Nápověda pro psaní příspěvků.

Smazání příspěvku

Jako autor příspěvku si můžete nechat poslat odkaz pro smazání příspěvku na svůj email (pokud jste ho uvedli)

Jako správce knihy můžete smazat příspěvek zadání loginu a hesla do BlueBoard.cz

Login:
Heslo:
Je nepříjemné počasí. Neustále prší nebo poprchává a fouká studený vítr. Nebe je stále zatažené, takže je velmi brzy tma. Bývá okolo 7°C, v noci kolem 0°C.
Jméno
Heslo (?)
Vzkaz
[ ? ]
  Opište:
Strana 1 / 5, celkem 52 příspěvků  Další → RSS
26.3.2017 (18:46) Odpovědět # X
Wolt Hendrickx

Naomi Yukimaru reaguje:

26.3.2017 (20:39)X

Vydám se s ostatními na dlouhou cestu domů. Nepřekvapí mě, jestli už jsou dost šílení na to jít domů i v noci. "Co řekneme šerifovi?" Zeptal jsem se zcela vážně. Rozhodně se mi nelíbilo co udělali, Spiridona bych poslal na vyšetření, už proto v jakém stavu byl, ne jen jak jednal. Celé to bylo šílené.

Kyllar Stern reaguje:

26.3.2017 (20:50)X

"Já se mu přiznám. Můžu za to. Aspoň z části." poklepu si prstem na spánek. "Díky té..." přemýšlím nad vhodným slovem. "... Malátnosti. Jednal jsem v pudu sebezáchovy. A proto bych rád našel ty lidi co utekli a dal jim možnost se k nám přidat. A taky se jim omluvit za to co se stalo."

Spiridon Nazarenko reaguje:

26.3.2017 (21:10)X

Pochopitelně bychom to mohli celé zamlčet, ale to by k ničemu nebylo. Když Yukimu odpoví Kyllar, zjistím, že to máme úplně stejně. Vyhodnotil jsem to jako brutální útok a ohrožení našeho bezpečí. Ale proč sakra? "Víte někdo, co to bylo za... zvuk?" položím otázku, která asi není tak důležitá jako ty ostatní, které mám v hlavě, ale zanedbatelné to rozhodně není.

vypravěč reaguje:

27.3.2017 (12:49)X

Spiridon velmi opravdu velmi krvácel. Kulka, malé rážě, kterou měl zaseknutou v paži mu znemožňovala jakýkoliv pohyb rukou a do toho se nuestále motal ze zvuku a téměř neslyšel, jak mu hučelo v uších. Rozhodně na tom nebyl tak skvělě, aby si jen tak šlapal dalších 20 hodin do Brabosy. Nehledě na tom, že měli všichni prohnutá záda ze všech těch věcí, které tahali, svých, těch, které dostali od Raggiho, těch, které si koupili, těch které našli. Všichni měli batohy, kapsy a všechno nadité a vypadali jako 7 vánočních stromečků, jak byli ověšení. 7 ošklivých, zakrvácených, špinavých, unavených a protivných vánočních stromečků.

Spiridon Nazarenko reaguje:

27.3.2017 (12:52)X

Aha. Tak změna plánu. Po několika krocích si uvědomím, jak špatně na tom jsem. Mám pocit, že ani neudržím rovnováhu. Krvácím a celkově jsem v prdeli. "Já dál nemůžu" sdělím jim a sednu si na kraj cesty. "Máte někdo pinzetu? Nerad bych to tahal nožem." zeptám se jich, prootže si do té rány vážně nechci řezat. Hlava mě bolí, jak kdyby... já nevím, jak kdyby co, ale je to tak strašné, že mě to trochu uklidňuje, prootže tohle byl od těch chlapů jednoznačně útok. Tohle je příšerné!

Roland ‘Bard‘ ze Skaidi reaguje:

27.3.2017 (13:01)X

Než se stačím vzpamatovat, je po všem. Nejdřív se nám všem udělá blbě, doteď nevím z čeho, potom někdo začne střílet a než se proberu, leží všichni na zemi. Nasraně dojdu alespoň k nejbližšímu z nich a vztekle do něj praštím obuškem. "Co to kurva bylo za hnus?" zeptám se se zaťatými zuby vespolek. Spolu s Woltem proberu kapsy a vybavení těch neznámých chlapů a vyrazíme na cestu zpět. Nesu tolik věcí, že se z toho za chvíli asi poseru. Po chvíli se ale Spiridon zastaví, schytal to do ruky. Přemýšlím, jestli nám něco z věcí od Raggiho nemůže v tuhle chvíli pomoct, ale nic moc mě nenapadá. Kovářský kleštičky jsem si s sebou samozřejmě nezval...

Odpovídáte X

26.3.2017 (16:50) Odpovědět # X
vypravěč

Spiridon Nazarenko reaguje:

26.3.2017 (17:12)X

Kéž bych alespoň občas neslyšel. "jo, správná otázka" zamručím si pro sebe. Proč jsem se do nich tak pustil? Jak kdyby mi šlo o život? A kde jsou ti ostatní a kdo jsou? Podívám se na svou ruku. "Ta kulka bude muset pryč, ale až v Barbose" odpovím nepřímo na ošetření, přesto si vezmu pruh látky a požádám nejbližšího z nich, aby mi to pevně stáhl, přičemž budu křivit obličej bolestí. "Půjdeme, jak nejdál to půjde. Chci být brzo doma" řeknu jim ještě.

Naomi Yukimaru reaguje:

26.3.2017 (17:18)X

Někdo mi pořádně vrazil do nosu, až se mi spustila krev. Vzal jsem si od Kyllara kus látky a zacpal si jí nos, ne nijak pevně, aby krev mohla odtékat, ale abych jí neměl všude. 'Jo proč? Proč jsme je tu museli pozabíjet?' Ptal jsem se v duchu jako reakcí na slova toho muže. "Mohli to být stejně jako my vyslanci cestují přece tím směrem, mohlijsme nadělat pořádné problémy, kdyby věděli, odkud jsme a několik jich uteklo, takže dost možná na ně někdy v budoucnu ještě narazíme a pak toho bude mela," konstatoval jsem, možná to mohlo působit, že je schválně dráždím, ale my tu právě chladnokrevně pozabíjeli skupinku lidí. Nezbývalo mi, než se k nim sklonit, pomoci prohledat těla, spokojit se s nějakou mačetou a nožem a následovat našeho vůdce, o kterém jsem si v tuhle chvíli myslel své. 'Proč mě vůbec neposlouchali?' "Neměli bychom aspoň zjistit, jestli u sebe nemají něco, co by napovídalo, odkud jsou?"

Spiridon Nazarenko reaguje:

26.3.2017 (18:07)X

"Jo. Dobre. Deset minit" odpovim nepritomne Yukimu. Me dal huci v hlave a bolestive skube v ruce. Muzu mit poskozeny mozek? Jine vysvětlení me pro takovyto vypadek nenapada.

Odpovídáte X

26.3.2017 (14:01) Odpovědět # X
vypravěč

Spiridon Nazarenko reaguje:

26.3.2017 (14:26)X

Dunělo mi v hlavě a kolem ležela mrtvá těla. Trvalo snad minutu nebo dvě než jsem si uvědomil, co se stalo. Uvědomil, ale nepochopil. Podíval jsem se na svou zraněnou ruku zcela bez výrazu. Nebylo to podstatné. Na životě mě to neohrožovalo.

Konečně byl klid a já se mohl rozhlédnout po té spoušti. Co se to jen stalo? Co jsem to začal? Ano, věděl jsem, že na vině jsem já, popřípadě Kyllar. Ale proč? Vždycky jsem byl schopný rozhodovat se rozumem, ale tentokrát to nešlo. Že by to bylo tím divným zvukem? Spustilo to mou agresi? To je divné. A přesto jsem to nemohl ovládnout, jak kdybych měl strach.

Znovu se obhlédl místo zkázy. "Musíme jít" řeknu dutě ostatním. Měli bychom asi zjistit, kdo ti lidé jsou, kde se tu vzali, a tak podobně, ale já potřebuji pochopit, co je semnou. Můžu být vystresovaný? nebo mi už vážně hrabe? Sehnu se u jednoho z mužů a seberu mu mačetu nebo nůž nebo co to má. Napadne mě, že se to Maye bude líbit. "Vemte si, co chcete a jdeme" dodám ještě ke skupině. Tohle jsem posral, vím to já, vědí to oni. A nemůžu to vrátit. Jenže mě to netrápí. Spíš jen překvapuje a to není dobré.

Dillon Hayes reaguje:

26.3.2017 (15:43)X

Ani nevím jak se to všechno stalo, ale je po tom. Nechápu pořádně na koho jsme útočili, nebo proč. Ale chci teď odtud vypadnout, zkrvavená těla na zemi. Mířili na nás, někdo vystřelil, kdybychom je nezabili my, zabijou oni nás. Nehodlám zemřít. Ten kluk co celou dobu jen křičel, ať přestaneme a chtěl všechno uklidnit mi připomněl Nialla. Obral jsem ty dva kteří na nás mířili o pistole, protože to je dnesa užitečná a vzácná věc a prošacoval je, jestli u sebe nemají ještě něco, co by se mohlo hodit. Koukal jsme na Spiridona, který vypadal, že mu není vůbec dobře, možná muten zvuk nějak ublížil, těžko říct, mlčel jsem. Po tom, co jsem prohlédl jsem u sebe něco mají či ne, jsem byl připraven s ostatním vyrazit, nevěděl jsem, jestli hodlá jít i přes noc, asi by mě to už nepřekvapilo, ale Barbosa byla celkem blízko.

Wolt Hendrickx reaguje:

26.3.2017 (15:49)X

"Máte tu někdo nějakou zkušenost s ošetřováním? Má s sebou někdo desinfekci?" Zeptal jsem se při pohledu na Spiridona, Dillona a Yukiho, kteří byli nepěkně poranění. Otatní jsem raději ani nestihl pořádně zkontrolovat. Těla mi nevadila, takových už jsem viděl, tahle doba je zabiješ nebo budeš zabit. Je mi ale jasné, že o téhle misi nebude většina z nich chtít mluvit až se vrátíme, spousta z těch tady byli ještě kluci a možná zabili někoho poprvé, já ne, proto mě to nijak nezaskočilo, ani jsem rozhodnutí střílet na ně, když na nás vytáhli zbraně nepovažoval z chybu. Neměli s sebou děti nebo ženy, bla to ozbrojená cestující skupina, co nás mohla chtít klidně podřezat. Nic jsem nikomu nevyčítal, Kyllar a Dillon mě popravdě zaskočili, Kyllar agresivitou v pudu sebezáchovy a Dillon chladností s jakou prostřelil tomu muži hlavu. V mých očích to byly ještě děti, no možná děti dneska vyrůstají jinak, to mě přivádělo k odpovědi na otázku, proč se já sám nesnažím založit i rodinu. Sklonil jsem se a prozkoumal, jestli najdu nějakou kvalitní mačetu a nůž. Potřeboval jsem každopádně novou, nůž se taky hodí, případně jsem koukal po věcech jako hodinky a různé jiné užitečné drobnosti, popřípadě třeba batohy, nebo spacáky, co mohli u sebe mít. "Zvládnete všichni cestu? Potřebuje někdo nutně pomoct?" Ptal jsem se pak, protože mi nebylo jasné, jak vážně zraněný kdo je, byl tu obrovský zmatek.

Kyllar Stern reaguje:

26.3.2017 (16:12)X

Bylo po všem. Potřásl jsem hlavou a pak zkontroloval jestli nemám nějaké zranění. Pak jsem začal sbírat věci co by se hodily. Vlastně jsem bral vše co mi přišlo užitečné, takže zbraně, oblečení a pak vše ostatní. Naposledy jsem člověka zabil... Asi před rokem a nebylo mi z toho dobře. Umírajícím jsem taky dopřál milosrdnou smrt. Když už, tak je tu nenechám trpět. Pak jsem uslyšel Woltovu větu o zkušenostech s ošetřením. "Ne, že bych měl zkušenosti a desinfekci, ale pomoct by se jim mělo. Nebo to aspoň nějak ošetřit, či zaškrtit." s těmi slovy jsem začal z jednoho člověka, nehodlám ho zvát přítelem či nepřítelem, sundavat triko a trhat ho na pruhy. Jeden pruh jsem podal Yukimu, aby si ho dal pod nos, pak jsem se podíval na Dillona a jeho křídlo, s tím bude muset vydržet a pak jsem se vydal ke Spiridonovi. "Měl by sis zaškrtit to zranění, než bude pozdě." řeknu mu a zároveň se mu podívám do očí. Snažím se v nich něco vyčíst ale to je nad mé síly.

Odpovídáte X

24.3.2017 (09:17) Odpovědět # X
vypravěč

Kyllar Stern reaguje:

24.3.2017 (09:36)X

Motal jsem se jak po několika pivech. "To nesnáším..." zamumlam a spadnu na kolena a ruce. Zase se zvednu. "Za co?" malatne se na ně podívám. "Proč já? Proč se to stává když jsem tu já?" zvednu ruce nad hlavu.

Naomi Yukimaru reaguje:

24.3.2017 (09:50)X

'Co má tohle být?' Udělalo se mi neuvěřitelně zle, co to je za lidi sakra. Potřeboval js vstát, ale moc to nešlo. Unaveně a s trochou nevolnosti v žaludku jsem se zvedl na nohy. Zachovával jsem si chladný výraz a snažil sense netřást. "Nejsme nepřátelé," oznámil jsem.jim klidně. Co je to so háje za lidi.

Wolt Hendrickx reaguje:

24.3.2017 (10:32)X

Najednou se ozvalo šílené kvílení a mě se udělalo vážně zle. Točila se mi hlava a všechno splývalo. 'Doprdele!' Jakmile se mi smysly začaly urovnávat, vyndal jsem si připravenou zbraň a zpoza kmenu dvakrát vystřelil na tu bandu chlapů. Pak jsem se rychle zase ukryl, protože jsem viděl, že je jich tam dost a mě nebylo nejlíp. Posraný kreténi co na nás teď budou útočit, když jsme už mohli jít v klidu domu!

Spiridon Nazarenko reaguje:

24.3.2017 (11:02)X

Kurva! Do prdele, co to je? Yuki asi neco rika, ale neslysim ho. Automaticky vytahnu pistoli a chci vyckat, ale neco me nuti zacit hned jednat. Neco jako pud sebezachovy? Proc mam z tech lidi husi kuzi? Kvůli tomu zvuku? Nastesti me mozek posloucha natolik, abych je nechal prijit dost blizko nez vystrelim, aby bylo jasne, ze toho s pistoli sejmu. Opily jsem jeste nestrilel. Temer nikdy nejsem opily.

Co to se mnou sakra je? Je mi zle a na druhou stranu jsem totalne chladny a nezucastneny... misto jakekoliv vety na ne jen vyhruzne zavrcim jako.vlk zahnany do.kouta. to taky neni normalni reakce.

Kyllar Stern reaguje:

24.3.2017 (11:18)X

Využiju své malatnosti k tomu abych se k nim přiblížil. Jenže na mě to jeceni furt působilo takže spadnu. Jo už jsem to zažil. Neni to hezký. Cítím jak se ruce vymanuji z mého vedení a začnou se rozhazovat. Tak toho využiji abych na ně zaútočil. Nejsem žádný silák, ani voják ale moment překvapení by se dal obrátit proti nim... Nebo snad ne? Instinkt mi velí zaútočit tak se mu podvoluji a útočím. Mise nemise, bezpečí nebezpečí, instinkt je instinkt.

vypravěč reaguje:

24.3.2017 (19:04)X

Když Yuki zakřičel, že nejsou nepřátelé, muži se trochu uvolnili, ale následný Kylarův útok a Spiridonova střelba spustila řež. Jeho kulka se zavrtala muži s pistolí do hrudi a on padnul k zemi. Druhý s pistolí Spiridonovi palbu vrátil, ale očividně se zbraní moc neuměl, takže ho nestřelil do žádného orgánu, ale do levé paže. Střelce samotný výstřel tak vykolejil, že se u něho praštil pistolí do vlastního ramene, protože očividně nečekal zpětný ráz. Zbývající se na skupinu rozeběhli mavájíce svými noži a mačetami. Jeden utekl, protože nedržel v ruce nic. Byla to taky podobná směsice věku a ras jako našinci. Bylo jich víc a na rozdíl od Barbosanů se nemotali jako zrychtovaní námořníci.

Wolt Hendrickx reaguje:

24.3.2017 (19:28)X

Když se tam připletl Kyllar, nemohl jsem střílet jen tak, abych nezasáhl jeho, proto jsem počkal, až bude ta hromada chlapů s noži blíž a teprve pak střílel najisto, protože hlava se mi motala dost a nechtěl jsem riskovat, že zraním někoho z našich. Mačetu jsem měl připravenou, kdyby se ke mě některý dostal příliš blízko, abych mu ruku i s nožem bez váhání usekl. Sám jsem přišel podobným způsobem o dva prsty.

Dillon Hayes reaguje:

24.3.2017 (19:30)X

Jakmile se mi udělalo líp a můj žaludek se uklidnil, už se spustila střelba, byl mi vážně mizerně, přesto jsem věděl, že se tu nemůžu zůstat válet, Wolt po nich střílel, ale já to ještě nikdy nedělal, věděl jsem, že nesmím nikoho zranit, proto jsem čekal, až ke mě jeden z těch chlapů doběhne a pistoli měl schovanou, aby to vypadalo, že jsem snadný, bezbranný cíl. Když byl dostatečně blízko, aby mě už mohl zranit, pistoli jsem vytáhl a namířil mu jí pod bradu, jak jen jsem to zvládl, výstřel následoval okamžitě.

Spiridon Nazarenko reaguje:

24.3.2017 (19:53)X

Vlastne jsem ani necekal ze se bezeslova priblizi natolik, a kdyz je napadl Kyllar a oni jeho, tak jsem vystrelil. A pak uz to slo raz na raz... moje dlouho, vazne dlouho potlacovana agresivita se probrala k zivotu. Jako obvykle jsem nechtel pistoli. Jen noze a pesti a pustil jsem se do nich. Nechtel jsem uplne nutne zabijet. Bylo to zbytecne, to jsem vedel, ale potreba mlatit byla silnější nez hlas rozumu.

Yuki Ayuzawa reaguje:

24.3.2017 (19:59)X

Nechápal jsem, proč někdo z našich začal střílet, vypadalo to, že je uklidníme a proběhne to v pořádku. "Nestřílejte!" Vykřikl jsem na ně, aby se uklidnili, ale Spiridon se do nich pustil hlava nehlava. Vytáhl jsem svojí zbraň a zamířil na nepřátele. "Přestaňte! Vzdejte se!" Mířil jsem na ně a vykřikoval, aby zbytečně nedošlo ke ztrátě mnoha životů, případně bych je střelil třeba do ruky ale nezabíjel.

Odpovídáte X

22.3.2017 (23:10) Odpovědět # X
Yuki Ayuzawa

Spiridon Nazarenko reaguje:

23.3.2017 (08:37)X

"Myslim, ze do.toho nikomu nic.neni" sdelim Yukimu proste. Nemam v umyslu odpovidat na otazky kohokoliv.

Odpovídáte X

20.3.2017 (17:32) Odpovědět # X
Roland ‘Bard‘ ze Skaidi

Odpovídáte X

20.3.2017 (11:06) Odpovědět # X
vypravěč

Naomi Yukimaru reaguje:

20.3.2017 (11:22)X

Rozloučím se s děvčaty, které se na mě pochopitelně nalepí. "Mějte se krásně, snad se zase brzy shledáme," loučím se s nimi, na pozornost dívek jsem zvyklý, i když ve škole jsem se k nim tak přátelsky nikdy nechoval. Cestou domů nastala diskuze, jak dobrý nápads tím králem ajeho svržením tovlatně je. Sám za sebe jsem si myslel, že nemáme moc na vybranou, ale chce to pořádně promyslet. Padal sníh a byla zima. "To se nám bude hezky nocovat," konstatoval jsem. "Ten muž nevypadal jako zmetek, ale přetvařovat se dnes umí každý, musíme si dát pozor, do čeho jdeme," pronesl jsem směrem ke Spiridonovi, Woltovi a Dillonovi, kteří řešili situaci.

Spiridon Nazarenko reaguje:

20.3.2017 (12:01)X

Proc se ptaji me? Ja o.tom nerozhoduji. "Hmm" zamrucim jen.na Dillona. "Vsichni si pamatujte,ze o.tom nesmite mluvit. Uz ted muzeme mit v pevnosti nasazeneho speha, ktery je v kontaktu s kralem" sdelim jim autoritativně. Koneckonců speh muze byt i nekdo z nich. A dvojcata jsou přímo z mesta. "Předpokládám,ze az padne rozhodnuti, vsichni se to dozvite a budete mit na vybranou, jestli chcete v Barbose zustat" reknu jeste, nez varovne zvednu ruku a vsechny zastavim, protoze slysim hlasy. "Deset lidi, jdou smerem sem" sdelim septem svuj odhad, kdyz slysim ja je, muzou i oni me. "Schovat a nechame.je projit" rozhodnu ihned. Rychle se podivam pod nohy, jak moc nas teren.prozradi. kolik zanechavame stop. Podle toho vyberu, jak a kde se schovame.

vypravěč reaguje:

20.3.2017 (12:53)X

Šli po rozpraskané dálnici, na které byl občas nějaký ten sníh. Stopy ve sněhu ještě nebyly na první pohled vidět, ale zkušený stopař by si jich mohl všimnout. Okolo cesty byly výmoly, stromy a hodně keřů. Všechny neměly listy vzhledem k měsíci, který právě byl. Jediné, za co se šlo schovat byl jeden vyvalený strom, tam se ale vešli jen tak 4, zbytek si mohl lehnout na zem za malý val a doufat, že se nikdo nepůjde za něj podívat.

Dillon Hayes reaguje:

20.3.2017 (13:04)X

"Nesmíme o tom mluvit ani s lidma, kterým můžeme věřit?" Ptám se jestli je to rozkaz, protože Charlotte rozhodně špeh není a Lotie taky ne, obě je moc dobře znám, s Charlotte jsem strávil rok mimo pevnost a vím toho o ní víc než dost. Na jeho příkaz, abychom se schovali jen krátce přikývnu a skočím za vyvalený strom, který se tu válí, moc místa kam se schovat tu není a jestli je jich víc než nás, určitě bychom se neměli ukazovat. Složím křídla, aby nezabíraly moc místa a nevyčnívaly, zase už překážejí.

Wolt Hendrickx reaguje:

20.3.2017 (13:08)X

Okamžitě se vrhnu za nejbližší povalený strom, když nám dá Spiridon pokyn. Že v pevnosti nesmíme o ničem mluvit je mi jasné. Já to taky nemám komu povídat, Ezreal to slyšel a Temprente se to určitě brzo dozví, když je v radě. Poslouchám, až půjdou ti muži kolem, co jsou zač. Málo kdo tu cestuje, natož v takové velké skupině, kam asi jdou.

Spiridon Nazarenko reaguje:

20.3.2017 (13:11)X

Místa je tu pro nás málo. A z příkopu by se nám špatně bránilo. "Kdo se vejde za strom, tak za něj." zyvelím, "zbytek sednout na kmen a svačit" dodám stále tiše. Mít čtyři muže schované v záloze se vždycky hodí. A navíc jsou tu občas nějaké naše stopy, ale takhle nebudou snad vědět, že je nás tu víc. Sednu si na kmen tak, abych byl připraven k rychlé akci, kdyby byla třeba a do jedné ruky si dám kus jídla a předstírám, že tu dobře deset minut jím.

Odpovídáte X

19.3.2017 (13:33) Odpovědět # X
vypravěč

Spiridon Nazarenko reaguje:

19.3.2017 (16:38)X

Do dvou let... hmm. Jsem rád, že toto rozhodnutí není na mě. Slíbím mu, že jeho podmínky do posledního slova předneseme šerifovi. Sám si kladu jedinou otázku a to, proč krále nenapadne sám. My na to nemáme lidi ani vybavení, ale on ho zjevně má. Tak proč to máme být my? Nahlas se ale nezeptám.

Když se mnou v noci přijde ta schovanka, rozhodnu se až překvapivě rychle. Vím, že mám doma holku, ale na tu jsem naštvaný. Byl jsem naštvaný, teď vztek necítím. vlastně necítím vůbec nic kromě toho, že tuhle pěknou holčinu chci. A taky si jí vezmu. Jsem chlap, tak co jiného bych s ní měl asi dělat? Stojí mě až překvapivě velké úsilí se ovládnout a nezbouchnout jí. Když usínám, jsem trochu překvapený, že necítím nejmenší výčitky kvůli Maye. Asi je to tím, že už před odchodem sem jsem bycl rozhodnutý, že je mezi námi konec.

Cesta zpět je pohodová, co se jídla týče, lepší díky zakoupenému vybavení od žida, ale jinak stejný vopruz jako vždy. Ještě, že už jsme doma.

>> Dům šerifa.

Kyllar Stern reaguje:

19.3.2017 (17:35)X

Takže svrhnout krále... Tahle slova se mi honila hlavou celou cestu zpátky. Jak to udělat... Vzpomněl jsem si na jednoho člověka... Jak se jen jmenoval... Durzo Blint. Jo tak se jmenoval. Zabiják co se netají se svou minulostí. Skupině jsem nic neřekl jelikož by mě stejně neposlouchali a ani není jisté jestli ještě žije. Cestu zpátky jsem jinak přežil v míru a když jsme došli do pevnosti, tak jsem chtěl jít nejdřív domů, ale pak jsem se otočil a šel do kuchyně.

>>Kuchyně

Wolt Hendrickx reaguje:

19.3.2017 (20:31)X

Svržení krále, no to chtěl už celkem hodně. Jestli si Spiridon a šerif troufaj mu tohle slíbit, tak maj celkem žaludek.Čím dál míň se mi líbilo, do čeho jsem se připletl. Počkal jsem, až opustíme sídlo a zadíval se na Spiridona. "Svržení krále, opravdu to máme v plánu?" Zeptám se ho jak to vidí, začít si válku s tímhle chlapem nemůže značit nic dobrého. Porušení spojenectví by nás stálo hromadu životů, ale na druhou stranu, jak moc se mu dá věřit? "Je lepší u moci on než král? Takhle mu dáme tu příležitost, dělat si co bude chtít."

Dillon Hayes reaguje:

19.3.2017 (20:38)X

Nakonec nám s sebou překvapivě žádnou holku nenacpali. Ještě jsme dostali nějakou odměnu a jídlo na cestu, stěžovat jsme si teda nemohli. Holky nás ovšem nechtěly vůbec pustit a o Spiridonově dovádění se vědělo po celém domě. Ovšem jejich podmínky byly jako vstup do války, ovšem v té už jsme možná byli. Král proti nám může zbrojit sám daleko dřív. Ten chlap si teď sedí v sídle a směje se, jak na to vyzrál. "Teď nás čeká další plahočení v zimě domů a máme to za sebou," povzdechnu si, pravdou je však, že pravidelná výměna informací znamená, že je někdo bude muset zjišťovat a o boji na který se schylovala mračna nemluvě. Krátce jsme se zamyslel, co by v takové situaci dělal bratr. On byl trochu srab, řekl by, že zatím se nic neděje a kdyby dělo, můžeme utéct, zajímalo ho hlavně naše bezpečí. Holky by nejspíš vzal s sebou, ale co všichni ostatní v pevnosti? Z takové války se snad ani nedá utéct.

Spiridon Nazarenko reaguje:

19.3.2017 (20:52)X

Poslouchám Wolta. "Sám nevím. My musíme vyřídit, co ten člověk chce" odpovím prostě. "Situace je to špatná, nemá cenu si nic nalhávat." dodám. Jeho otázka, zda je lepší u moci George Gloria nebo pan Raggi je zcela na místě. Kdo by pak vládl? A čemu? A hlavně jak... "Omyl Dillone, tohle je začátek" odpovím na jeho povzdechnutí.

Dillon Hayes reaguje:

19.3.2017 (22:26)X

"Vážně do toho chceme jít? S králem to nebylo nejlepší, ale proti němu bude snad ještě hůř," zeptám se protože tohle není rozhodnutí, které by mělo být jen o šerifovi, na tohle by měl odpovědět snad každý v pevnosti, ohrožujeme tím lidi děti, každého kdo tam žije.

Odpovídáte X

16.3.2017 (10:09) Odpovědět # X
Roland ‘Bard‘ ze Skaidi

vypravěč reaguje:

16.3.2017 (15:01)X

"To bude nejlepší. Chci silné spojence a chci svrhnout krále, abych už se nemusel bát o naše životy. A vy mi v tom můžete pomoct." řekl skupině Raggi.

Všem bylo v horké vodě horko a nezvyklým se dokonce motala hlava y výparů. Podepisovala se na nich únava z předchozího dne, plné žaludky a všudypřítpmné vedro. Pokud už nikdo neměl žádné dotazy a ani přání, všichni dostali možnost trávit v soukromém welnessu pana Raggiho neomezené množství času a potom je Raggiho synové odvedli na pokoje, aby se necourali po domě.

Spiridon Nazarenko reaguje:

16.3.2017 (15:23)X

Vyslechl jsem si ho. Nemohl jsem rict,ze by mě necim prekvapil nebo zaskocil. Az na posledni informaci. A to.tu, ze chce svrhnout krale. S takhle radikalnim krokem jsem nepocital. Ale asi jsem mel. Vylezu z bazenu, omotam si kolem tela rucnik. "Musime slyset jasne pozadavky. Reknete, co nabizite a co pozadujete" sdelim jednoduse a nekompromisne Raggimu. "Nepotrebuji to slyset hned. Počkáme do zitra. Smer mate vy a my pidobny, ale bez presnych udaju to.nepujde." dodam, abych ho ujistil, ze s kralem take nesouhlasime a jasne mu dal na jevo, ze me tyhle debaty nebavi. Proste at rekne, nabizim lekarskou peci a vojenskou pomoc a vy mi dodate muze pro me dcery a spiony do kralovskeho mesta. Nebo tak neco. Dve vety a vime, na cem jsme.

Pak se necham odcest do pokoje, ale jeste pred tim si vyzvednu veci a prekontroluji zbrane. Stary zvyk.

Dillon Hayes reaguje:

16.3.2017 (16:58)X

Trpělivě čekám, poslouchám a jsem spokojený, když Spridon jednání ukončí, těším se do postele. Ten chlap nám nakonec neřekne jasně, co přesně by od nás chtěl, ale snad se vyjádří nějak později. Dneska už na to nemám sílu ani chuť, vůbec mi ta parní lázeň nevyhovuje. Krátce na to, co Spiridon ukončí dnešní jednání spolu sním odejdu pro svoje věci a do pokoje. Nemůžu dlouho usnout, protože jsem na cizím místě, ale nakonec se mi to s pistolí pod polštářem podaří.

Wolt Hendrickx reaguje:

16.3.2017 (17:12)X

Když poslouchám o špehování a bezpečí pro jeho rodinu, silně pochybuju, že by byli v bezpečí právě v naší pevnosti, jestli chce některou ze svých dcer s námi poslat, je to jeho věc, ale já bych mu to nedoporučil. Barbosa není pro slečny, co jsou zvyklé žít v přepychu, v zimě pořádně nemáme ani dostatek teplé vody. "Rozhodně nám to oboustranně prospěje, pokud se domluvíme, ale všichni tady asi čekáme na vaše podmínky," neumím jen přihlížet, mlčet a nechat jednat Spiridona, nebo toho asijskýho kluka. Když Spiridon a většina lidí odchází, já bych klidně ještě zůstal, je tu příjemně, ale nemám moc na vybranou, když jsem tu jako osobní ochranka našeho 'Pana Spiridona'. Nespokojeně vstanu a následuju je do šatny. Nemůžu říct, že by se mi nelíbilo, kdyby se ještě dneska objevily ty pěkný baby, co nás doprovázaly k jídlu, ale na druhou stranu bych si s nima stejně spíš promluvil, než to co by se čekalo. Posbírám svoje hadry, zbraně a všechno co tu mám, než odejdu na pokoj. Ani nám neřekli jak nás zítra vzbudí, nebo v kolik se kde sejdeme.

Kyllar Stern reaguje:

16.3.2017 (17:42)X

Svrhnout krále... To je jediná věc co mě překvapila nejvíce. Věděl jsem, že to tu někdo vede, ale že by až takhle? To pomyšlení šlo mimo mě. Společně s ostatními jsem se vydal ven z lázní a snažil jsem se udržet rovnováhu z toho horka. Nakonec se svými věcmi doklopýtám do svého pokoje a protáhnu se. Natáhnu na sebe kalhoty a začnu synchronizovat ruce, což dělám asi hodinu. Pak chvíli posilují a nakonec se svalím do postele a začnu zírat do stropu. Hlavou se mi prohání vzpomínky od dětství, kdy jsem se na kole proháněl po základně, po menší otcův výcvik, válku, pobyt v krytu že kterého jsem utekl, toulání se divočinou, boje s monstry, návštěvy pevností, počátky mutace a nakonec svůj pobyt v Barbose a cesta sem.

Yuki Ayuzawa reaguje:

17.3.2017 (15:11)X

"Přesně jak řekl pan Spiridon, stanovte nám jasné podmínky a mi to probereme, pokud budete cokoli potřebovat projednat, můžete se obrátit i na mě, teď nás mluvte, je pozdě a my jsme po cestě unavni," zakončil sem rozhovor a vstal. Bylo na čase jít si odpočnout. Jeho plán byl důmyslný, ovšem stále jsme s jistotou nevěděli, co se po nás chce. To byl ten problém. Znaveně jsem se vyškrábal pryč, nebylo mi moc dobře, cesta byla únavná a dnešek náročný, těšil jsem se do postele a pociťoval psychické i fyzické vyčerpání.

Odpovídáte X

10.3.2017 (11:58) Odpovědět # X
vypravěč

Roland ‘Bard‘ ze Skaidi reaguje:

10.3.2017 (12:09)X

Nikdy v životě jsem nic podobného naživo neviděl. Jenom v pár filmech, takže nevycházím z úžasu. Vstoupím do lázní s ručníkem přes rameno a prostěradlem omotaným kolem pasu a nadechnu se vůně, která už zdaleka není tak nepříjemná, jako ta šílená voňavka, kterou nás šplíchali při příchodu. Tesák zůstal i s mým oblečením v převlékárně, nepředpokládám, že bych ho potřeboval, zatím vše jde lépe, než jsem myslel. Pokud po nás skutečně výměnou za spojenectví sňatek, mohlo by to i dobře dopadnout. Dojdu na kraj lázně, kde položím ručník a prostěradlo nechám spadnout na zem. Pokud se někdo ze skupinky bude ženit, pravděpodobně to budu já, už jsem s tím tak nějak smířený. Tak jen ať si Raggi a jeho synové prohlédnou, co vlastně kupují. Pomalu sestupuju do lázně a nijak se nenamáhám zakrýt svoji nahotu, nemám se za co stydět. Pohodlně se uvelebím a blaženě zavřu oči. Je to parádní pocit. Jako bych byl najednou v jiném světě. Ještě před pár hodinami jsme klopýtali pustinou, a teď...

Spiridon Nazarenko reaguje:

10.3.2017 (12:34)X

Bard by nebyl proti? No co, za zle mu to nemam. Tady je vsechno idealni. Mozna az moc na to, aby to bylo uvěřitelné, ale proc ne. "Alespon bys mel solidni vyber" usklibnu se na nej jeste pred tim, nez opustime prevlekarnu. Pripoustim, ze nektere Raggiho dcery zaujaly i mě.

V laznich si pripadam jako u pestounu. Nejde o to, jestli meli nebo nemeli lazne, ale o fakt,ze chteli mit vsechno a to vsechno muselo byt nej. A okazale. Cekal bych, ze to ve me vyvola nejake emoce, spis zaporne, ale ne, necitim nic. Asi uz je to proste davno. Stejne tak jim nejsem vdecny. Vim, jak se chovat v evropskych laznich,tak snad je to u arabu stejne. Bard je ve vode prvni a zjevne si mysli totez co ja. Rucnik i prosteradlo odlozim a vklouznu do vody. Vyhoda, ze tu nejsou zeny. Muzi se tak neocumuji. Ne tak okate. I tak ale asi nemohli prehlednout me jizvy. Minimalne tu nejnovejso po Deamonove noži. Ta se na mem brise krasne vyjima. Napadne me, ze je mozna, ze je mezi bylinnami, kterr dychame i neco omamneho nebo az moc uvolnujiciho, ale i kdyby,tak co. Dokud jim Barbosa nic nepodepise nebo nedoveze, tak nemuzeme nic posrat nenávratně. "Cekam vase navrhy" vybidnu Raggiho a dokonce se pokusim o úsměv.

Kyllar Stern reaguje:

10.3.2017 (12:48)X

Lázně byli pro mě něco nového, vlastně vše bylo pro mě nové. Ne, že by to bylo tak hrozné, ale... Je to pro mě prostě nové. Nevím co mám dělat a tak. Nakonec se přeci jen řídím ostatními a vejdu dovnitř s prostěradlem a ručníkem. Obojí v rukou. Ještě než vlezu do vody si trochu protáhnu ruce aby neudělali něco nečekaného. V ručníku mám schovaný svůj tesák, kdyby se nás náhodou pokusili zabít. Položím prostěradlo, na něj ručník a vklouznu do horké vody.. Nepletu se do vyjednávání, vlastně se raději nepletu do ničeho. Jen poslouchám a čekám co se bude dít.

vypravěč reaguje:

12.3.2017 (08:32)X

Raggi počkal, až se všichni uvelebí. "Pánové...jak jistě víte, král setmelil svoji zemi ještě více. Ale určuje podmínky toho, kdo tam může patřit. Já se nehodlám vracet zpátky do Tiznitu a obchodovat s leklými rybami. Nemám rád černochy, Židy a Araby. Ale vím, kdo je nemá rád ještě více než já. Ten váš samozvaný vládce světa. Moje matka byla šerífa, vážená osoba. Neuměla číst ani psát, protože v těch letech mohli chodit do školi jen kluci. Protože arabské zákony platí i mezi Berbery. Ale své znalosti měla ze vzdělání duše nikoliv mozku a proto mi vštípila správné hodnoty vždy se starat o rodinu, která je na prvním místě." řekl Ragi. Všichni byli ponoření v kulatém menším bazénku za rohem vedle velkého, voda byla velmi horká, 37 stupňů určitě. "Dříve nebo později král napadne ty, kteří se k němu nepřidali a nebo přidat nechtějí. A nebo nemůžou." dodal. Mluvil plynně anglicky, ale jeho přízvuk byl prostě hrozný. Ale bez svých žen byl jeho projev silný a energický. "Všichni víme, že je islamský stát obviňován z prvního kroku k rozpoutání celosvětové války. Ale vzhledem k tomu, co potom nastalo, je to vlastně jedno. Ostatní země využili prvotních bojů a začali se vyvražďovat mezi sebou absolutně mimo náboženství. Ale Smithovi je jedno, že za válku muslimové jako takoví nemůžou. Bere to jako záminku proto, je neávidět. Nerozlišuje mezi dobrými a špatnými muslimy. Vidí mě a moji rodinu a vidí ve mě Araba." poslední slovo řekl tonem největšího pohrdání. "Jsem bohatý, velmi bohatý, jak můžete vidět. Mám všeho dostatek, moje rodina nemusí téměř vůbec vycházet n mých pozemků. Patří mi pole v okolí mnoha a mnoha kilometrů a moje zelenina je jedna z nejlepších. Sjíždějí se povozy z různých míst a kupují ji ode mě, stejně jako maso zvířat, která chovám. Energii mám z výkonné solární elektrárny na střechách mého domu. Jsem si jistý, že dříve nebo později si pro moji rodinu přijdou. Pokud jich bude pětset...nebude problém, ubráníme se. Ale pokud jich bude desetkrát tolik, můj rod zanikne. Chci se spojit s nejvíce pevnostmi a vytvořit vlastní alianci. Takovou, která si bude pomáhat, pokud jednu napadnou, ostatní přijdou na pomoc. A pokud se jedna z nich dozví nějakou tajnou informaci, předá jí dál."

Wolt Hendrickx reaguje:

12.3.2017 (14:05)X

Asi nikdy jsem nebyl na takovém místě, jít do lázní opravdu nebyl můj styl, svlékl jsem se až na okraj lázně, nechal tam ručník a šel si sednout k ostatním. Raggi nám dal chvíli se usadit a pak začal vykládat o historii jeho rodiny a bohatství. Bylo pochopitelné, že krále nemá rád, po té co nám vyložil své stanovisko mi bylo mnohem jasnější, proč mu jde o nějaké provdávání dcer, na prvním místě u něj byla jeho rodina a zajištění bezpečí pro ně. Nic jsem neříkal, na tu tu byli jiní, ale pomalu začínalo být jasno.

Dillon Hayes reaguje:

12.3.2017 (14:10)X

Nechal jsem si ručník, protože jsem se nerad přehnaně odhaloval, místo toho jsem se rozhodl soustředit na každé slovo toho chlápka. Když jsme sem šli, měl jsem ho za děsivého a nepříjemného člověka, před kterým budeme muset hlídat každý pochyb, ale on byl nejen pohostinný, navíc se zdálo, že v rukávech neschovává granáty. Pochopitelně jsme nemohli věřit, že je tak dobrosrdečný, jak se zdál, říct nám může cokoli a plánovat něco jiného, ale rozhodně jsem chápal, proč šerif stojí o spojenectví s ním. Nikoho jsem s ovšem brát stále nehodlal, Bard se té role s chutí ujal a Yukimaru se mi taky nezdál proti. Teď záleželo k čemu se Spiridonem dojdou, jeho plán byl opravdu důmyslný.

Naomi Yukimaru reaguje:

13.3.2017 (08:28)X

Svlékl jsem se a vlezl do horké lázně. Bard se toho ženění nějak moc ujal, aspoň to teda neskončì na mě. Pozorně jsem poslouchal jeho monolog, pak se významě podival na Spiridona. "Takže chcete propojit spoustu pevnostî, abychom proti kràli měli šanci a do toho chcete zapojit i svou rodinu, chápu-li to správně?" Otázal jsem se, aby už konečně jasně vysvétlil své podmínky.

Kyllar Stern reaguje:

13.3.2017 (11:27)X

Pozorně poslouchám Berberovu řeč. "Jo takže klasika, kdo se nepřidá, je mrtvý. Kdo se přidá přežije. Nechci vás obviňovat z války nebo všeho ostatního, hlavně proto, že to nemá v této době cenu. Každý je takový jaký je. Ne jednu stranu to chápu, chcete přežít a to o samotě nejde." sám vím že jsem skoro nepřežil.

Odpovídáte X

9.3.2017 (13:58) Odpovědět # X
Naomi Yukimaru

Spiridon Nazarenko reaguje:

9.3.2017 (14:08)X

"Svatba" zopakuji Yukimu. "Stručně řečeno, mam pocit,ze chteji, aby se jejich.dcery provdaly za nekoho mimo rodinu. Sice nechapu, proc je to pro.ne tak důležité a uz vubec netusim, jakou ty holky podle nej muzou mit cenu, ale myslik, ze pokud nikdo vyslovene nechcete, byl by nejlepsi to zaonacit tak, ze budeme smlouvat o tom, co nam poskytnou oni a co my jim a nakonec rekneme, ze nabidku.predneseme serifovi a ten rozhodne." Navrhnu. "Mame na ne radiove spojeni,tak by nemel byt problem dat zpravu"

Dillon Hayes reaguje:

9.3.2017 (14:44)X

"Nechci," odpověděl jsem stručně a vez okolků, kdyz tu nebyl nikdo, komu by moje upřímnost vafila. Já si nikoho brát nebudu. "Sem pro, ať se rozhodne šerif," přikývl jsem.

Odpovídáte X

9.3.2017 (12:55) Odpovědět # X
vypravěč

Spiridon Nazarenko reaguje:

9.3.2017 (13:04)X

Přepych. Vsude jen prepych. Ten člověk byl bud zlodej a nebo zloděj pod jinym nazvem. "Tak panove, kdo se chce zenit?"Zeptám se sve skupiny, kdyz jsme sami a svym sluchem propatram okoli. Pokud si nas nenahravaji na kameru,tak by nas snad slyset nemuseli.

Dillon Hayes reaguje:

9.3.2017 (13:14)X

Spiridon zjevně taky slyšel o tom vdávání některé z jeho dcer. "Ta holka co byla se mnou u stolu mluvila o tom, že jsme s přišli pro některou z jejích sester," přikývl jsem. Bylo jasné, k čemu se schyluje, popravdě krom našeho velitele tady snad nikdo nebyl zadaný, takže se možná někdo i najde, ale situace to teda byla prekérní.

Wolt Hendrickx reaguje:

9.3.2017 (13:16)X

"Aby ji nechtěli dát tobě, kdo řekl, že si můžeme vybírat?" Popíchl jsem Spiridona. Pomalu jsem začínal litovat, že jsme sem lezl, ženit s babou, no o zrovna, ještě ideálně s nějakou arabkou co ani neznám. Přesně tohle byl ten případ, kdy jsem mohl mít ženskou, vybrat si z padesáti a já nechtěl. No a pak tu byly případy, kdy jsem měl vybráno a mít jsem ji nemohl... "Přivedeme jí šerifovi, on chce uzavírat spojenectví," nadhodil jsem.

Kyllar Stern reaguje:

9.3.2017 (13:45)X

Zarazim se. "Ženit? Cože? Ne... Mě na vlastní svatbu nedostanete ani kdybyste mě rozkrájeli na malinkaté kousíčky. Nic proti tomu arabovi, ale mě k oltáři nedostanete." Ani za milion let. Ať si to vyřeší sami já nejsem na takovéhle věci. Aspoň ne teď. Chudák Caroline, ta by to asi nepřežila. Proč vlastně na ni myslím? Vždyť ji skoro neznám. Jenže... Ne nikdy mě nedostanete na svatbu. To radši všechny pozabíjim.

Roland ‘Bard‘ ze Skaidi reaguje:

9.3.2017 (15:12)X

Nejsem zrovna typ na ženění, nikdy jsem nebyl. Ale když se tam dívám kolem sebe, to asi nikdo z nás. "Tohle je... průser," povzdechnu si. "Se šerifem se spojit musíme, ale pokud je tohle opravdu jediný, co od nás chce, a může nám to přinést spojenectví... Asi bych to zvládnul," pokrčím rameny. Nedovedu si představit, jak to bude vypadat, fungovat, jak se budu ohledně ženy cítit, nic. Ale že by mi ta myšlenka mít doma pěknou arabku byla proti mysli, to taky ne. Na druhou stranu nemám rád závazky, vždycky jsem se jim vyhýbal. Jenže jiný východisko z téhle situace nevidím.

Odpovídáte X

Strana 1 / 5, celkem 52 příspěvků  Další → RSS
Kniha od BlueBoard.cz