zbytečné. :/

Běžný život? Prakticky nepoužitelná. Rodinu zřejmě nikdy nezaložím. Ale takových lidí je více a nemusí to být zrovna lidé s poruchou autistického spektra.

Máte pravdu, co se týče nějaké diagnózy, je určitě lepší mít čisté záznamy. :)

Inu, jde se bojovat dále. :)

Děkuji.

Odpovídáte X

Zpět do knihy

Kniha od BlueBoard.cz