Nápověda pro psaní příspěvků.

Smazání příspěvku

Jako autor příspěvku si můžete nechat poslat odkaz pro smazání příspěvku na svůj email (pokud jste ho uvedli)

Jako správce knihy můžete smazat příspěvek zadání loginu a hesla do BlueBoard.cz

Login:
Heslo:
Koutek keltské hmotné kultury
Přidat vzkaz »
10.5.2009 (23:54) Odpovědět # X
Lucie Časarová E-mail

křižák reaguje:

12.5.2009 (09:25)X

Jéje,tak to bych chtěl vědět taky ..Bohům žel se keltský vojenský řád nedochoval .Takže na ekvivalenty pro vojíny,svobodníky,desátníky,četaře a pod.můžeme prozatím zapomenout.Literatura se obvykle zabývá pouze panovníky(vergobretos) a druidy.Ostatní názvy jsou latinské či řecké ekvivalenty...Chtělo by to probrat originály,třeba z toho ještě něco vypadne-ale nebude jistota že jde o označení vymyšlené autorem nebo zkomolenina,či pouze krajový název.Existuje jakýsi slovník starověké galštiny,ale zatím jsem se k němu nedopátral...

Odpovídáte X

11.11.2008 (12:18) Odpovědět # X
Lunwer

Odpovídáte X

27.10.2008 (16:53) Odpovědět # X
Balor

Odpovídáte X

17.9.2008 (21:10) Odpovědět # X
Rowan E-mail

křižák reaguje:

18.9.2008 (07:37)X

kdosi mi říkal,že paroh se před spracováním máčí(snad v kopřivovém vývaru?)až změkne.zpracování je pak v pohodě.když vyschne je zas tuhý.zkus LIVINGHISTORY.CZ-buď dotaz v inzerci,nebo sekce ranný středověk-řemesla.určitě to tam někdo dělal..

Odpovídáte X

1.6.2008 (17:25) Odpovědět # X
Sidheag

křižák reaguje:

10.6.2008 (17:11)X

Zdravím.myslím že se v podstatě se dá použít jakakoliv jílovitá hlína,nebo hlína hrnčířská.můžeš do ní vmíchat slámu-jako pojivo.počítej s tím že pro upečení chleba potřebuješ naakumulovat poměrně dost tepla,zvláště v chladnějším dni,takže pokud si předctavuješ,že v miniaturní pícce upečeš klasický bochník,asi budeš sklamaná..na to potřebuješ pec o váze cca 100kg..a větší..takže přenosná pícka je tak na placky.vypalování:nejdřív nech pec pár dní vysychat ve stínu,pak na slunci a pak v ní opatrně zatop.teplotu zvyšuj a vymazávej praskliny.počítej s tím,že pícku budeš často opravovat..Jako základ pícky doporučuju použít třeba kularý kus plecu s osazením-usnadní to dopravu a drží pícku po hromadě..stěny pícky i dno udělej hodně tlusté,jinak pec brzy vychladne a pečivo nedopečeš.topit by se mělo tvrdým,výhřevným dřevem.po roztopení se pec vymete a sází se bochník.fotky chlebových pecí na stránkách skanzenu v Bad durnbergu,Burgerschaft aus Beraun(pojízdná,středověká)a snad i na našich stránkách Kelti.cz

křižák reaguje:

10.6.2008 (17:13)X

a ještě dodatek-pícka se dá použít jako bezpečné otopné zařízení-do přístřešku,chalupy a po vymetení i do stanu..

Odpovídáte X

4.4.2008 (23:21) Odpovědět # X
Kladivo E-mail

Křižák reaguje:

9.4.2008 (18:42)X

Zdravím.Ohledně keltských oděvů-tedy oděvů z období 5-1 stol.před.n.l platí,co jsem odpovídal níže na dotaz Sidheag.Zachovalých částí oděvu je minimum.Při rekonstrukcích střihů se vychází s metráže dosažené vertikálním tkalcovským stavem,a střih se volí tak,aby látka byla využita a minimalizovaly se prostřihy.Je pravděpodobné,že co kus oděvu,to jiný střih...Je třeba si uvědomit,že každý šev navíc prodražoval práci o spotřebovanou nit.Já osobně preferuji při zhotovení haleny tzv T střih,u kalhot přední i zadní díl stejný.Je třeba ovšem počítat s volnějším oděvem.jinak to rupne .Pro inspiraci se mrkni na naše stránky.Kelti.cz

Odpovídáte X

8.2.2008 (20:29) Odpovědět # X
Sidheag

Křižák reaguje:

11.2.2008 (23:48)X

Zdravím tě..žel bohům musím konstatovat,že z celého období laténu-tedy cca pět století před přelomem tisíciletí se zachovalo tak mizivé množství originálních textilií,že je takřka nemožné rekonstruovat běžné oděvy keltských mužů a žen.nálezy tkacích a šicích potřeb umožnují rekonstruovat textilní techniky,malé útržky látek(mnohdy doslova jejich otisky)dovolují odhadnout typy tkanin,materiál atd.Ale přesný vzhled,či střih oděvů zatím zůstává v rovině spíše spekulativní.O nějakých barevných specifikách pro muže či ženy ani nemluvě.Rekonstruovaný ženský oděv byl k vidění na výstavěPoklady keltských žen-šlo o sukni,halenu(tzv T-střih)a čtvercový pláštík.barevně šlo o jednodužší proužek a kostku,odstíny hnědé,bílé,červené...Materiál len,vlna,konopí..nakolik šlo o typický oděv nám nikdo nepoví.I antičtí autoři jsou v popisech spíše všeobecní.Zdali mohly(směly) ženy nosit kalhoty?není doklad ani pro,ani proti..Nosily je v některém jiném období?

Z výzdoby oděvů je jistá kostka,proužek,výšivka,lemování karetkou,či třásně(zbytky osnovy).Existuje knihaTextiles in archeology od J.P.Wilda,také zajímavé muzeum v Neumunsteru.Nejzachovalejší kusy oděvů jsou z Damendorfu a Thorsbergu(šaty i kalhoty).Tak skus taky zapátrat

Odpovídáte X

14.11.2007 (21:25) Odpovědět # X
mandragora E-mail

Lunwer reaguje E-mail:

11.8.2008 (15:59)X

Dia duit...s časovou rezervou ale přeci jsem dorazil:-)

Pokusím se pokračovat v tom co jsem započal...

Zrovna předevčírem na Lughnasadu v Jičíně jsem o tom měl pár diskusí, takže se pokusím to sesumírovat...

U jmelí (otázky kolem jmelího bílého a ochmetu nechme stranou) není rozhodné jak velký kus...každá část jmelí, stejně jako u jiné bylinky má své použití, tedy list, květ, bobule i kořen...

Jestli bylo jmelí považováno za posvátné jako celé, o tom se můžeme jen a pouze dohadovat, nebo věřit antickým autorům (kteří mimo jiné předkládají i zlaté srpy jako tradiční - viz níže)

Použití jmelí je velmi specifické a jelikož je to nejposvátnější bylinka, připadá mi nedůstojné o něm se rozšiřovat zde. Avšak odpověď je jeasná...jak velký kus?Jaký byl potřeba, vetšinou celý kořen, protože \"vysadit\" nové jmelí je strašně jednoduché takže se nemusí bát aby zbylo.

Co se týče železa a bylinek, tady musí poněkud poupravit jinak vcelku správné teorie a slučování elementů, ale jakékoliv sloučení mezi bylinkou - kterou chceme použít i jinak než jen na obarvení a ochucení vody a železem (navíc něčím tak násilným jako je slízení srpem něco, co má jemnohmotné energie)

Na závadu je to vždy, každý kdo se třeba zabývá čínskou medicínou jistě potvrdí, že zamíchat zelený čaj železnou lžičkou znamená ten čaj vylít...

Alchymie a hermetismus jdou uplatnit při kombinováně složek obsažených v bylince, ať už hrubhmotných, nebo jemnohmotných, ale nejde jí už aplikovat při konečném zpracování, neboť železo vždy zapůsobí a to docela nekontrolovatelně na jemnohmotné složky...

Je jisté že národy jako byli Keltové, si byli vědomi tohoto faktu a tudíš se dá považovat srp (v téže době pouze ve tvaru kosy - pokud se pletu ať mě Křižák opraví) za naprosto neužitečný...ovšem otázky ceremonie je už jiná...srp mohl býti symbolikou měnícího se tvaru Luny, která právě při sběru bylin hraje velkou roli...Ale pak je tu otázka, proč se nic podobného nikdy nenašlo?

Podtrženo a sečteno - Nedá se říci co je na tomto mítusu pravda, ovšem máme-li se držet vykopávek, musíme jej popřít, máme-li se držet antických spisů, musíme jej potvrdit, máme-li se držet účelnosti...jmelí jde vždycky lépe odlamovat, nehledě na fakt, že ten,který tak činí má přímí kontakt s bylinkou a to je mezi bylinkáři velmi ceněno...na tento fakt upozorňoval už Paracelsus, že je dobrá, bylině porozumět, než jí jen utrhnete...

Lunwer ap Óir Sruthán

Odpovídáte X

13.11.2007 (22:21) Odpovědět # X
Mandragora E-mail

Odpovídáte X

13.11.2007 (22:13) Odpovědět # X
Mandragora E-mail

křižák reaguje E-mail:

16.12.2007 (09:58)X

Zdravím,jsem rád,že se tu konečně trochu diskutuje,a rád se po odmlce zapojuji-Takže luk..Keltové jej pochopitelně znali-ostatně jsem tu o něm už psal..použití ve starověkých armádách je problematické-zaměstnává obě ruce což vyžaduje specializaci lukostřelce..navíc na starověké armády,zhusta postupující ve štítových formacích(kelty nevyjímaje)mají šípy mizivý ůčinek.preferovali se spíše jednotky vrhající oštěpy-ty,i zabodnuté pouze do štítu postup nepřítele zabrzdily..navíc je lučištník značně zranitelný(nemá štít)keltové kromě oštěpu preferovali prak-ten se dá zvládnout jednou rukou..

doklady luku na našem ůzemí sestávají prakticky s několika nalezených hrotů,nejprve bronzových,plochých plíšků s křidélky,posléze železných s tulejkou.z velmi řídkých nálezů v hrobech se v některých případech usuzuje na zástřel.zdali se jednalo o nehodu při lovu,nebo bojové nasazení nám dotyčný nepoví..K síle a tvaru luku-keltové mohli znát a používat většinu ve starověku obvyklých luků.doklady ovšem nejsou.i slabý luk dokáže zabít,i silný luk vážněji neohrozí válečníka,kryjícího se štítem..

křižák reaguje E-mail:

16.12.2007 (10:08)X

sekáč-bojový nůž používaný kelty po celý "Latén"nejprve zahnutý,velký nůž se střenkovou rukojetí a břitvovým ostřím,později se podobá zvětšenině nože-tedy rovnější čepel,s očkem na konci rukojeti.Jinak obrázky hrotů šípů v encyklopedii keltů na Moravě str.108,šasně laténský sekáč tamtéž str.199.

Odpovídáte X

Strana 1 / 2, celkem 18 příspěvků  Další → RSS
Kniha od BlueBoard.cz